Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Zákon č. 62/1997 Sb.	Zákon č. 62/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 4. 1997, datum účinnosti 1. 5. 1997, částka 21/1997 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb. a zákona č. 200/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Katastrálním úřadem v Šumperku a Katastrálním úřadem v Bruntále ve vztahu k území okresu Jeseník dokončí katastrální úřady, které tato řízení zahájily. * Čl. III - Zrušuje se vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 78/1993 Sb., kterou se stanoví sídla a územní působnost zeměměřických a katastrálních inspektorátů a katastrálních úřadů. * Čl. IV Aktuální znění od 1. 5. 1997 62 ZÁKON ze dne 6. března 1997, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb. a zákona č. 200/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 2 odst. 4 zní: „(4) Sídla a územní působnost inspektorátů jsou stanoveny v příloze č. 1 tohoto zákona. Sídla a územní působnost katastrálních úřadů jsou stanoveny v příloze č. 2 tohoto zákona.“. 2. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k zákonu ČNR č. 359/1992 Sb. Sídla a územní působnost inspektorátů Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okresech Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo a Žďár nad Sázavou. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okresech České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Liberci, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okresech Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Liberec, Litoměřice, Louny, Teplice, Ústí nad Labem a Most. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okresech Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Přerov, Šumperk a Vsetín. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Pardubicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okresech Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Svitavy, Trutnov a Ústí nad Orlicí. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Plzni, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okresech Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany, Sokolov, Tachov a Klatovy. Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, který vykonává působnost pro územní obvody městských částí hlavního města Prahy a obcí v okresech Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha- -západ, Příbram a Rakovník.“. 3. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu ČNR č. 359/1992 Sb. Sídla a územní působnost katastrálních úřadů Katastrální úřad v Benešově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Benešov. Katastrální úřad v Berouně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Beroun. Katastrální úřad v Blansku, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Blansko. Katastrální úřad Brno-město se sídlem v Brně, který vykonává působnost pro územní obvod okresu Brno-město. Katastrální úřad Brno-venkov se sídlem v Brně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Brno-venkov. Katastrální úřad v Bruntále, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Bruntál. Katastrální úřad v Břeclavi, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Břeclav. Katastrální úřad v České Lípě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Česká Lípa. Katastrální úřad v Českém Krumlově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Český Krumlov. Katastrální úřad v Českých Budějovicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese České Budějovice. Katastrální úřad v Děčíně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Děčín. Katastrální úřad v Domažlicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Domažlice. Katastrální úřad ve Frýdku-Místku, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Frýdek-Místek. Katastrální úřad v Havlíčkově Brodě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Havlíčkův Brod. Katastrální úřad v Hodoníně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Hodonín. Katastrální úřad v Hradci Králové, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Hradec Králové. Katastrální úřad v Chebu, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Cheb. Katastrální úřad v Chomutově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Chomutov. Katastrální úřad v Chrudimi, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Chrudim. Katastrální úřad v Jablonci nad Nisou, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Jablonec nad Nisou. Katastrální úřad v Jeseníku, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Jeseník. Katastrální úřad v Jičíně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Jičín. Katastrální úřad v Jihlavě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Jihlava. Katastrální úřad v Jindřichově Hradci, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Jindřichův Hradec. Katastrální úřad v Karlových Varech, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Karlovy Vary. Katastrální úřad v Karviné, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Karviná. Katastrální úřad v Kladně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Kladno. Katastrální úřad v Klatovech, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Klatovy. Katastrální úřad v Kolíně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Kolín. Katastrální úřad v Kroměříži, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Kroměříž. Katastrální úřad v Kutné Hoře, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Kutná Hora. Katastrální úřad v Liberci, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Liberec. Katastrální úřad v Litoměřicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Litoměřice. Katastrální úřad v Lounech, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Louny. Katastrální úřad v Mělníce, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Mělník. Katastrální úřad v Mladé Boleslavi, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Mladá Boleslav. Katastrální úřad v Mostě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Most. Katastrální úřad v Náchodě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Náchod. Katastrální úřad v Novém Jičíně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Nový Jičín. Katastrální úřad v Nymburku, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Nymburk. Katastrální úřad v Olomouci, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Olomouc. Katastrální úřad v Opavě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Opava. Katastrální úřad v Ostravě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Ostrava-město. Katastrální úřad v Pardubicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Pardubice. Katastrální úřad v Pelhřimově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Pelhřimov. Katastrální úřad v Písku, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Písek. Katastrální úřad Plzeň-město se sídlem v Plzni, který vykonává působnost pro územní obvod okresu Plzeň-město. Katastrální úřad Plzeň-jih se sídlem v Plzni, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Plzeň-jih. Katastrální úřad Plzeň-sever se sídlem v Plzni, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Plzeň-sever. Katastrální úřad Praha-město se sídlem v Praze, který vykonává působnost pro územní obvody městských částí hlavního města Prahy. Katastrální úřad Praha-východ se sídlem v Praze, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Praha-východ. Katastrální úřad Praha-západ se sídlem v Praze, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Praha-západ. Katastrální úřad v Prachaticích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Prachatice. Katastrální úřad v Prostějově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Prostějov. Katastrální úřad v Přerově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Přerov. Katastrální úřad v Příbrami, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Příbram. Katastrální úřad v Rakovníku, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Rakovník. Katastrální úřad v Rokycanech, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Rokycany. Katastrální úřad v Rychnově nad Kněžnou, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Rychnov nad Kněžnou. Katastrální úřad v Semilech, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Semily. Katastrální úřad v Sokolově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Sokolov. Katastrální úřad ve Strakonicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Strakonice. Katastrální úřad ve Svitavách, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Svitavy. Katastrální úřad v Šumperku, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Šumperk. Katastrální úřad v Táboře, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Tábor. Katastrální úřad v Tachově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Tachov. Katastrální úřad v Teplicích, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Teplice. Katastrální úřad v Trutnově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Trutnov. Katastrální úřad v Třebíči, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Třebíč. Katastrální úřad v Uherském Hradišti, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Uherské Hradiště. Katastrální úřad v Ústí nad Labem, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Ústí nad Labem. Katastrální úřad v Ústí nad Orlicí, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Ústí nad Orlicí. Katastrální úřad ve Vsetíně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Vsetín. Katastrální úřad ve Vyškově, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Vyškov. Katastrální úřad ve Zlíně, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Zlín. Katastrální úřad ve Znojmě, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Znojmo. Katastrální úřad ve Žďáru nad Sázavou, který vykonává působnost pro územní obvody obcí v okrese Žďár nad Sázavou.“. Čl. II Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona Katastrálním úřadem v Šumperku a Katastrálním úřadem v Bruntále ve vztahu k území okresu Jeseník dokončí katastrální úřady, které tato řízení zahájily. Čl. III Zrušuje se vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 78/1993 Sb., kterou se stanoví sídla a územní působnost zeměměřických a katastrálních inspektorátů a katastrálních úřadů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Ústavní zákon č. 74/1997 Sb.	Ústavní zákon č. 74/1997 Sb. Ústavní zákon o změnách státních hranic se Slovenskou republikou Vyhlášeno 11. 4. 1997, datum účinnosti 11. 4. 1997, částka 25/1997 * Čl. 1 - Parlament České republiky souhlasí se změnami státních hranic České republiky se Slovenskou republikou podle Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, podepsané v Židlochovicích dne 4. ledna 1996. * Čl. 2 - Změny státních hranic České republiky podle Smlouvy uvedené v čl. 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost Smlouva. * Čl. 3 Aktuální znění od 11. 4. 1997 74 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 19. března 1997 o změnách státních hranic se Slovenskou republikou Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Čl. 1 Parlament České republiky souhlasí se změnami státních hranic České republiky se Slovenskou republikou podle Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích, podepsané v Židlochovicích dne 4. ledna 1996. Čl. 2 Změny státních hranic České republiky podle Smlouvy uvedené v čl. 1 nabývají platnosti dnem, kdy vstoupí v platnost Smlouva. Čl. 3 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 77/1997 Sb.	Zákon č. 77/1997 Sb. Zákon o státním podniku Vyhlášeno 11. 4. 1997, datum účinnosti 1. 7. 1997, částka 25/1997 * ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - ZALOŽENÍ, VZNIK, ZRUŠENÍ, PŘEMĚNA A ZÁNIK PODNIKU (§ 4 — § 10) * ČÁST TŘETÍ - ORGÁNY PODNIKU (§ 11 — § 14) * ČÁST ČTVRTÁ - PRÁVA A POVINNOSTI ZAKLADATELE (§ 15 — § 15) * ČÁST PÁTÁ - MAJETKOVÉ POSTAVENÍ A FONDY PODNIKU (§ 16 — § 19) * ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 20 — § 26) Aktuální znění od 1. 1. 2024 (349/2023 Sb.) 77 ZÁKON ze dne 20. března 1997 o státním podniku Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ Předmět úpravy a základní ustanovení § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje postavení a právní poměry státního podniku (dále jen „podnik“). § 2 Základní ustanovení (1) Podnik je státní organizací a právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát svá vlastnická práva. Podnik provozuje svým jménem a na vlastní odpovědnost podnikatelskou činnost za účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu. (2) Podnik má právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek. (3) Kmenovým jměním podnikujměním podniku je souhrn peněžitého vyjádření hodnoty nemovitých a movitých věcí stanovený v zakládací listině, k nimž má podnik právo hospodařit při svém vzniku. Kmenové jmění a jeho minimální výše se zapisují do obchodního rejstříku. (4) Zakladatel může zvýšit kmenové jmění podnikujmění podniku o majetek, který podnik v průběhu provozování své podnikatelské činnosti nabyl. Zakladatel může dále po předchozím souhlasu vlády zvýšit kmenové jmění podnikujmění podniku, vyžadují-li to naléhavé strategické, hospodářské, společenské, bezpečnostní nebo jiné zájmy státu. Zvýšit kmenové jmění podnikujmění podniku podle věty druhé je možné z majetku státu, se kterým je příslušný hospodařit ten, kdo vykonává funkci zakladatele podle § 3 odst. 1 tohoto zákona. (5) V průběhu činnosti podniku může zakladatel snížit kmenové jmění podnikujmění podniku za účelem krytí ztrát podniku, vyplývá-li potřeba snížení kmenového jmění podnikujmění podniku ze zvláštního zákona nebo z rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci. Snížením kmenového jmění podnikujmění podniku nesmí být dotčena minimální výše kmenového jmění podnikujmění podniku stanovená v zakládací listině při založení podniku. (6) Zakladatel zveřejní rozhodnutí o snížení kmenového jmění podnikujmění podniku do 15 dnů ode dne jeho přijetí dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. Zakladatel zároveň písemně vyzve známé věřitele podniku, jejichž pohledávky vůči podniku vznikly před okamžikem přijetí rozhodnutí o snížení kmenového jmění, aby přihlásili své pohledávky vůči podniku ve lhůtě do 90 dnů po zveřejnění posledního oznámení, ledaže jde o snížení kmenového jmění za účelem úhrady ztráty. (7) Podnik poskytne věřiteli, který včas přihlásí svou pohledávku vůči podniku, přiměřené zajištění této pohledávky nebo ji uspokojí, ledaže se s věřitelem dohodne jinak. To neplatí, nezhorší-li se snížením kmenového jmění dobytnost pohledávek za podnikem. (8) Majetkem podnikuMajetkem podniku se rozumí majetek státu, s nímž má podnik právo hospodařit. Jměním podnikuJměním podniku se rozumí majetek podnikumajetek podniku a dluhy podniku. (9) Určeným majetkemUrčeným majetkem se rozumí majetek státu, který je vymezen jako určený majetekurčený majetek podniku v zakládací listině. Určený majetekUrčený majetek podniku se zapisuje do obchodního rejstříku. § 3 Zakladatel podniku (1) Zakladatelem podniku je stát. Jeho jménem vykonává funkci zakladatele ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad (dále jen „ministerstvo“), do jehož působnosti spadá předmět podnikání podniku, pokud zákon nestanoví jinak. Spadá-li předmět podnikání podniku do působnosti více ministerstev, mohou vykonávat funkci zakladatele tato ministerstva na základě dohody, v níž sjednají také způsob společného výkonu funkce zakladatele; dohoda může být uzavřena pouze s předchozím souhlasem vlády. Vláda může dohodu podle věty druhé zrušit a určit ministerstvo, které bude nadále vykonávat funkci zakladatele. (2) Podnik neručí za dluhy státu a stát neručí za dluhy podniku, není-li zákonem stanoveno jinak. (3) Funkci zakladatele podniku zabezpečujícího v určitém rozsahu úkoly pro obranu státu, pokud jím není Ministerstvo obrany, může vykonávat i jiné ministerstvo pouze po předchozím souhlasu Ministerstva obrany. (4) Podnik může být založen pouze na základě předchozího souhlasu vlády. ČÁST DRUHÁ ZALOŽENÍ, VZNIK, ZRUŠENÍ, PŘEMĚNA A ZÁNIK PODNIKU § 4 Založení podniku (1) Podnik se zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo (§ 3). (2) Pravost podpisu osoby jednající za zakladatele musí být na zakládací listině úředně ověřena. (3) Zakládací listina musí obsahovat a) označení ministerstva, které vykonává funkci zakladatele, b) název a sídlo podniku; součástí názvu je označení „státní podnik“, které může být nahrazeno zkratkou „s.p.“, c) předmět podnikání a účel, pro který je podnik založen, d) výši kmenového jmění a jeho minimální výši, kterou je podnik povinen zachovat, určený majetekurčený majetek a jeho položkovou specifikaci, e) určení a ocenění majetku podnikumajetku podniku; ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala2), f) jméno prvního ředitele, g) počet členů dozorčí rady a jména prvních členů dozorčí rady, h) výši rezervního fondu v okamžiku založení podniku, která činí nejméně 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a minimální výši, do které bude doplněn v průběhu podnikání, i) označení osoby oprávněné jednat jménem ministerstva vykonávajícího funkci zakladatele. (4) Určení a ocenění majetku podnikumajetku podniku podle předchozího odstavce se provede ke dni založení podniku. (5) Při stanovení výše kmenového jmění a při ocenění podle odstavce 3 písm. d) a e) se nepřihlíží k povrchovým a podzemním vodám, lesním pozemkům a lesním porostům, ložiskům nerostných surovin a nerostů a jeskyním. § 5 Vznik podniku (1) Podnik vzniká dnem, ke kterému byl zapsán do obchodního rejstříku.3) Návrh na zápis podává zakladatel. (2) K návrhu se připojí a) zakládací listina, b) doklad o ocenění majetku, s nímž má podle zakládací listiny podnik právo hospodařit v okamžiku svého založení, provedeném podle zvláštních právních předpisů,2) c) usnesení vlády, kterým se uděluje souhlas se založením podniku. § 6 Zrušení podniku (1) Podnik se zrušuje rozhodnutím zakladatele o zrušení podniku s právním nástupcem nebo bez právního nástupce. (2) Zakladatel rozhodne o zrušení podniku podle odstavce 1 pouze po předchozím souhlasu vlády. (3) Zakladatel podnik zruší, jestliže a) podnik ztratí oprávnění k podnikatelské činnosti, za jejímž účelem byl zřízen, nebo b) zaniknou předpoklady vyžadované pro činnost podniku zákonem, (4) Zakladatel podnik může zrušit zejména, jestliže a) založením nebo přeměnou podniku byl porušen zákon, b) podnik porušuje ustanovení zakládací listiny týkající se předmětu podnikání, minimální výše kmenového jmění nebo nakládá s majetkem podnikumajetkem podniku v rozporu s právními předpisy, nebo c) z jiných důvodů na návrh osoby, která osvědčí právní zájem. (5) O zrušení podniku z důvodů uvedených v odstavci 3 a 4 může rozhodnout také soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem. Před rozhodnutím o zrušení podniku může soud stanovit lhůtu k odstranění důvodů, pro které bylo zrušení navrženo. Přeměna podniku § 7 (1) K fúzi nebo rozdělení podniku dochází na základě rozhodnutí zakladatele. (2) V případech rozdělení podniku rozhodne zakladatel podniku, kteří zaměstnanci zanikajícího podniku se stanou zaměstnanci jednotlivých nástupnických podniků. (3) Ve věcech neupravených tímto zákonem se při fúzi a rozdělení podniku postupuje obdobně podle ustanovení občanského zákoníku, která upravují přeměnu právnické osoby. § 7a (1) Určený majetekUrčený majetek zúčastněných podniků musí být vymezen a zapsán jako určený majetekurčený majetek nástupnických podniků. O případném rozdělení určeného majetkuurčeného majetku mezi nástupnické podniky rozhodne zakladatel. (2) Rozhodnutím zakladatele o fúzi podniků není dotčena povinnost podniků požádat o udělení povolení ke spojení podle zákona upravujícího ochranu hospodářské soutěže24). Rozhodnutí o povolení spojení nebo zamítnutí žádosti o vydání takového rozhodnutí je pro podniky a jejich zakladatele závazné. (3) O fúzi nebo rozdělení podniku zakladatel informuje příslušný odborový orgán nejpozději tři měsíce před fúzí nebo rozdělením podniku. V případě, že v podniku nepůsobí odborová organizace, jsou zaměstnanci o těchto organizačních změnách informováni vhodným a prokazatelným způsobem. (4) V souvislosti s rozdělením podniku zakladatel vydá zakládací listiny pro nově vzniklé podniky a upraví zakládací listiny podniků, které byly rozdělením dotčeny. § 8 (1) Jmění zaniklého podniku přechází na nástupnické podniky v rozsahu stanoveném v rozhodnutí zakladatele o rozdělení. (2) Není-li z rozhodnutí zakladatele o rozdělení podniku zřejmé, který podnik má právo hospodařit s některou částí jmění zúčastněného podniku, má k této části právo hospodařit společně a nerozdílně každý nástupnický podnik; to neplatí, jde-li o nemovitou věc evidovanou v katastrukatastru nemovitostí. § 9 Likvidace podniku (1) Při likvidaci podniku zpeněží likvidátor majetek podnikumajetek podniku veřejnou dražbou. Jiným způsobem může likvidátor s majetkem podnikumajetkem podniku naložit pouze po předchozím souhlasu zakladatele. (2) Likvidátor může uzavřít smlouvu o převodu nemovité věci do práva hospodařit jiného podniku, nebo do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace pouze po předchozím souhlasu zakladatele. Likvidátor může po předchozím souhlasu zakladatele uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu nemovité věci do práva hospodařit jiného podniku, nebo do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace jen v případech, kdy takový převod nemovité věci přispěje k urychlenému dokončení likvidace převádějícího podniku a nebude tím ohroženo plnění jeho dluhů, je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s nemovitou věcí nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis. (3) Likvidátor může bezúplatně převést nemovitou věc po předchozím souhlasu zakladatele do vlastnictví územního samosprávného celku nebo sdružení územních samosprávných celků25) pouze v případech, kdy je takový převod nemovité věci ve veřejném zájmu nebo kdy přispěje k urychlenému dokončení likvidace převádějícího podniku, aniž by tím bylo ohroženo plnění jeho dluhů. (4) Likvidátor nesmí nemovitou věc zatížit zástavním právem nebo předkupním právem a nesmí ohledně nemovité věci uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě; výjimku z tohoto zákazu může v odůvodněných případech povolit zakladatel. (5) Likvidátor nabídne zbylý majetek podnikumajetek podniku, se kterým se nepodařilo naložit jinak, k bezúplatnému převodu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Likvidátor může takovou nabídku učinit pouze v případě, že jsou vypořádány odvody do státního rozpočtu, daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění a dluhy podniku v likvidaci. Přijme-li Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nabídku likvidátora, uzavře s ním likvidátor po předchozím souhlasu zakladatele smlouvu o bezúplatném převodu zbylého majetku do jeho příslušnosti hospodařit. (6) Zakladatel je při svém jednání, jímž ovlivňuje činnost likvidátora, povinen sledovat účel likvidace. § 10 Zánik podniku Podnik zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. ČÁST TŘETÍ ORGÁNY PODNIKU § 11 Orgány podniku jsou ředitel a dozorčí rada. Ředitel § 12 (1) Ředitel je statutárním orgánem podniku, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele. (2) Ředitele jmenuje a odvolává8) ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí, nebo kdy funkci zakladatele vykonává více ministerstev. (3) Ředitel jmenuje a odvolává8) zástupce ředitele podniku, který v době nepřítomnosti ředitele zastupuje ředitele v plném rozsahu. Jmenuje-li více zástupců, určí současně jejich pořadí. Zástupci ředitele se zapisují do obchodního rejstříku.26) (4) Ředitel vydává organizační řád podniku, který upravuje vnitřní organizaci podniku a organizaci vnitřního řízení. Ředitel může po předchozím souhlasu zakladatele stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší do obchodního rejstříku jako odštěpné závody. (5) Ředitel je povinen bez zbytečného odkladu informovat písemně dozorčí radu o skutečnostech, které si vyžádala, týkají se podniku a jsou v působnosti dozorčí rady podle tohoto zákona. § 12a (1) Ředitel je povinen počínat si s péčí řádného hospodáře a zajistit, aby plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních a dalších zájmů státu bylo realizováno účelně, hospodárně a efektivně. Poruší-li povinnost péče řádného hospodáře a v důsledku toho získá prospěch, je povinen takto získaný prospěch podniku vydat. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho ředitel podniku v penězích. Při posouzení, zda ředitel jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v obdobném postavení nebo funkci. Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu podniku; to neplatí, pokud takové rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou. (2) Vznikne-li v souvislosti s jednáním ředitele podniku újma, nahradí ředitel újmu způsobenou podniku v rozsahu podle zákoníku práce27). (3) Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda ředitel podniku jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno ředitel, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí obdobně i pro zástupce ředitele. Dozorčí rada § 13 (1) Dozorčí rada a) schvaluje v rozsahu, který určí zakladatel, zásadní otázky koncepce rozvoje podniku (zejména strategii rozvoje výroby a služeb, investiční a vědecko-technické programy, využití know-how podniku, programy společného podnikání s tuzemskými a zahraničními subjekty atd.) a nakládání s majetkem podnikumajetkem podniku (mimo určený majetekurčený majetek), b) projednává výroční zprávu, roční finanční plán, pololetní výsledky hospodaření a přezkoumává roční účetní závěrku podniku a návrh na rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty); své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli, c) projednává pravidla pro zřizování dalších fondů podniku a dohlíží na hospodaření s fondy podniku; své stanovisko předkládá řediteli a zakladateli, d) dohlíží na výkon působnosti ředitele a uskutečňování podnikatelské činnosti podniku, zejména zda se podnikatelská činnost podniku uskutečňuje v souladu s právními předpisy a zakládací listinou, e) vyjadřuje se k návrhu zakladatele na zrušení nebo přeměnu podniku, f) je oprávněna nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti podniku a kontrolovat, zda účetní záznamy jsou vedeny řádně v souladu se skutečností, g) je povinna upozornit ředitele a zakladatele na zjištěné nedostatky; přitom může navrhnout řediteli opatření k nápravě, h) je povinna na požádání zakladatele poskytnout mu informace nebo provést šetření, a to ve lhůtě jím stanovené, i) schvaluje auditora, j) může doporučit zakladateli odvolat ředitele podniku, k) vyjadřuje se k návrhu statutu a jeho změnám, l) vykonává další činnosti, které jí určí zakladatel ve statutu podniku. (2) Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy. Jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel. Dozorčí rada volí ze svých členů předsedu, který svolává jednání dozorčí rady a řídí její činnost. Při volbě předsedy má každý člen dozorčí rady jeden hlas a ke zvolení předsedy je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech členů dozorčí rady. (3) Členové dozorčí rady jsou jmenováni a voleni z řad odborníků a zástupců zaměstnanců podniku. Výkon funkce člena dozorčí rady je nezastupitelný. (4) Ředitel ani jeho zástupci nemohou být členy dozorčí rady, mohou však být na jednání dozorčí rady přizváni. (5) Způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců stanoví volební řád. Pokud v podniku působí odborová organizace, je volební řád vydáván se souhlasem příslušného odborového orgánu a vlastní volba je zajišťována zaměstnavatelem v součinnosti s příslušným odborovým orgánem. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, řídí se jejich vzájemné vztahy zvláštním zákonem.10) Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, stanoví způsob a podmínky volby a odvolání zástupců zaměstnanců zaměstnavatel. (6) Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů. O zasedání dozorčí rady se pořizuje zápis, který podepisuje její předseda. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže tito o to požádají. (7) Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svoji působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacíchdůvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazením třetím osobám by mohla podniku vzniknout újma. Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení členství v dozorčí radě. § 13a (1) Vyplývá-li ze zákona nebo statutu, že jednání ředitele vyžaduje souhlas dozorčí rady a dozorčí rada takový souhlas řediteli nedá, nahradí újmu způsobenou podniku ti členové dozorčí rady, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře. (2) Je-li členem dozorčí rady zaměstnanec podniku nebo zaměstnanec zakladatele podniku, nahradí újmu způsobenou podniku v rozsahu podle § 12a odst. 2. Pro účely určení výše náhrady újmy u členů dozorčí rady, kteří jsou zaměstnanci podniku, se vychází z výše jejich výdělku pobíraného v podniku, u členů dozorčí rady, kteří jsou zaměstnanci zakladatele, se vychází z výše jejich výdělku pobíraného u zakladatele; obdobně se určí výše náhrady újmy, kterou nahradí ostatní členové dozorčí rady, a to v závislosti na výši odměny, která jim byla stanovena v souvislosti s výkonem dané funkce. (3) Jestliže dozorčí rada dá souhlas k jednání podle odstavce 1, avšak podnik v důsledku takového jednání utrpí újmu, nahradí újmu způsobenou podniku ředitel a členové dozorčí rady, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře, společně a nerozdílně, a to v rozsahu podle odstavce 2. (4) Při posuzování, zda členové dozorčí rady jednají s péčí řádného hospodáře, se obdobně použijí ustanovení § 12a odst. 1 a 3. § 14 (1) Ředitel podniku, jeho zástupci a členové dozorčí rady nesmějí a) podnikat nebo vykonávat jinou výdělečnou činnost v předmětu podnikání podniku, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody podniku pro jiného, b) být členem statutárního nebo kontrolního orgánu právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, c) účastnit se na podnikání obchodní korporace se stejným nebo obdobným předmětem podnikání nebo vykonávat ve prospěch této právnické osoby jinou výdělečnou činnost, s výjimkou vlastnictví akcií nabytých v kuponové privatizaci. (2) Se souhlasem zakladatele mohou ředitel podniku, jeho zástupci a členové dozorčí rady být členem statutárního nebo kontrolního orgánu a) právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, jedná-li se o právnickou osobu, ve které má podnik majetkovou účast, b) jiné právnické osoby, než je obchodní společnost se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, nebo c) podniku se stejným nebo obdobným předmětem podnikání, jedná-li se o podnik založený podle tohoto zákona. (3) Zjistí-li zakladatel nebo dozví-li se o porušení zákazu konkurence podle odstavce 1 nebo 2, odvolá ředitele nebo člena dozorčí rady z funkce; zjistí-li zakladatel nebo dozví-li se, že zákaz konkurence podle odstavce 1 nebo 2 porušil zástupce ředitele, uloží řediteli, aby zástupce ředitele odvolal z funkce. Získají-li v důsledku nedodržení zákazu konkurence uvedené osoby prospěch, vydají takto získaný prospěch podniku; není-li vydání získaného prospěchu možné, nahradí jej v penězích. Tím není dotčeno právo na náhradu újmy. ČÁST ČTVRTÁ PRÁVA A POVINNOSTI ZAKLADATELE § 15 (1) Zakladatel a) zakládá a ruší podnik a vydává rozhodnutí o přeměně podniku, b) jmenuje a odvolává ředitele, vyjma případu jmenování ředitele vládou, členy dozorčí rady a likvidátora, c) schvaluje jednací řád dozorčí rady, stanoví počet jejích členů, délku funkčního období a minimální počet schůzí za rok, d) vymezí v příloze zakládací listiny určený majetekurčený majetek včetně jeho položkové specifikace, e) může měnit zakládací listinu s výjimkou odnětí majetku, s nímž má podnik právo hospodařit k okamžiku svého založení nebo k okamžiku zápisu změny zakládací listiny do obchodního rejstříku, nestanoví-li tento zákon jinak, f) do 3 měsíců ode dne zápisu podniku do obchodního rejstříku vydá statut podniku, v němž určí, ve kterých dalších případech vyžaduje jednání ředitele předchozí souhlas dozorčí rady; statut dále obsahuje pravidla usměrňování hospodářské činnosti podniku, pravidla kontrolní činnosti zakladatele a zásady nakládání s majetkem podnikumajetkem podniku, g) má právo a povinnost požadovat informace o hospodářské činnosti a stavu majetku podnikumajetku podniku a na kontrolu a ověřování těchto informací způsobem stanoveným zvláštním předpisem,11) h) kontroluje, zda potřeby státu, které podnik svou podnikatelskou činností zabezpečuje, jsou zajišťovány účelně a hospodárně, i) schvaluje účetní závěrku a výroční zprávu, rozhoduje o rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty); je-li rozhodnuto o vytvoření fondu zakladatele podle § 19 odst. 1 písm. c) a § 19 odst. 4, zakladatel rozhoduje každoročně o tom, jaká část použitelného zisku podniku, nerozděleného zisku minulých let a fondů podniku, s výjimkou fondů vytvořených podle § 19 odst. 1 písm. a) a b), se v příslušném kalendářním roce přidělí do tohoto fondu, j) přebírá likvidační zůstatek v případě zrušení podniku s likvidací; tento zůstatek je povinen bez zbytečného odkladu převést do státních finančních aktiv, k) rozhoduje o použití finančních prostředků z fondu zakladatele po předchozím souhlasu vlády, l) dohlíží na řádný výkon práva hospodařit s majetkem státu, zejména na hospodárné, účelné a efektivní využívání tohoto majetku při provozování podnikatelské činnosti, a kontroluje, jak podnik s tímto majetkem nakládá, m) napomáhá podnikům zapojit se do programů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací podporovaných ze státního rozpočtu nebo z jiných veřejných zdrojů financování. (2) Zakladatel při výkonu činností uvedených v odstavci 1, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat hospodaření podniku, jedná s péčí řádného hospodáře. ČÁST PÁTÁ MAJETKOVÉ POSTAVENÍ A FONDY PODNIKU § 16 (1) Majetek podnikuMajetek podniku může zakladatel podniku odejmout pouze v případech a za podmínek stanovených zákonem. (2) Podnik vykonává při hospodaření s majetkem podnikumajetkem podniku práva vlastníka, vlastním jménem jedná v právních vztazích týkajících se majetku podnikumajetku podniku a účastní se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku podnikumajetku podniku včetně řízení o určení, zda tu je nebo není vlastnické právo státu k majetku podnikumajetku podniku. (3) Právní jednání vztahující se k majetku podnikumajetku podniku učiněná podnikem bez předchozího schválení zakladatele předepsaného tímto zákonem nebo statutem jsou neplatná; této neplatnosti se lze dovolat do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let od dne, kdy k takovému jednání došlo. (4) Nabývá-li podnik majetek od jiné osoby než od státu, nabývá jej pro stát a podniku vzniká právo s tímto majetkem hospodařit. (5) Za dluhy odpovídá podnik majetkem podnikumajetkem podniku. (6) Podnik může z majetku podnikumajetku podniku poskytnout dary jen k účelům a v rozsahu, v jakém lze podle zvláštního zákona odečíst hodnotu daru od základu daně z příjmů právnických osob.12) (7) Podnik může k majetku zřídit zástavní právo pouze s předchozím schválením zakladatele. (8) Pozemek, s nímž má podnik právo hospodařit, na kterém se nachází pozemní komunikace II. nebo III. třídy či místní komunikace ve vlastnictví územního samosprávného celku25), převede podnik na žádost územního samosprávného celku bezúplatně v nezbytně nutném rozsahu po předchozím souhlasu zakladatele do vlastnictví tohoto územního samosprávného celku. Jinou nemovitou věc, s níž má podnik právo hospodařit, lze bezúplatně darovací smlouvou převést do vlastnictví územního samosprávného celku nebo sdružení územních samosprávných celků25) na návrh zakladatele po předchozím souhlasu vlády. Tento majetek, o jehož převodu vláda rozhodla, se považuje za majetek pro stát trvale nepotřebný. Nabývání majetku a nakládání s majetkem podniku § 17 (1) Zakladatel může v průběhu podnikatelské činnosti podniku rozhodnout o zvýšení nebo snížení rozsahu určeného majetkuurčeného majetku, vyžadují-li to naléhavé strategické, hospodářské, společenské, bezpečnostní nebo jiné zájmy státu. (2) S určeným majetkemurčeným majetkem může podnik nakládat pouze s předchozím schválením zakladatele. (3) Určený majetekUrčený majetek se v účetnictví podniku sleduje odděleně na samostatných analytických účtech. (4) Podnik je povinen nakládat s majetkem podnikumajetkem podniku v souladu s pravidly veřejné podpory. § 17a (1) Podnik může nabývat od právnických nebo fyzických osob, od jiných podniků, organizačních složek státu nebo jiných státních organizací pouze věci, které potřebuje k provozování činnosti v předmětu jeho podnikání. (2) Zakladatel ve statutu podniku stanoví, ve kterých případech vyžaduje smlouva, kterou podnik nabývá nemovitou věc, jeho předchozí schválení. Při úplatném nabývání nemovité věci lze cenu sjednat podle zákona upravujícího ceny28) pouze do výše rovnající se ocenění této nemovité věci podle zákona upravujícího oceňování majetku29). Zakladatel ve statutu podniku určí cenové limity a další podmínky pro nabývání movitých věcí, a to s přihlédnutím k jejich významu a hodnotě. Vyšší cenu nemovité nebo movité věci může podnik sjednat jen po předchozím schválení zakladatele. Podnik je povinen doložit zakladateli před schválením důvody pro sjednání vyšší ceny spolu s doložením zajištění souladu ceny s pravidly veřejné podpory. (3) Podnik může nabýt majetkovou účast v jiných právnických osobách pouze po předchozím schválení zakladatele. § 17b (1) Podnik je povinen využívat majetek podnikumajetek podniku účelně, hospodárně a efektivně k jeho podnikání. Podnik s majetkem hospodaří a nakládá tak, aby svým jednáním majetek nepoškozoval a neodůvodněně nesnižoval jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku. (2) Podnik pečuje o zachování majetku a jeho údržbu, a pokud to připouští jeho povaha, i o jeho zlepšení nebo rozmnožení. Chrání jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím. (3) Podnik důsledně využívá všechny právní prostředky při uplatňování a hájení svých práv a práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku podnikumajetku podniku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňuje zejména právo na náhradu škody, právo na vydání bezdůvodného obohacení a další práva k zajištění, zachování a ochraně majetku. (4) Podnik průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své dluhy, a zejména včasným uplatněním a vymáháním svých práv zajišťuje, aby nedošlo k promlčení nebo zániku těchto práv. Podnik od dlužníků požaduje úroky z prodlení a sjednané smluvní pokuty. Podnik není povinen takto postupovat, pokud by byl takový postup v rozporu s péčí řádného hospodáře. (5) Účetní závěrka podniku musí být ověřena auditorem. Ředitel podniku sdělí písemně zakladateli a dozorčí radě do 1 měsíce od doručení zprávy auditora o ověření účetní závěrky, jaká byla přijata opatření k odstranění nedostatků v této zprávě auditora uvedených. § 17c (1) Má-li podnik ve svém majetku nepotřebnou nemovitou věc, zveřejní tuto skutečnost na internetovém „Portálu veřejné správy“ za účelem informovanosti organizačních složek státu a jiných státních organizací o možnosti převzít takovou nemovitou věc do jejich příslušnosti hospodařit. Projeví-li organizační složka státu nebo jiná státní organizace o převzetí nemovité věci zájem, uskuteční podnik převod nemovité věci do příslušnosti hospodařit této organizační složky státu nebo jiné státní organizace za cenu obvyklou. Bezúplatně převede podnik nemovitou věc do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace po předchozím souhlasu vlády vydaném na návrh zakladatele nebo jiného ministerstva. (2) Neprojeví-li žádná organizační složka státu nebo jiná státní organizace ve lhůtě 1 měsíce od zveřejnění informace podniku podle odstavce 1 o převzetí nemovité věci zájem, naloží s ní podnik podle dalších ustanovení tohoto zákona. § 17d (1) Při úplatném převodu nemovité věci přímým prodejem předem určenému nabyvateli sjedná podnik cenu nejméně ve výši ceny obvyklé. Nižší cenu může podnik sjednat jen po předchozím schválení zakladatele. Podnik je povinen doložit zakladateli před schválením důvody pro sjednání nižší ceny spolu s doložením zajištění souladu s pravidly veřejné podpory. (2) V případě určeného nemovitého majetku, s nímž má podnik právo hospodařit, a který slouží k zajištění důležitých bezpečnostních nebo obranných zájmů státu, je zakladatel před udělením souhlasu podle ustanovení § 17 odst. 2 v případě zamýšleného převodu povinen prokazatelně zjistit, zda o takový majetek nemají z důvodu zajištění důležitých bezpečnostních nebo obranných zájmů státu v rámci své působnosti nebo předmětu činnosti zájem jiné organizační složky státu, státní organizace nebo státní podniky. (3) Zakladatel ve statutu podniku stanoví, ve kterých případech vyžaduje jeho předchozí schválení nakládání s nemovitými věcmi, které nejsou součástí určeného majetkuurčeného majetku. § 17e (1) Podnik může převést právo hospodařit s věcí z majetku podnikumajetku podniku na jiný podnik, potřebuje-li přejímající podnik takovou věc k provozování podnikatelské činnosti. Do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace může podnik převést věc z majetku podnikumajetku podniku, pokud organizační složka státu nebo jiná státní organizace potřebují takovou věc k plnění svých úkolů. (2) Je-li předmětem převodu podle odstavce 1 nemovitá věc, která se převádí do práva hospodařit jiného podniku nebo do příslušnosti hospodařit organizační složky státu či jiné státní organizace bezúplatně, je třeba k takovému převodu předchozí schválení zakladatele převádějícího podniku. (3) Vláda může ve veřejném zájmu na návrh zakladatele nebo jiného ministerstva rozhodnout, že zakladatel odejme z majetku podnikumajetku podniku nemovitou věc podle § 16 odst. 1 a převede ji bezúplatně do příslušnosti hospodařit organizační složky státu nebo jiné státní organizace, která takovou věc nezbytně potřebuje k plnění svých úkolů. (4) Podnik je povinen nakládat s majetkem podnikumajetkem podniku podle odstavců 1 a 2 v souladu s pravidly veřejné podpory. V případě nakládání s majetkem podnikumajetkem podniku podle odstavce 2 je podnik povinen doložit soulad s pravidly veřejné podpory zakladateli. § 19 Fondy podniku (1) Podnik vytváří a) rezervní fond, b) fond kulturních a sociálních potřeb, c) fond zakladatele na základě rozhodnutí zakladatele. (2) Rezervní fond u podniků zřízených podle tohoto zákona je určen ke krytí ztrát a rizik, k financování výkyvů hospodaření podniku a ke krytí základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb u těch podniků, které nemají dostatek zisku nebo vykazují ztrátu. Minimální výše rezervního fondu činí při založení podniku 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a doplňuje se ročně nejméně 10 % z čistého zisku až do dosažení výše určené v zakládací listině. (3) Fond kulturních a sociálních potřeb podnik tvoří a užívá v souladu s tímto zákonem. (4) Zakladatel může rozhodnout o tom, že podnik je povinen vytvořit a spravovat fond zakladatele. Rozhodne-li zakladatel o vytvoření fondu zakladatele, doplní pravidla jeho tvorby a užití do statutu podniku. Do fondu zakladatele podnik převede zakladatelem určenou část nerozděleného zisku minulých let, použitelného zisku podniku a fondů podniku, s výjimkou fondů vytvořených podle odstavce 1 písm. a) a b). Finanční prostředky v tomto fondu mohou být na základě rozhodnutí zakladatele převedeny do státního rozpočtu, do rozpočtu státních fondů k provádění činností podle jiných právních předpisů23) nebo uvolněny pro krytí odůvodněných potřeb podniku; zakladatel při nakládání s prostředky v tomto fondu zohledňuje dokumenty schválené vládou nebo zakladatelem podniku, které se vztahují k činnosti podniku; toto rozhodnutí zakladatele může být učiněno jen po předchozím souhlasu vlády vydaném na návrh zakladatele. O vládou určenou část prostředků převáděných z fondu zakladatele do státního rozpočtu mohou být překročeny výdaje příslušné kapitoly. Je-li zakladatelem rozhodnuto o vytvoření fondu zakladatele, podnik bez zbytečného odkladu přizpůsobí svou plánovací dokumentaci a koncepci rozvoje této skutečnosti. (5) Podnik může ze svého použitelného zisku vytvářet další fondy. ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 20 (1) Podniky vzniklé podle zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů,15) se považují za podniky vzniklé podle tohoto zákona ode dne zápisu změny v obchodním rejstříku, je-li jejich zakladatelem ústřední orgán státní správy, který do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona přizpůsobí zakládací listinu a složení dozorčí rady tomuto zákonu a zašle návrh na zápis změny v obchodním rejstříku a zakládací listinu příslušnému soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je podnik zapsán. Právní poměry podniku se do dne zápisu změny v obchodním rejstříku řídí dosavadními předpisy. (2) Ve lhůtě uvedené v odstavci 1 může zakladatel, je-li jím ústřední orgán státní správy, rovněž podnik zrušit buď s likvidací, nebo bez likvidace podle zvláštního zákona;5) právní poměry těchto podniků, jakož i podniků ke dni účinnosti tohoto zákona v likvidaci se řídí dosavadními předpisy s tím, že ustanovení zákona č. 111/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dozorčí radě a fondech se nepoužijí. (3) Vykonává-li funkci zakladatele okresní úřad16) nebo obec,17) musí ve lhůtě uvedené v odstavci 1 podnik zrušit buď s likvidací, nebo bez likvidace podle zvláštního zákona;5) právní poměry těchto podniků, jakož i podniků ke dni účinnosti tohoto zákona v likvidaci se řídí dosavadními předpisy s tím, že ustanovení zákona č. 111/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o dozorčí radě a fondech se nepoužijí. (4) Po marném uplynutí lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 zruší podnik soud a nařídí jeho likvidaci. Současně jmenuje likvidátora. Ustanovení odstavce 2 a odstavce 3 části věty za středníkem platí obdobně. (5) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije u podniků založených Ministerstvem obrany, u nichž bylo přede dnem účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o privatizaci. § 20a (1) Před vydáním rozhodnutí o zrušení podniku podle § 20 odst. 4 si soud vyžádá stanovisko zakladatele o současných majetkových a právních poměrech podniku. (2) Oprávnění zakladatele podle § 20 odst. 2 a 3 není dotčeno, jestliže uplynula lhůta podle § 20 odst. 4 marně proto, že a) nebyla dokončena privatizace podniku, b) nebylo pravomocně ukončeno správní či soudní řízení, které má zásadní význam pro stanovení majetku, s nímž má podnik právo hospodařit, c) nebylo pravomocně ukončeno restituční řízení podle zvláštních právních předpisů,17a) d) nemohl být zjištěn nebo oceněn majetek, s nímž má podnik právo hospodařit, nebo e) podnik nesplnil podmínky nezbytné pro jeho zrušení vyplývající ze zvláštních právních předpisů.17b) (3) Ustanovení odstavce 2 nelze použít, pokud soud již vydal rozhodnutí podle § 20 odst. 4. § 21 Dluží-li podnik se změněným majetkem pohledávky na daních, odvodech, poplatcích, částkách neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků státního rozpočtu včetně příslušenství k nim a má-li být tento podnik z rozhodnutí svého zakladatele zrušen, aniž by bylo možno je uhradit i jen z části z majetku podniku nebo jiným způsobem, tyto pohledávky se promíjejí a od vyměření pohledávek dosud nestanovených se upouští. Zakladatel tohoto podniku podá žádost příslušnému správci daně o souhlas s ukončením činnosti,18) ve které současně osvědčí splnění podmínek pro prominutí podle tohoto ustanovení. § 22 Funkci zakladatele Česká pošta, s. p. vykonává Ministerstvo vnitra. § 23 (1) Státní podnik tvoří fond kulturních a sociálních potřeb a) základním přídělem ze zisku ve výši 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a b) dalšími příděly ze zisku. (2) Nelze-li z důvodu ztráty nebo nedostatku zisku využít ke krytí základního přídělu do fondu postup podle ustanovení § 19 zákona o státním podniku, nebo jsou-li prostředky rezervního fondu nedostačující, vytvoří státní podnik fond i v nižší výši, kterou umožňuje výše zisku nebo zůstatek rezervního fondu. (3) Nejméně 50 % ze základního přídělu podle odstavce 1 písm. a) nebo peněžních prostředků podle odstavce 2 se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. (4) Zdrojem fondu kulturních a sociálních potřeb jsou i splátky zápůjček poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb a peněžní dary poskytnuté do fondu kulturních a sociálních potřeb. (5) Použití fondu kulturních a sociálních potřeb stanoví právní předpis, kolektivní smlouva, kolektivní dohoda nebo vnitřní předpis. (6) Na plnění z fondu kulturních a sociálních potřeb není právní nárok. § 24 (1) Pro podniky vzniklé podle tohoto zákona se nepoužijí 47b a 47c zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. (2) Na rozhodování zakladatele podle tohoto zákona se nevztahují předpisy o správním řízení. § 25 Zrušují se: 1. zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění zákona č. 92/1991 Sb. a zákona č. 119/1995 Sb., 2. § 761 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. § 26 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 2) § 25 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 126 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 5) § 11 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. 8) § 33 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 255/2012 Sb., o kotrole (kontrolní řád). 12) § 20 odst. 8 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb. 15) Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 19 písm. a) zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 321/1992 Sb. a zákona č. 254/1994 Sb. Nařízení vlády č. 270/1994 Sb., kterým se stanoví přechodné období pro výkon funkce zakladatele státních podniků okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 14 odst. 1 písm. f) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb. 17a) Například zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 17b) Například zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace. 18) § 35 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 19) Např. zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. 20) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách. 21) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 23) Například zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů. 25) § 46 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 24 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 26) § 42 písm. c) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 27) § 257 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 29) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška České národní banky č. 80/1997 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 80/1997 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí založení České amatérské atletické unie a konání nejstaršího běhu Běchovice - Praha Vyhlášeno 17. 4. 1997, datum účinnosti 7. 5. 1997, částka 27/1997 * § 1 - (1) Ke 100. výročí založení České amatérské atletické unie a konání nejstaršího silničního běžeckého závodu Běchovice - Praha se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky bez štítu. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při okrajích dvousetkoruny. Pod státním znakem je ve dvou řádcích umístěno označení nominální hodnoty mince se zkratk * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 7. května 1997. Aktuální znění od 7. 5. 1997 80 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 28. března 1997 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 100. výročí založení České amatérské atletické unie a konání nejstaršího běhu Běchovice - Praha Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Ke 100. výročí založení České amatérské atletické unie a konání nejstaršího silničního běžeckého závodu Běchovice - Praha se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,35 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky bez štítu. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při okrajích dvousetkoruny. Pod státním znakem je ve dvou řádcích umístěno označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna při spodním okraji dvousetkoruny uprostřed. (2) Na rubu dvousetkoruny je vyobrazena skupina stylizovaných postav běžců, v popředí se zvýrazněnou ústřední postavou v negativním reliéfu. Nad skupinou postav je při okrajích dvousetkoruny neuzavřený opis „ČESKÁ•AMATÉRSKÁ•ATLETICKÁ•UNIE“. Při spodním okraji dvousetkoruny je pod linkou symbolizující běžeckou trať umístěn ve dvou řádcích nápis „BĚCHOVICE•PRAHA 1897 - 1997“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Harcuba. Iniciála jeho příjmení „H“ je umístěna při spodním okraji dvousetkoruny uprostřed. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 7. května 1997. Guvernér: v z. Ing. Vít v. r. viceguvernér 11kB 12kB
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 102/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 102/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 90/1997 Sb., o zavedení dovozního depozita Vyhlášeno 2. 5. 1997, datum účinnosti 2. 5. 1997, částka 35/1997 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 90/1997 Sb., o zavedení dovozního depozita, se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 2. 5. 1997 102 VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 28. dubna 1997, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 90/1997 Sb., o zavedení dovozního depozita Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb., zákona č. 113/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb., zákona č. 228/1992 Sb. a zákona č. 223/1994 Sb.: Čl. I Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 90/1997 Sb., o zavedení dovozního depozita, se mění a doplňuje takto: 1. § 1 odst. 2 zní: „(2) Do režimu volného oběhu se propustí zboží bez předložení dokladu v případě dovozu zboží, které nemá obchodní charakter,2) zboží poskytnuté bezúplatně, s výjimkou zboží dovezeného náhradou za zboží vadné nebo které neodpovídalo podmínkám smlouvy a které bylo vyvezeno zpět do zahraničí, zboží dovezené k úhradě vládních pohledávek a zboží, které je osvobozeno od cla.3)“. 2. § 3 odst. 1 zní: „§ 3 (1) Dovozní depozitum se vkládá u některého z následujících peněžních ústavů: ABN AMRO BANK N. V., Agrobanka Praha,a.s., Bank Austria (ČR),a.s., BANKA HANÁ,a.s., BNP-Dresdner Bank (ČR),a.s., Citibank,a.s., COOP BANKA, akciová společnost, COMMERZBANK AG, Creditanstalt,a.s., CREDIT LYONNAIS BANK PRAHA,a.s., Česká spořitelna,a.s., Českomoravská záruční a rozvojová banka,a.s., Československá obchodní banka,a.s., Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační složka, Foresbank,a.s., GiroCredit-Sparkassen Banka Praha,a.s., HYPOBANK CZ,a.s., IC Banka,a.s., Praha, ING Bank N. V., Interbanka, akciová společnost, Investiční a Poštovní banka,a.s., Komerční banka, a.s., Konsolidační banka Praha,s.p.ú., Moravia Banka,a.s., PLZEŇSKÁ BANKA, a. s., Pragobanka, a. s., První městská banka, a. s., RAIFFEISSENBANK, a. s., Raiffeissenbank im Stiftland Waldsassen eG odštěpný závod Cheb, SOCIETE GENERALE BANKA, a. s., Sparkasse Mühlviertel-West banka, a. s., pobočka České Budějovice, Union banka, a. s., UNIVERSAL BANKA, a. s., Vereinsbank (CZ), a. s., Všeobecná úverová banka, a. s., pobočka Praha, Volksbank, a. s., Waldviertler Sparkasse von 1842, Zemská banka, a. s., Živnostenská banka, a. s. O složení dovozního depozita vydá peněžní ústav deklarantovi nebo jeho zástupci doklad.“. 3. Dosavadní příloha k této vyhlášce se nahrazuje novou přílohou, která zní: „Příloha k vyhlášce č. 90/1997 Sb. ČÍSLO HS/KN\| POPIS ZBOŽÍ ---\|--- 0102\| Živý skot mimo: 0102 10 - živý skot - plemenná čistokrevná zvířata 0103\| Živá prasata mimo: 0103 10 - živá prasata - plemenná čistokrevná zvířata 02\| Maso a poživatelné droby 0301 91\| Pstruzi živí 0301 93 00\| Kapři živí 0302 11\| Pstruzi čerství nebo chlazení 0302 69 11\| Kapři čerství nebo chlazení 0302 69 19\| Sladkovodní ryby ostatní, čerstvé nebo chlazené 0303 21\| Pstruzi zmrazení 0303 79 11\| Kapři zmrazení 0303 79 19\| Sladkovodní ryby ostatní,mrazené 04\| Mléko a mlékárenské výrobky; ptačí vejce; přírodní med; jedlé výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté 05\| Výrobky živočišného původu jinde neuvedené ani nezahrnuté 06\| Dřeviny a jiné rostliny; hlízy, kořeny a podobné; řezané květiny a dekorativní zeleň mimo: 0601 - hlízy, cibule, hlízovité kořeny, drápovité kořeny a oddenky ve vegetativním klidu, ve vegetaci nebo v květu; sazenice, rostliny a kořeny čekanky, jiné než kořeny čísla 1212 0602 - ostatní živé rostliny (včetně jejich kořenů), řízky a rouby; podhoubí 07\| Zelenina, poživatelné rostliny, kořeny a hlízy 08\| Jedlé ovoce a ořechy; slupky citrusových plodů a melounů mimo: 0803 00 - banány včetně plantejnů, čerstvé nebo sušené 0805 - citrusové plody, čerstvé nebo sušené 0909 20 00\| Semena koriandru 0909 30\| Semena kmínu 0909 40\| Semena kořenného kmínu 11\| Mlýnské výrobky; slad; škroby; inulin; pšeničný lepek 12\| Olejnatá semena a olejnaté plody; různá semena a plody; průmyslové a léčivé rostliny; pícniny mimo: 1209 - semena, plody a výtvory k výsevu 13\| Šelak, gumy, pryskyřice a jiné rostlinné šťávy a výtažky 14\| Rostlinné pletací materiály a jiné produkty rostlinného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté 15\| Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje; výrobky vzniklé jejich štěpením; upravené jedlé tuky; živočišné nebo rostlinné vosky 16\| Přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých 17\| Cukr a cukrovinky 1802\| Kakaové skořápky, slupky a ostatní kakaové odpady 1806\| Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao 19\| Přípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka; jemné pečivo 20\| Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin 21\| Různé potravinářské přípravky 22\| Nápoje, lihové tekutiny a ocet 23\| Zbytky a odpady v potravinářském průmyslu; připravené krmivo mimo: 2301 - moučky, šroty a peleta z masa, drobů, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých, nezpůsobilé k lidskému požívání; škvarky 2304 00 00 - pokrutiny a jiné pevné odpady, též rozdrcené nebo ve tvaru pelet, po extrahování sojového oleje 24\| Tabák a vyrobené tabákové náhražky mimo: 2401 - nezpracovaný tabák; tabákový odpad 2710 00 61\| Oleje těžké plynové pro specifické zpracování 2710 00 65\| Oleje těžké plynové pro chemické zpracování 2710 00 66\| Oleje těžké plynové, síra do 0,05% hmotnostních, jiné než 2710 00 61 a 2710 00 65 mimo motorové nafty 2710 00 67\| Oleje těžké plynové, síra přes 0,05% do 0,2% hmotnostních, jiné než 2710 00 61 a 2710 00 65 mimo motorové nafty 2710 00 68\| Oleje těžké plynové, síra přes 0,2% hmotnostních, jiné než 2710 00 61 a 2710 00 65 mimo motorové nafty 2710 00 71\| Oleje těžké topné pro specifické zpracování 2710 00 72\| Oleje těžké topné pro chemické zpracování 2710 00 74\| Oleje těžké topné, síra do 1% hmotnostních, jiné než 2710 00 71 a 2710 00 72 2711 00 76\| Oleje těžké topné, síra přes 1% do 2% hmotnostních, jiné než 2710 00 71 a 2710 00 72 2710 00 77\| Oleje těžké topné, síra přes 2 % do 2,8% hmotnostních, jiné než 2710 00 71 a 2710 00 72 2710 00 78\| Oleje těžké topné pro jiné účely,síra přes 2,8% hmot., jiné než 2710 00 71 a 2710 00 72 2710 00 81\| Oleje mazací,ostatní pro specifické zpracování 2710 00 83\| Oleje mazací,ostatní pro chemické zpracování 2710 00 85\| Oleje mazací,ostatní pro vytváření směsí 2710 00 87\| Oleje motorové, mazací oleje pro kompresory a turbiny 2710 00 88\| Oleje kapalné pro hydraulické účely 2710 00 89\| Oleje bílé (parafinové), kapalný parafín 2710 00 92\| Oleje převodové a oleje pro reduktory 2710 00 94\| Oleje používané při obrábění kovů, uvolňování odlitků z forem, antikorozní oleje 2710 00 96\| Oleje elektroizolační 2710 00 98\| Oleje mazací, ostatní jiné než v předchozích podpoložkách 3102\| Minerální nebo chemická hnojiva dusíkatá mimo: 3102 10 10 - Močovinu obsahující více než 45% hmotnostních dusíku v suchém bezvodném produktu 3102 80 00 - Směsi močoviny a dusičnanu amonného ve vodném nebo amoniakálním roztoku 3213\| Barvy pro uměleckou malbu, školní barvy, plakátovací barvy, tónovací barvy, barvy pro zábavné účely a podobné barvy v tabletách, tubách, kelímkách, lahvičkách, miskách a v podobných formách nebo baleních 3214 90 00\| Nežáruvzdorné přípravky pro povrchovou úpravu fasád, vniřních stěn, podlah, stropů a podobné přípravky 3303 00\| Parfémy a toaletní vody 3304\| Kosmetické přípravky, líčidla a přípravky pro péči o pokožku (jiné než léky), včetně opalovacích a ochranných přípravků; přípravky pro manikúru a pedikúru 3305\| Přípravky na vlasy 3306\| Přípravky pro ústní nebo zubní hygienu, včetně zubních fixativních past a prášků; niť k čištění mezizubních prostor (zubní nit), v samostatném maloobchodním balení 3307\| Holicí přípravky používané před holením, při holení a po něm, osobní deodoranty, koupelové přípravky, depilátory a jiné voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté; hotové pokojové deodoranty, parfémované i neparfémované, též s desinfekčními vlastnostmi 3401 11 00\| Mýdlo a organické povrchově aktivní výrobky a přípravky ve tvaru tyček, kusů, výlisků nebo různých odlévaných tvarů, obsahující nebo neobsahující mýdla; papír, vata, plsť a netkané textilie, impregnované, natřené nebo pokryté mýdlem nebo detergentem pro osobní použití (včetně medicinálních výrobků) 3402\| Organické povrchově aktivní prostředky (jiné než mýdlo); povrchově aktivní přípravky, prací přípravky (včetně pomocných pracích přípravků) a čistící přípravky, též obsahující mýdlo, jiné než patřící do čísla 3401 3403\| Mazací prostředky (včetně řezných olejů, přípravků k uvolňování šroubů a matic, přípravků proti rzi nebo antikorozních a separačních přípravků pro formy, založených na mazadlech) a přípravky používané pro olejovou nebo mastnou úpravu textilních materiálů, kůže, kožešin nebo jiných materiálů, ale s výjimkou přípravků obsahujících jako základní složky nejméně 70% hmotnostních minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů 3405\| Leštidla a krémy na obuv, nábytek, podlahy, karosérie, sklo nebo kov, čisticí pasty a prášky a podobné přípravky (též ve formě papíru, vaty, plsti netkaných textilií, plastů nebo lehčené pryže, impregnovaných, natřených nebo pokrytých takovými přípravky) s výjimkou vosků čísla 3404 3406 00\| Svíčky, svíce, voskové sloupky a podobné výrobky 3505 10\| Dextriny a jiné modifikované škroby 36\| Výbušniny; pyrotechnické výrobky; zápalky; pyroforické slitiny; některé hořlavé přípravky 3701\| Fotografické desky a ploché filmy, citlivé, neexponované, z jiného materiálu než papíru, kartonu, lepenky nebo textilií;ploché okamžité kopírovací filmy, citlivé, neexponované, též v kazetách mimo: 3701 10 - pro rentgeny 3701 99 00 - fotografické desky a ploché filmy, citlivé, neexponované, ostatní 3702 20 00\| Filmy fotografické kopírovací okamžité ve svitcích citlivé, neexponované 3702 31\| Fotografické filmy pro barevnou fotografii ve svitcích, neperforované, citlivé, neexponované, o šířce nepřesahující 105 mm 3702 32\| Jiné filmy, s emulzí halogenidů stříbra mimo: 3702 32 11 - mikrofilmy a filmy pro grafické umění s halogenidy stříbra, neperforované, citlivé, neexponované, šířka do 35 mm 3702 32 31 - mikrofilmy s halogenidy stříbra, neperforované, citlivé, neexponované, šířka větší než 35 mm 3702 39 00\| Filmy ve svitcích ostatní neperforované, neexponované, šířka do 105mm 3702 51 00\| Filmy ve svitku pro barevnou fotografii, neperforované, neexponované, šířka do 16mm, délka do 14m 3702 53 00\| Filmy ve svitku pro barevné diapozitivy, perforované, neexponované, šířka 16-35rnm, délka do 30m 3702 54 00\| Filmy ve svitku pro barevnou fotografii, perforované, neexponované, šířka 16-35mm délka do 30m, 3702 91\| Filmy ve svitku, perforované, neexponované, šíře do 16 mm, délka do 14 m 3702 93\| Mikrofilmy, filmy ve svitku, perforované, neexponované, šíře 16-35rnm, délka do 30 m 3703\| Fotografický papír, karton, lepenka nebo textilie, citlivé, neexponované 3706 90\| Kinematografické filmy, exponované a vyvolané, též obsahující zvukový záznam nebo obsahující pouze zvukový záznam o šířce menší než 35 mm 3707\| Chemické přípravky k fotografickým účelům (jiné než laky, klihy, lepidla a podobné přípravky); nesmíšené výrobky k fotografickým účelům, v odměřených dávkách nebo upravené pro drobný prodej, připravené k použití 3809 10\| Přípravky k úpravě povrchu, apretování na podkladě škrobových látek 3917\| Trubky, hadice a jejich příslušenství (např. spojky, kolena, příruby), z plastů mimo: 3917 40 - příslušenství z plastů pro trubky a hadice 3918\| Podlahové krytiny z plastů, též samolepicí, v rolích nebo ve formě obkladaček nebo dlaždic; obklady na stěny a stropy z plastů, definované v poznámce 9 k této kapitole 3919\| Samolepicí desky, listy, fólie, filmy, pruhy, pásky a jiné ploché tvary, z plastů, též v rolích 3922\| Koupací vany, sprchy, umyvadla, bidety, záchodové mísy, jejich sedátka a kryty, splachovací nádrže a podobné výrobky zdravotnické a hygienické, z plastů 3923\| Výrobky pro přepravu nebo balení zboží z plastů; zátky, víčka, uzávěry lahví a jiné uzávěry, z plastů mimo: 3923 29 90 - pytle, sáčky a kornouty z ostatních plastů jiných než polymerů ethylenu a polyvinylchloridu 3924\| Stolní a kuchyňské nádobí, náčiní a jiné předměty pro domácnost, hygienické a toaletní potřeby z plastů 3926\| Ostatní výrobky z plastů a výrobky z ostatních materiálů čísel 3901 až 3914 4011 10 00\| Pneumatiky nové pryžové pro osobní, kombinovaná osobní a dodávková a závodní motorová vozidla 4011 20\| Pneumatiky nové pryžové používané pro autobusy a náhradní automobily 4011 40\| Pneumatiky nové z pryže pro motocykly 4011 50\| Pneumatiky nové z pryže pro jízdní kola 4012\| Protektorované nebo použité pryžové pneumatiky; komorové (plné) obruče nebo nízkotlaké pláště, vyměnitelné běhouny pláště pneumatiky a ochranné vložky do ráfku pneumatiky, pryžové 4013\| Pryžové duše mimo: 4013 20 00 - typy používané pro jízdní kola 4016\| Ostatní výrobky z vulkanizovaného, jiného než tvrdého kaučuku 42\| Kožené výrobky; sedlářské a řemenářské výrobky; cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky; výrobky ze střev mimo: 4204 - technické potřeby z přírodní nebo kompozitní usně, druhů používaných pro strojní nebo strojírenské použití nebo pro ostatní technické užití 4303\| Oděvy, oděvní doplňky a jiné výrobky z kožešin 4304 00 00\| Umělé kožešiny a výrobky z umělých kožešin 4401\| Dřevo palivové (polena, špalky, větve, otepi apod.); dřevěné štěpky nebo třísky; dřevěné piliny, zbytky a odpad, též aglomerované ve tvaru špalků, briket, pelet a podobných tvarech 4402 00 00\| Dřevěné uhlí (včetně uhlí ze skořápek nebo z ořechů), též aglomerované 4414 00\| Dřevěné rámy na obrazy, fotografie, zrcadla nebo podobné předměty 4415\| Bedny, bedničky, klece, bubny a podobné dřevěné obaly; kabelové bubny ze dřeva; jednoduché palety, skříňové palety a jiné nakládací plošiny ze dřeva; nástavné rámy palet ze dřeva 4416 00\| Sudy, kádě, škopky a jiné bednářské výrobky a jejich části ze dřeva včetně dužin 4417 00\| Dřevěné nástroje, násady a rukojeti k nástrojům, dřevěné násady ke smetákům, kartáčům a štětcům; dřevěné formy, kopyta a napínáky obuvi 4419 00\| Stolní a kuchyňské náčiní ze dřeva 4420\| Intarzované a inkrustované dřevo; skříňky, pouzdra a kazety na klenoty nebo příbory a podobné výrobky, ze dřeva; sošky a jiné ozdobné předměty, ze dřeva; nábytek ze dřeva, který nepatří do kapitoly 94 4421\| Ostatní výrobky ze dřeva mimo: 4421 90 10 - cívky, potáče, dutinky, cívky na šicí nitě a podobné výrobky ze soustruženého dřeva 4503\| Výrobky z přírodního korku 4504 10\| Kostky, cihly, desky, listy a pásy; dlaždice všech tvarů; plné válce, včetně kotoučů z aglomerovaného korku 46\| Výrobky ze slámy, esparta nebo jiného materiálu na úplety; košíkářské a proutěné výrobky 4813\| Cigaretový papír, též řezaný na stanovenou velikost (na formáty) nebo ve tvaru složek, sešitků či trubek (dutinek) 4814\| Tapetový papír a podobné krycí materiály na stěnu; okenní transparentní papír 4815 00 00\| Podlahové krytiny na podkladě z papíru, kartónu nebo lepenky, též přiříznuté do tvaru (formátu) 4817\| Obálky, zálepky, neilustrované dopisnice a lístky pro korespondenci, z papíru, kartónu nebo lepenky; krabice, tašky, brašny a psací soupravy obsahující potřeby pro korespondenci, z papíru, kartónu nebo lepenky 4818\| Toaletní papír a podobný papír, buničitá vata nebo pásy zplstěných buničinových vláken, druhů používaných v domácnosti nebo k účelům hygienickým a zdravotnickým, v kotoučích o šíři nepřesahující 36 cm nebo řezané na určitý rozměr nebo tvar; kapesníčky, odličovací ubrousky, ručníky, ubrusy, ubrousky, dětské pleny, hygienické tampóny, prostěradla a podobné zboží používané v domácnosti, k toaletním, hygienickým a nemocničním účelům, oděvy a jejich doplňky, z papíroviny, papíru, buničité vaty nebo pásů zplstěných buničinových vláken mimo: 4818 10 - toaletní papír 4818 40 - hygienické vložky a tampóny, dětské pleny a podobné hygienické výrobky 4818 90 10 - výrobky pro chirurgické, lékařské nebo hygienické účely, neupravené pro drobný prodej 4819\| Krabice, bedny, pytle, sáčky a jiné obaly z papíru, kartónu nebo lepenky, buničité vaty nebo pásů zplstěných buničinových vláken; krabicové pořadače, dopisové přihrádky a podobné zboží z papíru, kartónu nebo lepenky, používané v kancelářích, obchodech a podobně mimo: ex 4819 40 00 - pouze materiály pro ochranu sterilních nástrojů 4820\| Rejstříky, účetní knihy, bloky (poznámkové, objednávek, stvrzenek), poznámkové notesy, složky dopisních papírů, diáře a podobné výrobky, sešity, psací savé podložky, rychlovazače (s volnými listy nebo jiné), desky a spisové mapy, obchodní tiskopisy, sady papírů proložené uhlovými papíry a ostatní školní, kancelářské a papírnické výrobky z papíru nebo kartónu; alba na vzorky nebo sbírky a obaly na knihy, z papíru, kartónu nebo lepenky mimo: 4820 20 - sešity 4821\| Papírové, kartónové nebo lepenkové nálepky všech druhů, též potištěné 4823 60\| Podnosy, tácky, talíře, misky, šálky, kelímky a podobné výrobky z papíru, kartonu nebo lepenky 4908\| Obtisky všeho druhu 4909 00\| Tištěné nebo ilustrované dopisnice nebo pohlednice; tištěné karty s osobními pozdravy, zprávami nebo oznámeními, též ilustrované, případně též s obálkami nebo ozdobami 4910 00 00\| Kalendáře všech druhů, tištěné, včetně kalendářů ve formě trhacích bloků 4911\| Ostatní tiskařské výrobky včetně tištěných obrazů, rytin a fotografií 57\| Koberce a jiné textilní podlahové krytiny 58\| Speciální tkaniny; všívané textilie; krajky; tapiserie; prýmkařské výrobky; výšivky mimo: 5801 - vlasové tkaniny a žinilkové tkaniny, jiné než tkaniny čísel 5802 nebo 5806 5804 - tyly a jiné síťové textilie, vyjma tkaných, pletených nebo háčkovaných; krajka v metráži v pásech nebo v motivech, jiné než výrobky čísla 6002 5810 - výšivky v metráži, v pásech nebo jako motivy 5904\| Linoleum, též přiříznuté do tvaru; podlahové krytiny sestávající z vrstvy nebo povlaku na textilním podkladě, též přiříznuté do tvaru 5905 00\| Textilní tapety 5906\| Pogumované textilie, jiné než textilie čísla 5902 61\| Oděvy a oděvní doplňky pletené nebo háčkované mimo: 6111 - kojenecké oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované 6115 93 10 - punčochy na křečové žíly ze syntetických vláken 62\| Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované mimo: 6209 - kojenecké oděvy a oděvní doplňky 63\| Jiné zcela zhotovené textilní výrobky; soupravy; obnošené oděvy a opotřebované textilní výrobky; hadry 64\| Obuv, kamaše a podobné výrobky; části těchto výrobků mimo: 6406 - obuvi (včetně svršků, též spojených s podešvemi, jinými než vnějšími); vkládací stélky, pružné podpatěnky a podobné výrobky; kamaše, chrániče holení a podobné výrobky a jejich součásti 6503 00\| Klobouky a jiné pokrývky hlavy, z plsti, hotovené ze šišáků nebo šišákových kotoučů čísla6501, též podšívané nebo zdobené 6504 00 00\| Klobouky a jiné pokrývky hlavy splétané nebo zhotovené z pásků též podšité nebo zdobené 6505\| Klobouky a jiné pokrývky hlavy, pletené nebo háčkované nebo zcela zhotovené z krajek, plsti nebo z jiné textilní metráže (ne však v pásech), též podšívané a obroubené; síťky na vlasy z jakýchkoliv materiálů, též podšívané nebo zdobené 6506\| Jiné pokrývky hlavy, též podšívané nebo zdobené 66\| Deštníky, slunečníky, hole, sedací hole, biče, jezdecké bičíky a jejich součásti mimo: 6603 - součásti, výstroj a příslušenství pro výrobky čísel 6601 nebo 6602 67\| Upravená péra a prachové peří a výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z lidských vlasů 6801 00 00\| Dlažební kostky, obrubníky a dlažební desky z přírodního kamene, jiné než z břidlice 6803 00\| Opracovaná břidlice a výrobky z přírodní nebo aglomerované břidlice 6804\| Mlýnské kameny a jiné mlecí kameny, brusné kotouče a podobné výrobky, bez rámů, používané k broušení, ostření, leštění, hoblování nebo řezání, ruční brousky nebo leštící kameny a jejich části, z přírodních kamenů, z lisovaných přírodních nebo umělých brusiv nebo z keramiky, též s některými částmi z jiných materiálů 6805\| Přírodní nebo umělá brusiva ve tvaru prášku nebo zrn, na podložce z textilního materiálu, papíru, lepenky nebo jiných materiálů, též přiříznuté do tvaru, sešité nebo jinak spojené 6810\| Výrobky z cementu, betonu nebo umělého kamene, též vyztužené 6907\| Neglazované keramické dlaždice a dlažební kostky, obkladové desky nebo obkladačky; neglazovaná keramická mozaika a podobné výrobky, též na vhodném podkladu 6908\| Glazované keramické dlaždice a dlažební kostky, obkladové desky nebo obkladačky; glazovaná keramická mozaika a podobné výrobky, též na vhodném podkladu 6910\| Keramické výlevky, umyvadla, bidety, podstavce pod umyvadla, koupací vany, záchodové mísy, splachovací nádrže, záchodové mušle a podobná instalační zařízení k sanitárním a hygienickým účelům 6911\| Kuchyňské a stolní nádobí a ostatní předměty pro domácnost a toaletní předměty, z porcelánu 6912 00\| Kuchyňské a stolní nádobí a ostatní předměty pro domácnost z jiných mater. než z porcelánu 6913\| Sošky a jiné ozdobné předměty z keramických materiálů 6914\| Ostatní keramické výrobky 7009\| Skleněná zrcadla, též zarámovaná, včetně zpětných zrcátek 7010\| Demižóny, skleněné lahve, baňky, konzervové sklenice a zavařovačky, kelímky, lékovky, trubičky na tablety, ampulky a jiné skleněné obaly, používané pro dopravu nebo k balení zboží, skleněné zátky, víčka a jiné uzávěry ze skla mimo: 7010 10 00 - ampulky 7013\| Stolní a domácenské sklo, kuchyňské sklo, skleněné zboží toaletní, kancelářské, k výzdobě bytu a pro podobné účely (vyjma zboží čísel 7010 nebo 7018) 7018 10\| Skleněné perly, imitace perel, drahokamů a polodrahokamů a podobné drobné skleněné zboží 7113\| Šperky a klenoty, jakož i jejich části, z drahých kovů nebo plátované drahými kovy 7114\| Zlatnické a stříbrnické výrobky a jejich části, z drahých kovů nebo z kovů plátovaných drahými kovy 7116\| Výrobky z pravých perel (přírodních nebo uměle pěstovaných), drahokamů nebo polodrahokamů (přírodních, umělých nebo rekonstituovaných) 7117\| Umělá bižuterie 7118\| Mince 7315 20 00\| Řetězy protismykové ze železa,oceli 7317 00\| Hřebíky, cvočky, připínáčky, spony vlnité i zkosené, svorky, sponky (vyjma patřící do 8305) a podobné výrobky, ze železa nebo oceli, též z hlavičkou z jiného materiálu, vyjma z mědi 7318\| Šrouby a vruty, maticové šrouby, šroubové matice, vrtule (do pražců), šroubové háky, nýty, příčné klíny a závlačky, podložky (včetně pružných podložek) a podobné výrobky, ze železa nebo oceli 7319\| Šicí jehly, pletací jehlice, šněrovací jehly, háčky, bodce na vyšívání a podobné výrobky, určené pro ruční práce, ze železa nebo oceli; zavírací a ostatní špendlíky, ze železa nebo oceli, jinde neuvedené ani nezahrnuté 7320\| Pružiny a listy pružin, ze železa nebo oceli 7321\| Kamna, kotle s ohništěm, sporáky, krby (též s pomocnými kotlíky k ústřednímu topení), rožně, koksové koše, plynové vařiče, ohřívače talířů a podobné neelektrické výrobky používané v domácnostech a jejich části a součásti, ze železa nebo oceli 7322\| Radiátory ústředního topení, nevytápěného elektricky a jejich části a součásti, ze železa nebo oceli; ohřívače vzduchu a rozvaděče horkého vzduchu (včetně rozvaděčů, které mohou rozvádět čerstvý nebo upravený vzduch), jiné než elektricky vytápěné, s vestavěným motoricky poháněným ventilátorem nebo dmychadlem a jejich části a součásti, ze železa nebo oceli mimo: 7322 90 - ohřívače vzduchu a rozvodná zařízení horkého vzduchu 7323\| Stolní, kuchyňské nebo jiné výrobky pro domácnost a jejich části a součásti, železné nebo ocelové; železná nebo ocelová vlna; drátěnky na nádobí a drátkovací nebo čisticí polštářky, rukavice a podobné výrobky, ze železa nebo oceli 7324\| Sanitární (hygienické) výrobky a jejich části a součásti, ze železa nebo oceli 7415\| Hřebíky, cvočky, napínáčky, skoby, sponky (vyjma výrobky čísla 8305) a podobné výrobky z mědi nebo ze železa a oceli s měděnými hlavičkami; šrouby, svorníky, matice, háky se závitem, nýty, závlačky, příčné klíny, podložky (včetně pružinových podložek) a podobné výrobky z mědi 7417 00 00\| Přístroje na vaření nebo topení pro domácnost, neelektrické, jejich části a součásti z mědi 7418\| Stolní kuchyňské nebo jiné výrobky pro domácnost a jejich části a součásti, z mědi; drátěnky na nádobí a drátkovací nebo čisticí polštářky, rukavice a podobné výrobky, z mědi; sanitární (hygienické) výrobky a jejich části a součásti, z mědi 7615\| Stolní, kuchyňské nebo jiné výrobky pro domácnost a jejich části a součásti, z hliníku; drátěnky na nádobí a drátkovací nebo čisticí polštářky, rukavice a podobné výrobky, z hliníku; sanitární (hygienické) výrobky a jejich části a součásti, z hliníku 8201\| Ruční nástroje: rýče, lopaty, krumpáče, škrabky, motyky, vidle a hrábě; sekery, sekáčky na větve a podobné sekací nástroje; zahradnické nůžky a prořezávače stromů všech druhů; kosy, srpy, dlouhé nože na řezání sena nebo slámy, nůžky na stříhání keřů, klíny a ostatní ruční nástroje používané v zemědělství, zahradnictví nebo lesnictví 8202 10 00\| Ruční pily 8203\| Pilníky, rašple, kleště všech druhů (včetně štípacích), pinzety, kleštičky, nůžky na plech, řezače trub, čepů, děrovací kleště a průbojníky a podobné ruční nástroje 8204\| Ruční šroubové a napínací klíče (včetně dynamometrických); výměnné klíčové nástavce, též s rukojetí 8205\| Ruční nástroje (včetně zasazených sklenářských diamantů), jinde neuvedené ani nezahrnuté; pájecí lampy, svěráky, upínáky a podobné nástroje, jiné než příslušenství, části a součásti obráběcích strojů; kovadliny; přenosné výhně; ruční nebo pedály ovládané brusné kotouče s konstrukcí 8206 00 00\| Sady nástrojů obsahující dva nebo několik nástrojů čísel 8202-8205, sestavené v soubory pro drobný prodej 8211\| Nože s hladkou nebo zoubkovanou řeznou čepelí (včetně zahradnických žabek), jiné než nože čísla 8208, a jejich čepele 8212\| Břitvy, holicí strojky a holicí čepelky (včetně polotovarů čepelek z oceli v pásech) 8213 00 00\| Nůžky (krejčovské a podobné), čelisti nůžek 8214\| Jiné nožířské zboží (např. strojky na stříhání vlasů, řeznické a kuchyňské sekáčky, štípací sekery a kolíbací nože, nože na papír); soupravy a náčiní na manikúru nebo pedikúru (včetně pilníčků na nehty) 8215\| Lžíce, vidličky, sběračky, naběračky, cukrářské lžíce, rybí nože, nože na krájení másla, kleštičky na cukr a podobné kuchyňské nebo jídelní výrobky 8301\| Visací zámky a zámky (na klíč, na kombinaci nebo elektrické), z obecných kovů; závěry a závěrové rámy s vestavěnými zámky, z obecných kovů; klíče pro všechny druhy výše uvedených zámků, z obecných kovů mimo: 8301 60 00 - části a součásti zámků 8302\| Úchytky, kování a podobné výrobky z obecných kovů k nábytku, dveřím, schodištím, oknům, roletám, ke karosériím, k sedlářskému zboží, kufrům, truhlám, pouzdrům nebo podobné; věšáky a háčky na šaty, na klobouky, konzoly a podobné výrobky, z obecných kovů; rejdovací kolečka s úchytkami, z obecných kovů; zařízení pro automatické zavírání dveří, z obecných kovů 8304 00 00\| Kartotékové skříně, pořadače spisů, schránky na ukládání papírů nebo psacích per, zásuvky na razítka a podobné vybavení kanceláří nebo psacích stolů, z obecných kovů, vyjma kancelářský nábytek čísla 9403 8305\| Mechaniky pro pořadače spisů, rychlovazače nebo desky s volnými listy, drátěné sponky, spínací růžky, sešívací drátky, štítky k rejstříkům a podobné kancelářské zboží, z obecných kovů; sešívací spony v pásech (např. pro kancelářské potřeby, čalounické výrobky, balící potřeby), z obecných kovů 8306\| Zvony, gongy a podobné výrobky, neelektrické, z obecných kovů; sošky a jiné ozdobné předměty z obecných kovů; rámečky k fotografiím a obrazům, z obecných kovů; zrcadla z obecných kovů 8308\| Závěry, rámy nebo obruby se závěrami, přezky, spony, svorky, háčky, očka a podobné výrobky z obecných kovů pro oděvy, obuv, plachty, brašnářské výrobky nebo pro výstroj jiných výrobků; duté nýty nebo nýty s rozštěpeným dříkem, z obecných kovů; perly a flitry (cetky), z obecných kovů 8309\| Zátky (včetně korunkových uzávěrů, korunkových čepů se závitem a nalévacích zátek), odtrhovací kapsle (pro uzávěr lahví), víka se závitem, plomby a jiné příslušenství obalů. z obecných kovů 8310 00 00\| Desky (štíty) a destičky (štítky) s orientačními nápisy, s adresami a podobné číslice, písmena a jiné značky, s obecných kovů, vyjma výrobky čísla 9405 8403\| Kotle k ústřednímu vytápění, jiné než čísla 8402 8407 21\| Závěsné zážehové spalovací pístové motory pro pohon lodí 8413 20\| Ruční čerpadla, jiná než položek 8413 11 nebo 8413 19 8414 51\| Stolní, podlahové, nástěnné, okenní, stropní nebo střešní ventilátory s vlastním elektrickým motorem o výkonu nepřesahujícím 125 W 8419 11 00\| Ohřívače průtokové plynové 8419 19 00\| Neelektrické průtokové nebo zásobníkové ohřívače vody jiné než plynové průtokové ohřívače mimo: solární ohřívače 8421 12 00\| Ždímačky prádla 8422 11 00\| Myčky nádobí pro domácnost 8423 10\| Osobní váhy, včetně dětských; váhy pro domácnost 8433 11\| Sekačky na trávu k úpravě trávníků, parků nebo sportovních ploch, s motorem, se sekacím zařízením otáčejícím se v horizontální poloze 8433 19\| Sekačky na trávu k úpravě trávníků, parků nebo sportovních ploch, s motorem, se sekacím zařízením otáčejícím se v jiné než horizontální poloze, též bez motoru 8450\| Pračky pro domácnost nebo prádelny, též spojené se sušičkami mimo: 8450 20 00 - pračky s obsahem suchého prádla převyšujícím 10 kg 8450 90 00 - části a součásti 8452 10\| Šicí stroje pro domácnost 8484\| Kovoplastická těsnění; soubory a sestavy těsnění různého složení uložené v sáčcích, obálkách, vacích, pouzdrech nebo v podobných obalech; mechanické ucpávky 8507\| Elektrické akumulátory, včetně separátorů pro ně, též pravoúhlého průřezu (včetně čtvercového) mimo: 8507 30 91 - niklo-kadmiové akumulátory hermeticky uzavřené 8507 90 - části a součásti 8508\| Elektromechanické ruční nástroje s vestavěným elektrickým motorem 8509\| Elektromechanické přístroje pro domácnost s vestavěným elektrickým motorem 8511\| Přístroje a elektrická zapalovací nebo spouštěcí zařízení pro zážehové a vznětové spalovací motory s vnitřním spalováním (např. magnetické zapalovače [magneta], dynama s magnetem[magdyna], zapalovací cívky, zapalovací svíčky a žhavicí svíčky, spouštěče); generátory např. dynama, alternátory) a regulační spínače používané s těmito motory mimo: 8511 90 00 - části a součásti 8512\| Elektrické přístroje osvětlovací a signalizační (vyjma výrobky čísla 8539), stěrače, rozmrazovače a odmlžovače, elektrické, pro jízdní kola a motorová vozidla mimo: 8512 90 00 - části a součásti 8513 10 00\| Svítidla přenosná elektrická s vlastním zdrojem energie, jiné než osvětlovací přístroje 8512 8516\| Elektrické průtokové nebo zasobníkové ohřívače vody a ponorné ohřívače; elektrické přístroje pro vytápění prostor a půdy (zeminy); elektrotepelné přístroje pro péči o vlasy (např. vysoušeče vlasů, vlasové kulmy, přístroje na trvalou ondulaci) a vysoušeče rukou; žehličky; ostatní elektrotepelné přístroje používané v domácnostech; elektrické topné odpory, jiné než čísla 8545 mimo: 8516 80 - elektrické topné odpory 8516 90 00 - části a součásti 8518\| Mikrofony a jejich stojany; reproduktory, též vestavěné; sluchátka všech druhů a kombinované řečnické soupravy; elektrické nízkofrekvenční zesilovače; elektrické zesilovače zvuku 8519\| Gramofony, též přenosné, gramofonové chassis, kazetové přehrávače a jiné zvukové reprodukční přístroje, bez zařízení pro záznam zvuku 8520\| Magnetofony a jiné přístroje pro záznam zvuku, též s reprodukčním zařízením 8521\| Přístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci, též s vestavěným videotunerem 8523\| Hotová nenahraná media pro záznam zvuku nebo podobný záznam, vyjma výrobky kap. 37 8524\| Gramofonové desky, magnetické pásky a jiná nahraná media pro záznam zvuku nebo pro podobné záznamy, včetně matric a galvanických otisků pro výrobu desek, avšak vyjma výrobky kapitoly 37 mimo: 8524 31 00 - disky pro laserové snímací systémy, pro reprodukci jiného záznamu než zvuku nebo obrazu 8524 91 10 - ostatní nahraná media obsahující data nebo instrukce, které se používají v zařízeních pro automatizované zpracování dat 8528\| Televizní přijímací přístroje, též s vestavěnými rozhlasovými přijímači nebo s přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku nebo obrazu; videomonitory a videoprojektory 8539\| Elektrické žárovky nebo výbojky, včetně žárovek pro světlomety, tzv.„zapečetěné světlomety“ a ultrafialové nebo infračervené žárovky; obloukovky mimo: 8539 41 00 - obloukovky 8539 49 10 - ultrafialové žárovky 8539 49 30 - infračervené žárovky 8539 90 - části a součásti 8701\| Traktory a tahače (vyjma tahače čísla 8709) mimo: 8701 90 39 - zemědělské traktory a lesnické traktory, opatřené koly, nové s výkonem motoru převyšujícím 90 kW 8703\| Osobní automobily a jiná motorová vozidla konstruovaná hlavně pro přepravu osob (vyjma uvedených v čísle 8702), včetně osobních dodávkových automobilů a závodních automobilů, s výjimkou vozidel rychlé lékařské pomoci vybavených podle vyhlášky č. 49/1993 Sb.,a to i v případě, že jejich výbava neobsahuje potřebný zdravotnický materiál a přenosné přístroje 8704\| Motorová vozidla pro nákladní dopravu 8711\| Motocykly (včetně mopedů) a jízdní kola s pomocným motorem, též s přívěsnými vozíky; přívěsné vozíky 8712 00\| Jízdní a jiná kola (včetně dodávkových tříkolek), bez motoru 8716 10\| Obytné nebo campingové přívěsy a návěsy karavanního typu 8801\| Balony a vzducholodě; větroně, rogalla a ostatní bezmotorová vozidla 8802 20 10\| Civilní letouny a ostatní civilní letadla o vlastní hmotnosti nepřesahující 2000 kg 8903\| Jachty a ostatní plavidla pro zábavu nebo sport; veslařské čluny a kánoe 9005\| Binokulární i monokulární dalekohledy a ostatní optické teleskopy, jejich podstavce a rámy; ostatní astronomické přístroje a jejich podstavce a rámy, vyjma radioastronomických přístrojů 9006 51 00\| Fotografické přístroje se zaměřením přímo objektivem (jednooké zrcadlovky), pro svitkové filmy o šířce nepřesahující 35 mm 9006 52 00\| Fotografické přístroje pro svitkové filmy o šířce menší než 35 mm 9006 53\| Fotografické přístroje pro svitkové filmy o šířce 35 mm 9006 59 00\| Fotografické přístroje ostatní 9007\| Kinematografické kamery a promítací přístroje, též s vestavěnými přístroji pro záznam nebo reprodukci zvuku mimo: 9007 20 00 - promítací přístroje 9007 91 00 - části, součásti a příslušenství kamer 9007 92 00 - části, součásti a příslušenství promítacích přístrojů 9008\| Promítací přístroje pro statické snímky, jiné než kinematografické; fotografické přístroje zvětšovací nebo zmenšovací (jiné než kinematografické) mimo: 9008 90 00 - části, součásti a příslušenství 9009\| Fotokopírovací přístroje s optickým nebo kontaktním systémem nebo termokopírovací přístroje mimo: 9009 90 - části, součásti a příslušenství 9101\| Náramkové hodinky, kapesní hodinky a podobné hodinky (včetně stopek), s pouzdrem z drahých kovů nebo kovů plátovaných drahými kovy (dublé) 9102\| Náramkové hodinky, kapesní hodinky a podobné hodinky (včetně stopek), jiné než čísla 9101 9103\| Budíky a malé kyvadlové hodiny s hodinkovým strojkem, jiné než čísla 9104 9104 00\| Hodiny do přístrojových (palubních) desek a podobné hodiny 9105\| Ostatní hodiny 9106\| Časové kontrolní přístroje a časová počitadla, s hodinovým nebo hodinkovým strojkem nebo se synchronním motorem (např. kontrolní píchací hodiny, hodiny zaznamenávající datum a hodinu, měřicí hodiny) 9113\| Hodinkové řemínky, pásky, náramky a jejich části a součásti 92\| Hudební nástroje; části, součásti a příslušenství těchto nástrojů mimo: 9209 - části a součásti (např. mechanismy pro hrací skříňky) a příslušenství hudebních nástrojů (např. karty, kotouče a válečky pro mechanicky hrající nástroje); metronomy a ladičky všech druhů 9302 00\| Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304 9303\| Ostatní střelné zbraně a zařízení využívající výbuchu střelného prachu (např. lovecké pušky a karabiny, střelné zbraně, které lze nabíjet pouze ústím hlavně, pistole vystřelující rakety a ostatní zařízení určená pouze k vypouštěná signálních raket, pistole a revolvery ke střelbě slepými náboji, jateční pistole, děla k vrhání kotevního lana) 9304 00 00\| Zbraně ostatní 9305\| Části, součásti a příslušenství výrobků čísla 9301 až 9304 9307 00 00\| Meče, tesáky, bodáky, kopí a podobné sečné a bodné zbraně a jejich části, součásti a pochvy 9401\| Sedadla (vyjma sedadel zařazených do čísla 9402), též proměnitelná v lůžka, jejich části a součásti mimo: 9401 90 - části a součásti 9403\| Ostatní nábytek a jeho části a součásti 9404\| Ložní drátěnky; ložní potřeby a podobné výrobky (např. matrace, prošívané přikrývky, peřiny, polštáře, pufy a podušky), pérované, vycpávané nebo uvnitř vyložené jakýmkoliv materiálem, včetně výrobků z lehčené pryže nebo lehčených plastů, též povlečené 9405\| Svítidla (včetně světlometů) a jejich části a součásti, jinde neuvedené ani nezahrnuté; světelné reklamy, světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky s nesnímatelným pevným osvětlovacím zdrojem a jejich části a součásti, jinde neuvedené ani nezahrnuté mimo: 9405 60 - světelné reklamy, světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky 9405 91 - části a součásti skleněné 9405 92 - části a součásti z plastů 9405 99 - části a součásti jiné než skleněné 9504\| Potřeby pro lunaparkové a pro společenské hry, včetně motorových nebo mechanických her, kulečníků, speciálních stolů pro herny a zařízení pro automatický kuželník 9505\| Výrobky pro slavnosti, karnevaly nebo jiné zábavy, včetně kouzelnických rekvizit a žertovných výrobků 9506\| Výrobky a potřeby pro tělesné cvičení, gymnastiku, atletiku nebo ostatní sporty (včetně stolního tenisu) nebo hry pod širým nebem, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté; bazény a brouzdaliště 9507\| Rybářské pruty, udičky a ostatní výrobky pro lov na udici; podběráky všech druhů; umělé volavky (jiné než čísel 9208 nebo 9705) a podobné lovecké potřeby 9508 00 00\| Kolotoče, houpačky, střelnice a ostatní pouťové atrakce; kočovné cirkusy, zvěřince a divadla 96\| Různé výrobky mimo: 9603 50 00 - ostatní kartáče tvořící části strojů, přístrojů nebo vozidel 9612 - pásky do psacích strojů a podobné barvící pásky napuštěné tiskařskou černí nebo jinak připravené k předávání otisků, též na cívkách nebo v kazetách; razítkové polštářky, též napuštěné, též v krabičkách 97\| Umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 2. května 1997. Ministr: Ing. Dlouhý CSc. v. r.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích Vyhlášeno 7. 5. 1997, datum účinnosti 7. 5. 1997, částka 36/1997 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - PÉČE VLASTNÍKA O KOMUNIKACE A JEJICH EVIDENCE (§ 5 — § 10a) * ČÁST TŘETÍ - TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO PŘIPOJOVÁNÍ KOMUNIKACÍ A SOUSEDNÍ NEMOVITOSTI NA KOMUNIKACI (§ 11 — § 13) * ČÁST ČTVRTÁ - STAVEBNÍ ÚPRAVY KOMUNIKACÍ (§ 14 — § 15) * ČÁST PÁTÁ - OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA KOMUNIKACI (§ 16 — § 38c) * ČÁST SEDMÁ - UZAVÍRKY A OBJÍŽĎKY A ZVLÁŠTNÍ UŽÍVÁNÍ KOMUNIKACÍ (§ 39 — § 40a) * ČÁST OSMÁ - ROZSAH, ZPŮSOB A ČASOVÉ LHŮTY PRO ODSTRAŇOVÁNÍ ZÁVAD VE SJÍZDNOSTI (§ 41 — § 47) * ČÁST DEVÁTÁ - STYK KOMUNIKACÍ S VODNÍMI TOKY, DRÁHAMI, INŽENÝRSKÝMI SÍTĚMI A JINÝMI VEDENÍMI (§ 48 — § 51) * ČÁST DESÁTÁ - KONTROLNÍ VÁŽENÍ VOZIDEL (§ 51a — § 51e) * ČÁST JEDENÁCTÁ - INFORMAČNÍ FORMULÁŘ (§ 51f — § 51f) * ČÁST DVANÁCTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 53 — § 53) č. 1 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. č. 13 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. č. 14 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 2024 (194/2024 Sb.) 104 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 23. dubna 1997, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 46 odst. 1 se zřetelem k ustanovení § 6 odst. 4, § 8 odst. 3, § 9 odst. 3, § 10 odst. 6, § 16 odst. 3, § 20 odst. 2, § 22 odst. 2, § 24 odst. 9, § 25 odst. 7, § 27 odst. 7, § 36 odst. 8, § 37 odst. 1 a § 41 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, (dále jen „zákon“), a podle § 194 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie20) a upravuje a) označení pozemních komunikacíkomunikací, b) péči vlastníka o komunikacekomunikace a jejich evidenci, c) technické podmínky pro připojování komunikacíkomunikací a sousední nemovitosti na komunikacikomunikaci, d) stavební úpravy komunikacíkomunikací, e) obecné technické požadavky na komunikacikomunikaci, f) uzavírky a objížďky a zvláštní užívání komunikacíkomunikací, g) rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnostizávad ve sjízdnosti, h) styk komunikacíkomunikací s vodními toky, dráhami, inženýrskými sítěmi a jinými vedeními, i) kontrolní vážení vozidel a j) informační formulář. § 1a Úvodní ustanovení (1) Pro účely této vyhlášky se rozumí a) stavboustavbou dálnice, silnice nebo místní komunikacekomunikace (dále jen „komunikacekomunikace“) trvalé nebo dočasné zřízení nové komunikacekomunikace nebo její změny (stavební úpravy) spojené s přestavbou zemního tělesa; přestavbou zemního tělesa se přitom rozumí rozšíření koruny komunikacekomunikace, změna nivelety nebo přemístění osy komunikacekomunikace tak, že nelze zachovat původní vnější půdorysné nebo výškové ohraničení, b) opravou komunikaceopravou komunikace změna dokončené stavbystavby, při které se zachovává vnější ohraničení stavbystavby a při které se zlepšují její parametry a zvyšuje bezpečnost provozu, c) údržbou komunikaceúdržbou komunikace soubor prací, kterými se komunikacekomunikace udržuje v provozně a technicky vyhovujícím stavu za všech povětrnostních podmínek a odstraňují se vady a nedostatky uvedením do původního stavu, d) silnicí pro motorová vozidlasilnicí pro motorová vozidla silnice nebo místní komunikacekomunikace, která je označena dopravní značkou „Silnice pro motorová vozidlaSilnice pro motorová vozidla“ podle zvláštního právního předpisu, e) silnicí s neomezeným přístupemsilnicí s neomezeným přístupem každá silnice mimo silnici pro motorová vozidlasilnici pro motorová vozidla, f) neproměnnými parametryneproměnnými parametry vlastnosti určující dopravně technický stav komunikacekomunikace neměnící se bez stavebního zásahu (směrové a výškové vedení, šířkové uspořádání, konstrukce vozovky, křížení a objekty), g) proměnnými parametryproměnnými parametry vlastnosti určující stavební stav komunikacekomunikace, který se mění v čase působením vlivů počasí, dopravního zatížení a stárnutí materiálu (drsnost, podélná a příčná nerovnost, poruchy krytu, únosnost, popřípadě zbytková životnost), h) systémy hospodaření s vozovkousystémy hospodaření s vozovkou poskytující aktuální informace o stavu dálnic a silnic příslušným silničním správním úřadům a správcům těchto komunikacíkomunikací, jejichž účelem je optimalizace stavebních činností na základě získaných údajů a znalostí o dostupných technologiích s cílem dosažení nejlepšího využití vložených prostředků, popřípadě dosažení jiných zvolených priorit, i) zranitelnými účastníky silničního provozuzranitelnými účastníky silničního provozu chodci, řidiči nemotorových vozidel a řidiči jednostopých motorových vozidel. (2) Křižovatkou není úrovňové připojení a) polní nebo lesní cesty, b) účelové komunikacekomunikace, která není veřejně přístupná, c) zastávky osobní linkové dopravy, čerpací stanice pohonných hmot, motelu, motorestu, parkoviště, odpočívky a podobně, d) sousední nemovitosti na silnici nebo na místní komunikacikomunikaci. (3) Samostatný vyřazovací úsek (klín) sloužící pro výjezd vozidel ze silnice nebo místní komunikacekomunikace na sousední nemovitost není přídatným pruhem a součástí dotčené komunikacekomunikace. § 2 Označení dálnic, silnic a místních komunikací (k § 6 odst. 4 a § 9 odst. 4 zákona) (1) Dálnice a silnice I. třídy se označují čísly od 0 do 99; jde-li o dálnici, uvádí se v evidenci před číslici písmeno „D“. Silnice II. třídy se označují čísly od 100 do 999. Silnice III. třídy se označují jen v evidenci čtyř až pětimístnými čísly podle nejbližší dálnice, silnice I. nebo II. třídy, případně doplněnými indexem malým písmenem. Ramena jednosměrných silnic se označují indexem velkým písmenem. (2) Silnice stanovené dle zvláštního předpisu1) pro mezinárodní provoz se označují též písmenem „E“ a číslem. (3) Vzory označení podle odstavců 1 a 2 stanoví zvláštní předpis.2) (4) Pro evidenční účely se místní komunikace označují arabskými číslicemi počínaje číslem 1, a to zásadně odděleně pro každou třídu místních komunikací. K označení třídy se používá alfabetický znak: a) pro místní komunikace I. třídy písmeno a, např. 1a, 2a, b) pro místní komunikace II. třídy písmeno b, např. 1b, 4b, c) pro místní komunikace III. třídy písmeno c, např. 1c, 8c, d) pro místní komunikace IV. třídy písmeno d, např. 1d, 12d. (5) Mostní a další objekty (podjezdy, tunely) na komunikacích jsou označovány pořadovými čísly počínaje číslem 1 od začátku staničení komunikace. U dálnic a silnic se číslo objektu skládá z čísla dotčené komunikace a pomlčkou odděleného pořadového čísla objektu doplněného případně třemi indexy. Číslo objektu na místní komunikaci se skládá z označení místní komunikace (číslo a třída), pomlčkou odděleného znaku objektu (např. M = most) a jeho pořadového čísla. Podrobnosti číslování mostů na komunikacích obsahuje závazná ČSN 73 6220. § 3 (k § 6 odst. 4 zákona) (1) Místními komunikacemi I. třídy jsou dopravně nejvýznamnější sběrné komunikace ve městech. (2) Místními komunikacemi II. třídy jsou sběrné komunikace, které spojují části měst navzájem nebo napojují města, případně jejich části na pozemní komunikace vyšší třídy nebo kategorie. (3) Místními komunikacemi III. třídy jsou obslužné místní komunikace ve městech a obcích umožňující přímou dopravní obsluhu jednotlivých objektů, pokud jsou přístupné běžnému provozu motorových vozidel. (4) Místními komunikacemi IV. třídy jsou samostatné chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, podchody, lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny apod. § 4 Průjezdní úsek dálnice a silnice (k § 8 odst. 3 zákona) (1) Při určení hranice průjezdního úseku vychází příslušný stavební úřad3) ze skutečného stavu souvislého zastavění podél komunikace; stavební mezery až do 200 m nepřerušují zpravidla souvislé zastavění. (2) Umístění dopravní značky2) označující obec nebo konec obce nemusí být totožné s hranicí průjezdního úseku dálnice nebo silnice. ČÁST DRUHÁ PÉČE VLASTNÍKA O KOMUNIKACE A JEJICH EVIDENCE (k § 9 odst. 6, § 18m odst. 5 a § 18n odst. 6 zákona) § 5 Evidence komunikací (1) Základní evidencí komunikací je pasport, který vedou jejich správci. (2) Rozsah a způsob vedení pasportu dálnic a silnic stanoví vlastník (§ 9 odst. 2 zákona). (3) Nejmenší rozsah evidence místních komunikací zahrnuje délku místních komunikací I. až III. třídy v km, počet a celkovou délku mostů na nich v km a objem finančních prostředků vynaložených na jejich výstavbu a zvlášť na jejich údržbu. § 6 Prohlídky komunikací (1) Prohlídku zabezpečuje vlastník nebo správce dotčené komunikacekomunikace a o jejím výsledku vede záznam. Prohlídky se dělí na běžné, hlavní, mimořádné, podrobné a bezpečnostní inspekce. (2) Běžnou prohlídkou se zjišťuje především správná funkce dopravního značení, bezpečnostního zařízení a závady ve sjízdnosti (schůdnosti) v těchto lhůtách: dálnice\| každý pracovní den, ---\|--- silnice I. třídy\| 2x týdně, ---\|--- silnice II. třídy\| 2x měsíčně, ---\|--- silnice III. třídy\| 1x měsíčně. § 7 Hlavní a mimořádná prohlídka komunikace (1) Pokud není dále stanoveno jinak, zajišťuje hlavní prohlídku vlastník nebo správce dotčené komunikace, případně ve spolupráci s fyzickou či právnickou osobou pověřenou pořizováním dat pro systémy hospodaření s vozovkou. Cílem prohlídky je zjištění stavebně technického stavu komunikace, včetně jejích součástí a příslušenství. (2) Hlavní prohlídka se provádí nejméně jednou za 5 let, jinak vždy: a) při uvedení nového nebo rekonstruovaného úseku komunikace do provozu a před skončením záruční doby, b) při inventarizaci komunikací. (3) Rozsah a způsob provádění hlavních prohlídek a způsob záznamu o nich jsou uvedeny v příloze č. 2. (4) Mimořádnou prohlídku zajišťuje vlastník nebo správce mimo termíny běžných a hlavních prohlídek, a to zejména: a) při náhlém poškození vozovky (např. dopravní nehodou, živelní pohromou), b) při výrazné změně dopravního zatížení (např. v důsledku nařízení objížďky), c) při nutnosti získat vstupní data pro systémy hospodaření s vozovkou. (5) Údaje získané hlavní nebo mimořádnou prohlídkou mohou být účelně doplňovány diagnostickým měřením proměnných parametrů a využívají se při evidenci a v systémech hospodaření s vozovkou. § 7a Bezpečnostní inspekce (1) Bezpečnostní inspekcí17) se rozumí posouzení dopadů stavebních, technických a provozních vlastností komunikacekomunikace na bezpečnost silničního provozu při jejím užívání a vyhodnocení rizik, která plynou z vlastností komunikacekomunikace pro účastníky silničního provozu. Bezpečnostní inspekci zajišťuje vlastník nebo správce pozemní komunikacekomunikace podléhající posuzování bezpečnosti pozemních komunikacíkomunikací. Bezpečnostní inspekci provádí auditor bezpečnosti pozemních komunikacíkomunikací společně s alespoň jednou další fyzickou osobou. Je-li předmětem bezpečnostní inspekce úsek pozemní komunikacekomunikace s tunelem delším než 500 m, pak se provádění bezpečnostní inspekce daného úseku pozemní komunikacekomunikace účastní též pověřená osoba. (2) Bezpečnostní inspekce se provádí minimálně jednou za 5 let. (3) Minimální rozsah bezpečnostní inspekce je uveden v příloze č. 11. § 7b Posouzení bezpečnosti pozemních komunikací v provozu (K § 18m odst. 5 zákona) (1) Pozemní komunikacekomunikace se posuzuje podle kritérií uvedených v příloze č. 12 k této vyhlášce se zvláštním důrazem na bezpečnost pohybu zranitelných účastníků silničního provozuzranitelných účastníků silničního provozu. Pozemní komunikacekomunikace se posuzuje v dělení na úseky vymezené křižovatkami s jinými silnicemi; křižovatka náleží vždy pouze do jednoho z na sebe navazujících úseků. (2) Posuzovaný úsek dálnice se hodnotí jako úsek s a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,19 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,19 a nepřevyšuje hodnotu 0,79 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,79 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií. (3) Posuzovaný úsek silnice I. třídy se směrově oddělenými jízdními pásy se hodnotí jako úsek s a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,34 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,34 a nepřevyšuje hodnotu 1,83 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,83 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií. (4) Posuzovaný úsek silnice I. třídy bez směrově oddělených jízdních pásů se hodnotí jako úsek s a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,32 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,32 a nepřevyšuje hodnotu 1,27 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,27 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií. (5) Posuzovaný úsek silnice II. třídy se hodnotí jako úsek s a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,44 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,44 a nepřevyšuje hodnotu 1,75 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,75 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií. (6) Posuzovaný úsek silnice III. třídy se hodnotí jako úsek s a) vysokou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost nepřevyšuje hodnotu 0,21 a pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, b) střední úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 0,21 a nepřevyšuje hodnotu 1,21 a pokud jej lze hodnotit jako úsek se střední nebo vysokou úrovní bezpečnosti podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií, nebo c) nízkou úrovní bezpečnosti, pokud relativní nehodovost převyšuje hodnotu 1,21 nebo pokud jej lze takto hodnotit podle souhrnného posouzení podle ostatních kritérií. § 7c Předmět podrobné prohlídky (K § 18n odst. 6 zákona) Předmětem podrobné prohlídky je posouzení úseků pozemních komunikacíkomunikací podle kritérií uvedených v příloze č. 13 k této vyhlášce. § 8 Prohlídky mostních objektů (1) Prohlídky mostů se dělí na běžné, hlavní, kontrolní a mimořádné. (2) Prohlídky mostních objektů zabezpečuje jejich vlastník nebo správce. Povinnost výkonu prohlídek trvá i v době dočasného vyloučení mostu z provozu nebo před jeho znovuuvedením do provozu. (3) Rozsah a způsob provádění prohlídek mostních objektů, jejich intervaly, vedení záznamu o nich a další podrobnosti jsou uvedeny v doporučené ČSN 73 6221. (4) Při zjištění havarijního stavu mostu musí být neodkladně provedena opatření nutná k zajištění bezpečnosti provozu, zejména uzavření mostu a vyznačení objížďky, prozatímní oprava poškozeného místa apod. § 9 Údržba a opravy komunikací (1) Cílem údržby a oprav je odstranit závady ve sjízdnosti, opotřebení nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství. Rozsah a způsob provedení závisí na vyhodnocení výsledků prohlídek, popř. na doporučeních systému hospodaření s vozovkou. (2) Součástí údržby jsou také opatření, která neprodleně po zjištění závady zajišťují usměrnění dopravy na závadných úsecích komunikací. Jde zejména o: a) uzavírku závadného (včetně zavátého) úseku, b) vyznačení objížďky a umístění příslušných dopravních značek a zařízení, c) okamžité provizorní zajištění bezpečnosti provozu (např. optická náhrada záchytných zařízení, nouzové podepření nebo překrytí propadů a sesuvů, odstranění pevných překážek). Opatření provedená podle písmen a) a b) je správce povinen neprodleně oznámit příslušnému silničnímu správnímu úřadu. (3) Dle rozsahu a povahy prací se činnosti podle předchozích odstavců rozdělují na běžnou a souvislou údržbu a na opravy. (4) Běžná údržba zahrnuje zejména drobné místně vymezené práce, včetně ošetřování silniční vegetace. (5) Souvislá údržba zahrnuje zejména rozsáhlejší práce sloužící k zachování a k obnově původních vlastností vozovky komunikace obnovením či zlepšením jejích proměnných parametrůproměnných parametrů. (6) Stavebními pracemi se v rámci opravy odstraňují vady, opotřebení nebo poškození komunikace, jejích součástí a příslušenství, popř. se zlepšuje kvalita stavby a zvyšuje bezpečnost provozu. Opravou dochází k obnově či zlepšení všech parametrů vozovky, popřípadě také ke zlepšení některých parametrů dalších součástí a příslušenství komunikace. (7) Rozsah a způsob údržby a oprav komunikací je stanoven v příloze č. 5. § 10 Údržba a opravy mostů (1) Údržba a opravy mostů se provádějí v rámci technické péče o mosty na základě technické dokumentace, výsledků prohlídek, diagnostického průzkumu, popř. dokumentace opravy. Povinnost vykonávat údržbu a opravy mostu začíná dnem vydání kolaudačního rozhodnutí a trvá i v době před uvedením mostu do provozu a v době jeho dočasného vyloučení z provozu. (2) Údržbu a opravy mostů (včetně násypových a zářezových svahů pod nimi) zabezpečuje vlastník (správce) mostu. Údržbu a opravy komunikace, vodního toku, nádrže, jiného objektu nebo území pod mostem (s výjimkou svahů), popř. cizího zařízení na mostě nebo pod ním zabezpečuje příslušný vlastník (správce) tohoto zařízení nebo území, a to vždy po dohodě s vlastníkem (správcem) mostu. (3) Při údržbě a opravách mostu nesmí dojít ke znečištění prostoru pod mosty, zejména vodních toků a chráněného vodohospodářského území. (4) Údržbu mostů tvoří souhrn prací, kterými se mosty a jejich vybavení udržují v řádném technickém, bezpečném a sjízdném stavu za všech povětrnostních a za běžných dopravních podmínek. Tato údržba se provádí průběžně po celý rok. (5) Při opravě mostu se stavebními pracemi prováděnými podle schválené dokumentace odstraňují zjištěná poškození nebo vady. (6) Bližší podrobnosti o údržbě a opravách mostů obsahuje doporučená ČSN 73 6221. § 10a Náležitosti smlouvy o zajištění správy a údržby dálnice nebo silnice I. třídy (1) Součástí smlouvy jsou vždy tyto náležitosti: a) označení smluvních stran, včetně jména a příjmení osob oprávněných za ně jednat, b) přesné vymezení úseků dálnice nebo silnice I. třídy, které jsou předmětem smlouvy, a to jejich staničením, c) rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti v zimním a v ostatním období, d) stanovení ceny za provedenou správu a údržbu dálnice nebo silnice I. třídy, včetně způsobu úhrady a lhůty její splatnosti, e) datum účinnosti smlouvy, f) doba, na kterou se smlouva uzavírá, g) sankce za neplnění smlouvy, h) způsob změny a ukončení smlouvy, i) další podmínky, jejichž obsah stanoví po vzájemné dohodě obě smluvní strany, j) podpisy osob oprávněných jednat za smluvní strany. (2) Smlouva musí dále obsahovat zvláštní ujednání o zabezpečení správy a údržby dálnice nebo silnice I. třídy za krizových stavů.3a) (3) Smlouva i její případné dodatky musí být uzavřeny písemně. ČÁST TŘETÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO PŘIPOJOVÁNÍ KOMUNIKACÍ A SOUSEDNÍ NEMOVITOSTI NA KOMUNIKACI (k § 10 odst. 5 zákona) § 11 Podmínky pro vzájemné připojování pozemních komunikací (1) Vzájemná připojení pozemních komunikací se zřizují tak, aby svým umístěním a provedením vyhovovala bezpečnosti silničního provozu, zajišťovala potřebnou dopravní výkonnost, potřebný rozhled, podmínky pro plynulé vedení a průjezd dopravních proudů a řádné odvodnění. Nejmenší vzdálenosti nově budovaných křižovatek na komunikacích, umístění a uspořádání křižovatek obsahuje závazná ČSN 73 6102 a bližší podrobnosti jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. (2) Určení hranice mezi pozemními komunikacemi vyšší a nižší kategorie nebo třídy v oblasti křižovatek a zaústění účelových komunikací stanoví příloha č. 3, přičemž za hlavní komunikaci se považuje pozemní komunikace většího dopravního významu daného vyšší kategorií nebo třídou. § 12 Podmínky pro připojování sousedních nemovitostí k silnicím a místním komunikacím (1) Sjezdy a nájezdy na silnici a místní komunikaci lze zřídit, jen pokud splňují tyto podmínky: a) rozhled pro rozhodnutí najet na komunikaci, b) rozhled uživatele komunikace alespoň pro zastavení vozidla; vozidlo, které zastaví při odbočování vlevo na sjezd, nesmí bránit průjezdu ostatním vozidlům v přímém směru nebo na něj musí být výhled ze vzdálenosti nutné pro zastavení dalšího vozidla, c) vzájemné vzdálenosti připojení únosné z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu. Bližší informace jsou obsaženy v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. (2) Šířka sjezdu nebo nájezdu musí umožňovat vozidlům plynulé odbočení ze silnice nebo z místní komunikace a výjezd na ně. Parametry odbočovacích oblouků jsou obsaženy v závazné ČSN 73 6102. Jestliže je součástí sjezdu nebo nájezdu propustek, musí mít nejméně tyto jmenovité světlosti trub: a) 400 mm pro délku propustku do 6,00 m, b) 600 mm pro délku propustku od 6,00 do 10,00 m a pro délku propustku přes 10,00 m při sklonu propustku nad 2 %, c) 800 mm pro délku propustku přes 10,00 m při sklonu propustku do 2 %. (3) Sjezd a nájezd se zřizuje se zpevněním, které vyhovuje předpokládanému zatížení dopravou, a se snadno čistitelným vozovkovým krytem. Stavební uspořádání musí být takové, aby se zabránilo stékání srážkové vody na komunikaci a jejímu znečištění. (4) Je-li zřízení sjezdu a nájezdu nebo jejich změna, popř. zrušení vyvoláno potřebou fyzické nebo právnické osoby, která je vlastníkem nemovitosti nebo má k ní jiná práva, pak je tato osoba stavebníkemstavebníkem4) připojení. V případě, že potřeba změny nebo zrušení sjezdu nebo nájezdu vznikne v důsledku provádění stavebních prací nebo za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na komunikaci, je stavebníkemstavebníkem sjezdu nebo nájezdu stavebníkstavebník dotčené komunikace. (5) Jestliže se zřizuje, stavebně upravuje nebo ruší část sjezdu nebo nájezdu na pozemku komunikace, musí si vlastník připojované nemovitostinemovitosti nebo osoba s jinými právy k této nemovitostinemovitosti zajistit předchozí souhlas vlastníka dotčené komunikace. (6) Vlastník sjezdu nebo nájezdu zajišťuje řádnou údržbu celého připojení včetně propustku. § 13 Podmínky pro připojování dalších nemovitostí na komunikaci (1) Na silnice se připojují zařízenízařízení uvedená v § 1a odst. 2 písm. c) podle místních podmínek tak, aby nebyla snížena plynulost a bezpečnost dopravy, přednostně na jejich průjezdních úsecích. Tato připojení se zřizují odbočovacími a připojovacími pruhy; rozhodnutím silničního správního úřadu může být povoleno připojení pouze vyřazovacím úsekem, bez zařazovacího úseku. (2) ZařízeníZařízení uvedená v § 1a odst. 2 písm. c) se zásadně navrhují vpravo na samostatných jednosměrných pruzích nebo pásech, popřípadě na plocháchplochách oddělených od průběžné volné šířky postranním dělicím pásem nebo dělicím ostrůvkem, popřípadě vodorovným dopravním značením. Na dvoupruhové silnici nebo místní komunikacikomunikaci s nízkou intenzitou provozu může silniční správní úřad povolit úrovňové odbočení vlevo, pokud to neohrozí bezpečnost a plynulost dopravy. (3) Technické parametry připojovacích a odbočovacích pruhů, vyřazovacích a zařazovacích úseků, poloměry oblouků a rozšíření jízdního pruhu v oblouku a rozhledové poměry jsou obsaženy v závazné ČSN 73 6102. Bližší podrobnosti jsou obsaženy v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. Určení hranice připojení stanoví příloha č. 3. ČÁST ČTVRTÁ STAVEBNÍ ÚPRAVY KOMUNIKACÍ (k § 16 odst. 3 zákona) § 14 Stavební úpravy vyžadující ohlášení (1) Ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu podléhají všechny práce, pokud nejsou uvedeny v § 15, nedotýkají se práv třetích osob a jedná se o: a) portálové konstrukce dopravního značení, technická zařízenízařízení a jejich součásti určená k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní komunikace, a skládky sypkých údržbových materiálů, b) stavební úpravy, kterými se nemění vzhled stavby ani způsob jejího užívání, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby nebo se nezvyšuje stálé zatížení mostu, c) udržovací práce, jejichž provedení by mohlo ovlivnit stabilitu stavby, její vzhled nebo životní prostředí, a všechny udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou nebo se nachází na území památkové rezervace nebo památkové zóny, d) úpravy komunikace, při nichž změna původní nivelety nepřesáhne 1. 3 cm u komunikací s přímo přilehlou zástavbou nebo s přímo přilehlými chodníky, na železničních přejezdech, na mostech, v podjezdech a v místech, kde jsou umístěny inženýrské sítě a jiná vedení, 2. 10 cm u komunikací, které nejsou uvedeny v předchozím bodu, 3. 6 cm v případě krátkých příčných prahů prováděných formou stavební úpravy. (2) Při dodržení podmínek stanovených v odstavci 1 jsou těmito pracemi zejména: a) úpravy vozovek a krajnic nad rozsah běžné a souvislé údržby uvedené v příloze č. 5, b) zřízení obrub k vozovce, c) místní rozšíření zúžených míst silniční koruny a vozovky ve volné krajině, d) zvýšení nebo zesílení chodníku s výškovou úpravou obrub, e) sanační práce při sesuvech půdy nebo v poddolovaném území, f) obnova propustků a zdí, g) zřizování odvodňovacích skluzů na svazích silničního tělesa, nadsvahových odvodňovacích rigolů nebo příkopů, h) zřizování dalších přejezdů středního dělicího pásu, i) doplňování stávajícího nebo stavba nového elektrického osvětlení komunikace, j) rozšiřování zpevněných ploch na stávajících odpočívkách, k) oprava mostních závěrů nebo izolačních systémů na mostech. § 15 Stavební úpravy a činnosti, které nevyžadují ohlášení (1) Stavební povolení ani ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu se nevyžaduje u prací prováděných na komunikacích v rámci jejich údržby, jestliže a) jejich provedení nemůže negativně ovlivnit stabilitu stavbystavby (zásahem do nosných konstrukcí), její vzhled nebo životní prostředí, b) nejsou prováděny na stavbě, která je kulturní památkou nebo se nachází na území památkové rezervace nebo památkové zóny, c) nedochází k jakémukoliv rozšíření komunikace, změně její trasy nebo nivelety, d) nemohou být dotčeny zákonem chráněné zájmy a práva jiných osob, včetně práv, která plynou ze styku komunikace s jinými dopravními cestami, inženýrskými sítěmi, jinými vedeními, vodami a vodohospodářskými díly a s chráněným územím (§ 36 a 37 zákona). (2) Práce podle odstavce 1 jsou blíže uvedeny v přílohách č. 5 a 7. ČÁST PÁTÁ OBECNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA KOMUNIKACI (k § 16 odst. 3 zákona) § 16 Příprava staveb, výstavba a stavební úpravy Při přípravě staveb, výstavbě komunikací a jejich stavebních úpravách se postupuje podle zvláštních předpisů6) a závazných českých technických norem uvedených v příloze č. 1 pod č. 1 až 29. Bližší podrobnosti jsou obsaženy v doporučených českých technických normách uvedených v příloze č. 1 pod č. 30 až 66. Při stavebních úpravách stávajících komunikací je nutno podle místních podmínek zlepšovat kvalitu komunikace zvýšením bezpečnosti a plynulosti provozu na ní anebo alespoň přispívat k homogenitě celého tahu. § 17 Návrhové prvky a kategorie (1) Návrhové prvky komunikace musí být voleny tak, aby poskytovaly všem uživatelům patřičné podmínky pro plynulou a bezpečnou jízdu se zřetelem k požadované funkci komunikace a při zohlednění únosného zatížení území.7) (2) Návrhové prvky a uspořádání komunikací závisejí na volbě návrhové kategorie komunikace, která se volí podle výhledové intenzity dopravy, charakteristiky území, popř. zástavby a obecných technických a ekonomických souvislostí. (3) Každá návrhová kategorie komunikace je dána šířkou komunikace a návrhovou rychlostí. Návrhová rychlost je taková rychlost, kterou mohou po této komunikaci bezpečně projíždět jednotlivá vozidla. Bližší údaje k rozmezí návrhových rychlostí pro jednotlivé návrhové kategorie komunikací obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. § 18 Směrové a výškové vedení (1) Směrové a výškové vedení trasy komunikace musí být vzájemně sladěno a přizpůsobeno dopravnímu významu a kategorii komunikace, jakož i bezpečnosti a plynulosti provozu na ní. (2) Nejmenší návrhové hodnoty směrových a výškových prvků se navrhují jen v odůvodněných případech a nesmí být kumulovány ani nesmí být užity v místě a v blízkosti křižovatek nebo na jiných místech kritických z hlediska bezpečnosti provozu. (3) Délky rozhledu musí být po celé nově budované trase komunikace rovny dráze potřebné pro zastavení před překážkou na vozovce. (4) Na silnicích s jedním obousměrným jízdním pásem je třeba, aby se úseky s větší než minimální délkou rozhledu pro předjíždění podílely co největší mírou na celkové délce komunikace a rozmístily po ní co nejrovnoměrněji. (5) Podrobnosti k nejmenším návrhovým hodnotám směrových a výškových prvků, k největším podélným a výsledným sklonům, nejmenším délkám rozhledu pro zastavování a pro předjíždění obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. § 19 Příčné uspořádání na úsecích mezi křižovatkami (1) Koruna komunikace zahrnuje jízdní, přídatné a přidružené pruhy, vodicí proužky, krajnice, případně střední nebo i postranní dělicí pás, chodníky a pásy nebo pruhy pro chodce a cyklisty. Veřejné chodníky a pásy nebo pruhy pro chodce a cyklisty nejsou přípustné v koruně dálnic a silnic pro motorová vozidlasilnic pro motorová vozidla. (2) Přídatné pruhy pro pomalá vozidla nebo zvětšený počet jízdních pruhů se zřizují zejména na úsecích ve stoupání a klesání, jestliže podíl pomalých vozidel v dopravním proudu a jejich jízdní rychlosti vyvolávají nepřijatelné snížení plynulosti provozu. (3) Zastávkové pruhy linkové osobní dopravy se připojují na silnicích a na místních komunikacích podle závazné ČSN 73 6425. (4) Nezpevněná část krajnice musí být dostatečně široká, aby usnadňovala rozhled a poskytovala dostatečný prostor pro umístění součástí a příslušenství komunikace, kde je to nezbytné. (5) Šířku středního dělicího pásu na velmi stísněných úsecích je možno redukovat, musí však být zachována šířka nutná k osazení záchytného bezpečnostního zařízenízařízení. Přitom musí však být zajištěn rozhled pro zastavení ve směrovém oblouku. Střední dělicí pás u dálnic a silnic pro motorová vozidlasilnic pro motorová vozidla musí být opatřen záchytným bezpečnostním zařízenímzařízením, u ostatních směrově rozdělených komunikací se záchytné bezpečnostní zařízenízařízení umisťuje v závislosti na intenzitě a skladbě dopravy, povolené jízdní rychlosti a šířce dělicího pásu. (6) Základní příčný sklon vozovky na nově budovaných úsecích musí být nejméně 2,5 %, na rekonstruovaných úsecích nejméně 2 %. Podrobnější informace k úsekům, kde se mění příčný sklon střechovitý na jednostranný, a k ustanovením odstavců 2 až 5 obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. § 20 Křižovatky (1) Tvar křižovatky se volí podle intenzity křižujících se dopravních proudů, kategorie křižujících se komunikací a umístění křižovatky v terénu. Druh a typ křižovatky a její návrhové prvky obsahuje závazná ČSN 73 6102. (2) Při návrhu úrovňových křižovatek musí být zabezpečeny co nejlepší rozhledové poměry, geometrie křižovatky se řeší v souladu s její funkcí co nejjednodušeji, aby byla pro uživatele přehledná a pochopitelná a aby byly zvýrazněny hlavní a vedlejší směry z hlediska přednosti v jízdě. § 21 Těleso komunikace Konstrukce vozovky a zemního tělesa komunikace, jejich odvodnění a ochrana, druh a jakost použitých materiálů se navrhují na základě vyhodnocení dopravního významu, dopravního zatížení komunikace, druhu podloží a klimatických podmínek podle závazných českých technických norem uvedených v příloze č. 1 pod č. 5 až 16 a 23. Podrobnosti o zemním tělese komunikace obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 36 až 40, 44, 49 a 52. § 22 Životní prostředí a začlenění do krajiny (1) Při přípravě a provádění staveb a stavebních úprav komunikací se vychází z požadavků ochrany přírody a životního prostředí podle zvláštních předpisů.8) (2) Začlenění trasy komunikace do krajiny a výsadba zeleně se řeší ohleduplně podle místních poměrů i s ohledem na ochranu proti oslňování a proti nepříznivým povětrnostním vlivům (vítr, sněžení apod.). Protihlukové stěny podél komunikace musí být budovány tak, aby byly co nejšetrněji začleněny do okolní krajiny, a zřizují se pouze v případech, kde není možné snížit škodlivé účinky dopravního hluku jiným způsobem. § 23 Součásti a příslušenství Technické a funkční požadavky na světelná signalizační zařízení obsahují závazné ČSN 36 5601 a ČSN 73 6021. Podrobnosti o technickém provedení a prostorovém uspořádání dalších součástí a příslušenství komunikací jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. § 24 Dopravní značky, dopravní a bezpečnostní zařízení (1) Svislé a vodorovné dopravní značky musí být navrženy, provedeny a umístěny podle zvláštního předpisu.2) Bližší podrobnosti obsahuje doporučená ČSN 01 8020. (2) Clony proti oslnění se zřizují v případě potřeby ve středním dělicím páse úseků dálnic a silnic, mezi souběžnými komunikacemi, nebo mezi komunikací a dráhou. (3) Únikové zóny se zřizují pro zajištění bezpečnosti provozu nákladních automobilů na mimořádně strmých nebo dlouhých klesáních. Zpomalovacími prahy a zvýšenými přechody pro chodce je vynucováno dodržování předepsané dovolené rychlosti. Před zpomalovacím prahem musí být osazeny příslušné dopravní značky podle zvláštního předpisu.2) Bližší podrobnosti jsou uvedeny v doporučených ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. (4) Na dálnicích se osazují zvlášť označené sloupky tísňového telefonu či jiného spojovacího prostředku (hlásky) napojené na dispečerské středisko s nepřetržitým provozem. Hlásky se osazují na vnější části krajnice s odstupem od stavebních objektů, zpravidla po 2 km, a zabezpečují osazením svodidel. § 25 Veřejné osvětlení Dálnice a silnice se vždy osvětlují v zastavěném území obcí. Mimo toto území se osvětlují jen zvlášť určené úseky, jako např. na hraničních přechodech, v tunelech a na jejich přilehlých úsecích, výjimečně na křižovatkách, za podmínek obsažených v závazných ČSN 73 6102 a ČSN 73 7507. Osvětlení lze zřídit i v oblastech, kde to zdůvodňuje intenzita dopravy, případně četnost chodců a cyklistů. Podrobnosti obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 33, 34, 35, 49 a 51. § 26 Odpočívky (1) Odpočívky se budují jako součást dálnic a silnic pro motorová vozidlasilnic pro motorová vozidla podle charakteru provozu a v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1. Odpočívky jsou situované v prostorech mimo křižovatky. V základním vybavení odpočívky musí být parkovací plochyplochy nejméně pro 25 osobních vozidel, 10 nákladních vozidel, 4 autobusy, hygienické zařízenízařízení s odpovídající kapacitou stanovenou zvláštními právními předpisy8a) a nepřetržitým celoročním provozem, zdroj pitné vody a elektrického proudu, odpočinkové plochyplochy se stoly, lavicemi a nádobami na odpadky. (2) Veškeré nově budované provozní a parkovací plochyplochy odpočívky musí být fyzicky odděleny od jízdního pásu (pásů) dálnice či silnice pro motorová vozidlasilnice pro motorová vozidla a musí umožňovat jejich užívání též osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace. (3) Bližší údaje k nově budovaným odpočívkám při ostatních silnicích obsahuje doporučená ČSN 73 6101. § 27 Průjezdní a průchozí prostor (1) Tvar a rozměry průjezdního a průchozího prostoru stanoví podle šířkového uspořádání, kategorie a třídy komunikace závazná ČSN 73 6201; kromě případů v ní uvedených nesmějí do tohoto prostoru zasahovat žádné části staveb a zařízení. (2) Volná výška na mostních objektech a v podjezdech se stanoví na základě tvaru a rozměrů průjezdního a průchozího prostoru. V podjezdech určuje závazná ČSN 73 6201 bezpečnostní vzdálenost mezi horním obrysem průjezdního prostoru a spodní hranou nosné konstrukce, jakož i bezpečnostní vzdálenost od případného trolejového vedení. (3) Podle ustanovení odstavce 2 se určuje i nejmenší volná výška nad povrchem vozovky a chodníků. § 28 Šířkové uspořádání na mostních objektech (1) Šířka a počet jízdních pásů, popř. jízdních pruhů, přídatných a přidružených pruhů, vodicích proužků, krajnic, chodníků a středního dělicího pásu se na mostním objektu nebo v podjezdu stanoví zásadně stejně jako na přilehlých úsecích komunikace. Se souhlasem silničního správního úřadu je dovoleno v odůvodněných případech navrhnout zmenšení šířky krajnic u mostů delších než 100 m, na směrově rozdělených komunikacích s vyloučeným provozem chodců a cyklistů a dále zmenšení šířky nouzových pruhů. Na mostních objektech a v podjezdech se nenavrhují parkovací, zastavovací a zastávkové pruhy. Nezpevněná část krajnice se zpevní na mostním objektu bez přesypávky. (2) Pásy pro chodce nebo cyklisty probíhají na mostních objektech zpravidla po oddělených (zvýšených) chodnících. Šířka veřejného chodníku zahrnuje šířku průchozího prostoru, popř. šířku svodidla, podpěr doplňkových zařízení a šířku zvýšené obruby, která zasahuje nejvýše 0,50 m do průjezdního prostoru komunikace. Nouzové chodníky se navrhují podle závazné ČSN 73 6201. (3) Trvalé lávky pro chodce a trvalé podchody musí mít volnou šířku nejméně 2,00 m. § 29 Záchytná bezpečnostní a stálá zařízení (1) Požadovanou úroveň zadržení a požadavky na umístění a konstrukci svodidel a zábradelních svodidel obsahuje závazná ČSN 73 6201. (2) Svodidla musí být rovněž umístěna tam, kde je nutná ochrana podpěr v podjezdu komunikace nebo zajištění bezpečnosti silničního provozu před nárazem do pevné překážky. (3) Na mostech s dovolenou rychlostí nejvýše 50 km/h lze oddělit chodníky pouze odraznými obrubníky výšky od 0,12 m do 0,20 m. (4) Na vnější straně chodníků, lávek pro chodce a cyklisty, revizních lávkách a římsách přesypaných objektů ve výšce větší než 2,00 m se zřizuje zábradlí podle závazné ČSN 73 6201. (5) Pro stálá zařízení na mostech platí zvláštní předpis.9) § 30 Zatížení mostních objektů (1) Mostní objekty se navrhují pro zatížení, které se dělí do dvou tříd: a) zatěžovací třída A - pro veškeré mosty převádějící dálnice, silnice I., II. třídy, dále silnice III. třídy, které byly určeny příslušným silničním správním úřadem, a místní komunikace I. a II. třídy, b) zatěžovací třída B - pro místní komunikace III. třídy a silnice III. třídy, které nebyly určeny do třídy A podle ustanovení písmene a). Bližší podrobnosti obsahuje doporučená ČSN 73 6203. (2) Výjimečné zatížení mostů zvláštními vozidly nebo soupravami, které jsou pro silniční provoz připuštěny jen na povolení, se posuzuje na základě statického výpočtu jako zvláštní užívání komunikace podle § 25 zákona. § 31 Zatížitelnost mostů (1) Stanovení zatížitelnosti mostů, případně její vyznačení na mostech zabezpečuje vlastník nebo správce mostu. (2) U všech stávajících mostů na komunikacích se stanoví zatížitelnosti podle závazné ČSN 73 6220; při nižší zatížitelnosti (normální, výhradní nebo jednou nápravou) musí být osazeny příslušné dopravní značky.2) § 32 Tunely (1) Prostorové uspořádání tunelů na komunikacích musí vyhovovat průjezdnímu průřezu stanovenému podle dalších ustanovení. Do tohoto průřezu nesmí - s výjimkou záchytných bezpečnostních zařízení - zasahovat žádné části staveb, stavebních konstrukcí a zařízení (osvětlení, větrání, signalizace, dopravní značky, odvodnění, elektrická zařízení apod.). (2) Nejmenší šířka vozovky mezi obrubami je pro jeden jízdní pás v tunelové troubě 7,50 m, přičemž nejmenší šířka jízdních pruhů v tunelu je 3,50 m a vodicích proužků 0,25 m. Nejmenší šířka služebních chodníků je 0,75 m. Výška průjezdního průřezu tunelu je zpravidla 4,50 m. (3) Podrobné podmínky pro příčné uspořádání tunelu, bezpečnostní stavební úpravy (nouzové a otáčecí zálivy, únikové cesty) a vybavení tunelu (osvětlení, větrání, bezpečnostní zařízení, řízení provozu) obsahuje závazná ČSN 73 7507 v závislosti na délce tunelu, kategorii komunikace, návrhové rychlosti, intenzitě a organizaci silničního provozu. § 33 Galerie a obdobná zařízení (1) V místech, kde provoz na komunikacích může být ohrožován spadem kamenů, jiných cizích předmětů a lavinami, se zřizují v odřezu přístřešky (galerie) nebo obdobné ochranné stavby, např. ochranné sítě, záchytné zdi a jiná zařízení podle závazné ČSN 73 6201; bližší podrobnosti jsou obsaženy v doporučené ČSN 73 6101. (2) Požadavky na průjezdní a průchozí prostor, šířkové a výškové uspořádání, konstrukční pokyny (např. ochrana členěných podpěr) jsou stejné jako pro podjezdy (§ 27). § 34 Zdi (1) Opěrné a zárubní zdi, které bezprostředně zajišťují stabilitu tělesa komunikace, se navrhují podle závazné ČSN 73 6201. (2) Šířkové uspořádání průjezdního prostoru nad nepřesypanými opěrnými zdmi vyššími než 2,00 m a zásady pro navrhování záchytných bezpečnostních zařízení jsou uvedeny v závazné ČSN 73 6201. (3) Informace k odstavci 1 a o šířkovém uspořádání průjezdného prostoru nad nepřesypanými opěrnými zdmi o výšce menší nebo rovné 2,00 m, nad přesypanými opěrnými zdmi bez ohledu na jejich výšku a podél zárubních zdí obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 40, 49, 52, 57. § 35 Propustky Propustek v tělese komunikace je objekt převádějící povrchové vody s libovolným tvarem průřezu a s kolmou světlostí otvoru do 2,00 m včetně. Rozměry otvorů propustků se stanoví hydrotechnickým výpočtem, přičemž nejmenší rozměr otvoru je 600 mm. Podrobnosti upravuje závazná ČSN 73 6201. § 36 Protihlukové stěny a valy (1) Protihlukové stěny podél komunikace musí být umístěny mimo průjezdní a průchozí prostor v závislosti na jejich odolnosti proti nárazu vozidel a deformační hloubce, případně posunu svodidel. Ve stěně delší než 300 m se zřizují únikové otvory ve vzdálenosti nejvýše 150 m. Podrobnosti o umístění protihlukových stěn obsahují doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. (2) Je-li na vnějším okraji chodníku na mostě umístěna protihluková stěna, musí být vždy zachována šířka průchozího prostoru podle závazné ČSN 73 6201. (3) Zemní valy se osazují vegetací nebo opatřují jinou ochranou proti erozi. Stěna kombinovaná se zemním valem nižším než 1,50 m se chrání svodidlem. § 36a Výjimky z technických požadavků Z technických požadavků uvedených v § 11 odst. 1 věta druhá, § 12 odst. 2, § 13 odst. 1 a § 26 odst. 1 lze udělit výjimku postupem podle stavebního zákona. § 37 Předmět auditu bezpečnosti pozemních komunikací (K § 18g odst. 10 zákona) Předmětem auditu bezpečnosti pozemních komunikací17) je posouzení návrhu dokumentace nebo stavby alespoň podle kritérií uvedených v příloze č. 14. § 38 Obory související s auditem bezpečnosti pozemních komunikací Obory související s auditem bezpečnosti pozemních komunikací jsou dopravní stavitelství a dopravní inženýrství. § 38a Rozsah a obsah školení auditorů bezpečnosti pozemních komunikací (1) Rozsah školení pro získání potřebných znalostí, dovedností a postupů pro provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací je 40 hodin. Školení je zaměřeno na a) teorii nehodovosti a bezpečnost silničního provozu, b) utváření komunikací bezpečných pro účastníky silničního provozu se zvláštním zřetelem na zranitelné účastníky silničního provozu a c) právní a technické normy upravující bezpečnost silničního provozu a provádění auditu bezpečnosti pozemních komunikací. (2) Školení se skládá z teoretické výuky v rozsahu 24 hodin, praktické výuky v rozsahu 16 hodin a zpracování případové studie. (3) Pravidelné školení se provádí formou teoretické výuky v rozsahu 16 hodin se zaměřením na prohloubení a udržování znalostí získaných podle odstavce 2. § 38b Zkouška k prokázání odborné způsobilosti auditorů bezpečnosti pozemních komunikací (1) Zkouška k prokázání odborné způsobilosti auditora bezpečnosti pozemních komunikací se skládá z písemného testu a ústního pohovoru před zkušební komisí. (2) Písemný test se skládá ze 45 otázek rozdělených do 3 skupin podle tematických okruhů školení uvedených v § 38a odstavci 1. Každá skupina se skládá z 15 otázek. Každé otázce jsou přiřazeny 4 možné odpovědi, z nichž pouze 1 je správná. Každá správná odpověď je hodnocena 1 bodem. (3) Ústní pohovor se skládá z otevřených otázek k prověření hlubších znalostí tematických okruhů uvedených v odstavci 2 a vzájemných souvislostí. (4) Výsledek celé zkoušky se hodnotí stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. K hodnocení stupněm „prospěl“ je třeba získat v testu alespoň 39 bodů a správně zodpovědět otázky alespoň ze dvou tematických okruhů v ústním pohovoru. (5) Protokol o výsledku zkoušky obsahuje a) označení „protokol o výsledku zkoušky k prokázání odborné způsobilosti auditora bezpečnosti pozemních komunikací“, b) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu bydliště zkoušeného, c) místo a datum konání zkoušky, d) celkový výsledek zkoušky a e) jména, příjmení a podpisy všech členů zkušební komise. § 38c Kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů připravovaného záměru na bezpečnost silničního provozu (K § 18g odst. 10 zákona) Kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů připravovaného záměru na bezpečnost silničního provozu jsou a) převažující povaha dopravy, charakter provozu na řešeném úseku, respektive v řešené oblasti stavbou ovlivněné, b) celková intenzita dopravy a podíl nákladní dopravy nad 3,5 tuny, skladba účastníků silničního provozu, včetně zranitelných účastníků silničního provozu, na řešeném úseku, c) počty a závažnost dopravních nehod na současné infrastruktuře, která má být nahrazena či obnovena, za období nejméně předchozích 3 let, d) předpokládané dopady záměru z hlediska zlepšení parametrů skladebních prvků komunikace rizikových z hlediska nehodovosti a porovnání jednotlivých variant řešení, jsou-li uvažovány, s možným vývojem v případě, že záměr nebude realizován, e) předpokládané cílové hodnoty nehodovosti v jednotlivých variantách řešení, jsou-li uvažovány, a porovnání s možným vývojem v případě, že záměr nebude realizován, f) hustota realizovaných připojení na pozemní komunikaci a typy těchto připojení, relativní porovnání počtu připojení k délce pozemní komunikace, g) přizpůsobení jednotlivých variant, jsou-li uvažovány, sezónnosti a klimatickým podmínkám, h) možnosti pro odstavení vozidel pro realizaci bezpečnostní přestávky v blízkosti řešeného úseku, ať již existující nebo prokazatelně plánované, a i) další okolnosti, které mohou mít vliv na bezpečnost silničního provozu. ČÁST SEDMÁ UZAVÍRKY A OBJÍŽĎKY A ZVLÁŠTNÍ UŽÍVÁNÍ KOMUNIKACÍ § 39 Uzavírky a objížďky (k § 24 odst. 9 zákona) (1) Žádost o povolení uzavírky a nařízení objížďky komunikace obsahuje: a) přesné určení uzavírky podle označení vzdálenosti v km a m od začátku dotčené komunikace (dále jen „staničení“), popřípadě místopisného průběhu, b) dobu trvání uzavírky s případnou možností jejího přerušení ve dnech pracovního volna a pracovního klidu, c) důvod uzavírky (je-li důvodem provádění stavebních prací také jejich rozsah, způsob provádění a označení toho, kdo má tyto práce provádět), d) návrh trasy objížďky včetně grafické přílohy, e) jméno popřípadě jména a příjmení pracovníka odpovědného za organizování a zabezpečení akce, která je důvodem podání žádosti, adresu a telefonní spojení na jeho pracoviště i bydliště, f) pokud je požadovaná doba trvání uzavírky a objížďky delší než tři dny a týká-li se stavebních prací, musí být uveden harmonogram prací obsahující množství a časový průběh jednotlivých druhů prací, g) souhlas dotčeného dopravního úřadu, pokud si uzavírka vyžádá změnu vedení linky linkové osobní dopravy21). (2) Nejde-li o havárie (§ 24 odst. 8 zákona), žádost o povolení uzavírky se doručí příslušnému silničnímu správnímu úřadu nejpozději 30 dní před dnem požadovaného uzavření komunikace. (3) Označení uzavírky nebo objížďky upravuje zvláštní předpis.2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) musí být na začátku uzavírky navíc umístěna orientační tabule s uvedením dat zahájení a ukončení uzavírky, název a sídlo právnické osoby, popřípadě jméno a bydliště fyzické osoby, na jejichž žádost byla uzavírka povolena. (4) Rozhodnutí o povolení uzavírky a nařízení objížďky obsahuje: a) přesné označení uzavírky podle staničení dotčené komunikace, popřípadě místopisného průběhu, b) dobu trvání uzavírky, c) stanovení trasy objížďky, d) jméno popřípadě jména a příjmení pracovníka odpovědného za organizování a zabezpečení akce (prací), e) popis změn vedení linky linkové osobní dopravy21), f) stanovení dopravního značení v místě uzavírky a na trase objížďky. § 40 Zvláštní užívání komunikací (K § 25 odst. 13 a § 25a odst. 11 zákona) (1) Žádost o povolení zvláštního užívání komunikace předkládá silničnímu správnímu úřadu ten, v jehož zájmu nebo kvůli jehož činnosti má být zvláštní užívání komunikace povoleno; jsou-li takovým důvodem stavební práce, předkládá žádost zhotovitel, pokud příslušný silniční správní úřad nestanoví jinak. (2) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. b) zákona obsahuje a) účel, rozsah a dobu přepravy, zda a kdy se bude přeprava opakovat, b) návrh trasy přepravy s přesným uvedením průběhu trasy a přibližným uvedením časového rozsahu přepravy, c) druh, typ a státní poznávací značky vozidel, jichž má být při přepravě použito, a d) povolení k provozování předmětu činnosti v rámci zvláštního užívání, pokud je takové povolení zapotřebí podle jiných právních předpisů11). (3) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. c) a d) zákona obsahuje: a) přesné určení místa, účelu a doby zvláštního užívání a způsobu jeho realizace (jaký druh stavebních prací, jaký způsob prodeje a v jakém zařízení, jaký rozsah akce apod.), b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání zodpovídat, jeho datum narození, telefon a adresu (u právnických osob jejich název, sídlo a IČO), c) odhadovaný vliv zvláštního užívání (popřípadě ruchu tímto užíváním vyvolaného) na bezpečnost a plynulost provozu na dotčeném úseku komunikacekomunikace a návrh na řešení vzniklé situace, d) povolení k provozování předmětu činnosti v rámci zvláštního užívání, pokud je takové povolení zapotřebí podle zvláštních předpisů,11) e) stanovisko dotčených správních úřadů, pokud je to zapotřebí podle zvláštních předpisů.12) (4) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. e) zákona obsahuje a) účel, rozsah a dobu přepravy, zda a kdy se bude přeprava opakovat, b) návrh trasy přepravy s přesným uvedením průběhu trasy a přibližným uvedením časového rozsahu přepravy, c) druh, typ a státní poznávací značky vozidel, jichž má být při přepravě použito, d) povolení k provozování předmětu činnosti v rámci zvláštního užívání, pokud je takové povolení zapotřebí podle jiných právních předpisů11), a e) návrh způsobu ochrany vozovky dotčené silnice nebo místní komunikacekomunikace před poškozením. (5) Žádost o povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. f) zákona obsahuje a) účel, rozsah a termín zvláštního užívání, b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání odpovídat, jeho adresu a datum narození, telefon (u právnických osob název, sídlo a identifikační číslo), c) návrh trasy pohybu vozidla, d) základní technické údaje vozidla 1. druh vozidla, 2. tovární značka, typ (je-li identifikovatelný), 3. výrobní číslo (je-li na vozidle uvedeno), 4. rozměry (délka, šířka a výška), 5. provozní hmotnost, případně nejvyšší technicky přípustná hmotnost, 6. počet náprav a zatížení jednotlivých náprav, 7. světelná zařízení vozidla (druh, počet a umístění), 8. nejvyšší konstrukční rychlost, e) nákres obrysu vozidla, ve kterém jsou vyznačeny rozměry vozidla a umístění světelných zařízení, nebo fotografie vozidla zepředu, z boků a zezadu. (6) Technickými parametry vozidla uváděnými v žádosti o povolení zvláštního užívání podle § 25a odst. 2 zákona jsou a) hmotnost, délka, šířka a výška nadměrného vozidla, b) počet, zatížení a rozvor jednotlivých náprav, c) počet, rozměr, huštění a typ pneumatik jednotlivých náprav a d) druh spojovacího zařízení, jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy. (7) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. b) zákona obsahuje a) účel, rozsah a dobu přepravy, zda a kdy se bude přeprava opakovat, b) trasu přepravy s přesným uvedením průběhu trasy a přibližným uvedením časového rozvrhu přepravy a c) druh, typ a státní poznávací značky vozidel, jichž má být při přepravě použito. (8) Povolení způsobů zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. c) a d) zákona obsahuje: a) přesné určení místa, účelu a doby zvláštního užívání a způsobu jeho realizace (jaký druh stavebních prací, jaký způsob prodeje a v jakém zařízení, jaký rozsah akce apod.), b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání zodpovídat, jeho datum narození, telefon a adresu (u právnických osob jejich obchodní jméno, sídlo a IČO), c) stanovení dopravního značení, pokud je zvláštním užíváním vyvolána jeho potřeba nebo změna, d) termín a způsob uvedení komunikacekomunikace do původního stavu (úklid, vyčištění apod.). (9) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. e) zákona obsahuje a) účel, rozsah a dobu přepravy, zda a kdy se bude přeprava opakovat, b) trasu přepravy s přesným uvedením průběhu trasy a přibližným uvedením časového rozsahu přepravy, c) druh, typ a státní poznávací značky vozidel, jichž má být při přepravě použito, a d) stanovení případných opatření k ochraně vozovky dotčené silnice nebo místní komunikacekomunikace před poškozením, je-li to důvodné. (10) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. f) zákona obsahuje a) stanovení trasy pohybu vozidla a doby, ve které je zvláštní užívání přípustné, b) jméno a příjmení toho, kdo má za průběh zvláštního užívání odpovídat, jeho adresu a datum narození, telefon (u právnických osob název, sídlo a identifikační číslo), c) technické požadavky na vozidlo 1. zajištění řádného technického stavu brzdového systému, 2. zákaz úniku provozních kapalin, 3. vybavení vozidla funkčním světelným zařízením (světlomety s potkávacími světly, přední a zadní obrysová světla, přední a zadní směrová světla a při konstrukční rychlosti nad 6 km/h též brzdová světla), které musí svým umístěním a barvou odpovídat zvláštnímu právnímu předpisu.12a) (11) Povolení zvláštního užívání podle § 25 odst. 6 písm. f) zákona může obsahovat též stanovení podmínky doprovodného vozidla nebo další podmínky k zajištění bezpečnosti, plynulosti a ochrany dalších účastníků provozu anebo požadavky dané zvláštním charakterem vozidla (použití přenosné soupravy světel, použití výstražného světelného zařízení oranžové barvy apod.). V povolení se dále stanoví podmínka, že samojízdné pracovní stroje nebo přípojná vozidla traktorů, které nejsou vybaveny pneumatikami, musí být při jízdě na komunikacikomunikaci opatřena tak, aby nedošlo k poškození vozovky, a že nesená zařízení musí být zajištěna tak, aby nemohlo dojít k jejich vlečení po komunikaci. § 40a Výše náhrady za poskytnutí policejního doprovodu (1) Výše náhrady za poskytnutí policejního doprovodu se stanoví jako součet částky 940 Kč za každý kalendářní den, na který byl policejní doprovod poskytnut, a celkové výše dalších nákladů spojených s poskytnutím policejního doprovodu. (2) Další náklady spojené s poskytnutím policejního doprovodu jsou a) 715 Kč za 1 hodinu služby policisty, který se účastnil policejního doprovodu, b) 20 Kč za 1 km ujetý služebním vozidlem Policie České republiky, které bylo použito při policejním doprovodu, a c) pořizovací cena materiálu spotřebovaného PoliciíPolicií České republiky při policejním doprovodu, s výjimkou pohonných hmot. ČÁST OSMÁ ROZSAH, ZPŮSOB A ČASOVÉ LHŮTY PRO ODSTRAŇOVÁNÍ ZÁVAD VE SJÍZDNOSTI (k § 27 odst. 7 zákona) § 41 Základní ustanovení (1) Zimní údržbou se podle pořadí důležitosti zmírňují závady vznikající povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací ve sjízdnosti komunikací a ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic. (2) Zimní údržba se provádí podle plánu zimní údržby. V obvyklé zimní situaci vlastník (správce) komunikace odstraní nebo alespoň zmírní závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace v časových lhůtách stanovených plánem zimní údržby, jehož vzor je uveden v příloze č. 6. (3) Opatření před zahájením zimní údržby a přehled technologií používaných v zimní údržbě jsou podrobně uvedeny v příloze č. 7, vzor deníku o zimní údržbě a způsob jejího vyhodnocení jsou uvedeny v příloze č. 8. (4) Pro účely této vyhlášky je zimním obdobím doba od 1. listopadu do 31. března následujícího roku. V tomto období se provádí zimní údržba podle plánu zimní údržby. Pokud vznikne zimní povětrnostní situace mimo toto období, zmírňují se závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace bez zbytečných odkladů přiměřeně k vzniklé situaci. § 42 Plán zimní údržby (1) Pro účely plánu zimní údržby se silnice rozdělují podle pořadí důležitosti takto: a) I. pořadí - silnice I. třídy a dopravně důležité silnice II. třídy, b) II. pořadí - zbývající úseky silnic II. třídy nezařazené do I. pořadí a dopravně významné silnice III. třídy, c) III. pořadí - ostatní silnice III. třídy nezařazené do II. pořadí a udržované zpravidla jen pluhováním, d) neudržované - silnice, na nichž není provozována osobní linková doprava a na nichž není nutno pro jejich nepatrný dopravní význam vykonávat zimní údržbu [na tuto skutečnost musí být uživatelé upozorněni způsobem stanoveným ve zvláštním předpise2)]. (2) O zpracování plánu zimní údržby pro místní komunikace rozhodují obce podle velikosti obce a dopravního významu místních komunikací. Pokud obce rozhodnou o zpracování plánu zajištění sjízdnosti místních komunikací I. až III. třídy, přihlédnou k tomuto pořadí důležitosti: a) I. pořadí - rychlostní a sběrné místní komunikace s hromadnou veřejnou dopravou a s linkovou osobní dopravou, příjezdové místní komunikace ke zdravotnickým zařízením a další významné místní komunikace, b) II. pořadí - sběrné místní komunikace nezařazené do I. pořadí a důležité obslužné místní komunikace, c) III. pořadí - ostatní obslužné místní komunikace, d) neudržované - místní komunikace, na nichž není třeba vykonávat zimní údržbu z důvodu dopravní bezvýznamnosti (na tuto skutečnost obec upozorní uživatele způsobem v místě obvyklým). § 43 Dálnice (1) Závady ve sjízdnosti se zmírňují na všech průběžných jízdních pruzích, dále postupně na jízdních pruzích křižovatek, pruzích pro pomalá vozidla, na zpevněných krajnicích, na příjezdech a výjezdech z odpočívek a na odpočívkách. Potom se zmírňují závady ve schůdnosti odpočívek, a to vždy za denního světla. (2) Za nepříznivých povětrnostních podmínek se napřed zmírňují závady ve sjízdnosti nejméně na jednom jízdním pruhu v každém jízdním směru. (3) Posyp či postřik se provádí zásadně chemickými rozmrazovacími materiály, především prostřednictvím mechanismů či zařízeními, která umožňují přesné dávkování a rovnoměrné rozprostření chemických rozmrazovacích látek na vozovce. Zdrsňovací materiály se používají pouze v případě, kdy je pro daný úsek vydán zákaz použití chemických rozmrazovacích materiálů, anebo pokud by jejich použitím nebylo možno v důsledku povětrnostní situace zmírnit závady ve sjízdnosti. § 44 Ostatní silnice Při výkonu zimní údržby se v souladu se schváleným plánem zimní údržby použije taková dostupná technologie, která nejlépe vyhovuje místním podmínkám a pořadí důležitosti silnice (§ 42 odst. 1): a) I. pořadí - udržuje se celá šířka a délka vozovky 1. náledí a zbytková vrstva sněhu po pluhování o tloušťce menší než 3 cm se odstraňuje posypy chemickými rozmrazovacími materiály, 2. náledí a kluzkost sněhové vrstvy při neúčinnosti chemických rozmrazovacích materiálů se zdrsňuje posypem zdrsňovacími materiály, b) II. pořadí - shodné technologie jako v I. pořadí s tím, že v případě nutnosti se na silnicích ponechávají uježděné sněhové vrstvy, které se zdrsňují posypem zdrsňovacími materiály. Posyp je možno provádět pouze na místech, kde si to vyžaduje dopravně technický stav komunikace (křižovatky, velká stoupání, ostré oblouky, zastávky linkové osobní dopravy), c) III. pořadí - udržují se až po ošetření silnic I. a II. pořadí důležitosti v zásadě pluhováním a v místech, kde si to vyžádá dopravně technický stav komunikace se provádí posyp zdrsňovacími materiály. § 45 Lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti dálnic a silnic (1) Správci komunikací zabezpečují zimní údržbu tak, aby pokyn k zahájení příslušného zásahu byl vydán neprodleně po zjištění jeho potřeby a aby pluhování bylo prováděno již v průběhu spadu sněhu a podle potřeby i po jeho skončení. (2) Doba od zjištění vzniku závady ve sjízdnosti dálnice nebo silnice do doby výjezdu prvních mechanismů ke zmírnění této závady nesmí být v zimním období delší než 30 minut. Mimo zimní období se závady ve sjízdnosti zmírňují bez průtahů. (3) Vlastními výkony posypu musí být zajištěna sjízdnost v těchto časových lhůtách od výjezdu posypových mechanismů: a)\| na dálnicích\| do 2 hodin, ---\|---\|--- b) na silnicích zařazených\| ---\|--- do I. pořadí\| do 3 hodin, II. pořadí\| do 6 hodin, III. pořadí\| do 12 hodin. (4) Lhůty uvedené v odstavci 3 platí pro dálnice a silnice zařazené do I. pořadí po celých 24 hodin, pro silnice zařazené do II. a III. pořadí po dobu stanovenou v plánu zimní údržby. § 46 Lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti místních komunikací Obce zajišťují sjízdnost místních komunikací I. až III. třídy v těchto lhůtách: a)\| I. pořadí důležitosti\| do 4 hodin, ---\|---\|--- b)\| II. pořadí důležitosti\| do 12 hodin, c)\| III. pořadí důležitosti\| po ošetření komunikací I. a II. pořadí, nejpozději však do 48 hodin. § 47 Zajišťování sjízdnosti čištěním komunikací a mostů (1) Čištění komunikací se provádí v těchto případech a termínech: a) po zimním období na dálnicích, silnicích I. třídy a místních komunikacích I. třídy nejpozději do 30. dubna, na silnicích II. a III. třídy a na místních komunikacích II. a III. třídy nejpozději do 31. května (odstranění zbytků zdrsňovacích materiálů, očištění dopravních značek a zařízení apod.), b) v období do 30. listopadu odstranění spadaného listí a zajištění funkčnosti odvodnění, c) před zahájením prací na souvislé údržbě nebo na opravě, d) neprodleně po zjištění mimořádného znečištění, zejména po haváriích a poruchách vozidel, v jejichž důsledku došlo ke snížení protismykových vlastností obrusné vrstvy vozovky (rozlitý olej a pohonné hmoty), nebo při vzniku nebezpečí ekologických škod, a to pokud znečištění neodstranil ihned ten, kdo je k tomu povinen podle § 28 odst. 1 zákona, e) podle možností v průběhu zimního období odstraňování přebytečného zdrsňovacího materiálu. (2) Správce dálnice nebo silnice zajišťuje čištění jejich průjezdních úseků ve stejném rozsahu a lhůtách jako na přilehlých úsecích dálnice nebo silnice mimo zastavěné území. (3) Bližší podrobnosti o čištění mostů obsahuje doporučená ČSN 73 6221. ČÁST DEVÁTÁ STYK KOMUNIKACÍ S VODNÍMI TOKY, DRÁHAMI, INŽENÝRSKÝMI SÍTĚMI A JINÝMI VEDENÍMI (k § 36 odst. 8 a § 37 odst. 1 zákona) § 48 Křížení s vodními toky (1) U nových mostních objektů přes vodní toky musí být v mostním otvoru zachována volná výška nejméně 0,50 m nad hladinou návrhového průtoku. Návrhové průtoky, prostorové uspořádání mostních otvorů přes jiné vodní překážky, posouzení vlivů vzdutí a případy, kdy je dovoleno přemostění vodního toku mostním objektem, u kterého se počítá se zahlcením vtoku, jakož i další podmínky křížení s vodními toky obsahuje závazná ČSN 73 6201. (2) Křižuje-li komunikace vodní cestu dopravně významnou ve smyslu zvláštního předpisu,13) musí mostní otvor splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem.14) § 49 Křížení s dráhami (1) Na mostních objektech přes elektrizované železniční, tramvajové nebo trolejbusové dráhy musí být osazeny zábrany (ochranné štíty a sítě apod.) proti dotyku s živými částmi trakčního vedení. V případě drah s motorovou trakcí musí být osazeny ochrany proti kouřovým plynům. Podmínky pro uvedené zábrany a ochrany obsahují závazné ČSN 73 6201 a ČSN 73 6223. (2) Zřízení a způsob zabezpečení úrovňového křížení silnic a místních komunikací s drahou v případech malého dopravního významu stanoví zvláštní předpisy2),15) a závazná ČSN 73 6380. Bližší podrobnosti obsahují též doporučené ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. § 50 Vedení v tělese komunikací (1) Při křížení podzemních inženýrských sítí se silnicí nebo místní komunikací musí být v technicky a ekonomicky únosné míře používáno tunelování a protlaky. Překop nesmí být povolen u dálnice mimo zastavěné územízastavěné území obcíobcí. Při souběžném uložení většího počtu inženýrských sítí uvnitř zastavěného územízastavěného území obcíobcí je tyto sítě nutno přednostně ukládat do sdružených tras podle závazné ČSN 73 7505. (2) Do komunikace mimo zastavěné území obcí a do tunelů se nesmí umisťovat nadzemní ani podzemní sítě pro dopravu hořlavých kapalin, uhlovodíkových plynů ve zkapalněném stavu nebo jiných hořlavých a nebo výbušných médií. (3) Nejmenší dovolené krytí podzemních inženýrských sítí obsahuje závazná ČSN 73 6005. Bližší podrobnosti o způsobu a prostorovém uspořádání styku komunikace s inženýrskými sítěmi a jinými vedeními obsahují doporučené české technické normy uvedené v příloze č. 1 pod č. 49, 51, 65 a 66. § 51 Vedení na mostních objektech (1) Podmínky pro vedení cizího zařízení na mostním objektu, při jeho křížení nebo v souběhu s ním upravuje závazná ČSN 73 6201. (2) Po mostním objektu, v jeho otvorech a ve vzdálenosti ochranného pásma dotčeného vedení nesmí být veden plynovod, produktovody nebo jiná cizí zařízení, pokud by svou polohou, provozem a náhlými poruchami mohla způsobit zničení nebo poškození mostního objektu, bránit jeho údržbě nebo ohrozit bezpečnost provozu na mostě. ČÁST DESÁTÁ KONTROLNÍ VÁŽENÍ VOZIDEL Nízkorychlostní kontrolní vážení (K § 38b odst. 5 zákona) § 51a Rozsah a způsob provádění nízkorychlostního kontrolního vážení (1) Nízkorychlostním kontrolním vážením může být provedena kontrola a) hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, b) poměru hmotností vozidel v jízdní soupravě, c) rozložení hmotnosti na nápravy nebo skupiny náprav, d) rozměrů vozidla a jízdní soupravy včetně nákladu, e) dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravě. (2) Řidič vozidla zajede na zařízenízařízení pro kontrolní vážení, kde je provedeno nízkorychlostní kontrolní vážení. Vážení je provedeno za přítomnosti řidiče a dalších členů osádky v kabině vozidla. § 51b Náležitosti dokladu o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení (1) Doklad musí obsahovat a) datum, čas a místo provedeného nízkorychlostního kontrolního vážení, b) výrobce a typové označení váhy, na níž bylo provedeno nízkorychlostní kontrolní vážení, včetně výrobního čísla a data platnosti ověření tohoto stanoveného měřidla podle zvláštního právního předpisu18), c) údaje o největší povolené hmotnosti vozidla, o největší povolené hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla a o největších povolených rozměrech vozidla a jeho nákladu vyplývající ze zvláštního právního předpisu10), d) údaje o největší technicky přípustné hmotnosti vozidla a jízdní soupravy a, jsou-li k dispozici, údaje o největší technicky přípustné hmotnosti na jednotlivé nápravy, e) výsledek měření okamžité hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla, okamžité hmotnosti vozidla a jízdní soupravy a okamžitých rozměrů vozidla a jeho nákladu, f) zjištěné překročení největší povolené hmotnosti vozidla na nápravu a skupinu náprav v kilogramech a procentech podle zvláštního právního předpisu10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na základě zvláštního právního předpisu18) a zjištěné překročení největší povolené hmotnosti vozidla v kilogramech a procentech podle zvláštního právního předpisu10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na základě zvláštního právního předpisu18), g) zjištěné překročení rozměrů vozidla anebo nákladu vyplývající ze zvláštního právního předpisu10), h) výsledek kontroly poměru hmotnosti vozidel v jízdní soupravě a dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravě, i) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině a státní příslušnost řidiče vozidla, j) státní poznávací značku, tovární značku a typ vozidla, rozlišovací značku státu registrace vozidla, k) stav počítadla ujetých kilometrů vozidla při příjezdu na kontrolní místo, l) označení provozovatele17) vozidla nebo tažného vozidla soupravy (název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině, jde-li o fyzickou osobu), m) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis příslušného zástupce vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřené osoby nebo kraje, zajišťuje-li vážení, nebo jím pověřené osoby, který se zúčastnil nízkorychlostního kontrolního vážení, n) jméno, popřípadě jména a příjmení a podpis osoby provádějící nízkorychlostní kontrolní vážení, o) písemné vyjádření řidiče vozidla k obsahu dokladu spolu s jeho podpisem, p) evidenční označení povolení zvláštního užívání (bylo-li vydáno dle § 25 zákona), q) datum a čas vyhotovení dokladu, r) označení odesílatele nákladu (název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině, jde-li o fyzickou osobu). (2) Doklad neobsahuje údaje podle odstavce 1, které nebyly nízkorychlostním kontrolním vážením zjišťovány. (3) Vzor tohoto dokladu je uveden v příloze č. 10 bodě 1. Vysokorychlostní kontrolní vážení (K § 38d odst. 4 zákona) § 51c Rozsah a způsob provádění vysokorychlostního kontrolního vážení a náležitosti dokladu o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení (1) Vysokorychlostním kontrolním vážením se provádí kontrola a) hmotnosti vozidla, nejde-li o vozidlo v jízdní soupravě, v níž jsou vozidla spojena způsobem, který umožňuje přenos hmotnosti taženého vozidla na vozidlo tažné, a b) hmotnosti jízdní soupravy. (2) Vysokorychlostní kontrolní vážení se provádí nepřenosnými vysokorychlostními vahami, které jsou umístěny ve vozovce, a to v místě, které je k tomu stavebně-technicky způsobilé. Při provádění vysokorychlostního kontrolního vážení řidič vozidla nebo jízdní soupravy toto místo přejede a o průběhu vysokorychlostního vážení je pořízen obrazový záznam obsahující nejméně čelní a zadní pohled na vozidlo nebo jízdní soupravu a tabulky se státní poznávací značkou. Vysokorychlostní kontrolní vážení nemusí být prováděno v nepřetržitém režimu. (3) Doklad musí obsahovat a) datum, čas a místo provedeného vysokorychlostního kontrolního vážení, b) výrobce a typové označení váhy, na níž bylo provedeno vysokorychlostní kontrolní vážení, včetně výrobního čísla a data platnosti ověření tohoto stanoveného měřidla podle zvláštního právního předpisu18), c) údaje o největší povolené hmotnosti vozidla a o největší povolené hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla vyplývající ze zvláštního právního předpisu10), d) výsledek měření okamžité hmotnosti na nápravu a skupinu náprav vozidla a okamžité hmotnosti vozidla, e) zjištěné překročení největší povolené hmotnosti na nápravu a skupinu náprav v kilogramech a procentech podle zvláštního právního předpisu10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na základě zvláštního právního předpisu16) a zjištěné překročení největší povolené hmotnosti v kilogramech a procentech podle zvláštního právního předpisu10) po odečtení relativní chyby měření stanovené na základě zvláštního právního předpisu16), f) státní poznávací značku vozidla nebo tažného vozidla soupravy, rozlišovací značku státu registrace tažného vozidla, státní poznávací značku přípojného vozidla, rozlišovací značku státu registrace přípojného vozidla, g) fotografii vozidla nebo tažného vozidla soupravy a jeho státní poznávací značky, fotografii přípojného vozidla a jeho státní poznávací značky, h) označení provozovatele17) vozidla nebo tažného vozidla soupravy (název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození, adresa místa trvalého nebo jiného pobytu anebo bydliště v cizině, jde-li o fyzickou osobu), i) označení vlastníka pozemní komunikace nebo jím pověřené osoby nebo kraje, zajišťuje-li vážení, nebo jím pověřené osoby, který provedl vysokorychlostní kontrolní vážení, j) jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis osoby, která vydala doklad, k) datum vyhotovení dokladu. (4) Vzor tohoto dokladu je uveden v příloze č. 10 bodě 2. § 51d Vážní lístek (1) Vážní lístek obsahuje a) údaje uvedené v § 51c odst. 3 písm. a) až e), g) a i), b) údaje o státní poznávací značce vozidla nebo tažného vozidla soupravy, o rozlišovací značce státu registrace tažného vozidla, o státní poznávací značce přípojného vozidla a o rozlišovací značce státu registrace přípojného vozidla, c) údaj o jménu, popřípadě jménech, a příjmení osoby, která vydala vážní lístek, a d) údaj o datu a času vyhotovení vážního lístku. (2) Vzor vážního lístku je uveden v bodě 3 přílohy č. 10 k této vyhlášce. Sypký materiál (K § 43 odst. 7 zákona) § 51e Za sypký materiál lze považovat seskupení oddělitelných pevných, volně ložených zrn, která se mohou při přepravě vlivem působení setrvačných sil a vibrací volně pohybovat v ložném prostoru vozidla. ČÁST JEDENÁCTÁ INFORMAČNÍ FORMULÁŘ (K § 43d odst. 4 zákona) § 51f Vzor informačního formuláře19) je uveden v příloze č. 9. ČÁST DVANÁCTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 53 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Říman v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. SEZNAM SOUVISEJÍCÍCH ČESKÝCH TECHNICKÝCH NOREM Závazné české technické normy --- 1.\| ČSN 36 5601\| Světelná signalizační zařízení. Technické a funkční požadavky. SSZ pro řízení silničního provozu, SSZ pro zvýraznění nebezpečných míst. 2.\| ČSN 73 6005\| Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. 3.\| ČSN 73 6021\| Světelné signalizační zařízení. Umístění a použití návěstidel. 4.\| ČSN 73 6102\| Projektování křižovatek na silničních komunikacích. 5.\| ČSN 73 6114\| Vozovky pozemních komunikací. Základní ustanovení pro navrhování. 6.\| ČSN 73 6121\| Stavba vozovek. Hutněné asfaltové vrstvy. 7.\| ČSN 73 6122\| Stavba vozovek. Lité asfalty. 8.\| ČSN 73 6123\| Stavba vozovek. Cementobetonové kryty. 9.\| ČSN 73 6124\| Stavba vozovek. Kamenivo stmelené hydraulickým pojivem. 10.\| ČSN 73 6125\| Stavba vozovek. Stabilizované podklady. 11.\| ČSN 73 6126\| Stavba vozovek. Nestmelené vrstvy. 12.\| ČSN 73 6127\| Stavba vozovek. Prolévané vrstvy. 13.\| ČSN 73 6128\| Stavba vozovek. Vtlačované vrstvy. 14.\| ČSN 73 6129\| Stavba vozovek. Postřiky a nátěry. 15.\| ČSN 73 6130\| Stavba vozovek. Emulzní kalové vrstvy. 16.\| ČSN 73 6131\| Stavba vozovek. Dlažby a dílce. \| Část 1: Kryty z dlažeb Část 2: Kryty ze silničních dílců Část 3: Kryty z vegetačních dílců 17.\| ČSN 73 6201\| Projektování mostních objektů. 18.\| ČSN 73 6207\| Navrhování mostních konstrukcí z předpjatého betonu. 19.\| ČSN 73 6212\| Navrhování dřevěných mostních konstrukcí. 20.\| ČSN 73 6213\| Navrhování zděných mostních konstrukcí. 21.\| ČSN 73 6220\| Zatížitelnost a evidence mostů pozemních komunikací. 22.\| ČSN 73 6223\| Ochrany proti nebezpečnému dotyku s živými částmi trakčního vedení a proti účinkům výfukových plynů na objektech nad kolejemi celostátních drah a vleček. 23.\| ČSN 73 6242\| Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací. 24.\| ČSN 73 6266\| Protinárazové zábrany mostů přes pozemní komunikace. 25.\| ČSN 73 6380\| Železniční přejezdy a přechody. 26.\| ČSN 73 6425\| Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky. 27.\| ČSN 73 7505\| Sdružené trasy městských vedení technického vybavení. 28.\| ČSN 73 7507\| Projektovanie tunelov na cestných komunikáciach. 29.\| ČSN 75 6101\| Stokové sítě a kanalizační přípojky. Doporučené české technické normy 30.\| ČSN 01 3466\| Výkresy pozemních komunikací. 31.\| ČSN 01 3467\| Výkresy mostů. 32.\| ČSN 01 8020\| Dopravní značky na pozemních komunikacích. 33.\| ČSN 36 0400\| Veřejné osvětlení. 34.\| ČSN 36 0410\| Osvětlení místních komunikací. 35.\| ČSN 36 0411\| Osvětlení silnic a dálnic. 36.\| ČSN 72 1002\| Klasifikace zemin pro dopravní stavby. 37.\| ČSN 72 1006\| Kontrola zhutnění zemin a sypanin. 38.\| ČSN 73 0031\| Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových půd. Základní ustanovení pro výpočet. 39.\| ČSN P ENV 1991-1 73 0035\| Zásady navrhování a zatížení konstrukcí. \| Část 1: Zásady navrhování 40.\| ČSN 73 0037\| Zemní tlak na stavební konstrukce. 41.\| ČSN 73 2401\| Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu. 42.\| ČSN P ENV 206 73 2403\| Beton. Vlastnosti, výroba, ukládání a kritéria hodnocení. 43.\| ČSN 73 2603\| Provádění ocelových mostních konstrukcí. 44.\| ČSN 73 3050\| Zemní práce. 45.\| ČSN 73 6056\| Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel. 46.\| ČSN 73 6059\| Servisy a opravy motorových vozidel. Čerpací stanice pohonných hmot. Základní ustanovení. 47.\| ČSN 73 6075\| Navrhovanie autobusových staníc. 48.\| ČSN 73 6100\| Názvosloví silničních komunikací. 49.\| ČSN 73 6101\| Projektování silnic a dálnic. 50.\| ČSN 73 6108\| Lesní dopravní síť. 51.\| ČSN 73 6110\| Projektování místních komunikací. 52.\| ČSN 73 6133\| Navrhování a provádění zemního tělesa pozemních komunikací. 53.\| ČSN 73 6175\| Měření nerovnosti povrchů vozovek. 54.\| ČSN 73 6177\| Měření a hodnocení protismykových vlastností povrchů vozovek. 55.\| ČSN 73 6192\| Rázové zatěžovací zkoušky vozovek a podloží. 56.\| ČSN 73 6200\| Mostní názvosloví. 57.\| ČSN 73 6203\| Zatížení mostů. 58.\| ČSN 73 6205\| Navrhování ocelových mostních konstrukcí. 59.\| ČSN 73 6206\| Navrhování betonových a železobetonových mostních konstrukcí. 60.\| ČSN 73 6209\| Zatěžovací zkoušky mostů. 61.\| ČSN 73 6221\| Prohlídky mostů pozemních komunikací. 62.\| ČSN 73 6244\| Přechody mostů pozemních komunikací. 63.\| ČSN 73 7501\| Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů. 64.\| ČSN P 74 2871\| Systémy dodatečného předpínání. Obecné požadavky a zkoušení. 65.\| ČSN 75 5630\| Podchody vodovodního potrubí pod železnicí a silniční komunikací. 66.\| ČSN 75 6230\| Kanalizační podchody pod dráhou a pozemní komunikací. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. HLAVNÍ PROHLÍDKY Cílem je stanovení jednotného způsobu záznamu jevů sledovaných v rámci hlavních prohlídek. Její součástí je i stanovení kritérií na posouzení zjištěných skutečností. 1. ZÁSADY PROVÁDĚNÍ HLAVNÍ PROHLÍDKY 1.1. Hlavní prohlídka je prováděna v uzlovém lokalizačním systému, pro dálnice je přípustný i lokalizační systém liniový. V případě místních komunikací se systém sběru dat a jejich následného zpracování přizpůsobí používanému lokalizačnímu systému. 1.2. Sledováno je celé těleso komunikace, včetně součástí a příslušenství. V případě směrově rozdělené čtyřpruhové komunikace je každý jízdní pás brán jako samostatná komunikace. 1.3. Hlavní prohlídky mostů se provádějí dle doporučené ČSN 73 6221. 2. ZPŮSOB ZÁZNAMU SLEDOVANÝCH JEVŮ 2.1. Vozovka a těleso komunikace (včetně krajnice) U poruch je sledován jejich rozsah (plocha, délka) a umístění na vozovce. Jevy zjištěné v průběhu hlavní prohlídky jsou doplněny o dostupné údaje proměnných parametrů (drsnost, podélná a příčná nerovnost, zbytková životnost), změřené a vyhodnocené na základě příslušných ČSN uvedených v příloze č. 1. 2.2. Mostní objekty jsou sledovány podle závazné ČSN 73 6220 a doporučené ČSN 73 6221. 2.3. Zemní těleso komunikace, odvodňovací zařízení a další objekty mimo mostních. Je evidován jejich výskyt, umístění (poloha a délka), stavebně technický stav a funkčnost. Klasifikace stavebně technického stavu I. výborný bez zjevných vad II. dobrý drobnější vady neovlivňující funkčnost a bezprostředně ani životnost III. vyhovující závažnější poruchy mající částečný vliv na funkčnost a bez provedení údržby či opravy také na životnost IV. nevyhovující závažné poruchy, téměř znemožňující funkčnost, životnost je minimální V. havarijní prvek je nefunkční, životnost je nulová 2.4. Další součásti a příslušenství komunikace Je evidován jejich výskyt, umístění (poloha, resp. délka) a technický stav. Skutečný stav je kontrolován s údaji v pasportu. Zvýšená pozornost je věnována stavu dopravního značení a dopravního zařízení. 3. VYHODNOCENÍ ZJIŠTĚNÝCH JEVŮ 3.1. Vozovka komunikace (včetně krajnice) Vyhodnocení zjištěných jevů je zpravidla v systémech hospodaření s vozovkou. Stanoví se návrhová úroveň porušení v závislosti na dopravním zatížení komunikace a jejím dopravním významu. Měření a vyhodnocení je prováděno schválenými typy měřicích přístrojů v souladu s doporučenými ČSN uvedenými pod č. 53, 54 a 55 v příloze č. 1. V odůvodněných případech musí být měření doplněno sondami do konstrukce vozovky a laboratorními zkouškami zabudovaných materiálů. Při souběhu dvou a více poruch je vždy upřednostněna porucha nejzávažnější. Na základě zjištěných hodnot charakteristik provozní způsobilosti a nebo rozsahu jednotlivých poruch vozovky se vozovka rozdělí do homogenních sekcí a zatřídí do pěti klasifikačních stupňů a rozhoduje se o způsobu údržby nebo opravy. Údržbu (běžnou i souvislou) nebo opravu lze většinou navrhnout více variantami technologií. Jejich výběr je závislý především na ekonomickém posouzení. 3.2. Mostní objekty Vyhodnocení zjištěných jevů a návrh opatření se provádí podle závazné ČSN 73 6220 a doporučené ČSN 73 6221. 3.3. Zemní těleso komunikace, odvodňovací zařízení a další objekty mimo mostních Navržená opatření odpovídají klasifikaci stavebního stavu dle bodu 2.3. I. výborný - žádná opatření II. vyhovující - běžná údržba dle plánu III. dobrý - běžná nebo souvislá údržba, zařazení do plánu oprav IV. nevyhovující - provedení opravy nebo souvislé údržby V. havarijní - okamžité provedení opravy, rekonstrukce, dopravně-organizační opatření Opatření, s výjimkou havarijního stavu, jsou zapracována do harmonogramu prací na příští období. 3.4. Další součásti a příslušenství komunikace Na základě zjištěných skutečností je upřesňován harmonogram prací správce komunikace. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. URČENÍ HRANICE MEZI POZEMNÍMI KOMUNIKACEMI NAVZÁJEM A MEZI NIMI A NEMOVITOSTMI (SCHÉMA KŘIŽOVATEK A PŘIPOJENÍ) Obrázek 1 - Úrovňová křižovatka bez směrovacích ostrůvků na vedlejší komunikaci nebo se směrovacími ostrůvky mimo volnou šířku hlavní komunikace Obrázek 2 - Úrovňová křižovatka se směrovacími ostrůvky na vedlejší komunikaci Obrázek 3 - Úrovňová křižovatka s odbočovacím pruhem pro odbočení vpravo Obrázek 4 - Úrovňová křižovatka s odbočovacím pruhem pro odbočení vpravo a připojovacím pruhem Obrázek 5 - Okružní křižovatka Obrázek 6 - Mimoúrovňová křižovatka trubkovitá Obrázek 7 - Mimoúrovňová křižovatka bez průpletových úseků nebo s průpletovými úseky Obrázek 8 - Mimoúrovňová křižovatka kosodélná Obrázek 9 - Připojení nemovitostínemovitostí (obslužných zařízení) k dálnici, silnici nebo místní komunikaci Vysvětlivky k obrázkům 1. Hranice mezi pozemními komunikacemi v místě připojení je vyznačena na obrázcích silnou čárkovanou čarou. Lomové body hranice jsou označeny křížkem v místech, kde lze osadit mezníky a kroužkem na zpevněných plochách, kde se užijí hřeby pro vyznačení lomů. 2. Část hranice sledující podélný směr hlavní komunikace se umístí do úrovně okraje zpevnění na hlavní komunikaci (viz obrázek 1) nebo do úrovně nejbližších směrovacích ostrůvků na vedlejší komunikaci (viz obrázky 1 až 4). 3. Část hranice oddělující větve připojení je vedena jako spojnice okraje zpevnění ostrůvku a okraje zpevnění na začátku oblouku pro odbočení (větve křižovatky). 4. Hranice mezi vedlejší a hlavní komunikací na okružní křižovatce v místě připojení je kolmice vedená z bodu vzdálenějšího oblouku větve od kruhového objezdu k ose příslušné vedlejší komunikace. OBR.1 - ÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA BEZ SMĚROVACÍCH OSTRŮVKŮ NA VEDLEJŠÍ KOMUNIKACI NEBO SE SMĚROVACÍMI OSTRŮVKY MIMO VOLNOU ŠÍŘKU HLAVNÍ KOMUNIKACE 62kB OBR.2 - ÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA SE SMĚROVACÍMI OSTRŮVKY NA VEDLEJŠÍ KOMUNIKACI 28kB OBR.3 - ÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA S ODBOČOVACÍM PRUHEM PRO ODBOČENÍ VPRAVO Z HLAVNÍ KOMUNIKACE 26kB OBR.4 - ÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA S ODBOČOVACÍM PRUHEM VPRAVO A PŘIPOJOVACÍM PRUHEM 25kB OBR.5 - OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA 34kB 50kB OBR.6 - MIMOÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA TRUBKOVITÁ 54kB OBR.7 - MIMOÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA BEZ PRŮPLETOVÝCH ÚSEKŮ NEBO S PRŮPLETOVÝMI ÚSEKY 50kB OBR.8 - MIMOÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA KOSODÉLNÁ OBR.9a - PŘIPOJENÍ OBSLUŽNÉHO ZAŘÍZENÍ VYŘAZOVACÍM ÚSEKEM A KŘIŽOVATKOVOU VĚTVÍ 27kB OBR.9b - PŘIPOJENÍ OBSLUŽNÉHO ZAŘÍZENÍ ODBOČOVACÍM PRUHEM A PŘIPOJOVACÍM PRUHEM 29kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. ÚDRŽBA A OPRAVY KOMUNIKACÍ 1. BĚŽNÁ ÚDRŽBA KOMUNIKACÍ Běžná údržba zahrnuje drobné, místně vymezené práce, jejichž potřeba byla zjištěna v rámci prohlídek komunikací. Jedná se především o následující práce: 1.1. údržba vozovky a krajnic - vysprávka asfaltových krytů - vysprávka cementobetonových krytů - vyrovnání a údržba dlážděných krytů - údržba štěrkových krytů - seříznutí, doplnění, zpevnění a čištění krajnic 1.2. údržba dopravního značení, dopravních zařízení a dalšího příslušenství (svislé a vodorovné dopravní značky a zařízení, zrcadla, hlásky, veřejné osvětlení, světelná signalizační zařízení sloužící k řízení dopravy, zábradlí, odrazníky, svodidla, pružidla, směrové sloupky, zásněžky, zásobníky a skládky údržbových hmot apod.) 1.3. údržba odvodňovacích zařízení (propustky, příkopy, rigoly, skluzy, trativody a vsakovací jímky, silniční kanalizace, uliční vpusti a lapače splavenin) 1.4. údržba svahů a násypů zemního tělesa komunikace 1.5. údržba chodníků a dalších nemotoristických komunikací, dělicích pásů a dopravních ostrůvků 1.6. údržba ploch a vybavení odpočívek, odstavných a parkovacích ploch a dalších součástí komunikace (staničníky, mezníky, zpomalovací prahy, únikové zóny, protihlukové zdi a valy) 1.7. údržba objektů (tunely, galerie, opěrné, zárubní, obkladní a parapetní zdi, tarasy) 1.8. ošetřování silniční vegetace 2. SOUVISLÁ ÚDRŽBA KOMUNIKACÍ Souvislá údržba zahrnuje rozsáhlejší práce v souvislých úsecích sloužící k zachování a obnově původních vlastností. Podkladem pro rozhodnutí o jejím provedení jsou výsledky systémů hospodaření s vozovkou, případně vyhodnocené údaje z prohlídek komunikací. Jedná se především o následující práce: 2.1. obnova vozovkového souvrství, zpevnění a úprava krajnic, chodníků a dalších nemotoristických komunikací - vozovky s asfaltovým krytem obnova krytu obnova protismykových vlastností krytu obnova rovnosti krytu metody využívající recyklace původního krytu - vozovky s cementobetonovým krytem obnova protismykových vlastností krytu obnova rovnosti krytu - vozovky s dlážděným krytem nebo s krytem ze silničních dílců obnova protismykových vlastností i rovnosti krytu zesílení - štěrkové vozovky obnova rovnosti krytu zesílení 2.2. obnova jednotlivých druhů součástí a příslušenství komunikací (v souvislém tahu) 2.3. úprava zemního tělesa a jeho zabezpečení zřízením zdí 2.4. odstranění výmrazků v souvislých úsecích 2.5. obnova silniční vegetace v souvislých úsecích 3. OPRAVY Opravy zahrnují především následující práce: 3.1. zesílení nebo rozšíření vozovky a krajnic 3.2. zřízení chodníků, jejich zesílení, popř. zvýšení nivelety 3.3. odstranění sesuvů, zpevňování hornin v zářezech a odřezech 3.4. odstranění důlních škod na tělese komunikace 3.5. oprava koruny komunikace včetně součástí a příslušenství 3.6. obnova objektů uvedených v bodu 1.7. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. PLÁN A ORGANIZACE ZIMNÍ ÚDRŽBY 1. Plán zimní údržby dálnic Plán zimní údržby dálnic se zpracovává ve dvou stupních - operační plán jednotlivých středisek správy a údržby dálnic (dále jen „SSÚD“) - operační plán organizace; organizace předkládá plán do 20. října Ministerstvu dopravy. 1.1. Plán SSÚD obsahuje: a) mapu dálničního úseku v měřítku 1:50 000, v níž se vyznačí: - dálniční úseky udržované posypem chemickými rozmrazovacími materiály (červenou barvou), postřikem chemickými roztoky (modrou barvou) a posypem zdrsňovacími materiály (žlutou barvou) - stanoviště mechanismů pro zimní údržbu a trasy pracovních okruhů - úložiště zdrsňovacích posypových materiálů nad 1000 m3 (písmena IP), chemických rozmrazovacích materiálů nad 100 t (písmena CHRL) a chemických roztoků (písmena CHR) - rozmístění zásněžek podél dálnice (hnědou barvou) - telefonní spojení (písmeno T) - stanoviště radiotelefonních stabilních stanic (písmeno V) - sklady a čerpací stanice pohonných hmot (písmena PH – benzin, nafta) - umístění sond hlásičů náledí (písmena HN) b) textovou část, ve které se uvede: - seznam zaměstnanců odpovědných za zmírňování závad ve sjízdnosti a schůdnosti vozovek, parkovišť, chodníků a za zpravodajskou službu včetně jejich bydliště a telefonního spojení - seznam zaměstnanců zařazených do zimní služby včetně jejich bydliště a telefonního spojení - seznam zaměstnanců smluvně zajištěných - seznam důležitých telefonních a faxových spojení na vedoucí zaměstnance organizace, ostatní SSÚD, ústřední orgán státní správy, PoliciiPolicii ČR, zdravotnická zařízení apod. - seznam úseků dálnic, křižovatek a udržovaných odpočívek - seznam úseků dálnic udržovaných posypem chemickými rozmrazovacími materiály, chemickými roztoky a zdrsňovacími posypovými materiály - organizace provádění zásahu zimní údržby – zpracovává se variantně podle charakteristických klimatických a povětrnostních podmínek v zimním období v daném úseku dálnice - organizace kontroly stavu sjízdnosti dálnice - organizace směn a jejich vedení - soupis úložišť posypových a kapalných materiálů pro zimní údržbu a jejich zdrojů - soupis skladů materiálů, pohonných hmot a čerpacích stanic - soupis stanovišť mechanismů s uvedením druhů a počtů mechanismů - popis ubytovacích a stravovacích podmínek pro pracovníky zimní údržby - údaje o sjednané výpomoci v kalamitních situacích - způsob získávání meteorologických zpráv a předpovědí. 1.2. Plán organizace obsahuje: a) mapu udržovaných dálnic v měřítku 1:50 000 s vyznačením jednotlivých úseků a SSÚD b) tabelární přehled o vybavenosti mechanismy a zařízeními pro zimní údržbu, o počtech zaměstnanců určených k výkonu zimní údržby a množství posypových a kapalných materiálů podle jednotlivých SSÚD c) údaje o sjednaných výpomocech v době kalamitních situací d) seznam zaměstnanců organizace odpovědných za výkon zimní údržby dálnic včetně telefonního spojení a bydliště e) způsob organizace a zajištění zpravodajské služby f) předpokládaný způsob výpomoci jednotlivými SSÚD včetně spojení na vedoucí zaměstnance SSÚD g) režim zimní údržby v chráněné krajinné oblasti, v oblasti zdroje pitných vod, na mostech dle doporučené ČSN 73 6221. 2. Plán zimní údržby silnic Plán zimní údržby silnic předkládá správce silnic příslušnému správnímu úřadu k zaujetí stanoviska a do 30. září pracovišti pověřenému Ministerstvem dopravy. Plán sestává z těchto částí: 2.1. Mapová část: a) Mapa udržované sítě v měřítku 1:100 000 s vyznačením pořadí důležitosti zimní služby takto: I. pořadí - červená II. pořadí - modrá III. pořadí - žlutá neudržované - bez označení b) Mapa tras jízd posypových mechanismů v obvyklých zimních podmínkách se zpracovává s přihlédnutím k pořadí důležitosti silnic v měřítku 1:50 000. Zde se vyznačí: - trasy (okruhy) jízd sypačů - plnou barevnou odlišnou čarou u každé trasy se zkratkou vyjádří: CH - posyp chemickým rozmrazovacím materiálem Z - zdrsňovací posyp 1 - ... - číslo obvodu V - provedení vlastní kapacitou D - provedení dodavatelsky (příklad: CH 12 - V ) - silnice udržovaná pouze pluhováním - čerchovanou barevnou čarou - silnice neudržované - bez označení c) Mapa s určením tras pluhování v měřítku 1:100 000 nebo 1:50 000. 2.2. Textová část: a) Osoby odpovědné za zimní údržbu. Odpovědnost za zimní údržbu je stanovena organizačním řádem správce komunikace a pracovní náplní vedoucích zaměstnanců. Za výkon zimní údržby odpovídá: - na celém spravovaném území: vedoucí zimní údržby, mimo pracovní dobu směnový vedoucí zimní údržby - na cestmistrovském obvodu: v pracovní době cestmistr, v mimopracovní době pověřený zaměstnanec (dispečer, vedoucí směny) - na trase udržované z domácí pohotovosti: řidič, jemuž je trasa přidělena a připadá na něj v dané době směna stanovená řádným rozpisem. Případné změny zaznamenává do deníku zimní údržby na středisku cestmistr. b) Seznam silnic a kilometry údržby dle technologií Celkový přehled Třída silnice\| Celkem km\| Z toho\| Neudržováno ---\|---\|---\|--- chem. rozmrazovacími materiály\| zdrsňovacími materiály\| jen pluhováním bez zvlhčení\| se zvlhčením\| struska, škvára\| drť, písek I.\| \| \| \| \| \| \| II.\| \| \| \| \| \| \| III.\| \| \| \| \| \| \| Celkem\| \| \| \| \| \| \| Dodavatelsky\| \| \| \| \| \| \| Vlast. zaměst.\| \| \| \| \| \| \| Seznam silnic dle pořadí důležitosti Pořadí důležitosti\| Označení silnice\| Staničení\| Celkem km\| Posyp km\| Pluhování km ---\|---\|---\|---\|---\|--- I.\| silnice č.: ......................................................... silnice č.: ......................................................... I. pořadí celkem:\| \| \| \| II.\| silnice č.: ......................................................... silnice č.: ......................................................... II. pořadí celkem:\| \| \| \| III.\| silnice č.: ......................................................... silnice č.: ......................................................... III. pořadí celkem: silnice v zimním období neudržované: silnice č.: ......................................................... silnice č.: ......................................................... silnice v zimním období neudržované celkem:\| \| \| \| Seznam jednotlivých tras (okruhů) Pro každou trasu se uvede: Označení trasy Staničení Zaměstnanec (dodavatel) Stanoviště Spojení (telefon, vysílačka, ...) Specifikace okruhů a prací Časový plán jízd posypu Zpracovává se pro jednotlivé trasy a stanoví časové pořadí jízd a dobu, za kterou při obvyklých zimních povětrnostních podmínkách provede mechanismus posyp vozovek. Časový plán se zpracuje tak, aby byly dodrženy časové limity pro jednotlivá pořadí důležitosti a přednostně ošetřena dopravně důležitá místa. c) Seznam mechanismů (s rozdělením na vlastní a dodavatelské) Mechanismy pro posyp sypače pro posyp chemickými rozmrazovacími látkami (suchá sůl, zvlhčená sůl) - se sněhovou radlicí - bez radlice sypače pro zdrsňovací posyp - se sněhovou radlicí - bez radlice Mechanismy pro pluhování (bez možnosti současného posypu) nosiče se sněhovou radlicí nosiče se šípovým pluhem traktory se závěsnou radlicí nebo škrabkou sněhové metače sněhové frézy Rekapitulace: sypače celkem nosiče radlic bez posypu radlice celkem šípové pluhy celkem traktorové radlice a škrabky celkem nakladače celkem sněhové metače celkem sněhové frézy celkem. d) Spojení s nepřetržitou službou Uvede se místo, adresa a možnost spojení s nepřetržitou službou zodpovědnou za výkon zimní údržby. e) Seznam vedoucích zaměstnanců zajišťujících zimní údržbu Uvedou se všichni vedoucí zaměstnanci správce komunikace, cestmistři a mistři na cestmistrovských obvodech takto: Jméno a příjmení, funkce, pracoviště, telefon na pracoviště, telefon do bydliště. f) Seznam úložišť posypového materiálu: Místo, druh materiálu, kapacita, předpoklad stavu zásob k 1. listopadu. g) Sjednaná výpomoc Firma (organizace), sídlo, jméno obsluhy, telefon, sjednaná činnost. h) Režim zimní údržby v chráněné krajinné oblasti a v oblasti zdroje pitných vod, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a přírodních zdrojů minerálních vod stolních, na mostech dle doporučené ČSN 73 6221 Název úseku - číslo silnice, místní název, technologie údržby. i) Doklady - záznamy z jednání štábu zimní údržby - smlouvy o vzájemné výpomoci při zimní údržbě na silnicích přecházejících ze sousedních území, včetně dohod o použitých technologiích - schvalovací doložka Ministerstva dopravy - smlouvy o výpomocích sjednané podle písmene g) - další doklady. 3. Plán zimní údržby místních komunikací O zpracování plánu zimní údržby místních komunikací a jeho rozsahu rozhodují obce podle § 42 odst. 2 vyhlášky. 4. Operační štáby zimní údržby 4.1. Pomocnými orgány správců pozemních komunikacíkomunikací jsou krajské operační štáby zimní údržby pozemních komunikacíkomunikací. K účasti v operečním štábu přizve správce pozemní komunikacekomunikace zástupce referátu dopravy a referátu životního prostředí krajského úřadu, krajského ředitelství Policie ČR, hasičského záchranného sboru kraje a právnických osob, které se rozhodujícím způsobem podílejí na materiální a technické spolupráci při zabezpečování zimní údržby pozemních komunikacíkomunikací. Operační štáby zimní údržby zřizuje a jejich zasedání svolává správce pozemních komunikacíkomunikací. 4.2. Ministerstvo dopravy zřizuje jako svůj pomocný orgán hlavní operační stáb zimní údržby silnic a dálnic za účelem operativního řešení mimořádných situací. K účasti v operačním štábu přizve Ministerstvo dopravy zejména zástupce Policejního prezidia Policie ČR, Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a Ministerstva životního prostředí. 4.3. Na svém zasedání před začátkem zimního období projedná operační štáb plán zimní údržby, její organizaci a vzájemná spojení. Další zasedání jsou operativně svolávána podle potřeby. V případech, kdy správce pozemní komunikacekomunikace není schopen v důsledku mimořádné povětrnostní situace zvládnout vzniklou kalamitní situaci ani při nasazení všech vlastních i všech v oblasti dosažitelných sil a prostředků, svolá operační štáb. 4.4. ObceObce postupují podle bodu 3; v případě stavu ohrožení podle bodu 4.3., včetně využití pravomocí podle krizového zákona22). 5. Zpravodajství Správci dálnic a silnic předkládají ve stanovených termínech informace o sjízdnosti těchto komunikacíkomunikací pracovišti pověřenému Ministerstvem dopravy, které zajišťuje informování veřejnosti sdělovacími prostředky. Příloha č. 7 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. TECHNOLOGIE ZIMNÍ ÚDRŽBY 1. Opatření před zahájením zimní údržby V přípravě na zimní údržbu provedou správci silnic a dálnic rozbor minulého zimního období a zajistí zejména: - připravenost mechanismů pro zimní údržbu, prověření znalostí pracovníků vykonávajících zimní údržbu (technologie, předpisy pro obsluhu mechanismů, pravidla o bezpečnosti práce apod.) do 15. října - projednání smluv o výpomoci do 31. října - projednání vstupu na přilehlé pozemky a postavení zásněžek do 30. listopadu. a) Stavění zásněžek V místech opakovaného nebezpečí zavátí komunikace se umisťují zásněžky v bezpečné vzdálenosti od hrany koruny komunikace na návětrné straně, pokud možno kolmo na směr převládajících větrů, souběžně s komunikací ve vzdálenosti 12 - 18násobku jejich výšky, a to dle místních podmínek. Když návěj a závěj dosáhnou plné výšky zásněžek a povrch sněhu se pak nad jejich horní hranou úplně vyrovná, postaví se další řada zásněžek před první řadu proti převládajícímu směru větru na vzdálenost 12 až 25 metrů, a to podle hloubky zářezu. Správce komunikace postupuje při umisťování zásněžek tak, aby nevznikly škody na dotčených pozemcích a aby zásněžky byly dostatečně zajištěny proti účinkům větru. b) Orientační sněhové tyče V oblastech s nadměrnými sněhovými srážkami se osazují orientační sněhové tyče sloužící k lepší orientaci při pluhování. Tyče opatřené odrazkami nebo černožlutě natřené mají průměr cca 5 cm. Jejich délka je 1 - 3 m v závislosti na výšce sněhové pokrývky v dané oblasti. Osazují se 50 cm vně od čištěné plochy ve vzdálenostech cca po 50 m. Tato vzdálenost se přiměřeně zkracuje v obloucích nebo v místech s častým výskytem mlh. c) Označení neudržovaných komunikací Komunikace, jejichž sjízdnost se v zimním období nezajišťuje, musí být před začátkem zimního období označeny dopravní značkou A 22 „Jiné nebezpečí“ s doplňkovou tabulkou „Silnice se v zimě neudržuje“. d) Označení změny technologie Tam, kde v jedné trase komunikace dochází ke změně technologie posypu, musí být osazena dopravní značka A 22 „Jiné nebezpečí“ s doplňkovou tabulkou, např. „Konec chemického posypu“. e) Uzavření smluv S dostatečným předstihem uzavře správce komunikace smlouvy o výpomoci v kalamitních situacích, smlouvy o vzájemné výměně udržovaných komunikací a dohody o jednotné údržbě silnic procházejících územími více správců tak, aby jejich sjízdnost byla zajišťována pokud možno stejnou technologií. Nedojde-li k dohodě nebo není-li to technicky možné, musí být použitá technologie schválena silničními správními úřady. Místa změny technologie musí být označena podle odstavce d). f) Školení osob provádějících zimní údržbu Všechny osoby provádějící zimní údržbu musí být řádně a prokazatelně proškoleny (i osoby provádějící zimní údržbu dodavatelsky). Osnova školení musí obsahovat kromě technických a organizačních pokynů také pravidla bezpečné práce v zimní údržbě a zásady ochrany životního prostředí. 2. Mechanické odklízení sněhu Odklízení sněhu se provádí především mechanicky. Provádět posyp či postřik chemickými rozmrazovacími materiály do vrstvy čerstvě napadaného sněhu vyšší než 3 cm bez předchozího pluhování je neúčinné, a proto nepřípustné. Sníh je za obvyklé zimní situace třeba odstraňovat tak, aby nedošlo k jeho ujetí provozem a přimrznutí k povrchu vozovky. Sněhovou břečku je třeba z vozovky odstranit. Boční sněhové valy je třeba rozšiřovat, aby byl zachován průjezdní prostor a nebyl případně omezen výhled. Při tání musí být zabezpečen odtok vody. U dvoupruhových obousměrných silnic se sníh odklízí ze středu jízdní dráhy k pravému okraji vozovky. Při mimořádném spadu sněhu se v průjezdních úsecích a na místních komunikacích sníh shrnuje pouze k okrajům chodníků a dle možností odváží. Odklízení sněhu jízdou v protisměru je přípustné pouze ve výjimečných případech a za stanovených bezpečnostních opatření. U vícepruhových komunikací je vhodné odklízet sníh ve vícečlenných pracovních sestavách. Na odpočívkách a parkovištích může být sníh nejprve shrnut do valů, které se následně odstraní. Při úrovňovém křížení komunikace s ponechanou sněhovou vrstvou s dráhou je nutno dbát na to, aby tato sněhová vrstva plynule navazovala na niveletu železničního přejezdu. U podjezdů je nutno dbát na zachování volné výšky. Na mostech se sníh odstraňuje z celé šířky a délky mostu. Přitom má být sníh přesunován pokud možno v podélném směru nebo odvezen, pokud by při odhozu do stran padal na dole ležící dopravní cesty nebo jiné objekty. K odklízení sněhu se běžně používají sněhové radlice. Vznikají-li při sněžení závěje nebo dosáhne-li výška sněhu cca 30 - 50 cm, nasazují se šípové pluhy. Vrstvy sněhu vyšší než 70 cm se odstraňují sněhovými frézami. Sněhové metače se používají k rozšíření průjezdního prostoru vozovky. Při trvalém sněžení se pluhování periodicky opakuje. Na dopravně důležitých komunikacích nemá po skončeném pluhování zbytková vrstva sněhu přesáhnout 3 cm. 3. Odklizení sněhu s použitím chemických rozmrazovacích materiálů Tato technologie se používá pouze na komunikacích určených plánem zimní služby. Posyp solí se zahajuje, pokud výška sněhu nepřesáhne 3 cm. Do sněhové vrstvy vyšší než 3 cm není dovoleno posyp provádět. Dávkování při posypu chloridem sodným nebo chloridem vápenatým se provádí v závislosti na intenzitě sněžení. Při malé intenzitě (1 - 1,5 cm za hodinu) se sype dávkou 10 g.m-2, při větší intenzitě dávkou 20 g.m-2. Použití větších dávek již způsobuje vznik sněhové břečky. Při mimořádně dlouhém sněžení nebo při mimořádné intenzitě spadu lze v průběhu sněžení posyp dávkou 10 g.m-2 opakovat, ale vždy až po provedeném pluhování, aby se sůl dostala na povrch vozovky. 4. Odstraňování náledí nebo ujetých sněhových vrstev za pomoci chemických rozmrazovacích materiálů Chemické rozmrazovací materiály se zásadně aplikují až na zbytkovou vrstvu sněhu, kterou již nelze odstranit nebo snížit mechanickými prostředky. Těmito materiály lze účinně a rychle odstraňovat vrstvy uježděného sněhu do tloušťky 1 - 2 cm nebo náledí do tloušťky 2 mm. Na vyšší vrstvy je nutný opakovaný posyp a součinnost mechanických prostředků. Při teplotách kolem -5 °C se použije chlorid sodný, při teplotách kolem -15 °C se použije chlorid vápenatý - v mezilehlém intervalu teplot může být použita směs obou chloridů. Níže uvedené dávkování platí pro chlorid sodný i chlorid vápenatý a uvedené maximální dávky nesmí být překročeny. Minimální, technologicky dostačující dávka pro tento typ posypu je 20 g.m-2. Při likvidaci vyšších vrstev náledí je zpravidla nutno použít dávek vyšších, celková spotřeba posypových solí však při jednom zásahovém dni nemá překročit 60 g.m-2. Jen ve zcela výjimečných případech, kdy je nezbytné obnovit rychle úplnou sjízdnost komunikace, lze použít dávku vyšší než 60 g.m-2. Dávky vyšší než 20 g.m-2 se nesmí používat na úsecích silnic vystavených silným větrům, pokud není na sypači použito zkrápěcí zařízení. Na tenké vrstvy náledí se nechá posyp působit cca 2 hodiny. Na silnější vrstvy náledí se nechá posyp působit 2 - 5 hodin. Pokud se za tuto dobu vrstva od povrchu zcela neuvolní, zpluhuje se uvolněná povrchová vrstva radlicí s ocelovým břitem a celý postup se opakuje. Celková spotřeba posypové soli přitom nesmí přesáhnout výše uvedené povolené dávky. Vzniklou sněhovou břečku nebo ledovou tříšť je nutno z vozovky neprodleně mechanicky odstranit. Jen v mimořádných případech (při mrznoucím dešti nebo mrznoucím mrholení) lze výjimečně použít posypu směsí zdrsňovacího a chemického materiálu. Dávka se přitom volí tak, aby celkové množství chemické složky nepřesáhlo výše uvedenou maximální dávku - např. maximálně 240 g.m-2 směsi s poměrem 1 : 5. 5. Zdrsňování náledí nebo ujetých sněhových vrstev posypem zdrsňovacími materiály Posyp zdrsňovacími materiály se používá na komunikacích, které nejsou udržovány pomocí chemických rozmrazovacích materiálů. Může být prováděn pouze občasný posyp na dopravně důležitých místech nebo na místech, kde to vyžaduje dopravně technický stav komunikace (křižovatky, velká stoupání, ostré směrové oblouky, zastávky osobní linkové dopravy). Na těchto místech je vhodné zřídit i samoobslužné skládky zdrsňovacích materiálů. Pro posyp náledí je vhodný jemnozrnný materiál (zrna menší než 2 mm). Pro posyp nezledovatělých ujetých sněhových vrstev by měl být použit materiál s větším obsahem hrubých frakcí (zrn větších než 4 mm). V zastavěných oblastech se nesmí používat materiál se zrny nad 8 mm. Přímé úseky silnic se sypou dávkou cca 70 až 100 g.m-2, místa, kde to vyžaduje dopravně technický stav komunikace, se sypou dávkou cca 300 g.m-2. Na frekventovaných zledovatělých vozovkách je vzhledem k odmetení materiálu provozem účelné dávky zvýšit o 50 až 100 %. Dávky vyšší než 500 g.m-2 jsou však neúčelné. Posyp zdrsňovacími materiály se provádí v celé šířce komunikace, případně v celé šířce dopravního pruhu, tj. minimálně 3,5 m v jednom směru. 6. Odstraňování sněhu a náledí na místních komunikacích IV. třídy O odstraňování sněhu a náledí na místních komunikacích IV. třídy k zajištění jejich schůdnosti rozhodují obce. Schůdnost těchto komunikací se zajišťuje odmetením nebo odhrnutím sněhu, oškrábáním zmrazků a posypem zdrsňovacími materiály. Chemickým rozmrazovacím materiálem se smějí sypat pouze ty chodníky a stezky, ve kterých nejsou uloženy inženýrské sítě (ledaže mají uzavřený kryt) a jsou odděleny od zelených ploch a pásů pro stromy takovým způsobem, aby na ně nemohl stékat slaný roztok. 7. Mechanismy pro zimní údržbu a) Sypače chemických rozmrazovacích materiálů mají splňovat tyto technické požadavky: - dávka chemického rozmrazovacího materiálu v g.m-2 na pruhu požadované šířky má být nastavitelná v mezích 10 - 60 g.m-2, a to nejlépe plynule, - při stupňovité regulaci posypové dávky se požaduje možnost nastavení 10, 20, 30, 40 a 60 g.m-2, nejméně však 10, 20 a 40 g.m-2 - nastavené dávkování má být automaticky dodržováno i při změnách pracovní rychlosti sypače v mezích 10 až 60 km.h-1 - šířka posypu má být nastavitelná minimálně v mezích 2 - 9 m, u sypačů s konstantní šířkou posypu má být minimálně 2 m, maximálně 3,5 m - příčná a podélná rovnoměrnost posypu v závislosti na jakosti posypové soli má být uvedena v technických podmínkách sypače - sypače, u nichž je instalováno zkrápěcí zařízení, mají umožňovat dodržení poměru suchého materiálu a solanky 7 : 3 při dávkování 5 - 20 g.m-2. Doporučená koncentrace chloridu sodného v solance je 18 - 21 %. Před zimním obdobím je nutno přezkoušet skutečné dávkování v g.m-1 s používaným materiálem a podle výsledků korigovat nastavení dávkovacího ústrojí tak, aby skutečné dávky byly v souladu s požadovanými hodnotami. b) Sypače zdrsňovacích materiálů mají splňovat tyto technické požadavky: - dávka zdrsňovacího posypového materiálu má být nastavitelná v mezích 70 - 500 g.m-2 (minimálně do 300 g.m-2), což odpovídá 0,05 - 0,33 l.m-2 kameniva při sypné hmotnosti 1500 kg.m-3 - při stupňovité regulaci posypové dávky se požaduje možnost nastavení dávky 70, 100, 200, 300 (500) g.m-2 při použití zdrsňovacích materiálů se zrnem max. 18 mm, přednostně se však požaduje plynulé nastavování - nastavená dávka má být automaticky udržována i při změnách pracovní rychlosti sypače v mezích 10 - 40 km.h-1 - šířka posypu (u sypačů s nastavitelnou šířkou posypu) má být nastavitelná v mezích 2,5 - 10 m (minimálně 2,4 - 5 m) - šířka posypu u sypačů s konstantní šířkou má být v mezích 2,5 až 3,5 m - příčná a podélná nerovnoměrnost posypu v závislosti na granulaci posypového materiálu má být uvedena v technických podmínkách sypače. 8. Doporučené materiály pro zimní údržbu a) Chemické rozmrazovací materiály K posypu silnic, dálnic a místních komunikací s výjimkou nemotoristických komunikací lze používat následující chemické rozmrazovací materiály: - Chlorid sodný - Chlorid vápenatý - Směsi chloridů Chlorid sodný \\- (sůl kamenná, sůl kuchyňská) NaCl - je účinný pro odstraňování náledí a sněhových vrstev při teplotách do -5 °C a za určitých podmínek i nižších. Chlorid vápenatý, CaCl2 \\- je účinný pro odstraňování náledí a sněhových vrstev pod -15 °C. Jakost posypových solí Používané posypové soli nemají obsahovat více než 5 váhových procent prachových částí pod 0,16 mm. Skladba zrnitosti je významná pro způsob použití a techniku posypu. Jemné částice způsobují rychlé plošné rozpouštění, účinek do hloubky je však omezený. Hrubé částice pronikají více do hloubky, takže ujetá sněhová vrstva nebo silnější náledí jsou účinkem silničního provozu rozmělňovány. Sůl nemá vykazovat při dodání více než 2 váhová procenta stálé vlhkosti a má obsahovat nejméně 96 váhových procent účinné rozpouštěcí substance. Při dodání soli musí být dokladovány údaje o chemickém složení, o podílu nerozpustných příměsí, o vlhkosti a skladbě zrnitosti v tomto členění: pod 0,16 mm od 0,16 mm do 0,80 mm od 0,80 mm do 3,15 mm od 3,15 mm do 5,00 mm nad 5,00 mm Limity pro obsah těžkých kovů a nevhodných příměsí nebyly dosud stanoveny zvláštními předpisy. Skladování chemických rozmrazovacích materiálů Chemické rozmrazovací materiály není dovoleno skladovat na otevřených skládkách. Pro skladování jsou nejúčelnější celodřevěné haly o kapacitě 500 - 1000 t nebo celodřevěná sila o kapacitě 40 - 200 t umístěná s ohledem na možnosti plnění sypačů. V uzavřených skladech musí být zabráněno úniku do okolí i průsaku do podloží. V uzavřeném skladu je možno skladovat chlorid sodný volně ložený. Roztoky rozmrazovacích prostředků Pro zkrápění posypových solí se používají jejich roztoky o koncentraci 18 - 21 %. K přípravě roztoku (solanky) jsou určeny ambulantní mísicí stanice. Přímé použití roztoků rozmrazovacích prostředků k odstraňování náledí nebo ujetých sněhových vrstev je možné, jestliže se nepředpokládá pokles teplot pod -3 °C. Roztoky se aplikují kropičkami, které umožňují rovnoměrný postřik. Při stanovení limitních dávek roztoků se vychází z koncentrace účinné látky, jejíž množství nesmí přestoupit mezní hodnoty dávky podle bodu 3. b) Zdrsňovací posypové materiály Z hlediska péče o životní prostředí se dává přednost čistým materiálům - pískům a drtím. Z ekonomického hlediska je možné používat sypké materiály z místních zdrojů, jako je struska a škvára. Použité strusky a škváry nesmí obsahovat toxické nebo jinak škodlivé látky, mají mít přiměřené zrnění a jejich zrna mají být ostrohranná. Nezávadnost těchto materiálů musí jejich dodavatel každoročně doložit atestem. Hmoty pro posyp nesmí obsahovat hlinité částice - písek má být ostrý, tvrdý a bez větších zrn. Zrnitost zdrsňovacích posypových materiálů má být v rozmezí 0,5 až 8 mm. V žádném případě nemá zdrsňovací materiál obsahovat částice menší než 0,3 mm nebo větší než 16 mm. Skladování zdrsňovacích posypových materiálů Zdrsňovací materiály se mohou skladovat na volném prostranství, vhodnější je však jejich skladování v silech, halách nebo pod přístřešky. Za předpokladu, že úložiště tohoto materiálu je vybudováno tak, aby bylo zabráněno průsaku vody do okolí a podloží, je možno proti zmrznutí hromad použít malou dávku (1 - 3 %) chloridu sodného. c) Směsi zdrsňovacích a chemických rozmrazovacích materiálů Pro řadu negativních vlastností je použití směsných materiálů přípustné pouze za mimořádných okolností, kdy selhává posyp těmito materiály jednotlivě. K přípravě směsného materiálu se použije vhodný písek nebo drť, do kterého se rovnoměrně promísí chlorid sodný v poměru 1 díl chloridu na 3 až 6 dílů písku. Nejvyšší přípustná dávka tohoto posypu při jednom zásahu je odvozena od množství chloridu ve směsi. Při použití směsi v poměru 1 : 6 je to 280 g.m-2, při použití směsi v poměru 1 : 3 pouze 160 g.m-2. Příloha č. 8 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. DENNÍ ZÁZNAM O ZIMNÍ ÚDRŽBĚ A JEJÍ VYHODNOCENÍ Správci dálnic a silnic vedou dokumentaci o zimní údržbě jako samostatný deník, ve kterém chronologicky zaznamenávají všechna zjištění a činnosti tak, aby do deníku nemohlo být nic dodatečně vpisováno, ani z něj dodatečně vypuštěno. V průběhu služby se zaznamenávají veškerá hlášení, oznámení, sdělení, výjezdy na kontrolu nebo zásah, návraty, zpráva o sjízdnosti, počasí, náhlé změny teplot, srážky, vítr, podávaná hlášení na centrální nebo regionální dispečink a hlášené dopravní nehody, u nichž je předpoklad, že byly zaviněny závadou ve sjízdnosti, dále záznamy o kontrole vedoucích zaměstnanců nebo kontrolních orgánů apod. Při skončení služby se zapíše sjízdnost nebo nesjízdnost komunikací a správnost deníku potvrdí svým podpisem zodpovědný zaměstnanec. Záznamy se provádí chronologicky za sebou tak, aby nebylo možno dodatečně vpisovat další údaje. Zápis se provádí s jedním průpisem. Vyplněné deníky se archivují po dobu pěti let. 1. Deník zimní údržby dálnic a silnic Vedoucí směny (u silnic též směnový mistr a směnový mistr obvodu) - jméno, příjmení Pracovníci směny - seznam zaměstnanců pro zimní údržbu podle skutečné přítomnosti Domácí pohotovost - seznam zaměstnanců pro posílení směny Vozidla a mechanismy v provozu - počty a druhy mechanismů vyčleněných pro výkony zimní údržby v provozuschopném stavu pro danou směnu Povětrnostní situace - teplota, jasno, oblačno, zamračeno, déšť, mlha, sněžení, vítr apod. Stav sjízdnosti - stručný popis (u silnic dle pořadí důležitosti), vozovka sjízdná, sjízdnost omezená, vrstva sněhu v cm, námraza, závěje v km, vozovka nesjízdná - doprava odkloněna - předpoklad sjízdnosti Průběh služby - čas nástupu a ukončení služby - chronologický záznam nejdůležitějších událostí - záznam kontroly stavu sjízdnosti - zprávy o sjízdnosti od jiných orgánů - uvádí se čas, obsah a kdo informaci podal - upozornění na závady přecházející do další směny. 2. Deník zimní údržby místních komunikací Pro osoby zajišťující sjízdnost zimní údržbou místních komunikací na území hl. m. Prahy, Plzně, Brna a Ostravy je vedení deníku podle bodu 1. povinné, pro ostatní obce doporučené. 3. Vyhodnocení zimní údržby dálnic a silnic Vyhodnocení zimní údržby se sestavuje v těchto základních údajích: - rozsah udržované sítě - zhodnocení přípravy na zimní období ve vztahu ke skutečnému průběhu zimní údržby - zhodnocení mechanizačního vybavení, počtu strojů, jejich poruchovosti, oprav apod. - vyhodnocení použitých technologií, jejich dodržování a výsledky kontrol - zhodnocení organizace práce - personálního zabezpečení úkolů, dodržování časových limitů apod. - zhodnocení ostatních podmínek - umístění a sociální vybavení pracovišť, výpomoci apod. Vyhodnocení obsahuje následující údaje: \\- Udržované vozovky celkem:\| km ---\|--- - Používané technologie: suchá sůl:\| km ---\|--- vlhčená sůl: \| km struska, škvára:\| km drtě, písky:\| km pouze pluhované:\| km neudržované:\| km \\- Finanční náklady\| tis. Kč ---\|--- \| Sezona\| z toho ---\|---\|--- IV. čtvrtletí\| I. čtvrtletí Celkové\| \| \| z toho dodavatelsky:\| \| \| Přep. na 1 km\| \| \| - Spotřeba posypových hmot: \| \| Sezona\| z toho ---\|---\|---\|--- IV. čtvrtletí\| I. čtvrtletí Sůl\| t\| \| \| Solanka\| hl\| \| \| Drtě, písky\| t\| \| \| Struska, škvára\| t\| \| \| \\- Počet zásahových dnů\| dny ---\|--- Měsíc\| 10\| 11\| 12\| 1\| 2\| 3\| 4 ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Posyp\| \| \| \| \| \| \| Pluhování\| \| \| \| \| \| \| - Vybavenost pro zimní údržbu \| \| vlastní\| cizí ---\|---\|---\|--- Sypače vozovek\| Suchá sůl\| \| Vlhčená sůl\| \| Zdrsňovací materiál\| \| Kombinované – 2 komory\| \| Radlice, pluhy\| Předsazené\| \| – z toho segmentové\| \| Šípové pluhy\| \| Závěsné radlice a škrabky\| \| Sněhové frézy, metače\| \| Nakladače\| \| Solankové hospodářství\| Výrobník – mísicí zařízení\| \| Skladovací nádrže\| \| Hlásiče náledí\| \| Správce odevzdá vyhodnocení pracovišti pověřenému Ministerstvem dopravy za předchozí zimní období do 30. dubna. 4. Vyhodnocení zimní údržby místních komunikací O rozsahu a způsobu vyhodnocení zimní údržby rozhodují obce. Jako vzor může být přiměřeně použito vyhodnocení zimní údržby silnic. Příloha č. 9 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. VZOR INFORMAČNÍ FORMULÁŘ Informace vztahující se k porušení povinností při užití pozemní komunikace na území České republiky V souladu s § 43d zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se s ohledem na vydání příkazu nebo oznámení zahájení řízení o přestupku podle § 42a odst. 2, § 42a odst. 3 nebo § 42b odst. 2 písm. a) až e) tohoto zákona zasílá tato informace, která je přílohou příkazu nebo oznámení. Označení celního úřadu (včetně kontaktních údajů): Spisová značka: Číslo jednací: Datum vyhotovení: Osoba podezřelá ze spáchání přestupku Jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firma nebo název osoby podezřelé ze spáchání přestupku: Adresa bydliště nebo sídla osoby podezřelé ze spáchání přestupku: Popis skutku Místo spáchání přestupku: Čas spáchání přestupku: Způsob spáchání: Registrační značka vozidla: Členský stát registrace vozidla: Tovární značka a typ vozidla: Druh, typ, označení nebo číslo automatizovaného technického prostředku, pokud jím byl skutek zjištěn: Skutková podstata přestupku včetně označení příslušného ustanovení zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů: Za spáchání tohoto přestupku lze uložit pokutu až do výše: Vymezení správního trestu, který je příkazem ukládán: Informace o splatnosti pokuty a platebních podmínkách uvedených v příkazu: Poučení: Proti tomuto příkazu lze podat odpor do 8 dnů ode dne jeho oznámení (doručení) u výše označeného celního úřadu. * Byl-li příkaz vydán ** Je-li příkazem uložena pokuta Příloha č. 10 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. 1\\. Vzor dokladu nízkorychlostního kontrolního vážení Doklad o výsledku nízkorychlostního kontrolního vážení 1. Vzor dokladu nízkorychlostního kontrolního vážení 654kB 2\\. Vzor dokladu vysokorychlostního kontrolního vážení Doklad o výsledku vysokorychlostního kontrolního vážení 415kB 3\\. Vzor vážního lístku vysokorychlostního kontrolního vážení Vážní lístek z vysokorychlostního kontrolního vážení 376kB Příloha č. 11 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. Minimální rozsah bezpečnostní inspekce 1. Prověření dostupných dopravně inženýrských charakteristik (například rychlost, hustota, intenzita) 2. Prověření šířkového uspořádání prostoru komunikace, včetně způsobu zajištění přechodu komunikace do zastavěného územízastavěného území 3. Posouzení směrového a výškového vedení 4. Posouzení uspořádání křižovatky (rozhledové poměry, připojovací a odbočovací pruhy) a pohybů vozidel v křižovatce 5. Posouzení stavu vozovky a krajnic (např. protismykové vlastnosti, odvodnění, kvalita povrchu) 6. Posouzení parkovacích a odstavných stání 7. Posouzení správnosti užití a provedení dopravního značení a příslušenství komunikací, včetně světelného signalizačního zařízenízařízení sloužícího k řízení provozu průjezdního úseku dálnic a silnic 8. Posouzení osvětlení 9. Posouzení existujících pevných překážek a aplikací prvků pasivní bezpečnosti (např. podpěrné konstrukce, zeleň, reklamní zařízenízařízení, nebezpečný tvar příkopu, svodidla, zábradlí) 10. Zhodnocení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu a viditelnosti za různých podmínek (např. tma, povětrnostní podmínky) 11. Posouzení železničních přejezdů (např. svislé a vodorovné dopravní značení, rozhledové poměry, úhel křížení, přejezdové zabezpečovací zařízenízařízení) 12. Posouzení vlivu prací na komunikaci na bezpečnost silničního provozu 13. Závěry a doporučení Příloha č. 12 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. Kritéria pro hodnocení bezpečnosti pozemních komunikací z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů (K § 18m odst. 5 zákona) 1. celková intenzita silniční motorové dopravy a podíl nákladní dopravy nad 3,5 tuny na posuzovaném úseku dle posledního realizovaného sčítání dopravy 2. intenzita pohybu zranitelných účastníků silničního provozu 3. relativní nehodovost R vypočtená dle vzorce R=N .106365.I.L.t, kde: N je počet nehod za sledované období, I je roční průměr denních intenzit z posledního provedeného respektive dostupného sčítání dopravy [počet vozidel / 24 hodin], L je délka úseku [km] a t je sledované období [rok] 4. posouzení dostatečnosti instalovaného svislého a vodorovného dopravního značení 5. posouzení dopravně technického stavu pozemní komunikace 6. další okolnosti, které mohou mít vliv na bezpečnost pozemní komunikace Příloha č. 13 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. Kritéria pro posouzení úseku pozemní komunikace v rámci podrobné prohlídky (K § 18n odst. 6 zákona) 1. stavebně-technický stav pozemní komunikacekomunikace 2. posouzení dostatečnosti instalovaného svislého a vodorovného dopravního značení 3. způsob zajištění přechodu komunikacekomunikace do zastavěného územízastavěného území 4. způsob zajištění bezpečnosti pohybu zranitelných účastníků silničního provozuzranitelných účastníků silničního provozu ve vztahu k jejich intenzitě 5. hustota realizovaných připojení na pozemní komunikacikomunikaci a typy těchto připojení, relativní porovnání počtu připojení k délce pozemní komunikacekomunikace 6. posouzení stavu zabezpečení železničního přejezdu, úhlu křížení a dostatečnosti rozhledových poměrů, pokud se na dané pozemní komunikacikomunikaci nachází železniční přejezd 7. výskyt mostů a tunelů na posuzovaném úseku a posouzení vlivu stavebně-technického stavu mostu nebo tunelu na bezpečnost pozemní komunikacekomunikace 8. pevné překážky v blízkosti pozemní komunikacekomunikace a uvedení skutečnosti, zda jsou chráněné svodidly, zábradlím či jinými prvky pasivní bezpečnosti nebo chráněné nejsou 9. stav silniční vegetace se zvláštním zaměřením na vegetaci ovlivňující rozhledové poměry 10. další okolnosti, které mohou mít vliv na bezpečnost pozemní komunikacekomunikace Příloha č. 14 k vyhlášce č. 104/1997 Sb. Předmět auditu bezpečnosti pozemních komunikací I. Kritéria pro posouzení návrhu dokumentace záměru 1. Přehledná a celková situace stavbystavby komunikacekomunikace, sezónní a klimatické podmínky a povětrnostní podmínky 2. Uspořádání křižovatek a úrovňových křížení a jejich vzdálenosti 3. Šířkové uspořádání prostoru komunikacekomunikace 4. Vhodnost zvolené návrhové kategorie komunikacekomunikace s ohledem na navazující úseky a očekávanou skladbu a intenzitu dopravního proudu 5. Způsob začlenění předmětné stavbystavby do stávající sítě, včetně hodnocení dopadu na bezpečnost komunikacíkomunikací 6. Základní dopravně inženýrské charakteristiky navrhované stavbystavby 7. Směrové a výškové vedení trasy a jejich kombinace 8. Rozhledové poměry 9. Způsob zajištění přechodu komunikacekomunikace do zastavěného územízastavěného území 10. Potřeby účastníků silničního provozu, zejména zranitelných účastníků silničního provozuzranitelných účastníků silničního provozu 11. Možnosti a dopady veřejné dopravy II. Kritéria pro posouzení návrhu projektové dokumentaceprojektové dokumentace 1. Parametry návrhových prvků, včetně zemního tělesa a odvodnění 2. Správnost, logická návaznost a konzistence svislého a vodorovného dopravního značení, včetně možnosti předjíždění 3. Rozhledové poměry 4. Bezprostřední okolí komunikacekomunikace a pevné překážky 5. Osvětlení 6. Prvky zeleně 7. Potřeby účastníků silničního provozu, zejména zranitelných účastníků silničního provozuzranitelných účastníků silničního provozu 8. Parkovací a odstavné plochyplochy 9. Aplikace prvků pasivní bezpečnosti 10. Případná místní a přechodná úprava na komunikacikomunikaci 11. Výsledky předchozí fáze auditu bezpečnosti pozemní komunikacekomunikace III. Kritéria pro posouzení provedené stavbystavby pro zkušební provoz 1. Bezpečnost účastníků silničního provozu, zejména zranitelných účastníků silničního provozuzranitelných účastníků silničního provozu, a viditelnost za různých podmínek 2. Správnost užití a provedení dopravního značení a příslušenství komunikacíkomunikací, včetně světelného signalizačního zařízenízařízení sloužícího k řízení provozu průjezdního úseku dálnic a silnic 3. Stav vozovky 4. Odvodnění 5. Existující pevné překážky 6. Viditelnost a rozhledové poměry 7. Aplikace prvků pasivní bezpečnosti 8. Provedení prvků zeleně 9. Výsledky předchozích fází auditu bezpečnosti pozemní komunikacekomunikace IV. Kritéria pro posouzení dokončené stavbystavby pro kolaudační souhlas 1. Celková bezpečnost silničního provozu 2. Situace širších vztahů komunikacekomunikace 3. Potřeby všech účastníků silničního provozu, zejména zranitelných účastníků silničního provozuzranitelných účastníků silničního provozu 4. Viditelnost a rozhledové poměry 5. Bezprostřední okolí komunikacekomunikace a pevné překážky 6. Aplikace prvků pasivní bezpečnosti 7. Správnost, konzistence a logičnost dopravního značení 8. Výsledky předchozích fází auditu bezpečnosti pozemní komunikacekomunikace 1) Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem (AGR - Ženeva 1975). 3) § 117 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3a) Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů. 4) § 139 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. 6) Např. zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah. 7) § 5 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. 8) Např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 8a) Například vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. 9) Směrnice Federálního ministerstva obrany a Federálního ministerstva dopravy pro budování stálého zařízení k ničení na pozemní komunikaci č.j. 01115-25-81, ve znění doplňků č.j. 07012/15-88 a č.j. 013012/1-91. 10) Vyhláška č. 209/2018 Sb., o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel. 11) Např. zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 12) Např. zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, zákon č. 138/1973 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 12a) § 2 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 13) § 3 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. 14) § 8 vyhlášky č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí. 15) Vyhláška č. 177/1995 Sb. 16) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 661/2010/EU ze dne 7. července 2010 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě. 16) Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů. 17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. 17) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii. 20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě. 21) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 105/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 105/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy a stanoví její bližší ochranné podmínky Vyhlášeno 7. 5. 1997, datum účinnosti 7. 5. 1997, částka 36/1997 * § 1 - Vyhlášení národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy * § 2 - Vymezení národní přírodní rezervace * § 3 - Bližší ochranné podmínky pro národní přírodní rezervaci * § 4 - Ochranné pásmo * § 5 - Změna vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny * § 6 - Účinnost Aktuální znění od 15. 4. 2004 (116/2004 Sb.) 105 VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 16. dubna 1997, kterou se vyhlašuje národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy a stanoví její bližší ochranné podmínky Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 3 písm. b) se zřetelem na § 28 odst. 1 a § 37 odst. 1 zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: § 1 Vyhlášení národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy (1) Vyhlašuje se národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy (dále jen „národní přírodní rezervace“) v Moravském krasu. (2) Předmětem ochrany jsou podzemní krasové jevy vytvořené v devonských vápencích, geomorfologicky cenný povrch území, zejména údolí Punkvy, Pustý a Suchý žleb a propast Macocha s výraznou klimatickou a vegetační inverzí, i dochovaná přirozená a přírodě blízká rostlinná a živočišná společenstva vázaná na toto specifické prostředí. § 2 Vymezení národní přírodní rezervace (1) Národní přírodní rezervace se rozkládá v okrese Blansko, a to v katastrálním územíkatastrálním území Blansko na parcele č. 1548; v katastrálním územíkatastrálním území Lažánky u Blanska na parcelách č. 537 až 544, 546, 556 až 564, 566 až 569, 570/2, 576, 657 až 662 a 667 až 669; v katastrálním územíkatastrálním území Ostrov u Macochy na parcelách č. 725/7 a 1665/2; v katastrálním územíkatastrálním území Suchdol v Moravském krasu na stavebních parcelách č. 63 až 68, 84 a na pozemkových parcelách č. 718/8, 719/3, 730 až 738, 747, 748, 749/1, 749/2, 750/4, 751, 752, 753/1, 753/2, 753/5, 753/6, 753/7, 755, 756, 757/1, 757/2, 758/5, 762/2, 770/1, 771/3, 777/2, 778, 779/2, 779/3, 779/4, 800 až 802, 838, 841/2 a 842; v katastrálním územíkatastrálním území Těchov na parcelách č. 512/3, 533/3, 534/1, 534/2, 535 až 538, 541, 545, 552 až 565 a 566/2 a v katastrálním územíkatastrálním území Vilémovice u Macochy na parcelách č. 1003/1, 1003/2, 1003/3, 1003/4, 1006/1, 1006/2, 1006/3, 1007/2, 1008/2, 1008/3, 1008/4, 1010/1, 1010/2, 1010/3, 1085, 1088/4, 1089/4, 1089/8, 1142 až 1181, 1221/2, 1224/2, 1224/3, 1225/1, 1226, 1229, 1230, 1233/2, 1235/1, 1236, 1237, 1238/1, 1238/2, 1239 až 1243, 1244/1, 1244/2, 1245/1, 1245/2, 1246 až 1254, 1275/2, 1276/2, 1277/2, 1278/2, 1279/2, 1280/2, 1281/2, 1282/2, 1283/2, 1284/2, 1285/2, 1286/2, 1287/2, 1288/2 a 1289/2. (2) Mapové podklady, v nichž je zakresleno území národní přírodní rezervace, jsou kromě evidence v ústředním seznamu ochrany přírody1) uloženy na Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“), na Správě Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, na Okresním úřadu Blansko, na Městském úřadu Blansko, na Obecním úřadu Ostrov u Macochy, na Obecním úřadu Vilémovice a na Obecním úřadu Vavřinec. § 3 Bližší ochranné podmínky pro národní přírodní rezervaci Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody2) lze: a) provozovat pro veřejnost zpřístupněné části Punkevních jeskyní a Kateřinské jeskyně, b) provádět výzkumnou činnost ve zpřístupněných částech jeskyní, c) provádět změnu druhu pozemku, nevyplývá-li to z plánu péče o národní přírodní rezervaci, d) provádět zásahy do povrchového koryta řeky Punkvy nebo do podzemních toků, e) poskytovat prodejní nebo jiné služby na zpevněných plochách mimo budovy, f) upravovat povrch vozovek s použitím jiného než místního přírodního materiálu, g) jezdit s koňskými potahy, s výjimkou potahů vlastníků a nájemců pozemků používaných při běžném obhospodařování pozemků, h) provádět vyhlídkové lety nad národní přírodní rezervací, i) organizovat a pořádat veřejné akce (zejména hromadné sportovní a turistické akce) mimo případy běžného provozování zpřístupněných částí jeskyní ve smyslu písmene a), j) provádět geologické práce spojené se zásahem do území, k) volně přikrmovat zvěř nebo ryby, zřizovat myslivecká nebo rybářská zařízení, popřípadě provádět další činnosti související s výkonem práva mysliveckého a rybářského, l) provádět těžební, výchovné nebo pěstební práce v lesích, kde vlastník lesa hospodaří bez schváleného plánu nebo bez převzaté lesní hospodářské osnovy. § 4 Ochranné pásmo K zabezpečení národní přírodní rezervace před rušivými vlivy z okolí se vyhlašuje ochranné pásmo,3) které se rozkládá v okrese Blansko v katastrálním územíkatastrálním území Blansko na parcelách č. 1538, 1539, 1542, 1544, 1545, 1546, 1547, 3523, 3524, 3528 a 3538; v katastrálním územíkatastrálním území Lažánky u Blanska na parcelách č. 545, 547, 548 až 554, 555/1, 555/2, 565 a 570/1; v katastrálním územíkatastrálním území Ostrov u Macochy na parcelách č. 1658/1 a 1665/1; v katastrálním územíkatastrálním území Suchdol v Moravském krasu na stavebních parcelách č. 48 a 49 a na pozemkových parcelách č. 750/1, 750/2, 750/3, 779/1 a 779/5; v katastrálním územíkatastrálním území Těchov na parcelách č. 514, 516, 518 až 524, 525/1, 526, 527/1, 531, 532, 533/1, 539, 540, 542 až 544, 546 až 551, 566/1, 567/1, 567/2, 568, 569/1 a 569/2 v katastrálním územíkatastrálním území Vilémovice u Macochy v Moravském krasu na stavební parcele č. 107 a na pozemkových parcelách č. 190, 1088/1, 1089/5, 1089/7, 1221/6, 1221/7, 1221/8, 1224/4, 1224/5, 1224/6, 1225/2, 1227/2 a 1350. § 5 Změna vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Z přílohy č. V vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se vypouští položka „Moravský kras - střed“. § 6 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Skalický v. r. 1) § 42 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 2) § 44 odst. 2 a § 79 odst. 3 písm. g) zákona ČNR č. 114/1992 Sb. 3) § 37 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 5. 1997, datum účinnosti 14. 5. 1997, částka 37/1997 * § 1 - Předmět úpravy * § 1a - Letecký rejstřík * § 2 - Náležitosti žádosti o schválení typu výrobku a doklady, které je nutno k žádosti doložit * § 3 - Způsob schvalování typu výrobku * § 4 - Přistavení letadla ke kontrole letové způsobilosti * § 4a - (k § 12a odst. 7 zákona) * § 5 - Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení a náležitosti žádosti o schválení jejich způsobilosti * § 6 - Náležitosti žádosti o udělení oprávnění na vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení a údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení * § 6a - Ustanovení § 2 až 6 se použijí na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie3a). * § 7 - Podmínky pro udělení oprávnění * § 8 - Odborné znalosti fyzických osob, které provádějí vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a pozemních leteckých zařízení * § 8a - Kódovaná zařízení * § 8b - Náležitosti žádosti o přidělení letadlové adresy a doklady, které je nutno k žádosti doložit * § 8c - Podrobnosti o vedení seznamu přidělených letadlových adres * § 9 - Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť a podrobnosti o obsahu žádosti ke stanovení druhu letiště * § 9a - Náležitosti žádosti o určení letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště * § 11 - Náležitosti žádosti o přidělení letištního času * § 12 - Náležitosti letištní příručky * § 13 - Podmínky pro využívání ploch vymezených v územně plánovací dokumentaci ke vzletům a přistáním * § 14 - Charakteristika ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze ke vzletům a přistáním využít jakékoliv plochy * § 14a - Údaje obsažené ve zprávě o hlukové situaci na letišti a v jejím doplnění * Charakteristika částí vzdušného prostoru České republiky, v nichž může být létání omezeno nebo zakázáno, podmínky pro omezení nebo zákaz a pro vyhrazení částí vzdušného prostoru a náležitosti žádosti o vyhrazení - (K § 44 odst. 7 zákona) * § 15 - (K § 44 odst. 7 zákona) * § 16 - (K § 44 odst. 7 zákona) * § 16a - Charakteristika jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování * § 16b - Náležitosti žádosti o udělení souhlasu k poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti * § 16c - Podrobnosti o způsobu prokazování finančního zajištění poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti * § 16d - Náležitosti rozhodnutí o udělení souhlasu k poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti * § 16e - Vymezení důvodu zajištění bezpečnosti * § 16f - Vymezení důvodu provozního přetížení letiště * Databáze údajů o terénu a překážkách - (K § 51a odst. 11 zákona) * § 16g - (1) V databázi údajů o terénu a překážkách, jejímž správcem je Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze (dále jen „správce databáze“), jsou uchovávány údaje, které předává Ministerstvo obrany a provozovatel letiště způsobilého k přijetí le * § 16h - (K § 51a odst. 11 zákona) * § 16k - (k § 55a odst. 6 zákona) * § 16l - Vzor průkazu odborně způsobilé fyzické osoby, jejímž prostřednictvím je zajišťováno zjišťování příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů * § 16m - Údaje vedené v digitální mapě, způsob jejich vedení a výměnný formát * § 16n - Minimální výše limitu pojistného plnění pro jednotlivé kategorie a podkategorie provozu bezpilotních systémů * § 16o - Vzor osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu * § 16p - Délka školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému pro podkategorie otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu * § 16q - Obsah, forma a průběh zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému * § 16r - Vzor potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu * § 16s - Témata, která musí zahrnovat školení k získání teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu * § 16t - Obsah, forma a průběh zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení ve specifické kategorii provozu * § 16u - Údaje o způsobilosti k řízení bezpilotního systému, které jsou vedeny v registru dálkově řídících pilotů * § 17 - Náležitosti žádosti o vydání licence a doklady, které je nutno k žádosti doložit * § 18 - Náležitosti žádosti o vydání osvědčení leteckého provozovatele * § 20 - Druhy leteckých prací, technické a provozní podmínky jejich provozování * § 21 - Náležitosti žádosti o vydání povolení k provozování leteckých prací * § 22 - Náležitosti rozhodnutí o vydání povolení k provozování leteckých prací * § 23 - Náležitosti žádosti o vydání povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu * § 24 - Charakteristika jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení * § 25 - Náležitosti žádosti o pověření k výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení * § 26 - Údaje zapisované do rejstříku sportovních létajících zařízení, údaje, které z něj lze zveřejnit, a způsob označení sportovního létajícího zařízení * § 28 - Náležitosti žádosti o vydání pilotního průkazu, doklady, které je nutno k žádosti přiložit, podmínky zahájení praktického výcviku a samostatných letů, způsob stanovení kvalifikačních podmínek pro vydání pilotního průkazu a způsob stanovení kvalifikačních podmínek osob provádějících teoretickou výuku a praktický výcvik * § 29 - Zkoušky k získání kvalifikace instruktora létání se sportovními létajícími zařízeními musí zahrnovat * § 29b - (K § 91a odst. 11 zákona) * § 31 - Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla * § 31a - Údaje předávané za účelem statistického zjišťování * § 32 - Přechodné ustanovení * § 33 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. č. 14 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. č. 15 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. č. 16 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. č. 18 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. č. 19 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. č. 20 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. č. 21 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. č. 22 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Aktuální znění od 28. 4. 2023 (98/2023 Sb.) 108 VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy a spojů ze dne 23. dubna 1997, kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 102 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“): § 1 Předmět úpravy (k § 102 odst. 1 zákona) (1) Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie17) zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie20) a provádí ve věcech civilního letectvícivilního letectví ustanovení zákona o a) zápisech do leteckého rejstříku, včetně přistavení letadla ke kontrole letové způsobilosti, schvalování typu výrobku, letadlových částí, leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, kódovaných zařízení a přidělování letadlových adres, b) udělení oprávnění k vývoji, projektování, výrobě, instalaci, opravě, zkoušení a údržbě výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, včetně odborných znalostí fyzických osob, které se touto činností zabývají, c) technických a provozních podmínkách letišť, jejich zřizování a provozní způsobilosti, d) podmínkách pro využívání ploch vymezených v územně plánovací dokumentaci ke vzletům a přistáním a charakteristikách ploch, které lze využít ke vzletům a přistáním stanovených druhů letadel při provozování stanovených leteckých činností, e) údajích obsažených ve zprávě o hlukové situaci a v jejím doplnění, f) podmínkách pro využívání vzdušného prostoru České republiky, g) charakteristikách jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování, h) podmínkách vedení databáze údajů o terénu a překážkách a předávání údajů do databáze, i) vzoru průkazu odborně způsobilé fyzické osoby, jejímž prostřednictvím je zajišťováno zjišťování příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů, j) náležitostech žádosti a dokladech, které je nutno přiložit k žádosti o vydání licence k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy, osvědčení leteckého provozovatele, povolení k provozování leteckých prací a povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebuletecké činnosti pro vlastní potřebu, k) podmínkách užívání sportovního létajícího zařízení, včetně náležitostí žádosti o pověření k výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, l) vzoru protokolu podle § 91a odst. 3 zákona a zprávy podle § 91a odst. 4 zákona, m) rozsahu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla, n) údajích předávaných za účelem statistického zjišťování Ministerstvu dopravy a o údajích o počtu odbavených cestujících předávaných poskytovatelem odbavovacích služeb provozovateli letiště, o) podmínkách provozování a řízení bezpilotního systému a p) digitální mapě. (2) Podrobnosti k provedení ustanovení § 8 odst. 3, § 9, § 10 odst. 4, § 12 odst. 1 písm. c) a odst. 3, § 15 odst. 2, § 20 odst. 3, § 22 odst. 2 a 9, § 26 odst. 2, § 39 odst. 2, § 44 odst. 1, § 47 odst. 2, § 53 odst. 2, § 55 odst. 4, § 80 odst. 2 a § 85 odst. 3 obsahují předpisy (standardy a doporučení) vydané na základě článku 37 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, ve znění přijatém Českou republikou zastoupenou Ministerstvem dopravy a spojů.1) § 1a Letecký rejstřík [k § 4 odst. 2 písm. d), § 4 odst. 4, § 5 odst. 2 a § 5a odst. 2 zákona] (1) Ostatní základní technické údaje o letadle zapisované do leteckého rejstříku jsou a) druh letadla, b) výrobce a rok výroby, c) barva, d) maximální počet osob na palubě letadla za letu, e) maximální vzletová hmotnost. (2) Žádost o předběžné přidělení poznávací značky obsahuje a) údaje podle zvláštního právního předpisu1a) o žadateli, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a trvalý pobyt fyzické osoby, nebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, která je vlastníkem nebo provozovatelem letadla, není-li současně žadatelem, c) typ a výrobní číslo letadla, d) datum předpokládaného uvedení letadla do provozu v České republice. (3) Žádost o zapsání letadla do leteckého rejstříku obsahuje a) údaje podle zvláštního právního předpisu1a) o žadateli, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a trvalý pobyt fyzické osoby, nebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby, která je vlastníkem nebo provozovatelem letadla, není-li současně žadatelem, c) údaj o druhu a typu letadla, výrobní číslo letadla a ostatní základní technické údaje o letadle. (4) Žádost o zapsání letadla do leteckého rejstříku se doloží a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob výpisem z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních právních předpisů, u podnikajících fyzických osob výpisem z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopií příslušného oprávnění k podnikatelské činnosti, b) ověřenou kopií dokladu osvědčujícího právní vztah provozovatele k letadlu a dokladu osvědčujícího souhlas vlastníka se zápisem do leteckého rejstříku, není-li vlastník současně provozovatelem letadla, c) dokladem o sjednaném pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadla, d) v případě, že letadlo bude provozováno pouze pro sportovní a rekreační účely, prohlášením o této skutečnosti, e) v případě dovozu potvrzením o skutečnosti, že letadlo není zapsáno v leteckém rejstříku státu, ze kterého je dovezeno, f) ověřenou kopií dokladu o zástavním právu váznoucím na letadle, bylo-li zřízeno. (5) Žádost o zapsání zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku obsahuje a) údaje podle zvláštního právního předpisu1a) o žadatelích, b) určení pohledávky, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, včetně výše a doby splatnosti pohledávky, c) označení letadla, k němuž se zřizuje zástavní právo, obsahující údaj o druhu a typu letadla, poznávací značku letadla a výrobní číslo letadla. (6) K žádosti o zapsání zástavního práva k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku se přiloží stejnopis nebo ověřená kopie dokladu o zřízení zástavního práva k letadlu. (7) Při převodu vlastnictví k letadlu zapsanému v leteckém rejstříku se přiloží stejnopis nebo ověřená kopie dokladu osvědčujícího nabytí letadla. (8) Při změně provozovatele letadla zapsaného v leteckém rejstříku se přiloží souhlas vlastníka letadla se změnou provozovatele letadla. § 2 Náležitosti žádosti o schválení typu výrobku a doklady, které je nutno k žádosti doložit (k § 7 odst. 8 zákona) (1) Právnická nebo fyzická osoba, která žádá o schválení typu výrobku, předloží Úřadu pro civilní letectvícivilní letectví (dále jen „Úřad“) žádost, v níž kromě obecných náležitostí1a) uvede a) typ výrobku, b) účel, pro který má být výrobek používán, c) předpisy a technologie, podle kterých bude nebo bylo při konstrukci výrobku postupováno. (2) Žadatel k žádosti přiloží tyto doklady: a) ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních právních předpisů, u podnikajících fyzických osob výpis z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopii příslušného oprávnění k podnikatelské činnosti, b) dokumentaci o splnění požadavků stanovených předpisy2) na bezpečnost výrobku a na ochranu životního prostředí, c) doklad o splnění předpisů, podle kterých bylo při konstrukci výrobku postupováno, nebo seznam předpisů, podle kterých bude při konstrukci výrobku postupováno, d) technické údaje o výrobku potřebné pro vydání osvědčení letové způsobilosti, e) rozhodnutí o schválení typu výrobku vydané jiným státem u výrobku uváděného do provozu v České republice, včetně dokumentace pro schválení typu se zajištěním změnové služby, f) úplnou průvodní dokumentaci výrobku uváděného do provozu v České republice. § 3 Způsob schvalování typu výrobku (k § 7 odst. 8 zákona) (1) Úřad při schvalování typu výrobku posoudí splnění požadavků na bezpečnost výrobku a na ochranu životního prostředí; může požadovat provedení technických zkoušek za účasti Úřadu nebo za účasti cizího leteckého úřadu. (2) Úřad při schvalování typu výrobku postupuje podle předpisů platných pro schvalování typu3) výrobku ke dni podání žádosti, v závislosti na teritoriu, kde má být výrobek provozován. § 4 Přistavení letadla ke kontrole letové způsobilosti [k § 12 odst. 2 písm. b) zákona] Provozovatel letadla přistaví letadlo ke kontrole jeho letové způsobilosti na letiště určené Úřadem nejpozději ve lhůtě 12 měsíců ode dne vydání osvědčení letové způsobilosti a potom pravidelně nejpozději ve lhůtách stanovených ve vydaném osvědčení letové způsobilosti. Současně provozovatel letadla předloží záznamy o provozu letadla včetně záznamů o údržbě letadla. § 4a (k § 12a odst. 7 zákona) Vzor zprávy podle § 12a odst. 5 zákona je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. § 5 Letadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízení a náležitosti žádosti o schválení jejich způsobilosti (k § 16 odst. 1 a 2 zákona a § 17 odst. 1 zákona) (1) Seznam letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, jejichž vývoj, projektování, výrobu, zkoušky, instalaci, údržbu, opravy, modifikace a konstrukční změny může provádět právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění vydané Úřadem, a které mohou být použity v civilním letectvícivilním letectví, jen pokud byla schválena nebo uznána jejich způsobilost, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. (2) V žádosti o schválení způsobilosti letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení žadatel kromě obecných náležitostí1a) uvede a) druh letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízeníleteckého pozemního zařízení, b) účel, pro který mají být letadlová část a zařízeníletadlová část a zařízení a letecké pozemní zařízeníletecké pozemní zařízení používána, c) předpisy a technologie, podle kterých bude nebo bylo při konstrukci letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízeníleteckého pozemního zařízení postupováno. (3) Žadatel k žádosti přiloží tyto doklady: a) ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence podle zvláštních právních předpisů, u podnikajících fyzických osob výpis z obchodního rejstříku nebo ověřenou kopii příslušného oprávnění k podnikatelské činnosti, b) dokumentaci o splnění požadavků stanovených předpisy2) na vlastnosti letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, c) technické údaje o letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení a leteckém pozemním zařízeníleteckém pozemním zařízení potřebné ke schválení nebo uznání způsobilosti letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení a leteckém pozemním zařízeníleteckém pozemním zařízení. § 6 Náležitosti žádosti o udělení oprávnění na vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení a údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení (k § 17 odst. 3 zákona) Právnická nebo fyzická osoba, která zamýšlí provádět vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravy, zkoušení a údržbu výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, předloží Úřadu žádost o udělení oprávnění k této činnosti, ve které kromě obecných náležitostí1a) uvede a) vymezení uvažované činnosti, b) označení osob odpovědných za kontrolu jakosti výroby, c) jména, příjmení a kvalifikační předpoklady osob navrhovaných Úřadu žadatelem k pověření výkonem dozoru, d) u právnické osoby ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpis z obchodního rejstříku, e) rozhodnutí o schválení typu výrobku nebo rozhodnutí o způsobilosti letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, f) návrh organizace výroby, včetně organizačního schématu výrobce s vyznačením povinností a odpovědnostními vazbami a označením odpovědného zástupce a osob odpovědných za kontrolu jakosti výroby, g) systém řízení jakosti a kontroly výroby, h) popis zkoušek nezbytných k prokázání shody vlastností se schváleným typem, i) seznam výrobní a průvodní technické dokumentace včetně dokumentace pro údržbu, opravu a zkoušky, u prototypu seznam dokumentace charakterizující vlastnosti výrobku, letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízeníleteckého pozemního zařízení; u převzetí výroby výrobku, letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízeníleteckého pozemního zařízení schváleného typu aktualizovaný seznam převzaté výrobní a průvodní dokumentace, popis výrobních a zkušebních zařízení, j) seznam jmen a adres subdodavatelů dodávajících výrobky, letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízeníletecká pozemní zařízení, jimž bylo Úřadem vydáno rozhodnutí o schválení typu, nebo souhlas s použitím výrobku, letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízeníleteckého pozemního zařízení v civilním letectvícivilním letectví a dále seznam subdodavatelů, jejichž výrobky, letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízeníletecká pozemní zařízení jsou předmětem výkonu státního odborného dozoru Úřadu; u zahraničních subdodavatelů dokumenty prokazující způsobilost dodávaného výrobku, letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení a leteckého pozemního zařízeníleteckého pozemního zařízení pro užití v civilním letectvícivilním letectví, k) popis způsobu a forem označení celků vyhovujícím požadavkům předpisu3). § 6a Ustanovení § 2 až 6 se použijí na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie3a). § 7 Podmínky pro udělení oprávnění (k § 17 odst. 3 zákona) Úřad udělí oprávnění právnické nebo fyzické osobě, která má pro požadovanou činnost a) výrobní prostory a zařízení, včetně měřicí techniky, b) výrobní dokumentaci, c) organizaci výroby a systém její kontroly, d) systém řízení jakosti, e) program řízení spolehlivosti výroby, jimiž bude zajištěno dodržení technologických postupů stanovených pro tyto účely mezinárodními předpisy.4) § 8 Odborné znalosti fyzických osob, které provádějí vývoj, projektování, výrobu, instalaci, opravu, zkoušení nebo údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení a pozemních leteckých zařízení (k § 17 odst. 3 zákona) (1) Pro funkci vedoucího pracoviště, kde se provádí vývoj, projektování, výroba, instalace, opravy, zkoušení a údržba výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, se požaduje úplné střední odborné vzdělání strojního nebo elektrotechnického nebo dopravního směru nebo vysokoškolské vzdělání strojního nebo elektrotechnického nebo dopravního směru a praxe nejméně pět let v oboru výroby nebo opravárenství v civilním letectvícivilním letectví. Stejné vzdělání a praxe se požaduje pro funkci zástupce vedoucího pracoviště a pro funkci vedoucího kontroly jakosti. (2) U ostatních osob se požaduje vzdělání stanovené zaměstnavatelem a odpovídající danému typu činnosti. Vzdělání se prokáže výučním listem v příslušném oboru, popřípadě dokladem o úplném středním odborném vzdělání nebo dokladem o vysokoškolském vzdělání, pokud je pro danou činnost požadováno. § 8a Kódovaná zařízení (k § 17a odst. 1 zákona) Dalšími kódovanými zařízeními, která mohou mít přidělenu letadlovou adresu (dále jen „kódovaná zařízení“), jsou a) vozidla pohybující se po ploše letiště, jež jsou stanovena leteckými předpisy, b) pozemní kontrolní odpovídače, c) zařízení vyvíjená nebo opravovaná, d) další zařízení používaná pro potřeby civilního nebo vojenského letectví. § 8b Náležitosti žádosti o přidělení letadlové adresy a doklady, které je nutno k žádosti doložit (k § 17b odst. 6 zákona) (1) Žádost o přidělení letadlové adresy letadlu obsahuje a) údaje podle zvláštního právního předpisu1a) o osobě, která je provozovatelem letadla, b) údaj o typu letadla a jeho výrobní číslo. (2) Žádost o přidělení letadlové adresy sportovnímu létajícímu zařízení obsahuje a) údaje podle zvláštního právního předpisu1a) o osobě, která je provozovatelem nebo pilotem sportovního létajícího zařízení, b) druh sportovního létajícího zařízení a jeho základní technické údaje. (3) Žádost o přidělení letadlové adresy kódovanému zařízení obsahuje a) údaje podle zvláštního právního předpisu1a) o osobě, která je provozovatelem kódovaného zařízení, b) popis, umístění a základní technické údaje kódovaného zařízení, c) důvod žádosti o přidělení letadlové adresy kódovanému zařízení. (4) Žádost o přidělení letadlové adresy se doloží a) písemným souhlasem vlastníka letadla nebo sportovního létajícího zařízení nebo kódovaného zařízení, pokud není vlastník současně provozovatelem letadla nebo provozovatelem nebo pilotem sportovního létajícího zařízení nebo provozovatelem kódovaného zařízení, b) osvědčením o zápisu letadla v leteckém rejstříku nebo platným technickým průkazem sportovního létajícího zařízení. § 8c Podrobnosti o vedení seznamu přidělených letadlových adres (k § 17d odst. 4 zákona) (1) Seznam přidělených letadlových adres se skládá a) z databáze letadlových adres a b) z databáze letadel, sportovních létajících zařízení a kódovaných zařízení. (2) U každé letadlové adresy s výjimkou adres přidělených Ministerstvu obrany se uvede a) poznávací značka letadla nebo sportovního létajícího zařízení, b) typ letadla nebo sportovního létajícího zařízení nebo kódovaného zařízení, c) provozovatel letadla nebo provozovatel nebo pilot sportovního létajícího zařízení nebo provozovatel kódovaného zařízení, d) vlastník letadla nebo sportovního létajícího zařízení nebo kódovaného zařízení, e) datum přidělení letadlové adresy, f) datum odejmutí letadlové adresy, g) informace o změnách údajů podle písmen a) až f). (3) U letadlových adres přidělených Ministerstvu obrany jsou uvedeny pouze údaje podle odstavce 2 písm. e) a f). (4) U každého letadla nebo sportovního létajícího zařízení nebo kódovaného zařízení se uvede a) platná přidělená letadlová adresa, b) datum přidělení letadlové adresy, c) datum odejmutí letadlové adresy, d) údaj o dříve přidělených letadlových adresách včetně dat přidělení a odejmutí. § 9 Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť a podrobnosti o obsahu žádosti ke stanovení druhu letiště (k § 25 odst. 3 zákona) (1) Žadatel o stanovení druhu letiště nebo o jeho změnu předloží Úřadu písemnou žádost, v níž uvede a) údaje podle zvláštního právního předpisu1a), b) označení vlastníka letiště, není-li žadatel sám vlastníkem, c) označení letiště a jeho popis. (2) Žádost musí být doložena a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku a povolením provozovat letiště, b) dokladem, který osvědčuje, že žadatel je vlastníkem letiště nebo že má jiný právní vztah k letišti, a dokladem osvědčujícím souhlas vlastníka letiště se stanovením druhu letiště nebo jeho změny, nemá-li být nebo není-li vlastník současně provozovatelem letiště, c) výpisem z katastru nemovitostínemovitostí a snímkem z katastrální mapykatastrální mapy zobrazující parcely letiště, d) návrhem způsobu a rozsahu využívání letiště (letištní řád). (3) Technické a provozní podmínky jednotlivých druhů letišť, jejichž splnění dokládá provozovatel letiště podle konkrétních podmínek způsobu a rozsahu využívání letiště, jsou uvedeny v příloze č. 3. § 9a Náležitosti žádosti o určení letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště (k § 32 odst. 1 zákona) Žádost o určení letiště jako letiště s plánovaným provozem nebo koordinované letiště obsahuje a) údaje podle zvláštního právního předpisu1a) o osobě, která je provozovatelem letiště nebo leteckým dopravcem, b) kopii povolení k provozování letištěprovozování letiště nebo licence k provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy, c) analýzu kapacity letiště podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4a). § 11 Náležitosti žádosti o přidělení letištního času (k § 32 odst. 3 zákona) Žádost o přidělení letištního času obsahuje a) údaje podle zvláštního právního předpisu1a) o osobě, která je provozovatelem letadla, nebo leteckým dopravcem, b) typ letadla, jeho poznávací značku a sedačkovou kapacitu, c) požadovaný letištní čas nebo časy, dny provozu, číslo letu, předpokládaný čas vzletu a přistání a letiště následujícího přistání a předchozího vzletu, d) předpokládaný počet cestujících a předpokládané množství nákladu, e) účel letu. § 12 Náležitosti letištní příručky (k § 34a odst. 4 zákona) Letištní příručka je vytvořena podle osnovy stanovené v příloze č. 5 k této vyhlášce a je podepsána statutárním orgánem nebo odpovědným zástupcem provozovatele letiště. § 13 Podmínky pro využívání ploch vymezených v územně plánovací dokumentaci ke vzletům a přistáním (K § 35 odst. 1 zákona) (1) Plocha vymezená v územně plánovací dokumentaci nebo v územním rozhodnutí o využití území ke vzletům a přistáním (dále jen „plocha vymezená ke vzletům a přistáním“) může být využita pouze a) ke vzletům a přistáním letounů, vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním a balonů a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování obchodní letecké dopravy, b) ke vzletům a přistáním letounů, vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním a balonů a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování leteckých prací vymezených v § 20 odst. 1, c) k provozování vyhlídkových letů vrtulníky a balony, d) za účelem provozování letecké činnosti pro vlastní potřebuletecké činnosti pro vlastní potřebu, e) za účelem rekreačního a sportovního létánírekreačního a sportovního létání, f) k nácviku vzletu a přistání vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním a balonů, pokud je tento nácvik součástí osnovy pro výcvik, nebo g) při výcvikových letech letadel k provádění leteckých zemědělských a hasebních prací prováděných z těchto ploch, h) za účelem provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech21). (2) Pro účely rekreačního a sportovního létánírekreačního a sportovního létání lze využít plochu vymezenou ke vzletům a přistáním za podmínky, že pilot využívající tuto plochu má celkový nálet alespoň 100 hodin. Pokud bude z této plochy prováděna intenzivní letová činnost, provozovatel plochy, pokud plocha nemá provozovatele, provozovatel letadla informuje o letové činnosti příslušný obecní úřad před jejím vlastním zahájením. Intenzivní letovou činností se rozumí provádění více jak 3 vzletů a přistání jedním provozovatelem za týden. (3) Před zahájením leteckých činností vymezených v odstavci 1 ověří velitel letadla podle údajů uvedených v letové příručce letadla a v provozní příručce provozovatele leteckých činností, zda je plocha vymezená ke vzletům a přistáním způsobilá ke vzletu, přistání a s tím souvisejícím činnostem a zda je využívání této plochy k letecké činnosti v souladu se souvisejícími zvláštní právními předpisy5). (4) Vzlety a přistání mohou být prováděny pouze ve dne podle pravidel letu za viditelnosti určených příslušnými předpisy6) a vyslovil-li s využíváním plochy vymezené ke vzletům a přistáním k tomuto účelu souhlas provozovatel této plochy. Toto ustanovení se nevztahuje na neplánovaná přistání kluzáků, balonů a na činnosti konané v naléhavém veřejném zájmu, například lety záchranné služby, hašení požárů nebo zdolávání jiných mimořádných událostí21) a řešení krizových situací22). § 14 Charakteristika ploch, vymezení druhů letadel a leteckých činností, při kterých lze ke vzletům a přistáním využít jakékoliv plochy (K § 35 odst. 3 zákona) (1) Plocha, která není letištěm ani plochou vymezenou ke vzletům a přistáním, může být využita pouze a) ke vzletům a přistáním vrtulníků a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy, b) ke vzletům a přistáním letounů, vrtulníků, letadel s kolmým vzletem a přistáním a balonů a s tím souvisejícím činnostem za účelem provozování leteckých prací vymezených v § 20 odst. 1, c) k provozování vyhlídkových letů balony, d) za účelem provozování letecké činnosti pro vlastní potřebuletecké činnosti pro vlastní potřebu, e) za účelem rekreačního a sportovního létánírekreačního a sportovního létání, f) k nácviku vzletu a přistání balonů, pokud je tento nácvik součástí osnovy pro výcvik, g) při výcvikových letech letadel k provádění leteckých zemědělských a hasebních prací prováděných z těchto ploch, nebo h) v případě stavu nouze nebo naléhavém veřejném zájmu, například lety záchranné služby, hašení požárů nebo zdolávání jiných mimořádných událostí21) a řešení krizových situací22). (2) Plocha, která není letištěm ani plochou vymezenou ke vzletům a přistáním, lze využít k činnostem uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) pouze za podmínky, že k využívání plochy k letecké činnosti byl písemně udělen souhlas vlastníkem plochy, a v případě, že je plocha již provozována k letecké činnosti podle jiných předpisů, také provozovatelem plochy. (3) Pro účely rekreačního a sportovního létánírekreačního a sportovního létání lze využít plochu, která není letištěm ani plochou vymezenou ke vzletům a přistáním, pouze za podmínky, že k využívání plochy k letecké činnosti byl písemně udělen souhlas vlastníkem plochy, a v případě, že je plocha již provozována k letecké činnosti podle jiných předpisů, také provozovatelem plochy a za podmínky, že pilot využívající tuto plochu má celkový nálet alespoň 100 hodin. (4) Pokud bude z plochy, která není letištěm ani plochou vymezenou ke vzletům a přistáním, prováděna intenzivní letová činnost podle § 13 odst. 2, provozovatel nebo pilot letadla informuje o letové činnosti příslušný obecní úřad před jejím vlastním zahájením. (5) Ke vzletům a přistáním lze využít pouze ploch, a) které jsou mimo obytné území obceobce, b) které jsou mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky nedal souhlas příslušný úřad ochrany přírody7), c) jejichž vzdálenost od obytných budov je nejméně 100 m, d) jejichž rozměry a povrch odpovídají požadavkům stanoveným v letové příručce letadla a v provozní příručce provozovatele leteckých činností, k jehož vzletu a přistání má být plocha využívána, e) které jsou mimo území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody, pokud se k využívání území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody kladně nevyjádřil příslušný vodoprávní úřad8). (6) Přistání, vzlety a související činnosti mohou být prováděny pouze a) ve dne podle pravidel letu za viditelnosti určených příslušnými předpisy5), b) umožňují-li to zvláštní předpisy5), c) nenacházejí-li se ve vzdálenosti menší než 50 m od letadla na zemi osoby, které nejsou účastny na provozu letadla. (7) Ustanovení odstavce 5 písm. a) a c) se nevztahují na provoz vrtulníků s podvěsem při stavebně montážních pracích a na lety balonů. V takovém případě provozovatel vrtulníku s podvěsem o provádění stavebně montážních prací předem informuje příslušný obecní úřad, včetně předložení návrhu na zajištění bezpečnosti třetích osob na leteckém provozu nezúčastněných. Ustanovení odstavce 5 písm. a), b), c) a e) a odstavce 6 písm. a) se nevztahují na letecké činnosti konané v naléhavém veřejném zájmu, například na lety záchranné služby, hašení požárů nebo zdolávání jiných mimořádných událostí21) a řešení krizových situací22). (8) Pro vzlet a přistání bezpilotního letadla lze použít jakékoliv plochy, není-li to v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel27), opatřením obecné povahy vydaným podle zákona, dokladem osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo osvědčením k provozu lehkých bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu; odstavce 1 až 7 se v takovém případě nepoužijí. § 14a Údaje obsažené ve zprávě o hlukové situaci na letišti a v jejím doplnění (K § 42a odst. 3 zákona) Údaje obsažené ve zprávě o hlukové situaci na letišti a v jejím doplnění jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. Charakteristika částí vzdušného prostoru České republiky, v nichž může být létání omezeno nebo zakázáno, podmínky pro omezení nebo zákaz a pro vyhrazení částí vzdušného prostoru a náležitosti žádosti o vyhrazení (K § 44 odst. 7 zákona) § 15 (K § 44 odst. 7 zákona) (1) Část vzdušného prostoru, v němž může být z důvodů zajištění obrany státu, z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů ochrany životního prostředí a zdraví lidí omezena nebo zakázána letová činnost, je vymezena horizontálními a vertikálními hranicemi prostoru, kde jsou umístěny objekty, v němž se nalézají oblasti nebo se provádějí činnosti, které vyžadují ochranu. (2) Úřad může omezit nebo zakázat užívání části vzdušného prostoru nad územím, které vyžaduje trvalou nebo dlouhodobou ochranu. Trvalou nebo dlouhodobou ochranu vyžadují území a) národní kulturní památky Pražského hradu9), b) s výskytem objektů určených pro obranu státu, c) s výskytem objektů jaderných zařízení, d) s výskytem objektů se zbrojní a chemickou výrobou s nebezpečným provozem, e) s výskytem objektů určených pro kosmický výzkum, f) zvlášť chráněná území podle zvláštních právních předpisů10). (3) Úřad může na dobu nezbytně nutnou omezit užívání části vzdušného prostoru nad územím, které vyžaduje ochranu. Ochranu vyžadují území, a) v nichž jsou prováděny letecké záchranné práce při mimořádných událostech11) nebo jiných nebezpečích vyžadujících zajištění bezpečnosti zasahujících letadel, b) o jehož ochranu požádá Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo dopravy ve veřejném zájmu a z důvodů hodných zvláštního zřetele. (4) Úřad podle § 44 odst. 6 zákona, nebo civilně-vojenské pracoviště pro uspořádání vzdušného prostoru podle § 44 odst. 5 písm. a) a b) zákona může dočasně vyhradit části vzdušného prostoru pro jednoho uživatele nebo kategorii uživatelů k činnostem, které z důvodu zajištění bezpečnosti vyžadují ochranu. Jedná se o tyto činnosti a) vojenský výcvikvýcvik, b) výcvikvýcvik PoliciePolicie České republiky, c) výroba a zkoušení letadel, d) lety kluzáků, při kterých není možné dodržet meteorologické podmínky pro let za viditelnosti, e) letecká veřejná vystoupení, f) letecké soutěže, kde to charakter činnosti vyžaduje, g) výsadková činnost, h) létání bezpilotních letadel a i) lety základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, které nesouvisejí s výcvikem Policie České republiky. § 16 (K § 44 odst. 7 zákona) (1) Žádost o dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky podle § 44 odst. 6 zákona předloží žadatel Úřadu nejpozději 60 dnů přede dnem, od něhož je vyhrazení požadováno. (2) Žádost o dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru České republiky mimo náležitosti podle zvláštního právního předpisu1a) obsahuje a) účel a charakter činnosti, pro kterou je vyhrazení vyžadováno, b) časové vymezení vyhrazení; datum a čas zahájení a ukončení činnosti, pro kterou je vyhrazení vyžadováno, časy se uvádí podle jednotného světového času, c) prostorové vymezení vyhrazení pomocí zeměpisných souřadnic v referenčních systémech podle právního předpisu upravujícího geodetické referenční systémy18) a doplněné o místopisné označení každého bodu podle letecké mapy Mezinárodní organizace pro civilní letectvícivilní letectví v měřítku 1 : 500 000, d) výškové vymezení vyhrazení uváděné v hladinách používaných v letectví; letové hladiny, nadmořské výšky nebo výšky nad zemí, e) identifikaci subjektu odpovědného za vydání povolení vstupu či průletu vyhrazeným prostorem, včetně telefonického spojení, volacího znaku a používaného kmitočtu. (3) Přílohou žádosti podle odstavce 2 je mapový zákres nebo schéma prostoru požadovaného k vyhrazení v elektronické podobě. (4) Požadavek na dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru podle § 44 odst. 5 písm. a) zákona a) se předkládá civilně-vojenskému pracovišti pro uspořádání vzdušného prostoru alespoň 7 pracovních dnů přede dnem požadovaného vyhrazení; tato lhůta neplatí pro požadavek základní složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému podle § 15 odst. 4 písm. i), b) splňuje obsahové a formální náležitosti stanovené v Letecké informační příručce, c) bere v úvahu již existující rozdělení vzdušného prostoru, d) co možná nejméně omezuje ostatní uživatele vzdušného prostoru. (5) Požadavek na dočasné vyhrazení části vzdušného prostoru podle § 44 odst. 5 písm. b) zákona se předkládá civilně-vojenskému pracovišti pro uspořádání vzdušného prostoru ve lhůtách a formě stanovené v Letecké informační příručce. (6) Zasahuje-li dočasně vyhrazená část vzdušného prostoru České republiky do již existujícího rozdělení tohoto prostoru, provedeného opatřením obecné povahy vydaným podle § 44 zákona, znemožní-li provedení příletu motorového letadla nebo motorového sportovního létajícího zařízení na letiště nebo na plochu pro vzlet a přistání sportovních létajících zařízení, nebo znemožní-li provedení odletu motorového letadla nebo motorového sportovního létajícího zařízení z letiště nebo z takové plochy, je podmínkou vyhrazení vzdušného prostoru zajištění přednosti podle stupňů priority a) stupeň 1, který je určený pro omezené prostory nad vojenskými výcvikovými prostory, řízené okrsky a koncové řízené oblasti civilních a vojenských letišť, dočasně vyhrazené prostory pro účely vojenského výcviku, dočasně rezervované prostory pro účely vojenského výcviku, stálé tratě letových provozních služeb a prostory vyhrazené pro účely letů základních složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, které nesouvisejí s výcvikem Policie České republiky, b) stupeň 2, který je určený pro vzdušný prostor volných tratí ve vzdušném prostoru tříd A, B nebo C a ostatní omezené prostory pro účely vojenského výcviku, c) stupeň 3, který je určený pro vzdušný prostor s přímým směrováním ve vzdušném prostoru tříd A, B, C, D nebo E a pro prvky struktury koncepce pružného uspořádání vzdušného prostoru, kterými jsou dočasně vyhrazené prostory, dočasně rezervované prostory a kondicionální tratě, s výjimkou prostorů, kterým přísluší stupeň priority 1 nebo 6, d) stupeň 4, který je určený pro letiště a plochy podle § 84d zákona, e) stupeň 5, který je určený pro omezené prostory jiných než vojenských uživatelů, nebo f) stupeň 6, který je určený pro kondicionální tratě letových provozních služeb. § 16a Charakteristika jednotlivých druhů leteckých služeb a činností, kterými se zajišťuje jejich poskytování (k § 45 odst. 4 zákona) (1) Letové provozní služby jsou určeny k zajištění bezpečnosti a plynulosti letového provozu. Tyto služby zahrnují letovou informační službu, pohotovostní službu, letovou poradní službu a službu řízení letového provozu. (2) Letecká telekomunikační služba je služba určená k přenosu informací pro jakékoliv letecké účely. Tato služba zahrnuje leteckou pevnou službu a leteckou pohyblivou službu. (3) Letecká meteorologická služba je určena k poskytování aktualizovaných meteorologických informací nezbytných pro zajištění bezpečného a plynulého letového provozu. (4) Letecká služba pátrání a záchrany je určena k provádění pátracích a záchranných akcí v případě leteckých mimořádných událostí. (5) Letecká informační služba je určena k informování provozovatelů leteckých činností a uživatelů letadel o skutečnostech důležitých pro umožnění a zabezpečení leteckého provozu. (6) Služby při předletové přípravě a monitorování letu jsou služby určené provozovatelům leteckých činností a uživatelům letadel, kterými se zajišťuje příprava na let. (7) Služby při odbavovacím procesu na letišti jsou služby, kterými se zajišťuje a) technické a provozní odbavení letadla na odbavovací ploše, b) odbavení cestujících a jejich zavazadel, c) odbavení nákladu a pošty, d) zásobování palubního bufetu letadla potravinami a nápoji, e) manipulace s leteckými pohonnými hmotami a oleji; Jednotlivé služby při odbavovacím procesu na letišti jsou uvedeny v příloze č. 4. (8) Služba tvorby letových postupů je určena k tvorbě, ověřování a aktualizaci postupů pro lety podle přístrojů. Postupy pro lety podle přístrojů zahrnují: a) přiblížení podle přístrojů, b) standardní přístrojový přílet, c) standardní přístrojový odlet, d) traťový let. § 16b Náležitosti žádosti o udělení souhlasu k poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti (k § 49c odst. 2 zákona) Žadatel o udělení souhlasu k poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti předloží Úřadu písemnou žádost, v níž uvede: a) údaje podle zvláštního právního předpisu1a), b) jméno, případně jména, příjmení, trvalý pobyt, datum narození fyzické osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy; je-li jeho statutárním orgánem či jeho členem právnická osoba, též jméno, příjmení a trvalý pobyt osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, c) název letiště, na kterém předpokládá poskytování služeb při odbavovacím procesu, druh a rozsah činností s ohledem na technické prostředky žadatele, typy odbavovaných letadel, d) návrh předpokládané provozní doby a datum navrhovaného zahájení poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti. § 16c Podrobnosti o způsobu prokazování finančního zajištění poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti (k § 49c odst. 2 zákona) Finanční zajištění poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti prokazuje žadatel o vydání souhlasu těmito způsoby a doklady: a) čistým obchodním majetkem, jde-li o fyzickou osobu, nebo vlastním kapitálem, jde-li o právnickou osobu, jakož i podnikatelským plánem na první dva roky provozu služeb při odbavovacím procesu na letišti, b) podrobným rozpočtem na roční účetní období, ve kterém náklady a výnosy musí být uvedeny odděleně od ostatních činností žadatele podle druhového členění při odbavovacím procesu na letišti, c) účetní závěrkou za předcházející rok, popřípadě poslední účetní závěrkou ověřenou auditorem, včetně její přílohy v úplném rozsahu, včetně výkazu o peněžních tocích. § 16d Náležitosti rozhodnutí o udělení souhlasu k poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti (k § 49c odst. 2 zákona) Úřad v rozhodnutí o udělení souhlasu k poskytování služeb při odbavovacím procesu na letišti uvede: a) název letiště, kde budou poskytovány služby při odbavovacím procesu na letišti, b) údaje podle zvláštního právního předpisu1a), c) datum, od kdy budou služby při odbavovacím procesu na letišti poskytovány, d) dobu platnosti souhlasu, e) určení druhu služby při odbavovacím procesu na letišti, kterou bude držitel poskytovat, f) rozsah poskytovaných služeb při odbavovacím procesu na letišti, g) typy odbavovaných letadel. § 16e Vymezení důvodu zajištění bezpečnosti (k § 49f odst. 2 zákona) Důvodem zajištění bezpečnosti se rozumí: a) ohrožení plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv,11a) nebo b) hrozba nebo vznik krizové situace dotýkající se bezpečnostních zájmů České republiky. § 16f Vymezení důvodu provozního přetížení letiště (k § 49g odst. 2 zákona) Důvodem provozního přetížení letiště se rozumí: a) dosažení plného využití projektované kapacity letiště jak v ročním, tak hodinovém maximu stávajícími poskytovateli služeb při odbavovacím procesu na letišti pro cizí potřeby, b) plná obsazenost prostor určených pro vybudování odpovídajícího zázemí dalšího poskytovatele služby při odbavovacím procesu na letišti (kanceláře, denní místnosti apod.), c) nemožnost dalšího zvyšování intenzity provozu vozidel na odbavovací ploše vzhledem k neúměrnému zvýšení nebezpečí dopravních nehod nebo k nárůstu zpoždění při příjezdu k letadlu, d) plná obsazenost ploch pro odstavování mechanizačních prostředků nutných pro odbavování letadel, e) nemožnost rozdělení, nebo zdvojování letištních zařízení a s tím souvisejícího poskytování služeb, jako je například třídění zavazadel, odmrazování, čištění vody, manipulace s pohonnými hmotami a bezpečnostní kontroly v souvislosti s jejich složitostí, výší finančních nákladů nebo s vlivem na životní prostředí. Databáze údajů o terénu a překážkách (K § 51a odst. 11 zákona) § 16g (1) V databázi údajů o terénu a překážkách, jejímž správcem je Ministerstvo dopravy nebo osoba pověřená vedením databáze (dále jen „správce databáze“), jsou uchovávány údaje, které předává Ministerstvo obrany a provozovatel letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů (dále jen „původce dat“). (2) Databáze údajů o terénu a překážkách se skládá z a) databáze údajů o terénu, která nesmí zahrnovat překážky a která obsahuje digitální soubory dat zobrazujících povrch terénu ve formě průběžných hodnot výšky nad mořem ve všech bodech definované sítě vztažené k horizontálnímu a vertikálnímu referenčnímu systému, a b) databáze údajů o překážkách, která obsahuje digitální soubory dat popisující každý pevný a mobilní objekt nebo jejich část, 1. je-li takový objekt nebo jeho část na ploše určené pro pozemní pohyby letadel, 2. zasahuje-li takový objekt nebo jeho část do plochy určené k ochraně letadel za letu, nebo 3. je-li takový objekt nebo jeho část vně plochy určené k ochraně letadel za letu, avšak ohrožuje bezpečnost leteckého provozu. (3) Každý bod sítě a každá překážka jsou popsány v rozsahu údajů uvedených v příloze č. 14 k této vyhlášce. (4) Z území celé České republiky se předávají údaje o terénu a údaje o překážkách, jejichž výška nad zemí přesahuje 100 m. Údaje se předávají v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14, s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce. (5) Údaje o překážkách nacházejících se v území letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů a v jeho blízkosti se předávají v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce, a s četností a vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce, a to tak, že a) z obdélníkového prostoru okolo dráhy zahrnujícího dráhový pás a předpolí, je-li zřízeno, se předávají údaje o překážkách, které mají výšku 3 m a více nad nejbližší výškou dráhy nad mořem, měřeno podél osy dráhy, případně pro části vztahující se k předpolí od nadmořské výšky nejbližšího konce dráhy, b) z prostoru vzletové trajektorie se předávají údaje o překážkách, které protínají plochu se sklonem 1,2 %, jejíž počátek je společný s trajektorií vzletu, c) z prostoru překážkových rovin se předávají údaje o překážkách, které tyto plochy protínají, d) z prostoru, který je veden od konce prostoru uvedeného v písmeni a) ve směru odletu do vzdálenosti 10 km a rozevírá se o 15 % na každou stranu, se předávají údaje o překážkách, které jsou vyšší než 3 m nad zemí a které zároveň protínají plochu se sklonem 1,2 % vedenou od konce prostoru uvedeného v písmeni a) a začínající ve výšce konce dráhy nad mořem ve směru odletu, e) z prostoru, který je veden od vnějšího okraje prostorů uvedených v písmenech a) a d) do vzdálenosti 10 km od hranice prostoru uvedeného v písmeni a), se předávají údaje o překážkách, které jsou vyšší než 15 m nad zemí a které protínají plochu se sklonem 1,2 % vedenou od vnějšího okraje prostorů uvedených v písmenech a) a d), přičemž výchozí výškou je výška hranice obdélníkového prostoru uvedeného v písmeni a), od které začíná, f) z prostoru, který je veden od vnějšího okraje prostorů uvedených v písmenech a), d) a e) k hranici koncové řízené oblasti letiště nebo k hranici území kruhového tvaru o poloměru 45 km se středem ve vztažném bodu letiště, je-li tato hranice uvedenému bodu blíže, se předávají údaje o překážkách, které jsou vyšší než 100 m nad zemí, g) z prostoru přiléhajícího k pohybové ploše letiště, který je veden horizontálně od kraje dráhy do vzdálenosti 90 m od osy dráhy a 50 m od kraje všech ostatních částí pohybové plochy letiště, se předávají údaje o překážkách, které se rozprostírají 0,5 m nad horizontální rovinou procházející nejbližším bodem na pohybové ploše letiště, a h) z prostoru plochy vizuálního přiblížení se předávají údaje o překážkách, které protínají část plochy tvořící vizuální úsek tohoto prostoru. (6) Údaje o terénu nacházejícím se v území letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů a v jeho blízkosti se předávají v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce, a s četností a vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce, a to a) údaje o terénu uvnitř území kruhového tvaru o poloměru 10 km od vztažného bodu letiště, b) údaje o terénu, který proniká nad horizontální rovinu 120 m nad nejnižší výškou dráhy nad mořem v oblasti mezi vnější hranicí území uvedeného v písmeni a) a 1. hranicí koncové řízené oblasti letiště nebo 2. hranicí území kruhového tvaru o poloměru 45 km se středem ve vztažném bodu letiště, je-li tato hranice uvedenému bodu blíže, c) údaje o terénu, který neproniká nad horizontální rovinu 120 m nad nejnižší výškou dráhy nad mořem v oblasti mezi vnější hranicí území uvedeného v písmeni a) a 1. hranicí koncové řízené oblasti letiště nebo 2. hranicí území kruhového tvaru o poloměru 45 km se středem ve vztažném bodu letiště, je-li tato hranice uvedenému bodu blíže, a d) údaje o terénu, který proniká 0,5 m nad horizontální rovinu procházející nejbližším bodem na pohybové ploše letiště v oblasti přiléhající k pohybové ploše letiště vedené horizontálně od kraje dráhy do vzdálenosti 90 m od osy dráhy a 50 m od kraje všech ostatních částí pohybové plochy letiště. (7) Z části území vymezeného v odstavci 5 nebo odstavci 6, ve které je zakázán letový provoz z důvodu vysokého terénu nebo překážek, nebo která obsahuje jiná místní omezení uvedená v Letecké informační příručce, lze se souhlasem Úřadu předávat údaje o terénu a údaje o překážkách, jejichž výška nad zemí přesahuje 100 m, v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14 k této vyhlášce, a s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce. (8) Z území letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů a jeho blízkosti, vymezeného obdélníkem o šířce 60 m na každou stranu od prodloužené osy vzletové a přistávací dráhy a do vzdálenosti 900 m od prahu dráhy, měřeno ve směru přiblížení na dráhu schválenou pro přesné přiblížení II. nebo III. kategorie, nebo kde provozovatel letiště vyžaduje detailní informace o terénu a překážkách, se předávají údaje o terénu a překážkách v rozsahu, který je uveden v příloze č. 14, s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce. V případě, že se ve vzdálenosti větší než 900 m od prahu dráhy nachází hornatý terén nebo jiné pro zajištění bezpečnosti leteckého provozu význačné překážky, délka území se přiměřeně prodlouží, maximálně však na 2 000 m. § 16h (K § 51a odst. 11 zákona) (1) Údaje uchovávané v databázi jsou vedeny v digitální podobě a jsou zpracovány v referenčních systémech podle právního předpisu upravujícího geodetické referenční systémy18) a předpisu vydaného v souladu s mezinárodní smlouvou o mezinárodním civilním letectvícivilním letectví, která je součástí právního řádu28). Údaje o terénu jsou vedeny ve formátu stanoveném normami řady ISO 19 100 a údaje o překážkách v takovém formátu, který umožní výměnu dat v mezinárodním formátu pro výměnu leteckých informací (AIXM). (2) Správce databáze vede a průběžně aktualizuje údaje uchovávané v databázi v souladu se změnami obdrženými od původců dat. (3) Právnická osoba žádající o pověření podle § 51a odst. 2 zákona k žádosti doloží a) pověření k poskytování letecké informační služby, b) osvědčení vydané podle přímo použitelného předpisu Evropské unie19), c) certifikát systému řízení jakosti ISO 9001, d) návrh vnitřních předpisů, které obsahují postupy při vedení databáze a postupy pro pravidelné školení zaměstnanců zajištujících vedení databáze v dané problematice, e) návrh vnitřních předpisů, které budou popisovat zajištění zálohování a archivaci údajů, jejich dostupnost a ochranu před změnou, poškozením, zničením, ztrátou nebo zcizením, a f) návrh vnitřních předpisů, kterými se stanoví nastavení přístupových práv a povinnosti uživatelů a administrátorů databáze, a postupy, které se užijí při narušení bezpečnosti databáze. (4) Ministerstvo obrany předává správci databáze prostřednictvím sítě elektronických komunikací a) údaje podle § 16g odst. 4 v digitální podobě zpracované v referenčních systémech podle právního předpisu upravujícího geodetické referenční systémy18) a předpisu vydaného v souladu s mezinárodní smlouvou o mezinárodním civilním letectvícivilním letectví, která je součástí právního řádu28) v rozsahu a formátu, ve kterém je pořizuje pro plnění úkolů obrany státu, a s četností a s vlastnostmi, které jsou uvedeny v příloze č. 15 k této vyhlášce, b) základní státní mapová díla, tematická státní mapová díla, ostatní kartografická díla nebo jejich části vytvářené Ministerstvem obrany pro plnění úkolů obrany státu, a to jen v rozsahu 1. potřebném pro vedení databáze a zabezpečení jednotné tvorby map zveřejňovaných v Letecké informační příručce a 2. specifikovaném smlouvou mezi Ministerstvem obrany a správcem databáze, pro tvorbu letecké mapy Mezinárodní organizace pro civilní letectvícivilní letectví 1 : 500 000. (5) Ministerstvo obrany předává správci databáze prostřednictvím sítě elektronických komunikací údaje o překážkách, jejichž výška nad zemí přesahuje 100 m, z území kruhového tvaru o poloměru 45 km od vztažného bodu letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů v referenčních systémech podle právního předpisu upravujícího geodetické referenční systémy18) a předpisu vydaného v souladu s mezinárodní smlouvou o mezinárodním civilním letectvícivilním letectví, která je součástí právního řádu28). (6) Provozovatel letiště způsobilého k přijetí letu podle přístrojů předává správci databáze prostřednictvím sítě elektronických komunikací v podobě a formátu podle odstavce 1 údaje podle § 16g odst. 5 písm. a) až e), g) a h), § 16g odst. 6 a § 16g odst. 8. § 16k (k § 55a odst. 6 zákona) Vzor průkazu inspektora Ústavu je stanoven v příloze č. 8 k této vyhlášce. § 16l Vzor průkazu odborně způsobilé fyzické osoby, jejímž prostřednictvím je zajišťováno zjišťování příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů (K § 55c odst. 5 zákona) Vzor průkazu odborně způsobilé fyzické osoby, jejímž prostřednictvím je zajišťováno zjišťování příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů, je stanoven v příloze č. 16 k této vyhlášce. § 16m Údaje vedené v digitální mapě, způsob jejich vedení a výměnný formát (K § 44j odst. 6 zákona) (1) V digitální mapě jsou vedeny údaje o a) ohraničení jednotlivých částí vzdušného prostoru České republiky jednoznačně vyjádřené pro 1. horizontální rozměr zákresem v mapě pomocí zeměpisných souřadnic nebo pomocí jiného jednoznačného popisu a 2. vertikální rozměr vymezením spodní a horní hranice výšky nad terénem, nadmořské výšky nebo letové hladiny podle standardů pro letecké mapy, b) pravidlech létání bezpilotních letadel a pokynech vydaných podle § 44 odst. 5 nebo § 44h odst. 5 zákona vztahujících se ke konkrétní ohraničené části vzdušného prostoru České republiky, včetně označení její kategorie, a c) platnosti údajů podle písmen a) a b). (2) Údaje v digitální mapě jsou vedeny tak, aby a) byly aktuální, b) umožňovaly plánování provozu bezpilotních systémů a létání bezpilotních letadel, c) při postupu podle § 44 odst. 5 odpovídaly podkladům poskytnutým civilně-vojenským pracovištěm pro uspořádání vzdušného prostoru nebo osobou pověřenou poskytováním letových navigačních služeb, která je zřizovatelem tohoto pracoviště, a d) bylo umožněno grafické promítnutí jednotlivých částí vzdušného prostoru České republiky do mapy území České republiky prostřednictvím internetové stránky a mobilní aplikace, kdy každý z těchto způsobů se považuje za autentický. (3) Údaje v digitální mapě jsou vedeny ve výměnném společném jednotném digitálním formátu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího provoz bezpilotních letadel27). § 16n Minimální výše limitu pojistného plnění pro jednotlivé kategorie a podkategorie provozu bezpilotních systémů (K § 54d odst. 3 zákona) (1) Minimální výše limitu pojistného plnění v podkategorii A2 a A3 otevřené kategorie provozu se stanoví na 1 000 000 Kč na každou pojistnou událost. (2) Minimální výše limitu pojistného plnění ve specifické kategorii provozu se stanoví na a) 2 000 000 Kč na každou pojistnou událost, nepřesahuje-li maximální vzletová hmotnost bezpilotního letadla 0,91 kg, b) 5 000 000 Kč na každou pojistnou událost, přesahuje-li maximální vzletová hmotnost bezpilotního letadla 0,91 kg a nepřesahuje-li 7 kg, nebo c) 10 000 000 Kč na každou pojistnou událost, přesahuje-li maximální vzletová hmotnost bezpilotního letadla 7 kg a nepřesahuje-li 20 kg. § 16o Vzor osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu (K § 54e odst. 9 zákona) Vzor osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu je stanoven v příloze č. 19 k této vyhlášce. § 16p Délka školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému pro podkategorie otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu (K § 54i odst. 9 zákona) Délka školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému pro podkategorie A1, A2 a A3 otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu činí nejméně 4 hodiny. § 16q Obsah, forma a průběh zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému (K § 54i odst. 9 zákona) (1) Zkouška, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému v podkategoriích otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu, se provádí ověřením a) teoretických znalostí formou písemného testu a ústního pohovoru a b) praktických dovedností, jde-li o odbornou způsobilost k provádění školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2 otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu. (2) Předmětem ověření teoretických znalostí jsou znalosti vyplývající z požadavků stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel27), které jsou potřebné pro řízení bezpilotních systémů v příslušné podkategorii otevřené kategorie provozu nebo podle příslušného standardního scénáře a které mají být předmětem provádění školení, a dále znalosti stanovené v příloze č. 20 k této vyhlášce. (3) Předmětem ověření praktických dovedností jsou dovednosti vyplývající z požadavků stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel27), které jsou potřebné pro řízení bezpilotních systémů v příslušné podkategorii otevřené kategorie provozu nebo podle příslušného standardního scénáře a které mají být předmětem provádění školení. (4) O průběhu a výsledku zkoušky odborná komise zpracuje protokol. Zkouška se považuje za úspěšně složenou, vyplývá-li z protokolu, že uchazeč v rámci a) písemného testu dosáhl alespoň 95 % z celkového počtu bodů, které lze v písemném testu získat, a b) ústního pohovoru a v rámci ověření praktických dovedností byl hodnocen slovem „prospěl“ všemi členy odborné komise. § 16r Vzor potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu (K § 54k odst. 10 zákona) Vzor potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu je stanoven v příloze č. 21 k této vyhlášce. § 16s Témata, která musí zahrnovat školení k získání teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu (K § 54k odst. 10 zákona) Školení k získání teoretických znalostí a praktických dovedností potřebných k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu musí zahrnovat témata nezbytná k osvojení požadavků na způsobilost dálkově řídícího pilota, které jsou a) obecně pro specifickou kategorii provozu stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel27), b) pro specifickou kategorii provozu v souladu se standardním scénářem pro příslušný standardní scénář stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel27) a c) uvedené v dokladu osvědčujícím oprávnění k provozu bezpilotních systémů nebo v osvědčení k provozu lehkých bezpilotních systémů vydaném provozovateli bezpilotního systému, který školení zajišťuje. § 16t Obsah, forma a průběh zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení ve specifické kategorii provozu (K § 54k odst. 10 zákona) (1) Zkouška, jíž se prokazuje odborná způsobilost k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení ve specifické kategorii provozu, se provádí ověřením a) teoretických znalostí formou písemného testu a ústního pohovoru a b) praktických dovedností, vyžaduje-li to povaha provozu u provozovatele bezpilotního systému, s nímž má být spolupráce při provádění školení uskutečňována. (2) Předmětem ověření teoretických znalostí jsou znalosti vyplývající z požadavků stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel27), které jsou potřebné pro řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu a které mají být předmětem provádění školení, a dále znalosti stanovené v příloze č. 22 k této vyhlášce. (3) Předmětem ověření praktických dovedností jsou dovednosti vyplývající z požadavků stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím provoz bezpilotních letadel27), které jsou potřebné pro řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu a které mají být předmětem provádění školení, a dále dovednosti stanovené v příloze č. 22 k této vyhlášce. (4) O průběhu a výsledku zkoušky odborná komise zpracuje protokol. Zkouška se považuje za úspěšně složenou, vyplývá-li z protokolu, že uchazeč v rámci a) písemného testu dosáhl alespoň 80 % z celkového počtu bodů, které lze v písemném testu získat, a b) ústního pohovoru a v rámci ověření praktických dovedností byl hodnocen slovem „prospěl“ všemi členy odborné komise. § 16u Údaje o způsobilosti k řízení bezpilotního systému, které jsou vedeny v registru dálkově řídících pilotů (K § 54l odst. 4 zákona) Údajem o způsobilosti k řízení bezpilotního systému vedenými v registru dálkově řídících pilotů je vedle identifikačního čísla dálkově řídícího pilota rovněž údaj o tom, zda dálkově řídící pilot je držitelem a) osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 nebo A2 otevřené kategorie provozu bezpilotního systému, b) osvědčení o teoretických znalostech potřebných k řízení bezpilotního systému v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu, nebo c) potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu. § 17 Náležitosti žádosti o vydání licence a doklady, které je nutno k žádosti doložit (k § 58 odst. 2 zákona) (1) Žádost o vydání licence obsahuje a) údaje podle zvláštního právního předpisu1a), b) údaje o druhu plánované letecké dopravy, c) počet a typy letadel, jimiž má být letecká doprava provozována. (2) Žádost o vydání licence se doloží a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických nebo fyzických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku, b) výpisem z evidence Rejstříku trestů, který není starší více než 3 měsíce, fyzické osoby, nebo všech fyzických osob, které jsou statutárním orgánem žadatele nebo členy statutárního orgánu, a odpovědného zástupce, byl-li ustanoven; v případě cizince i obdobnou písemností státu, jehož je cizinec státním občanem, jakož i státu, v němž cizinec pobýval v posledních 2 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, c) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost s uvedením průběhu dosavadní pětileté odborné praxe v civilním letectvícivilním letectví, d) dokladem prokazujícím finanční zajištění a dalšími s tím souvisejícími doklady podle přímo použitelného předpisu Evropské unie11c), e) předběžným návrhem letového řádu a přepravních podmínek, f) platným osvědčením leteckého dopravce vydaným Úřadem, g) dokladem prokazujícím vlastnictví nebo nájem letadla. § 18 Náležitosti žádosti o vydání osvědčení leteckého provozovatele (k § 67 odst. 4 zákona) (1) Žádost o vydání osvědčení leteckého dopravceleteckého dopravce podává tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce Úřadu písemně. Ve své žádosti tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce uvede a) druh obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy, b) typ a poznávací značku letadel, kterými bude provozována obchodní letecká dopravaobchodní letecká doprava, c) seznam jednotlivých členů leteckého personálu, kterými bude zajišťována obchodní letecká dopravaobchodní letecká doprava, d) označení základního letiště nebo jiných ploch, ze kterých bude prováděna obchodní letecká dopravaobchodní letecká doprava a kde bude prováděna ochrana a ošetřování provozovaných letadel, e) způsob zajištění údržby letadel, f) předpokládané zeměpisné oblasti hlavního provozu obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy. (2) Žádost tuzemský letecký dopravce doloží a) dokladem o zajištění bezpečnosti provozu obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy před protiprávními činy, b) návrhem organizační struktury leteckého dopravce s uvedením jmen osob odpovědných za provoz a údržbu letadel, c) návrhem systému řízení obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy, d) dokladem o sjednaném pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadel a dokladem o zaplacení pojistného ve výši odpovídající rozsahu obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy, e) návrhem systému zajišťování výcviku výkonných letců a palubních průvodčí, f) návrhem systému zajišťování požadované kvality a bezpečnosti letového provozu s ustanovenou odpovědnou fyzickou osobou, g) návrhy výcvikových programů pro výcvik a opakovací výcvik létajícího a technického personálu, h) provozní příručkou. § 20 Druhy leteckých prací, technické a provozní podmínky jejich provozování (k § 74 odst. 3 zákona) (1) Leteckými pracemiLeteckými pracemi jsou zvláštní provoz podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu24) a dále letecké činnosti, při kterých se využívá letadlo jako pracovní stroj za účelem podnikání a) k leteckým pracímleteckým pracím v zemědělství, b) k hašení požárů nebo zdolávání jiných mimořádných událostí21) a řešení krizových situací22), c) k leteckým pracím v lesním hospodářství a ochraně životního prostředí, d) k leteckým pracím ve stavebnictví, e) k rozhazování letáků, f) k vlekům kluzáků, g) k vlekům reklamních transparentů, h) ke kontrolním, měřicím, pozorovacím a hlídkovým letům, i) k provádění leteckého snímkování, j) k výsadkovým letům, k) k letům při pátrání a záchraně. (2) Podmínkou pro provozování leteckých prací je a) letadlo, jehož technické parametry odpovídají druhu letecké činnosti, a související obslužná technická zařízení, b) organizační struktura provozovatele leteckých prací zajišťující jejich bezpečné provozování, c) provozní příručka obsahující typy použitelných letadel, pravidla létání a postupy pro jednotlivé letecké práce a příručka pro údržbu letadel. § 21 Náležitosti žádosti o vydání povolení k provozování leteckých prací (k § 74 odst. 3 zákona) (1) Žadatel o provozování leteckých prací předloží Úřadu písemnou žádost o udělení povolení k provozování leteckých prací, v níž uvede a) údaje podle zvláštního právního předpisu1a), b) druh leteckých prací, c) typy letadel, jimiž mají být letecké práce provozovány, a jejich poznávací značku, d) seznam jednotlivých členů leteckého personálu, kterými budou zajišťovány letecké práce, e) označení základního letiště, ze kterého budou provozovány letecké práce a kde bude prováděna ostraha, parkování a ošetřování provozovaných letadel, f) způsob zajištění údržby letadel, g) předpokládané zeměpisné oblasti hlavního provozování leteckých prací. (2) Žádost musí být doložena těmito doklady: a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpisem z obchodního rejstříku, b) osvědčeními o zápisu provozovaných letadel, c) dokladem o poslední kontrole letové způsobilosti provozovaných letadel, d) průkazy způsobilosti leteckého personálu, e) dokladem o zajištění bezpečnosti provozování leteckých prací před protizákonnými činy, f) návrhem organizační struktury provozovatele leteckých prací s uvedením jmen osob odpovědných za provoz a údržbu letadel, g) dokladem o sjednaném pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadel a dokladem o zaplacení pojistného ve výši odpovídající rozsahu leteckých prací, h) stanoviskem provozovatele letiště, i) směrnicí pro jednotlivé druhy leteckých prací, j) provozní příručkou a příručkou pro údržbu letadel. § 22 Náležitosti rozhodnutí o vydání povolení k provozování leteckých prací (k § 74 odst. 3 zákona) Úřad v rozhodnutí o vydání povolení k provozování leteckých prací uvede a) označení provozovatele leteckých prací, b) druhy leteckých prací, c) poznávací značky a typy provozovaných letadel, d) pravidla letu pro letecké práce, e) zeměpisné oblasti provozování leteckých prací, f) datum zahájení provozování leteckých prací, g) dobu, na kterou se povolení uděluje, h) specifické podmínky provozování leteckých prací. § 23 Náležitosti žádosti o vydání povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu (k § 76 odst. 3 zákona) (1) Žadatel o provozování leteckých činností pro vlastní potřebuleteckých činností pro vlastní potřebu předloží Úřadu písemnou žádost, v níž uvede a) údaje podle zvláštního právního předpisu1a), b) druhy leteckých činností, c) typy letadel, jimiž mají být letecké činnosti provozovány, a jejich poznávací značku, d) seznam jednotlivých členů leteckého personálu, kterými budou zajišťovány letecké činnosti, e) označení základního letiště, ze kterého budou provozovány letecké činnosti a kde bude prováděna ostraha, parkování a ošetřování provozovaných letadel, f) způsob zajištění údržby letadel, g) předpokládané zeměpisné oblasti hlavního provozování leteckých činností. (2) Žádost musí být doložena těmito doklady: a) ověřenou kopií smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním či jiném rejstříku výpisem z tohoto rejstříku ne starším než 1 měsíc, b) osvědčeními o zápisu provozovaných letadel do leteckého rejstříku, c) dokladem o poslední kontrole letové způsobilosti provozovaných letadel, d) průkazy způsobilosti leteckého personálu, e) dokladem o zajištění bezpečnosti provozování leteckých činností před protizákonnými činy, f) uvedením jmen osob odpovědných za provoz a údržbu letadel, g) dokladem o sjednaném pojištění odpovědnosti za škody z provozu letadel ve výši odpovídající rozsahu leteckých činností, h) stanoviskem provozovatele letiště, i) směrnicí pro jednotlivé druhy leteckých činností. § 24 Charakteristika jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení (K § 81 odst. 8 zákona) (1) Ultralehký kluzák je maximálně dvoumístné bezmotorové letadlo řízené aerodynamickými prostředky, jehož maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 600 kg. (2) Motorový ultralehký kluzák je maximálně dvoumístné ultralehké letadlo vybavené pohonnou jednotkou, jehož maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 600 kg. (3) Ultralehký letoun je maximálně dvoumístné motorové letadlo řízené aerodynamickými prostředky, jehož pádová rychlost nepřevyšuje 83 km/h a maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 600 kg nebo 650 kg v případě ultralehkých letounů, které jsou určeny k použití na vodě. (4) Motorový závěsný kluzák je maximálně dvoumístné motorové letadlo řízené změnou polohy těžiště s možností dodatečného aerodynamického řízení kolem jedné osy, jehož pádová rychlost nepřevyšuje 65 km/h a maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 300 kg u jednomístného závěsného kluzáku a 450 kg u dvoumístného závěsného kluzáku. (5) Ultralehký vrtulník je maximálně dvoumístné letadlo s poháněnými rotujícími nosnými plochami s maximální vzletovou hmotností 600 kg nebo 650 kg v případě ultralehkých vrtulníků, které jsou určeny k použití na vodě. (6) Ultralehký vírník je maximálně dvoumístné letadlo s rotujícími nosnými plochami uváděnými do pohybu autorotací vznikající dopředným pohybem s maximální vzletovou hmotností 600 kg. (7) Motorový padákový kluzák je maximálně dvoumístné letadlo a) s pomocným motorem na zádech pilota, jehož maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 270 kg a které umožňuje vzlet a přistání z nohou pilota, nebo b) s pohonem umístěným na podvozku, jehož maximální vzletová hmotnost nepřevyšuje 300 kg u jednomístného padákového kluzáku a 450 kg u dvoumístného padákového kluzáku. (8) Závěsný kluzák je maximálně dvoumístné bezmotorové letadlo, jehož vzlet se uskutečňuje rozběhem pilota, aerovlekem či navijákem a je řízeno změnou polohy těžiště s možností dodatečného aerodynamického řízení kolem jedné osy, jehož maximální prázdná hmotnost bez upínacího zařízení nepřekračuje 40 kg. (9) Padákový kluzák je maximálně dvoumístné bezmotorové letadlo, jehož charakter nosné plochy není určován tuhou konstrukcí. (10) Sportovní padák je zařízení sloužící pro sestupný let osoby z letadla na zemský povrch. (11) Ultralehký balon je maximálně dvoumístné bezmotorové letadlo lehčí vzduchu s maximálním konstrukčním objemem nepřesahujícím 1 200 m3 v případě horkého vzduchu a 400 m3 v případě jiného nosného plynu. (12) Ultralehká vzducholoď je maximálně dvoumístné motorové letadlo lehčí vzduchu s maximálním konstrukčním objemem nepřesahujícím 1 200 m3 v případě horkého vzduchu a 400 m3 v případě jiného nosného plynu. (13) V případě zástavby celkového záchranného padáku upevněného na drak jednomístného motorového závěsného kluzáku nebo jednomístného motorového padákového kluzáku se hodnoty maximální vzletové hmotnosti uvedené v odstavcích 4 a 7 navyšují o 15 kg. V případě zástavby celkového záchranného padáku upevněného na drak dvoumístného motorového závěsného kluzáku nebo dvoumístného motorového padákového kluzáku se hodnoty maximální vzletové hmotnosti uvedené v odstavcích 4 a 7 navyšují o 25 kg. § 25 Náležitosti žádosti o pověření k výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení (k § 82 odst. 6 zákona) (1) Žadatel o vydání pověření k výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení uvede v žádosti údaje podle zvláštního právního předpisu1a) a k žádosti doloží a) ověřenou kopii smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení právnické osoby, u právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku výpis z obchodního rejstříku, b) výpis z evidence Rejstříku trestů, který není starší více než 3 měsíce, všech fyzických osob oprávněných za právnickou osobu jednat. (2) Žadatel dále předloží provozní a technické předpisy upravující a) organizační zajištění vymezených činností při správě sportovních létajících zařízení, b) požadavky na stavební, výrobní, servisní a opravárenské postupy a způsoby vedení dokumentace výroby, stavby, servisu a provádění dozoru nad stavbou jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení, c) požadavky na právnické a fyzické osoby, které provozují formou podnikání výrobu sportovních létajících zařízení a s nimi souvisejících dalších výrobků, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení, opravy sportovních létajících zařízení a jejich údržbu, d) postupy pro ověřování letové způsobilosti sportovních létajících zařízení, e) postupy pro vedení rejstříku sportovních létajících zařízení, f) požadavky na právnické a fyzické osoby, které provozují střediska výcviku pilotů jednotlivých druhů sportovních létajících zařízení, g) výcvikové osnovy a postupy pro získání kvalifikacekvalifikace pilota a dalších kvalifikacíkvalifikací pro jednotlivé druhy sportovních létajících zařízení, h) postupy a podmínky pro výběr a schvalování ploch ke vzletům a přistáním sportovních létajících zařízení, i) podmínky pro schvalování provádění zkušebních letů sportovních létajících zařízení, j) podmínky pro schvalování pořádání leteckých veřejných vystoupení sportovních létajících zařízení a leteckých soutěží sportovních létajících zařízení, k) postupy a kvalifikační předpoklady pro jmenování kontrolních techniků, inspektorů techniky a inspektorů provozu, l) postupy a podmínky pro uznávání způsobilosti záchranných systémů pro jednotlivé druhy sportovních létajících zařízení, m) postupy pro kontrolu soupravy palubního odpovídače sekundárního radaru4a) včetně výškoměrného systému a n) podmínky pro provádění letů závěsných a padákových kluzáků s pasažérem a seskoků sportovních padáků s pasažérem. § 26 Údaje zapisované do rejstříku sportovních létajících zařízení, údaje, které z něj lze zveřejnit, a způsob označení sportovního létajícího zařízení (k § 84b odst. 3 zákona) (1) Do rejstříku sportovních létajících zařízení se zapisují tyto údaje: a) druh sportovního létajícího zařízení, b) typ nebo název, c) výrobce nebo stavitel, d) vlastník, e) provozovatel, f) technické údaje stanovené provozním předpisem, g) poznávací značka, h) výrobní číslo, je-li přiděleno, i) rok výroby, j) datum zápisu do rejstříku sportovních létajících zařízení. (2) Z rejstříku sportovních létajících zařízení lze zveřejnit tyto údaje: a) druh sportovního létajícího zařízení, b) poznávací značku, c) výrobní číslo, je-li přiděleno, d) typ nebo název, e) rok výroby, f) jméno, popřípadě jména, a příjmení provozovatele, který je fyzickou osobou, nebo obchodní firmu nebo název provozovatele, který je právnickou osobou. (3) Sportovní létající zařízení musí být opatřeno evidenčním štítkem, na němž musí být nesmazatelným způsobem vyznačeny údaje určené provozním předpisem. § 28 Náležitosti žádosti o vydání pilotního průkazu, doklady, které je nutno k žádosti přiložit, podmínky zahájení praktického výcviku a samostatných letů, způsob stanovení kvalifikačních podmínek pro vydání pilotního průkazu a způsob stanovení kvalifikačních podmínek osob provádějících teoretickou výuku a praktický výcvik (k § 84c odst. 8 zákona) (1) Žadatel o vydání pilotního průkazu k žádosti přiloží lékařský posudek o zdravotní způsobilosti. (2) Minimální věk pro zahájení praktického výcviku pro získání pilotního průkazu je 15 let s tím, že do 18 let lze takový výcvik zahájit pouze s písemným souhlasem jeho zákonných zástupců. Samostatné lety na motorových sportovních létajících zařízeních mohou být prováděny po dosažení věku 16 let. § 29 Zkoušky k získání kvalifikacekvalifikace instruktora létání se sportovními létajícími zařízeními musí zahrnovat a) praktické zkoušky z činnosti leteckého instruktora, b) teoretické zkoušky, c) ukázku teoretické výuky k získání pilotního průkazu s příslušnou kvalifikacíkvalifikací. § 29b (K § 91a odst. 11 zákona) Vzor protokolu podle § 91a odst. 3 zákona a vzor zprávy podle § 91a odst. 4 zákona je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce. § 31 Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla (k § 98 odst. 2 zákona) (1) Minimální výše pojistné částky, na kterou musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla, tj. limit plnění, činí a) 1 000 000 Kč u bezmotorových letadel, b) 2 000 000 Kč u ostatních letadel do maximální vzletové hmotnosti 1 200 kg, c) 3 000 000 Kč u letadel o maximální vzletové hmotnosti větší než 1 200 kg až do 2 000 kg, d) 6 000 000 Kč u letadel o maximální vzletové hmotnosti od 2 000 kg do 5 700 kg, e) 100 000 000 Kč u letadel s maximální vzletovou hmotností od 5 700 kg do 14 000 kg, f) 200 000 000 Kč u letadel s maximální vzletovou hmotností větší než 14 000 kg. (2) Kromě pojištění uvedeného v odstavci 1 musí být sjednáno i pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla s limitem plnění minimálně 700 000 Kč na každé sedadlo v letadle určené provozovatelem pro přepravu osob jiných než posádka letadla včetně vyhlídkových letů. (3) Minimální výše pojistné částky, na kterou musí být sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem sportovního létajícího zařízení, tj. limit plnění, činí a) 100 000 Kč do maximální vzletové hmotnosti 150 kg, včetně sportovního padáku, b) 500 000 Kč do maximální vzletové hmotnosti 300 kg, c) 1 000 000 Kč do maximální vzletové hmotnosti 450 kg. (4) Rozsah a podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem letadla podle odstavců 1 až 3 se použijí, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie13a) jinak. (5) V případě že jsou letadla s maximální vzletovou hmotností 2 700 kg nebo nižší, na která se vztahuje úprava přímo použitelného předpisu Evropské unie13a), užívána k neobchodním účelům, je limit pojistného plnění ve vztahu k cestujícím minimálně 100 000 zvláštních práv čerpání podle definice Mezinárodního měnového fondu na jednoho cestujícího. § 31a Údaje předávané za účelem statistického zjišťování (k § 98a odst. 3 zákona) Seznam údajů předávaných za účelem statistického zjišťování Ministerstvu dopravy, seznam údajů o odbavených cestujících předávaných poskytovatelem odbavovacích služeb provozovateli letiště a jejich strukturu stanoví příloha č. 18 k této vyhlášce. § 32 Přechodné ustanovení Právnická nebo fyzická osoba, v jejíž prospěch byl vyhlášen zákaz nebo omezení letecké činnosti ve vzdušném prostoru, požádá nejpozději ve lhůtě dvou let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky o vyhlášení zákazu nebo omezení letecké činnosti ve vzdušném prostoru podle této vyhlášky. Nepožádá-li právnická nebo fyzická osoba o vyhlášení zákazu nebo omezení ve stanovené lhůtě, dosavadní zákaz nebo omezení letecké činnosti ve vzdušném prostoru zaniká. § 33 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Říman v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. A. LETADLOVÉ ČÁSTI A ZAŘÍZENÍ A LETECKÁ POZEMNÍ ZAŘÍZENÍ, KTERÉ MOHOU BÝT POUŽITY V CIVILNÍM LETECTVÍ, JEN POKUD BYLA ÚŘADEM SCHVÁLENA NEBO UZNÁNA JEJICH ZPŮSOBILOST K POUŽITÍ V CIVILNÍM LETECTVÍ 1. Letadlové části a zařízení, pro něž Úřad schválil nebo uznal normy minimální požadované výkonnosti jako podklad pro schválení jejich způsobilosti pro univerzální cílové použití (tj. jejich použití není omezeno na konkrétní schválený typ letadla nebo jeho součásti),: 1.1 přístroje pro kontrolu letu: tlakové výškoměry, radiovýškoměry, rychloměry, machmetry, variometry, relativní sklonoměry, zatáčkoměry, akcelerometry, umělé horizonty, směrové setrvačníky 1.2 přístroje pro kontrolu pohonné jednotky: tlakoměry, teploměry, palivoměry, spotřeboměry, otáčkoměry 1.3 pomocné energetické jednotky (APU) 1.4 systémy automatického a poloautomatického řízení: autopiloty, povelové systémy 1.5 komunikační vybavení: VKV a KV palubní radiostanice, systémy SELCAL, přepínací skříňky audiosignálů, zesilovače, mikrofony, náhlavní soupravy, zapisovače hlasů v pilotní kabině, zařízení pro akustickou lokalizaci pod vodou 1.6 navigační vybavení: magnetické kompasy, radiokompasy, VKV navigační přijímače VOR a ILS LOC/GS, přijímače signálů traťových návěstidel, víceúčelové elektronické displeje, přijímače systému družicové navigace GPS, systémy prostorové navigace RNAV, protisrážkové systémy (TCAS), odpovídače SSR, měřiče vzdálenosti (DME), palubní hodiny, meteorologické radarové systémy 1.7 nouzové vybavení: záchranné plovací vesty, záchranné padáky, záchranné čluny, kyslíkové masky pro cestující, ochranné dýchací vybavení (PBE), tísňové vysílače polohy (ELT), evakuační skluzy 1.8 indikační a záznamová zařízení: zapisovače letových údajů, přístroje varování před pádem 1.9 letadlová světla: polohová, protisrážková 1.10 vnitřní vybavení: sedadla, lůžka, bezpečnostní pásy, ramenní postroje, kontejnery, palety a sítě 1.11 elektrická soustava: alternátory, dynama, dynamospouštěče, letecké baterie, statické měniče 1.12 soustava přistávacího zařízení: kola s brzdami, pneumatiky, lyže, plováky 1.13 klimatizační soustava: spalovací hořáky 1.14 protipožární soustava: detektory kouře a požáru, přenosné hasicí přístroje 1.15 palivová soustava: hadice, filtry 1.16 kyslíková soustava: kyslíkové masky posádky, regulátory kyslíku 2. Letadlové části a zařízení schvalované pro použití na konkrétním typu letadla nebo jeho součásti, které budou nebo mohou být vyráběny jako výměnné nebo modifikační části pro zástavby na schváleném typu letadla nebo jeho součásti a jejichž způsobilost je ověřována v rámci těchto soustav: 2.1 palivové soustavy 2.2 elektrické soustavy 2.3 hydraulické soustavy 2.4 klimatizační soustavy 2.5 soustavy řízení 2.6 odmrazovací soustavy 2.7 kyslíkové soustavy 2.8 pneumatické soustavy 2.9 vodovodní a odpadní soustavy 2.10 soustavy osvětlení kabiny 2.11 indikační a záznamové soustavy 2.12 soustavy draku 2.13 soustavy pohonné jednotky 2.14 olejové soustavy 2.15 soustavy přistávacího zařízení 3. Letecká pozemní zařízení 3.1 Zdroje energií pro letadla (elektrické, hydraulické a pneumatické). 3.2 Letové trenažéry a simulátory. B. LETADLOVÉ ČÁSTI A ZAŘÍZENÍ A LETECKÁ POZEMNÍ ZAŘÍZENÍ, JEJICHŽ VÝVOJ, PROJEKTOVÁNÍ, VÝROBU, ZKOUŠKY, INSTALACI, ÚDRŽBU, OPRAVY, MODIFIKACE A KONSTRUKČNÍ ZMĚNY MŮŽE PROVÁDĚT PRÁVNICKÁ NEBO FYZICKÁ OSOBA, KTERÁ MÁ K TÉTO ČINNOSTI OPRÁVNĚNÍ Letadlové části a zařízeníLetadlové části a zařízení a letecká pozemní zařízeníletecká pozemní zařízení z části A. a další letadlové části a zařízeníletadlové části a zařízení tvořící základní stavební díly letadla nebo jeho součástí, jejichž způsobilost je schvalována v rámci schvalování typu letadla nebo jeho součástí,: 1.1 trup 1.2 křídlo 1.3 ocasní plochy 1.4 motorové gondoly a pylony 1.5 soustava řízení kormidel 1.6 mechanizace křídla 1.7 přistávací zařízení 1.8 skříň motoru 1.9 reduktor motoru vrtulníku 1.10 skříň pohonů 1.11 kompresor motoru 1.12 turbína motoru 1.13 klikový mechanizmus motoru 1.14 list vrtule 1.15 náboj vrtule 1.16 systém ovládání vrtule 1.17 žárové části motoru 1.18 koše a závěsy balonů 1.19 gondoly vzducholodí 1.20 topná zařízení a palivové láhve horkovzdušných balonů a vzducholodí Příloha č. 2 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Údaje obsažené ve zprávě o hlukové situaci na letišti a v jejím doplnění Údaje obsažené ve zprávě o hlukové situaci na letišti: 1. Základní údaje o letišti včetně údajů o jeho velikosti, umístění, okolí a cílech na úseku životního prostředí. 2. Provozní údaje o letišti včetně údajů o a. rozsahu letecké dopravy, b. využití dráhového systému, c. skladbě letecké dopravy. 3. Popis zavedených i zamýšlených opatření ke snížení hluku z letadel a jejich dopadu a podílu na hlukové situaci členěné podle toho, zda se jedná o a. snížení hluku u zdroje (popis zahrnuje údaje o letadlech využívajících letiště, jejich očekávaných technologických vylepšeních či jejich obnovení), b. opatření související s územním plánováním a využitím území na letišti, která mají vést ke snížení hluku na letišti, a realizované či zamýšlené činnosti, které by mohly vést ke zvýšení hluku na letišti, c. provozní opatření vedoucí ke snížení hluku neomezující kapacitu letiště (popis zahrnuje používání přednostních rozjezdových a přistávacích drah), d. provozní omezení (popis zahrnuje realizovaná plošná provozní omezení, provozní omezení zaměřená na konkrétní letadla a částečná provozní omezení rozlišující opatření realizovaná ve dne a v noci), e. zavedené ekonomické nástroje (např. letištní poplatky za hluk). 4. Informace o hlukové situaci na letišti včetně jejího vývoje za hodnocené období zahrnující a. podrobné informace o hlukových konturách za hodnocené období, vyjádřené pomocí i. hlukových ukazatelů definovaných a vypočítaných v souladu s vyhláškou o hlukovém mapování25), ii. hlukových ukazatelů definovaných a vypočítaných v souladu s nařízením vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací26). 5. Věcné shrnutí – porovnání a vyhodnocení. Údaje obsažené v doplnění zprávy o hlukové situaci na letišti: 1. Odhad počtu osob ovlivněných hlukem z letadel za předcházející 2 kalendářní roky provedený v souladu s vyhláškou o hlukovém mapování25). 2. Prognóza vývoje bez zavedení nových opatření zahrnující a. popis plánovaného rozvoje letiště, včetně předpokládaného nárůstu pohybu letadel a počtu cestujících, a popis dopadu plánovaného rozvoje letiště na hlukovou situaci na letišti, b. přínosy vyplývající z rozšiřování kapacity letiště v rámci širší letecké sítě daného regionu, c. popis dopadu na hlukovou situaci bez dalších opatření a popis těch opatření, která jsou již naplánována ke snížení dopadu hluku ve stejném období, d. prognózu vývoje hlukových kontur, včetně odhadu počtu osob, které budou pravděpodobně ovlivněny hlukem z letadel, e. zhodnocení následků a případných nákladů v případě nepřijetí opatření ke snížení hluku, pokud se očekává jeho zvýšení. 3. Posouzení dodatečných opatření zahrnující a. nástin možných dodatečných opatření a uvedení hlavních důvodů pro jejich výběr, včetně i. popisu opatření zvolených pro další analýzu a informace o výsledku analýzy nákladové efektivnosti, zejména o nákladech na zavedení těchto opatření, ii. odhadovaného počtu osob majících z uvedených opatření užitek, iii. harmonogramu těchto opatření, iv. přehledu jednotlivých opatření z hlediska jejich celkové účinnosti, b. přehled dopadů z hlediska životního prostředí a hospodářské soutěže, jež mohou navrhovaná opatření mít na další letiště, provozovatele a další zúčastněné osoby, c. důvody pro volbu upřednostňované varianty, d. věcné shrnutí. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. TECHNICKÉ A PROVOZNÍ PODMÍNKY JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ LETIŠŤ A. Neveřejné vnitrostátní letiště Provozní doba není určena. Použití letiště se povoluje stanovenému okruhu uživatelů. Ostatní uživatelé mohou použít letiště pouze se souhlasem jeho provozovatele, který může stanovit minimální dobu pro předložení požadavku, ale ne více než 24 hodin před plánovaným časem letu. Ve vyžádané a schválené provozní době je povinen provozovatel letiště zajistit: 1.1 letištní službu řízení letového provozu nebo letištní letovou informační službu v českém jazyce a pohotovostní službu známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ), 1.2 provoz stanoviště letových provozních služeb (ATS) poskytujícího tyto služby minimálně v rozsahu letištní letové informační služby (AFIS), a) je-li letiště schváleno pro lety podle přístrojů, b) je-li na letišti provozována pravidelná obchodní letecká dopravaobchodní letecká doprava, nebo c) přesáhl-li průměrný roční provoz na neřízeném letišti za poslední 3 kalendářní roky hodnotu 40 tisíc pohybů (vzletů a přistání), nebo 1.3 poskytování informací známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ) jiným způsobem v českém jazyce. 2. služební místnost pro navigační přípravu posádek letadel vybavenou Leteckou informační příručkou, leteckými oběžníky, leteckou mapou ICAO (měřítko 1 : 500 000) přístupným telefonem s provolbou po území ČR a sanitárním zařízením. B. Veřejné vnitrostátní letiště Provozní doba musí být stanovena a publikována prostřednictvím letecké informační služby a musí splňovat tyto požadavky: v období 15. 4. - 15. 10. minimálně 7 hodin každou sobotu, neděli a svátky, mimo tyto dny a publikovanou dobu na vyžádání. Provozovatel letiště může stanovit minimální dobu pro předložení požadavku, ale ne více než 24 hodin před plánovaným časem letu. V provozní době (publikované nebo vyžádané) je povinen provozovatel letiště zajistit: 1.1 letištní službu řízení letového provozu nebo letištní letovou informační službu v českém jazyce a pohotovostní službu známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ), 1.2 provoz stanoviště letových provozních služeb (ATS) poskytujícího tyto služby minimálně v rozsahu letištní letové informační služby (AFIS), a) je-li letiště schváleno pro lety podle přístrojů, b) je-li na letišti provozována pravidelná obchodní letecká dopravaobchodní letecká doprava, nebo c) přesáhl-li průměrný roční provoz na neřízeném letišti za poslední 3 kalendářní roky hodnotu 40 tisíc pohybů (vzletů a přistání), nebo 1.3 poskytování informací známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ) jiným způsobem v českém jazyce. 2. služební místnost pro navigační přípravu posádek letadel vybavenou Leteckou informační příručkou ČR, leteckými oběžníky a leteckou mapou ICAO (měřítko 1 : 500 000), 3. veřejně přístupný prostor pro cestující a posádku, 4. veřejné sanitární zařízení, 5. veřejně přístupné parkoviště automobilů, 6. plnění letadel leteckými pohonnými hmotami a oleji, 7. poskytnutí prostředků na běžné ošetření letadel (alespoň pro omytí skel, dohuštění pneumatik), 8. parkování letadel na určeném místě, včetně poskytnutí prostředků pro kotvení letadel, 9. zprostředkování dalších služeb na vyžádání (občerstvení, ubytování, nezbytnou dopravu, lékařskou pomoc apod.), 10. informaci o okolních letištích poskytujících větší rozsah služeb (letecké pohonné hmoty, oleje, ostatní provozní služby, opravy letadel atd.). C. Neveřejné mezinárodní letiště Provozní doba není určena. Použití letiště se povoluje stanovenému okruhu uživatelů. Ostatní uživatelé mohou použít letiště pouze se souhlasem jeho provozovatele, který může stanovit minimální dobu pro předložení požadavku, ale ne více než 24 hodin před plánovaným časem letu. Ve vyžádané a schválené provozní době je povinen provozovatel letiště zajistit: 1.1 letištní službu řízení letového provozu nebo letištní letovou informační službu v českém a anglickém jazyce a pohotovostní službu známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ), 1.2 provoz stanoviště letových provozních služeb (ATS) poskytujícího tyto služby minimálně v rozsahu letištní letové informační služby (AFIS), a) je-li letiště schváleno pro lety podle přístrojů, b) je-li na letišti provozována pravidelná obchodní letecká dopravaobchodní letecká doprava, nebo c) přesáhl-li průměrný roční provoz na neřízeném letišti za poslední 3 kalendářní roky hodnotu 40 tisíc pohybů (vzletů a přistání), nebo 1.3 poskytování informací známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ) jiným způsobem v českém jazyce. 2. vybavení, kterým je zajištěno splnění bezpečnostních podmínek pro mezinárodní letiště stanovených zákonem o ochraně státních hranic, 3. služební místnost pro navigační přípravu posádek letadel vybavenou Leteckou informační příručkou ČR, leteckými oběžníky, leteckou mapou ICAO (měřítko 1 : 500 000) telefonem s mezinárodní provolbou a sanitárním zařízením. D. Veřejné mezinárodní letiště Provozní doba musí být stanovena a publikována prostřednictvím letecké informační služby a musí splňovat tyto požadavky: v období 15. 4. - 15. 10. denně minimálně 7 hodin, minimální konec provozní doby v 16.00 hodin místního času. V ostatních obdobích každou sobotu, neděli a svátky, mimo tyto dny a publikovanou dobu na vyžádání. Provozovatel letiště může stanovit minimální dobu pro předložení požadavku, ale ne více než 48 hodin před plánovaným časem letu. V provozní době (publikované nebo vyžádané) je povinen provozovatel letiště zajistit: 1.1 letištní službu řízení letového provozu nebo letištní letovou informační službu v českém a anglickém jazyce a pohotovostní službu známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ), 1.2 provoz stanoviště letových provozních služeb (ATS) poskytujícího tyto služby minimálně v rozsahu letištní letové informační služby (AFIS), a) je-li letiště schváleno pro lety podle přístrojů, b) je-li na letišti provozována pravidelná obchodní letecká dopravaobchodní letecká doprava, nebo c) přesáhl-li průměrný roční provoz na neřízeném letišti za poslední 3 kalendářní roky hodnotu 40 tisíc pohybů (vzletů a přistání), nebo 1.3 poskytování informací známému provozu na letišti a v jeho letištní provozní zóně (ATZ) jiným způsobem v českém jazyce. 2. vybavení, kterým je zajištěno splnění bezpečnostních podmínek pro mezinárodní letiště stanovených zákonem o ochraně státních hranic, 3. služební místnost pro navigační přípravu posádek letadel vybavenou Leteckou informační příručkou ČR, leteckými oběžníky, leteckou mapou ICAO (měřítko 1 : 500 000), 4. veřejně přístupný prostor pro cestující a posádku, 5. veřejné sanitární zařízení, 6. veřejně přístupné parkoviště automobilů, 7. plnění letadel leteckými pohonnými hmotami a oleji, 8. vybavení pro poskytování předletového ošetření letadel, 9. hangárování nebo alespoň parkování a střežení letadel na určeném místě, včetně prostředků pro kotvení letadel, 10. ubytování nebo alespoň zprostředkování dalších služeb (občerstvení, ubytování, doprava, lékařská pomoc apod.), 11. informace o dalších službách v okolí, které nejsou přímo letištěm poskytovány (letecké pohonné hmoty, oleje, ostatní provozní hmoty, opravy letadel, ubytování hotelového typu, stravování v restauracích, veřejná doprava atd.). Poznámka: 1. Výše uvedený rozsah služeb zajišťovaných v provozní době letiště je nutno považovat za minimální. Provozovatel letiště s ohledem na intenzitu a druh provozu přizpůsobí vybavenost, kapacitu a rozsah služeb. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ SLUŽEB A ČINNOSTÍ, KTERÝMI SE ZAJIŠŤUJE JEJICH POSKYTOVÁNÍ Technické odbavení letadla (odbavení letadla na provozní ploše) 1. nakládka a vykládka letadla, včetně poskytnutí a provozování vhodných prostředků, 2. doprava posádky a cestujících mezi letadlem a terminálem, 3. doprava zavazadel mezi letadlem a terminálem, 4. komunikace mezi letadlem a vnějšími dodavateli služeb, 5. poskytování a provozování vhodných zařízení pro start motorů letadel, 6. poskytování a provozování vhodných zařízení pro pohyb letadel při příletu a odletu (tažení a tlačení letadla), 7. vnější a vnitřní čištění letadla, 8. služby vztahující se k toaletám a vodě, 9. vybavení kabiny vhodnými hygienickými potřebami a jejich skladování, 10. odstraňování sněhu a ledu, odledování letadla, 11. odbavení cestujících a jejich zavazadel, 12. odbavování cestujících jakéhokoliv druhu při příletu, odletu, přesunu nebo tranzitu, včetně kontroly cestovních dokladů. 13. registrace zavazadel a jejich přeprava do oblasti třídění, 14. manipulace se zavazadly v oblasti třídění, při přípravě k odletu, při nakládce a vykládce ze zařízení navrženého pro manipulace s nimi z letadla do oblasti třídění a naopak, 15. doprava zavazadel z oblasti třídění do oblasti výdeje, 16. odbavení nákladu a pošty, 17. fyzické manipulace spojené s vývozem, dovozem nebo transferem, 18. odbavení příslušných dokladů a celní postupy, 19. realizace bezpečnostních postupů dohodnutých mezi stranami nebo vyžádaných okolnostmi, 20. fyzické odbavení RFS kamionů jako náhradní letecké dopravy v dovozu a vývozu, 21. zásobování letadla potravinami a nápoji, 22. nákup surovin za účelem výroby občerstvení na paluby letadel, 23. skladování potravin a nápojů, 24. výroba občerstvení na paluby letadel, 25. nákup hotových výrobků za účelem zásobování letadel potravinami, 26. skladování hotových výrobků, 27. kompletace občerstvení, 28. skladování kompletovaného občerstvení, 29. expedice, 30. transport, nakládka a vykládka, 31. likvidace odpadů spojených s uvedenou činností, 32. manipulace s leteckými pohonnými hmotami a oleji, 33. organizace a provádění operací čerpání a vyčerpávání leteckých pohonných hmot, 34. transport leteckých pohonných hmot z oblasti stáčiště k letadlu a zpět, 35. skladování leteckých pohonných hmot, 36. skladování a manipulace s oleji a ostatními technickými kapalinami. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Osnova letištní příručky (k § 34a odst. 4 zákona) I. Úvod II. Změny a opravy III. Kontrolní seznam stran IV. Rozdělovník V. Obsah VI. Zkratky a symboly VII. Definice VIII. Textová část letištní příručky dle následujících bodů: 1. Všeobecné údaje 1.1 Účel letištní příručky 1.2 Právní požadavek na provedení osvědčování letiště 1.3 Prohlášení o používání letišť dle Úmluvy o mezinárodním civilním letectvícivilním letectví 1.4 Systém dostupných leteckých informací a postupy pro jejich vyhlašování včetně jmen, příjmení, funkcí a telefonních čísel kontaktních osob, obsah a rozsah předávaných leteckých informací 1.5 Systém zaznamenávaní pohybů letadel 1.6 Povinnosti provozovatele letiště 2. Mapové podklady letiště 2.1 Aktuální plán letiště se zákresem hlavních letištních zařízení určených pro provoz letadel v měřítku 1:5 000 2.2 Aktuální plán letiště se zákresem hranic letiště v měřítku 1:5 000 2.3 Situace letiště ve vztahu k okolním obcímobcím se zákresem letištních zařízení a vybavení, která jsou umístěna vně hranic letiště 3. Údaje o letišti uvedené v letecké informační příručce (AIP) 4. Provozní a bezpečnostní postupy 4.1 Hlášení informací vztahujících se k letišti Postupy hlášení jakýchkoli změn informací o letišti uvedených v letecké informační příručce (AIP) a postupy, jak vyžadovat vydání oznámení, rozšiřované telekomunikačními prostředky, obsahující informace o zřízení, stavu nebo změně kteréhokoliv leteckého zařízení, služby nebo postupů nebo o nebezpečí, jejichž včasná znalost je nezbytná pro pracovníky, kteří se zabývají letovým provozem (NOTAM), včetně 4.1.1 postupů hlášení jakýchkoli změn Úřadu a systém nepřetržitého zaznamenávání hlášení změn, 4.1.2 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za oznamování změn a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné, 4.1.3 adresy a telefonního čísla poskytnuté Úřadem pro oznamování změn. 4.2 Přístup na pohybovou plochu letiště Postupy, které jsou vytvořeny a prováděny v souladu s bezpečnostním programem ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činyprotiprávními činy provozovatele letiště k zajištění bezpečnosti leteckého provozu a k zabránění neoprávněného vniknutí osob, vozidel, zvířat nebo jiných předmětů na pohybovou plochu letiště, včetně 4.2.1 povinností provozovatele letiště, provozovatelů letadel, provozovatelů letištních služeb se stálým sídlem na letišti, ostrahy letiště, 4.2.2 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za kontrolu přístupu na letiště a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné. 4.3 Letištní pohotovostní plán Popis letištního pohotovostního plánu pro mimořádné události na letišti, včetně 4.3.1 plánů pro činnost při mimořádných událostech na letišti a v jeho blízkém okolí včetně leteckých nehodleteckých nehod, závad a nouzových stavů letadla během letu, požárů letištních zařízení, protiprávních činůprotiprávních činů, ekologických havárií a všech nestandardních situací, majících charakter mimořádné události podle zvláštního právního předpisu15), 4.3.2 popisu postupů nácviku a testování zařízení a vybavení, které má být použito v krizových situacích16), včetně četnosti takových testů, 4.3.3 popisu zkušebního nácviku postupů v mimořádných situacích, včetně četnosti takových nácviků, 4.3.4 seznamu dotčených právnických i fyzických osob na letišti i mimo ně, které vykonávají činnosti související s provozem letiště, jejich telefonních a faxových čísel, adres elektronické pošty, adres Společnosti pro letecké telekomunikační a informační služby (SITA), případně jejich přidělených radiových frekvencí v rámci integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému, 4.3.5 zřízení letištního řídícího štábu za účelem organizace dílčích cvičení mimořádných událostí, 4.3.6 určení osoby odpovědné za vedení zásahu přímo na místě mimořádné události, 4.3.7 seznamu organizací působících na letišti, kontaktních osob a telefonních čísel, na kterých jsou nepřetržitě dostupné. 4.4 Záchranná a požární služba Popis zařízení, vybavení, postupů a personálního zajištění požadavků záchranné a požární služby, včetně jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za tyto služby na letišti. 4.5 Kontrola pohybové plochy letiště a překážkových rovin provozovatelem letiště Popis kontrol pohybové plochy letiště a překážkových rovin včetně 4.5.1 postupů pro nepřetržité provádění kontrol, zahrnující měření koeficientu tření a vrstvy pokrytí na drahách a pojezdových drahách, 4.5.2 postupů a prostředků komunikace se službou řízení letového provozu v průběhu provádění kontrol, 4.5.3 postupů vedení inspekčního deníku a místo jeho uložení, 4.5.4 četnosti provádění kontrol, 4.5.5 seznamu kontrolovaných položek, 4.5.6 postupů hlášení výsledků kontrol a činností vedoucích k odstranění nedostatků a zajištění nápravy, 4.5.7 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za provádění kontrol a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné. 4.6 Vizuální navigační prostředky a letištní elektrické systémy Popis postupů pro kontrolu a údržbu návěstidel, znaků, značek a letištních elektrických systémů, včetně 4.6.1 postupů pro nepřetržité provádění kontrol a seznamu kontrolovaných položek, 4.6.2 postupů zaznamenávání výsledků kontrol a činností vedoucích k odstranění nedostatků a zajištění nápravy, 4.6.3 postupů pravidelné a mimořádné údržby, 4.6.4 postupů údržby náhradních zdrojů elektrické energie a postupů při částečném nebo úplném selhání systému zásobování letiště elektrickou energií, 4.6.5 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za kontrolu a údržbu vizuálních navigačních prostředků a letištních elektrických systémů a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné. 4.7 Údržba pohybové plochy letiště Popis uspořádání a postupy údržby pohybové plochy letiště, včetně 4.7.1 postupů údržby pohybové plochy se zpevněným povrchem, 4.7.2 postupů údržby pohybové plochy s nezpevněným povrchem, 4.7.3 postupů údržby postranních pásů drah a pojezdových drah, 4.7.4 postupů údržby odvodnění letiště a letištní kanalizace. 4.8 Bezpečnost provozu při provádění údržby a stavebních prací na letišti Popis postupů plánování a provádění stavebních a údržbových prací (BOZP), včetně prací krátkodobých, na pohybové ploše letiště nebo v její blízkosti, které mohou zasáhnout do překážkových rovin, včetně 4.8.1 postupů komunikace se službou řízení letového provozu v průběhu provádění údržby nebo stavebních prací, 4.8.2 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za plánování a provádění prací a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné, 4.8.3 seznamu právnických i fyzických osob působících na letišti, které vykonávají činnosti související s provozem letiště a mohou být přímo dotčeny prováděnými pracemi, a telefonní čísla kontaktních osob, na kterých jsou nepřetržitě dostupné, 4.8.4 seznamu právnických i fyzických osob, kterým mají být plánované práce na letišti oznamovány. 4.9 Řízení provozu na odbavovací ploše Popis postupů řízení provozu na odbavovací ploše, včetně 4.9.1 postupů vzájemné koordinace mezi službou řízení letového provozu a stanovištěm řízení provozu na odbavovací ploše, 4.9.2 postupů pro přidělování míst pro stání letadel, 4.9.3 postupů pro vytlačování letadel a spouštění motorů, 4.9.4 organizace řazení letadel, 4.9.5 služeb vozidel pro navádění letadel na nebo ze stání (FOLLOW ME). 4.10 Řízení bezpečnosti provozu na odbavovací ploše Postupy pro zajištění bezpečnosti na odbavovací ploše, včetně 4.10.1 ochrany proti účinkům proudění za motory letadel, 4.10.2 dodržování bezpečnostních postupů při doplňování paliva do letadel, 4.10.3 úklidových prací na odbavovací ploše, 4.10.4 odstraňování sněhu a ledu z odbavovací plochy, 4.10.5 postupů při hlášení mimořádných událostí na odbavovací ploše, 4.10.6 kontroly a zajištění dodržování zásad bezpečnosti práce. 4.11 Kontrola vozidel a mechanizačních prostředků na provozní části letiště Postup kontroly vozidel a mechanizačních prostředků na pohybové ploše letiště nebo v její blízkosti, včetně 4.11.1 příslušných pravidel provozu a kontroly jejich dodržování, 4.11.2 způsobu vydávání oprávnění k řízení vozidel a mechanizačních prostředků, 4.11.3 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za kontrolu vozidel a mechanizačních prostředků a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné. 4.12 Kontrola omezení nebezpečí střetu se zvěří a ptactvem na pohybové ploše letiště nebo v její blízkosti Postupy k omezení nebezpečí střetu se zvěří a ptactvem na pohybové ploše letiště nebo v její blízkosti, včetně 4.12.1 způsobu vyhodnocování nebezpečí, 4.12.2 zavedení programů pro omezení nebezpečí střetu se zvěří a ptactvem, 4.12.3 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za kontrolu omezení nebezpečí střetu se zvěří a ptactvem a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné. 4.13 Kontrola překážek Postupy pro 4.13.1 monitorování překážkových rovin a zpracování mapy typu A, 4.13.2 kontrolu překážek provozovatelem letiště, 4.13.3 monitorování výšky staveb nebo budov nacházejících se v blízkosti překážkových rovin, 4.13.4 kontrolu nové výstavby v okolí letiště, 4.13.5 informování Úřadu o povaze a poloze překážek a o vzniku nových či odstranění stávajících překážek tak, aby mohla být přijata nezbytná opatření, včetně předání podkladů k publikaci Leteckou informační službou. 4.14 Odstraňování letadel neschopných pohybu Postupy pro odstraňování letadel neschopných pohybu z pohybové plochy nebo z její blízkosti, včetně 4.14.1 povinností provozovatele letiště a držitele osvědčení o zápisu letadla do rejstříku nebo jeho zástupce, 4.14.2 postupu informování držitele osvědčení o zápisu letadla do rejstříku nebo jeho zástupce, 4.14.3 postupu udržování kontaktu se stanovištěm řízení letového provozu, 4.14.4 způsobu nasazení vyprošťovací techniky, prostředků a personálního zajištění pro odstranění letadla neschopného pohybu, včetně seznamů dostupné vyprošťovací techniky a prostředků s určením největšího možného typu letadla, jež jsou tyto prostředky schopné odstranit, 4.14.5 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za provedení odtažení letadla neschopného pohybu a jejich telefonní čísla. 4.15 Manipulace s nebezpečnými látkami Postupy pro bezpečnou manipulaci a uskladnění nebezpečných látek na letišti, včetně 4.15.1 postupů manipulace s nebezpečnými látkami na zvláštních plochách na letišti, určených pro skladování hořlavých látek a jakýchkoli jiných nebezpečných látek, 4.15.2 postupů pro skladování a manipulaci s nebezpečnými látkami, 4.15.3 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za manipulaci s nebezpečnými látkami a jejich telefonní čísla. 4.16 Postupy při provozu za nízké dohlednosti Podrobnosti postupů, které mají být zavedeny pro provoz při nízké dohlednosti. 4.17 Ochrana radionavigačních a světelných zařízení Postupy ochrany okolí radionavigačních a světelných zařízení umístěných na letišti a zajištění jejich provozuschopnosti, včetně 4.17.1 kontroly činností v okolí radionavigačních a světelných zařízení, 4.17.2 popisu pozemní údržby v okolí radionavigačních a světelných zařízení, 4.17.3 umístění a doplňování výstražných znaků, upozorňujících na nebezpečné mikrovlnné záření v okolí radionavigačních zařízení, 4.17.4 jmen, příjmení a funkcí osob odpovědných za ochranu radionavigačních prostředků a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné. 5. Správa letiště a systém řízení bezpečnosti provozu letiště 5.1 Správa letiště Popis správy letiště, včetně 5.1.1 schématu organizační struktury letiště znázorňujícího jména a funkce klíčového personálu a stanovení jejich odpovědnosti, 5.1.2 jmen, příjmení a funkcí osob, které mají celkovou odpovědnost za bezpečnost na letišti a jejich telefonní čísla, na kterých jsou nepřetržitě dostupné, 5.1.3 letištních výborů. 5.2 Systém řízení bezpečnosti provozu letiště Za účelem zajištění dodržování všech provozně-bezpečnostních požadavků a zlepšování bezpečnosti na letišti se zavádí systém řízení provozní bezpečnosti letiště. Součástí systému řízení bezpečnosti provozu letiště je zejména 5.2.1 bezpečnostní politika vztahující se v co největší míře k procesu řízení bezpečnosti provozu letiště a její vztah k provozu a procesu údržby, 5.2.2 struktura nebo organizace systému řízení bezpečnosti zahrnující počet pracovníků a stanovení individuální a skupinové odpovědnosti za problematiku bezpečnosti, 5.2.3 strategie a plánování systému řízení bezpečnosti, jako např. způsob dosažení bezpečnostních cílů, vymezování priorit při zavádění bezpečnostních opatření a zajištění funkčního systému pro snižování rizik na co nejnižší možnou úroveň s neustálým ohledem na požadavky leteckých předpisů, 5.2.4 zavedení systému řízení bezpečnosti, včetně vybavení, metod a postupů pro efektivní předávání informací týkajících se bezpečnosti a prosazování bezpečnostních požadavků, 5.2.5 způsob jeho zavádění do takových oblastí, které vyžadují vyšší míru integrity systému řízení bezpečnosti (program bezpečnostních opatření), 5.2.6 opatření týkající se podpory bezpečnosti a prevence nehod a systém kontroly rizik zahrnující analýzu a postupy v případech havárií, nehod, problémů, defektů, chyb, nedostatků a selhání, a průběžné monitorování bezpečnosti, 5.2.7 vnitřní audit bezpečnosti a revizní systém specifikující systémy a programy pro řízení kvality bezpečnosti, 5.2.8 systém dokumentace všech letištních zařízení, které mají vztah k bezpečnosti, stejně jako záznamy o provozu a údržbě letiště a letištních zařízení, včetně informací o projektech a stavbách vozovek pro letadla a letištního osvětlení; tento systém by měl umožňovat snadné vyhledávání záznamů, včetně schémat, 5.2.9 výcvik a způsobilost personálu, včetně posuzování a vyhodnocování přiměřenosti úrovně prováděného výcviku a jeho kvality vzhledem k povinnostem na zajištění bezpečnosti, a metodika pro přezkušování způsobilosti personálu, 5.2.10 zahrnutí a prosazování bezpečnostních klauzulí ve smlouvách týkajících se stavebních prací na letišti. 5.3 Odchylky od leteckých předpisů IX. Přílohy X. Dodatky Příloha č. 8 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Průkaz inspektora Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (k § 55a odst. 6 zákona) Průkaz inspektora Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehodleteckých nehod je vyroben z papírové karty o rozměrech 99 x 68 mm zatavené do průhledné laminační fólie o rozměrech 105 x 74 mm. Lícová strana služebního průkazu má vlevo nahoře umístěn velký státní znak. Vedle velkého státního znaku je nápis „Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehodleteckých nehod“ a pod ním text „Průkaz inspektora“. Vpravo nahoře je umístěno logo Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehodleteckých nehod. V levé části je umístěna fotografie vyhovující požadavkům na technické provedení fotografie pro vydání občanského průkazu.16) Napravo od fotografie je uveden titul, jméno, popřípadě jména, a příjmení, číslo průkazu a datum jeho vydání. Na rubové straně je v horní části napravo uvedeno „Česká republika“. Rubová strana dále obsahuje informaci o zákonném zmocnění inspektora k jeho činnostem a podpis ředitele Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehodleteckých nehod. Vzor průkazu inspektora: Lícová strana 16kB Rubová strana: 21kB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. SAFA Standardní zpráva 338kB Příloha č. 10 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Vzor protokolu podle § 91a odst. 3 zákona 730kB Vzor zprávy podle § 91a odst. 4 zákona 1MB Příloha č. 14 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Rozsah údajů uchovávaných v databázi (K § 51a odst. 11 zákona) A. Údaje o terénu\| získávání ---\|--- Oblast pokrytí\| povinné Identifikace původce dat\| povinné Identifikace zdroje dat\| povinné Způsob získání\| povinné Rozteč bodů\| povinné Horizontální referenční systém\| povinné Horizontální rozlišení\| povinné Horizontální přesnost\| povinné Horizontální úroveň spolehlivosti\| povinné Horizontální poloha\| povinné Výška nad mořem\| povinné Vztažná výška nad mořem\| povinné Vertikální referenční systém\| povinné Vertikální rozlišení\| povinné Vertikální přesnost\| povinné Vertikální úroveň spolehlivosti\| povinné Typ plochy\| volitelné Zaznamenaná plocha\| povinné Úroveň proniknutí\| volitelné Známé odchylky\| volitelné Integrita\| povinné Označení data a času\| povinné Použitá měřicí jednotka\| povinné B. Údaje o překážkách\| získávání Oblast pokrytí\| povinné Identifikace původce dat\| povinné Identifikace zdroje dat\| povinné Identifikace překážky\| povinné Horizontální přesnost\| povinné Horizontální úroveň spolehlivosti\| povinné Horizontální poloha\| povinné Horizontální rozlišení\| povinné Horizontální rozsah\| povinné Horizontální referenční systém\| povinné Výška nad mořem\| povinné Výška nad zemí\| volitelné Vertikální přesnost\| povinné Vertikální úroveň spolehlivosti\| povinné Vertikální rozlišení\| povinné Vertikální referenční systém\| povinné Druh překážky\| povinné Geometrický druh\| povinné Integrita\| povinné Označení data a času\| povinné Použitá měřicí jednotka\| povinné Provoz\| volitelné Účinnost\| volitelné Osvětlení\| povinné Značení\| povinné Příloha č. 15 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Vlastnosti údajů o terénu a překážkách (K § 51a odst. 11 zákona) Vlastnosti údajů o terénu \| Území vymezené podle § 16g odst. 4, odst. 6 písm. c) a odst. 7\| Území vymezené podle § 16g odst. 6 písm. a) a b)\| Území vymezené podle § 16g odst. 6 písm. d)\| Území vymezené podle § 16g odst. 8 ---\|---\|---\|---\|--- Rozteč bodů\| nejvíce 3 obloukové vteřiny (přibližně 90 m)\| nejvíce 1 oblouková vteřina (přibližně 30 m)\| nejvíce 0,6 obloukové vteřiny (přibližně 20 m)\| nejvíce 0,3 obloukové vteřiny (přibližně 9 m) Vertikální přesnost\| 0 až 30 m\| 0 až 3 m)\| 0 až 0,5 m\| 0 až 1 m Vertikální rozlišení\| 1 m\| 0,1 m\| 0,01 m\| 0,1 m Horizontální přesnost\| 0 až 50 m\| 0 až 5 m\| 0 až 0,5 m\| 0 až 2,5 m Úroveň spolehlivosti\| 90 % nebo lepší\| 90 % nebo lepší\| 90 % nebo lepší\| 90 % nebo lepší Integrita\| běžná\| význačná\| význačná\| Význačná Četnost předávání\| 1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů\| 1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů\| 1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů\| 1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů ) Údaje o terénu předávané Ministerstvem obrany nemusí dosahovat uvedené přesnosti v oblastech trvalých lesních porostů. Vlastnosti údajů o překážkách \| Území vymezené podle § 16g odst. 4 a odst. 7\| Území vymezené podle § 16g odst. 5 písm. a), b), c), d), e), f) a h)\| Území vymezené podle § 16g odst. 5 písm. g)\| Území vymezené podle § 16g odst. 8 ---\|---\|---\|---\|--- Vertikální přesnost\| 0 až 30 m\| 0 až 3 m\| 0 až 0,5 m\| 0 až 1 m Vertikální rozlišení\| 1 m\| 1 m\| 0,1 m\| 0,1 m Horizontální přesnost\| 0 až 50 m\| 0 až 5 m\| 0 až 0,5 m\| 0 až 2,5 m Úroveň spolehlivosti\| 90 % nebo lepší\| 90 % nebo lepší\| 90 % nebo lepší\| 90 % nebo lepší Integrita\| běžná\| význačná\| význačná\| Význačná Četnost předávání\| 1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů\| 1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů\| 1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů\| 1 ročně, u význačné změny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů Příloha č. 16 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Vzor průkazu odborně způsobilé fyzické osoby, jejímž prostřednictvím je zajišťováno zjišťování příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů Průkaz odborně způsobilé fyzické osoby, jejímž prostřednictvím je zajišťováno zjišťování příčin leteckých nehod, při nichž nedošlo k usmrcení osob, a incidentů, je vyroben z papírové karty o rozměrech 99 x 68 mm zatavené do průhledné laminační fólie o rozměrech 105 x 74 mm. Lícová strana 242kB Rubová strana 239kB Příloha č. 18 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Údaje předávané za účelem statistického zjišťování Ministerstvu dopravy a provozovateli letiště (k § 98a odst. 3 zákona) I. Seznam údajů předávaných jednotlivými subjekty Ministerstvu dopravy A. Provozovatel letiště A. 1 Pro obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu předává provozovatel letiště 1. údaje o počtu pohybů letadel, 2. údaje o počtu nastoupivších cestujících, 3. údaje o počtu vystoupivších cestujících, 4. údaje o počtu nastoupivších a vystoupivších cestujících celkem, 5. údaje o počtu cestujících, kteří dále pokračují letem se stejným číslem, jako měl let, kterým přiletěli, 6. údaje o hmotnosti naloženého nákladu, 7. údaje o hmotnosti vyloženého nákladu, 8. údaje o hmotnosti naloženého a vyloženého nákladu celkem, 9. údaje o hmotnosti naložené pošty, 10. údaje o hmotnosti vyložené pošty, 11. údaje o hmotnosti naložené a vyložené pošty celkem. Provozovatel letiště předává údaje podle bodů 1. a 6. až 11. strukturovaně zvlášť pro - mezinárodní pravidelnou dopravu, - mezinárodní nepravidelnou dopravu, - mezinárodní dopravu celkem, - vnitrostátní pravidelnou a nepravidelnou dopravu, - mezinárodní a vnitrostátní dopravu celkem, - výhradní přepravu nákladu a pošty, - nepravidelné obchodní lety provozované letadly s celkovým počtem sedadel pro cestující nejvýše 30. Provozovatel letiště předává údaje podle bodů 2. až 5. strukturovaně zvlášť pro - mezinárodní pravidelnou dopravu, - mezinárodní nepravidelnou dopravu, - mezinárodní dopravu celkem, - vnitrostátní pravidelnou a nepravidelnou dopravu, - mezinárodní a vnitrostátní dopravu celkem, - nepravidelné obchodní lety provozované letadly s celkovým počtem sedadel pro cestující nejvýše 30. A. 2 Pro jinou než obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu předává provozovatel letiště 1. údaje o počtu pohybů letadel celkem, 2. údaje o počtu nastoupivších cestujících, 3. údaje o počtu vystoupivších cestujících, 4. údaje o počtu nastoupivších a vystoupivších cestujících celkem. A. 3 Provozovatel mezinárodního letiště, které odbavuje nejméně 90 % z celkově přepravovaných cestujících nebo nákladu v České republice, a provozovatel letiště, které odbavuje alespoň 1 milion cestujících nebo 100 tisíc tun nákladu ročně, dále předává 1. údaje o počátečním a konečném místě letu, 2. údaje o počtu přepravených cestujících, 3. údaje o hmotnosti přepraveného nákladu, 4. údaje o hmotnosti přepravené pošty. Provozovatel letiště předává údaje podle bodů 1 až 4 strukturovaně zvlášť pro jednotlivé lety pravidelné mezinárodní obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy a pro jednotlivé lety nepravidelné mezinárodní obchodní letecké dopravyobchodní letecké dopravy. A. 4 Provozovatel mezinárodního letiště, které odbavuje nejméně 90 % z celkově přepravovaných cestujících nebo nákladu v České republice, a provozovatel letiště, které odbavuje alespoň 1 milion cestujících nebo 100 tisíc tun nákladu ročně, dále předává 1. údaje o příjmech z leteckého provozu v členění na příjmy z poplatků za letadla, poplatků za cestující a jiných poplatků za letecký provoz; 2. údaje o příjmech z poplatků za pozemní odbavení, 3. údaje o příjmech v souvislosti s poskytováním jiných než leteckých služeb v členění podle souvislosti s uskladněním a doplňováním paliva, provozem restaurací barů, kaváren, cateringu a bezcelních obchodů, parkováním automobilů a jiné, kromě příjmů z pronájmů, 4. údaje o příjmech z pronájmů, 5. údaje o jiných příjmech souvisejících s provozem letiště, 6. údaje o celkových příjmech (součet příjmů pod body 4.1. až 4.5.), 7. údaje o provozních dotacích, 8. údaje o příjmech celkem, včetně provozních dotací, 9. údaje o nákladech na provoz a údržbu včetně nákladů na zaměstnance v členění na náklady na personál, zásoby a služby od subdodavatelů, 10. údaje o správní režii, 11. údaje o jiných neinvestičních nákladech, 12. údaje o investičních nákladech v členění na odpisy, úroky a jiné investiční náklady, 13. údaje o celkových nákladech (součet nákladů pod body 4.9. až 4.12.), 14. údaje o nákladech na letištní pohybové plochy a jejich osvětlení, 15. údaje o nákladech na zařízení terminálů pro osobní a nákladní přepravu, 16. údaje o nákladech na prostory hangárů a údržby, 17. údaje o nákladech na přibližovací a letištní služby včetně komunikačních, navigačních a přehledových služeb, 18. údaje o nákladech na meteorologické služby, 19. údaje o nákladech na ochranu civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy, 20. údaje o nákladech na záchranné a protipožární služby, 21. údaje o jiných nákladech souvisejících s provozem letiště, 22. údaje o hrubých kapitálových investicích v členění na investice do pohybových ploch, investice do budov terminálů ve vlastnictví letiště, investice do vybavení a dopravních prostředků, investice do jiného vybavení a investice do pozemků, 23. údaje o celkových hrubých investicích, 24. údaje o počtu zaměstnanců na plný úvazek provozovatele letiště v členění na zaměstnance vykonávající a nevykonávající letecké činnosti. Poznámka k bodu A. 4: Nejsou-li k dispozici přesné údaje, uvádí se odhad a příslušný údaj se označí hvězdičkou. B. Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce B. 1 Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce předává pro obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu 1. údaje o letadlových kilometrech, 2. údaje o počtu odletů, 3. údaje o nalétaných hodinách, 4. údaje o počtu přepravených cestujících, 5. údaje o využitých osobokilometrech, 6. údaje o nabízených sedadlových kilometrech, 7. údaje o hmotnosti přepraveného nákladu, 8. údaje o míře vytížení cestujícími, 9. údaje o využitých tunokilometrech za cestující (včetně zavazadel), 10. údaje o využitých tunokilometrech za náklad (včetně spěšného), 11. údaje o využitých tunokilometrech za poštu, 12. údaje o využitých tunokilometrech celkem, 13. údaje o nabízených tunokilometrech, 14. údaje o míře hmotnostního zatížení letadla. Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce předává údaje podle bodů 1, 2, 3, 7 a 10 až 13 strukturovaně zvlášť pro - mezinárodní pravidelnou dopravu, - vnitrostátní pravidelnou dopravu, - výhradně nákladní mezinárodní pravidelnou dopravu, - výhradně nákladní vnitrostátní pravidelnou dopravu, - mezinárodní nepravidelnou dopravu, - vnitrostátní nepravidelnou dopravu, - výhradně nákladní mezinárodní nepravidelnou dopravu, - výhradně nákladní vnitrostátní nepravidelnou dopravu. Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce předává údaje podle bodů 4, 5, 6 a 9 strukturovaně zvlášť pro - mezinárodní pravidelnou dopravu, - vnitrostátní pravidelnou dopravu, - mezinárodní nepravidelnou dopravu, - vnitrostátní nepravidelnou dopravu. Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce předává údaje podle bodů 8 strukturovaně zvlášť pro - pro mezinárodní pravidelnou dopravu, - pro vnitrostátní pravidelnou dopravu. Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce předává údaje podle bodů 14 strukturovaně zvlášť pro - mezinárodní pravidelnou dopravu, - vnitrostátní pravidelnou dopravu, - výhradně nákladní mezinárodní pravidelnou dopravu, - výhradně nákladní vnitrostátní pravidelnou dopravu. B. 2 Pro nepravidelné obchodní lety provozované letadly s celkovým počtem sedadel pro cestující nejvýše 30 a pro lety jiné než za úplatu tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce dále předává 1. údaje o počtu odletů, 2. údaje o nalétaných hodinách. Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce předává údaje podle bodů 1 a 2 strukturovaně zvlášť pro - mezinárodní leteckou dopravu, - vnitrostátní leteckou dopravu, - výhradně nákladní mezinárodní leteckou dopravu, - výhradně nákladní vnitrostátní leteckou dopravu. B. 3 Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce předává 1. údaje o typech jím provozovaných letadel; 1.1. údaje o výrobci a modelu letadla; 1.2. údaje o kódu/typu použití letadla, konkrétně 1.2.1. typ letadla používaný dopravcem pro obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu: 1.2.1.1. P – osobní typ letadla, 1.2.1.2. F – Nákladní typ letadla, nelze využít pro dopravu cestujících, 1.2.1.3. M – Kombinovaná verze letadla, tj. letadlo umožňující dopravu cestujících i nákladu; 1.2.2. typ letadla nepoužívaného dopravcem pro obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu: 1.2.2.1. O – letadlo používané pro jiné účely. 2. údaje o počtu provozovaných letadel v členění na 2.1. počet všech typů letadel na začátku roku, 2.2. změny počtu všech typů letadel v průběhu roku získaných, 2.3. změny počtu všech typů letadel v průběhu roku prodaných, 2.4. počet všech typů letadel na konci roku; 3. údaje o velikosti provozovaných letadel, konkrétně 3.1. počet nainstalovaných sedadel pro cestující, 3.2. průměrné maximální zatížení letadla v tunách, 3.3. průměrná maximální vzletová hmotnost v tunách; 4. údaje o využití letadel v průběhu roku, konkrétně 4.1. počet odletů letadel v rámci pravidelných obchodních letů, 4.2. počet odletů letadel v rámci nepravidelných obchodních letů, 4.3. počet odletů letadel v rámci pravidelných a nepravidelných obchodních letů celkem, 4.4. počet nalétaných hodin v rámci pravidelných obchodních letů, 4.5. počet nalétaných hodin v rámci nepravidelných obchodních letů, 4.6. počet nalétaných hodin v rámci pravidelných a nepravidelných obchodních letů celkem, 4.7. počet letadlových kilometrů v rámci pravidelných obchodních letů, 4.8. počet letadlových kilometrů v rámci nepravidelných obchodních letů, 4.9. počet letadlových kilometrů v rámci pravidelných a nepravidelných obchodních letů celkem, 4.10. počet nabízených letových dnů celkem; 5. údaje o počtu pilotů a druhých pilotů v pololetí a na konci roku; 6. údaje o celkových ročních nákladech na piloty a druhé piloty; 7. údaje o počtu členů ostatní letové posádky v pololetí a na konci roku; 8. údaje o celkových ročních nákladech na členy ostatní letové posádky; 9. údaje o počtu členů obsluhujícího personálu v pololetí a na konci roku; 10. údaje o celkových ročních nákladech na členy obsluhujícího personálu; 11. údaje o počtu členů personálu technické údržby a oprav v členění na autorizované techniky údržby letadel a ostatní personál technické údržby a oprav v pololetí a na konci roku; 12. údaje o celkových ročních nákladech na personál technické údržby a oprav v členění na autorizované techniky údržby letadel a ostatní personál technické údržby a oprav; 13. údaje o počtu pracovníků prodeje a marketingu v pololetí a na konci roku; 14. údaje o celkových ročních nákladech na pracovníky prodeje a marketingu; 15. údaje o počtu veškerého dalšího personálu v pololetí a na konci roku; 16. údaje o celkových ročních nákladech na veškerý další personál. B. 4 Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce dále předává pro jednotlivá letadla, ke kterým uvede výrobce, model, sérii a kód typu použitého letadla, 1. údaje o hmotnosti spotřebovaného paliva, 2. údaje o uskutečněných tunokilometrech, 3. údaje o nabízených tunokilometrech, 4. údaje o podílu biopaliv. Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce předává údaje podle bodů 1 až 3 strukturovaně zvlášť pro - mezinárodní pravidelnou dopravu, - mezinárodní nepravidelnou dopravu, s výjimkou nepravidelných obchodních letů provozovaných letadly s celkovým počtem sedadel pro cestující nejvýše 30, - mezinárodní dopravu celkem, s výjimkou nepravidelných obchodních letů provozovaných letadly s celkovým počtem sedadel pro cestující nejvýše 30, - mezinárodní pravidelnou a nepravidelnou dopravu a vnitrostátní pravidelnou a nepravidelnou dopravu celkem, s výjimkou nepravidelných obchodních letů provozovaných letadly s celkovým počtem sedadel pro cestující nejvýše 30. C. Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce provozující alespoň jedno letadlo s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 30 nebo letadlo výhradně pro přepravu nákladu a pošty s maximální vzletovou hmotností více než 10 tun C. 1 Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce provozující alespoň jedno letadlo s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 30 nebo letadlo výhradně pro přepravu nákladu a pošty s maximální vzletovou hmotností více než 10 tun předává pro obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu 1. údaje o letadlových kilometrech, 2. údaje o počtu odletů, 3. údaje o nalétaných hodinách, 4. údaje o počtu přepravených cestujících, 5. údaje o využitých osobokilometrech, 6. údaje o nabízených sedadlových kilometrech, 7. údaje o hmotnosti přepraveného nákladu, 8. údaje o míře vytížení cestujícími, 9. údaje o využitých tunokilometrech za cestující (včetně zavazadel), 10. údaje o využitých tunokilometrech za náklad (včetně spěšného), 11. údaje o využitých tunokilometrech za poštu, 12. údaje o využitých tunokilometrech celkem, 13. údaje o nabízených tunokilometrech, 14. údaje o míře hmotnostního zatížení letadla. Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce předává údaje podle bodů 1, 2, 3, 7 a 10 až 13 strukturovaně zvlášť pro - mezinárodní pravidelnou dopravu, - vnitrostátní pravidelnou dopravu, - výhradně nákladní mezinárodní pravidelnou dopravu, - výhradně nákladní vnitrostátní pravidelnou dopravu, - mezinárodní nepravidelnou dopravu, - vnitrostátní nepravidelnou dopravu, - výhradně nákladní mezinárodní nepravidelnou dopravu, - výhradně nákladní vnitrostátní nepravidelnou dopravu. Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce předává údaje podle bodů 4, 5, 6 a 9 strukturovaně zvlášť pro - mezinárodní pravidelnou dopravu, - vnitrostátní pravidelnou dopravu, - mezinárodní nepravidelnou dopravu, - vnitrostátní nepravidelnou dopravu. Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce předává údaje podle bodů 8 strukturovaně zvlášť pro - mezinárodní pravidelnou dopravu, - vnitrostátní pravidelnou dopravu. Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce předává údaje podle bodů 14 strukturovaně zvlášť pro - mezinárodní pravidelnou dopravu, - vnitrostátní pravidelnou dopravu, - výhradně nákladní mezinárodní pravidelnou dopravu, - výhradně nákladní vnitrostátní pravidelnou dopravu. C. 2 Pro lety jiné než za úplatu tuzemský letecký dopravcetuzemský letecký dopravce provozující alespoň jedno letadlo s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 30 nebo letadlo výhradně pro přepravu nákladu a pošty s maximální vzletovou hmotností více než 10 tun dále předává pro obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu údaje o nalétaných hodinách pro 1. mezinárodní dopravu, 2. vnitrostátní dopravu, 3. výhradně nákladní mezinárodní dopravu, 4. výhradně nákladní vnitrostátní dopravu. C. 3 Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce provozující alespoň jedno letadlo s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 30 nebo letadlo výhradně pro přepravu nákladu a pošty s maximální vzletovou hmotností více než 10 tun předává údaje o počátečním a konečném místě obchodního letu s uvedením počtu přepravených cestujících, hmotnosti nákladu, pošty, to vše v členění na pravidelnou a nepravidelnou obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu. C. 4 Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce provozující alespoň jedno letadlo s celkovým počtem sedadel pro cestující vyšším než 30 nebo letadlo výhradně pro přepravu nákladu a pošty s maximální vzletovou hmotností více než 10 tun předává strukturovaně zvlášť pro pravidelnou a nepravidelnou obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu 1. údaje o oběžných aktivech celkem a v členění na peníze, účty v bankáchbankách a krátkodobé investice, běžné účty a aktivní směnky a jiná oběžná aktiva, 2. údaje o mimořádných prostředcích celkem a v členění na investice v přidružených společnostech, prostředky pro nákup zařízení a na jiné mimořádné prostředky, 3. údaje o provozním majetku a zařízení celkem a v členění na letadla a letecká zařízení ve vlastnictví dopravce a pozemní stavby a zařízení ve vlastnictví dopravce, včetně příslušných odpisových rezerv, 4. údaje o provozním majetku a zařízení v členění na letadla a letecká zařízení v dlouhodobém nájmu a pozemní stavby a zařízení v dlouhodobém nájmu, včetně příslušných odpisových rezerv, 5. údaje o provozním pozemkovém majetku, 6. údaje o neprovozním majetku a zařízení, včetně příslušných odpisových rezerv, 7. údaje o jiných oběžných aktivech v členění na odložené pohledávky, nehmotný majetek, investice v přidružených společnostech a ostatní aktiva, 8. údaje o aktivech celkem, 9. údaje o krátkodobých závazcích celkem a v členění na bankovní účty, zůstatky z přepravy a dlužné směnky, závazky z letecké přepravy a jiné krátkodobé závazky, 10. údaje o dlouhodobých závazcích celkem a v členění na dlouhodobé úvěry, dlouhodobé závazky z dlouhodobých nájmů, půjčky z přidružených společností, rezervy, jiné dlouhodobé závazky, 11. údaje o odložených závazcích z úvěrů, 12. údaje o vlastním kapitálu celkem a v členění na základní kapitál, rezervní fondy a nerozdělený zisk, 13. údaje o pasivech celkem a vlastním kapitálu (součet položek pod body 9. až 12.), 14. údaje o čistém zůstatku nerozděleného zisku z minulých let, 15. údaje o zisku nebo ztrátě po zohlednění mimořádných položek tohoto roku, 16. údaje o úpravách celkem a v členění na převod do rezervního fondu, odměny, dividendy a obdobné položky a jiné úpravy, 17. údaje o rezervách, 18. údaje o čistém zůstatku nerozděleného zisku z běžného roku, 19. údaje o výnosech z pravidelné dopravy celkem a v členění na výnosy za cestující, nadpočetná zavazadla, náklad, spěšné zásilky a diplomatická zavazadla a poštu, 20. údaje o výnosech z nepravidelné dopravy celkem a v členění na výnosy za cestující, nadpočetná zavazadla, náklad (včetně spěšných zásilek a diplomatických zavazadel) a poštu, 21. údaje o ostatních provozních výnosech celkem a v členění výnosy související s neplánovanou přepravou a ostatní jinak nezařaditelné provozní výnosy, 22. údaje o celkových provozních výnosech, 23. údaje o nákladech na letecký provoz celkem a v členění na platy a náklady na letecký personál, letecké palivo, pojištění letadel, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení, pronájem letadel a ostatní náklady, 24. údaje o nákladech na údržbu a opravy letadel, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení, 25. údaje o odpisech a splátkách v členění na odpisy letadel, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení, splátky letadel, letadlových částí a zařízeníletadlových částí a zařízení, odpisy a splátky pozemních staveb a leteckých pozemních zařízeníleteckých pozemních zařízení, a ostatní odpisy a splátky, 26. údaje o nákladech na uživatelské poplatky v členění na letištní poplatky a navigační poplatky, 27. údaje o nákladech na provozní a technické zastávky mezi jednotlivými úseky letu; 28. údaje o nákladech na služby cestujícím celkem a v členění na náklady na obsluhující personál a ostatní náklady, 29. údaje o nákladech na prodej letenek, inzerci a propagaci celkem a v členění na náklady na provize a další náklady, 30. údaje o běžných a administrativních nákladech, 31. údaje o ostatních provozních nákladech celkem a v členění na náklady související s neplánovanou přepravou a ostatní jinak nezařaditelné provozní náklady, 32. údaje o celkových provozních nákladech, 33. údaje o provozním zisku nebo ztrátě, 34. údaje o úrokových nákladech v členění na úroky ze závazků a úroky z dlouhodobých nájmů, 35. údaje o kapitálovém zisku nebo ztrátě z vyřazení zařízení a jiných aktiv, 36. údaje o platbách z veřejných prostředkůveřejných prostředků, 37. údaje o zisku nebo ztrátě dceřiných, mateřských nebo jinak přidružených společností, 38. údaje o ostatních neprovozních položkách, 39. údaje o neprovozních položkách celkem, 40. údaje o zisku nebo ztrátě před zdaněním, 41. údaje o výši daně z příjmů, 42. údaje o zisku nebo ztrátě po zdanění, 43. údaje o mimořádných položkách, 44. údaje o zisku nebo ztrátě po zohlednění mimořádných položek, 45. údaje o využitých osobokilometrech, 46. údaje o nabízených sedadlových kilometrech, 47. údaje o využitých tunokilometrech celkem a v členění na využité tunokilometry za cestující (včetně zavazadel), za náklad (včetně spěšného), za poštu, 48. údaje o nabízených tunokilometrech v členění pro pravidelnou, nepravidelnou obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu a celkem. D. Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce provozující mezinárodní pravidelnou obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce provozující mezinárodní pravidelnou obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu předává údaje o 1. typu letadla, 2. počtu letů, 3. nabízeném počtu sedadel pro cestující, 4. nabízené hmotnosti maximálního obchodního zatížení letadla, 5. počtu přepravených cestujících, 6. hmotnosti přepraveného nákladu, 7. hmotnosti přepravené pošty. Tuzemský letecký dopravceTuzemský letecký dopravce předává údaje podle bodů 1 až 7 strukturovaně zvlášť podle počátečního a konečného místa pravidelného mezinárodního obchodního letu včetně veškerých provozních a technických zastávek. E. Poskytovatel letových provozních služeb E. 1 Poskytovatel letových provozních služeb předává 1. údaje o příjmech z poskytování traťových navigačních služeb v členění na příjmy z traťových navigačních poplatků a jiné příjmy, 2. údaje o příjmech za přibližovací a letištní služby řízení v členění na příjmy z poplatků za přibližovací a letištní služby řízení a na jiné příjmy, 3. údaje o dotacích a subvencích, 4. údaje o jiných příjmech, 5. údaje o celkových příjmech, 6. údaje o výdajích na provoz a údržbu (např. na zaměstnance, dodávky a služby); 7. údaje o správní režii, 8. údaje o nákladech na odpisy, 9. údaje o nákladech na úroky, 10. údaje o dalších nákladech, 11. údaje o nákladech celkem, 12. údaje o podílu nákladů na traťové navigační služby na celkových nákladech, 13. údaje o podílu nákladů na přibližovací a letištní služby řízení na celkových nákladech, 14. údaje o podílu nákladů na jiné než traťové, přibližovací nebo letištní navigační služby na celkových nákladech, 15. údaje o podílu nákladů na neletecké činnosti na celkových nákladech, 16. údaje o hrubých kapitálových investicích během roku strukturovaně zvlášť pro služby uspořádání letového provozu (ATM), komunikace, navigace a přehledových systémů (CNS), meteorologické služby (MET), služby pátrání a záchrany (SAR) a letecké informační služby (AIS), 17. údaje o počtu zaměstnanců v kategoriích: 17.1. řídící letového provozu – letový provoz, 17.2. řídící letového provozu – jiné služby, 17.3. podpora letového provozu kromě řídících letového provozu, 17.4. technická podpora, 17.5. administrativa, 17.6. podpůrné služby, 17.7. jiní zaměstnanci. Údaje o počtu zaměstnanců v jednotlivých kategoriích pod body 17.1. až 17.7 se předkládají strukturovaně zvlášť pro - služby uspořádání letového provozu (ATM), - komunikace, navigace a přehledových systémů (CNS), - meteorologické služby (MET), - letecké informační služby (AIS), - služby pátrání a záchrany (SAR), - služby uspořádání letového provozu (ATM), komunikace, navigace a přehledových systémů (CNS), meteorologické služby (MET), služby pátrání a záchrany (SAR) a letecké informační služby (AIS) celkem, - jiné letové navigační služby, - letové navigační služby celkem. Poznámka k bodu E. 1: Nejsou-li k dispozici přesné údaje, uvádí se odhad a příslušný údaj se označí hvězdičkou. E. 2 Poskytovatel letových provozních služeb předává 1. údaje o počtu mezinárodních civilních letů, 2. údaje počtu vnitrostátních civilních letů, 3. údaje o počtu jiných letů, 4. údaje o počtu letů celkem. Údaje uvedené v bodu 1 až 4 se předávají u letů, v jejichž souvislosti poskytl letové provozní služby, a to vždy v členění dle letové informační oblasti a horní letové informační oblasti (FIR/UIR). Poznámka k bodu E. 2: Nejsou-li k dispozici přesné údaje, uvádí se odhad a příslušný údaj se označí hvězdičkou. II. Seznam údajů předávaných poskytovatelem odbavovacích služeb provozovateli letiště A. Poskytovatel odbavovacích služeb předává pro obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu 1. údaje o počtu nastoupivších cestujících, 2. údaje o počtu vystoupivších cestujících, 3. údaje o počtu nastoupivších a vystoupivších cestujících celkem, 4. údaje o počtu cestujících, kteří dále pokračují letem se stejným číslem, jako měl let, kterým přiletěli, číslo tohoto letu a údaje o počátečním a konečném místě letu. Poskytovatel odbavovacích služeb předává údaje podle bodů 1 až 4 strukturovaně zvlášť pro - mezinárodní pravidelnou dopravu, - mezinárodní nepravidelnou dopravu, - mezinárodní dopravu celkem, - vnitrostátní pravidelnou a nepravidelnou dopravu, - mezinárodní a vnitrostátní dopravu, - nepravidelné obchodní lety provozované letadly s celkovým počtem sedadel pro cestující nejvýše 30, B. Poskytovatel odbavovacích služeb předává údaje podle bodu A dále pro lety jiné než za úplatu. C. Poskytovatel odbavovacích služeb dále předává k jednotlivým údajům podle bodu A pro obchodní leteckou dopravuobchodní leteckou dopravu 1. číslo letu, 2. údaje o počátečním a konečném místě letu. Příloha č. 19 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Vzor osvědčení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1 a A3 otevřené kategorie provozu 1.4MB Příloha č. 20 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Další znalosti, jejichž ověření je předmětem zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému v podkategoriích otevřené kategorie provozu nebo v souladu se standardním scénářem ve specifické kategorii provozu 1. Předmětem ověření teoretických znalostí v rámci zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému v podkategorii A1, A2 a A3, jsou znalosti 1.1 základních podmínek zajištění bezpečnosti létání bezpilotních letadel, 1.2 podmínek užívání vzdušného prostoru k létání bezpilotních letadel, 1.3 přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících bezpilotní systémy a jejich provoz29) se zaměřením na provoz bezpilotních systémů v otevřené kategorii provozu, zejména znalost jednotlivých podkategorií provozu bezpilotního systému v otevřené kategorii provozu, problematiky registrace provozovatelů bezpilotních systémů a povinností provozovatele bezpilotního systému a dálkově řídícího pilota, 1.4 vlivu zdravotního nebo psychického stavu dálkově řídícího pilota na jeho schopnost zajistit bezpečné létání bezpilotního letadla a vlivu přírodních a fyzikálních jevů na lidské vnímání, 1.5 postupů před zahájením letu bezpilotního letadla, během jeho letu a po ukončení jeho letu nezbytných k zajištění bezpečnosti létání, 1.6 provozně-technických vlastností bezpilotních systémů, způsobů jejich ovládání a vlivů přírodních a fyzikálních jevů na jejich výkonnost a ovládání, 1.7 rizik souvisejících s provozováním bezpilotních systému z hlediska ochrany soukromí a ochrany osobních údajů a zásad ochrany soukromí a ochrany osobních údajů, 1.8 problematiky pojištění odpovědnosti za škody z provozu bezpilotního systému a 1.9 problematiky ochrany civilního letectvícivilního letectví před protiprávními činy. 2. Předmětem ověření teoretických znalostí v rámci zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k provádění školení k udržení teoretických znalostí potřebných k řízení bezpilotního systému v podkategorii A2, jsou vedle znalostí uvedených pod bodem 1 rovněž znalosti 2.1 meteorologie, včetně způsobu získávání předpovědi počasí, 2.2 letových charakteristik a výkonnosti bezpilotních systémů, včetně problematiky jejich provozní obálky, hmotnosti, vyvážení a těžiště, užitečného zatížení a baterií, a 2.3 způsobů technického a provozního zmírnění rizika na zemi. Příloha č. 21 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Vzor potvrzení o způsobilosti k řízení bezpilotního systému ve specifické kategorii provozu Lícová strana: 211kB Rubová strana: 380kB Příloha č. 22 k vyhlášce č. 108/1997 Sb. Další znalosti, jejichž ověření je předmětem zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení ve specifické kategorii provozu 1. Předmětem ověření teoretických znalostí v rámci zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení ve specifické kategorii provozu, jsou znalosti 1.1 základních podmínek zajištění bezpečnosti létání bezpilotních letadel, 1.2 přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících bezpilotní systémy a jejich provoz29) se zaměřením na provoz bezpilotních systémů ve specifické kategorii provozu, 1.3 navigace a navigačních prostředků a jejich využití, 1.4 vlivu zdravotního nebo psychického stavu dálkově řídícího pilota na jeho schopnost zajistit bezpečné létání bezpilotního letadla a vlivu přírodních a fyzikálních jevů na lidské vnímání, 1.5 problematiky užívání vzdušného prostoru k létání bezpilotních letadel, 1.6 provozně-technických vlastností bezpilotních systémů a externích systémů podporujících jejich provoz, včetně úrovní autonomie provozu, vybavení pro zmírnění rizik ve vzduchu i na zemi, režimů řízení, prostředků monitorování letadla, komunikace s vizuálním pozorovatelem nebo prostředků podporujících povědomí o letovém provozu, 1.7 meteorologie, včetně způsobu získávání předpovědi počasí, 1.8 technických a provozních opatření pro zmírnění rizika ve vzduchu, 1.9 provozních postupů pro plánování letu bezpilotního letadla, zohledňování vzdušného prostoru a posuzování rizik na místě a postupů pro spolupráci ve vícečlenné posádce a 1.10 správy datových zdrojů. 2. Předmětem ověření praktických dovedností v rámci zkoušky, jíž se prokazuje odborná způsobilost k uskutečňování spolupráce s provozovatelem bezpilotního systému při provádění školení ve specifické kategorii provozu, jsou dovednosti 2.1 přípravy provozu bezpilotního systému, 2.2 přípravy na let bezpilotního letadla, 2.3 letu bezpilotního letadla za běžných podmínek, 2.4 letu bezpilotního letadla za mimořádných podmínek a 2.5 předletových a poletových postupů a vyhodnocení provozu. 1) § 8 odst. 3 - Příloha č. 8, § 9 - Příloha č. 8, § 10 odst. 4 - Příloha č. 8, § 12 odst. 1 písm. c) - Přílohy č. 2 a 16, § 12 odst. 3 - Příloha č. 6, § 15 odst. 2 - Přílohy č. 2 a 6, § 20 odst. 3 - Příloha č. 1, § 22 odst. 2 - Příloha č. 1, § 22 odst. 9 - Příloha č. 1, § 26 odst. 2 - Příloha č. 14, § 39 odst. 2 - Přílohy č. 14 a 10, § 44 odst. 1 - Příloha č. 2, § 45 odst. 4 - Přílohy č. 3, 4, 5, 7, 9, 10, 11, 12, 13 a 15, § 47 odst. 2 - Přílohy č. 10 a 11, § 53 odst. 2 - Příloha č. 2, § 55 odst. 4 - Příloha č. 13, § 80 odst. 2 - Příloha č. 18, § 85 odst. 3 - Příloha č. 17. Předpisy k Úmluvě č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb., jsou k dispozici u Ministerstva dopravy a spojů a Úřadu pro civilní letectví. 1a) § 45 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 2) Úmluva č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb. – Přílohy č. 6, 8 a 16. 3) Úmluva č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb. – Příloha č. 8. 3a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES. 4) Úmluva č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb. – Přílohy č. 6, 8 a 10. 4a) Čl. 3 odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství. 5) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, Úmluva č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb. 6) Úmluva č. 147/1947 Sb., ve znění vyhlášky č. 29/1957 Sb. - Přílohy č. 2, 3, 6 a 11. 7) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství. 8b) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 9) Nařízení vlády č. 147/1999 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky. 10) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11a) Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů – Příloha č. 17. 11c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (přepracované znění). 12) § 83 odst. 1 písm. e) zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 13a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel. 15) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 17) § 5 vyhlášky č. 642/2004 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech. 17) Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství. 18) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění pozdějších předpisů. 19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb). 20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a zrušení směrnice 94/56/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 598/2014 ze dne 16. dubna 2014 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Unie v rámci vyváženého přístupu, kterým se zrušuje směrnice 2002/30/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 522/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947 ze dne 24. května 2019 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/664 ze dne 22. dubna 2021 o regulačním rámci pro vzdušný prostor U-space. 21) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 22) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 24) Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění. 25) Vyhláška č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování. 26) Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 217/2016 Sb. 27) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947 ze dne 24. května 2019 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel, v platném znění. 28) Příloha č. 15 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 147/1947 Sb., v platném znění. 29) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945 ze dne 12. března 2019 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947 ze dne 24. května 2019 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel, v platném znění.
Zákon č. 110/1997 Sb.	Zákon č. 110/1997 Sb. Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Vyhlášeno 19. 5. 1997, datum účinnosti 1. 9. 1997, částka 38/1997 * ČÁST PRVNÍ - POTRAVINY A TABÁKOVÉ VÝROBKY (§ 1 — § 19) * ČÁST ČTVRTÁ - § 22 (§ 22 — § 22) * ČÁST PÁTÁ - § 23 (§ 23 — § 23) * ČÁST ŠESTÁ - § 24 (§ 24 — § 24) * ČÁST SEDMÁ - § 25 (§ 25 — § 25) * ČÁST OSMÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 26 — § 28) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (321/2024 Sb.) 110 ZÁKON ze dne 24. dubna 1997 o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ POTRAVINY A TABÁKOVÉ VÝROBKY § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie18) a upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie19) povinnosti provozovatele potravinářského podniku, výrobce, dovozce, maloobchodního prodejce a distributora tabákových výrobkůtabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky a upravuje státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona a z přímo použitelných předpisů Evropské unie. (2) Tento zákon se nevztahuje na pitnou vodu20) s výjimkou pitné vody, kterou provozovatel potravinářského podniku uvádí na trh nebo kterou používá v jakékoli fázi výroby, zpracování nebo distribuce potravin podle čl. 3 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. § 2 Základní pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) kontrolním vzorkem vzorek složený ze všech dílčích vzorků, obsahující vzorek či vzorky určené pro úřední kontrolu, popřípadě také vzorek určený pro vypracování druhého odborného stanoviska pro potřeby kontrolované osoby, pokud o něj kontrolovaná osoba požádá, b) čistým množstvímčistým množstvím množství potraviny bez obalu nebo průměrné množství potraviny stanovené podle prováděcího právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, c) názvem21) název výrobku, druhu, skupiny nebo podskupiny potraviny stanovený jiným právním předpisem22) nebo prováděcím právním předpisem, d) místem určení místo prvního příjmu potravin včetně místa jakéhokoli prvního zacházení nebo manipulace s potravinou na území České republiky, e) jakostíjakostí soubor charakteristických vlastností jednotlivých druhů, skupin a podskupin potravin a tabákových výrobkůtabákových výrobků, jejichž limity jsou stanoveny tímto zákonem, prováděcím právním předpisem anebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, f) výrobou potravinvýrobou potravin čištění, třídění, upravování, opracování a zpracování, včetně souvisejícího balení a dalších úprav potravin za účelem uvádění na trh, s výjimkou činnosti spočívající pouze v samostatném procesu balení nebo v krájení nebo jiném způsobu dělení potravin včetně jejich navazujícího balení, g) doplňkem stravydoplňkem stravy potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích, h) uváděním na trh tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkyuváděním na trh tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky nabízení k prodeji nebo poskytnutí výrobků, bez ohledu na jejich místo výroby, spotřebitelůmspotřebitelům, kteří se nacházejí ve členském státě Evropské unie nebo ve smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „členský stát Evropské unie“), za úplatu nebo zdarma, a to i prostřednictvím prodeje na dálku; v případě přeshraničního prodeje na dálku se výrobek považuje za uvedený na trh ve členském státě Evropské unie, ve kterém se nachází spotřebitelspotřebitel, i) původním použitím potravinypůvodním použitím potraviny použití stanovené výrobcem, j) potravinami použitelnými k jinému než původnímu použití potravinypůvodnímu použití potraviny bezpečné, které však nesplňují požadavky na jejich původní použití, k) šaržíšarží množství druhově totožných jednotek, které byly vyrobeny za stejných podmínek, l) tabákovým výrobkemtabákovým výrobkem výrobek, který může být užíván a obsahuje neupravený nebo zcela či z části geneticky upravený tabáktabák, m) klasifikací jatečně upravených těl jatečných zvířat (dále jen „klasifikace jatečných zvířat“) způsob zařazování jatečně upravených těl jatečných zvířat do tříd jakostijakosti způsobem stanoveným přímo použitelnými předpisy Evropské unie a prováděcím právním předpisem, n) potravinou neznámého původupotravinou neznámého původu potravina, u které nelze identifikovat provozovatele potravinářského podniku, který potravinu nebo její složku vyrobil nebo dodal jinému provozovateli potravinářského podniku, o) potravinami živočišného původu potraviny stanovené definicemi uvedenými v bodech 1.1, 1.10, 1.11, 1.12, 1.13, 1.14, 1.15, 2.1, 3.1, 3.4, 3.5, 3.6, 4.1, 5.1, 5.2, 5.3, 6., 7. a 8.1 odrážce druhé a třetí přílohy I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, mlezivo, krev, včelí produkty, maso krokodýlů a hmyz určený k lidské spotřebě a výrobky získané zpracováním tohoto hmyzu nebo dalším zpracováním takto zpracovaných výrobků, p) prodejním úsekemprodejním úsekem část prodejní plochy samoobslužné prodejny vymezená prodejním pultem, je-li pult bez přepážek, nebo částí prodejního pultu oddělenou přepážkami, a související prostory samoobslužné prodejny používané k úpravě a skladování potravin uváděných na trh v prodejním pultu, je-li pult bez přepážek, nebo části prodejního pultu oddělené přepážkami, q) tabákemtabákem listy a jiné přírodní, zpracované nebo nezpracované části rostlin tabákutabáku, včetně expandovaného a rekonstituovaného tabákurekonstituovaného tabáku, r) dýmkovým tabákemdýmkovým tabákem tabáktabák výhradně určený pro užití v dýmce, který se může užívat prostřednictvím postupného spalování, výrobcem nebo dovozcem výhradně určený pro užití v dýmce, s) tabákem určeným k ručnímu balení cigarettabákem určeným k ručnímu balení cigaret tabáktabák, který spotřebitelspotřebitel nebo maloobchodní prodejce mohou použít k vlastnímu balení cigaretcigaret, t) bezdýmným tabákovým výrobkembezdýmným tabákovým výrobkem tabákový výrobektabákový výrobek, jehož užití nezahrnuje postupné spalování, včetně žvýkacího tabákužvýkacího tabáku, šňupacího tabákušňupacího tabáku a tabáku určeného k orálnímu užitítabáku určeného k orálnímu užití, u) žvýkacím tabákemžvýkacím tabákem bezdýmný tabákový výrobekbezdýmný tabákový výrobek určený výhradně ke žvýkání, v) šňupacím tabákemšňupacím tabákem bezdýmný tabákový výrobekbezdýmný tabákový výrobek, který může být užíván nosem, w) tabákem určeným k orálnímu užitítabákem určeným k orálnímu užití všechny tabákové výrobkytabákové výrobky vyrobené zcela nebo částečně z tabákutabáku určené k užívání ústy kromě těch, které jsou určeny k inhalaci nebo žvýkání, v prášku nebo ve formě jemnozrnných granulí nebo v jakékoli kombinaci těchto forem, nabízené zejména v sáčkových porcích nebo v porézních sáčcích, x) tabákovým výrobkem určeným ke kouřenítabákovým výrobkem určeným ke kouření tabákový výrobektabákový výrobek jiný než bezdýmný tabákový výrobekbezdýmný tabákový výrobek, y) cigaretoucigaretou tabákový provazec, který se může užívat prostřednictvím spalovacího procesu, a to 1. tabákový provazec, který se kouří v nezměněném stavu, s výjimkou doutníkudoutníku a doutníčkudoutníčku, 2. tabákový provazec, který se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo 3. tabákový provazec, který se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru, z) doutníkemdoutníkem tabákový smotek, který se může užívat prostřednictvím spalovacího procesu, lze jej kouřit v nezměněném stavu, a s ohledem na jeho vlastnosti a očekávání běžného spotřebitelespotřebitele je v nezměněném stavu určen výhradně ke kouření a obsahuje 1. krycí list ze surového tabákutabáku, nebo 2. trhanou tabákovou náplň s krycím listem v obvyklé barvě doutníkudoutníku z rekonstituovaného tabákurekonstituovaného tabáku, jenž kryje celý výrobek, popřípadě i filtr, avšak nikoli náustek v případě doutníkůdoutníků s náustkem, přičemž jeho jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku činí nejméně 2,3 g a nejvýše 10 g a je-li obvod nejméně jedné třetiny délky alespoň 34 mm; za doutník se považuje rovněž výrobek skládající se částečně z jiných látek než z tabákutabáku, který jinak splňuje podmínky uvedené v tomto písmeni, za) nikotinovým sáčkem bez obsahu tabákutabáku výrobek bez tabákutabáku obsahující nikotin pro orální užití, který není upraven přímo použitelným předpisem Evropské unie74). (2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí a) doutníčkemdoutníčkem doutníkdoutník o hmotnosti nejvýše 3 g, b) tabákem určeným do vodní dýmkytabákem určeným do vodní dýmky tabákový výrobektabákový výrobek, který lze užívat za použití vodní dýmky; tabák určený do vodní dýmkytabák určený do vodní dýmky se považuje za tabákový výrobek určený ke kouřenítabákový výrobek určený ke kouření; pokud lze výrobek použít prostřednictvím vodních dýmek i jako tabák určený k ručnímu balení cigarettabák určený k ručnímu balení cigaret, je považován za tabák určený k ručnímu balení cigarettabák určený k ručnímu balení cigaret, c) novým tabákovým výrobkemnovým tabákovým výrobkem tabákový výrobektabákový výrobek, který 1. není cigaretoucigaretou, tabákem určeným k ručnímu balení cigarettabákem určeným k ručnímu balení cigaret, dýmkovým tabákemdýmkovým tabákem, tabákem určeným do vodních dýmektabákem určeným do vodních dýmek, doutníkemdoutníkem, doutníčkemdoutníčkem, žvýkacím tabákemžvýkacím tabákem, šňupacím tabákemšňupacím tabákem nebo tabákem určeným k orálnímu užitítabákem určeným k orálnímu užití a 2. byl uveden na trh po 19. květnu 2014, d) bylinným výrobkem určeným ke kouření výrobek, jehož základem jsou rostliny, byliny nebo ovoce, a který neobsahuje žádný tabáktabák, může se užívat prostřednictvím inhalace ústy nebo nosem a jeho užívání zahrnuje jeho postupné spalování, e) elektronickou cigaretouelektronickou cigaretou výrobek, který lze použít pro užívání výparů obsahujících nikotin nebo jiných výparů prostřednictvím náustku nebo jakákoli součást tohoto výrobku včetně zásobníku, nádržky i zařízení bez nádržky nebo zásobníku; elektronická cigaretaelektronická cigareta může být jednorázová nebo opětovně naplnitelná pomocí náhradní náplně nebo nádržky nebo opakovaně použitelná pomocí jednorázových zásobníků, f) náhradní náplní elektronické cigaretynáhradní náplní elektronické cigarety nádobka s tekutinou, která může obsahovat nikotin a kterou se může opětovně naplnit elektronická cigaretaelektronická cigareta, g) složkou tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky tabáktabák, přísady, papír, filtr, inkoust, kapsle, lepidlo a jakákoli látka či prvek přítomné v konečném tabákovém výrobkutabákovém výrobku nebo výrobku souvisejícím s tabákovými výrobkytabákovými výrobky, h) přísadou tabákového výrobkupřísadou tabákového výrobku látka s výjimkou tabákutabáku, která byla přidána do tabákového výrobkutabákového výrobku, jednotkového baleníjednotkového balení nebo jakéhokoli vnějšího obalu, i) charakteristickou příchutí tabákového výrobkucharakteristickou příchutí tabákového výrobku jasně rozpoznatelná vůně nebo chuť jiná než tabáková chuť, kterou výrobku dodává přísada nebo kombinace přísad, zejména ovoce, koření, byliny, alkohol nebo cukrovinky, mentol nebo vanilka, a jež je rozeznatelná před nebo při užití tabákového výrobkutabákového výrobku, j) vnějším balením tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky jakýkoli obal, ve kterém jsou tabákové výrobkytabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobkytabákovými výrobky uváděny na trh a který obsahuje jednotkové baleníjednotkové balení nebo soubor jednotkových baleníjednotkových balení; transparentní obaly se nepovažují za vnější balení, k) přeshraničním prodejem tabákového výrobkupřeshraničním prodejem tabákového výrobku, elektronické cigaretyelektronické cigarety nebo náhradní náplně do ní na dálku prodej tabákového výrobkutabákového výrobku, elektronické cigaretyelektronické cigarety nebo náhradní náplně do ní spotřebitelispotřebiteli, při němž se spotřebitelspotřebitel v okamžiku objednání výrobku z maloobchodního prodeje nachází v určitém členském státě Evropské unie a maloobchodní prodejce je usazen v jiném členském státě Evropské unie nebo ve třetí zemi, l) výrobcem tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky jakákoli fyzická či právnická osoba, která vyrábí tabákový výrobektabákový výrobek nebo výrobek související s tabákovými výrobkytabákovými výrobky nebo si jej nechá navrhovat či vyrábět a poskytuje tento výrobek na trh pod svým jménem či obchodní značkou, m) dovozcem tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky vlastník takovýchto výrobků nebo osoba, která má právo nakládat s takovými výrobky, které byly dopraveny na území členského státu Evropské unie, n) maloobchodním prodejcem tabákového výrobkumaloobchodním prodejcem tabákového výrobku jakýkoli prodejce, včetně fyzické osoby, který uvádí tabákové výrobkytabákové výrobky na trh, o) výrobky souvisejícími s tabákovými výrobky elektronické cigaretyvýrobky souvisejícími s tabákovými výrobky elektronické cigarety, náhradní náplně do ní a bylinné výrobky určené ke kouření, p) distributorem tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky jakákoli fyzická či právnická osoba, která nakládá s tabákovými výrobkytabákovými výrobky nebo výrobky souvisejícími s tabákovými výrobkytabákovými výrobky a není výrobcem, dovozcem ani maloobchodním prodejcem tabákových výrobkůmaloobchodním prodejcem tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky, q) rekonstituovaným tabákemrekonstituovaným tabákem tabáková fólie vyrobená spojením jemně rozdrobeného tabákutabáku, tabákového odpadu a tabákového prachu, r) jednotkovým balenímjednotkovým balením nejmenší jednotlivé balení tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky, který je uveden na trh, s) aromatem přísada dodávající vůni nebo chuť, t) zahřívaným tabákovým výrobkemzahřívaným tabákovým výrobkem nový tabákový výrobeknový tabákový výrobek, který je zahříván tak, aby produkoval emise obsahující nikotin a jiné chemické látky, který je poté vdechován uživatelem a který je v závislosti na svých vlastnostech bezdýmným tabákovým výrobkembezdýmným tabákovým výrobkem nebo tabákovým výrobkem určeným ke kouřenítabákovým výrobkem určeným ke kouření. § 3 Povinnosti provozovatelů potravinářského podniku (1) Provozovatel potravinářského podniku je povinen a) dodržovat smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky na jakostjakost potravin; v případě, že tyto požadavky nejsou právními předpisy stanoveny, dodržovat požadavky stanovené provozovatelem potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, b) dodržovat ve všech fázích výroby, balení, krájení nebo jiného způsobu dělení a uvádění potravin na trh technologické a hygienické požadavky, způsob a podmínky přepravy, uchovávání a manipulace s potravinami; v případě, že tyto požadavky nejsou právními předpisy stanoveny, dodržovat požadavky stanovené provozovatelem potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, c) dodržovat požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími požadavky na potraviny19) nebo mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které jsou vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, d) dodržovat požadavky pro druhy a přípustná množství toxikologicky významných látek v potravinách, e) jde-li o potravinu uváděnou na trh na území České republiky, uvádět povinné informace o potravinách stanovené v právních předpisech v českém jazyce23), f) dodržovat požadavky na složení doplňků stravydoplňků stravy, jejich označování a způsob použití, g) používat jen takové obaly a obalové materiály, které chrání potravinu před znehodnocením, znemožňují záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalu a odpovídají požadavkům na předměty a materiály určené pro styk s potravinami, h) poskytnout potřebný počet zaměstnanců a odpovídající technické vybavení pro zajištění výkonu kontroly podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících dovoz některých potravin ze třetích zemí24) a dodržet zvláštní podmínky dovozu pro vybrané potraviny, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie upravující zvláštní podmínky dovozu61), i) oznámit příslušnému orgánu dozoru v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat zahájení, změny nebo ukončení výkonu předmětu činnosti podle tohoto zákona nejpozději v den, kdy tyto skutečnosti nastaly, a dále v oznámení uvést a ke dni změny aktualizovat 1. své jméno, příjmení nebo obchodní firmu, sídlo a adresu provozovny, jde-li o osobu fyzickou, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a adresu provozovny, jde-li o osobu právnickou, 2. identifikační číslo osoby, 3. předmět činnosti nebo podnikání a 4. konkrétní činnosti, které jako provozovatel potravinářského podniku provozuje; tyto údaje se při provozování stravovací služby uvedené v § 16 odst. 1 písm. a) oznamují krajské hygienické stanici, která je neprodleně předává Státní veterinární správě, a při provozování stravovací služby jiné než uvedené v § 16 odst. 1 písm. a), § 16 odst. 2 písm. a) a § 16 odst. 3 písm. a) se oznamují Státní zemědělské a potravinářské inspekci, která je neprodleně předá Státní veterinární správě, j) zajistit dodržování požadavků na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin stanovených v souladu s atomovým zákonem, k) uchovávat potraviny při teplotách stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 nebo prováděcím právním předpisem, a pokud tyto požadavky nejsou právními předpisy stanoveny, uchovávat potraviny při teplotách stanovených provozovatelem potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, l) podle deklarace provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, nebo pokud není uvedena, s ohledem na povahu potraviny přiměřeně zkrátit datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti uvedené na obalu potraviny, pokud byla rozbalena za účelem prodeje jednotlivých částí spotřebitelispotřebiteli, a stanovit i podmínky jejího dalšího uchování tak, aby nedošlo ke zhoršení jakostijakosti a bezpečnosti potraviny, zaznamenat datum rozbalení potraviny a uchovat v místě prodeje jednotlivých částí potraviny po dobu jejich uvádění na trh původní obal potraviny nebo etiketu, které obsahují povinné informace, popřípadě čitelnou a srozumitelnou kopii obalu nebo etikety, m) potraviny určené pro zvláštní výživu a doplňky stravydoplňky stravy uvádět na trh pouze balené, n) u zabalených i nebalených potravin dodržovat lhůty a další požadavky pro uvádění na trh stanovené prováděcím právním předpisem, o) zachovat označení šaržešarže podle § 9, p) při nabízení potravin spotřebitelispotřebiteli komunikačními prostředky na dálku poskytnout údaje podle § 7, 8 a 9a, s výjimkou údajů podle § 7 odst. 1 písm. g) a § 8 odst. 2 písm. a), před dokončením nákupu a uvést je v materiálu podporujícím prodej na dálku nebo je poskytnout jinými prostředky; v případě využití jiných prostředků musí být povinné informace o potravinách poskytnuty spotřebitelispotřebiteli bezplatně a veškeré povinné údaje musí být spotřebitelispotřebiteli k dispozici v okamžiku doručení, q) neprodleně vyřadit z dalšího uvádění na trh, odděleně umístit a připojit informaci o vyřazení, potraviny 1. uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až h) a potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti, které nejsou bezpečné, 2. balené do obalů, které neodpovídají požadavkům přímo použitelného předpisu Evropské unie o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami32) nebo vyhlášky o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy33) nebo do obalů, které nechrání potraviny před znehodnocením, 3. nedostatečně nebo nesprávně označené, 4. neodpovídající požadavkům na jakostjakost stanoveným prováděcím právním předpisem nebo deklarovaným výrobcem, 5. páchnoucí, pokud pach není charakteristickou vlastností výrobku, nebo jinak poškozené, deformované, znečištěné nebo zjevně chemicky nebo mikrobiologicky narušené, r) zabezpečit, aby ve všech fázích uvádění potraviny na trh byl k dispozici doklad o původu zboží a bez zbytečného odkladu ho předložit orgánu dozoru na jeho žádost; ve fázi přepravy potraviny musí být doklad o původu zboží k dispozici a musí být okamžitě předložen orgánu dozoru na jeho žádost, s) zajistit zásobování obyvatelstva potravinami v rozsahu a zaměření stanoveném v rámci hospodářských opatření uložených v krizovém stavu podle zvláštních právních předpisů. (2) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí, balí, krájí nebo jiným způsobem dělí potraviny, je dále povinen a) získávat k výrobě balené pramenité vody, balené kojenecké vody a balené přírodní minerální vody vodu jen z podzemních zdrojů vody; úpravu balené pramenité vody pomocí vzduchu obohaceného ozonem provozovatel potravinářského podniku ohlásí předem příslušnému orgánu státního dozoru, b) používat k výrobě tepelně neopracovaných potravin s výjimkou pokrmů pouze tepelně ošetřené vaječné obsahy. (3) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti dodržovat zásady osobní a provozní hygieny a podmínky výkonu ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, stanovené zvláštními právními předpisy. (4) Provozovatel potravinářského podniku, který dováží potraviny z jiných států, než jsou členské státy Evropské unie (dále jen „třetí země“), je povinen a) pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující dovoz některých potravin ze třetích zemí24), předložit příslušnému orgánu dozoru nebo celnímu úřadu osvědčení, certifikát nebo jiný vstupní doklad vydané k tomu příslušným orgánem třetí země potvrzující, že dovážená potravina odpovídá požadavkům tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie; tímto ustanovením nejsou dotčeny požadavky stanovené veterinárním zákonem, b) pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, dovážet potraviny přes stanoviště hraniční kontroly62) určená Ministerstvem zemědělství (dále jen „ministerstvo“) nebo přes jiná kontrolní místa, než jsou stanoviště hraniční kontroly podle čl. 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, c) předložit celnímu úřadu v době radiační mimořádné situace vývozní certifikát v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím podmínky dovozu potravin pocházejících ze třetích zemí24) a d) v případě potravin podle čl. 47 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 vyplnit a předat příslušnému orgánu dozoru část společného zdravotního vstupního dokladu podle čl. 56 tohoto nařízení. (5) Provozovatel potravinářského podniku u potravin určených na vývoz do třetích zemí je povinen a) upozornit příslušný orgán v zemi určení v případě, že vyvážená potravina nevyhovuje požadavkům čl. 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, b) předložit celnímu úřadu v době radiační mimořádné situace na území České republiky osvědčení, že vyvážená potravina vyhovuje nejvyšší přípustné úrovni radioaktivní kontaminace podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv a zvláštní podmínky pro vývoz potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace, c) pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, předložit celnímu úřadu osvědčení potvrzující, že vyvážená potravina odpovídá požadavkům tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie. (6) S potravinami, které neodpovídají požadavkům na nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci, se nakládá podle rozhodnutí orgánu dozoru (§ 16) vydaného na základě stanoviska Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. (7) V případě vývozu nebo dovozu potravin podle odstavce 6, nebo potravin neznámého původupotravin neznámého původu, celní úřad neprodleně oznámí tuto skutečnost orgánu dozoru podle odstavce 6, který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s těmito potravinami. (8) K uvedení volně rostoucích jedlých hub na trh nebo k dalšímu zpracování pro potravinářské účely musí mít provozovatel potravinářského podniku odbornou způsobilost, kterou prokazuje osvědčením vydaným podle odstavce 9. (9) Osvědčení prokazující znalost hub vydávají krajské hygienické stanice na základě úspěšného složení zkoušky ze znalosti hub. Za vydání osvědčení platí žadatel správní poplatek. (10) Ke zkoušce ze znalosti hub se může přihlásit jen osoba zletilá, mající osvědčení o zdravotní způsobilosti k této činnosti. Zdravotní způsobilost osvědčuje registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství; součástí vyšetření je odborné vyšetření zraku. (11) Platnost osvědčení prokazující znalost hub zaniká a) po uplynutí 10 let ode dne jeho vydání u osob ve věku do 60 let, b) po uplynutí 5 let ode dne jeho vydání u osob ve věku od 60 do 65 let, c) po uplynutí 2 let ode dne jeho vydání u osob starších 65 let. § 3a (1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory, je povinen písemně oznámit tuto skutečnost příslušnému orgánu dozoru, a to nejpozději v den zahájení uvádění na trh nebo v den vývozu. Jakékoliv změny týkající se tohoto oznámení musí být neprodleně písemně sděleny příslušnému orgánu dozoru. (2) V oznámení podle odstavce 1 provozovatel potravinářského podniku uvede jméno, příjmení a sídlo, jde-li o osobu fyzickou, obchodní firmu, popřípadě název a sídlo, jde-li o osobu právnickou, dále pak druh, skupinu a podskupinu čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny nebo konzumních brambor, které bude uvádět na trh nebo vyvážet. § 3c Povinnosti provozovatelů potravinářských podniků, kteří vyrábějí nebo dovážejí potraviny určené pro zvláštní výživu (1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží z třetí země potravinu určenou pro zvláštní výživu, která není stanovena v prováděcím právním předpisu, je povinen před jejím prvním uvedením na trh zaslat Ministerstvu zdravotnictví český text označení, který má být uveden na obale výrobku. Provozovatel potravinářského podniku, který takovou potravinu uvedl předtím poprvé na trh v jiném členském státě Evropské unie, označí v oznámení i orgán tohoto jiného členského státu Evropské unie, který byl informován jako první. (2) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno vyžádat si od provozovatele potravinářského podniku, který podal oznámení podle odstavce 1, odborné ověření oznámené potravinypotraviny včetně údajů o tom, že je vhodná pro označené výživové účely, splňuje označené výživové požadavky, je označena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu a je uváděna na trh s označením účelu použití. Je-li takové odborné ověření obsaženo v dostupné publikaci, postačí, uvede-li provozovatel potravinářského podniku odkaz na tuto publikaci. (3) Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zakázat nebo omezit uvádění na trh potraviny pro zvláštní výživu neupravené v prováděcím právním předpisu, která nesplňuje označené výživové účely, není označena způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, není uváděna na trh s označením účelu použití nebo ohrožuje zdraví, ačkoli je na trhu v jednom nebo ve více členských státech Evropské unie, jakož i rozhodnout o zrušení tohoto opatření. O tomto postupu a jeho důvodech je povinno neprodleně informovat ostatní členské státy Evropské unie a Evropskou komisi. § 3d Informační povinnost provozovatele potravinářského podniku (1) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh a) potravinu, do níž byly přidány vitaminy, minerální látky nebo další látky s nutričním nebo fyziologickým účinkem uvedené v částech B a C přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006, nebo b) doplněk stravydoplněk stravy, je povinen před prvním uvedením takové potraviny na trh oznámit ministerstvu v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat její uvedení formou zaslání českého textu označení, včetně povinných informací o potravinách, který bude uveden na obale nebo etiketě potraviny. (2) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh a) počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, b) obilný příkrm a potravinu pro malé děti, c) potravinu pro zvláštní lékařské účely, nebo d) náhradu celodenní stravy pro regulaci hmotnosti je povinen před prvním uvedením takové potraviny na trh oznámit Ministerstvu zdravotnictví v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat její uvedení formou zaslání českého textu označení, včetně povinných informací o potravinách, který bude uveden na obale nebo etiketě potraviny. (3) Provozovatel potravinářského podniku, který v místě určení přijímá potraviny vymezené prováděcím právním předpisem z jiného členského státu Evropské unie nebo ze třetí země, je povinen informovat orgán dozoru příslušný podle § 16 odst. 4 nebo 5 o jejich příchodu podle prováděcího právního předpisu, který na základě analýzy rizika podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 v rozsahu nezbytně nutném pro organizaci úředních kontrol stanoví druh potraviny, termín, rozsah a způsob informování63). (4) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh potravinu, jejíž výživové údaje jsou uvedeny jiným způsobem než způsoby stanovenými v čl. 30 až 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, je povinen před prvním uvedením takové potraviny na trh oznámit ministerstvu v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat jiný způsob vyjadřování a uvádění výživových údajů a odůvodnění týkající se splnění požadavků stanovených v čl. 35 odst. 1 písm. a) až g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. § 4 Ozařování potravin (1) Podmínky použití ultrafialových paprsků a ionizujícího zařízení k ošetření potravin, druhy potravin, které lze takto ošetřit, nejvyšší celkové průměrné přípustné dávky záření, kterým mohou být jednotlivé druhy potravin vystaveny, a způsob označení ozářených potravin na obale stanoví prováděcí právní předpis. Potraviny neuvedené v prováděcím právním předpise lze způsobem podle věty první ošetřit pouze se souhlasem Ministerstva zdravotnictví a za podmínek v něm stanovených. (2) Osoba provádějící ozařování potravin ionizujícím zářením musí a) jmenovitě určit fyzickou osobu odpovědnou za dodržování podmínek pro ozařování, stanovených prováděcím právním předpisem, b) vést u každého zdroje ionizujícího záření dokumentaci obsahující způsob ozáření potraviny podle jednotlivých druhů, jejich ozářené množství, označení šaržešarže, jméno objednatele a příjemce ozářených potravin, datum ozáření, druh obalového materiálu použitého během ozáření, údaje nezbytné ke kontrole ozařovacího procesu včetně údajů o průběžné dozimetrické kontrole použité dávky záření, detaily zahrnující limitní, nejnižší a nejvyšší absorbovanou dávku záření a jeho povahu, odkaz na validační měření, údaj o zvláštních podmínkách při ozáření, c) dokumentaci podle písmena b) uchovávat po dobu 5 let. (3) Ozařování potravin ionizujícím zářením lze provádět pouze za předpokladu, že o postupu a způsobu ozařování bylo na základě žádosti provozovatele ozařovny rozhodnuto (dále jen „rozhodnutí o schválení ozařovny“) Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí; žádost o vydání rozhodnutí podléhá správnímu poplatku. (4) Žádost podle odstavce 3 obsahuje kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu a) jméno, příjmení, datum narození a místo pobytu odpovědného zástupce fyzické osoby, je-li ustanoven, b) jméno, příjmení a místo pobytu osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, c) adresu ozařovny a úředně ověřený podpis žadatele, d) předmět a rozsah činnosti, pro kterou je schválení žádáno, a způsob jejího zabezpečení, e) zdůvodnění technologické potřeby ozařování potravin, f) analýzu rizik a kritických kontrolních bodů možného porušení zdravotní nezávadnosti potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v platném znění, a g) specifikaci zdrojů ionizujícího záření, sanitační řád a dokumentaci podle odstavce 2 písm. b). Státní zemědělská a potravinářská inspekce si k žádosti podle odstavce 3 vyžádá od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost kopii povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření a kopii rozhodnutí o schválení typu zdroje ionizujícího záření, je-li vyžadováno. (5) Rozhodnutí o schválení ozařovny lze vydat za předpokladu, že byly splněny podmínky pro ozařování stanovené zvláštními právními předpisy. Státní zemědělská a potravinářská inspekce může rozhodnutí o schválení ozařovny pozastavit nebo zrušit, zjistí-li skutečnosti, které jsou způsobilé ohrozit nebo které ohrožují jeho řádný výkon, případně zjistí-li neplnění stanovených předpokladů a podmínek pro řádný výkon rozhodnutí o schválení ozařovny. (6) Státní zemědělská a potravinářská inspekce po vydání rozhodnutí o schválení ozařovny neprodleně informuje příslušný orgán Evropské komise o této skutečnosti a současně předá dokumentaci potřebnou ke schválení za účelem zveřejnění ozařovny v Úředním věstníku Evropské unie. Státní zemědělská a potravinářská inspekce informuje též příslušný orgán Evropské komise o případném pozastavení nebo odebrání rozhodnutí o schválení. (7) Dovoz potravin ozářených ionizujícím zářením ze třetích zemí lze jen za podmínky, že a) ozářené potraviny splňují podmínky a požadavky stanovené zákonem a prováděcím právním předpisem, b) byly ozářeny v ozařovně schválené příslušným orgánem Evropské unie a která je uvedena na seznamu ozařoven zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie, c) ozářená potravinapotravina je doprovázena dokumentací s údaji o názvu a adrese ozařovny a dalšími údaji podle odstavce 2. (8) Potraviny ozářené ionizujícím zářením v členských státech Evropské unie, které nejsou určeny konečnému spotřebitelispotřebiteli ani provozovateli potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu, musí být při uvádění na trh v České republice doprovázeny dokumentací obsahující jméno a adresu schválené ozařovny, která ozáření provedla, nebo údaji o referenčním čísle a způsobu ozáření jednotlivých druhů potravin. § 4a Klasifikace těl jatečných zvířat (1) Provozovatel potravinářského podniku provozující jatka (dále jen „provozovatel jatek“), který poráží jatečná zvířata, je povinen zajistit klasifikaci jatečných zvířat podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících klasifikaci jatečných zvířat27) a prováděcího právního předpisu. (2) Odstavec 1 se nevztahuje na provozovatele jatek, který poráží a) prasata podléhající klasifikaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci jatečných zvířat27) v ročním průměru nejvýše do 200 kusů týdně, b) pouze prasata narozená a vykrmená ve vlastních chovných zařízeních a všechna jatečně upravená těla bourá, c) skot podléhající klasifikaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci jatečných zvířat27) v ročním průměru nejvýše do 20 kusů týdně. (3) Klasifikace podle odstavce 1 se dále nevztahuje na a) jatečná prasata, která jsou na žádost žadatele dodávána pouze k porážce pro vlastní spotřebu, b) jatečný skot, který je na žádost žadatele dodáván pouze k porážce pro vlastní spotřebu. (4) Provozovatel jatek je povinen zajistit, aby klasifikaci jatečných zvířat prováděla pouze osoba, která získala osvědčení o odborné způsobilosti vydané ministerstvem (dále jen „klasifikátor“), a to způsobem a v rozsahu stanoveném přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími klasifikaci jatečných zvířat27) a prováděcím právním předpisem. O provedené klasifikaci vystaví klasifikátor protokol. (5) Předpokladem pro vydání osvědčení podle odstavce 4 je úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání a 2 roky praxe, nebo základní vzdělání a 6 let praxe v oboru, absolvování odborné přípravy a složení zkoušky; vyhláška stanoví způsob a rozsah odborné přípravy, složení zkoušek a vydání osvědčení, dobu jeho platnosti a způsob prodloužení platnosti osvědčení. Uznávání kvalifikace občanů Evropské unie se řídí tímto zákonem a zvláštním právním předpisem.4c) (6) Provozovatel jatek je povinen v listinné podobě nebo v elektronické podobě dálkovým přenosem dat sdělit výsledky klasifikace dodavateli jatečných zvířat a osobě pověřené podle plemenářského zákona vedením ústřední evidence zvířat5). Rozsah uváděných údajů o výsledcích klasifikace stanoví prováděcí právní předpis. (7) Dokumentaci podle odstavce 6 uchovává provozovatel jatek po dobu 1 roku a osoba pověřená vedením ústřední evidence zvířat po dobu 2 let. (8) Náklady spojené s klasifikací jatečných zvířat hradí stejným dílem dodavatel jatečných zvířat a provozovatel jatek podle odstavce 1. Označování potravin § 6 (1) Provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je balená potravina uváděna na trh, nebo není-li usazen v Evropské unii, dovozce potraviny na trh Evropské unie, je povinen kromě dodržení požadavků přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího označování potravin zajistit na obalu potraviny určeném pro spotřebitelespotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb, nebo na etiketě k obalu připojené, uvedení a přesnost a) údajů o třídě jakostijakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, b) údajů podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 u nápojů obsahujících více než 1,2 % objemových alkoholu podle podmínek pro balené potraviny stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, c) jména a příjmení nebo názvu anebo obchodní firmy a adresy sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, u nápoje obsahujícího více než 20 % objemových alkoholu, d) dalších údajů, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo veterinární zákon. (2) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 může uvést symbol „e“ na obalu pro označení množství potraviny jen tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené zákonem o metrologii28). (3) Způsob označení balených potravin stanoví prováděcí právní předpis. (4) Za malé množství potravin, které je osvobozené od požadavku na povinné deklarování výživových údajů na základě přílohy V bodu 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, se považuje množství potraviny, které je výrobcem dodávané přímo konečnému spotřebitelispotřebiteli nebo do místního maloobchodu, kterým se rozumí potravinářský podnik nebo hospodářství provozující maloobchod41) přímo zásobující konečného spotřebitelespotřebitele na území České republiky, a bylo vyrobeno výrobcem, který v posledním uzavřeném účetním období předcházejícím okamžiku, kdy byla potravina vyrobena a) zaměstnával maximálně průměrný přepočtený počet 10 zaměstnanců42), jejichž pracovní pozice uvedená v pracovní smlouvě přímo souvisí s výrobou potravinvýrobou potravin, nebo b) dosáhl maximálního ročního obratu43) 20 000 000 Kč. § 7 (1) Provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je potravina zabalená bez přítomnosti spotřebitelespotřebitele pro účely bezprostředního prodeje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o označování potravin29) uváděna na trh, nebo není-li usazen v Evropské unii, dovozce potraviny na trh Evropské unie, je povinen podle podmínek stanovených pro balené potraviny přímo použitelným předpisem Evropské unie o označování potravin30) zajistit na obalu potraviny určeném pro spotřebitelespotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb uvedení a přesnost těchto údajů: a) jméno a příjmení nebo název anebo obchodní firma a adresa sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, b) název potraviny, c) čisté množstvíčisté množství, d) seznam složek, e) země nebo místo původu, f) způsob uchování, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném uchování mohla být ohrožena bezpečnost nebo zhoršena jakostjakost stanovená prováděcím právním předpisem nebo deklarovaná výrobcem, g) datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti, h) údaje podle čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, i) údaje podle čl. 44 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, j) údaj o množství hlavní složky v hmotnostních procentech, stanoví-li tak prováděcí právní předpis. (2) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je povinen na obale určeném pro spotřebitelespotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb zajistit uvedení a přesnost a) údajů o třídě jakostijakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, b) dalších údajů, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie31). (3) Způsob označení potravin zabalených bez přítomnosti spotřebitelespotřebitele pro účely přímého prodeje stanoví prováděcí právní předpis. (4) Povinnost označení údajem podle odstavce 1 písm. a) se nevztahuje na nezpracovaný produkt44). § 8 (1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh nebalenou potravinu, je povinen tam, kde je tato potravina přímo nabízena k prodeji spotřebitelispotřebiteli, v její těsné blízkosti viditelně umístit snadno čitelný údaj obsahující jméno nebo obchodní název a adresu sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, údaj o množství hlavní složky v hmotnostních procentech, stanoví-li tak prováděcí právní předpis, údaj o třídě jakostijakosti, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie, a podle podmínek stanovených pro balené potraviny přímo použitelným předpisem Evropské unie o označování potravin30) tyto údaje: a) název potraviny, b) země nebo místo původu včetně označení původu potraviny stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie45), c) údaje podle čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, d) údaj o čistém množstvíčistém množství u pekařských a cukrářských výrobků46), e) údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, jde-li o potravinu nabízenou k prodeji samoobslužným způsobem. (2) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je povinen v blízkosti místa nabízení nebalené potraviny k prodeji viditelně zpřístupnit podle podmínek stanovených pro balené potraviny přímo použitelným předpisem Evropské unie o označování potravin29) další snadno čitelné údaje: a) datum použitelnosti nebo datum minimální trvanlivosti, b) údaje podle čl. 44 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, c) další údaje, stanoví-li tak prováděcí právní předpis nebo přímo použitelný předpis Evropské unie31). (3) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 může údaje podle odstavce 2 písm. a) uvést pouze na etiketě nebo obalu potraviny zabalené v místě prodeje na žádost spotřebitelespotřebitele. (4) Provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 je povinen na vyžádání spotřebitelespotřebitele sdělit nebo v blízkosti místa nabízení nebalené potraviny k prodeji viditelně a snadno čitelně zpřístupnit údaje podle čl. 9 odst. 1 písm. b) a čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. (5) Způsob označování nebalených potravin stanoví prováděcí právní předpis. (6) Povinnost podle odstavce 1 uvést údaj obsahující jméno nebo obchodní název a adresu sídla provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil, se nevztahuje na nezpracovaný produkt. (7) Údaj o zemi nebo místu původu podle odstavce 1 písm. b) může být poskytnut v těsné blízkosti skupiny potravin viditelně a snadno čitelně jako souhrnná informace vztahující se ke skupině potravin, kdy z této informace bude jasně a srozumitelně zřejmá souvislost mezi poskytnutými údaji a konkrétními potravinami. § 9 (1) Provozovatel potravinářského podniku, který potravinu vyrábí, zpracovává nebo balí nebo je prvním prodejcem usazeným v Evropské unii, uvede potravinu na trh s připojeným údajem, který umožňuje určení totožnosti šaržešarže, ke které potraviny patří. (2) Pokud se jedná o balenou potravinu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o označování potravin30), uvede provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 při uvádění na trh označení šaržešarže na balení potraviny nebo na etiketě, která je k němu připojena. (3) Pokud se nejedná o balenou potravinu podle odstavce 2, uvede provozovatel potravinářského podniku uvedený v odstavci 1 při uvádění potraviny na trh označení šaržešarže na vnějším obalu, ve kterém je potravina uváděna na trh, zejména obalu přepravním nebo skupinovém, nebo pokud to není možné, zahrne ho do průvodní dokumentace, která je předána současně s touto potravinou nebo ještě před jejím dodáním. (4) Povinnost označit potravinu označením šaržešarže se nevztahuje na a) potraviny, které jsou po výstupu ze zemědělské prvovýroby 1. prodávány nebo dodávány na místa přechodného uskladnění, přípravy nebo balení, 2. dopravovány do organizací producentů, nebo 3. shromažďovány pro okamžité použití v provozním systému přípravy nebo zpracování, b) potraviny, které nejsou v místě prodeje konečnému spotřebitelispotřebiteli baleny, c) potraviny, které jsou zabaleny v místě prodeje na žádost spotřebitelespotřebitele nebo zabaleny pro účely přímého prodeje, d) obaly, jejichž největší plocha je menší než 10 cm2, e) jednotlivé porce zmrzliny a mraženého krému, u kterých se označení šaržešarže uvede na skupinovém obalu, f) potraviny označené datem minimální trvanlivosti nebo datem použitelnosti, pokud je toto datum vyjádřeno jako nekódované označení dne a měsíce v uvedeném pořadí. (5) Způsob označování šaržešarže stanoví prováděcí právní předpis. § 9a (1) Provozovatel potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu, je povinen při uvádění nebalených pokrmů, pokrmů zabalených v místě prodeje na žádost spotřebitelespotřebitele a pokrmů zabalených bez přítomnosti spotřebitelespotřebitele do hotového balení pro bezprostřední prodej na trh způsobem podle prováděcího právního předpisu viditelně zpřístupnit snadno čitelnou informaci a) o názvu potraviny podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, b) podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, c) o množství pokrmu, d) o datu použitelnosti nebo o datu minimální trvanlivosti u pokrmů stanovených prováděcím právním předpisem, pokud vhodným způsobem neinformuje spotřebitelespotřebitele, že tyto pokrmy jsou určeny k přímé spotřebě bez skladování, e) o podmínkách uchování, popřípadě o návodu k použití, u pokrmů stanovených prováděcím právním předpisem. (2) Na pokrmy, které jsou uváděny na trh při provozování stravovací služby nebalené nebo jsou-li zabaleny v místě prodeje na žádost spotřebitelespotřebitele nebo zabaleny bez přítomnosti spotřebitelespotřebitele do hotového balení pro bezprostřední prodej, se nevztahují ustanovení § 7 až 9 tohoto zákona. (3) Provozovatel potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu, je povinen dodržovat technologické požadavky na výrobu pokrmů a jejich přípravu, požadavky na způsob uvádění pokrmů na trh, podmínky uchovávání a manipulace s pokrmy, smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky na bezpečnost pokrmů a požadavky na označování pokrmů ve fázi jejich výroby, přípravy nebo uvádění na trh před jejich nabízením spotřebitelispotřebiteli stanovené prováděcím právním předpisem. § 9b (1) Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci slovy „česká potravina“, grafické znázornění stanovené prováděcím právním předpisem nebo jinou informaci zejména slovní, obrazovou nebo grafickou naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, pokud a) 100 % všech složek celkové hmotnosti nezpracované potraviny, vinařských produktů47) nebo mléka pochází z České republiky, a prvovýroba48), narození, chov, porážka zvířat a všechny fáze výroby proběhly na území České republiky, b) součet hmotnosti složek pocházejících z České republiky tvoří nejméně 75 % celkové hmotnosti všech složek stanovené v okamžiku jejich použití při výrobě potravinyvýrobě potraviny jiné než uvedené v písmeni a) a výroba proběhla na území České republiky; přidaná voda se nezapočítává do celkové hmotnosti všech složek, nebo c) jde o potravinu stanovenou prováděcím právním předpisem, jejíž výroba proběhla na území České republiky. (2) Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci slovy „vyrobeno v České republice“ nebo slovy, která mají pro spotřebitelespotřebitele stejný význam, pokud výroba proběhla na území České republiky. (3) Označení podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 nelze použít pro vinařské produkty. § 9c (1) Při uvádění potraviny na trh lze poskytnout informaci o jejím výrobci výrazem „výrobce:“ nebo výrazem, který má pro spotřebitelespotřebitele stejný význam, pokud za touto informací následuje jméno a příjmení nebo název anebo obchodní firma a adresa provozovatele potravinářského podniku, který potravinu vyrobil. (2) Pokud se sídlo provozovatele potravinářského podniku podle odstavce 1 a jeho provozovna, ve které byla potravina vyrobena, nacházejí v různých zemích, uvede se také název země, ve které se nachází provozovna, a to uvozený výrazem: „provozovna:“. Uvádění potravin na trh § 10 (1) Na trh je zakázáno uvádět potraviny a) klamavě označené nebo nabízené ke spotřebě klamavým způsobem, b) s prošlým datem použitelnosti, c) neznámého původu, d) překračující nejvyšší přípustné úrovně kontaminace radionuklidy stanovené v souladu s atomovým zákonem, e) ozářené v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem a prováděcím právním předpisem, f) obsahující látky v rozporu s požadavky na složení doplňků stravy nebo látky zakázané při výrobě potravin podle vyhlášky o doplňcích stravy a složení potravin64), g) zdánlivě totožné s potravinou uváděnou na trh v jiných členských státech Evropské unie, ačkoliv potravina uváděná na trh v České republice má podstatně odlišné složení nebo vlastnosti, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními skutečnostmi a pokud není potravina opatřena snadno přístupnou a dostatečnou informací o tomto odlišném složení nebo vlastnostech, a h) obsahující psychomodulační látky nebo zařazené psychoaktivní látky podle zákona o návykových látkách48a). (2) Potraviny mohou být po datu minimální trvanlivosti uváděny na trh pouze tehdy, jsou-li takto označeny, odděleně umístěny a jsou-li bezpečné. (3) Potraviny mohou být použitelné k jinému než původnímu použití. Takové potraviny mohou být uváděny na trh, pouze jsou-li bezpečné, odděleně umístěné a je-li na nich nebo v jejich bezprostřední blízkosti zřetelně označen doporučený způsob použití. (4) Pro výrobu potravinvýrobu potravin je zakázáno použít potraviny s prošlým datem a) použitelnosti, nebo b) minimální trvanlivosti, s výjimkou potravin, které jsou bezpečné49). § 11 (1) Podnikatelské zájmy právnických osob, které jsou v souladu s tímto zákonem, ochraňuje zájmové sdružení právnických osob s názvem „Potravinářská komora České republiky“ založené podle zvláštního zákona.11b) (2) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh potraviny v provozovně s prodejní plochou větší než 400 m2, je povinen potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, poskytnout bezplatně neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je veřejně prospěšným právnickým osobám, které poskytují potravinovou pomoc; tyto neziskové organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Tato povinnost se nevztahuje na nápoje s obsahem alkoholu nad 0,5 % objemových. Potraviny podle věty první musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně. (3) Potraviny uváděné na trh jiným provozovatelem potravinářského podniku než provozovatelem uvedeným v odstavci 2, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, mohou být bezplatně poskytnuty neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je veřejně prospěšným právnickým osobám, které poskytují potravinovou pomoc; tyto neziskové organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Potraviny podle věty první musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně. (4) Při uvádění potravin podle odstavců 2 a 3 na trh musí být a) splněna oznamovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. i), b) zajištěna sledovatelnost potraviny podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 a c) připojena dokumentace obsahující název potraviny, množství potraviny, informace podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, účel užití potraviny a informace o tom, v čem potravina nesplňuje požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny; informace podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 musí být srozumitelným způsobem poskytnuta také osobě, které je potravina poskytována. (5) Při distribuci potravin je zakázána propagace jiné osoby než neziskové organizace, provozovatele potravinářského podniku poskytujícího bezplatně potraviny nebo veřejně prospěšné právnické osoby podle odstavců 2 a 3. § 11a (1) Potravina vyrobená nebo uvedená na trh ve členském státě Evropské unie nesmí být odmítnuta k uvedení na trh v České republice za předpokladu, že tato potravina odpovídá a) předpisům, které jsou pro výrobu této potravinypotraviny anebo její uvedení na trh v některém z těchto států závazné, nebo b) výrobním postupům a pravidlům správné výrobní praxe používaným v některém z těchto států, pro které existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je v případě potřeby možné provést dodatečná šetření. (2) Ustanovení odstavce 1 se neuplatní v případě, že právní předpisy, pravidla správné praxe nebo postupy uvedené v odstavci 1 nezaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice. Tabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobky § 12 (1) Výrobce nesmí k výrobě tabákových výrobkůtabákových výrobků užít a) jiný než surový nebo technologicky upravený tabáktabák, b) zakázané látky stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Tabákové výrobkyTabákové výrobky uváděné na trh nesmějí obsahovat zakázané látky stanovené prováděcím právním předpisem, které zejména vytvářejí dojem zdravotní prospěšnosti tabákového výrobkutabákového výrobku, způsobují zbarvení emisí, usnadňují vdechování nebo příjem nikotinu nebo zvyšují toxický nebo návykový účinek tabákového výrobkutabákového výrobku. (3) Zakazuje se uvádět na trh tabák určený k orálnímu užitítabák určený k orálnímu užití. (4) Zakazuje se uvádět na trh cigaretycigarety s charakteristickou příchutí, tabák určený k ručnímu balení cigarettabák určený k ručnímu balení cigaret s charakteristickou příchutí a zahřívané tabákové výrobkyzahřívané tabákové výrobky s charakteristickou příchutí. (5) Pro výrobu cigaretcigaret, tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret a zahřívaných tabákových výrobkůzahřívaných tabákových výrobků lze použít přísady, které jsou pro jejich výrobu zásadní, za podmínky, že tyto přísady nezpůsobují určitou charakteristickou příchuť a významně či v měřitelné míře nezvyšují a) návykovost, kterou se rozumí farmakologická schopnost látky způsobit závislost, tedy určitý stav, který ovlivňuje schopnost jedince ovládat své chování obvykle tím, že vyvolává nutnost odměny nebo úlevy od abstinenčních příznaků, popřípadě obojí, b) toxicitu, kterou se rozumí míra, v jaké může mít látka škodlivý vliv na lidský organismus, včetně dlouhodobých účinků, obvykle po opakovaném nebo stálém užívání nebo expozici, nebo c) karcinogenní, mutagenní nebo pro reprodukci toxické vlastnosti. (6) Zakazuje se uvádět na trh cigaretycigarety, tabák určený k ručnímu balení cigarettabák určený k ručnímu balení cigaret nebo zahřívané tabákové výrobkyzahřívané tabákové výrobky obsahující aromata v jakékoliv z jejich složek, zejména ve filtrech, papírech, baleních nebo kapslích, a jiné technické prvky umožňující změnu vůně nebo chuti tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo intenzity jejich kouře. Filtry, papíry a kapsle nesmí obsahovat tabáktabák nebo nikotin. § 12a (1) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky je povinen dodržovat požadavky stanovené pro potraviny v a) § 3 odst. 1 písm. a), b) a g) a v § 3 odst. 3, b) § 10 odst. 1 písm. a) a c), c) § 3 odst. 1 písm. q) bodech 1, 3 a 5 a písm. r). § 12b (1) Označení jednotkových baleníjednotkových balení a vnějších balení tabákových výrobkůtabákových výrobků, jakož i samotný tabákový výrobektabákový výrobek, nesmí zahrnovat zakázaný prvek nebo rys, a to zejména písemný, obrazový, grafický nebo tvarový, který stanoví prováděcí právní předpis. (2) Zakazuje se uvádět na trh jednotková baleníjednotková balení cigaretcigaret a jednotková baleníjednotková balení tabákutabáku určená k ručnímu balení cigaretcigaret, která nesplňují požadavky na vzhled, vlastnosti a obsah jednotkových balení stanovené prováděcím právním přepisem. (3) Úrovně emisí cigaretcigaret vyrobených, distribuovaných, dovezených nebo uvedených na trh nesmí přesahovat maximální úrovněmaximální úrovně stanovené prováděcím právním předpisem. Maximální úrovníMaximální úrovní se rozumí maximální obsah nebo emise, včetně nulových, látky v cigaretěcigaretě, měřeno v miligramech. Zakazuje se vyrábět, distribuovat, dovážet a uvádět na trh cigaretycigarety, které přesahují maximální úrovněmaximální úrovně emisí. § 12c (1) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni a) požádat v případech uvedených v čl. 9, 10, 14, 16 a 18 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 Státní tiskárnu cenin, s. p., (dále jen „Státní tiskárna cenin“) o přidělení jedinečného identifikátoru, jedinečného identifikátoru na úrovni skupinových balení a identifikačního kódu hospodářského subjektu, zařízení a stroje a b) zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení cigaretcigaret a tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret bylo označeno jedinečným identifikátorem vydaným Státní tiskárnou cenin způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (2) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení cigaretcigaret a tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret bylo označeno bezpečnostním prvkem způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Ustanovení věty první se nepoužije, pokud je jednotkové baleníjednotkové balení označeno tabákovou nálepkou50). (3) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení tabákového výrobkutabákového výrobku jiného než cigaretycigarety nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret bylo označeno jedinečným identifikátorem vydaným Státní tiskárnou cenin a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. (4) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení tabákového výrobkutabákového výrobku jiného než cigaretycigarety nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret bylo označeno bezpečnostním prvkem způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Ustanovení věty první se nepoužije, pokud je jednotkové baleníjednotkové balení označeno tabákovou nálepkou. (5) Výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků poskytnou vzorky tabákových výrobkůtabákových výrobků, které jsou uváděny na trh, Státní zemědělské a potravinářské inspekci na základě její žádosti. Vzorky musí být poskytnuty ve formátu jednotkových baleníjednotkových balení a musí obsahovat použitý bezpečnostní prvek. Státní zemědělská a potravinářská inspekce zaplatí za poskytnuté vzorky náhradu; postupuje při tom podle § 11 odst. 2 a 3 kontrolního řádu. (6) Dojde-li k ohrožení integrity ověřovacího elementu bezpečnostního prvku podle čl. 6 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/576, ústřední inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce nařídí nahrazení nebo změnu bezpečnostního prvku výrobci tabákových výrobkůtabákových výrobků, dovozci tabákových výrobkůtabákových výrobků a poskytovateli bezpečnostního prvku. Nařízení náhrady nebo změny bezpečnostního prvku může být prvním úkonem v řízení. § 12d Označování tabákových výrobků určených ke kouření (1) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobků určených ke kouřenítabákových výrobků určených ke kouření jsou povinni zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení a vnější balení tabákového výrobku určeného ke kouřenítabákového výrobku určeného ke kouření bylo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označeno a) jménem a příjmením nebo názvem anebo obchodní firmou a adresou sídla výrobce, distributora nebo dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků, b) názvem druhu, skupiny nebo podskupiny tabákových výrobkůtabákových výrobků stanoveným prováděcím právním předpisem, pod nímž je tabákový výrobektabákový výrobek uváděn na trh; tabákový výrobektabákový výrobek, který nelze označit druhem, skupinou nebo podskupinou vzhledem k použitým složkám nebo použité technologii, se označí názvem odvozeným od základní použité složky nebo technologie, c) údajem o čistém množstvíčistém množství, kterým se rozumí množství v gramech nebo v kilogramech tabákového výrobkutabákového výrobku bez obalu, nebo o počtu obsažených kusů v balení, d) zemí původu nebo vzniku v případech, kdy neuvedení tohoto údaje by uvádělo spotřebitelespotřebitele v omyl o skutečném původu nebo vzniku tabákového výrobkutabákového výrobku, f) obecným varováním, g) informačním sdělením a h) kombinovaným zdravotním varovánímkombinovaným zdravotním varováním. (2) Kombinovaným zdravotním varovánímKombinovaným zdravotním varováním se rozumí zdravotní varování, které je tvořeno kombinací textového varování a odpovídající fotografie nebo vyobrazení a je k němu připojena informace týkající se odvykání kouření, stanovená prováděcím právním předpisem. (3) Kombinovaná zdravotní varováníKombinovaná zdravotní varování jsou rozdělena do tří skupin, stanovených prováděcím právním předpisem. V průběhu tří kalendářních let se po dobu jednoho kalendářního roku použije vždy jedna skupina. V rámci tří let jedna skupina nesmí být použita více než jedenkrát. (4) Jednotlivá kombinovaná zdravotní varováníkombinovaná zdravotní varování, která jsou dostupná k používání v daném kalendářním roce, musí být u jednotlivých značek tabákových výrobkůtabákových výrobků zobrazena ve stejném počtu v míře, v jaké je to možné. § 12e Označování tabákových výrobků určených ke kouření jiných než cigaret, tabáku určeného k ručnímu balení cigaret, tabáku určeného do vodní dýmky a zahřívaných tabákových výrobků Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor tabákových výrobků určených ke kouřenítabákových výrobků určených ke kouření jiných než cigaretcigaret tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret, tabáku určeného do vodní dýmkytabáku určeného do vodní dýmky a zahřívaných tabákových výrobkůzahřívaných tabákových výrobků jsou povinni zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení výrobku a vnější balení bylo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označeno a) údaji podle § 12d odst. 1 písm. a) až d), b) obecným varováním včetně informace týkající se odvykání kouření stanovené prováděcím právním předpisem, d) zdravotním varováním. § 12f Označování bezdýmných tabákových výrobků Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor bezdýmných tabákových výrobkůbezdýmných tabákových výrobků jsou povinni zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení výrobku a jakékoliv vnější balení bylo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označeno a) údaji podle § 12d odst. 1 písm. a) až d), b) zdravotním varováním a § 12g Uvádění nových tabákových výrobků na trh (1) Výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem oznámit v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci informace o novém tabákovém výrobkunovém tabákovém výrobku, který má být uveden na trh. (2) Nové tabákové výrobkyNové tabákové výrobky musí odpovídat požadavkům stanoveným tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Skutečnost, která ustanovení tohoto zákona a prováděcího právního předpisu se použijí pro nové tabákové výrobkynové tabákové výrobky, závisí na tom, zda se na tyto výrobky vztahuje vymezení pojmu bezdýmný tabákový výrobekbezdýmný tabákový výrobek nebo vymezení pojmu tabákový výrobek určený ke kouřenítabákový výrobek určený ke kouření. (3) Výrobce a dovozce nových tabákových výrobkůnových tabákových výrobků jsou povinni oznámit v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci jakékoliv nové nebo aktuální informace o studiích, výzkumu a dalších informacích oznámených podle odstavce 1. Státní zemědělská a potravinářská inspekce může od výrobců nebo dovozců nových tabákových výrobkůnových tabákových výrobků vyžadovat provedení dodatečných zkoušek na jejich náklady nebo poskytnutí dodatečných informací. (4) Veškeré informace obdržené podle odstavců 1 a 3 Státní zemědělská a potravinářská inspekce zpřístupní Evropské komisi. Elektronické cigarety a náhradní náplně do nich § 12h (1) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich jsou povinni zajistit, aby tyto výrobky splňovaly požadavky na složení, vzhled, jakostjakost a vlastnosti stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich jsou povinni způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem zajistit na jednotkovém baleníjednotkovém balení a vnějším balení elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich uvedení a) údajů podle § 12d odst. 1 písm. a) a c); čisté množstvíčisté množství může být uvedeno i v ml, b) seznamu všech složek obsažených ve výrobku, c) obsahu nikotinu ve výrobku, d) množství nikotinu v dávce, e) čísla šaržešarže nebo rovnocenného údaje, který umožní určit místo a dobu výroby, f) údaje o uchování výrobku mimo dosah osob mladších 18 let a g) zdravotního varování. (3) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich jsou povinni zajistit, aby jejich jednotková baleníjednotková balení obsahovala přiložený leták obsahující a) návod k použití a skladování výrobku, b) informaci o tom, že výrobek se nedoporučuje používat mladými lidmi a nekuřáky, c) informace o kontraindikacích, d) varování pro specifické rizikové skupiny, e) informaci o možných nepříznivých účincích, f) informace o návykovosti a toxicitě, g) kontaktní údaje výrobce nebo dovozce a h) údaje o právnické nebo fyzické kontaktní osobě mající sídlo ve členském státě Evropské unie. (4) Výrobce a dovozce elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich oznámí v elektronické podobě dálkovým přenosem dat ve lhůtách a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem Ministerstvu zdravotnictví a) informace o elektronické cigaretěelektronické cigaretě a náhradní náplni do ní, kterou hodlá uvést na trh nebo dovézt, a b) informace o trhu s elektronickými cigaretamielektronickými cigaretami a náhradními náplněmi do nich. (5) Při každé podstatné změně výrobku se předkládá nové oznámení podle odstavce 4 písm. a). (6) Výrobce, dovozce a distributor elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich jsou povinni a) zavést a udržovat systém pro shromažďování informací o všech podezřeních na nepříznivé účinky těchto výrobků na lidské zdraví, b) neprodleně přijmout nápravné opatření nezbytné pro dosažení souladu výrobku s tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, popřípadě pro jeho stažení z trhu, pokud lze důvodně předpokládat, že elektronické cigaretyelektronické cigarety nebo náhradní náplně do nich, které drží a které byly nebo mají být uvedeny na trh, nejsou bezpečné nebo odpovídající jakostijakosti nebo jsou jinak v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, a c) v případě podle písmene b) okamžitě informovat v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Ministerstvo zdravotnictví s uvedením podrobností zejména ohledně rizika pro lidské zdraví a bezpečnost a ohledně přijatého nápravného opatření a jeho výsledku. (7) Ustanovení odstavce 2 písm. c), d) a g) se nepoužije pro elektronické cigaretyelektronické cigarety, které nelze použít pro užívání výparů obsahujících nikotin, a náhradní náplně do nich, které neobsahují nikotin. § 12i (1) Ministerstvo zdravotnictví zveřejní na svých internetových stránkách informace stanovené prováděcím právním předpisem poskytnuté podle § 12h odst. 4 písm. a) a § 12h odst. 5 a zpřístupní na žádost Evropské komise nebo členského státu Evropské unie informace stanovené prováděcím právním předpisem poskytnuté podle § 12h odst. 4 písm. b) a odstavce 3. Informace představující obchodní tajemství51) se nezveřejní. Výrobce nebo dovozce elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich uvede při předkládání informací informace, které jsou obchodním tajemstvím. (2) Požadavky uvedené v tomto zákoně se nevztahují na elektronické cigaretyelektronické cigarety a náhradní náplně do nich, které podléhají požadavku na registraci podle zákona o léčivech nebo požadavkům stanoveným zákonem o zdravotnických prostředcích. (3) Ministerstvo zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice jsou oprávněny od výrobce nebo dovozce elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na základě výzvy požadovat dodatečné informace, zejména ohledně hledisek bezpečnosti a kvality nebo nepříznivých účinků elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich. (4) Označení jednotkových baleníjednotkových balení a vnějších balení elektronických cigaretelektronických cigaret a náhradních náplní do nich, jakož i samotná elektronická cigaretaelektronická cigareta, nesmí zahrnovat zakázaný prvek nebo rys, a to zejména písemný, obrazový, grafický nebo tvarový, který stanoví prováděcí právní předpis. (5) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije pro elektronické cigaretyelektronické cigarety, které nelze použít pro užívání výparů obsahujících nikotin, a náhradní náplně do nich, které neobsahují nikotin. § 12j Bylinné výrobky určené ke kouření (1) Označení jednotkových baleníjednotkových balení a vnějších balení bylinných výrobků určených ke kouření, jakož i samotný bylinný výrobek určený ke kouření, nesmí zahrnovat zakázaný prvek nebo rys, a to zejména písemný, obrazový, grafický nebo tvarový, který stanoví prováděcí právní předpis. (2) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor bylinných výrobků určených ke kouření jsou povinni zajistit, aby jednotkové baleníjednotkové balení a vnější balení výrobku bylo způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem označeno a) údaji podle § 12d odst. 1 písm. a) až d), b) zdravotním varováním a c) číslem šaržešarže. (3) Výrobce a dovozce bylinných výrobků určených ke kouření jsou povinni Ministerstvu zdravotnictví předložit v elektronické podobě dálkovým přenosem dat informace o bylinném výrobku určeném ke kouření podle jeho značky a typu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem. (4) Výrobce a dovozce bylinných výrobků určených ke kouření jsou povinni v elektronické podobě dálkovým přenosem dat informovat Ministerstvo zdravotnictví v případě, že dojde ke změně ve složení výrobku, která ovlivní informace poskytnuté podle odstavce 3. Informace požadované podle tohoto odstavce musí být poskytnuty ve lhůtě stanovené prováděcím právním předpisem. (5) Ministerstvo zdravotnictví zajistí zveřejnění informací poskytnutých podle odstavců 3 a 4 na svých internetových stránkách. Informace představující obchodní tajemství se nezveřejní. Výrobci a dovozci bylinných výrobků určených ke kouření uvedou při předkládání informací informace, které jsou obchodním tajemstvím. (6) Bylinné výrobky určené ke kouření nesmí obsahovat psychomodulační látky nebo zařazené psychoaktivní látky. § 12k Nikotinové sáčky bez obsahu tabáku (1) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor nikotinových sáčků bez obsahu tabákutabáku jsou povinni zajistit, aby tyto výrobky splňovaly požadavky na složení, vzhled, jakostjakost a vlastnosti stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor nikotinových sáčků bez obsahu tabákutabáku jsou povinni způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem zajistit na jednotkovém baleníjednotkovém balení uvedení a) údajů podle § 12d odst. 1 písm. a) až d), b) seznamu všech složek obsažených ve výrobku, c) obsahu nikotinu ve výrobku, d) množství nikotinu v dávce, e) čísla šaržešarže nebo rovnocenného údaje, který umožní určit místo a dobu výroby, f) údaje o uchování výrobku mimo dosah osob mladších 18 let a g) zdravotního varování. (3) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce a distributor nikotinových sáčků bez obsahu tabákutabáku jsou povinni zajistit, aby jejich jednotková baleníjednotková balení obsahovala a) návod k použití a skladování výrobku, b) informaci o tom, že výrobek se nedoporučuje používat nekuřáky, c) informace o kontraindikacích, d) varování pro specifické rizikové skupiny, e) informaci o možných nepříznivých účincích, f) informace o návykovosti a toxicitě, g) kontaktní údaje výrobce nebo dovozce a h) údaje o právnické nebo fyzické kontaktní osobě mající sídlo ve členském státě Evropské unie. (4) Výrobce a dovozce nikotinových sáčků bez obsahu tabákutabáku oznámí v elektronické podobě dálkovým přenosem dat ve lhůtách a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem Ministerstvu zdravotnictví a) informace o nikotinových sáčcích bez obsahu tabákutabáku, které hodlá uvést na trh nebo dovézt, a b) informace o trhu s nikotinovými sáčky bez obsahu tabákutabáku. (5) Při každé podstatné změně výrobku se předkládá nové oznámení podle odstavce 4 písm. a). (6) Výrobce, dovozce a distributor nikotinových sáčků bez obsahu tabákutabáku jsou povinni a) zavést a udržovat systém pro shromažďování informací o všech podezřeních na nepříznivé účinky těchto výrobků na lidské zdraví, b) neprodleně přijmout nápravné opatření nezbytné pro dosažení souladu výrobku s tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, popřípadě pro jeho stažení z trhu, pokud lze důvodně předpokládat, že nikotinové sáčky bez obsahu tabákutabáku, které drží a které byly nebo mají být uvedeny na trh, nejsou bezpečné nebo odpovídající jakostijakosti nebo jsou jinak v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, c) v případě podle písmene b) okamžitě informovat v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Ministerstvo zdravotnictví s uvedením podrobností zejména ohledně rizika pro lidské zdraví a bezpečnost a ohledně přijatého nápravného opatření a jeho výsledku. Informační povinnost § 13 (1) Výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci předložit informace o tabákovém výrobkutabákovém výrobku podle jeho značky a typu způsobem, v rozsahu a ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem. (2) Pokud dojde ke změně ve složení tabákového výrobkutabákového výrobku způsobem, který ovlivní informace, jež byly poskytnuty podle odstavce 1, oznámí výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků tyto skutečnosti v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci. (3) Státní zemědělská a potravinářská inspekce zveřejní informace poskytnuté podle odstavců 1 a 2 na svých internetových stránkách. Informace představující obchodní tajemství se nezveřejní. Výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků uvedou při předkládání informací informace, které jsou obchodním tajemstvím. (4) Výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci předložit dostupné interní a externí studie týkající se průzkumu trhu a preferencí různých spotřebitelských skupin, včetně mladých lidí a kuřáků, ohledně složek a emisí, jakož i shrnutí veškerých průzkumů trhu, které provádějí při uvádění nových výrobků na trh. (5) Státní zemědělská a potravinářská inspekce zpřístupní informace obdržené podle odstavců 1, 2 a 4, s výjimkou informací představujících obchodní tajemství, Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie. § 13a (1) Výrobce a dovozce cigaretcigaret nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret obsahujících přísadu uvedenou v prioritním seznamu stanoveném prováděcím právním předpisem jsou povinni zajistit provedení komplexní studie pro každou přísadu. (2) Výrobce a dovozce cigaretcigaret nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret obsahujících přísadu uvedenou v prioritním seznamu jsou povinni zajistit vypracování zprávy o výsledku studie podle odstavce 1 a předají ji v elektronické podobě dálkovým přenosem dat Státní zemědělské a potravinářské inspekci a Evropské komisi. (3) Na žádost Státní zemědělské a potravinářské inspekce nebo Evropské komise výrobce nebo dovozce uvedený v odstavci 1 neprodleně předloží žadateli v elektronické podobě dálkovým přenosem dat dodatečné informace ohledně přísady uvedené v prioritním seznamu, které jsou součástí zprávy. (4) Malé a střední podniky, které jsou vymezeny v doporučení Komise 2003/361/ES, jsou vyňaty z povinností podle odstavců 1 až 3, je-li zpráva o přísadě uvedené v prioritním seznamu vypracována jiným výrobcem nebo dovozcem tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky. § 13b (1) Je-li výrobce tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky usazen ve členském státě Evropské unie, má prvotně povinnost poskytnout požadované informace výrobce. (2) Je-li výrobce tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky usazen mimo členský stát Evropské unie a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky je usazen ve členském státě Evropské unie, má povinnost poskytnout požadované informace prvotně dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky. (3) Jsou-li výrobce i dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky usazeni mimo členský stát Evropské unie, jsou požadované informace povinni poskytnout výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky. (4) Tabákové výrobkyTabákové výrobky a výrobky související s tabákovými výrobkytabákovými výrobky nesmí být uvedeny na trh, pokud nebyla splněna oznamovací povinnost podle § 12g odst. 1, § 12h odst. 4, § 12h odst. 5, § 12h odst. 6 písm. c), § 12j odst. 3, § 12j odst. 4, § 13 odst. 1, § 13 odst. 2, § 13 odst. 4, § 13a odst. 2 nebo § 13a odst. 3. Přeshraniční prodej tabákových výrobků, elektronických cigaret a náhradních náplní do nich na dálku § 13c (1) Usazení maloobchodního prodejce provozujícího přeshraniční prodej tabákových výrobkůpřeshraniční prodej tabákových výrobků, elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na dálku se nachází ve členském státě Evropské unie a) v případě fyzické osoby, nachází-li se místo její obchodní činnosti v tomto členském státě Evropské unie, nebo b) v případě právnické osoby, má-li maloobchodní prodejce své sídlo, ústřední správu nebo místo podnikání, včetně pobočky, zastoupení či jiné provozovny v tomto členském státě Evropské unie. (2) Před zahájením uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků na trh formou přeshraničního prodeje na dálku spotřebitelůmspotřebitelům nacházejícím se v jiném členském státě Evropské unie je maloobchodní prodejce usazený v České republice povinen zaregistrovat se způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem u Státní zemědělské a potravinářské inspekce a u příslušného orgánu členského státu Evropské unie, ve kterém se nacházejí skuteční nebo potencionální spotřebiteléspotřebitelé. (3) Před zahájením uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků na trh formou přeshraničního prodeje na dálku skutečným nebo potencionálním spotřebitelůmspotřebitelům v České republice je maloobchodní prodejce usazený v jiném členském státě Evropské unie nebo ve třetí zemi povinen zaregistrovat se způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem u Státní zemědělské a potravinářské inspekce. (4) Před zahájením uvádění elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na trh formou přeshraničního prodeje na dálku spotřebitelůmspotřebitelům nacházejícím se v jiném členském státě Evropské unie je maloobchodní prodejce usazený v České republice povinen zaregistrovat se způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem u Ministerstva zdravotnictví a u příslušného orgánu členského státu Evropské unie, ve kterém se nacházejí skuteční nebo potencionální spotřebiteléspotřebitelé. (5) Před zahájením uvádění elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na trh formou přeshraničního prodeje na dálku skutečným nebo potencionálním spotřebitelůmspotřebitelům v České republice je maloobchodní prodejce usazený v jiném členském státě Evropské unie nebo ve třetí zemi povinen zaregistrovat se způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem u Ministerstva zdravotnictví. (6) Maloobchodní prodejce může zahájit uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků, elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na trh formou přeshraničního prodeje na dálku od okamžiku obdržení potvrzení o registraci od příslušných orgánů podle odstavců 2 až 5. (7) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije pro elektronické cigaretyelektronické cigarety, které nelze použít pro užívání výparů obsahujících nikotin, a náhradní náplně do nich, které neobsahují nikotin. § 13d (1) Státní zemědělská a potravinářská inspekce zveřejní na svých internetových stránkách seznam zaregistrovaných maloobchodních prodejců podle § 13c odst. 2 a 3. (2) Ministerstvo zdravotnictví zveřejní na svých internetových stránkách seznam zaregistrovaných maloobchodních prodejců podle § 13c odst. 4 a 5. § 13e Uvádění tabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobky na trh (1) Je-li tabákový výrobektabákový výrobek nebo výrobek související s tabákovými výrobkytabákovými výrobky nebo nikotinový sáček bez obsahu tabákutabáku uváděn na trh na území České republiky, uvádějí se údaje podle § 12d až 12f, § 12h odst. 2 a 3, § 12g odst. 1 a 3, § 12j odst. 2 a § 12k odst. 2 a 3 v českém jazyce. (2) V případě tabákových výrobkůtabákových výrobků, výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky a nikotinových sáčků bez obsahu tabákutabáku nabízených k prodeji komunikačními prostředky na dálku musí být před dokončením nákupu poskytnuty konečnému spotřebitelispotřebiteli všechny údaje podle § 12d odst. 1 písm. a) až d) a f) až h), § 12e písm. a) a b), § 12f písm. a) a b), § 12h odst. 2 písm. a) až d), f) a g), § 12h odst. 3, § 12j odst. 2 písm. a) a b) a § 12k odst. 2 písm. a) až d). Sledovatelnost tabákových výrobků § 13f (1) Výrobce, dovozce, distributor a maloobchodní prodejce tabákových výrobkůmaloobchodní prodejce tabákových výrobků jsou povinni zaznamenávat převzetí všech jednotkových baleníjednotkových balení do svého držení, jakož i veškeré přesuny v rámci jejich držení a konečný výstup jednotkových baleníjednotkových balení z jejich držení. Tuto povinnost lze splnit označením a záznamem celého balení, například kartonu, krabice kartonů či palety, zůstane-li umožněno sledování a vyhledávání všech jednotkových baleníjednotkových balení. (2) Výrobce, dovozce, distributor a maloobchodní prodejce tabákových výrobkůmaloobchodní prodejce tabákových výrobků jsou povinni vést úplné a přesné záznamy o veškerém nakládání s tabákovými výrobkytabákovými výrobky podle odstavce 1. (3) Výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků jsou povinni a) uzavřít smlouvu o uchovávání údajů s nezávislou třetí stranou, která bude spravovat zařízení pro uchovávání všech příslušných údajů; smlouvu lze uzavřít po jejím předchozím schválení Evropskou komisí, b) zajistit, aby se zařízení pro uchovávání údajů fyzicky nacházelo na území členského státu Evropské unie, a c) uvést informace, které jsou obchodním tajemstvím nebo obchodně citlivými informacemi. (4) Výrobce tabákových výrobkůtabákových výrobků je povinen a) poskytnout dovozcům, distributorům a maloobchodním prodejcům tabákových výrobkůmaloobchodním prodejcům tabákových výrobků nezbytné zařízení, které umožní zaznamenávat zakoupení, prodej, uskladnění a přepravu tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo jiné nakládání s nimi a je schopné přečíst a předat zaznamenané údaje v elektronické podobě do zařízení podle odstavce 3 písm. a) a b), a b) zajistit nezávislého externího odborníka, který monitoruje činnost třetí strany a kterého schvaluje Evropská komise. (5) Nezávislá třetí strana uvedená v odstavci 3 písm. a) musí Evropské komisi, Státní zemědělské a potravinářské inspekci, Celní správě České republiky a externímu odborníkovi umožnit plný přístup k zařízení pro uchovávání údajů. Státní zemědělská a potravinářská inspekce může na základě řádně odůvodněné žádosti poskytnout výrobcům nebo dovozcům tabákových výrobkůtabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky přístup k těmto uchovávaným údajům; obchodní tajemství a obchodně citlivé informace podle odstavce 3 písm. c) se neposkytnou. (6) Externí odborník předkládá ministerstvu a Evropské komisi výroční zprávu, v níž posuzuje především porušení přístupnosti podle odstavce 5. (7) Výrobce, dovozce, distributor a maloobchodní prodejce tabákových výrobkůmaloobchodní prodejce tabákových výrobků jsou povinni údaje uchovávat v nezměněné podobě. (8) Povinnosti maloobchodního prodejce tabákových výrobkůmaloobchodního prodejce tabákových výrobků podle odstavců 1, 2 a 7 a povinnost výrobce tabákových výrobkůtabákových výrobků vůči maloobchodnímu prodejci tabákových výrobkůmaloobchodnímu prodejci tabákových výrobků podle odstavce 4 písm. a) se nevztahují na místo maloobchodního prodeje tabákových výrobkůtabákových výrobků, kde uvádí tabákové výrobkytabákové výrobky na trh. (9) Výrobce a dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků na žádost Státní zemědělské a potravinářské inspekce poskytnou plný přístup k záznamu ověřovacího postupu vytvořeného prostředkem k ověření neoprávněné manipulace podle čl. 7 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. § 13g (1) Státní zemědělská a potravinářská inspekce je národním správcem úložiště dat pro účely sledovatelnosti tabákových výrobkůtabákových výrobků podle čl. 25 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. (2) Státní tiskárna cenin je podle čl. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 na území České republiky jediným vydavatelem a) jedinečného identifikátoru na úrovni jednotkového baleníjednotkového balení podle čl. 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574, b) jedinečného identifikátoru na úrovni skupinového balení podle čl. 10 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574, c) identifikačního kódu hospodářského subjektu podle čl. 14 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574, d) identifikačního kódu zařízení podle čl. 16 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 a e) identifikačního kódu stroje podle čl. 18 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. (3) Státní zemědělská a potravinářská inspekce je oprávněna uzavírat další dohody o úrovni služeb s poskytovatelem sekundárního úložiště podle čl. 27 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. (4) V případě odesílání a překládky jednotkových nebo skupinových balení tabákových výrobkůtabákových výrobků s celkovou hmotností nižší než 10 kg určených mimo Evropskou unii lze povinnosti podle čl. 32 odst. 1 písm. c) až e) prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 splnit poskytnutím přístupu k záznamům systému sledování zásilek, který patří provozovateli logistických nebo poštovních služeb. (5) Nezávislá třetí strana, která dodala a nainstalovala prostředek k ověření neoprávněné manipulace, předloží po jeho instalaci bez zbytečného odkladu Státní zemědělské a potravinářské inspekci a Evropské komisi prohlášení podle čl. 7 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. (6) V případě zjištění vážného porušení požadavků na výrobu, dovoz, distribuci nebo uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků na trh stanovených tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie rozhodne ústřední inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce o deaktivaci a) identifikačního kódu hospodářského subjektu podle čl. 15 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574, b) identifikačního kódu zařízení podle čl. 17 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574, nebo c) identifikačního kódu stroje podle čl. 19 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 a Státní tiskárna cenin identifikační kód podle písmene a), b) nebo c) neprodleně deaktivuje a o deaktivaci kódu informuje Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. (7) Státní zemědělská a potravinářská inspekce s uvedením důvodů informuje o deaktivaci kódu podle odstavce 6 písm. a) a b) výrobce, dovozce, distributora, maloobchodního prodejce nebo provozovatele první maloobchodní prodejny, jehož kód byl deaktivován, a o deaktivaci kódu podle odstavce 6 písm. c) informuje výrobce nebo dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků. (8) Rozhodnutí podle odstavce 6 může být prvním úkonem v řízení. § 14 Státní dozor (1) Státní dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem vykonávají: a) orgány ochrany veřejného zdraví, a to krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, b) Státní veterinární správa, c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce. (2) Orgány dozoru uvedené v odstavci 1 vzájemně spolupracují a koordinují své kontroly v souladu s kontrolním řádem13). § 15 (1) Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví v rozsahu své působnosti řídí a kontrolují výkon státní správy a monitorování výskytu toxikologicky významných látek v potravinovém řetězci, vykonávaný orgány státního dozoru. Monitorování radiologicky významných látek v potravinovém řetězci je upraveno zvláštním právním předpisem. (2) Orgány uvedené v odstavci 1 vypracovávají ve vzájemné spolupráci koncepce státního dozoru a monitorování toxikologicky a radiologicky významných látek a sjednocují postupy při výkonu těchto činností. (3) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví zajišťuje systém rychlého varování při vzniku rizika15) ohrožení zdraví z potravin a koordinuje činnost zúčastněných správních úřadů, dozorových orgánů a ostatních zúčastněných organizací. (4) Ministerstvo zajišťuje systém správní pomoci a spolupráce a koordinuje činnost zúčastněných správních úřadů, dozorových orgánů a ostatních zúčastněných organizací. Ministerstvo předá a aktualizuje kontaktní údaje styčných míst podle čl. 103 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 Evropské komisi a členským státům Evropské unie. (5) V systému rychlého varování podle odstavce 3 a v systému správní pomoci a spolupráce podle odstavce 4 je národním kontaktním místem Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která plní rovněž povinnosti stanovené v této oblasti přímo použitelnými předpisy Evropské unie a zvláštními právními předpisy. (6) Ministerstvo je za krizového stavu a v rámci přijatých hospodářských opatření pro krizové stavy oprávněno a) navrhnout a předložit vládě ke schválení opatření vedoucí k regulaci rozsahu výroby potravinvýroby potravin, b) navrhnout a předložit vládě ke schválení opatření vedoucí k regulaci dovozu a vývozu potravin, c) po předchozím souhlasu vlády přijímat opatření vedoucí k regulaci vývozu a dovozu potravin v rámci přijatých hospodářských opatření pro krizové stavy, d) po předchozím souhlasu vlády přijímat opatření vedoucí k regulaci rozsahu výroby, e) uložit provozovateli potravinářského podniku povinnost přizpůsobit zaměření a rozsah výroby potravinvýroby potravin uložených za krizového stavu k zabezpečení základních potřeb obyvatelstva. (7) Ministerstvo je kontaktním místem, koordinuje přípravu, zpracování a zveřejnění a zajistí předložení víceletého vnitrostátního plánu kontrol podle čl. 109 až 111 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a výroční zprávy o prováděných kontrolách podle čl. 113 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (8) Ministerstvo přijímá žádosti a) o povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech34), b) o aktualizaci seznamu výživových tvrzení, c) o zápis do rejstříku zaručených tradičních specialit Evropské unie, d) o určení statusu nových potravin podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283, e) o schválení druhových popisů (názvů), které se tradičně používají k označení určité zvláštnosti skupiny potravin nebo nápojů, z níž by mohl vyplývat nějaký účinek na lidské zdraví, f) o schválení zdravotního tvrzení. (9) Ochranné opatření v rozsahu a za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin může uložit z moci úřední ministerstvo. O uložení ochranného opatření ministerstvo vyrozumí Evropskou komisi a ostatní členské státy Evropské unie. (10) Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání ministerstvu a příslušnému orgánu dozoru podle § 16 odst. 1 až 5 údaje o zásilkách propuštěných do celního režimu volný oběh nebo do celního režimu vývoz, které jsou nezbytné pro výkon kontrolní činnosti správních úřadů a orgánů dozoru, aniž se jedná o porušení mlčenlivosti podle daňového řádu, a to a) identifikační údaje dovozce nebo příjemce, kterými jsou jméno, popřípadě jména a příjmení, místo pobytu, popřípadě místo podnikání, název obchodní firmy, nebo název a sídlo adresáta, b) popis, včetně obchodního názvu a druhu výrobku podle svého zařazení v kombinované nomenklatuře, c) zemi odeslání a zemi původu výrobku, d) množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek. (11) Celní úřad při dovozu potravin ze třetích zemí a) nepropustí tyto potraviny do celního režimu volný oběh, pokud dovozce nepředloží osvědčení, certifikát nebo jiný vstupní doklad podle § 3 odst. 4 písm. a) nebo certifikát podle § 3 odst. 4 písm. c), b) neprodleně informuje příslušný orgán státního dozoru, pokud zásilka a její označení neodpovídá předloženému osvědčení, certifikátu nebo jinému vstupnímu dokladu, c) požádá příslušné orgány státního dozoru o závazné stanovisko podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, v případech, kdy zásilka vykazuje vlastnosti, které představují vážné riziko pro zdraví, d) nepropustí tyto potraviny do celního režimu volný oběh, jde-li o potraviny kontrolované podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách a dovozce nepředloží vyhovující výsledky kontrolního zjištění, e) pozastaví řízení o propuštění potravin do celního režimu volný oběh a neprodleně požádá příslušné orgány dozoru o závazné stanovisko, pokud byla potravina nahlášena v systému rychlého varování15d). (12) Orgány dozoru uvedené v § 16 shromažďují v informačních systémech dozorových orgánů působících v oblasti potravinového práva informace o a) kontrolovaných osobách, b) výsledcích státního dozoru nad plněním povinností provozovatelů potravinářských podniků a výrobců, dovozců a distributorů materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami a výrobců, dovozců, maloobchodních prodejců a distributorů tabákových výrobkůtabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky a c) správních řízeních vedených na základě kontrolních zjištění z tohoto státního dozoru. (13) Orgány dozoru uvedené v § 16 jsou oprávněny využívat údaje shromážděné v jejich informačních systémech k usměrnění, řízení a koordinaci státního dozoru a informování veřejnosti včetně informování o potravinách jiných než bezpečných, jiných než jakostních a o potravinách falšovaných, jejichž charakteristiky jsou upraveny v neprospěch spotřebitelespotřebitele a které jsou uváděné na trh klamavým způsobem. Na tyto případy se nevztahuje povinnost mlčenlivosti uložená podle zvláštních právních předpisů. § 15a (1) Ministerstvo a) přezkoumává, zveřejňuje, posuzuje přípustnost námitek a předává žádosti podle § 15 odst. 8 písm. c) včetně dokumentace Evropské komisi, a to postupem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie o režimech jakostijakosti zemědělských produktů a potravin35); lhůta pro podání námitek je 3 měsíce ode dne zveřejnění žádosti, b) sděluje orgánům ochrany veřejného zdraví a Státnímu zdravotnímu ústavu na jejich žádost údaje shromažďované na základě monitorování výskytu toxikologicky významných látek v potravinovém řetězci, c) podává Evropské komisi informace o používání dalších způsobů vyjadřování a uvádění údajů podle čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, d) podává Evropské komisi žádost o aktualizaci seznamu Unie potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů, potravinářských aromataromat, výchozích materiálů potravinářských aromataromat a složek potravin s aromatickými vlastnostmi, používaných nebo určených k použití v potravinách, e) určí na návrh příslušného dozorového orgánu podle § 14 stanoviště hraniční kontroly postupem podle čl. 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, f) zruší na návrh příslušného dozorového orgánu podle § 14 určení stanoviště hraniční kontroly podle čl. 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, g) uvědomí podle čl. 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 Evropskou komisi a ostatní členské státy Evropské unie o tom, že určení stanoviště hraniční kontroly bylo zrušeno, a o důvodech tohoto zrušení, h) pozastaví na návrh příslušného dozorového orgánu podle § 14 určení stanoviště hraniční kontroly, o této skutečnosti uvědomí Evropskou komisi a ostatní členské státy Evropské unie, vyznačí pozastavení v seznamu stanovišť hraniční kontroly na území České republiky a za stanovených podmínek toto pozastavení zruší v souladu s čl. 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, i) zveřejní na svých internetových stránkách aktualizovaný seznam stanovišť hraniční kontroly na území České republiky podle čl. 60 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a informuje Evropskou komisi o kontaktních údajích včetně jejich zpřístupnění podle čl. 4 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, j) určí na návrh příslušného dozorového orgánu podle § 14 národní referenční laboratoř a zajistí naplnění požadavků podle čl. 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, k) zpracuje a ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra aktualizuje pohotovostní plány pro potraviny podle čl. 115 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, l) informuje Evropskou komisi podle čl. 124 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o kontrolách, které plánuje třetí země provést v České republice, m) určuje status nových potravin podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 a je příslušným orgánem při procedurálních krocích podle tohoto nařízení a při provádění konzultačního postupu pro určování statusu nových potravin podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/456, n) podává Evropské komisi žádost o určení statusu nových potravin podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 a předkládá Evropské komisi odůvodněné námitky, které se týkají bezpečnosti, proti uvedení tradiční potraviny na trh v Evropské unii podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283, o) vydává osvědčení o odborné způsobilosti k provádění klasifikace jatečných zvířat podle § 4a a přijímá opatření pro klasifikační stupnici Unie pro jatečně upravená těla podle čl. 10 a přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1308/2013, p) je příslušným orgánem pro povolování automatizovaných metod klasifikace jatečně upravených těl skotu a ovcí a pro informování Evropské komise podle čl. 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182, sděluje Evropské komisi metody klasifikace jatečně upravených těl prasat pro účely jejich schválení a použití v České republice podle čl. 11 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182 a oznamuje Evropské komisi informace podle čl. 25 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182, q) zajistí informování výrobců a dovozců tabákových výrobkůtabákových výrobků o kombinacích ověřovacích elementů a typech ověřovacích elementů bezpečnostních prvků podle čl. 3 a 4 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) č. 2018/576, r) je ve vztahu k poskytovateli ověřovacích elementů bezpečnostního prvku tabákového výrobkutabákového výrobku příslušným orgánem podle čl. 8 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/576 a s) podává podle čl. 6 prováděcího rozhodnutí Komise 2011/884/EU Evropské komisi zprávu o výsledcích analytických zkoušek týkajících se kontroly zásilek produktů z rýže, které pocházejí nebo byly zaslány z Číny. (2) Ministerstvo zdravotnictví vede evidenci potravin, které mu byly oznámeny podle tohoto zákona, obsahující údaje z označení potravin a údaje o provozovatelích potravinářských podniků, kteří tyto potraviny vyrábějí nebo uvádějí na trh. Údaje z této evidence sděluje orgánům státního dozoru nad potravinami a na svých internetových stránkách z ní zveřejňuje informace o obchodním názvu výrobku, jeho složení, provozovateli potravinářského podniku, který potravinu vyrábí nebo uvádí na trh, použití a doporučení k použití v rozsahu podle označení na obalu určeném pro spotřebitelespotřebitele. (3) Zjistí-li orgán Celní správy České republiky při výkonu své činnosti, že byla porušena povinnost stanovená v § 13f odst. 1, sdělí tuto skutečnost bezodkladně Státní zemědělské a potravinářské inspekci. § 15b (1) Státní zemědělská a potravinářská inspekce informace přijaté podle § 12g odst. 1 a 3, § 13 odst. 1, 2 a 4 a § 13a odst. 2 a 3 bezodkladně poskytne ministerstvu a Ministerstvu zdravotnictví. (2) Ministerstvo oznamuje Evropské komisi maximální úrovněmaximální úrovně emisí, které stanoví pro jiné emise cigaretcigaret, než jsou emise dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého a maximální úrovněmaximální úrovně emisí tabákových výrobkůtabákových výrobků jiných než cigaretycigarety. (3) Ministerstvo oznamuje Evropské komisi seznam laboratoří schválených k měření emisí dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého z cigaretcigaret. Laboratoře nesmí být přímo nebo nepřímo vlastněny nebo ovládány tabákovým průmyslem. (4) Ministerstvo oznamuje Evropské komisi metody měření, které se používají pro jiné emise cigaretcigaret, než jsou emise dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého a emise tabákových výrobkůtabákových výrobků jiných než cigaretycigarety. (5) Ministerstvo zdravotnictví přijímá opatření, kterým zakáže určitou kategorii tabákového výrobkutabákového výrobku nebo výrobku souvisejícího s tabákovými výrobkytabákovými výrobky z důvodů spojených s konkrétní situací v České republice; opatření spolu s důvody jeho zavedení oznámí Evropské komisi; opatření nabývá účinku po schválení Evropskou komisí nebo po marném uplynutí lhůty 6 měsíců ode dne jeho doručení Evropské komisi. (6) Ministerstvo oznámí Evropské komisi jmenování vydavatele jedinečného identifikátoru, identifikačního kódu hospodářského subjektu, identifikačního kódu zařízení a identifikačního kódu stroje podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 na území České republiky a údaje o něm zveřejní podle čl. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574. (7) Státní zemědělská a potravinářská inspekce v návaznosti na § 12c odst. 6 informuje výrobce tabákových výrobkůtabákových výrobků, dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků a poskytovatele bezpečnostního prvku o ohrožení bezpečnostního prvku podle čl. 6 odst. 2 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/576. (8) Generální ředitelství cel bezodkladně informuje Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci o narušení integrity tabákové nálepky. § 16 (1) Krajské hygienické stanice vykonávají kontrolu dodržování povinností provozovatele potravinářského podniku a výrobce, dovozce, distributora a maloobchodního prodejce výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky stanovených tímto zákonem a na základě tohoto zákona a) pro provozování stravovacích služeb v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb52), sociálních služeb52a) a služby péče o dítě v dětské skupině52b), v souvislosti se stravováním v zařízeních školního stravování52c) nebo vysokoškolského stravování, ve Vězeňské službě České republiky52d), ve vazebních věznicích52e), ve věznicích52f), v ústavech pro výkon zabezpečovací detence52g) a v rámci školy v přírodě, zotavovacích akcí pro děti a jiných podobných akcí pro děti52h), b) při zjišťování příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin, c) pro výrobu, distribuci a uvádění elektronických cigaret, náhradních náplní do nich a bylinných výrobků určených ke kouření na trh, a d) pro balení potravin živočišného původu, které probíhá v zařízeních schválených pro tyto činnosti podle § 22 veterinárního zákona, pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. c). (2) Ministerstvo obrany vykonává kontrolu dodržování povinností provozovatele potravinářského podniku stanovených tímto zákonem a na základě tohoto zákona a) pro provozování stravovacích služeb v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a v jimi užívaných objektech53), v krajských vojenských velitelstvích54), v újezdních úřadech a na území vojenských újezdů55), b) při zjišťování příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a v jimi užívaných objektech, v krajských vojenských velitelstvích, v újezdních úřadech a na území vojenských újezdů, a c) pro výrobu potravinvýrobu potravin, pro balení, krájení nebo jiný způsob dělení potravin a pro uvádění potravin na trh v ozbrojených silách, v Ministerstvu obrany a v jeho působnosti zřízených organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích a v jimi užívaných objektech, v krajských vojenských velitelstvích, v újezdních úřadech a na území vojenských újezdů. (3) Ministerstvo vnitra vykonává kontrolu dodržování povinností provozovatele potravinářského podniku stanovených tímto zákonem a na základě tohoto zákona a) pro provozování stravovacích služeb v bezpečnostních sborech56), s výjimkou Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti, včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle jiného právního předpisu57), b) při zjišťování příčin poškození nebo ohrožení zdraví a zamezení šíření infekčních onemocnění nebo jiného poškození zdraví z potravin v bezpečnostních sborech s výjimkou Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti, včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle jiného právního předpisu, a c) pro výrobu potravinvýrobu potravin, pro balení, krájení nebo jiný způsob dělení potravin a pro uvádění potravin na trh v bezpečnostních sborech s výjimkou Vězeňské službyVězeňské služby České republiky, v Ministerstvu vnitra a organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených v jeho působnosti, včetně jimi užívaných staveb a zařízení zřízených Ministerstvem vnitra podle jiného právního předpisu. (4) Státní veterinární správa vykonává kontrolu dodržování povinností provozovatelů potravinářských podniků stanovených tímto zákonem a na základě tohoto zákona a) pro výrobu, skladování, přepravu, dovoz a vývoz potravin živočišného původupotravin živočišného původu a pro balení, krájení nebo jiný způsob dělení potravin živočišného původupotravin živočišného původu, které probíhá v zařízeních schválených pro tyto činnosti podle § 22 veterinárního zákona, pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. c), b) pro uvádění potravin živočišného původupotravin živočišného původu na trh v tržnicích a na tržištích, pro uvádění potravin živočišného původupotravin živočišného původu na trh v prodejních úsecíchprodejních úsecích a prodejnách jiných než samoobslužných, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže nebo vajec, pro uvádění zvěřiny na trh a při příchodu potravin živočišného původupotravin živočišného původu z členských států Evropské unie v prodejnách potravin, pokud jsou místy určení a pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. c), c) pro provádění klasifikace těl jatečných zvířat podle § 4a a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících klasifikaci jatečných zvířat a d) pro uvádění nezpracovaných těl nebo částí těl živočichů, mléka, mleziva, vajec nebo včelích produktů na trh při provozování stravovacích služeb, pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a). (5) Státní zemědělská a potravinářská inspekce vykonává kontrolu dodržování povinností provozovatele potravinářského podniku a výrobce, dovozce, distributora a maloobchodního prodejce tabákových výrobkůmaloobchodního prodejce tabákových výrobků stanovených tímto zákonem a na základě tohoto zákona a) pro výrobu potravinvýrobu potravin, pro balení, krájení nebo jiný způsob dělení potravin a pro uvádění potravin na trh, pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 2 písm. c), odstavce 3 písm. c) nebo odstavce 4 písm. a) nebo b), b) pro výrobu, distribuci a uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků na trh, c) pro vstup a dovoz potravin ze třetích zemí, pokud tento dozor není prováděn podle odstavce 4, a pro vstup a dovoz tabákových výrobkůtabákových výrobků ze třetích zemí, a d) pro provozování stravovacích služeb, pokud tato kontrola není prováděna podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a). (6) Odběr, přípravu a zkoušení kontrolních vzorků, nakládání s kontrolními vzorky a posouzení výsledků zkoušek kontrolních vzorků za účelem zjišťování souladu potravin, tabákových výrobkůtabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky s právními předpisy a souladu podmínek jejich výroby a uvádění na trh s právními předpisy zajišťují orgány dozoru způsobem a v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie, tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo prováděcím právním předpisem. (7) Pokud kontrolovaná osoba požádá o vzorek pro druhé odborné stanovisko a jsou splněny podmínky podle čl. 35 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, orgán dozoru připraví kontrolní vzorek tak, že jej rozdělí na vzorek nebo vzorky pro úřední kontrolu a vzorek pro druhé odborné stanovisko. Zkoušení vzorku pro druhé odborné stanovisko lze provést pouze v laboratořích určených příslušným orgánem dozoru podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. K výsledku zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko orgán dozoru přihlíží pouze tehdy, pokud a) byl předložen orgánu dozoru do 30 dnů ode dne sdělení výsledku zkoušky vzorku určeného pro úřední kontrolu kontrolované osobě, b) bylo při nakládání s ním a při jeho rozboru postupováno v souladu s právními předpisy, s využitím rovnocenných metod zkoušení vhodných pro zamýšlený účel a c) orgán dozoru posoudí výsledek zkoušky vzorku pro druhé odborné stanovisko jako vyhovující. (8) V případě kontroly prodeje na dálku, kontroly mikrobiologických požadavků, nebo je-li prováděno hodnocení na místě, a v dalších případech, kdy nejsou splněny podmínky podle čl. 35 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, a kontroly tabákových výrobkůtabákových výrobků a výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky se vzorek pro druhé odborné stanovisko neposkytuje. Tím není dotčeno právo na získání druhého odborného stanoviska, které opravňuje kontrolovanou osobu požádat o dokumentární přezkum podle čl. 35 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. (9) Orgány dozoru uvedené v odstavcích 1 až 5 dále vykonávají v rámci svých působností podle odstavců 1 až 5 dozor nad plněním povinností vyplývajících pro provozovatele potravinářských podniků z přímo použitelného předpisu Evropské unie. (10) Podkladem pro rozhodnutí orgánu dozoru může být výsledek zkoušky poskytnutý jiným orgánem dozoru nebo orgánem dozoru jiného členského státu Evropské unie, které provádějí laboratorní vyšetření vzorků odebraných při úředních kontrolách15g) nebo výsledek zkoušky z jiné kontroly, kterou orgán dozoru provedl u jiné kontrolované osoby. Při kontrole navazující na výsledek zkoušky podle věty první u jiné kontrolované osoby se odběr kontrolního vzorku neprovádí. (11) Zjistí-li orgán dozoru při dodatečné kontrole, že nedošlo k odstranění nedostatků zjištěných při běžné kontrole, je provozovatel potravinářského podniku povinen nahradit náklady dodatečné kontroly15h). Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů pro účely výpočtu nákladů dodatečné kontroly hrazených provozovatelem potravinářského podniku podle čl. 82 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. O náhradě nákladů za dodatečnou kontrolu rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán dozoru, který ji uložil. (12) Provozovatel potravinářského podniku je povinen uhradit náklady vynaložené na ověření souladu se specifikacemi podle přímo použitelných předpisů Evropské unie o režimech jakostijakosti zemědělských produktů a potravin35) před uvedením potraviny na trh. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů na ověření souladu se specifikacemi. O náhradě nákladů na ověření souladu se specifikacemi rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán dozoru, který ji uložil. (13) Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů pro účely výpočtu nákladů, které vznikly v souvislosti se vstupem potravin ze třetích zemí podle čl. 47 odst. 1 písm. d), e) nebo f) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících dovoz některých potravin ze třetích zemí24). O náhradě těchto nákladů rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán, který ji uložil. (14) Provozovatel potravinářského podniku je povinen uhradit náklady, které vznikly v souvislosti s dovozem potravin ze třetích zemí, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující dovoz některých potravin ze třetích zemí24). V případě kontroly dovozu spočívající výhradně v kontrole dokladů v souladu s čl. 3 bodem 41 a čl. 79 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, která trvá nejvýše 1 hodinu, se náklady nehradí. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s dovozem potravin ze třetích zemí. Vyhláška o sazebníku náhrad nákladů58) stanoví výši nákladů za laboratorní rozbor kontrolních vzorků, je-li proveden laboratoří orgánu dozoru. O náhradě těchto nákladů rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji orgán, který ji uložil. (15) Oprávnění a povinnosti orgánu ochrany veřejného zdraví při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 písm. a) upravují zvláštní právní předpisy.15m) (16) Orgány dozoru podle § 14 v souladu s nařízením vlády o systému rychlého varování15d) jsou povinny neprodleně a) oznámit výskyt potravin, které představují rizika ohrožení zdraví národnímu kontaktnímu místu podle § 15 odst. 4, přičemž označí případy, kdy riziko ohrožení zdraví může přesáhnout území České republiky, b) zaslat národnímu kontaktnímu místu informace o přijatých krocích nebo opatřeních na základě obdržených oznámení a doplňujících poznatků. (17) Státní veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce jsou oprávněny vydávat na žádost provozovatele potravinářského podniku certifikát podle § 3 odst. 4 písm. c) a osvědčení podle § 3 odst. 5 písm. b). § 16a (1) Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví podle působnosti stanovené tímto nebo jiným zákonem vydává na žádost provozovatele potravinářského podniku potvrzení o splnění požadavků stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie pro účely vývozu potraviny do států mimo Evropskou unii. Pro účely vystavení tohoto potvrzení je provozovatel potravinářského podniku povinen předložit doklady prokazující splnění požadavků na výrobu a uvádění potraviny na trh. (2) Ministerstvo zajišťuje činnosti vyplývající z požadavku čl. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 na spolupráci členského státu s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. (3) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vykonávají dozor nad dodržováním podmínek použití chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení a označení zaručené tradiční speciality vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropské unie o režimech jakostijakosti zemědělských produktů a potravin35). (4) Ministerstvo zveřejňuje a poskytuje Evropské komisi informace o dozorových orgánech odpovědných za dozor nad podmínkami pro používání chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení a označení zaručené tradiční speciality vyplývajícími z přímo použitelného předpisu Evropské unie o režimech jakostijakosti zemědělských produktů a potravin35). (5) Ministerstvo informuje Evropskou komisi o názvech a adresách skupin provozovatelů potravinářských podniků založených s cílem podporovat potraviny označené chráněným označením původu, chráněným zeměpisným označením a označením zaručené tradiční speciality, na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie o režimech jakostijakosti zemědělských produktů a potravin35). (6) Ministerstvo zajišťuje podle čl. 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 sběr, srovnání a analýzu dat o obsahu kontaminantů a reziduí chemických látek v potravinách a o výskytu a rozšíření biologického rizika pro rostliny a zvířata. Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje podle čl. 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 sběr, srovnání a analýzu dat o spotřebě potravin, o expozici a rizicích pro osoby, které tyto potraviny konzumují, o obsahu kontaminantů a reziduí chemických látek v pokrmech a o výskytu a rozšíření biologického rizika pro člověka. (7) Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví může na základě nových informací v případě pochybností o bezpečnosti nebo o dodržení požadavků na uvedení na trh potraviny, oznámené podle § 3d, požadovat předložení dalších informací prokazujících bezpečnost potravin nebo soulad s právními požadavky na uvedení potraviny na trh. V písemné žádosti o dodatečné informace se uvede odůvodnění a informace, které jsou požadovány. (8) Státní zdravotní ústav poskytuje na žádost ministerstva nebo orgánů dozoru podle Státní veterinární správy a Státní zemědělské a potravinářské inspekce hodnocení zdravotního rizika z potravin podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002. § 16b (1) Orgány dozoru podle § 14 jsou povinny neprodleně a) oznámit národnímu kontaktnímu místu výskyt potravin, které jsou hlášeny do systému správní pomoci a spolupráce a které vyžadují přijetí opatření i v jiném členském státě Evropské unie, a b) zaslat národnímu kontaktnímu místu informace o přijatých krocích nebo opatřeních na základě obdržených oznámení a doplňujících poznatků. (2) Výrobce nebo dovozce je povinen uhradit náklady vynaložené na posouzení v rámci kontroly, zda a) má tabákový výrobektabákový výrobek charakteristickou příchuť, b) jsou používány zakázané přísady nebo příchuti, nebo c) tabákový výrobektabákový výrobek obsahuje přísady, jejichž množství významně a v měřitelné míře zvyšuje toxický nebo návykový účinek tabákového výrobkutabákového výrobku nebo zesiluje vlastnosti karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci. (3) O náhradě nákladů vynaložených na posouzení podle odstavce 2 rozhodne orgán dozoru. Tato náhrada je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji orgán dozoru, který ji uložil. (4) Státní zemědělská a potravinářská inspekce nebo Evropská komise mohou požadovat, aby zpráva podle § 13a odst. 2 byla předmětem srovnávacího hodnocení nezávislého vědeckého orgánu, zejména pokud jde o vyčerpávající povahu, metodologii a závěry zprávy. Státní zemědělská a potravinářská inspekce rozhodne o nákladech za provedené srovnávací hodnocení. (5) Výrobce nebo dovozce je povinen uhradit náklady za provedení srovnávacího hodnocení zprávy podle odstavce 4. (6) Státní zemědělská a potravinářská inspekce je příslušným orgánem pro postupy podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/779 ze dne 18. května 2016, kterým se stanoví jednotná pravidla k postupům pro určení toho, zda má tabákový výrobek charakteristickou příchuť. Přestupky § 17 (1) Provozovatel potravinářského podniku se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) nedodrží smyslové, fyzikální, chemické nebo mikrobiologické požadavky na jakostjakost potravin, b) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. b) nedodrží technologické nebo hygienické požadavky, způsob nebo podmínky přepravy, uchování nebo manipulace s potravinami, c) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. d) nedodrží požadavky na přípustný obsah toxikologicky významných látek v potravinách, d) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. e) neuvádí povinné informace o potravinách, stanovené v právních předpisech, v českém jazyce, e) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. f) nedodrží požadavky na složení doplňků stravydoplňků stravy, jejich označování nebo způsob použití, f) používá obaly nebo obalové materiály v rozporu s § 3 odst. 1 písm. g), g) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. h) neposkytne potřebný počet zaměstnanců nebo odpovídající technické vybavení, h) nesplní oznamovací povinnost podle § 3 odst. 1 písm. i), i) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. j) nezajistí dodržování požadavků na nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace, j) uchovává potraviny v rozporu s § 3 odst. 1 písm. k), k) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. l) nezkrátí datum minimální trvanlivosti nebo použitelnosti anebo neuchová původní obal potraviny nebo etiketu nebo čitelnou a srozumitelnou kopii obalu nebo etikety, l) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. m) uvádí na trh nebalené potraviny určené pro zvláštní výživu nebo nebalené doplňky stravydoplňky stravy, m) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. n) nedodrží lhůty nebo jiné požadavky pro uvádění potravin na trh stanovené prováděcím právním předpisem, n) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. o) nezachová označení šaržešarže, o) neuvede povinné údaje při uvádění potravin na trh komunikačními prostředky na dálku podle § 3 odst. 1 písm. p), p) nevyřadí z dalšího uvádění na trh potraviny nebo odděleně neumístí nebo nepřipojí informaci o vyřazení potravin podle § 3 odst. 1 písm. q) bodu 1, q) nevyřadí z dalšího uvádění na trh potraviny nebo odděleně neumístí nebo nepřipojí informaci o vyřazení potravin podle § 3 odst. 1 písm. q) bodu 2, r) nevyřadí z dalšího uvádění na trh potraviny nebo odděleně neumístí nebo nepřipojí informaci o vyřazení potravin podle § 3 odst. 1 písm. q) bodů 3 až 5, s) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. r) nezabezpečí, aby ve všech fázích uvádění potraviny na trh byl k dispozici doklad o původu zboží, nebo bez zbytečného odkladu nepředloží doklad o původu zboží orgánu dozoru na jeho žádost, t) v krizovém stavu nezajistí zásobování obyvatelstva potravinami podle § 3 odst. 1 písm. t), u) naloží s potravinami, které neodpovídají požadavkům na nejvyšší přípustnou radioaktivní kontaminaci, v rozporu s § 3 odst. 6, v) při ozáření potraviny postupuje v rozporu s § 4 odst. 1, 2 nebo 3, w) uvádí na trh potraviny ozářené ionizujícím zářením bez stanovené dokumentace podle § 4 odst. 8, x) v rozporu s § 10 odst. 4 použije pro výrobu potravinvýrobu potravin potraviny s prošlým datem použitelnosti nebo s prošlým datem minimální trvanlivosti, nebo y) nedodrží ochranné opatření vydané podle § 15 odst. 9 nebo podle § 15b odst. 5. (2) Provozovatel potravinářského podniku se dále dopustí přestupku tím, že a) nedodrží požadavky na bezpečnost potravin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny, b) v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími požadavky na potraviny uvádí na trh potravinu klamavě označenou nebo opatřenou zavádějícími informacemi anebo ji nabízí klamavým způsobem, c) jiným jednáním, než je uvedeno v písmeni a), v písmeni b), v odstavci 1 písm. g) nebo z), v odstavci 4 nebo v odstavci 5, nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny19) nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která je vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, d) uvádí na trh volně rostoucí houby v rozporu s § 3 odst. 8, e) uvádí na trh potravinu v rozporu s § 9b nebo § 9c, f) poruší zákaz uvádět na trh potraviny podle § 10 odst. 1, g) uvádí na trh potraviny po datu minimální trvanlivosti v rozporu s § 10 odst. 2, h) uvádí na trh potraviny použitelné k jinému než původnímu použití v rozporu s § 10 odst. 3, i) uvádí na trh potraviny, které nejsou v souladu s požadavky tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny, v rozporu s § 11 odst. 3 nebo 4, nebo j) v rozporu s § 11 odst. 2 neposkytne bezplatně neziskové organizaci potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné. (3) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí, balí, krájí nebo jiným způsobem dělí potraviny, se dále dopustí přestupku tím, že a) získává vodu k výrobě balené pramenité vody, balené kojenecké vody nebo balené přírodní minerální vody v rozporu s § 3 odst. 2 písm. a), nebo b) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. b) používá jiné než tepelně ošetřené vaječné obsahy. (4) Provozovatel potravinářského podniku, který dováží potraviny z třetích zemí, se dále dopustí přestupku tím, že a) dováží potraviny v rozporu s § 3 odst. 4 nebo § 4 odst. 7 písm. c), b) dováží potraviny v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími požadavky na dovoz potravin, které se týkají bezpečnosti potravin, nebo c) jiným jednáním, než je uvedeno v písmeni a) nebo b), nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na dovoz potravin. (5) Provozovatel potravinářského podniku, který vyváží potraviny, se dále dopustí přestupku tím, že vyváží potraviny v rozporu s § 3 odst. 5. § 17a (1) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory, se dále dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3a neoznámí, že uvádí na trh nebo vyváží čerstvé ovoce, čerstvou zeleninu nebo konzumní brambory. (2) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo dováží ze třetí země potraviny určené pro zvláštní výživu, se dopustí přestupku tím, že a) neoznámí první uvedení potraviny určené pro zvláštní výživu na trh podle § 3c odst. 1, b) nepředloží odborné ověření oznámené potraviny podle § 3c odst. 2, nebo c) nedodrží opatření zakazující nebo omezující uvádění na trh potraviny určené pro zvláštní výživu vydané podle § 3c odst. 3. (3) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh potravinu, do níž byly přidány vitaminy, minerální látky nebo další látky s nutričním nebo fyziologickým účinkem uvedené v částech B a C přílohy III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 nebo doplněk stravydoplněk stravy se dále dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 3d odst. 1. (4) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh počáteční a pokračovací kojeneckou výživu, obilný příkrm, potravinu pro malé děti, potravinu pro zvláštní lékařské účely nebo náhradu celodenní stravy pro regulaci hmotnosti se dále dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 3d odst. 2. (5) Provozovatel potravinářského podniku, který je v místě určení příjemcem potravin z jiného členského státu Evropské unie nebo ze třetí země vymezených prováděcím právním předpisem, se dále dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3d odst. 3 neinformuje příslušný orgán dozoru. (6) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí nebo uvádí na trh potravinu, jejíž výživové údaje jsou uvedeny jiným způsobem než způsoby stanovenými v čl. 30 až 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, se dále dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 3d odst. 4. § 17b (1) Provozovatel jatek se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o společné organizaci trhů37) nezajistí správnou obchodní úpravu jatečných zvířat, b) nezajistí klasifikaci jatečných zvířat podle § 4a odst. 1, c) nezajistí, aby klasifikátor provedl klasifikaci podle § 4a odst. 4, nebo d) nesdělí výsledky klasifikace podle § 4a odst. 6. (2) Provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je balená potravina uváděna na trh, nebo není-li usazen v Evropské unii, dovozce potraviny na trh Evropské unie, se dále dopustí přestupku tím, že nezajistí na obalu potraviny určeném pro spotřebitelespotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb nebo na etiketě k obalu připojené uvedení a přesnost údajů podle § 6. (3) Provozovatel potravinářského podniku, pod jehož jménem nebo obchodní firmou je potravina zabalená bez přítomnosti spotřebitelespotřebitele pro účely bezprostředního prodeje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o označování potravin uváděna na trh, nebo není-li usazen v Evropské unii, dovozce potraviny na trh Evropské unie, se dále dopustí přestupku tím, že nezajistí na obalu potraviny určeném pro spotřebitelespotřebitele nebo pro zařízení stravovacích služeb uvedení a přesnost údajů podle § 7. (4) Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh nebalenou potravinu, se dále dopustí přestupku tím, že neposkytne údaje podle § 8. (5) Provozovatel potravinářského podniku, který vyrábí, zpracovává nebo balí potravinu nebo je prvním prodejcem usazeným v Evropské unii, se dále dopustí přestupku tím, že neuvede označení šaržešarže podle § 9. (6) Provozovatel potravinářského podniku, který provozuje stravovací službu, se dále dopustí přestupku tím, že a) nezpřístupní informaci podle § 9a odst. 1, b) v rozporu s § 9a odst. 3 nedodrží technologické požadavky na výrobu nebo přípravu pokrmů, požadavky na způsob uvádění pokrmů na trh, podmínky uchovávání a manipulace s pokrmy nebo požadavky na označování pokrmů ve fázi jejich výroby, přípravy nebo uvádění na trh před jejich nabízením spotřebitelispotřebiteli stanovené prováděcím právním předpisem, nebo c) v rozporu s § 9a odst. 3 nedodrží smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky na bezpečnost pokrmů stanovené prováděcím právním předpisem. § 17c (1) Výrobce tabákových výrobkůtabákových výrobků se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 12 odst. 1 použije k výrobě tabákových výrobkůtabákových výrobků jiný než surový nebo technologicky upravený tabáktabák anebo nepovolenou látku nebo její nepřípustné množství, b) v rozporu s § 12 odst. 5 použije pro výrobu tabákových výrobkůtabákových výrobků přísady způsobující určitou charakteristickou příchuť nebo zvyšující návykovost, toxicitu nebo karcinogenní, mutagenní nebo pro reprodukci toxické vlastnosti, c) neposkytne dovozcům nebo distributorům tabákových výrobkůtabákových výrobků nezbytné zařízení podle § 13f odst. 4 písm. a), nebo d) nezajistí externího odborníka podle § 13f odst. 4 písm. b). (2) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce nebo distributor tabákových výrobkůtabákových výrobků se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 12 odst. 2 uvede na trh tabákové výrobkytabákové výrobky, které obsahují zakázané látky stanovené prováděcím právním předpisem, b) v rozporu s § 12 odst. 3 uvede na trh tabák určený k orálnímu užitítabák určený k orálnímu užití, c) v rozporu s § 12 odst. 4 uvede na trh cigaretycigarety s charakteristickou příchutí, tabák určený k ručnímu balení cigarettabák určený k ručnímu balení cigaret s charakteristickou příchutí nebo zahřívané tabákové výrobkyzahřívané tabákové výrobky s charakteristickou příchutí, d) v rozporu s § 12 odst. 6 uvede na trh cigaretycigarety, tabák určený k ručnímu balení cigarettabák určený k ručnímu balení cigaret nebo zahřívané tabákové výrobkyzahřívané tabákové výrobky obsahující aromata, e) v rozporu s § 12 odst. 6 vyrábí, distribuuje, doveze nebo uvede na trh tabákový výrobektabákový výrobek obsahující tabáktabák nebo nikotin ve filtrech, papírech nebo kapslích, f) v rozporu s § 12b odst. 1 vyrobí, distribuuje, doveze nebo uvede na trh tabákový výrobektabákový výrobek, který obsahuje zakázaný prvek nebo rys, g) v rozporu s § 12b odst. 2 uvede na trh cigaretycigarety nebo tabák určený k ručnímu balení cigarettabák určený k ručnímu balení cigaret, které nesplňují požadavky na vzhled, vlastnosti nebo obsah jednotkových baleníjednotkových balení, h) v rozporu s § 12b odst. 3 vyrobí, distribuuje, doveze nebo uvede na trh cigaretycigarety, které přesahují maximální úrovněmaximální úrovně emisí, i) nezajistí označení tabákového výrobkutabákového výrobku jedinečným identifikátorem podle § 12c odst. 1 nebo 3, j) nezajistí označení tabákového výrobkutabákového výrobku bezpečnostním prvkem podle § 12c odst. 2 nebo 4, k) nezajistí označení tabákového výrobku určeného ke kouřenítabákového výrobku určeného ke kouření podle § 12d odst. 1, l) nezajistí označení tabákových výrobků určených ke kouřenítabákových výrobků určených ke kouření jiných než cigaretcigaret, tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret, tabáku určeného do vodní dýmkytabáku určeného do vodní dýmky nebo zahřívaných tabákových výrobkůzahřívaných tabákových výrobků podle § 12e, m) nezajistí označení bezdýmných tabákových výrobkůbezdýmných tabákových výrobků podle § 12f, n) nesplní oznamovací povinnost podle § 12g odst. 1 nebo 3, o) neprovede záznamy podle § 13f odst. 1, p) nevede záznamy o veškerém nakládání s tabákovými výrobkytabákovými výrobky podle § 13f odst. 2, q) neuchovává údaje podle § 13f odst. 7, nebo r) jiným jednáním poruší povinnost stanovenou prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/574. (3) Výrobce nebo dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků se dopustí přestupku tím, že a) nesplní oznamovací povinnost podle § 13 odst. 1 nebo 2, b) nepředloží Státní zemědělské a potravinářské inspekci studie podle § 13 odst. 4, c) neuzavře smlouvu o uchovávání údajů s nezávislou třetí stranou podle § 13f odst. 3 písm. a), d) nezajistí, aby se zařízení pro uchovávání údajů nacházelo na území členského státu Evropské unie podle § 13f odst. 3 písm. b), e) neuvede informace, které jsou obchodním tajemstvím nebo obchodně citlivými informacemi podle § 13f odst. 3 písm. c), f) neposkytne vzorky tabákových výrobkůtabákových výrobků podle § 12c odst. 5, nebo g) neposkytne na žádost Státní zemědělské a potravinářské inspekce plný přístup k záznamu ověřovacího postupu podle § 13f odst. 9. (4) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce nebo distributor elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí, aby elektronické cigaretyelektronické cigarety nebo náhradní náplně do nich splňovaly některý z požadavků podle prováděcího právního předpisu upravujícího složení, vzhled, jakostjakost a vlastnosti elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich, b) nezajistí uvedení požadovaných údajů na jednotkovém baleníjednotkovém balení nebo vnějším balení elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich podle § 12h odst. 2, nebo c) nezajistí, aby jednotková baleníjednotková balení elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich obsahovala leták s požadovanými údaji podle § 12h odst. 3. (5) Výrobce nebo dovozce distributor elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich se dopustí přestupku tím, že a) nesplní oznamovací povinnost podle § 12h odst. 4, b) nezavede nebo neudržuje systém pro shromažďování informací podle § 12h odst. 6 písm. a), c) nepřijme nápravné opatření podle § 12h odst. 6 písm. b), d) nesplní oznamovací povinnost podle § 12h odst. 6 písm. c), nebo e) nesplní dodatečnou informační povinnost podle § 12i odst. 3. (6) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce nebo distributor bylinných výrobků určených ke kouření se dopustí přestupku tím, že a) uvede na trh bylinné výrobky určené ke kouření v rozporu s § 12j odst. 1, b) nezajistí u bylinných výrobků určených ke kouření na jednotkovém baleníjednotkovém balení výrobku a vnějším balení uvedení údajů podle § 12j odst. 2, nebo c) nezajistí, aby bylinné výrobky určené ke kouření splňovaly požadavky podle prováděcího právního předpisu upravujícího složení, vzhled, jakostjakost a vlastnosti elektronických cigaretelektronických cigaret, náhradních náplní do nich a bylinných výrobků určených ke kouření. § 17d (1) Výrobce nebo dovozce bylinných výrobků určených ke kouření se dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 12j odst. 3 nebo 4. (2) Výrobce nebo dovozce cigaretcigaret nebo tabáku určeného k ručnímu balení cigarettabáku určeného k ručnímu balení cigaret obsahujících přísadu uvedenou v prioritním seznamu se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí provedení komplexní studie pro každou přísadu podle § 13a odst. 1, b) nepředá zprávu o výsledku studie podle § 13a odst. 2, nebo c) nepředá dodatečné informace podle § 13a odst. 3. (3) Výrobce, dovozce, maloobchodní prodejce nebo distributor tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky se dopustí přestupku tím, že a) nedodrží požadavky stanovené v § 12a odst. 1 písm. a) nebo c), b) nedodrží požadavky stanovené v § 12a odst. 1 písm. b), c) uvede na trh tabákové výrobkytabákové výrobky nebo výrobky související s tabákovými výrobkytabákovými výrobky v rozporu s § 13b odst. 4, d) neuvede povinné údaje v českém jazyce podle § 13e odst. 1, nebo e) neposkytne konečnému spotřebitelispotřebiteli povinné údaje podle § 13e odst. 2. (4) Maloobchodní prodejce tabákových výrobkůMaloobchodní prodejce tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobkytabákovými výrobky se dopustí přestupku tím, že a) nesplní registrační povinnost podle § 13c odst. 2, 3, 4 nebo 5, nebo b) zahájí uvádění tabákových výrobkůtabákových výrobků, elektronických cigaretelektronických cigaret nebo náhradních náplní do nich na trh v rozporu s § 13c odst. 6. (5) Nezávislá třetí strana se dopustí přestupku tím, že a) neumožní plný přístup k zařízení pro uchovávání údajů Evropské komisi, Státní zemědělské a potravinářské inspekci nebo externímu odborníkovi podle § 13f odst. 5, nebo b) nepředloží Státní zemědělské a potravinářské inspekci nebo Evropské komisi prohlášení podle § 13g odst. 5. (6) Výrobce tabákových výrobkůtabákových výrobků, dovozce tabákových výrobkůtabákových výrobků nebo poskytovatel bezpečnostního prvku se dopustí přestupku tím, že nenahradí nebo nezmění bezpečnostní prvek na základě rozhodnutí podle § 12c odst. 6. § 17e Externí odborník se dopustí přestupku tím, že nepředloží ministerstvu nebo Evropské komisi výroční zprávu podle § 13f odst. 6. § 17f Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. g), h) nebo w), § 17 odst. 2 písm. d), § 17 odst. 4 písm. a), § 17 odst. 5, § 17a odst. 1, § 17a odst. 2 písm. a) nebo b), § 17a odst. 3, 4 nebo 5, § 17b odst. 1 písm. d), § 17c odst. 2 písm. n), § 17c odst. 3 písm. a), b), e), f) nebo g), § 17c odst. 5 písm. a), d) nebo e), § 17d odst. 1 nebo 2, § 17d odst. 4 písm. a) nebo § 17e, b) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. f), k), l), q), s), t) nebo y), § 17 odst. 3, § 17a odst. 2 písm. c), § 17b odst. 1 písm. a), b) nebo c), § 17c odst. 1 písm. c) nebo d), § 17c odst. 2 písm. o), p) nebo q), § 17c odst. 3 písm. c) nebo d), § 17c odst. 5 písm. b) nebo c), § 17d odst. 3 písm. a), c) nebo d), § 17d odst. 4 písm. b) nebo § 17d odst. 5, c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. a), b), d), e), j), m), n), o), r), u) nebo v), § 17 odst. 2 písm. c), g), h), i) nebo j), § 17 odst. 4 písm. c), § 17a odst. 6, § 17b odst. 2, 3, 4 nebo 5, § 17b odst. 6 písm. a) nebo b), § 17c odst. 1 písm. a) nebo b), § 17c odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), k), l), m) nebo r), § 17c odst. 4 nebo 6 nebo § 17d odst. 3 písm. b) nebo e) nebo § 17d odst. 6, nebo d) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. c), i), p) nebo x), § 17 odst. 2 písm. a), b), e) nebo f), § 17 odst. 4 písm. b) nebo § 17b odst. 6 písm. c). § 17i (1) Přestupky podle tohoto zákona projednávají a) inspektoráty Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jde-li o přestupky podle § 17, 17a, § 17b odst. 2 až 6, § 17c odst. 1 až 3, § 17d odst. 2 až 6 a § 17e, b) krajské veterinární správy, jde-li o přestupky podle § 17 odst. 1, § 17 odst. 2, § 17 odst. 3 písm. b), § 17 odst. 4 a 5, § 17a odst. 2 až 6 a § 17b odst. 1 až 5, c) krajské hygienické stanice, jde-li o přestupky podle § 17 odst. 1 písm. a) až d), f) až u), w) a x), § 17 odst. 2, § 17b odst. 6, § 17c odst. 4 až 6 a § 17d odst. 1, 3 a 4, d) Ministerstvo obrany, jde-li o přestupky podle § 17, § 17a odst. 1 až 4, § 17a odst. 6 a § 17b odst. 2 až 6, e) Ministerstvo vnitra, jde-li o přestupky podle § 17, § 17a odst. 1 až 4, § 17a odst. 6 a § 17b odst. 2 až 6. (2) Orgán dozoru může od uložení správního trestu upustit také v případě, kdy došlo k nápravě protiprávního stavu v souladu s uloženým opatřením17) nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti a nejednalo se o potravinu škodlivou pro zdraví59) nebo o klamání spočívající v porušování některých práv duševního vlastnictví. (7) Pokuty vybírá správní orgán, který je uložil. Zmocňovací ustanovení § 18 (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) způsob poskytování informací o potravinách a tabákových výrobcíchtabákových výrobcích v návaznosti na jejich členění podle druhu, skupiny nebo podskupiny, a způsob označení šaržešarže; b) druhy potravindruhy potravin a tabákových výrobkůtabákových výrobků s členěním na skupiny a podskupiny; c) množství a druhy přídatných látek a extrakčních rozpouštědel, podmínky jejich použití při výrobě potravinvýrobě potravin a potraviny a skupiny potravin, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat, d) požadavky na potraviny rostlinného původu a zacházení s nimi, pravidla pro prodej a dodávání malého množství vlastních produktů z prvovýroby a zacházení s nimi a malé množství produktů rostlinného původu, e) druhy potravindruhy potravin podléhající rychle zkáze a které musí být označeny datem použitelnostidatem použitelnosti; f) druhy potravin z jiného členského státu Evropské unie nebo ze třetí země, rozsah informačních povinností příjemců těchto potravin v místě určení a termín a způsob jejich předávání, g) pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, pro tabákové výrobkytabákové výrobky, pro vybrané složky, ze kterých se potraviny a tabákové výrobkytabákové výrobky vyrábějí, požadavky na jakostjakost, technologické požadavky, požadavky na jakostjakost vztahující se k názvu a přípustné záporné hmotnostní a objemové odchylky balení; h) pro jednotlivé druhy potravin, včetně zmrazených, pro jednotlivé druhy tabákových výrobkůtabákových výrobků a složek, ze kterých se potraviny vyrábějí, jež jsou uvedeny ve vyhlášce, též 1. teplotní režimy a relativní vlhkost vzduchu při uchovávání či zmrazování potravin, 2. způsoby uchovávání a manipulace s potravinami a tabákovými výrobkytabákovými výrobky během jejich uvádění na trh, 3. zvláštní požadavky na přepravu, 4. minimální technologické požadavky; i) podmínky pro velkoobjemovou přepravu tuků a olejů a cukrů po moři; j) jeden nebo více dalších způsobů vyjadřování nebo uvádění výživových údajů použitelných při poskytování informací o potravinách spotřebitelůmspotřebitelům, kromě způsobů stanovených čl. 30 až 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, k) pro tabákové výrobkytabákové výrobky 1. požadavky na vzhled, vlastnosti, obsah, složení a způsob uvádění na trh, 2. maximální úrovněmaximální úrovně emisí cigaretcigaret, 3. požadavky na laboratoře schválené pro měření emisí tabákových výrobkůtabákových výrobků, 4. umístění a vlastnosti jedinečného identifikátoru, rozsah údajů v něm obsažených a způsob nakládání s údaji, včetně jejich převádění, zpracovávání a uchovávání a přístupu k nim, 5. umístění a vlastnosti bezpečnostního prvku, 6. zakázané prvky a rysy podle § 12b odst. 1, 7. další povinné údaje pro tabákové výrobky určené ke kouřenítabákové výrobky určené ke kouření podle § 12d odst. 1 písm. i), 8. informace týkající se odvykání kouření podle § 12d odst. 2 a skupiny kombinovaných zdravotních varováníkombinovaných zdravotních varování podle § 12d odst. 3, 9. rozsah, lhůty, způsob informování a způsob nakládání s informacemi podle § 13 odst. 1 a 4, 10. prioritní seznam přísad, rozsah, prvky, lhůty, způsob zpracování, zaměření a způsob předložení studie podle § 13a odst. 1, rozsah, lhůty a způsob zpracování zprávy o výsledku studie podle § 13a odst. 2 a rozsah, lhůty a způsob předložení zprávy podle § 13e odst. 6, 11. rozsah údajů požadovaných pro registraci podle § 13c odst. 2 až 5 a způsob jejího provedení, 12. seznam látek povolených k výrobě tabákových výrobkůtabákových výrobků a jejich přípustné množství, 13. seznam zakázaných látek, které nesmí obsahovat tabákové výrobkytabákové výrobky uváděné na trh, 14. rozsah, lhůty a způsob informování o novém tabákovém výrobkunovém tabákovém výrobku, 15. další požadavky na informace o studiích, výzkumu a na další informace o novém tabákovém výrobkunovém tabákovém výrobku, které jsou výrobce a dovozce nového tabákového výrobkunového tabákového výrobku povinni oznámit podle § 12g odst. 3, l) způsob provádění klasifikace, označení jatečně upravených těl jatečných zvířat, vzor protokolu o klasifikaci, způsob a rozsah sdělování výsledků klasifikace, způsob a rozsah odborné přípravy, složení zkoušek a vydávání osvědčení o odborné způsobilosti, dobu jeho platnosti a způsob prodloužení osvědčení; m) pro potraviny a tabákové výrobkytabákové výrobky a pro podmínky jejich výroby a uvádění na trh 1. požadavky na odběr a přípravu kontrolních vzorkůkontrolních vzorků, požadavky na jejich balení, označování, přepravu a uchování, včetně požadavků na záznam o odběru vzorků, 2. požadavky na odbornou kvalifikaci osob provádějících odběr, přípravu a zkoušení kontrolních vzorkůkontrolních vzorků, 3. požadavky na nakládání s kontrolními vzorky a zkoušení kontrolních vzorků a náležitosti protokolu o zkoušce, 4. způsob posouzení výsledků zkoušek kontrolních vzorků, n) seznam potravin podle § 9b odst. 1 písm. c), o) způsob poskytování údajů podle § 12g odst. 1, § 12h odst. 3, § 12j odst. 3 a § 13 odst. 1, 2 a 4, p) výši paušální částky nákladů dodatečné kontroly podle § 16 odst. 11, výši paušální částky nákladů na ověření souladu se specifikacemi podle § 16 odst. 12, výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti se vstupem potravin ze třetích zemí podle § 16 odst. 13 a výši paušální částky nákladů vzniklých v souvislosti s dovozem potravin ze třetích zemí podle § 16 odst. 13 a 14, q) způsob úpravy balených vod, r) rozsah znalosti pro získání osvědčení prokazujícího znalost hub, způsob zkoušek, jakož i náležitosti žádosti a osvědčení, s) doplňky stravydoplňky stravy, požadavky na jejich složení, označování a způsob jejich použití, t) způsob poskytování informací o pokrmech, technologické požadavky na jejich výrobu nebo přípravu, požadavky na způsob uvádění pokrmů na trh, podmínky uchovávání a manipulace s pokrmy, smyslové, fyzikální, chemické a mikrobiologické požadavky na bezpečnost pokrmů a požadavky na označování pokrmů ve fázi jejich výroby, přípravy nebo uvádění na trh před jejich nabízením spotřebitelispotřebiteli. (2) Vláda stanoví nařízením systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví z potravin, případně surovin, v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie a v návaznosti na obdobné systémy v členských zemích Evropské unie; současně stanoví úkoly příslušných ústředních orgánů státní správy zapojených do systému rychlého varování. § 19 (1) Ministerstvo zdravotnictví stanoví u stávajících druhů potravin vyhláškou a) podmínky pro výskyt toxikologicky významných látek v potravinách a dále potraviny, popřípadě skupiny potravin, v nichž se mohou tyto látky vyskytovat, b) potraviny, které lze ozařovat ultrafialovými paprsky nebo ionizujícím zářením, podmínky ozařování, druhy záření a nejvyšší přípustné dávky záření a způsob označení na obalu, že potravina byla ozářena, c) druhy potravin určené pro zvláštní výživu, požadavky na jejich složení a způsob jejich použití, d) bližší pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových potravin. (2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem mikrobiologické požadavky na jednotlivé druhy potravin, pomocné a přídatné látky a způsob výběru a počet odebíraných vzorků, způsob kontroly a hodnocení, jde-li o potraviny nebo jejich druhy, pro které tyto požadavky nestanoví přímo použitelné předpisy Evropské unie a vyžaduje-li si to bezpečnost potravin. (3) Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem stanoví na základě čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 prováděcím právním předpisem povinný přídavek vitaminu nebo minerální látky do určitých potravin nebo zákaz nebo omezení používání některých jiných látek při výrobě určitých potravin. (4) Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou pro a) elektronické cigaretyelektronické cigarety a náhradní náplně do nich 1. požadavky na jejich složení, vzhled, jakostjakost a vlastnosti, 2. požadavky na jejich označování, včetně zakázaných prvků a rysů, 3. způsob, lhůty a rozsah oznamovací povinnosti, 4. rozsah údajů požadovaných pro registraci a způsob jejího provedení, b) bylinné výrobky určené ke kouření 1. požadavky na jejich označování, včetně zakázaných prvků a rysů, 2. způsob, lhůty a rozsah oznamovací povinnosti, c) nikotinové sáčky bez obsahu tabákutabáku 1. požadavky na jejich složení, vzhled, jakostjakost a vlastnosti, 2. požadavky na jejich označování, včetně zakázaných prvků a rysů, 3. způsob, lhůty a rozsah oznamovací povinnosti. ČÁST ČTVRTÁ § 22 Zákon České národní rady č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona České národní rady č. 240/1992 Sb. a zákona č. 22/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 1 a 2 se slova „obchodu a cestovního ruchu České republiky“ nahrazují slovy „průmyslu a obchodu“. 2. § 2 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní: „(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na kontrolu potravin a tabákových výrobků, s výjimkou kontroly poctivosti prodeje a kontroly přípravy jídel a nápojů.“. 3. V § 3 písm. e) se za slova „jakosti zboží“ vkládají tato slova: “, s výjimkou potravin a tabákových výrobků,“. 4. V § 4 odst. 1 písm. d) se v první větě na konci tečka nahrazuje čárkou a vkládají se tato slova: „nejde-li o vzorky potravin.“. ČÁST PÁTÁ § 23 Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 437/1991 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst 1 písm. b) se slova „předpisy o péči o zdraví lidu,“ nahrazují slovy „zvláštními předpisy,3),4)“. 2. Poznámky č. 3) a 4) znějí: „3) Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“. 3. V § 10 odst. 1 písm. a) se za slova „zvláštními předpisy,“ doplňuje odkaz na poznámku č. 4). 4. V § 10 odst. 1 písm. b) bodu 2 se slova „o péči o zdraví lidu,“ nahrazují slovy „zvláštními předpisy,4)“. 5. § 22 odst. 1 písm. e) zní: „e) při prodeji surovin a potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích, při prodeji podmíněně poživatelných potravin a při prodeji potravin živočišného původu v prodejnách a prodejních úsecích, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže, vajec nebo k prodeji zvěřiny,“. 6. V § 22 odst. 3 písm. a) se slova „právních předpisů o péči o zdraví lidu,“ nahrazují slovy „zvláštních předpisů,3),4)“. 7. V § 26 písm. c) se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „s výjimkou vzorků odebraných při prodeji živočišných produktů podle zvláštního zákona.4) Za tyto vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba výrobek nebo potravinu prodává. Náhrada se neposkytne, jde-li o výrobek nebo potravinu, které nesplňují požadavky stanovené zvláštními předpisy.4)“. 8. V § 27 odst. 1 písm. a) se slova „nebo jinými obecně závaznými právními předpisy upravujícími povinnosti na úseku veterinární péče“ nahrazují slovy „a zvláštními předpisy4)“. 9. V § 27 odst. 1 se slova „200 tisíc Kčs“ nahrazují slovy „tří miliónů Kč“. 10. V § 27 odst. 2 se slova „400 tisíc Kčs“ nahrazují slovy „pět miliónů Kč“. 11. V § 27 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Podnikateli, který poruší povinnost stanovenou zvláštním předpisem,4) jde-li o potraviny živočišného původu, se uloží pokuta stanovená zvláštním předpisem.4)“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. ČÁST ŠESTÁ § 24 Zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., zákona České národní rady č. 437/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 348/1992 Sb. a zákona č. 112/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 2 se vypouštějí slova „upravujících povinnosti na úseku veterinární péče“ a za slova „obecně závazných právních předpisů“ se doplňuje odkaz na poznámku č. 1a). 2. Poznámka č. 1a) zní: „1a) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“. 3. V § 9 odst. 1 písm. a) se za slovy „veterinární péči“ vypouští čárka a za odkaz na poznámku č. 6) se vkládají tato slova: „a zvláštních zákonů,1a)“. 4. V § 10 písm. c) se za slovy „veterinární péči“ vypouští čárka a za odkaz na poznámku č. 6) se vkládají tato slova: „a zvláštních předpisů,1a)“. 5. V § 11a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije při porušení povinností stanovených zvláštním zákonem.1a)“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. ČÁST SEDMÁ § 25 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb. a zákona č. 104/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 10 odst. 1 písm. c) se tečka na konci vypouští a za slovo „zkáze“ se doplňují slova, která včetně poznámky č. 9a) znějí: „ve smyslu zvláštního zákona.9a) 9a) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“. 2. V § 11 se za větu první vkládá tato věta: „České údaje u potravin musí odpovídat zvláštnímu zákonu.9a)“. 3. V § 23 odst. 1 se slova „písm. b) až d)“ nahrazují slovy „, a jde-li o potraviny a tabákové výrobky podle § 3 písm. b), § 7 až 9, § 10 odst. 1 písm. c) a § 17“. 4. V § 23 odst. 4 písm. a) se za slovo „původu“ doplňují tato slova: „při prodeji na tržištích, v tržnicích a při prodeji podmíněně poživatelných potravin živočišného původu“. 5. V § 24 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Nejde-li o porušení povinností stanovených v § 3 písm. a) a c), § 6, § 10 odst. 1 písm. a) a b) a § 11, nevztahuje se odstavec 1 na potraviny a tabákové výrobky.“. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9. ČÁST OSMÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 26 (1) Ustanovení zvláštních zákonů16b) týkající se podmínek výroby a uvádění potravinpotravin a tabákových výrobkůtabákových výrobků do oběhu, jakož i povinností podnikatelů s tím spojených nejsou tímto zákonem dotčena. (2) V řízeních podle zvláštních zákonů ve věcech uvedených v části první tohoto zákona zahájených přede dnem účinnosti tohoto zákona se postupuje podle dosavadních předpisů. § 27 (1) Podnikatel, který zahájil výrobu potravin a tabákových výrobků přede dnem účinnosti tohoto zákona, ohlásí tuto skutečnost podle § 3 odst. 3 nejpozději do šesti měsíců od jeho účinnosti. (2) Označení potraviny vyrobené a uvedené do oběhu přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle dosavadních předpisů. (3) Požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost potravin vyrobených přede dnem účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních předpisů. (4) Závazné posudky orgánů hygienické služby vydané podle zvláštního zákona k zahájení výroby a k dovozu potravinpotravin přede dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti po uplynutí jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona. V této lhůtě pozbývají platnosti i opatření vydaná Hlavním hygienikem České republiky podle zvláštního předpisu.17b) § 28 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1997, s výjimkou § 6, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998, a § 3 odst. 1 písm. f) a g), která nabývají účinnosti dnem 1. července 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 4c) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb. 5) § 23c zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11b) § 20f a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 12) Vyhláška č. 344/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky na tabákové výrobky. 13) § 25 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). 15e) § 28 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 15m) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 15) Čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 15d) Nařízení vlády č. 98/2005 Sb., kterým se stanoví systém rychlého varování o vzniku rizika ohrožení zdraví lidí z potravin a krmiv. 15f) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. 15g) Čl. 34 až 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 15h) Čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 16b) Např. zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 303/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17) § 5 odst. 1 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 17b) § 25 odst. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek. 18) Směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely. Směrnice Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států ohledně potravin a přísad do potravin ošetřených ionizací. Směrnice Komise 2003/40/ES ze dne 16. května 2003, kterou se stanoví seznam složek přírodních minerálních vod, jejich koncentrační limity a požadavky na označování a požadavky na použití vzduchu obohaceného ozonem při úpravě přírodních minerálních vod a pramenitých vod. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy. Směrnice Komise 2006/141/ES ze dne 22. prosince 2006 o počáteční a pokračovací kojenecké výživě a o změně směrnice 1999/21/ES. Směrnice Rady 2006/107/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují směrnice 89/108/EHS týkající se hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES týkající se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/91/EU ze dne 13. prosince 2011 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES. Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/2100 ze dne 29. června 2022, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU, pokud jde o zrušení některých výjimek týkajících se zahřívaných tabákových výrobků. 19) Nařízení Rady (EHS) č. 2136/89 ze dne 21. června 1989 o stanovení společných obchodních norem pro konzervované sardinky a obchodních názvů pro konzervované sardinky a výrobky typu sardinek, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 2219/89 ze dne 18. července 1989 o zvláštních podmínkách pro vývoz potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace. Nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 ze dne 11. července 1991 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy, v platném znění. Nařízení Rady (EHS) č. 1536/92 ze dne 9. června 1992, kterým se stanoví společné obchodní normy pro konzervované pravé a nepravé tuňáky. Nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 2406/96 ze dne 26. listopadu 1996 o stanovení společných obchodních norem pro některé produkty rybolovu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1825/2000 ze dne 25. srpna 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 týkající se sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, a kterým se mění směrnice č. 2001/18/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění. Rozhodnutí Komise 2005/1/ES ze dne 27. prosince 2004, kterým se schvalují metody třídění jatečně upravených těl prasat v České republice, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 37/2005 ze dne 12. ledna 2005 o sledování teplot v přepravních prostředcích, úložných a skladovacích prostorech pro hluboce zmrazené potraviny určené k lidské spotřebě. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1635/2006 ze dne 6. listopadu 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 737/90 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 1882/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství dusičnanů v některých potravinách. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 445/2007 ze dne 23. dubna 2007, kterým se stanovují některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2991/94, kterým se stanovují normy pro roztíratelné tuky, a nařízení Rady (EHS) č. 1898/87 o ochraně označení používaných při uvádění mléka a mléčných výrobků na trh. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 543/2008 ze dne 16. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 566/2008 ze dne 18. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 589/2008 ze dne 23. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o obchodní normy pro vejce, v platném znění. Nařízení Rady (ES) č. 733/2008 ze dne 15. července 2008 o podmínkách dovozu zemědělských produktů pocházejících ze třetích zemí po havárii jaderné elektrárny v Černobylu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a látky určené k aromatizaci potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o látkách určených k aromatizaci a některých složkách potravin vyznačujících se aromatem pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004. Nařízení Komise (ES) č. 450/2009 ze dne 29. května 2009 o aktivních a inteligentních materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami. Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 115/2010 ze dne 9. února 2010, kterým se stanoví podmínky použití aktivovaného oxidu hlinitého pro odstranění fluoridů z přírodních minerálních vod a pramenitých vod. Rozhodnutí Komise č. 2010/791/EU ze dne 20. prosince 2010, kterým se stanoví seznam produktů uvedených v bodě III odst. 1 druhém pododstavci přílohy XII nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 931/2011 ze dne 19. září 2011 o požadavcích na sledovatelnost stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 pro potraviny živočišného původu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1333/2011 ze dne 19. prosince 2011, kterým se stanoví obchodní normy pro banány, pravidla pro dodržování těchto obchodních norem a požadavky na oznamování v odvětví banánů, v platném znění. Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/884/EU ze dne 22. prosince 2011 o mimořádných opatřeních týkajících se nepovolené geneticky modifikované rýže v produktech z rýže pocházejících z Číny a o zrušení rozhodnutí 2008/289/ES. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 29/2012 ze dne 13. ledna 2012 o obchodních normách pro olivový olej, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 208/2013 ze dne 11. března 2013 o požadavcích na sledovatelnost u klíčků a semen určených k produkci klíčků. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2013 ze dne 13. prosince 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, pokud jde o uvádění země původu nebo místa provenience u čerstvého, chlazeného a zmrazeného vepřového, skopového, kozího a drůbežího masa. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. Nařízení Komise (EU) č. 579/2014 ze dne 28. května 2014, kterým se stanoví odchylka od některých ustanovení přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, pokud jde o námořní přepravu tekutých olejů a tuků, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/949 ze dne 19. června 2015, kterým se schvalují předvývozní kontroly prováděné některými třetími zeměmi u některých potravin, pokud jde o přítomnost některých mykotoxinů, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182 ze dne 20. dubna 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a o ohlašování tržních cen některých kategorií jatečně upravených těl a živých zvířat. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1184, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o klasifikační stupnice Unie pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a o ohlašování tržních cen některých kategorií jatečně upravených těl a živých zvířat. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 ze dne 20. prosince 2017, kterým se zřizuje seznam Unie pro nové potraviny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách, v platném znění. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/456 ze dne 19. března 2018 o procedurálních krocích konzultačního postupu pro určování statusu nových potravin v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/574 ze dne 15. prosince 2017 o technických normách pro zavedení a provoz systému sledovatelnosti tabákových výrobků. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/576 ze dne 15. prosince 2017 o technických normách pro bezpečnostní prvky používané na tabákové výrobky. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/775 ze dne 28. května 2018, kterým se stanoví pravidla pro použití čl. 26 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, pokud jde o pravidla pro uvádění země původu nebo místa provenience primární složky potraviny. 20) § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 21) Čl. 2 odst. 2 písm. n) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. 22) Například zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů. 23) Čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. 24) Čl. 11 nařízení Komise (ES) č. 669/2009, v platném znění. 27) Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1182. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1184. 28) § 9a odst. 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 29) Čl. 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. 30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011. 31) Například nařízení Komise (ES) č. 543/2008. 32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004. 33) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003, v platném znění. 35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012. 37) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. 38) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 39) Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 40) Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 127/2015 Sb. 41) Čl. 3 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 178/2002, v platném znění. 42) § 1d zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví., ve znění pozdějších předpisů. 43) § 4a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 44) Čl. 2 odst. 1 písm. n) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. 45) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1337/2013. 46) Vyhláška č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů. 47) Příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. 48) Čl. 3 odst. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 48a) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 49) Čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 50) § 114 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 51) § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 52) § 2 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 65/2017 Sb. 52a) § 3 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 52b) § 2 zákona č. 247/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 52c) § 119 a 119a zákona č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 52d) Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 52e) Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. 52f) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 52g) Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 52h) § 8, 11a a 12 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 53) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 54) Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. 55) § 30 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 56) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. 57) Například zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. 58) Vyhláška č. 132/2015 Sb., o sazebníku náhrad nákladů za rozbory prováděné laboratořemi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro účely kontroly. 59) Čl. 14 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. 60) Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů. 61) Například nařízení Komise (ES) č. 669/2009, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014 ze dne 13. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1152/2009, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1660 ze dne 7. listopadu 2018, kterým se ukládají zvláštní podmínky pro dovoz některých potravin jiného než živočišného původu z některých třetích zemí z důvodu rizika kontaminace rezidui pesticidů, kterým se mění nařízení (ES) č. 669/2009 a zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 885/2014, prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/186 ze dne 2. února 2017, kterým se stanoví zvláštní podmínky použitelné pro vstup zásilek z některých třetích zemí do Unie v důsledku mikrobiologické kontaminace a kterým se mění nařízení (ES) č. 669/2009, prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/175 ze dne 5. února 2015, kterým se ukládají zvláštní podmínky použitelné na dovoz guarové gumy pocházející nebo zasílané z Indie vzhledem k rizikům kontaminace pentachlorfenolem a dioxiny, prováděcí rozhodnutí Komise 2011/884/EU. 62) Čl. 3 odst. 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. 63) Vyhláška č. 172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení, ve znění pozdějších předpisů. 64) Vyhláška č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin. 74) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.
Zákon č. 113/1997 Sb.	Zákon č. 113/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na sociální politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 23. 5. 1997, datum účinnosti 1. 7. 1997, částka 39/1997 * Čl. V - Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. * Čl. VI - 4. Pokud se v právních předpisech používá pojem oblastní celní úřad, rozumí se tím celní ředitelství. Pokud se v právních předpisech používá pojmu Ústřední celní správa, rozumí se tím ministerstvo. * Čl. VII - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění proveden * Čl. VIII k zákonu č. 113/1997 Sb. Aktuální znění od 29. 7. 2016 (242/2016 Sb.) 113 ZÁKON ze dne 24. dubna 1997, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. V Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 20 odst. 3 ve větě první se v části věty před středníkem slova „následujícího po dni, kdy taková okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek“ nahrazují slovy „splatnosti první splátky dluhu“. 2. V § 20 odst. 3 v první větě část věty za středníkem zní: „pokud plátce pojistného, kterému bylo povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách, nezaplatí včas anebo ve správné výši některou splátku dluhu nebo pojistné splatné v období po splatnosti první splátky dluhu a okresní správa sociálního zabezpečení z tohoto důvodu zrušila povolení, je povinen platit z dlužného pojistného ještě penále ve výši 0,075 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh trvá, a to ode dne splatnosti první splátky dluhu.“. 3. V § 20a odst. 1 první věta zní: „Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písmena a) a b) může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povolit placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, a to až do výše, kterou tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek.“. 4. V § 20a odst. 2 v první větě se slovo „povolí“ nahrazuje slovy „může povolit“ a vypouštějí se slova „,jestliže dluh na tomto doplatku a penále činí alespoň dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3)“. 5. V § 20a se dosavadní odstavec 4 označuje jako odstavec 3 a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 6. V § 20a odst. 5 se vypouští slovo „třetího“ a slova „ , pokud plátce pojistného nepožádal o stanovení tohoto dne na dřívější kalendářní měsíc“. 7. V § 20a odst. 8 se slovo „zruší“ nahrazuje slovy „může zrušit“. 8. § 20a odst. 9 se vypouští. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 9. 9. V § 25 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Celní správy České republiky s těmito odchylkami: a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Ministerstvo financí, b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o organizaci a malé organizaci, rozumí se tím příslušný celní orgán.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. Čl. VI 4. Pokud se v právních předpisech používá pojem oblastní celní úřad, rozumí se tím celní ředitelství. Pokud se v právních předpisech používá pojmu Ústřední celní správa, rozumí se tím ministerstvo. 5. Práva a povinnosti oblastních celních úřadů přecházejí na celní ředitelství, v jejichž územním obvodu měly ke dni účinnosti tohoto zákona tyto oblastní celní úřady své sídlo. Práva a povinnosti zrušených celních úřadů přecházejí na celní úřady, v jejichž územním obvodu měly ke dni účinnosti tohoto zákona zrušené celní úřady své sídlo. 6. Na řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se užijí ustanovení předpisů platných před tímto dnem. 7. Zrušují se: a) Nařízení vlády č. 225/1994 Sb., kterým se stanovují celní přechody, na nichž provádějí kontrolu cestovních dokladů celní úřady. b) Vyhláška Ministerstva financí č. 135/1995 Sb., o zařazení funkcí v celní správě do ozbrojené složky v celní správě. Čl. VII Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem. Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. Příloha k zákonu č. 113/1997 Sb. A. Územní působnost celních ředitelství (§ 7 odst. 2 celního zákona) 1. Celní ředitelství Brno Sídlo: Brno Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: Blansko, Brno I., Brno II., Břeclav, Břeclav-dálnice, Hodonín, Jihlava, Třebíč, Znojmo, Žďár nad Sázavou. 2. Celní ředitelství České Budějovice Sídlo: České Budějovice Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: České Budějovice, Český Krumlov, České Velenice, Dolní Dvořiště, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Strážný, Strakonice, Tábor. 3. Celní ředitelství Hradec Králové Sídlo: Hradec Králové Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Svitavy, Turnov, Trutnov, Ústí nad Orlicí. 4. Celní ředitelství Olomouc Sídlo: Olomouc Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: Horní Lideč, Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Přerov, Starý Hrozenkov, Šumperk, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín. 5. Celní ředitelství Ostrava Sídlo: Ostrava Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: Český Těšín, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Krnov, Mosty u Jablunkova, Nový Jičín, Opava, Ostrava, Valašské Meziříčí. 6. Celní ředitelství Plzeň Sídlo: Plzeň Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: Cheb, Domažlice, Folmava, Klatovy, Karlovy Vary, Plzeň I., Plzeň II., Rozvadov, Sokolov. 7. Celní ředitelství Praha Sídlo: Praha Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha I., Praha II., Praha III., Praha IV., Praha V., Praha VI., Příbram, Rakovník, Ruzyně-letiště Praha. 8. Celní ředitelství Ústí nad Labem Sídlo: Ústí nad Labem Územní obvod je tvořen územními obvody celních úřadů: Cínovec, Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Jiříkov, Liberec, Litoměřice, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf, Žatec. B. Územní působnost celních úřadů (§ 10 odst. 1 celního zákona) 1. Celní úřad Blansko se sídlem v Blansku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Blansko: Adamov, Bedřichov, Běleč, Benešov, Blansko, Borotín, Bořitov, Boskovice, Brťov-Jeneč, Brumov, Březina, Bukovice, Bukovina, Bukovinka, Býkovice, Cetkovice, Crhov, Černá Hora, Černovice, Deštná, Dlouhá Lhota, Doubravice nad Svitavou, Drnovice, Habrůvka, Hluboké Dvory, Hodonín, Holštejn, Horní Poříčí, Horní Smržov, Chrudichromy, Jabloňany, Jedovnice, Kněževes, Knínice u Boskovic, Kořenec, Kotvrdovice, Kozárov, Krasová, Krhov, Křetín, Křtěnov, Křtiny, Kulířov, Kunčina Ves, Kunice, Kuničky, Kunštát, Lažany, Lazinov, Letovice, Lhota Rapotina, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Lipovec, Lipůvka, Lomnice, Louka, Lubě, Ludíkov, Lysice, Makov, Malá Lhota, Malá Roudka, Míchov, Milonice, Němčice, Nýrov, Obora, Ochoz u Tišnova, Okrouhlá, Olešnice, Olomučany, Osiky, Ostrov u Macochy, Pamětice, Petrov, Petrovice, Prostřední Poříčí, Rájec-Jestřebí, Ráječko, Rašov, Rohozec, Roubanina, Rozseč nad Kunštátem, Rozsička, Rudice, Sebranice, Senetářov, Skalice nad Svitavou, Skrchov, Sloup, Strhaře, Stvolová, Sudice, Suchý, Sulíkov, Světlá, Svinošice, Svitávka, Synalov, Šebetov, Šebrov-Kateřina, Šošůvka, Štěchov, Tasovice, Uhřice, Újezd u Boskovic, Újezd u Černé Hory, Unín, Ústup, Úsobrno, Valchov, Vanovice, Vavřinec, Vážany, Velenov, Velké Opatovice, Vysočany, Vilémovice, Vísky, Voděrady, Vranová, Závist, Zbraslavec, Zhoř, Ždár, Ždárná, Žernovník, Žerůtky. 2. Celní úřad Brno I. se sídlem v Brně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Brno-město: městské části Brno-střed, Bohunice, Bosonohy, Bystrc, Jundrov, Kníničky, Kohoutovice, Komín, Nový Lískovec, Starý Lískovec, Žabovřesky, Žebětín z okresu Brno-venkov: Babice nad Svitavou, Babice u Rosic, Bílovice nad Svitavou, Biskoupky, Blažovice, Blučina, Braníškov, Bratčice, Březina, Čebín, Česká, Čučice, Deblín, Dolní Kounice, Domašov, Drásov, Hajany, Heroltice, Hlína, Holasice, Hostěnice, Hradčany, Hrušovany u Brna, Hvozdec, Chudčice, Ivančice, Javůrek, Jinačovice, Jiříkovice, Kanice, Ketkovice, Kobylnice, Kovalovice, Kratochvilka, Kupařovice, Kuřim, Lažánky, Ledce, Lelekovice, Lesní Hluboké, Litostrov, Lomnička, Lukovany, Malešovice, Malhostovice, Maršov, Medlov, Mělčany, Měnín, Modřice, Mokrá-Horákov, Moravany, Moravské Bránice, Moravské Knínice, Moutnice, Nebovidy, Nelepeč, Němčičky, Neslovice, Nesvačilka, Nosislav, Nová Ves, Nové Bránice, Odrovice, Ochoz u Brna, Omice, Opatovice, Ořechov, Oslavany, Ostopovice, Ostrovačice, Otmarov, Podolí, Ponětovice, Popovice, Popůvky, Pozořice, Prace, Pravlov, Prštice, Předklášteří, Příbram, Přibyslavice, Přísnotice, Radostice, Rajhrad, Rajhradice, Rebešovice, Rosice, Rozdrojovice, Rudka, Řícmanice, Říčany, Říčky, Sentice, Silůvky, Sivice, Skalička, Sobotovice, Sokolnice, Stanoviště, Střelice, Svatoslav, Syrovice, Šerkovice, Šlapanice, Štěpánovice, Telnice, Těšany, Tětčice, Tišnov, Trboušany, Troubsko, Tvarožná, Újezd u Brna, Újezd u Rosic, Unkovice, Úsuší, Velatice, Veverská Bítýška, Veverské Knínice, Viničné Šumice, Vohančice, Vojkovice, Vranov, Všechovice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav, Zbýšov, Žabčice, Žatčany, Želešice, Železné, Židlochovice. 3. Celní úřad Brno II. se sídlem v Brně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Brno-město městské části: Brno-sever, Černovice, Ivanovice, Jehnice, Chrlice, Komárov, Královo Pole, Líšeň, Maloměřice-Obřany, Medlánky, Ořešín, Řečkovice, Slatina, Tuřany, Útěchov, Vinohrady, Židenice. 4. Celní úřad Břeclav se sídlem v Břeclavi Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Břeclav: Bavory, Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brod nad Dyjí, Brumovice, Břeclav, Březí, Bulhary, Cvrčovice, Diváky, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Bojanovice, Horní Věstonice, Hrušky, Hustopeče, Ivaň, Jevišovka, Kašnice, Klentnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Kostice, Krumvíř, Křepice, Lanžhot (vyjma celního prostoru celního úřadu Břeclav-dálnice), Lednice, Mikulov, Milovice, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Podivín, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Přítluky, Rakvice, Sedlec, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Tvrdonice, Týnec, Uherčice, Valtice, Velké Bílovice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vlasatice, Vranovice, Vrbice, Zaječí. 5. Celní úřad Břeclav-dálnice se sídlem v Lanžhotě Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Břeclav-dálnice v obci Lanžhot. 6. Celní úřad Hodonín se sídlem v Hodoníně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Hodonín: Archlebov, Blatnice pod sv. Antonínkem, Blatnička, Bukovany, Bzenec, Čejč, Čejkovice, Čeložnice, Dambořice, Dolní Bojanovice, Domanín, Dražůvky, Dubňany, Hodonín, Hovorany, Hroznova Lhota, Hrubá Vrbka, Hýsly, Javorník, Ježov, Josefov, Karlín, Kelčany, Kněždub, Kostelec, Kozojídky, Kuželov, Kyjov, Labuty, Lipov, Louka, Lovčice, Lužice, Malá Vrbka, Mikulčice, Milotice, Moravany, Moravský Písek, Mutěnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Nová Lhota, Nový Poddvorov, Ostrovánky, Petrov, Prušánky, Radějov, Ratíškovice, Rohatec, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Starý Poddvorov, Stavěšice, Strážnice, Strážovice, Sudoměřice, Suchov, Svatobořice-Mistřín, Syrovín, Šardice, Tasov, Terezín, Těmice, Tvarožná Lhota, Uhřice, Vacenovice, Velká nad Veličkou, Veselí nad Moravou, Věteřov, Vlkoš, Vnorovy, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice, Žeraviny. 7. Celní úřad Jihlava se sídlem v Jihlavě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Jihlava: Arnolec, Batelov, Bílý Kámen, Bítovčice, Bohuslavice, Borovná, Boršov, Brtnice, Brzkov, Cejle, Cerekvička-Rosice, Černíč, Čížov, Dlouhá Brtnice, Dobronín, Dobroutov, Dolní Cerekev, Dolní Vilímeč, Doupě, Dudín, Dušejov, Dvorce, Dyjice, Hladov, Hodice, Hojkov, Horní Dubenky, Horní Myslová, Hostětice, Hubenov, Hybrálec, Jamné, Jersín, Jezdovice, Ježená, Jihlava, Jihlávka, Jindřichovice, Kalhov, Kaliště, Kamenice, Kamenná, Klatovec, Knínice, Kostelec, Kostelní Myslová, Kozlov, Krahulčí, Krasonice, Lhotka, Luka nad Jihlavou, Malý Beranov, Markvartice, Měšín, Meziříčko, Milíčov, Mirošov, Mrákotín, Mysletice, Mysliboř, Nadějov, Nevcehle, Nová Říše, Olšany, Olší, Opatov, Ořechov, Otín, Panenská Rozsíčka, Panské Dubenky, Pavlov, Plandry, Polná, Puklice, Radkov, Rančířov, Rantířov, Rohozná, Rozseč, Růžená, Rybné, Řásná, Řídelov, Sedlatice, Sedlejov, Smrčná, Stáj, Stará Říše, Stonařov, Strachoňovice, Střítež, Suchá, Svojkovice, Šimanov, Švábov, Telč, Třešť, Třeštice, Urbanov, Ústí, Vanov, Vanůvek, Vápovice, Velký Beranov, Větrný Jeníkov, Věžnice, Věžnička, Vílanec, Volevčice, Vyskytná nad Jihlavou, Vysoké Studnice, Vystrčenovice, Záborná, Zadní Vydří, Zbilidy, Zbinohy, Zdeňkov, Zhoř, Zvolenovice, Žatec, Ždírec. 8. Celní úřad Třebíč se sídlem v Třebíči Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Třebíč: Babice, Bačice, Bačkovice, Benetice, Biskupice-Pulkov, Blatnice, Bohušice, Bochovice, Bransouze, Brtnička, Březník, Budišov, Budkov, Cidlina, Čáslavice, Častohostice, Čechočovice, Čechtín, Červená Lhota, Číhalín, Číchov, Čikov, Číměř, Dalešice, Dědice, Dešov, Dolní Lažany, Dolní Vilémovice, Domamil, Dukovany, Hartvíkovice, Heraltice, Hluboké, Hodov, Horní Heřmanice, Horní Smrčné, Horní Újezd, Horní Vilémovice, Hornice, Hrotovice, Hroznatín, Hrutov, Hvězdoňovice, Chlístov, Chlum, Chotěbudice, Jakubov u Moravských Budějovic, Jaroměřice nad Rokytnou, Jasenice, Jemnice, Jinošov, Jiratice, Kamenná, Kdousov, Kladeruby nad Oslavou, Klučov, Kněžice, Kojatice, Kojatín, Kojetice, Komárovice, Koněšín, Kostníky, Kouty, Kožichovice, Kozlany, Krahulov, Kralice nad Oslavou, Kramolín, Krhov, Krokočín, Kuroslepy, Láz, Lesná, Lesní Jakubov, Lesonice, Lesůňky, Lhánice, Lhotice, Lipník, Litohoř, Litovany, Lomy, Loukovice, Lovčovice, Lukov, Markvartice, Martínkov, Mastník, Menhartice, Meziříčko, Mikulovice, Mladoňovice, Mohelno, Moravské Budějovice, Myslibořice, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Nárameč, Nimpšov, Nová Ves, Nové Syrovice, Nový Telečkov, Ocmanice, Odunec, Okarec, Okřešice, Okříšky, Opatov, Oponešice, Oslavička, Ostašov, Pálovice, Petrovice, Petrůvky, Pokojovice, Police, Popůvky, Pozďatín, Přeckov, Předín, Přešovice, Přibyslavice, Příštpo, Pucov, Pyšel, Rácovice, Račice, Radkovice u Budče, Radkovice u Hrotovic, Radonín, Radošov, Radotice, Rapotice, Rohy, Rokytnice nad Rokytnou, Rouchovany, Rudíkov, Římov, Sedlec, Senorady, Slavětice, Slavíčky, Slavíkovice, Smrk, Stařeč, Stropešín, Studenec, Studnice, Sudice, Svatoslav, Šebkovice, Štěměchy, Štěpkov, Tasov, Trnava, Třebelovice, Třebenice, Třebíč, Třesov, Valdíkov, Valeč, Vícenice, Vícenice u Náměště nad Oslavou, Vladislav, Vlčatín, Výčapy, Zahrádka, Zárubice, Zašovice, Zvěrkovice, Želetava. 9. Celní úřad Znojmo se sídlem ve Znojmě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Znojmo: Bantice, Běhařovice, Bezkov, Bítov, Blanné, Blížkovice, Bohutice, Bojanovice, Borotice, Boskovštejn, Božice, Branišovice, Břežany, Citonice, Ctidružice, Čejkovice, Čermákovice, Černín, Damnice, Dobelice, Dobřínsko, Dobšice, Dolenice, Dolní Dubňany, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Grešlové Mýto, Havraníky, Hevlín, Hnanice, Hluboké Mašůvky, Hodonice, Horní Břečkov, Horní Dubňany, Horní Dunajovice, Horní Kounice, Hostěradice, Hostim, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Chvalatice, Chvalovice, Jamolice, Jaroslavice, Jevišovice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Jiřice u Moravských Budějovic, Kadov, Korolupy, Kravsko, Krhovice, Křepice, Křídlůvky, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice, Lančov, Lechovice, Lesná, Lesonice, Litobratřice, Loděnice, Lubnice, Lukov, Mackovice, Mašovice, Medlice, Mikulovice, Milíčovice, Miroslav, Miroslavské Knínice, Morašice, Moravský Krumlov, Našiměřice, Němčičky, Nový Šaldorf-Sedlešovice, Olbramkostel, Olbramovice, Oleksovice, Onšov, Oslnovice, Pavlice, Petrovice, Plaveč, Plenkovice, Podhradí nad Dyjí, Podmolí, Podmýče, Práče, Pravice, Prokopov, Prosiměřice, Přeskače, Rešice, Rozkoš, Rudlice, Rybníky, Skalice, Slatina, Slup, Stálky, Starý Petřín, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Střelice, Suchohrdly, Šafov, Šanov, Šatov, Štítary, Šumice, Šumná, Tasovice, Tavíkovice, Těšetice, Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice, Tulešice, Tvořihráz, Uherčice, Újezd, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Vevčice, Višňové, Vítonice, Vracovice, Vranov nad Dyjí, Vranovská Ves, Vratěnín, Vrbovec, Výrovice, Vysočany, Zálesí, Zblovice, Znojmo, Želetice, Žerotice, Žerůtky. 10. Celní úřad Žďár nad Sázavou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Žďár nad Sázavou: Baliny, Blažkov, Blízkov, Bobrová, Bobrůvka, Bohdalec, Bohdalov, Bohuňov, Borač, Borovnice, Borovník, Bory, Březejc, Březí, Březí nad Oslavou, Březské, Budeč, Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Býšovec, Cikháj, Černá, Černvír, České Milovy, Dalečín, Daňkovice, Dlouhé, Dobrá Voda, Dolní Heřmanice, Dolní Libochová, Dolní Loučky, Dolní Rožínka, Doubravník, Drahonín, Fryšava pod Žákovou horou, Hamry nad Sázavou, Herálec, Heřmanov, Hodíškov, Horní Libochová, Horní Loučky, Horní Radslavice, Horní Rožínka, Chlumek, Chlumětín, Chlum-Korouhvice, Jabloňov, Jámy, Javorek, Jimramov, Jívoví, Kadolec, Kadov, Kaly, Karlov, Katov, Kněževes, Koroužné, Kotlasy, Kozlov, Krásné, Krásněves, Křídla, Křížánky, Křížanov, Křižínkov, Křoví, Kuklík, Kundratice, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Kyjov, Lavičky, Lhotka, Lísek, Líšná, Lubné, Malá Losenice, Martinice, Matějov, Měřín, Milasín, Milešín, Mirošov, Moravec, Moravecké Pavlovice, Nedvědice, Netín, Níhov, Nížkov, Nová Ves, Nová Ves u Nového Města na Moravě, Nové Dvory, Nové Město na Moravě, Nové sady, Nové Veselí, Nový Jimramov, Nyklovice, Obyčtov, Olší, Ořechov, Oslavice, Osová Bítýška, Osové, Ostrov nad Oslavou, Otín, Pavlínov, Pavlov, Pernštejnské Jestřabí, Petráveč, Pikarec, Písečné, Počítky, Poděšín, Podolí, Pokojov, Polnička, Prosatín, Prosetín, Račice, Račín, Radenice, Radešín, Radešínská Svratka, Radkov, Radňoves, Radňovice, Radostín, Radostín nad Oslavou, Rodkov, Rojetín, Rosička, Rousměrov, Rovečné, Rožná, Rozseč, Rozsochy, Ruda, Rudolec, Řečice, Řikonín, Sázava, Sazomín, Sejřek, Sirákov, Sklené, Sklené nad Oslavou, Skorotice, Skryje, Skřinářov, Sněžné, Spělkov, Strachujov, Stránecká Zhoř, Strážek, Střítež, Sulkovec, Světnov, Sviny, Svratka, Škrdlovice, Štěpánov nad Svratkou, Tišnovská Nová Ves, Tři Studně, Ubušínek, Uhřínov, Ujčov, Újezd, Újezd u Tišnova, Unčín, Vatín, Věcov, Věchnov, Velká Bíteš, Velká Losenice, Velké Janovice, Velké Meziříčí, Velké Tresné, Vepřová, Věstín, Věžná, Vídeň, Vidonín, Vír, Vlachovice, Vlkov, Vojnův Městec, Vratislávka, Vysoké, Záblatí, Zadní Zhořec, Znětínek, Zubří, Zvole, Ždánice, Žďár nad Sázavou, Žďárec. 11. Celní úřad České Budějovice se sídlem v Českých Budějovicích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu České Budějovice: Adamov, Bečice, Borek, Borovany, Borovnice, Boršov nad Vltavou, Bošilec, Branišov, Břehov, Čakov, Čejkovice, České Budějovice, Čižkrajice, Dasný, Dívčice, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Dobšice, Dolní Bukovsko, Doubravice, Doudleby, Drahotěšice, Dříteň, Dubičné, Dubné, Dynín, Habří, Hartmanice, Heřmaň, Hlavatce, Hlincová Hora, Hluboká nad Vltavou, Homole, Horní Kněžeklady, Hosín, Hosty, Hrdějovice, Hůry, Hvozdec, Chotýčany, Chrásťany, Jankov, Jivno, Kamenná, Kamenný Újezd, Komařice, Kvítkovice, Ledenice, Libín, Libnič, Lipí, Lišov, Litvínovice, Ločenice, Mazelov, Mladošovice, Modrá Hůrka, Mokrý Lom, Mydlovary, Nákří, Nedabyle, Neplachov, Nová Ves, Olešnice, Olešník, Ostrolovský Újezd, Pištín, Planá, Plav, Radošovice, Roudné, Rudolfov, Římov, Sedlec, Slavče, Srubec, Staré Hodějovice, Strážkovice, Strýčice, Střížov, Svatý Jan nad Malší, Ševětín, Štěpánovice, Temelín, Trhové Sviny, Týn nad Vltavou, Úsilné, Včelná, Vidov, Vitín, Vlkov, Vrábče, Vráto, Všemyslice, Záboří, Zahájí, Závraty, Zliv, Zvíkov, Žabovřesky, Žár, Žimutice. 12. Celní úřad Český Krumlov se sídlem v Českém Krumlově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Český Krumlov: Benešov nad Černou, Besednice, Bohdalovice, Boletice, Brloh, Bujanov, Černá v Pošumaví, Český Krumlov, Dolní Dvořiště (vyjma celního prostoru celního úřadu Dolní Dvořiště), Dolní Třebonín, Frymburk, Horní Dvořiště, Holubov, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Chlumec, Chvalšiny, Kájov, Kaplice, Křemže, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Malonty, Malšín, Mirkovice, Mojné, Netřebice, Nová Ves, Omlenice, Pohorská Ves, Přední Výtoň, Přídolí, Přísečná, Rožmberk nad Vltavou, Rožmitál na Šumavě, Soběnov, Střítež, Srnín, Světlík, Velešín, Větřní, Věžovatá Pláně, Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Zubčice, Zvíkov. 13. Celní úřad České Velenice se sídlem v Českých Velenicích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu České Budějovice: Hranice, Nové Hrady, Horní Stropnice, Petříkov, Jílovice, Hradce. z okresu Jindřichův Hradec: Nová Ves nad Lužnicí, Dvory nad Lužnicí, Halámky, Rapšach, Suchdol nad Lužnicí, České Velenice. 14. Celní úřad Dolní Dvořiště se sídlem v Dolním Dvořišti Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Dolní Dvořiště v obci Dolní Dvořiště. 15. Celní úřad Jindřichův Hradec se sídlem v Jindřichově Hradci Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Jindřichův Hradec: Báňovice, Bednárec, Bednáreček, Blažejov, Bořetín, Březina, Budeč, Budíškovice, Cep, Cizkrajov, Červený Hrádek, Český Rudolec, Číměř, Člunek, Dačice, Dešná, Deštná, Dívčí Kopy, Dobrohošť, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Domanín, Doňov, Drunče, Dunajovice, Frahelž, Hadravova Rosička, Hamr, Hatín, Heřmaneč, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Horní Slatina, Hospříz, Hrachoviště, Hříšice, Chlum u Třeboně, Jarošov nad Nežárkou, Jilem, Jindřichův Hradec, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Kardašova Řečice, Klec, Kostelní Radouň, Kostelní Vydří, Kunžak, Lásenice, Lodhéřov, Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Majdalena, Nová Bystřice, Nová Olešná, Nová Včelnice, Novosedly nad Nežárkou, Okrouhlá Radouň, Peč, Písečné, Pístina, Plavsko, Pleše, Pluhův Žďár, Polště, Ponědraž, Ponědrážka, Popelín, Příbraz, Ratiboř, Rodvínov, Roseč, Rosička, Slavonice, Smržov, Staňkov, Staré Hobzí, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Stříbrec, Střížovice, Studená, Světce, Třebetice, Třeboň, Újezdec, Velký Ratmírov, Vícemil, Višňová, Vlčetinec, Volfířov, Vydří, Záblatí, Záhoří, Zahrádky, Žďár, Županovice. 16. Celní úřad Pelhřimov se sídlem v Pelhřimově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Pelhřimov: Arneštovice, Bácovice, Bělá, Bohdalín, Bořetice, Bořetín, Božejov, Bratřice, Budíkov, Buřenice, Bystrá, Cetoraz, Čáslavsko, Častrov, Čejov, Čelistná, Černov, Černovice, Červená Řečice, Čížkov, Dehtáře, Dobrá Voda, Dobrá Voda u Pacova, Dubovice, Důl, Eš, Hojanovice, Hojovice, Horní Cerekev, Horní Rápotice, Horní Ves, Hořepník, Hořice, Humpolec, Chýstovice, Chyšná, Jankov, Ježov, Jiřice, Kaliště, Kámen, Kamenice nad Lipou, Kejžlice, Koberovice, Kojčice, Komorovice, Košetice, Krasíkovice, Křeč, Křelovice, Křešín, Leskovice, Lesná, Lhota-Vlasenice, Libkova Voda, Lidmaň, Litohošť, Lukavec, Martince u Onšova, Mezilesí, Mezná, Mladé Bříště, Mnich, Moraveč, Mysletín, Nová Buková, Nová Cerekev, Nový Rychnov, Obrataň, Olešná, Ondřejov, Onšov, Pacov, Pavlov, Pelhřimov, Píšť, Počátky, Polesí, Pošná, Proseč, Proseč pod Křemešníkem, Putimov, Rodinov, Rovná, Rynárec, Řečice, Salačova Lhota, Samšín, Sedlice, Senožaty, Staré Bříště, Stojčín, Střítež, Střítež pod Křemešníkem, Svépravice, Syrov, Těchobuz, Těmice, Ústrašín, Útěchovice, Útěchovice pod Stražištěm, Útěchovičky, Včelnička, Velká Chyška, Velký Rybník, Veselá, Věžná, Vojslavice, Vokov, Vyklantice, Vyskytná, Vysoká Lhota, Vystrkov, Zachotín, Zajíčkov, Zhořec, Zlátenka, Želiv, Žirov, Žirovnice. 17. Celní úřad Písek se sídlem v Písku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Písek: Albrechtice nad Vltavou, Bernartice, Borovany, Boudy, Božetice, Branice, Cerhonice, Čimelice, Čížová, Dobev, Dolní Novosedly, Dražíč, Drhovle, Heřmaň, Horosedly, Hrazany, Hrejkovice, Chyšky, Jetětice, Jickovice, Kestřany, Kluky, Kostelec nad Vltavou, Kovářov, Kožlí, Králova Lhota, Křenovice, Kučeř, Květov, Lety, Milevsko, Minice, Mirotice, Mirovice, Mišovice, Myslín, Nerestce, Nevězice, Okrouhlá, Olešná, Orlík nad Vltavou, Osek, Oslov, Ostrovec, Paseky, Písek, Podolí I, Probulov, Protivín, Přeborov, Předotice, Přeštěnice, Putim, Rakovice, Ražice, Sepekov, Skály, Slabčice, Smetanova Lhota, Stehlovice, Tálín, Temešvár, Varvažov, Veselíčko, Vlastec, Vlksice, Vojníkov, Vráž, Vrcovice, Záhoří, Zběšičky, Zhoř, Zvíkovské Podhradí, Žďár. 18. Celní úřad Prachatice se sídlem v Prachaticích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Prachatice: Babice, Bohumilice, Bohunice, Borová Lada, Bošice, Budkov, Buk, Bušanovice, Čkyně, Drslavice, Dub, Dvory, Horní Vltavice, Hracholusky, Husinec, Chlumany, Chroboly, Chvalovice, Kratušín, Křišťanov, Ktiš, Kubova Huť, Kvilda, Laziště, Lčovice, Lenora, Lhenice, Lipovice, Lužice, Mahouš, Malovice, Mičovice, Nebahovy, Němčice, Netolice, Nicov, Nová Pec, Nové Hutě, Olšovice, Pěčnov, Prachatice, Radhostice, Stachy, Stožec, Strážný (vyjma celního prostoru celního úřadu Strážný), Strunkovice nad Blanicí, Svatá Máří, Šumavské Hoštice, Těšovice, Tvrzice, Újezdec, Vacov, Vimperk, Vitějovice, Vlachovo Březí, Volary, Vrbice, Záblatí, Zábrdí, Zálezly, Zbytiny, Zdíkov, Žárovná, Želnava, Žernovnice. z okresu Strakonice: Bavorov, Chelčice, Malenice, Nihošovice, Předslavice, Úlehle, Volyně. 19. Celní úřad Strážný se sídlem ve Strážném Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Strážný v obci Strážný. 20. Celní úřad Strakonice se sídlem ve Strakonicích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Strakonice: Bělčice, Bězdědovice, Bílsko, Blatná, Bratronice, Březí, Budyně, Buzice, Cehnice, Čečelovice, Čejetice, Čepřovice, Čestice, Číčenice, Doubravice, Drahonice, Drachkov, Drážov, Droužetice, Dřešín, Hajany, Hájek, Hlupín, Horní Poříčí, Hornosín, Hoslovice, Hoštice, Chlum, Chobot, Chrášťovice, Jinín, Kadov, Kalenice, Katovice, Kladruby, Kocelovice, Krajníčko, Kraselov, Krašlovice, Krejnice, Krty, Kuřimany, Kváskovice, Lažánky, Lažany, Libějovice, Libětice, Litochovice, Lnáře, Lom, Mačkov, Mečichov, Měkynec, Milejovice, Miloňovice, Mnichov, Mutěnice, Myštice, Nebřehovice, Němčice, Němětice, Nišovice, Nová Ves, Novosedly, Osek, Paračov, Pivkovice, Pohorovice, Pracejovice, Předmíř, Přední Zborovice, Přechovice, Přešťovice, Radějovice, Radomyšl, Radošovice, Rovná, Řepice, Sedlice, Skály, Skočice, Slaník, Sousedovice, Stožice, Strakonice, Strašice, Strunkovice nad Volyňkou, Střelské Hoštice, Škvořetice, Štěchovice, Štekeň, Tchořovice, Truskovice, Třebohostice, Třešovice, Únice, Uzenice, Uzeničky, Vacovice, Velká Turná, Vodňany, Volenice, Záboří, Zahorčice, Zvotoky. 21. Celní úřad Tábor se sídlem v Táboře Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Tábor: Bálkova Lhota, Bečice, Bechyně, Běleč, Borkovice, Borotín, Bradáčov, Březnice, Budislav, Čenkov u Bechyně, Černýšovice, Dírná, Dlouhá Lhota, Dobronice u Bechyně, Dolní Hořice, Dolní Hrachovice, Drahov, Dráchov, Dražice, Dražičky, Drhovice, Haškovcova Lhota, Hlasivo, Hlavatce, Hodětín, Hodonice, Chomětice, Chotoviny, Choustník, Chrbonín, Chýnov, Jedlany, Jistebnice, Katov, Klenovice, Komárov, Košice, Košín, Krátošice, Krtov, Libějice, Lom, Malšice, Mažice, Meziříčí, Mezná, Mladá Vožice, Mlýny, Myslkovice, Nadějkov, Nasavrky, Nemyšl, Nová Ves u Chýnova, Nová Ves u Mladé Vožice, Oldřichov, Opařany, Planá nad Lužnicí, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, Přehořov, Psárov, Radenín, Radětice, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Radkov, Rataje, Ratibořské Hory, Rodná, Roudná, Řemíčov, Řepeč, Řípec, Sedlečko u Soběslavi, Sezimovo Ústí, Skalice, Skopytce, Skrýchov u Malšic, Slapsko, Slapy, Smilovy Hory, Soběslav, Stádlec, Sudoměřice u Bechyně, Sudoměřice u Tábora, Sviny, Svrabov, Šebířov, Tábor, Třebějice, Tučapy, Turovec, Ústrašice, Val, Vesce, Veselí nad Lužnicí, Vilice, Vlastiboř, Vlčeves, Vlkov, Vodice, Zadní Střítež, Záhoří, Zálší, Zhoř u Mladé Vožice, Zhoř u Tábora, Zlukov, Zvěrotice, Želeč, Žišov. 22. Celní úřad Havlíčkův Brod se sídlem v Havlíčkově Brodě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Havlíčkův Brod: Bačkov, Bartoušov, Bezděkov, Bělá, Bojiště, Boňkov, Borek, Břevnice, Čachotín, Čečkovice, Česká Bělá, Číhošť, Dlouhá Ves, Dolní Krupá, Dolní Město, Dolní Sokolovec, Druhanov, Golčův Jeníkov, Habry, Havlíčková Borová, Havlíčkův Brod, Herálec, Heřmanice, Hněvkovice, Horní Krupá, Horní Paseka, Horní Pohleď, Hradec, Hurtova Lhota, Chotěboř, Chrtníč, Chřenovice, Jedlá, Jeřišno, Jilem, Jitkov, Kámen, Kamenná Lhota, Klokočov, Knyk, Kochánov, Kojetín, Kouty, Kozlov, Kožlí, Kraborovice, Krásná Hora, Krátká Ves, Krucemburk, Kunemil, Květinov, Kyjov, Kynice, Lány, Ledeč nad Sázavou, Leškovice, Leština u Světlé, Libice nad Doubravou, Lípa, Lipnice nad Sázavou, Lučice, Malčín, Maleč, Michalovice, Modlíkov, Nejepín, Nová Ves u Chotěboře, Nová Ves u Leštiny, Okrouhlička, Okrouhlice, Olešenka, Olešná, Ostrov, Oudoleň, Ovesná Lhota, Pavlov, Podmoklany, Podmoky, Pohled, Prosíčka, Přibyslav, Příseka, Radostín, Rozsochatec, Rušinov, Rybníček, Sázavka, Sedletín, Skorov, Skryje, Skuhrov, Slavíkov, Slavětín, Slavníč, Sloupno, Služátky, Sobíňov, Stříbrné Hory, Světlá nad Sázavou, Šlapanov, Štoky, Tis, Trpišovice, Uhelná Příbram, Úhořilka, Úsobí, Vepříkov, Veselý Žďár, Věž, Věžnice, Vilémov, Vilémovice, Víska, Vlkanov, Vysoká, Zvěstovice, Ždírec, Ždírec nad Doubravou, Žižkovo Pole. 23. Celní úřad Hradec Králové se sídlem v Hradci Králové Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Hradec Králové: Babice, Barchov, Benátky, Běleč nad Orlicí, Blešno, Boharyně, Černilov, Černožice, Číštěves, Divec, Dobřenice, Dohalice, Dolní Přím, Habřina, Hlušice, Hněvčeves, Holohlavy, Hoříněves, Hradec Králové, Hrádek, Humburky, Hvozdnice, Chlumec nad Cidlinou, Chudeřice, Jeníkovice, Káranice, Klamoš, Kobylice, Kosice, Kosičky, Králíky, Kratonohy, Kunčice, Lejšovka, Lhota pod Libčany, Libčany, Libníkovice, Librantice, Libřice, Lišice, Lodín, Lochenice, Lovčice, Lužany, Lužec nad Cidlinou, Máslojedy, Měník, Mlékosrby, Mokrovousy, Myštěves, Mžany, Neděliště, Nechanice, Nepolisy, Nové Město, Nový Bydžov, Obědovice, Ohnišťany, Olešnice, Osice, Osičky, Petrovice, Písek, Prasek, Praskačka, Předměřice nad Labem, Převýšov, Pšánky, Puchlovice, Račice nad Trotinou, Radíkovice, Radostov, Roudnice, Sadová, Sendražice, Skalice, Skřivany, Sloupno, Smidary, Smiřice, Smržov, Sovětice, Stará Voda, Starý Bydžov, Stěžery, Stračov, Střezetice, Světí, Syrovátka, Šaplava, Těchlovice, Třebechovice pod Orebem, Třesovice, Urbanice, Vinary, Vrchovnice, Všestary, Výrava, Vysoká nad Labem, Zachřašťany, Zdechovice. 24. Celní úřad Chrudim se sídlem v Chrudimi Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Chrudim: Běstvina, Biskupice, Bítovany, Bojanov, Bor u Skutče, Bořice, Bousov, Bylany, Ctětín, Čankovice, České Lhotice, Dědová, Dolní Bezděkov, Dřenice, Dvakačovice, Hamry, Heřmanův Městec, Hlinsko, Hluboká, Hodonín, Holetín, Honbice, Horka, Horní Bradlo, Hoštalovice, Hrochův Týnec, Hroubovice, Chrast, Chroustovice, Chrudim, Jeníkov, Jenišovice-Zalažany, Kameničky, Kladno, Klešice, Kněžice, Kočí, Kostelec u Heřmanova Městce, Krásné, Krouna, Křižanovice, Lány, Leština, Leštinka, Libkov, Liboměřice, Licibořice, Lipovec, Lozice, Lukavice, Luže, Miřetice, Míčov-Sušice, Mladoňovice, Morašice, Mrákotín, Nabočany, Načešice, Nasavrky, Nové Hrady, Orel, Ostrov, Perálec, Podhořany u Ronova, Pokřikov, Prachovice, Proseč, Prosetín, Předhradí, Přestavlky, Raná, Ronov nad Doubravou, Rosice, Rozhovice, Řepníky, Řestoky, Seč, Skuteč, Slatiňany, Smrček, Sobětuchy, Stolany, Stradouň, Střemošice, Studnice, Svídnice, Svratouch, Tisovec, Trhová Kamenice, Trojovice, Třemošnice, Třibřichy, Tuněchody, Úherčice, Úhřetice, Vápenný Podol, Včelákov, Vejvanovice, Vinary, Vítanov, Vojtěchov, Vortová, Vrbatův Kostelec, Všeradov, Vysočina, Vyžice, Zaječice, Zájezdec, Zderaz, Žlebské Chvalovice, Žumberk. 25. Celní úřad Jičín se sídlem v Jičíně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Jičín: Bačalky, Bašnice, Běchary, Bílsko u Hořic, Boháňka, Borek, Brada-Rybníček, Březina, Bříšťany, Budčeves, Bukvice, Butoves, Bystřice, Cerekvice nad Bystřicí, Červená Třemešná, Češov, Dětenice, Dílce, Dobrá Voda u Hořic, Dolní Lochov, Dřevěnice, Holín, Holovousy, Hořice, Cholenice, Chomutice, Choteč, Chyjice, Jeřice, Jičín, Jičíněves, Jinolice, Kacákova Lhota, Kbelnice, Kněžnice, Konecchlumí, Kopidlno, Kostelec, Kovač, Kozojedy, Kyje, Lázně Bělohrad, Libáň, Libošovice, Libuň, Lískovice, Lukavec u Hořic, Lužany, Markvartice, Miletín, Milovice, Mladějov, Mlázovice, Nemyčeves, Nevratice, Nová Paka, Ohařice, Ohaveč, Osek, Ostroměř, Ostružno, Pecka, Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Podhradí, Podůlší, Radim, Rašín, Rohoznice, Rokytňany, Samšina, Sběř, Sedliště, Sekeřice, Slatiny, Slavhostice, Sobčice, Soběraz, Sobotka, Stará Paka, Staré Hrady, Staré Místo, Staré Smrkovice, Střevač, Sukorady, Svatojanský Újezd, Šárovcova Lhota, Tetín, Třebnouševes, Třtěnice, Tuř, Úbislavice, Údrnice, Úhlejov, Újezd pod Troskami, Úlibice, Valdice, Veliš, Vidochov, Vitiněves, Volanice, Vrbice, Vršce, Vřesník, Vysoké Veselí, Zámostí-Blata, Železnice, Žeretice, Židovice, Žlunice. 26. Celní úřad Náchod se sídlem v Náchodě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Náchod: Adršpach, Bezděkov nad Metují, Bohuslavice, Borová, Božanov, Broumov, Brzice, Bukovice, Černčice, Červená Lhota, Červený Kostelec, Česká Čermná, Česká Metuje, Česká Skalice, Dolany, Dolní Radechová, Heřmanice, Heřmánkovice-Broumov, Hejtmánkovice, Horní Radechová, Hořenice, Hořičky, Hronov, Hynčice, Chvalkovice, Jaroměř, Jasenná, Jestřebí, Jetřichov, Kramolna, Křinice, Lhota pod Hořičkami, Libchyně, Litoboř, Machov, Martínkovice, Mezilečí, Mezilesí, Meziměstí, Nahořany, Náchod, Nové Město nad Metují, Nový Hrádek, Nový Ples, Otovice, Police nad Metují, Provodov-Šonov, Přibyslav, Rasošky, Rožnov, Rychnovek, Říkov, Sendraž, Slatina nad Úpou, Slavětín nad Metují, Slavoňov, Stárkov, Studnice, Suchý Důl, Šestajovice, Šonov, Teplice nad Metují, Velichovky, Velká Jesenice, Velké Petrovice, Velké Poříčí, Velký Třebešov, Vernéřovice, Vestec, Vlkov, Vršovka, Vysoká Srbská, Vysokov, Zábrodí, Zaloňov, Žďár nad Metují, Žďárky, Žernov. 27. Celní úřad Pardubice se sídlem v Pardubicích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Pardubice: Barchov, Bezděkov, Borek, Brloh, Břehy, Bukovina nad Labem, Bukovina u Přelouče, Bukovka, Býšť, Časy, Čeperka, Čepí, Černá u Bohdanče, Dašice, Dolany, Dolní Roveň, Dolní Ředice, Dříteč, Dubany, Hlavečník, Holice, Holotín, Horní Jelení, Horní Ředice, Hostovice, Hrobice, Choltice, Choteč, Chrtníky, Chvaletice, Chvojenec, Chýšť, Jankovice, Jaroslav, Jedousov, Jeníkovice, Jezbořice, Kasalice, Kladruby nad Labem, Kojice, Kostěnice, Křičeň, Kunětice, Labské Chrčice, Lány u Dašic, Lázně Bohdaneč, Libišany, Lipoltice, Litošice, Malé Výkleky, Mikulovice, Mokošín, Morašice, Moravany, Neratov, Němčice, Opatovice nad Labem, Ostřešany, Ostřetín, Pardubice, Plch, Poběžovice u Holic, Poběžovice u Přelouče, Podůlšany, Pravy, Přelouč, Přelovice, Přepychy, Radhošť, Ráby, Rohovládová Bělá, Rohoznice, Rokytno, Rybitví, Řečany nad Labem, Selmice, Semín, Sezemice, Slepotice, Sopřeč, Sovolusky, Spojil, Srch, Srnojedy, Staré Hradiště, Staré Jesenčany, Staré Ždánice, Starý Mateřov, Stéblová, Stojice, Strašov, Svinčany, Svojšice, Tetov, Trnávka, Trusnov, Třebosice, Turkovice, Týnišťko, Uhersko, Urbanice, Úhřetická Lhota, Újezd u Přelouče, Újezd u Sezemic, Valy, Vápno, Veliny, Veselí, Vlčí Habřina, Voleč, Vysoké Chvojno, Vyšehněvice, Zdechovice, Žáravice, Živanice. 28. Celní úřad Rychnov nad Kněžnou se sídlem v Rychnově nad Kněžnou Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Rychnov nad Kněžnou: Albrechtice nad Orlicí, Bačetín, Bartošovice v Orlických horách, Bílý Újezd, Bohdašín, Bolehošť, Borohrádek, Borovnice, Bystré, Byzhradec, Častolovice, Čermná nad Orlicí, Černíkovice, České Meziříčí, Čestice, Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobruška, Dobřany, Doudleby nad Orlicí, Hřibiny-Ledská, Chleny, Chlístov, Jahodov, Janov, Javornice, Jílovice, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Horky, Kounov, Králova Lhota, Krchleby, Kvasiny, Ledce, Lhoty u Potštejna, Libel, Liberk, Lično, Lípa, Lukavice, Lupenice, Mokré, Nová Ves, Očelice, Ohnišov, Olešnice, Olešnice v Orlických horách, Opočno, Orlické Záhoří, Osečnice, Pěčín, Podbřezí, Pohoří, Polom, Potštejn, Proruby, Přepychy, Rohenice, Rokytnice v Orlických horách, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Kněžnou, Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Semechnice, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Sněžné, Solnice, Svídnice, Synkov-Slemeno, Trnov, Třebešov, Tutleky, Týniště nad Orlicí, Val, Vamberk, Voděrady, Vrbice, Vysoký Újezd, Záměl, Zdelov, Zdobnice, Žďár nad Orlicí. 29. Celní úřad Svitavy se sídlem ve Svitavách Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Svitavy: Banín, Bělá nad Svitavou, Bělá u Jevíčka, Benátky, Bezděčí u Trnávky, Biskupice, Bohuňov, Bohuňovice, Borová, Borušov, Brněnec, Březina, Březinky, Březiny, Březová nad Svitavou, Budislav, Bystré, Cerekvice nad Loučnou, Čistá, Desná, Dětřichov, Dětřichov u Moravské Třebové, Dlouhá Loučka, Dolní Újezd, Gruna, Hartinkov, Hartmanice, Horky, Horní Újezd, Hradec nad Svitavou, Chmelík, Chornice, Chotěnov, Chotovice, Chrastavec, Janov, Janůvky, Jaroměřice, Jarošov, Javorník, Jedlová, Jevíčko, Kamenec u Poličky, Kamenná Horka, Karle, Koclířov, Korouhev, Koruna, Křenov, Kukle, Kunčina, Květná, Lavičné, Linhartice, Litomyšl, Lubná, Makov, Malíkov, Městečko Trnávka, Mikuleč, Mladějov na Moravě, Morašice, Moravská Třebová, Nedvězí, Nová Sídla, Nová Ves u Jarošova, Oldříš, Opatov, Opatovec, Osík, Pohledy, Polička, Pomezí, Poříčí u Litomyšle, Příluka, Pustá Kamenice, Pustá Rybná, Radiměř, Radkov, Rohozná, Rozhraní, Rozstání, Rudná, Rychnov na Moravě, Řídký, Sádek, Sebranice, Sedliště, Sklené, Slatina, Staré Město, Stašov, Strakov, Suchá Lhota, Svitavy, Svojanov, Široký Důl, Študlov, Telecí, Trpín, Trstěnice, Tržek, Třebařov, Újezdec, Útěchov, Vendolí, Vidlatá Seč, Víska u Jevíčka, Vítějeves, Vranová Lhota, Vrážné, Vysoká, Želívsko. 30. Celní úřad Turnov se sídlem v Turnově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Semily: Bělá, Benecko, Benešov u Semil, Bozkov, Bradlecká Lhota, Bukovina u Čisté, Bystrá nad Jizerou, Čistá u Horek, Háje nad Jizerou, Harrachov, Holenice, Horka u Staré Paky, Horní Branná, Hrubá Skála, Chuchelna, Jablonec nad Jizerou, Jesenný, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Kacanovy, Karlovice, Klokočí, Košťálov, Kruh, Ktová, Levínská Olešnice, Libštát, Lomnice nad Popelkou, Loučky, Martinice v Krkonoších, Mírová pod Kozákovem, Modřišice, Mříčná, Nová Ves nad Popelkou, Ohrazenice, Olešnice, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Poniklá, Přepeře, Příkrý, Radostná pod Kozákovem, Rakousy, Rokytnice nad Jizerou, Roprachtice, Rovensko pod Troskami, Roztoky u Jilemnice, Roztoky u Semil, Semily, Slaná, Stružinec, Studenec, Svojek, Syřenov, Tatobity, Troskovice, Turnov, Veselá, Víchová nad Jizerou, Vítkovice, Všeň, Vyskeř, Vysoké nad Jizerou, Záhoří, Žernov. 31. Celní úřad Trutnov se sídlem v Trutnově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Trutnov: Batňovice, Bernartice, Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borovnice, Borovnička, Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Brusnice, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Dolní Olešnice, Doubravice, Dubenec, Dvůr Králové nad Labem, Hajnice, Havlovice, Horní Brusnice, Horní Kalná, Horní Maršov, Horní Olešnice, Hostinné, Hřibojedy, Chotěvice, Choustníkovo Hradiště, Chvaleč, Janské Lázně, Jívka, Klášterská Lhota, Kocbeře, Kohoutov, Královec, Kuks, Kunčice, Lampertice, Lánov, Lanžov, Libňatov, Libotov, Litíč, Malá Úpa, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Mladé Buky, Mostek, Nemojov, Pec pod Sněžkou, Pilníkov, Prosečné, Radvanice, Rtyně v Podkrkonoší, Rudník, Stanovice, Staré Buky, Strážné, Suchovršice, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Trotina, Trutnov, Třebihošť, Úpice, Velké Svatoňovice, Velký Vřešťov, Vilantice, Vítězná, Vlčice, Vlčkovice v Podkrkonoší, Vrchlabí, Zábřezí-Řečice, Zdobín, Zlatá Olešnice, Žacléř. 32. Celní úřad Ústí nad Orlicí se sídlem v Králíkách Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Ústí nad Orlicí: Albrechtice, Anenská Studánka, Běstovice, Bošín, Brandýs nad Orlicí, Bučina, Bystřec, Cotkytle, Čenkovice, Červená Voda, Česká Třebová, České Heřmanice, České Petrovice, Česká Rybná, České Libchavy, Damníkov, Dlouhá Třebová, Dlouhoňovice, Dobříkov, Dolní Dobrouč, Dolní Čermná, Dolní Morava, Domoradice, Džbánov, Hejnice, Helvíkovice, Hnátnice, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Hrádek, Hrušová, Choceň, Jablonné nad Orlicí, Jamné nad Orlicí, Javorník, Jehnědí, Kameničná, Králíky, Krasíkov, Koldín, Kosořín, Klášterec nad Orlicí, Kunvald, Lanškroun, Libecina, Lichkov, Libchavy, Lubník, Luková, Letohrad, Líšnice, Lukavice, Mladkov, Mistrovice, Mostek, Nasavrky, Nekoř, Němčice, Orličky, Orlické Podhůří, Ostrov, Oucmanice, Pastviny, Petrovice, Písečná, Přívrat, Plchovice, Podlesí, Pustina, Rudoltice, Rybník, Řetová, Řetůvka, Sázava, Seč, Skořenice, Slatina, Sloupnice, Sobkovice, Sopotnice, Sruby, Studené, Strážná, Sudislav nad Orlicí, Sudslava, Svatý Jiří, Šedivec, Tatenice, Těchonín, Tisová, Trpík, Třebovice, Újezd u Chocně, Ústí nad Orlicí, Velká Skrovnice, Verměřovice, Vlčkov, Voděrady, Vraclav, Vračovice-Orlov, Vysoké Mýto, Výprachtice, Zádolí, Záchlumí, Zálší, Zámrsk, Zářecká Lhota, Žamberk, Žampach, Žichlínek. 33. Celní úřad Horní Lideč se sídlem ve Valašských Kloboukách Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Zlín: Brumov-Bylnice, Dolní Lhota, Drnovice, Haluzice, Jestřebí, Křekov, Lipová, Loučka, Luhačovice, Návojná, Nedašov, Nedašova Lhota, Poteč, Rudimov, Sehradice, Slavičín, Slopné, Šanov, Štítná nad Vláří, Tíchov, Újezd, Valašské Klobouky, Vlachovice, Vlachova Lhota, Vysoké Pole. z okresu Vsetín: Francova Lhota, Horní Lideč, Lačnov, Střelná, Študlov, Valašská Senice, Valašské Příkazy. 34. Celní úřad Kroměříž se sídlem v Kroměříži Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Kroměříž: Bařice-Velké Těšany, Bělov, Bezměrov, Bořenovice, Brusné, Břest, Bystřice pod Hostýnem, Dřínov, Holešov, Horní Lapač, Hoštice, Hulín, Chomýž, Chropyně, Chvalčov, Jankovice, Jarohněvice, Karolín, Komárno, Kostelany, Kostelec u Holešova, Kroměříž, Kurovice, Kvasice, Kyselovice, Lechotice, Loukov, Lubná, Ludslavice, Lutopecny, Martinice, Míškovice, Morkovice-Slížany, Němčice, Nová Dědina, Osíčko, Pacetluky, Pačlavice, Počenice-Tetětice, Podhradní Lhota, Prasklice, Pravčice, Prusinovice, Přílepy, Rajnochovice, Rataje, Roštění, Roštín, Rusava, Rymice, Skaštice, Slavkov pod Hostýnem, Soběsuky, Střížovice, Sulimov, Troubky-Zdislavice, Třebětice, Uhřice, Věžky, Vítonice, Zahnašovice, Záříčí, Zborovice, Zdounky, Zlobice, Žalkovice, Žeranovice. 35. Celní úřad Olomouc se sídlem v Olomouci Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Olomouc: Babice, Bělkovice-Lašťany, Bílá Lhota, Bílsko, Blatec, Bohuňovice, Bouzov, Bukovany, Bystročice, Bystrovany, Červenka, Daskabát, Dlouhá Loučka, Dolany, Doloplazy, Domašov nad Bystřicí, Domašov u Šternberka, Drahanovice, Dub nad Moravou, Dubčany, Grygov, Haňovice, Hlásnice, Hlubočky, Hlušovice, Hněvotín, Hnojice, Horka nad Moravou, Horní Loděnice, Hraniční Petrovice, Charváty, Cholina, Jívová, Komárov, Kožušany-Tážaly, Krčmaň, Křelov-Břuchotín, Liboš, Lipina, Litovel, Loučany, Loučka, Luběnice, Luká, Lužice, Majetín, Medlov, Měrotín, Město Libavá, Mladeč, Mladějovice, Mutkov, Náklo, Náměšť na Hané, Nová Hradečná, Olbramice, Olomouc, Paseka, Pňovice, Přáslavice, Příkazy, Řídeč, Samotíšky, Savín, Senice na Hané, Senička, Skrbeň, Slatinice, Slavětín, Strukov, Střeň, Suchonice, Svésedlice, Štarnov, Šternberk, Štěpánov, Šumvald, Těšetice, Tovéř, Troubelice, Tršice, Újezd, Uničov, Ústín, Velká Bystřice, Velký Týnec, Velký Újezd, Věrovany, Vilémov, Želechovice, Žerotín. 36. Celní úřad Prostějov se sídlem v Prostějově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Prostějov: Alojzov, Baldovec, Bedihošť, Bílovice, Biskupice, Bohuslavice, Bousín, Brodek u Konice, Brodek u Prostějova, Březsko, Budětsko, Buková, Čehovice, Čechovice u Prostějova, Čechovice-Záhoří, Čechůvky, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Čunín, Dešná, Dětkovice, Dlouhá Ves, Dobrochov, Dobromilice, Dolní Otaslavice, Doloplazy, Domamyslice, Drahany, Držovice, Dřevnovice, Dubany, Dvorek, Dzbel, Hablov, Hačky, Hamry, Hluchov, Holubice, Horní Otaslavice, Horní Štěpánov, Hradčany, Hrdibořice, Hrochov, Hrubčice, Hruška, Hvozd, Chobyně, Ivaň, Jednov, Jesenec, Kandia (u Laškova), Kaple u Čelechovic, Kelčice, Kladky, Klenovice na Hané, Klopotovice, Klužínek, Kobeřice, Kobylničky, Konice, Kostelec na Hané, Koválovice u Tišína, Krakovec, Kralice na Hané, Kraličky, Krasice, Krumsín, Křemenec, Křenůvky, Labutice, Ladín, Laškov, Lešany, Lhota u Konice, Lipová, Ludmírov, Lutotín, Maleny, Malé Hradisko, Milkov, Mořice, Mostkovice, Myslejovice, Němčice nad Hanou, Nezamyslice, Niva, Nová Dědina, Nové Sady, Obědkovice, Ohrozim, Ochoz, Okluky, Olšany u Prostějova, Ondratice, Osičany, Ospělov, Otinoves, Otonovice, Otročkov, Pavlovice u Kojetína, Pěnčín, Pivín, Plumlov, Pohora, Poličky, Polomí, Ponikev, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Ptenský Dvorek, Raková u Konice, Rakůvka, Repechy, Rozstání, Runářov, Růžov, Seč, Seloutky, Skalka, Slatinky, Slavíkov, Služín, Skřípov, Smržice, Sněhotice, Soběsuky, Srbce, Stařechovice, Stichovice, Stínava, Stražisko, Studenec, Suchdol, Štarnov, Štetovice, Šubířov, Těšice, Tištín, Tvorovice, Unčice, Určice, Víceměřice, Vícov, Vincencov, Vitčice, Vitonice na Hané, Vojtěchov, Vrahovice, Vranovice, Vrbátky, Vrchoslavice, Vřesovice, Výšovice, Zavadilka, Zdětín, Želeč, Žarnotice, Žešov. z okresu Přerov: Kojetín, Křenovice, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Oplocany, Polkovice, Stříbrnice, Tovačov, Uhřičice. z okresu Olomouc: Lutín. 37. Celní úřad Přerov se sídlem v Přerově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Přerov: Bělotín, Beňov, Bezuchov, Bohuslávky, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Býškovice, Císařov, Citov, Čechy, Čelechovice, Černotín, Dobrčice, Dolní Nětčice, Dolní Těšice, Dolní Újezd, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Hlinsko, Horní Moštěnice, Horní Nětčice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hrabůvka, Hradčany, Hranice, Jindřichov, Hustopeče nad Bečvou, Kladníky, Klokočí, Kokory, Křtomil, Lazníčky, Lazníky, Lhota, Lhotka, Lipník nad Bečvou, Lipová, Líšná, Malhotice, Milenov, Milotice nad Bečvou, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Olšovec, Opatovice, Oprostovice, Osek nad Bečvou, Paršovice, Partutovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Polom, Potštát, Prosenice, Provodovice, Přerov, Přestavlky, Radíkov, Radkova Lhota, Radkovy, Radotín, Radslavice, Radvanice, Rakov, Rokytnice, Rouské, Říkovice, Skalička, Soběchleby, Sobíšky, Stará Ves, Střítež nad Ludinou, Sušice, Šišma, Špičky, Teplice nad Bečvou, Troubky, Tučín, Turovice, Týn nad Bečvou, Ústí, Veselíčko, Věžky, Vlkoš, Všechovice, Výkleky, Zábeštní Lhota, Zámrsky, Žákovice, Želatovice. 38. Celní úřad Starý Hrozenkov se sídlem ve Starém Hrozenkově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Uherské Hradiště: Bánov, Bojkovice, Boršice u Blatnice, Březová, Bystřice pod Lopeníkem, Dolní Němčí, Horní Němčí, Komňa, Korytná, Lopeník, Nezdenice, Nivnice, Pitín, Rudice, Slavkov, Starý Hrozenkov, Strání, Suchá Loz, Šumice, Uherský Brod, Újezdec, Vápenice, Vyškovec, Záhorovice, Žítková. 39. Celní úřad Šumperk se sídlem v Šumperku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Šumperk: Bludov, Bohdíkov, Bohuslavice, Bohutín, Branná, Bratrušov, Brníčko, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Drozdov, Dubicko, Hanušovice, Horní Studénky, Hoštejn, Hraběšice, Hrabišín, Hrabová, Hynčina, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Jedlí, Jestřebí, Jindřichov, Kamenná, Klopina, Kolšov, Kopřivná, Kosov, Krchleby, Lesnice, Leština, Libina, Lipinka, Líšnice, Loštice, Loučná nad Desnou, Lukavice, Malá Morava, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Nemile, Nový Malín, Olšany, Oskava, Palonín, Pavlov, Písařov, Police, Postřelmov, Postřelmůvek, Rájec, Rapotín, Rejchartice, Rohle, Rovensko, Ruda nad Moravou, Sobotín, Staré Město pod Sněžníkem, Stavenice, Sudkov, Svébohov, Šléglov, Štíty, Šumperk, Třeština, Úsov, Velké Losiny, Vernířovice, Vikantice, Vikýřovice, Vyšehoří, Zábřeh, Zborov, Zvole. 40. Celní úřad Uherské Hradiště se sídlem v Uherském Hradišti Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Uherské Hradiště: Babice, Bílovice, Boršice u Buchlovic, Břestek, Březolupy, Buchlovice, Částkov, Drslavice, Hluk, Hoštětín, Hostějov, Hradčovice, Hustěnovice, Jalubí, Jankovice, Kněžpole, Kostelany nad Moravou, Košíky, Kudlovice, Kunovice, Medlovice, Mistřice, Modrá, Nedachlebice, Nedakonice, Ořechov, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves, Osvětimany, Pašovice, Podolí, Polešovice, Popovice, Prakšice, Salaš, Staré Hutě, Staré Město, Stříbrnice, Stupava, Sušice, Svárov, Topolná, Traplice, Tučapy, Tupesy, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh, Vážany, Velehrad, Veletiny, Vlčnov, Zlámanec, Zlechov. 41. Celní úřad Vyškov se sídlem ve Vyškově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Vyškov: Bohaté Málkovice, Bohdalice-Pavlovice, Bošovice, Brankovice, Březina, Bučovice, Dětkovice, Dobročkovice, Dražovice, Drnovice, Drysice, Habrovany, Heršpice, Hlubočany, Hodějice, Holubice, Hostěrádky-Rešov, Hoštice-Heroltice, Hrušky, Hvězdlice, Chvalkovice, Ivanovice na Hané, Ježkovice, Kobeřice, Kojátky, Komořany, Kozlany, Křižanovice, Křižanovice u Vyškova, Kučerov, Kožušice, Křenovice, Krásenko, Letonice, Lovčičky, Luleč, Lysovice, Malínky, Medlovice, Milešovice, Milonice, Moravské Málkovice, Mouchnice, Němčany, Nemochovice, Nemojany, Nemotice, Nesovice, Nevojice, Nížkovice, Nové Sady, Olšany, Orlovice, Otnice, Podbřežice, Podivice, Podomí, Prusy-Boškůvky, Pustiměř, Račice-Pístovice, Radslavice, Rašovice, Rostěnice-Zvonovice, Rousínov, Ruprechtov, Rybníček, Slavkov u Brna, Snovídky, Studnice, Šaratice, Švábenice, Topolany, Tučapy, Uhřice, Vážany, Vážany nad Litavou, Velešovice, Vyškov, Zbýšov, Zelená Hora. z okresu Kroměříž: Cetechovice, Chvalnov-Lísky, Koryčany, Kunkovice, Litenčice, Nítkovice, Střílky, Zástřizly. 42. Celní úřad Zlín se sídlem ve Zlíně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Zlín: Biskupice, Bohuslavice u Zlína, Bratřejov, Březnice, Březová, Březůvky, Dešná, Dobrkovice, Doubravy, Držková, Fryšták, Halenkovice, Horní Lhota, Hostišová, Hrobice, Hřivínův Újezd, Hvozdná, Jasenná, Kaňovice, Karlovice, Kašava, Kelníky, Komárov, Lhota, Lhotsko, Lípa, Ludkovice, Lukov, Lutonina, Machová, Mysločovice, Napajedla, Neubuz, Oldřichovice, Otrokovice, Podhradí, Podkopná Lhota, Pohořelice, Polichno, Pozlovice, Provodov, Racková, Řetechov, Sazovice, Slušovice, Spytihněv, Šarovy, Tečovice, Tlumačov, Trnava, Ublo, Velký Ořechov, Veselá, Vizovice, Vlčková, Všemina, Zádveřice-Raková, Zlín, Žlutava. 43. Celní úřad Český Těšín se sídlem v Českém Těšíně Územní obvod je tvořen obcí Český Těšín z okresu Karviná 44. Celní úřad Frýdek-Místek se sídlem ve Frýdku-Místku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Frýdek-Místek: Baška, Bílá, Brušperk, Bruzovice, Bystřice, Čeladná, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Hnojník, Horní Bludovice, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Janovice, Kaňovice, Komorní Lhotka, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Kunčice pod Ondřejníkem, Lhotka, Lučina, Malenovice, Metylovice, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Nýdek, Ostravice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Pražmo, Pržno, Pstruží, Raškovice, Řeka, Řepiště, Sedliště, Smilovice, Soběšovice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Staré Hamry, Staré Město, Staříč, Střítež, Sviadnov, Šenov, Třanovice, Třinec, Václavovice, Vendryně, Vělopolí, Vojkovice, Vratimov, Vyšní Lhoty, Žabeň, Žermanice. 45. Celní úřad Jeseník se sídlem v Jeseníku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Jeseník: Bělá pod Pradědem, Bernartice, Bílá Voda, Černá Voda, Česká Ves, Hradec-Nová Ves, Javorník, Jeseník, Lipová-Lázně, Mikulovice, Ostružná, Písečná, Skorošice, Stará Červená Voda, Supíkovice, Uhelná, Vápenná, Velká Kraš, Velké Kunětice, Vidnava, Vlčice, Zlaté Hory, Žulová. 46. Celní úřad Karviná se sídlem v Karviné Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Karviná: Albrechtice, Bohumín, Dětmarovice, Dolní Lutyně, Doubrava, Havířov, Horní Suchá, Karviná, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald, Rychvald, Stonava, Těrlicko. z okresu Opava: celní prostor celního úřadu u celního přechodu Šilhéřovice v obci Šilhéřovice. 47. Celní úřad Krnov se sídlem v Krnově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Bruntál: Andělská Hora, Bílčice, Bohušov, Brantice, Bruntál, Břidličná, Býkov-Láryšov, Čaková, Dětřichov nad Bystřicí, Dívčí Hrad, Dlouhá Stráň, Dolní Moravice, Dvorce, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Horní Benešov, Horní Město, Horní Životice, Hošťálkovy, Huzová, Janov, Jindřichov, Jiříkov, Karlova Studánka, Karlovice, Krasov, Krnov, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lichnov, Liptaň, Lomnice, Ludvíkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Město Albrechtice, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Moravský Beroun, Norberčany, Nová Pláň, Nové Heřmínovy, Oborná, Osoblaha, Petrovice, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Rusín, Rýmařov, Ryžoviště, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Sosnová, Stará Ves, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Třemešná, Tvrdkov, Úvalno, Václavov u Bruntálu, Valšov, Velká Štáhle, Vrbno pod Pradědem, Vysoká, Zátor. 48. Celní úřad Mosty u Jablunkova se sídlem v Mostech u Jablunkova Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Frýdek-Místek: Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Košařiska, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písek. 49. Celní úřad Nový Jičín se sídlem v Novém Jičíně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Nový Jičín: Albrechtičky, Bartošovice, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bílovec, Bítov, Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Fulnek, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kateřinice, Klimkovice, Kopřivnice, Kunín, Lichnov, Luboměř, Mankovice, Mořkov, Mošnov, Nový Jičín, Odry, Olbramice, Petřvald, Příbor, Pustějov, Rybí, Sedlnice, Skotnice, Slatina, Spálov, Starý Jičín, Studénka, Suchdol nad Odrou, Šenov, Štramberk, Tichá, Tísek, Trnávka, Trojanovice, Vrážné, Velké Albrechtice, Veřovice, Vrchy, Vřesina, Závišice, Zbyslavice, Ženklava, Životice u Nového Jičína. 50. Celní úřad Opava se sídlem v Opavě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Opava: Bělá, Bohuslavice, Bolatice, Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Březová, Budišov nad Budišovkou, Budišovice, Čavisov, Čermná ve Slezsku, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Dolní Lhota, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hať, Hlavnice, Hlubočec, Hlučín, Hněvošice, Holasovice, Horní Lhota, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chuchelná, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kobeřice, Kozmice, Kravaře, Kružberk, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Ludgeřovice, Markvartovice, Melč, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Moravice, Neplachovice, Nové Lublice, Oldřišov, Opava, Otice, Píšť, Pustá Polom, Radkov, Raduň, Rohov, Skřipov, Slavkov, Služovice, Staré Těchanovice, Stěbořice, Strahovice, Sudice, Svatoňovice, Štáblovice, Štěpánkovice, Šilheřovice (vyjma celní prostor celního úřadu Karviná u celního přechodu Šilheřovice), Štítina, Tábor, Těškovice, Třebom, Uhlířov, Velká Polom, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Větřkovice, Vítkov, Vršovice, Vřesina, Závada. 51. Celní úřad Ostrava se sídlem v Ostravě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Ostrava-město: Moravská Ostrava a Přívoz, Slezská Ostrava, Ostrava-Jih, Poruba, Nová Bělá, Vítkovice, Stará Bělá, Puskovec, Mariánské Hory a Hulváky, Petřkovice, Lhotka, Hošťálkovice, Nová Ves, Proskovice, Michálkovice, Radvanice a Bartovice, Krásné Pole, Martinov, Plesná, Polanka nad Odrou, Hrabová, Svinov, Třebovice. 52. Celní úřad Valašské Meziříčí se sídlem ve Valašském Meziříčí Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Vsetín: Branky, Bystřička, Dolní Bečva, Halenkov, Horní Bečva, Hošťálková, Hovězí, Huslenky, Hutisko-Solanec, Choryně, Jablůnka, Janová, Jarcová, Karolinka, Kateřinice, Kelč, Kladeruby, Kunovice, Leskovec, Lešná, Lidečko, Liptál, Loučka, Lužná, Malá Bystřice, Mikulůvka, Nový Hrozenkov, Oznice, Podolí, Police, Pozděchov, Prlov, Prostřední Bečva, Pržno, Ratiboř, Rožnov pod Radhoštěm, Růžďka, Seninka, Střítež nad Bečvou, Ústí, Valašská Bystřice, Valašská Polanka, Valašské Meziříčí, Velká Lhota, Velké Karlovice, Vidče, Vigantice, Vsetín, Zašová, Zděchov, Zubří. 53. Celní úřad Cheb se sídlem v Chebu Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Cheb: Aš, Dolní Žandov, Drmoul, Františkovy Lázně, Hazlov, Hranice, Cheb, Krásná, Křižovatka, Lázně Kynžvart, Libá, Lipová, Luby, Mariánské Lázně, Milhostov, Milíkov, Mnichov, Nebanice, Nový Kostel, Odrava, Okrouhlá, Ovesné Kladruby, Plesná, Podhradí, Pomezí nad Ohří, Poustka, Prameny, Skalná, Stará Voda, Trstěnice, Třebeň, Tři Sekery, Tuřany, Valy, Velká Hleďsebe, Velký Luh, Vlkovice, Vojtanov, Zádub-Závišín. 54. Celní úřad Domažlice se sídlem v Domažlicích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Domažlice: Babylon, Bělá nad Radbuzou, Blížejov, Brnířov, Bukovec, Čečovice, Čermná, Černíkov, Černovice, Česká Kubice (vyjma celního prostoru celního úřadu Folmava), Díly, Domažlice, Drahotín, Draženov, Hlohová, Hlohovčice, Holýšov, Hora Svatého Václava, Horní Kamenice, Horšovský Týn, Hostouň, Hradiště, Hvožďany, Chocomyšl, Chodov, Chodská Lhota, Chrastavice, Kanice, Kaničky, Kdyně, Klenčí pod Čerchovem, Koloveč, Kout na Šumavě, Křenovy, Kvíčovice, Libkov, Loučim, Luženičky, Meclov, Mezholezy (Domažlice), Mezholezy (Horšovský Týn), Milavče, Mířkov, Mnichov, Močerady, Mrákov, Mutěnín, Nemanice, Němčice, Neuměř, Nevolice, Nová Ves, Nový Kramolín, Osvračín, Otov, Pařezov, Pasečnice, Pec, Pelechy, Poběžovice, Pocinovice, Poděvousy, Postřekov, Puclice, Rybník, Semněvice, Spáňov, Srbice, Srby, Staňkov, Stráž, Štichov, Tlumačov, Trhanov, Úboč, Újezd, Únějovice, Úsilov, Velký Malahov, Vidice, Vlkanov, Všekary, Všepadly, Všeruby, Zahořany, Ždánov. 55. Celní úřad Folmava se sídlem ve Folmavě Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Folmava v obci Česká Kubice. 56. Celní úřad Klatovy se sídlem v Klatovech Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Klatovy: Běhařov, Běšiny, Bezděkov, Biřkov, Bolešiny, Borovy, Břežany, Budětice, Bukovník, Čachrov, Červené Poříčí, Číhaň, Čimice, Dešenice, Dlažov, Dlouhá Ves, Dobršín, Dolany, Domoraz, Dražovice, Frymburk, Hamry, Hartmanice, Hejná, Hlavňovice, Hnačov, Horažďovice, Horská Kvilda, Hrádek, Hradešice, Chanovice, Chlístov, Chudenice, Chudenín, Janovice nad Úhlavou, Javor, Ježovy, Jíno, Kaliště, Kašperské Hory, Kejnice, Klatovy, Klenová, Kolinec, Kozčín, Křenice, Kvášňovice, Lomec, Malý Bor, Maňovice, Měčín, Mezihoří, Mlýnské Struhadlo, Modrava, Mochtín, Mokrosuky, Myslív, Myslovice, Nalžovské Hory, Nehodiv, Nezamyslice, Nezdice, Nezdice na Šumavě, Nýrsko, Obytce, Olšany, Ostřetice, Pačejov, Petrovice u Sušice, Plánice, Podmokly, Poleň, Prášily, Předslav, Rabí, Rejštejn, Slatina, Soběšice, Srní, Strašín, Strážov, Stropčice, Sušice, Svéradice, Švihov, Tužice, Týnec, Újezd u Plánice, Velhartice, Velké Hydčice, Velký Bor, Vrhaveč, Vřeskovice, Zavlekov, Zborovy, Železná Ruda, Žihobce, Žichovice. 57. Celní úřad Karlovy Vary se sídlem v Karlových Varech Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Karlovy Vary: Abertamy, Andělská Hora, Bečov nad Teplou, Bochov, Boží Dar, Božičany, Březová, Černava, Čichalov, Dalovice, Děpoltovice, Hájek, Hory, Horní Blatná, Hradiště, Hroznětín, Chyše, Jáchymov, Jenišov, Karlovy Vary, Kolová, Krásné Údolí, Krásný Les, Kyselka, Merklín, Mírová, Nejdek, Nová Role, Nové Hamry, Ostrov, Otovice, Otročín, Pernink, Potůčky, Pšov, Sadov, Smolné Pece, Stanovice, Stráž nad Ohří, Stružná, Šemnice, Štědrá, Teplá, Teplička, Toužim, Útvina, Valeč, Velichov, Verušičky, Vojkovice, Vrbice, Vysoká Pec, Žlutice. 58. Celní úřad Plzeň I. se sídlem v Plzni Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Plzeň-jih: Blovice, Bolkov, Borovno, Buková, Čižice, Čížkov, Čmeliny, Dnešice, Dobřany, Dolce, Dolní Lukavice, Drahkov, Honezovice, Horní Lukavice, Horšice, Hradec, Hradiště, Chlum, Chlumčany, Chlumy, Chocenice, Chotěšov, Chválenice, Jarov, Kasejovice, Kbel, Klášter, Kotovice, Kozlovice, Kramolín, Letiny, Letkov, Lhota, Lhůta, Lisov, Líšina, Losiná, Louňová, Lužany, Měcholupy, Merklín, Mileč, Milínov, Míšov, Mladý Smolivec, Mohelnice, Mokrouše, Nebílovy, Nekvasovy, Nepomuk, Netunice, Neurazy, Nezbavětice, Nezdřev, Nezvěstice, Nová Ves, Nové Mitrovice, Oplot, Oselce, Otěšice, Polánka, Prádlo, Předenice, Přestavlky, Přeštice, Příchovice, Ptenín, Radkovice, Roupov, Řenče, Seč, Sedliště, Skašov, Soběkury, Spálené Poříčí, Srby, Starý Plzenec, Stod, Střelice, Střížovice, Šťáhlavy, Štěnovice, Štěnovický Borek, Tojice, Třebčice, Tymákov, Týniště, Únětice, Útušice, Ves Touškov, Vlčí, Vlčtejn, Vrčeň, Vstiš, Zdemyslice, Zemětice, Žákava, Ždírec, Žinkovy, Životice. z okresu Plzeň-sever: Bdeněves, Bezvěrov, Bílov, Blatnice, Blažim, Bohy, Brodeslavy, Bučí, Čeminy, Černíkovice, Čerňovice, Česká Bříza, Dobříč, Dolany, Dolní Bělá, Dolní Hradiště, Dražeň, Druztová, Dýšina, Heřmanova Huť, Hlince, Hněvnice, Holovousy, Horní Bělá, Horní Bříza, Hromnice, Hvozd, Chotíkov, Chrást, Chříč, Jarov, Kaceřov, Kaznějov, Kbelany, Kočín, Kopidlo, Koryta, Kožlany, Kozojedy, Kozolupy, Kralovice, Krašovice, Krsy, Křelovice, Kunějovice, Kyšice, Ledce, Líně, Líšťany, Líté, Lochousice, Loza, Malesice, Manětín, Město Touškov, Mladotice, Mrtník, Myslinka, Nadryby, Nečtiny, Nekmíř, Nevřeň, Nýřany, Obora, Ostrov u Bezdružic, Pastuchovice, Pernarec, Pláně, Plasy, Plešnice, Pňovany, Potvorov, Přehýšov, Příšov, Rochlov, Rybnice, Sedlec, Slatina, Studená, Štichovice, Tatiná, Tis u Blatna, Tlučná, Trnová, Třemošná, Úherce, Újezd nade Mží, Úlice, Uněšov, Úterý, Vejprnice, Velečín, Vochov, Všehrdy, Všeruby, Výrov, Vysoká Libyně, Zahrádka, Zbůch, Zruč-Senec, Žihle, Žilov. z okresu Rokycany: Bezděkov, Břasy, Březina, Bujesily, Bušovice, Cekov, Čilá, Dobřív, Drahoňův Újezd, Ejpovice, Hlohovice, Holoubkov, Hrádek, Hradiště, Hůrky, Cheznovice, Chlum, Chomle, Kakejcov, Kamenec, Kamenný Újezd, Kařez, Kařízek, Klabava, Kladruby, Kornatice, Lhota pod Radčem, Lhotka u Radnic, Liblín, Líšná, Litohlavy, Medový Újezd, Mešno, Mirošov, Mlečice, Mýto, Němčovice, Nevid, Osek, Ostrovec-Lhotka, Plískov, Podmokly, Příkosice, Přívětice, Radnice, Raková, Rokycany, Sebečice, Sirá, Skomelno, Skořice, Smědčice, Strašice, Svojkovice, Štítov, Těně, Terešov, Těškov, Trokavec, Týček, Újezd u Svatého Kříže, Vejvanov, Veselá, Vísky, Volduchy, Všenice, Zbiroh, Zvíkovec. 59. Celní úřad Plzeň II. se sídlem v Plzni Územní obvod je tvořen městskými obvody Plzeň 1, Plzeň 2, Plzeň 3, Plzeň 4, Plzeň 5-Křimice, Plzeň 6-Litice, Plzeň 7-Radčice, Plzeň 8-Černice z okresu Plzeň-město. 60. Celní úřad Rozvadov se sídlem v Rozvadově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Tachov: Benešovice, Bezdružice, Bor, Brod nad Tichou, Broumov, Cebiv, Ctiboř, Částkov, Černošín, Dlouhý Újezd, Erpužice, Halže, Horní Kozolupy, Hošťka, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kladruby, Kočov, Kokašice, Konstantinovy Lázně, Kostelec, Kšice, Lesná, Lestkov, Lom u Tachova, Milíře, Obora, Olbramov, Ošelín, Planá, Prostiboř, Přimda, Rozvadov, Skapce, Staré Sedliště, Staré Sedlo, Stráž, Stříbro, Studánka, Sulislav, Svojšín, Tachov, Tisová, Trpísty, Třemešné, Únehle, Vranov, Zadní Chodov, Záchlumí, Zhoř. 61. Celní úřad Sokolov se sídlem v Sokolově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Sokolov: Březová, Bublava, Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Máří, Chodov, Jindřichovice, Josefov, Kaceřov, Krajková, Královské Poříčí, Kraslice, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nová Ves, Nové Sedlo, Oloví, Přebuz, Rotava, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo, Stříbrná, Svatava, Šabina, Šindelová, Tatrovice, Těšovice, Vintířov, Vřesová. 62. Celní úřad Benešov se sídlem v Benešově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Benešov: Benešov, Bernartice, Bílkovice, Blažejovice, Borovnice, Bukovany, Bystřice, Ctiboř, Čakov, Čechtice, Čerčany, Červený Újezd, Český Šternberk, Čtyřkoly, Děkanovice, Divišov, Dolní Kralovice, Drahňovice, Dunice, Heřmaničky, Hradiště, Hulice, Hvězdonice, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chlum, Chmelná, Chocerady, Choratice, Chotýšany, Chrášťany, Jankov, Javorník, Ješetice, Kamberk, Keblov, Kladruby, Kondrac, Kozmice, Krhanice, Krňany, Křečovice, Křivsoudov, Kuňovice, Lešany, Libež, Litichovice, Loket, Louňovice pod Blaníkem, Lštění, Maršovice, Mezno, Miličín, Miřetice, Mnichovice, Mrač, Načeradec, Nemíž, Nespeky, Netvořice, Neustupov, Neveklov, Olbramovice, Ostrov, Ostředek, Pavlovice, Petroupim, Pětihosty, Popovice, Poříčí nad Sázavou, Postupice, Pravonín, Přestavlky u Čerčan, Psáře, Pyšely, Rabyně, Radošovice, Rataje, Ratměřice, Římovice, Sedlec-Prčice, Slověnice, Smilkov, Sněť, Soběhrdy, Soutice, Stranný, Strojetice, Struhařov, Střezimíř, Studený, Šetějovice, Tehov, Teplýšovice, Tichonice, Tisem, Tomice, Trhový Štěpánov, Třebešice, Týnec nad Sázavou, Václavice, Veliš, Vlašim, Vodslivy, Vojkov, Votice, Vracovice, Vranov, Vrchotovy Janovice, Všechlapy, Vysoký Újezd, Xaverov, Zdislavice, Zvěstov. z okresu Praha-západ: Březová-Oleško, Dolní Břežany, Hradištko, Jesenice, Jílové u Prahy, Kamenný Přívoz, Libeř, Ohrobec, Okrouhlo, Petrov, Pohoří, Průhonice, Psáry, Štěchovice, Vestec, Vrané nad Vltavou, Zahořany, Zlatníky, Zvole. z okresu Praha-východ: Babice, Březí, Čestlice, Dobřejovice, Doubek, Herink, Hrusice, Kaliště, Kamenice, Klokočná, Kostelec u Křížků, Křížkový Újezdec, Kunice, Louňovice, Mirošovice, Mnichovice, Modletice, Mukařov, Nupaky, Ondřejov, Petříkov, Popovičky, Radějovice, Řehenice, Říčany, Senohraby, Strančice, Struhařov, Sulice, Světice, Svojetice, Tehov, Tehovec, Velké Popovice, Všestary, Zvánovice. 63. Celní úřad Beroun se sídlem v Berouně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Beroun: Bavoryně, Beroun, Běštín, Broumy, Březová, Bubovice, Bykoš, Bzová, Cerhovice, Drozdov, Felbabka, Hlásná Třebaň, Hořovice, Hostomice, Hředle, Hudlice, Hvozdec, Hýskov, Chaloupky, Chlustina, Chodouň, Chrustenice, Chyňava, Jivina, Karlštejn, Komárov, Koněprusy, Korno, Kotopeky, Králův Dvůr, Kublov, Lážovice, Lhotka, Libomyšl, Liteň, Loděnice, Lochovice, Lužce, Malá Víska, Málkov, Měňany, Mezouň, Mořina, Mořinka, Nenačovice, Nesvačily, Neumětely, Nižbor, Nový Jáchymov, Olešná, Osek, Osov, Otmíče, Otročiněves, Podbrdy, Podluhy, Praskolesy, Rpety, Skřipel, Skuhrov, Srbsko, Stašov, Suchomasty, Svatá, Svatý Jan pod Skalou, Svinaře, Tetín, Tlustice, Tmaň, Točník, Trubín, Trubská, Újezd, Velký Chlumec, Vinařice, Vižina, Vráž, Všeradice, Vysoký Újezd, Zadní Třebaň, Zahořany, Zaječov, Záluží, Zdice, Žebrák, Železná. z okresu Praha-západ: Černolice, Černošice, Dobříč, Dobřichovice, Drahelčice, Choteč, Chrášťany, Chýně, Chýnice, Jinočany, Karlík, Kosoř, Lety, Nučice, Ořech, Ptice, Roblín, Rudná, Řevnice, Tachlovice, Třebotov, Úhonice, Vonoklasy, Všenory, Zbuzany. 64. Celní úřad Kladno se sídlem v Kladně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Kladno: Běleč, Běloky, Beřovice, Bílichov, Blevice, Brandýsek, Braškov, Bratronice, Buštěhrad, Cvrčovice, Černuc, Doksy, Dolany, Drnek, Družec, Dřetovice, Dřínov, Hobšovice, Horní Bezděkov, Hořešovice, Hořešovičky, Hospozín, Hostouň, Hradečno, Hrdlív, Hřebeč, Chržín, Jarpice, Jedomělice, Jemníky, Kačice, Kamenné Žehrovice, Kamenný Most, Kladno, Klobuky, Kmetiněves, Knovíz, Koleč, Královice, Kutrovice, Kvílice, Kyšice, Ledce, Lhota, Libochovičky, Libovice, Libušín, Lidice, Líský, Loucká, Makotřasy, Malé Kyšice, Malé Přítočno, Malíkovice, Neprobylice, Neuměřice, Olovnice, Otvovice, Páleč, Pavlov, Pchery, Pletený Újezd, Plchov, Podlešín, Poštovice, Pozdeň, Přelíc, Řisuty, Sazená, Slaný, Slatina, Smečno, Stehelčeves, Stochov, Stradonice, Studeněves, Svárov, Svinařov, Šlapanice, Třebichovice, Třebíz, Třebusice, Tuchlovice, Tuřany, Uhy, Unhošť, Velká Dobrá, Velké Přítočno, Velvary, Vinařice, Vraný, Vrbičany, Zájezd, Zákolany, Zichovec, Zlonice, Zvoleněves, Želenice, Žilina, Žižice. z okresu Praha-západ: Červený Újezd, Číčovice, Dobrovíz, Holubice, Horoměřice, Hostivice, Jeneč, Kněževes, Lichoceves, Okoř, Statenice, Středokluky, Svrkyně, Tuchoměřice, Úholičky, Únětice, Velké Přílepy. 65. Celní úřad Kolín se sídlem v Kolíně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Kolín: Barchovice, Bečváry, Belušice, Břežany I, Břežany II, Býchory, Cerhenice, Církvice, Černé Voděrady, Červené Pečky, Český Brod, Dobřichov, Dolní Chvatliny, Dománovice, Doubravčice, Drahobudice, Grunta, Horní Kruty, Hradešín, Chotutice, Chrášťany, Jestřabí Lhota, Jevany, Kbel, Klášterní Skalice, Klučov, Kolín, Konárovice, Konojedy, Kořenice, Kostelec nad Černými Lesy, Kouřim, Kozojedy, Krakovany, Krupá, Krychnov, Křečhoř, Kšely, Libenice, Libodřice, Lipec, Lošany, Malotice, Masojedy, Mrzky, Nebovidy, Němčice, Nová Ves I, Nučice, Ohaře, Oleška, Oplany, Ovčáry, Pašinka, Pečky, Plaňany, Polepy, Polní Chrčice, Polní Voděrady, Poříčany, Prusice, Přehvozdí, Přistoupim, Přišimasy, Radim, Radovesnice I, Radovesnice II, Ratboř, Ratenice, Rostoklaty, Skvrňov, Starý Kolín, Stříbrná Skalice, Svojšice, Štíhlice, Tismice, Toušice, Třebovle, Tři Dvory, Tuchoraz, Tuklaty, Týnec nad Labem, Uhlířská Lhota, Veletov, Velim, Velký Osek, Veltruby, Vitice, Vlkančice, Volárna, Vrátkov, Vrbčany, Vrbová Lhota, Výžerky, Vyžlovka, Zalešany, Zásmuky, Žabonosy, Ždánice, Žiželice. z okresu Praha-východ: Dobročovice, Křenice, Květnice, Sibřina, Sluštice, Škvorec, Úvaly, Zlatá. 66. Celní úřad Kutná Hora se sídlem v Kutné Hoře Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Kutná Hora: Adamov, Bernardov, Bílé Podolí, Bludov, Bohdaneč, Brambory, Bratčice, Církvice, Čáslav, Čejkovice, Černíny, Červené Janovice, Čestín, Dobrovítov, Drobovice, Dolní Pohleď, Hlízov, Horka I, Horka II, Horky, Horušice, Hostovlice, Hraběšín, Chabeřice, Chlístovice, Chotusice, Kácov, Kluky, Kobylnice, Košice, Krchleby, Křesetice, Kutná Hora, Ledečko, Malešov, Miskovice, Močovice, Nepoměřice, Nové Dvory, Okřesaneč, Onomyšl, Opatovice I, Paběnice, Pertoltice, Petrovice I, Petrovice II, Podveky, Potěhy, Rašovice, Rataje nad Sázavou, Rohozec, Řendějov, Samopše, Sázava, Semtěš, Schořov, Slavošov, Soběšín, Souňov, Staňkovice, Starkoč, Sudějov, Suchdol, Svatý Mikuláš, Šeběstěnice, Štipoklasy, Třebešice, Třebětín, Třebonín, Tupadly, Uhlířské Janovice, Úmonín, Úžice, Vavřinec, Vidice, Vinaře, Vlačice, Vlastějovice, Vlkaneč, Vodranty, Vrdy, Záboří nad Labem, Zbizuby, Zbraslavice, Zbýšov, Zruč nad Sázavou, Žáky, Žehušice, Žleby. 67. Celní úřad Mělník se sídlem v Mělníku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Mělník: Borek, Býkev, Byšice, Cítov, Čečelice, Dobřeň, Dolní Beřkovice, Dolní Zimoř, Dřínov, Dřísy, Horní Počaply, Hořín, Hostín, Hostín u Vojkovic, Chlumín, Chorušice, Chvatěruby, Jeviněves, Kadlín, Kanina, Kly, Kokořín, Konětopy, Kostelec nad Labem, Kozomín, Kralupy nad Vltavou, Křenek, Ledčice, Lhota, Lhotka, Liběchov, Libiš, Liblice, Lobeč, Lužec nad Vltavou, Malý Újezd, Medonosy, Mělnické Vtelno, Mělník, Mšeno, Nebužely, Nedomice, Nelahozeves, Neratovice, Nosálov, Nová Ves, Obříství, Ovčáry, Řepín, Spomyšl, Stránka, Střemy, Tišice, Tuhaň, Tupadly, Újezdec, Úžice, Velký Borek, Veltrusy, Vidim, Vojkovice, Vraňany, Všestudy, Všetaty, Vysoká, Zálezlice, Záryby, Zlončice, Zlosyň, Želízy. z okresu Praha-západ: Dolany, Libčice nad Vltavou, Tursko. z okresu Praha-východ: Bašť, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brázdim, Bořanovice, Čakovičky, Čelákovice, Dřevčice, Horoušany, Hovorčovice, Husinec, Jenštejn, Jirny, Káraný, Klecany, Kojetice, Lázně Toušeň, Líbeznice, Máslovice, Měšice, Mochov, Mratín, Nehvizdy, Nová Ves, Nový Vestec, Odolena Voda, Panenské Břežany, Podolanka, Polerady, Postřižín, Předboj, Přezletice, Radonice, Sedlec, Sluhy, Svémyslice, Šestajovice, Veleň, Veliká Ves, Větrušice, Vodochody, Vyšehořovice, Zápy, Zdiby, Zeleneč, Zlonín. 68. Celní úřad Mladá Boleslav se sídlem v Mladé Boleslavi Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Mladá Boleslav: Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Bezno, Bílá Hlína, Bítouchov, Boreč, Boseň, Bradlec, Branžež, Brodce, Březina, Březno, Březovice, Bukovno, Ctiměřice, Čachovice, Čistá, Dalovice, Dlouhá Lhota, Dobrovice, Dobšín, Dolní Bousov, Dolní Krupá, Dolní Slivno, Dolní Stakory, Domousnice, Doubravička, Hlavenec, Horky nad Jizerou, Horní Bukovina, Horní Slivno, Hrdlořezy, Hrušov, Husí Lhota, Charvatce, Chocnějovice, Chotětov, Chudíř, Jabkenice, Jivina, Jizerní Vtelno, Josefův Důl, Katusice, Klášter Hradiště nad Jizerou, Kluky, Kněžmost, Kobylnice, Kochánky, Kolomuty, Koryta, Kosmonosy, Kosořice, Kostelní Hlavno, Košátky, Kováň, Kovanec, Krásná Ves, Krnsko, Kropáčova Vrutice, Ledce, Lhotky, Lipník, Loukov, Loukovec, Luštěnice, Mečeříž, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mohelnice nad Jizerou, Mukařov, Němčice, Nemyslovice, Nepřevázka, Neveklovice, Niměřice, Nová Telib, Nová Ves u Bakova, Obrubce, Obruby, Pěčice, Pětikozly, Petkovy, Písková Lhota, Plazy, Plužná, Prodašice, Předměřice nad Jizerou, Přepeře, Ptýrov, Rabakov, Rohatsko, Rokytá, Rokytovec, Řepov, Řitonice, Sedlec, Semčice, Sezemice, Skalsko, Smilovice, Sojovice, Sovínky, Strašnov, Strážiště, Strenice, Sudoměř, Sudovo Hlavno, Sukorady, Tuřice, Ujkovice, Velké Všelisy, Veselice, Vinařice, Vinec, Vlkava, Vrátno, Všejany, Zdětín, Žďár, Žerčice, Židněves. 69. Celní úřad Nymburk se sídlem v Nymburku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Nymburk: Benátecká Vrutice, Běrunice, Bobnice, Bříství, Budiměřice, Černíky, Čilec, Činěves, Dlouhopolsko, Dobšice, Dvory, Dymokury, Hořany, Hořátev, Hradčany, Hradišťko, Hrubý Jeseník, Chleby, Choťánky, Chotěšice, Choťovice, Chrást, Chroustov, Jíkev, Jiřice, Jizbice, Kamenné Zboží, Kněžice, Kněžičky, Kolaje, Kostelní Lhota, Kostomlátky, Kostomlaty nad Labem, Košík, Kounice, Kouty, Kovanice, Krchleby, Křečkov, Křinec, Libice nad Cidlinou, Loučeň, Lysá nad Labem, Mcely, Městec Králové, Milčice, Milovice, Netřebice, Nový Dvůr, Nymburk, Odřepsy, Okřínek, Opočnice, Opolany, Oseček, Oskořínek, Ostrá, Pátek, Písková Lhota, Písty, Pňov-Předhradí, Poděbrady, Podmoky, Přerov nad Labem, Rožďalovice, Sadská, Sány, Seletice, Semice, Senice, Sloveč, Sokoleč, Stará Lysá, Starý Vestec, Straky, Stratov, Tatce, Třebestovice, Úmyslovice, Velenice, Velenka, Vestec, Vlkov pod Oškobrhem, Vrbice, Všechlapy, Vykáň, Záhornice, Zbožíčko, Zvěřínek, Žehuň, Žitovlice. 70. Celní úřad Praha I. se sídlem v Praze Územní obvod je tvořen městským obvodem Praha 1. 71. Celní úřad Praha II. se sídlem v Praze Územní obvod je tvořen městskými obvody Praha 2 a Praha 3. 72. Celní úřad Praha III. se sídlem v Praze Územní obvod je tvořen městskými obvody Praha 4, Praha 11 a Praha 12. 73. Celní úřad Praha IV. se sídlem v Praze Územní obvod je tvořen městskými obvody Praha 5 a Praha 13. 74. Celní úřad Praha V. se sídlem v Praze Územní obvod je tvořen městskými obvody Praha 6 (vyjma celního prostoru celního úřadu Ruzyně-letiště Praha), Praha 7, Praha 8, obcí Roztoky z okresu Praha-západ a obcí Klíčany z okresu Praha-východ. 75. Celní úřad Praha VI. se sídlem v Praze Územní obvod je tvořen městskými obvody Praha 9, Praha 10, Praha 14 a Praha 15. 76. Celní úřad Příbram se sídlem v Příbrami Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Příbram: Bezděkov pod Třemšínem, Bohostice, Bohutin, Borotice, Bratkovice, Brdy, Březnice, Buková u Příbramě, Bukovany, Cetyně, Čenkov, Čím, Daleké Dušníky, Dlouhá Lhota, Dobříš, Dolní Hbity, Drahenice, Drahlín, Drásov, Drevníky, Drhovy, Dubenec, Dublovice, Dubno, Háje, Hluboš, Hlubyně, Horčápsko, Hříměždice, Hudčice, Hvožďany, Chotilsko, Chrást, Chraštice, Jablonná, Jesenice, Jince, Kamýk nad Vltavou, Klučenice, Kňovice, Korkyně, Kosova Hora, Kotenčice, Koupě, Kozárovice, Krásná Hora nad Vltavou, Křepenice, Křešín, Láz, Lazsko, Lešetice, Lhota u Příbramě, Malá Hraštice, Milešov, Milín, Modřovice, Mokrovraty, Nalžovice, Narysov, Nečín, Nedrahovice, Nechvalice, Nepomuk, Nestrašovice, Nová Ves pod Pleší, Nové Dvory, Nový Knín, Občov, Obecnice, Obory, Obořiště, Ohrazenice, Osečany, Ostrov, Ouběnice, Pečice, Petrovice, Pičín, Počaply, Počepice, Podlesí, Prosenická Lhota, Příbram, Příčovy, Radětice, Radíč, Rosovice, Rožmitál pod Třemšínem, Rybníky, Sádek, Sedlčany, Sedlice, Smolotely, Solenice, Stará Huť, Starosedlský Hrádek, Suchodol, Svaté Pole, Svatý Jan, Svojšice, Štětkovice, Těcharovice, Tochovice, Trhové Dušníky, Třebsko, Tušovice, Velká Lečice, Věšín, Višňová, Volenice, Voznice, Vrančice, Vranovice, Vševily, Vysoká u Příbramě, Vysoký Chlumec, Zalužany, Zbenice, Zduchovice, Županovice. z okresu Praha-západ: Bojanovice, Bratřínov, Buš, Čisovice, Davle, Hvozdnice, Jíloviště, Klínec, Kytín, Líšnice, Měchenice, Mníšek pod Brdy, Řitka, Slapy, Trnová. 77. Celní úřad Rakovník se sídlem v Rakovníku Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Rakovník: Bdín, Branov, Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš, Hořesedly, Hořovičky, Hostokryje, Hracholusky, Hřebečníky, Hředle, Hvozd, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Karlova Ves, Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakov, Krakovec, Kroučová, Krty, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lány, Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Městečko, Milostín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Nesuchyně, Nezabudice, Nové Strašecí, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Přerubenice, Příčina, Přílepy, Pšovlky, Pustověty, Račice, Rakovník, Roztoky, Ruda, Rynholec, Řeřichy, Řevničov, Senec, Senomaty, Skryje, Slabce, Smilovice, Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Buková, Velká Chmelištná, Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno, Žďár. 78. Celní úřad Ruzyně-letiště Praha se sídlem v Praze Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Ruzyně-letiště Praha v městském obvodu Praha 6. 79. Celní úřad Cínovec se sídlem v Dubí - část Cínovec Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Cínovec v obci Dubí. 80. Celní úřad Česká Lípa se sídlem v České Lípě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Česká Lípa: Bezděz, Blatce, Blíževedly, Bohatice, Brniště, Cvikov, Častolovice, Česká Lípa, Doksy, Dubá, Dubnice, Hamr na Jezeře, Holany, Horní Libchava, Horní Police, Chlum, Chotovice, Jablonné v Podještědí, Janovice v Podještědí, Jestřebí, Kamenický Šenov, Kozly, Kravaře, Krompach, Kunratice u Cvikova, Kvítkov, Luka, Mařenice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Nový Bor, Nový Oldřichov, Okna, Okrouhlá, Pertoltice pod Ralskem, Polevsko, Provodín, Prysk, Radvanec, Ralsko, Skalice u České Lípy, Skalka u Doks, Sloup v Čechách, Slunečná, Sosnová, Stráž pod Ralskem, Stružnice, Stvolínky, Svojkov, Svor, Tachov, Tuhaň, Velenice, Velký Valtinov, Volfartice, Vrchovany, Zahrádky, Zákupy, Žandov, Ždírec. 81. Celní úřad Děčín se sídlem v Děčíně Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Děčín: Arnoltice, Benešov nad Ploučnicí, Bynovec, Česká Kamenice, Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní Habartice, Františkov nad Ploučnicí, Heřmanov, Horní Habartice, Hřensko, Huntířov, Janov, Janská, Jetřichovice, Jílové, Kámen, Kunratice, Kytlice, Labská Stráň, Ludvíkovice, Malá Veleň, Malšovice, Markvartice, Merboltice, Růžová, Srbská Kamenice, Starý Šachov, Valkeřice, Velká Bukovina, Verneřice, Veselé. 82. Celní úřad Chomutov se sídlem v Chomutově Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Chomutov: Bílence, Blatno, Boleboř, Březno, Černovice, Domašín, Droužkovice, Hora Svatého Šebestiána, Hrušovany, Chbany, Chomutov, Jirkov, Kadaň, Kalek, Klášterec nad Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křímov, Libědice, Loučná, Málkov, Mašťov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Okounov, Otvice, Perštejn, Pesvice, Pětipsy, Račetice, Radonice, Rokle, Spořice, Strupčice, Údlice, Vejprty, Veliká Ves, Vilémov, Vrskmaň, Všehrdy, Všestudy, Výsluní, Vysoká Pec. 83. Celní úřad Jablonec nad Nisou se sídlem v Jablonci nad Nisou Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Jablonec nad Nisou: Albrechtice v Jizerských horách, Bedřichov, Dalešice, Desná, Držkov, Frýdštejn, Jablonec nad Nisou, Janov nad Nisou, Jenišovice, Jílové u Držkova, Jiřetín pod Bukovou, Josefův Důl, Koberovy, Kořenov, Líšný, Loužnice, Lučany nad Nisou, Malá Skála, Maršovice, Nová Ves nad Nisou, Pěnčín, Plavy, Pulečný, Radčice, Rádlo, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Skuhrov, Smržovka, Tanvald, Velké Hamry, Vlastiboř, Zásada, Zlatá Olešnice, Železný Brod. 84. Celní úřad Jiříkov se sídlem v Jiříkově Územní obvod je tvořen celním prostorem celního úřadu Jiříkov v obci Jiříkov. 85. Celní úřad Liberec se sídlem v Liberci Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Liberec: Bílá, Bílý Kostel nad Nisou, Bílý Potok, Bulovka, Cetenov, Černousy, Český Dub, Čtveřín, Dětřichov, Dlouhý Most, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Hlavice, Hodkovice nad Mohelkou, Horní Řasnice, Hrádek nad Nisou, Chotyně, Chrastava, Janův Důl, Jeřmanice, Jindřichovice pod Smrkem, Kobyly, Krásný Les, Kryštofovo Údolí, Křížany, Kunratice, Lázně Libverda, Lažany, Liberec (včetně městského obvodu Vratislavice nad Nisou), Mníšek, Nové Město pod Smrkem, Nová Ves, Oldřichov v Hájích, Osečná, Paceřice, Pertoltice, Pěnčín, Proseč pod Ještědem, Příšovice, Radimovice, Raspenava, Rynoltice, Soběslavice, Stráž nad Nisou, Světlá pod Ještědem, Svijanský Újezd, Svijany, Sychrov, Šimonovice, Višňová, Vlastibořice, Všelibice, Zdislava, Žďárek. 86. Celní úřad Litoměřice v Litoměřicích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Litoměřice: Bechlín, Bohušovice nad Ohří, Brňany, Brozany nad Ohří, Brzánky, Bříza, Budyně nad Ohří, Býčkovice, Ctiněves, Černěves, Černiv, Černouček, Čížkovice, Děčany, Dlažkovice, Dobříň, Doksany, Dolánky nad Ohří, Drahobuz, Dušníky, Evaň, Hlinná, Horní Beřkovice, Horní Řepčice, Hošťka, Hrobce, Chodouny, Chodovlice, Chotěšov, Chotiměř, Chotiněves, Chudoslavice, Jenčice, Kamýk, Keblice, Klapý, Kleneč, Kostomlaty pod Řípem, Krabčice, Křesín, Křešice, Kyškovice, Levín, Lhotka nad Labem, Liběšice, Libkovice pod Řípem, Libochovany, Libochovice, Libotenice, Litoměřice, Lkáň, Lovečkovice, Lovosice, Lukavec, Malé Žernoseky, Malíč, Martiněves, Michalovice, Miřejovice, Mlékojedy, Mnetěš, Mšené-Lázně, Nové Dvory, Oleško, Píšťany, Ploskovice, Podsedlice, Polepy, Prackovice nad Labem, Přestavlky, Račice, Račiněves, Radovesice, Rochov, Roudnice nad Labem, Sedlec, Siřejovice, Slatina, Snědovice, Staňkovice, Straškov-Vodochody, Sulejovice, Štětí, Terezín, Travčice, Trnovany, Třebenice, Třebívlice, Třebušín, Úpohlavy, Úštěk, Vědomice, Velemín, Velké Žernoseky, Vchynice, Vlastislav, Vražkov, Vrbice, Vrbičany, Vrutice, Záluží, Žabovřesky nad Ohří, Žalhostice, Židovice, Žitenice. 87. Celní úřad Most se sídlem v Mostě Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Most: Bečov, Bělušice, Braňany, Brandov, Český Jiřetín, Havraň, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín, Klíny, Korozluky, Líšnice, Litvínov, Lom, Louka u Litvínova, Lužice, Malé Březno, Mariánské Radčice, Meziboří, Most, Nová Ves v Horách, Obrnice, Patokryje, Polerady, Skršín, Volevčice, Želenice. 88. Celní úřad Teplice se sídlem v Teplicích Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Teplice: Bílina, Bořislav, Bystřany, Bžany, Dubí (vyjma celního prostoru celního úřadu Cínovec), Duchcov, Háj u Duchcova, Hostomice, Hrob, Hrobčice, Jeníkov, Kladruby, Kostomlaty pod Milešovkou, Košťany, Krupka, Lahošť, Ledvice, Lukov, Měrunice, Mikulov, Modlany, Moldava, Novosedlice, Ohníč, Osek, Proboštov, Rtyně nad Bílinou, Srbice, Světec, Teplice, Újezdeček, Zabrušany, Žalany, Žim. 89. Celní úřad Ústí nad Labem se sídlem v Ústí nad Labem Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Ústí nad Labem: Dolní Zálezly, Habrovany, Homole u Panny, Chabařovice, Chlumec, Chuderov, Libouchec, Malé Březno, Malečov, Petrovice, Povrly, Přestanov, Ryjice, Řehlovice, Stebno, Tašov, Telnice, Tisá, Trmice, Ústí nad Labem, Velké Březno, Zubrnice. 90. Celní úřad Varnsdorf se sídlem ve Varnsdorfu Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Děčín: Dolní Poustevna, Dolní Podluží, Doubice, Horní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Jiříkov (vyjma celního prostoru celního úřadu Jiříkov), Krásná Lípa, Lipová, Lobendava, Mikulášovice, Rumburk, Rybniště, Staré Křečany, Šluknov, Varnsdorf, Velký Šenov, Vilémov. 91. Celní úřad Žatec se sídlem v Žatci Územní obvod je tvořen obcemi: z okresu Louny: Bitozeves, Blatno, Blažim, Blšany, Blšany u Loun, Brodec, Břvany, Cítoliby, Čeradice, Černčice, Deštnice, Dobroměřice, Domoušice, Holedeč, Hříškov, Hřivice, Chlumčany, Chožov, Chraberce, Jimlín, Koštice, Kozly, Krásný Dvůr, Kryry, Lenešice, Libčeves, Liběšice, Libočany, Libořice, Lipno, Lišany, Líšťany, Louny, Lubenec, Měcholupy, Nepomyšl, Nová Ves, Nové Sedlo, Obora, Očihov, Opočno, Panenský Týnec, Peruc, Petrohrad, Pnětluky, Počedělice, Podbořanský Rohozec, Podbořany, Postoloprty, Raná, Ročov, Slavětín, Smolnice, Staňkovice, Toužetín, Tuchořice, Úherce, Velemyšleves, Veltěže, Vinařice, Vrbno nad Lesy, Vroutek, Vršovice, Výškov, Zálužice, Zbrašín, Žatec, Želkovice, Žerotín, Žiželice.
Nařízení vlády č. 129/1997 Sb.	Nařízení vlády č. 129/1997 Sb. Nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 1997 Vyhlášeno 12. 6. 1997, datum účinnosti 1. 8. 1997, částka 45/1997 * § 1 - Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. srpnem 1997 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. červenci 1997 tak, že * § 2 - (1) Základní výměry důchodů přiznávaných po 31. červenci 1997 uvedené v § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 45 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1 zákona činí 1260 Kč měsíčně. * § 3 - (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení. * § 4 - Základní výměry důchodů přiznávaných po 31. červenci 1997, pokud se jejich výše stanoví s použitím předpisů platných před 1. lednem 1996, činí 1260 Kč měsíčně; v této částce je zahrnuto zvýšení důchodu o pevnou částku.1) * § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1997. Aktuální znění od 1. 8. 1997 129 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. května 1997 o zvýšení důchodů v roce 1997 Vláda nařizuje k provedení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále jen „zákon“): § 1 Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. srpnem 1997 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. červenci 1997 tak, že a) základní výměra důchodu se zvyšuje o 200 Kč měsíčně, b) procentní výměra důchodu se zvyšuje o 8 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. § 2 (1) Základní výměry důchodů přiznávaných po 31. červenci 1997 uvedené v § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 45 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1 zákona činí 1260 Kč měsíčně. (2) Procentní výměry důchodů přiznávaných od 1. srpna 1997 do 31. prosince 1997 se zvyšují ode dne přiznání o 8 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni přiznání důchodu, a to před její úpravou podle § 46 nebo § 59 zákona. § 3 (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení. (2) Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo s příjmem z výdělečné činnostivýdělečné činnosti, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, zvýšení procentní výměry důchodu podle § 1 písm. b) nebo § 2 odst. 2 podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny. § 4 Základní výměry důchodů přiznávaných po 31. červenci 1997, pokud se jejich výše stanoví s použitím předpisů platných před 1. lednem 1996, činí 1260 Kč měsíčně; v této částce je zahrnuto zvýšení důchodu o pevnou částku.1) § 5 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1997. Předseda vlády: Prof. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Vodička v. r. 1) § 99 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zákon č. 76/1995 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1995.
Zákon č. 134/1997 Sb.	Zákon č. 134/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 6. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 48/1997 * Čl. I - Změna a doplnění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění * Čl. II - Změna a doplnění zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů * Čl. III - Změna a doplnění zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů * Čl. IV - Úprava některých nároků v důchodovém pojištění * Čl. V - Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině před 1. lednem 1996 * Čl. VI - Přechodná ustanovení * Čl. VII - Zrušovací ustanovení * Čl. VIII - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem, a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o org * Čl. IX - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 1998 134 ZÁKON ze dne 11. června 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna a doplnění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 odst. 2 větě druhé se slova „k uplatnění nároku na plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod [§ 4 písm. b) a c)]“ nahrazují slovy „být účastníkem řízení o přiznání plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu [§ 4 odst. 1 písm. b) a c)]“ a na konci se tečka vypouští a připojují se tato slova: „a trvá až do dosažení zletilosti.“. 2. V § 3 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „O omezení a zbavení způsobilosti k právním úkonům platí obdobně ustanovení občanského zákoníku.“. 3. V § 5 odst. 1 písm. b) se na konci čárka nahrazuje spojkou „a“ a připojují se tato slova: „vojáci v další službě,5)“. 4. V § 5 odst. 1 písm. m) se za slovo „střední“ vkládají tato slova: „nebo vyšší odborné škole (dále jen „střední škola“)“. 5. V § 5 odst. 1 písm. n) se na konci čárka nahrazuje spojkou „a“ a připojují se slova, která včetně poznámky č. 28) znějí: „nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a); podmínka vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání se pro účely tohoto zákona považuje za splněnou po dobu, za kterou podle zvláštního zákona náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání před vzetím do této evidence.28) 28) § 12 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.“. 6. V § 5 odst. 1 písm. t) se vypouští slovo „důchodovém“. 7. V § 5 odst. 3 se ve větě první slova „jestliže rodič zemřel nebo opustil domácnost“ nahrazují slovy „bylo-li dítě svěřeno druhému manželu do výchovy rozhodnutím soudu nebo zemřel-li druhý rodič, anebo není-li znám“ a na konci se připojuje tato věta: „Ustanovení věty druhé platí obdobně též pro osobu, která pečuje o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.“. 8. V § 6 odst. 2 se za slova „podle § 11“ vkládají tato slova: „odst. 1 písm. a)“. 9. V § 10 odst. 5 písm. a) větě druhé se slova „též přerušení této činnosti, pokud toto přerušení trvalo“ nahrazují slovy „vždy přerušení této činnosti, a to ode dne přerušení této činnosti, pokud po měsíci, v němž došlo k tomuto přerušení, trvalo toto přerušení“. 10. V § 10 odst. 5 se v písmenu c) na konci připojuje slovo „nebo“, v písmenu d) se na konci čárka nahrazuje tečkou a vypouští se slovo „nebo“; písmeno e) se vypouští. 11. V § 11 odst. 2 větě první a v § 47 odst. 1 písm. a) se za slova „nemocenského pojištění“ vkládá slovo „(péče)“. 12. V § 16 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Jde-li o pojištěnce uvedeného v § 6, který platí pojistné za kalendářní rok předcházející o více než jeden rok kalendářnímu roku, ve kterém je pojistné placeno, upraví se vyměřovací základ, z něhož je toto pojistné placeno, tak, že se vynásobí koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok, za který se pojistné platí, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém bylo pojistné zaplaceno, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.“. 13. V § 16 odst. 4 větě druhé se za slova „do vyměřovacího základu,“ vkládají tato slova: „dobou pojištění podle § 11 odst. 1 písm. b),“. 14. V § 16 odst. 4 písm. b) se na konci vypouští čárka a připojují se tato slova: „nebo starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů považuje i vyplácení obdobných důchodů od zahraničního nositele pojištění,“. 15. V § 16 odst. 4 písm. e) se slova „péče o osoby uvedené“ nahrazují slovy „účasti na pojištění osob uvedených“. 16. § 16 odst. 4 písm. g) zní: „g) účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. n),“. 17. § 16 se doplňuje odstavcem 7, který zní: „(7) Osobní vyměřovací základ a roční vyměřovací základ pojištěnce se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.“. 18. § 19 odst. 1 zní: „(1) Starobní, plný invalidní a částečný invalidní důchod pojištěnce, který pobírá nebo pobíral některý z těchto důchodů nebo důchod za výsluhu let, nesmí být vyměřen z nižšího výpočtového základu, než kolik činí výpočtový základ stanovený podle § 15 z osobního vyměřovacího základu, z něhož byl dřívější důchod vyměřen, vynásobeného koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za poslední kalendářní rok rozhodného období, z něhož byl zjištěn osobní vyměřovací základ při přiznání dřívějšího důchodu. Pokud dřívější důchod nebyl vyměřen z vyměřovacích základů stanovených za rozhodné období (§ 18), postupuje se podle věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku přiznání dřívějšího důchodu; jestliže tento dřívější důchod nebyl vyměřen z výpočtového základu, považuje se za osobní vyměřovací základ všeobecný vyměřovací základ, z něhož byl tento důchod vyměřen, vynásobený přepočítacím koeficientem pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pokud pojištěnec pobíral více důchodů, použije se nejvyšší výpočtový základ stanovený podle věty první a druhé.“. 19. V § 19 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Pokud dřívější důchod nebyl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za rozhodné období, postupuje se podle odstavce 1 věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku přiznání dřívějšího důchodu.“. 20. V § 20 odst. 5 písm. a) se na konci připojují slova, která včetně poznámky č. 29) znějí: „vzdělávání těžce zdravotně postiženého dítěte osvobozeného od povinné školní docházky29) a dále studium na gymnáziu nebo na taneční konzervatoři, jde-li o školní roky, jimiž dítě završuje počet let potřebných pro splnění povinné školní docházky, 29) § 37 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.“. 21. V § 21 se za slova „povolání se“ vkládají tato slova: „pro účely tohoto zákona“ a v písmenu b) se vypouštějí slova „a ve speciálních školách“. 22. Dosavadní text § 21 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2 a 3, které včetně poznámek č. 30) až 33) znějí: „(2) Podle odstavce 1 se středními školami rozumí takové školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol,30) a dále školy ozbrojených sil a ozbrojených sborů a školy požární ochrany;31) přípravou pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností se rozumí taková příprava prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.32) (3) Za studium na vysokých školách podle odstavce 1 se považuje také obsahově ucelená část vysokoškolského studia a postgraduální studium absolventů vysokoškolského studia.33) Za studium na středních školách se pro účely tohoto zákona považuje také příprava na speciálních školách. 30) § 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 31) § 23 odst. 3 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství. § 53 a násl. zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 32) § 13 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 272/1992 Sb. 33) § 21 a 22 zákona č. 172/1990 Sb.“. 23. § 22 odst. 2 písm. b) včetně poznámky č. 34) zní: „b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v měsíci květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,34) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v měsíci květnu nebo červnu konáno absolutorium, 34) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.“. 24. V § 22 odst. 2 písm. b) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia nebo dobu uvedenou v písmenu b), pokud dítě po celý kalendářní měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. b).“. 25. § 23 odst. 2 písm. b) zní: „b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítě po celý tento měsíc nevykonává výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 27 ani nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,“. 26. V § 23 odst. 2 písm. b) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole; to platí obdobně, jde-li o studium uvedené v § 21 odst. 3.“. 27. V § 25 odst. 1 větě první se za slovo „který“ vkládají tato slova: „utrpěl pojištěnec při činnosti zakládající účast na pojištění a který“ a za slovo „poměry“ se vkládají tato slova: „platných v době vzniku plné nebo částečné invalidity následkem tohoto úrazu“. 28. V § 29 písm. a) se vypouštějí slova „podle § 32“. 29. Dosavadní text § 30 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2 až 4, které znějí: „(2) Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku též, jestliže a) získal dobu pojištění nejméně 25 let, b) ke dni, od něhož má být starobní důchod přiznán, je poživatelem částečného invalidního důchodu nebo se mu částečný invalidní důchod nevyplácí z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. c) nebo § 46 odst. 2, a c) ke dni uvedenému v písmenu b) do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše dva roky. (3) Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku též, jestliže a) získal dobu pojištění nejméně 25 let, b) pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě aspoň po dobu pěti let, a c) nárok na plný invalidní důchod pobíraný po dobu uvedenou v písmenu b) zanikl a ke dni odnětí tohoto důchodu do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše pět let. (4) Nárok na starobní důchod podle odstavců 2 a 3 vzniká, splní-li se podmínky uvedené v těchto odstavcích do 31. prosince 2006.“. 30. V § 31 odst. 1 písm. b) se za slovo „mu“ vkládají tato slova: „ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává,“. 31. V § 34 odst. 1, § 41 odst. 2 větě první a § 45 odst. 2 větě první se za slova „výpočtového základu“ vkládá slovo „měsíčně“. 32. V § 36 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31 před 1. lednem 2007, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje u pojištěnců, kteří ke dni, od něhož se starobní důchod přiznává, a) nedosáhli věkových hranic uvedených v § 32 odst. 1, popřípadě snížených věkových hranic uvedených v § 74, 76 a § 94 písm. a), o 0,6 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku [§ 32 odst. 2 a 3, § 74, 76 a § 94 písm. a)], b) dosáhli věkových hranic uvedených v § 32 odst.1, o 0,3 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku (§ 32 odst. 2 a 3); výše procentní výměry po snížení však nesmí být nižší, než je částka uvedená v § 33 odst. 2 větě třetí.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 33. V § 36 odst. 2 se za slova „podle § 31“ vkládají tato slova: „po 31. prosinci 2006“. 34. V § 37 odst. 1 písm. b) se slova „do konce kalendářního roku, v němž poživatel starobního důchodu dosáhl věku vyššího o dva roky, než činil věk v kalendářním roce, v němž vznikl nárok na starobní důchod podle § 29“ nahrazují slovy „dvou let po vzniku nároku na tento důchod“. 35. § 37 odst. 3 zní: „(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pojištěnce, který dosáhl věku 65 let.“. 36. § 37 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Období dvou let po vzniku nároku na starobní důchod podle odstavce 1 se počítá od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém vznikl nárok na starobní důchod; tímto obdobím se přitom rozumí 24 kalendářních měsíců. K příjmu z výdělečné činnosti [odstavec 1 písm. a) bod 1] dosaženému v kalendářním měsíci, do něhož spadá den, od něhož se přiznává starobní důchod, se nepřihlíží, je-li tato činnost ukončena před tímto dnem.“. 37. § 39 odst. 2 se vypouští. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 38. V § 39 odst. 2 části věty za středníkem se slovo „možnost“ nahrazuje slovem „schopnost“. 40. V § 41 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Pokud pojištěnci ke dni vzniku nároku na plný invalidní důchod trval nárok na částečný invalidní důchod, činí výše procentní výměry plného invalidního důchodu nejméně částku, kterou činila procentní výměra dosavadního částečného invalidního důchodu.“. 41. V § 41 odst. 3 větě první se za slova „důchodového věku“ vkládají tato slova: „uvedeného v § 32“. 42. V § 42 odst. 1 se slova „z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nemohla být účastna pojištění“ nahrazují slovy „nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu (§ 40)“. 43. § 42 odst. 2 věta první zní: „Výše procentní výměry plného invalidního důchodu osoby uvedené v odstavci 1 činí měsíčně 45 % výpočtového základu; pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání plného invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.“. 44. V § 42 odst. 3 a 4 se slova „Plný invalidní důchod“ nahrazují slovy „Procentní výměra plného invalidního důchodu“. 45. V § 42 odst. 3 části věty za středníkem se za slova „v České republice“ vkládají tato slova: „po ukončení povinné školní docházky“. 46. § 42 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Jestliže poživatel plného invalidního důchodu je výdělečně činný v cizině, plný invalidní důchod se po dobu této výdělečné činnosti nevyplácí.“. 47. V § 44 odst. 1 větě druhé se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 2“. 48. V § 44 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, pokud bezprostředně před vznikem částečné invalidity byl pobírán plný invalidní důchod přiznaný podle § 42 odst. 1, popřípadě podle obdobných ustanovení předpisů platných před 1. lednem 1996.“. 49. V § 45 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Vznikl-li nárok na částečný invalidní důchod s přihlédnutím k § 44 odst. 3 větě druhé, činí výše procentní výměry částečného invalidního důchodu polovinu procentní výměry uvedené v § 42 odst. 2 větě první.“. 50. V § 46 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na pojištěnce, který dosáhl věku 65 let.“. 51. § 46 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Částečný invalidní důchod se však vyplácí v plné výši, jestliže úhrnný příjem z výdělečné činnosti za kalendářní rok uvedený v § 47 odst. 2 nepřesahuje dvanáctinásobek částky životního minima platné pro jednotlivce, který je poživatelem starobního důchodu, k 1. lednu kalendářního roku, za který se podle § 47 odst. 2 stanoví průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti. Předchází-li rok přiznání částečného invalidního důchodu kalendářnímu roku, v němž se podle § 47 provádí kontrola pojištěncova průměrného měsíčního příjmu z výdělečné činnosti, upraví se dvanáctinásobek částky uvedené ve větě první úměrně počtu kalendářních dnů pobírání tohoto důchodu v kalendářním roce.“. 52. V § 47 odst. 1 se v části věty před středníkem za slova „odstavci 2“ vkládají tato slova: „větě první“ a v části věty za středníkem se slova „berou v úvahu pouze ty příjmy, z nichž se platí pojistné“ nahrazují slovy „za příjem z výdělečné činnosti považuje vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17)"; v písmenu a) se za slovem „činnosti“ čárka nahrazuje slovem „nebo“. 53. V § 47 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Průměrný měsíční příjem z výdělečné činnosti se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu příjmů z výdělečné činnosti za období stanovené ve větě první a počtu kalendářních dnů připadajících na toto období; jsou-li v tomto období doby vyloučené podle odstavce 1 písm. a) až c), snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na toto období.“. 54. V § 47 odst. 7 se vypouštějí slova „, nejdříve však od splátky tohoto důchodu splatné v kalendářním měsíci, v němž byl předložen přehled podle odstavce 3 nebo 4“. 55. § 48 odst. 1 zní: „(1) Srovnatelný vyměřovací základ pojištěnce je osobní vyměřovací základ, z něhož byl částečný invalidní důchod vyměřen, vynásobený koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je součin všeobecného vyměřovacího základu (§ 17 odst. 2) za kalendářní rok o tři roky předcházející roku, v němž se podle § 47 provádí kontrola pojištěncova průměrného měsíčního příjmu z výdělečné činnosti, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za předposlední rok rozhodného období (§ 18). Pokud rozhodné období nečiní aspoň dva kalendářní roky, postupuje se podle věty první s tím, že ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku, v němž byl přiznán částečný invalidní důchod. Pokud pojištěnec před přiznáním částečného invalidního důchodu měl nárok na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod a při přiznání částečného invalidního důchodu se vycházelo z vyměřovacího základu, z něhož byl vyměřen dřívější plný invalidní nebo částečný invalidní důchod, vychází se pro účely věty první z rozhodného období stanoveného pro vyměření dřívějšího plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu; pokud však rozhodné období, z něhož byl vyměřen dřívější důchod, nečinilo aspoň dva kalendářní roky, postupuje se obdobně podle věty druhé s tím, že místo kalendářního roku, v němž byl přiznán částečný invalidní důchod, se bere v úvahu kalendářní rok, v němž byl přiznán tento dřívější důchod.“. 56. § 48 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Nebyl-li částečný invalidní důchod vyměřen z výpočtového základu ani z průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných před 1. lednem 1996, považuje se v těchto případech za osobní vyměřovací základ všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku, v němž byl přiznán částečný invalidní důchod; pokud měl pojištěnec před přiznáním částečného invalidního důchodu nárok na plný invalidní důchod, platí zde přiměřeně ustanovení odstavce 1 věty třetí.“. 57. V § 54 odst. 3 se na konci tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „přitom se výše důchodu vypočtená ke dni vzniku nároku na důchod zaokrouhluje zvlášť.“. 58. V § 56 odst. 3 větě první se za slova „nebo 4“ vkládají tato slova: „nebo oznámení podle § 47 odst. 3“ a slova „tento přehled“ se nahrazují slovy „tento doklad“. 59. V § 65 odst. 1 se slova „na důchod“ nahrazují slovy „na výplatu důchodu“. 60. V § 66 odst. 1 se vypouštějí slova „do ciziny“. 65. V § 71 odst. 1 se na konci připojují tyto věty: „Pro účely porovnání výší starobních, plných invalidních a částečných invalidních důchodů podle věty první se výší těchto důchodů rozumí procentní výměry těchto důchodů. Výše základní výměry starobního, plného invalidního a částečného invalidního důchodu, pokud se jejich výše stanoví po 31. prosinci 1995 s použitím předpisů platných před 1. lednem 1996, se stanoví podle předpisů platných ke dni, od něhož se přiznává důchod; přitom v této výši základní výměry důchodu je zahrnuto zvýšení o pevnou částku.“. 66. V § 71 odst. 2 se slova „do 31. prosince 2016“ nahrazují slovy „do 31. prosince 2018“. 67. V § 71 odst. 4 se na konci tečka nahrazuje spojkou „a“ a připojují se tato slova: „při určení dopočtené doby se postupuje podle § 41 odst. 3.“. 69. V § 76 odst. 1 se za větu první vkládá tato věta: „Ustanovení § 74 věty druhé platí zde obdobně.“ a na konci se připojuje tato věta: „Výše procentní výměry starobního důchodu podle věty první se zvyšuje podle § 34 odst. 2 po dosažení 55 let věku.“. 70. V § 79 větě první se vypouštějí slova „a odst. 2“. 71. Za § 80 se vkládají nové § 80a a 80b, které včetně poznámky č. 35) znějí: „§ 80a Pro účely srovnatelného vyměřovacího základu pojištěnce podle § 48 se v případě, že částečný invalidní důchod byl vyměřen z průměrného měsíčního výdělku (§ 48 odst. 2) stanoveného za rozhodné období, jehož předposledním rokem byl rok spadající do období před rokem 1994, upraví průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 12 odst. 6 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, z něhož byl vyměřen tento důchod, tak, že se vynásobí koeficientem a) 1,15, byl-li předposledním rokem rozhodného období rok předcházející roku 1991, b) 1,20, byl-li předposledním rokem rozhodného období rok 1991, c) 1,25, byl-li předposledním rokem rozhodného období rok 1992, a d) 1,35, byl-li předposledním rokem rozhodného období rok 1993. § 80b Na žádost poživatele částečného invalidního důchodu se při stanovení srovnatelného vyměřovacího základu podle § 48 odst. 2 místo z průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl částečný invalidní důchod vyměřen, vychází ze srovnatelného výdělku určeného podle předpisů platných ke dni 1. října 1988,35) který byl použit při nejbližší kontrole podstatného poklesu výdělku po 30. září 1988; při stanovení koeficientu podle § 48 odst. 1 věty první se místo všeobecného vyměřovacího základu za předposlední rok rozhodného období použije všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející roku, v němž proběhla nejbližší kontrola podstatného poklesu výdělku po 30. září 1988. Ustanovení věty první platí, jen je-li takto stanovený srovnatelný vyměřovací základ vyšší; přitom se nepostupuje podle § 80a. 35) § 177 odst. 1 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.“. 72. V § 94 písm. a) se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „ustanovení § 74 věty druhé platí zde obdobně,“. 73. V § 98 větě druhé se za slova „na tento příplatek“ připojují tato slova: „podle zákona o soudní rehabilitaci a zákona o mimosoudních rehabilitacích“. 74. § 99 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Základní výměra důchodu přiznaného po 31.prosinci 1995 podle předpisů platných před 1. lednem 1996 se stanoví ve výši, v jaké náleží podle předpisů platných ke dni, od něhož se důchod přiznává.“. 75. Dosavadní text § 104 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který včetně poznámky č. 36) zní: „(2) Doby zaměstnání před 1. lednem 1996, u nichž podle předpisů platných před tímto dnem byla stanovena podmínka, aby zakládaly nemocenské pojištění,36) se považují za dobu pojištění (§ 13 odst. 1), jen pokud zakládaly nemocenské pojištění v době svého trvání. 36) § 8 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.“. 77. V § 107 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Vláda zvýší nařízením procentní výměry důchodů přiznávaných v tom kalendářním roce, v němž byly zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodů, a to o stejný počet procent, o který byly zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodů, které byly přiznány v tomto kalendářním roce před zvýšením důchodů.“. 78. V § 108 odst. 1 písm. d) se na konci tečka nahrazuje spojkou „a“ a připojují se tato slova: „způsob přepočtu příjmů z výdělečné činnosti v cizině na českou měnu,“. 79. § 108 odst. 1 se doplňuje novým písmenem e), které zní: „e) postup při zjišťování ročního vyměřovacího základu pojištěnce ve vztahu k vyloučeným dobám za období před 1. lednem 1996.“. Čl. II Změna a doplnění zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., (úplné znění č. 87/1996 Sb.), se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 2 větě první se za slova „rozhodnutí podle“ vkládají tato slova: „§ 6 odst. 4 písm. a) bod 6 a“. 2. Dosavadní text § 5 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Česká správa sociálního zabezpečení je právnickou osobou.“. 3. V § 6 odst. 4 písm. g) bodu 2 se na konci čárka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „na základě žádosti malé organizace nebo zaměstnance malé organizace sdělují výši vypláceného nemocenského zaměstnancům malé organizace za kalendářní měsíc pro účely splnění ohlašovací povinnosti podle § 41 odst. 1 věty druhé a § 50 odst. 1; tyto údaje se sdělují pouze o těch zaměstnancích, popřípadě těm zaměstnancům, jichž se tyto údaje na základě těchto ustanovení týkají,“. 4. V § 6 odst. 4 písm. k) se slovo „zaměstnání“ nahrazuje slovem „pojištění“ a za slova „náhradních dob“ se vkládá slovo „pojištění“. 5. V § 7 písm. f) se vypouštějí slova „písm. c),“. 6. § 8 odst. 1 písm. d) zní: „d) zda jde o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,“. 7. V § 8 odst. 1 písm. h) se vypouštějí slova „nebo bytu v rodinném domku“. 8. § 10 odst. 1 zní: „(1) Obec rozhoduje v přenesené působnosti o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění (§ 118 odst. 3).“. 9. § 16 se doplňuje odstavcem 3, který včetně poznámek č. 70) a 71) zní: „(3) Uznávání nemocí z povolání70) pro účely důchodového pojištění a pro účely zvláštních zákonů71) provádějí určená zdravotnická zařízení; seznam těchto zařízení a bližší úpravu postupu při uznávání nemocí z povolání stanoví vyhláškou Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí. 70) § 25 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. 71) Např. § 190 odst. 3 zákoníku práce, § 45 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“. 10. V § 37 odst. 1 písm. g) se za slovo „vyplácí,“ vkládají tato slova: „druh starobního důchodu (§ 29, 30, 31, 74, 76 a 94 zákona o důchodovém pojištění) a datum vzniku nároku na starobní důchod,“. 11. § 37 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Jde-li o osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, vede příslušný úřad práce v evidenci údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění. Úřad práce zasílá České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí údaje o době, po kterou uchazeči o zaměstnání náleželo hmotné zabezpečení, a době, po kterou toto hmotné zabezpečení nenáleželo, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Ustanovení odstavce 5 věty druhé platí zde přiměřeně.“. 12. § 38 odst. 3 a § 39 odst. 3 se vypouštějí. 13. V § 39 odst. 4 písm. a) se za slovo „vdovský“ vkládá slovo „, vdovecký“. 14. Za § 41 se vkládá nový § 42, který zní: „§ 42 Organizace jsou povinny potvrdit poživateli částečného invalidního důchodu na jeho žádost dobu trvání výdělečné činnosti, výši vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, dobu pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem a další údaje potřebné pro plnění povinnosti uvedené v § 53 odst. 3. Organizace jsou dále povinny potvrdit občanu, který má nárok na starobní důchod, výši příjmu z výdělečné činnosti pro účely souběhu starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti.57)“. 15. V § 45 se slova „oznamují České správě sociálního zabezpečení dobu služby a vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ nahrazují slovy „zasílají České správě sociálního zabezpečení evidenční list“ a na konci se připojuje tato věta: „Česká správa sociálního zabezpečení zasílá orgánům uvedeným ve větě první evidenční list občana, který byl příslušníkem ozbrojených sil, pokud není příslušná k přiznání důchodu tomuto občanu.“. 16. V § 49 odst. 1 písm. b) se za slovem „výplatu“ nahrazuje čárka středníkem. 17. V § 54 odst. 2 a 3 se částka „10 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 Kč“. 18. V § 54 odst. 4 se slova „až 41, 43“ nahrazují slovy „až 43“. 19. V § 81 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení předchozích vět však neplatí, probíhají-li v téže době řízení o přiznání částečného invalidního důchodu a přezkumné řízení soudní z důvodu odnětí plného invalidního důchodu.“. 20. § 84 včetně nadpisu zní: „§ 84 Důkazní prostředky V řízení ve věcech důchodového pojištění lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.“. 21. V § 85 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojuje se písmeno f), které zní: „f) doba studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v cizině rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o tom, že studium na těchto školách je postaveno na roveň studia na středních, vyšších odborných a vysokých školách v České republice.“. 22. V § 85 odst. 2 ve větě druhé se za slova „uvedené péče“ vkládají tato slova: „nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu“ a za větu druhou se vkládá tato věta: „Návrh na zahájení řízení podle věty první může podat i pozůstalý, který uplatňuje nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po občanu, který pečoval o osoby uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodu 11.“. 23. V § 85 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení je v právní moci, nelze-li proti němu podat opravný prostředek.“. 24. V § 86 odst. 3 se za slova „v průběhu řízení“ vkládají tato slova: „o přiznání důchodu (§ 81 odst. 1)“. 25. V § 99 odst. 1 se za slova „do plné“ vkládají tato slova: „nebo částečné“. 26. V § 108 větě druhé se za slova „§ 121 odst. 2“ vkládají tato slova: „, § 122 odst. 2“. 27. V § 111 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „Rozhodnutí odvolacího orgánu je v právní moci, nelze-li proti němu podat opravný prostředek.“. 28. V § 112 se za číslovku „83,“ vkládají tato slova: „§ 88 odst. 2 a 3, §“. 29. V § 115 větě druhé se za slovy „plného invalidního“ čárka nahrazuje slovem „nebo“ a na konci se tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: „zanikl-li nárok na výplatu důchodu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního, vyplácí vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod nadále orgán, který vyplácel oba důchody.“. 30. V § 115 větě čtvrté se za slovy „plného invalidního“ čárka nahrazuje slovem „nebo“. 31. V § 115 se na konci připojují tyto věty: „Jsou-li splněny podmínky pro nárok na výplatu sirotčích důchodů u různých orgánů sociálního zabezpečení, vyplácí sirotčí důchody orgán sociálního zabezpečení, který vyplácí vyšší sirotčí důchod. Orgán sociálního zabezpečení, který je podle předchozích vět příslušný k výplatě důchodu, je příslušný i k rozhodování o důchodu.“. 32. Za § 115 se vkládá nový § 115a, který zní: „§ 115a Byl-li přiznán částečný invalidní důchod po odnětí plného invalidního důchodu plátcem tohoto důchodu (§ 81 odst. 3 věta třetí), přičemž na základě přezkumného řízení soudního náleží plný invalidní důchod po dobu, po kterou byl vyplácen částečný invalidní důchod, zúčtují se částky plného invalidního důchodu s vyplacenými částkami částečného invalidního důchodu.“. 33. Za § 116 se vkládá nový § 116a, který zní: „§ 116a (1) Příjmem z výdělečné činnosti v cizině se rozumí příjem z takové výdělečné činnosti, která v cizině podléhá důchodovému pojištění podle předpisů platných v cizině, a to v rozsahu, ve kterém uvedený příjem podléhá tomuto pojištění. (2) Vyplývá-li z mezinárodní smlouvy, že se na poživatele starobního důchodu z českého důchodového pojištění, který je výdělečně činný v cizině, vztahují ustanovení zákona o důchodovém pojištění o souběhu tohoto důchodu s příjmem z výdělečné činnosti, je poživatel tohoto důchodu povinen hlásit výši příjmu z výdělečné činnosti v cizině vždy po uplynutí období tří kalendářních měsíců s uvedením výše příjmu dosaženého v jednotlivých kalendářních měsících.“. 34. V § 117 větě druhé se za slovo „Termín“ vkládá slovo „výplaty“. 35. V § 118a odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „To platí obdobně, zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod z důvodu uzavření nového manželství nebo nárok na sirotčí důchod z důvodu dosažení 26. roku věku. Ustanovení § 120 odst. 2 není přitom dotčeno.“. 36. V § 118b se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení § 118a odst. 3 platí zde přiměřeně.“. 37. V § 120 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení věty první platí obdobně i pro vdovecký důchod a vdovce.“. 38. § 120 se doplňuje novým odstavcem 3, který zní: „(3) Poživatel starobního důchodu se nemůže vzdát výplaty tohoto důchodu za dobu před podáním žádosti o zastavení výplaty tohoto důchodu.“. 39. Dosavadní text § 122 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Fyzickým osobám, které byly zaměstnanci organizací a porušily povinnost uvedenou v odstavci 1 větě druhé, lze uložit pokutu až do výše 250000 Kč. O pokutě rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení, která porušení povinnosti zjistila nebo se o něm dozvěděla; jde-li však o fyzické osoby, které byly zaměstnanci orgánů uvedených v § 9, rozhodují o pokutě tyto orgány.“. 40. Za § 123b se vkládá nový § 123c, který zní: „§ 123c Veškerá písemná podání orgánům sociálního zabezpečení se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgány sociálního zabezpečení v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.“. Čl. III Změna a doplnění zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 116/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 164/1994 Sb., zákona č. 107/1995 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 2/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 24 odst. 6 se na konci doplňuje tato věta: „Je-li to pro občana výhodnější, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek pro výpočet důchodů z výdělkově nejlepšího kalendářního roku vybraného z rozhodného období, které činí pět po sobě následujících kalendářních roků před rokem, v němž skončilo zaměstnání; zvýšení takto zjištěného průměrného měsíčního výdělku se provede obdobným způsobem jako ve větě první. Při výběru tohoto výdělkově nejlepšího kalendářního roku se postupuje obdobně jako při zjišťování průměrného měsíčního výdělku podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995.“. 2. V § 28 se za slovo „vdovských“ vkládá slovo „, vdoveckých“. Čl. IV Úprava některých nároků v důchodovém pojištění (1) Nárok na vdovecký důchod vznikne dnem účinnosti tohoto zákona vdovci, jehož manželka zemřela před 1. lednem 1991 a měla trvalý pobyt na území České republiky a jemuž nevznikl nárok na tento důchod podle předpisů platných před 1. lednem 1996, jestliže splnil podmínky stanovené v § 50 odst. 2 a 7 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, do tří roků od smrti manželky a poté byly plněny ke dni účinnosti tohoto zákona buď nepřetržitě, nebo je po zániku splnění těchto podmínek znovu začal splňovat ve lhůtě dvou let v období před 1. srpnem 1991 nebo ve lhůtě pěti let v období po 31. červenci 1991. Výše vdoveckého důchodu se stanoví podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni. (2) Pokud nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod nevznikl před 1. lednem 1996 jen proto, že nebyla splněna podmínka trvalého pobytu zemřelého na území České republiky, považuje se tato podmínka za splněnou. Nárok podle věty první vzniká v případě vdovského důchodu, jen jestliže byly splněny podmínky stanovené v § 50 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, do tří roků od smrti manžela a poté byly plněny ke dni 1. ledna 1998 buď nepřetržitě, nebo po zániku splnění těchto podmínek byly znovu plněny ve lhůtě dvou let v období před 1. lednem 1991 nebo ve lhůtě pěti let v období po 31. prosinci 1990. Nárok podle věty první vzniká v případě vdoveckého důchodu, jen jestliže byly podmínky uvedené ve větě druhé splněny, popřípadě plněny ve lhůtách uvedených v odstavci 1. Za den vzniku nároku na důchody uvedené ve větě první se v těchto případech považuje 1. leden 1998. Výše těchto důchodů se stanoví podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni, s tím, že výše důchodu zemřelého pro stanovení výše vdovského a sirotčího důchodu se stanoví podle předpisů platných ke dni smrti zemřelého. (3) Pro nárok a výši důchodu z důchodového pojištění se jako doba zaměstnání započte též doba služby v tak zvaném vládním vojsku,1) pokud již nebyla započtena podle dosavadních předpisů a pokud důchod nebyl podle těchto předpisů vyměřen v nejvyšších výměrách. Tato doba se prokazuje potvrzením Ministerstva obrany. Výše důchodu podle věty první se upraví na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona; výše důchodu se přitom stanoví podle předpisů platných ke dni přiznání důchodu a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni. Ustanovení věty první až třetí platí obdobně pro úpravu vdovských a sirotčích důchodů. Čl. V Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině před 1. lednem 1996 (1) Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině před 1. květnem 19902) se platí za jednotlivé celé kalendářní měsíce, ve kterých alespoň po část kalendářního měsíce bylo vykonáváno zaměstnání v cizině, z vyměřovacího základu, který občan určí, nejméně však měsíčně z částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění,3) která platí k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se toto pojistné platí, a to sazbou,4) která platí k témuž datu. (2) Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině v období od 1. května 1990 do 31. prosince 1995 se platí podle předpisů platných v tomto období. (3) Pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění se za vyměřovací základ za kalendářní rok, za který je pojistné placeno, považuje vyměřovací základ pro placení pojistného na důchodové pojištění určený podle odstavců 1 a 2 vynásobený koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je všeobecný vyměřovací základ5) za kalendářní rok, za který se pojistné platí, a ve jmenovateli je všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém bylo pojistné zaplaceno, vynásobený přepočítacím koeficientem6) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. (4) Pojistné na důchodové pojištění za dobu zaměstnání v cizině před 1. lednem 1996 lze zaplatit nejpozději do 31. prosince 1999; přitom není podmínkou trvalý pobyt na území České republiky v době výkonu tohoto zaměstnání. Čl. VI Přechodná ustanovení (1) Zanikl-li přede dnem účinnosti tohoto zákona nárok na plný invalidní důchod z důvodu výkonu samostatné výdělečné činnosti podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a trvá-li plná invalidita ke dni účinnosti tohoto zákona, vzniká nárok na tento důchod dnem účinnosti tohoto zákona; výše tohoto důchodu se přitom stanoví ve výši, v jaké byl naposledy tento důchod vyplácen, a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni. Plný invalidní důchod podle věty první se přizná na základě žádosti pojištěnce. (2) Výplata částečného invalidního důchodu se na žádost, nejdříve však od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona, obnoví nebo se tento důchod začne vyplácet v plné výši, jsou-li splněny podmínky pro výplatu částečného invalidního důchodu stanovené v § 46 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění tohoto zákona (čl. I bod 51). (3) Srovnatelný vyměřovací základ stanovený na základě čl. I bodů 55, 56 a 71 se použije poprvé při kontrole příjmů z výdělečné činnosti prováděné v roce 1998. (4) Výše důchodu podle čl. III se upraví na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona; výše důchodu se přitom stanoví podle předpisů platných ke dni přiznání důchodu a upraví se podle předpisů o zvyšování důchodů platných po tomto dni. Čl. VII Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. § 5b odst. 2 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.; současně se zrušuje číslování odstavce. 2. Čl. IX zákona č. 241/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 3. Čl. XVI zákona č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění. 4. § 6 nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 557/1990 Sb., o mimořádném poskytování starobního důchodu některým horníkům. 5. § 5 nařízení vlády č. 19/1996 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1996. Čl. VIII Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem, a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených pozdějšími předpisy. Čl. IX Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 37 a 70, čl. III, čl. IV odst. 1 a čl. VI odst. 1 a 4, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon č. 29/1947 Sb., o likvidaci tak zvaného vládního vojska, jakož i o umisťování a jiném zaopatření jeho zaměstnanců. 2) § 13 odst. 1 část věty za středníkem zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. 3) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 134/1997 Sb. 4) § 7 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. 5) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. 6) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.
Zákon č. 135/1997 Sb.	Zákon č. 135/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 26. 6. 1997, datum účinnosti 1. 7. 1997, částka 48/1997 * Čl. II - Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se mění a d * Čl. III - Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb. a zákona č. 3 * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. V Aktuální znění od 13. 9. 2005 (348/2005 Sb.) 135 ZÁKON ze dne 12. června 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 7 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Do celkového vysílacího času, ze kterého je vypočítáváno procento reklamy, nelze započítávat vysílání teletextu.“. 2. § 7 odst. 2 zní: „(2) V rozhlasovém vysílání čas vyhrazený reklamě nesmí u provozovatelů ze zákona přesáhnout tři minuty denního vysílacího času na každém celoplošném okruhu a pět minut denního vysílacího času na každém regionálním okruhu, u provozovatelů s licencí a u provozovatelů s registrací 20 % denního vysílacího času.“. 3. V § 9 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) opatřit alespoň 25 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené,“. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 4. V § 9 se odstavec 5 včetně poznámky č. 5) vypouští. 5. V § 10 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Při posouzení žádosti se rovněž přihlíží k připravenosti žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené.“. 6. § 11 odst. 1 písm. b) zní: „b) doklady o výši základního jmění, vkladu jednotlivých společníků, výši jejich obchodních podílů, společenskou nebo zakladatelskou smlouvu, stanovy a seznam akcionářů, bankovní informaci; obdobné údaje, je-li žadatelem fyzická osoba;“. 7. § 14 zní: „§ 14 Změna licence (1) Provozovatel je povinen požádat předem Radu o souhlas se změnou týkající se údajů uvedených v žádosti (§ 11) nebo plnění podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence (§ 12 odst. 2). (2) Na základě žádosti podle odstavce 1 Rada podle okolností případu rozhodne o změně udělené licence. Změna může být provedena až poté, kdy ji Rada schválila. (3) Rada je povinna rozhodnout o změně podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas. (4) Doklady o schválených změnách je provozovatel povinen předložit Radě do 30 dnů od provedení těchto změn. V případě změn, které se zapisují do obchodního rejstříku, je provozovatel povinen předložit Radě výpis z obchodního rejstříku do 30 dnů ode dne zapsání změn v obchodním rejstříku. (5) Rada může podmínky licence bez souhlasu provozovatele změnit i v případě, že je to nezbytné k dodržení mezinárodních závazků, jimiž je Česká republika vázána.“. 8. § 20 odst. 4 písm. g) zní: „g) provedl bez souhlasu Rady změny údajů uvedených v žádosti nebo změny týkající se plnění podmínek udělených licencí, které by mohly být důvodem pro změnu nebo odnětí licence (§ 14 a 15), nebo nesplnil povinnost uvedenou v § 25a;“. 9. V § 21 se za slova „rozhodnutí o odmítnutí registrace (§ 17),“ vkládají tato slova: „rozhodnutí o změně registrace (§ 17),“. 10. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní: „§ 25a Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání s licencí udělenou podle dosavadních předpisů je povinen doplnit údaje uvedené v žádosti podle § 11 odst. 1 písm. b) do 31. 12. 1997.“. Čl. III Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se mění takto: V § 3 odst. 1 se slovo „devět“ nahrazuje číslovkou „13“. Čl. IV Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: § 11 odst. 2 zní: „(2) V rozhlasovém vysílání čas vyhrazený reklamě nesmí u provozovatelů ze zákona přesáhnout tři minuty z denního vysílacího času na každém celoplošném okruhu a pět minut z denního vysílacího času na každém regionálním okruhu. Čas pro reklamu nevyužitý na některém z okruhů nesmí být použit na okruhu jiném.“. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti k prvnímu dni měsíce následujícího po dni vyhlášení, s výjimkou čl. II bodu 2 a čl. IV, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 141/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 141/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu Vyhlášeno 30. 6. 1997, datum účinnosti 1. 7. 1997, částka 49/1997 * § 1 - Technické požadavky na výrobní zařízení lihovarů a jejich uspořádání * § 1a - Technické požadavky na zařízení pro kontinuální denaturaci * § 2 - Technické požadavky na zařízení pro skladování lihu * § 3 - Metody stanovení objemového množství a objemové koncentrace lihu a způsob výpočtu množství lihu * § 4 - Druhy denaturačních prostředků a jejich minimální množství a účel použití denaturovaného lihu * § 5 - Členění základních druhů lihu a jejich kvalitativní znaky * § 6 - Metody stanovení kvalitativních znaků * § 7 - Normy ztrát lihu * § 8 - Ztráty dopravní * § 9 - Ztráty manipulační * § 10 - Ztráty skladovací * § 11 - Ztráty stáčecí * § 12 - Ztráty při úpravách lihu * § 13 - Ztráty při zpracování lihu * § 14 - Přechodné ustanovení * § 15 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 141/1997 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 141/1997 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 141/1997 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 141/1997 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2017 (289/2016 Sb.) 141 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 20. června 1997 o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví podle § 21 odst. 1 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu): § 1 Technické požadavky na výrobní zařízení lihovarů a jejich uspořádání (k § 5 zákona o lihu) (1) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES. (2) Výrobním zařízením lihovarulihovaru jsou přístroje, potrubí a prostory, ve kterých je líhlíh a lihové páry neregistrované kontrolním lihovým měřidlem (dále jen „měřidlo“), jakož i zařízení na jímání lutrových vodlutrových vod a odloučených olejů a vosků, přičemž lutrovými vodamilutrovými vodami se rozumí vody vznikající při získávání lihulihu způsobem stanoveným zákonem, a to po destilačním oddělení lihulihu. (3) Výrobní zařízení lihovarulihovaru se vyrábí z kovu nebo jiného materiálu odolného vůči působení lihulihu, lihových par, provozních teplot a tlaků. (4) K pájení se používá jen tvrdé pájky. K utěsnění se používají jen hmoty odolné vůči změnám a působení teplot a tlaků a působení lihulihu a lihových par. (5) Potrubí, kterým je veden líhlíh a lihové páry, nesmí být poškozené ani vyspravované. (6) Nátěry výrobního zařízení lihovarulihovaru nesmí zakrývat skladbu materiálu, ze kterého je zařízení vyrobeno. Prochází-li potrubí, kterým je veden líhlíh a lihové páry, zdí nebo stropem, ponechá se kolem tohoto potrubí prostor k prohlídce. Tento prostor se uzavře zakrytím odpovídajícím příslušné technické normě1). (7) Spojovací potrubí chladiče s měřidlem musí mít: a) spád, b) vnitřní průměr odpovídající výkonu destilačního přístroje, c) plechový kryt na všech spojích (přírubách, kohoutech, šroubeních apod.). (8) Kryt podle odstavce 7 písm. c) může být zhotoven z nenatřeného pozinkovaného plechu nebo z jiného materiálu odpovídajících vlastností odsouhlaseného správcem daně1a) a musí být uzpůsoben k přiložení závěry. (9) Na spojovacím potrubí chladiče s měřidlem se umísťují epruvety, kohoutky k odběru vzorků, odvzdušňovací zařízení, regulátory množství odtékajícího lihulihu a zařízení zamezující vniknutí páry a zápary do měřidla. (10) Vrací-li se zpětný tok lihulihu do varného kotle destilačního přístroje, musí a) přívodní záparové potrubí ústit do zvláštní kovové nádoby upevněné na dně varného kotle destilačního přístroje tak, že tato nádoba zůstane naplněna záparou i po vyprázdnění varného kotle a přívodní potrubí bude zcela ponořeno do zbylé zápary, b) být vypouštěcí výpalkové potrubí seřízeno tak, aby ve varném kotli destilačního přístroje zbyly výpalky minimálně v množství odpovídajícím 10 procentům objemu varného kotle. (11) V lihovarulihovaru chemickém, kde je při výrobě používána oběhová (refluxní) nádrž, se odtah syntetického destilačně rafinovaného lihulihu z této nádrže seřídí tak, aby při odtahu lihulihu z této nádrže a) do potrubí pro syntetický technický líhlíh vznikl líhlíh s minimálním obsahem vyšších alkoholů a těkavých látek stanovených pro syntetický technický líhlíh, b) do splaškové nádrže byl líhlíh znehodnocen smícháním se surovinou pro výrobu syntetického technického lihulihu. (12) V pěstitelské pálenici, kde se úkapy a dokapy odvádějí do zařízení pro jímání lutrových vodlutrových vod, se směs úkapů a dokapů s lutrovými vodamilutrovými vodami považuje za lutrové vodylutrové vody. § 1a Technické požadavky na zařízení pro kontinuální denaturaci [k § 21 odst. 1 písm. a) a c) zákona o lihu ] (1) Přívodní potrubí, kterým je veden denaturační prostředek při kontinuální denaturaci, musí být před ústím do potrubí vedoucího líh opatřeno měřidlem. (2) Množství denaturačního prostředku užitého při kontinuální denaturaci lihudenaturaci lihu je měřeno měřidly splňujícími požadavky zákona o metrologii1b). § 2 Technické požadavky na zařízení pro skladování lihu (k § 14 zákona o lihu) (1) Zařízením pro skladování lihulihu jsou nádrže, sudy, přepravní nádoby nebo obaly, které splňují požadavky stanovené zákonem o metrologii1b), ve kterých je skladován a přepravován změřený líhlíh. (2) Zařízení pro skladování lihulihu se vyrábí z materiálu odolného proti působení lihulihu. (3) Nádrž se opatří označením objemu. (4) Nádrž se plní maximálně do 95 procent objemu. (5) Armatury na dolní části nádrže se vyrábějí z ocele nebo mosazi. Nádrž se opatří průlezem o průměru minimálně 600 mm. Odvzdušňování se připojí na nejvyšší část nádrže a uzpůsobí tak, aby se v něm neusazoval líhlíh nebo voda. (6) Nádrže vyšší než 2 m musí být opatřeny zařízením umožňujícím odebrání vzorků v každé čtvrtině výšky nebo ve víku otvorem uzpůsobeným pro spuštění vzorkovacího zařízení umožňujícího odebrání vzorků z různých vrstev. § 3 Metody stanovení objemového množství a objemové koncentrace lihu a způsob výpočtu množství lihu [k § 21 odst. 1 písm. b) zákona o lihu] (1) Pro stanovení objemového množství a objemové koncentrace lihulihu, s výjimkou lihulihu denaturovaného, jsou rozhodné výsledky měření a) hustoty stanovené pyknometrickou metodou, b) hustoty stanovené areometrem, který splňuje podmínky stanovené zákonem o metrologii1b) pro měření při teplotě 20 stupňů C, c) metodou plynové chromatografie, d) hustoty stanovené pomocí elektronického frekvenčního oscilátoru, nebo e) hustoty stanovené pomocí hydrostatických vah. V případě lihulihu denaturovaného se postupuje podle odstavce 8. (2) Objemová koncentrace lihulihu v přiboudlině se stanovuje pyknometrickou metodou v destilátu z vodního roztoku získaného extrakcí přiboudliny petroléterem za přídavku nasyceného roztoku chloridu sodného nebo metodou plynové chromatografie. (3) Hustota lihulihu se vypočítá podle vzorce uvedeného včetně hodnot koeficientů v příloze č. 1 části A. (4) Při stanovení objemového množství lihulihu, kdy objem lihulihu je měřen ve skladovacích nádržích z oceli nebo v měřidlech z oceli nebo z britania stanovených zvláštním právním předpisem2), se provádí korekce na tepelnou objemovou roztažnost těchto materiálů vynásobením zjištěného objemu lihulihu korekčním faktorem uvedeným v příloze č. 1 části B. (5) Při stanovení objemové koncentrace lihulihu pyknometrickou metodou se provádí korekce na tepelnou objemovou roztažnost pyknometrů z různých druhů skla vynásobením zjištěné hustoty korekčním faktorem uvedeným v příloze č. 1 části C. (6) Výpočet objemového množství etanolu se provádí způsobem uvedeným v příloze č. 1 části D. (7) Při použití více metod měření uvedených v odstavci 1 je rozhodující výsledek měření provedeného metodou stanovení hustoty pyknometricky. (8) Pro stanovení objemové koncentrace denaturovaného lihulihu jsou rozhodné výsledky měření a) metodou plynové chromatografie, nebo b) metodou kapalinové chromatografie. (9) Při použití více metod měření uvedených v odstavci 8 je rozhodující výsledek měření provedeného metodou plynové chromatografie. § 4 Druhy denaturačních prostředků a jejich minimální množství a účel použití denaturovaného lihu (k § 10 zákona o lihu) Druhy denaturačních prostředků, jejich minimální množství a účel použití denaturovaného lihulihu jsou uvedeny v příloze č. 2. § 5 Členění základních druhů lihu a jejich kvalitativní znaky (k § 11 zákona o lihu) (1) Podrobnější členění základních druhů lihulihu a kvalitativní znaky jednotlivých druhů lihulihu jsou uvedeny v příloze č. 3. (2) Zvláštně denaturovaný a obecně denaturovaný líhlíh musí splňovat fyzikální a chemické požadavky stanovené pro příslušný druh lihulihu a musí odpovídat platným technickým normám. § 6 Metody stanovení kvalitativních znaků (k § 11 zákona o lihu) (1) Obsah metanolu se stanovuje metodou plynové chromatografie. (2) Obsah vyšších alkoholů se stanovuje metodou plynové chromatografie a vyjadřuje se jako součet zjištěných obsahů jednotlivých vyšších alkoholů. (3) Obsah aldehydů se stanovuje kolorimetricky s použitím fuchsinsiřičitého činidla a vyhodnocuje se jako obsah acetaldehydu nebo metodou plynové chromatografie a vyjadřuje se jako součet zjištěných obsahů jednotlivých aldehydů. (4) Obsah furalu se stanovuje kolorimetricky nebo metodou plynové chromatografie. (5) Obsah volných kyselin, jejichž celkový obsah se vyhodnocuje jako obsah kyseliny octové, se stanovuje titrací vzorku lihulihu zbaveného oxidu uhličitého roztokem hydroxidu sodného o koncentraci 0,1 mol/l, popřípadě metodou plynové chromatografie. (6) Obsah dusíkatých zásad, jejichž obsah se vyhodnocuje jako obsah metylaminu, se stanovuje titrací vzorku roztokem kyseliny sírové o koncentraci 0,005 mol/l na indikátor podle Maa-Zuazagy nebo na bromkresolovou zeleň nebo metodou plynové chromatografie. (7) Obsah odparku se stanovuje ze vzorku o objemu 250 ml u lihulihu kvasného rafinovaného velejemného nedenaturovaného nebo o objemu 100 ml u ostatních druhů nedenaturovaného lihulihu. Po odpaření a vysušení vzorku za teploty 103 °C až 107 °C a po jeho ochlazení v exsikátoru se vysušený zbytek vzorku zváží na analytických vahách. (8) Obsah esterů se stanovuje titrací vzorku lihulihu roztokem hydroxidu sodného o koncentraci 0,1 mol/l na indikátor podle Simpsona a vyhodnocuje se jako obsah octanu etylnatého nebo metodou plynové chromatografie a vyjadřuje se jako součet zjištěných obsahů jednotlivých esterů. (9) Obsah dietyléteru a benzenu se stanovuje metodou plynové chromatografie. (10) Celkový obsah vyšších alkoholů a ostatních těkavých složek u lihulihu syntetického technického se stanovuje metodou plynové chromatografie. (11) Obsah těkavých denaturačních prostředků v denaturovaném lihulihu se stanovuje metodou plynové chromatografie. (12) Rozlišení lihulihu kvasného a lihulihu syntetického se provádí izotopovými metodami. (13) Obsah Denatonium benzoátu (Benzyldiethyl-N-2,6-xylyl-carbamoyl-methyl-amonium benzoát) se stanoví metodou kombinace plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií nebo metodou kombinace vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. (14) Obsah 2-methyl-2-propanolu se stanoví metodou plynové chromatografie. § 7 Normy ztrát lihu [k § 21 odst. 1 písm. e) zákona o lihu] Základ pro výpočet jednotlivých druhů norem ztrát lihunorem ztrát lihu a jejich výše jsou stanoveny v příloze č. 4. § 8 Ztráty dopravní [k § 2 odst. 1 písm. k) zákona o lihu] (1) Ztráty dopravní se stanoví jako rozdíl mezi odeslaným a přijatým množstvím lihulihu. Dopravní ztráty zahrnují úbytky, které vznikají a) přirozeným vypařením lihulihu v průběhu dopravy, b) v důsledku přípustných rozdílů měření množství lihulihu před odesláním a po přijetí lihulihu. (2) Dopravní ztráty se nevztahují na množství lihulihu obsaženého v hotových výrobcích vyrobených z lihulihu. (3) Čerpání normy ztrát se posuzuje u každého jednotlivého obalu samostatně. Do základu pro výpočet normovaných ztrát nelze zahrnout množství lihulihu v těch obalech, u nichž nebyla ztráta zjištěna nebo u nichž byla zjištěna ztráta přesahující normovanou ztrátu. § 9 Ztráty manipulační [k § 2 odst. 1 písm. k) zákona o lihu] Ztráty manipulační jsou úbytky lihulihu vznikající při příjmu a vydávání lihulihu a při jiné technologicky nezbytné manipulaci s lihemlihem (přečerpávání lihulihu u výrobce a zpracovatele lihulihu). K těmto ztrátám patří i ztráty vzniklé při přečerpávání lihulihu před dopravou lihulihu v případech, kdy líhlíh nelze vyskladnit přímo z lihového skladu do přepravních nádob a jímek a líh musí být napřed přečerpáván. § 10 Ztráty skladovací [k § 2 odst. 1 písm. k) zákona o lihu] Ztráty skladovací jsou úbytky lihulihu ve skladech lihulihu, které vznikají odpařením v průběhu skladování. § 11 Ztráty stáčecí [k § 2 odst. 1 písm. k) zákona o lihu] Ztráty stáčecí se stanoví jako rozdíl mezi množstvím lihulihu obsaženého ve výrobku určeném ke stáčení a množstvím lihulihu obsaženého v hotovém výrobku předaném na sklad zpracovatele lihulihu ve spotřebitelském balení. § 12 Ztráty při úpravách lihu [k § 2 odst. 1 písm. k) zákona o lihu] (1) Ztráty rafinační se stanoví jako rozdíl mezi množstvím surového lihulihu použitého k rafinaci a množstvím lihulihu obsaženého v rafinovaném lihulihu a v úkapech, dokapech a přiboudlinách. (2) Ztráty dehydratační se stanoví jako rozdíl mezi množstvím lihulihu použitého k dehydrataci a množstvím lihulihu obsaženého ve vyrobeném bezvodém lihulihu a dalších vedlejších produktech dehydratace obsahujících líhlíh. (3) Ztráty rektifikační se stanoví jako rozdíl mezi množstvím lihulihu obsaženého v destilátech určených k rektifikaci a množstvím lihulihu obsaženého v rektifikovaném destilátu a v úkapech a dokapech. (4) Ztráty regenerační se stanoví jako rozdíl mezi množstvím lihulihu obsaženého v látkách, ze kterých má být líhlíh znovu získán, a množstvím získaného regenerovaného lihulihu. § 13 Ztráty při zpracování lihu [k § 2 odst. 1 písm. k) zákona o lihu] Ztráty lihulihu při zpracování lihulihu se stanoví jako rozdíl mezi množstvím lihulihu použitého k výrobě a množstvím lihulihu obsaženého v polotovaru nebo v hotovém výrobku. § 14 Přechodné ustanovení Výpočet norem ztrát lihunorem ztrát lihu se provádí podle dosavadních předpisů a) v lihovarechlihovarech průmyslových, zvláštních lihovarechzvláštních lihovarech provádějících rafinaci lihulihu nebo zušlechťování destilátů a ve Správě hmotných rezerv do 30. září 1997, b) v lihovarechlihovarech zemědělských a ovocných do dne ukončení sezonní výroby a při nepřetržité výrobě pak do 30. září 1997, c) v lihovarechlihovarech a zvláštních lihovarechzvláštních lihovarech neuvedených pod písmeny a) a b) a u výrobců lihovin a ostatních zpracovatelů lihulihu včetně octáren do 31. prosince 1997, d) v lihovarechlihovarech, které jsou současně i výrobci lihovin, do dne ukončení sezonní výroby lihuvýroby lihu a při nepřetržité výrobě lihuvýrobě lihu do 30. září 1997. § 15 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1997. Ministr: Ing. Lux v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 141/1997 Sb. ČÁST A VZOREC PRO VÝPOČET HUSTOTY ρρ=A1+∑k=212Akpk.1+∑k=16Bkt-200Ck +∑i=1n∑k=1m1Ci,kpkt-200Ci. n = 5 m1 = 11 m2 = 10 m3 = 9 m4 = 4 m5 = 2 Hodnota koeficientů: k\| Ak kg/m3\| Bk ---\|---\|--- 1\| 9,982 012 300 • 102\| -2,061 851 3 • 10-1 kg/(m3 • °C) 2\| \\- 1,929 769 495 • 102\| \\- 5,268 254 2 • 10-3 kg/(m3 • °C2) 3\| 3,891 238 958 • 102\| 3,613 001 3 • 10-5 kg/(m3 • °C3) 4\| \\- 1,668 103 923 • 103\| \\- 3,895 770 2 • 10-7 kg/(m3 • °C4) 5\| 1,352 215 441 • 104\| 7,169 354 0 • 10-9 kg/(m3 • °C5) 6\| \\- 8,829 278 388 • 104\| -9,973 923 1 • 10-11 kg/(m3 • °C6) 7\| 3,062 874 042 • 105\| 8\| \\- 6,138 381 234 • 105\| 9\| 7,470 172 998 • 105\| 10\| \\- 5,478 461 354 • 105\| 11\| 2,234 460 334 • 105\| 12\| \\- 3,903 285 426 • 104\| \| C1,k kg/(m3 • °C)~~~~\| C 2,k kg/(m3 • °C2) ---\|---\|--- 1\| 1,693 443 461 530 087 • 10-1\| -1,193 013 005 057 010 • 10-2 2\| -1,046 914 743 455 169 • 101\| 2,517 399 633 803 461 • 10-1 3\| 7,196 353 469 546 523 • 101 \| -2,170 575 700 536 993 4\| -7,047 478 054 272 792 • 102 \| 1,353 034 988 843 029 • 101 5\| 3,924 090 430 035 045 • 103 \| -5,029 988 758 547 014 • 101 6\| -1,210 164 659 068 747 • 104 \| 1,096 355 666 577 570 • 102 7\| 2,248 646 550 400 788 • 104 \| -1,422 753 946 421 155 • 102 8\| -2,605 562 982 188 164 • 104 \| 1,080 435 942 856 230 • 102 9\| 1,852 373 922 069 467 • 104 \| -4,414 153 236 817 392 • 101 10\| -7,420 201 433 430 137 • 103 \| 7,442 971 530 188 783 11\| 1,285 617 841 998 974 • 103\| k\| C3,k kg/(m3 • °C3)\| C4,k kg/(m3 • °C4)\| C5,k kg/(m3 • °C5) ---\|---\|---\|--- 1\| -6,802 995 733 503 803 • 10-4\| 4,075 376 675 622 027 • 10-6\| -2,788 074 354 782 409 • 10-8 2\| 1,876 837 790 289 664 • 10-2\| -8,763 058 573 471110 • 10-6\| 1,345 612 883 493 354 • 10-8 3\| -2,002 561 813 734 156 • 10-1\| 6,515 031 360 099 368 • 10-6\| 4\| 1,022 992 966 719 220\| -1,515 784 836 987 210 • 10-6\| 5\| -2,895 696 483 903 638\| \| 6\| 4,810 060 584 300 675\| \| 7\| -4,672 147 440 794 683\| \| 8\| 2,458 043105 903 461\| \| 9\| -5,411 227 621 436 812 • 10-1\| \| Poznámka: 1. Tento vzorec platí pro měření prováděná při teplotách od - 20° C do + 40° C. 2. Hodnoty odvozené z tohoto vzorce jsou vypočteny v Úředních alkoholometrických tabulkách (část 1 - 3), vydaných Ministerstvem zemědělství ČR, Praha 1995. ČÁST B Tabulka hodnot korekčních faktorů ( Fb ) pro provedení korekce na tepelnou objemovou roztažnost materiálu při teplotě t ( ve °C-1) materiál: Ocel Teplotní koeficient objemové roztažnosti ( β ) = 36.10-6 °C-1 t\| Fb ---\|--- -20\| 0,99856 -19\| 0,99860 -18\| 0,99863 -17\| 0,99867 -16\| 0,99870 -15\| 0,99874 -14\| 0,99878 -13\| 0,99881 -12\| 0,99885 -11\| 0,99888 -10\| 0,99892 -9\| 0,99896 -8\| 0,99899 -7\| 0,99903 -6\| 0,99906 -5\| 0,99910 -4\| 0,99914 -3\| 0,99917 -2\| 0,99921 -1\| 0,99924 0\| 0,99928 1\| 0,99932 2\| 0,99935 3\| 0,99939 4\| 0,99942 5\| 0,99946 6\| 0,99950 7\| 0,99953 8\| 0,99957 9\| 0,99960 10\| 0,99964 10\| 0,99964 11\| 0,99968 12\| 0,99971 13\| 0,99975 14\| 0,99978 15\| 0,99982 16\| 0,99986 17\| 0,99989 18\| 0,99993 19\| 0,99996 20\| 1,00000 21\| 1,00004 22\| 1,00007 23\| 1,00011 24\| 1,00014 25\| 1,00018 26\| 1,00022 27\| 1,00025 28\| 1,00029 29\| 1,00032 30\| 1,00036 31\| 1,00040 32\| 1,00043 33\| 1,00047 34\| 1,00050 35\| 1,00054 36\| 1,00058 37\| 1,00061 38\| 1,00065 39\| 1,00068 40\| 1,00072 Materiál: Britanium Teplotní koeficient objemové roztažnosti ( β ) = 61 . 10-6 °C-1 t\| Fb ---\|--- 0\| 0,99878 1\| 0,99884 2\| 0,99890 3\| 0,99896 4\| 0,99902 5\| 0,99909 6\| 0,99915 7\| 0,99921 8\| 0,99927 9\| 0,99933 10\| 0,99939 11\| 0,99945 12\| 0,99951 13\| 0,99957 14\| 0,99963 15\| 0,99970 16\| 0,99976 17\| 0,99982 18\| 0,99988 19\| 0,99994 20\| 1,00000 20\| 1,00000 21\| 1,00006 22\| 1,00012 23\| 1,00018 24\| 1,00024 25\| 1,00031 26\| 1,00037 27\| 1,00043 28\| 1,00049 29\| 1,00055 30\| 1,00061 31\| 1,00067 32\| 1,00073 33\| 1,00079 34\| 1,00085 35\| 1,00092 36\| 1,00098 37\| 1,00104 38\| 1,00110 39\| 1,00116 40\| 1,00122 ČÁST C Tabulka hodnot korekčních faktorů ( Fb ) pro provedení korekce na tepelnou objemovou roztažnost pyknometrů z různých druhů skla při teplotě t ( ve °C-1) Teplotní koeficient objemové roztažnosti ( β ) sloupec: a) = 5.10-6 °C-1 b) = 10.10-6 °C-1 c) = 15.10-6 °C-1 d) = 20.10-6 °C-1 e) = 25.10-6 °C-1 f) = 30.10-6 °C-1 g) sklo normální křemenné = 1,6.10-6 °C-1 h) sklo normální Simax = 8,8.10-6 °C-1 i) sklo normální Sial = 13,0.10-6 °C-1 j) sklo normální Neutrál = 17,0.10-6 °C-1 k) sklo normální KS = 24,0.10-6 °C-1 l) sklo normální Unihost = 27,0.10-6 °C-1 t / sloupec \| a)\| b)\| c)\| d)\| e)\| f)\| g)\| h)\| i)\| j)\| k)\| l) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 15\| 1,000025\| 1,000050\| 1,000075\| 1,000100\| 1,000125\| 1,000150\| 1,000008\| 1,000044\| 1,000065\| 1,000087\| 1,000122\| 1,000135 16\| 1,000020\| 1,000040\| 1,000060\| 1,000080\| 1,000100\| 1,000120\| 1,000006\| 1,000035\| 1,000052\| 1,000070\| 1,000097\| 1,000108 17\| 1,000015\| 1,000030\| 1,000045\| 1,000060\| 1,000075\| 1,000090\| 1,000005\| 1,000026\| 1,000039\| 1,000052\| 1,000073\| 1,000081 18\| 1,000010\| 1,000020\| 1,000030\| 1,000040\| 1,000050\| 1,000060\| 1,000003\| 1,000018\| 1,000026\| 1,000035\| 1,000049\| 1,000054 19\| 1,000005\| 1,000010\| 1,000015\| 1,000020\| 1,000025\| 1,000030\| 1,000002\| 1,000009\| 1,000013\| 1,000017\| 1,000024\| 1,000027 20\| 1,000000\| 1,000000\| 1,000000\| 1,000000\| 1,000000\| 1,000000\| 1,000000\| 1,000000\| 1,000000\| 1,000000\| 1,000000\| 1,000000 21\| 0,999995\| 0,999990\| 0,999985\| 0,999980\| 0,999975\| 0,999970\| 0,999998\| 0,999991\| 0,999987\| 0,999983\| 0,999976\| 0,999973 22\| 0,999990\| 0,999980\| 0,999970\| 0,999960\| 0,999950\| 0,999940\| 0,999997\| 0,999982\| 0,999974\| 0,999965\| 0,999951\| 0,999946 23\| 0,999985\| 0,999970\| 0,999955\| 0,999940\| 0,999925\| 0,999910\| 0,999995\| 0,999974\| 0,999961\| 0,999948\| 0,999927\| 0,999919 24\| 0,999980\| 0,999960\| 0,999940\| 0,999950\| 0,999900\| 0,999880\| 0,999994\| 0,999965\| 0,999948\| 0,999930\| 0,999903\| 0,999892 25\| 0,999975\| 0,999950\| 0,999924\| 0,999900\| 0,999875\| 0,999850\| 0,999992\| 0,999956\| 0,999935\| 0,999913\| 0,999879\| 0,999865 ČÁST D Způsob výpočtu objemového množství etanolu a) výpočet objemového množství etanolu VE ( jednotka: m3 nebo L = dm3) při vážení roztoku etanolu a vody se provádí podle vzorce: VE=Z.km kde VE je objemové množství etanolu při 20°C v litrech Z je zdánlivá hmotnost roztoku etanolu a vody zjištěná vážením na vzduchu (jednotka: kg) km je převodní koeficient (jednotka: dm3/kg = L/kg), který je vypočten podle vzorce: σρρρρkm=σE∙10ρ20∙1+ρa1ρ20-1ρZ kde σE je objemová koncentrace etanolu v roztoku etanolu a vody (jednotka: %=0,01) ρ20 je hustota roztoku při teplotě 20° C (jednotka: kg/m3) ρa je hustota vzduchu (jednotka: kg/m3, přijatá hodnota: 1,2 kg/m3) ρZ je hustota závaží (jednotka: kg/m3, přijatá hodnota: 8 000 kg/m3) b) Výpočet objemového množství etanolu VE (jednotka: m3 nebo L = dm3) při měření objemu roztoku etanolu a vody měřidlem objemu pň teplotách od - 20° C do + 40° C se provádí podle vzorce: VE = V’t • Fb • kv kde VE je objemové množství etanolu v litrech V't je zdánlivý objem čtený na měřidle objemu při teplotě měření v t (jednotka: m3 nebo L = dm3 Fb je korekční faktor na tepelnou roztažnost měřidla objemu (jednotka: l) kv je převodní koeficient (jednotka: l), který je vypočten podle vzorce: kv=σE100∙ρtρ20 kde σE je objemová koncentrace etanolu v roztoku etanolu a vody (jednotka: % = 0,01) ρt je hustota roztoku etanolu a vody při teplotě t (jednotka: kg/m3) ρ20 je hustota roztoku etanolu a vody při teplotě 20°C (jednotka: kg/m3) Poznámka: Hodnoty koeficientů vypočtené podle těchto vzorců jsou uvedeny v Úředních alkoholometrických tabulkách (část 3), vydaných Ministerstvem zemědělství ČR, Praha 1995. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 141/1997 Sb. Druhy a minimální přídavky denaturačních prostředků a účel použití denaturovaného lihu Poř. číslo\| Denaturační prostředek\| Registrační číslo CAS (Chemical Abstracts Service)\| Nejmenší přídavek denaturačního prostředku na 1 l etanolu při 20 °C\| Nejmenší přídavek denaturačního prostředku na 1 hl etanolu při 20 °C\| Účel použití denaturovaného lihu ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| Benzín lékařský\| 64742-49-0\| 10 ml\| 1 l\| a) k laboratorním účelům, b) k použití ve zdravotnických zařízeních a lékárnách, c) k výdeji v lékárnách v balení do 200 ml, d) k dodávkám distributorům léčiv3), e) k výrobě pektinu, léčiv, dezinfekčních roztoků nebo f) k čištění a dezinfekci výrobního zařízení v potravinářství. 2\| Benzín lékařský\| 64742-49-0\| 20 ml\| 2 l\| K technickému použití všeho druhu mimo prodeje. 3\| Benzín technickýa)\| \| 20 ml\| 2 l\| K technickému použití všeho druhu mimo prodeje. 4\| Toluenb)\| 108-88-3\| 20 ml\| 2 l\| K technickému použití všeho druhu mimo prodeje. 5\| Ajatinc)\| 7281-04-1\| 10 g\| 1 kg\| K maskérským účelům. 6\| Acetond)\| 67-64-1\| 50 ml\| 5 l\| K výrobě čistých chemikálií, kovových katalyzátorů, polovodičů. Při výrobě a údržbě elektropřístrojů. 7\| Hexane)\| 110-54-3\| 10 ml\| 1 l\| K laboratorním účelům. 8\| Metanolf)\| 67-56-1\| 50 ml\| 5 l\| K laboratorním účelům. 9\| Ocet kvasný lihový o koncentraci 10 až 20%\| 64-19-7\| 100-200 ml\| 10-20 l\| K výrobě kvasného lihového octa o koncentraci 10 až 20 % hm. tak, aby líhlíh po denaturaci obsahoval minimálně 20 ml kyseliny octové na 1 l absolutního alkoholu. 10\| Octan etylnatýg) \| 141-78-6\| 20 g\| 2 kg\| K výrobě barev, ředidel a k ředění barev sloužících k potisku obalových materiálů. Denatonium benzoáth)\| 3734-33-6\| 30 mg\| 3 g 11\| 2-propanolch)\| 67-63-0\| 100 ml\| 10 l\| K výrobě čistých chemikálií, katalyzátorů, kosmetických a dezinfekčních přípravků. K odmašťování desek plošných spojů. Při výrobě měřících a leteckých přístrojů. 12\| Denatonium benzoáth)\| 3734-33-6\| 30 mg\| 3 g\| K výrobě kosmetických přípravků, které nepřichází do styku s dutinou ústní. 13\| Dietylftaláti)\| 84-66-2\| 5 g\| 0,5 kg\| K výrobě kosmetických přípravků. Terciální butanolj)\| 75-65-0\| 789 mg\| 78,9 g 14\| Mentolk)\| 89-78-1\| 8 g\| 0,8 kg\| K výrobě kosmetických přípravků, které přichází do styku s dutinou ústní. 15\| Thymoll)\| 89-83-8\| 8 g\| 0,8 kg\| K výrobě kosmetických přípravků, které přichází do styku s dutinou ústní. 16\| 2-propanolch) \| 67-63-0\| 20 ml\| 2 l\| K výrobě parfémů a toaletních vod. Denatonium benzoáth)\| 3734-33-6\| 10 mg\| 1 g 17\| Terciální butanolj)\| 75-65-0\| 780 mg\| 78 g\| K výrobě parfémů a toaletních vod. Denatonium benzoáth)\| 3734-33-6\| 10 mg\| 1 g 18\| 2-propanolch)\| 67-63-0\| 20 ml\| 2 l\| K výrobě ústních vod pro ústní nebo zubní hygienu. 19\| Terciální butanolj)\| 75-65-0\| 780 mg\| 78 g\| K výrobě ústních vod pro ústní nebo zubní hygienu. 20\| Denatonium benzoáth)\| 3734-33-6\| 10 mg\| 1 g\| K výrobě drogistického zboží a aditiv do motorových paliv. Metyletylketonm)\| 78-93-3\| 15 ml\| 1,5 l 2-propanolch)\| 67-63-0\| 10 ml\| 1 l 21\| Denatonium benzoáth)\| 3734-33-6\| 20 mg\| 2 g\| K výrobě gelových podpalovačů, lihového paliva do bio krbů a hořlavých past. Metyletylketonm)\| 78-93-3\| 10 ml\| 1 l 2-propanolch)\| 67-63-0\| 10 ml\| 1 l 22\| Motorové palivo vyhovující ČSN EN 228n)\| \| 20 ml\| 2 l\| K výrobě motorového paliva nebo Etyltercbutyletheru. 23\| Etyltercbutylethero)\| 637-92-3\| 20 ml\| 2 l\| K výrobě Etyltercbutyletheru. 24\| Metyltercbutyletherp)\| 1634-04-4\| 20 ml\| 2 l\| K výrobě Etyltercbutyletheru. 25\| Denatonium benzoáth)\| 3734-33-6\| 30 mg\| 3 g\| K výrobě nemrznoucích směsí, autokosmetiky a čisticích přípravků. Metyletylketonm)\| 78-93-3\| 15 ml\| 1,5 l 2-propanolch)\| 67-63-0\| 10 ml\| 1 l 26\| Denatonium benzoáth)\| 3734-33-6\| 30 mg\| 3 g\| K výrobě nemrznoucích směsí, autokosmetiky a čisticích přípravků. 2-propanolch)\| 67-63-0\| 10 ml\| 1 l Terciální butanolj)\| 75-65-0\| 10 mg\| 1 g Druhy denaturačních prostředků pro obecnou denaturaci lihudenaturaci lihu v České republice, v celé Evropské unii a v jednotlivých členských státech, jsou uvedeny v nařízení Komise (ES) č. 3199/93, ze dne 22. listopadu 1993 o vzájemném uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně, v platném znění. Vysvětlivky: Denaturační prostředek\| Alternativní název/názvy ---\|--- a) Benzín technický\| Technický benzín 60/80 Technický benzín 80/110 Technický benzín 50/110\| Technické parametry: bezbarvá kapalina specifického zápachu, vysoce hořlavá, ve vodě nerozpustná; 97 % předestiluje při 50° C až 110° C. b) Toluen\| Methylbenzen Fenylmethan Toluol c) Ajatin\| Dimethyldodecylbenzylamoniumbromid Benzododecinii bromidum 10% roztok d) Aceton\| Propan-2-on Dimethylketon 2-Propanon e) Hexan\| N-hexan f) Metanol\| Methyl alkohol Methylový alkohol dřevní líhlíh g) Octan etylnatý\| Ethylethanoát Ethylacetát (ETA) Ethylester kyseliny octové h) Denatonium benzoát\| Fenylmethyl-[2- [(2,6-dimethylfenyl)amino]- 2-oxoethyl]-diethylammonium benzoát Bitrex (obchodní značka) ch) 2-propanol\| Isopropyl alkohol (IPA) Isopropanol Propan-2-ol i) Dietylftalát\| Diethylester kyseliny fialové (DEP) j) Terciální butanol\| 2-Methylpropan-2-ol Terc. Butanol TBA 2-Methyl-2-propanol k) Mentol\| 2-isopropyl-5-methylcyklohexan-1 -ol Menthomenthol l) Thymol\| 2-isopropyl-5-methylphenol (IPMP) Isopropylmethylfenol Isopropyl-m-kresol m) Metyletylketon (MEK)\| Butan-2-on 2-Butanon Ethylmethylketon n) Motorové palivo vyhovující ČSN EN 228\| Bezolovnatý automobilový benzín o) Etyltercbutylether (ETBE)\| 2-Ethoxy-2-methyl-propan Ethyl t-butyl ether Terc. butyl ethyl ether p) Metyltercbutylether (MTBE)\| 2-Methoxy-2-methylpropan Methyl t-butyl ether Terc. butyl methyl ether Příloha č. 3 k vyhlášce č. 141/1997 Sb. Kvalitativní znaky jednotlivých druhů lihu Druh lihu \| Ethanol v % objemových nejméně \| Methanol v g/la* nejvýše \| Vyšší alkoholy v mg/la* nejvýše \| Aldehydy v mg/l* nejvýše \| Fural v mg/la* nejvýše \| Volné kyseliny jako kyselina octová v mg/la* nejvýše \| Dusíkaté zásady jako methylamin v mg/la* nejvýše \| Odparek sušený při 105 °C v mg/la* nejvýše \| Estery v mg/la* nejvýše \| Ostatní znaky ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Syntetický destilačně rafinovaný \| 95,7 \| \| 50 \| 50 \| \| 10 \| \| 10 \| 25 \| Syntetický bezvodý \| 99,7 \| \| 250 \| \| \| 50 \| \| 30 \| \| Benzen a benzin nejvýše 0,1 % objemových. Dietylester nejvýše 0,1 % hmotnostních. Syntetický technický \| 92,9 \| \| 300 \| \| \| 15 \| \| 25 \| \| Dietylester nejvýše 4 g/la. Celkový obsah vyšších alkoholů a ostatních těkavých složek nejméně 5 g/la. Sulfitový surový \| 95,0 \| 40,0 \| 400 \| 500 \| 0,1 \| 40,0 \| \| \| \| Kvasný surový: \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \\- bramborový \| 80,0 \| 3,0 \| 3500 \| 500 \| 2,0 \| 200 \| \| \| \\- obilní \| 80,0 \| 1,0 \| 4000 \| 500 \| 5,0 \| 200 \| \| \| \\- škrobový \| 80,0 \| 3,0 \| 3500 \| 500 \| 1,0 \| 200 \| \| \| \\- drožďárenský \| 85,0 \| \| \| 4500 \| 0,01 \| 500 \| 150 \| \| \\- melasový \| 85,0 \| \| 3000 \| 700 \| 0,01 \| 300 \| \| \| \\- datlový \| 70,0 \| 15,0 \| 5000 \| 800 \| 6,0 \| 500 \| \| \| \\- řepný \| 80,0 \| \| 3000 \| 700 \| 5,0 \| 250 \| \| \| \\- z ovocných odpadů \| 70,0 \| 15,0 \| 5000 \| 800 \| 6,0 \| 500 \| \| \| Kvasný rafinovaný:\| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Vůně a chuť čistá, bez cizích pachů a příchutí, odpovídající zpracované surovině, vzhled čirý bez zákalů a sedlin** Vůně a chuť čistá, bez cizích pachů a příchutí, odpovídající zpracované surovině, vzhled čirý bez zákalů a sedlin, obsah terciárního butanolu (2-methyl-2-propanolu) nejvýše 5 mg/la* Vzhled čirý, bez zákalů a sedlin \\- jemný \| 95,7 \| 0,8 \| 35 \| 20 \| negativní \| 25 \| 1 \| 10 \| 50 \\- velejemný \| 96,0 \| 0,0 \| 1 \| 5 \| negativní \| 10 \| 0 \| 5 \| 30 \\- velejemný neutrální \| 96,0 \| 0,3 \| 5,0 \| 5,0 \| neprokazatelný \| 15 \| 1,0 \| 15 \| 13 \\- technický \| 95,7 \| 2,4 \| 150 \| 100 \| negativní \| 50 \| 2 \| 15 \| Kvasný bezvodý: \\- k průmyslovým účelům \| 99,8 \| 3,0 \| \| 750 \| \| 30 \| \| 20 \| \| Vzhled čirý, bez zákalů a sedlin \\- ke zvláštním průmyslovým účelům \| 99,7 \| 1,0 \| 60 \| 50 \| \| 60 \| \| 10 \| \\- k analytickým a zvláštním zdravotním účelům \| 99,7 \| 0,1 \| 10 \| 20 \| \| 10 \| \| 10 \| Ovocné a jiné destiláty (polotovar): \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Vůně a chuť čistá, bez cizích pachů a příchutí, odpovídající zpracované surovině a stupni rektifikace Vzhled čirý, bez zákalů a sedlin \\- borovičkový \| 37,5 až 70 \| \| \| \| \| \| \| \| \\- hruškový \| 38 až 75 \| 15 \| \| \| 40 \| \| \| \| \\- jablečný \| 38 až 75 \| 15 \| \| \| 40 \| \| \| \| \\- meruňkový \| 38 až 75 \| 15 \| \| \| \| \| \| \| \\- slivovicový \| 38 až 75 \| 15 \| \| \| 50 \| \| \| \| \\- třešňový \| 38 až 75 \| 15 \| \| \| 40 \| \| \| \| \\- vinný \| 37,5 až 75 \| 2 \| \| \| 80 \| \| \| \| \\- whiskový \| 40 až 94 \| 15 \| \| \| 40 \| \| \| \| \\- broskvový \| 38 až 75 \| 15 \| \| \| \| \| \| \| \\- višňový \| 38 až 75 \| 15 \| \| \| 40 \| \| \| \| \\- obilní \| 40 až 94 \| 15 \| \| \| 20 \| \| \| \| Zvláštně denarurovaný kvasný \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Z celkového obsahu vyšších alkoholů obsah terciárního butanolu nejméně 50 mg/la, Denatonium benzoát 10 mg/la, suma vyšších alkoholů nejméně 7000 mg/la. Čirý, bez zákalů a sedlin, maximální obsah vody 0,3 % (m/m), denaturační prostředky v druzích a množství určených v příloze č. 2 této vyhlášky v položce a) 22 b) 23 a 24. Množství denaturačních prostředků nesmí překročit minimální množství stanovené touto vyhláškou o více než 50%. Denaturační prostředky v druzích a množství určených v příloze č. 2 této vyhlášky. \\- hydrogenačně rafinovaný \| 90* \| 0,39 \| \| 316 \| \| 25 \| 20 \| 25 \| 790 \\- bezvodý, určený a) do motorových paliv* b) pro výrobu ETBE \| 99,7* \| \| 16000 \| \| \| 60 \| \| \| \\- ostatní \| 72* \| \| \| \| \| \| \| \| Zvláštně denaturovaný syntetický \| 95,7* \| \| \| \| \| \| \| \| \| Denarurační prostředky v druzích a množství určených v příloze č. 2 této vyhlášky Zvláštně denaturovaný syntetický technický \| 92,9*** \| \| \| \| \| \| \| \| \| Celkový obsah vyšších alkoholů a ostatních těkavých složek nejméně 7 g/la, z toho nejméně 4 g/la sumy všech butanolů, Denatonium benzoát 2 mg/la. Obecně denaturovaný kvasný: \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| Denarurační prostředky v druzích a množství určených v příloze č. 2 této vyhlášky. Čirý, bez zákalů a sedlin, maximální obsah vody 0,3% (m/m), množství denaturačních prostředků nesmí překročit minimální množství stanovené touto vyhláškou o více než 50%. \\- 92% \| 92,0 \| \| \| \| \| 150 \| \| 250 \| \\- 95 % \| 95,0* \| \| \| \| \| 150 \| \| 250 \| \\- 99,7%, určený \| 99,7%* \| \| \| \| \| \| \| \| a) do motorových paliv* \| \| \| \| \| \| \| \| \| b) pro výrobu ETBE \| \| \| \| \| \| \| \| \| Obecně denaturovaný syntetický \| 95,0* \| \| \| \| \| \| \| \| \| Ukapy \| 93,1** \| \| \| \| \| \| \| \| \| Vůně silně ovlivněna příměsí z nižší a vyšší destilační frakce před, resp. po oddělení etanolu Dokapy \| 88,0** \| \| \| \| \| \| \| \| Poznámka: * la = 1 litr etanolu o koncentraci 100 % objemových hodnotí se ze vzorku po zředění vodou na 30 % objemových etanolu a při teplotě 30 až 35 stupňů C * před přidáním denaruračního prostředku ** neplatí pro výrobu a rektifikaci ovocných a jiných destilátů * kvalitou musí splňovat ČSN 65 6511. Druh lihu\| Etanol v % objemových nejvýše \| Veškeré vyšší alkoholy v % objemových nejméně \| Volné kyseliny jako kyselina octová v mg/la nejvýše \| Hustota při 20 st. C v kg/m3 nejvýše \| Směs etanolu a vody v % objemových nejvýše \| Podíl amylalkoholů (destilát od 110 do 135 st. C) v % objemových nejméně ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Přiboudlina \| 15 \| 80 \| 500\| 847 \| 20 \| 45 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 141/1997 Sb. Normy ztrát lihu Poř. číslo\| Druhy ztrát\| Norma v%\| Specifikace činnosti\| Základ pro odpočet normy ztrát ---\|---\|---\|---\|--- 1\| Dopravní\| 0,25\| doprava v autocisternách a ostatních cisternách\| množství lihulihu vyskladněného podle dodacího listu; do základu nelze započítávat dodávky podle § 8 odst. 2 a 3 této vyhlášky 2,00\| doprava v železničních cisternách 0,30\| doprava v kovových sudech, skleněných nebo jiných obalech kromě dřevěných 0,60\| doprava v dřevěných sudech 2\| Manipulační\| 0,10\| manipulace v zemědělských a ovocných lihovarechlihovarech\| celkový příjem lihulihu bez počáteční zásoby a celkové vydání lihulihu bez konečné zásoby 0,10\| manipulace v zemědělských lihovarechlihovarech se samostatnou rafinerií, pokud vedou oba tyto provozy samostatný záznam a mezi těmito provozy nedochází k přepravě lihulihu, ale pouze k evidenčnímu převodu lihulihu\| pro zemědělský lihovarlihovar příjem lihulihu bez počáteční zásoby a pro rafinerii celkové vydání lihulihu bez konečné zásoby 0,05\| manipulace v jiných než zemědělských a ovocných lihovarechlihovarech s výjimkou pěstitelských pálenic\| celkový příjem lihulihu bez počáteční zásoby a celkové vydání lihulihu bez konečné zásoby 0,05\| manipulace v likérkách a u ostatních zpracovatelů lihulihu\| celkové množství lihulihu obsaženého ve výrobcích předaných na sklad hotových výrobků 3\| Skladovací\| 0,10\| skladování lihulihu a polotovarů v jiných než dřevěných nádobách\| evidované množství lihulihu na zásobě výrobce a zpracovatele lihulihu a evidované množství lihulihu na zásobách státních hmotných rezerv k poslednímu dni kalendářního měsíce, přičemž do základu není dovoleno započítávat zásoby lihulihu a množství lihulihu v hotových výrobcích stočených do expedičních nebo spotřebitelských obalů 0,20\| skladování polotovarů v dřevěných nádobách o obsahu více než 300 litrů 0,35\| skladování polotovarů v dřevěných nádobách o obsahu nejvýše 300 litrů 4\| Stáčení\| 0,60\| stáčení emulzních likérů všech druhů balení, stáčení ostatních lihovin a jiných výrobků obsahujících líhlíh do obalů o obsahu menším než 0,1 litru\| množství lihulihu, obsaženého ve stočených výrobcích, předaných na sklad lihovin a ostatních zpracovatelů lihulihu 0,45\| stáčení konzumního lihulihu, lihovin, jiných výrobků obsahujících líhlíh, do obalů o obsahu od 0,1 do 0,35 litru, s výjimkou emulzních likérů\| 0,35\| stáčení konzumního lihulihu, lihovin a jiných výrobků obsahujících líhlíh do obalů větších než 0,35 litru, s výjimkou emulzních likérů\| 5\| Při úpravách lihuúpravách lihu\| 1,10\| rafinace kvasného surového lihulihu, s výjimkou drožďárenského lihulihu\| množství kvasného surového lihulihu, použitého k rafinaci 4,00\| rafinace kvasného surového drožďárenského lihulihu\| množství kvasného surového drožďárenského lihulihu, použitého k rafinaci 2,50\| rafinace úkapů a dokapů\| množství úkapů a dokapů, použitých k rafinaci 1,50\| dehydratace lihulihu\| množství lihulihu použitého k odvodnění 8,00\| dehydratace lihulihu systémem MERCK\| množství lihulihu použitého k odvodnění 1,30\| rektifikace ovocných a jiných destilátů\| množství lihulihu v surovém destilátu při samostatné rektifikaci nebo množství lihulihu v destilátu při druhé rektifikaci 1,00\| regenerace lihulihu z látek obsahujících líhlíh\| množství lihulihu obsaženého v látkách, použitých k regeneraci lihulihu*** 6\| Při zpracování lihulihu\| 3,60\| výroba macerátů\| celková spotřeba lihulihu použitého na výrobu macerátů 1,30\| výroba průtahových destilátů\| množství lihulihu použitého ve výrobě průtahového destilátu 3,00\| staření lihovin a ovocných a jiných destilátů (polotovarů) jinými fyzikálními nebo chemickými metodami nebo vymrazováním, při kterém byl oddělen vymrazený podíl\| množství lihovin a ovocných a jiných destilátů (polotovarů), u kterých bylo podle stanoveného technologického postupu provedeno umělé staření některou z fyzikálních nebo chemických metod nebo u kterých byla provedena technologická úprava vymrazování podle stanoveného technologického postupu s následným oddělením vymrazeného podílu 1,80\| výroba sladové whisky\| množství lihulihu obsaženého v polotovaru určeném k výrobě sladové whisky 0,90\| výroba konzumního lihulihu 80 %\| množství lihulihu použitého k výrobě polotovaru konzumního lihulihu 80 % 1,00\| filtrace lihulihu přes aktivní uhlí, karbonifikace a jiné fyzikální nebo chemické úpravy lihuúpravy lihu\| množství lihulihu použitého k provedení technologickým postupem určené úpravě lihuúpravě lihu některou ze specifikovaných metod 3,60\| čiření lihulihu bentonitem s následnou filtrací\| množství lihulihu, u kterého bylo podle technologického postupu provedeno čiření bentonitem s následnou filtrací 0,30\| scelování destilátů\| množství lihulihu obsaženého v destilátech, u kterých byla provedena technologická úprava egalizace scelováním různých destilátů 1,60\| výroba emulzních likérů\| množství lihulihu použitého k výrobě emulzních likérů 1,00\| výroba lihovin s výjimkou emulzních likérů a výroba jiných výrobků obsahujících líhlíh včetně výroby motorových paliv\| množství lihulihu použitého k výrobě lihovin, s výjimkou emulzních likérů, a množství lihulihu použitého k výrobě jiných výrobků obsahujících líhlíh Poznámka: * Za ztráty do normy se pokládají ztráty, ke kterým došlo při dopravě lihulihu po železnici v drážních cisternách, a to nejvýše 2 %, pokud k těmto ztrátám došlo za okolností specifikovaných v čl. 31 Jednotných právních předpisů pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM – Přípojek B k Úmluvě), ve znění sdělení č. 49/2006 Sb. m. s., vyhlášky č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů, a pod podmínkou, že železniční cisterna, u které byla ztráta zjištěna, byla na všech vpustních a výpustních otvorech zabezpečena závěrami. Použití normy je vázáno na povolení Ministerstva financí podle § 8 odst. 1 zákona. * Použití normy je vázáno na povolení Ministerstva financí podle § 8 odst. 1 zákona. 3) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 1) ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty. 1a) Zákon č. 353/2003 Sb, o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 1b) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 1a) § 9 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii. 2) Vyhláška č. 150/2008 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu a o provedení dalších ustanovení zákona o lihu s tím souvisejících. 3) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 150/1997 Sb.	Zákon č. 150/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 10. 7. 1997, datum účinnosti 1. 10. 1997, částka 54/1997 * Čl. I - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 S * Čl. II Aktuální znění od 1. 10. 1997 150 ZÁKON ze dne 12. června 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 70 se na konci připojuje tato věta: „Nestanoví-li jinak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, vyrozumí soud o vzetí cizince do vazby též konzulární úřad státu, jehož je cizinec občanem.“. 2. Za § 350a se vkládají nové § 350b až 350f, které včetně nadpisu nad § 350b znějí: „Výkon trestu vyhoštění § 350b (1) Jakmile nabyde právní moci rozsudek, kterým byl uložen trest vyhoštění, předseda senátu zašle nařízení výkonu trestu Policii České republiky a vyzve zároveň odsouzeného, aby z České republiky neprodleně vycestoval. (2) Nehrozí-li obava, že odsouzený, který je na svobodě, se bude skrývat nebo jinak mařit výkon trestu vyhoštění, může mu předseda senátu poskytnout přiměřenou lhůtu k obstarání jeho záležitostí. Tato lhůta nesmí být delší než jeden měsíc ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci. (3) Lhůtu uvedenou v odstavci 2 může předseda senátu na žádost odsouzeného i opakovaně prodloužit, nejdéle však na 180 dnů ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci, jestliže odsouzený prokáže, že učinil všechny úkony potřebné k obstarání cestovních dokladů a dalších náležitostí potřebných k vycestování, avšak dosud nemůže z České republiky vycestovat. § 350c Vyhošťovací vazba (1) Hrozí-li obava, že odsouzený se bude skrývat nebo jinak mařit výkon trestu vyhoštění, může předseda senátu rozhodnout o vzetí odsouzeného do vyhošťovací vazby, nerozhodne-li o jejím nahrazení zárukou, slibem nebo peněžitou zárukou. (2) Nevyplývá-li z odstavce 1 jinak, na řízení o vyhošťovací vazbě a její nahrazení zárukou, slibem nebo peněžitou zárukou se užijí ustanovení hlavy čtvrté oddílu prvního. (3) Byl-li odsouzený vzat podle odstavce 1 do vyhošťovací vazby, požádá předseda senátu, pokud je to třeba, o zajištění cestovních dokladů potřebných k výkonu trestu vyhoštění Policii České republiky. § 350d Jestliže se na odsouzeném, kterému byl pravomocně uložen trest vyhoštění, vykonává trest odnětí svobody, vyrozumí předseda senátu o nařízení výkonu trestu vyhoštění též příslušnou věznici. Policii České republiky v nařízení výkonu trestu podle § 350b odst. 1 zároveň požádá, pokud je to třeba, o zajištění cestovních dokladů potřebných k výkonu trestu vyhoštění tak, aby tento trest bezprostředně navazoval na výkon trestu odnětí svobody. § 350e Jestliže soud rozhodne o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku, o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nebo o účasti na amnestii, jíž se promíjí zbytek trestu odnětí svobody u odsouzeného, kterému byl uložen trest vyhoštění, vyrozumí ihned bez ohledu na právní moc takového rozhodnutí soud příslušný k výkonu trestu vyhoštění a Policii České republiky; stejně postupuje Ministerstvo spravedlnosti v případě, že o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku rozhodl ministr spravedlnosti. § 350f Jestliže v době, kdy soud přistoupí k nařízení výkonu trestu vyhoštění, se odsouzený již na území České republiky nenachází, předseda senátu zašle nařízení výkonu trestu Policii České republiky a další úkony neprovádí.“. 3. V § 380 odst. 1 se za slovo „zástupce“ vkládají tato slova: „ve veřejném zasedání“. 4. V § 380 odst. 3 se vypouští slovo „krajského“. 5. Za § 382 se vkládá nový § 382a, který včetně nadpisu zní: „§ 382a Zkrácené vydávací řízení (1) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, před soudem prohlásí, že souhlasí se svým vydáním do cizího státu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu za čin, který je uveden v žádosti o vydání, státní zástupce může předložit věc Ministerstvu spravedlnosti s návrhem, aby ministr spravedlnosti povolil vydání, aniž by předtím soud rozhodl o přípustnosti vydání. (2) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, souhlas se svým vydáním vyjádří až v průběhu veřejného zasedání konaného o přípustnosti vydání, může státní zástupce svůj návrh podle § 380 odst. 1 vzít zpět a postupovat podle odstavce 1. Návrh může vzít zpět nejpozději do doby, než se soud odebere k závěrečné poradě. (3) Osoba, o jejíž vydání jde, musí být předem poučena o významu souhlasu s vydáním a o následcích, které jsou s takovým prohlášením spojeny. Souhlas s vydáním nelze vzít zpět. (4) Má-li ministr spravedlnosti pochybnosti o přípustnosti vydání, ačkoliv s ním osoba, o jejíž vydání jde, vyslovila souhlas, může věc vrátit státnímu zástupci s tím, že je třeba, aby o přípustnosti vydání nejprve rozhodl podle § 380 odst. 1 soud.“. 6. Za § 389 se vkládá nový § 389a, který zní: „§ 389a Státní zastupitelství prošetřuje podněty k podání stížnosti pro porušení zákona, které mu jsou adresovány nebo které mu postoupí ministr spravedlnosti. K prošetření je příslušné státní zastupitelství bezprostředně nadřízené státnímu zastupitelství, které bylo v původním řízení ve věci činné v posledním stupni. Po prošetření státní zastupitelství předloží ministru spravedlnosti stanovisko, v němž navrhne buď podnět odložit, nebo podat stížnost pro porušení zákona.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 151/1997 Sb.	Zákon č. 151/1997 Sb. Zákon o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) Vyhlášeno 10. 7. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 54/1997 * ČÁST PRVNÍ - HLAVA PRVNÍ (§ 1 — § 24) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA ZÁKONA Č. 526/1990 SB., O CENÁCH, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 135/1994 SB. (§ 25 — § 25) * ČÁST PÁTÁ - ZMĚNA ZÁKONA Č. 549/1991 SB., O SOUDNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 28 — § 28) * ČÁST SEDMÁ - ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 368/1992 SB., O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 30 — § 30) * ČÁST OSMÁ - ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 31 — § 31) * ČÁST DESÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 33 — § 36) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.) 151 ZÁKON ze dne 17. června 1997 o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HLAVA PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Zákon upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot (dále jen „majetek“) a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy.1) Odkazují-li tyto předpisy na cenový nebo zvláštní předpis pro ocenění majetku nebo služby k jinému účelu než pro prodej, rozumí se tímto předpisem tento zákon. Zákon platí i pro účely stanovené zvláštními předpisy uvedenými v části čtvrté až deváté tohoto zákona a dále tehdy, stanoví-li tak příslušný orgán v rámci svého oprávnění nebo dohodnou-li se tak strany. (2) Zákon se nevztahuje na sjednávání cen2) a neplatí pro oceňování přírodních zdrojů kromě lesů. (3) Ustanovení tohoto zákona se nepoužijí a) v případech, kdy zvláštní předpis stanoví odlišný způsob oceňování,3) b) při převádění majetku podle zvláštního předpisu.4) § 2 Způsoby oceňování majetku a služeb (1) Pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a služba obvyklou cenou. (2) Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhumimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhuMimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměryOsobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním. (3) V odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, oceňuje se majetek a služba tržní hodnotou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na tržní hodnotu vliv. Důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny. (4) Tržní hodnotou se pro účely tohoto zákona rozumí odhadovaná částka, za kterou by měly být majetek nebo služba směněny ke dni ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím, a to v obchodním styku uskutečněném v souladu s principem tržního odstupu, po náležitém marketingu, kdy každá ze stran jednala informovaně, uvážlivě a nikoli v tísni. Principem tržního odstupu se pro účely tohoto zákona rozumí, že účastníci směny jsou osobami, které mezi sebou nemají žádný zvláštní vzájemný vztah a jednají vzájemně nezávisle. (5) Určení obvyklé ceny a tržní hodnoty a postup při tomto určení musejí být z ocenění zřejmé, jejich použití, včetně použitých údajů, musí být odůvodněno a odpovídat druhu předmětu ocenění, účelu ocenění a dostupnosti objektivních dat využitelných pro ocenění. Podrobnosti k určení obvyklé ceny a tržní hodnoty stanoví vyhláška. (6) Mimořádnou cenou se rozumí cena, do jejíž výše se promítly mimořádné okolnosti trhumimořádné okolnosti trhu, osobní poměryosobní poměry prodávajícího nebo kupujícího nebo vliv zvláštní obliby. (7) Cena určená podle tohoto zákona jinak než obvyklá cena, mimořádná cena nebo tržní hodnota, je cena zjištěná. (8) Službou je poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností. (9) Jiným způsobem oceňování stanoveným tímto zákonem nebo na jeho základě je a) nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění, b) výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry), c) porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci, d) oceňování podle jmenovité hodnoty, které vychází z částky, na kterou předmět ocenění zní nebo která je jinak zřejmá, e) oceňování podle účetní hodnoty, které vychází ze způsobů oceňování stanovených na základě předpisů o účetnictví, f) oceňování podle kurzové hodnoty, které vychází z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu, g) oceňování sjednanou cenou, kterou je cena předmětu ocenění sjednaná při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen. HLAVA DRUHÁ NEMOVITÉ VĚCI Díl první Stavby § 3 Členění staveb (1) Pro účely oceňování se stavby člení na a) stavby pozemní, kterými jsou 1. budovy, jimiž se rozumí stavby prostorově soustředěné a navenek převážně uzavřené obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, s jedním nebo více ohraničenými užitkovými prostory, 2. jednotky, 3. venkovní úpravy, b) stavby inženýrské a speciální pozemní, kterými jsou stavby dopravní, vodní, pro rozvod energií a vody, kanalizace, věže, stožáry, komíny, plochy a úpravy území, studny a další stavby speciálního charakteru, c) vodní nádrže a rybníky, d) jiné stavby. Členění staveb na jednotlivé druhy stanoví vyhláška. (2) Pro účely oceňování se stavba posuzuje podle účelu užití. Při nesouladu mezi účelem užití stavby uvedeným v rozhodnutí o povolení záměru, kolaudačním rozhodnutí nebo v kolaudačním souhlasu nebo ve stavebním povolení nebo ve veřejnoprávní smlouvě nahrazující stavební povolení nebo v ohlášení či v oznámení stavebníka stavebnímu úřadu nebo v souhlasu stavebního úřadu nebo v certifikátu autorizovaného inspektora a skutečným užitím se vychází při oceňování ze skutečného užití stavby. Nejsou-li zachovány doklady o účelu, pro který byla stavba povolena, nebo při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastrukatastru nemovitostí5) a skutečným stavem platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad. Oceňování stavby § 4 (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, stavba nebo její část7) (dále jen „stavba“) se oceňuje nákladovým, výnosovým nebo porovnávacím způsobem nebo jejich kombinací, jejichž použití u jednotlivých druhů staveb stanoví vyhláška. (2) Stavba se oceňuje podle účelu jejího užití bez rozdílu, zda jde o nemovitou nebo movitou věc nebo zda je součástí pozemku nebo práva stavby. (3) Není-li stavba samostatnou věcí, její cena se přičte k ceně nemovité věci, jejíž je součástí. (4) Výrobek, který plní funkci stavby, se oceňuje jako jiná stavba. § 5 (1) Oceňuje-li se stavba nákladovým způsobem, vychází se a) ze základních cen za měrné jednotky stavby nebo z nákladů na pořízení stavby; u stavby určené k odstranění se vychází z ocenění použitelného materiálu z jejího odstranění sníženého o náklady na odstranění, b) ze zohlednění charakteru, velikosti stavby, jejího vybavení, polohy a prodejnosti, u vodní nádrže a rybníku i ze zohlednění jejich funkce, c) z technického nebo morálního opotřebení stavby, d) ze zohlednění ceny stroje nebo jiného technologického zařízení, není-li v katastrukatastru nemovitostí zapsána výhrada, že stroj není vlastnictvím vlastníka nemovité věci. (2) Základní ceny a způsob jejich úpravy podle odstavce 1 u jednotlivých druhů staveb, postupy při měření a výpočtu výměr staveb a postupy při oceňování včetně způsobů zjištění a uplatnění technického nebo morálního opotřebení stanoví vyhláška. Ve stanovených cenách a postupech se zohledňují i vlivy působící na úroveň a relace cen staveb na trhu. § 6 Oceňuje-li se stavba výnosovým způsobem, stanoví vyhláška způsob výpočtu ceny, způsob zjištění výnosu a výši míry kapitalizace pro dané časové období. § 7 Oceňuje-li se stavba porovnávacím způsobem, stanoví vyhláška hlediska, která se při porovnání berou v úvahu. § 8 Oceňování jednotek (1) Jednotka, kterou je byt nebo která zahrnuje byt, se oceňuje včetně podílu na společných částech nemovité věci, a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, a včetně podílu na nemovitých věcech, které tvoří příslušenství domu, určené pro společné užívání. (2) Jednotka, kterou je nebytový prostor nebo která zahrnuje nebytový prostor, se oceňuje včetně podílu na společných částech nemovité věci a to i v případě, jsou-li umístěny mimo dům, a včetně podílu na nemovitých věcech, které tvoří příslušenství domu určené pro společné užívání; nebytovým prostorem nejsou příslušenství bytu ani společné části domu. (3) Cena jednotky se zjistí nákladovým nebo porovnávacím způsobem. Velikost podílu na společných částech nemovité věci příslušejících k jednotce se zjistí z veřejného seznamu. Způsob jejich ocenění stanoví vyhláška v návaznosti na druh a účel užití stavby, ve které se jednotka nachází. (4) Cena příslušenství nemovité věci, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studny a vedlejší stavby sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění jednotky, bytu nebo nebytového prostoru započte do jeho ceny ve výši spoluvlastnického podílu. (5) Podlahová plocha jednotky, kterou je byt nebo nebytový prostor, nebo která zahrnuje byt nebo nebytový prostor, je součtem všech plošných výměr podlah jednotlivých místností nebo místností v prostorově oddělené části domu a prostor užívaných výhradně s nimi. Způsob určení plošných výměr stanoví vyhláška. (6) Pozemek, který je společnou částí jednotky, se ocení samostatně a jeho cena se přičte k ceně jednotky. Díl druhý Pozemky § 9 Členění pozemků (1) Pro účely oceňování se pozemky člení na a) stavební pozemky, b) zemědělské pozemky evidované v katastru nemovitostínemovitostí jako orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad a trvalý travní porost, c) lesní pozemky, kterými jsou lesní pozemky evidované v katastrukatastru nemovitostí, a zalesněné nelesní pozemky, d) pozemky evidované v katastru nemovitostínemovitostí jako vodní plochy, e) jiné pozemky, které nejsou uvedeny v písmenech a) až d). (2) Stavební pozemky se pro účely oceňování dále člení na a) nezastavěné pozemky, 1. evidované v katastrukatastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří, 2. evidované v katastrukatastru nemovitostí v jednotlivých druzích pozemků, které byly vydaným rozhodnutím o povolení záměru, územním rozhodnutím, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, regulačním plánem, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí nebo územním souhlasem určeny k zastavění, 3. evidované v katastrukatastru nemovitostí v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celkujednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkemJednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastrukatastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celkujednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří, 4. evidované v katastrukatastru nemovitostí s právem stavby, b) zastavěné pozemky, 1. evidované v katastrukatastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří, 2. evidované v katastrukatastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plochy, které jsou již zastavěny, c) plochy pozemků skutečně zastavěné stavbami bez ohledu na evidovaný stav v katastrukatastru nemovitostí. (3) Další členění pozemků pro účely ocenění v návaznosti na druh pozemku a jeho účel užití stanoví vyhláška. (4) Stavebním pozemkem pro účely oceňování není pozemek, který je zastavěný jen podzemním nebo nadzemním vedením včetně jejich příslušenství, podzemními stavbami, které nedosahují úrovně terénu, podzemními částmi a příslušenstvím staveb pro dopravu a vodní hospodářství netvořícími součást pozemních staveb. Stavebním pozemkem pro účely oceňování není též pozemek zastavěný stavbami bez základů, studnami, ploty, opěrnými zdmi, pomníky, sochami apod. (5) Pro účely oceňování se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastrukatastru nemovitostí.5) Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastrukatastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu. § 10 Oceňování stavebního pozemku (1) Stavební pozemek se oceňuje násobkem výměry pozemku a ceny za m2 uvedené v cenové mapě, kterou vydala obecobec. Není-li stavební pozemek oceněn v cenové mapě nebo nelze-li stavební pozemek ocenit cenou z cenové mapy, ocení se násobkem výměry pozemku a základní ceny za m2 upravené o vliv polohy a další vlivy působící zejména na využitelnost pozemků pro stavbu, popřípadě ceny určené jiným způsobem oceňování podle § 2, které stanoví vyhláška. (2) Cenová mapa stavebních pozemků je grafické znázornění stavebních pozemků na území obce nebo její části v měřítku 1:5000, popřípadě v měřítku podrobnějším s vyznačenými cenami. Stavební pozemky v cenové mapě se ocení skutečně sjednanými cenami obsaženými v kupních smlouvách. (3) Nejsou-li při zpracování cenové mapy sjednané ceny stavebních pozemků podle odstavce 2 v dané obciobci k dispozici nebo nelze-li je použít, protože již neodpovídají úrovni sjednaných cen porovnatelných pozemků ke dni vypracování cenové mapy, určí se ceny na základě porovnání se sjednanými cenami obdobných pozemků v dané obciobci nebo v jiných srovnatelných obcíchobcích, přičemž srovnatelnost obceobce se posuzuje podle počtu obyvatel, polohy obceobce, hospodářsko-správního významu obceobce, dopravní obslužnosti obceobce, technické infrastruktury a občanské vybavenosti v obciobci. Při porovnání se vychází ze shodného účelu užití, z obdobné polohy v obciobci a ze shodné stavební vybavenosti pozemku. Údaje o postupu a porovnání uvede obecobec v textové části cenové mapy, která popřípadě obsahuje další vysvětlivky. (4) Jestliže nelze cenu stavebního pozemku určit podle odstavce 2 nebo 3, do cenové mapy se cena takového pozemku neuvede a pozemek se oceňuje podle odstavce 1 druhé věty. (5) Podklady pro zpracování cenové mapy a postup ocenění stavebních pozemků, které nejsou oceněny v cenové mapě nebo je nelze ocenit cenou z cenové mapy, stanoví vyhláška. (6) Návrh cenové mapy stavebních pozemků nebo její změny předkládá obecobec před jejím vydáním Ministerstvu financí k vyjádření. (7) Koncem každého kalendářního roku se obecně závaznou vyhláškou obceobce doplňují cenové mapy o nové ceny stavebních pozemků. Změní-li se sjednaná cena, účel užití nebo stavební vybavenost pozemku, určí se nová cena pozemku způsobem podle odstavce 2 nebo 3. Přitom platí postup podle odstavce 6. (8) ObecObec umožní nahlédnout bezplatně do cenové mapy pozemků vedené touto obcíobcí každému, kdo o to požádá. (9) K ceně pozemku určené podle odstavce 1 se přičte cena stavby, popřípadě staveb, které jsou jeho součástí. Stojí-li stavba, která je součástí pozemku, na několika pozemcích, nezapočte se k ceně pozemku, na němž je přestavkem. Způsob určení výměry nemovité věci stanoví vyhláška. (10) K ceně pozemku určené podle odstavce 1 se přičte cena trvalých porostů. § 11 Oceňování zemědělského pozemku (1) Zemědělský pozemek se oceňuje cenou stanovenou výnosovým způsobem podle bonitovaných půdně ekologických jednotek. (2) Základní ceny zemědělských pozemků a jejich úpravu vyjadřující vliv polohy a další vlivy působící zejména na využitelnost pozemků pro zemědělskou výrobu, jako jsou přírodní nebo technické překážky a vyhlášení zvláště chráněných území,11) stanoví vyhláška. § 12 Oceňování lesního pozemku (1) Lesní pozemek12) se oceňuje výnosovým a porovnávacím způsobem podle plošně převládajících souborů lesních typů. (2) Základní ceny lesních pozemků a jejich úpravu vyjadřující kategorii lesů13) a další vlivy působící na využitelnost lesních pozemků stanoví vyhláška. § 13 Oceňování pozemků vodních ploch a jiných pozemků Pozemky vodních ploch a jiné pozemky se oceňují cenami stanovenými vyhláškou. Díl třetí Trvalé porosty § 14 Členění trvalých porostů Pro účely oceňování podle tohoto zákona se trvalé porosty člení na a) lesní porosty,14) b) ovocné dřeviny, c) rychle rostoucí dřeviny, d) vinnou a chmelovou révu, e) okrasné rostliny. § 15 Oceňování lesního porostu (1) Lesní porost se oceňuje nákladovým a výnosovým způsobem. Vychází se ze skupin lesních dřevin podle jejich zastoupení v lesním porostu, věku, bonitních stupňů, obmýtí a zakmenění. (2) Postup zjištění základních cen lesních porostů a jejich úpravu vyjadřující kategorii lesa, hospodářský tvar lesa, stupeň poškození porostu, sortimentaci porostu a další vlivy, které působí na produkci dřeva, stanoví vyhláška. (3) Při oceňování se vychází z údajů o lesním porostu obsažených v závazném podkladu zpracovaném podle zvláštního předpisu.15) Není-li tento podklad zpracován nebo údaje v něm uvedené neodpovídají skutečnosti, zjistí se potřebné údaje podle skutečnosti. § 16 Oceňování ovocných dřevin, rychle rostoucích dřevin, vinné a chmelové révy a okrasných rostlin (1) Ovocné dřeviny, rychle rostoucí dřeviny, vinná a chmelová réva se oceňují výnosovým způsobem podle druhu dřevin, jejich věku, pěstebního tvaru nebo způsobu založení jejich porostu. Ceny vinné a chmelové révy obsahují ceny zařízení vinic a chmelnic. (2) Okrasné rostliny se oceňují nákladovým způsobem. (3) Základní ceny podle odstavců 1 a 2 a jejich úpravu vyjadřující zejména zdravotní stav porostů, stupeň poškození, jejich ekonomickou životnost a ceny zařízení vinic a chmelnic stanoví vyhláška. Díl čtvrtý Věcná práva k nemovitým věcem § 16a Oceňování práva stavby (1) Právo stavby se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku při zohlednění doby dalšího užívání práva, která uplyne v období od roku ocenění do roku zániku práva. (2) Pro ocenění práva stavby s nezřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se zjistí roční užitek z pozemku zatíženého tímto právem. (3) Pro ocenění práva stavby se zřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se roční užitek určí ze zjištěné ceny zatíženého pozemku a zjištěné ceny stavby, která právu stavby vyhovuje, a z náhrady při zániku práva stavby. (4) Způsob výpočtu ceny práva stavby při zohlednění počtu let dalšího trvání práva stavby, určení ročního užitku a výše náhrady při zániku práva stavby stanoví vyhláška. (5) Ocenění podle odstavců 2 a 3 se nepoužije, lze-li cenu práva stavby zjistit z rozhodnutí příslušného orgánu. § 16b Oceňování věcných břemen (1) Věcné břemeno se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku při zohlednění doby jeho trvání nebo pevnou částkou, nelze-li určit roční užitek z věcného břemene. (2) U služebnosti se v ročním užitku zohledňuje míra omezení užívání nemovité věci. (3) U reálného břemene zohledňuje roční užitek prospěch oprávněného. (4) Časově neomezené reálné břemeno nebo právo z vykupitelné služebnosti se ocení ve výši náhrady uvedené ve smlouvě. Jsou-li ve smlouvě uvedené pouze podmínky výkupu reálného břemena nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu, vypočte se náhrada podle uvedených podmínek k datu ocenění. (5) Způsob členění věcných břemen podle výpočtu jejich ocenění, postup výpočtu ceny věcného břemene, způsob určení ročního užitku a míry kapitalizace podle druhu věcného břemene a zatížené nemovité věci a výši pevné částky stanoví vyhláška. (6) Ocenění podle odstavců 2 až 4 se nepoužije, lze-li cenu věcného břemene zjistit z rozhodnutí příslušného orgánu. § 16c Ocenění závady na nemovité věci (1) Zatěžuje-li nemovitou věc věcné břemeno nebo právo zřízené jinak než jako právo odpovídající věcnému břemenu (dále jen „závada“), snižuje cena této závady v případě určování ceny nemovité věci její hodnotu. Závada se oceňuje v závislosti na výši ceny roční újmy vlastníka nemovité věci související s tímto zatížením při zohlednění doby jejího trvání. (2) Pro účely tohoto zákona se za závadu nepovažuje a) právo, které podstatně neomezuje vlastnické, užívací nebo požívací právo k nemovité věci a nemá tak významný vliv na výši její ceny, b) zástavní právo, c) zadržovací právo, d) nájem, e) pacht, f) právo stavby. (3) Výše roční újmy se určí jako rozdíl mezi výší ročního užitku plynoucího z nemovité věci bez zatížení závadou a výší ročního užitku z nemovité věci se zatížením závadou. (4) Pro určení ročního užitku vlastníka nemovité věci a způsobu jeho výpočtu se použije postup podle § 16b obdobně. Postup ocenění závady, stanovení míry kapitalizace podle druhu závady a zatížené nemovité věci stanoví vyhláška. HLAVA TŘETÍ MAJETKOVÁ PRÁVA § 17 Oceňování majetkových práv vyplývajících z průmyslových práv a práv na označení a výrobně technických poznatků, některých majetkových práv souvisejících s právem autorským a práv pořizovatele databáze (1) Majetková práva, která jsou obsahem průmyslových práv16) a práv na označení17) nebo vyplývající z jejich užití, a výrobně technické a obchodní poznatky (know-how), majetková práva, která jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetková práva pořizovatele databáze,17a) se oceňují výnosovým způsobem, a to jako součet diskontovaných budoucích ročních čistých výnosů vyplývajících z užívání těchto práv ode dne ocenění, s možností zohlednění míry zastarání. Způsob diskontování stanoví vyhláška. (2) Roční čistý výnos užívání se zjistí a) ze smluv o užívání práva (například licenční smlouva) platných v den ocenění, b) podle skutečnosti za poslední kalendářní rok užívání v období pěti let předcházejících roku ocenění, nelze-li jej zjistit podle písmene a). (3) Počet let užívání a) se zjistí ze smluv, nejvýše však ve výši podle písmene b), c) nebo d), b) činí pět let u průmyslových práv a výrobně technických a obchodních poznatků a deset let u práv na označení v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a), c) činí u příslušných práv souvisejících s právem autorským takový počet let, který zbývá do ukončení doby trvání těchto práv podle autorského zákona, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a), a d) činí u práv pořizovatele databáze takový počet let, který zbývá do ukončení patnáctileté doby trvání těchto práv, v případě, že nelze zjistit počet let podle písmene a). (4) Nelze-li právo z různých důvodů, včetně toho, že nebylo užíváno, ocenit podle odstavců 1 až 3 nebo je-li cena zjištěná podle odstavců 1 až 3 nepřiměřeně vyšší nebo nižší než cena obvyklá, ocení se právo cenou obvyklou. (5) Majetková práva autorská a majetková práva výkonných umělců jakožto práva nepřevoditelná se neoceňují. HLAVA ČTVRTÁ CENNÉ PAPÍRY § 19 Oceňování cenných papírů obchodovaných na regulovaném trhu, zahraničním regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu (1) Cenné papíryCenné papíry a) tuzemské nebo zahraniční, obchodované na regulovaném trhu19) se oceňují závěrečným kurzem vyhlášeným na regulovaném trhu v den ocenění, a pokud 1. nebyl v den ocenění cenný papírcenný papír na regulovaném trhu obchodován, ocení se posledním závěrečným kurzem vyhlášeným na regulovaném trhu v období předcházejících 30 dnů přede dnem ocenění, 2. nebyl cenný papírcenný papír na regulovaném trhu obchodován v den ocenění a nebyl na tomto trhu obchodován ani v období předcházejících 30 dnů přede dnem ocenění, ocení se nejnižším dosaženým závěrečným kurzem vyhlášeným ve stejném období na jiném převodním místě v České republice, b) tuzemské nebo zahraniční, obchodované pouze na zahraničním regulovaném trhu20) nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu se ocení, pokud se cenným papíremcenným papírem 1. obchoduje na zahraničním regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu ve státě sídla emitenta, závěrečným kurzem vyhlášeným na tomto trhu ke dni ocenění, a není-li k dispozici, ocení se posledním závěrečným kurzem vyhlášeným na tomto trhu v období uvedeném v písmeni a), 2. neobchoduje na zahraničním regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu ve státě sídla emitenta, posledním závěrečným kurzem vyhlášeným na zahraničním regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu v období uvedeném v písmeni a) ve státě, v němž byl cenný papírcenný papír přijat k obchodování na příslušném trhu; pokud byl ve stejný den vyhlášen kurz na trhu ve více státech, ocení se nejnižším vyhlášeným závěrečným kurzem. (2) Při postupu podle odstavce 1 písm. b) bodu 2 se přednostně uplatní kurz vyhlášený na trzích určených opatřením Ministerstva financí po dohodě s Českou národní bankoubankou. Kurz cenného papírucenného papíru v zahraniční měně se přepočte kurzem devizového trhu České národní bankybanky platným ke dni ocenění. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní bankybanky, se použije kurz amerického dolaru k této měně vyhlášený ústřední bankoubankou státu s touto měnou. (3) Nebyl-li kurz cenného papírucenného papíru uvedeného v odstavci 1 vyhlášen v období 30 dnů přede dnem ocenění na žádném trhu, ocení se cenný papírcenný papír podle § 20. § 20 Oceňování cenných papírů neobchodovaných na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu a cenných papírů nepřijatých k obchodování na těchto trzích (1) Cenné papíryCenné papíry, které nejsou obchodovány na evropském regulovaném trhu ani na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, a cenné papírycenné papíry, které nebyly přijaty k obchodování na těchto trzích, se oceňují takto: a) akcieakcie a podílové listy uzavřených podílových fondů podílem, v jehož čitateli je vlastní jmění akciové společnostiakciové společnosti nebo uzavřeného podílového fondu podle účetní závěrky za předchozí účetní období, pokud není prokázána jiná hodnota vlastního jmění, a ve jmenovateli počet vydaných akciíakcií nebo podílových listů převedený na shodnou emisní hodnotu, b) dluhopisy s připojeným kupónem určujícím výnos nebo způsob stanovení výnosu jmenovitou hodnotou se zahrnutím úroků, na něž má majitel ke dni ocenění právo, popř. s přihlédnutím k jiným očekávaným výnosům, pokud je lze ocenit, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu vyšší nebo nižší, c) dluhopisy, u nichž je úrokový výnos stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a emisním kurzem, jmenovitou hodnotou sníženou o poměrnou část rozdílu mezi průměrným emisním kurzem a jmenovitou hodnotou do doby splatnosti, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu vyšší nebo nižší. Poměrná část podle předchozí věty se určí jako podíl počtu dní ode dne ocenění do dne splatnosti dluhopisu a celkové doby splatnosti dluhopisu určené ve dnech, d) směnky jmenovitou hodnotou, na kterou jsou vystaveny, směnky opatřené úrokovou doložkou jmenovitou hodnotou se zahrnutím úroku, na nějž vzniklo majiteli směnky právo ke dni ocenění, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti cenu vyšší nebo nižší, e) podílové listy otevřených podílových fondů částkou, kterou zaplatí emitent za vrácený podílový list v den ocenění, odpovídající hodnotě podílu podílového listu na vlastním jmění v podílovém fondu sníženém o závazky podílového fondu. Hodnota podílového listu může být snížena o srážku uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu uplatňovanou při vrácení podílového listu. Pokud emitent v den ocenění neproplácí vrácení podílového listu, ocení se podílový list poslední cenou, která jím byla proplacena při vrácení takového podílového listu, f) zatímní listy částkou odpovídající hodnotě splaceného vkladu, včetně emisního ážia ke dni ocenění, g) cenné papírycenné papíry vyjadřující právo na vydání zboží cenou tohoto zboží zjištěnou podle tohoto zákona, h) ostatní cenné papírycenné papíry cenou obvyklou. (2) Úroky a dividendy se do cen cenných papírůcenných papírů zahrnují snížené o daň z příjmů, pokud je vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (3) Cenné papíryCenné papíry, které jsou předmětem sběratelského zájmu, se oceňují cenou obvyklou. HLAVA PÁTÁ OSTATNÍ MAJETEK § 21 Oceňování platebních prostředků a platebních karet, cenin a vkladů (1) Platný platební prostředek a cenina se oceňují jmenovitou hodnotou, na kterou znějí, pokud nejde o cenné papírycenné papíry oceňované podle § 20. (2) Vklady u bank se oceňují jmenovitou hodnotou, na kterou znějí, s připočtením úroků ke dni ocenění. Úroky se do ceny zahrnují snížené o daň z příjmů, pokud je vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. (3) Peněžní prostředky v cizí měně se přepočítají na české koruny kurzem devizového trhu České národní banky platným ke dni ocenění. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurz střed amerického dolaru k této měně vyhlášený ústřední bankou státu s touto měnou. (4) Platební karta se oceňuje jmenovitou hodnotou, na kterou zní, sníženou o vyčerpanou částku ke dni ocenění. § 22 Oceňování pohledávek a dluhů, nároků ze životního pojištění a penzijního připojištění se státním příspěvkem (1) Peněžitá pohledávka a peněžitý dluh se oceňují jmenovitou hodnotou, neodůvodňují-li zvláštní okolnosti, vyplývající zejména z rozhodnutí soudu, cenu vyšší nebo nižší. Ostatní pohledávky a dluhy se oceňují způsoby uvedenými v tomto zákoně podle druhu předmětu pohledávky a dluhu. (2) Nároky ze životního pojištění (kromě penzijního připojištění se státním příspěvkem) se oceňují částkou, která by byla vyplacena při plnění podle pojistné smlouvy ke dni ocenění nebo, nevylučuje-li to smlouva, částkou, která by odpovídala výši odkupného k datu ocenění. (3) Nároky z penzijního připojištění se státním příspěvkem se oceňují částkou, která by byla vyplacena při poskytnutí dávky podle smlouvy o tomto připojištění ke dni ocenění. § 23 Oceňování podílů v obchodních korporacích Při ocenění podílu nebo vypořádacího podílu společníka se postupuje podle zákona o obchodních korporacích. HLAVA ŠESTÁ OBCHODNÍ ZÁVOD § 24 Oceňování obchodního závodu (1) Obchodní závodObchodní závod nebo jeho část (dále jen „závod“) se oceňuje součtem cen jednotlivých druhů majetků určených podle tohoto zákona sníženým o ceny dluhů. (2) Stanoví-li tak vyhláška, oceňuje se závod výnosovým způsobem, popřípadě jeho kombinací s oceněním podle odstavce 1. (3) Ocenění závodu výnosovým způsobem se určí jako součet diskontovaných budoucích čistých ročních výnosů závodu. Způsob zjištění těchto výnosů a diskontování stanoví vyhláška. (4) Jestliže je při prodeji závodu sjednaná cena vyšší než cena podle odstavce 1 nebo 2, ocení se závod cenou sjednanou. Rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou zjištěnou se považuje za cenu dobré pověsti závodu. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 526/1990 SB., O CENÁCH, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 135/1994 SB. § 25 Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., se mění takto: § 1 odst. 2 včetně poznámky č. 1) zní: „(2) Cena je peněžní částka a) sjednaná při nákupu a prodeji zboží podle § 2 až 13 nebo b) zjištěná podle zvláštního předpisu1) k jiným účelům než k prodeji. 1) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).“. ČÁST PÁTÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 549/1991 SB., O SOUDNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 28 Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odst. 1 první větě se slova „zvláštních předpisů“ nahrazují slovy „zvláštního předpisu“ a druhá věta se vypouští. 2. Poznámka č. 2) zní: „2) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).“. ČÁST SEDMÁ ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 368/1992 SB., O SPRÁVNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 30 Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 301/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 se vypouští druhá věta. 2. Poznámka č. 2) zní: „2) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).“. ČÁST OSMÁ ZMĚNA ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 31 Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb. a zákona č. 18/1997 Sb., se mění takto: 1. § 3 odst. 3 včetně poznámky č. 1a) zní: „(3) Nepeněžní příjem se oceňuje podle zvláštního předpisu,1a) pokud tento zákon nestanoví jinak. 1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).“. 2. V § 10 odst. 5 se slova „její ceny obvyklé v místě a době jejího nabytí“ nahrazují slovy „ceny podle zvláštního předpisu1a)“. 3. V § 23 odst. 6 první věta zní: „Za příjmy se považuje jak peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění, oceněné podle zvláštního předpisu,1a) pokud tento zákon nestanoví jinak; přitom se příjmy získané směnou posuzují pro účely zákona obdobně jako příjmy získané prodejem.“. 4. V § 29 odst. 1 písm. d) se slova „zvláštních předpisů nebo soudním znalcem“ nahrazují slovy „zvláštního předpisu1a)“ a vypouštějí se slova „, pokud tuto cenu nelze zjistit podle zvláštních předpisů“. ČÁST DESÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 33 (1) Ministerstvo financí vydá vyhlášku k provedení § 2 až 13, § 15 až § 17 a § 24 a k ocenění některých věcí movitých a služeb. (2) Obce mohou v rozsahu a za podmínek uvedených v § 10 stanovit obecně závaznou vyhláškou ceny stavebních pozemků v cenových mapách. Pro tento účel prodávající při prodeji stavebního pozemku zašle obci, na jejímž území pozemek leží, a to jen v případech a za podmínek stanovených obecně závaznou vyhláškou obce, informaci o jeho sjednané ceně za m2, o parcelním čísle a názvu katastrálního územíkatastrálního území. (3) Finanční úřady shromažďují v daňových spisech obsažené údaje o cenách zjištěných při oceňování nemovitých věcí a o cenách sjednaných za tyto nemovité věci v případě jejich prodeje. Finanční úřady předávají údaje Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu. (4) Ministerstvo financí má bezplatný dálkový přístup k údajům a informacím o stavbách vedeným v informačních systémech veřejné správy podle § 267 odst. 2 písm. a) až e) stavebního zákona. (5) Ministerstvo financí v případě potřeby zpracovává a vydává pro nemovité věci a určenou část území České republiky cenové mapy nájemného v podobě přehledů výstupních číselných územně lokalizovaných hodnot, případně jejich grafického znázornění v měřítku a podrobnosti odpovídající velikosti určeného území s vyznačením alespoň katastrálních hranic, silniční a uliční sítě, hranic obcíobcí, měst a jim příslušejících názvů. (6) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podrobnosti zpracovávání, vydávání a zveřejňování cenových map nájemného. § 33a Generální finanční ředitelství poskytuje Ministerstvu financí potřebnou součinnost k tvorbě cenové mapy nájemného tím, že předává vybrané údaje a zpracovává podkladová data. § 34 Ustanovení tohoto zákona se použijí pro případ vyvlastnění, jen pokud mezinárodní smlouvy o ochraně investic, kterými je Česká republika vázána, nestanoví jinak. § 35 Pokud je předmětem daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostínemovitostí skutečnost, která nastala před účinností tohoto zákona, postupuje se podle předpisů účinných v době, kdy k této skutečnosti došlo. § 36 Účinnost zákona Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 18 odst. 2 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 242/1994 Sb. § 33 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. § 2 odst. 1 a 3 vyhlášky Federálního ministerstva financí č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim. § 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR č. 612/1992 Sb., o odměnách notářů a správců dědictví. § 2, 4 až 9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 81/1996 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na produkčních funkcích lesa. 2) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. 3) Např. § 24 až 26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nařízení vlády ČR č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby, ve znění nařízení vlády ČR č. 57/1993 Sb., § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., ve znění zákona č. 315/1993 Sb., § 24, § 29 odst. 1 písm. a) až c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva financí č. 224/1996 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu. 4) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. § 11 a 28a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. § 3 odst. 3 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. 7) Např. § 2 písm. f) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). 11) § 18 a 19 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon). § 14 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 12) Příloha č. 1 kód 10 vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb. § 1 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování. 13) § 6 až 10 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 14) § 2 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb. 15) § 24 až 27 zákona č. 289/1995 Sb. 16) Např. zákon č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, ve znění zákona č. 93/1996 Sb., zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 331/1991 Sb., o osvědčeních na nové způsoby prevence, diagnostiky chorob a léčení lidí, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech. 17) Např. zákon č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků, zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, práva vyplývající z obchodního jména podle § 8 a následujících obchodního zákoníku. 17a) Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 19) § 55 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. 20) § 55 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.
Zákon č. 161/1997 Sb.	Zákon č. 161/1997 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 546/1992 Sb. Vyhlášeno 15. 7. 1997, datum účinnosti 15. 7. 1997, částka 58/1997 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/19 * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2013 (503/2012 Sb.) 161 ZÁKON ze dne 12. července 1997, kterým se doplňuje zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 546/1992 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb., zákona České národní rady č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb. a zákona č. 218/1994 Sb., se doplňuje takto: V § 15 odst. 2 písm. k) se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) k převodu 5,0 mld. Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv na financování opatření k odstranění následků povodní v roce 1997.“. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 157/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 157/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění Vyhlášeno 16. 7. 1997, datum účinnosti 1. 8. 1997, částka 56/1997 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 8. 1997 157 VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 24. června 1997, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění: Čl. I Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, se mění takto: 1. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ, PŘI KTERÝCH SE DÍTĚ POVAŽUJE ZA DLOUHODOBĚ TĚŽCE ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ Zdravotní postižení, při kterých se dítě považuje za dlouhodobě těžce zdravotně postižené, jsou: 1. Poruchy pohybového ústrojí: a) nemoci a vady pohybového ústrojí s těžkou poruchou funkce po dobu dlouhodobé léčby nebo časově náročné rehabilitace (např. těžké formy skolióz - úhel dle Cobba nad 70 stupňů, morbus Perthes, těžké luxace kyčelních kloubů) b) závažná chronicky probíhající onemocnění pojivové tkáně (např. dermatomyositis, revmatoidní artritis s těžkými poruchami funkce) 2. Duševní onemocnění: a) hluboká mentální retardace (IQ pod 20) b) těžká mentální retardace (IQ 20 - 34) c) střední mentální retardace (IQ 35 - 49) d) těžší debilita (IQ 50 - 60) e) závažná duševní onemocnění a stavy s recidivujícím či chronickým průběhem, vyžadující zvýšený dohled (např. psychózy po dobu intenzivní léčby, mentální anorexie s přetrvávající kachexií), do funkčně uspokojivé klinické úpravy 3. Nervová onemocnění: a) závažná postižení centrálního nervového systému včetně heredodegenerativních onemocnění a stavů po perinatálním postižení s recidivujícím či chronickým průběhem, zejména pak stavy ohrožující dítě svou progresí (např. vrozené vady centrálního nervového systému, dětská mozková obrna, metabolická onemocnění postihující centrální nervový systém) b) nervosvalová onemocnění se závažnými poruchami funkce c) nekompenzovaná záchvatovitá onemocnění jakékoliv etiologie s častou frekvencí záchvatů velkého typu (GM), při trvalé léčbě a se závažným neuropsychickým deficitem d) těžké poruchy hlasu a řeči, závažně omezující celkový vývoj dítěte a hrubě narušující sociální přizpůsobivost 4. Smyslová onemocnění: a) úplná nebo praktická nevidomost (hodnotí se s brýlovou korekcí) b) těžce slabý zrak (hodnotí se s brýlovou korekcí), a to do skončení povinné školní docházky c) úplná nebo praktická hluchota, a to do skončení povinné školní docházky 5. Onemocnění oběhového ústrojí: a) srdeční onemocnění hemodynamicky významná (funkčně dle NYHA III. - IV.) b) stavy po srdečních operacích do funkčně uspokojivé klinické úpravy c) těžké poruchy srdečního rytmu hemodynamicky významné 6. Onemocnění dýchacího ústrojí: a) závažné respirační choroby s častými a závažnými záchvaty dušnosti (např. těžké formy bronchiálního astmatu) b) závažná chronická dechová nedostatečnost jakéhokoliv původu (např. v důsledku plicní fibrózy, cystické degenerace, mukoviscidózy) 7. Onemocnění močového ústrojí: a) onemocnění močového ústrojí ve stadiu chronické ledvinné nedostatečnosti (např. těžké formy chronické pyelonefritidy, chronická glomerulonefritis) b) stavy po rozsáhlých rekonstrukčních operačních výkonech na močovém ústrojí do klinické úpravy 8. Onemocnění zažívacího ústrojí: závažná, chronicky probíhající onemocnění zažívacího ústrojí (jater, žlučových cest, slinivky břišní, tenkého i tlustého střeva), vyžadující dlouhodobé dodržování přísného individuálního léčebného a dietního režimu (např. ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, chronické aktivní hepatitidy), do funkčně uspokojivé klinické úpravy 9. Metabolické poruchy: a) závažné metabolické poruchy, u kterých je nutné dodržování speciální diety, zabraňující rozvoji vlastního, jinak závažného postižení, do funkčně uspokojivé klinické úpravy (např. malabsorbční syndrom, fenylketonurie, coeliakie, mukoviscidóza) b) diabetes mellitus I. typu vyžadující dodržování speciální diety a aplikaci insulinu 10. Endokrinologická onemocnění: závažné poruchy endokrinního původu, ohrožující vývoj dítěte do dosažení funkčně uspokojivé stabilizace zdravotního stavu (např. těžké formy hyperthyreózy, hyperkortikalismus, hypokortikalismus) 11. Hematologická onemocnění: a) závažné poruchy krvetvorby, hemokoagulace a hemostázy b) hemoblastózy s manifestními příznaky klinické poruchy c) závažné poruchy imunity provázené infekčními komplikacemi a omezující celkový vývoj dítěte 12. Nádorová onemocnění závažné formy a druhy nádorů s významnými funkčními poruchami do dosažení uspokojivé stabilizace zdravotního stavu 13. Vrozené rozštěpy obličeje a dutiny ústní: rozštěpy čelisti a patra, a to do dosažení dobrého funkčního stavu orofaciální soustavy 14. Kožní onemocnění: závažná kožní onemocnění, zvláště jejich generalizované formy (např. těžký průběh atopického ekzému, epidermolysis bullóza) 15. Infekční a parazitární onemocnění: stavy trvale aktivní, léčebně neovlivnitelné nebo stavy chronické se závažnou poruchou funkce některých orgánů a systémů, do dosažení funkčně uspokojivé stabilizace zdravotního stavu 16. Stavy po rozsáhlých úrazech a operacích: a) zejména gastrointenstinálního a uropoetického traktu, vyžadující dlouhodobou péči dietetickou a hygienickou (např. umělá vyústění jakéholiv druhu do ukončení komplexní léčby a adaptace na hygienické pomůcky), do funkčně uspokojivé klinické úpravy b) následky těžkých úrazů nebo poškození centrálního nervového systému ovlivňující funkční stav a vývoj dítěte“. 2. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 284/1995 Sb. PROCENTNÍ MÍRY POKLESU SCHOPNOSTI SOUSTAVNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI Kapitola I - INFEKČNÍ NEMOCI A PARAZITÁRNÍ NEMOCI Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Virové infekce a bakteriální nemoci, zoonózy, protozoární nemoci, ricketsiózy, helmintózy, mykózy a jejich následky\| Posudkové hledisko: Jestliže infekční choroba přejde v dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, stanoví se míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle převažujícího funkčního postižení napadeného orgánu (systému) a vlivu na celkovou výkonnost organismu. Kolísání zdravotního stavu je nutno hodnotit průměrnou sazbou. a) lehké formy s funkčním omezením lehkého stupně a s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu\| 20-30 b) středně těžké formy s postižením funkce některých orgánů nebo systémů středního stupně, nebo formy chronické, pomalu progredující, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 40-60 c) těžké formy se závažnými a trvalými poruchami funkce postižených orgánů (systémů), vedoucí k trvalému a výraznému snížení celkové výkonnosti organismu, nebo vleklá, trvale silně aktivní onemocnění, vzdorující léčbě s těžkou celkovou odezvou organismu\| 70-80 \| \| 2.\| Onemocnění virem lidské imunodeficience (HIV) \| Posudkové hledisko: HIV pozitivita bez klinické symptomatologie nepředpokládá pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Průvodní duševní projevy se posoudí, jestliže potřebují speciální lékařské ošetření psychologické nebo psychiatrické. 2.1.\| AIDS, s mírnými či občasnými klinickými příznaky, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 20-40 2.2.\| AIDS, plně rozvinutý, s orgánovými komplikacemi a selháváním imunity\| 70-80 Kapitola II - KREV A KRVETVORNÉ ORGÁNY Obecné posudkové zásady: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pro nemoci krve a krvetvorných orgánů se stanoví podle závažnosti hematologických změn, podle poruch orgánových funkcí, působení na jiné orgány a podle vlivu na celkový stav. Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Ztráta sleziny (bez přítomnosti krevní nemoci a bez komplikací)\| 10 \| \| 2.\| Chronická leukémie (lymfatická, myeloidní)\| \| a) s nepatrnými projevy či v remisi (bez výraznějších potíží, bez celkových symptomů, bez hematologického léčení, bez známek progrese)\| 10-20 b) s mírnými projevy klinickými a laboratorními (potřeba opakovaného hematologického léčení, ve stabilní fázi, s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu)\| 25-40 c) s výraznými projevy (anémie pod 100g/l Hb, trombocytopenie pod 80 000/μl, nedostatek protilátek, silné zvětšení sleziny, s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu, v soustavném hematologickém léčení s opakovanými hospitalizacemi)\| 60-80 \| \| 3.\| Plasmocytom (myelom)\| \| a) s nepatrnými projevy či v remisi (bez podstatného ovlivnění celkového stavu, bez hematologické léčby, bez známek progrese)\| 10-20 b) s mírnými projevy klinickými a laboratorními, se snížením celkové výkonnosti organismu\| 25-40 c) s těžkými projevy, rozsáhlé formy vysoce aktivní (osteolýza,\| 70-80 anémie pod 100g/l Hb, bolesti vyžadující trvalou analgetickou léčbu, závažná funkční omezení, omezení hybnosti)\| \| \| 4.\| Hodgkinův lymfom (lymfogranulóm), primárně lokalizovaný non-Hodgkinův lymfom\| Posudkové hledisko: Po ukončení hematologického léčení je nutné zpravidla vyčkat dvou let do dosažení stabilizace zdravotního stavu, zda léčba měla úspečh, pak stanovit míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. \| a) s nepatrnými projevy či v remisi, s klinicky a laboratorně příznivým nálezem, lehké subjektivní obtíže\| 10-20 b) s mírnými projevy či v remisi, s klinicky a laboratorně stacionárním nálezem, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 25-40 c) se značně sníženou imunologickou odolností a s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 45-60 d) s těžkými projevy klinickými i laboratorními, rozsáhlý, aktivní, v soustavném léčení, s těžkou alterací celkového stavu\| 70-80 \| \| 5.\| Myeloproliferativní onemocnění (např. polycytémie, trombocytémie, myelofibróza)\| \| a) s nepatrnými projevy, v dobrém celkovém stavu\| 10-20 b) s mírnými projevy laboratorními a klinickými, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 20-40 c) se středně těžkými projevy (anémie pod 100g/l Hb, trombocytopénie pod 80 000/μl, zvětšení sleziny, polycytémie)\| 50-70 d) s těžkými projevy laboratorními i klinickými a s těžkou alterací celkového stavu, vyžadující soustavné léčení\| 80 \| \| 6.\| Terapeutické odstranění sleziny pro hematologické onemocnění\| \| a) během rekonvalescence, do dosažení stabilizace zdravotního stavu\| 50-70 b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po jednom roce)\| 15 \| \| 7.\| Akutní leukémie (lymfatické, myeloidní)\| \| a) aktivní projevy onemocnění\| 70- 90 \| b) po převedení do stadia remise a po dvouleté stabilizaci zdravotního stavu, při stacionárním klinickém a laboratorním nálezu, se snížením celkové výkonnosti organismu\| 30-50 \| \| 8.\| Zhoubné novotvary mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně nebo jiné nediferencované formy maligních novotvarů (např. maligní lymfom)\| a) během onkologické léčby\| 70-80 b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 c) neléčitelné formy\| 90 \| \| 9.\| Anémie (bez ohledu na etiologii), včetně MDS-RA, MDS-RAS\| \| a) s mírnými projevy (projevující se předčasnou unavitelností)\| 10 b) se závažnými projevy (pod 100 g/l Hb, opakovaná potřeba transfúzí, trvalá imunosuprese, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu)\| 25-40 \| \| 10.\| Panmyelopatie\| - a) s trombocytopénií pod 80 000/μl, s krvácivými projevy\| 20-40 b) s trombocytopénií pod 20 000/μl a závažnou granulocytopénií (neutropénií)\| 60-80 \| \| 11.\| Krvácivé stavy (bez ohledu na etiologii, podle sklonu ke krvácení, snížení celkové výkonnosti organismu apod.)\| \| a) forma se vzácnými krváceními, s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu\| 10-20 b) s častými typickými krváceními (několikrát ročně), příp. s rozvíjejícími se komplikacemi a s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 30-50 c) těžká forma, krvácení již při lehkých traumatech nebo spontánní krvácení, s těžkým postižením pohyblivosti a s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu\| 50-70 \| \| 12.\| Stav po transplantaci kostní dřeně\| a) remise základního onemocnění, bez nutnosti léčby\| 20-35 b) remise základního onemocnění, s nutností léčby\| 40-70 c) období do jednoho roku po transplantaci\| 80-90 Kapitola III - PORUCHY IMUNITY ODDÍL A - IMUNODEFICITY Obecné posudkové zásady: Imunologické poruchy musí být prokázány podrobným imunologickým vyšetřením. Stupeň a rozsah komplikací vzniklých na základě zjištěné poruchy musí mít posudkově významný dopad na celkovou výkonnost organismu posuzované osoby. Autoimunitní laboratorní syndrom se posudkově nehodnotí (přítomnost jedné nebo více autoprotilátek v seru, disproporční změny hodnot imunoglobulínů, zvýšení hodnot cirkulujících imunokomplexů, snížení procenta nebo absolutního množství lymfocytů tvořících E rozety např. u dysgamaglobulinémie IV. typu, po proběhlých infekcích bakteriálních a virových, u chronických EB viróz či v relapsu). Pro stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti není rozhodující etiologie poruchy, ale především dopad postižení na celkový stav a celkovou výkonnost organismu. Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Deficity protilátkové imunity s postižením funkce lymfocytů B, s častým výskytem mikrobiálních infekcí (sinusitity, pneumonie, záněty močových cest, adnexitidy a pod.), se snížením celkové výkonnosti organismu\| 20-40 \| \| 2.\| Deficity imunity buněčného typu s defektem nebo snížením množství T-lymfocytů a s výskytem plísňových a parazitárních infekcí\| 20-40 \| \| 3.\| Deficity imunity fagocytárního systému s nedostatkem nebo chyběním fagocytujících buněk nebo poruchou jednotlivých fází fagocytózy, s recidivujícími kožními infekcemi, pyogenními abscesy, flegmonózními záněty a septickými stavy\| 20-40 \| \| 4.\| Deficity imunity komplementového systému s chyběním nebo snížením nebo poruchou funkce jednotlivých komplementových komponent a s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 20-40 \| \| 5.\| Kombinované poruchy imunity provázené vleklými nebo recidivujícími infekčními projevy s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 20-40 \| \| 6.\| Těžké imunodeficity s rozsáhlými a opakovanými nebo trvale aktivními infekčními komplikacemi vzdorujícími léčbě, s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu\| 70-80 ODDÍL B - HYPERIMUNNÍ STAVY Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Systémová onemocnění pojivové tkáně\| Posudkové hledisko: Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se vychází z funkčního postižení plynoucího z lokalizace, z aktivity procesu a účinků na celkový stav a z případných dalších komplikací. \| a) poruchy lehkého stupně\| 10-20 b) poruchy středního stupně\| 30-40 c) poruchy těžkého stupně\| 60-80 Kapitola IV - PORUCHY ENDOKRINNÍ, VÝŽIVY A PŘEMĚNY LÁTEK Obecné posudkové zásady: Míra poklesu soustavné výdělečné činnosti při poruchách výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí závisí na důsledcích těchto poruch. Odchylky od normy laboratorních hodnot nepodmiňují pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Diabetes mellitus\| \| a) kompenzovatelný dietou nebo dietou a perorálními antidiabetiky, bez komplikací, s větším kolísáním tolerance\| 10-20 b) kompenzovatelný dietou, inzulínem nebo perorálními antidiabetiky, s počínajícími komplikacemi\| 25-40 c) těžko kompenzovatelný inzulínem, s opakovanými stavy metabolického kolísání a diabetickými komplikacemi\| 50-80 \| \| 2.\| Dna\| stanoví se podle převažujících komplikací \| \| 3.\| Poruchy metabolismu tuků\| stanoví se podle převažujících komplikací \| \| 4.\| Alimentární otylost, adipositas\| Posudkové hledisko: Adipositas sama nepodmiňuje pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Následky a průvodní postižení zvláště kardiopulmonálního systému nebo podpůrného a pohybového aparátu mohou zdůvodnit uznání poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Přitom se vychází z hodnot relativní hmotnosti (RW) a indexu tělesné hmotnosti (BMI). \| a) prostá nadváha\| 5-10 b) těžká otylost - s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu, vzdorující léčebným pokusům o redukci (BMI nad 40, RW nad 200%)\| 25-50 c) s těžkou ventilační poruchou a těžkou poruchou kardiovaskulárního systému\| 60-80 \| \| 5.\| Fenylketonurie\| stanoví se podle převažujících komplikací \| \| 6.\| Cystická fibróza (mukoviscidóza) s pulmonálními, pankreatickými a jaterními komplikacemi\| \| a) mírného stupně (bronchitis lehkého stupně, porucha ventilace lehkého stupně, téměř normální stolice, tělesný vývoj odpovídající věku)\| 10-20 b) středního stupně (peribronchitické infiltrace, počínající bronchiektazie, počínající emfyzém, středně těžká ventilační porucha, lehce změněné stolice, alterace jaterních a pankreatických funkcí, se snížením celkové výkonnosti organismu)\| 35-50 c) těžkého stupně (těžká bronchitis, bronchiektazie, emfysém, porucha ventilace těžkého stupně, mohutné sotva formované stolice, těžká porucha funkce pankreatu a jater)\| 60-80 \| \| 7.\| Postižení hypofýzy\| 7.1.\| Hypopituitarismus dospělých (insuficience předního laloku hypofýzy, Simmondsova kachexie, Sheehanův syndrom, posthypofyzektomický syndrom)\| \| a) s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu, při dobré hormonální substituci\| 10-25 b) s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu i přes zavedenou substituční léčbu\| 50-80 7.2.\| Hypofyzární nanismus\| (35-50) Posudkové hledisko: Toto postižení se posuzuje podle přílohy č. 4. 7.3.\| Akromegalie\| Posudkové hledisko:\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle stupně adynamie a přítomných orgánových komplikací.\| a) s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu\| 10-30 b) se závažnými komplikacemi (artropatie, postižení srdce, hypodynamie)\| 40-60 7.4.\| Gigantismus\| 10-20 Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle stupně snížení svalového výkonu. 7.5.\| Diabetes insipidus kompenzovaný substituční léčbou, pokud příčinou nemoci není nádorové onemocnění\| 10-25 7.6.\| Nádory hypofýzy\| Posudkové hledisko: Posuzuje se především typ nádoru s dopadem na psychiku, smyslové funkce, neurologickou symptomatologii a hormonální aktivitu. \| a) během chirurgického a onkologického léčení\| 80 b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech), se závažnějšími komplikacemi\| 30-55 c) neléčitelné formy\| 90 \| \| 8.\| Hypothalamické syndromy s endokrinní manifestací\| Posudkové hledisko:\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle druhu poruchy, s ohledem na přítomné komplikace (poruchy příjmu potravy a tekutin, obezitu, vegetativní poruchy, galaktoreu apod.).\| \| a) při uspokojivé kompenzaci\| 10-20 b) v ostatních případech, při rozvinutých komplikacích, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 30-60 \| \| 9.\| Poruchy funkce štítné žlázy\| 9.1.\| Hyperfunkce štítné žlázy\| \| a) lehkého stupně, s dobrou odezvou po léčbě (převážně vegetativní poruchy)\| 10-20 b) středního stupně, s přetrvávajícími orgánovými a psychickými změnami\| 30-50 c) těžkého stupně, silné hubnutí, tyreotoxické poškození srdce, závažné oční postižení, psychické fenomény vyžadující odbornou psychiatrickou léčbu\| 60-70 9.2.\| Hypofunkce štítné žlázy\| \| a) dlouhodobě kompenzovaná substitucí, stavy po operacích štítné žlázy, s mírnými poruchami\| 10 b) neúplně kompenzovaná substitucí, s přítomnými komplikacemi a se snížením celkové výkonnosti organismu, stavy po strumektomii\| 20-40 9.3.\| Maligní tumor štítné žlázy\| \| a) po dobu onkologického léčení\| 70-80 b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 c) neléčitelné formy\| 90 \| \| 10.\| Hypoparathyreóza a jiné nemoci příštitných tělísek\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle druhu, projevů a četnosti záchvatů. Normokalcemické a idiopatické tetanie mají zpravidla lehčí průběh než tetanie strumiprivní. \| a) lehkého stupně (prchavé parestézie, lehké orgánové spasmy)\| 5-10 b) středního stupně (velké záchvaty v odstupu měsíce, těžší nebo častější orgánové spasmy, zvláště bronchiální spasmy)\| 20-30 \| \| 11.\| Poruchy funkce nadledvin\| 11.1.\| Chronická insuficience kůry nadledvin\| \| a) lehká forma (předčasná unavitelnost, ortostatické poruchy, bez snížení celkové výkonnosti organismu)\| 10-20 b) středně těžká forma (podstatné snížení celkové výkonnosti organismu a nedostatečná reakce na zátěž i při substituční léčbě)\| 30-50 c) těžká forma (adynamie, poruchy elektrolytového a vodního hospodářství a sacharidového metabolismu, hubnutí, těžké poruchy žaludeční a střevní, substituční léčba málo účinná)\| 60-70 11.2.\| Hyperfunkce kůry nadledvin (Cushingův syndrom, Connův syndrom, adrenogenitální syndrom) \| stanoví se podle převažujících projevů na různých orgánových systémech (hypertenze, insuficience srdce, diabetes, osteoporóza, psychické změny, svalové slabosti) Posudkové hledisko: Iatrogenní Cushingův syndrom se pro účely stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti posudkově nehodnotí. 11.3.\| Hyperfunkce dřeně nadledvin\| \| a) při závažných projevech (paroxysmální nebo trvalá hypertenze, poruchy srdečního rytmu, psychické změny, hubnutí) po dobu chirurgického léčení, chemoterapie nebo v případech, kdy chirurgická léčba není možná a farmakologická léčba je neúčinná\| 60-80 b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (s hodnocením funkčních důsledků zbylých symptomů)\| 20-40 \| \| 12.\| Polyglandulární insuficience\| \| a) lehká forma s klinickou kompenzací, se snížením celkové výkonnosti organismu a tolerancí zátěže\| 20-40 b) těžká forma s nedostatečnou kompenzací i za klidových podmínek a s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu při neúčinnosti léčby\| 50-70 \| \| 13.\| Hormonálně aktivní tumory GIT\| \| a) lehké formy uspokojivě kompenzované při zavedené léčbě se snížením celkové výkonnosti organismu a tolerancí zátěže\| 20-40 b) během onkologické a hormonální léčby nebo stavy léčbou neovlivnitelné\| 50-80 \| \| 14.\| Podvýživa a jiné poruchy metabolismu\| \| a) s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu\| 10-15 b) s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 30-50 c) s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu\| 70-80 Kapitola V - DUŠEVNÍ PORUCHY A PORUCHY CHOVÁNÍ Obecné posudkové zásady: Při stanovení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nezbytné přihlédnout k vývoji osobnosti v afektivní a emocionální oblasti, schopnosti adaptace v prostředí se všemi vlivy a na možnost pracovního a sociálního zařazení. U těžkých duševních poruch (položka 1, 2, event. 3) je nutno zkoumat, zda rozsah, tíže a průběh zdravotního postižení odpovídá kritériím přílohy č. 3, bod 9. Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Organické duševní poruchy, poruchy intelektu, emotivity, afektivity (organický psychosyndrom různé etiologie, perinatální, po úrazech a zánětech mozku, metabolického či cévního původu)\| \| a) lehké poruchy\| 5-15 b) středně těžké poruchy\| 20-40 c) těžké poruchy\| 50-70 d) zvlášť těžké poruchy, těžká demence\| 80-100 \| \| 2.\| Schizofrenie, poruchy schizotypální a poruchy s bludy\| \| a) lehké poruchy\| 5-15 b) středně těžké poruchy\| 20-40 c) těžké poruchy\| 50-80 d) zvlášť těžké poruchy (floridní proces, těžký defekt)\| 100 \| \| 3.\| Poruchy nálady (afektivní poruchy) - manické, bipolární, depresivní\| Posudkové hledisko: Funkční nález musí obsahovat přesnou klasifikaci; údaje o frekvenci a intervalech mezi jednotlivými atakami, údaje o frekvenci a trvání fází i při dlouhodobé medikaci, případně údaje o rezistenci na tuto dlouhodobou léčbu či následných změnách osobnosti. \| a) lehké poruchy\| 5-15 \| b) středně těžké poruchy\| 20-40 \| c) těžké poruchy\| 50-70 d) zvlášť těžké poruchy\| 80-100 \| \| 4.\| Neurotické, stresové a somatomorfní poruchy\| \| a) lehké poruchy\| 5-10 b) středně těžké poruchy\| 15-20 c) těžké poruchy\| 25-40 d) zvlášť těžké poruchy (např. těžké obsedantní neurózy)\| 60-70 \| \| 5.\| Poruchy osobnosti a poruchy chování\| \| a) s lehkým narušením osobnosti se zachovanou celkovou výkonností organismu\| 5-10 b) se středně těžkým narušením osobnosti s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu\| 20-30 c) s těžkým narušením osobnosti a s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu\| 40-60 d) zvlášť těžce narušené osobnosti, dezintegrované\| 70-80 \| \| 6.\| Mentální retardace\| \| a) lehká mentální retardace (lehká slabomyslnost, lehká mentální subnormalita a debilita, IQ v pásmu 50-69, )\| 15-40 Posudkové hledisko: Samotný mentální defekt tohoto stupně nezpůsobuje podstatnější pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Teprve je-li spojen s jiným duševním či organickým postižením, podstatným narušením osobnosti nebo těžkým syndromem poruch chování a přizpůsobení lze volit horní míry uvedeného rozmezí. b) střední mentální retardace (imbecilita, IQ v pásmu 35 - 49)\| Posudkové hledisko:\| Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 3\| c) těžká mentální retardace - a hluboká mentální retardace (IQ v pásmu do 34)\| 100 7.\| Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek (alkoholismus, toxikománie) \| stanoví se podle převažujícího druhu orgánového nebo psychického postižení uvedeného v této příloze 8.\| Syndromy poruch chování spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory (mentální anorexie, sexuální poruchy, které nejsou způsobené organickou poruchou nebo nemocí)\| \| a) lehké až střední poruchy s trvalou ambulantní léčbou nebo lehčí újma výživy a snížení celkové výkonnosti organismu psychického původu\| 10-15 b) zvláště těžké poruchy, životu nebezpečné, nezvládnutelná primitivní pudová jednání - pouze stavy v ústavním léčení nebo stavy s těžkou újmou výživy a s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu (závažný pokles hmotnosti, adynamie, anemie, hypoproteinemie)\| 70-80 Kapitola VI - NERVOVÝ SYSTÉM ODDÍL A - POSTIŽENÍ MOZKU Obecné posudkové zásady: K oslabení mozkového výkonu se počítá především snížení vštípivosti a koncentrace, předčasná unavitelnost, ztráta přehledu, ztráta schopnosti adaptace, psychická a vegetativní labilita (např. poruchy spánku, afektivní labilita, vasomotorické poruchy, úporné bolesti hlavy apod.). Porucha osobnosti na bázi mozkových poruch a dysfunkcí je určena zchudnutím a otupením osobnosti, zhrubnutím (degradací) osobnosti s poruchami nálad a jejich ovládání, s omezením schopnosti náhledu, kritiky a kontaktu s okolím od lehkých až k nejtěžším změnám osobnosti. Postižení mozku mohou být způsobena poruchou vývoje mozku, působením zevního násilí, nemocí, toxických vlivů, poruchami krevního zásobení. Rozhodující pro stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je rozsah a stupeň přetrvávajících výpadových jevů, nikoliv etiologie postižení. Přitom je nutno brát ohled na neurologický nález, výpadové jevy cerebrální a psychické, při ocenění premorbidní osobnosti. Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Poruchy osobnosti, poruchy chování a poruchy intelektu vyvolané onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku (encefalopatie, demence, stavy po kraniocerebrálním traumatu, cévní a zánětlivé poruchy)\| \| a) poškození mozku s lehkým snížením celkové výkonnosti organismu\| 5-15 b) poškození mozku s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 20-40 c) poškození mozku s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu\| 50-70 d) poškození mozku zvlášť těžké, s těžkým narušením integrity mozkových funkcí\| 80-100 \| \| 2.\| Obličejové neuralgie (např. neuralgie n. trigeminu)\| \| a) lehké (zřídka se vyskytující, lehké bolesti)\| 5 b) středního stupně (bolesti lehkého až středního stupně, vyvolané již lehkým podrážděním)\| 10-20 c) těžké (časté, několikrát do měsíce nastupující bolesti, resp. ataky bolestí)\| 25-40 d) zvláště těžké (silná trvalá bolest nebo ataky bolesti vícekrát týdně)\| 50-70 \| \| 3.\| Migréna\| Posudkové hledisko:\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle četnosti, délky a trvání záchvatu a výskytu průvodních jevů (vegetativní poruchy, oční symptomy, jiné cerebrální dráždivé projevy).\| \| a) forma s lehkým průběhem (záchvaty průměrně jednou měsíčně)\| 5 b) forma se středně těžkým průběhem (častější záchvaty zpravidla jednou týdně)\| 10-20 c) forma s těžkým průběhem (dlouhotrvající záchvaty se silně vyjádřenými průvodními jevy, pauzy mezi záchvaty jen několik dní, status migrenosus)\| 25-35 \| \| 4.\| Periferní paréza n. facialis\| \| a) jednostranná kompletní obrna nebo hyzdící kontraktura\| 10-20 b) oboustranná kompletní obrna s trvalými komplikacemi\| 30-50 c) oboustranná obrna s těžkými trvalými komplikacemi (porucha příjmu potravy, porucha artikulace, oční komplikace)\| 60-70 \| \| 5.\| Cerebrálně podmíněné parézy a plegie (pyramidového a extrapyramidového původu, podle dominance končetin)\| \| a) lehké zbytkové parézy dvou končetin (frustní), případně akroparézy\| 10-20 b) středně těžké parézy dvou končetin\| 30-50 c) těžké parézy dvou končetin\| 60-80 d) plegie dvou končetin\| 80 \| \| 6.\| Epileptické záchvaty a jiná záchvatovitá onemocnění\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle druhu, tíže a četnosti záchvatů a neuropsychického deficitu (objektivizovaného příslušným vyšetřením). \| a) sporadické velké záchvaty zpravidla jedenkrát ročně, malé záchvaty zpravidla jedenkrát měsíčně\| 5-10 b) velké záchvaty zpravidla jedenkrát měsíčně, malé záchvaty zpravidla jedenkrát týdně\| 10-25 c) velké záchvaty zpravidla jedenkrát týdně, malé záchvaty zpravidla jedenkrát denně, s lehkým neuropsychickým deficitem\| 35-45 d) velké záchvaty vícekrát týdně, malé záchvaty několikrát denně, se závažným neuropsychickým deficitem\| 60-70 e) po třech letech od vymizení záchvatů při další nutnosti antikonvulzivní léčby (pro dále trvající pohotovost k záchvatům)\| 10 \| \| 7.\| Narkoleptické záchvaty, hypersomnie\| \| a) lehká forma, neomezující výkon povolání\| 10-20 b) těžká forma, omezující výkon povolání\| 30-60 \| \| 8.\| Postkomoční syndrom\| 10-20 \| \| 9.\| Stav po subarachnoideálním krvácení, aneurysmata mozkových cév\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle výsledného funkčního neurologického, psychiatrického a psychologického nálezu s přihlédnutím k lokalizaci aneurysmatu, provedené operaci a zdroji krvácení. \| a) lehké poruchy\| 5-15 b) středně těžké poruchy\| 25-50 c) těžké poruchy\| 65-80 \| \| 10.\| Roztroušená mozkomíšní skleróza a jiné demyelinizační nemoci\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle výpadových jevů, aktivity nemoci (ataky, remise) a klinického průběhu. Samotný nález CT, MRI bez klinického korelátu není posudkovým kritériem. \| a) zcela lehké formy, bez hrubší poruchy funkce (benigní formy, spinální, s monoatakou, oční a vestibulární poruchy, dysestézie)\| 5-15 b) lehčí poruchy se snížením celkové výkonnosti organismu (mírné centrální parézy a spastické paraparézy)\| 20-40 c) středně těžké poruchy motoriky s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu (případně časté ataky s progresí nálezu)\| 50-60 d) těžké poruchy motoriky, mozečková forma s výraznou ataxií, těžká porucha pohybové koordinace ( zpravidla též poruchy svěračů)\| 70-80 \| \| 11.\| Parkinsonova choroba a jiné extrapyramidové poruchy\| \| a) lehčí formy, ojedinělé mimovolné pohyby, občasné blokády hybnosti\| 5-15 b) středně těžké formy\| 30-50 c) těžké formy, s trvalým tremorem, rigiditou a bradykinézou\| 60-80 \| \| 12.\| Stavy po cévních mozkových příhodách (tranzitorní ischemické ataky, hemorhagické ikty apod.)\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle výsledné poruchy funkce centrální nervové soustavy a periferní inervace, podle výsledného funkčního neurologického, psychiatrického a psychologického nálezu. \| a) lehké poruchy\| 5-15 b) středně těžké poruchy\| 20-40 c) těžké poruchy\| 50-70 d) zvlášť těžké poruchy, s těžkým narušením integrity mozkových funkcí, plegií dvou končetin apod.\| 80-100 e) kombinované poruchy motoriky a mentálních schopností\| 60-80 \| \| 13.\| Zánětlivé nemoci centrální nervové soustavy, neurodegenerativní onemocnění, systémové atrofie\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle výsledné poruchy funkce centrální nervové soustavy a periferní inervace s ohledem na neurologický, psychiatrický a psychologický nález, celkovou výkonnost organismu a případné další komplikace. \| a) lehké poruchy\| 5-15 b) středně těžké poruchy\| 30-60 c) těžké poruchy\| 70-80 \| \| 14.\| Nádory dutiny lební a páteřního kanálu\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle neurologického, psychiatrického, psychologického nálezu, případně smyslových poruch s ohledem na možnosti operability a výsledku onkologické léčby. \| a) po odstranění nádoru, při probíhajícím léčení\| 80 b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 c) neléčitelné formy\| 90 ODDÍL B - POŠKOZENÍ MÍCHY Obecné posudkové zásady: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle funkčních výpadů na končetinách a poruch močového měchýře a konečníku. Přitom je nutné diferencovat, zda je postižena dominantní končetina a zda se jedná o lehkou, středně těžkou nebo těžkou parézu či plegii. Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Monoplegie\| \| Posudkové hledisko:\| Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4.\| (35-55) \| \| 2.\| Hemiplegie\| \| Posudkové hledisko:\| Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 3.\| \| \| 3.\| Paraplegie\| \| Posudkové hledisko:\| Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 3.\| \| \| 4.\| Kvadruplegie\| 100 \| \| 5.\| Monoparéza\| \| a) lehká\| 20-25 b) středně těžká\| 30-40 c) těžká monoparéza až plegie\| (35-55) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. \| \| 6.\| Hemiparéza\| \| a) lehká\| 20-30 b) středně těžká (omezení funkce paže, porušení úchopové schopnosti ruky a závažné poruchy chůze)\| 45-60 c) těžká hemiparéza až plegie\| Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.3. \| \| 7.\| Paraparéza\| \| a) lehká\| 20-30 b) středně těžká (závažné poruchy chůze)\| 45-60 c) těžká paraparéza až paraplegie\| Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.3. \| \| 8.\| Triparéza\| \| a) lehká\| 40 b) středně těžká\| 50-60 c) těžká\| 70-80 \| \| 9.\| Kvadruparéza\| \| a) lehká\| 60 b) středně těžká\| 70 c) těžká\| 90 \| \| 10.\| Polyradikuloneuritidy, polyneuropatie\| a) lehké poruchy\| 5-15 b) středně těžké poruchy\| 30-60 c) těžké poruchy\| 70-80 \| \| 11.\| Myelopatie\| provázené závažným motorickým deficitem\| 50-70 Kapitola VII - SMYSLOVÉ ORGÁNY ODDÍL A - ZRAK Obecné posudkové zásady: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle ostrosti zrakové dosažené s korekcí do blízka i do dálky, zorného pole a případných potíží s přihlédnutím k intelektovým schopnostem či postižení sluchu. Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Střední slabozrakost (zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/18 (0,30) - minimum rovné nebo lepší než 6/60 (0,10); 3/10-1/10, kategorie zrakového postižení 1)\| 15-20 Posudkové hledisko: V případě, že rozsah a tíže zdravotního postižení odpovídá kritériím přílohy č. 4, postupuje se podle této přílohy. \| \| 2.\| Silná slabozrakost (zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10) - minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10-10/20, kategorie zrakového postižení 2)\| (35-40) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. \| \| 3.\| Těžce slabý zrak (zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 3/60 (0,05) - minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20 - 1/50, kategorie zrakového postižení 3)\| 45-60 Posudkové hledisko: V případě, že rozsah a tíže zdravotního postižení odpovídá kritériím přílohy č. 4, postupuje se podle této přílohy. \| \| 4.\| Praktická nevidomost (zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5° kolem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, kategorie zrakového postižení 4)\| Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.3. \| \| 5.\| Úplná nevidomost (ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postižení 5)\| Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.3. \| \| 6.\| Vady zorného pole\| \| a) menší sektorové defekty zorného pole\| 5-15 b) úplné poloviční nebo kvadrantové výpady oboustranné\| 20-25 c) koncentrické zúžení oboustranné, omezení zorného pole na 10°-5°kolem centrální fixace bez ohledu na zrakovou ostrost odpovídá kategorii zrakového postižení 3 - těžce slabý zrak (zraková ostrost není postižena)\| 45-60 d) centrální skotomy snižující podstatně zrakovou ostrost zejména do blízka (nemožnost čtení tisku běžné velikosti)\| 15-30 \| \| 7.\| Ztráta jednoho oka (úrazové etiologie) při zachované zrakové funkci na druhém oku\| 20-30 \| \| 8.\| Obrna horního víčka s úplným uzávěrem oční štěrbiny příp. blepharospasmus, paraspasmus facialis, lagophtalmus\| 10-15 \| \| 9.\| Obrny očních svalů na jednom oku, jestliže oko musí být vyloučeno z vidění\| 10-15 \| \| 10.\| Jiné poruchy vidění\| \| a) trvalá diplopie při pohledu přímo vpřed\| 10-30 b) ztráta binokulárního vidění\| 10 \| \| 11.\| Jiné poruchy a nemoci oka\| 11.1.\| Lehké, ustálené formy bez omezení funkce oka\| 5-15 11.2.\| Lehké, vleklé nebo ustálené formy částečně poškozující funkci oka, které mají vliv na pracovní zařazení\| \| a) jednostranné\| 20-30 b) oboustranné\| 40-50 11.3.\| Těžké, vleklé, léčení vzdorující formy, trvale poškozující zrakové funkce\| \| a) jednostranné\| 40-50 b) oboustranné\| 60-80 \| \| 12.\| Stavy po nitroočních operacích, stavy po implantaci čočky\| \| a) ustálené formy bez omezení zrakových funkcí\| 10 b) ustálené formy s pooperačními funkčními následky\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se posuzuje podle přetrvávající poruchy ostrosti zrakové dosažené s korekcí a příp. potíží. \| \| 13.\| Nádory oka\| \| a) enukleace bulbu při probíhajícím onkologickém léčení\| 80 b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 c) neléčitelné formy\| 90 ODDÍL B - SLUCH Obecné posudkové zásady: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle míry snížení sluchu pro řeč, přítomnosti ušních šelestů, bolestí, poruch rovnováhy, závrati nebo poruch řeči. Porucha sluchu se hodnotí v % podle Fowlera na frekvenci 500 - 4000 Hz. Hodnocení ztráty sluchu v dB se provádí na lepším uchu a vypočte se jako průměrná ztráta sluchu naměřená při tónové audiometrii (bez sluchadla) na kmitočtech 500 Hz, 1000 Hz a 2000 Hz. Úplná hluchota znamená, že sluchově postižený s jakýmkoliv zesílením zvuku nevnímá zvuk, pouze případné vibrace (ztráta slyšení 100%, více než 90 dB). Praktická hluchota znamená, že sluchově postižený vybavený sluchadlem vnímá zvuk mluvené řeči (ztráta slyšení 85-90%, více než 70 dB), ale nerozumí. Nedoslýchavost znamená, že sluchově postižený vybavený sluchadlem v tiché místnosti, ve které úroveň rušivých zvuků nepřesahuje 50 dB, rozumí bez odezírání smyslu vyslovených jednoduchých vět alespoň v 90 %. Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Oboustranná úplná hluchota\| (35-60) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. \| \| 2.\| Oboustranná praktická hluchota\| (35-60) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. \| \| 3.\| Oboustranná úplná nebo praktická hluchota, s těžkým porušením komunikačních schopností v mluvené řeči a sociální dezintegrací\| 60-80 \| \| 4.\| Oboustranná těžká nedoslýchavost (ztráta sluchu v rozsahu 56 až 70 dB; ztráta slyšení 65-85%)\| 30-40 \| \| 5.\| Oboustranná středně těžká nedoslýchavost (ztráta sluchu v rozsahu 41 až 55 dB; ztráta slyšení 40-65%)\| 20-25 \| \| 6.\| Oboustranná lehká nedoslýchavost (ztráta sluchu v rozsahu 20 až 40 dB; ztráta slyšení 10-40%)\| 10 \| \| 7.\| Objektivizovatelné poruchy rovnováhy (poruchy vestibulárního ústrojí)\| \| a) s lehkými následky, lehká nejistota, nepatrné projevy závratí při celodenním zatížení, silnější nejistota a projevy závratí při vyšších zatíženích psychických a fyzických\| 5-15 b) s následky středního stupně, silnější nejistota a projevy závratí už při celodenních zatíženích nebo opakované prudké závratě s vegetativními jevy, případně s nevolností, zvracením při vyšších zatíženích psychických a fyzických\| 15-25 c) s těžkými následky, prudké závratě, značná nejistota a těžkosti už při chůzi, stání a jiných fyziologických zátěžích, případně při neschopnosti bez opory jít nebo stát\| 70-80 \| \| 8.\| Onemocnění středního ucha a bradavkového výběžku\| \| a) vleklé záněty, s často recidivujícím výtokem, chronická píštěl, mírná porucha sluchu\| 20-40 b) stavy po operaci s otevřenou trepanační dutinou vzdorující léčbě, trvalý výtok, těžký tinitus závratě, úporná cephalea, porucha sluchu, případně oboustranný nález\| 60 \| \| 9.\| Maligní tumory v oblasti hlavy a krku (hrtanu, mandlí, slinných žláz, jazyka, hltanu a rtu)\| \| a) po odstranění nádoru, při probíhajícím onkologickém léčení\| 80 b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 c) neléčitelné formy maligních tumorů\| 90 Kapitola VIII - DÝCHACÍ SOUSTAVA ODDÍL A - HORNÍ CESTY DÝCHACÍ Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Stavy po operacích rozštěpu rtů, čelisti, patra\| 15-25 Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle poruchy polykání, příjmu potravy, řeči a kosmetického defektu. \| \| 2.\| Těžká porucha funkce jazyka, defekt čelistí, poruchy artikulace, žvýkání a mimiky s nutností přijímat jen tekutou stravu\| (35-60) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. \| \| 3.\| Zúžení nosních průchodů, zejména opakované polypy oboustranné se závažným omezením dechu a čichu, pokud nelze korigovat chirurgickou léčbou\| 10 \| \| 4.\| Alergická nebo vasomotorická rýma\| \| a) lehké formy bez alergologické terapie, s občasnými klinickými projevy a sezónním výskytem\| 10 b) těžké formy recidivující, alergologicky prokázané, s častými klinickými projevy\| 15-20 \| \| 5.\| Chronický zánět vedlejších dutin těžkého stupně s komplikacemi (hnisavou sekrecí, projevy dráždění trigeminu, tvorbou polypů, nitrolebními a očními komplikacemi)\| 20-40 \| \| 6.\| Úplná ztráta čichu a s tím spojeným ovlivněním chuti\| 10-20 \| \| 7.\| Trvalá tracheostomie, stavy po vynětí hrtanu\| (35-60) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. \| \| 8.\| Tracheální stenóza klinicky a funkčně významná s dechovými obtížemi, opakovanými infekčními a zánětlivými komplikacemi a snížením celkové výkonnosti organismu (dle spirometrie)\| 50-70 \| \| 9.\| Obrna recurrentu\| \| a) kompenzovaná, s dobrým hlasem\| 5-10 b) s trvalým chrapotem\| 15-25 c) oboustranná, s dechovými obtížemi a poruchou hlasu\| 30-50 \| \| 10.\| Porucha artikulace a jiné poruchy řeči\| \| a) s obtížně srozumitelnou řečí\| 20-40 b) s nesrozumitelnou řečí\| 50-60 ODDÍL B - DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ Obecné posudkové zásady: Při chronických nemocech bronchů, parenchymu plic a pleurálních srůstech se stanoví míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle omezení plicních funkcí, vlivu na celkový stav a podle následných projevů na jiných orgánových systémech (např. cor pulmonale), při nemocech podmíněných alergií také podle možnosti vyhnout se alergenům. Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Vleklý zánět průdušek\| \| a) bez poruchy ventilace\| 10-15 b) s poruchou ventilace\| stanoví se podle položky 5 tohoto oddílu \| \| 2.\| Bronchiektázie\| \| a) lehká forma, malého rozsahu, bez trvalého omezení plicní funkce (bezpříznakové intervaly po více měsíců, občasný kašel, nepatrná expektorace)\| 10-20 b) středně těžká forma s intervalovými obtížemi\| 30-50 c) těžká forma se závažným omezením plicních funkcí a častými akutními relapsy\| 60-70 \| \| 3.\| Astma bronchiale\| \| a) lehkého stupně\| 10-20 Klinické příznaky trvají krátce, jejich výskyt je méně častý než jednou až dvakrát do týdne. Noční příznaky se vyskytují méně než 2x měsíčně. Mezi exacerbacemi je bezpříznakové údobí. Hodnoty vrcholového průtoku - PEF - jsou vyšší než 80% referenčních nebo nejlepších osobních, variabilita PEF je menší než 20%. PEF se normalizuje po bronchodilatanciích. b) středně těžkého stupně\| 30-50 Exacerbace jsou častější než 1-2x týdně. Noční příznaky se vyskytují častěji než 2x měsíčně. Příznaky vyžadují téměř denní inhalaci beta - 2 mimetik. PEF je mezi 50-80% referenčních, nebo nejlepších osobních hodnot. Její variabilita je mezi 20-30%. Po aplikaci bronchodilatancií dochází k normalizaci. c) těžkého stupně\| 60-90 Exacerbace téměř každodenní a příznaky kontinuální. Časté jsou i příznaky nočního astmatu. Astma těžce omezuje tělesnou aktivitu. PEF je menší, než 50% referenčních nebo nejlepších osobních hodnot a její variabilita je pod normálními hodnotami, a to i při optimální léčbě. \| \| 4.\| Zaprášení plic (pneumokonióza uhlokopů, silikóza, asbestóza) a pneumokonióza ve spojení s tuberkulózou\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle výsledné poruchy plicní funkce, popřípadě kardiovaskulárních komplikací, s přihlédnutím k dynamice onemocnění a zda jde o prostou či komplikovanou pneumokoniózu. 4.1.\| Bez podstatného omezení plicních funkcí, v počátečním klinickém a rtg stadiu\| 10-15 4.2.\| Rozvinuté onemocnění\| \| a) lehké poruchy\| 20-25 b) středně těžké poruchy s podstatným snížením výkonnosti organismu\| 35-60 c) těžké poruchy\| 60-90 \| \| 5.\| Nemoci plic a pohrudnice (jizevnaté srůsty pohrudnice, vrozené vady a stavy po úrazech, po embolizacích plic, fibrotizující alveolitidy a jiné pneumopatie, plicní emfyzém, stavy po operacích plic s trvalým omezením plicních funkcí, podle rozsahu a omezení plicních funkcí)\| \| a) lehkého stupně, dušnost přesahující obvyklou míru při středně těžkém zatížení (např. rázná chůze 5-6 km/h, středně těžká tělesná práce), s malým zhoršením statických a dynamických hodnot plicních funkcí, FEV1 80-70 % NH\| 10-20 b) středního stupně, dušnost přesahující obvyklou míru již při každodenním lehkém zatížení (např. procházka 3-4 kmh, stoupání do schodů do prvého poschodí, lehká tělesná práce), snížení statických a dynamických hodnot plicních funkcí až o 2/3 náležitých hodnot, FEV1 69-50%NH\| 30-60 c) těžkého stupně, dušnost již při minimálním zatížení nebo v klidu, snížení statických a dynamických hodnot plicních funkcí o více než 2/3 náležitých hodnot, FEV1 menší než 50 % NH\| 60-90 \| \| 6.\| Tumory dýchacích cest, plic a mediastina\| \| a) po odstranění nádoru a během onkologické léčby\| 70-80 b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech), při omezení plicních funkcí středního až těžkého stupně\| 50-80 c) neléčitelné formy\| 90 \| \| 7.\| Tuberkulóza a jiné mykobakteriózy\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle stupně aktivity, omezení plicních funkcí a celkového stavu organismu. 7.1.\| Tuberkulóza dýchacího ústrojí\| \| a) po dobu aktivity onemocnění s funkčním omezením středního až těžkého stupně či s jinými komplikacemi\| 50-80 b) po dobu aktivity, bez omezení plicních funkcí a výkonu\| 20-40 c) tuberkulóza inaktivní, bez poruchy funkce\| 10 7.2.\| Tuberkulóza jiných orgánů a systémů\| \| a) po dobu aktivity s funkčním omezením středního až těžkého stupně či s jinými komplikacemi\| 50-80 b) po dobu aktivity, bez funkčního omezení\| 20-40 c) tuberkulóza inaktivní, bez poruchy funkce\| 10 \| \| 8.\| Sarkoidóza\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle stupně aktivity procesu a výsledných poruch funkce postižených orgánů. 8.1.\| Zvětšení nitrohrudních lymfatických uzlin\| \| a) bez klinické symptomatologie, bez funkčního omezení\| 5 b) s klinickou symptomatologií nebo s funkčním omezením mírného stupně\| 10-15 8.2.\| Postižení plicního parenchymu\| \| a) bez klinické symptomatologie a funkčního omezení\| 5 b) s klinickou symptomatologií při středně těžkém funkčním omezení\| 30-60 c) rozsáhlé jizevnaté stadium s funkčním omezením těžkého stupně\| 60-80 Kapitola IX - OBĚHOVÁ SOUSTAVA Obecné posudkové zásady: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví na základě funkčních vyšetření oběhové soustavy (ergometrie, echokardiografie klidová i zátěžová, angiografie, flebografie, radionuklidové vyšetření apod.). ODDÍL A - POSTIŽENÍ SRDEČNÍ Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Chlopenní vady, ischemická choroba srdeční, kardiomyopatie, vrozené srdeční vady, stavy po srdečním infarktu, myokarditidy a jiné\| \| a) bez podstatného snížení výkonu ani při obvyklém tělesném zatížení (např. velmi rychlá chůze 7-8 km/h, těžká tělesná práce, žádné omezení předpokládaného výkonu ), NYHA I, EF nad 50%, VO2max. dle Webera více než 20, více než 7 METS dle Goldmana\| 10-15 b) s poklesem výkonu při středně těžkém zatížení (např. chůze 4-5 km/h, středně těžká tělesná práce), NYHA II, EF 40-50%, VO2max. dle Webera 16-20, 5-7 METS dle Goldmana\| 20-45 c) s poklesem výkonu již při běžném lehkém zatížení (např. procházka 3-4 km/h, stoupání do schodů do prvého poschodí, lehká tělesná práce), NYHA III, EF 30-40%, VO2max. dle Webera 10-16, 2-5 METS dle Goldmana\| 50-70 d) s poklesem výkonu již v klidu (manifestní klidová insuficience, dlouhotrvající závažné projevy dekompenzace), NYHA IV, EF menší než 25%, VO2max. dle Webera 6-10, méně než 2 METS dle Goldmana\| 90 \| \| 2.\| Perikarditidy, myokarditidy, endokarditidy\| \| a) se značnými poruchami výkonu oběhového ústrojí, podle stupně poruchy\| stanoví se podle položky 1 tohoto oddílu b) po odeznění akutního stadia, bez známek poškození oběhového ústrojí\| 10-20 \| \| 3.\| Revmatická horečka s postižením srdce, s trvalými funkčními změnami oběhového ústrojí \| stanoví se podle stupně poruchy a omezení výkonu podle položky 1 tohoto oddílu \| \| 4.\| Chronické revmatické nemoci srdce, revmatické chlopňové vady jednoduché či kombinované\| \| a) dokonale kompenzované\| 10-20 b) částečně kompenzované (s podstatným poklesem výkonu)\| 30-50 c) dekompenzované\| 70-80 \| \| 5.\| Angina pectoris (hodnocení dle CCS)\| \| a) I. stádium (AP při velmi velké námaze, chůze do schodů nevyvolá AP)\| 10 b) II. stádium (lehká limitace při běžné činnosti, rychlá chůze do schodů či do kopce vyvolá AP)\| 15-25 c) III. stádium (značná limitace při běžné činnosti, 1 km chůze po rovině či stoupání do schodů do prvého poschodí vyvolá AP)\| 35-60 d) IV. stádium (neschopnost jakékoliv fyzické aktivity, AP v klidu)\| 70-80 \| \| 6.\| Chronické cor pulmonale (podle stupně městnání, plicní hypertenze a poruch výkonu srdce a plic)\| \| a) stavy uspokojivě kompenzované\| 30-60 b) stavy dekompenzované\| 70-80 \| \| 7.\| Poruchy rytmu:\| Posudkové hledisko:\| Při stanovení poklesu výdělečné schopnosti je nutno rozlišit, zda jde pouze o poruchu rytmu ovlivnitelnou farmakologicky nebo elektrostimulačně, či zda je porucha rytmu spojena s jiným postižením srdce (ICHS, stav po IM, vrozená vývojová vada, stavy po kardiochirurgické operaci), snížením ejekční frakce, hypertofií levé komory srdeční nebo proběhlou zástavou srdeční.\| Tato skupina představuje mnohem významnější funkční omezení a z toho vyplývající i významnější pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti.\| \| a) poruchy rytmu hemodynamicky nevýznamné, kompenzované zavedenou léčbou, s občasnými subjektivními obtížemi\| 5-15 b) poruchy rytmu s lehkými hemodynamickými poruchami i při zavedené léčbě, bez postižení srdce\| 15-25 c) poruchy rytmu s lehkými hemodynamickými poruchami i při zavedené léčbě, s postižením srdce a poklesem výkonu při středně těžkém zatížení\| 35-50 d) poruchy rytmu s těžkými hemodynamickými poruchami i při zavedené léčbě, s postižením srdce a poklesem výkonu při lehkém zatížení\| 60-70 \| \| 8.\| Implantace kardiostimulátoru (defibrilátoru)\| \| a) pro poruchy rytmu bez postižení srdce a poklesem výkonu při středně těžkém zatížení\| 15-25 \| b) pro poruchy rytmu s postižením srdce a poklesem výkonu při lehkém zatížení \| stanoví se podle stupně poruchy a omezení výkonu podle pol. 7. c) d) tohoto oddílu \| \| 9.\| Stavy po srdečních operacích (revaskularizační operace, operace chlopní, resekce aneurysmatu, stavy po koronární angioplastice)\| \| a) s dobrým funkčním výsledkem\| 25-30 b) stavy s poklesem výkonu při středně těžkém zatížení\| 35-60 c) při závažném snížení výkonu\| 70-80 \| \| 10.\| Stav po transplantaci srdce\| 50-70 \| \| 11.\| Hypertenze (dle WHO)\| \| a) hypertenze I - žádné objektivně prokazatelné orgánové změny\| 10 b) hypertenze II - lehké orgánové změny (hypertrofie levé komory, oční pozadí II, mírná proteinurie, mírný vzestup sérového kreatininu)\| 15-25 c) hypertenze III - těžké orgánové změny (selhání levého srdce, mozkové krvácení, hypertenzní encefalopatie, oční pozadí III-IV)\| 50-80 ODDÍL B - POSTIŽENÍ CÉV Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Aterosklerosa\| \| a) lehká stádia, s mírnými známkami poruchy funkce orgánů\| 15-20 \| b) těžší stádia se závažnými známkami poruchy funkce orgánů\| 30-50 \| \| 2.\| Arteriovenózní píštěle s poruchami periferního prokrvení\| 20 \| \| 3.\| Aneurysmata (podle polohy, velikosti)\| \| a) bez funkční poruchy (malá periferní aneurysmata)\| 10-20 b) disekující aneurysmata aorty a velká aneurysmata aorty abdominální a velkých pánevních arterií, stavy po operacích aneurysmat, s těžkou funkční újmou a výrazným snížením výkonu\| 40-70 \| \| 4.\| Arteriální obliterující nemoci, funkční cirkulační poruchy (angioneuropatie), uzávěry arterií na dolních končetinách (dělení dle Fontaina)\| 4.1.\| Stadium I\| \| a) s dostačujícím kolateriálním oběhem, výpad pulsu, bez potíží nebo s nepatrnými potížemi (dysestézie v lýtku nebo v noze při rychlé chůzi)\| 10 b) s omezeným kolaterálním oběhem (stadium latence), nebolestivá chůze po rovině (Dopplerův tlak na dolní končetině obecně nad 100mmHg)\| 15-20 c) nebolestivá chůze po rovině do 300 m, Dopplerův tlak na dolních končetinách obecně 80-100 mmHg, pouze oboustranná postižení\| 25-30 4.2.\| Stadium IIa, nebolestivá chůze po rovině přes 300 m, stadium intermitentních klaudikací, Dopplerův tlak na DK obecně 60-80 mmHg, jedno - nebo oboustranné postižení arteriálního řečiště\| 30-40 4.3.\| Stadium IIb, klaudikační interval při chůzi po rovině do 300 m, Dopplerův tlak na dolních končetinách obecně pod 60 mmHg, závažný arteriografický nález, noční bolesti, jedno - nebo oboustranná postižení arteriálního řečiště\| 40-60 4.4.\| Stadium III, bolestivá chůze po rovině do 50m, kotníkový systolický tlak zpravidla 50 mm Hg, bolesti v klidu, těžké obliterace\| 60-70 4.5.\| Stadium IV, trofická postižení (defekty, nekrózy, gangrény)\| 80-90 4.6.\| Arteriální uzávěry na horních končetinách, funkční cirkulační poruchy (angioneuropatie) \| stanoví se podle rozsahu obtíží a funkčních omezení (ve srovnání s cévními postiženími dolních končetin) \| \| 5.\| Stavy po provedené desobliteraci nebo bypassu\| Posudkové hledisko: Hodnotí se s ohledem na přetrvávající cévní postižení. \| a) při úspěšné revaskularizaci\| 30-40 \| b) při středně těžkých funkčních poruchách\| 50-60 \| c) s těžkým funkčním omezením\| 70-80 \| \| 6.\| Vazoneurózy\| \| a) lehké poruchy (reverzibilní změny)\| 5-15 b) oboustranné středně těžké poruchy, zpravidla s trvalými projevy vazospastickými a vazoparalytickými, bez poruchy trofiky, ověřené termografickým vyšetřením\| 25-35 c) oboustranné těžké poruchy, s trvalými projevy vazospastickými a vazoparalytickými, s poruchou trofiky\| 45-60 \| \| 7.\| Křečové žíly, posttrombotický syndrom, recidivující tromboflebitidy\| 7.1.\| S nepatrným, na zátěži závislým edémem, bez ulcerózních kožních změn, bez výrazných obtíží z městnání\| 10 7.2.\| Jedno nebo oboustranná postižení, se značnými obtížemi z městnání, často vícekrát v roce recidivující záněty žil, dermatitidy\| 15-25 7.3.\| Postižení s chronickými recidivujícími vředy, podle rozsahu a častosti\| \| a) jednostranné\| 20-30 b) oboustranné\| 30-60 \| \| 8.\| Mízní edém na jedné či obou končetinách\| \| a) bez podstatného omezení funkce (diference objemu do 4 cm), požadavek kompresní bandáže\| 10 b) se silnějším zvětšením objemu, s omezením pohybu pro zvětšení váhy a pro ovlivnění kloubní funkce\| 20-35 c) se značnou poruchou funkce postižené končetiny\| 35-55 Kapitola X - TRÁVICÍ SOUSTAVA ODDÍL A - NEMOCI JÍCNU Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v %\| ---\|---\|---\|--- \| \| \| 1.\| Trakční divertikl (podle velikosti a potíží)\| 10\| \| \| \| 2.\| Pulzní divertikl\| \| \| a) bez výrazné překážky příjmu potravy, podle velikosti a potíží\| 10\| b) se značnou překážkou příjmu potravy, podle účinku na celkový stav (poruchy výživy, anémie, pokles hmotnosti), není-li možná chirurgická léčba\| 20-40\| \| \| \| 3.\| Chronické záněty jícnu s gastroesofageálním refluxem a anémií\| 20-40\| \| \| \| 4.\| Funkční nebo organická stenóza jícnu\| \| \| a) bez výrazné překážky příjmu potravy podle velikosti potíží\| 10\| b) se značnou překážkou příjmu potravy podle účinku (omezení formy stravy, prodloužená doba jídla)\| 20-40\| c) se značnou poruchou stavu výživy a s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu\| 50-70\| \| \| \| 5.\| Maligní tumor jícnu\| \| \| a) po odstranění během onkologické léčby\| 70-80\| b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech\| 40-60\| c) neléčitelné formy\| 90\| \| \| \| 6.\| Totální náhrada jícnu\| 70-80\| ODDÍL B - NEMOCI ŽALUDKU A DUODENA Obecné posudkové zásady: Při organických a funkčních nemocech gastrointestinálního traktu se stanoví míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle stupně a újmy celkového stavu, tíže orgánových poruch a podle nutnosti zvláštní dietní stravy a režimu a jejich dopadu na celkovou výkonnost organismu. Alergické choroby mohou jen výjimečně způsobovat pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Vředová choroba žaludku a duodena\| \| a) sezónní opakované recidivy v posledních třech letech klinicky prokázané (rentgenové vyšetření, fibroskopie), konzervativně léčené, intervalové obtíže\| 5-10 b) často recidivující procesy, v mezidobí s erozivní gastritidou, konzervativní léčení, zhojení s výraznou deformací a opakovanými dyspeptickými obtížemi\| 20-30 c) operované formy při trvale značných funkčních poruchách a s trvalým značným zhoršením stavu sil a výživy nebo se značnými komplikacemi a snížením celkové výkonnosti organismu\| 40-50 \| \| 2.\| Dráždivý žaludek (funkční porucha)\| 5-10 \| \| 3.\| Stavy po operacích žaludku (resekce, spojkové operace, vagotomie)\| \| a) s dobrou funkcí\| 10-20 b) s komplikacemi (např. dumping-syndrom)\| 25-35 c) s těžkou újmou výživy a podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 40-60 \| \| 4.\| Maligní tumor žaludku\| \| a) u částečného odstranění žaludku v časném stadiu (early cancer- T1 N0 M0)\| 50 \| b) po resekci žaludku při probíhajícím onkologickém léčení\| 70-80 \| c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 40-60 d) neléčitelné formy\| 90 ODDÍL C - NEMOCI TENKÉHO A TLUSTÉHO STŘEVA Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Chronický zánět střev, divertikulitis, divertikulóza, částečná resekce střeva nebo jiné poruchy střevní\| \| a) bez podstatných potíží a účinků (např. dráždivý tračník)\| 10 b) se silnějšími trvalými symptomy (např. průjmy, spasmy několikrát denně, snížení celkové výkonnosti organismu)\| 20-25 c) se značným snížením stavu výživy a s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu s poruchami pasáže, pokles hmotnosti, anémie, krvácení\| 30-60 \| \| 2.\| Colitis ulcerosa, idiopatická proktokolitida, Crohnova nemoc\| \| a) s nepatrnou odezvou (žádné nebo nepatrné snížení celkové výkonnosti organismu, výživy, občasné průjmy, žádné odchylky v laboratorních nálezech)\| 10 b) s mírnou odezvou (snížení celkové výkonnosti organismu a výživy, časté průjmy, značné odchylky v laboratorních nálezech, s ojedinělými poruchami pasáže, s koloskopicky mírnou aktivitou nebo občasnými recidivami)\| 20-40 c) se závažnými komplikacemi (těžká malnutrice, píštěle, perforace, resekce, poruchy pasáže) a podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 60-70 \| \| 3.\| Střevní malabsorpce (např. celiakie, sprue, malabsorpce způsobená intolerancí atd.)\| \| a) bez podstatných následných projevů při dietě a zavedené terapii\| 5-10 b) s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu, výživy a při nedostatečné odpovědi na farmakoterapii a dietetický režim\| 30-40 c) pokročilé formy resistentní na terapii s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu a výživy\| 50-70 \| \| 4.\| Maligní tumor tenkého a tlustého střeva, konečníku\| \| a) po odstranění lokalisovaných střevních malignit, tumorů tračníku nebo rekta během onkologické léčby\| 50-70 b) s kolostomií, během onkologického léčení\| 70-80 c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech), řešené stomií (platí i pro stomie z jiných příčin)\| (50) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. d) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech), bez stomie\| 30-50 e) neléčitelné formy\| 90 \| \| 5.\| Výhřezy konečníku, hemoroidy a rektální píštěle\| Posudkové hledisko:\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle polohy a rozsahu, vlivu na svěrač a střevní stěnu, s ohledem na celkový stav organismu.\| \| a) se silnějšími trvalými obtížemi (průjmy, spasmy, ojedinělé krvácení či sekrece)\| 10-20 b) s komplikacemi a silnou odezvou na celkovém stavu (opakované poruchy pasáže, resekce, trvalá sekrece)\| 30-50 c) s inkontinencí svěrače\| 80-90 \| \| 6.\| Píštěl v okolí řiti\| \| a) nepatrná, s občasnou sekrecí\| 10 b) rozsáhlý výhřez konečníku, umělá řiť a silně secernující sterkonální píštěle, které vedou k výraznému znečištění\| 60-80 \| \| 7.\| Srůsty pobřišnice\| \| a) bez podstatné odezvy na střevní pasáž\| 5-10 b) se značnými poruchami pasáže\| 20-30 ODDÍL D - NEMOCI JATER, ŽLUČOVÝCH CEST A PANKREATU Obecné posudkové zásady: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví na základě metabolického postižení funkce jater (laboratorním skríningem, sonografií, scintigrafií CT, biopsií), podle rozsahu funkčního postižení, újmy celkového stavu a výživy a nutnosti dodržovat režimová opatření. Morfologické změny jater lze spolehlivě posoudit je-li k dispozici kvalitativně-kvantitativní hodnocení. Je-li index závažnosti 1 - 3, jde o zcela nevýznamné změny. Je-li index závažnosti 4 - 8, jde o lehkou hepatopatii a je-li index závažnosti 9 - 12, jde o středně težkou hepatopatii; při indexu závažnosti nad 12 již jde o těžkou hepatopatii (Knodellovo skóre - index histologické aktivity). Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- 1.\| Jaterní onemocnění\| \| a) s poruchou nepatrného stupně\| 5-10 b) lehké poruchy (AST zvýšené trvale zpravidla na dvojnásobek)\| 20 c) středně těžké poruchy (AST zvýšené troj až desetinásobně)\| 30-50 d) těžké poruchy (AST zvýšené nejméně na desetinásobek)\| 60-70 e) stavy se závažným portálním městnáním, jícnové varixy,\| 80-90 opakované krvácivé stavy, ascites, známky encefalopatie\| f) stavy po spojkové operaci (portokavální anastomóza)\| 60-80 \| \| 2.\| Stavy po resekci jaterního laloku, bez poruchy funkce\| 30-40 Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví po dosažení stabilizace. \| \| 3.\| Maligní tumor jater\| \| a) během onkologické léčby\| 70-80 b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 c) neléčitelné formy\| 90 \| \| 4.\| Stav po transplantaci jater\| 60-70 \| \| 5.\| Nemoci žlučníku a žlučových cest (litiáza, chronické recidivující záněty)\| \| a) s kolikami v odstupech více měsíců, záněty v odstupech let\| 5 b) s častějšími kolikami (jedenkrát měsíčně) a záněty léčenými antibiotiky, jakož i s intervalovými potížemi\| 10 \| \| 6.\| Ztráta žlučníku\| \| a) bez podstatných poruch\| 5 b) s funkčními zbytkovými poruchami (postcholecystektomický syndrom), při dále trvajících kolikách\| 10 \| \| 7.\| Maligní tumor žlučníku, žlučových cest nebo papily\| \| a) během onkologické léčby\| 70-80 b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 c) neléčitelné formy\| 90 \| \| 8.\| Stavy po chirurgických a endoskopických výkonech na papile a žlučových cestách\| \| a) s přetrvávajícími dyspeptickými potížemi\| 10-15 b) stav po opakovaných výkonech s následnými funkčními změnami pankreatu, žlučových cest a jater, podle stupně poruch\| 30-40 \| \| 9.\| Chronická onemocnění pankreatu podle účinku na celkový stav\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle stupně, rozsahu a destrukce parenchymu a míry narušení zevně nebo vnitřně sekretorické funkce pankreatu. \| a) průjmy jen při dietních chybách\| 5-10 b) častější průjmy, nepatrné snížení celkové výkonnosti organismu a výživy, dyspeptické obtíže, občasné bolesti\| 20-25 c) podstatné snížení celkové výkonnosti organismu a výživy, výrazná symptomatologie\| 30-50 d) výrazné snížení celkové výkonnosti organismu a výživy až kachektizace\| 60-70 \| \| 10.\| Maligní tumor pankreatu\| \| a) během onkologické léčby\| 70-80 \| b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-60 \| c) neléčitelné formy\| 90 ODDÍL E - KÝLY Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Tříselná nebo stehenní kýla (podle velikosti a reponovatelnosti)\| 5-10 \| \| 2.\| Pupeční kýla nebo kýla v bílé linii\| 5-10 \| \| 3.\| Břišní kýla v jizvě\| \| a) s poruchou funkce břišních orgánů (při poruchách pasáže)\| 10 b) s rozsáhlou eventerací útrob před břišní stěnu, chirurgicky neřešitelné, s podstatným omezením kardiopulmonálního výkonu\| 60-70 \| \| 4.\| Brániční kýly působící refluxní ezofagitidu\| 10-15 Kapitola XI - MOČOVÁ SOUSTAVA Obecné posudkové zásady: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle stupně aktivity, rozsahu a tíže změn, poruch funkce uropoetického systému, které je nutno zjistit speciálními funkčními zkouškami (např. určením kreatininu a močoviny, vyšetřením glomerulární filtrace a koncentrační schopnosti, urografie, urodynamickým vyšetřením, endoskopií, sonografií). Je nutné vzít ohled na postižení jiných orgánů, aktivitu zánětlivého procesu, účinky na celkový stav organismu a jeho výkonnost. ODDÍL A - POSTIŽENÍ LEDVIN Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Vývojová anomálie ledvin a močových cest, bez podstatného funkčního omezení\| 5-10 \| \| 2.\| Nefrolitiáza bez funkčního omezení s častějšími kolikami a potížemi v intervalech (infekce, hematúrie)\| 5-10 \| \| 3.\| Renální postižení bez funkčního omezení, s chorobným nálezem v moči lehkého stupně (diskrétní proteinurie, bakteriurie, mikroskopická hematurie)\| 5-10 \| \| 4.\| Renální postižení s omezením funkce (bez ohledu na etiologie poškození)\| \| a) lehkého stupně ( snížená funkční výkonnost, hraniční hodnoty kreatininu a urey, lehké snížení glomerulární filtrace, omezení tubulární filtrace, omezení resorbce, žádná retence katabolitů)\| 10-20 b) středně těžkého stupně ( mírná nedostatečnost ledvin, mírná až výrazná retence katabolitů, mírné klinické příznaky nedostatečnosti ledvin, možnost anémie, osteopatie)\| 30-50 c) těžkého stupně (jasné klinické známky nedostatečnosti ledvin zvládnutelné konzervativními opatřeními)\| 60-70 d) úplné selhání ledvin\| 80 \| \| 5.\| Ztráta nebo výpad funkce jedné ledviny při zdravé druhé ledvině\| 20 \| \| 6.\| Ztráta nebo výpad funkce jedné ledviny s funkčním omezením druhé ledviny\| \| a) lehkého stupně\| 25-35 b) středního stupně\| 40-60 c) těžkého stupně (výrazná alterace celkového stavu, výrazné snížení celkové výkonnosti organismu)\| 70-80 \| \| 7.\| Postižení ledvin léčené umělou ledvinou (dialýzou) s ohledem na přítomné komplikace\| 40-80 \| \| 8.\| Maligní tumor ledviny\| \| a) během onkologické léčby\| 70-80 b) po dosažení stabilizace zdravotní stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 c) neléčitelné formy\| 90 \| \| 9.\| Stav po transplantaci ledviny\| \| a) do dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla jeden rok)\| 70 b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu s ohledem na přetrvávající funkční poruchu a případné komplikace\| 30-60 ODDÍL B - POSTIŽENÍ MOČOVÝCH CEST Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Chronický zánět močových cest\| 5-10 \| \| 2.\| Poruchy vyprazdňování močového měchýře těžšího stupně\| 15-25 \| \| 3.\| Maligní tumor močového měchýře\| \| a) po odstranění v časném stadiu (T1-2 N0 M0)\| 30-40 b) po odstranění v pozdních stadiích, během onkologického léčení\| 70-80 c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech), s ohledem na radikálnost operačního řešení\| 30-60 d) neléčitelné formy\| 90 \| \| 4.\| Inkontinence moče (potvrzená urodynamickým vyšetřením)\| \| a) lehký odchod moče při zatížení (např. stresová inkontinence I. stupně)\| 10-15 b) stresová inkontinence II. stupně\| 35-45 c) stresová inkontinence III. stupně\| 55-60 \| d) úplná inkontinence moče\| 65-70 \| \| 5.\| Umělý odvod moče (bez poruchy ledvinné funkce)\| \| a) do střeva\| 40-50 b) na zevnějšek\| (60) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. \| \| 6.\| Chronické píštěle trávicího, močového a pohlavního ústrojí\| \| a) chronické píštěle s trvalou mírnou sekrecí\| 20-40 b) chronické píštěle s vydatnou sekrecí zvláště sterkorální, hnisavou nebo močovou\| 60-80 Kapitola XII - MUŽSKÉ POHLAVNÍ ORGÁNY Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Nemoci mužských pohlavních orgánů, vleklé zánětlivé procesy, spojené se závažnými poruchami močení apod.\| 10-20 \| \| 2.\| Maligní tumor penisu\| \| a) po odstranění v časném stadiu (T1-2 N0 M0)\| 30-40 b) po odstranění v pozdních stadiích, během onkologického léčení\| 70-80 c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 d) neléčitelné formy\| 90 \| \| 3.\| Maligní tumor varlete\| \| a) po odstranění lokalizovaného seminomu nebo lokalizovaného maligního teratomu bez postižení uzlin (T1-3 N0 MO)\| 30-40 b) po odstranění v pozdních stadiích, během onkologického léčení\| 70-80 d) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 c) neléčitelné formy\| 90 \| \| 4.\| Chronické záněty prostaty a adenomy prostaty s trvalými značnými poruchami mikce a stavy po operacích\| 10-20 \| \| 5.\| Maligní tumor prostaty\| \| a) po odstranění v časném stadiu (T1-2 N0 M0)\| 30-40 b) po odstranění v pozdních stadiích, během onkologického léčení\| 70-80 c) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 d) neléčitelné formy\| 90 Kapitola XIII - ŽENSKÉ POHLAVNÍ OGRÁNY Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 10 1.\| Nemoci prsu (zánětlivá onemocnění, benigní tumory, kosmetické záležitosti) Posudkové hledisko: Případná funkční omezení v ramenním pletenci nebo paži jako následky operace (např. lymfedém, defekty svalů, léze nervů) je nutno vzít v úvahu. \| \| 2.\| Maligní tumor prsní žlázy\| \| a) po odstranění ve stadiu I. (T1 N0 M0) nebo parciální resekcí\| 30-40 b) po odstranění ve stadiu II. (T2 N1 M0)\| 40-60 c) po odstranění v pozdních stádiích - po odstranění prsu s exenterací axily, během onkologického léčení\| 70-80 d) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 e) neléčitelné formy\| 90 \| \| 3.\| Stav po odstranění dělohy pro benigní tumor, endometriózu apod.\| 10 \| \| 4.\| Maligní tumor dělohy\| \| a) po odstranění tumoru těla nebo cervixu ve FIGO - stadiu Ia a Ib (T1NX M0)\| 30-40 b) po odstranění tumoru cervixu ve FIGO - stadiu II. (T2 NX M0)\| 40-60 c) po odstranění tumoru v pozdních stádiích, během onkologické léčby\| 70-80 d) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 e) neléčitelné formy\| 90 \| \| 5.\| Ztráta vaječníků pro zánětlivé onemocnění, benigní tumor\| 10 \| \| 6.\| Maligní tumor vaječníku\| \| a) po odstranění ve FIGO - stadiu Ia a Ib (T1 NX M0)\| 30-40 b) po odstranění v pozdních stadiích, během onkologické léčby\| 70-80 d) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 c) neléčitelné formy\| 90 \| \| 7.\| Chronický nebo chronicky recidivující zánětlivý proces adnex, parametria nebo dělohy\| \| a) lehkého stupně\| 5 b) středního stupně\| 10 c) těžkého stupně, recidivující akutní otoky vícekrát v roce, s rozsáhlým palpačním nálezem, nutností opakované ATB terapie, s dysurickými obtížemi, recidivující uroinfekcí\| 15 \| \| 8.\| Endometrióza těžkého stupně\| 20 \| \| 9.\| Pokles stěny vaginy, prolaps vaginy anebo dělohy\| \| a) bez inkontinence nebo s nepatrnou stresovou inkontinencí (stupeň I)\| 10 b) s občasnou inkontinencí moče\| 30-40 c) s úplnou inkontinencí moče\| 70-80 \| \| 10.\| Zátěžová slabost podpůrné tkáně po plastické operaci\| \| a) s dobrým operačním efektem\| 10 b) s funkčními reziduálními obtížemi a se snížením celkové výkonnosti organismu (bez inkontinence moče)\| 20-25 \| \| 11.\| Kraurosis vulvae silnějšího stupně\| 20-30 (značné obtíže, sekundární změny, ekzémy, vředy, jizvy) \| \| 12.\| Maligní tumor pochvy\| \| a) po odstranění ve FIGO - stadiu I. (T1 N0 M0)\| 30-40 b) po odstranění v pozdních stadiích, během onkologické léčby\| 70-80 d) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 c) neléčitelné formy\| 90 \| \| 13.\| Maligní tumor zevních rodidel\| \| a) po odstranění ve FIGO - stadiu I., II. (T1-2 N0 M0)\| 30-40 b) po odstranění v pozdních stadiích, během onkologického léčení\| 70-80 d) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 c) neléčitelné formy\| 90 \| \| 14.\| Menopauzální a perimenopauzální poruchy přetrvávající i při zavedené substituční léčbě\| 10-20 Kapitola XIV - NEMOCI KŮŽE A PODKOŽNÍHO VAZIVA Obecné posudkové zásady: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle umístění, vlivu na celkový stav organismu, doprovodných projevů, pohotovosti k recidivám resp. k chronicitě. Je nutno brát ohled též na doprovodné orgánové nebo systémové změny, poruchy, infekční komplikace, omezení pohybu apod. Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Infekce kůže a podkožního vaziva (chronické pyodermie)\| \| a) ohraničené procesy, mírného rozšíření\| 10-15 b) výrazné projevy, s celkovou odezvou organismu\| 30-40 c) rozsáhlé, dlouhodobě aktivní formy vzdorující léčbě s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 50-60 d) formy se zvlášť nepříznivým průběhem (septické stavy)\| 70-80 \| \| 2.\| Puchýřnatá - bulózní onemocnění (pemfigus, pemfigoid)\| \| a) ohraničené procesy, mírného rozšíření\| 10-15 b) výrazné projevy, s celkovou odezvou organismu\| 30-40 c) rozsáhlé, dlouhodobě aktivní formy vzdorující léčbě s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 50-60 d) formy se zvlášť nepříznivým průběhem\| 70-80 \| \| 3.\| Dermatitis a ekzém\| \| a) ohraničené projevy (predilekční místa), stabilizované formy, řídké exacerbace\| 5-15 b) výrazné projevy, s častými exacerbacemi nebo generalizované stabilizované formy\| 25-35 c) rozsáhlé, dlouhodobě úporně recidivující formy vzdorující léčbě s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 50-60 d) formy se zvlášť nepříznivým průběhem, stále trvající\| 70 \| \| 4.\| Papuloskvamózní onemocnění (psoriáza, lichen), keratodermie\| \| a) ohraničené formy, malá intenzita procesu, řídké exacerbace nebo formy rozšířené, stabilizované, s dlouhodobými remisemi\| 5-15 b) výrazné projevy, časté exacerbace nebo generalizované formy s dlouhodobými remisemi\| 25-35 c) rozsáhlé, dlouhodobě aktivní formy vzdorující léčbě s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 40-60 d) formy se zvlášť nepříznivým průběhem nebo se závažným trvalým kloubním postižením\| 70 \| \| 5.\| Urtikaria a erytém\| \| a) urtikarie často recidivující\| 5 b) angioedem, často recidivující, bez trvalých somatických následků\| 5 c) angioedem, trvalého charakteru, se závažnými reziduálními následky, se snížením celkové výkonnosti organismu (přetrvávající lymfedémy)\| 25-40 \| \| 6.\| Onemocnění kůže a podkožního vaziva spojené s chronickou expozicí (choroby z vlivů mechanických, termických, fyzikálních, choroby z radiace)\| \| a) ohraničené procesy, mírného rozšíření, stabilizované formy, řídké exacerbace\| 15 b) výrazné projevy, na exponovaných částech těla, nebo generalizované stabilizované formy, řídké exacerbace\| 25-35 c) generalizované projevy nebo formy s nepříznivým průběhem a nepříznivou lokalizací\| 40-60 d) formy se zvlášť nepříznivým průběhem (např. nekrotické změny)\| 70 \| \| 7.\| Nemoci kožních adnex (onemocnění nehtů, alopecie, acne rosacea apod.)\| 7.1.\| Napadení všech nehtů, s příp. rozrušením nehtových plotének\| 10-30 7.2.\| Alopecie, bez ohledu na etiologii\| 10-20 7.3.\| Acne vulgaris těžšího stupně\| 10-20 7.4.\| Acne conglobata, s celkovou odezvou organismu (febrilní stavy, artralgie, tvorba píštělí, omezení pohyblivosti)\| 40-60 \| \| 8.\| Jiné nemoci kůže a podkožního vaziva (vitiligo, poruchy pigmentace)\| 5 \| \| 9.\| Maligní kožní tumory\| \| a) po odstranění melanomu ve stadiu Ia (T1 - N0 M0)\| 20-30 b) po odstranění maligních tumorů ve stadiích (T1-2 N0-2 M0)\| 50-60 c) po odstranění v pozdních stadiích, během onkologické léčby\| 70-80 d) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 e) neléčitelné formy\| 90 Kapitola XV - PODPŮRNÝ A POHYBOVÝ APARÁT Obecné posudkové zásady: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle funkčního postižení (postižení pohybu, zatížitelnosti) a vlivu na ostatní orgánové systémy. Při zjištění pohybových a degenerativních změn je nutno srovnat, zda jejich rozsah a výskyt přesahuje rámec změn, typických pro určitý věk. Pouhé rentgenologické zjištění degenerativních změn nepředpokládá pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti, stejně tak skutečnost, že byla provedena operace na končetině nebo na páteři nebo došlo k úrazu. Při chronických zánětech kloubů je nutno přihlédnout vedle poruchy funkce také k aktivitě procesu. Při celkové osteoporóze či osteomalácii (např. při hormonálních poruchách, gastrointestinálních resorbčních poruchách, při poškození ledvin) je míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti závislá na rozsahu a stupni patologických změn skeletu a z nich vyplývající poruchy funkce. Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti při poraněních svalů a šlach se stanoví podle funkční újmy a podle postižení krevního a lymfatického systému. Při poraněních fascií se mohou objevit svalové ruptury, které však jen v řídkých případech podmiňují pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. ODDÍL A - ARTROPATIE A JINÁ ONEMOCNĚNÍ KlOUBŮ Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- 1.\| Infekční artropatie, zánětlivé polyartropatie, artrózy\| \| a) lehké formy, zřídka recidivující, s mírnou poruchou funkce postiženého systému, s opakovanými obtížemi, je-li ztíženo jen dlouhé stání a chůze či omezena jen zatížitelnost končetin\| 10-15 b) vleklé neprogredující formy, občas recidivující, s menší poruchou funkce (omezení funkce o 1/3), se značnými obtížemi, stacionárním rentgenovým nálezem, ev. občasným laboratorním zánětlivým nálezem s postižením jednoho i více kloubů, s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu\| 25-50 c) těžké formy, léčebně neovlivnitelné, trvale aktivní, progredující, s výraznými destruktivními rentgenovými změnami a těžkou poruchou funkce, postihující několik kloubů\| 60-80 ODDÍL B - OSTEOPATIE A CHONDROPATIE Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- 1.\| Osteoporóza (bez ohledu na etiologii), osteomalacie, osteopatie\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle funkčního postižení plynoucího z lokalizace a z aktivity procesu (metabolismus kalcia a fosfátů, opakovaně densitometricky prokázaná patologie ve více kostech) \| a) lehká forma s ovlivněním celkové zatížitelnosti, s omezením pro dlouhé stání a chůzi (celotělová kostní densita poklesla o 10-20%)\| 10-15 b) středně těžká forma, s podstatným snížením celkové výkonnosti organismu a zpravidla značným ovlivněním pohyblivosti (celotělová kostní densita poklesla o 25-30%)\| 35-50 c) těžká forma, se zvýšenou lomivostí kostí a patologickými zlomeninami, těžká deformace páteře a dlouhých kostí (celotělová kostní densita poklesla o více než 35% )\| 60-70 \| \| 2.\| Sudeckova dystrofie\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle stupně, rozsahu funkční poruchy a lokalizace procesu. \| a) mírná forma\| 15-25 b) těžká forma nebo nepříznivá lokalizace\| 50-70 \| \| 3.\| Chronická osteomyelitis\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle funkčního postižení plynoucího z lokalizace, rozsahu a aktivity procesu s jejími účinky na celkový stav a případné následné nemoci (např. anémii, amyloidózu). \| a) lehkého stupně (lokalizovaná, s nepatrnou aktivitou, drobné hnisání v píštěli)\| 10-20 b) středního stupně (chronická ulcerace s kostí ve spodině, mírná trvalá sekrece z píštěle, známky aktivity i v laboratorních nálezech)\| 30-40 c) těžkého stupně (rozsáhlejší chronická ulcerace zasahující ke kosti, časté těžké ataky s horečkou, zřetelná infiltrace měkkých částí, hnisání a vylučování sekvestrů, známky značné aktivity v laboratorních nálezech) s alterací celkového stavu\| 60-80 \| \| 4.\| Malý vzrůst, chondrodystrofie, chondrodysplasie\| \| a) tělesná výška postiženého nepřesahuje 120 cm\| (35-50) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. \| b) s těžkými deformitami končetin, hrudníku a s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu, hybnosti, ventilace\| 70-80 ODDÍL C - JINÁ ONEMOCNĚNÍ MĚKKÉ TKÁNĚ, SYNOVIÁLNÍ BLÁNY A ŠLACHY Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Jiná onemocnění měkké tkáně, synoviální blány a šlachy\| \| a) lehké formy, zřídka recidivující, s mírnou poruchou funkce postiženého systému, s opakovanými obtížemi, je-li ztíženo jen dlouhé stání a chůze či omezena jen zatížitelnost končetin\| 10-15 b) vleklé neprogredující formy, občas recidivující, s menší poruchou funkce (omezení funkce o 1/3), se značnými obtížemi, stacionárním rentgenovým nálezem, ev. občasným laboratorním zánětlivým nálezem s postižením jednoho i více kloubů, s výrazným snížením celkové výkonnosti organismu\| 25-50 c) těžké formy, léčebně neovlivnitelné, trvale aktivní, progredující, s výraznými destruktivními rentgenovými změnami a těžkou poruchou funkce, postihující několik kloubů\| 60-80 ODDÍL D - NEMOCI SVALOVÉ Obecné posudkové zásady: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle poruchy funkce svalů na jednotlivých končetinách a na trupu - analogicky k následně uvedeným pohybovým omezením a obrnám. Samotné postižení svalů (bez ohledu na etiologii), pokud nemá vliv na celkovou výkonnost organismu a pracovní začlenění, se posudkově nehodnotí. Je však nutno přihlédnout i ke zvláštním poruchám jako jsou nedostatečné tělesné proporce (např. chondrodystrofie), deformity končetin, poruch kloubních funkcí, svalových funkcí a statiky, neurologické poruchy. Stejně tak je nutno vzít v úvahu stupeň adaptace a kompenzace poruchy. Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- 1.\| Svalové dystrofie, myopatie, myositidy\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví bez ohledu na etiologii onemocnění, s ohledem na výslednou poruchu funkce, pohyblivosti a celkové výkonnosti. organismu \| a) lehké poruchy s mírnou či lokální atrofií, dystrofií a s omezením pouze pro dlouhé stání a chůzi\| 10-15 b) středně závažné poruchy, s podstatným omezením pohyblivosti a se snížením celkové výkonnosti organismu\| 30-50 c) těžké poruchy s těžkým omezením pohyblivosti\| 60-80 \| \| 2.\| Syndromy svalové paralýzy, myastenia gravis\| \| a) oční forma (ptóza víček, diplopie)\| 10 b) lehká generalizovaná forma (oční příznaky, lehká kosterní a bulbární symptomatologie, svalové atrofie)\| 20-40 c) mírná generalizovaná forma (s dysartrií, dysfagií, polykací obtíže, pohybové omezení)\| 40-60 d) IV. pozdní těžká forma (s výraznými svalovými atrofiemi)\| 70-80 ODDÍL E - DORZOPATIE, DEFORMUJÍCÍ DORZOPATIE A SPONDYLOPATIE Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Stavy po zlomeninách trnových výběžků nebo příčných výběžků obratlů\| 10 \| \| 2.\| Stavy po zlomeninách těl obratlů, vrozené vady\| \| a) bez statického účinku\| 10 b) s mírným statickým účinkem, s mírnou deformací, je-li ztížena chůze a stání\| 20 c) se značným statickým účinkem (s omezením pohybu v daném úseku), se značnou deformací, občasnými projevy svalového a nervového dráždění, slabostí svalového korzetu\| 30-40 \| \| 3.\| Degenerativní změny na páteři a ploténkách\| \| a) bez statického účinku\| 10 b) s lehkým funkčním postižením zpravidla více úseků páteře, s občas vystupujícími projevy nervového a svalového dráždění (např. cervikokraniální syndrom, cervikobrachiální syndrom, lumbální syndrom, ischialgie, syndrom sakroiliakálního skloubení, občasné blokády), slabostí svalového korzetu, omezením pohybu v postiženém úseku\| 15-25 c) s trvalým těžkým postižením funkce více úseků páteře a často recidivujícími silnějšími, dlouhotrvajícími, dráždivými projevy nervů a svalů, těžkou staticko-dynamickou insuficiencí, výraznou poruchou svalového korzetu a podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 40-50 d) s trvalým nepříznivým funkčním nálezem, trvalými silnými projevy dráždění nervů a svalů, závažnými parézami, výraznými svalovými atrofiemi, zpravidla s poruchami funkce svěračů (závažnost postižení musí být doložena výsledkem EMG)\| 60-70 \| \| 4.\| Stavy po operacích páteře a plotének, stavy po úrazech\| \| a) stavy s mírným reziduálním funkčním nálezem\| 10-20 b) stavy s často recidivujícími projevy nervového a svalového dráždění, insuficiencí svalového korzetu a podstatným snížením celkové výkonnosti organismu\| 30-50 c) s nepříznivým reziduálním funkčním nálezem a trvalými silnými projevy dráždění nervů a svalů, zpravidla s poruchami funkce svěračů, závažnými parézami, výraznými svalovými atrofiemi\| 70-80 d) stavy v perioperačním období a rekonvalescenci (zpravidla po dobu jednoho roku)\| 70 \| \| 5.\| Ostatní postižení páteře (vrozené nebo získané deformity)\| \| a) s nepatrnou poruchou funkce\| 10 b) s poruchou funkce středního stupně (např. ve více pohybových segmentech vyjádřeným omezením až ztuhlostí, také při skolióze 40-75° u klínových obratlů, motýlkovitých obratlů, fixovaných kulatých zad, blokovaného obratle s tvorbou gibu)\| 25-40 c) s těžkou poruchou funkce (např. ztuhnutím rozsáhlých oddílů páteře, trvajícím klidovým postavením při trupové ortéze, která zahrnuje 3 oddíly páteře, extrémně vytvořená skolióza podle okolností s otočným skluzem, spondylolistéza se skluzem a projevy dráždění nebo komprese míchy)\| 60-70 \| \| 6.\| Scheuermannova nemoc\| \| a) s těžkou poruchou funkce\| 20 b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po pěti letech)\| 10 \| \| 7.\| Bechtěrevova nemoc (spondylitis ankylosans)\| Posudkové hledisko:\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle průběhu, aktivity a funkčních poruch, rentgenových známek na páteři a případně na končetinách.\| \| a) lehkého stupně\| 20-30 \| b) středního stupně - IV. stupeň (současné ztuhnutí několika úseků páteře)\| (35-60) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. \| c) těžkého stupně - V. stupeň, se ztuhlostí více úseků páteře nebo velkých kloubů, poruchami ventilace\| 70-80 ODDÍL F - STAVY PO ÚRAZECH Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Stavy po zlomeninách skeletu lebky\| \| a) bez postižení mozkových funkcí\| 5-10 b) při lehké poruše mozkových funkcí\| 15-20 c) při středně těžké poruše mozkových funkcí\| 30-45 d) s těžkou poruchou a podstatným snížením celkové výkonnosti\| 50-70 e) zvlášť těžké postižení, narušující integritu mozkových funkcí\| 80-100 \| \| 2.\| Stavy po zlomeninách čelisti\| \| a) bez poruchy funkce\| 5 b) špatně zhojené, s defektem, s ovlivněním inervace, žvýkání, mimiky, hlasu\| 20-40 \| \| 3.\| Stavy po izolovaných zlomeninách žeber\| 5 \| \| 4.\| Stavy po zlomeninách skeletu hrudníku\| 4.1.\| Stavy po úrazech hrudníku, sériové zlomenině žeber, zlomenině prsní kosti se závažnějším omezením hybnosti hrudníku a hrudní stěny podle stupně s porušením funkce plic a srdeční činnosti \| stanoví se podle stupně poruchy podle položky 5 oddílu B kapitoly VIII a položky 1 oddílu A kapitoly IX 4.2.\| Následné stavy bez poruchy funkce plic a srdeční činnosti\| 10 \| \| 5.\| Stavy po úrazech pánve, zlomeninách pánevních kostí a symfýzy, stavy po zlomeninách křížové kosti a kostrče\| Posudkové hledisko: Porušení souvislosti pánevního pletence s poruchou statiky a dynamiky páteře a funkce dolních končetin se hodnotí podle tíže přetrvávající poruchy. \| a) lehké poruchy omezující dlouhé stání a chůzi, s mírnými subjektivními potížemi\| 10-15 b) se středně těžkou poruchou statiky a dynamiky páteře a dolních končetin\| 30-50 c) s těžkým narušením statiky a dynamiky páteře, těžké poruchy hybnosti dolních končetin, trvalé dráždění, zpravidla porucha funkce svěračů, závažné parézy, svalové atrofie\| 70-80 ODDÍL G - POSTIŽENÍ KONČETIN Obecné posudkové zásady: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví s ohledem na rozsah a tíži ztrátových poranění, vrozených nebo získaných vad, následků po operacích a úrazech, zánětlivých i degenerativních onemocnění. Při stanovení míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je při postižení horních končetin nutno vycházet z toho, zda jde o postižení dominantní či nedominantní končetiny. Uvedená míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti u amputačních ztrát vychází z příznivých poměrů pahýlu a sousedních kloubů. Při vysloveně nepříznivém stavu pahýlu, jakož i při závažné funkční poruše sousedního kloubu je nutno tyto sazby zvýšit podle § 6 odst. 4 vyhlášky. Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Stavy po úrazech nebo operacích skeletu končetin a pánve s protrahovaným a komplikovaným hojením (nedostatečná osifikace, přetrvávající zánětlivé změny, poruchy prokrvení, vychudnutí svalů, poruchy inervace, Sudeckova dystrofie) s nemožností běžného zatížení postižené končetiny, do funkčně uspokojivé úpravy\| 50-70 \| \| 2.\| Aseptické nekrózy\| stanoví se podle funkčního nálezu na postiženém kloubu, končetině Posudkové hledisko: Po aktivním stadiu se míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti stanoví podle přetrvávající funkční poruchy. \| \| 3.\| Ztráta obou horních končetin v zápěstích a výše\| Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.3. \| \| 4.\| Ztráta jedné horní končetiny a jedné dolní končetiny\| Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.3. \| \| 5.\| Ztráta jedné horní končetiny v ramenním kloubu nebo s velmi krátkým pahýlem paže\| \| a) na dominantní končetině\| 60-70 b) na nedominantní končetině\| 55-60 c) rozsáhlejší amputační ztráty horní končetiny\| (35-50) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. \| \| 6.\| Ztuhnutí ramenního kloubu\| \| a) v příznivém postavení při dobře pohyblivém ramenním pletenci\| 15-20 \| b) v nepříznivém postavení na nedominantní končetině\| 20-30 \| c) v nepříznivém postavení na dominantní končetině\| 30-50 \| \| 7.\| Omezení pohyblivosti ramenního kloubu\| 10-15 \| \| 8.\| Habituální luxace ramene\| \| a) ojedinělé vykloubení\| 10 b) častější vykloubení (či viklavý kloub) s omezením výkonu končetiny\| 15-20 c) vykloubení sternoklavikulární nebo akromioklavikulární s omezením výkonu končetiny\| 15-20 \| \| 9.\| Pseudoartróza klíční kosti\| 5-10 \| \| 10.\| Stav po zlomenině pažní kosti zhojené v nepříznivém postavení, se značným omezením výkonu končetiny\| 20-30 \| \| 11.\| Stavy po rupturách svalů a šlach (případně i na dolních končetinách)\| 10-15 \| \| 12.\| Pseudoartróza pažní kosti\| \| a) na dominantní končetině\| 40-50 b) na nedominantní končetině\| 25-40 \| \| 13.\| Chronická radiální a ulnární epikondylitida s omezením zatížitelnosti končetiny (s lehkým postižením motorické inervace a vasomotoriky)\| \| a) postižení jedné končetiny\| 10-15 b) postižení obou končetin\| 20-25 \| \| 14.\| Ztuhnutí v loketním kloubu\| \| a) v příznivém postavení\| 20-30 b) v nepříznivém postavení\| (35-45) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. \| \| 15.\| Omezení pohybu v loketním kloubu\| \| a) nepatrného stupně při volné rotační pohyblivosti předloktí\| 10 b) závažnějšího stupně (včetně omezení rotační pohyblivosti předloktí)\| 20-25 \| \| 16.\| Izolované zmenšení rotační pohyblivosti předloktí\| \| a) v příznivém postavení (střední pronační postavení)\| 10 \| b) v nepříznivém postavení\| 20 \| \| 17.\| Viklavý loketní kloub\| 20 \| \| 18.\| Pseudoartróza předloktí\| 20-30 \| \| 19.\| Stav po zlomenině kosti vřetenní a loketní zhojené s lehkou dislokací\| 10-15 \| \| 20.\| Stav po zlomenině kosti vřetenní a loketní zhojené s výraznou dislokací a s funkční poruchou sousedních kloubů, s omezením výkonu končetiny\| 25-35 \| \| 21.\| Ztuhnutí zápěstního kloubu\| \| a) v příznivém postavení (lehká dorzální extenze)\| 10 b) v nepříznivém postavení\| 15 \| \| 22.\| Omezení pohybu v zápěstním kloubu\| \| a) nepatrného stupně\| 5 b) závažnějšího stupně\| 10 \| \| 23.\| Špatně zhojené nebo nezhojené zlomeniny zápěstních kostí nebo jedné nebo více záprstních kostí se značnou poruchou funkce ruky\| 10-30 \| \| 24.\| Syndrom karpálního tunelu (s omezením zatížitelnosti končetiny, příp. léčené operativně s ohledem na tíži neuromuskulární poruchy dle EMG)\| \| a) postižení jedné končetiny se snížením zatížitelnosti\| 10-15 \| b) postižení obou končetin se snížením zatížitelnosti a s lehkým narušením jemné motoriky\| 20-30 \| c) postižení obou končetin se závažným narušením jemné motoriky a atrofiemi drobných svalů rukou\| 35-45 \| \| 25.\| Ztuhnutí kloubů palce na ruce v příznivém postavení\| 5 \| \| 26.\| Ztuhnutí jednoho prstu\| 5 \| \| 27.\| Ztráta konečného článku a poloviny základního článku palce na dominantní ruce\| 5 \| \| 28.\| Ztráta všech článků palce na dominantní ruce\| 25-30 \| \| 29.\| Ztráta jednoho prstu ruky (kromě palce)\| 10-15 \| \| 30.\| Ztráta tří prstů ruky s výjimkou palce\| \| a) dominantní končetiny\| 25-30 b) nedominantní končetiny\| 20 \| \| 31.\| Ztráta všech 10 prstů na obou rukou\| 70-80 \| \| 32.\| Ztráta úchopové schopnosti ruky na podkladě chybění nebo ztuhlosti všech prstů jedné ruky nebo několika prstů obou rukou \| (35-45) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č. 4. \| \| 33.\| Získané těžké deformity prstů obou rukou při zachovalé funkci ruky, příp. kombinované ztráty prstu obou rukou (s výjimkou palce) při zachovalé funkci úchopu\| 10-30 \| \| 34.\| Nervové výpady\| Posudkové hledisko: Při postižení dominantní končetiny se stanoví míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti vyšší než při postižení nedominantní končetiny. Uvedené míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti odpovídají těžké poruše až úplnému výpadu dle EMG nálezu. Izolované výpadky senzitivní inervace se nehodnotí, pouze v případě výpadku senzitivní inervace celé končetiny se stanoví míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 20%. Při středně těžkém výpadku motorické inervace se stanoví míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti zpravidla sazbami polovičními než jsou následně uvedeny. 34.1.\| Plexus brachialis\| 60-70 34.2.\| Horní porce plexus brachialis\| 40-50 34.3.\| Dolní porce plexus brachialis\| 50-60 34.4.\| N. axillaris\| 20-25 34.5.\| N. radialis, celý nerv\| 25-35 34.6.\| N. radialis - střední oblast nebo distální\| 10-20 34.7.\| N. ulnaris proximální nebo distální\| 25-35 34.8.\| N. medianus proximální\| 25-35 34.9.\| N. medianus distální\| 30 34.10.\| Nn. radialis et axillaris\| 30-40 34.11.\| Nn. radialis et ulnaris\| 30-40 34.12.\| Nn. radialis et medianus\| 30-40 34.13.\| Nn. radialis, ulnaris et medianus v oblasti předloktí\| 40-50 \| \| 35.\| Ztráta obou dolních končetin v bércích a výše\| Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.3. \| \| 36.\| Ztráta jedné dolní končetiny v kyčelním kloubu nebo s velmi krátkým pahýlem stehna\| 70-80 \| \| 37\| Ztráta jedné dolní končetiny ve stehně\| (35-60) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. \| \| 38.\| Ztráta dolní končetiny v bérci, nártu nebo Chopartově kloubu\| (35-40) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. \| \| 39.\| Ztráta palce nohy se ztrátou hlavičky I. nártní kosti nebo ztráta jiného prstu\| 10 \| \| 40.\| Ztráta II. - V. prstu nebo I. -III. prstu nohy\| 10-15 \| \| 41.\| Ztráta všech prstů jedné nohy příp. amputace v Lisfrankově kloubu\| 20-30 \| \| 42.\| Ztráta všech prstů obou nohou podle stavu pahýlu\| 30-60 \| \| 43.\| Ztuhnutí obou kyčelních kloubů v nepříznivém postavení\| 70-80 \| \| 44.\| Ztuhnutí jednoho kyčelního kloubu v příznivém postavení (flexe 20°, zevní rotace 20°, střední postavení mezi abdukcí a addukcí)\| 30-40 \| \| 45.\| Ztuhnutí jednoho kyčelního kloubu v nepříznivém postavení\| (35-50) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. \| \| 46.\| Omezení pohybů kyčelních kloubů\| 46.1.\| Lehkého stupně\| \| a) jednostranně\| 10 b) oboustranně\| 20 46.2.\| Středního stupně\| \| a) jednostranně\| 20-25 b) oboustranně\| 40-45 46.3.\| Těžšího stupně\| \| a) jednostranně\| 30-40 b) oboustranně\| 60-70 \| \| 47.\| Nekróza hlavice kosti stehenní\| Posudkové hledisko: Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je závislá na přetrvávajícím postižení pohyblivosti a zatížitelnosti zpravidla po dobu aktivity. \| a) při dobré funkci končetiny\| 30-40 \| b) s výrazně porušenou funkcí končetiny\| 50-70 \| \| 48.\| Pseudoartróza krčku stehenní kosti nebo stehenní kosti\| 50-70 \| \| 49.\| Stav po zlomenině stehenní kosti (krčku, diafýzy, epikondylu) léčené konzervativně i osteosyntézou\| \| a) při dobré funkci končetiny\| 20-30 b) s výrazně porušenou funkcí končetiny (výrazná deformita, svalová atrofie, porucha motorické inervace, zkrat o 4 cm a více)\| 40-45 \| \| 50.\| Endoprotézy kyčelních, kolenních kloubů\| Posudkové hledisko: Při endoprotézách kloubů je míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti závislá na přetrvávajícím postižení pohyblivosti a zatížitelnosti, např. porucha motorické inervace, výrazná svalová atrofie, zkrácení končetiny více jak 4 cm 50.1.\| Jednostranná (totální endoprotéza)\| 20-35 50.2.\| Oboustranná (totální endoprotéza)\| 40-70 50.3.\| Stavy v perioperačním období a rekonvalescenci (zpravidla po dobu jednoho roku)\| 70 \| \| 51.\| Ztuhnutí obou kolenních kloubů\| 60-70 \| \| 52.\| Ztuhnutí jednoho kolenního kloubu\| \| a) v příznivém postavení (ohnutí přibližně 10°)\| 25-30 b) v nepříznivém postavení\| (40-50) Posudkové hledisko: Toto zdravotní postižení se posuzuje podle přílohy č.4. \| \| 53.\| Uvolnění vazivového aparátu kolena\| \| a) svalově kompenzovatelné\| 10 b) neúplně kompenzovatelné, nejistá chůze\| 20 c) vyžadující zajištění podpůrným aparátem, podle postavení a osové úchylky a porušení funkce končetiny\| 25-30 \| \| 54.\| Trvalé následky po vynětí menisků\| \| a) při dobré stabilitě a rozsahu\| 10 b) při středně těžké poruše\| 20 c) při těžké poruše funkce kolenního kloubu\| 25-30 \| \| 55.\| Zlomenina pately kostně nezhojená, s omezenou funkcí extenčního aparátu, nejistá chůze, nutnost používat podpůrný aparát\| 20-25 \| \| 56.\| Omezení pohybu v obou kolenních kloubech\| \| a) lehkého stupně\| 10 b) středního stupně\| 20-30 c) těžkého stupně\| 40-50 \| \| 57.\| Stav po zlomenině holenní kosti\| \| a) dobře zhojené\| 5 b) zhojené se zkratem, angulací a značně porušenou funkcí končetiny\| 30-40 \| \| 58.\| Pseudoartróza holenní kosti\| 30-40 \| \| 59.\| Stav po zlomenině zevního a vnitřního kotníku\| \| a) dobře zhojené\| 10-20 b) zhojené v nepříznivém postavení se značně porušenou funkcí končetiny\| 30-40 \| \| 60.\| Stav po zlomenině patní kosti\| a) dobře zhojené\| 10-20 b) zhojené s těžkou poruchou statiky\| 30-40 c) stavy po oboustranných zlomeninách zhojené s těžkou poruchou stability a chůze\| 40-50 \| \| 61.\| Ztuhnutí horního hlezenného kloubu\| \| a) v příznivém postavení (ztuhlost v neutrálním postavení kloubu)\| 10 b) v nepříznivém postavení\| 15-25 \| \| 62.\| Ztuhnutí dolního hlezenného kloubu\| \| a) v příznivém postavení (střední postavení)\| 10 b) v nepříznivém postavení\| 15-25 \| \| 63.\| Ztuhnutí horního i dolního hlezenného kloubu\| \| a) v příznivém postavení\| 15 b) v nepříznivém postavení\| 20-30 \| \| 64.\| Pes equinovarus (podle poruchy funkce - s těžkou deformací a závažnou poruchou chůze)\| \| a) jednostranný\| 20-30 b) oboustranný\| 30-50 \| \| 65.\| Ostatní deformity nohy\| \| a) bez podstatných statických účinků (např. snížení klenby nožní, pes transversoplanus, pes excavatus, pes valgus, také posttraumatické)\| 5 b) se statickým účinkem podle funkční poruchy\| 10-30 c) s oboustrannými těžšími deformitami a těžší poruchou pohyblivosti\| 40-50 \| \| 66.\| Ztuhnutí nebo deformity prstů nohy\| 5 \| \| 67.\| Nervové výpady\| Posudkové hledisko: Poruchy vasomotorické a trofické jsou již v sazbách míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti zahrnuty. Uvedené míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti odpovídají těžké poruše až úplnému výpadu dle EMG nálezu. Částečné výpady jmenovaných nervů se hodnotí třetinovými hodnotami, středně těžký motorický výpad se zpravidla hodnotí polovičními hodnotami. Senzitivní výpady inervace pro celou dolní končetinu se hodnotí přímo 30%. Izolované senzitivní poruchy se nehodnotí. 67.1.\| Plexus lumbosacralis\| 65-70 67.2.\| N. femoralis\| 40-45 67.3.\| N. ischiadicus\| 50-70 67.4.\| N. tibialis\| 30 67.5.\| N. fibularis\| 30 ODDÍL H - NÁDORY KOSTÍ, CHRUPAVKY, SVALSTVA A MĚKKÝCH TKÁNÍ Obecné posudkové zásady: Dojde-li v důsledku onkologické léčby k provedení amputace, stanoví se pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle příslušné kapitoly. Obdobně se postupuje v případech, kdy nádorem nebo jeho odstraněním došlo k porušení stability nosného či pohybového aparátu a omezení hybnosti. Položka\| Druh zdravotního postižení\| Míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti v % ---\|---\|--- \| \| 1.\| Maligní nádory kostí, svalstva a měkkých tkání\| \| a) při probíhajícím onkologickém léčení\| 80 b) po dosažení stabilizace zdravotního stavu (zpravidla po dvou letech)\| 30-50 c) neléčitelné formy\| 90 Poznámka: Pokud u některých zdravotních postižení jsou procenta míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti uvedena v závorce, jedná se o orientační údaj pro případy, kdy rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je jiné zdravotní postižení.“. 3. V příloze č. 3 se v bodu 6 slova „hemiplegie a paraplegie“ nahrazují slovy „hemiplegie, paraplegie, těžká hemiparéza a těžká paraparéza“ a v bodu 9 se slova „sociální přizpůsobivosti“ nahrazují slovem „osobnosti“. 4. Příloha č. 3 se doplňuje bodem 10, který zní: „10. Těžce slabý zrak spolu s těžkou nedoslýchavostí, popřípadě úplnou nebo praktickou hluchotou“. 5. V příloze č. 4 bodu 3 se vypouští písmeno b); dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1997. Ministr: Ing. Vodička v. r.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 158/1997 Sb.	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 158/1997 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem Vyhlášeno 16. 7. 1997, datum účinnosti 1. 9. 1997, částka 56/1997 * Čl. I - Vyhláška Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 1. 9. 1997 158 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 27. června 1997, kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem Český báňský úřad stanoví podle § 39 odst. 3 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb.: Čl. I Vyhláška Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, se mění a doplňuje takto: 1. § 3 odst. 3 se vypouští. 2. § 4 odst. 3 se vypouští. 3. § 10 odst. 1 písm. h) zní: „h) technická zpráva (o převzaté dokumentaci, závěrečná zpráva o ložisku a evidenční listy hlavních důlních děl),“. 4. § 10 odst. 4 druhá věta se vypouští. 5. § 10 odst. 6 se vypouští. 6. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu a poznámky č. 12) zní: „§ 10a Vedení digitální dokumentace (1) Veškeré práce spojené s tvorbou digitální dokumentace musí být provozovány při použití softwaru, jehož používání se řídí zvláštními předpisy.12) (2) Zápisníky, výpočty a seznamy souřadnic bodů základních důlních bodových polí jsou součástí databázového systému digitální dokumentace. 12) Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění zákona č. 86/1996 Sb.“. 7. § 11 odst. 4 se vypouští. 8. § 12 odst. 3 se vypouští. 9. V § 14 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Jako originál digitální základní důlní mapy se též považuje digitální model základní důlní mapy na paměťových médiích; grafický tiskový výstup pak je obrazem základní důlní mapy.“. Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10. 10. V § 17 odst. 4 věta první zní: „Pokud by znázorňování údajů uvedených v odstavci 2 ztěžovalo čitelnost a přehlednost základní důlní mapy, vedou se tyto údaje na samostatné průsvitce se srážlivostí uvedenou v § 14 odst. 5 v měřítku základní důlní mapy.“. 11. § 17 se doplňuje odstavci 6 a 7, které znějí: „(6) Za členění údajů z komplexní databáze digitální základní důlní mapy do jednotlivých vrstev grafického systému odpovídá hlavní důlní měřič; obsah vrstev se uvede v Přehledu vrstev a jejich obsahu, který bude průběžně doplňován. (7) V případě změn a oprav v digitální základní důlní mapě hlavní důlní měřič zajistí, aby její původní stav byl dokladován a rozhodne o způsobu dokladování.“. 12. V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Jsou-li profily a řezy vedeny digitální formou, je grafický tiskový výstup obrazem profilů a řezů.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 13. § 19 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Je-li mapa povrchu vedena digitální formou, je možno využít jak vektorového, tak rastrového zobrazení. Grafický tiskový výstup je obrazem povrchové mapy, který je vytvořen soutiskem vrstev grafického systému na jednom listě.“. 14. Poznámka č. 6) zní: „6) § 4 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.“. 15. § 21 se doplňuje odstavci 4 až 6, které znějí: „(4) Účelové důlní mapy vedené digitální formou mají svůj základ v digitální základní důlní mapě a jsou tvořeny odnímáním, doplňováním, popřípadě úpravou vrstev grafického systému ve smyslu odstavců 1 a 2. (5) Soutisk příslušných vrstev (podle charakteru digitální účelové důlní mapy) s podkladem digitální základní důlní mapy – jeho grafický výstup v potřebném měřítku a formátu – je obrazem digitální účelové důlní mapy. (6) Jedná-li se o obraz mapy větrání a obraz mapy zdolávání havárií, doplňuje je pracovník pověřený organizací podle § 2 odst. 5 a ověřuje hlavní důlní měřič.“. 16. V § 22 odst. 3 věta druhá zní: „V provozní důlní mapě se zakreslí průsečíky rámů mapových listů základní důlní mapy s vyznačením jejího kladu listů podle § 14 odst. 6, 7 a 8.“. 17. § 26 včetně nadpisu a poznámek č. 8), 13) a 14) zní: „§ 26 Doplňování grafické dokumentace (1) Základní důlní mapa se doplňuje, a to při činnosti a) v podzemí podle zvláštního předpisu13) nejpozději do 15. dne následujícího měsíce tužkou a trvalým způsobem jedenkrát čtvrtletně, b) na povrchu podle zvláštního předpisu14) pravidelně jedenkrát ročně, c) na povrchu při otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jedná-li se o dobývání s těžbou bloků, pravidelně jedenkrát za pět let, d) na povrchu při otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, je-li postup každé z těžebních stěn menší než 20 m za rok nebo roční těžba nepřekročí 50 000 m3, pravidelně jedenkrát za dva roky. (2) Mapa povrchu se doplňuje nejméně jedenkrát ročně. (3) Provozní důlní mapa se doplňuje podle odstavce 1. (4) Mapa větrání a mapa zdolávání havárií se doplňuje o údaje a) důlně měřické nejméně jedenkrát měsíčně, avšak nově vzniklá propojení důlních (podzemních) děl, spojení podzemí s povrchem a změny ve větrání, které mají za následek změnu větrních proudů, se doplňují nejpozději do 24 hodin, b) ve větrání nejpozději do tří dnů, ale změny ve větrání, které mají za následek změnu větrních proudů, se vyznačují nejpozději do 24 hodin, c) určené zvláštním předpisem8) v mapě zdolávání havárií nejpozději do 24 hodin. (5) Základní mapa závodu se doplňuje při každé změně, nejméně jedenkrát ročně. (6) Profily a řezy se doplňují podle intervalů stanovených v odstavci 1. (7) V případě, že je grafická dokumentace doplňována podle odstavce 1 písm. c) a d) musí být situace na předmětné lokalitě zaměřována v pravidelných ročních intervalech a zjištěný stav vynesen do provozní mapy nebo na průsvitku, které jsou součástí základní důlní mapy. (8) Každý dokument musí být opatřen evidenčním číslem, datem posledního doplnění a ověřen hlavním důlním měřičem. (9) U digitální dokumentace ověřuje hlavní důlní měřič grafický tiskový výstup digitálního modelu. 8) Výnos Českého báňského úřadu č. j. 4555/87 o plánech zdolávání závažných provozních nehod v hlubinných dolech (reg. v částce 4/1988 Sb.). 13) § 2 písm. a), b), c), e) a f) a § 3 písm. d), e), f) a i) zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb. 14) § 2 písm. a), b), c), e) a f) a § 3 písm. a), b), g) a h) zákona ČNR č. 61/1988 Sb.“. 18. § 27 odst. 3 se vypouští. 19. Dosavadní text § 35 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novým odstavcem 2, který zní: „(2) Pokud je tento dokument veden digitálně, musí být uvedeno i místo a způsob (například disketa, počítač) jeho uložení. Obraz digitálního dokumentu má shodné evidenční číslo s evidenčním číslem jeho digitálního modelu.“. 20. Dosavadní text § 36 se označuje jako odstavec 1 a doplňuje se novými odstavci 2, 3 a 4, které znějí: „(2) Dokumentace vedená digitální formou se uchovává a zabezpečuje na nosičích s magnetickým záznamem ve dvou kopiích na dvou místech oddělených od místa originálu v počítači, v prostoru chráněném proti magnetickým a chemickým vlivům, které by mohly ovlivnit nosič nebo data na něm uložená. Současně musí být zajištěno pravidelné oživení nosiče s uloženými daty, a to nejméně ve tříletých intervalech. O oživení nosiče musí být pořízen zápis, jehož údaje ověřuje hlavní důlní měřič. V případě, že dojde k jakékoliv změně v uložených informacích, je nutné tu část zápisu na nosiči, která bude změněna, vytisknout a uložit, aby bylo zřejmé, k jaké změně došlo oproti původnímu stavu. (3) Dokumentace vedená digitální formou se uchovává a zabezpečuje na nosičích s laserovým záznamem (CD ROM apod.) v jedné kopii uložené odděleně od místa originálu v počítači, v prostoru chráněném proti fyzickému a chemickému poškození. Případná dodatečná doplnění stavu zaznamenaná na CD ROM, která byla uložena na přechodných nosičích s magnetickým záznamem, se uchovávají a zabezpečují až do doby nového kompletního přepisu na CD ROM. (4) Pro zajištění přehlednosti a operativnosti vyhledávání dokumentace se vypracuje podrobný přehled s uvedením data, místa a způsobu uchování dokumentace.“. 21. § 37 včetně nadpisu a poznámky č. 15) zní: „§ 37 Dokumentace likvidované organizace Po ukončení činnosti podle § 1 se s dokumentací likvidované organizace nakládá podle zvláštních předpisů.15) 15) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl.“. 22. V § 40 odst. 1 se vypouštějí slova „a § 26“. Čl. II Přechodné ustanovení (1) Osvědčení o odborné způsobilosti hlavního důlního měřiče, popřípadě důlního měřiče vydaná Slovenským báňským úřadem, popřípadě obvodními báňskými úřady Slovenské republiky pozbývají platnosti dnem 31. prosince 1997. (2) Výjimky týkající se geodetických základů podle § 6 odst. 7 a § 7 odst. 5 vyhlášky č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, vydané podle této vyhlášky a povolené podle dřívějších předpisů, pozbývají platnosti dnem 31. prosince 1999. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1997. Předseda: doc. JUDr. ing. Makarius CSc. v. r.
Nařízení vlády č. 165/1997 Sb.	Nařízení vlády č. 165/1997 Sb. Nařízení vlády o vyplacení jednorázové náhrady ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem Vyhlášeno 18. 7. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 59/1997 * § 1 - (1) Osoby, které vykonaly trest odnětí svobody, jeho část nebo vazbu pro trestný čin, za který byly rehabilitovány podle zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb. a zák * § 2 - (1) Jednorázová náhrada bude přiznána rozhodnutím místně příslušného pověřeného obecního úřadu2) vydaným na základě písemné žádosti, ke které rehabilitované osoby připojí doklady o svém nároku. * § 3 - Právo žádat o vyplacení jednorázové náhrady nepřechází na dědice rehabilitovaných osob. * § 4 - Toto nařízení se nevztahuje na rehabilitované osoby, které vykonaly trest odnětí svobody, jeho část nebo vazbu kratší než 12 měsíců anebo byly na dobu kratší než 12 měsíců zařazeny do tábora nucených prací nebo centralizovaného kláštera s režimem obdobným * § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Aktuální znění od 1. 1. 1998 165 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. června 1997 o vyplacení jednorázové náhrady ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem Vláda nařizuje podle § 8 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu: § 1 (1) Osoby, které vykonaly trest odnětí svobody, jeho část nebo vazbu pro trestný čintrestný čin, za který byly rehabilitovány podle zákona č. 82/1968 Sb., o soudní rehabilitaci, podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění zákona č. 47/1991 Sb. a zákona č. 633/1992 Sb., nebo jejichž odsouzení pro trestný čintrestný čin uvedený v § 2 zákona č. 119/1990 Sb., ve znění zákona č. 47/1991 Sb., bylo zrušeno cestou obnovy řízení, stížnosti pro porušení zákona anebo bylo zrušeno podle § 6 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, dále osoby zařazené do tábora nucených prací, u nichž rozhodnutí o zařazení do tábora nucených prací bylo zrušeno podle § 17 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 267/1992 Sb., a dále řeholníci a kněží, kteří byli internováni v centralizovaných klášterech s režimem obdobným táborům nucených prací,1) (dále jen „rehabilitované osoby“) mají nárok na poskytnutí jednorázové finanční náhrady ke zmírnění některých křivd způsobených jim komunistickým režimem v oblasti zdravotní (dále jen „jednorázová náhrada“). (2) Jednorázová náhrada se stanoví ve výši 625 Kč za každý započatý měsíc vazby, výkonu trestu odnětí svobody, doby strávené v táboře nucených prací nebo v centralizovaném klášteře s režimem obdobným táborům nucených prací. § 2 (1) Jednorázová náhrada bude přiznána rozhodnutím místně příslušného pověřeného obecního úřadu2) vydaným na základě písemné žádosti, ke které rehabilitované osoby připojí doklady o svém nároku. (2) Jednorázová náhrada je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. § 3 Právo žádat o vyplacení jednorázové náhrady nepřechází na dědice rehabilitovaných osob. § 4 Toto nařízení se nevztahuje na rehabilitované osoby, které vykonaly trest odnětí svobody, jeho část nebo vazbu kratší než 12 měsíců anebo byly na dobu kratší než 12 měsíců zařazeny do tábora nucených prací nebo centralizovaného kláštera s režimem obdobným táborům nucených prací. § 5 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Předseda vlády: prof. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr zdravotnictví: PhDr. Stráský v. r. 1) § 18 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 267/1992 Sb. 2) § 60 odst. 1 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona ČNR č. 302/1992 Sb. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
Nařízení vlády č. 173/1997 Sb.	Nařízení vlády č. 173/1997 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody Vyhlášeno 4. 8. 1997, datum účinnosti 1. 9. 1997, částka 61/1997 * § 1 - (1) Pro účely tohoto nařízení jsou stanovenými výrobky podle § 12 odst. 1 zákona výrobky uvedené v přílohách č. 1 a 2. * § 2 - Výrobce, dovozce nebo distributor zajišťuje u výrobků uvedených v příloze č. 1 posouzení shody výrobku tak, že * § 3 - (1) Výrobce, dovozce nebo distributor u výrobků uvedených v příloze č. 2 zajišťuje u autorizované osoby (§ 11 odst. 1 zákona) posouzení shody vzorku výrobku (prototypu) se základními požadavky na výrobky [§ 12 odst. 3 písm. b) zákona]. * § 4 - (1) Výrobce, dovozce nebo distributor pořizuje technickou dokumentaci, která musí umožňovat posuzování shody výrobku. * § 5 - Doklady (§ 13 odst. 4 zákona) o použitém způsobu posouzení shody zahrnují technickou dokumentaci, popřípadě dokumenty vydané při posuzování shody autorizovanou nebo akreditovanou osobou (§ 14 zákona). * § 6 - (1) Prohlášení o shodě se vypracovává v českém jazyce a obsahuje tyto náležitosti: * § 7 - U výrobků uváděných na trh po nabytí účinnosti tohoto nařízení do 31. prosince 1997 je možno technickou dokumentaci doplnit o dokumenty podle § 4 odst. 2 písm. d) a e) dodatečně, nejpozději do 31. prosince 1997. * § 8 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1997. č. 1 k nařízení vlády č. 173/1997 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 173/1997 Sb. Aktuální znění od 11. 1. 2017 (450/2016 Sb.) 173 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. června 1997, kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 12 odst. 1 písm. a), § 12 odst. 4 a § 13 odst. 2 a 4 zákona: § 1 (1) Pro účely tohoto nařízení jsou stanovenými výrobkyvýrobky podle § 12 odst. 1 zákona výrobky uvedené v přílohách č. 1 a 2. (2) Vlastnosti stanovených výrobkůvýrobků musí splňovat požadavky právních předpisů, které se na ně vztahují, (dále jen „základní požadavky na výrobkyvýrobky“). Za splnění základních požadavků na výrobkyvýrobky se považuje splnění odpovídajících ustanovení příslušných českých technických norem. V případě, že výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor hodlá uvést na trh výrobekvýrobek, jehož vlastnosti nejsou v souladu s ustanoveními českých technických norem, považuje se zajištění bezpečnosti těchto výrobkůvýrobků na minimálně stejné úrovni, jako je míra ochrany stanovená v českých technických normách, za splnění základních požadavků na výrobkyvýrobky. § 2 VýrobceVýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor zajišťuje u výrobkůvýrobků uvedených v příloze č. 1 posouzení shody výrobkuvýrobku tak, že a) pořizuje technickou dokumentaci podle § 4, b) provede před uvedením výrobku na trhuvedením výrobku na trh posouzení shody podle § 12 odst. 3 písm. a) zákona a na základě technické dokumentace podle § 4 a na základě zkoušek vzorku výrobkuvýrobku, které provede sám nebo jejich provedení zadá, posoudí, zda vlastnosti výrobkuvýrobku odpovídají základním požadavkům na výrobkyvýrobky, c) přijímá taková opatření, aby všechny výrobkyvýrobky, které uvádí na trh, odpovídaly technické dokumentaci. § 3 (1) VýrobceVýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor u výrobkůvýrobků uvedených v příloze č. 2 zajišťuje u autorizované osoby (§ 11 odst. 1 zákona) posouzení shody vzorku výrobkuvýrobku (prototypu) se základními požadavky na výrobky [§ 12 odst. 3 písm. b) zákona]. (2) Autorizovaná osoba posoudí shodu vzorku výrobkuvýrobku se základními požadavky na výrobkyvýrobky a o posouzení shody vydává výrobcivýrobci, dovozcidovozci nebo distributorovidistributorovi doklad. (3) Pro přezkoušení typu poskytuje výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor autorizované osobě a) identifikační údaje (jméno a příjmení, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo právnické osoby a místo výroby výrobkůvýrobků), b) technickou dokumentaci, c) vzorek výrobkuvýrobku. (4) Autorizovaná osoba provede přezkoušení typu tak, že a) přezkoumá podklady předložené výrobcemvýrobcem, dovozcemdovozcem nebo distributoremdistributorem a posoudí, zda odpovídají požadavkům tohoto nařízení, b) zkouší vzorek výrobkuvýrobku a ověřuje, zda výrobekvýrobek jako typ splňuje základní požadavky na výrobkyvýrobky. (5) Pokud vzorek výrobkuvýrobku odpovídá požadavkům stanoveným v § 1 odst. 2, vystaví autorizovaná osoba certifikát typu výrobkuvýrobku a předá ho výrobcivýrobci, dovozcidovozci nebo distributorovidistributorovi. Certifikát typu výrobkuvýrobku obsahuje závěry zjišťování, ověřování a výsledků zkoušek, popis, popřípadě zobrazení výrobkuvýrobku, nezbytné pro jeho identifikaci. (6) VýrobceVýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor zajišťuje, aby všechny výrobkyvýrobky, které uvádí na trh, odpovídaly certifikovanému typu. (7) VýrobceVýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor může v dohodě s autorizovanou osobou zvolit pro posuzování shody i další postupy uvedené v § 12 odst. 3 zákona, je-li to pro daný výrobek vhodnější. § 4 (1) VýrobceVýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor pořizuje technickou dokumentaci, která musí umožňovat posuzování shody výrobkuvýrobku. (2) Technická dokumentace obsahuje, s přihlédnutím k charakteru výrobkuvýrobku, a) všeobecný popis výrobkuvýrobku, b) výrobní výkresy a schémata zapojení sestav, součástí, obvodů, složení výrobkuvýrobku, technologický postup, požárnětechnické, chemické, fyzikální a biologické charakteristiky výrobkuvýrobku, ve vztahu k ochraně života a zdraví osob, jejich majetku nebo k ochraně přírodního prostředí, c) popisy a vysvětlení nezbytná ke srozumitelnosti výkresů, schémat a funkce výrobkuvýrobku, návody k používání včetně případných nároků na obsluhu, včetně vyznačení požárnětechnických charakteristik, d) výstrahy a upozornění na nebezpečí a návody k bezpečnému použití uváděné jako součást dokumentace musí být v českém jazyce; pokud je třeba upozornění uvést přímo na výrobcíchvýrobcích, musí být provedena čitelně a trvanlivě, e) přehled technických předpisů a seznam použitých českých technických norem (§ 4 odst. 1 zákona), popřípadě jejich článků a popis řešení přijatých ke splnění základních požadavků na výrobky, f) výsledky konstrukčních výpočtů a provedených zkoušek, g) zkušební protokoly, popřípadě certifikáty. § 5 Doklady (§ 13 odst. 4 zákona) o použitém způsobu posouzení shody zahrnují technickou dokumentaci, popřípadě dokumenty vydané při posuzování shody autorizovanou nebo akreditovanou osobou (§ 14 zákona). § 6 (1) Prohlášení o shodě se vypracovává v českém jazyce a obsahuje tyto náležitosti: a) identifikační údaje o výrobcivýrobci, dovozcidovozci nebo distributorovidistributorovi, který prohlášení o shodě vydává, (jméno a příjmení, bydliště, místo podnikání a identifikační číslo fyzické osoby nebo obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo právnické osoby), b) identifikační údaje o výrobkuvýrobku (např. název, typ, značka, model, výrobní číslo), u dovážených výrobkůvýrobků též identifikační údaje o výrobci a o místě výroby, c) popis a určení výrobkuvýrobku (výrobcemvýrobcem, dovozcemdovozcem nebo distributoremdistributorem určený účel použití), ostatní údaje o výrobkuvýrobku, např. třída odrušení, toxicita, třída zápalnosti, d) popis použitého způsobu posouzení shody, e) seznam technických předpisů (§ 3 zákona) a českých technických norem použitých při posouzení shody, f) v případě, že posouzení shody bylo provedeno formou přezkoušení typu, údaje o autorizované osobě (obchodní jméno, sídlo, identifikační číslo autorizované osoby), která přezkoušení typu provedla, číslo a datum vydání certifikátu (včetně doby jeho platnosti); tytéž údaje uvede výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor v případě, že využil k posouzení shody nález (protokol, certifikát apod.) akreditované osoby, g) potvrzení výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo distributoradistributora o tom, že vlastnosti výrobkuvýrobku splňují základní požadavky na výrobkyvýrobky, že výrobekvýrobek je za podmínek obvyklého, popřípadě výrobcemvýrobcem, dovozcemdovozcem nebo distributoremdistributorem určeného použití bezpečný a že přijal opatření, kterými zabezpečuje shodu všech výrobkůvýrobků uváděných na trh s technickou dokumentací a se základními požadavky na výrobkyvýrobky, h) datum a místo vydání prohlášení o shodě; jméno a funkce odpovědné osoby výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo distributoradistributora a její podpis. (2) Dojde-li ke změně skutečností, za kterých bylo vydáno prohlášení o shodě na výrobekvýrobek, který má být i po této změně nadále uváděn na trh, a pokud tato změna může ovlivnit vlastnosti výrobkuvýrobku z hlediska základních požadavků na výrobkyvýrobky, výrobcevýrobce, dovozcedovozce nebo distributordistributor vydá nové prohlášení o shodě. Jiné změny skutečností, za kterých bylo vydáno prohlášení o shodě, se uvádí v doplňku k prohlášení o shodě. § 7 U výrobkůvýrobků uváděných na trh po nabytí účinnosti tohoto nařízení do 31. prosince 1997 je možno technickou dokumentaci doplnit o dokumenty podle § 4 odst. 2 písm. d) a e) dodatečně, nejpozději do 31. prosince 1997. § 8 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1997. Předseda vlády: prof. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr průmyslu a obchodu: JUDr. Kühnl v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 173/1997 Sb. Poř. č.\| Název položky ---\|--- 1\| lešení trubková, dílcová a kozová včetně trubek, spojovacích a doplňkových součástí (kromě určených pro použití v podzemí) 2\| zásahové požární automobily uvedené v jiném právním předpise upravujícím technické podmínky požární techniky, a to a) s celkovou hmotností do 3 000 kg, b) dopravní automobily s celkovou hmotností nad 3 000 kg v provedení základním, které nejsou vybaveny jiným než základním požárním příslušenstvím uvedeným v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k vyhlášce č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky, ve znění vyhlášky č. 53/2010 Sb., c) automobilové jeřáby, nebo d) automobily vyprošťovací Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 173/1997 Sb. Poř. č.\| Název položky ---\|--- 1\| hasicí přístroje 2\| hasiva (kromě vody bez přísad) 3\| požární hadice 4\| požární proudnice a požární armatury 5\| výrobkyvýrobky určené pro zásahovou činnost jednotek požární ochrany, a to a) žebříky, b) hydraulická vyprošťovací zařízení, c) zásahové požární automobily s celkovou hmotností nad 3 000 kg, s výjimkou zásahových požárních automobilů podle přílohy č. 1 položky 2, d) požární čerpadla, e) záchranná zařízení pro nouzový únik osob z výšek (seskokové matrace, plachty a záchranné tunely), f) zvedací vaky, g) požární kontejnery používané ke stejnému účelu jako zásahové požární automobily 6\| prostředky lidové zábavy (zařízení s pohyblivými stanovišti osob, zařízení s omezeně řízeným pohybem osob, zařízení dětských hřišť, zařízení s možností pádu z výšky více než 40 cm, zařízení s možností zvýšené psychické zátěže) 1) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Přílohy č. 2, 10 a 11 vyhlášky č. 254/1999 Sb., o technických podmínkách požární techniky. 2) Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb. a zákona č. 175/2002 Sb. Vyhláška č. 301/2001 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
Nařízení vlády č. 179/1997 Sb.	Nařízení vlády č. 179/1997 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví grafická podoba české značky shody, její provedení a umístění na výrobku Vyhlášeno 12. 8. 1997, datum účinnosti 1. 9. 1997, částka 64/1997 * § 1 - Česká značka shody má grafickou podobu, jejíž vzor je uveden v příloze č. 1. Značka se umisťuje přímo na výrobek nebo na jeho obal anebo v průvodní a jiné dokumentaci. * § 2 - (1) Pokud právní předpis1) stanoví povinnost označovat výrobek českou značkou shody na základě posouzení shody, které provedla autorizovaná osoba, umisťuje se česká značka shody s připojeným identifikačním číslem autorizované osoby2) přímo na výrobek a jej * § 3 - (1) Pokud je česká značka shody zvětšena nebo zmenšena, musí být dodrženy vzájemné proporce mezi jejími jednotlivými prvky. Proporcionálně se zvětšuje nebo zmenšuje i velikost identifikačního čísla autorizované osoby, pokud se připojuje k české značce shod * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1997. č. 1 k nařízení vlády č. 179/1997 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 179/1997 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2003 (585/2002 Sb.) 179 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. června 1997, kterým se stanoví grafická podoba české značky shody, její provedení a umístění na výrobku Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, (dále jen „zákon“) k provedení § 12 odst. 3 a § 13 odst. 3 zákona: § 1 Česká značka shody má grafickou podobu, jejíž vzor je uveden v příloze č. 1. Značka se umisťuje přímo na výrobekvýrobek nebo na jeho obal anebo v průvodní a jiné dokumentaci. § 2 (1) Pokud právní předpis1) stanoví povinnost označovat výrobekvýrobek českou značkou shody na základě posouzení shody, které provedla autorizovaná osoba, umisťuje se česká značka shody s připojeným identifikačním číslem autorizované osoby2) přímo na výrobekvýrobek a její provedení musí být viditelné, čitelné a nesmazatelné. (2) Vzor české značky shody s připojeným identifikačním číslem autorizované osoby je uveden v příloze č. 2. § 3 (1) Pokud je česká značka shody zvětšena nebo zmenšena, musí být dodrženy vzájemné proporce mezi jejími jednotlivými prvky. Proporcionálně se zvětšuje nebo zmenšuje i velikost identifikačního čísla autorizované osoby, pokud se připojuje k české značce shody. (2) Výška české značky shody nesmí být menší než 10 mm, pokud jiné nařízení vlády vydané k provedení zákona nestanoví jinak. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1997. Předseda vlády: prof. Ing.Klaus CSc. v. r. Ministr průmyslu a obchodu: JUDr. Kühnl v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 179/1997 Sb. 25kB Vzor grafické podoby české značky shody Poznámka: Vzor je zobrazen na pomocné mřížce, která není součástí české značky shody a slouží pro potřeby jejího proporcionálního zvětšení nebo zmenšení. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 179/1997 Sb. 28kB Vzor grafické podoby české značky shody s připojeným identifikačním číslem1) autorizované osoby Poznámka: Vzor je zobrazen na pomocné mřížce, která není součástí české značky shody a slouží pro potřeby jejího proporcionálního zvětšení nebo zmenšení. 1) Např. nařízení vlády č. 177/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv. 2) § 13 odst. 3 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. 1) příkladné číselné označení
Vyhláška České národní banky č. 198/1997 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 198/1997 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání bankovek po 50 Kč vzoru 1997 Vyhlášeno 28. 8. 1997, datum účinnosti 1. 9. 1997, částka 71/1997 * § 1 - Dnem 1. října 1997 se vydávají mince po 10 haléřích vzoru 1993,1) 20 haléřích vzoru 1993,2) 50 haléřích vzoru 1993,3) 1 Kč vzoru 1993,4) 2 Kč vzoru 1993,5) 5 Kč vzoru 1993,6) 10 Kč vzoru 1993,7) 20 Kč vzoru 19938) a 50 Kč vzoru 19939) ve zvláštním proveden * § 2 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 1997. Aktuální znění od 1. 9. 1997 198 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 6. srpna 1997 o vydání mincí po 10 haléřích vzoru 1993, 20 haléřích vzoru 1993, 50 haléřích vzoru 1993, 1 Kč vzoru 1993, 2 Kč vzoru 1993, 5 Kč vzoru 1993, 10 Kč vzoru 1993, 20 Kč vzoru 1993 a 50 Kč vzoru 1993 ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 Dnem 1. října 1997 se vydávají mince po 10 haléřích vzoru 1993,1) 20 haléřích vzoru 1993,2) 50 haléřích vzoru 1993,3) 1 Kč vzoru 1993,4) 2 Kč vzoru 1993,5) 5 Kč vzoru 1993,6) 10 Kč vzoru 1993,7) 20 Kč vzoru 19938) a 50 Kč vzoru 19939) ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely10) s leštěným polem mince a matným reliéfem. § 2 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. září 1997. Guvernér: v z. Ing. Vít v. r. viceguvernér 1) Vyhláška České národní banky č. 107/1993 Sb., o vydání mincí po 10 haléřích vzoru 1993, o ukončení platnosti mincí po 10 haléřích československé měny a jejich výměně. 2) Vyhláška České národní banky č. 108/1993 Sb., o vydání mincí po 20 haléřích vzoru 1993, o ukončení platnosti mincí po 20 haléřích československé měny a jejich výměně. 3) Vyhláška České národní banky č. 109/1993 Sb., o vydání mincí po 50 haléřích vzoru 1993, o ukončení platnosti mincí po 50 haléřích československé měny a jejich výměně. 4) Vyhláška České národní banky č. 141/1993 Sb., o vydání mincí po 1 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti mincí po 1 Kčs a jejich výměně. 5) Vyhláška České národní banky č. 142/1993 Sb., o vydání mincí po 2 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti mincí po 2 Kčs a jejich výměně. 6) Vyhláška České národní banky č. 143/1993 Sb., o vydání mincí po 5 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti mincí po 5 Kčs a jejich výměně. 7) Vyhláška České národní banky č. 110/1993 Sb., o vydání mincí po 10 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti mincí po 10 Kčs a bankovek po 10 Kčs a jejich výměně, ve znění vyhlášky České národní banky č. 232/1995 Sb. 8) Vyhláška České národní banky č. 111/1993 Sb., o vydání mincí po 20 Kč vzoru 1993, o ukončení platnosti bankovek po 20 Kčs a po 50 Kčs a jejich výměně. 9) Vyhláška České národní banky č. 101/1993 Sb., o vydání mincí po 50 Kč vzoru 1993 a o ukončení platnosti mincí po 1 haléři a po 5 haléřích československé měny a jejich výměně. 10) § 16 odst. 2 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
Zákon č. 201/1997 Sb.	Zákon č. 201/1997 Sb. Zákon o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců Vyhlášeno 28. 8. 1997, datum účinnosti 1. 9. 1997, částka 72/1997 * ČÁST PRVNÍ - PLAT A NĚKTERÉ DALŠÍ NÁLEŽITOSTI STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ (§ 1 — § 17) * ČÁST TŘETÍ - § 19 (§ 19 — § 19) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (438/2024 Sb.) 201 ZÁKON ze dne 31. července 1997 o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PLAT A NĚKTERÉ DALŠÍ NÁLEŽITOSTI STÁTNÍCH ZÁSTUPCŮ § 1 Zákon v této části upravuje plat a některé další náležitosti spojené s výkonem funkce státního zástupce. § 2 (1) Státnímu zástupci náleží za vykonanou práci plat. (2) Státnímu zástupci, o němž to stanoví tento zákon, náleží též naturální plnění. § 3 Plat (1) Plat je peněžité plnění poskytované měsíčně ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Plat se určí jako součin platové základny a platového koeficientu stanoveného podle počtu let započitatelné praxe (dále jen „praxe“) a stupně státního zastupitelství, ke kterému je státní zástupce přidělen1) nebo přeložen,2) nestanoví-li tento zákon jinak. Plat se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru. (3) Platová základna činí 90 % platové základny stanovené pro soudce v zákoně, kterým se stanoví platy soudcům.21) Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením3). (4) Platový koeficient podle odstavce 2 se určuje státnímu zástupci okresního státního zastupitelství \| krajského státního zastupitelství \| vrchního státního zastupitelství \| ---\|---\|---\|--- 0,88 \| 0,96 \| 1,05 \| do ukončení 5. roku 1,01 \| 1,09 \| 1,17 \| od počátku 6. roku 1,14 \| 1,26 \| 1,33 \| od počátku 9. roku 1,22 \| 1,35 \| 1,47 \| od počátku 12. roku 1,30 \| 1,44 \| 1,60 \| od počátku 15. roku 1,35 \| 1,53 \| 1,68 \| od počátku 18. roku 1,39 \| 1,56 \| 1,72 \| od počátku 21. roku 1,43 \| 1,59 \| 1,75 \| od počátku 24. roku 1,46 \| 1,64 \| 1,80 \| od počátku 27. roku 1,51 \| 1,67 \| 1,84 \| od počátku 30. roku. (5) Platový koeficient stanovený v odstavci 4 se zvyšuje a) okresnímu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství s nejvýše 10 plánovanými státními zástupci o 0,22 a s více než 10 plánovanými státními zástupci o 0,25, b) náměstkovi okresního státního zástupce okresního státního zastupitelství s nejvýše 10 plánovanými státními zástupci o 0,09 a s více než 10 plánovanými státními zástupci o 0,11, c) krajskému státnímu zástupci o 0,40, d) náměstkovi krajského státního zástupce o 0,18, e) vedoucímu oddělení krajského státního zastupitelství o 0,09, f) vrchnímu státnímu zástupci o 0,50, g) náměstkovi vrchního státního zástupce o 0,26, h) řediteli odboru vrchního státního zastupitelství o 0,12, i) vedoucímu oddělení vrchního státního zastupitelství o 0,07. (6) Státnímu zástupci Nejvyššího státního zastupitelství náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,84. Platový koeficient se zvyšuje a) řediteli odboru Nejvyššího státního zastupitelství o 0,23, b) vedoucímu oddělení Nejvyššího státního zastupitelství o 0,15. (7) Nejvyššímu státnímu zástupci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,71. (8) Náměstkovi nejvyššího státního zástupce náleží plat určený z platové základny koeficientem ve výši 2,27. § 3a Výše platové základny do 31. prosince 2022 Do 31. prosince 2022 činí platová základna 90 784,80 Kč. § 4 Plat při zastupování Státnímu zástupci, který na příkaz vedoucího státního zastupitelství zastupuje v plném rozsahu činnosti po dobu delší než čtyři týdny nepřítomného státního zástupce vykonávajícího vyšší funkci, náleží od prvého dne zastupování zvýšení koeficientu stanovené v § 3 odst. 5 nebo 6 pro funkci zastupovaného státního zástupce; dosavadní zvýšení koeficientu podle § 3 odst. 5 písm. a) až i) a podle § 3 odst. 6 písm. a) a b) státnímu zástupci po dobu zastupování nenáleží. Zvýšení koeficientu nenáleží, je-li zastupování součástí pracovních povinností státního zástupce. § 5 Plat při dočasném přidělení k výkonu funkce státního zástupce (1) Po dobu dočasného přidělení k výkonu funkce k jinému státnímu zastupitelství4) náleží státnímu zástupci dosavadní plat nebo plat, který by mu náležel při trvalém výkonu funkce, pro jejíž výkon byl k jinému státnímu zastupitelství dočasně přidělen, je-li tento plat vyšší. (2) Po dobu dočasného přidělení státního zástupce k výkonu funkce k jinému orgánu nebo organizaci4) náleží státnímu zástupci dosavadní plat. Jde-li o orgán nebo organizaci se sídlem mimo území České republiky, náleží státnímu zástupci dosavadní plat, pokud mu odměnu za výkon funkce neposkytuje orgán nebo organizace, k nimž byl dočasně přidělen. (3) Státnímu zástupci jmenovanému do funkce evropského pověřeného žalobce náleží poměrná část platu v rozsahu, v jakém plní povinnosti státního zástupce podle zákona o státním zastupitelství. § 6 (1) Státnímu zástupci je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas.5) To neplatí o práci přesčas konané v noci5a) a v den pracovního klidu.5b) (2) Za hodinu práce přesčas uvedené v odstavci 1 větě druhé náleží státnímu zástupci část platu stanoveného podle § 3 připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas konal, zvýšená o 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se státní zástupce s vedoucím státním zástupcem příslušného státního zastupitelství nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li příslušný vedoucí státní zástupce státnímu zástupci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, náleží státnímu zástupci část platu a její zvýšení podle věty první. § 7 Praxe (1) Do počtu let praxe rozhodné pro stanovení platového koeficientu podle § 3 odst. 4 se započítává a) doba výkonu funkce státního zástupce,6) prokurátora7) a vyšetřovatele prokuratury,7) b) doba čekatelské praxe právního čekatele8) a právního čekatele prokuratury,9) c) státním zástupcem prokázaná doba jiné právnické praxe po získání úplného vysokoškolského právnického vzdělání. (2) Doba, po kterou státní zástupce nemohl vykonávat funkci prokurátora7) nebo vyšetřovatele prokuratury7) z důvodů uvedených ve zvláštním zákoně,10) se posuzuje jako doba podle odstavce 1 písm. a). (3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může ministr spravedlnosti započíst do doby praxe i jiné doby. (4) Do doby praxe podle odstavce 1 se započítává také doba a) výkonu vojenské základní (náhradní) služby11) a civilní služby12) v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby, b) mateřské a rodičovské dovolené13) nebo trvalé péče o dítě nebo děti v rozsahu odpovídajícím délce mateřské a rodičovské dovolené platném v době této péče podle zvláštních předpisů,14) pokud se státní zástupce současně nepřipravoval v denním studiu15) na povolání, nebo doba osobní péče o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let, a c) doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci nepřesahující celkem tři měsíce v kalendářním roce. (5) Při hodnocení praxe pro zvýšení platového koeficientu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství z 1,01 na 1,14, krajského státního zastupitelství z 1,09 na 1,26 a vrchního státního zastupitelství z 1,17 na 1,33 lze postupovat podle předchozích ustanovení pouze za podmínky, že státní zástupce v jejím průběhu skutečně vykonával funkci státního zástupce6) nejméně po dobu tří let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4. Do splnění podmínky stanovené ve větě první náleží státnímu zástupci okresního státního zastupitelství plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,01, krajského státního zastupitelství ve výši 1,09 a vrchního státního zastupitelství ve výši 1,17. Po jejím splnění se rozhodná doba určí podle postupu stanoveného v odstavcích 1 až 4. § 9 Plat při dočasném zproštění výkonu funkce státního zástupce (1) Při dočasném zproštění výkonu funkce státnímu zástupci po dobu a) výkonu funkce soudce Ústavního souduÚstavního soudu dosavadní plat nepřísluší, b) výkonu funkce soudce, asistenta soudce nebo obdobné funkce u mezinárodního soudu, mezinárodního trestního tribunálu nebo obdobného mezinárodního soudního orgánu přísluší dosavadní plat, pokud mu odměnu za výkon funkce v zahraničí neposkytuje tento mezinárodní soud, mezinárodní trestní tribunál nebo obdobný mezinárodní soudní orgán, c) dočasného přidělení k Ministerstvu spravedlnosti nebo Justiční akademii přísluší dosavadní plat. (2) Po dobu dočasného zproštění výkonu funkce podle § 22 odst. 2 zákona o státním zastupitelství přísluší státnímu zástupci 50 % platu, na který mu vznikl nárok ke dni, k němuž došlo k dočasnému zproštění výkonu funkce, a po dobu trvání dočasného zproštění výkonu funkce. Nedošlo-li k zániku funkce státního zástupce, doplatí se státnímu zástupci zbývající část platu, na kterou by mu jinak vznikl nárok; to neplatí, byl-li státní zástupce pravomocně odsouzen pro trestný čin, bylo-li kárné řízení zastaveno v důsledku vzdání se funkce nebo pokud kárný soud vyslovil, že k zániku funkce by došlo, jestliže by se jí státní zástupce dříve nevzdal. § 10 Naturální plnění (1) Naturální plnění jsou věcná plnění a služby poskytované nebo hrazené státnímu zástupci v rozsahu a za podmínek dále stanovených. (2) Nejvyššímu státnímu zástupci a náměstkovi nejvyššího státního zástupce náleží naturální plnění spočívající ve zřízení a užívání jedné účastnické telefonní stanice. (3) Nejvyššímu státnímu zástupci náleží dále naturální plnění spočívající v užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici, náměstkovi nejvyššího státního zástupce naturální plnění spočívající v užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou. (4) Vrchnímu státnímu zástupci náleží naturální plnění spočívající v a) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou, b) zřízení a užívání jedné účastnické telefonní stanice. Společná ustanovení § 11 (1) Státnímu zástupci náleží plat ode dne vzniku pracovního poměru ve funkci státního zástupce do jeho skončení. (2) Státnímu zástupci náleží vyšší platový koeficient od prvého dne kalendářního měsíce, v němž dosáhl délky praxe stanovené v § 3 odst. 4. (3) Státnímu zástupci náleží zvýšení platového koeficientu podle § 3 odst. 5 písm. a) až i) a podle § 3 odst. 6 písm. a) a b) od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke skutečnosti, která zakládá nárok na toto zvýšení. Nárok zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž pominula skutečnost odůvodňující zvýšení platového koeficientu. § 12 Nejvyššímu státnímu zástupci, náměstkovi nejvyššího státního zástupce a vrchnímu státnímu zástupci náleží naturální plnění ode dne jmenování do těchto funkcí do dne odvolání z těchto funkcí. § 13 (1) Plat a další náležitosti poskytuje státnímu zástupci státní zastupitelství, u něhož vykonává státní zástupce svoji funkci v pracovním poměru. (2) Plat je splatný ve shodných termínech jako u zaměstnanců ministerstev.18) (3) Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Bez této dohody lze srazit z platu výhradně částky ze stejného důvodu a ve stejném rozsahu a pořadí jako u zaměstnanců ministerstev.19) (4) Nárok na plat lze uplatnit do tří let ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé. Nárok na naturální plnění zaniká dnem ukončení výkonu funkce. Ustanovení přechodná a závěrečná § 14 Státnímu zástupci se započítají ke dni účinnosti tohoto zákona do doby praxe všechny doby, které byly započteny podle předchozích předpisů. § 15 Pokud zvláštní předpisy, které se vztahují na státní zástupce, obsahují ustanovení o platovém tarifu, příplatcích a odměnách, rozumí se tím plat podle tohoto zákona. § 16 Ode dne účinnosti tohoto zákona náleží státnímu zástupci plat, další plat a další náležitosti pouze podle tohoto zákona. Jiná peněžitá a nepeněžitá plnění v souvislosti s výkonem funkce v pracovním poměru státnímu zástupci počínaje tímto dnem nenáleží s výjimkou cestovních náhrad podle zvláštního předpisu.20) § 17 Zrušuje se: 1. nařízení vlády České republiky č. 254/1992 Sb., o platových poměrech prokurátorů, vyšetřovatelů prokuratury a právních čekatelů prokuratury, ve znění nařízení vlády České republiky č. 442/1992 Sb., nařízení vlády č. 145/1993 Sb., nařízení vlády č. 61/1994 Sb. a nařízení vlády č. 178/1995 Sb., 2. § 32 odst. 2 a věta druhá odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. ČÁST TŘETÍ § 19 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 19 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. 2) § 19 odst. 2 a 3 zákona č. 283/1993 Sb. 3) § 4 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv). 4) § 19a zákona č. 283/1993 Sb., ve znění zákona č. 14/2002 Sb. 5) § 96 zákoníku práce. 5a) § 99 odst. 1 zákoníku práce. 5b) § 91 odst. 1 zákoníku práce. 6) § 18 zákona č. 283/1993 Sb. 7) § 37 a násl. zákona č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 33 zákona č. 283/1993 Sb. 9) § 51 zákona č. 60/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) § 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. 11) § 27 a 28 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 157 zákoníku práce. 14) Např. zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, ve znění pozdějších předpisů, a zákoník práce. 15) § 20 odst. 1 a § 27a zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb. § 29 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. 18) § 16 a 17 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb. § 10a odst. 6 věta první nařízení vlády ČR č. 253/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 19) § 18 zákona č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 13 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. 20) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. 21) § 3 odst. 3 a § 3b odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 425/2010 Sb.
Zákon č. 202/1997 Sb.	Zákon č. 202/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a kterým se mění zákon České národní rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 8. 1997, datum účinnosti 1. 10. 1997, částka 72/1997 * Čl. I - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1 * Čl. III * Čl. IV Aktuální znění od 1. 4. 2002 (6/2002 Sb.) 202 ZÁKON ze dne 31. července 1997, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád a kterým se mění zákon České národní rady č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů České republiky, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 176 odst. 1 se za slova „o styku rodičů s nimi,“ vkládají tato slova: „o navrácení dítěte,“. 2. Za § 250e se vkládá nový § 250f, který zní: „§ 250f (1) Soud může rozhodnout o žalobě bez jednání rozsudkem: a) je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů nebo b) jestliže to účastníci řízení shodně navrhli anebo s tím souhlasí. (2) Souhlas podle odstavce 1 písm. b) je udělen též tehdy, nevyjádří-li účastník řízení do patnácti dnů od doručení výzvy soudu svůj nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání. O těchto následcích musí být účastník poučen.“. 3. V § 272 odst. 1 se za slovy „a o úpravu styku s nimi“ vypouští středník a vkládají se tato slova: „anebo o výkon rozhodnutí o navrácení dítěte;“. 4. V § 272 odst. 2 se za slovy „a o úpravě styku s nimi“ vypouští čárka a vkládají se tato slova: „anebo rozhodnutí o navrácení dítěte,“. 5. V § 272 odst. 3 se za slovy „a o úpravě styku s nimi“ vypouští čárka a vkládají se tato slova: „anebo rozhodnutí o navrácení dítěte,“. 6. V § 273 odst. 1 se za slovy „popřípadě o úpravě styku s nimi“ vypouští čárka a vkládají se tato slova: „anebo rozhodnutí o navrácení dítěte,“. 7. V § 273 odst. 2 se za slovy „nebo dohody svěřeno“ vypouští čárka a vkládají se tato slova: „nebo má být navráceno,“. 8. V § 273 odst. 3 se za slova „a o úpravě styku s nimi“ vkládají tato slova: „anebo rozhodnutí o navrácení dítěte“. Čl. III Občanskoprávní věci, v nichž je navrhovatelem provozovatel městské hromadné přepravy na území hlavního města Prahy, uplatňuje-li nárok podle zvláštního předpisu1) na zaplacení jízdného nebo částek tímto zvláštním předpisem stanovených, napadené přede dnem účinnosti tohoto zákona u Obvodního soudu pro Prahu 7, v nichž by byla dána příslušnost jiného okresního soudu, obvodního soudu v Praze nebo Městského soudu v Brně, dokončí Obvodní soud pro Prahu 7. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1997. Zeman v. r. Havel v. r Klaus v. r. 1) Vyhláška Ministerstva dopravy č. 127/1964 Sb., o městském přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 3/1977 Sb., o přepravním řádu lanových drah, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 209/1997 Sb.	Zákon č. 209/1997 Sb. Zákon o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně některých zákonů Vyhlášeno 3. 9. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 74/1997 * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ (§ 15 — § 17) * ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 18 — § 18) Aktuální znění od 1. 8. 2013 (45/2013 Sb.) 209 ZÁKON ze dne 31. července 1997 o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ § 15 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona České národní rady č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb. a zákona č. 150/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 312 se tečka na konci věty nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „a částky odevzdané státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti.“. 2. V § 312 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Z peněžní částky k obecně prospěšným účelům musí obviněný určit nejméně 50 % státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti poskytovanou podle zvláštního zákona.“. § 16 Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: V § 11 odst. 2 se tečka na konci odstavce nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) navrhovatel v řízení o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti.“. § 17 Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb., se doplňuje takto: V § 4 odst. 1 písm. h) se za slova „státní sociální podpory,44)“ vkládají tato slova: „peněžité pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona,44a)“. Poznámka č. 44a) zní: „44a) Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů.“. ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ § 18 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 9 a 10 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 2) Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhlášky č. 50/2003 Sb. 3) § 445 až 447 a § 449 odst. 1 občanského zákoníku. 4) § 448 a § 449 odst. 2 občanského zákoníku. 5) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 8) Směrnice Rady 2004/80/ES ze dne 29. dubna 2004 o odškodňování obětí trestných činů. 9) Čl. 59 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.
Zákon č. 210/1997 Sb.	Zákon č. 210/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 9. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 74/1997 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zák * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Závěrečná ustanovení * Čl. IV - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. V Aktuální znění od 17. 4. 2002 (145/2002 Sb.) 210 ZÁKON ze dne 31. července 1997, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 209/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. e) větě prvé se slova „zařízení na výrobu bioplynu“ nahrazují slovy „zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy“. 2. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slova „ze státního rozpočtu“ vkládají tato slova: „a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí“. Poznámka č. 2a) zní: „2a) Např. vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád), vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia.“. 3. § 4 odst. 1 písm. u) včetně poznámky č. 4e) zní: „u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebo použije na obstarání bytu nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání bytových potřeb4e) v době jednoho roku před jejím obdržením. Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo, 4e) § 6 zákona č. 96/1993 Sb.“. 4. § 4 odst. 1 písm. za) včetně poznámky č. 51) zní: „za) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně,49) orgánem správy sociálního zabezpečení50) a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,51) 51) § 14 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 4 odst. 1 se za písmeno za) doplňuje písmeno zb), které zní: „zb) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč.“. 6. V § 5 odst. 4 se vypouštějí první tři věty. 7. V § 5 odst. 5 větě poslední se vypouští tečka a připojují se tato slova: „s výjimkou příjmů, u nichž se daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 8 odst. 4, § 36 odst. 6). Do základu daně se dále nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána ze samostatného základu daně sazbou daně podle § 16 odst. 2.“. 8. V § 5 odst. 6 větě druhé se slova „k vrácení došlo“ nahrazují slovy „odpadl právní důvod k jejich uplatnění“. 9. V § 6 odst. 4 větě prvé se ve slovech „podle odstavce 13 písm. a)“ vypouštějí slova „písm. a)“ a částka „5000 Kč“ se nahrazuje částkou „2000 Kč“. 10. V § 6 odst. 6 poslední věta zní: „Pro účely tohoto ustanovení se vychází ze vstupní ceny neomezené podle § 29 odst. 7, a pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší.“. 11. § 6 odst. 9 písm. ch) zní: „ch) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích; osvobození se nevztahuje na příjmy z osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti a na příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně (§ 22 odst. 2),“. 12. V § 6 odst. 11 se za slovo „tlumočníků“ vkládají tato slova: „, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců“. 13. Poznámka č. 6f) zní: „6f) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. § 11 a § 13 odst. 1 až 4 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání. § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony. Vyhláška Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu.“. 14. V § 7 odst. 2 písm. c) se za slovo „tlumočníků“ vkládají tato slova: „, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců“. 15. V § 7 se na konci odstavce 10 připojuje tato věta: „Dále může navíc v prokázané výši uplatnit pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy.21)“. 16. V § 8 odst. 1 písm. g) se za slova „úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček,“ vkládají tato slova: „úroky z prodlení, poplatek z prodlení,“. 17. § 8 odst. 4 zní: „(4) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a), plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Pokud úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. c) a d) a dále úrokové příjmy podle odstavce 1 písm. a) z dluhopisů20a) a úrokové příjmy z dluhopisů20a) podle odstavce 3 písm. a) uvedené v § 36 odst. 2 písm. a) bodu 1 a písm. c) bodu 1 plynou ze zdrojů na území České republiky a poplatník uvedený v § 2 odst. 2 je má zahrnuty v obchodním majetku (§ 4 odst. 3), jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně) a sražená daň se započte na celkovou daňovou povinnost v daňovém přiznání (§ 36 odst. 6).“. 18. V § 8 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a v odstavci 3 písm. a) ze zdrojů v zahraničí, jsou nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně), pokud poplatník nevyužije možnosti zahrnout je do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2.“. Dosavadní odstavce 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 6, 7 a 8. 19. V § 8 se na konci odstavce 6 připojuje tato věta: „Jsou-li výdaje spojené s příjmem uvedeným v odstavci 3 písm. b) vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.“. 20. V § 10 odst. 5 věta první zní: „U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena vyplývající z ceny věci (práva), za kterou poplatník věc (právo) prokazatelně nabyl, a jde-li o věc (právo) zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací.“. Ve větě druhé se slova „podle § 24 odst. 2 písm. b)“ nahrazují slovy „podle § 29 odst. 2“. Ve větě třetí se za slovo „věc“ vkládá slovo „(právo)“. Ve větě sedmé se slova „podle odstavce 1 písm. b) a c)“ nahrazují slovy „podle odstavce 1 písm. b), c), f) a g)“. Na konci odstavce se připojují tyto věty: „U příjmů z prodeje nemovitého majetku je výdajem zaplacená daň z převodu nemovitostí podle § 24 odst. 2 písm. ch), i když je uhrazena v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z prodeje. U příjmů z prodeje nemovitého majetku, který byl v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, je výdajem daň z převodu nemovitostí zaplacená kterýmkoliv z nich.“. 21. § 10 odst. 8 zní: „(8) Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až ch) s výjimkou příjmů z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. Poplatník je však může zahrnout do samostatného základu daně v samostatném přiznání k dani, při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2. Tento základ daně lze snížit pouze o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, a to v případě příjmů podle odstavce 1 písm. f) a g). Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, u nichž je sportovní činnost podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7.“. 22. V § 13 ve druhé větě se za slova „v domácnosti s poplatníkem“ vkládají tato slova: „, popřípadě za spolupráce jen ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem,“. 23. V § 15 odst. 1 písm. a) se částka „28 800 Kč“ nahrazuje částkou „32 040 Kč“. 24. V § 15 odst. 1 písm. b) se částka „14 400 Kč“ nahrazuje částkou „18 000 Kč“. 25. V § 15 odst. 1 písm. c) se částka „28 800 Kč“ nahrazuje částkou „32 040 Kč“ a částka „16 800 Kč“ se nahrazuje částkou „18 240 Kč“. 26. V § 15 odst. 1 písm. g) a v § 15 odst. 4 se odkaz na poznámku č. 15) nahrazuje odkazem na poznámku č. 14d) a poznámka č. 15) se vypouští. 27. V § 15 odst. 2 se částka „28 800 Kč“ nahrazuje částkou „36 000 Kč“. 28. V § 15 se na konci odstavce 3 připojuje tato věta: „U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně v samostatném přiznání k dani (§ 8 odst. 5 a § 10 odst. 8), se tento základ daně nesnižuje o částky uvedené v § 15.“. 29. § 15 se doplňuje odstavcem 10, který včetně poznámek č. 53), 54), 55) a 56) zní: „(10) Od základu daně lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným za zdaňovací období z úvěru ze stavebního spoření4a) nebo z hypotečního úvěru53) poskytnutého a použitého poplatníkem na financování bytových potřeb. Bytovými potřebami se rozumí a) získání bytu, b) výstavba nebo koupě stavby pro bydlení,54) c) získání stavebního pozemku za účelem výstavby stavby pro bydlení nebo stavebního pozemku, na kterém se nachází stavba pro bydlení, d) změna,32) modernizace a údržba55) bytu, stavby pro bydlení nebo její části, e) stavební úprava56) nebytového prostoru na byt. Bytová potřeba se musí nacházet na území České republiky. 53) § 14 zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 84/1995 Sb. 54) § 40 odst. 1 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 376/1992 Sb. 55) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 56) § 1 odst. 3 vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb.“. 30. § 16 včetně nadpisu zní: „§ 16 Sazba daně (1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí: Základ daně \| Daň \| Ze základu přesahujícího ---\|---\|--- od Kč \| do Kč \| \| 0 \| 91 440 \| 15 % \| 91 440 \| 183 000 \| 13 716 Kč + 20 % \| 91 440 Kč 183 000 \| 274 200 \| 32 028 Kč + 25 % \| 183 000 Kč 274 200 \| 822 600 \| 54 828 Kč + 32 % \| 274 200 Kč 822 600 \| a více \| 230 316 Kč + 40 % \| 822 600 Kč. (2) Z příjmů uvedených v § 8 odst. 5 a § 10 odst. 8 plynoucích ze zdrojů v zahraničí, jsou-li zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 25 %, nejde-li o příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) a ch). Z příjmů podle § 10 odst. 1 písm. h) a ch) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které jsou zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 20 %.“. 31. V § 19 odst. 1 písm. c) se na konci bodu 1 připojují tato slova: „označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,18f)“. Poznámka č. 18f) zní: „18f) Zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy.“. 32. V § 19 odst. 1 písm. d) větě prvé se slova „zařízení na výrobu bioplynu“ nahrazují slovy „zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy“. 33. V § 20 se na konci odstavce 3 připojují tyto věty: „Základ daně stanovený odděleně za jednotlivý podílový fond lze snížit o rozdíl, o který v předchozím zdaňovacím období výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšovaly jeho příjmy upravené podle § 23. O tento rozdíl lze u jednotlivého podílového fondu snížit základ daně nejdéle ve třech zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém byl tento rozdíl vykázán.“. 34. § 20a zní: „§ 20a Akciová společnost, která je jen část zdaňovacího období investičním fondem podle zvláštního předpisu,16) rozdělí základ daně (§ 20 odst. 1) snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 8 s přesností na dny, a to na část a) připadající do dne předcházejícího dni ukončení činnosti investičního fondu podle zvláštního předpisu,19d) která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů, b) připadající na zbývající část zdaňovacího období, která se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů. Obdobně se postupuje u akciové společnosti, ze které vznikl v průběhu zdaňovacího období investiční fond.“. 35. Za § 20a se vkládá nový § 20b, který včetně nadpisu zní: „§ 20b Samostatný základ daně Samostatným základem daně jsou veškeré příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 3 ze zdrojů v zahraničí ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období. Příjmy z vypořádacích podílů a podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění zahrnovaná do samostatného základu daně lze snížit o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu.“. 36. V § 21 odst. 1 se sazba „39 %“ nahrazuje sazbou „35 %“ a slova „v odstavci 2“ se nahrazují slovy „v odstavcích 2 a 4“. 37. § 21 odst. 2 zní: „(2) Sazba daně činí 25 % a) u investičního fondu a penzijního fondu9a) ze základu daně sníženého o položky podle § 34 a § 20 odst. 8, který se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů, a b) u podílového fondu16) ze základu daně, který se zaokrouhluje na celé tisíce Kč dolů.“. 38. § 21 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Sazba daně činí 25 % ze samostatného základu daně podle § 20b zaokrouhleného na celé Kč dolů.“. 39. V § 22 odst. 1 písm. b) se za slovo „(zaměstnání)“ vkládají tato slova: „s výjimkou příjmů uvedených v písmenu f) bodu 2“. 40. § 22 odst. 1 písm. f) zní: „f) příjmy 1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané nebo zhodnocované na území České republiky, 2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu.“. 41. V § 22 odst. 1 písm. g) bodu 7 se na konci vypouští čárka a připojují se tato slova: „se sídlem na území České republiky,“. 42. § 22 odst. 2 zní: „(2) Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.“. 43. V § 23 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Hospodářský výsledek se dále zvýší o částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů21) povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem sraženy, avšak nezaplaceny do 31. ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.“. 44. § 23 odst. 4 písm. a) a b) znějí: „a) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, v § 17 odst. 3 s výjimkou penzijních fondů a u stálé provozovny (§ 22 odst. 2) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle § 36 odst. 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a). U penzijních fondů se do základu daně nezahrnují veškeré příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (§ 36 odst. 2), b) příjmy, které jsou zdaňovány sazbou daně podle § 16 odst. 2 a § 21 odst. 4,“. 45. V § 23 odst. 4 písm. d) se na konci čárka nahrazuje tečkou a připojuje se tato věta: „Těmito částkami jsou také částky, o které byl zvýšen hospodářský výsledek podle poslední věty odstavce 3 v předchozích zdaňovacích obdobích, dojde-li k jejich zaplacení,“. 46. § 23 odst. 4 písm. e) bod 2 zní: „2. souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacích obdobích,“. 47. V § 23 odst. 6 písm. c) ve větě prvé se slova „byly výdaje (náklady) uvedené v § 24 odst. 2 písm. zb) vynaloženy a“ nahrazují slovem „bylo“. 48. V § 23 odst. 7 se ve větě prvé za slova „personálně“ vkládají tato slova: „nebo jinak“. Za větu druhou se vkládá tato věta: „Nevztahuje se to na případy, kdy věřitelem je osoba se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí a sjednaná výše úroku u půjčky je nižší než úrok ve výši 140 % úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy.". Za slova „osoby blízké.20c)“ se vkládá tato věta: „Jinak spojenými osobami se rozumí osoby, které vytvořily obchodní vztah převážně za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.“. 49. § 23 odst. 11 zní: „(11) U stálé provozovny (§ 22 odst. 2) nemůže být základ daně nižší nebo daňová ztráta vyšší, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek poplatník se sídlem či bydlištěm na území České republiky. Ke stanovení může být použito poměru zisku nebo ztráty k nákladům nebo hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů. Rovněž lze použít metody rozdělení celkových zisků nebo ztrát zřizovatele stálé provozovny jeho různým částem.“. 50. V § 23 odst. 13 větě první se za slova „pohledávku postoupenou“ vkládají tato slova: „nebo pohledávku vloženou“. 51. V § 24 odst. 2 písm. b) se poslední věta nahrazuje větou „Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením,“. 52. V § 24 odst. 2 písm. f) se na konci čárka nahrazuje tečkou a připojuje se tato věta: „Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání,“. 53. V § 24 odst. 2 písm. h) v bodech 2 a 3 se vypouštějí slova „a nehmotného“. 54. V § 24 odst. 2 písm. k) ve větě prvé se za slova „ve výši podle zvláštních předpisů,5)“ vkládají tato slova: „pokud není dále stanoveno jinak,“. 55. § 24 odst. 2 písm. k) bod 2 zní: „2. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí sídlo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání,“. 56. V § 24 odst. 2 písm. k) bodu 3 se ve větě prvé za slovem „poplatníka“ vypouštějí slova „, s výjimkou pronájmu,“ a ve větě druhé se za slovy „najaté věci“ vypouští čárka a vkládají se tato slova: „a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů“. 57. § 24 odst. 2 písm. r) zní: „r) úhrn nabývacích cen akcií a cen pořízení20) ostatních cenných papírů prodaných ve zdaňovacím období, a to jen do výše celkových příjmů z nich [včetně poměrné části úrokových výnosů zúčtovaných u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví do příjmů v souladu se zvláštními předpisy20)]. Pokud úhrn nabývacích cen akcií a cen pořízení ostatních cenných papírů přesahuje za zdaňovací období příjmy z těchto prodaných cenných papírů, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle v následujících třech zdaňovacích obdobích, a to v jednotlivých zdaňovacích obdobích maximálně ve výši částky, o kterou příjmy z prodaných cenných papírů převýší úhrn nabývacích cen akcií a cen pořízení ostatních cenných papírů v příslušném zdaňovacím období. Toto ustanovení se nevztahuje na směnky,“. 58. V § 24 odst. 2 se na konci písmene u) vypouští čárka a připojují se tato slova: „a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů,“. 59. § 24 odst. 2 písm. w) zní: „w) nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo na družstvu při jeho prodeji, a to jen do výše příjmů z prodeje s výjimkou nabývací ceny podílu akciové společnosti (akcie), pro kterou platí ustanovení písmene r),“. 60. V § 24 odst. 2 se na konci písmene y) čárka nahrazuje tečkou a připojují se tyto věty: „Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky,22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo cena pořízení pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub hospodářského výsledku,“. 61. V § 24 odst. 2 písm. zc) se vypouštějí slova „u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví“. 62. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zd) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena ze) až zg), která znějí: „ze) cena pořízení20) směnky, o níž je účtováno podle zvláštních předpisů20) jako o cenném papíru, a to jen do výše příjmu z jejího prodeje, zvýšeného u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o poměrnou část úrokových výnosů zúčtovaných do příjmů v souladu se zvláštními předpisy,20) zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla,30) a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o cenu pořízení tohoto uměleckého díla, zg) právo opce podle zvláštního předpisu,20) avšak při prodeji práva opce je časová hodnota práva opce20) výdajem (nákladem) jen do výše příjmů z jeho prodeje.“. 63. § 24 odst. 4 zní: „(4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně osm let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a b) kupní cena najaté věci není vyšší než zůstatková cena, kterou by věc měla při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona, a c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku. Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b).“. 64. V § 24 odst. 5 se vypouštějí slova „a nehmotný“ a „a nehmotného“. 65. V § 24 odst. 6 se vypouštějí slova „a nehmotného“. 66. § 25 odst. 1 písm. c) zní: „c) cena pořízení20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze),“. 67. V § 25 odst. 1 písm. f) se za slova „úroků z prodlení“ vkládají tato slova: „(poplatků z prodlení)“. 68. V § 25 odst. 1 písm. i) se na konci vypouští čárka a připojují se tato slova: „anebo na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění,“. 69. V § 25 odst. 1 se na konci písmene za) připojují tato slova: „s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zf),“. 70. V § 25 odst. 1 se na konci písmene zc) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zd), které zní: „zd) závazek, s výjimkou závazku vzniklého z důvodu pořízení hmotného a nehmotného majetku (§ 26), vzniklý ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4.“. 71. V § 26 odst. 2 věta prvá včetně poznámek č. 28d), 28e) a 29) zní: „Hmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí a) samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena (§ 29) je vyšší než 20 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok, b) budovy, domy a byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvláštním předpisem,28d) c) stavby, s výjimkou 1. provozních důlních děl, 2. drobných staveb vymezených ve zvláštním předpise28e) kromě svážnic, 3. oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou,29) d) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky vymezené v odstavci 9, e) základní stádo a tažná zvířata,20) f) jiný majetek vymezený v odstavci 3. 28d) § 2 písm. f) zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). 28e) § 3 odst. 2 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb. 29) § 3 odst. 2 písm. b) vyhlášky Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.“. 72. § 26 odst. 4 zní: „(4) Nehmotným majetkem se pro účely tohoto zákona rozumí předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, pokud je vstupní cena jednotlivého majetku vyšší než 40 000 Kč a jeho doba použitelnosti20) delší než jeden rok, a to za podmínky, že byly a) pořízeny úplatně nebo b) vytvořeny vlastní činností za účelem obchodování s nimi nebo c) nabyty vkladem společníka (člena družstva), darem nebo zděděním. Nehmotným majetkem nejsou pro účely tohoto zákona nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které jsou nehmotným investičním majetkem podle zvláštního předpisu.20)“. 73. V § 26 odst. 7 písm. a) bodu 3 se za slova „k ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti“ vkládají tato slova: „nebo k ukončení pronájmu“. 74. V § 26 odst. 7 písm. a) bodu 4 se slova „§ 28 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 28 odst. 6“. 75. § 26 se doplňuje odstavcem 10, který zní: „(10) Je-li majetek ve spoluvlastnictví, pak pro posouzení toho, zda dosáhl vstupní ceny uvedené v odstavci 2 nebo odstavci 4, je rozhodující vstupní cena, která se rovná součtu hodnot spoluvlastnických podílů u jednotlivých spoluvlastníků, a nikoliv vstupní cena jednotlivého spoluvlastnického podílu.“. 76. V § 28 odst. 1 se slova „právo hospodaření“ nahrazují slovy „právo hospodaření30a)“ a doplňuje se poznámka č. 30a), která zní: „30a) § 761 odst. 1 obchodního zákoníku. Vyhláška Federálního ministerstva financí č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem.“. 77. V § 28 odst. 2 se za větu první vkládá tato věta: „Podmínka trvání pronájmu po celé zdaňovací období nemusí být dodržena v roce, kdy dochází k ukončení pronájmu.“. 78. V § 29 odst. 1 se slova „Součástí vstupní ceny podle písmen a) až d)“ nahrazují slovy „Součástí vstupní ceny podle písmen a) až e)“ a v předposlední větě se vypouštějí slova „poplatníkům neúčtujícím v soustavě podvojného účetnictví“. 79. V § 29 odst. 1 písm. a) se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a připojuje se tato věta: „U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než pět let před zahájením pronájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,“. 80. V § 29 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a připojují se tyto věty: „Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nejsou účetní jednotkou. U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než pět let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než pět let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než pět let před zahájením pronájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,“. 81. § 29 odst. 1 písm. e) zní: „e) při nabytí majetku zděděním nebo darováním cena stanovená pro účely daně dědické, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 12 písm. a) nebo daně darovací, pokud neuplynula od nabytí doba delší než pět let, zvýšená u nemovitostí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než pět let, rozumí se vstupní cenou cena podle písmene d).“. 82. § 29 odst. 2 zní: „(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku nebo nehmotného majetku a celkovou výší odpisů z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů [§ 24 odst. 2 písm. a)] zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 7 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.“. 83. § 29 odst. 3 zní: „(3) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen „zvýšená vstupní cena“) a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu (dále jen „zvýšená zůstatková cena“) příslušného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení uvedeno do užívání podle zvláštního předpisu.20) Ustanovení předchozí věty se nepoužije u technického zhodnocení v případech uvedených v odstavcích 1, 4 a 6 a u technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce odpisovaného podle § 30 odst. 7.“. 84. V § 29 odst. 4 se za slova „§ 26 odst. 3 písm. c)“ vkládají tato slova: „nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování“. 85. V § 29 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „Hodnota technického zhodnocení provedeného na hmotném a nehmotném majetku ve spoluvlastnictví se u jednotlivých spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnického podílu.52)“. Poznámka č. 52) zní: „52) § 137 odst. 1 občanského zákoníku.“. 86. § 29 se doplňuje odstavci 6 a 7, které znějí: „(6) Odpisuje-li technické zhodnocení nájemce, zvyšuje se vstupní cena (zůstatková cena) u vlastníka (pronajímatele) v roce ukončení pronájmu, a to a) o částku nepeněžního příjmu stanoveného podle § 23 odst. 6 písm. b), je-li technické zhodnocení provedeno nad rámec nájemného, b) o zůstatkovou cenu technického zhodnocení evidovanou u nájemce, je-li jím plněno nájemné. Provede-li nájemce technické zhodnocení nad rámec smluveného nájemného se souhlasem vlastníka (pronajímatele) a neodpisuje-li je nájemce ani vlastník (pronajímatel), zvyšuje se vstupní (zůstatková) cena příslušného majetku u vlastníka (pronajímatele) v roce ukončení pronájmu o částku nepeněžního příjmu podle § 23 odst. 6 písm. a). Po zvýšení vstupní (zůstatkové) ceny podle tohoto odstavce pokračuje vlastník (pronajímatel) v odpisování ze zvýšené vstupní ceny nebo ze zvýšené zůstatkové ceny. (7) Při zvýšení nebo snížení vstupní ceny, ke kterému dochází u již odpisovaného majetku z jiného důvodu, než je jeho technické zhodnocení (dále jen „změněná vstupní cena“), se odpis stanoví ze změněné vstupní (zůstatkové) ceny při zachování platné sazby (koeficientu) podle § 31 nebo § 32.“. 87. V § 30 odst. 7 se slova „[§ 29 odst. 3 písm. b)]“ nahrazují slovy „(§ 29 odst. 3)“. 88. V § 30 odst. 12 se tečka za písmenem h) nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i), j), k) a l), která včetně poznámky č. 31e) znějí: „i) dlužník, který nabyl do vlastnictví hmotný majetek na základě smlouvy o půjčce.20d) V odpisování pokračuje i poplatník, pokud k tomuto majetku nabyl vlastnická práva vrácením půjčené věci, j) manžel (manželka), který má v obchodním majetku hmotný majetek nebo nehmotný majetek, který již byl v obchodním majetku a byl odpisován manželkou (manželem), s výjimkou majetku nabytého koupí od druhého z manželů, k) poplatník, který odpisoval hmotný majetek a nehmotný majetek před ukončením činnosti, l) účastník sdružení bez právní subjektivity u majetku určeného podle druhu.31e) 31e) § 833 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.“. 89. V § 34 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „U akciové společnosti, u níž došlo k přeměně z investičního fondu na jiný podnikatelský subjekt,19d) lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena investičnímu fondu počínaje zdaňovacím obdobím 1996.“. 90. V § 34 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) 20 % ze vstupní ceny strojů pro zemědělství a lesnictví, označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.3., s výjimkou uvedenou v odstavci 5, jsou-li jejich prvními vlastníky,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). V nově označeném písmenu e) se slova „v písmenech a) až c)“ a „písmen a) až c)“ nahrazují slovy „v písmenech a) až d)“ a „písmen a) až d)“. 91. V § 34 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Vytváří-li poplatník soubor movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením podle § 26 odst. 2, lze odpočet uplatnit pouze jednotlivě za každou samostatnou movitou věc zařazenou do souboru, která je pro účely zákona hmotným majetkem.“. 92. V § 34 odst. 6 v první větě se slova „písm. a) až c)“ nahrazují slovy „písm. a) až d)“ a ve třetí větě se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „písm. e)“. Zároveň se na konci odstavce 6 vypouští tečka a připojuje se tento text: „nebo tento najatý majetek dále pronajme. Při uplatnění odpočtu na jednotlivé samostatné movité věci zařazené do souboru movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se splnění podmínek podle tohoto odstavce posuzuje odděleně za každou samostatnou movitou věc.“. 93. V § 34 odst. 7 se za slova „snížený“ vkládají tato slova: „o nezdanitelné částky podle § 15 a“. 94. V § 34 odst. 8 se na konci připojuje tato věta: „Jedná-li se o hmotný majetek zahrnutý do obchodního majetku jednoho z manželů podle § 7 odst. 11, může odpočet uplatnit pouze jeden z manželů, a to ten, který měl majetek zařazen v obchodním majetku dříve.“. 95. § 34 se doplňuje odstavcem 13, který zní: „(13) Nárok na odpočet podle odstavce 3 písm. d) mohou uplatnit pouze poplatníci s převážně zemědělskou a lesní výrobou.7) Za poplatníky s převážně zemědělskou a lesní výrobou se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž příjmy z této činnosti činily v předcházejícím zdaňovacím období více než 50 % z celkových příjmů. U poplatníků, jejichž daňová povinnost vznikla v průběhu zdaňovacího období, je rozhodný poměr skutečně dosažených příjmů.“. 96. V § 35 odst. 1 v poslední větě se za slova „daň sníží“ vkládají slova „podle písmen a) a b)“ a na konci se vypouštějí slova „podle § 7 odst. 4“ a slova „podle § 7 odst. 5“. 97. V § 35 odst. 1 písm. c) se číslovka „60“ nahrazuje číslovkou „50“. 98. V § 35 odst. 3 věta druhá zní: „Investiční společnost vytvářející podílové fondy může od dílčí daně vypočtené ze základu daně stanoveného odděleně za jednotlivý podílový fond odečíst částku odpovídající jedné polovině daně sražené z dividendových příjmů z podílových listů tohoto fondu.“. 99. § 35 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Slevu na dani podle odstavců 1 a 3 nelze uplatnit na daň (část daně) připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 16 odst. 2 nebo § 20b.“. 100. § 36 odst. 2 písm. a) bod 1 včetně poznámek č. 35a) a 35b) zní: „1. z úrokového či dividendového příjmu z akcií, zatímních listů, požitkových listů, podílových listů, dluhopisů,35a) vkladních listů a vkladů jim naroveň postaveným,35b) s výjimkou uvedenou v § 36 odst. 2 písm. c) bodu 1 tohoto zákona, 35a) § 4 odst. 4 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 152/1996 Sb. Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. 35b) § 786 a 787 občanského zákoníku.“. 101. V § 36 odst. 2 písm. b) se dosavadní úvodní věta nahrazuje touto větou: „20 % z příjmů plynoucích fyzickým osobám, a to“ a v bodě 3 se slova „(§ 8 odst. 6)“ nahrazují slovy „(§ 8 odst. 7)“. 102. V § 36 odst. 2 písm. c) bodu 1 se za slova „na vkladových účtech,“ vkládají slova „z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim naroveň postaveným, kdy majitelem vkladu je fyzická osoba, a to po celou dobu trvání vkladového vztahu,35c)“ a doplňuje se poznámka č. 35c), která zní: „35c) § 786, 787 a § 783 odst. 3 občanského zákoníku.“. 103. V § 36 odst. 4 větě prvé se za slova „podléhající zvláštní sazbě daně podle odstavce 2“ vkládají slova „a sazbě daně podle § 21 odst. 4“ a poslední věta se vypouští. 104. V § 36 odst. 5 větě prvé se za slova „podléhajícího zvláštní sazbě daně“ vkládají slova „podle odstavce 2 a sazbě daně podle § 21 odst. 4“ a poslední věta se vypouští. 105. § 36 odst. 6 včetně poznámek č. 35d) a 35e) zní: „(6) Plynou-li a) úrokové příjmy z dluhopisů,35a) vkladních listů a vkladů jim naroveň postaveným,35b) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách a vkladových účtech35d) poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2, pokud je zdroj těchto příjmů zahrnut v jeho obchodním majetku, poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3, s výjimkou penzijního fondu, a dále stálé provozovně (§ 22 odst. 2), započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost, b) příjmy uvedené v odstavci 2 penzijnímu fondu, započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost. Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi daňová povinnost nevznikla nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, posuzuje se tato daň nebo její část podle zvláštního předpisu.35e) 35d) § 716 a násl. obchodního zákoníku. 35e) § 64 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 106. V § 37 se na konci připojuje tato věta: „Výraz „stálá základna“ používaný v mezinárodních smlouvách je obsahově totožný s výrazem „stálá provozovna“.“. 107. V § 38 odst. 1 větě prvé se vypouštějí slova „(devizy, valuty)“, ve větě třetí se slova „kursu „střed“ " nahrazují slovy „směnného kursu“ a vypouštějí se slova „(devizy, valuty)“ a dosavadní věta čtvrtá se nahrazuje větou „Jednotný kurs se použije vždy i pro případy podle § 38f.“. Na konci odstavce 1 se připojuje tato věta: „V případě, že se daňové přiznání podává v průběhu zdaňovacího období, použije se směnný kurs k datu uskutečnění jednotlivých příjmů a výdajů.“. 108. V § 38 odst. 2 větě prvé se slova „kurs „střed“ “ nahrazují slovy „směnný kurs“ a vypouštějí se slova „(valuty, devizy)“. 109. V § 38 odst. 3 větě prvé se vypouštějí slova „ „devizy-prodej“ “ a ve větě druhé se vypouštějí slova „ „devizy střed“ “. 110. V § 38 odst. 4 se slova „kurs „střed“ “ nahrazují slovy „směnný kurs“ a vypouštějí se slova „(devizy, valuty)“. 111. V § 38a odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje částka daně sražená z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 písm. a) a započtená na celkovou daňovou povinnost.“. 112. V § 38a odst. 10 se vypouštějí slova „na příjmy, u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně podle § 36, a“. 113. V § 38b se částka „6000 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč“. 114. V § 38c se na konci připojuje tato věta: „V případě uvedeném v § 6 odst. 2 ve větě druhé a třetí není plátcem daně poplatník uvedený v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4.“. 115. V § 38d odst. 1 se slova „v § 22 odst. 1 písm. c), e), f) a g)“ nahrazují slovy „v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g)“. 116. V § 38d odst. 4 se za slova „srážena daň,“ vkládají tato slova: „kromě příjmů uvedených v § 36 odst. 6,“. 117. V § 38d odst. 7 se na konci připojují tyto věty: „Plátce daně vydá také potvrzení na základě žádosti poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a stálé provozovny (§ 22 odst. 2) o sražení a odvedení daně vybírané srážkou, která se započte na celkovou daňovou povinnost (§ 36 odst. 6). Takovým potvrzením může být i výpis z bankovního účtu nebo jiného druhu účtu, na kterém bude uvedena srážka daně z příjmů.“. 118. § 38d se doplňuje odstavcem 9, který zní: „(9) Postup uvedený v § 36 odst. 6 se uplatní jen tehdy, předloží-li poplatník u svého správce daně potvrzení plátce podle § 38d odst. 7. Bylo-li potvrzení plátce předloženo poplatníkem po podání daňového přiznání (popř. opravného či dodatečného) a přitom po uplynutí zákonné lhůty pro jeho podání, počítá se běh lhůt stanovených pro nakládání s daňovým přeplatkem podle zvláštního předpisu35a) ode dne předložení potvrzení plátce místně příslušnému správci daně poplatníka.“. 119. V § 38e odst. 3 se slova „ve výši 10 % poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 s výjimkou případů, kdy je záloha srážena podle § 38h“ nahrazují tímto textem: „Poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 ve výši a) 3 % z příjmů z prodeje cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky, b) 10 % z ostatních příjmů. K zajištění daně nejsou plátci povinni v případě, kdy je záloha srážena podle § 38h.“. 120. V § 38e odst. 4 písm. a) se slova „v písmenu b)“ nahrazují slovy „v písmenech b) a c)“ a dále se za písmenem b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) 3 % poplatníkům uvedeným v § 17 odst. 4 z příjmů z prodeje cenných papírů vydávaných poplatníky se sídlem na území České republiky.“. 121. V § 38e odst. 5 větě prvé se za slovo „zboží“ vkládají slova „či služby“ a za slova „k bydlení“ se vkládají slova „a činnostem s ním spojeným“. 122. V § 38e odst. 6 se na konci připojují tyto věty: „Současně s odvodem částky zajištěné daně je plátce povinen oznámit tento odvod příslušnému správci daně. V oznámení uvede jméno, bydliště (sídlo) poplatníka, výši a druh jeho příjmů.“. 123. V § 38g odst. 1 se slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce se tečka vypouští a připojuje se tento text: „nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána podle § 16 odst. 2. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 10 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.“. 124. V § 38g odst. 3 větě prvé se slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci věty se vypouští tečka a připojují se tato slova: „a příjmů, které poplatník uvede v samostatném daňovém přiznání.“. 125. Za § 38g se vkládá nový § 38ga, který včetně nadpisu a poznámek č. 41a) a 41b) zní: „§ 38ga Samostatné daňové přiznání (1) Samostatné daňové přiznání je povinen podat každý, kdo má příjmy podle § 8 odst. 5 nebo § 10 odst. 8 ze zdrojů v zahraničí, pokud tyto příjmy nezahrne do daňového přiznání podle § 38g. Ustanovení § 38g se nepoužije v případech, kdy je podáno samostatné daňové přiznání. (2) Pokud poplatník podá samostatné daňové přiznání, uvede v něm veškeré příjmy, z nichž se daň vybírá podle § 16 odst. 2. Má-li i jiné druhy příjmů, včetně příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, uvede je v daňovém přiznání podle § 38g. (3) Pro samostatné daňové přiznání se použijí ustanovení zvláštního předpisu.41a) (4) Poslední známá daňová povinnost41b) se posuzuje jen z příjmů podle § 8 odst. 5 nebo § 10 odst. 8, z nichž byla daň pravomocně stanovena na základě samostatného daňového přiznání. 41a) Např. § 40, 41, 43, 44 a 68 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 41b) § 41 odst. 1 (poslední věta) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 126. V § 38h odst. 1 písm. b) se vypouštějí slova „a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 5 též snížený podle § 6 odst. 13 písm. b),“. 127. § 38h odst. 2 zní: „(2) Záloha ze zdanitelné mzdy zúčtované nebo vyplacené za kalendářní měsíc činí: Zdanitelná mzda \| Záloha \| Ze zdanitelné mzdy přesahující ---\|---\|--- od Kč \| do Kč \| \| 0 \| 7 620 \| 15 % \| 7 620 \| 15 250 \| 1 143 Kč + 20 % \| 7 620 Kč 15 250 \| 22 850 \| 2 669 Kč + 25 % \| 15 250 Kč 22 850 \| 68 550 \| 4 569 Kč + 32 % \| 22 850 Kč 68 550 \| a více \| 19 193 Kč + 40 % \| 68 550 Kč.“. 128. V § 38h se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní: „(11) Plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců v případě, že mzda jde k tíži stálé provozovny poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 umístěné v zahraničí.“. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12. 129. V § 38h odst. 12 se na konci připojuje tato věta: „Správce daně může na žádost plátce zrušit povinnost srážet zálohy na daň podle předchozích odstavců z příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí.“. 130. V § 38k odst. 5 písm. a) se částka „2000 Kč“ nahrazuje částkou „4000 Kč“. 131. V § 38k odst. 5 písm. c) se částka „28 800 Kč“ nahrazuje částkou „32 040 Kč“. 132. V § 38k odst. 5 písm. d) se částka „28 800 Kč“ nahrazuje částkou „36 000 Kč“. 133. V § 38m se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a ve větě druhé se slova „(§ 36 odst. 1 až 6)“ nahrazují slovy „podle § 36 odst. 2 kromě úrokových příjmů vymezených v § 36 odst. 6 písm. a), u kterých provedením srážky není daňová povinnost splněna“. 134. § 38m se doplňuje odstavcem 2, který zní: „(2) Investiční společnost vytvářející podílové fondy je dále povinna po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části podat jako nedílnou součást daňového přiznání i daňová přiznání za jednotlivé podílové fondy, a to i v případě, že podílový fond nevykáže základ daně. Pro účely stanovení celkové daně nelze kompenzovat základ daně nebo daňovou ztrátu za investiční společnost se základy daně nebo s rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázanými jednotlivými podílovými fondy ani mezi jednotlivými fondy navzájem, a to v žádném zdaňovacím období.“. 135. V § 38n odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „U investiční společnosti vytvářející podílové fondy je daňovou ztrátou pouze rozdíl, o který výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, stanovený samostatně za investiční společnost (bez podílových fondů).“. 136. Za § 38n se vkládají nové § 38o a 38p, které včetně nadpisu znějí: „§ 38o Stanovení daně z příjmů právnických osob u investičních společností vytvářejících podílové fondy U investiční společnosti vytvářející podílové fondy se celková daň stanoví jako úhrn jednotlivých daní vypočtených samostatně ze základu daně za investiční společnost a odděleně ze základů daně za jednotlivé podílové fondy; přitom základ daně za investiční společnost nelze upravit o rozdíly, o které výdaje (náklady) upravené podle § 23 převyšují příjmy upravené podle § 23, vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy. Pokud investiční společnost vykáže daňovou ztrátu (§ 38n odst. 1), nelze tuto ztrátu upravit o základy daně vykázané odděleně za jednotlivé podílové fondy. § 38p Zjistí-li daňový subjekt, že částka daně z příjmů má být nižší nebo daňová ztráta vyšší než jeho poslední známá daňová povinnost39a) příslušného zdaňovacího období anebo mu vznikla daňová ztráta, může podat dodatečné daňové přiznání (vyúčtování daně). Daňový subjekt může postupovat stejně, jestliže mu daňová povinnost nevznikne oproti jeho poslední známé daňové povinnosti39a) příslušného zdaňovacího období nebo jestliže nevznikla daňová povinnost a zjistí daňovou ztrátu. V dodatečném daňovém přiznání nelze uplatnit vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 8 a § 20 odst. 7 a 8, než jaké byly uplatněny v daňovém přiznání podaném daňovým subjektem v zákonem stanoveném termínu, s výjimkou částek odčitatelných položek a položek snižujících základ daně vztahujících se ke zvýšenému základu daně dodatečně zjištěnému daňovým subjektem.“. 137. V § 39 písm. c) se za slova „§ 2“ vkládají tato slova: „včetně společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti a v § 17, jsou-li společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti“. 138. V příloze k zákonu v odpisové skupině 1 položka (1-39) zní: „(1-39) 72.20 Nehmotný majetek: jen programové vybavení“. 139. V příloze k zákonu v odpisové skupině 3 položka (3-27) zní: „(3-27) 29.23.11 Výměníky a zkapalňovače plynů kromě: laboratorních přístrojů pro destilaci, odpařování a zkapalňování plynů, sušiček a termostatů laboratorních v SKP 29.23.11“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 1997 platí dosavadní předpisy a ustanovení tohoto zákona se použijí poprvé pro zdaňovací období 1998, nestanoví-li tento zákon jinak. 2. Poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví může počínaje zdaňovacím obdobím 1995 uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ročně nejvýše 10 % a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 nejvýše 20 % z neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení u pohledávky nabyté postoupením, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) bodech 1 a 2 a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 též s výjimkou pohledávek uvedených v předposlední větě § 24 odst. 2 písm. y). Celkově lze uplatnit jako výdaj (náklad) nejvýše neuhrazenou část hodnoty pohledávky nebo cenu pořízení pohledávky nabyté postoupením. Obdobně lze postupovat i u celého souboru těchto pohledávek. Toto ustanovení nelze uplatnit u pohledávek vzniklých a) za společníky, akcionáři, členy družstev za upsané vlastní jmění, b) mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami. Ekonomicky nebo personálně spojenými osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné právnické nebo fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob. Účastí na kontrole či jměníÚčastí na kontrole či jmění se rozumí vlastnictví více než 25 % podílu na základním jmění nebo podílu s hlasovacím právem; podíl na základním jmění nebo podíl s hlasovacím právem ve zdaňovacím období se stanoví jako podíl součtu stavů k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období, c) mezi osobami blízkými,20c) d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh nebo e) podle zvláštního zákona.15b) Poplatník, u něhož došlo k přechodu z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na účtování v soustavě podvojného účetnictví, může ve zdaňovacím období, ve kterém účtuje v soustavě podvojného účetnictví, uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle tohoto ustanovení násobek 10 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1995 včetně do konce roku 1997, a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 nejvýše násobek 20 % neuhrazené části hodnoty pohledávky nebo ceny pořízení pohledávky nabyté postoupením a počtu let, které uplynuly od roku 1998 včetně do konce roku předcházejícího roku, v němž došlo k přechodu na účtování v soustavě podvojného účetnictví. Obdobně postupuje poplatník při ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti a při ukončení pronájmu. Toto ustanovení se nevztahuje na neuhrazenou část hodnoty pohledávky, která byla odepsána na vrub hospodářského výsledku. 3. Pro zahraniční daň nebo její část nezapočtenou na daňovou povinnost v tuzemsku za rok 1997 vztahující se k příjmům, které tvoří počínaje 1. lednem 1998 samostatný základ daně (§ 5 odst. 5 a § 20b), se použije i pro zdaňovací období 1998 ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch) zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném ke dni 31. prosince 1997. 4. Na poměrnou část úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách a vkladových účtech, které připadají na tyto vklady do 31. prosince 1997, se použije zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném ke dni 31. prosince 1997 kromě § 36 odst. 6. U dluhopisů emitovaných do 31. prosince 1997 a u vkladních listů a vkladů jim naroveň postavených, vydaných do 31. prosince 1997, se pro úrokové příjmy z nich plynoucí použije zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění platném ke dni 31. prosince 1997 kromě § 36 odst. 6. U penzijních fondů se na výše uvedené příjmy použije také § 36 odst. 6 písm. b) zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., ve znění tohoto zákona. 5. U penzijních fondů lze ve zdaňovacím období 1997 daň sraženou zvláštní sazbou z úrokových příjmů z dluhopisů pořízených po 1. lednu 1997 započíst jako součást zálohy na daň i v případě, že došlo k nákupu těchto dluhopisů v den jejich emise. 6. Základ pro zvláštní sazbu daně u dividendového příjmu z akciíakcií investičních fondů, požitkových listů a podílových listů podle § 36 odst. 4 se i po 1. lednu 1998 snižuje o poměrnou část úrokových výnosů ze státních dluhopisů emitovaných do 31. prosince 1996. 7. Pro zřizovací výdaje vymezené v § 26 odst. 4 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., které byly do 31. prosince 1997 odpisovány jako nehmotný majetek, se použije způsob odpisování platný do 31. prosince 1997, a to až do doby ukončení jejich odpisování. 8. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění [§ 24 odst. 2 písm. f)] jsou u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví ve zdaňovacím období roku 1997 výdajem (nákladem) jen ve výši zaplacené do termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, snížené o částky zaplacené za rok 1996 v roce 1997, které v souladu s předpisy o účetnictví20) ovlivnily již základ daně za rok 1996. Čl. III Závěrečná ustanovení 1. Ustanovení čl. I bodů 33, 34, 51, 52, 62 [týkající se pouze § 24 odst. 2 písm. zf)], 69, 98 a 114 se použijí již pro zdaňovací období 1997. 2. Ustanovení čl. I bodů 57, 59, 62 [týkající se pouze § 24 odst. 2 písm. ze) a zg)] a 66 se použijí již na část zdaňovacího období 1997, a to počínaje dnem vyhlášení tohoto zákona. 3. Ustanovení čl. I bodu 6 se použije dnem vyhlášení, nejpozději však 15 dnů před nabytím účinnosti tohoto zákona. Čl. IV Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 211/1997 Sb.	Zákon č. 211/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 3. 9. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 74/1997 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb. a zákona č. 132/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. IV Aktuální znění od 1. 1. 1998 211 ZÁKON ze dne 31. července 1997, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb. a zákona č. 132/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 5 odst. 3 se slova „3 %“ nahrazují slovy „2 %“. 2. V § 7 odst. 4 se za druhou větu vkládají tyto věty: „Do počtu let rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje rok zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu let se nezahrnuje předpokládaný rok zahájení opravy.“. 3. V § 7 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, zruší se rezerva ve prospěch výnosů (příjmů) tohoto následujícího zdaňovacího období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší ve prospěch výnosů (příjmů) i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín, ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy; provádí-li se oprava mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájením opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy. V takovém případě se lhůty prodlužují o dvě zdaňovací období.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 4. § 7 se doplňuje odstavcem 8, který včetně poznámky č. 13b) zní: „(8) Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u hmotného majetku zatříděného a) ve 2. odpisové skupině 5 zdaňovacích období b) ve 3. odpisové skupině 8 zdaňovacích období c) ve 4. odpisové skupině 12 zdaňovacích období d) v 5. odpisové skupině 16 zdaňovacích období po sobě jdoucích v každé odpisové skupině. Maximální dobu tvorby lze prodloužit o jedno zdaňovací období v případě odůvodněné a správci daně prokázané13b) změny termínu předpokládaného zahájení opravy. 13b) § 31 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. § 8 odst. 1 včetně poznámek č. 13c) a 13d) zní: „(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,1) mohou vytvořit poplatníci daně z příjmů účtující v soustavě podvojného účetnictví až do výše pohledávek přihlášených u soudů ve lhůtě stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání,13d) a to ve zdaňovacím období, v němž byly pohledávky přihlášeny. Na pohledávky přihlášené po uplynutí lhůty stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu13c) nebo povolení vyrovnání13d) nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) podle tohoto ustanovení. 13c) § 20 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 13d) § 50 zákona č. 328/1991 Sb.“. 6. V § 8 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 7. V § 8 odst. 2 se na konci věty připojují slova, která včetně poznámky č. 13e) znějí: „nebo v případě, kdy pohledávka byla popřena správcem konkursní podstaty, rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu.13e) 13e) § 23 až 25 zákona č. 328/1991 Sb.“. 8. V § 8a odst. 2 úvodní část věty zní: „Vyšší opravné položky, než je stanoveno v odstavci 1, lze vytvářet ke zde uvedeným pohledávkám jen v případě, bylo-li ohledně těchto pohledávek zahájeno rozhodčí řízení podle zvláštního předpisu13f) nebo soudní řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění jeho práva, a za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než“. Poznámka č. 13f) zní: „13f) § 14 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.“. 9. V § 8a odst. 3 se za slova „u pohledávek“ vkládají tato slova: „již odepsaných na vrub hospodářského výsledku a dále u pohledávek“. 10. § 8a odst. 3 písm. b) včetně poznámky č. 13g) zní: „b) mezi ekonomicky nebo personálně spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů,13g) u nichž průměr podílů na základním jmění druhé osoby nebo průměr podílů hlasovacích práv za zdaňovací období (nebo za část zdaňovacího období) je vyšší než 25 %; přitom průměr podílů na základním jmění nebo podílů na hlasovacích právech se stanoví jako podíl součtu stavu k poslednímu dni každého měsíce a počtu měsíců ve zdaňovacím období nebo jeho části, 13g) § 23 odst. 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.“. 11. § 8a odst. 3 písm. d) zní: „d) z titulu úvěrů a půjček nebo ručení za ně a z titulu záloh.“. 12. V § 9 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Pěstební činností se pro účely tohoto zákona rozumí obnova lesa a veškeré výchovné činnosti prováděné v porostech do 40 let jejich věku, ochrana lesa a opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou. Rezervu lze tvořit a čerpat jen na výkony uvedené v příloze tohoto zákona.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 13. Poznámka č. 14) zní: „14) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).“. 14. K zákonu se připojuje příloha, která zní: „Příloha k zákonu č. 593/1992 Sb. VÝKONY UZNANÉ JAKO VÝDAJ (NÁKLAD) PRO TVORBU REZERVY NA PĚSTEBNÍ ČINNOST Za výkony podle § 9 odst. 1 tohoto zákona se považují: 1. Obnova lesa výsevem osiva a) první výsev osiva b) opakovaný výsev osiva. 2. Obnova lesa sadbou a) první sadba b) opakovaná sadba. 3. Příprava půdy pro obnovu lesa a) příprava půdy pro přirozenou obnovu lesa b) příprava půdy pro obnovu lesa výsevem osiva c) příprava půdy pro obnovu lesa sadbou. 4. Ošetřování dřevin mladých lesních porostů. 5. Mechanická a chemická ochrana mladých lesních porostů proti zvěři. 6. Zřizování oplocenek při oplocování mladých lesních porostů. 7. Ochrana mladých lesních porostů ostatní a) proti buření b) proti hlodavcům c) proti klikorohu borovému d) výsek plevelných dřevin. 8. Prořezávky, prostřihávky a výkony spojené s vytvořením rozčleňovací linie. 9. Ochrana lesa proti zvěři mechanická, chemická, údržba a opravy oplocenek. 10. Ochrana lesa proti hmyzím škůdcům. 11. Hnojení lesních porostů. 12. Vyvětvování lesních porostů. 13. Odstraňování klestu. 14. Probírky do 40 let věku lesních porostů. 15. Opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou.“. Čl. II Přechodná ustanovení Pro tvorbu rezerv a opravných položek, která byla zahájena před 1. lednem 1998, a je v ní pokračováno po nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., ve znění platném ke dni 31. prosince 1997. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 217/1997 Sb.	Zákon č. 217/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona České národní rady č. 38/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 8. 9. 1997, datum účinnosti 8. 9. 1997, částka 76/1997 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona České národní rady č. 38/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. IV Aktuální znění od 8. 9. 1997 217 ZÁKON ze dne 30. července 1997, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona České národní rady č. 38/1993 Sb., a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákona České národní rady č. 38/1993 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky č. 2e) zní: „(3) Pozemky, k nimž trvá právo náhradního užívání,2e) nejsou vyloučeny z pozemkových úprav. 2e) § 22 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 2. V § 3 se dosavadní odstavec 4 vypouští. 3. V § 3 v nově označeném odstavci 4 se čárka nahrazuje tečkou a část věty za čárkou se vypouští. 4. § 3 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Nebrání-li to účelu pozemkových úprav nebo je-li to v zájmu jeho dosažení, může být rozsah území dotčeného pozemkovými úpravami (dále jen „obvod pozemkových úprav“) určen tak, že do obvodu pozemkových úprav mohou být zahrnuty i sousední pozemky z jiných katastrálních území, bude-li tím dosaženo účelnějšího tvaru a funkčního uspořádání pozemků v obvodu pozemkových úprav. Jde-li o katastrální území různých okresů, okresní pozemkový úřad [§ 11 písm. a)], který zahájil řízení o pozemkových úpravách, zahrne předmětné pozemky do obvodu pozemkových úprav po dohodě s okresním pozemkovým úřadem, v jehož okrese se příslušné pozemky nacházejí.“. 5. V § 4 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Při upřesnění nebo rekonstrukci přídělu půdy postupuje okresní pozemkový úřad po projednání s příslušným katastrálním úřadem přiměřeně podle § 8 odst. 5, 6, 7, 9, 10 a 11, § 9 odst. 4 a § 9g odst. 5.“. 6. V § 5 odst. 1 písm. c) se tečka nahrazuje čárkou a připojují se nová písmena d) a e), která znějí: „d) obce, v jejichž územním obvodu jsou pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, účastníky mohou být i obce, s jejichž územním obvodem sousedí pozemky zahrnuté do obvodu pozemkových úprav, pokud do 30 dnů od výzvy příslušného okresního pozemkového úřadu přistoupí jako účastníci k řízení o pozemkových úpravách (dále jen „obce“), e) vlastník pozemku, jemuž v průběhu nedokončeného scelování byly vydány náhradní pozemky, ke kterým nenabyl vlastnické právo (§ 9b odst. 1) a na těchto pozemcích se nacházejí nemovitosti a trvalé porosty v jeho vlastnictví.“. 7. V § 5 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámek č. 2f) a 2g) znějí: „(2) Účastníka řízení, který není znám nebo jehož pobyt není znám, zastupuje v řízení o pozemkových úpravách opatrovník,2f) kterým může být i obec. Opatrovník není oprávněn za účastníka udělit souhlas k nedodržení pravidel pro posuzování přiměřenosti kvality a výměry vyměňovaných pozemků podle zvláštního předpisu.2d) (3) Zemřel-li vlastník pozemku, který je předmětem pozemkových úprav, a soud o dědictví pravomocně usnesením ještě nerozhodl,2g) jsou účastníky řízení o pozemkových úpravách dědici podle sdělení soudu. 2f) § 16 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 2g) § 175a odst. 3 a § 175q zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 6 se vypouští a odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7. 8. V § 5 se v nově označeném odstavci 4 číslovka „5“ nahrazuje číslovkou „7“ a na konci se připojují tyto věty: „Sbor se volí po zahájení řízení o pozemkových úpravách, zpravidla na úvodním jednání. Pro účely volby sboru připadá spoluvlastníkům jen jeden hlas.“. 9. § 5 nově označený odstavec 5 zní: „(5) Pro případ, že bude sbor zvolen, členství ve sboru nesmí být odmítnuto vlastníkovi, jehož pozemky zahrnují alespoň 10 % z výměry pozemků, na kterých budou prováděny pozemkové úpravy. Dalším nevoleným členem sboru je vedoucí okresního pozemkového úřadu [§ 11 písm. a)] nebo jím pověřený pracovník pozemkového úřadu a zástupce obce. Sbor zvolí ze svého středu předsedu, který svolává schůze sboru a řídí jejich jednání.“. 10. § 6 odst. 1 a 2 znějí: „(1) Podnět k zahájení řízení o pozemkových úpravách může okresnímu pozemkovému úřadu podat účastník. (2) Řízení o pozemkových úpravách zahájí okresní pozemkový úřad na základě podnětu účastníka, pokud shledá, že důvody, naléhavost a účelnost provedení pozemkových úprav jsou opodstatněné; v opačném případě vyrozumí účastníka o důvodech, pro které řízení o pozemkových úpravách nezahájil. Okresní pozemkový úřad může zahájit řízení o pozemkových úpravách i bez podnětu účastníka.“. 11. V § 6 odst. 6 se v první větě slova „orgány geodézie a kartografie, územního plánování, referáty životního prostředí, stavební úřady a obce, v jejichž územních obvodech jsou pozemky zahrnuté do pozemkových úprav“ nahrazují slovy „příslušný katastrální úřad, orgán územního plánování, stavební úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, orgán ochrany přírody, vodohospodářský orgán a orgán státní správy lesů“ a na konci odstavce se připojuje tato věta: „Tyto orgány stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění podmínky k ochraně zájmů podle zvláštních předpisů.“. 12. § 6 se doplňuje odstavci 8, 9, 10 a 11, které včetně poznámek č. 3b) a 3c) znějí: „(8) Okresní pozemkový úřad zastaví řízení, odpadl-li důvod, pro který řízení zahájil, nebo jestliže se v průběhu pozemkových úprav vyskytly takové překážky, pro které nelze v řízení pokračovat. (9) Osoby pověřené okresním pozemkovým úřadem mohou po předchozím písemném oznámení vstupovat a vjíždět na pozemky a vykonávat činnost pro pozemkové úpravy v době a v nezbytně nutném rozsahu, které vyplývají z pověření, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. (10) Vznikla-li vlastníkovi nebo oprávněnému uživateli újma na jejich majetku v důsledku výkonu činnosti pro pozemkové úpravy, mají právo na náhradu této újmy v penězích. Právo na náhradu újmy musí být uplatněno u okresního pozemkového úřadu, jde-li o porosty, nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku, v ostatních případech do jednoho roku ode dne jejího vzniku, jinak zaniká. (11) V katastrálním území, ve kterém je zahájeno řízení o pozemkových úpravách, jejichž výsledek bude sloužit i pro obnovu katastrálního operátu,3b) zajistí okresní pozemkový úřad na základě žádosti katastrálního úřadu v dohodnutém rozsahu vyhotovení podkladů pro obnovu souboru geodetických informací katastru nemovitostí.3b) Při vyhotovování podkladů o nemovitostech důležitých z hlediska obrany, vnitřního pořádku a bezpečnosti státu3c) je povinnost řídit se ustanoveními příslušných předpisů. 3b) Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. 3c) § 2 odst. 6 zákona č. 344/1992 Sb.“. 13. V § 7 odst. 1 se slova „rozsah území dotčeného pozemkovými úpravami“ nahrazují slovy „obvod pozemkových úprav“. Na konci odstavce se připojuje tato věta: „Na určení obvodu a formy pozemkových úprav se nevztahuje správní řád.10)“. 14. V § 7 se odstavec 2 vypouští. 15. § 8 odst. 2 zní: „(2) Zpracovatelem návrhu mohou být pouze fyzické osoby, které mají k této činnosti úřední oprávnění podle § 8a. Jménem právnické osoby může zpracovávat návrh jen fyzická osoba, která má k této činnosti úřední oprávnění.“. 16. § 8 odst. 3 zní: „(3) Dotčené orgány státní správy jsou povinny v dohodnutých termínech poskytnout okresnímu pozemkovému úřadu bezúplatně potřebné údaje a informace nezbytné pro řízení o pozemkových úpravách a pro vypracování návrhu.“. 17. § 8 odst. 4 až 8 včetně poznámek č. 3d) a 3e) znějí: „(4) Podkladem pro návrh komplexních pozemkových úprav je zaměření předmětů, které zůstanou obsahem souboru geodetických informací katastru nemovitostí i po ukončení pozemkových úprav, a dalších polohopisných prvků potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav, s geometrickým základem a přesností podle zvláštního předpisu,3d) nejsou-li již se stejnou kvalitou geometricky a polohově určeny v katastru nemovitostí. Je-li to na základě posouzení okresním pozemkovým úřadem účelné, vyhotovuje se tento podklad i pro návrh jednoduchých pozemkových úprav. Výsledky zeměměřických činností, které mají tvořit podklad pro návrh pozemkových úprav, musí být ověřeny fyzickou osobou, které bylo uděleno úřední oprávnění podle zvláštního předpisu.3e) (5) Okresní pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků podle jejich výměry a ceny. Tento soupis vyloží po dobu 15 dnů na místně příslušném obecním úřadě. Výpis ze soupisu nároků o pozemcích zahrnutých do obvodu pozemkových úprav a jejich ceně zároveň doručí vlastníkům, jejichž pobyt je znám. K tomuto soupisu nároků mohou vlastníci uplatnit námitky ve lhůtě určené okresním pozemkovým úřadem; k námitkám proti opravám výměr pozemků vyplývajících ze zaměření obvodu pozemkových úprav v terénu se nepřihlíží. Námitky projedná okresní pozemkový úřad se sborem, je-li zvolen, popřípadě s katastrálním úřadem, jde-li o námitky proti údajům z katastru nemovitostí. Vlastníci musí být o vyřízení námitek písemně vyrozuměni. Na jejich projednání a vyřízení se nevztahuje správní řád.10) (6) Okresní pozemkový úřad předloží katastrálnímu úřadu seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami, za účelem vyznačení zahájení pozemkových úprav v katastru nemovitostí. (7) Pokud se vlastníci pozemků nedohodnou o způsobu stanovení ceny jinak, stanoví se cena pozemku podle cenového předpisu platného kde dni vyložení soupisu nároků podle odstavce 5. (8) Základem pro ocenění zemědělského pozemku podle platného cenového předpisu jsou bonitované půdně ekologické jednotky evidované v číselných a mapových podkladech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou charakteristiku bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. 3d) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. 3e) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 9 a 10. 18. V § 8 se v nově označeném odstavci 9 slovo „zpracovatel“ nahrazuje slovy „okresní pozemkový úřad“. 19. V § 8 se dosavadní odstavec 8 označuje jako odstavec 11 a v třetí větě se za slovem „podmínky“ doplňuje čárka a slova „prováděných pozemkových úprav, může pozemkový“ se nahrazují slovy „za nichž byly pozemky do zatímního užívání přiděleny rozhodnutím okresního pozemkového úřadu, může tento“. Poslední věta tohoto odstavce včetně poznámky č. 3f) zní: "Obdobně může okresní pozemkový úřad změnit rozhodnutí o přidělení pozemků do časově omezeného nájmu.3f) 3f) § 19 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb.“. 20. V § 8 se dosavadní odstavec 9 vypouští. 21. V § 8 se dosavadní odstavec 10 označuje jako odstavec 12 a na konci tohoto odstavce se v závorce slova „2 a 5“ nahrazují slovy „4 a 7“ a připojuje se tato věta: „Okresní pozemkový úřad svolá všechny vlastníky, požádá-li o to nejméně jedna třetina vlastníků nebo sbor, byl-li zvolen. 22. V § 8 se za odstavec 12 vkládají nové odstavce 13 a 14, které znějí: „(13) Jestliže se účastník řízení na výzvu okresního pozemkového úřadu nezúčastní jednání, kde měl možnost uplatnit své připomínky a náměty, může se k předmětu jednání vyjádřit písemně, a to nejpozději do 15 dnů po obdržení výzvy k účasti na jednání. K později uplatněným připomínkám a námětům okresní pozemkový úřad nebude přihlížet. (14) Souhlasy učiněné podle ustanovení odstavců 7, 11, 16 a 17 mohou vlastníci pozemků, popřípadě jejich právní nástupci vzít zpět jen se souhlasem okresního pozemkového úřadu; ten může dát souhlas, jen dovoluje-li to stav rozpracovanosti návrhu.“. 23. V § 8 se odstavec 11 označuje jako odstavec 15 a na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „a pozemky ve vlastnictví obce, které již dříve sloužily pro společná zařízení.“. 24. § 8 se doplňuje odstavci 16 a 17, které včetně poznámky č. 4a) znějí: „(16) Sousedí-li s obvodem pozemkových úprav pozemky, na nichž se nacházejí stavby ve vlastnictví státu (např. komunikace, železniční dráha, upravený vodní tok) vybudované do 24. června 1991, může okresní pozemkový úřad poskytnout vlastníkům dotčených pozemků směnou pozemek z vlastnictví státu,4) budou-li vlastníci s touto směnou souhlasit. Takové pozemky mohou být zahrnuty do obvodu pozemkových úprav. O výměně nebo přechodu vlastnických práv rozhodne okresní pozemkový úřad na základě schváleného návrhu (§ 9 odst. 6). (17) Okresní pozemkový úřad může v řízení o pozemkových úpravách vypořádat spoluvlastnictví k pozemku vedenému v katastru nemovitostí nebo dřívější pozemkové evidenci jako pozemek s charakterem bývalé polní cesty tak, že spoluvlastníkům zvýší jejich nároky (§ 8 odst. 5) o výměru odpovídající spoluvlastnickému podílu k takovému pozemku, nedojde-li mezi spoluvlastníky k jiné dohodě. Nevlastní-li spoluvlastník v daném katastrálním území jiný pozemek než spoluvlastnický podíl k polní cestě, okresní pozemkový úřad může vykoupit spoluvlastnický podíl ve prospěch státu za náhradu podle platného cenového předpisu. Spoluvlastnické podíly neznámých vlastníků je možno převést do vlastnictví státu rozhodnutím okresního pozemkového úřadu, vydaným v souladu se schváleným návrhem, za náhradu podle platného cenového předpisu, která bude složena do úschovy soudu.4a) 4a) § 185f občanského soudního řádu.“. 25. § 8 se dále doplňuje odstavcem 18, který zní: „(18) Výsledky komplexních pozemkových úprav slouží k obnově katastrálního operátu a zeměměřická část pozemkových úprav je zpracovávána podle příslušných předpisů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Zvláštní společný předpis ministerstva a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního upraví aplikaci těchto předpisů na provádění zeměměřických činností při pozemkových úpravách. Současně vymezí kompetence, které bude při těchto činnostech vykonávat okresní pozemkový úřad, popřípadě které pravomoci bude okresní pozemkový úřad uplatňovat prostřednictvím katastrálního úřadu.“. 26. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu a poznámky č. 4b) zní: „§ 8a Odborná způsobilost k projektování pozemkových úprav (1) Odbornou způsobilost k projektování pozemkových úprav prokazují fyzické osoby oprávněním o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav (dále jen „úřední oprávnění“). (2) Úřední oprávnění uděluje ústřední pozemkový úřad [§ 11 písm. b) a § 13 písm. c)]. (3) Ústřední pozemkový úřad udělí úřední oprávnění na základě písemné žádosti fyzické osobě, která a) je způsobilá k právním úkonům, b) je bezúhonná, c) je občanem České republiky, d) má ukončené vysokoškolské vzdělání na vysoké škole technické nebo zemědělské, e) prokáže dva roky praxe v činnostech při projektování pozemkových úprav. (4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin. (5) V žádosti podle odstavce 3 žadatel uvede a) jméno a příjmení, titul, adresu trvalého pobytu, datum narození a rodné číslo, b) dosažené vzdělání včetně oboru nebo zaměření studia, popřípadě specializace, c) délku vykonané odborné praxe v projektování pozemkových úprav. (6) K žádosti podle odstavce 3 žadatel připojí tyto doklady: a) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší tří měsíců, b) ověřenou kopii dokladu o dosaženém vzdělání, c) doklady o vykonání praxe v předepsané délce, popřípadě jejich ověřené kopie. (7) Ústřední pozemkový úřad vede seznam fyzických osob, kterým udělil úřední oprávnění. (8) Úřední oprávnění zaniká a) jestliže držitel úředního oprávnění přestal splňovat některou z podmínek podle odstavce 3, b) požádá-li o to písemně držitel úředního oprávnění, c) smrtí držitele úředního oprávnění nebo prohlášením za mrtvého, d) rozhodnutím ústředního pozemkového úřadu o odnětí. (9) Ústřední pozemkový úřad může toto úřední oprávnění odejmout v případě, že jeho držitel přes písemné upozornění okresního pozemkového úřadu opakovaně poruší ustanovení tohoto zákona. (10) Fyzické osobě, které bylo odňato úřední oprávnění podle odstavce 9, může být znovu uděleno nejdříve po ulynutí tří let od jeho odnětí, pokud splňuje podmínky uvedené v odstavci 3. (11) Fyzická osoba, která je již držitelem oprávnění uděleného podle dříve platných předpisů,4b) musí do dvou let od účinnosti tohoto zákona požádat o udělení úředního oprávnění podle tohoto zákona. (12) Vydání úředního oprávnění nepodléhá správním poplatkům. 4b) § 45 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 186/1990 Sb., o oprávnění k projektové činnosti.“. 27. V § 9 odst. 1 v první větě se čárka za slovem „obci“ nahrazuje tečkou a část věty za čárkou se vypouští. Ve větě druhé se slova „a orgány uvedené v § 6 odst. 6“ vypouštějí. 28. V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Okresní pozemkový úřad předloží zpracovaný návrh dotčeným orgánům státní správy (§ 6 odst. 6) k udělení opatření (souhlasu, povolení výjimky) podle zvláštních předpisů. Bez tohoto opatření nelze návrh pozemkových úprav schválit.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 29. V § 9 v nově označeném odstavci 4 se na začátku věty slovo „Pozemkový“ nahrazuje slovy „Okresní pozemkový“ a za slovo „schválení“ se vkládá slovo „návrhu“. 30. § 9 odst. 5 včetně poznámky č. 4c) zní: „(5) Rozhodnutí o schválení návrhu okresní pozemkový úřad oznamuje veřejnou vyhláškou a doručí všem známým účastníkům. Z náležitostí návrhu2d) se k rozhodnutí doručovanému účastníkům řízení připojí jen ta část návrhu, která se dotýká konkrétního účastníka řízení. Schvalovaný návrh se všemi náležitostmi se ukládá u okresního pozemkového úřadu a u příslušného obecního úřadu, kde lze do návrhu nahlédnout. Rozhodnutí o schválení návrhu, které nabylo právní moci, (dále jen „schválený návrh“) okresní pozemkový úřad předá také katastrálnímu úřadu k vyznačení do katastru nemovitostí.4c) 4c) § 9 vyhlášky č. 190/1996 Sb.“. 31. V § 9 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6, 7, 8, 9 a 10, které včetně poznámek č. 4d) a 4e) znějí: „(6) Schválený návrh je závazným podkladem pro rozhodnutí okresního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům.4d) Rovněž je závazným podkladem pro rozhodnutí o přechodu vlastnických práv k pozemkům, na nichž se nacházejí společná zařízení. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat. (7) Rozhodnutí podle odstavce 6 okresní pozemkový úřad oznamuje veřejnou vyhláškou a současně ho doručí katastrálnímu úřadu a všem vlastníkům pozemků a osobám dotčeným zřízením nebo zrušením věcného břemene, známým okresnímu pozemkovému úřadu. Toto rozhodnutí nabývá právní moci posledním dnem 15denní lhůty, která počne běžet dnem vyvěšení rozhodnutí veřejnou vyhláškou. Dotýká-li se rozhodnutí velkého počtu osob, mohou být osoby, jichž se rozhodnutí týká, uvedeny ve zvláštní příloze, která tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí; jeho doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se rozhodnutí vyvěsí způsobem v místě obvyklým bez zvláštní přílohy. Okresní pozemkový úřad zabezpečí, aby příloha rozhodnutí byla přístupná k veřejnému nahlédnutí na určeném místě u obecního úřadu a okresního úřadu a aby byl uvedeným osobám vydán ověřený opis, pokud o to požádají. Informace o tom bude vyvěšena spolu s rozhodnutím. Osobám, kterým se rozhodnutí doručuje, se k rozhodnutí připojí jen ta část přílohy, která se dotýká konkrétní osoby. V případech, kdy výsledek pozemkových úprav slouží i jako obnovený katastrální operát,3b) stává se tento obnovený katastrální operát platným dnem právní moci rozhodnutí podle odstavce 6. (8) Nebylo-li projednáno dědictví po vlastníkovi, jehož pozemky jsou předmětem pozemkových úprav, do doby rozhodnutí o přechodu vlastnických práv podle odstavce 6, jsou předmětem dědictví již pozemky evidované v katastru nemovitostí v souladu se schváleným návrhem namísto původních pozemků zůstavitele. V těchto případech bude po právní moci rozhodnutí podle odstavce 6 evidován v katastru nemovitostí jako vlastník takového předmětu dědictví zůstavitel, a to až do doby provedení záznamu4e) o změně vlastnických a jiných věcných práv ve prospěch dědiců. (9) Právní stav podle schváleného návrhu je závazný i pro právní nástupce vlastníků pozemků. Do vydání rozhodnutí okresního pozemkového úřadu podle odstavce 6 se v listinách o nabytí vlastnictví nebo jiného oprávnění k pozemkům (např. v kupní smlouvě, v usnesení soudu o nabytí dědictví, v zástavní smlouvě) kromě nabývaných pozemků uvedou i jim odpovídající pozemky podle schváleného návrhu; údaje o nich poskytuje okresní pozemkový úřad. Jednotlivé pozemky nebo jejich části nemůže jejich vlastník v uvedené době bez souhlasu okresního pozemkového úřadu zatížit nebo zcizit. (10) Zástavní právo, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, přechází na pozemek, který přešel do vlastnictví zástavce podle schváleného návrhu. Předkupní právo s věcnými účinky, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, schválením návrhu pozemkových úprav zaniká, nedojde-li mezi oprávněnou osobou z předkupního práva a vlastníkem pozemku zavázaného předkupním právem k jinému ujednání. 4d) § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. 4e) § 7 a 8 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.“. 32. V § 9 se dosavadní odstavec 5 označuje jako odstavec 11 a dosavadní odstavec 6 se vypouští. 33. V nadpisu nad § 9a se vypouští slovo „návrhu“. 34. V § 9a odst. 2 v první větě se za slovo „vytyčeno“ vkládají slova „a označeno“ a za slova „v terénu“ se připojují slova „podle potřeby vlastníků, a to ještě před vydáním rozhodnutí podle § 9 odst. 6“. V druhé větě se slova „lze zahájit“ nahrazují slovem „zahájí“. 35. § 9a se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Je-li v průběhu řízení o pozemkových úpravách nezbytně třeba ještě před schválením návrhu pozemkových úprav vybudovat přístupovou komunikaci k pozemkům, popřípadě jiné společné zařízení postupuje okresní pozemkový úřad podle zvláštních předpisů.7) Takto lze postupovat jen se souhlasem všech vlastníků pozemků dotčených navrženou komunikací, popřípadě jiným společným zařízením.“. 36. Za § 9a se vkládají nové paragrafy 9b až 9h, které včetně nadpisu a poznámek č. 4f), 4g) a 4h) znějí: „Pozemkové úpravy v územích s nedokončeným scelovacím řízením § 9b (1) Předmětem pozemkových úprav v katastrálních územích s nedokončeným scelovacím řízením jsou všechny pozemky nacházející se v katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelovací řízení podle dříve platných zvláštních předpisů4f) (dále jen „scelování“), bez ohledu na dosavadní způsob jejich využití a existující vlastnické a užívací vztahy k nim. (2) V katastrálním území, ve kterém nebylo dokončeno scelování a katastr nemovitostí vede vlastnictví k pozemkům v souladu s návrhem scelovacího plánu,4f) platí, že vzniklo vlastnictví k pozemkům podle tohoto návrhu. (3) Po projednání s katastrálním úřadem může okresní pozemkový úřad vyloučit z pozemkových úprav ty pozemky, které nejsou třeba pro dosažení účelu pozemkových úprav, a stanoví obvod pozemkových úprav. § 9c (1) Okresní pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále jen „soupis nároků“) podle jejich výměry a ceny. Podkladem pro vypracování soupisu nároků jsou údaje o vlastnických vztazích k pozemkům vedené v katastru nemovitostí. Cena pozemků se určuje podle cenového předpisu platného ke dni vyložení soupisu nároků podle § 8 odst. 5 nebo podle druhu pozemku vedeného v bývalém pozemkovém katastru před zahájením scelování, oceněného podle cenového předpisu platného ke dni vyložení nároků podle § 8 odst. 5. Okresní pozemkový úřad na úvodním jednání stanoví, podle kterého z uvedených způsobů ocenění se bude postupovat. (2) Pokud z údajů scelovacího operátu, který je založen u katastrálního úřadu, vyplývá, že některý účastník scelování neobdržel náhradu za své pozemky pojaté do scelování, může okresní pozemkový úřad po projednání s katastrálním úřadem tomuto účastníkovi, popřípadě jeho dědici stanovit nárok na pozemky ve výměře odpovídající neposkytnuté náhradě, je-li potřebná výměra pozemků v obvodu pozemkových úprav k dispozici. § 9d (1) Jsou-li v důsledku nedokončeného scelování u některých pozemků nebo jejich částí zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci dvě či více osob a nejde-li o spoluvlastnictví,4g) potom a) je vlastníkem takového pozemku ta osoba nebo její právní nástupce, která sama pozemek nepřetržitě užívá od doby jeho převzetí ve scelování, nebo b) je vlastníkem takového pozemku ta osoba nebo její právní nástupce, které vlastnické právo k předmětným pozemkům náleželo před zahájením scelování. (2) Osoby, jimž není založeno vlastnictví podle písmene a) nebo písmene b), mají právo na náhradu. (3) Osoba, které vzniklo právo na náhradu podle odstavce 1, obdrží a) za zastavěný pozemek nebo pozemek určený k zastavění peněžitou náhradu, nebude-li jí možno poskytnout jako náhradu jiný přiměřený pozemek. Výši peněžité náhrady poskytne okresní pozemkový úřad podle platného cenového předpisu, b) za zemědělský pozemek, popřípadě lesní pozemek náhradu v jiném přiměřeném pozemku podle původního druhu před zahájením scelování. § 9e Pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do užívání za pozemky, s nimiž vstoupil do scelování a které doposud vlastní, pozemky náhradní ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud užívá a vlastní stavbu umístěnou na některém z těchto pozemků nebo jde o pozemek s trvalým porostem (sad, vinice aj.), popřípadě zahradu, okresní pozemkový úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva k předmětnému pozemku na jeho uživatele. Dosavadní vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku podle druhu před zahájením scelování. § 9f V těch případech, kdy došlo k prodeji, popřípadě k vyvlastnění podle zvláštních předpisů7) a náhrada byla vyplacena jen jedné z osob zapsané jako vlastník pozemku (§ 9d odst. 1) nebo uživateli pozemku, jde-li o případ podle § 9e, upraví se nároky vlastníků (§ 9c) tak, že se nárok zvýší osobě, která neobdržela náhradu, a sníží osobě, která náhradu obdržela, a to o příslušnou výměru původního pozemku téhož druhu. § 9g (1) Pro schválení návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno scelování, se nevyžaduje souhlas vlastníků půdy dotčené pozemkovou úpravou. (2) Proti rozhodnutí o schválení návrhu v území, ve kterém nebylo dokončeno scelování, mohou účastníci podat opravný prostředek k soudu.4h) (3) V případě, že osoba odmítne převzít peněžitou náhradu, okresní pozemkový úřad zabezpečí složení příslušné peněžité částky do úschovy soudu.4a) (4) Součástí rozhodnutí o schválení návrhu je též ustanovení o poskytnutí peněžité náhrady podle § 9d odst. 3. (5) Jestliže v pozemkových úpravách vznikne v celkové bilanci za obvod pozemkových úprav přebytek zemědělské půdy, jde o půdu ve vlastnictví státu. § 9h Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v řízení o pozemkových úpravách v území s nedokončeným scelováním podle ostatních ustanovení tohoto zákona. 4f) Zákon č. 47/1948 Sb., o některých technicko-hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon). Vládní nařízení č. 171/1940 Sb., o scelování hospodářských pozemků a o jiných úpravách pozemkové držby. 4g) § 136 a násl. občanského zákoníku. 4h) § 250l a násl. občanského soudního řádu.“. 37. § 10 odst. 1 zní: „(1) Náklady na přípravu a vypracování návrhu, identifikaci parcel, vytyčení pozemků, vyhotovení geometrických plánů, popřípadě nového souboru geodetických informací, peněžité náhrady poskytované okresním pozemkovým úřadem podle tohoto zákona (§ 6 odst. 10, § 8 odst. 17 a § 9d odst. 3), náklady na zpřístupnění pozemků výstavbou nebo obnovou polních cest a náklady na ochranu půdy a ochranu složek životního prostředí v krajině podle návrhu pozemkových úprav hradí stát. Způsob úhrady stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Ostatní náklady na provedení pozemkových úprav hradí účastníci; stát jim může poskytnout subvence nebo dotace podle zvláštních předpisů.5)“. 38. § 12 písm. e) a f) znějí: „e) předkládá příslušnému katastrálnímu úřadu listiny, na jejichž základě dochází ke změně vlastnických a jiných práv k pozemkům,4e) f) poskytuje údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách pro stanovení ceny pozemků na zemědělské půdě, pokud tyto údaje nejsou již součástí katastru nemovitostí,“. Dosavadní poznámky č. 8) a 9) se vypouštějí. 39. V § 12 se připojují nová písmena i) a j), která včetně poznámky č. 11) znějí: „i) zajišťuje změny map bonitovaných půdně ekologických jednotek (§ 8 odst. 8) pro účely jednotného vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v číselném a mapovém vyjádření, j) je příslušný k úhradě nezbytných nákladů spojených s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků.11) 11) § 21a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 40. § 13 písm. c) zní: „c) uděluje úřední oprávnění o odborné způsobilosti k projektování pozemkových úprav podle § 8a odst. 2,“. 41. V § 13 se na konci písmene d) vypouští čárka a připojují se tato slova: „a zabezpečuje jednotné vedení a aktualizaci údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách,“. 42. V § 13 písm. f) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 6“ a na konci se slova „ve znění zákona č. 93/1992 Sb.“ nahrazují slovy „ve znění pozdějších předpisů,“. 43. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní: „§ 14a Používá-li se v tomto zákoně pojem výměra či plocha pozemku, rozumí se tím vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách.“. 44. Za nový § 14a se vkládá nový § 14b, který včetně nadpisu zní: „§ 14b Ustanovení přechodné Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na řízení o pozemkových úpravách zahájených před jeho účinností, pokud nebylo ke dni účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí o schválení pozemkových úprav.“. Čl. II Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb. a zákona č. 79/1997 Sb., se doplňuje takto: V § 3 odst. 3 písm. y) se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a za písmeno y) se připojuje písmeno z), které včetně poznámky č. 23g) zní: „z) projektování pozemkových úprav.23g) 23g) § 8a zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 223/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva vnitra č. 223/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 12. 9. 1997, datum účinnosti 1. 10. 1997, částka 78/1997 * Čl. I - Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb., vyhlášky č. 533/1992 Sb., vyhlášky č. 619/1992 Sb., vyhlášky č. 123/1993 Sb. a zákona č * Čl. II Aktuální znění od 1. 10. 1997 223 VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 8. září 1997, kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, stanoví: Čl. I Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb., vyhlášky č. 533/1992 Sb., vyhlášky č. 619/1992 Sb., vyhlášky č. 123/1993 Sb. a zákona č. 12/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 6 odst. 2 písm. a) se slovo „a“ za slovy „ozbrojených sil“ nahrazuje čárkou a za slova „ozbrojených sborů“ se vkládají tato slova: „a jednotek požární ochrany“. 2. V § 16 odst. 2 se slova „110 km.h-1“ nahrazují slovy „130 km.h-1“, čárka za těmito slovy se nahrazuje tečkou a zbytek věty se vypouští. 3. V § 16 odst. 3 se slova „60 km.h-1“ nahrazují slovy „50 km.h-1“. 4. V § 16 odst. 6 se čárka za slovy „ozbrojených sil“ nahrazuje slovem „a“ a vypouštějí se slova „a vozidel určených ke zkušebním účelům opatřených zvláštní státní poznávací značkou“. 5. V § 34 odst. 3 se slovo „a“ za slovy „ozbrojených sil“ nahrazuje čárkou a za slova „ozbrojených bezpečnostních sborů“ se vkládají tato slova: „a jednotek požární ochrany“. 6. V § 44 odst. 1 se za slovy „značky (na tabulích),“ vypouští čárka a vkládají se tato slova: „nebo svislé dopravní značky proměnné (na panelech),“. 7. V § 44 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „U svislých dopravních značek proměnných může být barevné provedení opačné než u svislých dopravních značek, takže nápisy a symboly, které jsou u svislých dopravních značek tmavé, mohou být světlé a podklad, který je u svislých dopravních značek světlý, může být tmavý; červená barva symbolů a ohraničení svislých dopravních značek proměnných se oproti svislým dopravním značkám nemění.“. 8. V § 44 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Svislé dopravní značky proměnné se užívají zejména v systému řízení silničního provozu, který reaguje na konkrétní situaci v silničním provozu (např. náledí, neprůjezdnost pozemní komunikace, stavební a dopravně technický stav pozemní komunikace).“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 9. V § 45 písm. a) se slova „č. A 27“ nahrazují slovy „č. A 28“. 10. V § 45 písm. d) se slova „č. D 50b“ nahrazují slovy „č. D 51“. 11. V § 68 odst. 5 se slova „příslušné organizace svazu invalidů“ nahrazují slovy „příslušného občanského sdružení zdravotně postižených občanů“. 12. Příloha se doplňuje takto: Díl I. oddíl I. Svislé dopravní značky bod 1. VÝSTRAŽNÉ ZNAČKY se doplňuje o vyobrazení dopravní značky 274kB A 28 Kolona Díl I. oddíl I. Svislé dopravní značky bod 4. INFORMATIVNÍ ZNAČKY se doplňuje o vyobrazení dopravní značky 580kB D 51 Únikový pruh V dílu I. oddílu III. Dopravní zařízení bodu 1. SVĚTELNÉ SIGNÁLY se za vyobrazení signálu S 5b vkládají tato vyobrazení signálů: 186kB S 5c Světelná šipka vlevo přikazuje opustit jízdní pruh nebo objíždět překážku jen ve vyznačeném směru 191kB S 5d Světelná šipka vpravo přikazuje opustit jízdní pruh nebo objíždět překážku jen ve vyznačeném směru Díl II. část I SVISLÉ DOPRAVNÍ ZNAČKY čl. 1 se doplňuje odstavcem 15, který zní: „(15) K značce č. A 28: Značka „Kolona“ (č. A 28) upozorňuje na úsek silnice, kde je vzhledem k charakteristikám dopravního proudu (např. vysoká intenzita dopravy, uzavírka, úrovňové křížení) nutno očekávat častý výskyt kolony stojících nebo pomalu jedoucích vozidel.“. Díl II. část I SVISLÉ DOPRAVNÍ ZNAČKY čl. 4 se doplňuje odstavcem 28, který zní: „(28) K značce č. D 51: Značka „Únikový pruh“ (č. D 51) informuje řidiče o existenci únikového pruhu, kde lze v případě nouze (snížený účinek brzd) zastavit vozidlo pomocnými prostředky (protisvah, hrubý štěrkový povrch).“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1997. Ministr: Ruml v. r.
Zákon č. 227/1997 Sb.	Zákon č. 227/1997 Sb. Zákon o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) Vyhlášeno 24. 9. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 80/1997 * ČÁST TŘETÍ - DOPLNĚNÍ OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU (§ 29 — § 29) * ČÁST ČTVRTÁ - DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 549/1991 SB., O SOUDNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 30 — § 30) * ČÁST ŠESTÁ - DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 32 — § 32) * ČÁST SEDMÁ - ZMĚNA ZÁKONA Č. 563/1991 SB., O ÚČETNICTVÍ, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 117/1994 SB. (§ 33 — § 33) * ČÁST DEVÁTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 37 — § 37) Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb., 340/2013 Sb., 344/2013 Sb.) 227 ZÁKON ze dne 3. září 1997 o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST TŘETÍ DOPLNĚNÍ OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU § 29 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 269/1996 Sb. a zákona č. 202/1997 Sb., se doplňuje takto: V § 9 odst. 2 písm. j) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky č. 1a) zní: „k) v řízení o zrušení nadace nebo nadačního fondu a jejich likvidaci, o jmenování likvidátora nadace nebo nadačního fondu a o jmenování nových členů správní rady nadace nebo nadačního fondu.1a) 1a) § 7 odst. 3 až 5, § 9 odst. 2 a § 16 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).“. ČÁST ČTVRTÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 549/1991 SB., O SOUDNÍCH POPLATCÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 30 Zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 209/1997 Sb., se doplňuje takto: V § 11 odst. 2 písm. k) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí: „l) nadace nebo nadační fond ve věcech nadačního rejstříku, m) obecně prospěšné společnosti ve věcech rejstříku obecně prospěšných společností.“. ČÁST ŠESTÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 32 Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb., se doplňuje takto: 1. V § 18 odst. 7 se za slovo „nadace,“ vkládají tato slova: „nadační fondy,“. 2. V § 19 odst. 1 písm. p) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které včetně poznámky č. 57) zní: „r) příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z úroků z finančních prostředků, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku; osvobození se nevztahuje na příjmy, které byly nadací použity v rozporu se zvláštním zákonem.57). 57) Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech).“. ČÁST SEDMÁ ZMĚNA ZÁKONA Č. 563/1991 SB., O ÚČETNICTVÍ, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 117/1994 SB. § 33 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., se mění takto: V § 9 odst. 1 písm. d) se za slovy „sdružení právnických osob a“ slovo „nadace“ nahrazuje slovy „nadační fondy“. ČÁST DEVÁTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 37 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) § 18 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku. 1a) § 8 odst. 2 písm. b) a § 8 odst. 3 písm. a) a f) zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb. 2) § 200d občanského soudního řádu. 2a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 3) § 70 a násl. obchodního zákoníku. 3a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 3b) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 3c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách. 3d) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. 4) § 116 občanského zákoníku. 5) Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 6) Např. § 17 zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon. 7) Zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve znění zákona č. 157/1989 Sb. 8) § 55 odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb. 9) § 55 odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 230/2008 Sb. a zákona č. 188/2011 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 234/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 234/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 9. 1997, datum účinnosti 1. 10. 1997, částka 81/1997 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb. a vyhlášky č. 278/1996 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 10. 1997 234 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 25. září 1997, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 391a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 374 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů: Čl. I Vyhláška Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění vyhlášky č. 584/1992 Sb., vyhlášky č. 194/1993 Sb., vyhlášky č. 246/1995 Sb. a vyhlášky č. 278/1996 Sb., se mění takto: § 116b odst. 1 zní: „(1) Po dobu dosažitelnosti je určený soudce (předseda senátu) povinen se zdržovat na adrese svého trvalého pobytu. Má-li přechodný pobyt v sídle soudu, ke kterému je přidělen, může se zdržovat na adrese přechodného pobytu. Předseda soudu oznámí příslušnému státnímu zastupitelství, stálé službě okresního ředitelství Policie České republiky a okresnímu úřadu v obvodu soudu adresu a číslo telefonní stanice, kde se určený soudce (předseda senátu) bude během dosažitelnosti zdržovat. Na tuto adresu se doručují v době trvání dosažitelnosti všechny písemnosti určené soudu, pokud není se soudcem (předsedou senátu) dohodnuto jinak.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1997. Ministryně: JUDr. Parkanová v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 235/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 235/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se doplňuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) Vyhlášeno 30. 9. 1997, datum účinnosti 1. 10. 1997, částka 81/1997 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), se doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 10. 1997 235 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 25. září 1997, kterou se doplňuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 22 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii: Čl. I Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), se doplňuje takto: Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní: „§ 15a Mimosmluvní odměna za úkony právních služeb, které advokát jako ustanovený obhájce v trestním řízení poskytl po 1. říjnu 1997, se snižuje o 10 %.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1997. Ministryně: JUDr. Parkanová v. r.
Vyhláška České národní banky č. 236/1997 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 236/1997 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání bankovek po 100 Kč vzoru 1997 Vyhlášeno 30. 9. 1997, datum účinnosti 1. 10. 1997, částka 81/1997 * § 1 - (1) Dnem 15. října 1997 se vydávají do oběhu bankovky po 100 Kč vzoru 1997. * § 2 - (1) Bankovkový papír použitý pro tisk bankovek po 100 Kč vzoru 1997 je opatřen viditelnými oranžovými ochrannými vlákny o délce 6 mm. * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1997. Aktuální znění od 1. 10. 1997 236 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 14. září 1997 o vydání bankovek po 100 Kč vzoru 1997 Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Dnem 15. října 1997 se vydávají do oběhu bankovky po 100 Kč vzoru 1997. (2) Bankovky po 100 Kč vzoru 1997 se od bankovek po 100 Kč vzoru 19931) a od bankovek po 100 Kč vzoru 19952) liší použitým bankovkovým papírem, provedením ochranné soutiskové značky, letopočtem vydání bankovky a velikostí grafického symbolu. § 2 (1) Bankovkový papír použitý pro tisk bankovek po 100 Kč vzoru 1997 je opatřen viditelnými oranžovými ochrannými vlákny o délce 6 mm. (2) Ochranná soutisková značka u bankovek po 100 Kč vzoru 1997 má v průhledu proti světlu podobu písmen „ČR“ umístěných v bílé kruhové ploše. Část ochranné soutiskové značky viditelná na lícní straně je vytištěna v barvě fialové a je umístěna v pravé horní části tiskového obrazce bankovky. Část ochranné soutiskové značky viditelná na rubové straně je vytištěna v barvě tmavě zelenošedé a je umístěna v levé horní části tiskového obrazce bankovky. (3) Letopočet vydání bankovky na lícní straně je vytištěn tiskem z plochy v barvě fialové, je umístěn v levé dolní části tiskového obrazce lícní strany bankovky a je vyznačen číslem „1997“. V podtisku pod číslicemi letopočtu chybí fialová barva. (4) Grafický symbol na rubové straně bankovky je výrazně větší než u bankovek po 100 Kč vzoru 1995. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1997. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 1) Vyhláška České národní banky č. 158/1993 Sb., o vydání bankovek po 100 Kč, o ukončení platnosti bankovek po 100 Kčs opatřených kolkem a jejich výměně. 2) Vyhláška České národní banky č. 65/1995 Sb., o vydání bankovek po 100 Kč vzoru 1995.
Zákon č. 242/1997 Sb.	Zákon č. 242/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů Vyhlášeno 30. 9. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 82/1997 * Čl. I - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 132/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. III - Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se doplňuje takto: * Čl. IV - Zákon č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie, se mění takto: * Čl. V - Zákon č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., se mění takto: * Čl. VI - Přechodná ustanovení * Čl. VII - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. VIII - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2011 (281/2009 Sb.) 242 ZÁKON ze dne 17. září 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 132/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 5 včetně poznámek č. 3), 4) a 31) zní: „§ 5 (1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů3) a nejsou od této daně osvobozeny, tyto příjmy: 1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, 2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů, 3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, 4. přímy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů, 5. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů, a po odpočtu daně z příjmů připadající na tyto příjmy, b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), jde-li o stipendia ze státního rozpočtu, m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení a dalších výdajů, odpočítávaných z takových příjmů podle zákona o daních z příjmů, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů, c) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění, d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,4) e) příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b), nebyly-li tyto příjmy už započteny podle písmen a) až d), f) rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek pro nárok na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na dopravu a příspěvek na bydlení, g) přídavek na dítě pro nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení. (2) Do rozhodného příjmu se započítává každý z příjmů uvedených v odstavci 1 samostatně, a žádný z takových příjmů nelze snížit o ztrátu z jiného druhu příjmů ani o ztrátu ze stejného druhu příjmů, k níž došlo za jiné období než za období, za něž se rozhodný příjem zjišťuje. Byla-li poplatníkovi daně z příjmů zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmů podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v odstavci 1 se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování. Věta druhá platí obdobně, jde-li o přeplatky nebo nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistném na veřejné zdravotní pojištění. (3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok [§ 6 písm. a)], započítávají se příjmy uvedené v odstavci 1 a) v písmenu a) v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, b) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny, c) v písmenu b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány, d) v písmenu c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním roce, v němž byly plátcem zaúčtovány, e) v písmenu c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v písmenech d), f) a g) v tom kalendářním roce, v němž byly vyplaceny. (4) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)], započítávají se příjmy uvedené a) v odstavci 1 písm. a) č. 1 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány, b) v odstavci 1 písm. a) č. 3 až 5 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny, c) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. b), e), ch), k), m) až r), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m) a s) zákona o daních z příjmů, v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky důchodového pojištění, a v odstavci 1 písm. d), f) a g) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny, d) v odstavci 1 písm. b), jde-li o příjmy uvedené v § 6 odst. 9 písm. o) a u) zákona o daních z příjmů, a v odstavci 1 písm. c), jde-li o dávky nemocenského pojištění (péče), v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly plátcem zaúčtovány. (5) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí [§ 6 písm. b)] a v tomto rozhodném období osoba podle svého prohlášení vykonávala činnost, z níž má příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) č. 2, započítává se jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu a) částka odpovídající měsíčnímu průměru stanovenému z příjmů z uvedené činnosti za kalendářní rok, byla-li v něm taková činnost vykonávána, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), nejméně však částka odpovídající životnímu minimu osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí; průměr se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž osoba podle svého prohlášení vykonávala alespoň po část kalendářního měsíce činnost, z níž měla příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) č. 2, nebo b) částka odpovídající částce životního minima osoby podle § 8 odst. 1 věty třetí, která podle svého prohlášení v kalendářním roce bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku, na které se dávka přiznává (§ 51), nevykonávala činnost, z níž by měla příjem uvedený v odstavci 1 písm. a) č. 2. (6) Při stanovení částek životního minima podle odstavce 5 se vychází z částek životního minima platných k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí, za něž se nárok na dávku uplatňuje. (7) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, započtou se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1, pokud byly předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů, v tom kalendářním roce, v němž byly předmětem této daně. V ostatních případech se příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na česku měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů,3) přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je rozhodným obdobím, za něž se rozhodný příjem zjišťuje, kalendářní rok. 3) Zákon ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 210/1997 Sb. 4) § 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. 31) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“. 2. § 6 písm. a) zní: „a) u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle § 51 prokázat rozhodný příjem,“. 3. V § 6 písm. b) se slova „v němž vznikl nárok na tyto dávky“ nahrazují slovy „na které se nárok na dávky uplatňuje“. 4. § 7 včetně poznámek č. 7) a 32) až 37) zní: „§ 7 (1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba. (2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak, a) nezaopatřené děti (§ 11), b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby, c) manželé nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b), d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.7) (3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;1) ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně, c) manželé. (4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení. (5) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 3. (6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;1) podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje. (7) Okresní úřad může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu. (8) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce. (9) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 6 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu. (10) Koná-li muž vojenskou základní nebo náhradní službu v Armádě České republiky nebo civilní službu, přihlíží se k němu po dobu této služby jako k osobě společně posuzované jen pro nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 6. Předchozí věta platí obdobně pro ženu, která koná vojenskou základní službu v Armádě České republiky. (11) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají. (12) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče,32) b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,33) c) rozhodnutí soudu o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,34) d) opatření ústavu učiněné po dohodě s okresním úřadem o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,34) e) rozhodnutí soudu o ustanovení občana opatrovníkem,35) f) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zákona o pěstounské péči,36) g) rozhodnutí okresního úřadu podle § 19 písm. a) č. 8 zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, o dočasném svěření dítěte do péče občana, který má zájem stát se pěstounem, podle § 15 zákona o pěstounské péči,18) h) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.37) 7) § 115 občanského zákoníku. 32) § 45 zákona o rodině. 33) § 63 a 74 zákona o rodině. 34) § 69 zákona o rodině. 35) § 78 zákona o rodině. 36) § 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči. 37) § 45 zákona o rodině. § 76a občanského soudního řádu.“. 5. V § 8 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Životním minimem osoby uvedené v § 5 odst. 5 se rozumí částka, kterou tvoří součet měsíční částky na osobní potřeby a měsíční částky nákladů na domácnost osoby, která není nezaopatřeným dítětem a žije v domácnosti sama.“. 6. § 10 odst. 1 včetně poznámky č. 38) zní: „(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění (péči), b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění,38) nebo c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu. 38) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.“. 7. V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Příjmy z výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí příjmy z činnosti uvedené v odstavci 1.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 8. V § 10 odst. 3 se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 7“. 9. V § 11 odst. 3 se slova „invalidního důchodu z důchodového zabezpečení“ nahrazují slovy „plného invalidního důchodu z důchodového pojištění“. 10. § 12 včetně nadpisu a poznámek č. 10), 39) až 43) zní: „§ 12 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání (1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje: a) studium na středních a vysokých školách v České republice,10) s výjimkou 1. studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil, 2. studia při zaměstnání nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo pobírá-li v době takového studia hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, b) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností, c) studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. (2) Středními školami uvedenými v odstavci 1 se rozumí školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol,39) a dále školy ozbrojených sil a ozbrojených sborů a školy požární ochrany;40) přípravou pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností se rozumí taková příprava prováděná podle předpisů o zaměstnanosti.41) (3) Za studium na středních školách se pro účely tohoto zákona považuje také studium na vyšších odborných školách42) a příprava ve speciálních školách a za studium na vysokých školách se považuje také obsahově ucelená část vysokoškolského studia a postgraduální studium absolventů vysokoškolského studia.43) 10) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb. 39) § 1 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 40) § 53 a násl. zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 41) § 13 zákona ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 272/1992 Sb. 42) § 27a zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb. 43) § 21 a 22 zákona č. 172/1990 Sb.“. 11. § 13 odst. 2 písm. b) včetně poznámky č. 44) zní: „b) doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku,44) v němž byla taková zkouška konána; to platí též, bylo-li v květnu nebo červnu konáno absolutorium; 44) § 25 a 38 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.“. 12. § 13 odst. 2 se doplňuje písmenem c), které včetně poznámek č. 45) a 46) zní: „c) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia45) nebo dobu uvedenou v písmenu b), pokud dítě nevykonává po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nestalo-li se studentem vysoké školy; to neplatí, pokud poslední ročník studia probíhal po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru.46) 45) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb. 46) Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 59/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 65/1978 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 228/1991 Sb., zákona č. 77/1992 Sb., zákona č. 226/1992 Sb., zákona č. 34/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb. Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona ČNR č. 590/1992 Sb., zákona ČNR č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.“. 13. § 14 odst. 2 písm. b) zní: „b) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ani nepobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,“. 14. § 14 odst. 2 se doplňuje písmenem c), které zní: „c) doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole; to platí obdobně, jde-li o studium, které se podle § 12 odst. 3 považuje za studium na vysokých školách.“. 15. V § 16 odst. 1 se na konci tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova včetně poznámky č. 47): „vzdělávání těžce zdravotně postiženého dítěte osvobozeného od povinné školní docházky47) a dále studium na gymnáziu nebo na taneční konzervatoři, jde-li o školní roky, jimiž dítě završuje počet let potřebných pro splnění povinné školní docházky. 47) § 37 odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.“. 16. § 17 až 19 včetně nadpisů zní: „§ 17 Podmínky nároku na přídavek na dítě (1) Nárok na přídavek na dítě do 31. prosince 1998 má nezaopatřené dítě a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,20. (2) Nárok na přídavek na dítě po 31. prosinci 1998 má nezaopatřené dítě a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,10, b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, c) ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,00. § 18 Výše přídavku na dítě (1) Výše přídavku na dítě podle § 17 odst. 1 činí za kalendářní měsíc a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,27, b) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14. (2) Výše přídavku na dítě podle § 17 odst. 2 činí za kalendářní měsíc a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32, b) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28, c) ve snížené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14. § 19 Výplata přídavku na dítě (1) Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti, není-li dále stanoveno jinak. (2) Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí od splátky přídavku na dítě náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti. Přídavek na dítě se zletilému nezaopatřenému dítěti vyplácí v hotovosti, pokud toto dítě nesdělí jiný způsob výplaty. Má-li nezletilé nezaopatřené dítě v přímém zaopatření více osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet. (3) Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 4 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezletilého nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla přerušena na dobu zahrnující celý kalendářní měsíc, vyplatí ústav (zařízení) přídavek na dítě osobě, která má dítě, jemuž tento přídavek náleží, po tuto dobu v přímém zaopatření. V době přerušení pobytu platí pro výplatu přídavku na dítě odstavec 2 obdobně.“. 17. § 20 odst. 1 zní: „(1) Nárok na sociální příplatek má rodič [§ 7 odst. 2 písm. b) a d)] pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, které má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti dítěte (§ 38), dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, který je stejný nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), nebo nezaopatřeného dítěte svěřeného do péče uvedené v § 43 odst. 3 anebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšeného podle § 22 odst. 1 a 2 a koeficientu 1,60. Je-li současně splněno více podmínek uvedených v § 22 odst. 1 a 2, stanoví se, jde-li o nárok na sociální příplatek, životní minimum s přihlédnutím k té skutečnosti, která umožňuje použití nejvyššího koeficientu uvedeného v § 22.“. 18. V § 20 odst. 2 se za slovo „splňuje-li“ vkládá slovo „v rodině“. 19. V § 22 odst. 1 se vypouští písmena e) až g). 20. V § 22 odst. 2 písm. b) se za slovo „rodič“ vkládají slova „(§ 7 odst. 8)“ a v písmenu d) se za slovo „rodiče“ vkládají slova „(§ 7 odst. 8)“. 21. V § 22 odst. 3 se slovo „zabezpečení“ nahrazuje slovem „pojištění“. 22. V § 22 se vypouští odstavec 5. 23. V § 24 odst. 1 se slova „nepřevyšuje částku“ nahrazují slovy „je nižší než částka“. 24. § 24 odst. 2 zní: „(2) Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu.“. 25. V § 27 odst. 4 se slova „nenáleží za měsíce červenec a srpen“ nahrazují slovy „se za červenec a srpen nevyplácí“. 26. V § 28 odst. 4 se na konci připojují tyto věty: „Dojíždí-li dítě do školy či její součásti, jejichž sídla jsou v různých místech, určí se výše příspěvku podle nejvzdálenějšího místa, do kterého dítě dojíždí. Jestliže dítě dojíždí do místa sídla školy i do místa sídla její součásti, jde o denní dojíždění podle odstavce 1, jen jestliže místa sídla školy i její součásti jsou mimo místo obce, kde je dítě hlášeno k trvalému pobytu.“. 27. V § 29 se vypouští slova „vždy k 1. září a k 1.únoru“ a na konci se připojují tato slova: „vždy k 1. září, a pokud se částka platná od 1. září zvýší alespoň v jednom tarifním pásmu nejméně o 10 %, stanoví se tato částka i k 1. únoru“. 28. § 30 včetně poznámky č. 16) zní: „§ 30 (1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě a) do čtyř let věku nebo b) do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. (2) Na výplatu rodičovského příspěvku nemá v kalendářním měsíci rodič nárok, není-li dále stanoveno jinak, jestliže v kalendářním měsíci a) při výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) a b) dosahuje příjem vyšší, než stanoví odstavec 3, nebo jde o výdělečnou činnost uvedenou v § 10 odst. 1 písm. c), b) má rodič nárok na dávky nemocenského pojištění (péče), nejde-li o dávky nemocenského pojištění (péče) z výdělečné činnosti uvedené v odstavcích 3 a 4, na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání4) nebo na příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace,16) c) dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro dítě předškolního věku v rozsahu větším, než je uvedeno v odstavci 6, nebo základní školu. (3) Vykonává-li rodič výdělečnou činnost uvedenou v § 10 odst. 1 písm. a), má nárok na výplatu rodičovského příspěvku, jen jestliže příjem z této výdělečné činnosti nepřesáhne v kalendářním měsíci po odpočtu daně z příjmů fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částku na osobní potřeby u tohoto rodiče. Do příjmu podle věty první se započítávají dávky nemocenského pojištění (péče) z této činnosti, a to v kalendářním měsíci, v němž byly plátcem zaúčtovány, a do příjmů se nezapočítává náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou. (4) Je-li rodič výdělečně činný podle § 10 odst. 1 písm. b), vyplácí se mu rodičovský příspěvek zálohově v těch kalendářních měsících, v nichž podle sdělení rodiče byl jeho příjem nižší než příjem uvedený v odstavci 3. Po uplynutí kalendářního roku, v němž byl rodičovský příspěvek zálohově vyplácen, se provede zúčtování rodičovského příspěvku, a to tak, že se znovu posoudí nárok na výplatu rodičovského příspěvku za jednotlivé kalendářní měsíce podle výše průměrného měsíčního příjmu dosahovaného v činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. b) za kalendářní rok, v němž byl rodičovský příspěvek zálohově vyplácen. Výše průměrného měsíčního příjmu se stanoví za kalendářní měsíce, v nichž byl rodič v kalendářním roce výdělečně činný podle § 10 odst. 1 písm. b). Pobíral-li rodič dávky nemocenského pojištění z této činnosti, započítávají se do příjmu pro zálohové poskytování rodičovského příspěvku i do průměrného měsíčního příjmu rozhodného pro zúčtování záloh, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byly tyto dávky plátcem zaúčtovány. Je-li průměrný měsíční příjem vyšší než příjem uvedený v odstavci 3, je rodič povinen částky vyplacené zálohově na rodičovském příspěvku vrátit jako přeplatek. Pro účely zúčtování je rodič povinen nejpozději do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roku, za který se zúčtování provádí, předložit potvrzení o příjmu z výdělečné činnosti osoby samostatně výdělečně činné za kalendářní rok, za nějž se zúčtování provádí; zúčtování se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se zúčtování provádí. (5) Dojde-li v kalendářním měsíci u rodiče k souběhu výdělečné činnosti uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) s výdělečnou činností uvedenou v § 10 odst. 1 písm. b), výplata rodičovského příspěvku za tento kalendářní měsíc nenáleží. (6) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže a) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku nejvýše tři kalendářní dny v kalendářním měsíci; za návštěvu dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku v kalendářním dnu se rozumí každý den, kdy dítě jesle, mateřskou školu nebo uvedené zařízení navštíví, bez ohledu na délku doby trvání návštěvy, b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, c) dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně a jestliže stupeň zdravotního postižení zraku nebo sluchu obou rodičů (osamělého rodiče) je v rozsahu 50 % a více (§ 9). (7) Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky pro výplatu tohoto příspěvku podle odstavců 2 až 4, je rodič povinen vrátit okresnímu úřadu vyplacené částky rodičovského příspěvku, které nenáležely. (8) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti. (9) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí okresní úřad, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. Jestliže v rodině [§ 7 odst. 2 písm. b)] došlo v kalendářním měsíci k zániku nároku na rodičovský příspěvek proto, že dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a v témže kalendářním měsíci vznikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě, náleží rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského příspěvku v tomto případě platí obdobně věta první a druhá. 16) § 120 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášek č. 309/1993 Sb. a č. 207/1995 Sb. 29. § 31 odst. 2 zní: „(2) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v § 30 odst. 6 písm. a) v době, kdy je a) výdělečně činný (§ 30 odst. 3 a 4), b) žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 až 15), nejde-li o studium po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil.“. 30. § 32 odst. 2 zní: „(2) Jestliže rodič v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, má nárok na peněžitou pomoc v mateřství z nemocenského pojištění (péče) nebo na dávky (příspěvek) uvedené v § 30 odst. 2 písm. b), jejichž výše je nižší než výše rodičovského příspěvku, náleží rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami (příspěvky). Má-li rodič v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, nárok na dávky (příspěvky) uvedené v první větě jen po část kalendářního měsíce a po zbývající část tohoto kalendářního měsíce má nárok na rodičovský příspěvek, náleží za takový kalendářní měsíc rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1.“. 31. V § 33 odst. 1 písm. b) se za slovo „je“ vkládá toto slovo: „plně“. 32. V § 33 odst. 1 písm. c) se za slovo „osoba“ vkládají tato slova: „s výjimkou osob uvedených v písmenech a) a b)“. 33. V § 37 odst. 2 se číslo „1,00“ nahrazuje číslem „1,20“. 34. V § 37 odst. 3 se vypouští písmena d) až f). 35. § 39 zní: „§ 39 Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu.“. 36. V § 40 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má i pěstoun, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do pěstounské péče, nemá nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek.“. 37. § 40 odst. 3 včetně poznámky č. 48) zní: „(3) Vykonává-li pěstoun pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních a je mu proto poskytována odměna za výkon pěstounské péče podle zvláštních předpisů,48) odměna pěstouna podle odstavce 1 nenáleží. 48) § 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 136/1993 Sb., kterou se stanoví odměna pěstouna při výkonu pěstounské péče ve zvláštních zařízeních, ve znění vyhlášky č. 184/1996 Sb.“. 38. V § 41 odst. 1 se na konci připojují tato slova: „nebo osoba, které bylo dítě před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče svěřeno do péče nahrazující péči rodičů (§ 7 odst. 12); příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou“. 39. V § 42 odst. 1 se za slovo „děti“ vkládají tato slova: „nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodů péče o čtyři děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají pěstounovi nárok na odměnu pěstouna podle § 40“. 40. V § 45 odst. 1 se za slovo „má“ vkládají slova „ode dne převzetí dítěte“ a na konci se připojuje tato věta: „Porodné při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou.“. 41. V § 47 větě první se na konci připojují tato slova: „osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt (§ 3) na území České republiky nebo byl-li pohřeb vypraven v České republice. Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první“. 42. V § 48 odst. 1 se částka „3000 Kč“ nahrazuje částkou „5000 Kč“. 43. § 48 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Vláda nařízením zvýší částku pohřebného, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem vzroste o 20 % od posledního stanovení výše pohřebného.“. 44. V § 50 se slova „pokud je dávka nebo její výše podmíněna nezaopatřeností dítěte a nepříznivým zdravotním stavem, a“ nahrazují slovy „údaj o tom, zda a po jakou dobu dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku,“ a na konci se připojují tato slova: „a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Mělo-li nezaopatřené dítě nárok na dávku před dovršením zletilosti, náleží mu dávka po dovršení zletilosti, udělí-li takové dítě písemný souhlas podle věty první. Věta druhá platí obdobně pro nárok na rodičovský příspěvek rodiče po dovršení 16 let“. 45. § 51 zní: „§ 51 (1) Pro nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za září, náleží výplata těchto dávek za dobu po 30. září, jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě a příspěvku na dopravu se zastaví od splátky následující po splátce těchto dávek náležejících za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro jejich výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě a příspěvku na dopravu za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě a příspěvek na dopravu se doplatí zpětně za dobu, kdy se tyto dávky nevyplácely. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě nebo příspěvek na dopravu za dobu po zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě a příspěvek na dopravu opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za níž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze dávky podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první. (2) Sociální příplatek a příspěvek na bydlení se přiznávají na období od 1. dubna do 31. března následujícího kalendářního roku nebo v rámci tohoto období na dobu kratší, jsou-li splněny podmínky nároku na tyto dávky jen po tuto kratší dobu. Dávky náležející podle věty první se v rámci uvedeného období vyplácejí vždy po období kalendářního čtvrtletí nebo v rámci tohoto kalendářního čtvrtletí po dobu kratší, trval-li nárok na dávku jen po kratší dobu, než je kalendářní čtvrtletí. Je-li sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jejich výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí se prokáže výše rozhodných příjmů za kalendářní čtvrtletí, k jehož poslednímu dni byla dávka vyplacena. Neprokáže-li se rozhodný příjem podle věty třetí, zastaví se výplata sociálního příplatku a příspěvku na bydlení od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měly uvedené dávky vyplácet, nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení zaniká. Ustanovení věty třetí až páté neplatí, jde-li o sociální příplatek a příspěvek na bydlení vyplácený k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí končícího dnem 31. března. Prokáže-li se nárok na výplatu sociálního příplatku a příspěvku na bydlení za dobu, za kterou výplata těchto dávek podle tohoto odstavce nenáležela, nebo prokáže-li se nárok na sociální příplatek a příspěvek na bydlení za dobu zániku nároku na tyto dávky podle tohoto odstavce, postupuje se obdobně podle odstavce 1 věty páté a šesté. (3) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na některou z dávek uvedených v odstavcích 1 a 2 v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky. (4) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) č. 1 a 2, § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b) jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši, v jaké náleží za kalendářní měsíc. (5) Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.“. 46. V § 54 odst. 2 věta první zní: „Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) č. 2 a 3 uplynutím jednoho roku a jde-li o dávky uvedené v § 2 písm. a) č. 1 a 4, § 2 písm. b) č. 1 a 2 a § 36 písm. a) a b) uplynutím tří let, a to ode dne, od kterého dávka nebo její část náleží.“. 47. § 54 odst. 3 písm. a) zní: „a) ode dne převzetí dítěte nebo ode dne právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o příspěvek při převzetí dítěte podle § 41,“. 48. V § 54 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení věty první neplatí, jde-li o nároky za dobu přede dnem, od něhož podle věty první nárok na dávku zaniká.“. 49. V § 56 odst. 1 se tečka nahrazuje čárkou a na konci se připojují tato slova: „jde-li o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, a v ostatních případech osoby uvedené v § 7 odst. 2.“. 50. V § 59 odst. 3 se za slovo „zástupce“ vkládají tato slova: „,jiná osoba, popřípadě právnická osoba, které je podle tohoto zákona dávka vyplácena“. 51. V § 59 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Jde-li o příspěvek na bydlení, je zvláštní příjemce oprávněn dávku použít bez souhlasu oprávněné osoby k úhradě nedoplatku nájemného z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 52. V § 62 odst. 2 se za slovo „dávky“ vkládají tato slova: „, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek“. 53. V § 63 odst. 1 se vypouští slova „, je-li splněna podmínka uvedená v § 50,“ a slovo „zdravotnických“ se nahrazuje slovem „zdravotních“. 54. V § 63 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Jestliže státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby mohou podle odstavce 1 sdělit údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu jen za podmínky, že byly pro sdělení takových údajů zbaveny mlčenlivosti, má se za to, že jsou pro případ uvedených údajů mlčenlivosti zbaveny, jestliže jim okresní úřad písemně sdělil, že osoba, jíž se takové údaje týkají, dala podle § 50 písemný souhlas k tomu, aby státní orgány a další právnické a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu uvedené údaje.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 55. § 64 odst. 2 zní: „(2) Údaje týkající se oprávněných osob nebo příjemců dávky, státních orgánů nebo jiných fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon20) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem oprávněné osoby nebo příjemce dávky, státního orgánu nebo jiných fyzických nebo právnických osob.“. 56. V § 64 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek č. 49) až 54) zní: „(3) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny na žádost poskytovat a) orgánům sociálního zabezpečení49) a obcím údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a orgánům sociálního zabezpečení posuzujícím zdravotní stav podle § 9 odst. 2 písm. a) a b) údaje o nezaopatřenosti dítěte, b) správcům daně z příjmů50) údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní, c) zdravotním pojišťovnám51) údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění, d) úřadům práce52) údaje potřebné pro nároky vyplývající z předpisů o zaměstnanosti, e) orgánům činným v trestním řízení53) údaje potřebné pro trestní řízení, f) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení a správní řízení, g) orgánům oprávněným podle zvláštního zákona54) ke kontrole činností orgánů uvedených v odstavci 1 údaje potřebné k provádění této kontroly, h) Českému statistickému úřadu údaje potřebné pro vedení statistických registrů, s výjimkou údajů týkajících se jednotlivých osob. 49) § 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 125/1990 Sb., zákona ČNR č. 210/1990 Sb., zákona ČNR č. 425/1990 Sb., zákona ČNR č. 459/1990 Sb., zákona ČNR č. 9/1991 Sb., zákona ČNR č. 144/1991 Sb., zákona ČNR č. 582/1991 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu ČR č. 72/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 238/1995 Sb. 50) § 1 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 325/1993 Sb. a zákona č. 85/1994 Sb. 51) § 1 zákona ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky. Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb. 52) § 2 zákona ČNR č. 9/1991 Sb. 53) § 12 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb. a zákona č. 152/1995 Sb. 54) § 3 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb. a zákona č. 296/1995 Sb.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 57. V § 64 odst. 4 písm. a) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“. 58. V § 64 odst. 5 se na konci připojují tato slova: „nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí pro analytickou a koncepční činnost“. 59. § 64 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o dávce, je povinen na žádost fyzické nebo právnické osoby, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného a vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, sdělit písemně, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky podle tohoto zákona a v jaké výši je tato dávka vyplácena.“. 60. V § 65 odst. 2 se vypouští slova „, s výjimkou bank," a na konci se připojuje tato věta: „Jde-li o banky, týká se oprávnění kontrolovat podle věty první jen povinností, které banka plní podle § 63 jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.“. 61. § 67 se doplňuje odstavcem 3, který včetně poznámky č. 55) zní: „(3) Pokud není oprávněná osoba způsobilá k právním úkonům,55) jednají za ni její zákonní zástupci, není-li dále stanoveno jinak. Je-li nezletilá oprávněná osoba svěřena na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby, zastupuje ji v řízení o dávkách namísto zákonného zástupce tato osoba. Je-li nezletilá oprávněná osoba v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, zastupuje tuto osobu v řízení o dávkách tento ústav (zařízení) v případě, že zákonný zástupce (osoba uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva okresního úřadu, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce (osoby uvedené ve větě druhé) není znám. Jde-li o rodičovský příspěvek nebo porodné, má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka vyplácena. 55) § 26 a násl. občanského zákoníku.“. 62. V § 68 odst. 1 písm. d) se slovo „potvrzení“ nahrazuje slovem „doklad“. 63. § 68 odst. 1 písm. e) zní: „e) potvrzení o skutečnostech uvedených v § 30 odst. 4, o příjmech uvedených v § 32 odst. 2, popřípadě o návštěvě dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení uvedeném v § 30 odst. 6, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek,“. 64. V § 68 odst. 1 písm. g) se slovo „studia“ nahrazuje slovy „sídla školy nebo její součásti“. 65. § 68 odst. 1 písm. h) zní: „h) doklad o tom, že byt (obytná místnost) je užíván na základě nájemní smlouvy nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,“. 66. V § 68 odst. 1 písm. j) se na konci připojují tato slova: „nebo rozhodnutí o ustanovení opatrovníkem, popřípadě rozhodnutí příslušného orgánu o dočasném svěření dítěte do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, jde-li o nároky podle § 43“. 67. V § 68 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 6, které zní: „(2) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní rok, považuje se za doklad, kterým se příjmy prokazují, a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené 1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, 2 a 4 a písm. c) a d), 2. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 3 a 5, pokud nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů, 3. v § 5 odst. 1 písm. b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k), m) až r) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, 4. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud jsou předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů a nejsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle zákona o daních z příjmů, 5. v § 5 odst. 1 písm. e), pokud se neprokazují způsobem uvedeným v č. 4, jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 až 3 a lze je prokázat potvrzením, b) prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy. (3) Je-li rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, kalendářní čtvrtletí, považují se za doklad, kterým se příjmy prokazují, a) potvrzení, jde-li o příjmy uvedené 1. v § 5 odst. 1 písm. a) č. 1, písm. c) a d) a příjmy uvedené v § 5 odst. 1 písm. b), jedná-li se o příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. k), m) až r) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, 2. v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v č. 1 a lze je prokázat potvrzením, b) prohlášení o výši příjmů, jde-li o ostatní příjmy. (4) Pokud jsou některé z příjmů prokazovány způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. b) a v odstavci 3 písm. b), může orgán rozhodující o dávce v případě pochybností požádat o potvrzení o takovém příjmu, nebrání-li tomu vážná překážka. (5) Potvrzení o přípravě na budoucí povolání pro prokázání nezaopatřenosti dítěte [odstavec 1 písm. f)] a potvrzení o sídle školy nebo její součásti [odstavec 1 písm. g)] se předkládají každoročně vždy nejpozději do 30. září, pokud v jednotlivých případech okresní úřad neumožní, že lze potvrzení předložit v pozdějším termínu. (6) Veškerá písemná podání v řízení o dávkách se předkládají v češtině; listinné doklady v jiných jazycích musí být opatřeny úředním překladem do češtiny, pokud orgán o dávkách rozhodující v odůvodněných případech od tohoto překladu neupustí.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 7. 68. Za § 68 se vkládá nový § 68a, který včetně nadpisu zní: „§ 68a Důkazní prostředky V řízení o dávkách podle tohoto zákona lze použít k důkazu záznamy na technických nosičích dat, mikrografické záznamy, tištěné produkty optického archivačního systému a tištěné nebo fotografické produkty jiné výpočetní techniky místo originálu listiny, podle jehož obsahu byly pořízeny, pokud z povahy věci nevyplývá, že je třeba předložit originál nebo úředně ověřený opis listiny.“. 69. V § 69 písm. e) se na konci připojují tato slova: „, bude-li okresní úřad rozhodovat podle § 7 odst. 7 nebo o zvláštním příjemci podle § 59“. Čl. III Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se doplňuje takto: V § 7 odst. 1 písm. g) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci se připojují slova, která včetně poznámky č. 12a) zní: „a osoby pobírající příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná, nebo o osobu starší 80 let, která podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby12a) 12a) § 80 písm. b) a c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 133/1997 Sb.“. Čl. IV Zákon č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie, se mění takto: 1. § 3 odst. 3 písm. a) zní: „a) příjmy uvedené v § 5 odst. 1, 2, 4 až 6 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb. (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“), a“. 2. V § 14 odst. 2 písm. a) se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 7“. 3. V § 14 odst. 2 písm. b) se vypouští slova „věty druhé“. 4. V § 14 odst. 2 písm. c) se slova „odst. 4 a odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 3 a odst. 4“. 5. V § 14 odst. 2 písm. g) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“. 6. V § 14 odst. 2 písm. h) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3, 4, 6 a 7 a § 68a“. Čl. V Zákon č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., se mění takto: 1. § 3 odst. 3 písm. a) zní: „a) příjmy uvedené v § 5 odst. 1, 2, 4 až 6 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb. (dále jen „zákon o státní sociální podpoře“), a“. 2. V § 14 odst. 2 písm. a) se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 7“. 3. V § 14 odst. 2 písm. b) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“. 4. V § 14 odst. 2 písm. f) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“. 5. V § 14 odst. 2 písm. g) se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3, 4, 6 a 7 a § 68a“. Čl. VI Přechodná ustanovení (1) Pro nároky na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu, které vznikly před 1. lednem 1998, se stanoví rozhodný příjem podle předpisů platných před tímto dnem. (2) Nárok na přídavek na dítě přiznaný přede dnem 1. října 1997 zaniká od splátky přídavku na dítě náležející za říjen 1997, jestliže nejsou po 30. září 1997 splněny podmínky uvedené v čl. I bodu 16. Výše přídavku na dítě přiznaného před 1. říjnem 1997 se podle čl. I bodu 16 stanoví nově od splátky přídavku na dítě náležející za říjen 1997. (3) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči přiznaného před 1. lednem 1998 se s přihlédnutím k čl. I bodu 35 stanoví nově od splátky příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči náležejícího za leden 1998. (4) Nároky na dávky státní sociální podpory za dobu před 1. lednem 1998 se posuzují podle předpisů platných před tímto dnem. Nárok a výše přídavku na dítě za dobu před 1. říjnem 1997 se posuzuje podle předpisů platných před tímto dnem. (5) Nároky na dávky státní sociální podpory, jejichž podmínky se splnily před účinností tohoto zákona, avšak nezakládaly dosud nárok podle těchto předpisů, se přiznají nejdříve ode dne 1. ledna 1998. (6) Na nároky na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu, které byly podle předpisů platných před 1. lednem 1998 přiznány na dobu určitou, se po 31. prosinci 1997 vztahuje ustanovení § 51 zákona o státní sociální podpoře, ve znění čl. I bodu 45 tohoto zákona. (7) Vznikl-li nárok na sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení přede dnem účinnosti tohoto zákona, platí pro zánik nároku na výplatu dávky nebo její části předpisy platné před účinností tohoto zákona. Čl. VII Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. VIII Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998, s výjimkou čl. I bodu 16, čl. VI odst. 2 a odst. 4 věty druhé, které nabývají účinnosti dnem 1. října 1997. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 252/1997 Sb.	Zákon č. 252/1997 Sb. Zákon o zemědělství Vyhlášeno 13. 10. 1997, datum účinnosti 12. 11. 1997, částka 85/1997 * § 1 - Účel zákona * § 2 - Úloha státu v zemědělství * § 2a - Společné organizace trhu a přímé podpory * § 2b - Příslušné orgány společných organizací trhu a přímých podpor * § 2c - Program rozvoje venkova a Strategický plán * § 2ca - Podpora rybářství * § 2d - Programy financované výhradně z národních zdrojů * § 2da - Podpory poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem * § 2e - Podnikání v zemědělství * § 2f - Evidence zemědělského podnikatele * § 2fa - (1) V osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele vydaném fyzické osobě se uvede * § 2fb - (1) Údaje v evidenci zemědělského podnikatele vedené obecními úřady obcí s rozšířenou působností jsou vedeny v informačním systému evidence zemědělského podnikatele, jehož správcem15) je ministerstvo a uživateli informačního systému15) jsou obecní úřady ob * § 2g - Vyřazení z evidence zemědělského podnikatele * § 2h - Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává působnost podle § 2f, 2fa, 2fb a 2g v přenesené působnosti; náklady s ní spojené hradí stát. * § 2ha - Místní příslušnost evidence zemědělského podnikatele * § 2i - Pěstování geneticky modifikované odrůdy * § 3 - Poskytování dotací * Evidence využití půdy podle uživatelských vztahů * § 3a - (1) Evidence využití půdy slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 5 písm. a), ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace, pro evidenci ekologického zemědělství, pro evidenci ovocných sadů, pr * § 3aa - Evidence objektů a evidence ekologicky významných prvků * § 3ab - Vedení a zveřejňování evidence využití půdy * § 3g - Aktualizace evidence půdy * § 3h - Mimořádná aktualizace evidence půdy a evidence ekologicky významných prvků * § 3i - Druhy zemědělské kultury * § 3j - Obnova trvalého travního porostu * § 3l - Druh objektu * § 3m - Druh ekologicky významného prvku * § 3n - Evidence objektů * § 3o - Aktualizace evidence objektů * § 3p - Evidence ekologicky významných prvků a její aktualizace * § 3q - Evidence ovocných sadů * § 3r - Evidence jednotek prostorového rozdělení lesa * § 4 - Poskytování informací * § 4a - Kontrola * § 4b - Ministerstvo může v případech hodných zvláštního zřetele, odůvodněných veřejným zájmem, rozhodnutím zřídit státní příspěvkovou organizaci53). Za obdobných podmínek může ministerstvo takovou státní příspěvkovou organizaci rozdělit, sloučit s jinou státní př * § 4c - Provádění kontrol plnění povinných požadavků na hospodaření * § 4d - Provádění kontroly podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy * § 4e - Provádění kontroly minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin * § 4f - Vyhodnocení kontrol podmíněnosti a povinných požadavků na hospodaření * § 4g - Koordinace kontrol * § 5 - Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob * § 5a - Přestupek právnických a podnikajících fyzických osob * § 5b - Společná ustanovení k přestupkům * § 7 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2023 (382/2022 Sb.) 252 ZÁKON ze dne 24. září 1997 o zemědělství Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Účel zákona Účelem tohoto zákona je a) vytváření podmínek pro zajištění schopnosti českého zemědělství zabezpečit základní výživu obyvatel, potravinovou bezpečnost a potřebné nepotravinářské suroviny; b) vytváření předpokladů pro podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, které přispívají k ochraně složek životního prostředí jako půdy, vody a ovzduší a k udržování osídlené a kulturní krajiny; c) vytvoření podmínek pro provádění společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova Evropské unie, d) vytváření podmínek pro rozvoj rozmanitých hospodářských činností a zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a pro rozvoj vesnic. § 2 Úloha státu v zemědělství (1) Stát přispívá k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru tím, že c) poskytuje daňové úlevy při spotřebě paliv fyzickými a právnickými osobami provozujícími zemědělskou výrobu1), d) vytváří příznivé podmínky pro obchod se zemědělskými výrobky prostřednictvím úpravy pravidel pro komoditní burzy podle zvláštního právního předpisu3), e) provádí opatření nebo intervence (dále jen „opatření“) v rámci 1. společných organizací trhuspolečných organizací trhu se zemědělskými výrobky a potravinami a přímých podporpřímých podpor, 2. Programu rozvoje venkova, přímých plateb, Strategického plánu72) Společné zemědělské politiky Evropské unie v České republice (dále jen „Strategický plán“) a Operačního programu rybářství, 3. programů určených k podpoře aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, f) Ministerstvo financí vyčlení ve státním rozpočtu odpovídající finanční prostředky na zajištění národní spoluúčasti v rámci programů spolufinancovaných Evropskou unií. (2) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) je odpovědné za provádění společné zemědělské politiky Evropské unie podle příslušných přímo použitelných předpisů Evropské unie. Za tímto účelem je ministerstvem zřízen zemědělský poradenský systém a řídící a kontrolní systémy. Řídící a kontrolní systémy zahrnují zejména a) evidenci zemědělských podnikatelů, b) evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů a evidenci ovocných sadů, c) evidence vedené podle zákona o vinohradnictví a vinařství a zákona o ochraně chmele, d) společný zemědělský registr, e) ústřední evidenci jednotlivých druhů hospodářských zvířat vedenou podle zákona o šlechtění a plemenitbě, f) rámec pro provádění kontrol systému podmíněnosti73) plnění povinných požadavků na hospodaření a kontrol podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy73), kontrol minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin74). § 2a Společné organizace trhu a přímé podpory (1) Společnými organizacemi trhu75) se rozumí soubor opatření prováděných na trhu75) se zemědělskými výrobky a potravinami uvedenými v příloze I. Smlouvy o fungování Evropské unie. (2) Opatřeními podle odstavce 1 se rozumí a) ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie včetně jejích protokolů, b) ustanovení ve smlouvách, včetně aktů k nim náležejících s protokoly, které vznikly na základě Smlouvy o fungování Evropské unie nebo byly uzavřeny a jsou právně účinné pro jejich rozšíření, doplnění nebo provádění nebo k odůvodnění přidružení, preference nebo zóny volného obchodu, c) právní akty Rady nebo Komise Evropské unie na základě nebo v rámci smluv uvedených v písmenech a) a b) a právně závazná rozhodnutí Evropského soudního dvora. (3) Přímými podporami se rozumí opatření prováděná Strategickým plánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie72) na trhu se zemědělskými výrobky a potravinami. (4) Společným organizacím trhuSpolečným organizacím trhu podléhají i zemědělské výrobky a potraviny neuvedené v odstavci 1, popřípadě jiné výrobky, pokud se na ně vztahují opatření podle odstavce 2. § 2b Příslušné orgány společných organizací trhu a přímých podpor (1) Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, společné organizace trhuspolečné organizace trhu provádí podle zvláštního právního předpisu5) Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“). (2) Vláda nařízením upraví podmínky k provádění společných organizací trhu a přímých podpor podle § 2a pro hromadná opatření nárokového charakteru, jestliže tuto úpravu vyžaduje příslušné opatření ve smyslu § 2a odst. 2 a 3. § 2c Program rozvoje venkova a Strategický plán (1) Programem rozvoje venkova podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podpory pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)6) (dále jen „Program rozvoje venkova“), se rozumí soubor opatření k provádění politiky podpory zemědělství v oblastech méně příznivých pro zemědělství, podpory rozvoje navazujících odvětví a podpory rozvoje venkova. Strategickým plánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podpory z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF)72) a podpory pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)72) se rozumí soubor opatření k provádění politiky podpory zemědělství a rozvoje venkova. (2) Program rozvoje venkova zahrnuje zejména a) podporu inovací a předávání znalostí, b) podporu zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesního hospodářství, včetně zpracovatelských odvětví, c) podporu obnovy, zachování a zlepšení ekosystémů, d) podporu účinného využívání zdrojů, nebo e) podporu diverzifikace, vytváření nových pracovních příležitostí, podnikání a posílení rozvoje ve venkovských oblastech. (3) Program rozvoje venkova a Strategický plán je předkládán vládě před jeho předložením orgánům Evropské unie. (4) Program rozvoje venkova a Strategický plán provádí Fond v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie7). (5) Vláda nařízením upraví podmínky k provádění Programu rozvoje venkova a Strategického plánu podle odstavců 1 a 2 pro hromadná opatření nárokového charakteru, jestliže tuto úpravu vyžadují předpisy Evropské unie. (6) Ministerstvo pravidly upraví podmínky pro opatření nenárokového charakteru k provádění Programu rozvoje venkova a Strategického plánu podle odstavců 1 a 2; tato pravidla pro žadatele obsahují alespoň a) předmět a účel podpory, b) cíl podpory, c) vymezení příjemců podpory, d) oblasti podpory, podrobnosti a formu jejího poskytování a způsob jejího užití, e) vymezení výše a formy podpory pro jeden projekt a f) způsob hodnocení a výběru žádostí. (7) Strategický plán zahrnuje tyto cíle: a) podporovat ekonomicky udržitelný zemědělský příjem a odolnost odvětví zemědělství v celé Evropské unii s cílem zlepšit dlouhodobé potravinové zabezpečení a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Evropské unii, b) posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci, c) zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci, d) přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a zvyšováním míry sekvestrace uhlíku, a prosazovat udržitelnou energii, e) podporovat udržitelný rozvoj a účinné hospodaření s přírodními zdroji, jako je voda, půda a ovzduší, a to i snížením závislosti na chemických látkách, f) přispívat k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a k obratu tohoto trendu, posilovat ekosystémové služby a zachovat stanoviště a krajiny, g) získávat a udržet mladé zemědělce a nové zemědělce a usnadňovat udržitelný rozvoj podnikání ve venkovských oblastech, h) podporovat zaměstnanost, růst, genderovou rovnost, včetně účasti žen v zemědělství, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně oběhového biohospodářství a udržitelného obhospodařování lesů, i) zlepšovat reakci zemědělství Evropské unie na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem, omezit plýtvání potravinami, jakož i zlepšit životní podmínky zvířat a eliminovat antimikrobiální rezistenci, j) modernizovat zemědělství a venkovské oblasti podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a podněcováním jejich zavádění ze strany zemědělců lepším přístupem k výzkumu, inovacím, výměně znalostí a odborné přípravě. § 2ca Podpora rybářství (1) Programy podpory rybářství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský rybářský fond9), Evropský námořní a rybářský fond a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond76) provádí ministerstvo nebo jím pověřený Fond podle přímo použitelného předpisu Evropské unie. (2) Uznávání, změny, zrušení včetně odnětí dotace organizace producentů, sdružení organizací producentů a meziodvětvových organizací v odvětví rybolovu a akvakultury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společnou rybářskou politiku provádí ministerstvo rozhodnutím na základě pravidel pro žadatele. § 2d Programy financované výhradně z národních zdrojů (1) Účel programů k podpoře aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, včetně rozsahu finančních prostředků připadajících na tyto programy schvaluje pro každý rok Poslanecká sněmovna současně se státním rozpočtem. (2) Programy provádí Fond rozhodnutím na základě ministerstvem vydaných zásad, s výjimkou provádění podpor genetických zdrojů, které provádí ministerstvo nebo jím pověřená osoba. § 2da Podpory poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem (1) Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s., (dále jen „Podpůrný fond“) poskytuje podpory a) podnikatelům, b) obcímobcím a dobrovolným svazkům obcíobcí ve venkovských oblastech. (2) Podpory se poskytují ve formě a) zápůjček, úvěrů a zajištění dluhu, b) finančních prostředků určených pro snížení úrokového zatížení v případě úvěrů, c) finančních prostředků určených pro podporu pojištění a pro další schválené programy. (3) Podpory se poskytují na a) vznik, reprodukci a rozvoj podniků a farem, b) nákup zemědělské půdy, c) pěstování, zpracování a využití biomasy, d) rozvoj služeb, řemesel a dalších činností ve venkovských oblastech u podnikatelů a obcíobcí a dobrovolných svazků obcíobcí, včetně podpory budování infrastruktury, e) investice do životního prostředí v zemědělství a ve venkovských oblastech, f) pojištění podnikání k řízení rizik a řešení krizí způsobených nepříznivými ekonomickými, klimatickými nebo zooveterinárními vlivy, g) propagaci odbytu zemědělských výrobků a potravin a na podporu vzniku, reprodukci a rozvoj zpracovatelského průmyslu při zpracování produkce zemědělské výroby a potravin, h) pořízení investic potřebných pro přenos vědeckých poznatků do praxe v oblastech podle písmen a), c), d) a e), i) provozní financování. (4) Finanční prostředky státního rozpočtu určené na financování podpor jsou soustředěny v rozpočtové kapitole ministerstva. Ministerstvo může zajišťovat finanční prostředky pro financování podpor i z dalších zdrojů. Finanční prostředky ze státního rozpočtu určené na financování podpor se pro účely jejich zúčtování se státním rozpočtem považují za čerpané dnem uzavření smlouvy s příjemcem podpory, a to v rozsahu celého sjednaného závazku k jejich vyplacení. (5) Podpora se poskytuje na základě smlouvy mezi Podpůrným fondem a příjemcem podpory. Smlouva musí obsahovat označení příjemce podpory, účel, výši a podmínky podpory, lhůtu jejího čerpání, postup při porušení podmínek jejího čerpání a ustanovení o provádění kontroly. Smlouva o poskytnutí podpory ve formě zajištění úvěru dále obsahuje ujednání o způsobu jeho zajištění. Na uzavření smlouvy mezi Podpůrným fondem a příjemcem podpory není právní nárok; pokud Podpůrný fond žádosti o podporu před datem uzavření smlouvy nevyhoví, sdělí písemně a bez zbytečného odkladu důvody nevyhovění. (6) Další podmínky a podrobnosti poskytování podpory stanoví vláda na návrh ministerstva v programech podpory. Podpůrný fond zveřejňuje programy podpory způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Programy podpory obsahují a) název navrhovatele programu podpory, b) název právnické osoby nebo organizační složky státu, která přijímá žádosti o poskytnutí podpory, jakož i subjektu, který provádí hodnocení a výběr, c) název poskytovatele podpory, d) předmět a účel podpory, e) cíl podpory, f) vymezení příjemců podpory, g) oblasti podpory, podrobnosti a formu jejího poskytování a způsob jejího užití, h) vymezení výše jednotlivých forem podpor pro jeden projekt, i) náležitosti žádosti o poskytnutí podpory a způsob jejího předložení a vyřízení, j) způsob hodnocení a výběru žádostí, k) dobu trvání programu podpory, l) způsob hodnocení naplnění cíle podpory. (8) Podpůrný fond při rozhodování o žádosti o podporu posuzuje a) splnění formálních náležitostí žádosti o podporu stanovených programem podpory, b) splnění podmínek stanovených programem podpory na žadatele o podporu, c) ekonomická a právní rizika spojená s podklady a dokumenty předloženými společně se žádostí o podporu, d) dostatečnost a kvalitu zajištění poskytnutého žadatelem o podporu nebo třetí osobou a e) ekonomická a právní rizika žadatele o podporu. (9) Nevyhoví-li Podpůrný fond žádosti o podporu, je žadatel o podporu oprávněn podat Podpůrnému fondu námitky, a to do 15 dnů ode dne doručení sdělení Podpůrného fondu o nevyhovění žádosti o podporu. O námitkách žadatele o podporu rozhoduje představenstvo Podpůrného fondu ve lhůtě 60 dnů od doručení námitek žadatele o podporu Podpůrnému fondu. Pokud žadatel o podporu námitky během lhůty podle předchozí věty doplní, lhůta pro vydání rozhodnutí počíná běžet od okamžiku doručení doplnění námitek Podpůrnému fondu. Představenstvo Podpůrného fondu, po posouzení námitek žadatele o podporu, původní rozhodnutí Podpůrného fondu potvrdí, nebo ho změní. Rozhodnutí představenstva Podpůrného fondu je konečné a nelze proti němu podat opravný prostředek. (10) Na činnosti Podpůrného fondu podle odstavců 1 až 9 a na smlouvy podle odstavce 5 se nevztahuje správní řád. (11) Podpůrný fond provádí u podpory poskytované podle odstavce 3 písm. f) vypořádání vztahů se státním rozpočtem podle § 75 zákona o rozpočtových pravidlech až po ukončení poskytování této podpory. § 2e Podnikání v zemědělství (1) Zemědělským podnikatelem podle tohoto zákona je fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku, za podmínek stanovených tímto zákonem a která, pokud jde o osobu fyzickou a) je plně svéprávná, b) má trvalý pobyt10) na území České republiky nebo doloží doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu, nejedná-li se o občana České republiky nebo o občana členského státu Evropské unie, c) pohovorem před obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností prokáže základní znalost jazyka českého, nejedná-li se o občana České republiky nebo o občana členského státu Evropské unie; základní znalost jazyka českého prokáže fyzická osoba tím, jestliže je schopna 1. plynně a jazykově srozumitelně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání, 2. plynně přečíst určený běžný článek z denního tisku a ústně, vlastními slovy, sdělit jeho obsah a d) hodlá-li podnikat nezletilá osoba, které byla soudem přiznána svéprávnost, nebo u které soud přivolil k souhlasu zákonného zástupce k samostatnému provozování zemědělské výroby, doloží též rozhodnutí soudu o přiznání svéprávnosti nebo přivolení soudu k souhlasu zákonného zástupce. (2) Fyzická osoba provozující drobné pěstitelské a chovatelské činnosti, anebo prodávající nezpracované rostlinné a živočišné výrobky, nepodléhá evidenci zemědělského podnikatele podle tohoto zákona. (3) Zemědělskou výrobou včetně hospodaření na vodních plochách se rozumí a) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví a pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin s výjimkou pěstování konopí pro léčebné použití a vědecké účely, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, popřípadě provozovaná bez pozemků, b) živočišná výroba zahrnující chov hospodářských a jiných zvířat nebo živočichů za účelem získávání, zpracování a výroby živočišných produktů, chov hospodářských zvířat k tahu a chov sportovních a dostihových koní, c) produkce chovných a plemenných zvířat, využití jejich genetického materiálu a získávání zárodečných produktů, pokud jde o zvířata uvedená v písmenu b), d) výroba osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin, e) úprava, zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby12), pokud je konečným produktem zemědělský produkt uvedený v Příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie, f) chov ryb, vodních živočichů a pěstování rostlin ve vodním útvaru povrchových vod na pozemcích vlastních, pronajatých nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, g) hospodaření v lese, na pozemcích vlastních, pronajatých, nebo užívaných na základě jiného právního důvodu, h) hospodaření s vodou pro zemědělské a lesnické účely. Dále se za zemědělskou výrobu považuje zemědělská činnost stanovená podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky. (4) Zemědělský podnikatel podle tohoto zákona je oprávněn rovněž poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při kterých se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělskému podnikateli k zemědělské výrobě. (5) Zemědělský podnikatel je povinen na žádost obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností prokázat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má na území České republiky sídlo a zahraniční osoba odštěpný závod. Zemědělský podnikatel nemusí prokazovat právní důvod pro užívání prostor, v nichž má v České republice umístěno sídlo, má-li sídlo totožné se svým bydlištěm, s výjimkou případů, že bydliště je na adrese sídla ohlašovny77), zvláštní matriky77) nebo na adrese sídla správního orgánu78), který úředně zrušil údaj o místu hlášeného pobytu na území České republiky. § 2f Evidence zemědělského podnikatele (1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá podnikat v zemědělství, vyjma fyzické osoby podle § 2e odst. 2 a osoby podle § 2e odst. 4, pokud poskytují dočasně nebo příležitostně služby podle Smlouvy o fungování Evropské unie, je povinna se zaevidovat. (2) Zemědělského podnikatele zaeviduje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, pokud žadatel splňuje podmínky uvedené v § 2e odst. 1. (3) V žádosti o zápis do evidence zemědělského podnikatele fyzická osoba uvede a) kromě náležitostí stanovených správním řádem70) obchodní firmu, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, tak datum narození, a prohlášení o tom, zda jí soud nebo správní orgán neuložil zákaz činnosti týkající se zemědělské výroby, b) zahraniční fyzická osoba rovněž adresu bydliště mimo území České republiky a adresu místa pobytu v České republice, pokud jí byl povolen trvalý pobyt, označení a adresu umístění odštěpného závodu v České republice, byl-li zřízen, d) identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno14), e) předpokládané datum zahájení provozování zemědělské výroby, f) datum ukončení provozování zemědělské výroby, pokud zamýšlí provozovat zemědělskou výrobu na dobu určitou, g) číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu, pokud jím fyzická osoba disponuje, nemá-li přiděleno identifikační číslo, h) sídlo v České republice s uvedením toho, zda se liší od jejího bydliště, i) titul nebo vědeckou hodnost osob uvedených v písmenech a) a b), pokud je budou při provozování používat, j) případný požadavek na automatickou změnu adresy sídla podle adresy bydliště a k) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila sídlo, liší-li se od jejího bydliště, nebo má-li bydliště na adrese sídla ohlašovny77), zvláštní matriky77) nebo na adrese sídla správního orgánu78) nebo do nichž umístila na území České republiky odštěpný závod zahraniční osoby; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí. (4) V žádosti o zápis do evidence zemědělského podnikatele, je-li podána právnickou osobou, se uvede a) kromě náležitostí stanovených správním řádem70) osobní jméno, popřípadě jména, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, tak datum narození, místo trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy; je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, uvede se kromě náležitostí stanovených správním řádem70) osobní jméno, popřípadě jména, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, tak datum narození, místo trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, dále se uvede u právnické osoby, jejího statutárního orgánu nebo jeho členu údaj, zda jim soud nebo správní orgán neuložil zákaz činnosti týkající se zemědělské výroby, b) u zahraniční právnické osoby označení a adresu umístění odštěpného závodu v České republice a údaje týkající se zástupce odštěpného závodu, uvedené v písmenu a), c) údaje uvedené v odstavci 3 písm. d) až f) a d) doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, pokud je tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do této evidence; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí. (5) Splňuje-li žadatel podmínky stanovené v § 2e, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností jej do 30 dnů ode dne podání žádosti zapíše do evidence zemědělského podnikatele a o zápisu mu vydá osvědčení. § 2fa (1) V osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele vydaném fyzické osobě se uvede a) jde-li o občana České republiky, osobní jméno, popřípadě jména, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, popřípadě obchodní firma, státní občanství, místo trvalého pobytu obsahující název obceobce, její části, název ulice, číslo popisné nebo číslo evidenční, popřípadě orientační, bylo-li přiděleno, a poštovní směrovací číslo, dále rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, tak jinak datum narození, b) jde-li o zahraniční fyzickou osobu, osobní jméno, popřípadě jména, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, popřípadě obchodní firma, státní občanství, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, tak datum narození, adresa místa pobytu v České republice, pokud jí byl povolen trvalý pobyt, označení a adresa umístění odštěpného závodu v České republice, c) sídlo v České republice, d) identifikační číslo, bylo-li jí přiděleno, e) datum zahájení provozování zemědělské výroby, f) datum ukončení provozování zemědělské výroby, bylo-li v žádosti toto datum uvedeno. (2) V osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele vydaném právnické osobě se uvede a) obchodní firma nebo název, adresa sídla (název obceobce, její části, název ulice, číslo popisné nebo číslo evidenční, popřípadě orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo), identifikační číslo, bylo-li přiděleno, b) u zahraniční právnické osoby označení a adresa umístění odštěpného závodu v České republice a údaje týkající se zástupce odštěpného závodu, uvedené v § 2f odst. 3 písm. a), s výjimkou prohlášení o neuložení zákazu činnosti týkající se zemědělské výroby, c) datum zahájení provozování zemědělské výroby, d) datum ukončení provozování zemědělské výroby, bylo-li v žádosti toto datum uvedeno. (3) Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který vydal osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele, přidělí zemědělskému podnikateli identifikační číslo poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci. (4) Evidence zemědělského podnikatele obsahuje veškeré údaje obsažené ve vydaném osvědčení, včetně identifikačního čísla přiděleného na základě vydaného osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele, a údaje o členech statutárního orgánu zemědělského podnikatele, jde-li o právnickou osobu. (5) Zemědělský podnikatel je povinen oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností změny údajů zapisovaných do evidence zemědělského podnikatele, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy k těmto změnám došlo. Tuto povinnost zemědělský podnikatel nemá, jde-li o změny referenčních údajů zapisovaných v základních registrech, v agendovém informačním systému evidence obyvatel, v obchodním rejstříku nebo v agendovém informačním systému cizinců. Na základě oznámení změny podnikatelem nebo na základě informace poskytnuté ze základních registrů, z obchodního rejstříku, z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců týkající se údajů zapisovaných do evidence zemědělského podnikatele provede obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis do evidence zemědělského podnikatele a na vyžádání vydá zemědělskému podnikateli změnové osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele. Změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, že při změně bydliště požaduje změnit sídlo na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu sídla obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností oznamovat, a to jen v případě, že adresa není adresou úřadu. (6) Přerušení provozování zemědělské výroby na dobu delší než 6 měsíců je zemědělský podnikatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. Provozování zemědělské výroby se považuje za přerušené dnem doručení oznámení podle věty první, nebo dnem pozdějším, uvedeným v oznámení a končí dnem uvedeným v oznámení. Na základě oznámení provede obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis do evidence zemědělského podnikatele a informuje zemědělského podnikatele o provedeném zápisu. Pokud má zemědělský podnikatel v úmyslu pokračovat v provozování zemědělské výroby před uplynutím doby, na kterou bylo provozování zemědělské výroby přerušeno, je to povinen předem písemně oznámit obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. V provozování zemědělské výroby může zemědělský podnikatel pokračovat dnem, jehož datum v oznámení uvede, nejdříve však ke dni, kdy bylo oznámení o pokračování v provozování zemědělské výroby obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností doručeno. § 2fb (1) Údaje v evidenci zemědělského podnikatele vedené obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností jsou vedeny v informačním systému evidence zemědělského podnikatele, jehož správcem15) je ministerstvo a uživateli informačního systému15) jsou obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (2) Evidence zemědělského podnikatele je veřejná v části, v níž se u fyzické osoby zapisuje jméno a příjmení, titul nebo vědecká hodnost, popřípadě obchodní firma, trvalý pobyt nebo sídlo, u zahraniční fyzické osoby též bydliště mimo Českou republiku, pokud jí nebyl povolen trvalý pobyt, identifikační číslo, datum zápisu do evidence zemědělského podnikatele, datum zahájení provozování zemědělské výroby, údaje o právním nástupci, a v části, v níž se u právnické osoby zapisuje obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo, datum zápisu do evidence zemědělského podnikatele. Osobě, která projeví zájem, vydá uživatel informačního systému15) z veřejné části evidence výpis nebo potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v rejstříku určitý zápis není. Z neveřejné části lze vydat výpis ze zápisu jen osobě evidované v evidenci zemědělského podnikatele nebo na základě úředně ověřené plné moci i zmocněnci této osoby, a to jen údaje o této osobě. Dále lze z neveřejné části vydat výpis na základě žádosti soudu, správního orgánu nebo Nejvyššího kontrolního úřadu. Údaje vedené v části evidence zemědělského podnikatele, která je veřejná, ministerstvo zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup k těmto údajům. § 2g Vyřazení z evidence zemědělského podnikatele (1) Zemědělského podnikatele obecní úřad obceobce s rozšířenou působností z evidence zemědělského podnikatele vyřadí, jestliže a) neprovozuje zemědělskou výrobu a neoznámil obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností přerušení provozování zemědělské výroby nebo již nesplňuje podmínky podle § 2e odst. 1, b) neprokáže právní důvod pro užívání prostor ani na opakovanou žádost obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne doručení této opakované žádosti podle § 2e odst. 5, c) zemřel, jde-li o osobu fyzickou, d) zanikl, jde-li o osobu právnickou, e) o vyřazení z evidence zemědělského podnikatele zemědělský podnikatel požádá, f) mu byl uložen zákaz činnosti týkající se zemědělské výroby, jde-li o osobu fyzickou nebo právnickou. O vyřazení provede obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zápis do evidence zemědělského podnikatele. O vyřazení z evidence zemědělského podnikatele podle písmen a), b), e) a f) rozhodne obecní úřad obceobce s rozšířenou působností rozhodnutím. O vyřazení z evidence zemědělského podnikatele podle písmen c) a d) rozhodne obecní úřad obceobce s rozšířenou působností usnesením, které pouze poznamená do spisu. (2) Vyřazení zemědělského podnikatele z evidence na jeho žádost podle odstavce 1 písm. e) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností provede ke dni, který mu zemědělský podnikatel v žádosti oznámil, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum vyřazení zemědělského podnikatele z evidence v žádosti uvedeno, je zemědělský podnikatel z evidence vyřazen ke dni nabytí právní moci rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podle odstavce 1. (3) Pokud právní nástupce chce pokračovat v podnikání, oznámí tuto skutečnost obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností do 3 měsíců ode dne úmrtí zemědělského podnikatele. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zapíše údaje o právním nástupci v rozsahu podle § 2f odst. 3 písm. a) do informačního systému evidence zemědělského podnikatele a vydá mu změnové osvědčení. Nesplňuje-li právní nástupce do doby skončení řízení o dědictví podmínky uvedené v § 2e odst. 1, musí pro dobu tohoto řízení o dědictví neprodleně ustanovit zástupce. Po skončení řízení o dědictví platí pro právního nástupce ustanovení upravující podnikání v zemědělství obdobně. (4) O odvolání proti rozhodnutí o vyřazení z evidence zemědělského podnikatele rozhoduje krajský úřad. § 2h Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vykonává působnost podle § 2f, 2fa, 2fb a 2g v přenesené působnosti; náklady s ní spojené hradí stát. § 2ha Místní příslušnost evidence zemědělského podnikatele Žádost o zápis do evidence zemědělského podnikatele, žádost o provedení změny v této evidenci nebo o vyřazení z této evidence lze podat u kteréhokoliv obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. § 2i Pěstování geneticky modifikované odrůdy (1) Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá pěstovat geneticky modifikovanou odrůdu16) na dílu půdního bloku, je povinna informovat o záměru pěstovat tuto geneticky modifikovanou odrůdu uživatele dílu půdního bloku, nacházejícího se ve vzdálenosti stanovené pro jednotlivé plodiny vyhláškou, od dílu půdního bloku, který užívá a na kterém hodlá pěstovat tuto geneticky modifikovanou odrůdu, a to v rozsahu a ve lhůtě stanovené pro jednotlivé plodiny vyhláškou před předpokládaným zahájením jejího pěstování. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která pěstuje geneticky modifikovanou odrůdu16) na dílu půdního bloku, je povinna a) dodržovat stanovenou minimální vzdálenost pěstování této geneticky modifikované odrůdy od místa pěstování odrůdy téže plodiny, která není geneticky modifikovanou odrůdou, a od místa pěstování geneticky modifikované odrůdy s odlišným jednoznačným identifikačním kódem17), b) dodržovat stanovenou minimální vzdálenost pěstování této geneticky modifikované odrůdy od místa pěstování odrůdy téže plodiny pěstované v režimu ekologického zemědělství podle zvláštního právního předpisu,18) c) informovat o zahájení pěstování geneticky modifikované odrůdy uživatele dílu půdního bloku, který se nachází ve vzdálenosti stanovené pro jednotlivé plodiny vyhláškou, od jí užívaného dílu půdního bloku, na kterém zahájila pěstování této geneticky modifikované odrůdy, a to nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení jejího pěstování, d) informovat písemně Fond o zahájení pěstování této geneticky modifikované odrůdy, a to nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení jejího pěstování, v rozsahu stanovém vyhláškou, e) uchovávat nejméně po dobu 5 let údaje o pěstování geneticky modifikované odrůdy na dílu půdního bloku v rozsahu stanoveném vyhláškou, f) dodržovat minimální vzdálenost místa pěstování geneticky modifikované odrůdy od státní hranice České republiky stanovenou vyhláškou. (3) Povinnost dodržovat stanovenou minimální vzdálenost pěstování geneticky modifikované odrůdy16) podle odstavce 2 písm. a) a b) může fyzická nebo právnická osoba splnit obsetím této geneticky modifikované odrůdy stejnou plodinou, která není geneticky modifikovaná, v rozsahu stanoveném pro jednotlivé plodiny vyhláškou, a která se při sklizni považuje za geneticky modifikovanou. (4) Ministerstvo pro jednotlivé plodiny, u nichž jsou pěstovány geneticky modifikované odrůdy,16) vyhláškou stanoví a) vzdálenost mezi díly půdních bloků, podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. c), b) lhůtu před předpokládaným zahájením pěstování geneticky modifikované odrůdy plodin podle odstavce 1, c) rozsah poskytování informací podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. d), d) minimální vzdálenosti pěstování geneticky modifikované odrůdy podle odstavce 2 písm. a) a b), e) rozsah uchovávaných údajů podle odstavce 2 písm. e), f) rozsah obsetí stejnou plodinou, která není geneticky modifikovaná, podle odstavce 3, g) minimální vzdálenost místa pěstování geneticky modifikované odrůdy od státní hranice České republiky podle odstavce 2 písm. f). (5) Ministerstvo údaje o místě pěstování geneticky modifikované odrůdy poskytuje Ministerstvu životního prostředí prostřednictvím evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (dále jen „evidence využití půdy“) vedené podle § 3a. § 3 Poskytování dotací (1) Dotace poskytuje ministerstvo nebo Fond (dále jen „příslušný orgán“) podle § 2a až 2d na základě žádosti fyzickým a právnickým osobám (dále jen „žadatel“) za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem5) a případně na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Příslušný orgán poskytuje před podáním žádosti žadatelům o dotace odbornou a poradenskou pomoc. (2) Žádost o poskytnutí dotace obsahuje údaje potřebné k posouzení, zda jsou splněny podmínky k poskytnutí dotace, zejména a) označení žadatele, včetně uvedení identifikačního čísla, jde-li o právnickou osobu a fyzickou osobu s přiděleným identifikačním číslem, nebo data narození, popřípadě rodného čísla, jde-li o fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo, b) účel, na který je dotace požadována, c) bankovní spojení žadatele. (3) Žádost o poskytnutí dotace a další podání lze podat též v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace příslušného orgánu, ke které zřídí příslušný orgán přístup na požádání. Žádost o poskytnutí dotace a další podání učiněné prostřednictvím elektronické aplikace příslušného orgánu přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nevyžaduje podepsání. (4) Příslušný orgán dotaci žadateli neposkytne, jestliže byl žadatel v posledních 5 letech před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace odsouzen za spáchání trestného činutrestného činu dotačního podvodu podle § 212 trestního zákoníku, trestného činutrestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 trestního zákoníku, trestného činutrestného činu týrání zvířat podle § 302 trestního zákoníku nebo trestného činutrestného činu chov zvířat v nevhodných podmínkách podle § 302a trestního zákoníku. (5) Jestliže se dotace poskytuje, případně podmínka jejího poskytnutí se vztahuje a) na zemědělskou půdu, popřípadě na zalesněnou půdu, která byla v evidenci půdy podle § 3a vedena jako zemědělsky obhospodařovaná půda se zemědělskou kulturou stanovenou nařízením vlády podle § 3i, při rozhodování o poskytnutí dotace vychází příslušný orgán z evidence využití půdy vedené podle tohoto zákona, přičemž nepřihlíží k údajům o výměře parcel a druhu pozemků vedených podle zvláštního právního předpisu,19) b) na hospodářské zvíře, při rozhodování o poskytnutí dotace vychází příslušný orgán z ústřední evidence jednotlivých druhů hospodářských zvířat vedené podle zvláštního právního předpisu,20) c) na lesní pozemky, při rozhodování o poskytnutí dotace, s výjimkou dotací poskytovaných v rámci zalesňování zemědělské půdy podle písmene a), vychází příslušný orgán z údajů o výměře jednotek prostorového rozdělení lesa vedených podle § 3r. (6) Příslušný orgán dotaci neposkytne, jestliže se pozemek, na který má být poskytnuta dotace, nenachází na území České republiky. (7) Na dotace poskytované podle příslušného právního předpisu Evropské unie se ustanovení odstavců 1 až 6 a 8 vztahují přiměřeně. (8) V případě, že podmínky poskytnutí dotace podle odstavce 1 stanoví, že dotace podle odstavce 1 může být poskytnuta jen žadateli, který je podnikatelem, součástí žádosti o dotaci musí být doklad prokazující jeho oprávnění k podnikání podle zvláštního právního předpisu22). Zemědělský podnikatel evidovaný podle § 2f až 2fb prokazuje oprávnění k podnikání osvědčením o zápisu do evidence zemědělského podnikatele. Příslušný orgán si tuto skutečnost ověřuje v informačním systému evidence zemědělského podnikatele. (9) Na dotace a programy spolufinancované z fondů Evropské unie, u kterých je příjemcem podpory na realizaci opatření podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, upravujícího podporu pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova,23) organizační složka státu, a na dotace a programy spolufinancované z Evropského rybářského fondu9) a Evropského námořního a rybářského fondu, se nevztahují ustanovení rozpočtových pravidel o programech s výjimkou ustanovení rozpočtových pravidel o evidování dotačních neinvestičních akcí, která se použijí na evidování údajů o dotacích a návratných finančních výpomocích poskytovaných podle tohoto zákona. (10) Za účelem zabezpečení jednotného systému pro identifikaci žadatelů o dotace v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podporpřímých podpor v rámci společné zemědělské politiky24) vede ministerstvo neveřejnou databázi, ve které sdružuje identifikační údaje o fyzických a právnických osobách vedených v evidencích, registrech a informačních systémech resortu ministerstva. (11) Aktuálnost identifikačních údajů fyzických a právnických osob vedených v databázi podle odstavce 10 ministerstvo průběžně ověřuje srovnáním s údaji z jiných informačních systémů, jde-li o fyzickou osobu, v obchodním rejstříku, jde-li o osobu zapsanou do tohoto rejstříku, a v živnostenském rejstříkuživnostenském rejstříku, jde-li o osobu podnikající podle živnostenského zákona. U všech osob provádí ministerstvo také ověření adres. (12) Příslušný orgán dotaci žadateli neposkytne, pokud žadatel obdržel v příslušném roce na činnost, předmět, nebo na účel, pro který je dotace požadována, dotaci ze státního rozpočtu, dotaci z rozpočtu státního fondu nebo dotaci z rozpočtu územně samosprávného celku. Evidence využití půdy podle uživatelských vztahů § 3a (1) Evidence využití půdy slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 5 písm. a), ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace, pro evidenci ekologického zemědělství, pro evidenci ovocných sadů, pro evidenci pěstování geneticky modifikované odrůdy (§ 2i), pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně25), pro evidenci pěstování máku setého a konopí26) a pro evidenci území určeného k řízeným rozlivům povodní27). (2) Evidence využití půdy je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem15) je ministerstvo. Aktualizaci evidence využití půdy provádí Fond. Evidence využití půdy obsahuje a) evidenci půdy, b) evidenci ekologicky významných prvků, c) evidenci hospodářství podle objektů určených k chovu evidovaných zvířat28) (dále jen „evidence objektů“) a d) evidenci jednotek prostorového rozdělení lesa, f) na jeho části hodlá uživatel uplatňovat, popřípadě již uplatňuje opatření k zalesnění zemědělské půdy podle zvláštního právního předpisu34), které podle tohoto předpisu lze uplatňovat pouze na celém půdním bloku nebo jeho dílu, (3) Evidence půdy a evidence ekologicky významných prvků je založena na rozdělení území na samostatné půdní bloky představující souvislou plochu zemědělské půdy, případně vodní plochu nebo plochu zalesněné zemědělské půdy, která byla v evidenci půdy vedena jako zemědělská půda. Půdní blok může obsahovat ekologicky významný prvek obklopený zemědělsky obhospodařovanou půdou anebo na něj může plocha s ekologicky významným prvkem navazovat. Půdní blok se označuje čtyřmístným identifikačním číslem a příslušností do čtverce v rámci mapové sítě. Díly půdních bloků podle odstavce 4, popřípadě ekologicky významné prvky podle § 3aa odst. 4, které přísluší půdnímu bloku, se označují totožným identifikačním číslem a rozlišují se pořadovým číslem za podlomením identifikačního čísla. (4) Evidenční jednotkou evidence půdy vycházející z půdního bloku je díl půdního bloku79), který je součástí půdního bloku, o minimální výměře 0,01 ha zahrnující souvislou plochu zemědělsky obhospodařované půdy, na níž může navazovat plocha s ekologicky významným prvkem, případně vodní plochu nebo plochu zalesněné zemědělské půdy, která byla v evidenci půdy vedena jako zemědělská půda, a pro který platí, že a) na něm vlastním jménem a na vlastní odpovědnost zemědělsky hospodaří fyzická nebo právnická osoba (dále jen „uživatel“), b) na něm je evidován jeden druh zemědělské kultury stanovené podle § 3i, popřípadě se na něm nachází ekologicky významný prvek podle § 3aa odst. 4, c) jeho hranice vůči jinému dílu půdního bloku nebo ploše nezahrnuté do jiného dílu půdního bloku lze viditelně identifikovat v terénu, d) je obhospodařován v rámci ekologického zemědělství nebo v rámci etapy přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství nebo mimo tento rámec, e) na něm je uplatňováno opatření, jehož podmínky stanovené zvláštním právním předpisem vyžadují, aby bylo prováděno na samostatném dílu půdního bloku, f) odpovídá v registru vinic vedeném podle zákona o vinohradnictví a vinařství nebo v registru chmelnic vedeném podle zákona o ochraně chmele příslušnému registračnímu číslu vinice nebo chmelnice. (5) U dílu půdního bloku se eviduje a) identifikační číslo dílu půdního bloku, b) výměra dílu půdního bloku, c) výměra způsobilé plochy, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie, d) výměra jednotlivých druhů ekologicky významných prvků, které jsou součástí tohoto dílu půdního bloku, e) označení uživatele, včetně uvedení identifikačního čísla, jde-li o právnickou osobu a fyzickou osobu s přiděleným identifikačním číslem, nebo data narození, popřípadě rodného čísla, jde-li o fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo, f) druh zemědělské kultury podle kritérií uvedených v § 3i, g) obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství, h) zařazení dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad do evidence ovocných sadů a i) další údaje stanovené nařízením vlády, popřípadě přímo použitelným předpisem Evropské unie. § 3aa Evidence objektů a evidence ekologicky významných prvků (1) Základní jednotkou evidence objektů je objekt příslušející k hospodářství chovatele představující jednotlivou stavbu, zařízení nebo místo v krajině, kde jsou evidovaná zvířata držena. (2) U objektu se eviduje a) identifikační číslo objektu, b) druh objektu podle kritérií uvedených v § 3l, c) příslušnost k hospodářství podle zvláštního právního předpisu39), d) datum provedení zákresu objektu do evidence objektů, e) datum ukončení využívání objektu, f) katastrální územíkatastrální území, ve kterém se objekt nachází19), g) další údaje stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě přímo použitelným předpisem Evropské unie. (3) Jestliže objekt přísluší k více hospodářstvím, objekt se nečlení a Fond u příslušného objektu uvede, že objekt přísluší k více hospodářstvím. (4) Základní jednotkou evidence ekologicky významných prvků je prvek, který představuje souvislou plochu i zemědělsky neobhospodařované půdy plnící mimoprodukční funkci zemědělství, popřípadě jiný útvar, který je součástí zemědělsky obhospodařované půdy nebo k ní bezprostředně přiléhá, a který je druhem ekologicky významných prvků podle § 3m. (5) U ekologicky významných prvků se eviduje a) identifikační číslo ekologicky významného prvku, b) druh ekologicky významného prvku podle kritérií uvedených v § 3m, c) příslušnost k dílu půdního bloku, je-li známa, d) výměra a e) další údaje stanovené nařízením vlády, popřípadě přímo použitelným předpisem Evropské unie. § 3ab Vedení a zveřejňování evidence využití půdy (1) Evidence využití půdy je vedena v digitální formě, přičemž díly půdního bloku, objekty a ekologicky významné prvky jsou zobrazovány na podkladě ortofotografických map pořízených v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální40) na základě leteckého měřického snímkování zemského povrchu (dále jen „ortofotomapa“). (2) Ministerstvo zveřejňuje v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup následující základní údaje z veřejné části evidence využití půdy, kterými jsou a) identifikační údaje o uživateli, a to osobní jméno, popřípadě jména, příjmení nebo název a adresa, nebo obchodní firma a sídlo, popřípadě telefonní číslo nebo elektronická adresa, b) zákresy hranic a výměra dílů půdních bloků a výměra způsobilé plochy dílu půdního bloku, c) identifikační číslo dílu půdního bloku, d) druh zemědělské kultury a druh plodiny, je-li uvedena v žádosti o dotaci, e) obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství, f) zákresy objektu a údaje o uživateli objektu, a to osobní jméno, popřípadě jména, příjmení nebo název a adresa, nebo obchodní firma a sídlo, popřípadě telefonní číslo nebo elektronická adresa, s výjimkou údajů o uživateli objektu podle § 3o odst. 7, g) identifikační číslo objektu a příslušnost k hospodářství, h) druh objektu a katastrální územíkatastrální území a katastrální parcela, ve které se objekt nachází, i) zákresy hranic ekologicky významného prvku a jeho výměra, j) identifikační číslo ekologicky významného prvku, k) druh ekologicky významného prvku, l) podaná ohlášení změny evidence půdy podle § 3g odst. 1. § 3g Aktualizace evidence půdy (1) Uživatel je povinen Fondu na jím vydaném formuláři ohlásit skutečnost, že došlo a) ke změně průběhu hranice plochy evidované v dílu půdního bloku nebo změně výměry způsobilé plochy dílu půdního bloku podle postupu podle odstavce 4 věty druhé, b) ke změně průběhu hranice o plochu neevidovanou v dílu půdního bloku, c) ke změně uživatele dílu půdního bloku, d) k ukončení užívání dílu půdního bloku, e) ke změně druhu zemědělské kultury na dílu půdního bloku podle kritérií stanovených v nařízení vlády podle § 3i, f) ke změně průběhu hranice osázené plochy vinice na dílu půdního bloku, s druhem zemědělské kultury vinice stanovené nařízením vlády podle § 3i, nebo g) ke vzniku nového dílu půdního bloku, který není v evidenci půdy evidován, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala; ohlášení změny zveřejní Fond způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Zjistí-li Fond, že ohlášení změny podle odstavce 1 je v rozporu s údaji vedenými v evidenci půdy nebo jiným ohlášením změny, vyzve uživatele, který učinil ohlášení změny, popřípadě uživatele dotčeného tímto ohlášením k předložení písemné dohody odstraňující vzájemný rozpor nebo k předložení dokladu prokazujícího právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu, a to ve lhůtě stanovené Fondem, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Zjistí-li Fond, že ohlášení změny je nepravdivé nebo neúplné, vyzve uživatele k odstranění vad ohlášení změny, a to ve lhůtě stanovené Fondem, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Při postupu podle tohoto odstavce se použije ustanovení § 141 odst. 4 správního řádu. Lhůty stanovené v řízení o aktualizaci evidence půdy končí marným uplynutím lhůty stanovené Fondem nebo provedením úkonu ve věci stanovené výzvou posledního z účastníků řízení, jichž se výzva týká. (3) Fond provede aktualizaci evidence půdy na základě ohlášení změny podle odstavce 1, jestliže údaje v ohlášení změny neshledá nepravdivými, popřípadě neúplnými, a jedná-li se o ohlášení podle odstavce 1 písm. b), c) nebo g), doloží uživatel Fondu a) písemnou dohodu podle odstavce 2 nebo b) doklad prokazující právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu podle odstavce 2. Fond vydá osobě, která ohlásila změnu, jakož i dalším osobám, pokud se jich změna týká, oznámení o aktualizaci evidence půdy. Prvním úkonem ve věci je vydání oznámení o aktualizaci evidence půdy. (4) Fond aktualizaci evidence půdy podle ohlášení změny podle odstavce 1 neprovede a tuto skutečnost s uvedením důvodu oznámí písemně uživateli, který učinil ohlášení změny podle odstavce 1, popřípadě osobě, které se aktualizace evidence půdy týká, jestliže a) i po předložení dokladu podle odstavce 2 shledá údaje v ohlášení změny nepravdivými, nebo b) uživatel, který učinil ohlášení změny, nedoložil písemnou dohodu podle odstavce 2 nebo doklad prokazující právní důvod užívání zemědělské půdy, která se stala předmětem rozporu podle odstavce 2. Pokud podle postupu Fondu podle odstavce 3 nebo věty první tohoto odstavce, zjistí Fond, že uživatel u zemědělské půdy splnil podmínky podle § 3a odst. 4, vyznačí v evidenci půdy hranici dílu půdního bloku s tím, že o část dílu půdního bloku, ke které nebyl doložen právní důvod užívání zemědělské půdy, se sníží výměra způsobilé plochy vedené v evidenci půdy. (5) Jestliže v důsledku ohlášení změny podle odstavce 1 mají být aktualizovány údaje týkající se dílu půdního bloku uživatele, který nepodal ohlášení změny, a na základě výzvy podle odstavce 2 nedoložil písemnou dohodu nebo neprokázal právní důvod užívání dílu půdního bloku, Fond mu písemně v rámci toho řízení oznámí provedení aktualizace evidence půdy nebo úplné vynětí části nebo celého dílu půdního bloku z evidence půdy do 15 dnů ode dne, kdy aktualizaci nebo vynětí z evidence půdy nebo úplné vynětí části nebo celého dílu půdního bloku z evidence půdy provede. (6) Proti oznámení podle odstavců 3 až 5 může uživatel podat Fondu nejpozději do 15 dnů ode dne jeho doručení písemnou námitku, která musí být odůvodněna. Podaná námitka nemá odkladný účinek. O podané námitce rozhoduje ministerstvo. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje uživateli a je konečné. (7) V evidenci půdy zařazený uživatel může podat Fondu žádost o úplné vynětí z evidence půdy. Fond takové žádosti vyhoví a vydá o tom uživateli potvrzení do 30 dnů ode dne jejího doručení. (8) Fond může na základě vlastního zjištění nebo na základě podnětu ministerstva nebo jiného orgánu veřejné správy zahájit postup vedoucí k aktualizaci evidence půdy, popřípadě k úplnému vynětí z evidence půdy; takový postup Fond zahájí vždy, podá-li k tomu podnět vlastník pozemku, na němž se nachází díl půdního bloku. Fond vyzve dotčené uživatele k písemnému vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Odstavce 2 až 7 se vztahují na aktualizaci evidence půdy, popřípadě na úplné vynětí z evidence půdy, podle tohoto odstavce přiměřeně. Právní účinky změny v evidenci půdy provedené na základě tohoto odstavce nastávají dnem následujícím po dni, kdy Fond zahájil postup podle tohoto odstavce, nebo jestliže ze zjištěných důkazů nevyplývá, že nastanou později. (9) Jestliže se aktualizace evidence půdy podle odstavce 1 týká dílu půdního bloku, u kterého před aktualizací evidence půdy bylo evidováno obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství podle zákona o ekologickém zemědělství nebo nový uživatel aktualizovaného dílu půdního bloku je registrován jako ekologický zemědělec podle zákona o ekologickém zemědělství, pak se režim obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství určí na základě podmínek stanovených zákonem o ekologickém zemědělství. Jestliže režim obhospodařování v rámci ekologického zemědělství, nebo v etapě přechodného období v rámci ekologického zemědělství nebude možné na základě podmínek stanovených zákonem o ekologickém zemědělství určit, zůstane u takového dílu půdního bloku režim neurčen do doby, než jej stanoví příslušná kontrolní organizace pro ekologické zemědělství, a to k prvnímu dni, ke kterému režim nemohl být určen. (10) Jestliže se ohlášení změny podle odstavce 1 dotýká dílu půdního bloku, u kterého před tímto ohlášením byla evidována, popřípadě po provedení změny má být evidována zemědělská kultura vinice nebo chmelnice stanovená nařízením vlády podle § 3i, nebo dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, stanovenou nařízením vlády podle § 3i, který je zařazený, popřípadě má být zařazený do evidence ovocných sadů, změnu údajů ověří Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) a výsledek sdělí Fondu do 15 dnů. (11) Právní účinky provedené aktualizace evidence půdy na základě ohlášení změny uživatelem podle odstavce 1 nastávají nejdříve dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy Fond změnu v evidenci půdy provede, a nejpozději pátým dnem od doručení ohlášení podle odstavce 1, nebo nastávají později, jestliže to vyplývá ze zjištěných důkazů. (12) V případě, že při ohlášení změny podle odstavce 1 není postupováno podle odstavce 2 a právní účinky změny v evidenci půdy by jinak nastaly v rámci rozhodného období pro plnění povinností pro poskytnutí dotace podle jiného právního předpisu, může uživatel ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o aktualizaci evidence půdy požádat Fond o vydání nového oznámení. Zmeškání lhůty nelze prominout. Tímto způsobem se bude na návrh uživatele postupovat v případě, kdy nedojde k provedení původně ohlášené změny nebo její části nebo k odložení právních účinků mimo rozhodné období pro plnění povinností pro poskytnutí dotace podle jiného právního předpisu. Novým oznámením nemůže být způsobena újma žádnému z uživatelů, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas. (13) Ohlášení změny je možno podat též v elektronické podobě prostřednictvím elektronické aplikace Fondu, ke které zřídí Fond přístup na požádání. Žádost o provedení změny podaná prostřednictvím elektronické aplikace Fondu přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup nevyžaduje podepsání. (14) V řízení o aktualizaci evidence půdy se nepoužije ustanovení o vyrozumění účastníků řízení o provádění důkazu mimo ústní jednání a o vydání usnesení při provádění důkazu ohledáním věci na místě podle správního řádu. (15) Fond provádí aktualizaci dílů půdních bloků podle pořadí, které se řídí, pokud zákon nestanoví jinak, okamžikem, ve kterém bylo ohlášení změny podle odstavce 1 doručeno Fondu, nebo okamžikem, kdy Fond zahájil postup podle odstavce 8. § 3h Mimořádná aktualizace evidence půdy a evidence ekologicky významných prvků (1) Fond nejméně jednou za 2 roky ověřuje vybrané údaje evidence půdy a evidence ekologicky významných prvků na základě ortofotomap, zhotovených na základě leteckých měřických snímků. (2) Je-li nezbytné na základě ověření podle odstavce 1 provést změnu údajů v evidencích, provede se taková změna ve vzájemné součinnosti Fondu a dotčených uživatelů postupem podle § 3g odst. 8, s tím, že prvním úkonem ve věci je vydání oznámení o provedení aktualizace evidence půdy nebo oznámení o provedení aktualizace evidence ekologicky významných prvků. § 3i Druhy zemědělské kultury Druhy zemědělské kultury v evidenci půdy stanoví vláda nařízením. § 3j Obnova trvalého travního porostu (1) Jestliže se uživatel dílu půdního bloku rozhodne obnovit trvalý travní porost stanovený nařízením vlády podle § 3i, a) ohlásí tuto skutečnost Fondu nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení obnovy trvalého travního porostu na dílu půdního bloku, b) zajistí souvislý trvalý travní porost na dílu půdního bloku, nejpozději do 31. srpna v příslušném kalendářním roce, jestliže obnova trvalého travního porostu byla ohlášena v období od 1. července předcházejícího kalendářního roku do 30. června příslušného kalendářního roku, a c) zajistí sklizení plodiny na dílu půdního bloku, určené k ochraně vzcházejícího trvalého travního porostu, byla-li vyseta na dílu půdního bloku, nejpozději do 31. srpna v příslušném kalendářním roce, jestliže obnova trvalého travního porostu byla ohlášena v období od 1. července předcházejícího kalendářního roku do 30. června příslušného kalendářního roku. (2) Jestliže Fond na základě vlastního zjištění nebo na základě podnětu orgánu veřejné správy zjistí nesplnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo c), postupuje podle § 3g odst. 8. (3) Obnova trvalého travního porostu může být na dílu půdního bloku provedena nejvýše jednou za 5 let s výjimkou případů na základě Fondu ohlášené vyšší moci způsobené přírodními činiteli80). § 3l Druh objektu Druhy objektů v evidenci objektů stanoví vláda nařízením. § 3m Druh ekologicky významného prvku Druhy ekologicky významných prvků evidence ekologicky významných prvků stanoví vláda nařízením. § 3n Evidence objektů (1) Fond zaeviduje umístění objektu, jestliže neshledá pochybnosti v údajích uvedených v ohlášení a vydá o tom potvrzení. V případě pochybností Fondu o správnosti údajů uvedených v evidenci objektů nebo v ohlášení vyzve Fond chovatele, který je vymezen plemenářským zákonem46), aby ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší 15 dnů, tyto pochybnosti odstranil, nebo Fond sám provede šetření v terénu. Na základě zjištěných skutečností provede Fond aktualizaci údajů v evidenci objektů a vydá o tom chovateli potvrzení. (2) Jestliže Fond shledá ohlášení neopodstatněným, oznámí chovateli, že umístění objektu nezaevidovalo, včetně uvedení důvodu nezaevidování; proti oznámení o nezaevidování objektu může chovatel podat námitku. Pro podání námitky a pro rozhodování o námitce platí § 3g odst. 6 obdobně. § 3o Aktualizace evidence objektů (1) Chovatel je povinen ohlásit Fondu umístění objektu, který využívá pro chov zvířat a který přísluší k jeho nově registrovanému hospodářství, a to do 15 dnů ode dne registrace tohoto hospodářství v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona47), Fond vydá o tom chovateli potvrzení. Chovatel je povinen ohlásit Fondu změnu umístnění objektu nebo změnu druhu objektu stanoveného nařízením vlády podle § 3l, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala; Fond vydá o tom chovateli potvrzení. (2) Fond může na základě vlastního zjištění nebo podnětu s využitím dostupných ortofotografických map, družicových nebo leteckých měřických snímků nebo šetření v terénu upravit průběh hranice evidovaného objektu určeného pro chov hospodářských zvířat a vydá o tom chovateli potvrzení. (3) Jestliže chovatel přestane využívat objekt k chovu zvířat, požádá do 15 dnů ode dne ukončení užívání objektu Fond, aby v evidenci objektů příslušejících k hospodářství registrovanému na jeho osobu byla tato změna provedena. Nepřísluší-li tento objekt k hospodářství registrovanému na jiného chovatele, Fond zároveň zaeviduje u tohoto objektu datum ukončení využívání objektu podle § 3aa odst. 2 písm. e). (4) Jestliže Fond zjistí na základě informací z ústřední evidence47), že hospodářství byla ukončena platnost evidence, provede z vlastního podnětu ukončení příslušnosti objektu vedeného v evidenci objektů k tomuto hospodářství. (5) V případě pochybností Fondu o správnosti údajů uvedených v evidenci objektů nebo v ohlášení se použijí ustanovení § 3n odst. 1 a 2 obdobně. (6) V případě chovatele včel provádí aktualizaci údajů evidence objektů Fond na základě informací z ústřední evidence vedené podle plemenářského zákona47); ustanovení odstavců 1 až 5 se použije přiměřeně. (7) V případě prasat chovaných v domácnosti chovatele provádí aktualizaci údajů evidence objektů Fond na základě informací z ústřední evidence vedené podle plemenářského zákona47); ustanovení odstavců 1 až 5 se použije přiměřeně. § 3p Evidence ekologicky významných prvků a její aktualizace (1) Fond zaeviduje ekologicky významný prvek nebo provede aktualizaci v evidenci ekologicky významných prvků včetně ukončení jeho evidence na základě vlastního nebo přijatého podnětu. (2) V případě, že jsou splněny podmínky pro evidenci ekologicky významného prvku stanovené nařízením vlády, Fond provede aktualizaci evidence ekologicky významných prvků. Aktualizaci evidence ekologicky významného prvku Fond sdělí uživatelům dílu půdního bloku, na kterém se ekologicky významný prvek nachází, a osobě, popřípadě orgánu, který podnět k aktualizaci evidence ekologicky významných prvků podle odstavce 1 podal. (3) Jestliže Fond neshledá důvody pro zahájení aktualizace evidence ekologicky významných prvků, sdělí tuto skutečnost osobě, popřípadě orgánu, který tento podnět Fondu podal. (4) Uživatel pozemku, na kterém se část nebo celý ekologicky významný prvek nachází, může požádat Fond o zahrnutí tohoto pozemku do bezprostředně přiléhajícího dílu půdního bloku, jehož je uživatelem, anebo o vytvoření samostatného dílu půdního bloku, jestliže jsou splněny podmínky pro jeho vytvoření podle § 3a odst. 4. Taková žádost se považuje za ohlášení změny podle § 3g odst. 1. (5) V případě uvedeném v odstavci 4 uživatel pozemku, na kterém se část nebo celý ekologicky významný prvek nachází, prokáže užívání pozemku dokladem prokazujícím právní důvod užívání, jestliže se jedná o zemědělsky neobhospodařovaný pozemek, který a) není obklopen po celé své hranici zemědělsky obhospodařovanou půdou, nebo b) je obklopen po celé své hranici zemědělsky obhospodařovanou půdou a jeho výměra je vyšší než 0,05 ha. § 3q Evidence ovocných sadů (1) Evidenci ovocných sadů vede Ústav. Evidence ovocných sadů je neveřejným informačním systémem veřejné správy, jehož správcem a provozovatelem15) je Ústav. (2) Evidence ovocných sadů se vede podle dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, u kterého je v evidenci půdy podle § 3a odst. 5 evidováno, že se jedná o díl půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad zařazený do evidence ovocných sadů. Evidence ovocných sadů přebírá z evidence půdy údaje o identifikačním čísle příslušného dílu půdního bloku, jeho uživateli a výměře podle § 3a odst. 5. (3) Uživatel ohlašující změnu podle § 3g odst. 1 na dílu půdního bloku, který je zařazený, popřípadě má být zařazený do evidence ovocných sadů, ohlásí Ústavu nejpozději do 15 dnů ode dne ohlášení podle § 3g tyto údaje o ovocném sadu: a) druh ovocné rostliny pěstované v ovocném sadu, b) odrůdu, včetně podnože, ovocné rostliny pěstované v ovocném sadu, c) datum výsadby ovocných stromů nebo ovocných keřů pěstovaných v ovocném sadu, d) počet ovocných stromů nebo ovocných keřů a hustota výsadby ovocných stromů nebo ovocných keřů pěstovaných v ovocném sadu stanovená vzdáleností řad a vzdáleností jednotlivých keřů nebo stromů v řadách, e) charakter ovocného sadu, f) pěstitelský tvar ovocného sadu, g) využití závlah v ovocném sadu, h) zahrnutí ovocného sadu do režimu integrované produkce nebo systému ekologického zemědělství a i) zákres dílčích ploch jednotlivých druhů ovocné rostliny nebo jejich skupin, jestliže na dílu půdního bloku je uplatňováno, popřípadě bude uplatňováno opatření, u něhož je takový zákres podmínkou poskytnutí dotace podle zvláštního právního předpisu. (4) Jestliže je podle § 3g odst. 1 zahájena aktualizace dílu půdního bloku, který je zařazený, popřípadě má být zařazený do evidence ovocných sadů, a současně Ústav nemá k dispozici aktualizované údaje podle odstavce 3 odpovídající změně, která je předmětem aktualizace, je dotčený uživatel povinen sdělit Ústavu potřebné údaje podle odstavce 3 na vyžádání, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy. (5) Ústav ověří údaje sdělené uživatelem podle odstavce 3 nebo 4 v rámci postupu podle § 3g odst. 10, a jestliže je neshledá v rozporu se skutečností, provede jejich aktualizaci v evidenci ovocných sadů s účinností odpovídající datu právních účinků změny v evidenci půdy, ledaže by při posouzení údajů nevyplynula účinnost jiná. Jestliže Ústav shledá údaje v rozporu se skutečností a uživatel neodstraní tento rozpor ani po výzvě k odstranění vad ve lhůtě ne kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy, Ústav nezařadí díl půdního bloku do evidence ovocných sadů, popřípadě ho vyřadí z evidence ovocných sadů. O těchto skutečnostech Ústav vydá rozhodnutí a informuje o tom Fond podle § 3g odst. 10. Ústav takto postupuje i tehdy, když uživatel na výzvu podle odstavce 4 nereagoval. (6) Uživatel je povinen Ústavu sdělit změny v údajích podle odstavce 3, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy nastaly. Ústav při ověření takto ohlášených údajů postupuje podle odstavce 5 obdobně, přičemž právní účinky změny v evidenci ovocných sadů nastávají dnem ohlášení změny nebo později, jestliže to vyplývá ze zjištěných důkazů. (7) Uživatel dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, u něhož není v evidenci půdy podle § 3a evidováno, že se jedná o díl půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad zařazený do evidence ovocných sadů, může Ústavu ohlásit údaje podle odstavce 3. Ústav při ověření takto ohlášených údajů postupuje podle odstavce 5 obdobně, přičemž právní účinky změny v evidenci ovocných sadů nastávají dnem ohlášení. Ústav současně s provedením změny v evidenci ovocných sadů informuje Fond o tom, že příslušný ovocný sad je zařazený do evidence ovocných sadů. Fond tuto skutečnost zaznamená v evidenci půdy. (8) Uživatel dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, u něhož je v evidenci půdy podle § 3a evidováno, že se jedná o díl půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad zařazený do evidence ovocných sadů, může Ústav požádat o vyřazení tohoto dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad z evidence ovocných sadů. Ústav této žádosti vyhoví a vydá o tom rozhodnutí. Ústav současně s provedením změny v evidenci ovocných sadů informuje Fond o tom, že příslušný ovocný sad je vyřazen z evidence ovocných sadů. Fond tuto skutečnost zaznamená v evidenci půdy. (9) Ústav může na základě vlastního zjištění nebo na základě podnětu ministerstva, Fondu nebo jiného orgánu veřejné správy zahájit postup vedoucí k ověření údajů evidence ovocných sadů nebo k vyřazení dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad z evidence ovocných sadů. Ústav vyzve dotčeného uživatele dílu půdního bloku zařazeného do evidence ovocných sadů k písemnému vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. O případném vyřazení z evidence ovocných sadů vydá Ústav rozhodnutí a informuje o tom Fond. (10) Uživatel dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, který je zařazený do evidence ovocných sadů, je povinen u ovocných rodů a druhů stanovených nařízením vlády podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5 předložit Ústavu do a) 15\\. června příslušného kalendářního roku údaje o odhadu sklizně v tomto kalendářním roce, b) 1\\. září příslušného kalendářního roku údaje o dalším odhadu sklizně v tomto kalendářním roce a c) 15\\. prosince příslušného kalendářního roku údaje o skutečné sklizni v tomto kalendářním roce. § 3r Evidence jednotek prostorového rozdělení lesa (1) Evidence jednotek prostorového rozdělení lesa slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti, jejichž předmětem je dotace podle § 3 odst. 5 písm. c) a ke kontrolám plnění podmínek poskytnutí dotace Strategického plánu na hromadná lesnická opatření nárokového charakteru. Evidence jednotek prostorového rozdělení lesa obsahuje vybrané údaje z lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov vyhotovených podle lesního zákona, na základě údajů z datového skladu organizační složky státu zřízené ministerstvem. (2) Evidence jednotek prostorového rozdělení lesa je grafická a alfanumerická evidence jednotek prostorového rozdělení lesa a je vedena v digitální formě. Zákres vedený v evidenci jednotek prostorového rozdělení lesa provádí Fond. (3) Základní jednotkou evidence jednotek prostorového rozdělení lesa je porostní skupina o minimální výměře 0,01 ha, která je součástí lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy. (4) U porostní skupiny se v evidenci jednotek prostorového rozdělení lesa eviduje a) grafický obraz, b) identifikace včetně názvu lesního hospodářského celku nebo zařizovacího obvodu osnovy, kódu lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy, prvního roku platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy a doby platnosti lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy, c) plocha, d) zařazení do zvláště chráněného území podle zákona o ochraně přírody a krajiny, e) výskyt ptačí oblasti nebo evropsky významné lokality podle zákona o ochraně přírody a krajiny a f) označení uživatele, včetně uvedení identifikačního čísla, jde-li o právnickou osobu a fyzickou osobu s přiděleným identifikačním číslem, nebo data narození, popřípadě rodného čísla, jde-li o fyzickou osobu, které identifikační číslo přiděleno nebylo. § 4 Poskytování informací (1) Žadatel je povinen poskytnout nezbytné informace pro objektivní vyhodnocení dopadu opatření zemědělské politiky ministerstvu, které určí lhůtu a rozsah těchto informací. Ministerstvo postupuje při nakládání s osobními údajiosobními údaji fyzických osob podle zvláštního právního předpisu.48) (2) Ústav zemědělské ekonomiky a informací zřízený ministerstvem (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna od ekonomických subjektů vedených podle zákona o státní statistické službě49) vyžadovat údaje způsobem a v rozsahu, které stanoví ministerstvo vyhláškou. (3) Jestliže ekonomický subjekt vedený podle zákona o státní statistické službě49) neposkytne pověřené osobě údaje způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou, oznámí pověřená osoba tuto skutečnost neprodleně ministerstvu. (4) Ministerstvo zpřístupňuje údaje vedené v evidenci orgánům veřejné správy, jestliže jsou potřebné pro výkon jejich funkce, přičemž při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu.48) (5) Žádosti, informace, čestná prohlášení podle tohoto zákona se podávají na formulářích vydaných ministerstvem, Fondem, Ústavem nebo pověřenou osobou. (6) Ministerstvo a Fond jsou oprávněny požadovat od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního bezúplatné poskytování údajů z katastrukatastru nemovitostí20) pro výkon působnosti podle tohoto zákona a rovněž pro účely zveřejnění těchto údajů v souvislosti se zveřejňováním údajů z evidence využití půdy (§ 3ab odst. 2). (7) Generální ředitelství cel poskytuje ministerstvu o hospodářských subjektech, které podléhají kontrole podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky v souvislosti s přijímáním nebo prováděním plateb, které se vztahují k systému financování Evropským zemědělským záručním fondem, tyto údaje: a) identifikační údaje kontrolovaného hospodářského subjektu, a to jméno nebo název, obchodní firmu a sídlo, b) popis, včetně obchodního názvu a druhu zemědělského produktu podle zařazení v kombinované nomenklatuře uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, c) zemi odeslání a zemi původu zemědělského produktu a d) množství zemědělského produktu vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek. (8) Poskytnutí informací podle odstavce 7 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu. § 4a Kontrola (1) Ministerstvo je oprávněno provádět kontrolu správnosti údajů fyzických a právnických osob uvedených v žádostech a ohlášeních podávaných ministerstvu podle tohoto zákona. (2) Při výkonu kontroly podle odstavce 1 postupuje ministerstvo vůči fyzickým a právnickým osobám (dále jen „kontrolované osoby“) podle kontrolního řádu a podle tohoto zákona. Tím není dotčen výkon kontroly podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících společná pravidla pro režimy přímých podporpřímých podpor v rámci společné zemědělské politiky, podpory pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), společné organizace zemědělských trhů51). (3) Pokud doklady u kontrolovaných osob nebo povinných osob nepostačují k řádnému provedení kontroly, je ministerstvo oprávněno požadovat doklady i od jiné osoby, a to v rozsahu nezbytném pro ověření skutečností majících souvislost s činností kontrolovaných osob nebo povinných osob, která je předmětem kontroly. Tato osoba je povinna ve stanovené lhůtě takové doklady ministerstvu předložit, výkon kontroly ministerstvem umožnit a při něm spolupůsobit. Práva a povinnosti ministerstva a této osoby se řídí kontrolním řádem přiměřeně, přičemž účel kontroly musí být naplněn při zajištění toho, aby práva a chráněné zájmy této osoby byly dotčeny v nejmenší možné míře. (4) Při výkonu kontroly může ministerstvo postupovat v součinnosti s celními orgány. (5) Údaje podle § 4 odst. 2 je oprávněna kontrolovat též příspěvková organizace. Odstavce 1 až 3 platí obdobně. (6) Kontrolu poradenských služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podrobná pravidla podpor pro rozvoj venkova72) provádí pověřená osoba, která vede registr poradců v zemědělství. (7) Kontrolu evidence zemědělského podnikatele (§ 2e až 2ha) provádí obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který je příslušný podle správního řádu. Odstavce 1 až 3 platí obdobně. (8) Kontrolu plnění povinností při pěstování geneticky modifikované odrůdy plodin (§ 2i) a kontrolu evidence využití půdy (§ 3a až 3p) provádí Fond. Odstavce 1 až 3 platí obdobně. (9) Ministerstvo nebo jím pověřená osoba jsou oprávněny provádět kontrolu skutečně vynaložených nákladů v případě dotace v rámci společných organizací trhů vyplácené na základě paušálních částek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie72). Účelem této kontroly je ověření správnosti stanovení výše paušálních částek. Odstavce 2 a 3 platí obdobně. § 4b Ministerstvo může v případech hodných zvláštního zřetele, odůvodněných veřejným zájmem, rozhodnutím zřídit státní příspěvkovou organizaci53). Za obdobných podmínek může ministerstvo takovou státní příspěvkovou organizaci rozdělit, sloučit s jinou státní příspěvkovou organizací s obdobným předmětem činnosti, zrušit nebo provést jiné změny takovéto státní příspěvkové organizace. § 4c Provádění kontrol plnění povinných požadavků na hospodaření (1) Výběr osob ke kontrole a kontrolu povinných požadavků na hospodaření uvedených v prováděcím právním předpise vydaném podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5 provádí příslušný kontrolní orgán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie73) na základě jeho působnosti k provádění kontroly a dozoru stanovené ve zvláštním předpise56). (2) Příslušný kontrolní orgán provádí posouzení plnění každého kontrolovaného požadavku na hospodaření podle hodnocení stanoveného v prováděcím právním předpise vydaném podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5. Nedodržení požadavku na hospodaření, které vzniklo při vědecké nebo výzkumné činnosti nebo zkušebnictví, příslušný kontrolní orgán nehodnotí. (3) Příslušný kontrolní orgán56) předá protokol o kontrole Fondu ve lhůtě 30 dnů ode dne ukončení kontroly81), ve zvláště složitých případech do 60 dnů. Protokol o kontrole včetně příloh předá příslušný kontrolní orgán v elektronické podobě podepsaný odpovědným pracovníkem příslušného kontrolního orgánu56). (4) Protokol o kontrole obsahuje vedle údajů stanovených kontrolním řádem82) a) výčet kontrolovaných požadavků podle přímo použitelných předpisů Evropské unie83) uvedených v prováděcím právním předpise vydaným podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5 bez ohledu na to, zda bylo zjištěno jejich porušení nebo nikoliv, b) v případě, že bylo zjištěno porušení kontrolovaného požadavku, 1. popis zjištěného porušení, 2. rok, ve kterém k porušení došlo, 3. hodnocení porušení kontrolovaného požadavku podle kritérií stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie84) a uvedených v prováděcím právním předpise vydaném podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5, včetně údaje, zda bylo porušení způsobeno úmyslně85), 4. informaci o uložení nápravných opatření příslušným kontrolním orgánem86) a c) v případě, že kontrolovaná osoba neumožní kontrolu některého z kontrolovaných požadavků na hospodaření, údaj o této skutečnosti, včetně odůvodnění tohoto závěru. (5) Příslušný kontrolní orgán56) ověří v databázi podle § 3 odst. 10 u fyzické osoby shodu osobního jména, příjmení a rodného čísla, u fyzické osoby podnikatele shodu osobního jména, příjmení a identifikačního čísla a u právnické osoby shodu názvu právnické osoby a identifikačního čísla. U zahraniční právnické osoby, jíž nebylo přiděleno identifikační číslo, se použije náhradního numerického identifikátoru, který zajistí jednoznačnost identifikace kontrolované osoby. (6) Ministerstvo poskytuje způsobem umožňujícím dálkový přístup příslušným kontrolním orgánům56) z databáze vedené podle § 3 odst. 9 údaje o výši a předmětu dotace poskytnuté jednotlivým osobám, jakož i o podaných žádostech o poskytnutí dotace, a to za účelem výběru těchto osob k provedení kontroly podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24). § 4d Provádění kontroly podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (1) Výběr osob ke kontrole a kontrolu podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy uvedených v prováděcím právním předpise vydaném podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5 provádí Fond podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24). (2) Kontrolu podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy podle odstavce 1 provede Fond postupem podle § 4c odst. 1 až 4 obdobně. § 4e Provádění kontroly minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (1) Kontrolu minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin87) uvedených v prováděcím právním předpise vydaném podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5 provádí příslušný kontrolní orgán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie87) na základě jeho působnosti k provádění kontroly a dozoru stanovené ve zvláštním předpise65). (2) Příslušný kontrolní orgán65) o kontrole provedené podle odstavce 1 vyhotoví protokol o kontrole. Ustanovení § 4c odst. 2 až 4 se použijí obdobně. § 4f Vyhodnocení kontrol podmíněnosti a povinných požadavků na hospodaření (1) Fond před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace souhrnně vyhodnotí u žadatele doručené protokoly o kontrole provedené pro příslušný kalendářní rok podle § 4c a 4d, za účelem stanovení výše poskytované dotace, popřípadě jejího snížení, nebo zamítnutí platby dotace na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie84) a podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 2b odst. 2 nebo § 2c odst. 5. (2) V případě zamítnutí platby dotace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie24) Fond neposkytne dotaci ani v následujícím kalendářním roce. (3) Neumožnění kontroly některého z povinných požadavků na hospodaření nebo podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy se považuje za zabránění kontrole a žádost Fond zamítne. § 4g Koordinace kontrol Ministerstvo je odpovědným orgánem za koordinaci kontrol systému podmíněnosti73). § 5 Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 2f provozuje zemědělskou výrobu bez zaevidování, b) uvede nepravdivé nebo nesprávné údaje v žádosti podle § 2f odst. 3 nebo 4, c) nesplní povinnost informovat o záměru pěstovat geneticky modifikovanou odrůdu podle § 2i odst. 1, d) jako osoba, která pěstuje geneticky modifikovanou odrůdu 1. nedodržuje minimální vzdálenost pěstování geneticky modifikované odrůdy podle § 2i odst. 2 písm. a), b) nebo f), 2. neinformuje o zahájení pěstování geneticky modifikované odrůdy podle § 2i odst. 2 písm. c) nebo d), nebo 3. neuchovává údaje o pěstování geneticky modifikované odrůdy podle § 2i odst. 2 písm. e), e) jako uživatel dílu půdního bloku 1. v rozporu s § 3g odst. 1 písm. a) až f) nesplní ohlašovací povinnost nebo neuvede pravdivé nebo úplné údaje k aktualizaci evidence půdy, nebo 2. nesplní ohlašovací povinnost k obnově travního porostutravního porostu podle § 3j odst. 1 písm. a), f) jako chovatel, s výjimkou chovatele včel, nesplní ohlašovací povinnost podle § 3o odst. 1, nebo g) jako uživatel dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou ovocný sad, který je zařazený do evidence ovocných sadů, 1. neohlásí Ústavu změny údajů v evidenci ovocných sadů podle § 3q odst. 3, 4 nebo 6, nebo 2. nesplní informační povinnost podle § 3q odst. 10, (2) Za přestupekpřestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 10 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene f) nebo g), b) 50 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene a) nebo b), c) 250 000 Kč, jde-li o přestupekpřestupek podle písmene c), d) nebo e). § 5a Přestupek právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zemědělský podnikatel nesplní povinnost ohlásit změny a doplnění údajů týkajících se evidence zemědělského podnikatele podle § 2fa odst. 5. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 5b Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o přestupek podle § 5 odst. 1 písm. a) a b) nebo § 5a odst. 1, b) Fond, jde-li o přestupek podle § 5 odst. 1 písm. c) až f), c) Ústav, jde-li o přestupek podle § 5 odst. 1 písm. g). (2) Příjem z pokut je příjmem rozpočtu orgánu, který pokutu uložil. § 7 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) — Dohoda o zemědělství. 1) Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb. a zákona č. 87/2009 Sb. 2) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 191/1995 Sb., o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) — Dohoda o ochranných opatřeních. 3) Vstupní hodnota pro účely tohoto zákona znamená takovou celní hodnotu zboží, při které není uplatňováno dodatečné clo. 7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění. 4) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. 4a) Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů. 4b) § 3 písm. a) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. 4g) Například čl. 1 až 13 nařízení Rady (EHS) č. 1696/1971 o společné organizaci trhu s chmelem, čl. 3 nařízení Rady (EHS) č. 2358/1971 o společné organizaci trhu s osivem, čl. 2 nařízení Rady (EHS) č. 845/1972 o zvláštních opatřeních na podporu chovu bource morušového, čl. 3 nařízení Rady (EHS) č. 2075/1992 o společné organizaci trhu se surovým tabákem, čl. 10 a 11 nařízení Rady (ES) č. 603/1995 o společné organizaci trhu se sušenými krmivy, čl. 1 nařízení Rady (ES) č. 1577/1996, kterým se zavádí zvláštní opatření pro některé luskoviny pěstované na zrno, nařízení Rady (ES) č. 1098/1998, kterým se zavádějí dočasná zvláštní opatření v odvětví chmele, čl. 8 až 15 nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, čl. 2 a 5 nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 o systému podpor pro producenty některých plodin na orné půdě, čl. 4 až 25 nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem, čl. 19 nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky, nařízení Rady (ES) č. 1673/2000 o společné organizaci trhu se lnem a konopím pěstovanými na vlákno, nařízení Rady (ES) č. 1244/2001, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1259/1999, kterým se stanoví společná pravidla pro programy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky, čl. 4 až 11 nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem, nařízení Komise (ES) č. 1/2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1259/1999, pokud jde o zjednodušený režim plateb zemědělcům v rámci určitých podpůrných programů. 10) Například zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 12) Čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. 4k) Například § 60, 60a a 70 trestního zákona. 16) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb. a zákona č. 96/2009 Sb. 4m) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace). 18) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 19) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 20) § 23b zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů. 22) § 420 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 25) § 57 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky). 48) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 49) § 4 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 53) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 5f) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, v platném znění. 9) Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu, v platném znění. 14) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb. 15) § 2 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 81/2006 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb. 17) Čl. 3 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1830/2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES, v platném znění. 24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 26) § 24 a 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 362/2004 Sb. 27) § 68 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 181/2008 Sb. 28) § 1 odst. 1 písm. d) zákona č. 154/2000 Sb., ve znění zákona č. 282/2003 Sb. a zákona č. 130/2006 Sb. 31) § 2 písm. b) a c) zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství). 39) § 2 písm. p) zákona č. 154/2000 Sb., ve znění zákona č. 282/2003 Sb. a zákona č. 130/2006 Sb. 40) § 18 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb. 46) § 23 odst. 1 a 2 a § 23a odst. 1 a 2 zákona č. 154/2000 Sb., ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 130/2006 Sb. 47) § 23b zákona č. 154/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 51) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 56) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech). Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. 65) Zákon č. 147/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 70) § 37 odst. 2 správního řádu. 72) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění. 73) Čl. 12 a 13 a příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. 74) Čl. 31 a 70 a příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. 75) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění. 76) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004, v platném znění. 77) § 10 odst. 5 a § 10a zákona č. 133/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 78) § 98a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 79) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 80) Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116. 81) § 18 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů. 82) § 12 zákona č. 255/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 83) Příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění. 84) Čl. 85 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 85) Čl. 85 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 86) Čl. 85 odst. 3 pododst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění. 87) Čl. 31 odst. 5 písm. b) a čl. 70 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění.
Nařízení vlády č. 254/1997 Sb.	Nařízení vlády č. 254/1997 Sb. Nařízení vlády, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1996 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1996 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu Vyhlášeno 13. 10. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 85/1997 * § 1 - Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1996 činí 9676 Kč. * § 2 - Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1996 činí 1,1194. * § 3 - Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. a zvýšené nařízením vlády č. 255/1996 Sb. se upravují takto: * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Aktuální znění od 1. 1. 1998 254 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 25. září 1997, kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1996 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1996 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu Vláda nařizuje podle § 17 odst. 2 a 4 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.: § 1 Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1996 činí 9676 Kč. § 2 Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 1996 činí 1,1194. § 3 Částky pro stanovení výpočtového základu uvedené v § 15 zákona č. 155/1995 Sb. a zvýšené nařízením vlády č. 255/1996 Sb. se upravují takto: a) částky 5600 Kč se zvyšují na 5900 Kč, b) částky 11 200 Kč se zvyšují na 11 800 Kč. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Předseda vlády: prof. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr práce a sociálních věcí: Ing. Vodička v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 256/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 256/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech Vyhlášeno 15. 10. 1997, datum účinnosti 15. 10. 1997, částka 86/1997 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, se mění a doplňuje takto: * Čl. II č. 5 k vyhlášce č. 194/1996 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 194/1996 Sb č. 10 k vyhlášce č. 194/1996 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 194/1996 Sb. č. 19 k vyhlášce č. 194/1996 Sb. č. 20 k vyhlášce č. 194/1996 Sb. č. 22 k vyhlášce č. 194/1996 Sb. č. 23 k vyhlášce č. 194/1996 Sb. Aktuální znění od 15. 10. 1997 256 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 30. září 1997, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 11, § 4 odst. 7, § 6 odst. 2 a § 13 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech: Čl. I Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 194/1996 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech, se mění a doplňuje takto: 1. § 2 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) U krmiv s obsahem nežádoucích látek jsou považovány údaje zkoušených hodnot nežádoucích látek za ještě vyhovující, pokud se neodchylují od nejvyšší přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 3 ve sloupci 3 o více, než je stanovena analytická tolerance, jíž se pro účely této vyhlášky rozumí těsnost shody mezi navzájem nezávislými výsledky zkoušek získanými opakovaným použitím téže zkušební metody na identickém materiálu v různých laboratořích, různými pracovníky, za použití různých přístrojů a zařízení.“. 2. § 3 odst. 1 zní: „(1) Maximální limity radioaktivní kontaminace vyjádřené součtem hmotnosti aktivit cesia 134 a cesia 137 jsou: a) u kompletních krmiv pro prasata 1250 Bq.kg-1, b) u kompletních krmiv pro drůbež, jehňata, telata 2500 Bq.kg-1, c) u ostatních krmiv 5000 Bq.kg-1.“. 3. § 5 zní: „§ 5 (1) U krmných surovin jsou považovány údaje zkoušených hodnot za ještě vyhovující, pokud: a) u jakostních znaků deklarovaných podle přílohy č. 4 sloupce 5 a u dalších deklarovaných jakostních znaků a u limitních jakostních znaků, pokud se neodchylují od uvedené hodnoty o více, než stanoví tolerance uvedené v příloze č. 5 ve sloupci 4, b) u typových jakostních znaků deklarovaných podle přílohy č. 4 sloupce 6, pokud se neodchylují od uvedené hodnoty o více, než stanoví analytické tolerance, c) u jakostních znaků, na které nejsou stanoveny tolerance v příloze č. 5 ve sloupci 4, pokud se neodchylují od uvedené hodnoty o více, než stanoví analytické tolerance. (2) Není-li na určitý jakostní znak stanovena tolerance v příloze č. 5 ve sloupci 4 ani analytická tolerance, jakostní znak se nehodnotí. (3) Tolerance uvedené v příloze č. 5 ve sloupci 4 zahrnují chyby způsobené při odběru a zkoušení vzorků krmných surovin.“. 4. V § 6 se na konci připojuje tato věta: „Za krmné suroviny s hygroskopickými vlastnostmi se nepovažují krmné suroviny se strukturou upravenou aglomerací, obdukcí apod.“. 5. V § 7 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „To se u obsahu stopových prvků nevztahuje na minerální doplňková krmiva pro hospodářská zvířata a na doplňková krmiva pro domácí zvířata.“. 6. § 7 odst. 5 se doplňuje písmenem d), které zní: „d) doplňková krmiva tekutá, pokud obsah vitaminu D nepřekročí obsah stanovený pro tato krmiva v příloze č. 9.“. 7. § 7 odst. 8 zní: „(8) Pro hodnocení obsahu doplňkových látek platí, že a) u doplňkových látek jsou považovány údaje zkoušených hodnot za ještě vyhovující, pokud se neodchylují od uvedené hodnoty o více, než stanoví tolerance v příloze č. 6 v části B s přihlédnutím k analytickým tolerancím, b) tolerance uvedené v příloze č. 6 v části B nezahrnují chyby způsobené při odběru a zkoušení vzorků, c) doplňkové látky, na které nejsou stanoveny analytické tolerance, se nehodnotí, d) při posuzování znečištění výrobků jinými látkami podle § 7 odst. 2 zákona se údaje zjištěných hodnot doplňkových látek hodnotí jen analytickou tolerancí.“. 8. V § 8 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „To se nevztahuje na užití sulfachinoxalinu.“. 9. § 9 zní: „§ 9 (1) U premixů jsou považovány údaje zkoušených hodnot za ještě vyhovující: a) u doplňkových látek, pokud se neodchylují od uvedené hodnoty o více, než stanoví tolerance v příloze č. 6 v části B s přihlédnutím k analytickým tolerancím, b) u deklarovaných jakostních znaků mimo doplňkové látky, pokud se neodchylují od uvedené hodnoty o více, než stanoví tolerance uvedené v příloze č. 5 ve sloupci 4, c) u jakostních znaků mimo doplňkové látky, pro které nejsou stanoveny tolerance v příloze č. 5 ve sloupci 4, pokud se neodchylují od uvedené hodnoty o více, než stanoví analytické tolerance. (2) Není-li na určitou doplňkovou látku stanovena analytická tolerance nebo nejsou-li na ostatní jakostní znaky stanoveny tolerance v příloze č. 5 ve sloupci 4 ani analytické tolerance, doplňková látka nebo ostatní jakostní znaky se nehodnotí.“. 10. § 11 se doplňuje odstavci 3 a 4, které zní: „(3) V kompletním a doplňkovém krmivu lze použít jen jeden stimulátor růstu a vždy jednu doplňkovou látku k prevenci kokcidiózy (antikokcidikum) nebo histomoniázy (chemoterapeutikum). To se nevztahuje na užití sulfachinoxalinu. (4) Do kompletních a doplňkových krmiv pro přežvýkavce nelze použít masovou, masokostní živočišnou, kostní, peřokostní a bílkovinnou kostní moučku, bílkovinný koncentrát, kostní tuk, kostní šrot krmný, kostní vývar sušený a tuk živočišný.“. 11. § 13 zní: „§ 13 (1) U kompletních, doplňkových a dietních krmiv jsou považovány údaje zkoušených hodnot za ještě vyhovující: a) u doplňkových látek, pokud se neodchylují od uvedené hodnoty o více, než stanoví tolerance v příloze č. 6 v části B s přihlédnutím k analytickým tolerancím, b) u jakostních znaků mimo doplňkové látky deklarovaných podle přílohy č. 19 u krmiv pro hospodářská zvířata nebo přílohy č. 20 u krmiv pro domácí zvířata a u dalších deklarovaných jakostních znaků mimo doplňkové látky a u limitních jakostních znaků, pokud se neodchylují od uvedené hodnoty o více, než stanoví tolerance uvedené v příloze č. 10 ve sloupci 4 nebo v příloze č. 11 ve sloupci 4, c) u typových jakostních znaků deklarovaných podle přílohy č. 9 sloupce 3, pokud se neodchylují od uvedené hodnoty o více, než stanoví analytické tolerance, d) u jakostních znaků mimo doplňkové látky, na které nejsou stanoveny tolerance v příloze č. 10 ve sloupci 4 nebo v příloze č. 11 ve sloupci 4, pokud se neodchylují od uvedené hodnoty o více, než stanoví analytické tolerance. (2) Není-li na určitou doplňkovou látku stanovena analytická tolerance nebo nejsou-li na ostatní jakostní znaky stanoveny tolerance v příloze č. 10 ve sloupci 4 nebo v příloze č. 11 ve sloupci 4 ani analytické tolerance, doplňková látka ani ostatní znaky se nehodnotí. (3) Tolerance uvedené v příloze č. 10 ve sloupci 4 a v příloze č. 11 ve sloupci 4 zahrnují chyby způsobené při odběru a zkoušení vzorků kompletních, doplňkových a dietních krmiv.“. 12. Poznámka č. 1) zní: „1) § 9 odst. 1 písm. e) a § 10 písm. e) zákona ČNR č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky. § 4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 19 odst. 2 se slova „výrobce v označení“ nahrazují slovy „výrobce, dovozce nebo dodavatel v označení“. 14. § 19 se doplňuje odstavcem 3, který zní: „(3) Deklarovaný obsah doplňkové látky nebo deklarovaná hodnota jakostního znaku se vyjadřuje jednou hodnotou s výjimkou deklarace s odkazem na typové jakostní znaky stanovené v příloze č. 4 nebo 8 nebo 9 vyhlášky.“. 15. V § 20 odst. 1 se slova „výrobce hodnoty“ nahrazují slovy „výrobce, dovozce nebo dodavatel hodnoty“. 16. V § 20 odst. 2 písm. d) se slova „mouk a škrobů“ nahrazují slovy „krmných surovin“. 17. § 20 odst. 2 se doplňuje písmenem i), které zní: „i) technologické úpravy krmných surovin podle přílohy č. 4 bodů 0.21 až 0.46.“. 18. V § 20 odst. 4 se slova „údaje, které“ nahrazují slovy „údaje včetně deklarace dalších jakostních znaků, které“. 19. V § 21 odst. 1 se slova „látek se jako“ nahrazují slovy „látek s výjimkou stopových prvků se jako“. 20. V § 21 odst. 1 se připojuje tato věta: „U stopových prvků se uvádějí údaje podle přílohy č. 6 ve sloupci 3, obsah účinné látky a obchodní označení dodavatele.“. 21. § 23 včetně nadpisu zní: „§ 23 Označování kompletních, doplňkových a dietních krmiv (1) V označování kompletních a doplňkových krmiv se uvádějí údaje o jejich složení obsahující: a) u kompletních a doplňkových krmiv pro hospodářská zvířata použité krmné suroviny podle přílohy č. 4 sloupce 2 nebo alespoň název skupiny, do níž krmné suroviny náleží podle přílohy č. 22, a to v pořadí jejich klesajícího hmotnostního zastoupení v krmivu; uvedené způsoby výčtu krmných surovin a názvů skupin krmných surovin nelze kombinovat. Výrobce musí v označení uvést i způsob technologické úpravy použitých krmných surovin podle přílohy č. 4 bodů 0.21 až 0.46, b) u kompletních a doplňkových krmiv pro domácí zvířata použité krmné suroviny nebo alespoň název skupiny, do níž krmné suroviny náleží podle přílohy č. 23, s uvedením procent jejich dávkování nebo v pořadí klesajícího hmotnostního zastoupení v krmivu, c) u kompletních a doplňkových krmiv pro telata, prasata, drůbež a ryby, do nichž je použita biomasa na bázi Methylophilus methylotropus, procento dávkování této biomasy, d) u kompletních a doplňkových krmiv, do nichž jsou použity sloučeniny nebílkovinného dusíku, procento dávkování použité sloučeniny, e) u kompletních a doplňkových krmiv, do nichž jsou použity krmné suroviny uvedené v § 11 odst. 4, se v označení uvádí text: „Krmivo obsahuje krmné suroviny vyrobené ze savčí tkáně a je zakázáno je zkrmovat přežvýkavcům.“ (2) V označování kompletních a doplňkových krmiv obsahujících přidané doplňkové látky s výjimkou enzymů a mikroorganismů se uvádí druh a obsah použité doplňkové látky podle přílohy č. 6 ve sloupci 2 nebo její obchodní název nebo dávkování použitého premixu; vždy se však uvede, je-li přidán: a) obsah vitaminu A, b) obsah vitaminu D2 nebo D3, c) obsah vitaminu E jako alfatokoferol, d) obsah mědi a selenu jako Cu a Se, e) druh a obsah stimulátoru růstu, antikokcidika a chemoterapeutika. (3) Při použití enzymů a mikroorganismů se v označení kompletních a doplňkových krmiv uvede jejich druh. (4) Při obsahu olachindoxu se do označení uvede varovné upozornění „Nebezpečné pro osoby náchylné k fotoalergii“. (5) V označování kompletních a doplňkových krmiv pro domácí zvířata obsahujících přidané doplňkové látky se v případě použití antioxidantů, zchutňovadel, barviv nebo konzervantů uvede upozornění „s antioxidantem“, „se zchutňovadlem“, „s barvivem“ nebo „konzervováno“ a uvede se druh konzervační látky. (6) V označování dietních kompletních a doplňkových krmiv pro hospodářská a domácí zvířata se dále uvádí: a) označení „dietní“ u druhu krmiva, b) účel užití podle přílohy č. 7 ve sloupcích 1 a 3, c) rozhodující nutriční znaky krmiva, d) údaje podle přílohy č. 7 ve sloupci 4, e) doba zkrmování podle přílohy č. 7 ve sloupci 5. (7) Kompletní a doplňková krmiva obsahující doplňkové látky, pro něž je stanoveno v příloze č. 6 maximální stáří zvířat nebo ochranná lhůta, se označí údajem o maximálním stáří zvířat nebo minimální době ochranné lhůty. Pokud krmivo obsahuje více doplňkových látek, pro něž je stanovena různá minimální doba ochranné lhůty, postačuje uvedení nejdelší doby ochranné lhůty. (8) Kompletní a doplňková krmiva obsahující doplňkové látky, pro něž je v příloze č. 6 uveden způsob použití nebo návod k bezpečnému použití, smějí být uvedena do oběhu, jen jsou-li označena těmito údaji. (9) Výrobce, dovozce nebo dodavatel je oprávněn uvádět do označení další údaje, které zřetelně oddělí od údajů uvedených v odstavcích 1 až 8 tohoto paragrafu a v odstavcích 1 až 5 § 23a.“. 22. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu zní: „§ 23a Deklarace v označování kompletních, doplňkových a dietních krmiv (1) V označování kompletních a doplňkových krmiv pro hospodářská zvířata se jako deklarace uvádějí hodnoty jakostních znaků stanovené v příloze č. 19 ve sloupci 3 příslušné druhu a kategorii zvířat, pro něž je krmivo určeno. Hodnoty jakostních znaků se vyjadřují v jednotkách uvedených v příloze č. 19 ve sloupci 3 vztažených na kilogram krmiva o původní sušině. Pokud výrobce tyto hodnoty nedeklaruje, jsou závazné typové jakostní znaky uvedené v příloze č. 9 ve sloupci 3. Výrobce uvede tyto hodnoty jako deklaraci nebo uvede odkaz na pořadové číslo typových jakostních znaků kompletního nebo doplňkového krmiva pro daný druh a kategorii zvířat. (2) V označování kompletních a doplňkových krmiv pro domácí zvířata se jako deklarace uvádějí hodnoty jakostních znaků stanovené v příloze č. 20 ve sloupci 3 vztažené na kilogram krmiva o původní sušině. (3) V označování dietních kompletních a doplňkových krmiv se jako deklarace uvádějí hodnoty jakostních znaků stanovené v příloze č. 7 ve sloupci 4 vztažené na kilogram krmiva o původní sušině. (4) V označování kompletních a doplňkových krmiv se jako deklarace při použití sloučenin nebílkovinného dusíku určených pro přežvýkavce uvede kromě celkového obsahu dusíkatých látek i obsah dusíkatých látek z použitých sloučenin nebílkovinného dusíku. (5) V označování kompletních a doplňkových krmiv složených převážně ze sušených cukrovarských řízků a v označování kompletních a doplňkových krmiv pro ryby obsahujících více než 15 % rybí moučky se samostatně deklaruje obsah nerozpustného podílu popela v kyselině chlorovodíkové. (6) Výrobce, dovozce nebo dodavatel je oprávněn deklarovat v označení kompletních a doplňkových krmiv další jakostní znaky uvedené v příloze č. 19 ve sloupci 4 a v příloze č. 20 ve sloupci 4, které zřetelně oddělí od údajů uvedených v odstavcích 1 až 5 a § 23 odst. 1 až 8.“. 23. V příloze č. 2 pod nadpis „SKLADIŠTNÍ ŠKŮDCI“ se vkládá seznam skladištních škůdců, který zní: „Červotoč spížní\| \\- Stegobium paniceum ---\|--- Kornatec skladištní\| \\- Tenebroides mauritanicus Korovník obilní\| \\- Rhyzopertha dominica Lesák skladištní\| \\- Oryzaephilus surinamensis Lesák moučný\| \\- Cryptolestes ferrugineus Pilous černý\| \\- Sitophilus granarius Pilous rýžový\| \\- Sitophilus oryzae Pisivka\| \\- Liposcelis corrodens Potemník hnědý\| \\- Tribolium castaneum Potemník skladištní\| \\- Tribolium confusum Potemník moučný\| \\- Tenebrio molitor Roztoč moučný\| \\- Acarus siro Roztoč ničivý\| \\- Glycyphagus destructor Roztoč dravý\| \\- Cheyletus eruditus (pokud nebyl prokazatelně použit pro biologické hubení roztoče moučného nebo roztoče ničivého) Vrtavec zhoubný\| \\- Ptinus fur Zavíječ moučný\| \\- Ephestia Kühniella Zavíječ paprikový\| \\- Plodia interpunctella Zavíječ skladištní\| \\- Ephestia elutella“. V příloze č. 2 se obrázek škůdce „Kornatec skladištní (Tenebroides mauritanicus, vel. 5 - 11 mm)“ nahrazuje novým obrázkem: 18kB Kornatec skladištní (Tenebroides mauritanicus, vel. 5 - 11 mm) 24. V příloze č. 4 část „Výklad pojmů“ zní: „0.11\| jakostní znaky jsou znaky udávající obsah živin nebo doplňkových látek v krmivech nebo určující vlastnosti krmiv, ---\|--- 0.12\| typové znaky jsou jakostní znaky doporučené pro výrobu krmiv, doplňkových látek a premixů, 0.13\| deklarace jsou výrobcem uvedené hodnoty jakostních znaků v označení výrobku, 0.14\| tolerance jakostních znaků jsou přípustné odchylky od hodnot jakostních znaků, 0.15\| doba použitelnosti je doba od data výroby, po kterou si krmiva, doplňkové látky a premixy uchovávají za stanovených podmínek skladování jakostní znaky; může být stanovena i konečným datem použití, 0.16\| živiny jsou látky s výjimkou doplňkových a nežádoucích látek, které jsou obsaženy v krmivu a ovlivňují jeho výživnou hodnotu, přičemž toto ovlivnění může být i nepatrné, 0.2\| Technologické pojmy 0.21\| loupání (dekortikace) jsou procesy odstraňující pluchu, slupku nebo jiné obalové částice; produkt se označuje jako loupaný, 0.22\| mletí krmiv je proces, při kterém se po odstranění pluchy a slupky zmenšují částice na žádanou velikost; produkt se označuje jako mouka, 0.23\| drcení - šrotování krmiv je proces, při kterém jsou částice zmenšovány na žádoucí velikost; produkt se označuje jako šrot, 0.24\| tepelná úprava mlýnských krmiv (termická úprava) jsou procesy inaktivující enzymy, při kterých současně dochází k částečnému nebo úplnému zmazovatění škrobu; zpravidla se používá teploty 80 °C; produkt se označuje jako tepelně upravený, 0.25\| tepelná úprava olejnin (toastace) je tepelný proces, kterým se inaktivují enzymy při zachování nutriční hodnoty výchozí suroviny; zpravidla se používá krátkodobého ohřevu při teplotě 105 °C; produkt se označuje jako tepelně upravený nebo toastovaný, 0.26\| tepelná úprava surovin živočišného původu je proces, při kterém za použití tlaku a teplot dochází k destrukci výchozí suroviny; používá se po dobu nejméně 20 minut teplot vyšších než 133 °C a tlaku 3 barů. Tepelná úprava současně způsobuje sterilizaci výchozí suroviny, 0.27\| extrakce krmiv je proces, kterým se krmiva zbavují tuku pomocí vody nebo povolených organických rozpouštědel; produkt se označuje jako extrahovaný, 0.28\| lisování krmiv je proces, kterým se krmiva zbavují tuku při vzniku pokrutin nebo vodné fáze při vzniku výlisků; produkt u olejnatých semen se označuje jako pokrutina, u ostatních plodin jako výlisek, 0.29\| granulování je lisovací proces, při kterém se bodu varu, zejména alkoholů z vodné fáze substrátu; produkt se označuje jako destilovaný,krmivo stává kompaktním a zvyšuje svou měrnou hmotnost; produkt se označuje jako granule, 0.3\| extruze krmiv je proces, kdy se krmivo lisuje a protlačuje za vysokého tlaku a teplot, které způsobují želatinizaci; produkt se označuje jako extrudovaný, 0.31\| expandování je fyzikální proces, při kterém se zvětšuje počet i objem vzduchových prostor v částicích krmiv (zvyšuje se jejich porezita); produkt se označuje jako expandovaný, 0.32\| želatinizace (zmazovatění) je proces, při kterém zpravidla dochází u škrobnatých krmiv k modifikaci škrobu a jeho převedení zčásti nebo zcela do gelové formy nebo u krmiv živočišného původu k modifikaci kolagenů a oseinu; produkt rostlinného původu se označuje jako zmazovatělý, produkt živočišného původu jako želatinizovaný, 0.33\| zahušťování (koncentrace) je proces, při kterém se zpravidla snižuje obsah vody odpařováním, filtrací nebo odstřeďováním; produkt se označuje jako koncentrát, 0.34\| rafinace (afinace, čištění) je fyzikální nebo chemický proces, při kterém se krmivo zbavuje balastních částic, např. sirupu ze surového cukru; produkt se označuje jako rafinovaný, 0.35\| sušení je fyzikální proces, při kterém se krmivo zbavuje vlhkosti do bezpečného skladovatelného stavu; produkt se označuje jako uměle sušený nebo přirozeně sušený, 0.36\| hydrolýza je proces, při kterém vlivem působení vody, chemických látek nebo enzymů dochází k částečné nebo úplné přeměně látek; produkt se označuje jako hydrolyzovaný, 0.37\| saponifikace (zmýdelňování) je alkalický způsob hydrolýzy esterů na alkalickou sůl mastné kyseliny; produkt se označuje jako saponifikovaný, 0.38\| krystalizace je postupná změna kapalného, popř. plynného skupenství na tuhé; produkt se označuje jako krystalizovaný, 0.39\| delaktozování je fyzikální nebo chemický proces, při kterém se částečně nebo zcela odstraňuje mléčný cukr (laktóza) ze syrovátky; produkt se označuje jako delaktozovaný, 0.4\| demineralizace je fyzikální nebo chemický proces, při kterém se částečně nebo zcela odstraňují minerální látky z krmiv; produkt se označuje jako demineralizovaný, 0.41\| fermentace je kvasný proces, kdy při použití vhodných mikroorganismů a jejich enzymů dochází k přeměně látek (chemické reakci) ve fermentovaném substrátu; produkt se označuje jako fermentovaný, 0.42\| substrátem je živná půda pro mikroorganismy zpravidla složená z cukrů a anorganických solí, 0.43\| destilace je fyzikální proces, při kterém dochází k rozdělování směsi kapalin podle různého 0.44\| hydroponické pěstování je pěstování rostlin bez použití půdy s využitím roztoků minerálních solí; produkt se označuje jako hydroponický, 0.45\| konzervace je fyzikální nebo chemický proces,při kterém dochází k prodloužení trvanlivosti krmiv; produkt se označuje jako konzervovaný, 0.46\| hygroskopicita je vlastnost krmiv, doplňkové látky nebo premixů přijímat z okolního prostředí ve zvýšené míře vlhkost; krmivo, doplňková látka, premix se označují jako hygroskopické. 25. V příloze č. 4 se doplňuje: ve skupině mlýnská krmiva se na konec připojuje druh „Rýžové otruby“ Pořadové číslo Kód EU\| Druh krmné suroviny\| Charakteristika\| Limitní znaky\| Deklarované jakostní znaky\| Typové jakostní znaky\| Jedná se o hygroskopické krmivo (+) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 2.022\| Rýžové otruby\| vznikají při loupání rýže (Oryza sativa L.) a jejím následném zpracování, přítomnost slupek nejvýše 1 %\| vlhkost - nejvýše 13,0 %\| dusíkaté látky tuk vláknina vlhkost\| dusíkaté látky nejméně - 230 g/kg tuk nejméně 50 g/kg vláknina nejvýše 90 g/kg\| ve skupině extrahované šroty se na konec připojuje druh „Olivový“ Pořadové číslo Kód EU\| Druh krmné suroviny\| Charakteristika\| Limitní znaky\| Deklarované jakostní znaky\| Typové jakostní znaky\| Jedná se o hygroskopické krmivo (+) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 3.017\| Olivový\| vyrábí se lisováním a extrakcí plodů oliv (Olea europea L.) tuk nejvýše 40 g/kg, vláknina nejvýše 300 g/kg\| vlhkost nejvýše 13,0 %\| vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů\| dusíkaté látky nejméně 100 g/kg vláknina nejvýše 300 g/kg\| ve skupině pokrutiny se na konec připojuje druh „Pupalkové“ Pořadové číslo Kód EU\| Druh krmné suroviny\| Charakteristika\| Limitní znaky\| Deklarované jakostní znaky\| Typové jakostní znaky\| Jedná se o hygroskopické krmivo (+) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 3.055\| Pupalkové neloupané\| vyrábí se ze semen pupalky dvouleté (Oenothera biennis L.) neloupaných vláknina nejvýše 280 g/kg\| vlhkost nejvýše 13,0 %\| vlhkost dusíkaté látky tuk vláknina přítomnost škůdců výskyt cizích pachů\| \| ve skupině koncentrované a izolované formy proteinů se na konec připojuje druh „Želatina sojová“ Pořadové číslo Kód EU\| Druh krmné suroviny\| Charakteristika\| Limitní znaky\| Deklarované jakostní znaky\| Typové jakostní znaky\| Jedná se o hygroskopické krmivo (+) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 3.052\| Želatina sojová\| vzniká enzymatickou úpravou sojového loupaného extrahovaného bobu (Glycine max. L. Merr.) jedná se o téměř čistou bílkovinu, prostou peptidů\| vlhkost nejvýše 5,0 %\| vlhkost dusíkaté látky tuk popel přítomnost škůdců výskyt cizích pachů\| dusíkaté látky nejméně - 900 g/kg lysin nejméně 45 g/kg\| ve skupině krmné moučky a úsušky živočišného původu a krmné tuky se na konec připojují druhy: „Mléko plnotučné sušené“, „Rybí moučka z jater“, „Garnátová moučka“, „Želatina kolagenní“, „Mléčný cukr“, „Škvarková moučka“, „Sušená vaječná hmota“, „Sušená hemoglobinová moučka“, „Destilát mastných kyselin určený pro prasata, drůbež a ryby“, „Rafinované mastné kyseliny určené pro prasata, drůbež a ryby“ Pořadové číslo Kód EU\| Druh krmné suroviny\| Charakteristika\| Limitní znaky\| Deklarované jakostní znaky\| Typové jakostní znaky\| Jedná se o hygroskopické krmivo (+) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 4.036\| Mléko plnotučné sušené\| vzniká sušením neodtučněného kravského mléka, včetně mleziva (colostra) tuk nejméně 100 g/kg\| vlhkost nejvýše 5,0 % nerozpustný podil popele v HCl nejvýše 5 g/kg\| vlhkost dusíkaté látky tuk popel výskyt cizích pachů\| dusíkaté látky nejméně 270 g/kg popel nejvýše 80 g/kg\| + 4.037\| Moučka z rybích jater\| vzniká z čerstvých jater ryb, po lisování, sušení\| vlhkost nejvýše 11,0 %\| vlhkost dusíkaté látky tuk popel výskyt cizích pachů\| dusíkaté látky nejméně 500 g/kg tuk nejvýše 100 g/kg chloridy jako NaCl nejvýše 25 g/kg strav.dusíkatých látek in vitro nejméně 90 %\| + 4.038\| Garnátová moučka\| vzniká lisováním a sušením garnátů\| vlhkost nejvýše 12,0 % nerozp. podíl popele v HCl nejvýše 50 g/kg\| vlhkost dusíkaté látky popel chloridy jako NaCl výskyt cizích pachů\| \| + 4.040\| Mléčný cukr\| vzniká krystalizací nebo ultrafiltrací ze syrovátky\| vlhkost nejvýše 6,0 %\| vlhkost laktosa přítomnost cizích pachů\| laktosa nejméně 890 g/kg\| + 4.041\| Škvarková moučka\| vzniká při škvaření sádla, po jeho separaci odstřeďováním nebo lisováním\| vlhkost nejvýše 10,0 % nerozpustný podíl popele v HCl nejvýše 2,2 g/kg\| vlhkost dusíkaté látky tuk popel výskyt cizích pachů\| dusíkaté látky nejméně 450 g/kg tuk nejméně 100 g/kg\| + 4.042\| Sušená vaječná hmota\| vzniká sušením čerstvé vaječné hmoty, bez skořápek\| vlhkost nejvýše 5,0 %\| vlhkost dusíkaté látky popel výskyt cizích pachů\| dusíkaté látky nejméně 450 g/kg popel nejvýše 40 g/kg\| + 4.043\| Sušená hemoglobinová moučka\| vzniká z čerstvé vepřové nebo hovězí krve, odděleně podle druhu zvířat, kdy krev po porážce zvířat je chlazena, konzervována a po té separován na odstředivce hemoglobin, který je sušen\| vlhkost nejvýše 8,0 %\| vlhkost dusíkaté látky popel lysin výskyt cizích pachů\| dusíkaté látky nejméně 840 g/kg lysin nejméně 78 g/kg\| + 4.044\| Destilát mastných kyselin určený pro prasata, drůbež a ryby\| vzniká při zpracování rostlinných tuků s vyjímkou ricinového oleje, nerozpustné látky v diethyleteru nejvýše 15 g/kg nezmýdelnitelné látky nejvýše 100 g/kg\| těkavé látky nejvýše 10 g/kg\| těkavé látky ner. látky v diethyleteru\| ner. látky v diethyleteru nejvýše 10 g/kg\| + 4.045\| Rafinované mastné kyseliny určené pro prasata, drůbež a ryby\| vznikají při zpracování rostlinných tuků s vyjímkou ricinového oleje, smí obsahovat nejvýše anorganických kyselin 1 g/kg nerozpustných látek v diethyleteru nejvýše 20 g/kg a nezmýdelnitelných látek nejvýše 60 g/kg\| těkavé látky nejvýše 10 g/kg\| těkavé látky ner. látky v diethyleteru\| ner. látky v diethyleteru nejvýše 13 g/kg\| + ve skupině ostatní sušená krmiva se na konec připojuje druh „Sušené mořské řasy“ Pořadové číslo Kód EU\| Druh krmné suroviny\| Charakteristika\| Limitní znaky\| Deklarované jakostní znaky\| Typové jakostní znaky\| Jedná se o hygroskopické krmivo (+) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 5.020\| Sušené mořské řasy\| vznikají sušením čerstvých drobných zelených mořských řas\| vlhkost nejvýše 12,0 %\| vlhkost dusíkaté látky popel vláknina\| \| ve skupině minerální anorganická a organická krmiva se na konec připojují druhy: „Síran draselný“, „Síran sodný - bezvodý“, „Síran vápenatý“, „Síran hořečnatý“, „Fumarát hořečnatý“, „Fumarát vápenatý“, „Sušené lastury mořských ústřic“ Pořadové číslo Kód EU\| Druh krmné suroviny\| Charakteristika\| Limitní znaky\| Deklarované jakostní znaky\| Typové jakostní znaky\| Jedná se o hygroskopické krmivo (+) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 10.042\| Síran draselný\| technicky čistý\| \| draslík\| \| + 10.043\| Síran sodný - bezvodý\| technicky čistý\| \| sodík síra\| sodík nejméně 310 g/kg síra nejméně 220 g/kg\| + 10.044\| Síran vápenatý\| jako přírodní sádra CaS04.2 H20\| \| vápník\| vápník nejméně 230 g/kg\| + 10.045\| Síran hořečnatý\| technicky čistý jako MgSO4.7 H20\| \| hořčík\| hořčík nejméně 90 g/kg\| + 10.046\| Fumarát hořečnatý\| technicky čistý\| \| hořčík\| hořčík nejméně 120 g/kg\| + 10.047\| Fumarát vápenatý\| technicky čistý\| \| vápník\| vápník nejméně 180 g/kg\| + 10.048\| Sušené lastury mořských ústřic\| vznikají z lastur mořských ústřic po zbavení nečistot, upraveny jsou sušením a drcením na potřebnou velikost částic\| vlhkost nejvýše 3,0 % ner.podíl popele v HCl nejvýše 55 g/kg\| vlhkost vápník\| vápník nejméně 370 g/kg\| 26. V příloze č. 4 ve skupině krmné moučky a úsušky živočišného původu a krmné tuky u poř. č. 4.031 a 4.032 ve sloupci 4 se u obsahu těkavých látek výraz „1 g/kg“ nahrazuje výrazem „10 g/kg“; ve skupině minerální anorganická a organická krmiva u poř. č. 10.018 ve sloupci 2 se slovo „Hydrogenfosforečnan“ nahrazuje slovem „Dihydrogenfosforečnan“. 27. Příloha č. 5 se nahrazuje novou připojenou přílohou č. 5. 28. Příloha č. 6 se nahrazuje novou připojenou přílohou č. 6. 29. V příloze č. 9 v části „Výklad pojmů“ se na konci písmene e) připojují tato slova: „a slouží jako doplněk nebo náhražka postkolostrálního mléka nebo ke krmení telat určených pro výkrm“. 30. V příloze č. 9 u poř. č. 2.17 ve sloupci 3 se výraz „g/kg“ nahrazuje výrazem „mg/kg“ a u poř. č. 3.09 ve sloupci 3 u dusíkatých látek slovo „nejméně“ slovem „nejvýše“. 31. V příloze č. 9 se doplňuje skupina 19.00 Tekutá doplňková krmiva, která zní: Pořadové číslo\| Druh kompletního nebo doplňkového krmiva, hmotnostní nebo věková kategorie, pro kterou je určeno\| Typové jakostní znaky\| Způsob zkrmování ---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4 19.00\| Tekutá doplňková krmiva\| \| \| \| \| 19.01\| Tekuté doplňkové minerálně vitaminové krmivo pro telata, prasata, drůbež a králíky\| vitamin A\| nejméně\| 15 000 000\| m.j./kg\| Dávkuje se: nejvýše\| 30 000 000\| m.j./kg\| pro telata 200 g/100 l vitamin D\| nejméně\| 1 000 000\| m.j./kg\| mléka nejvýše\| 2 000 000\| m.j./kg\| pro drůbež 200 g/100 l vitamin E\| nejméně\| 5 000\| mg/kg\| napájecí vody nejvýše\| 10 000\| mg/kg\| pro prasata 130 g/100 l vitamin C\| nejméně\| 8 000\| mg/kg\| napájecí vody nejvýše\| 12 000\| mg/kg\| pro králíky 130 g/100 l \| \| \| napájecí vody 19.02\| Tekuté doplňkové vitaminové krmivo pro skot, prasata a drůbež\| vitamin A\| nejméně\| 20 000 000\| m.j./kg\| Dávkuje se: nejvýše\| 50 000 000\| m.j./kg\| pro 1 tele 10 g/den vitamin D\| nejméně\| 100 000\| m.j./kg\| pro 1 prasnici 10 g/den nejvýše\| 200 000\| m.j./kg\| pro 1 sele 2 g/den vitamin E\| nejméně\| 20 000\| mg/kg\| pro 1 nosnici 0,25 g/den nejvýše\| 50 000\| mg/kg\| pro 1 kuřici 0,15 g/den vitamin E\| nejméně\| 50 000\| mg/kg\| pro 1 kuře 0,1 g/den nejvýše\| 100 000\| mg/kg\| 32. Příloha č. 10 se nahrazuje novou připojenou přílohou č. 10. 33. Příloha č. 11 se nahrazuje novou připojenou přílohou č. 11. 34. Příloha č. 19 se nahrazuje novou připojenou přílohou č. 19. 35. Příloha č. 20 se nahrazuje novou připojenou přílohou č. 20. 36. Za přílohu č. 21 se připojuje nová příloha č. 22 „SKUPINY SUROVIN PRO UVÁDĚNÍ DRUHŮ KRMNÝCH SUROVIN V OZNAČOVÁNÍ KOMPLETNÍCH A DOPLŇKOVÝCH KRMIV PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA“. 37. Za přílohu č. 22 se připojuje nová příloha č. 23 „SKUPINY SUROVIN PRO UVÁDĚNÍ DRUHŮ KRMNÝCH SUROVIN V OZNAČOVÁNÍ KOMPLETNÍCH A DOPLŇKOVÝCH KRMIV PRO DOMÁCÍ ZVÍŘATA“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. října 1997. Ministr: Ing. Lux v. r. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 194/1996 Sb. „TOLERANCE PRO JAKOSTNÍ ZNAKY KRMNÝCH SUROVIN Jakostní znaky\| Jednotka obsahu\| Deklarovaný obsah\| Přípustná odchylka od deklarovaného obsahu při ---\|---\|---\|--- nedodržení\| překročení 1\| 2\| 3\| 4 Vlhkost (voda)\| %\| do 5,0\| -\| 0,5 % abs. %\| 5,1 - 10,0\| -\| 10 % rel. %\| nad 10,1\| -\| 1,0 % abs. Dusíkaté látky\| g/kg\| do 100\| 10 g/kg\| - g/kg\| 101 - 200\| 10 % rel.\| - g/kg\| nad 201\| 20 g/kg\| - Tuk\| g/kg\| do 50\| 6 g/kg\| - g/kg\| 51 - 150\| 12 % rel.\| - g/kg\| nad 151\| 18 g/kg\| - Popel\| g/kg\| do 50\| -\| 5 g/kg g/kg\| 51 - 100\| -\| 10 % rel. g/kg\| nad 101\| -\| 10 g/kg Vláknina\| g/kg\| do 60\| -\| 9 g/kg g/kg\| 61 - 140\| -\| 15 % rel. g/kg\| nad 141\| -\| 21 g/kg Veškeré cukry, redukující cukry jako sacharosa, laktosa, glukosa (dextrosa)\| g/kg\| do 50\| 5 g/kg\| - g/kg\| 51 - 200\| 10 % rel.\| - g/kg\| nad 201\| 20 g/kg\| - Škrob, inulin\| g/kg\| do 100\| 10 g/kg\| - g/kg\| 101 - 300\| 10 % rel.\| - g/kg\| nad 301\| 30 g/kg\| - Vápník, fosfor, hořčík\| g/kg\| do 20\| 2 g/kg\| - g/kg\| 21 - 150\| 10 % rel.\| - g/kg\| nad 151\| 15 g/kg\| - Sodík, uhličitan vápenatý\| g/kg\| do 20\| -\| 2 g/kg g/kg\| 21 - 150\| -\| 10 % rel. g/kg\| nad 151\| -\| 15 g/kg Chloridy jako NaCl, nerozpustný podíl popele v HCl\| g/kg\| do 30\| -\| 3 g/kg g/kg\| nad 31\| -\| 10 % rel. Vitamin A\| m.j./kg\| bez rozdílu obsahu\| 30 % rel.\| - Lysin, methionin\| g/kg\| bez rozdílu obsahu\| 20 % rel.\| - Těkavé látky v tucích\| g/kg\| bez rozdílu obsahu\| -\| 20 % rel. Nečistoty nerozpustné v petroleteru, diethyleteru\| g/kg\| pod 20\| -\| 2 g/kg g/kg\| 20 - 150\| -\| 10 % rel. g/kg\| nad 151\| -\| 15 g/kg Číslo kyselosti\| mg KOH/g tuku\| do 20\| -\| 2 mg KOH mg KOH/g tuku\| 21 až 150\| -\| 10 % rel. mg KOH/g tuku\| nad 151\| -\| 15 mg KOH Karoteny\| mg/kg\| bez rozdílu obsahu\| 30 % rel.\| - Xantofyly\| mg/kg\| bez rozdílu obsahu\| 30 % rel.\| - Druhová čistota\| %\| do 80,0\| 4,0 % abs.\| - 80,1 - 85,0\| 5 % rel.\| - 85,1 - 90,0\| 2,5 % abs.\| - 90,1 - 95,0\| 2,5 % rel.\| - nad 95, 1\| 1,0 % abs.\| - Volné těkavé dusíkaté látky, volný amoniak\| g/kg\| bez rozdílu obsahu\| -\| 20 % rel.“ Příloha č. 6 k vyhlášce č. 194/1996 Sb „DOPLŇKOVÉ LÁTKY PRO VÝROBU A UVÁDĚNÍ DO OBĚHU A) Výklad pojmů 0.1 homogenita je znak stejnorodosti partie krmiva, doplňkové látky a premixu vyjádřený proměnlivostí hodnot stanoveného jakostního znaku, 0.2 znečistění premixu, kompletního nebo doplňkového krmiva je kvantitativní prokázání doplňkové látky, která nesmí být v krmivu obsažena a je prokázána v obsahu vyšším, než je mez stanovitelnosti metody, která byla použita k prokázání, 0.3 pracovní přesnost míchacího zařízení se prokazuje na základě obsahu vybrané látky radioaktivně značené nebo neznačené v odebraných dílčích vzorcích z míchacího zařízení u jedné výrobní šarže (jedné náplně míchacího zařízení). Za vhodnou se považuje taková látka, která je způsobilá udržet krátkodobě radioaktivitu nebo,pokud není radioaktivně značená, vykazuje při laboratorních zkouškách nejlepší opakovatelnost pro ověřovaný obsah. Pracovní přesnost 1 : 100 000 představuje, že musí být v každém kilogramu míchaného substrátu prokázána látka dávkovaná ve výši 10 mg/kg a substrát v této látce musí být homogenní. Pracovní přesnost 1 : 10 000 představuje, že musí být v každém kilogramu míchaného substrátu prokázána látka dávkovaná ve výši 100 mg/kg a substrát v této látce musí být homogenní, 0.4 aktivita mikroorganismů je hodnota kolonie tvořících jednotek (CFU) v 1 g, která udává počet aktivních zárodků mikrobiálního kmene v 1 g přípravku, 0.5 aktivita enzymů je aktivita vyjádřená v enzymových jednotkách aktivity na 1 g přípravku (U/g). Jedna enzymová jednotka (U) je množství enzymů, které katalyzuje přeměnu jednoho mikromolu substrátu za jednu minutu při definovaných podmínkách, 0.6 denní krmná dávka je množství krmiva přepočtené na obsah vlhkosti 12,0 %, které potřebuje zvíře daného druhu, stáří a užitkovosti průměrně denně k zajištění své potřeby živin, B) Tolerance U doplňkových látek v substancích, premixech, kompletních, doplňkových a dietních krmivech s použitím premixů nebo doplňkových látek jsou považovány údaje zkoušených hodnot doplňkových látek za ještě vyhovující, pokud se v důsledku technologických chyb neodchylují od uvedené hodnoty o více než: a) u obsahu do 0,5 jednotek (mg, 1 000μg, 1 000 m.j.) o 40 % b) u obsahu 0,5 až 1 jednotka o 0,2 jednotky c) u obsahu 1,0 až 50 jednotek o 20 % d) u obsahu 50,0 až 100 jednotek o 10 jednotek e) u obsahu 100,0 až 500 jednotek o 10 % f) u obsahu 500,0 až 1 000 jednotek o 50 jednotek g) u obsahu nad 1 000,0 jednotek o 5 %“. Skupina: mikrobiologicky účinné látky - stimulátory růstu Pořadové číslo Účinná látka Kód EU\| Chemické označení nebo popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Maximální stáří\| Obsah CFU/kg kompletního krmiva\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|---\|--- nejméně\| nejvýše 1+2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1\\. AVILAMYCIN č. EU 717\| C37-62H82-90O11-12 (polyesterový komplex z ortosomycinové skupiny produkovaný Streptomyces viridichromogenes)\| selata\| 4 měsíce\| 20\| 40\| registrovaný výrobce: Elli Lilly a.Company, USA prasata\| 6 měsíců\| 10\| 20 drůbež\| \| 5\| 10 výkrm kuřat\| \| 2,5\| 10 2\\. AVOPÁRCIN č. EU 715\| C89H101O36N9Cl (glykopeptidický komplex produkovaný Streptomyces candidus)\| výkrm kuřat\| \| 7,5\| 15\| registrovaný výrobce: Hoffmann La Roche, Švýcarsko v doplňkových KS nesmí nejvyšší množství v denní dávce překročit: 103 mg na 100 kg ž.h. zvířete a 4,3 mg na každých dalších 10 kg ž.h. index 1) = mg/ks a den povoleno do 30.9.1997 registrovaný výrobce: Hoechst Veterinär SRN selat\| 4 měsíce\| 10\| 40 prasata\| 6 měsíců\| 5\| 20 telata\| 6 měsíců\| 15\| 40 skot v žíru\| \| 15\| 30 výkrm krůťat\| 16 týdnů\| 10\| 20 jehňata\| 16 týdnů\| 10\| 20 bahnice\| \| 501)\| 701) dojnice\| \| 501)\| 701) 3\\. FLAVOFOS- FOLIPOL č. EU 712\| C70H124O40N6P (glykopeptidický komplex produkovaný směsnou kulturou Streptomyces sp.)\| krůťata\| 26 týdnů\| 1\| 20 nosnice\| \| 2\| 5 jiná drůbež mimo husy, holuby a kachny\| 16 týdnů\| 1\| 20\| selata\| 3 měsíce\| 10\| 25\| jen v mléčných KS prasata\| 6 měsíců\| 1\| 20\| kož. zvířata včetně králíků\| \| 2\| 4\| telata\| 6 měsíců\| 6\| 16\| jen v mléčných KS \| 6 měsíců\| 8\| 16\| 3\\. FLAVOFOS- FOLIPOL č. EU 712\| \| skot v žíru\| \| 2\| 10\| v doplňkových KS nesmí nejvyšší množství v denní dávce překročit: 40 mg na 100 kg ž.h. a 1,5 mg na každých dalších 10 kg ž.h. 4\\. MONENSINÁT SODNÝ č. EU 714\| C36H61O11Na (sodná sůl polyeterické monokarboxylové kyseliny produkované Streptomyces cinnamonensis)\| skot v žíru\| \| 10\| 40\| registrovaný výrobce: Elli Lilly a.Company, USA nezkrmovat lichokopytníkům, nelze kombinovat s thiamulinem v doplňkových KS nesmí nejvyšší množství v denní dávce překročit: 140 mg na 100 kg ž.h. a 6 mg na každých dalších 10 kg ž.h. 5\\. OLACHINDOX č. EU 851\| C12H13N3O4 N-(2-hydroxyethyl)-3-methyl-2-chinoxalinkarboxamid 1,4 dioxid\| selata\| 4 měsíce\| 15\| 50\| ochranná lhůta 28 dní selata\| 4 měsíce\| 50\| 100\| jen v mléčných KS min.čistota: 98 % charakteristika:\| \| \| \| \| registrovaný výrobce: Röthel SRN, Synthesia ČR Bayer, SRN, \\- obsah olachindoxu 10 %\| \| \| \| \\- min.stabilita 24 měsíců\| \| \| \| \\- nosič: CaCO3 obsahující 1,5 % glycerylpolyethylenglykolricinolátu\| \| \| \| \| při ručním zacházení zamezit působení prachu a styku s pokožkou 6\\. SALINOMYCINÁT SODNÝ č. EU 716\| C42H69O11Na (sodná sůl polyeterické monokarboxylové kyseliny produkované Streptomyces albus) obsah elaiophylinu: méně než 42 mg v 1 kg; obsah 17-epi-20-desoxysalinomycinu: méně než 40 mg v 1 kg\| selata\| 4 měsíce\| 30\| 60\| registrovaný výrobce: Hoechst Veterinär SRN, Krka Slovinsko nezkrmovat lichokopytníkům, krůtám nekombinovat s thiamulinem prasata\| 6 měsíců\| 15\| 30 7.TYLOSIN FOSFÁT č. EU 713\| makrolid produkovaný Streptomyces fradiae (směs min. 80 %tylosinu C46H77NO17 \\+ desmykosin C39H65NO14 \\+ macrocin C45H75NO17 \\+ relomycin C46H79NO17)\| selata\| 4 měsíce\| 10\| 40\| registrovaný výrobce: Elli Lilly a.Company, USA prasata\| 6 měsíců\| 5\| 20 8\\. VIRGINIAMYCIN č. EU 711\| C28H35N3O7 \\+ C43H49N7O10 (dvousložkový komplex produkovaný Streptomyces virginiae)\| nosnice\| \| 20\| 20\| registrovaný výrobce: SmithKline Beecham Belgie krůty\| 26 týdnů\| 5\| 20 jiná drůbež mimo husy, kachny aholuby\| l6 týdnů\| 5\| 20 selata\| 4 měsíce\| 5\| 50\| prasata\| 6 měsíců\| 5\| 20\| telata\| 6 měsíců\| 5\| 20\| 6 měsíců\| 5\| 80\| jen v mléčných KS 16 týdnů\| 5\| 50\| skot v žíru\| \| 15\| 40\| v doplňkových KS nesmí nejvyšší množství v denní dávce překročit: 140 mg na 100 kg ž.h. a 6 mg na každých dalších 10 kg ž.h. kanci\| \| 20\| 40 prasnice březí\| \| 20\| 40 prasnice kojící\| \| 20\| 40 9\\. ZINKBACITRACIN č. EU 700\| C66H103O16N17SZn (polypeptid s komplexně vázaným Zn, produkovaný Bacillus subtilis a B. licheniformis, obsahující 12 - 20 % Zn)\| nosnice\| \| 15\| 100\| registrovaný výrobce: Apothekernes Laboratorium Norsko, Krka Slovinsko 1) povoleno do 30.11.1997 krůťata\| 4 týdny\| 5\| 50 26 týdnů\| 5\| 20 výkrm kuřat1)\| \| 5\| 50 jiná drůbež mimo husy, holuby a kachny\| 4 týdny\| 5\| 50\| 16 týdnů\| 5\| 20\| telata, jehňata, kůzlata\| 16 týdnů\| 5\| 50\| \| 6 měsíců\| 5\| 20\| \| 6 měsíců\| 5\| 80\| jen v mléčných KS selata\| 4 měsíce\| 5\| 50\| \| 3 měsíce\| 5\| 80\| jen v mléčných KS prasata\| 6 měsíců\| 5\| 501)\| 1) povoleno do 30.11.1997 kožeš. zvířata mimo králíky\| \| 5\| 20\| Skupina: mikrobiologicky účinné látky - antikokcidika Pořadové číslo Účinná látka Kód EU\| Chemické označení nebo popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Maximální stáří\| Obsah CFU/kg kompletního krmiva\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|---\|--- nejméně\| nejvýše 1+2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1\\. AMPROLIUM + ETHOPABÁ T č. EU 751\| C14H20Cl12N4 \\+ C12H15NO4 (směs 25 dílů 1-/(4-amino-2- propyl-5-pyrimidyl) methyl/-2- picolinium-chloridhydrochloridu a 1,6 dílů methyl-4-acetamino-2- ethoxybenzoátu\| hrabavá drůbež, kuřata, kuřice, krůťata, krůty, perličky\| až do dospělosti\| 66,5\| 133\| registrovaný výrobce: MSD Agvet USA ochranná lhůta: 3 dny podávání ve snáškové zralosti je nepřípustné kompetitivní inhibice s vit. B1 bažanti\| bez omezení\| 133\| 133 bažantí kuřata, husí brojleři, jehňata a mufloni\| \| 133\| 133 2\\. DICLAZURIL č. EU 24\| C17H9N4O2C13 2,6-dichlor-alfa-(4-chlorfenyl)-4- (4,5-dihydro-3,5- dioxo-1,2,4- triazim-2(3H)-yl)-benzenacetonitril\| výkrm kuřat, výkrm králíků, výkrm krůt a kuřice\| \| 1\| 1\| registrovaný výrobce: Jansen Pharmaceutica Belgie ochraná lhůta: 1 den u králíků ochranná lhůta: 5 dní u ostatních zvířat 3\\. HALOFUGINON č. EU 764\| trans-7-bromo-6-chloro-3-/3-(3-hydroxy-2-piperidyl)acetonyl/ -4-(3)H-chinazolinon\| výkrm krůťat\| 12 týdnů\| 3\| 3\| registrovaný výrobce: Roussell Uclaff Francie ochranná lhůta: 5 dní odchov kuřat\| 16 týdnů\| 3\| 3 4\\. LASALOCID sodná sůl č. EU 763\| C34H53O8Na (sodná sůl eterické monokarboxylové kyseliny produkovaná Streptomyces lasaliensis)\| výkrm kuřat\| \| 75\| 125\| registrovaný výrobce: Hoffman La Roche Švýcarsko ochranná lhůta: 5 dní kuřice a bažanti\| \| 75\| 125 krůťata\| 12 týdnů\| 90\| 125 4\\. LASALOCID sodná sůl č. EU 763\| \| \| \| \| \| Koncentrace NaCl ve finálním krmivu nesmí překročit 3,5 g/kg. Nepodávat lichokopytníkům a nosnicím, jejichž vejce jsou určena pro lidskou výživu 5\\. MADURAMICIN amonná sůl č. EU 770\| C47H83O17N (amonná sůl polyeterické monokarboxylové kyseliny produkovaná Actinomadura yumanensis)\| výkrm kuřat, krůťat a kuřice\| \| 5\| 5\| registrovaný výrobce: Hoffmann La Roche, Švýcarsko ochranná lhůta: 5 dní nemíchat s bentonitem, nezkrmovat lichokopytníkům, nekombinovat s thiamulinem 6\\. METICHLOR- PINDOL + METHYLBENZOCHÁT č. EU 761\| C7H7C12NO + C22H23NO4 (směs 100 dílů 3,5-dichloro- 2,6-dimethyl-4-hydroxypyridinolu a 8,35 dílů 7-benzyloxy-6-butyl -3-methoxycarbonyl-4-chinolinu)\| výkrm kuřat\| \| 100+8,35\| 100+8,35\| registrovaný výrobce: Rhone-Merieux Francie ochranná lhůta: 5 dní kuřice, krůty\| \| 110\| 110 králíci\| \| 200+16,7\| 200+16,7 7\\. MONENSINÁT SODNÝ č. EU 757\| C36H61O11Na (sodná sůl polyeterické monokarboxylové kyseliny produkovaná Streptomyces cinnamonensis)\| výkrm kuřat\| \| 100\| 125\| registrovaný výrobce: Elli Lilly a.Company, USA ochranná lhůta: 3 dny nezkrmovat lichokopytníkům, nekombinovat s thiamulinem a oleandomycinem kuřice\| \| 100\| 120 krůty, husy, bažanti, jehňata amufloni\| \| 100\| 100 8\\. NARASIN č. EU 765\| C43H72O11 (polyeterická monokarboxylová kyselina produkovaná Streptomyces aureofaciens)\| výkrm kuřat\| \| 60\| 70\| registrovaný výrobce: Eli Lilly a.Company USA ochranná lhůta: 5 dní nezkrmovat lichokopytníkům, krůtám a nosnicím, nekombinovat s thiamulinem 9\\. NIKARBAZIN + NARASIN\| C19H18N6O6 \\+ C43H72O11 v podobě granulátu v poměru 1 + 1\| výkrm kuřat\| \| 40+40\| 50+50\| registrovaný výrobce: Eli Lilly a. Company USA ochranná lhůta: 7 dní nekombinovat s thiamulinem nezkrmovat lichokopytníkům, krůtám a nosnicím 10\\. ROBENIDIN č. EU 758\| C15H14C13N5 1.3-bis/(4-chlorobenzyliden)- amino/quanidinhydrochlorid\| výkrm kuřat a krůťat\| \| 30\| 36\| registrovaný výrobce: Röthel SRN Hoffmann La Roche Švýcarsko ochranná lhůta: 5 dní králíci\| \| 50\| 66 11\\. SALINOMYCINÁT SODNÝ č. EU 766\| C42H69O11Na (sodná sůl polyeterické monokarboxylové kyseliny produkovaná Streptomyces albus)\| výkrm kuřat\| \| 50\| 70\| registrovaný výrobce: Hoechst Veterinär SRN Pfizer Brazilie Biovet Bulharsko Krka Slovinsko Pfizer Brazilie ochranná lhůta: 5 dní nekombinovat s thiamulinem, nezkrmovat lichokopytníkům, krůtám, perličkám a nosnicím obsah elaiophylinu: méně než 42 mg v 1 kg; obsah 17-epi-20-desoxy- salinomycinu: méně než 40 mg v 1 kg 12\\. SEMDURAMYCINÁT SODNÝ\| C45H76O16Na (sodná sůl polyeterické monokarboxylové kyseliny produkovaná Actinomadura roseorufa)\| výkrm kuřat\| \| 20\| 25\| registrovaný výrobce: Pfizer Brazilie ochranná lhůta: 5 dní nepodávat nosnicím 13\\. SULFACHINOXALIN\| C14H12N4O2S 2-sulfanilamidochinoxalin\| kuřice\| \| 50\| 50\| registrovaný výrobce: Ciech Polsko ochranná lhůta: 10 dní, lze použít jen v kombinaci s amproliem a ethopabátem, Skupina: mikrobiologicky účinné látky - chemoterapeutika Pořadové číslo Účinná látka Kód EU\| Chemické označení nebo popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Maximální stáří\| Obsah CFU/kg kompletního krmiva\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|---\|--- nejméně\| nejvýše 1+2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1\\. DIMETRIDAZOL č. EU 754\| 1,2-dimethyl-5-nitroimidazol\| krůťata, perličky\| \| 90\| 90\| registrovaný výrobce: Aarti Druggs Indie ochranná lhůta: 6 dní podávání ve snáškové zralosti nepřípustné Skupina: mikrobiologicky účinné látky - mikroorganizmy Pořadové číslo Účinná látka Kód EU\| Chemické označení nebo popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Maximální stáří\| Obsah CFU/kg kompletního krmiva\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|---\|--- nejméně\| nejvýše 1+2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1\\. BACILLUS TOYOI (B.toywori)\| CCM 4154, CCM 3775, CNCM I-1012, NCIB 40 112\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 2\\. BACILLUS CEREUS CIP 5832\| ATCC 14 893\| králíci\| \| 0,5. 109\| 2,0.109\| povoleno do 31.12.1998 3\\. BACILLUS SUBTILIS\| DSM 5750, CCM 4183\| výkrm prasat a drůbeže, skot, mláďata savců, domácí zvířata1)\| \| 0,06.109\| 1,6.109\| povoleno do 31.12.1998 1) psy, kočky, drobní hlodavci, terarijní zvířata, exotické ptactvo 4\\. ENTEROCOCCUS FAECIUM\| NCIB 10415\| \| \| 1.1010\| 1.1010\| povoleno do 31.12.1998 5\\. LACTOBACILLUS CASEI ssp. RHAMNOSUM 1836\| CCM 3375\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 6\\. LACTOBACILLUS PLANTARUM SB 83\| CCM 3769, CCM 3768, ATCC 14 917\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 7\\. LACTOBACILLUS CASEI\| CCM 4160\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 8\\. LACTOBACILLUS ACIDOPHILUS\| ATCC 4356\| \| \| 1.1010\| 1.1010\| povoleno do 31.12.1998 9\\. LACTOBACILLUS BREVIS\| \| \| \| 1.1010\| 1.1010\| povoleno do 31.12.1998 10\\. LACTOBACILLUS FERMENTUM\| \| \| \| 1.1010\| 1.1010\| povoleno do 31.12.1998 11\\. PEDIOCOCCUS ACIDOLACTICICU 81\| CCM 3770\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 12\\. STREPTOCOCCUS FAECIUM M 74\| CCM 6226, ATCC 19434\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 13\\. STREPTOCOCCUS FAECIUM SF 68a\| NCIB 10 415\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 14\\. SACCHAROMYCES CEREVISIAE\| \| \| \| 4,0. 109\| 8,0. 109\| v denní krmné dávce max. 2,5.1010 CFU na 100 kg ž.h. a 0,5.1010 CFU na každých dalších 100 kg ž.h. povoleno do 31.12.1998 15\\. BACILLUS LICHENIFORMIS\| DSM 5779\| výkrm prasat a drůbeže, skot, mláďata savců\| \| 0,64.10-9\| 1,6.19-9\| povoleno do 31.12.1998 16\\. ENTEROCOCCUS FAECIUM 202\| ATCC 53519, DSM 4789\| \| \| 1,0.1010\| 1,0.1010\| povoleno do 31.12.1998 17\\. ENTEROCOCCUS FAECIUM 301\| ATCC 55059, DSM 4788\| \| \| 1,0.1010\| 1,0.1010\| povoleno do 31.12.1998 Skupina: vitaminy Pořadové číslo Účinná látka Kód EU\| Chemické označení nebo popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Maximální stáří\| Obsah CFU/kg kompletního krmiva\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|---\|--- nejméně\| nejvýše 1+2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1\\. BIOTIN (preparát či čistá substance D(+) biotinu)\| C10H16N2O3S cis-hexahydro-2-oxo-1H-thienol- (3,4)-imidazol-4-valerová kyselina\| všechny\| \| \| \| 2\\. BETAIN (preparát či čistá substance)\| C5H11NO2\| všechny\| \| \| \| (CH3)3N+CH2COO- 3\\. BETA-KAROTEN (preparát beta-karotenu)\| C40H56\| všechny\| \| \| \| 4\\. CHOLINCHLORID (preparát či čistá substance)\| C5H14ClNO beta-hydroxyethyltrimethyl- amoniumchlorid\| všechny\| \| \| \| 5\\. INOSITOL (čistá substance)\| C6H12O6 (1,2,3,5),4,6-hexahydroxycyklo- hexan\| všechny\| \| \| \| 6\\. L-KARNITIN (trimethylamin kyseliny amino-4-hydro-xy-3-máselné)\| C7H15NO3\| všechny\| \| \| \| 7\\. KYSELINA LISTOVÁ (preparát či čistá substance)\| C19H19N7O6 kyselina N-/4/(2-amino-1,4- dihydro-4-oxo-pteridinyl/methyl) amino/benzoyl/-L-glutamová\| všechny\| \| \| \| 8\\. KYSELINA NIKOTINOVÁ (preparát či čistá substance)\| C6H5NO2 kyselina 3-pyridinkarboxylová\| všechny\| \| \| \| 9\\. KYSELINA AMINOBENZOOVÁ (čistá substance )\| C7H7NO2\| pstruzi\| \| \| \| 10\\. NIACINAMID (preparát či čistá substance)\| C6H6N2O amid kyseliny nikotinové\| všechny\| \| \| \| 11\\. PANTOTHENAN VÁPENATÝ (preparát či čistá substance D-panto- thenanu Ca nebo DL-pantothenanu Ca)\| C18H32CaN2O10 vápenatá sůl kyseliny D-(nebo D,L)-3-(2,4-dihydroxy- 3,3-dimethyl-1-butyl)-beta- aminopropionové\| všechny\| \| \| \| 12\\. TAURIN\| C2H7NO3S\| domácí zvířata\| \| \| \| NH2CH2CH2SO3H 13\\. VITAMIN A (jako vitamin A- preparáty) č. EU 672\| C20H30O 3,7-dimethyl-9-(2,6,6-trimethyl- 1-cyklohexen-1-yl)-2,4,6,8-nonate- traen-l-ol\| výkrm telat\| \| \| 25 000 1)\| jen v mléčných KS 1) m.j./kg výkrm kuřat a kachen\| nad 21 dní\| \| 13 500 1) výkrm jehňat\| nad 99 dní\| \| 13 500 1) výkrm skotu\| \| \| 13 500 1) výkrm prasat\| nad 114 dní\| \| 13 500 1) výkrm krůt\| nad 56 dní\| \| 13 500 1) výkrm hus\| nad 28 dní\| \| 13 500 1) ostatní zvířata\| \| \| 14\\. VITAMIN B1 (preparát či čistá substance thiamin-hydrochloridu nebo thiaminmononitrátu)\| C12H18C12N4OS 3-/(4-amino-2-methyl- 5-pyrimidinyl)-methyl-5-(2-hydro- xyethyl)-4-methylthiazolium- chlorid hydrochlorid (nebo nitrát)\| všechny\| \| \| \| 15\\. VITAMIN B2 (preparát či čistá substance riboflavinu)\| C17H20N4O6 7,8-dimethyl-10-(1-D-ribityl)- isoalloxazin\| všechny\| \| \| \| 16\\. VITAMIN B6 (preparát či čistá substance pyrido-xolhydrochloridu\| C8H22CINO3 3-hydroxy-4,5-bis(hydroxymethyl)- 2-methyl-pyridinchlorid\| všechny\| \| \| \| 17\\. VITAMIN B12 (preparát vitaminu B12)\| C63H88CoN14O14P 5,6-dimethyl-benzimidazolyl- kyanokobamid\| všechny \| \| \| \| 18\\. VITAMIN C (čistá substance kys. L(+)askorbové nebo fosforečnan kys. askorbové, Na- a K-sůl kyseliny sulfo-askorbové nebo preparáty vitaminu C)\| C8H8O6 gama-lakton kyseliny 2-keto-L-(-)gulonové\| všechny\| \| \| \| 19\\. VITAMIN D12\| C28H44O 9,10-secoergosta-5,7,10, (19),22-tetraen-3-ol\| selata, telata\| \| \| 10 000 1)\| 1) m.j./kg jen v mléčných KS skot, ovce, lichokopytníci\| \| \| 4 000 1)\| současné podávání vit. D3 je nepřípustné další vyjma drůbeže a ryb\| \| \| 2 000 1) 20\\. VITAMIN D3\| C27H44O (9,10-secocholesta-5,7,10,(19), 22-trien-3-ol\| selata, telata\| \| \| 10 000 1)\| jen v mléčných KS 1) m.j./kg skot, ovce, lichokopytníci\| \| \| 4 000 1) výkrm drůbeže, krůty\| \| \| 5 000 1)\| současné podávání vit. D2 je nepřípustné ostatní drůbež\| \| \| 3 000 1) jiné druhy\| \| \| 2 000 1) ryby\| \| \| 3 000 1) 21\\. VITAMIN E (jako preparáty vitaminu E)\| C50H29O2 2,5,7,8-tetramethyl-2-(4,8,12-tri- methyl-tridecyl)-6-chromanol\| všechny\| \| \| \| 22\\. VITAMIN K3 (jako preparát sulfitu menadion-dimethylpyrimidinu, preparát či čistá substance sodné soli sulfitu menadionu, preparát sulfitu menadionniacin-amidu)\| C11H8O2 2-methyl-1,4-naftochinon\| všechny\| \| \| \| Skupina: antioxidanty Pořadové číslo Účinná látka Kód EU\| Chemické označení nebo popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Maximální stáří\| Obsah CFU/kg kompletního krmiva\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|---\|--- nejméně\| nejvýše 1+2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1\\. BUTYLHYDROXY TOLUEN č. EU 321\| C15H24O 2,6-di-terc.butyl-4-methylfenol\| všechny\| \| \| \| 2\\. BUTYLHYDROXYANISOL č. EU 320\| C11H16O2 2-(nebo 3)-butyl-4-hydroxyanisol\| všechny\| \| \| 150\| samotný nebo dohromady 3\\. ETOXYQUIN č. EU 324\| C14H19NO 6-ethoxy-2,2,4-trimethyl-1,2- dihydrochinolin\| všechny\| \| \| \| 4\\. KYSELINA DIACETYL-L- ASKORBOVÁ č. EU 303\| C10H1208\| všechny\| \| \| \| 5\\. KYSELINA 6-PALMITOYL-L- ASKORBOVÁ č. EU 304\| C22H37O8\| všechny\| \| \| \| 6\\. KYSELINA L-ASKORBOVÁ č. EU 300\| C6H8O\| všechny\| \| \| \| 7\\. L-ASKORBÁT SODNÝ č. EU 301\| C6H7O6Na\| všechny\| \| \| \| 8\\. L-ASKORBÁT VÁPENATÝ č. EU 302\| (C6H7O6)2Ca.2 H2O\| všechny\| \| \| \| 9\\. DODECYLGALÁT č. EU 312\| C19H30O5\| všechny \| \| \| \| 10\\. OCTYLGALÁT č. EU 311\| C15H22O5\| všechny\| \| \| 100\| samotný nebo dohromady 11\\. PROPYLGALÁT č. EU 310\| C10H12O5\| všechny\| \| \| \| 12\\. SYNTETICKÝ ALFA- TOKOFEROL č. EU 307\| C29H50O2\| všechny\| \| \| \| 13\\. SYNTETICKÝ DELTA- TOKOFEROL č. EU 309\| C27H46O2\| všechny\| \| \| \| 14\\. SYNTETICKÝ GAMA- TOKOFEROL č. EU 308\| C28H48O2\| všechny\| \| \| \| 15\\. ALFA-TOKOFEROL obsahující extrakty přirozeného původu č. EU 306\| \| všechny\| \| \| \| Skupina: stopové prvky Pořadové číslo Účinná látka Kód EU\| Chemické označení nebo popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Maximální stáří\| Obsah CFU/kg kompletního krmiva\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|---\|--- nejméně\| nejvýše\| 1+2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1\\. JOD č. EU 2\| \| \| \| \| 10\| koně 4 mg/kg ryby 20 mg/kg 1.1 Jodid draselný, K1\| všechny\| \| \| \| 1.2 Jodid sodný, NaI\| všechny\| \| \| \| 1.3 Jodičnan vápenatý bezvodý, Ca(IO3)2\| všechny\| \| \| \| 1.4 Jodičnan vápenatý hexahydrát, Ca(IO3)2.6 H2O\| všechny\| \| \| \| 1.5 Jodičnan vápenatý monohydrát Ca(IO3)2.H2O\| všechny\| \| \| \| 1.6 Di-,tetra-,hexa-, okta- a dekajodované nenasycené, mastné kyseliny, C7-72H8-124O2I2\| všechny\| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 2\\. KOBALT č. EU 3\| \| \| \| \| 10\| 2\\. 1. Dusičnan kobaltnatý hexahydrát, Co(NO3)2.6 H2O\| všechny\| \| \| \| 2.2 Chlorid kobaltnatý hexahydrát, CoCl2.6 H2O\| všechny\| \| \| \| 2.3 Octan kobaltnatý tetrahydrát, Co(CH3COO)2.4 H2O\| všechny\| \| \| \| 2.4 Síran kobaltnatý monohydrát, CoSO4.H2O\| všechny\| \| \| \| 2.5 Síran kobaltnatý heptahydrát, CoSO4.7 H2O\| všechny\| \| \| \| 2.6 Bis(uhličitan), tris(hydroxid) kobaltnatý monohydrát, 2 CoCO3.3 Co(OH)2 . H2O\| všechny\| \| \| \| 2.7 Chelát kobaltu a aminokyselin n-hydrát, Co(×).n H2O\| všechny\| \| \| \| x = anion aminokyseliny bílkovin soji nebo kvasnic, hydrolyzovaných povoleno do 31.12.1998 povoleno do 31.12.1998 2.8 Propionan kobaltnatý, CoC6H10O4\| všechny\| \| \| 3\\. MANGAN č. EU 5\| \| \| \| \| 250\| 3.1 Hydrogenfosforečnan manganatý trihydrát, MnHPO4.3 H2O\| všechny\| \| \| \| 3.2 Chlorid manganatý tetrahydrát, MnCl2.4 H2O\| všechny\| \| \| \| 3.3 Oxid manganatý, MnO\| všechny\| \| \| \| 3.4 Oxid manganitý, Mn2O3\| všechny\| \| \| \| 3.5 Síran manganatý monohydrát, MnSO4.H2O\| všechny\| \| \| \| 3.6 Síran manganatý dihydrát MnSO4.2 H2O\| všechny\| \| \| \| 3.7 Síran manganatý trihydrát FeSO4.3 H2O\| všechny\| \| \| \| 3.8 Síran manganatý tetrahydrát, MnSO4.4 H2O\| všechny\| \| \| \| 3.9 Uhličitan manganatý, MnCO3\| všechny\| \| \| \| 3.10 Chelát manganu a aminokyselin n-hydrát, Mn(x).n H2O\| všechny\| \| \| \| x = anion aminokyseliny z bílkovin soji nebo kvasnic, hydrolyzovaných povoleno do 31.12.1998 povoleno do 31.12.1998 3.11 Propionan manganatý MnC6H10O4\| všechny\| \| \| 4\\. MĚĎ č. EU 4\| \| telata 1)\| \| \| 30\| jednotlivě či dohoromady, \| telata 2)\| \| \| 50\| 1) jen v mléčných KS \| výkrm prasat\| do 112 dnů\| \| 175\| 2) jen v kompletních KS \| výkrm prasat\| nad 112 dnů\| \| 35\| \| prasata v reprodukci\| \| \| 35\| \| ovce\| \| \| 15\| \| ostatní\| \| \| 35\| 4.1 Methionát měďnatý Cu(C3H10NO2S)2\| \| \| \| \| 4.2 Octan měďnatý monohydrát Cu(CH3COO)2.H2O\| \| \| \| \| 4.3 Chlorid měďnatý dihydrát CuCl2.2 H2O\| \| \| \| \| 4.4. Oxid měďnatý, CuO\| \| \| \| \| 4.5 Síran měďnatý monohydrát CuSO4.H2O\| \| \| \| \| 4.6 Síran měďnatý pentahydrát CuSO4.5 H2O\| \| \| \| \| 4.7 Uhličitan-dihydroxid měďnatý monohydrát, CuCO3.Cu(OH)2 . H2O \| \| \| \| \| 4.8 Chelát mědi a aminokyselin n-hydrát, Cu(x).n H2O\| \| \| \| \| x = anion aminokyseliny z bílkovin soji nebo kvasnic, hydrolyzovaných povoleno do 31.12.1998 povoleno do 31.12.1998 4.9 ropionan měďnatý CuC6H10O4\| \| \| \| 5\\. MOLYBDEN č. EU 7\| \| \| \| \| 2,5\| 5.1 Heptamolybdenan hexaamonný tetrahydrát (NH4)6Mo7O24 . 4 H2O\| všechny\| \| \| \| 5.2 Molybdenan sodný dihydrát Na2MoO4.2 H2O\| všechny\| \| \| \| 5.3 Chelát molybdenu a aminokyselin n-hydrát, Mo(x).n H2O\| všechny\| \| \| \| x = anion aminokyseliny z bílkovin soji nebo kvasnic, hydrolyzovaných povoleno do 31.12.1998 6\\. SELEN č. EU 8\| \| \| \| \| 0,50\| 6.1 Seleničitan sodný, Na2SeO3\| všechny\| \| \| \| 6.2 Selenan sodný, Na2SeO4\| všechny\| \| \| \| 6.3 Chelát selenu a aminokyselin n-hydrát, Se(x).n H2O\| všechny\| \| \| \| x = anion aminokyseliny z bílkovin soji nebo kvasnic, hydrolyzovaných povoleno do 31. 12. 1998 7\\. ZINEK č. EU 6\| \| \| \| \| 250\| 7\\. 1 Chlorid zinečnatý monohydrát ZnCl2.H2O\| všechny\| \| \| \| 7.2 Oxid zinečnatý, ZnO\| všechny\| \| \| \| 7.3 Mléčnan zinečnatý trihydrát Zn(C3H5O3).3 H2O\| všechny\| \| \| \| 7.4 Octan zinečnatý dihydrát Zn(CH3COO)2.2 H2O\| všechny\| \| \| \| 7.5 Síran zinečnatý monohydrát ZnSO4.H2O\| všechny\| \| \| \| 7.6 Síran zinečnatý heptahydrát ZnSO4.7 H2O\| všechny\| \| \| \| 7.7 Uhličitan zinečnatý ZnCO3\| všechny\| \| \| \| 7.8 Chelát zinku a aminokyselin n-hydrát, Zn(x).n H2O\| všechny\| \| \| \| x = anion aminokyseliny z bílkovin soji nebo kvasnic, hydrolyzovaných povoleno do 31.12.1998 povoleno do 31.12.1998 7.9 Propionan zinečnatý ZnC6H10O4\| všechny\| \| \| 8\\. ŽELEZO č. EU 1\| \| \| \| \| 1250\| 8.1 Citronan železnatý hexahydrát Fe3(C6H5O7)2.6 H2O\| všechny\| \| \| \| 8.2 Fumaran železnatý FeC4H2O4\| všechny\| \| \| \| 8.3 Chlorid železnatý tetrahydrát FeCl2.4 H2O\| všechny\| \| \| \| 8.4 Chlorid železitý hexahydrát FeCl3.6 H2O\| všechny\| \| \| \| 8.5 Oxid železitý, Fe2O3\| všechny\| \| \| \| 8.6 Mléčnan železnatý trihydrát Fe(C3H5O3).3 H2O\| všechny\| \| \| \| 8.7 síran železnatý dihydrát FeSO4.2 H2O\| všechny\| \| \| \| 8.8 Síran železnatý pentahydrát FeSO4.5 H2O\| všechny\| \| \| \| 8.9 Síran železnatý heptahydrát FeSO4.7 H2O\| všechny\| \| \| \| 8.10Síran železnatý monohydrát FeSO4.H2O\| všechny\| \| \| \| 8.11 Uhličitan železnatý, FeCO3\| všechny\| \| \| \| 8.12 Chelát železa a aminokyselin n-hydrát, Fe(x)1-3.n H2O\| všechny\| \| \| \| x = anion aminokyseliny z hydrolyzovaných bílkovin soji Skupina: zchutňovadla Pořadové číslo Účinná látka Kód EU\| Chemické označení nebo popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Maximální stáří\| Obsah CFU/kg kompletního krmiva\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|---\|--- nejméně\| nejvýše 1+2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1.NEOHESPERIDIN- DIHYDROCHALCON č. EU 959\| C28H36O15\| selata\| 4 měsíce\| \| 35\| psi\| \| \| 35\| 2\\. SACHARIN č. EU 954 I\| C7H5NO3S\| selata\| 4 měsíce\| \| 150\| 3\\. SACHARIN Ca č. EU 954 II\| (C7H4NO3S)2Ca\| selata\| 4 měsíce\| \| 150\| 4\\. SACHARIN Na č. EU 954 III\| C7H4NO3SNa\| selata\| 4 měsíce\| \| 150\| 5\\. Všechny ostatní přirozeně se vyskytující látky a jim odpovídající syntetické produkty, včetně ektozymů parchy saflorové\| \| všechny\| \| \| \| 6\\. Jiné syntetické látky\| \| \| \| \| \| Skupina: pojiva Pořadové číslo Účinná látka Kód EU\| Chemické označení nebo popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Maximální stáří\| Obsah CFU/kg kompletního krmiva\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|---\|--- nejméně\| nejvýše 1+2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1\\. BENTONIT A MONTMORILONIT č. EU 558\| \| všechny\| \| \| 20 000\| mísení s antikokcidiky, stimulátory růstu, chemoterapeutiky a s antibiotiky a ost. léčebnými látkami, s výjimkou monensinátu sodného, lasalocidu, a ipronidazolu je nepřípustné 2\\. HLINITOVÁPENATÉ SLOUČENINY, syntetické č. EU 598\| obsah Al2O3 mezi 35 % a 51 % molybden max. 20 mg/kg\| drůbež, králíci, prasata, dojnice, telata, jehňata, kůzlata, výkrm skotu\| \| \| \| 3\\. ISOPROPANOL\| C3H7OH\| všechny\| \| \| \| 4\\. KAOLINIT, azbestu prostý č. EU 559\| přiroz. směsi hlinotvorných minerálií s min. obsahem 65 % komplexní vodu obsahujících křemičitanů uhlíku\| všechny\| \| \| \| 5\\. KŘEMIČITAN VÁPENATÝ, syntetický č. EU 552\| CaSiO3\| všechny\| \| \| \| 6\\. KŘEMIČITAN SODNOHLINITÝ, syntetický č. EU 554\| NaAl(SiO3)2\| všechny\| \| \| \| 7\\. KŘEMELINA (očištěné diatomické půdy) č. EU 551c\| \| všechny\| \| \| \| 8\\. KYSELINA CITRONOVÁ č. EU 330\| C6H8O7\| všechny\| \| \| \| 9\\. KYSELINA KŘEMIČITÁ, mletá, sušená č. EU 551a\| H2SiO3\| všechny\| \| \| \| 10\\. LIGNIN SULFONÁT č. EU 565\| derivát přírodního organického aromatického polymeru\| všechny\| \| \| \| 11\\. Na-, K- a Ca- STEARÁT č. EU 470\| C18H35O2Na C18H35O2K C36H70O4Ca\| všechny\| \| \| \| 12\\. OXID KŘEMIČITÝ koloidní č. EU 551b\| SiO2\| všechny\| \| \| 5 000\| 13\\. PERLIT, azbestu prostý č. EU 599\| přírodní Na2SiO3 a Al2(SiO3)3\| všechny\| \| \| \| 14\\. SEPIOLIT, azbestu prostý č. EU 553\| přiroz. usazenina křemičitanu Ca obsahující min. 60 % sepiolitu s max. 30 % montmorilonitu\| všechny\| \| \| 20 000\| 15\\. SÍRAN VAPENATÝ, dihydrát č. EU 516\| CaSO4.2 H2O\| všechny\| \| \| 30 000\| 16\\. STEATIT obsahující chlorit č. EU 560\| přiroz. směsi steatitu a chloritu bez azbestu s min. čistotou 85 %\| všechny\| \| \| \| 17\\. VERMIKULIT, azbestu prostý č. EU 561\| přiroz. hořečnato-hlinito-železnatý silikát, žárem expandovaný\| všechny\| \| \| \| fluor max. 3 g/kg Skupina: konzervanty Pořadové číslo Účinná látka Kód EU\| Chemické označení nebo popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Maximální stáří\| Obsah CFU/kg kompletního krmiva\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|---\|--- nejméně\| nejvýše 1+2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1\\. CITRAN SODNÝ č. EU 331\| C6H7O7Na\| všechny\| \| \| \| 2\\. CITRAN DRASELNÝ č. EU 332\| C6H7O7K\| všechny\| \| \| \| 3\\. CITRAN VÁPENATÝ č. EU 333\| C12H14O14Ca\| všechny \| \| \| \| 4\\. DISIŘIČITAN SODNÝ č. EU 223\| Na2S2O5\| všechny\| \| \| 500\| samotný nebo s NaHSO3 pouze Na2S2O5 vyrobený chem. syntézou povoleno do 31.12.1998 5\\. DUSITAN SODNÝ č. EU 250\| NaNO2\| psi, kočky\| \| \| 100\| jen pro krmiva v konzervách 6\\. DVOJOCTAN SODNÝ č. EU 262\| CH3COONa.CH3COOH\| všechny\| \| \| \| 7\\. ETHYLESTER KYSELINY HYDROXYBENZOOVÉ č. EU 214\| C9H10O3\| domácí zvířata\| \| \| \| 8\\. FORMALDEHYD č. EU 240\| CHOH\| prasata\| 6 měsíců\| \| 600\| jen v mléčných náhražkách jen v silážích ostatní zvířata 9\\. HYDROGEN- SIŘIČITAN SODNÝ č. EU 222\| NaHSO3\| psi, kočky\| \| \| 500\| samotný nebo s Na2S2O5 10\\. KYSELINA MRAVENČÍ č. EU 236\| HCOOH\| všechny\| \| \| \| 4 l/t krmiva 11\\. KYSELINA SORBOVÁ č. EU 200\| C6H8O2\| všechny\| \| \| \| 12\\. KYSELINA SOLNÁ č. EU 507\| HCl\| všechny\| \| \| \| jen pro siláže, pro krev ke krmným účelům povoleno do 31.12.1998 13\\. KYSELINA SÍROVÁ č. EU 513\| H2SO4\| všechny\| \| \| \| jen pro siláže 14\\. KYSELINA MLÉČNÁ č. EU 270\| C3H6O3\| všechny\| \| \| \| 15\\. KYSELINA FUMAROVÁ č.EU 297\| C4H4O4\| všechny\| \| \| \| 16\\. KYSELINA D,L-JABLEČNÁ č. EU 286\| C4H6O5\| všechny\| \| \| \| 17\\. KYSELINA L-VINNÁ č. EU 334\| C4H6O6\| všechny\| \| \| \| 18\\. KYSELINA PROPIONOVÁ č. EU 280\| C3H6O2\| všechny\| \| \| \| 19\\. KYSELINA ORTHOFOSFOREČNÁ č. EU 338\| H3PO4\| všechny\| \| \| \| 20\\. KYSELINA OCTOVÁ č. EU 260\| C2H4O2\| všechny\| \| \| \| 21\\. KYSELINA CITRONOVÁ č. EU 330\| C6H8O7\| všechny\| \| \| \| 22\\. KYSELINA METHYLPROPIONOVÁ\| C4H8O2\| jen přežvýkavci\| \| 1 000\| 4 000\| 23\\. L-VINAN SODNÝ č. EU 335\| C4H5O6Na\| všechny\| \| \| \| 24\\. L-VINAN DRASELNÝ č. EU 336\| C4H5O6K\| všechny\| \| \| \| 25\\. L-VINAN SODNO-DRASELNÝ tetrahydrát č. EU 337\| C4H4O6NaK.4 H2O\| \| \| \| \| 26\\. MRAVENČAN AMONNÝ č. EU 295\| CH5O2N\| všechny\| \| \| \| 27\\. MRAVENČAN SODNÝ č. EU 237\| CHO2Na\| všechny\| \| \| \| 28\\. MRAVENČAN VÁPENATÝ č. EU 238\| C2H2O4Ca\| všechny\| \| \| \| 29\\. MLÉČNAN SODNÝ č. EU 325\| C3H5O3Na\| všechny\| \| \| \| 30\\. MLÉČNAN VÁPENATÝ č. EU 327\| C6H10O6Ca\| všechny\| \| \| \| 31\\. MLÉČNAN DRASELNÝ č. EU 326\| C3H5O3K\| všechny\| \| \| \| 32\\. METHYLESTER KYSELINY HYDROXYBENZOOVE č. EU 218\| C8H8O3\| domácí zvířata\| \| \| \| 33\\. OCTAN VÁPENATÝ č. EU 263\| C4H6O4Ca\| všechny\| \| \| \| 34\\. OCTAN DRASELNÝ č. EU 261\| C2H3O2K\| všechny\| \| \| \| 35\\. PROPANDIOL č. EU 490\| C3H8O2\| psi\| \| \| 53 000\| 36\\. PROPIONAN SODNÝ č. EU 281\| C3H5O2Na\| všechny\| \| \| \| 37\\. PROPIONAN VÁPENATÝ č. EU 282\| C6H10O4Ca\| všechny\| \| \| \| 38\\. PROPIONAN DRASELNÝ č. EU 283\| C3H5O2K\| všechny\| \| \| \| 39\\. PROPIONAN AMONNÝ č. EU 284\| CO3H5 2NH4\| všechny\| \| \| \| 40\\. PROPYLESTER KYSELINY HYDROXYBENZOOVÉ č. EU 216\| C10H12O3\| domácí zvířata\| \| \| \| 41\\. SORBAN SODNÝ č. EU 201\| C6H7O2Na\| všechny\| \| \| \| 42\\. SORBAN DRASELNÝ č. EU 202\| C6H7O2K\| všechny\| \| \| \| 43\\. SORBAN VÁPENATÝ č. EU 203\| C12H14O4Ca\| všechny\| \| \| \| 44\\. SODNÁ SŮL ETHYLESTERU KYS.HYDROXY- BENZOOVÉ č. EU 215\| C9H9O3Na\| domácí zvířata\| \| \| \| 45\\. SODNÁ SŮL PROPYLESTERU KYS. HYDROXY- BENZOOVÉ č. EU 217\| C10H11O3Na\| domácí zvířata\| \| \| \| 46\\. SODNÁ SŮL METHYLESTERU KYS. HYDROXY- BENZOOVÉ č. EU 219\| C8H7O3Na\| domácí zvířata\| \| \| \| 47\\. BACILLUS PUMILUS\| \| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 jen pro siláže 48\\. ENTEROCOCCUS FAECIUM\| DSM 4778, DSM 4789 NCIB 10415\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 jen pro siláže 49\\. LACTOBACILLUS PLANTARUM\| CCM 3768, CCM 3769 DSM 4784, DSM 4785, DSM 4786, DSM 4787, ATCC 4008, IN TL 30\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 jen pro siláže 50\\. LACTOBACILLUS CASEI\| CCM 3375, CCM 4160\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 jen pro siláže 51\\. LACTOBACILLUS ACIDOPHILUS\| \| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 jen pro siláže 52\\. PEDIOCOCCUS ACIDOLACTICI CU 81\| CCM 3770\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 jen pro siláže 53\\. PEDIOCOCCUS PENTESACESUS\| \| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 jen pro siláže 54\\. STREPTOCOCCUS FAECIUM M 74\| CCM 6226, ATCC 194 34\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 jen pro siláže 55\\. STREPTOCOCCUS FAECIUM SF 68a\| NCIB 10 415\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 jen pro siláže 56\\. LACTOBACILLUS DELBRUECKII ssp. BULGARICUS\| ATCC 11 842\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 jen pro siláže 57\\. STREPTOCOCCUS CREMONIS\| ATCC 9596\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 jen pro siláže 58\\. STREPTOCOCCUS DIACETYLAETIS\| ATCC 7962\| \| \| \| \| povoleno do 31.12.1998 jen pro siláže Skupina: barviva Pořadové číslo Účinná látka Kód EU\| Chemické označení nebo popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Maximální stáří\| Obsah CFU/kg kompletního krmiva\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|---\|--- nejméně\| nejvýše 1+2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1\\. ASTAXANTIN č. EU 161\| C40H52O4\| pstruzi,\| \| \| \| lososi\| od 6 měsíců\| \| 100\| jednotlivě či s kantaxantinem okrasné rybky\| \| \| \| 2\\. BETA-APO-8- KAROTINAL č. EU 160 e\| C30H404O\| drůbež\| \| \| \| 3\\. CITRANAXANTIN č. EU 161 i\| C33H44O\| nosnice\| \| \| 801)\| 1) jednotlivě nebo s ostatními karotenoidy a xantofyly dohromady 4\\. ETHYLESTER KYS. BETA-APO-8-KAROTINOVÄ č. EU 160 f\| C32H44O2\| všechny\| \| \| \| 5\\. KAPSANTIN č. EU 160 c\| C40H56O3\| drůbež\| \| \| 801)\| 6\\. KANTAXANTIN č. EU 161 g\| C40H52O2\| drůbež, psi, kočky\| \| \| 801)\| pstruzi a lososi2)\| od 6 měsíců\| \| \| 2) s astaxantinem dohromady max. 100 mg v 1 kg krmiva okrasné rybky 2)\| \| \| 7\\. KRYPTOXANTIN č EU 161 c\| C40H56O\| drůbež\| \| \| 801)\| 8\\. LUTEIN č. EU 161 b\| C40H56O2\| drůbež\| \| \| 801)\| 1) jednotlivě nebo s ostatními karotenoidy a xantofyly dohromady 9\\. LISAMINOVÄ ZELEŇ č. EU 142\| Na-sůl kyseliny 4,4-bis-(dimethyl- amino)-difenyl-methylen-2-nafto- 3,6-disulfonové\| všechny zvířata mimo psů a koček\| \| \| \| jen v krmivech založených na zpracování odpadů potravin, denatur. obilí nebo maniokové mouky psi a kočky\| všechny krmiva 10\\. PATENTOVÁ MODŘV č. EU 131\| Ca-sůl kyseliny 5-hydroxy-4,4- bis-(diethylamino)-trifenylkarbinol- 2,4-disulfonové\| všechny zvířata mimo psů a koček\| \| \| \| jen v krmivech založených na zpracování odpadů potravin, denatur. obilí nebo maniokové mouky psi a kočky\| \| \| \| všechny krmiva 11\\. ZEAXANTIN č. EU 161 h\| C40H56O2\| drůbež\| \| \| 801)\| 12\\. Všechny další látky, kromě výše uvedených povolené obecnými předpisy pro barvení potravin\| \| všechny zvířata mimo psů a koček\| \| \| \| jen v krmivech založených na zpracování odpadů potravin, denatur. obilí nebo maniokové mouky psi a kočky\| všechny krmiva Skupina: emulgátory, stabilizátory, zahušťující a želírující látky Pořadové číslo Účinná látka Kód EU\| Chemické označení nebo popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Maximální stáří\| Obsah CFU/kg kompletního krmiva\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|---\|--- nejméně\| nejvýše 1+2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1\\. ALGINÁT SODNÝ č. EU 401\| sodná sůl kyseliny polymannurové\| všechny\| \| \| \| 2\\. ALGINÁT DRASELNÝ č. EU 402\| draselná sůl kyseliny polymannurové\| všechny\| \| \| \| 3\\. ALGINÁT AMONNÝ č. EU 403\| amonná sůl kyseliny polymannurové\| mimo okrasné rybky\| \| \| \| 4\\. ALGINÁT VÁPENATÝ č. EU 404\| vápenatá sůl kyseliny polymannurové\| všechny\| \| \| \| 5\\. AGAR-AGAR č. EU 406\| polysacharidický komplex produkovaný řasami čeledi Rhodophyceae\| všechny\| \| \| \| 6\\. ARABSKÁ GUMA č. EU 414\| směs solí heteroglykanů uronových kyselin produkovaná rostlinou Accacia senegal\| všechny\| \| \| \| 7\\. CARAGEEN č. EU 407\| polysacharidický komplex produkovaný řasami čeledi Rhodophyceae\| všechny\| \| \| \| 8\\. CASSIAGUM č. EU 499\| \| psi, kočky\| \| \| 17 600\| jen krmiva v konzervách 9\\. CELULOSA mikrokrystalická č. EU 460\| \| všechny\| \| \| \| 10\\. CELULOSA prášková č. EU 460\| \| všechny\| \| \| \| 11\\. CUKRGLYCERID č. EU 474\| směs esterů sacharosy a glyceridů mastných kyselin pro potravinářské účely\| všechny\| \| \| \| 12\\. DEXTRAN č. EU 486\| polysacharidický komplex produkovaný organismem Leuconosta mesenteroides\| všechny\| \| \| \| 13\\. ETHYLCELULOSA č. EU 462\| \| všechny\| \| \| \| 14\\. ESTERY SACHAROSY A MASTNÝCH KYSELIN PRO POTR. ÚČELY č. EU 473\| \| všechny\| \| \| \| 15\\. ESTERY POLYETHYLENGLYKOLU A MASTNÝCH KYSELIN ZE SOJOVÉHO OLEJE č. EU 487\| \| všechny\| \| \| \| 16\\. ESTER POLYETHYLENGLYCERINU A MASTNÝCH KYSELIN Z LOJE č. EU 488\| \| telata\| \| \| 5 000\| jen mléčné KS 17\\. FURCELLERAN č. EU 408\| polysacharidický komplex produkovaný řasou Furcelleria fastigiata\| všechny\| \| \| \| 18\\. GUAROVÄ GUMA č. EU 412\| polysacharidický komplex produkovaný rostlinou Cyanopsis tetragonoloba\| všechny\| \| \| \| 19\\. GLYCERIN č. EU 422\| C3H8O3\| všechny\| \| \| \| 20\\. HYDROXY- PROPYLCELULOSA č. EU 463\| \| všechny\| \| \| \| 21\\. HYDROXY- PROPYLMETHYL- CELULOSA č. EU 464\| \| všechny\| \| \| \| 22\\. KYSELINA ALGINOVÁ č. EU 400\| \| všechny\| \| \| \| 23\\. KYSELINA STEAROYL-2- MLÉČNÁ č. EU 480\| C21H40O4\| všechny\| \| \| \| 24\\. KARBOXY- METHYLCELULOSA č. EU 466\| \| všechny\| \| \| \| 25\\. KASEINÁT Ca\| \| všechny\| \| \| \| 26\\. KASEINÁT Na\| \| všechny\| \| \| \| 27\\. LECITIN č. EU 322\| fosfatidylcholin\| všechny\| \| \| \| 28\\. MANNIT č. EU 421\| C6H14O6 (D-mannitol)\| všechny\| \| \| \| 29\\. MOUČKA ZE SVATOJÁNSKÉHO CHLEBA č. EU 410\| \| všechny\| \| \| \| 30\\. METHYL- CELULOSA č. EU 461\| \| všechny\| \| \| \| 31\\. METHYL- ETHYLCELULOSA č. EU 465\| \| všechny\| \| \| \| 32\\. MONO- A DIGLYCERIDY MASTNÝCH KYSELIN PRO POTRAVINÁŘSKÉ ÚČELY ESTERIFIKOVANÝCH KYS. OCTOVOU, VINNOU NEBO MLÉČNOU č. EU 472\| \| všechny\| \| \| \| 33\\. MONO- A DIGLYCERIDY MASTNÝCH KYS. PRO POTRAV. ÚČELY č. EU 471\| \| všechny\| \| \| \| 34\\. MONOESTER PROPYLENGLYKOLU A MASTNÝCH KYSELIN PRO POTRAVINÁŘSKÉ ÚČELY č. EU 477\| \| všechny\| \| \| \| samotný nebo ve směsi s diestery 35\\. NEÚPLNÉ POLYGLYCEROL ESTERY POLYKONDENZOVANÝCH MASTNÝCH KYS. Z RICINOVÉHO OLEJE č. EU 498\| \| psi\| \| \| \| 36\\. PEKTIN č. EU 440\| \| všechny\| \| \| \| 37\\. PENTAFOSFOREČNAN SODNÝ č. EU 450 b\| Na7P5O16\| psi, kočky\| \| \| 5 000\| 38\\. Na-, K- nebo Ca- SOLI MASTNÝCH KYSELIN PRO POTRAVINÁŘSKÉ\| \| všechny\| \| \| \| ÚČELY č. EU 470\| \| \| \| \| \| 39\\. POLYGLYCEROL ESTER MASTNÝCH KYSELIN PRO POTRAVINÁŘSKÉ ÚČELY č. EU 475\| \| telata\| \| \| \| 40\\. POLYETHYLENGLYKOLGLYCERYLRICINOLEÁT č. EU 484\| \| všechny\| \| \| \| 41\\. POLYGLYCEROLETER S ALKOHOLY VZNIKLÝMI REDUKCÍ KYS. PALMITOVÉ A OLEJOVÉ č. EU 489\| \| telata\| \| \| 5 000\| jen v mléčných KS 42\\. PROPANDIOL č. EU 490\| C3H8O2\| dojnice\| \| \| 12 000\| výkrm skotu, telata, prasata, ovce, kozy a drůbež\| \| \| 36 000\| 43\\. 1,2-PROPAN- DIOLALGINÁT č. EU 405\| ester propandiolu a kyseliny alginové\| všechny\| \| \| \| 44\\. POLYMERY Z POLYOXYPROPYLENUOLYOXY- ETHYLETERU č. EU 497\| \| všechny\| \| \| 50\| 45\\. POLYOXYETHY- LENSORBITAN:\| \| všechny\| \| \| 5 0001)\| jen v mléčných KS 1) samotný či dohromady -MONOLAURÁT č. EU 432\| \| \| \| \| \| -MONOOLEÁT č. EU 433\| \| \| \| \| \| \\- MONOPALMITÁT č. EU 434\| \| \| \| \| \| \\- MONOSTEARÁT č. EU 435\| \| \| \| \| \| \\- TRISTEARÁT č. EU 436\| \| \| \| \| \| 46\\. POLYETHYLEN- GLYKOL 6 000 č. EU 496\| \| všechny\| \| \| 300\| 47\\. SORBIT č. EU 420\| C6H14O6\| všechny\| \| \| \| 48\\. STEAROYLTARTRÁT č. EU 483\| \| všechny\| \| \| \| 49\\. Na- SŮL KYS. STEAROYL-2- MLÉČNÉ č. EU 481\| C21H39O4Na\| všechny\| \| \| \| 50\\. Ca-SŮL KYS. STEAROYL-2- MLÉČNÉ č. EU 482\| (C21H39O4)2Ca\| všechny\| \| \| \| 51\\. TAMARYŠKOVÁ MOUČKA č. EU 411\| \| všechny\| \| \| \| 52\\. TRAGANTT č. EU 413\| polysacharidický komplex produkovaný rostlinou rodu Astragalus\| všechny\| \| \| \| 53\\. XANTHAGUM č. EU 415\| polysacharidický komplex produkovaný bakterií Xanthomonas campestris\| všechny\| \| \| \| 54\\. SORBITAN:\| \| všechny\| \| \| \| \\- MONOSTEARÁT č. EU 491\| \| \| \| \| \| \\- TRISTEARÁT č. EU 492\| \| \| \| \| \| \\- MONOLAURÁT č. EU 493\| \| \| \| \| \| \\- MONOOLEÁT č. EU 494\| \| \| \| \| \| \\- MONOPALMITÁT č. EU 495\| \| \| \| \| \| Skupina: regulátory kyselosti Pořadové číslo Účinná látka Kód EU\| Chemické označení nebo popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Maximální stáří\| Obsah CFU/kg kompletního krmiva\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|---\|--- nejméně\| nejvýše 1+2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1\\. DIHYDROGENDIFOSFOREČNAN SODNÝ č. EU 450 a\| Na2H2P2O7\| všechny\| \| \| \| 2\\. K-DIHYDROGENORTHOFOSFOREČNAN č. EU 340 a\| KH2PO4\| všechny\| \| \| \| 3\\. Na-DIHYDROGENORTHOFOSFOREČNAN č. EU 339 b\| NaH2PO4\| všechny\| \| \| \| 4\\. NH4-DIHYDROGENORTHOFOSFOREČNAN\| NH4H2PO4\| všechny\| \| \| \| 5\\. Na-DIFOSFOREČNAN č. EU 450 b\| Na4P2O7\| všechny\| \| \| \| 6\\. K-DIFOSFOREČNAN č. EU 450 a\| K4P2O7\| všechny\| \| \| \| 7\\. FOSFOREČNAN VÁPENATÝ č. EU 540\| Ca3(PO4)2\| psi, kočky\| \| \| \| 8\\. HYDROXID SODNÝ č. EU 524\| NaOH\| psi, kočky\| \| \| \| 9\\. HYDROGEN-UHLIČITAN AMONNÝ č. EU 503\| NH4HCO3\| psi, kočky\| \| \| \| 10\\. HYDROGEN-UHLIČITAN DRASELNÝ č. EU 501\| KHCO3\| psi, kočky\| \| \| \| 11\\. HYDROGEN-UHLIČITAN SODNÝ č. EU 500\| NaHCO3\| psi, kočky\| \| \| \| 12\\. K-HYDROGENORTHOFOSFOREČNAN č. EU 340\| K2HPO4\| všechny\| \| \| \| 13\\. Na-HYDROGENORTHOFOSFOREČNAN č. EU 339\| Na2HPO4\| všechny\| \| \| \| 14\\. Ca-HYDROGENORTHOFOSFOREČNAN č. EU 541\| CaHPO4\| všechny\| \| \| \| 15\\. NH4 -HYDROGENORTHOFOSFOREČNAN\| (NH4)2HPO4\| všechny\| \| \| \| 16\\. CHLORID AMONNÝ č. EU 510\| NH4Cl\| psi, kočky\| \| \| \| 17\\. JABLEČNAN SODNÝ (L- nebo D,L-) č. EU 350\| C4NaH3O4\| psi, kočky\| \| \| \| 18\\. KYSELINA CHLOROVODÍKOVÁ č. EU 507\| HCl\| psi, kočky\| \| \| \| 19\\. L-nebo D,L- JABLEČNÁ KYSELINA č. EU 296\| C4H4O4\| psi, kočky\| \| \| \| 20\\. KYSELINA SÍROVÁ č. EU 513\| H2SO4\| psi, kočky\| \| \| \| 21\\. OXID VÁPENATÝ č. EU 259\| CaO\| psi, kočky\| \| \| \| 22\\. K-ORTHOFOSFOREČNAN č. EU 340 b\| K3PO4\| všechny\| \| \| \| 23\\. Na- ORTHOFOSFOREČNAN č. EU 339 c\| Na3PO4\| všechny\| \| \| \| 24\\. NH4 - ORTHOFOSFOREČNAN\| (NH4)3PO4\| všechny\| \| \| \| 25\\. PODVOJNÝ UHLIČITAN A HYDROGENUHLIČITAN SODNÝ č. EU 500\| Na2CO3 \\+ NaHCO3\| všechny\| \| \| \| 26\\. Na-TRIFOSFOREČNAN č. EU 450 c\| Na5P3O10\| všechny\| \| \| \| 27\\. K-TRIFOSFOREČNAN č. EU 450 b\| K5P3O10\| všechny\| \| \| \| 28\\. Ca-TETRAHYDROGENFOSFOREČNAN č. EU 341\| Ca(H2PO4)2\| všechny\| \| \| \| 29\\. UHLIČITAN AMONNÝ č. EU 503\| (NH4)2CO3\| psi, kočky\| \| \| \| 30\\. UHLIČITAN VÁPENATÝ č. EU 170\| CaCO3\| psi, kočky\| \| \| \| 31\\. UHLIČITAN SODNÝ č. EU 500\| Na2CO3\| psi, kočky\| \| \| \| 32\\. DIHYDROGENFOSFOREČNAN VÁPENATÝ\| Ca(H2PO4)2\| všechny\| \| \| \| 33\\. DIHYDROGENFOSFOREČNAN VÁPENATÝ mohohydrát\| Ca(H2PO4)2.H2O\| všechny\| \| \| \| 34\\. UHLIČITAN DRASELNÝ\| K2CO3\| psi, kočky\| \| \| \| 35\\. UHLIČITAN DRASELNÝ monohydrát\| K2CO3.H2O\| psi, kočky\| \| \| \| Skupina: varia Pořadové číslo Účinná látka Kód EU\| Chemické označení nebo popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Maximální stáří\| Obsah CFU/kg kompletního krmiva\| Poznámka ---\|---\|---\|---\|---\|--- nejméně\| nejvýše 1+2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1\\. SÍRAN HLINITÝ\| Al2(SO4)3\| skot\| \| \| 50 000\| jen v minerálních KS 2\\. CHELÁT CHROMU A AMINOKYSELIN n-hydrát\| Cr(x).n H2O\| chovná prasata, kozy, ovce, drůbež a skot\| \| \| 0,4\| x = anion aminokyseliny z bílkovin kvasnic, hydrolyzovaných povoleno do 31.12.1998 Skupina: enzymy Pořadové číslo účinné látky (názvy dle výrobců)\| Chemické označení nebo popis\| Druh nebo kategorie zvířat\| Poznámka ---\|---\|---\|--- název dle katalogu IUB\| číslo katalogu EU\| systematický název 1+2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 1\\. ALFA- AMYLÁZA\| alfa-amyláza\| 3.2.1.1.\| 1,4-alfa-D-glukanohydroláza\| \| povoleno do 31.12.1998 2\\. BETA- GLUKANÁZA\| endo-1,4-beta-glukanáza\| 3.2.1.6.\| 1,3-(1,3:1,4)-beta-D-glukan- 3(4)-glukanohydroláza\| \| povoleno do 31.12.1998 3\\. CELULÁZA\| celuláza\| 3.2.1.4.\| 1,4-(1,3:1,4)-beta-D-glukan- 4-glukanohydroláza\| \| povoleno do 31.12.1998 4\\. PROTEÁZA\| mikrobiální metaloproteinázy\| 3.4.24.4.\| bez system. názvu, liší se podle kultivačních mikroorganizmů\| \| povoleno do 31.12.1998 5\\. PHYTÁZA\| myo-inositolhexafosfát-3- fosfohydroláza\| 3.1.3.8.\| \| \| povoleno do 31.12.1998 6\\. PROTEINÁZA\| \| 3.4.21.14.\| \| \| povoleno do 31.12.1998 7\\. XYLANÁZA\| endo-endo-1,3-beta-xylosidáza\| 3.2.1.8.\| 1,4-beta-D-xylanxylanhydroláza\| \| povoleno do 31.12.1998 8\\. HEMICELULÁZA\| mannan endo-1,4-beta- manosidáza\| 3.2.1.78.\| 1,4-beta-D-mannan-mannano- hydroláza\| \| povoleno do 31.12.1998 9\\. PENTOSANÁZA\| xylan endo-1,4-beta- xylosidáza\| 3.2.1.32.\| 1,3-beta-D-xylan- xylanhydroláza\| \| povoleno do 31.12.1998 10\\. LIPÁZA\| triacylglycerol-lipáza\| 3.1.1.3.\| triacylglycerol-acelhydroláza\| \| povoleno do 31.12.1998 11\\. PEKTINÁZA\| polygalakturonáza\| 3.2.1.15.\| poly-(1,4-alfa-D-galaktouronido)- glykanohydroláza\| \| povoleno do 31.12.1998 12\\. POLULÁZA\| alfa-dextrin-endo-1,6- alfa-glukosidáza\| 3.2.1.41.\| afla-dextrin-6-glukanohydroláza\| \| povoleno do 31.12.1998 13\\. ENDOPROTEÁZA\| endoproteáza serinového typu (Subtilisin carlsberg)\| 3.4.21.62.\| \| \| povoleno do 31.12.1998“ Příloha č. 10 k vyhlášce č. 194/1996 Sb. „TOLERANCE PRO JAKOSTNÍ ZNAKY U KOMPLETNÍCH, DOPLŇKOVÝCH A DIETNÍCH KRMIV PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA Jakostní znaky\| Jednotka obsahu\| Deklarovaný obsah\| Přípustná odchylka od deklarovaného obsahu při ---\|---\|---\|--- nedodržení\| překročení 1\| 2\| 3\| 4 Vlhkost (voda)\| %\| do 2,0\| -\| 0,2 % abs. %\| 2,1 - 10,0\| -\| 10 % rel. %\| nad 10,1\| -\| 1,0 % abs. Dusíkaté látky\| g/kg\| do 150\| 9 g/kg\| 18 g/kg g/kg\| 151 - 300\| 6 % rel.\| 12 %rel. g/kg\| nad 301\| 18 g/kg\| 36 g/kg Tuk\| g/kg\| do 80\| 8 g/kg\| 16 g/kg g/kg\| 81 - 150\| 10 % rel.\| 20 % rel. g/kg\| nad 151\| 15 g/kg\| 30 g/kg Popel\| g/kg\| do 50\| 15 g/kg\| 5 g/kg g/kg\| 51 - 100\| 30 % rel.\| 10 % rel. g/kg\| nad 101\| 30 g/kg\| 10 g/kg Vláknina\| g/kg\| do 40\| 18 g/kg\| 6 g/kg g/kg\| 41 - 80\| 45 % rel.\| 15 % rel. g/kg\| nad 80\| 36 g/kg\| 12 g/kg Veškeré cukry (jako sacharosa)\| g/kg\| do 100\| 10 g/kg\| 20 g/kg g/kg\| 101 - 200\| 10 % rel.\| 20 % rel. g/kg\| nad 201\| 20 g/kg\| 40 g/kg Škrob\| g/kg\| do 100\| 10 g/kg\| 20 g/kg g/kg\| 101 - 250\| 10 % rel.\| 20 % rel. g/kg\| nad 251\| 25 g/kg\| 50 g/kg Metabolizovatelná, Netto, Stravitelná energie\| MJ/kg\| bez rozdílu obsahu\| 5 % rel.\| - Lysin, methionin, threonin\| g/kg\| bez rozdílu obsahu\| 15 % rel.\| - Cystin, tryptofan\| g/kg\| bez rozdílu obsahu\| 20 % rel.\| - Vápník, fosfor\| g/kg\| do 10,1\| 1,5 g/kg\| 4,5 g/kg g/kg\| 10,1 - 60,0\| 15 % rel.\| 45 % rel. g/kg\| 61,0 - 120,0\| 9 g/kg\| 27 g/kg g/kg\| 121,0 - 160,0\| 7,5 % rel.\| 22,5 % rel. g/kg\| nad 161,0\| 12 g/kg\| 36 g/kg Draslík, sodík, hořčík\| g/kg\| do 7,0\| 1 g/kg\| 3 g/kg g/kg\| 7,1 - 50,0\| 15 % rel.\| 45 % rel. g/kg\| 51,0 - 75,0\| 7,5 g/kg\| 22,5 g/kg g/kg\| 76,0 - 150,0\| 10 % rel.\| 30 % rel. g/kg\| nad 151,0\| 15 g/kg\| 45 g/kg Nerozpustný podíl popele v HCl\| g/kg\| do 30\| -\| 3 g/kg g/kg\| nad 31\| -\| 10 % rel.“ Příloha č. 11 k vyhlášce č. 194/1996 Sb. „TOLERANCE PRO JAKOSTNÍ ZNAKY U KOMPLETNÍCH, DOPLŇKOVÝCH A DIETNÍCH KRMIV PRO DOMÁCÍ ZVÍŘATA Jakostní znaky\| Jednotka obsahu\| Deklarovaný obsah\| Přípustná odchylka od deklarovaného obsahu při ---\|---\|---\|--- nedodržení\| překročení 1\| 2\| 3\| 4 Vlhkost (voda)\| %\| do 20,0\| -\| 1,5 % abs. %\| 20,1 - 40,0\| -\| 7,5 % rel. %\| nad 40,1\| -\| 3,0 % abs. Dusíkaté látky\| g/kg\| do 125\| 20 g/kg\| 40 g/kg g/kg\| 126 - 200\| 16 % rel.\| 32 % rel. g/kg\| nad 201\| 32 g/kg\| 64 g/kg Tuk\| g/kg\| bez rozdílu obsahu\| 25 g/kg\| 50 g/kg Popel\| g/kg\| bez rozdílu obsahu\| 45 g/kg\| 15 g/kg Vláknina\| g/kg\| bez rozdílu obsahu\| 30 g/kg\| 10 g/kg“ Příloha č. 19 k vyhlášce č. 194/1996 Sb. „DEKLAROVANÉ JAKOSTNÍ ZNAKY U KOMPLETNÍCH A DOPLŇKOVÝCH KRMIV PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA Pořadové číslo\| Druh krmiva\| Závazné deklarované jakostní znaky\| Další doporučené jakostní znaky k deklaraci ---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4 1\| Kompletní krmiva\| vlhkost - %\| vápník - g/kg dusíkaté látky - g/kg\| fosfor - g/kg tuk - g/kg\| sodík - g/kg vláknina - g/kg\| draslík - g/kg popel - g/kg\| hořčík - g/kg pro prasata ještě\| lysin - g/kg\| cystin - g/kg pro drůbež ještě\| methionin - g/kg\| threonin - g/kg \| tryptofan - g/kg \| obsah ME - MJ/kg \| škrob - g/kg \| cukry jako sacharosa - g/kg \| lysin - g/kg mimo prasat \| methionin - g/kg mimo drůbeže \| fyzikální znaky podle přílohy č. 8 2\| Doplňková krmiva\| vlhkost - %\| škrob - g/kg dusíkaté látky - g/kg\| cukry jako sacharosa - g/kg tuk - g/kg\| lysin - g/kg mimo prasat vláknina - g/kg\| methionin - g/kg mimo drůbeže popel - g/kg\| cystin - g/kg vápník - g/kg při obsahu více jak 50g/kg\| g threonin - g/kg fosfor - g/kg při obsahu více jak 20 g/kg\| g tryptofan - g/kg hořčík - g/kg při obsahu nad 5 g/kg u přežvýkavců\| vápník - pod 50 g/kg fosfor - pod 20 g/kg pro prasata ještě\| lysin - g/kg\| hořčík - pod 5 g/kg u přežvýkavců, bez omezení pro drůbež ještě\| methionin - g/kg\| u ostatních zvířat \| sodík - g/kg \| draslík - g/kg \| fyzikální znaky podle přílohy č. 8 3\| Doplňková minerální krmiva\| vlhkost - %\| dusíkaté látky - g/kg vápník - g/kg\| tuk - g/kg fosfor - g/kg\| vláknina - g/kg sodík - g/kg\| popel - g/kg pro skot, ovce, kozy ještě\| hořčík - g/kg\| lysin - g/kg \| methionin - g/kg \| cystin - g/kg \| threonin - g/kg \| tryptofan - g/kg \| fyzikální znaky podle přílohy č. 8 4\| Doplňková melasová krmiva\| vlhkost - %\| tuk - g/kg dusíkaté látky - g/kg\| vápník - g/kg vláknina - g/kg\| fosfor - g/kg popel - g/kg\| sodík - g/kg veškeré cukry jako sacharosa - g/kg\| hořčík - g/kg a u přežvýkavců pod 5g/kg“ hořčík - nad 5 g/kg u přežvýkavců\| Příloha č. 20 k vyhlášce č. 194/1996 Sb. „DEKLAROVANÉ JAKOSTNÍ ZNAKY U KOMPLETNÍCH A DOPLŇKOVÝCH KRMIV PRO DOMÁCÍ ZVÍŘATA Pořadové číslo\| Druh krmiva\| Závazné deklarované jakostní znaky\| Další doporučené jakostní znaky k deklaraci ---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4 1\| Kompletní krmiva\| vlhkost - %\| dusíkaté látky - g/kg u ostatních dom. zvířat dusíkaté látky - g/kg, jen u psů a koček\| tuk - g/kg u ostatních dom. zvířat tuk - g/kg, jen u psů a koček\| vláknina - g/kg u ostatních dom. zvířat vláknina - g/kg, jen u psů a koček\| popel - g/kg u ostatních dom. zvířat popel - g/kg, jen u psů a koček\| lysin - g/kg \| methionin - g/kg \| cystin - g/kg \| threonin - g/kg \| tryptofan - g/kg \| vápník - g/kg \| fosfor - g/kg \| sodík - g/kg \| draslík - g/kg \| hořčík - g/kg \| škrob - g/kg \| cukry jako sacharosa - g/kg \| obsah ME - MJ/kg 2\| Doplňková krmiva, včetně konzerv\| vlhkost - %\| dusíkaté látky - g/kg u ostatních dom. zvířat dusíkaté látky - g/kg jen u psů a koček\| tuk - g/kg u ostatních dom. zvířat tuk - g/kg jen u psů a koček\| vláknina - g/kg u ostatních dom. zvířat vláknina - g/kg jen u psů a koček\| popel - g/kg u ostatních dom. zvířat popel - g/kg jen u psů a koček\| vápník - g/kg \| fosfor - g/kg \| sodík - g/kg \| draslík - g/kg \| hořčík - g/kg \| lysin - g/kg \| methionin - g/kg \| cystin - g/kg \| threonin - g/kg \| tryptofan - g/kg \| cukry jako sacharosa - g/kg \| škrob - g/kg a obsah ME - MJ/kg 3\| Doplňková minerální krmiva\| vlhkost - %\| dusíkaté látky - g/kg vápník - g/kg\| tuk - g/kg fosfor - g/kg\| vláknina - g/kg sodík - g/kg\| popel - g/kg \| lysin - g/kg \| methionin - g/kg \| cystin - g/kg \| threonin - g/kg \| tryptofan - g/kg“ Příloha č. 22 k vyhlášce č. 194/1996 Sb. „SKUPINY SUROVIN PRO UVÁDĚNÍ DRUHŮ KRMNÝCH SUROVIN V OZNAČOVÁNÍ KOMPLETNÍCH A DOPLŇKOVÝCH KRMIV PRO HOSPODÁŘSKÁ ZVÍŘATA Skupina\| Zahrnuje ---\|--- 1\\. Obiloviny\| zrna všech druhů obilovin včetně pohanky bez ohledu na jejich zpracování za předpokladu, že s vyjímkou slupky (epidermis) nedošlo k odstranění jiné části zrna. 2\\. Výrobky z obilovin a jejich vedlejší produkty\| části zrna včetně vedlejších produktů vzniklých při jeho zpracování mimo oleje zahrnuté do skupiny olejů a tuků. 3\\. Luštěniny\| zrna všech druhů luštěnin bez ohledu na jejich zpracování za předpokladu, že s vyjímkou slupky (epidermis) nedošlo k odstranění jiné části zrna. 4\\. Výrobky z luštěnin a jejich vedlejší produkty\| části zrna včetně vedlejších produktů vzniklých při jejich zpracování. 5\\. Olejniny\| celá semena nebo plody všech druhů olejnatých semen a olejnatých rostlin bez ohledu na jejich zpracování za předpokladu, že s vyjímkou slupky (epidermis) nebo skořápky nedošlo k odstranění jiné části zrna. 6\\. Výrobky z olejnin a jejich vedlejší produkty\| části semen včetně vedlejších produktů z olejnatých semen a rostlin mimo oleje a tuky zahrnuté do skupiny olejů a tuků. 7\\. Výrobky z řepy a třtiny\| výrobky a vedlejší produkty získané z řepy a třtiny mimo cukrovou řepu a třtinu cukrovou. 8\\. Výrobky a vedlejší produkty z výroby cukru\| výrobky a vedlejší produkty z cukrové řepy a třtiny cukrové, které však nesmí obsahovat více než 250 g/kg vlákniny v sušině. 9\\. Výrobky ze zpracování ovoce\| výrobky a vedlejší produkty při zpracování ovoce za předpokladu, že tyto výrobky a vedlejší produkty neobsahují více než 250 g/kg vlákniny v sušině a obsahují více než 150 g/kg dusíkatých látek v sušině a 50 g/kg tuku v sušině. 10\\. Sušené pícniny\| nadzemní části pícnin, v posečeném stavu uměle nebo přirozeně sušené za předpokladu, že neobsahují více než 250 g/kg vlákniny v sušině a obsahují více než 150 g/kg dusíkatých látek v sušině. 11\\. Rostlinné výrobky s vysokým obsahem vlákniny\| krmné suroviny rostlinného původu obsahující více než 250 g/kg vlákniny v sušině (sláma, plevy, slupky) mimo výrobky zařazené do skupiny 6, 9 a 10. 12\\. Mléčné výrobky\| výrobky vznikající při zpracování mléka mimo mléčné tuky, které jsou zahrnuty do skupiny olejů a tuků. 13\\. Výrobky z teplokrevných zvířat\| výrobky vznikající zpracováním odpadů zejména z teplokrevných hospodářských zvířat včetně kadaverů tepelně zpracované, které nesmějí obsahovat rohovinu, štětiny, nehydrolyzované chlupy a peří, kůže a obsahy žaludků a střev s vyjímkou přirozeného původu u kadaverů mimo tuky zahrnuté do skupiny olejů a tuků. Do této skupiny rovněž nepatří výrobky s obsahem popele nad 500 g/kg v sušině, které se zahrnují do skupiny minerálních látek. 14\\. Výrobky z ryb\| ryby nebo jiné druhy neteplokrevných mořských živočichů nebo jejich části, produkty ze zpracování ryb a neteplokrevných mořských živočichů s vyjímkou tuků a jejich derivátů zahrnutých do skupiny olejů a tuků a výrobky obsahující více než 500 g/kg popele v sušině zahrnuté do skupiny minerálních látek. 15\\. Generální látky\| anorganické a organické látky s obsahem popele více než 500 g/kg v sušině s vyjímkou látek, které obsahují více než 50 g/kg nerozpustného podílu popele v kyselině chlorovodíkové v sušině. 16\\. Oleje a tuky\| oleje a tuky živočišného a rostlinného původu a jejich deriváty. Poznámka: do těchto skupin lze zařazovat jen suroviny, které jsou povolené a uvedené v příloze č. 4.“ Příloha č. 23 k vyhlášce č. 194/1996 Sb. „SKUPINY SUROVIN PRO UVADĚNÍ DRUHŮ KRMNÝCH SUROVIN V OZNAČOVÁNÍ KOMPLETNÍCH A DOPLŇKOVÝCH KRMIV PRO DOMÁCÍ ZVÍŘATA Skupina\| Zahrnuje ---\|--- 1\\. Maso a produkty živočišného původu\| všechny masité části poražených teplokrevných zvířat v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované a též veškeré produkty, včetně vedlejších po zpracování těl nebo jejich částí od teplokrevných zvířat. Mezi tyto produkty nepatří: štětiny, rohovina, kůže, srst, peří a obsahy žaludků a střev. 2\\. Mléko a mléčné výrobky\| veškeré mléčné výrobky v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované a vedlejší výrobky z jejich zpracování. 3\\. Vejce a výrobky z vajec\| všechny vaječné výrobky v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované a vedlejší výrobky z jejich zpracování. 4\\. Oleje a tuky\| všechny živočišné a rostlinné oleje a tuky. 5\\. Kvasnice\| všechny druhy kvasnic, pokud jsou devitalizovány a sušeny a k jejichž výrobě byl použit povolený substrát. 6\\. Ryby a vedlejší výrobky z ryb\| ryby nebo části ryb v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované a vedlejší výrobky z ryb a z jejich zpracování. 7\\. Obiloviny\| všechny druhy obilovin bez ohledu na jejich opracování a výrobky vzniklé při zpracování zrna, pokud v převaze obsahují škrobnatý endosperm. 8\\. Luštěniny\| všechny druhy luštěnin bez ohledu na jejich opracování a výrobky vzniklé při zpracování zrna, pokud v převaze obsahují škrobnatý endosperm. 9\\. Olejniny\| všechny druhy olejnin bez ohledu na jejich opracování. 10\\. Zelenina\| všechny druhy zelenin a luštěnin v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované. 11\\. Vedlejší výrobky rostlinného původu\| vedlejší výrobky ze zpracování obilovin, luštěnin, olejnin a zeleniny. 12\\. Bílkovinné extrakty rostlinného původu\| všechny produkty rostlinného původu, u nichž byla bílkovinná složka vhodným způsobem koncentrována na nejméně 500 g/kg dusíkatých látek v sušině a které zpracováním mají změněnou texturu (strukturu), například hydrolyzou, extruzí, expandováním apod. 13\\. Minerální látky\| všechny anorganické látky vhodné pro výživu zvířat. 14\\. Cukry\| všechny druhy cukrů. 15\\. Ovoce\| všechny druhy ovoce v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované. 16\\. Ořechy\| všechny plody se skořápkami. 17\\. Semena\| všechny druhy semen mimo obiloviny, luštěniny a olejniny v celém nebo drceném stavu. 18\\. Řasy\| řasy čerstvé nebo vhodným způsobem konzervované. 19\\. Měkkýši a korýši\| všechny druhy měkkýšů a korýšů včetně lastur (mušlí) v čerstvém stavu nebo vhodným způsobem konzervované a vedlejší výrobky vzniklé při jejich zpracování. 20\\. Hmyz\| všechny druhy hmyzu ve všech vývojových stádiích s vyjímkou skladištních škůdců. 21\\. Pekařské výrobky\| všechny výrobky vzniklé při pekařské výrobě, zejména chléb, koláče, sušenky a kynuté pečivo“.
Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 260/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 260/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se mění vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, ve znění vyhlášky č. 275/1995 Sb. Vyhlášeno 21. 10. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 88/1997 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, ve znění vyhlášky č. 275/1995 * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1998 260 VYHLÁŠKA Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 30. září 1997, kterou se mění vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, ve znění vyhlášky č. 275/1995 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 24 odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb., a podle § 35 odst. 2 písm. a) zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách: Čl. I Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, ve znění vyhlášky č. 275/1995 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. a) se částka „2500 Kč“ nahrazuje částkou „3000 Kč“. 2. V § 3 odst. 1 písm. b) se částka „3000 Kč“ nahrazuje částkou „3500 Kč“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Ministr: Gruša v. r.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 265/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 265/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli Vyhlášeno 24. 10. 1997, datum účinnosti 24. 10. 1997, částka 89/1997 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Podněty k podání stížnosti pro porušení zákona podané ve věcech, v nichž zákonnost rozhodnutí státní zastupitelství již přezkoumávalo podle dříve platných předpisů, se považují za opakované podněty podle této vyhlášky. * Čl. III Aktuální znění od 24. 10. 1997 265 VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 9. října 1997, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 7 odst. 2, § 34 odst. 1 a § 40 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., a článku IV bodu 9 zákona č. 292/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, a zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích: Čl. I Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, se mění a doplňuje takto: 1. § 8 se vypouští. 2. § 10 se vypouští. 3. V nadpisu části čtvrté se slovo „vyřizování“ nahrazuje slovem „prošetřování“. 4. § 30 odst. 1 zní: „(1) Ustanovení této části se užijí při prošetřování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona (dále jen „podnět“), které jsou státnímu zastupitelství adresovány nebo postoupeny.“. 5. V § 30 odst. 2 se slova „vyřizování podnětů“ nahrazují slovy „prošetřování podnětů“. 6. V § 31 odst. 2 poslední věta zní: „Nemá-li podání některou z těchto náležitostí a není-li ani po upozornění doplněno, může je státní zastupitelství příslušné k jeho vyřízení odložit, o čemž podatele vyrozumí.“. 7. § 32 zní: „§ 32 (1) Státní zastupitelství vyrozumí odesilatele o přijetí podnětů, které mu jsou adresovány nebo postoupeny, a současně odesilateli sdělí, že o vyřízení bude písemně uvědoměn Ministerstvem spravedlnosti. Vyrozumění podle předchozí věty státní zastupitelství nezasílá, jestliže je z postoupení podnětu zřejmé, že tak již učinilo Ministerstvo spravedlnosti. (2) Probíhá-li ve věci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení ohledně obviněného, kterého se podnět týká, a je zřejmé, že vytýkané porušení zákona může být odstraněno v rámci řízení o obnově, státní zástupce vyčká výsledku takového řízení.“. 8. Oddíl druhý hlavy první části čtvrté (§ 34 až 37) se vypouští. 9. § 38 se vypouští. 10. V § 39 se vypouští odstavec 1, zrušuje se číslování odstavců a ve větě první se vypouštějí slova „a jeho vyřízení“. 11. § 41 se vypouští. 12. § 43 zní: „§ 43 (1) Neshledá-li státní zastupitelství po prošetření podnětu důvod k podání stížnosti pro porušení zákona, předloží ministru spravedlnosti návrh na odložení podnětu, v němž uvede, jak se vypořádalo s námitkami uvedenými v podání. (2) Jsou-li přezkoumáním důvodnosti podnětu shledány podmínky pro podání stížnosti pro porušení zákona, vypracuje státní zastupitelství nástin stížnosti pro porušení zákona, který postoupí k rozhodnutí ministru spravedlnosti. (3) K návrhu podle odstavce 1 nebo nástinu podle odstavce 2 státní zastupitelství připojí veškerý spisový materiál, který má pro posouzení důvodnosti podnětu význam.“. 13. § 44 se vypouští. 14. § 45 zní: „§ 45 (1) Opakovaným podnětem je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí uvedeného v § 31 odst. 1 poté, co již byla zákonnost takového rozhodnutí přezkoumána na základě jiného podnětu. (2) Opakovaným podnětem se státní zastupitelství věcně nezabývá ani nezasílá vyrozumění o jeho přijetí. Bez prošetření jej postoupí Ministerstvu spravedlnosti a odkáže na svůj předchozí návrh nebo nástin v této věci.“. 15. § 46 se vypouští. 16. Hlava čtvrtá části čtvrté (§ 48 a 49) se vypouští. Čl. II Podněty k podání stížnosti pro porušení zákona podané ve věcech, v nichž zákonnost rozhodnutí státní zastupitelství již přezkoumávalo podle dříve platných předpisů, se považují za opakované podněty podle této vyhlášky. Čl. III Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministryně: JUDr. Parkanová v. r.
Vyhláška České národní banky č. 271/1997 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 271/1997 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 650. výročí založení kláštera Na Slovanech - Emauzy Vyhlášeno 12. 11. 1997, datum účinnosti 19. 11. 1997, částka 90/1997 * § 1 - (1) K 650. výročí založení benediktinského kláštera se staroslověnskou liturgií Na Slovanech zvaného rovněž Emauzy se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je v pravé horní části mincovního pole umístěn stylizovaný velký státní znak České republiky bez štítu. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při okrajích dvousetkoruny. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 19. listopadu 1997. Aktuální znění od 19. 11. 1997 271 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 17. října 1997 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 650. výročí založení kláštera Na Slovanech - Emauzy Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 650. výročí založení benediktinského kláštera se staroslověnskou liturgií Na Slovanech zvaného rovněž Emauzy se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,50 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je v pravé horní části mincovního pole umístěn stylizovaný velký státní znak České republiky bez štítu. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při okrajích dvousetkoruny. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno v řádku pod státním znakem. Na pozadí názvu státu a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky je stylizované vyobrazení věží kláštera Na Slovanech. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna vpravo od písmene „L“ v názvu státu. (2) Na rubu dvousetkoruny je vyobrazen fragment fresky Zvěstování Panny Marie z kláštera Na Slovanech. Při pravém a spodním okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „KLÁŠTER NA SLOVANECH“, při levém horním okraji rovněž neuzavřený opis „EMAUZY“. Pod tímto opisem a vpravo od něho jsou umístěny letopočty „1347“ a „1997“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Jiří Harcuba. Iniciála jeho příjmení „H“ je umístěna při levém okraji dvousetkoruny mezi květy ve váze na fragmentu fresky. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 19. listopadu 1997. Guvernér: Ing. Tošovský v. r. 10kB 12kB
Zákon č. 280/1997 Sb.	Zákon č. 280/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 27. 11. 1997, datum účinnosti 27. 11. 1997, částka 93/1997 * Čl. I - Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1 * Čl. II Aktuální znění od 27. 11. 1997 280 ZÁKON ze dne 5. listopadu 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb. a zákona č. 217/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. Za § 17 se vkládá nový § 18, který včetně poznámek č. 29a) a 29b) zní: „§ 18 (1) Obec může v přenesené působnosti29a) vydat tržní řád formou obecně závazné vyhlášky. Pro prodej zboží a poskytování služeb mimo provozovnu určenou k tomuto účelu kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního zákona29b) tržní řád vymezí: a) místa pro prodej a poskytování služeb, jimiž jsou zejména tržnice a tržiště (dále jen „tržiště“), a jejich rozdělení, b) stanovení kapacity a přiměřené vybavenosti tržišť, c) dobu prodeje zboží a poskytování služeb na tržišti, d) pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti, e) pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště k zajištění jeho řádného provozu. (2) Tržní řád se s výjimkou odstavce 1 písm. a), b) a c) vztahuje i na prodej zboží a poskytování služeb na tržištích majících charakter stavby podle zvláštního zákona.29b) 29a) § 24 odst. 1 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 29b) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 58 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Poruší-li fyzická nebo právnická osoba tržní řád vydaný podle § 18, vyzve ji obec, aby ve stanovené lhůtě nedostatek odstranila. Živnostenský úřad příslušný podle sídla nebo místa podnikání uloží z podnětu obce fyzické nebo právnické osobě, která porušila tržní řád a ani na výzvu obce neodstranila ve stanovené lhůtě zjištěný nedostatek, pokutu až do výše 20 000 Kč nebo pozastaví provozování živnosti anebo živnostenské oprávnění zruší.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 3. V § 58 odst. 7 se slova „2 až 4“ nahrazují slovy „2 až 5“. 4. V příloze č. 2 ve SKUPINĚ 213: Stavebnictví se ve sloupci 2, v živnosti Projektová činnost ve výstavbě, připojují na konci tato slova: „, nebo splnění podmínek stanovených v § 34 téhož zákona“. 5. V příloze č. 2 ve SKUPINĚ 213: Stavebnictví se ve sloupci 2, v živnosti Provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování, připojují na konci tato slova: „, nebo splnění podmínek stanovených v § 34 téhož zákona“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 285/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 285/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 282/1996 Sb. Vyhlášeno 28. 11. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 95/1997 * Čl. I - Příloha vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 282/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1998 285 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 4. listopadu 1997, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 282/1996 Sb. Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle § 17 zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb.: Čl. I Příloha vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků, ve znění vyhlášky č. 282/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. Doplňují se položky seznamu o nová katastrální území: „Kód k.ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního území\| Kč/m2 ---\|---\|---\|--- Okres: České Budějovice 330113701\| 641618\| PLANÁ U ČESKÝCH BUDĚJOVIC\| 5,89 330114301\| 641626\| ZÁVRATY\| 3,60 Okres: Klatovy 340401313\| 799122\| JAVORNÁ U POLOMU\| 0,00 Okres: Praha 5 310500703\| 729132\| JINONICE 13\| 7,88 310500704\| 918377\| ŘEPORYJE 13\| 7,25 310500503\| 918351\| STODŮLKY - ŘEPORYJE\| 8,02 310500504\| 918369\| TŘEBONICE - ŘEPORYJE\| 7,85 310501003\| 916935\| TŘEBONICE - ZLIČÍN\| 7,85 Okres: Praha 6 310600306\| 729621\| MOTOL 6\| 3,86 310600313\| 906824\| MOTOL 6\| 3,86 310600309\| 729574\| SMÍCHOV 6\| 2,46 Okres: Praha 9 310901001\| 731757\| HLOUBĚTÍN 9\| 9,28 Okres: Praha 10 311001009\| 732478\| HLOUBĚTÍN 10\| 9,28 Okres: Zlín 370506710\| 658995\| KOCHAVEC\| 3,05 “. \| \| \| 2. Vypouštějí se položky ze seznamu dosud zařazených katastrálních území: „Kód k. ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního území\| Kč/m2 ---\|---\|---\|--- Okres: Klatovy 340402511\| 798959\| STODŮLKY NAD KŘEMELNOU\| 0,94 340402512\| 798967\| VELKÝ BOR NAD KŘEMELNOU\| 0,90“. \| \| \| 3. Mění se položky seznamu v části přiřazených průměrných cen zemědělských pozemků: „Kod k.ú.\| ČSÚ\| Název katastrálního území\| Kč/m2 ---\|---\|---\|--- Okres: Blansko 370100104\| 666157\| KLEPAČOV\| 2,93 370109001\| 710954\| OLOMUČANY\| 3,22 Okres: Brno - město 370200145\| 658201\| JEHNICE\| 5,58 370200114\| 610585\| KOMÍN\| 7,18 370200146\| 712680\| OŘESÍN\| 5,55 370200149\| 775550\| ÚTĚCHOV U BRNA\| 2,90 Okres: Brno - venkov 370330201\| 767492\| PŘEDKLÁŠTEŘÍ\| 5,16 370306802\| 702820\| ŽERNŮVKA\| 4,05 Okres: Bruntál 380100502\| 614980\| ALBRECHTICE U RÝMAŘOVA\| 3,35 380104802\| 695173\| JELENÍ U BRUNTÁLU\| 3,40 380101704\| 640875\| JELENÍ U HOLČOVIC\| 1,70 380101903\| 643556\| STŘÍBRNÉ HORY\| 2,75 Okres: České Budějovice 330102501\| 641588\| HOMOLE\| 4,02 Okres: Český Krumlov 330204201\| 751677\| SOBĚNOV\| 2,88 Okres: Domažlice 340108701\| 702960\| NĚMČICE U KDYNĚ\| 3,29 340106001\| 772551\| ÚBOČ\| 3,20 Okres: Frýdek - Místek 380202401\| 647993\| HRČAVA\| 1,80 Okres: Havlíčkův Brod 360106205\| 682756\| LIBICKÁ LHOTKA\| 3,94 360112401\| 772763\| UHELNÁ PŘÍBRAM\| 4,25 Okres: Hodonín 370603301\| 687642\| LOVČICE U KYJOVA\| 7,65 Okres: Hradec Králové 360201201\| 602086\| BENÁTKY\| 11,63 Okres: Chrudim 360300502\| 606847\| HORNÍ BEZDĚKOV U BOJANOVA\| 3,90 360303301\| 642517\| HORNÍ BRADLO\| 3,61 360300503\| 671461\| HRBOKOV\| 4,97 360300504\| 671479\| KOVÁŘOV U SEČE\| 3,55 360303302\| 642533\| LIPKA\| 3,41 360303303\| 642550\| TRAVNÁ U HORNÍHO BRADLA\| 4,17 Okres: Jeseník 381111301\| 759571\| SUPÍKOVICE\| 2,82 Okres: Jičín 360400401\| 601462\| BĚCHARY\| 8,80 360405106\| 655422\| DOLANY U CHYJIC\| 9,87 360406906\| 793281\| ZLIV U LIBÁNĚ\| 7,77 Okres: Jihlava 370703201\| 640697\| HOJKOV\| 1,74 370706701\| 691879\| MARKVARTICE\| 2,94 370707001\| 694894\| MILÍČOV U JIHLAVY\| 2,22 370700304\| 705675\| NOVÁ VES U TŘEŠTI\| 2,23 370700113\| 721000\| PÍSTOV U JIHLAVY\| 3,53 370700115\| 725765\| POPICE U JIHLAVY\| 2,55 370701107\| 758060\| PŘÍMĚLKOV\| 4,18 370701109\| 758078\| STŘÍŽOV\| 3,86 370713101\| 781410\| VĚŽNICE\| 3,28 370700114\| 721018\| VYSOKÁ U JIHLAVY\| 2,69 Okres: Jindřichův Hradec 330302301\| 623865\| ČÍMĚŘ\| 2,97 330303101\| 643653\| DOLNÍ PĚNA\| 3,97 330303901\| 633925\| DVORY NAD LUŽNICÍ\| 3,15 330314609\| 753742\| HOLIČKY U STARÉ HLÍNY\| 2,94 330304901\| 643661\| HORNÍ PĚNA\| 3,56 330309210\| 649601\| HŮRKY\| 2,04 330307407\| 649619\| KAPROUN\| 2,11 330304903\| 643670\| MALÍKOV NAD NEŽÁRKOU\| 3,49 330309201\| 704971\| NOVÁ BYSTŘICE\| 2,78 330313411\| 798584\| RAJCHÉŘOV\| 3,17 330309209\| 754587\| SKALKA U NOVÉ BYSTŘICE\| 2,38 330314105\| 771937\| TUŠŤ\| 2,95 Okres: Karlovy Vary 340300102\| 663581\| BOHATICE\| 3,88 340300104\| 663701\| DRAHOVICE\| 3,77 340300105\| 663549\| DVORY\| 2,84 340302701\| 658391\| JENIŠOV\| 2,92 340300101\| 663433\| KARLOVY VARY\| 2,23 340304601\| 715883\| OSTROV NAD OHŘÍ\| 2,91 340300107\| 663557\| RYBÁŘE\| 3,56 340300108\| 663492\| TUHNICE\| 4,07 Okres: Kladno 320310203\| 688932\| HORNÍ KAMENICE U LUKOVA\| 7,95 320301003\| 628689\| DOLNÍ BEZDĚKOV U KLADNA\| 3,90 Okres: Klatovy 340404403\| 654655\| HADRAVA\| 2,98 340403601\| 641855\| HORAŽĎOVICE\| 3,87 340400101\| 665797\| KLATOVY\| 5,25 340407701\| 607134\| OSTŘETICE\| 3,78 340402502\| 627054\| PRÁŠILY\| 0,83 340409201\| 753092\| SRNÍ I\| 1,23 340406402\| 798681\| VCHYNICE-TETOV II\| 1,14 340401314\| 798975\| ZHŮŘÍ\| 1,04 Okres: Kolín 320406701\| 783943\| VLKANČICE\| 4,62 Okres: Liberec 350500501\| 616184\| BULOVKA\| 3,30 350502502\| 660507\| DĚTŘICHOVEC\| 3,20 350500503\| 616192\| DOLNÍ OLDŘIŠ\| 3,43 350501101\| 630128\| DOLNÍ ŘASNICE\| 3,71 350502501\| 660515\| JINDŘICHOVICE POD SMRKEM\| 3,50 Okres: Louny 350703903\| 682608\| DUBČANY U LIBĚŠIC\| 6,17 350703901\| 682624\| LIBĚŠICE U ŽATCE\| 5,74 350703906\| 682632\| LÍČKOV\| 4,07 350706510\| 736538\| PŠOV U PODBOŘAN\| 7,41 Okres: Náchod 360503704\| 689831\| BĚLÝ\| 2,69 360503701\| 689840\| MACHOV\| 2,65 360503702\| 689858\| MACHOVSKÁ LHOTA\| 2,30 360503703\| 689866\| NÍZKÁ SRBSKÁ\| 3,67 Okres: Opava 380602801\| 637491\| HAŤ\| 6,87 Okres: Ostrava 380700114\| 713830\| MARIÁNSKÉ HORY\| 4,70 Okres: Pelhřimov 330402903\| 600733\| MILOTIČKY\| 3,44 Okres: Písek 330501803\| 647926\| HRAZÁNKY\| 3,79 330501804\| 647942\| KLISINEC\| 3,48 330508502\| 795097\| NOVÁ VES U PROTIVÍNA\| 3,13 330509201\| 765007\| PASEKY U TÁLÍNA\| 3,05 330500101\| 720755\| PÍSEK\| 3,62 330502702\| 670227\| PŘÍLEPOV\| 3,04 330502705\| 670251\| ZAHRÁDKA U KOVÁŘOVA\| 3,49 330502810\| 789917\| ŽEBRÁKOV U ZAHOŘAN\| 3,50 Okres: Plzeň - sever 340706207\| 702005\| LEŠOVICE\| 2,11 Okres: Prachatice 330600807\| 624284\| SPŮLE U ČKYNĚ\| 3,07 Okres: Prostějov 370900201\| 601331\| BEDIHOŠŤ\| 13,00 Okres: Přerov 380800102\| 734985\| KOZLOVICE U PŘEROVA\| 7,28 Okres: Příbram 321103001\| 633577\| DUBLOVICE\| 4,38 321117701\| 785482\| HODĚMYŠL\| 2,92 321103003\| 653667\| CHRAMOSTY\| 3,33 321105301\| 666602\| KLUČENICE\| 3,78 321105302\| 669954\| KOSOBUDY\| 3,39 321103004\| 683825\| LÍCHOVY\| 3,69 Okres: Rakovník 321207401\| 745383\| ŘEVNIČOV\| 4,33 321209001\| 771171\| TŘTICE U NOVÉHO STRAŠECÍ\| 5,03 Okres: Rokycany 340800902\| 639451\| HLOHOVIČKY\| 4,07 340806501\| 724068\| HRADIŠTĚ NAD BEROUNKOU\| 3,33 340803903\| 736368\| SKLENÁ HUŤ\| 3,20 340805901\| 738115\| SKOMELNO\| 3,34 Okres: Rychnov nad Kněžnou 360702501\| 631426\| DOUDLEBY NAD ORLICÍ\| 7,37 360703101\| 670197\| KOSTELEC NAD ORLICÍ\| 6,25 360700101\| 744107\| RYCHNOV NAD KNĚŽNOU\| 4,24 Okres: Sokolov 340901101\| 652172\| DOLNÍ CHODOV\| 3,31 340900901\| 644056\| HORNÍ SLAVKOV\| 2,36 340902201\| 678627\| KYNŠPERK NAD OHŘÍ\| 4,75 340902601\| 686514\| LOKET\| 3,37 340900101\| 752223\| SOKOLOV\| 4,33 Okres: Strakonice 330700302\| 636657\| BLANICE\| 3,96 330703601\| 651117\| CHELČICE\| 3,89 330709102\| 738581\| KAPSOVA LHOTA\| 3,85 330705201\| 675181\| KRTY U STRAKONIC\| 3,87 330702503\| 632287\| KVÁSKOVICE U DRÁŽOVA\| 1,51 330709301\| 742112\| ROVNÁ U STRAKONIC\| 4,09 330700806\| 748005\| SKALIČANY\| 3,98 330713701\| 678210\| SKÁLY U KVÁSKOVIC\| 2,95 330707903\| 706914\| SLOUČÍN\| 4,82 330714201\| 775789\| UZENIČKY\| 3,77 Okres: Šumperk 380900701\| 605816\| BLUDOV\| 5,33 Okres: Tábor 330800105\| 666513\| KLOKOTY\| 5,47 330810301\| 747688\| SEZIMOVO ÚSTÍ\| 4,11 330812401\| 780685\| VESELÍ NAD LUŽNICÍ\| 3,50 Okres: Teplice 350903901\| 752941\| SRBICE\| 5,73 Okres: Trutnov 361009001\| 783862\| DOLNÍ VLČKOVICE\| 5,75 361009002\| 783871\| HORNÍ VLČKOVICE\| 6,01 Okres: Třebíč 371002001\| 618918\| ČECHTÍN\| 3,25 371005701\| 664901\| KLADERUBY NAD OSLAVOU\| 6,60 371007201\| 674826\| KROKOČÍN\| 4,74 Okres: Ústí nad Orlicí 361113702\| 606324\| BOHOUSOVÁ\| 3,17 361101501\| 621676\| ČESKÁ RYBNÁ U ŽAMBERKA\| 2,33 361108501\| 712141\| RVIŠTĚ\| 3,99 361112701\| 778630\| VELKÁ SKROVNICE\| 3,47 361113701\| 790303\| ZÁCHLUMÍ\| 3,85 Okres: Vsetín 381003102\| 657662\| JASENICE U VALAŠSKÉHO MEZIŘÍČÍ\| 2,72 381003104\| 700312\| MŠTĚNOVICE\| 3,22 381003106\| 736082\| PŘÍLUKY\| 3,60 Okres: Zlín 370502401\| 658987\| JESTŘABÍ NAD VLÁŘÍ\| 2,09 Okres: Znojmo 371311801\| 762075\| ŠATOV\| 10,75 371312201\| 765121\| TASOVICE NAD DYJÍ\| 8,97“. \| \| \| Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Ministr: Ing. Lux v. r.
Zákon č. 287/1997 Sb.	Zákon č. 287/1997 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb. Vyhlášeno 28. 11. 1997, datum účinnosti 28. 11. 1997, částka 96/1997 * Čl. I - Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., se doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 28. 11. 1997 287 ZÁKON ze dne 20. listopadu 1997, kterým se doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., se doplňuje takto: Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a Představiteli a soudci další plat za druhé pololetí roku 1997 nenáleží.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 289/1997 Sb.	Zákon č. 289/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 2. 12. 1997, datum účinnosti 2. 12. 1997, částka 97/1997 * Čl. I - Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. V - Přechodná ustanovení * Čl. VI - Zrušovací ustanovení * Čl. VII - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2012 (329/2011 Sb.) 289 ZÁKON ze dne 12. listopadu 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 11 odst. 1 písm. a) se vypouštějí slova „a doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. m) a n),“. 2. V § 12 odst. 1 se slova „písm. o) až u)“ nahrazují slovy „písm. m) až u)“. 3. V § 31 odst. 1 písm. b) se slova „v období do 31. prosince 2000 nejvýše tři roky, v období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2006 nejvýše čtyři roky a v období po 31. prosinci 2006 nejvýše pět roků“ nahrazují slovy „nejvýše tři roky“. 4. V § 34 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradních dob pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. p), r) a s) a obdobných dob podle předpisů platných před 1. lednem 1996; počet dnů náhradních dob pojištění stanovený podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.“. 5. § 37 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, lze-li jej podle zvláštních předpisů na tuto dobu sjednat; ustanovení odstavce 1 není přitom dotčeno.“. 6. V § 40 odst. 2 se vypouští písmeno b) a zároveň se zrušuje označení písmene a). Na konci § 40 odst. 2 se vypouští slovo „nebo“ a čárka se nahrazuje tečkou. 7. V § 40 odst. 3 se za slova „považuje též“ vkládají slova „doba účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. m) a n) a dále“ a na konci se tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „nejdříve však po ukončení povinné školní docházky.“. 8. V § 41 odst. 2 větě druhé se za slova „a třetí“ vkládají tato slova: „a § 34 odst. 1 věty druhé“. 9. V § 41 odst. 3 větě první se za slova „doba pojištění“ vkládají tato slova: „uvedená v § 11 a v § 13 odst. 1“. 10. V § 45 odst. 2 větě třetí se za slova „věty druhé“ vkládají tato slova: „, § 34 odst. 1 věty druhé“. 11. V § 46 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Ustanovení odstavce 2 není přitom dotčeno.“. 12. § 67 zní: „§ 67 (1) Vyplácené důchody může vláda v době do 31. prosince 1998 zvýšit nařízením, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste aspoň o 5 % od kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářnímu měsíci, v němž došlo k poslednímu zvýšení těchto důchodů; vláda však zvýší nařízením vyplácené důchody vždy, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste aspoň o 10 % od kalendářního měsíce uvedeného v části věty před středníkem. Vyplácené důchody vláda v době po 31. prosinci 1998 zvýší nařízením, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste alespoň o 5 %. Podmínka růstu tohoto indexu se posuzuje od kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářnímu měsíci, v němž došlo k poslednímu zvýšení těchto důchodů. (2) Zvýšení se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu odpovídalo nejméně 70 % nárůstu indexu uvedeného v odstavci 1. Jestliže v kalendářním roce byly vyplácené důchody zvýšeny pouze podle věty první nebo zvýšeny nebyly, zvýší se při prvním zvýšení následujícím po tomto roce vyplácené důchody kromě zvýšení podle věty první též s přihlédnutím k růstu reálné mzdy. Zvýšení podle věty druhé se stanoví tak, aby toto zvýšení u průměrného starobního důchodu odpovídalo nejméně jedné třetině růstu reálné mzdy za ty kalendářní roky předcházející kalendářnímu roku, v němž se vyplácené důchody takto zvyšují, ke kterým od posledního zvýšení stanoveného podle věty druhé nebylo přihlédnuto. (3) Růstem reálné mzdy podle odstavce 2 věty druhé a třetí se rozumí podíl indexu růstu průměrné nominální mzdy a indexu růstu spotřebitelských cen, přičemž tyto indexy růstu se stanoví podle údajů za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž se vyplácené důchody zvyšují, a za kalendářní rok, k němuž bylo naposledy přihlédnuto při zvýšení podle odstavce 2 věty druhé a třetí. Úhrnný index spotřebitelských cen a průměrná nominální mzda za kalendářní rok se zjišťují podle údajů Českého statistického úřadu. Průměrný starobní důchod se zjišťuje podle údajů České správy sociálního zabezpečení jako průměr ze všech starobních důchodů, které nejsou vypláceny v souběhu s jiným důchodem (§ 59) a jejichž výplata byla prováděna v kalendářním měsíci, v němž byly naposledy zvýšeny vyplácené důchody.“. 13. V § 74 se slova „do 31. prosince 2016“ nahrazují slovy „do 31. prosince 2018“ a na konci se připojuje tato věta: „Snížená věková hranice pro vznik nároku na starobní důchod se přitom považuje pro účely tohoto zákona za důchodový věk.“. 14. V § 76 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: „Nárok na snížení věkové hranice pro vznik nároku na starobní důchod podle předpisu uvedeného ve větě první vzniká též pojištěncům, kteří dosáhli 50 let do 31. prosince 2005, pokud splňují ostatní podmínky stanovené v tomto předpisu.“. 15. § 107 odst. 2 zní: „(2) Vláda může zvýšit nařízením částky stanovené v § 15, pokud od předchozího stanovení těchto částek byly vyplácené důchody zvýšeny aspoň o 5 %; zvýšení těchto částek se provádí od 1. ledna.“. Čl. V Přechodná ustanovení (1) O nárocích na důchody, které vznikly před 1. lednem 1998 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání nebo změně výše těchto důchodů za dobu před 1. lednem 1998, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle předpisů platných před tímto dnem. (2) Jde-li o nároky na důchody vzniklé v období od 1. ledna 1998 do 30. června 1998 a o nichž nebylo před 1. červencem 1998 pravomocně rozhodnuto, a o přiznání nebo změnu výše těchto důchodů za dobu před 1. červencem 1998, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, rozhodne se o těchto nárocích podle předpisů platných v tomto období. (3) Podmínky zvýšení vyplácených důchodů (čl. I bod 12) a zvýšení částek, z nichž se vychází podle § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, při stanovení výpočtového základu (čl. I bod 15), a podmínky pro zvýšení částek životního minima (čl. III bod 5) se zjišťují od posledního zvýšení těchto částek, které nastalo přede dnem účinnosti tohoto zákona. (4) Jestliže poživatel starobního důchodu přiznaného před 1. lednem 1998 je k tomuto dni výdělečně činný, vztahuje se na něho podmínka pro výplatu tohoto důchodu uvedená v § 37 odst. 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění tohoto zákona (čl. I bod 5), a pokud do dne předcházejícího splátce starobního důchodu splatné v dubnu 1998 neupraví svůj pracovněprávní vztah v souladu s touto podmínkou, nenáleží mu od této splátky výplata starobního důchodu. Skutečnost, že nesplňuje uvedenou podmínku pro výplatu starobního důchodu, je poživatel starobního důchodu povinen oznámit plátci důchodu do 31. ledna 1998; tuto ohlašovací povinnost má i zaměstnavatel poživatele starobního důchodu. Ohlašovací povinnost podle věty druhé nevzniká, jestliže poživatel starobního důchodu ukončí pracovněprávní vztah v době předcházející splátce starobního důchodu uvedené ve větě první nebo si v této době upraví pracovněprávní vztah v souladu s podmínkou uvedenou ve větě první. (5) Nároky na hmotné zabezpečení vzniklé uchazečům o zaměstnání přede dnem 1. ledna 1998 se posuzují podle dosavadních předpisů; výše hmotného zabezpečení se však od 1. ledna 1998 řídí ustanoveními tohoto zákona (čl. II). (6) V řízení se podle čl. IV postupuje u nároků na příspěvek na provoz motorového vozidla a příspěvek na úhradu pojistného vznikajících po 31. prosinci 1997. Čl. VI Zrušovací ustanovení Zrušují se čl. I body 39, 61 až 64, 68 a 76 zákona č. 134/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Čl. VII Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1 až 3, 5 až 7, 11 a 13, čl. II a čl. V odst. 1, 4 a 5, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998, a ustanovení čl. I bodů 4 a 8 až 10 a čl. V odst. 2, která nabývají účinnosti dnem 1. července 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 302/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 302/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb. Vyhlášeno 9. 12. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 100/1997 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1998 302 VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. prosince 1997, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb. Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.: Čl. I Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 3 se doplňuje odstavcem 3, který včetně poznámek č. 1) a 2) zní: „(3) Příjem z výdělečné činnosti v cizině1) se přepočítává na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou2) platného k prvnímu dni období, za které se tento příjem sleduje. Pro přepočet cizích měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice ke dni uvedenému ve větě první. 1) § 116a odst. 1 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. 2) § 35 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.“. 2. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní: „§ 3a Zjišťování ročního vyměřovacího základu za období před rokem 1996 (1) Spadá-li do rozhodného období pro stanovení osobního vyměřovacího základu (§ 18 zákona) kalendářní rok před rokem 1996, v němž se ve stejném časovém úseku vyskytne hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995 (dále jen „hrubý výdělek“) a vyloučená doba (§ 16 odst. 4 věta první zákona), stanoví se úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za tento kalendářní rok (§ 16 odst. 2 zákona) pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu a) s přihlédnutím k tomuto hrubému výdělku a při stanovení osobního vyměřovacího základu se v tomto případě do počtu vyloučených dob nezahrnou ty vyloučené doby za tento kalendářní rok, v nichž byl dosažen tento hrubý výdělek, nebo b) bez přihlédnutí k tomuto hrubému výdělku a při stanovení osobního vyměřovacího základu se v tomto případě do počtu vyloučených dob zahrnou všechny vyloučené doby za tento kalendářní rok, pokud vyloučené doby, v nichž byl dosažen tento hrubý výdělek, netrvaly po celý kalendářní rok a takto zjištěný úhrn vyměřovacích základů pojištěnce je vyšší než úhrn vyměřovacích základů pojištěnce zjištěný podle písmene a). (2) Pro účely zjištění vyššího úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok se výše úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce vypočte podle odstavce 1 písm. a) jako součin počtu dní v kalendářním roce a podílu úhrnu hrubých výdělků dosažených v kalendářním roce a počtu dní v kalendářním roce sníženého o ty vyloučené doby, v nichž nebyly dosaženy hrubé výdělky, a podle odstavce 1 písm. b) jako součin počtu dní v kalendářním roce a podílu úhrnu hrubých výdělků dosažených v kalendářním roce sníženého o hrubé výdělky dosažené ve vyloučených dobách a počtu kalendářních dní v tomto roce sníženého o vyloučené doby. (3) Vyskytne-li se v kalendářním roce více časových úseků uvedených v odstavci 1, provádějí se výpočty úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok podle odstavce 2 pouze se zřetelem na úhrn těchto úseků.“. 3. V § 6 odst. 4 a 5 se slovo „možnost“ nahrazuje slovem „schopnost“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Ministr: PhDr. Volák v. r.
Zákon č. 304/1997 Sb.	Zákon č. 304/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. Vyhlášeno 11. 12. 1997, datum účinnosti 1. 4. 1998, částka 101/1997 * Čl. I - Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. III Aktuální znění od 1. 1. 2000 304 ZÁKON ze dne 13. listopadu 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se za slova „silniční dopravy“ vkládají tato slova: „silničními motorovými vozidly (dále jen „vozidlo“)“. 2. V § 2 odst. 1 se na konci připojují tato slova: „a při níž nedochází ke vzniku právního vztahu založeného smlouvou, jejímž předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí“. 3. V § 2 odst. 2 se za slova „přeprava osob“ vkládají slova „(linková osobní doprava, kyvadlová doprava, příležitostná doprava, taxislužba)“ a za slova „nebo věcí“ se vkládají slova „(nákladní doprava)“. 4. V § 2 odst. 3 se za písmenem b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) linkou souhrn dopravních spojení na trase dopravní cesty určené výchozí a konečnou zastávkou a ostatními zastávkami, na níž jsou pravidelně poskytovány přepravní služby podle platné licence a podle schváleného jízdního řádu, d) spojem dopravní spojení v rámci linky, které je časově a místně určené jízdním řádem.“. 5. V § 2 odst. 5 v první větě se slova „pro cizí potřeby nebo pro vlastní potřeby“ vypouštějí. 6. V § 2 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které včetně poznámky č. 1a) znějí: „(8) Náhradní autobusová doprava je veřejná linková doprava provozovaná namísto přerušené drážní dopravy na dráze celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo na dráze speciální.1a) (9) Integrovanou dopravou se rozumí zajišťování dopravní obslužnosti území města a příměstských oblastí jednotlivými dopravci v silniční dopravě společně nebo dopravci v silniční dopravě společně s dopravci v jiném druhu dopravy, pokud se dopravci podílejí na plnění přepravní smlouvy podle jednotných přepravních a tarifních podmínek. 1a) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 10 a 11. 7. § 3 odst. 1 písm. a) a b) včetně poznámek č. 3a) a 4) znějí: „a) používat v silniční dopravě vozidlo, od jehož technické prohlídky a měření emisí neuplynula doba delší, než stanoví zvláštní předpis,3a) b) zajistit při organizaci práce řidičů dodržování doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku stanovených mezinárodní úmluvou, jíž je Česká republika vázána a která byla zveřejněna ve Sbírce zákonů,4) a prováděcím předpisem. 3a) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. 4) Čl. 6, 7, 8 a 9 vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 108/1976 Sb., o Evropské dohodě o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění vyhlášky č. 82/1984 Sb. a vyhlášky č. 80/1994 Sb.“. 8. § 3 odst. 2 zní: „(2) Dopravce provozující silniční dopravu vozidly určenými k přepravě osob a vozidly určenými pro přepravu zvířat nebo věcí, jejichž užitná hmotnost přesahuje 3,5 tuny nebo celková hmotnost 6 tun, je povinen vést záznam o provozu vozidla. Tento záznam je povinen uchovávat po dobu pěti let od ukončení přepravy. Toto ustanovení se nevztahuje na osobní vozidla používaná dopravcem k silniční dopravě pro vlastní potřebu. Způsob vedení záznamu o provozu vozidla stanoví prováděcí předpis.“. 9. V § 3 odst. 3 písm. a) se na konci připojují tato slova: „pokud je povinen jej vést podle odstavce 2,“. 10. V § 3 odst. 3 písm. b) se na konci připojují tato slova: „pokud je povinen vést záznam o provozu vozidla,“. 11. § 4 odst. 2 zní: „(2) Pro vymezení odpovědného zástupce dopravce v případech podle § 4 odst. 1 písm. b) platí § 11 živnostenského zákona obdobně.“. 12. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Finanční zajištění (1) Kdo hodlá provozovat mezinárodní silniční dopravu autobusy nebo nákladními automobily o užitné hmotnosti vyšší než 3,5 tuny nebo celkové hmotnosti vyšší než 6 tun, musí prokázat finanční zajištění mezinárodní silniční dopravy. (2) Finančním zajištěním mezinárodní silniční dopravy (dále jen „finanční způsobilost“) se rozumí schopnost dopravce finančně zajistit zahájení mezinárodní silniční dopravy a její řádné provozování. (3) Finanční způsobilost se prokazuje dostupným kapitálem a rezervami na 12 měsíců provozu, nejméně 50 000 Kč na jeden nákladní automobil nebo 5500 Kč na jednu tunu celkové hmotnosti nebo 2800 Kč na jedno sedadlo autobusu, dopravnímu úřadu v místě sídla nebo trvalého pobytu žadatele. O splnění finanční způsobilosti vydá příslušný dopravní úřad žadateli písemné potvrzení. Potvrzení finanční způsobilosti je podmínkou vydání koncese5) k provozování mezinárodní silniční dopravy. (4) Finanční způsobilost musí trvat po celou dobu provozování mezinárodní silniční dopravy. Trvání finanční způsobilosti prokazuje dopravce příslušnému dopravnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 31. března roku následujícího. (5) Podrobnosti o způsobu prokázání finanční způsobilosti, postup při vydávání písemného potvrzení finanční způsobilosti a náležitosti potvrzení finanční způsobilosti stanoví prováděcí předpis.“. 13. V § 5 nadpis pod paragrafovou značkou zní: „Spolehlivost“. 14. V § 6 nadpis pod paragrafovou značkou zní: „Odborná způsobilost“. 15. V § 6 odst. 1 se za slova „veřejné linkové dopravy,“ vkládá slovo „taxislužby,“ a za slova „mezinárodní nákladní dopravy“ vkládají slova „provozované vozidly, jejichž užitná hmotnost přesahuje 3,5 tuny nebo celková hmotnost 6 tun,“. 16. § 8 odst. 1 zní: „(1) Ve stanovisku potřebném pro vydání nebo změnu koncese5) uvede dopravní úřad, zda žadatel o koncesi splňuje podmínku spolehlivosti, finanční způsobilosti (jedná-li se o mezinárodní silniční dopravu, u které se splnění této podmínky vyžaduje), druh dopravy, pro kterou se stanovisko uděluje, časový rozsah, přepravní podmínky u taxislužby a podmínky provozování silniční dopravy, a zda je pro daný druh dopravy potřebná odborná způsobilost.“. 17. § 9 odst. 2 písm. c) zní: „c) práce řidiče v silniční dopravě osob, pokud se provozuje autobusem, vykonávala pouze osoba starší 21 let, bezúhonná,5) která před prvním nastoupením výkonu činnosti řidiče pracovala nejméně dva roky jako řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny,“. 18. V § 9 odst. 2 se za písmenem c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) práce řidiče v mezinárodní nákladní dopravě, pokud se provozuje nákladním automobilem o celkové hmotnosti vyšší než 7,5 tuny, vykonávala pouze osoba starší 21 let, bezúhonná,5) která před prvním nastoupením výkonu činnosti řidiče pracovala nejméně dva roky jako řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti vyšší než 3,5 tuny nebo jako řidič autobusu, e) práce řidiče taxislužby vykonávala pouze osoba starší 21 let, bezúhonná5) a spolehlivá,5) která má průkaz o způsobilosti řidiče provozovat taxislužbu ve vymezeném územním obvodu dopravního úřadu.“. 19. § 11 odst. 3 písm. d) a e) znějí: „d) se zřizovatelem označníku zastávky, na kterém se podle žádosti má umístit nová zastávka, e) s vlastníkem autobusového nádraží nebo autobusového stanoviště.“. 20. § 12 odst. 1 zní: „(1) Dopravní úřad rozhodne o žádosti o udělení licence pro vnitrookresní linkovou osobní dopravu nebo městskou autobusovou dopravu ve lhůtě 45 dnů od jejího podání, pro ostatní vnitrostátní linkovou osobní dopravu ve lhůtě 60 dnů od jejího podání. Jedná-li se o mezinárodní linkovou osobní dopravu, rozhodne Ministerstvo dopravy a spojů o žádosti o udělení licence ve lhůtě 30 dnů od doručení povolení od příslušného úřadu cizího státu pro vedení linky na území tohoto státu. Pro projednání žádosti o udělení licence platí pro příslušný dopravní úřad ustanovení § 11 odst. 3 obdobně.“. 21. V § 12 odst. 2 se na konci připojují tato slova: „nebo na uzavření smlouvy o závazku veřejné služby (§ 19)“. 22. V § 12 odst. 3 písm. b) se za slovo „dotována“ doplňují tato slova: „státem nebo obcemi,“. 23. V § 12 odst. 3 se za písmenem c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) nebylo pro mezinárodní silniční dopravu uděleno zahraniční povolení úřadem cizího státu.“. 24. § 13 písm. b) zní: „b) označení a vedení linky,“. 25. V § 13 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) případný rozsah bezbariérové přepravy cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace,“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 26. V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Schválený jízdní řád postoupí dopravní úřad Ministerstvu dopravy a spojů, které vede pro potřeby veřejnosti celostátní informační systém o jízdních řádech. Ministerstvo dopravy a spojů může vedením tohoto systému pověřit právnickou osobu.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 27. V § 17 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) S výjimkou případů uvedených v odstavci 3 lze změny jízdních řádů provádět pouze v návaznosti na změny jízdního řádu v železniční dopravě v termínech zveřejněných Ministerstvem dopravy a spojů v Obchodním věstníku.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 28. V § 17 odst. 6 se za slova „a jeho změn“ vkládají tato slova: „a organizaci celostátního informačního systému“. 29. § 17 se doplňuje odstavcem 7, který zní: „(7) Ustanovení odstavců 2 a 4 se nevztahují na jízdní řády městské autobusové dopravy.“. 30. § 18 písm. e) zní: „e) označit vozidlo příslušné linky názvem výchozí a konečné zastávky spoje, zajistit identifikaci řidiče a průvodčího jménem nebo služebním číslem, označit bezbariérové vozidlo mezinárodním symbolem přístupnosti, v městské autobusové dopravě dále označit vozidlo číslem linky,“. 31. V § 18 se za písmenem g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) pečovat o bezpečnost přepravovaných osob a jejich zavazadel a zabezpečit první pomoc a náhradní dopravu v případě, že se stane účastníkem dopravní nehody nebo má technickou závadu, pro kterou nelze spoj dokončit, i) vytvářet podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.“. 32. Za § 18 se vkládají nové § 18a, 18b a 18c, které včetně nadpisů znějí: „§ 18a Vztahy mezi cestujícím a dopravcem veřejné linkové dopravy (1) Řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy nebo jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen „pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy nebo bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna a) vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, vyloučit z přepravy cestujícího nebo uložit cestujícímu zaplatit přirážku, pokud přes upozornění nedodržuje přepravní řád, pokyny a příkazy pověřené osoby, znečišťuje vozidlo nebo pokud svým chováním ruší klidnou přepravu cestujících nebo ostatní cestující jinak obtěžuje; vyloučením z přepravy nesmí být ohrožena bezpečnost a zdraví cestujícího, b) nepřipustit k přepravě nebo vyloučit z přepravy zavazadlo cestujícího nebo zvíře s ním přepravované, pokud jsou překážkou bezpečné a pohodlné přepravy cestujících nebo ohrožují zdraví cestujících nebo pokud jejich přepravu neumožňují přepravní podmínky, zejména obsaditelnost vozidla, c) uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné na vymáhání přirážky. (2) Cestující je povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují na zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky, c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby nebo za znečištění vozidla nebo za rušení klidné přepravy cestujících nebo jiné obtěžování cestujících. (3) Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1000 Kč. § 18b Přepravní řád (1) Podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řád. V přepravním řádu se uvede zejména a) vznik a ukončení přepravní smlouvy mezi dopravcem a cestujícím a způsob prokazování jejího vzniku, b) náležitosti jízdního dokladu, způsob placení jízdného a posuzování platnosti jízdních dokladů (včetně případů, kdy se na přepravě podílí více dopravců), c) podmínky, za nichž si lze předem zakoupit místo k sezení, d) podmínky přepravy dětí, dětských kočárků, cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace a vozíků pro invalidy, e) způsob vracení jízdného při neprovedení přepravy, f) rozsah a podmínky přepravy zavazadel, včetně podmínek, za nichž si lze jako zavazadlo vzít nebezpečné věci, g) podmínky přepravy zvířat, h) podmínky přepravy autobusových zásilek. (2) Přepravní řád stanoví vyhláškou Ministerstvo dopravy a spojů. Dopravce může v přepravních podmínkách odlišně od přepravního řádu stanovit podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c), f), g) a h). § 18c Náhradní autobusová doprava (1) Provozovatel celostátní, regionální, tramvajové, trolejbusové nebo speciální dráhy nebo dopravce v drážní dopravě na těchto dráhách je oprávněn provozovat náhradní autobusovou dopravu za přerušenou drážní dopravu na dráze. Linka náhradní autobusové dopravy se přitom nesmí směrově, tarifně a rozsahem provozu odlišovat od přerušené drážní dopravy na dráze. (2) Provozovatel dráhy nebo drážní dopravy podle odstavce 1 může provozovat náhradní autobusovou dopravu, pokud má platnou koncesi pro silniční motorovou dopravu osobní podle zvláštního předpisu.5) Pro provozování náhradní autobusové dopravy, která nepřesahuje 45 kalendářních dnů po sobě jdoucích, se nevyžaduje udělení licence a schválení jízdního řádu; vedení trasy dopravní cesty a umístění zastávek musí být z hlediska bezpečnosti odsouhlaseny příslušným orgánem Policie České republiky. (3) Provozovatel dráhy nebo drážní dopravy podle odstavce 1 je povinen označit vozidlo použité pro náhradní autobusovou dopravu slovy „náhradní doprava“. Ustanovení § 18 písm. e) se použijí přiměřeně. (4) Náhradní doprava musí umožnit přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace v rozsahu odpovídajícím přerušené drážní dopravě na dráze.“. 33. § 19 včetně nadpisu zní: „§ 19 Závazky veřejné služby (1) Závazky veřejné služby se pro účely tohoto zákona rozumí závazky provozní, přepravní a tarifní ve veřejné linkové dopravě ve veřejném zájmu za účelem zajištění dopravní obslužnosti území, které je dopravce ve veřejné linkové dopravě povinen přijmout a které by jinak ve svém obchodním zájmu nepřijal nebo by je přijal pouze zčásti. (2) Závazek veřejné služby ve veřejné linkové dopravě vzniká na základě písemné smlouvy uzavřené mezi dopravním úřadem, obcí, nebo jedná-li se o mezinárodní veřejnou linkovou dopravu, Ministerstvem dopravy a spojů a dopravcem. (3) V případě naléhavé potřeby ve veřejném zájmu na zajištění základní dopravní obslužnosti území může závazek veřejné služby vzniknout na základě rozhodnutí dopravního úřadu, nebo jedná-li se o mezinárodní veřejnou linkovou dopravu, Ministerstva dopravy a spojů ještě před uzavřením písemné smlouvy o závazku veřejné služby podle odstavce 2. Příslušným k rozhodování je dopravní úřad, který rozhoduje o udělení licence. Toto rozhodnutí může být vydáno pouze na dobu určitou, maximálně na dobu šesti měsíců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (4) V případě, že závazkem veřejné služby podle odstavce 2 nebo 3 vzniká dopravci povinnost provozovat veřejnou linkovou dopravu, na kterou nemá licenci, zahájí příslušný dopravní úřad řízení o udělení licence bez návrhu dopravce.“. 34. Za § 19 se vkládají nové § 19a a 19b, které včetně poznámky č. 6a) znějí: „§ 19a Dopravní obslužnost (1) Základní dopravní obslužnost území je doprava do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět. Rozsah podílu státu na jejím zajištění stanoví podle místních podmínek území příslušný dopravní úřad s přihlédnutím k zajištění základní dopravní obslužnosti veřejnou drážní osobní dopravou. (2) Rozhodováním o udělení licence jednotlivým dopravcům a schvalováním jízdních řádů dopravců se zabezpečuje základní dopravní obslužnost vzájemným propojením jednotlivých linek a spojů a jejich propojením s drážní dopravou. V případě, že se tímto způsobem nezabezpečí potřebná základní dopravní obslužnost, je dopravní úřad oprávněn použít ustanovení § 19 o závazcích veřejné služby. (3) Ostatní dopravní obslužností se rozumí zbývající dopravní potřeby území. Ostatní dopravní obslužnost, pokud není zajištěna v rámci rozhodování o licenci nebo při schvalování jízdních řádů, zabezpečuje obec nebo svazek obcí6a) smlouvou o závazcích veřejné služby podle § 19 odst. 2. § 19b Prokazatelná ztráta (1) Prokazatelnou ztrátu vzniklou dopravci v důsledku zajišťování dopravní obslužnosti plněním závazků veřejné služby jsou povinny nahradit: a) dopravní úřad z rozpočtu okresního úřadu, jedná-li se o zajišťování základní dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou, b) obec ze svého rozpočtu, jedná-li se o zajišťování ostatní dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou, c) Ministerstvo dopravy a spojů, jedná-li se o zajišťování základní dopravní obslužnosti mezinárodní veřejnou linkovou dopravou. (2) Uzavírá-li se závazek veřejné služby na zajištění dopravní obslužnosti území smlouvou podle § 19 odst. 2, je povinnou součástí této smlouvy dopravcem předložený předběžný odborný odhad prokazatelné ztráty za celé období, na které se závazek veřejné služby uzavírá. Dopravní úřad, obec nebo Ministerstvo dopravy a spojů uhradí prokazatelnou ztrátu ve výši tohoto předběžného odborného odhadu zvýšeného pouze o nepředvídatelné prokazatelné náklady. (3) Vzniká-li závazek veřejné služby na zajištění základní dopravní obslužnosti rozhodnutím dopravního úřadu nebo Ministerstva dopravy a spojů podle § 19 odst. 3, vyzve dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů dopravce před vydáním rozhodnutí k předložení předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty za celé období, na které má být rozhodnutí vydáno, a stanoví lhůtu k jeho předložení. Při úhradě prokazatelné ztráty se postupuje podle odstavce 2. (4) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů jsou oprávněny v rámci výkonu státního odborného dozoru kontrolovat použití finančních prostředků na zajištění dopravní obslužnosti veřejnou linkovou dopravou z rozpočtu okresního úřadu, z rozpočtu obce nebo ze státního rozpočtu. (5) Vymezení prokazatelné ztráty, způsob výpočtu předběžného odborného odhadu prokazatelné ztráty, způsob výpočtu prokazatelné ztráty, pravidla na přidělování finančních prostředků z příslušných rozpočtů, doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, a způsob výkonu státního odborného dozoru nad financováním dopravní obslužnosti stanoví prováděcí předpis. 6a) Zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“. 35. V § 20 se slova „dopravce v linkové osobní dopravě“ nahrazují slovy „zřizovatel označníku zastávky“. 36. V § 20 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní: „(2) Umístění označníku zastávky podle odstavce 1 není zvláštním užíváním pozemní komunikace podle zvláštního předpisu.6)“. 37. § 21 odst. 2 a 3 znějí: „(2) Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby řidič při provozování taxislužby používal taxametr podle odstavce 1 a vydal cestujícímu z tiskárny taxametru doklad o zaplacení jízdného. (3) Podrobnosti o technických podmínkách provozování taxislužby, zejména podrobnosti o označení vozidla a náležitosti dokladu podle odstavce 2 stanoví prováděcí předpis.“. 38. § 21 se doplňuje odstavci 4, 5, 6 a 7, které znějí: „(4) Provozovatel taxislužby je povinen neprodleně písemně oznámit zahájení provozování taxislužby na území obce nebo obcí dopravnímu úřadu, v jehož územním obvodu se obec nebo obce nacházejí. V písemném oznámení provozovatel taxislužby uvede a) obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby a její identifikační číslo, je-li provozovatelem právnická osoba, nebo obchodní jméno, trvalý pobyt, rodné číslo a identifikační číslo fyzické osoby, je-li provozovatelem fyzická osoba, b) číslo, pod kterým byla vydána koncese, c) jméno, příjmení a rodné číslo všech řidičů taxislužby, d) datum zahájení provozování taxislužby na území obce nebo obcí. Písemné oznámení provozovatel taxislužby doloží - kopií koncese, - prohlášením o bezúhonnosti a spolehlivosti všech řidičů taxislužby, - osvědčením obce o složení zkoušky řidiče taxislužby z místopisu, z právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele a ze znalosti obsluhy taxametru, pokud obec v obecně závazné vyhlášce obce stanovila zkoušku jako podmínku provozování taxislužby na území obce. Dále je povinen neprodleně písemně oznámit tomuto dopravnímu úřadu veškeré změny uvedených údajů a datum případného ukončení provozování taxislužby. (5) Dopravní úřad na základě písemného oznámení vystaví pro řidiče provozovatele taxislužby průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby provozovat taxislužbu ve vymezeném územním obvodu dopravního úřadu. Dopravní úřad průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby odebere, pominou-li podmínky pro jeho vydání. Provozovatel taxislužby je povinen zajistit, aby průkaz o způsobilosti řidiče taxislužby byl umístěn na viditelném místě ve vozidle taxislužby. (6) Provozovatel jiné osobní silniční dopravy pro cizí potřeby, než je taxislužba, je povinen zajistit, aby jím používané osobní automobily nebyly označeny způsobem zaměnitelným s vozidly taxislužby a aby jím poskytované přepravní služby nebyly nabízeny způsobem s taxislužbou zaměnitelným. (7) Obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou obce jako podmínku provozování taxislužby na území obce prokázání znalosti místopisu, znalosti právních předpisů upravujících taxislužbu a ochranu spotřebitele a znalosti obsluhy taxametru řidiči taxislužby a způsob ověřování těchto znalostí.“. 39. V § 22 odst. 5 se odkaz č. 8) uvedený za slovy „zvláštními předpisy“ nahrazuje odkazem č. 7) a poznámka č. 8) se vypouští. Na konci odstavce 5 se připojuje tato věta: „Ze lhůt a podmínek stanovených zvláštními předpisy7) a prováděcím předpisem může Ministerstvo dopravy a spojů u nově vyvinutých výrobků, technologií, obalové techniky a u jiných nově vyvinutých prvků udělit výjimky.“. 40. V § 24 odst. 1 a 2 se na konci obou odstavců doplňuje odkaz č. 7). 41. V § 24 odst. 3 se na konci odkaz č. 8) vypouští. 42. § 25 se vypouští. 43. V § 30 odst. 2 se na konci připojují tato slova: „včetně řešení úhrady vynaložených nákladů spojených s přidělením těchto povolení“. 44. § 31 odst. 3 zní: „(3) Vstupní povolení se u zahraničního dopravce nevyžaduje, jedná-li se o silniční dopravu osobním automobilem pro vlastní potřebu nebo jedná-li se o příležitostnou dopravu formou okružní jízdy či formou přepravy cestujících na určené místo s následující zpáteční jízdou neobsazeného vozidla.“. 45. § 34 odst. 1 zní: „(1) Státní odborný dozor v silniční dopravě vykonávají dopravní úřady ve svém územním obvodu a ve věcech mezinárodní dopravy osob Ministerstvo dopravy a spojů. Při výkonu státního odborného dozoru dozírají, zda dopravci dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené tímto zákonem a zda provozují dopravu podle uděleného povolení. Dopravní úřady a Ministerstvo dopravy a spojů dále vykonávají státní odborný dozor nad financováním dopravní obslužnosti.“. 46. § 35 zní: „§ 35 Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč dopravci, který a) nedodržuje podmínky pro provozování linkové osobní dopravy stanovené v licenci, b) provozuje silniční dopravu bez příslušného povolení, c) nezajistí dodržování stanovené doby řízení vozidla a stanovené doby odpočinku při práci řidičů, d) nezajistí, aby v každém vozidle byl záznam o provozu vozidla, nebo nezajistí řádné vedení záznamu o provozu vozidla, pokud je povinen jej vést podle § 3 odst. 2, e) neuschovává záznamy o provozu vozidla a záznamy o pracovním režimu řidičů po stanovenou dobu, f) nedodržuje podmínky pro provozování taxislužby, g) označí vozidlo, kterému nebylo přiděleno evidenční číslo, způsobem zaměnitelným s vozidlem taxislužby, vybaví takové vozidlo taxametrem nebo nabízí přepravní služby způsobem, který je s taxislužbou zaměnitelný, h) používá v silniční dopravě vozidla, od jejichž technické prohlídky a měření emisí uplynula doba delší, než stanoví zvláštní předpis,3a) i) nemá řádně označené vozidlo, j) neumožní výkon státního odborného dozoru a vrchního státního dozoru, k) nezajistí, aby v každém vozidle byl doklad o oprávnění k podnikání (koncesní listina, povolení, licence), l) provozuje linkovou osobní dopravu bez schváleného jízdního řádu nebo opakovaně nedodržuje schválený jízdní řád, m) nezahájí provoz na lince ve stanoveném termínu, n) neprovozuje po celou dobu platnosti licence dopravu na lince, o) přepravuje nebezpečné věci, které je zakázáno silniční dopravou přepravovat, p) přepravuje nebezpečné věci bez povolení předepsaného tímto zákonem, r) nedodrží podmínky stanovené pro přepravu nebezpečných věcí, s) provozuje linkovou osobní dopravu bez licence, t) poruší ustanovení § 9 odst. 2 písm. c), d) nebo e), u) neplní závazek veřejné služby, pokud byl stanoven rozhodnutím podle § 19 odst. 3, v) poruší ustanovení § 21 odst. 4, 5 nebo 6.“. 47. § 37 odst. 1 včetně poznámky č. 8) zní: „(1) Orgány Policie České republiky v rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu podle zvláštního předpisu8) kontrolují, zda je vozidlo v provozu vybaveno doklady předepsanými tímto zákonem, zda vozidlo v provozu je stanoveným způsobem označeno nebo jinak vybaveno a zda jsou dodržovány doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů. 8) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 48. V § 37 odst. 2 se odkaz č. 10) nahrazuje odkazem č. 9). Stejně se mění označení poznámky pod čarou. 49. § 38 odst. 4 zní: „(4) Celní úřad může v odůvodněných případech vydat se souhlasem Ministerstva dopravy a spojů zahraničnímu dopravci náhradní vstupní povolení.“. 50. Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní: „§ 40a (1) Dopravci, kteří provozují mezinárodní silniční dopravu autobusy nebo nákladními automobily o užitné hmotnosti vyšší než 3,5 tuny nebo celkové hmotnosti vyšší než 6 tun na základě koncese, jsou povinni nejpozději do 31. března 2000 prokázat finanční způsobilost podle § 4a před příslušným dopravním úřadem a potvrzení o finanční způsobilosti předložit živnostenskému úřadu, který vydal koncesi k provozování silniční dopravy. Nepředloží-li v této lhůtě dopravci potvrzení o finanční způsobilosti, pozbývá vydaná koncese uplynutím této lhůty platnosti. (2) Provozovatelé taxislužby, kteří provozují taxislužbu přede dnem účinnosti tohoto zákona, jsou povinni nejpozději do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona zaslat příslušnému dopravnímu úřadu písemné oznámení podle § 21 odst. 4 s výjimkou osvědčení obce o složení zkoušky řidiče taxislužby, které jsou povinni předložit ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti vyhlášky obce. Nezašlou-li provozovatelé taxislužby ve stanovených lhůtách tato oznámení, nejsou oprávněni provozovat taxislužbu v příslušném územním obvodu.“. 51. § 41 včetně nadpisu zní: „§ 41 Zmocňovací ustanovení (1) Ministerstvo dopravy a spojů vydá právní předpis k provedení § 3 odst. 1 a 2, § 4a odst. 5, § 6 odst. 4, § 7 odst. 3, § 9 odst. 1, § 17 odst. 6, § 18b odst. 2, § 19b odst. 5, § 21 odst. 3, § 22 odst. 3, § 22 odst. 5, § 23 odst. 1 a § 30 odst. 2. (2) Obec se zmocňuje k vydání obecně závazné vyhlášky, která upraví podmínky provozování taxislužby podle § 21 odst. 7.“. 52. V textu tohoto zákona se slova „Ministerstvo dopravy“ nahrazují slovy „Ministerstvo dopravy a spojů“. Čl. II Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1998, s výjimkou ustanovení § 4a, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 296/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 296/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se stanoví pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových skupin potravin Vyhlášeno 12. 12. 1997, datum účinnosti 12. 12. 1997, částka 98/1997 * § 1 - Pro účely této vyhlášky se rozumí * § 2 - Pro účely výkonu státního dozoru se jako epidemiologicky rizikové skupiny potravin vybírají potraviny určené k přímé spotřebě, které * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 12. 12. 1997 296 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 28. listopadu 1997, kterou se stanoví pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových skupin potravin Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 19 písm. g) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů: § 1 Pro účely této vyhlášky se rozumí a) potravinami určenými k přímé spotřeběpotravinami určenými k přímé spotřebě potraviny, které se konzumují v nezměněném stavu, potraviny tepelně opracované, které se konzumují v teplém nebo studeném stavu, a sušené potraviny, které musí být před spotřebou smíchány s teplou nebo studenou tekutinou, b) patogenním agens (činitelem) původce onemocnění z potravin (bakterie, viry, plísně, paraziti a toxiny bakterií a plísní). § 2 Pro účely výkonu státního dozoru se jako epidemiologicky rizikové skupiny potravin vybírají potraviny určené k přímé spotřeběpotraviny určené k přímé spotřebě, které a) neprocházejí při výrobě technologickým postupem, který patogenní agens ničí nebo odstraňuje, b) procházejí technologickým postupem, který nezaručuje úplné zničení nebo odstranění patogenního agens, c) procházejí fázovými technologickými postupy, které patogenní agens zprvu ničí, avšak následně při konečném zpracování nevylučují riziko opětovné kontaminace patogenním agens. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: PhDr. Stráský v. r.
Zákon č. 305/1997 Sb.	Zákon č. 305/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 12. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 102/1997 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb., * Čl. IV - Změna a doplnění zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů * Čl. V Aktuální znění od 1. 1. 1998 305 ZÁKON ze dne 13. listopadu 1997, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 6 odst. 1 a 3 znějí: „(1) Poplatky stanovené v sazebníku pevnou částkou se platí bez vyměření a jsou splatné před provedením úkonu uvedeného v jednotlivých položkách sazebníku, není-li stanoveno jinak v poznámkách k jednotlivým položkám sazebníku. Nezaplatí-li poplatník poplatek v této době, vyzve ho správní orgán, aby tak učinil do 15 dnů ode dne, který následuje po doručení výzvy. Současně ho poučí, že nebude-li výzvě vyhověno, zahájené řízení se zastaví. Proti výzvě k zaplacení poplatku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne, který následuje po doručení výzvy. (3) Správní orgán vydá výsledek provedeného úkonu až poté, co poplatník prokáže, že poplatek zaplatil, není-li v poznámkách k jednotlivým položkám sazebníku stanoveno jinak. Nezaplatí-li poplatník poplatek ve lhůtě uvedené v odstavcích 1 a 2, správní orgán úkon neprovede nebo zastaví zahájené řízení, pokud to nevylučují zvláštní předpisy, podle nichž správní orgán provádí úkon podléhající poplatku. Zaplatí-li poplatník poplatek po lhůtě uvedené v odstavcích 1 a 2, správní orgán uzná zaplacení poplatku a postupuje v řízení tak, jako by byl poplatek zaplacen včas, pokud v mezidobí nebylo pravomocně rozhodnuto o zastavení řízení.“. 2. V § 7 odst. 2 se věty třetí a čtvrtá nahrazují větami: „Český zastupitelský úřad může přijmout placení poplatku i v měně jiného státu, je-li Českou národní bankou vyhlašován její směnný kurs devizového trhu. Český zastupitelský úřad přijme vždy placení poplatku v české měně.“. 3. § 7 odst. 3 až 5 znějí: „(3) Přepočet české měny na cizí měnu a naopak provádí český zastupitelský úřad podle směnného kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k prvnímu dni měsíce, v němž je poplatek vyměřován nebo oznamován. Pro přepočet měn, jejichž směnný kurs devizového trhu Česká národní banka nevyhlašuje, se použije kurs USD k místní měně vyhlášený zahraniční bankou státu, v němž má zastupitelský úřad sídlo, k prvnímu dni měsíce, v němž je poplatek vyměřován nebo oznamován. (4) Správní orgány na českém hraničním přechodu vyměřují a vybírají poplatky v české měně. Poplatek může být zaplacen i v cizí měně, kterou tuzemské banky vykupují. (5) Přepočet cizí měny na českou měnu se provádí na českém hraničním přechodu podle směnného kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v pátek předchozího týdne, po celý následující kalendářní týden. Rozdíl mezi částkou placenou v cizí měně a sazbou poplatku může být vrácen v české měně.“. 4. § 8 odst. 3, 4 a 6 znějí: „(3) Rozhodnutí o vrácení poplatku vykonává správní orgán, který poplatek vyměřil a vybral. Poplatek vrací správní orgán z účtu, na který byl poplatek zaplacen. Ze zvláštního účtu podle § 7 odst. 7 vrací správní orgán i poplatky, které byly zaplaceny kolkovou známkou. Není-li zvláštní účet zřízen, vykonává rozhodnutí správního orgánu o vrácení poplatku zaplaceného kolkovou známkou finanční úřad příslušný podle sídla správního orgánu. (4) Správní orgán nerozhodne o částečném vrácení poplatku podle odstavce 2, nepřevyšuje-li sazba poplatku 50 Kč. (6) Nevyhovění žádosti, návrhu, přihlášce, podnětu, oznámení nebo jejich zpětvzetí není důvodem pro vrácení poplatku, je-li poplatek splatný již při podání (§ 6 odst. 1).“. 5. § 9 odst. 1 písm. c) zní: „c) obce, jde-li o úkony prováděné orgány obcí nebo o úkony týkající se výkonu státní správy, který je na ně přenesen.“. 6. V § 9 odst. 2 písm. a) se za slova „o státní sociální podpoře,“ vkládají slova „o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie a nájemného,", za slova „o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění“ se vkládají tato slova: „a o veřejném zdravotním pojištění“. 7. V § 9 odst. 2 se vypouští písmeno d) včetně poznámky č. 3a) a písmeno e) se označuje písmenem d). 8. V § 9 odst. 4 se za slova „popřípadě úkony“ vkládají tato slova: „, a to“. 9. § 9 se doplňuje odstavcem 6, který včetně poznámky č. 4a) zní: „(6) Na zdravotní pojišťovny se při prokazování nároku na osvobození podle odstavce 2 písm. a) nevztahují ustanovení o mlčenlivosti podle zvláštních předpisů.4a) 4a) Zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní: „§ 9a (1) Z poplatku vybraného podle položky 20 písm. c) sazebníku je příslušný správní orgán (úřad obce) povinen převést do státního rozpočtu za každý výherní hrací přístroj povolený k provozování částku - 5000 Kč při povolení vydaném nejdéle na tři měsíce, - 8000 Kč při povolení vydaném nejdéle na šest měsíců, - 15 000 Kč při povolení vydaném na kalendářní rok. (2) Obecní úřad na částky podle odstavce 1 zakoupí kolkové známky a vylepí vrchní díly kolkových známek do své spisové evidence týkající se konkrétního povolení. Spodní díly kolkových známek vylepí na kopii povolení k provozování výherních hracích přístrojů a oba díly kolkové známky znehodnotí otiskem úředního razítka. Kopii povolení se spodními díly kolkových známek zašle do 30 dnů následujících po vydání povolení místně příslušnému finančnímu úřadu.“. 11. Sazebník správních poplatků uvedený v příloze k zákonu České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zní: „Příloha k zákonu ČNR č. 368/1992 Sb. Sazebník správních poplatků Obecná poznámka: Osvobození pro občany těžce zdravotně postižené - držitele průkazu ZTP nebo ZTP-P je uvedeno u položek 16, 25, 26, položky 27 písm. b), položky 28 a položky 34 písm. a). ČÁST I Položka 1 Podání žádosti (návrhu) u správce daně:1)\| \| ---\|---\|--- a) o prodloužení lhůty nebo navrácení lhůty v předešlý stav \| Kč\| 100,- b) o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání nebo hlášení\| Kč\| 100,- c) o prominutí daně nebo příslušenství daně\| Kč\| 200,- d) o přezkoumání daňového rozhodnutí\| Kč\| 200,- e) o povolení posečkání daně (zálohy na daň) nebo cla anebo o povolení jejich zaplacení ve splátkách\| Kč\| 100,- f) o prominutí daňového nedoplatku\| Kč\| 200,- g) o povolení jiné úlevy na dani nebo cle\| Kč\| 200,- h) na delegování místní příslušnosti na jiného správce daně \| Kč\| 200,- i) o vrácení cla, daní nebo poplatků při dovozu a nebo o prominutí celního nedoplatku\| Kč\| 200,- Zmocnění:\| \| Správní orgán nevybere poplatek podle písmen c), f), g) a i), činí-li požadovaná úleva trojnásobek stanovené sazby poplatku nebo méně než trojnásobek. Poznámky:\| \| 1\\. Podle této položky postupují správní orgány uvedené v § 1 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb., a celní orgány. Daněmi se podle této položky rozumí příjmy státního rozpočtu nebo územního rozpočtu ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 2\\. Jinou úlevou na dani nebo cle podle písmene g) této položky se rozumí úlevy, popřípadě snížení apod., k nimž je zmocněn správce daně zvláštním daňovým, poplatkovým nebo celním předpisem. 3\\. Správní orgán vrátí poplatek podle písmene d) této položky v plné výši, je-li rozhodnutí o povolení přezkoumání daňového rozhodnutí vydáno. 4\\. Správní orgán vybere poplatky podle této položky za každou daň, které se žádost poplatníka týká, ale i za každého poplatníka, podává-li jednu žádost více poplatníků. Správní orgán vybere poplatky jen jednou v případě, kdy jde o daň ze společného předmětu zdanění (např. spoluvlastníci jedné nemovitosti). 5\\. Je-li jednou žádostí požadováno provedení více úkonů uváděných pod různými písmeny této položky, vybere se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených za jednotlivé požadované úkony. 6\\. Poplatek podle písmene i) této položky se vybere jen v případě řízení podle § 289 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb., jde-li o zboží, které má obchodní charakter. Položka 2 a) Za nahlédnutí do matriky\| Kč\| 20,- ---\|---\|--- \| za každý svazek matriky b) Za nahlédnutí do živnostenského rejstříku\| Kč\| 20,- c) Za nahlédnutí do opisu z evidence Rejstříku trestů \| Kč\| 20,- Osvobození: Od poplatku podle písmene a) této položky jsou osvobozeny církve, jde-li o matriky vedené těmito církvemi do 31. 12. 1949. Poznámka: Za nahlédnutí do živnostenského rejstříku vybere správní orgán poplatek podle písmene b) této položky za každý subjekt, do jehož zápisu se nahlíží. Položka 3 Vydání stejnopisu, opisu, fotokopie, výpisu nebo písemné informace z úředních spisů (soukromých spisů v úřední úschově), rejstříků, knih, záznamů, evidencí nebo listin \| Kč\| 50,- ---\|---\|--- \| za každou i započatou stránku Osvobození:\| \| Od poplatku za výpisy z matrik jsou osvobozeny církve, jde-li o matriky vedené těmito církvemi do 31. 12. 1949.\| \| Zmocnění:\| \| Za kopie pořízené na kopírovacích strojích sníží správní orgán poplatek podle této položky o 70 %.\| \| Poznámky:\| \| 1\\. První vydání listu rodného, oddacího nebo úmrtního nepodléhá poplatku. Poplatku nepodléhá také první vydání stejnopisu, opisu, fotokopie nebo výpisu ze spisového materiálu územního finančního orgánu (§ 23 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). 2\\. Každou započatou stránkou se rozumí vydaná stránka formátu A4 a menší. 3\\. Poplatek podle této položky se nevybere za výpis z evidence Rejstříku trestů, byla-li žádost o vydání výpisu podána u českého zastupitelského úřadu a zpoplatněna podle položky 153 písm. b) sazebníku. Položka 4 Ověření stejnopisu, opisu, fotokopie, výpisu nebo písemné informace z úředních spisů (soukromých spisů v úřední úschově), rejstříků, knih, záznamů, evidencí nebo listin za každou i započatou stránku\| \| ---\|---\|--- a) v českém jazyce\| Kč\| 20,- b) v cizím jazyce\| Kč\| 50,- Osvobození:\| \| Od poplatku podle této položky je osvobozeno ověření listin potřebných k provedení zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb.\| \| Poznámky:\| \| 1\\. Za ověření cizojazyčné listiny pro osoby s místem trvalého pobytu na území České republiky vybere správní orgán poplatek ve výši stanovené pro český jazyk.\| \| 2\\. Za cizojazyčnou listinu se považuje listina, v níž je alespoň část textu v cizím jazyce. 3\\. Poplatku nepodléhá ověření prvního vydání stejnopisu, opisu, fotokopie nebo výpisu ze spisového materiálu územního finančního orgánu (§ 23 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). Položka 5 a) Ověření podpisu nebo otisku razítka na listině nebo na jejím stejnopisu, za každý podpis nebo otisk razítka\| Kč\| 30,- ---\|---\|--- b) Ověření (apostila) podpisu a otisku razítka na listině\| Kč\| 100,- Osvobození:\| \| Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno ověření podpisu na listinách potřebných pro provedení zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb.\| \| Poznámka:\| \| Podle písmene b) této položky vybere správní orgán poplatek v případech konečného ověření listiny (apostila) za účelem jejího použití v zahraničí.\| \| Položka 6 Vydání osvědčení o tuzemském právu \| Kč\| 2 000,- ---\|---\|--- Položka 7 Udělení státního občanství České republiky \| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek na částku 500 Kč ve zvlášť odůvodněných případech.\| Položka 8 a) Vydání osvědčení nebo potvrzení o státním občanství České republiky\| Kč\| 100,- ---\|---\|--- b) Vydání potvrzení o domovské příslušnosti nebo národnosti anebo státním občanství\| Kč\| 100,- Položka 9 Vydání potvrzení nebo písemného sdělení o pobytu osob nebo vydání písemného sdělení o vozidle nebo jeho držiteli\| Kč\| 20,- ---\|---\|--- Osvobození: Od poplatku za vydání písemného sdělení o pobytu osob je osvobozen Český červený kříž a občané, jestliže údaj o pobytu nelze zaznamenat do občanského průkazu. Poznámky: 1\\. Poplatek podle této položky vybere správní orgán za potvrzení nebo za písemné sdělení údajů o každé osobě v něm uvedené, popř. o každém vozidle. 2\\. Výměna nebo výdej hromadných dat na magnetických páskách není úkonem ve smyslu této položky. Položka 10 Povolení změny\| \| ---\|---\|--- a) příjmení hanlivého, výstředního, směšného, zkomoleného, cizojazyčného nebo na předešlé příjmení\| Kč \| 100,- b) jména nebo příjmení v ostatních případech\| Kč\| 1 000,- Osvobození:\| \| 1\\. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení, k níž dochází prohlášením rozvedeného manžela, že přijímá opět své předešlé příjmení, byla-li tato skutečnost oznámena do jednoho měsíce po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu. 2\\. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna nebo oprava jména osvojených dětí nebo změna, kterou je nutno provést v důsledku nesprávných (neúplných) zápisů v matrice. 3\\. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna jména a příjmení osoby v případě transsexuality. Poznámky:\| \| 1\\. Za změnu příjmení manželů a jejich nezletilých dětí na společné příjmení vybere správní orgán jeden poplatek. 2\\. Za změnu příjmení více nezletilých dětí téhož rodiče vybere správní orgán jen jeden poplatek. 3\\. Podle písmene a) této položky vybere správní orgán poplatek za povolení změny příjmení dítěte svěřeného do náhradní rodinné péče na příjmení opatrovníka, na společné příjmení pěstounů nebo příjmení dohodnuté pro jejich vlastní děti, pokud opatrovníky nebo pěstouny jsou prarodiče nebo sourozenci rodičů nezletilých dětí. Položka 11 a) Uzavření manželství jiným než příslušným obecním úřadem mezi českými státními občany s trvalým bydlištěm na území České republiky, cizinci s trvalým pobytem na území České republiky nebo českým státním občanem s trvalým bydlištěm na území České republiky a cizincem s trvalým pobytem na území České republiky\| Kč\| 600,- ---\|---\|--- b) Uzavření manželství mezi cizincem s jiným než trvalým pobytem na území České republiky a českým státním občanem bez trvalého bydliště na území České republiky, cizinci s jiným než trvalým pobytem na území České republiky nebo českými státními občany bez trvalého bydliště na území České republiky\| Kč\| 2 000,- c) Uzavření manželství mezi českým státním občanem s trvalým bydlištěm na území České republiky a českým státním občanem bez trvalého bydliště na území České republiky, českým státním občanem bez trvalého bydliště na území České republiky a cizincem s trvalým pobytem na území České republiky, českým státním občanem s trvalým bydlištěm na území České republiky a cizincem s jiným než trvalým pobytem na území České republiky nebo cizincem s trvalým pobytem na území České republiky a cizincem s jiným než trvalým pobytem na území České republiky\| Kč\| 1 000,- d) Povolení uzavřít manželství mimo stanovenou dobu nebo mimo úředně určenou místnost\| Kč\| 1 000,- Poznámky:\| \| 1\\. Poplatek podle této položky vybere správní orgán jen od jednoho ze snoubenců.\| \| 2\\. Poplatek podle této položky vybere správní orgán, před kterým je manželství uzavíráno.\| \| Položka 12 Vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství v cizině nebo s cizincem \| Kč\| 500,- ---\|---\|--- Položka 13 a) Vydání loveckého lístku s platností nejdéle\| \| ---\|---\|--- \\- na jeden den\| Kč\| 30,- \\- na pět dní\| Kč\| 50,- \\- na 30 dní\| Kč\| 70,- \\- na 6 měsíců\| Kč\| 100,- \\- na 12 měsíců\| Kč\| 150,- b) Vydání loveckého lístku na dobu neurčitou\| Kč\| 1 000,- Zmocnění: Správní orgán sníží poplatek podle této položky o 50 %, vydává-li lovecký lístek žákům (studentům) českých odborných škol ve studijních oborech s výukou myslivosti, lesníkům a myslivcům z povolání, mají-li v pracovní náplni aktivní provádění myslivosti, mysliveckým hospodářům a osobám ustanoveným jako myslivecká stráž. Nárok na snížení poplatku prokáží tyto osoby správnímu orgánu potvrzením školy o studiu nebo potvrzením o výkonu povolání anebo funkce na území České republiky. Položka 14 Vydání rybářského lístku nebo prodloužení jeho platnosti\| \| ---\|---\|--- \\- na jeden nebo dva dny\| Kč\| 15,- \\- na dobu kratší jednoho roku\| Kč\| 30,- \\- ročního\| Kč\| 50,- \\- tříletého\| Kč\| 100,- \\- mládeži do 15 let\| Kč\| 20,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle této položky o 50 %, vydává-li rybářský lístek žákům (studentům) českých odborných škol ve studijních oborech s výukou rybářství, odborným pracovníkům na úseku rybářství, mají-li provozování rybářství v pracovní náplni, rybářským hospodářům a osobám ustanoveným jako rybářská stráž. Nárok na snížení poplatku prokáží tyto osoby správnímu orgánu potvrzením školy o studiu nebo potvrzením o výkonu funkce anebo povolání na území České republiky.\| \| Položka 15 a) Vydání dokladu (průkazu, osvědčení apod.) náhradou za doklad (průkaz, osvědčení apod.) poškozený, zničený, ztracený, odcizený, neupotřebitelný nebo za doklad (průkaz, osvědčení apod.) obsahující neoprávněně provedené zápisy, změny nebo opravy\| Kč\| 100,- ---\|---\|--- b) Vydání občanského průkazu náhradou za platný průkaz na žádost občana v jeho osobním zájmu\| Kč\| 100,- c) Za změnu nebo doplnění jiných než základních údajů2) v občanském průkazu\| Kč \| 25,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle písmene a) této položky na 25 Kč, odůvodňují-li to okolnosti případu nebo sociální poměry poplatníka.\| \| Poznámky:\| \| 1\\. Podle této položky postupuje správní orgán, pokud není dále stanoveno jinak.\| \| 2\\. Neupotřebitelným dokladem (průkazem, osvědčením apod.) je např. doklad, na němž podoba osoby neodpovídá skutečnosti. Neupotřebitelným dokladem (průkazem, osvědčením apod.) není doklad, jehož doba platnosti uplynula.\| \| Položka 16 1\\. Vydání stavebního povolení\| \| ---\|---\|--- a) ke stavbě obytného domu s nejvýše dvěma byty\| Kč\| 300,- b) ke stavbě obytného domu s více než dvěma byty \| Kč\| 1 000,- c) ke stavbě pro individuální rekreaci (rekreační chata, rekreační domek, zahrádkářská chata)\| \| \\- nepřesahuje-li zastavěná plocha 25 m2\| Kč\| 200,- \\- přesahuje-li zastavěná plocha 25 m2\| Kč\| 500,- d) ke stavbě nebo ke změně stavby garáže (nástavby, přístavby, stavební úpravy) nejvýše se třemi stáními\| Kč\| 300,- e) ke změně stavby obytného domu nebo stavby pro individuální rekreaci (nástavby, přístavby, stavební úpravy), ke stavbě plnící doplňkovou funkci ke stavbě hlavní uvedené pod písmeny a) až d), ke stavbě studny anebo ke stavbě přípojek na veřejnou rozvodnou síť a na kanalizaci určené pro stavby uvedené pod písmeny a) až d)\| Kč\| 300,- f) ke stavbě řadových garáží\| Kč Kč\| 300,- a 150,- Kč za čtvrté a každé další stání, nejvýše 2 500,- \\- k jejich změnám (nástavby, přístavby, stavební úpravy), ke stavbě plnící doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, ke stavbě přípojek na veřejnou rozvodnou síť a na kanalizaci\| Kč\| 500,- g) ke stavbě nebytových objektů\| Kč\| 3 000,- \\- k jejich změnám (nástavby, přístavby) a ke stavbám výše neuvedeným\| Kč\| 2 500,- h) ke stavebním úpravám nebytových objektů nebo ke stavbě přípojek k nebytovým objektům na veřejnou rozvodnou síť a na kanalizaci\| Kč\| 1 000,- i) ke stavbě dočasných objektů zařízení staveniště \| Kč\| 300,- 2\\. Vydání rozhodnutí o změně stavebního povolení, jde-li o změnu stavebníka, lhůty dokončení stavby, změnu osoby odpovědného dozoru nebo úpravu podmínek zabezpečujících realizaci stavby \| Kč\| 300,- Osvobození: Od poplatku podle písmene e) této položky je osvobozeno vydání stavebního povolení ke stavební úpravě z důvodu ztíženého užívání obytného domu osobou těžce zdravotně postiženou - držitelem průkazu ZTP nebo ZTP-P, která má v obytném domě trvalý pobyt. Poznámky: 1\\. Zahrnuje-li stavební povolení stavby více obytných domů uvedených pod bodem 1 písm. a) a b) této položky, vybere správní orgán poplatek za stavbu každého obytného domu. 2\\. Je-li stavebním povolením povolována stavba objektů uvedených pod různými písmeny této položky, vybere se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených za jednotlivé stavby. 3\\. Objekty hotelových a ubytovacích zařízení a stavba hromadných garáží se posuzují jako stavba nebytových objektů podle písmene g) této položky. 4\\. Správním orgánem příslušným k úkonu podle této položky je i speciální stavební úřad ve smyslu § 120 a 121 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 5\\. Čistírna odpadních vod ke stavbám uvedeným v bodu 1 písm. a) až d) a f) se pro účely stanovení poplatku považuje za stavbu plnící doplňkovou funkci ke stavbě hlavní. 6\\. Za stavební povolení ke stavbě zemědělské účelové stavby vybere správní orgán poplatek podle písmene c) této položky. Zastavěná plocha je měřena nad podnoží. 7\\. Za vydání dodatečného povolení stavby vybere správní orgán poplatek podle této položky. Položka 17 Vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území \| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- Poznámky:\| \| 1\\. Poplatek se nevybere, je-li sloučeno územní řízení se stavebním řízením a vydává se jedno rozhodnutí.\| \| 2\\. Podle této položky se vybere poplatek i za vydávané územní rozhodnutí o umístění informačního, reklamního nebo propagačního zařízení [§ 39 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 262/1992 Sb.]. Poplatku podle této položky nepodléhá označení provozovny podle § 31 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb.\| \| Položka 18 a) Vydání povolení ke změně užívání stavby\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- b) Vydání povolení k odstranění stavby\| Kč\| 100,- Položka 19 Místní šetření (komisionální řízení), pokud je nařízeno podle zvláštních předpisů nebo se koná z podnětu účastníků řízení\| \| ---\|---\|--- \| \| a) za každou započatou hodinu v pracovní době správního orgánu\| Kč\| 100,- \| \| b) za každou započatou hodinu v mimopracovní době v pracovních dnech\| Kč\| 150,- c) za každou započatou hodinu ve dnech pracovního volna a ve dnech pracovního klidu\| Kč\| 300,- Osvobození:\| \| Od poplatku je osvobozeno místní šetření prováděné při živelních pohromách nebo nehodách a místní šetření podle zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, místní šetření podle zákona ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., místní šetření prováděné za účelem vyřízení stížností podle vládní vyhlášky č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících, a místní šetření v přestupkovém řízení podle zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.\| \| Poznámky:\| \| 1\\. Poplatek podle této položky se nevybere, je-li místní šetření prováděno za účelem vydání rozhodnutí zpoplatňovaného podle položek 16, 18, 20 nebo 58 a za místní šetření při kolaudaci nezbytných úprav, které nařídil správní orgán.\| \| 2\\. Za místní šetření při kolaudaci správní orgán poplatek vybere jen v případě, byl-li návrh na kolaudaci podán po lhůtě k dokončení stavby stanovené ve stavebním povolení.\| \| 3\\. Za místní šetření z podnětu účastníka řízení ve smyslu této položky se považuje i šetření, které provedl správní orgán na dožádání jiného správního orgánu vyřizujícího podání účastníka řízení.\| \| 4\\. Při vydání dodatečného povolení stavby správní orgán nevybere poplatek za místní šetření při kolaudaci, jsou-li obě řízení sloučena.\| \| 5\\. Poplatek podle této položky vyměří správní orgán po ukončení místního šetření.\| \| Položka 20 a) Povolení loterie nebo okamžité loterie anebo tomboly\| 10 %, nejméně Kč nejvýše Kč\| 200,- 10 mil. ---\|---\|--- b) Povolení číselné loterie nebo sázkové hry za každý rok\| 10 %, nejméně Kč nejvýše Kč\| 1 500,- 10 mil. c) Povolení k provozování výherních hracích přístrojů za každý přístroj\| \| \\- nejdéle na tři měsíce v kalendářním roce \| Kč \| 10 000,- \\- nejdéle na šest měsíců v kalendářním roce \| Kč\| 16 000,- \\- nejdéle na kalendářní rok \| Kč \| 30 000,- d) Povolení provozování ostatních sázkových her (rulety apod.) za každý rok\| 10 %, nejméně Kč\| 1 500,- e) Povolení změny stálého umístění výherního hracího přístroje\| Kč \| 1 000,- f) Za změnu povolení při výměně výherního hracího přístroje za stejný model v důsledku prokázaného zničení požárem nebo jinou živelní pohromou\| Kč \| 2 000,- Poznámky:\| \| 1\\. Základem poplatku podle písmene a) této položky (peněžní loterie nebo okamžité stírací loterie) je rozdíl mezi úhrnnou cenou vydávané emise losů a předpokládanými vyplácenými výhrami. Základem poplatku pro tomboly je úhrnná cena vydaných losů.\| \| 2\\. Základem poplatku podle písmen b) a d) této položky je rozdíl mezi vsazenými částkami a výhrami vyplacenými sázejícím.\| \| 3\\. Poplatek podle písmen b) a d) této položky vyměřuje územní finanční orgán3) způsobem stanoveným ve vydaném povolení.\| \| Položka 21 a) Vydání osvědčení o zápisu samostatně hospodařícího rolníka do evidence\| Kč\| 150,- ---\|---\|--- b) Za změnu nebo zrušení osvědčení podle písmene a)\| Kč\| 20,- Položka 22 a) Vydání osvědčení nebo ověření o způsobilosti k provozování odborné činnosti anebo udělení úředního oprávnění podle zvláštních předpisů4)\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- b) Udělení povolení k obnově kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi („restaurátorské licence“)\| Kč\| 1 000,- c) Prodloužení platnosti dokladů uvedených v písmenu a)\| Kč\| 50,- d) Udělení státní autorizace pro podnikání v energetických odvětvích\| Kč\| 1 000,- e) Změna nebo zrušení státní autorizace pro podnikání v energetických odvětvích\| Kč\| 500,- f) Udělení licence k nakládání s vysoce nebezpečnými látkami\| Kč\| 1 000,- g) Vydání státního povolení k provozování komoditní burzy\| Kč\| 50 000,- Poznámky:\| \| 1\\. Státní autorizace se uděluje, mění nebo ruší podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.\| \| 2\\. Státní povolení k provozování komoditní burzy je vydáváno podle zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákonů č. 216/1994 Sb. a č. 105/1995 Sb.\| \| 3\\. Je-li k vydání státního povolení k provozování komoditní burzy třeba státních povolení vydaných jinými orgány státní správy podle předmětů burzovních obchodů, vybere poplatek podle písmene g) této položky správní orgán, který jmenuje burzovního komisaře.\| \| 4\\. Povolení zpoplatňované podle písmene b) této položky je vydáváno podle § 14 odst. 8 zákona ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR č. 242/1992 Sb.\| \| Položka 23 a) Vydání živnostenského listu\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- \\- pro provozování živnosti průmyslovým způsobem\| Kč\| 10 000,- b) Za rozhodnutí o provozování stávající ohlašovací živnosti průmyslovým způsobem, pokud již byl vydán živnostenský list\| Kč\| 9 000,- c) Vydání koncesní listiny\| Kč\| 2 000,- \\- pro provozování živnosti průmyslovým způsobem\| Kč \| 20 000,- d) Za rozhodnutí o provozování stávající koncesované živnosti průmyslovým způsobem, pokud již byla vydána koncesní listina\| Kč \| 18 000,- e) Za změnu živnostenského listu nebo koncesní listiny\| Kč \| 500,- f) Za změnu osobních údajů (jméno, příjmení, bydliště) podnikatele v živnostenském listě nebo koncesní listině včetně promítnutí těchto změn do dalších údajů v živnostenském listě nebo koncesní listině\| Kč \| 100,- g) Za zrušení živnostenského oprávnění na žádost podnikatele\| Kč\| 150,- h) Za schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost\| Kč\| 500,- i) Vydání osvědčení o průkazu živnostenského oprávnění5)\| Kč \| 100,- Poznámky:\| \| 1\\. U ohlašovacích živností je poplatek podle písmene a) této položky splatný při ohlášení. 2\\. Správní orgán vybere poplatek jen podle písmene e) této položky, provádí-li současně změny zpoplatňované podle písmen e) a f) této položky. 3\\. Správní orgán nevybere poplatek, provádí-li ze svého podnětu změnu podmínek provozování podnikatelské činnosti. 4\\. Poplatek podle písmene h) této položky se nevybere, je-li odpovědný zástupce schválen současně s rozhodnutím o udělení koncese. Položka 24 a) Vydání rozhodnutí o registraci k provozování nestátního zdravotnického zařízení\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- b) Za změnu rozhodnutí o registraci k provozování nestátního zdravotnického zařízení\| Kč\| 500,- c) Za změnu osobních údajů (jméno, příjmení, bydliště) podnikatele v rozhodnutí o registraci k provozování nestátního zdravotnického zařízení včetně promítnutí těchto změn do dalších údajů v rozhodnutí o registraci\| Kč\| 100,- d) Za zrušení rozhodnutí o registraci k provozování nestátního zdravotnického zařízení\| Kč\| 150,- Poznámky: 1\\. Správní orgán vybere poplatek jen podle písmene b) této položky, provádí-li současně změny zpoplatňované podle písmen b) a c) této položky. 2\\. Správní orgán nevybere poplatek, provádí-li změnu zákonných podmínek v rozhodnutí o registraci k provozování nestátního zdravotnického zařízení, popřípadě zrušení rozhodnutí o registraci ze svého podnětu. ČÁST II Položka 25 Zápis prvního a dalšího držitele motorového nebo přípojného vozidla, které je povinně opatřeno státní poznávací značkou\| \| ---\|---\|--- a) u motocyklu do 50 cm3\| Kč\| 100,- b) u motocyklu nad 50 cm3 včetně motocyklu s přívěsným nebo postranním vozíkem nebo motorové tříkolky - rikši\| Kč\| 200,- c) u jiného motorového vozidla\| Kč\| 300,- d) u přípojného vozidla\| Kč\| 100,- Osvobození:\| \| 1\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny osoby těžce zdravotně postižené - držitelé průkazu ZTP nebo ZTP-P. 2\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny zápisy držitele provedené v důsledku nabytí a vypořádání dědictví nebo rozhodnutí soudu o zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů. 3\\. Od poplatku podle této položky je osvobozen zápis držitele při změně právního postavení subjektu nebo jeho názvu dle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. Poznámky: 1\\. Úkon zpoplatňovaný podle této položky zahrnuje i vydání osvědčení o evidenci vozidla a zápis změny v dokladech k motorovému nebo přípojnému vozidlu. 2\\. Poplatníkem je nabyvatel motorového nebo přípojného vozidla. Položka 26 Schválení technické způsobilosti motorového nebo přípojného vozidla, které se neshoduje se schváleným typem vozidla, jde-li o\| \| ---\|---\|--- a) motocykl včetně motorové tříkolky - rikši\| Kč\| 1 000,- b) jiné motorové vozidlo\| Kč\| 2 000,- c) přípojné vozidlo\| Kč\| 1 000,- Osvobození:\| \| 1\\. Osvobození uvedené v bodě 1 k položce 25 zde platí obdobně.\| \| 2\\. Od poplatku podle této položky je osvobozeno schválení technické způsobilosti motorového nebo přípojného vozidla, které bylo po odcizení trvale vyřazeno z provozu.\| \| Zmocnění: Správní orgán vybere poplatek podle této položky ve výši 25 % sazby, schvaluje-li technickou způsobilost motorového nebo přípojného vozidla po přestavbě, a ve výši 10 %, schvaluje-li technickou způsobilost motorového vozidla po přestavbě spočívající v úpravě na alternativní pohon benzin-zkapalněný plyn nebo propan-butan. Poznámka: Úkon zpoplatňovaný podle této položky zahrnuje i vydání technického průkazu motorového nebo přípojného vozidla. Položka 27 a) Vydání registrační listiny k provádění výcviku řidičů motorových vozidel\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- b) Vydání řidičského průkazu nebo vydání osvědčení pro učitele řidičů motorových vozidel\| Kč\| 50,- c) Zápis změny v řidičském průkazu, osvědčení pro učitele řidičů motorových vozidel nebo v dokladech k motorovému nebo přípojnému vozidlu\| Kč\| 10,- d) Přidělení tabulky se státní poznávací značkou\| Kč\| 100,- e) Přidělení tabulky se zvláštní státní poznávací značkou trvalou manipulační a tabulky se zvláštní státní poznávací značkou trvalou pro zkušební účely\| Kč\| 1 000,- f) Schválení úprav pro tažení přípojných vozidel\| Kč\| 50,- Osvobození:\| \| Osvobození uvedené v bodě 1 k položce 25 platí obdobně pro písmeno b) této položky.\| \| Zmocnění:\| \| Za vydání řidičského průkazu z důvodu rozšíření řidičského oprávnění nebo za vydání osvědčení pro učitele řidičů motorových vozidel z důvodu rozšíření oprávnění vyučovat předmět v rozsahu dalších skupin řidičského oprávnění, případně vyučovat další předmět vybere správní orgán poplatek ve výši 20 Kč.\| \| Poznámka:\| \| Správní orgán nevybere poplatek podle písmene c) této položky, vybral-li již poplatek podle položky 25 nebo 26, dále nevybere poplatek podle písmene d) této položky, vybral-li již poplatek podle položky 25. Položka 28 Povolení individuálního výcviku žadatele o řidičské oprávnění skupin A, B nebo M včetně rozšiřujícího výcviku k získání těchto skupin řidičského oprávnění\| Kč \| 700,- ---\|---\|--- Osvobození: \| \| Osvobození uvedené v bodě 1 k položce 25 zde platí obdobně.\| \| Položka 29 a) Vydání zbrojního průkazu za každou skupinu rozsahu oprávnění\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- b) Vydání zbrojního oprávnění\| Kč\| 1 000,- c) Prodloužení platnosti zbrojního průkazu\| Kč\| 300,- d) Vydání průkazu zbraně\| Kč\| 200,- Zmocnění:\| \| 1\\. Správní orgán sníží poplatek podle písmene d) této položky na částku 50 Kč, jde-li o sportovní zbraně sportovních střelců, biatlonistů nebo moderních pětibojařů - členů sportovních klubů.\| \| 2\\. Správní orgán sníží poplatek podle písmene a) této položky fyzické osobě, která má zbrojní průkaz vydaný podle předchozí právní úpravy, na částku 300 Kč a poplatek podle písmene d) této položky na částku 20 Kč, jde-li o zbraň zapsanou podle předchozí právní úpravy.\| \| 3\\. Správní orgán sníží poplatek podle písmene a) nebo písmene d) této položky na částku 25 Kč, vydává-li průkazy v důsledku změny bydliště, jména nebo příjmení fyzické osoby.\| \| 4\\. Správní orgán sníží poplatek podle písmene b) nebo písmene d) této položky na částku 25 Kč, vydává-li průkazy nebo oprávnění v důsledku změny názvu nebo sídla právnické osoby.\| \| Položka 30 a) Vydání povolení k provozování střelnice\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- b) Vydání povolení ke znehodnocení zbraně\| Kč\| 200,- Položka 31 Vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo průvoz\| \| ---\|---\|--- \\- každé zbraně podléhající registraci\| Kč\| 300,- \\- střeliva\| Kč\| 60,- Osvobození: 1\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeni cizinci, kteří přijedou do České republiky na pozvání nebo se souhlasem vlády České republiky nebo Parlamentu České republiky. Od poplatku jsou dále osvobozeny osoby, které se zúčastní mezinárodních akcí ve sportovní střelbě a dalších sportovních soutěží, jejichž součástí je sportovní střelba, jde-li o zbraně určené pro sportovní účely. 2\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny zbrojní průvodní listy pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo průvoz na zbraně získané jako ceny ve střeleckých nebo podobných soutěžích. Položka 32 1\\. Povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřebu, která není živností, na dobu nejvýše dvou měsíců\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- 2\\. Povolení k provozování silniční dopravy pro cizí potřebu, která není živností, na dobu nejvýše jednoho roku\| Kč\| 1 000,- 3\\. Povolení k přepravě nebezpečných věcí\| Kč\| 1 000,- 4\\. Licence\| \| a) k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy veřejné pro vnitrookresní linky\| \| \\- pro jednu linku \| Kč\| 100,- \\- dvě až devět linek\| Kč\| 500,- \\- deset až padesát linek\| Kč\| 2 500,- \\- více linek\| Kč\| 5 000,- b) k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy veřejné pro meziokresní linky\| \| \\- pro jednu linku\| Kč\| 200,- \\- dvě až devět linek\| Kč\| 1 000,- \\- deset až padesát linek\| Kč\| 5 000,- \\- více linek\| Kč\| 10 000,- c) k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy zvláštní pro vnitrookresní linky\| \| \\- za jednu linku\| Kč\| 100,- \\- dvě a více linek\| Kč\| 500,- d) k provozování vnitrostátní linkové osobní dopravy zvláštní pro meziokresní linky\| \| \\- za jednu linku\| Kč\| 200,- \\- dvě a více linek\| Kč\| 1 000,- e) k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy veřejné\| \| \\- pro zahraničního provozovatele za každou linku\| Kč\| 15 000,- \\- pro tuzemského provozovatele za každou linku\| Kč\| 1 000,- f) k provozování mezinárodní linkové osobní dopravy zvláštní\| \| \\- pro zahraničního provozovatele za každou linku\| Kč\| 5 000,- \\- pro tuzemského provozovatele za každou linku\| Kč\| 500,- 5\\. Povolení k provozování silniční dopravy zahraničním provozovatelem mezi dvěma místy na území České republiky\| \| a) k provedení jedné přepravy\| Kč\| 500,- b) k provedení dvou až pěti přeprav\| Kč\| 1 000,- c) k provedení neomezeného počtu přeprav\| Kč\| 10 000,- 6\\. Povolení zahraničnímu provozovateli k provozování příležitostné nebo kyvadlové osobní silniční dopravy nebo taxislužby\| Kč\| 5 000,- 7\\. Vstupní povolení k provozování mezinárodní silniční nákladní dopravy zahraničním provozovatelem k provedení jedné přepravy\| Kč\| 5 000,- 8\\. Náhradní povolení pro zahraničního provozovatele\| Kč\| 10 000,- Zmocnění:\| \| 1\\. Správní orgán může upustit od vybírání poplatku, jde-li o přepravu zemědělských výrobků nebo o přepravu provedenou z humanitárních důvodů. 2\\. Správní orgán může na základě vzájemnosti od vybrání poplatku upustit, popřípadě sazbu poplatku snížit anebo poplatek zvýšit až na trojnásobek z důvodu zabezpečení zásad dopravní politiky v dohodě se zainteresovanými ústředními orgány státní správy. 3\\. Správní orgán upustí od vybrání poplatku za vydání licence, přijme-li dopravce závazek veřejné služby na základě smlouvy nebo rozhodnutí správního orgánu. 4\\. Správní orgán upustí od vybrání poplatku, popřípadě jeho sazbu sníží, jde-li o kombinovanou dopravu nebo o vstup vozidla zahraničního dopravce do hraničního pásma za účelem přepřahu návěsu. Poznámka:\| \| Úkony zpoplatňované podle této položky jsou upraveny zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. Položka 33 \| \| \| \| \| \| \| \| \| ---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- Vydání povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace při přepravě zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a k užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou vyhláškou Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb. A. Při vnitrostátní dopravě: 1\\. V obvodu jednoho okresu a) přesahuje-li pouze největší přípustné rozměry\| Kč\| 200,- b) o celkové hmotnosti do 60 t včetně\| Kč\| 600,- c) o celkové hmotnosti nad 60 t a k provedení opakovaných přeprav o celkové hmotnosti do 60 t (s platností povolení nejdéle na tři měsíce od právní moci povolení)\| Kč\| 2 000,- 2\\. Nad rámec okresu a) přesahuje-li pouze největší přípustné rozměry\| Kč\| 1 200,- b) o celkové hmotnosti do 60 t včetně\| Kč\| 2 500,- c) o celkové hmotnosti nad 60 t a k provedení opakovaných přeprav o celkové hmotnosti do 60 t (s platností povolení nejdéle na tři měsíce od právní moci povolení)\| Kč\| 6 000,- B. Při mezinárodní dopravě a v rámci mezinárodní dopravy: 1\\. Zahraničnímu dopravci a) přesahuje-li pouze největší přípustné rozměry a šířka nepřesáhne 3,5 m\| Kč\| 4 500,- b) v ostatních případech celková hmotnost (v t)\| do 60\| nad 60\| nad 80\| nad 100\| nad 120\| nad 150 a do 200 I sazba v Kč\| 6 000\| 12 000\| 20 000\| 30 000\| 40 000\| 60 000 překročení max. povoleného tlaku na nápravu (v %)6)\| 3-10\| 11 -20\| 21 - 30\| nad 30 II sazba v Kč\| 5 000\| 15 000\| 30 000\| 60 000 celková šířka v mm\| nad 3 500\| nad 4 000\| nad 4 500\| nad 5 000\| nad 5 500 III sazba v Kč\| 3 000\| 6 000\| 10 000\| 15 000\| 20 000 Celkový poplatek I+II+III 2\\. Tuzemskému dopravci při dopravě a) přesahuje-li pouze největší přípustné rozměry\| Kč\| 1 800,- b) o celkové hmotnosti do 60 t včetně\| Kč\| 3 000,- c) o celkové hmotnosti nad 60 t\| Kč\| 6 000,- C. V případě tranzitní dopravy se k částkám uvedeným pod písmenem B přičte 25 000 Kč. Osvobození: Od poplatku podle písmene A této položky jsou osvobozena povolení k dopravě zemědělských strojů v souvislosti se žňovými pracemi. Zmocnění: Správní orgán může poplatek podle písmene B teto položky snížit nebo od jeho vybrání upustit na základě vzájemnosti. Poznámka: Povolením podle této položky se rozumí povolení podle § 25 odst. 4 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Položka 34 a) Vydání povolení ke zvláštnímu užívání dálnice, silnice a místní komunikace\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- b) Vydání povolení připojení sousední nemovitosti na odpočívku dálnice nebo rychlostní silnice anebo na silnici I. tř.7)\| Kč\| 1 000,- c) Vydání povolení k připojení sousední nemovitosti na silnici II. tř.7) nebo III. tř.7) anebo místní komunikaci7)\| Kč\| 500,- Osvobození:\| \| 1\\. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno povolení ke zřízení parkovacího místa pro občany těžce zdravotně postižené - držitele průkazu ZTP nebo ZTP-P.\| \| 2\\. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno dodatečné povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace vydávané v důsledku havárie.\| \| Zmocnění:\| \| Za povolení podle písmene a) této položky vydávané na dobu kratší než šest měsíců vybere správní orgán poplatek ve výši 50 % a na dobu kratší než deset dní ve výši 100 Kč.\| \| Poznámka:\| \| Povolením podle písmene a) této položky se rozumí povolení podle § 25 odst. 4 písm. b) až f) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.\| \| ČÁST III Položka 35 a) Vydání nebo rozšíření platnosti průkazu způsobilosti člena lodní posádky plavidla\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- b) Vydání nebo rozšíření platnosti průkazu způsobilosti vůdce malého plavidla\| Kč\| 150,- c) Vydání nebo rozšíření platnosti mezinárodního průkazu způsobilosti k vedení rekreačního plavidla ve vnitrozemské plavbě\| Kč\| 100,- d) Vydání nebo rozšíření platnosti mezinárodního průkazu způsobilosti k vedení rekreačního plavidla pro plavbu na moři\| Kč\| 300,- Položka 36 a) Vydání nebo prodloužení platnosti lodního osvědčení pro plavidla nebo osvědčení plovoucího zařízení ve vnitrozemské plavbě\| \| ---\|---\|--- \\- malá plavidla do délky 5 m včetně\| \| bez motoru\| Kč\| 200,- s motorem\| Kč\| 300,- \\- malá plavidla nad délku 5 m\| \| bez motoru\| Kč\| 400,- s motorem\| Kč\| 500,- \\- přívozní plavidla\| Kč\| 400,- \\- ostatní plavidla nebo plovoucí zařízení o výtlaku do 15 t včetně\| Kč\| 400,- o výtlaku nad 15 t\| Kč\| 600,- b) Vydání nebo prodloužení platnosti mezinárodního osvědčení pro rekreační plavidla pro vnitrozemskou plavbu\| Kč\| 100,- c) Vydání nebo prodloužení cejchovního průkazu k plavidlu\| \| \\- určenému k přepravě nákladů\| Kč\| 1 000,- \\- neurčenému k přepravě nákladů\| Kč\| 500,- d) Vystavení zvláštního povolení k provozu plavidla na dobu určitou nebo zvláštního povolení k umístění plavidla na vodní cestě anebo zvláštního povolení pro plavbu zahraničního plavidla na vodních cestách České republiky\| Kč\| 500,- Poznámky:\| \| 1\\. Úkon zpoplatňovaný podle písmene a) této položky zahrnuje i zapsání plavidla nebo plovoucího zařízení do evidence a ověření technické způsobilosti.\| \| 2\\. Za vydání průkazu náhradou za průkaz ztracený, zničený, poškozený nebo neupotřebitelný vybere správní orgán poplatek podle položky 15 písm. a).\| \| Položka 37 a) Schválení technické dokumentace pro stavbu jednoho malého plavidla nebo plovoucího zařízení nepodléhajících klasifikaci a povolení ke stavbě tohoto plavidla nebo zařízení\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- b) Vydání průkazu způsobilosti typu plavidla\| Kč\| 2 000,- c) Vydání průkazu způsobilosti typu malého plavidla, plovoucího stroje nebo plovoucího zařízení\| Kč\| 2 000,- d) Zápis změny vlastníka nebo provozovatele plavidla do plavebního rejstříku a lodních dokladů\| Kč\| 200,- e) Zapsání nebo zrušení zápisu zástavního práva do plavebního rejstříku a lodních dokladů\| Kč\| 200,- f) Výmaz plavidla z plavebního rejstříku a vystavení potvrzení o výmazu\| Kč\| 200,- Položka 38 a) Vydání souhlasu ke zřízení a provozování přístavu\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- b) Vystavení povolení ke vjezdu do veřejného přístavu pro provozovatele plavidla naloženého nebezpečnými věcmi\| Kč\| 2 000,- c) Vystavení povolení pro přepravu nebezpečných věcí\| Kč\| 5 000,- d) Vystavení povolení ke zřízení vrakoviště\| Kč\| 2 000,- e) Vystavení zvláštního povolení pro zvláštní přepravu (Čl. 1.21 Řádu plavební bezpečnosti)\| Kč\| 1 500,- Položka 39 a) Vydání námořnické knížky\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- b) Vydání průkazu způsobilosti\| \| \\- námořníka\| Kč\| 1 500,- \\- důstojníka\| Kč\| 2 000,- \\- kapitána\| Kč\| 3 000,- c) Vydání dokladu (námořnická knížka, průkaz způsobilosti) náhradou za doklad ztracený, zničený nebo poškozený\| Kč\| 400,- Položka 40 Zápis námořní lodi do námořního rejstříku a vydání resjtříkového listu, jde-li o\| \| ---\|---\|--- \\- námořní jachty\| Kč\| 15 000,- \\- ostatní námořní lodě\| Kč\| 30 000,- Zmocnění:\| \| Správní orgán zvýší s přihlédnutím k okolnostem případu poplatek podle této položky až o 30 %, jde-li o lodě cisternové a lodě určené ke speciálním účelům, a o 50 %, jde-li výhradně o osobní námořní lodě (mimo jachty).\| \| Poznámka:\| \| Námořní jachta je námořní loď určená výhradně ke sportovní a rekreační plavbě na moři.\| \| Položka 41 Výmaz námořní lodi z námořního rejstříku a vydání potvrzení o výmazu, jde-li o\| \| ---\|---\|--- \\- námořní jachty\| Kč\| 2 000,- \\- ostatní námořní lodě\| Kč\| 10 000,- Poznámka:\| \| Poznámka uvedená v položce 40 zde platí obdobně.\| \| Položka 42 a) Vystavení lodního certifikátu nebo osvědčení o způsobilosti k plavbě\| \| ---\|---\|--- \\- námořní jachty\| Kč\| 1 000,- \\- ostatní námořní lodě\| Kč\| 2 000,- b) Vystavení prozatímního průvodního listu nebo výměrného listu\| Kč\| 1 000,- c) Za změnu lodních listin v důsledku změny registračních údajů, jde-li o\| \| \\- námořní jachty\| Kč\| 1 000,- \\- ostatní námořní lodě\| Kč\| 2 500,- Poznámky: 1\\. Poplatek podle písmene c) této položky vybere správní orgán za změnu všech listin jen jednou. 2\\. Poznámka uvedená v položce 40 zde platí obdobně. Položka 43 Vydání povolení k provozování letiště, stanovení druhu letiště nebo změna druhu letiště\| \| ---\|---\|--- a) mezinárodní veřejné\| Kč\| 15 000,- b) mezinárodní neveřejné\| Kč\| 10 000,- c) vnitrostátní veřejné\| Kč\| 5 000,- d) vnitrostátní neveřejné\| Kč \| 3 000,- Položka 44 a) Udělení souhlasu ke zřizování zařízení a provádění činnosti v ochranném pásmu letiště\| Kč\| 10 000,- ---\|---\|--- b) Udělení souhlasu k umístění stavby a zařízení mimo ochranné pásmo letiště\| Kč\| 5 000,- Položka 45 a) Vydání licence k provozování pravidelné obchodní letecké dopravy\| Kč\| 50 000,- ---\|---\|--- b) Vydání licence k provozování nepravidelné obchodní letecké dopravy\| Kč\| 30 000,- c) Vydání povolení k provozování dopravy aerotaxi\| Kč\| 15 000,- Poznámky:\| \| 1\\. Úkon zpoplatňovaný podle této položky zahrnuje i vydání osvědčení tuzemskému leteckému dopravci Úřadem pro civilní letectví.\| \| 2\\. Správní orgán vybere poplatek podle této položky, vydává-li povolení k provozování obchodní letecké dopravy zahraničnímu leteckému dopravci.\| \| Položka 46 a) Zápis civilního letadla do leteckého rejstříku České republiky včetně vydání palubních dokladů pro\| \| ---\|---\|--- \\- letouny, vrtulníky\| Kč\| 1 000,- \\- kluzáky, balóny, vzducholodě, ultralehká letadla\| Kč\| 500,- b) Výmaz civilního letadla z leteckého rejstříku České republiky pro\| \| \\- letouny, vrtulníky\| Kč\| 200,- \\- kluzáky, balóny, vzducholodě, ultralehká letadla\| Kč\| 100,- c) Vydání potvrzení o výmazu letadla z leteckého rejstříku České republiky nebo potvrzení, že letadlo nebylo v rejstříku zapsáno\| Kč\| 50,- Položka 47 Udělení oprávnění k vývoji, projektování, výrobě, zkouškám, údržbě, opravám, modifikacím a konstrukčním změnám letadel, jejich součástí a výrobků letecké techniky\| Kč\| 10 000,- ---\|---\|--- Položka 48 a) Vydání průkazu způsobilosti leteckého personálu\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- b) Prodloužení platnosti průkazu způsobilosti leteckého personálu\| Kč\| 50,- Položka 49 Vydání povolení k provozování leteckých prací\| Kč \| 5 000,- ---\|---\|--- Položka 50 Vydání povolení k provádění letecké činnosti pro vlastní potřebu\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- Položka 51 Udělení souhlasu k provozování leteckého veřejného vystoupení a letecké soutěže\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- Položka 52 \| \| \| \| \| ---\|---\|---\|---\|---\|--- a) Schválení typu letadla včetně vydání Typového osvědčení (sazba poplatku pod písmenem A) b) Schválení typu letadla po modifikaci jeho podstatné části nebo změně mající vliv na jeho výkony a vlastnosti včetně vydání Schválení modifikace nebo Dodatku k typovému osvědčení (sazba poplatku pod písmenem B) c) Uznání dokladu o schválení typu letadla vydaného leteckým úřadem jiného státu (sazba poplatku pod písmenem C) d) Vydání Povolení k letu letadla na místo, kde bude po odstranění závady opět uvedeno do stavu letové způsobilosti (sazba poplatku pod písmenem D) e) Ověření nebo uznání hlukové způsobilosti letadla včetně vydání Osvědčení hlukové způsobilosti (sazba poplatku pod písmenem E) \| A \| B \| C \| D \| E Balóny a vzducholodě \| 5 000 \| 500 \| 1 500 \| \\- \| \\- Kluzáky \| 8 000 \| 2 500 \| 2 500 \| 200 \| \\- Motorizované kluzáky a ultralehká letadla \| 10 000 \| 3 000 \| 3 000 \| 200 \| \\- Letouny a vrtulníky do 5 700 kg \| 20 000 \| 5 000 \| 5 000 \| 500 \| 2 000 Letouny a vrtulníky nad 5 700 kg \| 50 000 \| 15 000 \| 15 000 \| 1 000 \| 5 000 Položka 53 a) Vydání osvědčení o schválení letové způsobilosti nebo vydání Osvědčení, kterým se uznává Osvědčení letové způsobilosti vydaného leteckým úřadem jiného státu (sazba poplatku pod písmenem F) --- b) Prodloužení platnosti Osvědčení letové způsobilosti (sazba poplatku pod písmenem G) \| F\| G Balony a vzducholodě\| 1 000\| 100 Kluzáky\| 3 000\| 300 Motorizované kluzáky a ultralehká letadla\| 3 500\| 350 Letouny a vrtulníky do 5 700 kg\| 7 000\| 700 Letouny a vrtulníky nad 5 700 kg\| 15 000\| 1 500 Zmocnění: Za změny v dokladech vybere správní organ poplatek ve výši 10 % sazby poplatku podle této položky. Poznámka: Za obnovení letové způsobilosti, která u letadla dočasně zanikla, vybere správní orgán poplatek podle písmene b) této položky. Položka 54 a) Schválení typu součásti letadla včetně vydání Typového osvědčení\| \| \| ---\|---\|---\|--- \\- u pohonné jednotky je sazba poplatku pod písmenem H \\- u vrtule a vrtulové jednotky pod písmenem K \\- u pomocné energetické jednotky pod písmenem N b) Schválení způsobilosti typu po změně podstatné části nebo změně mající vliv na výkony a vlastnosti včetně vydání Dodatku k typovému osvědčení\| \\- u pohonné jednotky je sazba poplatku pod písmenem I \\- u vrtule a vrtulové jednotky pod písmenem L \\- u pomocné energetické jednotky pod písmenem O c) Uznání dokladu typové způsobilosti k leteckému provozu vydaného leteckým úřadem jiného státu \\- u pohonné jednotky je sazba poplatku pod písmenem J \\- u vrtule a vrtulové jednotky pod písmenem M \\- u pomocné energetické jednotky pod písmenem P Pohonné jednotky \| H \| I \| J \\- pro zástavbu do kluzáků a ultralehkých letadel \| 3 000 \| 1 500 \| 1 500 \\- pístové \| 6 000 \| 3 000 \| 3 000 \\- turbovrtulové, turbohřídelové a proudové \| 10 000 \| 5 000 \| 5 000 Vrtule a vrtulové jednotky \| K \| L \| M \\- pevné dřevěné vrtule \| 1 000 \| 500 \| 500 \\- pevné kompozitové a kovové vrtule \| 2 000 \| 1 000 \| 1 000 \\- přestavitelné vrtule \| 3 000 \| 2 000 \| 2 000 \\- stavitelné vrtulové jednotky \| 5 000 \| 3 000 \| 3 000 \| N \| O \| P \\- pomocná energetická jednotka \| 6 000 \| 3 000 \| 2 000 Poznámka: Pohonnou jednotkou se rozumí motor a jeho agregáty a vrtulovou jednotkou se rozumí vrtule a její agregáty. Položka 55 1\\. Schválení způsobilosti výrobků letecké techniky k použití v civilním letectví\| \| ---\|---\|--- a) součásti výstroje letadel\| Kč\| 1 000,- b) palubní soustavy, pokud není schvalována v rámci typového schvalování letadla\| Kč\| 4 000,- c) součásti světelného zabezpečovacího zařízení\| Kč\| 1 000,- d) pro ovládání a monitorování letištního světelného zabezpečovacího zařízení\| Kč\| 2 000,- e) pozemního elektronického zabezpečovacího zařízení (radiokomunikačního, radionavigačního, radiolokačního)\| Kč\| 4 000,- f) pozemního zařízení pro měření dráhové dohlednosti\| Kč\| 2 000,- g) pozemního počítačového zařízení pro řízení letů\| Kč\| 1 000,- h) systému pozemních počítačových zařízení pro řízení letů\| Kč\| 4 000,- i) zařízení pro kontrolu a řízení pohybů letadel po zemi\| Kč\| 1 000,- j) systému pro kontrolu a řízení pohybů letadel po zemi\| Kč\| 4 000,- k) monitorovací soustavy\| Kč\| 4 000,- l) pozemního zařízení pro diagnostiku a vyhodnocování\| Kč\| 2 000,- m) pozemního zdroje energie pro letadla\| Kč\| 2 000,- n) leteckého trenažéru nebo simulátoru\| Kč\| 25 000,- o) zařízení pro přepravu nákladů na palubě letadla\| Kč\| 500,- p) výrobku, zařízení nebo soustavy na základě dokladu vydaného leteckým úřadem jiného státu\| 80 % z poplatků podle písmen a) až o) 2\\. Schválení podstatné změny nebo modifikace\| \| a) soustavy draku letadla, která nemá vliv na letovou způsobilost\| Kč\| 2 000,- b) zástavby výrobku nebo soustavy výstroje letadla\| 50 % z poplatku podle bodu 1 Zmocnění:\| Správní orgán s přihlédnutím k náročnosti úkonu sníží poplatek až na 25 % sazby, jde-li o schválení způsobilosti výrobků uvedených pod písmeny d) až k) této položky. Poznámky:\| 1\\. Správní orgán vybere poplatek podle této položky za výrobky podléhající státnímu dozoru Úřadu pro civilní letectví. 2\\. Úkon zpoplatňovaný podle této položky zahrnuje i vydání dokladu nebo rozhodnutí.\| \| Položka 56 a) Vydání rozhodnutí o změně kategorie železniční dráhy\| Kč\| 2 000,- ---\|---\|--- b) Vydání úředního povolení k provozování dráhy\| \| \\- celostátní nebo regionální \| Kč\| 10 000,- \\- speciální, tramvajové, trolejbusové nebo vlečky\| Kč\| 3 000,- \\- lanové\| Kč\| 1 000,- c) Změna úředního povolení k provozování dráhy\| Kč\| 1 000,- d) Návrh provozovatele dráhy na zrušení úředního povolení k provozování dráhy\| Kč\| 500,- e) Vydání licence k provozování drážní dopravy na dráze\| \| \\- celostátní nebo regionální\| Kč\| 10 000,- \\- speciální, tramvajové, trolejbusové nebo vlečce\| Kč\| 3 000,- \\- lanové\| Kč\| 1 000,- f) Změna licence k provozování drážní dopravy\| Kč\| 1 000,- g) Návrh dopravce na odejmutí licence\| Kč\| 500,- h) Vydání průkazu způsobilosti drážního vozidla na drahách\| Kč\| 500,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle písmene b) této položky o 50 %, jestliže délka dopravní cesty vlečky je 1000 m a kratší.\| \| Poznámka:\| \| Správní orgán vybere poplatek podle písmene h) této položky za drážní vozidla stejného typu na jedné lanové dráze pouze jednou.\| \| Položka 57 a) Schválení typu drážního vozidla\| \| ---\|---\|--- \\- elektrické lokomotivy, elektrické jednotky, motorové lokomotivy, motorové vozy, osobní vozy nad 160 km/hod., vozidla dráhy speciální určená pro přepravu cestujících, tramvaje, trolejbusy\| Kč\| 30 000,- \\- osobní vozy, speciálně konstruovaná železniční vozidla s vlastním pohonem k výstavbě, opravám a údržbě drah\| Kč\| 15 000,- \\- nákladní vozy, speciálně konstruovaná železniční vozidla bez vlastního pohonu k výstavbě, opravám a údržbě drah a vozidla lanových drah\| Kč\| 10 000,- b) Schválení změny na drážním vozidle znamenající odchylku od schváleného typu\| Kč\| 2 000,- c) Vydání průkazu způsobilosti k řízení drážního vozidla\| Kč\| 100,- d) Vydání průkazu způsobilosti k provozu určeného technického zařízení\| Kč\| 50,- e) Rozšíření osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob provádějících revize určených technických zařízení o další technická zařízení téhož druhu\| Kč\| 100,- Poznámky: 1\\. Správní orgán vybere poplatek podle písmene b) této položky bez ohledu na počet odchylek od schváleného typu [§ 62 odst. 1 písm. a) a odst. 2 vyhlášky Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah] v rámci schválení jedné změny. 2\\. Správní orgán nevybere poplatek podle písmene c) této položky od osob uvedených v § 62 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. 3\\. Správní orgán vybere poplatek podle písmene d) této položky pouze jednou, obsahuje-li technologický celek více určených technických zařízení podle vyhlášky Ministerstva dopravy č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení). ČÁST IV Položka 58 a) Vydání oprávnění k hornické činnosti8) nebo k činnosti prováděné hornickým způsobem\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- b) Vydání povolení k hornické činnosti8) nebo k činnosti prováděné hornickým způsobem\| Kč\| 1 000,- c) Vydání povolení k odběru výbušnin, rozhodnutí o umístění skladu výbušnin pod povrchem při hornické činnosti nebo na povrchu v hranicích dobývacího prostoru\| Kč\| 300,- d) Vydání povolení ke zhotovování jednoduchých trhavin\| Kč\| 300,- e) Vydání povolení k provádění trhacích a ohňostrojných prací\| Kč\| 250,- f) Vydání povolení důlního díla nebo důlní stavby, nebylo(a)-li povoleno(a) v rámci povolení pod písmenem b) (povolení otvírky, přípravy a dobývání)\| Kč\| 300,- g) Vydání povolení k projektování a výrobě vybraných technických zařízení a stanovení odborných orgánů a znalců oprávněných zpracovávat odborné posudky a provádět zkoušky vybraných důlních strojů, zařízení a pomůcek\| Kč\| 300,- h) Vydání povolení k projektování technických zařízení sloužících k vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem\| Kč\| 300,- i) Povolení k používání typu důlního stroje, zařízení, přístroje nebo pomůcky\| Kč\| 300,- j) Rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru\| Kč\| 1 000,- k) Povolení uvádět výbušniny a pomůcky do oběhu\| Kč\| 500,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle písmen a), b) a k) této položky o 50 %, jde-li o změnu skutečností vedených v evidenci oprávnění obvodního báňského úřadu, změnu předmětu činnosti nebo změnu dobývacího prostoru anebo změnu podmínek k uvádění výbušnin a pomůcek do oběhu.\| \| Poznámka:\| \| Povolením podle písmene k) této položky se rozumí povolení podle § 21 odst. 4 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.\| \| Položka 59 a) Povolení vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů\| Kč\| 2 000,- ---\|---\|--- b) Prodloužení nebo změna povolení vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů\| Kč\| 500,- c) Udělení předchozího souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru\| Kč\| 1 000,- Poznámka:\| \| Správní orgán vydává povolení nebo uděluje předchozí souhlas podle zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb., a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.\| Položka 60 a) Ověření platnosti puncovní značky\| Kč\| 20,- ---\|---\|--- b) Vydání rozhodnutí o přidělení výrobní značky\| Kč\| 200,- c) Vydání rozhodnutí o zrušení přidělené výrobní značky\| Kč\| 40,- d) Vydání osvědčení o zápisu klenotnické slitiny do seznamu registrovaných slitin\| Kč\| 400,- e) Vydání rozhodnutí o ponechání přidělené výrobní značky\| Kč\| 100,- Poznámky: 1\\. Za zrušení výrobní značky z podnětu správního orgánu se poplatek nevybírá. 2\\. Správní orgán vybere poplatek podle písmene e) této položky za převod přidělené výrobní značky podle § 46 odst. 2 a 3 zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon).\| Položka 61 a) Povolení výjimky ze zákazu dohody narušující soutěž\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- b) Návrh na zrušení nebo omezení výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž anebo na stanovení nových podmínek pro trvání výjimky\| Kč\| 5 000,- c) Schválení nezakázané dohody narušující soutěž\| Kč\| 1 000,- Poznámky:\| \| 1\\. Povolením podle písmene a) této položky se rozumí povolení výjimky ze zákazu ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 286/1993 Sb.\| \| 2\\. Zrušením nebo omezením výjimky a stanovením nových podmínek podle písmene b) této položky se rozumí postup podle § 6 zákona č. 63/1991 Sb.\| \| 3\\. Schválením nezakázané dohody podle písmene c) této položky se rozumí postup podle § 3 odst. 5 zákona č. 63/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1993 Sb.\| \| Položka 62 a) Návrh na povolení spojení podniků soutěžitelů\| Kč\| 10 000,- ---\|---\|--- b) Návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky\| 0,5 % z nabídkové ceny navrhovatele nejméně Kč\| 2 500,- nejvýše Kč\| 100 000,- c) Návrh na přezkoumání rozhodnutí zadavatele v ostatních případech\| Kč\| 2 500,- Poznámky:\| 1\\. Návrh zpoplatňovaný podle písmene a) této položky je upraven v § 8a zákona č. 63/1991 Sb., ve znění zákona č. 286/1993 Sb.\| 2\\. Návrh zpoplatňovaný podle písmene b) této položky je upraven v § 59 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148//1996 Sb., a návrh zpoplatňovaný podle písmene c) této položky je upraven v § 60 téhož zákona.\| 3\\. Poplatek podle této položky se platí při podání návrhu.\| \| Položka 63 \| \| ---\|---\|--- a) Udělení povolení k emisi dluhopisů\| 0,2 % z celkové částky emise nejméně Kč\| 20 000,- nejvýše Kč\| 1 mil. b) Udělení povolení k veřejnému obchodování s cennými papíry\| 0,2 % z celkové částky emise nejméně Kč\| 20 000,- nejvýše Kč\| 1 mil. c) Udělení povolení k emisi dluhopisů s dobou splatnosti do jednoho roku\| 0,2 % z maximálního ročního objemu emise nejméně Kč\| 20 000,- nejvýše Kč\| 1 mil. d) Zrušení dosavadního ISIN a přidělení nového ISIN nebo změna jmenovité hodnoty cenného papíru anebo snížení objemu nebo změna podoby již povolené veřejně obchodovatelné emise cenného papíru\| 0,005 % z celkové částky emise nejméně Kč\| 1 000,- nejvýše Kč\| 50 000,- e) Udělení povolení k veřejnému obchodování s cennými papíry v souvislosti s kupónovou privatizací u zaknihovaných emisí akcií\| \| \\- podniků privatizovaných v kupónové privatizaci\| Kč\| 1 000,- \\- investičních fondů a u podílových listů podílových fondů vydávaných k navýšení základního jmění o majetek nabytý za investiční kupóny (zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů)\| 0,0025 % z celkové částky emise nejméně Kč\| 1 000,- nejvýše Kč\| 25 000,- Osvobození:\| 1\\. Od poplatků podle této položky jsou osvobozeny banky a spořitelny, jde-li o udělení povolení k vydávání hypotečních zástavních listů nebo k veřejnému obchodování s hypotečními zástavními listy.\| 2\\. Od poplatků podle této položky se osvobozuje Česká exportní banka, a. s.\| Poznámka:\| Udělují-li se současně povolení podle písmen a) a b) této položky, vybere správní orgán poplatek pouze jednou, a to podle písmene a) této položky.\| Položka 64 a) Podání žádosti o udělení povolení k podnikání v pojišťovnictví\| Kč\| 50 000,- ---\|---\|--- b) Podání žádosti o udělení povolení k provozování zprostředkovatelské činnosti pro zahraniční pojišťovny, ke změně předmětu podnikání, ke schválení všeobecných pojistných podmínek nebo jejich změny, ke sloučení nebo splynutí pojišťoven\| Kč\| 20 000,- c) Podání žádosti o udělení povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu, k rozdělení, sloučení nebo splynutí investičních společností nebo investičních fondů\| Kč\| 50 000,- d) Podání žádosti o udělení povolení k vydání podílových listů za účelem vytvoření podílového fondu (za každý podílový fond)\| Kč\| 20 000,- e) Podání žádosti ke vzniku podílového fondu splynutím, k přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond\| Kč\| 10 000,- f) Podání žádosti o odnětí povolení uděleného investiční společnosti nebo investičnímu fondu\| Kč\| 3 000,- g) Podání žádosti o schválení nově zvolených nebo jmenovaných členů orgánů investiční společnosti nebo investičního fondu\| Kč\| 500,- h) Podání žádosti o schválení změny statutu investičního nebo podílového fondu\| Kč\| 500,- i) Podání žádosti o udělení povolení k obchodování s cennými papíry\| Kč\| 40 000,- j) Podání žádosti o udělení povolení k vykonávání odborné obchodní činnosti pro obchodníka s cennými papíry (makléře)\| Kč\| 3 000,- k) Podání žádosti o udělení povolení tiskárně k tisku veřejně obchodovatelných listinných cenných papírů\| Kč\| 100 000,- l) Podání žádosti o změnu v uděleném povolení k obchodování s cennými papíry\| Kč\| 10 000,- m) Podání žádosti o odejmutí povolení k obchodování s cennými papíry\| Kč\| 3 000,- n) Podání žádosti o udělení povolení ke vzniku burzy cenných papírů\| Kč\| 200 000,- o) Podání žádosti o udělení povolení k organizování mimoburzovního trhu s cennými papíry\| Kč\| 200 000,- p) Podání žádosti o změnu v uděleném povolení ke vzniku burzy cenných papírů\| Kč\| 50 000,- r) Podání žádosti o změnu v uděleném povolení k organizování mimoburzovního trhu s cennými papíry\| Kč\| 50 000,- s) Podání žádosti o rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení burzy cenných papírů\| Kč\| 10 000,- t) Podání žádosti o odnětí povolení k organizování mimoburzovního trhu s cennými papíry\| Kč\| 10 000,- u) Za poskytnutí státní záruky za bankovní úvěry nebo obdobné formy finanční výpomoci\| 0,5 % ze zaručené částky dle podmínek smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a Ministerstvem financí Osvobození:\| Od poplatku podle písmene u) této položky se osvobozuje Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., a Česká exportní banka, a. s.\| Poznámka:\| Státní záruka nebo obdobná forma finanční výpomoci podle písmene u) této položky jsou upraveny v § 36 zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů.\| Položka 65 a) Vydání potvrzení o registraci periodického tisku9)\| Kč\| 2 000,- ---\|---\|--- b) Za změnu názvu nebo za změnu vydavatele periodického tisku\| Kč\| 500,- Položka 66 a) Podání žádosti\| \| ---\|---\|--- \\- o vydání rozhodnutí o registraci k šíření vysílání prostřednictvím satelitu, prostřednictvím kabelových rozvodů nebo prostřednictvím satelitu a kabelových rozvodů\| Kč\| 50 000,- \\- o udělení licence k televiznímu vysílání\| Kč\| 50 000,- b) Podání žádosti o udělení licence k rozhlasovému vysílání\| Kč\| 15 000,- c) Za provedené změny v údajích obsažených v přihlášce k registraci nebo v žádosti o licenci k televiznímu vysílání\| Kč\| 10 000,- d) Za provedené změny v údajích v žádosti o licenci k rozhlasovému vysílání\| Kč\| 3 000,- Poznámka:\| \| Poplatek podle písmen c) a d) této položky nevybere správní orgán za změny, které se provádí též zápisem v obchodním rejstříku [§ 11 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 301/1995 Sb., a § 16 odst. 2 písm. a) zákona č. 468/1991 Sb., ve znění zákona č. 135/1997 Sb.].\| \| ČÁST V Položka 67 a) Vydání veterinárního osvědčení při vývozu zvířat\| \| ---\|---\|--- \\- za jedno zvíře\| Kč\| 100,- \\- za více než jedno zvíře\| Kč\| 300,- b) Vydání veterinárního osvědčení k vývozu živočišných produktů, krmiv a dalších předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz\| Kč\| 300,- c) Vydání veterinárního povolení k dovozu, průvozu nebo vývozu zvířat\| \| \\- za jedno zvíře\| Kč\| 300,- \\- za více než jedno zvíře \| Kč\| 1 000,- d) Vydání veterinárního povolení k dovozu nebo vývozu živočišných produktů, krmiv a dalších předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz\| Kč\| 1 000,- Položka 68 Vydání povolení k ověřování, výrobě a dovozu veterinárních léčiv a přípravků nebo k jejich uvádění do oběhu\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- Položka 69 a) Vydání veterinárního osvědčení k přemísťování zvířat plemenných a chovných (s výjimkou psů, koček, jiných drobných zvířat a včelstev)\| \| ---\|---\|--- \\- za jedno zvíře\| Kč\| 50,- \\- za více než jedno zvíře\| Kč\| 100,- b) Vydání veterinárního osvědčení k přemísťování všech zvířat (s výjimkou včelstev) po dobu nařízených mimořádných veterinárních opatření\| Kč\| 100,- Položka 70 Vydání osvědčení o splnění podmínek pro výrobu, zpracování, ošetřování, skladování a přepravu živočišných produktů podle zákona o veterinární péči\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- Položka 71 Vydání povolení\| \| ---\|---\|--- a) k výkonu odborných veterinárních činností\| Kč\| 2 000,- b) k zužitkování a neškodnému odstranění odpadů živočišného původu\| Kč\| 2 000,- Položka 72 Vydání rozhodnutí o schválení chovu nebezpečných druhů zvířat\| \| ---\|---\|--- a) jednoho zvířete\| Kč\| 3 000,- b) více než jednoho zvířete\| Kč\| 5 000,- Položka 73 Udělení akreditace uživatelskému zařízení k chovu zvířat pro pokusné účely\| Kč\| 10 000,- ---\|---\|--- Položka 74 Vydání osvědčení pro chovná a dodavatelská zařízení, která chovají nebo dodávají zvířata pro pokusné účely\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- Položka 75 a) Ověřování (§ 7 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele) chmele hlávkového (za 100 kg)\| Kč\| 25,- ---\|---\|--- b) Ověřování chmele práškového nebo granulovaného (za 100 kg)\| Kč\| 30,- c) Vystavení odrůdového certifikátu\| Kč\| 30,- d) Vystavení duplikátu ověřovací listiny\| Kč\| 50,- e) Kontrola chmele při přebalení (za 100 kg)\| Kč\| 15,- Poznámka:\| \| Kontrola chmele zpoplatňovaná podle písmene e) této položky je upravena v ustanovení § 7 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 162/1996 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně chmele.\| \| Položka 76 a) Vydání rozhodnutí o registraci výrobce, popř. dovozce krmiv, doplňkových látek nebo premixů\| Kč\| 10 000,- ---\|---\|--- b) Změny zápisů v rozhodnutí o registraci výrobce, popř. dovozce krmiv, doplňkových látek nebo premixů\| Kč\| 500,- Poznámka:\| \| Rozhodnutí zpoplatňované podle písmene a) této položky je upraveno v ustanovení § 8 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech.\| \| Položka 77 Vydání oprávnění ke šlechtitelské činnosti, k plemenitbě hospodářských zvířat a k prodeji a nákupu plemeníků a plemenic hospodářských zvířat a jejich potomstva určeného k reprodukci a reprodukčnímu materiálu\| Kč\| 2 000,- ---\|---\|--- Položka 78 Vydání pověření k plemenitbě hospodářských zvířat a k prodeji a nákupu plemeníků a plemenic hospodářských zvířat a jejich potomstva určeného k reprodukci a reprodukčnímu materiálu\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- Položka 79 a) Vydání rostlinolékařského osvědčení na rostliny nebo rostlinné produkty určené pro vývoz\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- b) Přezkoušení zamořenosti pozemku nebo objektu karanténním škodlivým organismem před uplynutím doby stanovené v mimořádném rostlinolékařském opatření\| Kč\| 100,- c) Povolení dovozu zásilek určených pro výzkumné nebo šlechtitelské účely\| Kč\| 500,- d) Povolení k přechovávání karanténních škodlivých organismů, k jejich rozmnožování nebo k jiné manipulaci s nimi pro účely rostlinolékařského výzkumu, diagnostiky a šlechtění rostlin\| Kč\| 500,- Osvobození:\| \| Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno rostlinolékařské osvědčení určené pro vývoz rostliny nebo rostlinného produktu k jiným než podnikatelským účelům.\| \| Poznámka:\| \| Osvědčení zpoplatňované podle písmene a) této položky je upraveno v ustanovení § 13 odst. 4 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, a povolení zpoplatňovaná podle písmene d) této položky jsou upravena v ustanovení § 14 odst. 3 téhož zákona.\| \| Položka 80 Podání žádosti o registraci (§ 18 zákona č. 147/1996 Sb.) jednoho přípravku na ochranu rostlin, jehož\| \| ---\|---\|--- a) účinná složka nebyla dosud v tuzemsku hodnocena\| Kč\| 40 000,- b) účinná látka byla v tuzemsku hodnocena\| Kč\| 25 000,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle této položky o 90 %, jde-li o biologický přípravek na bázi mikroorganizmů nebo predátorů a parazitoidů. \| \| Položka 81 Podání žádosti o prodloužení registrace přípravků na ochranu rostlin,\| \| ---\|---\|--- a) lze-li využít původní hodnocení\| Kč\| 5 000,- b) nelze-li využít původní hodnocení\| Kč\| 12 000,- Zmocnění:\| \| Zmocnění uvedené v položce 80 zde platí obdobně.\| \| Položka 82 Podání žádosti o povolení změny v registraci přípravku na ochranu rostlin\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- Zmocnění:\| \| Zmocnění uvedené v položce 80 zde platí obdobně.\| \| Položka 83 Podání žádosti\| \| ---\|---\|--- a) o převod nebo rozšíření registrace přípravku na ochranu rostlin\| Kč\| 2 000,- b) o zrušení registrace přípravku na ochranu rostlin\| Kč\| 1 000,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle této položky o 50 %, jde-li o biologický přípravek na bázi mikroorganizmů nebo predátorů a parazitoidů.\| \| Položka 84 Podání žádosti o vydání souhlasu\| \| ---\|---\|--- a) k použití přípravku na ochranu rostlin zvlášť nebezpečného pro zvěř\| Kč\| 100,- b) k experimentálnímu použití přípravku na ochranu rostlin\| Kč\| 3 000,- Zmocnění:\| \| Od poplatku podle písmene b) této položky je osvobozena žádost, která se týká biologického přípravku na bázi mikroorganizmů nebo predátorů a parazitoidů.\| \| Položka 85 Podání žádosti o povolení k použití\| \| ---\|---\|--- a) neregistrovaného přípravku\| Kč\| 10 000,- b) registrovaného přípravku odchylně od podmínek stanovených v rozhodnutí o jeho registraci\| Kč\| 3 000,- Zmocnění:\| \| Zmocnění uvedené v položce 83 zde platí obdobně.\| \| Položka 86 Podání žádosti o povolení dovozu rozmnožovacího materiálu\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- Položka 87 Podání žádosti\| \| ---\|---\|--- a) o registraci odrůdy (§ 5 zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin)\| Kč\| 2 000,- b) o prodloužení registrace\| Kč\| 500,- c) o uznání množitelského porostu nebo rozmnožovacího materiálu (§ 22 zákona č. 92/1996 Sb.)\| Kč\| 250,- Položka 88 Podání přihlášky k ochraně odrůdy rostlin nebo plemen zvířat (§ 16 zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat)\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- Položka 89 Šlechtitelské osvědčení\| \| ---\|---\|--- a) za prvních pět let\| Kč\| 3 000,- b) za další tři roky\| Kč\| 2 000,- c) za každý další rok\| Kč\| 800,- Poznámky:\| \| 1\\. Poplatek za prvních pět let platnosti šlechtitelského osvědčení vyměří správní orgán.\| \| 2\\. Poplatek za další tři roky je splatný před uplynutím pátého roku platnosti šlechtitelského osvědčení.\| \| 3\\. Poplatky za každý další rok jsou splatné vždy před uplynutím předcházejícího roku platnosti šlechtitelského osvědčení. 4\\. Poplatky za další léta se platí bez vyměření ve výši stanovené sazebníkem platným v době splatnosti poplatku. Položka 90 Zápis převodu šlechtitelského osvědčení\| Kč\| 400,- ---\|---\|--- Položka 91 Návrh na zrušení šlechtitelského osvědčení\| Kč\| 300,- ---\|---\|--- Položka 92 a) Ověření odrůdy, původu, cukernatosti a hmotnosti hroznů pro výrobu révového vína s přívlastkem\| Kč\| 250,- ---\|---\|--- b) Rozhodnutí o zatřídění odrůdového révového vína jakostního nebo révového vína s přívlastkem anebo révového vína dovezeného ze zahraničí v cisternách nebo sudech\| Kč\| 150,- \| za každých i započatých 10 tis. litrů u každého hodnoceného vzorku Poznámka:\| Ověření zpoplatňované podle písmene a) této položky je upraveno v ustanovení § 10 zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství, a o změně některých souvisejících právních předpisů, a rozhodnutí zpoplatňované podle písmene b) této položky je upraveno v ustanovení § 14 téhož zákona.\| \| ČÁST VI Položka 93 Úřední povolení k uskutečňování zahraničně obchodní činnosti (vývozní licence), licence na vývoz vojenského materiálu a licence na obchod s vojenským materiálem bez přímého průvozu územím České republiky \| 0,5 % z ceny vyváženého zboží nebo služby nejméně ---\|--- \| Kč\| 500,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží sazbu poplatku podle této položky na sazbu 0,1 %, jde-li o vývozy oceli, uhlí a koksu.\| \| Položka 94 a) Úřední povolení k uskutečňování zahraničně obchodní činnosti (dovozní licence) a licence na dovoz vojenského materiálu\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- b) Úřední povolení k uskutečňování zahraničně obchodní činnosti (vývozní licence) v rámci autolimitačních dohod uzavřených na mezivládní úrovni\| Kč\| 500,- c) Udělení povolení k dovozu nebo vývozu kontrolovaného zboží (zákon č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům)\| Kč\| 500,- Osvobození:\| Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno povolení k dovozu malých gramových nebo miligramových množství nebo bezúplatných vzorků chemikálií pro laboratorní a výzkumné účely. Jde o omamné a psychotropní látky prekurzory, radiofarmaka, v rozsahu přílohy D k vyhlášce Ministerstva průmyslu a obchodu č. 192/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášek Ministerstva průmyslu a obchodu č. 130/1993 Sb., č. 300/1993 Sb., č. 88/1994 Sb. a č. 175/1994 Sb., část I., položky označené symboly (1), (3), (4) a část III., číslo položky celního sazebníku 2844 40 90 radiofarmaka.\| Položka 95 Povolení provádět obchod s vojenským materiálem\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- Položka 96 Podání žádosti o vydání povolení\| \| ---\|---\|--- a) k umístění jaderného zařízení nebo pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření\| Kč\| 5 000,- b) k provozu\| \| \\- jaderného zařízení\| Kč\| 5 000,- \\- pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření\| Kč\| 5 000,- \\- pracoviště s významným zdrojem ionizujícího záření\| Kč\| 1 000,- c) k uvádění radionuklidů do životního prostředí\| Kč\| 200,- d) k nakládání se zdroji ionizujícího záření\| Kč\| 200,- e) k dovozu nebo vývozu jaderných položek nebo k průvozu jaderných materiálů a vybraných položek\| Kč\| 500,- f) k přepravě\| \| \\- velmi významných zdrojů ionizujícího záření\| Kč\| 500,- \\- jaderných materiálů\| Kč\| 2 000,- g) k zpětnému dovozu radioaktivních odpadů vzniklých při zpracování materiálů vyvezených z České republiky\| Kč\| 1 000,- Osvobození:\| Od poplatků uvedených v této položce je osvobozena Správa úložišť radioaktivních odpadů.\| \| Položka 97 Podání žádosti\| \| ---\|---\|--- a) o typové schválení obalových souborů\| \\- typu A\| Kč\| 1 000,- \\- typu B\| Kč\| 5 000,- \\- typu „průmyslová zásilka\| Kč\| 500,- b) o typové schválení\| \\- velmi významných zdrojů ionizujícího záření\| Kč \| 1 000,- \\- ostatních zdrojů ionizujícího záření\| Kč \| 200,- \\- ochranných pomůcek\| Kč \| 200,- Položka 98 Vydání potvrzení k dovozu, průvozu nebo vývozu vysílacích rádiových stanic\| Kč\| 600,- ---\|---\|--- Poznámka:\| Poplatek podle této položky se vybere jen v případě, že nebylo vydáno povolení ke zřízení a provozování nebo přechovávání rádiové vysílací stanice.\| \| ČÁST VII Položka 99 a) Vydání cestovního dokladu nebo cestovního průkazu totožnosti\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- \\- osobám do 15 let\| Kč\| 50,- b) Vydání cestovního průkazu nebo průkazu pro překračování státních hranic\| Kč\| 50,- c) Prodloužení platnosti cestovního dokladu nebo zapsání každého dítěte do vydaného cestovního dokladu anebo provedení každé další změny v cestovním dokladu\| Kč\| 50,- Osvobození:\| \| 1\\. Od poplatku je osvobozeno vydání cestovní přílohy dětem do 15 let.\| \| 2\\. Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno vydání cestovního průkazu totožnosti k vycestování cizince, který byl z území České republiky vyhoštěn. Zmocnění:\| \| Správní orgán vybere poplatek podle této položky až do výše trojnásobku příslušné sazby, vydává-li cestovní doklad urychleně na výslovnou žádost poplatníka. Položka 100 a) Povolení k pobytu cizinci\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- b) Povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let nebo cizinci zbavenému způsobilosti k právním úkonům\| Kč\| 500,- c) Prodloužení platnosti Průkazu povolení k pobytu pro cizince\| Kč\| 1 000,- d) Prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu cizinci mladšímu 15 let nebo cizinci zbavenému způsobilosti k právním úkonům\| Kč\| 300,- e) Provedení změny v Průkazu povolení k pobytu pro cizince (za každou změnu)\| Kč\| 300,- f) Vydání náhradního Průkazu povolení k pobytu pro cizince\| Kč\| 1 000,- Zmocnění:\| \| Správní orgán může od vybrání poplatků podle této položky upustit nebo poplatek snížit, je-li zachována vzájemnost.\| \| Položka 101 a) Udělení českého víza na hraničním přechodu České republiky\| Kč\| 1 500,- ---\|---\|--- b) Prodloužení platnosti českého víza na území České republiky\| Kč\| 200,- c) Udělení českého víza na území České republiky\| Kč\| 200,- d) Ověření pozvání cizince do České republiky\| Kč\| 200,- Osvobození: Od poplatků je podle této položky osvobozeno udělení českého víza a prodloužení jeho platnosti \\- do diplomatických, služebních, úředních a zvláštních pasů, je-li zachována vzájemnost \\- z důvodů zdravotnické pomoci a při vyhoštění \\- cizincům mladším 15 let. Zmocnění:\| 1\\. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit nebo poplatek snížit, je-li zachována vzájemnost nebo je-li rozhodnuto o zákazu pobytu cizince.\| \| 2\\. Správní orgán může od poplatku podle této položky upustit, jde-li o udělení českého víza na hraničním přechodu za účelem nezbytného pobytu na území České republiky při letecké tranzitní přepravě, při nouzovém přistání letadla nebo v jiných případech nouze nezaviněných cizincem anebo je-li cizinec vrácen zpět na území České republiky orgány cizího státu.\| \| Poznámka:\| Poplatek podle písmen a) až c) této položky se vybere za každou osobu, na kterou se vztahuje udělené české vízum nebo prodloužení jeho platnosti.\| \| Položka 102 Registrace námořnické knížky\| Kč\| 50,- ---\|---\|--- Položka 103 a) Vydání výpisu z katastru nemovitostí nebo z bývalého pozemkového katastru za každých i jen započatých 20 parcel10) katastru nemovitostí nebo bývalého pozemkového katastru v katastrálním území\| Kč\| 100,- ---\|---\|--- b) Vydání identifikace parcel katastru nemovitostí s parcelami v dřívějších pozemkových evidencích nebo pravomocných rozhodnutích státních orgánů za každých i jen započatých 20 parcel z těchto písemných operátů a rozhodnutí v každém katastrálním území\| Kč\| 100,- c) Vydání kopie katastrální mapy nebo mapy bývalého pozemkového katastru za každý i jen započatý formát A4\| Kč\| 50,- d) Vydání kopie katastrální mapy doplněné orientačním zákresem parcel z grafické části dřívějších pozemkových evidencí za každý i jen započatý formát A4\| Kč\| 100,- e) Potvrzení souladu očíslování parcel geometrického plánu s údaji katastru nemovitostí za každých i jen započatých 20 parcel uvedených v novém stavu geometrického plánu v každém katastrálním území\| Kč\| 100,- f) Vydání výpisu, opisu nebo kopie z pozemkové nebo železniční knihy nebo ze zemských desek za každých i jen započatých 20 parcel\| Kč\| 100,- g) Vydání druhého a dalších stejnopisů za každou i započatou stránku písemné nebo číselné informace formátu A4 nebo vydání druhé a další kopie mapového nebo jiného grafického dokladu za každý i jen započatý formát A3\| Kč\| 30,- h) Vydání ověřeného opisu nebo kopie listin ze sbírky listin katastru nemovitostí a sbírky listin pozemkové knihy za každou i započatou stránku\| Kč\| 50,- i) Vydání srovnávacího sestavení parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelami katastru nemovitostí za každých i jen započatých 20 parcel v jednom katastrálním území \| Kč\| 300,- Osvobození:\| 1\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny orgány ochrany přírody pověřené výkonem státní správy a stavební úřady vymezené zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.\| \| 2\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny registrované církve a náboženské společnosti, jejich organizační jednotky s právní subjektivitou a Náboženská matice, dále spolky, společnosti, svazy nebo kluby registrované jako občanská sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, jde-li o úkony spojené s převodem nemovitého majetku z vlastnictví státu.\| \| 3\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny úkony prováděné v souvislosti s převodem bytu, garáže a ateliéru podle § 24 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), a s převodem spoluvlastnického podílu k pozemku (stavební parcele) souvisejícího s bytem, garáží a ateliérem převáděným nebo již převedeným podle citovaných ustanovení zákona č. 72/1994 Sb.\| \| Zmocnění:\| 1\\. Za výpis nebo opis vložky pozemkové knihy v cizím jazyce zvýší správní orgán poplatek podle této položky na dvojnásobek. 2\\. Za kopie pořízené na kopírovacích strojích sníží správní orgán poplatek o 50 %. Poznámky:\| 1\\. Parcelou podle písmen a) a b) této položky se rozumí také zemědělský nebo lesní pozemek evidovaný zjednodušeným způsobem, dokončená nebo rozestavěná stavba na cizím pozemku, byt nebo nebytový prostor evidovaný v katastru nemovitostí.10)\| 2\\. Poplatku podle písmene i) této položky podléhá vydání srovnávacího sestavení obsahující výměry částí parcel, jakož i vydání srovnávacího sestavení bez údaje o výměře částí parcel.\| Položka 104 Návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- Osvobození:\| \| 1\\. Osvobození uvedená v bodech 1 a 2 k položce 103 sazebníku zde platí obdobně. 2\\. Od poplatku je osvobozen návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě zástavní smlouvy, kterou se zastavuje nemovitost v souvislosti s poskytnutím příspěvku na individuální bytovou výstavbu podle vyhlášky Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České socialistické republiky, Ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů.\| \| 3\\. Od poplatku je osvobozen návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí v souvislosti s realizací zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.\| \| 4\\. Od poplatku je osvobozen návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu bytu, garáže a ateliéru podle § 24 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), a návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu příslušného spoluvlastnického podílu k pozemku (stavební parcele), souvisejícího s bytem, garáží a ateliérem převáděnými nebo již převedenými podle citovaných ustanovení zákona č. 72/1994 Sb.\| \| Zmocnění:\| \| Za návrhy na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě listin, které souvisejí s výstavbou veřejně prospěšné stavby (smluv uzavřených za účelem realizace veřejně prospěšné stavby) pro zneškodňování odpadu, zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, veřejné školství, veřejnou správu apod., vybere správní orgán poplatek v úhrnu nejvýše 5000 Kč.\| \| Poznámka:\| \| Návrhem na zahájení řízení o povolení vkladů do katastrů nemovitostí se rozumí návrh podle zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.\| \| Položka 105 Registrace výrobce nebo opravce měřidel\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- Položka 106 Autorizace k úřednímu měření \| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- Položka 107 Dodatečné potvrzení nebo ověření dokladů, které se předkládají v řízení před celním orgánem\| Kč\| 150,- ---\|---\|--- Položka 108 Rozhodnutí o původu zboží\| Kč\| 350,- ---\|---\|--- Položka 109 Rozhodnutí o sazebním zařazení zboží\| Kč\| 350,- ---\|---\|--- ČÁST VIII Poplatky za řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví Osvobození k části VIII Od poplatků vybíraných podle položek 112 písm. b), 116 písm. b), 119 písm. c), 123 písm. c) a 127 jsou osvobozeny žádosti o zápisy převodů práv z průmyslového vlastnictví v příslušných rejstřících prováděné v souvislosti s transformací na nové právní subjekty na základě privatizačních projektů schválených příslušným státním orgánem, a to podle ustanovení § 11 odst. 6 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., a podle § 16 téhož zákona. Poznámky k části VIII 1. Poplatky podle této části sazebníku se platí při podání, s výjimkou poplatku stanoveného v položkách 112 písm. d), 114 a položce 117 písm. c). 2. Poplatky zaplacené podle položek 112 písm. a), 116 písm. a), 119 písm. a), 123 písm. a), 124 písm. a) a 125 v případě zastavení řízení o přihlášce se nevracejí. Položka 110 Vydání stejnopisu, opisu, výpisu z rejstříku, spisů, úředních listin a záznamů\| Kč\| 100,- ---\|---\|--- za každou i započatou stránku Zmocnění:\| \| Za kopie pořízené na kopírovacích strojích sníží správní orgán poplatek o 50 %.\| \| Poznámka:\| \| Každou započatou stránkou se rozumí vydaná stránka formátu A4 a menší.\| \| Položka 111 a) Podání žádosti\| \| ---\|---\|--- \\- o první prodloužení lhůty\| Kč\| 200,- \\- o každé další prodloužení lhůty\| Kč \| 500,- \\- o prominutí zmeškání lhůty\| Kč \| 1 000,- b) Podání rozkladu proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví\| Kč \| 1 000,- c) Vydání osvědčení o právu přednosti (prioritní doklad)\| Kč \| 500,- Vynálezy Položka 112 a) Podání přihlášky vynálezu\| Kč\| 1 200,- ---\|---\|--- \\- pokud je (jsou) přihlašovatelem(li) výlučně původce(i)\| Kč\| 600,- b) Podání žádosti\| \| \\- o zveřejnění před zákonem stanovenou lhůtou\| Kč\| 800,- \\- o zapsání převodu přihlášky na jiného přihlašovatele nebo převod patentu na jiného majitele\| Kč\| 600,- \\- o zápis dalšího původce nebo přihlašovatele vynálezu nebo majitele patentu\| Kč\| 300,- \\- o zápis změny jména, příjmení - názvu, bydliště - sídla přihlašovatele nebo původce vynálezu, majitele patentu nebo jeho zástupce - za každou přihlášku nebo patent\| Kč\| 100,- \\- o zápis licence k vynálezu do rejstříku\| Kč\| 200,- \\- o nucenou licenci k vynálezu\| Kč\| 5 000,- \\- o převedení autorského osvědčení na patent\| Kč\| 2 000,- \\- o zápis dalšího rozhodného údaje do rejstříku\| Kč\| 100,- c) Podání žádosti o provedení úplného průzkumu přihlášky vynálezu\| Kč\| 3 000,- \\- za 11. a každý další uplatněný patentový nárok\| Kč\| 500,- d) Vydání patentové listiny do rozsahu\| \| \\- deset stran strojopisu\| Kč\| 1 600,- \\- za každou další stranu\| Kč\| 200,- Položka 113 a) Podání žádosti o určení, zda technické řešení spadá do rozsahu patentu\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- b) Podání návrhu na zrušení patentu po uplynutí šesti měsíců od nabytí účinnosti patentu\| Kč\| 1 000,- Položka 114 Za udržování patentu v platnosti\| \| ---\|---\|--- a) za prvních pět let\| Kč\| 7 000,- b) za šestý až osmý rok (za každý rok)\| Kč\| 2 000,- c) za devátý rok a každý další rok se poplatek uvedený pod písmenem b) zvyšuje ročně vždy o\| Kč\| 1 000,- Poznámky:\| \| 1\\. a) Poplatek za prvních pět let platnosti patentu je splatný nejdéle do tří měsíců od nabytí účinnosti patentu. \| \| b) Poplatek za šestý a každý další rok platnosti patentu je splatný vždy před uplynutím předcházejícího roku platnosti patentu.\| \| 2\\. Jestliže lhůta uvedená pod bodem 1 písm. b) prošla před nabytím účinnosti patentu, jsou poplatky v těchto případech splatné ve lhůtě stanovené pod bodem 1 písm. a).\| \| 3\\. Nebyl-li poplatek zaplacen ve lhůtách uvedených pod body 1 a 2, je možno jej zaplatit ještě v další lhůtě šesti měsíců. V těchto případech se poplatek zvyšuje na dvojnásobek.\| \| 4\\. Za udržování platnosti patentu, k němuž majitel nabídl licenci, se platí poplatky v poloviční výši.\| \| 5\\. Poplatek za prvních pět let udržování patentu se platí ve výši stanovené zákonem o správních poplatcích platným v době rozhodnutí o udělení patentu. Rozhodnutí o udělení patentu obsahuje i platební výměr na poplatek. Poplatky za udržování patentu pro další období se platí bez vyměření ve výši stanovené zákonem o správních poplatcích platným v době placení poplatku. Zaplatil-li poplatník poplatek předem na dobu, kdy začátek lhůty k zaplacení poplatku začíná běžet až za účinnosti nového zákona o správních poplatcích, musí poplatek platit ve výši stanovené tímto zákonem. Případný nedoplatek bude doměřen podle § 6 zákona o správních poplatcích a přeplatek bude vrácen poplatníkovi podle § 8 tohoto zákona. Platí-li poplatník poplatek v další lhůtě šesti měsíců (poznámka bod 3 k položce 114 sazebníku), postupuje se podle zákona o správních poplatcích platného v době splatnosti poplatku v předchozí (prošlé) lhůtě splatnosti.\| \| Položka 115 Za úkony Úřadu průmyslového vlastnictví spojené s podáním mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci\| Kč\| 1 500,- ---\|---\|--- Užitné vzory Položka 116 a) Podání přihlášky užitného vzoru\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- \\- pokud je (jsou) přihlašovatelem(li) výlučně původce(i)\| Kč\| 500,- b) Podání žádosti\| \\- o odklad zápisu užitného vzoru do rejstříku\| Kč\| 500,- \\- o zapsání převodu přihlášky na jiného přihlašovatele nebo převodu užitného vzoru na jiného majitele\| Kč\| 600,- \\- o zápis dalšího původce, přihlašovatele nebo majitele užitného vzoru\| Kč\| 300,- \\- o zápis změny jména, příjmení - názvu, bydliště - sídla přihlašovatele nebo majitele užitného vzoru nebo jeho zástupce za každou přihlášku nebo zápis užitného vzoru\| Kč\| 100,- \\- o zápis licence k užitnému vzoru do rejstříku\| Kč\| 200,- \\- o nucenou licenci k užitnému vzoru\| Kč\| 5 000,- \\- o zápis dalšího rozhodného údaje do rejstříku\| Kč\| 100,- Položka 117 a) Podání žádosti o určení, zda technické řešení spadá do rozsahu zapsaného užitného vzoru\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- b) Podání návrhu na výmaz užitného vzoru z rejstříku\| Kč\| 500,- c) Za řízení o výmazu užitného vzoru\| Kč\| 2 500,- Poznámka:\| \| Podle písmene c) této položky se vybere poplatek za řízení o návrhu na výmaz zahájené v důsledku vyjádření majitele užitného vzoru. Poplatek se vybere po provedeném řízení a poplatníkem je ten, kdo neměl v řízení úspěch. Při částečném výmazu určí míru úspěšnosti a rozdělení poplatku mezi účastníky řízení Úřad průmyslového vlastnictví.\| \| Položka 118 Podání žádosti o prodloužení platnosti zápisu užitného vzoru\| \| ---\|---\|--- \\- poprvé o tři roky\| Kč\| 3 000,- \\- podruhé o tři roky\| Kč\| 6 000,- Poznámky:\| \| 1\\. Dojde-li k zápisu užitného vzoru do rejstříku po uplynutí doby jeho platnosti, je poplatek za prodloužení splatný do dvou měsíců od vydání osvědčení.\| \| 2\\. Nebyl-li poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, je možno jej zaplatit ještě v další lhůtě šesti měsíců. V tomto případě se poplatek zvyšuje na dvojnásobek.\| \| Průmyslové vzory Položka 119 a) Podání přihlášky průmyslového vzoru\| Kč\| 1 000,- ---\|---\|--- \\- pokud je (jsou) přihlašovatelem(li) výlučně původce(i)\| Kč\| 500,- b) Podání hromadné přihlášky průmyslového vzoru\| Kč\| 1 000,- \\- pokud je (jsou) přihlašovatelem(li) výlučně původce(i)\| Kč\| 500,- \\- za každé další vyřešení vnější úpravy výrobku obsažené v přihlášce\| Kč\| 400,- \\- pokud je (jsou) přihlašovatelem(li) výlučně původce(i)\| Kč\| 200,- c) Podání žádosti\| \| \\- o zápis převodu přihlášky na jiného přihlašovatele nebo převodu zapsaného průmyslového vzoru na jiného majitele\| Kč\| 600,- \\- o zápis dalšího původce, přihlašovatele nebo majitele průmyslového vzoru\| Kč\| 300,- \\- o zápis změny jména, příjmení - názvu, bydliště - sídla přihlašovatele, majitele nebo původce průmyslového vzoru nebo jeho zástupce do rejstříku\| Kč\| 100,- \\- o zápis licence do rejstříku průmyslových vzorů\| Kč\| 200,- Položka 120 a) Podání žádosti o určení, zda vyřešení vnější úpravy výrobku spadá do rozsahu zapsaného průmyslového vzoru\| Kč\| 3 000,- ---\|---\|--- b) Podání návrhu na výmaz průmyslového vzoru z rejstříku\| Kč\| 1 000,- \\- za každé další vyřešení vnější úpravy výrobku obsažené v průmyslovém vzoru\| Kč\| 100,- Položka 121 Podání žádosti o prodloužení platnosti zápisu průmyslového vzoru\| \| ---\|---\|--- \\- poprvé o pět roků\| Kč\| 2 000,- \\- podruhé o pět roků\| Kč\| 3 000,- Poznámka:\| \| Nebyl-li poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, je možno jej zaplatit ještě v další lhůtě šesti měsíců. V tomto případě se poplatek zvyšuje na dvojnásobek.\| \| Položka 122 a) Podání žádosti o odklad zápisu průmyslového vzoru do rejstříku\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- b) Podání žádosti o odklad oznámení o zápisu průmyslového vzoru do rejstříku\| Kč\| 500,- Ochranné známky a označení původu Položka 123 a) Podání přihlášky\| \| ---\|---\|--- \\- individuální ochranné známky do tří tříd výrobků nebo služeb\| Kč\| 4 000,- \\- kolektivní ochranné známky do tří tříd výrobků nebo služeb\| Kč\| 10 000,- \\- za každou třídu výrobků nebo služeb nad tři třídy\| Kč\| 500,- b) Podání námitek proti zápisu zveřejněného označení do rejstříku\| Kč\| 1 000,- c) Podání žádosti\| \| \\- o obnovu zápisu individuální ochranné známky\| Kč\| 3 000,- \\- o obnovu zápisu kolektivní ochranné známky\| Kč\| 5 000,- \\- o obnovu zápisu individuální ochranné známky, podané po uplynutí ochranné doby, nejpozději však do šesti měsíců od tohoto data\| Kč\| 6 000,- \\- o obnovu zápisu kolektivní ochranné známky, podané po uplynutí ochranné doby, nejpozději však do šesti měsíců od tohoto data\| Kč\| 10 000,- \\- o zápis převodu přihlášky na jiného přihlašovatele nebo převodu či přechodu práva k ochranné známce na jiného majitele\| Kč\| 600,- \\- o zápis licence k ochranné známce do rejstříku\| Kč\| 500,- \\- o změnu v ochranné známce, o změnu jména, příjmení - názvu, bydliště - sídla, zúžení seznamu výrobků a služeb, o zápis nebo změnu zástupce, o změnu licenční smlouvy nebo smlouvy o přihlášce a užívání kolektivní ochranné známky, je-li žádáno jen o tento úkon\| Kč\| 500,- d) Vydání osvědčení o zápisu ochranné známky\| Kč\| 1 000,- e) Podání návrhu na výmaz ochranné známky z rejstříku\| Kč\| 1 000,- f) Podání žádosti\| \| \\- o mezinárodní zápis ochranné známky\| Kč\| 2 500,- \\- o obnovu mezinárodního zápisu ochranné známky\| Kč\| 2 500,- \\- o územní rozšíření nebo zúžení mezinárodního zápisu ochranné známky\| Kč\| 1 500,- \\- o převod mezinárodně zapsané ochranné známky, o změnu jména, příjmení - názvu, bydliště - sídla majitele mezinárodně zapsané ochranné známky, o zúžení seznamu výrobků nebo služeb mezinárodně zapsané ochranné známky, je-li žádáno jen o tento úkon\| Kč\| 500,- \\- o zápis zástavního práva k ochranné známce do rejstříku\| Kč\| 600,- \\- o zápis změny ve složení členů či společníků sdružení podnikatelů do rejstříku\| Kč\| 1 000,- Položka 124 a) Podání přihlášky označení původu\| Kč\| 4 000,- ---\|---\|--- b) Podání žádosti\| \| \\- o zápis dalšího uživatele označení původu\| Kč\| 3 000,- \\- o změnu jména, příjmení - názvu, bydliště - sídla uživatele označení původu, je-li žádáno jen o tento úkon\| Kč\| 100,- \\- o převod označení původu\| Kč\| 500,- c) Podání žádosti o mezinárodní zápis označení původu\| Kč\| 1 500,- Poznámka:\| \| Poplatky podle položek 123 písm. f) a 124 písm. c) jsou vybírány za úkony prováděné podle Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek, popřípadě podle Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví v Ženevě.\| \| Topografie polovodičových výrobků Položka 125 Podání přihlášky topografie polovodičových výrobků\| Kč\| 5 000,- ---\|---\|--- Položka 126 Podání návrhu na výmaz topografie polovodičových výrobků z rejstříku\| Kč\| 4 000,- ---\|---\|--- Položka 127 Podání žádosti\| \| ---\|---\|--- \\- o zápis změny jména, příjmení - názvu, bydliště - sídla přihlašovatele, majitele topografie polovodičových výrobků nebo jeho zástupce\| Kč\| 100,- \\- o zápis převodu na jiného majitele\| Kč\| 600,- \\- o zápis licence do rejstříku\| Kč\| 200,- \\- o nucenou licenci k topografii polovodičových výrobků\| Kč\| 5 000,- ČÁST IX Registrace léčivých přípravků, povolení výroby a distribuce léčiv Položka 128 a) Vydání rozhodnutí o registraci léčivého přípravku \| Kč\| 70 000,- ---\|---\|--- b) Prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci léčivého přípravku\| Kč\| 60 000,- c) Změna rozhodnutí o registraci léčivého přípravku\| Kč\| 30 000,- d) Zrušení rozhodnutí o registraci léčivého přípravku\| Kč\| 1 000,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle písmene c) této položky na 10 % sazby poplatku, je-li povolována změna registrace, která spočívá ve změně velikosti šarže přípravku neovlivňující jeho charakter, velikosti balení, která není provázená změnou vnitřního obalu, potisku vnitřního a vnějšího obalu, která není spojena se změnou souhrnu údajů o přípravku, nebo tvaru vnitřního obalu, která není spojena se změnou způsobu uzavření obalu ani se změnou množství přípravku v obalu, popř. v podobných administrativních změnách.\| \| Poznámka:\| \| Poplatek podle písmen c) a d) této položky vybírá správní orgán jen při změně nebo zrušení rozhodnutí na žádost poplatníka.\| \| Položka 129 a) Vydání rozhodnutí o registraci homeopatického přípravku nebo přípravku uvedeného v lékopisu11)\| Kč\| 25 000,- ---\|---\|--- b) Prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci homeopatického přípravku nebo přípravku uvedeného v lékopisu11)\| Kč\| 12 500,- c) Změna rozhodnutí o registraci homeopatického přípravku nebo přípravku uvedeného v lékopisu11)\| Kč\| 5 000,- d) Zrušení rozhodnutí o registraci homeopatického přípravku nebo přípravku uvedeného v lékopisu11)\| Kč\| 1 000,- Zmocnění:\| \| Zmocnění uvedené v položce 128 zde platí obdobně.\| \| Poznámka:\| \| Poznámka uvedená v položce 128 zde platí obdobně.\| \| Položka 130 a) Povolení k výrobě léčiv\| Kč\| 25 000,- ---\|---\|--- b) Změna povolení k výrobě léčiv\| Kč\| 10 000,- c) Zrušení povolení k výrobě léčiv\| Kč\| 1 000,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle písmene b) této položky na 10 % sazby poplatku, je-li povolována pouze změna jména výrobce, jeho adresy nebo obdobná změna, kterou správní orgán provede bez vykonání inspekce u výrobce.\| \| Poznámka:\| \| Poplatek podle písmen b) a c) této položky vybírá správní orgán jen při změně nebo zrušení povolení na žádost poplatníka.\| \| Položka 131 a) Povolení k distribuci léčiv\| Kč\| 20 000,- ---\|---\|--- b) Změna povolení k distribuci léčiv\| Kč\| 10 000,- c) Zrušení povolení k distribuci léčiv\| Kč\| 1 000,- Zmocnění:\| \| Správní orgán sníží poplatek podle písmene b) této položky na 10 % sazby poplatku, je-li povolována pouze změna jména distributora, jeho adresy nebo obdobná změna, kterou správní orgán provádí bez vykonání inspekce u distributora.\| \| Poznámka:\| \| Poznámka uvedená v položce 130 zde platí obdobně.\| \| ČÁST X Konzulární poplatky Zmocnění k části X 1. Ministerstvo zahraničních věcí může zvýšit sazbu poplatků vyměřovaných a vybíraných českými zastupitelskými úřady v rozsahu devalvace české měny. Obdobně postupují útvary Policie České republiky pověřené Ministerstvem vnitra plněním úkolů státní správy, jde-li o položku 31 a položku 101 písm. a) až c) sazebníku. 2. Správní orgány vyměřující a vybírající poplatky podle této části sazebníku mohou stanovenou sazbu poplatku snížit nebo upustit od vybrání poplatku z důvodu vzájemnosti nebo ve vztahu k devizovému tuzemci. 3. Český zastupitelský úřad může vybrat vedle poplatku i náhradu mimořádně uskutečněných výdajů spojených s provedením úkonu. Poznámka k části X Poplatky podle této části sazebníku vyměřují a vybírají Ministerstvo zahraničních věcí a české zastupitelské úřady. Položka 132 1\\. Udělení českého víza\| \| ---\|---\|--- a) vstupního, návratného, jednosměrného průjezdního\| Kč\| 600,- b) obousměrného průjezdního\| Kč\| 900,- c) trvalého návratného nebo průjezdního s platností na tři měsíce\| Kč\| 1 400,- d) trvalého návratného nebo průjezdního s platností na šest měsíců\| Kč\| 2 500,- 2\\. Prodloužení platnosti víza\| 50 % poplatku za udělení víza Osvobození:\| \| Od poplatku podle této položky je osvobozeno udělení českého víza a prodloužení jeho platnosti \\- do diplomatických, služebních, úředních a zvláštních pasů, je-li zachována vzájemnost \\- významným osobám \\- osobám mladším 15 let \\- z důvodů zdravotnické a humanitární pomoci. Zmocnění:\| \| 1\\. Jde-li o udělení víza mimo úřední hodiny nebo na počkání, zvýší správní orgán poplatek na dvojnásobek příslušné sazby poplatku.\| \| 2\\. Ministerstvo zahraničních věcí může poplatky podle této položky upravit pro občany cizího státu na výši platby, kterou tento cizí stát vybírá za obdobný úkon od českých občanů.\| \| Poznámka:\| \| Poplatek podle této položky se vybere za každou osobu, na kterou se vztahuje udělené české vízum nebo prodloužení jeho platnosti.\| \| Položka 133 Uzavření manželství před českým zastupitelským úřadem\| Kč\| 3 000,- ---\|---\|--- Osvobození:\| \| Od poplatku podle této položky jsou osvobozeni čeští občané zdržující se služebně v zahraničí.\| \| Položka 134 Podání žádosti u českého zastupitelského úřadu\| Kč\| 750,- ---\|---\|--- Poznámka:\| \| Podle této položky se nepostupuje, je-li žádaný úkon zpoplatněn podle jiných položek této části sazebníku.\| \| Položka 135 Vybrání pohledávky, renty apod., s výjimkou požitků ze sociálního zabezpečení, úkony v řízení o dědictví (včetně intervence u příslušných orgánů, vymáhání a doručení dědictví)\| 4 % z vybrané částky (ceny) nebo z hodnoty dědictví nejméně ---\|--- Kč\| 150,- Poznámky:\| \| 1\\. Pokud je k žádosti věřitele (příjemce) nebo dědice prováděn pouze úkon k zajištění pohledávky, renty nebo dědictví, vyměří se poplatek za podání žádosti u českého zastupitelského úřadu.\| \| 2\\. Poplatek za úkony v řízení o dědictví podle této položky se vyměřuje z hodnoty dědictví nesnížené o honorář právního zástupce.\| \| Položka 136 Úřední úschova\| \| ---\|---\|--- \\- peněz, cenných papírů, vkladních knížek a jiných cenných předmětů\| 1 % z částky nebo ceny předmětu za každý rok nejméně Kč\| 200,- \\- listin nebo spisů za každý rok\| Kč\| 200,- Poznámka: Poplatek se nevybere v případě, že předmět je u českého zastupitelského úřadu uložen jen za účelem doručení do České republiky.\| \| Položka 137 a) Sepsání písemnosti o právních úkonech, zejména smluv, závětí apod.\| Kč\| 600,- ---\|---\|--- b) Sepsání plné moci s ověřením podpisu\| Kč\| 300,- Položka 138 Vidování listin bez ověřování\| Kč\| 150,- ---\|---\|--- Položka 139 a) Ověření podpisu na listině i na jejím stejnopisu za každý podpis\| Kč\| 250,- ---\|---\|--- b) Ověření otisku úředních razítek a úředních podpisů (superlegalizace)\| Kč\| 600,- c) Ověření otisku úředních razítek a úředních podpisů na českých dokladech (listinách) určených k použití v cizině\| Kč\| 100,- Zmocnění:\| \| Za ověření dokladů nutných pro zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně sníží správní orgán poplatek podle písmen a) a b) o 50 %.\| \| Poznámky: 1\\. Za uznání podpisu za vlastní vybere správní orgán poplatek podle písmene a) této položky. 2\\. Podle písmene c) této položky vybere správní orgán poplatek v případech konečného ověření listiny (apostila) za účelem jejího použití v zahraničí.\| \| Položka 140 a) Vyhotovení opisu (fotokopie) včetně ověření\| Kč \| 250,- ---\|---\|--- b) Ověření správnosti předloženého opisu (fotokopie)\| Kč \| 250,- c) Ověření správnosti předloženého překladu\| Kč \| 250,- Zmocnění: 1\\. Za úkony podle písmen a) až c) této položky sníží správní orgán poplatky o 50 %, jde-li o doklad určený k zápisu matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně. 2\\. Za kopie pořízené na kopírovacích strojích sníží správní orgán poplatek podle písmene a) této položky o 50 %. Poznámka: Poplatek se vybere za každou i započatou stránku formátu A4 a menší. Položka 141 Vyhotovení překladu spisového materiálu\| \| ---\|---\|--- a) do jazyka českého za každou i započatou stránku\| Kč\| 600,- b) z jazyka českého za každou i započatou stránku\| Kč\| 650,- c) z jednoho cizího jazyka do druhého za každou i započatou stránku\| Kč\| 1 000,- d) z jazyka čínského, japonského, korejského a jiných znakových jazyků za každý slovní znak\| Kč\| 30,- e) do jazyka čínského, japonského, korejského a jiných znakových jazyků za každý slovní znak\| Kč\| 30,- Položka 142 a) Za vystavený matriční doklad\| Kč\| 300,- ---\|---\|--- b) Vyhotovení překladu matričního dokladu a jeho ověření\| Kč\| 700,- Poznámka:\| \| Poplatek podle písmene a) této položky se nevybere, jde-li o doručení prvopisu matričního dokladu.\| \| Položka 143 Za změnu\| \| ---\|---\|--- a) příjmení hanlivého, výstředního, směšného, zkomoleného, cizojazyčného nebo na předešlé příjmení\| Kč\| 100,- b) jména nebo příjmení v ostatních případech\| Kč\| 1 000,- Osvobození: 1\\. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna příjmení, k níž dochází prohlášením rozvedeného manžela, že přijímá předešlé příjmení, byla-li tato skutečnost oznámena do jednoho měsíce po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu.\| \| 2\\. Od poplatku podle této položky je osvobozena změna nebo oprava jména osvojených dětí nebo změna, kterou je nutno provést v důsledku nesprávných (neúplných) zápisů v matrice. 3\\. Od poplatku je osvobozena změna jména a příjmení osoby v případě transsexuality. Poznámky: 1\\. Za změnu příjmení manželů a jejich nezletilých dětí na společné příjmení se vybere jeden poplatek. 2\\. Podle písmene a) této položky se vybere poplatek za změnu příjmení dítěte svěřeného do náhradní rodinné péče na příjmení opatrovníka, na společné příjmení pěstounů nebo na příjmení dohodnuté pro jejich vlastní děti, pokud opatrovníky nebo pěstouny jsou prarodiče nebo sourozenci rodičů nezletilých dětí.\| \| Položka 144 Vydání opisu, výpisu nebo písemné informace z úředních záznamů, rejstříků, evidencí, listin nebo spisů\| Kč\| 150,- ---\|---\|--- za každou i započatou stránku Zmocnění: Za kopie pořízené na kopírovacích strojích sníží správní orgán poplatek podle této položky o 50 %. Poznámka: Každou započatou stránkou se rozumí vydaná stránka formátu A4 a menší. Položka 145 Za vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství v cizině\| Kč\| 500,- ---\|---\|--- Položka 146 a) Vydání cestovního pasu\| Kč\| 750,- ---\|---\|--- \\- osobám do 15 let\| Kč\| 250,- b) Vystavení cestovního průkazu (náhradního cestovního dokladu) k cestě do České republiky a zpět\| Kč\| 250,- c) Provedení změn v cestovním pase\| Kč\| 150,- d) Prodloužení platnosti nebo provedení změn v cestovním průkazu (náhradním cestovním dokladu) k cestě do České republiky a zpět\| Kč\| 50,- e) Vystavení průvodního listu pro přepravu tělesných pozůstatků člověka\| Kč\| 100,- Osvobození:\| \| Od poplatku podle této položky je osvobozeno vydání diplomatických a služebních pasů.\| \| Položka 147 Vystavení cestovního průkazu k návratu do České republiky osobám s trvalým bydlištěm v České republice\| Kč\| 75,- ---\|---\|--- Položka 148 Vydání potvrzení k dovozu, průvozu nebo vývozu vysílacích rádiových stanic\| Kč\| 600,- ---\|---\|--- Poznámka: Poplatek podle této položky se vybere jen v případě, že nebylo vydáno povolení ke zřízení a provozování nebo přechovávání rádiové vysílací stanice.\| \| Položka 149 Potvrzení nebo písemné sdělení o pobytu osob\| Kč\| 150,- ---\|---\|--- Poznámka: Poplatek podle této položky se vybere za potvrzení nebo písemné sdělení údajů o každé osobě v něm uváděné. Položka 150 a) Vydání osvědčení o českém státním občanství\| Kč\| 150,- ---\|---\|--- b) Vydání potvrzení o českém státním občanství\| Kč\| 300,- Položka 151 Vydání zbrojního průvodního listu pro průvoz\| \| ---\|---\|--- a) každé zbraně podléhající registraci\| Kč\| 500,- b) střeliva\| Kč\| 100,- Osvobození: 1\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeni cizinci, kteří přijedou do České republiky na pozvání nebo se souhlasem vlády České republiky nebo Parlamentu České republiky. Od poplatku jsou dále osvobozeny osoby, které se zúčastní mezinárodních soutěží, jejichž součástí je sportovní střelba.\| \| 2\\. Od poplatku podle této položky jsou osvobozeny zbrojní průvodní listy pro průvoz na zbraně získané jako ceny ve střeleckých nebo podobných soutěžích.\| \| Položka 152 a) Za kontrolu a potvrzení lodních dokladů (deník provozu lodi, strojní, rádio, zdravotní, olejů, návštěv českých a cizích občanů)\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- b) Za potvrzení zápisu o nalodění a vylodění v deníku posádky\| Kč\| 200,- c) Za potvrzení zápisu o nalodění a vylodění v námořní knížce\| Kč\| 100,- d) Za potvrzení námořního protestu\| Kč\| 600,- e) Za vystavení prozatímního listu na provoz lodi\| Kč\| 2 000,- Poznámka:\| \| Poplatek podle písmene b) této položky se vybere jen jednou, a to bez ohledu na počet razítek vyznačených v deníku posádky. Položka 153 Za podání žádosti\| \| ---\|---\|--- a) o povolení dlouhodobého nebo trvalého pobytu\| Kč\| 200,- b) o vystavení výpisu z evidence Rejstříku trestů\| Kč\| 200,- Položka 154 Za podání žádosti o zápis matriční události v cizině do Zvláštní matriky v Brně\| Kč\| 200,- ---\|---\|--- Čl. II Přechodná ustanovení Pro poplatky splatné před účinností tohoto zákona platí dosavadní předpisy. Pokud poplatník zaplatil před účinností tohoto zákona poplatek splatný až po nabytí účinnosti tohoto zákona, případný rozdíl mezi zaplacenou částkou a novou výší poplatku se vypořádá postupem podle § 6 zákona o správních poplatcích, jde-li o nedoplatek, anebo podle § 8 zákona o správních poplatcích, jde-li o přeplatek. Čl. III Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb., se mění takto: V § 11 se vypouští odstavec 2 a zároveň se zrušuje číslování odstavců. Čl. IV Změna a doplnění zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 184/1991 Sb., zákona České národní rady č. 338/1992 Sb. a zákona č. 48/1994 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 se za písmenem f) nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj.“. 2. Za § 10 se vkládá nový § 10a), který včetně poznámky č. 15) zní: „§ 10a (1) Poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj podléhá každý povolený hrací přístroj.15) Obec není povinna poskytnout osvobození od tohoto poplatku. (2) Poplatek za výherní hrací přístroj platí jeho provozovatel. (3) Sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj na tři měsíce činí od 5000 Kč do 20 000 Kč. 15) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb.“. Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 75/1957 Sb., o občanských průkazech. 3) Zákon ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. 4) Např. § 14 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, § 3 zákona ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona ČNR č. 543/1991 Sb., § 8 zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, § 7 a 9 zákona č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. 5) § 10 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb. 6) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. 7) § 4, § 5 odst. 2 písm. a), b), c), § 5 odst. 3 a § 6 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. 8) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích, ve znění pozdějších předpisů. 10) Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb.Zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. 11) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v České socialistické republice, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 306/1997 Sb.	Zákon č. 306/1997 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 12. 1997, datum účinnosti 1. 1. 1998, částka 102/1997 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. * Čl. II - Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., * Čl. III - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb. a zákona č. 61/1996 Sb., se doplňuje takto: * Čl. IV - Přechodná ustanovení * Čl. V - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 1998 306 ZÁKON ze dne 12. listopadu 1997, kterým se mění a doplňují zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 134/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 20 odst. 3 větě první se číslovka „0,025“ nahrazuje číslovkou „0,05“ a číslovka „0,075“ se nahrazuje číslovkou „0,05“. 2. V § 20 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „Organizace nebo malá organizace neplatí penále za dobu, po kterou již není ani organizací ani malou organizací [§ 3 odst. 1 písm. a) a b)].“. 3. § 20 se doplňuje odstavcem 10, který včetně poznámky č. 64) zní: „(10) Pro účely zvláštních předpisů64) se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále. 64) Např. zákon č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 22 odst. 1 se slova „10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti“ a v odstavci 2 slova „10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti“ nahrazují slovy: „a) 20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti, b) 100 000 Kč při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti, za jejíž nesplnění nebo porušení byla již pokuta podle písmene a) uložena.“. 5. Za § 22a se vkládá nový § 22b, který včetně nadpisu a poznámky č. 65) zní: „§ 22b Pravděpodobná výše pojistného (1) Jestliže organizace nebo malá organizace nesplnila povinnost podat přehled podle § 9 odst. 3, § 10 věty čtvrté a § 11 věty třetí nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 15 odst. 1 a 2 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou správou sociálního zabezpečení v písemné výzvě, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pravděpodobná výše pojistného“), pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn. (2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná okresní správa sociálního zabezpečení z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců organizace nebo malé organizace si může okresní správa sociálního zabezpečení vyžádat od úřadu práce; tento úřad je povinen tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok,65) který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém okresní správa sociálního zabezpečení stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. (3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 9 odst. 3, § 10 věty čtvrté, § 11 věty třetí nebo § 15 odst. 1 a 2 ani možnost uložit pokutu podle § 22. Je-li následně tento přehled předložen, příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší. (4) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravděpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 20 odst. 2 věta první), ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 9 odst. 3, § 10 věty čtvrté, § 11 věty třetí nebo § 15 odst. 1 a 2, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle přehledu podle § 9 odst. 3, § 10 věty čtvrté, § 11 věty třetí nebo § 15 odst. 1 a 2; je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl. 65) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.“. Čl. II Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 134/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 14 se doplňuje odstavcem 6, který zní: „(6) Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní nebo správní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.“. 2. V § 104a se za slovy „(dále jen „pojistné“) ve sporných případech“ vypouští čárka a vkládají se slova, která včetně poznámky č. 72) znějí: „a v případech stanovených zvláštním zákonem,72) 72) § 22b odst. 1 a 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 306/1997 Sb.“. 3. Za § 123a se vkládá nový § 123b, který zní: „§ 123b (1) Dlužné pojistné a penále může příslušná správa sociálního zabezpečení odepsat, je-li tento dluh zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výsledek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném a penále u organizací a malých organizací, u nichž došlo k výmazu z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na jejich právního nástupce, a dále dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby. (2) O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit, nevyrozumívá; dluh na pojistném a penále trvá dále, dokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh.“. Dosavadní § 123b a 123c se označují jako § 123c a 123d. Čl. III Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb. a zákona č. 61/1996 Sb., se doplňuje takto: V § 38 odst. 3 písm. e) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného a příspěvku.“. Čl. IV Přechodná ustanovení (1) Bylo-li povoleno placení dlužného pojistného ve splátkách před 1. lednem 1998, řídí se výše penále z dlužného pojistného před 1. lednem 1998 předpisy platnými před tímto dnem. Bylo-li však placení dlužného pojistného ve splátkách povoleno před 1. lednem 1998 a zrušeno po 31. prosinci 1997, je plátce pojistného povinen platit z dlužného pojistného ještě penále ve výši 0,075 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh na pojistném trval před 1. lednem 1998, a penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, kdy jeho dluh na pojistném trval po 31. prosinci 1997. (2) Výše pokut uvedená v čl. I bodu 4 se nevztahuje na případy, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti, za niž lze pokutu uložit, došlo před 1. lednem 1998; v případě nesplnění nebo porušení povinnosti, za niž lze pokutu uložit, před 1. lednem 1998 se použijí předpisy platné před tímto dnem. (3) Okresní správa sociálního zabezpečení může stanovit pravděpodobnou výši pojistného, jen pokud písemná výzva podle čl. I bodu 5 byla učiněna po 31. prosinci 1997. Čl. V Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Nařízení vlády č. 318/1997 Sb.	Nařízení vlády č. 318/1997 Sb. Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) Vyhlášeno 17. 12. 1997, datum účinnosti 17. 12. 1997, částka 108/1997 * ČÁST PRVNÍ - ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘI INVALIDITĚ PODLE OBČANSKOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (§ 4 — § 4) * ČÁST TŘETÍ - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 5 — § 7) Aktuální znění od 17. 12. 1997 318 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. listopadu 1997 o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku) Vláda nařizuje podle § 202 odst. 2 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., a podle § 447 odst. 3 občanského zákoníku: ČÁST PRVNÍ ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI VZNIKLÉ PRACOVNÍM ÚRAZEM NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ PODLE PRACOVNĚPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ § 1 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen „náhrada za ztrátu na výdělku“) příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce, popřípadě podle dřívějších předpisů1) před 1. lednem 1993 se upravuje tak, že se průměrný čistý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů2) (dále jen „průměrný čistý výdělek“) zvyšuje o 10 %, nejméně však o 620 Kč, pokud se v odstavcích 2 a 3 nestanoví jinak. (2) Průměrný čistý výdělek se podle odstavce 1 zvyšuje jen do částky 22 800 Kč. (3) Zvýšení podle odstavce 1 se neprovede, je-li průměrný čistý výdělek vyšší než 22 800 Kč. § 2 (1) Náhrada za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům podle zákoníku práce po 31. prosinci 1992 se upravuje tak, že se průměrný hrubý výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku, popřípadě zvýšený podle pracovněprávních předpisů3) (dále jen „průměrný hrubý výdělek“) zvyšuje o 10 %, nejméně však o 750 Kč, pokud se v odstavcích 2 a 3 a v § 3 odst. 1 nestanoví jinak. (2) Průměrný hrubý výdělek se podle odstavce 1 zvyšuje jen do částky 27 360 Kč. (3) Zvýšení podle odstavce 1 se neprovede, je-li průměrný hrubý výdělek vyšší než 27 360 Kč. § 3 (1) Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci 1996, průměrný hrubý výdělek se podle § 2 nezvyšuje. (2) Úprava podle § 1 a 2 se provede bez žádosti zaměstnance; na žádost zaměstnance se provede v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o sociálním zabezpečení. (3) Úprava podle § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 se provede na žádost zaměstnance i v případech, kdy mu náhrada za ztrátu na výdělku nepříslušela, protože to neumožňovalo ustanovení § 195 odst. 2 zákoníku práce platné před 1. červnem 1994. ČÁST DRUHÁ ÚPRAVA NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI NEBO PŘI INVALIDITĚ PODLE OBČANSKOPRÁVNÍCH PŘEDPISŮ § 4 Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě4) (dále jen „náhrada“) se upravuje tak, že se průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady, popřípadě zvýšený podle dřívějších předpisů5) zvyšuje o 10 %. Úprava náhrady se podle věty první neprovede, vznikl-li nárok na náhradu po 31. prosinci 1996. ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 5 Pro náhradu za ztrátu na výdělku i po její úpravě provedené podle § 1 odst. 1 a pro náhradu i po její úpravě provedené podle § 4 platí čl. V zákona č. 160/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony. § 6 Náhrada za ztrátu na výdělku a náhrada upravené podle tohoto nařízení přísluší od 1. prosince 1997. § 7 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: prof. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr práce a sociálních věcí: PhDr. Volák v. r. Ministryně spravedlnosti: JUDr. Parkanová v. r. 1) § 193 a 195 zákoníku práce. § 112 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. § 6 zákona č. 58/1956 Sb., o náhradě škody za pracovní úrazy a o náhradě nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení. § 7 a 31 zákona č. 150/1961 Sb., o náhradách při pracovních úrazech a nemocech z povolání. § 8 zákona č. 30/1965 Sb., o odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. 2) Nařízení vlády ČSSR č. 138/1976 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády ČSSR č. 60/1982 Sb., o úpravě některých náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Zákon č. 297/1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 191/1993 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 263/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 291/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (úprava náhrady za ztrátu na výdělku). 3) Nařízení vlády č. 263/1994 Sb. Nařízení vlády č. 291/1995 Sb. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb. 4) § 445 a § 447 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. 5) Nařízení vlády ČSFR č. 128/1992 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 50/1994 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 317/1995 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Nařízení vlády č. 298/1996 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 329/1997 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 329/1997 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství , kterou se provádí § 18 odst. 1 písm. a), b), e), f), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena Vyhlášeno 31. 12. 1997, datum účinnosti 31. 12. 1997, částka 110/1997 * ODDÍL 1 - ŠKROB A VÝROBKY ZE ŠKROBU (§ 1 — § 4) * ODDÍL 2 - LUŠTĚNINY (§ 5 — § 8) * ODDÍL 3 - OLEJNATÁ SEMENA (§ 9 — § 13) * § 14 - Přechodné ustanovení * § 15 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2014 (399/2013 Sb.) 329 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 11. prosince 1997, kterou se provádí § 18 odst. 1 písm. a), b), e), f), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. a), b), e), f), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, (dále jen „zákon“) pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena: ODDÍL 1 ŠKROB A VÝROBKY ZE ŠKROBU § 1 Pro účely této vyhlášky se rozumí a) škrobemškrobem přírodní prášek získaný izolací ze škrobnatých surovin rostlinného původu, b) pudingem v práškupudingem v prášku výrobek ze škrobu ve formě polotovaru s přídavkem dalších látek, určený pro kulinární úpravu, c) maltodextrinemmaltodextrinem práškový výrobek ze škrobu získaný enzymatickou hydrolýzou škrobu, d) dextrózovým ekvivalentemdextrózovým ekvivalentem (DE) obsah redukujících cukrů v sušině v procentech vyjádřený jako glukóza, který určuje stupeň hydrolýzy škrobu. § 2 Členění na druhy a skupiny Členění na druhy a skupiny je uvedeno v příloze č. 1. § 3 Označování (1) Kromě údajů uvedených v zákoně a ve vyhlášce o způsobu označování potravinpotravin2) jsou tyto další požadavky na označení: a) škrobškrob se označí názvem druhu a skupiny, b) výrobky ze škrobu se označí pouze názvem skupiny, c) maltodextrinymaltodextriny se označí i dextrózovým ekvivalentem. (2) Mléčným pudingem v práškupudingem v prášku se označí výrobek ze škrobu s obsahem nejméně 10 % hmotnostních sušeného mléka. (3) Čokoládovým pudingem v práškupudingem v prášku se označí výrobek ze škrobu s obsahem nejméně 20 % hmotnostních odtučněného kakaového prášku. (4) Přípustné záporné hmotnostní odchylky balení škrobu a výrobků ze škrobu jsou uvedeny v příloze č. 2 tabulce 4. § 4 Požadavky na jakost (1) Fyzikální a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 2. (2) Smyslové požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 3. ODDÍL 2 LUŠTĚNINY § 5 Pro účely této vyhlášky se rozumí a) luštěninamiluštěninami vyluštěná, suchá, čištěná a tříděná zrna luskovin, b) předvařenými luštěninamipředvařenými luštěninami luštěninyluštěniny technologicky upravené tak, aby se zkrátila doba jejich varu, c) luštěninami loupanýmiluštěninami loupanými celá technologicky upravená zrna bez vnější slupky, půlená technologicky upravená zrna bez vnější slupky s oddělenými dělohami, d) luštěninovou moukouluštěninovou moukou loupané luštěninyluštěniny mleté na stejnorodý prášek, popřípadě tříděné podle velikosti částic, ze sójové mouky odhořčené, e) luštěninovými vločkamiluštěninovými vločkami příčně řezaná a mačkaná zrna luštěninluštěnin, ze sóji odhořčená, f) vlákninovým luštěninovým koncentrátemvlákninovým luštěninovým koncentrátem stejnorodý prášek získaný mletím a proséváním luštěninluštěnin a vnějších slupek luštěninluštěnin, g) minerálními nečistotamiminerálními nečistotami zemina, písek, prach nebo kaménky, h) cizorodými příměsmicizorodými příměsmi organické příměsipříměsi zdravotně závadné, organické příměsipříměsi jiného než rostlinného původu a anorganické příměsipříměsi jiného než minerálního původu, i) sójovým výrobkemsójovým výrobkem potravina vyrobená z tepelně zpracované sóji, sójové mouky nebo sójové bílkoviny, j) tofu - sójovým výrobkemsójovým výrobkem potravinapotravina oddělená srážením, k) tempeh - sójovým výrobkemsójovým výrobkem tepelně upravená fermentovaná sója nebo jiná luštěninaluštěnina, obilnina nebo jejich kombinace, l) natto – sójovým výrobkemsójovým výrobkem sójový fermentovaný výrobek, m) sójovou omáčkousójovou omáčkou – sójovým výrobkemsójovým výrobkem fermentovaná omáčka ze sójových bobů nebo ze směsi sójových bobů a pšenice, n) miso – sójovým výrobkemsójovým výrobkem fermentovaná pasta ze sójových bobů nebo ze směsi sójových bobů a jiných obilnin. § 6 Členění na druhy, skupiny a podskupiny Členění na druhy, skupiny a podskupiny je uvedeno v příloze č. 4. § 7 Označování (1) Kromě údajů uvedených v zákoně a ve vyhlášce o způsobu označování potravinpotravin2) jsou tyto další požadavky na označení: a) luštěninyluštěniny se vždy označují názvem skupiny, b) mlýnské výrobky z luštěninluštěnin se označí názvem skupiny a botanickým druhem, c) sójové výrobkysójové výrobky se označí názvem druhu nebo skupiny. (2) Přípustné záporné hmotnostní odchylky balení luštěninluštěnin, výrobků z luštěninluštěnin a sójových výrobkůsójových výrobků jsou uvedeny v příloze č. 5. § 8 Požadavky na jakost (1) LuštěninyLuštěniny, předvařené luštěninypředvařené luštěniny a loupané luštěninyluštěniny nesmějí vykazovat cizí pachy, nesmějí být nakyslé, nažluklé nebo nahořklé, případně vykazovat jinou cizí příchuť a obsahovat cizorodou příměscizorodou příměs. Jednotlivá zrna nebo jejich části nesmí být zjevně naplesnivělé nebo plesnivé. Míchat zrna různé barvy, odrůd a ročníku sklizně je nepřípustné. Vzhled, barva, vůně a chuť musí, s výjimkou povolených odchylek, odpovídat u luštěninluštěnin skupině a u technologicky upravených luštěninluštěnin nebo jejich zrn podskupině. (2) LuštěninyLuštěniny nesmí obsahovat živé škůdce; v 1 kg se připouští nejvýše tři kusy volných mrtvých škůdců. V procentech hmotnosti mohou luštěninyluštěniny obsahovat nejvýše 15 % půlek nebo zrn s prasklou slupkou a 5 % zrn slabě znečištěných zeminou. (3) Předvařené luštěninyPředvařené luštěniny nesmí obsahovat živé ani mrtvé škůdce a zrna znečištěná zeminou. Mohou obsahovat zrna svraštělá, popraskaná a s oddělenými dělohami a po dovaření podle návodu jednotlivá tužší nebo rozvařená zrna. (4) Luštěniny loupanéLuštěniny loupané nesmí obsahovat živé ani mrtvé škůdce. Mohou obsahovat nejvýše 2 % hmotnosti neloupaných zrn. Luštěniny loupanéLuštěniny loupané celé mohou dále obsahovat nejvýše 20 % hmotnosti zrn s oddělenými dělohami. (5) Mlýnské výrobky z luštěninluštěnin musí odpovídat barvou, vůní a chutí charakteru základní suroviny. Nesmějí vykazovat cizí pachy a jinou cizí příchuť. Nesmějí obsahovat živé nebo mrtvé škůdce. K výrobě sójových výrobkůsójových výrobků je nepřípustné použití pokrutin po získání oleje. (6) Požadavky na jakost luštěninluštěnin, mlýnských výrobků z luštěninluštěnin a sójových výrobkůsójových výrobků jsou uvedeny v příloze č. 6 tabulkách 1 až 3. ODDÍL 3 OLEJNATÁ SEMENA § 9 Pro účely této vyhlášky se rozumí a) olejnatými semenyolejnatými semeny (dále jen „semena“) suchá, čištěná a tříděná semena olejnin neloupaná nebo loupaná, určená pro přímou spotřebu, b) příměsmipříměsmi semena mechanicky poškozená, zlomky semen, semena nevyzrálá a nevyvinutá, semena se zřejmými znaky klíčení, semena zapařená nebo připálená se změněnou barvou slupky, ale neporušeným jádrem, c) nečistotaminečistotami semena zapařená nebo připálená, semena se změněnou barvou slupky a s částečně porušeným (nahnědlým) jádrem, semena bez jader, semena jiných rostlin a tobolky, úbory, slupky, stonky, listy nebo jejich části, d) anorganickými nečistotamianorganickými nečistotami prach, písek, zemina, kaménky, skleněné nebo kovové částice. § 10 Členění na druhy, skupiny a podskupiny Členění na druhy, skupiny a podskupiny je uvedeno v příloze č. 7. § 11 Označování (1) Kromě údajů uvedených v zákoně a ve vyhlášce o způsobu označování potravinpotravin2) jsou tyto další požadavky na označení: a) olejnatá semenaolejnatá semena se označují názvem skupiny a podskupiny, b) zda jde o semena loupaná nebo neloupaná. (2) Přípustné záporné hmotnostní odchylky balení olejnatých semenolejnatých semen jsou uvedeny v příloze č. 8. § 12 Požadavky na jakost (1) Fyzikální a chemické požadavky na jakost jsou uvedeny v příloze č. 9. (2) S výjimkou povolených odchylek musí vzhled, barva, vůně a chuť semen odpovídat deklarovanému druhu, přičemž semena nesmějí vykazovat cizí pach, být nakyslá, nažluklá nebo nahořklá, popřípadě s jinou cizí příchutí; dále nesmí obsahovat živé i mrtvé škůdce v jakémkoli stadiu vývoje, anorganické nečistotyanorganické nečistoty, semena zjevně naplesnivělá nebo plesnivá a semena shnilá, zapařená nebo spálená se změněnou barvou slupky a současně se zcela porušeným (hnědým až tmavým) jádrem. (3) Chemické konzervování semen je nepřípustné. (4) Pro použití v potravinářství lze použít pouze semeno máku setého (Papaver somniferum L.) semenného, olejného typu pocházející z odrůd, které obsahují max. 0,8 % morfinových alkaloidů v sušině tobolky (makovici) a na povrchu makového semene není obsah morfinových alkaloidů vyšší než 25 mg/kg. § 13 Skladování Semena se skladují při teplotě do 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu nejvýše 70 %. § 14 Přechodné ustanovení Označení škrobu a výrobků ze škrobu, luštěninluštěnin a olejnatých semenolejnatých semen balených v období od 1. ledna 1998 do 31. března 1998 se posuzuje jen v rozsahu § 6 zákona. § 15 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou § 3, 7 a 11, které nabývají účinnosti dnem 1. dubna 1998. Ministr: Ing. Lux v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. Členění na druhy a skupiny Druh\| Skupina ---\|--- Škrob\| bramborový pšeničný kukuřičný ostatní Výrobek ze škrobu\| pudingy v práškupudingy v prášku maltodextrinymaltodextriny Příloha č. 2 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. Fyzikální a chemické požadavky na jakost Tabulka 1 - Škrob bramborový, pšeničný a kukuřičný Ukazatel\| Škrob bramborový\| Škrob pšeničný\| Škrob kukuřičný ---\|---\|---\|--- Obsah sušiny v %\| nejméně 80,0\| nejméně 86,0\| nejméně 86,0 Celkový obsah popela v sušině %\| nejvýše 0,5\| nejvýše 0,4\| nejvýše 0,5 Obsah N-látek v sušině %\| nejvýše 0,15\| nejvýše 0,55\| nejvýše 1,0 Množství stipů viditelných pouhým okem na 1 dm2\| nejvýše 200\| -\| - Výrobky ze škrobu Tabulka 2 - Pudingy Výrobek\| Obsah sušiny v % nejméně\| Obsah popela v sušině v % nejvýše\| Obsah škrobové složky v % nejméně ---\|---\|---\|--- Puding v práškuPuding v prášku na vaření\| 82,0\| 4,0\| 65,0 Puding v práškuPuding v prášku za studena\| 88,0\| 6,0\| 60,0 Tabulka 3 - Maltodextriny Výrobek\| Obsah sušiny v % nejméně\| Obsah popela v sušině v % nejvýše\| Dextrinový ekvivalent (DE) % nejvýše ---\|---\|---\|--- MaltodextrinyMaltodextriny\| 89,0\| 1,0\| 20,0 Tabulka 4 - Přípustné záporné hmotnostní odchylky balení škrobu a výrobků ze škrobu hmotnost balení v g\| maximální přípustná záporná hmotnostní odchylka od hmotnosti deklarované na obalu v % ---\|--- do 100\| 5 nad 100 do 250\| 3 nad 250 do 500\| 2 nad 500 do 1 000\| 1 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. Smyslové požadavky na jakost ŠkrobŠkrob bramborový. pšeničný a kukuřičný Přírodní bramborový, pšeničný a kukuřičný škrobškrob je velmi jemný sypký prášek, bez mechanických nečistotnečistot a cizích příměsípříměsí. Barvy u bramborového škrobu bílé, u pšeničného škrobu bílé s odstínem do šeda a u kukuřičného škrobu bílé s odstínem do žluta, vůně po použité rostlině, bez chuti a zápachu. Výrobky ze škrobu 1. Pudingy v práškuPudingy v prášku isou sypkým práškem bez cizích nečistotnečistot a příměsípříměsí s přísadami tvořícílni rozpadavé hrudky s jemnými částicemi užitých přísad. Po kulinární přípravě dle návodu je hmota pudingu pružná, nelepivá, případně pouze částečně lepivá. 2. MaltodextrinyMaltodextriny jsou práškem bez nežádoucích příměsípříměsí a mechanických nečistotnečistot, barvy bílé s odstínem do šeda nebo žluta podle použitého škrobu s neutrální vůní. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. Členění luštěnin na druhy, skupiny a podskupiny Druh\| Skupina\| Podskupina ---\|---\|--- LuštěninaLuštěnina\| hrách žlutý\| předvařené hrách zelený\| loupané celé čočka velkozrnná\| loupané půlené čočka drobnozrnná\| fazole bílé\| fazole barevné\| cizrna\| bob\| sója\| Mlýnský výrobek z luštěninluštěnin\| mouky\| vločky\| vlákninový koncentrát\| Sójový výrobekSójový výrobek\| sójový nápoj\| zakysaný sójový výrobeksójový výrobek\| tofu\| sojanéza\| tempeh\| natto\| sójová omáčkasójová omáčka\| miso\| Příloha č. 5 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. Přípustné záporné hmotnostní odchylky balení luštěnin Druh\| Hmotnost balení\| Přípustná záporná hmotnostní odchylka ---\|---\|--- LuštěninyLuštěniny, výrobky z luštěninluštěnin sójové výrobkysójové výrobky\| do 250 g\| \\- 4,0 % 251 - 500 g\| \\- 2,0 % 501 - 2000 g\| \\- 1,0 % nad 2000 g\| \\- 0,5 % Příloha č. 6 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. Smyslové a fyzikální požadavky na jakost luštěnin, luštěnin předvařených a luštěnin loupaných Tabulka 1 Skupina nebo podskupina\| Barva\| Propad sítem\| Vlhkost % nejvýše ---\|---\|---\|--- jednotlivých zrn\| hmotnost zrn jiné barvy nejvýše\| s kruhovými otvory o průměru mm\| % hmotnosti nejvýše Hrách žlutý\| hněděžlutá, oranžová, žlutá\| 5 % hrachu zeleného\| 4,5\| 4\| 16,0 Hrách zelený\| světle zelená, olivová, zelená\| 5 % hrachu žlutého\| 4,5\| 4\| 16,0 Fazole bílé\| bílá\| 6 % barevných\| 3,5\| 4\| 16,0 Fazole barevné\| jednotná podle odrůdy\| 6 % jiné barvy\| 3,5\| 4\| 16,0 Sója\| jednotná podle odrůdy\| -\| 3,5\| 4\| 13,0 Cizrna\| -\| -\| 5,0\| 4\| 14,0 Bob\| -\| -\| 6,0\| 4\| 16,0 Čočka velkozrnná\| jednotná podle odrůdy\| -\| 6,0\| 20\| 15,0 2,5\| 4 Čočka drobnozrnná\| jednotná podle odrůdy\| -\| 6,0\| více než 20\| 15,0 2,5\| 4 luštěninyluštěniny předvařené\| jednotná podle suroviny\| 10 % jiné barvy\| 1,0\| 0,5\| 10, 0 LuštěninyLuštěniny loupané celé\| jednotná podle suroviny\| 10 % jiné barvy\| 1,0\| 0,5\| 15,0 LuštěninyLuštěniny loupané půlené\| jednotná podle suroviny\| 10 % jiné barvy\| 1,0\| 0,5\| 15,0 Tabulka 2 Jakostní znak\| Luštěniny\| Luštěniny předvařené\| Luštěniny loupané ---\|---\|---\|--- NečistotyNečistoty 1, % hmotnosti nejvýše\| celkem 1,0 z toho: minerální 0,5\| organické 0,5 minerální 0,5\| celkem 1,0 z toho: minerální 0,2 Závažně poškozená zrna 2 nebo jejich deklarované části celkem,\| 6,0\| -\| 1,0 % hmotnosti nejvýše\| čočka: 0, 1\| -\| - z toho: muškovitá zrna\| ostatní: 0,5\| \| Lehce poškozená zrna 3 nebo jejich deklarované části celkem, % hmotnosti nejvýše\| 12,0\| -\| 20,0 z toho: a) požraných škůdci\| 3,0\| -\| 3,0 b) zlomky\| 3,0\| 3,0\| 3,0 Vařivost provedená za stanovených podmínek a v předepsané době, % početní nejméně\| 90\| -\| - Poznámka 1 NečistotyNečistoty jsou nečistotynečistoty minerální a organické celkem, přičemž organickými nečistotaminečistotami jsou lodyhy, listy, slupky, všechna cizí zrna a semena nebo jejich části. 2 Závažně poškozená zrna jsou zrna luštěninluštěnin poškozená chorobami, samozahříváním nebo sušením se zřejmě změněnou barvou slupky a současně porušeným jádrem, u loupaných luštěninluštěnin pouze se zřejmě změněnou barvou děloh, dále zrna se zřejmými znaky klíčení a zrna muškovitá - celá zrna obsahující mrtvého zrnokaze (Bruchidae) v kterémkoliv stadiu vývoje. 3 Lehce poškozená zrna jsou zrna se zřejmě změněnou barvou slupky a neporušeným jádrem, zrna luštěninluštěnin s výrazně zvrásněnou slupkou a současně se zvrásněným jádrem, zrna nevyvinutá, mechanicky poškozená pokud poškození dosahuje nejvýše čtvrtiny jádra a dělohy nejsou odděleny, zrna požraná škůdci a zlomky zrn nebo jejich deklarovaných částí menších než polovina deklarovaného celku. Tabulka 3 Sójový výrobek\| Bílkovina v % hmotnosti min.\| Tuk v sušině v % hmotnosti max.\| Sušina v % hmotnosti min. ---\|---\|---\|--- Sójový nápoj\| 1,8\| 30,0\| 4,0 Sójový nápoj v prášku\| 20,0\| 30,0\| 90,0 Zakysaný sójový výrobeksójový výrobek\| 2,5\| 50,0\| 8,0 Tofu\| 4,5\| 40,0\| 10,0 Sojanéza\| 1,0\| \| Tempeh\| 10,0\| 50,0\| 27,0 Miso\| 9,0\| \| Sójová omáčkaSójová omáčka\| 2,3\| \| Natto\| 15,0\| \| Příloha č. 7 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. Členění olejnatých semen na druhy, skupiny a podskupiny Druh\| Skupina\| Podskupina ---\|---\|--- Olejnaté semenoOlejnaté semeno\| mák\| modrý bílý barevný* slunečnice tykev sezam len hořčice\| bílá černá * barevný: šedý, oranžový, okrový, růžový Příloha č. 8 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. Přípustné záporné hmotnostní odchylky balení olejnatých semen Druh\| Hmotnost balení\| Přípustná záporná hmotnostní odchylka ---\|---\|--- Olejnatá semenaOlejnatá semena\| do 50 g\| \\- 5,0 % 51- 200 g\| \\- 3,0 % 201 - 500 g\| \\- 2,0 % nad 500 g\| \\- 1,0 % Příloha č. 9 k vyhlášce č. 329/1997 Sb. Fyzikální a chemické požadavky na jakost olejnatých semen Tabulka 1 - Semeno máku setého (Papaver somniferum L.) semenného, olejného typu Barva semen\| modrá\| nejvýše 0,2 % hmotnosti máku bílého ---\|---\|--- bílá nebo směs barev\| nad 0,2 % hmotnosti máku bílého Vlhkost\| 1\\. jakostjakost\| nejvýše 8,0 % hmotnosti 2\\. jakostjakost\| nejvýše 10,0 % hmotnosti Semena nevybarvená tmavá až černá\| nejvýše 5,0 % hmotnosti PříměsiPříměsi a nečistotynečistoty celkem\| nejvýše 8,0 % hmotnosti z toho: a)\| semena nevyzrálá rezavé barvy\| nejvýše 5,0 % hmotnosti b)\| poškozená semena\| nejvýše 3,0 % hmotnosti c)\| nečistotynečistoty \| celkem 1.jakostjakost\| nejvýše 0,2 % hmotnosti \| celkem 2. jakost\| nejvýše 1,0 % hmotnosti d)\| semena blínu černého (Hyoscyamus niger L.)\| nejvýše 0,00 % hmotnosti e)\| semena laskavce a merlíku\| nejvýše 0,2 % hmotnosti f)\| anorganické nečistotyanorganické nečistoty\| nejvýše 0,0 % hmotnosti g)\| obsah kadmia\| nejvýše 0,8 mg/kg h)\| obsah arsenu\| nejvýše 0,1 mg/kg i)\| obsah rtuti\| nejvýše 0,012 mg/kg j)\| obsah olova\| nejvýše 1,0 mg/kg k)\| obsah morfinových alkaloidů\| nejvýše 25 mg/kg Tabulka 2 – Ostatní semena Semeno\| Vlhkost v % nejvýše\| Příměsi v % nejvýše\| Nečistoty v % nejvýše ---\|---\|---\|--- slunečnice (Heliantus annus L.)\| 8,0\| 4,0\| 1,0 tykve (Cucurbita)\| 10,0\| 4,0\| 1,0 sezamu (Sesamum indicum L.)\| 10,0\| 4,0\| 1,0 lnu (Linum usitatissimum L.)\| 9,0\| 2,0\| 1,0 hořčice (Sinapis alba L., Brassica nigra L., Brassica juncca L.)\| 10,0\| 3,0\| 0,5 Světlice barvířské (Carthamus tinctorius L.)\| 10,0\| 4,0\| 1,0 2) Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb.	Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Vyhlášeno 31. 12. 1997, datum účinnosti 1. 1. 2000, částka 114/1997 * ČÁST PRVNÍ - Čl. 1 * ČÁST DRUHÁ - Čl. 4 * ČÁST TŘETÍ - Čl. 5 Aktuální znění od 1. 8. 2011 (135/2011 Sb.) 347 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Čl. 1 Na území České republiky se vytvářejí tyto vyšší územní samosprávné celky: 1. Hlavní město Praha, vymezený územím hlavního města Prahy; 2. Středočeský kraj se sídlem v Praze, vymezený územím okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník; 3. Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích, vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor; 4. Plzeňský kraj se sídlem v Plzni, vymezený územím okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov; 5. Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech, vymezený územím okresů Cheb, Karlovy Vary a Sokolov; 6. Ústecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem, vymezený územím okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem; 7. Liberecký kraj se sídlem v Liberci, vymezený územím okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily; 8. Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, vymezený územím okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov; 9. Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích, vymezený územím okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí; 10. Kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě, vymezený územím okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou; 11. Jihomoravský kraj se sídlem v Brně, vymezený územím okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo; 12. Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, vymezený územím okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk; 13. Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě, vymezený územím okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město; 14. Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně, vymezený územím okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín. Čl. 2 Hranice vyšších územních samosprávných celků lze měnit pouze zákonem. Čl. 3 (1) Územím hlavního města Prahy se rozumí jeho území ke dni účinnosti tohoto ústavního zákona. (2) Územím okresu se rozumí jeho území ke dni účinnosti tohoto ústavního zákona. ČÁST DRUHÁ Čl. 4 Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se mění takto: 1. Čl. 99 zní: „Čl. 99 Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.“. 2. Čl. 103 se vypouští. ČÁST TŘETÍ Čl. 5 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000. Zeman v. r. Havel v. r. Klaus v. r.
Zákon č. 2/1998 Sb.	Zákon č. 2/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb. Vyhlášeno 27. 1. 1998, datum účinnosti 27. 1. 1998, částka 2/1998 * Čl. I - Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 27. 1. 1998 2 ZÁKON ze dne 2. prosince 1997, kterým se mění a doplňuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 11 odst. 1 písm. d) se na konci čárka nahrazuje tečkou a připojují se tyto věty: „Lékař či jiný odborný pracovník ve zdravotnictví ani zdravotnické zařízení nesmí za tuto zdravotní péči ani v souvislosti s poskytnutím této péče přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. Při porušení této povinnosti je oprávněn příslušný orgán státní správy odejmout oprávnění k poskytování zdravotní péče nebo uložit pokutu. Ze stejných důvodů je příslušná zdravotní pojišťovna oprávněna vypovědět smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny koordinují svůj postup s orgány státní správy při uplatňování postihu za porušení povinnosti uložené tímto ustanovením zákona,“. 2. V § 17 odst. 2 větě čtvrté se za slovo „měsíců“ vkládají tato slova: „nebo pokud předložená rámcová smlouva odporuje právním předpisům nebo veřejnému zájmu.“. 3. § 17 odst. 5 zní: „(5) Hodnoty bodu a výše úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění se dohodnou v dohodovacím řízení zástupců a) Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky a ostatních zdravotních pojišťoven a b) příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení. Výsledek dohodovacího řízení posoudí Ministerstvo zdravotnictví z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem a vyhlásí jej ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Nedojde-li dohodovací řízení k výsledku do 15 dnů před skončením účinnosti posledních výsledků dohodovacího řízení nebo pokud výsledek dohodovacího řízení bude odporovat právním předpisům nebo veřejnému zájmu, vláda České republiky rozhodne na návrh Ministerstva zdravotnictví o hodnotách bodu a výši úhrad zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění; rozhodnutí se vyhlásí ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 15/1998 Sb.	Zákon č. 15/1998 Sb. Zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů Vyhlášeno 6. 2. 1998, datum účinnosti 1. 4. 1998, částka 5/1998 * ČÁST PRVNÍ - DOHLED V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO TRHU (§ 1 — § 29) * ČÁST DRUHÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 30 — § 30) * ČÁST SEDMÁ - DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 37 — § 37) * ČÁST DEVÁTÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 42/1994 SB., O PENZIJNÍM PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM A O ZMĚNÁCH NĚKTERÝCH ZÁKONŮ SOUVISEJÍCÍCH S JEHO ZAVEDENÍM, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 61/1996 SB. (§ 40 — § 40) * ČÁST DESÁTÁ - DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 6/1993 SB., O ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 60/1993 SB. (§ 41 — § 41) * ČÁST DVANÁCTÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 99/1963 SB., OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 43 — § 43) * ČÁST TŘINÁCTÁ - § 44 (§ 44 — § 44) Aktuální znění od 29. 5. 2022 (96/2022 Sb.) 15 ZÁKON ze dne 13. ledna 1998 o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ DOHLED V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO TRHU HLAVA I PŮSOBNOST A PRAVOMOCI ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY V OBLASTI KAPITÁLOVÉHO TRHU § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje působnost a pravomoci České národní banky při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem a stanoví některá práva a povinnosti subjektů, které na tomto trhu působí. (2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie39). (3) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie40), a zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie41), pokud jde o pravomoci České národní banky a povinnost mlčenlivosti. § 2 Česká národní banka při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem posiluje důvěru investorů a emitentů investičních nástrojů v kapitálový trh zejména tím, že přispívá k ochraně investorů a rozvoji kapitálového trhu a podporuje osvětu v této oblasti. § 3 Působnost České národní banky v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem Česká národní banka v oblasti kapitálového trhu a) vykonává dohled v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními právními předpisy upravujícími oblast podnikání na kapitálovém trhu, obhospodařování a administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů a nabízení investic do těchto fondů, práva obchodních korporací, doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění1), b) rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech právnických a fyzických osob, pokud tak stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpisy upravující oblast podnikání na kapitálovém trhu, obhospodařování a administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů a nabízení investic do těchto fondů, práva obchodních korporací, doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění1), c) kontroluje plnění informačních povinností osob podléhajících dohledu České národní banky stanovených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy upravujícími oblast podnikání na kapitálovém trhu, obhospodařování a administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů a nabízení investic do těchto fondů, práva obchodních korporací, doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění1), d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona. § 4 (1) Česká národní banka v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o ratingových agenturách30) a čl. 68 odst. 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů36) na žádost Evropského orgánu pro cenné papírycenné papíry a trhy potvrdí jeho rozhodnutí pro účely výkonu příslušným orgánem v České republice. Příjem z peněžité sankce uložené na základě takového rozhodnutí je příjmem rozpočtu Evropské unie; na tyto peněžité sankce se pro účely správy jejich placení hledí jako na příjmy veřejného rozpočtu podle daňového řádu31). (2) Soudem příslušným pro vydání povolení k poskytnutí telefonických rozhovorů a datových přenosů podle čl. 62 odst. 5 a 6 přímo použitelného předpisu Evropské unie o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů36) je Vrchní soud v Praze. § 5 Základní pojmy (1) Poskytovatelem služeb na kapitálovém trhu se rozumí obchodník s cennými papíry, investiční zprostředkovatel, banka provádějící obchody na vlastní účet s investičními nástroji na kapitálovém trhu, investiční společnost, investiční fond, pojišťovna, zajišťovna, penzijní společnost, depozitář, organizátor regulovaného trhu, osoba provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry, centrální depozitář, zahraniční osoba oprávněná podnikat ve stejných oborech na území České republiky prostřednictvím pobočky,5) Česká národní banka v rozsahu vedení evidence cenných papírů. (2) Účastníkem kapitálového trhu se rozumí zejména poskytovatel služeb na kapitálovém trhu, investor na kapitálovém trhu, emitent cenných papírů, osoby zavázané z těchto cenných papírů, vlastník cenných papírů, emitent a majitel jiného investičního nástroje. § 6 Řízení před Českou národní bankou (1) V řízení ve věcech upravených tímto zákonem se postupuje podle obecných právních předpisů,7) pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nebo zvláštních zákonů nestanoví jinak. Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu7a) se nepoužije. (2) Proti rozhodnutí České národní banky v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem lze podat rozklad. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky, která též rozhoduje o opravném prostředku proti rozhodnutí organizátora regulovaného trhu. (3) V řízení, které se dotýká osob v počtu vyšším, než je 30, lze doručovat písemnosti veřejnou vyhláškou. § 7 Předmět dohledu nad kapitálovým trhem Dohledu České národní banky nad kapitálovým trhem podléhá a) plnění povinností stanovených tímto zákonem fyzickým nebo právnickým osobám, b) plnění povinností stanovených zvláštními zákony1), c) plnění povinností a podmínek stanovených ve vykonatelných rozhodnutích České národní banky a d) plnění povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie. § 7a (1) Dohledu České národní banky nad kapitálovým trhem podléhá plnění povinností stanovených zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev, zákonem upravujícím nabídky převzetí a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu a) při veřejném návrhu na koupi nebo směnu účastnických cenných papírůcenných papírů podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, pokud byly tyto účastnické cenné papírycenné papíry přijaty k obchodování na regulovaném trhu, b) při nabytí nebo snížení podílu na hlasovacích právech společností, jejichž akcieakcie jsou kótovány, c) v souvislosti s nabýváním vlastních akciíakcií akciovou společnostíakciovou společností nebo jí ovládanou osobou, d) v souvislosti s nabídkou převzetí. (2) Při výkonu dohledu podle odstavce 1 postupuje Česká národní banka podle tohoto zákona a je oprávněna ukládat opatření a správní tresty stanovené tímto zákonem a zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu. (3) Česká národní banka je oprávněna i bez návrhu pozastavit výkon hlasovacích práv osobě, která řádně a včas nesplnila povinnost oznámit podíl na hlasovacích právech nebo neučinila nabídku převzetí, ačkoliv jí zákon takovou povinnost ukládá, až na dobu jednoho roku ode dne, v němž rozhodnutí nabude právní moci, je-li to potřebné k ochraně zájmů ostatních akcionářů, věřitelů nebo zaměstnanců společnosti. Opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Vykonatelné rozhodnutí o pozastavení výkonu hlasovacích práv zašle Česká národní banka rovněž společnosti, v níž byl výkon hlasovacích práv povinné osoby pozastaven, centrálnímu depozitáři a uveřejní je na svých internetových stránkách. § 8 (1) Česká národní banka je oprávněna pro účely výkonu dohledu nad kapitálovým trhem a) vyžadovat informace od každého, včetně auditorů; to se týká i údajů z databáze účastníků od poskytovatelů veřejně dostupné telefonní služby, b) vyžadovat objasnění skutečností od každého; ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího správní řízení o předvolání, předvedení a výslechu svědka platí obdobně, c) vyžadovat předložení záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických komunikací9b) od osoby, která podléhá jejímu dohledu nad kapitálovým trhem a která je oprávněně pořídila, d) vyžadovat od právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací poskytnutí provozních a lokalizačních údajů podle zvláštního právního předpisu35), a to po předchozím písemném povolení předsedy senátu vrchního soudu příslušného podle sídla České národní banky, pokud lze důvodně předpokládat, že poskytnuté údaje mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku na úseku podnikání nebo obchodování na kapitálovém trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, včetně jeho pachatele, a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak, nebo jen s vynaložením neúměrného úsilí, e) provést kontrolu na místě podle zvláštního zákona u osoby, která podléhá jejímu dohledu nad kapitálovým trhem; Česká národní banka může k provedení kontroly přizvat auditora podle zákona upravujícího činnost auditorů nebo znalce, f) vyžadovat uveřejnění povinně uveřejňovaných informací podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu;5) tyto informace Česká národní banka zpřístupní veřejnosti, pokud tak neučiní povinná osoba, g) vyžádat si od emitenta investičního nástroje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zneužívání trhu42), aby předkládal aktualizovaný seznam zasvěcených osob podle čl. 18 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. (2) Česká národní banka může uplatnit oprávnění podle odstavce 1, je-li to nutné ke zjištění informací, o které žádá zahraniční orgán dohledu nad finančním trhem, za podmínky, že je to nutné pro plnění jeho úkolů v oblasti dohledu nad finančním trhem, že tyto informace mu lze v souladu s § 26 poskytnout a že může uplatnit srovnatelné pravomoci na území svého státu v případě obdobné žádosti České národní banky. (3) Osoba, od které je Česká národní banka oprávněna vyžadovat informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje podle odstavce 1 nebo 2, je povinna poskytnout tyto informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje bez zbytečného odkladu, nebo ve lhůtě stanovené Českou národní bankou. (4) Osoby, u kterých je důvodné podezření, že bez příslušného povolení nebo souhlasu České národní banky provádějí činnost, ke které je třeba povolení nebo souhlas České národní banky, je Česká národní banka nebo jí pověřená osoba oprávněna kontrolovat podle kontrolního řádu v rozsahu, který je potřebný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se takové činnosti. (5) Osobu, kterou obchodník s cennými papírycennými papíry pověřil nebo kterou pověřila penzijní společnost výkonem některých činností podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo doplňkové penzijní spoření, je Česká národní banka oprávněna kontrolovat podle kontrolního řádu v rozsahu, ve kterém byla tato osoba pověřena výkonem činnosti. (6) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnosti, lhůtu, formu a způsob plnění informační povinnosti podle § 8 odst. 1 písm. g). § 8a Informační povinnost ve vztahu k České národní bance v souvislosti s vydáním těchto dluhopisů nebo obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky a obdobných cenných papírů Osoba se sídlem nebo bydlištěm v České republice, která vydává tyto dluhopisy nebo obdobné cenné papírycenné papíry představující právo na splacení dlužné částky v zahraničí nebo která vydává obdobné cenné papírycenné papíry představující právo na splacení dlužné částky podle práva cizího státu, poskytne nejpozději k datu emise těchto dluhopisů nebo obdobných cenných papírůcenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky České národní bance informace o objemu jejich emise, místu jejich vydání, jakož i jejich formě, podobě, výnosu a splatnosti. § 9 Opatření k nápravě (1) V případě, že Česká národní banka vykonává dohled nad kapitálovým trhem podle tohoto zákona, je oprávněna přijmout tato opatření k nápravě: a) uložit osobě podléhající tomuto dohledu, aby zjednala nápravu ve lhůtě stanovené v opatření a ve stanovené lhůtě podala zprávu o přijatých opatřeních, b) určit, jakým způsobem je osoba podléhající tomuto dohledu povinna nedostatek odstranit. (2) Česká národní banka může místo pokuty uložit veřejné napomenutí. Současně Česká národní banka rozhodne podle okolností o rozsahu, formě a způsobu uveřejnění napomenutí, a to na náklady osoby, které se veřejné napomenutí ukládá. § 9b Přestupky (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako kontrolovaná osoba podle kontrolního řádu nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 2 kontrolního řádu, b) jako povinná osoba podle kontrolního řádu nesplní povinnost podle § 10 odst. 3 kontrolního řádu, c) poruší povinnost podle § 8 odst. 3, d) neposkytne informace podle § 8a, e) poruší povinnost podle § 7a odst. 1 písm. a) nebo c), nebo f) v rozporu s § 27 použije informace podle § 26 odst. 1 k jinému než stanovenému účelu. (2) Fyzické osobě lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) uložit pokutu do 5 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo f) pokutu do 25 000 000 Kč. (3) Právnické a podnikající fyzické osobě lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) uložit pokutu do 10 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo f) pokutu do 50 000 000 Kč. § 9d Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka. (2) Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry je příjmem Garančního fondu obchodníků s cennými papíry; na tyto příjmy se pro účely správy jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Pokuty uložené obchodníkům s cennými papíry vybírá a vymáhá celní úřad. § 10 Řízení ve věcech opatření k nápravě (1) Správní řízení, v němž se ukládají opatření k nápravě podle tohoto zákona, lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se Česká národní banka dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy povinnost, za niž jsou ukládány, byla naposledy porušena. (2) Pokud hrozí nebezpečí z prodlení nebo neodstranitelný zásah do práv jiných osob, lze řízení, v němž Česká národní banka ukládá opatření k nápravě a správní tresty podle tohoto zákona nebo zvláštních zákonů, zahájit i doručením rozhodnutí České národní banky o předběžném opatření. (3) Česká národní banka je oprávněna zahájit správní řízení i doručením veřejnou vyhláškou, pokud je splněna alespoň jedna z podmínek podle odstavce 2 a pokud se nepodařilo rozhodnutí doručit a okolnosti dále nasvědčují tomu, že dotčená osoba se bude vyhýbat doručení rozhodnutí, a prodlení ve vzniku právních účinků doručení by mohlo podstatně ztížit nebo znemožnit realizaci opatření k nápravě nebo správního trestu. Rozhodnutí České národní banky je v tomto případě doručeno okamžikem vyvěšení vyhlášky na úřední desce České národní banky. (4) Při ukládání opatření k nápravě podle tohoto zákona vychází Česká národní banka zejména z povahy, závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání. Při rozhodování o výběru opatření k nápravě podle tohoto zákona je Česká národní banka povinna přihlížet také k povaze podnikatelské a jiné výdělečné činnosti, kterou vykonává osoba, jíž se opatření k nápravě ukládá. (5) Osoba oprávněná k vedení evidence investičních nástrojů je vázána rozhodnutím České národní banky týkajícím se jí vedené evidence, jakmile jí bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak. Organizátor regulovaného trhu je vázán rozhodnutím České národní banky o pozastavení obchodování s cennými papírycennými papíry a rozhodnutím České národní banky o předběžném opatření, týkajícím se cenných papírůcenných papírů, jakmile mu bylo doručeno, není-li v rozhodnutí uvedeno jinak. § 11 Předběžné opatření (1) Kromě případů, kdy lze uložit předběžné opatření podle obecných předpisů o správním řízení, je Česká národní banka oprávněna při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem uložit předběžné opatření také tehdy, jestliže to je třeba k zajištění ochrany práv a právem chráněných zájmů osob, které nejsou účastníky správního řízení, nebo jestliže by byl výkon konečného rozhodnutí zmařen či vážně ohrožen. Předběžné opatření podle odstavce 2 je Česká národní banka oprávněna uložit i v případě, že o to požádá orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru (dále jen „členský stát“). (2) Předběžným opatřením může Česká národní banka uložit a) tomu, kdo vede pro osobu, vůči níž se přijímá opatření k nápravě nebo správní trest, účet cenných papírů, neprovést jakoukoliv registraci převodu cenných papírů z tohoto účtu na jakýkoliv jiný účet téže nebo jiné osoby ani registraci smluvního zástavního práva, b) tomu, kdo vede účet cenných papírůcenných papírů, aby nejednal způsobem směřujícím k převodu cenných papírůcenných papírů z tohoto účtu na jakýkoliv jiný účet téže nebo jiné osoby ani registraci smluvního zástavního práva, jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení, cenné papírycenné papíry z jejich účtů, c) tomu, kdo má v úschově nebo v opatrování cenné papírycenné papíry osoby, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiného účastníka řízení, aby nejednal způsobem směřujícím k převodu těchto cenných papírůcenných papírů na jiného, d) bance, pobočce zahraniční banky nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které vedou pro osobu, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo pro jiného účastníka řízení běžný, vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácely peněžní prostředky z tohoto účtu, neprováděly na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládaly, e) bance, pobočce zahraniční banky nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, které vedou běžný, vkladový nebo jiný účet, aby nevyplácely peněžní prostředky z tohoto účtu, neprováděly na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládaly, jde-li o účet, na který byly převedeny osobou, vůči níž se přijímají opatření k nápravě nebo sankce, nebo jiným účastníkem řízení peněžní prostředky z jejich účtů. (3) Rozhodnutí o předběžném opatření se doručuje účastníkům tohoto řízení a osobám, kterým se rozhodnutím o předběžném opatření ukládá povinnost podle odstavce 2 písm. a) až e); rozklad podaný proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Účastníkem řízení o předběžném opatření podle odstavce 2 není osoba, které se rozhodnutím o předběžném opatření ukládá povinnost podle odstavce 2 písm. a) až e). (4) Předběžné opatření zanikne uplynutím pěti dnů od jeho nařízení. Nepominou-li důvody, pro které bylo nařízeno, podá Česká národní banka proti účastníkům návrh u soudu, aby uložil povinnosti podle odstavce 2, které byly uvedeny v rozhodnutí o předběžném opatření. Návrh musí být u soudu podán do pěti dnů od nařízení předběžného opatření; v takovém případě předběžné opatření zanikne až dnem vykonatelnosti usnesení soudu, kterým bylo o tomto návrhu rozhodnuto. (5) Rozhodnutí o předběžném opatření musí též obsahovat poučení o tom, kdy a za jakých podmínek předběžné opatření zaniká. Podá-li Česká národní banka u soudu návrh podle odstavce 4 věty třetí, zašle o tom tentýž den vyrozumění dotčeným účastníkům. (6) Stejnou povinnost, jakou lze uložit v rozhodnutí o předběžném opatření podle tohoto zákona, může Česká národní banka při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem uložit jako opatření k nápravě podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů uvedených v § 3. Rozklad podaný proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek. Česká národní banka může v rozhodnutí uvést dobu trvání ukládané povinnosti nebo podmínku, jejímž splněním zaniká účinnost rozhodnutí. Touto podmínkou může být doručení sdělení České národní banky o odvolání opatření k nápravě povinné osobě. Vedení seznamů a dokumentace a jejich uveřejňování § 13 (1) Česká národní banka vede seznamy a) obchodníků s cennými papírycennými papíry, b) organizátorů regulovaného trhu, c) provozovatelů vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání, d) pojišťoven, e) investičních zprostředkovatelů, f) vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání a jejich účastníků, g) účastníků zahraničních vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání, kteří mají bydliště nebo sídlo v České republice, h) účastníků centrálního depozitáře, i) agentur pro úvěrové hodnocení, j) osob oprávněných k vedení samostatné evidence investičních nástrojů, k) zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem, l) prospektů cenného papírucenného papíru schválených Českou národní bankou včetně elektronického odkazu na prospekt cenného papírucenného papíru uveřejněný na internetových stránkách emitenta nebo organizátora regulovaného trhu nejméně po dobu 12 měsíců od schválení, m) osvědčení o schválení prospektu cenného papírucenného papíru nebo doplňku prospektu schváleného orgánem dohledu jiného členského státu, která jí byla poskytnuta tímto orgánem, včetně elektronického odkazu na osvědčení o schválení uveřejněné na internetových stránkách tohoto orgánu dohledu, emitenta nebo organizátora regulovaného trhu nejméně po dobu 12 měsíců ode dne vydání osvědčení o schválení, n) zahraničních osob, které poskytují investiční služby na území České republiky, s uvedením údajů o případné pobočce obchodního závodu umístěné na území České republiky, o) vázaných zástupců penzijních společností, p) vázaných zástupců podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, q) akreditovaných osob, r) trhů malých a středních podniků, s) systematických internalizátorů, t) akcií podle čl. 14 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, u) provozovatelů služby hlášení údajů se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, v) penzijních společností, w) depozitářů účastnických fondů a transformovaných fondů, x) mezinárodních finančních institucí, jejichž dluhy jsou zaručeny státy, které jsou jejími členy, a y) renomovaných ratingových agentur. (2) Seznamy uvedené v odstavci 1 nejsou veřejnými seznamy ani veřejnými rejstříky podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. (3) Do seznamů podle odstavce 1 se zapisuje alespoň a) u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, předmět činnosti a případně další činnost registrovaná nebo povolená Českou národní bankou a b) u fyzické osoby obchodní firma nebo jméno a příjmení, adresa bydliště nebo sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, předmět činnosti a případně další činnost registrovaná nebo povolená Českou národní bankou, a c) informace o pravomocném rozhodnutí o odnětí povolení osoby zapsané do seznamu, včetně uvedení důvodu odnětí povolení; tato informace se uveřejní po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (4) Česká národní banka uveřejňuje seznamy uvedené v odstavcích 1 na svých internetových stránkách a bez zbytečného odkladu je aktualizuje. (5) Česká národní banka uveřejňuje a pravidelně aktualizuje na svých internetových stránkách v českém a anglickém jazyce seznam právních předpisů, které upravují oblast podnikání na kapitálovém trhu, práva obchodních korporací, doplňkového penzijního spoření a penzijního připojištění, a úředních sdělení České národní banky k nim. § 14 (1) Česká národní banka uveřejňuje na svých internetových stránkách pravomocná nebo vykonatelná rozhodnutí, která vydala podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů v oblasti kapitálového trhu1), a to vždy s anonymizovanými údaji třetích osob a tak, aby nebyly zpřístupněny informace, na které se vztahuje zákon upravující ochranu utajovaných informací. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 může být uveřejněno bez uvedení identifikačních údajů osoby, které se týká (dále jen „dotčená osoba“), jestliže by uveřejnění a) bylo vůči dotčené osobě na základě předchozího posouzení zjevně nepřiměřené, b) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou a vážnou újmu, c) ohrozilo stabilitu finančního trhu, nebo d) ohrozilo probíhající trestní nebo správní řízení. (3) V případě postupu podle odstavce 2 mohou být identifikační údaje dotčené osoby uveřejněny poté, co důvody podle odstavce 2 pominou. Není-li postup podle odstavce 2 postačující, lze uveřejnění rozhodnutí odložit až do doby, než důvody podle odstavce 2 pominou. (4) Rozhodnutí podle odstavce 1 o uložení správního trestu za přestupek, opatření k nápravě nebo jiného opatření musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů týkající se dotčené osoby, které jsou obsažené v takovém rozhodnutí, mohou být uveřejněny nejdéle po dobu 5 let. (5) Je-li proti uveřejněnému rozhodnutí podána žaloba, uveřejní Česká národní banka tuto skutečnost na svých internetových stránkách. Česká národní banka uveřejní stejným způsobem i informaci o výsledku soudního přezkumu. § 15 Mechanismus hlášení (1) Česká národní banka zavede, udržuje a uplatňuje účinný mechanismus hlášení, který umožňuje oznámení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, právního předpisu upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, právních předpisů je provádějících a přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích43) (dále jen „oznámení porušení“) a vyhodnocení tohoto oznámení porušení. (2) Mechanismus hlášení podle odstavce 1 umožní učinit oznámení porušení též anonymně. (3) Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách v samostatné, snadno dohledatelné části transparentní, srozumitelné a spolehlivé informace o mechanismu hlášení podle odstavce 1, aby každý mohl učinit informované rozhodnutí, zda, jakým způsobem a kdy učiní oznámení porušení. (4) Informace podle odstavce 3 obsahují alespoň a) způsoby, jakými lze oznámení porušení učinit, a způsoby, jakými Česká národní banka kontaktuje osobu, která oznámení porušení učinila, spolu s uvedením 1. telefonních čísel, na které lze oznámení porušení učinit, včetně informace, zda jsou hovory nahrávány, 2. elektronických a poštovních adres, na které lze oznámení porušení učinit a které jsou bezpečné a zajišťují důvěrnost, b) popis postupů týkající se oznámení porušení spolu s uvedením 1. informace, že oznámení porušení lze učinit anonymně, 2. způsobu, jakým může Česká národní banka požadovat doplnění oznámení porušení nebo jeho objasnění, 3. druhu, obsahu a časového rámce pro zpětnou vazbu o výsledcích oznámení porušení, kterou Česká národní banka poskytne osobě, která oznámení porušení učinila (dále jen „oznamovatel“), c) režim ochrany informací obsažených v oznámení porušení, včetně podrobného popisu okolností, za nichž mohou být důvěrné údaje o oznamovateli zpřístupněny jiné osobě podle článku 27, 28 nebo 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 596/2014 a podle § 26, d) popis postupů na ochranu oznamovatelů, zejména zaměstnanců osob podléhajících dohledu České národní banky, podle § 18a a e) prohlášení, že oznámení porušení nezakládá porušení žádného omezení týkajícího se zpřístupňování informací, které vyplývá ze smlouvy nebo právního předpisu, a že oznamovateli v souvislosti s tímto zpřístupněním informací nevzniká žádná odpovědnost jakéhokoli druhu. (5) Česká národní banka poskytne potenciálnímu oznamovateli před přijetím oznámení porušení nebo v okamžiku jeho přijetí informace podle odstavců 3 a 4. § 16 Prostředky komunikace pro přijímání oznámení porušení (1) Česká národní banka zavede, udržuje a používá pro přijímání oznámení porušení a pro sdělování následných opatření uživatelsky vstřícné, nezávislé, samostatné a bezpečné prostředky komunikace, které zajišťují důvěrnost informací. (2) Prostředky komunikace podle odstavce 1 se považují za nezávislé a samostatné, pokud a) jsou odděleny od ostatních prostředků komunikace, které Česká národní banka používá, b) jsou navrženy, vytvořeny a používány způsobem, který zajišťuje úplnost, celistvost a důvěrnost informací a brání v přístupu neoprávněných osob, a c) umožňují dlouhodobé uchovávání informací. (3) Prostředky komunikace podle odstavce 1 umožní přijímat oznámení porušení alespoň a) písemnou formou v elektronické i papírové podobě, b) ústní formou prostřednictvím telefonu (dále jen „telefonická forma“) se záznamem hovoru nebo bez takového záznamu a c) osobním setkáním s některým ze zaměstnanců určených podle § 17. § 17 Určení zaměstnanci (1) Česká národní banka určí zaměstnance, kteří přijímají a vyřizují oznámení porušení (dále jen „určení zaměstnanci“). Určení zaměstnanci musí být dostatečně proškoleni k plnění úkolů podle odstavce 2. (2) Určení zaměstnanci a) poskytují na žádost informace o postupech pro učinění oznámení porušení, b) přijímají a vyřizují oznámení porušení a c) udržují kontakt s oznamovatelem, pokud uvedl své kontaktní údaje. § 18 Postup České národní banky po přijetí oznámení porušení (1) Obdrží-li Česká národní banka oznámení porušení jiným způsobem než prostřednictvím prostředků komunikace podle § 16, předá bezodkladně a beze změny toto oznámení porušení určeným zaměstnancům prostřednictvím prostředků komunikace podle § 16. (2) Česká národní banka vede záznam o každém přijatém oznámení porušení. (3) Česká národní banka potvrdí přijetí písemného oznámení porušení na elektronickou nebo poštovní adresu, kterou oznamovatel uvedl, pokud nepožádal o jiný způsob potvrzení. Česká národní banka nepotvrdí přijetí tohoto oznámení, pokud by tím byla ohrožena ochrana osobních údajů oznamovatele. (4) Česká národní banka je po přijetí oznámení porušení telefonickou formou se záznamem hovoru oprávněna takové oznámení zaznamenat formou a) zvukového záznamu v trvalé a dohledatelné podobě, nebo b) úplného a přesného přepisu takového hovoru; Česká národní banka umožní oznamovateli tento přepis hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem. (5) Česká národní banka je po přijetí oznámení porušení telefonickou formou bez záznamu hovoru oprávněna takové oznámení zaznamenat formou přesného zápisu o takovém hovoru. Česká národní banka umožní oznamovateli zápis o hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem. (6) V případě, že má k oznámení porušení dojít při osobním setkání s určeným zaměstnancem, Česká národní banka zajistí úplný a věrný záznam z tohoto setkání v trvalé a vyhledatelné podobě formou a) zvukového záznamu, nebo b) podrobného zápisu; v tom případě umožní oznamovateli kontrolu a opravy zápisu a potvrzení souhlasu svým podpisem. (7) Česká národní banka uchovává záznamy, zápisy a přepisy podle odstavců 4 až 6 v důvěrném a zabezpečeném systému, přičemž přístup k údajům z tohoto systému mají pouze zaměstnanci České národní banky, kteří tyto údaje potřebují k plnění svých pracovních povinností. (8) Česká národní banka zavede odpovídající postupy pro předávání osobních údajů oznamovatele a osoby, která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zneužívání trhu (dále jen „nahlášená osoba“) uvnitř České národní banky a jiným orgánům nebo jiným osobám. (9) Česká národní banka zajistí, aby předáním údajů týkajících se oznámení porušení uvnitř České národní banky nebo jiným orgánům nebo jiným osobám nedošlo k odhalení totožnosti oznamovatele nebo nahlášené osoby, ledaže je takové předání osobních údajů v souladu s § 26. § 18a Ochrana oznamovatelů a nahlášených osob (1) Česká národní banka zavede, udržuje a uplatňuje postupy na a) ochranu oznamovatele a nahlášené osoby, pokud se jedná o zaměstnance osoby podléhající dohledu České národní banky, alespoň před odplatou, diskriminací nebo jinými druhy nespravedlivého zacházení, ke kterým by mohlo dojít v důsledku oznámení porušení nebo v souvislosti s ním, a b) ochranu osobních údajů oznamovatele a nahlášené osoby v souladu s § 18 odst. 9 a § 26. (2) Osoba, která vědomě poskytne nepravdivé oznámení, se pro účely odstavce 1 nepovažuje za oznamovatele. (3) Není-li totožnost nahlášené osoby veřejně známa, Česká národní banka zajistí ochranu jejích osobních údajů srovnatelnou s ochranou osob, proti kterým Česká národní banka zahájila správní řízení. Pro ochranu osobních údajů nahlášené osoby se použijí postupy podle § 18 odst. 7. § 18b Spolupráce se Státním úřadem inspekce práce (1) Česká národní banka spolupracuje se Státním úřadem inspekce práce při zajišťování ochrany oznamovatele a nahlášené osoby před odplatou, diskriminací nebo jinými druhy nespravedlivého zacházení, ke kterým by mohlo dojít v důsledku oznámení porušení nebo v souvislosti s ním. (2) V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka a Státní úřad inspekce práce zajistí, aby oznamovatel měl přístup k a) uceleným informacím a poradenství o 1. opatřeních a o postupech na ochranu osob proti nespravedlivému zacházení a 2. postupech pro nárokování peněžitých náhrad za způsobenou škodu nebo újmu v souvislosti s podaným oznámením porušení, a b) účinné pomoci České národní banky ve vztahu ke Státnímu úřadu inspekce práce, včetně potvrzení postavení oznamovatele v případě pracovněprávních sporů. § 18c Přezkum postupů České národní banky Česká národní banka pravidelně, nejméně jednou za 2 roky, přezkoumá své postupy pro přijímání a vyřizování oznámení porušení, přičemž vezme v úvahu zkušenosti své i orgánů dohledu nad kapitálovým trhem v jiném členském státu Evropské unie v této oblasti a tyto postupy upraví v souladu s vývojem trhu a technologií. § 19 Spolupráce s Komorou auditorů České republiky Česká národní banka spolupracuje s Komorou auditorů České republiky, zejména při zavádění mezinárodně uznávaných auditorských postupů ve vztahu k poskytovatelům služeb na kapitálovém trhu a emitentům a usměrňování činnosti auditorů při aplikaci těchto postupů. § 26 Povinnost mlčenlivosti a mezinárodní spolupráce (1) Zaměstnanci České národní bankybanky vykonávající dohled v oblasti kapitálového trhu a osoby, jejichž služeb Česká národní bankabanka využívá při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem, a jejich zaměstnanci a členové poradních orgánů České národní bankybanky pro oblast kapitálového trhu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech informacích získaných v souvislosti s výkonem své činnosti, funkce nebo svého zaměstnání v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem. Informace podle věty první může osoba, která má povinnost mlčenlivosti, použít jen způsobem a v rozsahu nutném pro plnění úkolů nebo výkon funkce v oblasti dohledu nad kapitálovým trhem nebo v soudním řízení vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu nad kapitálovým trhem nebo v obdobném mezinárodním řízení. Tyto informace mohou být použity i pro jiné účely než podle věty druhé, pokud s tím vysloví souhlas osoba, která informace poskytla. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace třetí osobě v souhrnné podobě tak, že nelze identifikovat konkrétní subjekt, kterého se informace týká. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení činnosti, zaměstnání nebo funkce, které tuto povinnost založily. (2) Porušením mlčenlivosti podle odstavce 1 a čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 není poskytnutí informace a) zaměstnancům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem v České republice, a při řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, b) úřadu v členském státě, který působí při výkonu dohledu nad finančním trhem, c) osobě se sídlem nebo trvalým pobytem v České republice nebo členském státě, která je 1. likvidátorem, nuceným správcem, dočasným správcem, osobou vykonávající správu pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, insolvenčním správcem nebo osobou s obdobnou funkcí vykonávanou v subjektu působícím na finančním trhu a podléhajícím dohledu, 2. auditorem zákonem stanovené účetní závěrky subjektu působícího na finančním trhu a podléhajícího dohledu, 3. provozovatelem vypořádacího systému obchodů s cennými papírycennými papíry poskytujícím vypořádací služby pro organizátora regulovaného trhu v České republice, pokud je poskytnutí informace nezbytné k zajištění řádného plnění funkcí této osoby v případě neplnění nebo hrozícího neplnění dluhů ze strany účastníka nebo účastníků regulovaného trhu, kterému tato osoba poskytuje služby, 4. provozovatelem kompenzačního systému pro investory nebo systému pojištění vkladů, d) úřadu v České republice nebo v členském státě, který působí při výkonu dohledu nad osobami podle písmene c) bodů 1 a 2; Česká národní banka dále poskytne informaci úřadu v České republice nebo v členském státě, který působí při výkonu dohledu nad vypořádacími a platebními systémy a nad dodržováním práva obchodních korporací, e) legislativním útvarům ústředních správních úřadů zabývajících se legislativou na úseku finančního trhu, f) orgánům v České republice nebo v členském státě činným v trestním řízenítrestním řízení nebo zabývajícími se bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti anebo prováděním mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu; informaci lze poskytnout rovněž mezinárodní organizaci působící na úseku boje proti trestné činnosti nebo legalizaci výnosů z trestné činnosti, g) soudu v souvislosti s insolvenčním řízením nebo obdobným zahraničním řízením, vedeným v případě úpadku osoby podléhající dohledu České národní bankybanky; údaje týkající se třetích osob však poskytnuty být nemohou, h) Veřejnému ochránci práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona, i) Evropským orgánům dohledu (Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropskému orgánu pro cenné papírycenné papíry a trhy a Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)33) a Evropské radě pro systémová rizika34), j) Energetickému regulačnímu úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle právních předpisů upravujících podnikání v energetických odvětvích37), k) jiným osobám nebo orgánům, je-li to nezbytné k řešení krize a není-li to porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, l) orgánům dohledu nad platebními a zúčtovacími systémy. (3) Porušením mlčenlivosti podle odstavce 1 a čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 dále není poskytnutí informace Evropské centrální bance a centrální bance členského státu. Porušením povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 dále není poskytnutí informace Evropské komisi a Evropskému systému centrálních bank, pokud tyto informace souvisejí s výkonem jejich pravomocí. (4) Informace se subjektům a úřadům podle odstavce 2 poskytují způsobem a v rozsahu nutném pro plnění jejich úkolů nebo výkon jejich funkce a je-li pro ně zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost nejméně v rozsahu srovnatelném s rozsahem podle tohoto zákona. Česká národní banka při poskytnutí informace může uvést, jakým způsobem se s takovou informací má zacházet, a rovněž může omezit další poskytování takové informace. (5) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu nad kapitálovým trhem mohou být poskytnuty též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k plnění mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána a která byla řádně vyhlášena. (6) Informace poskytnuté České národní bancebance zahraničním úřadem, který působí při výkonu dohledu nad finančním trhem, nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu. (7) Informace získané Českou národní bankoubankou v rámci kontroly na území cizího státu nesmí být bez souhlasu úřadu dohledu nad finančním trhem tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu. (8) Úřadu, který působí při výkonu dohledu nad finančním trhem ve státě, který není členským státem, lze poskytovat informace pro účely plnění jeho úkolů pouze na základě dohody a pouze tehdy je-li pro něj zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost alespoň srovnatelný s režimem podle tohoto zákona. Povinnosti stanovené zákonem o ochraně osobních údajů tím nejsou dotčeny26). (9) Je-li pro ně zaveden režim povinnosti zachovávat mlčenlivost alespoň srovnatelný s režimem podle tohoto zákona, lze na základě dohody poskytovat informace pro účely plnění jejich úkolů také a) osobám s trvalým pobytem nebo se sídlem ve státě, který není členským státem, které vykonávají v subjektu působícím na finančním trhu a podléhajícím dohledu funkci svým obsahem a charakterem obdobnou funkci likvidátora, nuceného správce, insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce nebo auditora, b) úřadu se sídlem ve státě, který není členským státem, dohlížejícímu osoby podle písmene a), c) osobě se sídlem nebo trvalým pobytem ve státě, který není členským státem, provozující záruční systém na ochranu investorů, d) orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení se sídlem ve státě, který není členským státem, e) orgánu se sídlem ve státě, který není členským státem, zabývajícímu se bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo prováděním mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu; f) orgánu vykonávajícímu dohled nad osobami činnými na trzích s emisními povolenkami za účelem zajištění konsolidovaného přehledu finančních a spotových trhů a g) orgánu vykonávajícímu dohled nad osobami činnými na trzích se zemědělskými komoditními deriváty za účelem zajištění konsolidovaného přehledu finančních a spotových trhů. povinnosti stanovené zákonem o ochraně osobních údajů tím nejsou dotčeny26). (10) O uzavření dohody podle odstavců 8 a 9 informuje Česká národní bankabanka Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papírycenné papíry a trhy). § 27 Nakládání s informacemi Osoby jiné než Česká národní banka, které získají informace podle § 26 odst. 1, použijí tyto informace pouze pro účely, které Česká národní banka nebo jiný orgán výslovně uvede, nebo pro účely vyplývající ze zvláštních právních předpisů. HLAVA IV USTANOVENÍ PŘECHODNÁ § 29 (1) V řízení zahájeném ministerstvem podle zvláštních zákonů před 1. dubnem 1998 bude pokračováno před Komisí podle tohoto zákona. (2) Vzor průkazu státního dozoru nad kapitálovým trhem stanoví Komise právním předpisem. ČÁST DRUHÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 2/1969 SB., O ZŘÍZENÍ MINISTERSTEV A JINÝCH ÚSTŘEDNÍCH ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 30 Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 34/1970 Sb., zákona České národní rady č. 147/1970 Sb., zákona České národní rady č. 125/1973 Sb., zákona České národní rady č. 25/1976 Sb., zákona České národní rady č. 118/1983 Sb., zákona České národní rady č. 60/1988 Sb., zákona České národní rady č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona České národní rady č. 93/1990 Sb., zákona České národní rady č. 126/1990 Sb., zákona České národní rady č. 203/1990 Sb., zákona České národní rady č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona České národní rady č. 575/1990 Sb., zákona České národní rady č. 173/1991 Sb., zákona České národní rady č. 283/1991 Sb., zákona České národní rady č. 19/1992 Sb., zákona České národní rady č. 23/1992 Sb., zákona České národní rady č. 103/1992 Sb., zákona České národní rady č. 167/1992 Sb., zákona České národní rady č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 548/1992 Sb., zákona České národní rady č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb. a zákona č. 152/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 1 se za bodem 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 9, který zní: „9. Komise pro cenné papíry.“. 2. V § 2 odst. 3 se za první větu vkládá tato věta: „Předsedu a členy Prezidia Komise pro cenné papíry jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky.“. 3. V § 4 odst. 1 se za slova „finanční trh“ vkládají tato slova: „s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry“. ČÁST SEDMÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 455/1991 SB., O ŽIVNOSTENSKÉM PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTENSKÝ ZÁKON), VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 37 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb. a zákona č. 280/1997 Sb., se doplňuje takto: V § 3 odst. 3 písm. a) se za slova „správa kolektivních majetkových účastí13)“ vkládají tato slova: „a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry13a)“. Poznámka č. 13a) zní: „13a) § 70b zákona ČNR č. 591/1992 Sb.“. ČÁST DEVÁTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 42/1994 SB., O PENZIJNÍM PŘIPOJIŠTĚNÍ SE STÁTNÍM PŘÍSPĚVKEM A O ZMĚNÁCH NĚKTERÝCH ZÁKONŮ SOUVISEJÍCÍCH S JEHO ZAVEDENÍM, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 61/1996 SB. § 40 Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 5 odst. 1 druhé větě se za slova „Ministerstvem práce a sociálních věcí“ vkládají tato slova: „a Komisí pro cenné papíry“. 2. V § 8 odst. 2 se za slovo „ministerstvem“ vkládají tato slova: „po dohodě s Komisí pro cenné papíry“. 3. V § 9 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Změnu statutu schvaluje ministerstvo po dohodě s Komisí pro cenné papíry.“. 4. V § 34 odst. 5 se za slovo „ministerstvu“ vkládají tato slova: „a Komisi pro cenné papíry“. 5. V § 36 odst. 3 se za slovo „ministerstvu“ vkládají tato slova: „a Komisi pro cenné papíry“. 6. V § 39 odst. 4 se za slovo „ministerstvo“ vkládají tato slova: „po dohodě s Komisí pro cenné papíry“. 7. V § 42 odst. 1 se za slovo „ministerstvo“ vkládají tato slova: „a Komise pro cenné papíry (§ 45a)“. 8. Za § 45 se vkládá nový § 45a, který zní: „§ 45a (1) Činnost penzijního fondu podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru Komise pro cenné papíry v rozsahu jeho povinností stanovených tímto zákonem při umisťování prostředků penzijního fondu podle § 33. Na postup při výkonu státního dozoru Komise pro cenné papíry se přiměřeně vztahují ustanovení § 42 odst. 2, 4 a 5 a § 43 odst. 1 písm. a), b) a c). Rozhodnutí o pozastavení oprávnění představenstva podle § 43 odst. 1 písm. c) přijímá Komise pro cenné papíry v dohodě s ministerstvem. (2) Činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru Komise pro cenné papíry v rozsahu jeho povinností kontrolovat umisťování prostředků penzijního fondu podle § 33. Na postup při výkonu státního dozoru Komise pro cenné papíry se přiměřeně vztahují ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a b).“. ČÁST DESÁTÁ DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 6/1993 SB., O ČESKÉ NÁRODNÍ BANCE, VE ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 60/1993 SB. § 41 Zákon České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., se doplňuje takto: 1. § 3 se doplňuje odstavci 3, 4 a 5, které včetně poznámek č. 17), 18) a 19) znějí: „(3) Česká národní banka je povinna zaslat Komisi pro cenné papíry kopii nebo opis rozhodnutí podle zvláštního zákona.17) (4) Česká národní banka je povinna podle zvláštního zákona18) informovat Komisi pro cenné papíry o obchodech s investičními instrumenty, a bude-li požádána, provést kontrolu peněžních transakcí spojených s těmito obchody. (5) Česká národní banka je povinna podle zvláštního zákona19) informovat Komisi pro cenné papíry a Ministerstvo financí o zahájení řízení a jeho průběhu, jehož předmětem je uložení opatření k nápravě a sankcí. 17) § 16 odst. 2 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů. 18) § 17 odst. 1 zákona č. 15/1998 Sb. 19) § 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 15/1998 Sb.“. 2. Za § 60 se vkládá nový § 60a, který včetně poznámky č. 20) zní: „§ 60a Česká národní banka ve spolupráci s Ministerstvem financí a Komisí pro cenné papíry vypracují nejpozději do tří měsíců od účinnosti zvláštního zákona20) systém vzájemné spolupráce v oblasti kapitálového trhu. 20) Zákon č. 15/1998 Sb.“. ČÁST DVANÁCTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA Č. 99/1963 SB., OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 43 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 9 odst. 3 písm. b) bod qq) se středník na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se nový bod ss), který včetně poznámky č. 13a) zní: „ss) ve věcech kapitálového trhu podle zvláštního zákona;13a) 13a) Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů.“. 2. § 75 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) O návrhu na předběžné opatření podle zvláštního zákona13a) musí být rozhodnuto nejpozději do pěti dnů poté, co byl podán.“. ČÁST TŘINÁCTÁ § 44 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1998, s výjimkou § 2, § 21 až 28 a § 30 bodů 1 a 2, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r. 1) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a fondech, ve znění pozdějších předpisů. 7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 7a) § 152 odst. 5 správního řádu. 9b) § 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. 9c) § 90, 91 a § 97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). 10a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 10b) § 55 a 70a zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 10d) § 70b zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10e) § 91 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb. 10f) § 91a zákona č. 591/1992 Sb., ve znění zákona č. 362/2000 Sb. 11) § 6 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 12) § 14 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14) § 83 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 45 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 20d) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 20e) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 20f) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 23) Např. § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 84/1995 Sb., § 7 zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů. 24a) Například § 37d zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24b) § 91 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 24c) Například § 45, 45a, 49, 50, 70a, 70b zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 8 zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 2 zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů. 24d) § 22 odst. 2 písm. a) zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČR č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů. 26) § 27 zákona č. 101/2002 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění zákona č. 439/2004 Sb. 30) Čl. 36d odst. 2a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2011. 31) § 2 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. 33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES, v platném znění. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika. 35) § 97 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb. a zákona č. 273/2012 Sb. 36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů. 37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 39) Prováděcí směrnice Komise (EU) 2015/2392 ze dne 17. prosince 2015 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o oznamování skutečných nebo možných porušení tohoto nařízení příslušným orgánům. 40) Čl. 105 odst. 2 a čl. 107 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, 2003/71/ES, 2004/109/ES a 2005/1/ES. Čl. 21 odst. 3 a 4 a čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/11/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU, 2013/50/EU a 2014/51/EU. Čl. 24 odst. 4 a 4a a čl. 25 odst. 1, 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU a 2013/50/EU. Čl. 98 a 102 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU a 2013/14/EU. Čl. 46 a 47 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU. Čl. 69 a 76 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/1034. Čl. 22 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU. 41) Čl. 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 a č. 462/2013 a ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU a 2014/51/EU. Čl. 33 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014. Čl. 22 odst. 2 a čl. 83 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1002/2013 a ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a č. 600/2014. Čl. 19 a 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu. Čl. 20 a 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání. Čl. 23 a 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES. Čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012. Čl. 16 odst. 2 a čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Čl. 41 a 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014. Čl. 41 a 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES. Čl. 30, 35 a 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) 2017/1129 a směrnice 2019/1937. 42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014.
Zákon č. 16/1998 Sb.	Zákon č. 16/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 6. 2. 1998, datum účinnosti 6. 2. 1998, částka 5/1998 * Čl. I - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb. a zákona č. 306/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. IV Aktuální znění od 6. 2. 1998 16 ZÁKON ze dne 13. ledna 1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb. a zákona č. 306/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „České a Slovenské Federativní Republice“ nahrazují slovy „České republice“. 2. V § 1 odst. 7, v § 9 odst. 2, v § 10, v § 14 písm. a) a v § 19 odst. 1 písm. g) se slova „Státní banky československé“ nahrazují slovy „České národní banky“. 3. Poznámka č. 2) zní: „2) Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.“. 4. V § 1 odst. 3 písm. n) se vypouštějí slova „investičního fondu“. 5. V § 4 odst. 1, v § 5 odst. 1, v § 22 odst. 2, v § 24 odst. 2 a v § 40 odst. 1 se slova „Státní bance československé“ nahrazují slovy „České národní bance“. 6. V § 4 odst. 1, v § 5 odst. 4, v § 15 a v § 24 odst. 2 se slova „Státní banka československá“ nahrazují slovy „Česká národní banka“. 7. § 4 odst. 2 zní: „(2) O udělení povolení působit jako banka rozhoduje Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí. Rozhodnutí o udělení povolení působit jako banka podepisuje guvernér České národní banky.“. 8. V § 4 odst. 3 a v § 5 odst. 3 se vypouští písmeno e). 9. V § 5 odst. 1 se slova „České a Slovenské Federativní Republiky“ nahrazují slovy „České republiky“. 10. § 5 odst. 2 zní: „(2) O udělení povolení podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí.“. 11. § 7 zní: „§ 7 Úplný seznam bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky vede Česká národní banka. Seznam je k nahlédnutí v ústředí a pobočkách České národní banky.“. 12. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Člen statutárního orgánu, člen dozorčí rady banky nebo zaměstnanec banky nesmí být současně členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady jiné právnické osoby, která je podnikatelem. To neplatí v případech, kdy touto právnickou osobou je osoba, nad kterou má banka kontrolu, a to včetně zahraničních právnických osob, a dále v případech, kdy touto právnickou osobou je podnik pomocných bankovních služeb (§ 17a) nebo Burza cenných papírů. Pro členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady banky to neplatí ani v případech, kdy jinou právnickou osobou je osoba, která má nad touto bankou kontrolu, a to včetně zahraničních právnických osob.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 13. V § 11 se vypouštějí slova „nebo slovenském“. 14. V § 14 v první větě se slovo „československé“ nahrazuje slovem „české“. 15. § 16 včetně poznámek č. 3a) a 4) zní: „§ 16 (1) Předchozí souhlas České národní banky je třeba a) ke vzniku majetkového podílu zahraničních osob na bance již zřízené, b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky, c) ke sloučení banky se zrušovanou bankou, d) ke snížení základního jmění banky, nejedná-li se o snížení základního jmění banky ke krytí ztráty, e) k nabytí nebo převodu podílové účasti v rozsahu větším než 15 % základního jmění banky na základě jedné nebo několika operací jednou osobou nebo více osobami jednajícími ve shodě,3a) nejde-li o dědění. Předchozí souhlas České národní banky podle písmen b) a c) se uděluje po dohodě s Ministerstvem financí. Právní úkony učiněné bez požadovaného předchozího souhlasu jsou neplatné. (2) Likvidátora banky může jmenovat pouze soud na návrh České národní banky. O návrhu na jmenování likvidátora rozhodne soud do 24 hodin od podání návrhu. (3) Osoba, která nabyla podílovou účast děděním v rozsahu větším než 15 % základního jmění banky, je povinna o této skutečnosti neprodleně informovat Českou národní banku. (4) Ustanoveními odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu.4) 3a) § 66b obchodního zákoníku. 4) Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.“. 16. § 17 zní: „§ 17 (1) Banka nesmí vykonávat kontrolu nad jinou právnickou osobou, která není bankou podle tohoto zákona, finanční institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb. (2) Kvalifikovaná účast banky v právnické osobě, která není bankou podle tohoto zákona, finanční institucí nebo podnikem pomocných bankovních služeb, nesmí překročit a) v jedné právnické osobě 15 % kapitálu banky, b) v souhrnu vůči všem právnickým osobám 60 % kapitálu banky. (3) Omezení podle odstavce 2 neplatí u a) kvalifikované účasti banky v právnické osobě vzniklé z titulu pohledávky banky za touto právnickou osobou, pokud banka drží kvalifikovanou účast nejdéle jeden rok od jejího nabytí, b) kvalifikované účasti banky z titulu její účasti na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb, pokud banka drží kvalifikovanou účast nejdéle šest měsíců od jejího nabytí.“. 17. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně poznámky č. 4a) zní: „§ 17a (1) Kontrolou se rozumí přímý nebo nepřímý podíl vyšší než 50 % na základním jmění právnické osoby nebo na hlasovacích právech v právnické osobě, nebo právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů statutárního orgánu, dozorčí rady, ředitelů právnické osoby, nebo možnost vykonávat rozhodující vliv na řízení právnické osoby, ve které je osoba společníkem, akcionářem nebo členem, na základě smlouvy s právnickou osobou, ustanovení ve stanovách právnické osoby, dohody s ostatními společníky, akcionáři nebo členy právnické osoby, nebo možnost vykonávat rozhodující vliv jiným způsobem. (2) Nepřímým podílem se rozumí podíl držený zprostředkovaně, a to prostřednictvím právnické osoby, nad kterou je vykonávána kontrola. (3) Finanční institucí se rozumí jiná právnická osoba než banka podle tohoto zákona, která provádí některou z činností uvedených v § 1 odst. 1 a 3 tohoto zákona, a dále investiční společnost, investiční fond, penzijní fond a pojišťovna, které vykonávají činnosti podle zvláštních zákonů.4a) (4) Kvalifikovanou účastí se rozumí přímý nebo nepřímý podíl vyšší než 10 % na základním jmění právnické osoby nebo na hlasovacích právech v právnické osobě nebo uplatňování významného vlivu na řízení této právnické osoby. (5) Podnikem pomocných bankovních služeb se rozumí právnická osoba, která poskytuje služby sloužící k podpoře podnikání bank. 4a) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb. Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 19 odst. 2 se vypouští první věta. 19. Za § 19 se vkládají nové § 19a a 19b, které včetně poznámky č. 5a) znějí: „§ 19a (1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů podle zvláštního zákona5a) na vlastní účet nebo ze svého majetku může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro banku, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout. (2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že a) u jednotlivých prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky cen, případně doloží nevhodnost či nemožnost posouzení více nabídek, b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát, c) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných informací, d) vypracuje investiční strategii a obchodní strategii, které jsou podkladem pro provádění jednotlivých operací. (3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro banku a její klienty. § 19b (1) Banka je povinna zabránit a) při provádění investičních obchodů využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak, b) při provádění investičních obchodů na vlastní účet využívání informací získaných v souvislosti s jejími investičními obchody na účet klienta a naopak, nejde-li o informace veřejně přístupné. (2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna zejména učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení úvěrových a investičních obchodů. (3) Úvěrovými obchody se rozumí činnosti týkající se poskytování úvěrů a záruk. (4) Investičními obchody se rozumí činnosti týkající se a) investování do cenných papírů, b) obchodování s cennými papíry, c) obchodování s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů, d) účastí na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb, e) obhospodařování cenných papírů včetně poradenské činnosti. (5) Investiční obchody na účet klienta může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro klienta, zejména za nejvýhodnější cenu pro klienta, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout. (6) Banka vede samostatnou evidenci o investičních obchodech prováděných na účet klienta. 5a) § 14 a 15 zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.“. 20. V § 22 odst. 2 a v § 25 se slova „Státní bankou československou“ nahrazují slovy „Českou národní bankou“. 21. § 22 se doplňuje novým odstavcem 5, který zní: „(5) S vědomím statutárního orgánu může osoba odpovědná podle stanov za vnitřní kontrolu banky dát, v případě potřeby, podnět k mimořádnému jednání dozorčí rady a informovat ji o zjištěných skutečnostech.“. 22. V § 24 odst. 1 a v § 37 se slovo „Kčs“ nahrazuje slovem „Kč“. 23. V § 26 odst. 4 se vypouštějí slova „prováděném mimo režim nucené správy“. 24. V § 29 odst. 2 se vypouští poslední věta. 25. § 34 odst. 1 zní: „(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v činnosti banky nebo pobočky zahraniční banky Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí povolení působit jako banka odejme; tomuto opatření nemusí předcházet zavedení nucené správy.“. 26. § 36 odst. 1 zní: „(1) Banku jako státní peněžní ústav může založit ústřední orgán státní správy. K jejímu založení uděluje povolení Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí; činí tak na základě žádosti, jejíž náležitosti jsou shodné s náležitostmi žádosti podle § 4 odst. 1.“. 27. § 38 se doplňuje odstavci 6 a 7, které znějí: „(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem výkonu rozhodnutí bankovní spojení svého klienta, tedy číslo účtu a identifikační kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže, že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů. (7) Ustanovení odstavců 1 a 6 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank.“. 28. § 41 odst. 1 zní: „(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada České národní banky. O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky vydanému v dohodě s Ministerstvem financí rozhoduje bankovní rada České národní banky v dohodě s ministrem financí. Podaný rozklad nemá odkladný účinek.“. 29. V § 41e odst. 2 se slova „100 000 Kč“ nahrazují slovy „300 000 Kč“. 30. § 44 se vypouští. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Banka je povinna do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona uvést složení svého statutárního orgánu a dozorčí rady a členství zaměstnanců banky ve statutárních orgánech a dozorčích radách jiných právnických osob do souladu s tímto zákonem. 2. Banka je povinna do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona splnit povinnost uloženou v § 17 odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona. 3. Banka je povinna do tří let ode dne účinnosti tohoto zákona uvést kvalifikované majetkové účasti do souladu s § 17 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona. V prvním roce ode dne účinnosti tohoto zákona je banka povinna snížit překročení limitů vykazované ke dni účinnosti tohoto zákona o 50 %, ve druhém roce ode dne účinnosti tohoto zákona je banka povinna snížit překročení limitů vykazované ke dni účinnosti tohoto zákona o 25 %. Kvalifikované účasti, které ke dni účinnosti tohoto zákona přesahují nejvyšší přípustnou výši stanovenou v § 17 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, nesmí banka dále zvyšovat. 4. Banka, která je oprávněna vykonávat úvěrové i investiční obchody, je povinna do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona provést opatření stanovená v § 19b zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona. 5. Fond pojištění vkladů (dále jen „Fond“) vyplatí fyzickým a právnickým osobám, které byly k 15. prosinci 1995 vkladateli České banky, akciové společnostiakciové společnosti Praha, nyní v likvidaci, (dále jen „banka“) dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů včetně depozitních certifikátů, vkladových listů nebo jiných obdobných dluhopisů, vedených u této banky k 15. prosinci 1995, které uzná správce konkurzní podstaty, a to až do výše čtyř miliónů Kč každému vkladateli. Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až 41g zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že vyplácenou dodatečnou náhradu Fond sníží o již vyplacenou náhradu. Dodatečná náhrada se vyplatí rovněž dědicům fyzických osob a právním nástupcům právnických osob. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad stává věřitelem banky ve výši práv vkladatelů banky na plnění z Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle tohoto ustanovení musí být zahájena do čtyř měsíců od účinnosti tohoto zákona. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Vyhláška České národní banky č. 33/1998 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 33/1998 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání bankovek po 500 Kč vzoru 1997 Vyhlášeno 5. 3. 1998, datum účinnosti 15. 3. 1998, částka 16/1998 * § 1 - (1) Dnem 18. března 1998 se vydávají do oběhu bankovky po 500 Kč vzoru 1997. * § 2 - (1) Bankovkový papír použitý pro tisk bankovek po 500 Kč vzoru 1997 je opatřen viditelnými oranžovými ochrannými vlákny o délce 6 mm. * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 1998. Aktuální znění od 15. 3. 1998 33 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 6. února 1998 o vydání bankovek po 500 Kč vzoru 1997 Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Dnem 18. března 1998 se vydávají do oběhu bankovky po 500 Kč vzoru 1997. (2) Bankovky po 500 Kč vzoru 1997 se od bankovek po 500 Kč vzoru 19931) a od bankovek po 500 Kč vzoru 19952) liší použitým bankovkovým papírem, provedením ochranné soutiskové značky a letopočtem vydání bankovky. § 2 (1) Bankovkový papír použitý pro tisk bankovek po 500 Kč vzoru 1997 je opatřen viditelnými oranžovými ochrannými vlákny o délce 6 mm. (2) Ochranná soutisková značka u bankovek po 500 Kč vzoru 1997 má v průhledu proti světlu podobu písmen „ČR“ umístěných v bílé kruhové ploše. Část ochranné soutiskové značky viditelná na lícní straně je vytištěna v barvě hnědé a je umístěna v levé horní části tiskového obrazce bankovky. Část ochranné soutiskové značky viditelná na rubové straně je vytištěna v barvě hnědé a je umístěna v pravé horní části tiskového obrazce bankovky. (3) Letopočet vydání bankovky na lícní straně je vytištěn tiskem z plochy a je vyznačen číslem „1997“. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. března 1998. Guvernér: v z. Ing. Kysilka, CSc. v. r. viceguvernér 1) Vyhláška České národní banky č. 159/1993 Sb., o vydání bankovek po 500 Kč, o ukončení platnosti bankovek po 500 Kčs opatřených kolkem a jejich výměně. 2) Vyhláška České národní banky č. 268/1995 Sb., o vydání bankovek po 500 Kč vzoru 1995.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 35/1998 Sb.	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 35/1998 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu Vyhlášeno 11. 3. 1998, datum účinnosti 1. 4. 1998, částka 17/1998 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - DŮLNÍ DRÁHA A ZAŘÍZENÍ (§ 5 — § 11) * ČÁST TŘETÍ - PŘECHODNÉ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 12 — § 14) k vyhlášce č. 35/1998 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2007 (485/2006 Sb.) 35 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 9. února 1998 o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu důlní dráhy hnědouhelného lomu Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Rozsah platnosti Vyhláška stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen „bezpečnost práce a provozu“) důlní dráhy hnědouhelného lomu. § 2 Výklad některých pojmů Pro účely této vyhlášky se považuje za a) drážní vozidlo dopravní prostředek závislý při svém pohybu na stanovené součásti dráhy (koleji, troleji, lanu apod.), b) důlní dráhu dráha s kolejovou tratí určená k pohybu drážních vozidel o rozchodu 1435 mm a 900 mm se stálými kolejemi a zařízením nebo pohyblivými kolejemi a zařízením v hnědouhelném lomu a jeho úpravně, c) hnací drážní vozidlo drážní vozidlo schopné vyvíjet tažnou, případně brzdicí sílu pro pohyb a brzdění vlastní a zpravidla i jiných drážních vozidel, d) vlak sestavená a svěšená skupina drážních vozidel tvořená alespoň jedním hnacím a jedním taženým nebo sunutým drážním vozidlem nebo samostatné hnací drážní vozidlo nebo speciální vozidlo1) nebo svěšená nejméně dvě hnací drážní vozidla označená stanovenými návěstmi, e) zábrzdnou vzdálenost dráha, na které musí vlak bezpečně zastavit při nejvyšší dovolené rychlosti v daném úseku tratě, f) zařízení všechny stálé a pohyblivé části důlní dráhy a jejich soubory potřebné pro provoz a údržbu, například koleje na skrývkových a uhelných řezech a na výsypkách, koleje, prostředky a objekty pro odstavování, prohlídky a opravy drážních vozidel a pro čištění drážních vozů, sdělovací a zabezpečovací technika a prostředky pro zásobování tratí elektrickou energií a pro udržování kolejového svršku a trakčního vedení, g) tabulkami traťových poměrů pomůcka obsahující seznamy a označení částí dráhy (traťové úseky) a technickoprovozní údaje, rozhodné pro bezpečné provozování drážní dopravy. § 3 Hranice mezi drahami Hranice mezi důlní dráhou a dráhou železniční, které jsou vzájemně propojeny tak, že umožňují plynulý přechod drážních vozidel z jedné dráhy na druhou, se stanoví dohodou jejich provozovatelů a označí se mezníkem. § 4 Provozní dokumentace (1) Před započetím prací nebo činností podle této vyhlášky musí být vypracována příslušná provozní dokumentace, a to pravidla technického provozu důlní dráhy, dopravní (provozní) řád2) a případně technologický postup. Za provozní dokumentaci se považují též pravidla vydaná zaměstnavatelem, například předpisy pro obsluhu zabezpečovacích zařízení, předpisy pro železniční přejezdy a přechody na důlní dráze, dopravní předpisy pro důlní dráhu, předpisy pro traťové hospodářství důlní dráhy, návěstní předpisy pro důlní dráhu a pravidla o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na důlní dráze. (2) Pravidla technického provozu důlní dráhy stanoví zejména a) požadavky na provedení důlní dráhy a zařízení, b) požadavky na drážní vozidla, jejich vybavení, c) organizaci dopravního provozu, d) odpovědnost zaměstnanců za provoz a údržbu důlní dráhy a zařízení, e) zábrzdnou vzdálenost. (3) Technologický postup stanoví zejména a) rozsah pracoviště s vymezením odpovědnosti, b) organizaci práce, c) postup a návaznost jednotlivých operací, d) vymezení podmínek vzájemné součinnosti s jinými pracovními skupinami, e) způsob zajištění pracoviště, f) způsob odstavení a zajištění drážních vozidel, g) osobní ochranné pracovní prostředky, h) bezpečnostní opatření při práci v blízkosti trolejového vedení, ch) další opatření podle podmínek pracoviště. (4) Součástí provozního řádu důlní dráhy jsou tabulky traťových poměrů. (5) Provozní dokumentace se uchovává nejméně jeden rok od ukončení prací nebo činností, pro které byla vypracována. ČÁST DRUHÁ DŮLNÍ DRÁHA A ZAŘÍZENÍ § 5 Zařízení a materiály důlní dráhy, drážní vozidla (1) Důlní dráha, drážní vozidla, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky a materiály (kolejnice, pražce apod.) se smí používat, jen pokud svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti práce a provozu, nezhoršují pracovní prostředí nad dovolené hodnoty a odpovídají požadavkům zvláštních předpisů3) a bezpečnostním požadavkům na obsluhu a údržbu. (2) Zařízení smí uvádět do chodu nebo používat jen zaměstnanci určení k jeho obsluze. (3) Zařízení a materiály důlní dráhy musí být kontrolovány ve lhůtách určených provozovatelem, pokud lhůty nejsou stanoveny výrobcem, dovozcem nebo dodavatelem. (4) Na důlní dráze se mohou používat pouze schválené typy drážních vozidel.4) § 6 Křížení důlní dráhy (1) Křížení důlní dráhy s pozemní komunikací v úrovni kolejí (přejezd) musí být označeno a zabezpečeno podle zvláštního předpisu.5) Označení a zabezpečení přejezdu stanoví provozní dokumentace. (2) Na přejezdu má důlní doprava přednost před provozem na pozemní komunikaci. § 7 Návěstidla a návěsti (1) Návěstidla a návěsti tvoří jednotný systém viditelných návěstí ve stanoveném provedení, tvaru a barvě a zvukových slyšitelných návěstí ve stanoveném provedení (dále jen „návěstní soustava“). Návěstní soustava musí umožňovat snadné, rychlé a jednoznačné vyjádření a vnímání návěstí a zajišťovat bezpečné provozování důlní dráhy. (2) Při provozu důlní dráhy se smí používat jen návěstní soustava v předepsaném tvaru, velikosti, barvě nebo počtu zvuků. Základní návěsti návěstní soustavy jsou uvedeny v příloze, která je součástí této vyhlášky. (3) Při provozu důlní dráhy mohou být používány další návěsti, které nejsou upraveny touto vyhláškou. Jejich provedení, význam a použití musí být na důlní dráze, pro kterou bylo vydáno povolení provozovatelem, jednotné a nesmí být zaměnitelné s návěstmi podle této vyhlášky. (4) Návěsti se dávají návěstní pomůckou, například návěstním praporkem, svítilnou, návěstní tabulí, případně rukou (ruční viditelné návěsti) nebo zvukem (zvukové návěsti) nebo prostřednictvím návěstních znaků mechanických nebo světelných návěstidel a neproměnných návěstidel (viditelné návěsti) nebo slovním pokynem. (5) Návěstní soustava používá při návěstění červené, žluté, zelené a bílé barvy světel nebo návěstních nátěrů a dále návěstní nátěry barvy černé, modré, zelené. Základní význam barvy návěstního světla je: a) červená – návěst „Stůj“, b) žlutá – návěst „Výstraha“, c) zelená – návěst „Volno“, d) bílá – návěst „Posun dovolen“. (6) Zhaslé světlo návěstidla, které není označeno jako neplatné, a pochybný či nezřetelný návěstní znak znamená vždy návěst závažnějšího charakteru nebo návěst zakazující, pokud není pokynem provozovatele důlní dráhy stanoveno jinak. (7) Každý vlak musí být označen návěstmi „Začátek vlaku“ a „Konec vlaku“ a první vůz sunutého vlaku musí být vybaven akustickou signalizací. (8) Hnací drážní vozidlo při posunu musí být za snížené viditelnosti označeno vpředu bílým světlem a vzadu červeným světlem. (9) Drážní vozidlo jedoucí jako posun mezi místy na důlní dráze, které slouží k řízení jízd vlaků a posunům (dopravny), musí být označeno jako vlak. (10) Neplatnost návěstidla se označí způsobem stanoveným provozní dokumentací. § 8 Viditelnost návěstidel a návěstí (1) Návěsti hlavních návěstidel musí být ze stanoviště strojvedoucího nebo řidiče jak za dne, tak za snížené viditelnosti dobře viditelná na vzdálenost, kterou projede vlak největší stanovenou rychlostí za 12 sekund zvětšenou o délku zábrzdné vzdálenosti. (2) Nelze-li takto určené viditelnosti dosáhnout, musí se před hlavním návěstidlem na zábrzdnou vzdálenost postavit předvěst. § 9 Rizikové činnosti v kolejišti (1) Za rizikovou činnost v kolejišti se považuje práce v kolejišti za provozu, posun a činnosti při posunu, výluky kolejí a trakčního vedení. (2) Před započetím činnosti podle odstavce 1 organizace vypracuje provozní dokumentaci. (3) Za snížené viditelnosti lze práce při údržbě a opravách zařízení v kolejišti provádět jen při výluce a při zajištění koleje proti vjezdu vozidel. § 9a Práce skupiny osob v kolejišti (1) V kolejišti za provozu, při opravě a údržbě zařízení smí pracovat skupina nejméně dvou zaměstnanců. Samotný zaměstnanec smí v kolejišti za provozu vykonávat jen takovou kontrolní činnost nebo úkony související s prohlídkou zařízení a výkonem práce, která mu umožní sledovat provoz na koleji v obou směrech. (2) Použije-li pracovní skupina kolejiště jako cestu na pracoviště a z pracoviště, vykoná tuto cestu celá skupina zaměstnanců společně pod dozorem vedoucího práce (dále jen „předák“). Všichni zaměstnanci postupují stanoveným způsobem, v čele jde určený zaměstnanec, poslední zaměstnanec pracovní skupiny je předák. Za snížené viditelnosti je povinen mít ve směru postupu první zaměstnanec rozsvícenou svítilnu s bílým světlem. Spatří-li zaměstnanci blížící se vozidlo, opustí bezodkladně stanoveným způsobem ohrožený prostor. Zařízení, zabezpečení a pomůcky nezbytné pro danou činnost stanoví v provozní dokumentaci organizace. (3) Při pracovní přestávce se pracovní skupina zdržuje v bezpečném prostoru stanoveném pravidly provozu. (4) Nářadí, pomůcky a materiál se odklidí stanoveným způsobem z koleje, po které jede vozidlo, a to zaměstnanci, kteří s nimi pracovali. § 9b Dozor nad skupinou osob pracujících v kolejišti (1) Pracuje-li v kolejišti skupina dvou a více zaměstnanců, technický dozor určí předáka. (2) Předák i samotný zaměstnanec vykonávající činnost dle § 9a odst. 1 je povinen předem oznámit zaměstnanci odpovědnému za provoz příslušného úseku dráhy (hradlaři), popřípadě jinému zaměstnanci určenému provozním řádem druh a místo práce nebo činnosti. Stejným způsobem pak oznámit ukončení práce nebo činnosti. Oznámení musí být zaznamenáno stanoveným způsobem. (3) Organizací určený zaměstnanec je povinen před započetím výluky a po jejím ukončení provést záznam do provozní dokumentace. (4) Předák stanoví bezpečnostní hlídku v případech, kdy a) je zaneprázdněn řízením nebo výkonem práce, b) jeho rozhled na obě strany kolejí pracoviště je menší než zábrzdná vzdálenost stanovená touto vyhláškou, c) pracovní skupina je rozmístěna tak, že sám nemůže zajistit její bezpečnost. (5) Bezpečnostní hlídce určí předák stanoviště tak, aby mohla zpozorovat blížící se vozidlo v zábrzdné vzdálenosti stanovené touto vyhláškou a bezpečně viděla na pracovní skupinu a skupina na ni. Bezpečnostní hlídka varuje pracovní skupinu hlasitým voláním „Pozor vlak“, případně jiným optickým nebo akustickým signálem. Varování bezpečnostní hlídky potvrdí předák vzpažením ruky. Zjistí-li bezpečnostní hlídka, že pracovní skupina varování nevzala na vědomí, využije všech možností k zastavení vozidla. (6) Bezpečnostní hlídka vykonává stálý dozor. Bezpečnostní hlídka zaujímá stanoviště dříve, než pracovní skupina zahájí práci nebo činnost. Do doby, než je práce nebo činnost ukončena, popřípadě přerušena a kolej vyklizena, setrvává bezpečnostní hlídka na svém stanovišti. § 10 Brzdění vlaku (1) Účinek brzd při brzdění vlaku musí zajistit bezpečné zastavení vlaku na stanovenou zábrzdnou vzdálenost. (2) Zábrzdná vzdálenost se stanovuje jednotně podle technických parametrů tratě a používaných drážních vozidel a uvádí se v tabulkách traťových poměrů. Zábrzdné vzdálenosti musí být menší než a) 150 m pro tratě s rychlostí 30 km.h-1 a nižší, b) 400 m pro tratě s rychlostí vyšší než 30 km.h-1. § 11 Doprava osob Doprava osob na důlní dráze je zakázána. Za dopravu osob se nepovažuje spolujízda v kabinách hnacích drážních vozidel a speciálních hnacích vozidel. ČÁST TŘETÍ PŘECHODNÉ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 12 Přechodné ustanovení Důlní dráha a zařízení uvedené do provozu před nabytím účinnosti této vyhlášky mohou být používány, vyhovují-li požadavkům právních předpisů platných v době jejich uvedení do provozu. § 13 Výjimky Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně osob nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud jsou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření. § 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1998. Předseda: doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r. Příloha k vyhlášce č. 35/1998 Sb. Návěstní soustava Návěstidlo je technické zařízení, pomůcka nebo předmět, kterým se dává návěst vlakové osádce a ostatním zaměstnancům při vlakové dopravě nebo posunu. Návěst je viditelné nebo slyšitelné vyjádření rozkazu nebo zprávy stanoveným návěstním znakem. Návěstní znak je způsob vyjadřování návěsti, je tvořen např. barvou světla, skupinou světel, barvou a tvarem návěstidla, druhem zvuku, přerušováním zvuku apod. Základní návěsti 1. Návěst „Stůj, zastavte všemi prostředky“, dávaná kroužením návěstním praporkem, jakýmkoliv předmětem, nebo i jen rukou, za snížené viditelnosti kroužením světlem jakékoliv barvy kromě zelené, nebo zvukovou návěstí, tvořenou třemi krátkými zvuky píšťaly, trubky, houkačky, několikrát opakovanou. Na návěst „Stůj, zastavte všemi prostředky“, musí být drážní vozidlo co nejdříve všemi dostupnými prostředky zastaveno. 253kB 677kB 168kB 2. Návěst „Stůj“, dávaná světlem, návěstním praporkem, červeným kruhovým terčem, červenou obdélníkovou deskou; návěst označuje místo, kde musí drážní vozidlo zastavit předepsaným způsobem. Je-li návěst „Stůj“ dávána v případě mimořádného zastavení, musí být předvěstěna tak, aby drážní vozidlo mohlo na stanoveném místě bezpečně zastavit. 673kB 767kB Návěst „Stůj“, dávaná žlutou obdélníkovou deskou; návěst označuje místo, kterým nesmí projet čelo lokomotivy sunutého vlaku. 130kB 297kB 3. Zvuková návěst „Pozor“ dávaná dlouhým zvukem píšťaly nebo houkačky vedoucího drážního vozidla; návěst dává osoba, řídící drážní vozidlo vždy, aby varovala před jedoucím drážním vozidlem a upozornila osoby při provozování dráhy a drážní dopravy na jízdu drážního vozidla. 79kB 4. Ruční návěsti při posunu: 4.1. „Vzdálit“ je návěst, dávaná svislými pohyby rukou nebo návěstním praporkem, za snížené viditelnosti svislými pohyby ruční svítilny s bílým světlem; podle potřeby doplněná jedním dlouhým zvukem návěstní píšťalky. Návěst „Vzdálit“ nařizuje pohyb drážního vozidla směrem od osoby, která ji dává. 222kB 436kB 103kB 4.2. „Přiblížit“ je návěst, dávaná vodorovnými dlouhými pohyby rukou nebo návěstním praporkem, za snížené viditelnosti vodorovnými dlouhými pohyby ruční svítilny s bílým světlem; podle potřeby doplněná dvěma dlouhými zvuky návěstní píšťaly. Návěst nařizuje pohyb drážního vozidla směrem k osobě, která ji dává. 216kB 532kB 167kB 4.3. „Stlačit“ je návěst, dávaná krátkými vodorovnými pohyby rukama k sobě a od sebe; v jedné ruce drží osoba praporek, za snížené viditelnosti místo praporku svítilnu s bílým světlem nebo dvěma krátkými zvuky návěstní píšťalky rychle za sebou. Viditelná návěst nesmí být dávána osobou, stojící mezi drážními vozidly. Návěst nařizuje stlačit vozidla, aby mohla být svěšena nebo rozvěšena. 186kB 413kB 74kB 4.4. „Popotáhnout“ je návěst, dávaná krátkými svislými pohyby rukama zdviženýma šikmo vzhůru; v jedné ruce drží osoba praporek, za snížené viditelnosti svítilnu s bílým světlem. Návěst se vždy doplňuje slyšitelnou návěstí „Vzdálit“ nebo „Přiblížit“ podle požadovaného směru pohybu. Používá se pro krátký pohyb drážních vozidel. 219kB 485kB 4.5. „Odraz“ je návěst, dávaná volným pohybem ruky, držící praporek, shora dolů a pak rychle vpravo šikmo vzhůru, za snížené viditelnosti je praporek nahrazen svítilnou s bílým světlem. Návěst se podle potřeby doplní jedním dlouhým a jedním krátkým zvukem návěstní píšťalky, přičemž slyšitelná návěst je platná jen tehdy, jestliže je současně dávána i návěst viditelná. Návěst nařizuje upravit jízdu posunujícího hnacího drážního vozidla tak, aby byla odražena posunovaná vozidla. 232kB 466kB 183kB 4.6. „Pomalu“ je návěst, dávaná rukou, držící praporek šikmo vzhůru, za snížené viditelnosti místo praporku svítilnou s bílým světlem; podle potřeby doplněná několika dlouhými zvuky návěstní píšťalky. Návěst nařizuje osobě řídící drážní vozidlo zmenšovat rychlost při posunu a očekávat návěst „Stůj“. 197kB 432kB 253kB 4.7. „Stůj“ je návěst, dávaná kruhovými pohyby praporkem v natažené ruce, popř. jakýmkoliv předmětem nebo jen rukou, za snížené viditelnosti místo praporku svítilnou s bílým světlem; nebo slyšitelná návěst dávaná třemi krátkými zvuky návěstní píšťalky rychle za sebou. Na viditelnou nebo slyšitelnou návěst „Stůj“ musí být vozidlo co nejdříve zastaveno. 390kB 774kB 185kB Návěstidla 5. Výstražné návěstidlo s návěstí „Pískejte“ je sloupek, na kterém je pás střídavě červených a bílých pruhů stejné délky z materiálu odrážejícího světlo nebo s bílými odrazkami v červených pruzích. Návěstidlo se umísťuje před nezabezpečenými přejezdy na stanovenou vzdálenost podle technické normy a před místa na traťových úsecích, kde není dostatečný prostor pro pobyt osob pohybujících se na trati během jízdy vlaku, zejména před tunely, mosty, zářezy, kde není zajištěn schůdný a manipulační prostor. Podmínky použití návěsti „Pískejte“ se upraví ve vnitřním předpisu. 87kB 6. Návěstidlo pracovních čet s návěstí „Pracovní místo, pískejte“ je výstražný terč lichoběžníkového tvaru s dolní kratší hranou a horní hranou, tvořenou půlkružnicí, na kterém je černý obraz kopáče nad zeleným lichoběžníkem; terč se umísťuje na sloupku, označeném vodorovnými červenými a bílými pruhy. Návěstidlo se umisťuje před pracovní místo na traťovém úseku, je-li třeba varovat pracující osoby před jízdou drážního vozidla, a to ve vzdálenosti nejméně 100m před pracovním místem. 180kB 7. Návěstidla pro trvalé a přechodné omezení traťové rychlosti: 7.1. Návěstidlo pro trvalé snížení rychlosti „Rychlostník“, tvořený návěstní deskou bílé barvy, na které je černými číslicemi vyznačena dále povolená traťová rychlost v km.h-1. Nařizuje-li rychlostník snížení rychlosti, nutno sníženou rychlostí jet ihned za rychlostníkem. 146kB 7.2. Návěstidla pro přechodné omezení rychlosti 7.2.1. Návěstidlo „Předvěstní štít“ je žlutá trojúhelníková deska s bílým okrajem z materiálu odrážejícího světlo, na které je černou číslicí označena v desítkách km.h-1 hodnota přechodně snížené traťové rychlosti. Deska se staví přednostně na vrchol, není-li pro umístění např. mezi kolejemi dostatek místa, umístí se na základnu. Sloupek návěstidla se označí dvěmi kulatými odrazovými skly žluté barvy, umístěnými v nestejné výši, přičemž pravá odrazka je níže. Návěstidlo se umísťuje na zábrzdnou vzdálenost před návěst „Začátek pomalé jízdy“. 452kB 984kB 7.2.2. Návěstidlo „Začátek pomalé jízdy“ je žlutá obdélníková tabule s bílým okrajem z materiálu, odrážejícího světlo postavená na výšku, na které je černé písmeno Z. Označuje místo, kde začíná pomalá jízda o rychlosti, určené předvěstním štítem. 171kB 7.2.3. Návěstidlo „Konec pomalé jízdy“ je bílá obdélníková černě orámovaná tabule z materiálu, odrážejícího světlo postavená na výšku, na které je černé písmeno K. Označuje místo, kde omezení rychlosti, určené předvěstním štítem, končí. Vlak smí zvyšovat rychlost až poslední vozidlo mine tabuli „Konec pomalé jízdy“. 109kB 8. Návěstidla pro elektrický provoz: Návěstidla pro elektrický provoz jsou modré čtvercové desky postavené na vrcholu, černě orámované s bílým okrajem. 8.1. Návěst „Vypněte proud“ má návěstní znak v podobě bílého písmene „U“ s přerušenými svislými čárami. Označuje začátek úseku, který se musí projíždět bez odběru trakčního proudu. 271kB 8.2. Návěst „Zapněte proud“ má návěstní znak v podobě bílého písmene „U“. Označuje konec úseku, který se musí projíždět bez odběru proudu z trakčního vedení. 274kB 8.3. Návěst „Konec trakčního vedení“ má návěstní znak, který tvoří čtvercový bílý rám postavený na vrcholu s bílým středem. Označuje ukončení trakčního vedení a zákaz jízdy se zdviženými sběrači. 320kB 8.4. Návěst „Připravte se ke stažení sběračů“ má návěstní znak, tvořený dvěma bílými krátkými vodorovnými pruhy, umístěný symetricky, levý ve spodní části a pravý v horní části návěstní desky. Návěst se umísťuje před návěst „Stáhněte sběrače“. 279kB 8.5. Návěst „Stáhněte sběrače“ má návěstní znak, tvořený bílým vodorovným pruhem v úhlopříčce návěstní desky. Označuje začátek úseku, který se smí projíždět jen se staženým sběračem. V úrovni návěstidla musí být již sběrač stažen. 307kB 8.6. Návěst „Zdvihněte sběrače“ má návěstní znak, tvořený svislým bílým pruhem v úhlopříčce návěstní desky. Označuje konec úseku, který se smí projíždět jen se staženými sběrači. Osoba, řídící drážní vozidlo, smí sběrače zdvihnout až poslední sběrač vlaku (soupravy vozidel) mine návěstidlo. 317kB 8.7. Návěst „Vyměňte sběrače“ má návěstní znak, tvořený bílým křížem umístěným symetricky. Označuje místo, kde je nutno výškové sběrače vyměnit za boční nebo opačně, nebo levé boční za pravé boční nebo opačně. 299kB 9. Další návěstidla pro jízdu drážního vozidla: 9.1. „Námezník“ je bílý vodorovný trámec s černými pruhy na obou koncích před šikmým ukončením a označuje u sbíhajících se nebo křížících se kolejí hranici, přes kterou nesmí přesahovat drážní vozidlo, aby nebyla ohrožena jízda po sbíhající se nebo křižující se koleji. 12kB 9.2. Vyčkávací návěstidla 9.2.1. Vyčkávací návěstidlo „Lichoběžníková tabulka“ je deska lichoběžníkového tvaru, postavená na delší základně, s černým orámováním, umístěná na sloupku, označeném označovacím pásem se šikmými černými a bílými pruhy, které přikazuje vlaku nebo posunujícímu dílu vyčkat u návěstidla na návěst nebo jiný příkaz (ústní, rozhlasem, radiostanicí apod.), dovolující jízdu za toto návěstidlo. Na tratích se zjednodušenou vlakovou dopravou nahrazuje vjezdové návěstidlo dopravny. 12kB 9.2.2. Vyčkávací návěstidlo „Tabulka V“. Bílé písmeno V s černým okrajem; sloupek má šikmé černé bílé pruhy. Návěstidlo zakazuje projetí návěstidla začátkem vlaku nebo čelem posunujícího dílu a vyčkat u návěstidla na návěst nebo jiný příkaz (ústní, rozhlasem, radiostanicí apod.), dovolující jízdu za toto návěstidlo. 12kB 1) § 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád, ve znění vyhlášky č. 242/1996 Sb. 2) § 159 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdějších předpisů. 3) Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. 4) § 43 a násl. zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. 5) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. 6) § 17 odst. 2 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 26/1989 Sb.
Vyhláška České národní banky č. 36/1998 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 36/1998 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání zlatých mincí „Karel IV." po 1000 Kč Vyhlášeno 11. 3. 1998, datum účinnosti 18. 3. 1998, částka 17/1998 * § 1 - (1) Dnem 18. března 1998 se u příležitosti 650. výročí položení základního kamene hradu Karlštejna vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Karel IV.“ po 1000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně je český lev v gotickém štítu umístěný blíže pravému okraji mince. Název státu „ČESKÁ • REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při levé a horní části mince. Při pravém spodním okraji mince ražené v roce 1998 jsou rovněž v neuzavřeném opisu l * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. března 1998. Aktuální znění od 18. 3. 1998 36 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 6. února 1998 o vydání zlatých mincí „Karel IV.“ po 1000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Dnem 18. března 1998 se u příležitosti 650. výročí položení základního kamene hradu Karlštejna vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Karel IV.“ po 1000 Kč (dále jen „mince“). (2) V roce 1998 se mince razí jako jubilejní, s vyznačeným rokem připomínané události 1348 a ročníkem ražby 1998. V následujících letech se mince razí pouze s ročníkem ražby. (3) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (4) Mince se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 3,111 g, její průměr 16 mm a síla 1,35 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě mince v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. § 2 (1) Na lícní straně je český lev v gotickém štítu umístěný blíže pravému okraji mince. Název státu „ČESKÁ • REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při levé a horní části mince. Při pravém spodním okraji mince ražené v roce 1998 jsou rovněž v neuzavřeném opisu letopočty „1348 – 1998“. Na stejném místě je u mince ražené v následujících letech umístěn ročník ražby. Pod štítem s českým lvem je u spodního okraje mince ve dvou řádcích označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „1000 Kč“. Značka mincovny, která minci razila, je umístěna při spodním okraji mince vedle zkratky peněžní jednotky. (2) Na rubové straně je portrét Karla IV. ztvárněný na motivy obrazu Mistra Theodorika z kaple sv. Kříže na Karlštejně. Vpravo od portrétu je na pozadí stylizované siluety hradu Karlštejna relikviář ve tvaru kříže. Při levém horním okraji mince je neuzavřený opis „KAREL IV.“. Při spodním okraji mince je rovněž v neuzavřeném opisu označení kovu mince a jeho ryzosti „AU 999.9“, které částečně zasahuje do portrétu. Vlevo nad tímto opisem je přes spodní část portrétu umístěno v řádku označení ryzí hmotnosti mince v troyských uncích s označením hmotnostní jednotky „1/10 oz“. Autorem návrhu mince je akademický sochař Jiří Harcuba. Iniciála jeho příjmení „H“ je umístěna při pravém spodním okraji mince pod siluetou hradu Karlštejna. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. března 1998. Guvernér: v z. Ing. Kysilka, CSc. v. r. viceguvernér 5kB 5kB 5kB
Vyhláška České národní banky č. 37/1998 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 37/1998 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání zlatých mincí „Karel IV." po 2500 Kč Vyhlášeno 11. 3. 1998, datum účinnosti 18. 3. 1998, částka 17/1998 * § 1 - (1) Dnem 18. března 1998 se u příležitosti 650. výročí vydání právních dokumentů upravujících poměr českého státu ke Svaté říši římské vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Karel IV.“ po 2500 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně je ve středu mince kompozice českého lva, moravské a slezské orlice v gotických štítech. Štít s českým lvem je položen v horní části středu mince a částečně překrývá štíty se slezskou orlicí (vlevo) a s moravskou orlicí (vpravo) ve spod * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. března 1998. Aktuální znění od 18. 3. 1998 37 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 6. února 1998 o vydání zlatých mincí „Karel IV.“ po 2500 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Dnem 18. března 1998 se u příležitosti 650. výročí vydání právních dokumentů upravujících poměr českého státu ke Svaté říši římské vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Karel IV.“ po 2500 Kč (dále jen „mince“). (2) V roce 1998 se mince razí jako jubilejní, s vyznačeným rokem připomínané události 1348 a ročníkem ražby 1998. V následujících letech se mince razí pouze s ročníkem ražby. (3) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (4) Mince se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 7,777 g, její průměr 22 mm a síla 1,65 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Při ražbě mince v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. § 2 (1) Na lícní straně je ve středu mince kompozice českého lva, moravské a slezské orlice v gotických štítech. Štít s českým lvem je položen v horní části středu mince a částečně překrývá štíty se slezskou orlicí (vlevo) a s moravskou orlicí (vpravo) ve spodní části středu mince. Štíty s heraldickými zvířaty částečně přesahují ze středu mince na mezikruží. Při spodním okraji středu mince ražené v roce 1998 jsou uprostřed umístěny letopočty „1348“ a „1998“ oddělené od sebe stylizovanou královskou lilií. Na stejném místě je u mince ražené v následujících letech umístěn ročník ražby, z obou stran ohraničený drobným ornamentálním dekorem. Stylizovaná královská lilie na této minci je menší a je umístěna nad ročníkem ražby. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu v horní části mezikruží mince, které je z obou stran ohraničeno perlovcem. Na spodní části mezikruží je rovněž v neuzavřeném opisu označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Opisy na mezikruží jsou od sebe odděleny drobným ornamentálním dekorem na pravé a značkou mincovny, která minci razila, na levé straně. (2) Na rubové straně je zobrazen osobní znak Karla IV., tak zvaný monogram, který používala císařská a královská kancelář Karla IV. při podepisování právních dokumentů místo osobního podpisu panovníka. Při pravém spodním okraji mince je přes osobní znak umístěna královská pečeť Karla IV. Nad osobním znakem je v řádku nápis „KAREL IV.“, pod osobním znakem je označení kovu mince a jeho ryzosti „Au 999.9“. Při levém horním okraji mince uprostřed je ve dvou řádcích označení ryzí hmotnosti mince v troyských uncích s označením hmotnostní jednotky „1/4 OZ“. Číslice „1“ a „4“ jsou zdobeny stylizovanými ornamenty. Okraje mince jsou zdobeny perlovcem. Autorkou návrhu mince je akademická sochařka Jarmila Truhlíková-Spěváková. Iniciály jejího jména „JTS“ jsou umístěny při spodním okraji mince pod vyobrazením královské pečeti Karla IV. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. března 1998. Guvernér: v z. Ing. Kysilka, CSc. v. r. viceguvernér 8kB 8kB 8kB
Vyhláška České národní banky č. 38/1998 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 38/1998 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání zlatých mincí „Karel IV." po 5000 Kč Vyhlášeno 11. 3. 1998, datum účinnosti 18. 3. 1998, částka 17/1998 * § 1 - (1) Dnem 18. března 1998 se u příležitosti 650. výročí založení University Karlovy vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Karel IV.“ po 5000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně je v horní polovině mincovního pole kompozice českého lva, moravské a slezské orlice v gotických štítech. Štít s českým lvem je v popředí, je umístěn níže než štíty s moravskou orlicí (vlevo) a se slezskou orlicí (vpravo) a částečně je * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. března 1998. Aktuální znění od 18. 3. 1998 38 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 6. února 1998 o vydání zlatých mincí „Karel IV.“ po 5000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Dnem 18. března 1998 se u příležitosti 650. výročí založení University Karlovy vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Karel IV.“ po 5000 Kč (dále jen „mince“). (2) V roce 1998 se mince razí jako jubilejní, s vyznačeným rokem připomínané události 1348 a ročníkem ražby 1998. V následujících letech se mince razí pouze s ročníkem ražby. (3) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (4) Mince se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,553 g, její průměr 28 mm a síla 1,9 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * 15,553 g *". Při ražbě mince v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. § 2 (1) Na lícní straně je v horní polovině mincovního pole kompozice českého lva, moravské a slezské orlice v gotických štítech. Štít s českým lvem je v popředí, je umístěn níže než štíty s moravskou orlicí (vlevo) a se slezskou orlicí (vpravo) a částečně je překrývá. Při horním okraji mince ražené v roce 1998 jsou nad štíty s heraldickými zvířaty v řádku umístěny letopočty „1348 • 1998“. Na stejném místě je u mince ražené v následujících letech umístěn ročník ražby. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v řádku pod štíty s heraldickými zvířaty. Pod ním je ve dvou řádcích označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „5000 Kč“. Značka mincovny, která minci razila, je umístěna vpravo od štítu se slezskou orlicí. (2) Na rubové straně je vyobrazena dobová scéna vyučujícího mistra a žáků, doplněná pečetí University Karlovy, která je umístěna v pozadí při horním okraji mince. Při levém okraji mince je neuzavřený opis „KAREL IV.". Při pravém horním okraji mince je ve třech řádcích označení kovu mince a jeho ryzosti „Au 999.9“ a označení ryzí hmotnosti mince v troyských uncích s označením hmotnostní jednotky „1/2 OZ“. Autorem návrhu mince je akademický sochař Michal Vitanovský. Iniciály jeho jména „MV“ jsou umístěny nad sebou tak, že vytvářejí podobu širokého písmene „V“, při spodním okraji mince pod vyobrazením sedilia se žáky. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. března 1998. Guvernér: v z. Ing. Kysilka, CSc. v. r. viceguvernér 9kB 9kB 10kB
Vyhláška České národní banky č. 39/1998 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 39/1998 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání zlatých mincí „Karel IV." po 10 000 Kč Vyhlášeno 11. 3. 1998, datum účinnosti 18. 3. 1998, částka 17/1998 * § 1 - (1) Dnem 18. března 1998 se u příležitosti 650. výročí založení Nového Města pražského vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Karel IV.“ po 10 000 Kč (dále jen „mince“). * § 2 - (1) Na lícní straně je ve středu mince kompozice českého lva, moravské a slezské orlice v gotických štítech. Štít s českým lvem je položen v horní části středu mince a částečně překrývá štíty se slezskou orlicí (vlevo) a s moravskou orlicí (vpravo) ve spod * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. března 1998. Aktuální znění od 18. 3. 1998 39 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 6. února 1998 o vydání zlatých mincí „Karel IV.“ po 10 000 Kč Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Dnem 18. března 1998 se u příležitosti 650. výročí založení Nového Města pražského vydávají do oběhu zlaté mince s námětem „Karel IV.“ po 10 000 Kč (dále jen „mince“). (2) V roce 1998 se mince razí jako jubilejní, s vyznačeným rokem připomínané události 1348 a ročníkem ražby 1998. V následujících letech se mince razí pouze s ročníkem ražby. (3) Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (4) Mince se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 31,107 g, její průměr 34 mm a síla 2,85 mm. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * 31,107 g*“. Při ražbě mince v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. § 2 (1) Na lícní straně je ve středu mince kompozice českého lva, moravské a slezské orlice v gotických štítech. Štít s českým lvem je položen v horní části středu mince a částečně překrývá štíty se slezskou orlicí (vlevo) a s moravskou orlicí (vpravo) ve spodní části středu mince. Štíty s heraldickými zvířaty jsou umístěny na pozadí dobového ornamentu v podobě kosočtvercových polí s rozetkami uprostřed. Nad štítem s českým lvem je položena svatováclavská koruna, jejíž vyobrazení přesahuje ze středu mince na mezikruží. Při spodním okraji středu mince ražené v roce 1998 jsou uprostřed mezi štíty se slezskou a moravskou orlicí nad sebou umístěny letopočty „1348“ a „1998“. Na stejném místě je u mince ražené v následujících letech umístěn ročník ražby. Nad letopočty je v jednom z kosočtvercových polí gotického ornamentu umístěna značka mincovny, která minci razila. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v opisu na levé a pravé straně mezikruží mince, které je z obou stran ohraničeno perlovcem. Na spodní části mezikruží je rovněž v opisu označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „10000 Kč“. Jednotlivé části opisu na mezikruží jsou od sebe odděleny stylizovanými ornamenty ve tvaru drahokamů na svatováclavské koruně. (2) Na rubové straně je ve středu mince na pozadí gotických fiál umístěn portrét Karla IV. ztvárněný podle votivní desky Jana Očka z Vlašimi. Portrét doplňuje vyobrazení dobové pečeti Nového Města pražského (vpravo), císařské pečeti Karla IV. (vlevo) a pražského groše (dole). Portrét, pečeti i pražský groš částečně přesahují ze střední části mince na okruží, které je z obou stran ohraničeno perlovcem. Na okruží je při pravém horním okraji mince opis „KAREL IV.“, při spodním okraji vlevo je rovněž v opisu označení ryzí hmotnosti mince v troyských uncích s označením hmotnostní jednotky „I OZ“ a vpravo označení kovu mince a jeho ryzosti „Au 999.9“. Zbývající plochu okruží vyplňují stylizované ornamenty ve tvaru drahokamů na svatováclavské koruně. Autorem návrhu mince je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména „VO“ jsou umístěny při spodním okraji střední části mince pod vyobrazením dobové pečeti Nového Města pražského. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. března 1998. Guvernér: v z. Ing. Kysilka, CSc. v. r. viceguvernér 18kB 18kB 18kB
Vyhláška České národní banky č. 40/1998 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 40/1998 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 650. výročí založení University Karlovy Vyhlášeno 11. 3. 1998, datum účinnosti 18. 3. 1998, částka 17/1998 * § 1 - (1) K 650. výročí založení University Karlovy v Praze se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je uprostřed stylizovaný velký státní znak České republiky v kruhovém štítu ohraničeném perlovcem. V opisu při okrajích dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. března 1998. Aktuální znění od 18. 3. 1998 40 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 6. února 1998 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 650. výročí založení University Karlovy Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 650. výročí založení University Karlovy v Praze se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,6 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je uprostřed stylizovaný velký státní znak České republiky v kruhovém štítu ohraničeném perlovcem. V opisu při okrajích dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a letopočty „1348 – 1998“. Opis je z vnější strany při okrajích mince ohraničen perlovcem. Jednotlivé části opisu, název státu, označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky a letopočty jsou navzájem odděleny drobnými stylizovanými květy. Mezikruží mezi státním znakem a opisem je zdobeno dobovým ornamentem v podobě kosočtvercových polí s rozetkami uprostřed. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna v kosočtvercovém poli gotického ornamentu nad písmenem „č“ ve zkratce peněžní jednotky. (2) Na rubu dvousetkoruny je na pozadí dobového textu v levé spodní části mincovního pole portrét Karla IV. a v pravé horní části pečeť University Karlovy. Pod portrétem Karla IV. je při okraji dvousetkoruny opis „KAREL IV.“. Mincovní pole je při okrajích dvousetkoruny ohraničeno perlovcem. Autorkou návrhu dvousetkoruny je akademická sochařka Majka Wichnerová. Iniciály jejího jména „MW“ jsou umístěny při spodním okraji dvousetkoruny vpravo od opisu. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 18. března 1998. Guvernér: v z. Ing. Kysilka, CSc. v. r. viceguvernér 15kB 15kB
Nařízení vlády č. 46/1998 Sb.	Nařízení vlády č. 46/1998 Sb. Nařízení vlády o prohlášení Moravských zemských desek za národní kulturní památku Vyhlášeno 19. 3. 1998, datum účinnosti 19. 3. 1998, částka 20/1998 * § 1 - Moravské zemské desky dokladující zemskou stavovskou suverenitu, práva, svobody a majetkové držby se prohlašují za národní kulturní památku. * § 2 - (1) Moravské zemské desky tvoří zemské desky cúdy olomoucké a zemské desky cúdy brněnské. * § 3 - Moravské zemské desky jsou trvale uchovávány v Moravském zemském archivu v Brně, který je spravuje. * § 4 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. k nařízení vlády č. 46/1998 Sb. Aktuální znění od 19. 3. 1998 46 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2. února 1998 o prohlášení Moravských zemských desek za národní kulturní památku Vláda nařizuje podle § 4 zákona České národní rady č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona České národní rady č. 343/1992 Sb.: § 1 Moravské zemské desky dokladující zemskou stavovskou suverenitu, práva, svobody a majetkové držby se prohlašují za národní kulturní památku. § 2 (1) Moravské zemské desky tvoří zemské desky cúdy olomoucké a zemské desky cúdy brněnské. (2) Jednotlivé knihy zemských desek cúdy olomoucké a zemských desek cúdy brněnské jsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení, která obsahuje jejich současné i původní označení, časový rozsah, k němuž se vztahují, a inventární čísla, pod nimiž jsou evidovány. § 3 Moravské zemské desky jsou trvale uchovávány v Moravském zemském archivu v Brně, který je spravuje. § 4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Tošovský v. r. Ministr vnitra: Svoboda v. r. Příloha k nařízení vlády č. 46/1998 Sb. Moravské zemské desky Inventární číslo\| Název současný (původní)\| Časový rozsah ---\|---\|--- Zemské desky cúdy olomoucké\| 82\| Kniha Jana z Kravař (Liber Domini Johannis de Crawar ...)\| 1348–1371 83\| Druhá kniha Beneše z Kravař či ze Strážnice (Secundus liber Domini Benesii de Crawar domini de Straznicz et Plumlov ...)\| 1373–1374 84\| Kniha Václava ze Strážnice či z Kravař (Iste totus liber usque ad finem est liber domini Wenceslai de Straznicz)\| 1376–1379 85\| Kniha Voka z Kravař (Liber Domini Wockonis de Crawar)\| 1381–1386 86\| Kniha Leška ze Šternberka či z Lukova (Liber domini de Luckow)\| 1386–1387 87\| Kniha Jana Buška z Kunštátu (Tempore domini Johannis Puscze Camerarii supremi)\| 1389–1399 88\| Kniha Petra z Kravař (Kniehy prwnyeho pana Petra z Crawarz pana plumlovskeho nejwyssieho komornyka Olomuczkeho)\| 1406–1409 89\| Kniha Petra z Kravař či ze Strážnice (Liber domini Petri de Krawar alias de Straznycz)\| 1412–1416 90\| Kniha Viléma z Pernštejna (Registrum primi libri domini Wilhelmi de Pernstein)\| 1417–1420 91\| Kniha Jana z Cornštejna (Czornstein – geho kniehy Nun. 10)\| 1437–1448 92\| Kniha Pročka z Kunštátu (Knihy pana Proczka z Kunstatu) (Liber domini Proczkonis de Cunstadt)\| 1464–1466 93\| Kniha Václava Boskowského z Boskovic (Pan Waczlaw Boskowski)\| 1480–1482 94\| Kniha Heralta z Kunštátu a z Plumlova (Pan Heralt z Cunstatu a z Plumlowa)\| 1490 95\| Kniha Jana z Lomnice a na Meziříčí (Jan z Lomnice a na Mezirziczie)\| 1492–1494 96\| Kniha Vratislava z Pernštejna (Knihy Pana Wratislawa z Pernštayna)\| 1494–1495 97\| Kniha Ladislava z Boskovic (Ladislaw z Bozkowicz)\| 1496–1506 98\| Kniha Jana z Pernštejna (Kniha pana Jana z Pernsstayna. Prwní)\| 1506–1515 99\| Kniha Ladislava z Boskovic (Druhé knihy pana Ladislawa z Boskowicz)\| 1516–1520 100\| Kniha Jana z Pernštejna (Knihy Druhé Jana z Pernstejna)\| 1521–1523 101\| Kniha Jana Kuny z Kunštátu a na Rožnově (Jan Kuna z Kunstatu a na Rožnowie)\| 1524–1525 102\| Kniha Jana Arkleba z Boskowic (Knihy pana Arkleba z Boskowicz)\| 1527 103\| Kniha Jana Kuny z Kunštátu (Jan Kuna z Kunstatu)\| 1528–1529 104\| Kniha Kryštofa z Boskovic a na Třebové (Christof z Boskowicz a na Trzebowe)\| 1530–1535 105\| Kniha Jana z Lipého a na Krumlově (Knihy pana Jana z Lippeho na Krumlově)\| 1535–1537 106\| Kniha Jana z Žerotína (Jan z Zierotina)\| 1538–1554 107\| Kniha Vojtěcha z Pernštejna (Wojtiech z Pernsteina)\| 1555–1557 108\| Kniha Zacharyáše z Hradce (Kniha pana Zacharyasse z Hradcze)\| 1558–1566 109\| Kniha Albrechta z Boskowic (Kniha pana Albrechta z Bozkowicz)\| 1567–1572 110\| Knihy druhé Zacharyáše z Hradce (Knihy druhe Pana Zacharyasse z Hradcze)\| 1573–1587 111\| Kniha Hynka z Valdštejna na Brtnici (Hynek baro a Waldstein Dominis Betnycii)\| 1588–1595 112\| Kniha pana Fridricha st. z Žerotína a na Židlochovicích (Frydrych starssi z Zierotina a na Židlochowicych)\| 1596–1598 113\| Kniha Ladislava Berky z Dubé (První knihy Pana Ladislawa Berky) (1599–1604 a 1608)\| 1599–1608 114\| Kniha Ladislava ml. z Lobkovic (Kniha Pana Ladislava mladssiho z Lobkovicz)\| 1609–1616 115\| Kniha Viléma z Roupova (Kniha Pana Wylyma z Raupowa)\| 1617–1619 1618 116\| Kniha Lva Buriana Berky z Dubé (Kniha Pana Lwa Buryana hraběte Berky)\| 1626 117\| Kniha kard. Františka z Ditrichštejna (Kniha Pana Kardynala a Swaté Rzimske Rzisse kniziete z Dytrychsteyna)\| 1626–1630 118\| Kniha Jindřicha hr. Šlika (Kniha Pana Hendrycha Sslika Hrabiete z Posaunů a Lokte) (JM císaře římského, uherského a českého krále generál. polního maršálka)\| 1630–1638 119\| Kniha Kryštofa Pavla hr. z Lichtenštejna (Kniha Wysocze Urozeného hraběte a Pana Christóffa Pawla Hraběte z Lychtensteyna)\| 1638–1642 Zemské desky cúdy brněnské\| 120\| Kniha Erharda z Kunštátu (Liber domini Erhardi de Cunstat)\| 1348–1350 121\| Kniha Ješka či Jana ze Šternberka (Panye Joškovy knihy, Johann von Sternberg) (Liber domini Jesconis et de Joannis de Sternberg ab anno 1373 usque ad annum 1382)\| 1370 1373–1384 122\| Kniha Ctibora z Cimburka (Liber domini Ctiborii de Cymburg, supremi cam.)\| 1385–1392 123\| Kniha Erharda z Kunštátu II. (Liber nobilis domini Erhardi de Cunstat secundi)\| 1398–1406 124\| Kniha Erharda z Kunštátu III. (Liber nobilis domini Erhardi de Cunstat tertii)\| 1407–1412 125\| Kniha Viléma z Pernštejna (Kniehy staryho pana Wilema z Pernsteina)\| 1409 126\| Kniha Jana z Lomnice (Liber nobilis domini Johannis de Lompnicz, cam. supremi)\| 1415–1418 127\| Kniha Jana z Lomnice (Liber domini Johannis de Lompnicz – supremi cam. Czude Brun.)\| 1420–1448 128\| Kniha Vaňka z Boskovic (Wankonis de Boskowicz)\| 1450–1459 129\| Kniha Jana z Pernštejna (Liber domini Johannis de Pernstein)\| 1466 130\| Kniha pana Viléma z Pernštejna (Liber domini Wilhelmi de Pernstein – Wilem z Pernstaina) Druhá perioda zemských desek\| 1480–1482 131\| Kniha pana Vratislava z Pernštejna (Liber domini Wratislai de Pernstein – Wratislaw z Pernsteina)\| 1490–1492 1494–1495 132\| Kniha pana Ladislava z Boskovic (Liber domini Ladislai de Bozkowicz)\| 1496–1506 133\| Kniha pana Jana z Pernštejna (Johannis de Pernstein – Jan z Pernsteina)\| 1505–1515 (resp. 1516) 134\| Kniha pana Ladislava z Boskovic (Ladislaiis de Boskowicz) (Knihy druhé pana Ladislava z Bozkovic anno Domini 1516)\| 1516–1520 135\| Kniha pana Jana z Pernštejna (Joannis de Pernstein – Jan z Pernstayna na Helfensstajně, najw. komorník margkrabství moravského) (Knihy druhé pána z Pernštejna 1520)\| 1521–1522 136\| Knihy pana Jana z Kunovic (Johannis de Kunowicz)\| 1523–1524 137\| Kniha pana Artleba Černohorského z Boskovic (Knihy pana Artleba Czernohorského z Bozkowicz)\| 1527 138\| Kniha pana Jana Kuny z Kunštátu (Jan Kuna z Kunstatu)\| 1528–1529 139\| Kniha pana Kryštofa z Boskovic (Christof z Bozkowicz a na Trzebowe)\| 1530–1535 140\| Kniha pana Jana z Lipého na Krumlově (Knihy pana Jana z Lippeho na Krumlově)\| 1535–1537 141\| Kniha Jana z Žerotína a na Strážnici (Jan z Žerotina a na Strážnici)\| 1538–1554 142\| Kniha pana Vojtečha z Pernštejna (Wojtiech z Pernsteina)\| 1555–1557 143\| Kniha pana Zacharyáše z Hradce (Knihy pana Zachariáše z Hradce)\| 1558–1566 144\| Kniha pana Albrechta Černohorského z Boskovic (Albrecht Cziernohorsky z Bozkowicz)\| 1567–1572 145\| Knihy druhé pana Zacharyáše z Hradce (Kniehy druhé pana Zachariáše z Hradce)\| 1573–1586 146\| Kniha pana Hynka Brtnického z Valdštejna a na Brtnici (Hynek Brtnický z Waldsteyna a na Brtniczy)\| 1588–1595 147\| Kniha pana Fridricha st. z Žerotína a na Židlochovicích (Frydrych staršši z Zierotina a na Židlochovicích)\| 1596–1598 148\| První kniha pana Ladislava Berky (Prwní knihy pana Ladislava Berki)\| 1598–1604 149\| Kniha pana Ladislava ml. z Lobkovic (Kniha pana Ladislava mladšího z Lobkovicz)\| 1609–1616 150\| Kniha pana Viléma z Roupova (Kniha pana Wylíma z Raupova)\| 1617–1619 151\| Kniha pana Lva Buriana hr. Berky (Kniha pana Lwa Buryana hrabiete Berky)\| 1625 152\| Kniha pana kard. kn. z Ditrichštejna (Kniha pana kardynala a knižiete z Dytrychsteyna)\| 1627–1630 153\| Kniha pana Hendricha hr. Šlika (Kniha pana Hendrycha hrabiete Šlika)\| 1630–1638 154\| Kniha pana Kryštofa Pavla hr. z Lichtenštejna (Kniha wysoce urozeného hrabiete a pána pana Kryštofa Pawla hrabiete z Lichtensteyna)\| 1638–1641 a 1642
Zákon č. 60/1998 Sb.	Zákon č. 60/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 3. 1998, datum účinnosti 30. 3. 1998, částka 25/1998 * Čl. I - Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto: * Čl. II - Pojmy Česká exportní banka, akciová společnost, Praha a Exportní garanční a pojišťovací společnost, akciová společnost, Praha, použitými v dosavadních právních předpisech, se ke dni účinnosti tohoto zákona rozumí Česká exportní banka, a. s., a Exportní gar * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů * Čl. IV Aktuální znění od 30. 3. 1998 60 ZÁKON ze dne 5. března 1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto: 1. Nadpis části první zní: „POJIŠŤOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ VÝVOZU SE STÁTNÍ PODPOROU“. 2. § 1 včetně nadpisu zní: „§ 1 Předmět úpravy Zákon upravuje státní podporu a) pojištění vývozních úvěrových rizik, jímž se rozumí pojištění: 1. krátkodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik, nebo 2. dlouhodobých vývozních úvěrů proti nezaplacení v důsledku teritoriálních nebo kombinovaných teritoriálních a tržně nezajistitelných komerčních rizik nebo nezaplacení v důsledku tržně nezajistitelných komerčních rizik, nebo 3. investic českých právnických osob v zahraničí proti riziku zamezení převodu výnosu z investice, vyvlastnění nebo politicky motivovaného násilného poškození, nebo 4. vývozců proti ztrátám spojeným s přípravou a realizací obchodních činností, nebo 5. úvěrů poskytnutých výrobci nebo vývozci na financování výroby určené pro vývoz proti riziku nesplacení úvěru v důsledku neschopnosti výrobce nebo vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu, nebo 6. bankovních záruk nebo jiných služeb poskytnutých bankou vývozce zahraniční osobě za vývozce proti riziku nesplnění smluvních závazků vývozce ze smlouvy o vývozu, nebo 7. rizik kurzové ztráty české koruny vůči cizím měnám vzniklé v případě pojistného plnění v důsledku rozdílu kurzu platného při sjednání pojistné smlouvy a kurzu platného při výplatě pojistného plnění, b) financování vývozu formou 1. financování vývozních úvěrů a poskytování finančních služeb s vývozem souvisejících za podmínek zvýhodněných oproti tržním podmínkám, zejména z hlediska doby splatnosti závazků dlužníka nebo závazků vývozce nebo výrobce a z hlediska výše úrokových sazeb (dále jen „zvýhodněné financování“), nebo 2. dotování části úrokových rozdílů vzniklých vývozcům z nižších úrokových výnosů jimi poskytovaných vývozních dodavatelských úvěrů se splatností delší než dva roky ve srovnání s úrokovými náklady vývozců spojenými s financováním těchto úvěrů (dále jen „úhrada úrokových rozdílů“).“. 3. § 2 včetně poznámky č. 1a) zní: „§ 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vývozcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem1) a uskutečňuje vývoz, b) výrobcem fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem1) a která vyrábí nebo poskytuje služby nebo která zajišťuje výrobu zboží nebo poskytování služeb určených pro vývoz, c) bankou výrobce banka, která poskytuje výrobci úvěr související s výrobou zboží nebo s poskytováním služeb určených pro vývoz, d) bankou vývozce banka, která poskytuje vývozci nebo zahraniční osobě úvěr související s vývozem, e) vývozním úvěrem finanční prostředky poskytnuté fyzické osobě s trvalým pobytem nebo právnické osobě se sídlem mimo území České republiky (dále jen „zahraniční osoba“) na základě smlouvy nebo vývozní dodavatelský úvěr, f) smlouvou o vývozu smlouva mezi vývozcem a dovozcem, g) investicí v zahraničí finanční prostředky nebo jiné penězi ocenitelné hodnoty nebo majetková práva vynaložená právnickou osobou, která je podnikatelem1) se sídlem na území České republiky, za účelem založení nebo získání nebo rozšíření majetkové účasti na podnikání mimo území České republiky, a to na dobu nejméně tří let, h) teritoriálním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru z důvodu mimořádných a nahodilých událostí v zemi, do níž je vyváženo, nebo v zemi, z níž má být úhrada pohledávky provedena, anebo ve třetí zemi, i) komerčním rizikem riziko nezaplacení pohledávky z vývozního úvěru zahraniční osobou z důvodu její platební neschopnosti nebo platební nevůle, j) hostitelským státem území cizího státu, do kterého směřuje investice v zahraničí, která má být předmětem pojištění, respektive zvýhodněného financování, k) finančními službami souvisejícími s vývozem činnosti vykonávané Českou exportní bankou, a. s., (dále jen „exportní banka“) na základě povolení dle zvláštního zákona,1a) které souvisejí s vývozem, l) finančními zdroji finanční prostředky získané zejména prodejem dluhopisů a na základě smluv o úvěru, m) finančními trhy domácí a zahraniční peněžní a kapitálové trhy, n) kapitálovými trhy domácí a zahraniční trhy se splatností poskytovaných finančních zdrojů delších než jeden rok, o) ostatními operacemi operace související se získáním finančních zdrojů k zabezpečení likvidity exportní banky, včetně zajišťovacích operací, p) zajišťovacími operacemi operace směřující k omezení kursových a úrokových rizik, r) mezibankovními platbami převod peněžních prostředků mezi bankami, s) vývozním dodavatelským úvěrem vývozcem smluvně poskytnutý časový odstup mezi splněním závazku vývozce a povinností dovozce zaplatit vývozci za jeho plnění, t) tržně nezajistitelnými komerčními riziky komerční rizika, která nelze zajistit na trhu soukromého komerčního úvěrového zajištění za podmínek běžných na mezinárodních trzích, u) pojistnou angažovaností souhrn hodnot pojištěných úvěrů z uzavřených pojistných smluv v nominální výši včetně úroků a smluvních poplatků, snížený o řádně uhrazené splátky těchto úvěrů a hodnot smluv o příslibu pojištění ve výši 50 % jejich nominální hodnoty, v) pozitivním ohodnocením přijatelnosti dosažení investičního stupně pro získávání dlouhodobých finančních zdrojů, x) specializovanou institucí zahraniční osoba, která v souladu se svým oprávněním ohodnotí důvěryhodnost banky vývozce a banky výrobce, y) vývozem dodání zboží nebo poskytnutí služeb dovozci podle smlouvy o vývozu za účelem užití mimo území České republiky, z) dovozcem zahraniční osoba, která uskutečňuje dovoz z České republiky. 1a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V nadpisu § 3 se slova „a poskytnutí zvýhodněného financování“ nahrazují slovy „, poskytnutí zvýhodněného financování a úhrady úrokových rozdílů“. 5. § 3 odst. 1 zní: „(1) Podmínkou pojištění vývozních úvěrových rizik, poskytnutí zvýhodněného financování a úhrady úrokových rozdílů je, že podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice bude tvořit nejméně 60 % hodnoty vývozu. Způsob prokázání podílu hodnoty vývozu stanoví Ministerstvo financí právním předpisem. Hodnota vývozu je cena sjednaná mezi vývozcem a dovozcem.“. 6. § 3 odst. 2 zní: „(2) Při pojišťování vývozních úvěrových rizik podle § 1 písm. a) a zvýhodněném financování podle § 1 písm. b) bodu 1 se posuzuje hledisko rizika návratnosti vývozního úvěru s ohledem na platební schopnost zahraniční osoby v postavení dlužníka a země, ze které má být úhrada pohledávky provedena nebo do níž má směřovat investice v zahraničí; u úvěrů poskytovaných vývozci, výrobci, bance vývozce nebo bance výrobce se posuzuje hledisko rizik návratnosti, zejména platební schopnosti banky vývozce, banky výrobce a schopnosti vývozce splnit podmínky smlouvy o vývozu.“. 7. § 3 odst. 3 zní: „(3) Poskytnutí zvýhodněného financování a úhrada úrokových rozdílů jsou podmíněny pojištěním vývozních úvěrových rizik pojistitelných Exportní garanční a pojišťovací společností, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“) podle § 1 písm. a). Na rizika spojená se zvýhodněným financováním, na která se nevztahuje pojištění vývozních úvěrových rizik podle tohoto zákona, poskytuje vývozce, banka vývozce, výrobce a banka výrobce zajištění přímo exportní bance, s výjimkou uvedenou v § 8 odst. 5.“. 8. V nadpisu § 4 se slovo „Pojišťování“ nahrazuje slovem „Pojištění“. 9. § 4 odst. 1 věta první zní: „Provozováním pojištění vývozních úvěrových rizik se pověřuje exportní pojišťovna.“. 10. § 4 odst. 1 věta druhá včetně poznámky č. 2a) zní: „Podmínkou k provozování pojištění vývozních úvěrových rizik je, že jediným akcionářem exportní pojišťovny je stát, který svá akcionářská práva vykonává prostřednictvím ústředních orgánů státní správy.2a) 2a) Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 4 odst. 1 se za větu druhou vkládá tato věta: „Ústřední orgány státní správy vykonávající akcionářská práva státu pověřují výkonem funkce v představenstvu a dozorčí radě exportní pojišťovny nejméně dvě třetiny členů těchto orgánů.“. 12. V § 4 odst. 2 se slova „České exportní banky“ nahrazují slovy „exportní banky“. Tečka na konci věty se vypouští a připojují se tato slova: „s výjimkou dočasného nabývání podílů na jmění dlužníka s cílem zajištění vymáhatelnosti pohledávek vůči dlužníkovi. Dočasné nabývání podílů podléhá souhlasu Ministerstva financí.“. 13. § 4 odst. 3 včetně poznámky č. 5a) zní: „(3) Fondy5) pro pojišťování vývozních úvěrových rizik jsou tvořeny příděly z rozdělení zisku exportní pojišťovny a dotacemi ze státního rozpočtu určenými na tvorbu těchto fondů. Dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány v závislosti na vývoji pojistné angažovanosti a stávají se trvalou součástí těchto fondů. Rezervy jsou tvořeny v souladu se zvláštními předpisy.5a) S těmito fondy a rezervami hospodaří exportní pojišťovna odděleně od ostatních rezerv a fondů. 5a) Zákon ČNR č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva financí č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny.“. 14. V § 4 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika přesahující její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí horní limit pojistné angažovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiž se na období do konce daného kalendářního roku může exportní pojišťovna smluvně vázat. Ve státním rozpočtu na daný rok se stanoví výše pojistné kapacity exportní pojišťovny a rovněž výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů. Způsob výpočtu pojistné kapacity stanoví Ministerstvo financí právním předpisem, přičemž vychází ze souhrnu hodnot vývozních úvěrových rizik obsažených v platných a rozpracovaných pojistných smlouvách a smlouvách o příslibu pojištění, předpokládaného doplnění pojistných fondů z rozdělení zisku, ze změn technických rezerv exportní pojišťovny a z rozdělení platných a rozpracovaných pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění podle míry rizikovosti. (6) Exportní pojišťovna může pojistit jednotlivá vývozní úvěrová rizika až do výše 20 % pojistné kapacity stanovené pro rok, kdy je na toto riziko sjednáno pojištění. Se souhlasem ministra financí a ministra průmyslu a obchodu je exportní pojišťovna oprávněna pojistit jednotlivé vývozní úvěrové riziko až do výše 40 % pojistné kapacity. Jednotlivá úvěrová rizika přesahující 40 % pojistné kapacity může exportní pojišťovna pojistit se souhlasem vlády. (7) Ministerstvo financí stanoví právním předpisem způsob tvorby fondů uvedených v odstavci 3, poměr mezi výší rezerv a fondů uvedených v odstavci 3 a objemem pojistné angažovanosti a podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím těchto rezerv a fondů.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 8. 15. V § 4 odst. 8 se slova „dvakrát ročně“ nahrazují slovem „pololetně“. Písmeno a) zní: „a) údaje o exportní pojišťovně, především o výši jejího základního jmění, změnách ve složení ústředních orgánů, které vykonávají akcionářská práva, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci pojišťovny,“. 16. V § 5 odst. 2 písm. c) se slova „podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice“ nahrazují slovy „předpokládaný podíl hodnoty vývozu, která bude vytvořena v České republice“. 17. V § 5 odst. 3 se poslední věta vypouští a doplňuje se odstavec 4, který zní: „(4) Na pojištění vývozních úvěrových rizik není právní nárok.“. 18. Nadpis § 6 zní: „Zvýhodněné financování a úhrada úrokových rozdílů“. 19. § 6 odst. 1 věta první zní: „Provozováním zvýhodněného financování se pověřuje exportní banka.“. 20. V § 6 odst. 1 větě druhé se slova „a akcionáři zastupující stát jsou zastoupeni v představenstvu a v dozorčí radě společnosti alespoň dvoutřetinovou většinou“ vypouštějí a za větu druhou se vkládají tyto věty: „Stát vykonává svá akcionářská práva prostřednictvím příslušných ústředních orgánů státní správy.2a) Ústřední orgány státní správy vykonávající akcionářská práva státu pověřují výkonem funkce v představenstvu a v dozorčí radě exportní banky nejméně dvě třetiny členů těchto orgánů.“. 21. V § 6 odst. 1 se písmeno b) vypouští. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b). 22. § 6 odst. 2 zní: „(2) Posláním exportní banky je provozování zvýhodněného financování a provádění souvisejících činností v souladu s povolením vydaným podle zvláštního zákona.10) Exportní banka provozuje zvýhodněné financování poskytováním úvěrů bance vývozce (dále jen „refinanční úvěry“), poskytováním úvěrů přímo vývozci, výrobci nebo zahraniční osobě (dále jen „přímé úvěry“), poskytováním úvěrů bance výrobce a poskytováním finančních služeb s vývozem souvisejících, a to zejména ve formě úvěrů poskytovaných exportní bankou za účelem financování výroby pro vývoz a financování vývozu, a záruk za závazky vývozce, výrobce, banky vývozce a banky výrobce. Exportní banka provozuje zvýhodněné financování za podmínek běžných na mezinárodních trzích pro státem podporované vývozní úvěry a pro finanční služby s vývozem související. Způsoby provozování zvýhodněného financování stanoví Ministerstvo financí právním předpisem; při vydání právního předpisu Ministerstvo financí vychází z potřeb účelného vynakládání prostředků. Zdroje pro zvýhodněné financování získává exportní banka na finančních trzích.“. 23. V § 6 odst. 3 se na konci věty tečka vypouští a připojuje se tento text: „, s výjimkou právnických osob, jejichž předmětem činnosti je poskytování a převod mezibankovních plateb a přenos informací, a majetkových podílů v právnických osobách, které exportní banka dočasně získá a drží maximálně do jednoho roku od jejich nabytí v souvislosti s uplatněním zajištění sjednaného podle § 8 odst. 5. K dočasnému získávání majetkových podílů je třeba souhlasu Ministerstva financí.“. 24. V § 6 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 11, které znějí: „(4) Úhrada úrokových rozdílů je vývozcům poskytována Ministerstvem financí prostřednictvím exportní banky. (5) Žádost o úhradu úrokových rozdílů spojených s jednotlivým vývozem předkládá vývozce Ministerstvu financí prostřednictvím exportní banky, která dále postupuje způsobem stanoveným podle odstavce 9. (6) V žádosti je vývozce povinen uvést a) své identifikační údaje,6) b) případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání, c) charakteristiku předmětu vývozu a jeho objem, d) podíl hodnoty vývozu vytvořené v České republice, e) platební podmínky a časové rozložení splácení úvěru poskytnutého bankou vývozce, f) platební podmínky uvedené ve smlouvě o vývozu, g) údaje o zahraniční osobě, které je vývozní dodavatelský úvěr poskytován, zejména identifikační údaje,6) h) požadovanou výši úhrady úrokových rozdílů, i) další údaje nutné k posouzení poskytnutí úhrady úrokových rozdílů. (7) Se žádostí o úhradu úrokových rozdílů předkládá vývozce a) pojistnou smlouvu podle § 5 odst. 3, b) potvrzení banky o poskytnutí úvěru na jednotlivý vývoz, c) prohlášení, že na příslušný vývoz nebylo poskytnuto zvýhodněné financování ani o něj zažádáno. (8) Výše úhrady úrokových rozdílů vývozci činí maximálně 50 % úrokových rozdílů uvedených v § 1 písm. b) bodu 2. Při stanovení výše úhrady úrokového rozdílu vývozci se vychází z celkové výše úhrad úrokových rozdílů poskytovaných vývozcům v příslušném kalendářním roce státním rozpočtem a podílu účasti státního rozpočtu na úhradách úrokových rozdílů. V případě poskytnutí úhrady úrokových rozdílů vývozci v jednom kalendářním roce bude úhrada ve stejné procentní výši poskytována po celou dobu trvání vývozního dodavatelského úvěru. (9) Podmínky a stanovení výše úhrady úrokových rozdílů, jakož i postup exportní banky při poskytování úhrad úrokových rozdílů stanoví Ministerstvo financí právním předpisem. (10) Na žádost Ministerstva financí nebo exportní banky je vývozce povinen doložit správnost údajů uvedených v žádosti o úhradu úrokových rozdílů podle § 6 odst. 5. (11) Na úhradu úrokových rozdílů není právní nárok.“. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 12 až 18. 25. § 6 odst. 12 zní: „(12) Ztráty exportní banky, které vyplývají z provozování zvýhodněného financování, jsou dotovány ze státního rozpočtu. Ztráty jsou tvořeny rozdíly mezi zúčtovanými úrokovými náklady na získání finančních zdrojů pro zvýhodněné financování a zúčtovanými úrokovými výnosy spojenými s poskytováním zvýhodněného financování a s dočasným využitím těchto zdrojů, poplatky písemně sjednanými mezi věřitelem a exportní bankou spojenými se získáváním těchto finančních zdrojů, náklady na tvorbu rezerv a opravných položek na základě zvláštního zákona,5a) rozdíly mezi náklady a výnosy z operací s finančními deriváty, rozdíly měnových kurzů a ostatními náklady, které byly exportní bankou prokazatelně vynaloženy při získání finančních zdrojů. Žádost o dotování ztrát předkládá exportní banka Ministerstvu financí. Podrobnosti stanovení ztrát, způsob předkládání žádosti o dotování ztrát a způsob jejich dotování stanoví Ministerstvo financí právním předpisem.“. 26. V § 6 odst. 13 se na konci věty tečka vypouští a připojují se tato slova: „s výjimkou vkladů od výrobců a vývozců.“. 27. V § 6 odst. 14 se za slovo „banka“ vkládá poznámka č. 11), která zní: „11) § 24 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.“. 28. § 6 odst. 15 zní: „(15) Při zvýhodněném financování postupuje exportní banka podle všeobecných obchodních podmínek, které musí minimálně obsahovat úpravu způsobilosti banky vývozce a banky výrobce obstarávat si dlouhodobé finanční zdroje na mezinárodních finančních trzích. Upravují-li poskytování refinančních úvěrů a úvěrů bance výrobce, musí všeobecné obchodní podmínky zároveň obsahovat maximální výši úrokové přirážky bank vývozců a bank výrobců k úrokovým nákladům, za které získaly refinanční úvěry a úvěry od exportní banky.“. 29. V § 6 odst. 16 se číslovka „7“ nahrazuje číslovkou „15“. 30. V § 6 odst. 17 se slova „dvakrát ročně“ nahrazují slovem „pololetně“. 31. § 6 odst. 17 písm. a) zní: „a) údaje o exportní bance, především o výši jejího základního jmění, změnách ve složení ústředních orgánů, které vykonávají akcionářská práva, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady, a dále bilanci exportní banky,“. 32. § 7 odst. 1 zní: „(1) Žádost o zvýhodněné financování spojené s jednotlivým vývozem předkládá žadatel exportní bance. Žadatelem může být banka vývozce nebo banka výrobce, zahraniční osoba, vývozce nebo výrobce. Žádost o zvýhodněné financování obsahuje náležitosti uvedené v § 5 odst. 2 doplněné o identifikační údaje6) o bance vývozce nebo o bance výrobce, nejsou-li tyto žadateli, kterým má být poskytnuto zvýhodněné financování. Se žádostí o zvýhodněné financování předkládá žadatel exportní pojišťovně žádost o pojištění vývozních úvěrových rizik (§ 5 odst. 1) s výjimkou případů, kdy žadatelem o pojištění vývozních úvěrových rizik je exportní banka.“. 33. § 7 odst. 2 zní: „(2) Banka vývozce nebo banka výrobce, kterým má být poskytnuto zvýhodněné financování, jsou povinny poskytnout exportní bance údaje o svém základním jmění, bilanci a další údaje k posouzení jejich schopnosti zabezpečit návratnost poskytnutého zvýhodněného financování.“. 34. V § 7 odst. 3 se ve větě první za slovo „žádosti“ vkládají slova „o zvýhodněné financování“ a slova „se žadatelem uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru, a nebyla-li smlouva o vývozu dosud sjednána, smlouvu o příslibu úvěru8)“ se nahrazují slovy „s bankou vývozce nebo bankou výrobce, zahraniční osobou, výrobcem nebo vývozcem, uzavřít smlouvu o poskytnutí úvěru nebo o poskytnutí jiné finanční služby související s vývozem, a nebyla-li smlouva o vývozu sjednána, smlouvu o příslibu úvěru nebo smlouvu o příslibu poskytnutí finančních služeb souvisejících s vývozem.8)“. Věta poslední se vypouští. 35. § 7 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Na zvýhodněné financování není právní nárok.“. 36. § 8 včetně poznámky č. 12a) zní: „§ 8 (1) Stát ručí za závazky a) exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 písm. a), b) exportní banky ze splácení finančních zdrojů získaných exportní bankou a za závazky z ostatních operací exportní banky na finančních trzích. (2) Vztahy, které vznikají mezi státem a zahraniční osobou, v jejíž prospěch je záruka podle odstavce 1 písm. b) poskytována, se řídí ustanoveními zvláštního zákona.12a) (3) Neodporuje-li to právu jiného státu, ručí stát podle odstavce 1 písm. b) bezpodmínečně a neodvolatelně. Ministerstvo financí je oprávněno potvrdit státní záruku v písemné formě. (4) K získání finančních zdrojů exportní bankou na kapitálových trzích je třeba souhlasu Ministerstva financí, který Ministerstvo financí uděluje v dohodě s Českou národní bankou, pokud zvláštní zákon13) nestanoví jinak. (5) K zajištění splácení poskytnutých přímých úvěrů vývozci a výrobci, refinančních úvěrů bance vývozce a úvěrů bance výrobce a poskytování dalších způsobů zvýhodněného financování těmto osobám sjednává exportní banka zajištění. Exportní banka není povinna sjednávat zajištění splácení refinančních úvěrů poskytovaných bance vývozce a úvěrů bance výrobce a poskytování dalších způsobů zvýhodněného financování těmto bankám, pokud banka vývozce nebo banka výrobce splňuje následující kritéria pro hodnocení její přijatelnosti jako dlužníka: a) pozitivní ohodnocení přijatelnosti pro získávání dlouhodobých finančních zdrojů od jedné ze specializovaných institucí, jejichž ohodnocení je uznáváno jako rozhodující na finančních trzích, b) způsobilost obstarávat si dlouhodobé finanční zdroje na mezinárodních finančních trzích podle všeobecných obchodních podmínek uvedených v § 6 odst. 15. (6) V případě plnění státu z poskytnuté státní záruky je povinností exportní pojišťovny a exportní banky uhradit závazky vůči státu vzniklé z tohoto plnění postoupením pohledávek převzatých v souvislosti s pojištěním vývozních úvěrových rizik nebo zvýhodněným financováním Ministerstvu financí, a to v rozsahu odpovídajícím podílu státu na úhradě závazků z poskytnuté státní záruky, pokud exportní banka sjednala zajištění. 12a) § 11 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.“. 37. § 9 včetně nadpisu se vypouští. Čl. II Pojmy Česká exportní banka, akciová společnost, Praha a Exportní garanční a pojišťovací společnost, akciová společnost, Praha, použitými v dosavadních právních předpisech, se ke dni účinnosti tohoto zákona rozumí Česká exportní banka, a. s., a Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 61/1998 Sb.	Zákon č. 61/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 3. 1998, datum účinnosti 30. 3. 1998, částka 25/1998 * Čl. I - Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb. a zákona č. 143/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II - 1. Ustanovení čl. I bodů 1, 3, 5, 6, 7, 8 a 9 se použijí poprvé ve zdaňovacím období roku 1998 a lze je použít již při placení záloh na silniční daň v průběhu roku 1998. * Čl. III - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, jak vyplývá z pozdějších zákonů. * Čl. IV Aktuální znění od 30. 3. 1998 61 ZÁKON ze dne 5. března 1998, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb. a zákona č. 143/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. a) se za slovo „vozidla“ doplňují tato slova: „a speciální automobily pásové“. 2. V § 3 odst. 1 se vypouštějí písmena ch) a i). 3. V § 3 odst. 1 písm. j) se za slova „EU/EHS 91/542 B“ vkládají slova „, EU/EHS 96/1“, za slova „EHK OSN 83-03“ se vkládají slova „B,C“ a za slova „EU/EHS 94/12“ se vkládají slova „, EU/EHS 96/44, EU/EHS 96/69“. 4. V § 3 odst. 2 písm. b) se vypouštějí slova „, ch) a i)“. 5. V § 4 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: „anebo vozidlo, jehož držitel je odhlášen z evidence dopravního inspektorátu.“. 6. § 5 písm. b) zní: „b) součet povolených zatížení náprav v tunách a počet náprav u návěsů,“. 7. V § 6 odst. 4 se za slova „osobního automobilu“ vkládají tato slova: „nebo jeho přípojného vozidla“. 8. § 10 odst. 2 se nahrazuje odstavci 2 až 5, které zní: „(2) Zálohy na daň se vypočtou ve výši 1/12 příslušné roční sazby daně za každý kalendářní měsíc, ve kterém u vozidla trvala, vznikla nebo zanikla daňová povinnost v rozhodném období. (3) V případech podle § 4 odst. 2 písm. a) se záloha vypočte obdobně podle odstavce 2 anebo ve výši podle § 6 odst. 4; přitom postup při placení záloh nelze u téhož osobního automobilu nebo jeho přípojného vozidla v průběhu zdaňovacího období měnit. (4) Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu měsíci, na který připadl termín splatnosti zálohy. U zálohy splatné 15. prosince jsou rozhodným obdobím měsíce říjen a listopad. (5) Zálohy na daň se neplatí, jde-li o vozidla uvedená v § 3 odst. 1 písm. a) až c) a e) až k), pokud splní podmínky pro nárok na osvobození.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 6 a 7. 9. V § 10 v dosavadním odstavci 3 se slova „Ustanovení odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „Ustanovení odstavců 1 až 5“. Čl. II 1. Ustanovení čl. I bodů 1, 3, 5, 6, 7, 8 a 9 se použijí poprvé ve zdaňovacím období roku 1998 a lze je použít již při placení záloh na silniční daň v průběhu roku 1998. 2. Ustanovení čl. I bodů 2 a 4 se použijí poprvé ve zdaňovacím období roku 1999. 3. Pro daňovou povinnost do roku 1997 se použijí dosavadní předpisy. Čl. III Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 16/1993 Sb., o dani silniční, jak vyplývá z pozdějších zákonů. Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r Havel v. r. Tošovský v. r.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 65/1998 Sb.	Vyhláška Ministerstva vnitra č. 65/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 3. 1998, datum účinnosti 1. 4. 1998, částka 26/1998 * Čl. I - Vyhláška Ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění vyhlášky č. 167/1969 Sb., vyhlášky č. 95/1970 Sb., vyhlášky č. 3/1972 Sb., vyhlášky č. 174/1980 Sb. a zákona č. 12/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 4. 1998 65 VYHLÁŠKA Ministerstva vnitra ze dne 24. března 1998, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra stanoví podle § 2 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 4 zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích: Čl. I Vyhláška Ministerstva vnitra č. 87/1964 Sb., o řidičských průkazech, ve znění vyhlášky č. 167/1969 Sb., vyhlášky č. 95/1970 Sb., vyhlášky č. 3/1972 Sb., vyhlášky č. 174/1980 Sb. a zákona č. 12/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 7 odst. 1 zní: „(1) Spolehlivým k řízení motorových vozidel není, a) kdo se v posledních třech letech opakovaně dopustil trestného činu nebo se opakovaně dopustil přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, z jejichž povahy vyplývá, že nemá dostatek kázně potřebné pro bezpečnost silničního provozu, b) kdo prokazatelně nadměrně požívá alkoholické nápoje nebo prokazatelně požívá omamné nebo psychotropní látky.“. 2. § 17 odst. 1 zní: „(1) Na základě řidičského průkazu vydaného v cizině lze řídit motorové vozidlo v České republice jen tehdy, odpovídá-li tento řidičský průkaz vzoru podle přílohy č. 9 Úmluvy o silničním provozu, podepsané v Ženevě dne 19. září 1949, vzoru podle přílohy č. 6 Úmluvy o silničním provozu, podepsané ve Vídni dne 8. listopadu 1968, anebo vzoru podle přílohy I směrnice Rady č. 91/439/EHS ze dne 29. července 1991, o řidičských průkazech. Pokud nemá řidič český řidičský průkaz (§ 2 odst. 1), smí řídit motorové vozidlo také na základě v cizině vydaného mezinárodního řidičského průkazu, který odpovídá vzoru podle přílohy č. 10 Úmluvy o silničním provozu, podepsané v Ženevě dne 19. září 1949, vzoru podle přílohy č. 7 Úmluvy o silničním provozu, podepsané ve Vídni dne 8. listopadu 1968, anebo na základě v cizině vydaného mezinárodního povolení k řízení, které odpovídá vzoru podle přílohy E Mezinárodní úmluvy o jízdě motorovými vozidly, podepsané v Paříži dne 24. dubna 1926.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1998. Ministr: Svoboda v. r.
Ústavní zákon č. 69/1998 Sb.	Ústavní zákon č. 69/1998 Sb. Ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny Vyhlášeno 1. 4. 1998, datum účinnosti 1. 4. 1998, částka 27/1998 * Čl. 1 - Volební období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 1996 skončí v roce 1998 dnem voleb do Poslanecké sněmovny, které se budou konat do 30. června 1998. * Čl. 2 - V zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., se pro tento případ zkracují lhůty podle § 12 odst. 1, § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 28 odst. 1, § 29 odst * Čl. 3 Aktuální znění od 1. 4. 1998 69 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 19. března 1998 o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Čl. 1 Volební období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 1996 skončí v roce 1998 dnem voleb do Poslanecké sněmovny, které se budou konat do 30. června 1998. Čl. 2 V zákoně č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb., se pro tento případ zkracují lhůty podle § 12 odst. 1, § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1 a § 31 odst. 1 a 3 o jednu třetinu. Lhůty podle § 32 odst. 1, § 33 odst. 1 a § 34 odst. 1 se zkracují o 20 dnů. Čl. 3 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 77/1998 Sb.	Zákon č. 77/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 10. 4. 1998, datum účinnosti 10. 5. 1998, částka 30/1998 * Čl. I - Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 236/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: * Čl. II Aktuální znění od 10. 5. 1998 77 ZÁKON ze dne 24. března 1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 236/1995 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 9 odst. 1 zní: „(1) Asistentem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské právnické vzdělání.“. 2. § 15 odst. 1 zní: „(1) Pro rozhodování věcí podle čl. 87 odst. 1 Ústavy, které nepatří do působnosti pléna, a pro rozhodování podle § 43 odst. 2 vytváří Ústavní soud ze soudců čtyři tříčlenné senáty.“. 3. V § 19 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Ve věci podle § 43 odst. 2 se vyžaduje k přijetí usnesení senátu souhlas všech členů senátu.“. 4. Nadpis nad § 42 zní: „Úkony soudce zpravodaje a senátu mimo ústní jednání“. 5. V § 42 odst. 1 se za slova „podle § 43“ vkládají tato slova: „odst. 1 a 2“. 6. V § 42 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Shledá-li soudce zpravodaj důvody k odmítnutí návrhu podle § 43 odst. 2, připraví věc k projednání v senátu. Jestliže usnesení senátu o odmítnutí návrhu z důvodů podle § 43 odst. 2 nebylo přijato, připraví soudce zpravodaj věc k projednání věci samé v plénu nebo v senátu.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 7. § 43 odst. 1 písm. c) se vypouští. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 8. V § 43 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, a) jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, nebo b) jestliže shledá u návrhu podaného podle § 64 odst. 1 až 4 důvody k odmítnutí podle odstavce 1 nebo podle písmena a).“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 9. § 43 odst. 3 zní: „(3) Usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 musí být písemně vyhotoveno, odůvodněno a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.“. 10. § 44 odst. 1 zní: „(1) Nebyl-li návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnut, koná se ve věcech projednávaných podle článku 87 odst. 1 Ústavy ústní jednání.“. 11. § 65 se vypouští. 12. V § 72 odst. 2 větě druhé se slova „, kdy nabylo právní moci“ nahrazují slovem „doručení“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 78/1998 Sb.	Zákon č. 78/1998 Sb. Zákon, kterým se doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 10. 4. 1998, datum účinnosti 10. 4. 1998, částka 30/1998 * Čl. I - Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 116/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 164/1994 Sb., zákona č. 107/1995 Sb., nálezu Úst * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III Aktuální znění od 10. 4. 1998 78 ZÁKON ze dne 24. března 1998, kterým se doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 115/1994 Sb., zákona č. 116/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 164/1994 Sb., zákona č. 107/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/1997 Sb. a zákona č. 134/1997 Sb., se doplňuje takto: V § 18 odst. 1 se na konci vypouští tečka a připojuje se tento text: „a vojenské báňské oddíly, jejichž příslušníci byli na důlní práce odvedeni od 25. února 1948 do 1. září 1950 a pracovali v dolech nejméně 12 měsíců bez předepsaného pravidelného střídání. Příslušníci vojenských báňských oddílů uvedených ve větě druhé se považují za osoby oprávněné podle § 14 odst. 2, i kdyby nebyli do vojenských báňských oddílů zařazeni na základě rozkazů.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Příplatek k důchodu podle § 24 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb., s přihlédnutím k článku I tohoto zákona, se přizná na žádost nejdříve od splátky důchodu splatné po dni účinnosti tohoto zákona; jde-li o důchody přiznané před 1. lednem 1996, platí přitom § 24 odst. 4 věta druhá zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb. 2. Žádost o odškodnění podle § 29 odst. 4 a 5 zákona č. 87/1991 Sb., ve znění zákona č. 267/1992 Sb., s přihlédnutím k článku I tohoto zákona, lze uplatnit do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 82/1998 Sb.	Zákon č. 82/1998 Sb. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) Vyhlášeno 15. 4. 1998, datum účinnosti 15. 5. 1998, částka 31/1998 * ČÁST PRVNÍ - ODPOVĚDNOST STÁTU A ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ ZA ŠKODU (§ 1 — § 36) * ČÁST DRUHÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 37 — § 37) * ČÁST TŘETÍ - ZMĚNA NOTÁŘSKÉHO ŘÁDU (§ 38 — § 38) * ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 39 — § 39) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (438/2024 Sb.) 82 ZÁKON ze dne 17. března 1998 o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ODPOVĚDNOST STÁTU A ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ ZA ŠKODU HLAVA PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 (1) Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. (2) Územní samosprávné celky odpovídají za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci svěřené jim zákonem v rámci samostatné působnosti (dále jen „územní celky v samostatné působnosti“). (3) Stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. § 2 Odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. HLAVA DRUHÁ PODMÍNKY ODPOVĚDNOSTI Díl první Odpovědnost státu Oddíl první Obecná ustanovení § 3 (1) Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen „úřední osoby“),1) c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen „územní celky v přenesené působnosti“). (2) Pro účely tohoto zákona se za úřední osobu považuje též úřední osoba jiného členského státu Evropské unie, která splňuje podmínky uvedené v § 127 trestního zákoníku, po dobu, po kterou tato osoba působí ve společném vyšetřovacím týmu na území České republiky nebo provádí úkon právní pomoci na území České republiky na základě evropského vyšetřovacího příkazu anebo je přítomna při jeho provádění. § 4 (1) Za výkon státní správy podle § 3 odst. 1 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listinveřejných listin o právních úkonech2), zápisy skutečností do veřejného rejstříku provedené notářem podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, úkony notáře jako soudního komisaře3) a úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu3a). (2) Činnost notáře a soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, podle odstavce 1 se považuje za úřední postup. § 5 Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. § 6 (1) Ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „úřad“). (2) Úřadem podle odstavce 1 je a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízenítrestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu. (3) Došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 vět druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení. (4) Není-li možno příslušný úřad určit podle odstavce 2 nebo 3, jedná za stát Ministerstvo financí. (5) Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno Českou národní bankoubankou nebo na základě mezinárodní smlouvy orgánem dohledu nad finančním trhem jiného členského státu Evropské unie13) nebo došlo-li u České národní bankybanky nebo tohoto orgánu dohledu k nesprávnému úřednímu postupu, jedná za stát Česká národní bankabanka. (6) Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno Nejvyšším kontrolním úřadem nebo došlo-li u Nejvyššího kontrolního úřadu k nesprávnému úřednímu postupu, jedná za stát tento orgán. (7) Úřad určený podle odstavců 1 až 6 jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. § 6a Porušení práva na osobní svobodu Odpovědnost státu a územních celků v samostatné působnosti za porušení práva na osobní svobodu3b) se posoudí podle ustanovení tohoto zákona upravujících odpovědnost za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup. Oddíl druhý Rozhodnutí Nezákonné rozhodnutí § 7 (1) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. (2) Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. § 8 (1) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. (2) Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. (3) Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuceexekuce. Rozhodnutí o vazbě, trestu nebo ochranném opatření § 9 (1) Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu. (2) Za vazbu nařízenou v řízení o vydání nebo předání do ciziny se náhrada škody neposkytuje; to neplatí, jestliže škoda v takovém řízení vznikla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem orgánů České republiky. § 10 (1) Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu má ten, na němž byl zcela nebo zčásti vykonán trest, jestliže v pozdějším řízení byl obžaloby zproštěn nebo bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno ze stejných důvodů, pro které soud v hlavním líčení rozhodne zprošťujícím rozsudkem. To neplatí, nařídí-li zastavení trestního stíhání prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii. (2) Právo na náhradu škody má i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než který byl na něm vykonán na podkladě zrušeného rozsudku. Náhrada škody náleží jen se zřetelem k rozdílu mezi trestem vykonaným na základě původního rozsudku a trestem uloženým rozsudkem novým. § 11 Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o ochranném opatření má ten, na němž bylo zcela nebo zčásti vykonáno ochranné opatření, pokud bylo rozhodnutí v pozdějším řízení jako nezákonné zrušeno. § 12 (1) Právo na náhradu škody nemá ten, a) kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám, nebo b) kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čintrestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čintrestný čin byl amnestován. (2) Právo na náhradu škody dále nevznikne, pokud a) v řízení nebylo možno pokračovat z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu,5) b) bylo trestní stíhání podmíněně zastaveno a nastaly účinky zastavení trestního stíhání,6) c) výrok o zastavení trestního stíhání byl součástí rozhodnutí o narovnání,7) d) trestní stíhání bylo zastaveno z důvodů uvedených ve zvláštním předpisu.8) Oddíl třetí Nesprávný úřední postup § 13 (1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Oddíl čtvrtý Uplatnění nároku § 14 (1) Nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. (2) Byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány. (3) Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. (4) Je-li pro posouzení nároku na náhradu škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup úřad nebo jiný orgán veřejné moci, který není k jeho projednání příslušný, poskytne tento úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušnému úřadu nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně. § 15 (1) Přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. (2) Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Oddíl pátý Regresní úhrada § 16 (1) Nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily. (2) Bylo-li rozhodnutí územního samosprávného celku přezkoumáno příslušným orgánem a následně byla rozhodnutí tohoto orgánu a územního samosprávného celku zrušena pro nezákonnost, může stát požadovat regresní úhradu na kraji, je-li příslušným orgánem orgán kraje, nebo na územním samosprávném celku. (3) Bylo-li nezákonné rozhodnutí vydáno proto, že se ten, kdo je vydal, řídil nesprávným právním názorem příslušného orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí, nemá stát právo na regresní úhradu. (4) Stát může požadovat regresní úhradu pouze ve výši odpovídající účasti územního celku v samostatné působnosti, územního celku v přenesené působnosti či úřední osoby na způsobení vzniklé škody. § 17 (1) Nahradil-li stát škodu, ke které došlo při činnosti státního orgánu nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, pokud byli k vydání rozhodnutí nebo k úřednímu postupu oprávněni. (2) Nahradil-li stát škodu, která vznikla z nezákonného rozhodnutí nebo z nesprávného úředního postupu, na nichž se podílel soudce nebo státní zástupce, nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu pouze tehdy, pokud byla soudci nebo státnímu zástupci uložena výtka, nebo pokud byla vina soudce nebo státního zástupce zjištěna v kárném nebo trestním řízení včetně schválení dohody o prohlášení viny a přijetí trestu nebo dohody o vině a kárném opatření nebo pokud bylo v rámci trestního řízení podmíněně zastaveno trestní stíhání, podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání nebo bylo schváleno narovnání. (3) Uhradily-li úřední osoby nebo územní celky v přenesené působnosti regresní úhradu státu, mohou požadovat regresní úhradu od těch, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu. (4) Je-li podle tohoto ustanovení uplatněn nárok na regresní úhradu proti osobě, u níž účast na výkonu veřejné moci náležela k povinnostem vyplývajícím z pracovního poměru nebo z poměru mu na roveň postaveného anebo z poměru služebního, řídí se výše regresní úhrady zvláštními předpisy.9) (5) Nárok na regresní úhradu vylučuje nárok na náhradu škody podle obecných předpisů. (6) Nárok na regresní úhradu nelze uplatňovat vůči tomu, kdo se podílel na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu na příkaz nadřízeného, ledaže by se uposlechnutím příkazu dopustil trestného činutrestného činu. § 18 Společná ustanovení o regresní úhradě (1) Právo na regresní úhradu vznikne pouze tehdy, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti. (2) Zavinění je povinen prokázat ten, kdo uplatňuje nárok na regresní úhradu. (3) Byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti více osob, jsou povinny zaplatit regresní úhradu podle své účasti na způsobení škody. V odůvodněných případech může soud rozhodnout, že odpovídají společně a nerozdílně. (4) Kdo je povinen platit regresní úhradu společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody. (5) Soud může regresní úhradu přiměřeně snížit zejména s přihlédnutím k tomu, jak ke škodě došlo, jakož i k osobním a majetkovým poměrům fyzické osoby, která ji způsobila. Snížení nelze provést, jde-li o škodu způsobenou úmyslně. (6) Ten, proti němuž byl uplatněn nárok na regresní úhradu, má proti subjektu, který po něm regresní úhradu požaduje, právo uplatnit všechny námitky, které tento subjekt mohl uplatnit vůči poškozenému v řízení o náhradě škody. (7) Povinnost poskytnout nezbytnou součinnost podle § 14 odst. 4 platí pro posouzení práva na regresní úhradu obdobně. Díl druhý Odpovědnost územních celků v samostatné působnosti za škodu Oddíl první Obecné ustanovení § 19 Územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu, kterou způsobily při výkonu veřejné správy a) nezákonným rozhodnutím, b) nesprávným úředním postupem. Oddíl druhý Nezákonné rozhodnutí § 20 (1) Bylo-li územním celkem v samostatné působnosti v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, vydáno nezákonné rozhodnutí, mají účastníci řízení právo na náhradu škody, která jim tímto rozhodnutím vznikla. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. (2) Bylo-li nezákonné rozhodnutí územním celkem v samostatné působnosti vydáno postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, má právo na náhradu škody ten, komu tímto rozhodnutím vznikla škoda. § 21 (1) Pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím územního celku v samostatné působnosti vydaným v řízení, na něž se vztahují předpisy o správním řízení, platí obdobně ustanovení § 8. (2) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím územního celku v samostatné působnosti vydaným postupem, který není stanoven předpisy o správním řízení, lze uplatnit tehdy, pokud bylo vykonatelné rozhodnutí zrušeno pro nezákonnost příslušným orgánem. Oddíl třetí Nesprávný úřední postup § 22 (1) Územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Oddíl čtvrtý Regresní úhrada § 23 Nahradil-li územní celek v samostatné působnosti škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, při jehož vydání se řídil nesprávným právním názorem příslušného orgánu, který zrušil v řízení původní zákonné rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na kraji, je-li příslušným orgánem orgán kraje, nebo na státu, je-li příslušným orgánem orgán státu. § 24 Nahradil-li územní celek v samostatné působnosti škodu, poskytl-li zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu nebo zaplatil-li regresní úhradu, může požadovat regresní úhradu od těch, kdo se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu. § 25 Ustanovení § 16 odst. 4, § 17 a 18 se použijí obdobně. HLAVA TŘETÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ § 26 Vztah k občanskému zákoníku Pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem. Způsob a rozsah náhrady škody § 27 Právo na náhradu nákladů na výživu mají pozůstalí10) po poškozeném, který zemřel v důsledku výkonu státní moci nebo výkonu pravomocí územních celků v samostatné působnosti. Ti, kdo vynaložili náklady spojené s jeho léčením a náklady pohřbu, mají právo na náhradu těchto nákladů.11) § 28 Způsob výpočtu průměrného výdělku pro určení ušlého zisku pro účely tohoto zákona stanoví vláda nařízením. § 29 Na žádost poškozeného lze při výpočtu náhrady škody jako průměrný výdělek před poškozením použít průměrný výdělek v době před zahájením trestního stíhání, pokud je to pro poškozeného výhodnější. § 30 Náhrada ušlého zisku se poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč. § 31 (1) Náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. (2) Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. (3) Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu12) o mimosmluvní odměně. (4) Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. § 31a Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Promlčecí doby § 32 (1) Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. (2) Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. (3) Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. § 33 Nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření se promlčí za dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž bylo trestní řízenítrestní řízení zastaveno, zrušující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž byla věc postoupena jinému orgánu, nebo rozhodnutí odsuzující k mírnějšímu trestu. § 34 (1) Nárok státu podle § 16 a § 17 odst. 1 a nárok územního celku v samostatné působnosti podle § 23 a 24 na regresní úhradu se promlčí za rok ode dne, kdy byla zaplacena náhrada škody. (2) Nárok územního celku v přenesené působnosti a úřední osoby podle § 17 odst. 2 na regresní úhradu se promlčí za rok ode dne, kdy byla zaplacena regresní úhrada. § 35 (1) Promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. (2) Promlčecí doba neběží po dobu kárného nebo trestního řízenítrestního řízení soudce nebo státního zástupce (§ 17 odst. 2). § 36 Přechodné ustanovení Odpovědnost podle tohoto zákona se vztahuje na škodu způsobenou rozhodnutími, která byla vydána ode dne účinnosti zákona, a na škodu způsobenou ode dne účinnosti zákona nesprávným úředním postupem. Odpovědnost za škodu způsobenou rozhodnutími, která byla vydána přede dnem účinnosti zákona, a za škodu způsobenou přede dnem účinnosti zákona nesprávným úředním postupem se řídí dosavadními předpisy. ČÁST DRUHÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ § 37 Zrušuje se zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem. ČÁST TŘETÍ ZMĚNA NOTÁŘSKÉHO ŘÁDU § 38 Zákon České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), se mění takto: V § 57 se slova „Notář odpovídá žadateli“ nahrazují slovy „Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, notář odpovídá žadateli“. ČÁST ČTVRTÁ ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ § 39 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r. 1) Např. § 39 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), § 3 zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 139/1995 Sb. 2) § 2 a 62 a násl. zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). 3) § 38 občanského soudního řádu. 3a) Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. 3b) Například čl. 8 Listiny základních práv a svobod, čl. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších protokolů, vyhlášené pod č. 209/1992 Sb., ve znění sdělení č. 41/1996 Sb. a sdělení č. 243/1998 Sb. 4) Hlava třetí části páté občanského soudního řádu. 5) § 163a trestního řádu. 6) § 307 a násl. trestního řádu. 7) § 309 a násl. trestního řádu. 8) § 172 odst. 2 trestního řádu. 8a) Například čl. 5 a 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 9) § 179 zákoníku práce. 10) § 448 občanského zákoníku. 11) § 449 občanského zákoníku. 12) Například vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. 13) § 26c odst. 9 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 41/2011 Sb.
Zákon č. 83/1998 Sb.	Zákon č. 83/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů Vyhlášeno 15. 4. 1998, datum účinnosti 1. 7. 1998, částka 31/1998 * Čl. III - Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1 * Čl. VI - Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, se mění a doplňuje takto: * Čl. VII - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. VIII Aktuální znění od 1. 4. 2012 (375/2011 Sb.) 83 ZÁKON ze dne 18. března 1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. III Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona České národní rady č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V příloze č. 2 SKUPINA 213: Stavebnictví u živností: Projektová činnost ve výstavbě a) ve sloupci 2 se za slovo „Autorizace“ doplňují slova „v příslušném oboru“, b) ve sloupci 3 text zní: „§ 46a zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů“; Provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování a) název živnosti zní: „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, b) ve sloupci 3 text zní: „§ 44 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů“. 2. V příloze č. 2 SKUPINA 213: Stavebnictví se doplňuje: 1 \| 2 \| 3 ---\|---\|--- „Provádění jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování\| a) středoškolské vzdělání stavebního směru a 5 roků praxe v provádění staveb, nebo \| § 44 a 139b zákona č. 50//1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů b) vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a 3 roky praxe v provádění staveb Projektování jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování\| a) středoškolské vzdělání stavebního směru a 5 roků praxe v projektování staveb, nebo \| § 46a a 139b zákona č. 50//1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů b) vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a 3 roky praxe v projektování staveb Čl. VI Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, se mění a doplňuje takto: 1. § 6 odst. 2 zní: „(2) Opatření vedoucí ke snížení přírodního ozáření, kromě radonu, se nemusí provádět tehdy, nelze-li toto ozáření působením osob snížit v rozsahu zdůvodněném přínosem převyšujícím náklady na opatření.“. 2. V § 6 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Opatření vedoucí ke snížení přírodního ozáření v důsledku výskytu radonu a produktů jeho přeměny ve vnitřním ovzduší staveb se musí provádět, pokud se stavba umísťuje na stavebním pozemku mimo území s nízkým radonovým rizikem. Podmínky stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení. Při užívání stavby s pobytovým prostorem, u něhož jsou překročeny směrné hodnoty stanovené prováděcím předpisem, může stavební úřad nařídit provedení nezbytných úprav na stavbě z důvodů hygienických – ohrožení zdraví uživatelů stavby – je-li to ve veřejném zájmu. (4) Prováděcí předpis stanoví kritéria pro stanovení nízkého radonového rizika stavebního pozemku a kritéria pro hodnocení přínosů opatření ke snížení přírodního ozáření a směrné hodnoty pro rozhodování o těchto opatřeních, včetně směrných hodnot ozáření osob v důsledku výskytu radonu a produktů jeho přeměny ve vnitřním ovzduší staveb.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. Čl. VII Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 91/1998 Sb.	Zákon č. 91/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů Vyhlášeno 30. 4. 1998, datum účinnosti 1. 8. 1998, částka 34/1998 * Čl. III - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1 * Čl. VI - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb., se mění takto: * Čl. VIII - Přechodná ustanovení * Čl. IX - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, jak vyplývá z pozdějších předpisů. * Čl. X - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 91 ZÁKON ze dne 3. dubna 1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. III Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona České národní rady č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. § 74 odst. 4 věta první zní: „K rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle § 76a je příslušný okresní soud, který je místně příslušný pro obvod (okres) navrhovatele.“. 2. § 113 odst. 1 se vypouští a zároveň se zrušuje číslování odstavců. 3. V § 142 odst. 1 větě druhé se slovo „prokurátora“ nahrazuje slovy „nejvyššího státního zástupce“. 4. V § 176 odst. 1 se slova „o omezení nebo zbavení rodičovských práv“ nahrazují slovy „o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti anebo o pozastavení jejího výkonu, o poručenství“. 5. V § 181 odst. 1 se za slovo „rodiče“ vkládají tato slova: „, popřípadě poručník“. 6. § 181 odst. 2 a 3 včetně poznámek č. 37) a 38) znějí: „(2) Rozhodne-li soud v řízení, jehož účastníky jsou rodiče a dítě, že k osvojení není třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte, ačkoliv jsou jeho zákonnými zástupci,37) nejsou rodiče osvojovaného dítěte účastníky řízení o osvojení. (3) Rodiče osvojovaného dítěte nejsou účastníky řízení o osvojení, jestliže a) jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti, nebo b) nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, nebo c) dali souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům.38) 37) § 68 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., ve znění zákona č. 132/1982 Sb. 38) § 68a zákona č. 94/1963 Sb.“. 7. § 181 se doplňuje odstavcem 4, který zní: „(4) Manžel osvojitele není účastníkem řízení, není-li k osvojení třeba jeho souhlasu.“. 8. § 238 odst. 2 písm. b) zní: „b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, určení (popření) otcovství nebo mateřství nebo nezrušitelného osvojení.“. Čl. VI Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb., se mění takto: 1. V § 24 odst. 1 a § 25 odst. 1 se číslo „1,40“ nahrazuje číslem „1,60“. 2. § 43 odst. 2 zní: „(2) Jestliže poručník o dítě osobně pečuje, náleží poručníkovi a dítěti dávky podle § 37 až 42.“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Manžel, který přijal před účinností tohoto zákona příjmení druhého manžela, může do 31. prosince 1998 oznámit matričnímu úřadu, že bude užívat a na druhém místě uvádět příjmení předchozí. 2. Věci, které ke dni 1. srpna 1998 tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se stávají součástí společného jmění manželů. Pohledávky a dluhy, které vznikly před 1. srpnem 1998 a které se podle tohoto zákona považují za součást společného jmění manželů, se stávají jeho součástí. Pokud jiné předpisy mluví o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, rozumí se tím společné jmění manželů. 3. Opatrovníci ustanovení podle § 78 zákona o rodině se považují od 1. srpna 1998 za poručníky s právy a povinnostmi zde uvedenými. Pokud jiné předpisy mluví o opatrovnictví a opatrovnících podle § 78 zákona o rodině, rozumí se tím podle povahy věci poručenství a poručníci. 4. Církvemi a náboženskými společnostmi oprávněnými ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o rodině jsou církve a náboženské společnosti, které jsou registrovány podle zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. 5. Ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé před 1. srpnem 1998; vznik těchto právních vztahů, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé do 31. července 1998 se však posuzují podle dosavadních předpisů. Čl. IX Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, jak vyplývá z pozdějších předpisů. Čl. X Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1998, s výjimkou čl. VI bodu 1, který nabývá účinnosti dnem 1. července 1998. Zeman v. r. Havel v. r Tošovský v. r.
Zákon č. 93/1998 Sb.	Zákon č. 93/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., a doplňují některé další zákony Vyhlášeno 30. 4. 1998, datum účinnosti 30. 4. 1998, částka 34/1998 * Čl. II - Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb. a * Čl. III - Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a * Čl. V - Zadávání veřejných zakázek zahájené před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. * Čl. VI Aktuální znění od 1. 5. 2004 (41/2004 Sb.) 93 ZÁKON ze dne 3. dubna 1998, kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb., a doplňují některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., se doplňuje takto: Za § 24b se vkládá nový § 24c, který včetně poznámky č. 8a) zní: „§ 24c Příslušná okresní pojišťovna je povinna vydat na žádost uchazeče, s nímž má být uzavřena smlouva, potvrzení o tom, že tento uchazeč nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to do sedmi dnů ode dne obdržení žádosti. 8a) § 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.“. Čl. III Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 306/1997 Sb., se doplňuje takto: Za § 104ch se vkládá nový § 104i, který včetně poznámky č. 34a) zní: „§ 104i Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení je povinna vydat na žádost uchazeče, s nímž má být uzavřena smlouva,34a) potvrzení o tom, že tento uchazeč nemá splatný nedoplatek pojistného na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to do sedmi dnů ode dne obdržení žádosti. 34a) § 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.“. Čl. IV Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb., se doplňuje takto: Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně poznámky č. 5a) zní: „§ 8a Příslušná zaměstnanecká pojišťovna je povinna vydat na žádost uchazeče,5a) s nímž má být uzavřena smlouva, potvrzení o tom, že tento uchazeč nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to do sedmi dnů ode dne obdržení žádosti. 5a) § 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.“. Čl. V Zadávání veřejných zakázek zahájené před účinností tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů. Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r Tošovský v. r.
Vyhláška České národní banky č. 97/1998 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 97/1998 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 200. výročí narození Františka Palackého Vyhlášeno 30. 4. 1998, datum účinnosti 10. 6. 1998, částka 35/1998 * § 1 - (1) K 200. výročí narození významného českého historika a politika Františka Palackého se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při pravém, spodním a levém okraji dvousetkoruny. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umí * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 10. června 1998. Aktuální znění od 10. 6. 1998 97 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 3. dubna 1998 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun k 200. výročí narození Františka Palackého Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) K 200. výročí narození významného českého historika a politika Františka Palackého se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,4 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je stylizovaný velký státní znak České republiky. Název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je v neuzavřeném opisu při pravém, spodním a levém okraji dvousetkoruny. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno ve dvou řádcích při horním okraji dvousetkoruny uprostřed nad státním znakem. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna uprostřed pod státním znakem. (2) Na rubu dvousetkoruny je portrét Františka Palackého. Pod portrétem jsou uprostřed ve dvou řádcích umístěny letopočty „1798“ a „1998“, při levém a pravém okraji dvousetkoruny je po stranách portrétu neuzavřený opis „FRANTIŠEK PALACKÝ“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Vladimír Oppl. Iniciály jeho jména „VO“ jsou umístěny při pravém spodním okraji dvousetkoruny vpravo od portrétu. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 10. června 1998. Guvernér: v z. Ing. Vít v. r. viceguvernér 12kB 11kB
Nařízení vlády č. 104/1998 Sb.	Nařízení vlády č. 104/1998 Sb. Nařízení vlády o zvýšení důchodů v roce 1998 Vyhlášeno 5. 5. 1998, datum účinnosti 1. 7. 1998, částka 36/1998 * § 1 - (1) Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 30. červnu 1998 tak, že * § 2 - (1) Základní výměry důchodů přiznávaných po 30. červnu 1998 uvedené v § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 45 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1 zákona činí 1310 Kč měsíčně. * § 3 - (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení. * § 4 - Za důchody přiznané před 1. lednem 1996 se pro účely tohoto nařízení považují též * § 5 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1998. Aktuální znění od 1. 7. 1998 104 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. dubna 1998 o zvýšení důchodů v roce 1998 Vláda nařizuje k provedení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 (1) Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 1996 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 30. červnu 1998 tak, že a) základní výměra důchodu se zvyšuje o 50 Kč měsíčně, b) procentní výměra důchodu se zvyšuje o 9 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. (2) Důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané od 1. ledna 1996 do 30. června 1998, s výjimkou důchodů uvedených v § 4, se zvyšují od splátky důchodu splatné po 30. červnu 1998 tak, že a) základní výměra důchodu se zvyšuje o 50 Kč měsíčně, b) procentní výměra důchodu se zvyšuje o 5 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje. § 2 (1) Základní výměry důchodů přiznávaných po 30. červnu 1998 uvedené v § 33 odst. 1, § 41 odst. 1, § 45 odst. 1, § 51 odst. 1 a § 53 odst. 1 zákona činí 1310 Kč měsíčně. (2) Procentní výměry důchodů přiznávaných od 1. července 1998 do 31. prosince 1998 se zvyšují ode dne přiznání o 5 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni přiznání důchodu, a to před její úpravou podle § 59 zákona. § 3 (1) Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení. (2) Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo s příjmem z výdělečné činnostivýdělečné činnosti, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, zvýšení procentní výměry důchodu podle § 1 odst. 1 písm. b), § 1 odst. 2 písm. b) nebo § 2 odst. 2 podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny. § 4 Za důchody přiznané před 1. lednem 1996 se pro účely tohoto nařízení považují též a) vdovské, vdovecké a sirotčí důchody po občanu, kterému byl důchod přiznán před 1. lednem 1996, pokud nárok na tento důchod trval ke dni jeho smrti, nebo po občanu, který zemřel před 1. lednem 1996, b) starobní důchody osob, jimž nárok na tento důchod vznikl před 1. lednem 1996 a starobní důchod byl vypočten podle předpisů platných před 1. lednem 1996 jen proto, že nebyla splněna podmínka uvedená v § 72 odst. 1 větě první zákona, c) plné invalidní a částečné invalidní důchody osob, jimž se nemocenské, na které vznikl nárok před 1. lednem 1996, vyplácelo ještě po 31. prosinci 1995, pokud plná nebo částečná invalidita vznikla před 1. lednem 1996, d) vdovské, vdovecké a sirotčí důchody vyměřené z důchodů uvedených v písmenech b) a c). § 5 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1998. Předseda vlády: v z. Ing. Lux v. r. místopředseda Ministr práce a sociálních věcí: PhDr. Volák v. r.
Nařízení vlády č. 116/1998 Sb.	Nařízení vlády č. 116/1998 Sb. Nařízení vlády, kterým se provádí zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) Vyhlášeno 21. 5. 1998, datum účinnosti 21. 5. 1998, částka 40/1998 * § 1 - (1) Průměrným výdělkem se rozumí průměrný výdělek zjišťovaný podle zvláštního zákona1) pro pracovněprávní účely. * § 2 - Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Aktuální znění od 21. 5. 1998 116 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 6. května 1998, kterým se provádí zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) Vláda nařizuje podle § 28 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád): § 1 (1) Průměrným výdělkem se rozumí průměrný výdělek zjišťovaný podle zvláštního zákona1) pro pracovněprávní účely. (2) Nelze-li průměrný výdělek určit podle odstavce 1, vychází se při jeho určení z okolností jednotlivého případu, zejména z daňového přiznání. § 2 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Tošovský v. r. Ministryně spravedlnosti: JUDr. Parkanová v. r. 1) § 275 zákoníku práce. § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1992 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 118/1998 Sb.	Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 118/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva hospodářství č. 515/1991 Sb. Vyhlášeno 21. 5. 1998, datum účinnosti 21. 5. 1998, částka 40/1998 * Čl. I - § 1 vyhlášky Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva hospodářství č. 515/1991 Sb., zní: * Čl. II Aktuální znění od 21. 5. 1998 118 VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 15. dubna 1998, kterou se mění a doplňuje vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva hospodářství č. 515/1991 Sb. Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví podle § 29 odst. 1 zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat: Čl. I § 1 vyhlášky Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 134/1989 Sb., kterou se vydává seznam hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, ve znění vyhlášky Federálního ministerstva hospodářství č. 515/1991 Sb., zní: „§ 1 Hospodářsky významnými druhy a rody rostlin, na něž se vztahuje zákon, jsou: aksamitník \| Tagetes L. ---\|--- aktinidie \| Actinidia L. alstremérie \| Alstroemeria L. angrešt \| Ribes uva-crispa L. astra čínská \| Callistephus chinensis (L.) Nees. bob obecný \| Vicia faba L. bojínek cibulkatý \| Phleum bertolonii DC. bojínek luční \| Phleum pratense L. brambor \| Solanum tuberosum L. broskvomandloň \| Prunus x amygdalo-persica (Weston) Rehd. broskvoň \| Prunus persica (L.) Batsch celer \| Apium graveolens L. cibule \| Allium cepa L. česnek \| Allium sativum L. čičorka pestrá \| Coronilla varia L. čočka \| Lens culinaris Medik. dřín obecný \| Cornus mas L. fazol obecný \| Phaseolus vulgaris L. festulolium \| x Festulolium frézie \| Freesia Klatt fuchsie (čílko) \| Fuchsia L. gerbera \| Gerbera L. heřmánek pravý \| Matricaria recutita L. hořčice bílá \| Sinapis alba L. hrách setý \| Pisum sativum L. sensu lato hrušeň \| Pyrus communis L. hvozdík \| Dianthus sp. chmel \| Humulus lupulus L. chrysantéma \| Chrysanthemum sp. jabloň \| Malus Mill. jahodník \| Fragaria L. jakon \| Polymnia sonchifolia Poepp. et Endl. javor \| Acer L. ječmen setý \| Hordeum vulgare L. sensu lato jedle \| Abies Mill. jeřáb \| Sorbus L. jetel luční \| Trifolium pratense L. jetel plazivý \| Trifolium repens L. jetel zvrhlý \| Trifolium hybridum L. jílek hybridní \| Lolium x boucheanum Kunth jílek jednoletý \| Lolium multiflorum Lam. var. westerwoldicum Wittm. jílek mnohokvětý \| Lolium multiflorum Lam. subsp. italicum (A. BR.) Volkart jílek vytrvalý \| Lolium perenne L. jilm\| Ulmus L. jiřinka \| Dahlia Cav. jonátka africká (kapská fialka)\| Saintpaulia ionantha H. Wendl kalanchoe (kolopejka)\| Kalanchoë Adans. kapusta hlávková \| Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. var. sabauda L. kapusta krmná \| Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. medullosa Thell+var. viridis L. kapusta růžičková \| Brassica oleracea L. convar. oleracea var. gemmifera DC. kaštanovník jedlý \| Castanea sativa Mill. kedluben \| Brassica oleracea L. convar. acephala (DC.) Alef. var. gongylodes kmín luční \| Carum carvi L. konopí seté \| Cannabis sativa L. kostřava červená \| Festuca rubra L. sensu lato kostřava luční \| Festuca pratensis Huds. kostřava ovčí \| Festuca ovina L. sensu lato (incl. F. tenuifolia Sibth.) kostřava rákosovitá \| Festuca arundinacea Schreb. kukuřice setá \| Zea mays L. květák \| Brassica oleracea L. convar. botrytis (L.) Alef. var. botrytis L. laskavec \| Amaranthus L. len setý \| Linum usitatissimum L. lilek vejcoplodý \| Solanum melongena L. lilie\| Lilium L. lipnice hajní \| Poa nemoralis L. lipnice luční \| Poa pratensis L. lobelka \| Lobelia L. mák setý \| Papaver somniferum L. maliník \| Rubus idaeus L. et hybridi mandloň \| Amygdalus communis L. mečík \| Gladiolus L. meloun cukrový \| Cucumis melo L. meloun vodní \| Citrullus lanatus (Thunb.) Mansf. meruňka \| Prunus armeniaca L. metlice trsnatá \| Deschampsia caespitosa (L.) P. Beauv. mochna \| Potentilla L. mrkev \| Daucus carota L. myrobalán \| Prunus cerasifera Ehrh. náprstník vlnatý \| Digitalis lanata Ehrh. netýkavka \| Impatiens L. okurka \| Cucumis sativus L. ořešák vlašský \| Juglans regia L. ostropestřec mariánský \| Silybum marianum (L.) Gartn. oves setý \| Avena sativa L. ovsík vyvýšený \| Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex. J. S. et K. B. Presl paprika \| Capsicum annuum L. pelargónie \| Pelargonium ĽHér. ex Ait. pěnišník \| Rhododendron L. petúnie \| Petunia Juss. pohanka \| Fagopyrum esculentum Moench poháňka hřebenitá \| Cynosurus cristatus L. poinsétie \| Euphorbia pulcherrima Willd. ex Klotzsch pór \| Allium porrum L. povijník nachový \| Pharbitis purpurea Roth. psineček tenký \| Agrostis capillaris L. psineček výběžkatý \| Agrostis stolonifera L. (incl. A. palustris Huds.) pšenice setá \| Triticum aestivum L. emend. Fiori et Paol. pšenice špalda \| Triticum spelta L. pšenice tvrdá \| Triticum durum Desf. rajče \| Lycopersicon lycopersicum (L.) Karst. ex Farw. růže \| Rosa L. rybíz bílý \| Ribes niveum Lindl rybíz černý \| Ribes nigrum L. rybíz červený \| Ribes sylvestre (Lam.) Mert. & W. Koch ředkev setá \| Raphanus sativus L. var. niger (Mill.) S. Kerner ředkvička \| Raphanus sativus L. var. sativus řepa cukrová \| Beta vulgaris L. var. altissima Döll řepa krmná \| Beta vulgaris L. var. crassa Mansf. řepka \| Brassica napus L. salát \| Lactuca sativa L. scévola \| Scaevola L. skalník \| Cotoneaster Medik. sléz \| Malva L. slunečnice \| Helianthus annuus L. soja \| Glycine max (L.) Merr. sporýš \| Verbena L. srha laločnatá \| Dactylis glomerata L. svazenka vratičolistá \| Phacelia tanacetifolia Benth. špenát \| Spinacia oleracea L. štírovník růžkatý \| Lotus corniculatus L. švestka \| Prunus domestica L. tabák \| Nicotiana tabacum L. topol \| Populus L. tritikale\| x Triticosecale Wittm. trojštět žlutavý \| Trisetum flavescens (L.) P. Beauv. třešeň \| Prunus avium (L.) L. třezalka \| Hypericum perforatum L. tulipán \| Tulipa L. tykev \| Cucurbita L. úročník bolhoj \| Anthyllis vulneraria L. vičenec ligrus \| Onobrychis viciifolia Scop. vikev huňatá \| Vicia villosa Roth (incl. Vicia dasycarpa Ten.) vikev panonská \| Vicia pannonica Crantz vikev setá \| Vicia sativa L. (incl. Vicia angustifolia Reichard) vinná réva \| Vitis sp. višeň \| Prunus cerasus L. vodnice \| Brassica rapa L. var. rapa (L.) Thell. vojtěška setá \| Medicago sativa L. vrba \| Salix L. waigela \| Weigela Thunb. zelí hlávkové \| Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. žito seté \| Secale cereale L.“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: Ing. Lux v. r.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 109/1998 Sb.	Vyhláška Českého báňského úřadu č. 109/1998 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 5. 1998, datum účinnosti 1. 7. 1998, částka 38/1998 * Čl. I - Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění vyhlášek č. 477/1991 Sb., č. 340/1992 Sb., č. 3/1994 Sb. a č. 54/1 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Zrušovací ustanovení * Čl. IV č. 1 k vyhlášce č. 22/1989 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 22/1989 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 22/1989 Sb. Aktuální znění od 1. 7. 1998 109 VYHLÁŠKA Českého báňského úřadu ze dne 24. dubna 1998, kterou se mění a doplňuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě: Čl. I Vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění vyhlášek č. 477/1991 Sb., č. 340/1992 Sb., č. 3/1994 Sb. a č. 54/1996 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní: „§ 4a Požadavky na objekty (1) Podlahy v místech, kde se chodí nebo kde se zdržují lidé, nesmí mít žádné nerovnosti, vypoukliny, díry nebo nebezpečný sklon; musí být bezpečné pro chůzi a proti uklouznutí. (2) Půdorysná plocha (základna), výška a objem pracovního prostoru musí být navrženy tak, aby zaměstnanci mohli provádět svoji práci, aniž by byla ovlivněna jejich bezpečnost, zdraví nebo dobrá pracovní pohoda. (3) Prostor, který má zaměstnanec na pracovišti k dispozici, musí být tak velký, aby zaměstnanec měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu a mohl bezpečně plnit své úkoly. (4) Okna, světlíky a větrací zařízení, které mohou být otevírány, uzavírány, přestavovány a zajišťovány, je nutno navrhovat tak, aby bylo zaručeno bezpečné zacházení s nimi. Musí umožňovat bezpečné čištění. V otevřeném stavu nesmí představovat nebezpečí pro zaměstnance. (5) Průhledné nebo průsvitné stěny, přepážky v místnostech nebo v blízkosti dopravních cest, dveře a vrata musí být ve výši očí zřetelně označeny a musí být vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo spolehlivě chráněny, aby v případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění zaměstnanců. (6) Je zakázán přístup na střechy z materiálů, které nemají vyhovující odolnost vůči zatížení, pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze příslušnou činnost provést bezpečně. (7) Umístění, počet a rozměry dveří a vrat a materiály pro jejich zhotovení musí být voleny podle vlastností a způsobu využívání prostorů a pracovišť. (8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky: a) kyvadlové (létací) dveře a vrata musí být průhledné nebo musí mít průhledné okénko, b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí, c) dveře a vrata, které se otevírají směrem nahoru, musí být zajistitelné proti nečekanému pádu zpět, d) dveře na záchranných cestách se musí otevírat směrem ven, musí být označeny, jejich konstrukce musí umožňovat kdykoliv otevření i zevnitř bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny, e) vrata na cestách s dopravou, pokud jejich průchod pro chodce není bezpečný, musí být vybavena dalšími dobře viditelnými a stále přístupnými dveřmi pro průchod, f) dveře a vrata ovládané mechanickou silou nesmí svým pohybem ohrožovat zaměstnance, musí být vybaveny zřetelným, dobře rozpoznatelným a lehce přístupným nouzovým vypínacím zařízením a s výjimkou případu, kdy se při poruše napájení samy automaticky otevřou, musí umožňovat ruční otevření, g) pokud je přístup na některém místě zamezen řetězy nebo podobným zařízením, musí být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně viditelné a označené odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy. (9) Pomocné provozní objekty, například dílna, kancelář, sklad nebo odpočivárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu. (10) Pokud jsou v provozním objektu instalovány měřicí a kontrolní přístroje, do kterých je přiváděn plyn, musí být jejich odfukové potrubí vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný. (11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.“. 2. V § 5 odst. 1 se slova „pokyny pro obsluhu a údržbu“ nahrazují slovy včetně poznámek č. 77) a 78) „návod k používání77) a návod k obsluze78)“. „77) Bod 1.7.4 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení. 78) Bod 1.0.6 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 176/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu.“. 3. V § 6 odst. 1 se na konci připojuje věta, která včetně poznámek č. 79) a 80) zní: „Do používání mohou být uvedeny jen výrobky,79) které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek.80) 79) § 2 písm. a) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. 80) Zákon č. 22/1997 Sb.“. 4. V § 85 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) 0,5 m.sec-1, pokud koncentrace metanu v důlním ovzduší je větší než 0,5 %,“. Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d). 5. V § 88 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Hlavní ventilátor musí být provozován v provozním bodě v tolerancích uvedených ve větrní rozvaze [§ 113 odst. 2 písm. a)]. Jiný provozní režim se považuje za podstatnou změnu větrání.“. Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4. 6. § 109 odst. 2 a 3 se vypouští. Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 2 až 6. 7. Za § 109 se vkládá nový § 109a, který včetně nadpisu a poznámky č. 81) zní: „§ 109a Kontinuální analyzátory metanu a kysličníku uhelnatého (1) Stálá kontrola koncentrace metanu kontinuálními analyzátory metanu musí být v plynujících dolech prováděna a) v separátně větraném důlním díle s elektrickým zařízením, kde se razí nebo dobývá, s výjimkou separátně větraných porubních chodeb při komorovém dobývání, b) na pracovišti s pohyblivým strojem poháněným elektrickým pohonem, které je větráno průchodním větrním proudem a kde nelze vyloučit zvýšení koncentrace metanu nad 1 %, c) ve výdušném větrním proudu samostatného větrního oddělení a větrní oblasti, d) ve výdušném větrním proudu z pracoviště, kde byla povolena zvýšená koncentrace metanu (§ 83), e) v plynujících dolech II. třídy nebezpečí ve výdušném větrním proudu z každého porubu, f) ve slojích s nebezpečím průtrží uhlí a plynů ve výdušném větrním proudu z každého pracoviště, kde se razí, g) při provozu trolejové trakce lokomotivní dopravy v prostředí bez nebezpečí výbuchu metanu (SNM 0) v místech styku s důlními díly zařazenými do prostředí se zvýšeným nebezpečím výbuchu metanu (SNM 2), h) v dalších místech určených závodním dolu. (2) Při překročení nastavené havarijní meze kontinuálního analyzátoru metanu musí být zabezpečeno automatické odpojení elektrické energie v ohrožené oblasti (§ 242). Toto ustanovení se nevztahuje na případy uvedené v odstavci 1 písm. c). (3) Stálá kontrola koncentrace kysličníku uhelnatého kontinuálními analyzátory musí být v uhelných dolech prováděna a) ve výdušném proudu každého samostatného větrního oddělení a výdušném proudu větrní oblasti, b) ve slojích náchylných k samovznícení ve vtažném větrním proudu samostatného větrního oddělení a ve výdušném větrním proudu porubu a separátně větraného důlního díla, kde se razí nebo dobývá, s výjimkou porubních chodeb separátně větraných porubů, c) ve vtažné jámě, kde je nebezpečí vnikání kysličníku uhelnatého z povrchového zdroje do dolu, d) v dalších místech určených závodním dolu. (4) Rozmístění jednotlivých čidel kontinuálních analyzátorů se uvede v provozní dokumentaci a vyznačí v mapové části havarijního plánu.81) (5) V provozní dokumentaci musí být stanovena opatření pro případy překročení nastavených mezí kontinuálních analyzátorů a poruchy měřicích zařízení. (6) Hodnoty koncentrací metanu a kysličníku uhelnatého zjišťované kontinuálními analyzátory musí být vyvedeny na jedno místo a záznamy o koncentracích musí být uchovávány nejméně po dobu 30 dnů. 81) § 30 výnosu Českého báňského úřadu č. 8/1987 ze dne 29. prosince 1987 o plánech zdolávání závažných provozních nehod v hlubinných dolech (reg. v částce 4/1988 Sb.).“. 8. § 187 včetně nadpisu zní: „§ 187 Samovznícení (1) Uhelné sloje se dělí na sloje náchylné k samovznícení a sloje bez náchylnosti k samovznícení. Před zahájením dobývání slojí musí být ověřena jejich náchylnost k samovznícení. Podle výsledku ověření zařadí obvodní báňský úřad sloj do příslušné kategorie. (2) Ve sloji náchylné k samovznícení musí být a) zabraňováno průtahům důlních větrů přes vyrubané prostory, stařiny a pilíře mezi důlními díly utěsňováním závalu, zejména v místě výchozí prorážky při dobývání stěnováním, v porubních chodbách v návaznosti na postup porubu, v místě ukončení porubu, a to i s ohledem na časové a prostorové vedení důlních děl, b) neprodleně uzavírány vydobyté prostory a důlní díla do nich ústící, c) stanovena a realizována opatření k rozdělení větrních spádů, na základě analýzy tlakového snímku ve větrní rozvaze, d) určen minimální postup porubu s ohledem na předpokládanou inkubační dobu a stanovena opatření pro případ zastavení nebo zpomalení postupu porubu, e) vytvářeny podmínky pro omezení akumulace tepla, f) neprodleně vyplňovány volné prostory za výztuží v důlních dílech (§ 44 odst. 2). (3) Při dobývání sloje náchylné k samovznícení je organizace povinna vhodnými technickými prostředky, zejména injektáží, oplavováním stařin, budováním záplavových manžet nebo inertizací, předcházet vzniku endogenních požárů. (4) V technologickém postupu musí být určena hranice vývinu kysličníku uhelnatého v l/min., pod kterou lze porub provozovat v běžném režimu. (5) Pro dobývání sloje náchylné k samovznícení musí být volena taková dobývací metoda a při stěnování i taková výztuž, aby ztráty uhelné hmoty v závalu byly co nejmenší. (6) Sloj náchylnou k samovznícení je možné dobývat do pole jen při dobývání na plnou základku, nebo pokud v nadloží do pětinásobku mocnosti sloje není nečistě vyrubaná nebo nevyrubaná sloj. (7) Při dobývání do pole musí být na styku porubu nebo dobývky s vtažným a výdušným důlním dílem zřizovány základkové pásy nebo žebra zamezující průtahu důlních větrů vyrubanými prostory. (8) Na dole s výskytem sloje náchylné k samovznícení musí být vytvořeny podmínky pro použití inertizace důlního ovzduší při zdolávání důlního požáru. (9) Pro včasné zjištění procesu samovznícení musí organizace vyhodnocovat vývin kysličníku uhelnatého. (10) V důlním díle vedeném ve sloji náchylné k samovznícení určí opatření k předcházení samovznícení závodní dolu v technologickém postupu.“. 9. V § 216 se vypouští odstavec 1; zároveň se zrušuje číslování odstavců. 10. V § 217 odst. 5 se na konci připojují tato slova: „a u částí, které mají být zdvíhány zdvihacím zařízením, musí být určeno vázací schéma.“. 11. V § 224 odst. 9 se na konci připojují tyto věty: „Ve vozovně musí být pod kolejí alespoň jedna montážní jáma. Nad montážní jámou se umístí zvedací zařízení odpovídající největšímu předpokládanému zatížení. Pro závěsné lokomotivy se zřídí montážní stání.“. 12. V § 224 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Pokud je součástí vozovny dílna nebo sklad hořlavých kapalin a tuhých maziv nebo ve vozovně pro lokomotivy se vzduchovým motorem plnicí stanice, musí být vzájemně odděleny nehořlavou dělící stěnou.“. Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 11 a 12. 13. V § 225 odst. 1 písm. d) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky č. 82) zní: „e) složil zkoušku před komisí stanovenou závodním dolu.82) Termín zkoušky a místo konání musí být sděleny příslušnému obvodnímu báňskému úřadu před termínem konání. 82) § 6 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.“. 14. V § 231a odst. 2 se na konci připojují tyto věty: „V sítích s napětím nad 1000 V musí být použito zařízení pro trvalou kontrolu izolačního stavu, které signalizuje zhoršení izolačního stavu pod 50 W/V do místa se stálou obsluhou. Naměřené hodnoty izolačního stavu musí být registrovány.“. 15. § 234 se doplňuje odstavci 6, 7 a 8, které zní: „(6) Větrací otvory v komorách hlavních důlních rozvoden musí být opatřeny těsně uzavíratelnými klapkami umístěnými v čelních zdech nebo v ocelových dveřích a musí být zakryty drátěným pletivem nebo mřížkou s rozměry ok 15 x 15 mm. (7) Prostor u vchodu do důlních rozvoden a trafostanic musí být stále volný. (8) Pokud jsou prostory, ve kterých jsou elektrická zařízení umístěna, v mokru nebo v prostředí se zvýšenou vlhkostí, zařazují se do prostorů zvlášť nebezpečných z hlediska ochrany neživých částí elektrických zařízení před nebezpečným dotykovým napětím. Zvýšená ochrana může být provedena jen použitím proudového chrániče nebo hlídače izolačního stavu, zapojeného na vypínání při překročení meze stanovené výrobcem.“. 16. § 235 se doplňuje odstavcem 9, který zní: „(9) Kabely a vodiče musí být jištěny proti všem nadproudům takovým způsobem, aby při vzrůstu proudu nad výrobcem stanovenou mez nemohlo dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu.“. 17. V § 237 odst. 2 se slova „ochranným obvodem“ nahrazují slovy „ochranným vodičem“ a v odstavci 4 se slova „ochranný obvod“ nahrazují slovy „ochranný vodič“. 18. § 244 odst. 2 zní: „(2) Způsob, lhůty prohlídek, údržby a revizí elektrických zařízení určí organizace v provozní dokumentaci.“. 19. § 273 se doplňuje odstavcem 5, který zní: „(5) Během strojní dopravy nesmí být nádržkový vůz tlačen ani otevírán.“. 20. V § 275 odst. 6 písm. f) se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) po dobu přepravy osob na důlním pasovém dopravníku nesmí být navazující dopravníky v provozu, pokud nejsou určeny pro přepravu osob.“. 21. § 294 odst. 5 včetně poznámky č. 83) zní: „(5) Křížení úzkorozchodné dráhy na povrchu dolu s komunikací se silničním provozem vozidel je nutno označit dopravními značkami.83) 83) Vyhláška Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. § 10 odst. 2 zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.“. 22. V § 297 odst. 5 se na konci připojuje tato věta: „Záchytné zařízení svým provedením musí zajistit zachycený vůz proti převržení nebo vykolejení.“. 23. § 298 odst. 2 zní: „(2) Výhybka a točnice závěsné dráhy musí být pevně spojeny s navazujícími částmi tratě a zavěšeny na výztuž samostatnými závěsy. Přesuvné části výhybky a točnice musí být v krajních polohách zajištěny proti změně polohy a musí uzavírat neprůjezdnou větev tratě. Výhybky a točnice musí zabraňovat sjetí vozidel a musí být opticky kontrolovatelné z místa ovládání.“. 24. § 310 se doplňuje odstavcem 10, který zní: „(10) Ruční návěští se dává na povrchu za dobré viditelnosti rozvinutým červeným praporkem, v ostatních případech svítilnou s bílým nebo žlutým světlem. Význam ručních návěští je uveden v příloze č. 1, která je součástí této vyhlášky.“. 25. Za § 310 se vkládá nový § 310a, který včetně nadpisu zní: „§ 310a Dopravní návěští a předvěští (1) K zabezpečení dopravní cesty s dopravou lokomotivou musí být v místech určených touto vyhláškou zřízena návěští, případně předvěští. (2) Tvar, popis a barevné provedení dopravních návěští se provede podle přílohy č. 2, rozměry a úprava jednotlivých návěští včetně tvaru a umístění symbolů podle přílohy č. 3, které jsou součástí této vyhlášky. (3) Dotykové předvěští (např. zavěšené řetězy nebo pásy) se zřídí tam, kde prostředí a podmínky znemožňují dobrou viditelnost nebo rozlišitelnost návěští nebo v místě vjezdu do zúžených průřezů dopravní cesty. Dotykové předvěští se zřizuje nejméně ve dvou párech vzdálených od sebe 2 až 3 m o šířce shodné s šířkou lokomotivy, vozu pro dopravu osob apod. (4) Návěští „Výstraha“ se umístí a) v místech vjíždění vlaku do koncové stanice, náraziště a jiných manipulačních prostorů, b) před průjezdem vlaku seřadištěm vozů, překládací stanicí a násypným zařízením, c) v místech, kde se na dopravní cestě pracuje, a to s ohledem na délku brzdné dráhy vlakové soupravy. (5) Návěští „Snížený průřez“ nebo „Zúžený průřez“ musí být umístěna tam, kde není dodržen průřez dopravní cesty, zejména před hrázovými nebo větrnými dveřmi, případně přímo na nich a v místech násypného zařízení. (6) Návěští označující křižovatku tratí, výhybku, zatáčku, nástupní a výstupní stanici musí být umístěna před dopravními místy určenými dopravním řádem. Organizace stanoví, které výhybky a zatáčky musí být s ohledem na bezpečnost a plynulost provozu označeny. (7) Návěští „Dávej varovné signály“ musí být umístěno tam, kde se vykonává práce na dopravní cestě ve vzdálenosti určené dopravním řádem. (8) Návěští „Zákaz vjezdu“ uzavírá dopravní cestu nebo její úsek pro jakýkoli způsob dopravy. Ve spojení s příslušnou tabulkou s textem může také omezit provoz na této dopravní cestě pro určený (vymezený) způsob dopravy. (9) Návěští „Námezník“ se umístí na seřadištích vozů kolejové dopravy, v překládacích stanicích a na kolejích určených k odstavování vozů. (10) Návěští „Zrušení předcházejících návěští“ vymezuje konec příkazů, výstrahy a zákazů daných návěštími č. 1 a 5 podle přílohy č. 2. (11) Návěští pro trolejovou dopravu se umístí na zařízení trakčního vedení.“. 26. Vyhláška se doplňuje těmito přílohami: „Příloha č. 1 – Ruční návěští Příloha č. 2 – Dopravní návěští Příloha č. 3 – Rozměry a úprava návěští“. Čl. II Přechodné ustanovení Na důlní díla uvedená do užívání před nabytím účinnosti této vyhlášky se nevztahuje požadavek uvedený v § 85 odst. 1 písm. c). Čl. III Zrušovací ustanovení Zrušují se Doplňkové předpisy Ústředního báňského úřadu ze dne 29. června 1966 č. j. 4999-Z/1966 pro doly a úpravny s výskytem přírodních radioaktivních látek, ve znění výnosu Českého báňského úřadu ze dne 5. listopadu 1975 č. j. 6971-Z/75 (reg. v částce 30/1975 Sb.). Čl. IV Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1998. Předseda: doc. JUDr. Ing. Makarius, CSc. v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 22/1989 Sb. Ruční návěští 219kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 22/1989 Sb. Dopravní návěští Dopravní návěští 1.7MB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 22/1989 Sb. Rozměry a úprava návěští Rozměry a úprava návěští 1.1MB
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb.	Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky Vyhlášeno 29. 5. 1998, datum účinnosti 29. 5. 1998, částka 39/1998 * ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ * Čl. 1 - Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu. * Čl. 2 - (1) Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závaz * Čl. 3 - (1) Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby. * Čl. 4 - (1) Ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti. * NOUZOVÝ STAV * Čl. 5 - (1) Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. * Čl. 6 - (1) Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svob * STAV OHROŽENÍ STÁTU * Čl. 7 - (1) Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. * ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ * Čl. 8 - (1) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání. * BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU * Čl. 9 - (1) Bezpečnostní radu státu tvoří předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády. * PRODLOUŽENÍ VOLEBNÍHO OBDOBÍ * Čl. 10 - Jestliže po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců. * SPOLEČNÁ USTANOVENÍ * Čl. 11 - V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší Senátu * Čl. 12 - Rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu nebo válečném stavu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. * ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ * Čl. 13 Aktuální znění od 1. 12. 2000 (300/2000 Sb.) 110 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 22. dubna 1998 o bezpečnosti České republiky Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu. Čl. 2 (1) Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. (2) Nouzový stav a stav ohrožení státu se vyhlašuje pro omezené nebo pro celé území státu, válečný stav se vyhlašuje pro celé území státu. Čl. 3 (1) Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby. (2) Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky. Rozsah povinností a další podrobnosti stanoví zákon. Čl. 4 (1) Ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti. (2) Rozsah branné povinnosti, úkoly ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů a havarijních služeb, jejich organizaci, přípravu a doplňování a právní poměry jejich příslušníků stanoví zákon, a to tak, aby byla zajištěna civilní kontrola ozbrojených sil. NOUZOVÝ STAV Čl. 5 (1) Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. (2) Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů. (3) Je-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. Jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší. (4) Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Čl. 6 (1) Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Podrobnosti stanoví zákon. (2) Nouzový stav se může vyhlásit nejdéle na dobu 30 dnů. Uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny. (3) Nouzový stav končí uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, pokud vláda nebo Poslanecká sněmovna nerozhodnou o jeho zrušení před uplynutím této doby. STAV OHROŽENÍ STÁTU Čl. 7 (1) Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. (2) K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. ZKRÁCENÉ JEDNÁNÍ O NÁVRZÍCH ZÁKONŮ Čl. 8 (1) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání. (2) O takovém návrhu se Poslanecká sněmovna usnese do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat. (3) Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu prezident republiky nemá právo vracet zákon přijatý ve zkráceném jednání. (4) Ve zkráceném jednání nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona. BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU Čl. 9 (1) Bezpečnostní radu státu tvoří předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády. (2) Bezpečnostní rada státu v rozsahu pověření, které stanovila vláda, připravuje vládě návrhy opatření k zajišťování bezpečnosti České republiky. (3) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí Bezpečnostní rady státu, vyžadovat od ní a jejích členů zprávy a projednávat s ní nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti. PRODLOUŽENÍ VOLEBNÍHO OBDOBÍ Čl. 10 Jestliže po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců. SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Čl. 11 V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší Senátu a) rozhodnout o prodloužení nebo o zrušení nouzového stavu, o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, b) vyslovit souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě. Čl. 12 Rozhodnutí o nouzovém stavu, o stavu ohrožení státu nebo válečném stavu se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví. ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ Čl. 13 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 111/1998 Sb.	Zákon č. 111/1998 Sb. Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) Vyhlášeno 29. 5. 1998, datum účinnosti 1. 7. 1998, částka 39/1998 * ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4) * ČÁST DRUHÁ - VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ SOUČÁSTI (§ 5 — § 38) * ČÁST TŘETÍ - SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA (§ 39 — § 43) * ČÁST ČTVRTÁ - STUDIJNÍ PROGRAM A OBLAST VZDĚLÁVÁNÍ (§ 44 — § 47g) * ČÁST PÁTÁ - STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE (§ 48 — § 60a) * ČÁST ŠESTÁ - STUDENTI (§ 61 — § 69a) * ČÁST SEDMÁ - AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI (§ 70 — § 77) * ČÁST OSMÁ - HODNOCENÍ VYSOKÉ ŠKOLY (§ 77a — § 77c) * ČÁST DEVÁTÁ - AKREDITACE (§ 78 — § 86a) * ČÁST DESÁTÁ - STÁTNÍ SPRÁVA (§ 87 — § 90b) * ČÁST JEDENÁCTÁ - STIPENDIA (§ 91 — § 91) * ČÁST DVANÁCTÁ - REPREZENTACE VYSOKÝCH ŠKOL (§ 92 — § 92) * ČÁST TŘINÁCTÁ - FAKULTNÍ NEMOCNICE (§ 93 — § 93) * ČÁST ČTRNÁCTÁ - POSKYTOVATELÉ ZAHRANIČNÍHO VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY (§ 93a — § 93l) * ČÁST PATNÁCTÁ - PŘESTUPKY (§ 93m — § 93o) * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - STÁTNÍ VYSOKÉ ŠKOLY (§ 94 — § 95) * ČÁST SEDMNÁCTÁ - ZVLÁŠTNÍ OPRÁVNĚNÍ VYSOKÉ ŠKOLY PŘI MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH (§ 95a — § 95d) * ČÁST OSMNÁCTÁ - ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ (§ 96 — § 96) * ČÁST DEVATENÁCTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 98 — § 109) č. 1 k zákonu č. 111/1998 Sb. č. 2 k zákonu č. 111/1998 Sb. č. 3 k zákonu č. 111/1998 Sb. Aktuální znění od 1. 8. 2024 (230/2024 Sb.) 111 ZÁKON ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Úvodní ustanovení Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že: a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost, b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti, c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání, d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní, e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou, f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníkůakademických pracovníků a studentů. § 2 (1) Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů. Typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský. (2) Vysoká škola je právnickou osobou. (3) Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní. Označení „vysoká škola“, popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy. Označení „univerzita“, popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy univerzitní. (4) Vysoká škola univerzitní může uskutečňovat všechny typy studijních programůstudijních programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen „tvůrčí činnost“). (5) Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje bakalářské studijní programystudijní programy a může též uskutečňovat magisterské studijní programystudijní programy a v souvislosti s tím tvůrčí činnost. Vysoká škola neuniverzitní se nečlení na fakulty. (6) Typ vysoké školy je uveden v jejím statutu a musí být v souladu se stanoviskem Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství (dále jen „Akreditační úřad“). (7) Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní. (8) Na vzdělávací a tvůrčí činnosti vysokých škol se mohou podílet i jiné právnické osoby, které se touto činností zabývají. (9) Nikdo kromě vysoké školy nemá právo přiznávat akademický titul, konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování profesorem, používat akademické insignie a konat akademické obřady. (10) Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí.1) § 3 Akademická obec vysoké školy Akademičtí pracovníciAkademičtí pracovníci a studenti vysoké školy tvoří akademickou obec vysoké školy. § 4 Akademické svobody a akademická práva Na vysoké škole se zaručují tyto akademické svobody a tato akademická práva: a) svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků, b) svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům, c) právo učit se zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce, d) právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány, e) právo používat akademické insignie a konat akademické obřady. ČÁST DRUHÁ VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ SOUČÁSTI HLAVA I VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA § 5 Zřízení veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. (2) Veřejná vysoká škola se může sloučit nebo splynout jen s jinou veřejnou vysokou školou; rozdělit se může jen na jiné veřejné vysoké školy. Tyto změny je možné provést pouze zákonem. (3) V případě zrušení veřejné vysoké školy podle odstavce 1 nebo sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné vysoké školy podle odstavce 2 zákon též stanoví, na které právnické osoby přechází její majetek a závazky a které veřejné vysoké školy umožní dokončení vysokoškolského vzdělání studentům zrušené veřejné vysoké školy. § 6 (1) Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří zejména: a) vnitřní organizace, b) určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek pro přijetí ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení, c) tvorba a uskutečňování studijních programů, d) zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, e) organizace studia, f) rozhodování o právech a povinnostech studentů, g) zaměření a organizace tvůrčí činnosti, h) pracovněprávní vztahy a určování počtu akademických pracovníkůakademických pracovníků a ostatních zaměstnanců, i) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, j) spolupráce s jinými vysokými školami a právnickými osobami a zahraniční styky, k) ustavování samosprávných akademických orgánů vysoké školy, pokud tento zákon nestanoví jinak, l) hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem v souladu se zvláštními předpisy, m) stanovení výše poplatků spojených se studiem, n) stanovení výše poplatků za úkony spojené s habilitačním řízením nebo s řízením ke jmenování profesorem. (2) Organizaci a činnost veřejné vysoké školy, jakož i postavení členů akademické obce upravují její vnitřní předpisy. (3) Státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen na základě a v mezích zákona a způsobem zákonem stanoveným. § 7 Orgány veřejné vysoké školy (1) Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou a) akademický senát, b) rektor, c) vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada, d) rada pro vnitřní hodnocení, je-li zřízena, e) disciplinární komise. (2) Dalšími orgány veřejné vysoké školy jsou a) správní rada, b) kvestor. Akademický senát veřejné vysoké školy § 8 (1) Akademický senát veřejné vysoké školy je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně jedenáct členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu veřejné vysoké školy volí ze svých řad členové akademické obceobce veřejné vysoké školy. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody a den zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí. Zanikne-li členství některého člena akademického senátu veřejné vysoké školy před uplynutím jeho funkčního období a vnitřní předpis veřejné vysoké školy umožní výkon funkce člena akademického senátu veřejné vysoké školy náhradníkem, vykonává náhradník tuto funkci pouze po zbytek příslušného funkčního období. (2) Členství v akademickém senátu veřejné vysoké školy je neslučitelné s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty a ředitele vysokoškolského ústavu. (3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu veřejné vysoké školy je nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do akademického senátu veřejné vysoké školy v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanovit podmínky, za kterých jeho členství v akademickém senátu nezaniká. Funkční období všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 9. Rektor nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby. (4) Zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy jsou veřejně přístupná. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor, děkan fakulty, předseda správní rady veřejné vysoké školy nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen správní rady veřejné vysoké školy, jakož i předsedou rady pro vnitřní hodnocení pověřený člen rady pro vnitřní hodnocení, mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost rektora je předseda akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy. § 9 (1) Akademický senát veřejné vysoké školy a) rozhoduje na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy, na základě souhlasného vyjádření orgánů nebo osob stanovených statutem jako vedoucí zaměstnanci vysoké školy rozhoduje také o zřízení nebo zrušení společných pracovišť součástí vysoké školy, b) schvaluje 1. jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy na návrh člena akademického senátu veřejné vysoké školy; akademický senát veřejné vysoké školy si k tomuto návrhu vyžádá stanovisko rektora, 2. vnitřní předpis fakulty na návrh akademického senátu fakulty; akademický senát veřejné vysoké školy si k tomuto návrhu vyžádá stanovisko rektora, 3. ostatní vnitřní předpisy veřejné vysoké školy a jejích součástí na návrh rektora, c) schvaluje rozpočet a střednědobý výhled vysoké školy předložený rektorem a kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy, d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy předložené rektorem, e) schvaluje zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předloženou předsedou rady pro vnitřní hodnocení a dodatky k této zprávě, f) dává rektorovi předchozí souhlas ke jmenování a odvolání členů vědecké rady, umělecké rady nebo akademické rady veřejné vysoké školy (dále jen „vědecká rada veřejné vysoké školy“), členů rady pro vnitřní hodnocení a členů disciplinární komise veřejné vysoké školy, g) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech, které se neuskutečňují na fakultách, h) usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce, i) schvaluje strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti veřejné vysoké školy a každoroční plán realizace strategického záměru (dále jen „strategický záměr veřejné vysoké školy“) předložený rektorem, j) na návrh rektora zruší vnitřní předpis, rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu součásti veřejné vysoké školy anebo pozastaví jeho účinnost, pokud je tento vnitřní předpis, rozhodnutí nebo úkon v rozporu se zvláštními předpisy nebo vnitřními předpisy veřejné vysoké školy. (2) Akademický senát veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména a) k návrhům těch studijních programů, které se neuskutečňují na fakultách, b) k záměru rektora jmenovat nebo odvolat prorektory, c) k právním jednáním, která vyžadují souhlas správní rady veřejné vysoké školy podle § 15 odst. 1 písm. a) až d), d) k podnětům a stanoviskům správní rady veřejné vysoké školy podle § 15 odst. 3. (3) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) až e), g) a i) a podklady k rozhodnutí podle odstavce 1 písm. h) je jejich předkladatel povinen nejméně 7 kalendářních dnů před jejich projednáváním zpřístupnit členům akademické obceobce veřejné vysoké školy způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. h) se akademický senát veřejné vysoké školy usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy; návrh na odvolání rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu. § 10 Rektor (1) V čele veřejné vysoké školy je rektor; jedná a rozhoduje ve věcech školy, pokud zákon nestanoví jinak. V případech, kdy zvláštní předpis předpokládá působnost statutárního orgánu, plní ji rektor. (2) Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministr“). (3) Funkční období rektora je čtyřleté. Funkci rektora může tatáž osoba vykonávat na téže veřejné vysoké škole nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období. (4) Rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři. Prorektory jmenuje a odvolává rektor. (5) Mzdu rektora stanoví ministr. Vědecká rada veřejné vysoké školy § 11 (1) Předsedou vědecké rady veřejné vysoké školy je rektor, který jmenuje a odvolává ostatní členy vědecké rady; délku funkčního období ostatních členů může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy. (2) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jsou významní představitelé oborů, v nichž vysoká škola uskutečňuje vzdělávací a tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obceobce této školy. § 12 (1) Vědecká rada veřejné vysoké školy a) projednává na návrh rektora návrh strategického záměru veřejné vysoké školy před jeho předložením akademickému senátu veřejné vysoké školy, b) schvaluje studijní programystudijní programy předložené rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty; v případě studijních programůstudijních programů, které se neuskutečňují na fakultách, bez tohoto návrhu, c) schvaluje záměr předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programůstudijních programů předložený rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty; v případě studijních programůstudijních programů, které se neuskutečňují na fakultě, bez tohoto návrhu, d) schvaluje na návrh rektora záměr předložit žádost o institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání a o rozšíření institucionální akreditace pro další oblast nebo oblasti vzdělávání, e) schvaluje záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem předložený rektorem na návrh vědecké nebo umělecké rady příslušné fakulty; v případě řízení, která se neuskutečňují na fakultě, bez tohoto návrhu, f) schvaluje na návrh rektora záměr vzdát se institucionální akreditace, záměr zrušit studijní programstudijní program a záměr vzdát se akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, g) vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném tímto zákonem, h) projednává návrh pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předložený rektorem před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy, i) projednává záměry rektora jmenovat nebo odvolat členy rady pro vnitřní hodnocení, pokud je zřízena, j) projednává návrh zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předložený předsedou rady pro vnitřní hodnocení před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy a návrhy dodatků k této zprávě, k) projednává návrh výroční zprávy o činnosti vysoké školy před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy, l) vykonává další působnosti stanovené statutem veřejné vysoké školy. (2) Vědecká rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména k záležitostem, které jí předloží rektor. (3) Působnost vědecké rady veřejné vysoké školy uvedenou v odstavci 1 písm. b), c) a e) lze statutem veřejné vysoké školy zcela nebo částečně svěřit radě pro vnitřní hodnocení nebo vědecké radě fakulty. § 12a Rada pro vnitřní hodnocení (1) Veřejná vysoká škola zřizuje statutem veřejné vysoké školy radu pro vnitřní hodnocení, nestanoví-li tento zákon jinak. (2) Na veřejné vysoké škole, která nemá institucionální akreditaci, může působnost rady pro vnitřní hodnocení vykonávat vědecká rada veřejné vysoké školy, stanoví-li tak statut veřejné vysoké školy. (3) Předsedou rady pro vnitřní hodnocení je rektor. Místopředsedu rady jmenuje rektor z akademických pracovníkůakademických pracovníků veřejné vysoké školy, kteří jsou profesory nebo docenty dané veřejné vysoké školy. Předseda akademického senátu veřejné vysoké školy je členem rady pro vnitřní hodnocení. Ostatní členy rady jmenuje rektor; z toho jednu třetinu na návrh vědecké rady a jednu třetinu na návrh akademického senátu, z toho je jeden člen rady vždy jmenován z řad studentů dané veřejné vysoké školy. Nejmenuje-li rektor členem rady toho, kdo byl na jmenování členem rady navržen, je povinen toto navrhovateli zdůvodnit. Délku funkčního období místopředsedy a ostatních členů rady pro vnitřní hodnocení může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy. (4) Rada pro vnitřní hodnocení a) schvaluje návrh pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy předložený předsedou rady pro vnitřní hodnocení před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy, b) řídí průběh vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy, c) zpracovává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy a dodatky k této zprávě, d) vede průběžné záznamy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy, e) vykonává další činnosti v rozsahu stanoveném statutem veřejné vysoké školy. § 13 Disciplinární komise veřejné vysoké školy (1) Členy disciplinární komise veřejné vysoké školy jmenuje a odvolává rektor z řad členů akademické obceobce veřejné vysoké školy. Polovinu členů disciplinární komise veřejné vysoké školy tvoří studenti. Disciplinární komise veřejné vysoké školy si ze svých členů volí a odvolává svého předsedu. (2) Funkční období členů disciplinární komise veřejné vysoké školy je nejvýše dvouleté. (3) Disciplinární komise veřejné vysoké školy projednává disciplinární přestupkypřestupky studentů veřejné vysoké školy, pokud nejsou zapsáni na žádné z jejích fakult, a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi. (4) Pokud jsou všichni studenti veřejné vysoké školy zapsáni na jejích fakultách, disciplinární komise veřejné vysoké školy se nezřizuje. Správní rada veřejné vysoké školy § 14 (1) Správní rada veřejné vysoké školy má nejméně devět členů, jejich počet musí být vždy dělitelný třemi. Členy správní rady veřejné vysoké školy po projednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména představitelé veřejného života, profesních komor, organizací zaměstnavatelů nebo dalších osob nebo orgánů vykonávajících, podporujících nebo využívajících vzdělávací nebo tvůrčí činnost vysokých škol nebo její výsledky, představitelé územní samosprávy a státní správy a absolventi dané vysoké školy. Členové správní rady nemohou být zaměstnanci dané veřejné vysoké školy. Volbu předsedy a místopředsedů a způsob jednání správní rady veřejné vysoké školy upraví statut správní rady veřejné vysoké školy, který schvaluje ministr. (2) Členové správní rady veřejné vysoké školy jsou jmenováni na dobu šesti let. Po prvním jmenování členů správní rady se losem určí jména jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech, a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po čtyřech letech. Zanikne-li funkce člena správní rady veřejné vysoké školy před uplynutím jeho funkčního období, je nový člen správní rady veřejné vysoké školy jmenován pouze na zbytek příslušného funkčního období. (3) Funkce člena správní rady veřejné vysoké školy zaniká a) uplynutím funkčního období, b) vzdáním se funkce, c) smrtí nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nebo nezvěstného, d) dnem vzniku základního pracovněprávního vztahu k dané veřejné vysoké škole, e) dnem nabytí právní moci 1. rozhodnutí soudu, kterým byl člen správní rady veřejné vysoké školy odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo kterým byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, 2. rozhodnutí soudu, kterým byla schválena dohoda o vině člena správní rady a trestu za jím spáchaný úmyslný trestný čintrestný čin, 3. rozhodnutí státního zástupce, kterým bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání člena správní rady za úmyslný trestný čintrestný čin, 4. rozhodnutí státního zástupce nebo soudu, kterým bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání člena správní rady pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo kterým bylo v trestním řízenítrestním řízení vedeném pro úmyslný trestný čintrestný čin člena správní rady schváleno narovnání, nebo 5. rozhodnutí soudu, kterým byla omezena svéprávnost člena správní rady. (4) Zasedání správní rady veřejné vysoké školy svolává její předseda, a to nejméně dvakrát ročně. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor, kvestor, předseda akademického senátu veřejné vysoké školy nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen akademického senátu veřejné vysoké školy, jakož i předsedou rady pro vnitřní hodnocení pověřený člen rady pro vnitřní hodnocení, mají právo se zúčastnit zasedání správní rady veřejné vysoké školy a mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost rektora je předseda správní rady povinen svolat mimořádné zasedání správní rady veřejné vysoké školy. (5) O návrzích, k nimž se po jejich schválení akademickým senátem veřejné vysoké školy vyžaduje podle § 15 odst. 2 písm. b) a c) schválení správní radou veřejné vysoké školy, musí správní rada veřejné vysoké školy rozhodnout do 2 týdnů ode dne postoupení schváleného návrhu akademickým senátem správní radě veřejné vysoké školy, prováděného prostřednictvím rektora; v případě, že správní rada veřejné vysoké školy v této lhůtě nerozhodne, platí, že návrh schválila. V případě, že správní rada veřejné vysoké školy návrh neschválí, vrátí jej s uvedením důvodů k novému projednání akademickému senátu veřejné vysoké školy; původní návrh je v takovém případě schválen bez potřeby dalšího následného schválení správní radou veřejné vysoké školy, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu. Ztotožní-li se akademický senát veřejné vysoké školy s připomínkami správní rady veřejné vysoké školy, schválí návrh v jejich znění prostou většinou. Určení dne postoupení, uvedeného ve větě první, vymezí vnitřní předpis veřejné vysoké školy. § 15 (1) Správní rada veřejné vysoké školy vydává předchozí písemný souhlas a) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést vlastnické právo k nemovitým věcem, b) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést vlastnické právo k movitým věcem, jejichž cena je vyšší než pětisetnásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního předpisu2) za hmotný majetek, c) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá zřídit věcné břemeno nebo jiné věcné právo nebo předkupní právo, d) k právním jednáním, kterými vysoká škola hodlá jinou právnickou osobu ustavit, zrušit anebo přeměnit, a ke vkladům s peněžitým nebo nepeněžitým předmětem do těchto a jiných právnických osob. (2) Správní rada veřejné vysoké školy po schválení v akademickém senátu veřejné vysoké školy a) projednává zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy, předloženou rektorem, a dodatky k této zprávě, b) schvaluje rozpočet a střednědobý výhled veřejné vysoké školy, předložený rektorem, c) schvaluje strategický záměr veřejné vysoké školy, d) projednává výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření veřejné vysoké školy, předložené rektorem. (3) Správní rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje k dalším věcem, které jí k projednání předloží rektor; dává podněty a vyjadřuje stanoviska k činnosti veřejné vysoké školy, která zveřejňuje ve veřejné části internetových stránek veřejné vysoké školy. (4) Při úplatném smluvním převodu movité věci podle odstavce 1 písm. b) se cena3) sjednává ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze movitou věc převést pouze ve veřejném zájmu nebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí. (5) Správní rada veřejné vysoké školy právní jednání neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné vysoké školy nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění úkolů školy. (6) Vydání předchozího písemného souhlasu k právním jednáním uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) je povinna správní rada veřejné vysoké školy oznámit do sedmi dnů od jeho vydání Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“). (7) Právní jednání uvedená v odstavci 1 písm. a) až d) jsou bez souhlasu správní rady veřejné vysoké školy a bez oznámení ministerstvu podle odstavce 6 neplatná. (8) Správní rada veřejné vysoké školy dbá na zachování účelu, pro který byla veřejná vysoká škola zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti a na řádné hospodaření s jejím majetkem. (9) Činnost členů správní rady veřejné vysoké školy je úkonem v obecném zájmu.4) Těmto osobám poskytuje veřejná vysoká škola cestovní náhrady podle zvláštního předpisu;5) ministerstvo jim může poskytnout odměnu. (10) Na činnost členů správní rady veřejné vysoké školy se vztahují zvláštní předpisy.6) § 16 Kvestor (1) Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a zastupuje ji v rozsahu stanoveném opatřením rektora. (2) Kvestora jmenuje a odvolává rektor. § 17 Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy (1) Vnitřními předpisy veřejné vysoké školy jsou a) statut veřejné vysoké školy, b) volební řád akademického senátu veřejné vysoké školy, c) jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy, d) vnitřní mzdový předpis,7) e) jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy, f) řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníkůakademických pracovníků, g) studijní a zkušební řád, h) stipendijní řád, i) disciplinární řád pro studenty, j) pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy, k) další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy. (2) Statut veřejné vysoké školy obsahuje zejména a) název, sídlo a typ vysoké školy, b) právní předchůdce, c) rámcové podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek, d) podmínky studia cizinců, e) organizační strukturu, f) ustanovení o poplatcích spojených se studiem, g) pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání akademických obřadů, h) pravidla hospodaření veřejné vysoké školy. § 18 Rozpočet a střednědobý výhled veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola hospodaří podle rozpočtu, který nesmí být sestavován jako deficitní. Veřejná vysoká škola sestavuje rozpočet na kalendářní rok a střednědobý výhled rozpočtu na nejméně 2 další následující roky. (2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména: a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a tvůrčí činnost (dále jen „příspěvek“)8), b) podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředkůveřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu,8e) c) dotace ze státního rozpočtu (dále jen „dotace“), d) poplatky spojené se studiem, e) výnosy z majetku, f) jiné příjmy nebo jiné příspěvky než uvedené v písmenu a) ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcíobcí a krajů, g) výnosy z doplňkové činnosti, h) příjmy z darů a dědictví. (3) Veřejná vysoká škola má nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm. a). Pro stanovení výše příspěvku podle odstavce 2 písm. a) je rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programůstudijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a tvůrčí činnosti a její náročnost. Pro výši příspěvku je také rozhodný strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a každoroční plán realizace strategického záměru (dále jen „strategický záměr ministerstva“) a strategický záměr veřejné vysoké školy. Veřejné vysoké škole přísluší záloha na příspěvek stanovená na základě rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku. Příspěvek je z rozpočtové kapitoly poskytován podle obecných předpisů pro poskytování prostředků státního rozpočtu pro dotace8a), pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Ministerstvo rozhodnutím stanoví, zda poskytovaný příspěvek nebo dotace je účastí státního rozpočtu na financování programu8b), přičemž příspěvek nebo dotace na stavbu8c) je vždy, s výjimkou její údržby a oprav, účastí státního rozpočtu na financování programu, je-li vyšší než 10 000 000 Kč, a pokud se nepoužije věta druhá. Na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo jejich části, jejichž předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vysokoškolského vzdělávání podle tohoto zákona, se nepoužijí ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel. (5) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace zejména na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu8d) a zvláštními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje8e). Pro výši dotací je rozhodný strategický záměr veřejné vysoké školy a strategický záměr ministerstva. (6) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy: a) rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích, b) fond reprodukce investičního majetku, c) stipendijní fond, d) fond odměn, e) fond účelově určených prostředků, f) fond sociální, g) fond provozních prostředků. (7) Fondy veřejné vysoké školy uvedené v odstavci 6 písm. a), b), d) a g) jsou vytvářeny ze zisku, není-li výslovně stanoveno jinak; fond reprodukce investičního majetku a fond provozních prostředků též ze zůstatku příspěvků podle odstavce 2 písm. a) k 31. prosinci běžného roku, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku9). Zdroji stipendijního fondu jsou převody poplatků za studium podle § 58 odst. 6 a převody daňově uznatelných výdajů podle zvláštního předpisu9a). Veřejná vysoká škola může rozdělovat do fondů zisk po zdanění pouze v případě, že byla uhrazena případná ztráta z minulých období. Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. Použití prostředků fondů uvedených v odstavci 6 písm. a) až d), f) a g) a podmínky převodu prostředků mezi fondy uvedenými v odstavci 6 písm. a), b), d) a g) upravuje vnitřní předpis veřejné vysoké školy; veřejná vysoká škola je povinna zajistit, aby prostředky fondů vytvořené převodem zůstatku příspěvku podle věty první použila v souladu s pravidly Evropské unie pro poskytování veřejné podpory tak, aby nedošlo k narušení ani hrozbě narušení hospodářské soutěže. (8) Podmínky tvorby a užití fondů stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy tak, aby prostředky získané ze zisku pocházejícího z provádění základního výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje a šíření jejich výsledků prostřednictvím výuky, publikování nebo převodem technologií, které byly podpořeny z veřejných prostředkůveřejných prostředků, byly využity zpětně pouze na tyto činnosti, nebo na šíření jejich výsledků nebo na výuku. (9) Fond účelově určených prostředků vytváří veřejná vysoká škola z: a) účelově určených darů, s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, b) účelově určených peněžních prostředků ze zahraničí, c) účelově určených veřejných prostředkůveřejných prostředků, včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředkůveřejných prostředků, které nemohly být veřejnou vysokou školou použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty. (10) Účelově určené prostředky podle odstavce 9 písm. c) může veřejná vysoká škola převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředkůveřejných prostředků poskytnutých veřejné vysoké škole na jednotlivé projekty výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v daném kalendářním roce; v případě jiné podpory z veřejných prostředkůveřejných prostředků do výše 5 % objemu této podpory poskytnuté veřejné vysoké škole v daném kalendářním roce, mimo dotace na rozvoj podle odstavce 5 věty první, kterou lze převést v neomezené výši. Převod účelově určených prostředků veřejná vysoká škola písemně oznámí jejich poskytovateli. (11) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná vysoká škola použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty. (12) Sociální fond je tvořen základním přídělem na vrub nákladů veřejné vysoké školy do výše 1 % z ročního objemu nákladů veřejné vysoké školy zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Nejméně 50 % ze základního přídělu podle věty první se použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. (13) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2. § 18a Poskytování příspěvku (1) O poskytnutí příspěvku podle § 18 odst. 2 písm. a) rozhoduje ministerstvo rozhodnutím na základě žádosti veřejné vysoké školy. (2) Ministerstvo v rozhodnutí uvede výši poskytované částky. Pro ostatní náležitosti rozhodnutí se použijí přiměřeně ustanovení zvláštního zákona pro vydání rozhodnutí o poskytování dotací ze státního rozpočtu9b) a pro rozhodování o odnímání dotací9c). Příspěvek ministerstvo poskytne převodem ze svého účtu na bankovní účet veřejné vysoké školy. (3) Ministerstvo vede evidenci poskytnutých příspěvků. (4) Veřejná vysoká škola je povinna čerpat a používat příspěvek v souladu s účelem, jehož má být dosaženo, a podle zvláštních právních předpisů upravujících účetnictví. Zůstatky příspěvku na konci každého kalendářního roku veřejná vysoká škola převede pro další kalendářní roky do svých fondů podle § 18 odst. 7. Ministerstvo příspěvek veřejné vysoké škole rozhodnutím odejme, pokud jej čerpá v rozporu se zákonem nebo v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí příspěvku. Ministerstvo příspěvek veřejné vysoké škole rovněž rozhodnutím odejme, pokud zanikl akreditovaný studijní programstudijní program, na jehož uskutečňování byl příspěvek poskytnut, nebo pokud se poskytnutý příspěvek dostal do rozporu se strategickým záměrem veřejné vysoké školy (§ 12). (5) Za vypořádání příspěvku se státním rozpočtem v příslušném rozpočtovém roce se považuje jeho vyčerpání v souladu s tímto zákonem a se zvláštním zákonem upravujícím rozpočtová pravidla, převedení do fondů podle § 18 odst. 7 pro další kalendářní rok nebo odejmutí příspěvku. (6) Na řízení o vydání rozhodnutí o poskytnutí příspěvku a na řízení o jeho odnětí se nevztahuje správní řád. § 19 Majetek veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola vlastní majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena, a k činnostem, které vykonává v doplňkové činnosti podle § 20. (2) O nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké školy. V případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až d) rozhoduje rektor po předchozím souhlasu správní rady veřejné vysoké školy. (3) Veřejná vysoká škola může nabývat pouze cenné papírycenné papíry vydané státem nebo cenné papírycenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil, a nebo cenné papírycenné papíry obchodní korporace, do které veřejná vysoká škola vložila majetek. § 20 Hospodaření veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve vzdělávací a tvůrčí činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu s tímto zákonem. (2) V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu činnost navazující na její vzdělávací a tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena. (3) Veřejná vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitostinemovitosti. Veřejná vysoká škola není oprávněna se stát společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Dále veřejná vysoká škola není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejných vysokých škol z vlastnictví státu, poskytnutý příspěvek podle § 18 odst. 3 a poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 4. Podmínkou peněžitých a nepeněžitých vkladů do právnických osob je stanovení pravidel vnitřním předpisem veřejné vysoké školy. (4) Stát neručí za závazky veřejné vysoké školy. (5) Veřejná vysoká škola je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností. V ostatním platí pro veřejnou vysokou školu obecné předpisy o účetnictví.10) (6) Za účelné využívání příspěvků a dotací a za vypořádání dotací se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké školy je ministrovi odpovědný rektor. § 21 Další povinnosti veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola je povinna a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr opatřením zveřejněném ve Věstníku ministerstva, b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit strategický záměr veřejné vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr, c) poskytovat Akreditačnímu úřadu a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona, d) poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační a poradenské služby související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi, e) činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole, f) činit vhodná opatření pro studium rodičů a osob, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku29) nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu30), a to po dobu, po kterou by jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená11a) (dále jen „uznaná doba rodičovství“), g) provádět vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy za podmínek stanovených v § 77b, h) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat seznam studijních programůstudijních programů, které uskutečňuje, jejich typy a profily, formy výuky, standardní doby studia a informace o jejich dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, s uvedením fakulty, je-li studijní programstudijní program nebo obor, ve kterém je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, uskutečňován na fakultě; o změnách prováděných v rámci oprávnění vyplývajících z institucionální akreditace a o změnách ve výčtu uskutečňovaných studijních programůstudijních programů je povinna předem informovat Akreditační úřad, i) zveřejňovat ve veřejné části svých internetových stránek registrované vnitřní předpisy veřejné vysoké školy včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti, j) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat informace o omezení nebo odnětí institucionální akreditace, o omezení nebo zániku oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program, o omezení nebo odnětí akreditace studijních programůstudijních programů a o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem. (2) Výroční zpráva o činnosti veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné: a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce, b) rámcové výsledky hodnocení činnosti vysoké školy, c) změny vnitřních předpisů a změny v orgánech vysoké školy, k nimž došlo v průběhu roku, d) další údaje stanovené správní radou veřejné vysoké školy. (3) Výroční zpráva o hospodaření veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné: a) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených, b) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřena, c) přehled o peněžních příjmech a výdajích, d) přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění podle zdrojů, e) vývoj a konečný stav fondů, f) stav a pohyb majetku a závazků, g) úplný objem nákladů v členění na náklady pro plnění činností doplňkových a ostatních. (4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření a strategický záměr veřejné vysoké školy musí být veřejně přístupné. HLAVA II SOUČÁSTI VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY § 22 Členění veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti: a) fakulty, b) vysokoškolské ústavy, c) jiná pracoviště pro vzdělávací a tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb nebo převod technologií, d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy. (2) Vnitřní předpisy součástí musí být v souladu s vnitřními předpisy veřejné vysoké školy. Díl 1 Fakulta § 23 Fakulta (1) Fakulta uskutečňuje nejméně jeden akreditovaný studijní programstudijní program a vykonává tvůrčí činnost. (2) Na fakultě se ustavuje samosprávný zastupitelský akademický orgán. Fakulta má právo používat vlastní akademické insignie a konat akademické obřady. (3) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. § 24 Práva fakulty (1) Orgány fakulty mají právo, nestanoví-li tento zákon jinak, rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v těchto věcech týkajících se fakulty: a) ustavování samosprávných akademických orgánů fakulty, b) vnitřní organizace fakulty, c) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, d) nakládání s finančními prostředky přidělenými fakultě, e) pracovněprávní vztahy. (2) Orgány fakulty mají dále právo, nestanoví-li tento zákon jinak, rozhodovat nebo jednat za veřejnou vysokou školu v rozsahu stanoveném statutem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty: a) tvorba a uskutečňování studijních programůstudijních programů, b) strategické zaměření tvůrčí činnosti, c) zahraniční styky a aktivity, d) doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této činnosti. (3) Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech veřejné vysoké školy, pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy. (4) Záležitosti podle odstavce 1 písm. e) orgán fakulty předem projednává s rektorem veřejné vysoké školy. Rektor a orgán fakulty se mohou dohodnout na omezení rozsahu záležitostí, které jsou takto projednávány. § 25 Orgány fakulty (1) Samosprávnými akademickými orgány fakulty jsou a) akademický senát, b) děkan, c) vědecká rada nebo umělecká rada, d) disciplinární komise. (2) Dalším orgánem fakulty je tajemník. (3) Akademickou obec fakulty tvoří akademičtí pracovníciakademičtí pracovníci působící na této fakultě a studenti zapsaní na této fakultě. Akademický senát fakulty § 26 (1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obceobce fakulty. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis fakulty stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody a den zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí. Zanikne-li členství některého člena akademického senátu fakulty před uplynutím jeho funkčního období a vnitřní předpis fakulty umožní výkon funkce člena akademického senátu fakulty náhradníkem, vykonává náhradník tuto funkci pouze po zbytek příslušného funkčního období. (2) Členství v akademickém senátu fakulty je neslučitelné s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana, tajemníka fakulty a ředitele vysokoškolského ústavu. (3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu fakulty je nejvýše tříleté. Je-li student zvolený do akademického senátu fakulty v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanovit podmínky, za kterých jeho členství v akademickém senátu fakulty nezaniká. Funkční období všech členů akademického senátu fakulty skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 27. Děkan nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby. (4) Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně přístupná. Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan, rektor nebo v jeho zastoupení prorektor a předseda akademického senátu veřejné vysoké školy nebo v jeho zastoupení jím pověřený člen akademického senátu veřejné vysoké školy mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost děkana nebo rektora je předseda akademického senátu fakulty povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu fakulty. § 27 (1) Akademický senát fakulty a) na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť, b) schvaluje návrhy vnitřních předpisů fakulty, a to na návrh děkana nebo v případě jednacího řádu akademického senátu fakulty na návrh člena akademického senátu fakulty, k němuž si akademický senát fakulty vyžádal stanovisko děkana, a postupuje je prostřednictvím předsedy akademického senátu vysoké školy ke schválení akademickému senátu vysoké školy, c) schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem a kontroluje jejich využívání, d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření fakulty předložené děkanem, e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě, f) dává děkanovi předchozí souhlas ke jmenování a odvolání členů vědecké rady nebo umělecké rady fakulty (dále jen „vědecká rada fakulty“) a členů disciplinární komise fakulty, g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce, h) na návrh děkana schvaluje strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v souladu se strategickým záměrem veřejné vysoké školy po projednání ve vědecké radě fakulty. (2) Akademický senát fakulty se vyjadřuje zejména a) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě, b) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany. (3) Návrhy podle odstavce 1 písm. a) až e) a h) a podklady k rozhodnutí podle odstavce 1 písm. g) je jejich předkladatel povinen nejméně 7 kalendářních dnů před jejich projednáváním zpřístupnit členům akademické obceobce fakulty způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. g) se akademický senát fakulty usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu fakulty; návrh na odvolání děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu. § 28 Děkan (1) V čele fakulty je děkan; jedná a rozhoduje ve věcech fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Děkana jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu fakulty rektor. (3) Rektor může odvolat děkana z vlastního podnětu, a to pouze po předchozím vyjádření akademického senátu fakulty a se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy v případě, kdy děkan závažným způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty. (4) Funkční období děkana je čtyřleté. Funkci děkana může tatáž osoba vykonávat na téže fakultě nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období. (5) Děkana zastupují v jím určeném rozsahu proděkani. Proděkany jmenuje a odvolává děkan. Vědecká rada fakulty § 29 (1) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan, který jmenuje a odvolává ostatní členy vědecké rady fakulty; délku funkčního období ostatních členů může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy nebo fakulty. (2) Členové vědecké rady fakulty jsou významní představitelé oborů, v nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací a tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obceobce veřejné vysoké školy, jejíž je fakulta součástí. § 30 (1) Vědecká rada fakulty a) projednává návrh strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v souladu se strategickým záměrem veřejné vysoké školy a návrhy každoročního plánu realizace strategického záměru fakulty, b) schvaluje návrhy studijních programůstudijních programů, které mají být uskutečňovány na fakultě, a postupuje je prostřednictvím rektora ke schválení vědecké radě veřejné vysoké školy, c) navrhuje rektorovi záměr předložit žádost o akreditaci, rozšíření akreditace nebo prodloužení doby platnosti akreditace studijních programůstudijních programů, které se uskutečňují na fakultě, d) navrhuje rektorovi záměr předložit žádost o akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, a to v případě řízení uskutečňovaných na fakultě, e) vykonává působnost v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (2) Vědecká rada fakulty se vyjadřuje zejména k záležitostem, které jí předloží děkan. § 31 Disciplinární komise fakulty (1) Členy disciplinární komise fakulty jmenuje a odvolává děkan z řad členů akademické obceobce fakulty. Polovinu členů disciplinární komise fakulty tvoří studenti. Disciplinární komise fakulty si ze svých členů volí a odvolává svého předsedu. (2) Funkční období členů disciplinární komise fakulty je nejvýše dvouleté. (3) Disciplinární komise fakulty projednává disciplinární přestupkypřestupky studentů zapsaných na fakultě a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi. § 32 Tajemník (1) Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu stanoveném opatřením děkana. (2) Tajemníka jmenuje a odvolává děkan. § 33 Vnitřní předpisy fakulty (1) Vnitřní předpisy fakulty upravují záležitosti fakulty spadající do její samosprávné působnosti a její vztah k veřejné vysoké škole, pokud nejsou upraveny zákonem. (2) Vnitřními předpisy fakulty jsou a) statut fakulty, b) volební řád akademického senátu fakulty, c) jednací řád akademického senátu fakulty, d) jednací řád vědecké rady fakulty, e) disciplinární řád fakulty pro studenty, f) další předpisy, pokud tak stanoví statut fakulty. (3) Na obsah statutu fakulty se vztahuje přiměřeně § 17 odst. 2. (4) Vnitřní předpisy teologických fakult se předkládají ke schválení akademickému senátu vysoké školy po jejich schválení příslušnou církví nebo náboženskou společností, pokud je povinnost schválení zakotvena ve vnitřních předpisech této církve nebo náboženské společnosti. (5) Vnitřní předpisy fakulty se zveřejňují ve veřejné části internetových stránek fakulty včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti. Díl 2 Vysokoškolský ústav § 34 (1) Vysokoškolský ústav vykonává tvůrčí činnost a může se podílet na uskutečňování akreditovaných studijních programůstudijních programů nebo jejich částí. (2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského ústavu rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. (3) V čele vysokoškolského ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor. (4) Ředitel vysokoškolského ústavu je oprávněn jednat za veřejnou vysokou školu pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy. (5) Ředitel vysokoškolského ústavu jmenuje a odvolává se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy vědeckou radu nebo uměleckou radu nebo na neuniverzitní škole akademickou radu vysokoškolského ústavu (dále jen „vědecká rada vysokoškolského ústavu“), pro kterou platí § 29 a 30 přiměřeně. Díl 3 Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek § 35 (1) Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek je pracoviště veřejné vysoké školy, kde se uskutečňuje praxe studentů studijních programů v oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a hygieny nebo lesnictví a v návaznosti na tyto studijní programy se vykonává výzkumná nebo vývojová činnost. (2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. (3) V čele vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor. (4) Ředitel vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je oprávněn jednat za veřejnou vysokou školu pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy. HLAVA III PŮSOBNOST MINISTERSTVA § 36 (1) Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci ministerstvem. Žádost o registraci podává ministerstvu rektor. (2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 90 dnů ode dne jejího předložení. Je-li žádosti vyhověno, vyznačí registraci ministerstvo na stejnopisu registrovaného vnitřního předpisu. Rozhodnutí o registraci se nevydává. (3) Odporuje-li vnitřní předpis veřejné vysoké školy zákonu nebo jinému právnímu předpisu, ministerstvo žádost o registraci rozhodnutím zamítne. (4) Vnitřní předpis nabývá platnosti registrací. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro změny vnitřních předpisů. § 37 Je-li některé opatření veřejné vysoké školy nebo její součásti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. § 38 (1) Jestliže veřejná vysoká škola nebo její součást a) neustavila některý ze svých samosprávných orgánů, b) nepřijala vnitřní předpisy, které je povinna podle tohoto zákona přijmout, c) nemá akreditován žádný studijní programstudijní program nebo má pozastavenou akreditaci všech studijních programůstudijních programů, aniž by měla neomezenou institucionální akreditaci alespoň pro jednu oblast vzdělávání, d) vykazuje ve svém hospodaření závažné nedostatky ohrožující plnění jejích úkolů, nebo e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, může ministerstvo omezit výkon působnosti orgánů veřejné vysoké školy nebo její součásti, popřípadě může veřejné vysoké škole nebo její součásti výkon této působnosti odejmout. (2) Při rozhodování o obsahu omezení nebo o odnětí výkonu působnosti se vychází ze závažnosti nedostatků a z charakteru a rozsahu způsobené nebo hrozící újmy. Omezení se provede v rozsahu potřebném ke zjednání nápravy. (3) Jestliže se opatření podle odstavce 1 týká orgánů veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na ministerstvo nebo na veřejnou vysokou školu, kterou ministerstvo výkonem této působnosti po vzájemné dohodě pověří. Týká-li se opatření podle odstavce 1 orgánů součásti veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na rektora. (4) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit veřejnou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 1 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. (5) Pominou-li důvody, pro které bylo rozhodnuto o opatření podle odstavce 1, ministerstvo přijaté opatření zruší. ČÁST TŘETÍ SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA Státní souhlas § 39 (1) Právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas. (2) Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce, s výjimkou případů uvedených v § 39a odst. 5 a 6. (3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů může ministerstvo vydat státní souhlas i před zápisem právnické osoby, která má působit jako soukromá vysoká škola, do obchodního nebo jiného rejstříku, jde-li o právnickou osobu zapisovanou do rejstříku, jestliže je prokázáno, že tato právnická osoba byla zřízena nebo založena. Tato právnická osoba je povinna předložit ministerstvu výpis z rejstříku ve lhůtě do 15 dnů od doručení příslušného dokladu o zápisu do rejstříku. Účinnost udělení státního souhlasu nastává nejdříve vznikem právnické osoby, které se státní souhlas uděluje. (4) Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje a) název, sídlo a typ vysoké školy, b) právní formu právnické osoby a statutární orgán, c) strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti soukromé vysoké školy (dále jen „strategický záměr soukromé vysoké školy“), d) údaje o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení činnosti soukromé vysoké školy, e) návrhy studijních programů, f) návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy a postavení členů akademické obce. (5) Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit. (6) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího doručení. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditačního úřadu k udělení státního souhlasu; Akreditační úřad vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. Udělení státního souhlasu nezakládá nárok na udělení institucionální akreditace, akreditace studijního programustudijního programu a akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem. § 39a (1) Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže a) Akreditační úřad nevydal souhlasné stanovisko k udělení státního souhlasu, b) zjistí, že údaje o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení činnosti vysoké školy, posuzované i s přihlédnutím k návrhům studijních programůstudijních programů, nesvědčí o dostatečném splnění podmínek pro řádné uskutečňování vzdělávací a tvůrčí činnosti a dalších úkolů vysoké školy, c) návrh vnitřních předpisů je v rozporu s tímto zákonem nebo s jinými právními předpisy, nebo d) právnická osoba žádající o udělení státního souhlasu byla pravomocně odsouzena za trestný čintrestný čin, pro který neskýtá záruku řádného působení jako vysoká škola, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čintrestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení státního souhlasu, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu27); žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Akreditační úřad nevydá k žádosti o udělení státního souhlasu souhlasné stanovisko z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) nebo z důvodu, že žadatel nepředložil návrh ani jednoho studijního programustudijního programu odpovídajícího požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona a splňujícího požadavky standardů uvedené v § 78a odst. 2 písm. b) bodě 1; nesouhlasné stanovisko Akreditačního úřadu musí obsahovat odůvodnění. Zjistí-li ministerstvo v řízení o žádosti, že skutečnosti uvedené v odůvodnění nevydání souhlasného stanoviska Akreditačního úřadu neodpovídají skutečnosti nebo zákonu, může vyzvat Akreditační úřad k novému jednání k vydání stanoviska a odstranění nedostatků v odůvodnění; Akreditační úřad vydá stanovisko do 30 dnů ode dne, kdy mu byla výzva ministerstva doručena. Jestliže rozklad proti rozhodnutí ministerstva o zamítnutí žádosti o udělení státního souhlasu směřuje proti obsahu nesouhlasného stanoviska Akreditačního úřadu, vyžádá si ministr od Akreditačního úřadu potvrzení nebo změnu stanoviska k udělení státního souhlasu a Akreditační úřad toto potvrzení nebo změnu stanoviska vydá do 60 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena; po dobu vyřizování věci Akreditačním úřadem, k němuž je příslušný orgán Akreditačního úřadu, který nesouhlasné stanovisko vydal, lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu neběží. (3) Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o registraci vnitřních předpisů; pravomocné rozhodnutí o udělení státního souhlasu a registraci vnitřních předpisů nabývá účinnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žadateli poprvé udělena akreditace studijního programustudijního programu. V případě, že ministerstvo státní souhlas neudělí, může žadatel podat novou žádost o udělení státního souhlasu nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení státního souhlasu. (4) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže žadatel, jemuž byl státní souhlas pravomocně udělen, do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení státního souhlasu nepodá žádost o akreditaci studijního programustudijního programu, do 1 roku od uvedeného dne nezíská akreditaci nebo do 2 let od uvedeného dne nezahájí uskutečňování alespoň jednoho studijního programustudijního programu. (5) Zaniká-li právnická osoba mající státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola fúzí podle zvláštního právního předpisu s jinou nebo jinými právnickými osobami majícími státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola (dále jen „přeměna“), přechází účinností přeměny oprávnění zanikající právnické osoby působit jako soukromá vysoká škola, její platné akreditace studijních programůstudijních programů nebo případného omezení akreditace i její studenti akreditovaných studijních programůstudijních programů na nástupnickou právnickou osobu, má-li tato sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie nebo byla-li zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie. (6) Mají-li akreditace totožných studijních programůstudijních programů, které přecházejí na nástupnickou právnickou osobu podle odstavce 5, různou dobu platnosti, platí ode dne nabytí účinnosti přeměny delší z nich; před uplynutím této platnosti akreditace studijního programustudijního programu může nástupnická právnická osoba požádat o její prodloužení podle § 80 odst. 3. Vznikla-li nástupnická soukromá vysoká škola splynutím podle odstavce 5, je povinna do 30 dnů po svém vzniku požádat ministerstvo o registraci vnitřních předpisů. (7) Ustanovení odstavce 5 o přechodu akreditace studijních programůstudijních programů zanikající právnické osoby na nástupnickou právnickou osobu se nevztahuje na přechod institucionální akreditace a akreditací habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem. Pokud jde však o studijní programystudijní programy uskutečňované soukromou vysokou školou na základě institucionální akreditace v den předcházející dni přeměny, tyto se dnem přeměny stávají studijními programystudijními programy uskutečňovanými nástupnickou soukromou vysokou školou, akreditovanými na dobu 3 let; na nástupnickou soukromou vysokou školu přecházejí i studenti uvedených studijních programůstudijních programů. § 40 Financování soukromé vysoké školy (1) Právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a tvůrčí činnost. (2) Soukromé vysoké škole může ministerstvo poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e), podle § 91 odst. 3. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu. (3) Výše dotací podle odstavce 2 se určuje na základě strategického záměru soukromé vysoké školy a každoročního plánu realizace strategického záměru, strategického záměru ministerstva, typu a finanční náročnosti akreditovaných studijních programůstudijních programů, počtu studentů a dosažených výsledků ve vzdělávací a tvůrčí činnosti a její náročnosti. (4) Poskytování dotací soukromým vysokým školám na výzkum a vývoj se řídí zvláštními právními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje7a). § 41 Vnitřní předpisy (1) Vnitřní předpisy soukromé vysoké školy stanoví, které orgány vykonávají působnost podle části čtvrté až jedenácté tohoto zákona. (2) Pro registraci vnitřních předpisů soukromé vysoké školy a jejich změn platí § 36 obdobně. § 42 Další povinnosti soukromé vysoké školy (1) Soukromá vysoká škola je povinna a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a v případě, že obdržela dotaci, i výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr, b) vypracovat, projednat s ministerstvem a jako neperiodickou publikaci11) zveřejnit strategický záměr soukromé vysoké školy a každoroční plán realizace strategického záměru v termínu a formě, kterou stanoví ministr, c) poskytovat Akreditačnímu úřadu a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona, d) provádět vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy za podmínek stanovených v § 77b, e) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programůstudijních programů, které uskutečňuje, včetně jejich typu a profilu, formy výuky a standardní doby studia a jejich dostupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem; o změnách prováděných v rámci oprávnění vyplývajících z institucionální akreditace a o změnách ve výčtu uskutečňovaných studijních programůstudijních programů je povinna předem informovat Akreditační úřad, f) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat informace o omezení nebo odnětí institucionální akreditace, o omezení nebo zániku oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program, o omezení nebo odnětí akreditace studijních programůstudijních programů nebo o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, g) zveřejňovat ve veřejné části svých internetových stránek registrované vnitřní předpisy vysoké školy včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti, h) činit vhodná opatření pro studium rodičů a osob, které převzaly dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku29) nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu30), a to po uznanou dobu rodičovství, i) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl prohlášen nebo ukončen konkurs podle předpisů upravujících úpadek a způsoby jeho řešení13) nebo že soukromá vysoká škola byla pravomocně odsouzena za trestný čintrestný čin, j) oznámit ministerstvu a Akreditačnímu úřadu zánik právnické osoby, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, nebo její zrušení podle § 39a odst. 5. (2) Na obsah výroční zprávy o činnosti soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 2 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.14) (3) Na obsah výroční zprávy o hospodaření soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 3 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. (4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření a strategický záměr soukromé vysoké školy musí být veřejně přístupné. § 43 Působnost ministerstva (1) Jestliže je některé opatření soukromé vysoké školy v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. (2) Ministerstvo může soukromé vysoké škole udělený státní souhlas odejmout, jestliže a) nemá v době následující po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení státního souhlasu akreditovaný žádný studijní programstudijní program z důvodu odnětí akreditace studijního programustudijního programu, uplynutí doby platnosti akreditace studijního programustudijního programu nebo oznámení o zrušení akreditovaného studijního programustudijního programu a nemá ani institucionální akreditaci pro žádnou oblast vzdělávání, b) v průběhu jednoho roku jí byla odňata akreditace více než dvou studijních programůstudijních programů nebo institucionální akreditace pro alespoň 2 oblasti vzdělávání, c) po výzvě ministerstva nezjedná nápravu podle odstavce 1 nebo 5, nebo d) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jejím vnitřním předpisem. (3) Ministerstvo odejme státní souhlas v případě, že v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení státního souhlasu a ke dni vydání rozhodnutí o udělení státního souhlasu nebyly tyto vady odstraněny nebo že došlo k takovým změnám, za kterých by souhlas nemohl být vydán. (4) Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění působit jako vysoká škola a uskutečňovat akreditované činnosti. (5) Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit soukromou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 2 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. (6) Jestliže soukromá vysoká škola přestala uskutečňovat vzdělávací činnost z jiného důvodu než z důvodu odnětí státního souhlasu, je povinna to bezodkladně oznámit ministerstvu. (7) Dojde-li k odnětí státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola, je daná právnická osoba, které byl státní souhlas odňat, povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programustudijního programu na jiné vysoké škole. ČÁST ČTVRTÁ STUDIJNÍ PROGRAM A OBLAST VZDĚLÁVÁNÍ § 44 Studijní program (1) Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programustudijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia. Za akreditovaný studijní programstudijní program se pro účely tohoto zákona považuje i studijní programstudijní program uskutečňovaný vysokou školou v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má vysoká škola institucionální akreditaci. (2) Součástmi studijního programu jsou a) název studijního programustudijního programu, jeho typ, forma a cíle studia; v případě bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu také údaj o profilu studijního programustudijního programu, b) stanovení profilu absolventa studijního programustudijního programu, c) charakteristika studijních předmětů, d) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě délka praxe realizované případně i u jiné fyzické nebo právnické osoby, e) standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích, f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení podle § 45 odst. 3, § 46 odst. 3 a § 47 odst. 4 včetně obsahu státních zkoušek, g) udělovaný akademický titul, h) určení oblasti nebo oblastí vzdělávání, v rámci kterých má být studijní programstudijní program uskutečňován, a návaznost na další typy studijních programůstudijních programů v téže nebo příbuzné oblasti nebo oblastech vzdělávání; v případě kombinovaného studijního programustudijního programu také procentně vyjádřený podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce. (3) Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků. (4) Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci. (5) Profil bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu může být a) profesně zaměřený s důrazem na zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložených nezbytnými teoretickými znalostmi, nebo b) akademicky zaměřený s důrazem na získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti a poskytující rovněž prostor pro osvojení nezbytných praktických dovedností. (6) Pro studijní programystudijní programy uskutečňované vysokou školou nebo její součástí vysoká škola jmenuje z řad svých akademických pracovníkůakademických pracovníků a odvolává garanta studijního programustudijního programu podle pravidel stanovených vnitřním předpisem vysoké školy; garantem může být pouze akademický pracovníkakademický pracovník, který splňuje podmínky stanovené standardy pro akreditaci studijního programustudijního programu pro řádný výkon činností podle odstavce 7. Garantem magisterského studijního programustudijního programu a doktorského studijního programustudijního programu může být pouze docent, profesor nebo mimořádný profesor podle § 70 odst. 2 věty první, který je akademickým pracovníkemakademickým pracovníkem dané vysoké školy. (7) Garant studijního programustudijního programu zejména koordinuje obsahovou přípravu studijního programustudijního programu, dohlíží na kvalitu jeho uskutečňování, vyhodnocuje studijní programstudijní program a rozvíjí jej. (8) Studijní programStudijní program náleží pouze do jedné oblasti vzdělávání, pokud se státními zkouškami, popřípadě obhajobou disertační práce, ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do jedné oblasti vzdělávání. Studijní programStudijní program je kombinovaným studijním programemstudijním programem, pokud se státními zkouškami, popřípadě obhajobou disertační práce, ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do více oblastí vzdělávání. § 44a Oblast vzdělávání (1) Oblast vzdělávání je věcně vymezený úsek vysokoškolského vzdělávání, v jehož rámci jsou připravovány, schvalovány a uskutečňovány studijní programystudijní programy blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření, odrážející společný teoretický a metodologický základ dané oblasti vzdělávání. (2) Seznam oblastí vzdělávání je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu. (3) Vláda stanoví nařízením vymezení jednotlivých oblastí vzdělávání, obsahující a) základní tematické okruhy, které jsou pro danou oblast vzdělávání charakteristické a určující, b) výčet typických studijních programůstudijních programů spadajících pod danou oblast vzdělávání, c) rámcový profil absolventů v dané oblasti vzdělávání s uvedením hlavních cílů vzdělávání, zahrnujících odborné znalosti, dovednosti a další kompetence, a charakteristických profesí, zejména pak profesí regulovaných, které jsou relevantní. § 45 Bakalářský studijní program (1) Bakalářský studijní programstudijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programustudijním programu. (2) Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. (3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. (4) Absolventům studia v bakalářských studijních programechstudijních programech se uděluje akademický titul „bakalář“ (ve zkratce „Bc.“ uváděné před jménem), v oblasti umění akademický titul „bakalář umění“ (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem); absolventům v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři. § 46 Magisterský studijní program (1) Magisterský studijní programstudijní program je zaměřen na získání teoretických i praktických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, magisterský studijní programstudijní program navazuje na bakalářský studijní programstudijní program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programustudijního programu, nenavazuje magisterský studijní programstudijní program na bakalářský studijní programstudijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků. (3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti všeobecného lékařství a zubního lékařství a veterinárního lékařství a veterinární hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou. (4) Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují tyto akademické tituly: a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“ uváděné před jménem), b) v oblasti architektury „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“ uváděné před jménem), c) v oblasti všeobecného lékařství „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“ uváděné před jménem), d) v oblasti zubního lékařství „doktor zubního lékařství“ (ve zkratce MDDr. uváděné před jménem), e) v oblasti veterinárního lékařství a veterinární hygieny „doktor veterinární medicíny“ (ve zkratce „MVDr.“ uváděné před jménem), f) v oblasti umění „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“ uváděné před jménem), g) v ostatních oblastech „magistr“ (ve zkratce „Mgr.“ uváděné před jménem). Absolventům studia v magisterských studijních programechstudijních programech v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři. (5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul „magistr“, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Za úkony spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky může vysoká škola stanovit poplatek, který činí nejvýše dvojnásobek základu podle § 58 odst. 2. Tito absolventi mají právo za úplatu používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly: a) v oblasti práva „doktor práv“ (ve zkratce „JUDr.“ uváděné před jménem), b) v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“ uváděné před jménem), c) v oblasti přírodních věd „doktor přírodních věd“ (ve zkratce „RNDr.“ uváděné před jménem), d) v oblasti farmacie „doktor farmacie“ (ve zkratce „PharmDr.“ uváděné před jménem), e) v oblasti teologie „licenciát teologie“ (ve zkratce „ThLic.“ uváděné před jménem) nebo „doktor teologie“ (ve zkratce „ThDr.“ uváděné před jménem). (6) O vykonání státní rigorózní zkoušky podle odstavce 5 vydá vysoká škola diplom; tento diplom je veřejnou listinouveřejnou listinou a je opatřen státním znakem České republiky16) spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován. Vysoká škola vydává diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky zpravidla při akademickém obřadu. V diplomu je vysoká škola oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou jde, bylo-li přiděleno. § 47 Doktorský studijní program (1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. (2) Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. (3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. (4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a veřejnou obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.15) (5) Absolventům studia v doktorských studijních programechstudijních programech se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem). (6) Studium v doktorském studijním programustudijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která má akreditovaný příslušný studijní programstudijní program. Pro studijní programystudijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programustudijního programu. § 47a (1) Studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu může probíhat též ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která realizuje obsahově související studijní program. (2) Podmínky spolupráce upraví podle odstavce 1 v souladu s ustanoveními tohoto zákona a právních předpisů státu, ve kterém je spolupracující zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola ustavena, dohoda zúčastněných vysokých škol, která může zejména upravit přijímání ke studiu, stanovit podrobnosti o organizaci části studia uskutečňované na zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole a o podmínkách pro její absolvování, podrobnosti o dokladech o absolvování dané části studia a o uznatelnosti vykonaných zkoušek nebo jiných studijních povinností splněných na zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole, o případném společně udělovaném zahraničním akademickém titulu a podrobnosti o akademických právech a povinnostech studenta v souladu s vnitřními předpisy vysoké školy a právními předpisy státu, v němž se studium uskutečňuje. (3) Absolventům studia ve studijním programustudijním programu uskutečňovaném v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul, podle § 45 odst. 4, § 46 odst. 4 nebo § 47 odst. 5 a případně také akademický titul zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy podle právních předpisů příslušného státu. Ve vysokoškolském diplomuvysokoškolském diplomu je uvedena spolupracující zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným současně i na zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole. § 47b Zveřejňování závěrečných prací (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Vysoká škola disertační práci nezveřejňuje, byla-li již zveřejněna jiným způsobem. (2) Bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autorautor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. (4) Vysoká škola může odložit zveřejnění bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce nebo jejich části, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění31), nejdéle však na dobu 3 let. Informace o odložení zveřejnění musí být spolu s odůvodněním zveřejněna na stejném místě, kde jsou zveřejňovány bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce. Vysoká škola zašle bez zbytečného odkladu po obhájení bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, jíž se týká odklad zveřejnění podle věty první, jeden výtisk práce k uchování ministerstvu. § 47c Řízení na veřejné vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce (1) V řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky nebo její součásti, státní rigorózní zkoušky nebo její součásti, státní doktorské zkoušky nebo obhajoby disertační práce rozhoduje rektor veřejné vysoké školy, na níž se daná státní zkouška nebo obhajoba disertační práce konala. (2) Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, pokud osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde, a) v důsledku úmyslného trestného činutrestného činu nesplnila podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programemstudijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, nebo b) v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví32) nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům, neuvedeného v písmenu a), nesplnila nebo splnila jen zdánlivě podmínky nebo předpoklady stanovené zákonem o vysokých školách, studijním programemstudijním programem nebo studijním a zkušebním řádem pro konání a úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce, šlo-li o soustavné nebo opakované jednání proti dobrým mravům nebo byla-li jím podstatně narušena možnost získat standardní znalosti a dovednosti absolventa daného studijního programustudijního programu. (3) Za nesplnění podmínek pro úspěšné vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce podle odstavce 2 písm. a) a b) se považuje i takový případ rozporu mezi objektivním stavem věci a skutečnostmi osvědčovanými vysokoškolským diplomemvysokoškolským diplomem nebo diplomem o vykonání státní rigorózní zkoušky, kdy byl osobě vydán vysokoškolský diplomvysokoškolský diplom nebo diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky, aniž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce vůbec konala. (4) Řízení o vyslovení neplatnosti se zahajuje z moci úřední; zahájeno může být rektorem a) nejpozději do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku, kterým byla uvedená osoba odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. a), nebo b) nejpozději do 3 let ode dne vykonání nebo zdánlivého vykonání státní zkoušky nebo její poslední součásti nebo obhajoby disertační práce, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. b). (5) Neshledá-li rektor důvody pro vyslovení neplatnosti státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce podle odstavce 2, řízení o vyslovení neplatnosti usnesením zastaví. (6) Součástí podkladů pro rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti je stanovisko přezkumné komise. Přezkumná komise má 7 členů, z toho 6 členů jmenovaných rektorem z profesorů, docentů nebo dalších odborníků; sedmý člen komise je rektorem jmenován z řad studentů veřejné vysoké školy. Podrobnosti o složení přezkumné komise stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy. Přezkumná komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů. § 47d (1) Rektor rozhodne v řízení o vyslovení neplatnosti do 150 dnů ode dne jeho zahájení. Přezkumná komise podá své stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy je o něj požádána rektorem. Odchýlí-li se rektor v řízení o vyslovení neplatnosti od stanoviska přezkumné komise, je povinen tuto skutečnost ve svém rozhodnutí odůvodnit. (2) Proti rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po uplynutí 2 měsíců ode dne oznámení uvedeného rozhodnutí; včasné podání žaloby ve správním soudnictví33) má odkladný účinek. (3) Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti je pouze osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde. § 47e (1) Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia ve studijním programustudijním programu nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce šlo, vysokoškolské vzdělání získané absolvováním příslušného studia a příslušný akademický titul; tímto dnem pozbývá platnosti i vysokoškolský diplomvysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. (2) Dnem, kdy se pravomocné rozhodnutí rektora o neplatnosti vykonání státní rigorózní zkoušky uvedené v § 46 odst. 5 nebo její součásti stane účinným, pozbývá osoba, o jejíž státní zkoušku nebo její součást šlo, příslušný akademický titul. Tímto dnem pozbývá platnosti i diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky. (3) Přestane-li student navazujícího magisterského nebo doktorského studijního programustudijního programu splňovat v důsledku účinků rozhodnutí podle odstavce 1 podmínku pro přijetí ke studiu v daném studijním programustudijním programu stanovenou v § 48 odst. 1 nebo 3, je dnem, kdy toto rozhodnutí nabude účinnosti, vyloučen ze studia v daném studijním programustudijním programu. (4) Rozhodnutím podle odstavce 1 osobě uvedené v § 47d odst. 3 postavení studenta nevzniká; rektor veřejné vysoké školy však může v uvedeném rozhodnutí v případech hodných zvláštního zřetele rozhodnout, že osobě, jíž se rozhodnutí týká, vzniká dnem nabytí účinnosti rozhodnutí právo na zápis do studia v jím stanoveném studijním programustudijním programu dané veřejné vysoké školy nebo její součásti a následné zahájení studia v prvním ročníku daného studijního programustudijního programu. (5) Účinky dřívějších jednání, postupů nebo rozhodnutí učiněných osobou, o jejíž státní zkoušku nebo její součást nebo obhajobu disertační práce jde, zůstávají vyslovením neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce nedotčeny, a to i pokud je daná osoba učinila při výkonu veřejné moci nebo v rámci výkonu regulované profese nebo činnosti, pro niž se vyžaduje odborná způsobilost spočívající v dosažení vysokoškolského vzdělání prokazovaného vysokoškolským diplomemvysokoškolským diplomem a dodatkem k diplomu, které pozbyly platnosti podle odstavce 1. (6) O vydání rozhodnutí o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce je vysoká škola povinna do 1 dne ode dne nabytí účinnosti takového rozhodnutí informovat příslušný uznávací orgán, jde-li o zkoušku nebo obhajobu konanou v rámci studia studijního programustudijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání. § 47f Řízení na soukromé vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce Na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce vedené na soukromé vysoké škole se použijí ustanovení § 47c až 47e obdobně s tím, že příslušnost orgánů soukromé vysoké školy stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy. Účinky rozhodnutí uvedené v § 47e odst. 1 až 5 platí také pro rozhodnutí vydané v přezkumném řízení vedeném na soukromé vysoké škole. § 47g Řízení na státní vysoké škole o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce Na řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce vedené na státní vysoké škole se použijí ustanovení § 47c až 47e obdobně. Účinky rozhodnutí uvedené v § 47e odst. 1 až 5 platí také pro rozhodnutí vydané v řízení o vyslovení neplatnosti vedeném na státní vysoké škole. ČÁST PÁTÁ STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE Přijímání ke studiu § 48 (1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském nebo v magisterském studijním programustudijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati také uchazeči s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programustudijním programu, který navazuje na bakalářský studijní programstudijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programustudijního programu. (2) Ke studiu v oblasti umění mohou být výjimečně přijati též uchazeči bez dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři. (3) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a v oblasti umění též získání akademického titulu. (4) Uchází-li se o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programustudijním programu nebo v magisterském studijním programustudijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní programstudijní program, uchazeč, který získal zahraniční středoškolské vzdělání absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole, v mezinárodní střední škole, v evropské škole působící podle Úmluvy o statutu Evropských škol nebo ve škole, v níž ministerstvo povolilo podle školského zákona plnění povinné školní docházky, prokazuje splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou a) dokladem o obecném uznání rovnocennosti nebo platnosti zahraničního dokladu o dosažení středního vzdělání v České republice, získaným podle školského zákona nebo podle dřívějších právních předpisů, b) dokladem o udělení Evropského bakalaureátu, c) zahraničním dokladem o zahraničním středním vzdělání s maturitní zkouškou, je-li v České republice podle jejích mezinárodních závazků automaticky rovnocenný bez dalšího úředního postupu, nebo d) zahraničním dokladem o zahraničním středoškolském vzdělání, který byl získán absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole působící podle právních předpisů cizího státu a který v daném cizím státě opravňuje jeho držitele k přístupu ke studiu v bakalářském studijním programustudijním programu nebo v magisterském studijním programustudijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní programstudijní program; ustanovení § 90 odst. 2 věty druhé a § 90 odst. 3 se použijí obdobně, přičemž vysoká škola může také vyžadovat předložení doplňující informace o obsahu a rozsahu zahraničního středoškolského studia a potvrzení příslušné zahraniční střední školy nebo jiného příslušného zahraničního orgánu o tom, že absolvent studia ve středoškolském vzdělávacím programu dané zahraniční střední školy je v uvedeném cizím státě oprávněn ucházet se o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programustudijním programu nebo v magisterském studijním programustudijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní programstudijní program. (5) Uchází-li se o přijetí ke studiu v doktorském studijním programustudijním programu nebo v magisterském studijním programustudijním programu, který navazuje na bakalářský studijní programstudijní program, uchazeč, který získal zahraniční vysokoškolské vzdělání absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole, prokazuje splnění podmínky uvedené v odstavci 1 větě třetí nebo v odstavci 3 a) dokladem o obecném uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání v České republice, získaným podle § 89 a 90 nebo podle dřívějších právních předpisů, b) zahraničním dokladem o zahraničním vysokoškolském vzdělání, který je v České republice podle jejích mezinárodních závazků rovnocenný bez dalšího úředního postupu, nebo c) zahraničním dokladem o zahraničním vysokoškolském vzdělání, který byl získán absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole působící podle právních předpisů cizího státu; ustanovení § 90 odst. 2 věty druhé a § 90 odst. 3 se použijí obdobně, přičemž vysoká škola může také vyžadovat předložení doplňující informace o obsahu a rozsahu zahraničního vysokoškolského studia a potvrzení příslušného zahraničního orgánu o tom, že daná zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola je v uvedeném cizím státě oprávněna poskytovat vysokoškolské vzdělání. (6) Ustanovení odstavce 4 písm. d) a odstavce 5 písm. c) se použije pouze v případě, že splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo podmínky řádného ukončení studia ve studijním programustudijním programu prokazuje uchazeč vysoké škole, která má institucionální akreditaci pro alespoň jednu oblast vzdělávání, a tato vysoká škola nemá pochybnosti o dostatečné úrovni, rozsahu nebo obsahu předchozího zahraničního vzdělání uchazeče, doloženého zahraničním dokladem; v případě potřeby vyzve vysoká škola uchazeče k prokázání vzdělání způsobem uvedeným v odstavci 4 písm. a) nebo odstavci 5 písm. a). (7) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s posouzením splnění podmínky pro přijetí ke studiu podle odstavce 4 písm. d) a odstavce 5 písm. c), který činí nejvýše 20 % základu stanoveného podle § 58 odst. 2. Poplatek je příjmem vysoké školy. § 49 (1) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy; v případě přijímání ke studiu v magisterském studijním programustudijním programu, který navazuje na bakalářský studijní programstudijní program, též podmínky týkající se příbuznosti studijních programůstudijních programů nebo počtů kreditů získaných během studia ve vybraných typech předmětů. Kredity se přitom rozumí kvantitativní vyjádření studijní zátěže určité části studia. Kromě toho může stanovit nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů, kteří splnili stanovené podmínky; splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších. Další podmínkou přijetí ke studiu, vyžaduje-li to povaha studijního programustudijního programu, může být i zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu. Zdravotní způsobilost uchazeče se posuzuje ve vztahu k požadavkům na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programustudijního programu, které jsou vysokou školou nebo fakultou zveřejňovány podle odstavce 5; text zveřejněných požadavků na zdravotní způsobilost předloží uchazeč poskytovateli zdravotních služeb před posouzením zdravotní způsobilosti. Zdravotní způsobilost uchazeče o studium posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost; není-li uchazeč o studium u takového poskytovatele registrován, zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává kterýkoliv poskytovatel v uvedených oborech. Posuzujícím lékařemPosuzujícím lékařem je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Jde-li o studium ve studijním programustudijním programu se zaměřením na sport nebo tělesnou výchovu, vydává lékařský posudek poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství. (2) Podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu musí umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. (3) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí anebo absolvovali akreditovaný vzdělávací program nebo jeho část ve vyšší odborné škole nebo studují akreditovaný vzdělávací program ve vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí. (4) Splnění podmínek stanovených podle odstavců 1 a 3 se ověřuje, a to zpravidla přijímací zkouškou. (5) Vysoká škola nebo fakulta zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však čtyřměsíčním, lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich podávání v listinné nebo elektronické podobě, podmínky přijetí podle odstavců 1 a 3, termín a způsob ověřování jejich splnění, a pokud je součástí ověřování požadavek přijímací zkoušky, také formu a rámcový obsah zkoušky a kritéria pro její vyhodnocení. Je-li podmínkou přijetí ke studiu zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu, zveřejní vysoká škola nebo fakulta rovněž požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programustudijního programu. Tyto skutečnosti musí být zveřejněny ve veřejné části internetových stránek vysoké školy nebo fakulty. Stejným způsobem musí být zveřejněn nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programustudijním programu. (6) Je-li udělena akreditace studijního programustudijního programu nebo institucionální akreditace pro oblast vzdělávání Akreditačním úřadem, nemusí vysoká škola nebo fakulta v zájmu zachování začátku akademického roku dodržet čtyřměsíční lhůtu pro podání přihlášek ke studiu. V takovémto případě může být lhůta pro podání přihlášek ke studiu kratší, nejméně však jednoměsíční. Ostatní podmínky uvedené v odstavci 5 zůstávají nezměněny. § 50 Přijímací řízení (1) Přijímací řízení se zahajuje doručením přihlášky ke studiu vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní programstudijní program. V přihlášce uchazeč vždy uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště mimo území České republiky; cizinec uvede též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství. Účastníkem přijímacího řízení je pouze uchazeč, o jehož přihlášku ke studiu jde. (2) O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, rozhoduje děkan fakulty. O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje vysoká škola, rozhoduje rektor. (3) Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán určený vnitřním předpisem. (4) Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů od ověření podmínek pro přijetí ke studiu podle § 49 odst. 5. Vysoká škola není povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět uchazeče o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. (5) Uchazeč má právo nahlížet do spisu až po oznámení rozhodnutí. Vysoká škola může namísto umožnění nahlížet do spisu poskytnout uchazeči kopii spisu. (6) Proti rozhodnutí se uchazeč může odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení. (7) Odvolacím správním orgánem je rektor. (8) Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty a s podmínkami přijetí ke studiu stanovenými vysokou školou nebo fakultou. (9) Do 15 dnů po skončení přijímacího řízení zveřejní vysoká škola nebo fakulta zprávu o jeho průběhu. Pokud jsou součástí přijímacího řízení i písemné přijímací zkoušky, uvede ve zprávě základní statistické charakteristiky všech jejích částí. Ministerstvo stanoví vyhláškou postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení, a to včetně požadavků na základní statistické charakteristiky. (10) Vysoká škola nebo fakulta zpracovává a poskytuje údaje o uchazečích pro účely statistických zjišťování v souladu se zvláštním předpisem15a). § 51 Zápis do studia (1) Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vysokou školou nebo její součástí. (2) Zápis se koná na vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program. § 52 Rozvrh studia a akademický rok (1) Studium je členěno zejména na semestry, ročníky nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin. (2) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví rektor. § 53 Státní zkoušky (1) Státní zkouška se koná před zkušební komisí; průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné. (2) Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení příslušnou vědeckou, uměleckou nebo akademickou radou. (3) Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. § 54 Přerušení studia (1) Studium ve studijním programu může být za podmínek stanovených studijním a zkušebním řádem i opakovaně přerušeno. Studijní a zkušební řád stanoví nejdelší celkovou dobu přerušení studia. (2) Student má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. Právo na přerušení studia je studentovi po tuto dobu přiznáno i v souvislosti s převzetím dítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu. (3) Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia podle odstavce 1 ani do maximální doby studia, je-li taková doba vnitřními předpisy stanovena. (4) V době přerušení studia není osoba studentem. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia. Vysoká škola stanoví podmínky, za nichž se osoba v uznané době rodičovství může opětovně zapsat ke studiu dříve, než uplyne doba, na kterou bylo studium přerušeno. § 54a Zvláštní ustanovení o průběhu studia (1) V souvislosti s péčí o dítě má student nebo studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku vyplývající zejména ze studijního a zkušebního řádu, o dobu, po kterou by jinak trvalo jejich čerpání mateřské dovolené15b), a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší. (2) Student, který předloží vysoké škole nebo fakultě potvrzení o tom, že je sportovním reprezentantem České republiky ve sportovním odvětví, vydané sportovní organizací zastupující toto sportovní odvětví v České republice, má v souvislosti s touto skutečností právo na úpravy průběhu studia, které studentovi umožní účast na reprezentaci a nezbytnou přípravu. Ukončení studia § 55 (1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. (2) Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplomvysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. § 56 (1) Studium se dále ukončuje a) zanecháním studia, b) nesplní-li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu, c) odnětím akreditace studijního programu, d) zánikem akreditace studijního programustudijního programu, e) ukončením uskutečňování studijního programustudijního programu z důvodů uvedených v § 81b odst. 3, f) zánikem oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program (§ 86 odst. 3 a 4), g) vyloučením ze studia podle § 47e odst. 3, § 47f nebo 47g, h) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67. (2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. b) je den stanovený studijním a zkušebním řádem. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. c) je nejpozději den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. d) je den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení studijního programustudijního programu nebo den, ke kterému skončila udělená akreditace. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) je poslední den lhůty 3 let uvedené v § 81b odst. 3 větě první. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. f) je den, ke kterému zaniklo oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program na základě institucionální akreditace. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. g) je den, kdy nabylo účinnosti rozhodnutí podle § 47c až 47e, § 47f nebo 47g o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia ve studijním programustudijním programu nebo její součásti nebo obhajoby disertační práce. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. h) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci. (3) O ukončení studia podle odstavce 1 písm. h) nebo přerušení studia podle § 54 rozhodují orgány uvedené v § 50 odst. 2 a 3; na rozhodování se vztahuje § 50 odst. 4 až 6 obdobně, přičemž účastníkem řízení je pouze osoba, o jejíž studium jde. § 57 Doklady o studiu (1) Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studia ve studijním programu jsou a) průkaz studenta, b) výkaz o studiu, c) vysokoškolský diplomvysokoškolský diplom, d) doklad o vykonaných zkouškách, e) potvrzení o studiu, f) dodatek k diplomu. (2) Průkaz studenta je doklad vydávaný vysokou školou, který student obdrží po zápisu do studia; uvedený doklad potvrzuje právní postavení studenta, které ho opravňuje využívat práv a výhod studenta vyplývajících z právních předpisů nebo z vnitřních předpisů vysoké školy. (3) Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují zejména studijní předměty a výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního výkonu. Údaje uvedené v první větě lze evidovat rovněž v elektronickém informačním systému vysoké školy nebo fakulty. V takovém případě je vysoká škola nebo fakulta povinna zabezpečit údaje v elektronickém informačním systému proti zásahu neoprávněných osob. Za Výkaz o studiu se pak považuje výpis těchto údajů úředně potvrzený vysokou školou nebo fakultou. (4) Vysokoškolský diplomVysokoškolský diplom je dokladem o absolvování studijního programustudijního programu. (5) Potvrzení o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu obdrží na základě své žádosti a) osoba, která ukončila studium ve studijním programu podle § 56 odst. 1, b) student, c) absolvent studia ve studijním programustudijním programu. (6) Dodatek k diplomu obdrží absolvent studia ve studijním programu. (7) Vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu jsou veřejnými listinami, které jsou opatřeny státním znakem České republiky16) spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován; vysoká škola je vydává zpravidla při akademickém obřadu. (8) V dokladech o studiu podle odstavce 1 a v rozhodnutích a osvědčeních podle § 50 až 69, § 89 až 91 a § 99 je vysoká škola oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou jde, bylo-li jí přiděleno. Poplatky spojené se studiem § 58 (1) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 % základu. (2) Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo do konce ledna kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok. (3) Studuje-li student ve studijním programustudijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programustudijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu; do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programechstudijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3, nejde-li o předchozí studium, po jehož ukončení student řádně ukončil studijní programstudijní program stejného typu. Období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programechstudijních programech, nebo v takovýchto studijních programechstudijních programech a v aktuálním studijním programustudijním programu souběžně, se do doby studia započítávají pouze jednou. Od celkové doby studia vypočtené podle tohoto odstavce se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství. (4) Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní programstudijní program v cizím jazyce, stanoví poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programustudijním programu a může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením; na stanovení výše poplatků spojených se studiem se nevztahují odstavce 1 až 3. (5) Výši poplatků spojených se studiem pro následující akademický rok veřejná vysoká škola stanoví a zveřejní ve veřejné části svých internetových stránek nejpozději poslední den lhůty stanovené pro podávání přihlášek ke studiu; pokud vysoká škola stanoví a zveřejní výši poplatků pro následující akademický rok později, nelze od uchazečů přijatých ke studiu počínajícímu následujícím akademickým rokem vybírat za studium v následujícím akademickém roce poplatky za studium ve vyšší výši, než která platila pro akademický rok, ve kterém byla přihláška podána. Pravidla pro stanovení výše, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy. (6) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 4 jsou příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy. (7) Rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem podle odstavce 3 se vydává alespoň 90 dnů před splatností poplatku. Rektor může v rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem vyměřený poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s přihlédnutím zejména ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy. (8) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 1 až 4 se nevztahují obecné předpisy o poplatcích. § 59 Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. § 60 Celoživotní vzdělávání (1) V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově. Bližší podmínky celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní předpis. Účastníci celoživotního vzdělávání s ním musí být seznámeni předem. (2) O absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů, pokud se stanou studenty podle tohoto zákona (§ 48 až 50), může vysoká škola uznat kredity, které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia. (3) Vzdělávání v programu celoživotního vzdělávání nezakládá jeho účastníkům právní postavení studenta podle tohoto zákona. § 60a Vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu (1) V rámci své vzdělávací činnosti může veřejná vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu orientovaném na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů vysoké školy (dále jen „kurs“). Bližší podmínky kursu stanoví vnitřní předpis. Účastníci kursu s ním musí být seznámeni předem. (2) O absolvování studia v rámci kursu vydá veřejná vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům kursu může veřejná vysoká škola udělit mezinárodně uznávaný titul. (3) Účastníci kursu nejsou studenty podle tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ STUDENTI § 61 (1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. (2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 54. § 62 Práva studenta (1) Student má právo a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů, b) výběru studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle pravidel studijního programu, c) výběru učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více učiteli, d) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem, e) zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem, f) navrhovat téma své bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce, g) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium ve studijním programu v souladu s pravidly určenými vysokou školou, h) volit a být volen do akademického senátu, pokud byl akademický senát zřízen, i) na stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu. (2) Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen.18) § 63 Povinnosti studenta (1) Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního programu a studijního a zkušebního řádu. (2) Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí. (3) Student je dále povinen a) hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši, b) hlásit vysoké škole nebo její součásti, na které je zapsán, adresu určenou pro doručování nebo adresu svojí datové schránky, c) hlásit vysoké škole ztrátu zdravotní způsobilosti ke studiu, pokud byla tato způsobilost podmínkou pro přijetí ke studiu podle § 49 odst. 1, d) dostavit se na předvolání rektora, děkana nebo jimi pověřeného zaměstnance vysoké školy k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo ukončení studia. (4) Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 3 vzniká studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím způsobil. Disciplinární přestupek § 64 Disciplinárním přestupkempřestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí. § 65 (1) Za disciplinární přestupekpřestupek lze uložit některou z následujících sankcí: a) napomenutí, b) podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení, c) vyloučení ze studia. (2) Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupkupřestupku vede k nápravě. (3) Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupekpřestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupkupřestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě úmyslného spáchání disciplinárního přestupkupřestupku. § 66 Disciplinární přestupekpřestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci. Do lhůty jednoho roku se nezapočítává doba, kdy osoba není studentem. § 67 Zvláštní ustanovení o vyloučení ze studia Ze studia bude vyloučen student, který byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání. Rozhodování o právech a povinnostech studentů § 68 (1) Vysoká škola rozhoduje o právech a povinnostech studenta ve věci a) povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád, b) povolení opakovat část studia uvedenou v § 52 odst. 1, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád, c) přerušení studia, d) uznání zkoušek nebo splnění jiných studijních povinností a předepsání rozdílových zkoušek, včetně uznání zkoušek vykonaných v rámci studia ve studijním programustudijním programu uskutečňovaném vysokou školou nebo fakultou a uznání zkoušek nebo jiných studijních povinností nebo předmětů nebo jiných ucelených částí studia absolvovaných v rámci studia v akreditovaném vzdělávacím programu na vyšší odborné škole, e) přiznání stipendia, f) vyměření poplatku spojeného se studiem podle § 58 odst. 3 a 4, g) nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b), h) disciplinárního přestupkupřestupku, i) vyloučení ze studia podle § 67. (2) Účastníkem řízení o právech a povinnostech studenta podle tohoto zákona je pouze student. V řízení ve věcech podle odstavce 1 písm. a) až f) není vysoká škola povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět studenta o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a právo nahlížet do spisu náleží studentům až po oznámení rozhodnutí. (3) Vydání rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy v řízení ve věcech uvedených v písmenech c) a e), pokud jsou v souladu s vnitřním předpisem vysoké školy nebo fakulty zahájena z moci úřední, a ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. f). Učinění výzvy vyjádřit se k podkladům rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy ve věcech podle odstavce 1 písm. g), přičemž vysoká škola může výzvu učinit prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy. (4) Proti rozhodnutí se student může odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení. Odkladný účinek odvolání nelze vyloučit. (5) Odvolacím správním orgánem je rektor. (6) Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty. (7) Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí rektora v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny. § 69 (1) Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise veřejné vysoké školy na návrh rektora, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupkupřestupku studenta, který není zapsán na žádné z jejích fakult, nebo děkana, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupkupřestupku studenta, který je zapsán na fakultě. Návrh obsahuje popis skutku, popřípadě navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupekpřestupek. Disciplinární řízení je zahájeno seznámením studenta s návrhem. O disciplinárním přestupkupřestupku se koná ústní jednání za přítomnosti studenta. V nepřítomnosti studenta lze ústní jednání konat pouze v případě, že se k němu nedostaví bez omluvy, ačkoli byl řádně pozván. Rektor nebo děkan nemohou uložit přísnější sankci, než navrhla disciplinární komise. (2) Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupekpřestupek, jestliže se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupekpřestupek spáchal student, nebo jestliže osoba přestala být studentem, disciplinární řízení se zastaví. (3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro řízení o vyloučení ze studia podle § 67. § 69a Doručování písemností studentům a uchazečům o studium (1) Vysoká škola v řízeních podle § 50 doručuje písemnosti uchazečům o studium sama nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Je-li rozhodnutím vydaným v řízení podle § 50 vyhověno žádosti uchazeče o přijetí ke studiu, je možno rozhodnutí uchazeči doručit prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy a uchazeč s tímto způsobem doručení předem na přihlášce souhlasil; za den doručení a oznámení rozhodnutí se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí v elektronickém informačním systému uchazeči. (2) Nepodaří-li se písemnost v řízení podle § 68 doručit z důvodu, že student nesplnil povinnost uvedenou v § 63 odst. 3 písm. b), nebo nepodaří-li se písemnost doručit na adresu pro doručování nahlášenou studentem, doručí se písemnost veřejnou vyhláškou, přičemž vysoká škola není povinna ustanovit studentovi opatrovníka. (3) Rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. a), b) a d), kterým se vyhovuje žádosti studenta a rozhodnutí ve věcech uvedených v § 68 odst. 1 písm. e) se doručují prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy; za den doručení a oznámení rozhodnutí se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí studentovi v elektronickém informačním systému. ČÁST SEDMÁ AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI § 70 Akademičtí pracovníci (1) Akademickými pracovníkyAkademickými pracovníky jsou ti profesoři, docenti, mimořádní profesoři, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci, kteří jsou zaměstnanci vysoké školy vykonávajícími v pracovním poměru podle sjednaného druhu práce jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníciAkademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy. (2) Je-li na vysoké škole zřízeno pracovní místo akademického pracovníkaakademického pracovníka, který je zařazen jako mimořádný profesor, může je zastávat pouze osoba, která srovnatelného postavení s docentem nebo profesorem dosáhla v zahraničí. Takové pracovní místo může zastávat rovněž osoba, která je významným odborníkem, který v dané oblasti vzdělávání působil v praxi alespoň po dobu 20 let. Pracovní místo mimořádného profesora může být zřízeno pouze vysokou školou, která má institucionální akreditaci v dané oblasti vzdělávání, a může být obsazeno po projednání vědeckou radou. (3) Na výuce se mohou podílet i další odborníci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. (4) Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících profesorů a emeritních profesorů. § 70a Pracovní doba akademických pracovníků (1) Akademičtí pracovníciAkademičtí pracovníci vykonávají v pracovní době a) přímou pedagogickou činnost, b) práce související s přímou pedagogickou činností, c) vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. (2) Akademický pracovníkAkademický pracovník je povinen být na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě v době stanovené rozvrhem jeho přímé pedagogické činnosti a v případech, které stanoví v souladu se zákoníkem práce zaměstnavatel. (3) Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává akademický pracovníkakademický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které akademickému pracovníkoviakademickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé prácezávislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je akademický pracovníkakademický pracovník. (4) Zaměstnavatel eviduje jen tu část pracovní doby, kterou sám rozvrhuje. § 71 Jmenování docentem Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě habilitačního řízení. § 72 Habilitační řízení (1) V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, a jeho pedagogická způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky a předcházející pedagogické praxe. (2) Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. S návrhem je nutno předložit životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných příslušných titulech, doklady osvědčující pedagogickou praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, přehled absolvovaných vědeckých, odborných nebo uměleckých stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních, popřípadě další doklady osvědčující vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč též uvede obor, ve kterém žádá o habilitaci. Předloží rovněž habilitační práci. (3) Habilitační prací se rozumí: a) písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo b) soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem, nebo c) tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo d) umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost. (4) Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor habilitace, nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Nemá-li návrh všechny potřebné náležitosti a uchazeč jeho vady na výzvu v přiměřené lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor habilitační řízení zastaví. (5) Pokud nedojde k zastavení habilitačního řízení podle odstavce 4, předloží děkan nebo rektor věc vědecké nebo umělecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační komise se skládá z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná. (6) V uměleckých oborech může příslušná vědecká nebo umělecká rada prominout uchazeči o habilitaci požadavek vysokoškolského vzdělání. (7) Habilitační komise ve složení schváleném vědeckou nebo uměleckou radou jmenuje tři oponenty habilitační práce. Z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná, může být jmenován pouze jeden oponent. Orgány vysoké školy a fakulty, popřípadě vysokoškolského ústavu, a habilitační komise při habilitačním řízení konají bez zbytečných průtahů. (8) Habilitační komise posoudí vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče pro daný obor a jeho předcházející pedagogickou praxi. Na základě posudků oponentů zhodnotí úroveň habilitační práce. Habilitační komise se tajným hlasováním usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů habilitační komise, platí, že habilitační komise doporučuje habilitační řízení zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen habilitační komise vědecké nebo umělecké radě. (9) Habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce se koná na veřejném zasedání vědecké nebo umělecké rady. Po rozpravě, ve které musí být uchazeči dána možnost vyjádřit se k posudkům oponentů, obhajovat svoji habilitační práci a vyslovit se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké a pedagogické činnosti, se vědecká nebo umělecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. (10) Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké nebo umělecké rady, platí, že vědecká nebo umělecká rada habilitační řízení zastavuje. (11) Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká nebo umělecká rada rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké nebo umělecké rady, platí, že se řízení zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje. (12) V případě zastavení habilitačního řízení se habilitační práce s připojenými doklady vrátí uchazeči. (13) Na habilitační řízení se správní řád nevztahuje; podrobnosti postupu při habilitačním řízení stanoví vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. (14) Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat do 30 dnů námitky. Nevyhoví-li námitkám děkan, předá je k rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí rektora je konečné. Rozhodnutí rektora nebo děkana musí být odůvodněno. (15) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může habilitační řízení probíhat před vědeckou radou vysokoškolského ústavu. Úkoly děkana pak plní jeho ředitel. (16) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s habilitačním řízením, který činí nejvýše čtyřnásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit na úřední desce vysoké školy. Poplatek je příjmem vysoké školy. § 73 Jmenování profesorem (1) Profesorem pro určitý obor jmenuje prezident republiky toho, kdo byl na jmenování profesorem navržen vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy v souladu s § 74. (2) Návrh vědecké nebo umělecké rady vysoké školy na jmenování profesorem se prezidentu republiky podává prostřednictvím ministra. (3) Ministr vrátí návrh na jmenování profesorem vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, pokud nebyl dodržen postup při řízení ke jmenování profesorem stanovený v § 74; vrácení návrhu musí být odůvodněno. (4) Na jmenování profesorem se správní řád nevztahuje. (5) Jmenování profesorů se uskutečňuje nejméně dvakrát za kalendářní rok. § 74 Řízení ke jmenování profesorem (1) V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru. Předpokladem k zahájení řízení je předchozí jmenování docentem na základě habilitačního řízení, pokud jeho součástí bylo předložení habilitační práce. Ve výjimečných případech, kdy je na profesora navrhován někdo, kdo již je profesorem na renomované vysoké škole v zahraničí, může rektor na návrh vědecké nebo umělecké rady vysoké školy předchozí jmenování docentem jako předpoklad k zahájení řízení ke jmenování profesorem prominout. (2) Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje na návrh uchazeče podpořený alespoň dvěma písemnými stanovisky profesorů téhož nebo příbuzného oboru nebo na návrh děkana nebo rektora podaný vědecké radě fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor jmenování, nebo vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, má-li akreditaci pro navrhovaný obor vysoká škola. Řízení může zahájit z vlastního podnětu i vědecká rada fakulty nebo vědecká nebo umělecká rada vysoké školy. Součástí návrhu jsou náležitosti uvedené v § 72 odst. 2 větě druhé; v návrhu se též uvede obor, ve kterém se řízení ke jmenování profesorem zahajuje. (3) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh děkana nebo rektora příslušná vědecká nebo umělecká rada pětičlennou komisi složenou z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se jmenovací řízení koná. (4) V uměleckých oborech může příslušná vědecká nebo umělecká rada prominout uchazeči požadavek vysokoškolského vzdělání. (5) Komise posoudí kvalifikaci uchazeče a tajným hlasováním se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů komise, platí, že komise doporučuje řízení ke jmenování profesorem zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen komise té vědecké nebo umělecké radě, která komisi schválila. Tato vědecká nebo umělecká rada vyzve uchazeče, aby na jejím veřejném zasedání přednesl přednášku, ve které předloží koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru. (6) Po přednášce se vědecká nebo umělecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jde-li o vědeckou nebo uměleckou radu vysoké školy, předkládá po schválení návrh na jmenování profesorem ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu fakulty, předkládá návrh vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, která tajně hlasuje o předložení návrhu ministrovi. Ustanovení § 72 odst. 10 platí v obou případech obdobně. (7) Na řízení ke jmenování profesorem se správní řád nevztahuje; podrobnosti postupu při řízení ke jmenování profesorem stanoví vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. Orgány vysoké školy a fakulty, popřípadě vysokoškolského ústavu, a komise při řízení ke jmenování profesorem konají bez zbytečných průtahů. (8) Proti postupu při řízení ke jmenování profesorem na fakultě nebo vysoké škole může uchazeč podat do 30 dnů námitky, o nichž rozhoduje rektor; rozhodnutí rektora je konečné. (9) Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může být řízení ke jmenování profesorem zahájeno na vědecké radě vysokoškolského ústavu, která plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly děkana pak plní ředitel vysokoškolského ústavu. (10) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem, který činí nejvýše šestinásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek. Poplatek je příjmem vysoké školy. § 74a Řízení na veřejné vysoké škole o vyslovení neplatnosti jmenování docentem (1) O vyslovení neplatnosti jmenování docentem rozhoduje v řízení o vyslovení neplatnosti rektor veřejné vysoké školy, na níž se konalo habilitační řízení. (2) Rektor vysloví rozhodnutím neplatnost jmenování docentem, bude-li v řízení o vyslovení neplatnosti prokázáno, že osoba, jejíž pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace byla ověřována v habilitačním řízení a která byla na základě daného řízení jmenována docentem, svoji kvalifikaci prokázala a) v důsledku úmyslného trestného činutrestného činu, nebo b) v důsledku úmyslného neoprávněného užití díla jiné osoby hrubě porušujícího právní předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví32) nebo jiného úmyslného jednání proti dobrým mravům, neuvedeného v písmenu a). (3) Řízení o vyslovení neplatnosti se zahajuje z moci úřední; zahájeno může být rektorem a) nejpozději do 3 let ode dne nabytí právní moci rozsudku, kterým byla uvedená osoba odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. a), nebo b) nejpozději do 5 let ode dne skončení habilitačního řízení, jde-li o případ uvedený v odstavci 2 písm. b). (4) Neshledá-li rektor důvody pro vyslovení neplatnosti jmenování docentem, řízení o vyslovení neplatnosti usnesením zastaví. (5) Součástí podkladů pro rozhodnutí rektora podle odstavce 1 je stanovisko pětičlenné přezkumné komise. Členy přezkumné komise jmenuje rektor z profesorů, docentů nebo jiných odborníků, přičemž jednoho člena jmenuje rektor na návrh ministra ze státních zaměstnanců působících na ministerstvu. Většinu členů přezkumné komise musí tvořit odborníci, kteří nejsou zaměstnanci veřejné vysoké školy, na které se řízení o vyslovení neplatnosti vede. (6) Podrobnosti o složení přezkumné komise stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy. (7) Přezkumná komise se usnáší nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů; o stanovisku k neplatnosti jmenování docentem se hlasuje tajně. § 74b (1) Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o vyslovení neplatnosti činí 1 rok ode dne zahájení řízení. (2) Jestliže se rektor vydáním rozhodnutí o vyslovení neplatnosti jmenování docentem anebo usnesení o zastavení řízení o vyslovení neplatnosti odchýlí od stanoviska přezkumné komise, je povinen tuto skutečnost ve svém rozhodnutí nebo usnesení zdůvodnit. (3) Proti rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti jmenování docentem se nelze odvolat. Rozhodnutí nabývá účinnosti prvním dnem následujícím po uplynutí 2 měsíců ode dne oznámení uvedeného rozhodnutí; včasné podání žaloby ve správním soudnictví33) má odkladný účinek. (4) Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti je pouze osoba, o jejíž jmenování docentem jde. § 74c (1) Je-li rozhodnutím rektora vyslovována neplatnost jmenování docentem, uvedená osoba přestane být docentem ode dne, kdy se pravomocné rozhodnutí rektora o vyslovení neplatnosti jmenování docentem stalo účinným. K opětovnému jmenování dané osoby docentem může dojít pouze na základě nového habilitačního řízení. (2) Přestane-li být osoba docentem podle odstavce 1, nejsou tím dotčeny účinky dřívějších jednání, postupů nebo rozhodnutí dané osoby, a to i pokud je daná osoba učinila při výkonu veřejné moci nebo v rámci výkonu regulované profese nebo činnosti, pro niž se vyžaduje kvalifikace docenta. Dotčeno není ani případné dřívější jmenování dané osoby profesorem. § 74d Řízení na soukromé vysoké škole o vyslovení neplatnosti jmenování docentem Na řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem vedená na soukromé vysoké škole se použijí ustanovení § 74a až 74c obdobně s tím, že příslušnost orgánů soukromé vysoké školy stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy. Důsledky rozhodnutí vydaných v řízeních o vyslovení neplatnosti, uvedené v § 74c odst. 1 a 2, platí také pro rozhodnutí vydaná v řízeních o vyslovení neplatnosti vedených na soukromé vysoké škole. § 74e Řízení na státní vysoké škole o vyslovení neplatnosti jmenování docentem Na řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem vedené na státní vysoké škole se použijí ustanovení § 74a až 74c obdobně. Důsledky rozhodnutí vydaných v řízeních o vyslovení neplatnosti uvedené v § 74c odst. 1 a 2 platí také pro rozhodnutí vydaná v řízeních o vyslovení neplatnosti vedených na státní vysoké škole. § 75 Zveřejňování údajů o habilitačním řízení a řízení ke jmenování profesorem (1) Vysoká škola nebo její součást zveřejní ve veřejné části svých internetových stránek neprodleně údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a termíny příslušných veřejných zasedání vědeckých nebo uměleckých rad; neprodleně rovněž zveřejní údaje o ukončení těchto řízení. (2) Vysoká škola oznámí ministerstvu a) při zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství, a údaje o pracovním poměru uchazeče, b) v průběhu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo důvod a datum přerušení řízení, c) při ukončení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem datum a výsledek řízení. (3) Ministerstvo zajistí zveřejnění informací o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a o výsledcích těchto řízení vhodným způsobem. (4) Na zveřejňování habilitační práce se použije § 47b obdobně, nebyla-li tato práce již zveřejněna jiným způsobem. § 76 Tvůrčí volno (1) Akademickému pracovníkuAkademickému pracovníku vysoké školy se na jeho žádost poskytne tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let, nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké školy. (2) Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníkuakademickému pracovníku mzda. § 77 Výběrové řízení na veřejné vysoké škole (1) Pracovní místa akademických pracovníkůakademických pracovníků na veřejné vysoké škole se obsazují na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkemakademickým pracovníkem, jde-li o obsazení jím zastávaného místa, nebo v případech stanovených vnitřním předpisem veřejné vysoké školy. (2) Vypsání výběrového řízení musí být zveřejněno ve veřejné části internetových stránek vysoké školy nebo její součásti nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání přihlášky. (3) Podrobnosti o výběrovém řízení na pracovní místa akademických pracovníkůakademických pracovníků na veřejné vysoké škole stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy. (4) Ukončení habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem a jmenování docentem nebo profesorem na základě těchto řízení nezakládá pracovněprávní nároky ve vztahu k vysoké škole, na níž se dané řízení konalo, nebo k vysoké škole, vůči které je akademický pracovníkakademický pracovník v pracovněprávním vztahu. ČÁST OSMÁ HODNOCENÍ VYSOKÉ ŠKOLY § 77a Způsoby hodnocení vysoké školy (1) Vysoká škola zajišťuje kvalitu vzdělávací činnosti a související tvůrčí činnosti a dalších souvisejících činností. (2) Vzdělávací, tvůrčí a s nimi související činnosti vysoké školy podléhají pravidelnému hodnocení. (3) Hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy se uskutečňuje jako vnitřní hodnocení a vnější hodnocení. (4) Vnější hodnocení vysoké školy provádí Akreditační úřad v případech uvedených v § 84. Vysoká škola si může provedení vnějšího hodnocení na vlastní náklady zajistit také u všeobecně uznávané hodnotící agentury. § 77b Zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy (1) Vysoká škola je povinna zavést a udržovat systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy. (2) Zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy zahrnuje uplatnění záměrů a postupů vysoké školy v oblasti zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností, opírajících se o a) vymezení poslání a strategie vysoké školy, b) vymezení povinností vedoucích zaměstnanců a členů orgánů vysoké školy a jejích součástí ve vztahu ke kvalitě vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností, c) organizaci vysoké školy, stanovení působnosti, pravomocí a povinností orgánů, vedoucích zaměstnanců a členů orgánů vysoké školy a jejích součástí, d) zdroje finanční, personální a informační pro výkon vzdělávací a s ní související tvůrčí činnosti, e) spolupráci a vzájemné vazby vysoké školy s jinými vysokými školami, s veřejnými výzkumnými institucemi a jinými právnickými osobami zabývajícími se výzkumem, experimentálním vývojem nebo inovacemi, se zaměstnavateli absolventů vysokých škol, s podnikateli působícími v průmyslové a obchodní sféře, s podnikatelskými svazy a dalšími osobami nebo orgány vykonávajícími, podporujícími nebo využívajícími vzdělávací nebo tvůrčí činnost vysokých škol nebo její výsledky, f) standardy a postupy vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, g) nápravná a preventivní opatření a opatření přijímaná za účelem zlepšování, h) vnitřní dokumenty a záznamy, které se týkají zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy. (3) Vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy spočívá a) v aplikaci standardů a postupů vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, b) ve vypracování zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, která popisuje dosažené kvalitativní výstupy vysoké školy v oblasti vzdělávací a tvůrčí činnosti a opatření přijatá k odstranění případných zjištěných nedostatků; zpráva o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy se vypracovává v termínech stanovených vnitřním předpisem vysoké školy, nejméně však jednou za 5 let, s tím, že každoročně je zpráva aktualizována o dodatek popisující změny dosažené v kvalitě a v řídících opatřeních, c) ve zpřístupnění zprávy o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a dodatků k této zprávě orgánům a členům orgánů vysoké školy a jejích součástí a Akreditačnímu úřadu a ministerstvu. § 77c Zpracování údajů o uměleckých výstupech (1) Vysoká škola, která uskutečňuje studijní programstudijní program nebo programy z oblasti vzdělávání „Umění“, studijní programstudijní program nebo programy zahrnující předměty umělecké tvorby nebo na níž působí umělecká rada veřejné vysoké školy nebo fakulty (dále jen „umělecká škola“), vede školní evidenci uměleckých výstupůuměleckých výstupů, a to zejména za účelem hodnocení, porovnání a informování o uměleckých výstupechuměleckých výstupech. (2) Uměleckým výstupemUměleckým výstupem, který se eviduje podle tohoto zákona, se rozumí zveřejněné umělecké autorské dílo nebo umělecký výkon člena akademické obceobce umělecké školy, vytvořené v rámci plnění studijních nebo pracovních povinností k dané umělecké škole nebo v souvislosti s ním. (3) Ministerstvo vede registr uměleckých výstupůuměleckých výstupů, v němž se evidují údaje předávané uměleckými školami ze školních evidencí uměleckých výstupůuměleckých výstupů. Registr uměleckých výstupůuměleckých výstupů je informačním systémem veřejné správy. (4) Ve školní evidenci uměleckých výstupůuměleckých výstupů a v registru uměleckých výstupůuměleckých výstupů se evidují tyto údaje o uměleckých výstupechuměleckých výstupech: a) osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení autoraautora díla nebo výkonného umělce (dále jen „tvůrce výstupu“), b) rodné číslo tvůrce výstupu nebo, jde-li o cizince, jeho datum narození, pohlaví a státní občanství, c) údaj o členství tvůrce výstupu v akademické obciobci umělecké školy, d) případné akademické tituly, vědecké hodnosti a vědecko-pedagogické nebo umělecko-pedagogické tituly tvůrce výstupu, e) údaje o formě výstupu a datu jeho zveřejnění nebo provedení. (5) Umělecká škola je povinna předávat ministerstvu údaje ze školní evidence uměleckých výstupůuměleckých výstupů podle odstavce 4 do registru uměleckých výstupůuměleckých výstupů. Umělecká škola je dále oprávněna shromažďovat, zpracovávat a uchovávat údaje o uměleckých výstupechuměleckých výstupech vytvořených členy její akademické obceobce a zpřístupňovat je a) Akreditačnímu úřadu a jeho orgánům, b) osobám a orgánům, které prokáží oprávnění podle zvláštního zákona. (6) Do školní evidence uměleckých výstupůuměleckých výstupů a do registru uměleckých výstupůuměleckých výstupů se umožňuje nahlížet rovněž osobám, jejichž osobní údajeosobní údaje jsou uvedeny v těchto informačních systémech, a to v rozsahu údajů týkajících se dané osoby, včetně záznamů vedených o zpřístupnění jejích osobních údajůosobních údajů. ČÁST DEVÁTÁ AKREDITACE § 78 Akreditace (1) Oprávnění vysoké školy uskutečňovat za podmínek stanovených tímto zákonem studijní programystudijní programy vyplývá z institucionální akreditace nebo z akreditace studijního programustudijního programu. (2) Institucionální akreditací se uděluje vysoké škole oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat určený typ nebo určené typy studijních programůstudijních programů v určené oblasti nebo v určených oblastech vzdělávání. Vysoká škola je oprávněna na základě institucionální akreditace uskutečňovat kombinovaný studijní programstudijní program, pokud má institucionální akreditaci pro všechny oblasti vzdělávání, do nichž studijní programstudijní program náleží. (3) Institucionální akreditace se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy podle § 78a odst. 2 písm. a) pro danou oblast vzdělávání v daném typu studijního programustudijního programu a má funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy. (4) Pokud oprávnění uskutečňovat určitý studijní programstudijní program daného typu a případného profilu nevyplývá z institucionální akreditace vysoké školy, může vysoká škola toto oprávnění získat udělením akreditace daného studijního programustudijního programu. (5) Akreditace studijního programustudijního programu se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy pro akreditaci podle § 78a odst. 2 písm. b) daného typu a profilu studijního programustudijního programu. (6) V případě studijního programustudijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, je podmínkou pro udělení akreditace studijního programustudijního programu stanovisko příslušného uznávacího orgánu19a), že absolventi daného studijního programustudijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání. V případě akreditace studijních programůstudijních programů zaměřených na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky je podmínkou pro udělení akreditace studijního programustudijního programu kladné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. Orgány uvedené ve větách první a druhé vydávají stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o stanovisko doručena. (7) V případě studijního programustudijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, je podmínkou pro jeho uskutečňování na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání povolení příslušného uznávacího orgánu19a). Povolení se nevydá, zjistí-li uznávací orgán, že by absolventi daného studijního programustudijního programu nebyli připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu daného povolání. V případě studijních programůstudijních programů zaměřených na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky je podmínkou povolení Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. Orgány uvedené ve větách první a třetí vydávají povolení do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o povolení doručena. (8) Je-li praktickou výuku ve studijním programustudijním programu možno provádět pouze na pracovišti akreditovaném podle zvláštního právního předpisu19b), je podmínkou pro udělení akreditace tohoto studijního programustudijního programu nebo pro jeho uskutečňování na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání vedle souhlasného stanoviska podle odstavce 6 nebo povolení podle odstavce 7 také akreditace pro praktickou výuku tohoto programu udělená podle zvláštního právního předpisu. (9) Není-li studijní programstudijní program akreditován nebo uskutečňován v rámci oblasti vzdělávání, pro kterou má vysoká škola institucionální akreditaci, nelze k jeho studiu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky ani udělovat akademické tituly. (10) V rámci akreditace magisterského studijního programustudijního programu se rozhoduje i o oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5; v případě institucionální akreditace toto oprávnění vyplývá z institucionální akreditace pro danou oblast vzdělávání. Oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5 lze vykonávat, pouze pokud je vysoká škola oprávněna uskutečňovat v dané oblasti vzdělávání alespoň jeden doktorský studijní programstudijní program. § 78a Standardy pro akreditace (1) Akreditační úřad při své činnosti podle tohoto zákona vychází v rámci správního uvážení ze standardů pro akreditace, jimiž se rozumí soubor požadavků týkajících se vysoké školy, stanovených se zřetelem k druhu řízení, účelu hodnocení nebo typům a profilům studijních programůstudijních programů. (2) Standardy pro akreditace obsahují a) v případě institucionální akreditace 1. soubor požadavků na institucionální prostředí vysoké školy, zejména na strategii a řízení vysoké školy, na studijní programystudijní programy a jejich studenty, na tvůrčí činnost, zejména na výzkum, mezinárodní spolupráci, spolupráci s praxí, akademické pracovníkyakademické pracovníky, zdroje a na systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, 2. soubor požadavků na studijní programstudijní program v rámci oblasti vzdělávání, zejména na obsahové zaměření studijního programustudijního programu, profil absolventa, na odborné znalosti a odborné dovednosti absolventů ve vazbě na příslušnou oblast vzdělávání, na personální, finanční, materiální a další zabezpečení studijního programustudijního programu, včetně požadavků souvisejících se zajištěním podmínek rovného přístupu zdravotně postižených uchazečů a studentů k vysokoškolskému vzdělání, a na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí, b) v případě akreditace studijního programustudijního programu 1. soubor minimálních požadavků na studijní programstudijní program, zejména na obsahové zaměření studijního programustudijního programu, profil absolventa, na odborné znalosti a odborné dovednosti absolventů ve vazbě na příslušnou oblast vzdělávání, na personální, finanční, materiální a další zabezpečení studijního programustudijního programu, včetně požadavků souvisejících se zajištěním podmínek rovného přístupu zdravotně postižených uchazečů a studentů k vysokoškolskému vzdělání, a na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí, 2. požadavky na systém řízení, zabezpečení a kontroly všech činností vysoké školy, zejména však činnosti vzdělávací a s ní související tvůrčí činnosti, s ohledem na to, aby studijní prostředí umožnilo naplňovat poslání vysoké školy, 3. požadavky na zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, c) v případě akreditace habilitačního řízení a akreditace řízení ke jmenování profesorem soubor požadavků nutných k prokázání schopnosti vysoké školy vést příslušné řízení podle § 72 nebo 74 a soubor požadavků na rozsah a kvalitu související vzdělávací a tvůrčí činnosti, na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí. Akreditace studijního programu § 79 (1) Akreditaci studijního programustudijního programu uděluje Akreditační úřad na základě písemné žádosti vysoké školy. (2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programustudijního programu obsahuje a) název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude studijní programstudijní program uskutečňovat, b) součásti studijního programustudijního programu podle § 44 odst. 2; u kombinovaného studijního programustudijního programu také procentně vyjádřený podíl základních tematických okruhů náležejících do jednotlivých oblastí vzdělávání na výuce, c) doklady o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení studijního programustudijního programu nejméně na standardní dobu studia, včetně údajů o zohlednění potřeby zajištění podmínek rovného přístupu k vysokoškolskému vzdělání, d) záměr rozvoje studijního programustudijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný počet přijímaných uchazečů o studium a informace o předpokládané uplatnitelnosti absolventů studijního programustudijního programu na trhu práce, e) sebehodnotící zprávu, popisující a hodnotící naplnění jednotlivých požadavků vyplývajících z příslušných standardů pro akreditace podle § 78a odst. 2 písm. b), f) v případě studijního programustudijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, také oznámení, že daný studijní programstudijní program je zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, a souhlasné stanovisko příslušného uznávacího orgánu19a), že absolventi daného studijního programustudijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání, g) v případě studijního programustudijního programu zaměřeného na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky také oznámení, že daný studijní programstudijní program je zaměřen na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky, a souhlasné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, že absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu povolání v této oblasti. (3) Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 120 dnů. Přitom posuzuje naplnění standardů pro akreditace a přihlíží k naplňování systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, a případně k hodnocení některou z hodnotících agentur podle § 77a odst. 4. (4) Akreditační úřad akreditaci studijního programustudijního programu neudělí, jestliže a) studijní programstudijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona, b) studijní programstudijní program nesplňuje standardy pro akreditaci podle § 78a odst. 2 písm. b) daného typu a profilu studijního programustudijního programu, c) studijní programstudijní program není dostatečně zabezpečen zejména po stránce personální, finanční a materiální, nebo vysoká škola nemá vytvořeny podmínky pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti, d) vysoká škola nemá funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností v souladu s § 77b, e) studijní programstudijní program nezískal souhlasné stanovisko příslušného uznávacího orgánu, jde-li o studijní programstudijní program uvedený v § 78 odst. 6, nebo f) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci studijního programustudijního programu a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny. (5) O akreditaci studijního programustudijního programu může požádat také žadatel, jemuž byl pravomocně udělen státní souhlas rozhodnutím, které dosud nenabylo účinnosti. Ustanovení odstavců 1 až 4 se použije obdobně. (6) Jde-li o kombinovaný studijní programstudijní program, splnění požadavků vyplývajících z odstavce 4 písm. c) se posuzuje ve vztahu ke všem oblastem vzdělávání, do nichž je studijní programstudijní program zařazen, a to v míře odpovídající alespoň jejímu podílu na tomto studijním programustudijním programu. § 80 (1) Akreditaci studijního programustudijního programu uděluje Akreditační úřad na dobu 10 let; na dobu kratší než 10 let může být akreditace studijního programustudijního programu udělena nebo prodloužena, pokud a) akreditace daného studijního programustudijního programu se žadateli uděluje poprvé, b) akreditace daného studijního programustudijního programu se uděluje nebo prodlužuje zejména s ohledem na naplnění potřeby zajistit studentům možnost dostudování, nebo c) žadatel neposkytuje dostatečné záruky řádného zabezpečení a rozvoje studijního programustudijního programu z hlediska personálního, finančního a materiálního zabezpečení na dobu 10 let. (2) V rozhodnutí musí být uveden typ studijního programustudijního programu a standardní doba studia a v případě bakalářského nebo magisterského studijního programustudijního programu také jeho profil. V rozhodnutí se uvede rovněž oblast vzdělávání, do níž program náleží; jde-li o kombinovaný studijní programstudijní program, uvede se v rozhodnutí vedle příslušných oblastí vzdělávání, do nichž program náleží, rovněž jejich podíl na výuce. (3) Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 79. (4) Během uskutečňování akreditovaného studijního programustudijního programu může vysoká škola požádat o akreditaci jeho rozšíření. (5) Akreditace studijního programustudijního programu zaniká odnětím akreditace, oznámením vysoké školy o zrušení studijního programustudijního programu nebo uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena. Vysoká škola zajistí studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programustudijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. (6) Byla-li vysoké škole žádost o udělení akreditace studijního programustudijního programu zamítnuta, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci daného nebo obdobného studijního programustudijního programu nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žádost zamítnuta. (7) Byla-li vysoké škole akreditace studijního programustudijního programu odňata, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci daného nebo obdobného studijního programustudijního programu nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla akreditace odňata. (8) Byl-li vysoké škole uložen správní trest za některý přestupek podle § 93n odst. 1, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci studijního programustudijního programu nejdříve po uplynutí doby 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla sankce uložena. § 81 (1) O akreditaci studijního programustudijního programu může spolu s vysokou školou požádat též právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností. (2) Spolu se žádostí o akreditaci předloží dohodu s vysokou školou o vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu. Tato vysoká škola přijímá uchazeče o studium ve studijním programu a uděluje absolventům tohoto studijního programu příslušný akademický titul. Ve vysokoškolském diplomuvysokoškolském diplomu je též uvedeno, kde byl studijní program uskutečňován. (3) Na žádost o akreditaci studijního programustudijního programu podle odstavců 1 a 2 se vztahuje § 79 přiměřeně. (4) Při společném uskutečňování doktorského studijního programustudijního programu dohoda též stanoví zastoupení právnické osoby a vysoké školy v oborové radě. Institucionální akreditace § 81a (1) Institucionální akreditaci uděluje vysoké škole pro oblast nebo oblasti vzdělávání, a v jejich rámci pro příslušný typ nebo typy studijních programůstudijních programů Akreditační úřad na základě písemné žádosti vysoké školy. Byla-li vysokou školou současně s žádostí o institucionální akreditaci podána i žádost o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, vede se o těchto žádostech společné řízení. (2) Písemná žádost o institucionální akreditaci obsahuje a) název vysoké školy, b) označení oblasti nebo oblastí vzdělávání, ve kterých vysoká škola na základě akreditace hodlá působit, a typu nebo typů studijních programůstudijních programů, c) zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a případné dodatky k této zprávě, d) sebehodnotící zprávu popisující a hodnotící naplnění jednotlivých požadavků vyplývajících z příslušných standardů pro akreditace, včetně požadavků týkajících se finančního, materiálního a dalšího zabezpečení činnosti vysoké školy a jeho rozvoje. (3) Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 150 dnů. Přitom posuzuje naplnění standardů pro akreditace uvedených v § 78a odst. 2 písm. a) a přihlíží k naplňování systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, a případně k hodnocení některou z hodnotících agentur podle § 77a odst. 3; v případě uvedeném v odstavci 1 větě druhé přihlíží také k naplnění standardů pro akreditace uvedených v § 78a odst. 2 písm. c) a k výsledku posouzení uvedeného v § 82 odst. 4. (4) Akreditační úřad institucionální akreditaci pro oblast nebo oblasti vzdělávání neudělí, jestliže a) vysoká škola nesplňuje standardy podle § 78a odst. 2 písm. a) pro institucionální akreditaci pro danou oblast vzdělávání v daném typu studijního programustudijního programu, b) vysoká škola nemá zřízenu radu pro vnitřní hodnocení, c) vysoká škola nemá funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a zpracovanou sebehodnotící zprávu, d) systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy neskýtá záruky, že vysoká škola ve své působnosti posoudí studijní programystudijní programy navrhované k uskutečňování na vysoké škole v rozsahu odpovídajícím požadavkům uvedeným v § 77b až 79, e) vysoká škola neskýtá pro účely svého navrhovaného působení ve vzdělávací činnosti v navrhované oblasti nebo oblastech vzdělávání záruky rozvoje tvůrčí činnosti vysoké školy související s příslušnou vzdělávací činností nebo nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje, f) vysoká škola ke dni podání žádosti neuskutečňovala nejméně 2 studijní programystudijní programy alespoň po dobu 10 let, z toho nejméně 1 studijní programstudijní program v navrhované oblasti vzdělávání, nebo g) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci pro oblast vzdělávání a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny. (5) Je-li vedeno společné řízení i o žádosti o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, vysoká škola předkládá Akreditačnímu úřadu i náležitosti žádosti podle § 82 odst. 2. Akreditační úřad žádosti o udělení akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem nevyhoví z důvodů uvedených v § 82 odst. 6. (6) Nemá-li vysoká škola institucionální akreditaci a její žádost o udělení institucionální akreditace pro jednu nebo více oblastí vzdělávání byla zamítnuta, může podat novou žádost o udělení institucionální akreditace nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla žádost zamítnuta. (7) Žádost o institucionální akreditaci nelze podat před uplynutím doby 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla vysoké škole a) odňata institucionální akreditace pro danou oblast nebo oblasti vzdělávání, nebo b) uložen správní trest za přestupek podle § 93n odst. 1. (8) Požádala-li vysoká škola s institucionální akreditací o rozšíření institucionální akreditace o další oblast nebo oblasti vzdělávání a tato žádost byla zamítnuta, může podat novou žádost o rozšíření institucionální akreditace pro danou oblast nebo oblasti vzdělávání nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla žádost zamítnuta. § 81b (1) Institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání se uděluje na dobu 10 let; na dobu 5 let se institucionální akreditace uděluje, pokud se vysoké škole uděluje pro oblast nebo oblasti vzdělávání, pro které byla dané vysoké škole zamítnuta bezprostředně předcházející žádost o rozšíření institucionální akreditace. V rozhodnutí o udělení institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání musí být uveden typ nebo typy studijních programůstudijních programů, které mohou být na základě institucionální akreditace vysokou školou uskutečňovány v dané oblasti nebo oblastech vzdělávání. (2) Institucionální akreditace zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Akreditačnímu úřadu, že se vzdává akreditace. Vzdání se institucionální akreditace není přípustné po zahájení řízení o jejím odnětí. (3) Zanikla-li institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání, studijní programystudijní programy uskutečňované vysokou školou na jejím základě ke dni zániku akreditace se považují za studijní programystudijní programy akreditované na dobu 3 let. Akreditační úřad přitom musí ve lhůtě 120 dnů ode dne zániku akreditace oblasti vzdělávání pro tyto studijní programystudijní programy rozhodnout o případném omezení nebo odnětí akreditace studijního programustudijního programu podle § 86 odst. 2 písm. a) nebo b). (4) V případě, že došlo k zániku uskutečňování studijních programůstudijních programů z důvodů uvedených v odstavci 3, je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programustudijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. § 81c Vysoká škola s institucionální akreditací může v době platnosti institucionální akreditace požádat o její rozšíření pro další oblast nebo oblasti vzdělávání nebo pro další typ nebo typy studijních programůstudijních programů v rámci oblasti, pro kterou již má institucionální akreditaci. Na řízení o rozšíření institucionální akreditace se přiměřeně použije ustanovení § 81a; doba platnosti institucionální akreditace se jejím rozšířením neprodlužuje. § 81d (1) Hodlá-li vysoká škola s institucionální akreditací uskutečňovat studijní programstudijní program ve spolupráci s jinou právnickou osobou, může tak činit pouze na základě udělení akreditace podle § 81, jde-li o studijní programstudijní program, který má být uskutečňován mimo oblast vzdělávání, pro niž má vysoká škola institucionální akreditaci. (2) Jde-li o studijní programstudijní program, který má být uskutečňován v rámci oblasti vzdělávání, pro niž má vysoká škola institucionální akreditaci, může jej vysoká škola uskutečňovat ve spolupráci s jinou právnickou osobou pouze a) na základě udělení akreditace podle § 81, nebo b) je-li to v souladu s rozhodnutím o udělení institucionální akreditace; v takovém případě může být spolupracující právnickou osobou pouze pracoviště Akademie věd České republiky s postavením veřejné výzkumné instituce. § 82 Akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem (1) Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v daném oboru podléhá akreditaci, kterou uděluje Akreditační úřad. (2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci obsahuje: a) název vysoké školy, popřípadě název součásti, na které bude řízení probíhat, b) obor habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, c) popis systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a hodnocení nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje, d) seznam členů vědecké nebo umělecké rady vysoké školy, popřípadě členů vědeckých nebo uměleckých rad dotčených součástí. (3) Ustanovení § 79 odst. 3 platí pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem obdobně. (4) Akreditační úřad posoudí, zda skutečnosti doložené podle odstavce 2 písm. c) a d) vytvářejí předpoklady pro objektivní posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování docentem nebo profesorem. (5) Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 120 dnů. (6) Akreditační úřad akreditaci neudělí, jestliže a) vysoká škola nesplňuje předpoklady pro objektivní posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování docentem nebo profesorem podle odstavce 4 nebo z jiných důvodů neskýtá záruku řádného provádění habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, b) vysoká škola neuskutečňuje doktorský studijní programstudijní program, který svým zaměřením odpovídá oboru habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, po dobu nejméně dvojnásobku jeho standardní doby studia, nebo c) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny. (7) Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem se uděluje na dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí. (8) Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Akreditačnímu úřadu, že se vysoká škola akreditace vzdává. § 82a Vláda stanoví nařízením standardy pro institucionální akreditaci, standardy pro akreditaci studijního programustudijního programu, standardy pro akreditaci habilitačního řízení a standardy pro akreditaci řízení ke jmenování profesorem. Akreditační úřad a jeho postavení, působnost a organizace § 83 (1) Zřizuje se Akreditační úřad. Členové orgánů Akreditačního úřadu jsou ve svém rozhodování podle odstavce 2 nezávislí. Materiálně, administrativně a finančně činnost Akreditačního úřadu zajišťuje ministerstvo. (2) Akreditační úřad a) rozhoduje o institucionálních akreditacích, b) rozhoduje o akreditacích studijních programůstudijních programů, c) rozhoduje o akreditacích habilitačního řízení a akreditacích řízení ke jmenování profesorem, d) provádí vnější hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysokých škol, e) přijímá opatření podle § 81b odst. 3 a § 86, f) vydává stanoviska k udělení státního souhlasu a k typu vysoké školy podle § 2 odst. 3 a 6, poskytuje ministerstvu na vyžádání součinnost při posuzování splnění podmínek uvedených v § 93f odst. 5 písm. a) a v § 93h odst. 5 písm. a) a v rámci této součinnosti vydává stanoviska podle § 83c odst. 2 písm. h), g) posuzuje záležitosti týkající se vysokého školství, které mu předloží ministr, a vydává k nim stanovisko, h) zpracovává roční zprávy o své činnosti, i) vykonává další činnosti stanovené tímto zákonem. (3) Akreditační úřad a ministerstvo si vzájemně na žádost poskytují informace potřebné pro svoji činnost podle tohoto zákona. (4) Stanoviska k typu vysoké školy a stanoviska vyžádaná v rámci součinnosti při posuzování splnění podmínek uvedených v § 93f odst. 5 písm. a) a v § 93h odst. 5 písm. a) Akreditační úřad vydává do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o stanovisko doručena. § 83a (1) Výkonným orgánem Akreditačního úřadu, který vykonává působnost Akreditačního úřadu zejména ve věcech uvedených v § 83c odst. 2, je patnáctičlenná Rada Akreditačního úřadu, kterou tvoří předseda Rady Akreditačního úřadu, 2 místopředsedové Rady Akreditačního úřadu a další členové Rady Akreditačního úřadu. Členství v Radě Akreditačního úřadu je veřejnou funkcí; jmenování předsedou, místopředsedou nebo dalším členem Rady Akreditačního úřadu nezakládá pracovní ani služební poměr státního zaměstnance. Předseda Rady Akreditačního úřadu je zároveň předsedou Akreditačního úřadu; dva místopředsedové Rady Akreditačního úřadu jsou zároveň místopředsedy Akreditačního úřadu. Jednání Rady Akreditačního úřadu svolává a řídí její předseda. (2) V čele Akreditačního úřadu je předseda Akreditačního úřadu. Předseda Akreditačního úřadu jmenuje a odvolává členy hodnotících komisí a vykonává další působnost svěřenou mu tímto zákonem. (3) Předsedu Akreditačního úřadu v době nepřítomnosti zastupují v plném rozsahu v jím určeném pořadí místopředsedové Akreditačního úřadu. Předseda a místopředsedové Akreditačního úřadu jsou oprávněni dávat státním zaměstnancům zařazeným v ministerstvu, působícím v Kanceláři Akreditačního úřadu, příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě nebo závazné pokyny podle § 11 zákoníku práce. (4) Činnost členů Rady Akreditačního úřadu a členů hodnotících komisí je úkonem v obecném zájmu4) a za její výkon jim ministerstvo poskytuje odměnu. Odměnu předsedy, místopředsedů a dalších členů Rady Akreditačního úřadu stanoví na návrh ministra vláda, a to s přihlédnutím k vysokým odborným nárokům kladeným na činnost těchto funkcionářů a k jejich odpovědnosti za řádný a nezávislý výkon činnosti Akreditačního úřadu. Odměnu členů hodnotících komisí stanoví statut Akreditačního úřadu. (5) Členům Rady Akreditačního úřadu a členům hodnotících komisí přísluší cestovní náhrady ve stejném rozsahu, výši a za podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru5) s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje místo jejich pobytu. Cestovní náhrady poskytuje ministerstvo, přičemž § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce se nepoužije. (6) Statut Akreditačního úřadu schvaluje vláda na návrh Rady Akreditačního úřadu předložený prostřednictvím ministra. § 83b Jmenování a odvolání členů Rady Akreditačního úřadu (1) Předsedu, 2 místopředsedy a 11 dalších členů Rady Akreditačního úřadu jmenuje vláda na období 6 let z osob, které jsou všeobecně uznávanou odbornou autoritou; 1 člena jmenuje vláda na období 2 let z řad studentů. Pět členů Rady Akreditačního úřadu včetně předsedy jmenuje na návrh ministra vláda z osob navržených ministerstvem, jinými ústředními orgány státní správy, profesními komorami, organizacemi zaměstnavatelů nebo dalšími osobami nebo orgány vykonávajícími, podporujícími nebo využívajícími vzdělávací nebo tvůrčí činnost vysokých škol nebo její výsledky, 9 členů Rady Akreditačního úřadu jmenuje na návrh ministra vláda z osob navržených orgány reprezentace vysokých škol podle § 92 a 1 člena z řad studentů jmenuje na návrh ministra vláda ze studentů navržených orgánem reprezentace vysokých škol uvedeným v § 92 odst. 1 písm. a); členové jsou jmenováni zpravidla tak, aby 9 členů Rady Akreditačního úřadu včetně předsedy a 1 místopředsedy byly osoby dlouhodobě působící v akademickém prostředí a 5 členů Rady Akreditačního úřadu včetně 1 místopředsedy byly osoby působící v praxi, které mají zkušenosti z akademického prostředí, zejména představitelé profesních komor zřízených zákonem. Návrh na jmenování předsedy Rady Akreditačního úřadu ministr před jeho předložením vládě projednává s orgány reprezentace vysokých škol podle § 92. (2) Dojde-li k zániku funkce člena Rady Akreditačního úřadu před uplynutím jeho funkčního období, je nový člen jmenován pouze na zbytek příslušného funkčního období. Táž osoba může být jmenována členem Rady Akreditačního úřadu nejvýše na dvě funkční období. (3) Do Rady Akreditačního úřadu nemůže být jmenována osoba pravomocně odsouzená pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo osoba, které byla omezena její svéprávnost. (4) Funkce člena Rady Akreditačního úřadu je neslučitelná s funkcí poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce a člena Nejvyššího kontrolního úřadu; dále je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora, děkana, proděkana, ředitele vysokoškolského ústavu, člena akademického senátu vysoké školy nebo fakulty, kvestora a tajemníka fakulty, jakož i s odpovídajícími funkcemi na soukromé vysoké škole. (5) Členové Rady Akreditačního úřadu vykonávají své funkce osobně a pro jejich výkon nesmějí přijímat žádné pokyny a instrukce. (6) Předseda Rady Akreditačního úřadu ani místopředsedové Rady Akreditačního úřadu nesmějí vykonávat placené ani neplacené funkce na vysokých školách, nesmějí být členy jejich orgánů a nesmějí se podílet na podnikání či rozhodování právnických osob působících jako vysoké školy. Dále nesmějí být v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu k vysokým školám a nesmí přímo nebo zprostředkovaně poskytovat za úplatu poradenskou nebo obdobnou pomoc vysokým školám; to neplatí, podílejí-li se na výuce vysoké školy podle § 70 odst. 3. (7) Ostatní členové Rady Akreditačního úřadu smějí vykonávat činnost vědeckou, pedagogickou, literární, publicistickou nebo uměleckou, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Rady Akreditačního úřadu. Pokud členové Rady Akreditačního úřadu vykonávají vedle své funkce výdělečnou činnost, jsou povinni činit tak způsobem, který neohrožuje řádný výkon funkce člena Rady Akreditačního úřadu a neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Akreditačního úřadu. (8) Vláda může odvolat člena Rady Akreditačního úřadu, jestliže po dobu 6 měsíců bez vážného důvodu nevykonává funkci, nebo jestliže se dopustil jednání zpochybňujícího nezávislost výkonu působnosti Akreditačního úřadu. Rada Akreditačního úřadu může podat vládě návrh na odvolání člena Rady Akreditačního úřadu. (9) Funkce člena Rady Akreditačního úřadu zaniká a) uplynutím funkčního období, b) vzdáním se funkce, c) odvoláním z funkce, d) smrtí nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého nebo nezvěstného, e) jde-li o člena jmenovaného z řad studentů, dnem ukončení jeho studia, f) dnem vzniku souběhu neslučitelných funkcí, nebo g) dnem nabytí právní moci 1. rozhodnutí soudu, kterým byl člen Rady Akreditačního úřadu odsouzen pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo kterým byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti, 2. rozhodnutí soudu, kterým byla schválena dohoda o vině člena Rady Akreditačního úřadu a trestu za jím spáchaný úmyslný trestný čintrestný čin, 3. rozhodnutí státního zástupce, kterým bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání člena Rady Akreditačního úřadu za úmyslný trestný čintrestný čin, 4. rozhodnutí státního zástupce nebo soudu, kterým bylo podmíněně zastaveno trestní stíhání člena Rady Akreditačního úřadu pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo kterým bylo v trestním řízenítrestním řízení vedeném pro úmyslný trestný čintrestný čin člena Rady Akreditačního úřadu schváleno narovnání, nebo 5. rozhodnutí soudu, kterým byla omezena svéprávnost člena Rady Akreditačního úřadu. § 83c Působnost Rady Akreditačního úřadu (1) Rada Akreditačního úřadu rozhoduje ve všech věcech náležejících do působnosti Akreditačního úřadu, nestanoví-li zákon jinak. (2) Radě Akreditačního úřadu je vyhrazeno a) usnášet se o návrhu statutu Akreditačního úřadu a předkládat jej vládě prostřednictvím ministra, b) rozhodovat ve správních řízeních vedených Akreditačním úřadem v prvním stupni 1. o žádostech o institucionální akreditaci a o její rozšíření, o akreditaci studijního programustudijního programu a o její prodloužení a rozšíření, o akreditaci habilitačního řízení nebo o akreditaci řízení ke jmenování profesorem, 2. o omezení nebo odnětí akreditace studijního programustudijního programu, o omezení nebo odnětí institucionální akreditace pro oblast vzdělávání, o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem a o omezení a zániku oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program na základě institucionální akreditace podle § 86 odst. 3 a 4, 3. ve věcech rušení opatření podle § 86 odst. 9, c) předkládat ministerstvu podněty pro úpravu standardů pro akreditace stanovených nařízením vlády podle § 82a, d) stanovit na základě návrhů připravených předsedou Akreditačního úřadu doporučené postupy a metody hodnotící činnosti Akreditačního úřadu v souladu se standardy pro akreditace podle § 78a, e) vydávat stanovisko k typu vysoké školy a posuzovat námitky podané proti stanovisku, f) vydávat zprávu o vnějším hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy podle § 84 a posuzovat námitky podané proti zprávě, g) vydávat stanovisko k udělení státního souhlasu, h) vydávat stanovisko k personálnímu, finančnímu a materiálnímu zabezpečení zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu a ke splnění podmínek pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti žadatelem o udělení povolení nebo oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, vyžádá-li si ministerstvo součinnost Akreditačního úřadu při posuzování splnění podmínek uvedených v § 93f odst. 5 písm. a) nebo § 93h odst. 5 písm. a), i) zařazovat zájemce o funkci hodnotitele do Seznamu hodnotitelů, j) usnášet se na základě podnětu nejméně třetiny svých členů, orgánu reprezentace vysokých škol nebo ministra o podání návrhu na odvolání člena Rady Akreditačního úřadu. (3) K přijetí usnesení ve věcech podle odstavce 2 písm. a) je zapotřebí souhlasu dvou třetin všech členů Rady Akreditačního úřadu. (4) Proti rozhodnutí vydanému ve věci uvedené v odstavci 2 písm. b) lze podat odvolání k Přezkumné komisi Akreditačního úřadu, která přezkoumává pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy a statutem Akreditačního úřadu. Přezkumná komise Akreditačního úřadu může v řízení o odvolání napadené rozhodnutí pouze potvrdit a odvolání zamítnout anebo napadené rozhodnutí nebo jeho část zrušit a věc vrátit k novému projednání nebo rozhodnutí nebo jeho část zrušit a řízení zastavit. (5) Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva výrokovou část pravomocných rozhodnutí vydaných podle odstavce 2 písm. b) a výrokovou část pravomocných rozhodnutí o odvolání vydaných podle odstavce 4. § 83d Přezkumná komise Akreditačního úřadu (1) Přezkumná komise Akreditačního úřadu má 5 členů, jmenovaných a odvolávaných vládou. Členové Přezkumné komise Akreditačního úřadu jsou jmenováni z osob s vysokoškolským vzděláním, které je podle zákona o advokacii předpokladem pro zápis žadatele do seznamu advokátních koncipientůadvokátních koncipientů vedeného Českou advokátní komorou, z toho 3 členové jsou jmenováni z osob navržených orgány reprezentace vysokých škol uvedenými v § 92. (2) Činnost členů Přezkumné komise Akreditačního úřadu je úkonem v obecném zájmu4) a za její výkon jim ministerstvo poskytuje odměnu, jejíž výši stanoví statut Akreditačního úřadu. Členům Přezkumné komise Akreditačního úřadu přísluší také cestovní náhrady obdobné cestovním náhradám ve stejném rozsahu, výši a za podmínek jako zaměstnancům v pracovním poměru5) s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje místo jejich pobytu. Cestovní náhrady poskytuje ministerstvo, přičemž § 206 odst. 3 a 4 zákoníku práce se nepoužije. § 83e Hodnotící komise a Seznam hodnotitelů (1) Poradními orgány Rady Akreditačního úřadu jsou hodnotící komise, které ustavuje předseda Akreditačního úřadu; členové hodnotících komisí jsou jmenováni z osob evidovaných v Seznamu hodnotitelů. Návrh členů hodnotící komise Akreditační úřad předloží příslušné vysoké škole ke stanovisku. V případě nesouhlasného stanoviska školy navrhne Akreditační úřad jiného člena nebo členy hodnotící komise; takto upravený návrh se již vysoké škole ke stanovisku nepředkládá. Ustanovení správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci se na členy hodnotících komisí použijí obdobně; o námitce podjatosti rozhoduje Rada Akreditačního úřadu. (2) Statut Akreditačního úřadu stanoví a) počet členů a složení hodnotících komisí ustavovaných pro přípravu podkladů pro jednotlivá řízení podle § 83c odst. 2 písm. b) a g) a pro jednotlivá vnější hodnocení; členem hodnotící komise je vždy také jeden student, b) kritéria pro naplňování Seznamu hodnotitelů pro jednotlivé oblasti vzdělávání z hlediska zastoupení osob, působících ve vysokém školství nebo v jiných sférách podle odstavce 6 písm. e), c) pravidla pro výběr členů ze Seznamu hodnotitelů do hodnotících komisí. (3) Akreditační úřad spravuje Seznam hodnotitelů. Seznam slouží k evidenci osob, které mohou být jmenovány do hodnotících komisí. Seznam se člení podle oblastí vzdělávání. Nejvyšší počet osob zapsaných v seznamu pro jednotlivou oblast vzdělávání stanoví statut Akreditačního úřadu. (4) Do Seznamu hodnotitelů může být zapsána pouze osoba, která je všeobecně uznávanou odbornou autoritou v příslušné oblasti vzdělávání nebo studentem a kterou k zařazení do Seznamu hodnotitelů navrhlo ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, orgán reprezentace vysokých škol podle § 92 nebo profesní organizace nebo jiná právnická osoba uvedená v § 77b odst. 2 písm. e) nebo která na výzvu Akreditačního úřadu zveřejněnou na internetových stránkách ministerstva projevila zájem podílet se na činnosti hodnotících komisí. Zápis se provede, pokud daná osoba splňuje podmínky pro zařazení do Seznamu hodnotitelů stanovené Radou Akreditačního úřadu, po projednání s orgány reprezentace vysokých škol, na základě souhlasného usnesení Rady Akreditačního úřadu a písemného souhlasu zapisované osoby podílet se na činnosti hodnotících komisí, a to na dobu 6 let. V případě osob zaměřených na oblast vzdělávání „Bezpečnostní obory“ se k jejich zápisu do seznamu vyžaduje také souhlasné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. Na zápis do seznamu není právní nárok. (5) Rada Akreditačního úřadu může zapsaného hodnotitele vyřadit ze Seznamu hodnotitelů před uplynutím doby, na niž byl zapsán, na základě jeho žádosti, z vlastního odůvodněného podnětu nebo na základě odůvodněného podnětu ministerstva, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany. (6) V Seznamu hodnotitelů se o hodnotiteli vedou tyto údaje: a) osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu; u cizinců také pohlaví, adresa místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství, b) nejde-li o studenta, zaměření vysokoškolského vzdělání hodnotitele, jeho akademické tituly, vědecké hodnosti, úspěšně ukončená habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, včetně uvedení programů nebo oborů, ve kterých byly tituly a hodnosti získány a ve kterých byla habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ukončena, a uvedení vysoké školy, na které se habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem uskutečnilo, c) v případě studenta nejvyšší dosažené vzdělání, název vysoké školy, jíž je studentem, a název studijního programustudijního programu, ve kterém studuje, d) v případě zaměstnance vysoké školy druh základního pracovněprávního vztahu hodnotitele k vysoké škole a název vysoké školy, e) povolání hodnotitele a jeho případná návaznost na vysoké školství, včetně uvedení, zda jde o současného nebo bývalého akademického nebo vědeckého pracovníka vysoké školy, emeritního rektora nebo jiného bývalého nebo současného funkcionáře vysoké školy nebo její součásti, odborníka ze sféry státní, územní nebo jiné veřejné správy, odborníka ze sféry zaměstnavatelů absolventů vysokých škol, podnikové sféry spolupracující s vysokými školami nebo sféry výzkumných institucí nebo jiného odborníka z praxe, a oblast vzdělávání, ve které je hodnotitel činný. (7) Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva výpis ze Seznamu hodnotitelů, který obsahuje u každého hodnotitele osobní jméno a příjmení, tituly a vědecké hodnosti a povolání a jeho odborné zaměření; u studentů se uvede rovněž jejich právní postavení studenta a název vysoké školy, na které studují. § 83f Kancelář Akreditačního úřadu Kancelář Akreditačního úřadu je organizační součástí ministerstva a plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Akreditačního úřadu, včetně vedení databází spojených s činností Akreditačního úřadu a provádění úkonů Akreditačního úřadu ve správním řízení, s výjimkou úkonů vyhrazených orgánům nebo oprávněným úředním osobám stanoveným zákonem. § 84 Vnější hodnocení činnosti vysokých škol a kontrola (1) Akreditační úřad vykonává u vysokých škol kontrolu dodržování právních předpisů při uskutečňování akreditovaných činností a provádí vnější hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysokých škol. (2) Hodnocení podle odstavce 1 se provádí a) na základě podnětu ministra, nebo b) shledá-li Akreditační úřad závažné důvody pro mimořádné hodnocení. (3) Při hodnocení podle odstavce 1 může využívat Akreditační úřad výsledky vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a případné hodnocení provedené všeobecně uznávanou hodnotící agenturou podle § 77a odst. 4, jíž se pro účely tohoto zákona rozumí agentura, která je zařazená v registru EQAR (Evropském registru agentur zabezpečujících kvalitu) nebo je členem sdružení ENQA (Evropské asociace pro zabezpečování kvality ve vysokém školství). § 85 Povinnosti při uskutečňování akreditovaných činností Vysoká škola, které byla udělena akreditace, je povinna v době její platnosti a) dodržovat všechny požadavky vyplývající z § 77b a 78a, b) zlepšovat systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a naplňovat cíle strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy, c) informovat Akreditační úřad o podstatných změnách, které probíhají na vysoké škole a které mají nebo mohou mít dopad na uskutečňování akreditovaných činností, d) poskytovat Akreditačnímu úřadu zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a dodatky k této zprávě, popřípadě další informace, které si Akreditační úřad vyžádá. § 86 Nápravná opatření při nedostatcích v uskutečňování akreditovaných činností (1) Zjistí-li Akreditační úřad nedostatky při uskutečňování akreditovaných činností, uloží vysoké škole, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. (2) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky při uskutečňování studijního programustudijního programu, jehož akreditace byla vysoké škole udělena nebo který byl akreditován vysoké škole ze zákona a který není vysokou školou uskutečňován na základě institucionální akreditace v rámci oblasti vzdělávání, pro niž má vysoká škola institucionální akreditaci, rozhodne podle povahy věci o a) omezení akreditace studijního programustudijního programu spočívajícím v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programustudijního programu další uchazeče, nebo b) odnětí akreditace studijního programustudijního programu. (3) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky při uskutečňování studijního programustudijního programu na základě institucionální akreditace v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro něž má vysoká škola institucionální akreditaci, rozhodne podle povahy věci o a) omezení oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program, spočívajícím v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programustudijního programu další uchazeče, b) zániku oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program, c) omezení institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání, spočívajícím v zániku práva vytvářet další studijní programystudijní programy v této oblasti nebo v těchto oblastech vzdělávání a rozšiřovat stávající studijní programystudijní programy v této oblasti nebo v těchto oblastech vzdělávání, nebo d) odnětí institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání. (4) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky v činnosti vysoké školy, které byla udělena institucionální akreditace, rozhodne o odnětí institucionální akreditace pro ty oblasti vzdělávání, ve kterých zjistil nedostatky. Zároveň může rozhodnout o přijetí opatření uvedených v odstavci 3 písm. a) a b). (5) Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky v habilitačním řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, rozhodne podle povahy věci o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v těch oborech, ve kterých zjistil nedostatky. (6) Opatření uvedená v odstavcích 2 až 5 může Akreditační úřad přijmout také v případě, že zjištěné nedostatky podle odstavce 1 nebyly ve stanovené lhůtě po výzvě Akreditačního úřadu odstraněny, nebo v případě, že vysoká škola neposkytla Akreditačnímu úřadu součinnost nezbytnou pro výkon jeho působnosti. (7) Akreditační úřad může akreditaci odejmout i v případě, že na straně vysoké školy, její součásti nebo spolupracující právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci. (8) V případě, že došlo k odnětí akreditace podle odstavce 2 písm. b) nebo k zániku oprávnění podle odstavce 3 písm. b), je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programustudijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. (9) Pominou-li důvody, pro které bylo přijato nápravné opatření podle odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. a) nebo c) nebo opatření pozastavující akreditaci podle odstavce 5, Akreditační úřad přijaté opatření zruší. § 86a (1) Účastníkem řízení ve věcech uvedených v § 78 až 86 je pouze vysoká škola, která je držitelem příslušné akreditace nebo žadatelem o akreditaci; účastníkem řízení podle § 81 je rovněž příslušná právnická osoba zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností uvedená v § 81 odst. 1. (2) Účastníkem řízení uvedeného v § 79 odst. 5 je pouze žadatel, jemuž byl pravomocně udělen státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola rozhodnutím, které dosud nenabylo účinnosti. (3) Účastníkem řízení o žádosti o udělení institucionální akreditace je také právnická osoba podle § 81d odst. 2 písm. b), pokud má být vysoké škole rozhodnutím o udělení institucionální akreditace založeno oprávnění uskutečňovat studijní programstudijní program ve spolupráci s touto osobou. ČÁST DESÁTÁ STÁTNÍ SPRÁVA § 87 Působnost ministerstva (1) Ministerstvo a) registruje vnitřní předpisy vysokých škol, b) vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o stavu vysokého školství a strategický záměr ministerstva, c) projednává a vyhodnocuje strategické záměry veřejných vysokých škol a strategické záměry soukromých vysokých škol a každoroční plány jejich realizace, d) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly školství vysokým školám a kontroluje jejich využití, e) kontroluje hospodaření veřejné vysoké školy; postupuje při tom podle zvláštního předpisu,20) f) uděluje státní souhlas podle § 39 a 39a, g) stanoví vyhláškou 1. postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení, 2. formát a strukturu datové zprávy a technické podmínky a lhůty předávání údajů podle § 87b odst. 4, 3. termíny, strukturu a formu předávání údajů podle písmene i) vysokými školami ministerstvu, 4. formát a strukturu datové zprávy a technické podmínky a lhůty předávání údajů podle § 90b odst. 3, h) jmenuje a odvolává další členy zkušební komise podle § 53 odst. 3, i) sdružuje a využívá informace o uchazečích o přijetí ke studiu a o účastnících a absolventech celoživotního vzdělávání a informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy a agregované údaje o zaměstnancích vysokých škol a jejich odměňování; při sdružování a využívání informací a při provádění statistických zjišťování je oprávněno samo, případně prostřednictvím jím pověřené osoby, využívat rodná čísla uchazečů o přijetí ke studiu ve studijním programustudijním programu, osob přijatých ke studiu ve studijním programustudijním programu, studentů studujících ve studijním programustudijním programu, a osob, které přerušily nebo ukončily studium ve studijním programustudijním programu, účastníků celoživotního vzdělávání a absolventů celoživotního vzdělávání; vysoké školy jsou povinny předávat ministerstvu tyto údaje v termínech, struktuře a formě stanovené prováděcím právním předpisem, j) vede 1. registr uměleckých výstupůuměleckých výstupů podle § 77c, 2. veřejně přístupný registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programůstudijních programů podle § 87a, 3. registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol podle § 87b, 4. registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 90b, k) v souladu s tímto zákonem řídí vysoké školy při výkonu státní správy, l) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení vedeném v rámci výkonu státní správy, m) přijímá opatření podle § 37, 38 a 43, n) uznává zahraniční vysokoškolské vzdělání a kvalifikaci podle § 89 až 90a, o) přiznává stipendia hrazená ze státního rozpočtu podle § 91, p) materiálně a finančně zabezpečuje činnost Akreditačního úřadu, q) vyslovuje souhlas nebo se vyjadřuje k záležitostem uvedeným v § 95, r) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a zahraničních styků, s) uděluje věcné a finanční ocenění vynikajícím studentům, absolventům studia ve studijním programustudijním programu a dalším osobám za mimořádné výsledky ve studiu a v tvůrčí činnosti, t) poskytuje Akreditačnímu úřadu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné k jeho činnosti, u) informuje na základě podkladů od Akreditačního úřadu uznávací orgány o vydání rozhodnutí o udělení akreditace studijního programustudijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání nebo o uskutečňování studijního programustudijního programu tohoto zaměření v rámci udělené institucionální akreditace pro oblast vzdělávání, ke kterému bylo vydáno stanovisko podle § 78 odst. 6 a § 79 odst. 2 písm. f); daný studijní programstudijní program zašle uznávacímu orgánu zároveň se zaslanou informací, v) poskytuje účelovou podporu z evropských fondů prostřednictvím státního rozpočtu právnickým a fyzickým osobám jako příjemcům, nebo spolupříjemcům, které na základě dohody uzavřené mezi těmito osobami řeší projekty zaměřené na vzdělávací činnost realizovanou na vysokých školách na základě vyhlášené veřejné soutěže, w) stanovuje část účelové podpory z evropských fondů, kterou je příjemce povinen poskytnout spolupříjemci podle písmene v). Při poskytnutí účelové podpory se nepostupuje podle zvláštního předpisu20a), x) uděluje povolení nebo oprávnění k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky podle § 93a odst. 3 a 5 a § 93f a 93h a vykonává kontrolu dodržování právních předpisů v oblasti poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, y) projednává přestupky podle tohoto zákona a ukládá za ně správní tresty, z) provádí vyšší ověření vysokoškolských diplomůvysokoškolských diplomů a dodatků k vysokoškolským diplomůmvysokoškolským diplomům vydaných vysokými školami v České republice, a to za účelem jejich použití v zahraničí, formou ověřování podpisů a otisků razítek na uvedených listinách. (2) Ministerstvo dále a) umožňuje nahlížet do registru uměleckých výstupůuměleckých výstupů podle § 77c 1. Akreditačnímu úřadu a při prokázání právního zájmu rektorům veřejných a státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol plnícím funkci rektora a zaměstnancům vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným uvedenými orgány vysoké školy, 2. osobám, jejichž osobní údajeosobní údaje jsou uvedeny v registru, a to na údaje týkající se jejich osoby, včetně záznamů vedených o nahlížení na tyto jejich osobní údajeosobní údaje, b) umožňuje nahlížet do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol, uvedeného v odstavci 1 písm. j) bodě 3 a v § 87b, 1. Akreditačnímu úřadu a při prokázání právního zájmu rektorům veřejných a státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol plnícím funkci rektora a zaměstnancům vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným uvedenými orgány vysoké školy; vysoká škola využívá informace z registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů pro účely zjišťování skutkového stavu souvisejícího se záležitostmi týkajícími se akreditací a vzniku nebo případného souběhu základních pracovněprávních vztahů, 2. osobám, jejichž osobní údajeosobní údaje jsou uvedeny v registru, a to na údaje týkající se jejich osoby, včetně záznamů vedených o nahlížení na tyto jejich osobní údajeosobní údaje, 3. statutárním orgánům poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky při prokázání právního zájmu, c) umožňuje nahlížet do registru řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, uvedeného v odstavci 1 písm. j) bodě 4 a v § 90b, 1. Akreditačnímu úřadu, 2. Ministerstvu obrany, Ministerstvu vnitra, rektorům veřejných vysokých škol a zaměstnancům veřejných vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným rektory veřejných vysokých škol; uvedené orgány a veřejné vysoké školy využívají informace z registru pro účely zjišťování skutkového stavu v jimi vedených řízeních o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace nebo v řízeních o žádostech o přijetí ke studiu, 3. rektorům státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol vykonávajícím funkci rektora a jimi pověřeným zaměstnancům, a to pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních o žádostech o přijetí ke studiu, 4. těm, kteří prokáží oprávnění podle zvláštního zákona, 5. osobám, jejichž osobní údajeosobní údaje jsou uvedeny v registru, a to na údaje týkající se jejich osoby. § 87a Registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programů (1) Registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programůstudijních programů je informačním systémem veřejné správy, který slouží zejména pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních ve věcech akreditací. Správcem registru vysokých škol a uskutečňovaných studijních programůstudijních programů je ministerstvo. (2) Registr vysokých škol a uskutečňovaných studijních programůstudijních programů se člení podle vysokých škol, oblastí vzdělávání a typů studijních programůstudijních programů a jejich profilů. Součástí registru je Seznam poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, uvedených v § 93a, a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů. (3) Strukturu registru stanoví ministerstvo; Akreditační úřad, vysoké školy a poskytovatelé zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky poskytují ministerstvu jím požadované příslušné údaje k evidenci. § 87b Registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů (1) Registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o zaměstnancích veřejných, státních a soukromých vysokých škol, kteří jsou docenty, profesory nebo mimořádnými profesory. Správcem registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol je ministerstvo. (2) Registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol obsahuje o zaměstnancích uvedených v odstavci 1 větě první tyto údaje: a) osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, rok narození a obecobec, kde má trvalý pobyt; u cizinců také pohlaví, adresu místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství, b) údaje o datu získání vysokoškolského vzdělání zaměstnance, o jeho akademických titulech, vědeckých hodnostech a úspěšně ukončených habilitačních řízeních a řízeních ke jmenování profesorem, včetně uvedení programů a oborů, ve kterých byly tituly a hodnosti získány a ve kterých byla habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ukončena a uvedení vysoké školy, na které se habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem uskutečnilo, a o datech jmenování docentem a profesorem, c) údaje o vzniku, změně a skončení základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k vysoké škole nebo v případě státní vysoké školy k České republice, včetně údaje o rozsahu práce, vyjádřeném stanoveným počtem hodin výkonu práce za týden, případně za kalendářní rok nebo za jiné příslušné období, a o době, na kterou je základní pracovněprávní vztah k vysoké škole nebo k České republice sjednán a obdobné údaje o služebním poměru, je-li místo akademického pracovníkaakademického pracovníka působícího na státní vysoké škole obsazeno vojákem v činné službě nebo příslušníkem Policie České republiky ve služebním poměru. (3) Uživateli registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol jsou a) ministerstvo, b) Akreditační úřad, c) rektoři veřejných vysokých škol a státních vysokých škol, orgány soukromých vysokých škol plnící funkci rektora a zaměstnanci vysokých škol zvlášť k tomu pověření rektorem, d) zaměstnanec vysoké školy, jehož údaje jsou obsaženy v registru, pokud jde o údaje o jeho osobě. (4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím veřejné, státní a soukromé školy oznamují změny v údajích týkajících se jejich zaměstnanců, technické podmínky a lhůty předávání údajů. (5) Součástí registru jsou údaje o docentech a profesorech působících v základním pracovněprávním vztahu jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky uvedených v § 93a. Ustanovení odstavců 1 až 4 se na ně použijí obdobně. § 88 Matrika studentů (1) Vysoká škola vede matriku studentů. Matrika studentů slouží k evidenci o studentech, k činnostem spojeným se zabezpečením zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřnímu hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy podle tohoto zákona a k rozpočtovým a statistickým účelům. (2) Do matriky studentů se zaznamenává osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, rodné číslo, stav a adresa místa trvalého pobytu studenta, adresa elektronické pošty, je-li studentem poskytnuta, u cizinců též datum narození, pohlaví, adresa místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství. (3) V matrice studentů jsou o jednotlivých studentech vedeny zejména údaje o a) zápisu do studia, b) předchozím vzdělání, c) studijním programustudijním programu a formě studia, d) zápisu do vyššího ročníku nebo dalšího bloku, e) složené státní zkoušce a uděleném akademickém titulu, f) přerušení studia, g) ukončení studia, h) čísle vysokoškolského diplomuvysokoškolského diplomu a dodatku k diplomu, byl-li vydán. Strukturu informační věty provozované databáze a její technické podmínky stanoví ministerstvo po projednání s vysokou školou. (4) Záznamy do matriky studentů mohou provádět pouze zaměstnanci vysoké školy zvlášť k tomu pověření; záznamy podle odstavce 3 písm. a) a c) až g) se provedou neprodleně po rozhodné události. Matrika studentů a doklady o rozhodných událostech jsou archiválie; při jejich archivování a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zvláštních předpisů.21) (5) Vysoká škola sdělí tomu, kdo osvědčil právní zájem, příslušný údaj z matriky studentů. Uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace § 89 (1) Na žádost absolventa zahraniční vysoké školy vydá osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části v České republice: a) ministerstvo, jestliže je Česká republika vázána mezinárodní smlouvou se zemí, kde je zahraniční vysoká škola zřízena a uznána, a ministerstvo je touto smlouvou k uznání zmocněno, b) v ostatních případech veřejná vysoká škola, která uskutečňuje obsahově obdobný studijní program. (2) V pochybnostech určí příslušnost veřejné vysoké školy ministerstvo nebo rozhodne o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části samo. (3) Veřejná vysoká škola vydá osvědčení na základě znalosti úrovně zahraniční vysoké školy nebo na základě rozsahu znalostí a dovedností osvědčených vysokoškolskou kvalifikací. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro jednotlivou zkoušku vykonanou na vysoké škole v zahraničí, nejde-li o společný studijní program s vysokou školou podle tohoto zákona. § 90 (1) Ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor. (2) Podkladem pro uznání je originál nebo úředně ověřená kopie diplomu, vysvědčení nebo obdobného dokladu vydaného zahraniční vysokou školou, případně originál nebo úředně ověřená kopie dodatku k diplomu a doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle tohoto zákona, a o náplni vysokoškolského studia v zahraničí. V případě potřeby se připojí úředně ověřený překlad těchto dokladů. (3) Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby pravost podpisů a otisků razítek na originálech dokladů byla ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo vysoká škola, která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským orgánem a příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. (4) Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany21a) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 a ověření pravosti podle odstavce 3 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením. (5) Zjistí-li veřejná vysoká škola nebo podle § 89 odst. 2 ministerstvo, že jsou studijní programy po jejich srovnání v podstatných rysech odlišné, žádost o uznání zamítne. § 90a (1) Při podání žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 je žadatel povinen uhradit a) poplatek za úkony spojené s řízením o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle odstavce 2, je-li žádost podávána veřejné vysoké škole, anebo b) správní poplatek podle odstavce 3, je-li žádost podávána ministerstvu, Ministerstvu vnitra nebo Ministerstvu obrany. (2) Je-li žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 podána veřejné vysoké škole, vybírá veřejná vysoká škola poplatek za úkony spojené s řízením o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, který činí 3 000 Kč. Poplatek je příjmem veřejné vysoké školy, platí se na její účet. (3) Podání žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 ministerstvu, Ministerstvu vnitra nebo Ministerstvu obrany podléhá zpoplatnění podle zákona o správních poplatcích34). § 90b Registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace (1) Ministerstvo vede registr řízení o žádostech o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89, který je informačním systémem veřejné správy. Ministerstvo, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a veřejné vysoké školy vkládají do registru a) jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu žadatele; u cizinců také pohlaví, adresu místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství, b) označení zahraničního dokladu o vzdělání, jehož se žádost týká, včetně názvu a sídla zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, která jej vydala, a označení státu, podle jehož právního řádu byl doklad vydán, c) údaje o výsledku řízení o žádosti s uvedením orgánu, který o žádosti rozhodoval a uvedením spisové značky, pod kterou bylo řízení vedeno, včetně uvedení čísla jednacího a data vyhotovení a data vydání rozhodnutí o žádosti. (2) Údaje z registru poskytne ministerstvo na žádost osobám a orgánům uvedeným v § 87 odst. 2 písm. c). (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datové zprávy, jejímž prostřednictvím veřejné vysoké školy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra oznamují údaje týkající se jimi vedených správních řízení, technické podmínky a lhůty předávání údajů. ČÁST JEDENÁCTÁ STIPENDIA § 91 Stipendia (1) Studentům vysoké školy mohou být přiznána stipendia. (2) Stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku mohou být studentům přiznána a) za vynikající studijní výsledky, b) za vynikající výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí, c) na výzkumnou, vývojovou a inovační činnost podle zvláštního právního předpisu8e). d) v případě tíživé sociální situace studenta, e) v případech zvláštního zřetele hodných. (3) Stipendium podle odstavce 2 písm. d) se přiznává též studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu21a), jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce; měsíční výše stipendia odpovídá jedné čtvrtině výše měsíční minimální mzdy, s tím, že takto určená výše stipendia se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za třetí kalendářní čtvrtletí roku nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po dobu 21 měsíců od uplynutí čtvrtletí, za které byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou. (4) Stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku mohou být přiznána též a) na podporu studia v zahraničí, b) na podporu studia v České republice, c) studentům doktorských studijních programů. (5) Stipendia přiznává studentům vysoká škola nebo fakulta podle stipendijního řádu. (6) Ministerstvo přiznává stipendia za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 4 podle programů vyhlašovaných ministrem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Ministerstvo může přiznat tato stipendia též občanům České republiky studujícím na vysokých školách v zahraničí. ČÁST DVANÁCTÁ REPREZENTACE VYSOKÝCH ŠKOL § 92 (1) Reprezentaci vysokých škol tvoří a) orgán složený z členů akademických obcí vysokých škol delegovaných jejich zastupitelskými akademickými orgány, b) orgán složený z představitelů vysokých škol. (2) Podrobnější postup vytvoření těchto orgánů a pravidla jejich jednání stanoví jejich statuty. (3) Ministr projednává s reprezentací vysokých škol návrhy a opatření, která se vysokých škol významně týkají, včetně návrhů právních předpisů týkajících se oblastí vzdělávání, standardů pro akreditace, přijímacího řízení a statutu Akreditačního úřadu. (4) Reprezentace vysokých škol zejména a) podává návrhy na jmenování členů Rady Akreditačního úřadu podle § 83b odst. 1; návrh podávají oba orgány uvedené v odstavci 1, b) předkládá Radě Akreditačního úřadu návrhy na zápis osob do Seznamu hodnotitelů podle § 83e, c) může předkládat ministerstvu podněty týkající se obsahu prováděcích právních předpisů vydávaných podle tohoto zákona. ČÁST TŘINÁCTÁ FAKULTNÍ NEMOCNICE § 93 (1) Klinická a praktická výuka v oblastech vzdělávání „Všeobecné lékařství a zubní lékařství“, „Zdravotnické obory“ a „Farmacie“ se uskutečňuje zejména ve fakultních nemocnicích.22) V těchto nemocnicích se uskutečňuje též vědecká, výzkumná nebo vývojová činnost. (2) Podrobnosti úpravy stanoví zvláštní předpis. ČÁST ČTRNÁCTÁ POSKYTOVATELÉ ZAHRANIČNÍHO VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY § 93a Zahraniční vysoká škola a tuzemská právnická osoba (1) Zahraniční vysokou školouZahraniční vysokou školou se rozumí právnická osoba ustavená podle právních předpisů cizího státu, která je v cizím státě, podle jehož právních předpisů byla zřízena, (dále jen „domovský stát“) součástí vysokoškolského vzdělávacího systému domovského státu a která v domovském státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se v domovském státě podle jeho právních předpisů získává vysokoškolské vzdělání. (2) Zahraniční vysoká školaZahraniční vysoká škola, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého jiného členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého jiného členského státu Evropské unie, (dále jen „evropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola“) je oprávněna poskytovat na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, uskutečňované podle právních předpisů jejího domovského státu, pokud se v České republice přihlásila k plnění informačních povinností podle § 93b odst. 1. (3) Zahraniční vysoká školaZahraniční vysoká škola, která není evropskou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou, (dále jen „mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola“) je oprávněna poskytovat na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, uskutečňované podle právních předpisů jejího domovského státu, pokud jí ministerstvo udělilo povolení podle § 93f k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky (dále jen „tuzemské povolení“). (4) Tuzemská právnická osoba, která hodlá na území České republiky v rámci spolupráce s evropskou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy podle právních předpisů domovského státu evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, (dále jen „pobočka evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy“) je oprávněna toto vzdělávání na území České republiky uskutečňovat, pokud se v České republice přihlásila k plnění informačních povinností podle § 93d odst. 1. (5) Tuzemská právnická osoba, která hodlá na území České republiky v rámci spolupráce s mimoevropskou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy podle právních předpisů domovského státu mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, (dále jen „pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy“) je oprávněna toto vzdělávání na území České republiky poskytovat, pokud jí ministerstvo udělilo oprávnění podle § 93h k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky (dále jen „tuzemské oprávnění“). (6) Podmínky poskytování vzdělávání stanovené zvláštními právními předpisy nejsou odstavci 2 až 5 dotčeny. (7) Na uznávání dokladů o vzdělání získaných studiem v zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole uskutečňovaným v České republice se použijí § 89 až 90b obdobně. § 93b Informační povinnosti evropské zahraniční vysoké školy (1) Evropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola, která na území České republiky hodlá sama nebo prostřednictvím tuzemské právnické osoby poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání a zahraniční vysokoškolský studijní programstudijní program podle právních předpisů domovského státu, je povinna přihlásit se ministerstvu k plnění informačních povinností, a to před zahájením uskutečňování zahraniční vysokoškolské vzdělávací činnosti na území České republiky. (2) Evropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola uvedená v odstavci 1 je povinna a) oznámit ministerstvu, že hodlá poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání a zahraniční vysokoškolský studijní programstudijní program na území České republiky, b) předložit ministerstvu doklady prokazující své ustavení a působení v domovském státě jako státem uznané vysoké školy, c) oznámit ministerstvu místo uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničních vysokoškolských studijních programechstudijních programech a podle typu studijních programůstudijních programů i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky, d) předložit ministerstvu informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, který hodlá uskutečňovat nebo uskutečňuje na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia, právech a povinnostech studentů, e) předložit ministerstvu doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu podle právních předpisů svého domovského státu, f) oznámit ministerstvu změny údajů uvedených v písmenech a) až e) do 30 dnů od jejich uskutečnění, g) informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, h) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat 1. seznam zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia, 2. doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů jejího domovského státu, 3. podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia, 4. informaci o právním postavení studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, 5. stanovené poplatky spojené se studiem, 6. popis kreditového systému, je-li používán, 7. místo uskutečňování studia v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, 8. seznam programů dalšího vzdělávání, i) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat studijní a zkušební řád. (3) Povinnosti uvedené v odstavci 1 a v odstavci 2 písm. a) až e) musí být splněny před zahájením uskutečňování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky. Povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. g) je třeba splnit do 30 dnů od ukončení uskutečňování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky. Povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. h) a i) je třeba plnit tak, aby aktuální platné údaje byly zveřejněny nejpozději do 30 dnů po příslušné změně zveřejňovaného údaje. Nejsou-li příslušné dokumenty nebo informace vyhotoveny v českém jazyce, poskytovatel je zveřejňuje a předkládá podle odstavce 2 spolu s jejich českým překladem. § 93c Další povinnosti evropské zahraniční vysoké školy Evropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola přihlášená k plnění informačních povinností je rovněž povinna a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programechstudijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o činnosti zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2, c) vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek strategický záměr působení zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky, a to nejpozději do 4 měsíců od přihlášení se k plnění informačních povinností, d) bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost, e) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně, f) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na evropské zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole na území České republiky, g) oznámit ministerstvu své zrušení. § 93d Informační povinnosti pobočky evropské zahraniční vysoké školy (1) Pobočka evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy je povinna přihlásit se ministerstvu k plnění informačních povinností, a to před zahájením poskytování vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu na území České republiky. (2) Pobočka evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy je povinna a) oznámit ministerstvu, že hodlá poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání a zahraniční vysokoškolský studijní programstudijní program na území České republiky, b) předložit ministerstvu doklady prokazující ustavení a působení příslušné zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy v domovském státě jako státem uznané vysoké školy, c) oznámit ministerstvu místo uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu a podle typu studijního programustudijního programu i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky, d) předložit ministerstvu informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia a právech a povinnostech studentů, e) předložit ministerstvu doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, f) předložit ministerstvu dohodu nebo dohody nebo jiné doklady prokazující a upravující spolupráci dané tuzemské právnické osoby s příslušnou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou, g) oznámit ministerstvu změny údajů uvedených v písmenech a) až f) do 30 dnů od jejich uskutečnění, h) informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, i) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat 1. seznam zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia, 2. doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, 3. podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia, 4. informaci o právním postavení studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, 5. stanovené poplatky spojené se studiem, 6. popis kreditového systému, je-li používán, 7. místo uskutečňování studia v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, 8. seznam programů dalšího vzdělávání, j) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat studijní a zkušební řád. (3) Povinnosti uvedené v odstavci 1 a v odstavci 2 písm. a) až f) je třeba splnit před zahájením poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání a uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu na území České republiky. Povinnost uvedenou v odstavci 2 písm. h) je třeba splnit do 30 dnů od ukončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání a uskutečňování zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu na území České republiky. Povinnosti uvedené v odstavci 2 písm. i) a j) je třeba plnit tak, aby aktuální platné údaje byly zveřejněny nejpozději do 30 dnů po příslušné změně zveřejňovaného údaje. Nejsou-li příslušné dokumenty nebo informace vyhotoveny v českém jazyce, poskytovatel je zveřejňuje a předkládá podle odstavce 2 spolu s jejich českým překladem. § 93e Další povinnosti pobočky evropské zahraniční vysoké školy Pobočka evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy působící v České republice je rovněž povinna a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programechstudijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2, c) bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona, d) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně, e) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na pobočce evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky, f) oznámit ministerstvu zrušení příslušné evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy. § 93f Udělování tuzemského povolení mimoevropským zahraničním vysokým školám (1) Tuzemské povolení uděluje mimoevropské zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole ministerstvo na základě její písemné žádosti. (2) Žadatel o udělení tuzemského povolení spolu se žádostí předloží ministerstvu a) doklady prokazující jeho ustavení a působení v domovském státě jako státem uznané vysoké školy, b) údaje o jeho statutárních orgánech, c) místo uskutečňování zahraniční vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu a podle typu studijních programůstudijních programů i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky, d) informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia a právech a povinnostech studentů, e) doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu, který bude uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů jeho domovského státu, f) doklad o oprávnění žadatele podle právních předpisů jeho domovského státu poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání na území České republiky, pokud právní předpisy domovského státu toto oprávnění upravují nebo omezují; není-li toto oprávnění právními předpisy domovského státu upravováno nebo omezováno, doloží žadatel tuto skutečnost svým prohlášením. (3) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů. (4) V případě, že zahraniční vysokoškolský studijní programstudijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, má být zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, ministerstvo požádá příslušný uznávací orgán19a) o stanovisko, zda absolvent studia v tomto studijním programustudijním programu bude připraven odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35); uznávací orgán vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. Jde-li o studijní programstudijní program zaměřený na přípravu odborníků z oblasti bezpečnosti, vyžádá si ministerstvo stanovisko Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu povolání v této oblasti; Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. (5) Ministerstvo tuzemské povolení neudělí, jestliže a) zahraniční vysokoškolský studijní programstudijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, není dostatečně zabezpečen po stránce personální, finanční a materiální, nebo žadatel nemá vytvořeny podmínky pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti, b) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení tuzemského povolení a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny, c) doklady o vzdělání získané absolvováním studia v České republice by nebyly rovnocenné s doklady o vzdělání získanými absolvováním příslušného studia v domovském státě žadatele o udělení tuzemského povolení, d) absolventi studia v České republice by neměli nárok na vydání dokladů o vzdělání, jestliže ho nevydává mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola, ale jiný k tomu oprávněný orgán podle právních předpisů jejího domovského státu, e) působení mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky by bylo podle informací příslušného orgánu jejího domovského státu v rozporu s právními předpisy jejího domovského státu, f) působení mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky by bylo v rozporu s právními předpisy České republiky, g) má studium připravovat na výkon regulovaného povolání a podle stanoviska příslušného uznávacího orgánu19a) by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35), nebo h) má studium připravovat odborníky z oblasti bezpečnosti a podle stanoviska Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu povolání v této oblasti. (6) Rozhodnutí o udělení tuzemského povolení obsahuje názvy zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, které je mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola oprávněna na území České republiky uskutečňovat, název státu, jehož právními předpisy se poskytované zahraniční vysokoškolské vzdělávání řídí, a zahraniční akademický nebo jiný titul udělovaný absolventům. (7) Tuzemské povolení se uděluje na dobu 6 let. (8) Pokud ministerstvo zjistí, že mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola nepůsobí v souladu s tuzemským povolením, vyzve ji, aby nedostatky odstranila ve lhůtě 90 dní. Pokud mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola nedostatky neodstraní, ministerstvo vydá rozhodnutí o odnětí tuzemského povolení. (9) Ministerstvo může na základě žádosti mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy rozhodnout o rozšíření tuzemského povolení na uskutečňování dalších zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů; odstavce 1 až 6 se použijí obdobně. Rozhodnutím o rozšíření tuzemského povolení se neprodlužuje doba jeho platnosti. (10) Tuzemské povolení udělené ministerstvem nelze převést na jinou právnickou osobu a nepřechází na právního nástupce mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy. (11) Ministerstvo do 30 dnů od doručení oznámení mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy o skončení uskutečňování zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů v České republice rozhodne o odnětí tuzemského povolení. § 93g Další povinnosti mimoevropské zahraniční vysoké školy Mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola působící v České republice je rovněž povinna a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programechstudijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o činnosti zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2, c) vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek strategický záměr působení zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky, a to nejpozději do 4 měsíců od udělení tuzemského povolení, d) bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona, e) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně, f) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na mimoevropské zahraniční vysoké školezahraniční vysoké škole na území České republiky, g) oznámit ministerstvu své zrušení, h) informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, i) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat 1. seznam zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, které uskutečňuje na území České republiky, včetně jejich typu, případného členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia, 2. doklady o platnosti akreditace nebo jiné formy uznání zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, uskutečňovaných na území České republiky, podle právních předpisů jejího domovského státu, 3. podmínky pro přijetí ke studiu uskutečňovanému na území České republiky, způsob podávání přihlášek a informace o zápisu do studia, 4. informaci o právním postavení studenta a absolventa studia v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, 5. stanovené poplatky spojené se studiem, 6. popis kreditového systému, je-li používán, 7. místo uskutečňování studia v zahraničních vysokoškolských studijních programechstudijních programech, 8. seznam programů dalšího vzdělávání, j) ve veřejné části svých internetových stránek zveřejňovat studijní a zkušební řád. § 93h Udělování tuzemského oprávnění pobočce mimoevropské zahraniční vysoké školy (1) Tuzemské oprávnění uděluje pobočce mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy ministerstvo na základě písemné žádosti dané pobočky. (2) Žadatel o udělení tuzemského oprávnění spolu se žádostí o udělení tuzemského oprávnění předloží ministerstvu a) doklady prokazující ustavení a působení příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy v domovském státě jako státem uznané vysoké školy, b) údaje o statutárních orgánech mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, c) údaje o místu uskutečňování vzdělávací činnosti v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu a podle typu studijního programustudijního programu i uskutečňování tvůrčí činnosti na území České republiky, d) informace o studiu v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, zejména o jeho obsahu, uplatnitelnosti absolventů, organizaci studia, udělovaném zahraničním akademickém nebo jiném titulu, rozsahu studia a právech a povinnostech studentů, e) doklady o akreditaci nebo jiné formě uznání zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu, který hodlá uskutečňovat na území České republiky, podle právních předpisů domovského státu příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, f) dohodu nebo dohody nebo jiné doklady prokazující a upravující spolupráci dané tuzemské právnické osoby s příslušnou mimoevropskou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou. (3) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů. (4) V případě, že zahraniční vysokoškolský studijní programstudijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, má být zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, ministerstvo požádá příslušný uznávací orgán19a) o stanovisko, zda absolvent studia v tomto studijním programustudijním programu bude připraven odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35); uznávací orgán vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. Jde-li o studijní programstudijní program zaměřený na přípravu odborníků z oblasti bezpečnosti, vyžádá si ministerstvo stanovisko Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu povolání v této oblasti; Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. (5) Ministerstvo tuzemské oprávnění neudělí, jestliže a) zahraniční vysokoškolský studijní programstudijní program, který hodlá žadatel uskutečňovat na území České republiky, není dostatečně zabezpečen po stránce personální, finanční a materiální, nebo žadatel nemá vytvořeny podmínky pro řádné zajištění výuky a související tvůrčí činnosti, b) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení tuzemského oprávnění a ke dni vydání rozhodnutí nebyly tyto vady odstraněny, c) doklady o vzdělání získané absolvováním studia v České republice by nebyly rovnocenné s doklady o vzdělání získanými absolvováním příslušného studia v domovském státě příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, d) absolventi studia v České republice by neměli nárok na vydání dokladů o vzdělání, jestliže ho nevydává příslušná mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola, ale jiný k tomu oprávněný orgán podle právních předpisů jejího domovského státu, e) působení příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky prostřednictvím žadatele by bylo podle informací příslušného orgánu domovského státu příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy v rozporu s právními předpisy jejího domovského státu, f) působení příslušné mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky prostřednictvím žadatele by bylo v rozporu s právními předpisy České republiky, g) má studium připravovat na výkon regulovaného povolání a podle stanoviska příslušného uznávacího orgánu19a) by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu tohoto regulovaného povolání podle zvláštního právního předpisu35), nebo h) má studium připravovat odborníky z oblasti bezpečnosti a podle stanoviska Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany by jeho absolventi nebyli odpovídajícím způsobem připraveni k výkonu povolání v této oblasti. (6) Rozhodnutí o udělení tuzemského oprávnění obsahuje názvy zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, které je pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy oprávněna na území České republiky uskutečňovat, název státu, jehož právními předpisy se poskytované zahraniční vysokoškolské vzdělávání řídí, a zahraniční akademický nebo jiný titul mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy udělovaný absolventům. (7) Tuzemské oprávnění se uděluje na dobu 6 let. (8) Pokud ministerstvo zjistí, že pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy nepůsobí v souladu s tuzemským oprávněním, vyzve ji, aby nedostatky odstranila ve lhůtě 90 dní. Pokud pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy nedostatky neodstraní, ministerstvo vydá rozhodnutí o odnětí tuzemského oprávnění. Odvolání proti rozhodnutí o odnětí tuzemského oprávnění má odkladný účinek. (9) Ministerstvo může na základě žádosti pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy rozhodnout o rozšíření tuzemského oprávnění na uskutečňování dalších zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů; odstavce 1 až 6 se použijí obdobně. Rozhodnutím o rozšíření tuzemského oprávnění se neprodlužuje doba jeho platnosti. (10) Tuzemské oprávnění udělené ministerstvem nelze převést na jinou právnickou osobu a nepřechází na právního nástupce pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy. (11) Ministerstvo do 30 dnů od doručení oznámení pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy o skončení uskutečňování zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů v České republice rozhodne o odnětí tuzemského oprávnění. § 93i Další povinnosti pobočky mimoevropské zahraniční vysoké školy Pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy působící v České republice je rovněž povinna a) poskytovat aktuální údaje o zahraničních vysokoškolských studijních programechstudijních programech uskutečňovaných na území České republiky do Seznamu poskytovatelů zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky a jimi uskutečňovaných zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů, b) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek výroční zprávu o poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky v příslušném kalendářním roce nejpozději do konce dubna následujícího kalendářního roku; na obsah výroční zprávy se přiměřeně použije § 21 odst. 2, c) bezplatně poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona, d) vést matriku studentů o studentech studujících na území České republiky, na kterou se § 88 použije přiměřeně, e) poskytovat aktuální údaje do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů vysokých škol o docentech a profesorech, působících jako pedagogičtí nebo vědečtí pracovníci na pobočce evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky, f) oznámit ministerstvu zrušení příslušné evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, g) informovat ministerstvo o skončení poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky. § 93j Vztah k vymezení soustavné přípravy na budoucí povolání podle zvláštních předpisů o státní sociální podpoře a důchodovém pojištění (1) Stanoví-li zákon o státní sociální podpoře nebo zákon o důchodovém pojištění, že ministerstvo je oprávněno pro účely státní sociální podpory nebo důchodového pojištění rozhodnout, že vzdělávání v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu, uskutečňovaného na území České republiky zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou nebo tuzemskou právnickou osobou, je postaveno na roveň studia na vysokých školách v České republice, může tak ministerstvo učinit pouze v případě, že a) jde o vzdělávání poskytované evropskou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou, byla-li zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola přihlášena k plnění informačních povinností podle § 93b odst. 1 v době příslušného studia, b) jde o vzdělávání poskytované pobočkou evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, byla-li pobočka přihlášena k plnění informačních povinností podle § 93d odst. 1 v době příslušného studia, c) jde o vzdělávání poskytované mimoevropskou zahraniční vysokou školouzahraniční vysokou školou, měla-li zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola tuzemské povolení podle § 93f v době příslušného studia, d) jde o vzdělávání poskytované pobočkou mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, měla-li pobočka tuzemské oprávnění podle § 93h v době příslušného studia. (2) Pokud účastníci vzdělávání v rámci zahraničního vysokoškolského studijního programustudijního programu, poskytovaného na území České republiky tuzemskou právnickou osobou, nemají podle právních předpisů domovského státu příslušné zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy po dobu uvedeného vzdělávání právní postavení studenta příslušné zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy, ačkoliv daná zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola absolventům uvedeného vzdělávání vydává vysokoškolský diplomvysokoškolský diplom nebo jiný doklad o získání zahraničního vysokoškolského vzdělání, může být studium účastníků tohoto vzdělávání podle zákona o státní sociální podpoře nebo podle zákona o důchodovém pojištění při splnění podmínky stanovené v odstavci 1 postaveno pro účely státní sociální podpory nebo důchodového pojištění na roveň studia na vysokých školách v České republice pouze tehdy, jde-li o evropskou zahraniční vysokou školuzahraniční vysokou školu. § 93k Spolupráce s domovskými státy evropských zahraničních vysokých škol Zjistí-li ministerstvo nebo Akreditační úřad, že evropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola nebo pobočka evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy při svém působení v České republice poskytuje při plnění svých informačních povinností podle § 93b až 93e nesprávné údaje nebo jinak závažně porušuje právní předpisy České republiky nebo domovského státu evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy nebo bezprostředně závazné právní akty Evropské unie, upozorní na tuto skutečnost akreditační orgán domovského státu, vykonávající dohled nad vzdělávací činností vysokých škol domovského státu nebo jiný příslušný orgán. Obdobně ministerstvo nebo Akreditační úřad postupuje, má-li důvodné podezření, že jednání evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy nebo pobočky evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy na území České republiky je závažným porušením uvedených předpisů nebo že existují podstatné nesrovnalosti mezi faktickým způsobem uskutečňování zahraničních vysokoškolských studijních programůstudijních programů na území České republiky a podmínkami tohoto uskutečňování vyplývajícími z právních předpisů nebo příslušných rozhodnutí domovského státu evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy. Rámcovou informaci o skutečnostech uvedených ve větě první nebo druhé ministerstvo nebo Akreditační úřad zveřejňuje na internetových stránkách ministerstva. § 93l Ustanovení § 93a až 93k se nepoužijí na uskutečňování studijních programůstudijních programů podle § 47a. ČÁST PATNÁCTÁ PŘESTUPKY § 93m Přestupek fyzické osoby (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně neoprávněně užívá vědeckou hodnost nebo titul absolventa vysoké školy. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč. § 93n Přestupky právnických osob (1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 2 odst. 3 užívá ve svém názvu označení 1. „vysoká škola“ nebo z něho odvozené tvary slov, ačkoliv není vysokou školou, nebo 2. „univerzitauniverzita“ nebo z něho odvozené tvary slov, ačkoliv není vysokou školou univerzitní, nebo b) v rozporu s tímto zákonem přiznává akademické tituly nebo koná habilitační řízení anebo řízení ke jmenování profesorem nebo používá akademické insignie anebo koná akademické obřady. (2) Veřejná vysoká škola se dopustí přestupku tím, že neposkytuje ministerstvu nebo Akreditačnímu úřadu informace podle § 21 odst. 1 písm. c). (3) Soukromá vysoká škola se dopustí přestupku tím, že neposkytuje ministerstvu nebo Akreditačnímu úřadu informace podle § 42 odst. 1 písm. c). (4) Evropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola se dopustí přestupku tím, že a) poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu v rozporu s § 93a odst. 2, nebo b) nesplní některou z povinností podle § 93b odst. 2 nebo 3 anebo § 93c. (5) Pobočka evropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy se dopustí přestupku tím, že a) poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu v rozporu s § 93a odst. 4, nebo b) nesplní některou z povinností podle § 93d odst. 2 nebo 3 anebo § 93e. (6) Mimoevropská zahraniční vysoká školazahraniční vysoká škola se dopustí přestupku tím, že a) poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu v rozporu s § 93a odst. 3, nebo b) nesplní některou z povinností podle § 93g. (7) Pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školyzahraniční vysoké školy se dopustí přestupku tím, že a) poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programustudijním programu v rozporu s § 93a odst. 5, nebo b) nesplní některou z povinností podle § 93i. (8) Za přestupek podle odstavce 1, odstavce 6 písm. a) nebo odstavce 7 písm. a) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč; za přestupek podle odstavce 2 nebo 3 nebo podle odstavce 4 písm. a) a b), odstavce 5 písm. a) a b), odstavce 6 písm. b) nebo odstavce 7 písm. b) lze uložit pokutu do 500 000 Kč. § 93o Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupek podle § 93m projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Přestupky podle § 93n projednává ministerstvo. (2) Pokuty podle § 93m odst. 2 vybírá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Pokuty podle § 93n odst. 8 vybírá ministerstvo. ČÁST ŠESTNÁCTÁ STÁTNÍ VYSOKÉ ŠKOLY § 94 (1) Vojenské vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro ozbrojené síly36); vzdělávají odborníky pro oblast bezpečnosti České republiky a občany k obraně státu37). Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou vojáky v činné službě. (2) Policejní vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro bezpečnostní sbory38) a obecní policie; vzdělávají odborníky pro oblast bezpečnosti České republiky.22a) Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou příslušníky bezpečnostního sboru. § 95 (1) Vojenské vysoké školy jsou součástí organizační složky státu23) Ministerstva obrany financované ze státního rozpočtu, zejména z kapitoly Ministerstva obrany, policejní vysoké školy jsou organizační složky státu23) financované z kapitoly Ministerstva vnitra; vztahují se na ně ustanovení části druhé s výjimkou § 14, 15, § 17 odst. 1 písm. d), § 18, 19, 20 a v případě financování vzdělávání vojáků v činné službě § 18a. Na státní vysoké školy se nevztahuje ustanovení § 2 odst. 2. Státní vysoké škole mohou být poskytnuty prostředky podle § 18 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 5. Ministerstvo může vojenské vysoké škole poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e) nebo podle § 91 odst. 3 přiznávaná studentům studijních programůstudijních programů v oblasti bezpečnostních studií, kteří nejsou vojáky v činné službě, a to za obdobných podmínek, za kterých takové dotace poskytuje veřejným vysokým školám; podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu. (2) Vojenské vysoké školy se při přijímání vojáků v činné službě ke studiu řídí požadavky Ministerstva obrany. Průběh služby a hmotné zabezpečení studentů-vojáků v činné službě se řídí zvláštními právními předpisy.24) Počet studentů, kteří nejsou vojáky v činné službě, je každoročně upřesňován v návaznosti na výši požadavku Ministerstva obrany na přípravu studentů-vojáků v činné službě. (3) Policejní vysoké školy se při přijímání uchazečů ke studiu řídí požadavky Ministerstva vnitra. (4) Vojenské a policejní vysoké školy, které mají akreditován alespoň jeden doktorský studijní program, mohou požádat o akreditaci magisterského nebo dalšího doktorského studijního programu zabezpečovaného ve spolupráci s veřejnou vysokou školou. O společném zabezpečení těchto studijních programů musí být předem uzavřena mezi zúčastněnými vysokými školami smlouva vymezující vzájemné závazky. K uzavření smlouvy je potřebný souhlas ministerstva a Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. (5) Vojenské a policejní vysoké školy zveřejňují výsledky vědy nebo výzkumu a vývoje v souladu s obecnými předpisy o ochraně státního a služebního tajemství.25) (6) Vojenské vysoké školy vedou matriku studentů-vojáků v činné službě a matriku ostatních studentů; totéž platí pro policejní vysoké školy ve vztahu ke studentům ve služebním poměru a k ostatním studentům. (7) Ministr obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a ministr vnitra vykonává vůči policejním vysokým školám tyto působnosti: a) předkládá prezidentu republiky návrh na jmenování, popřípadě odvolání rektora, b) rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty na návrh rektora, c) stanoví plat rektorovi, d) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) a b), e) předkládá prezidentu republiky návrhy vědecké rady vysoké školy na jmenování profesorem, f) pověřuje osoby k výkonu působností jednotlivých orgánů nově zřízené vysoké školy podle § 103 odst. 1. (8) Ministerstvo obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a Ministerstvo vnitra vůči policejním vysokým školám působnost ministerstva v těchto věcech: a) registruje jejich vnitřní předpisy podle § 36 po vyjádření ministerstva, b) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu, c) kontroluje zákonnost a hospodárnost při nakládání s finančními a hmotnými prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu a při hospodaření s majetkem ve vlastnictví České republiky, d) určuje výši poplatků spojených se studiem, e) může prominout placení úhrad za užívání účelových zařízení, f) může svým rozhodnutím přiznat a vyplácet stipendia studentům a občanům České republiky studujícím v zahraničí, g) může přiznávat podle programů vyhlašovaných ministrem obrany nebo ministrem vnitra stipendium i mimo důvody uvedené v § 91 odst. 2 a 4, jestliže se student zaváže setrvat po absolvování vysoké školy po dohodnutou dobu v činné službě vojáka z povolání nebo ve služebním poměru policisty, h) jmenuje a odvolává další členy zkušební komise podle § 53 odst. 3, i) může sdružovat a využívat informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy, j) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení, k) přijímá opatření podle § 37 a 38, l) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) až c) a v § 75, m) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a zahraničních styků. (9) Ministerstvo obrany v oblasti vojenství a Ministerstvo vnitra v oblasti bezpečnostních služeb plní úkoly ministerstva a veřejné vysoké školy podle § 89 až 90a při uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace a úkoly ministerstva při provádění vyššího ověření dokladů podle § 87 odst. 1 písm. z). (10) Jsou-li místa akademických pracovníkůakademických pracovníků vojenských vysokých škol obsazována vojáky v činné službě a policejních vysokých škol příslušníky Policie České republiky a dalších bezpečnostních sborů ve služebním poměru, vztahuje se na ně § 77 obdobně. Jejich služební poměr se přitom nemění. Na obsazování míst ostatních akademických pracovníkůakademických pracovníků se vztahuje § 77 obdobně; akademičtí pracovníciakademičtí pracovníci jsou zaměstnanci státu, zařazení do příslušné organizační složky státu. Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníkuakademickému pracovníku plat a v případě akademického pracovníkaakademického pracovníka ve služebním poměru služební příjem; tvůrčí volno příslušníků Policie České republiky a dalších bezpečnostních sborů ve služebním poměru se považuje za výkon služby podle zvláštního právního předpisu38). (11) Na studenty vojenských vysokých škol, kteří jsou vojáky v činné službě, a na studenty policejních vysokých škol, kteří jsou příslušníky PoliciePolicie České republiky ve služebním poměru, se vztahují ustanovení tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy24) nestanoví jinak. (12) Studium vojáků v činné službě na vojenské vysoké škole se může ukončit též v případě, kdy voják přestane splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem pro službu vojáka z povolání. (13) Před rozhodnutím o akreditaci podle § 78 až 82 a 86 týkajícím se vojenských vysokých škol si Akreditační úřad vyžádá stanovisko Ministerstva obrany; týká-li se rozhodnutí policejních vysokých škol, vyžádá si stanovisko Ministerstva vnitra. (14) Ministerstvo projednává s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra záměry a opatření ministerstva, která se významně týkají státních vysokých škol. ČÁST SEDMNÁCTÁ ZVLÁŠTNÍ OPRÁVNĚNÍ VYSOKÉ ŠKOLY PŘI MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH § 95a (1) Vysoká škola nebo fakulta může upravit vyhlášené podmínky přijetí ke studiu podle § 49, stanovit jiný termín a způsob ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu, popřípadě jinou formu, rámcový obsah anebo kritéria pro vyhodnocení přijímací zkoušky, pokud a) z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona je omezena možnost konání ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu vyhlášených podle § 49 a b) ministerstvo, popřípadě Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vůči příslušné státní vysoké škole toto svým rozhodnutím umožní. (2) Informaci o změnách podle odstavce 1 vysoká škola nebo fakulta zveřejní nejméně 15 dnů před termínem ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu. § 95b (1) Vysoká škola nebo fakulta může společně s rozhodnutím o přijetí ke studiu rozhodnout o odložení prokázání splnění podmínky dosažení předchozího vzdělání podle § 48, a to až do 90 dnů ode dne zápisu do studia, pokud a) je z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona ztížena možnost uchazečů prokázat splnění podmínky dosažení předchozího vzdělání podle § 48 a b) ministerstvo, popřípadě Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vůči příslušné státní vysoké škole toto svým rozhodnutím umožní. (2) Neprokáže-li uchazeč ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 splnění podmínky dosažení předchozího vzdělání, rozhodne vysoká škola nebo fakulta o tom, že přijetí ke studiu a zápis do studia pozbývá platnosti a účinnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přijetí; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Tato doba se studentovi započítává do doby studia. § 95c (1) Pokud z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona není možná nebo je omezena osobní přítomnost studentů na vzdělávání nebo zkouškách anebo účastníků na státní rigorózní zkoušce, a pokud ministerstvo, popřípadě Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra vůči příslušné státní vysoké škole toto svým rozhodnutím umožní, může vysoká škola a) zkrátit nebo prodloužit akademický rok, b) využívat při výuce, kontrole studia nebo zkouškách nástroje distančního způsobu komunikace bez ohledu na formu studia studijního programustudijního programu, nebo c) využívat při státní zkoušce nástroje distančního způsobu komunikace a konat ji bez přítomnosti veřejnosti za předpokladu, že z jejího průběhu pořídí audiovizuální záznam, který uchová po dobu 5 let; záznam vysoká škola poskytne pouze orgánu veřejné moci při výkonu jeho pravomocí, a to na jeho žádost. (2) Za podmínek podle odstavce 1 lze uvedená oprávnění využívat po nezbytně nutnou dobu i v období bezprostředně následujícím po skončení účinnosti krizového nebo mimořádného opatření. § 95d Rozhodnutí ministerstva, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany podle § 95a až 95c je prvním úkonem v řízení a není proti němu možné podat rozklad. Jediným účastníkem řízení je vysoká škola, které se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se může určit doba, ve které lze oprávnění využít. ČÁST OSMNÁCTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 96 Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slovo „rozpočtu“ vkládají tato slova: „a z prostředků veřejné vysoké školy“. 2. V § 18 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů: a) z investičních transferů, b) z úroků z vkladů na běžném účtu.“. 3. V § 18 se dosavadní odstavce 5 až 11 označují jako odstavce 6 až 12. 4. V § 18 odst. 7 se za slova „obecně prospěšné společnosti“ vkládají tato slova: „veřejné vysoké školy“. ČÁST DEVATENÁCTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 98 (1) Studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňují podle dosavadních předpisů obsahově ucelenou část vysokoškolského studia, vysokoškolské studium a postgraduální studium a jsou uvedeny v jejich statutech, se stávají studijními programy podle tohoto zákona a jsou akreditovány na dobu čtyř let s tím, že: a) ucelená část vysokoškolského studia podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, je považována za bakalářský studijní program podle tohoto zákona, b) vysokoškolské studium podle § 18 zákona č. 172/1990 Sb. je považováno za magisterský studijní program podle tohoto zákona, c) postgraduální studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. je považováno za doktorský studijní program podle tohoto zákona. (2) Oprávnění udělovat akademické tituly podle § 46 odst. 5 mají vysoké školy a fakulty pouze v oborech, ve kterých mohou uskutečňovat postgraduální studium na základě rozhodnutí ministerstva podle § 41 zákona č. 172/1990 Sb. (3) Dosavadní oprávnění vysokých škol a fakult konat ve stanovených oborech habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zanikají dnem 1. července 1999. Pokud však rektor v této lhůtě podá ministerstvu žádost podle § 82 odst. 2, zůstává do rozhodnutí ministerstva v platnosti stávající oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ve stanovených oborech. § 99 (1) Akademicko-vědecký titul „doktor“ a titul „bakalář“ přiznané podle zákona č. 172/1990 Sb. se považují za akademické tituly „doktor“ a „bakalář“ podle tohoto zákona. (2) Akademický titul „inženýr“, který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi technických vysokých škol v oboru architektura, se nahrazuje akademickým titulem „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“ uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (3) Titul „bakalář“, který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi obsahově ucelené části vysokoškolského studia uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem „bakalář umění“ (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (4) Akademický titul „magistr“, který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem „magistr umění“ (ve zkratce „MgA.“ uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (5) Absolventi vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 a § 43 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul „magistr“ s výjimkou absolventů uvedených v odstavci 9, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku a získat akademický titul podle § 46 odst. 5. (6) Absolventi univerzitních vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. v oboru ekonomie akademický titul „magistr“, mohou požádat o nahrazení tohoto titulu akademickým titulem „inženýr“ (ve zkratce „Ing."). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (7) Akademické tituly podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. mají právo užívat i absolventi vojenských vysokých škol, kteří ukončili studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jim nebyl přiznán akademický titul, stavovské označení nebo jiný titul absolventa vysoké školy podle dřívějších předpisů. Osvědčení o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (8) Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na absolventy Vojenské politické akademie. (9) Absolventům postgraduálního studia, kteří získali podle § 21 odst. 2, § 43 odst. 2 a § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul „magistr“ a akademicko-vědecký titul „doktor“, se přiznávají akademické tituly podle § 46 odst. 5 tohoto zákona. Osvědčení o přiznání těchto akademických titulů jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (10) Absolventi postgraduálního studia, kteří získali podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademicko-vědecký titul „doktor“, mohou požádat příslušnou vysokou školu o nahrazení zkratky „Dr.“ zkratkou „Ph.D.“. Osvědčení o nahrazení zkratky akademicko-vědeckého titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (11) Absolventi studia v doktorských studijních programechstudijních programech v oblasti teologie, kteří získali podle § 47 odst. 5 akademický titul „doktor teologie“ (ve zkratce „Th.D.“ uváděné za jménem), mohou požádat příslušnou vysokou školu o nahrazení tohoto titulu akademickým titulem „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (12) Akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem) se přiznává absolventům lékařského a veterinárního studia, kteří ukončili studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. Osvědčení o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. § 100 (1) Vědecká výchova vedoucí k udělení vědecké hodnosti „kandidát věd“ (ve zkratce „CSc.") již nebude po dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahajována. Účastníci vědecké výchovy, kteří ji zahájili podle dosavadních předpisů, mohou vědeckou výchovu ukončit podle těchto předpisů s tím, že obhajoby kandidátských disertačních prací se ukončí nejpozději do 31. prosince 2001. (2) Účastníci vědecké výchovy mohou být na vlastní žádost přijati ke studiu v doktorském studijním programustudijním programu. Při přijetí a studiu se přihlíží k dosavadnímu průběhu vědecké výchovy a vykonaným kandidátským zkouškám. § 101 (1) Veřejnými vysokými školami jsou vysoké školy uvedené v příloze č. 1, vojenskými a policejními vysokými školami jsou vojenské a policejní vysoké školy uvedené v příloze č. 2. (2) Vysoké školy uvedené v odstavci 1 předloží k registraci vnitřní předpisy upravené podle tohoto zákona do 1. července 1999. (3) Platnost jmenování nebo volby akademických funkcionářů a jejich funkční období zůstávají tímto zákonem nedotčeny. (4) Studenti studující na vysokých školách uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2 ke dni 1. ledna 1999 jsou studenty podle tohoto zákona. Vysoké školy jsou povinny zápis těchto studentů do matriky studentů provést do 1. března 1999. (5) Dnem 1. ledna 1999 přechází do práva hospodaření ministerstva majetek státu, ke kterému k tomuto dni příslušelo právo hospodaření vysokých škol uvedených v příloze č. 1. Ministerstvo písemně může rozhodnout po dohodě s veřejnou vysokou školou o přechodu tohoto majetku do vlastnictví příslušné veřejné vysoké školy; na žádost veřejné vysoké školy tak rozhodne vždy, jde-li o majetek potřebný k zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti při uskutečňování akreditovaných studijních programů. Rozhodnutí musí obsahovat název a sídlo veřejné vysoké školy, vymezení převáděného majetku a závazků k tomuto majetku a den, kdy majetek a závazky k tomuto majetku přecházejí na veřejnou vysokou školu. Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (6) Na majetek, který přešel dnem 1. ledna 1999 do práva hospodaření ministerstva podle odstavce 5, a na vlastní majetek veřejné vysoké školy se nevztahují obecné předpisy upravující úpadek a způsoby jeho řešení.13) (7) Práva a závazky fakult, které jsou ke dni 1. ledna 1999 součástí vysokých škol uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2, přecházejí na příslušnou vysokou školu. § 102 Akademické tituly, stavovská označení a ostatní tituly absolventů vysokých škol přiznané podle dřívějších předpisů s výjimkami uvedenými v § 99 zůstávají nedotčeny. Vědecké hodnosti „kandidát věd“ (ve zkratce „CSc.") a „doktor věd“ (ve zkratce „DrSc.") udělené podle dřívějších předpisů zůstávají nedotčeny. § 103 (1) Nově zřízená veřejná vysoká škola a vojenská a policejní vysoká škola je povinna ustavit své orgány do dvou let ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 7 vykonávají v nezbytném rozsahu jejich působnost osoby pověřené ministrem. (2) Nově zřízená fakulta je povinna ustavit své orgány do jednoho roku ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 25 vykonává v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem. (3) U nově zřízeného vysokoškolského ústavu vykonává do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 34 v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem. § 104 Do doby jmenování členů, předsedy a místopředsedy Akreditační komise podle § 83 vykonávají tyto funkce členové akreditační komise zřízené podle § 17 zákona č. 172/1990 Sb. a nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi. § 105 Pokud je podle tohoto zákona podmínkou pro jmenování nebo odvolání člena orgánu vysoké školy nebo její součásti předchozí souhlas jiného orgánu vysoké školy nebo její součásti, bez tohoto souhlasu ke jmenování nebo odvolání nedojde. § 106 (1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. (2) Pro účely tohoto zákona se za členský stát Evropské unie považuje rovněž jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace. § 107 Veřejné vysoké školy uvedou své majetkové poměry do souladu s tímto zákonem do 31. prosince 1999. § 108 Zrušovací ustanovení (1) Zrušují se čl. I body 5, 8 a 9 zákona č. 216/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. (2) Zrušují se: 1. § 33 až 41, 43 a 45 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků. 2. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb. 3. Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie. 4. Článek VI zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících. 5. Nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi. 6. Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 96/1961 Sb., kterou se vydává statut institutů národohospodářského plánování na vysokých školách ekonomických v Praze a Bratislavě, ve znění vyhlášky Ministerstva školství a kultury č. 31/1963 Sb. 7. Vyhláška Československé akademie věd č. 55/1977 Sb., o dalším zvyšování kvalifikace a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků. 8. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 144/1979 Sb., o obhajobách kandidátských a doktorských disertačních prací československých státních občanů v členských státech Rady vzájemné hospodářské pomoci. 9. Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 114/1980 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům, kteří po absolvování internátních středních škol pro pracující studují na vysokých školách. 10. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky č. 60/1985 Sb., o doplňujícím studiu studentů vysokých škol a absolventů vysokých a středních škol pro získání pedagogické způsobilosti. 11. § 9 vyhlášky Ministerstva školství České socialistické republiky č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků. 12. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád). 13. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 447/1990 Sb., o habilitaci docentů a podmínkách a průběhu jmenování profesorů. 14. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci). 15. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 41/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení studentů vysokých škol vysílaných ke studiu do zahraničí. 16. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia, ve znění vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 110/1995 Sb. 17. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o hospodářském zabezpečení studentů vysokých škol v období praxe ze dne 30. května 1969 č.j. 19 261/69-III/5, registrované v částce 30/1969 Sb., ve znění směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 10. března 1970 č.j. 12 300/70-III/5, registrované v částce 10/1970 Sb. 18. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o ubytování studentů vysokých škol v kolejích ze dne 20. července 1982 č.j. 20 797/82-34, registrované v částce 17/1982 Sb. 19. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o zřizování, zrušování a provozu menz a bufetů vysokých škol ze dne 20. července 1982 č.j. 20 798/82-34, registrované v částce 17/1982 Sb., ve znění směrnic Ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 16. července 1985 č.j. 15 330/85-34, registrovaných v částce 19/1985 Sb. (3) Zrušují se: 1. Zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti. 2. Zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků. 3. Vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech, ve znění vyhlášky Československé akademie věd č. 5/1986 Sb. 4. Vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášek Československé akademie věd č. 40/1979 Sb., č. 125/1988 Sb. a č. 393/1992 Sb. 5. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, ve znění vyhlášky České komise pro vědecké hodnosti č. 187/1990 Sb. § 109 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou § 1 až 82, § 84 až 99, § 101 až 107 a § 108 odst. 2, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999, a § 108 odst. 3, který nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2001. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 111/1998 Sb. Veřejné vysoké školy v České republice: Univerzita Karlova Univerzita Palackého v Olomouci České vysoké učení technické v Praze Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Akademie výtvarných umění v Praze Vysoké učení technické v Brně Veterinární univerzitauniverzita Brno Masarykova univerzita Mendelova univerzita v Brně Akademie múzických umění v Praze Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Janáčkova akademie múzických umění Univerzita Pardubice Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze Technická univerzita v Liberci Vysoká škola ekonomická v Praze Univerzita Hradec Králové Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ostravská univerzita Slezská univerzita v Opavě Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Západočeská univerzita v Plzni Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoká škola polytechnická Jihlava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Příloha č. 2 k zákonu č. 111/1998 Sb. Vojenská vysoká škola: UniverzitaUniverzita obrany Policejní vysoká škola: Policejní akademie České republiky v Praze Příloha č. 3 k zákonu č. 111/1998 Sb. Seznam oblastí vzdělávání 1. Architektura a urbanismus 2. Bezpečnostní obory 3. Biologie, ekologie a životní prostředí 4. Doprava 5. Ekonomické obory 6. Elektrotechnika 7. Energetika 8. Farmacie 9. Filologie 10. Filozofie, religionistika a teologie 11. Fyzika 12. Historické vědy 13. Chemie 14. Informatika 15. Kybernetika 16. Lesnictví a dřevařství 17. Matematika 18. Mediální a komunikační studia 19. Neučitelská pedagogika 20. Politické vědy 21. Potravinářství 22. Právo 23. Psychologie 24. Sociální práce 25. Sociologie 26. Stavebnictví 27. Strojírenství, technologie a materiály 28. Tělesná výchova a sport; kinantropologie 29. Těžba a zpracování nerostných surovin 30. Učitelství 31. Umění 32. Vědy o umění a kultuře 33. Vědy o Zemi 34. Veterinární lékařství, veterinární hygiena 35. Všeobecné lékařství a zubní lékařství 36. Zdravotnické obory 37. Zemědělství 1) § 5 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. 2) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 1 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 203 odst. 1 zákoníku práce. 5) § 156 a násl. zákoníku práce. 6) Například zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). 7) § 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. 7a) Zákon o podpoře výzkumu a vývoje. Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění nařízení vlády č. 28/2003 Sb. Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. 8) § 7 odst. 1 písm. t) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 8a) § 10 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8b) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8c) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., o zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC. 8d) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8e) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 9a) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 9b) § 14 odst. 3 písm. a), b), g) a i) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9c) § 15 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. 11a) § 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 14) Např. zákon č. 248/1995 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 10 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon). 15a) § 10 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 15b) § 195, 197 a 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 2 písm. r) zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů. 18) § 132 až 138 a § 150 zákoníku práce. 19a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 19b) § 45 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 189/2008 Sb. 20) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb. 20a) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb. Směrnice Ministerstva vnitra ČSR č. 7/1975 Ú. v. ČSR, o využívání archiválií, reg. částka 24/1975 Sb., ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb. 21a) § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 21a) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany. 22) Např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky. 22a) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 23) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva financí ČR č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění nařízení vlády č. 48/1995 Sb. 24) Branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva obrany ČR č. 113/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva obrany ČR č. 7/1996 Sb., o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky, ve znění vyhlášky Ministerstva obrany ČR č. 310/1996 Sb. 25) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 420/1990 Sb. Nařízení vlády ČSFR č. 419/1990 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství. 27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 29) § 796, 824, 826, 928, 953 a 958 občanského zákoníku. 30) § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 31) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, § 504, 2976 a 2985 občanského zákoníku. 32) § 31 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 34) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 35) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 36) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 37) § 52 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 38) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška České národní banky č. 122/1998 Sb.	Vyhláška České národní banky č. 122/1998 Sb. Vyhláška České národní banky o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 150. výročí narození Františka Kmocha Vyhlášeno 2. 6. 1998, datum účinnosti 22. 7. 1998, částka 41/1998 * § 1 - (1) Ke 150. výročí narození skladatele a kapelníka Františka Kmocha se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na líci dvousetkoruny je umístěn stylizovaný velký státní znak České republiky. Pod státním znakem je v řádku název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno pod názvem státu. Značka min * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 22. července 1998. Aktuální znění od 22. 7. 1998 122 VYHLÁŠKA České národní banky ze dne 6. května 1998 o vydání pamětních stříbrných dvousetkorun ke 150. výročí narození Františka Kmocha Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona České národní rady č. 6/1993 Sb., o České národní bance: § 1 (1) Ke 150. výročí narození skladatele a kapelníka Františka Kmocha se vydávají pamětní stříbrné dvousetkoruny (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení určeném pro sběratelské účely s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,30 mm. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *". Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je povolená odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolená odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. § 2 (1) Na líci dvousetkoruny je umístěn stylizovaný velký státní znak České republiky. Pod státním znakem je v řádku název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ je umístěno pod názvem státu. Značka mincovny, která dvousetkorunu razila, je umístěna při spodním okraji dvousetkoruny uprostřed pod označením nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky. (2) Na rubu dvousetkoruny je portrét Františka Kmocha v uniformě Kmochovy hudby, ztvárněný podle dobové fotografie. Vlevo pod portrétem jsou v jednom řádku umístěny letopočty „1848●1998“, vpravo ve dvou řádcích jméno „FRANTIŠEK KMOCH“. Autorem návrhu dvousetkoruny je akademický sochař Ladislav Kozák. Jeho iniciály „L●K“ jsou umístěny pod prvním písmenem jména „Kmoch“. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 22. července 1998. Guvernér: v z. Ing. Kysilka, CSc. v. r. viceguvernér 10kB 8kB
Zákon č. 127/1998 Sb.	Zákon č. 127/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 5. 6. 1998, datum účinnosti 30. 6. 1998, částka 43/1998 * Čl. I - Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/ * Čl. II - Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb. a zákona č. 2/1998 Sb., se mění takto: * Čl. III - Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., se mění t * Čl. IV - Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., se mění tak * Čl. V - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. a zákona č. 16/1998 Sb., se mění takto: * Čl. VI - Přechodná ustanovení * Čl. VII - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 1999 127 ZÁKON ze dne 19. května 1998, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb., se mění takto: 1. § 3c zní: „§ 3c Vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát,37) je částka 2900 Kč.“. 2. § 18 se doplňuje odstavcem 5, který včetně poznámky č. 41) zní: „(5) Pro účely zvláštních právních předpisů41) se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále. 41) Např. zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 23 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Povinnost zachovávat mlčenlivost se nevztahuje na údaje týkající se výše dluhu na pojistném, včetně výše dlužného penále, jde-li o plátce pojistného, u něhož byl nařízen soudní výkon rozhodnutí ve věcech pojistného.“. 4. V § 25 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Zaměstnavatelé jsou povinni nejpozději v den splatnosti pojistného předat každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jejich zaměstnanci, přehled o platbách pojistného, který obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, celkovou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny a počet zaměstnanců, na které se údaje vztahují.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 5. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně nadpisu a poznámky č. 42) zní: „§ 25a Pravděpodobná výše pojistného (1) Jestliže zaměstnavatel nesplnil povinnost podat přehled podle § 25 odst. 3 nebo jestliže osoba samostatně výdělečně činná nesplnila povinnost podat přehled podle § 24 odst. 2 a 3 a tato povinnost nebyla splněna ani ve lhůtě určené příslušnou zdravotní pojišťovnou v písemné výzvě, může příslušná zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, pokud byl plátce pojistného v této výzvě na tento následek upozorněn. (2) Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází příslušná zdravotní pojišťovna z údajů a pomůcek, které má k dispozici nebo které si sama opatří. Údaje o počtu zaměstnanců zaměstnavatele si může příslušná zdravotní pojišťovna vyžádat od úřadu práce; tento úřad je povinen tyto údaje jí sdělit, pokud je má k dispozici. Nelze-li pro nedostatek podkladů stanovit pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance anebo osoby samostatně výdělečně činné, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že jejich měsíčním příjmem je částka 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok,42) který o dva roky předchází kalendářnímu roku, ve kterém příslušná zdravotní pojišťovna stanoví pravděpodobnou výši pojistného; u osoby samostatně výdělečně činné se má přitom za to, že tato částka je jejím měsíčním příjmem ze samostatné výdělečné činnosti, který je již snížen o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. (3) Stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena povinnost předložit přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3 ani možnost uložit pokutu podle § 26. Je-li následně tento přehled předložen, příslušná zdravotní pojišťovna rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného zruší. (4) Plátci pojistného jsou povinni platit penále z dlužné částky pravěpodobné výše pojistného, a to ode dne, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného (§ 5 odst. 2 a § 7 odst. 2), ohledně něhož nebyl podán přehled podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3, do dne, ve kterém byl tento přehled předložen, a to včetně tohoto dne. Ustanovení věty první platí přitom i tehdy, je-li penále z pravděpodobné výše pojistného vyšší než penále z pojistného podle přehledu podle § 24 odst. 2 a 3 nebo § 25 odst. 3; je-li penále z pravděpodobné výše pojistného nižší než penále z pojistného podle tohoto přehledu, je plátce pojistného povinen zaplatit ještě tento rozdíl. 42) § 17 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.“. 6. Za § 26b se vkládá nový § 26c, který včetně nadpisu zní: „§ 26c Odepsání dluhu (1) Dlužné pojistné a penále může příslušná zdravotní pojišťovna odepsat, je-li tento dluh zcela nedobytný. Za nedobytný se považuje takový dluh na pojistném a penále, který byl bezvýsledně vymáhán na plátci pojistného i na jiných osobách, na nichž tento dluh mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání tohoto dluhu zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání tohoto dluhu přesáhly jeho výtěžek. Za nedobytný se považuje též dluh na pojistném a penále u zaměstnavatele, u něhož došlo k výmazu z obchodního rejstříku, popřípadě z jiného zákonem určeného rejstříku nebo stanovené evidence u příslušného orgánu v České republice, pokud dluh nepřešel na jeho právního nástupce, a dále dluh na pojistném a penále u fyzické osoby, která zemřela, pokud dluh nepřešel na dědice této osoby. (2) O odpisu pro nedobytnost se plátce pojistného, popřípadě i jiná osoba, která je povinna dluh na pojistném a penále zaplatit, nevyrozumívá; dluh na pojistném a penále trvá dále, dokud nedojde k promlčení práva vymáhat tento dluh.“. Čl. II Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb. a zákona č. 2/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 na konci písmene l) se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní: „m) mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.“. 2. V § 53 odst. 1 se ve větě prvé za slovy „přirážek k pojistnému“ spojka „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „pokut“ se vkládají slova „a pravděpodobné výše pojistného“. 3. V § 61 se slova „dnem 30. června 1998“ nahrazují slovy „dnem 31. prosince 1999“. Čl. III Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pojišťovna zprostředkovává úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče zaměstnancům, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči, (dále jen „specifická zdravotní péče“).“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 2. V § 4 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) příjmy od zaměstnavatelů, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči o zaměstnance na úhradu zdravotních výkonů podle § 2 odst. 2.“. 3. V § 5 písm. d) se zrušuje část věty za středníkem. Středník se nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče.“. 4. V § 6 se odstavec 7 zrušuje. 5. V § 7 odst. 1 písmeno c) zní: „c) provozní fond,“. Za písmeno c) se doplňují písmena d) až f), která znějí: „d) sociální fond, e) fond investičního majetku, f) fond reprodukce investičního majetku.“. 6. V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2, 3 a 4, které včetně poznámek č. 9) a 10) znějí: „(2) Pojišťovna může vytvářet a) fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče; zdrojem fondu jsou příjmy podle § 4 písm. e). Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření Pojišťovny, b) fond prevence k financování preventivních programů nad rámec preventivní péče podle zvláštního zákona.9) Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárními orgány Pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění Pojišťovna provádí v souladu se zákony a Statutem Pojišťovny. (3) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost podle § 5 písm. d) krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí Pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období včetně postupu propočtu tohoto limitu. (4) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku10) čerpaného v souladu s rozhodnutím Správní rady ve prospěch zaměstnanců Pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud Pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má Pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů provede Pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy. 9) § 29 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 10) § 1 vyhlášky č. 301/1997 Sb., kterou se stanoví maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku zdravotních pojišťoven.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6. 7. V § 9 se na konci doplňuje tato věta: „Pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupu účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí.“. 8. V § 11 se na konci doplňuje tato věta, která včetně poznámky č. 11) zní: „Daňové povinnosti nepodléhají ani úroky získané z prostředků souvisejících s pojistným na veřejné zdravotní pojištění a s přijatými náhradami škod.11) 11) § 55 zákona č. 48/1997 Sb.“. 9. V § 18 odst. 4 se na konci doplňuje tato věta: „Zástupce státu ve Správní radě Pojišťovny lze z funkce odvolat (§ 20 odst. 5) i před uplynutím funkčního období.“. 10. V § 20 odstavec 5 zní: „(5) Zástupce státu do Správní rady jmenuje a odvolává vláda České republiky na návrh ministra zdravotnictví.“. Čl. IV Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb. a zákona č. 93/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 6a odst. 3 se v poslední větě slovo „účelových“ zrušuje. 2. V § 10 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h). 3. V § 13 písm. d) se zrušuje část věty za středníkem. Středník se nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče.“. 4. V § 16 odst. 1 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) až f), která znějí: „c) provozní fond, d) sociální fond, e) fond investičního majetku, f) fond reprodukce investičního majetku.“. 5. V § 16 odstavec 2 včetně poznámky č. 17) zní: „(2) Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet a) fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče; zdrojem fondu jsou příjmy podle § 12 odst. 2 písm. a). Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření zaměstnanecké pojišťovny, b) fond prevence k financování preventivních programů nad rámec preventivní péče podle zvláštního zákona.17) Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárními orgány zaměstnanecké pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny, a příjmy podle § 19 odst. 1. 17) § 29 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.“. 6. V § 16 odst. 3 se na konci doplňuje tato věta: „Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupů účtování pro zdravotní pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí.“. 7. V § 16 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky č. 18) znějí: „(4) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, s výjimkou nákladů na činnosti podle § 8, krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí zaměstnanecká pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období, včetně postupu propočtu tohoto limitu. (5) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku18) čerpaného v souladu s rozhodnutím správní rady ve prospěch zaměstnanců zaměstnanecké pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud zaměstnanecká pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má zaměstnanecká pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů provede zaměstnanecká pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy. 18) § 1 vyhlášky č. 301/1997 Sb., kterou se stanoví maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku zdravotních pojišťoven.“. 8. V § 19 odstavec 1 zní: „(1) Finanční prostředky vytvářené využíváním základního fondu zaměstnanecké pojišťovny a příjmy plynoucí z přirážek k pojistnému, pokut a poplatků z prodlení účtovaných touto pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění je zaměstnanecká pojišťovna povinna použít jako zdroj fondu prevence až v případě, kdy pojišťovna má naplněný rezervní fond a hospodaří vyrovnaně.“. 9. V § 20 se na konci doplňuje věta, která včetně poznámky č. 19) zní: „Daňové povinnosti nepodléhají ani úroky získané z prostředků souvisejících s pojistným na veřejné zdravotní pojištění a s přijatými náhradami škod.19) 19) § 55 zákona č. 48/1997 Sb.“. Čl. V Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb. a zákona č. 16/1998 Sb., se mění takto: V § 38 odst. 3 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného.“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Příslušná zdravotní pojišťovna může stanovit pravděpodobnou výši pojistného, jen pokud písemná výzva podle čl. I bodu 5 tohoto zákona byla učiněna po 29. červnu 1998. 2. Přehled o platbách pojistného podle čl. I bodu 4 tohoto zákona se podá poprvé za měsíc červenec 1998. Čl. VII Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. června 1998, s výjimkou čl. III bodů 1 až 8 a čl. IV, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 123/1998 Sb.	Zákon č. 123/1998 Sb. Zákon o právu na informace o životním prostředí Vyhlášeno 8. 6. 1998, datum účinnosti 1. 7. 1998, částka 42/1998 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Žádost o poskytnutí informace * § 4 - Žádost podaná nepříslušnému povinnému subjektu * § 5 - Zveřejněná informace * § 6 - Způsob a forma zpřístupnění informace * § 7 - Lhůta pro zpřístupnění informace * § 8 - Omezení přístupu k informacím * § 8a - (1) Povinný subjekt může odepřít zpřístupnění informace nebo její části do sedmi dnů od obdržení žádosti, pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit * § 9 - Rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace * § 10 - Bližší podmínky zpřístupňování informací * § 10a - Aktivní zpřístupňování informací * § 10b - Zpřístupňování informací při mimořádných událostech * § 10c - Zveřejňování datových souborů s vysokou hodnotou * § 11 - Povinnost jiných osob zpřístupňovat informace * § 11a - Geoportál * § 11b - Pravidla zpřístupňování dat * § 11c - Přístup k prostorovým datům * § 11d - Omezení a odepření přístupu k prostorovým datům * § 11e - Ministerstvo životního prostředí * § 11f - Koordinace infrastruktury pro prostorová data * § 11g - Informační systém pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE * § 12 - Zpráva o stavu životního prostředí * § 13 - Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta * § 14 - Použití předpisů o správním řízení a soudní ochrana * § 15 - Vztah k jiným právním předpisům * § 15a - Zmocňovací ustanovení * § 16 - Zrušovací ustanovení * § 17 - Účinnost k zákonu č. 123/1998 Sb. Aktuální znění od 29. 7. 2023 (224/2023 Sb.) 123 ZÁKON ze dne 13. května 1998 o právu na informace o životním prostředí Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje zabezpečení práva na přístup k informacím o životním prostředíinformacím o životním prostředí a na včasné a úplné informace o životním prostředíinformace o životním prostředí,1a) na vytvoření podmínek pro výkon tohoto práva a podporu aktivního zpřístupňování informací o životním prostředíinformací o životním prostředí ze strany povinných subjektůpovinných subjektů. Stanoví a) podmínky výkonu práva na včasné a úplné informace o životním prostředíinformace o životním prostředí, jimiž disponují povinné subjektypovinné subjekty podle tohoto zákona nebo které jsou k dispozici pro tyto subjekty, b) přístup veřejnosti k informacím o životním prostředíinformacím o životním prostředí, kterými disponují povinné subjektypovinné subjekty podle tohoto zákona nebo které jsou k dispozici pro tyto subjekty, c) základní podmínky a lhůty pro zpřístupňování informacízpřístupňování informací a důvody, pro které mohou povinné subjektypovinné subjekty podle tohoto zákona odepřít zpřístupnění informace, d) aktivní zpřístupňování informací o životním prostředíinformací o životním prostředí, podporu používání zařízení umožňující dálkový přístup a podporu zpřístupňování informacízpřístupňování informací prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací, e) pravidla pro zřízení infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data pro účely politik životního prostředí a politik nebo činností, které mohou mít vliv na životní prostředí (INSPIRE) a zpřístupňování prostorových datprostorových dat prostřednictvím síťových služeb na Národním geoportálu INSPIRE (dále jen „geoportál“), f) vzdělávání, výchovu a osvětu v oblasti ochrany životního prostředí. (2) Zpřístupňování údajů získaných pro statistické účely a zpřístupňování statistických informací se řídí zvláštním zákonem.2) § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) informacemi o životním prostředíinformacemi o životním prostředí (dále jen „informace“) informace v jakékoliv technicky proveditelné podobě, které vypovídají zejména o 1. stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu, 2. připravovaných nebo prováděných činnostech a opatřeních a o uzavíraných dohodách, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek, 3. stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o interakci mezi nimi, o látkách, energii, hluku, záření, odpadech včetně radioaktivních odpadů a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat jeho složky, a o důsledcích těchto emisí, 4. využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování příčin a důsledků tohoto využívání a jeho vlivů na živé organismy a společnost, 5. vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní prostředí, 6. správních řízeních ve věcech životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, peticích a stížnostech v těchto věcech a jejich vyřízení a rovněž informace obsažené v písemnostech týkajících se zvláště chráněných součástí přírody a dalších součástí životního prostředí chráněných podle zvláštních předpisů, 7. ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování a dalších opatřeních a postupech ve věcech životního prostředí, pokud byly pořízeny zcela nebo zčásti z veřejných prostředkůveřejných prostředků, 8. stavu veřejného zdraví, bezpečnosti a podmínkách života lidí, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, 9. stavu kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2, 10. zprávách o provádění a plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, 11. mezinárodních, státních, regionálních a místních strategiích a programech, akčních plánech apod., jichž se Česká republika účastní, a zprávách o jejich plnění, 12. mezinárodních závazcích týkajících se životního prostředí a o plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, 13. zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů; b) povinnými subjektypovinnými subjekty 1. správní úřady a jiné organizační složky státu a orgány územních samosprávných celků,3) 2. právnické nebo fyzické osoby, které na základě zvláštních právních předpisů vykonávají v oblasti veřejné správy působnost vztahující se přímo nebo nepřímo k životnímu prostředí,4) 3. právnické osoby založené, zřízené, řízené nebo pověřené subjekty uvedenými v bodech 1 a 2, jakož i fyzické osoby pověřené těmito subjekty, které na základě právních předpisů nebo dohody s těmito subjekty poskytují služby, které ovlivňují stav životního prostředí a jeho jednotlivých složek (dále jen „pověřená osoba“); c) zpřístupňováním informacízpřístupňováním informací jejich poskytování jakoukoliv technicky proveditelnou formou jednotlivým právnickým nebo fyzickým osobám, jež o ně požádaly, (dále jen „žadatel“) přímé nahlížení do písemností nebo jiných souborů informací, pořizování výpisů, opisů nebo kopií žadatelem v sídle nebo v jiných prostorách povinných subjektůpovinných subjektů a informování o způsobech a metodách získání jednotlivých informací; d) aktivním zpřístupňováním informacíaktivním zpřístupňováním informací jejich poskytování neomezenému okruhu subjektů, aniž by bylo třeba podat žádost, a to za podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nediskriminační, nevýhradní a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných informací (dále jen „standardní podmínky užití“), zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací; e) strojově čitelným formátemstrojově čitelným formátem formát datového souboru s takovou strukturou, která umožňuje programovému vybavení snadno nalézt, rozpoznat a získat z tohoto datového souboru konkrétní informace, včetně jednotlivých údajů a jejich vnitřní struktury; f) otevřeným formátemotevřeným formátem formát datového souboru, který není závislý na konkrétním technickém a programovém vybavení a je zpřístupněn veřejnosti bez jakéhokoli omezení, které by znemožňovalo využití informací obsažených v datovém souboru; g) rozhraním pro programování aplikacírozhraním pro programování aplikací sada funkcí a procesů umožňujících vytváření aplikací, které přistupují k funkcím nebo datům operačního systému, databáze, aplikace nebo jiné elektronické služby; h) prostorovými datyprostorovými daty data, včetně jejich identifikovatelných skupin, v elektronické podobě, která přímo nebo nepřímo odkazují na určitou polohu nebo zeměpisnou oblast na území České republiky a v případě dohody s jiným členským státem Evropské unie i v rámci jeho území; i) metadaty data, která popisují souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací, včetně informací popisujících soubory prostorových datprostorových dat nebo služeb, včetně služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech, a která umožňují a usnadňují jejich vyhledávání, třídění a používání a která dále popisují jejich správu v průběhu času; j) infrastrukturou pro prostorová datainfrastrukturou pro prostorová data prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech, síťové služby a technologie, metadata, technické požadavkytechnické požadavky, dohody o sdílení přístupu k prostorovým datůmprostorovým datům a službám založeným na prostorových datechslužbám založeným na prostorových datech a jejich využívání, mechanismy, procesy a postupy koordinace, zavedené, provozované nebo zpřístupněné v souladu s tímto zákonem a sledování, využívání prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech; k) interoperabilitouinteroperabilitou možnost kombinace prostorových datprostorových dat a vzájemné komunikace mezi službami založenými na prostorových datechslužbami založenými na prostorových datech bez opakovaných ručních zásahů tak, aby bylo dosaženo soudržného výsledku a aby byla zvýšena přidaná hodnota prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech; l) zpřístupňováním dat zpřístupňování prostorových datprostorových dat a metadat neomezenému okruhu subjektů prostřednictvím 1. poskytování prostorových datprostorových dat a metadat na geoportál (§ 11a) z vlastního internetového rozhraní s využitím služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech v souladu s technickými požadavkytechnickými požadavky, nebo 2. předávání prostorových datprostorových dat a metadat v souladu s technickými požadavkytechnickými požadavky na geoportál (§ 11a), m) technickými požadavkytechnickými požadavky požadavky, které obsahují minimální výkonnostní požadavky na služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech a zajišťují soudržnost prostorových datprostorových dat, stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie16) upravujícími pravidla pro vytvoření a aktualizaci metadat, monitorování a podávání zpráv, služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech, interoperabilituinteroperabilitu a harmonizaci prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech a pro přístup k prostorovým datůmprostorovým datům a službám; n) službami založenými na prostorových datechslužbami založenými na prostorových datech možné formy zpracování prostorových datprostorových dat nebo souvisejících metadat prostřednictvím počítačové aplikace; o) otevřenými daty informace a prostorová dataprostorová data zveřejňovaná způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátustrojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není povinným subjektempovinným subjektem, který je zveřejňuje, omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat nebo v geoportálu; p) národní datovou sadounárodní datovou sadou sada prostorových datprostorových dat v rozsahu území České republiky odpovídající tématu prostorových datprostorových dat stanovenému v příloze k tomuto zákonu a technickým požadavkůmtechnickým požadavkům, vytvářená povinnými subjektypovinnými subjekty a zpřístupňovaná na geoportálu. § 3 Žádost o poskytnutí informace (1) Žadatel může za účelem získání informace o životním prostředíinformace o životním prostředí požádat povinný subjektpovinný subjekt o zpřístupnění informace o životním prostředíinformace o životním prostředí. Svou žádost nemusí odůvodňovat. Žádost lze učinit ústně, písemně, telefonicky, elektronicky, faxem nebo jinou technicky proveditelnou formou. Ze žádosti musí být zřejmé, čeho se má týkat informace, jež má být poskytnuta. Ze žádosti musí být patrno, kdo ji podal. (2) V případě nesrozumitelné nebo příliš obecně formulované žádosti je žadateli do 15 dnů od obdržení žádosti zaslána výzva k jejímu upřesnění. Ve výzvě musí být určeno, v jakém směru je třeba žádost upřesnit. Žadatel je povinen tuto žádost bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů, v požadovaném rozsahu upřesnit. Pokud žadatel do 15 dnů od doručení výzvy žádost v požadovaném směru neupřesní, má se za to, že od své žádosti upustil. (3) V případě žádosti podané telefonicky, pokud ji nelze neprodleně vyřídit, je povinný subjektpovinný subjekt oprávněn vyžádat si její zaslání v písemné formě. Pro tento případ platí ustanovení o upřesnění žádosti přiměřeně. § 4 Žádost podaná nepříslušnému povinnému subjektu V případě, že je žádost podána u povinného subjektupovinného subjektu, jenž nemá dotyčnou informaci k dispozici a současně nemá podle zvláštních právních předpisů povinnost takovou informaci mít, sdělí žadateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů od obdržení žádosti, že požadovanou informaci nemůže z tohoto důvodu poskytnout. Pokud je dotazovanému povinnému subjektupovinnému subjektu známo, který povinný subjektpovinný subjekt má požadovanou informaci k dispozici, postoupí mu žádost ve lhůtách stanovených ve větě první a uvědomí o tom žadatele. § 5 Zveřejněná informace (1) Pokud žádost směřuje k poskytnutí zvěřejněné informace, může povinný subjektpovinný subjekt nejdříve, nejpozději však do 15 dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace. To neplatí, pokud žadatel uvedl, že nemá možnost získat zveřejněnou informaci jiným způsobem. (2) Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, povinný subjektpovinný subjekt mu ji poskytne. § 6 Způsob a forma zpřístupnění informace (1) Žadatel může v žádosti navrhnout formu, případně způsob, jichž má být použito při zpřístupnění informace. Pokud žádá o zpřístupnění informace na technickém nosiči dat, je povinen uhradit jeho cenu nebo přiložit k žádosti technicky použitelný nosič dat. (2) Pokud žadatel formu nebo způsob podle odstavce 1 neurčí, případně pokud takové formy nebo způsobu nelze ze závažných důvodů využít, zvolí se způsob a forma zpřístupnění informace s ohledem na splnění účelu žádosti o zpřístupnění informace a její optimální využití žadatelem. V pochybnostech se využije především formy a způsobu, jež byly žadatelem využity k podání žádosti. Pokud povinný subjektpovinný subjekt zpřístupní informaci byť i jen částečně v jiné než požadované formě, musí tento svůj postup odůvodnit. Povinný subjektPovinný subjekt zpřístupňuje informace za standardních podmínek užití. § 7 Lhůta pro zpřístupnění informace (1) Informaci je třeba zpřístupnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od obdržení žádosti, ledaže by si zvláštní okolnosti výjimečně vynucovaly prodloužení této lhůty, nejvýše však do 60 dnů. O takových okolnostech a o prodloužení lhůty musí být žadatel před uplynutím 30denní lhůty vyrozuměn. (2) V případě uvedeném v § 3 odst. 2 tohoto zákona počíná lhůta pro zpřístupnění informace běžet dnem doručení upřesněné žádosti. § 8 Omezení přístupu k informacím (1) Odepřeno bude zpřístupnění informace, pokud je vylučují předpisy a) o ochraně utajovaných informací,5) b) o ochraně osobních6) nebo individuálních údajů2) a o ochraně osobnosti,7) c) o ochraně duševního vlastnictví,8) d) o ochraně obchodního tajemství.9) (2) Zpřístupnění informace může být rovněž odepřeno, pokud a) byla povinnému subjektupovinnému subjektu předána osobou, která k tomu nebyla podle zákona povinna a nedala předchozí písemný souhlas k zpřístupnění této informace, b) by zpřístupnění této informace mohlo mít nepříznivý vliv na ochranu životního prostředí v místech, kterých se informace týká, c) žadatel se domáhá informace, která se týká probíhajícího trestního, přestupkového nebo disciplinárního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces, d) by zpřístupnění informace mohlo ohrozit rovnost účastníků soudního, rozhodčího, správního nebo obdobného řízení, e) žádost byla formulována nesrozumitelně nebo příliš obecně a žadatel, ač byl k tomu vyzván, ji podle § 3 odst. 2 tohoto zákona nedoplnil, nebo jde o anonymní žádost. (3) Dále je možno odepřít zpřístupnění informace, pokud a) se týká materiálu ve fázi dokončování nebo rozpracovaných dokumentů nebo dosud nezpracovaných nebo nevyhodnocených údajů, b) žadatel již má požadovanou informaci prokazatelně k dispozici, c) se týká vnitřních pokynů povinného subjektupovinného subjektu, které se vztahují výhradně k jeho vnitřnímu chodu. (4) Porušením obchodního tajemství není zpřístupnění informace označené za obchodní tajemství, pokud a) se požadovaná informace týká působení provozní činnosti podnikatele na životní prostředí, b) hrozí bezprostřední ohrožení lidského zdraví a životního prostředí, c) požadovaná informace byla získána z prostředků z veřejných rozpočtů. (5) Porušením práva na ochranu osobnosti není poskytnutí informace o původci činnosti znečišťující nebo jinak ohrožující nebo poškozující životní prostředí obsažené v pravomocném rozhodnutí o trestném činutrestném činu, přestupkupřestupku nebo jiném správním deliktu. (6) Pokud je to možné, zpřístupní se požadovaná informace po vyloučení těch skutečností, které zakládají důvod pro odepření zpřístupnění informace podle odstavců 1 a 2. O takovém zásahu a jeho důvodu musí být žadatel vždy při zpřístupnění informace uvědoměn. (7) Právo odepřít zpřístupnění informace trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. (8) Je-li odepřeno zpřístupnění informace v případech uvedených v odstavci 3 písm. a), sdělí povinný subjektpovinný subjekt žadateli údaj o odhadu doby potřebné na zpracování nebo vyhodnocení požadovaných údajů, a pokud tuto činnost neprovádí sám, i identifikační údaje osoby, která má tuto činnost provést. (9) Jde-li o žádost o poskytnutí informace o emisích vypouštěných nebo vyzařovaných do životního prostředí, nelze použít důvody odepření zpřístupnění informace uvedené v odstavci 1 písm. b) a d) a v odstavci 2 písm. a) a b). § 8a (1) Povinný subjektPovinný subjekt může odepřít zpřístupnění informace nebo její části do sedmi dnů od obdržení žádosti, pokud lze ve vztahu k ní dovodit, že cílem žadatele je způsobit a) nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, pokud nejde o informace podle § 8a odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, nebo b) nepřiměřenou zátěž povinného subjektupovinného subjektu, a to zpravidla v reakci na předcházející postup povinného subjektupovinného subjektu vůči žadateli nebo na vztah s fyzickou osobou uvedenou v písmenu a). (2) Rozsah požadovaných informací nebo počet podaných žádostí není bez dalšího důvodem pro odepření zpřístupnění informace podle odstavce 1. § 9 Rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace (1) Pokud povinný subjektpovinný subjekt žádosti o zpřístupnění informace, byť i jen zčásti nevyhoví, vydá o tom ve lhůtě pro zpřístupnění informace rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace. Je-li povinným subjektempovinným subjektem pověřená osoba, která není podle zvláštních právních předpisů oprávněna vydávat rozhodnutí, vydá rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace povinný subjektpovinný subjekt, který pověřenou osobu založil, zřídil, řídí nebo pověřil, popřípadě s níž má uzavřenu dohodu podle § 2 písm. b) bodu 3. (2) Rozhodnutí se nevydává v případě anonymní žádosti, nebo pokud žadatel podle § 3 odst. 2 tohoto zákona nedoplnil svou žádost, ač k tomu byl řádně a včas vyzván. (3) Jestliže povinný subjektpovinný subjekt ve stanovené lhůtě neposkytl informace či nevydal rozhodnutí, má se za to, že rozhodl informace odepřít. (4) Obdobně jako v odstavci 3 se postupuje v případě, kdy žadatel nesouhlasí s vyloučením těch skutečností, které zakládají důvod pro odepření zpřístupnění informace podle § 8 odst. 1 a 2 před zpřístupněním informace. (5) Pokud povinný subjektpovinný subjekt zpřístupňuje informaci formou kopie dokumentu, z něhož vyloučil pouze osobní údaje nebo informace, které jsou obchodním tajemstvím a které získal při postupech podle správního, daňového nebo kontrolního řádu, nemusí vydat rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace. Sdělí-li žadatel v podané žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení požadované informace způsobem stanoveným tímto zákonem pro podání písemné žádosti o informace povinnému subjektupovinnému subjektu, že trvá na vydání rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace v rozsahu vymezených osobních údajů nebo obchodního tajemství, povinný subjektpovinný subjekt jej vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti anebo do 15 dnů ode dne doručení sdělení žadatele. § 10 Bližší podmínky zpřístupňování informací (1) Informace se zpřístupňují v pracovní době příslušných povinných subjektůpovinných subjektů, případně ve zvlášť stanovených úředních hodinách. (2) Každý má právo nahlížet do listin a pořizovat si z nich výpisy nebo opisy. Každý má rovněž právo, je-li to provozně možné, na pořízení kopií listin. (3) Povinné subjektyPovinné subjekty jsou v souvislosti se zpřístupňováním informacízpřístupňováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjektPovinný subjekt může žádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. (4) Povinné subjektyPovinné subjekty zpracují veřejně přístupný sazebník úhrad podle odstavce 3 s uvedením podmínek, za nichž se úhrady vybírají, popřípadě za nichž je možno od vybírání úhrad upustit. § 10a Aktivní zpřístupňování informací (1) Povinné subjektyPovinné subjekty zpracovávají informace vztahující se k jejich působnosti a vytvářejí nezbytné technické a další podmínky pro aktivní zpřístupňování informacíaktivní zpřístupňování informací za standardních podmínek užití. (2) Povinné subjektyPovinné subjekty jsou povinny v rozsahu stanoveném tímto zákonem vést a aktualizovat elektronické databáze obsahující informace vztahující se k jejich působnosti. Tato povinnost neplatí pro pověřenou osobu, pokud informace podle odstavce 1 vede v elektronické databázi povinný subjektpovinný subjekt, který pověřenou osobu založil, zřídil, řídí nebo pověřil, popřípadě s níž má uzavřenu dohodu podle § 2 písm. b) bodu 3. (3) Elektronické databáze podle odstavce 2 musí být přístupné prostřednictvím zařízení umožňujících dálkový přístup jako otevřená data zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací. Povinné subjektyPovinné subjekty zaevidují informace, které mají povinnost zveřejnit jako otevřená data, v národním katalogu otevřených dat nebo v geoportálu. (4) Povinné subjektyPovinné subjekty aktivně zpřístupňují informace včetně metadat za standardních podmínek užití způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací, a dále prostřednictvím vlastní ediční a publikační činnosti. (5) Povinné subjektyPovinné subjekty aktivně zpřístupňují zejména a) koncepce, politiky, strategie, plány a programy týkající se životního prostředí a zprávy o jejich provádění, pokud jsou zpracovávány, b) zprávy o stavu životního prostředí, pokud jsou zpracovávány, c) souhrny údajů o sledování činností, které mají nebo by mohly mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek, d) správní rozhodnutí v případě, že je jeho vydání podmíněno vydáním stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,10a) e) dokumenty pořizované v průběhu posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,10b) f) hodnocení rizik týkající se životního prostředí, pokud jsou zpracovávány, g) dohody o poskytování služeb podle § 2 písm. b) bodu 3. (6) Ministerstvo životního prostředí dále aktivně zpřístupňuje a) seznam informací, které mají mít povinné subjektypovinné subjekty k dispozici s uvedením, u jakého povinného subjektupovinného subjektu lze informace získat, b) mezinárodní smlouvy a dohody, právní předpisy Evropské unie, zákony a další právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí a zprávy o jejich provádění a plnění, pokud jsou zpracovávány. (7) Pokud jsou informace uvedené v tomto ustanovení již prokazatelně přístupné prostřednictvím zařízení umožňujících dálkový přístup, mohou povinné subjektypovinné subjekty na takto zveřejněné informace odkázat. § 10b Zpřístupňování informací při mimořádných událostech V případě mimořádné události je veřejnost, které hrozí nebezpečí, varována podle zvláštních právních předpisů.10c) § 10c Zveřejňování datových souborů s vysokou hodnotou Povinný subjektPovinný subjekt zveřejňuje ve strojově čitelném a otevřeném formátuotevřeném formátu za standardních podmínek užití, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací, jako otevřená data informace, jejichž seznam stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024. Přístup a využití datových souborů s vysokou hodnotou je bezplatný, nestanoví-li přímo použitelný předpis podle věty první jinak. § 11 Povinnost jiných osob zpřístupňovat informace Zvláštní zákon může stanovit případy, kdy je jiná osoba povinna zpřístupňovat informace.11) Zvláštní zákon může rovněž určit odchylné způsoby a podmínky zpřístupňování informacízpřístupňování informací.12) Právo na informace o životním prostředí podle tohoto zákona však nelze omezit nebo vyloučit. § 11a Geoportál (1) Ministerstvo životního prostředí spravuje geoportál, který je informačním systémem veřejné správy a je přístupný prostřednictvím portálu veřejné správy. Povinné subjektyPovinné subjekty prostřednictvím geoportálu zpřístupňují data odpovídající alespoň jednomu z témat uvedených v příloze k tomuto zákonu, která povinné subjektypovinné subjekty tvoří, přijímají, spravují nebo aktualizují a která spadají do oblasti úkolů veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí zpřístupní na geoportálu veškeré informace o údajích, kódech a technických klasifikacích, které jsou nezbytné k zajištění souladu s technickými požadavkytechnickými požadavky. Ministerstvo životního prostředí zaeviduje informace a prostorová dataprostorová data zpřístupněná na geoportálu v národním katalogu otevřených dat. (2) Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím geoportálu zajišťuje zejména a) zpřístupňování datzpřístupňování dat, b) služby založené na prostorových datechprostorových datech, c) služby elektronického obchodu, d) sdílení prostorových datprostorových dat ve veřejné správě, e) informování o stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data. (3) Ministerstvo životního prostředí na geoportálu zpřístupní i jiná prostorová dataprostorová data než ta, jejichž témata jsou uvedena v příloze k tomuto zákonu, pokud o to povinný subjektpovinný subjekt požádá a pokud jsou splněny technické požadavkytechnické požadavky. Ministerstvo životního prostředí na geoportálu zpřístupní i data osoby, která není povinným subjektempovinným subjektem (dále jen „jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat“), pokud o to jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat požádá nebo tak stanoví jiný právní předpis a pokud jsou splněny technické požadavkytechnické požadavky. (4) Součástí služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech jsou síťové služby, kterými jsou služby a) vyhledávací, které umožňují vyhledání prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech na základě obsahu odpovídajících metadat a umožňují zobrazení obsahu metadat, b) prohlížecí, které umožňují alespoň zobrazit, procházet, přiblížit, oddálit, posouvat nebo překrývat zobrazitelná prostorová dataprostorová data a zobrazit vysvětlivky a jakýkoli další významný obsah metadat, c) stahování dat, které umožňují stažení úplných prostorových datprostorových dat nebo jejich částí a tam, kde je to prakticky možné, přímý přístup k nim, d) transformační, které umožňují, aby prostorová dataprostorová data byla transformována za účelem dosažení interoperabilityinteroperability, e) spouštěcí, které umožňují spuštění služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech uvedených v písmenech a) až d). (5) Transformační služby musí být kombinovatelné s dalšími službami založenými na prostorových datechprostorových datech a zajišťovat interoperabilituinteroperabilitu. (6) Vyhledávací služby umožňují vyhledání prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech podle alespoň těchto vyhledávacích kritérií nebo jejich kombinací: a) klíčová slova, b) klasifikace prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechprostorových datech, c) kvalita a platnost prostorových datprostorových dat, d) stupeň souladu s technickými požadavkytechnickými požadavky, e) zeměpisná poloha, f) podmínky pro přístup k prostorovým datůmprostorovým datům a službám založeným na prostorových datechprostorových datech a podmínky pro jejich použití, g) povinný subjektpovinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat, kteří vytváří, spravují, aktualizují a distribuují prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechprostorových datech. (7) Metadata zahrnují informace o a) souladu prostorových datprostorových dat s technickými požadavkytechnickými požadavky, b) podmínkách pro přístup k prostorovým datůmprostorovým datům a službám založeným na prostorových datechslužbám založeným na prostorových datech a jejich používání a o výši úhrady podle § 11c odst. 2 a 3, pokud je požadována, c) kvalitě a platnosti prostorových datprostorových dat, d) povinných subjektechpovinných subjektech a jiných poskytovatelích prostorových datprostorových dat, kteří vytvářejí, spravují, aktualizují a distribuují prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechprostorových datech, e) omezení přístupu a o důvodech takového omezení. § 11b Pravidla zpřístupňování dat (1) Povinný subjektPovinný subjekt zpřístupňuje data v souladu s technickými požadavkytechnickými požadavky za standardních podmínek užití bez podání žádosti. Obdobně zpřístupňuje data jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat. Pro zpřístupňování datzpřístupňování dat z geoportálu se nepoužijí ustanovení § 3 až 7 a § 9. (2) ObceObce zpřístupňují data, pouze pokud tvorbu, shromažďování nebo šíření těchto dat ukládá zvláštní právní předpis. V případě územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy se věta první použije obdobně pro městské obvody nebo městské části. Územně členěná statutární města a hlavní město Praha zpřístupňují data odpovídající alespoň jednomu z témat uvedených v příloze k tomuto zákonu bez omezení. (3) Povinnost zpřístupňovat data má pouze pořizovatel prostorových datpořizovatel prostorových dat, nikoliv držitel jejich kopií. Pořizovatelem prostorových datPořizovatelem prostorových dat se rozumí povinný subjektpovinný subjekt, který prostorová dataprostorová data sám vytváří nebo nechává vytvořit jiným subjektem pro účely výkonu veřejné správy. Pokud pořizovatel prostorových datpořizovatel prostorových dat přijímá prostorová dataprostorová data od jiného subjektu, zpřístupňuje prostorová dataprostorová data v souladu s autorskými právy, právy souvisejícími s právem autorským nebo zvláštním právem pořizovatele databáze. (4) Povinný subjektPovinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat k jimi pořízeným prostorovým datůmprostorovým datům a službám založeným na prostorových datechprostorových datech vytvářejí a aktualizují metadata, která předávají na geoportál. Povinný subjektPovinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat jsou povinni zajistit, že prostorovým datůmprostorovým datům jimi zpřístupněným na geoportál odpovídají metadata k nim vytvořená. Prováděcí právní předpis stanoví lhůty, ve kterých musí povinný subjektpovinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat vytvořit metadata k jim pořízeným prostorovým datůmprostorovým datům a službám založeným na prostorových datechprostorových datech. (5) Povinný subjektPovinný subjekt každoročně nejpozději 15. října zpřístupní na geoportálu metadata pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data. Ukazatele stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data stanoví prováděcí právní předpis. § 11c Přístup k prostorovým datům (1) Data zpřístupněná prostřednictvím geoportálu jsou veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup, zejména prostřednictvím rozhraní pro programování aplikacírozhraní pro programování aplikací. Povinný subjektPovinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat zpřístupňují podmínky poskytování dat jako součást jím zpřístupňovaných metadat. Prostorová dataProstorová data zpřístupňují povinné subjektypovinné subjekty nebo jiní poskytovatelé na základě nevýhradní licenční smlouvy nebo podlicenční smlouvy upravující zejména užití databází, které jsou tvořeny prostorovými datyprostorovými daty (dále jen „licenční smlouva“)12b). Pokud povinný subjektpovinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat nepředá jako součást metadat návrh licenční smlouvy, zpřístupňují se prostorová dataprostorová data na základě vzorové licenční smlouvy, kterou Ministerstvo životního prostředí uveřejní na geoportálu. Na základě licenční smlouvy může povinný subjektpovinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat zpřístupnit také služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech. (2) Prostorová dataProstorová data a služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech mohou být zpřístupněny za úplatu, pokud dále není stanoveno jinak. Za zpřístupnění prostorových datprostorových dat povinných subjektůpovinných subjektů a jiných poskytovatelů prostorových datprostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v příloze k tomuto zákonu a služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech může být požadována úhrada ve výši, která nepřesáhne minimální výši nezbytnou k zajištění potřebné kvality a zpřístupňování prostorových datprostorových dat a služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech. (3) Vyhledávací a prohlížecí služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech včetně dat jsou zpřístupňovány bezplatně. Data zpřístupněná prohlížecími službami založenými na prostorových datechslužbami založenými na prostorových datech mohou být ve formě zabraňující opětovnému využití pro obchodní účely. V případě průběžně aktualizovaných dat velkého objemu lze požadovat úhradu podle odstavce 2 i za prohlížecí služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech, pokud tato úhrada slouží k zajištění zachování a údržby prostorových datprostorových dat a zachování odpovídajících služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech; v takovém případě se odstavec 2 věta druhá použije obdobně. Rozsah průběžně aktualizovaných dat velkého objemu stanoví prováděcí právní předpis. (4) Každý může pro placení úhrad za zpřístupněná prostorová dataprostorová data a služby založené na prostorových datechslužby založené na prostorových datech využít službu elektronického obchodu na geoportálu. Služby elektronického obchodu na geoportálu lze využít i pro úhradu nákladů spojených s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním žadateli. (5) Orgány veřejné správy, státní příspěvkové organizace a organizační složky státu mají pro účely plnění svých úkolů, které mohou mít vliv na životní prostředí, k prostorovým datůmprostorovým datům a ke službám založeným na prostorových datechslužbám založeným na prostorových datech poskytovaným orgány veřejné správy, které odpovídají tématům uvedeným v příloze k tomuto zákonu a jsou zpřístupněny na geoportálu, bezplatný přístup v plném rozsahu. Orgány veřejné správy, státní příspěvkové organizace a organizační složky státu si vyměňují a využívají tato data a služby pro plnění svých úkolů, které mohou mít vliv na životní prostředí. (6) Pro přístup institucí, orgánů, agentur Evropské unie, orgánů veřejné správy jiných členských zemí Evropské unie k prostorovým datůmprostorovým datům povinných subjektůpovinných subjektů, pokud tato data slouží k plnění jejich povinností podávat zprávy podle předpisů Evropské unie týkajících se životního prostředí, se použije odstavec 5 obdobně. (7) Přístup orgánů zřízených mezinárodními dohodami, jejichž smluvními stranami jsou Evropská unie a členské státy, k prostorovým datůmprostorovým datům povinných subjektůpovinných subjektů je možný na základě vzájemnosti a rovnoprávnosti, pokud tato prostorová dataprostorová data slouží k plnění jejich úkolů, které by mohly mít vliv na životní prostředí. § 11d Omezení a odepření přístupu k prostorovým datům (1) Přístup k prostorovým datůmprostorovým datům bude odepřen, pokud by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským. (2) Přístup veřejnosti k prostorovým datůmprostorovým datům prostřednictvím vyhledávacích služeb lze omezit, pokud je to v zájmu veřejné bezpečnosti, zajištění obrany státu nebo ochrany mezinárodních vztahů. Přístup k prostorovým datůmprostorovým datům zpřístupněným prostřednictvím prohlížecích služeb, služeb stahování dat, transformačních služeb a služeb umožňujících spuštění služeb založených na prostorových datechslužeb založených na prostorových datech lze omezit orgánům veřejné správy z důvodů uvedených ve větě první a přístup veřejnosti i z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) až c). Přístup veřejnosti je možné omezit pouze v nezbytně nutných případech, převažuje-li zájem na omezení přístupu nad veřejným zájmem na zpřístupnění prostorových datprostorových dat. Na základě důvodů uvedených v § 8 odst. 1 písm. a), b) a d) a § 8 odst. 2 písm. a) a b) nelze omezit přístup k informacím o emisích do životního prostředí. (3) Omezení přístupu provede povinný subjektpovinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat v případě prostorových datprostorových dat umístěných na internetových rozhraních zpřístupněných prostřednictvím geoportálu. V případě prostorových datprostorových dat umístěných na geoportálu provede omezení přístupu ministerstvo. Omezení přístupu a jeho zdůvodnění Ministerstvo životního prostředí zveřejní v obou případech na geoportálu. Povinný subjektPovinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat informuje ministerstvo o potřebě omezení přístupu, které provádí ministerstvo, a o provedeném omezení přístupu, které provedli sami, a to včetně sdělení důvodů, které mají vést nebo vedly k omezení přístupu. § 11e Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí a) je kontaktním místem pro styk s Evropskou komisí v oblasti infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data, b) zasílá zprávy Evropské komisi podle příslušných předpisů Evropské unie1), c) zpřístupňuje metadata pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data na evropském geoportálu INSPIRE, d) každoročně nejpozději 31. března zpřístupní výsledky sledování stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data na geoportálu, e) každoročně nejpozději 31. března zveřejní aktualizovanou souhrnnou zprávu o stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data; aktualizují se pouze takové položky, u nichž došlo od předchozího zveřejnění ke změnám, f) každoročně nejpozději 15. prosince vyhodnotí kvalitu metadat pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data a g) koordinuje infrastrukturu pro prostorová datainfrastrukturu pro prostorová data. § 11f Koordinace infrastruktury pro prostorová data (1) Infrastruktura pro prostorová dataInfrastruktura pro prostorová data je koordinována koordinačním výborem pro infrastrukturu pro prostorová datainfrastrukturu pro prostorová data, který je poradním orgánem Ministerstva životního prostředí. (2) Koordinační výbor pro infrastrukturu pro prostorová datainfrastrukturu pro prostorová data se skládá z koordinátorů témat prostorových datprostorových dat, popřípadě z jiných ústředních správních úřadů, právnických osob sdružujících osoby působící v oblasti prostorových datprostorových dat a právnických osob sdružujících územní samosprávné celky. (3) Koordinátor tématu prostorových datprostorových dat a) zajišťuje zpřístupnění národních datových sadnárodních datových sad pro téma prostorových datprostorových dat, které koordinuje, na geoportálu, b) koordinuje povinné subjektypovinné subjekty přispívající svými prostorovými datyprostorovými daty do obsahu národních datových sadnárodních datových sad, c) je povinen umožnit zpřístupnění metadat pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data na evropském geoportálu INSPIRE, d) spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí na vyhodnocování kvality metadat pro výpočet ukazatelů stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data a na souhrnné zprávě o stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data a e) plní povinnosti vyplývající z technických požadavkůtechnických požadavků prostřednictvím geoportálu nebo vlastního informačního systému. (4) Povinný subjektPovinný subjekt je povinen za účelem vytvoření a zpřístupnění národní datové sadynárodní datové sady v souladu s technickými požadavkytechnickými požadavky spolupracovat s koordinátorem tématu prostorových datprostorových dat. (5) Témata prostorových datprostorových dat a jejich koordinátoři jsou uvedeni v příloze k tomuto zákonu. § 11g Informační systém pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE (1) Informační systém pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE je informační systém veřejné správy, který slouží k a) zápisu a uveřejňování národní datové sadynárodní datové sady o veřejných službách a službách veřejné správy INSPIRE a b) evidenci údajů o veřejných službách a službách veřejné správy INSPIRE podle předpisů Evropské unie pro účely zpřístupnění na geoportálu. (2) Informační systém pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE je přístupný způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup. (3) Správcem Informačního systému pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE je Digitální a informační agentura. § 12 Zpráva o stavu životního prostředí (1) Vláda České republiky projednává a schvaluje zprávu o stavu životního prostředí České republiky jedenkrát za rok. Tato zpráva obsahuje zejména informace o kvalitě životního prostředí a o zátěžích, které na životní prostředí působí. (2) Po projednání a schválení předloží vláda České republiky zprávu o stavu životního prostředí k projednání Parlamentu. (3) Nejpozději do tří měsíců od svého schválení musí být tato zpráva zveřejněna. (4) V návaznosti na zprávu o stavu životního prostředí České republiky zpracovává Ministerstvo životního prostředí jedenkrát za rok Souhrnnou zprávu o životním prostředí v krajích České republiky. Tato zpráva musí být zveřejněna v elektronické podobě do tří měsíců od schválení zprávy o stavu životního prostředí České republiky. § 13 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (1) Ústřední správní úřady a) v mezích své působnosti vytvářejí podmínky pro realizaci a rozvoj environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a b) zajišťují odpovídající vzdělanost a informovanost svých zaměstnanců v oblasti životního prostředí. (2) Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s dalšími ústředními správními úřady, kraje a obceobce v samostatné působnosti jsou povinny podporovat environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu vycházející z principů udržitelného rozvoje zajišťované prostřednictvím státních i nestátních organizací. (3) Ministerstvo životního prostředí a) zpracovává Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice (dále jen „Státní program“) a předkládá jej vládě ke schválení, b) garantuje, koordinuje a aktualizuje Státní program prostřednictvím akčních plánů na příslušná léta a c) podporuje rozvoj osvěty vedoucí k preventivní ochraně životního prostředí (dále jen „environmentální poradenství“). (4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a) zodpovídá za zařazení environmentální výchovy ve smyslu udržitelného rozvoje do základních pedagogických dokumentů a b) podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. (5) Kraje v samostatné působnosti a) zpracovávají, koordinují a aktualizují krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (dále jen „krajská koncepce“) vycházející ze Státního programu a b) podporují rozvoj environmentálního poradenství. (6) Kraje umožňují obcímobcím v samostatné působnosti podílet se na realizaci krajských koncepcí a vytvářet v této oblasti vlastní programy. (7) Orgány veřejné správy s výjimkou organizačních složek státu mohou k podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty zřizovat zvláštní fondy. § 14 Použití předpisů o správním řízení a soudní ochrana (1) Předpisy o správním řízení13) se použijí při řízení podle § 9 odst. 1, 3 a 4, pro vykonatelnost příkazu poskytnout informace podle odstavce 3 a k počítání lhůt. (2) Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny části spisu obsahující informace, jejichž poskytnutí je předmětem žádosti a nebyly podle ní dosud poskytnuty, dokumenty a větší celky informací, z nichž požadované informace nelze snadno vyčlenit, a osobní údaje osoby, která by mohla být přímo dotčena poskytnutím požadované informace, s výjimkou osobních údajů, které jsou nahlížející osobě známy. (3) Neshledá-li nadřízený správní orgán důvody pro odepření zpřístupnění informace, zruší rozhodnutí povinného subjektupovinného subjektu o odepření zpřístupnění informace nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektupovinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektupovinnému subjektu nebo 60 dnů, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 7 odst. 1. Proti rozhodnutí nadřízeného správního orgánu podle věty první se nelze odvolat. Poskytnutí informace povinným subjektempovinným subjektem lze exekučně vykonat. (4) Rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace je po vyčerpání řádných opravných prostředků přezkoumatelné podle zvláštního právního předpisu.14) (5) Při soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odepření zpřístupnění informace. Nejsou-li žádné důvody pro odepření zpřístupnění informace, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektupovinného subjektu o odepření zpřístupnění informace a povinnému subjektupovinnému subjektu nařídí požadované informace zpřístupnit ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů ode dne doručení rozsudku povinnému subjektupovinnému subjektu nebo 60 dnů, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 7 odst. 1. § 15 Vztah k jiným právním předpisům Pokud zvláštní právní předpisy15) upravují též poskytování informací, které jsou předmětem úpravy tohoto zákona, nelze rozsah informací stanovený tímto zákonem omezit. § 15a Zmocňovací ustanovení Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou a) rozsah průběžně aktualizovaných dat velkého objemu, b) lhůty, ve kterých musí povinný subjektpovinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových datprostorových dat vytvořit metadata k jimi pořízeným prostorovým datůmprostorovým datům a službám založeným na prostorových datechslužbám založeným na prostorových datech, a c) ukazatele stavu infrastruktury pro prostorová datainfrastruktury pro prostorová data. § 16 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. § 14 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, 2. § 72 odst. 2 zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zároveň se v dosavadním odstavci 1 zrušuje číslování odstavců. § 17 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r. Příloha k zákonu č. 123/1998 Sb. TÉMATA PROSTOROVÝCH DAT ČÁST I. 1. Souřadnicové referenční systémy Systémy umožňující jednoznačné přiřazení polohy prostorovým informacím pomocí soustavy souřadnic (x, y, z) nebo zeměpisné šířky, zeměpisné délky a výšky, které jsou vztažené k polohovému a výškovému geodetickému datu. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem obrany. 2. Systémy geografických souřadnicových sítí Harmonizovaná souřadnicová síť s víceúrovňovým rozlišením, normalizovanou polohou a velikostí buněk souřadnicové sítě a společným počátkem. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem obrany. 3. Zeměpisné názvy Názvy oblastí, krajů, okresů, měst, obcíobcí, částí obcíobcí nebo jakýchkoli zeměpisných nebo topografických prvků veřejného zájmu nebo historického významu. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální. 4. Územní správní jednotky Územní správní jednotky, které rozdělují území pro účely státní správy a samosprávy a jsou vymezené hranicí jednoho nebo více souvislých katastrálních územíkatastrálních území. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem vnitra. 5. Adresy Poloha nemovitostí podle adresních míst, identifikovaných způsobem stanoveným zákonem o základních registrech17). Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální. 6. Parcely Území vymezená v katastrukatastru nemovitostí. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální. 7. Dopravní sítě Silniční, železniční, letecké a vodní dopravní sítě a související infrastruktura. Zahrnují spojnice mezi jednotlivými dopravními sítěmi. Zahrnují rovněž transevropskou dopravní síť18). Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo dopravy ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. 8. Vodstvo Prvky vodstva, včetně mořských oblastí a všech ostatních s nimi souvisejících vodních těles a prvků, povodí a dílčích povodí. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. 9. Chráněná území Území určená nebo spravovaná v rámci mezinárodních smluv, předpisů Evropské unie nebo právních předpisů České republiky pro dosažení konkrétních cílů jejich ochrany. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem kultury. ČÁST II. 1. Nadmořská výška Digitální výškový model pevniny, povrchu ledovců a oceánů. Zahrnuje nadmořské výšky pevnin, vodní hloubky a pobřežní čáru. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální. 2. Krajinné pokrytí Fyzický a biologický pokryv zemského povrchu, včetně uměle vytvořených ploch, zemědělských oblastí, lesů, přirozených a částečně přirozených oblastí, mokřadů a vodních těles. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 3. Ortofotografické zobrazení Georeferencovaná obrazová data pořízená satelitními nebo leteckými senzory. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem obrany. 4. Geologie Geologie charakterizovaná podle složení a struktury. Zahrnuje skalní podloží, zvodně a geomorfologii. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. ČÁST III. 1. Statistické jednotky Jednotky pro šíření nebo používání statistických informací. Koordinátorem tohoto tématu je Český statistický úřad. 2. Budovy Zeměpisná poloha budov. Koordinátorem tohoto tématu je Český úřad zeměměřický a katastrální. 3. Půda Půda a její podloží popsané podle hloubky, textury, struktury a obsahu částic a organického materiálu, podílu skeletu, erozí, případně průměrného sklonu svahu a očekávané kapacity jímavosti vody. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. 4. Využití území Území popsané podle své současné a plánované funkce nebo společensko-hospodářských účelů (např. obytné, průmyslové, obchodní, zemědělské, lesnické, rekreační). Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, krajskými úřady a obcemiobcemi. 5. Lidské zdraví a bezpečnost Zeměpisné rozložení převládajícího výskytu patologických stavů (např. alergií, rakovin, nemocí dýchacího ústrojí), informace o dopadu na zdraví (biomarkery, pokles plodnosti, epidemie) nebo životní podmínky (např. únava, stres) související přímo (např. znečištění ovzduší, chemikálie, ztenčování ozonové vrstvy, hluk) nebo nepřímo (např. potraviny, geneticky modifikované organismy) s kvalitou životního prostředí. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo zdravotnictví. 6. Veřejné služby a služby veřejné správy Zařízení pro provoz kanalizace, nakládání s odpady, zásobování energií a zásobování vodou; správní a sociální státní služby, jako například veřejná správa, zařízení civilní ochrany, školy a nemocnice. Koordinátorem tohoto tématu je Digitální a informační agentura ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem obrany, Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem zemědělství, krajskými úřady a vlastníky technické infrastruktury. 7. Zařízení pro sledování životního prostředí Rozmístění a provoz zařízení pro sledování životního prostředí, která zahrnují pozorování a měření emisí, stavu složek životního prostředí a dalších ukazatelů ekosystému (např. druhové rozmanitosti, ekologické podmínky rostlinstva) orgány veřejné správy nebo jejich jménem. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. 8. Výrobní a průmyslová zařízení Místa s průmyslovou výrobou, včetně zařízení, na která se vztahuje zákon o integrované prevenci19), a zařízení na jímání vody, těžbu, skladiště a úložiště. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem. 9. Zemědělská a akvakulturní zařízení Vybavení a zařízení zemědělské výroby, včetně zavlažovacích systémů, skleníků a stájí. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo zemědělství. 10. Rozložení obyvatelstva - demografie Zeměpisné rozložení obyvatelstva, včetně charakteristik obyvatelstva a druhů činnosti, seskupených podle souřadnicové sítě, regionu, správní jednotky nebo jiné analytické jednotky. Koordinátorem tohoto tématu je Český statistický úřad. 11. Správní oblasti, chráněná pásma, regulovaná území a jednotky, za které se podávají zprávy Oblasti spravované, regulované nebo používané pro hlášení na mezinárodní, evropské, celostátní, regionální nebo místní úrovni. Zahrnuje skládky, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů, oblasti měření kvality ovzduší, oblasti zranitelné dusičnany, regulované plavební dráhy na moři nebo rozsáhlých vnitrozemských vodních plochách, oblasti pro ukládání odpadů, pásma s omezením hladiny hluku, povolená průzkumná a těžební území, oblasti povodí, příslušné jednotky pro podávání hlášení a pásma pobřežní správy. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a Českým báňským úřadem. 12. Oblasti ohrožené přírodními riziky Zranitelné oblasti označené podle přírodního nebezpečí (všechny povětrnostní, hydrologické, seismické a sopečné úkazy, jakož i ničivé požáry, které mohou mít vzhledem ke svému výskytu, závažnosti a četnosti vážný dopad na společnost), např. povodně, sesuvy a sesedání půdy, laviny, lesní požáry, zemětřesení, sopečné výbuchy. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 13. Stav ovzduší Fyzikální stav ovzduší. Zahrnuje prostorová dataprostorová data založená na měřeních, modelech nebo jejich kombinaci, jakož i místa měření. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 14. Meteorologické jevy Povětrnostní podmínky a jejich měření; srážky, teplota, výpar z půdy a rostlinného pokryvu, rychlost a směr větru. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 15. Oceánografické jevy Fyzikální stav oceánů (např. proudy, slanost, výška vln). Prostorová dataProstorová data pro toto téma nejsou v České republice zajišťována. 16. Mořské oblasti Fyzikální stav moří a slaných vodních útvarů rozdělených do regionů a subregionů se společnými vlastnostmi. Prostorová dataProstorová data pro toto téma nejsou v České republice zajišťována. 17. Bioregiony Oblasti s poměrně stejnorodými ekologickými podmínkami a společnými vlastnostmi. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 18. Stanoviště a biotopy Zeměpisné oblasti vyznačující se zvláštními ekologickými podmínkami, procesy, strukturami a funkcemi důležitými pro život skýtající fyzickou podporu organismům, které v nich žijí. Zahrnují pozemské a vodní oblasti rozlišené podle zeměpisných, abiotických a biotických prvků, přirozené i částečně přirozené povahy. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 19. Rozložení druhů Zeměpisné rozložení výskytu živočišných a rostlinných druhů seskupených podle souřadnicové sítě, regionu, správní jednotky nebo jiné analytické jednotky. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 20. Energetické zdroje Energetické zdroje, včetně uhlovodíků, vodní energie, bioenergie, sluneční a větrné energie a dalších zdrojů energie, případně včetně informací o hloubce nebo výšce týkajících se rozsahu zdroje. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 21. Nerostné suroviny Nerostné suroviny, včetně kovových rud, průmyslových surovin a dalších užitkových nerostů, případně včetně informací o hloubce nebo výšce týkajících se rozsahu zdroje. Koordinátorem tohoto tématu je Ministerstvo životního prostředí. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru. 1a) Čl. 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, publikované usnesením Předsednictva ČNR pod č. 2/1993 Sb. 2) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. 3) Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 4) Například zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 6) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. 7) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. 9) § 17 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 10a) § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb. 10b) § 16 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. 10c) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 11) Např. § 7 odst. 1 písm. h) a k) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečisťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. 12) Např. zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. 12b) § 88 až 94 autorského zákona. 13) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 14) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zejména zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, a předpisy vydané k jejich provedení. 16) Například nařízení Komise (ES) č. 1205/2008 ze dne 3. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES týkající se metadat, nařízení Komise (ES) č. 976/2009 ze dne 19. října 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o síťové služby, nařízení Komise (EU) č. 268/2010 ze dne 29. března 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o poskytnutí přístupu k sadám prostorových dat a službám prostorových dat členských států orgánům a subjektům Společenství za harmonizovaných podmínek, nařízení Komise (EU) č. 1089/2010 ze dne 23. listopadu 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o interoperabilitu sad prostorových dat a služeb prostorových dat. 17) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, v platném znění. 19) Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb.	Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami Vyhlášeno 24. 6. 1998, datum účinnosti 1. 7. 1998, částka 46/1998 * § 1 - Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami je uveden v příloze. * § 2 - Zrušuje se vyhláška č. 45/1997 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1998. k vyhlášce č. 134/1998 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2025 (347/2024 Sb.) 134 VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 2. června 1998, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 17 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů: § 1 Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami je uveden v příloze. § 2 Zrušuje se vyhláška č. 45/1997 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1998. Ministryně: MUDr. Roithová, MBA v. r. Příloha k vyhlášce č. 134/1998 Sb. 1. TEXTOVÁ ČÁST Kapitola 1 Vysvětlení základních pojmů použitých v seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami 1.\| seznam výkonů\| seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami ---\|---\|--- 2.\| zdravotní výkon\| základní jednotka seznamu, popisující ucelenou činnost při poskytování hrazených služeb (dále jen výkon) 3.\| kategorie výkonu\| kategorie úhrady výkonu - řadí výkon mezi výkony plně hrazené a hrazené za určitých podmínek 4.\| autorská odbornost\| odbornost, která navrhla a odborně garantuje výkon 5.\| číslo výkonu\| pětimístné číslo jednoznačně identifikující výkon v rámci seznamu výkonů 6.\| název výkonu\| stručný text vystihující jednoznačně podstatu výkonu 7.\| popis výkonu\| text, rozvíjející název výkonu, popisující výkon a případně jeho provedení 8.\| OM omezení místem\| omezení pro vykazování výkonu podle Kapitoly 2 bodu 4 9.\| OF omezení frekvencí\| omezení pro vykazování výkonu frekvencí jeho provedení vztaženou na jednoho pojištěnce a jedno nebo více časových období 10.\| čas výkonu\| čas výkonu v minutách. Autorská odbornost výkonu je rozhodující pro přiřazení minutové režijní sazby. Celková hodnota minutové režie výkonu se vypočte jako součin času výkonu a minutové režijní sazby příslušné k výkonům dané autorské odbornosti (viz kapitola 7). Čas výkonu vyjadřuje dobu, po kterou je pracoviště prováděním výkonu plně vytíženo. 11.\| nositel nositel výkonu\| zdravotnický pracovník, který se podílí na provedení výkonu. K výkonu jsou přiřazeny osobní náklady jednoho nositele výkonu, pouze výjimečně více nositelů (operační výkony a podobně). Je-li nositelem výkonu alespoň jeden lékař nebo jiný vysokoškolský pracovník, nejsou zásadně k výkonu přiřazeny osobní náklady nelékařských zdravotnických pracovníků (jsou obsaženy v úhradě nepřímých nákladů - režii). 12.\| čas čas nositele výkonu\| čas, po který je daný zdravotnický pracovník zaměstnán prováděním právě tohoto jediného výkonu 13.\| INDX mzdový index nositele výkonu\| index, který charakterizuje kvalifikaci nositele k provedení výkonu a obtížnost provedení výkonu 14.\| bodová hodnota výkonu\| součet všech přímých nákladů na výkon, které zahrnují náklady na jednoúčelové přístroje a jejich specifickou údržbu, při provedení výkonu přímo spotřebovaný zdravotnický materiál a při provedení výkonu přímo spotřebované léčivé přípravky, osobních nákladů nositele výkonu a režijních nákladů vyjádřený v bodech 15.\| ZUM\| zvlášť účtovaný zdravotnický materiál, který lze zvlášť účtovat k výkonu, pokud byl odůvodněně při výkonu spotřebován 16.\| ZULP\| zvlášť účtovaný léčivý přípravek, který lze zvlášť účtovat k výkonu, pokud byl odůvodněně při výkonu spotřebován 17.\| OD\| ošetřovací den 18.\| ZP\| zdravotnické prostředky 19.\| centrum vysoce specializované péče\| poskytovatel, který je podle zákona o zdravotních službách držitelem statutu centra vysoce specializované zdravotní péče nebo centra vysoce specializované zdravotní péče pro pacienty se vzácným onemocněním, nebo spolupracujícím poskytovatelem s takovým poskytovatelem pro účely udělení nebo získání tohoto statutu Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů 1. VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ 1. Jednou provedený výkon hradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce pouze jednomu poskytovateli. 2. Pokud není v názvu výkonu, popisu výkonu, v kapitole Další pravidla pro vykazování výkonů či v omezení frekvencí u výkonu uvedeno jinak, hradí zdravotní pojišťovna jednotlivé výkony pro jednoho pojištěnce jednomu poskytovateli v jednom dni pouze jedenkrát. Výkony prováděné na párových orgánech uhradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce v jednom dni dvakrát, pokud byly provedeny oboustranně, tedy na pravém i levém orgánu, není-li u výkonu stanoveno jinak. Výkony prováděné na jednotlivých zubech uhradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce v jednom dni jedenkrát na každý zub, na kterém byl výkon proveden. 3. Pouze pokud z důvodu náhlé změny zdravotního stavu pojištěnce dojde k novému ošetření (nová návštěva v ordinaci téhož lékaře nebo návštěva praktického lékaře či pohotovostní služby u pojištěnce) je možno při vyúčtování dalšího ošetření použít odpovídajícího výkonu podle skutečně znovu poskytnutých hrazených služeb. 4. Výkon hradí zdravotní pojišťovna pouze tehdy, byl-li naplněn celý obsah výkonu. 5. Veškeré hrazené služby, které byly vykázány prostřednictvím výkonů včetně ošetřovacích dnů zdravotní pojišťovně, musí být řádně dokumentovány ve zdravotnické dokumentaci (dále jen „dokumentace“) pojištěnce. Zápis do dokumentace je nedílnou součástí všech výkonů. 6. Výkon může být vykázán pouze tehdy, byl-li proveden úplně. Dodržení kvalifikace nositele uvedeného ve výkonu není podmínkou pro jeho vykázání, pokud výkon provedl zdravotnický pracovník, který je k tomu podle jiných právních předpisů oprávněn. 7. Výkon nemůže být vykázán, pokud je součástí jiného vykázaného výkonu. 8. Při jedné návštěvě lze vykázat na jednoho pojištěnce pouze jeden výkon klinického vyšetření jedné odbornosti. 9. Pokud poskytovatel vykáže při jedné návštěvě současně dva výkony, které dle seznamu výkonů nemohou být vykazovány společně, je zdravotní pojišťovna oprávněna výkon vykázaný neoprávněně neuhradit. 10. Pokud může být podle seznamu výkonů účtován výkon více než jednou, může být vyúčtován pouze tolikrát, kolikrát byl naplněn celý čas jeho provedení uvedený v seznamu výkonů. Čas zahájení i čas ukončení těchto výkonů je nezbytnou součástí dokumentace pacienta. Pokud nelze čas zahájení a ukončení výkonu z dokumentace jednoznačně určit, uhradí zdravotní pojišťovna výkon v počtu jeden. 11. Při vykazování výkonů souvisejících s transplantací tkání a orgánů dle § 35a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se omezení frekvencí vztahuje na každého příjemce. 2. AUTORSKÁ ODBORNOST 1. Autorská odbornost daného výkonu vyjadřuje, která odborná společnost navrhla výkon a zodpovídá za jeho odborný obsah. 2. V seznamu výkonů uvedené autorské odbornosti nejsou závazné pro smluvní vztah mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou. 3. KATEGORIE VÝKONŮ 1. Výkon s kategorií P je z veřejného zdravotního pojištění plně hrazen. 2. Výkon s kategorií W je z veřejného zdravotního pojištění hrazen za určitých podmínek. Pokud není u výkonu uvedeno jinak, je touto podmínkou provedení výkonu ze zdravotní indikace. 3. Výkon s kategorií Z je z veřejného zdravotního pojištění hrazen se souhlasem příslušné zdravotní pojišťovny. 4. OMEZENÍ MÍSTEM 1. Výkon s omezením místem A je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze pokud byl proveden ambulantně. 2. Výkon s omezením místem H je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze pokud byl proveden při hospitalizaci, nebo pokud to dovoluje zdravotní stav pacienta v rámci jednodenní péče na lůžku 3. Výkon s omezením místem S je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze pokud byl proveden na specializovaném pracovišti. 4. Výkon s omezením místem SA je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze pokud byl proveden ambulantně na specializovaném pracovišti. 5. Výkon s omezením místem SH je hrazen z veřejného zdravotního pojištění pouze pokud byl proveden při hospitalizaci na specializovaném pracovišti, nebo pokud to dovoluje zdravotní stav pacienta v rámci jednodenní péče na lůžku. 6. Výkon, u kterého není omezení místem uvedeno, je hrazen z veřejného zdravotního pojištění bez omezení místem provedení. 7. Výkon s omezením místem AOD je hrazen z veřejného zdravotního pojištění samostatně, pouze pokud byl proveden ambulantně. V případě provedení výkonu za hospitalizace je výkon agregován do ošetřovacího dne. 8. Výkon s omezením místem SAOD je hrazen z veřejného zdravotního pojištění samostatně, pouze pokud byl proveden ambulantně na specializovaném pracovišti. V případě provedení výkonu za hospitalizace je výkon agregován do ošetřovacího dne. 5. OMEZENÍ FREKVENCÍ Omezení frekvencí je vztaženo vždy na jednoho pojištěnce, jedno nebo více časových období a jednoho poskytovatele. Pravidla pro vykazování výkonů v období, pro které je stanoveno omezení frekvencí, jsou následující: Týden: Během období 7 dnů ode dne posledního vykázání výkonu, včetně tohoto dne, nesmí být výkon vykázán víckrát, než povoluje omezení frekvencí daného výkonu. Měsíc: Během období 28 dnů ode dne posledního vykázání výkonu, včetně tohoto dne, nesmí být výkon vykázán víckrát, než povoluje omezení frekvencí daného výkonu. Čtvrtletí, 3 měsíce (např. 1/1 čtvrtletí nebo 1/3 měsíce): Během období 84 dnů ode dne posledního vykázání výkonu, včetně tohoto dne, nesmí být výkon vykázán víckrát, než povoluje omezení frekvencí daného výkonu. Pololetí: Během období 175 dnů ode dne posledního vykázání výkonu, včetně tohoto dne, nesmí být výkon vykázán víckrát, než povoluje omezení frekvencí daného výkonu. Rok: Během období 350 dnů ode dne posledního vykázání výkonu, včetně tohoto dne, nesmí být výkon vykázán víckrát, než povoluje omezení frekvencí daného výkonu. Pokud je výkon vykázán jedním poskytovatelem na jednoho pojištěnce vícekrát, než umožňuje omezení frekvencí, je zdravotní pojišťovna oprávněna výkon uhradit do výše omezení frekvencí, pokud revizní lékař nerozhodne jinak. 6. NOSITELÉ VÝKONŮ Ve výkonech jsou uvedeny 4 kategorie nositelů výkonů. Jsou to: 1. lékař, zubní lékař, farmaceut1), 2. nelékařští zdravotničtí pracovníci způsobilí k výkonu povolání bez odborného dohledu po získání odborné a specializované způsobilosti2), 3. nelékařští zdravotničtí pracovníci způsobilí k výkonu povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti2), 4. jiní odborní pracovníci2). Ve výkonu jsou dále uvedeny časy jednotlivých nositelů a jejich mzdové indexy. Mzdové indexy vyjadřují míru kvalifikace daného nositele. Dodržení kvalifikace nositele použité v kalkulaci není nutnou podmínkou pro jeho vykazování, pokud výkon provedl zdravotnický pracovník, který je k tomu podle jiných právních předpisů oprávněn. 6.1. Indexy lékařů, zubních lékařů a farmaceutů Pro nositele výkonů - lékaře, zubní lékaře a farmaceuty jsou stanoveny 3 stupně mzdového indexu. Jsou to: 1. Index 1 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta s odbornou způsobilostí k výkonu povolání - symbol L1, hodnota indexu 1, 2. Index 2 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci lékaře nebo farmaceuta s odbornou způsobilostí k výkonu povolání bez odborného dohledu na základě certifikátu o absolvování základního kmene - symbol L2, hodnota indexu 1,8, 3. Index 3 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta se specializovanou způsobilostí, se zvláštní odbornou způsobilostí nebo se zvláštní specializovanou způsobilostí - symbol L3, hodnota indexu 3,5. 6.2. Indexy nelékařských zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu povolání psychologa ve zdravotnictví, logopeda ve zdravotnictví, zrakového terapeuta, fyzioterapeuta, radiologického fyzika, odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků, biomedicínského inženýra, odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví 6.2.1. Indexy psychologů ve zdravotnictví Pro nositele výkonů - psychology ve zdravotnictví jsou stanoveny 2 stupně mzdového indexu. Jsou to: 1. Index 1 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci psychologa ve zdravotnictví s odbornou způsobilostí k výkonu povolání - symbol K1, hodnota 1, 2. Index 3 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci psychologa ve zdravotnictví se specializovanou způsobilostí nebo se specializovanou způsobilostí a zvláštní odbornou způsobilostí nebo s další specializovanou způsobilostí - symbol K3, hodnota indexu 3,5. 6.2.2. Indexy logopedů ve zdravotnictví Pro nositele výkonů - Jogopedy ve zdravotnictví jsou stanoveny 3 stupně mzdového indexu. Jsou to: 1. Index 1 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci logopeda ve zdravotnictví - symbol K1, hodnota indexu 1, 2. Index 2 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci klinického logopeda - symbol K2, hodnota indexu 2,5, 3. Index 3 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci klinického logopeda se zvláštní odbornou způsobilostí - symbol K3, hodnota indexu 3,5. 6.2.3. Indexy zrakových terapeutů Pro nositele výkonů - zrakové terapeuty jsou stanoveny 3 stupně mzdového indexu. Jsou to: 1. Index 1 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci zrakového terapeuta - symbol K1, hodnota indexu 1, 2. Index 2 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci zrakového terapeuta se specializovanou způsobilostí - symbol K2, hodnota indexu 2,5, 3. Index 3 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci zrakového terapeuta se specializovanou způsobilostí a zvláštní odbornou způsobilostí - symbol K3, hodnota indexu 3,5. 6.2.4. Indexy fyzioterapeutů Pro nositele výkonů - fyzioterapeuty jsou stanoveny 3 stupně mzdového indexu. Jsou to: 1. Index 1 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci fyzioterapeuta s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem či přímým vedením (ZPOD) - symbol K1, hodnota indexu 1, 2. Index 2 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci fyzioterapeuta s odbornou způsobilostí k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (ZPBD) - symbol K2, hodnota indexu 2,5, 3. Index 3 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci fyzioterapeuta se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí, případně po absolvování dlouhodobého kurzu fyzioterapeutických technik podle dřívějších právních předpisů - symbol K3, hodnota indexu 3,5. 6.2.5. Indexy zdravotnických pracovníků radiologického fyzika, odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků, biomedicínského inženýra, odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví Pro nositele výkonů zdravotnických pracovníků - radiologického fyzika, odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků, biomedicínského inženýra, odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví jsou stanoveny 2 stupně mzdového indexu. Jsou to: 1. Index 1 - symbol K1, hodnota indexu 1; náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci povolání s odbornou způsobilostí k jeho výkonu, a to pro: a) radiologického fyzika, b) odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků, c) biomedicínského inženýra, d) odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví. 2. Index 2 - symbol K2, hodnota indexu 2,5; náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci povolání se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí k jeho výkonu, a to pro: a) radiologického fyzika, b) odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků, c) biomedicínského inženýra, d) odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví. 6.3. Indexy ostatních nelékařských zdravotnických pracovníků 6.3.1. Indexy nelékařských zdravotnických pracovníků Pro nositele výkonů - nelékařské zdravotnické pracovníky (NLZP) byly stanoveny 3 stupně mzdového indexu. Jsou to: 1. Index 1 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením (ZPOD) - symbol S1, hodnota indexu 1,08, 2. Index 2 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti (ZPBD) - symbol S2, hodnota indexu 1,8, 3. Index 3 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, kteří dále získali specializovanou způsobilost v příslušném oboru (ZPBD s příslušnou specializací) nebo zvláštní odbornou způsobilost - symbol S3, hodnota indexu 2,25. 6.3.2. Indexy adiktologa Pro nositele výkonů - adiktology jsou stanoveny 2 stupně mzdového indexu. Jsou to: 1. Index 2 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci adiktologa - symbol S2, hodnota indexu 1,8, 2. Index 4 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci adiktologa s vysokoškolským vzděláním se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru nebo zvláštní odbornou způsobilostí - symbol S4, hodnota indexu 2,5. 6.3.3. Indexy pro nelékařské zdravotnické pracovníky poskytující zdravotní péči ve vlastním sociálním prostředí pacienta Pro nositele výkonů - nelékařské zdravotnické pracovníky poskytující zdravotní péči ve vlastním sociálním prostředí pacienta v rámci odbornosti 925 - domácí péče jsou stanoveny 3 stupně mzdového indexu. Jsou to: 1. Index 1 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem (ZPOD) - symbol D1, hodnota indexu 1,08, 2. Index 2 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (ZPBD) - symbol D2, hodnota indexu 1,8, 3. Index 3 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru nebo zvláštní odbornou způsobilostí - symbol D3, hodnota indexu 2,25. 6.4. Indexy JOP Pro nositele výkonů jiných odborných pracovníků3) je stanoven jeden mzdový index: 1. Index 1 - náročnost výkonu odpovídá kvalifikaci JOP - symbol J1, hodnota indexu 1. 6.5. Základní minutová sazba nositelů výkonů a) Základní minutová sazba nositelů výkonů pro nositele L1, L2, L3, K1, K2, K3, J1 a S4 je stanovena na 3,901 bodu, pro nositele výkonů S1, S2, S3 je stanovena na 2,3237 bodu a pro nositele výkonů D1, D2 a D3 je stanovena na 3,1368 bodu. b) Základní minutová sazba nositelů výkonů je pro účely výpočtu počtu bodové hodnoty výkonu násobena příslušným mzdovým indexem uvedeným v kapitole a zaokrouhluje se na čtyři desetinná místa. c) Základní minutová sazba nositelů výkonů se vypočte vždy k 1. červenci kalendářního roku tak, že se k současné hodnotě přičte průměrná roční míra inflace, měřená indexem spotřebitelských cen, za uplynulý kalendářní rok publikovaná Českým statistickým úřadem. Takto vypočtená základní minutová sazba nositelů výkonů se použije v době od 1. ledna do 31. prosince následujícího kalendářního roku. 6.6. Bodová hodnota a pravidla zaokrouhlování Bodová hodnota výkonu se stanoví takto: ČČ∑i=1nIiMSiČNi+ČVRo+P kde i nabývá hodnot a až n, kde a až n j sou nositelé výkonu Ii hodnota indexu nositele výkonu i MSi základní minutová sazba nositele výkonu i ČNi čas nositele výkonu i ČV čas výkonu Ro minutová režijní sazba přiřazená k výkonu odbornosti o P přímé náklady, které zahrnují součet nákladů na jednoúčelové přístroje a jejich specifickou údržbu, při provedení výkonu přímo spotřebovaný zdravotnický materiál a při provedení výkonu přímo spotřebované léčivé přípravky Osobní náklady nositelů výkonů Č∑i=1nIiMSiČNi se zaokrouhlují na dvě desetinná místa. Režijní náklady výkonu (ČVRo) se zaokrouhlují na dvě desetinná místa. Přímé náklady výkonu, které zahrnují součet nákladů na jednoúčelové přístroje a jejich specifickou údržbu, při provedení výkonu přímo spotřebovaný zdravotnický materiál a při provedení výkonu přímo spotřebované léčivé přípravky, se zaokrouhlují na dvě desetinná čísla. Výsledná bodová hodnota výkonu se po součtu přímých, osobních a režijních nákladů zaokrouhluje na celé číslo. 7. ZUM A ZULP 7.1. Vykazování ZUM 1. K výkonu může být vykázán zvlášť účtovaný materiál pouze tehdy, pokud je u výkonu uvedena poznámka „ZUM ano“. 2. Jako zvlášť účtovaný materiál (ZUM) může být k výkonu vykázán pouze materiál při provedení výkonu jednoznačně spotřebovaný. 3. Pokud není materiál spotřebován celý, může být k výkonu vykázána jeho poměrná část. 7.2. Vykazování ZULP 1. K výkonu může být vykázán zvlášť účtovaný léčivý přípravek pouze tehdy, pokud je u výkonu uvedena poznámka „ZULP ano“. 2. Transfúzní přípravky, krevní deriváty a radiofarmaka mohou být vykázány jako ZULP bez ohledu na to, zda je u výkonu uvedena poznámka „ZULP ano“. 3. Jako zvlášť účtovaný léčivý přípravek může být k výkonu vykázán pouze léčivý přípravek při provedení výkonu jednoznačně spotřebovaný. 4. Pokud není léčivý přípravek spotřebován celý, musí být k výkonu vykázána jeho poměrná část. 7.3. Jako ZUM či ZULP nelze vykázat: 1. Léčivé přípravky, zdravotnický materiál a zdravotnické prostředky, které lze předepsat na recept nebo poukaz. 2. Léčivé přípravky a zdravotnický materiál zahrnutý přímo v hodnotě výkonu (hodnota PMAT a PLP) nebo agregované do ošetřovacího dne či výkonů klinických vyšetření. 3. Léčivé přípravky hrazené lékovým paušálem. 4. Léčivé přípravky, zdravotnický materiál a zdravotnické prostředky získané jiným způsobem než nákupem (farmakologické studie, firemní, výzkumné granty, sponzorské dary a podobně) 8. LŮŽKOVÁ PÉČE (DÁLE JEN „HOSPITALIZACE“) 8.1. Přijetí k hospitalizaci Při přijetí pojištěnce k hospitalizaci se vykazuje výkon komplexní vyšetření příslušné odbornosti. Pokud byl pojištěnec u tohoto poskytovatele hospitalizován v posledních třech měsících před přijetím a byl mu při přijetí vykázán výkon klinického vyšetření této odbornosti, nebo byl pojištěnci u tohoto poskytovatele v průběhu 24 hodin před přijetím k hospitalizaci vykázán výkon č. 06726 KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ LÉKAŘEM URGENTNÍHO PŘÍJMU, lze vykázat pouze cílené vyšetření. 8.2. Propuštění z hospitalizace Při propuštění pojištěnce z hospitalizace se vykazuje výkon cílené vyšetření příslušné odbornosti. 9. NÁVŠTĚVY Podmínkou vykázání návštěvy je záznam v dokumentaci s uvedením data a času návštěvy. 9.1. Návštěvy praktického lékaře u pacienta Návštěvy lékaře u pacienta se vykazují zvláštními výkony. Kromě těchto výkonů se vykazují výkony klinických vyšetření a další výkony dle platných pravidel. Návštěvu praktického lékaře u pacienta lze vykázat následujícími výkony: 1. Návštěva praktického lékaře u pacienta 2. Návštěva lékaře u pacienta v době mezi 19 a 22 hodinou 3. Návštěva lékaře u pacienta v době mezi 22 a 06 hodinou 4. Návštěva lékaře u pacienta v den pracovního volna nebo v den pracovního klidu Výše uvedené výkony lze, kromě výkonů uvedených v bodě 2 a 3, kombinovat. 9.2. Návštěvy specialistů u pacienta Návštěvu lékaře u pacienta může kromě praktického lékaře, psychiatra nebo klinického psychologa vykázat také jiný ošetřující lékař, ale pouze pokud je návštěva provedena na základě písemné žádosti praktického lékaře registrujícího pacienta. V případě návštěvy v době od 19 do 06 hodin nebo v den pracovního volna a pracovního klidu musí žádost obsahovat datum a čas návštěvy. Návštěvu lékaře u pacienta lze vykázat následujícími výkony: 1. Návštěva specialisty u pacienta 2. Návštěva lékaře u pacienta v době mezi 19 a 22 hodinou 3. Návštěva lékaře u pacienta v době mezi 22 a 06 hodinou 4. Návštěva lékaře u pacienta v den pracovního volna nebo v den pracovního klidu Výše uvedené výkony lze, kromě výkonů uvedených v bodě 2 a 3 kombinovat. Výkon Návštěva specialisty u pacienta hradí zdravotní pojišťovna pouze tehdy, pokud je návštěva vyžádána praktickým lékařem, s výjimkou psychiatra nebo klinického psychologa. Tento výkon lze vykázat i při návštěvě specialisty v pobytovém zařízení sociálních služeb nebo obdobném prostředí, ale pouze na jednoho obyvatele tohoto zařízení za jeden den. 9.3. Návštěva fyzioterapeuta, všeobecné sestry, sestry pro péči v psychiatrii, dětské sestry a porodní asistentky Návštěva fyzioterapeuta, všeobecné sestry, sestry pro péči v psychiatrii, dětské sestry a porodní asistentky, se vykazuje výkony autorských odborností 902, 911, 914, 921 a 925. Návštěva všeobecné sestry, fyzioterapeuta, sestry pro péči v psychiatrii, dětské sestry a porodní asistentky se vykazuje na základě písemné indikace ošetřujícího lékaře. Výkony č. 06135 a 06645 lze vykázat spolu s provedeným výkonem pouze tehdy, pokud byl proveden na základě písemné indikace ošetřujícího lékaře. Tato indikace v tomto případě vždy obsahuje datum a čas provedení výkonu. Výkony č. 06137 a 06649 lze vykázat spolu s provedeným výkonem pouze tehdy, pokud byl proveden na základě písemné indikace ošetřujícího lékaře. Tato indikace v tomto případě vždy obsahuje datum provedení výkonu. 9.4. Čas strávený dopravou Čas lékaře strávený dopravou za pacientem v rámci návštěvy lze vykázat vždy za každých dokončených 10 minut. Na 1 km vzdálenosti lze vykázat nejvíce 2 minuty času. 10. ADMINISTRATIVNÍ VÝKONY 10.1. Výkonem Podrobný výpis z dokumentace se vykazuje: činnost registrujícího poskytovatele spojená s pořízením výpisu z dokumentace při předávání pacienta do péče jiného registrujícího poskytovatele. 10.2. Obsahem výkonu Podrobný výpis z dokumentace je především: 1. prostudování dokumentace pacienta 2. pořízení kopie dokumentace nebo výpisu z dokumentace v rozsahu potřebném pro zajištění kontinuity poskytovaných hrazených služeb 3. zaslání výpisu nově registrujícímu poskytovateli 10.3. Výkonem Administrativní úkony praktického lékaře se vykazuje: činnost spojená s preventivní, dispensární, diagnostickou nebo léčebnou péčí, pokud probíhá bez klinického vyšetření pacienta a pokud se nejedná o konzultaci praktického lékaře rodinnými příslušníky. Spolu s výkony Podrobný výpis z dokumentace a Administrativní úkony praktického lékaře nesmí být ve stejný den vykázány žádné další výkony klinických vyšetření. 10.4. Signální výkony - Informace o vydání Rozhodnutí o vystavení nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti a Rozhodnutí o potřebě nebo ukončení potřeby ošetřování (péče) vykazuje: ošetřující lékař, který Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a jejím ukončení nebo Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče) a jejím ukončení vydal. 11. MINIMÁLNÍ KONTAKT 11.1. Výkonem minimální kontakt se vykazuje: Kontakt lékaře, klinického psychologa nebo klinického logopeda s pacientem před diagnostickým nebo terapeutickým výkonem, pokud nebyl naplněn obsah výkonu kontrolního vyšetření. 11.2. Obsahem výkonu minimální kontakt je především: 1. anamnéza cíleně zaměřená k následující diagnostické nebo léčebné péči 2. zhodnocení subjektivních obtíží ve vztahu k následující diagnostické nebo léčebné péči 3. rozhodnutí o termínu další kontroly 4. poskytnutí odpovídajících informací nemocnému, rodině nebo zákonnému zástupci 5. sepsání lékařské zprávy - nálezu včetně předpisu léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků 6. administrativní činnost spojená s výkonem 7. zápis o celém postupu do dokumentace 12. TELEFONICKÉ KONZULTACE Výkonem Telefonická konzultace lékaře pacientem lze vykázat telefonické kontakty mezi pacientem a lékařem pouze tehdy, pokud bezprostředně souvisí s prevencí, dispenzarizací, diagnostikou nebo léčbou. Tento výkon lze vykázat, pokud pacient aktivně kontaktuje lékaře, i pokud lékař aktivně kontaktuje pacienta, i pokud dojde k telefonickému kontaktu mezi lékařem a rodinnými příslušníky či zákonnými zástupci pacienta nebo jinými osobami pečujícími o pacienta. Výkon Telefonická konzultace lékaře pacientem může vykázat pouze ošetřující lékař. Pokud ošetřující lékař není registrujícím lékařem, může tento výkon vykázat pouze tehdy, pokud bezprostředně souvisí s problémem, pro který převzal pacienta do péče. Pro psychiatrické obory je definován odlišný výkon telefonické informace. 13. POHOTOVOSTNÍ SLUŽBA Při pohotovostní službě vykazuje lékař výkony klinických vyšetření odbornosti 001, 002 a 014 vždy v závislosti na věku pacienta. Pokud je pacient mladší 18 let, vykazují se výkony odbornosti 002, v ostatních případech výkony odbornosti 001. Dále vykazuje všechny skutečně a v celém rozsahu provedené výkony při respektování platných pravidel. Při pohotovostní službě nelze vykazovat výkony komplexní a opakované komplexní vyšetření. 14. DOMÁCÍ PÉČE Výkony domácí péče vykazují poskytovatelé poskytující domácí péči. Výkony domácí péče lze vykázat pouze na základě indikace provedené podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. 15. VÝKONY STATIM Pokud lékař indikuje provedení výkonu ihned (statim), je nedílnou součástí této indikace záznam v dokumentaci. Výkon je indikován statim pouze z důvodů zdravotních nikoliv technicko-organizačních. 16. OŠETŘENÍ DÍTĚTE V případě ošetření dítěte se vykazují výkony č. 09555, 09556 a 09557. Výkony se vykazují s výkony, které byly poskytnuty dítěti do dne dosažení 18 let za jeho osobní přítomnosti. Výkony se vykazují s výkony klinických vyšetření; pro vykázání výkonů č. 09555, 09556 a 09557 se u odborností 001 a 002 u výkonů klinických vyšetření zahrnutých podle vyhlášky podle § 17 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění do kapitační platby nevyžaduje současné vykázání těchto výkonů klinických vyšetření. Výkon č. 09555 OŠETŘENÍ DÍTĚTE DO 6 LET se vykazuje s výkony klinických vyšetření v odbornostech 002, 101, 102, 103, 104, 105, 107, 108, 109, 110, 201, 202, 203, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 301, 302, 303, 305, 306, 309, 402, 403, 404, 405, 406, 407, 409, 501, 502, 503, 504, 505, 506, 601, 602, 603, 604, 605, 606, 607, 701, 702, 704, 705, 706, 707, 708, 710, 719, 720, 901, 903 a 931. Výkon č. 09556 OŠETŘENÍ DÍTĚTE OD 6 DO 12 LET se vykazuje s výkony klinických vyšetření v odbornostech 002, 101, 102, 103, 104, 105, 107, 108, 109, 110, 201, 202, 203, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 301, 302, 303, 305, 306, 309, 402, 403, 404, 405, 406, 407, 409, 501, 502, 503, 504, 505, 506, 601, 602, 603, 604, 605, 606, 607, 701, 702, 704, 705, 706, 707, 708, 710, 719, 720, 901, 903 a 931. Výkon č. 09557 OŠETŘENÍ DÍTĚTE OD 12 LET DO 18 LET se vykazuje s výkony klinických vyšetření v odbornostech 001, 002, 101, 102, 103, 104, 105, 107, 108, 109, 110, 201, 202, 203, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 301, 302, 303, 305, 306, 309,401, 402, 403, 404, 405, 406, 407, 409, 501, 502, 503, 504, 505, 506, 601, 602, 603, 604, 605, 606, 607, 701, 702, 704, 705, 706, 707, 708, 710, 719, 720, 901, 903, 931 a s výkony č. 63053 nebo 63055. Výkony se dále vykazují s odbornými výkony odborností, které nemají stanovena klinická vyšetření, tj. odbornost 709, 780, 697, 809, 810, 902, 905, 910, 913 (pouze s výkony č. 06611 a 06613), 916 (pouze s výkony č. 06411, 06415 a 06417), 917, 919, 925 (pouze s výkony č. 06311, 06313, 06315, 06317, 06318 a 06319), 926 (pouze s výkony č. 80088, 80090 a 80091) a 927. V jednom dni lze vykázat na jednoho pojištěnce jeden výkon č. 09555, 09556 nebo 09557 v rámci jedné odbornosti. Pokud dítě vyžaduje více vyšetření během jednoho dne, lze výkon vykázat u každé další odbornosti. Výkony dále nelze vykazovat s výkony, kde je dítě v celkové anestezii, a dále se všemi výkony péče, která je současně poskytována více než jednomu pojištěnci. Výkony č. 09555, 09556 a 09557 nelze vykazovat s výkony č. - 00132 Vyšetření dítěte s významným perinatálním rizikem - 66031 Preventivní vyšetření kyčelních kloubů u kojence - 38023 Minimální kontakt adiktologa s pacientem - 72014 Vyšetření sluchově postiženého dítěte v pedaudiologickém centru Kapitola 3 Výkony klinických vyšetření Výkony klinických vyšetření jsou základními výkony, kterými poskytovatelé vykazují zdravotním pojišťovnám hrazené služby poskytnuté pojištěncům. Výkony klinických vyšetření se dělí na komplexní vyšetření, opakované komplexní vyšetření, cílené vyšetření, kontrolní vyšetření a konziliární vyšetření. Jedná se o výkony, u kterých je v seznamu výkonů v položce kategorie výkonu uvedeno označení „Q - nelze vykázat s klinickým vyšetřením“. Pro účely vykazování klinických vyšetření se lékařem rozumí také klinický psycholog nebo logoped. 1. VYKAZOVÁNÍ KLINICKÝCH VYŠETŘENÍ 1. Při jedné návštěvě lze vykázat pouze jeden z výkonů klinických vyšetření. 2. S výkony klinických vyšetření nelze kombinovat administrativní výkony a výkon telefonická konzultace, s výjimkou administrativního výkonu Informace o vydání Rozhodnutí o vystavení nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti a Rozhodnutí o potřebě nebo ukončení potřeby ošetřování (péče). 3. Výkony klinických vyšetření lze kombinovat s výkony návštěvní služby. 2. KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ Výkonem komplexní vyšetření se vykazuje: 1. vyšetření pacienta při převzetí do péče všeobecného praktického lékaře, všeobecného praktického lékaře pro děti a dorost nebo pediatra, gynekologa - porodníka a klinického stomatologa 2. vyšetření pacienta při převzetí do pravidelné dlouhodobé péče ambulantního specializovaného lékaře a dále vždy, pokud došlo u konkrétního lékaře k přerušení péče delší než dva roky 3. vyšetření pacienta při příjmu k hospitalizaci, pokud hospitalizaci nepředcházela hospitalizace na stejném pracovišti v posledních třech měsících 2.1. Obsahem výkonu komplexní vyšetření je především: 1. podrobná osobní anamnéza včetně rodinné, pracovní a sociální 2. zhodnocení subjektivních obtíží 3. zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích 4. celkové objektivní vyšetření, u praktického lékaře, interních a chirurgických oborů včetně vyšetření per rectum 5. měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence, případně rychlosti výdechu peakflowmetrem 6. základní orientační preventivní onkologické vyšetření 7. diagnostická rozvaha a závěr 8. rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu, včetně vyžádání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření 9. rozhodnutí o léčebném postupu, včetně předpisu léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků 10. provedení drobného léčebného výkonu 11. rozhodnutí o termínu další kontroly 12. poskytnutí odpovídajících informací nemocnému, rodině nebo zákonnému zástupci 13. psychoterapeutický pohovor 14. individuální zdravotní výchova 15. edukace pacienta 16. sepsání lékařské zprávy - nálezu 17. administrativní činnost spojená s výkonem, povinná hlášení, poskytnutí informace praktickému lékaři, včetně záznamu o souhlasu či nesouhlasu pacienta s navrženými diagnosticko - léčebnými postupy 18. zápis o celém postupu do dokumentace 3. OPAKOVANÉ KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ Opakované komplexní vyšetření může vykazovat pouze praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost nebo pediatr a klinický stomatolog. 3.1. Výkonem opakované komplexní vyšetření se vykazuje preventivní prohlídka provedená praktickým lékařem nebo praktickým lékařem pro děti a dorost nebo pediatrem nebo klinickým stomatologem. 3.2. Obsahem výkonu opakovaného komplexního vyšetření je především: 1. podrobná osobní anamnéza včetně rodinné, pracovní a sociální s důrazem na změny od minulého komplexního nebo opakovaného komplexního vyšetření 2. zhodnocení subjektivních obtíží 3. zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích 4. celkové objektivní vyšetření, u praktického lékaře včetně vyšetření per rectum, u praktického lékaře pro děti a dorost nebo u pediatra orientační vyšetření smyslů a psychomotorického vývoje 5. měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence, případně rychlosti výdechu peakflowmetrem 6. základní orientační preventivní onkologické vyšetření 7. diagnostická rozvaha a závěr 8. rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu, včetně vyžádání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření 9. rozhodnutí o léčebném postupu, včetně předpisu léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků 10. provedení drobného léčebného výkonu 11. rozhodnutí o termínu další kontroly 12. poskytnutí odpovídajících informací nemocnému, rodině nebo zákonnému zástupci 13. psychoterapeutický pohovor 14. individuální zdravotní výchova 15. edukace pacienta 16. sepsání lékařské zprávy - nálezu 17. administrativní činnost spojená s výkonem (povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport a podobně), poskytnutí informace praktickému lékaři, včetně záznamu o souhlasu či nesouhlasu pacienta s navrženými diagnosticko-léčebnými postupy 18. zápis o celém postupu do dokumentace. 4. CÍLENÉ VYŠETŘENÍ 4.1. Výkonem cílené vyšetření se vykazuje: 1. vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem zaměřené na subjektivní obtíže 2. vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem v pravidelné péči při významné změně průběhu choroby 3. dispenzární vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem 4. přijetí pacienta k hospitalizaci, pokud od poslední hospitalizace na stejném oddělení neuplynulo více jak tři měsíce 5. propuštění pacienta z hospitalizace 6. vyšetření pacienta spojené s vystavením návrhu na komplexní a příspěvkovou lázeňskou léčebně rehabilitační péči nebo na pobyt v ozdravovně 7. předoperační vyšetření pacienta 8. preventivní prohlídka gynekologická 4.2. Obsahem výkonu cíleného vyšetření je především: 1. anamnéza cíleně zaměřená k subjektivním potížím pacienta vztahujícím se k danému vyšetření nebo k požadavku odesílajícího lékaře 2. zhodnocení subjektivních obtíží 3. zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích 4. objektivní vyšetření zaměřené k subjektivním potížím pacienta (vztahujícím se k danému vyšetření) nebo k požadavku odesílajícího lékaře 5. měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence, rychlosti výdechu peakflowmetrem pokud je ve vztahu k subjektivním potížím pacienta nebo k požadavku odesílajícího lékaře 6. základní orientační preventivní onkologické vyšetření 7. diagnostická rozvaha a závěr 8. rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu, včetně předepsání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření 9. rozhodnutí o léčebném postupu, včetně předpisu léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků 10. provedení drobného léčebného výkonu 11. rozhodnutí o termínu další kontroly 12. poskytnutí odpovídajících informací nemocnému, rodině nebo zákonnému zástupci 13. psychoterapeutický pohovor 14. individuální zdravotní výchova 15. edukace pacienta 16. sepsání lékařské zprávy - nálezu 17. administrativní činnost spojená s výkonem (povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport a podobně), poskytnutí informace praktickému lékaři, včetně záznamu o souhlasu či nesouhlasu pacienta s navrženými diagnosticko - terapeutickými postupy 18. zápis o celém postupu do dokumentace 5. KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ 5.1. Výkonem kontrolní vyšetření se vykazuje: 1. vyšetření pacienta, kdy ošetřující lékař kontroluje průběh nebo výsledek léčby 2. vyšetření pacienta při ukončení léčby ošetřujícím lékařem 3. vyšetření pacienta při ukončení Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem 4. vyšetření pacienta ošetřujícím lékařem v průběhu stabilizované choroby 5. vyšetření pacienta před poskytnutím léčebného úkonu 5.2. Obsahem výkonu kontrolního vyšetření je především: 1. anamnéza cíleně zaměřená k průběhu nebo výsledku léčby 2. zhodnocení subjektivních obtíží a jejich změn 3. zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích 4. objektivní vyšetření zaměřené k průběhu nebo výsledku léčby 5. měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence, rychlosti výdechu peakflowmetrem pokud je ve vztahu k průběhu choroby nebo výsledku léčby 6. diagnostická rozvaha a závěr, popřípadě vyžádání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření, včetně předpisu léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků 7. rozhodnutí o termínu další kontroly 8. poskytnutí odpovídajících informací nemocnému, rodině nebo zákonnému zástupci 9. psychoterapeutický pohovor 10. individuální zdravotní výchova 11. edukace pacienta 12. sepsání lékařské zprávy - nálezu 13. administrativní činnost spojená s výkonem (povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport a podobně) 14. zápis o celém postupu do dokumentace 6. KONZILIÁRNÍ VYŠETŘENÍ Konziliární vyšetření se vykazuje stejným výkonem jako cílené vyšetření příslušné odbornosti. Ošetřující lékař nemůže vykázat konziliární vyšetření. 6.1. Konziliárním vyšetřením se vykazuje: Vyšetření pacienta vyžádané ošetřujícím lékařem v rozsahu potřebném pro získání diagnostického závěru - odpovědi na otázku položenou odesílajícím ošetřujícím lékařem. 6.2. Obsahem konziliárního vyšetření je především: 1. anamnéza cíleně zaměřená k subjektivním potížím pacienta vztahujícím se k danému vyšetření nebo k požadavku odesílajícího lékaře 2. zhodnocení subjektivních obtíží 3. zhodnocení předcházejících vyšetření klinických, laboratorních a zobrazovacích 4. objektivní vyšetření zaměřené k subjektivním potížím pacienta (vztahujícím se k danému vyšetření) nebo k požadavku odesílajícího lékaře 5. měření výšky, hmotnosti, krevního tlaku, pulsu, dechové frekvence, rychlosti výdechu peakflowmetrem pokud je ve vztahu k subjektivním potížím pacienta nebo k požadavku odesílajícího lékaře 6. základní orientační preventivní onkologické vyšetření 7. diagnostická rozvaha a závěr 8. rozhodnutí o dalším diagnostickém postupu včetně předepsání dalších klinických, laboratorních nebo zobrazovacích vyšetření v rozsahu potřebném k získání diagnostického závěru - odpovědi na otázku položenou odesílajícím ošetřujícím lékařem 9. doporučení léčebného postupu případně včetně předpisu léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků 10. doporučení termínu další kontroly nebo předání do péče 11. poskytnutí odpovídajících informací nemocnému, rodině nebo zákonnému zástupci 12. psychoterapeutický pohovor 13. individuální zdravotní výchova 14. edukace pacienta 15. sepsání lékařské zprávy - nálezu 16. administrativní činnost spojená s výkonem (povinná hlášení, žádanka o zdravotní transport a podobně), poskytnutí informace praktickému lékaři, včetně záznamu o souhlasu či nesouhlasu pacienta s navrženými diagnosticko-terapeutickými postupy 17. zápis o celém postupu do dokumentace. Kapitola 4 Další pravidla pro vykazování výkonů řazená podle jednotlivých autorských odborností 1. 001 – VŠEOBECNÉ PRAKTICKÉ LÉKAŘSTVÍ Výkon číslo\| název ---\|--- 01445 \| Stanovení glykovaného hemoglobinu HbA1c v ambulanci nelze vykazovat, pokud je odebírána venosní krev za účelem biochemického vyšetření. Další povolené odbornosti: 101, 103 a 104 Pro vykazování výkonu se použijí podmínky stanovené u výkonu číslo 02230 obdobně. 2. 002 – PRAKTICKÉ LÉKAŘSTVÍ PRO DĚTI A DOROST A PEDIATRIE Výkony odbornosti 002 lze vykázat pediatrem pouze, pokud se jedná o registrujícího poskytovatele. Výkon číslo\| název ---\|--- 02230\| Kvantitativní stanovení CRP (POCT) lze vykázat pouze, pokud při jeho provádění bude respektováno doporučení odborných společností o provádění laboratorních vyšetření v režimu POCT a bude zajištěna vnitřní kontrola kvality, včetně řádně vedeného záznamu o ní a účast v systému mezilaboratorních porovnávacích zkoušek (externí hodnocení kvality) jednou ročně. 2a. 006 – KLINICKÁ FARMACIE Výkon číslo\| název ---\|--- 05751\| Komplexní zhodnocení míry rizikovosti pacienta klinickým farmaceutem lze vykázat pouze u pacienta, jehož zdravotní stav je ohrožen alespoň jedním z hodnocených rizikových faktorů Hodnocené rizikové faktory jsou: • polypragmazie - v chronické medikaci pacienta je 8 a více systémově užívaných léčiv, • léčivo s úzkým terapeutickým oknem (vankomycin, aminoglykosidová antibiotika, fenytoin, karbamazepin, kyselina valproová, warfarin, nízkomolekulární heparin v terapeutické dávce (LMWH), cyklosporin, everolimus, tacrolimus, temsirolimus, digoxin, teofylin a případně další léčiva, jejichž plazmatické hladiny je třeba sledovat při úpravě dávkování při změně funkcí eliminačních orgánů, při projevu nežádoucího účinku nebo při sledování dopadu lékové interakce), • léčivo s vysokým interakčním potenciálem; léčivo s popsanými/dokumentovanými lékovými interakcemi popisované v odborné literatuře jako velmi závažné nebo závažné (značené číselně, nebo pomocí písmen – podle použité klasifikace), • renální insuficience – hodnota glomerulární filtrace je rovna nebo menší než 30 ml/min, • laboratorní známky hepatální insuficience – albumin < 20 g/l, alaninaminotransferáza (ALT), aspartátaminotransferáza (AST), gama-glutamyltransferáza (GMT), bilirubin nad trojnásobek horní hranice normy, • další významné změny biochemických a/nebo hematologických parametrů, • pacient v intenzivní péči, • diabetes mellitus (podle MKN: E10 – E14) – na terapii perorálními antidiabetiky (PAD) a/nebo inzulínu, • epilepsie (podle MKN: G40, G41) na terapii antiepileptiky, • fibrilace síní (I48), • nádorové onemocnění (podle MKN: C) – kurativní nebo paliativní farmakoterapie, • pacient s dlouhodobou (déle než 1 týden) léčbou systémovými kortikoidy nebo jinými imunosupresivy, nebo • pacient s parkinsonským syndromem (podle MKN: G20, G21) 3. 014 – KLINICKÁ STOMATOLOGIE Při návštěvě, která byla plánována v rámci předchozího klinického vyšetření nelze vykázat další výkon klinického vyšetření. 3.1 Kombinace výkonů Výkony číslo \| název ---\|--- 04010 \| Komplexní vyšetření klinickým stomatologem 04060 \| Stomatologické ošetření registrovaného pacienta do 6 let věku 04061 \| Stomatologické ošetření registrovaného pacienta ve věku od 6 do 12 let 04062 \| Stomatologické ošetření registrovaného pacienta ve věku od 12 do 18 let nelze vykazovat současně. Výkony číslo \| název ---\|--- 04640 \| Chirurgické vybavení zubu nekomplikované 04650 \| Chirurgické vybavení zubu komplikované 04710 \| Sutura extrakční rány - na zub 04720 \| Stavění pozdního postextrakčního krvácení nelze vykazovat současně při provedení na stejném zubu. 3.2 Výplň stálého nebo dočasného zubu Výkony číslo\| název ---\|--- 04201\| Výplň stálého nebo dočasného zubu -jedna ploška 04202\| Výplň stálého nebo dočasného zubu - dvě a více plošek (vč. rekonstrukce růžku) lze vykázat v těchto případech: 1. U pojištěnců do dne dosažení 15 let nebo u ošetření dočasného zubu při použití plastického materiálu, nejde-li o amalgám, samopolymerující kompozit nebo fotokompozit, v rozsahu celého chrupu a dále v rozsahu řezáků a špičáků i při použití samopolymerujícího kompozita a v rozsahu stálých řezáků a stálých špičáků i při použití fotokompozita. Při použití dózovaného amalgámu jen v případech, kdy není použití jiného materiálu možné z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. 2. U pojištěnců od 15 let do dne dosažení 18 let při použití dózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu v základním provedení a dále v rozsahu řezáků a špičáků i při použití fotokompozita nebo samopolymerujícího kompozita. 3. U těhotných a kojících žen při použití plastického materiálu, nejde-li o amalgám, samopolymerující kompozit nebo fotokompozit, v rozsahu celého chrupu a dále v rozsahu řezáků a špičáků i při použití samopolymerujícího kompozita. Při použití dózovaného amalgámu jen v případech, kdy není použití jiného materiálu možné z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. 4. U pojištěnců neuvedených v bodech 1 až 3 při použití dózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu v základním provedení a dále v rozsahu řezáků a špičáků i při použití samopolymerujícího kompozita. 4. 015 - ORTODONCIE 4.1 Kombinace výkonů Výkony číslo \| název ---\|--- 05021 \| Ortodontická kontrola I. typ 05029 \| Ortodontická kontrola II. typ lze vykazovat nejvíce třikrát v jednom kalendářním čtvrtletí po dobu aktivní léčby, nejvíce však jednou v jednom kalendářním čtvrtletí po dobu retence a před aktivní léčbou. 5. 101 – VNITŘNÍ LÉKAŘSTVÍ Výkony výživy číslo \| název ---\|--- 11501 \| Enterální výživa 11502 \| Pitná a žaludeční definovaná výživa 11503 \| Speciální enterální výživa (oligopeptidická) 11504 \| Doplňková parenterální výživa 11505 \| Speciální parenterální výživa 11506 \| Plnohodnotná parenterální výživa nelze v jednom dni vykazovat současně, lze vykázat nejvýše jeden výkon výživy na jednoho pacienta a jeden den. Výkon --- číslo\| název 11024\| Cílené vyšetření internistou - předoperační vyšetření lze vykázat pouze poskytovatelem, u něhož pacient dosud v odbornosti vnitřní lékařství - interna nebyl vyšetřen, a to pouze jde-li o pacienta: 1\\. s chronickým systémovým onemocněním, které již omezuje jeho aktivitu, 2\\. s chronickým, nedostatečně kompenzovaným systémovým onemocněním, které ho trvale ohrožuje na životě, 3\\. moribundního, o kterém lze předpokládat, že by bez operace nepřežil. Výkon --- číslo\| název 11025\| Superkonziliární vyšetření internistou lze vykázat pouze poskytovatelem, u něhož pacient dosud v odbornosti vnitřní lékařství - interna nebyl vyšetřen a k němuž byl pacient odeslán bez jednoznačné diagnózy. Výkon lze vykázat pouze u pacienta se somatickými potížemi některého z hlavních orgánových systémů (gastrointestinálního, kardiovaskulárního, respiračního, pohybového, nervového), u něhož byla provedenými laboratorními, zobrazovacími a řunkčními vyšetřeními vyloučena organická příčina onemocnění nebo tato vyšetření nevedla k jednoznačnému patologickému nálezu. Podmínkou výkonu je provedení komplexního anamnestického rozboru, fyzikálního vyšetření, komplexního laboratorního vyšetření daného systému a nejméně jedné zobrazovací metody. Výkon zahrnuje podrobné zhodnocení provedených vyšetření a stanovení dalšího diagnostického postupu a plánu dispenzarizace a poskytnutí informace nemocnému. Výstupem výkonu je záznam ve zdravotnické dokumentaci s výčtem provedených vyšetření a jejich výsledků, diagnostickou rozvahou a stanovením dalšího postupu. 6. 102 - ANGIOLOGIE Výkon číslo \| název ---\|--- 12220 \| Dopplerovské vyšetření periferních tepen nebo žil (na jedné končetině) nelze vykazovat současně s výkonem číslo \| název ---\|--- 09141 \| UZ Dopplerovské vyšetření cév bez B zobrazení 89515 \| UZ duplexní vyšetření pouze jedné cévy, tj. morfologické a Dopplerovské 89517 \| UZ duplexní vyšetření dvou a více cév, tj. morfologické a Dopplerovské Výkony pletysmografické nelze vykazovat současně. 7. 104 - ENDOKRINOLOGIE 7.1 Dynamické testy Všechny dynamické testy v endokrinologii se vykazují výkonem číslo \| název ---\|--- 14110 \| Dynamické testy v endokrinologii Výkon dynamické testy v endokrinologii lze vykázat u jednoho pacienta nejvýše dvakrát za jeden den. Výkon dynamické testy v endokrinologii lze vykázat pro každý test pouze jednou za jedno čtvrtletí. Výkonem dynamické testy v endokrinologii se vykazují: 1. test s clonidinem 2. test s cholinergikem 3. synactenový test 4. adiuretinový test 5. clonidinový supresní test 6. glukagonový test 7. test s růstovým hormonem 8. test s infúzí hypertonického roztoku soli 9. test s inzulínovou provokací 10. i. v. glukózový toleranční test 11. pentagastrinová stimulace kalcitoninu 12. argininový test 13. dexamethazonový test 8. 105 - GASTROENTEROLOGIE 8.1 Zátěžový test v gastroenterologii Všechny zátěžové testy v gastroenterologii se vykazují výkonem číslo \| název ---\|--- 15130 \| Diagnostický test v gastroenterologii Ve výkonu zátěžový test v gastroenterologii není zahrnuta případná parenterální aplikace, odběr krve, zavedení sondy. Tyto činnosti lze vykázat samostatným výkonem. Testovací látky lze vykázat jako ZUM. Výkon zátěžový test v gastroenterologii je možno vykázat pouze jeden v jednom dni. Výkon zátěžový test v gastroenterologii je možno pro jeden test opakovat nejvíce jedenkrát za čtvrtletí. Výkonem zátěžový test v gastroenterologii se vykazují: 1. vyšetření žaludečního chemismu 2. pankreozymin - sekretinový test 3. paba test 4. xylosový test 5. test s vitaminem A 6. tolbudamidový test 8.2 Dálková kontrola pacienta s idiopatickým střevním zánětem číslo\| název ---\|--- 15150\| Dálková kontrola pacienta s idiopatickým střevním zánětem Výkon se sestává ze dvou nedělitelných součástí: 1. Monitoring klinického stavu pacientů je realizován s pomocí systému standardizovaných online dotazníků, které se týkají pacientových subjektivních somatických a psychických obtíží, adherence k léčbě, výskytu nových projevů nemoci a komplikací IBD či jeho terapie. Pacient vyplňuje tyto dotazníky prostřednictvím zabezpečené webové nebo mobilní aplikace, a to v pravidelných intervalech v závislosti na charakteru své nemoci a způsobu její terapie. V případě zhoršení obtíží má online aplikace možnost vyplnění a zaslání akutního/pohotovostního dotazníku. 2. Self-monitoring tíže střevního zánětu je realizován měřením fekální hladiny kalprotektinu (FC) domácím POCT (point-of-care) testem. Samo vyšetřování FC je realizováno některým z testů, založeným na metodě laterální průtokové analýzy (LFA). Pacient si v domácích podmínkách s pomocí speciální „bezdotykové“ zkumavky odebere vzorek stolice. Protřepáním obsahu zkumavky vznikne eluát stolice, který se nanese na nitrocelulózovou membránu potaženou protilátkou proti kalprotektinu. Do 20 minut dojde na membráně k chemické reakci - je-li analýza provedena správně, objeví se 2 proužky (kontrolní a testovací). Hodnota FC je vyhodnocena aplikací chytrého telefonu, SW je k dispozici ke stažení zdarma. Do několika vteřin po odeslání snímkuje pacient informován o aktuální hladině FC, a hodnota je ihned online transferována do pacientových lékařských záznamů a vyhodnocena lékařem. Výkon lze realizovat pouze u stabilních pacientů, kteří jsou již v dispenzární péči daného poskytovatele, nebo u kterých již proběhlo nejméně jedno prezenční klinické vyšetření. V zápisu ve zdravotnické dokumentaci pacienta je vždy nutné poznamenat obsah dálkové kontroly a výsledek, a uložit její obrazovou dokumentaci. 9. 107 – KARDIOLOGIE 9.1 Indikace Výkon číslo \| název ---\|--- 17129 \| Neinvasivní ambulantní monitorování krevního tlaku lze zpravidla vykázat u pacienta u kterého je: 1. podezření na rezistentní hypertenzi 2. podezření na epizodickou hypertenzi 3. podezření na fenomén bílého pláště 4. podezření na hypotenzní stavy 5. podezření na diabetickou vegetativní dysautonomii 6. podezření na maskovanou hypertenzi 7. třeba ověřit účinnost změny léčby (max. 3krát za rok) Závěrečné hodnocení AMTK obsahuje: 1. Vyhodnocení 24 hod. průměrného krevního tlaku, posouzení jeho odchylky od normy. 2. Vyhodnocení průměrného denního a nočního krevního tlaku, posouzení jejich event. abnormality. 3. Posouzení diurnálního rytmu krevního tlaku. 4. Posouzení přítomnosti významných hypertenzních peaků, event. jejich korelace se subjektivními potížemi pacienta. 5. Posouzení přítomnosti event. fenoménu bílého pláště. 6. Doporučení týkající se stávající léčby hypertenze. Výkon lze vykázat i praktickým lékařem, avšak pouze u registrovaného pacienta, který je u něj dispenzarizován pro hypertenzi. 9.2 Kombinace výkonů Výkony číslo \| název ---\|--- 17299 \| Levostranná katetrizace srdeční 17303 \| Pravostranná katetrizace srdeční mimo katetrizační sál 17300 \| Pravostranná katetrizace srdeční na katetrizačním sále 17302 \| Oboustranná katetrizace srdeční nelze vykazovat současně. Výkon číslo \| název ---\|--- 17127 \| Endomyokardiální biopsie transvaskulární je možné kombinovat se všemi výkony katetrizace srdce. Výkony číslo \| název ---\|--- 17320 \| Akutní test parenterálních farmak stimulací síní a nebo komor při již zavedené elektrodě (při novém zavedení elektrody nutno přičíst výkon dočasná srdeční stimulace) 17231 \| Endokardiální mapování akcesorní dráhy nebo arytmogenního fokusu mohou být vykázány pouze s výkony číslo \| název ---\|--- 17123 \| Elektrogram Hissova svazku, vzestupná stimulace síní a komor, s hodnocením ante- a retrográdního vedení a zotavovací doby sinusového uzlu nebo číslo \| název ---\|--- 17234 \| Programovaná stimulace síní a/nebo komor, testování elektrické stability myokardu (Přičítá se výkon Elektrogram Hissova svazku) Výkon číslo \| název ---\|--- 17244 \| 24 hodinové telemetrické sledování mimo JIP 17303 \| Pravostranná katetrizace srdeční mimo katetrizační sál 17250 \| Zavedení esofageální elektrody včetně registrace EKG 17252 \| Transesofageální stimulační EKG test nelze vykazovat současně s ošetřovacími dny resuscitační a intenzívní péče. Výkon číslo \| název ---\|--- 17115 \| Koronární aterectomie včetně rotační nelze vykazovat současně s výkony angiografie. 10. 108 - NEFROLOGIE Výkony číslo \| název ---\|--- 18521 \| Akutní hemodialýza 18522 \| Chronická hemodialýza 18530 \| Hemofiltrace 18550 \| Hemodiafiltrace 18511 \| Akutní peritoneální dialýza nelze vykazovat současně v jednom dni u jednoho pacienta. Výkon --- číslo\| název 18550\| Hemodiafiltrace se vykazuje v případě, že se jedná o pacienta: 1\\. bez dostatečné reziduální funkce ledvin (oligoanurický) – s výjimkou pacientů s krátkou očekávanou dobou života (viz výše indikace hemodialýzy), 2\\. s dialyzační amyloidózou a/nebo vysokou koncentrací beta-2-mikroglobulinu v krvi (nad 25 mg/l), 3\\. s hyperfosfatémií nad 2,0 mmol/1, která přetrvává i při léčbě vazači fosfátů a dobré compliance pacienta, 4\\. plánovaného k transplantaci ledviny (zařazený pacient a vyšetřovaný pacient před zařazením), 5. diabetika s těžkou autonomní dysfunkcí a opakovanými symptomatickými hypotenzemi během hemodialýzy, 6. s polyneuropatií (polyneuropatie jakékoliv etiologie), nebo 7. se selháním ledvin a se srdečním selháním, který je unavený a dušný již při menší fyzické aktivitě nebo který pro dusnost nemůže vykonávat žádnou fyzickou aktivitu. Výkon --- číslo\| název 18530\| Hermofiltrace je indikován v případě, že se jedná o pacienta: 1\\. s vysokou hladinou beta-2-mikroglobulinu (nad 25 mg/l) a/nebo dialyzační amyloidózou se současnou potřebou vysoké ultrafiltrace, 2\\. bez dostatečné reziduální funkce ledvin (oligoanurický) a se současnou potřebou vysoké ultrafiltrace, nebo 3\\. se septickými komplikacemi. 11. 109 - REVMATOLOGIE V případě pulzní léčby kortikoidy za hospitalizace lze odůvodněně podané kortikoidy vykázat jako ZULP k výkonu ošetřovacího dne. Za pulzní léčbu kortikoidy je pro tyto účely pokládána léčba dávkami přesahujícími ekvivalent 500 mg Hydrocortisonu na den a 1,7 m2 tělesného povrchu. 12. 205 – PNEUMOLOGIE A FTIZEOLOGIE Výkon číslo \| název ---\|--- 25213 \| Spirometrie (obvykle metodou průtok - objem) nelze vykazovat současně s ošetřovacími dny resuscitační a intenzívní péče. Vyšetření výdechové rychlosti peakflowmetrem je součástí klinického vyšetření. 12.1 Bronchoskopie Bronchoskopické diagnostické a terapeutické úkony lze vykázat především výkony číslo \| název ---\|--- 25111 \| Rigidní bronchoskopie diagnostická nebo terapeutická včetně premedikace 25113 \| Flexibilní bronchoskopie diagnostická nebo terapeutická včetně premedikace K výše uvedeným výkonům bronchoskopie lze dále dle skutečně provedeného zákroku vykázat další výkony: číslo \| název ---\|--- 25115 \| Odstranění cizího tělesa z dolních dýchacích cest při rigidní bronchoskopii 25117 \| Cílená aspirace endobronchiálního materiálu nebo kartáčková (brush) biopsie 25119 \| Bronchoalveolární laváž 25121 \| Endobronchiální excize 25122 \| Perbronchiální punkce 25118 \| Transbronchiální plicní biopsie 25123 \| Instilace léčebných a diagnostických přípravků do dolních dýchacích cest 25125 \| Endobronchiální laserový výkon á 20 min. 25127 \| Použití kryoterapie při bronchoskopii á 20 min. 25321 \| Zavedení afterloadingových sond nebo balónkových sond nebo cévek k provedení bronchografie 25131 \| Aplikace, repozice či extrakce endobronchiální protézy - stentu á 20 min. Výkony uvedené v předchozím odstavci lze k základnímu výkonu bronchoskopie vykázat pouze tehdy, byl-li naplněn jejich obsah a zároveň, pokud celkový čas zákroku přesáhl čas základního výkonu. Další výkony (stejné nebo jiné) z výkonů uvedených v předchozím odstavci lze dále přičíst, pokud celkový čas zákroku dosáhl součtu časů základního a všech přičítaných. Výkony lze tedy vykázat pouze tehdy, byl-li úplně naplněn jejich čas. Pokud z důvodů nenaplnění času nelze výkon vykázat, i když byl skutečně proveden, lze k základnímu výkonu bronchoskopie vykázat skutečně spotřebovaný ZUM nebo ZULP uvedený u příslušného výkonu. 12.2 Spirometrie Orientační spirometrie může být vykázána pouze tehdy, byla-li provedena lékařem (byl naplněn obsah výkonu), zápis v dokumentaci je nutný. Ostatní výkony funkčních vyšetření v autorské odbornosti TRN mohou být vykázány pouze na základě písemné indikace ošetřujícího lékaře nebo lékaře provádějícího odpovídající konziliární vyšetření. 13. 222 – TRANSFÚZNÍ LÉKAŘSTVÍ 13.1 Výkony imunoadsorpce Indikační kritéria jsou zejména: - Homozygotní familiární hypercholesterolémie - Izolovaná nebo převažující hypercholesterolémie v primární nebo sekundární prevenci - Dilatační kardiomyopatie - Primární i sekundární trombotická trombocytopenická purpura - Transplantace kmenových krvetvorných buněk inkompatibilní ve skupinovém systému povrchových znaků červených krvinek AB0 - Hemofilie A a B s inhibitorem proti f. VIII nebo IX. - Idiopatická trombocytopenická purpura - Aloimunní trombocytopenie - Myasthenia gravis - Pemphigus - Transplantace solidních orgánů v případě inkompatibility v systému povrchových znaků červených krvinek AB0 nebo rejekce štěpu. - Adsorpce fibrinu a fibrinogenu ve všech případech, kde dochází k závažné poruše mikrocirkulace refrakterní na standardní léčebné postupy s důsledky pro zdraví pacienta (např. náhlá ztráta sluchu, úporný ulcus cruris, degenerace makuly s těžkou poruchou zraku, apod. 14. 301 – DĚTSKÉ LÉKAŘSTVÍ Výkon číslo \| název ---\|--- 31050 \| Nutná spolupráce dětského lékaře při náročných RTG nebo jiných vyšetřeních lze vykazovat pouze v době ústavní pohotovostní služby. 15. 302 - DĚTSKÁ KARDIOLOGIE Podmínkou pro vykázání výkonu číslo \| název ---\|--- 32610 \| Srdeční katetrizace u dítěte do 1 roku 32620 \| srdeční katetrizace u dítěte do 6 let je vybavení pracoviště dvouprojekčním RTG přístrojem. Tyto výkony nelze vykazovat současně. 16. 304 - NEONATOLOGIE Vyšetření novorozence po porodu se vykazuje výkonem číslo \| název ---\|--- 31022 \| Cílené vyšetření dětským lékařem autorské odbornosti 301. Vyšetření novorozence při propuštění se vykazuje výkonem číslo \| název ---\|--- 31021 \| Komplexní vyšetření dětským lékařem autorské odbornosti 301. Výkon číslo \| název ---\|--- 34310 \| Katetrizace umbilikální tepny nebo žíly nelze vykazovat současně s ošetřovacími dny resuscitační a intenzívní péče. 17. 309 - SEXUOLOGIE 17.1 Vyšetření plodnosti Vyšetření plodnosti se vykazuje výkonem číslo \| název ---\|--- 39022 \| Cílené vyšetření sexuologem 17.2. Kombinace s výkony psychoterapie Výkony psychoterapie lze kombinovat s výkony klinických vyšetření v rámci poskytování péče v centrech duševního zdraví a u poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího zdravotní služby v rámci ambulance s rozšířenou péčí bez omezení, v ambulancích odbornosti 305 a 901 lze kombinovat pouze klinická vyšetření a výkony pro skupinovou psychoterapii. 18. 402 - KLINICKÁ ONKOLOGIE Ve výkonech autorské odbornosti klinická onkologie je lokální anestézie zakalkulována ve výkonech, a proto s výkony této autorské odbornosti nelze vykazovat výkony lokální anestézie. 19. 403 – RADIAČNÍ ONKOLOGIE Ve výkonech autorské odbornosti radioterapie je lokální anestézie zakalkulována ve výkonech, a proto s výkony této autorské odbornosti nelze vykazovat výkony lokální anestézie. 19.1 Plánování radioterapie. Výkony plánování radioterapie nelze vykazovat současně v jednom cyklu léčby. Jedná se o výkony: číslo \| název ---\|--- 43113 \| Plánování RTG terapie nebo Cs 137 43217 \| Plánování radioterapie Co 60 nebo urychlovačem 43219 \| Plánování radioterapie Co 60 nebo urychlovačem s použitím TPS (plánovací konsola) 43423 \| Plánování brachyterapie 43425 \| Plánování brachyterapie s použitím TPS (plánovací konsola) 19.2 Kombinace výkonů s OD resuscitační a intenzívní péče Spolu s výkony brachyterapie nelze vykazovat OD intenzívní a resuscitační péče. Jedná se o výkony: číslo \| název ---\|--- 43421 \| Brachyterapie intrakavitární 43419 \| Brachyterapie intrakavitární s automatickým afterloadingem HDR 43417 \| Brachyterapie intersticiální manuální 43415 \| Brachyterapie intersticiální s automatickým afterloadingem HDR 19.3 Výkony protonové radioterapie (43652 a 43653) číslo\| název ---\|--- 43652\| Protonové ozáření mimo kraniospinální osu 43653\| Protonové ozáření v kraniospinální ose Výkon indikuje poskytovatel, který má statut centra vysoce specializované zdravotní péče v oboru onkologie udělený podle zákona o zdravotních službách. Tato indikace vychází a) ze zhodnocení zdravotního stavu pacienta (diagnostický souhrn a anamnéza), b) z řádného medicínského odůvodnění indikace protonové terapie jako optimálního způsobu ozáření cílového objemu dávkou nezbytnou k dosažení požadovaného léčebného účinku, přičemž ozáření ostatních tkání musí být tak nízké, jak lze rozumně dosáhnout bez omezení léčebného přínosu, a c) ze závěru multidisciplinárního týmu Komplexního onkologického centra vycházejícího z multidisciplinárního indikačního semináře k určení optimálního způsobu léčby u nemocných se zhoubným onkologickým onemocněním, jehož součástí je zápis ve zdravotnické dokumentaci pacienta. Provedení multidisciplinárního týmu je vykázáno signálním výkonem č. 51881 a zápis je doplněn výčtem lékařů, kteří se multidisciplinárního týmu účastnili a rozhodli. Protonová léčba se indikuje zejména v těchto diagnózách: Radioterapie protony u dětských malignit • ozařování kraniospinální osy (meduloblastom), • nádory mozku a paranasálních dutin, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů, • nádory oblasti pánve, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů, • paraspinálně uložené sarkomy a jiné nádory, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů, • ve vybraných případech lymfomů mezihrudí, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů, • nádory oka indikované k radioterapii, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů, Radioterapie protony u dospělých pacientů • vybrané nádory CNS (především chordomy a nádory baze lební) a paranasálních dutin, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů, • nádory oka, např. melanom uvey, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu optických drah druhostranného oka, • lokalizovaný hepatocelulární karcinom indikovaný ke kurativní radioterapii, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů, • nemožnost dodržení dávkových limitů na zdravé tkáně i v případě použití moderních technik fotonové radioterapie (IMRT, stereotaktická radioterapie, radiochirurgie, tomoterapie). 20. 404 - DERMATOVENEROLOGIE Výkon číslo \| název ---\|--- 44007 \| Venerologické epidemiologicko-psychologické šetření a depistáž sexuálně přenosných chorob lze vykázat pouze při nově zjištěném onemocnění pohlavně přenosnou chorobou. Výkon číslo \| název ---\|--- 44211 \| Manuální lymfodrenáž mohou vykazovat také fyzioterapeuti. 21. 407 - NUKLEÁRNÍ MEDICÍNA Výkony autorské odbornosti 407 - nukleární medicína nelze vykazovat současně s výkony jakékoli aplikace, ani s výkonem minimální kontakt. Výkony číslo \| název ---\|--- 47021 \| Komplexní vyšetření odborníkem v nukleární medicíně 47022 \| Cílené vyšetření odborníkem v nukleární medicíně 47023 \| Kontrolní vyšetření odborníkem v nukleární medicíně nelze vykazovat současně s jinými výkony autorské odbornosti 407 - nukleární medicína. Výkony číslo \| název ---\|--- 47125 \| Kardioangiografie First Pass 47133 \| Radionuklidová ventrikulografie klidová lze vykázat dvakrát v jednom dni na jednoho pacienta pouze v kombinaci se zátěžovým testem. Výkon nelze vykazovat současně s výkony kvantifikace dynamického, resp. tomografického vyšetření. K výkonu číslo \| název ---\|--- 47129 \| Perfúzní scintigrafie myokardu v klidu lze při opakování klidového vyšetření v jednom kalendářním dni vykázat ZULP pouze jednou. 22. 501 - CHIRURGIE 22.1 Peroperační použití sonografu Peroperační použití sonografu chirurgem se vykazuje stejnojmenným výkonem. Výkon nelze v jednom dni u jednoho pacienta opakovat. Výkon číslo \| název ---\|--- 51611 \| Peroperační použití sonografu chirurgem nelze vykazovat současně s jiným výkonem sonografického vyšetření. 22.2 Exenterace pánevních orgánů Výkonem číslo \| název ---\|--- 51810 \| Exenterace pánevních orgánů se vykazuje přední, zadní i totální exenterace. 22.3 Laparoskopie a thorakoskopie Laparoskopické a thorakoskopické diagnostické a terapeutické výkony v chirurgii, v hrudní chirurgii a v gynekologii se vykazují výkonem číslo \| název ---\|--- 51711 \| Výkon laparoskopický a torakoskopický Tento výkon nelze kombinovat s výkonem číslo \| název ---\|--- 51713 \| Diagnostická videolaparoskopie a videotorakoskopie Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze vykázat jednou v následujících případech: 1. cílená punkce orgánu nebo ložiska 2. cílený odběr biopsie 3. laváž a odsátí dutiny peritoneální 4. lýza adhezí přes 10 cm2 5. lepení orgánu 6. cholangiografie 7. subfasciální ligace žilních spojek 8. jejunostomie 9. endosonografie 10. koagulace v malé pánvi 11. odstranění endometriózy prvního a druhého stupně 12. sterilizace 13. punkce oocytu 14. přenos gamet nebo embryí do vejcovodu Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce dvakrát v případech: 1. výkon na lymfatickém systému 2. appendektomie 3. hernioplastika jednostranná primární 4. esofagokardiomyotomie 5. revize žlučových cest 6. destrukce nádoru nebo metastáz 7. resekce Meckelova divertiklu 8. lokální excize z jater 9. bederní sympatektomie 10. choledocholithotomie 11. resekce ovaria 12. enukleace jednoduché cysty 13. salpingotomie lineární 14. salpingektomie 15. ovarektomie 16. adnexektomie 17. salpingo (fimbrio) ovariolýza 18. myomektomie do 5 cm subserózní, pedunkulovaný myom do 5 cm 19. sutura dělohy po iatrogenní perforaci 20. extrakce cizího tělesa z dutiny břišní 21. transsekce sakrouterinních vazů 22. ventrosuspense dle Gilliam-Schautaovariopexe, ovariální dekapsulace (drilling) 23. drenáž abscesu 24. adheziolýza prvního stupně Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce třikrát v případech: 1. cholecystektomie prostá 2. appendektomie při peritonitidě 3. revize při peritonitidě nejasného původu nebo při traumatu 4. sutura perforovaného vředu gastroduodena 5. kolostomie 6. antirefluxní plastika 7. hernioplastika recidivující kýly 8. lymfadenektomie pánevní 9. trunkální vagotomie 10. transrektální endoskopická operace 11. evakuace hematomu nebo empyemu plic 12. sympatektomie jednostranná hrudní 13. supracervikální hysterektomie (LSH) - děloha menší než gravidita 12 týdnů nebo váhy 400 gramů 14. laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie (LAVH) - děloha menší než gravidita 12 týdnů nebo váhy 400 gramů 15. neostomie a fimbrioplastika 16. plikace oblých vazů helikoidním stehem - ventrosuspense 17. obliterace Douglasova prostoru dle Moschowitze 18. odstranění endometriózy třetího stupně, ovariální endometriomata 19. adheziolýza druhého stupně 20. laparoskopická operace varikokély Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce čtyřikrát v případech: 1. hernioplastika oboustranná primární 2. sutura střeva jako samostatný výkon 3. revize při akutní pankreatitidě a drenáž abscesu 4. lymfadenektomie paraaortální 5. klínovitá resekce plic 6. enukleace tumoru plic 7. pleurektomie abraze 8. laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie (LAVH) - děloha větší než gravidita 12 týdnů nebo váhy 400 gramů 9. supracervikální hysterektomie (LSH) - děloha větší než gravidita 12 týdnů nebo váhy 400 gramů 10. adheziolýza třetího stupně 11. resekce pánevního abscesu 12. závěsná operace pro inkontinenci 13. myomektomie nad 5 centimetrů subserozní a intramurální 14. laparoskopická operace retinovaného varlete - pouze po schválení revizním lékařem Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce pětkrát v případech: 1. anastomosa na trávícím traktu jako samostatný výkon 2. fundoplikace 3. bandáž žaludku 4. supraselektivní vagotomie 5. gastroenterocystoanastomóza podle Jurasze 6. adrenalektomie 7. resekce tenkého střeva 8. totální laparoskopická hysterektomie (TLH) 9. extenzivní adheziolýza čtvrtého stupně 10. mikrochirurgická reanastomosa tuby 11. mikrochirurgická neostomie nebo fimbriolýza 12. disekce ureteru Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce šestkrát v případech: 1. resekce tlustého střeva 2. ezofagokardiomyotomie s fundoplikací 3. nefrektomie 4. odstranění tumoru mediastina 5. dekortikace plíce 6. pneumonektomie 7. lobektomie plic 8. bilobektomie plic 9. pánevní lymfadenektomie 10. závěsná operace pro vaginální prolaps 11. závěsná operace síťkou pro prolaps dělohy Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce sedmkrát v případech: 1. resekce žaludku BI 2. resekce jater 3. paraaortální lymfadenektomie 4. laparoskopická operace neovaginy Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce osmkrát v případech: 1. resekce žaludku BII 2. nízká přední resekce rekta 3. splenektomie 4. laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie nebo totální laparoskopická hysterektomie a pánevní lymfadenektomie 5. laparoskopicky asistovaná radikální vaginální hysterektomie a pánevní lymfadenektomie Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze v jeden den vykázat nejvíce devětkrát v případech: 1. totální gastrektomie 2. radikální hysterektomie typu Wertheim a pánevní lymfadenektomie 3. laparoskopická lymfadenektomie radikální paraaortální a parakavální Pokud je Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) vykazován opakovaně, je nutno dbát obecného pravidla: výkon může být vykázán pouze tehdy, byl-li proveden v celém rozsahu, tedy i v celém čase. Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) lze vykázat podruhé teprve tehdy, byl-li naplněn požadavek dvojnásobku času. Pokud je proveden takový laparoskopický diagnostický nebo terapeutický výkon v chirurgii, který není ve výše uvedeném seznamu, vykáže pracoviště Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) v počtu odpovídajícím reálnému odůvodněnému trvání provedeného výkonu. Čas zahájení i čas ukončení výkonu Výkon laparoskopický a thorakoskopický (číslo 51711) je nezbytnou součástí dokumentace pacienta (operační vložky). Pokud nelze čas zahájení a ukončení výkonu z dokumentace jednoznačně určit, uhradí zdravotní pojišťovna výkon v počtu jeden. 22.4 Výkony sdílené jinou odborností Výkony číslo \| název ---\|--- 51231 \| Biopsie mammy jehlou, jedna i více 51233 \| Excize tumoru mammy nebo odběr tkáně pro biopsii 51235 \| Parciální nebo klínovitá resekce mammy s biopsií nebo bez nebo mastektomie jednoduchá 51237 \| Klínovitá resekce mammy s radikálním odstraněním axillárních uzlin nebo mastektomie radikální 51239 \| Radikální extirpace axilárních nebo inquinálních uzlin mohou vykazovat také pracoviště gynekologická. Výkon číslo \| název ---\|--- 51850 \| Převaz rány metodou V. A. C. založené na metodě kontrolovaného podtlaku mohou vykazovat též lůžková diabetologická oddělení spojená s podiatrickými ambulancemi v indikaci syndromu diabetické nohy Výkon číslo \| název ---\|--- 51881 \| Multidisciplinární indikační seminář k určení optimálního způsobu léčby u pacientů se zhoubnými solidními nádory mohou vykazovat také ostatní pracoviště, jejichž ošetřující lékař se účastní tohoto multidisciplinárního semináře. 22.5 Sternotomie, thorakotomie Výkon číslo \| název ---\|--- 55250 \| Sternotomie, torakotomie nelze vykazovat s jiným operačním výkonem na hrudníku. Tento výkon je do ostatních operačních výkonů na hrudníku zahrnut. 23. 506 - NEUROCHIRURGIE 23.1 Prodloužení operace Prodlouženou dobu operačního výkonu lze v neurochirurgii vykázat výkonem číslo \| název ---\|--- 56178 \| Prodloužení výkonu kraniotomie a resekce, případně lobektomie pro tumor či metastázu Tento výkon lze vykázat tehdy, pokud doba operace překročila čas výkonu alespoň o 30 minut. Výkon lze vykázat opakovaně pouze tehdy, pokud doba prováděné operace překročila čas výkonu operace o 240 minut, tedy za každý dokončený čas výkonu. 23.2 Kranioplastika Výkon číslo \| název ---\|--- 56135 \| Kranioplastika akrylátová, plexisklová, kovová nebo kostní ploténkou nelze vykazovat spolu s jiným nitrolebním operačním výkonem. Pokud je v rámci takového výkonu kranioplastika provedena, lze vykázat pouze odpovídající ZUM. ZUM k operačním výkonům lze vykazovat pouze ve skutečně spotřebovaném množství, nikoli v násobcích při násobcích výkonů. Výkon číslo \| název ---\|--- 56113 \| Intrakraniální durální rekonstrukce nelze vykazovat současně s jinými nitrolebními operačními výkony. 24. 601 - PLASTICKÁ CHIRURGIE 24.1 Ošetření a převaz a speciální výkony. Výkony autorské odbornosti 601 bez omezení místem lze vykazovat pouze při provedení na operačním sálku. Výkon číslo \| název ---\|--- 61447 \| Exstirpace žlázy z periareolárního řezu u gynekomastie lze vykazovat pouze na základě indikace endokrinologa. Pokud je ošetření defektu vykázáno jiným výkonem, nelze současně vykázat výkon číslo \| název ---\|--- 51818 \| Ošetření a převaz rány, kožních a podkožních afekcí nad 30 cm2 09237 \| Ošetření a převaz rány včetně ošetření kožních a podkožních afekcí do 10 cm2 09241 \| Ošetření a převaz rány, kožních a podkožních afekcí 10 cm2 \\- 30 cm2 Výkony číslo \| název ---\|--- 61113 \| Revize, excize a sutura poranění kůže a podkoží a případně fascie 5 - 10 cm 61115 \| Revize, excize a sutura poranění kůže a podkoží a případně fascie nad 10 cm nelze vykazovat současně s jinými operačními výkony ve stejné lokalizaci. Výkony lze vykázat pouze při provedení výplachu rány sterilním roztokem a přiložení obkladu. Výkony číslo \| název ---\|--- 61211 \| Rekonstrukce šlachového poutka 61213 \| Implantace silikonu při defektu šlachy 61215 \| Rekonstrukce šlachy flexoru štěpem 61217 \| Transpozice šlachy flexoru 61219 \| Tenolýza extenzoru 61221 \| Rekonstrukce extenzorového aparátu prstu ruky lze vykazovat jedenkrát na každý operační přístup. Výkony číslo \| název ---\|--- 61231 \| Implantace umělého MP nebo IP kloubu 61235 \| Arthrodéza MP nebo IP kloubu 61239 \| Distrakce falangy nebo metakarpu 61245 \| Fenestrace šlachové pochvy lze vykazovat jedenkrát na každý prst. 24.2. Výkony sdílené jinou odborností Výkony číslo \| název ---\|--- 61123 \| Excize kožní léze od 2 do 10 cm2, bez uzavření vzniklého defektu 61129 \| Excize kožní léze, sutura od 2 do 10 cm2 mohou vykazovat také pracoviště dermatovenerologická.. Výkony číslo \| název ---\|--- 61111 \| Primární ošetření traumatické tetováže à 20 min. 61133 \| Radikální excize maligního melanoblastomu 61169 \| Transpozice muskulárního laloku 61311 \| Velofaryngofixace mohou vykazovat také pracoviště otorinolaryngologická 25. 602 - POPÁLENINOVÁ MEDICÍNA 25.1 Ošetření a převaz popálenin Ošetření a převaz popálenin lze vykázat výkony: číslo \| název ---\|--- 62100 \| Převaz popáleniny v rozsahu do 1 % 62120 \| Popáleniny - ošetření a převaz (nos, tvář, ret, ucho, skalp, krk, víčko) 62140 \| Popáleniny - ošetření a převaz dorsa ruky nebo nohy nebo popáleniny nad 10 cm2 do 1 % povrchu těla \| 62130 \| Popáleniny - ošetření a převaz prstu ruky, nohy nebo plocha do 10 cm2 \| 62150 \| Popáleniny - ošetření a převaz ostatní do 5 % 62160 \| Popáleniny - ošetření a převaz 5 -10 % povrchu 62170 \| Popáleniny - ošetření a převaz 10 -15 % povrchu 62180 \| Popáleniny - ošetření a převaz 15 -20 % povrchu 62110 \| Převaz popáleniny v rozsahu od 1 % do 10 % a ev. sprcha 62112 \| Převaz popáleniny v rozsahu nad 10 % a ev. sprcha Pokud je popálenina větší než 20 % z povrchu těla, výkony lze kombinovat tak, že budou vykázány nejvíce dva výkony. Pokud je případně popálenina větší než 40 % z povrchu těla, lze vykázat odpovídající počet výkonů 15-20 % a k nim další jeden výkon. Popáleniny na hlavě a krku, prstech a dorsu rukou nebo nohou se vykazují samostatnými výkony. Pokud je ošetřeno jedno dorsum (prst), vykáže se výkon „...prvního...“. Pokud je ošetřeno více dors (prstů), vykáže se výkon „...prvního...“ a dále příslušný počet výkonů „...každého dalšího...“. Podmínkou vykazování dalších výkonů je samozřejmě dodržení celkového času zákroku. Plocha popálenin, jejichž ošetření bylo vykázáno samostatnými výkony (na hlavě a krku, prstech a dorsu rukou nebo nohou), se nezapočítává do plochy, která je vykazována výkony „...ostatní...“. 25.2 Nekrektomie Nekrektomii lze vykázat výkony: číslo\| název ---\|--- 62320 \| Nekrektomie do 5 % povrchu těla - tangenciální nebo fasciální 62330\| Nekrektomie 5 -10 % povrchu těla - tangenciální nebo fasciální 62340 \| Nekrektomie 10 -15 % povrchu těla - tangenciální nebo fasciální 62350 \| Nekrektomie 15 – 20 % povrchu těla - tangenciální nebo fasciální Pokud je nekrektomie větší než 20 % z povrchu těla, výkony lze kombinovat tak, že budou vykázány nejvíce dva výkony. Pokud je případně nekrektomie větší než 40 % z povrchu těla, lze vykázat odpovídající počet výkonů 15 -20 % a k nim další jeden výkon. Výše uvedenými výkony nelze vykázat nekrektomii chemickou. Tu lze vykazovat stejnými výkony jako ošetření popálenin. 25.3 Odběr dermoepidermálních štěpů Odběr dermoepidermálních štěpů lze vykázat výkony číslo \| název ---\|--- 62610 \| Odběr dermoepidermálního štěpu do 1 % povrchu těla 62640 \| Odběr dermoepidermálního štěpu: 1 – 5 % z plochy povrchu těla 62660 \| Odběr dermoepidermálního štěpu: 5 – 10 % z plochy povrchu těla 62670 \| Odběr dermoepidermálního štěpu: 10 - 15 % z plochy povrchu těla 62680 \| Odběr dermoepidermálního štěpu: 15 – 20 % z plochy povrchu těla Pokud je odběr štěpu větší než 20 % z povrchu těla, výkony lze kombinovat tak, že budou vykázány nejvíce dva výkony. Pokud je případně odběr štěpu větší než 40 % z povrchu těla, lze vykázat odpovídající počet výkonů 15-20 % a k nim další jeden výkon. 25.4 Kožní štěpy Kožní štěpy (při popáleninách i při jiných kožních ztrátách) lze vykázat výkony: číslo \| název ---\|--- 62410 \| Štěp při popálení – dlaň, dorsum ruky nebo nohy nebo do 1 % povrchu těla 62430 \| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) - prst ruky a nohy nebo plocha do 10 cm2 62420 \| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) - obličej 62421 \| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) - krk nebo skalp 62440 \| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) do 5% povrchu těla 62460 \| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách), 5 -10 % povrchu těla 62470 \| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách), 10 - 15 % povrchu těla 62480 \| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách), 15 -20 % povrchu těla Pokud je plocha štěpu větší než 20 % z povrchu těla, výkony lze kombinovat tak, že budou vykázány nejvíce dva výkony. Pokud je případně plocha štěpu větší než 40 % z povrchu těla, lze vykázat odpovídající počet výkonů 15-20 % a k nim další jeden výkon. Plocha popálenin, jejichž ošetření bylo vykázáno samostatnými výkony (na hlavě a krku, prstech a dorsu nebo dlaních rukou nebo nohou), se nezapočítává do plochy, která je vykazována výkony „...ostatní...“. 25.5 Xenotransplantace Xenotransplantace lze vykázat výkony: číslo \| název ---\|--- 62510 \| Xenotransplantace do 1 % povrchu těla 62520 \| Xenotransplantace 1 - 5 % povrchu těla Pokud je plocha xenotransplantace větší než 5 % z povrchu těla, výkony lze kombinovat tak, že budou vykázány nejvíce čtyři výkony do 1 % a odpovídající počet výkonů 1-5 %. 25.6 Umělá kůže Integra u rozsáhlých popálenin a rekonstrukčních výkonů U výkonů číslo \| název ---\|--- 62410 \| Štěp při popálení – dlaň, dorsum ruky, nohy nebo do 1 % povrchu těla 62420 \| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) - obličej 62421 \| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) - krk nebo skalp 62430 \| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) - prst ruky a nohy nebo plocha do 10 cm2 62440 \| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách) - do 5 % povrchu těla 62460 \| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách), 5 -10 % povrchu těla 62470 \| Štěp při popálení (a ostatních kožních ztrátách), – 10 -15 % povrchu těla 62480 \| Štěp při popálení – (a ostatních kožních ztrátách), 15 -20 % povrchu těla lze u pacienta s hlubokými popáleninami, nemá-li komplikující choroby snižující šanci na přežití a při součtu věku a hlubokých popálenin do 100, a u rekonstrukčních výkonů v lokalizaci obličej, krk, ruce, nohy, při omezení funkce krku, axily, kubity, třísla, podkolení a prstů, a u pacientů, u kterých je nedostatek plnohodnotného kožního krytu k odběru transplantátů vykázat jako ZUM biosyntetickou náhradu kůže. 26. 603 – GYNEKOLOGIE A PORODNICTVÍ 26.1 Kombinace výkonů Výkony číslo \| název ---\|--- 63587 \| Pertubace terapeutická 63591 \| Test průchodnosti tub (pertubace, hydropertubace, persuflace) nelze vykazovat současně. Výkon číslo \| název ---\|--- 63594 \| Radikální operace pro ca ovaria nelze vykazovat současně s žádným dalším operačním výkonem. Výkony číslo \| název ---\|--- 63313 \| Amnioskopie 63323 \| Odebírání vzorku krve z hlavičky plodu nelze vykazovat současně. Výkony číslo \| název ---\|--- 63315 \| Fetoskopie 63317 \| Fetoskopie s odběrem tkáně plodu nelze vykazovat současně. Výkony číslo \| název ---\|--- 63312 \| Oxytocinový zátěžový test 63117 \| Kardiotokografické sledování rodičky v průběhu porodu nelze vykazovat současně. Výkony číslo \| název ---\|--- 63598 \| Punkce Douglasova prostoru diagnostická 63599 \| Punkce Douglasova prostoru s incizí a drenáží nelze vykazovat současně. Výkony číslo \| název ---\|--- 63540 \| Elektro-diatermo koagulace čípku děložního 63591 \| Test průchodnosti tub (pertubace, hydropertubace, persuflace) 63532 \| Odběr materiálu s pochvy, čípku a hrdla děložního 63311 \| Odběr plodové vody transabdominální amniocentézou 63521 \| Hymenotomie, hymenektomie 63511 \| Excize vulvy nelze vykazovat současně. Výkony číslo \| název ---\|--- 63579 \| Hysterektomie a adnexektomie s omentektomií pro malignitu 63596 \| Totální omentektomie nelze vykazovat současně. Výkony číslo \| název ---\|--- 63133 \| Manuální vybavení zadržené placenty 63127 \| Sectio caesarea 63129 \| Sectio caesarea a sterilizace 63131 \| Sectio cesarea s následnou hysterektomií (s nebo bez adnexektomie) nelze vykazovat současně. 26.2 Porod Jednotlivé výkony vedení porodu nelze vykazovat současně 27. 604 - DĚTSKÁ GYNEKOLOGIE 28. 606 - ORTOPEDIE Na ošetření jedné anatomické lokality nelze u jednoho pacienta v jeden kalendářní den vykázat více jak jeden výkon fixace. Výkon číslo \| název ---\|--- 66031 \| Preventivní vyšetření kyčelních kloubů u kojence nelze vykazovat současně s výkony klinického vyšetření a s výkony sonografie. Podmínkou vykazování výkonu je sonografický přístroj. Výkon číslo \| název ---\|--- 66317 \| Revizní operace páteře - přední - zadní - odstranění implantátu nelze vykazovat jako samostatný výkon, vykazuje se současně s výkony Operační přístup na páteři standardní, přední nebo zadní. 29. 701 – OTORINOLARYNGOLOGIE 29.1 Použití kryokauteru a laseru Pokud je při chirurgickém výkonu v ORL oblasti použit laser nebo kryokauter, lze vykázat výkony číslo \| název ---\|--- 71825 \| Kryokauter v ORL á 10 minut 71821 \| Laser v ORL á 10 minut Oba výkony lze vykazovat současně. Tyto výkony lze u jednoho pacienta jednotlivě i v kombinaci vykazovat opakovaně, vždy za každých dokončených 10 minut. 29.2 Balónková tamponáda nosu a nosohltanu při krvácení Výkon číslo 71630 balónková tamponáda nosu a nosohltanu při krvácení - může být vykazován při uvedených indikacích: C05 Zhoubný novotvar patra C11 Zhoubný novotvar nosohltanu C30.0 Zhoubný novotvar nosní dutiny C31 Zhoubný novotvar vedlejších dutin C81 Hodgkinova nemoc C82 Ne-Hodgkinův folikulární (nodulární) lymfom C83 Ne-Hodgkinův (difusní) lymfom C84 Periferní a kožní T- buněčné lymfomy C85 Ne-Hodgkinův lymfom, jiných a neurčených typů C91 Lymfoidní leukémie C92 Myeloidní leukémie C93.0 Akutní monocytární leukémie C95.0 Akutní leukémie neurčeného buněčného typu D10.6 Nezhoubný novotvar nosohltanu-nasopharynx D18.0 Hemangiom a lymfangiom kterékoliv lokalizace D61.9 Aplastická anémie, NS D66 Dědičný nedostatek faktoru VIII. D67 Dědičný nedostatek faktoru IX. D68 Jiné vady koagulace D69 Purpura a jiné krvácivé stavy I10 Esenciální (primární) hypertenze N18 Chronické selhání ledvin S02.1 Zlomenina lebeční spodiny-fractura baseos cranii S02.2 Zlomenina nosních kostí S02.3 Zlomenina spodiny očnice-fractura baseos orbitae S02.4 Zlomenina lícní (jařmové) kosti –fractura ossis zygomatici- a horní čelisti-maxillae T81.0 Krvácení a hematom komplikující výkon, jinde nezařazené Z51.1 Chemoterapeutický cyklus pro novotvar 29.3 Nystagmografická vyšetření Výkony nystagmografických vyšetření nelze v jednom dni vykazovat současně. 29.4 Kombinace výkonů Výkony číslo \| název ---\|--- 71641 \| Submukósní resekce nosní přepážky 71649 \| Resekce spiny nebo kristy nosní přepážky nelze vykazovat současně. Výkony číslo \| název ---\|--- 71661 \| Výplach čelistní dutiny 71663 \| Punkce čelistní dutiny a výplach jednostranně nelze vykazovat současně. Výkony číslo \| název ---\|--- 71641 \| Submukozní resekce nosní přepážky 71651 \| Septoplastika nelze vykazovat současně s výkonem číslo \| název ---\|--- 71649 \| Resekce spiny nebo kristy nosní přepážky Výkony číslo \| název ---\|--- 71787 \| Incize, drenáž peritonzilárního event. faryngeálního abscesu nebo hematomu 71789 \| Dilatace po incizi peritonzilárního abscesu nelze vykazovat současně. 29.5. 731 – Otorinolaryngologie – skupina 3 Výkon číslo\| název ---\|--- 71589\| Implantace aktivního středoušního implantátu lze vykázat u pacienta při průkazu patologického stavu sluchu: Patologický stav\| Sluch ---\|--- středně těžká až těžká nedoslýchavost, převodní nebo smíšená, bez známek progrese, pokud nelze dosáhnout účinné korekce konvenčním sluchadlem; středouší bez známek zánětu\| převodní rezerva větší než 50 dB (průměrná ztráta sluchu max. 80 dB) ztráta 40 dB SRT a výše zisk s konvenčním sluchadlem menší 10 dB SRT zisk s vibračním sluchadlem menší než 10 dB SRT percepční porucha sluchu, pokud nelze dosáhnout korekce konvenčním sluchadlem středouší bez známek zánětu\| ztráta 40 - 85 dB dB SRT zisk s konvenčním sluchadlem méně než 10 dB SRT stavy s patologií zevního a středního ucha znemožňující aplikaci sluchadel alergie, externí otitis, atresie zevního zvukovodu, porucha převodního systému, st. ablaci středouší pro tumor apod.; středouší bez známek zánětu\| ztráta 40 - 85 dB dB SRT 30. 702 FONIATRIE 31. 705 - OFTALMOLOGIE Ve výkonech autorské odbornosti oftalmologie je lokální anestézie zakalkulována ve výkonech, a proto s výkony této autorské odbornosti nelze vykazovat výkony lokální anestézie. 31.1 Oftalmoskopie Výkony číslo \| název ---\|--- 75137 \| Oftalmoskopie v arteficiální mydriáze (1 oko) přímou oftalmoskopií 75121 \| Oftalmoskopie v arteficiální mydriáze nepřímým binokulárním oftalmoskopem (1 oko) 75153 \| Biomikroskopické vyšetření fundu v mydriáze (1 oko) nelze vykazovat současně, s výjimkou lékaře - sítnicového specialisty. 31.2 Komplexní vyšetření Výkon komplexní vyšetření oftalmologem obsahuje, a tedy s tímto výkonem nelze současně vykazovat, následující výkony: číslo \| název ---\|--- 75139 \| Nitrooční tlak Schiotzovým tonometrem (1 oko) 75137 \| Oftalmoskopie v arteficiální mydriáze přímou oftalmoskopií (1 oko) 32. 706 - UROLOGIE 32.1 Kombinace výkonů Výkony číslo \| název ---\|--- 76235 \| Extrakorporální litotrypse solitárního konkrementu rázovou vlnou - medilit 76237 \| Extrakorporální litotrypse mnohočetného či odlitkového konkrementu - medilit nelze vykazovat současně na stejné ledvině. Výkony číslo \| název ---\|--- 76235 \| Extrakorporální litotrypse solitárního konkrementu rázovou vlnou - medilit 76237 \| Extrakorporální litotrypse mnohočetného či odlitkového konkrementu - medilit nelze vykazovat v jednom roce na stejné ledvině. 32.2 Cystometrie Cystometrie v urologii se vykazuje výkonem číslo \| název ---\|--- 76127 \| Cystometrie plnící Tímto výkonem se vykazuje jak plnící cystometrie vodní, tak plnící cystometrie plynová. Výkon lze vykázat nejvíce jeden za jeden den. 32.3 Cystouretroskopie K výkonu číslo \| název ---\|--- 76531 \| Cystouretroskopie lze přičíst výkony: číslo \| název ---\|--- 76561 \| Fotokoagulace tumoru laserem 76565 \| Biopsie ev. extrakce z měchýře - cizí těleso, konkrement, stent 76567 \| Aplikace terapeutik do stěny měchýře ev. uretry (teflon, kolagen, apod.) 32.4 Katetrizace ureteru Výkon číslo \| název ---\|--- 76215 \| Katetrizace ureteru, nebo extrakce konkrementu z močovodu, nebo discize striktury ureteru, nebo biopsie z ureteru včetně kagulace a nebo zavedení stentu se přičítá k výkonu číslo \| název ---\|--- 76531 \| Cystouretroskopie Výkonem číslo \| název ---\|--- 76215 \| Katetrizace ureteru, nebo extrakce konkrementu z močovodu, nebo discize striktury ureteru, nebo biopsie z ureteru včetně kagulace a nebo zavedení stentu se vykazuje jak diagnostická katetrizace ureteru, tak i endoskopická extrakce konkrementu z ureteru, tripse konkrementu v močovodu, endoskopická discise striktury ureteru, endoskopická biopsie z ureteru včetně koagulace a zavedení stentu do ureteru. V případě tripse a zavedení stentu lze výkon katetrizace ureteru vykázat dvakrát. 32.5 Pyelotomie, nefrotomie, operační nefrostomie Nefrotomie s extrakcí konkrementu, případně s nefrostomií, operační nefrostomie a pyelolitotomie se vykazují jedním výkonem. 32.6 Perkutánní extrakce konkrementů Výkony číslo \| název ---\|--- 76545 \| Perkutánní extrakce jednoho či více konkrementů jednostranná bez tripse 76547 \| Perkutánní extrakce konkrementu jednostranná s tripsí se přičítají k výkonu číslo \| název ---\|--- 76543 \| Nefroskopie perkutánní jednostranná (bez cystoskopie a sondáže močovodu) Výkony číslo \| název ---\|--- 76545 \| Perkutánní extrakce jednoho či více konkrementů bez tripse 76547 \| Perkutánní extrakce konkrementu s tripsí nelze vykazovat současně. Tyto výkony nelze u jednoho pacienta v jednom dni vykázat více než jedenkrát. 32.7 Excize spermatokély a operace hydrokély Excize spermatokély a operace hydrokély se vykazují jedním výkonem číslo \| název ---\|--- 76451 \| Excize spermatokély nebo operace hydrokély jednostranná 33. 708 – ANESTEZIOLOGIE A INTENZIVNÍ MEDICÍNA Výkon číslo 78116 a 78990 - Anestezie s řízenou ventilací á 20 min. a číslo 78231 a 78995 - Epidurální nebo subarachnoideální anestezie á 20 min. lze vykázat pouze s následujícími operačními výkony kategorie obtížnosti D: 1. Odstranění (vytnutí) mozkové tkáně 2. Vypuštění (vytnutí) mozkového abscesu 3. Zevní vyústění mozkových komor a cisteren 4. Reparace kostních úlomků kalvy 5. Reparace tvrdé pleny mozkové 6. Vypuštění epidurálního nebo subdurálního krevního výronu nebo abscesu 7. Přetětí, destrukce nebo excize mozkového nervu uvnitř lebky 8. Stereotaktické uvolnění mozkového nervu 9. Otevření lebky pro pooperační krvácení 10. Otevřená operace na mozkových cévách 11. Odstranění hypofýzy 12. Excize části hypofýzy 13. Excize epifýzy 14. Primární nebo revizní operační dekomprese krční a hrudní páteře 15. Primární a revizní excize krční, hrudní a bederní meziobratlové ploténky 16. Kombinovaná přední a zadní operační fuse krčních obratlů 17. Transorální krční fuse (s nebo bez zavedení protézy) 18. Primární nebo revizní fuse kloubu páteře 19. Primární excize bederní meziobratlové ploténky předním přístupem 20. Dekomprese zlomeniny páteře 21. Otevřená fixace zlomeniny páteře 22. Částečné vytětí páteřní míchy 23. Otevřená operace páteřní míchy 24. Úprava meningomyelokély 25. Vynětí ložiska poškození uloženého subdurálně 26. Vynětí nádoru míchy 27. Blokáda plexus coeliacus 28. Oboustranná blokáda nervus planchnicus 29. Zadní blokáda ganglií míšních kořenů 30. Intrathekální neurolýza 31. Injedce místního anestetika nebo glycerolu do ganglia trigeminu 32. Bederní sympatektomie diagnostická - místní anestetikum 33. Bederní sympatektomie terapeutická - neurolýza 34. Oboustranná rekonstrukce očních víček 35. Vytětí sklivce plochým přístupem s vnitřní tamponádou 36. Rekonstrukce zevního zvukovodu 37. Druhá operace příštitných tělísek 38. Rekonstrukce prsu s užitím TRAMS 39. Plastika hrudní stěny 40. Odstranění brzlíku 41. Úprava prasklé bránice 42. Zřasení paralyzované (ochrnuté) bránice 43. Úprava vrozené brániční kýly 44. Thorakoskopické výkony 45. Odstranění jedné plíce 46. Odstranění laloku plicního (včetně vytětí segmentu) 47. Otevřené vytětí poškozeného (nemocného) ložiska z plíce 48. Dekortikace (odstranění pohrudnice nebo poplicnice) 49. Odstranění poplicnice pro pneumothorax 50. Perkutánní transluminární plastika koronární tepny nebo angioplastika (včetně lasser) 51. Perkutánní transluminární snesení síňokomorového uzlu 52. Vyšetření převodního systému srdečního 53. Srdeční pacemaker (kardiostimulátor) zavedený žilou 54. Zavedení a umístění kardiostimulátoru kvůli tachykardii 55. Kontrastní radiologické vyšetření srdce (včetně koronárních cév) 56. Incise a excise perikardu 57. Dekomprese srdeční tamponády 58. Perkutánní transluminární zavedení protézy pro ductus arteriosus 59. Transluminární operace na plicní tepně 60. Vytětí části karotické tepny 61. Bypass karotické tepny 62. Otevřená operace na mozkové tepně 63. Bypass z podklíčkové tepny 64. Vytětí části podklíčkové tepny a její záplata 65. Jiná úprava na podklíčkové tepně 66. Bypass ledvinné tepny 67. Vytětí části ledvinné tepny 68. Otevřené operace na ilických tepnách 69. Otevřené operace stehenní tepny 70. Náhrada aneurysmatu podkolenní tepny 71. Mikrotepenný nebo žilní štěp 72. Mikrochirurgická oprava tepny 73. Oprava tepenožilní píštěle 74. Částečné vytětí jícnu 75. Otevřené vytnutí poškozeného (nemocného) místa z jícnu 76. Bypass jícnu 77. Revize jícnové anastomózy 78. Úprava jícnu 79. Arteficiální vstup do jícnu 80. Protnutí svaloviny jícnu 81. Hellerova operace 82. Totální vytětí žaludku 83. Totální excise tlustého střeva a anastomóza tenkého střeva na konečník 84. Anastomóza z tenkého střeva na řiť a vytvoření výchlipky (zásobníku) 85. Vytnutí konečníku s kolonoanální anastomosou a kolostomií 86. Vytnutí konečníku i řiti 87. Vytnutí konečníku s užitím svorek 88. Vytnutí konečníku a zevní vyústění tlustého střeva 89. Odstranění nadledvinky oboustranně 90. Částečné vytnutí z jater 91. Odstranění jaterního nádoru 92. Úprava (korekce) na játrech 93. Laparoskopické výkony 94. Úprava na žlučovodu 95. Neúplné vytnutí slinivky 96. Úprava vrozené brániční kýly 97. Laparotomie a úprava mnohočetného viscerálního poranění 98. Vytětí ledviny a okolní tkáně 99. Perkutánní odstranění ledvinného konkrementu 100. Vytvoření močovodu ze střeva 101. Oboustranná ureterolýza 102. Totální vytětí močového měchýře (s vytvořením náhrady ze střeva) 103. Vytětí dělohy a adnex a odstranění okolní tkáně břišním přístupem 104. Radikální vytnutí zevního genitálu ženy včetně odstranění tříselných uzlin 105. Implantace protézy na dolní končetinu Výkon číslo 78117 a 78991 - Anestezie s řízenou ventilací á 20 min. a číslo 78232 a 78996 - Epidurální nebo subarachnoideální anestezie á 20 min. lze vykázat pouze s následujícími operačními výkony kategorie obtížnosti E: 1. Vytnutí nádoru v mozkomozečkovém úhlu 2. Podvaz nebo zasvorkování výdutě mozkové tepny 3. Vyztužení aneurysmatu mozkové tepny 4. Fuse obratlů pro skoliosu nebo kyfosu Harringtonovým instrumentariem 5. Radiační destrukce 6. Vytětí sklivce kombinované s odstraněním membrány (zavedení vnitřní tamponády) 7. Totální a parciální pharyngectomie 8. Totální laryngectomie 9. Parciální laryngectomie 10. Rekonstrukce hrtanu se štěpem 11. Částečné vytětí průdušnice 12. Rekonstrukce průdušnice 13. Operace na otevřeném srdci 14. Uzavřené protětí chlopně 15. Terapeutická transluminární operace na srdeční chlopni 16. Bypass koronární tepny včetně získání štěpu 17. Revize bypassu koronární tepny 18. Otevřená angioplastika koronární tepny 19. Korekce anomálie koronárních tepen 20. Otevřená operace na převodním systému srdečním 21. Mapou řízená (vedená) chirurgie komorových arytmií 22. Odstranění kardiostimulátoru a provedení bypassu 23. Korekce truncus arteriosus 24. Otevřená korekce pro ductus arteriosus 25. Vytvoření zkratu do plicní tepny z aorty použitím vřazené protézy 26. Napojení plicní tepny přímo na aortu 27. Vytvoření zkratu do plicní tepny z podklíčkové tepny vřazením protézy 28. Napojení do plicní tepny z podklíčkové tepny 29. Úprava plicní tepny 30. Otevřená operace na plicní tepně 31. Odstranění embolu z plicních cév 32. Náhrada aneurysmatického segmentu (výdutě) aorty 33. Plánovaná náhrada vzestupné aorty 34. Plánovaná náhrada obloukové aorty 35. Bypass části aorty 36. Revize náhrady (protézy) aorty 37. Plastická úprava aorty 38. Podvaz nebo svorka aneurysmatu mozkové tepny 39. Vyztužení aneurysmatu mozkové tepny 40. Vytětí části viscerální (útrobní) větve z břišní aorty a její náhrada 41. Otevřené operace na viscerálních větvích břišní aorty 42. Vytětí jícnu a žaludku 43. Totální odstranění jícnu a náhrada střevem 44. Vytnutí tlustého střeva, konečníku a řiti a umělé zevní vyústění tenkého střeva 45. Vytnutí celého jaterního laloku 46. Totální vytnutí slinivky 47. Transplantace ledvin 48. Exenterace z pánve 33.2 Výklad položek TISS 33.2.1 Základní pravidla Systém TISS je metodou k určení závažnosti onemocnění a to nepřímo podle velikosti léčebného úsilí. Je založen na kvantifikaci činnosti ošetřovatelského personálu. Přiřazuje vyjmenovaným úkonům bodové hodnoty od 1 - 4 jako výraz jejich složitosti a časové náročnosti. Skóre se získá jako součet bodových hodnot jednotlivých diagnostických, monitorovacích a léčebných úkonů, které byly u pacienta provedeny za posledních 24 hodin. 33.2.2 Předpoklady Každá položka seznamu je samostatný úkon, který představuje přesně definovanou činnost. Je-li úkon proveden a zaznamenán v dokumentaci, je zařazen do hodnocení. Některé položky jsou v logickém vztahu - týkají se vždy jediné specializované činnosti, kterou je možno poskytovat v různé intenzitě - např. řízená ventilace (4 body), prohlubovaná ventilace (3 body), spontánní ventilace (2 body), oxygenoterapie (1 bod). V těchto případech se započítá do skóre vždy úkon s nejvyšší bodovou hodnotou. Všechny položky možno dělit na 2 skupiny: • jednorázové a • opakující se úkony V případě, že na jednorázový úkon navazuje úkon opakované frekvence, je možno v den provedení započítat do skóre oba úkony (např. hrudní punkce + drenáž hrudníku aj.). Vedle správnosti vykázaných úkonů pro TISS, jejichž součet tvoří typ příslušného výkonu OD TISS, je pro uznání oprávněnosti vykázaného OD současně nezbytné: 1. Průkazné vedení dokumentace v souladu s vyhláškou o zdravotnické dokumentaci. 2. Vedení samostatného formuláře se skórováním pacienta v TISS položkách 3. Naplnění obligatorního obsahu výkonu OD TISS 33.2.3 Seznam výkonů s komentářem 33.2.3.1 Skupina 4 body 1. srdeční zástava a/nebo urgentní defibrilace během posledních 48 hodin - lze vykázat ve dvou po sobě jdoucích dnech 2. řízená ventilace (ventilace je plně zajišťována přístrojem) 3. aplikace pronační polohy u řízené ventilace (možno kombinovat s výše uvedeným kódem) 4. balónková tamponáda varixů nebo masivní krvácení do gastrointestinálního traktu s četnými stolicemi. Krvácení je doložené výsledkem urgentního endoskopického vyšetření GIT a záznamem klinického stavu s prokázanými známkami hypovolemického šoku ve zdravotnické dokumentaci, výsledkem KO a odůvodněnou spotřebou aplikovaných krevních derivátů. 5. transport nemocného s podporou životní funkce mimo ošetřovací jednotku. Platí jen pro situace, kdy je pacient již přijat na lůžko JIP nebo ARO - neplatí tedy pro situace transportu nemocného z jiného pracoviště, např. ze sálu, apod., k přijetí na ošetřovací jednotku, resp. lůžko JIP nebo ARO. 6. podání krve a krevních derivátů nebo náhradních roztoků přetlakem (nejméně 4 transfúzní jednotky / 30 minut 7. Swan-Ganzův katetr 8. použití eliminační techniky, včetně peritoneální dialýzy 1 × denně. Platí pro všechny druhy eliminačních technik (např. plasmaferesy, amunoabsorbce atd.). Tuto položku je nutno vykázat i při použití výkonu číslo 78813 (CVVH) 9. kardiostimulace, včetně chronického kardiostimulátoru, je-li aktivní 10. indukovaná hypotermie – pod 33 st.C 11. ošetřování pacienta s morbidní obezitou (hmotnost 40% a více náležité tělesné hmotnosti) 12. monitorování nitrolebního tlaku 13. transfuse krevních destiček 14. intraaortální balónková kontrapulsace 15. neodkladné operační výkony v předchozích 24 hod. - rozumí se náhlé příhody všech etiologií 16. laváž GIT (tj. výplach žaludku a enterální dialýza) u krvácení a intoxikací - 1/24 hodin 17. urgentní endoskopie 18. vazoaktivní látky - více než 1 léčivý přípravek. Tzn. Léčivé přípravky, které ovlivňují systémový krevní tlak (ne např. Piracetam, xantiny, apod.) 33.2.3.2 Skupina 3 body 1. parenterální výživa do centrální žíly (všechny kombinace cukrů s aminokyselinami), včetně výživy při renálním, jaterním nebo srdečním selhání 2. neaktivní kardiostimulátor (ve stavu pohotovosti) - záznam o přezkoušení stimulace 1/24 hodin. Platí i pro ICD. 3. drenáž tělní dutiny vyžadující aktivní sání – s výjimkou Redon. drenáže. Lze také u pacientů s 3 a více drény, včetně mnohočetné drenáže především s jímavým odpadem a bilancováním, bez aktivního sání. 4. ostatní druhy ventilační podpory, včetně non - invazivních technik (např. kontinuální pozitivní tlak v dýchacích cestách, ventilace s tlakovou podporou, atd.) 5. invasivní kontinuální měření oxymetrie v oblasti bulbus v. jugularis 6. infuse koncentrovaných roztoků kalia do centrální žíly – alespoň 80 mmol/24 hodin. Není zásadní množství, ale fakt, že je dodržena podmínka kontinuální aplikace dávkovačem koncentrovaného roztoku kália – tj.7,5% roztoku. 7. intubace během posledních 24 hodin. Vykázání je správné v případě:1) jde-li o intubaci prováděnou na lůžku JIP a ARO nikoliv jde-li o intubaci mimo ošetřovací jednotku (tj. např. při transportu mimo nebo na ošetřovací jednotku) nebo 2) jde-li o výměnu trachestomické kanyly na lůžku 8. odsávání z trachey naslepo při zajištění dýchacích cest intubační nebo tracheostomickou kanylou 9. hodinová diuresa 10. četná statimová vyšetření (odběry) - více než 4 za 24 hodin. Vedle frekvence musí být splněna základní podmínka bodu 15 Kapitoly 2 Seznamu zdravotních výkonů, podle kterého jde o výkon statim v případě, že nedílnou součástí této indikace je záznam v dokumentaci a výkon je indikován pouze z důvodů zdravotních, nikoliv technicko organizačních. 11. časté převody krevních derivátů - více než 5/24 hodin. Nelze vykazovat spolu s úkonem přetlakové transfúze za 4 body – viz níže 12. bolusové i. v. podání léků mimo plánované ordinace. Musí se skutečně jednat o bolusové podání, které musí mít odůvodnění v záznamech v dokumentaci vyplývající z náhlé změny zdravotního stavu vyžadující aplikaci daného léčivého přípravku. 13. vasoaktivní lék -1 preparát. Tzn. léčivé přípravky, které ovlivňují systémový krevní tlak (ne např. Piracetam, Xantiny, apod.) 14. kontinuální infuse antiarytmik 15. kardioverze pro arytmie 16. použití pomůcek na aktivní ovlivnění tělesné teploty (chlazení i ohřívání) nebo fyzikální metody terapie hyperpyrexie - nelze kombinovat s indukovanou hypotermií (za 4b.) 17. arteriální katetr 18. akutní digitalizace do 48 hod.- lze vykázat ve dvou po sobě jdoucích dnech 19. měření srdečního výdeje libovolnou metodou včetně neinvazivních metod 20. podpora diuresy při přetížení tekutinami podáním diuretik nebo osmoticky aktivních látek i. v. v množství adekvátním alespoň 1mg Furosemidu/kg váhy/24 hodin event. 0,25 g 20% Manitolu/kg váhy/24 h 21. aktivní léčení metabolických poruch (acidózy - alkalózy) podáním koncentrovaných roztoků 22. urgentní punkce hrudníku, perikardu - při drenáži lze kombinovat s „drenáží tělní dutiny“ (za 3 b) 23. aktivní antikoagulační léčba prvních 48 hodin (vč. Rheodextranu a nízkomolekulárních heparinů). Lze i u pacientů s chronickou antikoagulací, u kterých náhle změna zdravotního stavu vyžaduje změnu dávkování nebo typu antikoagulační léčby 24. monitorování nitrobřišního tlaku minimálně a 6 hodin 25. krytí pacienta více než 2 i. v. antibiotiky 26. léčení křečí či metabolické encefalopatie (48 hod. od nástupu) - lze vykázat ve dvou po sobě následujících dnech 27. komplikovaná ortopedická trakce. Lze u klinických stavů, kde je odůvodněná při ošetřování pacienta aktivní účast více než jedné osoby a minimálně 1 lékaře, např. u haló trakce, závěsu na pánev, apod. 33.2.3.3 Skupina 2 body 1. měření centrálního žilního tlaku minimálně á 6 hodin 2. 2 periferní i. v. katetry 3. hemodialýza u pacienta v chronickém dialyzačním programu 4. svodná kontinuální analgezie (alespoň 8 hodin) včetně péče o katetr 5. spontánní ventilace endotracheální nebo tracheostomickou kanylou 6. sondová výživa do všech částí zažívacího traktu nutričně definovanou stravou 7. náhrada velké ztráty tekutin - infuse nad udržovací potřebu v celkové výši alespoň 4500ml/24 hod. všech parenterálně podaných tekutin 8. parenterální chemoterapie 9. monitorace hodnot vitálních funkcí po 1 hod., včetně neurologického stavu se záznamem glasgowské škály bezvědomí nebo Ramsey score, velikosti a reakce zornic 10. četné převazy, tj. více než 4/24 hodin nebo převazy s použitím speciálních krycích materiálů 33.2.3.4 Skupina 1 bod 1. monitorace EKG nebo SaO2 2. monitorace vitálních funkcí po 1 hodině 3. 1 periferní i. v. katetr, nebo lze vykázat při péči o centrální katétr 4. chronická antikoagulační terapie 5. standardní měření příjmu a výdeje - 4× /24hod. 6. statimová laboratorní vyšetření (odběry), musí být splněna základní podmínka bodu 15 Kapitoly 2, podle kterého jde o výkon statim v případě, že nedílnou součástí této indikace je záznam v dokumentaci a výkon je indikován pouze z důvodů zdravotních, nikoliv technicko organizačních. 7. intermitentní i. v. podávání léků podle ordinace (ne samotné infuzní roztoky) 8. rutinní převazy - není určeno pro úkony, pro které jsou uvedeny ve skupině úkonů za 1 a 2 body specifické úkony (péče o dekubitus, tracheostomie, apod.) 9. standardní ortopedické trakce, např. extenze a další, co nelze zahrnout pod komplikovanou trakci (úkon za 3 body) 10. péče o tracheostomii 11. péče o dekubitus (nepočítá se prevence) 12. permanentní močový katetr, nebo jde-li o péči o cystostomii 13. oxygenoterapie 14. podávání 1 až 2 antibiotik i. v. 15. fyzioterapie hrudníku – prováděná fyzioterapeutem nebo pracovníkem s příslušným certifikátem opravňujícím k jejímu provádění (vykáže si pracoviště intenzívní péče se pouze v případě, že fyzioterapeut nebo SZP s certifikátem je jeho kmenovým zaměstnancem) 16. rozsáhlé výplachy, tamponády, kolostomie, včetně laváže břišní dutiny 17. dekomprese gastrointestinálního traktu (žaludeční sonda, rektální rourka) 18. parenterální výživa do periferní žíly (minimálně dvě složky z trojice cukry, tuky, bílkoviny) 34. 709 – URGENTNÍ MEDICÍNA (ZZS) Výkon číslo \| název ---\|--- 06713 \| Přednemocniční neodkladná péče, sledování, případně transport pacienta zdravotnickým záchranářem nebo sestrou pro intenzivní péči á 15 minut nelze vykázat současně s výkonem 79111. Po předání pacienta poskytovateli nebo jiné posádce vozidla ZZS výkon končí návratem na základnu, přípravou vozidla k další výzvě nebo zadáním nové výzvy v průběhu výjezdu. Výkon číslo \| název ---\|--- 79111 \| Lékařské vyšetření a odborná přednemocniční neodkladná péče á 15 minut, poskytované lékařem zdravotnické záchranné služby Po předání pacienta poskytovateli, jiné posádce vozidla ZZS nebo ponecháním pacienta na místě výkon končí návratem na základnu, přípravou vozidla k další výzvě nebo zadáním nové výzvy v průběhu výjezdu 35. 710 – ALGEZIOLOGIE – LÉČBA BOLESTI Výkony číslo\| název ---\|--- 80025\| Multidisciplinární konference o průběhu léčby 80111\| Aplikace analgetických směsí do kontinuálních katetrů včetně IP portů jednorázově nebo dávkovači pumpou mohou vykazovat také pracoviště paliativní medicíny. 35a. 780 – HYPERBARICKÁ A LETECKÁ MEDICÍNA Výkon číslo 78841 – Hyperbarická oxygenoterapie v přetlakové komoře – izokomprese – akutní indikace – je možné vykázat: Indikace\| Diagnóza ---\|--- Otrava CO\| T 58 Kouřovými plyny\| T 59.9 Dekompresní choroba\| T 70.3 T 70.9 Plynová embolie\| T 79.0 T 80.0 T 81.7 T 82.8 Akutní traumatická ischémie svalová\| T 79.5-6 Drtivé poranění končetin\| T 06.3-4 T 04.2-9 Těžká anaerobní nebo smíšená bakteriální infekce měkkých tkání, fasciitida, myonekróza, plynatá sněť\| A 41.0-9 A 48.0 N 49.9 L 03.9 Reperfúzní syndrom po invazívním cévním výkonu\| T 81.9 T 82.9 Replantace končetiny\| T 87.0-2 Výkon číslo 78843 - Hyperbarická oxygenoterapie v přetlakové komoře – izokomprese – chronická indikace je možné vykázat: Indikace\| Diagnóza\| Max. počet/rok ---\|---\|--- Postradiační poškození (osteoradionekróza, nekróza měkkých tkání-cystitida, enteritida, proktitida, hrtan, CNS ap.), prevence při chirurgickém zákroku - implantace na ozářených tkáních, extrakce zubu\| Y 84.2\| 60x Z 92.3 Diabetické defekty\| E 10.4\| 80x E 10.5 E 11.4 E 11.5 Ischémické vředy a defekty\| I 70.2\| 80x persistující navzdory poskytované optimální léčbě\| I 70.8 Neuroblastom IV. st.\| C 47.0-9\| 30x Náhlá hluchota\| H 90.3-5\| 40x H 91.0-9 H 83.3 Tinitus\| H 93.1\| 30x Problematické kožní štěpy a volné svalové laloky\| T 86.0-8\| 40x Refrakterní chronická osteomyelitida\| M 86.0-8\| 60x Algoneurodystrofie\| M 89.0\| 40x Vybrané nehojící se infikované defekty navzdory poskytované optimální léčbě\| I 83.2\| 80x L 88 T 87.4-5 Akutní uzávěry sítnicové tepny\| H 34.0-9\| 30x Popáleniny nad 20% st. 2 a více (s výjimkou hlavy, rukou a hráze)\| T 20.0-32.9\| 40x Postanoxická encephalopatie\| G 93.1\| 60x Cystoidní pneumatóza střeva\| K 63.8\| 40x 36. 801 - KLINICKÁ BIOCHEMIE Výkon číslo \| název ---\|--- 81211 \| Glukóza moč kvalitativně nelze vykazovat současně s výkony klinických vyšetření a s výkony číslo \| název ---\|--- 81347 \| Analýza moči chemicky a mikroskopicky 09123 \| Analýza moči chemicky Výkon číslo \| název ---\|--- 81719 \| Metanefriny kvantitativně současně v krvi a v moči lze provádět jen na pracovištích s vazbou na endokrinologická centra Výkon číslo \| název ---\|--- 81729 \| PAPP – A (těhotenský plasmatický protein – A) vyšetřují jen pracoviště, která splňují tyto požadavky: - jsou v registru pracovišť provádějících screening vrozených vývojových vad (VVV )při Referenční laboratoři pro klinickou biochemii MZ ČR v Praze - osvědčení se vydává na 1 rok dle Doporučení č. 3 ČSKB a České společnosti nukleární medicíny - sekce imunoanalytických metod - splňují požadavky dle Doporučení č. 3 pro úspěšné provádění imunoanalytického screeningu vrozených vývojových vad (VVV) v druhém trimestru těhotenství - jsou zapojena do systému externí kontroly kvality, jsou napojena na pracoviště lékařské genetiky a jsou personálně i přístrojově vybavena. 37. 807 – PATOLOGICKÁ ANATOMIE Výkony autorských odborností 807 a 823 jsou určeny pro autorské odbornosti pracovišť 807 a 823 podle rozsahu poskytované péče. 37.1 Kombinace výkonů Výkony číslo \| název ---\|--- 87110 \| Pitva standardní 87113 \| Pitva technicky obtížná 87111 \| Pitva parciální nelze vykazovat současně. 37.2. Stanovení diagnózy Výkon bioptické diagnózy (87511, 87517, 87523) a cytologické diagnózy (87513, 87519, 87525) se vztahuje na 1, samostatně adjustovaný nebo topograficky určený vzorek. 37.3 Barvení cytologického preparátu Výkon číslo 87433 autorské odbornosti 823 nelze vykazovat v případě gynekologické cytologie. Pro tyto účely se vykazuje výkon číslo 95115 autorské odbornosti 817 v počtu jeden na jeden preparát. 38. 809 – RADIOLOGIE A ZOBRAZOVACÍ METODY Ve výkonech autorské odbornosti radiodiagnostika je lokální anestézie zakalkulována ve výkonech, a proto s výkony této autorské odbornosti nelze vykazovat výkony lokální anestézie. U výkonu číslo \| název ---\|--- 89339 \| Stereotaktická biopsie nebo stereotaktická lokalizace nehmatné léze prsu lze výkon lokální anestézie vykázat. V úhradě RTG filmů je zahnuta úhrada chemikálií na jejich zpracování. Výkon číslo \| název ---\|--- 89419 \| Punkční angiografie nelze vykazovat současně s výkony přehledné či selektivní angiografie. Výkon číslo \| název ---\|--- 89421 \| Měření tlaku při angiografii nelze vykazovat současně s výkony koronarografickým, ventrikulografickými a PTCA. K výkonu číslo \| název ---\|--- 89437 \| PTCA více věnčitých tepen nebo opakovaná PTCA téže tepny je možno AG sadu (zavaděč, cévka, jehla, vodič, kohout) vykázat jako ZUM pouze tehdy, nenavazuje-li výkon na výkony: číslo \| název ---\|--- 89431 \| Selektivní koronarografie jedné věnčité tepny (ev. bypassu) 89433 \| Navazující selektivní koronarografie věnčité tepny či bypassu 89429 \| Selektivní koronarografie obou věnčitých tepen Výkon číslo \| název ---\|--- 89312 \| Denzitometrie dvoufotonová lze vykázat pouze při indikaci ošetřujícím lékařem, který má pacienta v péči pro kostní chorobu. 39. 817 – LABORATOŘ KLINICKÉ CYTOLOGIE číslo \| název ---\|--- 95198 \| Cervikovaginální cytologie – screening karcinomu děložního hrdla – negativní nález 95199 \| Cervikovaginální cytologie – screening karcinomu děložního hrdla – abnormální nález nelze vykazovat v rámci prevence současně s dalšími výkony odborností 817 a 823. Je-li v souvislosti se screeningem karcinomu děložního hrdla u gynekologa odebrán materiál z cervikovaginální oblasti je jeho zpracování a vyhodnocení vykazováno výhradně výkony číslo 95198 a 95199. Výkon cervikovaginální cytologie je možno vykázat též odborností 823. Výkon lze vykazovat maximálně jedenkrát ročně u jedné pacientky. Ostatní cytologické výkony odborností 817 a 823 indikované odborností 603 a 604 je možné vykázat jen pro vyšetření materiálu odebraného z jiné oblasti, než je děložní hrdlo. 40. 901 - KLINICKÁ PSYCHOLOGIE V jednom kalendářním měsíci nemůže být vykázáno současně komplexní a cílené vyšetření klinickým psychologem. Klinická vyšetření může vykázat pouze klinický psycholog se specializovanou způsobilostí. Výkon číslo \| název ---\|--- 37121 \| Psychodiagnostika s náročným psychoterapeutickým zásahem á 90 minut může vykázat pouze klinický psycholog se specializovanou způsobilostí a specializací v systematické psychoterapii. 41. 902 - FYZIOTERAPEUT Výkon číslo \| název ---\|--- 21711 \| Škola zad - prevence recidiv vertebrogenních onemocnění lze vykázat pouze za současné účasti lékaře a fyzioterapeuta. 41.1 Individuální léčebná tělesná výchova (LTV) Výkony individuální LTV lze vykazovat současně nejvýše do celkového času 60 minut na jednoho pacienta dvakrát v jednom kalendářním dni. Výkon číslo \| název ---\|--- 21215\| Léčebná tělesná výchova - instruktáž a zácvik pacienta a jeho rodinných příslušníků nelze vykazovat v jednom kalendářním dni u jednoho pacienta současně s dalšími výkony LTV. 41.2 Fyzikální terapie Výkony fyzikální terapie lze vykázat nejvýše dva různé a nejvýše čtyři celkem v jednom kalendářním dni. 42. 910 - PSYCHOTERAPIE 42.1 Indikace Výkony psychoterapie č. 35520, 35610, 35620, 35630, 35650, 37117, 37119 a 37125 lze vykazovat pouze tehdy, pokud byly indikovány ošetřujícím lékařem - psychiatrem, ošetřujícím lékařem s psychoterapeutickou kvalifikací nebo klinickým psychologem s psychoterapeutickou kvalifikací nebo registrujícím praktickým lékařem. Osobou s psychoterapeutickou kvalifikací se pro účely této vyhlášky rozumí a) ošetřující lékař, který 1. získal zvláštní specializovanou způsobilost v nástavbovém oboru lékařská psychoterapie, 2. získal funkční specializaci v systematické psychoterapii před 31. prosincem 2010, nebo 3. absolvoval certifikovaný kurz v systematické psychoterapii v období 1. ledna 2010 do 31. prosince 2018, b) klinický psycholog nebo dětský klinický psycholog, který 1. získal specializovanou způsobilost v oboru psychoterapie, 2. získal funkční specializaci v systematické psychoterapii před 31. prosincem 2009, nebo 3. absolvoval certifikovaný kurz v systematické psychoterapii v období 1. ledna 2010 do 31. prosince 2018. Výkony psychoterapie č. 35531, 35532, 35533, 35534, 35535 a 35536 lze vykazovat pouze tehdy, pokud byly indikovány ošetřujícím lékařem s psychoterapeutickou kvalifikací nebo klinickým psychologem s psychoterapeutickou kvalifikací v rámci výkonu č. 35530 Psychoterapeutické vyšetření. Indikace je platná po dobu nejdéle 3 po sobě následujících kalendářních měsíců. 42.2 Vykazování Výkony psychoterapie č. 35520, 35610, 35620, 35630, 35650, 37117, 37119, 37125 a 35530 mohou vykazovat pouze psychoterapeuti se specializací v systematické psychoterapii (lékaři včetně psychiatrů a kliničtí psychologové). Výkony č. 35531, 35532, 35533, 35534, 35535 a 35536 lze vykazovat pouze na specializovaném pracovišti s minimálním úvazkem psychoterapeuta se specializací v systematické psychoterapii nejméně ve výši 0,4. Výkony číslo \| název ---\|--- 35610 \| Psychoterapie skupinová, typ I., pro skupinu max. 8 osob á 120 min. 35620 \| Psychoterapie skupinová, typ II., pro skupinu 9 - 14 osob - á 120 min. 35532\| Psychoterapeutická konzultace skupinová pro skupinu max. 8 osob 35533\| Psychoterapeutická konzultace skupinová pro skupinu 9 osob a více nelze vykazovat v jednom kalendářním čtvrtletí současně. Výkon číslo \| název ---\|--- 35650 \| Rodinná systematická psychoterapie á 30 minut 35534\| Psychoterapeutická konzultace rodinná lze vykázat pouze na jednoho člena rodiny - pacienta. Výkony Číslo\| Název ---\|--- 35530\| Psychoterapeutické vyšetření 35531\| Psychoterapeutická konzultace individuální 35532\| Psychoterapeutická konzultace skupinová pro skupinu max. 8 osob 35533\| Psychoterapeutická konzultace skupinová pro skupinu 9 osob a více 35534\| Psychoterapeutická konzultace rodinná 35535\| Psychosociální intervence individuální 35536\| Psychosociální intervence skupinová nelze v jednom dni na jednoho pojištěnce vykazovat s dalšími výkony odborností 910, 305, 306, 308, 309, 901 a 931, kombinace je možná pouze s výkonem č. 35117 - rozhovor psychiatra, dětského a dorostového psychiatra, klinického psychologa nebo sexuologa s rodinou a dalšími osobami. Výkon číslo \| název ---\|--- 37125 \| Emergentní psychoterapie á 60 minut lze vykazovat zpravidla při: 1. neodkladných stavech v akutní psychosociální krizi v důsledku nároků výjimečných životních okolností na psychiku (úmrtí, ztráta vztahu, obětioběti násilných činů, přeživší tragických dopravních nehod, hromadných neštěstí a přírodních katastrof, vážné společenské konflikty – následky válek, politického útlaku a migrace na psychiku) F 43.x 2. neodkladných stavech u akutních psychických obtíží v důsledku vnitřní psychické vulnerability F 41.x - F 42.x, F 44.x - F 49 3. neodkladných stavech u dekompenzovaných chronických psychiatrických pacientů, kteří jsou v období stabilizace psychického stavu přiměřeným způsobem adaptováni na běžný život v komunitě F 2x - F 3x, F 5x – F 9x Výkon zahrnuje i ošetření psychických reakcí při hromadných neštěstích. Vykázání výkonu je podmíněno specializací v systematické psychoterapii u lékařů včetně psychiatrů a u klinických psychologů. V případě výjezdu do místa krize je výkon možné vykazovat společně s výkonem 09521 (Čas strávený dopravou) bez předchozího doporučení praktickým lékařem. Výkon nelze vykazovat v jednom dni společně s dalšími výkony odbornosti 910, s výkony odbornosti 305 - psychiatrie (kombinace je možná pouze s výkony 35050 – telefonická konzultace psychiatra nebo klinického psychologa v péči o jeho pacienta, 35113 – sociální šetření a objektivní anamnéza v pacientově prostředí a 35117 – rozhovor psychiatra, dětského a dorostového psychiatra, klinického psychologa nebo sexuologa s rodinou a dalšími osobami) a se všemi výkony odborností 306 – dětská psychiatrie, 308 – léčba alkoholismu, 309 – sexuologie, 901 – klinická psychologie a 931 - dětská klinická psychologie. 42.3 Vykazování výkonů ve stacionáři Ve stacionáři s psychoterapeutickým programem lze výkony psychoterapie kombinovat s výkony kontrolního psychiatrického, pedopsychiatrického a psychologického či pedopsychologického vyšetření s OF: 1/1 týden a výkony cíleného psychiatrického, pedopsychiatrického a psychologického či pedopsychologického vyšetření s OF: 1/1 na léčebný program (v případě psychologického či pedopsychologického vyšetření jde vždy o omezení na jedno vyšetření, nikoliv na jeden výkon). Stacionáře s psychoterapeutickým programem - pro úhradu skupinové psychoterapeutické péče ve stacionáři lze s ošetřovacím dnem 00041 vykázat buď výkon 35610 - psychoterapie skupinová, typ I. s OF: 3/1 den nebo výkon 35620 - psychoterapie skupinová, typ II. také s OF: 3/1 den, anebo obdobně s výkony skupinové konzultace 35532 nebo 35533. Na základě indikace uvedené v dokumentaci lze vykázat výkon 35536 psychosociální intervence skupinové. Pro úhradu skupinové psychoterapeutické péče ve stacionáři lze s ošetřovacím dnem 00042 vykázat buď výkon 35610 - psychoterapie skupinová, typ I. s OF: 2/1 den nebo výkon 35620 – psychoterapie skupinová, typ II. také s OF: 2/1 den, anebo obdobně s výkony skupinové konzultace 35532 nebo 35533. Na základě indikace uvedené v dokumentaci lze vykázat výkon 35536 psychosociální intervence skupinové. V jednom čtvrtletí lze na základě zdravotní indikace (a po zápisu v dokumentaci) přejít z psychoterapie 35610 na psychoterapii 35620 nebo naopak 1krát, anebo obdobně v případě výkonů skupinové konzultace 35532 a 35533. V případě, že je součástí léčebného programu komunita, lze dále vykázat výkon 35630 - psychoterapie skupinová, typ III. s OF: 2/1 den. Jiná než uvedená frekvenční omezení pro úhradu skupinové psychoterapeutické péče ve stacionáři neplatí. Na základě indikace (uvedené v dokumentaci) lze vykázat výkony psychoterapie individuální (35520) či rodinné (35650). Uvedené výkony psychoterapie lze vykazovat s ošetřovacím dnem 00041 maximálně po dobu 3 měsíců od zahájení léčby ve stacionáři. Po této době bude případné prodloužení léčby schváleno zdravotní pojišťovnou pouze v případě, že se jedná o dg. skupiny F00 – F09 (organické duševní poruchy), F20 - F29 (psychózy schizofrenního okruhu), F30 – F39 (poruchy nálady), F42 (obsedantně kompulzivní porucha), F60.3 (hraniční poruchy osobnosti) a F10 - F16 vždy pouze s číslicí 2 na čtvrtém místě (některé toxikomanie se syndromem závislosti) a že dosavadní psychoterapeutická péče ve stacionáři měla prokazatelný efekt. 42.4. Kombinace s klinickými vyšetřeními Výkony psychoterapie lze kombinovat s výkony klinických vyšetření v rámci poskytování péče v centrech duševního zdraví a u poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího zdravotní služby v rámci ambulance s rozšířenou péčí bez omezení, v ambulancích odbornosti 305 a 901 lze kombinovat pouze klinická vyšetření a výkony pro skupinovou psychoterapii. 43. 911 - VÝKONY VŠEOBECNÝCH SESTER Výkony autorské odbornosti 911 vykazují všeobecné sestry pracující v ordinacích praktických a jiných ošetřujících lékařů. Podmínkou je u praktických lékařů registrace pacienta, u ostatních lékařů musí být indikující lékař zároveň ošetřujícím lékařem pacienta. Ošetřující lékař pacienta může indikovat výkony sester pouze v souvislosti s problémem, pro který převzal pacienta do péče. Výkony autorské odbornosti 911 a výkony autorské odbornosti 925 nelze vykazovat současně s výjimkou výkonů číslo 06135 a 06137. 43.1 Infúzní terapie Výkon číslo \| název ---\|--- 06115 \| Dohled nad průběhem infúzní terapie á 30 min. může být vykazován spolu s výkonem číslo \| název ---\|--- 06113 \| Aplikace ordinované parenterální terapie pro zajištění hydratace, energetických zdrojů a léčby bolesti pouze tehdy, přesahuje-li doba zákroku 60 minut (dokončený čas obou výkonů). 43.2. Peritoneální dialýza prováděná všeobecnou sestrou Výkon číslo\| název ---\|--- 06141\| Provádění peritoneální dialýzy všeobecnou sestrou mohou vykazovat také odbornosti 108, 913 a 925. 44. 913 – OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Ošetřovatelskou péčí v sociálních službách se rozumí poskytování zdravotních služeb pojištěncům v pobytových zařízeních sociálních služeb a pojištěncům, kteří jsou u poskytovatelů lůžkové péče umístěni z jiných než zdravotních důvodů. Při poskytování zdravotních služeb těmto pojištěncům se vykazují poskytnuté zdravotní služby na základě indikace ošetřujícího lékaře příslušnými výkony odbornosti 913. 44.1. Aplikace léků neinvazivní cestou Výkon č. 06620 lze vykázat pouze v případech, kdy si pacient zjevně není schopen léčivý přípravek sám vložit do úst nebo jej bezpečně spolknout, takže mu musí odborně způsobilý zdravotnický pracovník léčivý přípravek vložit přímo do úst a následně zkontrolovat dutinu ústní, aby se přesvědčil, že byl spolknut, nebo v případech, kdy zdravotní stav pacienta neumožňuje samostatné bezpečné užití léčivého přípravku nebo si pacient není schopen sám aplikovat léčivý přípravek do spojivkového vaku. Výkon lze vykázat po předchozí indikaci ošetřujícího lékaře. 44.2. Obecné požadavky k vykazování výkonů odbornosti 913 Výkony odbornosti 913 lze vykázat praktickou sestrou pouze v případě, že je ve směně fyzicky přítomna alespoň jedna osoba způsobilá k výkonu povolání všeobecné sestry, v případě poskytování péče dětem dětská sestra, k poskytnutí bezprostřední rady a pomoci, a dále musí poskytovatel zabezpečit zdravotní služby všeobecnou sestrou, v případě poskytování péče dětem dětskou sestrou v min. počtu 2,5 úvazku v případě, že poskytovatel sociálních služeb nezajišťuje nepřetržitý nebo třísměnný pracovní režim zdravotnických zaměstnanců, nebo v min. počtu 6,5 úvazku v případě, že poskytovatel sociálních služeb zajišťuje nepřetržitý nebo třísměnný pracovní režim zdravotnických zaměstnanců. 45. 914 - SESTRA PRO PÉČI V PSYCHIATRII Výkony Číslo\| Název ---\|--- 35811\| Zavedení / ukončení individuální psychiatrické rehabilitace, konzultace, administrativní činnost sestry pro péči v psychiatrii 35815\| Psychiatrická rehabilitace individuální 35821\| Krizová intervence prováděná sestrou pro péči v psychiatrii lze vykázat po předchozí indikaci psychiatrem. Výkony jsou indikovány pro pacienty s diagnózou ze skupiny F s výjimkou F17, F41.1, F41.2, F41.3, F45, F48, F51, F52, F54, F55, F59, F64, F66, F68, F69, F93.3, F98, F99 a dále pro pacienty s dg. G30-G30.9. Výkon Číslo\| Název ---\|--- 35811\| Zavedení / ukončení individuální psychiatrické rehabilitace, konzultace, administrativní činnost sestry pro péči v psychiatrii se vykazuje při zahájení nebo ukončení rehabilitace, pravidelné revizi rehabilitačního plánu nebo v případě týmové konzultace stavu pacienta. Platnost indikace je 3 měsíce. Výkon Číslo\| název ---\|--- 35815\| Psychiatrická rehabilitace individuální se vykazuje vždy v průběhu rehabilitace, maximálně však 10x v průběhu jednoho týdne. Výkon je určen pro pravidelnou rehabilitaci podle schváleného rehabilitačního plánu. Platnost indikace je 3 měsíce. Výkon číslo\| název ---\|--- 35821\| Krizová intervence prováděná sestrou pro péči v psychiatrii se vykazuje pouze při akutní dekompenzaci stavu pacienta. Platnost indikace je dva týdny bez možnosti prodloužení. 46. 921 - PORODNÍ ASISTENTKA Autorská odbornost 921 může v rámci návštěvní služby vykazovat i výkony číslo 06135 a 06137 autorské odbornosti 911. Výkony --- číslo\| název 06021\| Komplexní vyšetření těhotné ženy porodní asistentkou 06023\| Kontrolní vyšetření těhotné ženy porodní asistentkou lze vykazovat pouze u fyziologického těhotenství. Fyziologickým těhotenstvím se rozumí těhotenství bez rizikových faktorů v anamnéze, s normálními výsledky všech klinických i laboratorních vyšetření v průběhu gravidity. 47. 925 - DOMÁCÍ PÉČE Výkony autorské odbornosti 925 vykazují pouze poskytovatelé poskytující domácí péči. Výkony autorské odbornosti 925 mohou být vykázány na základě písemné indikace praktického lékaře, nebo nejdéle 14 kalendářních dnů po ukončení hospitalizace na základě indikace ošetřujícího lékaře za hospitalizace. Písemná indikace k domácí péči musí obsahovat časový rozsah indikované péče odpovídající čtyřem typům ošetřovací návštěvy. Výkony autorské odbornosti 911 a výkony autorské odbornosti 925 nelze vykazovat současně s výjimkou výkonů číslo 06135 a 06137 Výkony Ošetřovací návštěvy - typ I. až IV. lze vykazovat jednotlivě nebo ve vzájemné kombinaci, nejvíce však tři ošetřovací návštěvy v jednom dni. Výkon číslo \| název ---\|--- 06311 \| Zavedení, ukončení domácí zdravotní péče, administrativní činnost sestry v domácí zdravotní péči lze vykázat pouze dvakrát ze jeden cyklus soustavné domácí péče, nejvíce však dvakrát za tři měsíce. Vlastní domácí péče se vykazuje především výkony Ošetřovací návštěvy. Tyto výkony lze vykazovat současně s výkony materiálovými, tedy s výkony: 1. Vyšetření stavu pacienta ve vlastním sociálním prostředí 2. Odběr biologického materiálu 3. Aplikace ordinované parenterální terapie pro zajištění hydratace, energetických zdrojů a léčby bolesti 4. Ošetření stomií 5. Lokální ošetření 6. Klysma, výplachy, cévkování, laváže, ošetření permanentních katétrů 7. Aplikace inhalační a léčebné terapie p. o., s. c., i. m., i. v., UV event. další způsoby aplikace terapie či instilace léčiv 8. Nácvik a zaučování aplikace inzulínu a s výkonem Fyzická asistence při poskytování domácí péče. Výkon číslo \| název ---\|--- 06349 \| Signální kód – ošetřovatelská péče o pacienta v terminálním stavu lze vykázat spolu s výkony: 1. Ošetřovací návštěva – domácí péče – typ I 2. Ošetřovací návštěva – domácí péče – typ II 3. Ošetřovací návštěva – domácí péče – typ III 4. Ošetřovací návštěva – domácí péče – typ IV 5. Fyzická asistence při poskytování domácí péče 6. Vyšetření stavu pacienta ve vlastním sociálním prostředí 7. Odběr biologického materiálu 8. Aplikace ordinované parenterální terapie pro zajištění hydratace, energetických zdrojů a léčby bolesti 9. Ošetření stomií 10. Lokální ošetření 11. Klysma, výplachy, cévkování, laváže, ošetření permanentních katetrů 12. Aplikace inhalační a léčebné terapie p. o., s. c., i. m., i. v., UV event. další způsoby aplikace terapie či instilace léčiv 13. Výkon v době od 22. hod. do 6 hod. 14. Výkon v den pracovního klidu nebo pracovního volna. V takovém případě neplatí omezení frekvence u těchto výkonů uvedené a výkony jsou vykazovány s frekvencí odpovídající aktuální potřebnosti na základě předpisu ošetřujícího lékaře. Rozhodnutí, že pacient je v terminálním stavu vyžadujícím změnu frekvence ošetřovatelské péče, případně fakultativní ZUM, a indikace ošetřovatelské péče o pacienta v terminálním stavu náleží registrujícímu praktickému lékaři, registrujícímu praktickému lékaři pro děti a dorost nebo pediatrovi, ošetřujícímu lékaři při hospitalizaci a ošetřujícímu lékaři poskytujícímu ambulantní specializovanou zdravotní péči. Předmětem indikace je jednak vykázání signálního kódu, jednak potřebná frekvence ošetřovatelské intervence, případně indikace fakultativního ZUMu. Výkon Číslo\| Název ---\|--- 06360\| Signální výkon - zvýšená ošetřovatelská péče o imobilního pacienta na domácí umělé plicní ventilaci (DUPV) lze vykázat pouze v případě, že zvýšenou ošetřovatelskou péči indikuje ošetřující lékař. Je-li indikována zvýšená ošetřovatelská péče o pacienta na DUPV, lze vykázat jednotlivě nebo ve vzájemné kombinaci nejvíce 6 ošetřovatelských návštěv v 1 dni, přičemž výkon přepravy zdravotnického pracovníka v návštěvní službě lze vykázat maximálně třikrát v 1 dni. Výkon č. 06360 lze vykázat spolu s výkony: 1. Ošetřovací návštěva – domácí péče – typ I. 2. Ošetřovací návštěva – domácí péče – typ II. 3. Ošetřovací návštěva – domácí péče – typ III. 4. Ošetřovací návštěva – domácí péče – typ IV. 47a. 926 – DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE O PACIENTA V TERMINÁLNÍM STAVU Výkony číslo\| název ---\|--- 80090\| Agregovaný výkon domácí paliativní péče o pacienta v terminálním stavu (dále jen „domácí paliativní péče“) – klinicky nestabilní pacient 80091\| Agregovaný výkon domácí paliativní péče – klinicky nestabilní pacient se závažnými symptomy Jedná se o poskytování paliativní péče ve vlastním sociálním prostředí nevyléčitelně nemocnému pacientovi v terminálním stavu. V agregovaném výkonu jsou zahrnuty veškeré poskytované zdravotní služby za 1 den (tj. komplex výkonů lékaře i sestry, eventuálně psychologa nebo jiných specialistů přizvaných ke konziliu, doprava lékaře i sestry za pacientem bez ohledu na vzdálenost, léčba souvisejících komplikací, léčivé přípravky, spotřebovaný materiál, amortizace a náklady na údržbu přístrojů, včetně režie). K výkonům nelze vykazovat žádný jiný výkon nebo ošetřovací den, s výjimkou výkonů číslo 80088, 80089, 09555, 09556 a 09557. Na základě vyhodnocení stavu pacienta dle závažnosti symptomů (Edmonton Symptom Assessment Scale – ESAS) je denně vykazován příslušný agregovaný výkon. 48. 927 - ORTOPTISTA Výkony ortoptická cvičení aktivní, pasivní a pleoptická prováděná ortoptistou lze vykazovat současně, nejvíce však šest v jednom kalendářním dni. 49. 999 - VÝKONY BEZ AUTORSKÉ ODBORNOSTI Výkony autorské odbornosti 999 jsou určeny pro všechna klinická pracoviště. 49.1 Čas strávený dopravou Výkon číslo \| název ---\|--- 09521 \| Čas lékaře strávený přepravou za pacientem v rámci návštěvy á 10 minut nesmí být vykázán spolu s výkonem přepravy. 49.2 Návštěva v zařízeních sociálních služeb Výkon číslo \| název ---\|--- 09519 \| Konzílium specialistou - návštěva specialisty u pacienta pokud se jedná o návštěvu v pobytovém zařízení sociálních služeb nebo obdobném prostředí, lze vykázat v jeden den pouze na jednoho klienta tohoto zařízení, výkon klinického vyšetření se vykazuje zvlášť. 49.3 Kanylace žíly Výkonem číslo \| název ---\|--- 09220 \| Kanylace periferní žíly včetně infúze nelze vykazovat odběry. Tento výkon nelze vykazovat spolu s výkony infúze. 49.4 UZ vyšetření Výkony číslo \| název ---\|--- 09135 \| UZ vyšetření pouze jednoho orgánu v několika rovinách 09137 \| UZ vyšetření dvou orgánů v několika rovinách 09139 \| UZ vyšetření tří a více orgánů v několika rovinách lze vykázat pouze tehdy, pokud byla provedena obrazová dokumentace. Výkon nelze vykázat při vyšetření prsu. 49.5 Telefonická konzultace Výkon číslo \| název ---\|--- 09513 \| Telefonická konzultace ošetřujícího lékaře pacientem hradí pojišťovna pouze tomu lékaři, který je pro danou problematiku ošetřujícím lékařem. Tímto výkonem lze vykázat pouze takovou telefonickou konzultaci, která souvisí s prevencí, dispenzarizací, diagnostikou nebo léčbou. 49.6 Ošetření a převazy Ošetření a převaz rány se vykazuje výkony: číslo \| název ---\|--- 09237 \| Ošetření a převaz rány včetně ošetření kožních a podkožních afekcí do 10 cm2 09241 \| Ošetření a převaz rány, kožních a podkožních afekcí 10 do 30 cm2 51818 \| Ošetření a převaz rány, kožních a podkožních afekcí nad 30 cm2 09239 \| Sutura rány a podkoží do 5 cm Pro vykázání výkonu je rozhodující plocha rány, nikoli plocha obvazu. Tyto výkony nelze v jednom dni vykazovat současně pro jednu lokalitu. Pro tyto účely jsou za lokality pokládány: hlava, krk, hrudník, břicho, záda, hýždě, každá končetina. Popáleniny se vykazují stejně jako rány, případně speciálními výkony odbornosti popáleninové medicíny. 49.7. Výjimka z frekvenčního omezení Výkon číslo\| název ---\|--- 09119\| Odběr krve ze žíly u dospělého nebo dítěte nad 10 let lze vykázat v kombinaci s výkonem číslo 81443 v jednom dni 3x pro screening gestačního diabetů, 2x v dalších indikacích výkonu číslo 81443. 49.8. Péče na urgentním příjmu Výkony číslo\| Název ---\|--- 06726\| Komplexní vyšetření lékařem urgentního příjmu 06727\| Kontrolní vyšetření lékařem urgentního příjmu 06728\| Péče o nemocného na intenzivní vyšetřovně urgentního příjmu á 15 min 06729\| Péče o nemocného na expektačním lůžku urgentního příjmu á 15 min nelze u téhož poskytovatele vykázat společně s výkonem č. 09563 – Výkon lékařské pohotovostní služby a č. 09581 – Péče ambulantního specialisty mimo běžnou pracovní dobu. 50. VÝKONY POUZE PŘÍSTROJOVÉ 50.1 Operační mikroskop Použití operačního mikroskopu lze vykázat výkonem číslo \| název ---\|--- 56419 \| Použití operačního mikroskopu á 15 minut Tento výkon byl definován autorskou odborností neurochirurgie. Byl kalkulován s použitím operačního mikroskopu v pořizovací hodnotě 3 miliony Kč. Tento výkon mohou vykazovat pracoviště všech oborů. 50.2 Použití mikroskopu při operačním výkonu Pokud je při operačním výkonu v ORL použit mikroskop, lze vykázat výkon číslo \| název ---\|--- 71823 \| Použití mikroskopu při operačním výkonu á 10 minut Tento výkon autorské odbornosti 999 lze u jednoho pacienta vykázat opakovaně, vždy za každých dokončených 10 minut. Kapitola 5 Ošetřovací dny Ošetřovací dny (dále jen OD) se vykazují při hospitalizaci pacienta na lůžkovém pracovišti poskytovatele nebo při pobytu pacienta ve stacionáři, nebo při jednodenní péči na lůžku. V jeden kalendářní den je možno vykázat pro jednoho pojištěnce nejvýše jeden OD. Den přijetí k hospitalizaci a den ukončení hospitalizace se vykazují jako jeden OD. OD je vykazován podle odbornosti oddělení, které OD vykazuje. 1. OŠETŘOVACÍ DNY 1. 00001 se vykazuje na akutních lůžkách odbornosti 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 201, 202, 205, 206, 207, 209, 210, 303, 401, 402, 403, 404, 405, 406, 407. 2. 00002 se vykazuje na akutních lůžkách odbornosti 015, 501, 502, 503, 504, 505, 506, 507, 601, 602, 603, 604, 605, 606, 607, 701, 702, 704, 705, 706, 707, 708. 3. 00003 se vykazuje na akutních lůžkách odbornosti 301, 302. 4. 00005 se vykazuje na ošetřovatelských lůžkách všech odborností. 5. 00006 se vykazuje na akutních lůžkách oddělení odbornosti 305, 306, 308, 309. 6. 00010 se vykazuje na akutních lůžkách oddělení odbornosti 203. 7. 00011 se vykazuje na akutních lůžkách spinálních jednotek. 8. 00012 se vykazuje na lůžkách oddělení pro novorozence. 9. 00015 je Ošetřovací den následné ventilační péče (NVP). 10. 00017 je Ošetřovací den následné intenzivní péče (NIP). 11. 00020 je Ošetřovací den dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP). 12. 00021 se vykazuje na lůžkách psychiatrických odborných léčebných ústavů. 13. 00022 se vykazuje na lůžkách rehabilitačních odborných léčebných ústavů. 14. 00023 se vykazuje na lůžkách odborných léčebných ústavů pneumologie a ftizeologie. 15. 00024 se vykazuje na lůžkách ostatních odborných léčebných ústavů. 16. 00025 se vykazuje na lůžkách spinálních jednotek rehabilitačních odborných léčebných ústavů. 17. 00026 se vykazuje na lůžkách dětských psychiatrických odborných léčebných ústavů. 18. 00027 se vykazuje na lůžkách dětských rehabilitačních odborných léčebných ústavů. 19. 00028 se vykazuje na lůžkách dětských odborných léčebných ústavů pneumologie. 20. 00029 se vykazuje na lůžkách ostatních dětských odborných léčebných ústavů. 21. 00030 se vykazuje na lůžkách ve speciálních zařízeních hospicového typu 22. 00031 se vykazuje za jeden den pobytu doprovodu pacienta do 6 let věku. 23. 00032 se vykazuje za jeden den pobytu doprovodu pacienta nad 6 let věku. 24. 00033 je Ošetřovací den následné komplexní intenzivní rehabilitační léčby u pacientů se získaným poškozením mozku 25. 00035 je Ošetřovací den následné komplexní intenzivní léčebně rehabilitační péče dětských pacientů s diagnózou dětské mozkové obrny 26. 00037 je Ošetřovací den sociálně-zdravotní lůžková péče 27. 00040 se vykazuje při jednodenní péči na lůžku. 28. 00041 se vykazuje za jeden den pobytu pacienta ve stacionáři, pokud délka pobytu dosáhne alespoň 8 hodin. V případě stacionáře s psychoterapeutickým programem jako důvodem k přijetí do stacionáře pokud délka pobytu dosáhle alespoň 6 hodin. 29. 00042 se vykazuje za jeden den pobytu pacienta ve stacionáři s frakcionovaným programem, pokud délka pobytu dosáhne alespoň 3 hodin. 30. 00043 je Ošetřovací den v otevřeném denním stacionáři s psychiatrickou péčí doba poskytované péče min. 6 hodin 31. 00051 je Ošetřovací den resuscitační péče o pacienta s 50 a více body podle bodovacího systému terapeutických zásahů (Therapeutic Intervention Scoring Systém – dále jen TISS). 32. 00052 je Ošetřovací den resuscitační péče o pacienta s TISS 40 - 49 body. 33. 00053 je Ošetřovací den resuscitační péče o pacienta s TISS 30 - 39 body. 34. 00055 je Ošetřovací den intenzívní péče vyššího stupně o pacienta s TISS 20 - 29 body. 35. 00057 je Ošetřovací den intenzívní péče nižšího stupně o pacienta s TISS 15 -19 body. 36. 00058 je Ošetřovací den intenzívní péče nižšího stupně o pacienta s TISS 9 -14 body. 37. 00061 je Ošetřovací den resuscitační péče o kojence, děti a dorost. 38. 00062 je Ošetřovací den resuscitační péče v dětské kardiologii a dětské kardiochirurgii. 39. 00065 je Ošetřovací den intenzívní péče o kojence, děti a dorost - vyšší stupeň. 40. 00068 je Ošetřovací den intenzívní péče o kojence, děti a dorost - nižší stupeň. 41. 00071 je Ošetřovací den neonatální resuscitační péče - vyšší stupeň. 42. 00072 je Ošetřovací den neonatální resuscitační péče - nižší stupeň. 43. 00075 je Ošetřovací den neonatální intenzívní péče - vyšší stupeň. 44. 00078 je Ošetřovací den neonatální intenzívní péče - nižší stupeň. 45. 00080 je Ošetřovací den porodnické intenzívní péče 46. 00082 je Ošetřovací den porodnické intermediární péče 47. 00085 je Ošetřovací den zvýšené psychiatrické péče 48. 00090 je Ošetřovací den ochranného léčení s nízkou mírou zabezpečení. 49. 00091 je Ošetřovací den ochranného léčení se střední mírou zabezpečení. 50. 00098 je propustka na žádost pacienta. 51. 00099 je propustka z léčebných důvodů. 2. VE VÝKONU OD JE ZAHRNUTO: 1. veškeré vizity lékařů 2. činnost zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu povolání bez odborného dohledu po získání odborné a specializované způsobilosti (dále jen ZPSZ), zdravotnických pracovníků nelékařských profesí, zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti (dále jen ZPBD), zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením (dále jen ZPOD) pokud nemají vlastní zdravotní výkony. 3. administrativní činnost mimo činnost zahrnutou v jiných výkonech 4. organizační činnost vedoucích pracovníků 5. ústavní pohotovostní služba (kromě OD 00005, 00031, 00032, 00040, 00098 a 00099) 6. stravní jednotka (kromě OD 00012, 00040, 00041, 00042, 00051, 00052, 00053, 00061, 00062, 00071, 00072, 00075, 00078, 00098 a 00099) 7. přímo spotřebovaný zdravotnický materiál (kromě OD 00031, 00032, 00041, 00042, 00098 a 00099) 8. přímo spotřebované léčivé přípravky (pouze OD resuscitační, intenzívní a intermediární péče, péče poskytované ve speciálních lůžkových zařízeních hospicového typu a spinálních jednotek) 9. jednoúčelové přístroje (pouze OD resuscitační, intenzívní a intermediární péče a spinálních jednotek) Ve výkonech OD, mimo OD resuscitační a intenzívní péče, není zahrnuta resuscitační a intenzívní péče. 3. K VÝKONU OD SE PŘIPOČTE: 1. úhrada za výkony agregované do ošetřovacího dne - podle odborností, s výjimkou jednodenní péče na lůžku. 2. úhrada přímo spotřebovaných léčivých přípravků (kromě OD resuscitační, intenzivní a intermediární péče, péče poskytované ve speciálních lůžkových zařízeních hospicového typu a spinálních jednotek) 3. část úhrady nepřímých nákladů (režie) poskytovatele lůžkové péče Výkony agregované do výkonu OD zdravotní pojišťovna neuhradí v den, kdy je pacient hospitalizován, a to ani poskytovateli lůžkové péče, kde je pacient hospitalizován, ani jiným poskytovatelům. V případě, že poskytovatel požaduje provedení výkonu agregovaného do OD od jiného poskytovatele, uvede do žádosti o provedení výkonu, že se jedná o hospitalizovaného pacienta. Vyžádaný výkon uhradí vyžadující poskytovatel tomu poskytovateli, který výkon provedl ve výši odpovídající úhradám z veřejného zdravotního pojištění. 3.1 Úhrada za výkony agregované do OD Ke každému OD 00001, 00002, 00003, 00006, 00010, a 00012 se připočte úhrada za výkony agregované do OD podle odbornosti, ve které byl OD vykázán. Úhrada za výkony agregované do OD je podrobena sestupné sazbě podle stejných pravidel jako vlastní OD. Pokud je vykazován OD, který podléhá sestupné sazbě, je hodnota úhrady za agregované výkony určena podle jednotlivých OD (A až E). Pokud je vykazován OD, který sestupné sazbě nepodléhá, je hodnota úhrady za výkony agregované do hodnoty OD určena sazbou B. Odbornost \| agreg A body\| agreg B body\| agreg C body\| agreg D body\| agreg E body ---\|---\|---\|---\|---\|--- 101 \| 332 \| 276 \| 221 \| 221 \| 138 102 \| 306 \| 255 \| 204 \| 204 \| 128 103 \| 326 \| 271 \| 217 \| 217 \| 136 104 \| 232 \| 194 \| 155 \| 155 \| 97 105 \| 242 \| 201 \| 161 \| 161 \| 101 106 \| 217 \| 181 \| 145 \| 145 \| 90 107 \| 364 \| 304 \| 243 \| 243 \| 152 108 \| 234 \| 195 \| 156 \| 156 \| 97 109 \| 177 \| 147 \| 118 \| 118 \| 74 201 \| 76 \| 63 \| 51 \| 51 \| 32 202 \| 263 \| 219 \| 175 \| 175 \| 110 203 \| 270 \| 225 \| 180 \| 180 \| 112 205 \| 270 \| 225 \| 180 \| 180 \| 112 206 \| 54 \| 45 \| 36 \| 36 \| 22 207 \| 157 \| 131 \| 105 \| 105 \| 65 209 \| 197 \| 165 \| 132 \| 132 \| 82 210 \| 226 \| 189 \| 151 \| 151 \| 94 301 \| 208 \| 173 \| 138 \| 138 \| 87 302 \| 364 \| 304 \| 243 \| 243 \| 152 303 \| 209 \| 174 \| 139 \| 139 \| 87 304 \| 89 \| 74 \| 60 \| 60 \| 37 305 \| 40 \| 34 \| 27 \| 27 \| 17 306 \| 28 \| 23 \| 19 \| 19 \| 12 308 \| 34 \| 28 \| 22 \| 22 \| 14 309 \| 23 \| 19 \| 16 \| 16 \| 10 401 \| 207 \| 172 \| 138 \| 138 \| 86 402 \| 254 \| 212 \| 169 \| 169 \| 106 403 \| 135 \| 112 \| 90 \| 90 \| 56 404 \| 132 \| 110 \| 88 \| 88 \| 55 405 \| 55 \| 46 \| 37 \| 37 \| 23 407 \| 49 \| 41 \| 33 \| 33 \| 20 501 \| 225 \| 187 \| 150 \| 150 \| 94 502 \| 195 \| 162 \| 130 \| 130 \| 81 503 \| 195 \| 163 \| 130 \| 130 \| 81 504 \| 227 \| 189 \| 151 \| 151 \| 94 505 \| 249 \| 207 \| 166 \| 166 \| 104 506 \| 162 \| 135 \| 108 \| 108 \| 68 507 \| 230 \| 191 \| 153 \| 153 \| 96 601 \| 77 \| 64 \| 51 \| 51 \| 32 602 \| 232 \| 194 \| 155 \| 155 \| 97 603 \| 342 \| 285 \| 228 \| 228 \| 143 604 \| 352 \| 294 \| 235 \| 235 \| 147 605 \| 141 \| 117 \| 94 \| 94 \| 59 606 \| 157 \| 131 \| 105 \| 105 \| 65 607 \| 70 \| 59 \| 47 \| 47 \| 29 701 \| 127 \| 106 \| 85 \| 85 \| 53 702 \| 25 \| 20 \| 16 \| 16 \| 10 704 \| 98 \| 82 \| 66\| 66 \| 41 705 \| 76 \| 63 \| 51 \| 51 \| 32 706 \| 212 \| 177 \| 141 \| 141 \| 88 707 \| 167 \| 139 \| 111 \| 111 \| 69 708 \| 473 \| 394 \| 315 \| 315 \| 197 Vysvětlivky k tabulce: Odbornost \| odbornost, ve které je OD vykazován ---\|--- agreg A body\| bodová hodnota úhrady za výkony agregované do OD typu A agreg B body\| bodová hodnota úhrady za výkony agregované do OD typu B agreg C body\| bodová hodnota úhrady za výkony agregované do OD typu C agreg D body\| bodová hodnota úhrady za výkony agregované do OD typu D agreg E body\| bodová hodnota úhrady za výkony agregované do OD typu E 3.2 Úhrada přímo spotřebovaných léčivých přípravků Výše úhrady přímo spotřebovaných léčivých přípravků k OD (lékový paušál k OD) bude stanovena na základě smlouvy mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou. 3.3 Úhrada nepřímých nákladů k OD viz kapitola 7 - „Nepřímé náklady“. 4. SESTUPNÁ SAZBA OD Úhrada OD uvedených dále podléhá sestupné sazbě. Sestupná sazba OD se vztahuje na OD 00001, 00002, 00003, 00006 a 00010. 5. HODNOTY OD 5.1 OD podléhající sestupné sazbě OD \| body A\| body B\| body C\| body D\| Body E ---\|---\|---\|---\|---\|--- 00001 \| 933 \| 778 \| 622 \| 622 \| 389 00002 \| 942 \| 785 \| 628 \| 628 \| 393 00003 \| 1108 \| 923 \| 738 \| 738 \| 461 00006 \| 1298 \| 1082 \| 865 \| 865 \| 541 00010 \| 1197 \| 998 \| 798 \| 798 \| 499 Pásma sestupu: A = 1,2 B C = 0,8 B D = 0,8 B E = 0,5 B 5.2 OD nepodléhající sestupné sazbě OD \| body ---\|--- 00005 \| 498 00011 \| 3 656 00012 \| 781 00015\| 6 658 00017\| 10 245 00020\| 2 571 00021 \| 661 00022 \| 655 00023 \| 556 00024 \| 556 00025 \| 2 542 00026 \| 792 00027 \| 655 00028 \| 556 00029 \| 556 00030 \| 1 004 00031 \| 79 00032 \| 79 00033\| 4 475 00035\| 3 357 00040 \| 656 00041 \| 223 00042 \| 111 00043\| 1 593 00051 \| 31 872 00052 \| 27 872 00053 \| 23 872 00055 \| 11 803 00057 \| 6 582 00058 \| 5 382 00061 \| 25 872 00062 \| 32 084 00065 \| 14 723 00068 \| 6 754 00071 \| 28 871 00072 \| 24 641 00075 \| 13 578 00078 \| 6 218 00080 \| 6 476 00082 \| 5 987 00085\| 4 059 00098 \| 0 00099 \| 0 6. PRŮMĚRNÁ DÉLKA HOSPITALIZACE Pro účely sestupné platby OD jsou stanoveny průměrné délky hospitalizace pro jednotlivé obory a počet jednotlivých typů OD při dané průměrné délce hospitalizace. 6.1 Průměrná délka hospitalizace pro jednotlivé obory Obor \| SDH \| O-\| O+ ---\|---\|---\|--- alergologie a klinická imunologie \| 13 \| 2 \| 2 anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicína (ARO) \| 6 \| 2 \| 2 dermatovenerologie \| 18 \| 2 \| 2 foniatrie \| 19 \| 2 \| 2 rehabilitační a fyzikální medicína \| 23 \| 5 \| 5 geriatrie \| 24 \| 3 \| 3 gynekologie a porodnictví \| 7 \| 1 \| 1 chirurgie \| 9 \| 2 \| 2 vnitřní lékařství \| 12 \| 3 \| 2 kardiochirurgie \| 8 \| 1 \| 8 kardiologie \| 8 \| 1 \| 1 klinická hematologie \| 14 \| 4 \| 4 klinická onkologie \| 12 \| 2 \| 12 neurochirurgie \| 11 \| 2 \| 2 neurologie \| 14 \| 4 \| 4 nukleární medicína \| 11 \| 2 \| 2 oftalmologie \| 8 \| 2 \| 1 ortopedická protetika \| 19 \| 3 \| 3 ortopedie \| 12 \| 3 \| 2 otorinolaryngologie a audiologie \| 6 \| 1 \| 1 dětské lékařství \| 7 \| 2 \| 2 plastická chirurgie \| 10 \| 3 \| 2 popáleninová medicína \| 14 \| 2 \| 2 infekční lékařství \| 11 \| 3 \| 3 psychiatrie \| 30 \| 7 \| 5 radiační onkologie \| 15 \| 2 \| 6 revmatologie \| 26 \| 7 \| 5 stomatologie a orální a maxillofaciální chirurgie \| 8\| 1 \| 1 pneumologie a ftizeologie \| 19 \| 6 \| 4 úrazová chirurgie \| 9 \| 2 \| 2 urologie \| 9 \| 3 \| 2 Vysvětlivky k tabulce: SDH \| průměrná délka hospitalizace ---\|--- O- \| maximální povolená odchylka směrem dolů O+ \| maximální povolená odchylka směrem nahoru Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem lze dohodnout průměrnou délku hospitalizace odchylně v rozsahu přípustné odchylky směrem dolů (zkrácení průměrné doby hospitalizace) nebo směrem nahoru (prodloužení průměrné délky hospitalizace). Pokud není obor uveden v tabulce, bude průměrná délka hospitalizace dohodnuta mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou. 6.2 Počty OD jednotlivých typů Pro účely sestupné sazby OD jsou stanoveny tyto počty OD jednotlivých typů pro dané průměrné délky hospitalizace. SDH \| A \| B \| C \| D ---\|---\|---\|---\|--- 3 \| 1 \| 1 \| 1 \| 3 4 \| 2 \| 1 \| 1 \| 4 5 \| 2 \| 1 \| 2 \| 5 6 \| 2 \| 2 \| 2 \| 6 7 \| 3 \| 2 \| 2 \| 7 8 \| 3 \| 2 \| 3 \| 8 9 \| 3 \| 3 \| 3 \| 9 10 \| 4 \| 3 \| 3 \| 10 11 \| 4 \| 3 \| 4 \| 11 12 \| 4 \| 4 \| 4 \| 12 13 \| 5 \| 4 \| 4 \| 13 14 \| 5 \| 4 \| 5 \| 14 15 \| 5 \| 5 \| 5 \| 15 16 \| 6 \| 5 \| 5 \| 16 17 \| 6 \| 5 \| 6 \| 17 18 \| 6 \| 6 \| 6 \| 18 19 \| 7 \| 6 \| 6 \| 19 20 \| 7 \| 6 \| 7 \| 20 Vysvětlivky k tabulce: SDH \| průměrná délka hospitalizace ve dnech ---\|--- A \| počet OD typu A B \| počet OD typu B C \| počet OD typu C D \| počet OD typu D Při průměrné délce hospitalizace do 3 dnů se vykazují všechny dny typu A. V případě delší průměrné délky hospitalizace než 20 dnů se postupuje podle stejného mechanismu výpočtu dnů pro jednotlivé typy ošetřovacího dne. Při překročení dvojnásobku dohodnuté průměrné délky hospitalizace se úhrada ošetřovacího dne provádí podle typu E. Na základě smlouvy mezi poskytovatelem lůžkové péče a zdravotní pojišťovnou lze rozšířit úhradu OD typu D, pro obory radioterapie a onkologie případně i typu B, a to až na celou dobu hospitalizace. 7. PRAVIDLA VYKAZOVÁNÍ OD 7.1. Obsah ošetřovacích dnů OD resuscitační a intenzívní péče lze vykázat pouze tehdy, pokud byl naplněn jejich obsah. 7.1.1 Obligatorní obsah OD resuscitační péče Jedná se o OD 00051, 00052, 00053, 00061 a 00062. Resuscitační péče je poskytována při selhání jedné nebo více životních funkcí. Obligatorním obsahem OD resuscitační péče je: 1. invazivní monitorování 2. umělá plicní ventilace 7.1.2 Obligatorní obsah OD intenzívní péče vyššího stupně Jedná se o OD 00055 a 00065. Intenzívní péče vyššího stupně je poskytována při poruše jedné nebo více životních funkcí. Obligatorním obsahem OD intenzívní péče vyššího stupně je: 1. trvalé neinvazivní monitorování všech životních funkcí, včetně záznamu 2. aktivní opakované intervence pro poruchu funkce nebo vnitřního prostředí 3. speciální dokumentace 7.1.3 Obligatorní obsah OD intenzívní péče nižšího stupně Jedná se o OD 00057, 00058 a 00068. Intenzívní péče nižšího stupně je poskytována při hrozící poruše některé životní funkce. Obligatorním obsahem OD intenzívní péče nižšího stupně je: 1. písemné zdůvodnění indikace k poskytování intenzívní péče nižšího stupně lékařem doporučujícím poskytnutí intenzívní péče nižšího stupně 2. písemný souhlas k poskytnutí intenzívní péče nižšího stupně lékaře přijímajícího pacienta na pracoviště intenzívní péče 3. trvalé neinvazivní monitorování nejméně jedné životní funkce 4. nitrožilní infúzní léčba 5. bilance příjmu a výdeje tekutin 7.1.4 Obligatorní obsah OD resuscitační neonatologické péče Jedná se o OD 00071 a 00072. Obligatorním obsahem OD 00071 je: 1. ventilační podpora 2. invazivní monitorování Poznámka: Ventilační podpora: všechny módy mechanické ventilace vyžadující intubaci nebo CPAP aplikovaný nostrilami nebo maskou Invazivní monitorování všech životních funkcí: srdeční akce, dechu, invazivní měření krevního tlaku, stavu vědomí, monitorování oxygenace: SatO2 Obligatorním obsahem OD 00072 je: 1. ventilační podpora 2. neinvazivní monitorování Poznámka: Ventilační podpora: všechny módy mechanické ventilace vyžadující intubaci nebo CPAP aplikovaný nostilami nebo maskou Neinvazivní monitorování všech životních funkcí: srdeční akce, dechu, neinvazivní měření krevního tlaku, stavu vědomí, monitorování oxygenace: SatO2 7.1.5 Obligatorní obsah OD intenzivní neonatologické péče vyššího stupně Jedná se o OD 00075. Obligatorním obsahem OD 00075 je: 1. trvalé neinvazivní monitorování alespoň dvou životních funkcí + oxygenace 2. opakované intervence pro poruchu funkce nebo vnitřního prostření 3. kombinovaná nebo kalkulovaná obohacená či speciální enterální výživa sondou Poznámka: Kalkulovaná obohacená nebo speciální enterální výživa: fortifikované mateřské mléko a/nebo speciální formule pro nedonošené a patologické novorozence a/nebo liquidní formule pro nedonošené a patologické novorozence 7.1.6 Obligatorní obsah OD intenzivní neonatologické péče nižšího stupně Jedná se o OD 00078. Obligatorním obsahem OD 00078 je: 1. trvalé neinvazivní monitorování nejméně jedné životní funkce 2. kalkulovaná obohacená nebo speciální enterální výživa 3. termomanagement Poznámka: Termomanagement: Měření teploty v adekvátních časových intervalech s cílem zabezpečit termoneutrální prostředí 7.1.7. Obligatorní obsah OD zvýšené psychiatrické péče Jedná se o OD 00085. Obligatorním obsahem OD 00085 je: 1. Trvalé monitorování kamerovým systémem, maximálně 3 pacienti na pokoji. 2. Neodkladné psychiatrické vyšetření, krizová intervence, emergentní psychoterapie a farmakoterapie, elektrokonvulzivní terapie, ošetřovatelský proces a psychiatrická rehabilitace. OD je možné vykázat maximálně 7 dní v měsíci. 7.1.8. Obligatorní obsah OD dlouhodobé intenzivní péče Jedná se o OD 00015, 00017 a 00020. Obligatorním obsahem OD 00015 jsou: 1. Medicínské intervence (včetně optimalizace, případně weaningu, je-li pacient připojen na ventilátor), farmakoterapie, psychoterapie, ošetřovatelský proces, rehabilitace (fyzioterapie, ergoterapie, psychoterapie, logopedie), léčebný režim, vedení zdravotnické dokumentace. 2. Kritéria: - pacient odpovídá schválenému diagnostickému spektru; - je po kritickém onemocnění ve stabilizovaném stavu, závislý na umělé plicní ventilaci s nemožností DUPV ze zdravotních či sociálních příčin, což musí být jednoznačně dokladováno ve zdravotnické dokumentaci; - PaO2/FiO2 ≥ 250, PEEP ≤ 8 cm H2O, bez nutnosti podpory katecholaminy, není nutná dialýza ani jiná eliminační metodika; - přichází z lůžka NIP, případně z intenzivního lůžka (ARO nebo JIP). Přijímáni jsou i pacienti při selhání DUPV. Obligatorním obsahem OD 00017 jsou: 1. Medicínské intervence (včetně optimalizace, případně weaningu, je-li pacient připojen na ventilátor), farmakoterapie, psychoterapie, ošetřovatelský proces, rehabilitace (fyzioterapie, ergoterapie, psychoterapie, logopedie), léčebný režim, vedení zdravotnické dokumentace. 2. Kritéria: - je po kritickém onemocnění ve stabilizovaném stavu, ventilační parametry jsou PaO2/FiO>150, PEEP-10cm H2O; - neobnovila se plně jedna či více životních funkcí; - přichází z intenzivního lůžka (ARO nebo JIP); - přijetí pacienta z jiného NIP je možné jen se souhlasem pacienta nebo jeho zákonného zástupce. Obligatorním obsahem OD 00020 jsou: 1. Medicínské intervence (včetně optimalizace, případně weaningu, je-li pacient připojen na ventilátor), farmakoterapie, psychoterapie, ošetřovatelský proces, rehabilitace (fyzioterapie, ergoterapie, psychoterapie, logopedie), léčebný režim, vedení zdravotnické dokumentace. 2. Kritéria: - přichází z lůžka intenzivní péče akutní (ARO/JIP) či následné intenzivní péče (NIP) a splňuje kritéria uvedená v definici pracoviště. 7.1.9 Obligatorní obsah OD následné komplexní intenzivní rehabilitační léčby u pacientů se získaným poškozením mozku Jedná se o OD 00033. Výkon lze nasmlouvat pouze s poskytovateli následné odborné léčebně rehabilitační péče, kteří poskytují péči OD 00022. Obligatorním obsahem OD 00033 jsou: 1. Komplexní intenzivní zdravotní péče v oborech rehabilitační a fyzikální medicína, fyzioterapie, ergoterapie, klinická logopedie, klinická psychologie poskytovaná celkově v minimálním rozsahu 4 až 8 hodin denně. 2. Kritéria pro přijetí a setrvání pacienta do následné komplexní intenzivní rehabilitační léčby: a. Pacient je přijímán na základě návrhu na léčebně rehabilitační péči - stavy po cévních mozkových příhodách (nejdéle 1 měsíc od propuštění z centra vysoce specializované péče o pacienty s iktem či z centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče nebo akutní rehabilitace) a stavy po traumatickém postižení mozku (nejdéle 1 měsíc od ukončení akutní hospitalizace). b. Pacient je schopen přijímat požadovaný objem komplexní rehabilitační péče v rozsahu 4 – 8 hodin/den v oborech rehabilitační a fyzikální medicína, fyzioterapie, ergoterapie, klinická logopedie, klinická psychologie. c. U pacienta jsou před zařazením do komplexní intenzivní rehabilitační léčby provedena hodnocení: 1. fyzioterapeutem (FIM test, Berg Balance Score, TUG, 10MWT, 6MW), 2. ergoterapeutem (FIM test, ARAT, MAL), 3. klinickým psychologem (uvedeny objektivní vstupní a výstupní hodnoty dle mezinárodně standardizovaných testů k posouzení kognitivních a exekutivních funkcí), 4. klinickým logopedem (standardizované testy k posouzení afázie, dysartrie a poruchy polykání); průběžné změny v trénované oblasti hodnoceny na pěti bodové škále. Hodnocení klinickým logopedem jen u indikovaných pacientů. d. U pacienta v průběhu komplexní intenzivní rehabilitační léčby jsou prováděna v periodicitě 2-3 týdnů průběžná hodnocení podle písmene c). Pro setrvání pacienta v komplexní intenzivní léčebně rehabilitační péči je nezbytné zlepšení alespoň o 2 a více bodů nejméně ve 2 sledovaných oblastech. 7.1.10. Obligatorní obsah OD následné komplexní intenzivní léčebně rehabilitační péče (dále jen „KILP“) dětských pacientů s diagnózou dětské mozkové obrny Jedná se o OD 00035. Výkon lze nasmlouvat pouze s poskytovateli následné odborné léčebně rehabilitační péče, kteří poskytují péči OD 00027. Obligatorním obsahem OD 00035 jsou: 1. Komplexní intenzivní zdravotní péče v oborech rehabilitační a fyzikální medicína, fyzioterapie, ergoterapie, klinická logopedie a klinická psychologie poskytovaná celkově v minimálním rozsahu 4 hodiny denně. 2. Kritéria pro přijetí pacienta do následné komplexní intenzivní léčebně rehabilitační péče: a. Pacient je přijat do zařízení na základě návrhu na léčebně rehabilitační péči v odborné dětské léčebně ve všech pořadích naléhavosti (I, II, III) diagnózy dětské mozkové obrny (DMO) ve věku 1 až 18 let pro stupeň I. až IV. podle klasifikačního systému Gross Motor Function Classification Systém - Expanded and Revised (GMFCS - E&R). b. Délka pobytu najeden návrh se stanovuje 2krát 28 dnů – dva pobyty 28 dní realizované v období nejvýše 12 po sobě jdoucích měsíců s minimálním odstupem 6 měsíců od ukončení prvního pobytu do nástupu druhého pobytu (tyto dva pobyty tvoří jeden cyklus KILP). c. Při nutnosti přerušení jednoho pobytu v rámci KILP pro akutní komplikaci zdravotního stavu, které vznikne do 14 dní od začátku pobytu, se nahradí tento opakováním celého pobytu, je-li již realizováno 15 a více dní z daného pobytu, pak se tento nenahrazuje. 3. Kritéria pro zařazení pacienta do následné komplexní intenzivní léčebně rehabilitační péče: a. Pacient je schopen přijímat požadovaný objem komplexní intenzivní léčebně rehabilitační péče v rozsahu minimálně 4 hodin denně v oborech rehabilitační a fyzikální medicína, fyzioterapie, ergoterapie, klinická logopedie, klinická psychologie. b. U pacienta jsou provedena tato objektivní hodnocení, a to vždy 1krát na začátku prvního pobytu a 1krát na konci druhého pobytu v těchto oblastech: 1. Motorika a mobilita (hodnocení Gross Motor Function Measure - GMFM-88), 2. Kognitivní a exekutivní funkce - podle věku dítěte použit jeden z testů: • BSID III - Bayleyové vývojové škály, • SON-R - neverbální test, • IDS - inteligenční a vývojová škála pro děti, • Stanford-binetova inteligenční škála - iv. revize, 3. Poruchy komunikace a polykání - klinické vyšetření klinickým logopedem (jen v indikovaných případech). 4. Kritéria pro setrvání pacienta v KILP: Obdobím hodnocení pacienta je jeden cyklus KILP (dva po sobě jdoucí pobyty délky 28 dnů realizované v období 7 měsíců až 1 rok), pokud je na konci druhého pobytu bez ohledu na kategorii dle GMFCS - E&R zlepšení v GMFM-88 ve věku 1-7 let minimálně o 5 % a ve věku od dosažených 8 let minimálně o 2 % oproti hodnocení na začátku prvního pobytu, může být pacient zařazen do dalšího cyklu dvou-pobytového systému KILP. 7.1.11. Obligatorní obsah OD v otevřeném denním stacionáři s psychiatrickou péčí - doba poskytované péče minimálně 6 hodin Jedná se o OD 00043. Péče je poskytována na základě indikace psychiatra. Obligatorním obsahem jsou činnosti personálu při péči o pacienty s duševním onemocněním, organizační činnost vedoucích pracovníků: 1. Komunita — denně 30 minut (obdoba výkonu psychoterapie skupinová, typ III — komunita, kdy dojde k setkání všech pacientů i personálu denního stacionáře, zmapování průběhu předešlého dne, nastavení individuálních i skupinových aktivit podle stavu pacienta). 2. Psychiatrická vizita, podle potřeby individuální pohovor s psychiatrem a popřípadě také úprava medikace — každý den provede psychiatr (L3), odpovídá obsahem výkonu kontrolnímu vyšetření (výkon č. 35023) nebo cílenému vyšetření (výkon č. 35022), podle stavu pacienta. Aktivity směřující k stabilizaci stavu, udržení nebo znovunastavení denního režimu: 1. Skupinová psychoterapie (frekvence 8x v měsíci) — pod vedením psychiatra nebo klinického psychologa s úplnou psychoterapeutickou kvalifikací, odpovídá výkonu č. 35610, zahrnuje různé psychoterapeutické přístupy. Nejčastěji obsahuje kognitivně - behaviorální terapii, prvky dynamické psychoterapie, prvky imaginativní psychoterapie, relaxační aktivity, komunikační terapii, edukaci, dále pak psychodrama, arteterapii, muzikoterapii, psychogymnastiku. 2. Individuální psychoterapie — frekvence je nastavená u každého pacienta individuálně podle jeho zdravotního stavu a potřeb, pod vedením psychiatra nebo klinického psychologa s úplnou psychoterapeutickou kvalifikací, odpovídá výkonu č. 35520, zahrnuje různé psychoterapeutické přístupy, nejčastěji jde o eklektický přístup s využitím různých terapeutických přístupů (kognitivně - behaviorální terapii, prvky dynamické psychoterapie, prvky imaginativní psychoterapie, a další). V případě potřeby probíhá také psychoterapeutická práce s rodinou (rodinná terapie). 3. Podpůrné terapeutické aktivity (frekvence 15x v měsíci) - zahrnuje skupinový trénink kognitivních funkcí, nácvik v oblasti správného životního stylu, plánování režimu dne, trénink komunikačních dovedností, nácvik zvládání hněvu a jeho deeskalace, expoziční terapii, nácvik relaxačních technik — provádí sestra pro péči v psychiatrii, odpovídá výkonu č. 35817. 4. Psychiatrická rehabilitace - individuální nácvik psychickou poruchou narušených funkcí například v oblasti komunikačních dovedností, techniky zaměřené na zvládání běžných situací, stres management, podpora v péči o vlastní somatický stav, v začleňování do běžného života, podpora v užívání medikace, v rámci psychiatrické rehabilitace může být vytvořen krizový plán pro případ zhoršení psychického stavu. Provádí sestra pro péči v psychiatrii, odpovídá výkonu č. 35815. 5. Edukace (frekvence 2x týdně) - provádí sestra pro péči v psychiatrii, odpovídá výkonu č. 35823. Program je uzpůsoben aktuálnímu složení pacientů ve stacionáři, jejich zdravotnímu stavu a individuálním potřebám. Vizita lékaře je každodenně, další program je variabilní v průběhu týdne, obsahuje výše uvedené prvky tak, aby péče byla poskytována 6 hodin a odpovídala zdravotnímu stavu a možnostem pacienta. Pobyt v otevřeném denním stacionáři s psychiatrickou péčí je v řádu dnů až týdnů, neměl by přesáhnout 3 měsíce. V individuálních případech lze OD 00043 vykázat i déle po schválení zdravotní pojišťovnou. Na rodné číslo pojištěnce nesmí být vykázán v den, kdy je poskytnuta péče vykázaná OD 00043, žádný jiný výkon odbornosti 305, 306, 309, 901, 910, 911, 914 a 999 (vyjma výkonu č. 09561). Není možné současně vykázat s OD 00041 nebo 00042. K výkonu se v případě provedení připočte úhrada přímo spotřebovaných léčivých přípravků (lze vykázat mezioborový výkon č. 09561). 7.1.12. Obligatorní obsah OD ochranného léčení s nízkou mírou zabezpečení Jedná se o OD 00090. Péče je poskytována na základě indikace soudu (soudem nařízené ochranné léčení) a pacientům, kteří jsou nositeli rizik, a u kterých se vede řízení o nařízení ochranného léčení. Bezodkladně po shromáždění všech nezbytných podkladů a informací je nutné provedení strukturovaného hodnocení rizika násilného jednání. Stav pacienta odpovídá stupni I. - III. v pětistupňovém systému hodnocení rizika. Obligatorním obsahem jsou dále činnosti zdravotnických pracovníků při péči o pacienty s duševním onemocněním: 1. Organizační činnost vedoucích pracovníků. 2. Dohledová činnost, kontrola nad jednáním, restrikce komunikace, prohledávání pacientů a jejich osobních věcí za účelem zjištění přítomnosti návykových látek. 3. Administrativní činnosti - povinnost informovat nemocného o jeho právech a povinnostech, vytvořit písemný léčebný plán a seznámit s ním pacienta, oznamovat různým institucím, pokud pacient tento plán neplní (nedostaví se, vzdálí se z léčby), písemné řešení žádostí o propustky, písemná komunikace se soudy a dalšími institucemi. Povinnost vypracování písemných zpráv pro soudy hodnotících průběh ochranného léčení. Administrativní činnosti v návaznosti na komunikaci se soudy nejsou součástí OD 00090. 4. Vykazování - vstupní, výstupní a průběžný dotazník ochranného léčení obsahující i hodnocení rizikovosti u daného nemocného. 5. Komunita - v pracovních dnech 30 minut (obdoba výkonu psychoterapie skupinová, typ III - komunita, kdy dojde k setkání všech pacientů i personálu denního stacionáře, zmapování průběhu předešlého dne, nastavení individuálních i skupinových aktivit podle stavu pacienta). 6. Psychiatrická vizita, podle potřeby individuální pohovor s psychiatrem anebo také úprava medikace - každý den provede lékař psychiatr (L1, L2 nebo L3) podle stavu pacienta. Aktivity směřující k stabilizaci stavu, udržení či znovunastavení denního režimu: 1. Skupinová psychoterapie (frekvence alespoň 4krát v měsíci) – pod dohledem nebo dozorem psychiatra nebo klinického psychologa s psychoterapeutickou kvalifikací, odpovídá výkonu č. 35610, zahrnuje různé psychoterapeutické přístupy. Nejčastěji kognitivně - behaviorální terapii, prvky dynamické psychoterapie, imaginativní psychoterapii, relaxační aktivity, komunikační terapii, edukaci, dále pak psychodrama, arteterapii, muzikoterapii, psychogymnastiku. 2. Individuální psychoterapie - frekvence je nastavená u každého pacienta individuálně podle jeho zdravotního stavu a potřeb, pod vedením psychiatra nebo klinického psychologa s kvalifikací, odpovídá výkonu č. 35520, zahrnuje různé psychoterapeutické přístupy, nejčastěji jde o eklektický přístup s využitím různých terapeutických přístupů (kognitivně - behaviorální terapii, prvky dynamické psychoterapie, imaginativní psychoterapii, a další). V případě potřeby probíhá také psychoterapeutická práce s rodinou (rodinná terapie). 3. Podpůrné terapeutické aktivity (frekvence alespoň 10krát v měsíci) - zahrnuje skupinový trénink kognitivních funkcí, nácvik v oblasti správného životního stylu, plánování režimu dne, trénink komunikačních dovedností, nácvik zvládání hněvu a jeho deeskalace, expoziční terapii, nácvik relaxačních technik - pod dohledem nebo dozorem sestry pro péči v psychiatrii, odpovídá výkonu č. 35817. 4. Psychiatrická rehabilitace - individuální nácvik psychickou poruchou narušených funkcí například v oblasti komunikačních dovedností, techniky zaměřené na zvládání běžných situací, stres management, podpora v péči o vlastní somatický stav, v začleňování do běžného života, podpora v užívání medikace, v rámci psychiatrické rehabilitace může být vytvořen krizový plán pro případ zhoršení psychického stavu. Provádí sestra pro péči v psychiatrii, odpovídá výkonu č. 35815. 5. Edukace (frekvence 2krát týdně) - pod dohledem nebo dozorem sestry pro péči v psychiatrii, odpovídá výkonu č. 35823. Program je uzpůsoben aktuálnímu složení pacientů na oddělení, jejich zdravotnímu stavu a individuálním potřebám. Vizita lékaře je každodenně v pracovních dnech, další program je variabilní v průběhu týdne, obsahuje výše uvedené prvky tak, aby péče byla poskytována v průběhu celého dne a odpovídala zdravotnímu stavu a možnostem pacienta. Kategorie ošetřovatelské náročnosti odpovídá péči o pacienty s nařízeným ochranným léčením na oddělení s nízkou mírou zabezpečení: Kategorie 3 Pacient vyžadující zvýšený dohled. 7.1.13. Obligatorní obsah OD ochranného léčení se střední mírou zabezpečení Jedná se o OD 00091. Péče je poskytována na základě indikace soudu (soudem nařízené ochranné léčení) a pacientům, kteří jsou nositeli rizik a u kterých se vede řízení o nařízení ochranného léčení, případně vysoce rizikovým pacientům. Bezodkladně po shromáždění všech nezbytných podkladů a informací je nutné provedení strukturovaného hodnocení rizika násilného jednání. Stav pacienta odpovídá stupni IV. nebo V. v pětistupňovém systému hodnocení rizika. Obligatorním obsahem jsou činnosti personálu při péči o pacienty s duševním onemocněním: 1. Organizační činnost vedoucích pracovníků. 2. Dohledová činnost, kontrola nad jednáním, restrikce komunikace, prohledávání pacientů a jejich osobních věcí za účelem zjištění přítomnosti návykových látek. 3. Administrativní činnosti - povinnost informovat nemocného o jeho právech a povinnostech, vytvořit písemný léčebný plán a seznámit s ním pacienta, oznamovat různým institucím, pokud pacient tento plán neplní (nedostaví se, vzdálí se z léčby), písemné řešení žádostí o propustky, písemná komunikace se soudy a dalšími institucemi. Povinnost vypracování písemných zpráv pro soudy hodnotících průběh ochranného léčení. Administrativní činnosti v návaznosti na komunikaci se soudy nejsou součástí OD 00091. 4. Vykazování - vstupní, výstupní a průběžný dotazník ochranného léčení obsahující i hodnocení rizikovosti u daného nemocného. 5. Komunita - v pracovních dnech 30 minut (obdoba výkonu psychoterapie skupinová, typ III - komunita, kdy dojde k setkání všech pacientů i personálu denního stacionáře, zmapování průběhu předešlého dne, nastavení individuálních i skupinových aktivit podle stavu pacienta). 6. Psychiatrická vizita, podle potřeby individuální pohovor s psychiatrem anebo také úprava medikace - každý den provede lékař psychiatr (L1, L2 nebo L3) podle stavu pacienta. Aktivity směřující k stabilizaci stavu, udržení či znovunastavení denního režimu: 1. Skupinová psychoterapie (frekvence alespoň 4krát v měsíci) – pod dohledem nebo dozorem psychiatra nebo klinického psychologa s psychoterapeutickou kvalifikací, odpovídá výkonu č. 35610, zahrnuje různé psychoterapeutické přístupy. Nejčastěji kognitivně - behaviorální terapii, prvky dynamické psychoterapie, imaginativní psychoterapii, relaxační aktivity, komunikační terapii, edukaci, dále pak psychodrama, arteterapii, muzikoterapii, psychogymnastiku. 2. Individuální psychoterapie - frekvence je nastavená u každého pacienta individuálně podle jeho zdravotního stavu a potřeb, pod vedením psychiatra nebo klinického psychologa s psychoterapeutickou kvalifikací, odpovídá výkonu č. 35520, zahrnuje různé psychoterapeutické přístupy, nejčastěji jde o eklektický přístup s využitím různých terapeutických přístupů (kognitivně - behaviorální terapii, prvky dynamické psychoterapie, imaginativní psychoterapii, a další). V případě potřeby probíhá také psychoterapeutická práce s rodinou (rodinná terapie). 3. Podpůrné terapeutické aktivity (frekvence alespoň 10krát v měsíci) - zahrnuje skupinový trénink kognitivních funkcí, nácvik v oblasti správného životního stylu, plánování režimu dne, trénink komunikačních dovedností, nácvik zvládání hněvu a jeho deeskalace, expoziční terapii, nácvik relaxačních technik - pod dohledem nebo dozorem sestry pro péči v psychiatrii, odpovídá výkonu č. 35817. 4. Psychiatrická rehabilitace - individuální nácvik psychickou poruchou narušených funkcí například v oblasti komunikačních dovedností, techniky zaměřené na zvládání běžných situací, stres management, podpora v péči o vlastní somatický stav, v začleňování do běžného života, podpora v užívání medikace, v rámci psychiatrické rehabilitace může být vytvořen krizový plán pro případ zhoršení psychického stavu. Provádí sestra pro péči v psychiatrii, odpovídá výkonu č. 35815. 5. Edukace (frekvence 2krát týdně) - pod dohledem nebo dozorem sestry pro péči v psychiatrii, odpovídá výkonu č. 35823. Program je uzpůsoben aktuálnímu složení pacientů na oddělení, jejich zdravotnímu stavu a individuálním potřebám. Vizita lékaře je každodenně v pracovních dnech, další program je variabilní v průběhu týdne, obsahuje výše uvedené prvky tak, aby péče byla poskytována v průběhu celého dne a odpovídala zdravotnímu stavu a možnostem pacienta. Kategorie ošetřovatelské náročnosti odpovídá péči o pacienty s nařízeným ochranným léčením na oddělení se střední mírou zabezpečení: - Kategorie 3 Pacient vyžadující zvýšený dohled - Kategorie 4 Pacient imobilní - Kategorie 5 Pacient v bezvědomí. 8. ZUM VYKAZOVANÝ K OŠETŘOVACÍM DNŮM K OD nelze vykazovat žádné materiály jako zvlášť účtované materiály (dále ZUM), pokud není dále uvedeno jinak. K OD resuscitační a intenzívní péče lze vykázat jako ZUM nitrolební čidlo na měření nitrolebního tlaku na jedno použití. 9. VÝKONY VYKAZOVANÉ SPOLU S OŠETŘOVACÍMI DNY Spolu s OD se vykazují všechny zdravotní výkony, pokud není dále uvedeno jinak. Spolu s OD nelze vykazovat zdravotní výkony, u kterých je uvedeno v Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami v položce omezení místem „A - pouze ambulantně“ „SA - pouze na specializovaném pracovišti ambulantně“ „AOD - pouze ambulantně - agregován do OD“ „SAOD - pouze na specializovaném pracovišti ambulantně - agregován do OD“ Toto neplatí pro OD 00040, OD 00041, 00042. Spolu s OD resuscitační a intenzívní péče nelze vykazovat výkony uvedené v následujícím seznamu, ani pokud byly provedeny jiným pracovištěm než pracovištěm resuscitační nebo intenzívní péče: 1. Drenáž hrudníku 2. Endotracheální intubace ne pro anestézii 3. Endotracheální odsávání 4. Enterální výživa 5. Forsírovaná diuréza 6. Invazívní monitorování 7. Kanylace centrální žíly 8. Kanylace periferní žíly včetně infúze 9. Kanylace plicnice a měření tlaku v zaklínění 10. Kardioverse 11. Komplexní metabolické sledování 12. Masivní objemové náhrady a přetlaková transfúze 13. Měření srdečního výdeje bioimpedancí 14. Oxygenoterapie 15. Pulzní oxymetrie 16. Punkce hrudníku 17. Punkce perikardu 18. Punkce trachey se zavedením kanyly 19. Terapeutická laváž GIT 20. Udržování tělesné teploty 21. Zavedení gastrické sondy 22. Zavedení intrajejunální sondy. 23. Zavedení katétru pro intraarteriální perfúzi 24. Zavedení močového katétru 25. Zavedení Sengstagenovy sondy Spolu s OD resuscitační a intenzívní péče nelze vykázat žádné výkony, pokud byly provedeny pracovištěm resuscitační a intenzívní péče, vyjma výkonů: 1. Kardiopulmonální resuscitace 2. Anestézie u neodkladných operačních výkonů 3. Tracheostomie 4. Kontinuální venózní hemofiltrace 5. Akutní peritoneální dialýza 6. Akutní hemodialýza 7. Chronická hemodialýza 8. Hemofiltrace 9. Hemodiafiltrace 10. Bezacetátová biofiltrace 11. Plazmaferéza membránová 12. Hyperbarická oxygenoterapie v přetlakové hyperbarické komoře 13. Podpůrná léčba vzdušným lůžkem 14. Výkony: Specializovaná hematologická léčba nemocných s allogenní transplantací kostní dřeně Specializovaná hematoonkologická léčba nemocných na specializovaných pracovištích, včetně autologní transplantace kostní dřeně Transplantace allogenní kostní dřeně Transplantace autologní kostní dřeně, rozmrazení a aplikace do centrálního žilního katétru na specializovaných hematologických pracovištích 15. Výkony parenterální výživy k výkonům OD intenzívní péče o pacienta s TISS body do 29 bodů 16. Převaz rány metodou VAC. 17. Dlouhodobá mimotělní respirační podpora novorozence. 18. Eliminační metoda pro náhradu funkce akutně selhávajících jater. 19. Urgentní rigidní bronchoskopie s terapeutickým záměrem. 20. Urgentní flexibilní bronchoskopie s terapeutickým záměrem. 21. Multimodální 24hodinová neuromonitorace. 22. Trombelastogram. 23. Selektivní plicní vazodilatace pomocí oxidu dusnatého. 24. Transplantace Langerhansových ostrůvků. 25. Implantace ECMO (Extrakorporální membránová oxygenace). 26. Celotělová hypotermie novorozence. 27. Parenterální chemoterapie. 10. JEDNODENNÍ PÉČE NA LŮŽKU Jestliže po provedení invazivního nebo operačního výkonu následuje u pacienta pouze jednodenní péče na lůžku, vykáže se tento pobyt na lůžku bez ohledu na odbornost pracoviště ošetřovacím dnem 00040 bez připočtení úhrady za výkony agregované do OD podle bodu 3.1 (Úhrada za výkony agregované do OD). Současně se vykáže smluvně dohodnutá sazba režijních nákladů daného poskytovatele lůžkové péče dle Kapitoly 7. U poskytovatelů ambulantní péče je k jednodenní péči na lůžku přiřazena režie v nejnižší bodové hodnotě dle Kapitoly 7 náležející lůžkovému poskytovateli poskytujícímu akutní lůžkovou péči. Jako výkony tzv. jednodenní péče na lůžku mohou být vykázány také invazivní nebo operační výkony s omezením místem „H“, „SH“, pokud byl naplněn jejich obsah uvedený v seznamu výkonů a pokud v den jejich provedení následuje jednodenní péče na lůžku vykázaná příslušným ošetřovacím dnem. Kapitola 6 Kategorie pacienta v ústavní péči Kategorie pacienta vyjadřuje náročnost ošetřovatelské péče poskytované pacientovi z hlediska jeho soběstačnosti a psychického stavu. 1. VYKAZOVÁNÍ KATEGORIÍ PACIENTA Kategorie pacienta se vykazuje u všech hospitalizovaných pacientů za každý den hospitalizace kromě dne ukončení hospitalizace. První a poslední den hospitalizace se vykazuje jako jeden den s kategorií odpovídající stavu pacienta v první den hospitalizace. Kategorie pacienta se vykazuje i s výkonem ošetřovacího dne OD 00005 - ošetřovatelská lůžka všech odborností. Kategorie pacienta 1 se vykazuje v den, kdy je vykazován ošetřovací den (dále OD) jednodenní péče na lůžku, resuscitační nebo intenzivní péče, následné ventilační péče (NVP), následné intenzivní péče (NIP), dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP) a OD následné komplexní intenzivní rehabilitační léčby u pacientů se získaným poškozením mozku. Kategorie pacienta 1 se vykazuje na oddělení pro fyziologické novorozence. Kategorii pacienta 4 lze vykázat na oddělení pro fyziologické novorozence tehdy, pokud je na tomto oddělení hospitalizován nedonošený novorozenec či patologický novorozenec, poskytovatel nemá zřízené oddělení pro patologické novorozence a nedonošence a nedonošenci či patologickému novorozenci není v ten den vykazován OD resuscitační nebo intenzívní péče. Hodnota kategorií pacienta: kategorie\| body\| název\| legenda ---\|---\|---\|--- 0\| 0\| pacient na propustce\| vykáže se každý den, kdy je pacient na propustce 1\| 0\| pacient soběstačný\| pacient je nezávislý na základní ošetřovatelské péči pacient ve stabilizovaném psychickém stavu dítě nad 10 let 2\| 75\| pacient částečně soběstačný\| pacient je částečně soběstačný, sám se obslouží s dopomocí, je schopen pohybu mimo lůžko s dopomocí či samostatně na invalidním vozíku pacient vykazující mírné příznaky duševní poruchy, spolupracující dítě od 6 do 10 let 3\| 150\| pacient vyžadující zvýšený dohled\| lucidní pacient, neschopný pohybu mimo lůžko ani s dopomocí či samostatně na invalidním vozíku, vyžaduje téměř úplnou obsluhu psychicky alterovaný pacient nebo pacient vykazující středně těžké příznaky duševní poruchy vyžadující zvýšený dohled, případně přechodné omezení pohybu či farmakologické zklidnění dítě od 2 do 6 let Pacient ve výkonu ochranného léčení na oddělení s nízkou mírou zabezpečení Pacient s nařízeným ochranným léčením na oddělení se střední mírou zabezpečení 4\| 225 \| pacient imobilní\| lucidní, zcela imobilní pacient, případně inkontinentní, vyžaduje ošetřovatelskou pomoc při všech úkonech pacient vykazující příznaky závažné duševní poruchy vyžadující omezení pohybu a farmakologické zklidnění dítě do 2 let věku Pacient s nařízeným ochranným léčením na oddělení se střední mírou zabezpečení 5\| 300\| pacient v bezvědomí\| pacient je v bezvědomí, případně v deliriózním stavu, pacient vykazující příznaky těžké duševní poruchy, nebezpečný sobě či okolí, vyžadující trvalý ošetřovatelský dohled, případně použití omezovačích prostředků intenzívní psychiatrické péče Pacient s nařízeným ochranným léčením na oddělení se střední mírou zabezpečení Kapitola 7 Úhrada nepřímých nákladů V kalkulaci bodové hodnoty zdravotních výkonů je zahrnuta položka nepřímé náklady - režie. Režii spojenou s poskytnutím ambulantní péče uhradí zdravotní pojišťovna na základě času výkonu a minutové režijní sazby. Režie výkonu se vypočte jako součin času výkonu v minutách a minutové režijní sazby příslušné k výkonům dané autorské odbornosti. Čas výkonu je uveden v Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami u každého výkonu. Minutová režijní sazba pro jednotlivé autorské odbornosti je uvedena dále. Režii spojenou s poskytnutím lůžkové zdravotní péče uhradí zdravotní pojišťovna zčásti na základě času výkonu a minutové režijní sazby, zbývající část režie je přiřazena k ošetřovacímu dni. Hodnota režie přiřazené k ošetřovacím dnům je uvedena dále. 1. MINUTOVÁ REŽIJNÍ SAZBA PŘIŘAZENÁ K VÝKONU K výkonům autorské odbornosti 001, 002, 005, 006, 008, 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108 (vyjma nefrologických hemoeliminačních metod), 109, 110, 116, 201, 202, 204, 205, 206, 207, 208, 209, 222, 301, 302, 303, 304, 305, 350, 355, 360, 370, 306, 308, 309, 401, 402, 403, 404, 405, 406, 407, 409, 710, 720, 801, 802, 807, 808, 809, 812, 813, 814, 815, 816, 817, 818, 819, 823, 901, 902, 903, 904, 905, 910, 913, 914, 917, 920, 922, 925, 926, 931, 935 a 999 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 4,47 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 115, 117, 215, 312, 413, 697, 719, 806 a 810 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 6,70 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 108 (pouze nefrologické hemoeliminační metody), 203, 414, 418, 501, 502, 503, 504, 505, 506, 507, 601, 602, 603, 604, 605, 606, 607, 701, 702, 704, 705, 706, 707, 708, 709, 799, 780 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 5,37 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 511, 512, 513, 514, 515, 516, 517, 611, 612, 613, 614, 615, 616, 711, 714, 715, 716 a 717 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 8,05 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 521, 522, 523, 524, 525, 526, 527, 621, 622, 623, 624, 625, 626, 721, 724, 725, 726, 727 a 728 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 10,74 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 531, 532, 533, 534, 535, 536, 537, 631, 632, 633, 634, 635, 636, 731, 734, 735, 736 a 737 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 16,11 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 911, 916, 919, 921 a 927 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 3,29 bodu za jednu minutu času výkonu. K výkonům autorské odbornosti 014 a 015 je přiřazena minutová režijní sazba ve výši 5,60 bodu za jednu minutu času výkonu. Minutová režijní sazba za jednu minutu času výkonu přiřazená touto vyhláškou k výkonům jednotlivých autorských odborností se vypočte vždy k 1. červenci kalendářního roku tak, že se k současné hodnotě přičte průměrná roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) za uplynulý kalendářní rok publikovaná Českým statistickým úřadem. Takto vypočtené minutové režijní sazby se zaokrouhlují na dvě desetinná místa a použijí se v době od 1. ledna do 31. prosince následujícího kalendářního roku. Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem lze, na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů, dohodnout vyšší minutovou režijní sazbu, než je ve vyhlášce uvedena, nejvýše však do výše 300 % uvedené hodnoty. Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem lze, na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů, dohodnout nižší minutovou režijní sazbu, než je ve vyhlášce uvedena, nejvýše však do výše 30 % uvedené hodnoty. 2. REŽIE PŘIŘAZENÁ K OD Další část režie vyplývající z rozdílných nákladů jednotlivých poskytovatelů lůžkové péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění ve formě režie přiřazené k výkonu ošetřovacího dne. 2.1 Poskytovatelé lůžkové péče poskytující akutní lůžkovou péči V jednom nebo několika nasmlouvaných oborech nasmlouvávají hodnotu režijních nákladů přiřazenou k ošetřovacímu dni v bodech, a to v rozmezí 44,89-145,83. Režie přiřazená k ošetřovacímu dni se stanovuje pro poskytovatele jednotně. 2.2 Poskytovatelé poskytující jinou lůžkovou péči Jedná se o poskytovatele následné lůžkové péče, dlouhodobé lůžkové péče a zvláštní lůžkové péče., tedy o poskytovatele, kteří nevykazují s ošetřovacími dny, kromě vyšetření při příjmu a propuštění, žádné jiné zdravotní výkony. Hodnota režie přiřazená k ošetřovacímu dni je stanovena na 269,19 bodu. Hodnota režie přiřazená touto vyhláškou k ošetřovacímu dni se vypočte vždy k 1. červenci kalendářního roku tak, že se k současné hodnotě přičte průměrná roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen) za uplynulý rok publikovaná Českým statistickým úřadem. Takto vypočtené minutové režijní sazby se zaokrouhlují na dvě desetinná místa a použijí se v době od 1. ledna do 31. prosince následujícího kalendářního roku. Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem lze, na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů, dohodnout vyšší hodnotu režie přiřazené k OD, než je ve vyhlášce uvedena, nejvýše však do výše 400 %. Ve smlouvě mezi zdravotní pojišťovnou a poskytovatelem lze, na základě ekonomicky zdůvodněných nezbytných nákladů, dohodnout nižší hodnotu režie přiřazené k OD, než je ve vyhlášce uvedena, nejvýše však do výše 30 %. 3. Obsah režie V režii je zahrnuto: Spotřeba materiálu: palivo pohonné hmoty a mazadla mimo pohonné hmoty a mazadla zahrnuté ve výkonech dopravy, zdravotnický materiál mimo ten, který je zahrnut jako přímo spotřebovaný ve výkonech nebo jako ZUM účtován zvlášť léčivé přípravky mimo ty, které jsou zahrnuty jako přímo spotřebované ve výkonech nebo jako ZULP účtovány zvlášť potraviny mimo potraviny hrazené ve stravní jednotce v ošetřovacím dni všeobecný materiál mimo ten, který je zahrnut jako přímo spotřebované v některých výkonech materiál pro údržbu mimo ten, který je zahrnut ve výkonech v rámci specifické údržby jednoúčelových přístrojů prádlo osobní ochranné pracovní pomůcky pro zaměstnance drobný hmotný investiční majetek knihy a učební pomůcky Spotřeba energie: elektrická energie voda (mimo vodu zahrnutou jako přímo spotřebovanou v některých výkonech) pára plyn Služby: opravy a udržování mimo specifickou údržbu jednoúčelových přístrojů zahrnutou do výkonů cestovné zaměstnanců náklady na reprezentaci dopravné nájemné spoje (poštovné, telefonní poplatky, kurýrní služby) dodavatelské praní prádla dodavatelský úklid náklady na vzdělávání, účastnické poplatky informační technologie ostatní služby Osobní náklady: mzdové náklady mimo mzdové náklady zahrnuté ve výkonech ostatní osobní náklady mimo náklady zahrnuté ve výkonech pojistné na veřejné zdravotní pojištění mimo pojistné na veřejné zdravotní pojištění zahrnuté ve výkonech pojistné na sociální pojištění pracovníků mimo pojistné na sociální pojištění zahrnuté ve výkonech Daně Ostatní náklady (odpis nedobytné pohledávky, úroky, jiné ostatní náklady) Odpisy nehmotného a hmotného investičního majetku mimo jednoúčelové přístroje zahrnuté ve výkonech Vnitropodnikové náklady pokud jsou účtovány zvlášť (doprava, údržba, kotelna, kuchyně, správa) Kapitola 8 Přeprava a náhrada cestovních nákladů 1. PŘEPRAVA Přepravou se rozumí součást zdravotních služeb, která je poskytována poskytovatelem zdravotnické záchranné služby (dále ZZS), zdravotnické dopravní služby (dále ZDS), přepravy pacientů neodkladné péče (dále jen PPNP) nebo jinými subjekty, které splňují stanovené podmínky podle zvláštních předpisů. 1.1 Přeprava zahrnuje 1. přepravu pacientů 2. přepravu doprovodů pacientů 3. přepravu infekčních pacientů 4. jízdy vozidly ZZS 5. jízdy vozidly PPNP 6. přepravu patologických novorozenců a novorozenců s nízkou porodní hmotností 7. leteckou přepravu 8. přepravu k pitvě a z pitvy 9. přepravu zdravotnických pracovníků v návštěvní službě 10. přepravu lékařů při lékařské pohotovostní službě 11. přepravu transfuzních přípravků, speciálních léčivých přípravků, tkání, buněk a orgánů k transplantaci, přepravu lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu. 1.1.1 Přeprava pacientů Přepravou pacienta se rozumí přeprava pacienta mezi poskytovateli hrazených služeb nebo k poskytovateli hrazených služeb k ošetření, vyšetření nebo léčení a zpět do vlastního sociálního prostředí. 1.1.2 Přeprava doprovodů pacientů Doprovodem pacienta se rozumí doprovázející osoba, která není členem posádky vozidla a její přítomnost je s ohledem na zdravotní stav pacienta nezbytně nutná. Doprovod pacienta je vykazován tak, že je připočten počet kilometrů ujetých s doprovodem k počtu kilometrů ujetých s pacientem a je vykazován té zdravotní pojišťovně, u které je pacient pojištěn. Jako doprovod pacienta je vykazována pouze cesta s pacientem, cesta doprovodu bez pacienta (návrat) není hrazena z veřejného zdravotního pojištění. 1.1.3 Přeprava infekčních pacientů Přepravou infekčních pacientů se rozumí přeprava pacientů s infekčními a parazitárními nemocemi, prováděná za zvláštního režimu podle hygienických předpisů. 1.1.4 Sekundární přeprava Sekundární přepravou se rozumí přeprava pacienta mezi poskytovateli hrazených služeb příslušnou ZDS nebo přeprava pacienta mezi smluvními poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy příslušnou PPNP k takovému smluvnímu poskytovateli, který disponuje personálním zabezpečením, technickým a věcným vybavením potřebným k zajištění dalších hrazených služeb. 1.1.5 Přeprava pacientů ZZS Přepravou pacientů ZZS se rozumí přeprava výjezdové skupiny ZZS k pacientovi a přeprava pacienta za podmínek soustavného poskytování přednemocniční neodkladné péče. 1.1.6 Přeprava pacientů PPNP Přepravou pacientů neodkladné péče se rozumí jejich přeprava mezi poskytovateli výhradně za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy. 1.1.7 Letecká přeprava Letecká přeprava pacientů se provádí v mimořádných případech na základě schválení revizního lékařem. 1.1.8 Přeprava k pitvě a z pitvy Přeprava k pitvě a z pitvy se vykazuje výkonem přepravy s pevnou sazbou na jeden ujetý kilometr. Jízda nevytíženého vozidla bez zemřelého se nevykazuje. 1.2 V sazbě za jeden km je zahrnuto: 1. příjem požadavku 2. zpracování a třídění informací 3. zadání realizace posádce vozidla 4. jízda k pacientovi a k zemřelému při přepravě k pitvě a z pitvy 5. odborné naložení pacienta a jeho přeprava ke smluvnímu poskytovateli, popřípadě do místa určení 6. odborný dohled a nezbytná péče v průběhu přepravy 7. průběžná komunikace s dispečinkem, předání pacienta smluvnímu poskytovateli, popřípadě v místě bydliště nebo v místě určení, odborné vyložení pacienta 8. návrat na stanoviště 9. úklid, desinfekce a příprava vozidla. 2. TARIFNÍ PODMÍNKY Výkony přepravy zahrnují přímé i nepřímé (režijní) účelně vynaložené náklady na provoz vozidel v daných režimech přeprav na jednoho pacienta. 2.1 Přeprava pacientů 2.1.1. ZDS vykáže počet kilometrů ujetých v pásmech dle odst. 7 s každým konkrétním pacientem vhodnou komunikací do místa určení dle indikace lékaře, a to i v případě, je-li současně přepravováno více pacientů, nejvíce však 4 osoby, včetně doprovodů pacientů. 2.1.2. Přeprava pacientů provedená ZDS v sídle vyššího územního samosprávného celku může být hrazena paušální částkou. Při sjednávání paušální částky se postupuje podle vzorce: počet bodů v pásmu 1-8 km x hodnota bodu x průměrná vzdálenost na jednotku převozu v km. Jízda nevytížené sanitky bez pacienta se nevykazuje. Na základě smlouvy mezi smluvním poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou lze dohodnout i jiný způsob úhrady než za ujeté kilometry. V takovém případě lze přepravu hradit sjednanou paušální částkou. Při sjednávání paušální částky se vychází ze stanovených sazeb za 1 km, průměrné přepravní vzdálenosti v konkrétní lokalitě a vytížení sanitních vozů. 2.2 Přeprava infekčních pacientů ZDS vykáže počet kilometrů ujetých s každým konkrétním pacientem, vhodnou komunikací do místa určení, dle indikace lékaře, a to i v případě, je-li současně přepravováno více pacientů, nejvíce však 4. Jízda nevytíženého sanitního vozidla bez pacienta se nevykazuje. 2.3 Jízda vozidly ZZS, jízda vozidly PPNP, jízda vozidly při přepravě patologických novorozenců a novorozenců s nízkou porodní hmotností, jízda vozidly při přepravě transfuzních přípravků, speciálních léčivých přípravků, tkání, buněk a orgánů k transplantaci, jízda vozidly při přepravě lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu. V režimu jízdy vozidla ZZS, jízdy vozidla PPNP, jízdy vozidla patologických novorozenců a novorozenců s nízkou porodní hmotností, transfuzních přípravků, speciálních léčivých přípravků, tkání, buněk a orgánů k transplantaci, lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu, vykáže poskytovatel všechny ujeté kilometry v souvislosti se zásahem u pacienta, včetně jízdy vozidla zpět na stanoviště, pokud nebyla přerušena cestou k dalšímu zásahu. Kromě úhrady za ujeté kilometry může být jízda vozidla ZZS, jízda PPNP, jízda vozidla při přepravě patologických novorozenců a novorozenců s nízkou porodní hmotností, jízda vozidla při přepravě transfuzních přípravků, speciálních léčivých přípravků, tkání, buněk a orgánů k transplantaci, jízda vozidla při přepravě lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu hrazena rovněž paušálem na jeden výjezd. Tento paušál se určí výpočtem vycházejícím ze stanovených sazeb za 1 km jízdy vozidla ZZS a průměrné přepravní vzdálenosti v konkrétní lokalitě. V dopravních výkonech jízda vozidly ZZS, jízda vozidly přepravy pacientů neodkladné péče, jízda vozidly při přepravě patologických novorozenců a novorozenců s nízkou porodní hmotností za 1 km (případně zajeden výjezd vozidla ZZS) nejsou zahrnuty zdravotní výkony lékaře, ani výkony ostatních odborných zdravotnických pracovníků, které jsou vykazovány samostatně. 2.4 Přistavení vozidla a jízda zpět na stanoviště Ve všech případech mimo přepravy pacientů včetně infekčních a přepravy k pitvě a z pitvy vykáže poskytovatel všechny ujeté kilometry, včetně přistavení vozidla a jízdy zpět na stanoviště, pokud nebyla jízda přerušena cestou k další přepravě. Místo a čas zahájení a ukončení výkonu musí být vždy uvedeno v příslušné dokumentaci. 3. ZVLÁŠTNÍ TARIFNÍ PODMÍNKY Zdravotní pojišťovny v rámci smluv s poskytovateli mohou dohodnout: a) Individuální úhradu mimo ustanovení bodu 2. b) Zvýšení úhrady za výkony až o dalších 50% v případech odůvodněných demografickými a geografickými zvláštnostmi a charakteristikami území, znemožňující potřebné vytěžování vozidel ZDS nebo jejich ekonomický provoz. 4. NÁHRADY CESTOVNÍCH NÁKLADŮ POJIŠTĚNCŮM V SOUVISLOSTI S POSKYTOVÁNÍM HRAZENÝCH SLUŽEB Přeprava pojištěnce soukromým vozidlem je hrazena podle příslušného výkonu přepravy ve výši odpovídající vzdálenosti nejbližšího smluvního poskytovatele, který je schopen požadované hrazené služby poskytnout. Soukromý vůz musí být řízen jinou osobou, než které ošetřující lékař přepravu soukromým vozidlem schválil. Účtuje se pouze skutečný počet kilometrů ujetých s konkrétním pacientem, nikoli cesta vozidla bez pacienta. Úhrada je provedena pojištěnci, kterému byla přeprava soukromým vozidlem schválena, a to pouze při předložení poukazu vystaveného ošetřujícím lékařem s vyznačením nutnosti individuální přepravy. 5. NÁHRADY CESTOVNÍCH NÁKLADŮ ZDRAVOTNICKÝM PRACOVNÍKŮM V JEJICH NÁVŠTĚVNÍ SLUŽBĚ A V DOMÁCÍ ZDRAVOTNÍ PÉČI Cestovní náklady při návštěvní službě zdravotnických pracovníků jsou hrazeny podle příslušného výkonu přepravy poskytovateli, který hrazené služby v návštěvní službě poskytl. Zdravotní pojišťovna a poskytovatel mohou ve smlouvě dohodnout paušální náhrady cestovních nákladů zdravotnických pracovníků v návštěvní službě. Paušální náhrady mohou být dohodnuty na časové období nebo na navštíveného pojištěnce. Maximální vzdálenost, do které hradí zdravotní pojišťovna cestovní náklady zdravotnickým pracovníkům, je dohodnuta ve smlouvě mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou s přihlédnutím k místním podmínkám a typu poskytovaných služeb. 6. JINÉ FORMY PŘEPRAVY Jiné formy přepravy nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. 7. VÝKONY PŘEPRAVY číslo výkonu\| Název výkonu\| body/1 km ---\|---\|--- 10\| Přeprava zdravotnického pracovníka v návštěvní službě\| 16,49 12\| Přeprava lékaře v pohotovostní službě\| 14,82 40\| Přeprava pacienta v sídle vyššího územního samosprávného celku v pásmu 1 – 8 km\| 32,40 45\| Přeprava pacienta v pásmu 1 – 30 km\| 26,18 46\| Přeprava pacienta v pásmu 31 – 60 km\| 24,23 47\| Přeprava pacienta v pásmu 61 – 130 km\| 22,35 48\| Přeprava pacienta v pásmu 131 – 450 km\| 21,58 49\| Přeprava pacienta v pásmu 451 a více km\| 11,72 50\| Přeprava k pitvě a z pitvy\| 41,91 60\| Přeprava transfuzních přípravků, speciálních léčivých přípravků, tkání, buněk a orgánů k transplantaci, přeprava lékaře nebo jiného zdravotnického pracovníka ke specializovanému a nezbytnému výkonu\| 35,212 70\| Jízda vozidly zdravotnické záchranné služby\| 49,234 72\| Přeprava patologického novorozence a novorozence s nízkou porodní hmotností k nejbližšímu specializovanému poskytovateli\| 47,578 74\| Přeprava lékaře zdravotnické záchranné služby v setkávacím systému\| 44,204 77\| Jízda vozidly přepravy pacientů neodkladné péče\| 47,578 80\| Přeprava infekčního pacienta\| 35,96 Výkon 40 Přeprava pacienta v sídle vyššího územního samosprávného celku v pásmu 1 – 8 km nelze kombinovat s výkonem 45 Přeprava pacienta v pásmu 1 – 30 km. Bude-li přepravní vzdálenost pacienta delší než 8 km, bude přeprava pacienta vykázána v celém rozsahu výkonem 45 Přeprava pacienta v pásmu 1 – 30 km. číslo výkonu\| Název výkonu \| paušální sazba v bodech ---\|---\|--- 69\| Manipulace s imobilním pacientem s nadměrnou tělesnou hmotností nad 140 kg při transportu sanitním vozidlem vsedě nebo vleže\| 3 200 2. Seznam zdravotních výkonů Kapitola 001 - všeobecné praktické lékařství --- 01021 \| KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 60 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 60 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 8\| ZULP: \| Ne \| \| \| 01022 \| OPAKOVANÉ KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM \| Preventivní prohlídka. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 40 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 40 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 8\| ZULP: \| Ne \| \| \| 01023 \| CÍLENÉ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 15 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 15 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 8\| ZULP: \| Ne \| \| \| 01024 \| KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 10 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 10 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 4\| ZULP: \| Ne \| \| \| 01025 \| KONZULTACE PRAKTICKÉHO LÉKAŘE RODINNÝMI PŘÍSLUŠNÍKY PACIENTA \| Nutný zápis o konzultaci ve zdravotnické dokumentaci (mimo doprovod pacienta). \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L2 \| 2 \| 10 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 10 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0\| ZULP: \| Ne \| \| \| 01026 \| ČASNÝ ZÁCHYT DEMENCE V ORDINACI PRAKTICKÉHO LÉKAŘE \| Výkon je určen k testování seniorské populace s cílem včasného záchytu demence. Provádí se u osob nad 65 let do 80 let 1krát za dva roky v souvislosti s preventivní prohlídkou. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 15 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 15 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0\| ZULP: \| Ne \| \| \| 01030 \| ADMINISTRATIVNÍ ÚKONY PRAKTICKÉHO LÉKAŘE \| Administrativní úkony nutné k dalšímu diagnostickému či terapeutickému postupu. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| \| \| \| \| L2 \| 2 \| 10 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 10 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0\| ZULP: \| Ne \| \| \| 01040 \| PODROBNÝ VÝPIS Z DOKUMENTACE \| Administrativní úkon registrujícího lékaře při předávání pacienta jinému registrujícímu lékaři. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| \| \| \| \| L2 \| 2 \| 30 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 30 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0\| ZULP: \| Ne \| \| \| 01130\| MANAGEMENT ČASNÉHO ZÁCHYTU KARCINOMU PROSTATY \| Management časného záchytu karcinomu prostaty praktickým lékařem nebo urologem. Výkon klinického vyšetření pacienta lze vykázat pouze v případě, že je současně provedeno klinické vyšetření pro jiné urologické onemocnění nebo v případě odbornosti 001 při provedení pravidelné preventivní prohlídky. V případě odbornosti 001 tento výkon nelze vykázat, pokud je pacient již dispenzarizován u urologa, v případě odbornosti 706 pak lze výkon vykázat pouze pokud je pacient v dispenzární péči pro jiné urologické onemocnění. \| Kategorie:\| P - hrazen plně\| \| \| Nositel\| INDX\| Čas (ČN) \| OF:\| 1/2 roky\| \| \| L3\| 3\| 15 \| OM:\| A - pouze ambulantně\| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV):\| 15\| \| \| \| ZUM:\| Ne \| Bodová hodnota:\| ČČΣi=1n(IiMSiČNi)+ČVRO+0\| \| ZULP:\| Ne 01131\| PSA DO 1,0 UG/L - INFORMACE V PROGRAMU ČASNÉHO ZÁCHYTU KARCINOMU PROSTATY \| Podává informaci o sérové hladině PSA do 1 ug/l. \| Kategorie:\| P - hrazen plně \| OM:\| A - pouze ambulantně\| \| \| \| Čas výkonu (ČV):\| 0\| \| ZUM:\| Ne \| Bodová hodnota:\| ČČΣi=1n(IiMSiČNi)+ČVRO+0\| \| ZULP:\| Ne 01132\| PSA 1,0 - 2,99 UG/L - INFORMACE V PROGRAMU ČASNÉHO ZÁCHYTU KARCINOMU PROSTATY \| Podává informaci o sérové hladině PSA od 1 ug/l do 2,99 ug/l. \| Kategorie:\| P - hrazen plně\| \| \| \| OM:\| A - pouze ambulantně\| \| \| \| Čas výkonu (ČV):\| 0\| \| ZUM:\| Ne \| Bodová hodnota:\| ČČΣi=1n(IiMSiČNi)+ČVRO+0\| \| ZULP:\| Ne 01133\| PSA 3 UG/L A VÍCE - INFORMACE V PROGRAMU ČASNÉHO ZÁCHYTU KARCINOMU PROSTATY \| Podává informaci o sérové hladině PSA nad 3 ug/l. \| Kategorie:\| P - hrazen plně\| \| \| \| OM:\| A - pouze ambulantně\| \| \| \| Čas výkonu (ČV):\| 0\| \| ZUM:\| Ne \| Bodová hodnota:\| ČČΣi=1n(IiMSiČNi)+ČVRO+0\| \| ZULP:\| Ne 01134\| ODMÍTNUTÍ ZAŘAZENÍ DO PROGRAMU - INFORMACE V PROGRAMU ČASNÉHO ZÁCHYTU KARCINOMU PROSTATY \| Podává informaci o odmítnutí pacientem zařazení do programu. \| Kategorie:\| P - hrazen plně\| \| \| \| OM:\| A - pouze ambulantně\| \| \| \| Čas výkonu (ČV):\| 0\| \| ZUM:\| Ne \| Bodová hodnota:\| ČČΣi=1n(IiMSiČNi)+ČVRO+0\| \| ZULP:\| Ne 01135\| MANAGEMENT ČASNÉHO ZÁCHYTU ANEURYSMATU ABDOMINÁLNÍ AORTY - S NÁSLEDNÝM SLEDOVÁNÍM POJIŠTĚNCE \| Management screeningu aneurysmatu abdominální aorty lékařem v rámci programu časného záchytu aneurysmatu abdominální aorty u mužů ve věkové skupině 65 až 67 let. \| Kategorie:\| P - hrazen plně\| Nositel\| INDX\| Čas (ČN) \| \| \| L3\| 3\| 15 \| OF:\| 1/život\| \| \| \| OM:\| A - pouze ambulantně\| \| \| \| Čas výkonu (ČV):\| 15\| \| ZUM:\| Ne \| Bodová hodnota:\| ČČ∑i=1n(IiMSiČNi)+ČVRO+0\| \| ZULP:\| Ne 01136\| MANAGEMENT ČASNÉHO ZÁCHYTU ANEURYSMATU ABDOMINÁLNÍ AORTY - ODMÍTNUTÍ ZAŘAZENÍ DO PROGRAMU PACIENTEM \| Management screeningu aneurysmatu abdominální aorty lékařem v rámci programu časného záchytu aneurysmatu abdominální aorty u mužů ve věkové skupině 65 až 67 let. \| Kategorie:\| P - hrazen plně\| Nositel\| INDX\| Čas (ČN) \| \| \| L3\| 3\| 10 \| OF:\| 1/život\| \| \| \| OM:\| A - pouze ambulantně\| \| \| \| Čas výkonu (ČV):\| 10\| \| ZUM:\| Ne \| Bodová hodnota:\| ČČ∑i=1n(IiMSiČNi)+ČVRO+0\| \| ZULP:\| Ne 01137\| MANAGEMENT ČASNÉHO ZÁCHYTU ANEURYSMATU ABDOMINÁLNÍ AORTY - VÝSLEDEK POZITIVNÍ, PACIENT ODESLÁN DO KARDIOVASKULÁRNÍHO CENTRA \| Výkon signalizující pozitivní nález na screeningovém ultrazvukovém vyšetření. \| Kategorie:\| P - hrazen plně\| \| \| \| OF:\| 1/život\| \| \| \| OM:\| A - pouze ambulantně\| \| \| \| Čas výkonu (ČV):\| 0\| \| ZUM:\| Ne \| Bodová hodnota:\| ČČ∑i=1n(IiMSiČNi)+ČVRO+0\| \| ZULP:\| Ne 01138\| MANAGEMENT ČASNÉHO ZÁCHYTU ANEURYSMATU ABDOMINÁLNÍ AORTY - VÝSLEDEK NEGATIVNÍ, BEZ NÁSLEDNÉHO SLEDOVÁNÍ \| Výkon signalizující negativní nález na screeningovém ultrazvukovém vyšetření. \| Kategorie:\| P - hrazen plně\| \| \| \| OF:\| 1/život\| \| \| \| OM:\| A - pouze ambulantně\| \| \| \| Čas výkonu (ČV):\| 0\| \| ZUM:\| Ne \| Bodová hodnota:\| ČČ∑i=1n(IiMSiČNi)+ČVRO+0\| \| ZULP:\| Ne 01139\| MANAGEMENT ČASNÉHO ZÁCHYTU ANEURYSMATU ABDOMINÁLNÍ AORTY - VÝSLEDEK POZITIVNÍ - PACIENT ODMÍTL POKRAČOVAT V PROGRAMU \| Výkon signalizující odmítnutí pacienta pokračovat v programu časného záchytu aneurysmatu abdominální aorty. \| Kategorie:\| P - hrazen plně\| \| \| \| OF:\| 1/život\| \| \| \| OM:\| A - pouze ambulantně\| \| \| \| Čas výkonu (ČV):\| 0\| \| ZUM:\| Ne \| Bodová hodnota:\| ČČ∑i=1n(IiMSiČNi)+ČVRO+0\| \| ZULP:\| Ne 01146 \| STANOVENÍ D-DIMERU V ORDINACI \| Stanovení D-dimeru v POCT režimu v ordinaci. Výkon lze vykázat při dodržení externího hodnocení kvality (systém mezilaboratorních porovnávacích zkoušek) 1krát ročně. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L2 \| 2 \| 12 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 12 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 252,13 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 01147 \| STANOVENÍ SRDEČNÍHO TROPONINU T V ORDINACI \| Stanovení srdečního troponinu T v ambulanci umožňuje urychlení a zpřesnění diferenciální diagnostiky bolestí na hrudi lékařem prvního kontaktu a rychlejší stanovení diagnózy akutního infarktu myokardu. To umožní efektivnější směrování pacienta, zkrácení času mezi počátkem infarktu myokardu a intervencí. Výkon lze vykázat při dodržení externího hodnocení kvality (systém mezilaboratorních porovnávacích zkoušek) 1krát ročně. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 2/1 den \| \| \| L2 \| 2 \| 12 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 12 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 352,13 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 01148 \| STANOVENÍ PRO BNP V ORDINACI \| Výkon je určen ke zpřesnění diferenciální diagnostiky dušnosti v ordinaci praktického lékaře a diagnostice kardiálního selhání. Umožňuje zpřesnění léčby kardiálního selhání a monitoraci jejího účinku. Výkon lze vykázat při dodržení externího hodnocení kvality (systém mezilaboratorních porovnávacích zkoušek) 1krát ročně. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L2 \| 2 \| 12 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 12 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 669,13 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 01150 \| NÁVŠTĚVA PRAKTICKÉHO LÉKAŘE U PACIENTA \| Jde o návštěvu praktického lékaře u pacienta na jeho výzvu nebo u osob, které se nemohou k praktickému lékaři dostavit a jejich zdravotní stav vyžaduje kontrolu lékařem. Jedná se o návštěvu vykonanou v době vyhrazené pro návštěvní službu praktického lékaře. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| \| \| \| OF: \| 1/1 den \| \| \| \| \| \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 0 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 60 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 01160 \| NÁVŠTĚVA LÉKAŘE U PACIENTA V DOBĚ MEZI 19 - 22 HOD. \| Návštěva u pacienta v době po ukončení odpoledních ordinačních hodin, tedy již v době odpočinku lékaře. Registrace pacienta u lékaře je podmínkou - neplatí pro pohotovostní služby. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| \| \| \| OF: \| 1/1 den \| \| \| \| \| \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 0 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 100 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 01170 \| NÁVŠTĚVA LÉKAŘE U PACIENTA V DOBĚ MEZI 22 - 06 HOD. \| Neodkladná návštěva na výzvu pacientem registrovaným u lékaře, který je mimo službu. Registrace pacienta u lékaře je podmínkou - neplatí pro pohotovostní služby. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| \| \| \| OF: \| 1/1 den \| \| \| \| \| \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 0 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 200 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 01180 \| NÁVŠTĚVA LÉKAŘE U PACIENTA V DEN PRACOVNÍHO VOLNA NEBO PRACOVNÍHO KLIDU \| Neodkladná návštěva na výzvu pacientem registrovaným u lékaře, který je mimo službu. Registrace pacienta u lékaře je podmínkou - neplatí pro pohotovostní služby. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| \| \| \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 0 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 200 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 01185 \| PŘEDOPERAČNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM \| Provedení interního předoperačního vyšetření praktickým lékařem podle Doporučeného postupu interního předoperačního vyšetření před operačními výkony. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 15 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 15 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 8\| ZULP: \| Ne \| \| \| 01186 \| PŘEVZETÍ PACIENTA PO ONKOLOGICKÉ LÉČBĚ DO PÉČE LÉKAŘE PRIMÁRNÍ PÉČE \| Výkon lze vykázat jako první prohlídku pacienta při jeho předání do péče lékaře primární péče onkologem po skončení primární onkologické léčby. Slouží k seznámení se s průběhem onkologické léčby, jejími komplikacemi, doporučeními onkologa pro další péči, provedení vstupní prohlídky a sestavení plánu dispenzarizace a další péče o předaného pacienta. Dispenzarizace se pak realizuje prostřednictvím výkonu č. 01188. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 rok \| \| \| L3 \| 3 \| 40 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 40 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 8\| ZULP: \| Ne \| \| \| 01188 \| NÁSLEDNÁ PROHLÍDKA PACIENTA S ONKOLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM \| Následná onkologická prohlídka pacienta po skončení primární onkologické léčby. Slouží k dispenzarizaci pacienta po skončené primární onkologické péči v ordinaci lékaře primární péče s cílem zachytit recidivu onkologického onemocnění, duplicitu nádorového onemocnění a pozdní komplikace předchozí onkologické léčby a komorbidity. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 2/1 rok \| \| \| L3 \| 3 \| 25 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 25 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 8\| ZULP: \| Ne \| \| \| 01196\| MANAGEMENT ČASNÉHO ZÁCHYTU KARCINOMU PLIC - ZAHÁJENÍ SLEDOVÁNÍ POJIŠTĚNCE V RÁMCI ČASNÉHO ZÁCHYTU KARCINOMU PLIC \| Management časného záchytu karcinomu plic praktickým lékařem. \| Kategorie:\| P - hrazen plně\| \| \| Nositel\| INDX\| Čas (ČN) \| \| \| \| \| L3\| 3\| 15 \| OF:\| 1/život\| \| \| \| \| \| OM:\| A - pouze ambulantně\| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV):\| 15\| ZUM:\| Ne\| \| \| \| Bodová hodnota:\| ∑ni=1 (Ii * MSi * ČNi) + ČV * Ro \\+ 0\| ZULP:\| Ne\| \| \| 01197\| MANAGEMENT ČASNÉHO ZÁCHYTU KARCINOMU PLIC - BEZ NÁSLEDNÉHO SLEDOVÁNÍ POJIŠTĚNCE V RÁMCI ČASNÉHO ZÁCHYTU KARCINOMU PLIC \| Management časného záchytu karcinomu plic praktickým lékařem. \| \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 rok\| \| \| L3 \| 3 \| 15 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 15\| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ni=1 (Ii * MSi * ČNi) + ČV * Ro \\+ 0\| ZULP: \| Ne \| \| \| 01201\| PÉČE O STABILIZOVANÉHO KOMPENZOVANÉHO DIABETIKA 2. TYPU PRAKTICKÝM LÉKAŘEM \| Vyšetření diabetika 2. typu, který není v pravidelné péči diabetologa a je dispenzarizován u praktického lékaře. \| Kategorie:\| P - hrazen plně\| \| \| Nositel\| INDX\| Čas (ČN) \| OF:\| 4/1 rok\| \| \| L3\| 3\| 30 \| OM:\| A - pouze ambulantně\| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV):\| 30\| ZUM:\| Ne\| \| \| \| Bodová hodnota:\| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0\| ZULP:\| Ne\| \| \| 01204 \| PÉČE O PREDIABETIKA PRAKTICKÝM LÉKAŘEM \| Vyšetření prediabetika, který je dispenzarizován u praktického lékaře. Pacient musí splňovat diagnostická kritéria prediabetu podle Doporučeného postupu Prediabetes. Výkon nelze vykázat s výkonem č. 09532. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 2/1 rok \| \| \| L3 \| 3 \| 30 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 30 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0\| ZULP: \| Ne \| \| \| 01210 \| TEST MENTÁLNÍCH FUNKCÍ V ORDINACI PRAKTICKÉHO LÉKAŘE \| Obsahem výkonu je standardizovaný test mentálních funkcí (MMSE). Výkon se vykazuje: a) u bezpříznakových pacientů v rámci časného záchytu demence v případě pozitivního výsledku testu MiniCog, b) u pacientů s nově zachycenými příznaky poruchy mentálních funkcí, c) u dispenzarizovaných pacientů s demencí (vykazován výkon č. 01211) v ordinaci praktického lékaře, kteří při předchozích vyšetřeních dosáhli vyššího skóre než 6, a to s periodicitou 1x za 2 roky (ke zhodnocení vývoje mentálních funkcí a ověření efektu léčby) s tím, že testování se ukončuje ve chvíli, kdy pacient dosáhne skóre 6 a méně. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 rok \| \| \| L2 \| 2 \| 30 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 30 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0\| ZULP: \| Ne \| \| \| 01211 \| PÉČE O PACIENTA S DEMENCÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM \| Vyšetření pacienta s Alzheimerovou nemocí, nebo jinou demencí, který je dispenzarizován u všeobecného praktického lékaře. Pacient musí být před předáním do péče všeobecného praktického lékaře vyšetřen specialistou a mít potvrzenu diagnózu demence. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 2/1 rok \| \| \| L3 \| 3 \| 20 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 20 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0\| ZULP: \| Ne \| \| \| 01441 \| STANOVENÍ GLUKÓZY GLUKOMETREM \| Výkon se používá k ověření změn hladiny glykemie při podezření z dekompenzace diabetika, nebo v rámci dispenzární prohlídky, dále ke stanovení postprandiální glykemie u osob, které nemají možnost selfmonitoringu a u osob neléčených pro diabetes, kdy charakter obtíží je suspektní z dekompenzace diabetu. Výkon nelze použít jako screeningové vyšetření, při preventivních prohlídkách a pokud je současně odebírána venózní krev za účelem biochemického vyšetření. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| S2 \| 2 \| 2 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 2 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 7,24 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 01443 \| KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ KREVNÍ SRÁŽLIVOSTI (INR) Z KAPILÁRNÍ KRVE (POCT) \| Indikací je sekundární prevence hluboké žilní trombózy a plicní embolie a prevence nitrosrdeční trombózy a jejích embolizačních komplikací ve velkém oběhu. Není určeno k self-monitoringu pacientů. Výkon nelze vykázat, pokud je současně odebírána venózní krev za účelem i jiného laboratorního vyšetření. Podmínkou je dodržení externího hodnocení kvality (systém mezilaboratorních porovnávacích zkoušek) 1krát ročně. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 8/3 měsíce, 32/1 rok \| \| \| L2 \| 2 \| 5 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 5 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 143,18 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 01445 \| STANOVENÍ GLYKOVANÉHO HEMOGLOBINU HBA1C V AMBULANCI \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 4/1 rok \| \| \| L2 \| 2 \| 2 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 5 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 131,21 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 15118 \| MANAGEMENT KOLOREKTÁLNÍHO SCREENINGU \| Management kolorektálního screeningu lékařem primární péče. Preanalytická a postanalytická část stanovení okultního krvácení ve stolici. Provádí a vykazuje se v souvislosti s provedením výkonu č. 15119, nebo po provedení TOKS v laboratoři – výkon č. 81733 vykazuje laboratoř. Vyšetření se provádí pacientům od 50 let 1x za dva roky. Výkon musí být vykázán společně s výkonem č. 15120 nebo 15121. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| od 50 let 1/2 roky\| \| \| L3 \| 3 \| 15 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 15 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0\| ZULP: \| Ne \| \| \| 15119 \| KOLOREKTÁLNÍ SCREENING-ANALYTICKÁ ČÁST, STANOVENÍ OKULTNÍHO KRVÁCENÍ VE STOLICI \| Vyšetření stolice na okultní krvácení přístrojem umožňujícím kvantitativní stanovení hemoglobinu ve stolici a to nejméně od hladiny 15ug/g stolice (mikrogramů na gram stolice). Přístroj umožňující kvantitativní stanovení hemoglobinu ve stolici v režimu POCT nebo přístroj laboratorní jsou zapojeny do systému externího hodnocení kvality (EHK). Externí hodnocení kvality probíhá minimálně 1x ročně s maximální odchylkou ±25 %. V případě nevyhovujícího výsledku EHK se EHK opakuje nejdéle do 9 měsíců, a pokud se nevyhovující výsledek EHK opakuje, nemůže poskytovatel tento výkon vykázat v rámci vyšetření ve své ordinaci a je možné jej vykázat pouze v rámci jeho provedení v laboratoři. Výkon lze opět vykazovat s jeho provedením v ordinaci po následujícím vyhovujícím výsledku EHK, který bude proveden nejdéle do 9 měsíců od posledního nevyhovujícího výsledku EHK. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| od 50 let 1/2 roky\| \| \| L3 \| 3 \| 5 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 5 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 125,97 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 15120 \| SIGNÁLNÍ VÝKON - STANOVENÍ OKULTNÍHO KRVÁCENÍ VE STOLICI SPECIÁLNÍM TESTEM V RÁMCI SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU - NÁLEZ NEGATIVNÍ \| Signální výkon, který podává informaci o tom, že screeningové vyšetření mělo negativní výsledek. Výkon musí být vykázán společně s výkonem č. 15118. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| \| \| \| OF: \| bez omezení \| \| \| \| \| \| OM: \| bez omezení \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 0 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 15121 \| SIGNÁLNÍ VÝKON - STANOVENÍ OKULTNÍHO KRVÁCENÍ VE STOLICI SPECIÁLNÍM TESTEM V RÁMCI SCREENINGU KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU - NÁLEZ POZITIVNÍ \| Signální výkon, který podává informaci o tom, že screeningové vyšetření mělo pozitivní výsledek. Výkon musí být vykázán společně s výkonem č. 15118. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| \| \| \| OF: \| bez omezení \| \| \| \| \| \| OM: \| bez omezení \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 0 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0 \| ZULP: \| Ne \| \| \| Kapitola 002 - praktické lékařství pro děti a dorost a pediatrie --- 02021 \| KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST NEBO PEDIATREM - DÍTĚ DO 6 LET \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 70 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 70 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 8\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02022 \| OPAKOVANÉ KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST NEBO PEDIATREM - DÍTĚ DO 6 LET \| Preventivní prohlídka. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 50 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 50 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 8,01 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 02023 \| CÍLENÉ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST NEBO PEDIATREM - DÍTĚ DO 6 LET \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 25 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 25 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 8\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02024 \| KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST NEBO PEDIATREM - DÍTĚ DO 6 LET \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 20 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 20 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 4\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02031 \| KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST NEBO PEDIATREM - DÍTĚ NAD 6 LET \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 60 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 60 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 8\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02032 \| OPAKOVANÉ KOMPLEXNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST NEBO PEDIATREM - DÍTĚ NAD 6 LET \| Preventivní prohlídka. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 40 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 40 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 8\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02033 \| CÍLENÉ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST NEBO PEDIATREM - DÍTĚ NAD 6 LET \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 15 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 15 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 8\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02034 \| KONTROLNÍ VYŠETŘENÍ PRAKTICKÝM LÉKAŘEM PRO DĚTI A DOROST NEBO PEDIATREM - DÍTĚ NAD 6 LET \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 10 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 10 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 4\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02036\| ČASNÝ ZÁCHYT OČNÍCH VAD U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU \| Vyšetření vision screenerem s automatickým zhodnocením výsledků v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost nebo pediatra. První vyšetření by mělo být provedeno v období mezi 6 až 12 měsícem s kontrolním vyšetřením za 6 měsíců, tj. zpravidla do osmnáctého měsíce věku. V případě pozitivního nálezu je dítě odesláno k odbornému vyšetření. Při pozitivní rodinné anamnéze závažných očních vad se test opakuje ve 2 a ve 3 letech věku dítěte. Jedná se o objektivní screeningovou metodu, neinvazivní, bezkontaktní, s automatickým vyhodnocením podle věkových skupin. Objektivním vyšetřením refrakčních schopností oka dítěte jsou vyselektovány děti s oční vadou od dětí s normálními zrakovými funkcemi. Vyšetření je prováděno 2x za život v případě negativní rodinné anamnézy, u dětí s pozitivní rodinnou anamnézou maximálně 4x za život. Pokud je zjištěn pozitivní (patologický) nález, dítě je odesláno k odbornému vyšetření a postupuje se podle doporučení odborníka. \| Kategorie:\| P - hrazen plně\| \| \| Nositel\| INDX\| Čas (ČN) \| \| \| \| \| L3\| 3\| 20 \| OF:\| 1/1 den, max. 4/život\| \| \| \| \| \| OM:\| A - pouze ambulantně\| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV):\| 20\| \| ZUM:\| Ne\| \| \| Bodová hodnota:\| ∑ni=1 (Ii MSi * ČNi) + ČV * Ro \\+ 17,88\| \| ZULP:\| Ne\| \| 02037 \| SLEDOVÁNÍ NOVOROZENCE S MIMOŘÁDNÝMI NÁROKY NA PÉČI V ORDINACI PRAKTICKÉHO LÉKAŘE PRO DĚTI A DOROST NEBO PEDIATRA \| Výkon je určen pro novorozence nebo kojence od propuštění z Center vysoce specializované perinatologické péče, případně dítě porozené mimo zdravotnické zařízení/předčasně propuštěné: 1. novorozenec narozený před 32. týdnem gestace (31+6), 2. dítě matky závislé na návykových látkách v případě závažných komplikací ohrožujících další vývoj dítěte, 3. novorozenec se závažnými vrozenými vadami a onemocněními ohrožujícími další vývoj, novorozenec po závažné poporodní asfyxii, závažné infekci po porodu a další novorozenci, kteří v perinatálním období prodělali patologický stav, který se může negativně projevit na jejich dalším vývoji, 4. novorozenec narozený mimo zdravotnické zařízení nebo novorozenec propuštěný z porodnice po ambulantním porodu.Výkon se vykazuje při nutných kontaktech nad rámec daný vyhláškou o preventivních prohlídkách. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den, max. 4/život \| \| \| L3 \| 3 \| 30 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 30 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02038\| DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ A POSOUZENÍ ENURÉZY U DĚTÍ \| Výkon je určen pro děti starší 5 let, zpravidla v souvislosti s anamnestickým záchytem nočního pomočování v rámci preventivní prohlídky v 5 letech. Vyhodnocení údajů anamnestických, dotazníku symptomatologie pomočování, hodnocení pitné a mikční karty, kalendáře suchých a mokrých nocí. \| Kategorie:\| P - hrazen plně\| \| \| Nositel\| INDX\| Čas (ČN) \| OF:\| 4/1 rok\| \| \| L3\| 3\| 15 \| OM:\| A - pouze ambulantně\| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV):\| 15\| ZUM:\| Ne\| \| \| \| Bodová hodnota:\| ∑ni=1 (Ii MSi * ČNi) + ČV * Ro \\+ 0\| ZULP:\| Ne\| \| \| 02039 \| ZÁCHYT A SLEDOVÁNÍ PACIENTA S OBEZITOU V ORDINACI PRAKTICKÉHO LÉKAŘE PRO DĚTI A DOROST NEBO PEDIATRA \| Vstupní kritéria pacienta: BMI > 97\\. percentil nebo BMI 90.–97. percentil a jedna ze známek možných rozvíjejících se metabolických komplikací (hyperlipidémie či dyslipidémie, hypertenze, porucha glukózové tolerance). Respektive u dětí do 5-ti let hmotnostně výškový poměr.Výstupní kritéria pacienta: 1. Úspěšná redukce hmotnosti (snížení možnosti vzniku zdravotních rizik, pokles TK, snížení hladiny sérových lipidů a inzulínu, zlepšení psychického stavu dítěte). 2. Následující dlouhodobá dispenzarizace již v rámci preventivních prohlídek. 3. Prokázány sekundární příčiny obezity – další terapie primární příčiny. I po úspěšné redukci hmotnosti by měly být děti dlouhodobě kontrolovány v rámci preventivních prohlídek a dospívající předáváni do obezitologických poraden pro dospělé nebo 4. nespolupráce pacienta nebo rodiny. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den, max. 6/1 rok \| \| \| L3 \| 3 \| 30 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 30 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 8\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02100 \| PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ PODLE PŘEDPISŮ O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ JE HRAZENO Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - PŘÍPAD, KDY OČKOVACÍ LÁTKU NA ZÁKLADĚ VOLBY HRADÍ POJIŠTĚNEC NEBO JEHO ZÁKONNÝ ZÁSTUPCE \| Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 2/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 15 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 15 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 10\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02105 \| PRAVIDELNÉ OČKOVÁNÍ PODLE PŘEDPISŮ O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ JE HRAZENO Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - PŘÍPAD, KDY ZULP HRADÍ PŘÍSLUŠNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA \| Jde o očkování, které je součástí schváleného očkovacího kalendáře, tj. povinné očkování vyplývající z příslušného právního předpisu upravujícího a definujícího povinné očkování. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 2/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 15 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 15 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 10\| ZULP: \| Ano \| \| \| 02125 \| OČKOVÁNÍ VČETNĚ OČKOVACÍ LÁTKY, KTERÁ JE HRAZENA Z VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ \| Pro případy, kdy očkování včetně očkovací látky je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 3/1 den\| \| \| L3 \| 3 \| 15 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 15 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 10\| ZULP: \| Ano \| \| \| 02130 \| OČKOVÁNÍ V PŘÍPADECH, KDY OČKOVACÍ LÁTKA JE HRAZENA PODLE PŘEDPISŮ O OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ \| Do výkonu není zahrnuto klinické vyšetření před provedením očkování k vyloučení případné kontraindikace očkování, je však zahrnuta kontrola zdravotního stavu pacienta po aplikaci očkovací látky. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 2/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 15 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 15 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 10\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02160 \| EDUKAČNÍ POHOVOR LÉKAŘE S PACIENTEM/RODINOU - OČKOVÁNÍ PROVEDENO \| Poučení pacienta/zákonného zástupce o očkování. Výkon se vykazuje při zahájení pravidelného očkování nebo nepovinného očkování hrazeného z veřejného zdravotního pojištění. Vykazuje se s frekvencí 1krát pro daný druh očkování s vazbou na diagnózu očkování daným druhem očkovací látky. Nevykazuje se při opakování dávek základního očkování ani při přeočkování booster dávkou daného druhu očkování. V případě meningokokových vakcín proti různým séroskupinám lze vykázat pouze 1krát. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1x pro 1 léčivý přípravek, obsahující jednu nebo více očkovacích látek \| \| \| L3 \| 3 \| 30 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 30 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02161 \| EDUKAČNÍ POHOVOR LÉKAŘE S PACIENTEM/RODINOU - OČKOVÁNÍ ODMÍTNUTO \| Poučení pacienta/zákonného zástupce o očkování. Výkon se vykazuje s frekvencí 1krát pro daný druh očkování s vazbou na diagnózu očkování daným druhem očkovací látky. Vykazuje se: a) při podepsání negativního reverzu odmítnutí očkování nebo b) s vazbou na věk, kdy by mělo být základní očkování příslušnou očkovací látkou ukončeno podle vyhlášky o preventivních prohlídkách. V případě meningokokových vakcín proti různým séroskupinám lze vykázat pouze 1krát. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1x pro 1 léčivý přípravek, obsahující jednu nebo více očkovacích látek \| \| \| L3 \| 3 \| 30 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 30 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02200 \| NÁVŠTĚVA NOVOROZENCE DĚTSKOU, POPŘÍPADĚ VŠEOBECNOU SESTROU Z ORDINACE PRAKTICKÉHO LÉKAŘE PRO DĚTI A DOROST \| Jedná se o návštěvu novorozence nebo dítěte propuštěného po porodu z dlouhodobé lůžkové péče. Návštěva dětskou, popřípadě všeobecnou sestrou v domácím prostředí zaměřená na kontrolu zdravotního stavu dítěte, stavu prostředí a poskytované péče v rodině. Vykazuje se 1krát na jedno rodné číslo, v případě potřeby opakovaně. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| \| \| \| \| S2 \| 2 \| 60 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 60 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02210 \| ODBĚR PRO NOVOROZENECKÝ SCREENING NEBO RESCREENING VROZENÝCH VAD U NOVOROZENCE \| Ve výjimečných případech odběr pro primární screening a nebo rescreening vrozených vad provedený z kapilárního odběru krve. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 5 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 10 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 30\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02220 \| RYCHLOTEST STREP A - PŘÍMÝ PRŮKAZ ANTIGENU STREPTOCOCCUS PYOGENES (STREP A) V ORDINACI \| Imunoturbidimetrické stanovení antigenu Streptococcus Pyogenes (Strep A) ve výtěru z krku. Výkon lze kombinovat s cíleným nebo kontrolním vyšetřením. Odebraný biologický materiál nelze současně odeslat do laboratoře. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 5 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 10 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 86,07 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 02222 \| PRŮKAZ INFEKCÍ MOČOVÝCH CEST KULTIVACÍ NA TŘECH MÉDIÍCH \| Kultivační stanovení infekcí močových cest dip-slide testem se třemi médii. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 10 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 10 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 32,18 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 02230 \| KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ CRP (POCT) \| Kvantitativní stanovení CRP z plné krve. Rozhodnutí o nasazení antibiotické terapie v situaci diferenciální diagnostiky bakteriálního a virového infektu. Případná kontrola vyšetření do 48 hodin po zahájení antibiotické terapie. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 6/1 čtvrtletí \| \| \| L2 \| 2 \| 2 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 5 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 78,28 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 02240 \| ČASNÝ ZÁCHYT PORUCH AUTISTICKÉHO SPEKTRA V ORDINACI PRAKTICKÉHO LÉKAŘE PRO DĚTI A DOROST NEBO PEDIATRA \| Vyšetření za účelem včasné diagnostiky poruch autistického spektra (PAS). Výkon se provádí v rámci preventivní prohlídky v 18 měsících věku, s možným rozmezím 18 až 24 měsíců věku. V 18 měsících věku se přičítá k výkonu preventivní prohlídky (02022). Vyhodnocení dotazníku pro rodiče, na základě jeho vyhodnocení následuje vyplnění dalšího dotazníku lékařem spolu s rodičem dítěte, rozvaha dalšího postupu dle dosaženého skóre tj.: normální vývoj - bez dalšího opatření; přítomny některé patologické rysy, ale nesplňuje kritéria pro PAS - další zhodnocení s odstupem 6 měsíců; dítě dle dotazníku splňuje kritéria pro podezření na PAS - odeslání k odbornému vyšetření. Součástí výkonu je zápis ve zdravotní dokumentaci a založený vyplněný dotazník ve zdravotnické dokumentaci. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/život, v příp. nutnosti další zhodnocení 2/život \| \| \| L3 \| 3 \| 15 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 15 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0\| ZULP: \| Ne \| \| \| 02245 \| SLEDOVÁNÍ NOVOROZENECKÉ ŽLOUTENKY V ORDINACI PLDD METODOU TRANSKUTÁNNÍ BILIRUBINOMETRIE \| Transkutánní koncentrace bilirubinu, která se vztahuje ke koncentraci sérového bilirubinu, může být okamžitě a neinvazivně změřena přiložením detektoru přístroje na pokožku novorozence. V případě hyperbilirubinemie slouží k monitoraci a případně indikaci dalšího vyšetření a terapii. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den, 3/1 měsíc \| \| \| L3 \| 3 \| 5 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 5 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČVRo + 0,26 \| ZULP: \| Ne \| \| \| 02250 \| OTOSKOPIE V ORDINACI PRAKTICKÉHO LÉKAŘE \| Vyšetření zevního zvukovodu a bubínku otoskopem. \| Kategorie: \| P - hrazen plně \| \| \| Nositel \| INDX \| Čas (ČN) \| OF: \| 1/1 den \| \| \| L3 \| 3 \| 10 \| OM: \| A - pouze ambulantně \| \| \| \| \| \| Čas výkonu (ČV): \| 10 \| ZUM: \| Ne \| \| \| \| Bodová hodnota: \| ∑ i=1..n (IiMsiČNi) + ČV*Ro + 0,09 \| ZULP: \| Ne \| \| \|
Zákon č. 148/1998 Sb.	Zákon č. 148/1998 Sb. Zákon o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů Vyhlášeno 2. 7. 1998, datum účinnosti 1. 11. 1998, částka 52/1998 * ČÁST TŘETÍ - HLAVA DRUHÁ (§ 83 — § 87) * ČÁST ČTVRTÁ - § 88 (§ 88 — § 89) Aktuální znění od 1. 1. 2014 (255/2012 Sb.) 148 ZÁKON ze dne 11. června 1998 o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST TŘETÍ HLAVA DRUHÁ § 83 Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 58/1995 Sb., zákona č. 236/1995 Sb. a nálezu Ústavního soudu České republiky č. 296/1995 Sb., se mění takto: Ustanovení § 21 písm. c) včetně poznámky č. 4) zní: „c) seznamovat se s utajovanými skutečnostmi, prokáží-li se osvědčením pro příslušný stupeň utajení těchto skutečností, vydaným podle zvláštního zákona.4) 4) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.“. HLAVA PÁTÁ § 86 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb. a zákona č. 209/1997 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 3 se slova „státní a hospodářské tajemství“ nahrazují slovy „tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem“. 2. V § 35 se vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) V trestním řízení, ve kterém jsou probírány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, je orgán činný v trestním řízení povinen obhájce poučit podle takového zákona. Stejně postupuje v případě osob, jejichž účast na řízení nelze vyloučit. O provedeném poučení učiní záznam do spisu.“. 3. V § 50 odstavec 3 zní: „(3) Zmocněncem zúčastněné osoby a poškozeného v trestním řízení, ve kterém jsou probírány utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, může být pouze určená osoba podle zvláštního zákona nebo osoba podle takového zákona poučená.“. 4. V § 65 odstavec 5 zní: „(5) Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem.“. 5. V § 99 odst. 1 se slova „které tvoří státní tajemství,“ nahrazují slovy „týkajících se utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem“. 6. V § 99 odst. 3 ve větě druhé se slova „skutečnostech tvořících předmět služebního tajemství“ nahrazují slovy „utajovaných skutečnostech klasifikovaných ve zvláštním zákoně stupněm utajení „Důvěrné“ nebo „Vyhrazené“.“. 7. V § 200 odst. 1 se slovo „tajemství“ nahrazuje slovy „utajované skutečnosti“. 8. V § 201 odst. 2 poslední větě se slova „tajemství chráněného“ nahrazují slovy „utajovaných skutečností chráněných“. 9. V § 201 odst. 3 se slova „státního, hospodářského nebo služebního tajemství“ nahrazují slovy „utajovaných skutečností chráněných zvláštním zákonem“. HLAVA ŠESTÁ § 87 Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb. a zákona č. 15/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 se za bodem 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 10, který zní: „10. Národní bezpečnostní úřad.“. 2. V § 12 odst. 1 se písmeno l) vypouští a za písmenem k) se čárka nahrazuje tečkou. ČÁST ČTVRTÁ § 88 Zrušovací ustanovení Zrušuje se zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění zákona č. 383/1990 Sb. a zákona č. 558/1991 Sb. § 89 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení, s výjimkou § 7, který nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 149/1998 Sb.	Zákon č. 149/1998 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., a o změně a doplnění dalších zákonů Vyhlášeno 8. 7. 1998, datum účinnosti 1. 9. 1998, částka 53/1998 * Čl. II - Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. * Čl. III - Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zák * Čl. IV - Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 184/1991 Sb., zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., se mění takto: * Čl. V - Přechodná ustanovení * Čl. VI - Zrušovací ustanovení * Čl. VII Aktuální znění od 1. 1. 2017 (186/2016 Sb.) 149 ZÁKON ze dne 12. května 1998, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb., a o změně a doplnění dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. II Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., se mění takto: Příloha k zákonu České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., „Sazebník správních poplatků“ se mění a doplňuje takto: 1. Položka 20 se doplňuje písmenem g), které zní: „g) Povolení spotřebitelské soutěže \| 10 %, nejméně Kč 200,- nejvýše Kč 10 mil.“. ---\|--- 2. V položce 20 se poznámky doplňují bodem 4, který zní: „4. Základem poplatku podle písmena g) této položky je výše výher.“. Čl. III Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 111/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. f) se slova „, z reklamní soutěže, z reklamního slosování“ vypouštějí. 2. V § 36 odst. 2 písm. b) bodu 2 se slova „z cen a z výher z reklamních soutěží a reklamního slosování [§ 10 odst. 1 písm. h)],“ vypouštějí. Čl. IV Zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 184/1991 Sb., zákona České národní rady č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb. a zákona č. 305/1997 Sb., se mění takto: § 10a odst. 3 zní: „(3) Sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj na tři měsíce činí od 1000 Kč do 5000 Kč.“. Čl. V Přechodná ustanovení 1. Povolení k provozování loterií a jiných podobných her platná k 31. srpnu 1998 zůstávají v platnosti do 31. prosince 1998. Dosavadní provozovatelé mohou však požádat příslušný orgán o vydání povolení podle tohoto zákona s tím, že ustanovení § 4b odst. 1 splní do 31. prosince 1999. To neplatí pro povolení k provozování výherních hracích přístrojů, která se vydávají nejdéle na dobu jednoho kalendářního roku. Pokud žádosti o vydání povolení k provozování výherních hracích přístrojů byly podány příslušnému orgánu přede dnem účinnosti tohoto zákona, postupuje se v řízení o těchto žádostech podle dosavadních předpisů. 2. Osvědčení o provozuschopnosti výherního hracího přístroje vydaná pověřenou autorizovanou osobou před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti do 31. prosince 1999, pokud platnost vyznačená v osvědčení nekončí před tímto datem. 3. Pokud se v jiných právních předpisech užívá pojmu hrací přístroj, rozumí se tím výherní hrací přístroj podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Čl. VI Zrušovací ustanovení Zrušuje se § 1 odst. 1 až 5 vyhlášky Ministerstva financí č. 223/1993 Sb., o hracích přístrojích. Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1998 s výjimkou § 4 odst. 6 až 8, § 4b odst. 1 a § 17 odst. 8, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999. Zeman v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 154/1998 Sb.	Zákon č. 154/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 28. 7. 1998, částka 54/1998 * Čl. I - Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 28. 7. 1998 154 ZÁKON ze dne 12. června 1998, kterým se mění zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 se slova „na slova“ nahrazují spojkou „a“. 2. Příloha č. 6 zní: „Příloha č. 6 56kB Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 155/1998 Sb.	Zákon č. 155/1998 Sb. Zákon o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 13. 7. 1998, částka 54/1998 * ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 10) * ČÁST ČTVRTÁ - § 13 (§ 13 — § 13) Aktuální znění od 1. 1. 2012 (329/2011 Sb.) 155 ZÁKON ze dne 11. června 1998 o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ § 1 Úvodní ustanovení (1) Tento zákon upravuje používání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob jako jejich dorozumívacích prostředků. (2) Neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo svobodně si zvolit z komunikačních systémů uvedených v tomto zákoně ten, který odpovídá jejich potřebám. Jejich volba musí být v maximální možné míře respektována tak, aby měly možnost rovnoprávného a účinného zapojení do všech oblastí života společnosti i při uplatňování jejich zákonných práv. § 2 Definice základních pojmů (1) Za neslyšící se pro účely tohoto zákona považují osoby, které neslyší od narození, nebo ztratily sluch před rozvinutím mluvené řeči, nebo osoby s úplnou či praktickou hluchotou, které ztratily sluch po rozvinutí mluvené řeči, a osoby těžce nedoslýchavé, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotně porozumět mluvené řeči sluchem. (2) Za hluchoslepé se pro účely tohoto zákona považují osoby se souběžným postižením sluchu a zraku různého stupně, typu a doby vzniku, u nichž rozsah a charakter souběžného sluchového a zrakového postižení neumožňuje plnohodnotný rozvoj mluvené řeči, nebo neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí. § 3 Komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob Komunikačními systémy neslyšících a hluchoslepých osob se pro účely tohoto zákona rozumí český znakový jazyk a komunikační systémy vycházející z českého jazyka. § 4 Český znakový jazyk (1) Český znakový jazyk je základním komunikačním systémem těch neslyšících osob v České republice, které jej samy považují za hlavní formu své komunikace. (2) Český znakový jazykČeský znakový jazyk je přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu. Český znakový jazykČeský znakový jazyk má základní atributy jazyka, tj. znakovost, systémovost, dvojí členění, produktivnost, svébytnost a historický rozměr, a je ustálen po stránce lexikální i gramatické. (3) Český znakový jazyk může být využíván jako komunikační systém hluchoslepých osob v taktilní formě, která spočívá ve vnímání jeho výrazových prostředků prostřednictvím hmatu. § 6 Komunikační systémy vycházející z českého jazyka (1) Komunikačními systémy neslyšících a hluchoslepých osob vycházejícími z českého jazyka jsou znakovaná čeština, prstová abeceda, vizualizace mluvené češtiny, písemný záznam mluvené řeči, Lormova abeceda, daktylografika, Braillovo písmo s využitím taktilní formy, taktilní odezírání a vibrační metoda Tadoma. (2) Znakovaná čeština využívá gramatické prostředky češtiny, která je současně hlasitě nebo bezhlasně artikulována. Spolu s jednotlivými českými slovy jsou pohybem a postavením rukou ukazovány jednotlivé znaky, převzaté z českého znakového jazyka. Znakovaná čeština v taktilní formě může být využívána jako komunikační systém hluchoslepých osob, které ovládají český jazyk. (3) Prstová abeceda využívá formalizovaných a ustálených postavení prstů a dlaně jedné ruky nebo prstů a dlaní obou rukou k zobrazování jednotlivých písmen české abecedy. Prstová abeceda je využívána zejména k odhláskování cizích slov, odborných termínů, případně dalších pojmů. Prstová abeceda v taktilní formě může být využívána jako komunikační systém hluchoslepých osob. (4) Vizualizace mluvené češtiny je zřetelná artikulace jednotlivých českých slov ústy tak, aby bylo umožněno nebo usnadněno odezírání mluveného projevu osobami, které ovládají český jazyk a odezírání preferují jako prostředek své komunikace. (5) Písemný záznam mluvené řeči je převod mluvené řeči do písemné podoby v reálném čase. Pro potřeby hluchoslepých se písemný záznam provádí zvětšeným písmem nebo Braillovým písmem. (6) Lormova abeceda je dotyková dlaňová abeceda, při které se jednotlivá písmena vyznačují pomocí ustálených pohybů a dotyků prováděných na dlani a prstech ruky příjemce sdělení. (7) Daktylografika je vpisování velkých tiskacích písmen zpravidla do dlaně ruky příjemce sdělení. (8) Braillovo písmo s využitím taktilní formy umožňuje zobrazovat písmena abecedy ustálenými dotyky na dvou prstech jedné ruky nebo více prstech obou rukou příjemce sdělení s využitím kódového systému Braillova písma. (9) Taktilní odezírání je založeno na vnímání mluvené řeči pomocí odhmatávání vibrací hlasivek mluvčího. (10) Vibrační metoda Tadoma je založena na vnímání mluvené řeči pomocí odhmatávání vibrací hlasivek, pohybů dolní čelisti, rtů a tváří mluvčího. § 7 Používání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob Neslyšící a hluchoslepé osoby mají právo na a) používání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, b) vzdělávání s využitím komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, c) výuku komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, kterou upravuje jiný právní předpis1). § 8 (1) Neslyšící a hluchoslepé osoby mají při návštěvě lékaře, vyřizování úředních záležitostí a při zajišťování dalších nezbytných potřeb právo na tlumočnické služby zajišťující tlumočení v jimi zvoleném komunikačním systému uvedeném v tomto zákoně. Podmínky poskytování tlumočnických služeb stanoví jiný právní předpis2). (2) Neslyšícím a hluchoslepým osobám, které jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P, jsou tlumočnické služby při soudním řízení poskytovány bezplatně. (3) Neslyšícím a hluchoslepým žákům středních škol a neslyšícím a hluchoslepým studentům vyšších odborných škol a vysokých škol, které jsou z důvodu úplné nebo praktické hluchoty nebo hluchoslepoty držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P, jsou tlumočnické služby poskytovány bezplatně za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. § 9 Rodiče, u jejichž dítěte byla diagnostikována praktická nebo úplná hluchota3) nebo hluchoslepota, mají právo na bezplatnou výuku v kursech komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob. § 10 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou a) podmínky a rozsah tlumočnických služeb poskytovaných bezplatně neslyšícím a hluchoslepým žákům a studentům podle § 8 odst. 3, b) obsah a rozsah kurzů podle § 9. ČÁST ČTVRTÁ § 13 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou § 8 až 12, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r. 1) § 16 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 384/2008 Sb. 2) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 3) Vyhláška č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb. a vyhlášky č. 62/2008 Sb.
Zákon č. 156/1998 Sb.	Zákon č. 156/1998 Sb. Zákon o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 1. 9. 1998, částka 54/1998 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Uvádění hnojiv do oběhu * § 3a - Ohlášení hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů * § 3b - Ohlášení vzájemně uznaných hnojiv * § 4 - Registrace hnojiv * § 5 - Rozhodnutí o registraci * § 6 - Registr hnojiv * § 7 - Označování a balení hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů * § 8 - Skladování * § 9 - Používání hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů, upravených kalů a sedimentů * § 10 - Agrochemické zkoušení zemědělských půd * § 11 - Zjišťování půdních vlastností lesních pozemků a vlastností vegetačních orgánů lesních dřevin * § 12 - Odborný dozor * § 13 - Zvláštní opatření * § 14 - Přestupky fyzických osob * § 14a - Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob * § 14b - Společná ustanovení k přestupkům * § 17 - Přechodná ustanovení * § 18 - Zrušovací ustanovení * § 19 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2025 (277/2023 Sb.) 156 ZÁKON ze dne 12. června 1998 o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a upravuje a) podmínky uvádění do oběhu, skladování a používání hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů, b) podmínky agrochemického zkoušení zemědělských půd, c) podmínky zjišťování půdních vlastností lesních pozemků a některé podmínky používání upravených kalů1a), d) podmínky uvádění do oběhuuvádění do oběhu, skladování a používání sedimentůsedimentů, e) působnost orgánů odborného dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem, včetně pravomoci ukládat správní tresty. (2) Tento zákon se nevztahuje na a) hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty, které jsou určeny výhradně pro vývoz a jsou takto zřetelně označeny, b) hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty poskytované v množství nezbytném pro účely výzkumu, vývoje a pokusnictví. (3) Ustanovení tohoto zákona se použijí na upravené kaly a na sedimentysedimenty jen tehdy, je-li to v nich výslovně uvedeno a v rozsahu jimi stanoveném. (4) Na hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty, které jsou určeny k použití jako suroviny k dalšímu zpracování, se použijí ustanovení § 7, 8, 12, 13 a § 14 až 14b. (5) Na hnojivé výrobky EU se použijí ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti hnojivých výrobků EU2) a dále ustanovení tohoto zákona o skladování (§ 8), používání (§ 9), odborném dozoru (§ 12), zvláštních opatřeních (§ 13) a přestupcích (§ 14 až 14b). (6) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „ústav“) vykonává činnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí přímo použitelný předpis Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu2a). § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) hnojivemhnojivem látka způsobilá poskytnout účinné množství živin pro výživu kulturních rostlin a lesních dřevin, pro udržení nebo zlepšení půdní úrodnostipůdní úrodnosti a pro příznivé ovlivnění výnosu či kvality produkce, b) minerálním hnojivemminerálním hnojivem hnojivohnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy ve formě minerálních látek získaných extrakcí nebo jiným fyzikálním nebo chemickým postupem; za minerální hnojivominerální hnojivo se považuje také dusíkaté vápno, močovina a její kondenzační a asociační produkty a hnojivohnojivo obsahující stopové živiny ve formě chelátů nebo komplexů, c) organickým hnojivemorganickým hnojivem hnojivohnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v organické formě, d) organominerálním hnojivemorganominerálním hnojivem hnojivohnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v minerální a organické formě, e) kapalným hnojivemkapalným hnojivem hnojivohnojivo v suspenzi nebo v roztoku, f) tekutým hnojivemtekutým hnojivem statkové hnojivostatkové hnojivo s obsahem sušiny nejvýše 13 %, g) sedimentemsedimentem usazeniny na dně rybníků, vodních nádrží a vodních toků vznikající převážně usazováním erodovaných půdních částic, h) statkovým hnojivemstatkovým hnojivem hnojivohnojivo, vznikající jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat nebo produkt při pěstování kulturních rostlin, není-li dále upravováno; za úpravu se nepovažují přirozené procesy přeměn při skladování, mechanická separace kejdy a přidávání látek snižujících ztráty živin nebo zlepšujících účinnost živin, i) pomocnou půdní látkoupomocnou půdní látkou látka bez účinného množství živin, která půdu biologicky, chemicky nebo fyzikálně ovlivňuje, zlepšuje její stav nebo zvyšuje účinnost hnojivhnojiv, s výjimkou přípravků na ochranu rostlin21), j) rostlinným biostimulantem látka podle čl. 3 nařízení (ES) č. 1107/2009, k) substrátemsubstrátem látka sloužící k zakořeňování a pěstování rostlin; substrátemsubstrátem je zejména rašelina, zemina nebo jejich směsi, l) uváděním do oběhu nabízení hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů k prodeji nebo jinému způsobu převodu, jejich prodej nebo jiný způsob převodu a skladování za účelem prodeje nebo jiného způsobu převodu, m) půdní úrodnostípůdní úrodností schopnost půdy umožňovat rostlinám růst, vývoj a dosažení žádoucího výnosu, kvality a nezávadnosti produkce, n) rizikovým prvkem nebo rizikovou látkourizikovým prvkem nebo rizikovou látkou prvek nebo látka, jež mohou nepříznivě ovlivnit vlastnosti půdy nebo kvalitu produkce nebo potravní řetězec, o) typem hnojivatypem hnojiva hnojivohnojivo se stanoveným obsahem živin a se shodnou formou a rozpustností živin, p) dodavatelem podnikatel, který spotřebitelispotřebiteli prodává hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, jakož i každý další podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodal prodávajícímu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, q) technologickými vodami samostatně skladované a používané pomocné půdní látkypomocné půdní látky, které vznikají při chovu hospodářských zvířat a jednoduchém zpracování rostlinných produktů a obsahují maximálně 1,5 % sušiny a 0,1 % dusíku, r) digestátem organické hnojivoorganické hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě bioplynu, s) příkrmištěm část hospodářství na zemědělské půdě pod širým nebem, kde kromě pastvy dochází i k další chovatelské péči, zejména přikrmování, s větším soustředěním hospodářských zvířat na plochu než při pastvě. § 3 Uvádění hnojiv do oběhu (1) Do oběhu se smějí uvádět pouze hnojivahnojiva, která a) jsou registrována podle tohoto zákona nebo jim byl udělen souhlas podle § 3a odst. 3 nebo byla ohlášena podle § 3b; to neplatí, pokud jde o statkové hnojivostatkové hnojivo, b) neohrožují úrodnost půdy ani zdraví lidí nebo zvířat, c) nepoškozují životní prostředí, d) splňují požadavky na jejich označování, balení a skladování, stanovené tímto zákonem, e) nejsou znehodnocena. (2) Do oběhu je nepřípustné uvést hnojivohnojivo a) neoznačené, b) označené nepravdivými nebo klamavými údaji,3) c) u něhož obsah rizikových prvků, rizikových látek nebo mikrobiologických parametrů je vyšší, než stanoví vyhláška, d) v rozporu s podmínkami registrace podle § 5 odst. 1 písm. d), nebo e) obsahující přípravek na ochranu rostlin21). Na statkové hnojivostatkové hnojivo se ustanovení písmene a) nevztahuje, pokud je dodáváno výrobcem přímo spotřebitelispotřebiteli a tento na označení netrvá. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí pro pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty obdobně. Technologické vody, které vznikají při jednoduchém zpracování rostlinných produktů, nesmí obsahovat žádné přidané látky kromě základní suroviny a vody. (4) Od hodnot chemických a fyzikálních vlastností hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu nebo substrátusubstrátu uvedených v označení jsou přípustné odchylky v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Pro hodnoty údajů uvedené jako maximální, minimální nebo jako rozmezí hodnot nejsou odchylky povoleny. Rozsah odchylek je stanoven tak, aby zohlednil neovlivnitelné chyby vznikající při výrobě hnojivahnojiva, při odběru nebo chemickém rozboru kontrolního vzorku. Odchylky pro jednotlivé živiny ani pro celkový obsah živin nesmí být překročeny. (5) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou rizikové prvky, rizikové látky a mikrobiologické parametry, jejich limitní hodnoty pro jednotlivé skupiny hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů, jakož i přípustné odchylky. § 3a Ohlášení hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů (1) Výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel, který hodlá uvést do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které odpovídají typu uvedenému ve vyhlášce, je povinen před jeho prvním uvedením do oběhu v České republice zaslat ústavu ohlášení o uvedení hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu nebo substrátusubstrátu do oběhu. (2) Ohlášení podle odstavce 1 obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu a) je-li ohlašovatelem dovozce nebo dodavateldodavatel, jméno, příjmení a pobyt výrobce, případně identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo, případně právní formu podnikání a identifikační číslo výrobce, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, b) název hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu nebo substrátusubstrátu, jeho druh a typ podle vyhlášky, c) potvrzení, že se nejedná o výbušninu podle zvláštního právního předpisu4), jde-li o hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát obsahující dusičnan amonný, d) návrh etikety nebo příbalového letáku22), kterým budou hnojivohnojivo, pomocná půdní látkapomocná půdní látka, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát v souladu s § 7 opatřeny. (3) HnojivoHnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které jsou předmětem ohlášení podle odstavce 1, může ohlašovatel uvést do oběhu na základě písemného souhlasu ústavu, jehož součástí je závazné znění etikety nebo příbalového letáku. Nebude-li ohlašovateli takový souhlas doručen do 30 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo ústavu, ani mu v této lhůtě nebude doručeno oznámení o zahájení řízení o zákazu uvádění do oběhu podle odstavce 4, platí, že ústav souhlas udělil. Souhlas ústavu je platný po dobu pěti let. Tato doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byl ohlašovateli takový souhlas doručen, nebo dnem následujícím po dni, kdy uplynulo 30 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo ústavu. (4) Ústav rozhodne o zákazu uvádět do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, pokud a) neodpovídá typu hnojivatypu hnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu nebo substrátusubstrátu uvedenému ve vyhlášce, b) nesplňuje podmínky stanovené v § 3, nebo c) ohlášení nesplňuje podmínky stanovené v § 3a odst. 2. § 3b Ohlášení vzájemně uznaných hnojiv (1) Výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel, který hodlá uvést do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které odpovídají předpisům, které jsou pro výrobu těchto hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů nebo substrátůsubstrátů nebo jejich uvedení na trh v některém ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederaci nebo Turecku závazné, nebo výrobním postupům a pravidlům správné výrobní praxe používaným v některém z těchto států, pro které existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je v případě potřeby možné provést dodatečná šetření23) (dále jen „vzájemně uznané hnojivohnojivo“), je povinen před jeho prvním uvedením do oběhu v České republice zaslat ústavu ohlášení o uvedení vzájemně uznaného hnojivahnojiva do oběhu. (2) Ohlášení vzájemně uznaného hnojivahnojiva podle odstavce 1 obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu a) je-li ohlašovatelem dovozce nebo dodavateldodavatel, jméno a pobyt výrobce, případně identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo, případně právní formu podnikání a identifikační číslo výrobce, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, b) název vzájemně uznaného hnojivahnojiva, c) doklad obsahující informaci o uvádění vzájemně uznaného hnojivahnojiva do oběhu v souladu s právními předpisy v některém ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace nebo Turecka, a d) návrh etikety nebo příbalového letáku, kterým bude vzájemně uznané hnojivohnojivo opatřeno v souladu s § 7 a zároveň etiketu nebo příbalový leták, se kterým je vzájemně uznané hnojivohnojivo platně uváděno do oběhu v některém ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederaci nebo Turecku. (3) Ústav rozhodne o zákazu uvádět do oběhu vzájemně uznané hnojivohnojivo, pokud a) nesplňuje podmínky stanovené v § 3, nebo b) ohlášení nesplňuje podmínky stanovené v § 3b odst. 2. § 4 Registrace hnojiv (1) O registraci hnojivahnojiva rozhoduje ústav na základě žádosti výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavateledodavatele, který je oprávněn k podnikání podle zvláštního právního předpisu5) a má trvalý pobyt, jde-li o osobu fyzickou, nebo sídlo, jde-li o osobu právnickou, na území České republiky (dále jen „žadatel“). Oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů a trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky se nevyžaduje u osoby, která má pobyt nebo sídlo anebo místo podnikání v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, pokud je oprávněna k podnikání v souladu s předpisy tohoto státu. (2) Žádost o registraci hnojivahnojiva obsahuje kromě náležitostí podle správního řádu a) je-li žadatelem dovozce nebo dodavateldodavatel, jméno a sídlo výrobce, případně identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firmu, sídlo, případně právní formu podnikání a identifikační číslo výrobce, bylo-li přiděleno, jde-li o právnickou osobu, b) název hnojivahnojiva a jeho druh, c) návrh etikety nebo příbalového letáku, kterým bude hnojivohnojivo v souladu s § 7 opatřeno, d) popis výrobního postupu včetně výčtu surovin použitých k výrobě hnojivahnojiva, e) potvrzení, že se nejedná o výbušninu podle zvláštního právního předpisu4), jde-li o hnojivohnojivo obsahující dusičnan amonný, a f) provozní řád, je-li žadatelem provozovatel zařízení na využívání odpadů podle zákona o odpadech. (3) Podá-li žadatel žádost o registraci hnojivahnojiva, poskytne současně ústavu potřebné vzorky hnojivahnojiva nebo umožní jejich odběr, popřípadě poskytne další podklady a informace nezbytné pro prokázání splnění požadavků podle tohoto zákona. Žadatel současně uhradí poplatek podle zvláštního právního předpisu6). (4) Ústav provede u hnojivahnojiva odborné posouzení splnění požadavků podle tohoto zákona (dále jen „posouzení“) nebo přezkoušení jeho vlastností biologickými zkouškami nebo testy (dále jen „přezkoušení“); o této skutečnosti ústav žadatele uvědomí. Posouzení provede ústav v případě, že vlastnosti a účinky hnojivahnojiva jsou již dostatečně známé nebo lze použít srovnání s již registrovaným hnojivemhnojivem. Přezkoušení provede ústav v případě, že vlastnosti a účinky hnojivahnojiva jsou neznámé, zejména jedná-li se o hnojivohnojivo zcela nové, u kterého nelze použít srovnání s již registrovaným hnojivemhnojivem. (5) Ústav může uznat posouzení nebo výsledek přezkoušení, které provedlo jiné odborné pracoviště, včetně odborného pracoviště, které má sídlo mimo území České republiky, a od vlastního posouzení nebo přezkoušení upustit, pokud bylo posouzení nebo přezkoušení provedeno postupem odpovídajícím požadavkům stanoveným jiným právním předpisem7). (6) Ústav rozhodne o žádosti nejpozději a) do 6 měsíců, pokud se provádí posouzení, b) do 18 měsíců, pokud je nezbytné přezkoušení ve skleníku, v hale nebo v laboratoři, c) do 36 měsíců, pokud je nezbytné přezkoušení na poli, ode dne doručení žádosti. (7) Náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením hradí žadatel ve výši stanovené zvláštním právním předpisem o náhradách nákladů za odborné a zkušební úkony8). (8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se použijí pro pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty obdobně. (9) Ministerstvo stanoví vyhláškou typy hnojivtypy hnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů, závazné postupy pro odběr vzorků hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů, a pro provádění chemických rozborů, biologických zkoušek a testů. § 5 Rozhodnutí o registraci (1) Rozhodnutí o registraci hnojivahnojiva obsahuje a) název hnojivahnojiva, b) číslo rozhodnutí, c) údaje o výrobci podle § 4 odst. 2 písm. a), d) podmínky registrace stanovené na základě výsledků posouzení nebo přezkoušení hnojivahnojiva podle § 4 odst. 4 a 5, e) závazné znění etikety nebo příbalového letáku a f) dobu platnosti rozhodnutí. (2) Rozhodnutí o registraci hnojivahnojiva platí 5 let ode dne nabytí právní moci, není-li v rozhodnutí stanovena doba kratší. (3) Osoba, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci hnojivahnojiva, může podat žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí; žádost doručí ústavu nejpozději 6 měsíců přede dnem, kdy má platnost rozhodnutí skončit. Platnost rozhodnutí o registraci hnojivahnojiva lze prodloužit nejvýše o 5 let. Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci platí § 4 a ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně. (4) V případě změny názvu hnojivahnojiva, etikety nebo příbalového letáku, identifikačních údajů8a) výrobce nebo osoby, jíž bylo rozhodnutí o registraci hnojivahnojiva vydáno, tato osoba podá žádost o změnu rozhodnutí o registraci. Pro řízení o změně rozhodnutí o registraci platí § 4 a ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně. (5) Ústav zruší rozhodnutí o registraci hnojivahnojiva a) na žádost výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavateledodavatele, b) pokud žadatel porušil některou z povinností stanovených v § 3 odst. 1 až 3; zároveň může stanovit, že hnojivohnojivo musí být staženo z oběhu, c) pokud žadatel porušil podmínky registrace hnojivahnojiva, nebo d) pokud hnojivohnojivo obsahuje přípravek na ochranu rostlin. (6) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení registrace hnojivahnojiva podle odstavce 5 nemá odkladný účinek. (7) Jestliže uplynula doba platnosti rozhodnutí o registraci nebo došlo ke zrušení registrace na žádost podle odstavce 5 písm. a), může být dosud vyrobené nebo dovezené hnojivohnojivo dodavatelemdodavatelem uváděno do oběhu pouze po dobu jeho použitelnosti, nejdéle však po dobu jednoho roku. Tuto dobu může ústav na žádost výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavateledodavatele prodloužit. To neplatí pro hnojivohnojivo obsahující přípravek na ochranu rostlin, které může být uváděno do oběhu po uplynutí doby platnosti rozhodnutí nebo zrušení registrace podle odstavce 5 písm. a) nebo d) nejdéle po dobu 6 měsíců. (8) Ustanovení odstavců 1 až 7 platí pro pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty obdobně. § 6 Registr hnojiv (1) Registrovaná, ohlášená a ohlášená vzájemně uznaná hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty se zapisují do registru hnojivhnojiv (dále jen „registr“), který vede ústav. (2) Do registru se zapisují údaje týkající se hnojivahnojiva podle § 3a odst. 2, § 3b odst. 2 nebo § 4 odst. 2 s výjimkou údajů o výrobním postupu a použitých surovinách podle § 4 odst. 2 písm. d). (3) Registr je veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Ustanovení odstavce 2 platí pro pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty obdobně. § 7 Označování a balení hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů (1) Osoba, která uvádí hnojivohnojivo do oběhu, je povinna v jeho označení na etiketě nebo příbalovém letáku uvést a) údaj o výrobci3a) včetně zahraničního výrobce a o dodavatelidodavateli, a to uvedením jména, popřípadě obchodního jména a místa podnikání, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodního jména a sídla, jde-li o právnickou osobu, b) název hnojivahnojiva a číslo rozhodnutí o jeho registraci, bylo-li přiděleno; odpovídá-li hnojivohnojivo typu uvedenému v prováděcím předpise, též typ hnojivatyp hnojiva, c) obsah určujících součástí hnojivahnojiva, včetně obsahu rizikových prvků a rizikových látek, a další určující chemické, biologické nebo fyzikální parametry; u živin též jejich obsah v procentech hmotnosti jako celé číslo nebo na jedno desetinné místo, formu a rozpustnost, d) zrnitost a jemnost mletí hnojivahnojiva, stálost kapalin, mrazuvzdornost a specifické požadavky pro skladování a používání, e) varovná označení a informace pro manipulaci a pokyny k ochraně zdraví a bezpečnosti lidí a k ochraně životního prostředí a další údaje podle zvláštních předpisů,9) f) rozsah a způsob použití, g) hmotnost hnojivahnojiva, popřípadě objem a h) dobu použitelnosti, datum výroby a číslo výrobní šarže. (2) Není dovoleno uvádět údaje označující nebo propagující hnojivohnojivo výrazy jako „ekologické“ nebo „biologické“, a to ani použitím zkratek „eko“ nebo „bio“. (3) Označení hnojivahnojiva musí být v českém jazyce a musí být trvale a přímo čitelné bez porušení obalu a zároveň nesmí být označení hnojivahnojiva matoucí nebo naznačovat vlastnosti, které hnojivohnojivo nemá. (4) Balená hnojivahnojiva uváděná do oběhu musí mít označení uvedené na obalu nebo s obalem spojené. HnojivaHnojiva, která mohou být uváděna do oběhu z bezpečnostních důvodů pouze balená, stanoví vyhláška. U volně ložených hnojivhnojiv a velkých balení nad 50 kg může být stanovené označení uvedeno jen v průvodní dokumentaci. (5) HnojivaHnojiva mimo volně ložených se musí balit do obalů umožňujících jejich manipulaci a spolehlivé a bezpečné skladování. Obal nesmí negativně ovlivňovat vlastnosti hnojivhnojiv a musí být uzavřen tak, aby otevřením byl obal nebo uzávěr obalu neopravitelně poškozen. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí pro pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty obdobně. Na statková hnojivastatková hnojiva se ustanovení odstavce 1 nevztahuje. Pokud statková hnojivastatková hnojiva nejsou dodávána přímo spotřebitelispotřebiteli10) nebo ten na označení trvá, je nutné označit dodavatele, druh statkového hnojivastatkového hnojiva, případně druh zvířete, od kterého hnojivohnojivo pochází, rozsah a způsob použití a hmotnost nebo objem. (7) Pro přepravu hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů platí zvláštní předpisy.10) (8) Ministerstvo stanoví podrobnosti o označování a balení hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů vyhláškou. § 8 Skladování (1) Zemědělský podnikatel11), výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel, který skladuje hnojivahnojiva, popřípadě pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substrátysubstráty, je povinen hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty a) uskladnit odděleně, b) označit čitelným způsobem, c) zajistit, aby nedošlo k jejich smísení s jinými látkami, d) evidovat, zejména vést dokladovou evidenci o příjmu, výdeji a skladovaném množství hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů nebo substrátůsubstrátů. (2) Osoby podle odstavce 1 jsou povinny činit opatření k zabránění úniku tekutých hnojivtekutých hnojiv. Ustanovení odstavce 1 písm. a) až c) se nevztahuje na statková hnojivastatková hnojiva a organická hnojivaorganická hnojiva vyrobená zemědělským podnikatelem pro vlastní potřebu. (3) Zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě jsou při skladování hnojivhnojiv ve zranitelných oblastech12) povinni dodržovat ustanovení zvláštního právního předpisu.12a) (4) HnojivaHnojiva musí být skladována a příkrmiště musí být provozováno tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod. Do hnojivhnojiv nesmějí být vnášeny rizikové prvky nebo rizikové látkyrizikové prvky nebo rizikové látky, které by mohly narušit vývoj kulturních rostlin nebo ohrozit potravní řetězec. (5) Tuhé organické hnojivoorganické hnojivo kompost, separát digestátu a statkové hnojivostatkové hnojivo, včetně separátu kejdy, mohou být uloženy na zemědělské půdě nejdéle 24 měsíců na místech vhodných k jejich uložení schválených v havarijním plánu podle vodního zákona. Na stejném místě lze tato hnojivahnojiva uložit opakovaně nejdříve po 3 letech. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob skladování hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů, kapacitu skladovacích prostor a podmínky pro provozování příkrmiště. § 9 Používání hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů, upravených kalů a sedimentů (1) Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni používat hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substrátysubstráty, upravené kaly a sedimentysedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu12b). HnojivyHnojivy, pomocnými půdními látkamipomocnými půdními látkami, rostlinnými biostimulanty, substrátysubstráty a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látkyrizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis12c). HnojivaHnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substrátysubstráty, upravené kaly a sedimentysedimenty musí být používány tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod, k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek. Pro určování potřeby hnojení se vychází z koeficientů odběru živin rostlinami. SedimentySedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentusedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentusedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem. (2) HnojivaHnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud a) jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku, b) způsob jejich použití není v souladu s údaji uvedenými v jejich označení nebo nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v případě diferencovaného hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu a v případě hnojení ve zranitelných oblastech12), c) jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí, d) půda, na kterou mají být použity, je 1. zaplavená, 2. přesycená vodou, 3. pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo 4. promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá; toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě. (3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů a sedimentůsedimentů na zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel11) nesmí používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů1a). Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů. Zemědělský podnikatel musí používat sedimentysedimenty v souladu se souhlasem o použití sedimentůsedimentů na zemědělské půdě uděleným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu podle zvláštního právního předpisu24). (4) Zemědělští podnikatelé, kteří letecky aplikují kapalná hnojivakapalná hnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substrátysubstráty na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před aplikací hlášení podle prováděcího právního předpisu. Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly a sedimentysedimenty na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu. (5) Digestáty smějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze, pokud jsou registrovány podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobeny výhradně ze statkových hnojivstatkových hnojiv nebo krmiv. (6) Zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech12) jsou povinni používat hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty v souladu se zvláštním právním předpisem12a). (7) Zemědělští podnikatelé jsou povinni vést evidenci o a) hnojivechhnojivech, pomocných půdních látkáchpomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátechsubstrátech použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy, b) upravených kalech a sedimentechsedimentech použitých na zemědělské půdě a c) výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu s výjimkou trvalých travních porostů podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů. Tato evidence se vede o množství, druhu a době jejich použití podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů. (8) Zemědělští podnikatelé hospodařící na výměře větší než 100 ha podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů jsou povinni vést evidenci podle odstavce 7 v elektronické formě a do konce února za předešlý kalendářní rok ji předávat ústavu v elektronické podobě ve stanoveném formátu. (9) Záznam o použití hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu, substrátusubstrátu, upraveného kalu nebo sedimentusedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití. (10) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) způsob používání hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů na zemědělské půdě a lesních pozemcích, b) způsob vedení evidence o použití hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátůsubstrátů a upravených kalů, c) způsob hlášení o používání upravených kalů a hlášení letecké aplikace hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátůsubstrátů, d) způsob vedení evidence o výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu, údaje o průměrném odběru živin ve sklizených produktech a způsob a formu elektronického předávání evidence a e) limity pro vnos rizikových prvků hnojivyhnojivy, pomocnými půdními látkamipomocnými půdními látkami, rostlinnými biostimulanty a substrátysubstráty při jejich použití na zemědělské půdě. (11) Ministerstvo a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou podmínky a způsob používání sedimentůsedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentůsedimentů, způsob hlášení o používání sedimentůsedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentusedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentusedimentu a postupy rozboru sedimentůsedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků. § 10 Agrochemické zkoušení zemědělských půd (1) Za účelem zajištění bezpečnosti vstupů a podmínek produkce potravin a krmiv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o úředních kontrolách12d) ústav provádí a) agrochemické zkoušení zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné zjišťování vybraných parametrů půdní úrodnostipůdní úrodnosti v důsledku používání hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátůsubstrátů, upravených kalů a sedimentůsedimentů, b) monitoring zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné zjišťování vybraných chemických, fyzikálních, případně mikrobiálních parametrů půdy, zejména obsahu rizikových prvků a rizikových látek na stálých, definovaných a reprezentativních plochách stabilním souborem měřicích postupů a monitoring vstupů do zemědělských půd. (2) V rámci činností uvedených v odstavci 1 ústav zajistí a) provedení agrochemického zkoušení zemědělských půd v šestiletých intervalech, b) odběr vzorků půd a vstupů do půd, jejich chemické, případně mikrobiologické nebo fyzikální rozbory a vyhodnocení výsledků těchto rozborů, c) provedení odběru vzorků a jejich rozborů na obsah rizikových prvků a rizikových látek, mikrobiologických nebo fyzikálních rozborů a vyhodnocení těchto rozborů v případech, kdy z monitoringu zemědělských půd, z agrochemického zkoušení zemědělských půd nebo na základě jiných informací vyplyne hrozící nebezpečí poškození půdní úrodnostipůdní úrodnosti nebo nebezpečí vstupu rizikových prvků a rizikových látek do potravního řetězce a d) provádění dlouhodobých přesných polních pokusů včetně lyzimetrických pozorování. (3) Ústav provádí odběry vzorků půd a jejich chemické, mikrobiologické a fyzikální rozbory pro účely agrochemického zkoušení zemědělských půd. Ústav může k provádění odběru vzorků půd a jejich chemických, případně fyzikálních nebo mikrobiologických rozborů udělit pověření osobám, které o to požádají. Žádost o udělení pověření obsahuje a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo výkonu činnosti, pobyt a identifikační číslo, jde-li o osobu fyzickou, nebo název, popřípadě obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o osobu právnickou, b) údaje o technickém vybavení, c) údaje o vzdělání odborných pracovníků, d) rozsah činností, pro které má být pověření uděleno. (4) Ústav vydá pověření podle odstavce 3, jestliže a) technické vybavení odpovídá předpokládanému druhu a rozsahu činnosti, o niž se žádá, b) laboratorní zkoušky budou provádět osoby nejméně s úplným středním odborným vzděláním zemědělského, chemického nebo biologického zaměření, c) výsledky ověřovacích laboratorních zkoušek zajišťovaných ústavem byly shledány v rozmezí tolerancí stanovených technickými normami. (5) Ústav může pověření odejmout, jestliže se změnily podmínky, za nichž bylo uděleno, a dále poruší-li oprávněná osoba ustanovení tohoto zákona nebo prováděcího předpisu nebo podmínky, za nichž pověření bylo uděleno. Za účelem průběžného přezkoumávání těchto skutečností je osoba oprávněná k provádění chemických rozborů vzorků půd povinna účastnit se mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných ústavem.13a) (6) Vlastník zemědělské půdy i zemědělský podnikatel11) je povinen strpět úkony související s prováděním agrochemického zkoušení zemědělských půd a monitoringu zemědělských půd. (7) Plánování a vyhodnocení agrochemického zkoušení zemědělských půd a monitoringu zemědělských půd provádí ústav prostřednictvím evidence půdy podle uživatelských vztahů a výsledky předává ministerstvu a Ministerstvu životního prostředí. Výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd jsou zemědělským podnikatelům zpřístupněny prostřednictvím evidence půdy podle uživatelských vztahů. Na žádost vlastníka zemědělské půdy nebo zemědělského podnikatele hospodařícího na zemědělské půdě předává ústav výsledky týkající se jím vlastněné nebo obhospodařované půdy též tomuto vlastníku zemědělské půdy nebo zemědělskému podnikateli v tištěné podobě; takovéto předání výsledků podléhá správnímu poplatku podle zvláštního předpisů6). (8) Ministerstvo stanoví vyhláškou postupy pro odběr vzorků, pro provádění chemických, mikrobiologických a fyzikálních rozborů zemědělských půd a pro vyhodnocení výsledků těchto rozborů a dále stanoví vyhláškou rizikové prvky, rizikové látky a mikrobiologické a fyzikální parametry, sledované ústavem v rámci monitoringu a při agrochemickém zkoušení zemědělských půd, rozsah a způsob jejich sledování. § 11 Zjišťování půdních vlastností lesních pozemků a vlastností vegetačních orgánů lesních dřevin (1) Ústav provádí zjišťování půdních vlastností lesních pozemků14) a vlastností vegetačních orgánů lesních dřevin (dále jen „zjišťování vlastností“) prováděné za účelem přípravy návrhů na ozdravná opatření a úpravu vodního režimu v lesích. Zjišťování vlastností zahrnuje odběr vzorků, jejich chemické, fyzikální a mikrobiologické rozbory a vyhodnocování výsledků těchto rozborů. (2) Územní rozsah zjišťování půdních vlastností lesních pozemků včetně hustoty odběrových ploch stanoví ministerstvo v oblastech a) kde byly na lesních porostech zjištěny příznaky poruch růstu, vývoje nebo zdravotního stavu lesů, b) zatížených znečištěným ovzduším, c) s porosty určenými pro záchranu a reprodukci genových zdrojů. (3) Vlastník lesních pozemků, jejich nájemce, podnájemce nebo pachtýř je povinen strpět odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností. (4) Vyhodnocení výsledků rozborů předává ústav ministerstvu; údaje o obsahu rizikových prvků a rizikových látek předává též Ministerstvu životního prostředí. Na žádost vlastníka lesních pozemků, jejich nájemce, podnájemce nebo pachtýře ústav předá výsledky rozborů týkající se půdních vlastností lesních pozemků a vegetačních orgánů lesních dřevin v jeho vlastnictví, nájmu, podnájmu nebo pachtu; předání výsledků podléhá správnímu poplatku za vydání stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu podle zvláštního právního předpisu6). (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou postupy pro odběr vzorků a pro provádění chemických, fyzikálních a mikrobiologických rozborů ke zjišťování vlastností. § 12 Odborný dozor (1) Ústav dozírá zda a) výrobci3a), dovozci3a) a dodavatelédodavatelé, kteří hnojivahnojiva skladují nebo uvádějí do oběhu, b) zemědělští podnikatelé11), kteří hnojivahnojiva vyrábějí, skladují nebo používají, c) zemědělští podnikatelé11), kteří používají upravené kaly nebo sedimentysedimenty, dodržují podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy a v případě sedimentůsedimentů rovněž, zda jednají se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle § 3a zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. (2) Ustanovení odstavce 1 platí pro pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty obdobně. (3) Ústav rovněž dozírá, zda zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech12) dodržují podmínky stanovené zvláštním právním předpisem12a). (4) Ústav rovněž dozírá, zda osoby uvedené v odstavci 1 dodržují povinnosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti hnojivhnojiv16b). § 13 Zvláštní opatření (1) Ústav může uložit výrobcům3a), dovozcům3a), dodavatelůmdodavatelům nebo zemědělským podnikatelům11), kteří produkují, uvádějí do oběhu, skladují nebo používají hnojivahnojiva, nebo zemědělským podnikatelům11), kteří používají upravené kaly nebo sedimentysedimenty, zvláštní opatření, a to a) zakázat použití hnojivahnojiva, upraveného kalu nebo sedimentusedimentu, pokud nevyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy16c) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti hnojivhnojiv16b), b) zakázat uvádění hnojivahnojiva do oběhu a nařídit jeho stažení z oběhu nebo zničení, včetně stanovení lhůty, pokud nevyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti hnojivhnojiv16b), c) nařídit odstranění závad zjištěných při skladování hnojivahnojiva, včetně lhůty a podmínek jejich odstranění. (2) Ústav současně stanoví lhůtu k odstranění závad nebo dobu trvání zvláštních opatření. (3) Zvláštní opatření lze uložit i vedle pokut ukládaných podle § 14. (4) Odvolání proti rozhodnutí o zvláštním opatření podle odstavce 1 nemá odkladný účinek. (5) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí pro pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substrátysubstráty obdobně. § 14 Přestupky fyzických osob (1) Vlastník zemědělské půdy se dopustí přestupkupřestupku tím, že v rozporu s § 10 odst. 6 nestrpí odběr půdních vzorků pro agrochemické zkoušení zemědělských půd. (2) Vlastník lesních pozemků, jejich nájemce, podnájemce nebo pachtýř se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 11 odst. 3 nestrpí odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností. (3) Za přestupekpřestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. § 14a Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Zemědělský podnikatel11) se dopustí přestupku tím, že a) používá hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty, substrátysubstráty, upravené kaly, popřípadě sedimentysedimenty v rozporu s § 9 odst. 1 až 6 nebo prováděcím právním předpisem vydaným na základě § 9 odst. 10 nebo 11, b) v rozporu s § 9 odst. 7 a 8 nevede, nepředloží na požádání ústavu nebo po dobu 7 let neuchovává evidenci o množství, druhu a době použití hnojivhnojiv, pomocných půdních látekpomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátůsubstrátů, upravených kalů a sedimentůsedimentů nebo evidenci o výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu podle jednotlivých pozemků, plodin a let, c) jako vlastník, nájemce, podnájemce nebo pachtýř zemědělské půdy v rozporu s § 10 odst. 6 nestrpí odběry půdních vzorků pro agrochemické zkoušení zemědělských půd, d) jako vlastník lesních pozemků, jejich nájemce, podnájemce nebo pachtýř v rozporu s § 11 odst. 3 nestrpí odběr vzorků za účelem zjišťování vlastností, e) jako vlastník, nájemce, podnájemce nebo pachtýř lesních pozemků nesplní zvláštní opatření uložené k odstranění zjištěných nedostatků podle § 13, f) neohlásí ústavu použití upravených kalů nebo sedimentůsedimentů podle § 9 odst. 4, g) nepředá ústavu evidenci podle § 9 odst. 7 ve lhůtě a způsobem stanoveným v § 9 odst. 8, nebo h) neprovede záznam o použití hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu nebo substrátusubstrátu, upraveného kalu nebo sedimentusedimentu ve lhůtě stanovené v § 9 odst. 9. (2) Zemědělský podnikatel11), výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavateldodavatel se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) uvede do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které nebyly registrovány, ohlášeny nebo jim nebyl udělen souhlas, b) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. b) uvede do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které ohrožují úrodnost půdy nebo zdraví lidí nebo zvířat, c) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. c) uvede do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které poškozují životní prostředí, d) v rozporu s § 3 odst. 1 písm. e) uvede do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které jsou znehodnoceny, e) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. c) uvede do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, u nichž obsah rizikových prvků, rizikových látek nebo mikrobiologických parametrů je vyšší než stanoví vyhláška, f) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. d) uvede do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které neodpovídají podmínkám registrace, g) v rozporu s § 3 odst. 2 písm. e) uvede do oběhu hnojivohnojivo, pomocnou půdní látkupomocnou půdní látku, rostlinný biostimulant nebo substrátsubstrát, které obsahují přípravek na ochranu rostlin21), h) označuje nebo balí hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substrátysubstráty v rozporu s § 7, i) skladuje hnojivahnojiva, pomocné půdní látkypomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substrátysubstráty, nebo provozuje příkrmiště v rozporu s § 8 nebo prováděcím právním předpisem vydaným k jeho provedení, j) nesplní zvláštní opatření uložené k odstranění zjištěných nedostatků podle § 13, nebo k) v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti hnojivhnojiv16b) nesplní některou z povinností při 1. uvádění hnojivahnojiva na trh, 2. identifikaci, označování, balení nebo zajištění sledovatelnosti hnojivahnojiva, 3. dodržování požadavků na složení hnojivahnojiva, nebo 4. používání organických hnojivorganických hnojiv. (3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) nebo f) až h), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. k) bodu 4, c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo odstavce 2 písm. d), f) až j) nebo k) bodu 2 nebo 3, d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b), c), e) nebo k) bodu 1. § 14b Společná ustanovení k přestupkům (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává ústav. (2) Pokuty vybírá ústav. § 17 Přechodná ustanovení (1) HnojivaHnojiva a pomocné látky schválené podle dosavadních předpisů lze uvádět do oběhu nejdéle do 2 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Agrochemické zkoušení zemědělských půd se do 31. prosince 1998 provádí podle dosavadních předpisů.19) (3) Na hnojivahnojiva, statková hnojivastatková hnojiva a pomocné látky, agrochemické zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků se nevztahuje zvláštní zákon upravující technické požadavky na výrobky.20) § 18 Zrušovací ustanovení Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 132/1989 Sb., zákona č. 115/1995 Sb., zákona č. 91/1996 Sb., zákona č. 93/1996 Sb., zákona č. 97/1996 Sb. a zákona č. 147/1996 Sb., se zrušuje. § 19 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r. 1) Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství. 1a) § 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a 1107/2009 a zrušuje nařízení ES č. 2003/2003, v platném znění. 2a) Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice. 3) § 46 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 8 zákona č. 634/1992 Sb. 3a) § 2 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 21 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 5) Například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných. 6) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 7) Například vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění vyhlášky č. 475/2000 Sb. 8) Vyhláška č. 221/2002 Sb., kterou se stanoví sazebník náhrad nákladů za odborné a zkušební úkony vykonávané v působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, ve znění vyhlášky č. 129/2005 Sb. 8a) § 68 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. 9) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, § 9 a násl. zákona č. 634/1992 Sb., zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 10) Např. vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR). 11) § 2e odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). 12a) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. 12b) § 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. 12c) Například vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb. 12d) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách). 13) Zákon č. 71/1967 Sb. 13a) § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském). 14) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 16b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a 1107/2009 a zrušuje nařízení ES č. 2003/2003, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu). Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice. 16c) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. § 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. 18a) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 19) Vyhláška č. 119/1981 Sb., o agrochemickém zkoušení půd. 20) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. 21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS. 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. 23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 764/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 3052/95/ES. 24) § 3a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 158/1998 Sb.	Zákon č. 158/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 13. 7. 1998, částka 55/1998 * Čl. I - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 13. 7. 1998 158 ZÁKON ze dne 18. června 1998, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) U nezletilých dětí svěřených na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče se podmínka přihlášení k trvalému pobytu nebo dlouhodobému pobytu pro vznik nároku na dávku nevyžaduje. (3) Okresní úřad příslušný podle místa pobytu osoby promine podmínku trvalého pobytu osobě, která požádala o udělení povolení k trvalému pobytu na území České republiky, pokud by její výživa nebo výživa jejích dětí byla ohrožena.“. 2. V § 37 odst. 1 a 3 se slova „nezaopatřené“ a „nezaopatřeného“ zrušují. 3. V § 37 odst. 2 se na konci textu odstavce tečka nahrazuje středníkem a doplňují se tato slova: „jde-li o nezaopatřené dítě, použije se koeficientu 2,00.“. 4. V § 37 odst. 3 písm. a) se číslice „1,10“ nahrazuje číslicí „2,10“, v písmenu b) se číslice „1,60“ nahrazuje číslicí „2,60“ a v písmenu c) se číslice „1,80“ nahrazuje číslicí „2,80“. 5. V § 66 odst. 2 se za slova „zvláštních předpisů“ vkládají slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 161/1998 Sb.	Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 161/1998 Sb. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí o promíjení penále správami sociálního zabezpečení Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 13. 7. 1998, částka 55/1998 * § 1 - (1) Okresní správa sociálního zabezpečení může z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo částečně prominout penále podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti1) (dále jen „penále“), jestliže jeho výše nepřesa * § 2 - (1) Podmínkou pro prominutí penále je, že * § 3 - (1) O prominutí penále podle § 1 se rozhoduje na základě písemné žádosti plátce pojistného. * § 4 - Řízení o prominutí penále, které bylo zahájeno přede dnem účinnosti této vyhlášky, dokončí správa sociálního zabezpečení, pokud je příslušná podle této vyhlášky. * § 5 - Zrušují se: * § 6 Aktuální znění od 1. 1. 2008 (329/2007 Sb.) 161 VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 19. června 1998 o promíjení penále správami sociálního zabezpečení Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 104ch odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 241/1994 Sb.: § 1 (1) Okresní správa sociálního zabezpečení může z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo částečně prominout penále podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti1) (dále jen „penále“), jestliže jeho výše nepřesahuje 200 000 Kč a jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropských společenství pro poskytnutí veřejné podpory de minimis1a). (2) Česká správa sociálního zabezpečení může z důvodu odstranění tvrdosti zcela nebo částečně prominout penále, jestliže jeho výše přesahuje 200 000 Kč, avšak nepřesahuje 1 000 000 Kč, a jsou-li splněny podmínky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropských společenství pro poskytnutí veřejné podpory de minimis1a). (3) Výší penále rozhodnou pro účely odstavců 1 a 2 se rozumí a) výše dlužného penále stanovená ke dni, kdy správa sociálního zabezpečení obdržela žádost o prominutí penále (dále jen „žádost“); výše dlužného penále se takto stanoví přitom i v případě, že žádost obdržela správa sociálního zabezpečení, která není příslušná k jeho prominutí, b) výše penále uvedená v žádosti, týká-li se žádost jen penále, které již bylo zaplaceno, c) výše penále určeného podle písmene a) nebo podle písmene b) podle toho, které penále je vyšší, týká-li se žádost současně penále uvedeného v písmenech a) a b). § 2 (1) Podmínkou pro prominutí penále je, že a) plátce zaplatil pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) splatné do dne vydání rozhodnutí příslušné správy sociálního zabezpečení o prominutí penále; tato podmínka se považuje za splněnou, pokud úhrn pojistného a penále, které plátce pojistného zaplatil do tohoto dne, dosahuje aspoň úhrnu pojistného, které měl zaplatit do tohoto dne, b) vůči plátci pojistného není podán návrh na zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a c) plátce pojistného nevstoupil do likvidace. (2) Penále z dluhu na pojistném, který vznikl až po dni, kdy správa sociálního zabezpečení [§ 1 odst. 3 písm. a)] obdržela žádost, nelze prominout na základě této žádosti. § 3 (1) O prominutí penále podle § 1 se rozhoduje na základě písemné žádosti plátce pojistného. (2) Žádost se podává vždy u okresní správy sociálního zabezpečení. (3) Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení k přijetí žádosti podle odstavce 2 a k rozhodnutí o žádosti podle § 1 odst. 1 se určuje obdobně jako místní příslušnost této správy v řízení ve věcech pojistného.2) (4) Penále se promíjí dnem vydání rozhodnutí správy sociálního zabezpečení o prominutí penále. § 4 Řízení o prominutí penále, které bylo zahájeno přede dnem účinnosti této vyhlášky, dokončí správa sociálního zabezpečení, pokud je příslušná podle této vyhlášky. § 5 Zrušují se: 1. vyhláška č. 247/1994 Sb., kterou se zmocňují Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení k promíjení penále podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, 2. vyhláška č. 180/1997 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 247/1994 Sb., kterou se zmocňují Česká správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení k promíjení penále podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. § 6 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: PhDr. Volák v. r. 1) § 20 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 306/1997 Sb. 1a) Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis, ÚV L 379, 28. 12. 2006. Nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v zemědělském odvětví a v odvětví rybolovu, ÚV L 325, 28. 10. 2004. Nařízení Komise (ES) č. 875/2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004, ÚV L 193, 25. 7. 2007. 2) § 104b a 119 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.
Ústavní zákon č. 162/1998 Sb.	Ústavní zákon č. 162/1998 Sb. Ústavní zákon, kterým se mění Listina základních práv a svobod Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 1. 1. 1999, částka 56/1998 * Čl. I - Listina základních práv a svobod, vyhlášená usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1999 162 ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 12. června 1998, kterým se mění Listina základních práv a svobod Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Čl. I Listina základních práv a svobod, vyhlášená usnesením Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky, se mění takto: V čl. 8 odst. 3 větě druhé se číslovka „24“ nahrazuje číslovkou „48“. Čl. II Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 163/1998 Sb.	Zákon č. 163/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 1. 8. 1998, částka 56/1998 * Čl. I - Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 203/1994 Sb., se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 1. 8. 1998 163 ZÁKON ze dne 11. června 1998, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 203/1994 Sb., se mění takto: Za § 57a se doplňují nové § 57b a 57c, které včetně poznámek č. 4a) až 4k) znějí: „§ 57b Odchodné (1) Při skončení pracovního poměru příslušníka náleží tomuto příslušníkovi odchodné, jestliže a) u něho dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů, nebo b) je starší 45 let, jeho pracovní poměr trval po dobu nejméně 8 let a k rozvázání pracovního poměru u něho dochází jinak než 1. výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. e) a f) zákoníku práce, 2. okamžitým zrušením z důvodů podle § 53 odst. 1 zákoníku práce, nebo 3. okamžitým zrušením z důvodu odnětí hodnosti podle § 52 tohoto zákona. (2) Základní výše odchodného činí dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku4a) příslušníka. Za každý ukončený rok trvání pracovního poměru příslušníka se základní výše odchodného zvyšuje o jednu polovinu jeho průměrného měsíčního výdělku. Celková výše odchodného však nesmí přesáhnout šestinásobek průměrného měsíčního výdělku. (3) Do doby trvání pracovního poměru příslušníka, rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši, se nezapočte doba a) vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby, b) výkonu vazby, jestliže trestní stíhání nebylo zastaveno nebo neskončilo pravomocným zprošťujícím rozsudkem, c) poskytování rodičovského příspěvku,4b) d) pracovní neschopnosti bez nároku na nemocenské,4c) e) neomluvené nepřítomnosti v práci, pokud trvala více než jednu směnu (den), f) dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce, g) pracovního volna, po které nepříslušela náhrada mzdy, trvajícího nepřetržitě déle než 14 dnů. (4) Příslušníkovi, který je po skončení pracovního poměru k některému zaměstnavateli v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky (§ 43 odst. 1) bezprostředně přijat do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli v rámci tohoto sboru, se odchodné nevyplatí; do doby rozhodné pro nárok na odchodné a jeho výši mu zaměstnavatel, který jej takto přijal, započte dobu trvání dříve skončeného pracovního poměru. (5) Byl-li do pracovního poměru příslušníka opětovně přijat ten, komu bylo při skončení předchozího pracovního poměru příslušníka vyplaceno odchodné, náleží mu při skončení pracovního poměru, do kterého byl opětovně přijat, odchodné ve výši odpovídající pouze době trvání tohoto pracovního poměru. (6) Příslušníku, kterému vznikl nárok na odchodné, nenáleží odstupné podle § 60a zákoníku práce. (7) Odchodné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru příslušníka, nejpozději však do 15 dnů ode dne jeho skončení. Pro výplatu odchodného jinak platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona.4d) § 57c Náhrada za ztrátu na platu (1) Po skončení pracovního poměru příslušníka náleží tomuto příslušníkovi náhrada za ztrátu na platu (dále jen „náhrada“), jestliže u něho dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů podle § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů, je starší 45 let a jeho pracovní poměr k zaměstnavatelům v rámci Hasičského záchranného sboru České republiky trval po dobu nejméně 8 let. (2) Náhrada náleží příslušníkovi ode dne skončení pracovního poměru a) po dobu 5 let, jestliže jeho pracovní poměr skončil po dosažení věku 45 let, nebo b) do dosažení důchodového věku,4e) jestliže jeho pracovní poměr skončil po dosažení věku 55 let, nepobírá-li starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod (dále jen „oprávněný“); nárok na náhradu zaniká dnem předcházejícím dni přiznání tohoto důchodu. (3) K vyplacení náhrady je třeba žádosti oprávněného podané zaměstnavateli, k němuž byl naposledy v pracovním poměru příslušníka. Žádost musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození, místo narození a rodné číslo oprávněného, údaje a doklady potřebné pro doložení nároku na náhradu, její výplatu a stanovení její výše. (4) Náhrada se vyplácí v takové výši, aby se spolu s příjmy oprávněného dosaženými ze závislé činnosti, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti4f) nebo s hmotným zabezpečením uchazečů o zaměstnání4g) a s připočtením případné náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti4h) poskytovanými oprávněnému rovnala průměrnému výdělku oprávněného před skončením pracovního poměru příslušníka. (5) Při stanovení výše náhrady se nepřihlíží ke skutečnosti, že oprávněný má sjednánu nebo povolenu kratší pracovní dobu (dobu služby), než je stanovená týdenní pracovní doba (doba služby).4i) (6) Oprávněnému, který má příjmy ze závislé činnosti, se náhrada vyplácí jako měsíční záloha, jejíž výši určí zaměstnavatel (odstavec 3) na základě potvrzení o průměrném měsíčním výdělku oprávněného. Zálohově vyplacené částky náhrady se zúčtují zpravidla po uplynutí kalendářního roku. Oprávněnému, který má kromě příjmů ze závislé činnosti i příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, se zálohově vyplacené částky náhrady zúčtují za zdaňovací období po předložení daňového přiznání.4j) Přeplatek náhrady je oprávněný povinen vrátit. (7) Oprávněnému, který má pouze příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, se záloha na náhradu nevyplácí. Náhrada se vyplatí jednorázově, vždy za zdaňovací období po předložení daňového přiznání. (8) Náhradu vyplácí zaměstnavatel (odstavec 3). Pro výplatu náhrady platí přiměřeně ustanovení o výplatě platu podle zvláštního zákona.4k) (9) Oprávněný je povinen ohlásit zaměstnavateli (odstavec 3) změny údajů uvedených v žádosti a předkládat doklady potřebné pro výplatu náhrady a stanovení její výše do 8 dnů ode dne, kdy ke změně nebo ke skutečnosti, kterou je třeba doložit, došlo. 4a) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb. 4b) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 4c) § 24 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 180/1990 Sb. 4d) § 17 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 40/1994 Sb. 4e) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 4f) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 4g) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 4h) § 195 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 188/1988 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb. 4i) Např. § 83 a 86 zákoníku práce, ve znění zákona č. 153/1969 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 74/1994 Sb., § 40 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky. 4j) Zákon č. 586/1992 Sb. 4k) Zákon č. 143/1992 Sb.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 164/1998 Sb.	Zákon č. 164/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 13. 7. 1998, částka 56/1998 * Čl. I - Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., z * Čl. II Aktuální znění od 13. 7. 1998 164 ZÁKON ze dne 11. června 1998, kterým se mění zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 500/1990 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 473/1992 Sb., zákona č. 170/1993 Sb., zákona č. 155/1994 Sb., zákona č. 191/1994 Sb., zákona č. 218/1994 Sb. a zákona č. 161/1997 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 2 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí: „m) k převodu 5,48 mld Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv ke krytí nezbytných výdajů vyvolaných zánikem věcných břemen váznoucích na majetku vydaném oprávněným osobám a ke krytí nezbytných výdajů souvisejících s náhradou za majetek státu sloužící účelům výzkumu a vývoje vydaný oprávněným osobám, v tomto členění: Ministerstvo práce a sociálních věcí 2,75 mld Kč,Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 2,293 mld Kč, Ministerstvo kultury 0,324 mld Kč, Ministerstvo zdravotnictví 0,113 mld Kč, n) k převodu 4 mld Kč na zvláštní účet státních finančních aktiv k navýšení dosud vyčleněných finančních prostředků na krytí nezbytných výdajů v souvislosti s obnovou budov, infrastruktury, telekomunikačních sítí, vodních toků a vodohospodářských zařízení poškozených nebo zničených v důsledku povodňové katastrofy v roce 1997 a na krytí dalších škod s ní souvisejících.“. 2. V § 15 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Vláda České republiky o použití prostředků, včetně skutečných nákladů na konkrétní akce podle odstavce 2 písm. l) až n), informuje Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky nejméně jedenkrát ročně, poprvé za rok 1998.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 165/1998 Sb.	Zákon č. 165/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 1. 9. 1998, částka 56/1998 * Čl. I - Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., s * Čl. IV - Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1 * Čl. VI - Přechodná ustanovení * Čl. VII - Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. * Čl. VIII Aktuální znění od 1. 1. 2014 (89/2012 Sb.) 165 ZÁKON ze dne 11. června 1998, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se slova „nebo státní peněžní ústav podle tohoto zákona (§ 36)“ zrušují. 2. V § 1 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Povolení působit jako banka může obsahovat vymezení rozsahu povolené činnosti a stanovení podmínek, které musí banka splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě je dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 3. V § 4 odst. 1 se slova „základního jmění, u akciových společností“ zrušují. 4. V § 4 odst. 2 se slova „v dohodě s Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „, která si před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí“ a věta druhá se zrušuje. 5. V § 4 odst. 3 písmeno b) zní: „b) odborné způsobilosti a občanské bezúhonnosti osob, které jsou na základě pracovní, mandátní či jiné smlouvy navrhovány v bance na výkonné řídící funkce, s nimiž je spojena pravomoc a odpovědnost vymezená stanovami, (dále jen „vedoucí zaměstnanci banky“),“. 6. V § 4 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) způsobilosti zakladatele s podílem 10 % a více na hlasovacích právech banky k výkonu práv akcionáře při podnikání banky.“. 7. V § 4 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány na vedoucí zaměstnance banky. Osoba v minulosti pravomocně odsouzená za úmyslný trestný čin nesmí působit jako vedoucí zaměstnanec banky.“. 8. V § 5 odst. 2 se slova „v dohodě s Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „, která si před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí“. 9. Za § 7 se vkládá nový § 7a, který zní: „§ 7a (1) Povolení působit jako banka zaniká dnem, a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí povolení působit jako banka, b) ke kterému se banka zrušuje, c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba povolení působit jako banka, d) výmazu banky z obchodního rejstříku. (2) Povolení působit jako banka udělené zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem, ke kterému zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky, a dále dnem, ke kterému zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako banka.“. 10. V § 8 odst. 2 se za slova „nejméně tříčlenný“ vkládají slova „a musí být složen z vedoucích zaměstnanců banky“ a věta druhá se zrušuje. 11. V § 8 odstavec 3 zní: „(3) Člen statutárního orgánu banky nesmí být současně statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo členem dozorčí rady jiné právnické osoby, která je podnikatelem. Zaměstnanec banky nesmí být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu takové právnické osoby. To neplatí pro členství a) člena statutárního orgánu banky ve statutárním orgánu nebo dozorčí radě finanční instituce pod kontrolou banky, právnické osoby oprávněné organizovat poptávku a nabídku cenných papírů a podniku pomocných bankovních služeb (§ 17a odst. 5), b) zaměstnance ve statutárním orgánu podniku pomocných bankovních služeb nebo pro výkon funkce statutárního orgánu v tomto podniku.“. 12. V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Na dozorčí radu banky nesmějí být přenášeny pravomoci, které obchodní zákoník svěřuje představenstvu akciové společnosti.“. 13. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní: „§ 8a Členové statutárního orgánu banky, kteří porušili své povinnosti z titulu člena statutárního orgánu banky vyplývající pro ně z právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu, která vznikne věřitelům banky tím, že v důsledku porušení povinnosti těmito členy statutárního orgánu banka není schopna plnit své splatné závazky.“. 14. V § 9 odst. 1 písm. b) a c) se slovo „pracovníků“ nahrazuje slovem „zaměstnanců“. 15. V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) V informaci o službách, které spočívají v převzetí peněžních prostředků od klienta, musí být výslovně uveden vztah této služby k pojištění vkladů. (3) Banka je povinna čtvrtletně uveřejňovat údaje o složení akcionářů, o své činnosti a finanční ukazatele v rozsahu a způsobem stanoveným opatřením České národní banky. O své činnosti a finančních ukazatelích je povinna v rozsahu a způsobem stanoveným opatřením České národní banky informovat i pobočka zahraniční banky. (4) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.“. 16. V § 12 se vkládají nové odstavce 1 a 2, které znějí: „(1) Banka je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky. (2) Banka nesmí uzavírat smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek pro banku, zejména takové, které zavazují banku k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.“. Dosavadní text se označuje jako odstavec 3. 17. V § 16 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Banka je povinna vyžádat si předchozí souhlas České národní banky a) k uzavření smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části, b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky, c) ke sloučení banky se zrušovanou bankou, d) ke snížení základního jmění banky, nejedná-li se o snížení základního jmění banky k úhradě ztráty, e) k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c). K rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu podle písmen b) a c) si Česká národní banka před rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí. Právní úkony a usnesení valné hromady učiněné bez požadovaného předchozího souhlasu jsou neplatné. (2) Banka je povinna informovat Českou národní banku a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku obchodního zákoníku nebo tohoto zákona, b) o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu banky a na místech vedoucích zaměstnanců banky, c) o záměru otevřít pobočku nebo zastoupení v zahraničí, d) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově podílet.“. 18. V § 16 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 19. V § 17 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Banka je povinna oznámit České národní bance bez zbytečného odkladu nabytí kvalifikované účasti na právnické osobě.“. 20. V § 18 odst. 2 se za slovo „úvěry“ vkládají slova „nebo zajištění závazků“. 21. V § 18 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 4b) zní: „(3) Ustanovení obchodního zákoníku o konfliktu zájmů upravující poskytování úvěrů, půjček a zajištění závazků akciovou společností4b) se pro banky nepoužije. 4b) § 161e, 161f a 196a obchodního zákoníku.“. 22. V § 19 odst. 1 písm. a) se slova „ředitelé banky“ nahrazují slovy „vedoucí zaměstnanci banky“. 23. V § 19 odst. 1 písm. d) se slova „ředitelům banky“ nahrazují slovy „vedoucím zaměstnancům banky“. 24. V § 19 odst. 1 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) právnické osoby, nad kterými má banka kontrolu.“. 25. V § 19 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5b) zní: „(2) Hlavními akcionáři jsou osoby, které mají samy nebo na základě jednání ve shodě5b) s jinou osobou kvalifikovanou účast na bance. 5b) § 66b obchodního zákoníku.“. 26. V § 19a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku zahraniční banky.“. 27. V § 19b se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují i na pobočku zahraniční banky.“. 28. § 20 zní: „§ 20 (1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako akcie zaknihované. (2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech, kdy obchodní zákoník stanoví jinak. (3) Právnická nebo fyzická osoba, která má v úmyslu nabýt přímý nebo nepřímý podíl na bance, který představuje nejméně 10 %, 20 %, 33 % nebo 50 % hlasovacích práv, nebo zvýšit svůj přímý nebo nepřímý podíl tak, že dosáhne nebo překročí tyto limity, je povinna požádat o předchozí souhlas Českou národní banku. Stejnou povinnost mají i osoby jednající ve shodě.5b) Náležitosti žádosti stanoví Česká národní banka vyhláškou. (4) Osoba, která snížila svůj podíl na bance, který představoval více než 50 %, 33 %, 20 % nebo 10 % hlasovacích práv, pod tyto limity, je povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance. Stejnou oznamovací povinnost má i skupina osob jednajících ve shodě.5b) Náležitosti oznámení stanoví Česká národní banka vyhláškou. (5) V případech, kdy jsou překročeny limity uvedené v odstavci 3 v důsledku přechodu práva, je osoba, o jejíž podíl se jedná, povinna tuto skutečnost neprodleně oznámit České národní bance. (6) V řízení o povolení podle odstavce 3 je žadatel posuzován obdobně jako zakladatel banky v řízení o povolení působit jako banka. (7) Souhlas ve smyslu odstavce 3 lze v případech zvláštního zřetele hodných udělit i následně. (8) Nabytí podílu v rozporu s ustanovením odstavce 3 nemá za následek neplatnost právního úkonu.“. 29. Za § 20 se vkládají nové § 20a a 20b, které včetně poznámky pod čarou č. 4c) znějí: „§ 20a (1) V případech, kdy podíl na bance byl nabyt bez předchozího souhlasu České národní banky podle § 20 odst. 3 a nebyl udělen souhlas podle § 20 odst. 7, a dále v případech, kdy působení majitele akcií s hlasovacím právem je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové působení akcionáře důvodně očekávat, může Česká národní banka ve správním řízení pozastavit majiteli akcií výkon těchto akcionářských práv: a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě, b) požádat o svolání mimořádné valné hromady, c) podat soudu návrh na určení neplatnosti usnesení valné hromady. Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá odkladný účinek. (2) Banka je povinna předložit České národní bance výpis z registru emitenta zaknihovaných akcií pořízený ke dni, který o 7 dní předchází dni konání valné hromady. Výpis z registru emitenta musí být bankou doručen České národní bance tentýž den, kdy byl pořízen. Česká národní banka schválí seznam akcionářů uvedených ve výpisu z registru emitenta nebo označí bez zbytečného odkladu ty akcionáře, kterým byla již dříve pozastavena jejich akcionářská práva nebo u kterých nově shledala důvod pro pozastavení akcionářských práv, a výpis vrátí bance nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady. (3) Banka nesmí na valné hromadě připustit účast osoby označené Českou národní bankou ve výpisu z registru emitenta podle odstavce 2, jakož i účast osoby neuvedené ve výpisu z registru emitenta nebo osob těmito osobami zmocněných. Jestliže Česká národní banka označí osoby, u kterých nově shledala důvod pro pozastavení akcionářských práv, je tím zahájeno správní řízení podle odstavce 1 a označení těchto osob má účinky předběžného opatření.11) (4) Bez písemného vyjádření České národní banky k výpisu z registru emitenta se valná hromada banky nesmí konat. (5) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami. (6) Akcie, jejichž majiteli byla pozastavena akcionářská práva, se po dobu, po kterou je nadále drží tento majitel, nepovažují za akcie s hlasovacím právem. Na takto vzniklé zvýšení podílu ostatních akcionářů na hlasovacích právech se nevztahuje povinnost vyžádat si předchozí souhlas České národní banky podle § 20 odst. 3 tohoto zákona. (7) Na vyžádání České národní banky je Středisko cenných papírů povinno, stejně jako ostatní osoby, oprávněné vykonávat činnosti svěřené zvláštním zákonem4c) Středisku cenných papírů, kdykoli poskytnout České národní bance výpis z registru emitenta, kterým je banka. § 20b (1) Banky si na území České republiky převádějí navzájem peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě příkazů svých klientů výlučně prostřednictvím technického systému pro mezibankovní platební styk, který provozuje Česká národní banka. K tomu účelu vede Česká národní banka každé bance účet mezibankovního platebního styku v českých korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření. Banky si v České republice mohou vzájemně zřizovat účty v české měně v souladu s vyhláškou České národní banky. (2) Jestliže banka nezúčtovala částku nebo nepoužila bankovní spojení v souladu s příkazem klienta a způsobila tím chybu v zúčtování, je povinna ji opravit opravným zúčtováním. Tato banka je povinna bez odkladu převést na účet oprávněného příjemce peněžní prostředky ve správné výši a úrok vyplývající ze smlouvy za období, kdy s nimi nemohl nakládat. Vede-li účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby jiná banka, je banka, která chybu způsobila, oprávněna dát této bance podnět k odepsání částky z jeho účtu, a to do 3 měsíců od vzniku chyby v zúčtování. (3) Banka, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby, je při dodržení zásad stanovených v odstavci 2 oprávněna odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a přepočítat úroky z peněžních prostředků tak, aby byl na účtu zachycen stav, jako by chybně zúčtovanou platbu neobdržel; pokud byla chyba v zúčtování způsobena jinou bankou, je povinna odepsat peněžní prostředky z jeho účtu na podnět této banky a vydat je této bance. (4) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která chybu v zúčtování způsobila, požádá o vrácení částky příslušného správce daně. (5) Technické postupy bank při opravném zúčtování stanoví Česká národní banka vyhláškou. (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank. 4c) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.“. 30. V § 21 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Banka a pobočka zahraniční banky je povinna evidovat v rámci účetnictví odděleně obchody na účet klienta a obchody na účet banky nebo zahraniční banky. Doklady o uskutečněných obchodech jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny uschovávat po dobu nejméně 10 let.“. 31. V § 22 odstavec 5 zní: „(5) Osoba odpovědná za vnitřní kontrolu banky, podřízená statutárnímu orgánu, může s jeho vědomím v případě potřeby dát podnět k mimořádnému jednání dozorčí rady a informovat ji o zjištěných skutečnostech.“. 32. V § 22 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) S vědomím banky informuje auditor bez zbytečného odkladu Českou národní banku o závažných skutečnostech, které by mohly negativně ovlivnit hospodaření banky. (7) Povinnosti podle odstavců 1 až 6 se vztahují obdobně i na pobočky zahraničních bank.“. 33. V § 23 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Vykáže-li banka v běžném roce ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky banky za tento rok o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů banky.“. 34. V § 24 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2. 35. V § 26 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují tato slova: „vyměnila členy dozorčí rady banky nebo použila zisk po zdanění přednostně k doplnění reservních fondů nebo ke zvýšení základního jmění,“. 36. V § 26 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo pobočky zahraniční banky,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 37. V § 26 odst. 2 se ve větě první písmeno „e)“ nahrazuje písmenem „f)“ a ve větě druhé se písmeno „c)“ nahrazuje písmenem „d)“. 38. V § 26 odst. 4 se za slova „skončení nucené správy,“ vkládají slova „o nařízení mimořádného auditu,“. 39. V § 26 odst. 10 se písmeno „d)“ nahrazuje písmenem „e)“ a slova „§ 2 nebo“ se zrušují. 40. V § 26 se v odstavcích 11 a 12 písmeno „d)“ nahrazuje písmenem „e)“. 41. Za § 26 se vkládají nové § 26a a 26b, které včetně poznámky pod čarou č. 6a) znějí: „§ 26a (1) Zjistí-li Česká národní banka, že poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům banky je menší než dvě třetiny poměru stanoveného Českou národní bankou,6a) uloží bance ve správním řízení jedno nebo více z těchto opatření k nápravě: a) zvýšit základní jmění tak, aby byl dosažen poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům stanovený Českou národní bankou,6a) b) pořizovat pouze aktiva s rizikovou vahou nižší než 100 %,6a) c) nezískávat žádný podíl na základním jmění a na hlasovacích právech v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před uložením tohoto opatření, nezaložit ani nezískat žádnou další právnickou osobu nebo její organizační jednotku, d) neposkytovat žádný úvěr osobě se zvláštním vztahem k bance, e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující současné běžné úrokové sazby z vkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou splatností tak, jak budou zjištěny Českou národní bankou. (2) Souběžně s opatřeními podle odstavce 1 může Česká národní banka uplatnit opatření k nápravě a sankce podle § 26 odst. 1. § 26b V případě, že statutární orgán nebo dozorčí rada zjistí, že banka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že bance vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles poměru kapitálu k rizikově váženým aktivům pod dvě třetiny poměru stanoveného Českou národní bankou,6a) informuje o tom neprodleně Českou národní banku. 6a) Opatření České národní banky č. 3 ze dne 5. října 1995 o kapitálové přiměřenosti bank, oznámené v částce 72/1995 Sb., ve znění opatření České národní banky č. 4 ze dne 4. července 1996 oznámeného v částce 61/1996 Sb.“. 42. V § 27 se písmeno d) zrušuje. 43. V § 27 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 6b) znějí: „(2) Náklady spojené s výkonem nucené správy jsou placeny z majetku banky a jsou nákladem banky na dosažení, udržení a zajištění příjmů pro účely daně z příjmů právnických osob podle zvláštního zákona.6b) (3) Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno notářským zápisem, musí mít rozhodnutí správce v takové věci formu notářského zápisu. 6b) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. 44. V § 28 odstavec 2 zní: „(2) Správce je oprávněn přibírat k výkonu nucené správy v bance další osoby s výjimkou osob, které mají zvláštní vztah k bance podle § 19 tohoto zákona. K výkonu nucené správy nesmí být přibrány osoby, které jsou v dlužnické pozici vůči bance nebo které jsou v zaměstnaneckém poměru k jiné bance. Přibrané osoby jsou oprávněny se seznamovat se záležitostmi, které jsou v příslušné bance předmětem bankovního tajemství. Jsou zároveň povinny zachovávat o těchto věcech mlčenlivost.“. 45. V § 29 odst. 2 se ve větě první slova „s výjimkou rozhodnutí o zrušení banky“ zrušují a v odstavci 3 se slova „v dohodě s Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí“. 46. V § 29 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 7) zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 47. V § 29 odst. 4 se za slovo „návrh“ vkládají slova „na vyrovnání nebo“. 48. § 30 zní: „§ 30 Nucenou správu může Česká národní banka zavést za situace, kdy nedostatky v činnosti banky ohrožují stabilitu bankovního systému a akcionáři neučinili potřebné kroky k odstranění těchto nedostatků. K zavedení nucené správy si Česká národní banka vyžádá stanovisko Ministerstva financí.“. 49. V § 31 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Soud zapíše do obchodního rejstříku na návrh České národní banky zavedení nucené správy a dále odvolání správce a jmenování nového správce. (3) Soud je povinen rozhodnout do 3 dnů od doručení o návrzích správce na zápis do obchodního rejstříku.“. 50. V § 34 odst. 1 se slova „v dohodě s Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí“. 51. V § 34 odstavec 2 zní: „(2) Povolení působit jako banka může být dále odňato, jestliže a) banka nezahájila činnost do 12 měsíců ode dne udělení povolení působit jako banka nebo jestliže po dobu 6 měsíců nepřijímá vklady od veřejnosti, b) povolení působit jako banka bylo získáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti.“. 52. V § 34 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka je povinna odejmout povolení působit jako banka, jestliže zjistí, že poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům banky je menší než jedna třetina poměru stanoveného Českou národní bankou.6a)“. 53. Část sedmá včetně nadpisu zní: „ČÁST SEDMÁ LIKVIDACE BANKY § 36 (1) Zrušuje-li se banka s likvidací, návrh na jmenování likvidátora může podat pouze Česká národní banka. Pouze Česká národní banka podává též návrh na odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora a dále návrh na zrušení akciové společnosti, bylo-li bance odňato povolení působit jako banka. Soud rozhodne o návrhu České národní banky do 24 hodin od podání návrhu. (2) Likvidátorem může být fyzická nebo právnická osoba. Ustanovení § 71 odst. 1 poslední věty obchodního zákoníku se nepoužije. Likvidátorem nesmí být osoba, která má nebo měla zvláštní vztah k bance, která byla nebo je auditorem banky nebo se jakýmkoli způsobem na auditu v bance podílela. (3) Fyzické osoby, které se při likvidaci banky seznámily s údaji, na které se vztahovalo bankovní tajemství, jsou povinny zachovávat mlčenlivost podle § 39 tohoto zákona obdobně. (4) Likvidátor předkládá České národní bance bez zbytečného odkladu účetní výkazy a doklady zpracovávané v průběhu likvidace v souladu s obchodním zákoníkem. (5) Likvidátor je povinen podat u soudu návrh na určení neplatnosti právních úkonů učiněných jménem banky v rozporu s ustanovením § 12 odst. 2 v období 12 měsíců přede dnem, ke kterému bylo odňato povolení působit jako banka. Plnění poskytnuté na základě smluv prohlášených soudem za neplatné musí být vráceno do likvidační podstaty.“. 54. V § 38 odst. 3 se v písmenu d) za slovo „financí“ vkládají slova „a Komise pro cenné papíry“. 55. V § 38 odst. 5 se slova „a odstavce 4“ zrušují. 56. V § 38 odst. 7 se slovo „a“ nahrazuje slovem „až“. 57. V § 38 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen název klienta a označení porušené povinnosti. (9) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů od porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o nápravě. Banka není povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu následně nedodrží, může banka bez dalšího využít svého práva podle odstavce 8. Klient může možnosti tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce.“. 58. Za § 38 se vkládá nový § 38a, který zní: „§ 38a (1) Banky se mohou vzájemně informovat o bankovním spojení, identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím. Banka je povinna k získaným údajům o klientech jiné banky přistupovat tak, jako by šlo o údaje o jejích vlastních klientech. (2) Klient má právo seznámit se s informacemi, které jsou o něm vedeny v příslušné databázi, pokud se týkají jeho osoby nebo právnické osoby, kterou zastupuje. Za úhradu věcných nákladů má právo na pořízení výpisu. (3) Oznámení banky o podezření, že byl spáchán trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.“. 59. V § 39 odst. 1 se slova „§ 38 odst. 2, 3 a 4“ nahrazují slovy „§ 38 odst. 2, 3 a 6“. 60. V § 40 odst. 2 se slova „v dohodě s Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „, která si vyžádá stanovisko Ministerstva financí“. 61. V § 40 odst. 3 se za slova „působit jako banka“ vkládají slova „nebo o žádosti o změnu povolení působit jako banka se rozhodne“. 62. V § 40 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V řízení o udělení povolení působit jako banka a v řízení o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.“. 63. V § 41 odst. 1 se věta druhá nahrazuje touto větou: „O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky učiněném po vyžádání stanoviska Ministerstva financí rozhoduje bankovní rada České národní banky, která si vyžádá stanovisko ministra financí.“. 64. V části deváté v nadpisu se slova „fyzických osob“ zrušují. 65. V § 41a odst. 3 se slova „fyzických osob“ zrušují. 66. V § 41a odst. 5 se slova „, kterými jsou jen fyzické osoby“ zrušují. 67. V § 41b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pokud některý z členů správní rady ukončí členství ve správní radě před uplynutím svého funkčního období, je na jeho místo jmenován nový člen správní rady, jehož funkční období skončí ke stejnému dni, ke kterému by skončilo funkční období jeho předchůdce.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 68. V § 41c se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Pojištěnými vklady jsou vklady včetně úroků a) fyzických osob vedené v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození nebo rodné číslo vkladatele, popřípadě identifikační číslo, b) právnických osob vedené v českých korunách na obchodní jméno nebo název právnické osoby, její sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo, s výjimkou vkladů bank, poboček zahraničních bank a finančních institucí.“. Dosavadní odstavce 1, 2 a 3 se označují jako odstavce 2, 3 a 4. 69. V § 41c odst. 2 se slova „vkladů fyzických osob vedených v českých korunách na jméno, příjmení, adresu a datum narození vkladatele (dále jen „pojištěné vklady“)“ nahrazují slovy „pojištěných vkladů“. 70. V § 41c odstavec 3 zní: „(3) Roční příspěvek stavební spořitelny do Fondu činí 0,1 % z průměru objemu pojištěných vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na které vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Průměrný objem pojištěných vkladů stavební spořitelna propočítává podle čtvrtletních stavů pojištěných vkladů v předchozím roce bez započítání zálohy na státní podporu.“. 71. V § 41e odst. 2 se slova „80 %“ nahrazují slovy „90 %“ a slova „300 000 Kč“ se nahrazují slovy „400 000 Kč“. 72. V § 41f odst. 1 se slova „se pro účely tohoto zákona považují za vklady fyzických osob“ nahrazují slovy „jsou pojištěným vkladem se zvláštním režimem“. 73. V § 41f odst. 2 se slovo „fyzických“ nahrazuje slovem „více“. 74. V § 41g se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí: „(3) Na poskytnutí náhrady za vklad z Fondu nemají nárok a) osoby, které svou trestnou činností, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny, částečně nebo úplně způsobily neschopnost dotčené banky dostát svým závazkům, b) osoby, které mají k dotčené bance zvláštní vztah, s výjimkou osob uvedených v § 19 odst. 1 písm. e), c) vlastníci vkladů vzniklých v souvislosti s legalizací výnosů z trestné činnosti, za kterou byly soudem v trestním řízení pravomocně odsouzeny. (4) Fond pozastaví výplatu náhrady za vklad osobám uvedeným v odstavci 3 písm. a) po dobu trestního řízení vedeného proti těmto osobám v souvislosti s jejich trestnou činností, která může mít vztah k neschopnosti banky dostát svým závazkům. Fond dále pozastaví výplatu náhrad za ty vklady, o kterých je z průběhu trestního řízení zřejmé, že jde o vklady ve smyslu odstavce 3 písm. c). (5) Povinnost odvádět příspěvek do Fondu z vkladů osob uvedených v odstavci 3 zůstává nedotčena. (6) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena vkladateli, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných vkladů, ke kterým dojde na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky po dni, kdy banka z důvodu platební neschopnosti přestala uhrazovat své závazky.“. Čl. IV Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 274 se vkládá písmeno a), které zní: „a) usnesení soudu o prodeji zástavy,“. 2. V § 372 se slova „požádat soud o provedení prodeje zástavy, použije“ nahrazují slovy „u soudu navrhnout prodej zástavy, použijí“ a za slovo „věcí“ se doplňují tato slova: „nebo prodejem nemovitostí“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Banka, která nemá vydány své akcieakcie, se kterými je spojeno hlasovací právo, výhradně v zaknihované podobě, je povinna uvést podobu svých akciíakcií do souladu s požadavkem § 20 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Ten, kdo má ke dni účinnosti tohoto zákona kvalifikovanou účast na bance, je povinen oznámit tuto skutečnost České národní bance, a to do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Státní peněžní ústavy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se až do přijetí zvláštního zákona, nejdéle však do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními předpisy. 4. Složení statutárního orgánu banky musí být uvedeno do souladu s požadavkem podle § 8 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. VII Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů České republiky vyhlásil úplné znění zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, jak vyplývá ze zákonů jej měnících. Čl. VIII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1998. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 166/1998 Sb.	Zákon č. 166/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 7. 1998, datum účinnosti 1. 1. 1999, částka 56/1998 * Čl. I - Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 S * Čl. II Aktuální znění od 1. 1. 1999 166 ZÁKON ze dne 12. června 1998, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb. a zákona č. 148/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Jestliže je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání obžaloby předseda senátu požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů. Podmínky, za nichž může orgán činný v trestním řízení vyžadovat údaje získané v daňovém řízení, stanoví zvláštní zákon. Údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, nebo údaje z evidence cenných papírů anebo údaje, které byly získány v daňovém řízení, nelze využít pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.“. 2. § 67 včetně nadpisu zní: „§ 67 Důvody vazby (1) Obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jsou-li tu konkrétní skutečnosti, které odůvodňují obavu, a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest, b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo c) že bude pokračovat v trestné činnosti, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil. (2) V přípravném řízení může soud rozhodnout o vzetí obviněného do vazby nebo o jejím prodloužení jen tehdy, jestliže je dán některý z důvodů vazby uvedený v odstavci 1 a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo sděleno obvinění, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, a jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný.“. 3. V § 75 poslední větě se číslovka „24“ nahrazuje číslovkou „48“. 4. V § 76 odst. 4 poslední větě se číslovka „24“ nahrazuje číslovkou „48“. 5. V § 77 odst. 1 větě první se číslovka „24“ nahrazuje číslovkou „48“. 6. V § 157 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „K prověření oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je státní zástupce dále oprávněn: a) vyžadovat od vyšetřovatele a policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy o postupu při prověřování oznámení, b) odejmout kteroukoliv věc vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu, c) odejmout věc policejnímu orgánu a z důvodů uvedených v tomto zákoně ji přikázat vyšetřovateli, d) dočasně odložit zahájení trestního stíhání.“. 7. V § 163a odst. 1 se za slova „neoprávněného užívání cizí věci podle § 249,“ doplňují tato slova: „neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 1,“. 8. Za § 330 se vkládá nový § 330a, který zní: „§ 330a (1) Jestliže bylo uloženo podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, soud sleduje chování podmíněně odsouzeného a dodržování uložených omezení a povinností způsobem, k němuž jej opravňuje zákon. Podle povahy věci požádá o spolupůsobení orgány veřejné správy, zájmová sdružení občanů a další orgány, instituce a osoby. Při výkonu dohledu nelze podmíněně odsouzenému ukládat jiné povinnosti, než které vyplývají ze zákona nebo z odsuzujícího rozsudku. (2) Na rozhodnutí o tom, zda se osvědčil podmíněně odsouzený, u něhož byl vysloven dohled, nebo zda se nařídí výkon podmíněně odloženého trestu, se obdobně užije ustanovení § 330.“. 9. Za § 359 se vkládá nový § 359a, který včetně nadpisu zní: „§ 359a Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem Není-li dále stanoveno jinak, na postup při výkonu dohledu nad odsouzeným, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, a na rozhodnutí o tom, zda se podmíněně odsouzený osvědčil, nebo zda se mu ukládá trest, se přiměřeně užije ustanovení § 330a. O uložení trestu odsouzenému, u něhož bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem, soud rozhodne ve veřejném zasedání rozsudkem.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Zákon č. 167/1998 Sb.	Zákon č. 167/1998 Sb. Zákon o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů Vyhlášeno 15. 7. 1998, datum účinnosti 1. 1. 1999, částka 57/1998 * ČÁST PRVNÍ - HLAVA I (§ 1 — § 45) * ČÁST TŘETÍ - § 47 (§ 47 — § 47) * ČÁST PÁTÁ - § 49 (§ 49 — § 49) * ČÁST SEDMÁ - § 51 (§ 51 — § 51) Aktuální znění od 1. 1. 2025 (321/2024 Sb.) 167 ZÁKON ze dne 11. června 1998 o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje a) zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami, jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi, b) zacházení s přípravky obsahujícími návykovou látku, s přípravky obsahujícími návykovou látku a uvedenou látku kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prekursory drog1) (dále jen „uvedená látka kategorie 1“) a léčivými přípravky obsahujícími uvedenou látku kategorie 1, jejich vývoz, dovoz a tranzitní operace s nimi, c) pěstování máku, konopí a koky a vývoz, dovoz a zneškodňování makoviny, a d) nakládání s psychomodulačními látkami a zařazenými psychoaktivními látkami. (2) Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. § 2 Pojmy (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) návykovými látkaminávykovými látkami omamné látky a psychotropní látky přírodního nebo syntetického původu, které mají psychoaktivní účinky a současně jsou uvedeny v některé z příloh č. 1 až 7 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, s výjimkou látky konopíkonopí extrakt a tinktura, která obsahuje nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů a splňuje podmínku bezpečnosti podle zákona o obecné bezpečnosti výrobků, b) přípravkem roztok nebo směs v jakémkoli fyzikálním stavu obsahující návykovou látkunávykovou látku nebo návykovou látkunávykovou látku a uvedenou látku kategorie 1 nebo léčivý přípravek obsahující uvedenou látku kategorie 1, s výjimkou roztoku nebo směsi s obsahem látky konopíkonopí extrakt a tinktura, který obsahuje nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů; látku konopíkonopí extrakt a tinktura musí roztok nebo směs obsahovat v takovém množství, že tuto látku nelze z roztoku nebo směsi zneužít nebo snadno dostupnými nebo hospodárnými prostředky extrahovat. Takovýto roztok nebo směs musí splňovat podmínku bezpečnosti podle zákona o obecné bezpečnosti výrobků, c) makovinoumakovinou všechny nadzemní části (kromě semen) máku setého (Papaver somniferum L.), jakož i jejich drť po sklizni, s výjimkou celých rostlin máku včetně tobolek určených pro okrasné účely, d) konopímkonopím kvetoucí nebo plodonosný vrcholík rostliny z rodu konopíkonopí (Cannabis) nebo nadzemní část rostliny z rodu konopíkonopí, jejíž součástí je vrcholík, e) konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití konopíkonopí, které je výrobcem určeno k terapeutickému účelu u lidí nebo ke zpracování za tímto účelem, f) rostlinou konopí pro léčebné použitírostlinou konopí pro léčebné použití rostlina z rodu konopíkonopí, která je pěstována za účelem produkce konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, g) rostlinou technického konopírostlinou technického konopí rostlina z rodu konopíkonopí, ze které lze získat konopíkonopí s obsahem nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů nebo pochází z osiva odrůd uvedených ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin2f), a technickým konopímkonopím konopíkonopí z rostliny technického konopírostliny technického konopí, h) produkcí konopíprodukcí konopí proces, který spočívá v získávání konopíkonopí z rostliny konopíkonopí, i) keřemkeřem koka všechny druhy keřekeře rodu Erythroxylon a listem koka listy z keřekeře koka, s výjimkou listů, z nichž byl extrahován všechen ekgonin, kokain a jiné ekgoninové alkaloidy,2a) j) vývozem nebo dovozem návykových láteknávykových látek, přípravků je obsahujících a makovinymakoviny jejich fyzické přemístění z jednoho státu do druhého,2a),2c) k) extraktem z konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití extrakt, který je vyroben z konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití určeného pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku2g) v podmínkách správné výrobní praxe výrobců léčivých látek podle zákona o léčivech, l) psychomodulačními látkami nové psychoaktivní látky2h) a další látky s psychoaktivním účinkem, které nepředstavují závažné riziko pro veřejné zdraví nebo riziko závažných sociálních dopadů na jednotlivce a společnost a současně jsou uvedeny v nařízení vlády o seznamu psychomodulačních látek, a výrobky z nich, m) výrobou psychomodulačních látek čištění, třídění, zpracování, balení a další úpravy psychomodulačních látek za účelem jejich poskytování k uvádění na trh, n) uváděním psychomodulačních látek na trh jakékoli poskytnutí psychomodulačních látek konečnému spotřebiteli, o) distribucí psychomodulačních látek jejich nákup za účelem dalšího prodeje a prodej; za distribuci se nepovažuje uvádění psychomodulačních látek na trh, p) jednotkovým balením psychomodulační látky jednotlivé balení psychomodulační látky, které je uvedeno na trh, q) dovozem psychomodulačních látek jejich fyzické přemístění na území České republiky, r) vývozem psychomodulačních látek jejich fyzické přemístění mimo území České republiky, s) zařazenými psychoaktivními látkami nové psychoaktivní látky, u nichž s ohledem na dosavadní vědecké poznatky nelze vyloučit závažná zdravotní a společenská rizika a současně jsou uvedeny v nařízení vlády o seznamu zařazených psychoaktivních látek, a výrobky z nich. (2) Prováděcí právní předpis pro extrakty z konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití stanoví metody výroby extraktu z konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, použité analytické metody testování účinných látek, podmínky označování a skladování extraktu z konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, jakož i způsob jeho zpracování coby vstupní suroviny při přípravě individuálně připravovaných léčivých přípravků podle zákona o léčivech. HLAVA II ZACHÁZENÍ S NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI A PŘÍPRAVKY § 3 Zacházení s návykovými látkami a přípravky (1) Zacházením s návykovými látkami a přípravky se rozumí a) výzkum, výroba, zpracování, odběr, skladování, dodávání a používání návykových láteknávykových látek a přípravků a produkce konopíprodukce konopí, b) koupě a prodej návykových látek a přípravků, jakož i nabývání a pozbývání dalších věcných nebo závazkových práv s nimi spojených, zprostředkování takových smluv a zastupování při jejich uzavírání. (2) Návykové látkyNávykové látky uvedené v příloze č. 3 nebo 4 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravky je obsahující mohou být použity pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům vymezeným v povolení k zacházení. Ostatní návykové látkynávykové látky a přípravky je obsahující mohou být použity pouze k terapeutickým, vědeckým, výukovým, veterinárním účelům nebo i k jiným účelům na základě povolení Ministerstva zdravotnictví. § 4 Povolení k zacházení K zacházení s návykovými látkami a přípravky je třeba povolení k zacházení, nestanoví-li tento zákon dále jinak. § 5 Zacházení s návykovými látkami a přípravky bez povolení k zacházení (1) Návykové látkyNávykové látky uvedené v příloze č. 1, 2, 5, 6 nebo 7 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravkypřípravky je obsahující nebo léčivé přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1 mohou bez povolení k zacházení a) nabývat, pozbývat a skladovat osoby poskytující lékárenskou péči2e) pouze pro provoz lékárny, b) zneškodňovat, pokud nejsou skladovány, osoby oprávněné k tomu podle zvláštního zákona,3) c) připravovat do lékových forem v lékárnách farmaceuti nebo farmaceutičtí asistenti pod dohledem farmaceuta. (2) PřípravkyPřípravky obsahující návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 1, 2, 5, 6 nebo 7 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a léčivé přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1 mohou bez povolení k zacházení a) pouze pro poskytování zdravotních služeb nabývat, pozbývat a skladovat poskytovatelé zdravotních služeb, b) pouze pro poskytování veterinární péče nabývat, pozbývat a skladovat fyzické nebo právnické osoby oprávněné k výkonu odborných veterinárních činností, c) předepisovat lékaři při poskytování zdravotních služeb, d) používat pro terapeutické účely lékaři a jiní zdravotničtí pracovníci ve zdravotnických zařízeních lůžkové a ambulantní péče a v zařízeních poskytujících pobytové sociální služby nebo lékaři, kteří mají uzavřenu smlouvu o preskripci léčivých přípravků se zdravotní pojišťovnou, e) předepisovat a používat pro účely veterinární péče veterinární lékaři,4) f) připravovat a vydávat farmaceuti v lékárně na základě lékařského předpisu, g) přejímat v lékárnách farmaceuti nebo farmaceutičtí asistenti pod dohledem farmaceuta, h) pro vlastní potřebu 1. nabývat, a to i v zastoupení, na základě receptu vystaveného podle zákona o léčivech (dále jen „recept“) fyzické osoby, 2. nabývat na základě vybavení poskytovatelem zdravotních služeb podle zákona o léčivech fyzické osoby, 3. nabývat v případě registrovaných léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1 za podmínek stanovených v rozhodnutí o registraci fyzické osoby, 4. uchovávat a používat podle vydaného receptu nebo podle pokynu lékaře fyzické osoby, i) nabývat, a to i v zastoupení, na základě receptu veterinárního lékaře nebo nabývat od fyzické nebo právnické osoby oprávněné k výkonu veterinárních činností, uchovávat a používat podle vydaného receptu nebo podle stanovené diagnózy pro účely poskytování veterinární péče fyzické a právnické osoby, j) nabývat, pozbývat, skladovat, přepravovat a používat zadavatelé a zkoušející při přípravě a provádění klinického hodnocení humánních léčiv podle zvláštního zákona,5) k) nabývat, pozbývat, skladovat, přepravovat nebo používat zadavatelé nebo zkoušející při přípravě nebo provádění klinického hodnocení veterinárních léčiv podle zvláštního právního předpisu,5a) l) skladovat osoby provozující zařízení poskytující pobytové sociální služby. (3) Povolení k zacházení se nevyžaduje při dopravě návykových látek a přípravků, uskutečňované pro osobu, která je oprávněna k zacházení s návykovými látkami a přípravky. (4) Bez povolení k zacházení lze přepravovat v dopravních prostředcích určených k mezinárodní dopravě omezená množství přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 2, 6 nebo 7 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a léčivé přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1 pro poskytnutí první pomoci a pro naléhavé případy. (5) Povolení k zacházení se nevyžaduje k zacházení s rostlinami technického konopírostlinami technického konopí, nebo s technickým konopímkonopím, zejména k účelům průmyslovým, potravinářským, kosmetickým, technickým nebo zahradnickým. (6) Povolení k zacházení se nevyžaduje pro činnost státních orgánů v rámci jejich působnosti, pro činnost územních samosprávných celků v rámci jejich přenesené působnosti a při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku v jejich samostatné působnosti a pro činnost ArmádyArmády České republiky, PoliciePolicie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Vězeňské službyVězeňské služby České republiky a Celní správy České republiky při plnění jejich úkolů. (7) Povolení k zacházení se nevyžaduje pro činnost právnických nebo fyzických osob, které zřizují soudně toxikologické laboratoře, laboratoře zdravotních ústavů, specializovaná diagnostická, vědecko-výzkumná a výuková pracoviště vysokých škol a specializovaná diagnostická a vědecko-výzkumná pracoviště Akademie věd České republiky, jejichž seznam stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Žádost o zařazení do tohoto seznamu a žádost o změnu údajů uvedených v seznamu se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví. (8) Jakékoliv změny údajů uvedených v seznamu podle odstavce 7 je osoba zařazená v seznamu povinna neprodleně písemně sdělit Ministerstvu zdravotnictví. (9) Povolení k zacházení se nevyžaduje pro osoby provozující lékárnu, které nabývají, pozbývají a skladují návykové látkynávykové látky uvedené v přílohách č. 3 a 4 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek za účelem jejich dodání osobám uvedeným v odstavci 7. (10) Návykové látkyNávykové látky uvedené v příloze č. 3 nebo 4 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravky je obsahující mohou bez povolení k zacházení zneškodňovat, pokud nejsou skladovány, osoby na základě souhlasu uděleného krajským úřadem3). O udělení souhlasu informuje krajský úřad, který souhlas udělil, Ministerstvo zdravotnictví. Tato informace se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví. (11) PřípravkyPřípravky obsahující návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 2, 6 nebo 7 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek mohou bez povolení k zacházení vydávat farmaceutičtí asistenti v lékárně na základě žádanky vystavené lékařem podle zákona o léčivech (dále jen „žádanka“). § 7 Ministerstvo zdravotnictví může stanovit vyhláškou další případy, kdy se k zacházení s návykovými látkami a přípravky nevyžaduje povolení k zacházení. § 8 Vydávání povolení k zacházení (1) Povolení k zacházení vydává Ministerstvo zdravotnictví. Povolení k zacházení není vydáno, pokud osoba nesplní požadavky kladené na žádost podle odstavce 6 nebo zamýšlený účel zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami nebo přípravky je v rozporu s § 3 odst. 2 nebo v rozporu s veřejným zájmem chráněným tímto zákonem anebo v rozporu s mezinárodní smlouvou upravující zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami, jíž je Česká republika vázána. (2) Povolení k zacházení opravňuje pouze k činnostem v něm uvedeným, a jedná-li se o povolení k výrobě, může v něm být stanoven nejvyšší přípustný objem výroby návykových láteknávykových látek nebo přípravků. Vydáním nového povolení k zacházení zaniká dosavadní povolení k zacházení. (3) Povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky se vydává nejvýše na dobu 5 let. (4) Povolení k zacházení je nepřevoditelné. (5) Povolení k zacházení může být vydáno pouze právnické nebo podnikající fyzické osobě, která ustanovila odpovědnou osobu. To neplatí, pokud podnikající fyzická osoba prokáže, že splňuje požadavky kladené na odpovědnou osobu tímto zákonem. (6) Žádost o povolení k zacházení se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví. K žádosti se doloží a) originál, stejnopis nebo úředně ověřená kopie rozhodnutí dokládající povolení k zacházení s léčivy podle zákona o léčivech nebo osvědčení o splnění podmínek k výkonu veterinární léčebné a preventivní činnosti podle zákona o Komoře veterinárních lékařů, je-li předmětem žádosti zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami obsaženými v léčivých přípravcích a léčivých látkách podle zákona o léčivech6), b) doklad o bezúhonnosti, pokud není možný postup podle § 8a odst. 4, c) doklad o povolení k podnikání, d) doklad obsahující souhlas vlastníka nemovitosti s činnostmi uvedenými v žádosti, e) smlouva o odborné veterinární činnosti, bude-li tato činnost vykonávána, f) doklad o ustanovení odpovědné osoby podle odstavce 5, g) doklad o zdravotní způsobilosti odpovědné osoby podle § 9 odst. 4, h) doklad o odborné způsobilosti odpovědné osoby podle § 19 odst. 1, i) prohlášení žadatele, že v případě činností, při kterých se přichází do přímého styku s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky, bude zvolen odpovídající způsob jejich zabezpečení podle § 10 a 11, j) popis technologie zamýšlené výroby, pokud jde o žádost o povolení k výrobě návykových láteknávykových látek a přípravků. (7) Osoba, které končí platnost povolení k zacházení a má v úmyslu i nadále zacházet s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky, je povinna předat Ministerstvu zdravotnictví žádost o vydání nového povolení k zacházení nejpozději 6 týdnů před skončením platnosti povolení k zacházení. (8) Jakékoliv změny údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k zacházení je osoba, jíž bylo vydáno povolení k zacházení, povinna neprodleně písemně sdělit Ministerstvu zdravotnictví. (9) V případě změny údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k zacházení týkající se změny a) v již povolených činnostech nebo jejich rozšíření, b) názvu, sídla, právní formy, jde-li o právnickou osobu, nebo c) bydliště a místa podnikání, liší-li se od bydliště, jde-li o fyzickou osobu, musí osoba hodlající provést tyto změny podat Ministerstvu zdravotnictví novou žádost o vydání povolení k zacházení. (10) Ministerstvo zdravotnictví povolení k zacházení odejme, pokud byl držitel povolení pravomocně odsouzen za trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s touto činností.5d) Držitel povolení k zacházení, které bylo odňato, může požádat o nové povolení k zacházení nejdříve po uplynutí dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k zacházení. To platí obdobně pro právnickou osobu, jejímž statutárním orgánem je osoba, která byla statutárním orgánem držitele povolení k zacházení, v době, kdy platnost povolení k zacházení byla odňata. (11) Přestane-li fyzická nebo právnická osoba vykonávat činnost, ke které jí bylo vydáno povolení k zacházení, oznámí tuto skutečnost neprodleně Ministerstvu zdravotnictví, které povolení k zacházení svým rozhodnutím zruší. Žádost o zrušení povolení k zacházení se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví. (12) Rozhodne-li Ministerstvo zdravotnictví o odejmutí povolení k zacházení nebo nové povolení k zacházení nevydá nebo svým rozhodnutím povolení k zacházení zruší, určí v rozhodnutí lhůtu k provedení úkonů spojených s ukončením činnosti a způsob, jakým se má s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky naložit. (13) Osoba, které bylo vydáno nové povolení k zacházení, je povinna vrátit neplatné povolení k zacházení Ministerstvu zdravotnictví do 14 dnů ode dne nabytí právní moci nového povolení k zacházení. Tato povinnost se vztahuje i na osoby, kterým končí platnost povolení k zacházení podle odstavce 7 a které již nemají v úmyslu nadále zacházet s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky; lhůta pro vrácení neplatného povolení k zacházení je 14 dnů ode dne skončení platnosti povolení k zacházení. § 8a Bezúhonnost (1) Povolení k zacházení může být vydáno pouze bezúhonné podnikající fyzické osobě se sídlem v České republice nebo bezúhonné právnické osobě se sídlem v České republice. Podmínka sídla v České republice se nepoužije, jedná-li se o osobu, která má místo podnikání, sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území jiného členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace. (2) Bezúhonným se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný nebo nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti se zacházením s návykovými látkami nebo přípravky, psychomodulačními látkami nebo zařazenými psychoaktivními látkami. (3) Bezúhonnost se prokazuje a) výpisem z evidence Rejstříku trestů, ne starším než 3 měsíce 1. u fyzické osoby s místem trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky, 2. u fyzické osoby, která je nebo byla státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo v jiném členském státě Evropské unie má nebo měla bydliště; k výpisu musí být přiložena příloha podle zákona o Rejstříku trestů, 3. u právnické osoby se sídlem na území České republiky, b) dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů 1. u fyzické osoby s místem trvalého pobytu nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u fyzické osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 6 měsíců; doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů musí být vydán k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby, států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců, a státu, který není totožný se státem trvalého pobytu nebo jiného pobytu této osoby a tato osoba je jeho občanem, 2. u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky; doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů musí být vydán k tomu oprávněným orgánem státu sídla, c) čestným prohlášením o bezúhonnosti 1. u fyzické osoby, nevydává-li stát trvalého pobytu nebo jiného pobytu fyzické osoby a stát, kde se fyzická osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala, doklad podle písmene b); čestné prohlášení o bezúhonnosti musí být učiněno před notářem nebo oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 6 měsíců, 2. u právnické osoby, nevydává-li stát sídla právnické osoby doklad podle písmene b); čestné prohlášení o bezúhonnosti musí být učiněno před notářem nebo oprávněným orgánem státu sídla. (4) Za účelem doložení bezúhonnosti osob podle odstavce 3 písm. a) bodů 1 a 3 si Ministerstvo zdravotnictví obstará podle zvláštního právního předpisu5f) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo zdravotnictví si může obstarat též další podklady, je-li to třeba k ověření informací zjištěných podle odstavce 3. § 9 Odpovědná osoba (1) Osoba, která zachází s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky na základě povolení k zacházení, musí mít ustanovenu odpovědnou osobu po celou dobu platnosti povolení k zacházení. To neplatí, bylo-li při vydání povolení k zacházení upuštěno od ustanovení odpovědné osoby podle § 8 odst. 5 věty druhé tohoto zákona. (2) Odpovědná osoba odpovídá a) za evidenci a dokumentaci předepsanou tímto zákonem, b) za plnění ohlašovacích povinností předepsaných tímto zákonem. (3) Odpovědnou osobou může být ustanovena fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky. Podmínka trvalého pobytu v České republice neplatí, jedná-li se o občana členského státu Evropské unie nebo o občana České republiky, který nemá na území České republiky pobyt. Tato osoba musí splňovat předpoklady obecné, zdravotní a odborné způsobilosti. (4) Zdravotní způsobilost odpovědné osoby se prokazuje lékařským posudkem, který v den ustanovení odpovědné osoby není starší 3 měsíců. Posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě výsledku lékařské prohlídky, popřípadě dalších odborných vyšetření. Za zdravotně způsobilou odpovědnou osobu nemůže být uznána osoba, u které vzniklo důvodné podezření, že by při výkonu této funkce bylo ohroženo její zdraví nebo život nebo že by mohlo dojít při výkonu funkce odpovědné osoby v souvislosti se zdravotním stavem této osoby k ohrožení zdraví nebo života dalších osob. (5) Odpovědnou osobou může být ustanoven jedině zaměstnanec v pracovním poměru sjednaném na stanovenou týdenní pracovní dobu, nebo společník veřejné obchodní společnosti, komplementář komanditní společnosti, jednatel společnosti s ručením omezeným, člen představenstva akciové společnostiakciové společnosti nebo družstva, člen správní rady obecně prospěšné společnosti nebo prokurista. (6) Osoba, které bylo vydáno povolení k zacházení, je povinna zajistit, že činnosti, ke kterým se vyžaduje povolení k zacházení, nebudou prováděny bez souhlasu odpovědné osoby. (7) Odpovědná osoba spolupodepisuje a) žádost o vydání povolení k zacházení, b) žádost o vydání vývozního povolení nebo dovozního povolení, c) hlášení podávaná v rámci plnění ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona. (8) Odpovědná osoba, která není zaměstnancem, se může vzdát výkonu své funkce písemným oznámením osobě, pro kterou funkci odpovědné osoby vykonává. (9) Je-li odpovědná osoba nebo osoba plnící její funkci podle § 8 odst. 5 dočasně neschopna vykonávat svoji funkci, ustanoví osoba, které bylo vydáno povolení k zacházení, neprodleně zástupce odpovědné osoby. Ustanovení zástupce odpovědné osoby a ukončení jeho funkce musí být neprodleně sděleno písemnou formou na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví. Zástupce odpovědné osoby musí splňovat předpoklady obecné, zdravotní a odborné způsobilosti stanovené tímto zákonem pro odpovědnou osobu. (10) Přestane-li odpovědná osoba splňovat stanovené předpoklady nebo je z jiných důvodů trvale neschopna vykonávat svoji funkci nebo se vzdá výkonu své funkce, je osoba, které bylo vydáno povolení k zacházení, povinna do 10 dnů ustanovit novou odpovědnou osobu a požádat Ministerstvo zdravotnictví o změnu povolení k zacházení. Žádost o změnu povolení k zacházení se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví a spolupodepisuje ji nově ustanovená odpovědná osoba. § 10 Skladování (1) Návykové látkyNávykové látky a přípravky musí být skladovány v uzamčených místnostech, jejichž stěny, stropy, podlahy, okna a dveře jsou z materiálu znesnadňujícího proniknutí ke skladovaným látkám, nebo v nepřenosných uzamykatelných schránách z oceli nebo ve zvláštním k tomu účelu vyrobeném uzamykatelném zařízení neoddělitelně ukotveném do stěny, stropu nebo podlahy zhotovených z pevných materiálů (například cihel nebo betonových panelů). (2) Klíče od místností, ve kterých jsou skladovány návykové látkynávykové látky a přípravky, mohou být vydávány pouze určeným osobám a musí být uloženy odděleně od klíčů od ostatních místností v objektu. (3) Skladované návykové látkynávykové látky a přípravky, jakož i výrobní zařízení k jejich výrobě nebo pěstování musí být chráněny před ztrátou, odcizením a zneužitím, a to zejména nepřetržitou fyzickou ostrahou a vhodnými technickými prostředky (oplocení, elektronické zabezpečovací zařízení apod.). (4) Povinnosti uvedené v předchozích odstavcích nemusí být plněny při skladování, ke kterému není třeba povolení k zacházení. Skladování v těchto případech však musí být zajištěno tak, aby ke skladovaným látkám neměly přístup nepovolané osoby. Ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních poskytujících sociální služby a u osob oprávněných k poskytování veterinární péče musí být skladovány v nepřenosných uzamykatelných schránách z kovu návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 1, 3, 4 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravkypřípravky je obsahující. § 11 Doprava (1) Návykové látkyNávykové látky uvedené v příloze č. 1, 3, 4 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravky je obsahující smějí být dopravovány pouze v uzamykatelných kovových kontejnerech nebo ve speciálně konstruovaných zavazadlech opatřených zámkovým mechanismem nebo v uzavřeném prostoru dopravních prostředků, upravených tak, aby nemohlo dojít k úniku těchto látek mimo uzavřený prostor. Při jejich nakládání, přepravě a vykládání musí dopravce zajistit nepřetržitou ostrahu. Dopravní trasy musí být nepravidelně měněny a nesmí být zveřejněny. (2) Návykové látkyNávykové látky uvedené v příloze č. 1, 3, 4 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravkypřípravky je obsahující musí být při dopravě označeny takovým způsobem, aby bylo možné zjistit, že se jedná o tyto látky a přípravky, přičemž označení musí být provedeno takovým způsobem, aby nepovolané osoby nemohly zjistit, co se dopravuje. § 12 Obchod Návykové látkyNávykové látky a přípravkypřípravky mohou být předány nebo prodány pouze osobám, které jsou oprávněny k zacházení s nimi. Totéž platí o převodu jiných práv spojených s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky. § 13 Předepisování a výdej léčivých přípravků s obsahem vysoce návykových látek (1) Léčivý přípravek obsahující návykovou látkunávykovou látku uvedenou v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, která současně není uvedena v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, může být lékařem předepsán a farmaceutem vydán v lékárně pouze na a) recept vytvářený v elektronické podobě (dále jen „elektronický recept“) s označením „vysoce návyková látkanávyková látka“, b) recept s modrým pruhem vystavený v listinné podobě, a to ve výjimečných případech, jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem o léčivech17) pro vystavení receptu v listinné podobě; na recept s modrým pruhem nemůže být předepsán a vydán léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, nebo c) žádanku s modrým pruhem vystavenou v listinné podobě. (2) Lékař při předepisování léčivého přípravku a farmaceut při výdeji v lékárně jsou v případě podle odstavce 1 písm. a) nebo b) povinni poučit pacienta nebo osobu zastupující pacienta vhodným způsobem o skutečnosti, že je předepisován a vydáván léčivý přípravek obsahující vysoce návykovou látkunávykovou látku. (3) Léčivý přípravek, který obsahuje návykovou látkunávykovou látku uvedenou v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, která současně není uvedena v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, pro léčbu zvířat může být předepsán veterinárním lékařem výhradně pro poskytování veterinární péče a farmaceutem vydán v lékárně pouze na a) recept s modrým pruhem vystavený v listinné podobě, nebo b) žádanku s modrým pruhem vystavenou v listinné podobě. (4) Recepty a žádanky s modrým pruhem jsou vydávány ve formě tiskopisů. Tiskopisy receptů a žádanek s modrým pruhem s vyznačením pořadového čísla tiskopisu a kódu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností, který je vydal, podléhají evidenci. (5) Tiskopisy receptů a žádanek s modrým pruhem mohou objednávat a odebírat od místně příslušného obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností pouze osoby uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona prostřednictvím svých pověřených zástupců. O dalším použití vedou tyto osoby evidenci. (6) Výrobu a distribuci tiskopisů receptů a žádanek s modrým pruhem zabezpečují obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností. (7) O příjmu, stavu zásob, výdeji, vrácení a znehodnocení vrácených tiskopisů receptů a žádanek s modrým pruhem vedou obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností evidenci. V rámci této evidence se provádí roční inventura k poslednímu dni kalendářního roku. (8) Znehodnocené tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem jsou osoby uvedené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona povinny odevzdat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který je vydal. (9) Osoby, které přestaly splňovat podmínky stanovené v § 5 odst. 2 písm. a) a b) tohoto zákona, jsou povinny odevzdat prostřednictvím svých pověřených zástupců nepoužité nebo znehodnocené tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem do 5 dnů obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, který je vydal. O převzetí odevzdaných tiskopisů vydá obecní úřad obceobce s rozšířenou působností potvrzení. (10) Při úmrtí osoby, které byly vydány tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem pověřeným zástupcem nebo přímo obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností, je ten, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, povinen tyto tiskopisy odevzdat do 10 dnů ode dne úmrtí pověřenému zástupci, jedná-li se o osobu, která vykonávala činnost v pracovním poměru nebo v obdobném vztahu, v ostatních případech obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností. (11) Prováděcí právní předpis stanoví a) vzor receptu s modrým pruhem, který se vystavuje v listinné podobě, a vzor žádanky s modrým pruhem, která se vystavuje v listinné podobě, b) údaje uváděné na receptu s modrým pruhem, který se vystavuje v listinné podobě podle odstavce 1, dobu jeho platnosti a pravidla pro jeho používání, c) údaje uváděné na žádance s modrým pruhem, která se vystavuje v listinné podobě podle odstavce 1, dobu její platnosti a pravidla pro její používání, d) pravidla a způsob distribuce, vedení evidence, vracení a likvidace tiskopisů receptů a žádanek s modrým pruhem, e) údaje uváděné na receptu s modrým pruhem, který se vystavuje v listinné podobě podle odstavce 3, dobu jeho platnosti, omezení s ohledem na druh a množství léčivých přípravků pro léčbu zvířat, které na něm lze předepsat, a pravidla pro jeho používání, f) údaje uváděné na žádance s modrým pruhem, která se vystavuje v listinné podobě podle odstavce 3, dobu její platnosti, omezení s ohledem na druh a množství léčivých přípravků pro léčbu zvířat, které na ní lze předepsat, a pravidla pro její používání. (12) Ministerstvo obrany vydává pro zdravotnická a veterinární zařízení patřící do jeho působnosti tiskopisy receptů a žádanek s modrým pruhem s uvedením kódu ministerstva. Pro nakládání s těmito tiskopisy platí obdobně ustanovení odstavců 4 až 10 s tím, že místo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností zajišťuje stanovené činnosti Ministerstvo obrany. § 14 Zneškodňování odpadů a přebytečných a nepoužitelných návykových látek a přípravků (1) Nepoužitelné návykové látkynávykové látky a přípravky, jakož i odpad je obsahující, musí být zneškodněny. Osoba provádějící zneškodnění nepoužitelných návykových láteknávykových látek a přípravků a odpadů je obsahující o tom sepíše zápis. (2) Zneškodňování nepoužitelných návykových láteknávykových látek a přípravků, jakož i odpadu je obsahujícího, které jsou léčivem, se řídí zvláštním právním předpisem.6c) (3) Zneškodňování nepoužitelných návykových láteknávykových látek a přípravků, jakož i odpadu je obsahujícího, které nejsou léčivem podle zvláštního zákona,6) lze provádět jedině za přítomnosti zástupce krajského úřadu. Osoba provádějící zneškodnění o něm sepíše zápis, který podepíše přítomný zástupce krajského úřadu. (4) Při nakládání s nepoužitelnými návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky, jakož i s odpadem je obsahujícím, se postupuje stejně jako při nakládání s nebezpečnými odpady, včetně vedení jejich evidence podle zákona upravujícího nakládání s odpady. To neplatí pro rostlinný odpadrostlinný odpad vzniklý při zacházení s rostlinami technického konopírostlinami technického konopí a s technickým konopímkonopím. (5) Osoba zacházející s konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití na základě povolení k zacházení nebo osoba zacházející s konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití na základě § 5 je povinna konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití zneškodnit v souladu s odstavci 1 a 2 nejpozději do 4 měsíců ode dne, kdy se stalo nepoužitelné; to neplatí pro zacházení s konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití ve formě referenčních vzorků za podmínek stanovených zákonem o léčivech. Konopí pro léčebné použitíKonopí pro léčebné použití se stává nepoužitelným dnem následujícím po uplynutí lhůty použitelnosti stanovené výrobcem nebo dnem, kdy došlo k události, která způsobila, že konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití nelze použít k zákonem povoleným účelům. § 15 Zákazy Zakazuje se a) umísťovat návykové látkynávykové látky a přípravkypřípravky v celních skladech a ve svobodných pásmech, b) zasílat návykové látkynávykové látky a přípravky 1. poštou jako obyčejné zásilky, 2. prostřednictvím poštovních schránek, nebo 3. osobám, které nejsou oprávněny s nimi zacházet, c) předávat jakýmkoli způsobem jiné osobě houby rodu lysohlávka (Psilocybe), d) získávat opium z máku setého (Papaver somniferum L.), e) získávat konopnou pryskyřici a látky ze skupiny tetrahydrokanabinolů z rostliny konopíkonopí (rod Cannabis), čímž není dotčeno získávání takových látek pro léčebné použití nebo vědecké účely za podmínek stanovených tímto zákonem a zákonem o léčivech6), f) reklama na návykové látkynávykové látky a přípravky nezaměřená na odbornou veřejnost podle zákona upravujícího regulaci reklamy. HLAVA III ZPŮSOBILOST K ZACHÁZENÍ S NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI A PŘÍPRAVKY § 17 Obecná způsobilost (1) Činnosti, pro které se požaduje povolení k zacházení, jakož i činnosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a b) a odst. 6, a při kterých se přichází do přímého styku s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky, smějí vykonávat pouze bezúhonné fyzické osoby způsobilé k právním úkonům a starší 18 let. Bezúhonnost se prokazuje způsobem podle § 8a. (2) Předpoklady uvedené v odstavci 1 musí splňovat rovněž fyzické osoby, které přímo řídí vykonávání činností uvedených v odstavci 1. § 18 Zdravotní způsobilost (1) Činnosti, pro které se požaduje povolení k zacházení, jakož i činnosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) až g) a odst. 6, a při kterých se přichází do přímého styku s návykovými látkami a přípravkypřípravky, nesmějí vykonávat fyzické osoby, v jejichž organismu je přítomna návyková látka, pokud se nejedná o přítomnost návykové látky z důvodu lékařem předepsané léčby. (2) Předpoklady uvedené v odstavci 1 musí splňovat rovněž fyzické osoby, které přímo řídí vykonávání činností uvedených v odstavci 1. (3) Zaměstnanci osob uskutečňujících činnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou povinni podrobit se na výzvu zaměstnavatele lékařské prohlídce ke zjištění přítomnosti návykové látky v organismu. § 19 Odborná způsobilost (1) Jako odpovědnou osobu lze ustanovit fyzickou osobu, která absolvovala magisterský studijní program v jedné z následujících oblastí: a) farmacie, b) všeobecné lékařství, zubní lékařství nebo stomatologie, c) chemie, anebo d) veterinární lékařství. (2) Každý, kdo provádí činnosti, pro které se vyžaduje povolení k zacházení, jakož i činnosti uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) a b), a při kterých se přichází do přímého styku s návykovými látkami a přípravkypřípravky, je povinen zabezpečit, aby fyzické osoby, které při těchto činnostech přicházejí do přímého styku s návykovými látkami a přípravky nebo které tyto činnosti přímo řídí, získaly znalosti o povaze a účincích těchto látek a o zacházení s nimi. HLAVA IV VÝVOZ, DOVOZ A TRANZITNÍ OPERACE § 20 Vývoz návykových látek a přípravků (1) Ke každému jednotlivému vývozu návykových látek a přípravků je třeba povolení Ministerstva zdravotnictví (dále jen „vývozní povolení“). (2) Vývozní povolení se nevyžaduje a) k vývozu hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1, pokud jsou vyváženy lékařem za účelem poskytnutí první pomoci nebo veterinárním lékařem za účelem poskytnutí neodkladné veterinární péče při přepravě zvířat nebo fyzickou osobou pro vlastní potřebu v množství a druhu odpovídajícím délce cesty a zdravotnímu stavu podle stanovené diagnózy, b) k vývozu přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek nebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1, pokud je vývoz uskutečňován osobou, které bylo vydáno povolení k zacházení s přípravky uvedenými v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek nebo léčivými přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1; to neplatí pro léčivé přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1, které jsou látkou uvedenou v kategorii 4 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vývoz prekursorů drog do třetích zemí18); v takovém případě se vyžaduje vývozní povolení podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie18); při vydání vývozního povolení se postupuje podle zákona upravujícího činnosti s prekursory drog, c) k vývozu omezeného množství přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 2, 5, 6, 7 nebo 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1 v dopravních prostředcích určených k mezinárodní dopravě za účelem poskytnutí první pomoci nebo pomoci v naléhavých případech, d) k vývozu hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1, pokud jsou vyváženy pro potřeby zdravotnické a veterinární služby jednotek ArmádyArmády České republiky působících v zahraničí, e) k vývozu rostlin technického konopírostlin technického konopí a technického konopíkonopí. (3) Vývozní povolení může být vydáno jedině po předložení dovozního povolení vydaného státem, kam má být uskutečněn vývoz, nebo souhlasu příslušného státního orgánu státu, kam má být uskutečněn vývoz, pokud tento stát nevyžaduje dovozní povolení; přitom nesmí být překročen limit stanovený Mezinárodním úřadem pro kontrolu omamných látek pro zemi dovozu8a). (4) Jeden stejnopis vývozního povolení zašle Ministerstvo zdravotnictví příslušnému orgánu státu, do kterého se vývoz uskutečňuje. (5) Při vývozu návykových láteknávykových látek a přípravků z území České republiky do jiného než členského státu Evropské unie musí být jeden stejnopis vývozního povolení předán celnímu úřadu, který rozhoduje o propuštění zboží v zásilce do navrženého celního režimu. Tento celní úřad na stejnopisu vývozního povolení vyznačí údaje o zboží v zásilce a zašle jej Ministerstvu zdravotnictví. § 21 Dovoz návykových látek a přípravků (1) Ke každému jednotlivému dovozu návykových látek a přípravků je třeba povolení Ministerstva zdravotnictví (dále jen „dovozní povolení“). (2) Dovozní povolení se nevyžaduje a) k dovozu hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1, pokud jsou dováženy lékařem za účelem poskytnutí první pomoci nebo veterinárním lékařem za účelem poskytnutí neodkladné veterinární péče při přepravě zvířat nebo fyzickou osobou pro svoji potřebu v množství a druhu odpovídajícím délce cesty a zdravotnímu stavu podle stanovené diagnózy, b) k dovozu přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek nebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1, pokud je dovoz uskutečňován osobou, které bylo vydáno povolení k zacházení s přípravky uvedenými v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek nebo léčivými přípravky s obsahem uvedené látky kategorie 1, c) k dovozu omezeného množství přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 2, 5, 6, 7 nebo 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1, v prostředcích mezinárodní dopravy za účelem poskytnutí první pomoci nebo pomoci v naléhavých případech, d) k dovozu rostlin technického konopírostlin technického konopí a technického konopíkonopí, e) k dovozu hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v příloze č. 1, 2, 5, 6, 7 nebo 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, anebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1, pokud jsou dováženy jednotkami ArmádyArmády České republiky po ukončení nebo omezení jejich působení v zahraničí jako zůstatek zásoby, kterou byly pro svoji činnost vybaveny. (3) Při dovozu návykových láteknávykových látek a přípravků na území České republiky z jiného než členského státu Evropské unie vyznačí celní úřad, který rozhoduje o propuštění zboží v zásilce, na stejnopisu dovozního povolení údaje o zboží v zásilce a datum propuštění a zašle jej Ministerstvu zdravotnictví. (4) Po uskutečnění dovozu vrátí Ministerstvo zdravotnictví vývozní povolení státu, který jej vydal, s poznámkou o skutečně dovezeném množství návykových láteknávykových látek a přípravků. § 22 Společná ustanovení o vývozu a dovozu (1) Na vydání vývozního povolení nebo dovozního povolení není právní nárok. Vývozní povolení nebo dovozní povolení je nepřevoditelné a nepřechází na právního nástupce. (2) Žádost o vývozní povolení nebo o dovozní povolení se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví. Změny údajů uvedených v žádosti o vydání vývozního povolení nebo dovozního povolení je fyzická nebo právnická osoba povinna písemně sdělit Ministerstvu zdravotnictví nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy ke změnám došlo. (3) Dovozní povolení se vydává na dobu 3 měsíců nebo na žádost dovozce se může vydat i na dobu kratší. Dobu platnosti vývozního povolení stanoví Ministerstvo zdravotnictví podle doby platnosti dovozního povolení státu, na jehož území má být vývoz uskutečněn, pokud vývozce nepožádá o dobu kratší. Pokud se vývoz nebo dovoz v této době neuskuteční, je osoba, které bylo vydáno vývozní povolení nebo dovozní povolení, povinna to bezodkladně písemně oznámit Ministerstvu zdravotnictví a vrátit Ministerstvu zdravotnictví všechny stejnopisy vývozního povolení nebo dovozního povolení, včetně uvedení důvodu, proč se dovoz nebo vývoz neuskutečnil. Ministerstvo zdravotnictví vrátí vývozní povolení státu, který jej vydal, s poznámkou, že dovoz se neuskutečnil, nebo oznámí neuskutečnění vývozu státu, na jehož území byl vývoz povolen Ministerstvem zdravotnictví. (4) Bez ohledu na to, zda se jedná o vývoz nebo dovoz, musí být zásilka vždy doprovázena vývozním povolením, ledaže podle právního řádu státu původu zásilky se vývozní povolení nevyžaduje nebo je stanoven jiný úřední postup. Při nesplnění této povinnosti se provede zadržení podle celního zákona nebo odnětí10) zásilky. (5) Při vývozu návykových láteknávykových látek a přípravků z území České republiky do jiného než členského státu Evropské unie se celní prohlášení na propuštění zboží do celního režimu vývozu předkládá podle § 20 odst. 5 včetně vývozního povolení, pokud musí být podle tohoto zákona vydáno. (6) Při dovozu návykových láteknávykových látek a přípravků na území České republiky z jiného než členského státu Evropské unie se celní prohlášení na propuštění zboží do celního režimu volného oběhu nebo zvláštního celního režimu předkládá podle § 21 odst. 3 tohoto zákona včetně dovozního povolení, pokud musí být podle tohoto zákona vydáno. (7) Ministerstvo zdravotnictví rozhodne o zamítnutí žádosti o vydání vývozního povolení nebo dovozního povolení, o pozastavení, odejmutí nebo zrušení vývozního povolení nebo dovozního povolení, pokud se jedná o a) nedovolený obchod podle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána, b) uvedení nesprávných údajů nebo nedoplnění neúplných údajů v žádosti o vývozní povolení nebo dovozní povolení ve stanovené lhůtě, c) porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona nebo z rozhodnutí vydaného na jeho základě, nebo d) držitele povolení k zacházení pravomocně odsouzeného za trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí s touto činností, ledaže se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen. § 23 Tranzitní operace (1) Tranzitní operace nesmí být prováděna bez předložení vývozního povolení a zásilka musí být vždy doprovázena vývozním povolením, ledaže podle právního řádu státu původu zásilky se vývozní povolení nevyžaduje nebo je stanoven jiný úřední postup. Při nesplnění této povinnosti se provede zadržení podle celního zákona nebo odnětí10) zásilky. (2) Zásilka nesmí být během dopravy vyložena z dopravního prostředku. (3) Povinnost uvedená v odstavci 2 nemusí být plněna při tranzitní operaci uskutečňované letecky, pokud letadlo nepřistane na území České republiky. HLAVA V KONOPÍ, KOKA, MÁK SETÝ A MAKOVINA § 24 Konopí, koka a mák setý (1) Zakazuje se a) pěstovat jiné druhy a odrůdy rostliny konopíkonopí (rod Cannabis), než jsou rostliny technického konopírostliny technického konopí s výjimkou pěstování na základě licence udělené podle tohoto zákona; zákaz se nevztahuje na pěstování odrůd rostliny konopíkonopí (rod Cannabis) pro výzkumné účely, pro šlechtění nových odrůd a pro zachování genetické rozmanitosti vědeckými a výzkumnými pracovišti zřízenými zákonem nebo státem vymezené v povolení k zacházení, s výjimkou pěstování na základě licence udělené podle tohoto zákona, b) pěstovat rostliny rodu Erythroxylon (keřkeř koka), zákaz se nevztahuje na pěstování pro výzkumné a pokusné účely, pro šlechtění nových odrůd rostlin a pro zachování genetické rozmanitosti rostlin vědeckými a výzkumnými pracovišti, jakož i pro okrasné účely botanickými zahradami a arborety, c) pěstovat odrůdy máku setého (Papaver somniferum L.), které mohou v sušině z tobolek obsahovat více než 0,8 % morfinu; zákaz se nevztahuje na pěstování odrůd máku setého (Papaver somniferum L.) pro výzkumné a pokusné účely, pro šlechtění nových odrůd rostlin a pro zachování genetické rozmanitosti rostlin vědeckými a výzkumnými pracovišti, jakož i pro okrasné účely botanickými zahradami a arborety. (2) Osoba pěstující mák setý (Papaver somniferum L.) nebo osoba, která makovinumakovinu zpracovává nebo skladuje, je dále povinna neprodleně oznámit místně příslušnému oddělení PoliciePolicie České republiky veškeré podezřelé okolnosti, zejména vstup cizích osob do porostu, nařezání makovic, odcizení makovic nebo neobvyklé objednávky, jež naznačují, že makovinamakovina může být zneužita k nelegální výrobě návykových láteknávykových látek. (3) MakovinaMakovina vyprodukovaná na území České republiky musí být vyvezena nebo zneškodněna anebo zpracována tak, aby obsažené návykové látkynávykové látky nebylo možné použít nebo získat jakýmikoliv technologickými prostředky. § 24a Konopí pro léčebné použití Konopí pro léčebné použitíKonopí pro léčebné použití musí splňovat podmínky stanovené pro jeho použití pro přípravu individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití podle právního předpisu upravujícího podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití. § 24b Pěstování rostlin konopí pro léčebné použití (1) Pěstovat rostliny konopí pro léčebné použitírostliny konopí pro léčebné použití může jen právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem a) licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití a b) povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravkypřípravky k činnostem souvisejícím se zacházením s konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití. (2) Licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití uděluje Státní ústav pro kontrolu léčiv na základě žádosti při splnění podmínek stanovených tímto zákonem. (3) Žádost podle odstavce 2 musí kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat a) celkovou plochu pěstírnypěstírny; pěstírnoupěstírnou se pro účely této části zákona rozumí kryté prostory, ve kterých probíhá pěstování, produkce a veškeré činnosti související s pěstováním, b) číslo parcely a název katastrálního územíkatastrálního území pozemku, na kterém se nachází pěstírnapěstírna, a c) rozlohu plochy v pěstírněpěstírně určené k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití. (4) Součástí žádosti podle odstavce 2 jsou a) prohlášení o splnění podmínek správné pěstitelské praxe pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, b) doklad prokazující právní důvod užívání pěstírnypěstírny, c) doklad obsahující souhlas vlastníka pěstírnypěstírny s činnostmi uvedenými v žádosti v případě, že žadatel není vlastníkem pěstírnypěstírny, d) doklad o bezúhonnosti žadatele a osob oprávněných za žadatele jednat podle § 8a odst. 3 a e) doklad o složení zálohy na náhradu výdajů za odborné úkony prováděné na žádost podle § 24g. (5) Součástí žádosti podle odstavce 2 dále jsou a) vnitřní předpis pro činnosti týkající se pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, který obsahuje alespoň 1. určení osob, které mají do pěstírnypěstírny přístup a za jakých podmínek, 2. způsob přístupu do pěstírnypěstírny, 3. způsob zacházení s klíči či jinými prostředky umožňujícími vstup do pěstírnypěstírny, 4. způsob zacházení s rostlinami konopí pro léčebné použitírostlinami konopí pro léčebné použití a rostlinným odpademrostlinným odpadem; rostlinným odpademrostlinným odpadem se pro účely této části zákona rozumí odpad vzniklý při pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, rostliny konopí pro léčebné použitírostliny konopí pro léčebné použití, pokud nebyly použity k produkci konopíprodukci konopí, nebo konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, které nesplnilo požadavky jakosti podle právního předpisu upravujícího podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, b) dokumenty prokazující připravenost žadatele k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, a to alespoň dokumentaci obsahující technický popis 1. zařízení používaného pro pěstování, sklízení a zpracování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, 2. systému zabezpečení pěstírnypěstírny a 3. konstrukce pěstírnypěstírny zajištující ochranu před ptáky, hmyzem, hlodavci a domácími zvířaty, a c) fotodokumentaci místností pěstírnypěstírny a zařízení určených k pěstování, skladování a zpracování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití v rozsahu nejméně jedné fotografie každé místnosti a jeden vnější pohled. (6) Žadatel musí již v době podání žádosti disponovat pěstírnoupěstírnou připravenou k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití; tato pěstírnapěstírna musí obsahovat alespoň a) zařízení používané pro řádné pěstování, sklízení a zpracování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, které odpovídá pravidlům správné pěstitelské praxe pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, a b) vybavení pro zabezpečení pěstírnypěstírny v souladu s pravidly správné pěstitelské praxe pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití. (7) Pravidla správné pěstitelské praxe pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití stanoví prováděcí právní předpis. (8) Státní ústav pro kontrolu léčiv zamítne žádost o udělení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití podanou žadatelem, kterému byla licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití rozhodnutím Státního ústavu pro kontrolu léčiv odňata, pokud ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí licence neuplynul nejméně 1 rok. § 24c Licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití (1) Licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití uděluje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Rozhodnutí o udělení licence lze vydat až po ohledání pěstírnypěstírny provedeném Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Rozhodnutí o žádosti o udělení licence musí být vydáno ve lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti. Kromě obecných náležitostí rozhodnutí podle správního řádu musí rozhodnutí o udělení licence obsahovat údaje podle § 24b odst. 3. (2) Licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití se uděluje na dobu 5 let. Platnost licence lze prodloužit. Licence nepřechází na právního nástupce. (3) Pokud chce osoba, které byla udělena licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, jejíž platnost končí, pokračovat v pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, musí podat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv žádost o prodloužení platnosti udělené licence nejpozději 6 měsíců přede dnem skončení platnosti licence. Součástí této žádosti jsou příloha podle § 24b odst. 4 písm. e) a čestné prohlášení, že nedošlo k žádným změnám ve vztahu k podmínkám, za nichž byla licence udělena. Platnost licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití může být Státním ústavem pro kontrolu léčiv prodloužena nejvýše o 5 let, a to opakovaně. (4) Jakékoliv změny údajů uvedených v licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití je osoba, které byla licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití udělena, povinna neprodleně písemně sdělit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. (5) V případě změny údajů uvedených v licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití týkající se a) uvedené celkové plochy pěstírnypěstírny, b) parcely nebo katastrálního územíkatastrálního území pozemku, na kterém se nachází pěstírnapěstírna, c) rozlohy plochy v pěstírněpěstírně určené k pěstování nebo d) názvu, sídla nebo právní formy, musí osoba, které byla licence udělena, podat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv žádost o změnu licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití týkající se uvedené změny, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. Žádost o změnu licence musí vedle náležitostí podání podle správního řádu obsahovat údaje, které mají být v licenci změněny. Součástí žádosti o změnu licence jsou přílohy podle § 24b odst. 4 a 5, které prokazují požadovanou změnu. Doba platnosti měněné licence není rozhodnutím o změně licence dotčena. V případě údajů podle písmen a) až c) se rozhodnutí o změně licence vydá až po provedeném ohledání podle odstavce 1, nejpozději však do 30 dnů ode dne podání žádosti. Činnost v rozsahu změn obsažených v žádosti o změnu licence je oprávněn držitel licence vykonávat až po nabytí právní moci rozhodnutí Státního ústavu pro kontrolu léčiv o změně licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití. (6) Skutečnosti, o nichž se Státní ústav pro kontrolu léčiv dozvěděl v souvislosti s řízením o udělení, prodloužení, změně, odnětí nebo zrušení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, nesmí být bez souhlasu žadatele zpřístupněny jiným osobám, a to ani podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím. Informaci o tom, že byla podána žádost o udělení, prodloužení nebo změnu licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, lze zveřejnit před ukončením řízení pouze se souhlasem žadatele. (7) Zanikne-li platnost licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití podle § 24e odst. 4 písm. c), může osoba, která byla držitelem licence, požádat o novou licenci pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití nejdříve po uplynutí dvou let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí licence. To platí obdobně pro právnickou osobu, jejímž statutárním orgánem je osoba, která byla statutárním orgánem držitele licence pro pěstování konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, v době, kdy platnost licence zanikla podle § 24e odst. 4 písm. c). § 24d Povinnosti držitele licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití Osoba, které byla udělena licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, je povinna a) zajistit pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, produkci konopíprodukci konopí a další činnosti související s pěstováním v pěstírněpěstírně uvedené v licenci, b) zajistit zabezpečení pěstírnypěstírny zavedením bezpečného skladování, kamerového systému a jiných bezpečnostních opatření, a to nejméně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, c) zajistit, aby veškerá činnost v souvislosti s pěstováním, sklizní a zpracováním rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití a zneškodněním rostlinného odpadurostlinného odpadu podle písmene e) byla zaprotokolována a evidována; způsob a rozsah protokolování a evidence stanoví prováděcí právní předpis, d) pěstovat rostliny konopí pro léčebné použitírostliny konopí pro léčebné použití v souladu se správnou pěstitelskou praxí pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, e) zajistit, aby veškerý rostlinný odpadrostlinný odpad byl uchováván způsobem stanoveným v § 10 odst. 1 až 3 obdobně a zneškodněn na vlastní náklady této osoby způsobem stanoveným v § 14 odst. 3 nejpozději do 120 dnů ode dne, kdy došlo ke vzniku rostlinného odpadurostlinného odpadu, f) se při zacházení s rostlinami konopí pro léčebné použitírostlinami konopí pro léčebné použití řídit § 17, 18 a § 19 odst. 2 obdobně. § 24e Zánik licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití (1) Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodne o odnětí licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití nebo o zamítnutí žádosti o prodloužení platnosti licence, pokud byl držitel licence pravomocně uznán vinným z přestupku podle tohoto zákona, za který je horní hranice pokuty stanovena ve výši 10 000 000 Kč, nebo ze spáchání více přestupků podle tohoto zákona nebo z opakovaného spáchání přestupku podle tohoto zákona. Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodne o odnětí licence, pokud byl držitel licence pravomocně odsouzen za úmyslný nebo nedbalostní trestný čintrestný čin, jehož skutková podstata souvisí se zacházením s návykovými látkaminávykovými látkami nebo přípravky. (2) Přestane-li osoba, které byla udělena licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, vykonávat činnost pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, oznámí tuto skutečnost do 15 dnů ode dne ukončení této činnosti Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití zruší. Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodne o zrušení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití také v případě, kdy ukončení činnosti pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití zjistí u držitele licence v rámci své činnosti. (3) Rozhodne-li Státní ústav pro kontrolu léčiv o odnětí nebo zrušení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, anebo o zamítnutí žádosti o prodloužení platnosti licence, je osoba, které byla licence odňata, zrušena nebo jí byla zamítnuta žádost o prodloužení licence, povinna na své náklady pěstební materiál a rostlinný odpadrostlinný odpad zneškodnit způsobem stanoveným v § 14 odst. 3 nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí nebo v případě zamítnutí žádosti o prodloužení platnosti licence do 30 dnů ode dne konce platnosti licence. (4) Platnost licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití zaniká a) uplynutím 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence k pěstování konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, pokud v této lhůtě držitel licence neobdrží pravomocné rozhodnutí o povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravkypřípravky k činnostem souvisejícím se zacházením s konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití, b) uplynutím doby, na kterou byla vydána, c) nabytím právní moci rozhodnutí o odnětí licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, e) zánikem nebo úmrtím osoby, které byla licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití udělena, f) zánikem platnosti povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravkypřípravky k činnostem souvisejícím se zacházením s konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití. (5) Zanikne-li platnost licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití podle odstavce 4 písm. b) nebo f), je osoba, jež byla držitelem této licence, povinna na své náklady pěstební materiál a rostlinný odpadrostlinný odpad zneškodnit způsobem stanoveným v § 14 odst. 3 nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy uplynula doba platnosti licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, nebo v případě zániku povolení k zacházení ode dne, kdy povolení k zacházení zaniklo. Náhrada výdajů za provedení odborných úkonů § 24f (1) Za provedení odborných úkonů Státním ústavem pro kontrolu léčiv podle odstavce 2 je žadatel povinen Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv uhradit náhradu výdajů. (2) Za odborné úkony prováděné Státním ústavem pro kontrolu léčiv se považují úkony prováděné v souvislosti s řízením o žádostech podle § 24b odst. 2 a § 24c odst. 3 a 5; těmito úkony se rozumí posouzení a) zajištění procesů ovlivňujících jakost propouštěných šarží rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití stanovenou podle právního předpisu upravujícího podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití, b) kvalitativních a kvantitativních parametrů jakosti konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití včetně deklarovaného obsahu účinných látek, c) vhodnosti prostor a zařízení, která jsou používána pro řádné pěstování, sklízení a zpracování, včetně jejich technických parametrů, a technického vybavení pro zabezpečení pěstírnypěstírny, d) navrhovaných nebo zavedených opatření proti znehodnocení a kontaminaci konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití těžkými kovy, mikroorganismy, pesticidy a dalšími kontaminanty a e) dodržování pravidel správné pěstitelské praxe. (3) Bližší specifikaci odborných úkonů podle odstavce 2, způsob stanovení výše náhrady výdajů za provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností, maximální výši náhrady výdajů za provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností a výši záloh náhrady výdajů za provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností stanoví prováděcí právní předpis. Výše náhrady výdajů za provedení odborných úkonů v rámci jednotlivých činností se stanoví tak, aby pokryla výdaje na provedení těchto odborných úkonů v nezbytné výši. § 24g (1) Osoba, na jejíž žádost se odborné úkony mají provést, je povinna Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv předem složit zálohu na náhradu výdajů, je-li zřejmé, že odborné úkony budou provedeny. V případě odborných úkonů podle § 24f odst. 2 Státní ústav pro kontrolu léčiv zveřejňuje na svých internetových stránkách obvyklou časovou náročnost jednotlivých úkonů. (2) Státní ústav pro kontrolu léčiv vrátí žadateli na jeho žádost náhradu výdajů a) v plné výši, pokud žadatel zaplatil náhradu výdajů, aniž k tomu byl povinen, b) v plné výši, pokud požadovaný odborný úkon nebyl zahájen, nebo c) ve výši odpovídající poměrné části zaplacené náhrady výdajů za odborné úkony, které nebyly provedeny. (3) Žadatel doplatí rozdíl mezi zálohou na úhradu výdajů podle odstavce 1 a skutečnou výší úhrady výdajů v případě, že skutečná výše úhrady výdajů převyšuje zálohu, a to ve lhůtě stanovené Státním ústavem pro kontrolu léčiv ve výzvě k úhradě doplatku na úhradu výdajů. (4) Náhrady výdajů podle § 24f nejsou příjmem státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu, jsou příjmem Státního ústavu pro kontrolu léčiv a jsou vedeny na zvláštním účtu, který je součástí rezervního fondu Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Státní ústav pro kontrolu léčiv používá tyto prostředky pro zajištění své činnosti prováděné podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů, nelze-li tuto činnost zajistit v potřebném rozsahu z rozpočtových zdrojů. (5) Rozhodne-li tak vláda, převede Státní ústav pro kontrolu léčiv z prostředků účtu vedeného podle odstavce 4 na příjmový účet státního rozpočtu České republiky zřízený pro Ministerstvo zdravotnictví částku ve výši stanovené vládou. § 25 Vývoz a dovoz makoviny (1) K vývozu nebo dovozu makoviny se vyžaduje povolení k vývozu makoviny nebo povolení k dovozu makoviny. Žádost o vydání vývozního povolení nebo dovozního povolení se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví. (2) Povolení k vývozu makovinymakoviny a povolení k dovozu makovinymakoviny vydává Ministerstvo zdravotnictví, které je rovněž oprávněno vydané povolení odejmout, pokud je důvodné podezření, že došlo k porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona či z rozhodnutí vydaného na jeho základě nebo že se jedná o nedovolený obchod podle mezinárodní smlouvy, jíž je Česká republika vázána. Povolení k vývozu makovinymakoviny lze vydat na dobu v něm určenou pro více vývozů. Povolení k dovozu makovinymakoviny lze vydat na dobu v něm určenou pro více dovozů. Jinak se při vydávání a odnětí povolení k vývozu makovinymakoviny a povolení k dovozu makovinymakoviny použijí ustanovení hlavy čtvrté. HLAVA VI OHLAŠOVACÍ POVINNOSTI A EVIDENCE § 26 Ohlašovací povinnost na základě povolení k zacházení (1) Osoby, které jsou oprávněny zacházet s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky na základě povolení k zacházení, jsou povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví na formulářích vydaných Ministerstvem zdravotnictví písemně nebo v elektronické podobě. a) do konce února za uplynulý kalendářní rok roční hlášení o výrobě, pěstování a spotřebě návykových láteknávykových látek a přípravků, o zneškodnění, o obchodech s nimi a o stavu a pohybu jejich zásob, pokud tyto osoby v uplynulém kalendářním roce s těmito látkami nezacházely, postačí tuto skutečnost písemně oznámit Ministerstvu zdravotnictví, b) do konce dubna odhad výroby, pěstování a dovozu návykových láteknávykových látek a přípravků v příštím kalendářním roce; pro přípravkypřípravky uvedené v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek se uvede pouze odhad výroby; v případě předpokladu překročení původního odhadu výroby a dovozu jsou tyto osoby povinny odhad výroby a dovozu neprodleně navýšit; tyto odhady mohou být upraveny10b) Mezinárodním úřadem pro kontrolu omamných látek2a), c) do patnáctého dne následujícího měsíce měsíční hlášení o dovozu a vývozu návykových láteknávykových látek a přípravků za uplynulý kalendářní měsíc, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nebo léčivých přípravků s obsahem uvedené látky kategorie 1. (2) Ohlašovací povinnost se vztahuje i na osoby zacházející s návykovými látkami a přípravky uvedenými v § 5 odst. 7. Tyto osoby jsou povinny předávat Ministerstvu zdravotnictví údaje uvedené v odstavci 1. (3) Osoby, které jsou oprávněny zacházet s návykovými látkami a přípravky na základě povolení k zacházení, a osoby, u kterých se pro jejich činnost nevyžaduje vydání povolení k zacházení s návykovými látkami a přípravky podle § 5 odst. 7, jsou povinny informovat neprodleně Ministerstvo zdravotnictví a) o odcizení návykových látek a přípravků, b) o zvláštních okolnostech, například o neobvyklých objednávkách a transakcích s těmito látkami, c) na základě jeho žádosti o dalších podrobnostech vztahujících se k činnostem, které jsou předmětem povolení k zacházení. (4) Při ukončení činnosti, ke které se vyžaduje povolení k zacházení nebo v případě osob podle § 5 odst. 7, je osoba, která tuto činnost vykonávala, povinna podat do 30 dnů od ukončení této činnosti mimořádné hlášení v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a). Zemře-li podnikající fyzická osoba, které bylo vydáno povolení k zacházení, přechází povinnost podat mimořádné hlášení podle odstavce 1 písm. a) na odpovědnou osobu nebo na jejího zástupce a v případě, že tyto osoby nemohou tuto povinnost splnit, pak přechází na správce dědictví. § 27 Ohlašovací povinnost osob provozujících lékárnu (1) Osoby provozující lékárnu jsou povinny předávat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv do konce února roční hlášení za uplynulý kalendářní rok o stavu a pohybu zásob návykových látek uvedených v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových látek, jakož i přípravků je obsahujících, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových látek. Roční hlášení se podává na formuláři vydaném Státním ústavem pro kontrolu léčiv písemně nebo v elektronické podobě. Pokud tyto osoby v uplynulém kalendářním roce s těmito látkami nezacházely, postačí tuto skutečnost písemně oznámit Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. (2) Při ukončení činnosti lékárny10c) je osoba, která tuto činnost provozovala, povinna podat do 30 dnů od ukončení této činnosti Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv mimořádné hlášení v rozsahu stanoveném v odstavci 1. § 27a (1) Osoby provozující lékárnu a distributoři léčiv10d) jsou povinni nejpozději do 10. ledna kalendářního roku nahlásit Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen „Veterinární ústav“) odběr přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, veterinárními lékaři za uplynulý kalendářní rok. Hlášení se podává Veterinárnímu ústavu na formuláři jím vydaném. (2) Veterinární ústav je povinen předávat Ministerstvu zdravotnictví do konce února kalendářního roku hlášení za uplynulý kalendářní rok o spotřebě přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, veterinárními lékaři. § 29 Ohlašovací povinnost osob pěstujících mák setý Osoby pěstující mák setý na celkové ploše větší než 100 m2 jsou povinny předat hlášení místně příslušnému celnímu úřadu podle místa pěstování, písemně nebo v elektronické podobě a) do konce května 1. výměru pozemků osetých mákem setým pro sklizeň v příslušném kalendářním roce, včetně názvu použité odrůdy10g), čísla parcely, názvu a čísla katastrálního územíkatastrálního území10h), nebo identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku evidence půdy10i), 2. odhad výměry pozemků, na nichž bude pěstován mák setý v příštím kalendářním roce, b) v průběhu vegetace a sklizně nebo při zneškodňování sklizené makovinymakoviny údaje o výměře pozemků a způsobu zneškodnění máku setého, makovinymakoviny ponechané na pozemku nebo sklizené, včetně názvu použité registrované odrůdy10g), čísla parcely, názvu a čísla katastrálního územíkatastrálního území10h) nebo identifikačního čísla půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, evidence půdy10i), a to nejpozději do 5 dnů před provedením jejich zneškodnění; pokud osoba pěstující mák setý zpětně neodebere makovinumakovinu pocházející z vyčištěných semen, přechází povinnost předat hlášení při zneškodňování makovinymakoviny na osobu, která provedla čištění makových semen, c) do konce prosince příslušného kalendářního roku 1. výměru pozemků, které byly oseté mákem setým nebo konopímkonopím, výměru pozemků, ze kterých byl sklizen mák setý, včetně názvu použité registrované odrůdy,10g) čísla parcely, názvu a čísla katastrálního územíkatastrálního území,10h) nebo identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku evidence půdy,10i) 2. množství sklizené makovinymakoviny a semene máku setého, 3. hmotnost, sklizňový rok makovinymakoviny prodané nebo jinak převedené a identifikační údaje nového nabyvatele. § 29a Ohlašovací povinnost osob pěstujících rostliny konopí pro léčebné použití Osoby pěstující rostliny konopí pro léčebné použitírostliny konopí pro léčebné použití podle § 24b jsou povinny předat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv a Ministerstvu zdravotnictví hlášení o množství sklizených rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití vypěstovaných na základě licence a o množství veškerého vyprodukovaného a zneškodněného odpadu z pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití za uplynulý kalendářní rok do konce února následujícího kalendářního roku. § 29b Ohlašovací povinnost osob pěstujících rostliny technického konopí Osoby pěstující rostliny technického konopírostliny technického konopí na celkové ploše větší než 100 m2 jsou povinny předat hlášení místně příslušnému celnímu úřadu podle místa pěstování, písemně nebo v elektronické podobě a) do jednoho měsíce od osevu nebo výsadby 1. výměru pozemků osetých či osázených rostlinami technického konopírostlinami technického konopí, včetně názvu použité odrůdy10g), čísla parcely, názvu a čísla katastrálního územíkatastrálního území10h), nebo identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku evidence půdy10i), 2. odhad výměry pozemků, na nichž budou pěstovány rostliny technického konopírostliny technického konopí v příštím pěstebním cyklu, b) v průběhu vegetace a sklizně nebo při zneškodňování rostlin technického konopírostlin technického konopí údaje o výměře pozemků a způsobu zneškodnění rostlin technického konopírostlin technického konopí, rostlin technického konopírostlin technického konopí ponechaných na pozemku nebo sklizených, včetně názvu použité registrované odrůdy10g), čísla parcely, názvu a čísla katastrálního územíkatastrálního území10h) nebo identifikačního čísla půdního bloku, popřípadě dílu půdního bloku, evidence půdy10i), a to nejpozději do 5 dnů před provedením sklizně nebo zneškodnění, c) do konce prosince příslušného kalendářního roku 1. výměru pozemků, které byly v příslušném kalendářním roce oseté či osázené rostlinami technického konopírostlinami technického konopí, výměru pozemků, ze kterých byly sklizeny rostliny technického konopírostliny technického konopí, včetně názvu použité registrované odrůdy10g), čísla parcely, názvu a čísla katastrálního územíkatastrálního území10h), nebo identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku evidence půdy10i), 2. množství v příslušném kalendářním roce sklizeného technického konopíkonopí a semene konopíkonopí. § 30 Ohlašovací povinnost při vývozu a dovozu makoviny Každý, kdo uskutečnil vývoz nebo dovoz makovinymakoviny, je povinen předat Ministerstvu zdravotnictví do patnáctého dne prvního měsíce kalendářního čtvrtletí čtvrtletní hlášení o vývozu nebo dovozu makovinymakoviny v uplynulém čtvrtletí. Čtvrtletní hlášení se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví písemně nebo v elektronické podobě. § 31 Forma hlášení (1) Hlášení se podávají na formulářích vydaných Ministerstvem zdravotnictví, s výjimkou hlášení podle § 27 a § 29a, která se podávají na formulářích vydaných Státním ústavem pro kontrolu léčiv, s výjimkou hlášení podle § 27a, která se podávají na formulářích vydaných Veterinárním ústavem, a s výjimkou hlášení podle § 29 a 29b, a to písemně nebo v elektronické podobě. (2) Ministerstvo financí a Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vzor formuláře pro hlášení osob pěstujících mák setý podle § 29 a rostliny technického konopírostliny technického konopí podle § 29b a způsob vyplňování a nakládání s uvedeným formulářem. § 32 Evidence a dokumentace (1) O zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky, jakož i o jejich dovozu a vývozu se vede stanoveným způsobem10j) evidence. Evidenci jsou povinny vést osoby, které uskutečňují činnosti, k nimž je třeba povolení k zacházení, vývozního povolení nebo dovozního povolení, osoby, které provozují zdravotnické zařízení, osoby, které provozují zařízení poskytující pobytové sociální služby, osoby, které poskytují veterinární péči, a osoby uvedené v § 5 odst. 6 a v § 5 odst. 7. (2) Náležitosti a obsah evidence a dokumentace, jejich druhy, formy vedení dokumentace a způsob jejího uchovávání a ověřování stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. § 33 Uchovávání dokumentace (1) Dokumentace vztahující se k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky a k jejich vývozu a dovozu musí být uchovávána po dobu 5 let. (2) Podrobnosti o způsobu a době uchovávání dokumentace stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. HLAVA VII Psychomodulační látky a zařazené psychoaktivní látky Díl 1 Psychomodulační látky § 33a Nakládání s psychomodulačními látkami (1) Nakládáním s psychomodulačními látkami se rozumí a) výzkum psychomodulačních látek, b) výroba, dovoz a distribuce psychomodulačních látek, c) koupě psychomodulačních látek za účelem jejich uvádění na trh, jakož i nabývání dalších věcných a závazkových práv s nimi spojených za tímto účelem, a jejich uvádění na trh, s výjimkou uvádění na trh prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, d) koupě psychomodulačních látek za účelem jejich uvádění na trh, jakož i nabývání dalších věcných a závazkových práv s nimi spojených za tímto účelem, a jejich uvádění na trh prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, e) skladování a přeprava psychomodulačních látek pro jiného, s výjimkou skladování a přepravy za účelem doručení psychomodulační látky zakoupené prostřednictvím prostředku komunikace na dálku podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek spotřebiteli, f) pěstování rostlin nebo hub, ze kterých lze získat psychomodulační látky. (2) Za nakládání s psychomodulačními látkami se nepovažuje pěstování a zacházení s rostlinami technického konopí a s technickým konopím podle § 5 odst. 5 nebo zacházení s látkou konopí extrakt a tinktura, která obsahuje nejvýše 1 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, k účelům průmyslovým, potravinářským, kosmetickým, technickým nebo zahradnickým. (3) Za nakládání s psychomodulačními látkami se dále nepovažuje a) přechovávání psychomodulačních látek fyzickými osobami pro osobní potřebu, b) nakládání fyzických osob s psychomodulačními látkami v malém množství, c) nakládání akreditovanou laboratoří s psychomodulačními látkami pro účely vydání osvědčení podle § 33f odst. 3, d) nakládání s psychomodulačními látkami v rámci činnosti státních orgánů v rámci jejich působnosti, činnosti územních samosprávných celků v rámci jejich přenesené působnosti a činnosti při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku v jejich samostatné působnosti a činnosti Armády České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Vězeňské služby České republiky a Celní správy České republiky při plnění jejich úkolů. (4) Nakládáním s psychomodulačními látkami podle odstavce 1 písm. a), b), c), d) a f) se rozumí také skladování a přeprava psychomodulačních látek související s těmito činnostmi. (5) Jiné nakládání s psychomodulačními látkami než podle odstavců 1 a 4 se zakazuje. § 33b Povolení k nakládání s psychomodulačními látkami K nakládání s psychomodulačními látkami je zapotřebí povolení, nestanoví-li tento zákon jinak. § 33c Vydávání povolení k nakládání s psychomodulačními látkami (1) Povolení k nakládání s psychomodulačním látkami vydává Ministerstvo zdravotnictví. Povolení k nakládání opravňuje jen k činnostem v něm uvedeným. Povolení podle věty první se vydává na dobu neurčitou. (2) Povolení k nakládání s psychomodulačními látkami je nepřevoditelné. (3) Povolení k nakládání s psychomodulačními látkami lze vydat pouze právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě. (4) Žádost o povolení k nakládání s psychomodulačními látkami se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Žádost obsahuje a) název, sídlo, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a právní formu, jde-li o právnickou osobu, b) jméno nebo jména a příjmení, datum narození, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu, c) seznam a popis činností podle § 33a odst. 1, o jejichž povolení žadatel žádá, d) adresu provozovny nebo provozoven, ve kterých bude docházet k nakládání s psychomodulačními látkami, e) název a adresu internetové stránky, název aplikace nebo jiný identifikátor elektronického rozhraní a popis systému ověřování věku10m) a zajištění jeho fungování v případě nakládání podle § 33a odst. 1 písm. d). (5) K žádosti podle odstavce 4 se přiloží a) doklad o oprávnění k podnikání, b) souhlas vlastníka nemovitosti s výkonem činností uvedených v žádosti, není-li žadatel vlastníkem nemovitosti, c) výzkumný záměr se zdůvodněním, výčtem výzkumných otázek, popisem metodiky, analytické strategie a realizačního týmu výzkumu, v případě žádosti o povolení k nakládání podle § 33a odst. 1 písm. a), d) doklad o zaplacení poplatku z psychomodulačních látek podle zákona o správních poplatcích, s výjimkou žádosti o povolení k nakládání s psychomodulačními látkami podle § 33a odst. 1 písm. a), e) doklad o bezúhonnosti podle § 8a; ustanovení § 8a odst. 4 se použije obdobně. (6) Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje seznam osob nakládajících s psychomodulačními látkami včetně údajů podle odstavce 4 na svých internetových stránkách. (7) Doklad podle odstavce 5 písm. a) se nevyžaduje v případě žádosti o povolení k nakládání s psychomodulačními látkami podle § 33a odst. 1 písm. a), je-li žadatel vysokou školou10p), veřejnou výzkumnou institucí10q) nebo poskytovatelem zdravotních služeb10r). (8) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s psychomodulačními látkami, je povinna bez zbytečného odkladu ohlásit Ministerstvu zdravotnictví všechny změny a doplnění týkající se údajů podle odstavce 4 a dokladů podle odstavce 5. (9) Povolení k nakládání s psychomodulačními látkami podle § 33a odst. 1 písm. d) lze vydat pouze osobě, která je držitelem platného povolení k nakládání s psychomodulačními látkami podle § 33a odst. 1 písm. c). (10) V případě, že žadatel k žádosti nepřiloží doklad podle odstavce 5 písm. d), řízení o žádosti o povolení k nakládání s psychomodulačními látkami není zahájeno a Ministerstvo zdravotnictví věc usnesením odloží. Usnesení se pouze poznamená do spisu. Proti usnesení nelze podat rozklad. O usnesení se žadatel vhodným způsobem vyrozumí. § 33d Zrušení a odnětí povolení k nakládání s psychomodulačními látkami (1) Přestane-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba vykonávat činnost, ke které jí bylo vydáno povolení k nakládání s psychomodulačními látkami, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Ministerstvu zdravotnictví. Oznámení podle věty první se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. (2) Ministerstvo zdravotnictví rozhodne o zrušení povolení k nakládání s psychomodulačními látkami a) v případech podle odstavce 1, nebo b) na žádost právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které bylo vydáno povolení k nakládání s psychomodulačními látkami; žádost o zrušení povolení k nakládání s psychomodulačními látkami se podává na formuláři vydaném Ministerstvem zdravotnictví, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. (3) Ministerstvo zdravotnictví rozhodne o odnětí povolení k nakládání s psychomodulačními látkami, a) byla-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba pravomocně odsouzena za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s nakládáním s psychomodulačními látkami nebo zařazenými psychoaktivními látkami, b) není-li zaplacen udržovací poplatek podle zákona o správních poplatcích. (4) Ministerstvo zdravotnictví dále může rozhodnout o odnětí povolení k nakládání s psychomodulačními látkami, a) zjistí-li, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedla v žádosti nepravdivé nebo neúplné informace, b) poruší-li právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při nakládání s psychomodulačními látkami povinnost stanovenou tímto zákonem a za toto porušení jí byla pravomocně udělena pokuta, c) dopustí-li se právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při nakládání s psychomodulačními látkami porušení zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek10s) a za toto porušení jí byla pravomocně udělena pokuta. (5) Osobě, které bylo odňato povolení k nakládání s psychomodulačními látkami podle odstavce 3 nebo 4, může být vydáno nové povolení k nakládání s psychomodulačními látkami nejdříve po uplynutí 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí povolení k nakládání s psychomodulačními látkami. To platí obdobně pro právnickou osobu, jejímž statutárním orgánem je osoba, která byla statutárním orgánem držitele povolení k nakládání, v době, kdy platnost povolení k nakládání byla odňata. (6) Rozhodne-li Ministerstvo zdravotnictví o odnětí povolení k nakládání s psychomodulačními látkami nebo svým rozhodnutím povolení k nakládání s psychomodulačními látkami zruší, určí v rozhodnutí lhůtu k provedení úkonů spojených s ukončením činnosti a způsob, jakým se má s psychomodulačními látkami naložit. § 33e Označování psychomodulačních látek (1) Výrobce nebo distributor psychomodulačních látek je povinen zajistit, aby na jednotkovém balení a vnějším balení psychomodulačních látek byly uvedeny v souladu s prováděcím právním předpisem tyto údaje: a) text „Psychomodulační látka“, b) název psychomodulační látky, c) podtyp a forma psychomodulační látky, d) název aktivních látek, e) čisté množství psychomodulační látky v jednotkovém balení, f) čisté množství aktivních látek v jednotkovém balení, g) jméno nebo jména a příjmení, nebo název anebo obchodní firma a adresa sídla výrobce nebo výrobců, h) země původu, i) datum výroby, j) označení šarže, k) datum minimální trvanlivosti, l) informační sdělení pro spotřebitele o účincích a rizicích, m) informace o doporučeném dávkování, n) bezpečnostní varování o nebezpečnosti užití výrobku nezletilými osobami, o) zdravotní varování, p) informace o přítomnosti látek, které mohou u některých osob vyvolat alergii nebo nesnášenlivost. (2) Způsob uvedení a podrobné vymezení údajů podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis. (3) Šarží se rozumí množství druhově totožných jednotlivých balení psychomodulačních látek, které byly vyrobeny za stejných podmínek, stejným způsobem ze stejné suroviny a ve stejnou dobu. (4) Informačním sdělením pro spotřebitele, bezpečnostním varováním o nebezpečnosti užití výrobku nezletilými osobami a zdravotním varováním se rozumí textové a grafické informace stanovené prováděcím právním předpisem. (5) Informace na obalu nesmí vybízet k rizikovému užívání psychomodulační látky. (6) Bez označení podle odstavce 1 nelze uvádět psychomodulační látky na trh. (7) Osoba, která uvádí psychomodulační látky na trh prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, je povinna při nabízení psychomodulačních látek spotřebiteli prostředkem komunikace na dálku poskytnout údaje podle odstavce 1 písm. a) až h) a l) až p) před dokončením nákupu a uvést je v materiálu podporujícím prodej na dálku nebo je poskytnout jinými vhodnými prostředky; v případě využití jiných prostředků musí být povinné informace o psychomodulačních látkách poskytnuty spotřebiteli bezplatně a veškeré povinné údaje musí být spotřebiteli k dispozici v okamžiku doručení. § 33f Výroba, distribuce a uvádění psychomodulačních látek na trh (1) Výrobce psychomodulačních látek je povinen ve všech fázích výroby dodržovat požadavky správné výrobní praxe. Požadavky na správnou výrobní praxi stanoví prováděcí právní předpis. (2) Výrobce nebo distributor psychomodulačních látek je povinen před jejím poskytnutím k uvedení na trh ověřit, že šarže psychomodulačních látek uváděná na trh splňuje požadavky na maximální koncentraci aktivních látek v psychomodulačních látkách a maximální přípustnou chemickou a mikrobiologickou kontaminaci. (3) Osvědčení o ověření splnění povinností podle odstavce 2 vydává akreditovaná laboratoř. Bez tohoto osvědčení nelze šarži uvést na trh. (4) Akreditovanou laboratoří se pro účely tohoto zákona rozumí laboratoř, která je podle české technické normy upravující požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří10t) akreditována k provádění těchto vyšetření akreditačním orgánem podle zákona upravujícího posuzování shody10u). Rozsah akreditace laboratoře musí zahrnovat laboratorní analytické, testovací nebo diagnostické metody, které laboratoř využívá pro prokázání splnění požadavků uvedených v odstavci 2. (5) Výrobce, distributor nebo osoba, která uvádí psychomodulační látky na trh, jsou povinni a) používat jen takové obaly a obalové materiály, které chrání výrobek před znehodnocením, znemožňují záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalu, b) jedná-li se o psychomodulační látky určené k perorálnímu užití, používat jen takové obaly, které odpovídají požadavkům na předměty a materiály určené pro styk s potravinami10v), c) uvádět nebo poskytovat k uvedení na trh psychomodulační látky výhradně v jednotkovém balení, d) neprodleně vyřadit z dalšího uvádění nebo poskytování k uvádění na trh psychomodulační látky 1. balené do obalů, které neodpovídají požadavkům na předměty a materiály určené pro styk s potravinami nebo do obalů, které nechrání psychomodulační látky před znehodnocením10w),10x), 2. nedostatečně nebo nesprávně označené, nebo 3. páchnoucí, pokud pach není charakteristickou vlastností výrobku, nebo poškozené, deformované, znečištěné nebo zjevně chemicky nebo mikrobiologicky narušené. (6) Zakazuje se uvádět nebo poskytovat k uvádění na trh psychomodulační látky, které a) jsou klamavě označené nebo nabízené klamavým způsobem, b) připomínají svým vzhledem cukrovinky, čokoládu nebo čokoládové bonbony10y), sušenky nebo trvanlivé pečivo10z), nebo jinou potravinu, c) připomínají svým vzhledem hračku nebo výrobek určený dětem, d) jsou neznámého původu, e) obsahují tabák, nikotin, nikotinové soli, omamné a psychotropní látky nebo jiné psychomodulační látky, f) obsahují kofein, taurin nebo jiné stimulující složky, g) přesahují maximální povolené množství psychomodulační látky nebo maximální povolené množství aktivní látky v jednotkovém balení nebo přesahují maximální povolené koncentrace aktivních látek, nebo h) mohou z důvodu kontaminace poškodit zdraví. (7) Dále se zakazuje a) v souvislosti s prodejem psychomodulačních látek poskytovat bezplatné nebo jiné výhody ve formě zboží nebo služeb, b) v souvislosti s prodejem zboží nebo služeb poskytovat bezplatné nebo jiné výhody ve formě psychomodulačních látek. (8) Prováděcí právní předpis stanoví technické požadavky na složení, vzhled, jakost a vlastnosti psychomodulačních látek včetně maximálního povoleného množství psychomodulační látky v jednotkovém balení, maximálního povoleného množství aktivních látek v jednotkovém balení, maximální povolené koncentrace aktivních látek, zakázané prvky a rysy při uvádění psychomodulačních látek na trh a požadavky na maximální přípustnou chemickou a mikrobiologickou kontaminaci. § 33g Dovoz a vývoz psychomodulačních látek (1) Dovoz psychomodulačních látek je dovolen pouze osobě, které bylo uděleno povolení k nakládání podle § 33a odst. 1 písm. b). (2) Zakazuje se vývoz psychomodulačních látek mimo území České republiky, s výjimkou vývozu fyzickou osobou v malém množství pro osobní potřebu. (3) V případě, že stát, ze kterého má být uskutečněn dovoz, požaduje po dovozci dovozní povolení vydané Českou republikou, vydá Ministerstvo zdravotnictví dovozci potvrzení, že pro dovoz psychomodulační látky do České republiky se dovozní povolení nevyžaduje. (4) Pro tranzitní operace s psychomodulačními látkami se použije § 23 obdobně. § 33h Evidence nakládání s psychomodulačními látkami a roční hlášení (1) Osoba nakládající s psychomodulačními látkami podle § 33a odst. 1 vede o nakládání s psychomodulačními látkami evidenci. (2) Osoba podle odstavce 1 předá do konce měsíce února Ministerstvu zdravotnictví hlášení o výrobě, pěstování, distribuci, nákupu, prodeji, dovozu psychomodulačních látek a o stavu a pohybu jejich zásob za uplynulý kalendářní rok. (3) Náležitosti a obsah evidence, způsob jejího uchovávání a ověřování a vzor formuláře pro hlášení podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis. Díl 2 Zařazování psychoaktivních látek § 33i Zařazení nových psychoaktivních látek (1) Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Úřadem vlády České republiky (dále jen „Úřad“), na základě vlastních zjištění nebo na základě spolupráce v rámci systému včasného varování Evropské unie v oblasti nových psychoaktivních látek, navrhne vládě zařazení nové psychoaktivní látky na seznam zařazených psychoaktivních látek nebo na seznam návykových látek. (2) Součástí návrhu podle odstavce 1 je rychlé zhodnocení nové psychoaktivní látky, pro které se použije ustanovení § 33k odst. 2 přiměřeně. § 33j Nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami (1) Nakládáním se zařazenými psychoaktivními látkami se rozumí a) výzkum zařazených psychoaktivních látek, b) výroba, vývoz, dovoz a distribuce zařazených psychoaktivních látek, koupě zařazených psychoaktivních látek za účelem jejich uvádění na trh a jejich uvádění na trh, jakož i nabývání dalších věcných a závazkových práv s ním spojených za tímto účelem, a jejich uvádění na trh. (2) Za nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami se nepovažuje a) přechovávání zařazených psychoaktivních látek fyzickými osobami v malém množství pro osobní potřebu, b) zacházení se zařazenými psychoaktivními látkami v rámci činnosti státních orgánů v rámci jejich působnosti, činnosti územních samosprávných celků v rámci jejich přenesené působnosti a činnosti při zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku v jejich samostatné působnosti a činnosti Armády České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Vězeňské služby České republiky a Celní správy České republiky při plnění jejich úkolů. (3) Nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami s výjimkou nakládání podle odstavce 1 písm. a) je zakázáno. (4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která hodlá nakládat se zařazenými psychoaktivními látkami za účelem výzkumu, je povinna požádat Ministerstvo zdravotnictví o povolení k nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami. Pro povolení k nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami se použijí ustanovení § 33a odst. 4, § 33c, § 33d odst. 1 a 2, § 33d odst. 3 písm. a) a § 33d odst. 4 až 6 obdobně. (5) Na evidenci nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami se ustanovení § 33h použijí přiměřeně. § 33k Hodnocení zařazených psychoaktivních látek, psychomodulačních látek a návykových látek (1) Byla-li látka zařazena na seznam zařazených psychoaktivních látek, provede Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Úřadem hodnocení rizik zařazené psychoaktivní látky a po jeho ukončení, nejpozději však do 2 let od zařazení látky na seznam zařazených psychoaktivních látek, navrhne vládě zařazení této látky na seznam psychomodulačních látek nebo na seznam návykových látek anebo navrhne, aby látka zůstala na seznamu zařazených psychoaktivních látek nebo aby byla z tohoto seznamu vyřazena. (2) Při hodnocení podle odstavce 1 Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Úřadem posuzuje zejména a) farmakologické a toxikologické vlastnosti látky, b) míru a povahu psychoaktivity látky, c) potenciál látky vyvolat závislost, d) potenciál látky vyvolat zdravotní nebo sociální škody, e) informace o nabídce látky, její výrobě, dovozu, vývozu a trhu s touto látkou pro účely lidské konzumace nebo pro jiné účely, zejména zda je látka potravinou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/200210za) nebo léčivem podle zákona o léčivech2e), f) informace o výskytu užívání a o výskytu intoxikací, úmrtí a dalších zdravotních a sociálních následků užívání látky, g) hodnocení a doporučení mezinárodních organizací a institucí Evropské unie10zb). (3) Na základě nových zjištění Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Úřadem opětovně provede hodnocení rizik zařazené psychoaktivní látky nebo látky, která byla zařazena na seznam psychomodulačních látek nebo na seznam návykových látek, a to i opakovaně. (4) Po každém hodnocení podle odstavce 3 navrhne Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Úřadem, aby vláda zařadila látku na seznam zařazených psychoaktivních látek nebo na seznam psychomodulačních látek nebo na seznam návykových látek a současně aby vyřadila látku ze seznamu, ve kterém se dosud nacházela, s výjimkou případu, kdy výsledkem hodnocení podle odstavce 3 je závěr, že látka by neměla být zařazena na jiný seznam, než ve kterém je zařazena. (5) Bude-li látka zařazená na seznam zařazených psychoaktivních látek, seznam psychomodulačních látek nebo seznam návykových látek zařazena na seznam nových povolených potravin Unie podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách10zc), navrhne Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem a Úřadem vládě vyřazení látky ze seznamu zařazených psychoaktivních látek, seznamu psychomodulačních látek nebo seznamu návykových látek. (6) Seznam zařazených psychoaktivních látek a seznam psychomodulačních látek stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA VIII KONTROLA § 34 Inspektoři (1) Kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona a z rozhodnutí vydaných na jeho základě vykonávají a) pověření zaměstnanci 1. Ministerstva zdravotnictví, 2. Státního ústavu pro kontrolu léčiv ve věcech týkajících se lékáren a pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, 3. krajů zařazení do krajského úřadu, pokud nejde o kontroly lékáren, a dále ve věcech týkajících se kontroly podle § 13 a 14, 4. Veterinárního ústavu, 5. Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen „Potravinářská inspekce“) ve věcech týkajících se psychomodulačních látek a zařazených psychoaktivních látek, b) příslušníci 1. PoliciePolicie České republiky, 2. Celní správy České republiky ve věcech týkajících se pěstování máku setého a rostlin konopíkonopí a ve věcech dodržování povinností plynoucích z § 11, (dále jen „inspektoři“). (2) Inspektoři jsou oprávněni provádět i předem neoznámené kontroly. (3) Inspektor je při kontrolní činnosti povinen prokázat se průkazem vydaným některým z orgánů uvedených v odstavci 1. (4) Inspektor je při výkonu kontrolní činnosti oprávněn a) vstupovat na pozemky, do objektů a místností, b) vyžadovat vysvětlení zjištěných skutečností a předložení listin a dokumentů, c) pořizovat kopie listin a dokumentů a výpisy z nich, a nelze-li tak učinit a současně je to nutné pro provedení kontroly, odebrat listiny a dokumenty, d) v rozsahu nezbytně nutném pro provedení kontroly odebírat vzorky. (5) Požádá-li o to písemně kontrolovaná osoba, poskytne kontrolní orgán za odebrané vzorky náhradu ve výši výrobních nebo pořizovacích nákladů. (6) Inspektor projedná s kontrolovanou osobou nedostatky zjištěné při kontrole a způsob a lhůtu jejich odstranění. O průběhu a výsledku kontroly sepíše inspektor protokol. (7) Kontrolované osoby jsou povinny strpět kontrolu a poskytnout součinnost potřebnou k jejímu provedení. (8) Při výkonu kontrolní činnosti ve věcech týkajících se psychomodulačních látek a zařazených psychoaktivních látek postupuje Potravinářská inspekce podle odstavce 2, kontrolního řádu a zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Při zjištění porušení povinností týkajících se psychomodulačních látek a zařazených psychoaktivních látek postupuje inspekce podle zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci. (9) Pro odběr, přípravu a zkoušení vzorků psychomodulačních látek za účelem zjišťování jejich souladu s právními předpisy a souladu podmínek jejich výroby, distribuce a uvádění na trh s právními předpisy se použijí, s výjimkou práva kontrolované osoby na druhé odborné stanovisko, ustanovení zákona o potravinách a tabákových výrobcích10zd) přiměřeně. (10) Pro účely kontroly pěstování máku setého nebo rostlin konopí poskytují katastrální úřady celním úřadům údaje z katastru nemovitostí bezplatně. § 35 Kontrola při přebírání Každý je povinen při přebírání návykových láteknávykových látek a přípravků prověřit, zda jejich množství a druh odpovídá průvodním dokumentům, a zjištěné závažné nesrovnalosti ihned oznámit PoliciiPolicii České republiky a Ministerstvu zdravotnictví. HLAVA IX PŘESTUPKY § 36 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 vykonává činnost, k níž se vyžaduje povolení k zacházení, bez tohoto povolení, v rozporu s § 33b nakládá s psychomodulačními látkami bez povolení k nakládání s psychomodulačními látkami nebo v rozporu s § 33j nakládá se zařazenými psychoaktivními látkami bez povolení k nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami, b) v rozporu s § 5 odst. 8 nesdělí Ministerstvu zdravotnictví změnu údajů uvedených v seznamu, c) v rozporu s § 8 odst. 2 vyrábí návykové látkynávykové látky nebo přípravky nad nejvyšší přípustný objem stanovený v povolení k zacházení, d) v žádosti o povolení k zacházení podané podle § 8 odst. 6 nebo v žádosti o povolení k nakládání podle § 33c odst. 4 nebo § 33j odst. 4 uvede nesprávné nebo neúplné údaje, e) v rozporu s § 8 odst. 7 nepodá Ministerstvu zdravotnictví písemnou žádost o vydání nového povolení k zacházení nejpozději 6 týdnů přede dnem skončení platnosti stávajícího povolení k zacházení, f) v rozporu s § 8 odst. 8 nesdělí písemně Ministerstvu zdravotnictví změnu údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k zacházení, v rozporu s § 33c odst. 8 neohlásí Ministerstvu zdravotnictví změnu a doplnění údajů uvedených v žádosti o povolení k nakládání s psychomodulačními látkami nebo v rozporu s § 33j odst. 4 neohlásí Ministerstvu zdravotnictví změnu a doplnění údajů uvedených v žádosti o povolení k nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami, g) nepožádá o vydání nového povolení k zacházení v případě některé ze změn údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k zacházení podle § 8 odst. 9, h) v rozporu s § 8 odst. 11 neoznámí ukončení výkonu činnosti, k níž jí bylo vydáno povolení k zacházení, v rozporu s § 33d odst. 1 neoznámí ukončení nakládání s psychomodulačními látkami nebo v rozporu s § 33j odst. 4 neoznámí ukončení nakládání se zařazenými psychoaktivními látkami, i) v rozporu s § 8 odst. 13 nevrátí Ministerstvu zdravotnictví neplatné povolení k zacházení do 14 dnů ode dne nabytí právní moci nového povolení k zacházení, j) v rozporu s § 9 odst. 9 neoznámí písemně Ministerstvu zdravotnictví ustanovení zástupce odpovědné osoby nebo ukončení jeho funkce, k) v rozporu s § 9 odst. 10 neustanoví novou odpovědnou osobu ve stanovené lhůtě nebo nepožádá Ministerstvo zdravotnictví o změnu povolení k zacházení, l) v rozporu s § 10 skladuje návykové látkynávykové látky a přípravky, jakož i zařízení k jejich výrobě nebo pěstování, m) v rozporu s § 11 dopravuje návykové látkynávykové látky uvedené v přílohách č. 1, 3, 4 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravků je obsahujících, n) v rozporu s § 12 předá nebo prodá návykové látkynávykové látky a přípravky nebo jiná práva spojená s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravkypřípravky, o) jako osoba uvedená v § 5 odst. 2 písm. a) nebo b) neodevzdá znehodnocené tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle § 13 odst. 8, p) jako osoba, která přestala splňovat podmínky stanovené v § 5 odst. 2 písm. a) nebo b), neodevzdá nepoužité nebo znehodnocené tiskopisy receptů nebo žádanek s modrým pruhem do 5 dnů obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle § 13 odst. 9, q) v rozporu s § 14 neprovede zneškodnění nepoužitelných návykových láteknávykových látek a přípravků nebo odpadů je obsahujících, nebo zneškodnění neprovede stanoveným způsobem, r) v rozporu s § 15 písm. a) umísťuje návykové látkynávykové látky a přípravkypřípravky v celních skladech nebo ve svobodných pásmech, s) poruší některý ze zákazů podle § 15 písm. b), t) v rozporu s § 20 odst. 1 vyveze návykové látkynávykové látky nebo přípravky bez vývozního povolení, kromě pěstování konopíkonopí pro léčebné použití, ke kterému má udělenu licenci, u) v rozporu s § 21 odst. 1 doveze návykové látkynávykové látky nebo přípravky bez dovozního povolení, v) v žádosti o vývozní nebo dovozní povolení podané podle § 22 odst. 2 uvede nesprávné nebo neúplné údaje, w) nevrátí Ministerstvu zdravotnictví vývozní nebo dovozní povolení podle § 22 odst. 3, x) poruší zákaz pěstovat druhy nebo odrůdy rostliny konopíkonopí (rod Cannabis) podle § 24 odst. 1 písm. a), nebo y) poruší zákaz pěstovat odrůdy máku setého, které mohou v sušině z tobolek obsahovat víc než 0,8 % morfinu, podle § 24 odst. 1 písm. c). (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že a) jako osoba pěstující mák setý nebo osoba zpracovávající nebo skladující makovinumakovinu neoznámí neprodleně PoliciiPolicii České republiky okolnosti podle § 24 odst. 2, b) v rozporu s § 24 odst. 3 zneškodní nebo zapracuje makovinumakovinu máku setého vyprodukovanou na území České republiky, c) v rozporu s § 25 odst. 1 doveze nebo vyveze makovinumakovinu bez dovozního nebo vývozního povolení, d) v žádosti o povolení k vývozu makovinymakoviny nebo povolení k dovozu makovinymakoviny podle § 25 odst. 1 uvede nesprávné nebo neúplné údaje, e) jako osoba, která je oprávněna zacházet s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky na základě povolení k zacházení, nesplní některou z ohlašovacích povinností podle § 26 odst. 1 nebo 3, nebo v hlášení uvede nesprávné nebo neúplné údaje, f) jako osoba, u které se pro její činnost nevyžaduje vydání povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky podle § 5 odst. 7, nesplní některou z ohlašovacích povinností podle § 26 odst. 2, g) v rozporu s § 30 nepředá Ministerstvu zdravotnictví do patnáctého dne prvního měsíce následujícího kalendářního čtvrtletí čtvrtletní hlášení o vývozu nebo dovozu makovinymakoviny v uplynulém čtvrtletí, nebo v hlášení uvede nesprávné nebo neúplné údaje, h) nesplní některou z povinností podle § 32 odst. 1 nebo § 33 odst. 1, i) nesplní kontrolní nebo oznamovací povinnost podle § 35, j) nepoužívá názvy návykových látek a přípravků podle § 42, k) v rozporu s § 33a odst. 5 nakládá s psychomodulační látkou, l) nezajistí označení psychomodulačních látek podle § 33e, m) v rozporu s § 33f odst. 1 nedodrží požadavek správné výrobní praxe, n) v rozporu s § 33f odst. 2 poskytne k uvedení na trh šarži psychomodulační látky, která nesplňuje požadavky na maximální koncentraci aktivních látek anebo chemické nebo mikrobiologické požadavky, o) uvede nebo poskytne k uvedení na trh šarži psychomodulační látky bez osvědčení podle § 33f odst. 3, p) nedodrží některý z požadavků podle § 33f odst. 5 nebo poruší některý ze zákazů podle § 33f odst. 6 písm. a) až g) nebo § 33f odst. 7, q) v rozporu s § 33f odst. 6 písm. h) uvede nebo poskytne k uvedení na trh psychomodulační látku, která z důvodu kontaminace může poškodit zdraví, r) poruší zákaz vývozu podle § 33g odst. 2, s) v rozporu s § 33g doveze psychomodulační látku, t) nesplní ohlašovací povinnost nebo povinnost vedení evidence podle § 33h, nebo u) v rozporu s § 33j odst. 3 nakládá se zařazenou psychoaktivní látkou. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která poskytuje lékárenské zdravotní služby, se dopustí přestupku dále tím, že a) v rozporu s § 27 odst. 1 nepředá Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv do konce února roční hlášení za uplynulý kalendářní rok o stavu a pohybu zásob návykových láteknávykových látek uvedených v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, včetně přípravků je obsahujících, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, b) v rozporu s § 27 odst. 1 uvede v ročním hlášení o stavu a pohybu zásob návykových láteknávykových látek uvedených v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, včetně přípravků je obsahujících, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, za uplynulý kalendářní rok nesprávné nebo neúplné údaje, nebo c) v rozporu s § 27 odst. 2 při ukončení činnosti lékárny nepředá Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv mimořádné hlášení o stavu a pohybu zásob návykových láteknávykových látek uvedených v příloze č. 1 nebo 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, včetně přípravků je obsahujících, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, nebo v hlášení uvede nesprávné nebo neúplné údaje. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která poskytuje lékárenské zdravotní služby nebo distribuuje léčiva, se dopustí přestupku dále tím, že a) v rozporu s § 27a odst. 1 nenahlásí do 10. ledna kalendářního roku Veterinárnímu ústavu odběr přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, veterinárními lékaři za uplynulý kalendářní rok, nebo b) v rozporu s § 27a odst. 1 uvede v hlášení o odběru přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky uvedené v přílohách č. 1 a 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, s výjimkou přípravků uvedených v příloze č. 8 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek, veterinárními lékaři za uplynulý kalendářní rok nesprávné nebo neúplné údaje. (5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která pěstuje mák setý na celkové ploše větší než 100 m2, se dopustí přestupku dále tím, že a) v rozporu s § 29 nesplní ohlašovací povinnost, nebo b) uvede nesprávné nebo neúplné údaje v hlášeních podle § 29. (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, které byla udělena licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 24c odst. 4 neoznámí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv změnu údaje uvedeného v licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, b) v rozporu s § 24c odst. 5 nepožádá o změnu licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, c) v rozporu s § 24d písm. a) nezajistí, aby pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, produkce konopíprodukce konopí a další činnosti související s pěstováním byly vykonávány v pěstírněpěstírně, d) nezajistí zabezpečení pěstírnypěstírny způsobem stanoveným v § 24d písm. b), e) v rozporu s § 24d písm. c) nezajistí protokolování a evidenci činností v souvislosti s pěstováním, sklizní a zpracováním rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, a zneškodněním rostlinného odpadurostlinného odpadu, nebo nezajistí protokolování a evidenci stanoveným způsobem, f) pěstuje rostliny konopí pro léčebné použitírostliny konopí pro léčebné použití v rozporu s § 24d písm. d), g) nezajistí uchovávání rostlinného odpadurostlinného odpadu způsobem stanoveným v § 24d písm. e), h) nezajistí zneškodnění rostlinného odpadurostlinného odpadu v souladu s § 24d písm. e) nebo nezajistí jeho zneškodnění způsobem stanoveným v § 24d písm. e), i) při zacházení s rostlinami konopí pro léčebné použitírostlinami konopí pro léčebné použití jednala v rozporu s § 24d písm. f), a to tak, že nesplnila požadavky uvedené 1. v § 17, 2. v § 18, nebo 3. v § 19 odst. 2, j) v rozporu s § 24e odst. 2 neoznámí Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv ukončení činnosti pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, k) po odnětí licence nezneškodní pěstební materiál a rostlinný odpadrostlinný odpad v souladu s § 24e odst. 3, l) po zániku platnosti licence nezneškodní pěstební materiál a rostlinný odpadrostlinný odpad v souladu s § 24e odst. 5, nebo m) v rozporu s § 29a nesplní ohlašovací povinnost, nebo v hlášení uvede nesprávné nebo neúplné údaje. (7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která pěstuje rostliny technického konopírostliny technického konopí na celkové ploše větší než 100 m2, se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 29b nesplní ohlašovací povinnost, nebo b) uvede nesprávné nebo neúplné údaje v hlášeních podle § 29b. § 37 Správní tresty (1) Za přestupek podle § 36 odst. 1 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), e) až h), j) až q), u), x) nebo y), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene d), i), t), v) nebo w), c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), r) nebo s). (2) Za přestupek podle § 36 odst. 2 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen a) až q), s) nebo t), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 36 odst. 2 písm. r) nebo u). (3) Za přestupek podle § 36 odst. 3 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) a c), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b). (4) Za přestupek podle § 36 odst. 4 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b). (5) Za přestupek podle § 36 odst. 5 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a). (6) Za přestupek podle § 36 odst. 6 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmen a), b), h), j) až m), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene d) nebo e), c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene c), f), g) nebo i). (7) Za přestupek podle § 36 odst. 7 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a). § 39 Přestupky (1) Fyzická osoba pěstující mák setý na celkové ploše větší než 100 m2 se dopustí přestupku tím, že a) nesplní ohlašovací povinnosti podle § 29, b) uvede nesprávné nebo neúplné údaje v hlášeních podle § 29. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neoprávněně přechovává návykovou látkunávykovou látku v malém množství pro vlastní potřebu, b) neoprávněně pěstuje pro vlastní potřebu v malém množství rostlinu nebo houbu obsahující návykovou látku, c) umožní neoprávněné požití návykové, psychomodulační nebo zařazené psychoaktivní látky osobě mladší 18 let, nejde-li o čin přísněji trestný, d) v množství větším než malém neoprávněně nakládá s psychomodulační látkou, nebo e) v malém množství neoprávněně nakládá se zařazenou psychoaktivní látkou. (3) Fyzická osoba se jako osoba zacházející s léčivy dopustí přestupku tím, že předepíše léčivý přípravek v rozporu s § 13 odst. 1 nebo 3. (4) Fyzická osoba pěstující rostliny technického konopírostliny technického konopí na celkové ploše větší než 100 m2 se dopustí přestupku tím, že a) nesplní ohlašovací povinnosti podle § 29b, b) uvede nesprávné nebo neúplné údaje v hlášeních podle § 29b. (5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 200 000 Kč. Příkazem na místě lze za přestupek podle odstavce 1 uložit pokutu do 5 000 Kč. (6) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč. (7) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč. (8) Za přestupek podle odstavce 4 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 4 písm. b) lze uložit pokutu do 200 000 Kč. Příkazem na místě lze za přestupek podle odstavce 4 uložit pokutu do 5 000 Kč. (9) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo c) lze uložit omezující opatření. § 40 Společná ustanovení (1) Přestupky podle § 36 odst. 1 a 2, s výjimkou a) § 36 odst. 1 písm. l) a q), spáchaných ve zdravotnickém zařízení včetně lékárny, b) § 36 odst. 1 písm. m), o), p), r), x) a y) a c) § 36 odst. 2 písm. a), b), i), k) až q) a u), projednává Ministerstvo zdravotnictví. (2) Přestupky podle § 36 odst. 1 písm. l), o), p) a q) a podle § 36 odst. 2 písm. h) a i), spáchané ve zdravotnickém zařízení mimo lékárnu, projednává krajský úřad. (3) Přestupky podle § 36 odst. 1 písm. l) a q) a podle § 36 odst. 2 písm. h) a i), spáchané v lékárně, a podle § 36 odst. 3 písm. a), b) a c) a podle § 36 odst. 6 projednává Státní ústav pro kontrolu léčiv. (4) Přestupky podle § 36 odst. 1 písm. m), r), x) a y), § 36 odst. 2 písm. a) a b) a podle § 36 odst. 5 písm. a) a b) a přestupky podle § 39 odst. 1 písm. a) a b) projednává Celní správa České republiky. (5) Přestupky podle § 36 odst. 4 písm. a) a b) projednává Veterinární ústav. (6) Přestupky podle § 39 odst. 2 projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. (7) Přestupky podle § 36 odst. 1 písm. a) spáchané v souvislosti s nakládáním s psychomodulačními látkami nebo zařazenými psychoaktivními látkami a podle § 36 odst. 2 písm. k) až q) a u) projednává Potravinářská inspekce. (8) Přestupky podle § 39 odst. 2 může projednat příkazem na místě orgán Policie České republiky. (9) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Rozhodnutí o uložení pokuty lze vykonat do 5 let po uplynutí lhůty určené pro jejich zaplacení. (10) Přestupky podle § 39 odst. 2 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. HLAVA X USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 41 Vztah ke zvláštním právním předpisům Ustanovení zvláštních právních předpisů týkajících se návykových láteknávykových látek a přípravků zůstávají nedotčena.11) § 42 Ve veškerých úředních dokladech, obchodních dokladech a tiskopisech musí být používány názvy návykových láteknávykových látek podle příloh nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek. V případě hromadně vyráběných léčivých přípravků11b) se jejich názvy označují jen registrovaným názvem. § 43 Součinnost státních orgánů (1) Ministerstva a jiné ústřední správní orgány spolupracují s Ministerstvem zdravotnictví v rozsahu vyplývajícím z jejich působnosti při přípravě podkladů pro a) mezinárodní organizace o zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravkypřípravky, b) návrhy na zařazení nových látek mezi návykové látkynávykové látky do příloh nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek. (2) Krajské úřady sdělují Ministerstvu zdravotnictví do konce února za uplynulý kalendářní rok údaje o návykových látkáchnávykových látkách a přípravcích zneškodněných podle § 14 odst. 3. (3) Orgány Celní správy České republiky jsou povinny předávat Policii České republiky jednotlivá hlášení osob pěstujících mák setý nebo rostliny technického konopírostliny technického konopí takto: a) hlášení podle § 29 písm. a) do 10. června příslušného kalendářního roku, b) hlášení podle § 29 písm. b) neprodleně, c) hlášení podle § 29b písm. a) do 10 dnů od jeho obdržení, d) hlášení podle § 29b písm. b) neprodleně. (4) Celní úřady jsou povinny předávat Generálnímu ředitelství cel jednotlivá hlášení osob pěstujících mák setý nebo rostliny technického konopírostliny technického konopí takto: a) hlášení podle § 29 písm. a) do 10. června příslušného kalendářního roku, b) hlášení podle § 29 písm. b) neprodleně, c) hlášení podle § 29 písm. c) do 31. března za uplynulý kalendářní rok, d) hlášení podle § 29b písm. a) do 40 dnů od jeho obdržení, e) hlášení podle § 29b písm. b) neprodleně, f) hlášení podle § 29b písm. c) do 31. března za uplynulý kalendářní rok. (5) Generální ředitelství cel sděluje Ministerstvu zemědělství údaje a) podle § 29 písm. a) do 20. června příslušného kalendářního roku, b) podle § 29 písm. b) do 31. března za uplynulý kalendářní rok, c) podle § 29 písm. c) do 30. dubna za uplynulý kalendářní rok na formulářích vydaných Ministerstvem zemědělství, d) podle § 29b písm. a) do 50 dnů od jejich obdržení, e) podle § 29b písm. b) do 31. března za uplynulý kalendářní rok, f) podle § 29b písm. c) do 30. dubna za uplynulý kalendářní rok na formulářích vydaných Ministerstvem zemědělství. (6) Generální ředitelství cel sděluje Ministerstvu zdravotnictví údaje a) podle § 29 písm. a) do 20. června příslušného kalendářního roku, b) podle § 29 písm. c) do 30. dubna za uplynulý kalendářní rok na formulářích vydaných Ministerstvem zdravotnictví, c) podle § 29b písm. a) do 50 dnů od jejich obdržení, d) podle § 29b písm. c) do 30. dubna za uplynulý kalendářní rok na formulářích vydaných Ministerstvem zdravotnictví. (7) Státní ústav pro kontrolu léčiv a Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a) informují průběžně Ministerstvo zdravotnictví o 1. přijatých žádostech k registraci léčivých přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky, 2. porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona a rozhodnutí vydaných na jeho základě, b) předávají průběžně Ministerstvu zdravotnictví stejnopisy pravomocných rozhodnutí o registraci léčivých přípravků obsahujících návykové látkynávykové látky, c) předávají Ministerstvu zdravotnictví roční hlášení podle § 26 odst. 1 písm. a), d) informují průběžně příslušný krajský úřad o porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona a o rozhodnutích vydaných na tomto základě. (8) Státní ústav pro kontrolu léčiv a) plní úkoly státní agentury pro konopíkonopí pro léčebné použití2a), b) informuje průběžně Ministerstvo zdravotnictví a PoliciiPolicii České republiky o 1. udělených a zaniklých licencích pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití, 2. porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona a rozhodnutích vydaných na jeho základě, c) informuje Ministerstvo zdravotnictví o kontrolách provedených v lékárnách a o zahájených správních řízeních vedených na základě porušení povinností stanovených tímto zákonem, a to ke 30. dubnu, 31. červenci, 30. říjnu a k 31. lednu za uplynulé kalendářní čtvrtletí. (9) Ministerstvo zdravotnictví bezodkladně informuje Státní ústav pro kontrolu léčiv o zániku platnosti povolení k zacházení s návykovými látkaminávykovými látkami a přípravky k činnostem souvisejícím se zacházením s konopím pro léčebné použitíkonopím pro léčebné použití u držitele licence k pěstování konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití. § 43a Působnost orgánů státní správy (1) Ministerstvo zdravotnictví mimo činnosti stanovené tímto zákonem dále v oblasti návykových láteknávykových látek a přípravků a) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutí krajského úřadu a Státního ústavu pro kontrolu léčiv v případech uvedených v § 40 odst. 2 a 3, b) poskytuje Mezinárodnímu úřadu pro kontrolu omamných látek 1. čtvrtletně údaje týkající se dovozu a vývozu omamných látek,11c) psychotropních látek11d) přílohy č. 5 nařízení vlády o seznamu návykových láteknávykových látek a přípravků obsahujících tyto látky za uplynulé 3 měsíce, 2. jednou za rok do 30. června údaje týkající se produkce, výroby, pěstování, spotřeby, stavu zásob a zadržených množství omamných látek a přípravků obsahujících tyto látky za uplynulý kalendářní rok,11e) 3. jednou za rok do 30. června údaje týkající se výroby, stavu zásob, dovozu a vývozu psychotropních látek a přípravků obsahujících tyto látky za uplynulý kalendářní rok,11f) 4. do 30. června odhad potřeby omamných látek,11g) psychotropních látek11h) a přípravků obsahujících tyto látky na následující kalendářní rok a jejich doplňky11i) během kalendářního roku, c) spolupracuje s příslušnými orgány státu dovozce a vývozce, d) poskytuje údaje podle § 33c odst. 4 a 5 Potravinářské inspekci. (2) PoliciePolicie České republiky a) informuje Ministerstvo zdravotnictví o všech důležitých skutečnostech nezbytných pro jeho rozhodování podle tohoto zákona, zejména o odcizení návykových láteknávykových látek a přípravků a o pokusech o jejich odcizení, b) je kdykoliv oprávněna dálkově prostřednictvím určeného kontaktního pracoviště v případě zjištění konopíkonopí nebo přípravku s obsahem konopíkonopí u osoby vznést požadavek vůči registru pro léčivé přípravky s omezením vedenému podle zákona o léčivech,6) zda je tato osoba vedena mezi osobami, kterým byl vydán individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopíkonopí pro léčebné použití; takovému požadavku registr neprodleně vyhoví a bezúplatně požadovaný údaj sdělí; v případě, že je tato osoba vedena mezi osobami, kterým byl vydán individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopíkonopí pro léčebné použití, registr dále bezúplatně sdělí datum vydání a celkové vydané množství individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopíkonopí pro léčebné použití. (3) Orgány Celní správy České republiky a) informují prostřednictvím Generálního ředitelství cel Ministerstvo zdravotnictví o všech důležitých skutečnostech nezbytných pro jeho rozhodování podle tohoto zákona,11j) zejména o případech zajištění11o) návykových láteknávykových látek a přípravků, b) poskytují prostřednictvím Generálního ředitelství cel informace o dovozu nebo vývozu návykových látek a přípravků Ministerstvu zdravotnictví, c) vymáhají pokuty a vybírají poplatky spojené s psychomodulačními látkami10ze). (4) Státní ústav pro kontrolu léčiv a) uděluje licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití; tato licence obsahuje uvedení plochy, čísla parcely, názvu katastrálního územíkatastrálního území, názvu použité registrované odrůdy a identifikačního čísla půdního bloku, případně dílu půdního bloku podle evidence využití půdy, b) kontroluje soulad pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití s podmínkami stanovenými podle § 24c a soulad zpracování a skladování konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití s pravidly správné výrobní praxe a kontroluje zabezpečení konopí pro léčebné použitíkonopí pro léčebné použití proti krádeži a zneužití v rámci ochrany veřejného zdraví, a to u každého jednotlivého držitele licence pro pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití alespoň jednou za 18 měsíců, c) rozhoduje o udělení, změně, odnětí a zrušení licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití a o prodloužení její platnosti, d) provádí odborné úkony podle § 24f odst. 2. (5) Potravinářská inspekce provádí kontrolní činnost v oblasti psychomodulačních a zařazených psychoaktivních látek podle tohoto zákona. § 44 Společné ustanovení Odvolání podané proti rozhodnutí o odnětí povolení k zacházení, o odnětí vývozního povolení, o odnětí dovozního povolení, o odnětí povolení k vývozu makovinymakoviny a o odnětí povolení k dovozu makovinymakoviny a o odnětí licence k pěstování rostlin konopí pro léčebné použitírostlin konopí pro léčebné použití nemá odkladný účinek. § 44a Působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. § 44b Tiskopisy formulářů Tiskopisy formulářů uvedených v § 5 odst. 7, § 8 odst. 6 a 11, § 9 odst. 10, § 22 odst. 2, § 25 odst. 2, § 26 odst. 1, § 27 odst. 1, § 30, § 31 odst. 1 a § 43 odst. 6 včetně příloh, které jsou jejich nedílnou součástí, stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou a zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 44c Zmocňovací ustanovení (1) Vláda stanoví nařízením seznam návykových láteknávykových látek, ve kterém uvede a) seznam 1. omamných látek zařazených do Seznamu I podle Jednotné úmluvy o omamných látkách a 2. dalších omamných látek, s nimiž je z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nezbytné umožnit zacházení jen na základě povolení k zacházení, nebo je z tohoto důvodu nutné zabezpečit, aby léčivé přípravkypřípravky obsahující tyto látky byly vydávány v lékárně pouze na elektronický recept s označením „vysoce návyková látkanávyková látka“ nebo na recept označený modrým pruhem vystavený v listinné podobě, stanoví-li tak zákon o léčivech, nebo na žádanku označenou modrým pruhem, b) seznam 1. omamných látek zařazených do Seznamu II podle Jednotné úmluvy o omamných látkách a 2. dalších omamných látek, u nichž je, z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nutné zabezpečit, aby léčivé přípravkypřípravky obsahující tyto látky byly vydávány v lékárně na elektronický recept nebo na recept vystavený v listinné podobě, stanoví-li tak zákon o léčivech, nebo na žádanku bez označení modrým pruhem, c) seznam 1. omamných látek zařazených do Seznamu IV podle Jednotné úmluvy o omamných látkách a 2. dalších omamných látek, u nichž je, z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nutné zabezpečit, aby látky a přípravkypřípravky obsahující tyto další omamné látky byly používány pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům vymezeným v povolení k zacházení, d) seznam 1. psychotropních látek zařazených do Seznamu I podle Úmluvy o psychotropních látkách a 2. dalších psychotropních látek, u nichž je, z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nutné zabezpečit, aby látky a přípravkypřípravky obsahující tyto další psychotropní látky byly používány pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům vymezeným v povolení k zacházení, e) seznam 1. psychotropních látek zařazených do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách a 2. dalších psychotropních látek, s nimiž je z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nezbytné umožnit zacházení jen na základě povolení k zacházení, nebo je z tohoto důvodu nutné zabezpečit, aby léčivé přípravkypřípravky obsahující tyto látky byly vydávány v lékárně pouze na elektronický recept s označením „vysoce návyková látkanávyková látka“ nebo na recept označený modrým pruhem vystavený v listinné podobě, stanoví-li tak zákon o léčivech, nebo na žádanku označenou modrým pruhem, f) seznam psychotropních látek zařazených do Seznamu III podle Úmluvy o psychotropních látkách, g) seznam 1. psychotropních látek zařazených do Seznamu IV podle Úmluvy o psychotropních látkách a 2. dalších psychotropních látek, u nichž je, z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nutné zabezpečit, aby léčivé přípravkypřípravky obsahující tyto látky byly vydávány v lékárně na elektronický recept nebo na recept vystavený v listinné podobě, stanoví-li tak zákon o léčivech, nebo na žádanku bez označení modrým pruhem, a h) seznam přípravků zařazených do Seznamu III podle Jednotné úmluvy o omamných látkách. (2) Vláda uvede seznam podle a) odstavce 1 písm. a) v příloze č. 1 k nařízení podle odstavce 1, b) odstavce 1 písm. b) v příloze č. 2 k nařízení podle odstavce 1, c) odstavce 1 písm. c) v příloze č. 3 k nařízení podle odstavce 1, d) odstavce 1 písm. d) v příloze č. 4 k nařízení podle odstavce 1, e) odstavce 1 písm. e) v příloze č. 5 k nařízení podle odstavce 1, f) odstavce 1 písm. f) v příloze č. 6 k nařízení podle odstavce 1, g) odstavce 1 písm. g) v příloze č. 7 k nařízení podle odstavce 1 a h) odstavce 1 písm. h) v příloze č. 8 k nařízení podle odstavce 1. (3) Vláda stanoví nařízením a) seznam psychomodulačních látek podle § 33k odst. 6 a b) seznam zařazených psychoaktivních látek podle § 33k odst. 6. (4) Ministerstvo zemědělství stanoví k provedení § 24 vyhláškou seznam odrůd máku setého, které splňují podmínku maximálního obsahu 0,8 % morfinu v sušině z tobolek, a způsob zneškodňování makoviny. (5) Ministerstvo zemědělství vydá vyhlášku k provedení § 13 odst. 11 písm. e) a f). (6) Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku k provedení § 2 odst. 2, § 13 odst. 11 písm. a) až d), § 24b odst. 7, § 24d písm. b) a c), § 24f odst. 3, § 33c odst. 4, § 33d odst. 1, § 33d odst. 2 písm. b) a § 33h odst. 3. (7) Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Úřadem vydá vyhlášku k provedení § 33e odst. 2 a 4 a § 33f odst. 1 a 8. § 45 Přechodná ustanovení (1) Povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky a zvláštní povolení k vývozu nebo dovozu omamných látek nebo psychotropních látek nebo přípravků vydaná podle dosavadních předpisů se považují za povolení k zacházení, vývozní povolení, dovozní povolení, povolení k vývozu makoviny nebo povolení k dovozu makoviny podle tohoto zákona po dobu 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona. (2) Řízení o vydání povolení k zacházení s omamnými látkami a psychotropními látkami nebo přípravky a o vydání zvláštního povolení k vývozu nebo dovozu omamných látek nebo psychotropních látek nebo přípravků podle dosavadních předpisů,13) která nebyla pravomocně ukončena ke dni účinnosti tohoto zákona, se zastavují. (3) Výrobci pomocných látek kategorie 2 a 3 podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství jsou povinni se zaregistrovat u Ministerstva zdravotnictví (§ 16) do 3 měsíců od účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ § 47 Změna živnostenského zákona Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 157/1998 Sb., se mění takto: V § 3 odst. 3 písmeno k) včetně poznámky pod čarou č. 21) zní: „k) zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona,21) 21) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.“. ČÁST PÁTÁ § 49 Změna zákona o správních poplatcích Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb. a zákona č. 157/1998 Sb., se mění takto: V Sazebníku správních poplatků se za položku 131a vkládá položka 131b, která zní: „Položka 131b a) Povolení k zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami, přípravky je obsahujícími a některými látkami používanými při výrobě nebo zpracování omamných nebo psychotropních látek \| Kč 3 000,- ---\|--- b) Povolení k vývozu nebo dovozu omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících, některých látek používaných při výrobě nebo zpracování omamných nebo psychotropních látek a k vývozu pomocných látek \| Kč 500,- c) Povolení k vývozu nebo dovozu makoviny \| Kč 500,-“. ČÁST SEDMÁ § 51 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog, v platném znění. 2a) Vyhláška č. 47/1965 Sb., o Jednotné Úmluvě o omamných látkách, ve znění sdělení č. 458/1991 Sb., Protokol o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961. 2c) Úmluva o psychotropních látkách vyhlášená pod č. 62/1989 Sb. 2d) Čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3677/90. 2e) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 2f) Směrnice Rady č. 2002/53/ES o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin. Směrnice Rady č. 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh, ve znění pozdějších předpisů. 2g) Vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, ve znění vyhlášky č. 307/2020 Sb. 2h) Čl. 1 odst. 4 rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami, v platném znění. 3) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči. 5) § 33 a násl. zákona č. 79/1997 Sb. 5a) § 39 zákona č. 79/1997 Sb. 5b) § 107 odst. 2 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 5d) § 187, 187a, 188 a 188a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon. 5f) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. 6c) § 50 zákona č. 79/1997 Sb. 7a) Čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 3677/90, ve znění nařízení Rady (ES) č. 988/2002. 8a) Vyhláška č. 47/1965 Sb., ve znění sdělení č. 458/1991 Sb. Úmluva o psychotropních látkách vyhlášená pod č. 62/1989 Sb. 10) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 10b) Čl. 19 odst. 2 a čl. 21 odst. 3 vyhlášky č. 47/1965 Sb. 10c) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. 10d) § 4 odst. 3 zákona č. 79/1997 Sb. 10g) Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů. 10h) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 10i) § 3a zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 441/2005 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb. 10j) Vyhláška č. 304/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 143/2000 Sb. 10m) § 3 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci. 10n) Čl. 2 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 3677/90, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 900/92. 10o) Článek 8 nařízení Rady (EHS) č. 3677/90. 10p) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 10q) Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. 10r) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. 10s) Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. 10t) ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří. 10u) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10v) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů. 10w) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění. 10x) § 26 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10y) Vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění pozdějších předpisů. 10z) Vyhláška č. 18/2020 Sb., o požadavcích na mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta. 10za) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. 10zb) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2103 ze dne 15. listopadu 2017, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV s cílem zahrnout do definice drogy nové psychoaktivní látky a zrušuje rozhodnutí Rady 2005/387/SVV. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1322 ze dne 27. června 2023 o Agentuře Evropské unie pro drogy (EUDA) a zrušení nařízení (ES) č. 1920/2006, pokud jde o výměnu informací o nových psychoaktivních látkách, systém včasného varování před nimi a postup hodnocení jejich rizik. 10zc) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001. 10zd) § 16 odst. 7 a 8 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 10ze) Položka 100 písm. d) až i) včetně poznámky přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 11) Např. zákon č. 79/1997 Sb., zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 11a) Článek 18 Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, vyhlášené pod č. 462/1991 Sb. 11b) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplněních některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11c) Čl. 1, 2, 13, 20 a 25 vyhlášky č. 47/1965 Sb. 11d) Čl. 1 a 2 Úmluvy o psychotropních látkách vyhlášené pod č. 62/1989 Sb. 11e) Čl. 1, 2, 13, 20 a 27 vyhlášky č. 47/1965 Sb. 11f) Čl. 1, 2, 3, 12 a 16 Úmluvy o psychotropních látkách vyhlášené pod č. 62/1989 Sb. 11g) Čl. 1, 12 a 19 vyhlášky č. 47/1965 Sb. 11h) Rezoluce Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů č. 1981/7. Implementace Úmluvy o psychotropních látkách z r. 1971. Rezoluce Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů č. 1991/44. Prevence úniku psychotropních látek seznamu III a IV Úmluvy o psychotropních látkách z r. 1971 do nezákonných kanálů při mezinárodním obchodování. 11i) Čl. 12 odst. 4 a odst. 5 a čl. 19 odst. 3 vyhlášky č. 47/1965 Sb. 11l) § 79 trestního řádu. 11m) Čl. 5a odst. 3 nařízení Rady (EHS) č. 3677/90, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 900/92. 11n) Článek 5 nařízení Komise (EHS) č. 3769/92, ve znění nařízení Rady (EHS) č. 900/92 a nařízení Rady (ES) č. 988/2002. 12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 13) Nařízení vlády č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 15) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 16) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 17) § 81f zákona č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 18) Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi, v platném znění.
Zákon č. 168/1998 Sb.	Zákon č. 168/1998 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 16. 7. 1998, datum účinnosti 16. 7. 1998, částka 58/1998 * Čl. I - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/199 * Čl. III - Závěrečné ustanovení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2011 (281/2009 Sb.) 168 ZÁKON ze dne 18. června 1998, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb. a zákona č. 149/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slova „nadací“ doplňují slova „, nadačních fondů“. 2. V § 6 odst. 3 v druhé větě se za slovo „výrobky“ vkládají slova „, jiné věci kromě bytů, v nichž má zaměstnanec bydliště,“. 3. V § 7 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Dojde-li k ukončení (přerušení) podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a poplatník účtující v soustavě podvojného účetnictví zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 4 písm. d) a § 24 odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu, může podat dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší. Obdobně postupuje právní nástupce poplatníka s příjmy podle § 7 v případě úmrtí poplatníka.“. 4. V § 10 odst. 5 se slova „výdajů uvedených v § 24 odst. 2 písm. r) a w)“ nahrazují slovy „nabývací ceny akcie a ceny pořízení ostatních cenných papírů“. 5. V § 15 odstavec 10 včetně poznámek pod čarou č. 54), 55), 56), 58), 59), 60) a 61) zní: „(10) Od základu daně lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným poplatníkem ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření4a) a úrokům z hypotečního úvěru53) banky,54) sníženého o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů,55) popř. jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou56) a bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým poplatníkem na financování bytových potřeb, pokud poplatník neprovádí bytovou výstavbu v rámci své podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se rozumí a) výstavba bytového domu,58) rodinného domu,59) bytu podle zvláštního právního předpisu60) nebo změna32) stavby, kterou vznikne nový byt z prostor nezpůsobilých k bydlení, pokud tyto prostory bytem nebyly nebo nesloužily k bydlení nejméně 5 let, nebo z prostor sloužících k jiným účelům než k bydlení, včetně nástavby nebo půdní vestavby za předpokladu, že kolaudační rozhodnutí stavby pro bytové potřeby nabude právní moci do 4 let od okamžiku uzavření smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb, b) koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená v písmenu a) s využitím úvěru na financování bytových potřeb, c) koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu podle zvláštního právního předpisu, d) úhrada členského podílu právnické osobě, která byla založena za účelem výstavby a koupě domu nebo bytů, e) údržba61) a modernizace bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu, f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu. 54) § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 55) Nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č. 276/1996 Sb. 56) § 2 zákona č. 96/1993 Sb. 58) § 43 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu. 59) § 44 odst. 1 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 60) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb. a nálezu Ústavního soudu č. 280/1996 Sb. 61) § 86 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).“. 6. V § 15 se doplňuje odstavec 11, který včetně poznámek pod čarou č. 62) a 63) zní: „(11) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb je více zletilých osob62) žijících v jedné domácnosti, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. V případě, že účastníky smlouvy o úvěru je více osob žijících v různých domácnostech, rozdělí se úhrn zaplacených úroků rovným dílem na jednotlivé domácnosti a podíl úroků připadající na domácnost mohou uplatnit členové domácnosti podle věty první. Jde-li o předmět bytové potřeby, uvedený v odstavci 10 písm. a) až c), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby vlastnil a v době po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí63) bytový dům, rodinný dům nebo byt ve vlastnictví užíval ke svému trvalému bydlení, nebo bydlení manžela, svých potomků, rodičů nebo prarodičů. V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Částka, o kterou se základ daně snižuje podle odstavce 10, nesmí překročit částku 300 000 Kč, a při uplatnění nezdanitelné částky dvěma či více členy domácnosti pak hodnotu příslušného podílu této maximální částky připadajícího na každého z nich. Při placení úroků jen po část roku nesmí nezdanitelná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. 62) § 8 odst. 2 občanského zákoníku, ve znění zákona č. 509/1991 Sb. 63) § 76 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.“. 7. V § 19 odst. 1 písm. r) se za slovy „pronájmu uměleckých děl,“ a za slovy „autorských a patentových práv,“ slova „které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány“ nahrazují slovy „která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána“. 8. V § 23 odst. 3 se na konci věty poslední doplňují slova „nebo jeho části“ a doplňuje se tato věta, která včetně poznámky pod čarou č. 19f) zní: „Pokud je daňový subjekt povinen podat podle zvláštního právního předpisu19f) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění částkami, o které se zvýší hospodářský výsledek, nebudou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. 19f) § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 23 odst. 4 písmeno d) zní: „d) částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona. Těmito částkami jsou také částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o které byl zvýšen hospodářský výsledek podle odstavce 3, dojde-li k jejich zaplacení. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud tyto částky pojistného a příspěvku zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace. V tomto případě neplatí podmínka, že se jedná o částky již zdaněné u téhož poplatníka,“. 10. V § 24 odst. 2 písm. f) se na konci věty poslední slova „do termínu pro podání daňového přiznání,“ nahrazují slovy „do 31. ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části.“ a doplňují se tyto věty: „Pokud je daňový subjekt povinen podat podle zvláštního právního předpisu19f) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,“. 11. V § 24 odst. 2 písmeno r) včetně poznámky pod čarou č. 25a) zní: „r) úhrn hodnot cenných papírů, vymezených zvláštními právními předpisy,25a) prodaných ve zdaňovacím období, a to jen do výše úhrnu příjmů z jejich prodeje. Pokud úhrn hodnot těchto prodaných cenných papírů je za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů z jejich prodeje, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle v následujících 3 zdaňovacích obdobích, a to v jednotlivých zdaňovacích obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn příjmů z prodeje těchto cenných papírů převýší úhrn hodnot cenných papírů v tomto jednotlivém zdaňovacím období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo. Obdobně se podle tohoto ustanovení postupuje, pokud je povinnost podat daňové přiznání za část zdaňovacího období. Pro účely tohoto ustanovení se hodnotou cenného papíru rozumí 1. nabývací cena akcií a zatímních listů (§ 24 odst. 7), avšak u akcií a zatímních listů nabytých počínaje 1. lednem 1998 zvýšená o cenu uplatněné opce, 2. cena pořízení20) ostatních cenných papírů, zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998 a u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví zvýšená i o nevyplacený naběhlý alikvotní úrokový výnos za celou dobu držby,20) 25a) § 1 odst. 1 písm. a) až d), f) a l) a § 4 odst. 4 zákona č. 591/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 17 zákona č. 248/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 12. V § 24 odst. 2 písm. w) se za slova „při jeho prodeji,“ vkládají slova „zvýšená o cenu uplatněné opce počínaje 1. lednem 1998,“. 13. V § 24 odst. 2 písm. y) se za slova „nabyty postoupením nebo vkladem.“ vkládá tato věta: „Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem.“. 14. V § 24 odst. 2 písmeno ze) zní: „ze) cena pořízení20) směnky, o níž je účtováno podle zvláštních právních předpisů20) jako o cenném papíru, zvýšená u poplatníka účtujícího v soustavě podvojného účetnictví o naběhlý alikvotní úrokový výnos, a to jen do výše příjmu z jejího prodeje,“. 15. V § 24 odst. 2 písmeno zg) zní: „zg) právo opce podle zvláštního právního předpisu,20) avšak při prodeji práva opce je hodnota práva opce20) nebo hodnota práva opce k 31. prosinci 1997 podle zvláštního právního předpisu,20) bylo-li právo opce pořízeno do 31. prosince 1997, výdajem (nákladem), s výjimkou uvedenou v písmenech r) a w), a to jen do výše příjmů z jeho prodeje,“. 16. V § 24 odst. 2 se na konci písmene zg) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zh), které zní: „zh) částky náhrad cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem,5) kterými se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného a zvýšení stravného až o 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem.5)“. 17. V § 25 odst. 1 písm. c) se na konci doplňují tato slova: „a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění přednostního práva,“. 18. V § 25 odst. 1 písm. w) se zrušuje bod 2, zároveň se zrušuje číslování bodu 1 a na konci dosavadního bodu 1 se čárka nahrazuje tečkou. Ve větě druhé se zrušují slova „podle bodů 1 a 2“. 19. V § 25 odst. 1 písm. zb) se číslice „20 000“ nahrazuje číslicí „40 000“. 20. V § 26 odst. 2 písm. a) se číslice „20 000“ nahrazuje číslicí „40 000“. 21. V § 26 odst. 3 písm. c) se číslice „20 000“ nahrazuje číslicí „40 000“. 22. V § 27 písm. a) se číslice „20 000“ nahrazuje číslicí „40 000“. 23. V § 33 odst. 1 se za slova „20 000 Kč“ doplňují slova „a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč“. 24. § 38h odst. 1 se doplňuje písmenem d), které zní: „d) jedna dvanáctina předpokládané výše ročního úroku jako nezdanitelné částky podle § 15 odst. 10 zaokrouhleného na celé stokoruny dolů za kalendářní měsíc, nejvýše však o jednu dvanáctinu limitu stanoveného v § 15 odst. 11, za předpokladu, že poplatník platí splátky úvěru ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou. Při zahájení nebo skončení splácení úvěru v průběhu roku se měsíční snížení zjistí jako částka předpokládaného ročního úroku rozvržená rovnoměrně na kalendářní měsíce, v nichž bude úvěr splácen.“. 25. V § 38k odst. 4 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se nová písmena d) a e), která znějí: „d) že platí měsíčně splátky úvěru na financování bytových potřeb ve výši stanovené stavební spořitelnou nebo bankou, e) zda a v jaké výši uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně nebo ze základu pro výpočet zálohy na daň zaplacených ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru nebo z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo hypotečním úvěrem.“. 26. V § 38l odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) 1\\. smlouvou o úvěru podle § 15 odst. 10, 2. výpisem z listu vlastnictví v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 10 písm. a), b), c), e) a f), 3. potvrzením právnické osoby o trvání členství a užívání jejího bytu v případě úvěru poskytnutého na účel uvedený v § 15 odst. 10 písm. d), e) a f), 4. po dokončení stavby pravomocným kolaudačním rozhodnutím, 5. výpisem z listu vlastnictví potvrzujícím vlastnictví bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví v případech uvedených v § 15 odst. 10 písm. a), b), c), e) a f) po celé zdaňovací období.“. 27. V § 38l odst. 2 se ve větě první za slova „písm. c) až f)“ vkládají slova „a h)“ a na konci věty druhé se doplňují slova „a platnost dokladu uvedeného v odstavci 1 písm. h) bodu 1 je podmíněna tím, že poplatník každoročně ve stejné lhůtě předloží potvrzení stavební spořitelny nebo banky o předpokládané částce úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru na běžný kalendářní rok snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem a potvrzení stavební spořitelny nebo banky o částce úroků zaplacených v uplynulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru snížených o státní příspěvek,55) popř. z jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem“. Čl. III Závěrečné ustanovení Ustanovení čl. I se použijí již pro zdaňovací období 1998. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r.
Nařízení vlády č. 171/1998 Sb.	Nařízení vlády č. 171/1998 Sb. Nařízení vlády o vymezení některých národních kulturních památek a o změně a doplnění některých právních předpisů Vyhlášeno 16. 7. 1998, datum účinnosti 16. 7. 1998, částka 58/1998 * ČÁST PRVNÍ - VYMEZENÍ NĚKTERÝCH NÁRODNÍCH KULTURNÍCH PAMÁTEK (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - Změna nařízení vlády č. 55/1989 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky (§ 2 — § 2) * ČÁST TŘETÍ - Změna nařízení vlády č. 111/1991 Sb., o prohlášení Břevnovského kláštera za národní kulturní památku (§ 3 — § 3) * ČÁST ČTVRTÁ - Změna nařízení vlády č. 404/1992 Sb., o změně prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky (§ 4 — § 4) * ČÁST PÁTÁ - Změna nařízení vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky (§ 5 — § 5) * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 6 — § 6) Aktuální znění od 16. 7. 1998 171 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 3. června 1998 o vymezení některých národních kulturních památek a o změně a doplnění některých právních předpisů Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: ČÁST PRVNÍ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH NÁRODNÍCH KULTURNÍCH PAMÁTEK § 1 (1) Národní kulturní památky hrad Karlštejn, slovanské hradiště Budeč, Vlašský dvůr v Kutné Hoře, Sázavský klášter, Kozí Hrádek u Tábora, hrad Přimda, hora Říp s rotundou sv. Jiří, Malá pevnost se hřbitovem v Terezíně, pole s pomníkem Přemysla Oráče ve Stadicích, zámek v Litomyšli, hrad a pevnost Špilberk v Brně, slovanské hradiště v Mikulčicích, znojemská hradní rotunda a Bratrský sbor ve Fulneku (Památník Jana Ámose Komenského) se vymezují takto: a) v okrese Beroun Název:\| Hrad Karlštejn ---\|--- Popis:\| areál hradu tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků a umělecké a uměleckořemeslné výzdoby kaple sv. Kříže, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Beroun Obec:\| Karlštejn Katastrální územíKatastrální území:\| Budňany Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7/1, 7/2, 7/3, 8, 9, 10, 11 pozemkové parcely: 1, 2, 3, 4/1, 4/2, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 13/1, 13/2, 14/3, 14/10 (část), 15, 56, 59/1, 59/2, 59/3, 59/4, 60/1, 431, 432, 433, 434, 437, 438, 450 Budova, číslo popisné:\| 172, b) v okrese Kladno Název:\| Slovanské hradiště Budeč ---\|--- Popis:\| archeologická lokalita, slovanské hradiště s rotundou sv. Petra a Pavla, pozůstatky staveb včetně opevnění a terénních úprav na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Kladno Obec:\| Zákolany Katastrální územíKatastrální území:\| Kováry Pozemky, parcelní čísla:\| 30, 31, 42, 415, 416, 417, 418, 421/1, 421/2, 421/3, 423/1, 423/2, 424, 425, 428, 429, 432, 433, 434/1, 434/2, 436, 437, 438, 441/1, 443/1, 443/2, 443/3, 444, 445, 447, 449, 465, 469, 494 (část) Katastrální územíKatastrální území:\| Trněný Újezd u Zákolan Pozemky, parcelní čísla:\| 291/1 (část), 301/1, 301/2, 302, 303, 572 (část), 573 Obec:\| Koleč Katastrální územíKatastrální území:\| Koleč Pozemky, parcelní čísla:\| 237/13, 237/14, 237/25, c) v okrese Kutná Hora 1. Název:\| Vlašský dvůr v Kutné Hoře ---\|--- Popis:\| areál bývalé mincovny s královským palácem a kaplí je tvořen stavbami a jinými nemovitými objekty stojícími na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorová identifikace: Okres:\| Kutná Hora Obec:\| Kutná Hora Katastrální parcelní území:\| Kutná Hora Pozemek, číslo:\| 1 Budova, číslo popisné:\| 552 2. Název:\| Sázavský klášter ---\|--- Popis:\| areál bývalého benediktinského kláštera tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty a pozůstatky středověkých staveb na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Kutná Hora Obec:\| Sázava Katastrální územíKatastrální území:\| Černé Budy Pozemky, parcelní čísla:\| 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 17, 18, 19, 673, 675, 676, 677 Budovy, čísla popisná:\| 1, 72, 75, d) v okrese Tábor Název:\| Kozí Hrádek u Tábora ---\|--- Popis:\| areál zříceniny hradu tvořený zbytky staveb a terénními úpravami na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Tábor Obec:\| Sezimovo Ústí Katastrální územíKatastrální území:\| Sezimovo Ústí Pozemek, parcelní číslo:\| 303/5, e) v okrese Tachov Název:\| Hrad Přimda ---\|--- Popis:\| areál zříceniny hradu tvořený zbytky staveb a terénními úpravami na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Tachov Obec:\| Přimda Katastrální územíKatastrální území:\| Přimda Pozemky, parcelní čísla:\| 2280/13 (část), 2282/1, 2282/2, 2391/1 (část), 2391/2, f) v okrese Litoměřice 1. Název:\| Hora Říp s rotundou sv. Jiří ---\|--- Popis:\| hora Říp s rotundou sv. Jiří, přírodními a upravenými plochami na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Litoměřice Obec:\| Mnetěš Katastrální územíKatastrální území:\| Mnetěš Pozemky, parcelní čísla:\| 82, 134, 145/1, 145/2, 146/1, 146/2, 146/3, 147, 148, 149, 150, 759 2. Název:\| Malá pevnost se hřbitovem v Terezíně ---\|--- Popis:\| areál Malé pevnosti s vodním a pevnostním systémem a Národním hřbitovem, tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty a přístupovou silnicí s alejí, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Litoměřice Obec:\| Terezín Katastrální územíKatastrální území:\| Terezín Pozemky, parcelní čísla:\| 329 (část), 330, 331, 332, 333, 334, 335, 336, 337, 338, 339, 340, 341, 342, 343, 344, 345, 346, 347, 348, 349, 350, 351, 352, 353, 354, 369, 370, 371, 372, 373, 374, 375 Budovy, čísla popisná:\| 304, 305, 306, g) v okrese Ústí nad Labem Název:\| Pole s pomníkem Přemysla Oráče ve Stadicích ---\|--- Popis:\| pomník Přemysla Oráče a Královské pole na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Ústí nad Labem Obec:\| Řehlovice Katastrální územíKatastrální území:\| Stadice Pozemky, parcelní čísla:\| 185/1, 185/2, 186, 1827/1 (část), 1852, h) v okrese Svitavy Název:\| Zámek v Litomyšli ---\|--- Popis:\| areál zámku včetně zahrady a parku, bývalého pivovaru s bytem Bedřicha Smetany a pozůstatků staveb středověkého kláštera, tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Svitavy Obec:\| Litomyšl – část Záhradí Katastrální územíKatastrální území:\| Záhraď Pozemky, parcelní čísla:\| stavební parcely: 2/1, 4, 5/1, 5/2, 5/3, 5/4, 5/5, 5/6, 5/7 pozemkové parcely: 1, 3 Budovy, čísla popisná:\| 1, 93, 94, 133, 134, 135, i) v okrese Brno-město Název:\| Hrad a pevnost Špilberk v Brně ---\|--- Popis:\| areál hradu a pevnosti včetně opevnění, tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Brno-město Obec:\| Brno Katastrální územíKatastrální území:\| Město Brno Pozemky, parcelní čísla:\| 63, 64, 624, 626/1, 626/2, 626/3, 627, 628, 629, 630, 631, 632, 633, 634, 660 (část), 661, 662/1, 662/2, 662/3, 667, 668, 669, 670, 671, 672, 673, 674, 675, 676/1, 676/2, 677, 678/1, 681 (část), 719/1, 720 Budovy, čísla popisná:\| 208, 209, 210, j) v okrese Hodonín Název:\| Slovanské hradiště v Mikulčicích ---\|--- Popis:\| archeologická lokalita, slovanské hradiště s pozůstatky staveb z rané doby dějinné, včetně opevnění a terénních úprav na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou novodobých staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Hodonín Obec:\| Hodonín Katastrální územíKatastrální území:\| Hodonín Pozemky, parcelní čísla:\| 2179, 2180, 2181, 2182/1 (část), 4741, 4742 Obec:\| Mikulčice Katastrální územíKatastrální území:\| Mikulčice Pozemky, parcelní čísla:\| 2068/1 (část), 2069, 2070, 2070/1, 2070/2, 2071 (část), 2072, 2073 (část), 2074, 2075, 2076/1, 2076/2, 2077, 2078, 2079, 2084, 2085, 2086, 2087, 2088, 2089, 2091, 2092, 2093, 2094, 2095, 2096, 2101, 2102, 2103 (část), 2104, 2105, 2106, 2107, 2108, 2109, 2110, 2111, 2112, 2113, 2114, 2115, 2116, 2117, 2118, 2119, 2120, 2121, 2122, 2123, 2124, 2125, 2126, 2127, 2128, 2129, 2130, 2131/1, 2131/2, 2134, 2135, 2136, 2137, 2138, 2139, 2140, 2141, 2142, 2143, 2144 (část), 2266 (část), k) v okrese Znojmo Název:\| Znojemská hradní rotunda ---\|--- Popis:\| rotunda s románskými nástěnnými malbami s přemyslovským genealogickým cyklem, stojící na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Znojmo Obec:\| Znojmo Katastrální územíKatastrální území:\| Znojmo-město Pozemek, parcelní číslo:\| 108 Budova, číslo popisné:\| 85, l) v okrese Nový Jičín Název:\| Bratrský sbor ve Fulneku (Památník Jana Ámose Komenského) ---\|--- Popis:\| budova Bratrského sboru se sochou J. A. Komenského na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Nový Jičín Obec:\| Fulnek Katastrální územíKatastrální území:\| Fulnek-město Pozemky, parcelní čísla:\| 28/2, 87, 88 Budova, číslo popisné:\| 80. (2) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do katastrálních mapkatastrálních map. Po jednom vyhotovení jsou tyto uloženy u Státního ústavu památkové péče a u Ministerstva kultury. (3) Pokud se v odstavci 1 v prostorových identifikačních znacích uvádí část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v katastrálních mapáchkatastrálních mapách podle odstavce 2. ČÁST DRUHÁ Změna nařízení vlády č. 55/1989 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky § 2 Nařízení vlády č. 55/1989 Sb., o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 zní: „(1) Za národní kulturní památky se prohlašují Dům umělců (Rudolfinum), Hradiště a keltské oppidum Závist, Obecní dům hlavního města Prahy s Prašnou bránou, Památník českého odboje 1939–1945 „Pečkárna“, Strahovský klášter, Slovanské hradiště Slavníkovců Libice, Hrad Křivoklát, Kamenný most v Písku, Řetězový most ve Stádlci, Zámek Český Krumlov, Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně, Petrov v Brně a Památník obětem nacistického teroru v Životicích.“. 2. V § 1 odst. 2 se slova „bližší vymezení“ nahrazují slovy „prostorové identifikační znaky“. 3. V § 1 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do katastrálních map. Po jednom vyhotovení jsou tyto uloženy u Státního ústavu památkové péče a u Ministerstva kultury. (4) Pokud se v příloze tohoto nařízení v prostorových identifikačních znacích uvádí část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v katastrálních mapách podle odstavce 3.“. 4. Příloha k nařízení vlády č. 55/1989 Sb. zní: „Příloha k nařízení vlády č. 55/1989 Sb. Umístění a prostorová identifikace národních kulturních památek prohlášených nařízením vlády č. 55/1989 Sb. a) v hlavním městě Praze 1. Název:\| Dům umělců (Rudolfinum) ---\|--- Popis:\| historická budova Rudolfina s uměleckou a uměleckořemeslnou výzdobou stojící na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Obec:\| hlavní město Praha Městská část:\| Praha 1 Katastrální území: \| Staré Město Pozemek, parcelní číslo:\| 993, 1002 (část) Budova, číslo popisné:\| 79 2. Název:\| Hradiště a keltské oppidum Závist ---\|--- Popis:\| archeologická lokalita, pravěké výšinné sídliště, hradiště, oppidum a slovanská osada, pozůstatky fortifikačních systémů, kamenných staveb sakrálního okrsku na akropoli a terénní úpravy, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Obec:\| hlavní město Praha Městská část:\| Praha-Zbraslav Katastrální území:\| Zbraslav Pozemek, parcelní číslo:\| 3092 (část) Městská část:\| Praha 12 Katastrální území:\| Točná Pozemky, parcelní čísla:\| 397/1 (část), 397 (část), 824 (část), 826 (část), 827/1, 827/2, 827/3, 827/4, 827/5, 827/6, 827/7, 828 (část), 829, 830, 831 (část), 832 (část) Okres:\| Praha-západ Obec:\| Dolní Břežany Katastrální území:\| Lhota u Dolních Břežan Pozemky, parcelní čísla:\| 40/1 (část), 43 (část), 48, 49, 50/1, 51 (část), 262 (část), 271, 272, 273, 274, 275, 294/1 (část), 294/16, 320, 322/1, 322/2, 322/3, 323, 324, 325, 328, 339/1, 339/3, 350, 351 (část), 352 (část), 383/1 (část), 391/1 (část) 3. Název:\| Obecní dům hlavního města Prahy s Prašnou bránou ---\|--- Popis:\| veřejná reprezentativní budova s uměleckou a uměleckořemeslnou výzdobou, v patře propojená s historickou Prašnou bránou, součástí někdejšího opevnění Starého Města, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Obec:\| hlavní město Praha Městská část:\| Praha 1 Katastrální území:\| Staré Město Pozemky, parcelní čísla:\| 587, 588, 1073 (část), 1081 (část) Budova, číslo popisné:\| 1090 4. Název:\| Památník českého odboje 1939–1945 „Pečkárna“ ---\|--- Popis:\| budova úřadovny Gestapa spjatá s českým antifašistickým odbojem s památníkem v suterénu, stojící na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Obec:\| hlavní město Praha Městská část:\| Praha 1 Katastrální území:\| Nové Město Pozemky, parcelní čísla:\| 20/1, 20/2 Budovy, čísla popisná:\| 929, 931 5. Název:\| Strahovský klášter ---\|--- Popis:\| areál kláštera tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Obec:\| hlavní město Praha Městská část:\| Praha 1 Katastrální území:\| Hradčany Pozemky, parcelní čísla:\| 198, 200, 201, 202, 228, 229, 230, 231, 232, 233, 234, 235, 236, 237, 238, 239, 240, 241, 242, 243, 244, 245, 246/1, 246/2, 247/1, 247/2, 247/3, 248, 249 (část), 251, 252, 253, 254, 255/1, 255/5, 256, 263, 268/1, 268/2, 269, 270, 271/1, 271/2, 271/3, 272, 928/1 (část), 928/3 (část), 983 Budovy, čísla popisná:\| 126, 127, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 134, 135, 136, 155, 157, b) v okrese Nymburk Název:\| Slovanské hradiště Slavníkovců Libice ---\|--- Popis:\| archeologická lokalita, akropole slovanského hradiště s pozůstatky staveb, mohutného opevnění a terénních úprav, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Nymburk Obec:\| Libice nad Cidlinou Katastrální území:\| Libice nad Cidlinou Pozemky, parcelní čísla:\| 86/2, 87, 89/1, 89/2, 90, 99, 100/2, 100/3, 101/1, 101/2, 104/8, 640, 646, 829/1 (část), 836/1 (část), c) v okrese Rakovník Název:\| Hrad Křivoklát ---\|--- Popis:\| areál hradu včetně předhradí a opevnění tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Rakovník Obec:\| Křivoklát Katastrální území:\| Křivoklát Pozemky, parcelní čísla:\| 1/1, 1/2, 1/3, 1/4, 1/5, 1/6, 1/7, 2, 3, 17 (část), 19 (část), 79/1, 80, 147, 148, 157/1, 157/2, 157/3, 157/4, 158, 159, 161/1, 164, 168, 198 Budovy, čísla popisná:\| 47, 48, 114, 132, 133, 134, 135, 136, 137, d) v okrese Písek Název:\| Kamenný most v Písku ---\|--- Popis:\| gotický most se sochařskou výzdobou stojící na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Písek Obec:\| Písek Katastrální území:\| Písek Pozemek, parcelní číslo:\| 2251/1 (část), e) v okrese Tábor Název:\| Řetězový most ve Stádlci ---\|--- Popis:\| řetězový most z 1. poloviny 19. století stojící na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Tábor Obec:\| Stádlec Katastrální území:\| Stádlec Pozemky, parcelní čísla:\| 539/2 (část), 596 (část), 836/1 (část), f) v okrese Český Krumlov Název:\| Zámek Český Krumlov ---\|--- Popis:\| Nemovité:\| areál hradu a zámku se zahradami a parkem, tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Movité:\| původní vybavení barokního divadla Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Český Krumlov Obec:\| Český Krumlov – část Latrán Katastrální území:\| Český Krumlov Pozemky, parcelní čísla:\| 246, 654/1, 655, 656, 657, 658, 659, 660, 661, 662, 663/1, 663/2, 664, 665, 666, 667/1, 667/2, 667/3, 667/4, 668, 670, 671, 672/1, 672/2, 673 (část), 674, 694, 830, 842/1, 926, 928, 929/1, 929/2, 929/3, 930, 932, 935, 941/1, 941/2, 941/3, 941/4, 941/5, 941/6, 943, 944, 949, 951, 953, 954/1, 960, 966, 967, 969, 971, 999/1, 999/2, 1298/1, 1335 (část), 1336/1, 1336/2, 1340 (část), 1358 (část), 3473, 3964 Budovy, čísla popisná:\| 46, 56, 57, 58, 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 176, 177, 178, 184, 195, 196, 232, g) v okrese Brno-město 1. Název:\| Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně ---\|--- Popis:\| pohřebiště spojeneckých vojsk a účastníků domácího odboje z období II. světové války na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Brno-město Obec:\| Brno Katastrální území:\| Štýřice Pozemek, parcelní číslo:\| 1819 (část) 2. Název:\| Petrov v Brně ---\|--- Popis:\| areál biskupské rezidence s chrámem sv. Petra a Pavla, tvořený stavbami a jinými nemovitými objekty na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou staveb a nemovitých objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Brno-město Obec:\| Brno Katastrální území:\| Město Brno Pozemky, parcelní čísla:\| 313, 314, 315, 316 (část), 317, 318, 319 (část), 320, 321, 322, 323, 324, 330, 331, 332, 333, 334, 335, 336, 337, 338, 339, 340, 341, 342, 343, 344, 345, 346 Budovy, čísla popisná:\| 268, 269, 270, 271, 272, 273, 274, 275, 621, h) v okrese Karviná Název:\| Památník obětem nacistického teroru v Životicích ---\|--- Popis:\| areál památníku tvořený nemovitými objekty na pozemku vymezeném prostorovými identifikačními znaky, včetně tohoto pozemku Prostorové identifikační znaky: Okres:\| Karviná Obec:\| Havířov Katastrální území:\| Bludovice Pozemek, parcelní číslo:\| 2537.“. ČÁST TŘETÍ Změna nařízení vlády č. 111/1991 Sb., o prohlášení Břevnovského kláštera za národní kulturní památku § 3 Nařízení vlády č. 111/1991 Sb., o prohlášení Břevnovského kláštera za národní kulturní památku, se mění takto: 1. V § 1 odstavec 2 zní: „(2) Národní kulturní památka Břevnovský klášter (dále jen „Břevnovský klášter“) je umístěna v hlavním městě Praze, v městské části Praha 6, katastrální území Břevnov, čísla parcelní 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12/1, 12/2, 13, 14, 15/1, 15/2, 15/3, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 31/1, 32/2, 34, 35, 36, 37, 38, 39, 40/1, 40/2, 41, 42, 43, 44, 45, 3487, 3489, 3490, 3491, 3492, 3641, budovy číslo popisné 1 a 25.“. 2. V § 1 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do katastrálních map. Po jednom vyhotovení jsou tyto uloženy u Státního ústavu památkové péče a u Ministerstva kultury.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna nařízení vlády č. 404/1992 Sb., o změně prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky § 4 Nařízení vlády č. 404/1992 Sb., o změně prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, se mění takto: 1. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Za národní kulturní památky se prohlašují v hlavním městě Praze kulturní památky Staroměstská radnice, Kostel Matky Boží před Týnem a Palác Kinských, a v Táboře kulturní památky Stará radnice a Hrad Kotnov s Bechyňskou bránou.“. 2. V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Státní ústav památkové péče vyznačí národní kulturní památky podle odstavce 1 do katastrálních map. Po jednom vyhotovení jsou tyto uloženy u Státního ústavu památkové péče a u Ministerstva kultury. (4) Pokud se v příloze tohoto nařízení v prostorových identifikačních znacích uvádí část pozemku, rozumí se jí ta jeho část, která je zakreslena v katastrálních mapách podle odstavce 3.“. 3. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení národní kulturní památky Staroměstská radnice položka čísla parcelní zní: „čísla parcelní: 1/1 (část), 1/2, 1/3, 1/4, 1/5, 1/6, 2.“. 4. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení kulturní památky „Areál radnice“ se vypouští a text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení národní kulturní památky „Stará radnice“ zní: „Název památky:\| Stará radnice ---\|--- okres:\| Tábor obec:\| Tábor katastrální území:\| Tábor čísla parcelní:\| 352, 353 číslo popisné:\| 1“. 5. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení kulturní památky části městského opevnění města Tábor se vypouští. 6. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení národní kulturní památky hrad Kotnov s Bechyňskou bránou zní: „Název památky:\| Hrad Kotnov s Bechyňskou bránou ---\|--- okres:\| Tábor obec:\| Tábor katastrální území:\| Tábor čísla parcelní:\| 234/1, 234/2, 235, 237/1, 237/2, 237/3, 237/4, 237/5, 237/6, 237/7, 237/8, 237/9, 239/1, 239/2, 240, 243, 244, 245 čísla popisná:\| 127, 130, 132“. ČÁST PÁTÁ Změna nařízení vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky § 5 Nařízení vlády č. 262/1995 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, se mění takto: 1. V § 1 bod 26 zní: „26. Kroměříž Zámek Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou“. 2. V § 1 bodě 28 se slova „areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře – Žďár nad Sázavou“ nahrazují slovy „Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře“. 3. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení národní kulturní památky zámek Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou zní: „Název:\| Zámek Kroměříž s Květnou a Podzámeckou zahradou ---\|--- Obec:\| Kroměříž Okres:\| Kroměříž Katastrální území:\| Kroměříž Parcelní čísla:\| 9, 267, 268, 269, 270, 285/1, 285/2, 285/3, 286/1, 286/2, 286/3, 286/4, 286/5, 286/6, 286/7, 286/8, 289, 290/1, 290/2, 290/3, 328/2, 346/2, 348/1, 363, 364, 365, 366, 367, 368/1, 379/1, 379/2, 385, 389, 402, 403, 404, 405, 408, 431/4, 431/5, 431/6, 485, 486, 487, 488, 489, 490, 491, 492, 493, 361/1, 428/2, 428/15, 429, 430, 431, 431/1, 431/2, 431/3, 2569, 2682, 2978, 2978/1, 2978/2, 2978/3, 2978/4, 2978/5, 2978/6, 2979/1, 2979/2, 2979/3, 2979/4, 2979/5, 2979/6, 2979/7, 2979/8, 2979/9, 3092/4, 3130 (část), 3133, 3202/2, 3287/38, 3287/45, 3289/1, 3289/2, 3290/1, 3290/10, 3353, 3363 Čísla popisná:\| 1, 2, 1192, 1344, 1476, 1477, 1478, 1490, 1491, 1501, 1535, 1541“. 4. Text přílohy k nařízení vlády pojednávající o umístění a bližším vymezení národní kulturní památky poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře zní: „Název:\| Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ---\|--- Obec:\| Žďár nad Sázavou Okres:\| Žďár nad Sázavou Katastrální území:\| Zámek Žďár Parcelní čísla:\| 577, 578, 579“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST § 6 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Tošovský v. r. Ministr kultury: Stropnický v. r.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.