Split (1)

train · 19.1k rows

law_id stringlengths 11 2.15k	law_text stringlengths 14 1.92M
Zákon č. 300/2017 Sb.	Zákon č. 300/2017 Sb. Zákon o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek a o změně zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (stykový zákon) Vyhlášeno 19. 9. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2018, částka 104/2017 * ČÁST PRVNÍ - ZÁSADY JEDNÁNÍ A STYKU POSLANECKÉ SNĚMOVNY A SENÁTU MEZI SEBOU A NAVENEK (§ 1 — § 13) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (§ 14 — § 14) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 15 — § 15) Aktuální znění od 1. 9. 2018 300 ZÁKON ze dne 17. srpna 2017 o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou a navenek a o změně zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, (stykový zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁSADY JEDNÁNÍ A STYKU POSLANECKÉ SNĚMOVNY A SENÁTU MEZI SEBOU A NAVENEK § 1 Úvodní ustanovení Tento zákon upravuje některé zásady jednání a styku Poslanecké sněmovny (dále jen „Sněmovna“) a Senátu mezi sebou a navenek. § 2 Jednání o návrhu ústavního zákona nebo jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor (1) Jestliže Sněmovna vysloví souhlas s návrhem ústavního zákona nebo návrhem jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor a Senát takový návrh schválí, je návrh zákona přijat. Jestliže Senát takový návrh zákona nepřijme, jeho projednávání končí. (2) Jestliže Senát přijme návrh ústavního zákona nebo návrh jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor ve znění odlišném od znění schváleného Sněmovnou, postoupí jej Sněmovně k opakovanému projednání. Přijme-li Sněmovna postoupený návrh zákona ve znění odlišném od znění schváleného Senátem, postoupí jej opět Senátu. Projednávání takového návrhu zákona končí přijetím návrhu zákona oběma komorami nebo nepřijetím návrhu zákona jednou z komor. Není-li návrh ústavního zákona nebo návrh jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor přijat do skončení zasedání Sněmovny, jeho projednávání končí. Součinnost komor při projednávání návrhů zákonů § 3 (1) Vysloví-li Sněmovna s návrhem zákona souhlas, může pověřit poslance, aby v Senátu odůvodnil pozměňovací návrhy, které Sněmovna přijala. (2) Zamítne-li Senát návrh zákona nebo vrátí-li jej Sněmovně s pozměňovacími návrhy, může pověřit senátora, aby ve Sněmovně odůvodnil usnesení Senátu. (3) Při odůvodňování usnesení komory, jejímiž jsou členy, na schůzi druhé komory nebo jejího orgánu mají pověřený poslanec a pověřený senátor obdobné postavení jako navrhovatel; nemohou však vzít předložený návrh zpět. Účastní-li se jednání navrhovatel, udělí se slovo pověřenému poslanci nebo pověřenému senátorovi po navrhovateli. § 4 (1) Pro účely projednávání návrhu zákona Senátem se za návrh zákona, se kterým Sněmovna vyslovila souhlas, považuje pouze návrh zákona postoupený Senátu předsedou Sněmovny. (2) V případě postoupení opraveného znění návrhu zákona předsedou Sněmovny Senátu počíná běžet třicetidenní lhůta k projednání návrhu zákona Senátem podle čl. 46 odst. 1 Ústavy znovu; k běhu ústavní lhůty předchozích znění návrhu zákona se nepřihlíží. § 5 Pro účely projednávání Senátem zamítnutého nebo s pozměňovacími návrhy vráceného návrhu zákona Sněmovnou se za takový návrh zákona považuje pouze návrh zákona postoupený Sněmovně předsedou Senátu. § 6 Zákonná opatření Senátu (1) Předseda Senátu postoupí nově zvolené Sněmovně zákonné opatření Senátu bez zbytečného odkladu tak, aby je mohla projednat na své první schůzi. (2) Senát může pověřit svého člena, aby ve Sněmovně odůvodnil přijetí zákonného opatření. Pověřený senátor má na schůzi Sněmovny obdobné postavení jako pověřený senátor podle § 3 odst. 2 a 3. (3) Po projednání zákonného opatření Senátu ve Sněmovně sdělí předseda Sněmovny bez zbytečného odkladu předsedovi Senátu, zda Sněmovna na své první schůzi zákonné opatření Senátu schválila. § 7 Stálé delegace Parlamentu v meziparlamentních organizacích a v jiných mezinárodních institucích (1) Parlament je zastoupen v meziparlamentních organizacích svými stálými delegacemi (dále jen „stálá delegace“). (2) Členem stálé delegace za Sněmovnu může být jen poslanec. Členem stálé delegace za Senát může být jen senátor. (3) Členy stálých delegací, jejich vedoucí a zástupce vedoucích volí a odvolává komora podle svého jednacího řádu. Volba se koná většinovým způsobem. (4) Pokud se komory neshodnou na jiném postupu, připadnou po zaokrouhlení na celá čísla dvě třetiny míst ve stálé delegaci Sněmovně a jedna třetina míst ve stálé delegaci Senátu. (5) Pro rozdělení míst vedoucích stálých delegací mezi komorami platí obdobně odstavec 4. Při ustavování stálých delegací za Sněmovnu v novém volebním období Sněmovny vylosuje předseda Sněmovny ty stálé delegace, jejichž vedoucí zvolí Sněmovna, a ty, jejichž vedoucí zvolí Senát. Je-li vedoucím stálé delegace zvolen člen jedné komory, volí se jeho zástupce z řad členů druhé komory. (6) U zastoupení Parlamentu v jiných mezinárodních institucích postupují komory obdobně podle odstavců 1 až 5. § 8 Pracovní skupina komor (1) Komory mohou zřídit pro řešení určité otázky nebo souboru otázek shodnými usneseními pracovní skupinu komor (dále jen „pracovní skupina“). Shodnými usneseními stanoví rovněž počet členů pracovní skupiny, počet členů za každou z komor, pravidla jejího jednání, úkoly a lhůtu pro předložení návrhu nebo stanoviska. (2) Při volbě členů pracovní skupiny postupuje komora obdobně podle ustanovení svého jednacího řádu o volbě komisí většinovým způsobem. (3) Pracovní skupina volí svého vedoucího a jeho zástupce. Je-li vedoucím zvolen člen jedné komory, volí se jeho zástupce z řad členů druhé komory. (4) Jednání pracovní skupiny je neveřejné, pokud se pracovní skupina neusnese jinak. Členové pracovní skupiny informují komoru, za niž byli zvoleni, o výsledcích jednání pracovní skupiny. § 9 Parlament jako účastník v řízení o kontrole ústavnosti zákonů a mezinárodních smluv Je-li Parlament účastníkem řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) nebo podle čl. 87 odst. 2 Ústavy před Ústavním soudemÚstavním soudem, jednají jeho jménem jednotlivé komory. Jde-li v řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem o návrh na zahájení řízení o zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení, která byla přijata od 1. ledna 1993 do 8. prosince 19961), nebo jedná-li se o návrh na zahájení řízení o zrušení zákona o státním rozpočtu nebo jeho jednotlivých ustanovení, jedná jménem Parlamentu Sněmovna. § 10 Vzájemné informování komor o výsledcích jednání (1) Předsedové komor si bez zbytečného odkladu vzájemně zasílají usnesení komor k návrhu vlády na rozhodnutí o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo o vyhlášení válečného stavu, na rozhodnutí o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, na vyslovení souhlasu s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky nebo s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky či na vyslovení souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy. (2) Předsedové komor si bez zbytečného odkladu zasílají usnesení komor, jímž jedna z komor zrušila rozhodnutí vlády podle čl. 43 odst. 4 nebo 5 Ústavy, a usnesení komor podle čl. 66 Ústavy, že prezident republiky nemůže svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat nebo že důvody bránící mu ve výkonu úřadu pominuly. § 11 Společná schůze komor Pokud jednací řád Sněmovny poskytuje práva a ukládá povinnosti poslanci, orgánu Sněmovny nebo poslaneckému klubu, mají na společné schůzi komor stejná práva a povinnosti též senátor, orgán Senátu a senátorský klub2). § 12 Ochrana míst pro společné schůze komor Jednají-li komory na společné schůzi mimo objekty, které tvoří sídlo Parlamentu3), vztahují se po dobu jednání na taková místa, na jejich ochranu a chování v nich přiměřeně pravidla stanovená pro objekty Sněmovny. § 13 Přechodná ustanovení (1) Poslanci a senátoři zvolení podle dosavadních předpisů za členy stálých delegací (§ 7), jakož i jejich vedoucí a jejich zástupci, se považují za zvolené podle tohoto zákona. (2) Ustanovení § 7 odst. 4 a 5 se použije poprvé při ustavování stálých delegací za Sněmovnu po prvních volbách do Sněmovny konaných po nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny § 14 Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 282/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 167/2005 Sb., zákona č. 205/2006 Sb., zákona č. 573/2006 Sb., zákona č. 162/2009 Sb., zákona č. 402/2009 Sb., zákona č. 265/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb. a zákona č. 265/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 97 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „; jde-li o návrh ústavního zákona nebo jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor, lze v rozpravě pouze navrhnout pozměňovací návrhy k návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, popřípadě podat návrh na přerušení projednávání do doby, než se k věci vyjádří garanční výbor“. 2. V § 97 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Neschválí-li Sněmovna návrh ústavního zákona nebo jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor ve znění schváleném Senátem, hlasuje Sněmovna o pozměňovacích návrzích. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas. Vysloví-li Sněmovna s návrhem zákona souhlas, zašle se návrh zákona Senátu; ustanovení odstavce 1 se užije obdobně.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 15 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. 1) Rozhodnutí prezidenta republiky o svolání zasedání Senátu Parlamentu České republiky č. 292/1996 Sb. 2) Například § 54 odst. 5 a 9 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. 3) Zákon č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky.
Zákon č. 299/2017 Sb.	Zákon č. 299/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 19. 9. 2017, datum účinnosti 1. 12. 2017, částka 104/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o rostlinolékařské péči * ČÁST DRUHÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o regulaci reklamy * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zemědělství * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o chemických látkách * ČÁST OSMÁ - TECHNICKÝ PŘEDPIS * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 12. 2017 299 ZÁKON ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o rostlinolékařské péči Čl. I Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 102/2010 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 193/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písm. c) a e) se slovo „dalších“ nahrazuje slovem „pomocných“. 2. V § 1 odst. 1 písm. c) a v § 3 odst. 1 písm. b) se slovo „další“ nahrazuje slovem „pomocné“. 3. V § 2 odst. 1 písmeno z) zní: „z) zařízením pro aplikaci přípravků zařízení konkrétně určené pro aplikaci přípravků, včetně příslušenství nezbytného pro účinný provoz takového zařízení, jako jsou zejména trysky, tlakoměry, filtry, sítka a čisticí zařízení pro nádrže.“. 4. V § 2 odst. 2 písm. u) se slovo „distribuovat“ nahrazuje slovy „uvádět na trh“. 5. V § 5 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Profesionální uživatel je povinen brát v úvahu veškeré dostupné metody ochrany rostlin a následně zavádět vhodná opatření, která lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a která snižují či minimalizují rizika pro lidské zdraví nebo životní prostředí. (2) Profesionální uživatel je při rozhodování o využití integrované ochrany rostlin povinen vždy zabezpečit optimální růst zdravých rostlin a zdravotní nezávadnost a kvalitu rostlinných produktů při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a zvážit použití opatření integrované ochrany rostlin stanovených prováděcím právním předpisem. (3) Profesionální uživatel zaznamenává údaje o vlastním sledování výskytu škodlivých organismů, o jím použitých přípravcích a o vyhodnocení úspěšnosti jím provedených opatření na ochranu rostlin způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.“. 6. V § 5 odst. 4 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) provádí zkoušení povolených přípravků a pomocných prostředků s cílem stanovit jejich optimální použití v souladu se zásadami integrované ochrany rostlin v podmínkách České republiky a porovnat účinnost povolených přípravků a pomocných prostředků a zveřejňuje výsledky tohoto zkoušení.“. 7. § 6 včetně nadpisu zní: „§ 6 Průzkum výskytu škodlivých organismů před založením porostu rozmnožovacího nebo reprodukčního materiálu Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá pěstovat šlechtitelský, rozmnožovací nebo reprodukční materiál podle zvláštních právních předpisů6), 7), může před založením příslušného porostu požádat Ústav o provedení průzkumu výskytu škodlivých organismů, jejichž přítomnost je překážkou uznání příslušného materiálu. Průzkum se provádí v místě určeném k produkci tohoto materiálu, popřípadě i v bezprostředním okolí tohoto místa. Druhy rostlin, kterých se možnost provedení průzkumu týká, a další podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 8. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Ohlašovací povinnost Každý, kdo zjistí výskyt nebo má důvodné podezření z výskytu škodlivého organismu podle § 7 odst. 1 nebo 3 nebo škodlivého organismu podle § 10 odst. 1 písm. b), proti jehož zavlékání a šíření nařídil Ústav mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 76 odst. 2 věty druhé, je povinen toto zjištění nebo důvodné podezření bez zbytečného odkladu oznámit Ústavu, a v případě, že jej o to Ústav požádá, poskytnout informace týkající se výskytu tohoto škodlivého organismu, které mu jsou známy. Po obdržení této informace Ústav postupuje v souladu s § 11 odst. 1.“. 9. V § 21 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Pokud při řízení o přidělení celně schváleného určení vznikne důvodné podezření, že zásilka, která je dovážena ze třetí země do České republiky, obsahuje rostliny stanovené v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1141, kterým se přijímá seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, musí být taková zásilka podrobena kontrole provedené Ústavem. Orgán odpovědný za celní projednání zásilky o vzniklém podezření neodkladně písemně informuje místně příslušné pracoviště Ústavu. Pokud bylo zjištěno, že zásilka obsahuje rostliny stanovené v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1141 a nejsou splněny podmínky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 pro vstup zásilky na území Evropské unie, Ústav neodkladně podle § 75 nařídí odmítnutí vstupu zásilky na území Evropské unie, nebo zničení zásilky nebo její části.“. 10. V § 25 odst. 3 a v § 26 odst. 7 se slovo „orgán“ nahrazuje slovem „úřad“. 11. V nadpisu hlavy IV se slovo „DALŠÍ“ nahrazuje slovem „POMOCNÉ“. 12. V § 31 odst. 3 se za slovo „složení,“ vkládá slovo „splňovaly“. 13. V § 31 odstavce 4 až 6 znějí: „(4) Výrobky, které jsou uváděny na trh podle jiných předpisů než podle tohoto zákona, nesmějí být označeny na obalu ani v příbalovém letáku údaji o jejich působení proti výskytu škodlivých organismů na rostlinách nebo rostlinných produktech, ani o vlivu na působení těchto škodlivých organismů. Obal ani příbalový leták těchto výrobků nesmí obsahovat grafické a jiné informace, které takové působení či vliv naznačují. (5) Obchodní název, obal ani etiketa přípravku nesmí naznačovat vlastnosti ani účinky, které nebyly doloženy prostřednictvím dokumentace předložené žadatelem a posouzeny v rámci povolovacího procesu. (6) Obchodní název přípravku nesmí být shodný s obchodním názvem jiného přípravku. Pro odlišení obchodního názvu postačuje užití rozlišovacího dodatku; tím nejsou dotčena oprávnění na ochranu označení podle jiných právních předpisů.“. 14. V § 31 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Přípravek nebo chemická látka představují vážné nebezpečí, pokud nebyly povoleny k uvádění na trh a používání.“. 15. Za § 31 se vkládají nové § 31a a 31b, které včetně nadpisů znějí: „§ 31a Etiketa přípravku (1) Přípravek, který je uváděn na trh, musí být opatřen etiketou v českém jazyce. (2) V případě souběžného obchodu nesmí být odstraněny původní etikety, kterými byl přípravek v rámci výroby a uvádění na trh označen. Původní číslo šarže a datum výroby výrobce formulace nesmějí být přelepeny a musejí na obalu zůstat viditelné. (3) Držitel povolení je povinen zaslat Ústavu nejpozději 10 pracovních dní před prvním uvedením přípravku na trh na základě vydaného povolení a při každé změně povolení text etikety přípravku včetně příslušných omezení rizik. (4) Ústav zveřejňuje na svých internetových stránkách text zaslané etikety přípravku. (5) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na formu a uspořádání údajů na etiketě přípravku a vzor etikety přípravku. § 31b Přebalování přípravků (1) Přebalovat přípravky smí pouze držitel povolení, s výjimkou držitele povolení k souběžnému obchodu. (2) Přebalování musí být oznámeno Ústavu nejpozději 3 pracovní dny před přebalením s uvedením místa přebalení a názvu a sídla subjektu, který přípravky přebaluje. (3) Při přebalování přípravku musí být splněny tyto podmínky: a) přebalení přípravku určeného k uvádění na trh nesmí ovlivnit složení ani fyzikální a chemické vlastnosti přebalovaného přípravku, b) přípravek povolený k uvádění na trh smí být přebalen pouze do obalu, jehož vlastnosti a rizika jeho použití byla posouzena Ústavem ve vztahu k tomuto přípravku a který je uveden v rozhodnutí o povolení tohoto přípravku, c) při přebalování nesmí dojít k mísení různých šarží přebalovaného přípravku, d) na obalu přípravku po přebalení musí být uvedeno původní číslo šarže a datum výroby výrobce formulace přebalovaného přípravku, e) dokumentace o přebalování obsahuje 1. datum přebalení, 2. název přípravku před přebalením a po přebalení, 3. dodané množství, původní číslo šarže a datum výroby přípravku určeného k přebalení, uvedené na jeho původním obalu výrobcem formulace. (4) Dokumentace o přebalení se uchovává v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.“. 16. V § 33 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 1 až 5. 17. V § 33 odst. 1 větě třetí se slova „toxikologický posudek přípravku (dále jen „toxikologický posudek“) formou závazného stanoviska“ nahrazují slovy „závazné stanovisko“, ve větě čtvrté se slova „Toxikologický posudek“ nahrazují slovy „Závazné stanovisko“, slova „podle § 2 odst. 1 písm. x)“ se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Ministerstvo zdravotnictví v závazném stanovisku uvede a zdůvodní, zda je třeba s ohledem na ochranu zdraví lidí uvádění na trh nebo použití přípravku omezit na profesionální uživatele, a to v případech, kdy žadatel v žádosti uvede, že přípravek bude určen i pro neprofesionální uživatele.“. 18. V § 33 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“. 19. V § 34 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Ústav povolí prodej a použití přípravku pro neprofesionální použití, pokud a) závazné stanovisko Ministerstva zdravotnictví nevyžaduje omezení uvádění na trh pouze pro profesionální uživatele, b) nejde o přípravek představující při neprofesionálním použití významné riziko pro necílové organismy a c) přípravek splňuje požadavky na balení a označování přípravků pro neprofesionální uživatele, stanovené prováděcím právním předpisem. (3) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na balení a označování přípravků pro neprofesionální uživatele a okolnosti, za nichž přípravek představuje v případě neprofesionálního použití významné riziko pro necílové organismy.“. 20. V § 35 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) je třeba změnit rozhodnutí vydané v rámci srovnávacího posouzení v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh67) před nabytím účinnosti tohoto rozhodnutí, nebo d) zjistí, že držitel povolení opakovaně nesplnil podmínky nařízené na základě pravomocného rozhodnutí o mimořádném rostlinolékařském opatření podle § 76 odst. 1 písm. f) a g) ve lhůtě stanovené v tomto rozhodnutí.“. 21. V § 35 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) změně názvu formulační přísady nebo změně výrobce formulační přísady, pokud se jedná o látku nebo směs chemicky shodnou a pokud je podkladem pro vydání rozhodnutí o povolení.“. 22. V § 35 odst. 6 se za slova „Držitel povolení“ vkládají slova „a distributor“, za slova „je povinen“ se vkládají slova „při uvádění na trh“, za slovo „způsobem“ se vkládá slovo „písemně“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, a to neprodleně po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí“. 23. Na konci § 36 se doplňuje věta „Hodnocení rovnocennosti provádí Ústav.“. 24. V § 37 odstavec 2 zní: „(2) Kritéria menšinového použití jsou splněna, jestliže a) pěstební plocha plodiny je v České republice menší než 10 000 ha v roce, ve kterém byla podána žádost o rozšíření povolení, b) ošetřená plocha v posledních 3 letech před podáním žádosti o rozšíření povolení byla menší než 10 000 ha ročně, c) výskyt škodlivého organismu je nepravidelný a ošetření potřebné méně než jednou za 3 roky, d) přípravek je použitelný v ekologickém zemědělství, nebo e) denní dietární příjem plodiny pro dospělého člověka je menší než 1,5 g.“. 25. V § 37 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) V případě rozšíření povolení na menšinová použití v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh je veřejným zájmem zejména a) zabránění vzniku rezistence škodlivých organismů, b) různorodost nebo udržitelnost zemědělské produkce, nebo c) ochrana veřejné zeleně a zachování krajinného rázu. (4) Ústav povoluje rozšíření povolení na menšinová použití nařízením.“. 26. V § 37a odstavec 2 zní: „(2) Posouzení vlivů na zdraví lidí provádí Ministerstvo zdravotnictví na žádost Ústavu.“. 27. § 38 včetně nadpisu zní: „§ 38 Vzájemné uznávání povolení (1) V případě vzájemného uznávání povolení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie si Ústav vyžádá od Ministerstva zdravotnictví závazné stanovisko ohledně podmínek použití přípravku relevantních pro území České republiky z hlediska ochrany zdraví lidí. Ústav ve své žádosti informuje Ministerstvo zdravotnictví o podmínkách použití přípravku, za kterých byl přípravek povolen referenčním členským státem. (2) Ministerstvo zdravotnictví vydá do 75 dnů od obdržení žádosti Ústavu závazné stanovisko na základě hodnocení vypracovaného Státním zdravotním ústavem. Ministerstvo zdravotnictví ve svém stanovisku může stanovit podmínky použití přípravku odlišné od těch, za kterých byl přípravek povolen referenčním členským státem, za podmínek podle čl. 36 odst. 3 nařízení (ES) č. 1109/2009. (3) Žadatel uhradí Státnímu zdravotnímu ústavu za vypracování hodnocení cenu, která se stanoví podle zvláštního právního předpisu23b). Ustanovení § 33 odst. 3 platí obdobně.“. 28. V § 38b odst. 1 se slova „potřebná ochrana rostlin před škodlivým organismem“ nahrazují slovy „potřebné ošetření rostlin přípravky“. 29. V § 38b odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „s odlišným mechanismem účinku“. 30. V § 38b odst. 1 písm. b) se za slovo „rezistence“ vkládají slova „škodlivého organismu“. 31. V § 38b odst. 1 písm. d) se slova „je přípravek použitelný v ekologickém“ nahrazují slovem „ekologické“, v závěrečné části ustanovení odstavce 1 se slova „z důvodu veřejného zájmu“ zrušují a za slova „vydáním nařízení Ústavu“ se vkládají slova „, pokud je splněno alespoň jedno kritérium menšinového použití“. 32. V § 38b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případě, že tentýž rozsah použití přípravku, který hodlá Ústav povolit podle odstavce 1, je již povolen podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v členském státu téže zóny, do níž je zařazena i Česká republika, použije se postup podle § 38 obdobně.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 33. V § 38b odst. 3 se slova „z důvodu veřejného zájmu“ zrušují. 34. § 38c se včetně nadpisu zrušuje. 35. § 39 zní: „§ 39 (1) Ústav informuje veřejnost o zjištěných nebezpečných účincích přípravku na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí, včetně reziduí účinné látky. (2) Ústav zveřejňuje názvy přípravků, jejich identifikační znaky a jména nebo názvy osob, které uvedly přípravky na trh v případě zjištění odchylek ve složení, označení nebo balení, které vedly k vydání zákazu uvádění přípravku nebo jeho šarže na trh, a to po nabytí právní moci rozhodnutí.“. 36. § 40 včetně nadpisu zní: „§ 40 Programy zkoušení přípravků a pomocných prostředků (1) Ústav stanovuje a předem zveřejňuje programy zkoušení povolených přípravků a pomocných prostředků s cílem ověřit jejich optimální použití v souladu se zásadami integrované ochrany v regionech České republiky a porovnat účinnost povolených přípravků v různých podmínkách. (2) Držitel rozhodnutí o povolení přípravku nebo pomocného prostředku je povinen bezplatně poskytnout Ústavu na jeho žádost přípravek nebo pomocný prostředek v množství nezbytném pro realizaci programu zkoušení, je-li přípravek součástí programu jako přípravek testovaný nebo referenční. (3) Výsledky získané v rámci programu zkoušení Ústav zveřejňuje na svých internetových stránkách. (4) Výsledky získané v rámci programu zkoušení mohou být využity jako podklad při řízení o obnovení povolení přípravku nebo povolení menšinového použití.“. 37. § 43 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 92 zní: „§ 43 Kontrola přípravků a pomocných prostředků (1) Pro účely kontroly se zpravidla odebírá přípravek nebo pomocný prostředek v prodejním obalu. Jednotlivé způsoby odběru vzorků stanoví prováděcí právní předpis. (2) Vznikne-li podle kontrolního řádu92) povinnost kontrolujícího vrátit odebraný přípravek nebo pomocný prostředek, poskytne se osobě, jíž byl vzorek odebrán, též náhrada ve výši rozdílu ceny zbylého přípravku nebo pomocného prostředku a ceny přípravku nebo pomocného prostředku v neporušeném odebraném prodejním obalu, za kterou tato osoba věc v době jejího odebrání běžně na trhu prodává; nelze-li tuto cenu určit, pak náhradu ve výši ceny, za kterou věc pořídila, případně náhradu ve výši účelně vynaložených nákladů. Tento vzorek lze nadále uvádět na trh, je-li k němu přiloženo potvrzení Ústavu o možnosti prodeje takového balení přípravku nebo pomocného prostředku. (3) Držitel povolení je povinen na požadavek Ústavu dodat na vlastní náklad a) analytický standard obsažené účinné látky případně účinné složky opatřený certifikátem o analýze, b) analytické standardy toxikologicky nebo ekotoxikologicky významných nečistot, c) vzorek v neporušeném prodejním obalu odpovídající šarži přípravku nebo pomocného prostředku uvedeného na trh v České republice, a to v množství nezbytně nutném k provedení kontrolních analýz a ve lhůtě a na místo určené Ústavem, d) informace o konkrétní šarži přípravku nebo pomocného prostředku a jeho výrobci. 92) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“. 38. V § 45 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 13 se označují jako odstavce 3 až 12. 39. V § 45 odst. 7 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 40. V § 45 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní: „(12) Rozhodnutí podle odstavce 1 se nevydává, pokud jsou tyto pokusy a zkoušky prováděny výzkumnou institucí nebo vysokou školou v rámci vědecké nebo pedagogické činnosti.“. Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 13. 41. V § 45 se na konci textu odstavce 13 doplňují slova „a požadavky na maximální rozsah pokusů a zkoušek s nepovolenými přípravky a pomocnými prostředky“. 42. § 46 včetně nadpisu zní: „§ 46 Skladování přípravků nebo pomocných prostředků profesionálními uživateli (1) Profesionální uživatelé, kteří skladují přípravky nebo pomocné prostředky, jsou povinni a) zajistit 1. uskladnění přípravků nebo pomocných prostředků podle jejich druhů, a to odděleně od jiných výrobků a přípravků nebo pomocných prostředků určených k likvidaci jako odpad34) a mimo dosah látek, které by mohly ovlivnit vlastnosti skladovaných přípravků nebo pomocných prostředků, 2. oddělené skladování přípravků nebo pomocných prostředků s prošlou dobou použitelnosti, nebo přípravků nebo pomocných prostředků, které vrací svému dodavateli, 3. průběžné vedení dokladové evidence o příjmu a výdeji přípravků nebo pomocných prostředků, včetně přípravků s prošlou dobou použitelnosti, 4. splnění technických požadavků na skladování přípravků nebo pomocných prostředků a další podmínky stanovené zvláštním právním předpisem35), 5. skladování pouze takových přípravků nebo pomocných prostředků, které jsou baleny a označeny v souladu se zvláštními právními předpisy, jde-li o skladování přípravků nebo pomocných prostředků určených k použití, a b) na požádání informovat Ústav o místech uskladnění přípravků nebo pomocných prostředků. (2) Profesionální uživatel smí skladovat přípravky určené pro profesionální uživatele, pouze pokud je obdržel od registrovaného distributora, nebo pokud je držitelem povolení k uvedení těchto přípravků na trh v České republice.“. 43. § 46a včetně nadpisu zní: „§ 46a Registrace distributorů přípravků pro profesionální uživatele (1) Ústav vede registr distributorů přípravků pro profesionální uživatele (dále jen „registr distributorů“), který je informačním systémem veřejné správy a je veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) V registru distributorů jsou vedeny tyto údaje o registrovaných distributorech: a) obchodní firma nebo název právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, pokud není zapsána do obchodního rejstříku, b) adresa sídla nebo místa podnikání, adresa provozovny, je-li odlišná od adresy sídla, a adresy dalších míst, kde se nakládá s přípravky, c) identifikační číslo osoby a provozovny, d) datum registrace a e) registrační číslo přidělené Ústavem. (3) Ústav rozhodne o zápisu fyzické osoby nebo právnické osoby do registru distributorů na základě její žádosti. (4) Žádost o zápis do registru distributorů přípravků kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje a) u osob, které mají sídlo ve třetí zemi nebo ve Švýcarské konfederaci, sídlo jejich organizační složky v České republice; v případě sídla ve Švýcarské konfederaci je třeba sídlo organizační složky v České republice uvést, pouze pokud je činnost distributora přípravků pro profesionální použití vykonávána po dobu delší než 90 dnů, a b) adresu místa provozoven a dalších míst, kde nakládá s přípravky, kterými se rozumí zejména sklady, místa, kde dochází k balení a označování, a místa prodeje a manipulace. (5) K žádosti o zápis žadatel připojí a) prohlášení žadatele, že se seznámil a bude dodržovat postupy správné distribuční praxe, která bude zajištěna osobami odborně způsobilými pro nakládání s přípravky, a b) doklad podle odstavce 4 písm. a). (6) Dojde-li ke změně údaje vedeného v registru distributorů, je registrovaný distributor povinen tuto změnu oznámit Ústavu do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. (7) Ústav rozhodne o změně, pozastavení nebo zrušení zápisu v registru distributorů na základě žádosti registrovaného distributora. (8) Ústav rozhodne o pozastavení nebo zrušení zápisu v registru distributorů, a) poruší-li distributor některou z povinností uvedených v § 46c odst. 1 písm. a), b), c), d), e), g), i), j), k), l), m) nebo n), nebo b) nesplní-li distributor opakovaně opatření nařízené na základě rozhodnutí o mimořádném rostlinolékařském opatření podle § 76 odst. 1 písm. f) a g) ve lhůtě v tomto rozhodnutí stanovené. (9) Pozastavení zápisu v registru distributorů podle odstavce 8 Ústav uplatní v těch případech, kdy jsou zjištěny takové nedostatky, které jsou odstranitelné povahy. Zrušení zápisu v registru distributorů podle odstavce 8 Ústav uplatní v těch případech, kdy jsou zjištěny takové nedostatky, které nejsou odstranitelné povahy. Ústav v rozhodnutí o pozastavení zápisu v registru distributorů stanoví práva a povinnosti distributora po dobu trvání pozastavení zápisu. Po odstranění důvodů, které vedly k pozastavení zápisu v registru distributorů, Ústav rozhodne o ukončení pozastavení zápisu. Pokud nedošlo k odstranění důvodů, které vedly k pozastavení zápisu v registru distributorů, ve stanoveném termínu nebo nejpozději do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o pozastavení zápisu, pokud termín k jejich odstranění nebyl stanoven, rozhodne Ústav o zrušení zápisu v registru distributorů. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení zápisu v registru distributorů nemá odkladný účinek. (10) Registrace distributora v registru distributorů zaniká úmrtím distributora, jde-li o osobu fyzickou, nebo zánikem distributora, jde-li o osobu právnickou, v případě, že zanikla bez právního nástupce.“. 44. Za § 46a se vkládají nové § 46b až 46d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 93 až 96 znějí: „§ 46b Uvádění přípravků a pomocných prostředků na trh (1) Uvádět na trh přípravky pro profesionální uživatele může pouze registrovaný distributor. (2) Distributor je povinen prokázat od koho nabyl přípravek či pomocný prostředek. (3) Místa, na nichž dochází při podnikatelské činnosti35a) k nakládání s přípravky nebo pomocnými prostředky v rámci uvádění na trh, musí splňovat kritéria stanovená prováděcím právním předpisem. (4) Kontrolu uvádění přípravků a pomocných prostředků na trh provádí Ústav. (5) Registrovaný distributor musí zabezpečit, aby přípravky prodávala osoba, která je držitelem osvědčení třetího stupně. Tato osoba v době jejich prodeje poskytuje informace týkající se použití přípravku, rizik pro zdraví a životní prostředí a bezpečnostní pokyny k zamezení těchto rizik. (6) Při uvádění na trh přípravku, který není určen pro profesionální uživatele, je distributor povinen poskytovat informace, které se týkají rizik souvisejících s používáním přípravků, zejména informace o rizicích přípravku pro zdraví a životní prostředí, způsobů správného skladování a aplikace přípravku, způsobů nakládání s ním a jeho bezpečné likvidace v souladu s právními předpisy34), včetně informace o možnostech alternativní ochrany rostlin představujících nižší riziko. (7) Přípravky nelze prodávat prostřednictvím prodejních automatů. (8) Registrovaný distributor je povinen uplatňovat zásady správné distribuční praxe. (9) Distributor přípravků pro neprofesionální uživatele je povinen dodržovat povinnosti uvedené v § 46c odst. 1 písm. a), b), d), f), j) bodech 3 až 8 a v § 46c odst. 1 písm. l), m) a n). § 46c Správná distribuční praxe (1) Správná distribuční praxe sestává z povinnosti a) dodávat pouze povolené přípravky nebo pomocné prostředky, dodržovat veškeré další podmínky obsažené v rozhodnutí o povolení a zajistit, aby v průběhu uvádění na trh byly zachovány chemické a fyzikální vlastnosti přípravku, na jejichž základě bylo uděleno povolení, a jeho jednoznačná dohledatelnost, b) dodávat přípravky nebo pomocné prostředky pouze v neporušených prodejních obalech, splňujících veškeré náležitosti stanovené tímto zákonem a přímo použitelným předpisem Evropské unie95), s výjimkou přípravků nebo pomocných prostředků, které byly podrobeny laboratorním analýzám a vráceny po provedení kontroly, c) neprodleně informovat své odběratele o zjištěných závadách přípravku nebo pomocného prostředku nebo o jeho nežádoucích účincích, d) vést dokumentaci a záznamy o přípravcích a pomocných prostředcích, včetně čísla šarže a data výroby výrobce formulace, které uvádí na trh, skladuje, označuje nebo vrací svému dodavateli a uchovávat tuto dokumentaci po dobu nejméně 5 let od vzniku dokumentace nebo záznamu, e) poskytovat Ústavu na vyžádání údaje o druzích a množství přípravků nebo pomocných prostředků, které v rámci uvádění na trh dodal, f) na požádání informovat Ústav o místech uskladnění přípravků nebo pomocných prostředků, g) prodávat přípravky pro profesionální uživatele pouze osobám, které prokáží, že konečný odběratel přípravku má zajištěno, že nakládání s přípravky bude řídit držitel osvědčení druhého nebo třetího stupně; o uvádění na trh a vydávání těchto přípravků vede distributor evidenci, která obsahuje datum výdeje přípravku, název a množství vydaného přípravku a pořadové číslo osvědčení osoby, která u konečného odběratele řídí nakládání s přípravky, h) zajistit, že zaměstnanci jsou předem vyškoleni k činnosti, kterou vykonávají, zejména o požadavcích správné distribuční praxe, že disponují odpovídajícím vzděláním, kvalifikací a osvědčením, a že jejich pravomoc je písemně vymezena, i) zajistit, aby prostory a technická zařízení určené pro uvádění přípravků nebo pomocných prostředků na trh odpovídaly druhu a rozsahu přípravků nebo pomocných prostředků uváděných na trh a aby byly tyto prostory a technická zařízení udržovány a kontrolovány tak, aby bylo zabezpečeno správné zacházení s přípravky nebo pomocnými prostředky, j) skladovat přípravky nebo pomocné prostředky tak, aby 1. byly dodrženy podmínky skladování odpovídající nebezpečnosti přípravků nebo pomocných prostředků a další požadavky na skladování přípravků stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie67), 93), tímto zákonem a zvláštním právním předpisem96) a požadavky pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky zákonem o ochraně veřejného zdraví94), 2. byl zaveden systém obměny zásob, 3. přípravky nebo pomocné prostředky, jejichž doba použitelnosti uplynula, byly umístěny odděleně a nebyly dále uváděny na trh a byly uskladněny v prostoru, který je výrazně označen, 4. přípravky nebo pomocné prostředky nepovolené byly skladovány odděleně a nebyly uváděny na trh a byly uskladněny v prostoru, který je výrazně označen, 5. přípravky nebo pomocné prostředky s porušeným obalem nebo přípravky nebo pomocné prostředky, u nichž je podezření, že jsou kontaminovány nebo padělány, nebo přípravky nebo pomocné prostředky, u nichž byla uplatněna reklamace, nebo mají být vráceny dodavateli, byly umístěny odděleně ve výrazně označeném prostoru a nebyly dále uváděny na trh, 6. přípravky nebo pomocné prostředky určené na vývoz do třetích zemí byly uskladněny odděleně od přípravků nebo pomocných prostředků určených k uvádění na trh, 7. nedošlo k jejich kontaminaci, poškození, odcizení, znehodnocení a záměnám a 8. nedocházelo k neshodám mezi dokumentací podle písmene d) a činnostmi uskutečňovanými v rámci příjmu, skladování a dodávek přípravků nebo pomocných prostředků, k) zajistit přepravu přípravků nebo pomocných prostředků tak, aby 1. nebyly vystaveny nepříznivým vlivům a 2. nedošlo k jejich kontaminaci, poškození, odcizení, znehodnocení a záměnám, l) zavést a udržovat plán pro stažení přípravku z trhu v případě zjištění nepovoleného přípravku, včetně způsobu odhalování nepovolených přípravků, m) v případě zjištění nepovoleného přípravku nebo podezření na nepovolený přípravek informovat Ústav bezodkladně, n) zajistit, aby likvidace odpadů a obalů od přípravků a pomocných prostředků, vznikajících při činnosti distributora, byla prováděna řádně a v souladu s ustanoveními zvláštních zákonů, o) provádět opakovaně vnitřní kontroly, kterými distributor ověřuje zavádění a dodržování správné distribuční praxe, a přijímá potřebná nápravná opatření; v rámci vnitřních kontrol provádět nejméně jedenkrát ročně kontrolu za účelem porovnání stavu přijatých a na trh uváděných přípravků nebo pomocných prostředků s aktuálním skladovým stavem přípravků nebo pomocných prostředků a dále zaznamenávat veškeré nesrovnalosti zjištěné v rámci tohoto porovnání, a p) stanovit a zveřejnit pracovní dobu distributorem provozovaných skladů a distribučních středisek a zajistit, aby po celou pracovní dobu byla na místě odpovědná osoba oprávněná jednat za distributora se zákazníky a se zástupci Ústavu nebo orgánů Celní správy České republiky provádějícími kontrolu. (2) Prováděcí předpis stanoví rozsah a způsob uchovávání dokumentace a záznamů o uvádění přípravků nebo pomocných prostředků na trh a o jejich původu. § 46d Dovoz přípravků Dovoz přípravků ze třetích zemí pro vlastní potřebu je zakázán. 93) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění. 94) Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 268/2000 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů. 95) Nařízení Komise (EU) č. 547/2011 ze dne 8. června 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o požadavky na označování přípravků na ochranu rostlin. 96) Vyhláška č. 268/2009 Sb.“. 45. § 47 zní: „§ 47 Přípravky, u nichž prošla doba použitelnosti, lze uvádět na trh po dobu 1 roku, jestliže se prokáže na základě analýzy odpovídajícího vzorku, že jejich chemické a fyzikální vlastnosti se shodují s vlastnostmi, na jejichž základě bylo uděleno povolení. Laboratorní rozbory přípravku pro tento účel zajistí držitel povolení u laboratoře akreditované v členském státě Evropské unie. Držitel povolení je povinen prodlouženou dobu použitelnosti vyznačit na obalu přípravku a tuto skutečnost oznámit Ústavu do 5 dnů ode dne provedení změny na obalu přípravku.“. 46. V § 49 odstavec 1 zní: „(1) Přípravky mohou být používány pouze v souladu s jejich etiketou, případně v souladu s nařízením Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití nebo nařízením Ústavu vydaným v případě mimořádných stavů při ochraně rostlin. Profesionální uživatel smí používat přípravky pro profesionální uživatele získané od registrovaného distributora, nebo u kterých je držitelem povolení. Při aplikaci přípravků nesmí být a) postupováno v rozporu s požadavky na ochranu vod, včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů včetně rostlin, stanovenými prováděcím právním předpisem, b) zasaženy rostliny a plochy mimo cílovou plochu, na níž se provádí aplikace.“. 47. V § 49 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Profesionální uživatel je povinen poskytnout na výzvu Ústavu údaje o spotřebě přípravků.“. 48. V § 49 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Profesionální uživatel, který použil přípravek na pozemcích, které nevlastní ani jiným způsobem neužívá, informuje vlastníka nebo uživatele tohoto pozemku, který není profesionálním uživatelem, prokazatelným způsobem a bez zbytečného odkladu, jaký přípravek byl použit a jaká bezpečnostní a ochranná opatření je třeba dodržet, pokud jsou taková opatření uvedena na etiketě přípravku. (8) Přípravky určené pouze pro profesionální uživatele smí používat pouze osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky podle tohoto zákona.“. 49. V § 50 odstavec 1 zní: „(1) Profesionální uživatel, který hodlá ve venkovním nebo skleníkovém prostředí, nebo ve skladech určených ke skladování rostlinných produktů použít přípravek klasifikovaný jako akutně toxický kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího označování a balení látek a směsí, musí písemně požádat Ústav o souhlas s jeho použitím. V žádosti uvede katastrální území a parcelní číslo pozemku, popřípadě číslo dílu půdního bloku podle evidence zemědělské půdy podle uživatelských vztahů, bližší určení umístění skladu, kde má být přípravek použit, název přípravku, plodinu nebo rostlinný produkt, který má být ošetřen, účel, rozsah a termín aplikace.“. 50. V § 50 odst. 2 se slova „vydá písemné“ nahrazují slovy „rozhodne o“, slova „vysoce toxického“ se zrušují a za slovo „přípravku“ se vkládají slova „akutně toxického kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího označování a balení látek a směsí“. 51. V § 50 odst. 3 se slova „vysoce toxickými“ zrušují a za slovo „přípravky“ se vkládají slova „akutně toxickými kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího označování a balení látek a směsí“. 52. V § 51 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Profesionální uživatel nesmí ve venkovním prostředí aplikovat přípravky označené jako“. 53. V § 51 odst. 2 se slova „je nutno“ nahrazují slovy „profesionální uživatel je povinen“. 54. V § 51 odst. 2 písm. a) se slova „u místně příslušných obecních úřadů“ nahrazují slovy „prostřednictvím evidence hospodářství podle objektů určených k chovu evidovaných zvířat podle zákona o zemědělství“ a slova „a místně příslušným obecním úřadům“ se zrušují. 55. V § 51 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Je-li přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako nebezpečný pro včely, použit ve směsi s jiným přípravkem, pomocným prostředkem, hnojivem nebo pomocnou látkou, uplatňují se při aplikaci opatření jako při použití přípravku zvlášť nebezpečného pro včely stanovená prováděcím právním předpisem. (4) Jsou-li ve směsi použity pouze přípravky nebo pomocné prostředky, které nejsou podle rozhodnutí o povolení označeny jako nebezpečné ani zvlášť nebezpečné pro včely, hnojiva nebo pomocné látky, uplatňují se při aplikaci opatření jako při použití přípravku nebezpečného pro včely stanovená prováděcím právním předpisem.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 5 až 9. 56. V § 51 odst. 5 se slova „podle prováděcího právního předpisu místně příslušnému obecnímu úřadu“ nahrazují slovy „podle plemenářského zákona pověřené osobě“ a slova „trvalých a přechodných“ se zrušují. 57. V § 51 odst. 7 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“. 58. V § 51 se odstavec 8 zrušuje. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8. 59. V § 51 odst. 8 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 60. § 52 včetně nadpisu zní: „§ 52 Letecká aplikace přípravků (1) Letecká aplikace přípravků je zakázána, není-li dále stanoveno jinak. (2) Leteckou aplikaci lze provést pouze z letadla nebo vrtulníku, je-li povolena Ústavem, a to na základě a) schváleného plánu letecké aplikace a následné žádosti o povolení jednotlivé letecké aplikace, nebo b) povolení mimořádné letecké aplikace. (3) Ústav povolí leteckou aplikaci, jestliže žadatel v žádosti o schválení plánu letecké aplikace nebo v žádosti o povolení jednotlivé letecké aplikace nebo mimořádné letecké aplikace doloží, že a) neexistují žádné jiné přijatelné alternativy nebo má v konkrétním případě letecká aplikace nižší dopady na lidské zdraví a životní prostředí než pozemní aplikace přípravků, b) oblast, která má být ošetřena, je vzdálena nejméně 200 metrů od trvale obydlených oblastí, není-li v konkrétním případě stanovena vzdálenost větší, c) osoba provádějící leteckou aplikaci je držitelem povolení k provozování leteckých prací podle zvláštního právního předpisu85), d) osoba provádějící leteckou aplikaci má zajištěn výkon letecké aplikace fyzickou osobou, která je odborně způsobilou osobou pro nakládání s přípravky, a e) zařízení pro aplikaci přípravků je vybaveno příslušenstvím, které bylo schváleno k provozu podle tohoto zákona. (4) Ústav nepovolí leteckou aplikaci v případě přípravku a) představujícího významné riziko pro včely, skupinu necílových členovců nebo obratlovců, nebo pro vodní organismy, b) jehož formulační úprava není pro leteckou aplikaci vhodná, nebo c) jde-li o přípravek, který je akutně toxický kategorie 1, 2 nebo 3, nebo toxický pro specifické cílové organismy po jednorázové nebo opakované expozici v kategorii 1, karcinogenní, mutagenní v zárodečných buňkách nebo toxický pro reprodukci kategorie 1 nebo senzibilizující dýchací cesty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie82) nebo toxický nebo vysoce toxický, karcinogenní, mutagenní nebo toxický pro reprodukci kategorie 1 nebo 2, nebo senzibilizující dýchací cesty, který byl uveden na trh podle chemického zákona nebo jehož leteckou aplikaci vylučuje závazné stanovisko krajské hygienické stanice. (5) Plán letecké aplikace obsahuje zejména a) údaje o přibližné době postřiku, plodině, předběžném množství a druhu aplikovaných přípravků, ředění přípravků a o počtu aplikací přípravků a jejich případném smísení, b) vymezení oblasti, v níž je zamýšlena letecká aplikace, c) opatření nezbytná k včasnému varování místních obyvatel i náhodně se vyskytujících osob a opatření pro řízení rizik, která mají zajistit, že nedojde k žádným negativním účinkům na zdraví náhodně se vyskytujících osob; tato opatření musí být v souladu s opatřeními uvedenými v závazném stanovisku krajské hygienické stanice, které je přílohou žádosti o schválení plánu letecké aplikace, a d) opatření nezbytná k ochraně životního prostředí v blízkosti ošetřované oblasti, která musí být v souladu s opatřeními uvedenými v závazném stanovisku obecního úřadu obce s rozšířenou působností, které je přílohou žádosti o schválení plánu letecké aplikace. (6) Žádost o povolení jednotlivé letecké aplikace nebo mimořádné letecké aplikace musí být podána Ústavu nejméně 10 dnů před plánovanou aplikací. Pokud Ústav do 5 dnů od doručení žádosti o povolení jednotlivé letecké aplikace o této žádosti nerozhodne, má se za to, že je aplikace povolena. Žádost podle věty první kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí uvedených v odstavci 3 obsahuje a) předběžnou dobu postřiku, b) množství a druh aplikovaných přípravků, c) údaje o ředění přípravků a o počtu aplikací přípravků a jejich případném smísení, d) plodinu, e) vymezení oblasti, kde má být provedena aplikace, f) název nebo jméno a příjmení osoby, která bude leteckou aplikaci provádět, pokud je v době podání žádosti známa, g) název nebo jméno a příjmení osoby, pro kterou se bude letecká aplikace provádět, pokud je v době podání žádosti známa, a h) v případě žádosti o povolení mimořádné letecké aplikace opatření na ochranu zdraví osob a opatření na ochranu životního prostředí. (7) O žádosti o povolení mimořádné letecké aplikace rozhodne Ústav do 10 dnů ode dne jejího doručení. Mimořádnou leteckou aplikaci Ústav povolí v případě, že hrozí závažné hospodářské škody, je ohroženo zdraví lidí nebo zvířat, nebo hrozí závažná újma životnímu prostředí. (8) V případě, že v době podání žádosti o povolení mimořádné letecké aplikace nejsou známy skutečnosti uvedené v odstavci 3 písm. c) až e), předloží žadatel prohlášení, ze kterého vyplývá, že při aplikaci budou tyto podmínky naplněny. (9) Rozhodnutí vydané Ústavem podle odstavců 6 a 7 kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje zejména a) údaje o přibližné době postřiku, plodině, množství a druhu aplikovaných přípravků, ředění přípravků a o počtu aplikací přípravků a jejich případném smísení, b) vymezení oblasti, v níž má být provedena letecká aplikace, c) opatření nezbytná k včasnému varování místních obyvatel i náhodně se vyskytujících osob a opatření pro řízení rizik, která mají zajistit, že nedojde k žádným negativním účinkům na zdraví náhodně se vyskytujících osob; tato opatření musí být v souladu s opatřeními uvedenými v závazném stanovisku krajské hygienické stanice, d) opatření nezbytná k ochraně životního prostředí v blízkosti ošetřované oblasti, která musí být v souladu s opatřeními uvedenými v závazném stanovisku obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a e) označení osoby, která bude leteckou aplikaci provádět, pokud je v době vydání rozhodnutí známa. (10) Rozhodnutí o schválení plánu letecké aplikace, o povolení jednotlivé letecké aplikace nebo o povolení mimořádné aplikace zveřejní Ústav na své úřední desce.“. 61. V § 52b se doplňuje odstavec 3, který zní: (3) Na pozemcích, na nichž se nachází oblasti využívané širokou veřejností nebo zranitelnými skupinami obyvatel podle čl. 3 odst. 14 nařízení (ES) č. 1107/2009, a na zastavěných stavebních pozemcích (dále jen „vymezené území“) a v jeho okolí do vzdálenosti 20 metrů je zakázáno, není-li na etiketě přípravku uvedena vzdálenost delší, aplikovat přípravky a) karcinogenní se standardní větou o nebezpečnosti82) H350 nebo H350i, b) mutagenní v zárodečných buňkách se standardní větou o nebezpečnosti H340, c) toxické pro reprodukci se standardní větou o nebezpečnosti H360 včetně doplňujících kódů, d) senzibilizující dýchací cesty se standardní větou o nebezpečnosti H334, e) karcinogenní se standardní větou o nebezpečnosti R45 nebo R49, f) mutagenní se standardní větou o nebezpečnosti R46, g) toxické pro reprodukci kategorie 1 nebo 2 se standardní větou o nebezpečnosti R60 nebo R61 nebo jejich kombinacemi, nebo h) senzibilizující dýchací cesty se standardní větou o nebezpečnosti R42. Hranice vymezeného území může obec v odůvodněných případech nařízením obce rozšířit; takto rozšířené hranice musí být vedeny po hranicích parcel.“. 62. V § 53 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Dojde-li ke zrušení povolení přípravku nebo k ukončení jeho uvádění na trh v členském státě původu, musí držitel povolení k souběžnému obchodu a) do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení povolení oznámit Ústavu tuto skutečnost a b) zastavit uvádění přípravku na trh v České republice k témuž datu, k němuž bylo ukončení uvádění na trh stanoveno příslušným úřadem v členském státě původu. (5) Na základě oznámení podle odstavce 4 písm. a) Ústav zruší povolení k souběžnému obchodu přípravku. Rozhodnutí o zrušení povolení je prvním úkonem v řízení.“. 63. § 54 včetně nadpisu zní: „§ 54 Pomocné prostředky (1) Pomocným prostředkem je a) prostředek pro úpravu anebo zlepšení vlastností aplikační kapaliny a při použití přípravků, b) prostředek pro ochranu ran po řezu stromů a keřů a při štěpování, c) feromon určený pro monitoring škodlivých organismů, d) prostředek pro zvýšení odolnosti rostlin proti škodlivým organismům mimo přípravek a e) prostředek na ochranu rostlin obsahující makroorganismy povahy živých parazitů, parazitoidů nebo predátorů mimo obratlovce, ve formě výrobku poskytovaného uživateli k použití proti škodlivým organismům na rostlinách nebo rostlinných produktech (dále jen „bioagens“). (2) Pomocný prostředek, s výjimkou feromonů určených pro monitoring škodlivých organismů, nesmí být uváděn na trh ani používán, pokud nebyl Ústavem na základě splnění požadavků stanovených v § 54a odst. 3 a 4 povolen.“. 64. Za § 54 se vkládají nové § 54a až 54d, které včetně poznámek pod čarou č. 97 a 98 znějí: „§ 54a (1) Žádost o povolení nebo změnu povolení podává Ústavu osoba, která hodlá pomocný prostředek uvést na trh. Žádost musí kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahovat údaje a dokumenty, které prokazují splnění požadavků uvedených v odstavci 3, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis. Ústav rozhodne o povolení pomocného prostředku ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení žádosti. Rozhodnutí o povolení pomocného prostředku se vydává na dobu 10 let. (2) Žadatel může některé písemnosti a informace označit za skutečnosti, které jsou předmětem obchodního tajemství. Tyto skutečnosti tvoří část spisu, která je vyloučena z nahlížení; má-li být touto částí spisu prováděn důkaz, může do ní nahlížet účastník řízení nebo jeho zástupce. Ustanovení § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije. (3) Pomocný prostředek splňuje požadavky pro povolení, jestliže a) jsou identifikovány všechny složky, které jej tvoří, b) jsou vymezeny jeho vlastnosti, jakož i hodnoty, které dokazují jeho opakovatelnou výrobu, c) je označen v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím klasifikaci, označování a balení látek a směsí97), d) neobsahuje látky, jejichž výroba, dovoz a uvádění na trh v Evropské unii jsou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek98) zakázány, e) neobsahuje karcinogeny, mutageny v zárodečných buňkách a látky toxické pro reprodukci v kategorii 1 včetně podkategorií 1A nebo 1B, f) není klasifikován jako senzibilující při vdechování se standardní větou o nebezpečnosti H334 a g) obsahuje makroorganismy, které jsou původní pro zoogeografickou oblast, do níž náleží území České republiky; jestliže tato podmínka není splněna, musí žadatel předložit vyjádření Ministerstva životního prostředí vydané formou závazného stanoviska41). (4) Jde-li o pomocný prostředek obsahující geneticky modifikované organismy, lze jej povolit při splnění požadavků stanovených tímto zákonem a zákonem upravujícím geneticky modifikované organismy32). (5) Žadatel je povinen na vyžádání Ústavu dodat na vlastní náklady vzorky pomocného prostředku. (6) Je-li to nutné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat nebo životního prostředí nebo se zřetelem k použití pomocného prostředku nebo s ohledem na zajištění souladu s právními předpisy České republiky anebo Evropské unie nebo s ohledem na soudobé vědecké a technické znalosti, Ústav může rozhodnutím a) omezit platnost povolení, b) omezit rozsah oblasti použití pomocného prostředku, c) stanovit zvláštní podmínky používání pomocného prostředku, nebo d) stanovit údaje, jimiž musí být pomocný prostředek označen. (7) Na žádost podanou alespoň 2 měsíce před zánikem platnosti rozhodnutí o povolení Ústav rozhodne o prodloužení platnosti povolení. Současně s žádostí předloží žadatel podklady, kterými potvrdí, že jsou nadále plněny požadavky uvedené v odstavci 3. § 54b (1) Pokud Ústav zjistí, že nejsou plněny požadavky tohoto zákona na povolení pomocného prostředku, povolení pomocného prostředku změní nebo zruší. Ústav změní nebo zruší povolení i na žádost žadatele. (2) Ústav může v rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení k pomocnému prostředku stanovit odkladné lhůty nepřesahující 6 měsíců pro uvádění na trh a navíc nejvýše 1 rok pro odstranění, skladování a využití stávajících zásob pomocného prostředku. Pokud se důvody pro odejmutí nebo změnu povolení týkají ochrany zdraví lidí, odkladná lhůta může být zkrácena nebo se nestanoví. § 54c (1) Použití nepovoleného pomocného prostředku nebo použití pomocného prostředku odchylně od jeho povolení pro účely výzkumu a vývoje (dále jen „použití pomocného prostředku pro účely výzkumu a vývoje“) je možné, jestliže a) toto použití bylo nejpozději 3 pracovní dny před aplikací pomocného prostředku písemně oznámeno Ústavu a b) Ústav nezakázal použití pomocného prostředku pro účely výzkumu a vývoje, a to nejpozději 24 hodin před jeho začátkem, ani nestanovil zvláštní podmínky pro toto použití, je-li to nezbytné vzhledem k nebezpečí pro zdraví lidí a zvířat, životní prostředí, rostliny a rostlinné produkty. (2) Oznámení před aplikací pomocného prostředku obsahuje a) identifikaci oznamovatele (firma nebo název, sídlo nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa místa pobytu), b) označení místa, kde se má použití pomocného prostředku pro účely výzkumu a vývoje uskutečnit, a c) popis účelu, rozsahu a způsobu použití pomocného prostředku pro účely výzkumu a vývoje. § 54d (1) Na pomocné prostředky se § 31 až 32, § 33 odst. 4 a 5, § 35 odst. 1 písm. d), § 35 odst. 2, 5 a 6 a § 46d až 49 vztahují obdobně. (2) Ustanovení o převodu povolení přípravku podle § 38a, poskytování informace o nežádoucích účincích přípravků a výměně informací podle § 39 se na pomocné prostředky vztahují obdobně. (3) Jsou-li splněna kritéria menšinového použití, Ústav nařízením Ústavu povolí rozšíření povolení pomocného prostředku, s výjimkou prostředku pro úpravu anebo zlepšení vlastností aplikační kapaliny, na menšinová použití v ekologickém zemědělství nebo v integrované produkci. Nařízení Ústavu vydává Ústav způsobem podle § 76 odst. 2 vět druhé až čtvrté. Závazné stanovisko Ministerstva zdravotnictví se nevydává. 97) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. 98) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES.“. 65. V § 55 se slova „rozhodnutí o zápisu dalšího“ nahrazují slovy „rozhodnutí o povolení pomocného“, slova „do úředního registru“ se zrušují a slovo „další“ se nahrazuje slovem „pomocné“. 66. V § 56 úvodní části ustanovení se slova „zápisu dalšího“ nahrazují slovy „povolení pomocného“ a slova „do úředního registru“ se zrušují. 67. V § 56 písm. a) a b) se za slovo „tohoto“ vkládá slovo „pomocného“. 68. § 57 zní: „§ 57 (1) Kontrolu pomocných prostředků provádí Ústav. (2) Osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o povolení pomocného prostředku, je povinna na výzvu Ústavu dodat na vlastní náklady vzorky pomocného prostředku odpovídající šaržím uvedeným na trh v České republice.“. 69. § 58 zní: „§ 58 Posouzení pomocného prostředku mimo bioagens z hlediska ochrany zdraví zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví na základě hodnocení vypracovaného Státním zdravotním ústavem23a). Za vypracování hodnocení uhradí žadatel Státnímu zdravotnímu ústavu cenu, která se stanoví podle zvláštního právního předpisu23b). Na základě hodnocení Státního zdravotního ústavu vydá Ministerstvo zdravotnictví závazné stanovisko.“. 70. § 59 a 60 včetně nadpisů znějí: „§ 59 Výroba a přemisťování přípravku určeného k použití v jiném členském státě nebo třetí zemi (1) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které dovezou ze třetí země nebo přemístí přípravek z jiného členského státu na území České republiky za účelem jeho dalšího přemístění do jiné členské země nebo vývozu do třetích zemí, jsou povinny oznámit Ústavu vždy 3 pracovní dny předem informace podle odstavce 3 před přemístěním nebo dovozem na území České republiky. (2) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které vyrábí přípravky na území České republiky určené k vývozu do třetí země nebo k přemístění do jiného členského státu z území České republiky, jsou povinny oznámit do 15. dne následujícího kalendářního čtvrtletí Ústavu informace podle odstavce 3. (3) Oznámení o výrobě nebo přemístění přípravku musí, kromě označení oznamovatele, obsahovat: a) název přípravku, množství přípravku po jednotlivých šaržích, typ a velikost obalu, b) místo výroby nebo skladování, c) identifikace způsobu přepravy, trasy a datum a čas přepravy. (4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která takové přípravky vyrábí nebo přemisťuje, je povinna na vyžádání dodat Ústavu vzorky balení přípravku. (5) Pro pomocné prostředky platí odstavce 1 až 4 obdobně. § 60 Vedení záznamů a informací o uvádění přípravků nebo pomocných prostředků na trh a jejich používání (1) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které přemístí přípravek nebo pomocný prostředek za účelem uvedení na trh v České republice, jsou povinny a) oznámit Ústavu vždy 3 pracovní dny před přemístěním na území České republiky název přípravku nebo pomocného prostředku, čísla a množství jednotlivých šarží, které přemístí z jiného členského státu Evropské unie nebo dovezou ze třetích zemí, a v případě, že číslo šarže není shodné s číslem šarže výrobce formulace, rovněž číslo šarže výrobce formulace, a b) na vyžádání Ústavu poskytnout informace o balení a dodat vzorky balení přípravků nebo pomocných prostředků. (2) Právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které na území České republiky přípravky nebo pomocné prostředky vyrábí, jsou povinny do 15. dne následujícího kalendářního čtvrtletí oznámit Ústavu údaje o množství přípravků nebo pomocných prostředků uvedených na trh na území České republiky včetně obchodních názvů a šarží. (3) Distributoři přípravků nebo pomocných prostředků jsou povinni v dokladu o jejich prodeji uvést též číslo šarže a datum skončení doby použitelnosti přípravku nebo pomocného prostředku. Ustanovení věty první se nevztahuje na prodejce v maloobchodní síti prodejen. (4) Způsob vedení záznamů o používaných přípravcích a pomocných prostředcích profesionálními uživateli88) stanoví prováděcí právní předpis.“. 71. V § 61 odst. 1 se slova „s výjimkou ručních zařízení pro aplikaci přípravků a zádových postřikovačů“ nahrazují slovy „s výjimkou ručních a zádových zařízení pro aplikaci přípravků“. 72. V § 63 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, včetně fotodokumentace profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků pořízené během provedení kontrolního testování“. 73. V § 65 odstavec 2 zní: „(2) Provozovatel kontrolního testování a) vede průběžnou evidenci profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků, která byla u něj kontrolnímu testování podrobena, a která obsahuje údaje podle § 63, b) uchovává výsledky naměřené při kontrolním testování, včetně dat potřebných k výpočtům, a to po dobu minimálně 5 let, a c) oznámí Ústavu změny údajů týkajících se provozovatele kontrolního testování, a to nejpozději do 15. dne ode dne, kdy ke změnám došlo.“. 74. V § 68 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Toto rozhodnutí je platné po dobu 2 let ode dne jeho vydání.“. 75. V § 69 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Toto rozhodnutí je platné po dobu 2 let ode dne jeho vydání.“. 76. V § 70 odst. 1 se slova „celní správa“ nahrazují slovy „orgány Celní správy České republiky“. 77. V § 71 odst. 1 písmeno h) zní: „h) žádá Komisi o udělení grantů k úhradě nákladů na mimořádná opatření k eradikaci nebo zamezení rozšiřování škodlivých organismů nebo dodatečná ochranná opatření přijatá proti rozšiřování škodlivého organismu,“. 78. V § 71 odst. 1 písm. i) se slova „použití, považovaných za menšinová“ nahrazují slovy „přípravků pro menšinová použití“. 79. V § 72 odst. 1 písm. c) se slovo „dalších“ nahrazuje slovem „pomocných“. 80. V § 72 odst. 2 písm. b) se slovo „registrovaných“ zrušuje a slovo „dalších“ se nahrazuje slovem „pomocných“. 81. V § 72 odst. 2 písm. c) se slovo „další“ nahrazuje slovem „pomocný“. 82. V § 72 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) vyhlašuje programy zkoušení přípravků a pomocných prostředků s cílem stanovit jejich optimální použití v souladu se zásadami integrované ochrany v podmínkách České republiky a porovnat účinnost povolených přípravků a toto zkoušení provádí.“. 83. V § 72 odst. 3 se slova „ve Věstníku“ zrušují, slova „a o vydáních povolení zápisu dalších prostředků do úředního registru“ se nahrazují slovy „a pomocných prostředků“, za slova „na trh67)“ se vkládají slova „přehled základních látek povolených v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie67),“ a za slovo „testování“ se vkládá slovo „profesionálních“. 84. V § 72 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ústav sděluje členským státům Evropské unie informace o mimořádných rostlinolékařských opatřeních uložených podle § 76 odst. 1 písm. f) a g), která mohou mít souvislost s přípravky skladovanými nebo uváděnými na trh na jejich území, nebo přepravovanými přes jejich území.“. 85. V § 73 odst. 2 se slova „na úseku ochrany včel podle § 51 odst. 2 a 6 a“ zrušují. 86. Za § 73 se vkládá nový § 73a, který včetně nadpisu zní: „§ 73a Celní úřad (1) Celní úřad při dovozu přípravků a pomocných prostředků ze třetích zemí a) nepropustí přípravky nebo pomocné prostředky do celního režimu volného oběhu, pokud dovozce nepředloží povolení k uvedení na trh a používání podle čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh, a b) nepropustí přípravky nebo pomocné prostředky do celního režimu volného oběhu, pozastaví jejich propuštění do režimu volného oběhu a neprodleně informuje Ústav, pokud pojme podezření, že se jedná o zásilku zboží, jehož propuštění do režimu volného oběhu je podmíněno předložením povolení podle čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. (2) Zboží, u něhož vzniklo podezření podle odstavce 1 písm. b), bude propuštěno do režimu volného oběhu, pokud do tří pracovních dnů od pozastavení propuštění nebude celní úřad uvědomen o jakémkoli opatření přijatém Ústavem ve formě závazného stanoviska, za předpokladu, že všechny další požadavky a náležitosti pro takové propuštění byly splněny. (3) Pokud celní úřad obdrží od Ústavu ve lhůtě stanovené v odstavci 2 závazné stanovisko, ze kterého vyplyne, že dovážené zboží nemůže být propuštěno do režimu volného oběhu, vydá rozhodnutí o nepropuštění zboží.“. 87. V § 74 odst. 1 písm. f) se slovo „dalších“ nahrazuje slovem „pomocných“. 88. V § 74 odst. 1 písm. h) se za slovo „testování“ vkládá slovo „profesionálních“. 89. V § 74 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) podmínek poskytování znalostí v rámci pořádání kurzů a školení k získání a prodloužení osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky (§ 86a odst. 2), podmínek, na základě kterých byla vzdělávací zařízení pověřena ministerstvem (§ 86a odst. 3), a povinností zaměstnavatelů pořádajících kurzy pro své zaměstnance.“. 90. V § 74 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 91. V § 74 odst. 3 se text „odstavce 3“ nahrazuje textem „odstavce 2“. 92. V § 74 odst. 4 a 5 se text „odstavců 3 a 4“ nahrazuje textem „odstavců 2 a 3“. 93. V § 75 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) předložit dokumenty prokazující zničení přípravku, pomocného prostředku nebo obalů od těchto výrobků.“. 94. V § 75 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Námitky nemají odkladný účinek.“. 95. V § 76 odst. 1 písm. f) se slovo „dalšího“ nahrazuje slovem „pomocného“. 96. V § 76 odst. 1 písm. g) se slovo „dalšího“ nahrazuje slovem „pomocného“ a na konci textu písmene g) se doplňují slova „, a předložit dokumenty potvrzující zničení přípravku nebo pomocného prostředku nebo o zničení obalů, v nichž byly obsaženy“. 97. V § 76 odst. 1 písm. h) se za slovo „používání“ vkládá slovo „profesionálních“ a čárka za slovem „přípravků“ se nahrazuje slovy „nebo zákaz provozování kontrolního testování a“. 98. V § 76 odst. 2 písm. a) se text „§ 74 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 74 odst. 4“. 99. V § 76 odst. 2 písm. e) bodě 1 se slovo „další“ nahrazuje slovem „pomocný“, za slova „prostředí, nebo“ se vkládá slovo „profesionální“, slovo „a“ se nahrazuje slovem „nebo“ a na konci textu bodu 1 se doplňují slova „nebo provozovatel kontrolního testování porušil ustanovení § 63, 64 nebo 65“. 100. V § 76 odst. 2 písm. e) bodě 3 se slovo „další“ nahrazuje slovem „pomocný“. 101. V § 79 písm. a) se text „odst. 1“ zrušuje. 102. V § 79 se na konci písmene f) doplňují slova „s výjimkou přípravků, v nichž jsou účinnou látkou živé mikroorganismy, které mají obecný nebo specifický účinek proti škodlivým organismům,“. 103. V § 79 písmeno i) zní: „i) povolení pomocného prostředku, s výjimkou bioagens,“. 104. V § 79 písm. j) se za slovo „testování“ vkládá slovo „profesionálních“. 105. V § 79 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Držitel povolení je povinen uhradit za zkoušky přípravku nebo pomocného prostředku, který je do programu zkoušení pro danou plodinu, dávku, termín a způsob aplikace zařazen poprvé, náhradu nákladů, které vznikly Ústavu v rámci programu zkoušení za období nejdéle 2 let.“. 106. V § 79a odst. 1 písmena a) a b) znějí: „a) používá pomocný prostředek, jehož použití není povoleno podle tohoto zákona, b) nesplní oznamovací povinnost podle § 45 odst. 10.“. 107. V § 79a odst. 1 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“. 108. V § 79a odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 109. V § 79b odst. 1 písm. a) se text „písm. a)“ zrušuje. 110. V § 79b odst. 1 písmeno b) zní: „b) v rozporu s § 46d doveze ze třetí země přípravek pro vlastní potřebu,“. 111. V § 79b odst. 1 písm. d) se text „§ 31 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 31b odst. 2“. 112. V § 79c odst. 1 písm. c) bod 2 zní: „2. uvedenými v § 49 odst. 1 nebo prováděcím právním předpisu vydaným k provedení § 49 odst. 2, nebo“. 113. V § 79c odst. 1 písm. d) se slova „jako ošetřovatel porostu“ a slova „odst. 1 a 2, nebo § 52“ zrušují. 114. V § 79c odst. 1 písm. f) se slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje. 115. V § 79c se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno h), které zní: „h) jako chovatel včel neoznámí místně příslušnému obecnímu úřadu údaje k umístění trvalých a přechodných stanovišť včelstev podle § 51 odst. 5.“. 116. V § 79d odst. 1 písmeno d) zní: „d) v rozporu s § 69a odst. 1 použije bez povolení značku pro označování ošetřeného dřeva nebo dřevěného obalového materiálu.“. 117. § 79e zní: „§ 79e (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako profesionální uživatel 1. nezaznamenává údaje podle § 5 odst. 3, 2. neposkytne Ústavu údaje o spotřebě přípravků podle § 49 odst. 4, 3. použije pomocný prostředek v rozporu s jeho označením nebo v rozporu s nařízením Ústavu o rozšíření povolení na menšinová použití, b) jako držitel povolení 1. neoznámí změny ve skutečnostech uvedených v povolení podle § 31 odst. 2, 2. nezašle Ústavu text etikety přípravku podle § 31a odst. 3, c) označuje výrobky, které jsou uváděny na trh podle jiných právních předpisů, v rozporu s § 31 odst. 4, d) označuje přípravky v rozporu s § 31 odst. 5 nebo 6, e) nesplní oznamovací povinnost podle § 45 odst. 10, f) jako registrovaný distributor nesplní oznamovací povinnost podle § 46a odst. 6, g) jako osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o povolení pomocného prostředku, neoznačí pomocný prostředek, který uvádí na trh, podle § 55, h) nedodá vzorky pomocného prostředku v souladu s § 57 odst. 2, i) použije profesionální zařízení pro aplikaci přípravků v rozporu s § 61, j) použije profesionální zařízení pro aplikaci přípravků omezující nežádoucí úlet přípravků v rozporu s § 62, k) jako provozovatel kontrolního testování nesplní některou z povinností podle § 63 až 65, l) jako výrobce ošetřeného dřevěného obalového materiálu vyrobí dřevěný obalový materiál v rozporu s § 69 odst. 3, nebo m) v rozporu s § 69a odst. 1 použije bez povolení značku pro označování ošetřeného dřeva nebo dřevěného obalového materiálu. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 750 000 Kč.“. 118. V § 79f odst. 1 písmeno b) zní: „b) v rozporu s § 46d doveze ze třetí země přípravek pro vlastní potřebu,“. 119. V § 79f odst. 2 se číslo „500 000“ nahrazuje číslem „2 000 000“. 120. § 79g zní: „§ 79g (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na trh používá nebo uvede na trh přípravek, který není v České republice povolen, b) označí nebo zabalí přípravek, který uvádí na trh, v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na trh nebo v rozporu s povolením, c) uvede na trh pomocný prostředek, který není povolen, d) neprovádí pokusy nebo zkoušky s přípravky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na trh, e) uvádí na trh nebo používá účinné látky v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na trh, f) uvede na trh přípravek, který není opatřen etiketou v souladu s § 31a odst. 1 nebo 2, g) přebaluje přípravky v rozporu s § 31b, h) nestáhne v určené lhůtě po zrušení povolení přípravek z trhu podle § 35 odst. 5, i) jako držitel povolení nebo distributor nesplní informační povinnost podle § 35 odst. 6, j) v rozporu s § 40 odst. 2 neposkytne Ústavu přípravek nebo pomocný prostředek, k) jako držitel povolení nesplní povinnost podle § 43 odst. 3, l) jako profesionální uživatel 1. skladuje přípravky v rozporu s § 46, 2. aplikuje přípravky v rozporu s § 51 odst. 1 až 4 nebo § 52 až 52b, 3. použije přípravek v rozporu s § 50, 4. nesplní informační povinnost podle § 49 odst. 7, m) uvede na trh přípravek nebo pomocný prostředek v rozporu s § 46b, n) v rozporu s § 47 uvede na trh přípravek po uplynutí doby jeho použitelnosti, o) používá přípravky v rozporu s § 49 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na trh, p) nezabezpečí výkon činnosti držitelem osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky potřebného podle tohoto zákona, q) v rámci souběžného obchodu doveze z jiného členského státu přípravek, který nebyl povolen, r) jako držitel povolení k souběžnému obchodu nezastaví uvádění přípravku na trh v České republice podle § 53 odst. 4, s) přemístí přípravek určený k použití v jiném členském státě nebo třetí zemi v rozporu s § 59 a 60 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na trh, t) nesplní opatření uložené Ústavem podle § 75, u) nesplní některou z povinností při vedení záznamů o používaných přípravcích a pomocných prostředcích podle tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vedení záznamů, nebo v) nesplní některou z povinností při propagaci přípravků podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na trh. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 4 000 000 Kč. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), k), m) a n) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 2 let.“. 121. V § 79h odst. 2 se číslo „1 500 000“ nahrazuje číslem „6 000 000“. 122. V § 79i se odstavec 8 zrušuje. 123. V § 80 odst. 2 písm. a) se text „odst. 3 a 4“ nahrazuje textem „odst. 2 a 3“. 124. V § 82 odst. 2 písmeno b) zní: „b) osoby s ukončeným vysokoškolským vzděláním zemědělského nebo přírodovědeckého směru, které jsou absolventy studijního programu celoživotního vzdělávání rostlinolékařství60) vysokých škol uskutečňujících akreditované studijní programy v oblasti zemědělství nebo přírodních věd a určené pro absolventy jiných akreditovaných studijních programů, pokud byla žádost o akreditaci studijního programu opatřena kladným stanoviskem ministerstva jako uznávacího orgánu podle zákona o vysokých školách a rozsah a obsah tohoto programu celoživotního vzdělávání rostlinolékařství musí být ve shodě s rozsahem a obsahem magisterského studijního programu rostlinolékařství včetně způsobu ověření znalostí, nebo“. 125. V § 82 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Obsah a rozsah znalostí poskytovaných v rámci vzdělávání podle odstavce 2 musí být v souladu s obsahem a rozsahem základního kurzu stanovených podle § 86b odst. 3 písm. c). K poskytování znalostí týkajících se ochrany zdraví lidí jsou oprávněny pouze fyzické osoby pověřené Ministerstvem zdravotnictví.“. 126. V § 85 odst. 1 písm. b) se slova „s maturitní zkouškou“ nahrazují slovy „v oboru vzdělání rostlinolékařství nebo ochrana rostlin, ukončené maturitní zkouškou,“ a za slovo „rostlinolékařství“ se vkládají slova „nebo ochrana rostlin“. 127. V § 85 odst. 1 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 99 zní: „c) složily zkoušku z profesní kvalifikace „Zemědělský poradce pro ochranu rostlin“ podle zákona upravujícího ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání99). 99) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.“. 128. V § 86 odst. 1 větách třetí a čtvrté se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“ a na konci odstavce 1 se doplňují věty „Za držitele osvědčení prvního stupně nebo druhého stupně se považuje též osoba v období 3 let po ukončení středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo studia na vysoké škole, a to v oborech stanovených prováděcím právním předpisem. Dále se za držitele osvědčení prvního stupně považuje osoba, která absolvovala zaměstnavatelem organizovaný kurz, sloužící k doplnění znalostí pro aplikaci přípravků, a to pro výkon práce pro tohoto zaměstnavatele. Toto osvědčení platí do konce kalendářního roku, v němž proškolená osoba kurz absolvovala. Tento kurz je možné absolvovat nejdříve za 2 roky od absolvování předchozího kurzu. Zaměstnavatel je povinen písemně oznámit Ústavu místo a čas pořádání kurzu nejméně 5 dnů před konáním kurzu. Prováděcí právní předpis stanoví způsob prokázání absolvování tohoto kurzu.“. 129. V § 86 odst. 2 se za slova „lze prodloužit“ vkládají slova „na dalších 5 let od data uplynutí platnosti dosavadního osvědčení“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo předložení dokladu o absolvování jiného obsahem a rozsahem srovnatelného školení zveřejněného ministerstvem. Doplňující školení nebo odborné školení lze absolvovat nejvýše 1 rok před koncem platnosti dosavadního osvědčení“. 130. V § 86 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Osoba, která v rámci svých profesních činností a) poskytuje poradenství v oblasti ochrany rostlin před škodlivými organismy a s ní souvisejícími poruchami rostlin a v oblasti bezpečného používání přípravků, b) uvádí na trh přípravky pro profesionální uživatele, nebo c) pořádá základní kurzy k získání osvědčení prvního, druhého a třetího stupně, doplňující školení k prodloužení osvědčení druhého a třetího stupně a doplňující školení k získání nového osvědčení prvního stupně a zaměstnavatelem organizované kurzy k doplnění znalostí pro aplikaci přípravků podle § 86 odst. 1, musí být držitelem osvědčení třetího stupně, nebo musí tyto činnosti vykonávat prostřednictvím fyzické osoby, která je držitelem osvědčení třetího stupně. Držitel osvědčení třetího stupně je způsobilý i pro činnosti držitele osvědčení druhého stupně a prvního stupně. Osvědčení třetího stupně s platností na dobu 5 let vydá Ústav fyzické osobě, která splňuje podmínky vzdělání pro rostlinolékaře podle § 82 odst. 2 nebo 5, nebo absolvuje základní kurz a úspěšně vykoná zkoušku. Platnost tohoto osvědčení lze prodloužit na základě absolvování doplňujícího školení a úspěšně vykonané zkoušky. (4) Ústav prodlouží platnost osvědčení druhého nebo třetího stupně o dalších 5 let od uplynutí data platnosti dosavadního osvědčení na základě žádosti držitele osvědčení podané před uplynutím doby jeho platnosti, pokud žadatel v posledních 12 měsících platnosti původního osvědčení splnil podmínky prodloužení platnosti osvědčení podle odstavce 2 nebo 3. Žádost se podává Ústavu přímo nebo prostřednictvím vzdělávacího zařízení, u kterého žadatel absolvoval doplňující školení; toto vzdělávací zařízení v takovém případě postoupí žádost Ústavu spolu s dokladem o absolvování školení.“. 131. V § 86 odstavec 8 zní: „(8) Za odborně způsobilou osobu pro nakládání s přípravky nebo pro jinou činnost, pro niž tento zákon vyžaduje odbornou způsobilost pro nakládání s přípravky, se považuje i osoba, která získala odbornou způsobilost pro nakládání s přípravky v odpovídajícím rozsahu vykonávané činnosti v jiném členském státě. V případě dočasného nebo příležitostného výkonu této činnosti je ministerstvo po obdržení oznámení před zahájením výkonu dočasné nebo příležitostné regulované činnosti podle zákona o uznávání odborné kvalifikace oprávněno ověřit odbornou kvalifikaci uchazeče.“. 132. V § 86 se doplňují odstavce 9 až 11, které včetně poznámek pod čarou č. 100, 101 a 102 znějí: „(9) Pro nakládání s přípravky klasifikovanými jako akutně toxické kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího označování a balení látek a směsí nebo jako vysoce toxické musí mít osoba způsobilost pro nakládání s vysoce toxickými chemickými látkami a chemickými směsmi podle zákona o ochraně veřejného zdraví100). (10) Pro nakládání s přípravky za účelem speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech musí mít osoba též způsobilost pro provádění speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech101). (11) Pro nakládání s přípravky klasifikovanými jako akutně toxické kategorie 1 nebo 2 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího označování a balení látek a směsí nebo jako toxické a vysoce toxické za účelem speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech musí mít osoba též způsobilost pro nakládání s chemickými látkami a chemickými směsmi klasifikovanými jako toxické a vysoce toxické za účelem speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech102). 100) § 44a odst. 8 a § 44b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 101) § 58 odst. 1 a 2 zákona č. 258/2000 Sb. 102) § 58 odst. 1 až 3 zákona č. 258/2000 Sb.“. 133. V § 86a odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Základní kurzy a doplňující školení provádějí vzdělávací zařízení pověřená k této činnosti ministerstvem. Vzdělávací zařízení poskytují Ústavu následující údaje o vydaných osvědčeních v elektronické podobě a) název vzdělávacího zařízení, které provádělo základní kurz k osvědčení prvního stupně, b) název vzdělávacího zařízení, které provádělo doplňující školení k osvědčení prvního stupně, c) datum vydání osvědčení prvního stupně, d) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu nebo bydliště a datum a místo narození osoby, které bylo osvědčení prvního stupně vydáno. (2) K poskytování odborných rostlinolékařských znalostí v rámci základních kurzů, doplňujících školení a kurzů organizovaných zaměstnavatelem, týkajících se rostlinolékařské péče, je oprávněna pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky odborné kvalifikace stanovené v § 85 odst. 1 (dále jen „odborný školitel“). K poskytování znalostí týkajících se ochrany zdraví lidí jsou oprávněny pouze fyzické osoby pověřené Ministerstvem zdravotnictví.“. 134. V § 86a odst. 3 písm. a) se slova „držitelem osvědčení třetího stupně“ nahrazují slovy „odborným školitelem a fyzickou osobou pověřenou Ministerstvem zdravotnictví“. 135. V § 86b odst. 1 písm. a) se text „1 rok“ nahrazuje textem „6 měsíců“. 136. V § 86b odstavec 3 zní: „(3) Prováděcí právní předpis stanoví a) obsah a rozsah základního kurzu pro vydání osvědčení prvního stupně a doplňujícího školení pro vydání nového osvědčení prvního stupně a náležitosti osvědčení prvního stupně, b) obory učňovského, středoškolského nebo vysokoškolského odborného vzdělávání, po jejichž absolvování se osoba po dobu 3 let považuje za držitele osvědčení prvního nebo druhého stupně, c) obsah a rozsah základního kurzu a doplňujícího školení pro vydání a prodloužení platnosti osvědčení druhého stupně, rozsah a způsob provedení zkoušky a náležitosti osvědčení druhého stupně a obsah, rozsah a způsob zveřejnění odborného školení, na základě jehož absolvování lze prodloužit platnost osvědčení druhého stupně, d) obsah a rozsah základního kurzu, rozsah a způsob provedení zkoušky pro vydání osvědčení třetího stupně, obsah a rozsah doplňujícího školení a rozsah a způsob provedení zkoušky pro prodloužení platnosti osvědčení třetího stupně, náležitosti osvědčení třetího stupně, e) požadavky na technické zabezpečení pro pořádání základních kurzů a doplňujících školení a způsob prokázání absolvování kurzu organizovaného zaměstnavatelem a f) obsah a rozsah kurzu organizovaného zaměstnavatelem.“. 137. V § 87 odst. 2 se na konci písmene c) doplňují slova „včetně fotodokumentace profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků pořízené během provedení kontrolního testování,“. 138. V § 87 odst. 5 písm. a) a b) se slova „druhého a třetího stupně“ zrušují. 139. V § 87 odst. 5 písm. g) se za slova „vydání osvědčení druhého“ vkládají slova „nebo třetího“. 140. V § 88 odst. 1 písm. b) se text „§ 6 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 6“ a text „§ 74 odst. 7“ se nahrazuje textem „§ 74 odst. 4“. 141. V § 88 odst. 1 písm. d) se text „§ 51 odst. 3, 4 a 7“ nahrazuje textem „§ 51 odst. 5, 6 a 9“. 142. V § 88 odst. 3 se slova „dalších prostředcích k provedení § 31 odst. 6, § 37 odst. 2, § 45 odst. 13, § 46a odst. 1 a 6, § 49 odst. 1 a 6, § 54 odst. 3 a 4, § 55 a § 60 odst. 5“ nahrazují slovy „pomocných prostředcích k provedení § 31a odst. 5, § 34 odst. 3, § 43 odst. 1, § 45 odst. 13, § 46b odst. 3, § 46c odst. 2, § 49 odst. 1 a 6, § 54a odst. 1, § 55 a § 60 odst. 4“. 143. V § 88 odst. 4 se za slovo „vydá“ vkládají slova „ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Rozhodnutí o uznání způsobilosti technického zařízení a o zapsání do rejstříku provozovatelů technického zařízení (§ 68 odst. 3) či o zapsání do rejstříku výrobců ošetřeného dřevěného obalového materiálu (§ 69 odst. 2) vydaná podle zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou platná do 31. prosince 2018. 2. Další prostředky registrované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se v rozsahu registrace považují za pomocné prostředky povolené podle zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Přípravky pro profesionální uživatele může podle dosavadních právních předpisů uvádět na trh fyzická nebo právnická osoba, která není registrovaným distributorem, do 30. června 2018. 4. Profesionální uživatel může používat přípravky pro profesionální uživatele získané do 30. června 2018 od fyzické osoby nebo právnické osoby, která není registrovaným distributorem. 5. Přípravky, které byly uvedeny na trh v České republice v rámci souběžného obchodu a jejichž přemístění na území České republiky bylo oznámeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí splňovat podmínky uvedené v § 31a odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. III Vyhláška č. 88/2006 Sb., o způsobu a rozsahu vyžadování údajů o ovocných sadech obhospodařovaných v režimu intenzivního ovocnářství, se zrušuje. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o regulaci reklamy Čl. IV Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 202/2015 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V nadpisu § 5g se doplňují slova „a pomocné prostředky“. 2. Na konci § 5g se doplňuje věta „Předmětem reklamy na pomocné prostředky mohou být pouze povolené pomocné prostředky v rozsahu vlastností stanovených v povolení.“. 3. V § 7 písm. d) se za slovo „rostlin“ vkládají slova „a pomocné prostředky“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o zemědělství Čl. V Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 409/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 95/2009 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 371/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 104/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2e odst. 1 písm. c) se slova „místně příslušným“ zrušují. 2. V § 2fb odst. 3 se za slovo „ministerstvu“ vkládají slova „, Fondu, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, krajským úřadům a příslušným kontrolním orgánům56)“. 3. V § 3a odst. 2 písm. c) se slova „s výjimkou včel“ zrušují. 4. V § 3a odst. 3 se slova „a Fondu“ nahrazují slovy „, Fondu a příslušným kontrolním orgánům56)“. 5. V § 3ab odst. 1 se slovo „případně“ zrušuje. 6. V § 3ab odst. 2 písm. c) se slovo „, popřípadě“ nahrazuje slovem „a“. 7. V § 3ab odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a údaje o uživateli objektu, a to osobní jméno, popřípadě jména, příjmení nebo název a adresa, nebo obchodní firma a sídlo, popřípadě telefonní číslo nebo elektronická adresa“. 8. V § 3ab odst. 2 se na konci textu písmene h) doplňují slova „a katastrální území a katastrální parcela, ve které se objekt nachází“. 9. V § 3g odst. 1 závěrečné části ustanovení se číslo „30“ nahrazuje číslem „15“. 10. V § 3g se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při postupu podle tohoto odstavce se použije ustanovení § 141 odst. 4 správního řádu.“. 11. V § 3g se doplňuje odstavec 16, který zní: „(16) V řízení o aktualizaci evidence půdy se nepoužije ustanovení o vyrozumění účastníků řízení o provádění důkazu mimo ústní jednání a o vydání usnesení při provádění důkazu ohledáním věci na místě podle správního řádu.“. 12. V § 3h se na konci odstavce 2 doplňují slova „, s tím, že prvním úkonem ve věci je vydání oznámení o provedení aktualizace evidence půdy nebo oznámení o provedení aktualizace evidence ekologicky významných prvků“. 13. V § 3o se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) V případě chovatele včel provádí aktualizaci údajů evidence objektů Fond na základě informací z ústřední evidence vedené podle plemenářského zákona47); ustanovení odstavců 1 až 4 se použije přiměřeně.“. 14. Za § 3p se vkládají nové § 3q a 3r, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 69 a 70 znějí: „§ 3q Evidence ovocných sadů (1) Evidenci ovocných sadů vede Ústav. Evidence ovocných sadů je neveřejným informačním systémem veřejné správy, jehož správcem a provozovatelem15) je Ústav. (2) Žadatel o poskytnutí dotace na druh zemědělské kultury ovocný sad69) o výměře druh zemědělské kultury ovocný sad69) větší než 0,01 ha je před prvním podáním žádosti o poskytnutí dotace na druh zemědělské kultury ovocný sad69) povinen podat Ústavu ohlášení do evidence ovocných sadů. (3) Ohlášení do evidence ovocných sadů podle odstavce 2 obsahuje kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu údaje o a) identitě žadatele, jde-li o 1. fyzickou osobu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebylo-li přiděleno, tak datum narození, nebo 2. právnickou osobu, osobní jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě datum narození, adresa místa trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu, nejedná-li se o občana České republiky nebo občana členského státu Evropské unie; je-li členem jejího statutárního orgánu právnická osoba, obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, b) čísle dílu půdního bloku, c) výměře ovocného sadu, d) druhu ovocné rostliny pěstované v ovocném sadu, e) odrůdě, včetně podnože, ovocné rostliny pěstované v ovocném sadu, f) datu výsadby ovocných stromů nebo ovocných keřů pěstovaných v ovocném sadu, g) počtu ovocných stromů nebo ovocných keřů a hustotě výsadby ovocných stromů nebo ovocných keřů pěstovaných v ovocném sadu, h) charakteru ovocného sadu, i) pěstitelském tvaru ovocného sadu, j) využití závlah v ovocném sadu a k) zahrnutí ovocného sadu do režimu integrované produkce nebo systému ekologického zemědělství. (4) Žadatel podle odstavce 2 je povinen ohlásit Ústavu změny údajů vedených v evidenci ovocných sadů nebo zrušení ovocného sadu do 15 dnů ode dne, kdy nastaly. (5) Ústav ověří skutečnosti uvedené žadatelem podle odstavce 2 v ohlášení do evidence ovocných sadů, přidělí registrační číslo ovocného sadu a zapíše žadatele podle odstavce 2 do evidence ovocných sadů nejpozději do 30 dnů ode dne doručení ohlášení žadatele do evidence ovocných sadů. (6) Pokud by ohlášení do evidence ovocných sadů podle odstavců 2 a 4 neodpovídalo skutečnosti zjištěné Ústavem nebo by nesplňovalo náležitosti stanovené tímto zákonem, Ústav zápis do evidence ovocných sadů neprovede. O neprovedení zápisu Ústav žadatele ve lhůtě uvedené v odstavci 5 vyrozumí. (7) Ústav může na základě vlastního zjištění nebo na základě podnětu ministerstva nebo jiného orgánu veřejné správy zahájit postup vedoucí k ověření údajů evidence ovocných sadů nebo k zániku zápisu evidence ovocného sadu v evidenci ovocných sadů. Ústav vyzve dotčeného žadatele podle odstavce 2 k písemnému vyjádření ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. (8) Právní účinky ohlášení do evidence ovocných sadů a jejich změny podle odstavců 2 až 4 nastávají nejdříve dnem bezprostředně následujícím po dni, kdy Ústav zahájil postup podle odstavce 5 nebo 7, anebo nastávají později, jestliže to vyplývá ze zjištěných důkazů. (9) Žadatel o poskytnutí dotace na druh zemědělské kultury ovocný sad69) je povinen u ovocných rodů a druhů stanovených jiným právním předpisem70), předložit Ústavu do a) 15\\. června příslušného kalendářního roku údaje o odhadu sklizně v tomto kalendářním roce, b) 1\\. září příslušného kalendářního roku údaje o dalším odhadu sklizně v tomto kalendářním roce a c) 15\\. prosince příslušného kalendářního roku údaje o skutečné sklizni v tomto kalendářním roce. § 3r Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy pro evidenci ovocných sadů (1) Ústavu, ministerstvu a Fondu jsou pro evidenci ovocných sadů podle § 3q poskytovány a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel a c) údaje z agendového informačního systému cizinců. (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou pro účely plnění úkolů podle tohoto zákona a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum a místo narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, c) datum a místo úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo jako den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, d) adresa místa pobytu a e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou pro účely plnění úkolů podle tohoto zákona a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum a místo narození, c) rodné číslo, bylo-li přiděleno, d) adresa místa trvalého pobytu a e) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou pro účely plnění úkolů podle tohoto zákona a) jméno, popřípadě jména, příjmení, b) datum a místo narození, c) státní občanství, popřípadě více státních občanství, d) druh a adresa místa pobytu a e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu. (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. 69) § 3 odst. 8 nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů. 70) Například nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.“. 15. V § 4 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 3 až 9. 16. V § 4 odst. 9 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“. 17. V § 5 odst. 1 písm. f) se za slovo „chovatel“ vkládají slova „, s výjimkou chovatele včel,“. 18. V § 5 odst. 1 písmeno g) zní: „g) jako žadatel o poskytnutí dotace na druh zemědělské kultury ovocný sad 1. neohlásí Ústavu změny údajů v evidenci ovocných sadů nebo zrušení ovocného sadu podle § 3q odst. 4, nebo 2. nesplní informační povinnost podle § 3q odst. 9.“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Ministerstvo zemědělství uvede evidenci hospodářství podle objektů určených k chovu evidovaných zvířat v oblasti chovu včel podle § 3a zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do prvního dne šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení do souladu s ústřední evidencí vedenou podle plemenářského zákona. 2. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v součinnosti s žadatelem o poskytnutí dotace na druh zemědělské kultury ovocný sad aktualizuje evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, způsobem podle § 3q zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do prvního dne šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském Čl. VII Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 1 písm. e) se slova „a agrochemického zkoušení zemědělských půd“ nahrazují slovy „, upravených kalů a sedimentů“. 2. V § 2 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) monitoringu zemědělských půd a agrochemického zkoušení zemědělských půd,“. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i). 3. V § 2 odst. 1 se čárka na konci písmene h) nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje. 4. § 2a se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 23 zrušuje. 5. V § 3 odst. 1 písm. d) bodě 1 se slova „výskytu zakázaných a nežádoucích látek a doplňkových látek překračujících povolené limity v krmivech, půdě a ve vstupech“ nahrazují slovem „vstupů“. 6. V § 3 odst. 1 písm. e) se slovo „ústav“ nahrazuje slovem „Ústav“. 7. V § 3 odst. 1 písm. h) se slova „Registru vinic a poskytování informací z něj podle zvláštního právního předpisu5a)“ nahrazují slovy „evidence ovocných sadů podle zákona o zemědělství4a)“. 8. Poznámka pod čarou č. 5a se zrušuje. 9. V § 3 odst. 4 se slovo „referenční“ nahrazuje slovem „pověřená“. 10. V § 3 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Zkoušky na základě vyžádání organizačních složek státu nebo fyzických a právnických osob podle odstavce 2 provádí Ústav tak, aby nebyla omezena zkušební kapacita pro výkon zkušebních činností podle § 2. Pozemky, k nimž má Ústav příslušnost hospodaření a na kterých v dané vegetační sezóně neprobíhají odborné zkoušky, Ústav obhospodařuje nebo může přenechat k dočasnému užívání fyzickým nebo právnickým osobám.“. 11. V § 3 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „prováděním odborných a zkušebních úkonů na základě jejich vyžádání. Spolupráce s úřady Evropské unie a s odbornými institucemi probíhá také řešením společných projektů v rámci věcné působnosti Ústavu“. 12. V § 3 se doplňují odstavce 8 a 9, které včetně poznámky pod čarou č. 27 znějí: „(8) V rozsahu působnosti podle § 2 a 3 se Ústav podílí na organizování školicích, vzdělávacích a informačních aktivit včetně publikace výsledků a metodik. (9) Příjmy za provádění odborných zkušebních a vzdělávacích činností a dalších činností podle odstavce 1 písm. c) a e) a odstavců 2, 5, 6 a 8 nejsou příjmy státního rozpočtu podle zákona o rozpočtových pravidlech27), ale jsou příjmy zvláštního účtu Ústavu, kterými jsou hrazeny náklady Ústavu vynaložené na jejich provádění. 27) § 6 odst. 1 písm. d) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.“. 13. V § 6 odst. 1 se za slovo „zákonů4), 20)“ vkládají slova „a za provedení odborných a zkušebních úkonů na základě vyžádání organizačních složek státu nebo fyzických a právnických osob podle § 3 odst. 2“ a slova „podle těchto zvláštních zákonů“ se zrušují. 14. V § 8 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: „(3) Orgány Celní správy České republiky poskytují na vyžádání Ústavu o kontrolované právnické nebo podnikající fyzické osobě, která dováží ze třetích zemí hnojiva, krmiva, krmné směsi, přípravky na ochranu rostlin a rostlinné produkty propuštěné do režimu volného oběhu, tyto informace: a) identifikační údaje kontrolované osoby, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo pobytu, popřípadě místo podnikání, obchodní firmu, nebo název a sídlo adresáta, b) popis, včetně obchodního názvu a druhu výrobku podle svého zařazení v kombinované nomenklatuře uvedené v Příloze č. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění, c) informace o zemi odeslání a zemi původu výrobku, d) množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek a e) informace o realizovaných dovozech. Poskytnutí těchto informací není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu. (4) Ústav je oprávněn z důvodů ochrany zdraví lidí, zvířat, životního prostředí a ochrany spotřebitele zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup zjištění a výsledky z kontrolní činnosti prováděné podle zvláštních právních předpisů4). Tyto informace mohou obsahovat a) údaje o osobě, která v rozporu se zvláštními právními předpisy4) uvedla na trh rozmnožovací materiál, hnojivo, pomocnou půdní látku, pomocný rostlinný přípravek, substrát, krmivo, přípravek na ochranu rostlin nebo pomocný prostředek na ochranu rostlin, b) identifikační údaje o rozmnožovacím materiálu, hnojivu, pomocné půdní látce, pomocném rostlinném přípravku, substrátu, krmivu, přípravku na ochranu rostlin nebo pomocném prostředku na ochranu rostlin, c) povahu případného rizika, přijatá opatření a další informace nezbytné pro ochranu zdraví lidí, zvířat, životního prostředí a spotřebitele. (5) Zveřejňování informací podle odstavce 4 není porušením mlčenlivosti podle kontrolního řádu a správního řádu.“. 15. V § 8a se za slovo „zákona“ vkládají slova „a ministerstvu pro výkon jeho působnosti podle zvláštních zákonů4)“. 16. Na konci textu § 11 se doplňují slova „a za odborné a zkušební úkony vykonávané na základě vyžádání organizačních složek státu nebo fyzických a právnických osob podle § 3 odst. 2“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VIII V položce 83 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 245/2011 Sb., se doplňuje písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 84 zní: „c) zápis do registru distributorů přípravků na ochranu rostlin pro profesionální uživatele84) Kč 1 000 84) § 46a zákona č. 326/2004 Sb.“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o chemických látkách Čl. IX V § 2 zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 279/2013 Sb. a zákona č. 324/2016 Sb., odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 5 a 6 zní: „(2) V evidenci látek a směsí vyvezených z území České republiky a dovezených na území České republiky se vedou rovněž přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky na ochranu rostlin podle právních předpisů upravujících uvádění přípravků na ochranu rostlin a pomocných prostředků na ochranu rostlin na trh5). Oznamovací povinnost podle tohoto zákona se vztahuje rovněž na povolené biocidní přípravky podle zákona upravujícího dodávání biocidních přípravků na trh6). 5) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, v platném znění. 6) Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.“. ČÁST OSMÁ TECHNICKÝ PŘEDPIS Čl. X Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. XI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 298/2017 Sb.	Zákon č. 298/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 9. 2017, datum účinnosti 4. 10. 2017, částka 104/2017 * Čl. I - Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 4. 10. 2017 298 ZÁKON ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 71a odst. 1 se za slovo „dítě“ doplňují slova „anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání“. 2. V § 71a odst. 4 písm. b) se za slovo „dítě“ doplňují slova „anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 297/2017 Sb.	Zákon č. 297/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 19. 9. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 104/2017 * Čl. I - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2020 297 ZÁKON ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3c odst. 1 se částka „6 259 Kč“ nahrazuje částkou „7 540 Kč“. 2. V § 3c odst. 1 se částka „7 540 Kč“ nahrazuje částkou „7 903 Kč“. 3. V § 21d odst. 3 se slova „a správních deliktech“ zrušují. 4. Nadpis § 21e zní: „Přestupek“. 5. V § 21e odst. 1 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“. 6. V § 21e odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“. 7. V § 21e se odstavce 3 až 5 a 7 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 3. 8. V § 21e odst. 3 se slova „Správní delikt v prvním stupni“ nahrazují slovy „Přestupek podle odstavce 1“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 1, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019, a ustanovení čl. I bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 296/2017 Sb.	Zákon č. 296/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 15. 9. 2017, datum účinnosti 30. 9. 2017, částka 103/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zvláštních řízeních soudních * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o soudních poplatcích * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o stavebním spoření * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o soudech a soudcích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o rozhodčím řízení * ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 11. 2019 296 ZÁKON ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 2 písmeno j) zní: „j) ve sporech z finančního zajištění a sporech týkajících se investičních nástrojů a cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, i když se nejedná o investiční nástroje,“. 2. V § 9 odst. 2 písmena m) a n) znějí: „m) ve sporech z přeměn právnických osob, n) ve sporech z nakládání s obchodním závodem nebo jeho částí,“. 3. V § 9 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí: „p) ve věcech zákonného ručení při porušení péče řádného hospodáře, q) ve sporech vyplývajících z úpravy podnikatelských seskupení, r) ve sporech o zajištění pohledávek věřitelů při snížení základního kapitálu obchodních společností nebo při snížení základního členského vkladu družstev.“. 4. V § 39 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo je soud provede s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“)“. 5. V § 51 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li jednání prováděno s využitím videokonferenčního zařízení, vyrozumí se předvolaný o době a místě, na které byl předvolán.“. 6. V § 75b odst. 1 větě druhé se za slovo „opatřením,“ vkládají slova „anebo že jde o opětovný návrh na nařízení předběžného opatření, který ve věci týchž účastníků požaduje z obdobných důvodů stejnou nebo obdobnou zatímní úpravu poměrů,“. 7. V § 85 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů.“. 8. V § 96 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí odvolacího soudu, případně též soudu prvního stupně, o věci bylo dovolacím soudem zrušeno, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, jestliže důvodem pro zpětvzetí návrhu byla skutečnost, která nastala v době, kdy trvaly účinky zrušeného rozhodnutí.“. 9. Za § 102 se vkládá nový § 102a, který včetně nadpisu zní: „§ 102a Využití videokonferenčního zařízení (1) Na návrh účastníka nebo je-li to účelné, může soud provést úkon s využitím videokonferenčního zařízení, zejména zprostředkovat přítomnost účastníka nebo tlumočníka na jednání nebo provést výslech svědka, znalce nebo účastníka. (2) Zaměstnanec soudu pověřený k tomu předsedou senátu ověří totožnost osoby, jíž se úkon týká. Osobou ověřující totožnost v místě, kde se nachází osoba, jíž se úkon týká, může být se souhlasem předsedy senátu i zaměstnanec soudu nebo věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, pokud k tomu byl pověřen předsedou tohoto soudu nebo ředitelem věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence. Tato osoba je po celou dobu úkonu přítomna na místě, kde se osoba, které se úkon týká, nachází. (3) Před zahájením úkonu prováděného s využitím videokonferenčního zařízení poučí předseda senátu osobu, které se úkon týká, o způsobu provedení úkonu. (4) Kdykoli v průběhu úkonu prováděného s využitím videokonferenčního zařízení může účastník nebo osoba, jíž se úkon týká, vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. (5) Je-li při provádění úkonu využito videokonferenčního zařízení, pořizuje se zvukový a obrazový záznam vždy. Je-li současně se záznamem pořízen protokol, osoba, jíž se úkon týká, protokol nepodepisuje.“. 10. V § 122 odst. 2 se slova „za využití technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku“ nahrazují slovy „s využitím videokonferenčního zařízení“. 11. V § 202 odst. 2 se slova „, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím“ nahrazují slovy „vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující“. 12. Za § 220 se vkládá nový § 220a, který zní: „§ 220a (1) Odmítne-li odvolací soud odvolání z důvodu, že napadené usnesení o předběžném opatření pozbylo účinků, zaniklo nebo bylo zrušeno podle § 77 odst. 2, současně určí, že bylo nezákonné, byl-li by jinak dán důvod pro jeho zrušení. (2) Při určení toho, zda napadené usnesení o předběžném opatření bylo nezákonné, vychází odvolací soud ze skutkového a právního stavu v době vydání napadeného usnesení.“. 13. V § 238 odst. 1 písm. c) se slova „, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč“ nahrazují slovy „vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení“. 14. V § 238 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až k), která znějí: „h) proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení, i) proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek, j) proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce, k) proti rozhodnutím, kterými odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.“. 15. V § 238 odst. 2 se slova „dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč“ nahrazují slovy „rozhodnutí obsahující dovoláním napadený výrok bylo vydáno v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozhodnutí peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč“. 16. V § 238 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Za rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) se považuje i rozhodnutí vydané v řízení o určení pravosti nebo výše pohledávky nepřevyšující 50 000 Kč.“. 17. V § 241a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3.“. 18. V § 241b se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Nebyl-li nedostatek podmínky uvedené v § 241 ani ve lhůtě určené ke splnění této podmínky odstraněn, předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení zastaví.“. 19. V § 243c odst. 1 se za slova „řízení pokračovat,“ vkládají slova „anebo které je zjevně bezdůvodné,“. 20. V § 243c odst. 1 se věta poslední zrušuje. 21. V § 243c se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Nerozhodl-li předseda senátu soudu prvního stupně podle § 241b odst. 3 věty třetí, ačkoliv se nezdařilo odstranit nedostatek podmínky uvedené v § 241, rozhodne o zastavení dovolacího řízení pro nesplnění této podmínky dovolací soud.“. 22. V § 243d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Změní-li dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu, zruší rozhodnutí vydaná v řízení v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, která jsou na změněném rozhodnutí odvolacího soudu závislá. Dozví-li se dovolací soud až dodatečně o tom, že na změněném rozhodnutí odvolacího soudu jsou závislá rozhodnutí vydaná v řízení v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, rozhodne o jejich zrušení samostatným usnesením.“. 23. V § 243e se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Dozví-li se dovolací soud až dodatečně o tom, že na zrušeném rozhodnutí odvolacího soudu jsou závislá rozhodnutí vydaná v řízení v prvním stupni nebo v odvolacím řízení, rozhodne o jejich zrušení samostatným usnesením.“. 24. Za § 342 se vkládají nové § 343 a 344, které včetně nadpisu znějí: „Vyklizení s náhradou § 343 (1) Ukládá-li rozhodnutí, jehož výkon se navrhuje, aby povinný vyklidil dům nebo byt, za které je nutno zajistit určený způsob náhrady za ztrátu práva, soud nařídí výkon rozhodnutí jen tehdy, jestliže je prokázáno, že povinnému je zajištěn takový způsob náhrady, jaký byl určen ve vykonávaném rozhodnutí. Soud provede výkon rozhodnutí po právní moci rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí. (2) Zajištění určeného způsobu náhrady pro povinného je povinen prokázat oprávněný. (3) Není-li veřejnou listinou prokázáno, že náhrada je pro povinného zajištěna a že odpovídá vykonávanému rozhodnutí, nařídí soud před rozhodnutím o nařízení výkonu rozhodnutí jednání. Při zjišťování, zda náhrada je pro povinného zajištěna a zda odpovídá vykonávanému rozhodnutí, soud provede i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než jsou účastníky navrhovány. § 344 (1) Soud doručí vyrozumění povinnému nejméně 15 dnů přede dnem, kdy má být vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného a příslušný orgán obce. Jestliže to je potřebné, zejména není-li povinný přítomen, přibere vykonavatel provádějící vyklizení k tomuto úkonu vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce. (2) Bylo-li soudem přiznáno povinnému náhradní bydlení, provede se výkon rozhodnutí způsobem uvedeným v § 341 odst. 1 s tím, že odstraněné věci se přestěhují do zajištěného náhradního obydlí. Byl-li soudem určen jiný způsob náhrady za ztrátu práva, než je náhradní obydlí, postupuje se obdobně podle § 341 odst. 2 a 3 a § 342. (3) Zjistí-li soud po nařízení výkonu rozhodnutí, popřípadě až při jeho provádění, že pro povinného ve skutečnosti nebylo náhradní obydlí zajištěno, výkon rozhodnutí zastaví. (4) Po přestěhování vykonavatel předá náhradní obydlí povinnému nebo zletilému příslušníkovi jeho domácnosti, je-li takový; odmítnou-li náhradní obydlí převzít, uloží klíče u soudu nebo orgánu obce a povinného o tom vyrozumí. Nezačne-li povinný náhradní obydlí bez vážného důvodu do 6 měsíců od uložení užívat, práva povinného k náhradnímu obydlí uplynutím této lhůty zanikají. (5) Není-li možné věci nebo některé z nich přestěhovat do určeného náhradního obydlí, postupuje se obdobně podle § 341 odst. 2 a 3 a § 342.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. Dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zvláštních řízeních soudních Čl. III Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb. a zákona č. 460/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Obecná část tohoto zákona se použije také na řízení podle části první hlavy třetí zákona o soudnictví ve věcech mládeže a řízení podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, nestanoví-li tyto zákony jinak.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 2. V § 3 odst. 2 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí: „b) o vyloučení z výkonu funkce podle zákona o obchodních korporacích, c) o jmenování znalce v řízení o některých otázkách týkajících se právnických osob pro 1. přezkum zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou, 2. určení přiměřené ceny podílu při povinném odkupu podílu společníka ovládané osoby ovládající osobou, 3. účely přeměn podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev a pro účely ocenění jmění rozdělovaného spolku,“. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena d) až h). 3. V § 20 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Obdobnou povinnost vůči nezletilému má i jeho zákonný zástupce nebo opatrovník.“. 4. § 27 včetně nadpisu zní: „§ 27 Závaznost výroku rozhodnutí Výrok pravomocného rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o statusové věci fyzické nebo právnické osoby, je závazný pro každého.“. 5. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní: „§ 27a Soud může vyslovit předběžnou vykonatelnost rozsudku, a to ve výroku rozsudku, jestliže by jinak účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy a jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu.“. 6. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který včetně nadpisu zní: „§ 47a Rozhodnutí O schválení právního jednání opatrovance soud rozhoduje rozsudkem.“. 7. V § 85 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) řízení o vyloučení z výkonu funkce podle zákona o obchodních korporacích,“. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e). 8. V § 86 odst. 1 se text „a) a d)“ nahrazuje slovy „a), b) a e) a pro řízení uvedená v § 85 písm. c), jde-li o věci podle § 3 odst. 2 písm. c),“. 9. V § 86 odst. 2 se text „b) a c)“ nahrazuje textem „c) a d)“. 10. V § 376 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „To neplatí, lze-li řízení zahájit i bez návrhu; v takovém případě soud pokračuje v řízení s opatrovníkem, kterého zemřelému účastníku jmenuje.“. 11. V § 390 se za slova „zájmů nezletilých“ vkládá slovo „dětí“. 12. Za § 425 se vkládá nový § 425a, který včetně nadpisu zní: „§ 425a Obnova řízení (1) Žalobu na obnovu řízení o určení nebo popření otcovství lze podat i po 3 letech od právní moci napadeného rozhodnutí, jestliže a) otcovství bylo určeno soudem přede dnem 31. prosince 1995 a b) jsou tu nové důkazy, které souvisí s novými vědeckými metodami, které v původním řízení nebylo možné použít. (2) Rozhodnutím o určení nebo popření otcovství není dotčena platnost právních jednání učiněných v souvislosti s výkonem práv a povinností rodiče před nabytím právní moci rozhodnutí.“. 13. V § 434 odstavec 2 zní: „(2) Opatrovníkem nelze jmenovat orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal návrh na zahájení řízení.“. 14. V § 455 odstavec 2 zní: „(2) Opatrovníkem nelze jmenovat orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal návrh na předběžné opatření.“. 15. V § 466 písmeno k) zní: „k) souhlasu s nakládáním se jměním nezletilého dítěte,“. 16. V § 466 se písmena m) a o) zrušují. Dosavadní písmena n) až s) se označují jako písmena m) až q). 17. V § 468 odst. 1 se text „j), l) a m)“ nahrazuje textem „j) a l)“. 18. V § 468 odst. 2 se text „r) a s)“ nahrazuje textem „p) a q)“. 19. Za § 468 se vkládá nový § 468a, který včetně nadpisu zní: „§ 468a Spojení řízení (1) Nebylo-li zastaveno řízení o svéprávnosti rodiče nezletilého dítěte podle § 35 odst. 2, soud zahájí řízení ve věcech rodičovské odpovědnosti a řízení spojí. (2) Pro řízení je příslušný soud, který vede řízení o svéprávnosti. (3) V rozsudku, jímž se omezuje svéprávnost v oblasti rodičovské odpovědnosti, vymezí soud rozsah, v jakém způsobilost posuzovaného omezil, nepostačují-li vzhledem k zájmu dítěte mírnější a méně omezující opatření.“. 20. V § 469 odstavec 2 zní: „(2) Opatrovníkem nelze jmenovat orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal návrh na zahájení řízení.“. 21. V § 471 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ve věcech podle § 466 písm. a) až f), g), jde-li o jmenování nebo zproštění funkce opatrovníka pro správu jmění dítěte, podle § 466 písm. i) až k), m), n), jde-li o svěření dítěte do pěstounské péče, o její zrušení, nebo o změnu práv a povinností pěstouna, a podle § 466 písm. p) a q)“. 22. V § 471 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné, vydá soud rozhodnutí ve věci samé zpravidla do 6 měsíců od zahájení řízení; vydá-li soud rozhodnutí po uplynutí této lhůty, uvede v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné tuto lhůtu dodržet.“. 23. Za § 472 se vkládá nový § 472a, který včetně nadpisu zní: „§ 472a Úroky z prodlení (1) Rozhoduje-li soud o výživném pro nezletilé dítě, může v rozhodnutí uložit i povinnost zaplatit úrok z prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodne jen na návrh. (2) Povinnost zaplatit úrok z prodlení lze uložit i pro dávky výživného splatné v budoucnu, dostane-li se osoba výživou povinná s jejich placením do prodlení.“. 24. Za § 473 se vkládá nový § 473a, který zní: „§ 473a Rozsudek odvolacího soudu, kterým se potvrzuje rozsudek soudu prvního stupně o zrušení ústavní výchovy nebo o zamítnutí návrhu na prodloužení ústavní výchovy, nebo kterým se mění rozsudek soudu prvního stupně tak, že se ústavní výchova zrušuje nebo neprodlužuje, je vykonatelný jeho vyhlášením.“. 25. V § 474 odst. 1 se slova „odborníkem v oboru pedopsychologie“ nahrazují slovy „poskytovatelem odborné pomoci, zejména odborníkem v oboru pedopsychologie“. 26. V § 482 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 27. V § 503 odst. 1 písm. d) se slova „odborníkem v oboru pedopsychologie“ nahrazují slovy „poskytovatelem odborné pomoci, zejména odborníkem v oboru pedopsychologie“. Čl. IV Přechodné ustanovení Není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon č. 292/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. V Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 335/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb. a zákona č. 460/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle § 238 občanského soudního řádu,“. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j). 2. V § 7 odst. 1 se text „e) až i)“ nahrazuje textem „e) až j)“. 3. V § 9 odst. 1 se středník za slovem „určí“ zrušuje a část věty za středníkem se nahrazuje slovy „v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“. 4. V § 9 odstavec 2 zní: „(2) Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem.“. 5. V § 9 odst. 7 se věta první zrušuje. 6. V § 11 odst. 1 se písmeno n) zrušuje. Dosavadní písmeno o) se označuje jako písmeno n). 7. V § 11 odst. 2 písmeno g) zní: „g) navrhovatel v řízení o určení rodičovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné a navrhovatele v řízení o popření rodičovství,“. 8. V § 11 odst. 3 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g). 9. V § 11 odst. 4 se slova „a řízení před dovolacím soudem“ zrušují. 10. V § 11 odst. 5 se za slova „dále osvobozuje sepsání návrhu ve věci“ vkládají slova „svéprávnosti, podpůrných opatření,“. 11. V § 11 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Osvobození podle odstavce 2 se vztahuje, s výjimkou pozůstalostního řízení, i na řízení před dovolacím soudem.“. 12. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní: „§ 11a Osvobození od poplatku podle § 11 odst. 2, jakož i osvobození podle rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků, se neuplatní, je-li dovolání odmítnuto pro nepřípustnost podle § 238 občanského soudního řádu.“. 13. V příloze Sazebník poplatků se za položku 8 vkládá nová položka 8a, která zní: „Položka 8a Za návrh na zahájení řízení o náhradě škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem\| 2 000 Kč“. ---\|--- 14. V příloze Sazebník poplatků položce 23 body 1 a 2 znějí: „1. Za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, podle předmětu dovolacího řízení a) peněžité plnění do částky 100 000 Kč včetně\| 7 000 Kč ---\|--- b) za každou nemovitou věc\| 14 000 Kč c) za každý obchodní závod nebo za každou jeho organizační složku\| 28 000 Kč d) v ostatních případech\| 14 000 Kč 2\\. Za dovolání proti rozhodnutí, které není uvedeno v bodu 1 této položky\| 4 000 Kč“. 15. V příloze Sazebník poplatků se v položce 23 bodě 3 slovo „neplatí“ nahrazuje slovy „vybere podle bodu 2 této položky“. 16. V příloze Sazebník poplatků se v položce 23 doplňuje bod 8, který zní: „8. Poplatek za dovolání proti rozhodnutí ve věci samé vydanému ve věcech podle § 11 odst. 1 se vybere podle bodu 1 písm. a) této položky. Poplatek za dovolání proti rozhodnutí vydanému v řízení o výkon rozhodnutí anebo v exekučním řízení se vybere podle bodu 2 této položky.“. 17. V příloze Sazebník poplatků se doplňuje položka 40, která zní: „Položka 40 Za návrh na zahájení soudního řízení ve věcech ochrany před diskriminací\| 1 000 Kč“. ---\|--- Čl. VI Přechodné ustanovení Na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o stavebním spoření Čl. VII V § 9a zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 461/2016 Sb., se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ministerstvo poskytuje soudům a soudním exekutorům způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z informačního systému v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o soudech a soudcích Čl. VIII Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 215/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb. a zákona č. 90/2017 Sb., se mění takto: 1. § 37 se zrušuje. 2. V § 41 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Je-li rozvrh práce dotčen změnou, zveřejní se bez zbytečného odkladu změna i úplné znění rozvrhu práce po zapracování této změny.“. 3. V § 42 odstavec 1 zní: „(1) V rozvrhu práce soudu se zejména a) jmenovitě určují soudci tvořící senát, samosoudci, přísedící, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních, b) stanovuje okruh věcí, které se projednávají a rozhodují na pobočce soudu (§ 13), c) určuje specializace soudním oddělením podle jiného právního předpisu, d) stanovují pravidla přidělování věcí soudním oddělením; pravidla přidělování věcí se současně stanoví tak, aby 1. byla zajištěna specializace soudních oddělení podle jiných právních předpisů, 2. věci, které se projednávají a rozhodují na pobočce soudu, připadly soudnímu oddělení působícímu na této pobočce, a 3. pracovní vytížení jednotlivých soudních oddělení bylo, pokud je to možné, stejné, e) určují soudci, kteří budou zastupovat v jednotlivých odděleních soudce, kteří nemohou věc projednat a rozhodnout z důvodu své nepřítomnosti nepřesahující 6 týdnů, z důvodu vyloučení, nebo z jiných důvodů stanovených zákonem, f) určuje zastupování asistentů soudců, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků a soudních vykonavatelů působících v jednotlivých soudních odděleních pro případ, že nemohou provést úkony ve věci z důvodu nepřítomnosti nebo vyloučení anebo z jiných vážných důvodů.“. 4. V § 42 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. 5. Za § 42 se vkládají nové § 42a až 42f, které včetně nadpisu znějí: „§ 42a (1) Rozvrh práce sestaví předseda soudu tak, aby k přidělování insolvenčních věcí mohly být použity programové prostředky (dále jen „generátor přidělování“). (2) Rozvrh práce určí způsob přidělování insolvenčních věcí pro případ, že není možné použít generátor přidělování v důsledku jeho poruchy znemožňující přístup k datům potřebným k přidělování věcí v trvání nejméně 2 pracovních dnů (dále jen „technická porucha“). (3) Rozvrh práce určí způsob přidělování insolvenčních věcí pro případ, že není možné použít generátor přidělování z jiného důvodu než v důsledku technické poruchy, zejména při nařízení pracovní pohotovosti soudcům. (4) Pravidla přidělování insolvenčních věcí podle předchozích odstavců se stanoví v souladu s § 42 odst. 1 písm. d) a současně tak, aby insolvenční věci dlužníků, kteří tvoří koncern, projednávalo stejné soudní oddělení. Způsob přidělování věcí podle rozvrhu práce § 42b (1) Insolvenční věci se přidělují podle pravidel stanovených v rozvrhu práce jednotlivým soudním oddělením náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování tak, aby byla vyloučena možnost ovlivňování přidělení věcí. Přidělování náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování se použije, jsou-li na soudu nebo jeho pobočce pro určitou specializaci zřízena alespoň dvě soudní oddělení. Podmínka náhodného výběru se považuje za splněnou i tehdy, nelze-li soudnímu oddělení dočasně přidělovat věci. (2) Je-li věc vrácena soudu k dalšímu řízení, přidělí se soudci, kterému byla původně přidělena. (3) Náhodným výběrem pomocí generátoru přidělování se podle rozvrhu práce přerozdělují již přidělené věci i v případě a) nepřítomnosti soudce, kterému byla věc přidělena, přesahující 6 týdnů, nebo lze-li takovou nepřítomnost důvodně očekávat, b) změny v personálním složení soudu, c) vyloučení samosoudce nebo všech členů senátu, nebo d) vrácení věci soudu k dalšímu řízení, nemůže-li soudce z důvodů stanovených zákonem opětovně projednat věc, jež mu byla původně přidělena. § 42c (1) Věci, které se nepřidělují generátorem přidělování, se přidělují v souladu s rozvrhem práce tak, aby byla vyloučena možnost ovlivňování přidělování věcí. (2) Počty věcí přidělených podle § 42a odst. 2 a 3 zaznamená předseda soudu do elektronické evidence počtu přidělených věcí bez zbytečného odkladu. § 42d (1) Ministerstvo spravuje a provozuje informační systém sloužící k automatickému přidělování věcí, jehož součástí je zejména generátor přidělování a elektronická evidence rozvrhu práce a počtu přidělených věcí. (2) Ministerstvo zaznamenává údaje o přidělování jednotlivých věcí prostřednictvím generátoru přidělování tak, aby byla zabezpečena možnost ověření, že věc byla přidělena v souladu se zákonem. § 42e Skončí-li nepřítomnost soudce uvedená v § 42 odst. 1 písm. e) nebo § 42b odst. 3 písm. a), vrací se věc původnímu soudci. § 42f Soud vydá bez zbytečného odkladu podateli potvrzení o doručení a účastníkovi řízení potvrzení o přidělení věci, bylo-li soudu doručeno podání na elektronickou adresu podatelny, nebo účastníkovi řízení potvrzení o přidělení věci, bylo-li soudu doručeno podání prostřednictvím datové schránky. Bylo-li soudu doručeno podání jiným způsobem, soud vydá podateli potvrzení o doručení a účastníkovi řízení potvrzení o přidělení věci na jeho žádost.“. 6. § 44 zní: „§ 44 Brání-li dočasně mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka soudci, vyššímu soudnímu úředníku, soudnímu tajemníku, soudnímu vykonavateli nebo justičnímu čekateli provést ve věci jednotlivý úkon, který nesnese odkladu, a nemůže-li úkon provést ten, kdo jej podle rozvrhu práce zastupuje, určí předseda soudu, kdo místo něj potřebný úkon provede.“. 7. V § 45 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Náležitosti generátoru přidělování zajišťující přidělování insolvenčních věcí náhodným výběrem, způsob provozování generátoru přidělování a obsah rozvrhu práce a způsob jeho sestavení za účelem použití generátoru přidělování stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 8. V § 50 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Návrh rozvrhu práce podle odstavce 1 písm. c) předkládá předseda Nejvyššího soudu soudcovské radě nejpozději do 30. listopadu předchozího kalendářního roku.“. 9. V § 51 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Návrh rozvrhu práce podle odstavce 1 písm. d) předkládá předseda vrchního soudu soudcovské radě nejpozději do 30. listopadu předchozího kalendářního roku.“. 10. V § 52 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Návrh rozvrhu práce podle odstavce 1 písm. d) předkládá předseda krajského soudu soudcovské radě nejpozději do 30. listopadu předchozího kalendářního roku.“. 11. V § 53 odst. 2 se za větu druhou vkládá věta „Návrh rozvrhu práce podle odstavce 1 písm. c) předkládá předseda okresního soudu soudcovské radě nejpozději do 30. listopadu předchozího kalendářního roku.“. 12. V § 124 odst. 3 se slovo „sleduje“ nahrazuje slovem „kontroluje“. 13. V § 125 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Předseda vrchního soudu kontroluje postup vrchního soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 14. V § 126 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Předseda krajského soudu kontroluje postup krajského soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 15. V § 127 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Předseda okresního soudu kontroluje postup okresního soudu při rozdělování věcí podle rozvrhu práce.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 16. V § 167 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, nejde-li o stížnost na průtahy v řízení“. 17. § 175f zní: „§ 175f Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému podle zákona upravujícího stavební spoření způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje o a) státních občanech České republiky v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo, 3. číslo smlouvy, 4. identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) stavební spořitelny, b) cizincích v rozsahu 1. jméno, popřípadě jména, a příjmení, 2. rodné číslo, 3. číslo smlouvy, 4. identifikační číslo stavební spořitelny.“. 18. Za § 175f se vkládají nové § 175g a 175h, které znějí: „§ 175g Soud pro výkon působnosti podle tohoto zákona a jiných právních předpisů využívá z informačního systému doplňkového penzijního spoření způsobem umožňujícím dálkový přístup tyto údaje: a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny, c) číslo smlouvy o penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření, d) identifikační číslo penzijní společnosti. § 175h Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. Čl. IX Přechodné ustanovení Na trestní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 37 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření Čl. X V § 15 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb. a zákona č. 403/2012 Sb., se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Ministerstvo poskytuje soudům a soudním exekutorům způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z informačního systému doplňkového penzijního spoření v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o rozhodčím řízení Čl. XI V § 41 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, se za slova „K řízení o neplatnosti rozhodčí smlouvy a k řízení“ vkládají slova „o zrušení rozhodčího nálezu podle části čtvrté tohoto zákona je v prvním stupni příslušný krajský soud. K ostatním řízením“. ČÁST OSMÁ ÚČINNOST Čl. XII Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části páté čl. VIII bodů 2 až 15, která nabývají účinnosti prvním dnem dvacátého šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 295/2017 Sb.	Zákon č. 295/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 15. 9. 2017, datum účinnosti 1. 11. 2017, částka 103/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o oběhu osiva a sadby * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o hnojivech * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2019 295 ZÁKON ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o oběhu osiva a sadby Čl. I Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb., zákona č. 54/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věty „Směrnice Rady 92/34/EHS ze dne 28. dubna 1992 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce. Směrnice Komise 93/17/EHS ze dne 30. března 1993 o vymezení tříd Společenství pro základní sadbu brambor a o podmínkách a označování těchto tříd. Směrnice Komise 93/48/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál ovocných rostlin a na ovocné rostliny určené k produkci ovoce podle směrnice Rady 92/34/EHS. Směrnice Komise 93/64/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce. Směrnice Komise 93/79/EHS ze dne 21. září 1993, kterou se stanoví dodatečná prováděcí ustanovení týkající se odrůdových seznamů rozmnožovacího materiálu a ovocných rostlin a ovocných rostlin, které vedou dodavatelé podle směrnice Rady 92/34/EHS.“ zrušují a na konci textu poznámky pod čarou se na samostatné řádky doplňují věty „Prováděcí směrnice Komise 2014/96/EU ze dne 15. října 2014, o požadavcích na označování, uzavírání a balení rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce, spadajících do oblasti působnosti směrnice Rady 2008/90/ES. Prováděcí směrnice Komise 2014/97/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o registraci dodavatelů a odrůd a společný seznam odrůd. Prováděcí směrnice Komise 2014/98/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o zvláštní požadavky na rody a druhy ovocných rostlin uvedených v příloze I uvedené směrnice, zvláštní požadavky na dodavatele a podrobná pravidla pro úřední inspekce.“. 2. V § 2 odst. 1 písm. c) se za slovo „brambor“ vkládají slova „nebo sadba česneku“ a slovo „ni“ se nahrazuje slovem „ně“. 3. V § 2 odst. 1 písm. n), § 3 odst. 1 písm. a) a § 19 odst. 2 písm. a) se za slova „materiál révy“ vkládají slova „a chmele“. 4. V § 2 odst. 1 se za písmeno t) vkládá nové písmeno u), které zní: „u) standardním rozmnožovacím materiálem chmele rostlina, která je odrůdově pravá a čistá, určená k produkci chmele anebo k produkci rostlin, určených k produkci chmele, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, a u níž bylo úřední zkouškou ověřeno splnění těchto požadavků,“. Dosavadní písmena u) až z) se označují jako písmena v) až aa). 5. V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno x), které zní: „x) úředně uznaným popisem odrůdy popis odrůdy ovocného druhu sestavený na podkladě jiném než úřední zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy, zahrnující znaky odrůdy přinejmenším v rozsahu vyžadovaném při podání žádosti o registraci odrůdy nebo žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě, který byl Ústavem nebo obdobným úřadem členského státu schválen jako úředně uznaný popis odrůdy.“. 6. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „chmele a druhů“ nahrazují slovem „chmele“. 7. V § 3 odst. 8 se za slovo „révy,“ vkládají slova „ovocných rodů a druhů a chmele,“ a za slovo „základního“ se vkládají slova „a certifikovaného“. 8. V § 3 odstavec 9 zní: „(9) Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, chmele a rozmnožovací materiál révy jinému než konečnému spotřebiteli, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálu vystavit pod dozorem Ústavu doklad, který musí splňovat náležitosti stanovené vyhláškou. Tento doklad slouží společně s návěskou k označení různých odrůd nebo typů rozmnožovacího materiálu, které jsou na trh uvedeny společně. Pokud jsou údaje na dokladu v rozporu s údaji na návěsce, mají vždy přednost údaje uvedené na návěsce.“. 9. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Občanský zákoník.“. 10. V § 3 se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 až 13, které znějí: „(11) Sadbu česneku lze uvádět do oběhu pouze, pokud byla uznána v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo pokud jde o kategorii standardní osivo. (12) Dodavatel, který uvádí do oběhu konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů podle § 3d jinému než konečnému spotřebiteli, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálu vystavit doklad, který musí obsahovat informace, které jsou stanoveny pro tento dokument vyhláškou. Tento dokument musí být nesmazatelně vytištěn v jednom z úředních jazyků Evropské unie a musí být snadno viditelný a čitelný. (13) Při uvádění do oběhu konformního rozmnožovacího materiálu nebo rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů podle § 3d konečnému spotřebiteli lze náležitosti dokladu dodavatele podle § 3 odst. 12 omezit na údaje stanovené vyhláškou.“. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 14. 11. V § 3 odst. 14 písmeno d) zní: „d) náležitosti dokladu podle odstavců 9, 12 a 13,“. 12. V § 3 se na konci odstavce 14 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) požadavky a postupy pro výrobu, uznávání, balení, označování a uvádění sadby česneku do oběhu.“. 13. V § 3a odst. 6 písm. j) se slovo „pesticidů“ nahrazuje slovy „přípravků na ochranu rostlin“. 14. V § 3b odst. 5 písm. a), § 3c odst. 3 písm. a) a v § 19 odst. 8 písm. k) se slovo „ES“ nahrazuje slovem „EU“. 15. Za § 3c se vkládá nový § 3d, který včetně nadpisu zní: „§ 3d Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů za zvláštních podmínek (1) Na území České republiky lze uvádět do oběhu rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, jejichž popis je uložen u dodavatele, a který je určen a) k pokusům nebo vědeckým účelům, b) ke šlechtění, nebo c) na podporu zachování genetické rozmanitosti. (2) Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů podle odstavce 1 může dodavatel uvádět do oběhu pouze za předpokladu, že splňuje požadavky na vlastnosti a označování rozmnožovacího materiálu v kategorii konformní rozmnožovací materiál. (3) Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu pouze v množství stanoveném vyhláškou. (4) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek. (5) Postupem podle odstavců 1 až 4 nelze uvádět do oběhu registrované odrůdy s úředním nebo úředně uznaným popisem odrůdy. (6) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) množství rozmnožovacího materiálu podle odstavce 3 a b) způsob provádění následné kontroly odrůdové pravosti a čistoty podle odstavce 4.“. 16. V § 4 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) standardní rozmnožovací materiál chmele.“. 17. V § 4 odst. 4 písm. a) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „odrůdy nebo úředně uznaný popis odrůdy“. 18. V § 5 odst. 1 písm. e) se slova „jeho umístění v příslušném katastrálním území“ nahrazují slovy „přesné označení pozemku podle identifikace dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství16)“. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.“. 19. V § 5 odst. 1 písm. h) se za slovo „práv“ vkládají slova „nebo v případě rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů souhlas držitele licence k nim“. 20. V § 5 odst. 2 se za slova „uznání množitelského porostu,“ vkládají slova „s výjimkou chmele, révy, ovocných rodů a druhů,“. 21. V § 5 odst. 8 písm. g) se slova „podle odstavců 6 a 7“ nahrazují slovy „vydávaných pověřenou osobou“. 22. V § 5 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) výčet dokladů, kterými lze prokázat souhlas držitele šlechtitelských práv nebo držitele licence.“. 23. V § 7 odst. 6 písm. r) se slova „Ústavem nebo“ zrušují. 24. V § 9 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, u sadby česneku po dobu její použitelnosti“. 25. V § 15 odst. 3 se slovo „česnek“ nahrazuje slovy „sadbu česneku“. 26. V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „uvádí do oběhu,“ zrušují, slova „pro jiného než konečného spotřebitele“ se nahrazují slovy „za účelem uvádění do oběhu“ a za větu první se vkládá věta „Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů, popřípadě okrasných druhů pro jiného než konečného spotřebitele, musí být pro tuto činnost registrován u Ústavu.“. 27. V § 16 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, v případě dodavatele rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů také výčet převažujících ovocných rodů a druhů“. 28. V § 16 odst. 5 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 29. V § 16 odstavec 5 zní: „(5) Ústav registraci zruší a) na žádost registrované osoby, b) zjistí-li, že registrovaná osoba hrubě porušila povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo c) zjistí-li, že registrovaná osoba již déle než tři roky nevykonává žádnou činnost podléhající registraci podle odstavce 1.“. 30. V § 16 odst. 10 se za slovo „materiál“ vkládají slova „a rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních podmínek“. 31. V § 16 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní: „(11) Dodavatelé registrovaní podle odstavce 1 a dodavatelé evidovaní podle odstavce 6 jsou povinni nahlásit Ústavu každou změnu týkající se údajů uvedených v odstavci 4 písm. a) až c) a v odstavci 6 ve lhůtě do 90 dnů ode dne, kdy změna nastala.“. Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12. 32. V § 16 odst. 12 se za slovo „materiál“ vkládají slova „a rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních podmínek“. 33. V § 17 odst. 2 písm. d), § 17 odst. 3 písm. b) a v § 17 odst. 6 písm. c) se slova „a pod úředním dozorem“ zrušují. 34. V § 17 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) souběžné úřední ověřovací přehlídky množitelských porostů probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 90 % s výsledky přehlídek množitelských porostů prováděných žadatelem o pověření.“. 35. V § 17 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) souběžné úřední ověřovací odběry vzorků rozmnožovacího materiálu probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 90 % s výsledky odběrů vzorků rozmnožovacího materiálu prováděných žadatelem o pověření.“. 36. V § 17 odst. 2 písm a), § 17 odst. 3 písm a) a § 17 odst. 6 písm. a) se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 37. V § 17 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) souběžné úřední ověřovací laboratorní zkoušky osiva probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 90 % s výsledky laboratorních zkoušek osiva prováděných žadatelem o pověření.“. 38. V § 17 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) Ústav může pověřit fyzickou nebo právnickou osobu k provádění vzorkování a testování rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, chmele a révy za účelem a) uznávání rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu, nebo b) kontroly konformního rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních podmínek.“. Dosavadní odstavce 9 až 14 se označují jako odstavce 10 až 15. 39. V § 17 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní: „(12) Ústav zajišťuje vstupní proškolení a přezkoušení teoretických a praktických dovedností žadatele o pověření a pravidelné proškolování a přezkušování pověřených osob minimálně jednou za dva roky.“. Dosavadní odstavce 12 až 15 se označují jako odstavce 13 až 16. 40. V § 17 odstavce 13 a 14 znějí: „(13) Osoby a laboratoře podle odstavců 1 až 9 jsou povinny vést evidenci o činnostech, které jsou předmětem smlouvy nebo pověření, a na vyžádání Ústavu ji musí kdykoli předložit. Osoby a laboratoře podle odstavců 1 až 8 jsou povinny komunikovat s Ústavem prostřednictvím veřejné datové sítě. (14) Všechny úkony prováděné osobami podle odstavců 2, 3, 6, 8 a 9 podléhají dozoru Ústavu. Při nesplnění některé z podmínek stanovených pověřením může Ústav osobám, kterým udělil pověření, toto pověření zrušit spolu s uvedením důvodů. Opakovaně lze pak stejné osobě udělit pověření po uplynutí nejméně 3 let. Ústav může zrušit pověření též v případě, pokud zjistí, že osoba, které udělil pověření, po dobu alespoň jednoho roku nevykonává žádnou činnost, jež je předmětem pověření.“. 41. V § 17 odst. 16 písm. a) se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 42. V § 17 odst. 16 písm. b) se slova „6 a 8“ nahrazují slovy „6, 8 a 9“. 43. V § 18 odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 44. V § 18 odst. 4 písm. c) bodě 2 a v § 18 odst. 4 písm. d) bodě 2 se slova „a e)“ nahrazují slovy „a d)“. 45. V § 18 odst. 4 písm. c) bodě 3 a v § 18 odst. 4 písm. d) bodě 3 se číslo „15“ nahrazuje číslem „17“. 46. V § 18 odst. 9 se za slova „materiálu révy“ vkládají slova „a chmele“. 47. V § 18 odst. 11 se slova „okrasných druhů a ovocných rodů a druhů“ nahrazují slovy „okrasných druhů, ovocných rodů a druhů a révy“. 48. V § 19 odst. 2 písm. b) se za slovo „materiálu“ vkládají slova „a rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních podmínek“. 49. V § 19 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pokud je rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 24a s výjimkou rozmnožovacího materiálu révy a chmele uváděn do oběhu v partiích o dvou nebo více rostlinách nebo částech rostlin, musí být partie dostatečně homogenní. Balení nebo svazek musí být uzavřen tak, aby nebylo možné oddělit jednotlivé rostliny bez poškození uzávěru či vazby svazku a musí být označeny tak, že je odstranění návěsky zneplatní.“. Dosavadní odstavce 4 až 15 se označují jako odstavce 5 až 16. 50. V § 19 odst. 8 se na konci textu písmene f) doplňují slova „na ochranu rostlin“. 51. V § 19 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní: „(11) Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, připraví a opatří pod dohledem Ústavu tento rozmnožovací materiál úřední návěskou.“. Dosavadní odstavce 11 až 16 se označují jako odstavce 12 až 17. 52. V § 19 odst. 13 se za slova „konformního rozmnožovacího materiálu“ vkládají slova „, rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních podmínek“. 53. V § 19 odst. 17 písm. b) a l) se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 5“. 54. V § 19 odst. 17 písm. k) se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 6“. 55. V § 22 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Kontrolovaná osoba nebo povinná osoba je povinna poskytnout pověřeným zaměstnancům Ústavu účetní evidenci a daňové doklady, které obsahují čísla partií rozmnožovacího materiálu.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 56. V § 23 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňuje slovo „odrůdy“. 57. V § 24 odst. 2 písmeno c) zní: „c) je předmětem žádosti o úřední registraci v kterémkoliv členském státě nebo je předmětem žádosti o odrůdové právo podle písmene b) a zpráva vypracovaná příslušným úředním subjektem v Evropské unii nebo ve třetí zemi prokazuje, že odrůda je odlišná, uniformní a stálá (§ 26 odst. 3 až 5); tento rozmnožovací materiál nelze uvádět do oběhu do doby registrace odrůdy nebo do doby udělení ochranných práv k odrůdě, nebo“. 58. V § 24 odst. 2 písmeno d) zní: „d) je registrována v seznamu alespoň jednoho členského státu jako odrůda s úředně uznaným popisem odrůdy.“. 59. V § 24 odst. 5 písm. a) se slova „a vést o nich evidenci“ nahrazují slovy „vést o nich evidenci a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne schválení uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu a na žádost je zpřístupnit Ústavu“. 60. V § 24 odst. 5 písm. b) se za slovo „laboratoři5)“ vkládají slova „nebo osobě pověřené podle § 17 odst. 9“. 61. V § 24 odstavec 6 zní: „(6) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, kromě dodavatele nepodléhajícího registraci podle § 16, je povinen vést evidenci o přehlídkách porostů, odběrech vzorků a testování na škodlivé organismy, nákupu a prodeji podle partií a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne odstranění rozmnožovacího materiálu z porostu nebo jeho uvedení do oběhu.“. 62. V § 24 odst. 9 se slova „do oběhu a požadavky na osivo a sadbu ovocných rodů a druhů“ nahrazují slovy „do oběhu, požadavky na osivo a sadbu ovocných rodů a druhů a podrobnosti vedení evidence kritických bodů“. 63. V § 24 se odstavec 10 zrušuje. 64. V § 24a odst. 1 se za slova „§ 6 odst. 1“ vkládají slova „písm. a) až d)“. 65. V § 24a odst. 2 se slova „§ 6 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 6 odst. 3“. 66. V § 26 odst. 1 písm. g) se slovo „zákona;1)“ nahrazuje slovy „zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty;“. 67. V § 29 odst. 2 písm. b) se slovo „zákona1)“ nahrazuje slovy „zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty“. 68. V § 30 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Ústav zkoušení odrůdy ovocného druhu neprovede, pokud na základě žadatelem předloženého úředního popisu odrůdy vyhodnotí, že podmínky pro registraci odrůdy uvedené v § 26 jsou splněny, a je k dispozici vzorek rozmnožovacího materiálu odrůdy.“. 69. V § 33 odst. 1 písmeno h) zní: „h) v případě geneticky modifikované odrůdy identifikační údaje o schválení pro uvádění do oběhu v České republice a údaje o funkci genetické modifikace podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, a pokud je odrůda určena k použití jako potravina nebo pro výrobu potravin, i údaje o schválení podle zvláštního zákona11),“. 70. V § 33 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí: „i) v případě odrůdy ovocného druhu údaj úřední popis odrůdy nebo úředně uznaný popis odrůdy, j) dobu platnosti registrace.“. 71. V § 34 odst. 1 se slovo „dvacátého“ nahrazuje slovem „třicátého“. 72. V § 34 odst. 5 se číslo „20“ nahrazuje číslem „30“. 73. V § 34 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Ústav může usnesením, které pouze poznamená do spisu, prodloužit registraci odrůdy, pro kterou nebyla podána žádná písemná žádost o prodloužení registrace, pokud takové prodloužení slouží k zachování genetické rozmanitosti, udržitelné produkci nebo slouží k jinému obecnému zájmu.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 74. V § 34 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) V případě geneticky modifikované odrůdy je doba platnosti registrace omezena na dobu, po kterou je geneticky modifikovaný organismus, ze kterého odrůda sestává, povolen za účelem pěstování podle nařízení (ES) č. 1829/2003 a zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.“. 75. V § 35a odst. 2 písm. b) a v § 35b odst. 2 písm. b) se slova „odst. 6 a 7“ nahrazují slovy „odst. 7 a 8“. 76. Za § 35b se vkládá nový § 35c, který včetně nadpisu zní: „§ 35c Registrace odrůd s úředně uznaným popisem odrůdy (1) Jako odrůda s úředně uznaným popisem odrůdy může být registrována odrůda ovocných druhů, jejíž rostliny nebo rozmnožovací materiál byly uváděny do oběhu přede dnem 30. září 2012. (2) Žádost o registraci odrůdy s úředně uznaným popisem obsahuje údaje stanovené v § 29 odst. 1 písm. a) až e) a g). (3) Při registraci odrůdy s úředně uznaným popisem odrůdy musí registrovaná odrůda splňovat podmínky stanovené v § 26 odst. 1 písm. a) až c), e) a g). (4) Ústav může od zkoušení pro registraci upustit, pokud k dané odrůdě dříve existoval úřední popis odrůdy nebo pokud má k dispozici dostatečné informace včetně popisných, umožňující schválení jako úředně uznaný popis odrůdy. (5) Další odrůdy ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihy, stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 77. V § 37 odst. 1 písm. g) se slovo „zákona.1)“ nahrazuje slovy „zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.“. 78. V § 38a odst. 1 písm. b) se slova „§ 19 odst. 10“ nahrazují slovy „§ 19 odst. 12“. 79. V § 38a odst. 2 písm. r) se slova „§ 19 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 19 odst. 5“. 80. V § 38a odst. 2 písm. s) se slova „§ 19 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 19 odst. 6“. 81. V § 38a odst. 2 písm. v) se slovo „, nebo“ nahrazuje čárkou. 82. V § 38a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno x), které zní: „x) jako dodavatel neohlásí změny údajů podle § 16 odst. 11.“. 83. V § 38a odst. 4 se slova „písm. c)“ nahrazují slovy „písm. a)“. 84. V § 38a odst. 5 písm. a) se slova „až w)“ nahrazují slovy „až x)“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů pocházející z matečných porostů, které existovaly přede dnem 1. ledna 2017 a byly certifikovány nebo kontrolovány Ústavem jako konformní rozmnožovací materiál, lze na území České republiky uvádět do oběhu podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle do 31. prosince 2022 za předpokladu, že na návěsce a v průvodním dokladu bude vyznačeno, že se jedná o rozmnožovací materiál a sadbu uváděnou do oběhu podle čl. 32 prováděcí směrnice Komise 2014/98/EU. 2. Návěsky rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů podle dosavadních právních předpisů lze používat pro označení rozmnožovacího materiálu uznaného v roce nabytí účinnosti tohoto zákona. U ovocných rodů a druhů lze takto návěsky používat pouze pro materiál pocházející z matečných porostů založených přede dnem 1. ledna 2017. 3. Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Přehlídky konformního rozmnožovacího materiálu, jehož výroba byla dodavatelem oznámena Ústavu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly dokončeny před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Technický předpis Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 63/2017 Sb., se mění takto: 1. V části I položce 3 v odstavci „Předmětem poplatku není“ bod 4. zní: „4. Poskytování údajů z databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).“. 2. V části I položce 14 písm. a) se před první odrážku vkládá nová odrážka, která zní: „\\- 30 dní\| Kč\| 200 ---\|---\|--- “. 3. V části I položce 14 písm. a) se za slova „10 let pro osoby“ vkládají slova „mladší 15 let nebo“. 4. V části I položce 14 se na konci textu písmene a) doplňuje text: „ \\- na dobu neurčitou pro osoby starší 15 let\| Kč\| 1000 ---\|---\|--- \\- na dobu neurčitou pro osoby starší 15 let studující rybářství nebo osoby starší 15 let, které zajišťují rybářství v rámci svého povolání nebo funkce\| Kč\| 500 “. 5. V části I položce 14 se v poznámce slova „druhé, čtvrté a šesté“ nahrazují slovy „třetí, páté, sedmé a deváté“. 6. V části I položce 14 se v poznámce slova „osobám mladším 15 let“ zrušují. 7. V části V položce 88 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „ d)\| o registraci odrůdy uchovávané, odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek a odrůdy s úředně uznaným popisem odrůdy51)\| Kč\| 500, ---\|---\|---\|--- “. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). ČÁST TŘETÍ Změna zákona o hnojivech Čl. V Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 263/2014 Sb., zákona č. 61/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „§ 3b odst. 3“ nahrazují slovy „byla ohlášena podle § 3b“. 2. V § 3b odst. 1 se slova „hospodářského prostoru nebo“ nahrazují slovy „hospodářského prostoru,“ a za slova „Švýcarské konfederaci“ se vkládají slova „nebo Turecku“. 3. V § 3b odst. 2 písmeno c) zní: „c) doklad obsahující informaci o uvádění vzájemně uznaného hnojiva do oběhu v souladu s právními předpisy v některém ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarské konfederace nebo Turecka, a“. 4. V § 3b odst. 2 písm. d) se slova „hospodářského prostoru nebo“ nahrazují slovy „hospodářského prostoru,“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „nebo Turecku“. 5. V § 3b se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 6. V § 9 odst. 8 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 7“. 7. V § 10 odst. 2 písm. a) se slova „; to neplatí pro pozemky druhu trvalého travního porostu“ zrušují. 8. V § 11 odst. 1 se za slovo „chemické“ vkládají slova „, fyzikální a mikrobiologické“. 9. V § 11 odst. 4 se slovo „chemických“ zrušuje. 10. V § 11 odst. 5 se za slovo „chemických“ vkládají slova „, fyzikálních a mikrobiologických“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu Čl. VI Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 251/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 242/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 2 se písmena e) a j) zrušují včetně poznámky pod čarou č. 4. 2. V § 1 odst. 2 se písmeno t) zrušuje. 3. V § 6a odst. 1 se písmeno i) zrušuje. 4. V § 6a odst. 2 písm. a) se slovo „, i)“ zrušuje. 5. V § 6a odst. 4 a 5 se slova „a i)“ zrušují. 6. V § 6b odst. 2, § 7 odst. 1 a 3, § 9 odst. 1 a 5 a v § 13d odst. 2 se slovo „ředitel“ nahrazuje slovy „generální ředitel“. 7. V nadpisu § 9 se slovo „Ředitel“ nahrazuje slovy „Generální ředitel“. 8. V § 9 odst. 1, 4 a 5 se slovo „Ředitel“ nahrazuje slovy „Generální ředitel“. 9. V § 9 odst. 2, 3 a 5 se slovo „ředitele“ nahrazuje slovy „generálního ředitele“. 10. V § 11a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Řízení o vrácení dotace Fond zahájí nejpozději do 10 let ode dne jejího vyplacení.“. 11. § 11d, 11f a 11h se zrušují včetně poznámky pod čarou č. 29. 12. § 11e se zrušuje. 13. V § 13b odst. 1 se písmeno e) zrušuje. Čl. VII Přechodné ustanovení Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu Čl. VIII Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 185/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 4 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Jedná-li se o zemědělské pozemky v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, vycházejí uživatelské vztahy k těmto pozemkům, zejména nájemné, z podmínek a omezení pro jejich nájemce při jejich požívání vyplývajících zejména z působnosti Státního pozemkového úřadu podle tohoto zákona. Roční nájemné za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, činí 2,2 % z ceny pozemku25), pokud se Státní pozemkový úřad s nájemcem nedohodnou jinak.“. Poznámka pod čarou č. 25 zní: „25) Vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 6 odst. 1 písmeno b) zní: „b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury8) nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § 3 odst. 4, § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. již využitých ke zřízení technické infrastruktury8); v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování,“. 3. V § 21 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ustanovení § 21a odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se použije na postup Státního pozemkového úřadu pouze v případech, kdy nezbytné náklady spojené s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků souvisí s řízením o vydání pozemků do vlastnictví oprávněné osoby nebo poskytnutím náhrady podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech Čl. IX Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb. a zákona č. 185/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 4 se za druhou větu vkládá věta „Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách zajišťuje Státní pozemkový úřad v celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek.“. 2. V § 19 písm. g) se slova „změny map bonitovaných půdně ekologických jednotek“ nahrazují slovy „změny údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části čtvrté čl. VI a) bodu 1, pokud jde o § 1 odst. 2 písm. e) a j), b) bodu 3, pokud jde o § 6a odst. 1 písm. i), c) bodu 4, pokud jde o § 6a odst. 2, d) bodu 5, pokud jde o § 6a odst. 4 a 5, e) bodu 11, pokud jde o § 11d, 11f a 11h, a f) bodu 13, pokud jde o § 13b odst. 1 písm. e), která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2019. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 294/2017 Sb.	Zákon č. 294/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze Vyhlášeno 15. 9. 2017, datum účinnosti 1. 10. 2017, částka 103/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna branného zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o službě vojáků v záloze * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2017 294 ZÁKON ze dne 17. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna branného zákona Čl. I Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 318/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Příprava vojáka v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil se provádí formou vojenského cvičení.“. 2. V § 12 odstavec 2 zní: „(2) Vojenským cvičením je a) pravidelné vojenské cvičení, které je vojenským výcvikem vojáka v aktivní záloze, b) pravidelné vojenské cvičení, ve kterém probíhá prohlubování kvalifikace vojáka v aktivní záloze v zájmu ozbrojených sil v rámci vzdělávacích aktivit organizovaných Ministerstvem obrany (dále jen „ministerstvo“), c) pravidelné vojenské cvičení, při kterém se voják v aktivní záloze účastní nebo podílí na zabezpečování akcí k propagaci ozbrojených sil na veřejnosti, nebo d) dobrovolné vojenské cvičení, které je vojenským výcvikem vojáka v záloze.“. 3. V § 12 odst. 3 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“. 4. V § 12 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „6“. 5. V § 13 se na konci odstavce 2 doplňují věty „V případě povolání vojáka v aktivní záloze na vojenské cvičení podle § 12 odst. 2 písm. c) lékařskou prohlídku nahrazuje písemné prohlášení vojáka v aktivní záloze. V písemném prohlášení voják v aktivní záloze uvede, zda od doby posledního vyšetření lékařem vojenského poskytovatele zdravotních služeb, podle kterého byl schopen vykonat vojenskou činnou službu, se jeho zdravotní stav změnil nebo nezměnil.“. 6. V § 13 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „V případě, že voják v záloze podle závěru vstupní lékařské prohlídky není schopen ze zdravotních důvodů vykonat vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, vojenské cvičení nebo služba v operačním nasazení se od počátku považují za nezahájené.“. 7. V § 14 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případě propuštění vojáka v aktivní záloze z vojenského cvičení, na které byl povolán podle § 12 odst. 2 písm. c), lékařskou prohlídku nahrazuje písemné prohlášení vojáka v aktivní záloze, že nemá zdravotní obtíže a v průběhu vojenského cvičení nedošlo ke změně jeho zdravotního stavu.“. 8. V § 17 odst. 2 písm. a) se slova „Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstvo“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o službě vojáků v záloze Čl. II Zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, se mění takto: 1. V § 7 odstavec 1 zní: „(1) Hodnost odnímá a) prezident republiky vojákovi v záloze v hodnostním sboru generálů na návrh vlády České republiky, b) ministr obrany vojákovi v záloze v hodnostním sboru nižších a vyšších důstojníků, c) ředitel Vojenského zpravodajství vojákovi v záloze ve své podřízenosti neuvedenému v písmenu a) nebo b), nebo d) náčelník Generálního štábu Armády České republiky vojákovi v záloze neuvedenému v písmenech a) až c).“. 2. § 20 se včetně nadpisu zrušuje. 3. V § 26 odst. 1 se slova „minimálně jedno“ zrušují a za slova „pravidelné vojenské cvičení“ se vkládají slova „v celkovém rozsahu alespoň 7 dnů“. 4. V § 26 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Vojákovi v aktivní záloze náleží podle délky služby v pravidelném vojenském cvičení nebo službě v operačním nasazení odměna podle odstavce 1 zvýšená o a) 40 %, je-li zařazen v aktivní záloze alespoň 2 roky, b) 50 %, je-li zařazen v aktivní záloze alespoň 4 roky, c) 60 %, je-li zařazen v aktivní záloze alespoň 7 let, d) 70 %, je-li zařazen v aktivní záloze alespoň 10 let, nebo e) 80 %, je-li zařazen v aktivní záloze alespoň 13 let. (3) Zvýšená část odměny podle odstavce 2 se vyplácí v nejbližším pravidelném výplatním termínu po propuštění z vojenského cvičení a náleží v poměrné výši počtu kalendářních dnů vykonaného pravidelného vojenského cvičení a maximálního počtu kalendářních dnů pravidelného vojenského cvičení v kalendářním roce. Při službě v operačním nasazení se zvýšená část odměny nebo její zbývající část vyplácí v nejbližším pravidelném výplatním termínu po propuštění z vojenské činné služby.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7. 5. V § 27 odst. 5 se číslo „5“ nahrazuje číslem „7“. 6. V § 33 odst. 3 se za slova „zařazován do aktivní zálohy“ vkládají slova „do dvou let po zániku služebního poměru vojáka z povolání“. 7. V § 46 odst. 2 se text „§ 27“ nahrazuje textem „§ 3, 27“. 8. V § 47 se za text „70b,“ vkládá text „77,“. Čl. III Přechodná ustanovení 1. Pro účely zvýšení odměny se za dobu zařazení do aktivní zálohy považuje i doba, po kterou měl voják v záloze uzavřenu dohodu o udržování své vojenskoodborné připravenosti podle § 35 odst. 5 zákona č. 218/1999 Sb., ve znění zákona č. 128/2002 Sb. 2. Je-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona voják v záloze ve výkonu vojenské činné služby, náleží mu zvýšená odměna podle § 26 odst. 2 zákona č. 45/2016 Sb. ode dne zahájení pravidelného vojenského cvičení. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 293/2017 Sb.	Zákon č. 293/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 9. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 103/2017 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 4. 2024 (30/2024 Sb.) 293 ZÁKON ze dne 24. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. II V § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 170/2017 Sb., se na konci textu odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zz), které zní: „zz) převod prostředků z garančního fondu do fondu zábrany škod.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 292/2017 Sb.	Zákon č. 292/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 9. 2017, datum účinnosti 30. 9. 2017, částka 103/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě * ČÁST DRUHÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 30. 9. 2017 292 ZÁKON ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o vnitrozemské plavbě Čl. I Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 327/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Rady 2014/112/EU ze dne 19. prosince 2014, kterou se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy uzavřená Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF).“. 2. V § 2 se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí: „l) zaměstnancem ve vodní dopravě člen posádky plavidla a další osoba, která na plavidle určeném k přepravě více než 12 cestujících vykonává pro provozovatele vodní dopravy závislou práci, m) dnem odpočinku doba odpočinku v rozsahu 24 hodin po sobě jdoucích, kterou může zaměstnanec ve vodní dopravě strávit na místě, které si sám zvolí.“. 3. Za § 5a se vkládá nový § 5b, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 22 a 23 zní: „§ 5b Státní příspěvková organizace v oblasti vodních cest (1) Ministerstvo dopravy může pro potřeby a) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy dopravně významných vnitrozemských vodních cest, b) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy movitých nebo nemovitých věcí užívaných za účelem provozování přístavu ve Spolkové republice Německo ve městě Hamburk, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo které má Česká republika v pronájmu na dobu delší než 10 let, c) výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo provozu přístavů, přístavišť, vývazišť nebo kotvišť nebo jejich napojení na dálnice, silnice, celostátní nebo regionální dráhy na dopravně významných vnitrozemských vodních cestách, d) informační podpory uživatelů dopravně významných vnitrozemských vodních cest zřídit státní příspěvkovou organizaci22). Ministerstvo dopravy rozhoduje rovněž o změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině. (2) Zřizovací listina musí obsahovat zejména a) označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) státní příspěvkové organizace; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných státních příspěvkových organizací, c) den, měsíc a rok vzniku státní příspěvkové organizace, d) určení doby, na kterou se státní příspěvková organizace zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou, e) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu hlavní činnosti; tento účel se nesmí překrývat s činnostmi jiných subjektů, jejichž předmětem činnosti je správa vodohospodářsky významných vodních toků23), f) vymezení majetku, který Ministerstvo dopravy svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení, g) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace, h) datum vydání zřizovací listiny; nastanou-li změny v uvedených údajích, vydá Ministerstvo dopravy dodatek ke zřizovací listině. (3) Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace. (4) Ministerstvo dopravy může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na Ministerstvo dopravy. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení. (5) Činnosti vykonávané státní příspěvkovou organizací podle odstavce 1 písm. c) a d) se považují za správu vodní cesty. 22) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 23) Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 7 odst. 5 se slova „lodních posádek“ nahrazují slovy „posádek plavidel“. 5. V § 8a odst. 8 se slovo „lodních“ zrušuje. 6. V § 9 odst. 4 písm. b) se slovo „nepřesahuje“ nahrazuje slovy „je menší než“. 7. V § 22 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 8. V § 22 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slovo „plavidel“ zrušuje. 9. V § 22 odst. 1 písm. b) se na konci bodu 2 čárka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se bod 3, který zní: „3. Českého hydrometeorologického ústavu při zabezpečování předpovědní povodňové služby podle vodního zákona,“. 10. V § 32c odst. 9 se slova „a Bezpečnostní informační službě“ nahrazují slovy „, Bezpečnostní informační službě a příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace provozujícímu v tomto státě systém říčních informačních služeb“. 11. Za § 36a se vkládají nové § 36b až 36e, které včetně nadpisů znějí: „§ 36b Pracovní doba zaměstnance ve vodní dopravě (1) Provozovatel vodní dopravy je povinen určit pracovní dobu zaměstnance ve vodní dopravě tak, aby její délka nepřesáhla a) 14 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, b) 84 hodin týdně a v průměru 72 hodin týdně za období nejvýše 4 měsíců po sobě jdoucích a c) 2 304 hodin za období 12 měsíců po sobě jdoucích. (2) Byl-li základní pracovněprávní vztah sjednán na dobu kratší než 12 měsíců po sobě jdoucích, maximální délka pracovní doby podle odstavce 1 písm. c) se poměrně zkrátí v závislosti na jeho době trvání. (3) Provozovatel vodní dopravy je povinen určit pracovní dobu zaměstnance ve vodní dopravě tak, aby její délka během noční doby nepřesáhla 42 hodin týdně. § 36c Doba odpočinku zaměstnance ve vodní dopravě (1) Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě odpočinek v trvání alespoň 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Doba odpočinku podle věty první může být rozdělena do dvou částí, z nichž jedna musí činit alespoň 6 hodin po sobě jdoucích. (2) Nepřetržitý odpočinek zaměstnance ve vodní dopravě může být zkrácen až na 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, je-li a) ohrožena bezpečnost plavidla, jiných plavidel, nákladu na plavidle, život nebo zdraví zaměstnanců ve vodní dopravě nebo jiných účastníků plavebního provozu a b) následující odpočinek zaměstnanci ve vodní dopravě prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. (3) Místo nepřetržitého odpočinku v týdnu je provozovatel vodní dopravy povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě 1 nebo více dnů odpočinku v závislosti na počtu po sobě jdoucích pracovních dnů bezprostředně před jejich poskytnutím. Provozovatel vodní dopravy poskytne zaměstnanci ve vodní dopravě alespoň a) 0,2 dne odpočinku za každý první až desátý po sobě jdoucí pracovní den, b) 0,3 dne odpočinku za každý jedenáctý až dvacátý po sobě jdoucí pracovní den a c) 0,4 dne odpočinku za každý dvacátý první až třicátý první po sobě jdoucí pracovní den. (4) Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě odpovídající počet dnů odpočinku nejpozději po 31 po sobě jdoucích pracovních dnech. (5) Zbývají-li zaměstnanci ve vodní dopravě po vyčerpání celých dnů odpočinku poměrné části dne odpočinku, tyto poměrné části se sčítají a zaměstnanci ve vodní dopravě se poskytnou nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy vzniklo právo na poskytnutí celého dne odpočinku. § 36d Evidence pracovní doby a doby odpočinku (1) Evidence pracovní doby obsahuje pro zaměstnance ve vodní dopravě rovněž rozvrh pracovních dnů a dnů odpočinku s vyznačením začátku a konce každého dne odpočinku. V evidenci pracovní doby je dále uvedeno jméno vůdce plavidla, poznávací znaky plavidla, na němž zaměstnanec ve vodní dopravě vykonává práci, a jde-li o loď, její jméno. (2) Provozovatel vodní dopravy předloží zaměstnanci ve vodní dopravě do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž pro něj zaměstnanec ve vodní dopravě vykonával práci, výpis z evidence pracovní doby podepsaný provozovatelem vodní dopravy nebo osobou jím pověřenou. Ve výpisu z evidence pracovní doby se uvede datum jeho předložení zaměstnanci ve vodní dopravě. Zaměstnanec ve vodní dopravě potvrdí svým podpisem správnost údajů obsažených ve výpisu z evidence pracovní doby. Odmítne-li zaměstnanec ve vodní dopravě výpis podepsat, provozovatel vodní dopravy do něj tuto skutečnost poznamená. Provozovatel vodní dopravy předá zaměstnanci ve vodní dopravě jedno vyhotovení výpisu. (3) Provozovatel vodní dopravy uchovává výpis z evidence pracovní doby na plavidle po dobu 1 roku ode dne jeho předložení zaměstnanci. Zaměstnanec ve vodní dopravě uchovává vyhotovení tohoto výpisu po dobu 1 roku ode dne jeho obdržení. § 36e Vztah k zákoníku práce Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovněprávní vztahy mezi provozovatelem vodní dopravy a zaměstnancem ve vodní dopravě zákoníkem práce.“. 12. V § 48a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.“. 13. V § 48a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) datum úmrtí, popřípadě den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.“. 14. V příloze č. 2 bodě 1 písm. b) bod 2 zní: „2. od říčního km 241,4 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice), včetně výústní části vodního toku Malše po říční km 1,6, jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun,“. ČÁST DRUHÁ Změna zákoníku práce Čl. II Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb. a zákona č. 93/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 100 odst. 1 se písmena f) a g) zrušují. 2. V § 100 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „a) až g)“ nahrazují slovy „a) až e)“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 291/2017 Sb.	Zákon č. 291/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 9. 2017, datum účinnosti 1. 12. 2017, částka 102/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2025 (250/2023 Sb.) 291 ZÁKON ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna občanského soudního řádu Čl. I Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 336b se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 104 zní: „f) osobu odpovědnou za správu domu a pozemku104), jde-li o prodej jednotky v domě, že se může domáhat uspokojení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí a jestliže ji přihlásí nejpozději do zahájení dražebního jednání a přihláška bude obsahovat náležitosti podle § 336f odst. 2 a 3, s poučením, že přihlášky, v nichž výše pohledávky nebo jejího příslušenství nebude uvedena, soud odmítne. 104) § 1190 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“. 2. V § 336f se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Totéž právo má osoba odpovědná za správu domu a pozemku104) ohledně pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, pokud tato pohledávka byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí.“. 3. V § 336f odst. 3 se za slova „vymahatelnou pohledávku“ vkládají slova „, o pohledávku související se správou domu a pozemku, která byla uplatněna u soudu žalobou podle části třetí,“. 4. V § 336f se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Osoba odpovědná za správu domu a pozemku104) předloží soudu bez zbytečného odkladu stejnopis rozhodnutí, jímž bylo řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku přihlášené podle odstavce 1 pravomocně skončeno, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti.“. 5. V § 336q se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pokud pohledávka související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky není při vydání rozvrhového usnesení vykonatelná, rozhodne o této pohledávce a o částce na ni připadající soud tak, že bude projednána dodatečně, jestliže na ni připadá alespoň zčásti úhrada z rozdělované podstaty; jestliže však v již pravomocně skončeném řízení o zaplacení této pohledávky nebylo přiznáno právo na její zaplacení, rozhodne o ní soud v rozvrhovém usnesení tak, že nárok v přihlášeném rozsahu zanikl. Rozhodne-li soud podle věty první, nerozhoduje zároveň o pohledávce související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky podle § 337e odst. 1 ani nevyzývá ostatní věřitele podle § 337e odst. 2.“. 6. V § 337 odst. 2 se za text „§ 336q odst. 2“ vkládají slova „a 5“. 7. V § 337c odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, a to do výše jedné desetiny výtěžku z prodeje jednotky,“. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h). 8. V § 337f odst. 1 se za text „§ 267a odst. 1“ vkládají slova „nebo po vykonatelnosti rozhodnutí v řízení o zaplacení pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky“. 9. V § 337f se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Byla-li pohledávka související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky popřena, při rozvrhu zbytku rozdělované podstaty se postupuje obdobně podle § 337e.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Čl. III Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 298 odst. 2 se za slova „odměnu insolvenčního správce“ vkládají slova „a částky připadající na uspokojení osoby podle odstavce 8“. 2. V § 298 se doplňuje odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou č. 72 zní: „(8) V případě, že je zpeněžena jednotka v domě a osoba odpovědná za správu domu a pozemku72) uplatnila v insolvenčním řízení pohledávku související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, uspokojí se tato pohledávka z výtěžku zpeněžení jednotky před uspokojením pohledávek zajištěných věřitelů podle odstavce 1, a to do výše jedné desetiny výtěžku zpeněžení. 72) § 1190 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 290/2017 Sb.	Zákon č. 290/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 15. 9. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 102/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 66/2017 Sb. * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2018 290 ZÁKON ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. I Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 200/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 písmeno h) zní: „h) osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního ochranného léčení;“. 2. V § 16b odst. 1 se částka „2 500 Kč“ nahrazuje slovy „1 000 Kč a u pojištěnců starších 70 let, včetně kalendářního roku, ve kterém dovršili 70. rok věku, ve výši 500 Kč“. 3. V § 17a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Zdravotní pojišťovna zveřejní zvláštní smlouvu podle odstavce 1 způsobem a ve lhůtě stanovené v § 17 odst. 9 větě první. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě zveřejní zdravotní pojišťovna každý dodatek nebo změnu zvláštní smlouvy, z nichž vyplývá způsob a výše úhrady zdravotní pojišťovny poskytovateli sociálních služeb za poskytnuté hrazené služby nebo rozsah poskytovaných hrazených služeb (dále jen „dodatek ke zvláštní smlouvě“). Zvláštní smlouva nebo dodatek ke zvláštní smlouvě nabývají účinnosti dnem zveřejnění podle věty první. Dojde-li mezi poskytovatelem sociálních služeb a zdravotní pojišťovnou k dohodě o způsobu a výši úhrady hrazených služeb až v průběhu kalendářního roku, na který mají být dohodnuty, mohou se poskytovatel sociálních služeb a zdravotní pojišťovna dohodnout, že se tato dohoda vztahuje na stanovení způsobu a výše úhrady hrazených služeb pro celý tento kalendářní rok či jeho část. Zdravotní pojišťovna nezveřejní informace a údaje, které jsou předmětem ochrany podle jiných právních předpisů.“. 4. V § 30 odst. 2 písm. b) bodu 4 se slova „; hrazenou službou dále je u pojištěnců nad 65 let věku očkování proti pneumokokovým infekcím dle schváleného očkovacího schématu“ zrušují. 5. V § 30 odst. 2 písm. b) bodu 5 se slova „3 dávky očkovací látky byly aplikovány do sedmého měsíce věku pojištěnce“ nahrazují slovy „byly všechny dávky očkovací látky aplikovány do sedmého měsíce věku pojištěnce“. 6. V § 30 odst. 2 písm. b) bodu 6 se slova „a to pro dívky,“ zrušují. 7. V § 30 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 7, který zní: „7. proti invazivním meningokokovým infekcím, pneumokokovým infekcím, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae typ b a proti chřipce, a to u pojištěnců s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny (hyposplenismus nebo asplenie), pojištěnců po autologní nebo allogenní transplantaci kmenových hemopoetických buněk, pojištěnců se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují dispenzarizaci na specializovaném pracovišti, nebo u pojištěnců po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci.“. 8. V § 30 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látky pro očkování pojištěnců nad 65 let věku proti pneumokokovým infekcím; hrazené očkovací látky schvaluje Ministerstvo zdravotnictví na základě doporučení Národní imunizační komise a zveřejňuje je formou sdělení ve Sbírce zákonů.“. 9. V § 39a odst. 2 písm. a) se za slovo „Rumunska,“ vkládá slovo „Řecka,“. 10. V § 39a se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8. 11. V § 39b odst. 10 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a jsou-li současně splněny podmínky stanovené v písmenu a) nebo b)“. 12. V § 45a odst. 1 písm. a) se na konci textu doplňují slova „nebo nezveřejní zvláštní smlouvu podle § 17a odst. 2 nebo dodatek ke zvláštní smlouvě“. 13. V § 55 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Při změně zdravotní pojišťovny podle § 11a si zdravotní pojišťovny bezplatně předávají informace podstatné pro uplatnění náhrady nákladů na hrazené služby podle odstavce 1.“. 14. V příloze č. 1 bod 23 zní: „23.\| 014\| Výplň stálého nebo dočasného zubu (bez ohledu na počet plošek, včetně rekonstrukce růžku)\| W\| Hrazeno pouze při použití nedózovaného amalgámu v rozsahu celého chrupu, při použití samopolymerujícího kompozita pouze v rozsahu špičáků včetně. U dočasných zubů, u dětí do dne dosažení 15 let věku nad rozsah špičáků včetně a u těhotných a kojících žen hrazeno pouze při použití skloionomerního cementu. Není-li použití skloionomerního cementu možné z hlediska zdravotního stavu pojištěnce, hrazeno při použití dózovaného amalgámu, při použití samopolymerujícího kompozita pouze v rozsahu špičáků včetně.“. ---\|---\|---\|---\|--- Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zvláštní smlouvy podle § 17a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně dodatků ke zvláštním smlouvám, které byly uzavřeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a mají nabýt účinnosti po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, zveřejní zdravotní pojišťovny nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; tyto zvláštní smlouvy, včetně dodatků ke zvláštním smlouvám, nabývají účinnosti dnem v nich stanoveným. 2. Řízení zahájená podle § 39a zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. III Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb. a zákona č. 251/2017 Sb., se mění takto: 1. V části čtvrté se za hlavu II vkládá nová hlava III, která včetně nadpisu zní: „HLAVA III HOSPIC § 44a (1) Hospicem se rozumí poskytovatel, který poskytuje zdravotní služby nevyléčitelně nemocným pacientům v terminálním stavu ve speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu nebo ve vlastním sociálním prostředí pacienta. (2) Hospic pacientům a jejich osobám blízkým zpravidla poskytuje i další navazující služby podle jiných právních předpisů.“. 2. V § 70 odst. 3 se za větu první vkládá věta „V čele statistického ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví.“. 3. V § 77a odst. 3 písmeno a) zní: „a) agendový identifikátor fyzické osoby přidělený podle zákona upravujícího informační systém základních registrů18) k pojištěnci, kterému byla poskytnuta zdravotní služba specifikovaná podle písmene d) a uhrazená zdravotní pojišťovnou poskytovateli nebo poskytovateli sociálních služeb; pokud agendový identifikátor fyzické osoby nebyl přidělen, identifikační číslo tohoto pojištěnce,“. 4. V § 77a odst. 3 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která včetně poznámky pod čarou č. 54 znějí: „b) údaj o pohlaví pojištěnce uvedeného v písmenu a) a rok jeho narození, c) kód obce adresy místa pobytu pojištěnce uvedeného v písmenu a) ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí54) a 54) Vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, ve znění vyhlášky č. 415/2016 Sb.“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno d). ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 66/2017 Sb. Čl. IV Zákon č. 66/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se mění takto: 1. V čl. VIII písm. a) se text „48, 49,“ zrušuje. 2. V čl. VIII písm. b) se slova „bodů 65 a 70“ nahrazují slovy „bodu 70“. 3. V čl. VIII písm. c) se za text „47“ vkládá text „, 48, 49,“ a text „a 63“ se nahrazuje textem „, 63 a 65“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 10 a čl. IV, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a ustanovení čl. III bodů 2 až 4, která nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 289/2017 Sb.	Zákon č. 289/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 15. 9. 2017, datum účinnosti 30. 9. 2017, částka 102/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna živnostenského zákona * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 30. 9. 2017 289 ZÁKON ze dne 16. srpna 2017, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna živnostenského zákona Čl. I Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb. a zákona č. 204/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 4 se slova „státním příslušníkem“ nahrazují slovem „občanem“. 2. V § 5 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Povinnost doložit doklad podle věty první se nevztahuje na zahraniční fyzickou osobu, která hodlá na území České republiky provozovat živnost prostřednictvím odštěpného závodu24c).“. Poznámka pod čarou č. 24c zní: „24c) § 503 občanského zákoníku.“. 3. V § 5 odst. 6 se slova „byl udělen azyl nebo doplňková“ nahrazují slovy „byla udělena mezinárodní“. 4. V § 6 se na konci odstavce 4 doplňují věty „V případě, že rozhodnutí bylo vydáno soudem cizího státu, je živnostenský úřad oprávněn si vyžádat předložení opisu pravomocného rozhodnutí soudu od osoby, která živnost ohlašuje nebo která žádá o koncesi. Nepředloží-li tato osoba živnostenskému úřadu opis ve stanovené lhůtě, platí, že neodstranila závady ohlášení nebo žádosti o koncesi. Živnostenský úřad v takovém případě postupuje podle § 47 odst. 5 nebo § 53 odst. 2.“. 5. V § 7 odst. 4 větě první se slova „závodu nebo organizační složky závodu“ nahrazují slovy „obchodního závodu (dále jen „závod“) nebo odštěpného závodu“ a ve větě druhé se slova „organizační složky“ nahrazují slovem „odštěpného“. 6. V § 7 odst. 6 se slova „zvláštním právním předpisem25d)“ nahrazují slovy „zákonem upravujícím ochranu osobních údajů25d)“. Poznámka pod čarou č. 25d zní: „25d) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 7. V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „v době běhu lhůty podle zvláštního právního předpisu26)“ zrušují. 8. V § 8 odst. 3 a 4 se za slovo „oprávnění“ vkládají slova „, oznámit přerušení provozování živnosti nebo pokračování v provozování živnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování živnosti přerušeno,“. 9. V § 8 odst. 5 se slova „soudem nebo správním orgánem uložen trest nebo sankce zákazu činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru (§ 7 odst. 4),“ nahrazují slovy „uložen zákaz činnosti,“ a slova „tuto živnost“ se nahrazují slovy „živnost, do jejíž obsahové náplně tato činnost spadá,“. 10. V § 8 odst. 6 úvodní část ustanovení zní: „Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, nemůže po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění stejnou živnost provozovat“. 11. V § 8 se odstavec 7 zrušuje. 12. V § 10 odst. 1 se za slovo „obchodního“ vkládají slova „nebo obdobného“. 13. V § 10 odst. 3 písm. a) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 14. V § 10 odst. 4 se slova „organizační složky svého závodu“ nahrazují slovy „svého odštěpného závodu“. 15. V § 11 odst. 1 se slovo „která“ nahrazuje slovem „kterému“ a slovo „podnikateli“ se nahrazuje slovem „němu“. 16. V § 11 odstavec 3 zní: „(3) Osoba, které byl uložen zákaz činnosti, nemůže být po dobu trvání tohoto zákazu odpovědným zástupcem pro živnost, do jejíž obsahové náplně tato činnost spadá. Odpovědným zástupcem pro stejnou živnost nemůže být ani osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3, a to po dobu 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen kontrolního orgánu této právnické osoby.“. 17. V § 11 odst. 4 písm. b) se slova „jejím statutárním orgánem nebo jeho členem“ nahrazují slovy „členem jejího statutárního orgánu“ a slova „organizační složky závodu umístěné“ se nahrazují slovy „odštěpného závodu umístěného“. 18. V § 13 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „, nebo svěřenský správce, pokud byla majetková práva vztahující se k provozování živnosti pořízením pro případ smrti vložena do svěřenského fondu“. 19. V § 17 odst. 5 písm. c) se za slovo „provozovny“ vkládají slova „, popřípadě její umístění“. 20. V § 17 odst. 7 se slova „umístěna organizační složka“ nahrazují slovy „umístěn odštěpný závod“. 21. § 18 včetně poznámek pod čarou č. 29f a 29g zní: „§ 18 (1) Obec může vydat tržní řád formou nařízení obce29f). V tržním řádu vymezí místa pro nabídku a prodej zboží (dále jen „prodej zboží“) a pro nabídku a poskytování služeb (dále jen „poskytování služeb“) mimo provozovnu určenou k tomuto účelu rozhodnutím, opatřením nebo jiným úkonem vyžadovaným stavebním zákonem29g). Těmito místy jsou tržnice a tržiště (dále jen „tržiště“). (2) Obec může tržním řádem vymezit a) kapacitu a požadavky na vybavenost tržišť, b) dobu prodeje zboží a poskytování služeb na tržišti, c) pravidla pro udržování čistoty a bezpečnosti na tržišti, d) pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště k zajištění jeho řádného provozu, nebo e) pravidla, která musí dodržet provozovatel tržiště pro zajištění řádného užívání tržiště osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace. (3) Obec může tržním řádem dále a) rozdělit tržiště podle druhu prodávaného zboží nebo poskytované služby, nebo b) stanovit, že se tržní řád nevztahuje na některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděných mimo provozovnu. (4) Obec může nařízením obce29f) stanovit, že některé formy prodeje zboží nebo poskytování služeb prováděné mimo provozovnu jsou v obci nebo v její části zakázány. 29f) § 11 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. 29g) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 22. V § 31 odst. 2 větě první se slova „organizační složku závodu, pokud ji“ nahrazují slovy „odštěpný závod, pokud jej“ a ve větě druhé a v odstavci 11 se slova „organizační složku závodu“ nahrazují slovy „odštěpný závod“. 23. V § 45 odst. 2 písm. a) se za slova „státní občanství,“ vkládá slovo „adresu“ a slova „(název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo evidenční, popřípadě orientační číslo, poštovní směrovací číslo)“ se zrušují. 24. V § 45 odst. 2 písmena c) a d) znějí: „c) zahraniční fyzická osoba jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, dále adresu bydliště mimo území České republiky, adresu místa pobytu v České republice (pokud byl povolen), označení a adresu umístění odštěpného závodu v České republice; je-li odpovědným zástupcem osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též adresu místa jeho pobytu v České republice, pokud mu byl pobyt povolen, d) adresu sídla,“. Poznámka pod čarou č. 36a se zrušuje. 25. V § 45 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) případně adresu pro doručování všemi živnostenskými úřady.“. 26. V § 45 odst. 3 písmeno a) zní: „a) obchodní firmu nebo název, adresu sídla, u fyzické osoby nebo u fyzických osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu anebo osobou oprávněnou zastupovat právnickou osobu, která je členem statutárního orgánu, jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, adresu bydliště nebo adresu místa pobytu na území České republiky, pokud byl povolen, datum vzniku funkce, a u právnické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a datum vzniku funkce; údaje týkající se členů statutárního orgánu neuvádí právnická osoba, která vzniká zápisem do veřejného rejstříku vedeného rejstříkovým soudem68) (dále jen „veřejný rejstřík“),“. Poznámka pod čarou č. 68 zní: „68) Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů.“. 27. V § 45 odst. 3 písmeno c) zní: „c) označení a adresu umístění odštěpného závodu v České republice, jde-li o zahraniční právnickou osobu; je-li odpovědným zástupcem osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též adresu místa jeho pobytu v České republice, pokud mu byl pobyt povolen,“. 28. V § 45 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) případně adresu pro doručování všemi živnostenskými úřady.“. 29. V § 45a odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena a) až e). 30. V § 45a odst. 2 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b). 31. V § 45a odst. 3 se věta poslední zrušuje. 32. V § 45a odst. 4 se slova „příslušnému správci daně údaje získané podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a),“ zrušují, slova „b) až d)“ se nahrazují slovy „a) až c)“, text „písm. e)“ se nahrazuje textem „písm. d)“, text „písm. b)“ se zrušuje a text „písm. f)“ se nahrazuje textem „písm. e)“. 33. Za § 45a se vkládá nový § 45b, který zní: „§ 45b (1) Osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu učinit též podání obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci k dani z příjmů nebo k dani silniční. (2) Podnikatel může na živnostenském úřadu učinit též podání obsahující údaje požadované v oznámení o změně registračních údajů vztahující se k registraci k dani z příjmů nebo k dani silniční. (3) Podání obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci nebo v oznámení o změně registračních údajů podle odstavců 1 a 2 lze učinit pouze a) elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné Ministerstvem průmyslu a obchodu, nebo b) ústně do protokolu. (4) Živnostenský úřad předá příslušnému správci daně údaje podle odstavců 1 a 2 v elektronické podobě ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně pro přihlášku k registraci a pro oznámení o změně registračních údajů. (5) K předání údajů správci daně musí dojít do 3 pracovních dnů ode dne, kdy osoba podle odstavce 1 nebo 2 učinila vůči živnostenskému úřadu podání obsahující tyto údaje. (6) Na předání údajů živnostenským úřadem správci daně se hledí jako na podání přihlášky k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů, které učinila osoba podle odstavce 1 nebo 2.“. 34. V § 46 odst. 1 písm. a) se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „třetí“. 35. V § 46 odst. 1 písm. e) se slova „organizační složku závodu“ nahrazují slovy „odštěpný závod“ a slovo „tento“ se zrušuje. 36. V § 46 odst. 1 písm. f) se slova „organizační složku závodu“ nahrazují slovy „odštěpný závod“. 37. V § 46 odst. 1 se na konci písmene g) doplňují slova „nebo nezaslal-li odpovědný zástupce prohlášení tomuto úřadu podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu69)“. Poznámka pod čarou č. 69 zní: „69) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“. 38. V § 46 odst. 2 písm. e) se za slova „s výjimkou obchodního“ vkládají slova „nebo jiného veřejného“. 39. V § 46 odst. 2 písm. g) se slova „umístěna organizační složka závodu“ nahrazují slovy „umístěn odštěpný závod“. 40. V § 46 odst. 2 se na konci písmene h) doplňují slova „nebo nezaslal-li odpovědný zástupce prohlášení tomuto úřadu podepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu69)“. 41. V § 46 odst. 6 se za slovo „registrů“ vkládají slova „nebo pokud si tyto skutečnosti může živnostenský úřad ověřit bezúplatně dálkovým přístupem z údajů katastru nemovitostí“. 42. V § 47 odst. 2 písmeno a) zní: „a) jméno a příjmení, titul nebo vědecká hodnost, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození podnikatele a adresa jeho bydliště, u zahraniční osoby adresa bydliště mimo území České republiky, adresa místa pobytu v České republice, pokud byl povolen, označení a adresa umístění odštěpného závodu v České republice, byl-li zřízen,“. 43. V § 47 odst. 2 písmeno d) zní: „d) adresa sídla,“. 44. V § 47 odst. 3 písmeno a) zní: „a) obchodní firma nebo název, adresa sídla, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby označení a adresa umístění odštěpného závodu v České republice,“. 45. V § 48 odst. 1 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“, slova „organizační složky“ se nahrazují slovem „odštěpného“ a slova „obchodního rejstříku“ se nahrazují slovy „veřejných rejstříků“. 46. V § 49 odst. 1 a v § 56 odst. 1 se za slovo „obchodním“ vkládají slova „nebo jiném veřejném“ a slova „z obchodního rejstříku“ se nahrazují slovy „veřejných rejstříků“. 47. V § 49 odst. 2 a v § 56 odst. 2 se slova „věta druhá“ zrušují. 48. V § 58 odst. 2 a 3 se věta poslední zrušuje. 49. V § 58 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, pokud zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území České republiky (§ 5 odst. 5), tuto podmínku nesplňuje. (5) Živnostenský úřad může zrušit podnikateli živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky; to neplatí, pokud podnikatel oznámil přerušení provozování živnosti podle § 31 odst. 11.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8. 50. V § 58 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Je-li zahájeno řízení o zrušení živnostenského oprávnění podle odstavce 2 nebo 3, nelze rozhodnout o zrušení téhož živnostenského oprávnění na žádost podnikatele dříve, než bude rozhodnuto o zrušení živnostenského oprávnění podle odstavce 2 nebo 3.“. 51. V § 58 odst. 8 větě první se slova „až 4“ nahrazují slovy „a 3 nebo o pozastavení provozování živnosti v provozovně podle odstavce 6“, na konci textu věty první se doplňují slova „; tato doba nesmí být delší než 1 rok“ a věta poslední se nahrazuje větou „Nebudou-li ve stanovené době odstraněny důvody, které k pozastavení vedly, živnostenský úřad podle okolností případu opětovně rozhodne o pozastavení provozování živnosti v provozovně, nebo živnostenské oprávnění podnikatele zruší.“. 52. V § 60 odst. 2 písmeno a) zní: „a) identifikační údaje, a to u 1. fyzické osoby jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, adresa bydliště, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, identifikační číslo osoby, má-li obchodní firmu, obchodní firma a adresa sídla, 2. zahraniční fyzické osoby údaje uvedené v bodě 1 a dále též adresa místa pobytu v České republice, pokud byl povolen, označení a adresa umístění jejího odštěpného závodu v České republice a údaje uvedené v bodě 7 týkající se vedoucího tohoto odštěpného závodu, 3. právnické osoby obchodní firma nebo název, adresa sídla, identifikační číslo osoby a údaje uvedené v bodech 5 a 6 týkající se členů jejího statutárního orgánu, 4. zahraniční právnické osoby údaje uvedené v bodě 3 a dále též označení a adresa odštěpného závodu umístěného v České republice a údaje uvedené v bodě 7 týkající se vedoucího tohoto odštěpného závodu, 5. fyzické osoby, která je členem statutárního orgánu právnické osoby nebo osobou oprávněnou zastupovat právnickou osobu, která je členem statutárního orgánu, jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, adresa bydliště nebo adresa místa pobytu na území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, datum vzniku a zániku funkce, 6. právnické osoby, která je členem statutárního orgánu, obchodní firma nebo název, adresa sídla, identifikační číslo osoby, datum vzniku a zániku funkce, 7. vedoucího odštěpného závodu zahraniční osoby jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, adresa bydliště nebo adresa místa pobytu na území České republiky a adresa bydliště mimo území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, datum vzniku a zániku funkce, 8. odpovědného zástupce jméno, příjmení, titul nebo vědecká hodnost, státní občanství, adresa bydliště nebo adresa místa pobytu na území České republiky a adresa bydliště mimo území České republiky, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození, datum ustanovení a ukončení výkonu jeho funkce,“. 53. V § 60 odst. 2 písm. d) se slova „d) a e)“ nahrazují slovy „c) a d)“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „6“. 54. V § 60 odst. 2 písmeno j) zní: „j) rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a rozhodnutí o zrušení konkursu, rozhodnutí o splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí, rozhodnutí o splnění oddlužení a rozhodnutí o zastavení insolvenčního řízení z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující,“. 55. V § 60 odst. 2 se na konci písmene n) doplňují slova „a podmínkám provozování živnosti (§ 27)“. 56. V § 60 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) adresa pro doručování podle § 45 odst. 2 písm. k) a podle § 45 odst. 3 písm. h).“. 57. V § 60 odst. 3 písm. a) se za text „písm. m)“ vkládají slova „a r)“. 58. V § 60 odstavec 5 zní: „(5) Na žádost vydá živnostenský úřad v listinné nebo elektronické podobě a za podmínek uvedených v odstavci 4 o jedné osobě identifikované v žádosti z živnostenského rejstříku a) výpis podle § 47 odst. 2 nebo 3; tento výpis se vydá podnikateli, kterého se týká, b) úplný výpis týkající se jedné osoby, který obsahuje všechny údaje podle odstavce 2, c) částečný výpis týkající se jedné osoby, který obsahuje údaje v požadovaném rozsahu, d) potvrzení o určitém zápisu, popřípadě potvrzení o tom, že v živnostenském rejstříku určitý zápis není.“. 59. V § 60 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 9, které znějí: „(6) Na žádost vydá živnostenský úřad z veřejné části živnostenského rejstříku sestavu v listinné nebo elektronické podobě, jejímž obsahem mohou být pouze základní identifikační údaje o podnikateli, a to jméno, příjmení, nebo obchodní firma, popřípadě název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, a dále, pokud to žadatel požaduje, předmět podnikání a umístění provozovny. Sestava obsahuje údaje platné ke dni zpracování sestavy. Tuto sestavu žadatel nesmí zveřejnit ani poskytnout třetí osobě. (7) Žádost o poskytnutí sestavy podle odstavce 6 je možné podat u úřadu příslušného podle § 71 odst. 5 tohoto zákona; žádost musí kromě náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat rozsah požadované sestavy. (8) Sestava podle odstavce 6 se žadateli poskytne do 30 dnů od podání žádosti. Je-li požadována zvlášť rozsáhlá sestava, lhůta pro její poskytnutí se o 30 dnů prodlužuje. Pokud živnostenský úřad žádosti nevyhoví, byť i jen částečně, vydá ve lhůtě podle věty první, případně věty druhé, rozhodnutí o odmítnutí žádosti, případně části žádosti. (9) Jiné údaje než údaje uvedené v odstavcích 4, 5 a 6 se neposkytují, pokud tento zákon nestanoví jinak.“. Dosavadní odstavce 6 až 12 se označují jako odstavce 10 až 16. 60. V § 60 odst. 10 se ve větě poslední text „odst. 4“ nahrazuje textem „a § 45b“. 61. V § 60 odst. 11 se za slova „úřadu České republiky“ vkládají slova „, krajským a obecním živnostenským úřadům39)“, slova „živnostenským úřadem a“ se nahrazují slovy „těmito úřady podle tohoto zákona,“ a za slovo „rejstříku“ se vkládají slova „a pro výkon jejich kontrolní působnosti podle jiných právních předpisů70)“. Poznámka pod čarou č. 70 zní: „70) Například zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“. 62. V § 60 odst. 12 úvodní části ustanovení se číslo „7“ nahrazuje číslem „11“. 63. V § 60 odst. 12 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) druh a číslo identifikačního dokladu,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 64. V § 60 odst. 13 a 14 úvodních částech ustanovení se číslo „7“ nahrazuje číslem „11“. 65. V § 60 odst. 16 se za slovo „použít“ vkládají slova „a uchovávat“. 66. V § 62 odst. 1 písm. j) se slova „organizační složku závodu“ nahrazují slovy „odštěpný závod“. 67. § 67 včetně poznámky pod čarou č. 71 zní: „§ 67 (1) Adresou na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí kombinace údajů o adresním místě zapsaná v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí71). Adresa se do živnostenského rejstříku zapisuje v rozsahu následujících údajů: a) název obce nebo vojenského újezdu, v hlavním městě Praze se za názvem obce uvede číslo městského obvodu, b) název části obce, v hlavním městě Praze název katastrálního území, c) poštovní směrovací číslo přidělené adresnímu místu, d) název ulice, pokud je v registru územní identifikace, adres a nemovitostí zapsán, e) číslo popisné nebo evidenční, f) číslo orientační, pokud bylo přiděleno, včetně dodatku. (2) Adresa mimo území České republiky se do živnostenského rejstříku zapisuje v rozsahu údajů název obce a regionu, název ulice a číslo domu, poštovní směrovací číslo a název státu. 71) Vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.“. 68. V § 71 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Sestavu podle § 60 odst. 6 vydává podle své územní působnosti obecní živnostenský úřad, krajský živnostenský úřad nebo Živnostenský úřad České republiky. Sestavu podle adresy sídla vydá živnostenský úřad, v jehož územním obvodu podnikatel sídlí. Sestavu podle umístění provozovny vydá živnostenský úřad, v jehož územním obvodě se provozovna nachází. Sestavu podle předmětu podnikání vydá živnostenský úřad, v jehož územním obvodě má sídlo nebo provozovnu podnikatel s požadovaným předmětem podnikání. (6) Uvede-li ohlašovatel živnosti v ohlášení nebo žadatel o koncesi v žádosti adresu pro doručování podle § 45 odst. 2 písm. k) nebo podle § 45 odst. 3 písm. h), jsou všechny živnostenské úřady povinny mu doručovat na uvedenou adresu; to neplatí, pokud má tato osoba zřízenu datovou schránku.“. 69. V § 72 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; to neplatí v případě žádosti o sestavu podle § 60 odst. 6“. 70. V příloze č. 2 k tomuto zákonu se živnost „Zpracování návrhu katalogizačních dat“ zrušuje. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Podnikatel, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn k provozování vázané živnosti „Zpracování návrhu katalogizačních dat podle zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn k provozování živnosti ohlašovací volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ v plném rozsahu. Živnostenský úřad provede do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zápis změny živnosti v živnostenském rejstříku, v němž u živnosti „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ uvede obor činnosti „60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných posudků“ a vydá podnikateli výpis podle § 47 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Vydání výpisu podle bodu 1 je osvobozeno od správního poplatku. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III V položce 24 části I přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 130/2008 Sb., se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) Vydání sestavy z živnostenského rejstříku na žádost za údaje o jednom podnikateli\| Kč 5“. ---\|--- Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j). ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 288/2017 Sb.	Vyhláška č. 288/2017 Sb. Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení Sdružení českých umělců grafiků Hollar Vyhlášeno 13. 9. 2017, datum účinnosti 4. 10. 2017, částka 101/2017 * § 1 - (1) Dnem 4. října 2017 se ke 100. výročí založení Sdružení českých umělců grafiků Hollar vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). * § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je ztvárněna část tiskařského lisu. Mezi dvěma tiskařskými válci je umístěn ve třech řádcích název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. V horní polovině mincovní * § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 4. října 2017. k vyhlášce č. 288/2017 Sb. Aktuální znění od 4. 10. 2017 288 VYHLÁŠKA ze dne 22. srpna 2017 o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení Sdružení českých umělců grafiků Hollar Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.: § 1 (1) Dnem 4. října 2017 se ke 100. výročí založení Sdružení českých umělců grafiků Hollar vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“). (2) Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“). (3) Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,3 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“. § 2 (1) Na lícní straně dvousetkoruny je ztvárněna část tiskařského lisu. Mezi dvěma tiskařskými válci je umístěn ve třech řádcích název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. V horní polovině mincovního pole je na listu papíru vyobrazen český lev. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna při spodním okraji mince. (2) Na rubové straně dvousetkoruny je v horní části mince umístěno logo sdružení „Hollar“, pod kterým je zobrazen válec tiskařského lisu. Ve spodní polovině mince je v šesti řádcích text „SDRUŽENÍ ČESKÝCH UMĚLCŮ GRAFIKŮ HOLLAR“ a letopočty „1917-2017“. Při spodním okraji dvousetkoruny se nacházejí iniciály autoraautora mince MgA. Martina Daška, které jsou tvořeny spojenými písmeny „M“ a „D“. (3) Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce. § 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 4. října 2017. Guvernér: v z. Ing. Hampl, MSc., Ph.D., v. r. viceguvernér Příloha k vyhlášce č. 288/2017 Sb. Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí založení Sdružení českých umělců grafiků Hollar (lícní a rubová strana) 45kB 48kB
Vyhláška č. 287/2017 Sb.	Vyhláška č. 287/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 118/2006 Sb., kterou se určují zastupitelské úřady, kterým budou při volbách do Poslanecké sněmovny hlasovací lístky dodány, a zastupitelské úřady, kterým bude hlasovací lístek zaslán k vytištění nebo rozmnožení přenosovou technikou, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 13. 9. 2017, datum účinnosti 13. 9. 2017, částka 101/2017 * Čl. I - Příloha č. 2 vyhlášky č. 118/2006 Sb., kterou se určují zastupitelské úřady, kterým budou při volbách do Poslanecké sněmovny hlasovací lístky dodány, a zastupitelské úřady, kterým bude hlasovací lístek zaslán k vytištění nebo rozmnožení přenosovou techniko * Čl. II Aktuální znění od 13. 9. 2017 287 VYHLÁŠKA ze dne 6. září 2017, kterou se mění vyhláška č. 118/2006 Sb., kterou se určují zastupitelské úřady, kterým budou při volbách do Poslanecké sněmovny hlasovací lístky dodány, a zastupitelské úřady, kterým bude hlasovací lístek zaslán k vytištění nebo rozmnožení přenosovou technikou, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zahraničních věcí stanoví podle § 92 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb.: Čl. I Příloha č. 2 vyhlášky č. 118/2006 Sb., kterou se určují zastupitelské úřady, kterým budou při volbách do Poslanecké sněmovny hlasovací lístky dodány, a zastupitelské úřady, kterým bude hlasovací lístek zaslán k vytištění nebo rozmnožení přenosovou technikou, ve znění vyhlášky č. 93/2010 Sb. a vyhlášky č. 324/2013 Sb., zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 118/2006 Sb. Seznam zastupitelských úřadů, kterým bude hlasovací lístek zaslán k vytištění nebo rozmnožení přenosovou technikou Abú Dhabí - velvyslanectví Abuja - velvyslanectví Addis Abeba - velvyslanectví Akkra - velvyslanectví Alžír - velvyslanectví Ammán - velvyslanectví Ankara - velvyslanectví Astana - velvyslanectví Athény - velvyslanectví Bagdád - velvyslanectví Bagram - konzulární jednatelství Baku - velvyslanectví Balád - konzulární jednatelství Bangkok - velvyslanectví Bejrút - velvyslanectví Bělehrad - velvyslanectví Bern - velvyslanectví Bogota - velvyslanectví Brasília - velvyslanectví Brusel - velvyslanectví Budapešť - velvyslanectví Buenos Aires - velvyslanectví Bukurešť - velvyslanectví Canberra - velvyslanectví Dakar - velvyslanectví Damašek - velvyslanectví Dillí - velvyslanectví Dublin - velvyslanectví Erbíl - generální konzulát Haag - velvyslanectví Hanoj - velvyslanectví Havana - velvyslanectví Helsinky - velvyslanectví Hongkong - generální konzulát Chengdu - generální konzulát Chicago - generální konzulát Islámábád - velvyslanectví Istanbul - generální konzulát Jakarta - velvyslanectví Jekatěrinburg - generální konzulát Jerevan - velvyslanectví Kábul - velvyslanectví Káhira - velvyslanectví Kišiněv - velvyslanectví Kodaň - velvyslanectví Kuala Lumpur - velvyslanectví Kuvajt - velvyslanectví Kyjev - velvyslanectví Lima - velvyslanectví Lisabon - velvyslanectví Londýn - velvyslanectví Los Angeles - generální konzulát Lublaň - velvyslanectví Lucemburk - velvyslanectví Lusaka - velvyslanectví Lvov - generální konzulát Madrid - velvyslanectví Manila - velvyslanectví Mexico - velvyslanectví Minsk - velvyslanectví Moskva - velvyslanectví Nairobi - velvyslanectví New York - generální konzulát Nikósie - velvyslanectví Oslo - velvyslanectví Ottawa - velvyslanectví Paříž - velvyslanectví Peking - velvyslanectví Phnompenh - velvyslanectví Pchjongjang - velvyslanectví Podgorica - velvyslanectví Pretoria - velvyslanectví Priština - velvyslanectví Rabat - velvyslanectví Rangún - velvyslanectví Riga - velvyslanectví Rijád - velvyslanectví Řím - velvyslanectví Sankt Peterburg - generální konzulát Santiago de Chile - velvyslanectví Sao Paulo - generální konzulát Sarajevo - velvyslanectví Skopje - velvyslanectví Sofie - velvyslanectví Soul - velvyslanectví Stockholm - velvyslanectví Sydney - generální konzulát Šanghaj - generální konzulát Tallinn - velvyslanectví Taškent - velvyslanectví Tbilisi - velvyslanectví Teherán - velvyslanectví Tel Aviv - velvyslanectví Tirana - velvyslanectví Tokio - velvyslanectví Toronto - generální konzulát Tunis - velvyslanectví Ulánbátar - velvyslanectví Vatikán - velvyslanectví Vilnius - velvyslanectví Washington - velvyslanectví Záhřeb - velvyslanectví“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: PhDr. Zaorálek v. r.
Vyhláška č. 285/2017 Sb.	Vyhláška č. 285/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, ve znění vyhlášky č. 287/2013 Sb. Vyhlášeno 13. 9. 2017, datum účinnosti 1. 11. 2017, částka 100/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, ve znění vyhlášky č. 287/2013 Sb., se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2017 285 VYHLÁŠKA ze dne 5. září 2017, kterou se mění vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, ve znění vyhlášky č. 287/2013 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 11 odst. 4 zákona o zdravotních službách: Čl. I Vyhláška č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, ve znění vyhlášky č. 287/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce.“. 2. V příloze č. 3 části II bodě 3.4. se slova „zdravotnickými pracovníky uvedenými v části I bodu 11 písm. b) a c) a dále psychiatrem, gerontopsychiatrem, lékařem se zvláštní odbornou způsobilostí v návykových nemocech nebo sexuologem“ zrušují a za slovo „zajištěno“ se doplňují písmena a) a b), která znějí: „a) lékařem, a to 1. psychiatrem, gerontopsychiatrem, lékařem se zvláštní odbornou nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v návykových nemocech nebo sexuologem, nebo 2. lékařem s odbornou způsobilostí s certifikátem14), pokud je zajištěna fyzická přítomnost lékaře uvedeného v bodě 1 do 30 minut od vyžádání, a b) zdravotnickými pracovníky způsobilými k výkonu nelékařského zdravotnického povolání uvedenými v části I bodě 11 písm. c) této přílohy“. 3. Za přílohu č. 8 se doplňuje příloha č. 9, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 9 k vyhlášce č. 99/2012 Sb. Požadavky na personální zabezpečení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby Požadavky na personální zabezpečení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby: a) lékař se specializovanou způsobilostí v oborech se společným základním kmenem anesteziologickým, dermatovenerologickým, gynekologicko-porodnickým, hygienicko-epidemiologickým, chirurgickým, interním, kardiochirurgickým, maxilofaciálněchirurgickým, neurochirurgickým, neurologickým, oftalmologickým, ortopedickým, otorinolaryngologickým, patologickým, pediatrickým, psychiatrickým, radiologickým, urologickým nebo všeobecné praktické lékařství - dostupnost; dostupností se pro účely této přílohy rozumí fyzická přítomnost lékaře při přijetí a propuštění pacienta, dostupnost rady a pomoci lékaře prostřednictvím telefonu nebo elektronicky nebo v případě vyžádání fyzická přítomnost lékaře na pracovišti do 20 minut od vyžádání, b) všeobecná sestra způsobilá k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo zdravotnický záchranář způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu a c) sanitář nebo ošetřovatel. Poskytovatel protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby zajistí personální zabezpečení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby zdravotnickými pracovníky jednotlivých odborností v počtu odpovídajícím místním podmínkám poskytování této zdravotní služby a požadavkům na její poskytování na náležité odborné úrovni.“. Čl. II Přechodné ustanovení Poskytovatel protialkoholní a protitoxikomanické záchytné službyzáchytné služby, který poskytuje protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou službuzáchytnou službu ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky, musí splnit požadavky na minimální personální zabezpečení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné službyzáchytné služby podle vyhlášky č. 99/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení. Ministr: JUDr. Ing. Ludvík, MBA, v. r.
Vyhláška č. 284/2017 Sb.	Vyhláška č. 284/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče Vyhlášeno 13. 9. 2017, datum účinnosti 1. 11. 2017, částka 100/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, se mění takto: * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 11. 2017 284 VYHLÁŠKA ze dne 5. září 2017, kterou se mění vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), k provedení § 11 odst. 6 zákona o zdravotních službách: Čl. I Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce.“. 2. V § 1 odst. 3 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“. 3. Za přílohu č. 8 se vkládá nová příloha č. 9, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 9 k vyhlášce č. 92/2012 Sb. Požadavky na technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné služby 1. Základní provozní prostory protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice jsou: a) pokoje pro pacienty, b) izolační místnost pro dočasné umístění pacientů, c) vyšetřovna, d) pracoviště sester, e) pracoviště zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, pokud je zřízeno, f) WC pro pacienty, g) koupelna pro pacienty, h) šatna pro pacienty. 2. Vedlejší provozní prostory protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice jsou: a) sanitární zařízení pro zaměstnance4), b) skladovací prostory, c) prostor pro čištění pomůcek a pro vylévání biologického materiálu, d) místnost pro odpočinek zaměstnanců4). 3. Pokoj pro pacienty musí mít minimální plochu na 1 lůžko 5 m2, minimální plocha pokoje musí být 8 m2. V pokoji musí být signalizační zařízení mezi pacientem a sestrou. Pokoj musí mít přímé denní osvětlení. Mezi lůžky musí být dostatečný prostor pro činnost personálu. Podlahy musí být snadno čistitelné, omyvatelné a dezinfikovatelné. Stěny musí mít omyvatelný povrch minimálně do výšky 180 cm. 4. Izolační místnost pro dočasné umístění pacientů musí splňovat požadavky na vybavení pokoje pro pacienty uvedené v bodě 3 této přílohy. 5. Vyšetřovna musí mít minimální plochu 8 m2. Vybavení: a) nábytek pro práci zdravotnických a jiných odborných pracovníků, b) vyšetřovací lehátko nebo lůžko, c) umyvadlo. 6. Vybavení pracoviště sester: a) nábytek pro činnost sester, b) plocha pro manipulaci s biologickým materiálem, c) signalizační zařízení mezi pacientem a sestrou, d) umyvadlo, e) dřez pro mytí a čištění pomůcek. 7. Pracoviště zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků musí být vybaveno nábytkem pro činnost těchto pracovníků. 8. WC pro pacienty, pokud není součástí pokoje pro pacienty, se zřizuje odděleně pro muže a ženy. Je-li WC pro pacienty součástí pokoje pro pacienty, musí být odděleno od zbývajícího prostoru pokoje alespoň neprůhlednou zástěnou pevně spojenou s podlahou nebo zdivem. 9. Šatna pro pacienty může být nahrazena uzamykatelnými skříněmi. 10. Skladovací prostory se zřizují pro oddělené skladování čistého a špinavého prádla, sterilního materiálu, odpadů, úklidových prostředků a podložních mís a močových lahví s možností jejich dekontaminace. 11. Prostor pro čištění pomůcek a pro vylévání biologického materiálu musí být vybaven výlevkou a dřezem nebo výlevkou a myčkou. 12. Prostory protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice včetně chodeb musí být řešeny tak, aby byla možná manipulace s lehátkem nebo křeslem, případně pojízdným lůžkem pacienta. Tento požadavek se nevztahuje na vedlejší prostory. 13. Další vybavení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice: a) lůžka pro pacienty, b) odsávačka, c) pulzní oxymetr, d) léčivé přípravky a pomůcky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, e) resuscitační vozík pro uložení pomůcek a léčivých přípravků, f) skříň na léčivé přípravky, g) chladnička pro uchování léčivých přípravků vybavená teploměrem, pokud se uchovávají léčivé přípravky nebo pomůcky, které pro své uchování vyžadují nižší teplotu než pokojovou, a chladnička na biologický materiál vybavená teploměrem, pokud je uchováván biologický materiál, h) nepřenosná uzamykatelná schránka z kovu, pokud se skladují omamné nebo psychotropní látky nebo přípravky je obsahující5), i) glukometr, j) tonometr, k) fonendoskop, l) teploměr lékařský, m) infuzní stojan, n) alkotest a tester na přítomnost drog, o) počítač a jednotné úložiště dat propojené datovou sítí a tiskárna; jednotné úložiště dat může být společné pro více pracovišť nebo celé zdravotnické zařízení. 14. Pokud je protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice vybavena zařízeními nebo přístroji, které prokazatelně funkčně plně nahrazují technické a věcné vybavení uvedené v této příloze nebo jeho část a činí je nadbytečným, takto nahrazené vybavení nebo jeho část se nevyžaduje.“. Dosavadní příloha č. 9 se označuje jako příloha č. 10. Čl. II Přechodné ustanovení Poskytovatel protialkoholní a protitoxikomanické záchytné službyzáchytné služby, který poskytuje protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou službuzáchytnou službu ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky, musí splnit požadavky na minimální technické a věcné vybavení protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice podle vyhlášky č. 92/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení. Ministr: JUDr. Ing. Ludvík, MBA, v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 53/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 53/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Minamatské úmluvy o rtuti Vyhlášeno 5. 9. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 17. 9. 2017, částka 29/2017 * Článek 1 - Cíl * Článek 2 - Definice * Článek 3 - Zdroje nabídky rtuti a obchod se rtutí * Článek 4 - Výrobky s přidanou rtutí * Článek 5 - Výrobní procesy používající rtuť nebo sloučeniny rtuti * Článek 6 - Výjimky dostupné smluvní straně na vyžádání * Článek 7 - Neprůmyslová těžba zlata a těžba zlata v malém měřítku * Článek 8 - Emise * Článek 9 - Úniky * Článek 10 - Environmentálně šetrné prozatímní ukládání rtuti, vyjma odpadní rtuti * Článek 11 - Odpady obsahující rtuť * Článek 12 - Kontaminovaná místa * Článek 13 - Finanční zdroje a mechanismus * Článek 14 - Budování kapacit, technická pomoc a přenos technologií * Článek 15 - Výbor pro plnění a dodržování * Článek 16 - Zdravotní aspekty * Článek 17 - Výměna informací * Článek 18 - Veřejné informace, osvěta a vzdělávání * Článek 19 - Výzkum, vývoj a monitorování * Článek 20 - Implementační plány * Článek 21 - Podávání zpráv * Článek 22 - Vyhodnocování účinnosti * Článek 23 - Konference smluvních stran * Článek 24 - Sekretariát * Článek 25 - Urovnávání sporů * Článek 26 - Změny úmluvy * Článek 27 - Přijetí a změna příloh * Článek 28 - Hlasovací právo * Článek 29 - Podpis * Článek 30 - Ratifikace, přijetí, schválení nebo přístup * Článek 31 - Vstup v platnost * Článek 32 - Výhrady * Článek 33 - Odstoupení * Článek 34 - Depozitář * Článek 35 - Závazná znění A B C D E Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 17. 9. 2017 53 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. října 2013 byla v Kumamoto přijata a jménem České republiky podepsána Minamatská úmluva o rtuti. S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy, dne 19. června 2017. Při ratifikaci Úmluvy bylo učiněno následující prohlášení České republiky: „V souladu s článkem 30 odst. 5 Minamatské úmluvy o rtuti Česká republika prohlašuje, že pro ni vstupuje kterákoli změna přílohy Úmluvy v platnost pouze po uložení její ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu vztahující se k této změně.“ Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 31 odst. 1 dne 16. srpna 2017. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 2 téhož článku dne 17. září 2017. Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD Minamatská úmluva o rtuti Smluvní strany této úmluvy, uznávajíce, že rtuť je chemická látka vzbuzující celosvětové obavy vzhledem k jejímu dálkovému přenosu v ovzduší, k jejímu přetrvávání v životním prostředí, jakmile je do něj člověkem zanesena, k její schopnosti hromadit se v ekosystémech a k jejím závažným negativním dopadům na lidské zdraví a životní prostředí, připomínajíce si rozhodnutí 25/5 z 20. února 2009 Řídící rady Programu Organizace spojených národů pro životní prostředí k zahájení mezinárodních kroků vedoucích k nakládání se rtutí účelným, účinným a uceleným způsobem, připomínajíce si odstavec 221 závěrečného dokumentu konference Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji „Budoucnost, kterou chceme“, který vyzval k úspěšnému výsledku vyjednávání o globálním, právně závazném nástroji ke rtuti zaměřeném na rizika pro lidské zdraví a životní prostředí, připomínajíce si opětovné potvrzení principů Deklarace o životním prostředí a rozvoji z Ria, které učinila konference Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji, které mimo jiné zahrnují společné, avšak rozdílné odpovědnosti, a uznávajíce příslušné podmínky a schopnosti států a nutnost globální akce, vědomy si obav o zdraví, zejména v rozvojových zemích, které vyvolává expozice rtuti u zranitelných populací, zvláště pak žen, dětí a tím i budoucích generací, zaznamenávajíce zvláštní zranitelnost arktických ekosystémů a původních společenství z důvodu biomagnifikace rtuti a kontaminace tradičních potravin a obecněji majíce obavu o původní společenství s ohledem na účinky rtuti, uznávajíce důkladné ponaučení z nemoci minamata, zejména závažné zdravotní a environmentální dopady způsobené znečištěním rtutí, a potřebu zajistit správné nakládání se rtutí a zabránit v budoucnu takovým událostem, zdůrazňujíce důležitost finanční, odborné a technické podpory a podpory v budování kapacit, zejména pro rozvojové země a země s přechodnou ekonomikou, aby se posílily národní schopnosti pro nakládání se rtutí a aby se podpořilo účinné plnění této úmluvy, uznávajíce také činnost Světové zdravotnické organizace v ochraně lidského zdraví s ohledem na rtuť a role souvisejících mnohostranných environmentálních smluv, zvláště Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování a Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, uznávajíce, že tato úmluva a ostatní mezinárodní dohody v oblasti životního prostředí a obchodu se vzájemně podporují, zdůrazňujíce, že nic v této úmluvě nezamýšlí ovlivnit práva a povinnosti kterékoliv smluvní strany vyplývající z jakékoliv stávající mezinárodní dohody, srozuměny, že výše uvedený odstavec není zamýšlen k vytvoření hierarchie mezi touto úmluvou a dalšími mezinárodními nástroji, zaznamenávajíce, že nic v této úmluvě nebrání smluvní straně, aby přijala dodatečná vnitrostátní opatření v souladu s ustanoveními této úmluvy za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí před expozicí rtuti v souladu s dalšími závazky této smluvní strany plynoucími z platného mezinárodního práva, se dohodly takto: Článek 1 Cíl Cílem této úmluvy je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před emisemi a úniky rtuti a sloučenin rtuti způsobenými lidskou činností. Článek 2 Definice Pro účely této úmluvy: a) „neprůmyslová těžba zlata a těžba zlata v malém měřítku“ znamená těžbu zlata prováděnou jednotlivými těžaři nebo malými společnostmi s omezenými kapitálovými investicemi a výrobou; b) „nejlepší dostupné techniky“ znamenají techniky, které jsou nejúčinnější k zamezení, a pokud to není proveditelné, ke snížení emisí a úniků rtuti do ovzduší, vody a půdy a celkově ke snížení dopadu těchto emisí a úniků na životní prostředí, při zohlednění ekonomických a technických podmínek pro určitou smluvní stranu nebo určité zařízení na území této smluvní strany. V této souvislosti: i) „nejlepší“ znamená nejúčinnější při dosažení vysoké obecné úrovně ochrany životního prostředí jako celku; ii) „dostupné“ techniky znamenají, s ohledem na určitou smluvní stranu a určité zařízení na území této smluvní strany, takové techniky, které byly vyvinuty v rozsahu umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek, při zahrnutí nákladů a přínosů, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou tyto techniky používány nebo vyvíjeny na území této smluvní strany, pokud jsou provozovateli zařízení dle této smluvní strany dostupné, a iii) „techniky“ znamenají použité technologie, výrobní postupy a způsoby, na jejichž základě jsou zařízení navrhována, budována, udržována, provozována a odstavována; c) „nejlepší environmentální postupy“ znamenají využití nejvhodnější kombinace kontrolních opatření a strategií pro životní prostředí; d) „rtuť“ znamená elementární rtuť (Hg(0), číslo CAS 7439-97-6); e) „sloučenina rtuti“ znamená jakoukoli látku skládající se z atomů rtuti a jednoho nebo více atomů jiného chemického prvku, která může být rozložena na odlišné složky pouze chemickými reakcemi; f) „výrobek s přidanou rtutí“ znamená výrobek nebo složku výrobku, který(á) obsahuje rtuť nebo sloučeninu rtuti, která byla záměrně přidána; g) „smluvní strana“ znamená stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace, který/á souhlasil/a se závazky této úmluvy a pro který/ou je úmluva platná; h) „přítomné a hlasující smluvní strany“ znamenají smluvní strany přítomné a odevzdávající hlas pro nebo proti na zasedání smluvních stran; i) „primární těžba rtuti“ znamená těžbu, v níž je základní hledanou surovinou rtuť; j) „organizace regionální hospodářské integrace“ znamená organizaci tvořenou svrchovanými státy dané oblasti, na niž její členské státy převedly své pravomoci vzhledem k záležitostem upraveným touto úmluvou a která je plně oprávněna v souladu s jejími vnitřními postupy podepsat, ratifikovat, přijmout, schválit tuto úmluvu nebo k ní přistoupit a k) „povolené použití“ znamená jakékoli použití rtuti nebo sloučenin rtuti smluvní stranou v souladu s touto úmluvou, včetně, avšak nikoliv pouze, použití v souladu s články 3, 4, 5, 6 a 7. Článek 3 Zdroje nabídky rtuti a obchod se rtutí 1. Pro účely tohoto článku: a) odkazy na „rtuť“ zahrnují směsi rtuti s jinými látkami, včetně slitin rtuti, s obsahem rtuti nejméně 95 hmotnostních procent a b) „sloučeniny rtuti“ jsou chlorid rtuťný (známý také jako kalomel), oxid rtuťnatý, síran rtuťnatý, dusičnan rtuťnatý, cinabarit (rumělka) a sulfid rtuťnatý. 2. Ustanovení tohoto článku se nevztahují na: a) množství rtuti nebo sloučenin rtuti, které se použijí pro laboratorní výzkum nebo jako referenční standard nebo b) přirozeně se vyskytující stopová množství rtuti nebo sloučenin rtuti přítomná v takových výrobcích jako nertuťové kovy, rudy nebo minerální produkty, včetně uhlí, nebo výrobcích odvozených z těchto surovin, a na nezamýšlená stopová množství v chemických výrobcích, nebo c) výrobky s přidanou rtutí. 3. Žádná smluvní strana nepovolí primární těžbu rtuti, která neprobíhala na jejím území k datu vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu. 4. Každá smluvní strana povolí pouze primární těžbu rtuti, která se prováděla na jejím území k datu vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, na dobu maximálně 15 let po tomto datu. V tomto období se takto vytěžená rtuť použije pouze pro výrobu výrobků s přidanou rtutí v souladu s článkem 4, ve výrobních procesech v souladu s článkem 5 nebo se odstraní v souladu s článkem 11 za použití postupů, které nevedou ke znovuzískání, recyklaci, odběru, přímému opětovnému použití nebo alternativním použitím. 5. Každá smluvní strana: a) bude usilovat o identifikaci jednotlivých zásob rtuti nebo sloučenin rtuti přesahujících 50 tun a zdrojů nabídky rtuti vytvářejících zásoby přesahující 10 tun ročně, jež se nacházejí na jejím území; b) přijme opatření k zajištění, aby tam, kde smluvní strana rozhodne, že je k dispozici přebytečná rtuť z odstavených zařízení pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů, byla tato rtuť odstraněna v souladu s pokyny pro environmentálně šetrné nakládání podle čl. 11 odst. 3 písm. a) pomocí postupů, které nevedou ke znovuzískání, recyklaci, odběru, přímému opětovnému použití nebo alternativním použitím. 6. Žádná smluvní strana nepovolí vývoz rtuti kromě: a) vývozu do smluvní strany, která poskytla vyvážející smluvní straně písemný souhlas, a to pouze pro účely: i) povoleného použití pro dovážející smluvní stranu dle této úmluvy nebo ii) environmentálně šetrného prozatímního uložení podle článku 10 nebo b) vývozu do státu, jenž není smluvní stranou, který poskytl vyvážející smluvní straně písemný souhlas, včetně potvrzení o tom, že: i) tento stát, jenž není smluvní stranou, má zavedena opatření k zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí a k zajištění jeho dodržování ustanovení článků 10 a 11 a ii) tato rtuť bude použita pouze pro povolené použití pro smluvní stranu dle této úmluvy nebo pro environmentálně šetrné prozatímní uložení podle článku 10. 7. Vyvážející smluvní strana se může spolehnout na obecné oznámení pro sekretariát od dovážející smluvní strany nebo státu, který není smluvní stranou, jako na písemný souhlas požadovaný podle odstavce 6. Takové obecné oznámení stanoví veškerá pravidla a podmínky, za nichž dovážející smluvní strana nebo stát, jenž není smluvní stranou, poskytne svůj souhlas. Oznámení může být kdykoliv vzato zpět touto smluvní stranou nebo státem, jenž není smluvní stranou. Sekretariát vede veřejný registr všech těchto oznámení. 8. Žádná smluvní strana nepovolí dovoz rtuti ze státu, jenž není smluvní stranou a jemuž poskytne svůj písemný souhlas, pokud tento stát, jenž není smluvní stranou, nepředložil potvrzení, že rtuť není ze zdrojů uvedených jako nepovolené podle odstavce 3 nebo odst. 5 písm. b). 9. Smluvní strana, která poskytne obecné oznámení souhlasu podle odstavce 7, se může rozhodnout nepoužít odstavec 8, pokud dodrží všeobecná omezení vývozu rtuti a má na vnitrostátní úrovni zavedena opatření zajišťující, že se s dovezenou rtutí nakládá environmentálně šetrným způsobem. Tato smluvní strana poskytne oznámení o tomto rozhodnutí sekretariátu, včetně informace popisující její vývozní omezení a vnitrostátní regulační opatření, jakož i informace o množství a státech původu rtuti dovezené ze států, které nejsou smluvními stranami. Sekretariát vede veřejný registr všech těchto oznámení. Výbor pro plnění a dodržování přezkoumá a vyhodnotí jakékoliv takové oznámení a doprovodné informace v souladu s článkem 15 a může, dle potřeby, vydat doporučení pro konferenci smluvních stran. 10. Postup uvedený v odstavci 9 lze použít do ukončení druhého zasedání konference smluvních stran. Poté přestane být použitelný, pokud konference smluvních stran nerozhodne jinak prostou většinou smluvních stran přítomných a hlasujících, s výjimkou pro tu smluvní stranu, která poskytla oznámení podle odstavce 9 před koncem druhého zasedání konference smluvních stran. 11. Každá smluvní strana zahrne do svých zpráv předkládaných podle článku 21 informaci potvrzující, že požadavky tohoto článku byly splněny. 12. Konference smluvních stran na svém prvním zasedání stanoví další zásady k tomuto článku, zejména s ohledem na odst. 5 písm. a) a odstavce 6 a 8 a vypracuje a přijme požadovaný obsah potvrzení uváděného v odst. 6 písm. b) a v odstavci 8. 13. Konference smluvních stran vyhodnotí, zda obchodování s určitými sloučeninami rtuti porušuje cíl této úmluvy, a zváží, zda by se na určité sloučeniny rtuti, po jejich zařazení do dodatečné přílohy přijaté v souladu s článkem 27, měly vztahovat odstavce 6 a 8. Článek 4 Výrobky s přidanou rtutí 1. Žádná smluvní strana nepovolí, přijetím příslušných opatření, výrobu, dovoz nebo vývoz výrobků s přidanou rtutí uvedených v části I přílohy A po termínu ukončení uvedeném pro tyto výrobky, kromě případů, kdy je vyloučení uvedeno v příloze A nebo smluvní strana zaregistrovala výjimku podle článku 6. 2. Smluvní strana může, alternativně k odstavci 1, oznámit v okamžiku ratifikace nebo při vstupu změny přílohy A v platnost pro tuto smluvní stranu, že zavede odlišná opatření nebo strategie zaměřené na výrobky zařazené do části I přílohy A. Smluvní strana může tuto možnost zvolit, pouze pokud dokáže prokázat, že již snížila na nejnižší úroveň výrobu, dovoz a vývoz velké většiny výrobků zařazených do části I přílohy A a zavedla opatření nebo strategie ke snížení použití rtuti v dalších výrobcích nezařazených do části I přílohy A v okamžiku, kdy oznamuje sekretariátu své rozhodnutí využít této možnosti. Kromě toho, smluvní strana využívající tuto možnost: a) při nejbližší příležitosti podá zprávu konferenci smluvních stran popisující zavedená opatření nebo strategie, včetně vyčíslení dosažených snížení; b) plní opatření nebo strategie ke snížení použití rtuti ve všech výrobcích uvedených v části I přílohy A, pro něž ještě nebylo dosaženo nejnižších hodnot; c) zváží dodatečná opatření k dosažení dalších snížení a d) není způsobilá požadovat výjimky podle článku 6 pro jakoukoliv kategorii výrobků, pro něž je zvolena tato možnost. Nejpozději pět let po datu vstupu úmluvy v platnost konference smluvních stran přezkoumá jako součást přezkumu podle odstavce 8 pokrok a účinnost opatření přijatých podle tohoto odstavce. 3. Každá smluvní strana přijme opatření pro výrobky s přidanou rtutí uvedené v části II přílohy A v souladu s opatřeními tam uvedenými. 4. Sekretariát na základě informací poskytnutých smluvními stranami shromažďuje a uchovává informace o výrobcích s přidanou rtutí a jejich alternativách a tyto informace zveřejní. Sekretariát rovněž zveřejní jakékoliv další příslušné informace předložené smluvními stranami. 5. Každá smluvní strana přijme opatření zabraňující zařazení výrobků s přidanou rtutí do složených výrobků, jejichž výroba, dovoz a vývoz nejsou povoleny tímto článkem. 6. Žádná smluvní strana nebude doporučovat výrobu a uvádění na trh výrobků s přidanou rtutí nezahrnutých do kteréhokoliv známého použití výrobků s přidanou rtutí před datem vstupu této úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, kromě případu, kdy hodnocení rizik a přínosů výrobku prokáže přínosy pro životní prostředí a lidské zdraví. Smluvní strana poskytne sekretariátu, v případě potřeby, informace o každém takovém výrobku, včetně informací o rizicích a přínosech výrobku pro lidské zdraví a životní prostředí. Sekretariát tyto informace zveřejní. 7. Jakákoliv smluvní strana může předložit sekretariátu návrh na zařazení výrobku s přidanou rtutí do přílohy A, který bude obsahovat informace o dostupnosti, technické a ekonomické proveditelnosti a rizicích pro životní prostředí a zdraví a přínosech bezrtuťových alternativ tohoto výrobku, s přihlédnutím k informacím podle odstavce 4. 8. Nejpozději pět let po datu vstupu úmluvy v platnost konference smluvních stran přezkoumá přílohu A a může zvážit změny této přílohy v souladu s článkem 27. 9. Při přezkumu přílohy A podle odstavce 8 konference smluvních stran zohlední alespoň: a) jakýkoliv návrh předložený podle odstavce 7; b) informace předložené podle odstavce 4 a c) dostupnost bezrtuťových alternativ pro smluvní strany, které jsou technicky a ekonomicky proveditelné, při zohlednění rizik a přínosů pro životní prostředí a lidské zdraví. Článek 5 Výrobní procesy používající rtuť nebo sloučeniny rtuti 1. Pro potřeby tohoto článku a přílohy B výrobní procesy, v nichž se používá rtuť nebo sloučeniny rtuti, nezahrnují procesy používající výrobky s přidanou rtutí, procesy pro výrobu výrobků s přidanou rtutí nebo procesy zpracovávající odpad obsahující rtuť. 2. Přijetím odpovídajících opatření žádná smluvní strana nepovolí použití rtuti nebo sloučenin rtuti ve výrobních procesech uvedených v části I přílohy B po termínu ukončení uvedeném v této příloze pro jednotlivé procesy, kromě případů, kdy tato smluvní strana zaregistrovala výjimku podle článku 6. 3. Každá smluvní strana učiní opatření k omezení použití rtuti nebo sloučenin rtuti v procesech uvedených v části II přílohy B v souladu s opatřeními tam uvedenými. 4. Sekretariát na základě informací poskytnutých smluvními stranami shromažďuje a uchovává informace o procesech, které používají rtuť nebo sloučeniny rtuti a jejich alternativy, a tyto informace zveřejní. Další příslušné informace mohou být smluvními stranami rovněž předloženy a sekretariát je zveřejní. 5. Každá smluvní strana s jedním nebo více zařízeními, které používají rtuť nebo sloučeniny rtuti ve výrobních procesech uvedených v příloze B: a) přijme opatření zaměřená na emise a úniky rtuti nebo sloučenin rtuti z těchto zařízení; b) zařadí do svých zpráv předkládaných podle článku 21 informace o opatřeních učiněných podle tohoto odstavce a c) bude usilovat o identifikaci zařízení na svém území, které používají rtuť nebo sloučeniny rtuti zařazené v příloze B, a do tří let po datu vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu předloží sekretariátu informace o počtu a typu těchto zařízení a odhadovaném ročním množství rtuti nebo sloučenin rtuti použitém v těchto zařízeních. Sekretariát tyto informace zveřejní. 6. Žádná smluvní strana nepovolí použití rtuti nebo sloučenin rtuti v zařízení, které neexistovalo před datem vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, používajícím výrobní procesy uvedené v příloze B. Žádné výjimky se na tato zařízení nevztahují. 7. Žádná smluvní strana nebude doporučovat stavbu jakéhokoliv zařízení využívajícího jakýkoliv další výrobní proces, v němž se rtuť nebo sloučeniny rtuti záměrně používají, který neexistoval před datem vstupu úmluvy v platnost, kromě případů, u nichž smluvní strana na konferenci smluvních stran uspokojivě a názorně prokáže, že výrobní proces poskytuje významné přínosy pro životní prostředí a zdraví a že neexistují žádné technicky a ekonomicky proveditelné alternativy bez rtuti poskytující takové přínosy. 8. Smluvní strany se vybízejí k výměně informací o vývoji příslušných nových technologií, ekonomicky a technicky proveditelných alternativách, které nepoužívají rtuť, a o možných opatřeních a postupech pro omezení, a kde je to možné, odstranění použití rtuti a sloučenin rtuti a emisí a úniků rtuti a sloučenin rtuti z výrobních procesů uvedených v příloze B. 9. Jakákoliv smluvní strana může podat návrh na změnu přílohy B k zařazení výrobního procesu používajícího rtuť nebo sloučeniny rtuti. Návrh bude obsahovat informace o dostupnosti, technické a ekonomické proveditelnosti a rizicích pro životní prostředí a zdraví a přínosech bezrtuťových alternativ tohoto procesu. 10. Nejpozději pět let po datu vstupu úmluvy v platnost konference smluvních stran přezkoumá přílohu B a může zvážit změny této přílohy v souladu s článkem 27. 11. V jakémkoliv přezkumu přílohy B podle odstavce 10 konference smluvních stran vezme v úvahu alespoň: a) jakýkoliv návrh předložený podle odstavce 9; b) informaci dostupnou podle odstavce 4 a c) dostupnost bezrtuťových alternativ pro smluvní strany, které jsou technicky a ekonomicky proveditelné při zohlednění rizik a přínosů pro životní prostředí a zdraví. Článek 6 Výjimky dostupné smluvní straně na vyžádání 1. Kterýkoliv stát nebo organizace regionální hospodářské integrace může zaregistrovat jednu nebo více výjimek z termínů ukončení uvedených v příloze A a v příloze B, níže uváděné jako „výjimka“, na základě písemného oznámení sekretariátu: a) když se stává smluvní stranou této úmluvy nebo b) když je jakýkoliv výrobek s přidanou rtutí přidán změnou přílohy A nebo jakýkoliv výrobní proces, v němž se používá rtuť, je přidán změnou přílohy B, ne však později než k datu vstupu této změny v platnost pro tuto smluvní stranu. Každá taková registrace se doplní prohlášením, které vysvětluje potřebu výjimky pro tuto smluvní stranu. 2. Výjimka může být zaregistrována buď pro kategorii uvedenou v příloze A nebo B, nebo pro podkategorii označenou kterýmkoliv státem nebo organizací regionální hospodářské integrace. 3. Každá smluvní strana, která využívá jednu nebo více výjimek, bude uvedena v registru. Sekretariát zřídí, vede tento registr a zveřejní jej. 4. Registr obsahuje: a) seznam smluvních stran, které mají jednu nebo více výjimek; b) výjimku nebo výjimky zaregistrované každou smluvní stranou a c) datum ukončení platnosti každé výjimky. 5. Pokud není uvedeno smluvní stranou v registru kratší období, všechny výjimky podle odstavce 1 ukončí svou platnost pět let po příslušném termínu ukončení uvedeném v příloze A nebo B. 6. Na požádání některé smluvní strany může konference smluvních stran rozhodnout o prodloužení výjimky o pět let, pokud smluvní strana nepožádá o kratší období. Konference smluvních stran při tomto rozhodování vezme náležitě v úvahu: a) zprávu smluvní strany odůvodňující potřebu prodloužení výjimky a nastiňující uskutečněné a plánované činnosti k odstranění potřeby výjimky v co nejkratší možné době; b) dostupné informace, včetně informací o dostupnosti alternativních výrobků neobsahujících rtuť a výrobních procesů bez použití rtuti nebo spotřebovávajících méně rtuti, než je povoleno v rámci výjimky, a c) plánované nebo uskutečňované činnosti k zajištění environmentálně šetrného uložení rtuti a odstranění odpadů obsahujících rtuť. Výjimka se může prodloužit pouze jednou pro každý výrobek a termín ukončení. 7. Smluvní strana může kdykoliv vzít výjimku zpět písemným oznámením sekretariátu. Vzetí výjimky zpět vstoupí v platnost k datu uvedenému v oznámení. 8. Bez ohledu na odstavec 1 žádný stát ani organizace regionální hospodářské integrace nemůže zaregistrovat výjimku po uplynutí pěti let od termínu ukončení pro určitý výrobek nebo proces uvedený v příloze A nebo B, pokud nezůstane jedné nebo více smluvním stranám zaregistrována výjimka pro tento výrobek nebo proces po obdržení prodloužení podle odstavce 6. V tomto případě stát nebo organizace regionální hospodářské integrace může v obdobích uvedených v odst. 1 písm. a) a b) zaregistrovat výjimku pro tento výrobek nebo proces, která ukončí svou platnost deset let po příslušném termínu ukončení. 9. Žádná smluvní strana nemůže mít platnou výjimku po uplynutí 10 let od termínu ukončení pro výrobek nebo proces zařazený v příloze A nebo B. Článek 7 Neprůmyslová těžba zlata a těžba zlata v malém měřítku 1. Opatření v tomto článku a v příloze C se použijí na neprůmyslovou těžbu a zpracování zlata a těžbu a zpracování zlata v malém měřítku, v nichž se při extrakci zlata z rudy využívá amalgámové metody. 2. Každá smluví strana, která má na svém území neprůmyslovou těžbu a zpracování zlata a těžbu a zpracování zlata v malém měřítku podle tohoto článku, přijme kroky k omezení, a kde je to možné, k odstranění použití rtuti a sloučenin rtuti v této těžbě a zpracování zlata a emisí a úniků do životního prostředí z této těžby a zpracování zlata. 3. Každá smluvní strana oznámí sekretariátu, pokud kdykoliv tato smluvní strana určí, že neprůmyslová těžba a zpracování zlata a těžba a zpracování zlata v malém měřítku je vyšší než nevýznamná. Pokud takto určí, smluvní strana: a) vypracuje a bude plnit národní akční plán v souladu s přílohou C; b) předloží svůj národní akční plán sekretariátu nejpozději tři roky po vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu nebo nejpozději tři roky po svém oznámení sekretariátu, podle toho, která skutečnost nastala později, a c) dále pak každé tři roky provádí přezkum pokroku plnění svých povinností podle tohoto článku a zahrnuje tyto přezkumy do svých zpráv předkládaných podle článku 21. 4. Smluvní strany mohou v případě potřeby spolupracovat mezi sebou a s příslušnými mezivládními organizacemi a dalšími subjekty, aby naplnily cíle tohoto článku. Taková spolupráce může zahrnovat: a) vývoj strategií prevence rozšíření rtuti nebo sloučenin rtuti při použití v neprůmyslové těžbě a zpracování zlata a těžbě a zpracování zlata v malém měřítku; b) iniciativy zaměřené na vzdělávání, aktivní pomoc a budování kapacit; c) podporu výzkumu v udržitelných alternativních postupech, které nevyužívají rtuť; d) poskytnutí technické a finanční pomoci; e) partnerství na podporu plnění svých závazků podle tohoto článku a f) využití stávajících mechanismů výměny informací k prosazování znalostí, nejlepších environmentálních postupů a alternativních technologií, které jsou environmentálně, technicky, společensky a ekonomicky přijatelné. Článek 8 Emise 1. Tento článek se týká regulování, a kde je to možné, snižování emisí rtuti a sloučenin rtuti, často vyjádřených jako „celková rtuť“, do ovzduší prostřednictvím opatření k regulaci emisí z bodových zdrojů spadajících do kategorií zdrojů uvedených v příloze D. 2. Pro účely tohoto článku: a) „emise“ znamenají emise rtuti nebo sloučenin rtuti do ovzduší; b) „příslušný zdroj“ znamená zdroj spadající do jedné z kategorií zdrojů uvedených v příloze D. Smluvní strana může, zvolí-li si, stanovit kritéria pro identifikaci zdrojů pokrytých v kategorii zdrojů uvedených v příloze D, pokud tato kritéria pro jakoukoliv kategorii zahrnou alespoň 75 procent emisí z této kategorie; c) „nový zdroj“ znamená jakýkoliv příslušný zdroj v kategorii uvedené v příloze D, jehož stavba nebo podstatná úprava je zahájena nejméně jeden rok po datu: i) vstupu této úmluvy v platnost pro dotčenou smluvní stranu nebo ii) vstupu změny přílohy D v platnost pro dotčenou smluvní stranu, kde se na zdroj začnou vztahovat ustanovení této úmluvy pouze na základě této změny; d) „podstatná úprava“ znamená úpravu příslušného zdroje, která vede k významnému zvýšení emisí, kromě jakékoliv změny v emisích vznikajících ze znovuzískání vedlejšího produktu. Smluvní strana se rozhodne, zda je úprava podstatná či nikoliv; e) „stávající zdroj“ znamená jakýkoliv příslušný zdroj, který není novým zdrojem; f) „hodnota emisního limitu“ znamená limit koncentrační, hmotnostní nebo rychlosti uvolňování rtuti a jejích sloučenin, často vyjádřených jako „celková rtuť“, uvolňovaný z bodového zdroje. 3. Smluvní strana s příslušnými zdroji přijme opatření k regulaci emisí a může připravit národní plán stanovující opatření potřebná k regulaci emisí a její očekávané cíle a výsledky. Každý plán se předloží konferenci smluvních stran do čtyř let od data vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu. Pokud smluvní strana vytvoří implementační plán v souladu s článkem 20, může do něj smluvní strana zahrnout plán připravený podle tohoto odstavce. 4. Pro své nové zdroje bude každá smluvní strana vyžadovat použití nejlepších dostupných technik a nejlepších environmentálních postupů pro regulaci, a kde je to možné, pro snížení emisí, co nejdříve je to proveditelné, avšak nejpozději pět let po datu vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu. Smluvní strana může použít hodnoty emisních limitů, které platí pro použití nejlepších dostupných technik. 5. Pro své stávající zdroje zahrne každá smluvní strana do jakéhokoliv národního plánu a bude provádět jedno nebo více z níže uvedených opatření při zohlednění svých národních podmínek a ekonomické a technické proveditelnosti a cenové dostupnosti opatření, co nejdříve je to proveditelné, nejpozději však deset let po datu vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu: a) vyčíslený cíl pro regulování, a kde je to možné, pro snižování emisí z příslušných zdrojů; b) hodnoty emisního limitu pro regulování, a kde je to možné, pro snižování emisí z příslušných zdrojů; c) použití nejlepších dostupných technik a nejlepších environmentálních postupů k regulaci emisí z příslušných zdrojů; d) regulační strategie pro více znečišťujících látek najednou, která by přinesla společné výhody pro regulaci emisí rtuti; e) alternativní opatření pro snížení emisí z příslušných zdrojů. 6. Smluvní strany mohou přijmout stejná opatření ke všem příslušným stávajícím zdrojům anebo mohou přijmout různá opatření s ohledem na různé kategorie zdrojů. Cílem těchto opatření použitých smluvní stranou je dosáhnout rozumného pokroku při snižování emisí v průběhu času. 7. Každá smluvní strana vytvoří, co nejdříve je to proveditelné, avšak nejpozději do pěti let od data vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, inventář emisí z příslušných zdrojů a dále jej pak spravuje. 8. Konference smluvních stran přijme na svém prvním zasedání zásady pro: a) nejlepší dostupné techniky a nejlepší environmentální postupy, při zohlednění jakýchkoliv rozdílů mezi novými a stávajícími zdroji a potřeby minimalizovat vlivy z přenosu mezi složkami; a b) podporu pro smluvní strany při naplňování opatření uvedených v odstavci 5, zejména při určování cílů a nastavování hodnot emisního limitu. 9. Konference smluvních stran v nejbližším možném termínu přijme zásady pro: a) kritéria, která smluvní strany mohou vytvořit podle odst. 2 písm. b); b) metodiku pro přípravu inventářů emisí. 10. Konference smluvních stran bude přezkoumávat a podle potřeby upravovat zásady vytvořené podle odstavců 8 a 9. Smluvní strany zohlední zásady při naplňování příslušných ustanovení tohoto článku. 11. Každá smluvní strana zahrne informace o svém naplňování tohoto článku do svých zpráv předkládaných podle článku 21, zejména informace o opatřeních, která učinila v souladu s odstavci 4 až 7, a o účinnosti těchto opatření. Článek 9 Úniky 1. Tento článek se týká regulování, a kde je to možné, snižování úniků rtuti a sloučenin rtuti, často vyjádřených jako „celková rtuť“, do půdy a vody z příslušných bodových zdrojů neuvedených v ostatních ustanoveních této úmluvy. 2. Pro účely tohoto článku: a) „úniky“ znamenají úniky rtuti nebo sloučenin rtuti do půdy nebo vody; b) „příslušný zdroj“ znamená jakýkoliv významný bodový zdroj úniku vytvořený lidskou činností, který smluvní strana identifikovala a na nějž se nevztahují ostatní ustanovení této úmluvy; c) „nový zdroj“ znamená jakýkoliv příslušný zdroj, jehož stavba nebo podstatná úprava byla zahájena nejméně jeden rok po datu vstupu této úmluvy v platnost pro dotčenou smluvní stranu; d) „podstatná úprava“ znamená úpravu příslušného zdroje, která vede k významnému zvýšení úniků, kromě jakékoliv změny v únicích vznikajících ze znovuzískání vedlejšího produktu. Smluvní strana se rozhodne, zda je úprava podstatná či nikoliv; e) „stávající zdroj“ znamená jakýkoliv příslušný zdroj, který není novým zdrojem; f) „hodnota limitu úniků“ znamená koncentrační nebo hmotnostní limit rtuti nebo jejích sloučenin, často vyjádřených jako „celková rtuť“, uniklá z bodového zdroje. 3. Každá smluvní strana, nejpozději tři roky po datu vstupu úmluvy v platnost pro ni, a dále pak pravidelně, identifikuje příslušné kategorie bodových zdrojů. 4. Smluvní strana s příslušnými zdroji přijme opatření k regulaci úniků a může připravit národní plán stanovující opatření k regulaci úniků a její očekávané cíle a výsledky. Jakýkoliv plán se předloží konferenci smluvních stran do čtyř let od data vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu. Pokud smluvní strana vytvoří implementační plán podle článku 20, může do něj zahrnout plán připravený podle tohoto odstavce. 5. Opatření zahrnou, dle potřeby, jedno nebo více z níže uvedených: a) hodnoty limitu úniků pro regulaci, a kde je to možné, snížení úniků z příslušných zdrojů; b) použití nejlepších dostupných technik a nejlepších environmentálních postupů k regulaci úniků z příslušných zdrojů; c) regulační strategii pro více znečišťujících látek najednou, která by přinesla společné výhody pro regulaci úniků rtuti; d) alternativní opatření pro snížení úniků z příslušných zdrojů. 6. Každá smluvní strana vytvoří, co nejdříve je to proveditelné, avšak nejpozději do pěti let od data vstupu úmluvy v platnost pro tuto smluvní stranu, inventář úniků z příslušných zdrojů a dále jej pak spravuje. 7. Konference smluvních stran přijme, co nejdříve je to proveditelné, zásady pro: a) nejlepší dostupné techniky a nejlepší environmentální postupy, při zohlednění jakýchkoliv rozdílů mezi novými a stávajícími zdroji a potřeby minimalizovat vlivy z přenosu mezi složkami; b) metodiku přípravy inventářů úniků. 8. Každá smluvní strana zahrne informace o svém naplňování tohoto článku do svých zpráv předkládaných podle článku 21, zejména informace o opatřeních, která učinila v souladu s odstavci 3 až 6, a o účinnosti těchto opatření. Článek 10 Environmentálně šetrné prozatímní ukládání rtuti, vyjma odpadní rtuti 1. Tento článek se použije na prozatímní ukládání rtuti a sloučenin rtuti definované v článku 3, které nespadají do definice odpadů obsahujících rtuť uvedené v článku 11. 2. Každá smluvní strana přijme opatření zajišťující, že prozatímní ukládání takové rtuti a sloučenin rtuti zamýšlené pro použití povolené smluvní straně podle této úmluvy probíhá environmentálně šetrným způsobem, při zohlednění jakýchkoliv pokynů, a je v souladu s jakýmikoliv požadavky přijatými podle odstavce 3. 3. Konference smluvních stran přijme pokyny o environmentálně šetrném prozatímním ukládání takové rtuti a sloučenin rtuti, při zohlednění jakýchkoliv příslušných pokynů vytvořených v rámci Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování a jiných příslušných zásad. Konference smluvních stran může přijmout požadavky pro prozatímní ukládání jako dodatečnou přílohu této úmluvy v souladu s článkem 27. 4. Smluvní strany, dle potřeby, spolupracují vzájemně a s příslušnými mezivládními organizacemi a dalšími subjekty, aby posílily budování kapacit pro environmentálně šetrné prozatímní ukládání takové rtuti a sloučenin rtuti. Článek 11 Odpady obsahující rtuť 1. Příslušné definice z Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování se použijí na odpady pokryté touto úmluvou pro smluvní strany Basilejské úmluvy. Smluvní strany této úmluvy, jež nejsou smluvními stranami Basilejské úmluvy, použijí tyto definice jako zásady použitelné na odpady pokryté touto úmluvou. 2. Pro účely této úmluvy odpady obsahující rtuť znamenají látky nebo předměty: a) které se skládají ze rtuti nebo sloučenin rtuti; b) které obsahují rtuť nebo sloučeniny rtuti, nebo c) které jsou kontaminovány rtutí nebo sloučeninami rtuti, v množství překračujícím příslušné limity definované jednotným způsobem konferencí smluvních stran ve spolupráci s příslušnými orgány Basilejské úmluvy, které je odstraněno nebo se zamýšlí odstranit nebo se vyžaduje odstranit podle ustanovení vnitrostátního práva nebo této úmluvy. Tato definice nezahrnuje skrývku, odpadní kamení a důlní hlušinu, kromě těch z primární těžby rtuti, pokud neobsahují rtuť nebo sloučeniny rtuti nad limity definovanými konferencí smluvních stran. 3. Každá smluvní strana přijme odpovídající opatření, aby odpad obsahující rtuť: a) byl spravován environmentálně šetrným způsobem při zohlednění pokynů vytvořených v rámci Basilejské úmluvy a v souladu s požadavky, které konference smluvní stran přijme jako dodatečnou přílohu podle článku 27. Při stanovování požadavků vezme konference smluvních stran v úvahu nařízení a programy pro nakládání s odpady smluvních stran; b) byl obnoven, recyklován, znovuzískáván nebo přímo zpětně použit pouze pro použití povolené smluvní straně podle této úmluvy nebo pro environmentálně šetrné odstranění podle odst. 3 písm. a); c) byl, pokud jde o smluvní strany Basilejské úmluvy, převážen přes mezinárodní hranice pouze za účelem environmentálně šetrného odstranění v souladu s tímto článkem a s Basilejskou úmluvou. Za podmínek převozu přes mezinárodní hranice, na které se Basilejská úmluva nevztahuje, povolí smluvní strana tento převoz pouze po zohlednění příslušných mezinárodních pravidel, standardů a pokynů. 4. Konference smluvních stran bude usilovat o úzkou spolupráci s příslušnými orgány Basilejské úmluvy, dle potřeby, při přezkumu a aktualizaci pokynů uvedených v odst. 3 písm. a). 5. Smluvní strany se vybízejí ke spolupráci vzájemně a s příslušnými mezivládními organizacemi a dalšími subjekty, dle potřeby, za účelem vytvoření a spravování globální, regionální a vnitrostátní kapacity pro nakládání s odpady obsahujícími rtuť environmentálně šetrným způsobem. Článek 12 Kontaminovaná místa 1. Každá smluvní strana bude usilovat o vytvoření odpovídajících strategií pro identifikaci a hodnocení míst kontaminovaných rtutí nebo sloučeninami rtuti. 2. Jakékoliv činnosti ke snížení rizik plynoucích z takových míst budou prováděny environmentálně šetrným způsobem, který bude podle potřeby zahrnovat hodnocení rizik rtuti nebo sloučenin rtuti v nich obsažených pro lidské zdraví a životní prostředí. 3. Konference smluvních stran přijme zásady pro nakládání s kontaminovanými místy, které mohou zahrnovat metody a postupy pro: a) identifikaci a označení míst; b) zapojení veřejnosti; c) hodnocení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí; d) možnosti pro nakládání s riziky působenými kontaminovanými místy; e) analýzu přínosů a nákladů a f) ověření výstupů. 4. Smluvní strany se vybízejí ke spolupráci při vývoji strategií a při implementaci činností pro identifikaci, hodnocení, nastavení priorit, spravování a, podle potřeby, sanaci kontaminovaných míst. Článek 13 Finanční zdroje a mechanismus 1. Každá smluvní strana se zavazuje v rámci svých možností zajistit zdroje, pokud jde o ty vnitrostátní činnosti, které jsou určeny pro naplňování této úmluvy, v souladu se svými vnitrostátními politikami, prioritami, plány a programy. Tyto zdroje mohou zahrnovat národní financování prostřednictvím příslušných politik, rozvojových strategií a národních rozpočtů a dvoustranné a mnohostranné financování, stejně jako zapojení soukromého sektoru. 2. Celková účinnost naplňování této úmluvy smluvními stranami rozvojových zemí bude souviset s účinným plněním tohoto článku. 3. Mnohostranné, regionální a dvoustranné zdroje finanční a technické pomoci, stejně jako budování kapacit a přenos technologií se vybízejí k tomu, aby urychleně posílily a rozšířily své činnosti týkající se rtuti k podpoře smluvních stran rozvojových zemí při naplňování této úmluvy s ohledem na finanční prostředky, technickou pomoc a přenos technologií. 4. Smluvní strany ve svých činnostech v souvislosti s finančními prostředky plně zohlední zvláštní potřeby a speciální podmínky smluvních stran, které jsou malými ostrovními rozvojovými státy nebo nejméně rozvinutými zeměmi. 5. Tímto se ustanovuje mechanismus pro zajištění přiměřených, předvídatelných a včasných finančních zdrojů. Mechanismus má podporovat smluvní strany rozvojových zemí a smluvní strany zemí s přechodnou ekonomikou v naplňování závazků podle této úmluvy. 6. Mechanismus bude zahrnovat: a) svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí a b) zvláštní mezinárodní Program k podpoře budování kapacit a technické pomoci. 7. Svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí poskytne nové, předvídatelné, přiměřené a včasné finanční zdroje k pokrytí nákladů pro podporu naplňování této úmluvy dle dohody konference smluvních stran. Pro účely této úmluvy bude svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí řízen pod dohledem konference smluvních stran a bude konferenci smluvních stran odpovědný. Konference smluvních stran stanoví zásady pro všeobecné strategie, politiky, programové priority a způsobilost k přístupu a využití finančních zdrojů. Konference smluvních stran dále stanoví zásady pro předběžný seznam kategorií činností, které by mohly získat podporu ze svěřeneckého fondu Globálního fondu pro životní prostředí. Svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí poskytne prostředky k pokrytí odsouhlasených progresivních nákladů na celosvětové přínosy v oblasti životního prostředí a odsouhlasených plných nákladů na některé činnosti umožňující plnění úmluvy. 8. Svěřenecký fond Globálního fondu pro životní prostředí by při poskytování finančních prostředků na určitou činnost měl vzít v úvahu možné snížení množství rtuti prostřednictvím této navrhované činnosti v poměru k jejím nákladům. 9. Pro účely této úmluvy bude program uvedený v odst. 6 písm. b) řízen pod dohledem konference smluvních stran a bude konferenci smluvních stran odpovědný. Konference smluvních stran na svém prvním zasedání rozhodne o hostitelské instituci programu, jíž bude stávající subjekt, a stanoví pro ni zásady, včetně těch týkajících se jejího trvání. Všechny smluvní strany a další příslušné zainteresované subjekty se vyzývají k poskytnutí finančních prostředků programu, na dobrovolném základě. 10. Konference smluvních stran a subjekty utvářející mechanismus schválí na prvním zasedání konference smluvních stran ustanovení k zajištění účinnosti výše uvedených odstavců. 11. Konference smluvních stran přezkoumá, nejpozději na svém třetím zasedání a dále pak pravidelně, úroveň financování, zásady stanovené konferencí smluvních stran subjektům, kterým bylo svěřeno řízení finančního mechanismu ustanoveného tímto článkem, a jejich účinnost a schopnost reagovat na měnící se potřeby smluvních stran rozvojových zemí a zemí s přechodnou ekonomikou. Na základě tohoto přezkumu přijme vhodná opatření ke zlepšení účinnosti tohoto mechanismu. 12. Všechny smluvní strany se vyzývají, aby v rámci svých možností do mechanismu přispívaly. Mechanismus bude vybízet k poskytování prostředků z dalších zdrojů, včetně soukromého sektoru, a bude usilovat o znásobení těchto prostředků pro činnosti, které podporuje. Článek 14 Budování kapacit, technická pomoc a přenos technologií 1. Smluvní strany budou spolupracovat, aby v rámci svých příslušných možností poskytovaly včasné a odpovídající budování kapacit a technickou pomoc smluvním stranám rozvojových zemí, zejména smluvním stranám, které jsou nejméně rozvinutými zeměmi nebo malými ostrovními rozvojovými státy, a smluvním stranám zemí s přechodnou ekonomikou, aby jim pomohly při naplňování jejich závazků vyplývajících z této úmluvy. 2. Budování kapacit a technická pomoc podle odstavce 1 a článku 13 mohou být poskytovány prostřednictvím regionálních, subregionálních a vnitrostátních opatření, včetně stávajících regionálních a subregionálních center, pomocí dalších mnohostranných a dvoustranných prostředků a partnerství, včetně partnerství zahrnujících soukromý sektor. Spolupráce a koordinace s dalšími mnohostrannými environmentálními smlouvami v oblasti chemických látek a odpadů by se měla vyhledávat, aby se zvýšila účinnost technické pomoci a jejího zprostředkování. 3. Smluvní strany rozvinutých zemí a ostatní smluvní strany podpoří a umožní v rámci svých možností, s podporou soukromého sektoru a dalších souvisejících zainteresovaných subjektů tam, kde je to vhodné, vývoj, přenos a rozšíření moderních environmentálně šetrných alternativních technologií a přístup k nim pro smluvní strany rozvojových zemí, zejména nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států, a zemí s přechodnou ekonomikou, aby posílily jejich kapacitu pro účinné naplňování této úmluvy. 4. Konference smluvních stran, nejpozději na svém druhém zasedání a poté pak pravidelně, při zohlednění oznámení a zpráv od smluvních stran včetně těch, které byly poskytnuty podle článku 21, a informací poskytnutých dalšími zainteresovanými subjekty: a) zváží informace o stávajících iniciativách a pokroku učiněném s ohledem na alternativní technologie; b) zváží informace o potřebách smluvních stran, zejména rozvojových zemí, ohledně alternativních technologií; c) identifikuje překážky, se kterými se smluvní strany, zejména smluvní strany rozvojových zemí, setkaly při přenosu technologií. 5. Konference smluvních stran doporučí, jak by dále bylo možné posilovat budování kapacit, technickou pomoc a přenos technologií podle tohoto článku. Článek 15 Výbor pro plnění a dodržování 1. Tímto se ustanovuje mechanismus, včetně výboru jako pomocného orgánu konference smluvních stran, aby podporoval naplňování a přezkum dodržování všech ustanovení této úmluvy. Mechanismus, včetně výboru, bude podpůrného charakteru a bude se zaměřovat zejména na příslušné vnitrostátní schopnosti a podmínky smluvních stran. 2. Výbor bude podporovat naplňování a přezkum dodržování všech ustanovení této úmluvy. Výbor prozkoumá jak jednotlivé, tak systémové záležitosti plnění a dodržování úmluvy a podle potřeby vydá doporučení pro konferenci smluvních stran. 3. Výbor bude tvořen patnácti členy navrženými smluvními stranami a zvolenými konferencí smluvních stran, s náležitým zohledněním rovnoměrného zeměpisného zastoupení pěti regionů Organizace spojených národů; první členové budou zvoleni na prvním zasedání konference smluvních stran a poté v souladu s jednacím řádem schváleným konferencí smluvních stran podle odstavce 5; členové výboru budou mít kvalifikaci v oblasti příslušející této úmluvě a vykazovat přijatelnou šíři zkušeností. 4. Výbor může projednávat záležitosti na základě: a) písemných oznámení od jakékoliv smluvní strany s ohledem na její vlastní dodržování úmluvy; b) národních zpráv podle článku 21 a c) žádostí konference smluvních stran. 5. Výbor zpracuje svůj jednací řád, který bude podléhat schválení druhého zasedání konference smluvních stran; konference smluvních stran může přijmout další pravidla pro výbor. 6. Výbor vyvine veškeré úsilí, aby svá doporučení přijímal konsensem. Jestliže veškeré úsilí o dosažení konsensu bylo vyčerpáno a konsensu nebylo dosaženo, pak se taková doporučení přijmou, jako poslední možnost, tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných a hlasujících členů, na základě kvora dvou třetin členů. Článek 16 Zdravotní aspekty 1. Smluvní strany se vybízejí, aby: a) podporovaly vývoj a plnění strategií a programů k identifikaci a ochraně rizikových skupin populace, zejména ohrožených populací, které mohou zahrnovat přijetí zdravotních pokynů založených na vědeckých poznatcích ohledně expozice rtuti a sloučeninám rtuti, stanovení v případě potřeby cílů pro snížení expozice rtuti a veřejné vzdělávání se zapojením sektoru veřejného zdraví a dalších příslušných sektorů; b) podporovaly vývoj a plnění vzdělávacích a preventivních programů založených na vědeckých poznatcích o profesní expozici rtuti a sloučeninám rtuti; c) podporovaly vhodné služby zdravotní péče pro prevenci, ošetřování a péči u populací postižených expozicí rtuti a sloučeninám rtuti a d) zavedly a v případě potřeby posílily institucionální a odborné zdravotnické kapacity pro prevenci, diagnostiku, ošetřování a sledování zdravotních rizik spojených s expozicí rtuti a sloučeninám rtuti. 2. Konference smluvních stran při zvažování otázek nebo činností, které se vztahují ke zdraví, by měla: a) konzultovat a spolupracovat se Světovou zdravotnickou organizací, s Mezinárodní organizací práce a v případě potřeby s dalšími příslušnými mezivládními organizacemi a b) podporovat spolupráci a výměnu informací se Světovou zdravotnickou organizací, Mezinárodní organizací práce a v případě potřeby s dalšími příslušnými mezivládními organizacemi. Článek 17 Výměna informací 1. Každá smluvní strana umožní výměnu: a) vědeckých, odborných, ekonomických a právních informací týkajících se rtuti a sloučenin rtuti, včetně toxikologických, ekotoxikologických a bezpečnostních informací; b) informací o snížení nebo odstranění výroby, použití, emisí a úniků rtuti a sloučenin rtuti a obchodu se rtutí a sloučeninami rtuti; c) informací o technicky a ekonomicky přijatelných alternativách: i) výrobků s přidanou rtutí; ii) výrobních procesů, v nichž se používá rtuť nebo sloučeniny rtuti, a iii) činností a procesů, které uvolňují nebo z nichž uniká rtuť nebo sloučeniny rtuti; včetně informací týkajících se rizik pro zdraví a životní prostředí a ekonomických a sociálních nákladů a přínosů těchto alternativ, a d) epidemiologických informací o zdravotních dopadech spojených s expozicí rtuti a sloučeninám rtuti, v úzké spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací a v případě potřeby s jinými příslušnými organizacemi. 2. Smluvní strany si mohou vyměňovat informace uvedené v odstavci 1 přímo, prostřednictvím sekretariátu nebo v případě potřeby ve spolupráci s jinými příslušnými organizacemi včetně sekretariátů úmluv k chemickým látkám a odpadům. 3. Sekretariát umožní spolupráci při výměně informací podle tohoto článku a rovněž při spolupráci s příslušnými organizacemi, včetně sekretariátů mnohostranných environmentálních smluv a jiných mezinárodních iniciativ. Mimo informací poskytovaných smluvními stranami tyto informace budou zahrnovat informace od mezivládních a nevládních organizací s odbornou znalostí problematiky rtuti a od národních a mezinárodních institucí s touto odborností. 4. Každá smluvní strana určí národní kontaktní místo pro výměnu informací podle této úmluvy, rovněž pokud jde o souhlas dovážející smluvní strany podle článku 3. 5. Pro účely této úmluvy se informace o zdraví a bezpečnosti lidí a o životním prostředí nepovažují za tajné. Smluvní strany, které si vyměňují jiné informace podle této úmluvy, chrání jakékoli tajné informace tak, jak bylo vzájemně odsouhlaseno. Článek 18 Veřejné informace, osvěta a vzdělávání 1. Každá smluvní strana podle svých schopností podporuje a usnadňuje: a) poskytování dostupných informací veřejnosti o: i) vlivech rtuti a sloučenin rtuti na zdraví a životní prostředí; ii) alternativách rtuti a sloučenin rtuti; iii) tématech uvedených v čl. 17 odst. 1; iv) výsledcích svých činností v oblasti výzkumu, vývoje a monitorování podle článku 19 a v) činnostech vedoucích k plnění svých povinností podle této úmluvy; b) vzdělávání, školení a veřejnou osvětu ohledně dopadů expozice rtuti a sloučeninám rtuti na lidské zdraví a životní prostředí, podle potřeby ve spolupráci s příslušnými mezivládními a nevládními organizacemi a zástupci ohrožených populací. 2. Každá smluvní strana využije existující mechanismy nebo případně zváží vytvoření mechanismů jako registr úniků a registr přenosů znečišťujících látek tam, kde je to vhodné, pro sběr a rozšiřování informací o odhadech svých ročních množství rtuti a sloučenin rtuti, které se prostřednictvím lidské činnosti uvolňují, unikají nebo jsou odstraňovány. Článek 19 Výzkum, vývoj a monitorování 1. Smluvní strany při zohlednění svých příslušných podmínek a schopností budou usilovat o spolupráci, aby vytvořily a zlepšily: a) inventáře použití, spotřeby a emisí rtuti a sloučenin rtuti do ovzduší a úniků rtuti a sloučenin rtuti do vody a půdy způsobených lidskou činností; b) modelování a územně reprezentativní monitorování hladin rtuti a sloučenin rtuti v ohrožených populacích a složkách životního prostředí, včetně biotických jako ryby, mořští savci, mořské želvy a ptáci, i spolupráci při sběru a výměně příslušných a vhodných vzorků; c) hodnocení dopadů rtuti a sloučenin rtuti na lidské zdraví a životní prostředí, vedle sociálních, ekonomických a kulturních dopadů, zejména s ohledem na ohrožené populace; d) harmonizované metodiky pro činnosti prováděné na základě písmen a), b) a c); e) informace o cyklu v životním prostředí, přenosu (včetně dálkového přenosu a depozice), přeměně a osudu rtuti a sloučenin rtuti v řadě ekosystémů, při náležitém zohlednění rozdílu mezi emisemi způsobenými lidskou činností a přírodními emisemi a úniky rtuti a zohlednění opětovného uvolňování rtuti z historických úložišť; f) informace o obchodování se rtutí a sloučeninami rtuti a s výrobky s přidanou rtutí a g) informace a výzkum v oblasti technické a ekonomické dostupnosti výrobků a procesů bez rtuti a nejlepších dostupných technik a nejlepších postupů šetrných k životnímu prostředí vedoucích ke snížení a sledování emisí a úniků rtuti a sloučenin rtuti. 2. Při provádění činností podle odstavce 1 by smluvní strany měly v případě, že je to vhodné, vycházet ze stávajících monitorovacích sítí a výzkumných programů. Článek 20 Implementační plány 1. Každá smluvní strana, na základě počátečního hodnocení, může zpracovat a naplňovat implementační plán, při zohlednění svých vnitrostátních podmínek, aby splnila závazky této úmluvy. Každý takový plán by měl být předán sekretariátu bezprostředně po zpracování. 2. Každá smluvní strana může přezkoumat a aktualizovat svůj implementační plán, při zohlednění svých vnitrostátních podmínek a s odvoláním na zásady konference smluvních stran a další související zásady. 3. Při provádění činností podle odstavců 1 a 2 by smluvní strany měly vést konzultace s národními zainteresovanými subjekty s cílem usnadnit vytváření, provádění, přezkum a aktualizaci svých implementačních plánů. 4. Smluvní strany se rovněž mohou koordinovat ve věci regionálních plánů, aby usnadnily naplňování této úmluvy. Článek 21 Podávání zpráv 1. Každá smluvní strana podává zprávu konferenci smluvních stran, prostřednictvím sekretariátu, o opatřeních učiněných pro provádění ustanovení této úmluvy a o účinnosti těchto opatření a o případných výzvách při dosahování cílů úmluvy. 2. Každá smluvní strana zahrne do své zprávy informace požadované podle článků 3, 5, 7, 8 a 9 této úmluvy. 3. Na svém prvním zasedání konference smluvních stran rozhodne o časových intervalech a způsobu podávání zpráv smluvními stranami při zohlednění potřeby koordinace podávání zpráv s dalšími souvisejícími úmluvami v oblasti chemických látek a odpadů. Článek 22 Vyhodnocování účinnosti 1. Konference smluvních stran vyhodnotí účinnost této úmluvy poprvé nejpozději šest let po vstupu úmluvy v platnost a dále pak v opakujících se intervalech, které konference smluvních stran stanoví. 2. K usnadnění vyhodnocování konference smluvních stran dá na svém prvním zasedání podnět k ustanovení opatření, která by jí poskytovala porovnatelné informace z monitorování přítomnosti a pohybu rtuti a sloučenin rtuti v životním prostředí i o trendech v hladinách rtuti a sloučenin rtuti pozorovaných v živých organismech a ohrožených populacích. 3. Vyhodnocení se provede na základě dostupných vědeckých, environmentálních, technických, finančních a ekonomických informací, včetně: a) zpráv a dalších informací získaných monitorováním poskytnutých konferenci smluvních stran podle odstavce 2; b) zpráv předkládaných podle článku 21; c) informací a doporučení poskytovaných podle článku 15 a d) zpráv a dalších příslušných informací o provádění opatření o finanční pomoci, přenosu technologií a budování kapacit ustanovených v této úmluvě. Článek 23 Konference smluvních stran 1. Tímto se zřizuje konference smluvních stran. 2. První zasedání konference smluvních stran svolá výkonný ředitel Programu Organizace spojených národů pro životní prostředí nejpozději do jednoho roku po vstupu této úmluvy v platnost. Řádná zasedání konference smluvních stran se budou dále konat v pravidelných intervalech, o nichž rozhodne konference. 3. Mimořádná zasedání konference smluvních stran se budou konat v jiných termínech, které může konference považovat za nezbytné, nebo na písemnou žádost kterékoli smluvní strany za předpokladu, že do šesti měsíců od sdělení sekretariátu o této žádosti smluvním stranám žádost podpoří alespoň jedna třetina smluvních stran. 4. Konference smluvních stran na svém prvním zasedání konsensem schválí a přijme jednací řád a finanční pravidla pro sebe a jakékoliv své pomocné orgány a rovněž finanční pravidla pro řízení práce sekretariátu. 5. Konference smluvních stran pravidelně přezkoumá a vyhodnotí provádění této úmluvy. Vykonává funkce, které jí byly přiděleny úmluvou, a k dosažení toho: a) zřizuje takové pomocné orgány, které se jeví jako nezbytné pro provádění úmluvy; b) spolupracuje v případě potřeby s příslušnými mezinárodními organizacemi a mezivládními a nevládními orgány; c) pravidelně přezkoumá všechny informace dostupné konferenci smluvních stran a sekretariátu podle článku 21; d) zvažuje doporučení jí předložená Výborem pro plnění a dodržování; e) zvažuje a provádí jakákoli další opatření, která mohou být požadována pro dosažení cílů úmluvy, a f) přezkoumává přílohy A a B podle článků 4 a 5. 6. Organizace spojených národů, její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro atomovou energii a rovněž jakýkoli stát, který není smluvní stranou této úmluvy, může být zastoupen na zasedáních konference smluvních stran jako pozorovatel. Jakýkoli orgán nebo agentura bez ohledu na to, zda vnitrostátní nebo mezinárodní, vládní nebo nevládní, který/á má kvalifikaci v záležitostech upravených touto úmluvou a který/á informoval/a sekretariát o svém přání být zastoupen/a na zasedání konference smluvních stran jako pozorovatel, může být přijat/a, pokud proti tomu nevznese námitku alespoň jedna třetina přítomných smluvních stran. Na přijetí a účast pozorovatelů se vztahuje jednací řád přijatý konferencí smluvních stran. Článek 24 Sekretariát 1. Tímto se zřizuje sekretariát. 2. Funkce sekretariátu jsou: a) organizovat zasedání konference smluvních stran a jejích pomocných orgánů a poskytovat jim požadované služby; b) usnadňovat, na požádání, pomoc smluvním stranám, zvláště smluvním stranám rozvojových zemí a zemí s přechodnou ekonomikou při provádění této úmluvy; c) koordinovat se, dle potřeby, se sekretariáty ostatních příslušných mezinárodních orgánů, zejména ostatních úmluv k chemickým látkám a odpadům; d) pomáhat smluvním stranám při výměně informací souvisejících s plněním této úmluvy; e) připravovat a zpřístupňovat smluvním stranám pravidelné zprávy založené na informacích obdržených podle článků 15 a 21 a dalších dostupných informacích; f) vstupovat pod všeobecným dohledem konference smluvních stran do takových administrativních a smluvních ujednání, která mohou být nezbytná pro účinné vykonávání jeho funkcí, a g) vykonávat další funkce sekretariátu stanovené v této úmluvě a dále takové ostatní funkce, které mohou být stanoveny konferencí smluvních stran. 3. Funkce sekretariátu v rámci této úmluvy vykonává výkonný ředitel Programu Organizace spojených národů pro životní prostředí, pokud konference smluvních stran nerozhodne tříčtvrtinovou většinou přítomných a hlasujících smluvních stran pověřit funkcemi sekretariátu jednu nebo více jiných mezinárodních organizací. 4. Konference smluvních stran, po konzultaci s příslušnými mezinárodními orgány, může zajišťovat posílení spolupráce a koordinace mezi sekretariátem a sekretariáty jiných úmluv k chemickým látkám a odpadům. Konference smluvních stran, po konzultaci s příslušnými mezinárodními orgány, může stanovit další zásady v této věci. Článek 25 Urovnávání sporů 1. Smluvní strany budou usilovat o urovnání všech sporů mezi nimi týkajících se výkladu nebo provádění této úmluvy jednáním nebo jinými smírnými prostředky dle své vlastní volby. 2. Při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu k této úmluvě nebo kdykoli potom může smluvní strana, která není organizací regionální hospodářské integrace, prohlásit písemným dokumentem předaným depozitáři, že vzhledem k jakýmkoli sporům týkajícím se výkladu nebo provádění této úmluvy uznává jeden nebo oba z následujících prostředků urovnání sporů jako závazný ve vztahu k jakékoli jiné smluvní straně, která přijala stejnou povinnost: a) rozhodčí řízení v souladu s postupy uvedenými v části I přílohy E; b) předložení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru. 3. Smluvní strana, která je organizací regionální hospodářské integrace, může učinit prohlášení s podobným účinkem týkající se rozhodčího řízení v souladu s odstavcem 2. 4. Prohlášení učiněné podle odstavce 2 nebo 3 zůstává v platnosti, dokud nevyprší jeho platnost v souladu s jeho termíny, nebo do uplynutí tří měsíců poté, kdy bylo písemné oznámení o jeho odvolání uloženo u depozitáře. 5. Vypršení platnosti prohlášení, oznámení o jeho odvolání nebo nové prohlášení neovlivní žádným způsobem řízení dosud projednávané před rozhodčím soudem nebo před Mezinárodním soudním dvorem, pokud se strany sporu nedohodnou jinak. 6. Jestliže strany sporu nepřijaly stejný prostředek urovnání sporu podle odstavců 2 nebo 3 a jestliže nebyly schopny urovnat svůj spor prostředky uvedenými v odstavci 1 během dvanácti měsíců po oznámení jednou stranou straně druhé, že mezi nimi existuje spor, pak je spor postoupen smírčí komisi na žádost kterékoli ze stran sporu. Postup uvedený v části II přílohy E se použije ke smírčímu řízení podle tohoto článku. Článek 26 Změny úmluvy 1. Změny této úmluvy může navrhnout jakákoliv smluvní strana. 2. Změny této úmluvy se přijímají na zasedání konference smluvních stran. Text jakékoliv navrhované změny oznámí sekretariát smluvním stranám alespoň šest měsíců před zasedáním, na němž se má rozhodnout o přijetí návrhu. Sekretariát rovněž oznámí navrhovanou změnu signatářům této úmluvy a pro informaci i depozitáři. 3. Smluvní strany vynaloží veškeré úsilí, aby dosáhly dohody o jakékoliv navrhované změně této úmluvy konsensem. Jestliže veškeré úsilí o konsensu bylo vyčerpáno a nebylo dosaženo dohody, změna se jako poslední možnost přijme tříčtvrtinovou většinou hlasů přítomných a hlasujících smluvních stran. 4. Přijatou změnu sdělí depozitář všem smluvním stranám za účelem její ratifikace, přijetí nebo schválení. 5. Ratifikace, přijetí nebo schválení změny se písemně oznámí depozitáři. Změna přijatá v souladu s odstavcem 3 vstoupí v platnost pro smluvní strany, které přijaly závazky z ní plynoucí, devadesátým dnem po datu uložení listin o ratifikaci, přijetí nebo schválení alespoň třemi čtvrtinami smluvních stran, které byly smluvní stranou v okamžiku přijetí změny. Poté změna vstoupí v platnost pro všechny ostatní smluvní strany devadesátým dnem po datu, kdy smluvní strany uložily své listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení změn. Článek 27 Přijetí a změna příloh 1. Přílohy této úmluvy tvoří její nedílnou součást a, není-li výslovně stanoveno jinak, odkaz na tuto úmluvu je současně odkazem na její přílohy. 2. Jakékoliv dodatečné přílohy přijaté po vstupu této úmluvy v platnost se omezují na procedurální, vědecké, technické nebo administrativní záležitosti. 3. Pro návrh, přijetí a vstup v platnost dodatečných příloh úmluvy se použije tento postup: a) dodatečné přílohy se navrhují a přijímají podle postupu stanoveného v čl. 26 odst. 1 až 3; b) kterákoliv smluvní strana, která není schopna přijmout dodatečnou přílohu, oznámí tuto skutečnost depozitáři písemně do jednoho roku od data sdělení depozitáře o přijetí této dodatečné přílohy. Depozitář neprodleně vyrozumí všechny smluvní strany, že takové oznámení obdržel. Smluvní strana může kdykoli písemně oznámit depozitáři, že vzala zpět předcházející oznámení o nepřijetí dodatečné přílohy, a tato příloha poté vstoupí pro tuto smluvní stranu v platnost podle písmene c), a c) po uplynutí jednoho roku od data sdělení depozitáře o přijetí dodatečné přílohy tato příloha vstoupí v platnost pro všechny smluvní strany, které nepředložily oznámení o nepřijetí v souladu s ustanoveními písmene b). 4. Návrh, přijetí a vstup v platnost změn příloh této úmluvy podléhá stejným postupům, jako jsou postupy pro návrh, přijetí a vstup v platnost dodatečných příloh této úmluvy, s výjimkou toho, kdy změna příloh nevstoupí v platnost pro tu smluvní stranu, která učinila prohlášení týkající se změny příloh v souladu s čl. 30 odst. 5; v tomto případě každá taková změna vstupuje v platnost pro tuto smluvní stranu devadesátým dnem po datu uložení její listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu k této změně u depozitáře. 5. Jestliže se dodatečná příloha nebo změna přílohy týká změny této úmluvy, pak tato dodatečná příloha nebo změna nevstoupí v platnost, dokud nevstoupí v platnost změna úmluvy. Článek 28 Hlasovací právo 1. Každá smluvní strana úmluvy má jeden hlas, s výjimkou stanovenou v odstavci 2. 2. Organizace regionální hospodářské integrace vykonává, v záležitostech svého pověření, své hlasovací právo s počtem hlasů rovnajícím se počtu jejích členských států, které jsou smluvními stranami této úmluvy. Taková organizace neuplatňuje své hlasovací právo, jestliže některý z jejích členských států uplatní své hlasovací právo, a naopak. Článek 29 Podpis Tato úmluva je otevřena k podpisu všemi státy a organizacemi regionální hospodářské integrace v Kumamoto, Japonsko, ve dnech 10. a 11. října 2013, a poté v hlavním sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 9. října 2014. Článek 30 Ratifikace, přijetí, schválení nebo přístup 1. Úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení státy a organizacemi regionální hospodářské integrace. Bude otevřena pro přístup států a organizací regionální hospodářské integrace den poté, kdy je uzavřena pro podpis. Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu budou uloženy u depozitáře. 2. Každá organizace regionální hospodářské integrace, která se stane smluvní stranou úmluvy, aniž by některý z jejích členských států byl smluvní stranou, je vázána všemi povinnostmi podle úmluvy. V případě organizací, kdy jeden nebo více jejích členských států je smluvní stranou této úmluvy, organizace a její členské státy rozhodnou o své příslušné odpovědnosti za plnění svých závazků podle této úmluvy. V takových případech organizace a členské státy nejsou oprávněny uplatňovat práva podle úmluvy souběžně. 3. Ve své listině o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu uvede organizace regionální hospodářské integrace rozsah svých pravomocí vzhledem k záležitostem upraveným touto úmluvou. Každá taková organizace také informuje depozitáře o jakýchkoliv souvisejících úpravách v rozsahu svých pravomocí, který obratem informuje ostatní smluvní strany o všech podstatných změnách. 4. Každá smluvní strana nebo organizace regionální hospodářské integrace se vybízí k předání informace sekretariátu v okamžiku své ratifikace, přijetí, schválení nebo přístupu k této úmluvě o svých opatřeních pro plnění této úmluvy. 5. Ve své listině o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu může kterákoli smluvní strana prohlásit, že pro ni vstupuje kterákoli změna přílohy v platnost pouze po uložení její listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu vztahující se k této změně. Článek 31 Vstup v platnost 1. Tato úmluva vstupuje v platnost devadesátým dnem po datu uložení padesáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu. 2. Pro každý stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace, který/á ratifikuje, přijme nebo schválí tuto úmluvu nebo k ní přistoupí po uložení padesáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu, vstupuje tato úmluva v platnost devadesátým dnem po datu uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přístupu tímto státem nebo organizací regionální hospodářské integrace. 3. Pro účely odstavců 1 a 2 se žádná listina uložená organizací regionální hospodářské integrace nepovažuje za dodatečnou k listinám uloženým členskými státy této organizace. Článek 32 Výhrady K úmluvě se nemohou uplatnit žádné výhrady. Článek 33 Odstoupení 1. V kterýkoli okamžik po uplynutí tří let ode dne vstupu této úmluvy v platnost pro určitou smluvní stranu může tato smluvní strana od úmluvy odstoupit, když to písemně oznámí depozitáři. 2. Každé takové odstoupení vstupuje v platnost jeden rok ode dne, kdy depozitář obdržel oznámení o odstoupení, nebo k pozdějšímu datu, které může být stanoveno v oznámení o odstoupení. Článek 34 Depozitář Depozitářem této úmluvy je generální tajemník Organizace spojených národů. Článek 35 Závazná znění Prvopis této úmluvy, jehož anglické, arabské, čínské, francouzské, ruské a španělské znění mají stejnou platnost, je uložen u depozitáře. NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zástupci, řádně za tímto účelem zplnomocnění, k této úmluvě své podpisy. V Kumamoto, Japonsko, dne desátého října dva tisíce třináct. Příloha A Výrobky s přidanou rtutí Následující výrobky jsou vyňaty z této přílohy: a) výrobky nezbytné pro ochranu obyvatel a vojenské použití; b) výrobky pro výzkum, kalibraci přístrojů a pro použití jako referenční standard; c) výrobky, pro něž neexistuje schůdná bezrtuťová alternativa, přepínače a relé, zářivky se studenou katodou a zářivky s externí elektrodou (CCFL a EEFL) pro elektronické displeje a měřicí zařízení; d) výrobky používané ke kulturním nebo náboženským účelům a e) vakcíny obsahující thiomersal jako konzervační látku. Část I: Výrobky podléhající čl. 4 odst. 1 Výrobky s přidanou rtutí \| Termín, po němž není povolena výroba, dovoz nebo vývoz výrobku (termín ukončení) ---\|--- Baterie, kromě knoflíkových baterií typu zinek-oxid stříbrný s obsahem rtuti < 2%, knoflíkové zinkovzdušné baterie s obsahem rtuti < 2% \| 2020 Spínače a relé, s výjimkou velmi přesných měřicích můstků kapacit a odporu a vysokofrekvenčních spínačů a relé v monitorovacích zařízeních a v řídicích modulech s maximálním obsahem rtuti 20 mg na můstek, spínač nebo relé \| 2020 Kompaktní zářivky (CFL) pro všeobecné osvětlení, které mají ≤ 30 wattů s obsahem rtuti překračujícím 5 mg na startér\| 2020 Trubicové zářivky (LFL) pro všeobecné osvětlení: a) trifosfátové zářivky < 60 wattů s obsahem rtuti vyšším než 5 mg na zářivku b) halofosfátové zářivky ≤ 40 wattů s obsahem rtuti vyšším než 10 mg na zářivku \| 2020 Vysokotlaké rtuťové výbojky (HPMV) pro všeobecné osvětlení \| 2020 Rtuť v zářivkách se studenou katodou a zářivkách s externí elektrodou (CCFL a EEFL) pro elektronické displeje: a) krátké (≤ 500 mm) s obsahem rtuti vyšším než 3,5 mg na zářivku b) střední (> 500 mm a ≤ 1 500 mm) s obsahem rtuti vyšším než 5 mg na zářivku c) dlouhé (> 1 500 mm) s obsahem rtuti vyšším než 13 mg na zářivku\| 2020 Kosmetika (s obsahem rtuti vyšším než 1 ppm), včetně zesvětlujících mýdel a krémů, a nezahrnující oblast oční kosmetiky, kde se rtuť používá jako konzervační látka a nejsou dostupné žádné účinné a bezpečné alternativní konzervační látky1\| 2020 Pesticidy, biocidy a lokální dezinfekce \| 2020 Následující neelektrická měřicí zařízení kromě neelektronických měřicích zařízení umístěných ve velkém zařízení nebo taková zařízení používaná pro velmi přesné měření, kde neexistují vhodné bezrtuťové alternativy: a) barometry; b) vlhkoměry; c) manometry; d) teploměry; e) sfygmomanometry. \| 2020 1 Záměrem je nepokrýt kosmetiku, mýdla nebo krémy obsahující stopové znečištění rtutí. Část II: Výrobky podléhající čl. 4 odst. 3 Výrobky s přidanou rtutí\| Ustanovení ---\|--- Zubní amalgám\| Opatření, která smluvní strany přijmou, aby snížily použití zubních amalgámů, zohlední národní podmínky a příslušné mezinárodní zásady a budou obsahovat dvě nebo více opatření z následujícího seznamu: i. stanovení národních cílů vedoucích k prevenci zubního kazu a ochrany zdraví, a tak snižování potřeby zubních rekonstrukcí; ii. stanovení národních cílů vedoucích k minimalizaci jeho použití; iii. podporování použití hospodárných a klinicky účinných bezrtuťových alternativ pro zubní rekonstrukce; iv. podporování výzkumu a vývoje kvalitních bezrtuťových materiálů pro zubní rekonstrukce; v. vybízení příslušných profesních organizací a stomatologických škol k výuce a školení stomatologických pracovníků a studentů o bezrtuťových zubních alternativách a o podpoře správné praxe; vi. odrazování od pojistných smluv a programů, které upřednostňují používání zubního amalgámů oproti bezrtuťovým zubním alternativám; vii. podporování pojistných smluv a programů, které podporují využívání kvalitních alternativ k zubnímu amalgámů pro zubní rekonstrukce; viii. omezování používání zubního amalgámů na jeho kapslovou formu; ix. podporování používání nejlepších environmentálních postupů v stomatologických zařízeních ke snížení úniků rtuti a sloučenin rtuti do vody a půdy. Příloha B Výrobní procesy, v nichž se používá rtuť nebo sloučeniny rtuti Část I: Procesy podléhající čl. 5 odst. 2 Výrobní procesy používající rtuť nebo sloučeniny rtuti\| Termín ukončení ---\|--- Výroba chloru a alkalických hydroxidů\| 2025 Výroba acetaldehydu, v níž se rtuť nebo sloučeniny rtuti používá/používají jako katalyzátor\| 2018 Část II: Procesy podléhající čl. 5 odst. 3 Procesy používající rtuť\| Ustanovení ---\|--- Výroba monomer vinylchloridu\| Opatření, která smluvní strany přijmou, budou obsahovat, ale nebudou omezena pouze na: i. snížení použití rtuti na jednotku průmyslové výroby o 50 % do roku 2020 vztaženo k použití v roce 2010; ii. podporování opatření ke snížení závislosti na rtuti z primární těžby; iii. přijímání opatření ke snížení emisí a úniků rtuti do životního prostředí; iv. podporování výzkumu a vývoje v souvislosti s bezrtuťovými katalyzátory a procesy nevyužívajícími rtuť; v. nepovolování používání rtuti pět let poté, co konference smluvních stran stanoví, že bezrtuťové katalyzátory jsou pro stávající procesy technicky a ekonomicky přijatelné; vi. podávání zpráv konferenci smluvních stran o svém úsilí při vývoji a/nebo nalezení alternativ a ukončení použití rtuti v souladu s článkem 21. Výroba methylátu nebo ethylátu sodného nebo draselného\| Opatření, která smluvní strany přijmou, budou obsahovat, ale nebudou omezena pouze na: i. opatření vedoucí ke snížení použití rtuti s cílem ukončit toto použití co nejrychleji to bude možné a do 10 let od vstupu úmluvy v platnost; ii. snížení emisí a úniků rtuti na jednotku průmyslové výroby o 50 % do roku 2020 vztaženo k roku 2010; iii. zákaz použití rtuti z primární těžby; iv. podporování výzkumu a vývoje v souvislosti s procesy nevyužívajícími rtuť; v. nepovolování použití rtuti pět let poté, co konference smluvních stran stanovila, že bezrtuťové katalyzátory se staly pro stávající procesy technicky a ekonomicky přijatelné; vi. podávání zpráv konferenci smluvních stran o svém úsilí při vývoji a/nebo nalezení alternativ a ukončení používání rtuti v souladu s článkem 21. Výroba polyuretanu za použití katalyzátorů obsahujících rtuť\| Opatření, která smluvní strany přijmou, budou obsahovat, ale nebudou omezena pouze na: i. přijímání opatření vedoucí ke snížení použití rtuti s cílem ukončit toto použití co nejrychleji to bude možné a do 10 let od vstupu úmluvy v platnost; ii. přijímání opatření ke snížení závislosti na rtuti z primární těžby rtuti; iii. přijímání opatření ke snížení emisí a úniků rtuti do životního prostředí; iv. podporování výzkumu a vývoje v souvislosti s bezrtuťovými katalyzátory a procesy nevyužívajícími rtuť; v. podávání zpráv konferenci smluvních stran o svém úsilí při vývoji a/nebo nalézání alternativ a ukončení používání rtuti v souladu s článkem 21. Na tento výrobní proces se nevztahuje čl. 5 odst. 6. Příloha C Neprůmyslová těžba zlata a těžba zlata v malém měřítku Národní akční plány 1. Každá smluvní strana podléhající ustanovením čl. 7 odst. 3 zařadí do svého národního akčního plánu: a) národní cíle a cílové hodnoty snížení; b) činnosti vedoucí k odstranění: i) amalgamace rud; ii) tepelný rozklad amalgámu nebo zpracovaného amalgámu v otevřené nádobě; iii) tepelný rozklad amalgámu v obytných oblastech a iv) louhování kyanidem v sedimentech, rudách nebo hlušině, do nichž byla dříve přidána rtuť, a tato nebyla před louhováním odstraněna; c) kroky vedoucí k formálnímu schválení nebo regulaci sektoru neprůmyslové těžby zlata a těžby zlata v malém měřítku; d) základní odhady množství použité rtuti a používané způsoby neprůmyslové těžby a zpracování zlata a těžby a zpracování zlata v malém měřítku na svém území; e) strategie podpory snižování emisí a úniků rtuti a expozice rtuti během neprůmyslové těžby a zpracování zlata a těžby a zpracování zlata v malém měřítku, včetně metod bez použití rtuti; f) strategie řízení obchodu a zamezování odklonu použití rtuti a sloučenin rtuti ze zahraničních i domácích zdrojů pro neprůmyslovou těžbu a zpracování zlata a těžbu a zpracování zlata v malém měřítku; g) strategie zapojování zainteresovaných subjektů do plnění a rozvoje národního akčního plánu; h) strategie veřejného zdraví pro expozici rtuti pro těžaře v neprůmyslové těžbě zlata a těžbě zlata v malém měřítku a jejich komunit. Tato strategie by měla zahrnovat, mimo jiné, sběr dat týkajících se zdraví, školení pro zaměstnance v oblasti zdravotní péče a zvyšování povědomí prostřednictvím zdravotních zařízení; i) strategie ochrany ohrožených populací, zejména dětí a žen v reprodukčním věku, a především těhotných žen, před expozicí rtuti používané při neprůmyslové těžbě zlata a těžbě zlata v malém měřítku; j) strategie poskytování informací těžařům zapojeným do neprůmyslové těžby zlata a těžby zlata v malém měřítku a postiženým komunitám a k) harmonogram plnění národního akčního plánu. 2. Každá smluvní strana může zahrnout do svého národního akčního plánu dodatečné strategie k dosažení svých cílů, včetně použití nebo zavedení standardů pro bezrtuťovou neprůmyslovou těžbu zlata a těžbu zlata v malém měřítku a tržních mechanismů nebo nástrojů odbytu. Příloha D Seznam bodových zdrojů emisí rtuti a sloučenin rtuti do ovzduší Kategorie bodových zdrojů: Uhelné elektrárny; průmyslové kotle na uhlí; procesy tavení a žíhání používané při výrobě neželezných kovů1; zařízení pro spalování odpadu; zařízení na výrobu cementového slínku. Příloha E Rozhodčí a smírčí řízení Část I: Rozhodčí řízení Postup při rozhodčím řízení pro účely čl. 25 odst. 2 písm. a) této úmluvy je následující: Článek 1 1. Smluvní strana může dát podnět k rozhodčímu řízení v souladu s článkem 25 úmluvy písemným oznámením druhé straně nebo stranám sporu. K oznámení musí být přiloženo prohlášení žalobního nároku, společně s jakýmikoli podpůrnými dokumenty. V tomto oznámení musí být uveden předmět rozhodčího řízení a musí obsahovat zvláště články úmluvy, jejichž výkladu nebo uplatňování se řízení týká. 2. Strana uplatňující nárok oznámí sekretariátu, že postupuje spor k rozhodčímu řízení podle článku 25 této úmluvy. Oznámení musí být doplněno písemným oznámením zaslaným stranou uplatňující nárok, prohlášením o žalobním nároku a podpůrnými dokumenty podle odstavce 1 výše. Sekretariát rozešle takto obdržené informace všem smluvním stranám. Článek 2 1. Jestliže se spor postupuje k rozhodčímu řízení podle článku 1 výše, ustanoví se rozhodčí soud. Soud bude tvořen třemi členy. 2. Každá strana sporu jmenuje jednoho rozhodce a oba takto jmenovaní rozhodci na základě společné dohody určí rozhodce třetího, který se stane předsedou rozhodčího soudu. Předseda soudu nesmí být národnosti žádné ze stran sporu, nesmí mít obvyklé bydliště na území žádné z těchto stran, nesmí být zaměstnancem žádné z nich a nesmí v daném sporu vystupovat v jakékoli jiné funkci. 3. Volná místa rozhodců budou obsazena způsobem stanoveným pro první jmenování rozhodců. Článek 3 1. Jestliže jedna ze stran sporu nejmenuje rozhodce do dvou měsíců ode dne, kdy žalovaná strana obdrží oznámení o rozhodčím řízení, druhá strana o tom může informovat generálního tajemníka Organizace spojených národů, který v další lhůtě dvou měsíců rozhodce určí. 2. Jestliže nebude ve lhůtě dvou měsíců ode dne jmenování druhého rozhodce určen předseda rozhodčího soudu, určí předsedu generální tajemník Organizace spojených národů na žádost jedné ze stran, a to v další lhůtě dvou měsíců. Článek 4 Rozhodčí soud je povinen činit rozhodnutí v souladu s ustanoveními úmluvy a s mezinárodním právem. Článek 5 Jestliže se strany sporu nedohodnou jinak, určí si rozhodčí soud vlastní jednací řád. Článek 6 Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran sporu navrhnout nezbytné předběžné ochranné opatření. Článek 7 Strany sporu jsou povinny usnadnit práci rozhodčího soudu a využitím veškerých pro ně dostupných prostředků především: a) poskytnout rozhodčímu soudu veškeré příslušné dokumenty, informace a prostředky a b) umožnit mu, bude-li to nutné, předvolat svědky nebo znalce a získat od nich důkazy. Článek 8 Strany a rozhodci jsou povinni chránit důvěrnost všech informací nebo dokumentů, které důvěrně obdrželi v průběhu řízení u rozhodčího soudu. Článek 9 Pokud rozhodčí soud nerozhodne z důvodu zvláštních okolností jinak, náklady rozhodčího soudu nesou strany sporu rovným dílem. Rozhodčí soud je povinen vést záznamy o veškerých svých nákladech a poskytnout stranám jejich konečné vyúčtování. Článek 10 Strana, která má na předmětu sporu právní zájem a rozhodnutí o sporu se ji může dotknout, může se souhlasem rozhodčího soudu do řízení zasahovat. Článek 11 Rozhodčí soud může vyslechnout protinávrhy, které vyplynou přímo z předmětu sporu, a rozhodnout o nich. Článek 12 O procesních i věcných otázkách předmětu sporu rozhoduje rozhodčí soud většinou hlasů svých členů. Článek 13 1. Jestliže se jedna ze stran sporu nedostaví k rozhodčímu soudu nebo neuplatní svou obhajobu, druhá strana může požádat soud, aby v řízení pokračoval a vynesl rozhodnutí. Nepřítomnost jedné ze stran nebo skutečnost, že strana neuplatní svou obhajobu, není překážkou řízení. 2. Před vynesením konečného rozhodnutí je rozhodčí soud povinen přesvědčit se, že žaloba je z věcného i právního hlediska odůvodněná. Článek 14 Rozhodčí soud je povinen vynést konečné rozhodnutí do pěti měsíců ode dne, kdy byl ustaven v plném počtu, pokud nepovažuje za nutné prodloužit tuto lhůtu o dobu, která by neměla přesáhnout dalších pět měsíců. Článek 15 Konečné rozhodnutí rozhodčího soudu se musí omezit na předmět sporu a musí v něm být uvedeno odůvodnění, na němž se zakládá. Musí obsahovat jména a příjmení zúčastněných členů a datum vynesení konečného rozhodnutí. Kterýkoliv člen soudu může ke konečnému rozhodnutí přiložit samostatný nebo nesouhlasný názor. Článek 16 Konečné rozhodnutí je pro obě strany sporu závazné. Výklad úmluvy obsažený v rozhodnutí je závazný také pro smluvní stranu, která do sporu zasahuje podle výše uvedeného článku 10, a to pokud jde o skutečnosti, které vedly k jejímu zapojení do sporu. Proti konečnému rozhodnutí se nelze odvolat, pokud se strany sporu předem nedohodly na odvolacím řízení. Článek 17 Jakýkoli spor, který by vznikl mezi stranami vázanými konečným rozhodnutím podle výše uvedeného článku 16 a týkal by se výkladu nebo způsobu provedení tohoto rozhodnutí, může kterákoli z těchto stran předložit k rozhodnutí rozhodčímu soudu, který rozhodnutí vydal. Část II: Smírčí řízení Postup při smírčím řízení pro účely čl. 25 odst. 6 této úmluvy je následující: Článek 1 Žádost strany sporu o zřízení smírčí komise v návaznosti na odstavec 6 článku 25 bude zaslána v písemné formě sekretariátu a v kopii druhé straně nebo stranám sporu. Sekretariát bezodkladně informuje o této skutečnosti všechny smluvní strany. Článek 2 1. Smírčí komise se skládá ze tří členů, pokud se strany nedohodnou jinak. Každá z dotčených stran jmenuje jednoho člena a ti společně zvolí předsedu komise. 2. V případě sporu mezi více než dvěma stranami, strany, které sdílejí stejný zájem, se společně dohodnou na jmenování svého člena komise. Článek 3 Jestliže strany sporu nejmenují členy komise do dvou měsíců ode dne, kdy sekretariát obdržel písemnou žádost uvedenou v článku 1 výše, generální tajemník Organizace spojených národů jmenuje na základě žádosti jedné ze stran tyto členy v další lhůtě dvou měsíců. Článek 4 Jestliže nebude předseda smírčí komise určen do dvou měsíců poté, co byl jmenován druhý člen komise, generální tajemník Organizace spojených národů jmenuje na základě žádosti jedné ze stran sporu předsedu ve lhůtě dalších dvou měsíců. Článek 5 Smírčí komise pomáhá stranám sporu nezávislým a nestranným způsobem dosáhnout přátelské urovnání. Článek 6 1. Smírčí komise může vést smírčí řízení způsobem, který považuje za vhodný, při zohlednění okolností případu a stanovisek stran sporu včetně žádostí o rychlé urovnání. Jestliže se zúčastněné strany sporu nedohodnou jinak, určí si smírčí komise vlastní jednací řád. 2. Smírčí komise může kdykoliv během řízení předložit návrhy nebo doporučení k vyřešení sporu. Článek 7 Strany sporu spolupracují se smírčí komisí. Zejména se vynasnaží splnit požadavky komise ohledně předložení písemných materiálů, poskytnutí důkazů a účasti na jednáních. Strany sporu a členové smírčí komise jsou povinni chránit důvěrnost všech informací nebo dokumentů, které důvěrně obdrželi v průběhu řízení u komise. Článek 8 Smírčí komise rozhoduje většinou hlasů svých členů. Článek 9 Pokud nebyl spor rozřešen, smírčí komise vyhotoví zprávu s doporučeními pro rozhodnutí o sporu do dvanácti měsíců ode dne, kdy byla ustanovena; strany jsou povinny tuto zprávu v dobré víře uvážit. Článek 10 O jakékoli neshodě týkající se působnosti smírčí komise zabývat se jí předloženou věcí rozhodne komise. Článek 11 Náklady na jednání smírčí komise ponesou rovnoměrně zúčastněné strany sporu, pokud se nedohodnou jinak. Komise si vede záznamy o veškerých svých nákladech a stranám předloží jejich konečné vyúčtování. Tímto potvrzuji, že výše uvedený text je věrnou kopií Minamatské úmluvy o rtuti přijaté v Kumamoto, Japonsku, dne 10. října 2013, jejíž originál je uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů. Za generálního tajemníka, právní poradce (náměstek generálního tajemníka pro právní záležitosti) Miguel de Serpa Soares Organizace spojených národů New York, 10. října 2013 ověřená věrná kopie (XXVII-17) říjen 2013 1 Pro účely této přílohy se „neželeznými kovy“ rozumí olovo, zinek, měď a průmyslové zlato.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 52/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Srbské republiky o spolupráci v oblasti kultury, vzdělávání, vědy, mládeže a sportu Vyhlášeno 5. 9. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 6. 2017, částka 29/2017 * Článek 1 - Smluvní strany budou rozvíjet na zásadách reciprocity a oboustranného zájmu spolupráci v oblasti kultury, vzdělávám, vědy, mládeže a sportu a za tímto účelem podporovat přímé kontakty mezi státními orgány, institucemi a dalšími organizacemi a jednotlivci v * Článek 2 - V oblasti kultury a umění budou smluvní strany podporovat: * Článek 3 - Smluvní strany budou podporovat všestrannou spolupráci v oblasti vydávání knih, a to prostřednictvím: * Článek 4 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi organizacemi, které se zabývají ochranou autorských práv v oblasti kultury a umění obou států. Smluvní strany budou rovněž spolupracovat s cílem zabránit nezákonnému dovozu a vývozu významných kulturních před * Článek 5 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci organizací, které se zabývají studiem, výzkumem a ochranou kulturního dědictví v aktivitách vedoucích k jeho zachování (konzervace, restaurování, ochrana). * Článek 6 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi archivy, knihovnami a dalšími odpovídajícími institucemi obou států s cílem výměny odborníků a kopií dokumentů, jakož i umožnění širokého přístupu do svých archivních a knihovních fondů za výzkumnými a tvůrčí * Článek 7 - Za účelem dalšího rozvoje spolupráce v oblasti vzdělávání budou smluvní strany podporovat: * Článek 8 - Smluvní strany budou podporovat výuku českého jazyka v Srbské republice a srbského jazyka v České republice. S tímto cílem budou podporovat výměnu lektorů, učitelů a odborníků pro český, resp. srbský jazyk a literaturu, výměnu materiálů a informací, jakož * Článek 9 - Smluvní strany budou provádět uznávání veřejných listin o dosaženém vzdělání a odborných, akademických a vědeckých hodnostech v souladu s příslušnými mezinárodními smlouvami a vnitřní legislativou každé ze smluvních stran. * Článek 10 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi Akademií věd České republiky a Srbskou akademií věd a umění v oblasti technických, přírodních, humanitních a společenských věd. Spolupráce se bude realizovat na základě dohod o vědecké spolupráci, které akade * Článek 11 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti vědy a výzkumu, a to zejména: * Článek 12 - Smluvní strany budou podporovat iniciativy v oblasti výzkumu, vzdělávání, kultury, mládeže a sportu vedoucí k realizaci společných projektů v rámci regionální spolupráce. * Článek 13 - Smluvní strany v rámci svých kompetencí v oblasti sportu a mládeže budou v případě zájmu poskytovat informace o organizačních a právních aspektech, předávat kontakty na příslušné organizace a podporovat spolupráci. Případná spolupráce organizací včetně jej * Článek 14 - Smluvní strany zajistí v souladu s právními předpisy platnými ve státech smluvních stran příslušníkům české národnostní menšiny v Srbské republice a příslušníkům srbské národnostní menšiny v České republice podmínky pro uchování a rozvoj mateřského jazyka, * Článek 15 - Za účelem plnění této dohody mohou příslušné orgány smluvních stran uzavírat periodické programy spolupráce v oblasti vzdělávání, kultury, vědy a mládeže, které stanoví konkrétní aktivity, jakož i organizační a finanční podmínky této spolupráce. Smluvní st * Článek 16 - Tato dohoda vstoupí v platnost dnem obdržení posledního písemného oznámení diplomatickou cestou, kterým se strany navzájem informují o ukončení vnitřní procedury nezbytné pro její vstup v platnost. * Článek 17 - Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran ji však může písemně vypovědět se šestiměsíční výpovědní lhůtou od data přijetí zprávy o vypovězení. Ukončení platnosti této dohody nebude mít vliv na projekty, jejichž realizace byla na j * Článek 18 - Dnem vstupu této dohody v platnost pozbude ve vztazích mezi Českou republikou a Srbskou republikou platnosti Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy, školství a osvěty mezi vládou Československé republiky a vládou Federativní lidové republiky Ju Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 21. 6. 2017 52 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. listopadu 2016 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Srbské republiky o spolupráci v oblasti kultury, vzdělávání, vědy, mládeže a sportu. Dohoda vstoupila v platnost podle svého článku 16 dne 21. června 2017. Dnem vstupu této dohody v platnost pozbyla ve vztazích mezi Českou republikou a Srbskou republikou platnosti Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy, školství a osvěty mezi vládou Československé republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie, podepsaná v Bělehradě dne 29. ledna 19571). České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU SRBSKÉ REPUBLIKY O SPOLUPRÁCI V OBLASTI KULTURY, VZDĚLÁVÁNÍ, VĚDY, MLÁDEŽE A SPORTU Vláda České republiky a vláda Srbské republiky (dále jen „smluvní strany“), přejíce si posilovat a rozvíjet přátelské vztahy mezi oběma státy a jejich národy, vedeny přáním rozvíjet vzájemně prospěšnou spolupráci mezi oběma státy v oblasti kultury, vzdělávání, vědy, mládeže a sportu, přesvědčeny, že tato spolupráce přispěje k lepšímu vzájemnému poznání a porozumění a tím i k prohloubení všestranných vztahů mezi oběma státy, připraveny uplatňovat zásady Helsinského závěrečného aktu z roku 1975 a Pařížské charty pro novou Evropu z roku 1990, se dohodly takto: Článek 1 Smluvní strany budou rozvíjet na zásadách reciprocity a oboustranného zájmu spolupráci v oblasti kultury, vzdělávám, vědy, mládeže a sportu a za tímto účelem podporovat přímé kontakty mezi státními orgány, institucemi a dalšími organizacemi a jednotlivci v uvedených oblastech spolupráce, v souladu se zákony a dalšími právními předpisy platnými ve státech smluvních stran. Smluvní strany budou také podporovat spolupráci v rámci bilaterálních a multilaterálních programů, projektů a iniciativ. Článek 2 V oblasti kultury a umění budou smluvní strany podporovat: 1. navazování přímé spolupráce mezi organizacemi a institucemi v oblasti kultury a umění, mezi uměleckými svazy, sdruženími, odpovídajícími nadacemi, jakož i mezi jednotlivými představiteli z těchto oblastí, 2. účast na uměleckých festivalech, přehlídkách a soutěžích i jiných akcích pořádaných ve státu druhé smluvní strany, 3. vzájemné hostování uměleckých skupin, hudebních a divadelních souborů a sólistů z obou států na základě reciprocity, pokud existuje oboustranný zájem, 4. výměnu uměleckých výstav, 5. účast zástupců obou států na mezinárodních filmových festivalech, přehlídkách a filmových kulturních akcích a přímou spolupráci odborných institucí a asociací v oblasti kinematografie, 6. výměnu knih, dokumentace a dalších publikací z oblasti kultury a umění mezi zainteresovanými partnery, 7. představení hudebních a dramatických děl autorůautorů z obou států, 8. jiné formy spolupráce, jejichž cílem je rozvoj kulturní výměny mezi oběma státy. Článek 3 Smluvní strany budou podporovat všestrannou spolupráci v oblasti vydávání knih, a to prostřednictvím: 1. překladů a výměny knih z oblasti kultury a umění na komerčním i nekomerčním základě, 2. vzájemného organizování výstav a účasti na knižních veletrzích, 3. přímé spolupráce mezi vydavateli, 4. rozvoje přímých kontaktů mezi spisovateli, redaktory a překladateli obou států. Článek 4 Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi organizacemi, které se zabývají ochranou autorských práv v oblasti kultury a umění obou států. Smluvní strany budou rovněž spolupracovat s cílem zabránit nezákonnému dovozu a vývozu významných kulturních předmětů. Článek 5 Smluvní strany budou podporovat spolupráci organizací, které se zabývají studiem, výzkumem a ochranou kulturního dědictví v aktivitách vedoucích k jeho zachování (konzervace, restaurování, ochrana). Článek 6 Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi archivy, knihovnami a dalšími odpovídajícími institucemi obou států s cílem výměny odborníků a kopií dokumentů, jakož i umožnění širokého přístupu do svých archivních a knihovních fondů za výzkumnými a tvůrčími účely. Článek 7 Za účelem dalšího rozvoje spolupráce v oblasti vzdělávání budou smluvní strany podporovat: 1. pokračování a rozvoj přímé spolupráce mezi vzdělávacími institucemi na všech úrovních na základě přímých dohod o spolupráci, 2. výměnu studentů všech úrovní vysokoškolského bakalářského, magisterského a doktorského studia, vysokoškolských učitelů a vědeckých pracovníků, 3. výměnu publikací a informací o všech aspektech vzdělávací činnosti, 4. účast na sympoziích, konferencích a podobných setkáních, týkajících se vzdělávání, 5. spolupráci při analyzování učebnic dějepisu a zeměpisu pro základní a střední školy. Článek 8 Smluvní strany budou podporovat výuku českého jazyka v Srbské republice a srbského jazyka v České republice. S tímto cílem budou podporovat výměnu lektorů, učitelů a odborníků pro český, resp. srbský jazyk a literaturu, výměnu materiálů a informací, jakož i organizování kurzů a seminářů v oblasti jazyka a kultury národů obou států. Článek 9 Smluvní strany budou provádět uznávání veřejných listinveřejných listin o dosaženém vzdělání a odborných, akademických a vědeckých hodnostech v souladu s příslušnými mezinárodními smlouvami a vnitřní legislativou každé ze smluvních stran. Článek 10 Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi Akademií věd České republiky a Srbskou akademií věd a umění v oblasti technických, přírodních, humanitních a společenských věd. Spolupráce se bude realizovat na základě dohod o vědecké spolupráci, které akademie věd mezi sebou podepsaly. Článek 11 Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti vědy a výzkumu, a to zejména: 1. přímou spolupráci vědeckých institucí, vědeckých pracovišť a vysokých škol, 2. společné řešení výzkumných projektů, 3. výměnu vědeckých a vědecko-technických informací a materiálů, 4. pořádám společných seminářů a jiných aktivit umožňujících výměnu vědeckých poznatků a informací. Článek 12 Smluvní strany budou podporovat iniciativy v oblasti výzkumu, vzdělávání, kultury, mládeže a sportu vedoucí k realizaci společných projektů v rámci regionální spolupráce. Článek 13 Smluvní strany v rámci svých kompetencí v oblasti sportu a mládeže budou v případě zájmu poskytovat informace o organizačních a právních aspektech, předávat kontakty na příslušné organizace a podporovat spolupráci. Případná spolupráce organizací včetně jejího finančního zajištění je plně v kompetenci příslušných organizací obou smluvních stran. Článek 14 Smluvní strany zajistí v souladu s právními předpisy platnými ve státech smluvních stran příslušníkům české národnostní menšiny v Srbské republice a příslušníkům srbské národnostní menšiny v České republice podmínky pro uchování a rozvoj mateřského jazyka, historického dědictví a vlastní kultury. Článek 15 Za účelem plnění této dohody mohou příslušné orgány smluvních stran uzavírat periodické programy spolupráce v oblasti vzdělávání, kultury, vědy a mládeže, které stanoví konkrétní aktivity, jakož i organizační a finanční podmínky této spolupráce. Smluvní strany se mohou o jednotlivých společných aktivitách, jakož i o jejich formě, dohodnout diplomatickou cestou. Článek 16 Tato dohoda vstoupí v platnost dnem obdržení posledního písemného oznámení diplomatickou cestou, kterým se strany navzájem informují o ukončení vnitřní procedury nezbytné pro její vstup v platnost. Článek 17 Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran ji však může písemně vypovědět se šestiměsíční výpovědní lhůtou od data přijetí zprávy o vypovězení. Ukončení platnosti této dohody nebude mít vliv na projekty, jejichž realizace byla na jejím základě již zahájena. Článek 18 Dnem vstupu této dohody v platnost pozbude ve vztazích mezi Českou republikou a Srbskou republikou platnosti Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, umění, vědy, školství a osvěty mezi vládou Československé republiky a vládou Federativní lidové republiky Jugoslávie, podepsaná v Bělehradě dne 29. ledna 1957. Dáno v Praze dne 29. listopadu 2016 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a v jazyce srbském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky Mgr. Kateřina Valachová, Ph.D., v. r. ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Za vládu Srbské republiky Mladěn Šarčevič v. r. ministr školství, vědy a technologického rozvoje 1) č. 4/1958 Sb.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 51/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 51/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o pozastavení provádění smluv o zdanění příjmů z úspor s Britskými Panenskými ostrovy, Kajmanskými ostrovy, Montserratem a Turks a Caicos Vyhlášeno 5. 9. 2017, částka 29/2017 51 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje následující: - Nótou ze dne 26. května 2017 oznámila Česká republika Britským Panenským ostrovům pozastavení provádění Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi vládou České republiky a vládou Britských Panenských ostrovů, sjednané výměnou dopisů ze dne 22. října 2004 a 11. dubna 20051). Provádění Smlouvy bylo pozastaveno podle článku 18 odst. 3 Smlouvy dne 26. května 2017. - Nótou ze dne 26. května 2017 oznámila Česká republika Kajmanským ostrovům pozastavení provádění Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Kajmanskými ostrovy, sjednané výměnou dopisů ze dne 22. října 2004 a 17. dubna 20052). Provádění Smlouvy bylo pozastaveno podle článku 12 odst. 2 Smlouvy dne 26. května 2017. - Nótou ze dne 26. května 2017 oznámila Česká republika závislému zámořskému území Spojeného království Montserrat pozastavení provádění Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a závislým zámořským územím Spojeného království Montserrat, sjednané výměnou dopisů ze dne 22. října 2004 a 7. dubna 20053). Provádění Smlouvy bylo pozastaveno podle článku 11 odst. 2 Smlouvy dne 26. května 2017. - Nótou ze dne 26. května 2017 oznámila Česká republika Turks a Caicos pozastavení provádění Smlouvy o zdanění příjmů z úspor mezi Českou republikou a Turks a Caicos, sjednané výměnou dopisů ze dne 22. října 2004 a 16. prosince 20044). Provádění Smlouvy bylo pozastaveno podle článku 17 odst. 3 Smlouvy dne 26. května 2017. 1) č. 102/2006 Sb. m. s. 2) č. 103/2006 Sb. m. s. 3) č. 101/2006 Sb. m. s. 4) č. 100/2006 Sb. m. s.
Nález Ústavního soudu č. 283/2017 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 283/2017 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 11. července 2017 sp. zn. Pl. ÚS 23/14 ve věci návrhu na zrušení § 61 odst. 2 věty první a § 66 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 294/2013 Sb. Vyhlášeno 4. 9. 2017, částka 99/2017 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Průběh řízení před navrhovatelem * III. - Rekapitulace návrhu * IV. - Vyjádření účastníků a vedlejší účastnice řízení * V. - Replika navrhovatele * VI. - Upuštění od ústního jednání * VII. - Dikce napadených ustanovení * VIII. - Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem * IX. - Přezkum procedury přijetí přezkoumávaného zákonného ustanovení * X. - Meritorní přezkum návrhu * XI. - Závěr 283 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 23/14 dne 11. července 2017 v plénu složeném z místopředsedkyně soudu Milady Tomkové a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa (soudce zpravodaj), Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci na zrušení ustanovení § 61 odst. 2 věty první a § 66 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 294/2013 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh se zamítá. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „navrhovatel“), jehož jménem jedná samosoudce senátu 16 INS Mgr. Martin Šulák, podal postupem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) návrh na zrušení ustanovení § 61 odst. 2 věty první a § 66 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 294/2013 Sb., (dále též jen „InsZ“). II. Průběh řízení před navrhovatelem 2. V insolvenční věci sp. zn. KSOL 16 INS 18133/2014, vedené před navrhovatelem, se dne 18. 11. 2014 konala první schůze věřitelů za účelem ustavení věřitelského výboru (§ 48 odst. 2 věta třetí InsZ), na kterou se ale nikdo z přihlášených věřitelů bez omluvy nedostavil. Část těchto věřitelů sdělila při přihlášení pohledávky, že si nepřeje být jmenována do věřitelského výboru. Tudíž bylo třeba aplikovat ustanovení § 61 odst. 2 věty první InsZ, podle něhož působnost věřitelského výboru bude po skončení schůze věřitelů, na které nebyl tento orgán ustanoven, vykonávat insolvenční soud, tj. navrhovatel. 3. Navrhovatel v tomto řízení v souvislosti se svou rozhodovací činností dospěl k závěru, že ustanovení § 61 odst. 2 věty první a § 66 InsZ jsou v rozporu s ústavním pořádkem. Proto předmětné řízení podle § 109 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) usnesením ze dne 18. 11. 2014 č. j. KSOL 16 INS 18133/2014-B4 přerušil a současně se obrátil na Ústavní soudÚstavní soud s návrhem na zrušení výše uvedených ustanovení. III. Rekapitulace návrhu 4. Podle navrhovatele je věřitelský výbor orgánem, do jehož rukou jsou delegovány pravomoci věřitelů a který chrání společný zájem věřitelů [§ 58 odst. 1 a § 2 písm. j) insolvenčního zákona]. Jeho pravomoci, dílem rozhodovací a dílem dohlížecí, jsou demonstrativně stanovené v § 58 odst. 2 insolvenčního zákona, přičemž může přijímat jakákoliv rozhodnutí, která se týkají pravomocí věřitelů v řízení. Účastníky insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníkovi (§ 14 odst. 1 insolvenčního zákona). Rozhoduje-li insolvenční soudce o právech a povinnostech účastníků řízení a vykonává-li zároveň působnost jednoho z účastníků řízení – věřitelů, je takový výkon (působnosti věřitelského výboru) dle názoru navrhovatele v rozporu s ústavním pořádkem. To navrhovatel konkretizoval takto: 5. V prvé řadě jde o porušení jedné ze zásad spravedlivého procesu – presumpce nestrannosti soudce, neboť soudce, který rozhoduje ve věci a zároveň vykonává působnost (zastupuje) účastníka řízení, není nestranný ve smyslu čl. 82 Ústavy. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na nález ze dne 31. 3. 2005 sp. zn. II. ÚS 629/04 (N 69/36 SbNU 731), kde Ústavní soudÚstavní soud ve věci ustanovení opatrovníka osobě neznámého pobytu uzavřel, že praxe, kdy jsou opatrovníky ustanovováni pracovníci soudu, který o věci rozhoduje, je v naprostém rozporu s ústavními zásadami, kterých má být ustanovením opatrovníka nepřítomnému účastníkovi řízení dosaženo. Ustanovení § 61 odst. 2 věty první InsZ jde ještě dál, neboť soudce a věřitelský výbor zastupující zájmy jedné skupiny účastníků řízení splývají v jedné osobě. 6. Věřitelský výbor (pozn. soudce zpravodaje: podle § 60 odst. 1 insolvenčního zákona jeho členové a náhradníci) má též řadu povinností; stejné povinnosti má i soud, který působnost věřitelského výboru vykonává. Zásadní je povinnost loajality k věřitelům, bez ohledu na zájmy jiných osob – i dalšího účastníka řízení – dlužníka). Další povinností soudce je odbornost při hájení společného zájmu věřitelů. Stát také odpovídá za škodu či jinou újmu způsobenou porušením těchto povinností. Zde se kromě jiného nabízí i rozpor s čl. 90 Ústavy, protože soudy jsou povolány především k tomu, aby poskytovaly ochranu právům. 7. Insolvenční soudInsolvenční soud navíc není schopen řádně působnost věřitelského výboru vykonávat pro svou velkou vytíženost, přičemž věřitelé mohou být velmi různorodí. Soud vykonává tuto působnost i v případě, kdy mezi věřitelem a dlužníkem existuje spor, kdy dlužník věřitelem přihlášenou pohledávku popřel. Ze svého podřízeného postavení vůči věřitelům se nemůže vymanit, neboť novou schůzi věřitelů sám svolat nemůže, to lze jen na návrh insolvenčního správceinsolvenčního správce nebo alespoň dvou věřitelů (§ 61 odst. 2 věta druhá, § 47 odst. 1 insolvenčního zákona), přičemž insolvenční správceinsolvenční správce takový návrh nepodává pro nezájem věřitelů a samotní věřitelé z důvodu nezájmu rovněž. 8. Navrhovatel dále upozorňuje, že v důsledku dané konstrukce vznikají neřešitelné a s ústavním pořádkem neslučitelné situace. Podle § 216 odst. 2 insolvenčního zákona má soudce vyslechnout dlužníka k prohlášení o majetku, zároveň však má právo jako věřitelský orgán klást dlužníkovi otázky. Podle § 271 insolvenčního zákona dohodu o vypořádání společného jmění schvaluje insolvenční soudinsolvenční soud jednou jako věřitelský orgán a jednou jako soud, přičemž může vzniknout situace, kdy ji v jedné pozici schválí, ve druhé nikoliv, a obdobná situace nastává i v případě prodeje mimo dražbu podle § 289 InsZ. 9. Navrhovatel poukazuje rovněž na potřebu na věc nahlížet z pohledu dlužníka, kdy soud nesmí svou úvahou, natož zastupováním účastníka řízení, vyplňovat mezeru v tvrzeních či důkazních návrzích jedné ze stran řízení v takové míře, která by narušovala materiální rovnost stran řízení. Z hlediska věřitelů pak jde o finančně výhodné řešení, neboť jejich práva vykonává a zájmy zastupuje soudce, který je vázán povinností loajality k věřitelům a který současně rozhoduje, jenž pracuje zcela zdarma, přičemž musí jednat odborně a stát odpovídá za škodu či jinou újmu, kterou věřitelům soudce způsobí, a to za situace, kdy není schopen poskytnout řádnou ochranu jejich zájmu především s ohledem na jinou funkci, k níž je Ústavou určen, ale také pro svou vytíženost. 10. Navrhovatel poukazuje na důvodovou zprávu k původnímu znění ustanovení § 66 insolvenčního zákona, v níž se uvádí: „Nebyl přijat návrh, aby rozhodnutí věřitelského výboru bylo možné pro jeho pasivitu nahradit rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu. Soud a věřitelský výbor jsou odlišné procesní subjekty a mají v procesu rozdílné funkce; soud tudíž nemůže nahradit věřitelský výbor ani při jeho nečinnosti (tu je třeba řešit jinými prostředky).“ Zákonodárce tuto situaci vyřešil tak, že soud musel hledat mezi věřiteli alespoň členy prozatímního věřitelského výboru, což se soudům s ohledem na nezájem věřitelů nezdařilo, a tak vznikl stav, kdy soud ve většině případů vykonával působnost věřitelského výboru. 11. Navrhovatel poukázal na to, že vzhledem k tomu, že se ukázala tato úprava neúčelnou, přišla tzv. revizní novela, představovaná zákonem č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, se stávajícím řešením. V obecné části důvodové zprávy se k tomu uvádí: „Problém tkví v tom, že v detekovaných případech se nedaří nalézt věřitele, který by byl ochoten vykonávat funkci v prozatímním výboru. Insolvenční soudInsolvenční soud tak nakonec při tomto typu případů stejně vykonává funkci věřitelského výboru. Předtím však musí zbytečně vynaložit zvýšené úsilí, aby se podle daných procesních pravidel ujistil, že se o ustanovení věřitelského orgánu z řad věřitelů pokouší zbytečně. [...] Stejné problémy působí institut náhradníků členů věřitelského výboru; ti se svých funkcí rovněž vzdávají. I u velkých insolvenčních řízeníinsolvenčních řízení bývá v praxi obtížné obsadit alespoň místa členů věřitelského výboru a institut náhradníků zvyšuje transakční náklady insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Návrh zákona proto předpokládá změnu pravidel pro volbu věřitelského výboru a jmenování a volbu členů a náhradníků věřitelského výboru, jakož i změnu pravidel, za kterých vykonává působnost věřitelského výboru insolvenční soudinsolvenční soud.“ Ve zvláštní části důvodové zprávy se k tomu dodává: „Návrh změny § 61 odst. 2, § 65 a § 66 insolvenčního zákona doplňuje opuštění principu automatického jmenování prozatímního věřitelského výboru potud, že poté, co své možnosti zvolit věřitelský výbor vyčerpá schůze věřitelů, vykonává (až do doby, než se případná další schůze věřitelů usnese na volbě věřitelského výboru) funkci věřitelského výboru insolvenční soudinsolvenční soud.“ 12. Podle navrhovatele soud nemá možnost se z takového postavení vymanit, a to s ohledem na ustanovení § 62 odst. 2 věty druhé InsZ. Jak plyne z insolvenčního rejstříkuinsolvenčního rejstříku, soud vykonává působnost věřitelského orgánu v téměř každém oddlužení a v podstatné většině konkursů po celý zbytek řízení, přičemž každý insolvenční soudce má v senátě přinejmenším jeden tisíc a více neskončených věcí a insolvenční soudci vykonávají v rámci celé republiky působnost věřitelského výboru ve více než 100 000 věcech. Podle navrhovatele zákonodárce věděl o rozporu dané právní úpravy s ústavním pořádkem, neřešil ji však jinými prostředky. Současně připouští, že zákonodárce byl ve svém novelizačním úsilí veden dobrými úmysly, kdy se soudu snažil ulehčit práci a zabezpečit co nejnižší transakční náklady v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, což se mu také zdařilo, to však za cenu obětování ústavnosti. 13. Závěrem navrhovatel poukázal na pojmy nezávislého a nestranného soudu a zákonného soudce ve smyslu čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) s tím, že Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) vyložil, že nestrannost soudu má dva aspekty, nestačí, že se soudce subjektivně necítí být podjatý ve vztahu k účastníkům či věci, ale objektivně nahlíženo musí být vyloučeny oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti, kdy i zdání v tomto směru může mít význam; např. v rozhodnutí Piersack proti Belgii ze dne 21. 9. 1982 se uvádí, že z rozhodování by měl být vyloučen soudce, u něhož existuje opodstatněná obava, že není zcela nestranný, neboť v sázce je důvěryhodnost, kterou soudní moc musí vzbuzovat v demokratické společnosti a zejména u účastníků řízení. Požadavky na nezávislost a nestrannost soudce znamenají zákaz ingerence zákonodárné a výkonné moci do těchto Ústavou chráněných zájmů. 14. S ohledem na výše uvedené navrhovatel uzavřel, že ustanovení § 61 odst. 2 věty první InsZ zakládá rozpor s principem nezávislosti a nestrannosti soudce, neboť je zde – objektivně nahlíženo – oprávněná pochybnost o jeho nestrannosti, protože poskytuje ochranu zájmům jednoho z účastníků řízení bez ohledu na jiného účastníka a je k němu vázán povinností loajality, pro druhého účastníka řízení to znamená porušení jeho práva na spravedlivý proces. S citovaným ustanovením jsou provázána ustanovení § 66 odst. 1 až 3 InsZ, která tak jsou v rozporu se stejnými ústavními normami. IV. Vyjádření účastníků a vedlejší účastnice řízení 15. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen „Poslanecká sněmovna“) se ve svém vyjádření k návrhu ze dne 17. 12. 2014, podepsaném předsedou Janem Hamáčkem, omezila pouze na průběh legislativního procesu. Podle něj změny napadených zákonných ustanovení byly obsaženy ve vládním návrhu novely insolvenčního zákona a Poslanecké sněmovně byly předloženy jako tisk 929. Ten byl v prvním čtení projednán dne 19. 3. 2013, načež byl přikázán ústavně právnímu výboru. Ústavně právní výbor projednal tisk na svém zasedání dne 26. 4. 2013 a 10. 6. 2013 a usnesením doporučil návrh zákona schválit ve znění pozměňovacích návrhů. Druhé čtení proběhlo dne 12. 6. 2013 a pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 929/3, žádný z nich se však netýkal napadených ustanovení. Třetí čtení návrhu proběhlo dne 8. 8. 2013 a návrh zákona byl schválen. Zákon byl uveřejněn ve Sbírce zákonů pod číslem 294/2013 Sb. S návrhem zákona vyslovily souhlas ústavně předepsaným postupem obě komory Parlamentu České republiky, zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a také byl řádně vyhlášen. 16. Senát Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“) uvedl, že mu byl příslušný návrh zákona doručen dne 16. 8. 2013 a v senátní evidenci 9. funkčního období mu bylo přiřazeno číslo tisku 161. Organizační výbor Senátu jej určil k projednání ústavně-právnímu výboru, který návrh projednal na své 21. schůzi dne 3. 9. 2013 a přijal k němu usnesení č. 95 (tisk 161/1), kterým doporučil Senátu návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovou, což se stalo řádně, v ústavně stanovené lhůtě na 13. schůzi, a to usnesením č. 327 ze dne 12. 9. 2013, kdy v hlasování č. 27 z 57 přítomných senátorů hlasovalo pro jeho schválení 47 senátorů, proti nebyl nikdo. Při projednávání návrhu vystoupila za navrhovatele zákona ministryně spravedlnosti Marie Benešová, přičemž jen obecně uvedla, že „[n]avrhovaný komplex změn má dále za cíl zefektivnit insolvenční řízeníinsolvenční řízení v otázce výkonu působnosti věřitelského výboru tam, kde věřitelé nemají zájem podílet se na řízení“, zpravodaj ústavně-právního výboru Jiří Dienstbier pak konstatoval, že „v ústavně-právním výboru nebyly žádné zásadní připomínky“ k návrhu zákona. Podle Senátu byl návrh zákona přijat v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. 17. K návrhu se také vyjádřila vláda České republiky (dále jen „vláda“), která do řízení vstoupila na základě svého usnesení ze dne 15. 12. 2014 č. 1076 jako vedlejší účastnice řízení podle § 69 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, a to ve svém vyjádření ze dne 19. 1. 2015, podepsaném ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem, jenž byl pověřen zastupováním vlády v daném řízení. V něm vláda poukázala na specifický charakter insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, v němž se mísí prvky různých typů řízení, s tím, že není možné přejímat bez dalšího koncepty a principy jiných typů řízení, ale je nutné k němu přistupovat jako ke zvláštnímu druhu řízení, které je do značné míry vedeno vlastními zásadami a vlastní logikou. Insolvenční zákon navíc není dle vlády pouze procesním předpisem, ale prolínají se v něm prvky hmotněprávní i procesněprávní. Vláda vyšla z toho, že insolvenční právo odnímá věřitelům právo individuálního vymáhání pohledávek a nahrazuje je právem podílet se na tvorbě rozhodnutí o tom, jak má být s majetkem dlužníka naloženo, a upozornila, že věřitelský výbor nelze ztotožňovat s účastníkem řízení, těmi jsou dlužník a věřitelé. Věřitelský výbor je zvláštní procesní subjekt, stejně jako je jím schůze věřitelů, insolvenční správceinsolvenční správce nebo jiné subjekty. Zákon dává věřitelským orgánům určitou úlohu, včetně ochrany zájmů věřitelů, avšak výkon jejich působnosti je speciálně vymezen a není ztotožnitelný s postavením účastníka řízení, jak je znám z jiných typů řízení. 18. Vláda také poukázala na roli soudu v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, jenž musí plnit úkoly, které v jiných typech řízení plnit nemusí. Obecně je tato úloha vyjádřena v § 10 písm. b) insolvenčního zákona, podle kterého vykonává dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhoduje o záležitostech s tím souvisejících; takto např. podle insolvenčního zákona dohlíží na činnost insolvenčního správce (§ 11 odst. 2) a dává souhlas k některým jeho úkonům (§ 227, 289, § 298 odst. 2, § 372 odst. 1), významně zasahuje do sféry dalších procesních subjektů nebo nahrazuje jejich roli, kdy např. soudem ustanovený insolvenční správceinsolvenční správce není v drtivé většině nahrazen, přestože věřitelé o něm mohou rozhodnout (§ 29), insolvenční soudinsolvenční soud určuje předsedu věřitelského výboru, když jej nezvolí věřitelský výbor (§ 58 odst. 3 věta druhá), vykonává působnost věřitelského výboru, pokud není ustanoven, nebo z jiných důvodů jeho reálné neexistence (§ 61 odst. 2 a § 66), rozhoduje o způsobu řešení úpadku, nerozhodne-li o něm schůze věřitelů (§ 149), nebo dává pokyny k řádné správě majetku, pokud je neudělí zajištěný věřitel (§ 230 odst. 2), a rozhoduje o způsobu oddlužení namísto věřitelů, jestliže se neshodnou (§ 402 odst. 5). 19. S poukazem na názor Tomáše Richtera (in Insolvenční právo. 1. vydání. Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008, s. 143 a 164) vláda dále uvedla, že jedním z důvodů aktivní role insolvenčního souduinsolvenčního soudu ve vztahu k věřitelským orgánům je podle vlády „všeobecná racionální apatie“ věřitelů poměřujících náklady spojené s uplatňováním pohledávky a potenciální výnos, která se v celé řadě insolvenčních řízeníinsolvenčních řízení projevuje nefunkčností věřitelských orgánů. Jde přitom o imanentní rys prolínající se celou právní úpravou provedenou insolvenčním zákonem. Nahrazování chybějících jednání soudem není ani výlučnou doménou insolvenčního práva, jak např. plyne z ustanovení § 50a odst. 2 či § 715 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, § 338k odst. 5 o. s. ř., § 8 a 60 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), § 1404 (nového) občanského zákoníku, § 5 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, a § 5 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů. 20. Dále vláda cituje z důvodové zprávy k zákonu č. 294/2013 Sb., kde se popisují zkušenosti s původní právní úpravou. Novela odstranila situace, kdy soud musel učinit pokus o jmenování prozatímního věřitelského výboru, přestože bylo zcela zřejmé, že k jeho ustavení nedojde. Jako nadbytečnou „fázi“ tento krok vnímala i část soudní praxe, jak plyne z dokumentu „Veřejná konzultace Ministerstva spravedlnosti ČR. Dosavadní zkušenosti s novým insolvenčním řízeníminsolvenčním řízením. Souhrnná tabulka ke dni 20. 7. 2011“. Nadále podle insolvenčního zákona platí, že insolvenční soudinsolvenční soud může jmenovat prozatímní věřitelský výbor, ale je to na jeho uvážení. Pokud je dán návrh dlužníka, přihlášeného věřitele nebo předběžného správce, jmenuje jej bez možnosti uvážení (§ 61 odst. 1 InsZ), změna ustanovení § 66 InsZ reaguje na situace, kdy počet členů věřitelského výboru klesne pod nadpoloviční většinu členů, a výbor tak není usnášeníschopný. 21. Za významný aspekt působnosti věřitelského výboru soudem vláda považuje formu jeho výkonu, kdy úkony učiněné v působnosti věřitelského výboru činí soud v rámci dohlédací činnosti podle § 10 a 11 insolvenčního zákona ve formě usnesení podle § 7 InsZ a za přiměřeného použití § 167 o. s. ř. Takové usnesení je typickým rozhodnutím insolvenčního souduinsolvenčního soudu, jímž realizuje svůj dohled. Působnost věřitelského výboru tedy nevykonává insolvenční soudinsolvenční soud jako „zástupce“ či „opatrovník“ věřitelského výboru. Neplatí tedy, že by byl soud v podřízeném postavení vůči věřitelům, ze kterého se nemůže vymanit, jak uvádí navrhovatel. Při výkonu působnosti věřitelského výboru není soud vázán ničím jiným než zákonem, tedy ani pokyny některého z účastníků či jiného procesního subjektu. 22. Závěrem vláda vyslovuje názor, že pro ústavněprávní posouzení návrhu bude stěžejní vymezení úlohy insolvenčního souduinsolvenčního soudu vykonávajícího působnost věřitelského orgánu. Pokud by byla tato úloha ztotožňována se zastupováním jedné procesní strany, bylo by možné dojít k závěru o porušení principu nestrannosti soudu. Je-li však vnímána jako vyplnění chybějícího článku nutného k naplnění účelu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, není důvodné právní úpravu považovat za rozpornou s ústavním pořádkem. Insolvenční soudInsolvenční soud hraje velmi aktivní úlohu, přičemž existuje celá paleta úkonů, kterými dává souhlas nebo které svým rozhodnutím činí za jiné subjekty. Výkon působnosti věřitelského výboru není možné ztotožňovat s převzetím všech zákonných práv a povinností věřitelského výboru. Soud má převzetím jeho působnosti za úkol použít soudní nástroje dohlédací činnosti k tomu, aby plnil jednu ze zásad insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení zakotvenou v § 5 písm. a) insolvenčního zákona. Z těchto důvodů vláda navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh zamítl. 23. Veřejná ochránkyně práv nevyužila svého práva vstoupit do řízení jako vedlejší účastnice, ve svém vyjádření ze dne 1. 12. 2014 se však s návrhem na zrušení shora uvedených ustanovení insolvenčního zákona i s jeho odůvodněním ztotožnila. V. Replika navrhovatele 24. Ve své replice k vyjádření vlády navrhovatel uvedl, že vláda uvedla množinu situací, v nichž insolvenční soudinsolvenční soud zasahuje do sféry ostatních procesních subjektů, čímž demonstrovala jeho aktivní roli v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. Ve všech těchto případech jde o jednotlivý úkon soudu, řešící konkrétní situaci, jímž je kromě jediného právě výkon působnosti věřitelského výboru soudem podle napadených ustanovení. Zde již nejde o jednotlivý úkon, ale o kontinuální činnost soudu konanou ve prospěch jednoho účastníka řízení. Ze zmíněné aktivní role nelze vyvozovat též povinnost k převzetí a ochraně práv a povinností věřitelů v celém insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení a považovat to za imanentní rys zcela zapadající do charakteru tohoto řízení. Naopak jde o jedinou, neorganicky do zákona včleněnou kontinuální povinnost. Soud nesmí hájit zájmy žádného z účastníků řízení, jimiž jsou věřitelé, a soud přebírá práva a povinnosti subjektu, který zájmy věřitelů de facto zastupuje a chrání, na rozdíl od jiného účastníka řízení – dlužníka. 25. „Všeobecná racionální apatie věřitelů“ je neblahým, ale očekávaným výsledkem současné právní úpravy. Insolvenční zákon vytvořil privilegovanou skupinu účastníků řízení, která se nemusí starat o svůj úspěch ve své soukromoprávní věci, jelikož o ten má povinnost postarat se soud. Neexistuje racionální důvod pro takové zvýhodnění a vláda měla mnoho let na to, aby tento stav změnila. Zmínila-li vláda možnost jmenování prozatímního věřitelského výboru, jde pouze o dočasné řešení v počátku řízení. Vykonává-li působnost věřitelského výboru insolvenční soudinsolvenční soud v rámci dohlédací činnosti, jak vláda uvedla, soud dle navrhovatele jen obtížně může zároveň kontinuálně vykonávat práva a povinnosti jednoho z účastníků řízení. Zájmy spravedlnosti a účastníka řízení budou často rozdílné a nelze je hájit současně. Uvedla-li vláda, že soud nemá přebírat všechna práva a povinnosti věřitelského výboru, takový přístup možný není, neboť z insolvenčního zákona nevyplývá, která práva a povinnosti má či nemá přebírat. Insolvenční soudInsolvenční soud sice je při výkonu působnosti věřitelského výboru vázán pouze zákonem, z něj však vyplývá i povinnost loajality k věřitelům a odpovědnost za škodu. 26. Závěrem navrhovatel upozorňuje na důvodovou zprávu k insolvenčnímu zákonu, podle které soud a věřitelský výbor jsou odlišné subjekty, které plní v procesu rozdílné funkce, a proto soud nemůže nahradit věřitelský výbor ani při jeho nečinnosti. Nyní vláda výjimečnou možnost vykonávání působnosti výboru soudem přetvořila na pravidlo a ke svému prvotnímu výkladu se již nehlásí, přičemž nově, jak plyne z jejího vyjádření, navrhuje vnímat roli soudu v postavení věřitelského výboru jako vyplnění chybějícího článku nutného k naplnění účelu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Nezměnil-li se princip, ale jen četnost využití daného ustanovení, nelze s tím z důvodu neústavnosti souhlasit. Z tohoto důvodu navrhovatel dle svých slov na podaném návrhu nadále trvá. VI. Upuštění od ústního jednání 27. Ústavní soudÚstavní soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, pročež od něj upustil dle ustanovení § 44 věty první zákona o Ústavním soudu. VII. Dikce napadených ustanovení 28. Ustanovení § 61 odst. 2 věty první InsZ (viz k tomu ale sub 31) zní: Jestliže věřitelský výbor neustanovila schůze věřitelů k tomu účelu svolaná, vykonává po jejím skončení působnost věřitelského výboru insolvenční soudinsolvenční soud; to platí obdobně, nebyla-li v oddlužení schůze věřitelů svolána. 29. Ustanovení § 66 InsZ zní: (1) Jestliže v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení poklesne počet členů věřitelského výboru ustanoveného schůzí věřitelů na méně než 3 nebo pod většinu, vykonává působnost věřitelského výboru až do potvrzení nové volby nebo doplňující volby členů věřitelského výboru do počtu nejméně 3 nebo do počtu většiny členů insolvenční soudinsolvenční soud. (2) Jestliže chybějící členy věřitelského výboru do počtu nejméně 3 nebo do počtu většiny členů nezvolila schůze věřitelů k tomu účelu svolaná, vykonává po jejím skončení působnost věřitelského výboru insolvenční soudinsolvenční soud; § 61 odst. 2 věta druhá a § 61 odst. 3 platí obdobně. (3) Úkon, který insolvenční soudinsolvenční soud provádí při výkonu působnosti věřitelského výboru, tak musí být označen. VIII. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem 30. Ústavní soudÚstavní soud nejprve posoudil, zda jsou naplněny procesní předpoklady řízení. Dospěl k závěru, že návrh byl podán aktivně legitimovaným navrhovatelem (§ 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ve spojení s čl. 95 odst. 2 Ústavy) a Ústavní soudÚstavní soud je k jeho projednání příslušný [čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy]. 31. Nejedná se o návrh nepřípustný (§ 66 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.). Ustanovení § 61 odst. 2 věty první InsZ (v napadeném znění) bylo s platností ode dne 3. 3. 2017 doplněno zákonem č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který v části první čl. 1 bodu 24 text věty první doplnil na konci věty o text (slova): „; to platí obdobně, nebyla-li v oddlužení schůze věřitelů svolána“. Toto doplnění se nikterak netýká námitek neústavnosti tohoto textu, neboť jej pouze doplňuje a upřesňuje; současně taková situace není předmětem řízení před navrhujícím obecným soudem, neboť v tomto iniciačním řízení se věřitelský výběr nepodařilo ustanovit a námitky navrhovatele směřují proti způsobu, jakým se zákonodárce rozhodl takovou situaci řešit. Ustanovení § 66 InsZ v napadeném znění, tedy ve znění zákona č. 294/2013 Sb., dosud změněno nebylo. Je třeba ovšem poznamenat, že toto ustanovení navrhovatel v iniciačním řízení ve věci sp. zn. KSOL 16 INS 18133/2014 sice nepoužil (věřitelský výbor vůbec nevznikl), nicméně jde o vzájemně propojená ustanovení, řešící fakticky stejnou situaci v důsledku nenaplnění podmínek pro složení věřitelského výboru zakotvených v § 56 odst. 2 InsZ. Vyhovění návrhu na zrušení § 61 odst. 2 věty první InsZ by tak stejně zapříčinilo nepoužitelnost § 66 InsZ. 32. Ústavní soudÚstavní soud tak mohl přikročit k posouzení, zda napadená právní úprava není v rozporu s ústavním pořádkem, tedy zda a) byla napadená právní úprava přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence, b) byl dodržen ústavně předepsaný způsob takového přijetí, resp. vydání, a konečně c) je napadená právní úprava v souladu s ústavním pořádkem z hlediska obsahového (§ 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb.). IX. Přezkum procedury přijetí přezkoumávaného zákonného ustanovení 33. Při posouzení, zda byla napadená ustanovení přijata v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem, vyšel Ústavní soudÚstavní soud z příslušných stenoprotokolů (dostupných na www.psp.cz) a z vyjádření obou komor Parlamentu České republiky. 34. Návrh zákona č. 294/2013 Sb., jímž byla změněna napadená ustanovení insolvenčního zákona, předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 5. 3. 2013. Na 52. schůzi Poslanecké sněmovny konané dne 19. 3. 2013 byl vládní návrh zákona, projednávaný jako sněmovní tisk 929, v prvním čtení přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Ústavně právní výbor se na své 58. schůzi konané dne 10. 4. 2013 usnesl na přerušení projednávání a na 61. schůzi konané dne 29. 5. 2013 k němu přijal pozměňovací návrhy, nikoliv však k předmětným ustanovením. V rámci druhého čtení návrhu zákona se na 54. schůzi Poslanecké sněmovny dne 12. 6. 2013 uskutečnila obecná i podrobná rozprava, nebyl předložen žádný pozměňovací návrh. Třetí čtení proběhlo na 57. schůzi Poslanecké sněmovny dne 8. 8. 2013, kdy byl návrh zákona schválen v hlasování č. 53 (usnesení č. 1745); z přítomných 130 poslanců hlasovalo pro návrh zákona 94 a proti nebyl nikdo. Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona dne 16. 8. 2013 Senátu. 35. Senát projednal návrh zákona jako senátní tisk č. 161 (v 9. funkčním období). Návrh zákona byl nejprve projednán v ústavně-právním výboru dne 3. 9. 2013, který jej v usnesení č. 95 schválil, následně jej projednal a schválil ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou i Senát, a to na své 13. schůzi dne 12. 9. 2013 usnesením č. 327, kdy z 57 přítomných senátorů hlasovalo pro 47, proti nebyl nikdo. 36. Schválený zákon byl doručen k podpisu prezidentovi republiky 17. 9. 2013, ten jej téhož dne podepsal a předseda vlády tak učinil dne 20. 9. 2013. Vyhlášen pak byl ve Sbírce zákonů dne 27. 9. 2013 v částce 112 pod číslem 294/2013 Sb. bez podpisu předsedy Poslanecké sněmovny, jak to předpokládá čl. 51 Ústavy a § 107 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Důvodem bylo, že v té době byla Poslanecká sněmovna na základě rozhodnutí prezidenta republiky (č. 265/2013 Sb.) dnem 28. 8. 2013 rozpuštěna podle čl. 35 odst. 2 a čl. 62 písm. c) Ústavy a podle usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 20. 8. 2013 č. 1767. Tím však není nikterak zpochybněn řádný postup zákonodárného procesu v Poslanecké sněmovně stvrzený usnesením z její 57. schůze ze dne 8. 8. 2013 č. 1745 (viz sub 34) opatřeným podpisy předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové a ověřovatele poslance Marka Bendy. K ústavnosti tohoto postupu viz i body 13 a 14 odůvodnění nálezu ze dne 23. 8. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 16/15 [(334/2016 Sb.), všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz]. 37. S ohledem na výše uvedené Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že zákon č. 294/2013 Sb., jenž změnil napadená ustanovení insolvenčního zákona, byl přijat a vydán v mezích ústavně stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Je dlužno dodat, že napadené ustanovení § 66 odst. 1 insolvenčního zákona již před jeho novelizací, jež byla provedena zákonem č. 294/2013 Sb., obsahovalo obdobnou úpravu, podle které měl působnost věřitelského výboru vykonávat soud, ovšem procedura přijetí samotného insolvenčního zákona již Ústavním soudemÚstavním soudem přezkoumána byla, přičemž žádné procedurální vady zjištěny nebyly [viz nález ze dne 1. 7. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 14/10 (N 133/58 SbNU 67; 241/2010 Sb.)]. 38. Stejně tak jsou splněny podmínky čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. V případě navrhovatele se jedná o ustanovení zákona, které souvisí s jeho rozhodovací činností a jehož má být – minimálně v případě § 61 odst. 2 InsZ – bezprostředně při řešení věci použito; jde tak o pravou konkrétní kontrolu ústavnosti zákona, jak plyne z předestření skutkového a právního základu věci (sub 3 až 4). Návrh tak splňuje podmínky pro řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem pro takový případ. X. Meritorní přezkum návrhu X.1 Obecná východiska přezkumu 39. Navrhovatel svůj návrh zdůvodnil tím, že napadená ustanovení insolvenčního zákona odporují principu nezávislosti a nestrannosti soudce a rovnosti účastníků soudního (insolvenčního) řízení. 40. Ústavní soudÚstavní soud má za to, že podaný návrh je nutno posuzovat z hlediska norem obsažených v následujících ustanoveních jednak Ústavy: Čl. 81 Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. Čl. 82 (1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. (2) Soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu; výjimky vyplývající zejména z kárné odpovědnosti stanoví zákon. (3) Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný. a jednak Listiny: Čl. 36 (1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Čl. 37 (3) Všichni účastníci jsou si v řízení rovni. případně také Úmluvy: Čl. 6 1. Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. [...] 41. K interpretaci čl. 81 a 82 Ústavy se Ústavní soudÚstavní soud vyslovil např. v nálezu ze dne 18. 6. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 7/02 (N 78/26 SbNU 273; 349/2002 Sb.), kde uvedl, že „nezávislost soudce stejně tak jako nezávislost soudní [...] souvisí a jsou ve vztahu vzájemné podmíněnosti, a to i s nestranností soudce a soudu. Nezávislost a nestrannost jsou neodmyslitelnými atributy pojmu soud. Jeho nestrannost a nezávislost je hodnotou, jež prospívá všem, neboť je jednou ze záruk rovnosti a právní jistoty v demokratické společnosti. Pouze nestranný soud je způsobilý poskytovat skutečnou spravedlnost vždy a všem, přičemž jedním z prostředků nestrannost soudu zaručujících je soudcovská nezávislost“. V této souvislosti Ústavní soud poukázal na význam záruk soudcovské nezávislosti (jakožto předpokladu pro naplnění ústavního postavení soudní moci jako specifické formy výkonu státní moci) s tím, že jejich účelem je „zabezpečit takové postavení soudce, které vyžaduje jeho role v procesu nestranného, spravedlivého soudního rozhodování, při němž je soudce podle svého slibu vázán toliko právním řádem a svým nejlepším vědomím a svědomím (přirozeně stále konfrontovaným základními hodnotami upínajícími se k člověku a spravedlnosti)“. 42. V nálezu ze dne 28. 4. 2005 sp. zn. Pl. ÚS 60/04 (N 96/37 SbNU 297; 264/2005 Sb.) se Ústavní soud vyjádřil k pojmům nezávislost soudů (čl. 81 Ústavy) a nezávislost soudcovského rozhodování (čl. 82 odst. 1 Ústavy) tak, že tyto pojmy spolu úzce souvisí, ale nejsou totožné; pokud Ústava hovoří o nezávislosti soudů, má tím na mysli jejich institucionální nezávislost na moci zákonodárné a výkonné, zatímco v druhém případě má Ústava na mysli vlastní rozhodovací činnost soudu; princip nezávislosti soudní moci pak dle Ústavního souduÚstavního soudu „obsahuje v sobě celou řadu aspektů, jež ve svém úhrnu mají vytvořit předpoklady pro to, aby soudy mohly plnit své úkoly a povinnosti [...]“, přičemž „pro splnění podmínky nezávislosti je nezbytné, aby soud mohl opřít svá rozhodnutí o svůj vlastní svobodný názor na fakta a na jejich právní stránku, aniž by měl jakýkoli závazek vůči stranám nebo veřejným orgánům [...]“. 43. Pro doplnění Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že nezávislost soudů zakotvená v čl. 81 Ústavy náleží mezi základní strukturální principy, na nichž je naše Ústava vystavěna, neboť je jednak výrazem dělby státní moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy), jednak patří mezí základní kameny právního státu, resp. představuje požadovaný standard jeho jednání (čl. 1 odst. 1 Ústavy). Ustanovení čl. 82 odst. 1 Ústavy výslovně garantuje rovněž nezávislost soudce při výkonu jeho funkce, z čehož Ústavní soudÚstavní soud vyvodil, že záměrem ústavodárce bylo mezi oběma pojmy rozlišovat, důsledky čehož nespočívají jen v teoretické rovině, ale mají význam i z hlediska samotné rozhodovací praxe Ústavního souduÚstavního soudu (viz výše citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 60/04). Na straně druhé je třeba vzít v úvahu, že soudnictví má své institucionální a personální složky, jež jsou z hlediska funkčního neoddělitelně spojeny, a jeho formování a fungování podléhá určitým principům, které se váží podle povahy věci buď k oběma složkám, nebo jedné z nich; je proto pochopitelné, že oba pojmy často budou vzájemně zaměnitelné (srov. také Sládeček, V. in: Sládeček, V., Mikule, V., Suchánek, R., Syllová, J. Ústava České republiky. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 664 a násl.). 44. Právní teorie v případně soudcovské nezávislosti rozlišuje mezi nezávislostí politickou, tj. nezávislostí na státní moci, sociální, tj. na „nestátní“ moci (politických stranách, církvích, různých organizacích a sdruženích, tisku či jiných mediích apod.) a – z hlediska nyní souzené věci významnou – nezávislostí procesní, tj. na účastnících konkrétního soudního řízení. Obecně lze konstatovat, že ustanovení čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy ukládají moci zákonodárné a výkonné zdržet se všeho, čím by v konkrétním případě, ať již přímo, či nepřímo, ovlivňovaly rozhodování soudu, resp. soudce, současně jde o příkaz zákonodárci, aby přijal taková opatření, která by zajistila co možná nejefektivnější ochranu a rozvoj soudní (soudcovské) nezávislosti. Uvedená ustanovení přitom nedopadají pouze na jednání státní moci, ale i „nestátní“ moci či jednotlivců (srov. čl. 82 odst. 1 in fine „nestrannost [soudců] nesmí nikdo ohrožovat“), z čehož lze usuzovat, že Ústava cílí na všechny složky soudcovské nezávislosti, a tak adresáty příslušné normy jsou i osoby soukromého práva. 45. V posuzované věci má zásadní význam otázka nezávislosti procesní; jejím projevem je požadavek neutrality soudce vůči stranám (účastníkům), což se považuje za základní předpoklad nalézání práva v právním státě, nebo dokonce za nedílnou součást tohoto nalézání; směřuje jak vůči zákonodárci, a to k vydání předpisů upravujících vyloučení či odmítnutí soudce, tak vůči soudci samotnému, konkrétně zdržet se všeho, co by mohlo vyvolat jeho podjatost a ohrozit jeho nezávislé nalézání práva. 46. Právní teorie také zpravidla nezávislost soudce dělí na tzv. věcnou a personální. Prvně uvedenou garantuje čl. 82 odst. 1 ve spojení s čl. 95 odst. 1 Ústavy. Věcná nezávislost spočívá v tom, že soudce je při rozhodování vázán výlučně zákonem v jeho formální a materiální podobě, což znamená, že jej při výkonu soudní činnosti nelze vázat žádnými formálními či neformálními pokyny; nezávislostí v tomto smyslu je míněna v prvé řadě nezávislost na moci výkonné, jíž není dovoleno ovlivňovat soudce při nalézání práva jednotlivými instrukcemi, administrativními předpisy a jinými podobnými způsoby, a dále pak na moci zákonodárné, jíž je zapovězeno bezprostředně ovlivňovat rozhodnutí konkrétního případu v probíhajícím řízení, krom toho se požadavek nezávislosti soudce uplatní i ve vztahu k soudní moci samotné, která nesmí omezovat soudce v tom, aby věc rozhodl podle svého vlastního právního názoru. Do tohoto okruhu náleží i nezávislost soudce na různých společenských a soukromých vlivech. Tzv. personální nezávislost soudce představuje nezbytné doplnění nezávislosti věcné a jejím smyslem je ochrana soudce před možnými personálními postihy za „nepopulární“ rozhodnutí; je garantována zejména čl. 82 odst. 2 ve spojení s čl. 93 odst. 1 Ústavy (zakotvujícím zásadu neodvolatelnosti a „nepřeložitelnosti“). Za účelem zajištění věcné i personální nezávislosti soudce existuje celý systém záruk jak v ústavní, tak zákonné rovině (k tomu podrobněji např. Sládeček, V. in: Sládeček, V., Mikule, V., Suchánek, R., Syllová, J., citované dílo, s. 865 a násl., Šimíček, V. in: Bahýľová, L. a kol. Ústava České republiky. Komentář. Praha: Linde Praha, 2010, s. 963 a násl.). 47. Zatímco čl. 81 Ústavy zakotvuje institucionální garanci řádného fungování moci soudní a čl. 82 Ústavy pak povinnost právního státu zaručit respektování nezávislosti soudců při výkonu jejich funkce, ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny (příp. čl. 6 odst. 1 Úmluvy, čl. 18 odst. 2 Listiny), v němž se rovněž hovoří o nezávislosti a nestrannosti soudu (tribunálu), má povahu práva základního, garantujícího „každému“ (každé fyzické či právnické osobě), aby konkrétně v jeho právní věci rozhodoval nezávislý a nestranný soud. Těchto ustanovení se proto nemůže dovolávat soudce (jako ten, kdo soudní moc vykonává), jenž danou věc rozhoduje; to však samozřejmě neznamená, že by jimi navrhovatel nemohl argumentovat, jak činí v souzené věci. 48. Jak plyne z výše uvedeného, normy ústavního práva vedle pojmu „nezávislost“ používají i pojem „nestrannost“, kterou se rozumí jednak „vnitřní nezávislost“ samotného soudce, tzn. jeho subjektivní postoj jako nezúčastněného (neutrálního) „třetího“, jenž stojí nad stranami (účastníky). Jako takový má za povinnost svůj soud vynést věcně, bez ohledu na osoby účastníků řízení a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 31. 8. 2004 sp. zn. I. ÚS 371/04 (N 121/34 SbNU 255); viz i Šimíček, V. in: Bahýľová, L. a kol, citované dílo, s. 982, podle kterého je nestrannost soudce subjektivní kategorií, vyjadřující „vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu [...], což je zejména záležitostí odpovědnosti a svědomí samotného soudce“]. Stejně tak se pod „vnitřní“ (na rozdíl od „vnější“ nezávislosti jako formy oproštění se soudce od vnějších jakýchkoli nežádoucích politických, skupinových, ekonomických a jiných vlivů) nezávislostí chápe a vyžaduje nezávislost na soudní hierarchii. Soudní funkcionář tak nemůže ukládat v konkrétní věci soudci jakékoli pokyny ke způsobu rozhodnutí; soudy prvního a druhého stupně – odvolací soud sice může soudu nalézacímu uložit, které důkazy má provést, ale nesmí mu ukládat, jak je má hodnotit a jak má rozhodnout [viz např. § 264 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), a jeho výklad in Draštík, A., Fenyk, J. a kol. Trestní řád. Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluwer, 2017, s. 441]. 49. Mezi samostatně chápanou „nezávislostí“ a „nestranností“ existuje vztah funkční souvislosti, kdy nezávislost soudce je (základním) předpokladem jeho nestrannosti (srov. zprávu Evropské komise pro lidská práva ze dne 12. 12. 1983 ve věci Bramelid a Malström proti Švédsku, č. B 8588, 8589/79, bod 33). Možno poznamenat, že hovoří-li se v čl. 82 odst. 1 větě druhé Ústavy o „nestrannosti“, je tím míněna jistě nezávislost ve výše uvedeném smyslu, tedy jako prostředku sloužícího k dosažení žádoucího stavu, tj. nestranného přístupu soudce při projednávání a rozhodování věci, tj. že nebude některého z účastníků řízení zvýhodňovat, či naopak znevýhodňovat (srov. Sládeček, V. a další, literatura shora, s. 643, bod 11). 50. Nestrannost může mít dvě polohy – personální a funkcionální; prvně uvedená souvisí se soukromou sférou soudce, druhá pak s výkonem jeho funkce (srov. Pospíšil, I. in: Wagnerová, E., Šimíček, V., Langášek, T., Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 740). Nestranný výkon soudní funkce je garantován ústavním pořádkem a v zákonné rovině zajišťován prostřednictvím institutu vyloučení soudce, k němuž dochází na základě námitky podjatosti či z podnětu samotného soudce (iudex suspectus), krom toho zákon vymezuje konkrétní situace, kdy je soudce z projednání a rozhodnutí věci vyloučen „přímo“, protože se zde jeho podjatost předpokládá (iudex inhabilis), případně naopak stanoví, kdy ho za vyloučeného nelze považovat. V této souvislosti je možno hovořit o podjatosti ad hoc a podjatosti systémové. Jako příklad pozitivního vymezení lze uvést § 36 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podle kterého je soudce tohoto soudu vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, negativní vymezení pak obsahuje § 36 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podle kterého účast soudce na přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů není důvodem jeho vyloučení. 51. Důvodem vyloučení ex lege je zpravidla to, že soudce byl v nějaké podobě předtím činný v projednávané věci (srov. § 14 odst. 2 a 3 o. s. ř., § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, a zejména § 30 odst. 2 a 4 trestního řádu), naopak samotný procesní postup (bez dalšího) v dané věci či jeho rozhodování ve věcech jiných důvodem vyloučení soudce být nemohou (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř., § 8 odst. 1 soudního řádu správního). Důvod je zřejmý, zatímco v případech prvně uvedených je zřejmý vnitřní vztah soudce k projednávané věci, jenž může spočívat v jeho ovlivnění poznatky, které získal mimo příslušný proces, a především v možné tendenci „hájit“ (a to ať již vědomě, či nikoliv) svá předchozí, třeba i špatná rozhodnutí či jim předcházející postupy a úkony; takováto bezprostřední souvislost v případě, kdy se účastnil soudce projednávání a rozhodování věcí jiných již (zpravidla) chybí. Na roveň negativnímu vymezení lze – za určitých okolností – postavit situaci, kdy právní předpis v daném ohledu „mlčí“, neboť v takovém případě se má v duchu teze o racionálním zákonodárci za to, že takový soudce podjatý není [viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2012 č. j. 1 As 89/2010-119 (Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. 2802/2013)]. 52. Daný předpoklad se však může ukázat jako nesprávný, a příslušná zákonná právní úprava tak může stát v rozporu s ústavním principem nestrannosti. V prvé řadě je nutno zmínit nález ze dne 31. 8. 2004 sp. zn. I. ÚS 371/04 (N 121/34 SbNU 255), v němž Ústavní soudÚstavní soud poukázal na to, že vztah mezi konkursním soudcem a správcem konkursní podstaty není vztahem neutrálním, nýbrž vztahem vzájemné funkční závislosti (a do jisté míry spolupráce), a že pokud by takový soudce rozhodoval incidenční spor, jehož by se účastnil správce konkursní podstaty, bylo by možné jeho „strannost“ předpokládat. Nutno však dodat, že v nové právní úpravě se prosadila koncepce jednotného insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, podle níž by všechny spory měl rozhodovat tentýž soudce insolvenčního souduinsolvenčního soudu (viz Hásová, J. a kol. Insolvenční zákon. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 559, bod 1). 53. ESLP dospěl k závěru, že s požadavkem nestrannosti se neslučuje, aby trestní soudce u hlavního líčení suploval roli nepřítomného prokurátora, která mu v rámci tzv. důkazního řízení náleží (viz rozsudek ze dne 18. 5. 2010 ve věci Ozerov proti Rusku č. 64962/01, § 53 a 54). Dále existuje řada rozhodnutí ESLP, dle nichž lze za podjatého považovat soudce, jenž se v trestní věci účastnil na předchozím rozhodování či v ní byl činný jiným způsobem (podrobně např. Kmec, J., Kosař, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 676 a násl.). Je možno také připomenout ustálenou praxi ESLP, jenž při svém rozhodování o otázce (ne)strannosti soudce uplatňuje jak subjektivní, tak i objektivní hledisko; v případě prvně uvedeného (přímo) posuzuje, zda je soudce vnitřně zaujatý, ve druhém pak zkoumá existenci okolností, které k takovému stavu objektivně vedou (viz rozsudek ze dne 1. 10. 1982 ve věci Piersack proti Belgii, stížnost č. 8692/79), stejně jako právní úpravu této problematiky v § 14 odst. 2 až 4 občanského soudního řádu, § 30 odst. 2 až 4 trestního řádu nebo v obecnější rovině § 75, 79, 85, 89 a 118 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. 54. Zmínit je možno i závěry Nejvyššího správního soudu obsažené v usnesení č. j. 1 As 89/2010-119, byť toto bylo vydáno nikoliv ve věci podjatosti soudců, ale úředních osob, a to z toho důvodu, že se v něm řeší vztah určité závislosti úřední osoby (na účastníkovi řízení) a její možné (systémové) podjatosti. Podle uvedeného soudu „rozhoduje-li orgán územního samosprávného celku ve správním řízení ve věci, která se týká zájmu tohoto územního samosprávného celku, je důvodem pochyb o nepodjatosti úřední osoby dle § 14 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, její zaměstnanecký poměr k územnímu samosprávnému celku tehdy, je-li z povahy věci či jiných okolností patrné podezření, že v důsledku tohoto zaměstnaneckého poměru by mohl být její postoj k věci ovlivněn i jinými než zákonnými hledisky“. X.2 Vlastní přezkum napadených ustanovení 55. Vycházeje z výše uvedeného, Ústavní soudÚstavní soud se nejprve zabýval tím, zda napadená právní úprava není v rozporu s principem nezávislosti soudu, resp. soudce, když navrhovatel své námitky vede v objektivní rovině, tzn. že sám se podjatým či „stranným“ být necítí, nicméně napadenou právní úpravu zjevně shledává systémově vadnou, tedy takovou, která generuje pochybení nezávisle na postupu insolvenčního souduinsolvenčního soudu v konkrétní věci. V této souvislosti, i s ohledem na jeho argumentaci, je možno vyloučit, že by mohlo jít o případ závislosti politické či sociální. V úvahu tak připadá možnost tzv. procesní závislosti soudce na jednom z účastníků insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a to na věřiteli, resp. věřitelích. V tomto ohledu však Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by tomu tak mohlo být. Insolvenční soudce při výkonu své funkce v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení je povinen řídit se pouze zákonem, který stanoví měřítka pro jeho postup, nikoliv pokyny některého z účastníků řízení, resp. procesních subjektů, včetně věřitelů, a to ani při výkonu působnosti věřitelského výboru. Stejně tak nebylo možno dojít k závěru, že se insolvenční soudinsolvenční soud stává v důsledku tohoto výkonu jakkoliv závislým na věřitelích po faktické, např. materiální stránce. 56. Navrhovatel s poukazem na ustanovení § 58 odst. 1 insolvenčního zákona tvrdí, že povinností insolvenčního souduinsolvenčního soudu, vykonává-li působnost věřitelského výboru, je hájit zájmy věřitelů a že je vůči nim vázán povinností loajality; proto při výkonu dané působnosti přestává být soudem a stává se de iure orgánem věřitelů. Tomuto názoru však Ústavní soudÚstavní soud nemohl přisvědčit, neboť (viz též sub 63) ustanovení upravující činnost věřitelského výboru je nutno interpretovat tak, že použitelné jsou jen ty normy, jež nekolidují s postavením soudu jako orgánu státu a s plněním jeho úkolů vymezených zákonem (postup v mezích čl. 2 odst. 2 Listiny), přičemž autonomie jednání věřitelů je naopak založena na dispozici čl. 2 odst. 3 Listiny ve spojení s čl. 11 odst. 1 Listiny. Insolvenční soudInsolvenční soud tak může hájit společný zájem věřitelů potud, je-li v souladu s účelem insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení podle § 1 písm. a) insolvenčního zákona, nekoliduje se zájmy jiných účastníků řízení (včetně ochrany právem chráněných zájmů dlužníka) a s úkolem státu zajistit v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení ochranu všech těchto zájmů podle § 5 písm. a) insolvenčního zákona. Stejně tak insolvenční soudce není (osobně) odpovědný věřitelům za způsobenou škodu, odpovědnou osobou je v takovém případě stát. 57. Vyvozuje-li proto z této skutečnosti navrhovatel porušení principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny), nebylo možno tomuto tvrzení přisvědčit. Podle konstantní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu je povinností orgánů veřejné moci v případě více interpretačních alternativ vždy upřednostnit tu, jejíž použití vede k ústavně konformnímu výsledku [viz např. nález Ústavního soudu ze dne 22. 10. 1996 sp. zn. III. ÚS 277/96 (N 109/6 SbNU 285); ostatně stejně tak Ústavní soudÚstavní soud upřednostňuje takovouto interpretaci právního předpisu před jeho derogací – viz např. nález ze dne 26. 3. 1996 sp. zn. Pl. ÚS 48/95 (N 21/5 SbNU 171; 121/1996 Sb.)]. Je přitom úkolem obecného soudu jako navrhovatele, aby doložil, že napadený zákon (jeho jednotlivé ustanovení) je v rozporu s ústavním pořádkem, v řízení před ním se nelze vyhnout jeho aplikaci a současně jen jeho zrušení bude mít za následek dosažení žádoucího ústavně konformního výsledku [nález ze dne 28. 1. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 49/10 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.)]. Zde nelze přehlédnout, že by výklad navrhovatele vedl k absurdním situacím, jak jsou jím samotným v návrhu popisovány (tedy např. že soud bude při jednání vystupovat jednou v roli soudu a jednou v roli věřitelského výboru, nebo bude-li takto postupovat při schvalování určitého úkonu, může tak dospět k rozdílnému výsledku). Není ani zřejmé, jak by se s tímto názorem slučovala povinnost insolvenčního souduinsolvenčního soudu označovat své úkony v této pozici podle § 66 odst. 3 InsZ, kdy musí dát účastníkům řízení zřetelně a výslovně najevo (nehledě na formu úkonu), že v probíhajícím řízení nedošlo ke zřízení výboru věřitelů. Přijetí takového směru výkladu by bylo ve zjevném rozporu s koncepcí tzv. racionálního zákonodárce. 58. Je-li navrhovatelem vyvozováno porušení daného principu na základě „strannosti“ soudce (soudu), vznikající v důsledku výkonu působnosti věřitelského výboru, Ústavní soudÚstavní soud se zaměřil na klíčovou otázku, zda výkon dané činnosti nezakládá takový vztah soudce k účastníkům řízení, eventuálně i k věci samé, na jehož základě by vznikaly oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti. V prvé řadě by relevantní okolností mohlo být, že konkursní soudce při vedení řízení „supluje“ činnost jednoho z účastníků řízení či to, že se podílel na předchozím rozhodování, případně by mohlo jít o situaci, kdy mezi ním a věřiteli vzniká vztah vzájemné funkční závislosti, či dokonce spolupráce. 59. Předně je třeba vzít v úvahu, že insolvenční řízeníinsolvenční řízení je specifickým druhem civilního řízení, kde se obecná pravidla soudního řízení použijí jen přiměřeně a podpůrně, a to tehdy, nestanoví-li insolvenční zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízeníinsolvenční řízení (§ 7 InsZ). V tomto řízení plní stát (soudní moc) odlišné funkce, než je tomu ve sporném řízení podle pravidel občanského soudního řádu, nebo není-li to možné, podle pravidel zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů. Lze připomenout hodnocení v procesní teorii (viz Zoulík, F. Konkurz v soudní praxi. Praha: C. H. Beck, s. 1 a násl.), podle které insolvenční řízení nelze vnímat jako spor o existenci bankrotu, přičemž určitá souvislost se sporným řízením je v tom, že se v jeho rámci autoritativně řeší existence a výše pohledávek; s nesporným řízením má společnou mnohost účastníků a úsilí o uspořádání poměrů mezi nimi a s exekučním to, že v nich jde o přímé donucení (obdobně nyní Winterová, A., Macková, A. a kol. Civilní právo procesní. II. část. Praha: Leges, 2015, s. 203–204). K těmto zvláštnostem insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení je třeba přihlížet, i když ustanovení § 7 InsZ jako primární stanovuje subsidiární použití ustanovení občanského soudního řádu týkajících se sporných řízení a jako sekundární použití příslušných ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. Dlužno dodat, že insolvenční řízení ve fázi osvědčení dlužníkova (hrozícího) úpadku někteří autořiautoři sice výslovně označují za řízení sporné, současně však s odkazem na § 86 insolvenčního zákona vyvozují použitelnost soudní judikatury týkající se ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř., a to (zřejmě) ve znění do 31. 12. 2013, resp. připomínají prosazení tzv. vyšetřovací zásady (viz Hásová, J. a kol., citované dílo, s. 277–278, body 1 až 3). 60. Specifická je proto samotná činnost soudu v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, neboť podle § 10 insolvenčního zákona spočívá nejen ve vydávání rozhodnutí [§ 10 písm. a) insolvenčního zákona], ale také v provádění dohledu nad postupem a činností ostatních procesních subjektů, včetně rozhodování ve věcech souvisejících [§ 10 písm. b) insolvenčního zákona]. Proto z hlediska teorie dělby moci není rozhodující pouze to, kdo určitou funkci či činnosti vykonává (subjektivní hledisko), nýbrž také (hledisko materiální, formální a právní) to, co je jejím obsahem (obecné či individuální pravidlo), formou (zákon, usnesení, výměr, rozsudek, nález, příkaz) a jaké má právní vlastnosti (závaznost, účinnost, právní moc, konstitutivní či deklaratorní charakter apod.). Proto ne každý výron činnosti komor Parlamentu je zákonem (působnost organizační, kreační, kontrolní apod.), moci výkonné správním aktem a stejně tak činnosti soudu aktem moci soudní či výkonu soudnictví ve smyslu čl. 2 odst. 1 a čl. 90 Ústavy, popř. čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny. Narušení tohoto v Ústavě předpokládaného principu organizace a činnosti veřejné moci v České republice by mohlo nastat v případě, že by zákonodárce pověřoval klíčové vykonavatele jednotlivých mocí či funkcí úkoly, které narušují jejich řádný chod jako orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní, popř. je nadměrně zatěžoval řešením jiných právních věcí (§ 7 odst. 3 o. s. ř.), které nejsou jádrem jejich činnosti. K tomu, aby bylo proto možné přisvědčit námitkám navrhovatele, muselo by být prokázáno, že i dohlédací činnost podle § 10 písm. b) insolvenčního zákona je „souzením“ v úzkém slova smyslu (především poskytováním ochrany právům při rozhodování sporů a rozhodování o vině a trestu, tedy „rozsuzováním“ a „odsuzováním“), nikoli jinou soudu zákonem svěřenou činností v podobě rozhodování o jiné právní otázce, kterou by současně narušoval chod jiných větví státní moci, popř. při jejímž výkonu by navíc přestal být soudem vázaným zásadami čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny, popř. čl. 81, 82 a 95 Ústavy. 61. Tzv. dohlédací činnost blíže specifikuje § 11 insolvenčního zákona, a to jako rozhodování o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, provádění opatření potřebných k zajištění jeho účelu a ukládání povinností týkajících se činnosti jednotlivých subjektů řízení. Jak vyplývá z § 66 odst. 3 InsZ, do rámce dohlédací činnosti spadají i ty úkony, které insolvenční soudinsolvenční soud činí při výkonu působnosti věřitelského výboru, a to ve formě usnesení podle § 7 InsZ, za přiměřeného použití § 167 o. s. ř., proti němuž není podle § 91 insolvenčního zákona odvolání přípustné (viz Hásová, J. a kol., citované dílo, s. 230, bod 3). 62. Dále je třeba vzít v úvahu účel existence věřitelského výboru, jakož i jeho postavení a kompetence v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. Věřitelský výbor by podle § 58 odst. 1 insolvenčního zákona měl zastupovat společný zájem věřitelů, jenž je nutno považovat za nadřazený jejich jednotlivým zájmům [viz § 2 písm. j) insolvenčního zákona], a to tak, aby byl naplněn účel insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení definovaný zákonem; tím je uspořádání právních poměrů a v tomto rámci dosažení rychlého, hospodárného a co nejvyššího (poměrného) uspokojení (všech) věřitelů [§ 1 písm. a) a § 5 písm. a) insolvenčního zákona]. Z právního hlediska tudíž věřitelský výbor zásadně nelze ztotožňovat s věřitelem coby účastníkem insolvenčního řízení (§ 14 odst. 1 insolvenčního zákona), což podtrhuje skutečnost, že členové věřitelského výboru při výkonu funkce mají za povinnost upřednostnit společný zájem věřitelů před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob (§ 60 odst. 1 insolvenčního zákona). 63. Věřitelský výbor plní především kontrolní funkci ve vztahu k insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, případně dlužníkovi, a za tímto účelem disponuje příslušnými oprávněními [zejména § 58 odst. 2 písm. a), d) až g), § 300, § 304 odst. 3, § 331, § 354 odst. 2, § 355 odst. 1, § 371, § 383 odst. 1, § 412 odst. 1 písm. d) a e), odst. 2 insolvenčního zákona], dále pak uděluje souhlas k některým úkonům, případně o jejich učinění rozhoduje [§ 39, § 58 odst. 2 písm. c), § 154 odst. 2, § 162 odst. 2, § 219 odst. 2, § 227, § 239 odst. 2, § 271 odst. 2, § 286 odst. 2, § 287 odst. 2, § 288 odst. 2, § 289 odst. 1, § 301 odst. 1, § 330 odst. 2 a 4, § 330a odst. 1, § 333 odst. 2, § 355 odst. 2 insolvenčního zákona], a také má oprávnění sám činit některé procesní úkony, jako je podávání návrhů či vyjádření [§ 58 odst. 2 písm. i), § 214 odst. 1, § 216 odst. 2, § 226 odst. 4, § 261 odst. 2 písm. b), § 295 odst. 3, § 332 odst. 1 a 2, § 339 odst. 4, § 355 odst. 3 insolvenčního zákona]. 64. Z povahy věci plyne, že insolvenční soudinsolvenční soud nebude (není nucen) využívat kontrolních kompetencí věřitelského výboru tam, kde se okruh oprávnění daného orgánu plně „překrývá“ s jeho tzv. dohlédací činností, jež se týká zejména insolvenčního správceinsolvenčního správce (srov. § 11 odst. 2 insolvenčního zákona), ale i dalších procesních subjektů (srov. Hásová, J. a kol., citované dílo, s. 67, bod 1). Insolvenční soudInsolvenční soud také nebude vykonávat působnost věřitelského výboru v situaci, kdy by příslušné procesní úkony činil vůči sobě samotnému (v tomto ohledu je zřejmé, že může jednat ex officio), případně v situaci, kdy jde o kompetenci sdílenou s věřitelským výborem, což platí např. o souhlasu věřitelského výboru s dohodou o vypořádání společného jmění manželů, kterou schvaluje insolvenční soudinsolvenční soud (§ 271 odst. 2 insolvenčního zákona), a také pro souhlas s prodejem majetkové podstaty mimo dražbu, k němuž uděluje taktéž svůj souhlas insolvenční soudinsolvenční soud (§ 289 odst. 1 insolvenčního zákona). 65. Z hlediska ústavnosti návrhem napadených ustanovení je tak významná pouze skupina případů, kde insolvenční zákon na příslušném úkonu žádnou přímou účast insolvenčního souduinsolvenčního soudu nepředpokládá – viz např. udělení souhlasu insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci nebo dlužníku s dispozičními oprávněními k uzavírání smluv o úvěrovém financování [§ 58 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona]. Zde pak u insolvenčního souduinsolvenčního soudu půjde o „čistý“ výkon působnosti věřitelského výboru. Konečně v některých případech může být sporné, zda insolvenční soudinsolvenční soud kompetence věřitelů fakticky využije, může-li stejného výsledku dosáhnout v rámci svých „původních“ kompetencí, tj. zejména v rámci široce pojaté dohlédací činnosti; věřitelský výbor si např. může vyhradit některé úkony zásadního významu, které pak dlužník s dispozičními oprávněními může uskutečnit jen s jeho souhlasem (§ 355 odst. 2 insolvenčního zákona). Toto však je spíše věcí rozhodovací praxe. 66. Vycházeje z výše uvedeného přehledu kompetencí věřitelského výboru a insolvenčního souduinsolvenčního soudu a jejich porovnání, se Ústavní soudÚstavní soud zaměřil na povahu činnosti, kterou insolvenční soudinsolvenční soud vykonává namísto věřitelského výboru na základě napadených ustanovení insolvenčního zákona, a to v prvé řadě z toho hlediska, zda se tím nezakládá mezi insolvenčním soudeminsolvenčním soudem a věřiteli vztah, který by bylo možné označit za vztah funkční závislosti či spolupráce (viz též sub 58), jenž by nějakým způsobem mohl ovlivňovat soudce v jeho dalším postupu či rozhodování, konkrétně pak tím, že by měl tendenci stranit věřitelům na úkor dlužníka jako dalšího účastníka řízení, jak navrhovatel argumentuje. Vzniku tohoto stavu však nic nenasvědčuje, neboť ve vztahu věřitel – insolvenční soudinsolvenční soud nedochází k žádné zásadní změně, konkrétně v tom ohledu, že by se mezi těmito procesními subjekty nějak rozšiřovaly či upevňovaly vzájemné styky či vazby. V literatuře pak uváděná námitka nedostatků kognitivní povahy v podobě nedostatečné kompetence při rozhodování o komerčních a finančních otázkách či námitka korupčního nebezpečí (blíže k tomu viz Richter, T. Insolvenční právo. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2017, zejména s. 177) se rozhodně nevztahují pouze na tento úsek úkolů insolvenčního souduinsolvenčního soudu v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. Zde Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že právě v tomto bodě je spatřován důvod pro tzv. autonomii věřitelů v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, neboť toto řízení je daleko více spjato s hospodářským rozhodováním, než je tomu v případě vykonávacího řízení s jedním dlužníkem a věřitelem (k tomu zejména Lepa, B. Insolvenzordnung und Verfassung. Eine Untersuchung der Verfassungsmäßigkeit der InsO und der Einwirkung verfassungsrechtlicher Wertungen auf die Anwendung dieses Gesetzes. Berlin: Dunckler&Humlot, 2002, s. 214–215). 67. Dále pak Ústavní soudÚstavní soud zkoumal, zda insolvenční soudinsolvenční soud převzetím (některých) funkcí věřitelského výboru „nesupluje“ roli jednoho z účastníků řízení takovým způsobem, že přestává být neutrálním „třetím“, jenž stojí nad stranami, resp. že dotčenými subjekty a veřejností přestane být takto vnímán, případně zda výkon kompetencí věřitelského výboru nelze považovat za (systémově) neslučitelný s jeho dalším působením v dané věci (viz sub 60). V tomto posouzení hrají zásadní roli dva aspekty – z hlediska časového první spočívá v samotné povaze činnosti insolvenčního souduinsolvenčního soudu jako věřitelského výboru, druhým je povaha jeho následné, potenciálně ovlivněné rozhodovací (či dohlédací) činnosti. 68. Ústavní soudÚstavní soud se nejdříve zabýval aspektem druhým, tedy zda (vůbec) existuje rozhodovací či jiná činnost insolvenčního souduinsolvenčního soudu, jež by mohla být ovlivněna předchozím výkonem kompetencí věřitelského výboru. Na straně jedné lze vzít v úvahu, že tato (následná) činnost soudu spadá do fáze insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, která vykazuje největší odlišnosti od jiných „běžných“ soudních řízení, tzn. po rozhodnutí o úpadku (§ 136 a násl. insolvenčního zákona), resp. o způsobu jeho řešení spojením rozhodnutí o úpadku s rozhodnutím o prohlášení konkursu (§ 148 insolvenčního zákona), kdy se také zásadním způsobem mění i dlužníkovo postavení v tomto řízení, neboť jeho „hlavními hráči“ se stávají věřitelé, případně (namísto dlužníka) insolvenční správceinsolvenční správce, přičemž rozsah procesních práv dlužníka bude značně záviset na způsobu řešení úpadku. Zvláště v případě prohlášení konkursu se dlužník stává – obrazně řečeno – spíše „objektem“ [k tomu a k významu přeměny bilaterálních vztahů věřitel–dlužník na multilaterální vztahy věřitelé–dlužník viz Richter, T., citované dílo (sub 66), s. 182 a násl.)]. 69. Na straně druhé, i přes výše uvedené, nelze vyloučit kolizi mezi zájmy dlužníka a „společným“ zájmem věřitelů; v tomto ohledu je možno zmínit např. situaci, kdy insolvenční soudinsolvenční soud rozhoduje o tom, že dlužník není v úpadku (§ 158 insolvenčního zákona), o zrušení konkursu (§ 308 insolvenčního zákona), o zrušení rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu (§ 362 insolvenčního zákona), o přeměně reorganizace v konkurs (§ 363 insolvenčního zákona), o osvobození dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení (§ 414 insolvenčního zákona). Striktní požadavek nestrannosti soudu, resp. soudce (ve vztahu dlužník–věřitel), je nutno dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu, a to přes jeho specifika, uplatnit i na zmiňovaný úsek insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. 70. Jde-li o prvně zmíněný aspekt, tedy o vlastní povahu činnosti insolvenčního souduinsolvenčního soudu v roli věřitelského výboru, Ústavní soudÚstavní soud se nejprve zaměřil na samotné postavení věřitelského výboru z hlediska ochrany „společného zájmu věřitelů“ [v obecné teorii jde vlastně o prastaré rozlišení pojmů obecné vůle (volonté générale) a vůle všech (volonté de tous) v pojetí J. J. Rousseaua (O společenské smlouvě. Praha, 1949, s. 36–37) v podmínkách rozhodování určitého celku]. Věřitelský výbor nelze ztotožňovat s jednotlivými věřiteli jako účastníky insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a s jejich individuálními zájmy. Úkolem věřitelského výboru je hájit „společný zájem věřitelů“ (§ 58 odst. 1 insolvenčního zákona), a to v situaci, kdy zájmy jednotlivých věřitelů mohou být, resp. zpravidla jsou zcela protichůdné; tímto společným zájmem přitom jistě je uspokojení jejich pohledávek, a to v maximální možné výši a v co nejkratší době, což je (ovšem) rovněž smyslem a účelem insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, jak jsou v zákoně vyjádřeny, a danému principu podléhá činnost samotného insolvenčního souduinsolvenčního soudu. Ústavní soudÚstavní soud přesto vazbu věřitelský výbor – věřitelé nemíní podceňovat, neboť stále jde o orgán, jenž má v celém systému insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení poměrně významnou úlohu a který stojí na straně jednoho z účastníků řízení, jehož zájmy mohou být protichůdné vůči zájmům dlužníka jako dalšího účastníka daného řízení. 71. Z tohoto důvodu Ústavní soudÚstavní soud zaměřil svou pozornost na úlohu insolvenčního souduinsolvenčního soudu coby věřitelského výboru. Přitom neshledal, že by jí bylo možné – z objektivního hlediska – přikládat takový význam, že by plnění úkolů věřitelského výboru mohlo relevantním způsobem (již z povahy věci) ovlivnit jeho nestrannost při jeho další činnosti, zejména pak ve vztahu k dlužníkovi. Jak plyne z výše uvedeného, insolvenční soudinsolvenční soud v případě neexistence věřitelského výboru z velké části buď jeho činnosti nebude vůbec vykonávat, nebo půjde o činnosti, které tento soud (beztak) vykonává v rámci své dohlédací činnosti. Poslední možností je, že sice půjde o zcela samostatnou činnost, ta se však, nehledě na to, že z hlediska právního půjde o výkon dohlédací činnosti, svou faktickou povahou široce pojaté dohlédací činnosti blíží; obdobu např. již zmiňovaného udělení souhlasu insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci nebo dlužníkovi s dispozičními oprávněními k uzavírání smluv o úvěrovém financování [§ 58 odst. 2 písm. c) insolvenčního zákona] lze přitom nalézt v ustanovení § 227, § 289 odst. 1, § 298 odst. 2 insolvenčního zákona, podle kterých insolvenční soudinsolvenční soud uděluje insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci souhlas i k dalším úkonům, a to jistě nemenšího významu. 72. Současně Ústavní soudÚstavní soud připomíná specifickou povahu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení (sub 59), jež sestává z řady různých rozhodnutí, úkonů či dalších činností insolvenčního souduinsolvenčního soudu. Nicméně na toto řízení je třeba pohlížet jako na jeden celek, kdy obecně předchozí výkon této činnosti soudce (systémově) podjatým ve vztahu k jeho následné činnosti (v následné fázi) nečiní. Z tohoto pravidla může sice existovat výjimka, jak pro konkursní řízení v případě tzv. incidenčních sporů vyvodil Ústavní soudÚstavní soud ve věci sp. zn. I. ÚS 371/04 (viz výše), ovšem další dělení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení na jednotlivé fáze, či dokonce úkony a činnosti, v nichž by pak vždy rozhodoval (působil) jiný soudce, by v praxi bylo stěží realizovatelné. Jde tedy o zcela jinou situaci, než kdyby např. trestní soudce rozhodoval nejprve o vazbě a později ve věci samé, neboť to jsou dvě relativně samostatná řízení. V tomto ohledu se tedy prosadí obecné pravidlo, že předchozí postup soudu v řízení jeho podjatost per se nezakládá. 73. Dále Ústavní soudÚstavní soud pokládá za významné, že v daném případě napadený zákon insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu uložil plnit určité úkoly, které svou povahou zcela zapadají do rámce jeho běžné činnosti, k čemuž dlužno dodat, že si nepochybně lze představit i jiné rozdělení kompetencí insolvenčního souduinsolvenčního soudu a věřitelského výboru, aniž by to vyvolávalo zásadní pochybnosti o jeho ústavní konformitě, resp. aniž by to bylo možné označit za „práci pro věřitele“, jak uvedl navrhovatel. Jinak řečeno, Ústavní soudÚstavní soud nemohl dospět k závěru, že by (tak) insolvenční soudinsolvenční soud byl v tomtéž řízení nucen převzít úlohu, kterou v daném procesu mohou hrát zcela výlučně jeho účastníci (jako je např. pozice obžaloby při navrhování a provádění důkazů), a že proto by bylo možné jej považovat za „stranného“. 74. Poukázal-li pak navrhovatel na to, že soud nesmí svou úvahou, natož zastupováním účastníka řízení vyplňovat mezeru v tvrzeních či důkazních návrzích jedné ze stran řízení, aby nebyla narušována materiální rovnost stran, pokládá Ústavní soudÚstavní soud tento argument za nepřiléhavý, protože předmětná činnost insolvenčního souduinsolvenčního soudu nespočívá ve vyplňování takové „mezery“ v (byť třeba dílčím) řízení (např. o zrušení konkursu podle § 308 insolvenčního zákona), ale v provedení určitého úkonu či provádění činnosti, nehledě na to, že takový zákaz může najít uplatnění v tzv. sporném řízení, pokud však jde o insolvenční řízeníinsolvenční řízení, mohou v tomto ohledu pro jeho již zmíněná specifika vznikat minimálně pochybnosti. 75. Z hlediska ústavnosti není významná navrhovatelem uvedená skutečnost, že insolvenční soudinsolvenční soud z důvodu nezájmu věřitelů vykonává působnost věřitelského výboru ve většině případů insolvence (zejména u oddlužování) a že tím má (zřejmě) docházet k nadměrnému zatěžování insolvenčních soudců. V teorii insolvenčního práva se po vzoru teorie racionální volby (tzv. rational apathy) v této souvislosti hovoří o individuální nebo všeobecné racionální apatii věřitelů (viz Richter, T., citované dílo, zejména s. 102–111, 174), přičemž je třeba zdůraznit, že jde nejen o obecný problém (viz k tomu závěry komise OSN pro mezinárodní obchodní právo UNCITRAL in: Legislative Guide on Insolvency Law. United Nations, New York 2005, s. 193 a násl. – dostupné na http://www.uncitral.org/pdf/english/texts/insolven/05-80722_Ebook.pdf), ale i o problém historicky trvalý (tento stav již konstatuje heslo „Konkurs“ in: Všeobecný slovník právní. Pořádá a vydává Veselý, F. X. Díl II. Praha, 1897, s. 98). Tak by tomu mohlo být, došlo-li by tím k úplné a neřešitelné paralyzaci insolvenčního soudnictví, avšak zejména v případě paralyzace soudnictví vůbec (viz výše sub 60 k dělbě moci); nic takového však z návrhu neplyne, nehledě na to, že by to zakládalo důvod k případnému zásahu zákonodárce z hlediska hospodářské politiky státu. Zákon dává právo věřitelům nejdříve takový orgán volbou ustavit (stát dává přednost soukromé iniciativě) a stanoví pro to jasná pravidla. Z toho plyne, že při nevyužití této dispozice ve vlastním zájmu si věřitelé musí být vědomi, že jinak státu nezbude než z důvodu svých veřejnoprávních závazků část úkolů a oprávnění věřitelského výboru přenést na insolvenční soudinsolvenční soud, popř. na někoho jiného (což není náš případ). Navíc ve srovnání s minulými úpravami v § 58 odst. 3 insolvenčního zákona počítá i s možností určit náhradníky a v § 58 odst. 4 insolvenčního zákona dokonce s možností nechat se na vlastní nebezpečí zastoupit jakoukoli jinou fyzickou osobou. Takže v tomto směru zákonodárce učinil vše v mezích ústavního pořádku, aniž by tím ohrozil chod soudnictví, popř. rozšířil projevy tzv. manažerské justice. 76. To stejné platí i pro navrhovatelovu výtku zákonodárci, že situaci neřešil jinými prostředky, neboť není na Ústavním souduÚstavním soudu, aby zákonodárci stanovoval, jaká opatření má k dosažení daného cíle, tj. hladkého průběhu insolvenčních řízeníinsolvenčních řízení, přijmout, a to i přesto, že by měl pochybnosti, zda u stávajícího řešení jde o řešení „ideální“, a to vzhledem ke skutečnosti, že soudce je postaven ještě více do pozice, že musí činit rozhodnutí povahy nejen právní, ale i komerční a finanční, k čemuž nemá vhodnou motivaci, vzdělání a zpravidla ani informace (pokus o svého druhu SWOT analýzu tohoto řešení viz Richter, T., citované dílo (sub 66), s. 176–178, který upozorňuje mimo řady výhod též na nebezpečí selhání kognitivní povahy, popř. malé imunity vůči korupci). 77. Pro řešenou otázku je podstatné, že podle čl. 2 odst. 3 Listiny nikoho (ani věřitele) nelze nutit činit to, co mu zákon neukládá. Rezignace věřitelů přitom nemůže vést k tomu, že by stát mohl po jejich vzoru rezignovat na svou funkci zajištění chodu tržního hospodářství a svobody podnikání, se kterým je rovněž spjata zákonná úprava insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Stejně tak nemohl rezignovat na svou funkci ochrany základních práv a svobod, jako jsou vlastnické právo, svoboda podnikání a jiné hospodářské činnosti a právo na soudní ochranu, i když právě v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení je řada úkonů a aktivit přenechána věřitelským orgánům. Insolvenční právo je tak v tomto ohledu nástrojem veřejného práva v situaci, kdy moderní právní stát zakazuje zásadně použití svépomoci (s výjimkou zákonem přesně definovaných případů), či dokonce svémoci, a jako nositel mocenského monopolu přebírá odpovědnost za řádné řešení soukromoprávních sporů. To platí rovněž pro řešení sporů mezi dlužníkem a jeho různě postavenými a zainteresovanými věřiteli tak, jak to vyžaduje jeho úkol podle § 1 písm. a) a § 5 insolvenčního zákona (rovněž vycházející z ochranné funkce státu podle čl. 11 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 Listiny). 78. Zvolené řešení je proto reakcí na situaci, která na tomto úseku existuje. Dotýká se přitom jen velmi úzkého výseku problematiky ústavnosti insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení (viz podrobně Lepa, B. Insolvenzordnung und Verfassung (viz sub 66); Richter, T., citované dílo, s. 208–216) z pohledu ochrany objektivního ústavního práva. Toto státem na základě stoletých zkušeností zvolené řešení se nemusí jevit zdaleka jako ideální; nicméně navrhovateli se jeho neústavnost prokázat nepodařilo, neboť není v rozporu s výše uvedenými ústavními kautelami ani s ústavním úkolem státu zajistit chod tržní ekonomiky. Zde není od věci připomenout jeden z nejčastěji citovaných výroků kosmonauta a prezidenta Eastern Air Lines F. Bormana na toto téma pro časopis Time: „Pořád říkám, že kapitalismus bez insolvence je jako křesťanství bez pekla. Ale těžko v tom spatřovat nějakou dobrou zprávu.“ („I've long said that capitalism without bankruptcy is like Christianity without Hell. But it's hard to see any good news in this.“) To stát zajišťuje rovněž svěřením dohledu (§ 11 insolvenčního zákona) nad insolvenčním řízením orgánům státu, zde tedy příslušnému insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu, který tak není zástupcem některé ze „soukromých“ stran insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, nýbrž ochráncem veřejného zájmu (a povinnosti státu) na ochraně základních práv plynoucích zejména z čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny. 79. Toto řešení přitom není neobvyklé, jak dokazuje úprava insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení v sousedních státech (Rakousko, Slovensko, Polsko, kde je nahrazení věřitelského výboru soudem upraveno obdobně), popř. v dalších státech, ve kterých je základním východiskem pojem „autonomie vůle věřitelů“, která se mimo jiné projevuje i v jejich svobodném rozhodnutí takový věřitelský orgán zvolit, popř. se stát dobrovolně jeho členem (stejně jako v České republice). Důsledkem uznání této zásady je ovšem často právě vznik situací, kterým se náš zákonodárce pokusil čelit cestou napadených ustanovení insolvenčního zákona (viz rovněž § 56 odst. 3 InsZ). Úkolem Ústavního souduÚstavního soudu v tomto řízení však bylo pouze posoudit, zda toto řešení nezasahuje do nezávislosti a nestrannosti soudního rozhodování, popř. zda tím nejsou oslabena vlastnická práva věřitelů a zda přitom stát dostojí své roli při dohledu nad pravidly svobodného podnikání a jiné hospodářské činnosti, popř. nad ochranou výkonu oprávnění plynoucích z vlastnického práva, takže se hovoří o státem kontrolované samosprávě věřitelů (Lepa, B., citované dílo, s. 24), přičemž je třeba na okraj uvést, že její problém není spatřován v tom, že věřitelé tento orgán neustaví, nýbrž v tom, jaké mají věřitelské orgány možnosti přímo zasahovat do vlastnických práv dlužníka a jeho závodu (tamtéž, s. 214 a násl.), jako je např. možnost omezení dispozičních práv dlužníka podle § 332 insolvenčního zákona. XI. Závěr 80. S ohledem na výše uvedené Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro zrušení napadených ustanovení insolvenčního zákona, a proto návrh podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zamítl. Předseda Ústavního soudu: v z. JUDr. Tomková v. r. místopředsedkyně
Nález Ústavního soudu č. 282/2017 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 282/2017 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 27. června 2017 sp. zn. Pl. ÚS 21/16 ve věci návrhu na zrušení § 24 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 4. 9. 2017, částka 99/2017 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Argumentace navrhovatelů * III. - Průběh řízení před Ústavním soudem * IV. - Dikce napadeného ustanovení * V. - Podmínky meritorního posouzení návrhu * VI. - Přezkum procedury přijetí napadeného ustanovení * VII. - Věcné posouzení návrhu * VIII. - Závěr 282 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 21/16 dne 27. června 2017 v plénu složeném z místopředsedkyně soudu Milady Tomkové (soudkyně zpravodajka) a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené Mgr. Jiřím Kučerou, advokátem, se sídlem Dlouhá 727/39, Praha 1, na zrušení § 24 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, spojeném s návrhem na přednostní projednání, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejší účastnice řízení, takto: I. Návrh na zrušení § 24 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, se zamítá. II. Ve zbytku se návrh odmítá. Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Návrhem doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 28. 4. 2016 skupina 18 senátorů Parlamentu České republiky (dále též jen „navrhovatelé“) navrhla Ústavnímu souduÚstavnímu soudu zrušení § 24 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „zákon o pozemních komunikacích“). S návrhem byla spojena žádost o jeho přednostní projednání. II. Argumentace navrhovatelů 2. K přesvědčení o neústavnosti napadeného ustanovení navrhovatelé dospěli v souvislosti s návštěvou 7. prezidenta Čínské lidové republiky, generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Číny a předsedy Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny Si Ťin-pchinga, kdy dne 29. 3. 2016 Policie České republiky nevpustila účastníky řádně ohlášených shromáždění do prostor Hradčanského náměstí. Tento zásah byl podle navrhovatelů proveden nařízením uzavírky ve smyslu § 24 zákona o pozemních komunikacích, a tvrzenou neústavnost tohoto ustanovení se tak navrhovatelé snaží doložit tím, jak bylo v daném případě správním orgánem (hlavní město Praha, Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravních agend) aplikováno. Navrhovatelé v této souvislosti poukazují na absenci legitimního důvodu pro vydání uzavírky, na procesní pochybení správního orgánu v rámci správního řízení či na to, že vydáním uzavírky došlo k obejití zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů. 3. Krom těchto námitek mířících proti konkrétnímu správnímu rozhodnutí navrhovatelé poukazují i na protiústavnost samotného § 24 zákona o pozemních komunikacích. Jak navrhovatelé argumentují, správní akt, kterým se povoluje uzavírka, má rysy opatření obecné povahy, přesto však zákon tomuto aktu propůjčuje formu rozhodnutí, čímž omezuje možnosti ochrany proti zásahům do práv, které uzavírka může způsobit. 4. Protiústavnost napadeného ustanovení je dále spatřována v absenci úpravy mezí správního uvážení při rozhodování o povolení uzavírky. Konkrétně navrhovatelé poukazují na to, že zákon nestanoví přípustné důvody uzavírky, rozsah, v jakém může být nařízena, ani okruh žadatelů oprávněných o povolení uzavírky žádat. Navrhovatelé považují za nedostačující, pokud jsou meze rozhodování správních orgánů stanoveny obecnými zásadami, jelikož ty mohou být vykládány příliš extenzivně. 5. Navrhovatelé akcentují, že zásada přiměřenosti (viz § 2 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád) přímo odkazuje na podmínky stanovené zákonem, na základě kterých může správní orgán zasáhnout do práv osob, z čehož je dovozováno, že zákon musí stanovit podmínky zásahu a zásada přiměřenosti pak limituje tento zásah na nezbytný rozsah. Bez podmínek stanovených zákonem však zásady samy o sobě údajně nemohou být pro činnost správního orgánu dostačující, a proto je nezbytné, aby zákonná úprava mezí pro vydání uzavírky byla obsažena přímo v § 24 zákona o pozemních komunikacích, čímž jedině lze naplnit požadavek enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí dle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále také jen „Listina“), resp. čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále také jen „Ústava“). 6. Za současné právní úpravy lze údajně o povolení uzavírky rozhodnout zcela libovolně na základě jakéhokoli myslitelného důvodu, v důsledku čehož se může napadené ustanovení stát nástrojem represe. Protiústavnost napadené zákonné úpravy je pak dle navrhovatelů zvýrazněna prováděcí vyhláškou k zákonu o pozemních komunikacích (vyhláška Ministerstva dopravy a spojů ze dne 23. 4. 1997 č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška č. 104/1997 Sb.“), která mezi náležitostmi rozhodnutí o uzavírce neuvádí povinnost takové rozhodnutí kvalifikovaně odůvodnit. 7. Navrhovatelé dále argumentují principem presumpce správnosti právních aktů, v jehož důsledku byla Policie České republiky dne 29. 3. 2016 vázána vydaným rozhodnutím, ačkoli bylo nezákonné a protiústavní. Opravné prostředky jsou tedy v takovém případě neúčinné, jelikož v době rozhodnutí o opravném prostředku či správní žalobě již bude zásah nenapravitelně dokonán. 8. Podle navrhovatelů napadené ustanovení neobstojí ani v testu proporcionality. V kontextu návrhu na zrušení § 24 zákona o pozemních komunikacích je zapotřebí vzájemně porovnávat možnosti správního úřadu povolit uzavírku pozemní komunikace zejména se svobodou pohybu a právem shromažďovacím. Napadené ustanovení údajně neobstojí v prvním kroku testu proporcionality, kterým má být test vhodnosti, a to vzhledem k tomu, že nestanoví důvody pro nařizování uzavírky, tedy cíl, kterým by měla být ochrana základního práva nebo veřejného statku. Jestliže nelze zjistit cíl uzavírky, resp. jaký veřejný zájem byl uzavírkou sledován, tím spíše nelze zjistit, proč byl tento zájem důležitější než výkon ústavně zaručených práv občanů. Problém přitom nemá být pouze v aplikaci ustanovení správními orgány, nýbrž to, že správní orgán na základě zákona o pozemních komunikacích nemůže vědět, co je legitimním důvodem uzavírky a jak tento důvod poměřovat s dotčenými právy. I kdyby přitom šlo např. v případě návštěvy cizích státníků o legitimní důvod uzavírky, pak silniční úřad údajně nemůže adekvátně bezpečnostní rizika zhodnotit, pročež by měl zákon o pozemních komunikacích stanovit povinnost rozhodnout na základě závazného stanoviska orgánu, který by tuto otázku mohl řádně posoudit. 9. Napadená právní úprava podle navrhovatelů neodpovídá ani principu potřebnosti, jelikož nestanoví pravidlo subsidiarity, které by zakotvilo úplné uzavření až jako prostředek ultima ratio, pokud nepostačuje uzavírka částečná nebo jiný prostředek dle zákona o pozemních komunikacích. 10. Ustanovení § 24 zákona o pozemních komunikacích podle navrhovatelů konečně neobstojí ani v testu proporcionality v užším smyslu, neboť správní orgán nemá zákonný podklad pro uvážení limitů pro nařízení uzavírky za situace, kdy je dán střet se základními právy a svobodami. 11. Navrhovatelé v této souvislosti odkazují na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci „M. R. Andersson vs Švédsko“ (patrně myšlen rozsudek ve věci Margareta a Roger Andersson proti Švédsku ze dne 25. 2. 1992, č. 12963/87), z něhož dovozují, že pro správní uvážení musejí vždy existovat určité meze dané zákonem, které souvisejí i s požadavkem předvídatelnosti práva. Pokud by žádný limit neexistoval, neměli by lidé podle navrhovatelů možnost určitým způsobem své chováni regulovat a předvídat, jaký důsledek jejich chování přinese. 12. Závěrem návrhu navrhovatelé poukazují na dlouhodobou praxi při aplikaci napadeného ustanovení, kdy správní orgány údajně žádostem o uzavírku mechanicky vyhovují. Navrhovatelé zmiňují uzavírky, které byly nařízeny při příležitosti zasedání Mezinárodního měnového fondu v roce 2000, zasedání Organizace severoatlantické smlouvy v roce 2002, návštěvy 43. prezidenta Spojených států amerických George W. Bushe v roce 2007 či návštěvy 44. prezidenta Spojených států amerických Baracka Obamy a 3. prezidenta Ruské federace Dmitrije Medveděva v roce 2010. Poukazováno je i na rozhodnutí silničního úřadu z roku 2014, kdy správní orgán uzavřel Hradčanské náměstí za aplikace § 19 odst. 5 a 6 zákona o pozemních komunikacích. Navrhovatelé k tomu poznamenávají, že správní orgány nejednají se svolavateli shromáždění jako s účastníky řízení, což je údajně v rozporu s nálezem Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. II. ÚS 459/04 ze dne 18. 8. 2005 (N 161/38 SbNU 285). 13. K žádosti o přednostní projednání věci navrhovatelé uvedli, že je vysoce pravděpodobné, že k porušování práv prostřednictvím § 24 zákona o pozemních komunikacích bude docházet i v blízké budoucnosti, což by mohlo představovat útok na samotnou podstatu demokratického právního státu. III. Průběh řízení před Ústavním soudem 14. Ústavní soudÚstavní soud vyzval Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky a Senát Parlamentu České republiky jako účastníky řízení k vyjádření k návrhu. V souladu s § 69 odst. 2 a 3 zákona 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, byl návrh zaslán také vládě České republiky a veřejnému ochránci práv s tím, že mohou Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sdělit, že vstupují do řízení v postavení vedlejších účastníků. 15. Poslanecká sněmovna ve vyjádření ze dne 1. 6. 2016 shrnula historii přijetí zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, jehož návrh předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 16. 8. 1996. Zákon byl schválen potřebnou většinou poslanců Poslanecké sněmovny (dle vyjádření Poslanecké sněmovny hlasovalo z přítomných 158 poslanců pro návrh zákona 80, proti 47, přičemž se mělo jednat o hlasování č. 350), byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl řádně vyhlášen. Závěrem Poslanecká sněmovna vyjádřila stanovisko, že zákonodárný sbor jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s Ústavou a naším právním řádem. 16. Senát ve vyjádření ze dne 27. 5. 2016 uvedl, že po postoupení návrhu zákona o pozemních komunikacích organizační výbor Senátu návrh přikázal k projednání výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu (garanční výbor) a ústavně-právnímu výboru. Garanční výbor doporučil Senátu se návrhem zákona nezabývat. Ústavně-právní výbor doporučil návrh schválit. Senát návrh zákona schválil dne 23. 1. 1997, a to v hlasování, při kterém se všech 59 přítomných senátorů vyslovilo pro. Ve vyjádření Senátu je dále popsána historie přijetí tří novelizací [zákon č. 80/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; zákon č. 196/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony; a zákon č. 268/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony]. O namítaných nedostatcích předmětného ustanovení zákona o pozemních komunikacích uvedených v návrhu na zrušení zákona nebyla v průběhu projednávání návrhu zákona a jeho tří novel vedena žádná debata. 17. Vláda dne 31. 5. 2016 Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sdělila, že jako vedlejší účastnice vstupuje do řízení. Úvodem svého vyjádření ze dne 24. 6. 2016 pak upozornila na specifickou povahu návrhu, který vykazuje z větší části znaky individuální ústavní stížnosti, přičemž toliko jeho závěrečnou část lze po formální stránce označit jako návrh na zrušení zákona. Z těchto důvodů vláda vznesla námitku nedostatku aktivní legitimace navrhovatelů k podání ústavní stížnosti a navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud předmětný návrh skupiny senátorů přinejmenším v jeho části odmítl jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb. 18. Povahu a účel napadeného ustanovení spatřuje vláda v potřebě upravit možnost omezení obecného užívání pozemních komunikací. Ta může vzniknout jak v důsledku velkého rozsahu zvláštního užívání (např. stavebními pracemi na přilehlé nemovitosti), tak i v důsledku jiných činností nebo událostí (údržba pozemní komunikace, obnova vodorovného dopravního značení, havárie, sesuv půdy atd.). Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v ustanovení § 24 odst. 1 upravuje nejsilnější zásah do vlastní funkce pozemních komunikací. 19. Vláda se oproti navrhovatelům nedomnívá, že by předmětné ustanovení bylo v konfliktu s čl. 4 odst. 2 a 4 Listiny. Okruhy situací, které mohou být podkladem pro žádost o dopravní uzávěru, vyplývají orientačně z § 24 odst. 8 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 268/2015 Sb. Podle vlády přitom není účelné, aby zákon taxativně vymezoval případy, kdy lze uzavírku nařídit, neboť důvody omezení provozu mohou být (a v praxi též jsou) velmi variabilní. Stejně tak ohledně rozsahu uzavírky je dle vlády vhodné stanovit toliko obecné zásady přiměřenosti a proporcionality, neboť zákon nemůže pro nepřeberné množství navzájem odlišných situací různého významu a konkrétních okolností stanovovat dopředu příliš úzké limity; jde o otázku správního uvážení. Podle názoru vlády nelze právním předpisem ani omezovat okruh žadatelů, kteří smí usilovat o povolení dopravní uzávěry, neboť opět nelze předvídat, který subjekt či skupina osob bude mít legitimní zájem na vydání rozhodnutí o omezení provozu. V této souvislosti vláda připomněla, že široká možnost správního uvážení není v oblasti správního práva výjimečná, nicméně neomezená diskrece ani u benevolentní právní úpravy neexistuje, přičemž způsob užití správního uvážení je limitován doktrínou i judikaturou. I z toho důvodu údajně není opodstatněný odkaz na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, neboť i podle něj se „zákonem“ rozumí i judikatura, která je k otázkám konfliktu různých práv i použití správního uvážení velmi bohatá. 20. Nadto dle § 24 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, při rozhodování příslušný silniční úřad dbá, aby uzavírka byla omezena na co nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně technicky zabezpečena a z hlediska provozu vyhovující a aby byl umožněn přístup k sousedním nemovitostem. Správní orgán může též v rozhodnutí stanovit podmínky, při jejichž nesplnění lze udělené povolení omezit nebo zrušit. Správní orgán by měl také trvat na tom, aby uzavírka byla pouze částečná, a nikoliv úplná, pokud je to z hlediska naplnění důvodu uzavírky možné. Silniční úřad tedy musí k povolování uzavírky přistupovat citlivě a vážit často protichůdné zájmy jednotlivých účastníků. 21. Ustanovení § 24 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, tedy dle názoru vlády poskytuje dostatečná kritéria pro užití správního uvážení silničním úřadem, který by při rozhodování měl rovněž dbát na dodržování základních zásad činnosti správních orgánů dle § 2 až 8 správního řádu, které vycházejí z ústavních zásad (zejména ze zásady zákonnosti dle čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny). Pokud se navrhovatelé domnívají, že správní orgány k žádostem obecně přistupují pouze mechanicky, má vláda za to, že se jedná o nesprávný úřední postup, který by měl být primárně řešen zvýšenou dozorovou, popřípadě též metodickou činností, avšak nikoliv zrušením předmětného ustanovení. 22. Pokud jde o formu rozhodování o uzavírce, vláda připomíná, že § 24 zákona o pozemních komunikacích byl přijat v době, kdy v právním řádu nebyl zakotven institut opatření obecné povahy, proto byla zákonodárcem zvolena forma rozhodnutí. Vláda se nedomnívá, že by tato forma byla rozporná s Ústavou, a není ani toho názoru, že by bylo třeba rozšiřovat okruh účastníků řízení o uzavírce i na dotčené osoby tak, jak se domnívají navrhovatelé. Účastníky řízení totiž jednoznačně vymezuje § 24 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, přičemž obecná ustanovení o účastenství v řízení podle správního řádu se zde dle judikatury Nejvyššího správního soudu neuplatní. Opačný výklad, tj. že účastníky řízení o uzavírce komunikace jsou všechny osoby, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech ve smyslu § 27 odst. 2 správního řádu, by totiž vedl v některých případech k absurdním závěrům (například při uzavírce frekventovaných ulic by okruh účastníků mohl být neúměrně vysoký). 23. Vláda také upozorňuje na skutečnost, že většina uzavírek je zároveň doprovázena rozhodnutím o povolení zvláštního užívání pozemní komunikace dle § 25 zákona o pozemních komunikacích, neboť činnosti popsané v tomto ustanovení, které vybočují z rámce obecného užívání, je možné realizovat výhradně při omezení provozu na pozemní komunikaci. Kdyby došlo ke zrušení § 24 zákona o pozemních komunikacích, ztratil by správní orgán možnost dočasně omezit provoz na pozemní komunikaci a v důsledku toho by také nemohlo dojít k realizaci zvláštního užívání z důvodu údržby a oprav pozemních komunikací. 24. Závěrem svého vyjádření vláda vyjadřuje obavu, že kdyby Ústavní soudÚstavní soud přistoupil ke zrušení napadeného ustanovení, došlo by k zastavení většiny dopravních staveb, staveb inženýrských sítí i ostatních liniových staveb, resp. k nemožnosti jejich provádění. Stejně tak by již nebylo možné uspořádat žádné sportovní akce, jako jsou cyklistické závody, maratóny, rallye apod., neboť ty lze často konat pouze za uzavírky pozemních komunikací. Vzhledem k tomu, že důvodů pro možné uzavření pozemní komunikace je mnoho a nelze je zobecnit, není dle názoru vlády též možné ustanovení § 24 zákona o pozemních komunikacích v tomto smyslu specifikovat, neboť nikdy nelze dospět k taxativnímu výčtu legitimních důvodů k uzavření pozemní komunikace. V tomto směru tedy bude vždy důležitý řádný výkon správního uvážení ze strany rozhodujících správních orgánů. Správní uvážení přitom probíhá vždy v mezích stanovených ústavním pořádkem, příslušnou právní normou či podle základních zásad právních, jimiž je ovládáno rozhodování správních orgánů. 25. Konečně vláda zastává názor, že přichází-li v úvahu možnost ústavně konformního výkladu napadeného ustanovení, má tento přednost před jeho derogací. S ohledem na výše uvedené má za to, že ústavně konformní výklad napadeného ustanovení je možný, a navrhuje, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh na zrušení § 24 zákona o pozemních komunikacích zamítl. 26. Veřejný ochránce práv Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 18. 5. 2016 sdělil, že do řízení nevstupuje. 27. Obdržená vyjádření byla zaslána navrhovatelům, kteří možnosti podat k nim repliku nevyužili. 28. Ústavní soudÚstavní soud neshledal, že by věc, které se návrh týká, byla naléhavá, pročež nepostupoval podle § 39 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., a to ze stejných důvodů, které jej vedly k částečnému zamítnutí a částečnému odmítnutí návrhu na zrušení napadeného ustanovení, jak budou popsány dále. 29. Jelikož Ústavní soudÚstavní soud neočekával od ústního jednání další objasnění věci, upustil od něj dle § 44 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. IV. Dikce napadeného ustanovení 30. Ustanovení § 24 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zní: „§ 24 Omezení obecného užívání uzavírkami a objížďkami (1) Provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena objížďka. Nikdo nemá nárok na náhradu případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku uzavírky nebo objížďky. (2) O uzavírce a objížďce rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě žádosti osoby, v jejímž zájmu má dojít k uzavírce. Příslušný silniční správní úřad žádost projedná a) s vlastníkem pozemní komunikace, která má být uzavřena, a s vlastníkem pozemní komunikace, po níž má být vedena objížďka, b) s obcíobcí, na jejímž zastavěném územízastavěném území má být povolena uzavírka nebo nařízena objížďka, c) s provozovatelem dráhy, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je umístěna dráha, d) s Policií České republiky, má-li objízdná trasa vést po silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci. (3) Týká-li se uzavírka územního obvodu více silničních správních úřadů, přísluší rozhodování silničnímu správnímu úřadu, v jehož územním obvodu je nejdelší část uzavírky; ostatní silniční správní úřady jsou v těchto případech dotčenými správními úřady. (4) Při rozhodování příslušný silniční správní úřad dbá, aby uzavírka byla vždy omezena na nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně technicky zabezpečena a byla z hlediska provozu vyhovující a aby byl umožněn přístup k sousedním nemovitostem. Silniční správní úřad může v rozhodnutí stanovit podmínky, při jejichž nesplnění může udělené povolení omezit nebo zrušit. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. (5) Příslušný silniční správní úřad rozhodnutí neprodleně oznámí a) Hasičskému záchrannému sboru České republiky, b) příslušným poskytovatelům zdravotnické záchranné služby, c) dopravcům v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je tato doprava provozována a jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci známi, d) všem silničním správním úřadům, které povolují přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy. e) Ministerstvu vnitra, jde-li o dálnice, v ostatních případech Policii České republiky, f) provozovateli systému elektronického mýtného, jde-li o zpoplatněné pozemní komunikace. (6) Vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je povinen strpět bezúplatně provoz převedený na ni z uzavřené pozemní komunikace. Případné úpravy objížďkových pozemních komunikací nutné z důvodu objížďky a náhrada případných následných škod se stanoví v podmínkách rozhodnutí o uzavírce a objížďce a uskuteční na náklad žadatele o uzavírku a objížďku. (7) Uzavírka a objížďka musí být označena předepsaným způsobem. Označení zabezpečuje žadatel o uzavírku a objížďku na svůj náklad a odpovídá za jeho stav po dobu trvání uzavírky a objížďky. (8) V případě nebezpečí z prodlení (živelní pohromy, dopravní nehody, zřícení nebo poškození objektů) musí příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a označit alespoň provizorním způsobem její vlastník nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. V případě havárie inženýrské sítě nebo jiného vedení je povinen příslušnou část pozemní komunikace neprodleně uzavřít a alespoň provizorně označit vlastník této inženýrské sítě nebo tohoto vedení a věc neprodleně oznámit vlastníkovi pozemní komunikace nebo správci, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce. Tím není dotčeno ustanovení § 36 odst. 6. Vlastník pozemní komunikace nebo správce, je-li výkon správy pozemní komunikace zajišťován prostřednictvím správce, oznámí uzavření a označení její části správnímu úřadu příslušnému ke stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích neprodleně poté, co uzavření a označení provedl nebo se o něm dozvěděl. (9) Prováděcí předpis stanoví náležitosti žádosti o povolení uzavírky a o nařízení objížďky a náležitosti rozhodnutí v těchto věcech.“ V. Podmínky meritorního posouzení návrhu 31. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že je příslušný k projednání předmětného návrhu, který byl podán k tomu oprávněným navrhovatelem [§ 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu], je přípustný a splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti. Mohl tedy přistoupit k věcnému přezkumu napadeného ustanovení. 32. Ústavní soudÚstavní soud ovšem poznamenává, že v řízení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy posuzuje soulad napadených zákonů s ústavním pořádkem. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu k návrhu poslanců či senátorů nepřísluší přezkoumávat individuální rozhodnutí, v němž bylo napadené ustanovení soudem či správním orgánem použito. I s ohledem na petit podaného návrhu nicméně Ústavní soudÚstavní soud námitky, jimiž navrhovatelé poukazovali na pochybení, kterých se měl dopustit správní orgán při vydání rozhodnutí č. j. MHMP-472195/2016/O4/Ma ze dne 21. 3. 2016, vnímal pouze jako argumentační posílení návrhu na zrušení napadeného zákona, nikoli jako samostatný návrh na zrušení citovaného správního rozhodnutí, o kterém by bylo nutno rozhodnout [odmítnout jej podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným]. To nic nemění na tom, že Ústavnímu soudu v tomto řízení hodnocení konkrétních kauz nepřísluší. Je na nadřízených správních orgánech, případně na správních soudech, aby v případě podání opravných prostředků či správních žalob rozhodnutí silničního správního úřadu podrobily přezkumu. VI. Přezkum procedury přijetí napadeného ustanovení 33. Ústavní soudÚstavní soud se v souladu s § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., prvně zabýval tím, zda napadené ustanovení bylo přijato v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Z vyjádření obou komor Parlamentu a dostupných stenoprotokolů je zřejmé, že podmínka ústavní konformity legislativního procesu byla splněna, což ostatně navrhovatelé ani nezpochybňují. 34. Nutno však dodat, že oproti vyjádření Poslanecké sněmovny ze stenoprotokolu ze 7. schůze Poslanecké sněmovny ze dne 20. 12. 1996 vyplývá, že návrh napadeného zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen hlasováním č. 349, přičemž pro schválení se vyjádřilo 113 poslanců, proti bylo 15 poslanců. V hlasování č. 350, které bylo uvedeno ve vyjádření Poslanecké sněmovny, bylo hlasováno o procedurálním návrhu poslance JUDr. Vojtěcha Filipa na ukončení schůze. Pro tento návrh skutečně hlasovalo 80 poslanců, proti bylo 47 poslanců. VII. Věcné posouzení návrhu 35. Zákon o pozemních komunikacích upravuje režim pozemních komunikací. Ty jsou v ustanovení § 2 odst. 1 předmětného zákona definovány jako dopravní cesty určené k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. V § 19 odst. 1 zákon č. 13/1997 Sb. stanoví, že v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem podléhají pozemní komunikace režimu obecného užívání. 36. Obecným užíváním je dle § 19 odst. 1 bezplatné užívání pozemních komunikací k obvyklým účelům, ke kterým jsou určeny. Veřejnému užívání se Ústavní soudÚstavní soud podrobně věnoval zejména v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/02 ze dne 22. 3. 2005 (N 59/36 SbNU 631; 211/2005 Sb.), v němž mimo jiné konstatoval, že současná právní teorie i praxe chápe pod pojmem „veřejné užívání“ užívání všeobecně přístupných materiálních statků předem neomezeným okruhem uživatelů. Musí jít o takové užívání, které odpovídá povaze a účelu statku a které nevylučuje z obdobného užívání téhož statku jiné, byť i jen potenciální uživatele. Pokud určité užívání překročí tyto hranice a vyloučí nebo omezí v užívání statku jiné uživatele, je nutno na toto užívání hledět jako na užívání zvláštní, nejde-li dokonce o protiprávní činnost. Rozlišují se tedy dva druhy veřejného užívání, a to užívání obecné a užívání zvláštní. Oba druhy užívání mají veřejnoprávní povahu, vůle vlastníka zde nehraje žádnou roli. Obecné užívání nevyžaduje žádné rozhodnutí správního orgánu, není tedy pro něj třeba žádné povolení, okruh uživatelů je neomezený. Uživatelem může být každý, kdo splňuje stanovené předpoklady. Naproti tomu zvláštní užívání vzniká na základě správního rozhodnutí a jen pro uživatele v tomto rozhodnutí označeného. 37. Ustanovení § 19 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, tedy zakládá veřejnoprávní oprávnění užívat pozemní komunikace, které přitom mohou být nejen ve vlastnictví státu, krajů a obcíobcí, ale i soukromých právnických nebo fyzických osob. Napadené ustanovení § 24 zákona o pozemních komunikacích pak umožňuje správnímu orgánu (a ve výjimečných případech vlastníkovi komunikace) dočasně omezit obecné užívání pozemních komunikací částečným či úplným uzavřením komunikace. 38. Ústavní soudÚstavní soud není při posuzování souladu zákona s ústavním pořádkem vázán odůvodněním návrhu. Nicméně v rámci abstraktní kontroly norem je obvykle v podstatě nemožné postihnout a uvážit všechny myslitelné situace, v nichž by posuzované ustanovení mohlo být z hlediska ústavního pořádku relevantní. Je to tedy často právě argumentace obsažená v návrhu, která může Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sloužit k identifikaci problémů, které je potřeba při posuzování zákona primárně zohlednit. Z posuzovaného návrhu je patrné, že navrhovatelé za protiústavní nepovažují samotné oprávnění pozemní komunikaci částečně či zcela uzavřít, nýbrž zejména podmínky (resp. jejich absenci), za kterých tak může správní orgán učinit, a to s odkazem na čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny. V důsledku toho pak navrhovatelé spatřují i rozpor napadeného ustanovení s čl. 4 odst. 2 a 4 a čl. 19 Listiny. 39. Ani Ústavní soudÚstavní soud nemá žádné pochyby o ústavní konformitě možnosti správního orgánu za určitých okolností přistoupit dočasně k částečné nebo úplné uzavírce pozemní komunikace. Ostatně možnost pozemní komunikaci uzavřít je v podstatě nezbytnou podmínkou toho, že taková komunikace bude moci být dlouhodobě veřejné přístupná, neboť k uzavírce dochází typicky např. při povolení zvláštního užívání komunikace spočívajícího v provedení nezbytných stavebních prací na komunikaci ve smyslu § 25 odst. 6 písm. c) zákona o pozemních komunikacích. 40. Ústavní soudÚstavní soud se tedy zaměřil zejména na soulad napadeného ustanovení s čl. 2 odst. 2 Listiny a s čl. 2 odst. 3 Ústavy a s ohledem na argumentaci navrhovatelů věnoval pozornost i tvrzenému rozporu s čl. 19 Listiny. Vzhledem k tomu, že navrhovatelé spatřují ústavněprávní deficity napadeného ustanovení i v právní formě uzavírky a zabývají se i účastenstvím ve správním řízení, věnoval se Ústavní soudÚstavní soud i těmto otázkám, a to navzdory tomu, že část těchto námitek byla obsažena v části návrhu, v níž navrhovatelé brojili spíše proti konkrétnímu správnímu rozhodnutí než proti napadenému ustanovení jako takovému. Z takto vymezeného ústavněprávního přezkumu plyne, že se Ústavní soudÚstavní soud blíže nezabýval odstavci 3, 5, 6, 7, 8 a 9 napadeného ustanovení, které se k posuzovaným námitkám nevztahují. V tomto rozsahu byl proto návrh odmítnut podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný. VII./A Soulad napadeného ustanovení s čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky 41. Ustanovení čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny zakotvují jeden ze základních principů právního státu, a sice, že veřejnou moc (byť se v citovaných článcích hovoří poněkud zjednodušeně o moci státní) lze uplatňovat v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Předmětná ustanovení tedy vylučují libovůli při uplatňování prostředků a nástrojů veřejné moci, a to ve vztahu ke všem osobám (přičemž s ohledem na znění Listiny není podstatné, že Ústava hovoří pouze o občanech). K porušení tohoto principu dochází, je-li veřejná moc uplatňována v rozporu se zákonem, případně pokud pro její uplatňování chybí dostatečný zákonný podklad [srov. nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 14/96 ze dne 5. 11. 1996 (N 114/6 SbNU 323; 3/1997 Sb.)]. 42. Ve vztahu k výkonu veřejné moci v podobě vrchnostenského rozhodování orgánů státní správy lze z čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny vyčíst požadavek, aby správní orgán rozhodoval jen ve věcech, ve kterých mu zákon stanoví pravomoc, působnost i příslušnost, aby postup pro toto rozhodování byl stanoven zákonem a aby se daný orgán pohyboval v mezích, které mu zákon pro rozhodování stanovuje (aby se vyvaroval excesů). 43. Pokud jde konkrétně o výkon veřejné moci v podobě uzavření pozemní komunikace, není pochyb, že pravomoc (§ 24 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích), působnost (§ 40 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích) i příslušnost (§ 40 odst. 1 až 3 a § 24 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích) správního orgánu v této věci je stanovena zákonem. Stejně tak je dle Ústavního souduÚstavního soudu splněna i podmínka zákonem stanoveného postupu správního orgánu, neboť ten je obecně upraven správním řádem s dílčími odlišnostmi dle zákona o pozemních komunikacích jako zákona speciálního. Konečně, jak bude nyní vysvětleno, ze zákona o pozemních komunikacích, ze správního řádu, jakož i z ústavního pořádku pak plynou meze, v nichž se musí při rozhodování o uzavírce správní orgán pohybovat a které zabraňují správnímu orgánu v libovůli při výkonu veřejné moci. 44. Dle napadeného ustanovení může správní orgán částečně či zcela uzavřít pozemní komunikaci, a to k žádosti osoby, v jejímž zájmu má k uzavírce dojít. Zákon tudíž umožňuje správnímu orgánu užít správní uvážení při rozhodování o tom, zda k uzavírce přistoupí, či nikoli, a v jakém rozsahu. Ze samotné možnosti užít správní uvážení ovšem ještě neplyne, že by snad správní orgán mohl postupovat libovolně. 45. Ústavní soudÚstavní soud vychází ze zásady, že správní uvážení nesmí vést k nepodloženým rozhodnutím a k libovůli orgánů, které ve správním řízení rozhodují. Správní uvážení probíhá vždy v mezích stanovených ústavním pořádkem, příslušnou právní normou či základními zásadami, jimiž je rozhodování správních orgánů ovládáno [nález sp. zn. Pl. ÚS 31/08 ze dne 12. 12. 2012 (N 202/67 SbNU 591; 38/2013 Sb.)]. 46. Pokud jde o možnost dočasného uzavření pozemní komunikace, limity tohoto oprávnění vyplývají již ze samotného § 24 zákona o pozemních komunikacích. Předně, dle jeho ustanovení odstavce 2 může žádost o uzavírku podat osoba, v jejímž zájmu má k uzavírce dojít. Zákon tento „zájem“ nikterak blíže nespecifikuje a nespecifikuje podrobněji ani subjekt, který může o uzavření komunikace ve svém zájmu žádat, podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu to však ani není nezbytné. Důvody, pro které může určitá osoba (případně státní orgán, který bude typicky podávat žádost ve veřejném zájmu) žádat částečné či úplné uzavření pozemní komunikace, mohou být značně rozmanité a v případě taxativního výčtu by hrozilo, že by zákon neumožnil komunikaci uzavřít, byť by to za konkrétních okolností mohlo být nezbytné či alespoň žádoucí. Znění zákona oproti tomu umožňuje (a zároveň ukládá) správnímu orgánu posoudit, zda žadatelem prezentovaný zájem, ať je jakýkoli, za daných okolností převáží nad veřejným zájmem spočívajícím ve všeobecném užívání přístupných materiálních statků předem neomezeným okruhem uživatelů, případně nad jinými zájmy a právy, které mohou být v konkrétních případech dotčeny a které mohou být rozhodnutím o uzavírce omezeny. 47. Povinnost jednotlivé zájmy při rozhodování o uzavírce vyvažovat plyne jednak z celého znění § 24 zákona o pozemních komunikacích, jednak z povahy správního uvážení, které – jak již bylo řečeno – je vždy limitováno ústavním pořádkem a základními zásadami správního řízení. 48. V § 24 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích je uvedeno, se kterými subjekty je správní orgán povinen uzavření komunikace projednat, z čehož vyplývá, že správní orgán musí při rozhodování o uzavírce případně zohlednit i zájmy těchto subjektů, resp. výhrady, které vůči uzavírce vznesou. Dále § 24 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ukládá správnímu orgánu dbát, aby uzavírka byla omezena na nejkratší možnou dobu, objížďka byla řádně technicky zabezpečena a z hlediska provozu vyhovující a aby byl umožněn přístup k sousedním nemovitostem. V těchto ustanoveních jsou tak zakotveny mimo jiné požadavky nezbytnosti a přiměřenosti. 49. Rozhodování o uzavírce je pak samozřejmě limitováno základními zásadami činnosti správních orgánů, jak jsou uvedeny zejména v § 2 až 8 správního řádu a mezi které patří mimo jiné i zásada uplatňování pravomoci v souladu s účelem, k němuž byla správnímu orgánu svěřena (§ 2 odst. 2 správního řádu), v jejímž rámci je možno též dovodit zásadu zákazu zneužití správního uvážení, a dále zásada ochrany veřejného zájmu (§ 2 odst. 4 správního řádu), zásada individuálního posouzení věci (§ 2 odst. 4 správního řádu) či zásada ochrany legitimního očekávání (§ 2 odst. 4 správního řádu). 50. Ze základních zásad činnosti správních orgánů, jakož i ze samotného znění § 24 zákona o pozemních komunikacích tedy jednoznačně vyplývá, že k částečnému nebo úplnému uzavření komunikace může správní orgán přistoupit pouze tehdy, pokud zájem žadatele na uzavření komunikace převáží nad jinými v úvahu připadajícími zájmy, jen v rozsahu zcela nezbytném pro dosažení tohoto zájmu a na dobu pokud možno co nejkratší. Mohou-li být rozhodnutím o uzavírce dotčena základní práva, musí správní orgán ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny šetřit jejich podstatu a smysl (k tomu viz dále ve vztahu k právu pokojně se shromažďovat), což napadené ustanovení nikterak nevylučuje. 51. Pokud navrhovatelé namítají, že se správní orgány uvedenými požadavky neřídí (případně že zásady, kterými se mají řídit, vykládají „příliš extenzivně“) a k uzavření komunikací přistupují „automaticky“, nemůže být toto případné porušování zákona řešeno derogačním zásahem Ústavního souduÚstavního soudu, nýbrž opravnými prostředky v rámci správního řízení, případně správními žalobami. Napadené znění zákona navrhovateli uváděný postup neumožňuje ani k němu nepobízí. 52. Ústavní soudÚstavní soud má tudíž za to, že napadené ustanovení zákona o pozemních komunikacích ve spojení s celým právním řádem České republiky neumožňuje libovůli správních orgánů při rozhodování o uzavírce pozemní komunikace. 53. S ohledem na vše uvedené tak napadené ustanovení není v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny. VII./B Soulad napadeného ustanovení s čl. 19 Listiny základních práv a svobod 54. Za klíčový argument posuzovaného návrhu na zrušení § 24 zákona o pozemních komunikacích lze považovat tvrzený rozpor napadeného ustanovení s právem shromažďovacím, a to i s ohledem na prostor, který navrhovatelé věnovali konkrétnímu shromáždění, jež bylo dle jejich slov uzavřením komunikace znemožněno. 55. Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno zejména čl. 19 Listiny, jeho význam nicméně plyne i z řady mezinárodních instrumentů, které jej zaručují a k jejichž dodržování se Česká republika zavázala. Shromažďovací právo je tak garantováno mimo jiné čl. 11 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) či čl. 21 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. 56. Předmětné právo patří k základním pilířům demokratického státu. Jeho uplatňování představuje jednu z hlavních forem aktivní účasti na veřejném životě a poskytuje lidem účinný prostředek k vyjadřování názorů na politické i jiné společenské otázky, pročež jej lze chápat i jako kolektivní výkon svobody projevu [nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. II. ÚS 164/15 ze dne 5. 5. 2015 (N 88/77 SbNU 285)]. Právo pokojně se shromažďovat přitom samozřejmě neslouží pouze ke konfrontaci vlády (či kohokoli jiného) s názorem většiny, nýbrž je naopak díky své povaze velmi efektivní i ve vytváření veřejné diskuse nad názory či myšlenkami, které by pro svou nedostatečnou podporu mohly jinak pozornosti veřejnosti zcela ujít. Tím pak shromažďovací právo přispívá i k ochraně jiných ústavních hodnot a ústavním pořádkem zaručených práv. 57. Význam práva pokojně se shromažďovat pro demokratickou společnost je nadto posílen tím, že k omezení tohoto práva může často dojít jen před zraky veřejnosti (typicky u spontánních shromáždění), v důsledku čehož je toto právo odolnější vůči plíživému omezování ústavně zaručených práv a svobod, a to např. ve srovnání se svobodou tisku, k jejímuž významnému omezení může docházet bez zjevného zásahu veřejné moci, a tedy bez patřičné reakce veřejnosti. Shromažďovací právo tak může představovat klíčový prostředek pro vyjadřování názorů a pro zachování svobody a demokracie. 58. Shromažďovací právo není absolutní, přičemž přímo v Listině i v uvedených mezinárodních smlouvách jsou stanoveny podmínky, za nichž je možno jej omezit. Ustanovení čl. 19 odst. 2 Listiny základních práv a svobod tak hovoří o jeho možném omezení v případě, je-li dáno zákonem a je v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. V Úmluvě i Mezinárodním paktu o občanských a politických právech jsou možná omezení shromažďovacího práva formulována až na dílčí odlišnosti obdobně, Listina pak nad jejich rámec výslovně stanoví, že shromáždění nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. 59. Na zákonné úrovni je právo shromažďovací upraveno zejména zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o právu shromažďovacím“). Tento zákon mimo jiné upravuje i podmínky, za nichž může být shromáždění správním orgánem zakázáno nebo za jejichž splnění může dojít k jeho rozpuštění. Podle § 11 odst. 1 citovaného zákona pak správní orgán shromáždění zakáže nejpozději do tří pracovních dnů od chvíle, kdy obdržel platné oznámení o jeho konání. Ze zákona o právu shromažďovacím možnost shromáždění zakázat později nevyplývá, přičemž relativně krátká doba, kterou má správní orgán k dispozici, plyne i ze snahy zákonodárce ještě posílit Listinou kladený požadavek, aby konání shromáždění nebylo založeno na povolovacím principu. Svolavatel se totiž díky ní v zásadě neocitá v déletrvající nejistotě, zda správní orgán nakonec přece jen neshledá důvody, pro které shromáždění zakáže. Krátká lhůta pro vydání rozhodnutí o zákazu ohlášeného shromáždění pak slouží také k tomu, aby svolavatel mohl podat proti rozhodnutí správní žalobu, o níž by soudy případně stihly rozhodnout ještě před plánovaným datem konání shromáždění. 60. Napadené ustanovení § 24 zákona o pozemních komunikacích umožňuje pozemní komunikaci částečně nebo zcela uzavřít. V důsledku jeho aplikace tedy může nastat situace, kdy je i účastníkům řádně ohlášeného a nezakázaného shromáždění znemožněn vstup do míst, kde se shromáždění mělo konat. 61. Tato skutečnost – tedy to, že aplikací napadeného zákona může být zabráněno shromáždění, které bylo řádně nahlášeno a nebylo zakázáno dle zákona o právu shromažďovacím – není podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu sama o sobě protiústavní. Dle čl. 19 odst. 2 Listiny sice může být právo pokojně se shromažďovat omezeno jen zákonem, to však neznamená, že by tímto zákonem mohl být pouze zákon o právu shromažďovacím. 62. Na druhou stranu to, že k omezení shromažďovacího práva dochází aplikací zákona, který primárně sleduje jiný cíl, v žádném případě neznamená, že by takové omezení nemuselo naplňovat požadavky čl. 19 odst. 2 Listiny, tedy že je možné jen tehdy, je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. K uzavření pozemní komunikace, na níž se má konat ohlášené shromáždění, tak bude moci správní orgán přistoupit pouze a jen tehdy, pokud toto uzavření bude odpovídat i požadavkům čl. 19 odst. 2 Listiny, tzn. že komunikace bude uzavřena za účelem dosažení jednoho z legitimních cílů v čl. 19 odst. 2 Listiny uvedených, že uzavření dané komunikace bude k dosažení tohoto cíle nezbytné a že omezení shromažďovacího práva bude vůči sledovanému cíli přiměřené. 63. Nelze přitom zapomínat, že podstatou řízení o uzavírce podle § 24 zákona o pozemních komunikacích je rozhodování o nutnosti omezení provozu, nikoli o nutnosti omezení konání shromáždění. Jinými slovy, postačovalo-li by k dosažení tvrzeného cíle uzavírky pozemní komunikace pouze zakázání shromáždění (bez nutnosti uzavřít provoz na komunikaci), nelze uzavírku podle § 24 zákona o pozemních komunikacích povolit, neboť by tím zjevně docházelo k obcházení zákona o právu shromažďovacím. 64. Správní orgán musí mít zároveň na paměti, že omezení shromažďovacího práva připadá do úvahy jen ve výjimečných případech, což platí tím spíše za situace, kdy shromáždění nebylo zakázáno ve lhůtě stanovené v zákoně o právu shromažďovacím. Dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu sice nelze vyloučit, že k uzavírce pozemní komunikace dojde po uplynutí lhůty uvedené v § 11 odst. 1 zákona o právu shromažďovacím, neboť taková potřeba může vyvstat náhle, na druhou stranu však tato skutečnost znamená, že uzavření komunikace na úkor shromažďovacího práva musí být o to výjimečnější, neboť je tím snižována míra jistoty svolavatele, že shromáždění nebude bráněno, zužuje se jeho manévrovací prostor pro volbu náhradního místa shromáždění (což bude významné zejména u těch shromáždění, jejichž význam roste právě v souvislosti s místem a časem, v němž se konají), a v nejkrajnějším případě tím dokonce může být znemožněna i včasná obrana prostřednictvím správního soudnictví (k samotné možnosti ochrany prostřednictvím správního soudnictví viz část VII./C tohoto nálezu), která musí být zásadně k dispozici ještě před konáním shromáždění (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Bączkowski a další proti Polsku ze dne 3. 5. 2007, č. 1543/06, body 81–83). Rozhodnutí o uzavírce pozemní komunikace v místě a čase, v němž je oznámeno shromáždění, tedy musí být zásadně učiněno – zejména jestliže by účel shromáždění byl změnou času či místa popřen – s dostatečným časovým předstihem, pakliže to důvody uzavírky umožňují. V souladu s tímto požadavkem je § 39 odst. 2 vyhlášky č. 104/1997 Sb., podle kterého, nejde-li o havárie, žádost o povolení uzavírky se doručí příslušnému silničnímu správnímu úřadu nejpozději 30 dní přede dnem požadovaného uzavření komunikace, jakož i § 71 odst. 1 správního řádu, dle něhož je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Poukázat lze i na § 29a odst. 5 zákona o pozemních komunikacích, který stanoví povinnost správního orgánu zveřejnit údaje z rozhodnutí o uzavírkách a objížďkách na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích, které stanoví prováděcí právní předpis, bez zbytečného odkladu prostřednictvím Centrální evidence pozemních komunikací způsobem umožňujícím dálkový přístup. 65. Navrhovatelé provedli třístupňový test proporcionality [s odkazem mimo jiné na nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 15/96 ze dne 9. 10. 1996 (N 99/6 SbNU 213; 280/1996 Sb.)], v němž poměřovali možnosti správního orgánu povolit uzavírku pozemní komunikace zejména s právem shromažďovacím. V rámci tohoto testu konstatovali, že napadené ustanovení nemůže projít prvním krokem (testem vhodnosti), neboť nestanovuje důvody pro nařízení uzavírky, a nelze tak zjistit, zda převáží nad právem shromažďovacím, ani druhým krokem (testem potřebnosti), neboť § 24 zákona o pozemních komunikacích nestanoví pravidla subsidiarity (a navíc volí nevhodnou formu rozhodnutí oproti vhodnějšímu opatření obecné povahy; k tomu viz dále), ani třetím krokem (testem proporcionality v užším smyslu), neboť správní orgán údajně nemá zákonný podklad (meze) pro uvážení limitů pro nařízení uzavírky za situace, kdy je dán rozpor se základními právy a svobodami. 66. Dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu je ovšem pro posouzení napadeného ustanovení podstatné, že ve spojení s celým právním řádem umožňuje provést tento test správnímu orgánu, resp. následně správnímu soudu, jak již bylo vysvětleno výše. Napadené ustanovení právo pokojně se shromažďovat samo o sobě neomezuje, pouze umožňuje správnímu orgánu tak v určitých případech (nepřímo) učinit. Jak přitom vyplývá z částí VII./A i VII./B, smí tak učinit právě a jen tehdy, budou-li za konkrétních okolností projednávané věci pro takový zásah do základního práva splněny podmínky plynoucí z ústavního pořádku, resp. z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu. Za těchto okolností je nyní bez významu provádět test proporcionality, neboť k tomu je nutno přistoupit právě při konkrétních zásazích do práva shromažďovacího, případně do jakéhokoli jiného ústavně zaručeného práva, k němuž by mohlo uzavřením pozemní komunikace dojít. 67. Lze tedy uzavřít, že napadené ustanovení není tím, že umožňuje fakticky (ve svém důsledku) zabránit konání shromáždění na konkrétní pozemní komunikaci, v rozporu s čl. 19 Listiny. To však samozřejmě neznamená, že by mohl být shledán souladným s ústavním pořádkem takový postup, jehož cílem (převažujícím záměrem) by bylo použitím § 24 zákona o pozemních komunikacích v konkrétní věci znemožnit politické shromáždění, nikoli naplnit účel napadeného zákona. VII./C Účastenství v řízení a možnost soudní ochrany 68. Navrhovatelé v souvislosti s právem pokojně se shromažďovat poukazovali i na to, že účastníkem řízení o uzavírce musí být v intencích nálezu Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. II. ÚS 459/04 ze dne 18. 8. 2005 (viz výše) i svolavatel shromáždění. Dodávají také, že správní orgány se svolavateli jako s účastníky nejednají. Takto formulované námitky striktně vzato nepředstavují relevantní argumentaci pro zrušení napadeného ustanovení, neboť naopak nabízejí jeho ústavně konformní výklad. Nicméně vzhledem k tomu, že napadeno je i ustanovení § 24 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, které určuje, s kým správní orgán žádost o uzavírku projedná, zkoumal Ústavní soudÚstavní soud, zda protiústavnost řízení o uzavírce nemůže spočívat v okruhu účastníků tohoto správního řízení. Dotčeno může být zejména právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 Úmluvy), právo na soudní přezkum rozhodování orgánů veřejné správy (čl. 36 odst. 2 Listiny) a právo na účinný prostředek nápravy (čl. 13 Úmluvy). 69. Ještě předtím, než mohl Ústavní soudÚstavní soud posoudit souladnost § 24 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích s citovanými ústavně zaručenými právy, musel se zabývat samotným výkladem tohoto ustanovení. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu dané ustanovení přes ne zcela čistou legislativní techniku představuje vymezení účastníků řízení, a to vymezení taxativní [viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 264/2015-46 ze dne 30. 3. 2016, proti němuž byla u Ústavního souduÚstavního soudu vedena ústavní stížnost pod sp. zn. I. ÚS 1916/16 (usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 30. 5. 2017, dostupné na http://nalus.usoud.cz)]. 70. Z tohoto důvodu na věc nedopadají závěry citovaného nálezu sp. zn. II. ÚS 459/04. V něm Ústavní soudÚstavní soud řešil situaci, kdy rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy bylo uloženo Národní kulturní památce Vyšehrad zajistit uzavření svého areálu pro veřejnost v době od 21. 9. 2000 do 27. 9. 2000, ačkoli na danou dobu a místo bylo řádně oznámeno shromáždění. Ústavní soudÚstavní soud tehdy dospěl k závěru, že oznámením shromáždění se stěžovatel vyčlenil ze skupiny osob, jejichž práva mohou být napadeným rozhodnutím dotčena pouze hypoteticky, neboť byl po příslušném oznámení jasně konkretizován a „ve hře“ bylo ohrožení jeho konkrétních práv. Z uvedených důvodů měl Ústavní soudÚstavní soud za to, že stěžovatel jakožto svolavatel shromáždění měl být účastníkem řízení o uzavření areálu organizace Národní kulturní památka Vyšehrad. 71. Nelze nicméně přehlížet, že účastenství se v řízení o uzavření areálu řídilo § 14 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), dle kterého byl účastníkem řízení ten, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno nebo jehož práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny; účastníkem řízení byl i ten, kdo tvrdil, že může být rozhodnutím ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech přímo dotčen, a to až do doby, než se prokázal opak. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, byl nahrazen novým správním řádem (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád), který v ustanovení § 27 odst. 2 stanoví, že účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. 72. Citovaná ustanovení představují obecné vymezení účastníků správního řízení a uplatní se jen tehdy, není-li ve zvláštní právní úpravě okruh účastníků vymezen odlišně (a taxativně). Tak tomu v řízení o uzavření areálu Národní kulturní památky Vyšehrad nebylo, proto se na něj vztahoval § 14 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., čehož důsledkem bylo, že účastníkem řízení musel být i svolavatel oznámeného shromáždění, neboť v daném řízení jednoznačně šlo i o jeho práva. Jak už ale bylo řečeno, v případě § 24 zákona o pozemních komunikacích je situace odlišná, neboť ten v ustanovení odstavce 2 obsahuje vlastní úpravu okruhu účastníků, pročež se obecná úprava okruhu účastníků nepoužije. 73. Pro úplnost a s ohledem na argumentaci navrhovatelů, kteří námitku účastenství vztahovali zejména k právu shromažďovacímu, Ústavní soudÚstavní soud dodává, že účastenství svolavatele shromáždění v řízení o povolení uzavírky nevyplývá ani ze zákona o právu shromažďovacím. 74. Vymezení okruhu účastníků pro konkrétní řízení ve zvláštní právní úpravě vylučuje užití obecné definice účastníků obsažené ve správním řádu, nevylučuje však bez dalšího zvláštní ustanovení o účastenství plynoucí z jiných (speciálních) předpisů (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 6/2011-247 ze dne 1. 6. 2011). Jinými slovy, taxativní výčet účastníků řízení o povolení uzavírky ještě neznamená, že účastenství dalších subjektů nemůže plynout z jiného zákona. V citovaném rozsudku např. Nejvyšší správní soud dovodil, že § 109 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákon), obsahující taxativní výčet účastníků, nebrání tomu, aby účastníkem stavebního řízení byla i občanská sdružení, jejichž hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, neboť jejich oprávnění být účastníkem správních řízení, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny (za splnění dalších podmínek), je výslovně zakotveno v § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 75. Zákon o právu shromažďovacím však účastenství svolavatele v jiných řízeních výslovně nestanoví a takový závěr nelze dovodit ani výkladem. Ostatně ani u posuzování oznámení o konání shromáždění ze strany správního orgánu zákon o právu shromažďovacím s „tradičním“ správním řízením v podstatě nepočítá, což je dáno již tím, že shromáždění nepodléhá povolení. Pokud do tří pracovních dnů od oznámení shromáždění není shromáždění zakázáno, správní řízení se vůbec nekoná. Pakliže správní orgán shledá důvody k zákazu shromáždění, může shromáždění zakázat i bez dalšího projednání věci se svolavatelem (byť v některých případech se komunikace se svolavatelem bude jevit jako žádoucí – viz § 8 odst. 1 zákona o právu shromažďovacím). Proti rozhodnutí o zákazu shromáždění není ani přípustné odvolání. Skutečnou ochranu práv účastníků shromáždění (prostřednictvím jeho svolavatele) tak zákon o právu shromažďovacím vkládá do rukou správních soudů. Nelze tedy dovozovat, že by obsahoval speciální právní úpravu zajišťující účastenství svolavatele v jiných správních řízeních. Koneckonců to by v rozporu s koncepcí zákona o právu shromažďovacím v konečném důsledku vedlo k tomu, že by svolavatel nemohl proti rozhodnutí o uzavírce podat ihned správní žalobu, nýbrž by nejdříve musel podat odvolání, které nemá odkladný účinek. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že svolavatel oznámeného shromáždění není účastníkem řízení o povolení uzavírky, byť takovým rozhodnutím může dojít k zásahu do jeho základních práv. 76. Ustanovení § 24 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích tudíž představuje taxativní výčet účastníků řízení, v důsledku čehož může nastat situace, že správním rozhodnutím o uzavírce bude zasaženo do práv osoby, která nebyla účastníkem správního řízení. 77. V obecné rovině lze tuto situaci označit za nežádoucí. Dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu však nejde o situaci bez dalšího protiústavní, neboť z ústavního pořádku (a konkrétně pak z článků uvedených v bodu 68 tohoto nálezu) právo na účastenství ve správním řízení nevyplývá. Z ústavního pořádku oproti tomu plyne mimo jiné právo každého na veřejné projednání věci nezávislým a nestranným soudem bez zbytečných průtahů, v jeho přítomnosti a při zachování principu rovnosti účastníků (čl. 38 odst. 2 a čl. 37 odst. 3 Listiny), právo na soudní přezkum rozhodnutí orgánu veřejné správy, kterým je rozhodováno o základních právech (čl. 36 odst. 2 Listiny) nebo občanských právech a závazcích (čl. 6 odst. 1 Úmluvy) a právo na účinný prostředek nápravy (čl. 13 Úmluvy). Tato práva však nejsou závěrem, že správním rozhodnutím může být zasaženo do práv osoby, která nebyla účastníkem správního řízení, dotčena. 78. Ústavní soudÚstavní soud obdobnou otázku řešil již v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 16/99 ze dne 27. 6. 2001 (N 96/22 SbNU 329; 276/2001 Sb.), kterým byla zrušena část pátá občanského soudního řádu. Tehdejší § 250 odst. 2 občanského soudního řádu podmiňoval aktivní legitimaci k podání správní žaloby předchozím účastenstvím ve správním řízení, což v některých případech mohlo vést k situaci, kdy z práva na přístup k soudu byly vyloučeny subjekty, o jejichž právech či povinnostech bylo jednáno, případně mohly být ve svých právech rozhodnutím orgánu veřejné správy dotčeny. Takový stav byl dle názoru Ústavního souduÚstavního soudu v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny i s požadavky plynoucími z čl. 6 odst. 1 Úmluvy, neboť nebyl splněn požadavek, že každý, o jehož občanská práva nebo závazky jde, musí mít zaručeno právo na přístup k soudu. 79. Ústavní soudÚstavní soud také konstatoval, že nastalou situaci by bylo možné řešit dvěma způsoby. První v úvahu připadající cestou by byla změna těch ustanovení předpisů správního práva, jež osoby, které mohou být ve svých právech dotčeny správním rozhodnutím, z účastenství na správním řízení vylučují. Jak Ústavní soudÚstavní soud dodal, takový způsob řešení by byl efektivní, a tedy i žádoucí, neboť možnost hájit svá práva by měla být poskytnuta všem dotčeným osobám již ve správním řízení samotném. Ústavní soudÚstavní soud však zároveň připustil, že by naznačený problém mohl být řešen derogací části věty první ustanovení § 250 odst. 2 občanského soudního řádu vyjádřené slovy „jako účastník správního řízení“ – tedy zrušením podmínky účastenství ve správním řízení pro podání správní žaloby. 80. Současná právní úprava podání správní žaloby účastenstvím ve správním řízení nepodmiňuje (viz § 65 odst. 1 či § 82 odst. 1 soudního řádu správního, v praxi pak rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 157/2013-33 ze dne 18. 4. 2014; srov. i rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 6 A 82/2016-104 ze dne 16. 3. 2017, v němž byla žaloba osoby, která nebyla účastníkem správního řízení, posouzena a projednána jako žaloba proti nezákonnému zásahu). Druhé z výše uvedených řešení, jež byla nastíněna Ústavním soudemÚstavním soudem v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 16/99, tedy bylo naplněno, a ochrany ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy a čl. 36 odst. 2 Listiny se tak může domáhat každý i tehdy, rozhodl-li se zákonodárce (např. z důvodu rychlosti či hospodárnosti) okruh účastníků daného správního řízení oproti § 27 správního řádu omezit. Prostřednictvím správního soudnictví je pak poskytnuta i možnost nápravy ve smyslu čl. 13 Úmluvy (viz k tomu blíže bod 64 tohoto nálezu). VII./D Povaha uzavírky pozemní komunikace 81. Dle navrhovatelů § 24 zákona o pozemních komunikacích volí nevhodnou formu rozhodnutí oproti vhodnějšímu opatření obecné povahy, které by dle jejich názoru mělo být v řízení o uzavírce vydáváno. Uvádějí, že z hlediska předmětu se fakticky jedná o opatření obecné povahy. 82. K povaze uzavírky Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že samotný fakt, že určitému aktu zákonodárce přiznává povahu rozhodnutí, byť by se jako vhodnější jevila forma opatření obecné povahy, nemůže být bez dalšího protiústavní (koneckonců institut opatření obecné povahy je v českém právním řádu výslovně zakotven relativně krátkou dobu). 83. Ústavní soudÚstavní soud se v minulosti institutem opatření obecné povahy podrobně zabýval, přičemž se přiklonil k jeho materiálnímu chápání [nález sp. zn. Pl. ÚS 14/07 ze dne 19. 11. 2008 (N 198/51 SbNU 409)]. Zároveň opakovaně konstatoval porušení základních práv stěžovatelů za situace, kdy správní soudy nepřezkoumaly jako opatření obecné povahy akt, který zasahoval do práv stěžovatelů a který materiální znaky opatření obecné povahy splňoval [např. nález sp. zn. IV. ÚS 2087/07 ze dne 29. 3. 2010 (N 67/56 SbNU 757)]. Jednalo se nicméně o případy, kdy povaha vydávaného aktu ze zákona jednoznačně nevyplývala a kdy by v případě, že by akt opatřením obecné povahy nebyl, byla značně snížena možnost soudní ochrany osob, do jejichž práv daný akt zasáhl. Tak tomu v případě § 24 zákona o pozemních komunikacích není. Napadené ustanovení totiž přiznává uzavírce výslovně formu rozhodnutí (srov. zejména odstavce 4 a 5) a upravuje i postup pro jeho vydávání včetně okruhu účastníků řízení (odstavec 2) a speciální úpravy pro opravné prostředky (odstavec 4). Za těchto okolností a s přihlédnutím k argumentaci uvedené v části VII./C tohoto nálezu není soudní přezkum uzavírky nijak limitován a nejsou dány ani jiné důvody, které by mohly Ústavní soudÚstavní soud vést k závěru, že rozhodnutí o uzavírce je z ústavněprávního hlediska nutno považovat za opatření obecné povahy. Lze ostatně vyjádřit pochybnost, zda by vůbec institut opatření obecné povahy byl (s ohledem na postup jeho schvalování) pro uzavírku komunikace vhodný vzhledem k potřebě reagovat uzavírkou na často náhlé a nepředvídatelné situace. VIII. Závěr 84. Ze všech výše uvedených důvodů Ústavní soudÚstavní soud podaný návrh zčásti zamítl podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu a zčásti odmítl podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Předseda Ústavního soudu: v z. JUDr. Tomková v. r. místopředsedkyně
Vyhláška č. 281/2017 Sb.	Vyhláška č. 281/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 146/2015 Sb., o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům Vyhlášeno 4. 9. 2017, datum účinnosti 1. 10. 2017, částka 99/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 146/2015 Sb., o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2017 281 VYHLÁŠKA ze dne 23. srpna 2017, kterou se mění vyhláška č. 146/2015 Sb., o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům Ministerstvo obrany stanoví podle § 70a odst. 2 a § 77 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb. a zákona č. 263/2017 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 146/2015 Sb., o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům, se mění takto: 1. V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Je-li voják, který dosáhl vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu, jímž si zvýšil nebo rozšířil své vzdělání na základě dohody uzavřené se služebním orgánem podle § 60 zákona o vojácích z povolání, služebně zařazen na služební místo, pro které je požadováno vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, a voják získal toto vzdělání studiem v magisterském studijním programu navazujícím na jím absolvovaný bakalářský studijní program bez uzavření takové dohody, lze mu přiznat kvalifikační příspěvek ve výši 100 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak. (4) Je-li voják služebně zařazen na služební místo, pro které je požadováno vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu, a voják získal toto vzdělání studiem v magisterském studijním programu navazujícím na jím absolvovaný bakalářský studijní program, kterými si zvýšil nebo doplnil své dosavadní vzdělání, ale pro dosažení tohoto vzdělání v žádném z uvedených studijních programů neuzavřel se služebním orgánem dohodu podle § 60 zákona o vojácích z povolání, lze mu přiznat kvalifikační příspěvek ve výši 250 000 Kč v případě, že doposud nebyl zařazen na služební místo, pro které je vysokoškolské vzdělání požadováno.“. 2. § 5 včetně nadpisu zní: „§ 5 Výše jízdného a postup pro určení nejkratší kilometrové vzdálenosti (1) Výše jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti je stanovena v příloze k této vyhlášce. (2) Pro určení nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti mezi místem bydliště a místem výkonu služby se využívá informační systém veřejné správy obsahující data o dálniční a silniční síti ve vlastnictví České republiky.“. 3. Příloha zní: „Příloha k vyhlášce č. 281/2017 Sb. Výše jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti Výše jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti je stanovena takto: Kilometrová vzdálenost\| Výše jízdného\| Kilometrová vzdálenost\| Výše jízdného\| Kilometrová vzdálenost\| Výše jízdného ---\|---\|---\|---\|---\|--- km\| Kč\| km\| Kč\| km\| Kč do 5\| 14, -\| větší než 231 až 240\| 208, -\| větší než 520 až 530\| 492, - větší než 5 až 10\| 17, -\| větší než 240 až 250\| 221, -\| větší než 530 až 540\| 502, - větší než 10 až 15\| 25, -\| větší než 250 až 260\| 230, -\| větší než 540 až 550\| 512, - větší než 15 až 20\| 28, -\| větší než 260 až 270\| 239, -\| větší než 550 až 560\| 522, - větší než 20 až 25\| 32, -\| větší než 270 až 280\| 248, -\| větší než 560 až 570\| 532, - větší než 25 až 30\| 37, -\| větší než 280 až 290\| 254, -\| větší než 570 až 580\| 542, - větší než 30 až 35\| 42, -\| větší než 290 až 300\| 262, -\| větší než 580 až 590\| 552, - větší než 35 až 40\| 47, -\| větší než 300 až 310\| 272, -\| větší než 590 až 600\| 562, - větší než 40 až 45\| 52, -\| větší než 310 až 320\| 282, -\| větší než 600 až 610\| 572, - větší než 45 až 50\| 57, -\| větší než 320 až 330\| 292, -\| větší než 610 až 620\| 582, - větší než 50 až 55\| 61, -\| větší než 330 až 340\| 302, -\| větší než 620 až 630\| 592, - větší než 55 až 60\| 66, -\| větší než 340 až 350\| 312, -\| větší než 630 až 640\| 602, - větší než 60 až 70\| 71, -\| větší než 350 až 360\| 322, -\| větší než 640 až 650\| 612, - větší než 70 až 80\| 77, -\| větší než 360 až 370\| 332, -\| větší než 650 až 660\| 622, - větší než 80 až 90\| 82, -\| větší než 370 až 380\| 342, -\| větší než 660 až 670\| 632, - větší než 90 až 100\| 89, -\| větší než 380 až 390\| 352, -\| větší než 670 až 680\| 642, - větší než 100 až 110\| 97, -\| větší než 390 až 400\| 362, -\| větší než 680 až 690\| 652, - větší než 110 až 120\| 107, -\| větší než 400 až 410\| 372, -\| větší než 690 až 700\| 662, - větší než 120 až 130\| 115, -\| větší než 410 až 420\| 382, -\| větší než 700 až 710\| 672, - větší než 130 až 140\| 122, -\| větší než 420 až 430\| 392, -\| větší než 710 až 720\| 682, - větší než 140 až 150\| 131, -\| větší než 430 až 440\| 402, -\| větší než 720 až 730\| 692, - větší než 150 až 160\| 137, -\| větší než 440 až 450\| 412, -\| větší než 730 až 740\| 702, - větší než 160 až 170\| 145, -\| větší než 450 až 460\| 422, -\| větší než 740 až 750\| 712, - větší než 170 až 180\| 153, -\| větší než 460 až 470\| 432, -\| větší než 750 až 760\| 722, - větší než 180 až 190\| 163, -\| větší než 470 až 480\| 442, -\| větší než 760 až 770\| 732, - větší než 190 až 200\| 171, -\| větší než 480 až 490\| 452, -\| větší než 770 až 780\| 742, - větší než 200 až 210\| 180, -\| větší než 490 až 500\| 462, -\| větší než 780 až 790\| 752, - větší než 210 až 220\| 192, -\| větší než 500 až 510\| 472, -\| větší než 790 až 800\| 762, - větší než 220 až 230\| 200, -\| větší než 510 až 520\| 482, -\| větší než 800 až 810\| 772, - “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2017. Ministr: MgA. Stropnický v. r.
Vyhláška č. 280/2017 Sb.	Vyhláška č. 280/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 8. 2017, datum účinnosti 1. 10. 2017, částka 98/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění vyhlášky č. 292/2001 Sb., vyhlášky č. 377/2004 Sb., vyhlášky č. 242/2006 Sb. a vyhlášky č. 18/2015 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2017 280 VYHLÁŠKA ze dne 24. srpna 2017, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 31 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby: Čl. I Vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění vyhlášky č. 292/2001 Sb., vyhlášky č. 377/2004 Sb., vyhlášky č. 242/2006 Sb. a vyhlášky č. 18/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 4 a v § 11 odst. 2 se slovo „oddělení“ nahrazuje slovem „oddílu“. 2. V § 11 odst. 1 se slova „krizové oddělení“ nahrazují slovy „krizový oddíl“. 3. V § 15 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; ubytovací plocha připadající na jednoho obviněného však nesmí být menší než 3 m2“. 4. V § 16 odst. 3 se slova „nebo k advokátovi, který jej zastupuje v jiné věci,“ zrušují. 5. V § 23 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „O propuštění obviněného z vazby správa věznice bezodkladně odešle hlášení opatrovníkovi, byl-li obviněný omezen ve svéprávnosti, sociálnímu kurátorovi příslušnému podle místa bydliště obviněného a, jde-li o mladistvého, jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi a příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí.“. 6. V § 57 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) O přijetí obviněného do vazby a jeho přemístění na dobu delší než 7 dní správa věznice bezodkladně odešle hlášení opatrovníkovi, byl-li obviněný omezen ve svéprávnosti, sociálnímu kurátorovi příslušnému podle místa bydliště obviněného a, jde-li o mladistvého, jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi a příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 7. V § 57 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 8. V § 78a odst. 4 a 8 se slova „zřízeno oddělení“ nahrazují slovy „zřízen oddíl“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2017. Ministr: JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 279/2017 Sb.	Vyhláška č. 279/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 30. 8. 2017, datum účinnosti 1. 10. 2017, částka 98/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění vyhlášky č. 378/2004 Sb., vyhlášky č. 243/2006 Sb. a vyhlášky č. 19/2015 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2017 279 VYHLÁŠKA ze dne 24. srpna 2017, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 81 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů: Čl. I Vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění vyhlášky č. 378/2004 Sb., vyhlášky č. 243/2006 Sb. a vyhlášky č. 19/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 se slovo „všech“ nahrazuje slovem „obou“. 2. § 5 zní: „§ 5 O nástupu odsouzeného do výkonu trestu správa věznice bezodkladně odešle hlášení soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, opatrovníkovi, byl-li odsouzený omezen ve svéprávnosti, územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky příslušnému podle místa bydliště odsouzeného, Generálnímu ředitelství Vězeňské služby, krajskému vojenskému velitelství, pokud odsouzený podléhá jeho evidenci, u důchodců a osob pobírajících výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu příslušnému orgánu sociálního zabezpečení, sociálnímu kurátorovi příslušnému podle místa bydliště odsouzeného a, jde-li o mladistvého, jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi a příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí.“. 3. V nadpisu § 6, v nadpisu § 8 a v nadpisu § 12 se slovo „oddělení“ nahrazuje slovem „oddíl“. 4. V § 6 odst. 1 a 2, § 8 odst. 2 větě první, § 12, § 23 odst. 6, § 53 odst. 6, § 63 odst. 1 větách druhé a třetí, § 63 odst. 2 větách první a druhé, § 63 odst. 3, § 64, § 66 odst. 1, § 72 odst. 3, § 93 odst. 2 písm. a), § 100a odst. 1, § 100a odst. 2 větě první a v § 100a odst. 3 se slovo „oddělení“ nahrazuje slovem „oddílu“. 5. V § 6 odst. 2 se slova „jeden týden“ nahrazují slovy „dva týdny“. 6. V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Odsouzený zařazený soudem do věznice s ostrahou se podrobí během pobytu v příjímacím oddílu rovněž vstupnímu vyhodnocení vnějších a vnitřních rizik ke stanovení stupně zabezpečení.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 7. V § 6 odst. 4 se slova „správa věznice zasílá okamžitě“ nahrazují slovy „a u odsouzených zařazených soudem do věznice s ostrahou po stanovení stupně zabezpečení zašle správa věznice bez zbytečného odkladu“. 8. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní: „§ 6a Stanovení stupně zabezpečení u odsouzených zařazených do věznice s ostrahou (1) Do oddělení s nízkým stupněm zabezpečení se umístí odsouzený s nízkým vnějším a vnitřním rizikem. (2) Odsouzeným s nízkým vnějším a vnitřním rizikem je odsouzený a) za nedbalostní trestný čin k trestu odnětí svobody (dále jen „trest“) nepřevyšujícímu 3 roky, pokud u něj nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující umístění do oddělení s vyšším stupněm zabezpečení, nebo b) za úmyslný trestný čin k trestu nepřevyšujícímu 1 rok, který dosud nebyl ve výkonu trestu, nejde-li o odsouzeného za trestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestný čin zahrnující nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami nebo trestný čin spáchaný pod vlivem takové látky, kdy došlo nebo hrozilo, že dojde k újmě na zdraví nebo na životě člověka, anebo trestný čin, který zahrnoval nebo měl zahrnovat násilí, včetně pohrůžky násilí, pokud u něj nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující umístění do oddělení s vyšším stupněm zabezpečení. (3) Do oddělení se středním stupněm zabezpečení se umístí odsouzený se středním vnějším a vnitřním rizikem. (4) Odsouzeným se středním vnějším a vnitřním rizikem je odsouzený a) za nedbalostní trestný čin k trestu převyšujícímu 3 roky, pokud u něj nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující umístění do oddělení s vyšším nebo nižším stupněm zabezpečení, nebo b) za úmyslný trestný čin k trestu nepřevyšujícímu 3 roky, který je ve výkonu trestu nejvýše potřetí, nejde-li o odsouzeného za trestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestný čin zahrnující nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami nebo trestný čin spáchaný pod vlivem takové látky, kdy došlo nebo hrozilo, že dojde k újmě na zdraví nebo na životě člověka, anebo trestný čin, který zahrnoval nebo měl zahrnovat násilí, včetně pohrůžky násilí, pokud u něj nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující umístění do oddělení s vyšším nebo nižším stupněm zabezpečení. (5) Do oddělení s vysokým stupněm zabezpečení se umístí odsouzený s vysokým vnějším a vnitřním rizikem. (6) Odsouzeným s vysokým vnějším a vnitřním rizikem je odsouzený za trestný čin, u kterého nejsou splněny podmínky pro umístění do oddělení s nízkým nebo středním stupněm zabezpečení, pokud u něj nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení. (7) Při posuzování, zda u odsouzeného nenastaly skutečnosti odůvodňující umístění do oddělení s vyšším stupněm zabezpečení, se zohledňuje zejména míra rizika opětovného selhání vyplývající z trestné činnosti odsouzeného, stupeň a povaha narušení odsouzeného, nevykonaná ochranná opatření, průběh předchozích výkonů trestů, hrozba útěku a další trestní řízení, zejména pro trestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestný čin zahrnující nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami nebo trestný čin spáchaný pod vlivem takové látky, kdy došlo nebo hrozilo, že dojde k újmě na zdraví nebo na životě člověka, anebo trestný čin, který zahrnoval nebo měl zahrnovat násilí, včetně pohrůžky násilí, anebo skutečnost, že odsouzený byl již v minulosti odsouzen za trestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestný čin zahrnující nakládání s omamnými nebo psychotropními látkami nebo trestný čin spáchaný pod vlivem takové látky, kdy došlo nebo hrozilo, že dojde k újmě na zdraví nebo na životě člověka, anebo trestný čin, který zahrnoval nebo měl zahrnovat násilí, včetně pohrůžky násilí. (8) Při posuzování, zda u odsouzeného nenastaly skutečnosti odůvodňující umístění do oddělení s nižším stupněm zabezpečení, se zohledňuje zejména závažnost trestné činnosti odsouzeného, charakteristika jeho osobnosti a dosavadní způsob jeho života. (9) Pro účely stanovení stupně zabezpečení se postupně uložené na sebe navazující tresty považují za trest jediný.“. 9. Na konci nadpisu § 7 se doplňují slova „do konkrétní věznice“. 10. V § 7 odst. 1 se slova „odnětí svobody (dále jen „trest“)“ zrušují. 11. V § 8 odst. 2 se slova „oddělení, jehož délka se určuje individuálně a zpravidla nepřevýší dva týdny,“ nahrazují slovem „oddílu“. 12. V § 9 odst. 2 se za slovo „typu“ vkládají slova „a stupně zabezpečení věznice s ostrahou“ a slova „zřízeno přijímací oddělení“ se nahrazují slovy „zřízen přijímací oddíl“. 13. V § 10 odst. 1 písm. b) a v § 17 odst. 6 se za slovo „typu“ vkládají slova „a stupně zabezpečení věznice s ostrahou“. 14. V § 10 odst. 2 se slova „nebo o přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu“ nahrazují slovy „, o přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu nebo o návrhu na umístění odsouzeného do oddělení s nižším stupněm zabezpečení věznice s ostrahou“. 15. § 11 zní: „§ 11 O přemístění odsouzeného na dobu delší než sedm dní správa věznice bezodkladně odešle hlášení opatrovníkovi, byl-li odsouzený omezen ve svéprávnosti, sociálnímu kurátorovi příslušnému podle místa bydliště odsouzeného a rovněž bezodkladně informuje jemu blízké osoby, pokud tak nemůže učinit odsouzený, a v případě, že se proti odsouzenému vede jiné trestní řízení, i příslušný orgán činný v trestním řízení. Jde-li o mladistvého, správa věznice bezodkladně odešle hlášení jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi, příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí a v případě, že se proti mladistvému vede jiné trestní řízení, i příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.“. 16. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní: „§ 11a Změna stupně zabezpečení u odsouzených zařazených do věznice s ostrahou (1) Rozhodnout o změně umístění do některého z oddělení věznice s ostrahou je možné pouze na základě změny míry vnějších nebo vnitřních rizik. (2) Vyhodnocení míry vnějších a vnitřních rizik se posuzuje vždy alespoň při a) hodnocení plnění programu zacházení, b) hodnocení dodržování vězeňského režimu, c) realizaci programu výstupního zacházení, nebo d) zjištění nedostatků ve vyhodnocení míry vnějších a vnitřních rizik při kontrole provedené Ministerstvem spravedlnosti. (3) V případě snížení míry vnějších nebo vnitřních rizik může ředitel věznice rozhodnout o umístění odsouzeného do oddělení s nižším stupněm zabezpečení, které se liší o jeden stupeň od oddělení, v němž se vykonává trest. V případě zvýšení míry vnějších nebo vnitřních rizik ředitel věznice může rozhodnout o umístění odsouzeného do oddělení s vyšším stupněm zabezpečení, které se v mimořádných případech může lišit až o dva stupně od oddělení, v němž se vykonává trest.“. 17. V § 13 odst. 3 se slovo „pobytu“ nahrazuje slovem „bydliště“. 18. V § 13 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) O propuštění odsouzeného z výkonu trestu správa věznice bezodkladně odešle hlášení opatrovníkovi, byl-li odsouzený omezen ve svéprávnosti, sociálnímu kurátorovi příslušnému podle místa bydliště odsouzeného a, jde-li o mladistvého, jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi a příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 19. V § 17 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „; ubytovací plocha připadající na jednoho odsouzeného však nesmí být menší než 3 m2“. 20. V § 18 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a v průběhu vycházek“. 21. V § 18 odst. 3 písmeno a) zní: „a) v oddělení se středním stupněm zabezpečení věznice s ostrahou a ve věznici pro mladistvé v době návštěv, při účasti na bohoslužbách, akcích mimo věznici pořádaných v rámci programu zacházení a ve výstupním oddíle v mimopracovní době podle vlastního uvážení,“. 22. V § 18 odst. 3 písm. b) se slova „ve věznici s dohledem“ nahrazují slovy „v oddělení s nízkým stupněm zabezpečení věznice s ostrahou“. 23. V § 20 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a stupni zabezpečení věznice s ostrahou“. 24. V § 23 odst. 5 se slova „krizové oddělení“ nahrazují slovy „krizový oddíl“. 25. V § 25 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 26. V § 33 odst. 1 ve větách první a druhé se slova „nebo jiného správního deliktu“ zrušují. 27. V § 38 odst. 1 se slovo „odsouzeného“ zrušuje. 28. V § 38 odst. 1 písmeno b) zní: „b) za dva měsíce ve výstupních oddílech věznic s ostrahou a věznic se zvýšenou ostrahou,“. 29. V § 39 odst. 3 se slova „s mírnějším způsobem vnějšího střežení a zajištění bezpečnosti“ nahrazují slovy „s ostrahou“. 30. V § 39 odst. 4 se slova „s přísnějším způsobem vnějšího střežení a zajištění bezpečnosti“ nahrazují slovy „se zvýšenou ostrahou“. 31. V § 39 odst. 5 se slovo „je“ nahrazuje slovy „, charakteristika osobnosti odsouzeného a možnosti jeho resocializace jsou“ a slova „některé ze tří“ se zrušují. 32. V § 39 se odstavce 6 až 8 zrušují. Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 6 a 7. 33. V § 39 odst. 6 se za slova „změn v přístupu,“ vkládají slova „v charakteristice osobnosti odsouzeného, v možnosti jeho resocializace,“. 34. V § 45 odst. 2 se slova „vykonávajícím trest ve věznici s dohledem nebo věznici s dozorem“ nahrazují slovy „umístěným v oddělení s nízkým nebo středním stupněm zabezpečení věznice s ostrahou“ a slova „vydávají propustky“ se nahrazují slovy „vydá rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici“. 35. V § 46 odst. 4 se slova „vykonávajícím trest ve věznici s dohledem, věznici s dozorem“ nahrazují slovy „umístěným v oddělení s nízkým nebo středním stupněm zabezpečení věznice s ostrahou“. 36. V § 49 odstavec 1 zní: „(1) V oddělení s nízkým stupněm zabezpečení a v oddělení se středním stupněm zabezpečení věznice s ostrahou, s výjimkou oddělení zřízených ve věznicích pro mladistvé, ve věznicích s ostrahou s vysokým stupněm zabezpečení, ve věznicích se zvýšenou ostrahou nebo ve vazebních věznicích, nejsou užívány ozbrojené stráže k zabránění útěku odsouzených. Kontrolou a dohledem nad činností odsouzených jsou pověřeni vychovatelé a v oddělení se středním stupněm zabezpečení věznice s ostrahou též dozorci.“. 37. V § 49 odst. 2 se slova „věznici s ostrahou a“ nahrazují slovy „v oddělení s vysokým stupněm zabezpečení věznice s ostrahou a ve“ a slova „používány speciální stavebně technické prostředky a“ se zrušují. 38. V nadpisu § 51 se slova „ve věznici s dohledem“ nahrazují slovy „v oddělení s nízkým stupněm zabezpečení věznice s ostrahou“. 39. V § 51 odst. 1 se slova „bez omezení“ nahrazují slovy „zpravidla bez dohledu zaměstnance Vězeňské služby“. 40. V § 51 odst. 2 se za slovo „vychovatel“ vkládají slova „nebo určený zaměstnanec Vězeňské služby“. 41. V § 51 odst. 4, § 52 odst. 7 a v § 78 odst. 3 se slova „vydávají propustky“ nahrazují slovy „vydá rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici“. 42. V § 51 odst. 5 se slova „jednou za dva týdny“ zrušují a slova „potvrzení na předepsaném tiskopisu, ze kterého je zřejmé“ se nahrazují slovy „rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici s vyznačením prostoru“. 43. V nadpisu § 52 se slova „ve věznici s dozorem“ nahrazují slovy „v oddělení se středním stupněm zabezpečení věznice s ostrahou“. 44. V § 52 odstavec 8 zní: „(8) Návštěvy odsouzených se uskutečňují zpravidla za dohledu zaměstnance Vězeňské služby. V souvislosti s návštěvou může ředitel věznice povolit odsouzenému dočasně opustit věznici nejdéle na dobu 24 hodin; o povolení dočasného opuštění věznice se odsouzenému vydá rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici s vyznačením prostoru, kde a po jakou dobu se může zdržovat.“. 45. V nadpisu § 53 se slova „ve věznici“ nahrazují slovy „v oddělení s vysokým stupněm zabezpečení věznice“. 46. V § 53 odst. 1 se za slovo „pohybují“ vkládá slovo „zpravidla“. 47. V § 53 odst. 7 se slova „jednou za dva měsíce“ zrušují a slova „potvrzení na předepsaném tiskopisu, ze kterého je zřejmé“ se nahrazují slovy „rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici s vyznačením prostoru“. 48. V § 57 odst. 8 se za slova „typu věznice“ vkládají slova „a stupni zabezpečení věznice s ostrahou“. 49. V § 63 odst. 1 se slova „Uzavřené oddělení je zřízeno“ nahrazují slovy „Uzavřený oddíl je zřízen“. 50. V § 82 odst. 2 se slova „jejich zákonným zástupcům“ nahrazují slovy „jeho zákonným zástupcům nebo opatrovníkovi“. 51. V § 84 odst. 1 se slovo „zpravidla“ a slovo „tři“ zrušuje a za slova „na základě“ se vkládají slova „plnění programu zacházení, charakteristiky osobnosti, možnosti resocializace,“. 52. V § 84 se odstavce 2 až 4 zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 2. 53. V § 85 odst. 2 se slova „posunu v přístupu,“ nahrazují slovy „změn v přístupu, v charakteristice osobnosti mladistvého odsouzeného, v možnosti jeho resocializace,“. 54. V § 86 odst. 3 se slova „potvrzení na předepsaném tiskopisu, ze kterého je zřejmé“ nahrazují slovy „rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici s vyznačením prostoru“ a věta třetí se nahrazuje větou „Rozhodnutí se předává proti podpisu mladistvého a blízké zletilé osoby.“. 55. § 90 zní: „§ 90 Vlastní oděv a obuv mohou nosit odsouzené ženy: a) v oddělení s nízkým a středním stupněm zabezpečení věznice s ostrahou v mimopracovní době podle svého uvážení, b) ve věznici pro mladistvé v době návštěv, při účasti na bohoslužbách, akcích mimo věznici pořádaných v rámci programu zacházení a ve výstupním oddíle v mimopracovní době podle vlastního uvážení, c) v oddělení s vysokým stupněm zabezpečení věznice s ostrahou a ve věznici se zvýšenou ostrahou v době návštěv.“. 56. V § 91 odst. 8 se slovo „přechodně“ nahrazuje slovy „na nezbytně nutnou dobu“. 57. V § 91 odst. 9 se slova „zřízeno oddělení“ nahrazují slovy „zřízen oddíl“. 58. V § 92 a v § 94 odst. 1 se slovo „odděleních“ nahrazuje slovem „oddílech“. 59. V § 93 odstavec 1 zní: „(1) Způsob zajišťování pořádku a bezpečnosti stanovený pro základní typ věznice a stupeň zabezpečení věznice s ostrahou, do kterých byli odsouzení uvedení v § 69 odst. 1 zákona umístěni, zůstává nedotčen.“. 60. V § 93 odst. 2 písm. a) se za slova „typů věznice“ vkládají slova „a stupňů zabezpečení věznice s ostrahou“. 61. V § 94 odstavec 2 zní: „(2) Způsob zajišťování pořádku a bezpečnosti stanovený pro základní typ věznice a stupeň zabezpečení věznice s ostrahou, do kterých byli odsouzení uvedení v § 70 zákona umístěni, zůstává nedotčen.“. 62. V § 94 odst. 3 se slovo „oddělení“ nahrazuje slovem „oddíly“ a na konci textu odstavce 3 se doplňují slova „a stupňů zabezpečení věznice s ostrahou“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2017. Ministr: JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.
Vyhláška č. 278/2017 Sb.	Vyhláška č. 278/2017 Sb. Vyhláška o stanovení obsahu a rozsahu specializované odborné přípravy zaměřené na odbornou problematiku související balzamací a konzervací a náležitostí dokladu o jejím absolvování Vyhlášeno 30. 8. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2017, částka 97/2017 * § 1 - Obsah a rozsah specializované odborné přípravy * § 2 - Náležitosti dokladu úspěšného absolvování specializované odborné přípravy * § 3 - Zrušovací ustanovení * § 4 - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2017 278 VYHLÁŠKA ze dne 23. srpna 2017 o stanovení obsahu a rozsahu specializované odborné přípravy zaměřené na odbornou problematiku související s balzamací a konzervací a náležitostí dokladu o jejím absolvování Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 31 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 193/2017 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 10 odst. 3 zákona: § 1 Obsah a rozsah specializované odborné přípravy Specializovaná odborná příprava zaměřená na odbornou problematiku související s balzamací a konzervacíkonzervací požadovaná podle § 10 odst. 2 zákona (dále jen „specializovaná odborná příprava“) zahrnuje a) provozní část v rozsahu minimálně 40 vyučovacích hodin zaměřenou na postupy při balzamaci a konzervacikonzervaci, na bezpečnost a zdraví při práci na rizikovém pracovišti a na otázky zdravotně technického a chemického vybavení včetně přípravy fixačních roztoků, b) anatomickou část v rozsahu minimálně 40 vyučovacích hodin zaměřenou na základní znalosti lidské anatomie, pitevních technik a vzniku a rozvoje posmrtných změn, c) hygienickou část v rozsahu minimálně 40 vyučovacích hodin zaměřenou na mikrobiologii, dodržování hygienických a epidemiologických požadavků, desinfekci a sterilizaci v předcházení infekcí, d) psychologickou část v rozsahu minimálně 20 vyučovacích hodin zaměřenou na základní smuteční a vzpomínkovou psychologii, etiku a komunikaci s pozůstalými při sjednávání balzamace a konzervacekonzervace, e) ekonomickou část v rozsahu minimálně 20 vyučovacích hodin zaměřenou na ekonomiku provádění balzamací a konzervacíkonzervací včetně účetnictví, cenové kalkulace, vedení evidence v balzamačním a konzervačním provozu a daňové problematiky, f) právní část v rozsahu minimálně 20 vyučovacích hodin zaměřenou na právní úpravu zacházení s lidskými pozůstatkylidskými pozůstatky a znalosti vybraných částí základů občanského, živnostenského a trestního práva souvisejících s prováděním balzamace a konzervacekonzervace, g) praktickou část spočívající v provedení konzervacekonzervace a balzamace minimálně 20 lidských pozůstatkůlidských pozůstatků; mezi konzervacemikonzervacemi hodnocenými osobou provozující vzdělávací zařízení jako úspěšné musí být vždy alespoň 3 lidské pozůstatkylidské pozůstatky, u kterých byla provedena pitva, a alespoň 3 lidské pozůstatkylidské pozůstatky, u kterých nebyla provedena pitva; mezi balzamacemi hodnocenými osobou provozující vzdělávací zařízení jako úspěšné musí být vždy alespoň 7 lidských pozůstatkůlidských pozůstatků, u kterých byla provedena pitva, a alespoň 7 lidských pozůstatkůlidských pozůstatků, u kterých nebyla provedena pitva, a h) vykonání závěrečné zkoušky. § 2 Náležitosti dokladu úspěšného absolvování specializované odborné přípravy Doklad o úspěšném absolvování specializované odborné přípravy obsahuje a) registrační číslo dokladu, b) obchodní firmu, nebo název, nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby provozující vzdělávací zařízení, její sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, c) název právního předpisu, podle něhož byla specializovaná odborná příprava realizována, d) údaje o absolventovi specializované odborné přípravy, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum a místo narození, e) název specializované odborné přípravy, pro kterou je doklad vydán, f) datum zahájení a ukončení specializované odborné přípravy, g) celkovou hodinovou dotaci specializované odborné přípravy a hodinové dotace výuky podle jednotlivých částí, h) počet provedených konzervacíkonzervací a počet provedených balzamací, i) datum úspěšného vykonání závěrečné zkoušky, j) místo a datum vydání dokladu, k) podpis osoby, která je oprávněna jednat za osobu provozující vzdělávací zařízení. § 3 Zrušovací ustanovení Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 379/2001 Sb., kterou se stanoví obsah a rozsah specializované odborné přípravy k provozování pohřební služby, provádění balzamace a konzervace a provozování krematoria, se zrušuje. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2017. Ministryně: Ing. Šlechtová v. r.
Vyhláška č. 277/2017 Sb.	Vyhláška č. 277/2017 Sb. Vyhláška o postupu obce při zajištění slušného pohřbení Vyhlášeno 30. 8. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2017, částka 97/2017 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Postup obce před zajištěním slušného pohřbení * Zajištění slušného pohřbení * § 3 - (1) Obec zajistí slušné pohřbení těla zemřelého bez zbytečného odkladu. Řídí se rozhodnutím zemřelého, je-li jí známo. * § 4 - (1) V případě zajištění slušného pohřbení do hrobu nebo hrobky na veřejném pohřebišti obec postupuje tak, aby s tím související náklady byly tvořeny nejméně těmito položkami: * § 5 - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2017 277 VYHLÁŠKA ze dne 23. srpna 2017 o postupu obce při zajištění slušného pohřbení Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 31 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 193/2017 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 5 odst. 4 zákona: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje postup obceobce při zajištění pohřbenípohřbení těla zemřelého slušným způsobem podle místních zvyklostí (dále jen „slušné pohřbenípohřbení“). § 2 Postup obce před zajištěním slušného pohřbení (1) ObecObec si po přijetí informace podle § 5 odst. 6 zákona vyžádá od poskytovatele zdravotních služeb nebo pohřební služby, kde je tělo zemřelého uloženo, část B2 Listu o prohlídce zemřelého (dále jen „část B2 Listu“) a ověří svou místní příslušnost k zajištění slušného pohřbenípohřbení. (2) Pokud obecobec zjistí, že není místně příslušná k zajištění pohřbenípohřbení, předá bezodkladně informaci spolu s částí B2 Listu místně příslušné obciobci a současně o tom uvědomí osobu, u které je tělo zemřelého uloženo. (3) ObecObec ověří, zda od oznámení úmrtíoznámení úmrtí osobě blízké zemřelému uplynula lhůta podle § 5 odst. 1 zákona; při pochybnostech, zda k oznámení došlo, oznámí úmrtí osobě blízké zemřelému, pokud je jí známa. Zajištění slušného pohřbení § 3 (1) ObecObec zajistí slušné pohřbenípohřbení těla zemřelého bez zbytečného odkladu. Řídí se rozhodnutím zemřelého, je-li jí známo. (2) ObecObec při zajištění slušného pohřbenípohřbení postupuje tak, aby nevznikaly zbytečné náklady a aby byla co nejméně zatěžována osoba, u které je tělo zemřelého uloženo. (3) ObecObec informuje o zajištění slušného pohřbenípohřbení matriční úřad, který provedl zápis úmrtí fyzické osoby do knihy úmrtí. § 4 (1) V případě zajištění slušného pohřbenípohřbení do hrobu nebo hrobky na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti obecobec postupuje tak, aby s tím související náklady byly tvořeny nejméně těmito položkami: a) hrobnické práce, b) nájem hrobového místahrobového místa na dobu tlecí a c) opatření hrobového místahrobového místa včetně hrobové desky. (2) V případě zajištění slušného pohřbenípohřbení v krematoriu obecobec postupuje tak, aby s tím související náklady byly v závislosti na způsobu uložení lidských ostatkůlidských ostatků na pohřebišti tvořeny nejméně těmito položkami: a) kremace, b) nájem hrobového místahrobového místa na dobu 10 let, c) opatření hrobového místahrobového místa včetně hrobové desky, d) urna, e) uložení popela do pevně uzavíratelné urny s označením, f) převoz urny s lidskými ostatkylidskými ostatky na veřejné pohřebištěveřejné pohřebiště a g) uložení urny s lidskými ostatkylidskými ostatky do úložiště jednotlivých uren na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti, uložení urny s lidskými ostatkylidskými ostatky do hrobu nebo hrobky na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti, rozptyl zpopelněných lidských ostatkůlidských ostatků na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti, nebo vsyp zpopelněných lidských ostatkůlidských ostatků na veřejném pohřebištiveřejném pohřebišti. (3) ObecObec při zajištění slušného pohřbenípohřbení podle odstavce 1 nebo 2 postupuje tak, aby s tím související náklady byly v závislosti na způsobu pohřbenípohřbení dále tvořeny nejméně těmito položkami: a) odměna pro provozovatele pohřební služby, b) použití chladicího zařízení, c) použití mrazicího zařízení, d) konečná rakevkonečná rakev, e) vložka do konečné rakvekonečné rakve, f) vystýlka do konečné rakvekonečné rakve, g) transportní vak, h) úprava těla zemřelého 1. svlečení, 2. umývání, 3. holení, 4. stříhání, 5. kosmetické úpravy, i) rubáš, j) návleky na chodidla, k) oblečení do šatů nebo rubáše, l) uložení těla zemřelého do rakve, m) manipulace s rakví, jinou obdobnou schránkou nebo transportním nosítkem a n) přeprava těla zemřeléhotěla zemřelého, kromě přepravy na pitvu a z pitvy, do místa pohřbenípohřbení. § 5 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2017. Ministryně: Ing. Šlechtová v. r.
Rozhodnutí PŘEDSEDY SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY č. 275/2017 Sb.	Rozhodnutí PŘEDSEDY SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY č. 275/2017 Sb. Rozhodnutí předsedy Senátu Parlamentu České republiky o vyhlášení volby prezidenta republiky Vyhlášeno 28. 8. 2017, částka 96/2017 275 ROZHODNUTÍ PŘEDSEDY SENÁTU PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. srpna 2017 o vyhlášení volby prezidenta republiky Podle čl. 56 odst. 8 a s přihlédnutím k čl. 56 odst. 7 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a § 3 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), vyhlašuji volbu prezidenta republiky a stanovím dny jejího konání na pátek a sobotu 12. a 13. ledna 2018. Předseda Senátu: Štěch v. r.
Vyhláška č. 274/2017 Sb.	Vyhláška č. 274/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 8. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 95/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záz * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 274 VYHLÁŠKA ze dne 21. srpna 2017, kterou se mění vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 221/2015 Sb. a zákona č. 462/2016 Sb., k provedení § 4 odst. 8: Čl. I Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění vyhlášky č. 434/2010 Sb., vyhlášky č. 437/2011 Sb., vyhlášky č. 461/2012 Sb., vyhlášky č. 472/2013 Sb., vyhlášky č. 300/2014 Sb., vyhlášky č. 370/2015 Sb. a vyhlášky č. 447/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci textu písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „e) způsob předkládání vybraných údajů podle právních předpisů upravujících sběr vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí6) a 6) Zákon č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. Vyhláška č. 272/2017 Sb., k provedení některých ustanovení zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí.“. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f). 2. V § 2 se na konci textu písmene l) slovo „a“ zrušuje. 3. V § 2 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které včetně poznámky pod čarou č. 7 zní: „n) vybraným údajem údaj předkládaný podle zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí7). 7) § 3, 4, 5 a 6 zákona č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí.“. 4. V nadpisu části třetí se za slovo „FINANČNÍCH“ vkládají slova „A VYBRANÝCH“. 5. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8 zní: „§ 23a Obecně k předávání vybraných údajů (1) Pro formát, přenos, zabezpečení a rozsah předávání vybraných údajů se použijí ustanovení části druhé obdobně, pokud nestanoví část třetí jinak. (2) Pro předávání vybraných údajů obcí, dobrovolných svazků obcí a příspěvkových organizací zřizovaných obcemi, dobrovolnými svazky obcí a kraji se použijí § 5 odst. 5, 6 a 7 obdobně, nestanoví-li jiný právní předpis8) jinak. 8) Zákon č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění zákona č. 183/2017 Sb.“. 6. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 zní: „§ 24a Termíny předávání vybraných údajů (1) Účetní jednotky sestavují a předávají vybrané údaje ve formalizované datové dávce, a to v termínech stanovených jiným právním předpisem8). (2) Strukturu jednotlivých vybraných údajů stanoví jiný právní předpis9). 9) Vyhláška č. 272/2017 Sb., k provedení některých ustanovení zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. V účetním období započatém před 1. lednem 2018 se použije vyhláška č. 383/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. 2. Vybrané údaje podle § 23a vyhlášky č. 383/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, předávají účetní jednotky poprvé až za období započatá k 1. lednu 2018 a později. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Ministr: Ing. Pilný v. r.
Vyhláška č. 273/2017 Sb.	Vyhláška č. 273/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 28. 8. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 95/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb., vyhlášky č. 403/2011 Sb., vyhlášky č. 436/2011 Sb., * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 273 VYHLÁŠKA ze dne 21. srpna 2017, kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 221/2015 Sb. a zákona č. 462/2016 Sb., k provedení § 4 odst. 8 a § 24 odst. 5: Čl. I Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 435/2010 Sb., vyhlášky č. 403/2011 Sb., vyhlášky č. 436/2011 Sb., vyhlášky č. 460/2012 Sb., vyhlášky č. 473/2013 Sb., vyhlášky č. 301/2014 Sb. a vyhlášky č. 369/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 45 odst. 1 se písmena k) až m) včetně poznámky pod čarou č. 36 zrušují. Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno k). 2. V příloze č. 5 se položky „K. Doplňující informace k poskytnutým garancím“, „L. Doplňující informace o projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru“ a „M. Doplňující informace k příjmům a výdajům“ zrušují. Čl. II Přechodné ustanovení V účetním období započatém před 1. lednem 2018 se použije vyhláška č. 410/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Ministr: Ing. Pilný v. r.
Vyhláška č. 272/2017 Sb.	Vyhláška č. 272/2017 Sb. Vyhláška k provedení některých ustanovení zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí Vyhlášeno 28. 8. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 95/2017 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Struktura předkládaných údajů * § 3 - Průměrná výše celkových ročních nákladů podle § 3 odst. 3 zákona se stanovuje částkou 600 000 000 Kč. * § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 272/2017 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 272/2017 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 272/2017 Sb. Aktuální znění od 18. 1. 2023 (12/2023 Sb.) 272 VYHLÁŠKA ze dne 21. srpna 2017 k provedení některých ustanovení zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí Ministerstvo financí stanoví podle § 3 odst. 1 a 3, § 4 odst. 1, § 5 odst. 1 a § 6 odst. 1 zákona č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí: § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje strukturu údajů, které dotčená osoba předkládá ministerstvu pro účely monitorování a řízení veřejných financí, a stanovuje částku podle § 3 odst. 3 zákona č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, (dále jen „zákon“). § 2 Struktura předkládaných údajů (1) Strukturu předkládaných údajů podle § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 zákona stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce. (2) Strukturu předkládaných údajů podle § 5 odst. 1 zákona stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce. (3) Strukturu předkládaných údajů podle § 6 odst. 1 zákona stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce. § 3 Průměrná výše celkových ročních nákladů podle § 3 odst. 3 zákona se stanovuje částkou 600 000 000 Kč. § 4 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. Ministr: Ing. Pilný v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 272/2017 Sb. 1.1MB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 272/2017 Sb. 442kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 272/2017 Sb. 389kB
Nařízení vlády č. 271/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 271/2017 Sb. Nařízení vlády o oceněních udělovaných Ministerstvem vnitra Vyhlášeno 25. 8. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2017, částka 94/2017 * § 1 - Ocenění udělovaná Ministerstvem vnitra * § 1a - Kříž bezpečnosti státu * § 2 - Medaile ministra vnitra * § 3 - Medaile „Za zásluhy o české archivnictví“ * § 4 - Titul „Přívětivý úřad“ * § 5 - Cena Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě * § 6 - Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě * § 7 - Cena za nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni * § 8 - Cena za nejlepší projekt národního kola Evropské ceny prevence kriminality * § 8a - Cena za dobrovolnictví * § 9 - Titul „Nejlepší sportovec Ministerstva vnitra“ * § 10 - Cena Ministerstva vnitra za mimořádný počin nebo přínos v oblasti sportu * § 11 - Uvedení sportovce do Sportovní síně slávy Ministerstva vnitra * § 11a - Úřednický čin roku * § 12 - Společné ustanovení * § 13 - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2025 (409/2024 Sb.) 271 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. srpna 2017 o oceněních udělovaných Ministerstvem vnitra Vláda nařizuje podle § 49 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 26/2008 Sb.: § 1 Ocenění udělovaná Ministerstvem vnitra Ministerstvo vnitra může udělovat tato ocenění: a) Kříž bezpečnosti státu, b) Medaile ministra vnitra, c) medaile „Za zásluhy o české archivnictví“, d) titul „Přívětivý úřad“, e) Cena Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě, f) Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě, g) Cena za nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni, h) Cena za nejlepší projekt národního kola Evropské ceny prevence kriminality, i) Cena za dobrovolnictví, j) titul „Nejlepší sportovec Ministerstva vnitra“, k) Cena Ministerstva vnitra za mimořádný počin nebo přínos v oblasti sportu, l) uvedení sportovce do Sportovní síně slávy Ministerstva vnitra, m) Úřednický čin roku. § 1a Kříž bezpečnosti státu (1) Kříž bezpečnosti státu se uděluje fyzické osobě, která a) projevila mimořádnou osobní odvahu nebo mimořádnou osobní iniciativu při zajišťování bezpečnosti České republiky a jejích obyvatel, b) dosáhla vynikajících výsledků při zajišťování bezpečnosti České republiky a jejích obyvatel, c) podstatným způsobem přispěla k mezinárodní spolupráci v oblasti zajišťování bezpečnosti státu a jeho obyvatel nebo k vybudování dobrého jména České republiky v této oblasti v zahraničí, d) podstatným způsobem přispěla svou vědeckou, odbornou nebo publikační činností ke zvýšení úrovně bezpečnosti České republiky a jejích obyvatel, nebo e) jinou svou činností podstatným způsobem přispěla k prohlubování bezpečnosti České republiky a jejích obyvatel. (2) Ocenění má tři stupně, z nichž první stupeň je nejvyšší. (3) Ocenění tvoří v prvním stupni pozlacený kříž a diplom, ve druhém stupni stříbrný kříž a diplom a ve třetím stupni bronzový kříž a diplom. § 2 Medaile ministra vnitra (1) Medaile ministra vnitra se uděluje fyzické osobě za zásluhy nebo celoživotní práci v oblastech svěřených Ministerstvu vnitra anebo za zásluhy při mezinárodní propagaci Ministerstva vnitra a jeho činnosti. (2) Medaili ministra vnitra lze udělit in memoriam. (3) Ocenění tvoří Medaile ministra vnitra včetně etue a diplom. Součástí ocenění může být i další věcné ocenění v hodnotě do 20 000 Kč. § 3 Medaile „Za zásluhy o české archivnictví“ (1) Medaile „Za zásluhy o české archivnictví“ se uděluje fyzické osobě za zásluhy o rozvoj českého archivnictví. (2) Ocenění tvoří medaile „Za zásluhy o české archivnictví“ včetně etue a diplom. Součástí ocenění může být i další věcné ocenění v hodnotě do 10 000 Kč. § 4 Titul „Přívětivý úřad“ (1) Titul „Přívětivý úřad“ se uděluje 3 obecním úřadům obceobce s rozšířenou působností za šíři a kvalitu služeb poskytovaných občanům. (2) Ocenění titulem „Přívětivý úřad“ tvoří plaketa včetně etue a diplom. Součástí ocenění může být i další věcné ocenění v hodnotě do 10 000 Kč. § 5 Cena Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě (1) Cena Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě se uděluje správnímu úřadu, územnímu samosprávnému celku nebo dobrovolnému svazku obcíobcí za využívání moderních postupů řízení kvality ve veřejné správě. (2) Cenu Ministerstva vnitra za kvalitu ve veřejné správě tvoří diplom. Součástí ocenění může být i další věcné ocenění v hodnotě do 10 000 Kč. § 6 Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě (1) Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě se uděluje správnímu úřadu, územnímu samosprávnému celku nebo dobrovolnému svazku obcíobcí za dlouhodobé zlepšování jeho činnosti v důsledku využívání nového nástroje, přístupu, postupu anebo inovativního způsobu využívání existujících nástrojů. (2) Cenu Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě tvoří diplom. Součástí ocenění může být i další věcné ocenění v hodnotě do 10 000 Kč. § 7 Cena za nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni (1) Cena za nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni se uděluje územnímu samosprávnému celku, dobrovolnému svazku obcíobcí, útvaru Policie České republiky, středisku Probační a mediační služby nebo právnické osobě věnující se prevenci kriminality k ocenění 3 nejlepších realizovaných projektů v oblasti prevence kriminality. (2) Cenu za nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni tvoří plaketa včetně etue a diplom. Součástí ocenění může být i další věcné ocenění v hodnotě do 10 000 Kč. § 8 Cena za nejlepší projekt národního kola Evropské ceny prevence kriminality (1) Cena za nejlepší projekt národního kola Evropské ceny prevence kriminality se uděluje územnímu samosprávnému celku, dobrovolnému svazku obcíobcí, útvaru Policie České republiky, středisku Probační a mediační služby nebo právnické osobě věnující se prevenci kriminality k ocenění 3 nejlepších realizovaných projektů v oblasti prevence kriminality, které byly přihlášeny do národního kola Evropské ceny prevence kriminality. (2) Cenu za nejlepší projekt národního kola Evropské ceny prevence kriminality tvoří plaketa včetně etue a diplom. Součástí ocenění může být i další věcné ocenění v hodnotě do 10 000 Kč. § 8a Cena za dobrovolnictví (1) Cena za dobrovolnictví v kategorii dobrovolník se uděluje fyzické osobě, která nad rámec svých povinností, bez nároku na finanční odměnu a ve svém volném čase pomáhala například lidem ve svém okolí, při ochraně přírody, ve sportu, kultuře nebo pomáhala organizacím při realizaci jejich dobrovolnických programů anebo projektů. (2) Cena za dobrovolnictví v kategorii dobrovolnická organizace se uděluje právnické osobě, která významným způsobem přispěla k rozvoji dobrovolnictví v České republice nebo realizovala zvlášť významné programy, projekty anebo aktivity v oblasti dobrovolnictví. (3) Ocenění podle odstavců 1 a 2 tvoří plaketa včetně etue a diplom. Součástí ocenění podle odstavců 1 a 2 může být i další věcné ocenění v hodnotě do 10 000 Kč. § 9 Titul „Nejlepší sportovec Ministerstva vnitra“ (1) Titul „Nejlepší sportovec Ministerstva vnitra“ se uděluje sportovci, který je členem rezortního sportovního centra Ministerstva vnitra, za vynikající sportovní výsledky. (2) Ocenění titulem „Nejlepší sportovec Ministerstva vnitra“ tvoří plaketa včetně etue a diplom. Součástí ocenění může být i další věcné nebo peněžní ocenění v a) kategorii dospělých v hodnotě do 50 000 Kč za první místo, do 35 000 Kč za druhé místo a do 20 000 Kč za třetí místo, nebo b) juniorské kategorii v hodnotě do 35 000 Kč. § 10 Cena Ministerstva vnitra za mimořádný počin nebo přínos v oblasti sportu (1) Cena Ministerstva vnitra za mimořádný počin nebo přínos v oblasti sportu se uděluje fyzické osobě, která je nebo byla členem rezortního sportovního centra Ministerstva vnitra, za její dlouhodobou a úspěšnou reprezentaci České republiky, mimořádný počin v oblasti sportu, celoživotní čestný postoj, sportování v duchu fair play nebo vedení sportovců k čestnosti ve sportu i v životě. (2) Cenu Ministerstva vnitra za mimořádný počin nebo přínos v oblasti sportu tvoří diplom. Součástí ocenění může být i další věcné nebo peněžní ocenění v hodnotě do 10 000 Kč. § 11 Uvedení sportovce do Sportovní síně slávy Ministerstva vnitra (1) Do Sportovní síně slávy Ministerstva vnitra může být uveden sportovec, který je nebo byl členem rezortního sportovního centra Ministerstva vnitra, za dlouhodobé vynikající sportovní výsledky. (2) Do Sportovní síně slávy Ministerstva vnitra může být sportovec uveden in memoriam. (3) Součástí uvedení sportovce do Sportovní síně slávy Ministerstva vnitra je diplom. Součástí ocenění může být i další věcné nebo peněžní ocenění v hodnotě do 10 000 Kč. § 11a Úřednický čin roku (1) Úřednický čin roku se uděluje státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, jinému zaměstnanci ve služebním úřadu nebo zaměstnanci územního samosprávného celku, který svým osobním přístupem, inovativním postupem nebo dobrou praxí významnou měrou přispěl ke zlepšení výkonu veřejné správy. (2) Ocenění tvoří plaketa a diplom. § 12 Společné ustanovení Ocenění uvedená v § 1 písm. d) až m) se udělují nejvýše jedenkrát v kalendářním roce. § 13 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r.
Vyhláška č. 270/2017 Sb.	Vyhláška č. 270/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Vyhlášeno 25. 8. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2017, částka 93/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, se mění takto: * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2018 270 VYHLÁŠKA ze dne 16. srpna 2017, kterou se mění vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 19, § 23 odst. 3 a § 26 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 49/2009 Sb. a zákona č. 82/2015 Sb., (dále jen „zákon“): Čl. I Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, se mění takto: 1. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Plán pedagogické podpory zpracuje škola, nepostačuje-li samotné zohlednění individuálních vzdělávacích potřeb žáka při vzdělávání, a to za podmínek stanovených v příloze č. 1 k této vyhlášce.“. 2. V § 13 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 3. V § 13 odst. 3 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 4. V § 13 odst. 3 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“. 5. V § 15 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Termín nového posouzení speciálních vzdělávacích potřeb uvede školské poradenské zařízení do zprávy a doporučení.“. 6. V § 16 odst. 1 se slova „udělení písemného informovaného souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka“ nahrazují slovy „poté, co zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka udělil ve škole nebo školském zařízení písemný informovaný souhlas s jejich poskytováním“. 7. V § 17 odst. 1 se za slova „5 žáků“ vkládají slova „se speciálními vzdělávacími potřebami“. 8. V § 17 odst. 2 se za slova „Počet žáků“ vkládají slova „se speciálními vzdělávacími potřebami“ a slovo „však“ se zrušuje. 9. V § 18 odst. 1 se za slova „počet žáků“ vkládají slova „se speciálními vzdělávacími potřebami“. 10. V § 20 odst. 2 se za slova „žáky s mentálním postižením“ vkládají slova „u prvního doporučení“ a za slovo „roku“ se vkládají slova „a dále pak po dobu 2 let“. 11. V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) V případě, že jde o doporučení k zařazení do třídy, oddělení nebo studijní skupiny zřízené pro žáky s mentálním postižením, se vyhodnocení podle odstavce 1 věty první provádí každoročně za použití principů dynamické diagnostiky, pokud se však nejedná o žáky se středně těžkým, těžkým nebo hlubokým mentálním postižením.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 12. Příloha č. 1 zní: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 27/2016 Sb. Přehled podpůrných opatření 1. Členění a základní pravidla pro uplatňování podpůrných opatření 1.1. Přehled podpůrných opatření se člení na část A, část B a část C. 1.2. Část A obsahuje výčet a účel podpůrných opatření, jejich členění do stupňů a u podpůrných opatření druhého až pátého stupně, s výjimkou kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, pravidla pro jejich použití školou a školským zařízením. Při uplatňování podpůrných opatření vyššího stupně uvedených v části A a zároveň spočívajících v poradenské pomoci školy anebo školského poradenského zařízení nebo v úpravě metod vzdělávání anebo školských služeb nebo hodnocení žáka vyšší stupeň podpůrného opatření zahrnuje rovněž vždy podpůrná opatření stejného druhu uvedená v tomto přehledu u nižších stupňů. 1.3. Podpůrná opatření s normovanou finanční náročností jsou vždy označena stupněm (II. - V.), číslem položky podle struktury Přehledu a označením pro podporu ve škole (A) nebo školském zařízení (B). Označení položky slouží pro vykazování použitých podpůrných opatření ve škole, případně ve školském zařízení. 1.4. Část B obsahuje výčet a účel kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, jejich členění do stupňů a pravidla pro jejich použití školou a školským zařízením včetně jejich normované finanční náročnosti. Školské poradenské zařízení doporučuje v případě vážně nemocných žáků a žáků s duševními onemocněními pomůcky a speciální učebnice ze všech skupin, vždy v odpovídajícím stupni podpůrných opatření a v souladu se vzdělávacími potřebami žáka. Kompenzační pomůcky lze použít bez ohledu na skupiny obtíží, podle kterých jsou kompenzační pomůcky v části B uvedeny. 1.5. Podpůrná opatření všech stupňů se vztahují na všechny druhy vzdělání dle zákona. Druhy podpůrných opatření odpovídají věku žáka a stupni vzdělání a charakteru speciálních vzdělávacích potřeb žáka. 1.6. Pokud činnost školy a školského zařízení vykonává jedna právnická osoba, jsou doporučená podpůrná opatření pro školské zařízení a školu uvedena v jednom doporučení školského poradenského zařízení; jinak vydává školské poradenské zařízení samostatné doporučení pro vzdělávání žáka ve školském zařízení. 1.7. Pro vzdělávání ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona lze doporučit pouze podpůrná opatření spočívající v a) poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení, b) úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče (u tohoto předmětu však nikoliv s normovanou finanční náročností) a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky, c) úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání, d) použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů, e) vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, f) úpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy nebo g) využití asistenta pedagoga, dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících žákovi po dobu jeho pobytu ve škole podporu podle jiného právního předpisu. 1.8. Normovaná finanční náročnost se nestanovuje pro kompenzační pomůcku, pokud je stejná nebo obdobná pomůcka žákovi hrazena na základě jiných právních předpisů a lze ji využít k naplnění jeho vzdělávacích potřeb. 1.9. V části C je uveden počet hodin za rok pro stanovení normované finanční náročnosti u podpůrných opatření spočívajících ve využití tlumočníka českého znakového jazyka nebo přepisovatele pro neslyšící. 2. Obecná pravidla normované finanční náročnosti Normovaná finanční náročnost je vyjádřena následujícími vztahy: I. Normovaná roční finanční náročnost podpůrných opatření osobního charakteru se stanoví vztahem (zaokrouhleno na desítky nahoru): a) je-li činnost realizována učitelem, včetně učitele, který získal kvalifikaci podle § 7 odst. 2, § 8 odst. 2 nebo § 9 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „pedagogický pracovník školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky“): P1=PTp×1,05×12×1,Proc b) je-li činnost realizována asistentem pedagoga: P2=PTap×1,05×12×1,Proc c) je-li činnost realizována pracovníky poskytujícími poradenské služby ve škole (školním psychologem s kvalifikací podle § 19 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo školním speciálním pedagogem s kvalifikací podle § 18 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů): P3=PTpm×1,05×12×1,Proc\| kde: PTp je platový tarif v nejvyšším platovém stupni v 12. platové třídě stanovený podle jiného právního předpisu4), PTap je platový tarif v nejvyšším platovém stupni v 8. platové třídě stanovený podle jiného právního předpisu4), PTpm je platový tarif v nejvyšším platovém stupni ve 13. platové třídě stanovený podle jiného právního předpisu4), Proc je součtem procent sazby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti5), jehož poplatníkem je zaměstnavatel, procent sazby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance6), a procent, v jejichž výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb7). ---\|--- II. Normovaná hodinová finanční náročnost podpůrných opatření se stanoví vztahem (zaokrouhleno na jednotky nahoru): N1=PTtp×1,05×1,Proc/160\| kde: PTtp je platový tarif v nejvyšším platovém stupni v 11. platové třídě stanovený podle jiného právního předpisu8), Proc je součtem procent sazby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti5), jehož poplatníkem je zaměstnavatel, procent sazby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance6), a procent, v jejichž výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb7). 3. Část A Podpůrná opatření prvního stupně - obecně --- Podpůrná opatření prvního stupně slouží ke kompenzaci mírných obtíží ve vzdělávání žáka (např. pomalejší tempo práce, drobné obtíže ve čtení, psaní, počítáni, problémy se zapomínáním, drobné obtíže v koncentraci pozornosti atd.), u nichž je možné prostřednictvím mírných úprav v režimu školní výuky a domácí přípravy dosáhnout zlepšení; zahrnují také podporu žáků z důvodů akcelerovaného vývoje školních dovedností. Úpravy ve vzdělávání žáka navrhují pedagogičtí pracovníci, přitom spolupracují s pedagogickým pracovníkem poskytujícím poradenské služby ve škole (dále jen „poradenský pracovník školy“) a zletilým žákem nebo zákonným zástupcem žáka. Obtíže žáka jsou dále vyvolané zejména aktuálně nepříznivým zdravotním nebo psychickým stavem, případně se jedná o dlouhodobé problémy malého rozsahu a intenzity. Škola zohledňuje sociální status, vztahovou síť žáka a jeho sociální a rodinné prostředí. Pokud žák dochází do školského zařízení, které se podílí na vzdělávání žáka (zejména v případě zájmového vzdělávání) a charakter jeho obtíží to vyžaduje, informuje škola tato zařízení o charakteru podpory žáka školou, tak aby i tato zařízení respektovala vzdělávací potřeby žáka. Podpůrná opatření směřují k naplňování speciálních vzdělávacích potřeb žáka, které nevyžadují opatření s normovanou finanční náročností, přitom pokud jsou účelné, mohou podporovat žáka v celém průběhu jeho vzdělávání. PODMÍNKY K ZAJIŠTĚNÍ PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ \\- Zpracování plánu pedagogické podpory \\- Pravidelné konzultace pedagogických pracovníků a vyhodnocování zvolených postupů \\- Materiální podpora se poskytuje podle podmínek školy \\- Prostředky pedagogické podpory žáka, zejména didaktické úpravy průběhu vyučování a práce s učivem. PORADENSKÁ POMOC ŠKOLY A ŠKOLSKÉHO PORADENSKÉHO ZAŘÍZENÍ Poskytování poradenské pomoci ve škole zajišťují zejména poradenští pracovníci školy: školní metodik prevence se věnuje péči o žáky s rizikovým chováním a prevenci rizikového chování, výchovný poradce se věnuje podpoře žáků a pedagogických pracovníků při vzdělávání žáků s potřebou uplatňování podpůrných opatření, pokud ve škole pracuje školní psycholog nebo školní speciální pedagog, tak se podílí na poskytování poradenských služeb i realizaci předmětu speciálně pedagogické péče. Poradenský pracovník školy spolupracuje s dalšími pedagogickými pracovníky, zejména s třídními učiteli, a zajišťuje pravidelnou komunikaci se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem. Pravidelně komunikuje se školskými poradenskými zařízeními, která zajišťují návrhy podpůrných opatření a podílejí se na jejich realizaci ve školách. Školy a školská zařízení, která se podílejí na vzdělávání žáka, postupují za účelem jeho podpory ve vzájemné součinnosti. NORMOVANÁ FINANČNÍ NÁROČNOST Bez normované finanční náročnosti. FORMA VZDĚLÁVÁNÍ Forma vzdělávání je volena na základě věku žáka a tomu odpovídajícího stupně vzdělávání a podle požadavků na organizaci jeho vzdělávání, které vždy respektují speciální vzdělávací potřeby žáka nebo jiné závažné důvody na straně žáka. VÝCHODISKA PRO POSKYTOVÁNÍ PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ Pozorování v hodině, rozhovor (se žákem nebo zákonným zástupcem žáka). Prověřování znalostí a dovedností žáka a reflexe jeho výsledků. Analýza procesů, výkonů a výsledků činností žáka, využívání portfolia žákovských prací. Analýza domácí přípravy žáka a dosavadního pedagogického působení školy. PŘÍKLADY PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ V PRVNÍM STUPNI --- 1. Metody výuky\| Zvolené metody práce podporují kvalitu poznávacích procesů žáka, zvláště pak aparátu řídícího osvojování učiva (myšlení, pozornost, paměť), rozvíjejí a podporují preferované učební styly žáka, respektují míru nadání žáka a jeho specifika. Orientují se na rozvíjení informačně receptivních metod zaměřených na rozvoj vnímání, na práci s textem a obrazem, dále na reproduktivní metody upevňující zapamatování, které vedou k osvojování vědomostí a dovedností pomocí opakování a procvičování. Preferují řešení typových úloh a problémů. Aktivizují a motivují žáka, upevňují pracovní návyky. Klade se důraz na individualizaci výuky (zahrnuje zohledňování individuálních potřeb žáka, respektování pracovních specifik žáka, stylů učení, doplňující výklad nebo procvičování, princip multisenzorického přístupu, nastavení dílčích cílů tak, aby žák mohl prožívat úspěch, opakované vracení se ke klíčovým pojmům a dovednostem aj.). Volí se taková forma práce, která umožní častější kontrolu a poskytování zpětné vazby, respektování pracovního tempa žáka, stanovení odlišných časových limitů pro plnění úkolů. Zadávání domácích úkolů zohledňuje možnosti žáka a podmínky, které má žák k jejich plnění. Ve vyučovací hodině se věnuje větší pozornost formám a metodám výuky, struktuře vyučovací hodiny, přiměřenosti vyučování, logické organizaci a srozumitelnosti předkládaného učiva, motivaci k učení a opakování základních principů učiva, které směřuje ke zvyšování koncentrace pozornosti žáka a ke zlepšení jeho motivace; současně je zohledňován sociální status a vztahová síť žáka a prostředí, ze kterého žák přichází do školy. 2. Úprava obsahu a výstupů vzdělávání\| Obohacování učiva (dílčích výstupů) nad rámec školního vzdělávacího programu, formy obohacování se volí nejčastěji pro nadané a mimořádně nadané žáky podle charakteru jejich nadání. Cílem tohoto postupuje učivo prohloubit, rozšířit a obohatit o další informace, stimulovat procesy objevování a vyhledávání dalších souvislostí a vazeb, které dané téma vzdělávání nabízí. Výstupy vzdělávání se neupravují. 3\\. Organizace výuky\| Pro podporu žákovy práce se doporučuje zejména: \\- nastavení pravidel průběhu a struktury vyučovací hodiny (střídání forem a činností během výuky), \\- změna zasedacího pořádku či uspořádání třídy v rámci vyučovací jednotky a se zřetelem k charakteru výuky a potřebám žáků, \\- diferenciace výuky, skupinová a kooperativní výuka, \\- zohlednění postavení žáka ve skupině (třídě), \\- nabídka volnočasových aktivit (ve škole) a podpora rozvoje zájmů žáka, \\- organizační podpora mimoškolního vzdělávání, včetně odborných exkurzí a stáží. 4\\. Hodnocení\| Využívání různých forem hodnocení, práce s kritérii hodnocení v závislosti na charakteru žákova problému, s důrazem na podporu rozvoje dovedností a vědomostí žáka, zohlednění akcelerovaného vývoje nadaných žáků v práci s učivem. Podpora autonomního hodnocení (sebehodnocení). Hodnocení vždy musí zohledňovat sociální kontext, ve kterém probíhá, a směřovat nejen k vyhodnocení úspěšnosti žákova učení, ale také k posílení jeho motivace pro vzdělávání. 5\\. Intervence školy\| 5.1 Přímá podpora\| Etapa přímé podpory žáka ve výuce učitelem nebo jiným pedagogickým pracovníkem. Slouží ke zmapování možných forem podpory žáka. Pokud nepostačuje tato forma podpory a žákovi obtíže vyžadují součinnost více pedagogických pracovníků, je vytvářen plán pedagogické podpory (PLPP). 5.2 Plán pedagogické podpory\| Etapa plánu pedagogické podpory ve spolupráci se zákonnými zástupci žáka, v součinnosti s poradenskými pracovníky školy; slouží k poskytování organizované podpory žákova vzdělávání, k pravidelnému vyhodnocování účinnosti zvolených opatření školy. 5.3 Metodická podpora\| Poskytování metodické a konzultační podpory pedagogickým pracovníkům, žákům a zákonným zástupcům žáků - ze strany poradenských pracovníků školy. 5.4 Navrhovatel a koordinátor opatření\| Škola na základě podnětu pedagogických pracovníků školy, zletilých žáků nebo zákonných zástupců žáků informuje pedagogické pracovníky, kteří se podílejí na vzdělávání žáka, a zákonné zástupce o úpravách postupů ve vzdělávání žáka.Vychází se z konzultace školy a zákonných zástupců o postupech vzdělávání, s cílem spolupráce na řešení problému žáka, předpokládá se i nespolupracující žák nebo zákonný zástupce žáka. Spolupráce uvnitř školy Ředitel školy pověří koordinací plánu pedagogické podpory třídního učitele, učitele předmětu nebo poradenského pracovníka školy. 6\\. Pomůcky\| Běžné učebnice a učební pomůcky. Podpůrná opatření druhého stupně - obecně --- Charakter vzdělávacích potřeb žáka, pro kterého je tento stupeň určen, je ovlivněn zejména aktuálním zdravotním stavem žáka, opožděným vývojem, odlišným kulturním prostředím nebo jinými životními podmínkami žáka, problémy v počáteční schopnosti učit se a připravovat se na školní práci, nadáním, specifickými poruchami učení a chování, mírným oslabením sluchových nebo zrakových funkcí, mírnými řečovými vadami, oslabením dorozumívacích schopností, poruchami autistického spektra s mírnými obtížemi, nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka a dalšími specifiky, která vyžadují využívání individuálního přístupu ke vzdělávacím potřebám žáka, úpravy v organizaci a metodách výuky, v hodnocení žáka, ve stanovení postupu i forem nápravy a případného využití podpůrného opatření v podobě individuálního vzdělávacího plánu. Problémy žáka ve vzdělávání lze charakterizovat jako mírné, lze je obvykle kompenzovat s využitím speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek nebo kompenzačních pomůcek, s podporou předmětu speciálně pedagogické péče a úpravami pedagogické práce. PODMÍNKY K ZAJIŠTĚNÍ PODPORY \\- doporučení školského poradenského zařízení, \\- pracovník školského poradenského zařízení odpovědný za komunikaci se školou, \\- v případě potřeby osoba poskytující škole konzultace z důvodu své odbornosti pro účely vzdělávání nadaných žáků; \\- spolupráce s rodinou a případně dalším subjektem pro naplňování podpory žáka (školská zařízení, která se podílejí na vzdělávání žáka), \\- zařazení žáka do speciálně pedagogické nebo pedagogické intervenční péče podle skladby obtíží žáka a možností školy organizované školou nebo školskými zařízeními (školní družina, školní klub, středisko volného času, domovy dětí a mládeže). PORADENSKÁ POMOC ŠKOLY A ŠKOLSKÉHO PORADENSKÉHO ZAŘÍZENÍ Poskytování poradenské pomoci ve škole zajišťují zejména poradenští pracovníci školy: školní metodik prevence se věnuje péči o žáky s rizikovým chováním a prevenci rizikového chování, výchovný poradce se věnuje podpoře žáků a pedagogických pracovníků při vzdělávání žáků s potřebou uplatňování podpůrných opatření, pokud ve škole pracuje školní psycholog nebo školní speciální pedagog, tak se podílí na poskytování poradenských služeb i realizaci předmětu speciálně pedagogické péče. Poradenský pracovník školy spolupracuje s dalšími pedagogickými pracovníky, zejména s třídními učiteli, a zajišťuje pravidelnou komunikaci se zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem. Pravidelně komunikuje se školskými poradenskými zařízeními, která zajišťují návrhy podpůrných opatření a podílejí se na jejich realizaci ve školách. Školy a školská zařízení, která se podílejí na vzdělávání žáka, postupují za účelem jeho podpory ve vzájemné součinnosti. NORMOVANÁ FINANČNÍ NÁROČNOST Normovaná finanční náročnost se stanoví pro jednotlivá opatření, pokud nejsou již hrazena na základě jiných právních předpisů: \\- úprava obsahu vzdělávání, \\- speciální učebnice a speciální učební pomůcky, \\- kompenzační pomůcky, \\- 1 h / 1 týden pedagogické intervence na práci se žákem, žáky nebo třídou ve škole, \\- 1 h / 1 týden pedagogické intervence na práci se žákem nebo žáky ve školském zařízení, \\- 1 h / 1 týden předmět speciálně pedagogické péče poskytovaný pedagogickým pracovníkem školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky, psychologem s kvalifikací podle § 19 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „psycholog“), nebo speciálním pedagogem s kvalifikací podle § 18 zákona č. 563/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „speciální pedagog“). FORMA VZDĚLÁVÁNÍ Forma vzdělávání je volena na základě věku žáka a tomu odpovídajícího stupně vzdělávání a podle požadavků na organizaci jeho vzdělávání, které vždy respektují speciální vzdělávací potřeby žáka nebo jiné závažné důvody na jeho straně. PODPŮRNÁ OPATŘENÍ DRUHÉHO STUPNĚ\| Normovaná roční finanční náročnost ---\|--- 1. Metody výuky\| Úpravy metod výuky, včetně domácí přípravy: \\- Reflektují možnosti a potřeby žáka ve vztahu k věku, rozvíjejí a podporují výchovu žáka; zohledňují učební styly žáka; respektují míru nadání žáka a jeho specifika. \\- Rozvíjejí myšlení, paměť, pozornost, vnímání, motoriku, stimulují vývoj, využívají řešení typových úloh, řešení problémů; vedou k osvojení vědomostí, dovedností a postojů. \\- Pomáhají překonávat nepřipravenost na školu a z toho plynoucí selhávání ve školních dovednostech. \\- Zahrnují intervence na podporu oslabených nebo nefunkčních dovedností a kompetencí žáka, podporují připravenost na praktické činnosti. \\- Umožňují obohacení dílčích výstupů školního vzdělávacího programu nad rámec učiva vyučovacích předmětů a oblastí školního vzdělávacího programu pro nadané a mimořádně nadané žáky. \\- Využívají např. individuální a skupinovou projektovou práci, stáže na odborných pracovištích na podporu rozvoje vědomostí a dovedností, včetně praktických dovedností nadaných žáků.\| 2\\. Úprava obsahu a výstupů vzdělávání\| Je nutná úprava obsahu vzdělávání žáka v dílčích oblastech, které žák vzhledem ke svým vzdělávacím potřebám nemůže zvládnout nebo je zvládá alternativním způsobem. Obsah vzdělávání žáků se upravuje v závislosti na struktuře a charakteru speciálních vzdělávacích potřeb žáků na základě doporučení školských poradenských zařízení. Práce s obsahy vzdělávání směřuje k posílení vzdělávání žáka v oblastech, kde nedosahuje uspokojivých výsledků. U žáků s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu odlišných kulturních a životních podmínek je třeba: \\- podpora rozvoje školních dovedností na počátku vzdělávání žáka, posílení přípravy na školní práci. \\- v rámci nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin posílení výuky českého jazyka nebo výuky českého jazyka jako jazyka cizího: a) v předškolním vzdělávání: 4 x 15 minut výuky českého jazyka jako jazyka cizího/týden, nejvýše však 80 h, b) v základním vzdělávání: 3 vyučovací hodiny (h)/týden, nejvýše však 120 h, c) ve středním vzdělávání: 3h/týden, nejvýše však 120 h. Úprava očekávaných výstupů vzdělávání se ve druhém stupni nepředpokládá.\| a): P1x0,05 b): P1x0,15 c): P1x0,15 3. Organizace výuky A) ve škole B) ve školském zařízení\| II. 3 A) ve škole\| Úpravy organizace a průběhu vzdělávání žáka ve třídě respektují specifika podmínek, které usnadní vzdělávání žáka, včetně možností využívání speciálních učebnic, speciálních učebních a kompenzačních pomůcek a postupů. Podpora sociokulturní adaptace v zapojení do třídního kolektivu u žáků. Organizace a podmínky výuky jsou definovány v individuálním vzdělávacím plánu.\| II. 3 B) ve školském zařízení\| Organizace vzdělávání žáka ve školských zařízeních vychází z obtíží žáka ve vzdělávání, respektuje specifika žáka, která mohou ovlivňovat jeho účast na aktivitách organizovaných ve školských zařízeních. Organizace a podmínky zapojení žáka do aktivit školského zařízení jsou specifikovány v doporučení školského poradenského zařízení. V případě, že žák potřebuje pro vzdělávání speciální učebnice, speciální učební pomůcky a kompenzační pomůcky, zváží školské poradenské zařízení, které z těchto podpor jsou pro žáka nezbytné také pro vzdělávání ve školském zařízení, zváží potřebnost jejich duplicitního poskytnutí (pokud nelze pomůcku přenášet).\| 4. Individuální vzdělávací plán)\| II. 4\| Individuální vzdělávací plán jako podpůrné opatření navrhuje školské poradenské zařízení a zpracovává ho škola. Vychází ze školního vzdělávacího programu, vyhovuje vzdělávacím potřebám žáka, u mimořádného intelektového nadání je třeba umožnit obohacování učiva nad rámec předmětů a vzdělávacích oblastí školního vzdělávacího programu. Cílem tohoto postupu je učivo prohloubit, rozšířit a obohatit o další informace, stimulovat procesy objevování a vyhledávání dalších souvislostí a vazeb, které dané téma vzdělávání nabízí. Individuální vzdělávací plán v případě potřeby zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče a pedagogickou intervenci, pokud je třeba podpořit vzdělávání žáka, včetně možnosti podpory školským poradenským zařízením.\| 5. Hodnocení\| Hodnocení vychází ze zjištěných specifik žáka (např. neznalost vyučovacího jazyka). Nastavují se taková kritéria hodnocení, která žákovi umožní dosahovat osobního pokroku. Užívá se různých forem hodnocení, jejichž kritéria respektují charakter obtíží nebo specifik žáka, včetně jeho nadání nebo mimořádného nadání. Z hodnocení jsou zřejmé konkrétní individuálně specifické podoby činnosti vyžadované po žákovi, jsou jasně a srozumitelně formulována hodnotící kritéria, dále třída hodnocených vlastností i hodnotící škála. Formativní hodnocení směřuje k zpětnovazební podpoře efektivního učení žáků a je pro ně informativní a korektivní; podporuje rozvoj autonomního hodnocení. Sumativní hodnocení žáků s potřebou podpůrných opatření (se speciálními vzdělávacími potřebami) zohledňuje jak omezení žáka, tak zejména jeho pokroky ve vzdělávání.\| 6. Intervence\| Intervence ve druhém stupni zahrnuje podpůrná opatření spočívající v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče a v zajištění pedagogické intervence. Předmět speciálně pedagogické péče je zajišťován pedagogickými pracovníky školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky, speciálními pedagogy nebo psychology školy nebo školského poradenského zařízení při dodržení nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin, přičemž je zaměřen ve druhém stupni na nápravy např. v oblasti logopedických obtíží, řečové výchovy, specifických poruch učení, rozvoj grafomotorických dovedností, rozvoj vizuálně percepčních dovedností, zdravotní tělesné výchovy, na nácvik sociální komunikace. Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit jeho vzdělávání, případně ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku. Současně je možné využít tuto dotaci pro práci střídou nebo skupinou žáků. Intervence zahrnují také poradenskou pomoc školského poradenského zařízení.\| A) ve škole B) ve školském zařízení\| II. 6. 1 A) Pedagogická intervence\| Individuální nebo skupinová práce pedagogického pracovníka se žákem, Rozsah: 1 h týdně maximálně 6 žáků ve skupině/ práce s třídou\| P1x 0,05 - poskytuje se pouze v případě, pokud žák není součástí skupiny, na kterou již byly poskytnuty prostředky státního rozpočtu II. 6. 1 B) Pedagogická intervence\| Pedagogická intervence slouží k podpoře přípravy žáků na školu a k rozvoji učebního stylu žáků. Rozsah: 1 h týdně maximálně 6 žáků ve skupině/ práce s třídou\| P1x 0,05 - poskytuje se pouze v případě, pokud žák není součástí skupiny, na kterou již byly poskytnuty prostředky státního rozpočtu II. 6. 2 A) Předmět speciálně pedagogické péče\| 1 hodina předmětu speciálně pedagogické péče zajistí škola nebo školské poradenského zařízení. Rozsah: 1 h týdně Individuální/skupinová práce, reedukační skupiny (max. 4 žáci)\| P1x 0,05 - poskytuje se pouze v případě, pokud žák není součástí skupiny, na kterou již byly poskytnuty prostředky státního rozpočtu 7. Úpravy podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání\| II. 7 A. přijímání ke vzdělávání\| Ředitel školy uzpůsobí průběh přijímacího řízení pro žáky s potřebou podpůrných opatření druhého stupně, respektuje funkční důsledky speciálních vzdělávacích potřeb žáka, jeho onemocnění nebo zdravotního postižení, které mohou ovlivnit průběh přijímacího řízení. Škola postupuje na základě doporučení školského poradenského zařízení. Obdobně se postupuje u přijímání uchazečů o vzdělávání na vyšší odborné škole.\| II. 7 B. Ukončování vzdělávání maturitní zkouškou upraveno jiným právním předpisem9)\| Skupina a kategorie podle jiného právního předpisu9) odpovídající druhému stupni podpůrných opatření\| Skupina 1\| U žáků s potřebou podpůrných opatření druhého stupně jsou respektovány funkční důsledky speciálních vzdělávacích potřeb žáka, jeho onemocnění nebo postižení ovlivňující konání maturitní zkoušky. Žák je zařazen do příslušné kategorie pro konání maturitní zkoušky. Při úpravě podmínek konání maturitní zkoušky je nutné zohlednit aktuální zdravotní stav žáka\| TP-1, ZP-1, SP-1, SPUO-1\| Průběh konání maturitní zkoušky nevyžaduje zvláštní úpravy zkušební dokumentace. Žákům je navýšen časový limit a mají upravené prostředí pro konání maturitní zkoušky. Mohou používat kompenzační pomůcky. Žáci kategorie a skupiny SP-1 nekonají poslechový subtest didaktického testu z cizího jazyka.\| II. 7 C. ukončování vzdělávání\| I. Závěrečná zkouška v oborech středního vzdělání s výučním listem: Ředitel školy umožní žákovi, u kterého byla v průběhu vzdělávání uplatňována podpůrná opatření druhého stupně, aby byla zohledněna i v průběhu konání praktické a teoretické zkoušky na základě doporučení školského poradenského zařízení. U žáků s potřebou podpůrných opatření druhého stupně jsou respektovány funkční důsledky obtíží žáka, jeho onemocnění nebo zdravotního postižení. II. Závěrečná zkouška v oborech středního vzdělání: Ředitel školy umožní žákovi, u kterého byla v průběhu vzdělávání uplatňována podpůrná opatření druhého stupně, aby byla zohledněna i v průběhu konání závěrečné zkoušky, na základě doporučení školského poradenského zařízení. U žáků s potřebou podpůrných opatření druhého stupně jsou respektovány funkční důsledky obtíží žáka, jeho onemocnění nebo zdravotního postižení. Rozsah podpory obvykle vyžaduje prodloužení času pro konání zkoušek a vytvoření pozitivního klimatu. III. Konzervatoř - ukončení absolutoriem a vyšší odborné vzdělání - ukončení absolutoriem: Přiměřeně se uplatní pravidla pro konání závěrečné zkoušky v oborech středního vzdělání pro žáky s potřebou podpůrných opatření v druhém stupni (bod II výše).\| 8\\. Pomůcky\| Část B Přehledu podpůrných opatření. Ve výjimečných případech lze použít obdobné speciální učebnice, speciální učební pomůcky nebo kompenzační pomůcky, pokud jejich použití povede k naplnění vzdělávacích potřeb žáka; přitom musí být dodržena normovaná finanční náročnost podpůrného opatření. Pro další skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, které nejsou taxativně uvedeny, se volí speciální učebnice, speciální učební pomůcky a kompenzační pomůcky v souladu s jejich speciálními vzdělávacími potřebami, vždy v odpovídajícím stupni podpůrných opatření. Při navrhování pomůcek se dbá na posouzení potřebnosti kompenzačních a speciálních pomůcek, které mohou být žákovi již poskytnuty z jiných zdrojů pro zabránění nedůvodného čerpání prostředků ze státního rozpočtu.\| Podpůrná opatření třetího stupně - obecně --- Použití podpůrného opatření ve třetím stupni je podmíněno stanovením podpůrných opatření školským poradenským zařízením na základě diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb žáka, případně vychází z vyhodnocení účinnosti nižších stupňů podpůrných opatření poskytovaných žákovi. Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje již znatelné úpravy v metodách práce, v organizaci a průběhu vzdělávání, v úpravě školního vzdělávacího programu, v hodnocení žáka. Rozsah těchto opatření zahrnuje zejména úpravy ve strategiích práce s učivem, úpravy v podmínkách a postupech školní práce a domácí přípravy, včetně posilování motivace a postojů ke školní práci, v odůvodněných případech pak také úpravy obsahů vzdělání a výstupů ze vzdělání. Charakter vzdělávacích potřeb žáka je nejčastěji ovlivněn závažnými specifickými poruchami učení, odlišným kulturním prostředím a jinými životními podmínkami žáka, poruchami chování, těžkou poruchou řeči (dorozumívacích schopností), řečovými vadami těžšího stupně, poruchami autistického spektra, lehkým mentálním postižením, zrakovým a sluchovým postižením (slabozrakost, nedoslýchavost), tělesným postižením, neznalostí vyučovacího jazyka, dalšími obtížemi, které mají významný dopad na kvalitu a průběh vzdělávání žáka, případně je ovlivněn mimořádným intelektovým nadáním. Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka je takový, že vyžaduje již i podporu práce pedagogického pracovníka asistentem pedagoga (pro maximálně 4 žáky), dále využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob a využívání prostředků alternativní nebo augmentativní komunikace podle potřeb žáka, podporu speciálně pedagogického centra v případě podpory nácviku prostorové orientace a využívání alternativních forem komunikace. Vhodná je také spolupráce s odborníky jiných resortů, pokud to vyžaduje zájem žáka (lékaři, sociální pracovníci, terapeuti atd.). Délka poskytování podpůrných opatření se řídí charakterem speciálních vzdělávacích potřeb žáka, pohybuje se v řádu od několika měsíců až do konce trvání školní docházky. Délka může být upravována v závislosti na posouzení aktuálního stavu žáka a na dalších okolnostech (například na závěrech kontrolního vyšetření). PODMÍNKY K ZAJIŠTĚNÍ PODPORY Doporučení školského poradenského zařízení, konzultant na straně vzdělavatele, spolupráce se žákem a zákonným zástupcem žáka a případně dalším subjektem pro naplňování podpory u žáka. Zařazení žáka do speciálně pedagogické péče (předměty speciálně pedagogické péče) nebo pedagogické intervenční péče, podle skladby speciálních vzdělávacích potřeb žáka a možností školy, organizované školou; pedagogická intervence pak i školským zařízením (školní družina, školní klub, středisko volného času nebo dům dětí a mládeže). Podpora práce pedagogického pracovníka asistentem pedagoga, případně školním psychologem, speciálním pedagogem. V případě ukončení poskytování podpůrného opatření je povinností školského zařízení tuto skutečnost oznámit zákonnému zástupci žáka nebo žákovi a škole. PORADENSKÁ POMOC ŠKOLY A ŠKOLSKÝCH PORADENSKÝCH ZAŘÍZENÍ Poskytování poradenské pomoci ve škole zajišťují zejména poradenští pracovníci školy: školní metodik prevence se věnuje péči o žáky s rizikovým chováním a prevenci tohoto chování, výchovný poradce se věnuje podpoře žáků a pedagogických pracovníků při vzdělávání žáků s potřebou uplatňování podpůrných opatření; je žádoucí, aby ve škole pracoval školní psycholog nebo školní speciální pedagog, kteří se podílejí na poskytování poradenských služeb i realizaci předmětu speciálně pedagogické péče. Poradenský pracovník školy spolupracuje s dalšími pedagogickými pracovníky, zejména třídním učitelem, a pomáhá zajišťovat pravidelnou komunikaci se zákonnými zástupci žáka nebo zletilým žákem. Pravidelně komunikuje se školskými poradenskými zařízeními, která zajišťují návrhy podpůrných opatření a podílejí se na jejich realizaci ve školách. Při formulaci a naplňování doporučení ke vzdělávání žáka spotřebou podpůrných opatření spolupracuje škola, školské poradenské zařízení a žák, respektive zákonný zástupce žáka. V případě potřeby spolupracuje škola s orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Školské poradenské zařízení poskytuje metodickou podporu škole zvláště v případech, kdy pracuje s žáky, u kterých je poskytování podpůrných opatření náročné. NORMOVANÁ FINANČNÍ NÁROČNOST Normovaná finanční náročnost se stanoví pro jednotlivá opatření, pokud nejsou již hrazena na základě jiných právních předpisů: \\- úprava výstupů a obsahu vzdělávání, \\- speciální učebnice a speciální učební pomůcky, kompenzační pomůcky, \\- 3 h/týdně speciálně pedagogické intervence (předměty speciálně pedagogické péče), případně psychologická intervence, \\- 3 h/týdně pedagogické intervence (z toho 1 h týdně na práci se třídou), \\- služby asistenta pedagoga pro více žáků (sdíleného) podle charakteru speciálních vzdělávacích potřeb, maximálně pro 4 žáky na třídu, \\- podpora výuky dalším pedagogickým pracovníkem v rozsahu 0,5 úvazku, \\- podpora školním psychologem nebo školním speciálním pedagogem v rozsahu 0,5 úvazku (služba pro žáka a školu). FORMA VZDĚLÁVÁNÍ Forma vzdělávání je volena na základě věku žáka a požadavků na organizaci jeho vzdělávání, které vždy respektují speciální vzdělávací potřeby žáka nebo jiné závažné důvody na jeho straně. PODPŮRNÁ OPATŘENÍ TŘETÍHO STUPNĚ\| Normovaná roční finanční náročnost ---\|--- 1. Metody výuky\| Uplatňují se všechny vhodné metody výuky uváděné v předchozích stupních podpůrných opatření. Cílené zaměření na podporu dovedností a kompetencí žáka, které umožňují překonání bariér v jeho vzdělávání a jeho zapojení do práce ve školní třídě. Zahrnují intervence na podporu oslabených či nefunkčních dovedností a kompetencí žáka, rozvoj řečových a poznávacích funkcí, nácvik sebeobslužných dovedností a sociálních kompetencí. Podporují sociální začlenění a vytváření pozitivních postojů kooperativního učení i akceptace těchto žáků jejich spolužáky. Metody výuky respektují specifika žáků, využívají kooperativní formy výuky, otevřené učení a individualizovaný přístup. Podporují motivaci žáka a jeho zařazení do školní třídy. Pracují i s prvky rozvinutých schopností a kreativity a směřují k jejich dalšímu rozvíjení u žáků. Využívá se didaktických her, tvořivé psaní v mateřském i cizím jazyce.\| 2\\. Úprava obsahu a výstupů vzdělávání\| Úprava obsahu vzdělávání žáka v dílčích oblastech, které žák vzhledem ke svým vzdělávacím potřebám a zdravotním omezením nemůže zvládnout nebo je zvládá alternativním způsobem. Obsah vzdělávání žáků se upravuje v závislosti na struktuře a charakteru speciálních vzdělávacích potřeb žáků, na základě doporučení podpůrných opatření školských poradenských zařízení. Úprava obsahu vzdělávání směřuje k posílení vzdělávání žáka v oblastech, kde nedosahuje uspokojivých výsledků. Obsah učiva může být v odůvodněných případech modifikován; výstupy a výsledky vzdělávání se mohou upravovat pouze pro žáky s lehkým mentálním postižením podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Zařazují se předměty speciálně pedagogické péče a uplatňuje se individuální vzdělávací plán. Pracuje se s posilováním výuky v předmětech, ve kterých žák selhává, s využitím pedagogické intervence. Umožňuje se akcelerace vzdělávání. Pro nadané a mimořádně nadané žáky se umožňuje obohacování nad rámec výstupů školního vzdělávacího programu, respektuje se tzv. dvojí výjimečnost těchto žáků. Výstupy ze vzdělávání respektují možnosti žáka vzdělávat se, při snaze dosahovat odpovídajících výstupů, pro žáka maximálních. Pro žáky s potřebou posílení výuky českého jazyka jako jazyka cizího se doporučuje: a) v předškolním vzdělávání: 4 x 15 minut výuky /týden, nejvýše však 110 h b) v základním vzdělávání: 3h/týden, nejvýše však 200 hodin. c) ve středním vzdělávání: 3h/týden, nejvýše však 200 hodin.\| a): P1 x 0,05 b): P1 x 0,15 c) P1 x 0,15 3. Organizace výuky A) ve škole B) ve školském zařízení\| III. 3. 1 A) ve škole\| Úpravy organizace a průběhu vzdělávání žáka ve třídě respektují specifika podmínek, které usnadní vzdělávání žáka, včetně možností úpravy pracovního prostředí a pracovního místa žáka, využívání speciálních učebnic, speciálních učebních a kompenzačních pomůcek a postupů. Využívání úprav organizace výuky na podporu lepší koncentrace pozornosti žáků, dodržování hygieny vzdělávacího procesu a spolupráce v průběhu výuky. Podpora organizace výuky v odůvodněných případech asistentem pedagoga nebo dalším pedagogickým pracovníkem.\| III. 3. 1 B) ve školském zařízení\| Organizace vzdělávání žáka ve školských zařízeních vychází ze speciálních vzdělávacích potřeb žáka ve vzdělávání, respektuje specifika žáka, která mohou ovlivňovat jeho účast na aktivitách organizovaných ve školských zařízeních. Organizace a podmínky zapojení žáka do aktivit školského zařízení jsou specifikovány v doporučení školského poradenského zařízení. V případě, že účast na aktivitách školského zařízení vyžaduje u žáka také přítomnost asistenta pedagoga, poskytuje se jeho služba adekvátně jeho potřebám. Pokud škola a školské zařízení tvoří jeden právní subjekt, je stanoven rozsah práce asistenta pedagoga tak, aby mohl zajistit potřebnou podporu žáka ve školském zařízení. 0,25 úvazku /1 žák\| P2 x 0,25 4. Individuální vzdělávací plán\| III. 4\| Individuální vzdělávací plán navrhuje školské poradenské zařízení jako podpůrné opatření, zpracovává škola. Vychází ze školního vzdělávacího programu, vyhovuje vzdělávacím potřebám žáka, u mimořádného intelektového nadání je třeba umožnit obohacování učiva nad rámec předmětů a vzdělávacích oblastí školního vzdělávacího programu. Individuální vzdělávací plán v případě potřeby zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče a pedagogickou intervenci, pokud je třeba podpořit vzdělávání žáka, včetně možnosti podpory školským poradenským zařízením nebo školním psychologem či speciálním pedagogem. Zahrnuje možnosti podpory pedagogického pracovníka při vzdělávání žáka asistentem pedagoga (pokud je to nezbytné), dále navrhuje úpravy obsahů a výstupů ze vzdělávání žáka.\| 5. Personální podpora A) ve škole B) ve školském zařízení\| III. 5. Personální podpora\| Podpůrná opatření ve třetím stupni zahrnují využívání asistenta pedagoga, využívání dalších pedagogických pracovníků a to zejména školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga, pokud ve škole pracuje. Pokud je počet žáků vyšší a není možné dělit třídu, může škola rozšířit asistenční podporu na každého dalšího žáka o 0,25 úvazku nebo je možné doplnit výuku o přítomnost dalšího pedagoga. Podpora se specifikuje podle požadavků na podporu pedagogické práce s žákem ve výuce, na podporu pohybu, orientace v prostoru, komunikace a sebeobsluhy.\| III. 5. 1 A Asistent pedagoga sdílený\| Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje pomoc asistenta pedagoga při jeho vzdělávání, přitom jeho přítomnost není nezbytná po celou dobu vyučování, může tak být využíván i pro další žáky s obdobnou potřebou tohoto podpůrného opatření. Rozsah podpory se stanovuje podle náročnosti podpory od 0,25 úvazku do 0,75 na 1 žáka. Ve třídě tak mohou být vzděláváni další žáci, jejichž potřeba asistenta pedagoga bude obdobná, v maximálním počtu 4. Speciální vzdělávací potřeby žáků, pro jejichž vzdělávání je nezbytná podpora pedagoga asistentem pedagoga, nemusí být stejného druhu. Rozsah podpory: a) 0, 25 úvazku b) 0, 5 úvazku c) 0,75 úvazku\| a): P2 x 0,25 b): P2x 0,5 c): P2x 0,75 III. 5. 1 B Asistent pedagoga\| Pro podporu aktivit žáka ve školském zařízení, nevykonává-li právnická osoba vůči žákovi rovněž činnost školy. 0,25/1 žák\| P2 x 0,25 III. 5. 2 A Další pedagogický pracovník\| V případech, kdy jsou ve třídě, oddělení nebo studijní skupině více než 4 žáci uvedení v § 16 odst. 9 zákona anebo je výuka žáků ve zdůvodněných případech natolik náročná, že již nepostačuje podpora asistentem pedagoga, je možné doplnit výuku o dalšího pedagogického pracovníka (skladba žáků vyžadujících podpůrná opatření). Rozsah podpory: 0,5 úvazku pedagogického pracovníka\| P1 x 0,5 III. 5. 3 A Školní psycholog/ školní speciální pedagog\| Pokud je ve škole souběh okolností (lokalita, počet žáků s potřebou podpory, skladba žáků vyžadujících podpůrná opatření ve třetím stupni), které vyžadují přítomnost školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga, je navržena podpora těmito odborníky.\| a) 0,5 úvazku školní psycholog P3 x 0,5 b) 0,5 úvazku školní speciální pedagog P3 x 0,5 6. Hodnocení\| Toto podpůrné opatření zahrnuje postupy uvedené v předchozích stupních, respektuje specifické nároky na činnost žáků, specifikuje hodnotící kritéria, třídu hodnocených vlastností i hodnotící škálu; provádí kriteriální úpravy hodnocení, využívá slovní hodnocení, formativní i sumativní hodnocení žáka, podporuje autonomní hodnocení (sebehodnocení) žáka a všechny prvky hodnocení zvyšující motivaci žáka k učení. Významně zohledňuje sociální kontext hodnocení a směřuje k podpoře žáka v jeho učení - hodnocení žákovi indikuje konkrétní postupy v učení.\| 7. Intervence\| \| Intervence ve třetím stupni zahrnuje postupy spočívající v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče a v zajištění pedagogické intervence. Předmět speciálně pedagogické péče je zajišťován pedagogy školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky, speciálními pedagogy nebo psychology školy nebo školského poradenského zařízení při dodržení nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin. Zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče uvedené ve druhém stupni podpůrných opatření, doplněné např. o zrakovou stimulaci, bazální stimulaci u žáků s mentálním postižením, práci s optickými pomůckami, logopedickou péči; u žáků, kteří nemohou vnímat řeč sluchem, se věnuje rozvíjení sluchového vnímání, odezírání, rozumění mluvené řeči a její produkci, českému znakovému jazyku, dále se věnuje prostorové orientaci, případně dalším oblastem speciálně pedagogické péče. Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit vzdělávání žáka, případně ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku. Současně je možné využít tuto dotaci pro práci střídou nebo skupinou žáků. Současně zahrnuje intervence také poradenskou školy, zejména školního psychologa a školního speciálního pedagoga, nebo školského poradenského zařízení.\| A) ve škole B) ve školském zařízení\| III. 7. 1 A Předmět speciálně pedagogické péče\| Předmět speciálně pedagogické péče podle specifik obtíží žáka, škola dodržuje nejvyšší počet povinných vyučovacích hodin, případně využívá jejich dělení. Zajistí škola nebo školské poradenské zařízení ve spolupráci Individuální/skupinová práce, reedukační skupiny (max. 4 žáci) Rozsah: 2 h/týden\| P1 x 0,1 - poskytuje se pouze v případě, pokud žák není součástí skupiny, na kterou již byly poskytnuty prostředky státního rozpočtu III. 7. 2 A Pedagogická intervence\| Pedagogická intervence slouží k podpoře přípravy žáků na vzdělávání, k podpoře vzdělávání předmětů, ve kterých žák selhává, případně k posílení strategií učení. Individuální nebo skupinová práce pedagogického pracovníka se žákem nebo žáky, která slouží k podpoře žákova učení a ke kompenzaci nedostatečné domácí přípravy na výuku, dále k rozvoji vědomostí a dovedností žáka, k rozvoji jazykových kompetencí a sociálních a adaptivních dovedností. Rozsah: 2 h/týden V případě potřeby je možné využít 1 hodinu z této časové dotace na práci se třídou a její vztahovou sítí. (z toho 1 h týdně na dlouhodobou práci se třídou) maximálně 6 žáků ve skupině/ práce s třídou\| P1 x 0,1 - poskytuje se pouze v případě, pokud žák není součástí skupiny, na kterou již byly poskytnuty prostředky státního rozpočtu III. 7. 2 B\| Pedagogická intervence slouží k podpoře přípravy žáků na školu, k rozvoji školních dovedností a k rozvoji učebního stylu žáků. Rozsah: 1 h týdně maximálně 6 žáků ve skupině/ práce s třídou\| P1x 0,05 - poskytuje se pouze v případě, pokud žák není součástí skupiny, na kterou již byly poskytnuty prostředky státního rozpočtu 8. Úpravy podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání\| III. 8 A. Úprava podmínek přijímání ke vzdělávání\| Ředitel školy uzpůsobí průběh přijímacího řízení pro žáky s potřebou podpůrných opatření třetího stupně, respektuje funkční důsledky speciálních vzdělávacích potřeb žáka, jeho onemocnění nebo zdravotního postižení, které mohou ovlivnit průběh přijímacího řízení. Škola upraví zkušební dokumentaci přijímacího řízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami s dopadem na čtení nebo psaní; upravuje zejména velikost písma nebo umožní zkoušku v Braillově písmu. Pokud je to potřebné, umožní ředitel školy přítomnost asistenta pedagoga, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící, použití dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob nebo využití prostředků alternativní nebo augmentativní komunikace. Škola postupuje na základě doporučení školského poradenského zařízení, které žák předkládá společně s přihláškou ke vzdělávání. Obdobně se postupuje u přijímání uchazečů o vzdělávání na vyšší odborné škole.\| ---\|---\|---\|--- III. 8 B. Ukončování vzdělávání maturitní zkouškou upraveno jiným právním předpisem9)\| Skupiny a kategorie podle jiného právního předpisu9) odpovídající třetímu stupni podpůrných opatření\| Skupiny 2 a 3\| U žáků s potřebou podpůrných opatření třetího stupně jsou respektovány funkční důsledky speciálních vzdělávacích potřeb žáka, jeho onemocnění nebo postižení ovlivňující konání maturitní zkoušky. Žák je zařazen do příslušné kategorie pro konání maturitní zkoušky. Při úpravě podmínek konání maturitní zkoušky je nutné zohlednit aktuální zdravotní stav žáka.\| TP-2\| Žáci pracují s upravenou zkušební dokumentací, mají navýšený časový limit a je jim upraveno prostředí pro konání maturitní zkoušky. Mohou používat kompenzační pomůcky. Žáci kategorií a skupin SP-2 a SP-3-T nekonají poslechový subtest didaktického testu z cizího jazyka.\| ZP-2 SP-2; SP-3-T SPUO-2 III. 8 C. Úprava podmínek dalšího ukončování vzdělávání\| I. Závěrečná zkouška v oborech středního vzdělání s výučním listem: Ředitel školy umožní žákovi, u kterého byla v průběhu vzdělávání uplatňována podpůrná opatření třetího stupně, aby byla zohledněna i v průběhu konání praktické a teoretické zkoušky na základě doporučení školského poradenského zařízení. U žáků s potřebou podpůrných opatření třetího stupně jsou respektovány funkční důsledky obtíží žáka, jeho onemocnění nebo zdravotního postižení a na základě toho je upravována zkušební dokumentace žáka a průběh zkoušky, je umožněno vykonání zkoušky za přítomnosti další osoby-obvykle asistenta pedagoga nebo osobního asistenta. II. Závěrečná zkouška v oborech středního vzdělání: Ředitel školy umožní žákovi, u kterého byla v průběhu vzdělávání uplatňována podpůrná opatření třetího stupně, aby byla zohledněna i v průběhu konání závěrečné zkoušky, na základě doporučení školského poradenského zařízení. U žáků s potřebou podpůrných opatření třetího stupně jsou respektovány funkční důsledky obtíží žáka, jeho onemocnění nebo zdravotního postižení. Rozsah podpory obvykle vyžaduje prodloužení času pro konání zkoušek, vytvoření pozitivního klimatu a uzpůsobení zkušební dokumentace a průběhu zkoušky, s případným využitím asistenta pedagoga nebo jiné osoby poskytující podporu. Obdobně je upravována dokumentace pro žáky s potřebou Braillova písma nebo používání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, či s potřebou využívání prostředků alternativní nebo augmentativní komunikace. III. Konzervatoř - ukončení absolutoriem a vyšší odborné vzdělání - ukončení absolutoriem: Přiměřeně se uplatní pravidla pro závěrečnou zkoušku v oborech středního vzdělání pro žáky s potřebou podpůrných opatření ve třetím stupni (II).\| 9. Prodloužení délky vzdělávání\| Pokud to speciální vzdělávací potřeby vyžadují (zejména u žáků z odlišného kulturního prostředí nebo žijících v odlišných životních podmínkách), je možné v případě potřeby prodloužit délku základního, středního a vyššího odborného vzdělávání o 1 rok.\| 10. Pomůcky\| Pomůcky a speciální učebnice jsou uvedeny v části B tohoto přehledu. Ve výjimečných případech lze použít obdobné speciální učebnice, speciální učební pomůcky nebo kompenzační pomůcky, pokud jejich použití povede k naplnění vzdělávacích potřeb žáka; přitom musí být dodržena normovaná finanční náročnost podpůrného opatření. Pro další skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, které nejsou taxativně uvedeny, se volí speciální učebnice, speciální učební pomůcky a kompenzační pomůcky v souladu s jejich speciálními vzdělávacími potřebami, vždy v odpovídajícím stupni podpůrných opatření. Při navrhování kompenzačních a speciálních učebních pomůcek se dbá na posouzení jejich potřebnosti, zejména v případě že jsou již poskytnuty z jiných zdrojů.\| Podpůrná opatření čtvrtého stupně - obecně --- Použití podpůrného opatření ve čtvrtém stupni je podmíněno stanovením podpůrných opatření školským poradenským zařízením na základě diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb žáka (včetně vyjádření lékařů a dalších odborníků), případně vychází z vyhodnocení účinnosti nižších stupňů podpůrných opatření poskytovaných žákovi. Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka ve vzdělávání již vyžaduje významné úpravy v metodách a v organizaci vzdělávání, úpravy v obsahu vzdělávání, dále možnost úprav výstupů ze vzdělávání, se zřetelem k rozvíjení schopností a dovedností žáka, ke kompenzaci důsledků zdravotního postižení. Vždy se přihlíží k aktuálnímu zdravotnímu stavu žáka. Žák vzdělávaný ve třídě, která není zřízena podle § 16 odst. 9 zákona, je vzděláván s podporou individuálního vzdělávacího plánu. Do individuálního vzdělávacího plánu žáka jsou zařazeny také předměty speciálně pedagogické péče, zaměřené na konkrétní potřeby žáka ve vztahu k typu jeho obtíží, druhu postižení a k jeho projevům. Podpůrná opatření tohoto stupně jsou určena zejména pro žáky se závažnými poruchami chování, se středně těžkým a těžkým mentálním postižením (včetně komorbidit), s těžkým zrakovým nebo sluchovým postižením, se závažnými vadami řeči, s poruchami autistického spektra, se závažným tělesným postižením. Dále mimořádně nadané žáky, kteří vyžadují výraznou individualizaci vzdělávání nad rámec příslušného stupně vzdělání, dosahují mimořádných výsledků a vyžadují i úpravy ve formách vzdělávání. PODMÍNKY K ZAJIŠTĚNÍ PODPORY \\- Doporučení školského poradenského zařízení. \\- Konzultant na straně školy nebo školského zařízení. \\- Spolupráce se žákem, zákonným zástupcem žáka a případně s dalším subjektem pro naplňování podpůrných opatření u žáka. \\- Koordinátorem péče je školské poradenské zařízení, které pravidelně vyhodnocuje efektivitu zvolených podpůrných opatření pro žáka ve spolupráci s rodinou a školou, v závislosti na charakteru speciálních vzdělávacích potřeb žáka. \\- Podpora poradenským pracovníkem školy. Využívání služeb asistentů pedagoga, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící, speciálního pedagoga, školního psychologa, případně jiného pedagogického pracovníka. \\- Poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených. \\- Zajištění služeb speciálně pedagogického centra v prostorové orientaci žáků a v podpoře užívání alternativních forem komunikace, metodická podpora pedagogických pracovníků školy. \\- Výběr podpůrných opatření respektuje vždy věková specifika žáků. PORADENSKÁ POMOC ŠKOLY A ŠKOLSKÝCH PORADENSKÝCH ZAŘÍZENÍ Poskytování poradenské pomoci ve škole zajišťují zejména poradenští pracovníci školy: školní metodik prevence se věnuje péči o žáky s rizikovým chováním a prevenci tohoto chování, výchovný poradce se věnuje podpoře žáků a pedagogických pracovníků při vzdělávání žáků s potřebou uplatňování podpůrných opatření; je žádoucí, aby ve škole pracoval školní psycholog nebo školní speciální pedagog, kteří se podílejí na poskytování poradenských služeb i realizaci předmětu speciálně pedagogické péče. Poradenský pracovník školy spolupracuje s dalšími pedagogickými pracovníky, zejména s třídním učitelem, a pomáhá zajišťovat pravidelnou komunikaci se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem žáka. Pravidelně komunikuje se školskými poradenskými zařízeními, která zajišťují návrhy podpůrných opatření a podílejí se na jejich realizaci ve školách. Při formulaci a naplňování doporučení ke vzdělávání žáka s potřebou podpůrných opatření spolupracuje škola, školské poradenské zařízení a žák, respektive zákonný zástupce žáka. V případě potřeby spolupracuje škola s orgánem sociálně-právní ochrany dětí a dalšími orgány veřejné moci. Školské poradenské zařízení poskytuje metodickou podporu škole zvláště v případech, kdy se pracuje se žáky, u kterých je poskytování podpůrných opatření náročné a vyžaduje součinnost. Za účelem sjednocení přístupu k žákovi se konají Případové konference. NORMOVANÁ FINANČNÍ NÁROČNOST Normovaná finanční náročnost se stanoví pro jednotlivá opatření, pokud nejsou již hrazena na základě jiných právních předpisů: \\- Speciální učebnice a speciální učební pomůcky, \\- kompenzační pomůcky, \\- úprava prostředí, úprava pracovního místa žáka, \\- mzdové náklady na další pedagogické pracovníky, zejména asistenta pedagoga a poskytovatele speciálně pedagogické péče, \\- mzdové náklady na tlumočníky českého znakového jazyka a přepisovatele pro neslyšící, školní psychology, školní speciální pedagogy \\- zajištění používání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, \\- zajištění využívání prostředků alternativní nebo augmentativní komunikace. FORMA VZDĚLÁVÁNÍ Forma vzdělávání je volena na základě věku žáka a požadavků na organizaci jeho vzdělávání, které vždy respektují speciální vzdělávací potřeby žáka nebo jiné závažné důvody na straně žáka. PODPŮRNÁ OPATŘENÍ ČTVRTÉHO STUPNĚ\| Normovaná roční finanční náročnost ---\|--- 1. Metody výuky\| Metody výuky zahrnují všechna doporučení předchozích stupňů podpůrného opatření. Volba metod výuky respektuje možnost úpravy obsahů vzdělávání a v odůvodněných případech, vzhledem k možnostem žáka, i redukování obsahu a úpravy výstupů. Rozsah těchto úprav je ovlivněn charakterem a mírou obtíží žáka. Škola zajistí, aby výuka byla nevidomým, neslyšícím a hluchoslepým žákům poskytována v jazycích, způsobech a prostředcích komunikace, které jsou pro žáka nejvhodnější10) a žákem preferované. Uplatňované metody výuky jsou významně ovlivňovány využíváním prostředků augmentativní nebo alternativní komunikace, které mají za cíl přechodně nebo trvale kompenzovat projevy poruchy a postižení u osob se závažným postižením řeči, jazyka a psaní. Augmentativní systémy komunikace mají podporovat již existující, ale pro běžné dorozumívání nedostatečné komunikační schopnosti. Alternativní systémy komunikace se používají jako náhrada mluvené řeči. Při budování podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů je třeba využívat všech schopností a dovedností uživatele. Zásadou je vždy to, aby způsob dorozumívání byl co nejpřirozenější, jak je to jen v dané situaci možné. Alternativní komunikace využívá: a) Systémy bez pomůcek - cílené pohledy, mimika, gesta, gestikulace, manuální znaky jazykové programy; b) Systémy s pomůckami - předměty, fotografie, systémy grafických symbolů (např. PCS, Bliss, piktogramy), komunikační tabulky, písmena a psaná slova, technické pomůcky s hlasovým výstupem, počítač se speciálním softwarem. Využívání speciálních učebních pomůcek, postupů a kompenzačních pomůcek, které umožní dosahovat u žáků maxima jejich potenciálu, při zachování motivace pro vzdělávání a jejichž užívání má vliv na volbu metod výuky.\| 2. Úprava obsahu a výstupů vzdělávání\| IV. 2\| Úprava obsahu vzdělávání žáka v řadě oblastí, které žák vzhledem ke svým vzdělávacím potřebám a zdravotním omezením nemůže zvládnout nebo je zvládá alternativním způsobem. Úprava výstupů ze vzdělávání v souladu s možnostmi žáků, které vyplývají z jejich speciálních vzdělávacích potřeb, snaha využívat maximálně potenciál ke vzdělávání žáka při zachování pozitivní motivace ke vzdělávání, s cílem přípravy na život. Vzdělávání podle upraveného vzdělávacího programu. Podpora samostatnosti žáka a jeho přípravy na budoucí uplatnění v profesním životě\| 3. Organizace výuky A) ve škole B) ve školském zařízení\| IV. 3. 1 A ve škole\| K zajištění zdárného průběhu výuky je třeba uzpůsobit prostředí vzdělávání tak, aby se maximalizovaly vzdělávací pokroky žáka i jeho sociální rozvoj; je možné využívat personální podporu pro práci se žákem. Přizpůsobit práci se žákem také doporučovaným režimovým opatřením ve vztahu ke stravování, podávání léků, nárokům na dodržování hygieny, střídání činností a odpočinku atd. Respektovat nároky na prostorové uspořádání třídy a pracovního místa žáka/žáků. Využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob. Je možné zkracovat vyučovací jednotky, část výuky realizovat individuálně. Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je možné stanovit odlišnou délku vyučovací hodiny. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat. Možnost působení osoby poskytující dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole podporu podle jiných právních předpisů.\| IV. 3. 1 B ve školském zařízení\| Organizace vzdělávání žáka ve školských zařízeních vychází ze speciálních vzdělávacích potřeb žáka, respektuje specifika žáka, která mohou ovlivňovat jeho účast na aktivitách organizovaných ve školských zařízeních. Pokud činnosti vyžadují poskytnutí speciálních učebních pomůcek nebo kompenzačních pomůcek a žák nemůže využívat přidělené pomůcky pro vzdělávání, poskytne školské poradenské zařízení pomůcky nezbytné pro zapojení žáka i ve školském zařízení. V případě, že účast na aktivitách školského zařízení vyžaduje u žáka také přítomnost asistenta pedagoga, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo přítomnost další osoby, poskytuje se jejich služba adekvátně potřebám žáka a délce pobytu v zařízeních. Obdobné platí i u využívání prostředků alternativní nebo augmentativní komunikace.\| 4. Individuální vzdělávací plán\| IV. 4\| Individuální vzdělávací plán navrhuje školské poradenské zařízení jako podpůrné opatření, zpracovává jej škola. Vychází ze školního vzdělávacího programu, naplňuje vzdělávací potřeby žáka, u mimořádného intelektového nadání je třeba umožnit obohacování učiva nad rámec předmětů a vzdělávacích oblastí školního vzdělávacího programu i ve formě rozšiřování a prohlubování učiva. Individuální vzdělávací plán v případě potřeby zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče a pedagogickou intervenci, pokud je třeba podpořit vzdělávání žáka, včetně možnosti podpory školským poradenským zařízením nebo školním psychologem nebo speciálním pedagogem. Zahrnuje možnosti podpory pedagogického pracovníka při vzdělávání žáka asistentem pedagoga (pokud je to nezbytné), dále tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící, odborníka na prostorovou orientaci, využívání alternativních forem komunikace; dále navrhuje úpravy obsahů a výstupů ze vzdělávání žáka a využití speciálních učebních a kompenzačních pomůcek. Individuální vzdělávací plán pro neslyšící žáky zahrnuje vedle výuky českého znakového jazyka také výuku českého jazyka jako jazyka cizího; rozsah výuky je stanovován ve spolupráci se školským poradenským zařízením.\| 5. Personální podpora\| IV. 5. Personální podpora\| Umožňuje podporu pedagogického pracovníka a současně žáka v případech, kdy je proces vzdělávání znesnadněn obtížemi žáka, které vyžadují další osobu k podpoře vzdělávacího procesu. Umožňuje využívání podpůrného opatření asistenta pedagoga, dalších pedagogických pracovníků, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící, školního psychologa a školního speciálního pedagoga.\| A) ve škole B) ve školském zařízení\| IV. 5. 1 A Asistent pedagoga\| Pokud speciální vzdělávací potřeby žáka nevyžadují využití asistenta pedagoga po celou dobu vyučování, využije škola přednostně podpůrné opatření III. 5. 1. A - 0,25 úvazku asistenta pedagoga nebo další varianty podpůrného opatření třetího stupně spočívajícího ve využití asistenta pedagoga; pokud vyžaduje podporu na celou dobu výuky i na případný pobyt ve školském zařízení v případě jedné právnické osoby využije škola asistenta pedagoga v rozsahu 1,0 úvazku. Pokud se při vzdělávání žáka využívá činnost asistenta pedagoga, umožní škola po dobu delší nepřítomnosti žáka ve škole, kdy mu jeho zdravotní stav znemožňuje přítomnost na vzdělávání, vzdělávání žáka prostřednictvím asistenta pedagoga, který podporuje vzdělávání žáka společně s pedagogy školy a zajišťuje komunikaci mezi školou, žákem a jeho rodinou. Rozsah: 1,0 úvazku\| P2 x 1,0 IV. 5. 2 A Tlumočník českého znakového jazyka\| a) Pro neslyšícího žáka, který nemůže vnímat mluvenou řeč sluchem, pro něhož je český znakový jazyk jazykem preferovaným, je využíván po celou dobu vyučování, na všech úrovních vzdělávání (předškolní, základní, střední, vyšší odborné) tlumočník českého znakového jazyka. Tlumočník českého znakového jazyka může být využíván i pro skupinu žáků a dále pro komunikaci s vrstevníky ve škole. Rozsah práce: odpovídá délce výuky žáka, 40 h/týden/( včetně služeb pro školské zařízení, pokud vykonává jeho činnost stejná osoba, jako činnost školy). V časové dotaci na práci tlumočníka je třeba zohlednit potřebu přípravy tlumočení a činnost tlumočníka v době přestávek mezi vyučováním/vyučovacími hodinami.\| N1 x počet hodin/rok* b) Pro neslyšícího žáka, který využívá přednostně jiné typy komunikačních prostředků a český znakový jazyk není jeho preferovaným jazykem, rozhoduje o jeho potřebnosti a rozsahu jeho působení ve výuce školské poradenské zařízení na základě preferencí žáka a jeho potřeb. Vzdělávání těchto žáků vyžaduje přítomnost přepisovatele pro neslyšící.\| N1 x počet hodin/rok* IV. 5. 3 AB Přepisovatel pro neslyšící\| Žák, který nemůže vnímat mluvenou řeč sluchem nebo ji může vnímat omezeně a jeho preferovaným jazykem je český jazyk nebo komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob z něj vycházející, většinou využívá služeb přepisovatele pro neslyšící. Vždy je však nutno respektovat preference žáka. Při využití technické podpory (plátno, tablety atd.) je možné využití přepisu pro více osob současně. Rozsah práce: po dobu vyučování žáka 40 h/týden/žák (včetně služeb pro školské zařízení, pokud jeho činnost vykonává stejná osoba jako činnost školy)\| N1 x počet hodin/rok* IV. 5. 4 B\| Pokud žák navštěvuje školu a školské zařízení, jejichž činnost vykonávají různé osoby, a jeho zapojení do činností školského zařízení vyžaduje služby: a) asistenta pedagoga, b) tlumočníka českého znakového jazyka c) nebo přepisovatele pro neslyšící, jsou služby těchto odborníků zajištěny na dobu nezbytně nutnou. Rozsah práce: a) 0,25 úvazku b, c) po dobu vzdělávání žáka\| a): P2 x 0,25 b): N1 x počet hodin/rok* c): N1 x počet hodin/rok* IV. 5. 5 Další pedagogický pracovník\| Výuka žáka vyžaduje přítomnost dalšího pedagogického pracovníka. Rozsah práce: 0,5 úvazku\| P1 x 0,5 IV. 5. 6 Školní psycholog / školní speciální pedagog\| Pokud vzdělávání ve škole ovlivňuje souběh okolností podstatných pro kvalitu vzdělávání (lokalita, počet a skladba žáků s potřebou podpůrných opatření), je žádoucí přítomnost školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga, je navržena podpora těmito odborníky.\| a) školní psycholog: P3 x 0,5 b) školní speciální pedagog: P3 x 0,5 IV. 5. 7 Další nepedagogický pracovník\| Pokud charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje přítomnost další osoby zejména osobního asistenta, případně jiné osoby poskytující podporu v průběhu vzdělávání, umožní škola nebo školské zařízení jeho přítomnost na základě a v rozsahu stanoveném v doporučení.\| 6\\. Hodnocení\| Hodnocení zahrnuje doporučení z nižších stupňů podpůrných opatření. Zohledňuje specifické nároky na činnost žáků, specifikuje hodnotící kritéria, třídu hodnocených vlastností i hodnotící škálu; východiskem je analýza učiva zaměřená na didaktickou přístupnost učiva pro žákovo učení, pozitivní motivaci k dalšímu vzdělávání a vytváření postojů. Výrazné kriteriální úpravy hodnocení, důraz na využívání různých forem formativního hodnocení, včetně slovního, podpora sebehodnocení žáka a práce s motivací ke vzdělávání.\| 7\\. Intervence\| Intervence ve čtvrtém stupni zahrnují podpůrná opatření spočívající v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče a v zajištění pedagogické intervence. Předmět speciálně pedagogické péče je zajišťován pedagogy školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky, speciálními pedagogy nebo psychology školy nebo školského poradenského zařízení, při dodržení nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin (včetně disponibilních), přičemž je zaměřen na oblasti předmětů speciálně pedagogické péče uvedené ve druhém i třetím stupni podpůrných opatření a dále na český znakový jazyk, prostředky alternativní nebo augmentativní komunikace, na prostorovou orientaci, na samostatný pohyb zrakově postižených, na práci s optickými pomůckami, na Braillovo písmo, na bazální stimulaci u žáků s kombinovanými vadami, případně vychází z dalších obtíží žáků, které vyplývají z charakteru jejich zdravotních obtíží. Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka ve vyučovacích předmětech, kde je třeba posílit vzdělávání žáka. Současně je možné využít tuto dotaci pro práci se třídou nebo skupinou žáků, pro práci v oblasti nácviku sebeobsluhy a pro zlepšení komunikačních schopností a praktických činností žáka. Zahrnuje také poradenskou pomoc školy, zejména školního psychologa, speciálního pedagoga, nebo školského poradenského zařízení.\| A) ve škole\| IV. 7. 1 A Předmět speciálně pedagogické péče\| Předmět speciálně pedagogické péče vychází ze specifik obtíží žáka, které lze reedukovat. Například rozvíjí případné zbytkové sluchové a zrakové vnímání, odezírání, rozumění mluvené i psané řeči a její produkci, orientaci v prostoru, samostatný pohyb atd. Toto podpůrné opatření směřuje k nejvyšší možné samostatnosti žáka. Rozsah: 3 h týdně Individuální/skupinová práce, reedukační skupiny (max. 4 žáci)\| P1 x 0,15 - poskytuje se pouze v případě, pokud žák není součástí skupiny, na kterou již byly poskytnuty prostředky státního rozpočtu B) ve školském zařízení IV. 7. 2 A Pedagogická intervence\| Pedagogická intervence slouží k podpoře přípravy žáků na školní práci a k rozvoji žádoucích vědomostí, dovedností a postojů žáků. Je možné využívat tuto dotaci ke zlepšení adaptace žáka na školu, třídu oddělení nebo skupinu nebo také k dlouhodobé péči o vztahovou síť třídy. Rozsah: 3 h týdně maximálně 6 žáků ve skupině/ práce s třídou\| P1 x 0,15 - poskytuje se pouze v případě, pokud žák není součástí skupiny, na kterou již byly poskytnuty prostředky státního rozpočtu IV. 7. 2 B\| Pedagogická intervence slouží k podpoře přípravy žáků na školu, k rozvoji školních dovedností a k rozvoji komunikace a sebeobslužných dovedností, sociálních kompetencí, praktických činností žáků ve školském zařízení. Rozsah: 1 h týdně maximálně 6 žáků ve skupině/ práce s třídou\| P1 x 0,05 - poskytuje se pouze v případě, pokud žák není součástí skupiny, na kterou již byly poskytnuty prostředky státního rozpočtu 8. Úpravy podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání\| IV. 8 A. Úprava podmínek přijímání ke vzdělávání\| Platí základní podmínky pro přijímání ke vzdělávání uvedené ve třetím stupni. Ředitel školy uzpůsobí průběh přijímacího řízení pro žáky s potřebou podpůrných opatření čtvrtého stupně, respektuje funkční důsledky speciálních vzdělávacích potřeb žáka, jeho onemocnění nebo zdravotního postižení, které mohou ovlivnit průběh přijímacího řízení. Škola upraví zkušební dokumentaci přijímacího řízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ve čtení i psaní; upravuje zejména velikost písma nebo umožní zkoušku v Braillově písmu. Pokud je to potřebné, umožní škola přítomnost asistenta pedagoga, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící, využití komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob nebo využití prostředků alternativní nebo augmentativní komunikace. Škola postupuje na základě doporučení školského poradenského zařízení, které žák předkládá společně s přihláškou ke vzdělávání. Obdobně se postupuje u přijímání uchazečů o vzdělávání na vyšší odborné škole.\| IV. 8 B. Ukončování vzdělávání maturitní zkouškou upraveno jiným právním předpisem9)\| Skupiny a kategorie podle jiného právního předpisu9) odpovídající čtvrtému stupni podpůrných opatření\| Skupina 2 a 3\| U žáků s potřebou podpůrných opatření čtvrtého stupně jsou respektovány funkční důsledky specifických obtíží žáka, jeho onemocnění nebo postižení, ovlivňující konání maturitní zkoušky. Při úpravě podmínek konání maturitní zkoušky je nutné zohlednit aktuální zdravotní stav žáka.\| TP-3-A\| Žáci pracují s upravenou zkušební dokumentací, mají navýšený časový limit a je jim upraveno prostředí pro konání maturitní zkoušky. Mohou používat kompenzační pomůcky a mají nárok na asistenta. Žáci kategorií a skupin SP-2-A a SP-3-T-A nekonají poslechový subtest didaktického testu z cizího jazyka. ZP-3-A SP-2-A SP-3-T-A SPUO-3-A IV. 8 C. Úprava podmínek ukončování vzdělávání\| I. Závěrečná zkouška v oborech středního vzdělání s výučním listem: Ředitel školy umožní žákovi, u kterého byla v průběhu vzdělávání uplatňována podpůrná opatření čtvrtého stupně, aby byla zohledněna i v průběhu konání praktické a teoretické zkoušky na základě doporučení školského poradenského zařízení a na základě zkušenosti s užívanými podpůrnými opatřeními v průběhu vzdělávání na střední škole. U žáků s potřebou podpůrných opatření čtvrtého stupně jsou respektovány funkční důsledky obtíží žáka, jeho onemocnění nebo zdravotního postižení a na základě toho je upravována zkušební dokumentace žáka a průběh zkoušky, je umožněno vykonání zkoušky za přítomnosti další osoby - obvykle asistenta pedagoga, tlumočníka českého znakového jazyka nebo osobního asistenta. II. Závěrečná zkouška v oborech střední vzdělání: Ředitel školy umožní žákovi, u kterého byla v průběhu vzdělávání uplatňována podpůrná opatření čtvrtého stupně, aby byla zohledněna i v průběhu konání závěrečné zkoušky, na základě doporučení školského poradenského zařízení. U žáků s potřebou podpůrných opatření čtvrtého stupně jsou respektovány funkční důsledky obtíží žáka, jeho onemocnění nebo zdravotního postižení. Rozsah podpory obvykle vyžaduje prodloužení času pro konání zkoušek, vytvoření pozitivního klimatu a uzpůsobení zkušební dokumentace a průběhu zkoušky, s případným využitím asistenta pedagoga, tlumočníka českého znakového jazyka nebo jiné osoby poskytující podporu. Obdobně je upravována dokumentace pro žáky s potřebou používání Braillova písma s potřebou užívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob či s potřebou využívání prostředků alternativní nebo augmentativní. III. Konzervatoř - ukončení absolutoriem a vyšší odborné vzdělání - ukončení absolutoriem: Přiměřeně se uplatní pravidla pro ukončování středního vzdělávání závěrečnou zkouškou pro žáky s potřebou podpůrného opatření ve čtvrtém stupni (viz bod II).\| 9. Prodloužení délky vzdělávání\| U žáků uvedených v § 16 odst. 9 zákona je možné v případě potřeby prodloužit délku základního, středního a vyššího odborného vzdělávání o 2 roky.\| 10\\. Pomůcky\| Část B přehledu Ve výjimečných případech lze použít obdobné speciální učebnice, speciální učební pomůcky nebo kompenzační pomůcky, pokud jejich použití povede k naplnění vzdělávacích potřeb žáka; přitom musí být dodržena normovaná finanční náročnost podpůrného opatření. Pro další skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, které nejsou taxativně uvedeny, se volí speciální učebnice, speciální učební pomůcky a kompenzační pomůcky v souladu s jejich speciálními vzdělávacími potřebami, vždy v odpovídajícím stupni podpůrných opatření. Při navrhování pomůcek se dbá na posouzení potřebnosti kompenzačních a speciálních učebních pomůcek, které mohou být žákovi již poskytnuty z jiných zdrojů pro zabránění nedůvodného čerpání prostředků ze státního rozpočtu.\| Podpůrná opatření pátého stupně - obecně --- Použití podpůrného opatření v pátém stupni je podmíněno předchozím stanovením podpůrných opatření školským poradenským zařízením na základě diagnostiky speciálních vzdělávacích potřeb. Charakter speciálních vzdělávacích potřeb žáka vyžaduje nejvyšší míru přizpůsobení organizace, průběhu a obsahu vzdělávání, podporu rozvoje schopností a dovedností žáka a kompenzaci důsledků jeho zdravotního postižení. Organizace vzdělávání žáka a volba metod výuky plně akceptuje zdravotní stav žáka a omezení, která z něho vyplývají. Je určen výhradně žákům s nejtěžšími stupni zdravotních postižení, zpravidla souběžným postižením více vadami, vyžadujících vysokou úroveň podpory, zohledněný v úpravách organizace, obsahu, forem a metod vzdělávání; volba podpůrných opatření plně respektuje možnosti a omezení žáka při výběru vzdělávacích obsahů a metod, hodnocení výsledků vzdělávání žáka. Vzdělávání žáka v tomto stupni zpravidla vyžaduje úpravu pracovního prostředí. V případě potřeby je možné využívat komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob nebo prostředky alternativní nebo augmentativní komunikace. Žáci jsou obvykle vzděláváni s podporou asistenta pedagoga, speciálního pedagoga a druhého pedagogického pracovníka, často s přítomností další osoby důležité pro podporu žáka. Výuka je realizována speciálními pedagogy, případně s jejich intenzivní podporou. PODMÍNKY K ZAJIŠTĚNÍ PODPORY Doporučení školského poradenského zařízení, konzultant na straně vzdělavatele, spolupráce s rodinou a případně dalším subjektem pro naplňování podpůrných opatření u žáka. Koordinátorem péče je školské poradenské zařízení, které pravidelně vyhodnocuje efektivitu zvolených podpůrných opatření pro žáka ve spolupráci s rodinou a školou, intenzivně spolupracuje se školou a školským poradenským zařízením. Poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených. Zajištění služeb speciálně pedagogického centra v prostorové orientaci žáků a v podpoře užívání alternativních forem komunikace. Pokud žák využívá služeb školských zařízení, vztahují se na něho podpůrná opatření pro zapojení ve školských zařízeních pro čtvrtý stupeň podpůrných opatření. PORADENSKÁ POMOC ŠKOLY A ŠKOLSKÉHO PORADENSKÉHO ZAŘÍZENÍ Poskytování poradenské pomoci ve škole zajišťují zejména poradenští pracovníci školy: školní metodik prevence se věnuje péči o žáky s rizikovým chováním a prevenci tohoto chování, výchovný poradce se věnuje podpoře žáků a pedagogických pracovníků při vzdělávání žáků s potřebou uplatňování podpůrných opatření, je žádoucí, aby ve škole pracoval školní psycholog nebo školní speciální pedagog, kteří se podílejí na poskytování poradenských služeb i realizaci předmětu speciálně pedagogické péče. Poradenský pracovník školy spolupracuje s dalšími pedagogickými pracovníky, zejména třídním učitelem, a pomáhá zajišťovat pravidelnou komunikaci se zákonnými zástupci žáků nebo zletilými žáky. Pravidelně komunikuje se školskými poradenskými zařízeními, která zajišťují návrhy podpůrných opatření a podílí se na jejich realizaci ve školách. Při formulaci a naplňování doporučení ke vzdělávání žáka s potřebou podpůrných opatření spolupracuje škola, školské poradenské zařízení a žák, respektive zákonný zástupce žáka. V případě potřeby spolupracuje škola s orgánem sociálně-právní ochrany dětí. Školské poradenské zařízení poskytuje metodickou podporu škole zvláště v případech, kdy se pracuje se žáky, u kterých je poskytování podpůrných opatření náročné a vyžaduje součinnost. Podle potřeby je vyžadována rovněž spolupráce s poskytovateli zdravotních služeb. NORMOVANÁ FINANČNÍ NÁROČNOST \\- Normovaná finanční náročnost se stanoví pro jednotlivá opatření, pokud nejsou již hrazena na základě jiných právních předpisů: \\- Speciální učebnice a učební pomůcky, \\- kompenzační pomůcky, \\- úprava prostředí, úprava pracovního místa žáka, \\- mzdové náklady na další pedagogické pracovníky, včetně nákladů na asistenta pedagoga a poskytovatele speciálně pedagogické péče, mzdové náklady na tlumočníky českého znakového jazyka a přepisovatele pro neslyšící, zajištění využívání prostředků alternativní nebo augmentativní komunikace, služby školních psychologů, speciálních pedagogů služby školského poradenského zařízení. FORMA VZDĚLÁVÁNÍ Forma vzdělávání je volena na základě věku žáka a požadavků na organizaci jeho vzdělávání, které vždy respektují speciální vzdělávací potřeby žáka nebo jiné závažné důvody na straně žáka. PODPŮRNÁ OPATŘENÍ PÁTÉHO STUPNĚ\| Normovaná roční finanční náročnost ---\|--- 1. Metody výuky\| Metody výuky (zahrnují všechny možnosti nižších stupňů podpůrných opatření) Metody výuky respektují limity žáků a jejich možností, směřují k dosažení nejvyšší možné míry rozvoje u vzdělávaných žáků se zřetelem k podpoře motivace ke vzdělávání. Výuka vždy zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče, • odpovídá speciálním vzdělávacím potřebám žáků, • je zajišťována s využitím podpůrných metod a s podporou speciálních učebních pomůcek, • je realizována pedagogickým pracovníkem s příslušnou odbornou kvalifikací, • probíhá individuálně, případně ve skupině, • probíhá často s podporou dalšího pedagogického pracovníka. U některých žáků je nutná výuka s podporou prostředků alternativní nebo augmentativní komunikace, s využitím potřebných pomůcek (komunikátory, PC, speciální klávesnice).\| 2. Úprava obsahu a výstupů vzdělávání\| Obsah učiva je zpravidla modifikován a také výrazně redukován vzhledem k možnostem žáků, je umožněno vzdělávání v mezích daných příslušným rámcovým vzdělávacím programem podle charakteru speciálních vzdělávacích potřeb žáků, podle upraveného školního vzdělávacího programu, prostřednictvím individuálního vzdělávacího plánu nebo vzdělávání v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro obor vzdělání základní škola speciální, oba díly. Úprava výstupů ze vzdělávání vyplývá z úpravy a především redukce a modifikace vzdělávacích obsahů.\| 3\\. Organizace výuky\| V. 3. 1 Organizace výuky\| \\- K zajištění zdárného průběhu výuky je třeba uzpůsobit prostředí vzdělávání tak, aby se maximalizovaly vzdělávací pokroky žáka i jeho sociální rozvoj; je možné využívat personální podporu pro práci se žákem. \\- Přizpůsobit práci se žákem doporučovaným režimovým opatřením ve vztahu ke stravování, podávání léků, nárokům na dodržování hygieny atd. \\- Respektovat nároky na prostorové uspořádání třídy a pracovního místa žáka. \\- Využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob. \\- Je možné zkracovat vyučovací jednotky, část výuky realizovat individuálně. \\- Možnost působení osoby poskytující dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole podporu podle jiných právních předpisů. \\- Individuální výuka v domácím prostředí zajištěná pedagogickým pracovníkem školy.\| V. 3. 2 Počet žáků ve třídě\| 4 žáci/třída, oddělení, studijní skupina. Pokud to charakter obtíží žáků umožňuje, je možné počet žáků navýšit na 6. Nejvýše 3 pedagogičtí pracovníci\| P1 4. Individuální vzdělávací plán)\| V. 4\| Individuální vzdělávací plán navrhuje školské poradenské zařízení jako podpůrné opatření, zpracovává škola. Vychází z potřeby úprav obsahu a výstupů vzdělávání žáka, ze školního vzdělávacího programu a speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Výuka je realizována speciálními pedagogy. Individuální vzdělávací plán zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče a pedagogickou intervenci, včetně možnosti podpory školským poradenským zařízením nebo školním psychologem či speciálním pedagogem. Zahrnuje podporu pedagogického pracovníka při vzdělávání žáka asistentem pedagoga (pokud je to nezbytné), dále tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící, využívání alternativních forem komunikace; dále navrhuje úpravy obsahů a výstupů ze vzdělávání žáka a využití speciálních učebnic, speciálních učebních pomůcek a kompenzačních pomůcek. Individuální vzdělávací plán pro neslyšící žáky zahrnuje vedle výuky českého znakového jazyka také výuku českého jazyka jako jazyka cizího; rozsah výuky je stanovován ve spolupráci se školským poradenským zařízením.\| 5\\. Personální podpora\| V. 5 Personální podpora\| Umožňuje podporu pedagogického pracovníka a současně žáka v případech, kdy je proces vzdělávání znesnadněn charakterem speciálních vzdělávacích potřeb žáka, které vyžadují další osobu k podpoře vzdělávacího procesu.\| V. 5. 1 Asistent pedagoga\| Asistent pedagoga je využíván v rozsahu celé výuky žáka. Rozsah práce: 1,0 AP\| P2x1,0 V. 5. 2 Tlumočník českého znakového jazyka\| a) Pro žáka, který nemůže vnímat mluvenou řeč sluchem, pro něhož je český znakový jazyk jazykem preferovaným, je využíván po celou dobu vyučování tlumočník českého znakového jazyka. Tlumočník českého znakového jazyka může být využíván i pro skupinu žáků a dále pro komunikaci s vrstevníky ve škole. Rozsah práce: odpovídá délce výuky žáka, 40 h/týden/žák - (včetně služeb pro školské zařízení, pokud vykonává jeho činnost stejná osoba, jako činnost školy). V časové dotaci na práci tlumočníka je třeba zohlednit potřebu přípravy tlumočení a přestávky, v zájmu kvality práce tlumočníka. b) Pro neslyšícího žáka, který využívá přednostně jiné typy komunikačních prostředků a český znakový jazyk není jeho preferovaným jazykem, stanovuje školské poradenské zařízení potřebnost a rozsah působení tlumočníka českého znakového jazyka ve výuce na základě preferencí žáka a jeho potřeb. Vzdělávání těchto žáků vyžaduje přítomnost přepisovatele pro neslyšící. Rozsah práce: 40 h/týden/žák - (včetně služeb pro školské zařízení, pokud vykonává jeho činnost stejná osoba, jako činnost školy)\| a): N1 x počet hodin/rok* b): N1 x počet hodin/rok* V. 5. 3 Přepisovatel pro neslyšící\| Žák, který nemůže vnímat mluvenou řeč sluchem nebo ji může vnímat omezeně a jeho preferovaným jazykem je český jazyk nebo komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob z něj vycházející, využívá zejména služeb přepisovatele pro neslyšící; vždy je však nutno respektovat preference a potřeby žáka. Rozsah práce: po dobu vyučování žáka 40 h/týden/žák - (včetně služeb pro školské zařízení, pokud jeho činnost vykonává stejná osoba jako činnost školy)\| N1 x počet hodin / rok* V. 5. 4 B\| Pokud žák navštěvuje školu a školské zařízení, jejichž činnost vykonávají různé osoby, a jeho zapojení do činností školského zařízení vyžaduje služby: a) asistenta pedagoga, b) tlumočníka českého znakového jazyka c) nebo přepisovatele pro neslyšící, jsou služby těchto odborníků zajištěny na dobu nezbytně nutnou. Rozsah práce: a) 0,25 úvazku, b) po dobu vzdělávání žáka c) po dobu vzdělávání žáka\| a): P2 x 0,25 b): N1 x počet hodin/rok* c) N1 x počet hodin/rok* V. 5. 5 Další pedagogický pracovník\| Výuka vyžaduje přítomnost dalšího pedagogického pracovníka ve třídě po celou dobu výuky.\| P1 V. 5. 6 Školní speciální pedagog\| Školní speciální pedagog podporuje vzdělávání žáků s nejvyšší mírou podpory.\| P3 x 0,5 V. 5. 7 Další nepedagogičtí pracovníci\| Pokud charakter obtíží žáka vyžaduje přítomnost další osoby, zejména osobního asistenta, případně další osoby pro vzdělávání žáka nezbytné, umožní škola jeho přítomnost na základě doporučení školského poradenského zařízení.\| 6\\. Hodnocení\| Hodnocení zahrnuje individuálně specifické nároky na činnost žáků, specifikuje hodnotící kritéria, třídu hodnocených vlastností i hodnotící škálu; východiskem je podpora žáka ve vzdělávání a snaha ho motivovat k dalšímu vzdělávání. Formativní hodnocení vychází ze zdravotního stavu žáka, směřuje k vytvoření náhledu na schopnost dosahovat pokroku u žáka. Obdobně se přistupuje k sumativnímu hodnocení žáka. Využívání různých forem hodnocení, včetně slovního.\| 7\\. Intervence\| V. 7. Intervence\| Intervence v pátém stupni zahrnuje podpůrná opatření spočívající v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče a v zajištění pedagogické intervence, je cíleně zaměřená na maximální podporu pro žáky. Předmět speciálně pedagogické péče je zajišťován pedagogickými pracovníky školy s rozšířenou kompetencí pro oblast speciální pedagogiky, speciálními pedagogy nebo psychology školy nebo školského poradenského zařízení při dodržení nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin; je zaměřen na nápravy, které vyplývají z charakteru zdravotních a jiných obtíží žáků. Zahrnuje předměty speciálně pedagogické péče uváděné ve čtvrtém stupni podpory, případně ve třetím nebo druhém stupni podpory. Pedagogická intervence slouží zejména k podpoře vzdělávání žáka ve vyučovacích předmětech, kde je snaha posílit vzdělávání žáka. Vždy se respektuje i potřeba odpočinku a změny činností u žáka. Současně je možné využít tuto dotaci pro práci se třídou nebo skupinou žáků, pro práci v oblasti nácviku sebeobsluhy a pro zlepšení komunikačních schopností a praktických dovedností žáka. Zahrnuje také poradenskou pomoc školy, zejména školního psychologa, školního speciálního pedagoga nebo školského poradenského zařízení.\| \| V. 7. 1 Předměty speciálně pedagogické péče\| Předmět speciálně pedagogické péče, vychází ze specifik obtíží žáka. Rozsah práce: 4 h týdně při dodržení nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin Individuální/skupinová práce, reedukační skupiny (max. 4 žáci)\| P1x 0,2 - poskytuje se pouze v případě, pokud žák není součástí skupiny, na kterou již byly poskytnuty prostředky státního rozpočtu V. 7. 2 Pedagogická intervence\| Individuální nebo skupinová práce pedagogického pracovníka se žákem, která slouží k rozvoji žáka, podpoře jeho učení, rozvoji vědomostí, dovedností a postojů žáka, dále k rozvoj i jazykových kompetencí a sociálních a adaptivních dovedností žáka, rozvoji komunikačních schopností a nácviku samostatnosti a sebeobslužných činností. Rozsah práce: 2 h/týden (při dodržení nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin s možností jejich dělení) maximálně 6 žáků ve skupině/ práce s třídou\| P1x 0,1 - poskytuje se pouze v případě, pokud žák není součástí skupiny, na kterou již byly poskytnuty prostředky státního rozpočtu 8. Úpravy podmínek přijímání a ukončování vzdělávání\| V. 8 A. Úpravy podmínek přijímání ke vzdělávání\| Platí základní podmínky pro přijímání ke vzdělávání uvedené ve čtvrtém stupni. Přijímání žáků ke vzdělávání ve střední škole se řídí ustanovením školského zákona a dále jsou při přijímání žáků respektovány funkční důsledky onemocnění nebo postižení žáka, které byly respektovány již v průběhu jeho vzdělávání na základní škole a které mohou ovlivnit průběh přijímacího řízení. Ředitel školy uzpůsobí průběh přijímacího řízení pro žáky s potřebou podpůrných opatření pátého stupně, respektuje funkční důsledky obtíží žáka, jeho onemocnění nebo zdravotního postižení, které mohou ovlivnit průběh přijímacího řízení obdobně jako ve čtvrtém stupni podpůrného opatření.\| V. 8 B. Úprava podmínek konání maturitní zkoušky9)\| Pokud žák bude konat maturitní zkoušku, uplatní se obdobně pravidla úpravy podmínek pro konání maturitní zkoušky podle čtvrtého stupně podpůrného opatření.\| V. 8 C. Úpravy podmínek ukončování vzdělávání\| Pravidla pro čtvrtý stupeň podpůrného opatření se uplatní obdobně.\| 9\\. Pomůcky\| Část B přehledu. Dbá se posouzení potřebnosti kompenzačních pomůcek a speciálních učebních pomůcek, které mohou být žákovi již poskytnuty z jiných zdrojů pro zabránění nedůvodného čerpání prostředků ze státního rozpočtu.\| 4. Část B Pro další skupiny žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří nejsou uvedeni v této části, se volí speciální učebnice, speciální učební pomůcky a kompenzační pomůcky v souladu s jejich speciálními potřebami, vždy v odpovídajícím stupni podpůrných opatření. Druhý stupeň A. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu narušené komunikační schopnosti\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- A.II.1 Kompenzační pomůcky\| A.II.1.1\| Pomůcky pro podporu sluchového vnímání a rozlišování\| 1 000 Kč A.II.2 Speciální učebnice a pomůcky\| A.II.2.1\| Pomůcky pro rozvoj řečových funkcí a nácvik jazykových kompetencí ve všech jazykových rovinách\| 5 000 Kč A.II.2.2\| Pomůcky pro rozvoj myšlení, paměti a pozornosti\| 2 000 Kč A.II.2.3\| Speciální učebnice/učební materiály na rozvoj čtení\| 3 000 Kč A.II.2.4\| Speciální učební materiály na rozvoj smyslového vnímání\| 2 000 Kč A.II.2.5\| Laminátor a laminovací fólie\| 4 000 Kč A.II.3 Softwarové vybavení\| A.II.3.1\| Software na rozvoj komunikačních schopností\| 5 000 Kč A.II.4 IT vybavení\| A.II.4.1\| 0\| C. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sluchového postižení a oslabení sluchového vnímání\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- C.II.1 Kompenzační pomůcky\| C.II.1.1\| Úprava prostředí - odhlučnění místnosti (koberce, závěsy)\| 5 000 Kč C.II.1.2\| Vhodné osvětlení - žaluzie, světlo\| 5 000 Kč C.II.2 Speciální učebnice a pomůcky\| C.II.2.1\| Názorné didaktické pomůcky\| 3 000 Kč C.II.2.2\| Pomůcky usnadňující tvoření a rozvíjení řeči\| 4 000 Kč C.II.3 Softwarové vybavení\| C.II.3.1\| Software pro rozvoj sluchového vnímání\| 5 000 Kč C.II.4 IT vybavení\| C.II.4.1\| Počítač / tablet (podle potřeb žáka)\| 8 000 Kč D. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu tělesného postižení\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- D.II.1 Kompenzační pomůcky\| D.II.1.1\| Stůl s výškově a úhlově nastavitelnou plochou\| 6 000 Kč D.II.1.2\| Protiskluzová podložka\| 3 800 Kč D.II.1.3\| Židle s pevnou podnožkou\| 4 300 Kč D.II.1.4\| Přenosné stojany pro práci na lavici\| 1 000 Kč D.II.1.5\| Speciální židle s područkami - pro žáky, kteří mají bezpečný sed\| 6 000 Kč D.II.1.6\| Speciální nůžky\| 280 Kč D.II.1.7a)\| Bezpečný kelímek na vodu (1ks)\| 20 Kč D.II.1.7b)\| Bezpečné kelímky na vodu (10ks)\| 200 Kč D.II.1.8a)\| Nástavec na štětce a tužky pro správný úchop (1x)\| 100 Kč D.II.1.8b)\| Nástavce na štětce a tužky pro správný úchop (2x)\| 200 Kč D.II.2 Speciální učebnice a pomůcky\| D.II.2.1\| Didaktické manipulační pomůcky\| 1 200 Kč D.II.2.2\| Manipulační pomůcky pro rozvoj grafomotoriky\| 2 000 Kč D.II.2.3\| Pracovní listy pro rozvoj grafomotoriky\| 200 Kč D.II.3 Softwarové vybavení\| D.II.3.1\| Výukový software\| 3 000 Kč D.II.4 IT vybavení\| D.II.4.1\| 0\| E. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu poruch autistického spektra\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- E.II.1 Kompenzační pomůcky\| E.II.1.1\| 0\| E.II.2 Speciální učebnice a pomůcky\| E.II.2.1\| Laminátor a laminovací fólie\| 4 000 Kč E.II.2.2\| Názorné manipulační pomůcky (čísla, písmena, tabulky)\| 2 500 Kč E.II.2.3\| Listy na výrobu denních režimů a rozvrhů\| 500 Kč E.II.2.4\| Speciální učebnice\| 3 000 Kč E.II.3 Softwarové vybavení\| E.II.3.1\| Výukový software\| 4 000 Kč E.II.4 IT vybavení\| E.II.4.1\| 0\| F. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu specifických poruch chování\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- F.II.1 Kompenzační pomůcky\| F.II.1.1\| Manipulační pomůcky pro podporu pozornosti (např. mačkací míčky)\| 500 Kč F.II.1.2\| Úprava pracovního prostředí (nábytku) - zarážky proti houpání\| 500 Kč F.II.2 Speciální učebnice a pomůcky\| F.II.2.1\| Didaktické manipulační pomůcky\| 1 200 Kč F.II.2.2\| Přehledy učiva\| 500 Kč F.II.2.3\| Pracovní sešity pro nácvik pozornosti\| 500 Kč F.II.2.4\| Upravené pracovní listy (např. zjednodušení struktury, zvýraznění klíčových slov)\| 1 000 Kč F.II.3 Softwarové vybavení\| F.II.3.1\| 0\| F.II.4 IT vybavení\| F.II.4.1\| 0\| G. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu specifických poruch učení\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- G.II.1 Kompenzační pomůcky\| G.II.1.1\| 0\| G.II.2 Speciální učebnice a pomůcky\| G.II.2.1\| Speciální didaktické (manipulační) pomůcky pro výuku matematiky\| 500 Kč G.II.2.2a)\| Speciální pomůcky pro vyvození a upevnění správného úchopu (1x)\| 150 Kč G.II.2.2b)\| Speciální pomůcky pro vyvození a upevnění správného úchopu (2x)\| 300 Kč G.II.2.3\| Speciální didaktické (manipulační) pomůcky pro výuku čtení a psaní\| 300 Kč G.II.2.4a)\| Čtecí záložka, čtecí okénko (1x)\| 50 Kč G.II.2.4b)\| Čtecí záložka, čtecí okénko (5x)\| 250 Kč G.II.2.5\| Pracovní sešity pro výuku naukových předmětů\| 500 Kč G.II.2.6\| Speciální učebnice pro výuku čtení\| 500 Kč G.II.2.7\| Speciální učebnice pro výuku matematiky\| 500 Kč G.II.2.8\| Pracovní materiály pro rozvoj koncentrace pozornosti\| 500 Kč G.II.3 Softwarové vybavení\| G.II.3.1\| Výukový software\| 1 500 Kč G.II.4 IT vybavení\| G.II.4.1\| 0\| H. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu odlišných kulturních a životních podmínek\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- H.II.1 Kompenzační pomůcky\| H.II.1.1\| 0\| H.II.2 Speciální učebnice a pomůcky\| H.II.2.1\| Pomůcky na výtvarnou/tělesnou výchovu k zapůjčení\| 1 500 Kč H.II.2.2\| Psací a rýsovací náčiní\| 500 Kč H.II.2.3\| Speciální učebnice pro výuku čtení a českého jazyka\| 800 Kč H.II.2.4\| Knihy a encyklopedie pro rozvoj všeobecného přehledu\| 700 Kč H.II.2.5\| Pomůcky pro rozvoj sociálních dovedností\| 700 Kč H.II.2.6\| Pracovní sešity pro rozvoj dílčích funkcí\| 500 Kč H.II.2.7\| Didaktické manipulační pomůcky pro rozvoj čtení, českého jazyka, matematiky\| 700 Kč H.II.3 Softwarové vybavení\| H.II.3.1\| 0\| H.II.4 IT vybavení\| H.II.4.1\| 0\| I. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zrakového postižení\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- I.II.1 Kompenzační pomůcky\| I.II.1.1\| Sklopná deska s protiskluzovou fólií\| 2 000 Kč I.II.1.2\| Programy a aplikace pro pleoptiku (v mateřské škole)\| 2 000 Kč I.II.1.3\| Vhodné osvětlení pracovního místa\| 2 000 Kč I.II.1.4\| Mechanické zvětšovací zařízení - lupa\| 2 000 Kč I.II.1.5\| Lokální zastínění místnosti\| 3 000 Kč I.II.1.6\| Relaxační koberec\| 2 000 Kč I.II.2 Speciální učebnice a pomůcky\| I.II.2.1\| Vhodně upravené výukové materiály (širší nebo výraznější kontury, syté kontrastní barvy, méně detailů; vhodný font)\| 3 000 Kč I.II.2.2\| Pracovní sešity s výraznou konturou\| 2 000 Kč I.II.2.3\| Pomůcky pro rozvoj smyslů a vizuomotorické koordinace\| 3 000 Kč I.II.2.4\| Pomůcky pro výuku tělesné výchovy (ozvučené míče)\| 1 000 Kč I.II.3 Softwarové vybavení\| I.II.3.1\| \| I.II.4 IT vybavení\| I.II.4.1\| \| K. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu nadání\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- K.II.1 Kompenzační pomůcky\| K.II.1\| 0\| K.II.2 Speciální učebnice a pomůcky\| K.II.2.1\| Lupa\| 3 000 Kč K.II.2.2\| Mikroskop\| 3 000 Kč K.II.2.3\| Preparační soupravy\| 500 Kč K.II.2.4\| Digitální fotoaparát\| 4 000 Kč K.II.2.5\| Mapy\| 500 Kč K.II.2.6\| Globus\| 1 500 Kč K.II.2.7\| Dalekohled\| 2 000 Kč K.II.2.8\| Modely vesmírných těles\| 2 000 Kč K.II.2.9\| Elektronické a technické stavebnice\| 5 000 Kč K.II.2.10\| Laminátor a laminovací fólie\| 4 000 Kč K.II.2.11\| Kopírovací karta (do knihovny)\| 1 000 Kč K.II.2.12\| Flipchart\| 3 000 Kč K.II.2.13\| Průkazy do knihoven s on-line přístupy k odborným databázím\| 600 Kč K.II.2.14\| Alternativní učebnice a učební texty\| 1 000 Kč K.II.2.15\| Encyklopedie, atlasy a odborné slovníky\| 2 000 Kč K.II.2.16\| Určovací klíče pro biologii a geologii\| 400 Kč K.II.3 Softwarové vybavení\| K.II.3.1\| Výukový software\| 2 000 Kč K.II.4 IT vybavení\| K.II.4.1\| Tablet\| 8 000 Kč K.II.4.2\| Flash disk\| 1 000 Kč K.II.4.3\| Promítací plátno\| 3 000 Kč Třetí stupeň A. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu narušené komunikační schopnosti\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- A.III.1 Kompenzační pomůcky\| A.III.1.1\| Pomůcky pro podporu sluchového vnímání a rozlišování\| 1 000 Kč A.III.2 Speciální učebnice a pomůcky\| A.III.2.1\| Pomůcky pro rozvoj řečových funkcí a nácvik jazykových kompetencí ve všech jazykových rovinách\| 5 000 Kč A.III.2.2\| Pomůcky pro rozvoj myšlení, paměti, pozornosti\| 2 000 Kč A.III.2.3\| Speciální učební materiály na rozvoj čtení\| 3 000 Kč A.III.2.4\| Speciální učební materiály na rozvoj smyslového vnímání\| 2 000 Kč A.III.3 Softwarové vybavení\| A.III.3.1\| Počítačové programy pro alternativní a augmentativní komunikaci\| 5 000 Kč A.III.3.2\| Software pro rozvoj českého jazyka - slovní zásoby, pravopisu, syntaxe\| 2 000 Kč A.III.3.3\| Software na rozvoj komunikačních schopností a smyslového vnímání\| 5 000 Kč A.III.4 IT vybavení\| A.III.4.1\| Počítač / tablet (podle potřeb žáka)\| 8 000 Kč B. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu mentálního postižení\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- B.III.1 Kompenzační pomůcky\| B.III.1.1\| 0\| B.III.2 Speciální učebnice a pomůcky\| B.III.2.1\| Názorné didaktické pomůcky pro výuku čtení a psaní\| 1 000 Kč B.III.2.2\| Názorné didaktické pomůcky pro výuku matematiky\| 1 000 Kč B.III.2.3\| Názorné didaktické manipulační pomůcky pro výuku naukových předmětů\| 2 000 Kč B.III.2.4\| Demonstrační obrázky\| 2 000 Kč B.III.2.5\| Didaktické pomůcky pro činnostní učení\| 1 000 Kč B.III.2.6\| Speciální didaktické pomůcky pro rozvoj jemné motoriky a vizuomotorické koordinace\| 2 000 Kč B.III.2.7\| Speciální didaktické pomůcky pro rozvoj hrubé motoriky\| 2 000 Kč B.III.2.8\| Speciální učebnice pro výuku žáků s mentálním postižením\| 3 000 Kč B.III.2.9\| Názorné didaktické manipulační pomůcky pro rozvoj dílčích funkcí\| 2 000 Kč B.III.2.10\| Pomůcky pro nácvik sebeobsluhy\| 3 000 Kč B.III.2.11\| Bubny, Orffovy nástroje, perkuse\| 5 000 Kč B.III.3 Softwarové vybavení\| B.III.3.1\| Výukový software\| 5 000 Kč B.III.4 IT vybavení\| B.III.4.1\| Multidotykový počítač\| 16 000 Kč C. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sluchového postižení a oslabení sluchového vnímání\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- C.III.1 Kompenzační pomůcky\| C.III.1.1\| Úprava místnosti - totožné s druhým stupněm\| C.III.1.2\| Pomůcky pro rozvoj řeči\| 2 000 Kč C.III.2 Speciální učebnice a pomůcky\| C.III.2.1\| Speciální učebnice, učební texty, materiály pro rozvoj jazykových kompetencí v českém jazyce\| 3 500 Kč C.III.2.2\| Didaktické materiály pro rozvoj sluchového vnímání\| 1 000 Kč C.III.2.3\| Speciální učebnice pro žáky se sluchovým postižením\| 1 500 Kč C.III.3 Softwarové vybavení\| C.III.3.1\| CD učebnice pro výuku českého znakového jazyka\| 2 000 Kč C.III.3.2\| Software - podpora učebnic formou českého znakového jazyka\| 3 000 Kč C.III.4 IT vybavení\| C.III.4.1\| 0\| D. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu tělesného postižení\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- D.III.1 Kompenzační pomůcky\| D.III.1.1\| Speciální komponenty osobního počítače (alternativní myš, klávesnice aj.)\| 7 000 Kč D.III.1.2\| Židle (sedačka) pro žáky, kteří potřebují podporu sedu\| 10 000 Kč D.III.1.3\| Madla k WC\| 900 Kč D.III.1.4\| Polohovací pytle\| 8 000 Kč D.III.1.5\| Držák berlí na lavici\| 560 Kč D.III.2 Speciální učebnice a pomůcky\| D.III.2.1\| Speciální rýsovací pomůcky\| 5 000 Kč D.III.2.2\| Pomůcky pro výuku tělesné výchovy - rovnovážné a balanční pomůcky pro senzomotorickou stimulaci\| 10 000 Kč D.III.3 Softwarové vybavení\| D.III.3.1\| 0\| D.III.4 IT vybavení\| D.III.4.1\| Dotykový monitor\| 16 000 Kč E. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu poruch autistického spektra\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- E.III.1 Kompenzační pomůcky\| E.III.1.1\| Nábytek ke strukturalizaci prostoru (policový regál, skříňky, barevné koberce, paravan apod.)\| 12 000 Kč E.III.2 Speciální učebnice a pomůcky\| E.III.2.1\| Sada strukturovaných krabic\| 2 500 Kč E.III.2.2\| Soubor pomůcek pro nácvik sociálních dovedností\| 2 000 Kč E.III.2.3\| Názorné manipulační pomůcky (čísla, písmena, tabulky)\| 5 000 Kč E.III.2.4\| Listy na výrobu denních režimů a rozvrhů\| 500 Kč E.III.2.5\| Speciální učebnice\| 3 000 Kč E.III.3 Softwarové vybavení\| E.III.3.1\| Komunikační programy pro alternativní komunikaci\| 8 000 Kč E.III.4 IT vybavení\| E.III.4.1\| Počítač / tablet (podle potřeb žáka)\| 8 000 Kč E.III.4.2\| Dotykový monitor\| 16 000 Kč F. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu specifických poruch chování\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- F.III.1 Kompenzační pomůcky\| F.III.1.1\| Pomůcky pro relaxaci (koberec, overball aj.)\| 3 500 Kč F.III.1.2\| Pomůcky pro organizaci času, prostoru a postupu práce\| 1 500 Kč F.III.2 Speciální učebnice a pomůcky\| F.III.2.1\| Pomůcky pro nácvik sociálních kompetencí\| 2 000 Kč F.III.3 Softwarové vybavení\| F.III.3.1\| Výukový software\| 5 000 Kč F.III.4 IT vybavení\| F.III.4.1\| Tablet\| 8 000 Kč F.III.4.2\| Notebook\| 15 000 Kč G. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu specifických poruch učení\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- G.III.1 Kompenzační pomůcky\| \| 0\| G.III.2 Speciální učebnice a pomůcky\| G.III.2.1\| Speciální didaktické (manipulační) pomůcky pro výuku matematiky\| 2 000 Kč G.III.2.2a)\| Speciální pomůcky pro vyvození a upevnění správného úchopu (1x)\| 150 Kč G.III.2.2b)\| Speciální pomůcky pro vyvození a upevnění správného úchopu (2x)\| 300 Kč G.III.2.3\| Speciální didaktické (manipulační) pomůcky pro výuku čtení a psaní\| 700 Kč G.III.2.4a)\| Čtecí záložka, čtecí okénko (1x)\| 50 Kč G.III.2.4b)\| Čtecí záložka, čtecí okénko (5x)\| 250 Kč G.III.2.5\| Pracovní sešity pro výuku naukových předmětů\| 500 Kč G.III.2.6\| Speciální učebnice pro výuku čtení\| 300 Kč G.III.2.7\| Speciální učebnice pro výuku matematiky\| 300 Kč G.III.3 Softwarové vybavené\| G.III.3.1\| Výukový software\| 4 000 Kč G.III.4 IT vybavení\| G.III.4.1\| Notebook\| 15 000 Kč H. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu odlišných kulturních a životních podmínek\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- H.III.1 Kompenzační pomůcky\| H.III.1.1\| 0\| H.III.2 Speciální učebnice a pomůcky\| H.III.2.1\| Pomůcky na výtvarnou/tělesnou výchovu k zapůjčení\| 1 500 Kč H.III.2.2\| Psací a rýsovací náčiní\| 500 Kč H.III.2.3\| Speciální učebnice pro výuku čtení\| 500 Kč H.III.2.4\| Knihy a encyklopedie pro rozvoj všeobecného rozhledu\| 700 Kč H.III.2.5\| Speciální učebnice pro výuku českého jazyka\| 300 Kč H.III.2.6\| Pomůcky pro rozvoj sociálních dovedností\| 500 Kč H.III.2.7\| Pracovní sešity pro rozvoj dílčích funkcí\| 500 Kč H.III.2.8\| Didaktické manipulační pomůcky pro rozvoj čtení, dílčích funkcí, českého jazyka, matematiky)\| 500 Kč H.III.3 Softwarové vybavení\| H.III.3.1\| Výukový software\| 5 000 Kč H.III.4 IT vybavení\| H.III.4.1\| Počítač / tablet (podle potřeb žáka)\| 8 000 Kč I. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zrakového postižení\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- I.III.1 Kompenzační pomůcky\| I.III.1.1\| Hardware a software na kompenzaci zrakových funkcí (zvětšovací zařízení, optické pomůcky)\| 30 000 Kč I.III.1.2\| Mechanické zvětšovací zařízení - lupa\| 2 000 Kč I.III.1.3\| Vodící lišty\| 12 000 Kč I.III.1.4\| Klávesnice pro slabozraké\| 500 Kč I.III.1.5\| Osvětlení\| 4 000 Kč I.III.2 Speciální učebnice a pomůcky\| I.III.2.1\| Elektronická verze učebnic\| 4 000 Kč I.III.2.2\| Didaktické pomůcky pro výuku naukových předmětů, upravené pro slabozraké žáky\| 4 500 Kč I.III.2.3\| Montessori pomůcky\| 15 000 Kč I.III.2.4\| Pomůcky k rýsování slabozrakých\| 2 000 Kč I.III.2.5\| Kalkulátor s velkým displejem a hlasovým výstupem\| 4 000 Kč I.III.2.6\| Sešity v odpovídajícím formátu\| 500 Kč I.III.2.7\| Tabulky na psaní Braillova písma a pomůcky pro výuku Braillova písma\| 1 500 Kč \| I.III.2.8\| Zy-Tex papír A4\| 5 500 Kč I.III.3 Softwarové vybavení\| I.III.3.1\| 0\| I.III.4 IT vybavení\| I.III.4.1\| Notebook\| 15 000 Kč K. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu nadání\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- K.III.1 Kompenzační pomůcky\| K.III.1.1\| 0\| K.III.2 Speciální učebnice a pomůcky\| K.III.2.1\| Mikroskop\| 20 000 Kč K.III.2.2\| Binokulární lupa\| 10 000 Kč K.III.2.3\| Preparační soupravy\| 1 500 Kč K.III.2.4\| Dalekohled\| 10 000 Kč K.III.2.5\| Hvězdářský dalekohled\| 20 000 Kč K.III.2.6\| Soupravy na přírodovědné pokusy a výzkumy\| 10 000 Kč K.III.2.7\| Odborné knihy pro oblasti rozšiřujícího učiva včetně elektronických publikací\| 3 000 Kč K.III.2.8\| Odborné časopisy (i elektronické verze a včetně ročního předplatného)\| 2 000 Kč K.III.2.9\| Pronájem (vybavení) odborného pracoviště včetně odborného personálu\| 10 000 Kč K.III.3 Softwarové vybavení\| K.III.3.1\| Výukový software\| 3 000 Kč K.III.3.2\| Odborné programy pro podporu sběru, evidence nebo zpracování výzkumných dat\| 20 000 Kč K.III.4 IT vybavení (s přístupem k internetu)\| K.III.4.1\| Stolní PC\| 15 000 Kč K.III.4.2\| Notebook\| 15 000 Kč K.III.4.3\| Skener\| 4 000 Kč K.III.4.4\| Videokamera a střihačský program\| 7 000 Kč \| K.III.4.5\| Digitální fotoaparát\| 5 000 Kč K.III.4.6\| Přehrávače a rekordéry pro CD a DVD\| 4 000 Kč K.III.4.7\| Školní měřicí systémy pro přírodovědné předměty\| 50 000 Kč Čtvrtý stupeň A. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu narušené komunikační schopnosti\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- A.IV.1 Kompenzační pomůcky\| A.IV.1.1\| Pomůcky pro alternativní komunikaci\| 5 000 Kč A.IV.1.2\| Pomůcky pro podporu sluchového vnímání a rozlišování\| 1 000 Kč A.IV.1.3\| Komunikátor\| 8 000 Kč A.IV.2 Speciální učebnice a pomůcky\| A.IV.2.1\| Speciální učební materiály pro rozvoj čtení\| 3 000 Kč A.IV.2.2\| Speciální pomůcky pro rozvoj komunikačních funkcí a jazykových kompetencí\| 5 000 Kč A.IV.2.3\| Speciální učební materiály na rozvoj smyslového vnímání\| 2 000 Kč A.IV.2.4\| Speciální pomůcky pro rozvoj myšlení, paměti a pozornosti\| 2 000 Kč A.IV.3 Softwarové vybavení\| A.IV.3.1\| Software na přepis psané řeči do hlasového výstupu\| 15 000 Kč A.IV.3.2\| Software pro alternativní komunikaci\| 5 000 Kč A.IV.4 IT vybavení\| A.IV.4.1\| Počítač / tablet (podle potřeb žáka)\| 16 000 Kč B. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu mentálního postižení\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- B.IV.1 Kompenzační pomůcky\| B.IV.1.1\| Úprava pracovního prostředí - strukturace (Paravan, barevné pásky, barevné koberce apod.)\| 5 000 Kč B.IV.1.2\| Pomůcky pro rozvoj augmentativní a alternativní komunikace (zvukové hračky, komunikační tabulky)\| 5 000 Kč B.IV.2 Speciální učebnice a pomůcky\| B.IV.2.1\| Názorné didaktické (manipulační) pomůcky\| 10 000 Kč B.IV.2.2\| Speciální učebnice pro žáky základní školy speciální\| 5 000 Kč B.IV.2.3\| Soubor pomůcek pro nácvik sociálních dovedností\| 2 000 Kč B.IV.2.4\| Pomůcky pro senzomotorickou stimulaci\| 10 000 Kč B.IV.2.5\| Pomůcky pro rozvoj hrubé a jemné motoriky\| 8 000 Kč B.IV.2.6\| Montessori pomůcky\| 15 000 Kč B.IV.3 Softwarové vybavení\| B.IV.3.1\| Výukové programy\| 10 000 Kč B.IV.3.2\| Software pro alternativní a augmentativní komunikaci\| 11 000 Kč B.IV.4 IT vybavení\| B.IV.4.1\| Počítač / tablet (podle potřeb žáka)\| 16 000 Kč C. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sluchového postižení a oslabení sluchového vnímání\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- C.IV.1 Kompenzační pomůcky\| C.IV.1.1\| Pomůcky pro podporu dalších komunikačních systémů\| 1 000 Kč C.IV.2 Speciální učebnice a pomůcky\| C.IV.2.1\| viz předchozí stupně\| C.IV.3 Softwarové vybavení\| C.IV.3.1\| Multimediální učebnice s podporou českého znakového jazyka\| 9 000 Kč C.IV.3.2\| SW a HW pro automatický přepis mluvené řeči v reálném čase\| 12 000 Kč C.IV.4 IT vybavení\| C.IV.4.1\| Počítač / tablet (podle potřeb žáka)\| 8 000 Kč D. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu tělesného postižení\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- D.IV.1 Kompenzační pomůcky\| D.IV.1.1\| Vozík mechanický\| 22 000 Kč D.IV.1.2\| Nájezdové lyžiny\| 8 200 Kč D.IV.1.3\| Schodolez\| 116 000 Kč D.IV.1.4\| Nástavce na WC\| 1 200 Kč D.IV.1.5\| Stůl vhodný k vozíku\| 10 000 Kč D.IV.1.6\| Speciální hardware - myš, klávesnice\| 11 000 Kč D.IV.2 Speciální učebnice a učební pomůcky\| D.IV.2.1\| Taktilně haptické didaktické pomůcky\| 5 000 Kč D.IV.2.2\| Pomůcky pro senzomotorickou stimulaci\| 5 000 Kč D.IV.2.3\| Pomůcky pro rozvoj motoriky\| 5 000 Kč D.IV.3 Softwarové vybavení\| D.IV.3.1\| Software pro alternativní komunikaci\| 11 000 Kč D.IV.4 IT vybavení\| D.IV.4.1\| Kamery připevněné na monitoru PC k snímání pohybů hlavy (včetně SW)\| 40 000 Kč E. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu poruch autistického spektra\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- E.IV.1 Kompenzační pomůcky\| E.IV.1.1\| Komunikátor\| 5 000 Kč E.IV.1.2\| Programy pro alternativní komunikaci\| 5 000 Kč E.IV.1.3\| Speciální hardware - myš, klávesnice\| 10 000 Kč E.IV.1.4\| Úprava pracovního prostředí (strukturace) - Paravan, barevné pásky, barevné koberce apod.\| 5 000 Kč E.IV.2 Speciální učebnice a pomůcky\| E.IV.2.1\| Individualizované pomůcky (symboly, speciální učebnice, sešity, pracovní listy, deníky, scénáře, schémata, strukturované úkoly apod.)\| 5 000 Kč E.IV.2.2\| Pomůcky pro rozvoj augmentativní a alternativní komunikace (zvukové hračky, komunikační tabulky aj.)\| 8 000 Kč E.IV.3 Softwarové vybavení\| E.IV.3.1\| 0\| E.IV.4 IT vybavení\| E.IV.4.1\| Počítač / tablet (podle potřeb žáka)\| 16 000 Kč I. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zrakového postižení\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- I.IV.1 Kompenzační pomůcky\| I.IV.1.1\| Zápisník pro nevidomé\| 85 000 Kč I.IV.1.2\| Pichtův psací stroj\| 15 000 Kč I.IV.1.3\| Software na přepis psané řeči do hlasového výstupu\| 3 000 Kč I.IV.1.4\| Diktafon\| 7 000 Kč I.IV.1.5\| Vodící lišty\| 8 000 Kč I.IV.1.6\| Braillský řádek\| 90 000 Kč I.IV.1.7\| Kalkulátor s hlasovým výstupem\| 4 000 Kč I.IV.1.8\| Braillská tiskárna\| 100 000 Kč I.IV.2 Speciální učebnice a pomůcky\| I.IV.2.1a)\| Učebnice v Braillově písmu nebo alikvótní částka na přepis do Braillova bodového písma (500 stran)\| 10 000 Kč I.IV.2.1b)\| Učebnice v Braillově písmu nebo alikvótní částka na přepis do Braillova bodového písma (1000 stran)\| 20 000 Kč I.IV.2.1c)\| Učebnice v Braillově písmu nebo alikvótní částka na přepis do Braillova bodového písma (2000 stran)\| 40 000 Kč I.IV.2.2\| Braillský papír\| 800 Kč I.IV.2.3\| Fuser-příprava názorných edukačních materiálů\| 40 000 Kč I.IV.2.4\| Rýsovací souprava pro nevidomé\| 3 250 Kč I.IV.2.5\| Atlasy, reliéfní plánky a 3D modely\| 20 000 Kč I.IV.2.6\| Speciální pomůcky na tělesnou výchovu\| 5 000 Kč I.IV.2.7\| Pomůcky pro rozvoj smyslového vnímání a prostorové orientace\| 2 000 Kč I.IV.3 Softwarové vybavení\| I.IV.3.1\| Čtecí a odečítací programy\| 40 000 Kč I.IV.4 IT vybavení\| I.IV.4.1\| 0\| J. Žáci s potřebou podpory z důvodu souběžného postižení více vadami\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- J.IV.1 Kompenzační pomůcky\| J.IV.1.1\| Volba pomůcek se řídí potřebou kompenzace obtíží žáka\| J.IV.2 Speciální učebnice a učební pomůcky\| J.IV.2.1\| Výběr učebnic a pomůcek se bude řídit kombinací postižení a převládajících obtíží žáka\| K. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu nadání\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- K.IV.1 Kompenzační pomůcky\| \| 0\| K.IV.2 Speciální učebnice a pomůcky\| K.IV.2.1\| Hvězdářský dalekohled\| 30 000 Kč K.IV.2.2\| Soupravy na přírodovědné pokusy a výzkumy\| 30 000 Kč K.IV.2.3\| Odborné knihy a časopisy včetně elektronických pro podporu výzkumné činnosti\| 10 000 Kč K.IV.3 Softwarové vybavení\| K.IV.3.1\| Odborné programy pro podporu sběru, evidence nebo zpracování výzkumných dat\| 50 000 Kč K.IV.4 IT vybavení (s přístupem k internetu)\| K.IV.4.1\| Licence pro online přístup k databázím odborných publikací\| 50 000 Kč Pátý stupeň POZNÁMKA: Podpůrná opatření pátého stupně jsou určena zejména pro žáky s kombinovaným postižením. Pro žáky se musí vybírat takové pomůcky, které odpovídají jejich speciálním vzdělávacím potřebám. Můžou se použít kombinace jednotlivých podpůrných opatření z tabulek A - 1 (viz kategorie J). A. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu narušené komunikační schopnosti\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- A.V.1 Kompenzační pomůcky\| A.V.1.1\| Pomůcky pro alternativní komunikaci\| 5 000 Kč A.V.1.2\| Pomůcky pro podporu sluchového vnímání a rozlišování\| 1 000 Kč A.V.1.3\| Komunikátor\| 10 000 Kč A.V.2 Speciální učebnice a pomůcky\| A.V.2.1\| Speciální učební materiály pro rozvoj čtení\| 3 000 Kč A.V.2.2\| Speciální pomůcky pro rozvoj komunikačních funkcí a jazykových kompetencí\| 5 000 Kč A.V.2.3\| Speciální učební materiály na rozvoj smyslového vnímání\| 2 000 Kč A.V.2.4\| Speciální pomůcky pro rozvoj myšlení, paměti a pozornosti\| 2 000 Kč A.V.2.5\| Pomůcka pro myofunkční terapii a orofaciální stimulaci\| 7 000 Kč A.V.3 Softwarové vybavení\| A.V.3.1\| Software na přepis psané řeči do hlasového výstupu\| 15 000 Kč A.V.3.2\| Software pro alternativní komunikaci\| 5 000 Kč A.V.4 IT vybavení\| A.V.4.1\| Počítač / tablet (podle potřeb žáka)\| 16 000 Kč B. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu mentálního postižení\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- B.V.1 Kompenzační pomůcky\| B.V.1.1\| 0\| B.V.2 Speciální učebnice a pomůcky\| B.V.2.1\| Viz předchozí stupně\| B.V.2.2\| Pomůcky podle individuálních potřeb žáka (MP pravděpodobně v kombinaci s tělesným a řečovým postižením)\| B.V.3 Softwarové vybavení\| B.V.3.1\| Speciální softwarové vybavení\| 5 000 Kč B.V.4 IT vybavení\| B.V.4.1\| Tablet nebo multidotykový monitor (podle potřeb žáka)\| 16 000 Kč C. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu sluchového postižení a oslabení sluchového vnímání\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- C.V.1 Kompenzační pomůcky\| C.V.1.1\| Pomůcky pro alternativní komunikaci\| 3 000 Kč C.V.1.2\| Spotřební materiál na výrobu pomůcek pro augmentativní a alternativní komunikaci\| 2 000 Kč C.V.2 Speciální učebnice a pomůcky\| C.V.2.1\| viz předchozí stupně\| C.V.3 Softwarové vybavení\| C.V.3.1\| Komunikační program pro alternativní komunikaci\| 20 000 Kč D. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu tělesného postižení\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- D.V.1 Kompenzační pomůcky\| D.V.1.1\| Polohovací sedačka/lehátko\| 10 000 Kč D.V.1.2\| Zvedák\| 30 000 Kč D.V.2 Speciální učebnice a pomůcky\| D.V.2.1\| Viz předchozí stupně\| D.V.3. Softwarové vybavení\| D.V.3.1\| Software pro augmentativní a alternativní komunikaci (komunikační tabulky, komunikátor, software)\| 20 000 Kč D.V.4 IT vybavení\| D.V.4.1\| Držák na tablet včetně ochranného obalu\| 10 000 Kč D.V.4.2\| Joystick pro alternativní ovládání tabletu\| 6 000 Kč D.V.4.3\| PC pracoviště pro žáky s nejtěžším postižením\| 50 000 Kč E. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu poruch autistického spektra\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- E.V.1 Kompenzační pomůcky\| E.V.1.1\| Viz předchozí stupně\| E.V.2 Speciální učebnice a pomůcky\| E.V.2.1\| Viz předchozí stupně\| I. Žáci s potřebou podpory ve vzdělávání z důvodu zrakového postižení\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- I.V.1 Kompenzační pomůcky\| I.V.1.1\| Viz předchozí stupně\| I.V.2 Speciální učebnice a pomůcky\| I.V.2.1\| Viz předchozí stupně\| J. Žáci s potřebou podpory z důvodů souběžného postižení více vadami\| Normovaná finanční náročnost ---\|--- J.V.1 Kompenzační pomůcky\| J.V.1.1\| Volba pomůcek se řídí potřebou kompenzace obtíží žáka\| J.V.2 Speciální učebnice a učební pomůcky\| J.V.2.1\| Výběr učebnic a pomůcek se bude řídit kombinací postižení a převládajících obtíží žáka.\| 5. Část C: Rozsah poskytovaného podpůrného opatření\| Počet hodin/rok ---\|--- 1\| hod/týden\| 40 2\| hod/týden\| 80 3\| hod/týden\| 120 4\| hod/týden\| 160 5\| hod/týden\| 200 6\| hod/týden\| 240 7\| hod/týden\| 280 8\| hod/týden\| 320 9\| hod/týden\| 360 10\| hod/týden\| 400 11\| hod/týden\| 440 12\| hod/týden\| 480 13\| hod/týden\| 520 14\| hod/týden\| 560 15\| hod/týden\| 600 16\| hod/týden\| 640 17\| hod/týden\| 680 18\| hod/týden\| 720 19\| hod/týden\| 760 20\| hod/týden\| 800 21\| hod/týden\| 840 22\| hod/týden\| 880 23\| hod/týden\| 920 24\| hod/týden\| 960 25\| hod/týden\| 1000 26\| hod/týden\| 1040 27\| hod/týden\| 1080 28\| hod/týden\| 1120 29\| hod/týden\| 1160 30\| hod/týden\| 1200 31\| hod/týden\| 1240 32\| hod/týden\| 1280 33\| hod/týden\| 1320 34\| hod/týden\| 1360 35\| hod/týden\| 1400 36\| hod/týden\| 1440 37\| hod/týden\| 1480 38\| hod/týden\| 1520 39\| hod/týden\| 1560 40\| hod/týden\| 1600 “. 13. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 27/2016 Sb. Individuální vzdělávací plán 980kB “. 14. Příloha č. 5 zní: „Příloha č. 5 k vyhlášce č. 27/2016 Sb. A) Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole 1.3MB B) Doporučení pro vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami ve školském zařízení 967kB “. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Poskytování podpůrných opatřenípodpůrných opatření poskytovaných na základě doporučení vydaného přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky a jejich normovaná finanční náročnost se řídí dosavadními právními předpisy. 2. V případě žádosti o poskytnutí poradenské pomoci podané před 1. září 2017 se lhůta pro vydání zprávy a doporučení řídí právními předpisy účinnými v době od 1. září 2017 do 31. srpna 2018. Žádosti o poskytnutí poradenské pomoci podané v období od 1. září 2017 do 31. srpna 2018 se řídí právními předpisy účinnými v době od 1. září 2017 do 31. srpna 2018. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2017, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 12 a 14, které nabývají účinnosti dnem 1. prosince 2017, a ustanovení čl. I bodu 4, který nabývá účinnosti dnem 1. září 2018. Ministr: prof. PhDr. Štech, CSc., v. r. 4) § 5 odst. 9 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 5) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 7) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. 8) § 5 odst. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. 9) Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů. 10) Kupř. zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů. *) Počet hodin/rok pro stanovení normované finanční náročnosti se přiřadí podle tabulky uvedené v části C.
Sdělení Státní volební komise č. 269/2017 Sb.	Sdělení Státní volební komise č. 269/2017 Sb. Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 19. srpna 2017 Vyhlášeno 22. 8. 2017, částka 92/2017 269 SDĚLENÍ Státní volební komise ze dne 21. srpna 2017 o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 19. srpna 2017 Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 19. srpna 2017. Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 54/2017 Sb., č. 94/2017 Sb. a č. 143/2017 Sb. se dne 19. srpna 2017 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcíobcí. Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb: a)\| celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:\| 3 ---\|---\|--- b)\| celkový počet osob zapsaných ve výpisech ze seznamů:\| 600 c)\| celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:\| 402 d)\| celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:\| 19 \| v tom podle volebních stran: \| 80 Nezávislí kandidáti\| 0 \| 90 Sdružení nezávislých kandidátů – místní sdružení celkem\| 17 \| 470 Sdružení STAN, NK\| 2 e)\| seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2): \| seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8): \| nevyskytlo se, \| seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2): \| nevyskytlo se. Předseda Státní volební komise: Chovanec v. r.
Nález Ústavního soudu č. 268/2017 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 268/2017 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 27. června 2017 sp. zn. Pl. ÚS 22/16 ve věci návrhu na zrušení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Vyhlášeno 22. 8. 2017, částka 92/2017 * Odůvodnění * I. - Vymezení věci * II. - Průběh řízení před Ústavním soudem * III. - Procesní předpoklady projednání návrhu * IV. - Vlastní posouzení * V. - Závěr 268 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 22/16 dne 27. června 2017 v plénu složeném z místopředsedkyně soudu Milady Tomkové a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka o návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh na zrušení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 30. 6. 2017, se zamítá. Odůvodnění I. Vymezení věci 1. Nejvyšší správní soud (dále též „navrhovatel“) navrhl podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále též jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zrušení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). 2. Navrhovatel uvedl, že vede řízení o kárném návrhu předsedkyně Krajského soudu v Ostravě proti soudci tohoto soudu JUDr. Aleši Volnému. Podle kárného návrhu se tento soudce měl dopustit kárného provinění spočívajícího v neodůvodněné nečinnosti celkem v 54 věcech, z toho 40 věcech oddělení 22 ICm incidenčních sporů. Tyto incidenční spory byly soudci přiděleny k vyřízení opatřením předsedkyně soudu ze dne 27. 1. 2015 na základě § 160 odst. 2 insolvenčního zákona. Soudce v 37 z těchto věcí nečinil žádné úkony od doby jejich přidělení nejméně do provedení prověrky dne 12. 11. 2015. Kárně obviněný k návrhu sdělil, že věci incidenčních sporů mu byly přiděleny mimo rozvrh práce, bez projednání se soudcovskou radou a bez předem daných pravidel. V těchto věcech se tak necítí být zákonným soudcem, o čemž předsedkyni soudu informoval s tím, že vyčkává na rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 11/15. Obviněný se nikdy dříve insolvenční agendě nevěnoval, přednostně tedy projednával věci řádně přidělené a s novou agendou se seznamoval (postupuje se podle jiných předpisů a využívá se jiného počítačového programu). Kárná navrhovatelka v lednu 2015 obdobným způsobem postupovala vůči dalším soudcům, kteří se insolvenční agendě nikdy nevěnovali, a všem jsou nyní vytýkány průtahy. 3. Nejvyšší správní soud při předběžném projednání věci dospěl k závěru, že pro posouzení skutku vytýkaného v kárném návrhu je třeba se zabývat tím, zda byly věci insolvenční agendy kárně obviněnému přiděleny řádně, nebo zda mohl důvodně namítat, že není zákonným soudcem. Toto posouzení má význam z hlediska kvalifikace takového jednání, rozhodování o vině kárně obviněného a rozhodování o případném kárném opatření, které by odpovídalo jednání obviněného. Za takového stavu navrhovatel musí při řešení věci užít i § 160 odst. 2 insolvenčního zákona. Dále navrhovatel dospěl k závěru, že toto ustanovení nelze ve věci kárně obviněného vyložit způsobem souladným s ústavním pořádkem. Podle jeho názoru je tato úprava v rozporu s právem na zákonného soudce [čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“)], právem na nezávislý a nestranný soud (čl. 36 odst. 1 Listiny), nezávislostí soudní moci a soudců (čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy). Vedly jej k tomu tyto úvahy: 4. Součástí objektivních ústavních záruk a součástí práva účastníků řízení na nezávislý a nestranný soud je nejen externí nezávislost soudce na moci výkonné a jiných subjektech mimo soudcovský stav, ale také nezávislost na soudních funkcionářích a jiných subjektech uvnitř soudcovského stavu. Soudci nesmějí být vystaveni tlaku ze strany svých kolegů nebo osob vykonávajících státní správu soudů (zejména soudních funkcionářů). Vůči těmto tlakům musí také existovat dostatečné záruky. Tato východiska plynou z judikatury Ústavního souduÚstavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva. 5. Přidělování věcí má v každém jednotlivém případě probíhat na základě jednoznačných pravidel. Rovněž musí být dány jasné záruky, jejichž účelem je zajistit objektivitu a transparentnost a především předejít jakékoli možnosti svévole ve vztahu k přidělování konkrétních případů soudcům. Algoritmus pro přidělování věcí by měl být transparentní, předvídatelný, zpětně verifikovatelný a odolný proti zneužití ze strany účastníků řízení i ze strany předsedy a místopředsedy soudu. Soudní funkcionáři nemohou mít v rukou možnost vybírat, který soudce bude konkrétní věc rozhodovat. Prostor pro uvážení při přidělování věcí či jejich následném přerozdělování by mohl být zneužit mj. jako prostředek nátlaku na řadové soudce. Nepřijatelná je tedy neomezená diskrece předsedy soudu při přerozdělování věcí. 6. Napadené ustanovení žádné záruky proti zneužití uvážení předsedy soudu při přidělování incidenčních sporů neposkytuje. K odebrání věci původnímu soudci určenému platným rozvrhem práce a jejímu přidělení kterémukoli jinému soudci daného soudu může dojít v libovolném počtu incidenčních sporů opatřením předsedy soudu, které může být přijato mimo rozvrh práce, a tudíž i bez projednání se soudcovskou radou a bez jeho zpřístupnění veřejnosti. Napadené ustanovení je tedy konstruováno zcela nevhodně, nesplňuje požadavky na jasnost, transparentnost a předvídatelnost vyžadované v takových případech Evropským soudem pro lidská práva i Ústavním soudemÚstavním soudem. Nestanoví žádná kritéria omezující uvážení předsedy soudu a neurčuje ani přesné podmínky, za jakých může ke změně zákonného soudce dojít. 7. Podle navrhovatele není napadené ustanovení plně vhodné k dosažení sledovaného cíle - urychlení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení. Může totiž původně určeného zákonného soudce vybízet k tomu, aby v incidenčních sporech nečinil žádné úkony s tím, že následně budou předmětné spisy přikázány jiným soudcům. K urychlenému vyřízení také nepřispěje, je-li velké množství incidenčních sporů jednorázově přikázáno soudci, který se danou agendou dosud nezabýval. Tento problém je zřejmý i v projednávané věci - podle stanoviska soudcovské rady Krajského soudu v Ostravě se jeví jako „velmi problematické, že tyto spisy mohou u jiných (insolvenčních) soudců ,ležet‘ bez úkonu téměř jeden rok, neboť podle zavedené praxe krajského soudu vědí, že spisy budou přerozděleny jiným soudcům, avšak pro konkrétního soudce (JUDr. Volného) jde o novou agendu přidělenou nikoli podle rozvrhu práce, ale opatřením předsedkyně soudu, ale v tomto případě je konstatován v měsíci listopadu 2015 průtah“. 8. Zneužitelnost napadeného ustanovení je zřejmá i z toho, že předsedkyně krajského soudu předložila kárnému senátu originály spisů, v nichž jsou průtahy vytýkány. Jde přitom o spisy dosud nerozhodnutých věcí, v nichž kárně obviněný již úkony činí. Za takového stavu je obvyklé, aby byly předkládány toliko kopie. Možnost vyvíjet nátlak ze strany soudních funkcionářů na řadové soudce pak do značné míry potvrzuje i kárná navrhovatelka, která ve svém podání na č. 1. 34-35 kárného spisu naznačila, že na základě napadeného ustanovení přikázala incidenční spory také čtyřem soudcům, kteří jsou dle jejího mínění problémoví a mají podprůměrnou výkonnost. Výslovně uvedla, že „situace byla v zásadě podobná u všech čtyř výše jmenovaných soudců, proto jsem ke konci roku 2015 byla nucena situaci s definitivní platností vyřešit. JUDr. Axmanová a JUDr. Orel uznali, že jejich další působení v justici není možné, rozhodli se rezignovat na funkci soudce a odejít do starobního důchodu. JUDr. Slaběňáková odmítla odejít do starobního důchodu, proto na ni bude podán kárný návrh v nejbližších dnech, kárné řízení vůči JUDr. Volnému probíhá“. Kárný návrh vůči soudkyni Slabeňákové byl následně podán, navrhovatel řízení o něm přerušil do rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu v nynější věci. 9. Prostřednictvím § 160 odst. 2 insolvenčního zákona tedy může být ze strany vedení soudu vyvíjen nátlak na řadové soudce, nelze vyloučit ani to, že může být tohoto ustanovení zneužito pro ovlivňování konkrétních insolvenčních řízení. Napadené ustanovení přitom neskýtá žádné záruky, že předseda soudu bude postupovat ústavně souladným způsobem. Ústavně konformní výklad tak nepřichází do úvahy. Ve věci kárně obviněného došlo k přerozdělení řady dříve napadlých věcí mezi konkrétní soudce. To navrhovatel považuje za souladné s § 160 odst. 2 insolvenčního zákona, avšak zároveň rozporné s ústavním pořádkem a mezinárodními závazky České republiky. II. Průběh řízení před Ústavním soudem 10. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve svém vyjádření uvedla, že insolvenční zákon byl v Poslanecké sněmovně projednán jako vládní návrh zákona (tisk č. 1120) a byl schválen ve znění komplexního pozměňovacího návrhu a dalších pozměňovacích návrhů. Znění ustanovení § 160 odst. 2 tohoto zákona od roku 2006 nebylo novelizováno. S návrhem zákona vyslovily souhlas obě komory Parlamentu, zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl též řádně vyhlášen. 11. Senát Parlamentu České republiky ve svém vyjádření uvedl, že schválil návrh insolvenčního zákona ve znění postoupeném mu Poslaneckou sněmovnou na své 10. schůzi usnesením č. 416 ze dne 30. 3. 2006. Pro jeho schválení hlasovalo z 54 přítomných senátorů 49 a nikdo nebyl proti. Přímo k obsahu napadeného ustanovení nebyla žádná diskuse. Návrh zákona byl tedy schválen ústavně předepsaným způsobem. 12. Vláda ve svém vyjádření uvedla, že je sporné, zda bude napadené ustanovení použito v kárném řízení vedeném u navrhovatele. Pochybnosti o tom, zda je kárně obviněný zákonným soudcem v přidělených věcech incidenčních sporů, nemohou ospravedlnit jeho neodůvodněnou procesní nečinnost ve věci. Soudce se s přidělenou věcí vždy musí procesně vypořádat tak, aby ve věci nevznikaly průtahy, v žádném případě nemůže být odezvou prostá nečinnost, např. s ex post vyjádřenou protinámitkou, že v této věci není zákonným soudcem. Napadené ustanovení ve věci již bylo aplikováno, a to ze strany předsedkyně soudu. Nemá být aplikováno ze strany soudu rozhodujícího v kárném řízení. Hodnocení neodůvodněné procesní nečinnosti jakožto kárného deliktu proto nezávisí na posouzení ústavnosti § 160 odst. 2 insolvenčního zákona. Podle názoru vlády jde o návrh podaný zjevně neoprávněným navrhovatelem. 13. K samotnému napadenému ustanovení vláda uvedla, že insolvenční zákon vychází ze zásady jednotnosti insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení před jediným soudem, která sleduje zájem na hospodárnosti a rychlosti tohoto řízení. Z tohoto obecného pravidla zákon předpokládá výjimku právě v ustanovení § 160 odst. 2 z důvodu zajištění rychlosti. Jeho smyslem je v odůvodněných a výjimečných případech předejít průtahům v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení a zajistit rychlou a účinnou ochranu práv jeho účastníkům. Podle vlády není napadené ustanovení v rozporu s judikaturou Ústavního souduÚstavního soudu k otázce práva na zákonného soudce, neboť umožňuje užití pravidel předem stanovených v rozvrhu práce. Předsedovi soudu nenáleží pravomoc vybírat konkrétního soudce, který rozhodne konkrétní incidenční spor. Je tedy možný ústavně konformní výklad napadeného ustanovení. 14. Možnost přikázat incidenční spor jinému soudci za předem daných pravidel slouží k vyvážení práva na zákonného soudce s požadavkem na rychlé a efektivní vyřízení věci. Již z předchozí judikatury Ústavního souduÚstavního soudu plyne implicitní závěr, že jde o ustanovení souladné s ústavním pořádkem. Pravomoc soudního funkcionáře přidělit konkrétní věc jinému soudci než tomu, komu byla původně svěřena, není podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva ani v rozporu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „Úmluva“), pokud je tento postup založen na dostatečně jasných, transparentních a předvídatelných pravidlech, aby se zamezilo svévoli či zdání svévole ze strany příslušného soudního funkcionáře. Vláda proto navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh odmítl z důvodu chybějící aktivní procesní legitimace navrhovatele, případně aby jej zamítl jako nedůvodný. 15. Nejvyšší správní soud v replice odmítl pochybnosti vlády o tom, zda může být § 160 odst. 2 insolvenčního zákona v kárném řízení použit. Není žádný důvod, proč by kárný soudkárný soud nemohl při rozhodování o vině či při rozhodování o uložení kárného opatření přihlédnout k tomu, zda byly incidenční spory přiděleny kárně obviněnému na základě protiústavního ustanovení. V kárném řízení má být řádně posouzeno, zda je vytýkaná nečinnost skutečně nedůvodná a zda existují přitěžující či polehčující okolnosti. 16. Veřejná ochránkyně práv sdělila, že nevyužije svého práva vstoupit do řízení. Obsah předložených spisů 17. Ústavní soudÚstavní soud z předloženého spisu navrhovatele sp. zn. 13 Kss 1/2016 a k němu připojené spisové dokumentace ověřil, že okolnosti této věci odpovídají jejich popisu uvedenému v návrhu. III. Procesní předpoklady projednání návrhu 18. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy platí, že soud předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, pokud dojde k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem. 19. V daném případě se jedná o případ tzv. konkrétní (incidenční), a nikoliv abstraktní kontroly norem. Obecný soud je oprávněn podat návrh tehdy, navrhuje-li zrušení zákona, resp. jeho jednotlivého ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední, případně je nezbytná jeho nevyhnutelná aplikace, a nikoli jen hypotetické použití, resp. jiné širší souvislosti [usnesení sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 ze dne 23. 10. 2000 (U 39/20 SbNU 353)]. Z účelu a smyslu konkrétní kontroly ústavnosti právních norem plyne, že zákon (resp. jeho ustanovení), jehož má být při řešení věci použito, je pouze ten, jenž překáží tomu, aby bylo dosaženo žádoucího, tj. ústavně konformního výsledku; nebyl-li by odstraněn, byl by výsledek probíhajícího řízení jiný [bod 26 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 3/06 ze dne 6. 3. 2007 (N 41/44 SbNU 517; 149/2007 Sb.)]. 20. Je přitom na navrhovateli, aby jednak snesl adekvátní argumentaci, že napadený zákon (jeho jednotlivé ustanovení) je v rozporu s ústavním pořádkem, ale zároveň poukázal a prokázal, že užití napadeného ustanovení je nevyhnutelné a jen jeho zrušení bude mít za následek dosažení žádoucího ústavně konformního výsledku [bod 19 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 49/10 ze dne 28. 1. 2014 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.)]. Posouzení nevyhnutelnosti aplikace napadeného ustanovení však z povahy věci náleží především obecnému soudu, jenž vede výchozí řízení. Jde totiž obvykle o otázky podústavního práva, k jejichž hodnocení se Ústavní soudÚstavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti, nikoliv běžné zákonnosti, setrvale staví zdrženlivě [nález sp. zn. Pl. ÚS 85/06 ze dne 25. 9. 2007 (N 148/46 SbNU 471)]. Závěr o tom, že užití napadeného ustanovení není pro předkládající soud nezbytné, tak může Ústavní soudÚstavní soud učinit především tehdy, pokud by závěr navrhovatele byl zjevně neudržitelný [obdobně v konkrétní kontrole norem postupují i jiné ústavní soudyústavní soudy, srov. již BVerfGE 2, 181 (německý Spolkový ústavní soudústavní soud) či VfSlg 2713/1954 (rakouský Ústavní soudní dvůr)]. 21. Navrhovatel v projednávané věci vystupuje jako kárný soudkárný soud podle § 3 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění zákona č. 314/2008 Sb. Kárnou odpovědnost soudců vymezují § 86-90 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o soudech“). Kárným proviněním soudceKárným proviněním soudce je podle § 87 tohoto zákona zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. 22. Kárná odpovědnost i zásady pro ukládání kárných opatření jsou zjevně konstruovány jinak, než je tomu např. v trestním zákoníku nebo v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákonodárce tím ponechal kárnému soudukárnému soudu poměrně širokou míru úvahy při hodnocení toho, co je kárným proviněním, a stejně tak mu ponechal prostor i pro úvahu, podle jakých hledisek ukládat kárná opatření. Jediným vodítkem tak je pokyn v § 88 odst. 1 zákona o soudech, aby kárná opatření byla ukládána podle závažnosti kárného provinění (srov. oproti tomu např. § 37-39, 41 a 42 trestního zákoníku). 23. Ústavní soudÚstavní soud setrvale uvádí, že mu nepřísluší vstupovat do hodnocení konkrétních skutečností významných pro výši trestu v konkrétním případě provedeného obecným soudem, není-li toto hodnocení v rozporu s požadavky ústavnosti. To připadá v úvahu toliko v případě extrémního vybočení z kritérií pro tyto účely zákonem stanovených [např. usnesení sp. zn. II. ÚS 243/03 ze dne 15. 4. 2004 (U 17/33 SbNU 395), sp. zn. IV. ÚS 286/99 ze dne 24. 3. 2000, sp. zn. I. ÚS 91/08 ze dne 21. 2. 2008 (v SbNU nepublikována, dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. Totéž Ústavní soudÚstavní soud konstatoval i ve vztahu ke kárnému řízení [usnesení sp. zn. IV. ÚS 2413/15 ze dne 8. 12. 2015 (v SbNU nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz)]. Na rozdíl od trestní úpravy zákonodárce blíže nevymezil polehčující a přitěžující okolnosti významné pro ukládání kárných opatření, a to ani demonstrativním výčtem. Posouzení okolností významných pro hodnocení kárně vytýkaného skutku a pro ukládání kárného opatření tedy závisí na úvaze kárného soudukárného soudu ve větší míře, než je tomu u soudů trestních. Přistupuje-li Ústavní soudÚstavní soud zdrženlivě k hodnocení ze strany trestních soudů, jinak tomu nemůže být ani v projednávané (kárné) věci. 24. Odmítnutí nynějšího návrhu jako návrhu podaného zjevně neoprávněným navrhovatelem by znamenalo, že kárný soudkárný soud \\- podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu \\- nemůže zohlednit ústavnost postupu kárné žalobkyně podle napadeného ustanovení při hodnocení viny kárně obviněného či při hodnocení závažnosti jeho jednání. Takový závěr však v projednávané věci nelze učinit: důvody, pro něž chce navrhovatel napadené ustanovení použít, zjevně neudržitelné nejsou. Naopak plně odpovídají široké míře úvahy, kterou dal zákonodárce kárnému soudukárnému soudu k dispozici podle § 87 a 88 zákona o soudech. Sama vláda ostatně zpochybnila význam § 160 odst. 2 insolvenčního zákona pro hodnocení viny kárně obviněného, nikoliv již pro hodnocení závažnosti jeho jednání (str. 2 vyjádření vlády). Není důvod, proč by Ústavní soudÚstavní soud měl při vědomí svého ústavně vymezeného postavení a potřeby zachovávat požadavek sebeomezení ústavního soudnictví předčasně vstupovat do tohoto širokého prostoru pro uplatnění pravomoci kárného soudukárného soudu, který mu poskytl zákonodárce. Nadto by takový vstup ani nemohl vést ke svému účelu - ovlivnění rozhodování kárného soudukárného soudu. Kárný soudKárný soud by totiž nebyl vázán právním názorem Ústavního souduÚstavního soudu vysloveným v usnesení odmítajícím návrh pro zjevnou neoprávněnost navrhovatele [srov. výklad k závaznosti jednotlivých forem rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu provedený v nálezu sp. zn. IV. ÚS 301/05 ze dne 13. 11. 2007 (N 190/47 SbNU 465)]. 25. Závěrem lze odkázat i na nálezy sp. zn. Pl. ÚS 20/94 ze dne 28. 3. 1995 (N 18/3 SbNU 109; 72/1995 Sb.) a sp. zn. I. ÚS 30/94 ze dne 6. 6. 1995 (N 26/3 SbNU 189), v nichž Ústavní soudÚstavní soud přistoupil k vydání kasačního rozhodnutí. Důvody kasace se vztahovaly k netrestním předpisům, které však byly významné pro úvahy o vině a trestu podle ústavně souladných ustanovení trestního zákona. 26. Podle přesvědčení navrhovatele je třeba ústavnost napadeného ustanovení (a s ním souvisejícího postupu předsedkyně Krajského soudu v Ostravě) zohlednit při rozhodování o vině kárně obviněného či alespoň při rozhodování o uložení přiměřeného kárného opatření. Toto přesvědčení založené na výkladu podústavního práva není zjevně neudržitelné. Je tedy splněn požadavek čl. 95 odst. 2 Ústavy, aby napadené ustanovení zákona bylo při řešení věci použito (a jeho odstranění může vést k jinému výsledku řízení probíhajícího před navrhovatelem). 27. Protože Ústavní soudÚstavní soud neměl žádné pochybnosti ani ohledně splnění dalších podmínek řízení, přistoupil k věcnému projednání návrhu. Podle § 44 věty první zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, upustil od ústního jednání, neboť nebylo lze od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. IV. Vlastní posouzení 28. Napadené ustanovení § 160 odst. 2 insolvenčního zákona stanoví: „Jestliže by projednání a rozhodnutí incidenčního sporu v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení mohlo vést k průtahům v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, přikáže předseda insolvenčního souduinsolvenčního soudu takový spor jinému soudci insolvenčního souduinsolvenčního soudu.“ 29. Ústavní soudÚstavní soud se podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zabýval tím, zda bylo napadené ustanovení přijato v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Vzhledem k vyjádřením obou komor Parlamentu, dostupným popisům legislativní procedury přijímání příslušného zákona i s ohledem na to, že legislativní procedura není ani navrhovatelem zpochybňována, nelze než uzavřít, že podmínka ústavní konformity legislativního procesu byla splněna. Právo na zákonného soudce 30. Právo na zákonného soudce je významnou systémovou pojistkou pro zajištění nezávislosti soudů a soudců, jak to vyžaduje čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy České republiky. Toto právo je ústavně zaručeno v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož „nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon“. Podstatou této záruky je, že podávání návrhů soudům a přidělování případů soudcům se odehrává podle předem stanovených pravidel, čímž má být minimalizována možnost jejich ovlivňování, korupce, svévole a jiné nežádoucí vlivy. Toto právo však není vyčerpáno toliko zákonným určením věcné, funkční a místní příslušnosti soudu ani pouhým zákonným vymezením hledisek rozdělení soudní agendy mezi senáty a samosoudce, jakož i stanovením počtu soudců (přísedících) v senátech, jak požaduje čl. 94 Ústavy České republiky. Není vyčerpáno ani požadavkem dalším, a to vyloučením soudců z projednávání a rozhodování věci z důvodu jejich podjatosti. Toto právo totiž představuje zcela neopominutelnou podmínku řádného výkonu té části státní moci, která soudům byla ústavně svěřena. Zásada zákonného soudce tak na jedné straně dotváří a upevňuje soudcovskou nezávislost, na straně druhé představuje pro každého účastníka řízení záruku, že k rozhodnutí jeho věci jsou povolávány soudy a soudci podle předem daných zásad (procesních pravidel) tak, aby byla zachována zásada pevného přidělování soudní agendy a aby byl vyloučen - pro různé důvody a rozličné účely - výběr soudů a soudců ad hoc [srov. nálezy sp. zn. II. ÚS 2766/14 ze dne 1. 12. 2015 (N 202/79 SbNU 281), sp. zn. III. ÚS 293/98 ze dne 21. 1. 1999 (N 11/13 SbNU 71) anebo sp. zn. III. ÚS 232/95 ze dne 22. 2. 1996 (N 15/5 SbNU 101)]. 31. Pravidla pro určení zákonného soudce obecně upravuje zákon o soudech. Podle § 41 odst. 1 tohoto zákona se rozdělení jednotlivých věcí, které mají být u soudu projednány a rozhodnuty, řídí rozvrhem práce. Jakkoliv rozvrh práce není aktem s právní silou zákona, je přípustné jej použít k provedení zákonných pravidel při přidělování věcí v rámci jednotlivého soudu (bod 26 nálezu sp. zn. I. ÚS 2769/15 ze dne 15. 6. 2016). Mezi požadavky, jež vyplývají pro rozvrh práce z čl. 38 odst. 1 Listiny, patří předvídatelnost a transparentnost obsazení soudu pro účastníky řízení a také pro veřejnost. Pravidla rozvrhu práce pro určení soudců musí být předem daná, jednoznačná a měla by brát v úvahu všechny možné eventuality [nález sp. zn. IV. ÚS 2053/12 ze dne 1. 11. 2012 (N 183/67 SbNU 219)]. Přidělování soudní agendy a určení složení senátů na základě pravidel obsažených v rozvrhu práce jsou tedy dílčí součástí práva na zákonného soudce a osoba soudce musí být jista předem, než návrh na zahájení řízení dojde soudu [nález sp. zn. III. ÚS 200/98 ze dne 17. 12. 1998 (N 155/12 SbNU 423)]. 32. Jiný soudce (jiný senát či senát v jiném složení) může věc projednat jen v případě, jestliže je absence soudců určených rozvrhem práce důvodná. Za takové důvody je třeba považovat zejména vyloučení soudce z důvodu podjatosti a jeho odůvodněnou nepřítomnost (v důsledku nemoci, dovolené, pracovní cesty apod.). Zastoupení soudců se stejně jako složení senátů musí řídit předem stanovenými pravidly určenými rozvrhem práce [nález sp. zn. III. ÚS 200/98 (viz výše); obdobně nález sp. zn. II. ÚS 2029/08 ze dne 28. 5. 2009 (N 125/53 SbNU 565), body 16-19]. Rozvrh práce musí stanovovat i pořadí zastupujících soudců [nález sp. zn. IV. ÚS 307/03 ze dne 27. 5. 2004 (N 76/33 SbNU 243)]. Ústavní záruka zákonného soudce se tedy vztahuje jak na způsob určení soudce, který bude ve věci rozhodovat, tak na stabilitu obsazení soudu, projevující se zákazem svévolné změny v jeho složení. Tomu na zákonné úrovni odpovídají přísné podmínky pro vyloučení soudce v jednotlivé věci a zákaz odnětí již přidělených věcí konkrétnímu soudci (senátu), byly-li přiděleny před účinností (změny) rozvrhu práce (§ 42 odst. 4 zákona o soudech). 33. S ohledem na mezinárodní závazky České republiky (čl. 1 odst. 2 Ústavy) je třeba při hodnocení konkrétních záruk zákonného soudce dodržet i požadavky čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který vyžaduje soud „zřízený zákonem“. Jednoznačnost pravidel používaných v každém jednotlivém případě pro prvotní přidělení věcí i pro jejich případné následné přerozdělení má zásadní význam pro vládu práva, záruky soudcovské nezávislosti a právní jistoty. Tato pravidla tedy mají zajistit objektivitu a transparentnost a musí vyloučit jakékoliv zdání svévole při rozdělování případů jednotlivým soudcům (§ 66 rozsudku ESLP ze dne 5. 10. 2010 ve věci DMD GROUP, a. s., proti Slovensku, č. stížnosti 19334/03). Příliš široká diskrece soudních funkcionářů při prvotním přidělování věci i následném přerozdělování věcí je v rozporu s právem na nezávislý, nestranný soud, neboť se nejedná o soud (soudce) určený zákonem (ale funkcionářem soudní správy) a chráněný před existencí nevhodného nátlaku (srov. § 89 rozsudku ESLP ze dne 22. 12. 2009 č. 24810/06 ve věci Parlov-Tkalčić proti Chorvatsku). 34. Vnitrostátní právní řád proto musí poskytovat dostatečné procesní záruky proti zneužití diskrece ze strany předsedy soudu (srov. § 89 rozsudku Parlov-Tkalčić proti Chorvatsku č. 24810/06, § 66-70 rozsudku DMD GROUP, a. s., proti Slovensku). Pokud dostatečné procesní záruky vnitrostátní právo neposkytuje, jsou soudci zranitelní vůči vnějšímu tlaku ze strany předsedy soudu jako orgánu státní správy soudů (srov. § 86 rozsudku Parlov-Tkalčić proti Chorvatsku), což je neslučitelné s právem na nezávislý a nestranný soud ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. 35. Součástí práva na nezávislý a nestranný soud chráněného čl. 6 odst. 1 Úmluvy je tudíž nejen nezávislost na moci výkonné a jiných subjektech stojících mimo soudcovský stav (tzv. externí nezávislost soudce), ale rovněž nezávislost na soudních funkcionářích a jiných subjektech uvnitř soudcovského stavu (tzv. interní nezávislost soudce). Prostor pro diskreci při prvotním přidělování věcí nebo při následném přerozdělování totiž může být zneužit jako prostředek nátlaku na individuální soudce formou jejich přetěžování, přidělování pouze nezajímavých věcí či přidělování politicky citlivých věcí pouze vybraným („spolehlivým“) soudcům (§ 58 rozsudku ze dne 12. 1. 2016 ve věci Miracle Europe Kft proti Maďarsku, č. stížnosti 57774/13). 36. Přerozdělit již jednou přidělené věci tudíž nelze na základě neodůvodněného opatření soudního funkcionáře založeného na jeho neomezeném uvážení. Též nelze přerozdělit věci konkrétně (jmenovitě) určené, ale pouze věci určené podle obecných a přezkoumatelných pravidel. Tato pravidla přitom musí být v základu stanovena zákonem a soudnímu funkcionáři mohou ponechat pouze minimální prostor pro vlastní uvážení při jejich aplikaci (§ 69-70 rozsudku DMD GROUP, a. s., proti Slovensku, § 58 a 62-63 rozsudku Miracle Europe Kft proti Maďarsku). 37. Lze tedy shrnout následující ústavní požadavky na rozvrh práce: musí obsahovat transparentní předem stanovená obecná pravidla pro určení konkrétního soudce nebo soudců v senátu, kteří ve věci budou rozhodovat, pravidla pro jejich zastupování v případě jejich důvodné krátkodobé absence či podjatosti i pravidla pro přerozdělování věcí pro případ dlouhodobé absence soudce. Rozvrh práce nemůže prvotní přidělení věci či její přerozdělení přenechat na rozhodnutí soudního funkcionáře, neboť takové uspořádání ohrožuje nezávislost soudců a důvěru veřejnosti v soudní moc a zbavuje účastníky řízení účinné ochrany proti účelové manipulaci. Soudce, který byl povolán na základě takového rozhodnutí soudního funkcionáře, není zákonným soudcem ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny a nesplňuje požadavky stanovené právem na nezávislý a nestranný soud ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy (srov. již citovaný nález sp. zn. I. ÚS 2769/15). Ústavnost § 160 odst. 2 insolvenčního zákona 38. Ústavní soudÚstavní soud v řízení o kontrole norem upřednostňuje ústavně konformní interpretaci před derogací. V situaci, kdy určité ustanovení právního předpisu umožňuje dvě různé interpretace, přičemž jedna je v souladu s ústavním pořádkem a druhá je s ním v rozporu, není dán důvod zrušení tohoto ustanovení. Tento postup vychází z principu dělby moci a s ním spojeného principu zdrženlivosti, tj. z principu, dle něhož, lze-li zajištění ústavnosti dosáhnout alternativními prostředky, Ústavní soudÚstavní soud volí ten, jenž moc zákonodárnou omezuje v míře nejmenší [např. nález sp. zn. Pl. ÚS 69/06 ze dne 29. 1. 2008 (N 22/48 SbNU 243; 269/2008 Sb.)], přičemž ústavně konformnímu výkladu může svědčit i výklad extenzivní [nález sp. zn. Pl. ÚS 33/10 ze dne 23. 4. 2013 (N 62/69 SbNU 177; 154/2013 Sb.)]. 39. Možnost ústavně konformního výkladu § 160 odst. 2 insolvenčního zákona Ústavní soudÚstavní soud již naznačil v usnesení sp. zn. Pl. ÚS 11/15 ze dne 9. 2. 2016 (v SbNU nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz), s ohledem na povahu tohoto rozhodnutí se jím však nemohl věcně zabývat. Tato možnost je ovšem dána v projednávané věci. 40. Z insolvenčního zákona plyne, že insolvenčním řízeníminsolvenčním řízením se rozumí soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení, a incidenčním sporem se rozumí spory vyvolané insolvenčním řízeníminsolvenčním řízením, o kterých tak stanoví tento zákon, projednávané v rámci insolvenčního řízení [§ 2 písm. a) a d)]. Insolvenční řízeníInsolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů [§ 5 písm. a)]. Věcně příslušnými jsou v tomto řízení krajské soudy [§ 7a písm. b)] a jejich místní příslušnost se zásadně řídí obvodem obecného soudu dlužníka (§ 7b odst. 1). 41. Rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení uvnitř konkrétního insolvenčního souduinsolvenčního soudu pak stanoví rozvrh práce tohoto soudu. Na ten by se měla uplatnit obecná pravidla stanovená § 41-44 zákona o soudech, ledaže by existovala zvláštní úprava pro rozdělování insolvenčních věcí. Obecnou úpravou je především přidělování podle specializace jednotlivých soudců a rovnoměrné zatěžování jednotlivých soudních oddělení (§ 42 odst. 2 zákona o soudech). Zvláštní úpravou je například uplatnění pravidla jednotnosti insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení před jediným soudem. Podle tohoto pravidla by incidenční spory měl projednat a rozhodnout tentýž soud (a soudce), který vede insolvenční řízeníinsolvenční řízení (§ 160 odst. 1 insolvenčního zákona). 42. Insolvenční zákon zde tedy zavádí přidělování věcí (incidenčních sporů) podle jejich souvislosti soudci, jemuž byla přidělena kmenová insolvenční věc. To je pravidlo, které by v obecné rovině bylo možné zavést rozvrhem práce. Zákonodárce se však v zájmu hospodárnosti a rychlosti řízení rozhodl neponechat zavedení takového pravidla na úvaze předsedy soudu, ale zavedl je sám (srov. důvodovou zprávu k tisku č. 1120, 4. volební období Poslanecké sněmovny). Uvedené pravidlo jednotnosti insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení nicméně obecná pravidla zákona o soudech platná pro rozvrh práce nenahrazuje, pouze doplňuje (určuje další pravidlo, které již nemůže být upraveno jinak v rozvrhu práce). Ve výsledku tedy mají být incidenční spory přiděleny tomu soudci, kterému byla dříve přidělena kmenová insolvenční věc. Ta mu musí být přidělena podle srozumitelných a jasných pravidel, jež byla předem dána a která splňují další požadavky zákona o soudech. 43. Napadený § 160 odst. 2 insolvenčního zákona podle svého znění i systematického zařazení slouží především jako výjimka ze zákonného pravidla jednotnosti insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení před jedním soudem a soudcem podle § 160 odst. 1 téhož zákona. Na jeho základě tedy může předseda za splnění zákonné podmínky (jestliže by projednání a rozhodnutí incidenčního sporu v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení mohlo vést k průtahům v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení) přikázat incidenční spor soudci, který nevede kmenové řízení. Jinými slovy, incidenční spor může být přidělen bez věcné souvislosti s kmenovým řízením. 44. V obecné rovině lze přetížení soudce řešit zastavením přidělování dalších věcí do té doby, než dojde k nápravě. Nové věci pak budou přidělovány podle obecných pravidel rozvrhu práce do všech ostatních soudních oddělení. Toto řešení ovšem není předsedovi soudu k dispozici v případě přetíženého insolvenčního soudce, který například musí projednat a rozhodnout insolvenční věc s velkým množstvím incidenčních sporů. Prostá úprava rozvrhu práce totiž nemůže vyloučit uplatnění zákonného pravidla jednotnosti, podle něhož jsou přidělovány incidenční spory. Zastavení přidělování nových věcí tak dopadne na nové kmenové insolvenční věci, nikoliv na nové incidenční spory vztahující se k insolvenční věci již přidělené. Výjimečné přidělení incidenčního sporu jinému soudci je tedy při existenci § 160 odst. 1 insolvenčního zákona možné právě a jen na základě § 160 odst. 2 tohoto zákona. 45. Vyjasnění vzájemného vztahu jednotlivých ustanovení přidělování insolvenčních věcí však pro posouzení věci nestačí. Zásadní je způsob, jakým může přidělení („přikázání“) věci podle napadeného ustanovení proběhnout. Podle přesvědčení navrhovatele pro toto přidělení nejsou stanovena žádná pravidla, § 160 odst. 2 insolvenčního zákona tedy má sloužit jako ucelená zvláštní úprava vylučující celou úpravu přidělování věcí podle zákona o soudech. Pro tento závěr však není důvod. 46. Text napadeného ustanovení výslovně uplatnění zákona o soudech nevylučuje a jeho vyloučení nelze dovodit ani implicitně, systematickým či teleologickým výkladem. Stanoví-li napadené ustanovení, že předseda insolvenčního souduinsolvenčního soudu přikáže spor jinému soudci insolvenčního soudu, nijak tím neurčuje, jak má být tento soudce vybrán. Samotné zákonné vyjádření je přitom neutrální, neobsahuje neurčitý právní pojem a nedává předsedovi soudu možnost pro uvážení při přidělování věci. Výběr soudce jednoduše neřeší. V tom případě nelze dospět k závěru, že předseda soudu může tohoto soudce vybrat libovolně. Výraz „jinému soudci“ totiž bez dalšího nelze chápat jako „jakémukoliv jinému soudci“. 47. Systematická souvislost zvláštní úpravy některých otázek přidělování věcí podle § 160 insolvenčního zákona a obecné úpravy v zákoně o soudech vede k závěru, že pravidla zákona o soudech se uplatní do té míry, do které je to při postupu podle § 160 insolvenčního zákona možné. Pravidlo jednotnosti (§ 160 odst. 1) slouží jako zvláštní pravidlo pro přidělování věcí, které se uplatní souběžně s obecnými pravidly přidělování podle zákona o soudech. Výjimka z pravidla jednotnosti (§ 160 odst. 2) pak vylučuje užití právě a jen tohoto zvláštního pravidla, nikoliv však užití pravidel obecných. 48. Dojde-li tedy k situaci, kdy by projednání a rozhodnutí incidenčního sporu v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení mohlo vést k průtahům v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení (§ 160 odst. 2), neuplatní se zásada jednotnosti (§ 160 odst. 1) a předseda soudu incidenční věc přikáže jinému soudci. Toho určí podle obecných pravidel přidělování věcí, tedy podle rozvrhu práce (§ 41-44 zákona o soudech). 49. Pro posouzení věci je ovšem zásadní, že se napadené ustanovení může uplatnit dvěma způsoby: do budoucna pro nové incidenční spory, které doposud nebyly nikomu přiděleny (prvotní přidělení), či do minulosti pro incidenční spory již přidělené (přerozdělení). K naplnění hypotézy napadeného ustanovení totiž může dojít v obou případech. 50. Jak bylo již uvedeno, pro prvotní přidělení věci i její přerozdělení platí tentýž způsob: soudce, který má věc projednat a rozhodnout musí být určen podle pravidel rozvrhu práce. Problematické je nicméně určení podmínek, za nichž se má § 160 odst. 2 insolvenčního zákona uplatnit, tedy jinými slovy, kdy nastává situace, že by projednání a rozhodnutí incidenčního sporu v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení mohlo vést k průtahům v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. Insolvenční zákon v § 160 odst. 2 jasná hlediska pro přidělování a přerozdělování věcí nestanoví, jeho obecné pravidlo „jestliže by projednání a rozhodnutí incidenčního sporu v rámci insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení mohlo vést k průtahům v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení“ tak musí být pro poměry jednotlivého soudu provedeno v rozvrhu práce. Provedením je přitom třeba rozumět stanovení jasných a konkrétních pravidel s ohledem na rozhodovací poměry toho kterého soudu [srov. nález sp. zn. I. ÚS 2769/15 (viz výše)], nikoliv jen převzetí textu napadeného ustanovení do rozvrhu práce či jeho nahrazení pravidlem obdobně obecným [Ústavní soudÚstavní soud již dříve odmítl zastupování soudců podle „pracovního vytížení“, srov. nález sp. zn. IV. ÚS 307/03 ze dne 27. 5. 2004 (N 76/33 SbNU 243)]. 51. Naplnění těchto požadavků je v rukách předsedy insolvenčního souduinsolvenčního soudu (v součinnosti se soudcovskou radou podle § 41 odst. 2 zákona o soudech), jehož osoba tak má pro uplatnění § 160 odst. 2 insolvenčního zákona zásadní roli: v rozvrhu práce vymezuje pravidla pro přidělování a přerozdělování incidenčních sporů (tedy pravidla pro zodpovězení otázek „kdy?“ a „jak?“) a rozhoduje o jejich uplatnění. 52. V tomto ohleduje nejasnost pravidla založeného na potenciální hrozbě průtahů nevhodná (nikoliv nutně protiústavní) pro prvotní přidělení věci. Předseda soudu totiž podle svého uvážení rozhoduje o uplatnění výjimky ze zákonem stanoveného pravidla jednotnosti insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení (ovšem pouze o uplatnění, nikoliv již o způsobu přidělování věcí). Činí-li tak pro futuro pro dosud nepřidělené věci a za dodržení ostatních pravidel pro přidělování věcí (transparentnost, specializace, rovnoměrné zatížení), je tím naplněn hlavní účel záruk práva na zákonného soudce - ochrana účastníků řízení před výběrem soudců ad hoc a ochrana soudců před šikanou ze strany státního orgánu správy soudu. V takovém případě se vágnost hypotézy „jestliže by mohlo vést k průtahům“ nevhodně projeví pouze ve vztahu k pravidlu vyjádřenému v § 160 odst. 1 insolvenčního zákona, nikoliv ve vztahu k čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod či čl. 81 a čl. 82 odst. 1 Ústavy. Samotné pravidlo jednotnosti insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení totiž součástí ústavních záruk není (a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, jej ostatně ani neznal). 53. Uplatnění pravidel pro prvotní přidělení tedy v zásadě není problematické - dojde při něm k zastavení přidělování nových incidenčních sporů konkrétnímu soudci a ty budou přiděleny dalším soudcům podle pravidel rozvrhu práce. V této souvislosti si lze představit například pravidlo dosažení určitého předem stanoveného nominálního počtu přidělených incidenčních sporů, počtu přidělených věcí ve vztahu k ostatním soudcům projednávajícím insolvenční věci či pravidlo určité délky řízení. 54. Zásadní je ovšem vymezení předpokladů pro užití postupu podle napadeného ustanovení při přerozdělení věci. V takovém případě byl již zákonný soudce jednou řádně určen a k odnětí věci může dojít pouze ve výjimečných, zákonem jasně předvídaných případech. Z toho důvodu se ostatně i obecné zastupování soudců musí řídit předem stanovenými pravidly určenými rozvrhem práce. Nahrazování soudců, jimž je věc řádně přidělena, je možné jen při jejich odůvodněné nepřítomnosti [v důsledku nemoci, dovolené, pracovní cesty a podobně; srov. nálezy sp. zn. IV. ÚS 307/03 ze dne 27. 5. 2004 (N 76/33 SbNU 243), sp. zn. II. ÚS 2029/08 ze dne 28. 5. 2009 (N 125/53 SbNU 565) či sp. zn. I. ÚS 2769/15 (viz výše)]. 55. Právě ústavní přijatelnost nahrazení soudce z důvodu jeho legitimní nepřítomnosti může posloužit jako vodítko při výkladu a uplatňování napadeného ustanovení. Z dosud uvedeného totiž plyne, že 1. použití § 160 odst. 2 insolvenčního zákona pro prvotní přidělení je z ústavního hlediska možné za podmínky, že je založeno na předem stanovených a předvídatelných pravidlech rozvrhu práce (srov. bod 52), a 2. samotné přerozdělení věci na základě zákonem předvídaného důvodu konkretizovaného v rozvrhu práce je podle obecné úpravy zákona o soudech možné (srov. bod 54). 56. Není tedy důvod, proč by přerozdělení již přidělené věci nemělo být možné podle § 160 odst. 2 insolvenčního zákona za obdobných podmínek, tedy bude-li v rozvrhu práce provedeno předem stanoveným a předvídatelným pravidlem. Toto pravidlo určí, za jakých podmínek (povahou a závažností odpovídajících závažnosti důvodů pro nahrazování soudců při jejich nepřítomnosti) mohou být věci přetíženému soudci odňaty a jakým způsobem budou přikázány dalším soudcům. Potřeba přerozdělení totiž může vyvstat tam, kde zatížení insolvenčního soudce nebylo řešeno zastavením prvotního přidělování incidenčních sporů s účinky pro futuro (tzv. zastavení nápadu), ať již z důvodu opožděné reakce předsedy soudu, či na základě toho, že obtížnost, rozsah a počet přidělovaných incidenčních sporů nebude možné v době jejich prvotního přidělení odhadnout (samotný incidenční spor přitom může být složitější než samotná insolvenční věc, z níž vzešel). 57. S ohledem na právě uvedené důvody dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že zákonné pravidlo § 160 odst. 2 insolvenčního zákona není v rozporu se zákazem odnětí věci zákonnému soudci podle čl. 38 odst. 1 Listiny, a to jak pro případy prvotního přidělení, tak i přerozdělení již přidělených věcí. 58. Tento závěr však nedostačuje pro zamítnutí návrhu Nejvyššího správního soudu, neboť je třeba se zabývat též zárukami nezávislého soudce z hlediska jeho interní nezávislosti plynoucími z čl. 82 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (blíže srov. výše citovaný nález sp. zn. I. ÚS 2769/15). Jejich podstatou je ochrana nezávislosti soudců na soudních funkcionářích a jiných subjektech uvnitř soudcovského stavu - prostor pro diskreci při prvotním přidělování věcí nebo při následném přerozdělování může být zneužit jako prostředek nátlaku na jednotlivé soudce například formou jejich přetížení či přidělováním pouze nezajímavých věcí, případně přidělováním politicky citlivých věcí pouze určitým soudcům. 59. Pokud by předseda soudu upravil pravidla pro přidělování věcí způsobem, který by nesledoval účel napadeného ustanovení, ale účel jiný (předcházení si některých soudců, šikana soudců, ovlivnění rozhodování v konkrétních věcech), šlo by o porušení jak § 160 odst. 2 insolvenčního zákona, tak pravidla rovnoměrného zatížení soudců (§ 42 odst. 2 zákona o soudech) a případně i ústavního požadavku nezávislosti soudců podle čl. 82 odst. 1 Ústavy. Takové zlovolné jednání by bylo porušením povinností spojených s funkcí předsedy soudu, které může být kárným proviněním podle § 87 odst. 2 zákona o soudech a za něž hrozí až odvolání z funkce [§ 88 odst. 2 písm. d) zákona o soudech]. V souvislosti s přidělováním věcí podle § 160 odst. 2 insolvenčního zákona tedy existují záruky proti zneužití pravomoci předsedy soudu (obdobně § 89 rozsudku ve věci Parlov-Tkalčić proti Chorvatsku). 60. Z hlediska ochrany soudců před zneužitím § 160 odst. 2 insolvenčního zákona ze strany předsedy soudu tedy současná právní úprava obsahuje záruky, které Evropský soud pro lidská práva považuje za významné pro splnění požadavků čl. 6 odst. 1 Úmluvy: rozhodování o kárné odpovědnosti soudců je svěřeno soudu, předseda soudu je kárně odpovědný. Bez dalšího tedy nelze dojít k závěru, že současné záruky interní nezávislosti insolvenčních soudců jsou protiústavním způsobem nedostatečné. V. Závěr 61. Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že § 160 odst. 2 insolvenčního zákona svým zněním, systematickou souvislostí a účelem slouží jako výjimka ze zásady jednotnosti insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení před jedním soudcem. Nevylučuje plně souběžné užití zákona o soudech. Zákon o soudech obsahuje obecnou úpravu pro přidělování věcí („podle předem daných pravidel“) a jejich případné přerozdělování („je-li soudce nedostupný“), insolvenční zákon stanoví některá zvláštní pravidla pro přidělování („incidenční spory jednomu soudci, ledaže hrozí průtahy“) a přerozdělování věcí („hrozí-li průtahy, lze odebrat a přidělit jinému soudci“). 62. K uplatnění § 160 odst. 2 insolvenčního zákona tedy může dojít pouze podle pravidel stanovených v rozvrhu práce a za splnění dalších požadavků § § 41-44 zákona o soudech. Zároveň může být toto ustanovení použito jen k naplnění jeho zákonného účelu - odstranění nebezpečí průtahů v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení. To platí jak pro prvotní přidělení věci, tak i pro její výjimečné přerozdělení. Z úpravy insolvenčního zákona a zákona o soudech lze dovodit obecná zákonná pravidla a limity pro způsob, jakým mají být věci přidělovány a přerozdělovány, i obecné stanovení podmínek pro uplatnění napadeného ustanovení. Ty musí být pro poměry a potřeby jednotlivých insolvenčních soudůinsolvenčních soudů provedeny konkrétními pravidly stanovenými v rozvrhu práce. 63. Ústavní soudÚstavní soud posuzoval napadené ustanovení za situace, kdy již byl přijat, ale dosud nenabyl účinnosti zákon č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Nové znění § 160 odst. 2 insolvenčního zákona podmiňuje možnost rozhodnutí incidenčního sporu jiným soudcem insolvenčního souduinsolvenčního soudu skutečností, že tak stanoví rozvrh práce. Na tuto úpravu a její budoucí aplikaci lze vztáhnout argumentaci uvedenou v tomto nálezu, zejména v bodě 56. 64. Ústavní soudÚstavní soud v souvislosti s právním názorem vyjádřeným v odůvodnění rozhodnutí v projednávané věci připomíná, že jím provedený ústavně konformní výklad napadeného ustanovení insolvenčního zákona nemá (srov. § 71 zákona o Ústavním soudu a contrario) bez dalšího dopad na následné hodnocení zákonnosti přikázání incidenční věci jinému soudci, při němž bylo napadené ustanovení aplikováno. Věci dosud přidělené jinému soudci podle § 160 odst. 2 insolvenčního zákona v rozporu s požadavky vyjádřenými v tomto nálezu tudíž přerozdělovány (opětovně odnímány a přidělovány) nebudou. 65. Z těchto důvodů Ústavní soudÚstavní soud neshledal § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v rozporu s ústavním pořádkem. Návrh na jeho zrušení tudíž zamítl dle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Předseda Ústavního soudu: v z. JUDr. Tomková v. r. místopředsedkyně Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ludvík David, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček a Milada Tomková.
Vyhláška č. 267/2017 Sb.	Vyhláška č. 267/2017 Sb. Vyhláška o lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace při volání na čísla tísňových volání Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2017, částka 91/2017 * § 1 - Vymezení pojmů * § 2 - Osobní, identifikační a další údaje pro identifikaci a lokalizaci účastníka tísňové komunikace ve veřejné pevné komunikační síti * § 3 - Předávání údajů podnikateli, který vede databázi * Předávání údajů z veřejných mobilních komunikačních sítí * § 7 - (1) Údaje podle § 6 odst. 1 se poskytují prostřednictvím signalizačního systému podle síťového signalizačního plánu. * § 8 - Podnikatel zajišťující veřejnou mobilní komunikační síť předávající centru tísňové komunikace údaje o lokalizaci podle § 6 odst. 1 písm. a) mu předává alespoň jednou za tři měsíce údaje o geografickém vymezení všech jím provozovaných základnových stanicích * § 9 - Lokalizace geografické polohy účastníka tísňové komunikace prostřednictvím internetu * § 10 - Lokalizace a identifikace volajícího při využití služby eCall * § 11 - Volání na tísňová čísla bez použití SIM karty * § 12 - Přechodné ustanovení * § 13 - Zrušovací ustanovení * § 14 - Účinnost k vyhlášce č. 267/2017 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (377/2023 Sb.) 267 VYHLÁŠKA ze dne 10. srpna 2017 o lokalizaci a identifikaci účastníka tísňové komunikace při volání na čísla tísňových volání Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem vnitra stanoví podle § 150 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 310/2006 Sb. a zákona č. 468/2011 Sb., k provedení § 33 odst. 9 zákona o elektronických komunikacích: § 1 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) základnovou stanicízákladnovou stanicí základnová stanicezákladnová stanice veřejné mobilní komunikační sítě, b) sektorem základnové stanicezákladnové stanice oblast obsluhovaná jedním vysílacím a jedním přijímacím systémem základnové stanicezákladnové stanice, jejichž prostřednictvím je účastníkúčastník tísňové komunikacetísňové komunikace při jejím uskutečnění připojen do veřejné mobilní komunikační sítě, c) indexem oblastiindexem oblasti číslo identifikující oblast, která byla vymezena podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síťveřejnou komunikační síť a která určuje sektor základnové stanicesektor základnové stanice nebo jeho část, d) identifikátorem mobilního telekomunikačního zařízeníidentifikátorem mobilního telekomunikačního zařízení jedinečné číslo přidělené mobilnímu přístrojipřístroji při výrobě, e) službou eCall služba tísňového volánívolání na jednotné evropské tísňové číslotísňové číslo 112 uskutečněného buď automaticky aktivací palubních senzorů, nebo manuálně, kdy prostřednictvím veřejných mobilních komunikačních sítí dojde k přenosu standardizovaného minimálního souboru dat a vytvoří se hlasové spojení mezi vozidlem a centrem tísňové komunikacecentrem tísňové komunikace, f) SIM kartou identifikační účastnická karta, g) diskriminátorem eCalldiskriminátorem eCall jednotný mezinárodní parametr volánívolání ve veřejné mobilní komunikační síti, který zajistí odlišné směrování služby eCallslužby eCall ve veřejné mobilní komunikační síti. § 2 Osobní, identifikační a další údaje pro identifikaci a lokalizaci účastníka tísňové komunikace ve veřejné pevné komunikační síti (1) Osobními údaji účastníkaúčastníka, který je fyzickou osobou, jsou jméno, popřípadě jména, příjmení a telefonní číslo. Identifikačními údaji účastníkaúčastníka, který je právnickou osobou, jsou název a telefonní číslo. (2) Údaji pro lokalizaci účastníkaúčastníka tísňové komunikacetísňové komunikace z veřejného telefonního automatuveřejného telefonního automatu jsou adresa umístění veřejného telefonního automatuveřejného telefonního automatu, včetně bližšího popisu k jeho nalezení v terénu, jeho souřadnice podle Světového geodetického systému 1984 (WGS84) podle jiného právního předpisu1) (dále jen „systém WGS84“) a telefonní číslo veřejného telefonního automatuveřejného telefonního automatu v síti provozovatele veřejné pevné komunikační sítě. (3) Údaji pro lokalizaci ve veřejné pevné komunikační síti jsou a) adresa2) koncového bodu sítěkoncového bodu sítě, b) kódy stavebního objektu, adresního místa, obceobce, části obceobce a ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „registr územní identifikace“) vztahující se k adrese koncového bodu sítěkoncového bodu sítě, c) souřadnice umístění koncového bodu sítěkoncového bodu sítě podle systému WGS84, d) další informace, kterými jsou číslo podlaží a číslo bytu, jsou-li tyto informace dostupné. (4) Není-li možné zjistit údaje podle odstavce 3 písm. a), použije se pro lokalizaci účastníkaúčastníka tísňové komunikacetísňové komunikace náhradní adresa, která je tvořená adresou nejbližšího koncového bodu veřejné pevné komunikační sítě a souřadnicemi skutečného umístění telekomunikačního koncového zařízenítelekomunikačního koncového zařízení v systému WGS84. § 3 Předávání údajů podnikateli, který vede databázi Údaje podle § 2 podnikatel předává společně se svým identifikačním číslem osoby podle jiného právního předpisu3), a to elektronicky ve formě strukturovaného textového souboru s kódováním Windows-1250. Struktura a pořadí údajů jsou uvedeny v příloze této vyhlášky. Předávání údajů z databáze centru tísňové komunikace § 4 (1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikacíslužbu elektronických komunikací umožňující koncovým uživatelůmkoncovým uživatelům volánívolání prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě předává centru tísňové komunikacecentru tísňové komunikace při každé tísňové komunikacitísňové komunikaci systémovou signalizací podle síťového plánu signalizace veřejných komunikačních sítíveřejných komunikačních sítí vydaného Českým telekomunikačním úřadem podle § 62 zákona o elektronických komunikacích (dále jen „síťový signalizační plán“) telefonní číslo, ze kterého se tato komunikace uskutečňuje. (2) Údaje podle § 2 zjišťuje centrum tísňové komunikacecentrum tísňové komunikace dotazem do databáze vedené podnikatelem zajišťujícím mu připojení k veřejné pevné komunikační síti, a to na základě telefonního čísla, ze kterého byla uskutečněna tísňová komunikacetísňová komunikace. Pro dotazy do databáze se používá formát HTML nebo XML. § 5 (1) Je-li pro připojení telekomunikačního koncového zařízenítelekomunikačního koncového zařízení k veřejné pevné komunikační síti využito veřejné mobilní komunikační sítě, předávají se centru tísňové komunikacecentru tísňové komunikace údaje podle § 6 způsobem uvedeným v § 7. (2) Pokud není při tísňové komunikacitísňové komunikaci předáno telefonní číslo podle § 4 odst. 1, předává se telefonní číslo identifikující koncový bod veřejné pevné komunikační sítě, k němuž je připojeno telekomunikační koncové zařízenítelekomunikační koncové zařízení, nebo neveřejná komunikační síť, z nichž byla tísňová komunikacetísňová komunikace uskutečněna. § 6 Lokalizace geografické polohy účastníka tísňové komunikace ve veřejných mobilních komunikačních sítích (1) V případě tísňové komunikacetísňové komunikace prostřednictvím volánívolání z veřejné mobilní komunikační sítě předává podnikatel poskytující veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslechinterpersonální komunikační službu založenou na číslech centru tísňové komunikacecentru tísňové komunikace údaje určující a) index oblastiindex oblasti, b) geografickou polohu základnové stanicezákladnové stanice účastníkaúčastníka tísňové komunikacetísňové komunikace v systému WGS84, nebo c) geografickou polohu těžiště sektoru poslední známé základnové stanicezákladnové stanice účastníkaúčastníka tísňové komunikacetísňové komunikace v systému WGS84. (2) Na základě vyžádání ze strany centra tísňové komunikacecentra tísňové komunikace v rámci jednotlivé tísňové komunikacetísňové komunikace předává podnikatel zajišťující veřejnou mobilní komunikační síť, v jehož síti tísňová komunikacetísňová komunikace vznikla, geografickou polohu základnové stanicezákladnové stanice účastníkaúčastníka tísňové komunikacetísňové komunikace v systému WGS84 nebo geografické označení identifikovaného sektoru základnové stanicezákladnové stanice v systému WGS84, včetně azimutu směrování antén, a to přenosem po datové síti. K identifikaci účastníkaúčastníka tísňové komunikacetísňové komunikace použije centrum tísňové komunikacecentrum tísňové komunikace telefonní číslo účastníkaúčastníka tísňové komunikacetísňové komunikace, mezinárodní identifikátor účastníkaúčastníka mobilní komunikační sítě, anebo identifikátor mobilního telekomunikačního zařízeníidentifikátor mobilního telekomunikačního zařízení. Předávání údajů z veřejných mobilních komunikačních sítí § 7 (1) Údaje podle § 6 odst. 1 se poskytují prostřednictvím signalizačního systému podle síťového signalizačního plánu. (2) Neumožňují-li údaje podle § 6 lokalizovat účastníkaúčastníka tísňové komunikacetísňové komunikace nebo není-li možné údaje podle § 6 zjistit, postupuje centrum tísňové komunikacecentrum tísňové komunikace při lokalizaci účastníkaúčastníka tísňové komunikacetísňové komunikace v součinnosti s příslušným pracovištěm podnikatele zajišťujícího veřejnou mobilní komunikační síť. § 8 Podnikatel zajišťující veřejnou mobilní komunikační síť předávající centru tísňové komunikacecentru tísňové komunikace údaje o lokalizaci podle § 6 odst. 1 písm. a) mu předává alespoň jednou za tři měsíce údaje o geografickém vymezení všech jím provozovaných základnových stanicíchzákladnových stanicích, včetně jejich sektorů, s uvedením jejich označení, popřípadě všech dalších používaných identifikátorů. § 9 Lokalizace geografické polohy účastníka tísňové komunikace prostřednictvím internetu Neumožní-li veřejná pevná nebo veřejná mobilní komunikační síť zprostředkující tísňovou komunikacitísňovou komunikaci prostřednictvím internetu lokalizovat účastníkaúčastníka tísňové komunikacetísňové komunikace podle § 2 nebo 6, postupuje centrum tísňové komunikacecentrum tísňové komunikace při lokalizaci v součinnosti s příslušným podnikatelem zajišťujícím tuto síť za účelem předání existujících nezbytných informací pro lokalizaci účastníkaúčastníka tísňové komunikacetísňové komunikace. § 10 Lokalizace a identifikace volajícího při využití služby eCall (1) V případě využití služby eCall se při sestavení spojení přenáší diskriminátor eCalldiskriminátor eCall4), na jehož základě podnikatel zajišťující veřejnou mobilní komunikační síť směruje toto volánívolání na nejvhodnější centrum tísňové komunikacenejvhodnější centrum tísňové komunikace určené pro příjem služby eCall. Směrovací kódy pro eCall zveřejní podnikatel zajišťující připojení centra tísňové komunikacecentra tísňové komunikace určeného pro příjem služby eCall k veřejné komunikační sítiveřejné komunikační síti. (2) Po spojení volánívolání v případě využití služby eCall předá podnikatel zajišťující veřejnou mobilní komunikační síť centru tísňové komunikacecentru tísňové komunikace datovou zprávuzprávu vygenerovanou palubní vozidlovou jednotkou eCall se základními údaji o vozidle a nehodě, kterými jsou: a) řídící informace, kterými jsou: 1. automatická aktivace nebo manuální aktivace a 2. typ vozidla, b) identifikační číslo silničního vozidla (VIN)5), c) typ paliva, d) čas aktivace jednotky, e) údaje pro lokalizaci, f) směr jízdy, g) počet osob ve vozidle. (3) Datová zprávazpráva podle odstavce 2 může obsahovat i další údaje ve shodě s určenou normou nebo její částí podle jiného zákona6), oznámenou ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, která obsahuje podrobnější technické požadavky. (4) Údaji pro lokalizaci podle odstavce 2 písm. e) jsou souřadnice umístění vozidla v okamžiku aktivace volánívolání v systému WGS84. V případě, že není možné odeslat souřadnice umístění vozidla v okamžiku aktivace volánívolání, odešlou se souřadnice posledního známého umístění vozidla. § 11 Volání na tísňová čísla bez použití SIM karty Při volánívolání na tísňová číslatísňová čísla bez použití SIM karty se centru tísňové komunikacecentru tísňové komunikace přenáší identifikátor mobilního telekomunikačního zařízeníidentifikátor mobilního telekomunikačního zařízení, ze kterého je volánívolání uskutečňováno, prostřednictvím signalizačního systému podle síťového signalizačního plánu. § 12 Přechodné ustanovení Podnikatel zajišťující připojení k veřejné mobilní komunikační síti předávající subjektu údaje o lokalizaci podle § 6 odst. 1 písm. a) vymezí tyto údaje podle požadavků této vyhlášky do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. § 13 Zrušovací ustanovení Vyhláška č. 238/2007 Sb., o rozsahu, formě a způsobu předávání osobních a identifikačních údajů, formě databáze těchto údajů a rozsahu, formě a způsobu předávání těchto údajů subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání (vyhláška o předávání údajů pro účely tísňových volání), se zrušuje. § 14 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2017. Ministr: Ing. Havlíček, MBA, v. r. Příloha k vyhlášce č. 267/2017 Sb. Struktura a pořadí předávaných údajů pro lokalizaci ve veřejné pevné komunikační síti 1. příjmení nebo obchodní firma, nebo název v případě nepodnikající právnické osoby, 2. jméno, popř. jména, 3. telefonní číslo, 4. identifikační číslo osoby přidělené podnikateli poskytujícího hlasovou komunikační službuhlasovou komunikační službu v pevné komunikační síti, 5. název ulice, 6. číslo popisné nebo evidenční domu, 7. číslo orientační domu, 8. číslo podlaží, 9. číslo bytu, 10. název obceobce, 11. název části obceobce, 12. název okresu, 13. zeměpisná délka souřadnice umístění koncového bodu sítěkoncového bodu sítě podle systému WGS84 - longitude, 14. zeměpisná šířka souřadnice umístění koncového bodu sítěkoncového bodu sítě podle systému WGS84 - latitude, 15. kód stavebního objektu z registru územní identifikace, 16. kód adresního místa z registru územní identifikace, 17. kód obceobce z registru územní identifikace, 18. kód části obceobce z registru územní identifikace, 19. kód ulice z registru územní identifikace. Oddělovacím znakem jednotlivých údajů je středník („;“). 1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb. 2) § 29 odst. 1 písm. h) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 24 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. 4) Doporučení Komise 2011/750/EU ze dne 8. září 2011 o podpoře služby eCall v sítích elektronických komunikací pro přenos palubních tísňových hovorů na číslo 112 v celé Evropské unii (systém eCall) (Úřední věstník EU, L 303, 22.11.2011, s. 46). 5) § 4 odst. 3 písm. d) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 265/2017 Sb.	Zákon č. 265/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, a zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2017, částka 90/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o technických požadavcích na výrobky * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 9. 2017 265 ZÁKON ze dne 19. července 2017, kterým se mění zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, a zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh Čl. I Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, se mění takto: 1. V § 5 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 2. V § 14 odst. 2 se slova „úředních jazycích členských států“ nahrazují slovy „jazycích požadovaných členskými státy“. 3. V § 16 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) vznáší námitky proti oznámením provedeným ostatními členskými státy Evropské unie,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 4. § 27 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní: „§ 27 (1) Odkazuje-li přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti osobních ochranných prostředků11) na příslušný vnitrostátní orgán, je tímto orgánem v České republice orgán dozoru. (2) Odkazuje-li přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti osobních ochranných prostředků na jazyk určený nebo požadovaný členským státem, je tímto jazykem v České republice český jazyk. 11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS.“. 5. V části druhé hlavě I se za oddíl 1 vkládají nové oddíly 2 a 3, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 12 a 13 znějí: „Oddíl 2 Spotřebiče plynných paliv § 27a (1) Odkazuje-li přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti spotřebičů plynných paliv12) na příslušný vnitrostátní orgán, je tímto orgánem v České republice orgán dozoru. (2) Odkazuje-li přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti spotřebičů plynných paliv na jazyk určený nebo požadovaný členským státem, je tímto jazykem v České republice český jazyk. Oddíl 3 Lanové dráhy § 27b (1) Odkazuje-li přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti lanových drah13) na příslušný vnitrostátní orgán, je tímto orgánem v České republice orgán dozoru. (2) Odkazuje-li přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti lanových drah na jazyk určený nebo požadovaný členským státem, je tímto jazykem v České republice český jazyk. 12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice Rady 2009/142/ES. 13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES.“. 6. V § 39 odstavec 2 zní: „(2) Výrobce, který není usazen v Evropské unii, je povinen písemným pověřením jmenovat svého zplnomocněného zástupce. Pověření zplnomocněného zástupce obsahuje adresu, na níž jej lze kontaktovat.“. 7. V § 41 odst. 3 se za slovo „nahrazena“ vkládají slova „nebo doplněna“. 8. § 43 zní: „§ 43 Pro účely posuzování shody tlakových zařízení se rozumí a) sestavou několik tlakových zařízení sestavených výrobcem tak, že představují ucelenou funkční jednotku, b) uvedením do provozu první použití tlakového zařízení nebo sestavy jejich uživatelem.“. 9. Za § 45 se vkládá nový § 45a, který zní: „§ 45a Úřad může na základě odůvodněné žádosti povolit dodat na trh nebo uvést do provozu tlakové zařízení nebo sestavu, u kterých nebyla posouzena shoda, jestliže toto tlakové zařízení nebo sestava mají sloužit k experimentálním účelům.“. 10. V § 46 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) uvedením do provozu první použití rádiového zařízení konečným uživatelem.“. 11. § 48 zní: „§ 48 Pro účely posuzování shody měřidel se uvedením do provozu rozumí první použití měřidla určeného pro konečného uživatele k účelům, pro které bylo určeno.“. 12. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který zní: „§ 48a (1) Dovozce je povinen zajistit, aby výrobce provedl úkony stanovené v § 8 odst. 2 písm. a) rovněž před uvedením měřidla do provozu. (2) Při postupu podle § 8 odst. 3 věty první dovozce nesmí uvést měřidlo ani do provozu. (3) Při postupu podle § 9 odst. 1 jedná distributor s řádnou péčí i u měřidel jím uváděných do provozu. Distributor je povinen ověřit, zda měřidlo odpovídá požadavkům uvedeným v § 9 odst. 2 rovněž před jeho uvedením do provozu. (4) Při postupu podle § 9 odst. 3 věty první distributor nesmí uvést měřidlo ani do provozu. (5) Při postupu podle § 9 odst. 4 se povinnost distributora vztahuje i na měřidla, která uvedl do provozu.“. 13. V části druhé hlavě II se za oddíl 7 vkládá nový oddíl 8, který včetně nadpisu zní: „Oddíl 8 Váhy s neautomatickou činností § 48b Ministerstvo stanoví vyhláškou zóny tíhového zrychlení na území České republiky pro účely posuzování shody vah s neautomatickou činností.“. 14. V části druhé hlavě II se za oddíl 8 vkládá nový oddíl 9, který včetně nadpisu zní: „Oddíl 9 Zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu § 48c Úřad může, pokud je to v zájmu bezpečnosti, na základě odůvodněné žádosti povolit dodat na trh nebo uvést do provozu bez posouzení shody a) zařízení nebo ochranný systém určený k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, nebo b) bezpečnostní, ovládací a regulační přístroj, který je určen k použití mimo prostředí s nebezpečím výbuchu, ale je nutný pro bezpečné fungování výrobků uvedených v písmenu a) nebo k jejich fungování přispívá.“. 15. V § 55 odstavec 1 zní: „(1) Přestupky podle § 53 a 54 projednává orgán dozoru, s výjimkou přestupků podle § 54 odst. 1 písm. c) a § 54 odst. 2, které projednává Úřad.“. 16. Za § 57 se vkládá nový § 57a, který včetně nadpisu zní: „§ 57a Zmocňovací ustanovení Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 48b.“. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o technických požadavcích na výrobky Čl. II Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 34/2011 Sb., zákona č. 100/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 91/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 věta první zní: „Česká technická norma je dokument schválený Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu.“. 2. V § 4a odst. 1 se slova „pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“)“ zrušují. 3. § 5 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 zní: „§ 5 Zabezpečení tvorby českých technických norem (1) Tvorbu, vydávání a distribuci českých technických norem, jejich změny a zrušení v rozsahu vymezeném tímto zákonem zaručuje stát. Plnění těchto úkolů zajišťuje Úřad, který je národním normalizačním orgánem České republiky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropskou normalizaci9). Úřad při tom plní povinnosti vyplývající z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a z členství v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích. (2) Úřad může zřídit Českou agenturu pro standardizaci (dále jen „Agentura“) jako státní příspěvkovou organizaci se sídlem v Praze. Agentura je podřízena Úřadu. V čele Agentury je generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává předseda Úřadu. Agentura zajišťuje tvorbu, vydávání a distribuci českých technických norem. (3) Agentura je oprávněna vybírat úplatu za odborné činnosti, jež vykonává. Tyto činnosti a výše úplaty jsou stanoveny v ceníku, který vydává Úřad prostřednictvím Věstníku Úřadu. (4) Agentura vzniká dnem stanoveným ve zřizovací listině. Zřizovací listina dále obsahuje vymezení základní organizační struktury, vymezení majetku České republiky svěřeného příspěvkové organizaci při jejím zřízení a další podrobnosti týkající se předmětu její činnosti. Zřízení oznamuje Úřad ve Věstníku Úřadu do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. (5) Úřad může rozhodnout o zrušení Agentury. V rozhodnutí stanoví den jejího zániku a zároveň určí způsob vypořádání práv a povinností vykonávaných příspěvkovou organizací; nestane-li se tak, přecházejí práva a povinnosti rušené příspěvkové organizace na Úřad. Zrušení příspěvkové organizace oznamuje Úřad ve Věstníku úřadu do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. (6) Není-li Agentura zřízena, plní úkoly stanovené v tomto zákoně Úřad. V takovém případě je Úřad oprávněn vybírat úplatu za odborné činnosti, které spolu s výší úplaty stanoví Ministerstvo vyhláškou. (7) Náklady na tvorbu českých technických norem hradí ten, kdo požaduje jejich zpracování. Náklady na tvorbu českých technických norem, především českých technických norem přejímajících evropské normy, zpracovaných na základě požadavku ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů a náklady spojené s členstvím v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích hradí stát. (8) České technické normy nebo jejich části vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem Úřadu. 9) Čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES.“. 4. V § 6 úvodní části ustanovení se slova „podmínky stanovené v rozhodnutí o pověření, kterými jsou zejména“ nahrazují slovy „následující podmínky:“. 5. V § 7 odst. 2 se slova „pověřená právnická osoba (§ 5 odst. 2)“ nahrazují slovem „Úřad“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2017. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 264/2017 Sb.	Zákon č. 264/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 11. 2017, částka 90/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o České obchodní inspekci * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 11. 2017 264 ZÁKON ze dne 19. července 2017, kterým se mění zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o České obchodní inspekci Čl. I Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 452/2016 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje. 2. V § 1 odstavec 3 zní: „(3) Česká obchodní inspekce se člení na ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty mající územní působnost pro tyto kraje a toto sídlo: a) Středočeský a Hlavní město Prahu se sídlem v Praze, b) Jihočeský a Vysočina se sídlem v Českých Budějovicích, c) Plzeňský a Karlovarský se sídlem v Plzni, d) Ústecký a Liberecký se sídlem v Ústí nad Labem, e) Královéhradecký a Pardubický se sídlem v Hradci Králové, f) Jihomoravský a Zlínský se sídlem v Brně, g) Olomoucký a Moravskoslezský se sídlem v Ostravě.“. 3. V § 1 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 8 zní: „(4) Česká obchodní inspekce je organizační složkou státu3g) a je účetní jednotkou8). 8) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 1 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Jako orgán prvního stupně rozhoduje ve správním řízení inspektorát příslušný podle své územní působnosti. O odvolání proti rozhodnutí inspektorátu rozhoduje ústřední inspektorát; v případech, kdy v prvním stupni rozhodl inspektorát podle věty první, je ústřední inspektorát příslušný též k vedení přezkumného řízení.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 5. § 2 včetně poznámek pod čarou č. 9 až 11 zní: „§ 2 (1) Česká obchodní inspekce kontroluje fyzické a právnické osoby, které nabízejí, prodávají, dodávají nebo uvádějí na trh výrobky, nabízejí nebo poskytují služby nebo vyvíjejí jinou činnost podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu9), pokud to tento zákon nebo zvláštní právní předpis10) stanoví. (2) Česká obchodní inspekce spolupracuje s příslušnými orgány členských států Evropské unie a států tvořících Evropský hospodářský prostor při aplikaci přímo použitelného předpisu Evropské unie1i), a to v rozsahu působnosti předpisů na ochranu zájmů spotřebitele uvedených v bodech 2, 3, 6 až 8, 10 až 12, 14, 16, 20 a 21 přílohy k přímo použitelnému předpisu Evropské unie11). 9) Například § 14a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 10) Například zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů. 11) Příloha k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).“. 6. § 2a se zrušuje. 7. § 3 včetně poznámky pod čarou č. 12 zní: „§ 3 (1) Česká obchodní inspekce dále a) ukládá pokuty a jiná opatření podle tohoto zákona nebo podle zvláštního právního předpisu10), b) zobecňuje poznatky z výkonu kontroly a zveřejňuje výsledky kontroly s cílem předcházet porušování právních předpisů, c) provádí rozbory nebo zajišťuje jejich provedení pro účely kontroly; provedení těchto rozborů zajišťuje u příslušných orgánů nebo osob; na náklady kontrolovaných osob provádí rozbory nebo zajišťuje jejich provedení jen tehdy, byly-li rozborem zjištěny vlastnosti výrobků, které neodpovídají právnímu předpisu nebo jsou v rozporu s deklarací o vlastnostech výrobků uvedených zejména v prohlášení nebo v obchodním sdělení. (2) Analýzu vzorků vybraných minerálních olejů a některých dalších minerálních olejů odebraných Českou obchodní inspekcí podle zákona upravujícího spotřební daně může na žádost České obchodní inspekce provádět pouze osoba, která byla akreditována podle zvláštního právního předpisu12). 12) Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.“. 8. § 5 a 5a včetně poznámky pod čarou č. 13 znějí: „§ 5 (1) Jestliže inspektor příslušný k plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem10) provádí kontrolní nákup, hledí se pro účely kontroly na jednání kontrolované osoby a inspektora při kontrolním nákupu jako na uzavření smlouvy. (2) Inspektor oznámí, že provedený nákup byl kontrolní, kontrolované osobě nebo osobě, která je s kontrolovanou osobou v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, případně osobě, která fakticky vykonává úkoly, jež by jí vyplývaly z pracovněprávního nebo obdobného vztahu, pokud je plnění těchto úkolů spojeno s předmětem kontroly a pokud je tato osoba přítomna na místě kontroly (dále jen „zúčastněná osoba“), a to bezprostředně po ukončení nákupu nebo, není-li to s ohledem na formu prodeje možné, do 14 dnů od převzetí plnění anebo nejpozději do okamžiku splnění účelu kontroly. (3) Neodporuje-li to povaze předmětu kontrolního nákupu nebo není-li způsobena kontrolované osobě majetková újma, lze od smlouvy podle odstavce 1, která byla uzavřena jednáním při kontrolním nákupu, odstoupit. (4) Pokud to povaha předmětu kontrolního nákupu umožňuje, inspektor jej vrátí kontrolované osobě bezprostředně po oznámení podle odstavce 2. Náklady spojené s vrácením předmětu kontrolního nákupu nese Česká obchodní inspekce. (5) Kontrolovaná osoba je povinna vrátit České obchodní inspekci zaplacenou cenu, a to bez zbytečného odkladu, umožňuje-li to forma prodeje, nebo do 14 dnů ode dne, kdy vrácený předmět kontrolního nákupu převzala nebo měla možnost jej převzít. (6) Byl-li kontrolní nákup proveden také za účelem posouzení vlastností výrobku, pohlíží se na takový výrobek jako na odebraný vzorek13). § 5a Vyžaduje-li to předmět kontroly a nelze-li účelu kontroly dosáhnout jinak, je inspektor oprávněn v rámci výkonu své činnosti, ve výjimečných případech a v nezbytné míře, jednat pod změněnou identitou a využít krycí prostředek. 13) § 11 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“. 9. Za § 5a se vkládají nové § 5b až 5d, které včetně nadpisů znějí: „§ 5b Krycí prostředek Krycím prostředkem se rozumí listina, včetně krycího dokladu, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo zastírání činnosti České obchodní inspekce. § 5c Krycí doklady (1) Krycím dokladem se rozumí listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti fyzické osoby a k zabránění vyzrazení činnosti orgánů České obchodní inspekce. (2) O vydání krycího dokladu rozhoduje na návrh ústředního ředitele České obchodní inspekce ministr průmyslu a obchodu. Krycí doklad na žádost České obchodní inspekce vydá nebo opatří Ministerstvo vnitra, s výjimkou služebního průkazu České obchodní inspekce vystaveného na změněnou identitu inspektora (§ 5a), který vydá Česká obchodní inspekce. (3) Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, členů bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad osoby žijící nebo zemřelé. (4) Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Ministerstvo vnitra oprávněno při opatřování nebo vydávání krycího dokladu zajistit v nezbytné míře v informačních systémech veřejné správy vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu, blokování nebo likvidaci údajů souvisejících s vydáním a užíváním krycího dokladu. Správce informačního systému je povinen poskytnout k provádění informační činnosti v uvedeném rozsahu a zajištění jejího účelu potřebnou součinnost a přitom postupovat tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Ministerstva vnitra nebo České obchodní inspekce. (5) Evidenci krycích dokladů opatřených a vydaných Ministerstvem vnitra vede souběžně Ministerstvo vnitra a Česká obchodní inspekce. § 5d Opatření k evidenční ochraně V souvislosti s výkonem své působnosti mohou orgány České obchodní inspekce požadovat na Ministerstvu vnitra opatření k evidenční ochraně osobních údajů svého zaměstnance, u kterého lze důvodně předpokládat ohrožení jeho života nebo zdraví, jeho manžela, partnera, dítěte a rodičů, jejich soukromých vozidel, jakož i opatření k evidenční ochraně krycích dokladů a služebních vozidel.“. 10. § 6 zní: „§ 6 (1) Pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak, je inspektor oprávněn v případě důvodného podezření na závažné porušení povinnosti stanovené zvláštním právním předpisem10) zjednat si v souvislosti s výkonem kontroly přístup do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor s výjimkou obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly, včetně otevření uzavřených prostor. (2) Inspektor je povinen při vstupu do těchto prostor a při následném výkonu kontroly zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení. (3) Po výkonu kontroly inspektor zajistí zabezpečení těchto prostor. Pokud je jejich vlastník inspektorovi znám, bez zbytečného odkladu jej o provedeném kontrolním úkonu vyrozumí.“. 11. Za § 6 se vkládá nový § 6a, který zní: „§ 6a Inspektor je pro účely zahájení kontroly oprávněn požadovat informace, jež jsou nezbytné ke zjištění totožnosti prodávajícího, který nabízí nebo prodává zboží či služby prostřednictvím internetové stránky nebo jiného elektronického prostředku, a spotřebitel si takové zboží nebo služby na této stránce nebo prostřednictvím jiného elektronického prostředku může objednat. Oprávnění podle věty první má inspektor vůči osobě, která s požadovanými informacemi nakládá. Osoba podle věty druhé poskytne inspektorovi informace bez zbytečného odkladu.“. 12. V § 7 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 13. V § 7 odst. 2 se za slovo „kontrolované“ vkládají slova „nebo zúčastněné“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Inspektor bez zbytečného odkladu doručí kopii písemného záznamu kontrolované osobě.“. 14. V § 7 odst. 3 větě první se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 2“, na konci textu věty první se doplňují slova „místně příslušnému inspektorátu“ a ve větě třetí se slovo „krajského“ zrušuje. 15. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Jestliže bylo Českou obchodní inspekcí uloženo kontrolované osobě opatření podle odstavce 1 a kontrolovaná osoba zjedná nápravu, je povinna o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu písemně Českou obchodní inspekci informovat.“. 16. V § 7b odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 3f zní: „(1) Inspektor v případě důvodného podezření, že jsou nabízeny, prodávány nebo skladovány výrobky porušující některá práva duševního vlastnictví nebo neoprávněně užívající označení chráněné podle zvláštního právního předpisu3f), uloží zajištění těchto výrobků. Opatření o zajištění výrobků oznámí inspektor ústně kontrolované nebo zúčastněné osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam, ve kterém bude uveden i důvod zajištění, popis zajištěných výrobků a jejich množství. Inspektor bez zbytečného odkladu doručí kopii písemného záznamu kontrolované osobě. 3f) § 2 odst. 1 písm. n) a § 8 zákona č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 17. V § 8 odstavec 2 zní: „(2) Opatření podle odstavce 1 oznámí inspektor ústně kontrolované nebo zúčastněné osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam. Inspektor bez zbytečného odkladu doručí kopii písemného záznamu kontrolované osobě.“. 18. V § 8 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat námitky, které se uvedou v záznamu podle odstavce 2, nebo je může podat písemně nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne seznámení s uloženým opatřením místně příslušnému inspektorátu. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bez zbytečného odkladu ředitel inspektorátu. Rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné. (4) Jestliže bylo Českou obchodní inspekcí uloženo kontrolované osobě opatření podle odstavce 1 a kontrolovaná osoba zjedná nápravu, je povinna o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu písemně Českou obchodní inspekci informovat.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 5 až 7. 19. V § 8 odst. 6 a 7 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 5“. 20. § 9 zní: „§ 9 (1) Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 5 odst. 5 nevrátí bez zbytečného odkladu České obchodní inspekci cenu zaplacenou za kontrolní nákup, b) poruší zákaz uvedení na trh, distribuce včetně nákupu, dodávky, prodeje nebo použití výrobků uložený podle § 7 odst. 1 písm. a), c) poruší zákaz používání měřidel uložený podle § 7 odst. 1 písm. b), d) v rozporu s § 7 odst. 4 neinformuje Českou obchodní inspekci o zjednání nápravy, e) v rozporu s § 7b odst. 1 neplní uložené opatření o zajištění výrobků, f) v rozporu s § 7b odst. 2 nevydá inspektorovi zajištěné výrobky, g) poruší zákaz jednání poškozujícího společný zájem spotřebitelů nebo jednání, které může poškodit společný zájem spotřebitelů podle § 7c, nebo h) poruší zákaz výkonu činnosti nebo opatření spočívající v uzavření provozovny podle § 8, i) v rozporu s § 8 odst. 4 neinformuje Českou obchodní inspekci o zjednání nápravy. (2) Osoba, která nakládá s informacemi, jež jsou nezbytné ke zjištění totožnosti prodávajícího, který nabízí nebo prodává zboží či služby prostřednictvím internetové stránky nebo jiného elektronického prostředku a spotřebitel si takové zboží nebo služby na této stránce nebo prostřednictvím jiného elektronického prostředku může objednat, se dopustí přestupku tím, že požadované informace neposkytne bez zbytečného odkladu po jejich vyžádání podle § 6a. (3) Přejímající organizace se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 7b odst. 11 písm. a) neodstraní nebo nezničí prvky porušující práva duševního vlastnictví, b) nepoužije výrobky pouze k humanitárním účelům na území České republiky podle § 7b odst. 11 písm. b), c) nepřijme opatření k zabránění zneužití výrobků a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku podle § 7b odst. 11 písm. c), nebo d) v rozporu s § 7b odst. 13 neeviduje nebo nearchivuje doklady o příjmu výrobků a o odstranění a zničení prvků porušujících práva duševního vlastnictví a jak s nimi bylo prokazatelně naloženo. (4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Je-li přestupek podle odstavce 1 nebo 2 spáchán opakovaně v období 1 roku ode dne právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč. (5) Pokutu nelze uložit tomu, kdo byl za totéž jednání postižen podle zvláštních právních předpisů.“. 21. V § 13a se slova „k plnění úkolů podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „při plnění úkolů souvisejících s její činností jako subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů“. 22. Za § 15 se vkládá nový § 16, který zní: „§ 16 Při ukládání sankcí příkazem na místě inspektory České obchodní inspekce se § 92 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, nepoužije.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení zahájená podle zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Opatření uložená Českou obchodní inspekcí podle zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle zvláštního právního předpisu zůstávají v platnosti. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o ochraně spotřebitele Čl. III Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 238/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 476/2013 Sb., zákona č. 356/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb. a zákona č. 188/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „d) při prodeji výrobků používat měřidla, která splňují požadavky stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím oblast metrologie5). 5) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 20f odst. 7 se slova „odstavce 8“ nahrazují slovy „odstavce 6“. 3. V § 20u odst. 1 písm. e) se slova „§ 20r“ nahrazují slovy „§ 20q“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2017. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 263/2017 Sb.	Zákon č. 263/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 10. 2017, částka 90/2017 * Čl. I - Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2017 263 ZÁKON ze dne 20. července 2017, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto: 1. Za § 4 se doplňuje nový § 4a, který včetně poznámky pod čarou č. 55 zní: „§ 4a (1) Za trestně bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje uchazeč, který byl a) v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky, b) v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let, c) pravomocně odsouzen pro trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu, d) pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti k odnětí svobody na více jak 1 rok a od výkonu nebo prominutí trestu neuplynulo 5 let, nebo e) pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti k odnětí svobody na méně jak 1 rok nebo jinému trestu a od výkonu nebo prominutí trestu neuplynul 1 rok. (2) Za trestně bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje také uchazeč, a) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo na základě pravomocného rozhodnutí o schválení narovnání zastaveno a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynuly 3 roky, nebo b) jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno, a od uplynutí zkušební doby a lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, neuplynuly ještě 3 roky, nebo bylo v trestním stíhání, které proti němu bylo vedeno, rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání a od tohoto rozhodnutí ještě neuplynuly 3 roky. (3) Při posuzování trestní bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu nebo k rozhodnutí prezidenta, v jejichž důsledku se na uchazeče hledí, jako by odsouzen nebyl55). 55) § 105 a 106 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 363, 365, 366 a 368 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. § 35 a 88 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 10a se věta třetí nahrazuje větou „Na vznik, průběh, změny a zánik služebního poměru vojáka, který se určí do zvláštní dispozice, se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně.“. 3. V § 15 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při odvelení mezi subjekty podle § 6 odst. 1 písm. a) a e) se voják považuje za příslušníka subjektu, k němuž je odvelen.“. 4. V § 19 odst. 1 písm. e) se za slova „organizačních změn“ vkládají slova „nebo po odvolání ze služebního místa podle jiného právního předpisu56)“. Poznámka pod čarou č. 56 zní: „56) Například zákon č. 219/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 26 odst. 1 se věta čtvrtá nahrazuje větou „Za nepřetržitý se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu vzájemně střídají k zajištění nepřetržitého plnění služebních povinností.“. 6. V § 28 odst. 1 se slovo „vojenských“ zrušuje. 7. V § 29 odst. 3 se číslo „300“ nahrazuje číslem „150“. 8. V § 29 odst. 5 se za slova „důležitý zájem služby,“ vkládají slova „nebo z důvodu intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku anebo nepřetržitého vojenského nasazení,“. 9. V § 29 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Do počtu hodin nejvýše přípustné služby nad základní týdenní dobu služby ve vyrovnávacím období podle odstavce 3 věty první se nezahrnuje služba, za kterou bylo vojákovi poskytnuto náhradní volno.“. 10. V § 31a odst. 2 a § 31b odst. 2 se za slova „pouze doba“ vkládají slova „a voják má nárok na služební plat pouze za dobu“. 11. V nadpise § 31b, § 31b odst. 1 a 2, nadpise § 31c, § 31c odst. 1, 3, 4 a 7 až 9, § 68j odst. 8 a v § 143 odst. 4 písm. d) se slova „na území České republiky“ zrušují. 12. V § 31c se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ministr může pro konkrétní nepřetržité vojenské nasazení podle míry a intenzity rizika a doby trvání nepřetržitého vojenského nasazení zvýšit nárok na volno za ukončených 48 hodin výkonu služby až na 16 hodin.“. 13. V § 31c odst. 6 se za slova „důležitý zájem služby,“ vkládají slova „nebo z důvodu intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku anebo nepřetržitého vojenského nasazení,“. 14. V § 31c odst. 7 se za slova „vojenském nasazení“ vkládají slova „, nepřetržitém vojenském výcviku nebo intenzivním vojenském výcviku“. 15. V § 40 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Se souhlasem ministra lze zařadit vojáka, který je příslušníkem Vojenského zpravodajství, na služební místo v zahraničí s nižší stanovenou hodností, než do které je voják jmenován. Vojákovi v tomto případě náleží i nadále dosažená vyšší hodnost.“. 16. V § 48 odst. 1 písmeno g) zní: „g) při výkonu služby nosit předepsaný stejnokroj a zdržet se jednání, které by narušovalo nebo znevažovalo jeho vzhled; výjimky stanoví služební orgán,“. 17. V § 61a odstavec 3 zní: „(3) Manželům, kteří jsou oba vojáky, se výše služebního příspěvku zvyšuje podle odstavce 1 jen za nezaopatřené děti podle § 71 odst. 5, a to jen jednomu z nich. V případě druha a družky se pro účely zvýšení služebního příspěvku postupuje podle věty první obdobně.“. 18. V § 66 odst. 3 se číslo „300“ nahrazuje číslem „150“. 19. V § 68b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Po dobu poskytování příplatku za službu v zahraničí nevzniká vojákovi nárok na náhradní volno, na volno a na příplatek za služební pohotovost.“. 20. V § 68d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Vojákovi, který má rozvrženu základní týdenní dobu služby rovnoměrně a v kalendářním měsíci vykonal službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu výkonu služby v rozsahu alespoň 80 hodin, náleží za tento měsíc příplatek podle odstavce 1.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 21. V § 68e se slova „vojenského záchranného útvaru,“ a slova „, který je ministrem zmocněn k samostatnému hospodaření s veřejnými prostředky, sestavování ekonomického výkazu o vyčleněných a použitých finančních prostředcích a personálních a majetkových zdrojích,“ zrušují. 22. V § 68i odst. 2 písmeno b) zní: „b) je zajat nebo se stal v průběhu zahraniční operace nezvěstným, nejednalo-li se o svémocné odloučení nebo zběhnutí, nebo“. 23. V § 68i odst. 2 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) vykonává službu v zahraničí podle § 40 odst. 4.“. 24. V § 71 odst. 6 se slova „anebo vojenský záchranný útvar, v němž je voják služebně zařazen“ nahrazují slovy „, v němž má voják místo výkonu služby“. 25. V § 77 odst. 2 se text „§ 72 odst. 1 písm. e)“ nahrazuje textem „§ 74 odst. 5“ a na konci odstavce 2 se doplňují věty „Má-li voják více bydlišť, určí si pro účely náhrady jízdních výdajů jedno z nich. Jestliže má bydliště v zahraničí, poskytuje se mu náhrada jízdních výdajů jen za dopravu uskutečněnou na území České republiky.“. 26. V § 77 odstavec 4 zní: „(4) Náhrada podle odstavce 2 se poskytuje měsíčně a vyplácí se bezhotovostně spolu se služebním platem v pravidelném termínu jeho výplaty. Výše náhrady se určí podle nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti mezi místem bydliště a místem výkonu služby, a to vždy jen pro území České republiky. Výši jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti a postup pro určení nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 27. V § 79 odst. 3 se za slova „nákladů stanoví“ vkládají slova „pro jednotlivé hodnosti“. 28. § 102 zní: „§ 102 Počínal-li si voják při plnění služebního úkolu způsobem přiměřeným okolnostem a povaze v době plnění služebního úkolu, neodpovídá za škodu, kterou způsobil a) při zvlášť náročném výcviku, při výcviku v náročném nebo nepřístupném terénu anebo za nepříznivých povětrnostních podmínek, b) při záchranných pracích nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo při likvidaci následků pohromy, c) v rámci plnění služebního úkolu ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména při účasti na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích, d) při jiném plnění služebního úkolu, který vyplývá z rizika řádného výkonu služby, e) při odvracení nebezpečí, které hrozilo životu nebo zdraví, nebo škody, která hrozila majetku, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal, anebo f) ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky.“. 29. § 110 zní: „§ 110 (1) Způsobil-li škodu voják z nedbalosti při dopravní nehodě, letecké nehodě nebo při ovládání vojenského plavidla, lze výši náhrady škody ve zvlášť odůvodněných případech určit nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je čtyřapůlnásobek průměrného hrubého měsíčního platu, nebo od vymáhání náhrady škody zcela upustit, došlo-li k dopravní nehodě nebo letecké nehodě anebo k nehodě při ovládání vojenského plavidla za ztížených podmínek a jde-li o první zavinění vojáka nebo o nehodu způsobenou v důsledku jeho malé zkušenosti nebo došlo-li při dopravní nehodě nebo letecké nehodě anebo při ovládání vojenského plavidla k vážnému poškození jeho zdraví. (2) O výši náhrady škody podle odstavce 1 rozhodne služební orgán, který by jinak rozhodoval jako odvolací orgán na návrh služebního orgánu, který by byl oprávněný rozhodnout o náhradě škody.“. 30. V § 111 odstavec 3 zní: „(3) Uhradil-li voják alespoň dvě třetiny dluhu vzniklého v důsledku jeho povinnosti k náhradě škody, lze neuhrazenou část dluhu prominout jen tehdy, dosahuje-li mimořádných kladných výsledků při výkonu služby nebo odůvodňují-li to jeho tíživé sociální poměry a o prominutí požádal. O prominutí dluhu rozhoduje služební orgán. Prominout nelze dluh, který vznikl v důsledku škody, kterou voják způsobil úmyslně, po požití alkoholických nápojů nebo po vědomém užití jiných návykových látek31), anebo došlo-li ke škodě na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů.“. 31. § 124 a 125 včetně nadpisů znějí: „§ 124 Jednorázové odškodnění pozůstalých Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, a to každému ve výši třicetinásobku minimální mzdy17). Jednorázové odškodnění pozůstalých ve výši třicetinásobku minimální mzdy dále náleží rodičům zemřelého vojáka, jestliže s ním žili ve společné domácnosti; odškodnění ve stejné výši přísluší i v případě, že se zemřelým vojákem žil ve společné domácnosti pouze jeden rodič. § 125 Jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých Pozůstalým po vojákovi, který zemřel následkem úrazu při činnostech uvedených v § 120 odst. 1 až 3, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých. Pozůstalému manželovi a každému pozůstalému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši částek uvedených v § 120 odst. 4. Osobám, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých rovným dílem ve výši třicetinásobku minimální mzdy17). Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí nebo osob, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých ve výši uvedené ve větě třetí rodičům vojáka.“. 32. V § 143 odst. 1 závěrečná část ustanovení zní: „Za dobu výkonu služby se pro účely zvýšeného zápočtu doby služby považuje i doba čerpání řádné a zvláštní dovolené, preventivní rehabilitace podle § 97 a mimořádné rehabilitace podle § 97a, doba čerpání náhradního volna za službu konanou nad základní týdenní dobu služby a doba čerpání volna z důvodu nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení. Zvýšený zápočet doby služby se stanoví za celé kalendářní měsíce. Doba jednotlivých dnů v necelých měsících se sčítá a každých 30 dnů se hodnotí jako měsíc.“. 33. V § 145a odst. 1 písm. g) se slova „30 dnů“ nahrazují slovy „3 měsíce“. 34. V § 145a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) stanovení výše stabilizačního příspěvku.“. 35. V § 159 odst. 2 se za slovy „skončení neschopnosti výkonu služby“ čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a výsluhový příspěvek“ se zrušují. 36. V § 163a odst. 1 se slova „v zahraniční operaci“ zrušují. 37. Za § 166 se vkládá nový § 166a, který včetně poznámky pod čarou č. 57 zní: „§ 166a Ministerstvo přiznává občanům České republiky, kteří se zaváží požádat o povolání do služebního poměru vojáka a setrvat v něm po určenou dobu, stipendia podle programů vyhlašovaných ministrem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Přitom postupuje podle ustanovení o stipendiích hrazených z dotací nebo příspěvků podle zákona o vysokých školách57) a § 60 přiměřeně. 57) § 91 odst. 1, 4 a 6 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 262/2017 Sb.	Zákon č. 262/2017 Sb. Zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže) Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2017, částka 90/2017 * ČÁST PRVNÍ - NÁHRADA ŠKODY V OBLASTI HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE (§ 1 — § 36) * ČÁST DRUHÁ - § 37 (§ 37 — § 37) * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 38 — § 38) Aktuální znění od 1. 9. 2017 262 ZÁKON ze dne 20. července 2017 o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ NÁHRADA ŠKODY V OBLASTI HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje některé otázky spojené s povinností nahradit škodu způsobenou porušením pravidel o hospodářské soutěži stanovených zákonem upravujícím ochranu hospodářské soutěže, právními předpisy jiného členského státu Evropské unie upravujícími ochranu hospodářské soutěže nebo předpisy Evropské unie, a to dohodou soutěžitelů nebo zneužitím dominantního postavení soutěžitelů (dále jen „omezování hospodářské soutěže“) a uplatňováním práva na náhradu škody z omezování hospodářské soutěže v těchto případech. § 2 Vymezení některých pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) přímým odběratelempřímým odběratelem osoba, která pořídila přímo od osoby omezující hospodářskou soutěž zboží nebo služby, kterých se týkalo omezování, b) nepřímým odběratelemnepřímým odběratelem osoba, která pořídila nikoli přímo od osoby omezující hospodářskou soutěž, ale od jejího přímého odběratelepřímého odběratele nebo následného odběratele zboží nebo služby, kterých se týkalo omezování, nebo zboží a služby od nich odvozené nebo je obsahující, c) navýšením cenynavýšením ceny rozdíl ceny mezi cenou skutečně zaplacenou a cenou, která by jinak byla obvyklá v případě, že by nedošlo k omezování hospodářské soutěže, d) orgánem ochrany hospodářské soutěžeorgánem ochrany hospodářské soutěže 1. Evropská komise, 2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nebo jiný orgán určený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie k uplatňování článků 101 a 102 Smlouvy o fungování Evropské unie2) a 3. orgán určený jiným členským státem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie uvedeného v bodě 2, e) kartelemkartelem horizontální dohoda nebo jednání ve vzájemné shodě mezi dvěma nebo více soutěžiteli, jejímž cílem je koordinovat jejich soutěžní chování na trhu nebo ovlivňovat příslušné parametry hospodářské soutěže, a to prostřednictvím praktik, jako je zejména stanovování nebo koordinace kupních nebo prodejních cen nebo jiných obchodních podmínek, včetně práv duševního vlastnictví, přidělování produkčních nebo prodejních kvót, sdílení trhů a odběratelů, včetně rozdělování trhů, omezování dovozů a vývozů nebo jednání narušující hospodářskou soutěž namířené vůči dalším soutěžitelům, f) programem shovívavostiprogramem shovívavosti program týkající se uplatňování článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie podle zákona upravujícího ochranu hospodářské soutěže3), podle příslušného ustanovení vnitrostátního práva členských států nebo podle předpisů Evropské unie, na jehož základě účastník tajného kartelukartelu spolupracuje nezávisle na ostatních účastnících tohoto kartelukartelu při šetření orgánu ochrany hospodářské soutěžeorgánu ochrany hospodářské soutěže tím, že dobrovolně poskytne informace o kartelukartelu a o své úloze v něm, za což je u tohoto účastníka na základě rozhodnutí orgánu hospodářské soutěže upuštěno od uložení pokuty, která by mu jinak byla za jeho účast na kartelukartelu uložena, nebo je mu pokuta snížena, g) spolupracujícím škůdcemspolupracujícím škůdcem osoba, u které bylo na základě programu shovívavostiprogramu shovívavosti orgánem ochrany hospodářské soutěžeorgánem ochrany hospodářské soutěže rozhodnuto o upuštění od uložení pokuty, h) smírným vyrovnánímsmírným vyrovnáním konečné uspořádání práv a povinností, které je výsledkem jakéhokoliv postupu umožňujícího dosáhnout smírného vyřešení sporu týkajícího se nároku na náhradu škody, zejména uzavření mimosoudní dohody, dohody o narovnání podle občanského zákoníku nebo uzavření a schválení soudního smíru podle občanského soudního řádu. (2) Důvěrnou informacíDůvěrnou informací chráněnou povinností mlčenlivosti jsou a) prohlášení dobrovolně předložené soutěžitelem nebo fyzickou osobou orgánu ochrany hospodářské soutěžeorgánu ochrany hospodářské soutěže nebo záznam takového prohlášení, popisující poznatky soutěžitele nebo fyzické osoby ohledně kartelukartelu a jejich úlohy v něm, vyhotovené výslovně za účelem upuštění od uložení pokuty nebo snížení pokuty v rámci programu shovívavostiprogramu shovívavosti; toto prohlášení nezahrnuje informace existující bez ohledu na řízení orgánu ochrany hospodářské soutěžeorgánu ochrany hospodářské soutěže, ať již je taková informace součástí spisu, nebo nikoliv, b) prohlášení dobrovolně předložené soutěžitelem orgánu ochrany hospodářské soutěžeorgánu ochrany hospodářské soutěže, v němž soutěžitel přiznává nebo potvrzuje svou účast na omezování hospodářské soutěže a svou odpovědnost za omezování hospodářské soutěže nebo uvádí, že svou účast a odpovědnost nezpochybňuje, vyhotovené výslovně za tím účelem, aby mohl orgán ochrany hospodářské soutěžeorgán ochrany hospodářské soutěže provést příslušná řízení, c) podklady a informace, které byly předloženy výslovně pro účely správního řízení nebo výkonu dozoru orgánem ochrany hospodářské soutěžeorgánem ochrany hospodářské soutěže, podklady a informace za takovým účelem vypracované tímto orgánem a prohlášení podle písmene b), která byla vzata zpět. HLAVA II ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NÁHRADĚ ŠKODY A PROMLČENÍ § 3 Domněnka vzniku škody v důsledku kartelu Má se za to, že omezováním hospodářské soutěže ve formě kartelukartelu vzniká škoda. § 4 Rozsah a způsob náhrady škody (1) Škoda se nahrazuje v plné výši; ustanovení § 2953 občanského zákoníku se nepoužije. Škoda je nahrazena v plné výši, jestliže je poškozenému nahrazeno také znehodnocení peněz, ke kterému došlo s ohledem na plynutí času od vzniku škody. Náhrada škody nesmí vést k nadměrnému odškodnění. (2) Je-li to potřeba k náhradě škody v plné výši, může poškozený požadovat po škůdci také zaplacení úroku, aby výše náhrady zohledňovala znehodnocení peněz, ke kterému došlo od vzniku škody do splatnosti její náhrady. (3) Pokud by zaplacení úroku z prodlení nevedlo k náhradě škody v plné výši pro dobu po splatnosti její náhrady, může poškozený po škůdci vedle úroku z prodlení požadovat v odpovídající výši také úrok zohledňující znehodnocení peněz. Poškozený však nemůže požadovat zaplacení úroku zohledňujícího znehodnocení peněz za dobu, po kterou poškozený nemůže po škůdci požadovat úrok z prodlení. (4) Nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. Škoda způsobená několika škůdci a jejich vzájemné vypořádání § 5 (1) Dojde-li k omezení hospodářské soutěže společným jednáním více škůdců, nahradí tito škodu společně a nerozdílně; soud nemůže rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku. (2) Kdo je povinen k náhradě škody společně a nerozdílně s jinými, vypořádá se s nimi podle účasti na způsobení vzniklé škody. § 6 (1) V případě škody způsobené několika škůdci nahradí spolupracující škůdcespolupracující škůdce škodu pouze svým přímým nebo nepřímým odběratelůmnepřímým odběratelům nebo dodavatelům; jiným poškozeným nahradí škodu jen tehdy, jsou-li pohledávky na náhradu škody od dalších škůdců, kteří se podíleli na způsobení škody, nedobytné. (2) Spolupracující škůdceSpolupracující škůdce není povinen k náhradě škody jiným poškozeným než svým přímým nebo nepřímým odběratelůmnepřímým odběratelům nebo dodavatelům, jsou-li pohledávky na náhradu škody jiných poškozených vůči dalším škůdcům promlčeny. (3) Při vypořádání mezi škůdci není spolupracující škůdcespolupracující škůdce povinen vyrovnat více, než činí výše škody, kterou způsobil svým přímým nebo nepřímým odběratelůmnepřímým odběratelům a dodavatelům; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou jiným poškozeným než přímým nebo nepřímým odběratelům nebo dodavatelům. § 7 (1) V případě škody způsobené několika škůdci nahradí škůdce, který je malým a středním podnikatelem4), škodu způsobenou omezováním hospodářské soutěže pouze svým přímým nebo nepřímým odběratelůmnepřímým odběratelům nebo dodavatelům, pokud a) jeho tržní podíl na relevantním trhu po celou dobu omezování hospodářské soutěže je nižší než 5 % a b) při povinnosti nahradit škodu společně a nerozdílně by si přivodil nezvratné ohrožení hospodářské životaschopnosti a způsobení ztráty celé hodnoty aktiv. (2) Škůdce, který je malým a středním podnikatelem, splňující podmínky podle odstavce 1 nahradí škodu také jiným poškozeným než svým přímým nebo nepřímým odběratelůmnepřímým odběratelům a dodavatelům, pokud a) řídil omezování hospodářské soutěže nebo k účasti na takovém jednání přinutil jiné, b) již dříve prokazatelně omezoval hospodářskou soutěž, nebo c) jsou pohledávky na náhradu škody nedobytné od dalších škůdců, kteří se podíleli na způsobení škody. (3) Škůdce, který je malým a středním podnikatelem, splňující podmínky podle odstavce 1 není povinen k náhradě škody jiným poškozeným než svým přímým nebo nepřímým odběratelůmnepřímým odběratelům nebo dodavatelům, jsou-li pohledávky na náhradu škody jiných poškozených vůči dalším škůdcům promlčeny. § 8 (1) V případě škody způsobené několika škůdci se její náhrada sníží o podíl škůdce zúčastněného na smírném vyrovnánísmírném vyrovnání odpovídající jeho účasti na způsobení vzniklé škody. Zbývající část náhrady škody škůdce zúčastněný na smírném vyrovnánísmírném vyrovnání nahradí jen tehdy, jsou-li pohledávky na náhradu škody od dalších škůdců nedobytné; to lze ve smírném vyrovnánísmírném vyrovnání výslovně vyloučit. (2) Škůdce zúčastněný na smírném vyrovnánísmírném vyrovnání není povinen nahradit zbývající část náhrady škody podle odstavce 1, jsou-li pohledávky na náhradu škody vůči dalším škůdcům promlčeny. (3) Škůdce zúčastněný na smírném vyrovnánísmírném vyrovnání není povinen se s ostatními škůdci vypořádat; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou poškozenému, který není účasten na smírném vyrovnánísmírném vyrovnání. (4) Škůdce, který poškozenému nahradil škodu na základě smírného vyrovnánísmírného vyrovnání, může v případě povinnosti k náhradě škody jinému poškozenému požadovat, aby byl snížen jeho podíl při vzájemném vypořádání mezi škůdci. O snížení rozhodne soud s ohledem na výši náhrady škody poskytnuté na základě smírného vyrovnánísmírného vyrovnání. § 9 Zvláštní ustanovení o promlčení (1) Promlčecí lhůta pro uplatnění práva na náhradu škody podle tohoto zákona trvá 5 let; ustanovení § 629 a 636 občanského zákoníku se nepoužijí. (2) Promlčecí lhůta počne běžet ode dne, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o škodě, o osobě povinné k její náhradě a o omezování hospodářské soutěže, nebo se o těchto skutečnostech dozvědět měla a mohla, nejdříve však ode dne, kdy došlo k ukončení omezování hospodářské soutěže. (3) Promlčecí lhůta neběží po dobu šetření nebo řízení orgánu ochrany hospodářské soutěžeorgánu ochrany hospodářské soutěže, které se týká stejného omezování hospodářské soutěže, a po dobu 1 roku ode dne, kdy a) nabylo právní moci konečné rozhodnutí vydané orgánem ochrany hospodářské soutěžeorgánem ochrany hospodářské soutěže nebo soudem o tom, že došlo k takovému omezování hospodářské soutěže, nebo b) bylo šetření nebo řízení orgánu ochrany hospodářské soutěžeorgánu ochrany hospodářské soutěže nebo řízení před soudem skončeno jinak. (4) Promlčecí lhůta neběží po dobu řízení o zpřístupnění důkazního prostředku podle tohoto zákona nebo podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie. (5) Promlčecí lhůta neskončí dříve než za 1 rok ode dne, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o tom, že pohledávka na náhradu škody je nedobytná od těch, kteří a) nejsou spolupracujícím škůdcemspolupracujícím škůdcem, b) nejsou malým a středním podnikatelem, nebo c) nebyli zúčastněni na smírném vyrovnánísmírném vyrovnání. HLAVA III ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ŘÍZENÍ Díl 1 Řízení o zpřístupnění důkazního prostředku § 10 (1) Před zahájením řízení o náhradě škody způsobené omezováním hospodářské soutěže předseda senátu na návrh navrhovatele, který s určitostí odpovídající dostupným skutečnostem osvědčí věrohodnost svého práva na náhradu škody způsobené omezováním hospodářské soutěže, uloží, je-li to nezbytné a přiměřené k uplatnění práva navrhovatele na náhradu škody, usnesením povinnost tomu, kdo a) má pod svou kontrolou písemnosti nebo jiné prostředky, kterými lze zjistit stav věci, vymezené jednotlivě nebo souborně jejich společnými vlastnostmi požadované v návrhu (dále jen „dokumenty“), aby je zpřístupnil navrhovateli, nebo b) měl pod svou kontrolou dokumenty, aby navrhovateli sdělil, kde se podle jeho poznatků dokumenty nacházejí. (2) Má se za to, že osoba měla dokumenty pod svou kontrolou také tehdy, pokud měla právo pořídit si výpis, opis nebo kopii dokumentů nebo měla právo se s obsahem dokumentů seznámit jinak. (3) Návrh na zpřístupnění dokumentů nebo sdělení, kde se nacházejí, podle odstavce 1 (dále jen „návrh na zpřístupnění dokumentů“) musí kromě náležitostí podle § 42 odst. 4 a § 79 odst. 1 občanského soudního řádu obsahovat co nejpřesnější označení dokumentů, jak to odpovídá dostupným skutečnostem. (4) Soud o návrhu na zpřístupnění dokumentů vyrozumí orgán ochrany hospodářské soutěžeorgán ochrany hospodářské soutěže, který by byl příslušný k šetření omezování hospodářské soutěže, a poskytne mu lhůtu k podání vyjádření k návrhu. § 11 (1) K řízení o návrhu na zpřístupnění dokumentů je příslušný soud, který by byl příslušný k řízení o věci samé. (2) Účastníky řízení o návrhu na zpřístupnění dokumentů jsou navrhovatel, ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o řízení o věci samé, a ten, komu má být podle návrhu uložena povinnost zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí. (3) Při rozhodování o návrhu na zpřístupnění dokumentů nařídí předseda senátu jednání, jestliže ve věci nelze rozhodnout na základě písemných podání a účastníky předložených písemných důkazů. (4) Rozhodnutí o návrhu na zpřístupnění dokumentů je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění; lhůta počíná běžet od právní moci rozhodnutí. § 12 (1) K zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by mohla vzniknout zpřístupněním dokumentů, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh, jistotu ve výši 100 000 Kč. (2) Dospěje-li předseda senátu k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by zpřístupněním dokumentů mohla vzniknout, bezodkladně vyzve navrhovatele, aby do 8 dnů složil doplatek jistoty ve výši, kterou stanoví s přihlédnutím k okolnostem případu, nedojde-li tím k nepřiměřenému ztížení přístupu k dokumentům. Podalo-li návrh na zpřístupnění dokumentů více navrhovatelů, jsou povinni jistotu a doplatek jistoty složit společně a nerozdílně. (3) Nebudou-li jistota a doplatek jistoty složeny, předseda senátu návrh na zpřístupnění dokumentů odmítne. (4) Byl-li návrh na zpřístupnění dokumentů pravomocně odmítnut, zamítnut nebo bylo-li řízení o něm pravomocně zastaveno, soud složenou jistotu vrátí. V případě, že soud nařídil zpřístupnění dokumentů, bude jistota vrácena, jestliže marně uplynula lhůta k žalobě na náhradu škody nebo jiné újmy vzniklé zpřístupněním dokumentů nebo jestliže nabylo právní moci rozhodnutí soudu o žalobě a z tohoto rozhodnutí vyplývá, že jistota nebude použita k uspokojení práva na náhradu škody nebo jiné újmy vzniklé zpřístupněním dokumentů. § 13 (1) Povinnosti k náhradě škody nebo újmy vzniklé zpřístupněním dokumentů se nelze zprostit, ledaže by ke škodě nebo jiné újmě došlo i jinak. (2) Žalobu na náhradu škody nebo jiné újmy vzniklé zpřístupněním dokumentů je třeba podat do 6 měsíců ode dne splnění povinnosti zpřístupnit dokumenty; zmeškání lhůty nelze prominout. Příslušným k řízení o žalobě je soud, který rozhodoval o zpřístupnění dokumentů. (3) Pravomocně přiznaná náhrada škody nebo jiné újmy se uspokojí z navrhovatelem složené jistoty; nepostačuje-li jistota k uspokojení všech poškozených, rozdělí soud jistotu mezi ně poměrně. Povinnost navrhovatele nahradit škodu nebo jinou újmu, která nebyla zajištěna složenou jistotou, tím není dotčena. § 14 (1) Nejsou-li dány důvody pro odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na zpřístupnění dokumentů, předseda senátu uloží usnesením tomu, kdo dokumenty má pod svou kontrolou, povinnost zpřístupnit je v přiměřeném rozsahu, nebo uloží usnesením tomu, kdo pod svou kontrolou dokumenty měl, povinnost sdělit, kde se podle jeho poznatků nacházejí; ke splnění povinností určí předseda senátu lhůtu. (2) Při určení rozsahu a způsobu zpřístupnění dokumentů přihlédne předseda senátu zejména k a) tomu, zda dokumenty, které se mají zpřístupnit, mohou být potřebné ke zjištění rozhodujících skutečností a důkazů v řízení o věci samé, b) rozsahu a nákladům zpřístupnění pro povinného nebo třetí osoby včetně předcházení neurčitému vyhledávání dokumentů, které nejsou potřebné pro uplatnění práv navrhovatele, a c) tomu, zda dokumenty obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství. (3) Předseda senátu vyzve toho, jemuž má být podle návrhu na zpřístupnění dokumentů uložena povinnost, aby se k němu vyjádřil. (4) Určení rozsahu zpřístupnění dokumentů se provede tak, aby byla šetřena povinnost mlčenlivosti advokátaadvokáta a jiná obdobná povinnost mlčenlivosti stanovená zákonem, právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo právem Evropské unie. § 15 (1) Nelze zpřístupnit důvěrné informacedůvěrné informace podle § 2 odst. 2 písm. a) nebo b). Navrhovatel může kdykoli za řízení v odůvodněných případech požadovat, aby byly soudu dokumenty předloženy za účelem ověření, že obsahují tyto informace. Nepodá-li navrhovatel žádost a má-li předseda senátu za to, že dokumenty mohou obsahovat důvěrné informacedůvěrné informace podle § 2 odst. 2 písm. a) nebo b), vyzve předseda senátu navrhovatele k podání žádosti v určené lhůtě. (2) Neprovede-li předseda senátu k žádosti navrhovatele ověření podle odstavce 1, vypořádá se s důvody svého postupu v odůvodnění rozhodnutí o návrhu na zpřístupnění dokumentů. (3) Provede-li předseda senátu k žádosti navrhovatele ověření podle odstavce 1, vyhotoví o průběhu ověření protokol obsahující rovněž závěr ověření. Při nahlížení do spisu nelze nahlížet do protokolu o ověření. Ověření se provede mimo jednání bez přítomnosti účastníků. O součinnost při ověřování může soud požádat pouze příslušný orgán ochrany hospodářské soutěžeorgán ochrany hospodářské soutěže. Dokumenty se po ověření vrátí tomu, kdo je předložil. (4) Uložit povinnost zpřístupnit důvěrné informacedůvěrné informace podle § 2 odst. 2 písm. c) lze nejdříve po právní moci rozhodnutí orgánu ochrany hospodářské soutěžeorgánu ochrany hospodářské soutěže o ukončení správního řízení. (5) Orgánu ochrany hospodářské soutěžeOrgánu ochrany hospodářské soutěže lze uložit povinnost zpřístupnit dokumenty, které jsou obsaženy v jeho spisu, jen pokud je nelze opatřit jinak. § 16 (1) Je-li navrhováno zpřístupnění dokumentů, které jsou také obsaženy ve spisu orgánu ochrany hospodářské soutěžeorgánu ochrany hospodářské soutěže, předseda senátu dále zohlední, zda by zpřístupnění nebylo v rozporu s požadavkem na účinné veřejnoprávní prosazování právních předpisů o hospodářské soutěži, pokud a) jde o dokumenty obsahující důvěrné informacedůvěrné informace podle § 2 odst. 2 písm. c), b) o to žádá orgán ochrany hospodářské soutěžeorgán ochrany hospodářské soutěže ve svém vyjádření k přiměřenosti návrhu na zpřístupnění dokumentů, nebo c) by měl orgánu ochrany hospodářské soutěžeorgánu ochrany hospodářské soutěže uložit povinnost zpřístupnit dokumenty obsažené v jeho spisu. (2) Je-li navrhováno zpřístupnění dokumentů, které jsou také obsaženy ve spisu orgánu ochrany hospodářské soutěžeorgánu ochrany hospodářské soutěže, předseda senátu dále zohlední, zda je návrh na zpřístupnění dokumentů určitý s ohledem na povahu, předmět a obsah požadovaných dokumentů a není jen neurčitou žádostí týkající se těchto dokumentů. (3) Dokumenty obsahující důvěrné informacedůvěrné informace podle § 2 odst. 2 písm. c) lze za podmínek podle odstavců 1 a 2 zpřístupnit až po ukončení šetření nebo právní moci rozhodnutí orgánu ochrany hospodářské soutěžeorgánu ochrany hospodářské soutěže o ukončení správního řízení. (4) Dokumenty obsažené ve spisu orgánu ochrany hospodářské soutěžeorgánu ochrany hospodářské soutěže lze za podmínek podle odstavců 1 a 2 zpřístupnit, pokud je lze opatřit jinak pouze za vynaložení úsilí, které nelze spravedlivě požadovat. (5) Předseda senátu vyzve původce dokumentu, který má být podle návrhu na zpřístupnění dokumentů zpřístupněn, aby se k němu vyjádřil. § 17 (1) V případě, že to odůvodňují důležité zájmy povinného nebo třetích osob na ochraně obchodního, bankovního nebo obdobného zákonem chráněného tajemství a navrhne-li to povinný nebo i bez návrhu, může předseda senátu v rozhodnutí o návrhu na zpřístupnění dokumentů a) určit omezený okruh osob, kterým budou dokumenty zpřístupněny, b) určit jednu nebo více nestranných osob s potřebnými předpoklady pro to, aby z obsahu dokumentů vypracovaly dostatečně podrobný výpis v podobě šetřící právo na zpřístupnění dokumentů, který tajemství neobsahuje, a schválit zpřístupnění dokumentů prostřednictvím zpřístupnění výpisu z nich, nebo c) nařídit jiná vhodná opatření k ochraně těchto zájmů povinného nebo třetích osob. (2) Určit osobu podle odstavce 1 písm. a) a b) nelze bez jejího souhlasu. (3) V rozhodnutí uloží předseda senátu povinnost chránit obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství osobám, které se s tajemstvím seznámí. V rozhodnutí předseda senátu uloží navrhovateli, aby a) zaplatil odměnu osobám podle odstavce 1 písm. b) určeným v rozhodnutí; výši odměny nebo způsob jejího výpočtu, její splatnost, popřípadě další podmínky odměňování, určuje předseda senátu v rozhodnutí, a b) nahradil účelně vynaložené náklady opatření podle odstavce 1 písm. c) nařízených v rozhodnutí; výši nákladů a podmínky jejich nahrazení určí předseda senátu v rozhodnutí. (4) Navrhovatel a osoby podle odstavce 1 jsou povinni o dokumentech zachovávat mlčenlivost. (5) Zpřístupněné dokumenty včetně výpisů z nich může navrhovatel použít pouze pro potřeby řízení o věci samé nebo pro potřeby dalšího návrhu na zpřístupnění dokumentů. § 18 (1) Za podmínek stanovených v tomto dílu předseda senátu uloží povinnost zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí, také po zahájení řízení o věci samé. (2) Za podmínek stanovených v tomto dílu předseda senátu uloží povinnost zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí a) v řízení o návrhu na zpřístupnění dokumentů zahájeném před zahájením řízení o věci samé také na návrh toho, kdo by byl v řízení o věci samé žalovaným, a b) po zahájení řízení ve věci samé také na návrh žalovaného, osvědčí-li tato osoba s určitostí odpovídající dostupným skutečnostem, že je to třeba k jejímu úspěchu v řízení o věci samé. § 19 (1) Je-li uložena pravomocně povinnost zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí, postupuje předseda senátu i bez dalších návrhů v řízení tak, aby byla povinnost zpřístupnit dokumenty, sdělit, kde se nacházejí, a povinnost chránit obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství splněna, nebo aby bylo postiženo její nesplnění. (2) Po pravomocném uložení povinnosti zpřístupnit dokumenty jsou účastníky řízení o návrhu na zpřístupnění dokumentů navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být jednáno. Pokuty § 20 (1) Tomu, kdo se bez vážného důvodu dopustil protiprávního činu tím, že a) porušil pravomocným soudním rozhodnutím uloženou povinnost zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí, nebo b) splnění povinností podle písmene a) znemožnil nebo podstatně ztížil, může předseda senátu usnesením uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč nebo do výše 1 % jeho čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období. (2) Je-li ten, kdo se protiprávního činu dopustil, součástí soutěžitele5), vyměřuje se procentuálně stanovená pokuta z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období soutěžitelem. (3) Předseda senátu přihlédne při rozhodování, zda uložit pokutu, a při stanovení její výše zejména k výši škody, která měla omezováním hospodářské soutěže vzniknout, ke snaze předejít následkům protiprávního činu, k dodatečnému splnění povinnosti zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí, jakož i k dodatečnému odstranění následků protiprávního činu. § 21 (1) Tomu, kdo se dopustil protiprávního činu tím, že porušil soudem pravomocně uloženou povinnost chránit obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, může předseda senátu usnesením uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč. (2) Předseda senátu přihlédne při rozhodování, zda uložit pokutu, a při stanovení její výše zejména k výši škody vzniklé nebo hrozící v souvislosti s protiprávním činem, ke snaze předejít následkům protiprávního činu, jakož i k jejich dodatečnému odstranění. (3) Ten, kdo se protiprávního činu dopustil, nahradí škodu tím způsobenou. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat. § 22 (1) Pokutu lze uložit do 3 let od okamžiku, kdy předseda senátu započal činit úkony směřující k rozhodnutí o pokutě, nejpozději však do 5 let od okamžiku, kdy došlo k protiprávnímu činu. (2) Pokuta je příjmem státního rozpočtu. (3) Je-li ten, kdo se dopustil protiprávního činu a komu má být uložena pokuta, součástí soutěžitele, uloží se zaplacení pokuty společně a nerozdílně každému, kdo je součástí soutěžitele, ledaže to nelze spravedlivě žádat. § 23 (1) Pokud předseda senátu pokutu neuloží, usnesením řízení zastaví; usnesení předseda senátu odůvodní. (2) Není-li povinnost splněna ani poté, kdy byla uložena pokuta, předseda senátu v řízení uloží za podmínek podle § 20 až 22 další pokutu nebo řízení usnesením zastaví. (3) Dozví-li se předseda senátu po zastavení řízení dodatečně o skutečnostech, které by mohly odůvodňovat uložení pokuty, vydá usnesení o pokračování v řízení a i bez dalších návrhů pokračuje v řízení; proti usnesení není odvolání přípustné. § 24 Usnesení, kterým je uložena pokuta nebo kterým je řízení zastaveno, je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění; lhůta počíná běžet od právní moci usnesení. Lhůtu pro zaplacení pokuty určuje v rozhodnutí předseda senátu. Díl 2 Náhrada škody a nároky škůdců zavázaných společně a nerozdílně Oddíl 1 Řízení o náhradě škody způsobené omezováním hospodářské soutěže § 25 Příslušnost K řízení o náhradě škody způsobené omezováním hospodářské soutěže jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy. § 26 Přerušení řízení (1) Sdělí-li účastníci soudu, že vedou ve věci náhrady škody jednání, které má vést ke smírnému vyrovnánísmírnému vyrovnání, přeruší soud řízení o věci samé, nejdéle však na dobu 2 let. (2) Po uplynutí doby určené soudem nebo sdělil-li soudu některý z účastníků, že se jednání, která mají vést ke smírnému vyrovnánísmírnému vyrovnání, již nevedou, pokračuje soud v řízení i bez návrhu. § 27 (1) Soud je v řízení o náhradě škody vázán rozhodnutím jiného soudu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Evropské komise o tom, že došlo k omezování hospodářské soutěže a kdo se jej dopustil. (2) Pokud bylo vydáno rozhodnutí o tom, že došlo k omezování hospodářské soutěže a kdo se jej dopustil, orgánem ochrany hospodářské soutěžeorgánem ochrany hospodářské soutěže v jiném členském státě, má se v řízení o náhradě škody za to, že došlo k omezování hospodářské soutěže a že se jej tato osoba dopustila, není-li prokázán opak. § 28 (1) Jestliže účastník řízení bez vážného důvodu porušil pravomocným soudním rozhodnutím uloženou povinnost zpřístupnit dokumenty, sdělit, kde se nacházejí, nebo splnění těchto povinností znemožnil, má se skutečnost, která se jimi měla prokázat, za prokázanou. (2) Jestliže byla porušena pravomocně uložená povinnost chránit obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, může soud rozhodnout, že není přípustné provedení důkazu dokumenty, kterých se porušení týká. § 29 Přenesení navýšení ceny Žalovaný, který měl způsobit škodu omezováním hospodářské soutěže, může v řízení o náhradě škody namítat, že žalobce navýšení cenynavýšení ceny přenesl zcela nebo částečně na odběratele nebo dodavatele. § 30 Nepřímý odběratel a přenesení navýšení ceny (1) Má se za to, že na žalobce bylo přeneseno zcela nebo částečně navýšení cenynavýšení ceny, osvědčí-li, že a) došlo k omezování hospodářské soutěže žalovaným, b) omezování hospodářské soutěže žalovaným vedlo k navýšení cenynavýšení ceny pro přímého odběratelepřímého odběratele žalovaného a c) sám od tohoto přímého odběratelepřímého odběratele nebo následného odběratele pořídil zboží nebo služby dotčené omezováním hospodářské soutěže, nebo zboží nebo služby od nich odvozené nebo je obsahující. (2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže žalovaný osvědčí, že k přenesení navýšení cenynavýšení ceny zcela nebo částečně nedošlo. § 31 (1) Není přípustné provedení důkazu dokumenty, které obsahují důvěrné informacedůvěrné informace podle § 2 odst. 2 písm. a) nebo b) a které byly získány výhradně v rámci výkonu práva nahlížet do spisu. (2) Není přípustné provedení důkazu dokumenty, které obsahují důvěrné informacedůvěrné informace podle § 2 odst. 2 písm. c) a které byly získány výhradně v rámci výkonu práva nahlížet do spisu, a to do ukončení šetření nebo právní moci rozhodnutí orgánu ochrany hospodářské soutěžeorgánu ochrany hospodářské soutěže o ukončení správního řízení. (3) Není přípustné provedení důkazu ani jinými dokumenty, které byly získány výhradně v rámci výkonu práva nahlížet do spisu, neuvedenými v odstavcích 1 a 2, ledaže se jich dovolává ten, kdo je takto získal, nebo jeho právní nástupce. (4) Soud řízení na návrh přeruší do doby, než bude provedení důkazu podle odstavce 2 přípustné, jestliže se to nepříčí účelu řízení. § 32 Náhrada nákladů řízení Účastníkovi řízení, který bez vážného důvodu porušil pravomocným soudním rozhodnutím uloženou povinnost zpřístupnit dokumenty, sdělit, kde se nacházejí, nebo splnění těchto povinností znemožnil nebo podstatně ztížil nebo porušil pravomocně uloženou povinnost chránit obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství, může soud uložit povinnost nahradit náklady řízení. Oddíl 2 Řízení o nárocích škůdců zavázaných k náhradě škody společně a nerozdílně § 33 K řízení o nárocích škůdců na vypořádání podle tohoto zákona, kteří jsou zavázáni k náhradě škody společně a nerozdílně, je příslušný soud, který je příslušný k řízení o náhradě škody způsobené omezováním hospodářské soutěže; soud je v řízení vázán rozhodnutím jiných orgánů v rozsahu podle občanského soudního řádu. HLAVA IV SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ Vztah k předpisům o občanském soudním řízení § 34 (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení o návrhu na zpřístupnění dokumentů přiměřeně podle občanského soudního řádu, a není-li to při rozhodování o uložení pokuty možné, podle zákona o zvláštních řízeních soudních. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v řízení o náhradě škody způsobené omezováním hospodářské soutěže a v řízení o nárocích škůdců na vypořádání, kteří jsou zavázáni k náhradě škody společně a nerozdílně, podle občanského soudního řádu. § 35 Povinnost zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí, a povinnost chránit obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství nemohou být předmětem výkonu rozhodnutí nebo exekuceexekuce. Je-li oprávněným podán návrh na výkon rozhodnutí, soud příslušný k nařízení výkonu rozhodnutí jej odmítne; o podaném exekučním návrhu rozhodne soudní exekutor obdobně. § 36 Přechodné ustanovení Řízení o náhradě škody způsobené omezováním hospodářské soutěže, jakož i řízení o nárocích škůdců, kteří jsou zavázáni k náhradě škody společně a nerozdílně, na vypořádání podle tohoto zákona, zahájená po dni 25. prosince 2014 se dokončí podle tohoto zákona; právní účinky úkonů, které byly v řízení učiněny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. ČÁST DRUHÁ § 37 Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 71/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 155/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 135/2016 Sb. a zákona č. 293/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 21c odstavec 5 zní: „(5) Z nahlížení do spisu jsou dále vyloučeny ty jeho části, které obsahují žádost o upuštění od uložení pokuty nebo žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 5 anebo žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 6 (dále jen „žádost o neuložení nebo snížení pokuty“), jakož i další podklady a informace, které byly žadatelem vypracovány pro účely podání této žádosti a v souvislosti s ní Úřadu předloženy; to platí i pro výzvy a sdělení Úřadu, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal. Do těchto částí spisu může za podmínek stanovených v odstavci 1 nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce; § 38 odst. 4 správního řádu se nepoužije.“. 2. Za § 21c se vkládá nový § 21ca, který včetně nadpisu zní: „§ 21ca Zpřístupnění informací obsažených ve spise (1) Žádosti o neuložení nebo snížení pokuty jsou důvěrnými informacemi. Úřad tyto informace nezpřístupňuje, s výjimkou zpřístupnění soudu pro účely přezkumu činnosti Úřadu ve správním soudnictví; to neplatí pro žádost o snížení pokuty podle § 22ba odst. 6, která byla žadatelem vzata zpět. (2) Podklady a informace, které byly vypracovány a předloženy pro účely probíhajícího správního řízení ve věci ochrany hospodářské soutěže nebo výkonu dozoru Úřadu podle § 20 odst. 1, jakož i podklady a informace vypracované Úřadem pro tyto účely, je možno zpřístupnit orgánům veřejné moci až po ukončení šetření nebo právní moci rozhodnutí Úřadu o ukončení správního řízení; to neplatí pro přezkum činnosti Úřadu ve správním soudnictví. (3) Požádá-li soud Úřad o zpřístupnění žádosti o neuložení nebo snížení pokuty pro ověření, zda její obsah odůvodňuje její nezpřístupnění, umožní Úřad prostřednictvím jím pověřené osoby soudu, aby do ní nahlédl; o tom vyhotoví Úřadem pověřená osoba protokol obsahující rovněž závěr soudu ohledně obsahu žádosti a důvodnosti jejího nezpřístupnění.“. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST § 38 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži. 2) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy. 3) § 22ba zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů. 4) Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. 5) § 2 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb.
Zákon č. 261/2017 Sb.	Zákon č. 261/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 16. 11. 2017, částka 90/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o civilním letectví * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 16. 11. 2017 261 ZÁKON ze dne 19. července 2017, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o civilním letectví Čl. I Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věty „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/30/ES ze dne 26. března 2002 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003 o hlášení událostí v civilním letectví.“ zrušují. 2. V poznámce pod čarou č. 1a se věty „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES. Nařízení Komise (EU) č. 805/2011 ze dne 10. srpna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k udělování průkazů způsobilosti a některých osvědčení řídících letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008.“ nahrazují větami „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 598/2014 ze dne 16. dubna 2014 o pravidlech a postupech pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích Unie v rámci vyváženého přístupu, kterým se zrušuje směrnice 2002/30/ES. Nařízení Komise (EU) 2015/340 ze dne 20. února 2015, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se průkazů způsobilosti a osvědčení řídících letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 805/2011.“. 3. V § 2 odst. 2 se ve větě druhé číslovka „20“ nahrazuje číslovkou „25“. 4. V § 2 se odstavec 9 zrušuje. Dosavadní odstavce 10 až 15 se označují jako odstavce 9 až 14. 5. V § 18 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Činnost výkonného letce může být vykonávána pro leteckého dopravce na základě pracovního poměru nebo na základě smlouvy podle občanského zákoníku; tato smlouva musí být písemná.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 6. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) Nařízení Komise (EU) 2015/340.“. 7. V § 36 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3. 8. V § 37 odst. 2 písm. b) se slovo „pozemních“ nahrazuje slovem „zabezpečovacích“. 9. V § 37 odstavec 4 zní: „(4) Ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení se dělí na ochranná pásma a) radiolokačních zařízení, b) navigačních zařízení, c) komunikačních zařízení, d) zařízení pro leteckou meteorologickou službu, e) zařízení pro leteckou informační službu, f) světelných a rádiových návěstidel a g) podzemních leteckých staveb.“. 10. § 42a a 42b včetně poznámek pod čarou č. 35 a 36 znějí: „§ 42a (1) Provozovatel letiště stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35) zpracuje za každý kalendářní rok zprávu obsahující údaje o provozu a hlukové situaci na letišti a o zavedených a zamýšlených opatřeních ke snížení hluku a zhodnocení jejich dopadů (dále jen „zpráva o hlukové situaci“) a zašle ji do konce měsíce března následujícího kalendářního roku Úřadu. Pro zpracování zprávy o hlukové situaci využije provozovatel letiště údaje získané za použití metody podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35). (2) Jsou-li na letišti podle odstavce 1 po dobu dvou po sobě jdoucích kalendářních let překračovány hygienické limity hluku stanovené zákonem upravujícím ochranu veřejného zdraví36), doplní provozovatel letiště zprávu o hlukové situaci údaji o odhadovaném počtu osob vystavených hluku za předcházející dva kalendářní roky, plánovaném rozvoji letiště, předpokládaném vývoji hlukové situace na letišti a o možnostech zavedení nových opatření ke snížení hluku a zhodnocení jejich dopadů. Zprávu o hlukové situaci provozovatel letiště doplní do konce kalendářního roku, ve kterém ji zaslal Úřadu. (3) Údaje obsažené ve zprávě o hlukové situaci a v jejím doplnění stanoví prováděcí právní předpis. § 42b (1) Jsou-li v souvislosti s provozováním letiště stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35) po dobu tří po sobě jdoucích kalendářních let překračovány hygienické limity hluku stanovené zákonem upravujícím ochranu veřejného zdraví36), Úřad rozhodne z moci úřední a za podmínek stanovených tímto přímo použitelným předpisem o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na takovém letišti. (2) Účastníky řízení o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti jsou pouze zúčastněné strany stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35); to neplatí, jde-li o místní obyvatele, jejich zástupce a příslušné místní orgány (dále jen „místní obyvatelé“). O zahájení řízení uvědomí Úřad účastníky veřejnou vyhláškou. Řízení je zahájeno uplynutím lhůty stanovené v oznámení o zahájení řízení; lhůta nesmí být kratší než 15 dnů ode dne vyvěšení oznámení o zahájení řízení na úřední desce. Písemnosti se v řízení doručují účastníkům veřejnou vyhláškou; to se netýká provozovatele letiště. (3) Úřad v rozhodnutí uvede den, od kterého mají být provozní omezení ke snížení hluku na letišti zavedena. (4) Úřad před vydáním rozhodnutí zveřejní na úřední desce koncept výrokové části a odůvodnění rozhodnutí s uvedením, v jaké lhůtě, kde a jakým způsobem mohou účastníci řízení proti konceptu podávat námitky a navrhovat doplnění řízení a místní obyvatelé mohou uplatňovat připomínky. Po vyhodnocení námitek a připomínek uplatněných ke konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí a návrhů na doplnění řízení Úřad upravený koncept opětovně zveřejní na úřední desce a zašle jej v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35) příslušným orgánům členských států Evropské unie a Evropské komisi. K opětovně zveřejněnému konceptu výrokové části a odůvodnění rozhodnutí nelze námitky ani připomínky uplatnit; to platí i pro návrhy na doplnění řízení. (5) Pokud to vyžaduje nebo umožňuje hluková situace na letišti, Úřad z moci úřední rozhodnutí změní. Na řízení o změně rozhodnutí se odstavce 2 až 4 použijí obdobně. Umožňuje-li to hluková situace na letišti, Úřad rozhodnutí zruší. Na řízení o zrušení rozhodnutí se odstavec 2 a odstavec 4 věta první použijí obdobně. 35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 598/2014. 36) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 49aa odst. 1 se slova „vůči ní prokazatelně v prodlení s úhradou ceny za“ nahrazují slovy „vůči ní nebo vůči Evropské organizaci pro bezpečnost letecké navigace (EUROCONTROL) prokazatelně v prodlení s úhradou ceny za touto osobou“. 12. V § 49aa odst. 4 písm. c) se slova „Organizaci pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL“ nahrazují slovy „Evropské organizaci pro bezpečnost letecké navigace (EUROCONTROL)“. 13. V § 55a odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 37 zní: „b) plní úkoly příslušného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení událostí v civilním letectví37), včetně úkolů kontaktního místa a zveřejňování bezpečnostní zprávy. 37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014.“. 14. § 55d se zrušuje. 15. V § 58 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 58 odst. 1 písm. c) se slova „Evropské unie5i)“ nahrazují slovy „Evropské unie20)“. Poznámka pod čarou č. 5i se zrušuje. 16. V § 71 a 71c se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo riziko pro životní prostředí“. 17. V § 88 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až n) se označují jako písmena c) až m). 18. V § 88 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) předává Evropské komisi zprávu o uplatňování přístupu spravedlivého posouzení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení událostí v civilním letectví37).“. 19. V § 89 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena u) až w), která znějí: „u) vydává, mění a zrušuje rozhodnutí o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti a plní další úkoly příslušného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla a postupy pro zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letištích35), v) dohlíží na plnění povinností zaměstnavatelů a organizací při uplatňování přístupu spravedlivého posouzení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího hlášení událostí v civilním letectví37), w) je příslušným úřadem pro osvědčování osob a organizací a vykonávání dohledu nad nimi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla v oblasti civilního letectví1c).“. 20. V § 92 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) jako provozovatel letadla, pilot letadla nebo poskytovatel leteckých služeb v rozporu s § 55b odst. 1 neoznámí Ústavu bez zbytečného odkladu jiný než vážný incident,“. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 21. V § 92 odst. 2 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“. 22. V § 92 odst. 2 se na konci textu písmene g) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje. 23. V § 92 odst. 3 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 24. V § 92 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím hlášení událostí v civilním letectví37) 1. jako osoba povinná nahlásit událost nenahlásí tuto událost nebo ji nenahlásí ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem, nebo 2. jako zúčastněná osoba použije informace poskytnuté z evropské centrální evidence.“. 25. V § 92 odstavec 4 zní: „(4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 písm. a), b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), j) nebo l), odstavce 2 písm. c) nebo d) nebo odstavce 3 písm. e) bodu 1, 2 nebo 3 nebo písm. f), c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e), i) nebo n), odstavce 2 písm. b) nebo g) nebo odstavce 3 písm. a), d) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), f) nebo h), odstavce 2 písm. e) nebo f) nebo odstavce 3 písm. b), c) nebo písm. e) bodu 4, nebo e) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k) nebo m) nebo odstavce 3 písm. d).“. 26. V § 92 odst. 5 písm. b) se slova „nebo odstavce 3 písm. c)“ nahrazují slovy „nebo odstavce 3 písm. b) nebo c)“. 27. V § 92b odst. 1 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 28 zní: „a) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím udělování průkazu způsobilosti a podmínky výkonu činnosti řídícího letového provozu28) vykonává činnost řídícího letového provozu, řídícího letového provozu - žáka, instruktora nebo hodnotitele 1. přesto, že ví o nemoci nebo o takových změnách zdravotního stavu, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti, 2. aniž by oznámila poskytovateli letových navigačních služeb svoji zdravotní indispozici, nebo 3. bez platného průkazu způsobilosti, 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, v platném znění. Nařízení Komise (EU) 2015/340.“. 28. V § 92b odst. 2 písm. b) se slova „bodu 1 nebo 2,“ nahrazují slovem „, nebo“. 29. V § 92b odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c). 30. V § 92b odst. 3 písm. a) se slova „bodu 1,“ nahrazují slovy „bodu 1 nebo 2, nebo“. 31. V § 92b odst. 3 písm. b) se slova „bodu 2, nebo“ nahrazují slovy „bodu 3.“. 32. V § 92b odst. 3 se písmeno c) zrušuje. 33. V § 93 odst. 2 písm. d) se vkládají nové body 1 až 3, které znějí: „1. nezašle zprávu o hlukové situaci na letišti ve stanovené lhůtě Úřadu podle § 42a odst. 1, 2. nedoplní zprávu o hlukové situaci na letišti podle § 42a odst. 2, 3. nezavede provozní omezení ke snížení hluku na letišti stanovené v rozhodnutí Úřadu vydaném na základě § 42b odst. 1,“. Dosavadní body 1 a 2 se označují jako body 4 a 5. 34. V § 93 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) provozovatel letadla, pilot letadla nebo poskytovatel leteckých služeb v rozporu s § 55b odst. 1 neoznámí Ústavu bez zbytečného odkladu jiný než vážný incident,“. Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena f) až l). 35. V § 93 odst. 2 se na konci písmene j) doplňuje slovo „nebo“. 36. V § 93 odst. 2 se písmeno k) zrušuje. Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno k). 37. V § 93 odst. 3 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje. 38. V § 93 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím hlášení událostí v civilním letectví37) 1. jako osoba povinná nahlásit událost nenahlásí tuto událost nebo ji nenahlásí ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem, nebo 2. jako zúčastněná osoba použije informace poskytnuté z evropské centrální evidence, h) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím hlášení událostí v civilním letectví37) jako organizace 1. nezřídí povinný systém podávání hlášení usnadňující shromažďování údajů o událostech nebo nezřídí systém dobrovolného hlášení usnadňující shromažďování údajů o událostech a jiných informacích souvisejících se skutečnou nebo potenciální hrozbou pro bezpečnost letectví, 2. neohlásí Ústavu ve stanovené lhůtě údaje o události nebo jiné informace související se skutečnou nebo potenciální hrozbou pro bezpečnost letectví shromážděné prostřednictvím povinného nebo dobrovolného systému hlášení, 3. neurčí jednu nebo více osob zabývajících se shromažďováním, hodnocením, zpracováváním, analýzou a uchováváním údajů o událostech a jiných informací souvisejících se skutečnou nebo potenciální hrozbou pro bezpečnost letectví, 4. nezajistí, aby informace získané při zpracovávání hlášení o událostech nebyly používány k jiným než bezpečnostním účelům, nebo nezajistí ochranu osobních údajů nebo totožnosti osoby podávající hlášení nebo osoby v hlášení uvedené, 5. nezajistí, aby hlášení o událostech vypracovaná na základě údajů shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí obsahovala stanovené informace, nebo aby tato hlášení o událostech byla uchovávána stanoveným způsobem, 6. nezavede postupy pro kontrolu kvality shromážděných a uchovávaných údajů o událostech, 7. neinformuje své zaměstnance nebo další osoby o analýze údajů o událostech shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí nebo o přijatých nápravných nebo preventivních opatřeních, 8. nevypracuje postup pro analýzu údajů o událostech shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí, nepřijme na základě této analýzy vhodná nápravná nebo preventivní opatření, nerealizuje tato opatření bez zbytečného prodlení nebo nezavede postup pro sledování provádění a účinnosti těchto opatření, 9. postihne svého zaměstnance nebo jinou osobu, kteří podali hlášení o události nebo kteří jsou v tomto hlášení uvedeni, 10. nepředá Ústavu ve stanovené lhůtě předběžné výsledky analýzy údajů o událostech shromážděných z povinného nebo dobrovolného systému hlášení událostí nebo opatření, která mají být na základě této analýzy přijata, nebo neoznámí Ústavu ve stanovené lhůtě konečné výsledky provedené analýzy, nebo 11. nepřijme po konzultaci se zaměstnanci interní předpisy popisující způsob zajištění a realizace přístupu spravedlivého posouzení, nebo přijme takové interní předpisy, které realizaci tohoto přístupu nezajišťují.“. 39. V § 93 odstavec 5 zní: „(5) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo g) nebo odstavce 4 písm. e) nebo písm. f) bodu 2, b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavce 2 písm. e) nebo f), odstavce 3 písm. f) bodu 2 nebo 3 nebo písm. g) nebo odstavce 4 písm. d), c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. b) nebo písm. d) bodu 5, odstavce 3 písm. a), písm. b) bodu 2, písm. f) bodu 1, 5 nebo 6 nebo písm. h) bodu 1 až 7 nebo odstavce 4 písm. a), b) nebo c), d) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), e) nebo h), odstavce 2 písm. c), písm. d) bodu 1, 2 nebo 4, písm. h) nebo j), odstavce 3 písm. b) bodu 3, písm. c), d), písm. f) bodu 4, písm. h) bodů 8 až 11 nebo odstavce 4 písm. f) bodu 1 nebo 3, e) od 75 000 Kč do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. k), nebo f) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), j) nebo k), odstavce 2 písm. d) bodu 3 nebo písm. i), nebo odstavce 3 písm. b) bodu 1 nebo písm. e).“. 40. V § 93b odst. 2 písmena a) a b) znějí: „a) jako poskytovatel letových navigačních služeb 1. nezajistí, aby činnost řídícího letového provozu nebo řídícího letového provozu - žáka vykonávala osoba s platným průkazem způsobilosti, 2. nevytvoří místní systémy odborné způsobilosti nebo tyto systémy či jejich změny nepředloží Úřadu ke schválení, 3. nevede záznamy o hodinách, ve kterých každý držitel průkazu způsobilosti vykonává práva vyplývající z průkazu způsobilosti, nebo neposkytne tyto údaje Úřadu nebo držiteli průkazu způsobilosti, nebo 4. nevypracuje nebo neprovádí objektivní, transparentní a nediskriminační postupy pro oznámení zdravotní indispozice řídícího letového provozu, řídícího letového provozu - žáka, instruktora nebo hodnotitele, které omezují nebo vylučují výkon této činnosti, nebo b) jako organizace pro výcvik řídících letového provozu, řídících letového provozu - žáků nebo výcvik instruktorů nebo hodnotitelů, 1. provádí výcvik řídících letového provozu, řídících letového provozu - žáků nebo výcvik instruktorů nebo hodnotitelů bez osvědčení nebo v rozporu s podmínkami v něm stanovenými, 2. pověří prováděním výcviku řídících letového provozu, řídících letového provozu - žáků, instruktorů nebo hodnotitelů fyzickou osobu, která nesplňuje podmínky stanovené pro tuto činnost, 3. nepředloží Úřadu ke schválení změny v osnovách výcvikových kurzů nebo v plánech vstupního, místního nebo průběžného výcviku, 4. neoznámí Úřadu ukončení své činnosti, 5. nevrátí ve stanovené lhůtě Úřadu osvědčení po jeho zrušení nebo po ukončení své činnosti, 6. neprovádí bezpečnostní opatření uložená Úřadem, 7. nenahlásí ve stanovené lhůtě nehodu, vážný incident nebo událost vyplývající z výcvikové činnosti nebo nevyhotoví následné hlášení, 8. nevytvoří, nezavede nebo nespravuje systém řízení anebo tak neučiní stanoveným způsobem, 9. nejmenuje odpovědného vedoucího nebo osobu odpovědnou za výcvik, 10. nevede záznamy o instruktorech nebo osobách kvalifikovaných pro hodnocení odborné způsobilosti instruktorů praktického výcviku a odborné způsobilosti hodnotitelů nebo nevytvoří postup pro zachování odborné způsobilosti instruktorů teoretické výuky, 11. nezajistí, aby instruktoři praktického výcviku a hodnotitelé absolvovali udržovací výcvik, 12. neuchovává záznamy o osobách, které podstupují nebo podstoupily výcvik, 13. nevytvoří nebo nespravuje systém pro záznamy kvalifikací instruktorů a hodnotitelů a hodnocení jejich dovedností a předmětů, které jsou oprávněni vyučovat, nebo tyto záznamy neuchovává, nebo 14. nemá uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním výcviku a zaplacené pojistné.“. 41. V § 93b odstavec 4 zní: „(4) Za přestupek lze uložit pokutu a) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, b) do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) bodu 7, c) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nebo písm. b) bodu 4, 5 nebo 9, d) od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 1 nebo 3 nebo písm. b) bodu 6 nebo 10 až 14, e) od 75 000 Kč do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 nebo písm. b) bodu 2, 3 nebo 8, nebo f) od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo odstavce 3.“. 42. § 94 zní: „§ 94 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává a) Ministerstvo dopravy nebo Úřad podle své působnosti uvedené v § 88 a 89, jde-li o 1. přestupky fyzických osob, s výjimkou přestupků podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo d) nebo § 92 odst. 3 písm. e) nebo f), nebo 2. přestupky právnických a podnikajících fyzických osob, s výjimkou přestupků podle § 93 odst. 2 písm. d) bodu 4 nebo písm. e), § 93 odst. 3 písm. f) až h), § 93 odst. 4 písm. a), § 93c odst. 1 písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, b) útvar Policie České republiky, který je podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky5j) příslušný k provádění hraniční kontroly, jde-li o přestupek právnické nebo podnikající fyzické osoby podle § 93 odst. 4 písm. a), c) obecní živnostenský úřad, jde-li o přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob podle § 93c odst. 1 písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, d) Ústav, jde-li o přestupky fyzických osob podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo d) nebo § 92 odst. 3 písm. e) nebo f), nebo o přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob podle § 93 odst. 2 písm. e) nebo § 93 odst. 3 písm. f) až h), nebo e) Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, jde-li o přestupek právnické nebo podnikající fyzické osoby podle § 93 odst. 2 písm. d) bodu 4. (2) O odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky podle odstavce 1 písm. b) rozhoduje Ministerstvo vnitra. (3) Pokutu uloženou podle tohoto zákona vybírá orgán, který ji uložil.“. 43. V § 102 odst. 1 se slova „§ 42b odst. 8“ nahrazují slovy „§ 42a odst. 3“ a slova „§ 55d odst. 5“ se zrušují. 44. V § 102 odst. 2 písm. c) se slova „Evropskou organizací pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL“ nahrazují slovy „Evropskou organizací pro bezpečnost letecké navigace (EUROCONTROL)“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti zahájená podle § 42b odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Ministerstvo dopravy podle zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Povolení k provozování leteckých prací vydaná podle § 74 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo jejich část, které jsou v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu1), dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají. 3. Povolení k provozování letecké činnosti pro vlastní potřebu vydaná podle § 76 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo jejich část, které jsou v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu1), dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zanikají. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona, č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 63/2017 Sb., se mění takto: 1. V položce 48 písm. d) se slova „leteckého personálu“ nahrazují slovy „pilota letounů nebo vrtulníků nebo technika údržby letadel“. 2. V položce 48 písm. e) se za slova „teoretické zkoušky“ vkládají slova „pro vydání průkazu způsobilosti leteckého personálu,“. 3. V položce 48 se doplňuje písmeno j), které zní: „j) Teoretická zkouška pro vydání průkazu parašutisty Kč 500“. 4. V položce 49 písm. b) se slova „k údržbě organizaci35a)“ nahrazují slovy „k údržbě organizaci84)“ a slova „k výrobě organizaci35b)“ se nahrazují slovy „k výrobě organizaci85)“. Poznámky pod čarou č. 84 a 85 znějí: „84) Nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů, v platném znění. 85) Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací, v platném znění.“. 5. V položce 49 písmeno d) zní: „d) Vydání osvědčení o oprávnění organizace k řízení zachování letové způsobilosti84) - bezmotorových letadel, letadel s pístovým motorem/motory a letadel s jedním turbínovým motorem Kč 15 000 - letadel s více než jedním turbínovým motorem Kč 40 000“. 6. V položce 50 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) Změna osvědčení pro výcvik leteckého personálu Kč 10 000“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 7. V položce 50 se doplňuje poznámka, která včetně nadpisu zní: „Poznámka Změnou osvědčení se rozumí i změna jeho příloh.“. 8. V položce 51 text poznámky zní: „V případě konání propagačních parašutistických akcí, které jsou součástí programů jiných společenských nebo kulturních akcí, vyjma leteckého veřejného vystoupení, se poplatek podle písmene g) nevybírá.“. 9. V položce 52 písm. c) a písm. d) se za slovo „letišti“ doplňují slova „nebo k poskytování služby tvorby letových postupů“. 10. V položce 54 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) Schválení změny Osvědčení hlukové způsobilosti pro letadlo - 10 % sazby poplatku pod písmenem E“. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g). 11. V položce 55 se doplňuje písmeno r), které zní: „r) Schválení změny systému technického deníku pro letadlo - 10 % sazby poplatku pod písmenem G, nejméně však 100 Kč“. ČÁST TŘETÍ Změna živnostenského zákona Čl. IV V § 3 odst. 3 písm. v) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 91/2016 Sb. a zákona č. 188/2016 Sb., se za slova „poskytování leteckých služeb“ vkládají slova „, činnost výkonných letců“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti devadesátým dnem po jeho vyhlášení. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. 1) Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008.
Zákon č. 260/2017 Sb.	Zákon č. 260/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 90/2017 * Čl. I - Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 260 ZÁKON ze dne 19. července 2017, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písmeno b) zní: „b) podíl na 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,“. 2. V § 4 odstavec 2 zní: „(2) Procento, kterým se obce s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna (dále jen „ostatní obce“) podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f), se vypočte jako součet a) poměru započtené výměry katastrálních území obce (odstavec 7) k celkově započtené výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03, b) poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,10, c) poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,09, d) poměru násobku postupných přechodů, vypočteného pro obec pomocí koeficientů postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,78 a dále násobeného celkovým procentem, kterým se na část celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f) podílejí ostatní obce, toto celkové procento se vypočte způsobem uvedeným v odstavci 4.“. 3. V § 4 odstavec 5 zní: „(5) Procento, kterým se hlavní město Praha, Plzeň, Ostrava a Brno podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní podle odstavce 1 písm. b) až f), se vypočte jako součet a) poměru započtené výměry katastrálních území obce (odstavec 7) k celkově započtené výměře katastrálních území všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,03, b) poměru počtu obyvatel obce k počtu obyvatel všech obcí, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,10, c) poměru počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k počtu těchto dětí a žáků za všechny obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,09, d) poměru násobku příslušného přepočítacího koeficientu uvedeného v příloze č. 3 k tomuto zákonu a připadajícího na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu nebo Brno a počtu obyvatel hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy nebo Brna k součtu násobků příslušných přepočítacích koeficientů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a počtu obyvatel připadajících na hlavní město Prahu, Plzeň, Ostravu, Brno a na ostatní obce, vyjádřeného v procentech a násobeného koeficientem 0,78.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Při stanovení podílů obcíobcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcímobcím nárok podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcíobcí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Poprvé se vyhláška podle § 4 odst. 11 zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá tak, aby nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2018 s počty obyvatel obcíobcí a výměrou katastrálních územíkatastrálních území obcíobcí k 1. lednu 2017, s počty zaměstnanců k 1. prosinci 2016 a s počty dětí a žáků k 30. září 2016. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 259/2017 Sb.	Zákon č. 259/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 2. 2018, částka 90/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů * ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2022 259 ZÁKON ze dne 20. července 2017, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. I Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb.,zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 76 zní: „(2) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti pojistného76). 76) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.“. 2. V § 5b odst. 1 větě první se za slova „podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů,“ vkládají slova „které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů,“. 3. V § 5b odst. 2 písm. a) až c) se text „odst. 6“ nahrazuje textem „odst. 5“. 4. V § 5b odst. 3 se věta čtvrtá nahrazuje větou „Maximální měsíční základ stanovený podle věty třetí platí od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl podán přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, do měsíce v následujícím kalendářním roce, v němž byl nebo měl být podán tento přehled; pokud je podle tohoto přehledu podaného v následujícím kalendářním roce maximální měsíční základ vyšší než dosavadní maximální měsíční základ, platí maximální měsíční základ podle tohoto přehledu již od měsíce, v němž byl podán tento přehled.“. 5. V § 5b odst. 3 se za větu čtvrtou vkládá věta „Pokud byl přehled podle § 15 odst. 1 podán opožděně, stanoví se měsíční základ za měsíc, který následuje po měsíci, v němž měl být tento přehled podán, do měsíce, v němž byl tento přehled podán, ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.“. 6. V § 5b odst. 3 větě sedmé se slova „který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl“ nahrazují slovy „v němž byl nebo měl být“. 7. V § 5b odst. 3 se za větu sedmou vkládá věta „Při doplacení pojistného na nemocenské pojištění podle § 14c odst. 5 se pojistné na nemocenské pojištění stanoví z měsíčního základu určeného ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.“. 8. V § 5b odst. 3 větě poslední se slova „který předchází kalendářnímu měsíci,“ zrušují a za slovo „podala“ se vkládají slova „nebo měla podat“. 9. V § 5c se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tento vyměřovací základ však nemůže být v kalendářním měsíci, v němž vznikla účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění, a v následujících 3 kalendářních měsících vyšší než polovina průměrné mzdy platné v těchto kalendářních měsících.“. 10. V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 1 se text „§ 5 odst. 1 a 2“ nahrazuje textem „§ 5b odst. 1 a 2“. 11. V § 9 odst. 1 se text „1. do 20.“ nahrazuje slovy „prvního do dvacátého“. 12. V § 13a odst. 1 písm. a) se slova „kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok“ nahrazují slovy „prosinec kalendářního roku“. 13. V § 13a odst. 1 písm. b) se slova „za kalendářní měsíc, ve kterém“ nahrazují slovy „za kalendářní měsíc, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém“ a slova „v uvedené výši“ a „který předchází kalendářnímu měsíci,“ se zrušují. 14. V § 13a se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, a za kalendářní měsíc, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž podala přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 1 za kalendářní rok, za který jí nevznikla účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění“. 15. V § 13a odst. 6 se text „odst. 9 a 10“ nahrazuje textem „odst. 10 a 11“. 16. V § 13a odst. 8 se slova „po celý měsíc“ nahrazují slovy „aspoň po část měsíce, v níž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána,“ a slova „, popřípadě, nebyla-li samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost“ se zrušují. 17. V § 14 odstavec 2 zní: „(2) U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 za tento rok připadá na 1 kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.“. 18. V § 14 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 3 až 10. 19. V § 14 odst. 3 se slovo „nejméně“ zrušuje. 20. V § 14 odst. 4 se slova „který předchází kalendářnímu měsíci,“ zrušují. 21. V § 14 odst. 5 ve větě třetí se slova „který předchází kalendářnímu měsíci,“ zrušují. 22. V § 14 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Za kalendářní měsíc, který následuje po měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavců 2 až 5 platí do kalendářního měsíce, v němž byl nebo měl být takový přehled podán v dalším kalendářním roce. Pokud je podle tohoto přehledu měsíční vyměřovací základ nižší než dosavadní měsíční vyměřovací základ, platí tento nižší měsíční vyměřovací základ podle tohoto přehledu již za kalendářní měsíc, v němž byl podán tento přehled. (7) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnout, že osoba samostatně výdělečně činná není povinna platit zálohy na pojistné v období uvedeném v odstavci 4, pokud v důsledku poklesu příjmů stanoveného obdobně podle odstavce 4 by této osobě samostatně výdělečně činné v tomto období nevznikla účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění.“. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 8 až 12. 23. V § 14 odst. 9 se slovo „minimální“ zrušuje a slova „odstavců 2, 4 až 6“ se nahrazují slovy „odstavců 2 až 5“. 24. V § 14a odstavec 1 zní: „(1) Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha na pojistné platí. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je splatná ode dne, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, do konce následujícího kalendářního měsíce. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc, v němž se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, je splatná ode dne, v němž osoba samostatně výdělečně činná podala přihlášku k této účasti, do konce následujícího kalendářního měsíce. Pokud osoba samostatně výdělečně činná zahájí samostatnou výdělečnou činnost v prosinci nebo se v prosinci přihlásí k účasti na důchodovém pojištění, není povinna platit zálohu na pojistné za tento měsíc.“. 25. V § 14a odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Úhrn záloh na pojistné zaplacených podle věty první však nemůže být nižší, než by činil úhrn záloh na pojistné vypočtený z měsíčních vyměřovacích základů stanovených podle § 14 odst. 2 až 5, které připadají na období, za které se zálohy na pojistné do budoucna platí.“. 26. V § 14a odst. 2 se věta třetí zrušuje. 27. V § 14a se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a v případě, že osoba samostatně výdělečně činná požádala nejpozději do konce kalendářního roku o vrácení těch částek zaplacených jako záloha na pojistné, které převyšují minimální úhrn záloh na pojistné stanovený podle věty druhé“. 28. V § 14c odst. 1 větě první se text „odst. 7“ nahrazuje textem „odst. 8“ a věta druhá se zrušuje. 29. V § 14c odst. 2 se věta první nahrazuje větami „Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné na nemocenské pojištění platí. Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je splatné ode dne, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost, do konce následujícího kalendářního měsíce.“. 30. V § 14c odst. 3 větě první se slova „odstavci 1 větě první“ nahrazují slovy „odstavci 2 větách první a druhé“ a slovo „druhé“ se nahrazuje slovem „poslední“. 31. V § 14c se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Bylo-li pojistné na nemocenské pojištění zaplaceno podle odstavce 2 věty poslední z vyššího měsíčního základu, než jaký byl maximální vyměřovací základ v jednotlivém kalendářním měsíci, výše pojistného na nemocenské pojištění se za tyto kalendářní měsíce dodatečně sníží tak, aby odpovídala maximálnímu vyměřovacímu základu stanovenému podle § 5b odst. 3 věty třetí; částka tohoto snížení se považuje za přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. Pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatila pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc, za který se přihlásila k účasti na nemocenském pojištění, a za následující kalendářní měsíc jednou nebo více platbami, rozdělí se toto pojistné na nemocenské pojištění na tyto měsíce rovným dílem s tím, že část platby připadající na kalendářní měsíc, za který se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na nemocenském pojištění, činí nejméně částku odpovídající minimálnímu měsíčnímu základu za tento kalendářní měsíc. (5) Pokud osoba samostatně výdělečně činná nezaplatila pojistné na nemocenské pojištění ve lhůtě splatnosti podle odstavce 2, ale doplatí pojistné na nemocenské pojištění do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který se pojistné na nemocenské pojištění platí, považuje se tento doplatek za pojistné na nemocenské pojištění zaplacené za předchozí kalendářní měsíc. Na úhradu tohoto doplatku se použije přeplatek na pojistném na nemocenském pojištění, a není-li tohoto přeplatku, platba pojistného na nemocenské pojištění, která byla zaplacena do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který osoba samostatně výdělečně činná nezaplatila pojistné na nemocenské pojištění ve stanovené výši nebo ve lhůtě splatnosti podle odstavce 2.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. 32. V § 14c odst. 6 větě první se za text „odstavci 2“ vkládají slova „nebo odstavci 4“ a za slova „být zaplaceno,“ se vkládají slova „anebo bylo zaplaceno za kalendářní měsíce, za které se neplatí,“. 33. V § 14c odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „; přeplatkem na pojistném na nemocenské pojištění je dále část pojistného na nemocenské pojištění, která byla zaplacena z vyšší částky, než je maximální měsíční základ stanovený podle § 5b odst. 3 věty třetí, nebo která byla zaplacena ve vyšší částce, než která měla být zaplacena do budoucna podle odstavce 2 věty poslední“ a věta druhá se zrušuje. 34. V § 15a odst. 7 se slova „který předchází kalendářnímu měsíci,“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „, pokud povinnost platit zálohy na pojistné trvá“. 35. V § 16a odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Pojistné na nemocenské pojištění je splatné od prvního dne do posledního dne kalendářního měsíce, za který se pojistné na nemocenské pojištění platí. Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc, v němž se zahraniční zaměstnanec přihlásil k účasti na nemocenském pojištění, je splatné ode dne, v němž se zahraniční zaměstnanec přihlásil k účasti na nemocenském pojištění, do konce následujícího kalendářního měsíce.“. 36. V § 16a odst. 1 větě páté se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „poslední“ a slovo „třetí“ se nahrazuje slovem „čtvrté“. 37. V § 17 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pokud přeplatek na pojistném vznikl z důvodu dodatečného určení příslušnosti k právním předpisům jiného státu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, doba uvedená ve větě první neplatí; přeplatek na pojistném za dobu delší, než je uvedena ve větě první, se vrací zaměstnavateli, jestliže doložil, že za ni doplatil pojistné podle právních předpisů tohoto jiného státu.“. 38. V § 17 odst. 2 větě druhé se za slovo „uplynula“ vkládají slova „, pokud o zaplacení tohoto úroku plátce pojistného nebo jeho právní nástupce požádal“. 39. V § 17 odstavec 4 zní: „(4) Vznikl-li přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění, je příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povinna vrátit tento přeplatek osobě samostatně výdělečně činné, pokud není jiného splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, nejpozději do konce února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž tento přeplatek vznikl. Přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění se vrací po snížení o částku dvojnásobku pojistného na nemocenské pojištění vypočteného z dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, pokud účast osoby samostatně výdělečně činné trvá. Pro vrácení přeplatku na pojistném na nemocenské pojištění se nepoužije odstavec 1 věta první a odstavec 2 věty první, třetí a čtvrtá.“. 40. V § 17 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Přeplatek na pojistném nižší než 100 Kč vrátí okresní správa sociálního zabezpečení jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti. (6) V případě vrácení přeplatku na pojistném v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence hradí náklady za doručení příjemce přeplatku, pokud příjemce přeplatku o tento způsob vrácení přeplatku požádal.“. 41. V § 18 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a po dobu provádění exekuce na peněžitá plnění exekučním správním orgánem“. 42. V § 19 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) v případě provádění exekuce soudním exekutorem též den, kdy dojde k připsání pojistného na účet soudního exekutora vedeného u peněžního ústavu.“. 43. V § 20 odst. 1 větě třetí se text „odst. 8“ nahrazuje textem „odst. 9“. 45. V § 20 odst. 5 písmena f) a g) znějí: „f) za dobu ode dne zahájení insolvenčního řízení do dne právní moci rozhodnutí soudu, kterým insolvenční řízení končí, s výjimkou případů, kdy soud rozhodl o skončení insolvenčního řízení podle § 142 insolvenční zákona, g) za dobu ode dne, od kterého došlo k promlčení pohledávky na pojistném podle § 18,“. Poznámka pod čarou č. 45 se zrušuje. 46. V § 20 odst. 5 se písmeno i) zrušuje. 47. V § 20a odst. 1 větě poslední se slova „písm. e) až g)“ nahrazují slovy „písm. f) a h)“. 48. V § 20a odst. 2 se text „odst. 10“ nahrazuje textem „odst. 11“. 49. V § 20a odst. 6 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) změní povolení o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, jestliže dojde ke snížení dluhu, jehož placení bylo povoleno ve splátkách,“. Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). 50. V § 22a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatila v některém kalendářním měsíci kalendářního roku zálohu na pojistné z vyššího měsíčního vyměřovacího základu, než je měsíční vyměřovací základ stanovený podle § 14 odst. 2 až 5, použije se část platby zálohy vypočtená jako rozdíl mezi tímto vyšším měsíčním vyměřovacím základem a měsíčním vyměřovacím základem stanoveným podle § 14 odst. 2 až 5 nejprve na úhradu splatných závazků uvedených v odstavci 2 a poté na úhradu záloh na pojistné do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku.“. 51. V § 25 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Celní správy České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze při plnění úkolů stanovených tímto zákonem použít zvláštní postupy stanovené vládou. Tyto zvláštní postupy mohou použít a) příslušníci zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičského záchranného sboru České republiky, b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Celní správa České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky, c) orgány sociálního zabezpečení.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se za období přede dnem uvedeným v čl. X písm. a) stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem uvedeným v čl. X písm. a). 2. Záloha na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „záloha“) zaplacená v lednu kalendářního roku uvedeného v čl. X písm. a) se považuje za zálohu za tento měsíc. Záloha zaplacená v období od 21. do 31. prosince kalendářního roku, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku uvedenému v čl. X písm. a), se považuje za zálohu zaplacenou za prosinec tohoto kalendářního roku. Dluh na zálohách vzniklý za kalendářní měsíce přede dnem 1. ledna kalendářního roku uvedeného v čl. X písm. a) zaniká tímto dnem. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. III Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb. a zákona č. 203/2017 Sb., se mění takto: 2. V § 5 písm. e), § 11 odst. 1, 3 a 4, § 11b odst. 1, § 14 odst. 2, § 16c odst. 1 a odst. 2 písm. o) a v § 115a odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“. 4. V § 6 odst. 4 písm. o) se slova „a plnění“ nahrazují slovem „, plnění“. 5. V § 6 odst. 4 se na konci textu písmene o) doplňují slova „a plnění povinností stanovených při provádění sociálního zabezpečení poskytovatelům zdravotních služeb“. 7. V § 11 odst. 1 se slova „, zdravotních pojišťoven,73c) poskytovatelů zdravotních služeb,33) jakož i zaměstnavatelů“ nahrazují slovy „a fyzických a právnických osob“ a slova „, zdravotní pojišťovny,73c) poskytovatelé zdravotních služeb33) a zaměstnavatelé jsou povinni“ se nahrazují slovy „a fyzické a právnické osoby jsou povinny“. Poznámky pod čarou č. 33 a 73c se zrušují. 8. V § 11a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „pro výkon její“ nahrazují slovy „a dalším orgánům sociálního zabezpečení pro výkon jejich“. 9. V § 11a odst. 3 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a údaje o datu nabytí a pozbytí státního občanství“. 10. V § 11a odst. 3 písmeno j) zní: „j) údaje uvedené v písmenech a), b) a e) u otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo opatrovníka, a dítěte včetně osvojeného dítěte,“. 11. V § 11a odst. 3 se na konci textu písmene k) doplňují slova „a registrovaného partnerství“. 12. V § 11a odst. 3 písmeno l) zní: „l) údaje uvedené v písmenech a), b) a e) u manžela a registrovaného partnera, a to i v případě manžela nebo registrovaného partnera, který zemřel,“. 13. V § 11a odst. 3 se písmeno m) zrušuje. Dosavadní písmena n) až q) se označují jako písmena m) až p). 14. V § 11a odst. 4 písmeno l) zní: „l) údaje uvedené v písmenech a), b) a e) u manžela a registrovaného partnera, a to i v případě manžela nebo registrovaného partnera, který zemřel,“. 15. V § 14 odst. 1 větě druhé a v § 122 větě druhé se za slovo „vztahu“ vkládají slova „nebo služebního poměru“. 16. V § 14 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a údaj o tom, zda a od kdy občan je poživatelem dávky důchodového pojištění nebo přestal být jejím poživatelem nebo zda a od kdy je invalidním ve třetím stupni nebo přestal být invalidním ve třetím stupni“. 17. V § 14 odst. 3 písmeno d) zní: „d) Úřadu práce České republiky - krajským pobočkám a pobočce pro hlavní město Prahu údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti, pokud je v žádosti vymezen rozsah požadovaných informací a účel, pro který je informace požadována; údaje jsou poskytovány v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, je-li tento způsob poskytování údajů v technických možnostech orgánu sociálního zabezpečení,“. 18. V § 14 odst. 3 písmena i) a j) znějí: „i) ministerstvu údaje potřebné k plnění úkolů v jeho působnosti, a to včetně údajů o jednotlivých občanech a o jejich zdravotním stavu, pokud je v žádosti vymezen rozsah požadovaných informací a účel, pro který je informace požadována; údaje jsou poskytovány v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, je-li tento způsob poskytování údajů v technických možnostech orgánu sociálního zabezpečení, j) obecním úřadům poskytujícím služby sociální péče a realizujícím činnosti sociální práce a krajským úřadům údaje o druhu, výši a datu přiznání jimi vyplácených dávek důchodového pojištění žadatelům o sociální služby, poživatelům těchto služeb a osobám s těmito žadateli nebo poživateli společně posuzovaným, a to v rozsahu potřebném pro plnění úkolů v jejich působnosti,“. 19. V § 14 odst. 6 se slova „a vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí,“ nahrazují slovy „, jaká je výše této dávky“. 20. V § 16 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Poskytovatelé zdravotních služeb zasílají podklady podle odstavce 1 písm. b) na předepsaných tiskopisech.“. 22. V § 16c odst. 2 písm. c) se slova „datum úmrtí“ nahrazují slovy „datum, místo a okres úmrtí“. 23. V § 16c odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) rodinný stav a datum jeho změny,“. Dosavadní písmena f) až v) se označují jako písmena g) až w). 24. V § 16c odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a údaje o datu nabytí a pozbytí státního občanství“. 25. V § 16c odst. 2 písm. v) se za slovo „číslo“ vkládají slova „, datum a místo narození“. 27. V § 39a se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 28. V § 39a odst. 4 větě první a v § 39a odst. 6 se text „3 a 4“ nahrazuje textem „2 a 3“. 29. V § 39a odst. 4 větě první se slova „do 30. září kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly tyto osoby účastny důchodového pojištění a za který zaplatily pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na důchodové pojištění, a to“ zrušují. 30. V § 39a odst. 5 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují textem „odstavce 1“. 31. V § 50 odst. 3 se slova „, je-li mu dávka poukazována na účet u banky“ zrušují. 32. V § 53 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Výplata důchodu se uvolní, jakmile budou tyto povinnosti splněny.“. 33. V § 83 odst. 1 větě druhé se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 5“. 34. V § 83 odst. 3 a v § 86 odst. 5 větě první se text „odst. 8“ nahrazuje textem „odst. 7“. 35. V § 85 odst. 2 větě druhé se slova „, nejpozději však do dvou let od skončení péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodech 11 a 12“ zrušují. 36. V § 85 se na konci odstavce 3 doplňují slova „, a to při uplatnění žádosti o důchod“. 37. V § 85a odst. 2 se za slovo „přiznání“ vkládají slova „nebo změně poskytování nebo výše“. 38. V § 85a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V řízení ve věcech důchodového pojištění lze vést jediný spis pro každou jednotlivou fyzickou osobu, i když se jedná o více věcí týkajících se této osoby.“. 39. V § 88 odst. 5 se text „odst. 2 a 5“ nahrazuje textem „odst. 6“. 40. V § 104h odst. 1 se slova „soudní34) nebo“ včetně poznámky pod čarou č. 34 zrušují. 41. V § 104i odst. 1 se slova „a penále“ nahrazují slovy „, penále nebo pokutě“ a slova „nebo penále“ se nahrazují slovy „, penále nebo pokutě“. 42. V § 104i odst. 4 větě druhé se slovo „nemovitosti“ nahrazuje slovy „nemovité věci“. 43. V § 104i se na konci odstavce 7 doplňuje věta „O zániku zástavního práva z důvodů stanovených občanským zákoníkem vyrozumí okresní správa sociálního zabezpečení plátce pojistného a vlastníka zástavy.“. 44. V § 107a se odstavec 3 zrušuje. 45. V § 115a se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Doplatek důchodu nebo jeho část lze použít na úhradu a) přeplatku na důchodu, pokud za něj odpovídá stejný příjemce důchodu nebo se jedná o stejný druh důchodu, b) přeplatku, který vznikl na důchodu zemřelého oprávněného, kterému by doplatek důchodu náležel, nebo c) dluhu na pojistném nebo penále, jde-li o dluh osoby samostatně výdělečně činné, které by doplatek důchodu náležel.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 46. V § 115a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Podle věty první a druhé se postupuje i v případě, pokud přeplatek na nemocenském vznikl v důsledku zpětného zvýšení invalidního důchodu z důvodu zvýšení stupně invalidity.“. 47. V § 115a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Nedojde-li zúčtováním podle § 56 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění k plné úhradě částek důchodu v případě zániku nároku na důchod nebo na jeho výplatu, mohou být tyto částky uhrazeny srážkami z vypláceného důchodu.“. 48. V § 116 odstavec 3 zní: „(3) Dávky důchodového pojištění se oprávněnému, který se na území České republiky obvykle nezdržuje (§ 66 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění), vyplácejí na základě potvrzení o žití a) na účet vedený u zahraniční banky nebo u banky v České republice nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice, a to zpětně za období ode dne vzniku nároku na výplatu dávky nebo ode dne následujícího po posledním dni, za který náležela poslední vyplacená splátka dávky, do konce kalendářního měsíce, v němž bylo potvrzení o žití vystaveno; potvrzení o žití zasílá oprávněný plátci dávky nejvýše jednou za kalendářní měsíc, nebo b) bankovním šekem nebo mezinárodní poštovní poukázkou na adresu oprávněného v cizině, a to zpětně za období nepřesahující 3 kalendářní měsíce; potvrzení o žití zasílá oprávněný plátci dávky jednou ročně.“. 49. V § 116 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Byl-li mezi orgánem sociálního zabezpečení České republiky a příslušným orgánem sociálního zabezpečení jiného státu, v němž se oprávněný uvedený v odstavci 3 obvykle zdržuje, sjednán způsob ověřování žití oprávněného pravidelnou výměnou potřebných údajů v elektronické podobě, vyplácí se dávka důchodového pojištění zpětně v měsíčních lhůtách určených plátcem dávky; potvrzení o žití zasílá oprávněný plátci dávky jednou ročně. (5) Není-li potvrzení o žití v případech uvedených v odstavci 3 písm. b) a odstavci 4 zasláno, výplata dávky se zastaví do doby, než bude potvrzení o žití zasláno plátci dávky. Ustanovení odstavce 2 věty třetí platí pro výplatu dávek oprávněnému uvedenému v odstavci 3 obdobně.“. 50. V § 116c se slova „ústavech sociální péče s celoročním pobytem“ nahrazují slovy „zařízeních sociálních služeb poskytujících pobytové služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem a týdenních stacionářích“, slova „tyto ústavy“ se nahrazují slovy „tato zařízení“, slova „ústav podal“ se nahrazují slovy „toto zařízení podalo“ a slovo „ústavu“ se nahrazuje slovem „zařízení“. 51. Na konci § 116c se doplňují věty „Dávky důchodového pojištění vyplácené podle věty první jsou splatné k 15. dni kalendářního měsíce. Způsob výplaty podle věty první nelze použít, pokud příjemcem dávky důchodového pojištění není oprávněný nebo jeho opatrovník. Zařízení je povinno vrátit orgánu sociálního zabezpečení do 8 dnů splátky dávky, které byly poukázány tomuto zařízení podle věty první, pokud tyto splátky dávky oprávněnému již nenáležely z důvodu jeho úmrtí nebo pokud oprávněný ukončil pobyt v zařízení před počátkem období, za které splátky dávky náleží; zařízení přitom těchto splátek dávky nesmí použít jiným způsobem.“. 52. V § 116d odst. 4 se slova „podle občanského zákoníku34a)“ nahrazují slovy „bez ohledu na své zavinění podle občanského zákoníku83)“. Poznámka pod čarou č. 83 zní: „83) § 2895 občanského zákoníku.“. Poznámka pod čarou č. 34a se zrušuje. 53. Za § 117 se vkládá nový § 117a, který včetně nadpisu zní: „§ 117a Zastavení a uvolnění výplaty dávky (1) Výplata dávky důchodového pojištění může být zastavena, pokud oprávněný nebo jiný příjemce dávky nesplnil povinnost podle § 50 odst. 3. Rozhodnutí o zastavení výplaty dávky podle věty první se doručuje veřejnou vyhláškou; v řízení o zastavení výplaty dávky se opatrovník neustanovuje. (2) Vyplácí-li se dávka důchodového pojištění v hotovosti, může být výplata dávky zastavena, pokud oprávněný nebo jiný příjemce dávky nepřevezme 3 po sobě následující splátky dávky; o tomto zastavení výplaty dávky se příjemce dávky bez prodlení vyrozumí písemným oznámením, které obsahuje též informaci o podmínkách uvolnění výplaty dávky. (3) Výplata dávky důchodového pojištění, která byla zastavena podle odstavce 1 nebo 2, se uvolní na základě písemné žádosti oprávněného nebo jiného příjemce dávky, odpadl-li důvod pro zastavení výplaty dávky; ustanovení § 55 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění tím není dotčeno. Byla-li výplata dávky uvolněna, písemné rozhodnutí se nevydává; o uvolnění výplaty dávky obdrží oprávněný nebo jiný příjemce dávky písemné oznámení.“. 54. V § 118 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Byl-li dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, přiznán invalidní důchod, přestává být občan uvedený v odstavci 1 písm. b) zvláštním příjemcem dnem, který předchází dni, od něhož náleží dítěti první pravidelná měsíční splátka invalidního důchodu.“. 55. V § 118a se na konci odstavce 2 doplňují věty „Plátce důchodu má dále nárok na vrácení těch vyplacených částek vdovského nebo vdoveckého důchodu, které nenáležely z důvodu zpětného přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně dítěti, o které vdova nebo vdovec pečovali a které se z důvodu tohoto zpětného přiznání tohoto důchodu nepovažuje za nezaopatřené dítě. Plátce důchodu má dále nárok na vrácení těch částek vdovského nebo vdoveckého důchodu nebo sirotčího důchodu, které byly vyplaceny po zániku nároku na tyto důchody podle § 50 odst. 6 a 7 nebo § 52 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění.“. 56. V § 118a odstavec 3 zní: „(3) Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká, pokud rozhodnutí o vrácení, popřípadě náhradě částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, nebylo vydáno do 5 let ode dne výplaty dávky.“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Návrh na zahájení řízení o prokázání doby péče uvedené v § 6 odst. 4 písm. a) bodech 11 a 12 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která skončila přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se podává podle zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Podle § 115a odst. 3 věty poslední zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze postupovat v případě, kdy přeplatek na nemocenském vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o důchodovém pojištění Čl. V Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb. a zákona č. 203/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 větě první se slova „zletilosti,2) pokud se dále nestanoví jinak“ nahrazují slovy „zletilosti, přiznáním svéprávnosti nebo uzavřením manželství2)“. 2. V § 3 odst. 2 větě druhé se slovo „způsobilost“ nahrazuje slovy „plná svéprávnost“. 3. V § 5 odst. 2 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena c) až g). 4. V § 6 odst. 1 písm. b) se za slovo „střední“ vkládají slova „nebo vyšší odborné škole (dále jen „střední škola“)“. 5. V § 6 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „a doba pojištění těchto osob podle § 11 odst. 1 písm. a) a § 13 odst. 1 získaná přede dnem podání této přihlášky trvala aspoň 1 rok“. 6. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) § 95 a 118 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“. 7. V § 9 odst. 3 písm. e) větě první se slova „mandatáře konané na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku13a)“ nahrazují slovy „příkazníka konané na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku48)“ a slova „mandatáře, též to, že mandátní“ se nahrazují slovy „příkazníka, též to, že příkazní“. Poznámka pod čarou č. 48 zní: „48) § 2430 až 2444 občanského zákoníku.“. Poznámka pod čarou č. 13a se zrušuje. 8. Poznámka pod čarou č. 14 zní: „14) § 7 odst. 2 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 9. V § 9 odst. 6 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno d) se zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 10. V § 10 odst. 5 se slova „v jehož průběhu se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti, která nezakládá účast na pojištění, stala hlavní samostatná výdělečná činnost“ nahrazují slovy „od něhož se samostatná výdělečná činnost považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost, pokud tento měsíc následuje po kalendářním měsíci, v němž byla naposledy vykonávána samostatná výdělečná činnost považovaná podle § 9 odst. 7 za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, která nezakládá účast na pojištění“. 11. V § 10 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „v jehož průběhu se z hlavní samostatné výdělečné činnosti stala vedlejší samostatná výdělečná činnost“ nahrazují slovy „který předchází kalendářnímu měsíci, od něhož se samostatná výdělečná činnost považuje podle § 9 odst. 7 za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“. 12. V § 11 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pro účely splnění podmínky zaplacení pojistného uvedené v odstavci 1 písm. a) se příjem započitatelný do vyměřovacího základu pojištěnce, který náleží zpětně na základě pravomocného rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohody uzavřené po podání návrhu na zaplacení tohoto příjmu, započte v těch kalendářních měsících, za které náleží.“. 13. V § 12 odst. 1 větě první se text „písm. h)“ nahrazuje textem „písm. g)“ a ve větě třetí se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. d)“. 14. V § 14 odst. 2 větě první se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. c)“ a ve větě druhé se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. d)“. 15. V § 16 odst. 1 větě druhé se text „až 6“ nahrazuje textem „a 5“. 16. V § 16 odst. 3 se věta třetí nahrazuje větou „Do vyměřovacího základu pojištěnce se zahrnuje, pokud došlo k pravomocnému rozhodnutí soudu nebo mimosoudní dohodě uzavřené po podání návrhu na zaplacení, náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu náležející v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě třetí (dále jen „náhrada“) a příjem, který byl předmětem návrhu na zaplacení; náhrada a příjem se zahrnují, jen pokud jsou započitatelné do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona17) nebo do hrubého výdělku, a to v kalendářních měsících, za které náležely, a pokud nebyla jejich výše v jednotlivých kalendářních měsících stanovena, rozpočtou se úměrně na celé období, jehož se rozhodnutí nebo dohoda týkají.“. 17. V § 16 odst. 4 písm. d) se za slovo „republiky“ vkládají slova „před 1. červencem 2016“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „před 1. lednem 2005“. 18. V § 16 odst. 4 písm. e) se text „písm. d) a e)“ nahrazuje textem „písm. c) a d)“. 19. V § 16 odst. 4 písm. g) se text „a h)“ nahrazuje textem „a g)“. 20. V § 16 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8. 21. V § 16 odst. 7 větě první se za text „písm. e),“ vkládají slova „s dobou účasti na pojištění podle § 6,“. 22. V § 16 odst. 7 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; u osob účastných pojištění podle § 6 se jejich příjmem dosaženým v období, které se kryje s vyloučenými dobami, rozumí vyměřovací základ pro pojistné za kalendářní měsíc nebo poměrnou část tohoto měsíce, v němž je vyloučená doba podle věty první“. 23. V § 18 odst. 4 větě druhé se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“. 24. V § 19 odst. 1 větě poslední se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“. 25. V § 19a odst. 1 se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. d)“. 26. V § 21 odst. 1 písm. a) se slova „po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil“ nahrazují slovy „za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů nebo vojáků z povolání“. 27. V § 22 odst. 2 písm. c) se slova „po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo“ zrušují. 28. V § 25 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Za pracovní úraz se považuje též úraz, který pojištěnec utrpěl při přípravě k obraně České republiky.“. 29. V § 29 odst. 5 a v § 34 odst. 1 větě druhé se text „písm. c), d) a e)“ nahrazuje textem „písm. c) a d) a v § 102 odst. 5“. 30. V § 50 odst. 6 se slovo „dnem“ nahrazuje slovy „ode dne jeho přiznání, pokud nabylo“. 31. V § 56 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) důchod byl neprávem přiznán nebo vyplácen od dřívějšího data, než od jakého důchod nebo jeho výplata náleží, důchod se přizná ode dne, od něhož náleží, nebo se nárok na výplatu stanoví ode dne, od něhož výplata náleží,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 32. V § 56 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Byla-li výplata invalidního důchodu zastavena pro nedostavení se pojištěnce ke kontrolní lékařské prohlídce nebo nepodrobení se vyšetření zdravotního stavu anebo nepředložení nálezů ošetřujících lékařů nebo nesdělení údajů o dosaženém vzdělání, zkušenostech a znalostech a o předchozích výdělečných činnostech a zjistí-li se, že a) pojištěnec přestal být invalidním před zastavením výplaty invalidního důchodu, důchod nenáleží ode dne zastavení jeho výplaty, b) u pojištěnce došlo ke snížení stupně invalidity před zastavením výplaty invalidního důchodu, důchod náleží ve výši odpovídající novému stupni invalidity ode dne zastavení jeho výplaty, c) pojištěnec přestal být invalidním po zastavení výplaty invalidního důchodu, důchod nenáleží ode dne, od kterého pojištěnec přestal být invalidním, d) u pojištěnce došlo ke snížení stupně invalidity po zastavení výplaty invalidního důchodu, důchod náleží ve výši odpovídající novému stupni invalidity ode dne, od kterého došlo ke snížení stupně invalidity. (3) Pominou-li důvody uvedené v odstavci 2, pro které byla výplata invalidního důchodu zastavena, výplata invalidního důchodu se uvolní v rozsahu, v jakém je nárok na invalidní důchod.“. 33. V § 56 odst. 5 se za slovo „činnosti“ vkládají slova „podle § 11 odst. 3“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje. 34. V § 64 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Příjemcem důchodu je dále osoba, která oprávněného zastupuje podle § 49 a 50 občanského zákoníku.“. 35. V § 64 odst. 2 se v části věty druhé před středníkem za slova „družstva v České republice“ vkládají slova „(dále jen „banka“)“. 36. V § 64 odst. 2 v části věty druhé za středníkem a v § 64 odst. 3 větě druhé se slova „v České republice nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva v České republice“ zrušují. 37. V § 64 odst. 2 větě druhé se slova „na předepsaném tiskopise“ a ve větě poslední se část věty za středníkem včetně středníku zrušují. 38. V § 64 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo osoba uvedená v odstavci 1 větě třetí, poukazuje se důchod oprávněného na základě jejich žádosti na tento účet.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 39. V § 64 odst. 4 větě první se za slova „dávky o změnu způsobu výplaty důchodu“ vkládají slova „nebo o změnu účtu, na který má být důchod poukazován“ a slova „žádost o změnu způsobu výplaty důchodu“ se nahrazují slovy „žádost o takovou změnu; to platí obdobně i v případě žádosti o vyplácení důchodu jinému než dosavadnímu příjemci“. 40. V § 64 odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného, na který je důchod vyplácen, jiná osoba než oprávněný nebo je-li důchod oprávněného vyplácen na účet jeho manžela (manželky), jsou tato jiná osoba nebo manžel (manželka) povinni vrátit plátci důchodu ty splátky důchodu oprávněného, které nenáležely proto, že oprávněný zemřel přede dnem jejich splatnosti, pokud nedošlo k vrácení těchto splátek plátci důchodu bankou, u níž je tento účet veden.“ a ve větě druhé se slovo „takové“ nahrazuje slovy „této jiné“. 41. V § 64 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Je-li důchod vyplácen v hotovosti, je osoba, která převzala splátky důchodu oprávněného, povinna vrátit plátci důchodu ty splátky důchodu oprávněného, které nenáležely proto, že oprávněný zemřel přede dnem jejich splatnosti. (8) Žádosti o poukazování důchodu na účet podle odstavce 2 nebo 3 se podávají plátci důchodu na tiskopise předepsaném plátcem důchodu.“. 42. V § 102 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Do 30. června 2016 jsou účastny pojištění osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, které nejsou vojáky z povolání. Doba účasti na pojištění podle věty první se považuje za náhradní dobu pojištění.“. 43. V § 104 odst. 1 se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. c)“. 44. V § 105b se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. f)“. Čl. VI Přechodná ustanovení 1. Důchody přiznané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se na žádost přepočtou podle § 11 odst. 2 věty poslední a § 16 odst. 3 věty třetí zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud při přiznání těchto důchodů nebylo postupováno způsobem uvedeným v těchto ustanoveních; důchod se zvýší nejdříve ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Podmínka trvání doby důchodového pojištění v rozsahu aspoň jednoho roku stanovená v § 6 odst. 2 větě první zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za splněnou, pokud účast na důchodovém pojištění podle § 6 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a bez přerušení trvá i po tomto dni a přihláška k této účasti byla podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Byla-li doba účasti na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných považována za vyloučenou dobu podle § 16 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přepočte se výše důchodu a vyplacené částky důchodu se zúčtují podle § 56 odst. 5 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, jde-li o studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hodnotí podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Úraz, který utrpěl před 1. červencem 2016 pojištěnec, který není vojákem z povolání ani vojákem v další službě, při výkonu služby v ozbrojených silách České republiky nebo před 1. lednem 2005 pojištěnec při výkonu činnosti prováděné v rámci civilní služby podle pokynů osoby, u níž se koná civilní služba, nebo v přímé souvislosti s takovým výkonem, se považuje za pracovní úraz podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; to platí obdobně pro onemocnění vzniklé při výkonu těchto služeb. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o nemocenském pojištění Čl. VII Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb. a zákona č. 195/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 2 se za slovo „poměru“ vkládají slova „a státního zaměstnance podle zákona o státní službě“. 2. V § 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) svědka v soudním a správním řízení a v přípravném trestním řízení dnem, za který mu náleží náhrada ušlého výdělku z důvodu podání svědecké výpovědi, a zaniká dnem, který předchází dni, za který tato náhrada již nenáleží; to platí obdobně pro osobu, která podala vysvětlení na výzvu policejního orgánu nebo správního orgánu a má nárok na náhradu ušlého výdělku.“. 3. V § 10 odst. 6 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a pro obě zaměstnání platí stejné podmínky účasti na pojištění“ a ve větě poslední se slova „alespoň jedním ze“ nahrazují slovem „jedno“. 4. V § 15 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) z výkonu vojenské činné služby vojáka v záloze, h) z výkonu činnosti související s brannou povinností, pokud je v souvislosti s touto činností poskytována podle zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu.“. 5. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní: „§ 15a Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství náleží též, jestliže za trvání zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, avšak byl účasten pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost.“. 6. V § 18 odstavec 5 zní: „(5) Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se v tomto případě za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v tomto kalendářním měsíci.“. 7. V § 18 odst. 6 větě první se číslo „7“ nahrazuje číslem „30“. 8. V § 19 odstavec 6 zní: „(6) Jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost. Pokud zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat alespoň 30 kalendářních dnů, je pravděpodobným příjmem započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec dosáhl za trvání zaměstnání. Jde-li o zaměstnání malého rozsahu nebo o zaměstnání na základě dohody o provedení práce, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého v kalendářním měsíci, v němž vznikla sociální událost, jestliže v rozhodném období stanoveném podle § 18 odst. 4 nebo 6 není alespoň 30 kalendářních dnů.“. 9. V § 19 odst. 7 větě poslední se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „třetí“. 10. § 29 zní: „§ 29 Výše nemocenského za kalendářní den činí a) 60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, b) 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, c) 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.“. 11. V § 56 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Režim dočasně práce neschopného pojištěnce se nestanoví v případě dočasné pracovní neschopnosti podle § 57 odst. 1 písm. c) a f).“. 12. V § 56 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty třetí v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.“. 13. V § 56 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty třetí v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.“. 14. V § 57 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty první v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.“. 15. V § 57 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Příslušný orgán nemocenského pojištění sděluje ošetřujícímu lékaři souhlas podle věty první v elektronické podobě prostřednictvím informačního systému pojištění, byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a pokud to technické řešení daného informačního systému pojištění umožní.“. 16. V § 59 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo invalidním ve vyšším stupni invalidity nebo v němž byl pojištěnec posudkem České správy sociálního zabezpečení uznán invalidním nebo invalidním ve vyšším stupni invalidity na základě výsledku řízení o námitkách82)“. Poznámka pod čarou č. 82 zní: „82) § 88 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 61 písm. b) se za slovo „záznam“ vkládají slova „nebo záznam v elektronické podobě“ a za slovo „číslo“ se vkládají slova „nebo identifikátor“. 19. V § 61 písm. d) se slova „spolu s příslušnými hlášeními pro zaměstnavatele,“ zrušují. 20. V § 61 písm. i) se slovo „prokazatelně“ zrušuje a na konci písmene i) se doplňují slova „na předepsaném tiskopisu“. 21. V § 61 písmeno j) zní: „j) potvrdit pojištěnci v průkazu dočasně práce neschopného pojištěnce a oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu nejméně jednou měsíčně trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kalendářní dny dopředu; trvá-li dočasná pracovní neschopnost déle než 14 kalendářních dnů, je povinen potvrdit pojištěnci v průkazu dočasně práce neschopného pojištěnce a oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu její trvání vždy k 14. kalendářnímu dni ode dne jejího vzniku,“. 22. V § 61 písm. n) se slova „pojištěnci na předepsaném tiskopisu změnu diagnózy nemoci, která odůvodňuje dočasnou pracovní neschopnost, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy o této změně rozhodl, a“ zrušují. 23. V § 61 písm. o) se slova „a zaměstnavateli“ zrušují. 24. V § 61 písm. q) se za slova „na předepsaném tiskopisu“ vkládají slova „nástup k poskytování lůžkové péče, ukončení poskytování lůžkové péče dočasně práce neschopnému pojištěnci,“. 26. V § 61 písm. v) se za slova „sdělit písemně nebo v elektronické podobě“ vkládá slovo „neprodleně“. 27. V § 61 písm. y) se text „písm. q)“ nahrazuje textem „písm. p)“. 28. V § 61 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Ošetřující lékař může plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. e), g), i), j), n), o) a q) v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění. (3) Zaslání v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění podle odstavce 2 provede ošetřující lékař nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy nastala skutečnost zakládající povinnost uvedenou v odstavci 1 písm. e), g), i), j), n), o) a q).“. 29. V § 62 odst. 1, § 64 odst. 1 písm. g), § 67 písm. c), § 69 písm. b) a h), § 84 odst. 2 písm. n) a § 167b se text „§ 61“ nahrazuje textem „§ 61 odst. 1“. 30. V § 64 odst. 1 se písmeno l) zrušuje. Dosavadní písmena m) až q) se označují jako písmena l) až p). 31. V § 64 odst. 1 se na konci textu písmene m) doplňují slova „a v případě, že u téhož zaměstnavatele vykonává více zaměstnání, sděluje všechna zaměstnání u téhož zaměstnavatele“. 32. V § 64 odst. 1 písmeno o) zní: „o) informovat neprodleně zaměstnavatele o rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) včetně čísla nebo identifikátoru rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, o rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), o době jejího trvání a v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti i o změně místa pobytu nebo doby a rozsahu povolených vycházek, a popřípadě, náleží-li pojištěnci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], též v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem,“. 33. V § 75 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 1 zaznamená orgán nemocenského pojištění do registru pojištěnců nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy o tomto ukončení rozhodl.“. 34. V § 84 odst. 2 písm. m) se slovo „osmého“ nahrazuje slovem „patnáctého“. 41. V § 86 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) přijímají rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, doklady potvrzující trvání dočasné pracovní neschopnosti, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, potvrzení o nařízení karantény, doklady potvrzující trvání karantény, potvrzení o ukončení karantény a další hlášení ve věcech dočasné pracovní neschopnosti, která je povinen podávat ošetřující lékař, g) informují neprodleně příslušný služební útvar o skutečnostech potřebných pro stanovení nároku na nemocenské a pro výplatu nemocenského.“. 42. V § 94 odst. 1 větě třetí se za slova „účast na pojištění“ vkládají slova „, a vznikla-li tomuto zaměstnanci účast na pojištění na základě postupu podle § 7 odst. 3 a § 7a odst. 2 části věty za středníkem v kalendářním měsíci, v němž doba zaměstnání skončila, do 20. kalendářního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl zúčtován příjem, který založil účast na pojištění“. 43. V § 94 odst. 2 se slova „tato změna nastala“ nahrazují slovy „se o této změně dozvěděl“. 44. V § 95 odst. 1 písm. d) se slova „, dobu karantény“ nahrazují slovy „a dobu karantény, které spadají do doby zaměstnání“. 47. V § 101 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, pokud je nepřijímají služební orgány [§ 86 odst. 2 písm. f)]“. 48. V § 104 odst. 3 se za slovo „sdělit“ vkládají slova „na předepsaném tiskopise“. 50. V § 109 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Dávka se vyplácí, a) jde-li o nemocenské, na základě žádosti pojištěnce, za kterou se považuje rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo potvrzení o nařízení karantény, vydané ošetřujícím lékařem nebo orgánem ochrany veřejného zdraví na předepsaném tiskopise, a to u 1. pojištěnců, s výjimkou příslušníků, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než 14 kalendářních dnů, 2. příslušníků, s výjimkou vojáků z povolání a vojáků v záloze ve výkonu vojenské činné služby, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než doba, po kterou se při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě poskytuje příslušníkovi služební příjem, 3. vojáků z povolání, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než doba, po kterou při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě náleží vojáku z povolání služební plat, 4. vojáků v záloze ve výkonu vojenské činné služby, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa déle než doba, po kterou při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě náleží vojáku v záloze služné; podpis osoby, která uplatňuje nárok na nemocenské, se nevyžaduje; odesláním rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem nebo potvrzení o nařízení karantény orgánem ochrany veřejného zdraví nebo ošetřujícím lékařem se má za to, že pojištěnec o výplatu nemocenského požádal, b) jde-li o dávku podle § 4, s výjimkou nemocenského, na základě písemné žádosti podepsané fyzickou osobou, která uplatňuje nárok na dávku a její výplatu; žádost o ošetřovné v případě převzetí ošetřování (péče) musí být podepsána též zaměstnancem, od něhož se ošetřování (péče) přebírá. Je-li předepsán pro žádost tiskopis, musí být žádost podána na tomto tiskopisu. (2) Žádost o výplatu dávky se podává, a) jde-li o nemocenské, u orgánu nemocenského pojištění, b) jde-li o dávky podle § 4, s výjimkou nemocenského, 1. u zaměstnavatele, jde-li o zaměstnané osoby, s výjimkou zahraničních zaměstnanců, 2. u okresní správy sociálního zabezpečení, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné, o osoby, které byly zaměstnanými osobami, pokud jim vznikl nárok na dávku v ochranné lhůtě a jejich bývalý zaměstnavatel zanikl, a o zahraniční zaměstnance, 3. u služebního útvaru, jde-li o příslušníky, 4. u věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, jde-li o odsouzené osoby, 5. podle bodů 1 až 4, vznikl-li nárok na dávku v ochranné lhůtě nebo uplatňují-li nárok na výplatu dávky v případě úmrtí pojištěnce osoby uvedené v § 51 odst. 1.“. 52. Za § 109 se vkládá nový § 109a, který zní: „§ 109a Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti a potvrzení o trvání potřeby ošetřování za dobu po skončení zaměstnání a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování, pokud dočasná pracovní neschopnost nebo potřeba ošetřování skončily po skončení doby zaměstnání, může pojištěnec podat též u okresní správy sociálního zabezpečení, která je místně příslušná podle § 83 odst. 1 písm. a) nebo § 83 odst. 5 nebo 6.“. 53. § 109a zní: „§ 109a Potvrzení o trvání potřeby ošetřování za dobu po skončení zaměstnání a rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování, pokud potřeba ošetřování skončila po skončení doby zaměstnání, může pojištěnec podat též u okresní správy sociálního zabezpečení, která je místně příslušná podle § 83 odst. 1 písm. a) nebo § 83 odst. 5 nebo 6.“. 54. V § 110 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Nemocenské se zaměstnanci vyplácí stejným způsobem, jakým je zaměstnanci vyplácena mzda, plat nebo odměna, pokud zaměstnanec nepožádá o jiný způsob výplaty nemocenského; má-li se nemocenské vyplácet zaměstnanci v hotovosti, vyplácí se prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu zaměstnance uvedenou v registru pojištěnců, pokud zaměstnanec neuvedl jinou adresu pro účely výplaty nemocenského. Nemocenské se osobě samostatně výdělečně činné a zahraničnímu zaměstnanci vyplácí stejným způsobem, jakým osoba samostatně výdělečně činná nebo zahraniční zaměstnanec platí pojistné na pojištění, a to na účet nebo prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu uvedenou v registru pojištěnců, neurčí-li osoba samostatně výdělečně činná nebo zahraniční zaměstnanec jiný způsob výplaty nemocenského.“. 55. Za § 110 se vkládá nový § 110a, který včetně nadpisu zní: „§ 110a Výplata nemocenského v poloviční výši V případě podezření, že si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost z některého z důvodů uvedených v § 31, se nemocenské vyplácí ve výši stanovené podle § 31 do doby, než bude zjištěno, že dočasná pracovní neschopnost z tohoto důvodu nenastala; pokud dočasná pracovní neschopnost z tohoto důvodu nenastala, nemocenské se doplatí. Lhůta uvedená v § 46 odst. 2 větě první plyne ode dne zjištění, že dočasná pracovní neschopnost nenastala z žádného z důvodů uvedených v § 31.“. 56. V § 114 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Subjekty uvedené v § 81 odst. 3 písm. a), b), e), f) a g) mohou sdělit údaje podle odstavce 1, pokud nebudou ohroženy úkoly, které plní; odmítnout sdělit údaje mohou i bez udání důvodu.“. 57. V § 116 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Orgány nemocenského pojištění sdělují zaměstnavatelům na jejich žádost, že obdržely rozhodnutí o tom, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným k zaměstnání u zaměstnavatele, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti tohoto zaměstnance, potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance nebo potvrzení o nařízení, trvání nebo ukončení karantény.“. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. 60. V § 117 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky je povinen sdělit na žádost orgánům nemocenského pojištění údaje z Národního registru zdravotnických pracovníků a údaje z Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb potřebné pro provádění pojištění. (7) Ministerstvo zdravotnictví je povinno sdělit na žádost orgánům nemocenského pojištění údaje o orgánech ochrany veřejného zdraví potřebné pro provádění pojištění.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 8. 62. V § 121 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ostatní subjekty mají přístup do informačního systému pojištění, jen stanoví-li tak zákon.“. 64. V § 122 odst. 3 písmeno m) zní: „m) údaje o dávkách,“. 66. Za § 122 se vkládá nový § 122a, který zní: „§ 122a (1) Přístup do registru pojištěnců, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup, má též a) poskytovatel zdravotních služeb, jde-li o údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. a) až j), s), t) a u) a údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. n) včetně statistické značky diagnózy, které se týkají pojištěnce, 1. jehož dočasnou pracovní neschopnost posuzuje, nebo 2. o jehož předchozích dočasných pracovních neschopnostech rozhodoval, nebo jejichž trvání potvrzoval, v období 1 roku přede dnem, v němž příslušný údaj z registru pojištěnců zjišťuje, b) orgán ochrany veřejného zdraví, jde-li o údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. a) až j), s), t) a u) a údaje o karanténě uvedené v § 122 odst. 3 písm. n), s výjimkou statistické značky diagnózy, které se týkají pojištěnce, 1. o jehož karanténě rozhoduje, nebo 2. o jehož předchozích karanténách rozhodoval nebo jejichž trvání potvrzoval, v období 1 roku přede dnem, v němž příslušný údaj z registru pojištěnců zjišťuje, c) zaměstnavatel, jde-li o údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. n), s výjimkou statistické značky diagnózy, které se týkají pojištěnce, pokud orgánu nemocenského pojištění oznámil nástup tohoto zaměstnance do zaměstnání zakládajícího účast na pojištění, a to v době trvání takového zaměstnání a dále v době 1 měsíce ode dne skončení ochranné lhůty pro nemocenské z tohoto zaměstnání, v době 1 měsíce ode dne skončení zaměstnání, z něhož neplyne ochranná lhůta, nebo do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž skončila dočasná pracovní neschopnost tohoto zaměstnance, pokud trvala i po skončení zaměstnání zakládajícího účast na pojištění, d) pojištěnec, jde-li o údaje, které se týkají jeho osoby a pojištění. (2) Subjekty uvedené v § 81 odst. 3 písm. a), b), e), f) a g) mohou odmítnout, a to i bez udání důvodu, sdělit ze svého informačního systému údaje o probíhajících nebo předchozích dočasných pracovních neschopnostech jimi určeným ošetřujícím lékařům nebo o jimi určených pojištěncích; § 114 odst. 3 věta druhá a třetí platí zde obdobně.“. 70. V § 124 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pojištěnec je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na nemocenském dále v případě, kdy mu nemocenské bylo vypláceno v plné výši, i když výše nemocenského náležela ve výši stanovené podle § 31.“. 71. V § 126 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ustanovení § 124 odst. 4 věty druhé zde platí obdobně.“. 73. V § 128 odst. 2 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 74. V § 129 odst. 1 písmeno d) zní: „d) v rozporu s § 64 odst. 1 písm. o) neinformuje zaměstnavatele o rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény), o rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), o době jejího trvání nebo o změně místa pobytu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.“. 77. V § 138 odst. 1 písm. a) až h) a m) až o) se text „§ 61“ nahrazuje textem „§ 61 odst. 1“. 78. V § 138 odst. 1 písm. d) se za slovo „pojištění“ vkládají slova „nástup k poskytování lůžkové péče, ukončení poskytování lůžkové péče,“. 79. V § 138 odst. 1 písm. g) se slova „a zaměstnavateli“ zrušují. 80. V § 138 odst. 1 písm. n) se slovo „prokazatelně“ nahrazuje slovy „na předepsaném tiskopisu“. 81. V § 138a odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „zdravotnických“ nahrazuje slovem „zdravotních“. 82. V § 138a odst. 1 písm. a), b), d) až n) a r) se text „§ 61“ nahrazuje textem „§ 61 odst. 1“. 83. V § 138a odst. 1 písm. i) se slova „pro účely výplaty dávek nebo poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny v době dočasné pracovní neschopnosti“ zrušují a na konci písmene i) se doplňují slova „, nebo nepotvrdí orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu trvání dočasné pracovní neschopnosti“. 84. V § 138a odst. 1 písm. m) se za slovo „pojištění“ vkládají slova „, nesdělí orgánu nemocenského pojištění ztrátu, zničení nebo poškození tiskopisů používaných pro účely provádění pojištění“. 91. § 166 včetně nadpisu zní: „§ 166 Zástavní právo Okresní správa sociálního zabezpečení a služební orgány mohou k zajištění vykonatelné pohledávky na přeplatku na dávce, regresní náhradě nebo pokutě zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku povinného, který má dluh na přeplatku na dávce, regresní náhradě nebo pokutě; ustanovení § 104i zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení o zřízení zástavního práva k majetku plátce pojistného, který má dluh na pojistném nebo penále, zde platí obdobně.“. 92. V § 167d se slova „do 20. dne“ nahrazují slovy „do konce“. 93. Za § 167d se vkládají nové § 167e a 167f, které včetně nadpisu znějí: „§ 167e Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti (1) Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Celní správy České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem. (2) Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít a) příslušníci 1. zpravodajské služby České republiky, 2. Policie České republiky, 3. Celní správy České republiky, 4. Generální inspekce bezpečnostních sborů, 5. Hasičského záchranného sboru České republiky, b) zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky, c) orgány nemocenského pojištění. (3) Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda. § 167f Správce informačního systému pojištění poskytuje zpravodajským službám a Ministerstvu vnitra údaje z informačních systémů pojištění v rozsahu potřebném pro plnění konkrétních úkolů v jejich působnosti nebo pro provádění opatření k evidenční ochraně údajů vedených v informačních systémech pojištění, a to, s přihlédnutím k technickým možnostem, též v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. Čl. VIII Přechodná ustanovení 1. Účast na nemocenském pojištění za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzuje podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Vznikl-li nárok na výplatu nemocenského před 1. lednem 2018 a tento nárok trvá alespoň dne 1. ledna 2018, stanoví se od 1. ledna 2018 nemocenské podle § 29 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2018. 3. Při posuzování dočasné pracovní neschopnosti, vystavování příslušných dokladů, uplatňování nároku na nemocenské a výplatě nemocenského se u dočasné pracovní neschopnosti uznané přede dnem 1. ledna 2020 postupuje podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2020; to platí obdobně, pokud jde o karanténu, uplatňování nároku na nemocenské a výplatě nemocenského při karanténě. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů Čl. IX Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb. a zákona č. 134/2016 Sb., se mění takto: 2. V § 4a odstavec 2 zní: „(2) Údaje z Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí mohou být poskytovány subjektu, jehož se týkají. Údaje vedené v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí mohou být ministerstvem z tohoto systému poskytovány dále jen v případech a za podmínek uvedených v zákoně.“. 3. V § 4a se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 13 znějí: „(6) Ministerstvo zřídí na žádost České správy sociálního zabezpečení zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení a zaměstnanci okresní správy sociálního zabezpečení oprávnění k přístupu k údajům vedeným v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí v rozsahu potřebném pro výkon jeho činností podle zákona a tento přístup eviduje. (7) V rámci Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí se zpracovávají rovněž anonymizované údaje pro účely statistik, vykazování a publikace otevřených dat. Takto zpracované údaje a z nich pocházející statistiky může ministerstvo předávat jiným orgánům veřejné moci a publikovat je jako otevřená data podle zvláštního právního předpisu13). 13) § 4b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“. 4. § 4b včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 14 až 16 zní: „§ 4b Resortní portál práce a sociálních věcí (1) Ministerstvo je správcem a provozovatelem Resortního portálu práce a sociálních věcí (dále jen „portál“). Portál je veřejným informačním systémem podle zvláštního právního předpisu14) a je informačním systémem veřejné správy. Portál je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. (2) Portál zejména a) poskytuje služby Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí uživatelům tohoto informačního systému v rozsahu stanoveném ministerstvem, b) poskytuje klientské elektronické služby autorizovaným subjektům, c) poskytuje informace o úředních postupech a životních situacích, povinně zveřejňované dle zvláštního právního předpisu15), d) poskytuje elektronické formuláře pro související agendy a podání, e) poskytuje služby elektronického podání, f) poskytuje služby pro asistované podání, g) poskytuje veřejnosti informace o otázkách sociální péče a o oblastech sociální politiky, h) slouží jako resortní katalog otevřených dat a poskytuje publikovaná otevřená data dle zvláštního předpisu13). (3) Portál může poskytovat služby také prostřednictvím Portálu veřejné správy spravovaného Ministerstvem vnitra podle zvláštního předpisu16). Na takové služby se hledí jako na služby poskytované portálem. 14) § 2 písm. s) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů. 15) § 5 a násl. zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 16) § 6f zákona č. 365/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. ČÁST ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou a) ustanovení čl. I bodů 2 až 9, 12 až 36, 38, 39, 43, 44, 48 a 50 a čl. II, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, v němž uplynulo 6 měsíců ode dne jeho vyhlášení, b) ustanovení čl. I bodů 10 a 51, čl. III bodu 15 a čl. VII bodu 93, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, c) ustanovení čl. VII bodu 10 a čl. VIII bodu 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018, d) ustanovení čl. VII bodů 44, 56, 60 a 62 a čl. IX bodů 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2019, e) ustanovení čl. VII bodů 12 až 15, 18 až 24, 26 až 30, 32, 33, 41, 47, 50, 53, 54, 64, 66, 73, 74, 77 až 80 a 82 až 84 a čl. VIII bodu 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020, f) ustanovení čl. IX bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 258/2017 Sb.	Zákon č. 258/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2017, částka 90/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o advokacii * ČÁST DRUHÁ - Změna notářského řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna exekučního řádu * ČÁST ČTVRTÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 7. 2018 258 ZÁKON ze dne 20. července 2017, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o advokacii Čl. I Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2a se text „§ 18 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 18 až 18c“. 2. V § 5 odstavec 2 zní: „(2) Do doby právní praxe advokátního koncipienta podle odstavce 1 písm. c) se započítává pouze doba, po kterou se advokátní koncipient řádně připravuje na výkon advokacie pod dohledem školitele (§ 38); dovolená čerpaná v době trvání této praxe se považuje za výkon právní praxe nejvýše v délce čtyř týdnů v každém kalendářním roce. Nevykonává-li advokátní koncipient právní praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby právní praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.“. 3. V § 6 odst. 2 se za slova „právních předpisů“ vkládají slova „, činnost zaměstnance Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který jedná v řízeních před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, správními úřady a jinými orgány ve věcech uvedených v § 16 odst. 2 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových“. 4. V § 7 odst. 1 písm. a) se za slova „kdo prokáže, že“ vkládají slova „ke dni podání přihlášky“. 5. V § 7 odst. 1 písm. b) se za slova „který prokáže, že“ vkládají slova „ke dni podání přihlášky“. 6. V § 7 odst. 1 písm. c) se za slova „kdo prokáže, že“ vkládají slova „ke dni podání přihlášky“. 7. V § 7 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Uchazeč vykoná zkoušku v termínu stanoveném Komorou.“. 8. V § 7 se odstavce 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3. 9. V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) kdo porušil povinnost být pojištěn podle § 24a odst. 1 ve výši minimálního limitu pojistného plnění z pojištění advokátů.“. 10. V § 9 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) na základě písemné žádosti advokáta.“. 11. V § 9 odst. 3 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“. 12. V § 9b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) dnem doručení písemné žádosti advokáta, nebo dnem uvedeným v této žádosti, nepředchází-li dni doručení, došlo-li k pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 písm. c).“. 13. V § 15 odst. 8 se za slova „Advokát, který vykonává advokacii jako společník společnosti, nemůže“ vkládají slova „ode dne vzniku účasti do dne jejího zániku nebo do okamžiku rozhodnutí o likvidaci společnosti“. 14. V § 18 odst. 1 se za slovo „zvláštních“ vkládá slovo „právních“ a za text „odstavce 2“ se vkládají slova „a § 18a až 18c“. 15. V § 18 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 7c zní: „(2) Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů7c) a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb jinak (dále jen „žadatel“), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasné žádosti určila advokáta k poskytnutí a) právní porady podle § 18a nebo b) právní služby podle § 18c. 7c) Například § 30 odst. 2 občanského soudního řádu, § 35 odst. 8 soudního řádu správního, § 33 trestního řádu.“. 16. V § 18 se odstavce 3 až 6 zrušují. 17. Za § 18 se vkládají nové § 18a až 18d, které znějí: „§ 18a (1) Žadatel, jehož průměrný měsíční příjem za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti nepřesahuje trojnásobek životního minima jednotlivce nebo osob s ním společně posuzovaných podle zákona upravujícího životní a existenční minimum, a který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní porady, zastoupen jiným advokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo na to, aby mu Komora určila advokáta k poskytnutí právní porady. Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, lze splnění podmínek kladených na průměrný měsíční příjem prominout. (2) Právní porada se poskytne jednomu žadateli v minimální délce 30 minut, nejvýše do vyčerpání 120 minut délky právní porady za každý kalendářní rok; do celkového ročního časového limitu se započítává každých započatých 30 minut právní porady. (3) Žádost o určení advokáta k poskytnutí právní porady lze podat pouze na formuláři. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) prohlášení žadatele, že jeho poměry odpovídají podmínkám pro přiznání nároku na poskytnutí právní porady podle odstavce 1, a b) prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní porada žádána, nezastupuje jiný advokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a). (4) Podrobnosti náležitostí žádosti včetně vzoru jejího formuláře stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. (5) Žadatel je povinen spolu s podáním žádosti uhradit Komoře poplatek za vyřízení žádosti ve výši 100 Kč. Poplatek je příjmem Komory. Poplatek nehradí: a) cizinci umístění v zařízení pro zajištění cizinců podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo přijímacím středisku podle zákona o azylu, b) držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P, c) osoby pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi, d) osoby mladší 15 let, e) osoby, které jsou poživateli příspěvku na péči ve stupni III (těžká závislost) a IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách, a f) osoby pečující o osoby, které mají přiznaný příspěvek na péči ve stupni III (těžká závislost) a IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách. (6) Komora určí advokáta k poskytnutí právní porady žadateli, který osvědčil splnění zákonných podmínek a uhradil poplatek podle odstavce 5, bez zbytečného odkladu. Rozhodnutí o tom se nevyhotovuje v písemné formě. (7) Nevyhoví-li Komora žádosti, vydá o tom rozhodnutí. § 18b (1) Na základě podnětu provozovatele zařízení pro zajištění cizinců podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo přijímacího střediska podle zákona o azylu určí Komora advokáta k poskytnutí jednorázové právní porady neurčenému počtu osob umístěných v takovém zařízení; § 18a odst. 3 písm. b) a § 18a odst. 6 se použijí obdobně. (2) Podnět podle odstavce 1 lze podat pouze na formuláři, jehož vzor stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. § 18c (1) Žadatel, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují, a který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní služby, zastoupen jiným advokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo, aby mu Komora určila advokáta k poskytnutí právní služby. V téže věci může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou; to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby z důvodů uvedených v § 19, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2. (2) Žádost o určení advokáta k poskytnutí právní služby lze podat pouze na formuláři. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje a) popis věci, v níž by měla být právní služba poskytována, a b) prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní služba žádána, nezastupuje jiný advokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a). (3) Nejde-li o poskytnutí právní služby na náklady státu podle § 23 odst. 3, je žadatel povinen v žádosti podle odstavce 2 doložit, že se neúspěšně pokusil zajistit si poskytnutí právní služby prostřednictvím alespoň dvou oslovených advokátů. (4) K žádosti musí být přiloženy doklady o výši příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti, jakož i doklady o jeho majetkových poměrech. Podrobnosti náležitostí žádosti včetně vzoru jejího formuláře a způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele, jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. (5) Komora určí advokáta k poskytnutí právní služby žadateli, který osvědčil splnění zákonných podmínek, bez zbytečného odkladu. Komora žádosti nevyhoví, jestliže jde o zneužití práva nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva. (6) V rozhodnutí o určení advokáta Komora vymezí věc, v níž je advokát povinen právní služby poskytnout, jakož i rozsah těchto služeb. Komora může v rozhodnutí o určení advokáta stanovit i další podmínky poskytnutí právních služeb. Komorou určený advokát je povinen právní služby žadateli poskytnout za Komorou určených podmínek. To neplatí, jsou-li dány důvody pro odmítnutí poskytnutí právních služeb uvedené v § 19 nebo jde-li o zneužití práva, zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2; v těchto případech advokát o důvodech neposkytnutí právních služeb bez odkladu písemně vyrozumí žadatele a Komoru. Určení advokáta Komorou nenahrazuje plnou moc vyžadovanou zvláštními právními předpisy k obhajobě toho, jemuž byl advokát Komorou určen, v trestním řízení nebo k jeho zastupování v jiném řízení. (7) Komora určení advokáta zruší, jestliže během poskytování právních služeb tímto advokátem v příslušné věci vyjde najevo, že příjmové a majetkové poměry klienta poskytnutí právních služeb neodůvodňovaly. Komora určení advokáta zruší také tehdy, jestliže během poskytování právních služeb tímto advokátem v příslušné věci vyjde najevo, že se příjmové a majetkové poměry klienta změnily tak, že poskytnutí právních služeb již neodůvodňují; určení advokáta Komora zruší k okamžiku změny těchto poměrů. Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi písemně sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá. (8) Ode dne, ke kterému bylo zrušeno určení advokáta Komorou, má advokát nárok na úhradu odměny za poskytnutí právní služby po klientovi podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu. (9) Změní-li se v průběhu poskytování právních služeb příjmové a majetkové poměry žadatele, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit Komoře. § 18d (1) Pro účely poskytování právních porad podle § 18a a poskytování právních služeb podle § 18c vede Komora seznam žadatelů. Tento seznam je neveřejný. Do seznamu žadatelů se zapisují identifikační údaje žadatelů o právní pomoc, kontaktní údaje uvedené v žádosti, údaje nezbytné k posouzení nároku a údaje, v jakém rozsahu jim byla právní pomoc poskytnuta. Údaje o žadatelích jsou uchovávány po dobu 3 let od ukončení poskytování právní služby, která byla předmětem určení. (2) Pro účely určení advokáta vede Komora seznam advokátů, kteří vyjádřili souhlas s poskytováním právních služeb podle § 18a až 18c; při určování advokáta k takovému poskytnutí právních služeb dbá Komora na to, aby advokáti byli určováni rovnoměrně, a to i s ohledem na charakter a složitost věci, ve které mají být právní služby poskytnuty, a na možné náklady, které mohou určenému advokátovi v souvislosti s poskytnutím právních služeb vzniknout. Nelze-li určit advokáta z tohoto seznamu, určí Komora advokáta ze seznamu vedeného Komorou podle § 4. (3) Povinnosti advokáta při poskytování právní služby podle § 18 až 18c stanoví stavovský předpis.“. 18. V § 21 odst. 9 písm. b) se za slova „které se účastní“ vkládají slova „správního řízení podle § 55 nebo“. 19. V § 23 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Byl-li advokát určen Komorou podle § 18a nebo 18b, hradí jeho odměnu stát. Náhrada za promeškaný čas a náhrada cestovních výdajů náleží advokátovi pouze v odůvodněných případech. (3) Byl-li advokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby spočívající v zastoupení v řízení před orgány veřejné správy a v řízení před Ústavním soudem, hradí jeho odměnu stát podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, není-li stanoveno jinak. V ostatních věcech má advokát určený podle § 18c pouze nárok na poskytnutí náhrady podle stavovského předpisu. Ustanovení § 22 odst. 1 části věty za středníkem se nepoužije. (4) Hradí-li odměnu advokáta stát podle odstavce 2 nebo 3, je advokát povinen odměnu vyúčtovat a vyúčtování spolu s žádostí o úhradu Komoře zaslat ve lhůtě jednoho měsíce od poskytnutí právní porady podle § 18a nebo od ukončení poskytování právních služeb podle § 18c. Komora provede ve lhůtě jednoho měsíce kontrolu úplnosti a bezvadnosti zaslaného vyúčtování a v případě zjištěných nesprávností vrátí vyúčtování advokátovi k opravě. Žádost o úhradu předkládá Komora Ministerstvu spravedlnosti k proplacení.“. 20. V § 24a odstavec 2 zní: „(2) Limit pojistného plnění z pojištění advokátů podle odstavce 1 musí být přiměřený možné újmě. Minimální limit pojistného plnění z pojištění advokátů podle odstavce 1 stanoví Komora stavovským předpisem.“. 21. V § 24b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, minimálně však 50 000 000 Kč u společnosti s ručením omezeným a 10 000 000 Kč u komanditní společnosti“. 22. V § 25b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Má-li předseda kontrolní rady nebo jím pověřený člen kontrolní rady za to, že advokát při činění prohlášení o pravosti podpisu porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem, je oprávněn knihu zadržet; předseda kontrolní rady bez zbytečného odkladu navrhne představenstvu předběžné odejmutí knihy. (3) Představenstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o předběžném odejmutí knihy, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že advokát při činění prohlášení o pravosti podpisu porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem. (4) Rozhodnutí představenstva o předběžném odejmutí knihy podle odstavce 3 zaniká a) nebylo-li proti advokátovi, jemuž byla kniha o prohlášeních o pravosti podpisu předběžně odejmuta, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o předběžném odejmutí knihy zahájeno kárné řízení v souvislosti se zadrženou knihou o prohlášeních o pravosti podpisu, b) dnem právní moci rozhodnutí vydaného v kárném řízení vedeném proti advokátovi v souvislosti se zadrženou knihou o prohlášeních o pravosti podpisu.“. 23. V § 32 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokát dopustil kárného provinění při činění prohlášení o pravosti podpisu, g) dočasný zákaz výkonu činnosti podle § 56a uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokát dopustil kárného provinění při výkonu této činnosti.“. 24. V § 32 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Od uložení kárného opatření lze upustit rovněž v případě, uzavřel-li kárně obviněný s poškozeným písemnou dohodu dokládající odstranění následků porušení povinností kárně obviněným v případě, že lze takové rozhodnutí považovat vzhledem k okolnostem případu za dostačující.“. 25. V § 32 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí: „(7) Kárné opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu a dočasný zákaz výkonu činnosti podle § 56a lze uložit samostatně, nebo vedle jiného kárného opatření. (8) Pro ukládání kárného opatření se použijí přiměřeně ustanovení trestního zákoníku upravující úhrnný a souhrnný trest a ukládání společného trestu za pokračování v trestném činu.“. 26. V § 35 odst. 3 se za slova „odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí“ vkládají slova „anebo odvolání odmítne“. 27. V § 35a odst. 3 se za slova „dočasného zákazu výkonu advokacie“ vkládají slova „nebo dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a“. 28. V § 35a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Rozhodnutí o uložení kárného opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu je vykonáno dnem, kdy uplynula doba odnětí uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy byla kniha zadržena.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 29. V § 35b písmeno c) zní: „c) uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo vykonáno, doba jednoho roku, bylo-li mu uloženo kárné opatření pokuty, kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie, kárné opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu nebo kárné opatření dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a,“. 30. § 38 zní: „§ 38 (1) Advokátní koncipient vykonává u advokáta, usazeného evropského advokáta, společnosti nebo zahraniční společnosti právní praxi, jejímž cílem je získat pod vedením a dohledem školitele znalosti a osvojit si zkušenosti potřebné k výkonu advokacie. (2) Školitelem může být pouze advokát, který vykonává advokacii po dobu nejméně jednoho roku; v odůvodněných případech může představenstvo tuto podmínku prominout. Advokát může být školitelem nejvýše pěti advokátních koncipientů současně; advokát nahlásí Komoře, vůči kterým koncipientům vykonává funkci školitele. V případě advokáta, který vykonává advokacii samostatně, je školitelem tento advokát; ve sdružení, společnosti a zahraniční společnosti vykonává úlohu školitele pověřený advokát; o tom je sdružení, společnost nebo zahraniční společnost povinna informovat Komoru. Pověřeným advokátem může být rovněž spolupracující advokát. Práva a povinnosti školitele a advokátního koncipienta při výkonu právní praxe stanoví stavovský předpis. (3) Při výkonu právní praxe je koncipient povinen postupovat v souladu s tímto zákonem a stavovskými předpisy. Advokátní koncipient je povinen absolvovat vzdělávací akce, které stanoví Komora stavovským předpisem jako součást právní praxe; účast na těchto vzdělávacích akcích se považuje za výkon práce.“. 31. V § 40 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Komora může založit veřejně prospěšnou právnickou osobu.“. 32. V § 42 odst. 3 se slova „do čtyř let“ nahrazují slovy „do konce čtvrtého kalendářního roku“. 33. V § 42 odst. 4 se za slova „Sněm musí být“ vkládají slova „v těchto případech“. 34. V § 44 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: „g) předběžném odejmutí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu podle § 25b odst. 1 a 2, h) předběžném pozastavení výkonu činnosti podle § 56a, a to na základě návrhu kontrolní rady.“. 35. V § 45 odst. 2 písmeno a) zní: „a) o určení advokáta podle § 18a až 18c a o zrušení určení advokáta podle § 18c odst. 7,“. 36. V § 46 odst. 2 se číslo „54“ nahrazuje číslem „70“. 37. V § 49a se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 38. V § 52b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí: „(2) Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad rozhodovací činností Komory podle § 18a a 18b a nad rozhodovací činností Komory podle § 18c, byl-li advokát určen k poskytnutí právní služby spočívající v zastoupení v řízení před orgány veřejné správy a v řízení před Ústavním soudem. (3) Za účelem výkonu státního dohledu podle odstavce 2 je Komora povinna umožnit Ministerstvu spravedlnosti přístup do seznamu žadatelů. (4) Určí-li Komora advokáta v rozporu s podmínkami podle § 18a až 18c, je povinna nahradit státu neoprávněně vyplacené náklady na právní pomoc.“. 39. Za část osmou se vkládá nová část devátá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST DEVÁTÁ PŘESTUPKY § 52d (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poskytne právní služby opakovaně a za úplatu, ačkoli není osobou oprávněnou k jejich poskytování podle § 2 odst. 1, nebo b) použije označení „advokát“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 200 000 Kč. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku. (4) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo spravedlnosti.“. Dosavadní část devátá se označuje jako část desátá. 40. V § 53 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) povinnosti advokáta při poskytování právní služby podle § 18 až 18c.“. 41. § 55a zní: „§ 55a (1) Ve věcech uvedených v § 18a až 18c postupuje Komora podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení § 13, § 15 odst. 4, § 18, 35, § 36 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2, § 47, 49, § 51 odst. 2, § 80 až 93, § 100 až 129, § 131, 133, § 137 až 139, § 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí. (2) Rozhodnutí o nevyhovění žádosti musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí žalobu podle soudního řádu správního. (3) Proti rozhodnutí Komory podle § 18a až 18c se nelze odvolat. Rozhodnutí Komory, které bylo oznámeno, je v právní moci. (4) Při určení advokáta podle § 18a nebo 18b není advokát oprávněn nechat se zastoupit advokátním koncipientem. (5) Při řízení nebo jiném postupu zastupitelského úřadu České republiky se § 18 odst. 2 a § 18a a 18c nepoužijí. (6) Žadatelem podle § 18a nemůže být právnická osoba.“. 42. V § 56 odst. 1 se za slovo „včetně“ vkládají slova „přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám a“. 43. V § 56a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Pro přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám se ustanovení odstavců 1 až 3 použijí obdobně.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 44. Za § 56a se vkládá nový § 56b, který zní: „§ 56b (1) Má-li předseda kontrolní rady nebo pověřený člen kontrolní rady za to, že advokát při správě majetku podle § 56a porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem, navrhne předseda kontrolní rady představenstvu předběžné pozastavení výkonu této činnosti. (2) Představenstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o předběžném pozastavení výkonu této činnosti, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že advokát při správě majetku podle § 56a porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem. (3) Rozhodnutí představenstva o předběžném pozastavení výkonu správy majetku zaniká a) nebylo-li proti advokátovi, jemuž byl výkon správy majetku dočasně pozastaven, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o předběžném pozastavení výkonu správy majetku podle § 56a zahájeno kárné řízení v souvislosti se správou majetku, b) dnem právní moci rozhodnutí vydaného v kárném řízení vedeném proti advokátovi v souvislosti se správou majetku.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Právní poměry advokátních koncipientů zapsaných do seznamu advokátních koncipientů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. 2. Kárná řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna notářského řádu Čl. III Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 460/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 písmeno b) zní: „b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo 1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,“. 2. V § 18 odst. 1 písmeno c) zní: „c) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo 1. v magisterském studijním programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda v oboru právo na vysoké škole v České republice,“. 3. Za část desátou se vkládá nová část jedenáctá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST JEDENÁCTÁ PŘESTUPKY § 109g (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) vykonává notářskou činnost nebo další činnost notáře podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo zvláštního právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat, nebo b) použije označení „notář“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 200 000 Kč. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku. (4) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“. Dosavadní část jedenáctá se označuje jako část dvanáctá. Čl. IV Přechodné ustanovení Za vysokoškolské vzdělání v oboru právo získané v rámci magisterského studijního programu právo a právní věda na vysoké škole v České republice se pro účely jmenování notářem, zápisu do seznamu notářských koncipientů nebo seznamu notářských kandidátů považuje také vysokoškolské vzdělání získané před 1. lednem 1999 na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice nebo jejích právních předchůdců. ČÁST TŘETÍ Změna exekučního řádu Čl. V Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odstavec 1 zní: „(1) Označení „soudní exekutor“ nebo „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov, ani označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními není oprávněn použít ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů.“. 2. V § 124a odst. 1 písmeno a) zní: „a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov nebo označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními, přestože neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů,“. 3. V § 124a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) vykonává exekuční nebo další činnost exekutora podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo jiného právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat.“. 4. V § 124a odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 3 000 000 Kč.“. 5. V § 124a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.“. 6. V § 124b odst. 1 písmeno a) zní: „a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení „soudní exekutor“, „exekutorský úřad“, od nich odvozené tvary slov nebo označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními, přestože neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních titulů,“. 7. V § 124b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) vykonává exekuční nebo další činnost exekutora podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo jiného právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat.“. 8. V § 124b odstavec 2 zní: „(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 3 000 000 Kč.“. 9. V § 124b se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna občanského soudního řádu Čl. VI V zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se v § 27 doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Soud je povinen zaslat Ministerstvu spravedlnosti opis rozhodnutí podle odstavce 2 do 30 dnů od právní moci takového rozhodnutí.“. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. VII Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2017, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 1, 14, 15, 16, 17, 19, 35, 38, 40 a 41, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2018. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 257/2017 Sb.	Zákon č. 257/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 2. 9. 2017, částka 90/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna obecního zřízení * ČÁST DRUHÁ - Změna krajského zřízení * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 2. 9. 2017 257 ZÁKON ze dne 20. července 2017, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna obecního zřízení Čl. I V § 38 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se za větu druhou vkládá věta „Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn.“. ČÁST DRUHÁ Změna krajského zřízení Čl. II V § 17 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se za větu druhou vkládá věta „Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání s majetkem kraje, které sleduje jiný důležitý zájem kraje, který je řádně odůvodněn.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. III V § 35 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se za větu první vkládá věta „Porušením povinností stanovených ve větě první není takové nakládání s majetkem hlavního města Prahy, které sleduje jiný důležitý zájem hlavního města Prahy, který je řádně odůvodněn.“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. IV Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 256/2017 Sb.	Zákon č. 256/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 90/2017 * Čl. I - V § 23 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 32/2008 Sb., odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 55 zní: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 256 ZÁKON ze dne 20. července 2017, kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 23 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 32/2008 Sb., odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 55 zní: „(3) Na zpracování a přenos utajované informace zpracovávané v elektronickém systému spisové služby, který je součástí informačního systému nakládajícího s utajovanými informacemi a splňuje požadavky stanovené národním standardem pro elektronické systémy spisové služby, s výjimkou těch požadavků, jejichž užití vylučuje splnění podmínek certifikace informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi nebo jejichž užití vylučuje zvláštní povaha působnosti původce55), se použijí odstavec 1, § 21 odst. 1 až 4, § 21 odst. 5, s výjimkou části věty první za středníkem, § 21 odst. 6, pokud jde o překlad, § 21 odst. 8 až 10 a § 22 obdobně. V ostatních případech se ustanovení této hlavy na zpracování a přenos utajovaných informací v informačních systémech a kryptografických prostředcích nepoužijí. 55) § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 255/2017 Sb.	Zákon č. 255/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 10. 2017, částka 89/2017 * Čl. I - Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 77/2006 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 10. 2017 255 ZÁKON ze dne 20. července 2017, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 77/2006 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 359/2012 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 2 písm. a) se slovo „, kožešin“ zrušuje. 2. V § 5 se za odstavec 6 doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Zakazuje se chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin.“. 3. V § 27 odst. 1 písm. q) se slovo „nebo“ zrušuje. 4. V § 27 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno s), které zní: „s) v rozporu s § 5 odst. 7 chová nebo usmrtí zvíře výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin.“. 5. V § 27 odst. 12 písm. a) se slova „nebo r)“ nahrazují slovy „, r) nebo s)“. 6. V § 27a odst. 1 písm. n) se slovo „nebo“ zrušuje. 7. V § 27a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno p), které zní: „p) v rozporu s § 5 odst. 7 chová nebo usmrtí zvíře výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin.“. 8. V § 27a odst. 20 písm. a) se slova „nebo o)“ nahrazují slovy „, o) nebo p)“. 9. Za § 29b se vkládá nový § 29c, který zní: „§ 29c (1) Provozuje-li chovatel ke dni nabytí účinnosti § 5 odst. 7 tohoto zákona s vědomím krajské veterinární správy chov zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin (dále jen „chov zvířat pro kožešiny“), ukončí jej v souladu s dosavadními předpisy do 31. ledna 2019. (2) Ministerstvo poskytne za podmínek dále uvedených ze státního rozpočtu jednorázový finanční příspěvek ke zmírnění dopadů chovatelům, kteří v rámci podnikatelské činnosti provozují chov zvířat pro kožešiny a svou činnost ukončí v přechodném období podle odstavce 1 (dále jen „kompenzační příspěvek“). (3) Ministerstvo poskytne kompenzační příspěvek na žádost chovateli, který prokáže, že by se ukončením chovu zvířat pro kožešiny jinak bez své viny dostal do vážných obtíží s plněním dlouhodobých finančních závazků vzniklých nejpozději 30. června 2016 v účelné souvislosti s provozem chovu zvířat pro kožešiny. V případech hodných zvláštního zřetele může ministerstvo poskytnout kompenzační příspěvek i v souvislosti s dlouhodobým finančním závazkem vzniklým po 30. červnu 2016, avšak přede dnem nabytí účinnosti § 5 odst. 7 tohoto zákona. Při určování výše kompenzačního příspěvku podle tohoto odstavce přihlédne ministerstvo zejména k celkové výši neuhrazených závazků, jejich účelnosti a tržní hodnotě majetku využívaného v souvislosti s chovem. (4) Ministerstvo může dále i bez splnění podmínek podle odstavce 3 poskytnout dodatečně nebo samostatně kompenzační příspěvek v přiměřené výši, která nepřesáhne průměrnou výši ročního čistého zisku z dotčeného chovu zvířat pro kožešiny za posledních pět let. (5) O kompenzační příspěvek může žádat pouze chovatel, který zahájil chov zvířat pro kožešiny nejpozději 30. června 2016 a nejpozději tohoto dne o jeho provozu uvědomil krajskou veterinární správu. V případech hodných zvláštního zřetele může ministerstvo přijmout i žádost chovatele, který zahájil chov zvířat pro kožešiny nebo o jeho provozu uvědomil krajskou veterinární správu po 30. červnu 2016, avšak přede dnem nabytí účinnosti § 5 odst. 7 tohoto zákona. Žádost je oprávněn podat i právní nástupce chovatele, který splnil podmínky uvedené v tomto odstavci. (6) Podrobnosti o způsobu a rozsahu poskytování kompenzačního příspěvku stanoví ministerstvo vyhláškou.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 254/2017 Sb.	Zákon č. 254/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2017, částka 89/2017 * Změna zákona o daních z příjmů * Čl. I - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/199 * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2017 254 ZÁKON ze dne 20. července 2017, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Změna zákona o daních z příjmů Čl. I Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb. a zákona č. 454/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 1 větě čtvrté se text „2 000 Kč a“ nahrazuje textem „3 000 Kč,“. 2. V § 15 odst. 1 se na konci textu věty čtvrté doplňují slova „a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč“. Čl. II Přechodné ustanovení Ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije pro zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 253/2017 Sb.	Zákon č. 253/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 89/2017 * Čl. I - Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Oznámení * Čl. IV - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 253 ZÁKON ze dne 20. července 2017, kterým se mění zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) biologickým agens mikroorganismus, a to bakterie, virus nebo houba, v přírodním nebo modifikovaném stavu, ve formě izolované živé kultury nebo substrátu obsahujícího živý materiál, který byl záměrně naočkován nebo nakažen touto kulturou, b) toxinem toxická chemická látka vzniklá metabolickými pochody organismů, přírodní nebo modifikovaná, nebo taková látka chemicky syntetizovaná, která může způsobit smrt, nemoc nebo jinak ublížit lidem, zvířatům nebo rostlinám; toxinem není tato chemická látka, je-li přítomna v diagnostickém vzorku nebo jako přirozený kontaminant v jiném materiálu, c) bakteriologickou (biologickou) zbraní 1. zbraň, jejíž ničivý účinek je založen na vlastnostech biologických agens, které poškozují zdraví lidí nebo zvířat nebo způsobují jejich smrt nebo poškozují rostliny anebo způsobují hospodářské škody, 2. jakékoliv zařízení, vybavení, přístroj, prostředek navržený nebo upravený k šíření nebo použití biologických agens k nepřátelskému účelu nebo v ozbrojeném konfliktu nebo přenašeč biologických agens záměrně nakažený k nepřátelskému účelu nebo k použití v ozbrojeném konfliktu, d) toxinovou zbraní 1. zbraň, jejíž ničivý účinek je založen na vlastnostech toxinů, které poškozují zdraví lidí nebo zvířat nebo způsobují jejich smrt nebo poškozují rostliny anebo způsobují hospodářské škody, 2. jakékoliv zařízení, vybavení, přístroj nebo prostředek navržený nebo upravený k šíření nebo použití toxinů k nepřátelskému účelu nebo v ozbrojeném konfliktu, e) výrobou kultivace biologického agens reprodukovatelného jakýmkoliv prostředkem, syntéza, biosyntéza nebo extrakce nereprodukovatelného biologického agens nebo toxinu, f) nakládáním s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem vývoj, výroba, použití, nabývání, držení, dovoz, vývoz, přeprava nebo zničení vysoce rizikového biologického agens nebo toxinu; nakládání s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem není službou podle zákona o volném pohybu služeb, g) nakládáním s rizikovým biologickým agens nebo toxinem vývoj, výroba, použití, nabývání, držení, dovoz, vývoz, přeprava nebo zničení rizikového biologického agens nebo toxinu; nakládání s rizikovým biologickým agens nebo toxinem není službou podle zákona o volném pohybu služeb, h) mezinárodním inspektorem pověřený zástupce mezinárodní organizace, která provádí inspekční činnost za účelem kontroly plnění Úmluvy o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení (dále jen „Úmluva“)1), i) zakázanou informací informace přímo umožňující vývoj nebo výrobu bakteriologické (biologické) nebo toxinové zbraně anebo vysoce rizikového biologického agens nebo toxinu a j) nakládáním se zakázanou informací shromažďování pro jiné než preventivní, ochranné nebo jiné mírové účely, poskytování nebo zveřejňování zakázané informace.“. 2. V § 3 odst. 2 písm. d) bod 1 zní: „1. držitelů povolení vydaných podle tohoto zákona a jejich odborných zástupců a“. 3. V § 3 odst. 2 písmeno e) zní: „e) vede evidence 1. vysoce rizikových a rizikových biologických agens a toxinů, 2. pracovišť, kde se nakládá s vysoce rizikovými a rizikovými agens a toxiny, a 3. technického a technologického laboratorního a výrobního vybavení pracovišť podle bodu 2.“. 4. V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti.“. 5. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Evidence vedené podle odstavce 2 písm. d) jsou veřejné. Evidence vedené podle odstavce 2 písm. e) jsou neveřejné. Úřad vydá na požádání úplný nebo částečný výpis z evidence podle odstavce 2 písm. d) osobě, která prokáže právní zájem. Vydání výpisu může být nahrazeno poskytnutím informací z informačního systému způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 6. § 4 zní: „§ 4 (1) Vývoj, výroba, získávání, hromadění, držení, zpracování, použití, spotřeba, dovoz, vývoz, přeprava a distribuce bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní nebo jiné nakládání s bakteriologickými (biologickými) a toxinovými zbraněmi a nakládání se zakázanou informací včetně podpory nebo financování těchto aktivit se zakazuje. (2) Vývoj, výroba, získávání, hromadění, držení, dovoz, vývoz, distribuce a jiné nakládání s technickým a technologickým laboratorním a výrobním vybavením pro výrobu bakteriologických (biologických) nebo toxinových zbraní a jejich nosičů a dále projektování, výstavba a užívání pracovišť k jejich výrobě včetně podpory nebo financování těchto aktivit se zakazuje. (3) Vývoj, výroba, získávání, hromadění a držení biologických agens nebo toxinů takových druhů a v takovém množství, které neodpovídá potřebě jejich použití pro preventivní, ochranné nebo jiné mírové účely, se zakazuje.“. 7. V § 5 odstavec 1 zní: „(1) Nález materiálu nebo věci, o kterých se lze domnívat, že mohou být bakteriologickou (biologickou) nebo toxinovou zbraní, nebo že mohou obsahovat vysoce rizikové nebo rizikové biologické agens nebo toxin, jakož i podezření na nakládání se zakázanou informací nebo podezření na podporování nebo financování aktivit podle § 4 je každý povinen bez zbytečného odkladu oznámit Policii České republiky, která tyto informace bez zbytečného odkladu sdělí Úřadu.“. 8. V § 5 odst. 3 se slovo „neprodleně“ nahrazuje slovy „bez zbytečného odkladu“. 9. V § 5 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Každý, kdo zjistí ztrátu vysoce rizikového nebo rizikového biologického agens nebo toxinu nebo úmyslné poškození technického nebo technologického vybavení uvedeného v deklaraci podle § 16 nebo 17 nebo ohlášeného Úřadu, je povinen oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Policii České republiky, která tyto informace bez zbytečného odkladu sdělí Úřadu. (6) Každý je povinen oznámit do 5 dnů Úřadu, uvede-li do provozu pracoviště, které a) je udržováno v podtlaku vůči okolí, b) je vybaveno výstražným systémem k detekci nepřijatelných změn tlaku vzduchu, c) má odsávaný vzduch filtrován filtry umožňujícími zachycování mikročástic s vysokou účinností (HEPA filtry), d) je utěsnitelné pro plynování a e) má validovaný systém likvidace odpadů.“. 10. V § 6 odstavec 3 včetně poznámek pod čarou č. 10 až 13 zní: „(3) Povolení není třeba pro nakládání s a) vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem při záchranných pracích a likvidačních pracích10), b) diagnostickým vzorkem obsahujícím vysoce rizikové biologické agens nebo kulturou vysoce rizikového biologického agens získanou z tohoto vzorku po dobu kratší než 30 dnů v referenční nebo diagnostické laboratoři podle zvláštního právního předpisu11), c) vysoce rizikovým biologickým agens obsaženým ve vakcíně, pokud tato vakcína není používána k výzkumnému účelu, d) vysoce rizikovým toxinem obsaženým v diagnostické sadě koncovým uživatelem; diagnostickou sadou se rozumí veterinární přípravek12) nebo zdravotnický prostředek13) určený k distribuci, jehož nedílnou součástí je biologické agens nebo toxin a který je využíván při diagnostice onemocnění lidí nebo zvířat nebo pro stanovení přítomnosti biologického agens nebo toxinu v odebraném vzorku; při takovém nakládání se použijí obdobně § 17 až 17c, a e) vysoce rizikovým toxinem obsaženým v certifikovaném referenčním materiálu podle zákona o metrologii. 10) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 11) Například zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. 12) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 6 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Seznam vysoce rizikových biologických agens a toxinů stanoví prováděcí právní předpis. (5) Kdo bez povolení nakládá s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem podle odstavce 3 písm. a), je povinen takové nakládání bez zbytečného odkladu ohlásit Úřadu.“. 12. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Podmínky pro vydání povolení k nakládání s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem (1) Povolení k nakládání s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem (dále jen „povolení“) Úřad vydá právnické nebo fyzické osobě za podmínky, že a) žadatel má na území České republiky sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo pobyt, jde-li o fyzickou osobu, b) žadatel, jde-li o fyzickou osobu, je plně svéprávný a bezúhonný, c) fyzické osoby, které jsou členy statutárního orgánu žadatele, jsou plně svéprávné a bezúhonné, d) žadatel, který je právnickou osobou, a právnická osoba, která je členem statutárního orgánu žadatele, jsou bezúhonní, e) fyzická osoba, která je zástupcem právnické osoby, která je členem statutárního orgánu žadatele, je plně svéprávná a bezúhonná, f) ustanoví odborného zástupce, který je povinen zajistit řádný výkon činností, které souvisí s povoleným nakládáním s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem; odborný zástupce musí být plně svéprávný, bezúhonný a odborně způsobilý, g) nebylo zrušeno povolení podle § 12 odst. 4 písm. a) a b). (2) Splnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) se nevyžaduje u právnických osob se sídlem a fyzických osob s pobytem na území některého členského státu Evropské unie. (3) Splnění podmínky podle odstavce 1 písm. f) se nevyžaduje u fyzické osoby, která je odborně způsobilá. (4) Funkci odborného zástupce lze vykonávat vždy jen pro jednu osobu.“. 13. V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „fyzické osoby, osoby, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, a výpis z evidence Rejstříku trestů odpovědného zástupce“ nahrazují slovy „osoby, na niž se podmínka bezúhonnosti podle § 7 odst. 1 vztahuje“. 14. V § 8 odst. 2 písmeno b) zní: „b) obdobný doklad o bezúhonnosti vydaný příslušným orgánem členského státu Evropské unie, jehož je fyzická osoba, statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo odborný zástupce státním příslušníkem nebo na jehož území má právnická osoba sídlo; v případě, že tento stát takové doklady nevydává, mohou být nahrazeny čestným prohlášením učiněným před příslušným orgánem nebo notářem tohoto státu; cizinec, který je nebo byl státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie anebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo dokladu o bezúhonnosti vydaného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie2a).“. 15. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Doklad o bezúhonnosti podle odstavce 2 písm. b) nesmí být starší 3 měsíců.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 16. § 9 včetně nadpisu zní: „§ 9 Odborná způsobilost (1) Odbornou způsobilostí se rozumí praxe v oboru v délce nejméně 3 roky a řádně ukončené vysokoškolské vzdělání získané ve studijním programu v oblasti a) všeobecného lékařství nebo farmacie, b) veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny, c) chemie nebo biologie, ekologie a životního prostředí, d) učitelství se zaměřením na chemii nebo biologii, nebo e) zemědělství nebo potravinářství. (2) Při uznávání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci pro výkon činností uvedených v § 7 odst. 1 písm. f) postupuje Úřad podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. (3) Doklady o vzdělání vydané v zahraničí musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle zvláštního právního předpisu a v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání rovnocennosti vzdělání podle zvláštního právního předpisu. (4) Povinnost předkládat doklady opatřené nostrifikační doložkou nebo osvědčením o uznání rovnocennosti vzdělání podle odstavce 3 se nevztahuje na doklady o vzdělání vydané v členském státě Evropské unie, v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci nebo předkládané fyzickou osobou z tohoto státu. (5) Hodlá-li žadatel o povolení, který je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, vykonávat činnost podléhající povolení dočasně nebo příležitostně, Úřad provede ověření jeho odborné kvalifikace za podmínek stanovených zákonem o uznávání odborné kvalifikace.“. 17. V § 10 odstavec 1 zní: „(1) Žádost o povolení musí obsahovat a) rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození fyzické osoby, která je 1. žadatelem, 2. členem statutárního orgánu žadatele, který je právnickou osobou, nebo 3. zástupcem právnické osoby, která je členem statutárního orgánu žadatele, který je právnickou osobou, b) název vysoce rizikového biologického agens nebo toxinu, jeho množství a účel a popis nakládání s ním, c) místo výkonu povolované činnosti, liší-li se od místa sídla nebo trvalého pobytu žadatele.“. 18. V § 10 odst. 2 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“ a slovo „odpovědných“ se nahrazuje slovem „odborných“. 19. V § 10 odst. 2 písm. b) se slovo „zařízení“ nahrazuje slovy „technického a technologického laboratorního a výrobního vybavení“. 20. V § 10 odst. 2 písm. d) se slova „nebo nebyl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek této osoby nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení“ zrušují. 21. V § 10 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Žádost o povolení musí být podána na formuláři. Vzor formuláře k žádosti o povolení stanoví prováděcí právní předpis.“. 22. V § 11 odst. 3 písm. a) a b) se slova „, rodné číslo“ zrušují. 23. V § 11 odst. 3 písm. b) se slovo „odpovědného“ nahrazuje slovem „odborného“. 24. V § 11 se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4. 25. V § 11 odst. 4 se slova „Úřad prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „prováděcí právní předpis“. 26. § 12 včetně nadpisu zní: „§ 12 Nové rozhodnutí o vydání povolení, zrušení a zánik povolení (1) Dojde-li ke změně údajů uvedených v rozhodnutí o vydání povolení nebo jiných skutečností významných pro výkon povolované činnosti, vydá Úřad na základě žádosti držitele povolení nové rozhodnutí. (2) Novým rozhodnutím vydaným podle odstavce 1 se původní rozhodnutí ruší. (3) Dozví-li se Úřad o změně údajů uvedených v rozhodnutí o vydání povolení nebo jiných skutečností významných pro výkon povolované činnosti a držitel povolení nepodal žádost o vydání nového rozhodnutí, Úřad jej k podání žádosti vyzve; k tomu mu stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy. (4) Úřad zruší povolení, jestliže jeho držitel a) získal povolení na základě nepravdivých nebo neúplných údajů, b) neplní své povinnosti stanovené tímto zákonem nebo neodstraní nedostatky zjištěné Úřadem, c) přestal splňovat podmínky rozhodné pro jeho vydání, d) o zrušení povolení písemně požádal, nebo e) přes výzvu Úřadu podle odstavce 3 nepožádal o vydání nového rozhodnutí. (5) Pokud držitel povolení nehodlá dále vykonávat povolenou činnost, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu a současně požádá o zrušení povolení. (6) Povolení zaniká a) dnem zániku nebo smrti jeho držitele, b) prohlášením konkurzu na majetek držitele povolení, nebo c) rozhodnutím Úřadu o zrušení povolení. (7) Držitel povolení je bez zbytečného odkladu po zániku povolení povinen v souladu s tímto zákonem ukončit povolenou činnost. (8) Odvolání proti rozhodnutí o zrušení povolení nemá odkladný účinek.“. 27. V § 13 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena b) až d). 28. V § 13 písmeno b) zní: „b) umožnit vstup na pracoviště inspektorům Úřadu, mezinárodním inspektorům a osobám přizvaným Úřadem a sdělit jim informace o rozsahu právě konaných činností a o bezpečnostních opatřeních nutných pro výkon kontroly,“. 29. V § 13 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až l), která znějí: „e) bez zbytečného odkladu informovat Úřad o změně odborného zástupce, byl-li ustanoven, a o další důležité změně, ke které došlo při výkonu povolené činnosti, zejména o 1. změně v podmínkách pro vydání povolení, 2. organizační změně, 3. změně technického nebo technologického laboratorního a výrobního vybavení pracoviště, f) plánovanou změnu při výkonu povolené činnosti podle písmene e) ohlašovat Úřadu nejméně 30 dní před jejím provedením, g) v případě zničení vysoce rizikového biologického agens nebo toxinu postupovat způsobem, který nepředstavuje nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat anebo nebezpečí pro životní prostředí, h) poskytovat vysoce rizikové biologické agens nebo toxin pouze držiteli povolení podle § 6 odst. 1, pokud Úřad ve výjimečném odůvodněném případě na omezenou dobu rozhodnutím nestanoví jinak a pokud současně nebude ohrožen účel tohoto zákona, i) informovat dopravce vysoce rizikového biologického agens nebo toxinu o povaze zboží, které mu bylo svěřeno, a o bezpečném způsobu nakládání s ním a toto informování dokumentovat, j) vnitřním předpisem stanovit požadavky na zajišťování řádného výkonu činností, které souvisí s povoleným nakládáním s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem, včetně povinnosti zajistit soustavný přehled odborného zástupce o stavu provádění těchto činností, k) při zániku a zrušení povolení bez zbytečného odkladu zajistit předání vysoce rizikového biologického agens nebo toxinu jinému držiteli povolení nebo jeho zničení a l) bez zbytečného odkladu oznámit Úřadu únik vysoce rizikového biologického agens nebo toxinu do životního prostředí.“. 30. § 13a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 14 zní: „§ 13a Přeprava (1) Přepravovat vysoce rizikové biologické agens a toxin lze pouze v přepravním obalu a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem upravujícím přepravu nebezpečných věcí14). (2) Dopravce musí zajistit, aby zásilka, která obsahuje vysoce rizikové biologické agens nebo toxin, byla přepravována, skladována při přepravě a předána příjemci způsobem znemožňujícím krádež, zneužití a ztrátu, a musí zajistit, aby se s ní neoprávněná osoba nedostala do styku. 14) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb. Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb. Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s.“. 31. V § 14 odst. 2 se slova „do členských států Úmluvy a jen“ zrušují. 32. V § 14 se na konci textu odstavce 2 doplňuje text „odst. 1“. 33. V § 14 odst. 3 se slova „z členských států Úmluvy a jen“ zrušují. 34. V § 14 se na konci textu odstavce 3 doplňuje text „odst. 1“. 35. V § 14 odstavec 5 zní: „(5) Držitel povolení je povinen oznámit Úřadu vstup vysoce rizikových biologických agens nebo toxinů na území České republiky nebo jejich opuštění území České republiky do 5 dnů ode dne uskutečnění. Oznámení se předává elektronicky.“. 36. V § 14 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí: „(6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje a) druh a množství dovezených nebo vyvezených vysoce rizikových biologických agens nebo toxinů, b) jméno, příjmení, telefonní číslo a adresu elektronické pošty fyzické osoby, která zajišťuje dovoz nebo vývoz pro držitele povolení, c) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, která je dodavatelem vysoce rizikových biologických agens nebo toxinů nebo jejich příjemcem v zahraničí, d) datum uskutečnění dovozu nebo vývozu, e) obchodní firmu nebo název a identifikační číslo dopravce a f) celní úřad, který vedl celní řízení při dovozu nebo vývozu. (7) Vzor oznámení podle odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis. (8) Při vývozu vysoce rizikových biologických agens nebo toxinů musí mít držitel povolení k dispozici písemné prohlášení zahraničního konečného uživatele, že vysoce riziková biologická agens nebo toxiny nebudou používány k výrobě nebo vývoji bakteriologických (biologických) nebo toxinových zbraní, s uvedením konkrétního účelu jejich použití.“. 37. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní: „§ 14a Zabezpečení vysoce rizikového biologického agens a toxinu (1) Držitel povolení je povinen chránit vysoce rizikové biologické agens a toxin a výrobní zařízení k jeho výrobě před ztrátou, krádeží a zneužitím, a to zejména technickými prostředky nebo ostrahou. (2) Držitel povolení je povinen uložit vysoce rizikové biologické agens a toxin v uzamčené místnosti, jejíž stěny, strop, podlaha, okna a dveře jsou z materiálu zabraňujícího vniknutí, v nepřenosné uzamykatelné schráně nebo ve zvláštním k tomu účelu určeném uzamykatelném laboratorním vybavení. (3) Držitel povolení je povinen zajistit, aby do místnosti, ve které je uloženo vysoce rizikové biologické agens nebo toxin, samostatně vstupovaly pouze držitelem povolení určené osoby. Klíče a přístupové prostředky k této místnosti musí být uloženy odděleně od klíčů a přístupových prostředků k jiným místnostem. (4) Držitel povolení je povinen vytvořit a aktualizovat seznam osob, které mají přístup k vysoce rizikovému biologickému agens nebo toxinu. (5) Držitel povolení, který provozuje pracoviště podle § 5 odst. 6, kde se nakládá s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem, je povinen vytvořit seznam osob, které mají na toto pracoviště přístup. (6) Držitel povolení je povinen zajistit, aby všechny osoby, které mají přístup k vysoce rizikovému biologickému agens nebo toxinu, byly každoročně proškoleny v oblasti zabezpečení vysoce rizikového biologického agens a toxinu proti zneužití, ztrátě a krádeži.“. 38. V § 16 odst. 1 se slova „; evidence se archivuje 10 let od zániku povolení k nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny“ zrušují. 39. V § 16 odst. 2 se slova „zařízení, ve kterých“ nahrazují slovy „pracoviště, kde“. 40. V § 16 odst. 4 se slova „a předpokládané údaje pro následující kalendářní rok do 31. srpna daného roku“ zrušují. 41. V § 16 odstavec 5 zní: „(5) Deklarace musí obsahovat a) druh a množství všech vysoce rizikových biologických agens a toxinů, s nimiž je povoleno nakládat, b) název pracoviště, kde se deklarovaná činnost provádí, a jeho umístění, c) technické a technologické laboratorní a výrobní vybavení pracoviště podle písmene b) a d) informaci, zda je nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny součástí národního obranného nebo bezpečnostního výzkumu.“. 42. V § 16 odst. 6 se za slova „vedení evidence“ vkládají slova „, době jejího uchovávání“ a slova „Úřad prováděcím právním předpisem“ se nahrazují slovy „prováděcí právní předpis“. 43. V § 16 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Vzor deklarace stanoví prováděcí právní předpis.“. 44. Nad označení § 17 se vkládá nadpis, který zní: „Rizikové biologické agens a toxin“. 45. § 17 zní: „§ 17 (1) Nakládat s rizikovými biologickými agens a toxiny na území České republiky lze jen k a) průmyslovým, zemědělským, výzkumným, zdravotnickým, farmaceutickým a dalším mírovým účelům, b) ochranným účelům, které se přímo týkají obrany proti bakteriologickým (biologickým) nebo toxinovým zbraním, nebo c) prevenci, identifikaci, diagnostice a léčbě nemocí, které jsou způsobeny biologickými agens nebo toxiny. (2) Fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s rizikovým biologickým agens nebo toxinem, je povinna oznamovat Úřadu formou deklarace údaje za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna roku následujícího. (3) Deklarace musí obsahovat a) druh a množství všech ohlášených rizikových biologických agens a toxinů, b) pracoviště, kde se deklarovaná činnost provádí, c) technické a technologické laboratorní a výrobní vybavení pracovišť podle písmene b) a d) informaci, zda je nakládání s rizikovým biologickým agens a toxinem součástí národního obranného nebo bezpečnostního výzkumu. (4) Pro evidenci rizikových biologických agens a toxinů se použije obdobně § 16. (5) Seznam rizikových biologických agens a toxinů stanoví prováděcí právní předpis. (6) Podrobnosti o vedení evidence, době jejího uchovávání, údajích obsažených v deklaraci a vzor deklarace stanoví prováděcí právní předpis.“. 46. Za § 17 se vkládají nové § 17a až 17c, které včetně nadpisu znějí: „§ 17a (1) V případě, že fyzická nebo právnická osoba hodlá poprvé nakládat s rizikovým biologickým agens nebo toxinem, je povinna ohlásit tuto skutečnost Úřadu 14 dnů před uskutečněním tohoto nakládání. (2) Ohlašovací povinnost se vztahuje i na instalaci nového technického a technologického laboratorního a výrobního vybavení. (3) Ohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat a) druh rizikového biologického agens nebo toxinu a b) údaje podle § 17 odst. 3 písm. b) a c). (4) Ohlašovací povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na nakládání s a) rizikovým biologickým agens nebo toxinem při záchranných pracích a likvidačních pracích10), b) diagnostickým vzorkem obsahujícím rizikové biologické agens nebo kulturou rizikového biologického agens získanou z tohoto vzorku po dobu kratší než 30 dnů v referenční nebo diagnostické laboratoři podle zvláštního právního předpisu11), c) rizikovým biologickým agens obsaženým ve vakcíně, pokud tato vakcína není používána k výzkumnému účelu, nebo d) rizikovým toxinem obsaženým v certifikovaném referenčním materiálu podle zákona o metrologii. (5) Kdo bez předchozího ohlášení nakládá s rizikovým biologickým agens nebo toxinem podle odstavce 4 písm. a), je povinen ohlásit takové nakládání bez zbytečného odkladu Úřadu. (6) Vzory ohlášení podle odstavců 1 a 2 stanoví prováděcí právní předpis. § 17b (1) Právnická nebo fyzická osoba, která nakládá s rizikovým biologickým agens nebo toxinem, oznámí Úřadu vstup rizikového biologického agens nebo toxinu na území České republiky nebo jeho opuštění území České republiky do 5 dnů ode dne uskutečnění. Oznámení se předává elektronicky. (2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje a) druh a množství dovezených nebo vyvezených rizikových biologických agens nebo toxinů, b) jméno, příjmení, telefonní číslo a adresu elektronické pošty fyzické osoby, která zajišťuje dovoz nebo vývoz pro osobu nakládající s rizikovým biologickým agens nebo toxinem, c) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, která je dodavatelem rizikového biologického agens nebo toxinu nebo jeho příjemcem v zahraničí, d) datum uskutečnění dovozu nebo vývozu, e) obchodní firmu nebo název a identifikační číslo dopravce a f) celní úřad, který vedl celní řízení v případě dovozu nebo vývozu. (3) Vzor oznámení podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis. (4) Při vývozu rizikového biologického agens nebo toxinu musí mít osoba, která nakládá s rizikovým biologickým agens nebo toxinem, k dispozici písemné prohlášení zahraničního konečného uživatele, že rizikové biologické agens nebo toxin nebudou používány k výrobě nebo vývoji bakteriologických (biologických) nebo toxinových zbraní, s uvedením konkrétního účelu jejich použití. § 17c Zabezpečení a přeprava rizikového biologického agens a toxinu (1) Každý, kdo nakládá s rizikovým biologickým agens nebo toxinem, je povinen a) zajistit zabezpečení rizikového biologického agens nebo toxinu proti ztrátě, zneužití nebo krádeži, a to zejména technickými prostředky, b) zajistit zničení rizikového biologického agens nebo toxinu takovým způsobem, který nepředstavuje nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat anebo nebezpečí pro životní prostředí, c) oznámit bez zbytečného odkladu Úřadu únik rizikového biologického agens nebo toxinu do životního prostředí, d) zajistit, aby osoba, která má přístup k rizikovému biologickému agens nebo toxinu, byla každoročně proškolena v oblasti zabezpečení rizikových biologických agens a toxinů proti zneužití, krádeži a ztrátě, a e) bez zbytečného odkladu informovat Úřad o změně, ke které došlo při výkonu ohlášené činnosti, zejména o organizační změně a změně technického nebo technologického laboratorního a výrobního vybavení pracoviště. (2) Přepravovat rizikové biologické agens nebo toxin lze pouze v přepravním obalu a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem upravujícím přepravu nebezpečných věcí14).“. 47. V části první nadpisu hlavy V se slovo „DOZORU“ nahrazuje slovem „KONTROLY“. 48. Nadpis § 18 zní: „Kontrola“. 49. V § 18 odst. 1 se slova „vykonává dozor“ nahrazují slovy „vykonává kontrolu“ a slova „(dále jen „dozor“)“ se zrušují. 50. V § 18 odst. 3 se slovo „Dozor“ nahrazuje slovem „Kontrolu“. 51. V § 18 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Pověření inspektora ke kontrole má formu průkazu vydaného Úřadem. Průkaz obsahuje a) jméno, popřípadě jména a příjmení inspektora, b) datum a místo narození inspektora, c) fotografii nebo jinou formou pořízenou podobenku inspektora, d) podpis inspektora, e) datum vydání průkazu a f) název a adresu sídla Úřadu.“. 52. V § 19 odst. 1 se slovo „neprodleně“ nahrazuje slovy „bez zbytečného odkladu“. 53. V § 19 odst. 1 se za slova „vysoce rizikových“ vkládají slova „nebo rizikových“. 54. V § 19 se dosavadní odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 55. V § 20 se slova „předseda Úřadu a“ zrušují. 56. V § 20 písm. b) se slova „zařízení, jejich částí, systému nebo jejich souborů“ nahrazují slovy „technického a technologického laboratorního a výrobního vybavení“. 57. Nad označení § 21 se vkládá nadpis „Přestupky“. 58. § 21 zní: „§ 21 (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) poruší zákaz vývoje, výroby, získávání, hromadění, držení, zpracování, použití, spotřeby, dovozu, vývozu, přepravy nebo distribuce bakteriologických (biologických) nebo toxinových zbraní nebo jiného nakládání s bakteriologickými (biologickými) nebo toxinovými zbraněmi nebo nakládání se zakázanou informací včetně podpory nebo financování těchto aktivit podle § 4 odst. 1, b) poruší zákaz vývoje, výroby, získávání, hromadění, držení, dovozu, vývozu, distribuce nebo jiného nakládání s technickým a technologickým laboratorním a výrobním vybavením pro výrobu bakteriologických (biologických) nebo toxinových zbraní nebo jejich nosičů anebo projektování, výstavby nebo užívání pracovišť k jejich výrobě včetně podpory nebo financování těchto aktivit podle § 4 odst. 2, c) poruší zákaz vývoje, výroby, získávání, hromadění nebo držení biologických agens nebo toxinů takových druhů nebo v takovém množství, které neodpovídá potřebě jejich použití pro preventivní, ochranné nebo jiné mírové účely podle § 4 odst. 3, d) neinformuje Policii České republiky o skutečnostech podle § 5 odst. 1 nebo 5, e) neinformuje Úřad o skutečnostech podle § 5 odst. 3, f) neinformuje Úřad o skutečnostech podle § 5 odst. 6, nebo g) nakládá s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem bez povolení Úřadu podle § 6. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), nebo d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e).“. 59. Za § 21 se vkládají nové § 21a až 21e, které včetně nadpisu znějí: „§ 21a (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení podle tohoto zákona nebo držitelem takového povolení byla a toto povolení zaniklo nebo bylo zrušeno, se dopustí přestupku tím, že a) nakládá s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem v rozsahu, který není stanoven v povolení, b) neposkytne Úřadu součinnost podle § 13 písm. b) nebo c), c) neinformuje Úřad bez zbytečného odkladu o skutečnosti podle § 13 písm. d) až f) nebo l) nebo podle § 14 odst. 5, d) postupuje v případě zničení vysoce rizikového biologického agens nebo toxinu v rozporu s § 13 písm. g), e) poskytne vysoce rizikové biologické agens nebo toxin osobě v rozporu s § 13 písm. h), f) neinformuje dopravce vysoce rizikového biologického agens nebo toxinu o skutečnostech podle § 13 písm. i) nebo takové informování nezdokumentuje, g) nestanoví vnitřním předpisem požadavky podle § 13 písm. j), h) nezajistí při zániku nebo zrušení povolení bez zbytečného odkladu předání vysoce rizikového biologického agens nebo toxinu jinému držiteli povolení nebo jeho zničení podle § 13 písm. k), nebo i) přepravuje vysoce rizikové biologické agens nebo toxin v rozporu s § 13a odst. 1. (2) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení podle tohoto zákona nebo držitelem takového povolení byla a toto povolení zaniklo nebo bylo zrušeno, se dopustí přestupku tím, že a) vyveze nebo doveze vysoce rizikové biologické agens nebo toxin k jinému účelu, nežli uvedenému v § 14 odst. 2 nebo 3, b) nemá při vývozu rizikového biologického agens nebo toxinu písemné prohlášení zahraničního konečného uživatele podle § 14 odst. 8, c) nezajistí ochranu vysoce rizikového biologického agens nebo toxinu anebo výrobního zařízení k jejich výrobě před ztrátou, krádeží nebo zneužitím podle § 14a odst. 1, d) neuloží vysoce rizikové biologické agens nebo toxin podle § 14a odst. 2, e) nezajistí, aby do místnosti, ve které je uloženo vysoce rizikové biologické agens nebo toxin, samostatně vstupovaly pouze držitelem povolení určené osoby nebo neuloží klíče nebo přístupové prostředky podle § 14a odst. 3, f) nevytvoří nebo neaktualizuje seznam osob, které mají přístup k vysoce rizikovému biologickému agens nebo toxinu podle § 14a odst. 4, g) nevytvoří seznam osob, které mají přístup na pracoviště s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem podle § 14a odst. 5, nebo h) nezajistí, aby osoba, která má přístup k vysoce rizikovému biologickému agens nebo toxinu, byla každoročně proškolena podle § 14a odst. 6. (3) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení podle tohoto zákona nebo držitelem takového povolení byla a toto povolení zaniklo nebo bylo zrušeno, se dopustí přestupku tím, že a) nevede evidenci o nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny nebo ji na požádání nepředloží Úřadu podle § 16 odst. 1, b) neodevzdá při zániku nebo zrušení povolení celou evidenci o nakládání s vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny Úřadu podle § 16 odst. 3, nebo c) nepředloží Úřadu deklaraci podle § 16 odst. 4. (4) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), g) až i), odstavce 2 písm. c) až e) nebo odstavce 3 písm. a), c) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až f) nebo odstavce 2 písm. f) až h) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c), nebo d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b). § 21b (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s rizikovými biologickými agens nebo toxiny, se dopustí přestupku tím, že a) neoznámí Úřadu skutečnosti podle § 17 odst. 2, § 17b odst. 1 nebo § 17c odst. 1 písm. c), b) nesplní ohlašovací povinnost podle § 17a odst. 1 nebo 2, c) nevede evidenci o nakládání s rizikovým biologickým agens nebo toxinem podle § 17 odst. 4, d) nemá při vývozu rizikového biologického agens nebo toxinu k dispozici písemné prohlášení zahraničního konečného uživatele podle § 17b odst. 4, e) přepravuje rizikové biologické agens nebo toxin v rozporu s § 17c odst. 2, f) nezajistí zabezpečení rizikového biologického agens nebo toxinu proti ztrátě, zneužití nebo krádeži podle § 17c odst. 1 písm. a), g) nezajistí zničení rizikového biologického agens nebo toxinu podle § 17c odst. 1 písm. b), h) nezajistí, aby osoba, která má přístup k rizikovému biologickému agens nebo toxinu, byla každoročně proškolena podle § 17c odst. 1 písm. d), nebo i) neinformuje bez zbytečného odkladu Úřad o organizační změně nebo o změně technického nebo technologického vybavení pracoviště podle § 17c odst. 1 písm. e). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), e) až g) nebo i), b) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), nebo c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d). § 21c (1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je dopravcem vysoce rizikových biologických agens nebo toxinů, se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby a) zásilka obsahující vysoce rizikové biologické agens nebo toxin byla přepravována, skladována při přepravě nebo předána příjemci způsobem znemožňujícím krádež, zneužití nebo ztrátu podle § 13a odst. 2, nebo b) se neoprávněná osoba nedostala do styku se zásilkou obsahující vysoce rizikové biologické agens nebo toxin podle § 13a odst. 2. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. § 21d (1) Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání. (2) Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. (3) Pokuty za přestupky vybírá Úřad. (4) Sazba pokuty za přestupek podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, jestliže je týž přestupek spáchán opakovaně. Přestupek je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž přestupek nabylo právní moci, neuplynul 1 rok. § 21e Využívání údajů pro výkon státní správy v oblasti zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní (1) Úřad využívá pro výkon své působnosti v oblasti zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z informačního systému evidence obyvatel a c) údaje z informačního systému cizinců. (2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, d) adresa místa pobytu, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, pak den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, stát, kde se narodil, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, pak datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo. (4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil, e) rodné číslo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, pak stát, na jehož území k úmrtí došlo, a datum úmrtí a den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil. (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. 60. V § 22 odstavec 1 zní: „(1) Úřad vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 4, § 10 odst. 3, § 11 odst. 4, § 14 odst. 7, § 16 odst. 6 a 7, § 17 odst. 5 a 6, § 17a odst. 6 a § 17b odst. 3.“. 61. V § 22 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Kdo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nakládal s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem anebo s rizikovým biologickým agens nebo toxinem podle zákona č. 281/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen přizpůsobit své právní poměry zákonu č. 281/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Povinnost ohlásit Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost první nakládání s vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem podle § 6 odst. 3 písm. d) zákona č. 281/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v případě osoby, která s tímto vysoce rizikovým biologickým agens nebo toxinem nakládala výhradně k účelu uvedenému v tomto ustanovení již ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na základě povolení podle zákona č. 281/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za splněnou. Čl. III Oznámení Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. IV Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 252/2017 Sb.	Zákon č. 252/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 2. 9. 2017, částka 89/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o České televizi * ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 2. 2018 252 ZÁKON ze dne 19. července 2017, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. I Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 194/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 16 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Vláda může nařízením stanovit k zajištění provedení změny podmínek stanovených kmitočtovým plánem podle odstavce 1 nebo 2, které mají zásadní dopad na využívání rádiových kmitočtů určených pro poskytování služby šíření zemského televizního nebo rozhlasového vysílání, pravidla, časové a technické podmínky, způsob postupu orgánů státní správy a subjektů dotčených změnou na jejich právech nebo povinnostech a podmínky pro náhradu nákladů účelně a efektivně vynaložených z důvodu změny (§ 27).“. 2. V § 27 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Je-li ve vztahu ke stanovení výše nebo k úhradě efektivně a účelně vynaložených nákladů vedeno řízení před Komisí ve věci veřejné podpory, považuje se za řízení o předběžné otázce.“. 3. V § 63 odst. 1 písm. g) se za slova „a výpovědní doba,“ doplňují slova „která nesmí překročit 30 dnů,“. 4. V § 63 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) ujednání o rozsahu možných jednostranných změn a způsobu jejich oznámení účastníkovi, včetně oznámení možnosti odstoupení od smlouvy.“. 5. V § 63 odst. 6 se věta třetí nahrazuje větou „Pokud se jedná o změnu náležitostí smlouvy uvedených v odstavci 1 písm. c) až p) a r), je podnikatel povinen informovat účastníka způsobem sjednaným ve smlouvě rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti této změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat.“. 6. V § 63 odstavec 10 zní: „(10) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující veřejnou komunikační síť je povinen informovat spotřebitele způsobem, který si zvolil pro zasílání vyúčtování, a to nejdříve 3 měsíce a nejpozději 1 měsíc před uplynutím účinnosti smlouvy sjednané na dobu určitou, o blížícím se ukončení smlouvy a o možnostech jejího prodloužení. Pokud účastník neudělí svůj prokazatelný souhlas s prodloužením smlouvy na dobu určitou, přechází smlouva ve smlouvu na dobu neurčitou.“. 7. V § 63 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Využije-li účastník právo podle § 34 odst. 1, dojde k zániku smlouvy nejpozději ve lhůtě 10 dnů, která začne běžet, jakmile účastník učiní vůči podnikateli poskytujícímu mu veřejně dostupnou službu elektronických komunikací právní jednání k ukončení poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a podá u něj žádost o přenesení telefonního čísla. Tato lhůta se neuplatní, pokud doba zbývající do zániku smlouvy je kratší než 10 dnů nebo k přenesení telefonního čísla nedošlo. Účastník se po učinění požadavku na přenesení telefonního čísla může s podnikatelem doposud mu poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací dohodnout na pozdějším datu zániku smlouvy.“. 8. V § 100 odstavec 5 zní: „(5) Dojde-li k rušení příjmu rozhlasového nebo televizního vysílání, které je na daném území provozováno provozovatelem vysílání nebo provozovatelem převzatého vysílání podle zvláštního právního předpisu11), provozem amatérské radiokomunikační služby nebo služby elektronických komunikací, je Úřad oprávněn uložit držiteli oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro tyto služby podmínky k neprodlenému odstranění rušení, a to na náklady provozovatele rušícího zařízení. V případě, že rušení vzniká pouze vlivem nedostatečné odolnosti přijímacího zařízení, informuje Úřad provozovatele rušeného přijímacího zařízení o možných podmínkách vedoucích k odstranění rušení. Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktualizované informace o ochraně sítí pro šíření zemského digitálního televizního vysílání, o jím řešených případech rušení elektronických komunikačních zařízení a sítí a o postupu pro uplatnění požadavku na odstranění rušení.“. 9. V § 118 se na konci odstavce 13 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) bezodkladně nezpřístupní u všech volání na čísla tísňového volání subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem těchto volání, lokalizační a jiné údaje, které umožňují identifikaci volajícího podle § 33 odst. 5.“. 10. V § 118 odst. 21 písm. b) se text „§ 33 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 33 odst. 6“. 11. V § 118 se za odstavec 21 vkládá nový odstavec 22, který zní: „(22) Držitel přídělu rádiových kmitočtů se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z podmínek, převzatých závazků nebo povinností uvedených podle § 22 odst. 2 v rozhodnutí o přídělu.“. Dosavadní odstavec 22 se označuje jako odstavec 23. 12. V § 118 odst. 23 písm. a) se částka „2 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 000 Kč“. 13. V § 118 odst. 23 písm. b) se částka „10 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „15 000 000 Kč nebo do výše 5 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší“ a text „i) až m)“ se nahrazuje textem „i) až n)“. 14. V § 118 odst. 23 písm. c) se částka „20 000 000 Kč“ nahrazuje slovy „50 000 000 Kč nebo do výše 10 % z čistého obratu pachatele přestupku dosaženého za poslední ukončené účetní období, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší“ a text „nebo 21“ se nahrazuje textem „, 21 nebo 22“. 15. V § 120 odst. 3 se slova „, nejvýše však na částku 40 000 000 Kč“ zrušují. 16. V § 150 odst. 1 se za slovo „provedení“ vkládá text „§ 16 odst. 9,“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Vláda stanoví nařízením Technický plán přechodu zemského digitálního televizního vysílání (dále jen „Technický plán přechodu“) ze standardu pro šíření zemského digitálního televizního vysílání DVB-T (dále jen „standard DVB-T“) na standard pro šíření zemského digitálního televizního vysílání DVB-T2/HEVC.265 (dále jen „standard DVB-T2“) za účelem uvolnění rádiových kmitočtů v kmitočtovém pásmu 694-790 MHz a sestavení jedné sítě elektronických komunikací pro multiplex veřejné služby podle jiného právního předpisu1) ve standardu DVB-T2 a dalších tří finálních celoplošných sítí elektronických komunikací pro šíření zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T2. Vláda při stanovení Technického plánu přechodu vychází z výsledků mezinárodní koordinace jednotlivých rádiových kmitočtů pro přechodové sítě a finální sítě ve standardu DVB-T2 a zároveň zohlední přechodové sítě. 2. Technický plán přechodu stanoví pravidla pro přechod zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2. Technický plán přechodu stanoví zejména lhůty, podmínky a způsob postupu při procesu rozvoje sítí elektronických komunikací pro zemské digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T2, včetně lhůt, podmínek a způsobu vypínání zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T tak, aby mimo případy, kdy to neumožňují přírodní nebo odůvodněné technické překážky, při vypnutí zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T nedošlo ke zmenšení území pokrytého signálem zemského digitálního televizního vysílání. Technický plán přechodu dále stanoví držitelům přídělů rádiových kmitočtů datum, dokdy vysílání prostřednictvím sítí ve standardu DVB-T ukončí. 3. Za účelem uskutečnění přechodu na standard DVB-T2 a zajištění dočasného souběžného šíření zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T a standardu DVB-T2 zřizují držitelé přídělů rádiových kmitočtů pro šíření celoplošného digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T přechodové sítě. Přechodovou sítí se rozumí síť elektronických komunikací, jejíž rádiové kmitočty jsou mezinárodně zkoordinovány na určité časově omezené období pro účely souběžného šíření zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T a standardu DVB-T2 v souladu s příslušnými individuálními oprávněními k využívání rádiových kmitočtů. Držitel oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro přechodové sítě bude využívat stanoviště stávajících vysílačů sítí ve standardu DVB-T s takovými technickými parametry, aby byl v rámci přechodu na standard DVB-T2 v nejvyšší možné míře zajištěn stejný rozsah pokrytí a nejmenší možné negativní dopady na diváky. Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro šíření zemského digitálního televizního vysílání prostřednictvím přechodových sítí udělí Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) na žádost držitele přídělů rádiových kmitočtů pro šíření celoplošného zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T, který zajišťuje přechodovou síť, a to tak, aby k šíření zemského digitálního televizního vysílání prostřednictvím přechodových sítí byla využita stávající stanoviště vysílačů celoplošných sítí ve standardu DVB-T držitele přídělu rádiových kmitočtů pro šíření celoplošného zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T. Individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro šíření zemského digitálního televizního vysílání prostřednictvím přechodových sítí udělená Úřadem před účinností tohoto zákona, nejdříve však dnem 20. července 2016, se považují za individuální oprávnění udělená podle tohoto zákona. 4. Vláda stanoví Technickým plánem přechodu datum ukončení zemského digitálního vysílání ve standardu DVB-T, nejpozději však k termínu 1. února 2021. 5. K zajištění přechodu na standard DVB-T2 držitelé přídělů rádiových kmitočtů pro šíření celoplošného zemského digitálního televizního vysílání mohou požádat o změnu přídělu rádiových kmitočtů pro šíření celoplošného zemského digitálního televizního vysílání. Na jejich žádost provede Úřad změnu stávajících přídělů rádiových kmitočtů sítí ve standardu DVB-T, umožňující provozování k tomu určených celoplošných sítí ve standardu DVB-T2, v souladu s Technickým plánem přechodu, včetně stanovení dat pro zahájení využívání rádiových kmitočtů určených pro finální vysílání ve standardu DVB-T2 na stejných vysílacích stanovištích a s takovými technickými parametry, které zajistí v maximální možné míře stejný rozsah pokrytí a nejmenší možné dopady na diváky, včetně prodloužení doby platnosti takto změněných přídělů rádiových kmitočtů do 31. prosince 2030. Úřad v takovém případě postupuje obdobně jako v případech podle § 22a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. O změnu přídělu rádiových kmitočtů podle věty první požádají jejich držitelé nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti Technického plánu přechodu. 6. Držitel přídělu rádiových kmitočtů pro celoplošné sítě ve standardu DVB-T má nárok na úhradu nákladů efektivně a účelně vynaložených v rámci procesu přechodu na standard DVB-T2 na technické zajištění služby šíření zemského televizního vysílání prostřednictvím přechodových sítí a náklady související se změnou přídělu podle bodu 5. Pro účely posouzení žádosti o úhradu a provedení úhrady z radiokomunikačního účtu se použije § 27 odst. 5 a 6 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Operátoři přechodových sítí podle bodu 3 a držitelé přídělů rádiových kmitočtů podle bodu 5 mají nárok na úhradu nákladů efektivně a účelně vynaložených v rámci procesu přechodu na odstraňování rušení signálu sítě zemského televizního vysílání sítěmi poskytujícími služby mobilního datového připojení nebo odstranění rušení sítí služeb mobilního datového připojení službou zemského televizního vysílání. Za náklady podle věty první se považují náklady podle § 27 odst. 6 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a náklady na pořízení zařízení v rámci opatření k odstranění rušení příjmu signálu. Pro účely posouzení žádosti o úhradu a provedení úhrady z radiokomunikačního účtu se použije § 27 odst. 5 a 6 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Úhrada efektivně a účelně vynaložených nákladů podle bodů 6 a 7 se poskytne, pokud tyto náklady vznikly a byly vynaloženy do data ukončení vysílání v sítích ve standardu DVB-T podle bodu 2. Žádost o úhradu nákladů musí oprávněný subjekt podat nejpozději do 6 měsíců ode dne vynaložení nákladů, jinak právo zanikne. Úhrada efektivně a účelně vynaložených nákladů podle bodu 6 se poskytne i v případě, pokud tyto náklady vznikly a byly vynaloženy držitelem individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro přechodové sítě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdříve však dnem 20. července 2016. Žádost o úhradu nákladů podle předchozí věty musí oprávněný subjekt podat nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak právo zanikne. 9. Do doby ukončení šíření zemského digitálního televizního vysílání prostřednictvím sítí ve standardu DVB-T podle bodu 2 může Úřad použít prostředky radiokomunikačního účtu i pro monitorování stavu a rozsahu šíření zemského digitálního televizního signálu, analýzu dostupnosti zemského digitálního televizního vysílání a efektivního využívání rádiových kmitočtů, popřípadě k úhradě mimořádných nákladů souvisejících s jeho činností v těchto případech. Úřad může ve lhůtě podle věty první použít prostředky radiokomunikačního účtu i k úhradě nákladů na zajištění úkolů souvisejících s harmonizací správy spektra v rámci realizace opatření vyplývajících z harmonizace využití spektra na úrovni Evropské unie v souvislosti s uvolněním pásma 700 MHz pro jiné služby a v rámci realizace opatření vyplývajících ze Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání. 10. Řízení o správním deliktu nebo přestupku zahájená a nedokončená podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen uvést smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací a připojení k veřejné komunikační síti a uveřejňování informací do souladu s § 63 odst. 1 písm. r) a § 63 odst. 6 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o České televizi Čl. III Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 302/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písmeno a) zní: „a) provozuje zemské celoplošné digitální vysílání alespoň 4 televizních programů, multimediálního obsahu a doplňkových služeb prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů vyhrazených pro Českou televizi státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1c) (dále jen „multiplex veřejné služby“),“. Poznámka pod čarou č. 1a se zrušuje. 2. V § 3 odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až n) se označují jako písmena b) až m). 3. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) kinematografická díla zahraniční tvorby, filmy a seriály zahraniční tvorby vytvořené pro televizní vysílání, které jsou opatřeny dabingem, vysílá zároveň v původním znění s titulky v českém jazyce, nebrání-li tomu překážky právní nebo technické povahy.“. 4. V § 3a odst. 3 se slova „družic a sítí elektronických komunikací“ nahrazují slovy „jiných sítí a služeb elektronických komunikací“. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Česká televize provozuje multiplex veřejné služby po dobu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu pro šíření zemského digitálního televizního vysílání DVB-T (dále jen „standard DVB-T“) na standard pro šíření zemského digitálního televizního vysílání DVB-T2 (dále jen „standard DVB-T2“) tak, aby mimo případy, kdy to neumožňují přírodní nebo odůvodněné technické překážky, při vypnutí zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T v rámci jedné oblasti nedošlo ke zmenšení území pokrytého signálem zemského digitálního televizního vysílání ve standardu DVB-T2 v dané oblasti. Pro účely provozování multiplexu veřejné služby v rámci souběhu po dobu přechodu zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 se na žádost České televizi udělují individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úhrada nákladů vynaložených na provozování této přechodové sítě DVB-T2 vyhrazené pro Českou televizi je poskytována České televizi na základě podkladů poskytnutých Českou televizí ve prospěch subjektů zajišťujících vysílání přechodové sítě. 2. Pokud Česká televize nepožádá o změnu přídělu rádiových kmitočtů podle čl. II bodu 5, Český telekomunikační úřad postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ ÚČINNOST Čl. V Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 7, které nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. 1) § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 251/2017 Sb.	Zákon č. 251/2017 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronické identifikaci Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2018, částka 89/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zpravodajských službách * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o léčivech * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o základních registrech * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o hazardních hrách * ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 2. 8. 2021 (269/2021 Sb.) 251 ZÁKON ze dne 19. července 2017, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronické identifikaci Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zpravodajských službách Čl. I V § 11 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 219/2015 Sb., se za slova „České republiky8),“ vkládají slova „národním bodu pro identifikaci a autentizaci9) kromě údajů poskytnutých národnímu bodu pro identifikaci a autentizaci držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci,“. Poznámka pod čarou č. 9 zní: „9) Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy Čl. III Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb. a zákona č. 205/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 2 písm. x) se slova „je uznán podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES a byl vydán v rámci systému elektronické identifikace alespoň se značnou úrovní záruky“ nahrazují slovy „byl vydán v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace“. 2. V § 9 odst. 4 větě první se slova „prostřednictvím portálu veřejné správy“ zrušují. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. IV V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb. a zákona č. 206/2017 Sb., položka 22 včetně poznámek pod čarou č. 19 až 22, 24, 26, 26b, 26c, 26d, 26e, 26f, 26g a 81 až 83 zní: „Položka 22 a)\| Přijetí žádosti o uznání odborné kvalifikace19)\| Kč\| 2 000 ---\|---\|---\|--- b)\| Vydání osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnosti19) nebo vydání20) osvědčení o způsobilosti k provozování odborné činnosti, oprávnění k provádění nebo provozování odborné činnosti nebo opakovaně udělované povolení nebo úřední oprávnění\| Kč\| 1 000 c)\| Vydání Evropského profesního průkazu pro usazení v České republice81) a přijetí žádosti o vydání Evropského profesního průkazu82) pro usazení v jiném členském státě Evropské unie než Česká republika\| Kč\| 1 000 d)\| Přijetí žádosti o udělení povolení k restaurování kulturní památky nebo její části, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými díly („povolení k restaurování“)21) a přijetí žádosti o udělení povolení k provádění archeologických výzkumů („povolení k provádění archeologických výzkumů“)83)\| Kč\| 2 000 e)\| Udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností22) nebo udělení oprávnění k činnostem vybraných pracovníků\| Kč\| 500 f)\| Prodloužení platnosti dokladů uvedených v písmenu b)\| Kč\| 50 g)\| Přijetí žádosti o udělení státního souhlasu právnické osobě působit jako soukromá vysoká škola24)\| Kč\| 100 000 h)\| Přijetí žádosti o udělení statusu kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru a kvalifikované služby vytvářející důvěru\| Kč\| 25 000 i)\| Přijetí žádosti o udělení akreditace pro správu kvalifikovaného systému elektronické identifikace nebo žádosti o změnu této akreditace\| Kč\| 100 000 j)\| Podání žádosti o udělení pověření k provádění akreditace, o udělení pověření k provádění atestací nebo o udělení souhlasu se změnou atestačních podmínek26)\| Kč\| 10 000 k)\| Podání žádosti o udělení autorizace podle zákona upravujícího ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (oprávnění ověřovat dosažení odborné způsobilosti vyžadované k získání osvědčení o profesní kvalifikaci nebo profesních kvalifikacích) za každou kvalifikaci\| Kč\| 1 500 l)\| Podání žádosti o prodloužení platnosti autorizace uvedené v písmenu k)\| Kč\| 500 m)\| Přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a dokladu o zahraničním vysokoškolském vzdělání podle zákona o vysokých školách26c) Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem vnitra nebo Ministerstvem obrany\| Kč\| 3 000 n)\| Přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle zákona o sociálních službách26b)\| Kč\| 1 000 o)\| Přijetí žádosti o udělení akreditace nebo oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci\| Kč\| 5 000 p)\| Přijetí žádosti o změnu akreditace k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci\| Kč\| 4 000 q)\| Přijetí žádosti o prodloužení platnosti akreditace nebo oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci \| Kč\| 4 000 r)\| Přijetí žádosti o vydání osvědčení o odborné způsobilosti podle zákona o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi\| Kč\| 1 000 s)\| Přijetí žádosti o udělení tuzemského povolení podle zákona o vysokých školách26d) k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky\| Kč\| 100 000 t)\| Přijetí žádosti o rozšíření tuzemského povolení podle zákona o vysokých školách26e) k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky\| Kč\| 50 000 u)\| Přijetí žádosti o udělení tuzemského oprávnění podle zákona o vysokých školách26f) k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky\| Kč\| 100 000 v)\| Přijetí žádosti o rozšíření tuzemského oprávnění podle zákona o vysokých školách26g) k poskytování zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky\| Kč\| 50 000 19) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 20) Například zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. 21) § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 22) § 14 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 26) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 26b) § 117a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 26c) § 89 až 90a a § 95 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26d) § 93a odst. 3 a § 93f zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26e) § 93f odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26f) § 93a odst. 5 a § 93h zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 26g) § 93h odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 81) § 24a odst. 2 písm. a) zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 82) § 24b zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 83) § 21 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Poznámka pod čarou č. 23 se zrušuje. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o léčivech Čl. V V zákoně č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 75/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 80/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se za § 19a vkládá nový § 19b, který včetně nadpisu zní: „§ 19b Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy (1) Správní orgán vykonávající státní správu v oblasti humánních léčiv a správní orgán vykonávající státní správu v oblasti veterinárních léčiv využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Správní orgán vykonávající státní správu v oblasti humánních léčiv a správní orgán vykonávající státní správu v oblasti veterinárních léčiv využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, d) rodné číslo, e) adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, f) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, g) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, h) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Správní orgán vykonávající státní správu v oblasti humánních léčiv a správní orgán vykonávající státní správu v oblasti veterinárních léčiv využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) místo a stát narození, d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky, je-li tímto místem sídlo správního orgánu, rovněž údaj o tom, že se jedná o adresu úřadu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, e) číslo a platnost oprávnění k pobytu na území České republiky, f) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky, g) datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, ve kterém k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, j) státní občanství, popřípadě státní příslušnost. (4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (5) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o základních registrech Čl. VI Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb. a zákona č. 460/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 5 se slova „elektronicky čitelným dokladem3) umožňujícím elektronickou identifikaci a autentizaci“ nahrazují slovy „s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci umožňujícím přístup se zaručenou identitou“. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje. 2. V § 18 odst. 1 písm. c) se slova „trvalého pobytu“ nahrazují slovem „pobytu12)“. 3. V § 18 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo informačním systému cizinců“. 4. V § 51 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) adresa pracoviště orgánu veřejné moci, které vykonává úkon podle odstavce 5 písm. d), vyjádřená referenční vazbou (kódu územního prvku) na referenční údaj v registru územní identifikace.“. 5. V § 51 odst. 5 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) výčet a popis úkonů orgánů veřejné moci vykonávaných v rámci agendy na žádost subjektu, který není orgánem veřejné moci, identifikátor úkonu, vymezení subjektu, který může podat žádost, a forma úkonu,“. Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena e) až k). 6. V § 51 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) adresa pracoviště orgánu veřejné moci, které vykonává úkon podle písmene d), vyjádřená referenční vazbou (kódu územního prvku) na referenční údaj v registru územní identifikace, nebo údaj o převedení výkonu úkonu podle písmene d) na jiný orgán veřejné moci.“. 7. V § 51 odst. 7 písm. a) se za slova „odstavce 1 písm. a)“ vkládají slova „a l)“ a slova „a odstavce 5 písm. a) a f)“ se nahrazují slovy „, odstavce 5 písm. a), g) a l) a editorem identifikátoru úkonu podle odstavce 5 písm. d)“. 8. V § 51 odst. 7 písm. b) se slova „až e) a g) až j)“ nahrazují slovy „, c), e), f) a h) až k) a editorem údajů podle odstavce 5 písm. d) s výjimkou identifikátoru úkonu“. 9. V § 52 odst. 5 se text „písm. h)“ nahrazuje textem „písm. i)“. 10. V § 52b odst. 4 se slova „uvedené v § 51 odst. 1, s výjimkou údajů podle písmen a) a d)“ nahrazují slovy „uvedené v § 51 odst. 1, s výjimkou údajů podle písmen a), d) a l)“. 11. V § 54 odst. 1 písm. a) se text „písm. f)“ nahrazuje slovy „písm. g) a l), identifikátoru úkonu podle § 51 odst. 5 písm. d)“. 12. V § 54 odst. 4 se za slova „kód agendy“ vkládají slova „a identifikátor úkonu podle § 51 odst. 5 písm. d)“. 13. V § 55 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) adresu pracoviště orgánu veřejné moci, které vykonává úkon podle § 51 odst. 5 písm. d), nebo údaj o převedení výkonu úkonu podle § 51 odst. 5 písm. d) na jiný orgán veřejné moci.“. 14. V § 56 odst. 2 se text „písm. f)“ nahrazuje textem „písm. g)“. 15. Za § 59 se vkládá nový § 59a, který zní: „§ 59a Oprávnění osoby obstarat si s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v základním registru nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v základním registru není veden, podle zákona o informačních systémech veřejné správy není ustanoveními § 58 až 59 dotčeno. Věta první se použije obdobně na oprávnění osoby poskytnout s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v základním registru nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v základním registru není veden, anebo údaje vedené o ní v základním registru podle zákona o informačních systémech veřejné správy.“. Čl. VII Přechodná ustanovení 1. Policie České republiky do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona označí v základním registru obyvatel údaj o adrese místa pobytu jako adresu úřadu, pokud je stejným způsobem označen v informačním systému cizinců. 2. Orgán veřejné moci, který byl zaregistrován pro výkon agendy, oznámí Ministerstvu vnitra údaj podle § 51 odst. 1 písm. l) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Ohlašovatel agendy oznámí Ministerstvu vnitra údaj podle § 51 odst. 5 písm. d) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou identifikátoru úkonu do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. VIII V zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb. a zákona č. 206/2017 Sb., se za § 69 vkládají nové § 69a a 69b, které včetně nadpisů znějí: „§ 69a Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví (1) Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví je informační systém veřejné správy, který umožňuje oprávněným osobám nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené v elektronické podobě. (2) Oprávněnými osobami podle odstavce 1 jsou a) poskytovatelé a poskytovatelé sociálních služeb, v případě, že poskytují zdravotní služby, b) poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a c) národní kontaktní místa pro elektronické zdravotnictví zřízená ostatními členskými státy Evropské unie. (3) Správcem národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví je Ministerstvo zdravotnictví. § 69b Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy (1) Správce národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví využívá při poskytování služby národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (2) Správce národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví využívá při poskytování služby národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil, e) rodné číslo, f) adresa místa trvalého pobytu. (3) Správce národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví využívá při poskytování služby národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví z informačního systému cizinců údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví, d) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě že se narodil na území České republiky, místo a okres narození, e) rodné číslo, f) druh a adresa místa pobytu na území České republiky. (4) Správce národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví využívá při poskytování služby národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v odstavci 1, 2 nebo 3 údaje v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, b) rodné číslo, c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území se narodil. (5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (6) Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o hazardních hrách Čl. IX Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 46 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „To neplatí v případě, že provozovatel při registraci provede identifikaci v souladu se zákonem upravujícím některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu bez fyzické přítomnosti osoby žádající o registraci tak, že ověří totožnost prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace.“. 2. V § 77 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „To neplatí v případě, že provozovatel při registraci provede identifikaci v souladu se zákonem upravujícím některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu bez fyzické přítomnosti osoby žádající o registraci tak, že ověří totožnost prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace.“. ČÁST DEVÁTÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2018, s výjimkou části páté, která nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 250/2017 Sb.	Zákon č. 250/2017 Sb. Zákon o elektronické identifikaci Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2018, částka 89/2017 * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace * § 3 - Kvalifikovaný systém * § 4 - Kvalifikovaný správce * Akreditace * § 5 - (1) Agentura rozhodne o udělení akreditace pro správu kvalifikovaného systému (dále jen „akreditace“) na základě písemné žádosti. * § 6 - (1) Agentura rozhodne o změně akreditace na základě písemné žádosti akreditované osoby o rozšíření správy kvalifikovaného systému o vydávání a používání dalšího prostředku pro elektronickou identifikaci. * § 7 - (1) Přestane-li akreditovaná osoba splňovat některou z podmínek pro udělení akreditace, Agentura ji písemně upozorní na možnost odnětí akreditace a zároveň ji vyzve, aby bez zbytečného odkladu zjednala nápravu. Nezjedná-li akreditovaná osoba ani na základě * § 8 - Akreditace zaniká smrtí nebo zánikem akreditované osoby. * § 9 - Pojištění odpovědnosti za škodu * § 10 - Bezúhonnost * Posuzování prostředku pro elektronickou identifikaci a systému elektronické identifikace * § 11 - (1) Prostředek pro elektronickou identifikaci a systém elektronické identifikace posuzuje osoba, která k tomu byla pověřena Agenturou (dále jen „pověřená osoba“). * § 12 - (1) Přestane-li pověřená osoba plnit povinnosti stanovené tímto zákonem, Agentura ji písemně upozorní na možnost odnětí pověření a zároveň ji vyzve, aby bez zbytečného odkladu zjednala nápravu. Nezjedná-li pověřená osoba ani na základě upozornění Agentury * § 13 - (1) Pověřená osoba posuzuje, zda prostředek pro elektronickou identifikaci a systém elektronické identifikace splňuje technické specifikace, normy a postupy stanovené příslušným předpisem Evropské unie. Ustanovení § 6d odst. 3 a § 6e zákona o informačních * § 14 - Není-li posuzováním prostředku pro elektronickou identifikaci a systému elektronické identifikace pověřena žádná osoba, posuzuje prostředek pro elektronickou identifikaci a systém elektronické identifikace Agentura. Ustanovení § 13 se na posuzování prostře * § 15 - Plán ukončení činnosti * § 16 - Povinnosti kvalifikovaného správce * § 17 - Povinnosti držitele * § 18 - Povinnosti kvalifikovaného poskytovatele * § 19 - Působnost na úseku elektronické identifikace * Národní bod * § 20 - (1) Národní bod je informační systém veřejné správy podporující proces elektronické identifikace a autentizace prostřednictvím kvalifikovaného systému. * § 21 - (1) V národním bodu se vede * § 22 - Evidence vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci * § 23 - Seznam kvalifikovaných správců a kvalifikovaných poskytovatelů * Přestupky na úseku elektronické identifikace * § 25 - (1) Akreditovaná osoba se dopustí přestupku tím, že * § 26 - Přestupky podle tohoto zákona projednává Agentura. * § 27 - Přechodná ustanovení * § 28 - Účinnost Aktuální znění od 1. 4. 2023 (471/2022 Sb.) 250 ZÁKON ze dne 19. července 2017 o elektronické identifikaci Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující elektronickou identifikaci1) a) využití elektronické identifikace, b) působnost Digitální a informační agentury (dále jen „Agentura“) na úseku elektronické identifikace a c) přestupky na úseku elektronické identifikace. § 2 Prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace Vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti, lze umožnit prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace pouze prostřednictvím kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „kvalifikovaný systémkvalifikovaný systém“). § 3 Kvalifikovaný systém (1) Kvalifikovaným systémemKvalifikovaným systémem je systém elektronické identifikace, a) který spravuje kvalifikovaný správce systému elektronické identifikace (dále jen „kvalifikovaný správce“), b) který splňuje technické specifikace, normy a postupy alespoň pro jednu z úrovní záruky stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci2) (dále jen „příslušný předpis Evropské unie“), c) který umožňuje poskytnutí služby národního bodu pro identifikaci a autentizaci (dále jen „národní bod“), d) v jehož rámci jsou osobní identifikační údaje jedinečně identifikující osobu v okamžiku vydání prostředku pro elektronickou identifikaci spojeny s danou osobou v souladu s technickými specifikacemi, normami a postupy pro příslušnou úroveň záruky stanovenými příslušným předpisem Evropské unie a e) v jehož rámci je vydáván a používán pouze prostředek pro elektronickou identifikaci, který je spojen s osobou, kterou identifikuje, v souladu s technickými specifikacemi, normami a postupy pro příslušnou úroveň záruky stanovenými příslušným předpisem Evropské unie. (2) Kvalifikovaným systémemKvalifikovaným systémem je dále systém elektronické identifikace oznámený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci1), v jehož rámci je vydáván a používán pouze prostředek pro elektronickou identifikaci s úrovní záruky alespoň značnou. § 4 Kvalifikovaný správce Kvalifikovaným správcem může být pouze a) státní orgán, nebo b) osoba, které byla udělena akreditace pro správu kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému (dále jen „akreditovaná osoba“). Akreditace § 5 (1) Agentura rozhodne o udělení akreditace pro správu kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému (dále jen „akreditace“) na základě písemné žádosti. (2) Podmínkou pro udělení akreditace je a) skutečnost, že žadatelem o akreditaci vydávaný prostředek pro elektronickou identifikaci a žadatelem o akreditaci spravovaný systém elektronické identifikace splňují technické specifikace, normy a postupy stanovené příslušným předpisem Evropské unie, b) bezúhonnost žadatele o akreditaci, c) pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému, d) zpracování plánu ukončení činnosti, e) skutečnost, že systém elektronické identifikace žadatele o akreditaci umožňuje poskytnutí služby národního bodu, a f) skutečnost, že žadatel o akreditaci je způsobilý pro správu kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob. (3) Žadatel o akreditaci k žádosti o akreditaci přikládá a) smlouvu o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému, b) doklad o bezúhonnosti, neprokazuje-li se bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů, c) potvrzení, že žadatelem o akreditaci vydávaný prostředek pro elektronickou identifikaci a žadatelem o akreditaci spravovaný systém elektronické identifikace splňují technické specifikace, normy a postupy stanovené příslušným předpisem Evropské unie, a d) plán ukončení činnosti. (4) Agentura je oprávněna při zjišťování skutečnosti podle odstavce 2 písm. f) požádat o informace Policii České republiky, zpravodajskou službu nebo jiný orgán. (5) Agentura rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje-li žadatel o akreditaci podmínky pro udělení akreditace, Agentura udělí akreditaci. V opačném případě Agentura žádost zamítne. (6) Akreditovaná osoba je povinna bez zbytečného odkladu písemně oznámit Agentuře, že přestala splňovat některou z podmínek pro udělení akreditace. § 6 (1) Agentura rozhodne o změně akreditace na základě písemné žádosti akreditované osoby o rozšíření správy kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému o vydávání a používání dalšího prostředku pro elektronickou identifikaci. (2) Akreditovaná osoba je povinna v žádosti podle odstavce 1 doložit splnění podmínky podle § 5 odst. 2 písm. a) ve vztahu k dalšímu prostředku pro elektronickou identifikaci. (3) Agentura rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje-li akreditovaná osoba ve vztahu k dalšímu prostředku pro elektronickou identifikaci podmínku podle § 5 odst. 2 písm. a), Agentura změní akreditaci. V opačném případě Agentura žádost zamítne. § 7 (1) Přestane-li akreditovaná osoba splňovat některou z podmínek pro udělení akreditace, Agentura ji písemně upozorní na možnost odnětí akreditace a zároveň ji vyzve, aby bez zbytečného odkladu zjednala nápravu. Nezjedná-li akreditovaná osoba ani na základě upozornění Agentury nápravu, Agentura jí akreditaci odejme. (2) Agentura odejme akreditaci, jestliže o to akreditovaná osoba písemně požádala. § 8 Akreditace zaniká smrtí nebo zánikem akreditované osoby. § 9 Pojištění odpovědnosti za škodu (1) Žadatel o akreditaci musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému tak, aby výše pojistné částky byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. Agentura stanoví vyhláškou pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění. (2) Akreditovaná osoba je povinna nahradit škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému bez ohledu na sjednaný limit pojistného plnění. § 10 Bezúhonnost (1) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro a) úmyslný trestný čintrestný čin, nebo b) trestný čintrestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti. (2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, na kterou se hledí, jako by nebyla odsouzena. (3) Bezúhonnost fyzických osob se prokazuje a) výpisem z evidence Rejstříku trestů, b) výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie, jehož je osoba státním příslušníkem, nebo členského státu Evropské unie posledního pobytu, je-li osoba státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo měla-li nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie, c) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, jehož je osoba státním příslušníkem, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je osoba státním příslušníkem, d) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem posledního pobytu, trvajícího déle než 3 měsíce ve 2 po sobě následujících letech, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu pobytu. (4) Bezúhonnost právnických osob se prokazuje a) výpisem z evidence Rejstříku trestů, b) výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie, na jehož území má osoba sídlo, má-li sídlo v jiném členském státě Evropské unie, c) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území má osoba sídlo, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, na jehož území má osoba sídlo, d) výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území osoba v posledních 2 po sobě následujících letech podnikala, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, na jehož území osoba podnikala. (5) Doklad o bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. b) až d) a odstavce 4 písm. b) až d) nesmí být starší 3 měsíců. (6) Agentura si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů za účelem zjištění bezúhonnosti podle zákona o Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Posuzování prostředku pro elektronickou identifikaci a systému elektronické identifikace § 11 (1) Prostředek pro elektronickou identifikaci a systém elektronické identifikace posuzuje osoba, která k tomu byla pověřena Agenturou (dále jen „pověřená osoba“). (2) Agentura pověří posuzováním prostředku pro elektronickou identifikaci a systému elektronické identifikace na základě žádosti osobu pověřenou k provádění atestací podle zákona o informačních systémech veřejné správy. Pověření k posuzování prostředku pro elektronickou identifikaci a systému elektronické identifikace (dále jen „pověření“) nelze převést na jinou osobu. § 12 (1) Přestane-li pověřená osoba plnit povinnosti stanovené tímto zákonem, Agentura ji písemně upozorní na možnost odnětí pověření a zároveň ji vyzve, aby bez zbytečného odkladu zjednala nápravu. Nezjedná-li pověřená osoba ani na základě upozornění Agentury nápravu, Agentura jí pověření odejme. (2) Agentura odejme pověření, jestliže o to pověřená osoba písemně požádala. (3) Pověření zaniká, jestliže pověřená osoba pozbyla pověření k provádění atestací podle zákona o informačních systémech veřejné správy. § 13 (1) Pověřená osoba posuzuje, zda prostředek pro elektronickou identifikaci a systém elektronické identifikace splňuje technické specifikace, normy a postupy stanovené příslušným předpisem Evropské unie. Ustanovení § 6d odst. 3 a § 6e zákona o informačních systémech veřejné správy se při posuzování prostředku pro elektronickou identifikaci a systému elektronické identifikace použijí obdobně. (2) Splňuje-li prostředek pro elektronickou identifikaci a systém elektronické identifikace technické specifikace, normy a postupy stanovené příslušným předpisem Evropské unie, pověřená osoba písemně potvrdí tuto skutečnost žadateli o posouzení do 3 měsíců ode dne podání žádosti o posouzení. (3) Potvrzení podle odstavce 2 obsahuje stanovenou úroveň záruky prostředku pro elektronickou identifikaci podle příslušného předpisu Evropské unie. (4) Nesplňuje-li prostředek pro elektronickou identifikaci a systém elektronické identifikace technické specifikace, normy a postupy stanovené příslušným předpisem Evropské unie, pověřená osoba písemně vyrozumí o této skutečnosti žadatele o posouzení do 3 měsíců ode dne podání žádosti o posouzení a sdělí mu důvody nesplnění požadavků. § 14 Není-li posuzováním prostředku pro elektronickou identifikaci a systému elektronické identifikace pověřena žádná osoba, posuzuje prostředek pro elektronickou identifikaci a systém elektronické identifikace Agentura. Ustanovení § 13 se na posuzování prostředku pro elektronickou identifikaci a systému elektronické identifikace Agenturou použije obdobně. § 15 Plán ukončení činnosti Státní orgán nebo žadatel o akreditaci v plánu ukončení činnosti uvede postupy při ukončení vydávání a používání prostředků pro elektronickou identifikaci a poskytnutí služby autentizace, včetně způsobu, jakým jsou správce národního bodu a držitelé prostředků pro elektronickou identifikaci (dále jen „držitel“) informováni o ukončení činnosti kvalifikovaného správce. § 16 Povinnosti kvalifikovaného správce (1) Kvalifikovaný správce a) zajistí dostupnost jím spravovaného kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému pro spoléhající se stranu způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím národního bodu a pro národní bod způsobem umožňujícím dálkový přístup, b) vede evidenci jím vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci, c) před prvním použitím prostředku pro elektronickou identifikaci v rámci kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému ověří totožnost držitele prostřednictvím národního bodu, d) zapíše identifikátor jím vydaného prostředku pro elektronickou identifikaci a úroveň záruky tohoto prostředku do národního bodu, e) aktualizuje údaje v evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci na základě upozornění správce národního bodu na změny údajů, f) po ukončení své činnosti předá evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci Agentuře, g) bez zbytečného odkladu zneplatní prostředek pro elektronickou identifikaci držitele, o kterém se prokazatelně dozvěděl, že zemřel, nebo byl prohlášen za mrtvého, h) bez zbytečného odkladu zneplatní prostředek pro elektronickou identifikaci na základě žádosti držitele, nebo na základě ohlášení držitele o zneužití nebo hrozícím nebezpečí zneužití prostředku pro elektronickou identifikaci, i) při ukončení své činnosti zneplatní jím vydané prostředky pro elektronickou identifikaci, j) oznámí správci národního bodu zneplatnění prostředku pro elektronickou identifikaci podle písmen g) až i), k) vede a aktualizuje plán ukončení činnosti a l) při ukončení své činnosti postupuje podle plánu ukončení činnosti. (2) Kvalifikovaný správce zajistí, aby řídící činnosti při správě kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému vykonávaly fyzické osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání v rámci akreditovaného bakalářského nebo magisterského studijního programu a mají praxi v oblasti informačních technologií v délce nejméně 3 let, nebo fyzické osoby, které získaly středoškolské vzdělání a mají praxi v oblasti informačních technologií v délce nejméně 5 let. (3) Kvalifikovaný správce zajistí, aby fyzické osoby, které vykonávají řídící činnosti při správě kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému, a fyzické osoby, které ověřují totožnost držitele, byly bezúhonné. § 17 Povinnosti držitele Držitel a) ověří správnost údajů zapsaných v prostředku pro elektronickou identifikaci při převzetí tohoto prostředku, b) zachází s prostředkem pro elektronickou identifikaci s náležitou péčí tak, aby minimalizoval možnost jeho zneužití, c) bez zbytečného odkladu ohlásí kvalifikovanému správci zneužití nebo hrozící nebezpečí zneužití prostředku pro elektronickou identifikaci. § 18 Povinnosti kvalifikovaného poskytovatele (1) Ten, kdo umožňuje prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, s využitím elektronické identifikace (dále jen „kvalifikovaný poskytovatel“), vyrozumí o této skutečnosti správce národního bodu, a to bez zbytečného odkladu poté, co nastala. Kvalifikovaný poskytovatel ve vyrozumění uvede on-line službu nebo jinou činnost, při nichž prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace umožňuje, a úroveň záruky prostředku pro elektronickou identifikaci, kterou při prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace požaduje. (2) Ten, kdo přestal umožňovat prokázání totožnosti způsobem podle odstavce 1, vyrozumí o této skutečnosti bez zbytečného odkladu správce národního bodu. (3) Vyrozumění podle odstavce 1 nebo 2 se činí prostřednictvím elektronické aplikace spravované správcem národního bodu. § 19 Působnost na úseku elektronické identifikace Agentura a) plní úkoly podle čl. 9 a 10 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci1), b) plní úkoly jednotného kontaktního místa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího procesní opatření pro spolupráci mezi členskými státy v oblasti elektronické identifikace3), c) kontroluje kvalifikované správce, kvalifikované poskytovatele a pověřené osoby, d) vede evidenci udělených akreditací a jejich změn a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách, e) uchovává údaje vedené v evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci kvalifikovaného správce, který ukončil činnost, a tyto údaje zpřístupní tomu, kdo osvědčí právní zájem na jejich zpřístupnění, nebo stanoví-li to zákon, f) na základě vyrozumění kvalifikovaného poskytovatele umožní poskytnutí služby národního bodu, g) upozorňuje kvalifikovaného správce na změny údajů v evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci a h) je kvalifikovaným správcem, který vydává prostředek pro elektronickou identifikaci. Národní bod § 20 (1) Národní bod je informační systém veřejné správy podporující proces elektronické identifikace a autentizace prostřednictvím kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému. (2) Správcem národního bodu je Agentura. (3) Samostatná součást národního bodu plní úlohu uzlu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec interoperability4). (4) Správce národního bodu zajistí, aby národní bod splňoval požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec interoperability4). § 21 (1) V národním bodu se vede a) identifikátor prostředku pro elektronickou identifikaci a údaj o úrovni záruky tohoto prostředku, b) agendový identifikátor držitele pro agendu autentizace, c) identifikátor držitele v rámci kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému a d) identifikátor držitele v rámci on-line služby nebo jiné činnosti splňující požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec interoperability4). (2) V národním bodu se jako provozní údaj vede alespoň a) datum prvotního zápisu údaje do národního bodu, b) datum poslední změny údaje vedeného v národním bodu a c) záznam o využití údaje z národního bodu. (3) V národním bodu se dále mohou vést údaje, které poskytne držitel. (4) Údaje podle odstavce 1 písm. b) až d) a odstavce 2 zapisuje do národního bodu správce národního bodu. Údaje podle odstavce 3 zapisuje do národního bodu držitel. (5) Údaje podle odstavců 1 a 2 se v národním bodu uchovávají po dobu 15 let od skončení platnosti prostředku pro elektronickou identifikaci. Údaje podle odstavce 3 se v národním bodu uchovávají po dobu platnosti prostředku pro elektronickou identifikaci, nevymaže-li je dříve držitel. (6) Údaje, které se vedou v uzlu podle čl. 9 odst. 3 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec interoperability4), se uchovávají po dobu 15 let od jejich prvotního zápisu. § 22 Evidence vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci (1) V evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci se vede a) jméno, popřípadě jména, a příjmení držitele, b) adresa místa trvalého pobytu držitele, popřípadě adresa místa bydliště mimo území České republiky, pokud držitel nemá trvalý pobyt na území České republiky, c) datum narození držitele, d) identifikátor prostředku pro elektronickou identifikaci, e) identifikátor držitele v rámci kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému, f) údaj o způsobu ověření totožnosti žadatele o vydání prostředku pro elektronickou identifikaci, a byla-li totožnost ověřena průkazem totožnosti, rovněž číslo a druh průkazu totožnosti, g) datum a čas vydání prostředku pro elektronickou identifikaci a datum a čas jeho zneplatnění, h) doba platnosti prostředku pro elektronickou identifikaci a i) datum a čas přijetí žádosti o zneplatnění prostředku pro elektronickou identifikaci nebo oznámení držitele o zneužití nebo hrozícím nebezpečí zneužití prostředku pro elektronickou identifikaci. (2) Údaje podle odstavce 1 se v evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci uchovávají po dobu 15 let od skončení platnosti prostředku pro elektronickou identifikaci. (3) Kvalifikovaný správce zpřístupní údaje podle odstavce 1 tomu, kdo osvědčí právní zájem na jejich zpřístupnění, nebo stanoví-li to zákon. § 23 Seznam kvalifikovaných správců a kvalifikovaných poskytovatelů (1) Agentura vede seznam kvalifikovaných správců usazených v České republice spolu s jimi vydanými prostředky pro elektronickou identifikaci a seznam kvalifikovaných poskytovatelů usazených v České republice spolu s on-line službami nebo jinými činnostmi, při nichž umožňují prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace. (2) Agentura zveřejňuje seznam podle odstavce 1 na svých internetových stránkách. Přestupky na úseku elektronické identifikace § 25 (1) Akreditovaná osoba se dopustí přestupku tím, že a) nezajistí dostupnost jí spravovaného kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému podle § 16 odst. 1 písm. a), b) nevede evidenci jí vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci podle § 16 odst. 1 písm. b), c) neověří totožnost držitele prostřednictvím národního bodu podle § 16 odst. 1 písm. c), d) nezapíše identifikátor vydaného prostředku pro elektronickou identifikaci a úroveň záruky tohoto prostředku do národního bodu podle § 16 odst. 1 písm. d), e) neaktualizuje údaje v evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci podle § 16 odst. 1 písm. e), f) nepředá Agentuře evidenci vydaných prostředků pro elektronickou identifikaci podle § 16 odst. 1 písm. f), g) nezneplatní prostředek pro elektronickou identifikaci podle § 16 odst. 1 písm. g) až i), h) neoznámí zneplatnění prostředku pro elektronickou identifikaci podle § 16 odst. 1 písm. j), i) v rozporu s § 16 odst. 1 písm. k) nevede nebo neaktualizuje plán ukončení činnosti, j) nepostupuje podle plánu ukončení činnosti podle § 16 odst. 1 písm. l), k) nezajistí, aby řídící činnosti při správě kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému vykonávaly fyzické osoby splňující předpoklady podle § 16 odst. 2, nebo l) v rozporu s § 16 odst. 3 nezajistí, aby řídící činnosti při správě kvalifikovaného systémukvalifikovaného systému a ověření totožnosti prováděly bezúhonné fyzické osoby. (2) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k) nebo l), nebo b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až j). § 26 Přestupky podle tohoto zákona projednává Agentura. § 27 Přechodná ustanovení (1) Ten, kdo umožňoval prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, s využitím elektronické identifikace přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a umožňuje toto prokázání totožnosti i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyrozumí o této skutečnosti správce národního bodu do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 18 odst. 3 se použije obdobně. (2) Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze umožnit prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, s využitím elektronické identifikace, při kterém se nepoužije kvalifikovaný systémkvalifikovaný systém. § 28 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2018. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. 2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. 3) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/296 ze dne 24. února 2015, kterým se stanoví procesní opatření pro spolupráci mezi členskými státy v oblasti elektronické identifikace podle čl. 12 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. 4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1501 ze dne 8. září 2015 o rámci interoperability podle čl. 12 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.
Zákon č. 249/2017 Sb.	Zákon č. 249/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb. Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 18. 8. 2017, částka 89/2017 * Čl. I - Změna zákona o registru smluv * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 18. 8. 2017 249 ZÁKON ze dne 30. července 2017, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o registru smluv Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 písm. c) se za slova „trestných činů“ vkládají slova „nebo činnosti Správy státních hmotných rezerv při pořizování a hospodaření se státními hmotnými rezervami“. 2. V § 3 odst. 2 písm. e) se za slova „v § 2 odst. 1 písm. e), k), l)“ vkládá text „, m)“. 3. V § 3 odst. 2 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až r), která znějí: „m) smlouvu uzavřenou veřejnou vysokou školou v rámci doplňkové činnosti nebo veřejnou výzkumnou institucí v rámci jiné činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, n) smlouvu, jejímž předmětem je nakládání s výbušninou nebo zařízením či objektem určeným k její výrobě nebo skladování, o) smlouvu, týkající se výroby nebo užití pořadu, včetně smlouvy o nabytí práv k užití pořadu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je Česká televize nebo Český rozhlas, p) smlouvu chráněnou bankovním tajemstvím; to neplatí, jde-li o smlouvu mezi bankou a osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která se týká používání veřejných prostředků, q) kolektivní smlouvu, r) smlouvu uzavřenou právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n), která byla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, pokud tato smlouva byla uzavřena v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání uvedené právnické osoby zapsaného ve veřejném rejstříku. To neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou s osobou uvedenou v § 2 odst. 1, která nebyla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví.“. 4. V § 5 odst. 6 se za slova „v § 2 odst. 1 písm. e), k), l)“ vkládá text „, m)“. 5. V § 6 odst. 2 se za slova „která byla uzavřena“ vkládají slova „v krajní nouzi nebo“. 6. V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Nezávisle na uveřejnění prostřednictvím registru smluv dále nabývá účinnosti smlouva, jejímž předmětem jsou léčiva nebo zdravotnické prostředky.“. 7. V § 7 odst. 1 se slova „která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění“ nahrazují slovy „na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv“. 8. V § 7 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Odstavec 1 se dále nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna smlouva, o níž je právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n) v dobré víře, že splňuje podmínky podle § 3 odst. 2 písm. r). Dozví-li se právnická osoba uvedená v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n) o tom, že neuveřejnění smlouvy podle věty první není v souladu s tímto zákonem, a není-li smlouva uveřejněna prostřednictvím registru smluv do 30 dnů, platí, že je zrušena od počátku.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 9. V § 8 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo jiným způsobem umožňujícím uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv“. 10. V § 8 odst. 5 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. Čl. II Přechodné ustanovení Ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje na smlouvy, které nabývají účinnosti nezávisle na uveřejnění v registru smluv, uzavřené nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 248/2017 Sb.	Zákon č. 248/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 89/2017 * Čl. I - Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 274/20 * Čl. II - Přechodná ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2018 248 ZÁKON ze dne 19. července 2017, kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto: 1. § 3a až 3c včetně nadpisu znějí: „§ 3a (1) Obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), která obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou smluvními stranami této smlouvy. (2) Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 1 vyžaduje ke svému uzavření nebo změně obsahu souhlas krajského úřadu. O udělení souhlasu rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti. § 3b (1) K plnění úkolů podle § 2 nebo podle zvláštního zákona na území obce, kde je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“)6) nebo kde je pořádána veřejnosti přístupná sportovní, kulturní nebo obdobná společenská akce, v souvislosti s níž lze předpokládat účast většího počtu osob, je starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav nebo je společenská akce pořádána, oprávněn uzavřít se starostou jiné obce veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí strážníků. (2) O uzavření veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1 informuje starosta obce, na jejímž území je vyhlášen krizový stav, hejtmana kraje, na jehož území se obec nachází; v případě, že je na území obce pořádána společenská akce, informuje starosta obce o uzavření veřejnoprávní smlouvy krajský úřad kraje, na jehož území se obec nachází. § 3c Společné ustanovení k veřejnoprávním smlouvám (1) Činnost strážníků, kteří na základě veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b plní úkoly na území jiné obce, řídí starosta této obce, pokud se starostové dotčených obcí nedohodnou jinak. (2) Veřejnoprávní smlouva podle § 3a nebo 3b obsahuje zejména a) názvy obcí, které jsou smluvními stranami, b) ustanovení zákona, podle kterého je uzavřena, c) počet strážníků, kteří na základě této smlouvy mají plnit úkoly na území jiné obce, d) časový úsek, po který mají strážníci plnit úkoly na území jiné obce, e) způsob úhrady nákladů spojených s plněním úkolů strážníky na území jiné obce a f) vymezení konkrétních činností plněných strážníky na území jiné obce. (3) Obce, které jsou smluvními stranami veřejnoprávní smlouvy, mohou rovněž stanovit podmínky vzájemného vypořádání práv a povinností vzniklých z případné odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s plněním úkolů strážníky na území jiné obce. (4) Strážníci, kteří na základě veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b plní úkoly na území jiné obce, prokazují oprávnění k plnění těchto úkolů písemným pověřením vydaným starostou obce, na jejímž území tyto úkoly plní. (5) Písemné pověření obsahuje údaje uvedené v odstavci 2 písm. a), b), d) a f) a zaniká skončením platnosti veřejnoprávní smlouvy.“. 2. V § 4 odst. 1 písm. c) se číslo „21“ nahrazuje číslem „18“. 3. § 4d a 4e včetně nadpisů znějí: „§ 4d Odborná způsobilost čekatele (1) Odbornou způsobilost čekatele ověřuje zkušební komise ministerstva formou zkoušky. Zkušební komise ministerstva je složena z předsedy a dalších členů. Členství ve zkušební komisi je podmíněno vysokoškolským vzděláním v oblastech zahrnutých do odborných předpokladů strážníka ověřovaných podle odstavce 4. (2) Přihlášku ke zkoušce podává obec. (3) Obec je povinna před zkouškou zabezpečit školení čekatele ve vzdělávacím zařízení s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro přípravu k činnostem strážníka obecní policie. Obec je dále povinna před zkouškou zabezpečit u čekatele výcvik k používání donucovacích prostředků a realizaci oprávnění podle tohoto nebo zvláštního zákona (dále jen „výcvik“). Výcvik se provádí v zařízení podle věty první nebo jej provede policie na základě dohody mezi obcí a policií. Zařízení podle věty první nebo policie vydá čekateli potvrzení o vykonání výcviku, které je podmínkou, aby čekatel mohl složit zkoušku z odborné způsobilosti. Náklady školení a výcviku hradí obec. (4) Zkouška se koná v jeden den a sestává ze dvou samostatně vykonávaných a hodnocených částí a) písemné, tvořené testem, kterou se ověřují znalosti právní úpravy v rozsahu potřebném pro plnění úkolů obecní policie, b) ústní, spočívající v pohovoru, kterou se ověřují schopnosti aplikace teoretických znalostí. (5) Čekatel úspěšně vykoná zkoušku splněním podmínek obou částí zkoušky. (6) Pokud čekatel neuspěje u zkoušky, zašle ministerstvo protokol o zkoušce obci s vyznačením těchto skutečností. Čekatel je oprávněn zkoušku, u které neuspěl, dvakrát opakovat bez podání přihlášky. Termín opakování zkoušky určí ministerstvo tak, aby se konala nejdříve měsíc a nejdéle tři měsíce ode dne jejího konání nebo prvého opakování. Termín a místo konání opakované zkoušky sdělí ministerstvo obci nejméně 15 dnů předem. (7) V případě, že čekatel ani při druhém opakování zkoušky neuspěje, ministerstvo stanoví termín další zkoušky nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne konání poslední neúspěšné zkoušky. § 4e Odborná způsobilost strážníka (1) Odborná způsobilost strážníka před zkušební komisí ministerstva podle § 4d odst. 1 se ověřuje zkouškou třikrát. Přihlášku ke zkoušce podává obec, a to nejpozději 3 měsíce před skončením platnosti osvědčení. Ustanovení § 4d odst. 3 až 7 se použije obdobně. (2) Po vykonání čtyř zkoušek odborné způsobilosti je obec povinna vždy po 5 letech zabezpečit školení a výcvik strážníka ve vzdělávacím zařízení s akreditací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro přípravu k činnostem strážníka obecní policie. (3) Vzdělávací zařízení podle odstavce 2 vydá strážníkovi potvrzení o vykonání školení a výcviku.“. 4. Za § 4e se vkládají nové § 4f až 4h, které včetně nadpisů znějí: „§ 4f Osvědčení (1) Osvědčení vydává ministerstvo strážníkovi na dobu 5 let, pokud úspěšně vykonal zkoušku. (2) Po úspěšném vykonání čtvrté zkoušky vydá ministerstvo strážníkovi osvědčení na dobu neurčitou. (3) Dojde-li ke změně osobních údajů strážníka obsažených v osvědčení nebo navazuje-li na skončený pracovní poměr strážníka ve lhůtě 3 měsíců nový pracovní poměr strážníka k jiné obci, ministerstvo vydá na žádost strážníka nové vyhotovení osvědčení s uvedením těchto změn osobních údajů nebo změny názvu příslušné obce do 15 dnů ode dne jejich oznámení. § 4g Přezkoumání odborné způsobilosti strážníka Ministerstvo vyzve strážníka k přezkoumání odborné způsobilosti v době platnosti osvědčení před zkušební komisí ministerstva, pokud z vlastní činnosti nebo na základě podnětu obce dospěje k důvodné pochybnosti o tom, že strážník je odborně způsobilý. V případě, že strážník u zkoušky neuspěje ani po jejím druhém opakování, ministerstvo stanoví termín zkoušky nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne konání poslední neúspěšné zkoušky. Ustanovení § 4d odst. 6 a 7 se v tomto případě použijí obdobně. § 4h Ministerstvo stanoví vyhláškou a) rozsah odborných předpokladů čekatele a strážníka, b) zkušební řád, c) náležitosti přihlášky ke zkoušce, d) rozsah výcviku čekatele a strážníka, e) náležitosti protokolu o zkoušce a f) náležitosti osvědčení.“. 5. V § 5 odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Ministerstvo dále odejme osvědčení strážníkovi, pokud se strážník bez omluvy nedostaví na výzvu ministerstva k přezkoumání odborné způsobilosti podle § 4g. (3) Osvědčení zaniká a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o pozbytí státního občanství České republiky nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, b) uplynutím doby uvedené v § 4f odst. 1, c) skončením pracovního poměru strážníka; to neplatí, pokud do 3 měsíců vznikne nový pracovní poměr strážníka, d) dnem, kdy neuspěje u zkoušky ani po jejím druhém opakování podle § 4d odst. 7 nebo § 4g, nebo e) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí osvědčení.“. 6. V § 5a odstavec 3 zní: „(3) Obec je dále oprávněna převést strážníka k výkonu práce čekatele nebo jiného zaměstnance obce, pokud neuspěje a) při výcviku podle § 4d odst. 3 nebo při druhém opakování zkoušky podle § 4d odst. 7, a to do doby úspěšného vykonání výcviku nebo zkoušky, nebo b) při druhém opakování zkoušky podle § 4g, a to do doby úspěšného vykonání zkoušky.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Strážníkovi, který je v pracovním poměru k obci, ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona pětkrát úspěšně absolvoval zkoušku z odborné způsobilosti před zkušební komisí ministerstva a je držitelem platného osvědčení, vydá ministerstvo při další zkoušce osvědčení na dobu neurčitou. 2. Obdobné zařízení obecní policie podle § 4d odst. 3 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může zabezpečovat školení a výcvik čekatele nebo strážníka po dobu dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona. Nezíská-li do té doby akreditaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro přípravu k činnostem strážníka obecní policie, nepovažuje se jím provedené školení a výcvik za školení a výcvik podle tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 247/2017 Sb.	Zákon č. 247/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 89/2017 * Čl. I - Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zák * Čl. II - Přechodné ustanovení * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 1. 1. 2019 247 ZÁKON ze dne 19. července 2017, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 148/2017 Sb., se mění takto: 1. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní: „§ 11a Zkušební doba Při přijetí do služebního poměru se stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců. Doba, po kterou příslušník nekoná službu z důvodu překážek ve službě na straně příslušníka, se do zkušební doby započítává v rozsahu nejvýše 10 dnů.“. 2. V § 15 odst. 6, § 79 odst. 6 a v § 85 odst. 4 se za slova „zpravodajskými službami“ vkládají slova „, Generální inspekcí bezpečnostních sborů“. 3. V § 15 odst. 7, § 49 odst. 3, § 79 odst. 7 a v § 104 odst. 2 se slova „a zpravodajskými službami“ nahrazují slovy „, zpravodajskými službami a Generální inspekcí bezpečnostních sborů“. 4. V § 17 odst. 1 písm. g) se slovo „a“ nahrazuje čárkou. 5. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) zkušební době.“. 6. V § 18 odst. 2 a v § 19 odst. 2 větě druhé se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 7. V § 22 odst. 1 větě druhé se za slovem „hodnost“ slovo „referent,“ zrušuje, slovo „a“ se nahrazuje čárkou a za slova „vrchní asistent“ se vkládají slova „a inspektor“. 8. V § 22 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Do výběrového řízení na obsazení volného služebního místa, pro které je stanovena služební hodnost až o 2 stupně vyšší, se může přihlásit příslušník, jenž získal střední vzdělání s maturitní zkouškou, splňuje požadavky stanovené pro volné služební místo, s výjimkou požadavku doby trvání služebního poměru pro služební hodnost, a podle závěru služebního hodnocení dosahuje alespoň velmi dobrých výsledků ve výkonu služby.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 9. V § 22 odst. 4 se za slovo „stanovena“ vkládá slovo „vyšší“ a slova „o 2 a více stupňů vyšší“ se zrušují. 10. V § 22 odst. 5 se slova „nebo 3“ nahrazují slovy „, 3 nebo 4“. 11. V § 39 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „stanovena“ vkládají slova „stejná nebo“. 12. V § 41 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) zrušením ve zkušební době,“. Dosavadní písmena a) až d) se označují jako písmena b) až e). 13. Za § 41 se vkládá nový § 41a, který včetně nadpisu zní: „§ 41a Zrušení služebního poměru ve zkušební době Ve zkušební době může bezpečnostní sbor nebo příslušník zrušit služební poměr i bez uvedení důvodu. Služební poměr skončí uplynutím 5 kalendářních dnů ode dne doručení rozhodnutí služebního funkcionáře příslušníkovi nebo písemného oznámení příslušníka bezpečnostnímu sboru, nejpozději však uplynutím zkušební doby.“. 14. V § 42 odst. 4 se slova „do 2 měsíců ode dne, kdy služební funkcionář důvod propuštění zjistil“ nahrazují slovy „bez zbytečného odkladu“. 15. § 54 včetně nadpisu zní: „§ 54 Služba přesčas (1) Za službu přesčas se považuje služba vykonávaná nad základní dobu služby v týdnu mimo rámec směn. (2) Příslušníkovi lze nařídit službu přesčas v důležitém zájmu služby. (3) Celkový rozsah služby přesčas nesmí činit v průměru více než 10,5 hodin týdně ve vyrovnávacím období, které může činit nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích. (4) Příslušníkovi lze nařídit po dobu krizového stavu nebo ve výjimečných případech po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 3. (5) Do celkového rozsahu nejvýše přípustné služby přesčas ve vyrovnávacím období podle odstavce 3 se nezapočítává služba přesčas, za kterou bylo příslušníkovi poskytnuto náhradní volno, a služba přesčas u příslušníka s kratší dobou služby v týdnu, která nepřesahuje základní dobu služby v týdnu.“. 16. Za § 54 se vkládá nový § 54a, který včetně nadpisu zní: „§ 54a Dny pracovního klidu a služba ve svátek (1) Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadne nepřetržitý odpočinek v týdnu, a svátky. (2) Příslušníkovi lze ve svátek nařídit pouze výkon služby, kterou nelze vykonat v obvyklý den služby, zejména při zajištění nepřetržitého režimu služby na služebně.“. 17. § 67 včetně nadpisu zní: „§ 67 Krácení dovolené (1) Příslušníkovi se krátí dovolená za prvních 90 dnů neschopnosti ke službě o jednu dvanáctinu výměry dovolené a za každých dalších 30 dnů neschopnosti ke službě o další jednu dvanáctinu výměry dovolené, nevykonával-li službu v kalendářním roce, za který se mu dovolená poskytuje, z důvodu neschopnosti ke službě, s výjimkou neschopnosti vzniklé v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání a nařízené karantény vzniklé v souvislosti s výkonem služby. (2) Příslušníkovi se krátí dovolená za každých zameškaných 30 dnů o jednu dvanáctinu výměry dovolené, nevykonával-li službu v kalendářním roce, za který se mu dovolená poskytuje, z důvodů a) zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, s výjimkou zařazení do zálohy neplacené z důvodu čerpání rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, b) zproštění výkonu služby, jestliže mu nebyl doplacen služební příjem, nebo c) výkonu vazby. (3) Doby uvedené v odstavcích 1 a 2 se počítají na kalendářní dny a v kalendářním roce se sčítají.“. 18. V § 103 odst. 1 se slova „podporu v nezaměstnanosti anebo podporu při rekvalifikaci“ nahrazují slovy „není evidován v evidenci uchazečů o zaměstnání“. 19. V § 109 odst. 1 se částka „200 000 Kč“ nahrazuje částkou „400 000 Kč“ a částka „100 000 Kč“ se nahrazuje částkou „240 000 Kč“. 20. V § 112 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „konané v době krizového stavu“. 21. V § 113 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní: „e) příplatek za službu ve svátek,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g). 22. V § 113 písm. f) se slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene g) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) služební příjem za službu přesčas.“. 23. V § 115 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Stupnici základních tarifů stanoví vláda nařízením.“. Poznámka pod čarou č. 56 se zrušuje. 24. § 115a se zrušuje. 25. V § 119 se na konci textu věty druhé doplňují slova „služebním předpisem“. 26. Za § 119 se vkládá nový § 119a, který včetně nadpisu zní: „§ 119a Příplatek za sportovní reprezentaci Příslušník, který koná službu spojenou s vykonáváním sportovních činností, sportovní státní reprezentací nebo trenérsko-metodickou činností, má nárok na příplatek za sportovní reprezentaci ve výši 5 000 Kč až 25 000 Kč měsíčně. Jeho výši v rámci rozpětí stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem.“. 27. V § 120 odst. 3 se částka „3 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 Kč“, částka „6 000 Kč“ se nahrazuje částkou „10 000 Kč“ a částka „4 000 Kč“ se nahrazuje částkou „5 000 Kč“. 28. § 121 včetně nadpisu zní: „§ 121 Náhradní volno a příplatek za službu ve svátek (1) Příslušník má nárok na náhradní volno za každou hodinu služby ve svátek. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu služby ve svátek, má příslušník nárok na příplatek ve výši 25 % přiznaného základního tarifu, osobního příplatku, zvláštního příplatku a příplatku za vedení, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby ve svátek v kalendářním měsíci, v němž službu koná. (2) Za dobu čerpání náhradního volna se služební příjem nekrátí.“. 29. V § 125 odst. 1 větě první se slova „nad 150 hodin v kalendářním roce“ nahrazují slovy „; to neplatí pro službu přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce konanou v době krizového stavu“ a ve větě druhé se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slova „zvláštního příplatku“ se vkládají slova „a příplatku za vedení“. 30. § 132 včetně nadpisu zní: „§ 132 Postup při poskytování služebního příjmu za službu přesčas, příplatku za službu ve svátek a odměny za služební pohotovost Při poskytování služebního příjmu za službu přesčas, příplatku za službu ve svátek a odměny za služební pohotovost sčítá bezpečnostní sbor celkovou dobu výkonu služby přesčas, celkovou dobu výkonu služby ve svátek a celkovou dobu služební pohotovosti, kterou příslušník konal v kalendářním měsíci.“. 31. Za § 135 se vkládá nový § 135a, který včetně nadpisu zní: „§ 135a Náborový příspěvek (1) Je-li to nezbytné pro zajištění obsazenosti volných služebních míst, může ředitel bezpečnostního sboru stanovit služebním předpisem, že příslušníkům lze přiznat náborový příspěvek. (2) Náborový příspěvek lze přiznat v rozsahu 30 000 Kč až 150 000 Kč. Konkrétní výši náborového příspěvku v bezpečnostním sboru stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem. (3) Služební funkcionář může příslušníkovi přiznat náborový příspěvek, jestliže a) ředitel bezpečnostního sboru stanoví, že příslušníkům lze přiznat náborový příspěvek, b) příslušníkovi uplynula zkušební doba, c) služební poměr příslušníka trvá méně než 1 rok, d) příslušníkovi nebyl v minulosti náborový příspěvek přiznán, a e) příslušník s přiznáním náborového příspěvku souhlasí. (4) Příslušník, kterému byl přiznán náborový příspěvek, je povinen setrvat ve služebním poměru po dobu 6 let. (5) Nesplní-li příslušník povinnost setrvat ve služebním poměru po dobu uvedenou v odstavci 4, je povinen vrátit část vyplaceného náborového příspěvku, která se určí poměrně podle doby, po kterou příslušník splnil povinnost setrvat ve služebním poměru. Povinnost vrátit část vyplaceného náborového příspěvku vzniká příslušníkovi pouze tehdy, skončí-li jeho služební poměr propuštěním podle § 42 odst. 1 písm. a) až f), i) a m) nebo § 42 odst. 3 písm. c). (6) Do doby setrvání příslušníka ve služebním poměru podle odstavce 4 se nezapočítává doba a) zproštění výkonu služby, jestliže příslušníkovi nebyl doplacen rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen, b) zařazení do zálohy neplacené, s výjimkou zařazení do této zálohy z důvodů čerpání rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, nebo c) neschopnosti ke službě trvající déle než 1 měsíc.“. 32. V § 149 odst. 1 písm. a) se slova „1 a 4“ nahrazují slovy „1, 4 a 5“. 33. V § 164 odst. 3 se slovo „trojnásobek“ nahrazuje slovem „dvanáctinásobek“. 34. V § 186 odst. 3 větě druhé se slova „musí vyslechnout“ nahrazují slovem „vyslechne“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „; služební funkcionář výslech provést nemusí, není-li to nezbytné k uplatnění práv příslušníka, o jehož kázeňském přestupku nebo o jednání, které má znaky přestupku, se vede řízení“. 35. V § 186 odst. 8 se slova „za porušení povinnosti vyplývající z omezení práv příslušníka, za jednání, kterým příslušník porušil služební slib,“ zrušují. 36. V § 191 odst. 1 se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „předsedy vlády,“. 37. V § 193 odstavec 1 zní: „(1) Pravomocné rozhodnutí, o němž se účastník nebo služební funkcionář domnívá, že je v rozporu s právními předpisy, přezkoumá příslušný ministr; pravomocné rozhodnutí služebního funkcionáře Bezpečnostní informační služby přezkoumá vládou určený člen vlády a pravomocné rozhodnutí služebního funkcionáře Generální inspekce bezpečnostních sborů přezkoumá předseda vlády.“. 38. V § 209 se za text „§ 99 odst. 3“ vkládá text „, § 185“ a za text „§ 190 odst. 1“ se vkládá text „, § 191 odst. 1“. Čl. II Přechodné ustanovení Na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí ustanovení § 42 odst. 4 a § 186 odst. 3 a 10 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 27, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2019. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 246/2017 Sb.	Zákon č. 246/2017 Sb. Zákon o evropských politických stranách a evropských politických nadacích a o změně některých zákonů Vyhlášeno 18. 8. 2017, datum účinnosti 18. 8. 2017, částka 89/2017 * ČÁST PRVNÍ - EVROPSKÉ POLITICKÉ STRANY A EVROPSKÉ POLITICKÉ NADACE (§ 1 — § 10) * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 11 — § 11) * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 12 — § 12) * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 13 — § 13) Aktuální znění od 18. 8. 2017 246 ZÁKON ze dne 19. července 2017 o evropských politických stranách a evropských politických nadacích a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ EVROPSKÉ POLITICKÉ STRANY A EVROPSKÉ POLITICKÉ NADACE § 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) některá pravidla součinnosti České republiky s Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace (dále jen „Úřad“) a další pravidla týkající se evropských politických stran se sídlem na území České republiky (dále jen „evropská politická strana“) a evropských politických nadací se sídlem na území České republiky (dále jen „evropská politická nadace“). § 2 Evropské politické strany (1) Název a zkratka evropské politické strany se musí lišit od názvů a zkratek politických stran a politických hnutí registrovaných podle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. (2) Kdo podává Úřadu žádost o registraci evropské politické strany, přiloží osvědčení o souladu stanov evropské politické strany s právním řádem České republiky vydané Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“). (3) Ministerstvo do 10 dnů ode dne, kdy mu byly doručeny stanovy evropské politické strany, vydá osvědčení podle odstavce 2, popřípadě sdělí důvody, pro které nebylo možné osvědčení vydat. (4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně v případě oznámení změny stanov evropské politické strany Úřadu. § 3 Změna právní formy spolku na evropskou politickou nadaci (1) Nejvyšší orgán spolku může rozhodnout o změně právní formy spolku na evropskou politickou nadaci. (2) Rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat a) název, sídlo a identifikační číslo spolku, b) název evropské politické nadace po změně právní formy a c) rozhodný den. (3) Rozhodnutí o změně právní formy spolku na evropskou politickou nadaci nabývá účinnosti dnem, kdy je rozhodnutí o registraci evropské politické nadace zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Bez zbytečného odkladu poté podá evropská politická nadace návrh na výmaz spolku ze spolkového rejstříku. Při výmazu spolku se ve spolkovém rejstříku uvede údaj o tom, že spolek změnil právní formu na evropskou politickou nadaci, její název, sídlo a registrační číslo. § 4 Ochrana věřitelů při změně právní formy spolku na evropskou politickou nadaci (1) Spolek nejméně 30 dnů před zasedáním nejvyššího orgánu zveřejní oznámení o záměru přijmout rozhodnutí o změně právní formy na evropskou politickou nadaci. (2) Věřitel spolku, který přihlásí svou pohledávku do 6 měsíců ode dne, kdy bylo rozhodnutí o registraci evropské politické nadace zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, může žádat zajištění své pohledávky dostatečnou jistotou, jestliže se v důsledku změny právní formy její dobytnost zhorší. Prokáže-li věřitel, že se v důsledku změny právní formy dobytnost jeho pohledávky podstatným způsobem zhorší, náleží mu dostatečná jistota ještě před nabytím účinnosti rozhodnutí o registraci evropské politické nadace. § 5 Změna právní formy evropské politické strany a evropské politické nadace na spolek (1) Nejvyšší orgán evropské politické strany nebo evropské politické nadace může rozhodnout o změně právní formy evropské politické strany nebo evropské politické nadace na spolek. (2) Rozhodnutí o změně právní formy musí obsahovat a) název, sídlo a registrační číslo evropské politické strany nebo evropské politické nadace, b) název spolku po změně právní formy, c) rozhodný den a d) údaje o členech orgánů spolku, které se zapisují do spolkového rejstříku. (3) Rozhodnutí o změně právní formy evropské politické strany nebo evropské politické nadace na spolek nabývá účinnosti dnem zápisu do spolkového rejstříku. V rámci zápisu spolku se uvede údaj o tom, že spolek změnil právní formu z evropské politické strany nebo evropské politické nadace a její název, sídlo a registrační číslo. (4) Evropská politická strana nebo evropská politická nadace požádá bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti změny právní formy na spolek podle odstavce 3 o výmaz evropské politické strany nebo evropské politické nadace z rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací. (5) Není-li zápis do spolkového rejstříku podle odstavce 3 proveden nejpozději v den, kdy evropská politická strana nebo evropská politická nadace pozbývá své evropské právní subjektivity, zrušuje se evropská politická strana nebo evropská politická nadace s likvidací; pro účely likvidace se zrušená evropská politická strana nebo evropská politická nadace považuje za spolek. § 6 Ochrana věřitelů při změně právní formy evropské politické strany a evropské politické nadace na spolek (1) Evropská politická strana nebo evropská politická nadace nejméně 30 dnů před zasedáním nejvyššího orgánu zveřejní oznámení o záměru přijmout rozhodnutí o změně právní formy na spolek. (2) Věřitel evropské politické strany nebo evropské politické nadace, který přihlásí svou pohledávku do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis změny právní formy stal účinným vůči třetím osobám, může žádat zajištění své pohledávky dostatečnou jistotou, jestliže se v důsledku změny právní formy její dobytnost zhorší. Prokáže-li věřitel, že se v důsledku změny právní formy dobytnost jeho pohledávky podstatným způsobem zhorší, náleží mu dostatečná jistota ještě před zápisem změny právní formy do spolkového rejstříku. § 7 Společné ustanovení ke změně právní formy Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při postupu podle § 3 až 6 občanský zákoník. § 8 Registrační číslo Evropské politické strany a evropské politické nadace využívají ke své vnitrostátní identifikaci vůči orgánům veřejné moci a vůči třetím osobám registrační číslo2) přidělené jim Úřadem. § 9 Ministerstvo (1) Ministerstvo na svých internetových stránkách zveřejňuje pro informační účely přehled evropských politických stran a k nim přidružených evropských politických nadací s využitím údajů z rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací spravovaného Úřadem. (2) Ministerstvo podává Úřadu žádost o a) konzultaci ke stanovení dne zveřejnění rozhodnutí Úřadu o registraci evropské politické strany a evropské politické nadace a dne zveřejnění aktualizace jejích stanov v Úředním věstníku Evropské unie a b) zrušení registrace evropské politické strany nebo evropské politické nadace. § 10 Vnitrostátní kontaktní místo (1) Vnitrostátním kontaktním místem, jehož prostřednictvím se Česká republika s Úřadem a schvalující osobou Evropského parlamentu vzájemně informují o otázkách souvisejících s financováním, kontrolou a sankcemi ve věcech evropských politických stran a evropských politických nadací, je Ministerstvo financí. (2) Vyžádá-li si Úřad v rámci jím vykonávané kontroly vůči evropským politickým stranám a evropským politickým nadacím spolupráci České republiky, jsou orgány veřejné moci povinny poskytnout vnitrostátnímu kontaktnímu místu součinnost. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky § 11 Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 71/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 59/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a sdružování v politických stranách a v politických hnutích“. 2. V § 12 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Ministerstvo vnitra plní koordinační úlohu v oblasti evropských politických stran a evropských politických nadací se sídlem na území České republiky.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o daních z příjmů § 12 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb. a zákona č. 454/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 1 a v § 20 odst. 8 se slova „a politickým hnutím“ nahrazují slovy „, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím“. 2. V § 19 odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „, nebo evropskou politickou nadací“. 3. V § 19 odst. 1 písm. a) bodě 4 se slova „nebo politickým hnutím“ nahrazují slovy „, politickým hnutím nebo evropskou politickou stranou“. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST § 13 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r. 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací. 2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU, Euratom) 2015/2401 ze dne 2. října 2015 o obsahu a fungování rejstříku evropských politických stran a evropských politických nadací. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2246 ze dne 3. prosince 2015, kterým se stanoví podrobná pravidla týkající se systému registračních čísel používaného pro rejstřík evropských politických stran a evropských politických nadací a informací poskytovaných ve standardních výpisech z rejstříku.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 50/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Brazilské federativní republiky o spolupráci v záležitostech obrany Vyhlášeno 15. 8. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 5. 2016, částka 28/2017 * ČLÁNEK 1 - Cíle * ČLÁNEK 2 - Formy spolupráce * ČLÁNEK 3 - Záruky * ČLÁNEK 4 - Finanční závazky * ČLÁNEK 5 - Nároky * ČLÁNEK 6 - Ochrana utajovaných informací * ČLÁNEK 7 - Dodatkové protokoly, prováděcí ujednání a změny * ČLÁNEK 8 - Společná pracovní skupina * ČLÁNEK 9 - Řešení sporů * ČLÁNEK 10 - Vstup v platnost * ČLÁNEK 11 - Výpověď Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 18. 5. 2016 50 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 13. září 2010 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Brazilské federativní republiky o spolupráci v záležitostech obrany. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 10 dne 18. května 2016. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU BRAZILSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY O SPOLUPRÁCI V ZÁLEŽITOSTECH OBRANY Vláda České republiky a vláda Brazilské federativní republiky (dále jen „smluvní strany“), sdílejíce společné přesvědčení, že vzájemná spolupráce v oblasti obrany obohatí vztah mezi smluvními stranami; usilujíce přispět k mezinárodnímu míru a rozkvětu; přejíce si rozvíjet a posílit různé formy spolupráce mezi smluvními stranami na základě reciprocity, se dohodly takto: ČLÁNEK 1 Cíle Smluvní strany budou spolupracovat na zásadách rovnosti, reciprocity a oboustranného zájmu v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodněprávními závazky svých států s cílem: a) rozvíjet spolupráci mezi smluvními stranami v záležitostech obrany, zejména v oblastech výzkumu a vývoje, logistické podpory a pořizování obranných výrobků a služeb; b) vyměňovat si znalosti a zkušenosti nabyté při operacích ozbrojených sil včetně mezinárodních operací na udržení míru a při používání zahraničního i národního vojenského vybavení; c) sdílet znalosti a zkušenosti v oblastech vědy a technologií; d) účastnit se vzájemného vojenského vzdělávání a výcviku, společných vojenských cvičení, jakož i vyměňovat si informace v těchto záležitostech; e) spolupracovat v záležitostech týkajících se systémů a vybavení v oblasti obrany; f) spolupracovat v dalších oblastech obrany, které mohou být předmětem oboustranného zájmu obou smluvních stran. ČLÁNEK 2 Formy spolupráce 1. Spolupráce mezi smluvními stranami v záležitostech obrany bude prováděna následujícími formami: a) vzájemné návštěvy delegací na vysoké úrovni a setkání představitelů obdobných obranných institucí; b) výměna instruktorů, jakož i studentů z vojenských vzdělávacích institucí; c) účast na teoretických i praktických výcvikových kurzech, seminářích, konferencích, diskuzích a sympoziích v institucích smluvních stran; d) návštěvy vojenských letadel; e) kulturní a sportovní události; f) spolupráce týkající se obranného materiálu a služeb spojených s obrannými záležitostmi v souladu s vnitrostátními právními předpisy států smluvních stran; g) provádění a rozvoj programů a projektů používání obranných technologií za případné účasti institucí každé smluvní strany a obranného průmyslu České republiky a Brazilské federativní republiky; h) další formy spolupráce, které mohou být předmětem oboustranného zájmu obou smluvních stran. 2. Pokud nebude vzájemně dohodnuto jinak, veškerá komunikace během spolupráce podle této Dohody bude probíhat v angličtině. ČLÁNEK 3 Záruky Při provádění aktivit spolupráce podle této Dohody se smluvní strany vzájemně zavazují respektovat principy a cíle Charty Spojených národů, které zahrnují suverénní rovnost států, teritoriální integritu a nedotknutelnost a nevměšování do vnitřních záležitostí jiných států. ČLÁNEK 4 Finanční závazky 1. Pokud nebude vzájemně dohodnuto jinak, každá smluvní strana bude odpovídat za veškeré výdaje jejího personálu spojené s plněním služebních povinností podle této Dohody. 2. Veškeré činnosti prováděné podle této Dohody jsou podmíněny dostupností finančních prostředků smluvních stran. ČLÁNEK 5 Nároky 1. Pokud příslušník ozbrojených sil vysílající smluvní strany způsobí při plnění povinností v rámci této Dohody ztrátu nebo škodu hostitelské smluvní straně a jejímu personálu nebo třetí straně, vysílající smluvní strana bude za takovou ztrátu nebo škodu odpovědná. 2. Pokud ozbrojené síly obou smluvních stran budou společně odpovědné za jakoukoli ztrátu nebo škodu způsobenou třetí straně při plnění povinností v rámci této Dohody, smluvní strany tuto třetí stranu společně odškodní. 3. Pokud příslušník ozbrojených sil vysílající smluvní strany nebo pokud příslušníci ozbrojených sil obou smluvních stran způsobí ztrátu nebo škodu jinou než je ztráta nebo škoda způsobená při plnění povinností v rámci této Dohody, odpovědnost za takovou ztrátu nebo škodu bude určena podle vnitrostátních právních předpisů státu hostitelské smluvní strany. ČLÁNEK 6 Ochrana utajovaných informací Ochrana utajovaných informacíutajovaných informací vyměněných v rámci této Dohody bude smluvními stranami upravena ve speciální dohodě. ČLÁNEK 7 Dodatkové protokoly, prováděcí ujednání a změny 1. Dodatkové protokoly k této Dohodě mohou být smluvními stranami sjednány písemně diplomatickou cestou a budou součástí této Dohody. 2. K implementaci programů a specifických aktivit realizovaných podle této Dohody za účelem dosažení cílů této Dohody nebo jejích dodatkových protokolů mohou být Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Brazilské federativní republiky zpracovány a realizovány prováděcí ujednání. Taková prováděcí ujednání musí být omezena na záležitosti této Dohody a musí být v souladu s příslušnými zákony smluvních stran. 3. Tato Dohoda může být na základě vzájemného souhlasu smluvních stran změněna písemně diplomatickou cestou. 4. Dodatkové protokoly a změny vstoupí v platnost v souladu s článkem 10 této Dohody. ČLÁNEK 8 Společná pracovní skupina 1. Smluvní strany ustaví společnou pracovní skupinu za účelem koordinace činností v rámci spolupráce podle této Dohody. 2. Společná pracovní skupina bude složena ze zástupců Ministerstva obrany České republiky a Ministerstva obrany Brazilské federativní republiky, jakož i jakýchkoli dalších institucí smluvních stran, bude-li to vhodné. 3. Místo a datum setkání společné pracovní skupiny bude určeno dohodou smluvních stran. ČLÁNEK 9 Řešení sporů 1. Jakýkoli spor týkající se konkrétní aktivity spolupráce podle této Dohody bude nejprve řešen výhradně konzultacemi a jednáními mezi příslušnými účastníky takové konkrétní aktivity spolupráce. 2. Pokud však účastníci uvedení v odstavci 1 nedosáhnou urovnání, spor bude předložen smluvním stranám k urovnání přímým jednáním mezi nimi vedeným diplomatickými prostředky. ČLÁNEK 10 Vstup v platnost Tato Dohoda vstoupí v platnost třicátého dne od data pozdějšího písemného oznámení, kterým jedna smluvní strana oznámí diplomatickou cestou druhé smluvní straně splnění svých příslušných vnitrostátních požadavků pro vstup této Dohody v platnost. ČLÁNEK 11 Výpověď Každá smluvní strana může kdykoli písemně diplomatickou cestou oznámit druhé smluvní straně svůj úmysl vypovědět tuto Dohodu. Výpověď nabude účinnosti uplynutím devadesáti (90) dnů po datu jejího oznámení a neovlivní již probíhající programy a činnosti podle této Dohody, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Na důkaz čehož, níže podepsaní, jsouce k tomu řádně zmocněni svými vládami, podepsali tuto Dohodu ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém, portugalském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě jakýchkoli rozdílností ve výkladu této Dohody je rozhodující znění v anglickém jazyce. Dáno v Praze dne 13. září 2010. Za vládu České republiky RNDr. Alexandr Vondra v. r. ministr obrany Za vládu Brazilské federativní republiky Nelson Jobim v. r. ministr obrany
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 49/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Italské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy a techniky Vyhlášeno 15. 8. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 3. 2017, částka 28/2017 * Článek 1 - Cílem této Dohody je podporovat a realizovat činnosti, jež budou ku prospěchu spolupráce mezi smluvními stranami v oblasti kultury, vědy a techniky, školství, mládeže a sportu v souladu s právními předpisy platnými na území států smluvních stran, jakož i m * Článek 2 - Smluvní strany budou podporovat kulturní spolupráci a rozvíjet součinnost zejména v následujících prioritních oblastech: * Článek 3 - V oblasti školství a výuky jazyka budou smluvní strany podporovat: * Článek 4 - 1. Smluvní strany budou posilovat spolupráci v rámci mnohostranných programů Evropské unie (Lifelong Learning Programme, Erasmus Mundus), jakož i v rámci programů na regionální úrovni, zejména v rámci Středoevropské iniciativy a jiných mezinárodních organi * Článek 5 - V oblasti spolupráce mezi univerzitami států smluvních stran a umělecko-hudebními akademickými institucemi v Italské republice budou smluvní strany podporovat zejména uzavírání přímých dohod o spolupráci, výměnu učitelů, vědeckých a výzkumných pracovníků a * Článek 6 - 1. Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi veřejnoprávními institucemi, jakož i mezi organizacemi a sdruženími v oblastech kultury a umění, zejména architektury, hudby, tance, výtvarného, vizuálního a užitého umění, divadla, filmu a tradiční lidové * Článek 7 - 1. Smluvní strany usnadní ve svém příslušném státě v souladu se zde platnými vnitrostátními právními předpisy a za podmínek, které si dohodnou, ustavení a činnost kulturních institucí druhé smluvní strany, jako jsou kulturní instituty a kulturní spolky. * Článek 8 - 1. Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti archeologie prostřednictvím výměny informací a zkušeností, sympozií, seminářů a společného výzkumu. Tyto rovněž podpoří archeologické výpravy ze státu jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní * Článek 9 - Smluvní strany se zavazují ke spolupráci za účelem zabránění nezákonnému obchodování s uměleckými statky prostřednictvím prevence, represí a nápravy podle příslušných vnitrostátních právních předpisů a plněním závazků plynoucích z Úmluvy UNESCO o opatřeníc * Článek 10 - Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi příslušnými orgány také výměnou pedagogické, didaktické a vědecké literatury, informačních materiálů i expertů, zejména v oblasti archivů, knihoven a muzeí, jakož i v oblasti tělovýchovy a sportu. * Článek 11 - Smluvní strany podpoří rozvoj vzájemné spolupráce v oblasti mládeže podporou výměny informací a zkušeností mezi příslušnými úřady na národní a regionální úrovni, prostřednictvím spolupráce v rámci programu Evropské unie MLÁDEŽ, jakož i podporou navazování * Článek 12 - Příslušné orgány smluvních stran si budou vzájemně nabízet stipendia pro studenty ze státu druhé smluvní strany ke studiu a výzkumu v oborech, jež smluvní strany pokládají za prioritní. * Článek 13 - 1. Smluvní strany budou podporovat vědeckotechnickou spolupráci v oborech, které budou po společné dohodě považovat za prioritní a které budou výslovně uvedeny v prováděcích programech k této Dohodě. * Článek 14 - 1. Smluvní strany se zavazují chránit práva duševního vlastnictví, jakož i autorské právo a práva s ním související vyplývající z provádění této Dohody v souladu s platnými právními předpisy obou států a příslušnými mezinárodními smlouvami, ke kterým státy * Článek 15 - Pro realizaci závazků plynoucích z této Dohody smluvní strany ustavují Smíšenou česko-italskou komisi pověřenou posuzováním rozvoje kulturní, školské a vědeckotechnické spolupráce mezi státy smluvních stran a vypracováním víceletých prováděcích programů a * Článek 16 - 1. Za účelem plnění této Dohody mohou příslušné orgány smluvních stran uzavírat programy či protokoly o spolupráci, které stanoví konkrétní akce a formy a podmínky takové spolupráce. * Článek 17 - 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po dni doručení pozdějšího oznámení, kterým se smluvní strany diplomatickou cestou oficiálně informují o ukončení vnitřních procedur podle příslušných vnitrostátních předpisů. * Článek 18 - Tato Dohoda může být měněna vzájemnou dohodou smluvních stran prostřednictvím výměny nót diplomatickou cestou. Takto dohodnuté změny vstoupí v platnost za stejných podmínek, jako je stanoveno pro vstup v platnost této Dohody. * Článek 19 - Všechny spory mezi smluvními stranami vyplývající z provádění a výkladu této Dohody budou řešeny vzájemnými konzultacemi a jednáním smluvních stran. * Článek 20 - 1. Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran ji může písemně kdykoli vypovědět diplomatickou cestou s účinností šest měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 3. 2017 49 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. února 2011 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Italské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy a techniky. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 17 odst. 1 dne 1. března 2017. Dnem vstupu této dohody v platnost pozbyly ve vztazích mezi Českou republikou a Italskou republikou platnosti Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Italské republiky, podepsaná v Praze dne 18. května 19711), a Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Italské republiky o vědeckotechnické spolupráci, podepsaná v Římě dne 30. listopadu 19902). České znění Dohody se vyhlašuje současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A VLÁDOU ITALSKÉ REPUBLIKY O SPOLUPRÁCI V OBLASTI KULTURY, ŠKOLSTVÍ, VÉDY A TECHNIKY Vláda České republiky a vláda Italské republiky, dále jen „smluvní strany“, \\- s přáním posilovat a rozvíjet přátelské vztahy mezi smluvními stranami, \\- přesvědčeny, že výměny a spolupráce v oblasti kultury, školství, vědy a techniky, mládeže a sportu mohou přispívat k lepšímu vzájemnému poznávání a porozumění mezi oběma národy, se dohodly takto: Článek 1 Cílem této Dohody je podporovat a realizovat činnosti, jež budou ku prospěchu spolupráce mezi smluvními stranami v oblasti kultury, vědy a techniky, školství, mládeže a sportu v souladu s právními předpisy platnými na území států smluvních stran, jakož i mezinárodními úmluvami, jimiž jsou případně smluvní strany vázány. Článek 2 Smluvní strany budou podporovat kulturní spolupráci a rozvíjet součinnost zejména v následujících prioritních oblastech: a) vysokoškolské vzdělávání a spolupráce mezi univerzitami a dalšími vysokými školami; b) školní vzdělávání a výuka jazyka; c) kultura a umění; d) kulturní instituce, hudba, divadlo, tanec, literatura, film, festivaly, výstavy; e) autorské právo a práva s ním spojená; f) archeologie, restaurování, uchovávání a ochrana movitého i nemovitého kulturního dědictví. Smluvní strany budou věnovat zvláštní pozornost spolupráci při plnění závazků plynoucích z mezinárodních úmluv UNESCO o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví z roku 1972 a o zachování nemateriálního kulturního dědictví z roku 2003. Smluvní strany se rovněž zavazují spolupracovat při dodržování zásad obsažených v úmluvě UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005. Článek 3 V oblasti školství a výuky jazyka budou smluvní strany podporovat: a) studium příslušných jazyků a literatury, zejména podporou zřizování kurzů, lektorátů a kateder na univerzitách a dalších vysokých školách, jakož i na středních školách, a to včetně zřizování dvojjazyčných sekcí; b) přímou spolupráci a výměny učitelů, vědeckých a výzkumných pracovníků a ostatních expertů mezi institucemi a organizacemi zabývajícími se vzděláváním ve státech smluvních stran; c) spolupráci a výměnu informací o metodách, didaktických materiálech a programech. Článek 4 1. Smluvní strany budou posilovat spolupráci v rámci mnohostranných programů Evropské unie (Lifelong Learning Programme, Erasmus Mundus), jakož i v rámci programů na regionální úrovni, zejména v rámci Středoevropské iniciativy a jiných mezinárodních organizací. 2. Smluvní strany budou podporovat rozvoj přímých vztahů v oblasti kultury a vzdělávání mezi školami, městy a regiony nebo vyššími územními samosprávnými celky států smluvních stran. Článek 5 V oblasti spolupráce mezi univerzitami států smluvních stran a umělecko-hudebními akademickými institucemi v Italské republice budou smluvní strany podporovat zejména uzavírání přímých dohod o spolupráci, výměnu učitelů, vědeckých a výzkumných pracovníků a ostatních expertů, zahájení a provádění společných výzkumných projektů věnovaných tématům společného zájmu a pořádání seminářů a sympózií. Článek 6 1. Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi veřejnoprávními institucemi, jakož i mezi organizacemi a sdruženími v oblastech kultury a umění, zejména architektury, hudby, tance, výtvarného, vizuálního a užitého umění, divadla, filmu a tradiční lidové kultury. Smluvní strany budou dále podporovat společné projekty výměn umělců a expertů a vzájemnou účast na představeních, festivalech, knižních veletrzích, sympóziích, filmových přehlídkách a dalších významných akcích, včetně iniciativ se zaměřením na uměleckou tvorbu uskutečňovaných universitami ve státech obou smluvních stran a umělecko-hudebními akademickými institucemi v Italské republice. 2. Smluvní strany budou podporovat výměnu expertů a umělců prostřednictvím jejich zastoupení a účasti na hudebních, tanečních a divadelních festivalech a putovních představeních. Příslušné orgány smluvních stran se dohodnou o nákladech na pořádání takových představení případ od případu v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy té země, ve které se budou konat, a na základě dostupných finančních prostředků. 3. Smluvní strany budou podporovat pravidelné pořádání reprezentativních výstav o uměleckém a kulturním bohatství států smluvních stran. Organizační a finanční náležitosti budou dojednány diplomatickou cestou, případně mohou být stanoveny v prováděcích protokolech uzavřených dle článku 16. 4. Smluvní strany budou podporovat spolupráci knihoven působících ve vlastních státech, rovněž prostřednictvím spolupráce při digitalizaci kulturního dědictví a v oblastí vydavatelské činnosti prostřednictvím překladů významných literárních a vědeckých děl majících svůj původ na území států smluvních stran či tvořících součást jejich kultury. Článek 7 1. Smluvní strany usnadní ve svém příslušném státě v souladu se zde platnými vnitrostátními právními předpisy a za podmínek, které si dohodnou, ustavení a činnost kulturních institucí druhé smluvní strany, jako jsou kulturní instituty a kulturní spolky. 2. Smluvní strany budou podporovat rozvoj společných aktivit mezi svými kulturními instituty a kulturními spolky. Článek 8 1. Smluvní strany budou podporovat spolupráci v oblasti archeologie prostřednictvím výměny informací a zkušeností, sympozií, seminářů a společného výzkumu. Tyto rovněž podpoří archeologické výpravy ze státu jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany. 2. Smluvní strany budou napomáhat spolupráci expertů a příslušných orgánů státní správy v oblasti ochrany, uchovávání, restaurování, zhodnocování, využívání a podpory správy archeologického, historického, uměleckého, architektonického a přírodního bohatství výměnou informací, zkušeností, publikací a návštěv expertů. Článek 9 Smluvní strany se zavazují ke spolupráci za účelem zabránění nezákonnému obchodování s uměleckými statky prostřednictvím prevence, represí a nápravy podle příslušných vnitrostátních právních předpisů a plněním závazků plynoucích z Úmluvy UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970. Článek 10 Smluvní strany budou podporovat spolupráci mezi příslušnými orgány také výměnou pedagogické, didaktické a vědecké literatury, informačních materiálů i expertů, zejména v oblasti archivů, knihoven a muzeí, jakož i v oblasti tělovýchovy a sportu. Článek 11 Smluvní strany podpoří rozvoj vzájemné spolupráce v oblasti mládeže podporou výměny informací a zkušeností mezi příslušnými úřady na národní a regionální úrovni, prostřednictvím spolupráce v rámci programu Evropské unie MLÁDEŽ, jakož i podporou navazování přímých kontaktů mezi organizacemi mládeže na národní a regionální úrovni. Článek 12 Příslušné orgány smluvních stran si budou vzájemně nabízet stipendia pro studenty ze státu druhé smluvní strany ke studiu a výzkumu v oborech, jež smluvní strany pokládají za prioritní. Článek 13 1. Smluvní strany budou podporovat vědeckotechnickou spolupráci v oborech, které budou po společné dohodě považovat za prioritní a které budou výslovně uvedeny v prováděcích programech k této Dohodě. 2. V oblasti vědeckotechnické spolupráce mezi vědeckými ústavy, výzkumnými středisky, univerzitami a dalšími vysokými školami obou států budou smluvní strany podporovat: a) výměnu vědeckotechnické dokumentace; b) výměnu akademických a výzkumných pracovníků, expertů, techniků a specialistů za účelem dalšího studia a výměny zkušeností; c) pořádání konferencí, vědeckotechnických seminářů, sympozií a jiných akcí; d) realizaci společných výzkumů, studií a plánování v dohodnutých oblastech; e) jakoukoli další formu vědeckotechnické spolupráce dohodnutou mezi oběma smluvními stranami. Článek 14 1. Smluvní strany se zavazují chránit práva duševního vlastnictví, jakož i autorské právo a práva s ním související vyplývající z provádění této Dohody v souladu s platnými právními předpisy obou států a příslušnými mezinárodními smlouvami, ke kterým státy smluvních stran přistoupily. 2. Smluvní strany si přejí rozvíjet dvoustrannou spolupráci v oblasti ochrany autorského práva a práv s ním souvisejících navázáním spolupráce mezi příslušnými úřady státní správy. Za Českou republiku je tímto úřadem Ministerstvo kultury, za Italskou republiku Ministerstvo pro kulturní statky a činnosti a Úřad předsedy vlády. Článek 15 Pro realizaci závazků plynoucích z této Dohody smluvní strany ustavují Smíšenou česko-italskou komisi pověřenou posuzováním rozvoje kulturní, školské a vědeckotechnické spolupráce mezi státy smluvních stran a vypracováním víceletých prováděcích programů a případných návrhů změn této Dohody. Smíšená česko-italská komise se bude scházet střídavě v hlavních městech států smluvních stran v termínech dohodnutých diplomatickou cestou. Článek 16 1. Za účelem plnění této Dohody mohou příslušné orgány smluvních stran uzavírat programy či protokoly o spolupráci, které stanoví konkrétní akce a formy a podmínky takové spolupráce. 2. Příslušné orgány smluvních stran se mohou o jednotlivých společných akcích a formě jejich pořádání dohodnout diplomatickou cestou. Článek 17 1. Tato Dohoda vstoupí v platnost prvního dne měsíce následujícího po dni doručení pozdějšího oznámení, kterým se smluvní strany diplomatickou cestou oficiálně informují o ukončení vnitřních procedur podle příslušných vnitrostátních předpisů. 2. Dnem vstupu této Dohody v platnost pozbudou ve vztazích mezi smluvními stranami platnosti ustanovení a) Kulturní dohody mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Italské republiky podepsané v Praze dne 18. května 1971, b) Dohody mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Italské republiky o vědeckotechnické spolupráci podepsané v Římě dne 30. listopadu 1990. Článek 18 Tato Dohoda může být měněna vzájemnou dohodou smluvních stran prostřednictvím výměny nót diplomatickou cestou. Takto dohodnuté změny vstoupí v platnost za stejných podmínek, jako je stanoveno pro vstup v platnost této Dohody. Článek 19 Všechny spory mezi smluvními stranami vyplývající z provádění a výkladu této Dohody budou řešeny vzájemnými konzultacemi a jednáním smluvních stran. Článek 20 1. Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze smluvních stran ji může písemně kdykoli vypovědět diplomatickou cestou s účinností šest měsíců ode dne doručení oznámení o výpovědi druhé smluvní straně. 2. Ukončení platnosti této Dohody v důsledku výpovědi neovlivní realizaci probíhajících programů dohodnutých v době platnosti této Dohody, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Na důkaz toho, níže podepsaní zástupci náležitě pověření svými vládami podepsali tuto Dohodu. Dáno v Praze dne 8. 2. 2011 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a italském, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za vládu České republiky Karel Schwarzenberg v. r. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Za vládu Italské republiky Franco Frattini v. r. ministr zahraničních věcí 1) č. 84/1973 Sb. 2) č. 45/1991 Sb.
Nález Ústavního soudu č. 245/2017 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 245/2017 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 13. června 2017 sp. zn. Pl. ÚS 34/15 ve věci návrhů na zrušení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky města Litvínova č. 3/2013, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a zlepšení vzhledu města, a obecně závazné vyhlášky města Varnsdorfu č. 2/2012, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města Vyhlášeno 15. 8. 2017, částka 88/2017 245 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 34/15 dne 13. června 2017 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaj), Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrzích Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., veřejné ochránkyně práv, na zrušení ustanovení čl. 2 písm. c) a čl. 5 obecně závazné vyhlášky města Litvínova č. 3/2013, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a zlepšení vzhledu města, a na zrušení ustanovení čl. 2 písm. c) a čl. 5 obecně závazné vyhlášky města Varnsdorfu č. 2/2012, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města, za účasti města Litvínova, se sídlem nám. Míru 11, Litvínov, a města Varnsdorfu, se sídlem nám. E. Beneše 470, Varnsdorf, takto: Ustanovení čl. 2 písm. c) a čl. 5 obecně závazné vyhlášky města Litvínova č. 3/2013, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a zlepšení vzhledu města, a ustanovení čl. 2 písm. c) a čl. 5 obecně závazné vyhlášky města Varnsdorfu č. 2/2012, o zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku a estetického vzhledu města, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ludvík David a Josef Fiala a k jeho odůvodnění soudce Vladimír Sládeček.
Vyhláška č. 244/2017 Sb.	Vyhláška č. 244/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče Vyhlášeno 15. 8. 2017, datum účinnosti 30. 8. 2017, částka 88/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, se mění takto: * Čl. II Aktuální znění od 30. 8. 2017 244 VYHLÁŠKA ze dne 3. srpna 2017, kterou se mění vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 267/2015 Sb. a zákona č. 202/2017 Sb., k provedení § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a § 18 odst. 1 zákona: Čl. I Vyhláška č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, se mění takto: 1. V nadpisu § 1 a v příloze č. 3 písm. c) a g) se slova „nemocničních nákaz“ nahrazují slovy „infekcí spojených se zdravotní péčí“. 2. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Způsob hlášení infekcí spojených se zdravotní péčí (K § 16 odst. 2 zákona) Hlášení infekcí spojených se zdravotní péčí se podává telefonicky, faxem nebo elektronickou poštou opatřenou elektronickým podpisem. V případě nebezpečí z prodlení se hlášení podává vždy telefonicky.“. 3. V § 7 odstavec 2 zní: „(2) Přijímající lékař poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího lůžkovou péči, jednodenní péči nebo lékař, který posuzuje zdravotní stav fyzických osob přijímaných do týdenních stacionářů, domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem (dále jen „ústavy sociální péče“), zaznamenává anamnestické údaje důležité pro možný vznik infekce spojené se zdravotní péčí včetně zjištění cestovní a epidemiologické anamnézy, popřípadě provádí příslušná vyšetření s ohledem na celkový zdravotní stav fyzické osoby. U dětí se dále zjišťuje, zda se podrobily stanoveným pravidelným očkováním nebo mají doklad, že jsou proti nákaze imunní nebo že se nemohou očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.“. 4. V § 7 odst. 6 se slovo „nákazy“ nahrazuje slovem „infekce“. 5. V příloze č. 4 v části IV.IX. v druhém odstavci písm. a) větě čtvrté se slova „bez zkušebního tělesa“ zrušují a slova „přílohy AHEM č. 2/1994“ se nahrazují slovy „aktuálního Metodického návodu k provádění kontroly účinnosti sterilizačních přístrojů zveřejněného v AHEM“. Čl. II Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: JUDr. Ing. Ludvík, MBA, v. r.
Vyhláška č. 243/2017 Sb.	Vyhláška č. 243/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky Vyhlášeno 15. 8. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2017, částka 88/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky * ČÁST TŘETÍ - Změna vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (421/2023 Sb.) 243 VYHLÁŠKA ze dne 28. července 2017, kterou se mění vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 20 odst. 4, § 28 odst. 6, § 38 odst. 8, § 56, § 81 odst. 11, § 113a odst. 2 a § 161 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb. a zákona č. 101/2017 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky Čl. I Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb., vyhlášky č. 256/2012 Sb. a vyhlášky č. 197/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se odstavec 3 zrušuje. 2. Nadpis nad § 18 se zrušuje. 3. Pod označení § 18 se vkládá nadpis, který zní: „Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky“. 4. V § 18 odst. 1 se za slova „území České republiky“ vkládají slova „a současně je žákem kmenové školy“. 5. V § 18 odst. 2 se ve větě první slovo „vysvědčení“ nahrazuje slovem „hodnocení“. 6. V § 18 odst. 3 se slova „vysvědčení žáka ze školy“ nahrazují slovy „dokladu o této skutečnosti vydaného školou“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, kromě případů podle § 18c odst. 1 a 2“. 7. V § 18 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Plnění povinné školní docházky podle odstavce 3 lze doložit také čestným prohlášením zákonného zástupce žáka potvrzujícím plnění povinné školní docházky žáka, pokud škola mimo území České republiky takový doklad nevydává. Čestné prohlášení podle věty první musí obsahovat alespoň název a adresu školy a školní rok, za který se čestné prohlášení vydává.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 8. V § 18 odst. 6 a § 18a odst. 4 se slova „a znalosti vyučovacího jazyka“ nahrazují slovy „, zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb a s přihlédnutím k jeho věku“. 9. Pod označení § 18a se vkládá nadpis, který zní: „Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí“. 10. Pod označení § 18b se vkládá nadpis, který zní: „Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku v zahraniční škole na území České republiky“. 11. Pod označení § 18c se vkládá nadpis, který zní: „Vydávání vysvědčení žákovi kmenové školy, který nekonal zkoušky“. 12. Pod označení § 18d se vkládá nadpis, který zní: „Žák kmenové školy plnící povinnou školní docházku ve škole zřízené při diplomatické misi České republiky nebo konzulárním úřadu České republiky“. 13. V § 18d odst. 1 se slova „v kmenové škole“ nahrazují slovy „ve škole zapsané do rejstříku škol a školských zařízení“ a slovo „kmenové“ se nahrazuje slovem „této“. 14. V § 18d se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 15. Za § 18d se vkládají nové § 18e a 18f, které včetně nadpisů znějí: „§ 18e Dokládání plnění povinné školní docházky žákem bez kmenové školy (1) Pokud žák plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v § 38 odst. 1 písm. a), b) nebo d) školského zákona a není zároveň žákem kmenové školy, zákonný zástupce žáka ministerstvu a) oznámí zahájení plnění povinné školní docházky čestným prohlášením, které musí obsahovat jméno a příjmení žáka, datum narození, název a adresu školy, ve které se žák vzdělává, den zahájení vzdělávání, údaj, že žák nebude zároveň žákem kmenové školy, adresu bydliště žáka a kontaktní údaje zákonného zástupce žáka, b) dokládá průběh plnění povinné školní docházky žáka dokladem vydaným školou mimo území České republiky za období nejvýše 2 školních roků, včetně jeho překladu do českého jazyka; v případě pochybností o správnosti překladu je ministerstvo oprávněno požadovat předložení úředně ověřeného překladu, c) oznámí den ukončení plnění povinné školní docházky a d) oznamuje změny údajů podle písmene a), které nastanou v době plnění povinné školní docházky. (2) Plnění povinné školní docházky podle odstavce 1 písm. b) lze doložit také čestným prohlášením zákonného zástupce žáka potvrzujícím průběh plnění povinné školní docházky žáka, pokud škola mimo území České republiky takový doklad nevydává. Čestné prohlášení podle věty první musí obsahovat alespoň jméno a příjmení žáka, datum narození, název a adresu školy a školní rok nebo roky, za které se čestné prohlášení vydává. (3) Pokud žák plní povinnou školní docházku způsobem uvedeným v § 38 odst. 2 školského zákona a není zároveň žákem kmenové školy, zákonný zástupce žáka ministerstvu a) oznámí zahájení plnění povinné školní docházky čestným prohlášením, které musí obsahovat jméno a příjmení žáka, datum narození, den zahájení vzdělávání, způsob, jakým se žák individuálně vzdělává a jak a kde je vzdělávání organizováno, údaj, že žák nebude zároveň žákem kmenové školy, adresu bydliště žáka a kontaktní údaje zákonného zástupce žáka, b) dokládá průběh plnění povinné školní docházky žáka čestným prohlášením o vzdělávání žáka v době pobytu v zahraničí, a to za období nejvýše 2 školních roků, c) oznámí den ukončení plnění povinné školní docházky a d) oznamuje změny údajů podle písmene a), které nastanou v době plnění povinné školní docházky. (4) Pokračuje-li žák v plnění povinné školní docházky ve škole zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, zařadí ředitel školy žáka do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání, zhodnocení jeho vzdělávacích potřeb a s přihlédnutím k jeho věku. Škola oznámí ministerstvu přijetí takového žáka. (5) Zákonný zástupce žáka oznamuje skutečnosti podle odstavce 1 písm. a), c) a d) a odstavce 3 písm. a), c) a d) do 1 měsíce ode dne jejich vzniku a dokládá průběh plnění povinné školní docházky žáka podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 3 písm. b) do 1 měsíce od uplynutí období 2 školních let. § 18f Společné ustanovení Doklady o plnění povinné školní docházky žáka podle § 18 až 18e se uchovají 12 let.“. 16. Pod označení § 19 se vkládá nadpis, který zní: „Zkouška“. 17. V § 19 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pokud se zkouška koná na konci druhého pololetí devátého ročníku a žákovi nebylo vydáno v předešlých 2 letech vysvědčení, je obsahem zkoušky vzdělávací obsah podle § 18 odst. 1 nebo § 18a odst. 1 za poslední 2 ročníky základního vzdělávání.“. ČÁST TŘETÍ Změna vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou Čl. III Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění vyhlášky č. 90/2010 Sb., vyhlášky č. 274/2010 Sb., vyhlášky č. 54/2011 Sb., vyhlášky č. 273/2011 Sb., vyhlášky č. 371/2012 Sb., vyhlášky č. 173/2014 Sb., vyhlášky č. 214/2015 Sb., vyhlášky č. 197/2016 Sb. a vyhlášky č. 311/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 písm. a) se za slovo „vzdělání,“ vkládají slova „formu vzdělávání,“. 2. V § 4 odst. 2 písm. h) se slova „žáka-cizince na uzpůsobení zkoušky z českého jazyka a literatury“ nahrazují slovy „žáka podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona na úpravu podmínek a způsobu konání zkoušky z českého jazyka a literatury“. 3. V § 4 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „K přihlášce podle odstavce 2 písm. h) přiloží žák úředně ověřené kopie dokladů o vzdělání vydaných školou mimo území České republiky, včetně jejich překladu do českého jazyka; v případě pochybností o správnosti překladu je ředitel školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu dokladů o vzdělání.“. 4. V § 4 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Přihláška k opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce se ukládá ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11). Skartační lhůta činí 5 let.“. 5. V § 5 odstavec 4 zní: „(4) Žákovi podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického testu z českého jazyka a literatury o 30 minut a písemné práce z českého jazyka a literatury o 45 minut. Při konání didaktického testu má možnost použít překladový slovník, při konání písemné práce překladový slovník a Slovník spisovné češtiny.“. 6. V § 19a odst. 3 se za slovo „vždy“ vkládají slova „doklad nebo úředně“. 7. V § 22 odst. 3 se slova „do začátku“ nahrazují slovy „nejpozději poslední pracovní den před začátkem“. 8. V § 24 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ředitel školy zveřejní schválený způsob hodnocení na přístupném místě ve škole a zároveň způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejpozději před začátkem konání první ze zkoušek profilové části.“. 9. V § 50 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Na vedení a uchovávání dokumentace o konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní zkoušky, se obdobně vztahují § 26a až 31.“. 10. Přílohy č. 1 a 1a znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 177/2009 Sb. PŘIHLÁŠKA K MATURITNÍ ZKOUŠCE 694kB Příloha č. 1a k vyhlášce č. 177/2009 Sb. PŘIHLÁŠKA K JEDNOTLIVÉ ZKOUŠCE, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky 413kB “. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST Čl. V Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2017. Ministr: prof. PhDr. Štech, CSc., v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 242/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 242/2017 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 9. 8. 2017, částka 87/2017 242 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 31. července 2017 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 6. ledna 2018 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Prameny\| Cheb\| Karlovarský Ministr: Chovanec v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 241/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 241/2017 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 9. 8. 2017, částka 87/2017 241 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 31. července 2017 o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na léta 2017 - 2020, uzavřená dne 1. 6. 2017 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem dopravy a organizací zaměstnavatelů - Svazem dopravy ČR, sekcí silniční dopravy, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE s číselným označením 49.39, 49.41 a 52.29. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 240/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 240/2017 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Vyhlášeno 9. 8. 2017, částka 87/2017 240 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 21. července 2017 o rozšíření závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2017, která byla uzavřena dne 24. 1. 2017 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice, Česko-moravským odborovým sdružením a organizací zaměstnavatelů - Asociací Českého papírenského průmyslu, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE 17.11 a 17.12. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz). Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Vyhláška č. 238/2017 Sb.	Vyhláška č. 238/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 9. 8. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2017, částka 87/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění vyhlášky č. 323/2008 Sb., vyhlášky č. 21/2010 Sb. a vyhlášky č. 261/2013 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2017 238 VYHLÁŠKA ze dne 31. července 2017, kterou se mění vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra stanoví podle § 172 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 242/2008 Sb. a zákona č. 82/2015 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 2/2006 Sb., kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem vnitra provádějí některá ustanovení školského zákona, ve znění vyhlášky č. 323/2008 Sb., vyhlášky č. 21/2010 Sb. a vyhlášky č. 261/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. c) se za slovo „specifikaci“ vkládají slova „žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,“. 2. V § 4a se v závorce pod nadpisem text „18 a 19“ nahrazuje textem „19 písm. i)“. 3. V § 4a se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3. 4. V § 4a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 21 zní: „(3) V případě žáka se speciálními vzdělávacími potřebami stanovuje další náležitosti individuálního vzdělávacího plánu vyhláška o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných21). 21) Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 5. V § 4a odst. 4 se slovo „osobní“ zrušuje a na konci textu věty druhé se doplňují slova „ve školní matrice“. 6. V § 6 odst. 6 se slova „a pátek, které předcházejí Velikonočnímu pondělí“ nahrazují slovy „předcházející Velkému pátku“. 7. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) doporučení školského poradenského zařízení obsahující podpůrná opatření pro nezbytné úpravy přijímacího řízení, jde-li o uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami.“. 8. § 12 včetně nadpisu zní: „§ 12 Postup při podání přihlášky pro první kolo přijímacího řízení (K § 64 zákona) Uchazeč, který podává pro první kolo přijímacího řízení dvě přihlášky, uvede na obou přihláškách školy, obory vzdělání, popřípadě zaměření školního vzdělávacího programu v tomtéž pořadí.“. 9. V § 13 nadpis zní: „Pozvánka k přijímací zkoušce a náhradní termín“. 10. V § 13 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů před jejím konáním a pro náhradní termín nejpozději 7 dnů před jeho konáním. (2) Pozvánka k vykonání přijímací zkoušky obsahuje zejména obor vzdělání, předpokládaný počet přijímaných uchazečů, kritéria přijímacího řízení, místo a čas konání přijímací zkoušky, obsah a formu přijímací zkoušky, seznam povolených pomůcek.“. 11. V § 13 se odstavce 3 až 5 zrušují. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 3. 12. Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní: „§ 13a Školní přijímací zkouška (K § 64 zákona) (1) Rozhodne-li ředitel školy o konání školní přijímací zkoušky, stanoví termín a místo konání, její formu, zkušební předměty a obsah a rozsah učiva, který nesmí přesáhnout vzdělávací obsah Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. (2) Termíny konání školní přijímací zkoušky se nesmí časově překrývat s termíny jednotné zkoušky.“. 13. V § 14 odstavec 1 zní: „(1) Ředitel školy zveřejní na veřejně přístupném místě ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup a) pořadí uchazečů podle výsledku hodnocení v přijímacím řízení a b) kritéria přijímacího řízení.“. 14. V § 15 odst. 1 se slovo „veřejnosti“ nahrazuje slovem „veřejně“. 15. § 15a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5b zní: „§ 15a Zápisový lístek (K § 64 zákona) Pro náležitosti zápisového lístku se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání5b). 5b) Vyhláška č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání.“. 16. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní: „§ 16a Další pravidla řízení o přijetí ke střednímu vzdělávání (K § 64 zákona) Pro předávání údajů z přihlášek a předávání údajů ze záznamových archů Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání, způsob nakládání se zkušební dokumentací, průběh jednotné zkoušky a bezpečnostní pravidla jednotné zkoušky se použijí obdobně ustanovení vyhlášky o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání5b).“. 17. V § 18 písm. e) se slova „večerní,“ a „distanční“ zrušují. 18. V § 23 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem nebo akreditovaným vzdělávacím programem ve školách, ve školských zařízeních nebo na pracovištích fyzických nebo právnických osob. (2) Odbornou praxi žáků vyučuje učitel odborných předmětů a učitel praktického vyučování. Procvičování dovedností žáků na pracovištích fyzických nebo právnických osob lze provádět za vedení a dozoru instruktorů.“. 19. V § 26 odst. 1 se slova „na základě vlastního podnětu nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby“ zrušují. 20. V § 26 odst. 2 se slova „na základě vlastního podnětu nebo na základě podnětu ostatních vyučujících“ zrušují. 21. V § 27 odst. 3 a 5 se slova „do 30. září“ nahrazují slovy „do posledního pracovního dne měsíce října“. 22. V § 30 odst. 1 se slovo „program“ nahrazuje slovy „obsahovou náplň“ a za slovo „předmětu“ se vkládají slova „nebo modulu“. 23. V § 30 odst. 1 písm. a) se za slovo „předmětu“ vkládají slova „nebo modulu“. 24. V § 30 odst. 4 se za slovo „předmětu“ vkládají slova „nebo modulu“. 25. V § 31 odst. 4 se za slovo „předmětu“ vkládají slova „nebo modulu“. 26. V § 34 odst. 2 se za slovo „předmětů“ vkládají slova „nebo modulů“. 27. V § 35 odst. 3 se za slova „sboru České republiky“ vkládají slova „, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby“. 28. V § 35a odst. 1 se za slovo „předmětů“ vkládají slova „nebo modulů“. 29. V § 42 odst. 1 se slova „nebo studenti“ zrušují. 30. V příloze č. 2 se doplňuje text „Druh a množství vybraných druhů potravin v g na strávníka a den pro laktoovovegetariánskou výživu. Věková skupina žáků a studentů, hlavní a doplňková jídla\| Druh a množství vybraných potravin v g na žáka nebo studenta a den ---\|--- Vejce\| Mléko tekuté\| Mléčné výr.\| Tuky volné\| Cukr volný\| Zelenina celkem\| Ovoce celkem\| Brambory\| Luštěniny 15 - 18 r. oběd\| 15\| 250\| 45\| 12\| 13\| 114\| 90\| 160\| 15 15 - 18 r. celodenní stravování\| 25\| 400\| 210\| 35\| 40\| 370\| 290\| 250\| 30 “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2017. Ministr: Chovanec v. r.
Vyhláška č. 237/2017 Sb.	Vyhláška č. 237/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 4. 8. 2017, datum účinnosti 3. 9. 2017, částka 86/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění vyhlášky č. 401/2004 Sb., vyhlášky č. 209/2005 Sb., vyhlášky č. 271/2009 Sb. a vyhlášky č. 131/2014 Sb., se mění takto: * Čl. II - Technický předpis * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 3. 9. 2017 237 VYHLÁŠKA ze dne 28. července 2017, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 5 a § 4 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 9/2009 Sb. a zákona č. 61/2017 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění vyhlášky č. 401/2004 Sb., vyhlášky č. 209/2005 Sb., vyhlášky č. 271/2009 Sb. a vyhlášky č. 131/2014 Sb., se mění takto: 1. V příloze č. 1 části 2 se za dosavadní text doplňuje text, který zní: „d) organická hnojiva a substráty, při jejichž výrobě byly použity odpady z čistíren odpadních vod Přípustné množství mikroorganismů (KTJ5)) --- Salmonella sp. (v 50 g vzorku)\| Escherichia coli nebo enterokoky (v 1 g - 5 zkoušených vzorků) negativní\| 4 vzorky\| 1 vzorek 103\| 5 x 103 Metody odběru vzorků a stanovení mikrobiologických analýz budou prováděny podle zásad uvedených v AHEM 7/2001 a AHEM 1/2008.“. Poznámka č. 5 zní: „5) kolonie tvořící jednotky.“. 2. V příloze č. 3 se pod nadpis Druh hnojiva: 3. Minerální hnojiva, která jako součásti určující typ obsahují jen stopové živiny, vkládá tabulka, která včetně nadpisu zní: „a) Pevné nebo kapalné směsi hnojiv na bázi stopových živin typ\| označení typu\| minimální obsah živin\| součásti určující typ, formy a rozpustnost živin\| hodnocené součásti a další požadavky\| složení, způsob výroby\| zvláštní ustanovení ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| 2\| 3\| 4\| 5\| 6\| 7 9.1\| Směs stopových živin v pevné formě\| Živiny celkem 5 %\| celkový obsah každé stopové živiny; obsah vodorozpustného podílu každé stopové živiny, činí-li tento rozpustný podíl nejméně polovinu celkového obsahu; pokud je stopová živina zcela rozpustná ve vodě, deklaruje se pouze obsah vodorozpustného podílu\| Celkový a/nebo vodorozpustný obsah každé stopové živiny\| Výrobek získaný smíšením dvou nebo více hnojiv typu 3 b)\| Je-li stopová živina vázána v chelátu, musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě 9.2\| Směs stopových živin v kapalné formě\| Živiny celkem 2 %\| celkový obsah každé stopové živiny; obsah vodorozpustného podílu každé stopové živiny, činí-li tento rozpustný podíl nejméně polovinu celkového obsahu; pokud je stopová živina zcela rozpustná ve vodě, deklaruje se pouze obsah vodorozpustného podílu\| Celkový a/nebo vodorozpustný obsah každé stopové živiny\| Výrobek získaný rozpuštěním a/nebo suspenzí dvou nebo více hnojiv typu 3 b) ve vodě\| Je-li stopová živina vázána v chelátu, musí být uvedeno chelátotvorné činidlo a podíl vodorozpustného obsahu vázaného v chelátové formě “. 3. V příloze č. 3 se pod tabulku a) Pevné nebo kapalné směsi hnojiv na bázi stopových živin vkládá nadpis, který zní: „b) Hnojiva obsahující pouze jednu stopovou živinu“. 4. V příloze č. 3 se v části Druh hnojiva: 4. Vápenatá a hořečnatovápenatá hnojiva pod tabulku doplňuje věta „Hnojiva odpovídající typům 17.1.1 - 17.2.2 jsou považována za typová i v granulované formě, pokud se granule po rozmíchání ve vodě rozpadnou na částice s velikostním rozdělením odpovídajícím příslušnému typu.“. 5. V příloze č. 3 se v části Druh hnojiva: 5. Organická a organominerální hnojiva ve třetím sloupci slova „separovaný digestát“ nahrazují slovy „tuhý digestát; digestát separát“. 6. V příloze č. 3 se v části Druh hnojiva: 5. Organická a organominerální hnojiva v sedmém sloupci slova „, tuhý podíl po separaci“ nahrazují slovy „; v případě digestátu - separátu se jedná o tuhý podíl po separaci“. Čl. II Technický předpis Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 236/2017 Sb.	Vyhláška č. 236/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ve znění vyhlášky č. 289/2013 Sb. Vyhlášeno 4. 8. 2017, datum účinnosti 19. 8. 2017, částka 86/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ve znění vyhlášky č. 289/2013 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 19. 8. 2017 236 VYHLÁŠKA ze dne 25. dubna 2017, kterou se mění vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ve znění vyhlášky č. 289/2013 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 104/2015 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, ve znění vyhlášky č. 289/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 3 písm. b) a odst. 5 se slova „nejméně jedenkrát za 18 měsíců“ nahrazují slovy „zpravidla jedenkrát za 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, nejpozději však za 14 kalendářních měsíců po sobě následujících“. 2. V § 9 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případě, že štítkový příkon plynového spotřebiče není znám, použije se výrobcem udávaný příkon takového plynového spotřebiče.“. 3. V § 9 odst. 10 písmeno a) zní: „a) dvojnásobku nejvyšší denní hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty Indexu OTE POTE za měsíc předcházející měsíci, ve kterém došlo ke zjištění neoprávněného odběru; cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným Českou národní bankou v aktuálním plynárenském dni D; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována,“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: Ing. Havlíček, MBA, v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 48/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašuje Rozhodnutí správní rady ze dne 29. června 2017 pozměňující pravidla 27 a 28 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/17) Vyhlášeno 31. 7. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2017, částka 27/2017 * ČLÁNEK 1 - Odstavec (b) pravidla 27 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: * ČLÁNEK 2 - Pravidlo 28 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: * ČLÁNEK 3 - Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 1. července 2017. Pravidla 27 a 28 Úmluvy o udělování evropských patentů pozměněná články 1 a 2 tohoto rozhodnutí se použijí na evropské patentové přihlášky podané tento den nebo po tomto datu, jakož i na evropské pa Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2017 48 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí, kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 86/2007 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. června 2017 bylo v Haagu přijato Rozhodnutí správní rady pozměňující pravidla 27 a 28 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/17)1). Rozhodnutí vstoupilo v platnost na základě svého článku 3 dne 1. července 2017 a tímto dnem vstoupilo v platnost i pro Českou republiku. Anglické znění Rozhodnutí a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně. PŘEKLAD ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY ZE DNE 29. ČERVNA 2017 POZMĚŇUJÍCÍ PRAVIDLA 27 A 28 PROVÁDĚCÍHO PŘEDPISU K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ (CA/D 6/17) SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE, s ohledem na Úmluvu o udělování evropských patentů (EPC), a zejména článek 33 odst. 1(c), na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu, s ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo, ROZHODLA NÁSLEDOVNĚ: ČLÁNEK 1 Odstavec (b) pravidla 27 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: „(b) aniž by tím bylo dotčeno pravidlo 28 odst. 2, rostlin nebo zvířat, není-li technická proveditelnost vynálezu omezena na určitou odrůdu rostliny nebo plemeno zvířete;“ ČLÁNEK 2 Pravidlo 28 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů se mění takto: 1. Stávající text se stává odstavcem 1 (a) až (d). 2. Přidává se následující nový odstavec: „(2) Podle článku 53 písm. (b) se evropské patenty neudělí na rostliny nebo zvířata výlučně získané v podstatě biologickým způsobem.“ ČLÁNEK 3 Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 1. července 2017. Pravidla 27 a 28 Úmluvy o udělování evropských patentů pozměněná články 1 a 2 tohoto rozhodnutí se použijí na evropské patentové přihlášky podané tento den nebo po tomto datu, jakož i na evropské patentové přihlášky a evropské patenty, které jsou v uvedené době dosud v řízení. V Haagu, dne 29. června 2017 Za správní radu Předseda Jesper KONGSTAD 1) Úmluva o udělování evropských patentů byla přijata v Mnichově dne 5. října 1973 a ve znění platném k 13. prosinci 2007 byla vyhlášena pod č. 86/2007 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady měnící Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 6. března 2008 a 21. října 2008 byla vyhlášena pod č. 10/2009 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 25. března 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 2/09 a CA/D 3/09) a Rozhodnutí správní rady pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě ze dne 27. října 2009 (CA/D 20/09) byla vyhlášena pod č. 39/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 28. října 2009 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 18/09) a Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/10) byla vyhlášena pod č. 102/2010 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 12/10) bylo vyhlášeno pod č. 40/2011 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 2/10) bylo vyhlášeno pod č. 39/2012 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 27. června 2012 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 7/12) bylo vyhlášeno pod č. 30/2013 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 15/13) bylo vyhlášeno pod č. 24/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 16/13) bylo vyhlášeno pod č. 25/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 13. prosince 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě a Poplatkový řád (CA/D 19/13) bylo vyhlášeno pod č. 26/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 16. října 2013 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě (CA/D 17/13) bylo vyhlášeno pod č. 63/2014 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 15. října 2014 pozměňující pravidla 2, 124, 125, 126, 127, 129, 133 a 134 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/14) bylo vyhlášeno pod č. 24/2015 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 14. října 2015 pozměňující pravidlo 82 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 9/15) bylo vyhlášeno pod č. 19/2016 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 14. října 2015 pozměňující pravidlo 147 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 10/15) bylo vyhlášeno pod č. 58/2016 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 30. června 2016 pozměňující Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 6/16) bylo vyhlášeno pod č. 7/2017 Sb. m. s. Rozhodnutí správní rady ze dne 14. prosince 2016 pozměňující pravidla 51 a 162 Prováděcího předpisu k Úmluvě o udělování evropských patentů (CA/D 17/16) bylo vyhlášeno pod č. 8/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 47/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a Kabinetem ministrů Ukrajiny o válečných hrobech Vyhlášeno 31. 7. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 6. 2017, částka 26/2017 * Článek 1 - Definice pojmů * Článek 2 - Informační povinnost * Článek 3 - Udržování válečných hrobů * Článek 4 - Přístup k válečným hrobům * Článek 5 - Umístění válečných hrobů * Článek 6 - Exhumace a opětovné uložení ostatků * Článek 7 - Náklady * Článek 8 - Prováděcí orgány * Článek 9 - Urovnávání sporů * Článek 10 - Závěrečná ustanovení Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 28. 6. 2017 47 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. října 2013 byla v Kyjevě podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a Kabinetem ministrů Ukrajiny o válečných hrobech. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 10 odst. 1 dne 28. června 2017. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA MEZI VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY A KABINETEM MINISTRŮ UKRAJINY O VÁLEČNÝCH HROBECH Vláda České republiky a Kabinet ministrů Ukrajiny, dále jen „smluvní strany“, vycházejíce ze Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou, podepsané dne 26. dubna 1995 v Praze, usilujíce o prosazování zásad mezinárodního humanitárního práva týkajících se nakládání se zemřelými obsažených v Ženevských úmluvách na ochranu obětí ozbrojených konfliktů z 12. srpna 1949 a jejich Dodatkových protokolech z 8. června 1977, berouce v úvahu existenci válečných hrobů na území České republiky a Ukrajiny, ve kterých jsou pohřbeni občané obou států, s cílem zaručit jejich zachování a rovněž vzájemného přispění k péči o válečné hroby, včetně jejich vyhledávání a údržby v náležitém stavu, se dohodly na následujícím: Článek 1 Definice pojmů Pro účely této Dohody uvedené pojmy znamenají: 1) „válečné hroby“ - místa pohřbení ostatků osob, které zahynuly v důsledku válečných operací, nebo v důsledku válečného zajetí či uvěznění; 2) „české válečné hroby“ - válečné hroby na území Ukrajiny, kde jsou pohřbeny ostatky českých občanů (nebo občanů Československa či bývalého Rakousko-Uherska, kteří měli trvalé bydliště na území dnešní České republiky); 3) „ukrajinské válečné hroby“ - válečné hroby na území České republiky, kde jsou pochováni ukrajinští občané (občané Ukrajinské sovětské socialistické republiky, kteří měli trvalé bydliště na území dnešní Ukrajiny); 4) „úprava válečných hrobů“ - soubor opatření směřujících k vyznačení hranic pohřebišť, k opravě a rekonstrukci památníků na pohřebištích a k zachování památky pohřbených; 5) „udržování válečných hrobů“ - činnosti směřující k zachování válečných hrobů v upraveném a poznatelném stavu; 6) „poznatelný stav válečných hrobů“ - takový stav válečných hrobů, ze kterého lze jasně rozpoznat skutečnost, že se jedná o český nebo ukrajinský válečný hrob. Článek 2 Informační povinnost 1. Smluvní strany se budou vzájemně informovat o aktuálním znění právních předpisů o válečných hrobech a zachování památky na padlé ve válkách, jakož i o zaznamenaných nebo nově zjištěných válečných hrobech druhé smluvní strany a rovněž o jejich stavu. 2. Smluvní strany se budou navzájem informovat o všech jim známých případech poškození válečných hrobů druhé smluvní strany v důsledku protiprávních činů a o opatřeních učiněných k jejich nápravě. Článek 3 Udržování válečných hrobů 1. Smluvní strany budou při provádění této Dohody postupovat v souladu s právními předpisy toho státu, ve kterém se provádí vyhledávání, úprava a udržování válečných hrobů, a budou dbát národních, náboženských a jiných tradic tohoto státu. 2. Smluvní strany zabezpečí údržbu válečných hrobů druhé smluvní strany na území svého státu. 3. Smluvní strany si budou vzájemně usnadňovat vyhledávání, úpravu a údržbu válečných hrobů. 4. V případech zmíněných v odst. 2 článku 2 této Dohody zabezpečí smluvní strany uvedení poškozených válečných hrobů do původního stavu. Článek 4 Přístup k válečným hrobům Každá smluvní strana v souladu s právními předpisy svého státu umožní občanům státu druhé smluvní strany přístup k válečným hrobům za účelem vzdání úcty padlým. Článek 5 Umístění válečných hrobů 1. Smluvní strany na základě principu reciprocity zabezpečí bezplatné a časově neomezené užívání pozemků, na kterých jsou umístěny válečné hroby druhé smluvní strany. Pokud se pozemek již neužívá k danému účelu, toto právo zaniká. Majetková práva k pozemkům nejsou touto Dohodou dotčena. 2. Pokud smluvní strana bude potřebovat pozemky zmíněné v odst. 1 tohoto článku pro jiné účely, tato smluvní strana zabezpečí jiné adekvátní pozemky a uhradí náklady spojené s opětovným uložením ostatků, přemístěním památníků a úpravou nového válečného hrobu. 3. Výběr nového umístění válečného hrobu se uskuteční výhradně se souhlasem druhé smluvní strany. Tento souhlas může být vyjádřen při prezentaci nového plánu opatření k opětovnému uložení ostatků a projektu nové úpravy válečného hrobu. Článek 6 Exhumace a opětovné uložení ostatků 1. Smluvní strany si vzájemně usnadní všechny záležitosti spojené s exhumací, přemístěním a opětovným uložením ostatků. 2. Exhumace ostatků padlých z válečných hrobů za účelem jejich opětovného uložení bude uskutečněna výhradně na žádost zainteresované smluvní strany a se souhlasem druhé smluvní strany. 3. Exhumace a opětovné uložení ostatků bude provedeno v souladu s postupy stanovenými právními předpisy toho státu, na jehož území se nacházejí, přičemž bude brán ohled na etnické, náboženské a kulturní tradice. 4. Exhumace a opětovného uložení ostatků mají právo se zúčastnit zástupci obou smluvních stran. 5. Smluvní strana, která provádí exhumaci ostatků z válečných hrobů, ve kterých jsou uloženy rovněž ostatky osob ze třetích států, je povinna zabezpečit souhlas těchto států. 6. O každé exhumaci a opětovném uložení ostatků prováděných podle této Dohody bude pořízen zápis. Zápis bude zahrnovat informace o původním a novém místě válečného hrobu a osobní údajeosobní údaje osob zde pohřbených. Článek 7 Náklady 1. Každá smluvní strana zajistí na své náklady údržbu válečných hrobů, které se nacházejí na území jejího státu. 2. Náklady na činnosti stanovené v článcích této Dohody hradí ta smluvní strana, ha jejíž žádost se činnosti provádějí, pokud není stanoveno jinak. Článek 8 Prováděcí orgány 1. Orgány zmocněnými k provádění této Dohody jsou za vládu České republiky - Ministerstvo obrany České republiky a za Kabinet ministrů Ukrajiny - Státní mezirezortní komise pro záležitosti zachování památky obětíobětí války a politických represálií. O jakékoli změně zmocněného orgánu se smluvní strany budou vzájemně informovat diplomatickou cestou. 2. Zmocněné orgány mohou sjednávat technické protokoly k této Dohodě a vysílat své experty do státu druhé smluvní strany s cílem provedení ustanovení této Dohody, zejména zjištění skutečného stavu válečných hrobů. 3. Kterýkoliv zmocněný orgán může pověřit třetí strany k provedení konkrétních činností vyplývajících z této Dohody za podmínky včasného informování druhého zmocněného orgánu. Článek 9 Urovnávání sporů 1. Jakýkoli spor, který vznikne při výkladu nebo provádění této Dohody, bude řešen cestou dvoustranných jednání zmocněných orgánů. 2. V případě, že spor nebude urovnán podle odstavce 1, bude tento spor urovnán na úrovni smluvních stran. Článek 10 Závěrečná ustanovení 1. Tato Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou a vstoupí v platnost třicátým (30.) dnem následujícím po dni doručení pozdější diplomatické nóty, kterou se smluvní strany navzájem informují o splnění požadavků stanovených jejich vnitrostátními právními předpisy pro vstup této Dohody v platnost. 2. Každá smluvní strana má právo úplně nebo částečně pozastavit provádění této Dohody. Pozastavení nebo obnovení provádění Dohody vstoupí v platnost třicátým (30.) dnem následujícím po dni doručení diplomatického oznámení o takovém opatření druhé smluvní straně. 3. Tato Dohoda může být upravena a změněna vzájemnou písemnou dohodou smluvních stran. Úpravy budou prováděny protokoly, jež budou nedílnou součástí této Dohody a které vstoupí v platnost v souladu s odst. 1 tohoto článku. 4. Každá ze smluvních stran může kdykoli oznámit druhé smluvní straně svůj záměr ukončit platnost této Dohody. Platnost Dohody bude ukončena devadesátým (90.) dnem následujícím po dni doručení oznámení o ukončení druhé smluvní straně. Dáno v Kyjevě dne 21. října 2013 ve dvou původních vyhotoveních v jazyce českém, ukrajinském a anglickém, přičemž všechna znění jsou stejně autentická. V případě jakékoliv rozdílnosti ve výkladu je rozhodující anglický text. Za vládu České republiky Ing. Vlastimil Picek v. r. ministr obrany Za Kabinet ministrů Ukrajiny Oleksandr J. Vilkul v. r. místopředseda vlády
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 234/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 234/2017 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Vyhlášeno 31. 7. 2017, částka 85/2017 234 SDĚLENÍ Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. července 2017 o uložení kolektivních smluv vyššího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že byly u něj uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2017 uzavřená dne 18. 4. 2017 mezi smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy - Asociace svobodných odborů České republiky a Zemědělským svazem České republiky. 2. Kolektivní smlouva vyššího stupně pro odvětví lesního hospodářství 2017 - 2019 (část A. na období 2017 - 2019, část B. na období 2017), uzavřená dne 24. 5. 2017 mezi smluvními stranami Českou asociací zaměstnavatelů v lesním hospodářství, Českou asociací podnikatelů v lesním hospodářství a Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice. 3. Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2017 - 2020, uzavřená dne 1. 6. 2017 mezi smluvními stranami Odborovým svazem dopravy a Svazem dopravy České republiky - sekcí silniční dopravy. 4. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2017, uzavřená dne 13. 6. 2017 mezi smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy a Asociací textilního - oděvního - kožedělného průmyslu. 5. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na rok 2017, uzavřený dne 28. 6. 2017 mezi smluvními stranami Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - sekcí silničního hospodářství a Svazem dopravy České republiky - sekcí silničního hospodářství. Ministryně: Mgr. Marksová v. r.
Zákon č. 232/2017 Sb.	Zákon č. 232/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 457/2016 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 Vyhlášeno 31. 7. 2017, datum účinnosti 1. 8. 2017, částka 85/2017 * Čl. I - Zákon č. 457/2016 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2017, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2017 232 ZÁKON ze dne 14. července 2017, kterým se mění zákon č. 457/2016 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 457/2016 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2017, se mění takto: 1. Příloha č. 2 zní: „Příloha č. 2 k zákonu č. 457/2016 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč Číslo kapitoly\| Kapitola\| daňové příjmy )\| pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti\| z toho povinné pojistné na důchodové pojištění\| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| z toho z rozpočtu Evropské unie ) ---\|---\|---\|---\|---\|---\|--- 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 0\| 0\| 0\| 60 000\| 0 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 16 000 000\| 0 303\| Senát Parlamentu\| 0\| 0\| 0\| 2 500 000\| 0 304\| Úřad vlády České republiky\| 0\| 0\| 0\| 107 183 399\| 105 983 399 305\| Bezpečnostní informační služba\| 0\| 0\| 0\| 146 700 000\| 0 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 550 000 000\| 0\| 0\| 176 000 000\| 0 307\| Ministerstvo obrany\| 203 000\| 3 977 950 950\| 3 535 956 400\| 874 958 830\| 37 480 284 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 250 000\| 0\| 0\| 72 915 018\| 72 365 018 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 0\| 0\| 0\| 989 647\| 839 647 312\| Ministerstvo financí\| 33 350 000\| 673 046 824\| 598 263 845\| 4 222 334 822\| 396 909 570 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 610 000 000\| 435 291 645 333\| 386 925 906 963\| 6 809 190 149\| 6 132 793 929 314\| Ministerstvo vnitra\| 13 000 000\| 6 893 563 255\| 6 119 506 269\| 1 213 381 211\| 702 137 816 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 38 400 000\| 0\| 0\| 16 265 630 575\| 10 388 910 575 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 1 300 000\| 0\| 0\| 11 285 737 819\| 11 255 737 819 321\| Grantová agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 91 528 909\| 0\| 0\| 5 546 000 283\| 4 923 000 283 327\| Ministerstvo dopravy\| 80 000 000\| 0\| 0\| 22 051 383 702\| 21 912 383 702 328\| Český telekomunikační úřad\| 20 713 000\| 0\| 0\| 1 200 016 000\| 0 329\| Ministerstvo zemědělství\| 6 200 000\| 0\| 0\| 36 639 323 326\| 30 773 288 326 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 200 000\| 0\| 0\| 8 644 845 514\| 8 511 210 751 334\| Ministerstvo kultury\| 10 000\| 0\| 0\| 527 207 024\| 460 717 424 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 20 000 000\| 0\| 0\| 1 072 520 000\| 1 032 870 000 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 0\| 946 038 098\| 840 922 753\| 1 771 501 937\| 34 268 537 343\| Úřad pro ochranu osobních údajů\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 80 000 000\| 0\| 0\| 147 396 800\| 2 396 800 345\| Český statistický úřad\| 0\| 0\| 0\| 14 867 800\| 11 807 800 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 550 000 000\| 0\| 0\| 150 000 000\| 0 348\| Český báňský úřad\| 52 642 797\| 0\| 0\| 2 450 000\| 0 349\| Energetický regulační úřad\| 279 609 000\| 0\| 0\| 14 500 000\| 0 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 3 900 000\| 0\| 0\| 1 600 000\| 0 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 0\| 0\| 0\| 8 858 000\| 8 858 000 358\| Ústavní soud\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 359\| Úřad Národní rozpočtové rady\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 361\| Akademie věd České republiky\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 371\| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 4 550 000\| 0\| 0\| 2 000 000\| 0 373\| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 0\| 0\| 0\| 45 000 000\| 0 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 170 000 000\| 0\| 0\| 400 000\| 0 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 0\| 47 310 525\| 42 053 799\| 0\| 0 377\| Technologická agentura České republiky\| 0\| 0\| 0\| 12 974 833\| 12 974 833 378\| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 0\| 0\| 0\| 397 000\| 0 396\| Státní dluh\| 0\| 0\| 0\| 0\| 0 397\| Operace státních finančních aktiv\| 1 550 000 000\| 0\| 0\| 621 500 000\| 0 398\| Všeobecná pokladní správa\| 660 801 600 000\| 0\| 0\| 16 816 701 800\| 0 \| CELKEM\| 664 957 456 706\| 447 829 554 985\| 398 062 610 029\| 136 485 025 489\| 96 776 934 513 PŘÍJMY CELKEM (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)\| 1 249 272 037 180 ) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti; v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet **) zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu“. 2. Příloha č. 3 zní: „Příloha č. 3 k zákonu č. 457/2016 Sb. CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL v Kč Číslo kapitoly\| Kapitola\| Výdaje celkem ---\|---\|--- 301\| Kancelář prezidenta republiky\| 437 782 562 302\| Poslanecká sněmovna Parlamentu\| 1 238 934 864 303\| Senát Parlamentu\| 556 147 461 304\| Úřad vlády České republiky\| 1 241 661 151 305\| Bezpečnostní informační služba\| 1 652 946 000 306\| Ministerstvo zahraničních věcí\| 7 645 216 705 307\| Ministerstvo obrany\| 52 535 043 598 308\| Národní bezpečnostní úřad\| 490 134 115 309\| Kancelář veřejného ochránce práv\| 110 894 979 312\| Ministerstvo financí\| 21 168 126 849 313\| Ministerstvo práce a sociálních věcí\| 560 466 378 756 314\| Ministerstvo vnitra\| 63 347 441 625 315\| Ministerstvo životního prostředí\| 16 902 085 298 317\| Ministerstvo pro místní rozvoj\| 15 984 813 699 321\| Grantová agentura České republiky\| 4 257 427 000 322\| Ministerstvo průmyslu a obchodu\| 38 348 684 259 327\| Ministerstvo dopravy\| 55 090 121 517 328\| Český telekomunikační úřad\| 1 406 383 380 329\| Ministerstvo zemědělství\| 51 964 634 569 333\| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy\| 156 525 862 168 334\| Ministerstvo kultury\| 12 725 868 455 335\| Ministerstvo zdravotnictví\| 7 286 341 404 336\| Ministerstvo spravedlnosti\| 26 103 509 039 343\| Úřad pro ochranu osobních údajů\| 159 684 951 344\| Úřad průmyslového vlastnictví\| 184 509 979 345\| Český statistický úřad\| 971 816 504 346\| Český úřad zeměměřický a katastrální\| 3 048 778 094 348\| Český báňský úřad\| 155 208 058 349\| Energetický regulační úřad\| 285 558 570 353\| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže\| 253 766 753 355\| Ústav pro studium totalitních režimů\| 290 063 636 358\| Ústavní soud\| 242 565 156 359\| Úřad Národní rozpočtové rady\| 0 361\| Akademie věd České republiky\| 5 133 171 000 371\| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí\| 0 372\| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání\| 62 250 749 373\| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře\| 0 374\| Správa státních hmotných rezerv\| 2 559 094 440 375\| Státní úřad pro jadernou bezpečnost\| 351 236 161 376\| Generální inspekce bezpečnostních sborů\| 307 586 476 377\| Technologická agentura České republiky\| 3 526 930 833 378\| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 0 381\| Nejvyšší kontrolní úřad\| 518 777 692 396\| Státní dluh\| 46 342 500 000 397\| Operace státních finančních aktiv\| 1 245 000 000 398\| Všeobecná pokladní správa\| 146 147 098 675 \| CELKEM\| 1 309 272 037 180 “. 3. V příloze č. 4 za tabulku „Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky“ se vkládá nová tabulka, která včetně nadpisu zní: „Příloha č. 4 k zákonu č. 457/2016 Sb. strana 52 Ukazatele kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v Kč Souhrnné ukazatele\| ---\|--- \| Příjmy celkem\| 0 Výdaje celkem\| 0 Specifické ukazatele - příjmy\| \| Daňové příjmy1)\| 0 Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 v tom\| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 \| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem\| 0 Specifické ukazatele - výdaje\| \| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost\| 0 Průřezové ukazatele\| \| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci\| 0 Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)\| 0 Převod fondu kulturních a sociálních potřeb\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech\| 0 Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě\| 0 Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů\| 0 Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.\| 0 Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem\| 0 v tom\| ze státního rozpočtu\| 0 \| podíl rozpočtu Evropské unie\| 0 Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem\| 0 1) bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti 2) povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění “. Čl. II Účinnost Tento zákona nabývá účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona, kterým se zřizuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Nález Ústavního soudu č. 231/2017 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 231/2017 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 30. května 2017 sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 7. 2017, částka 84/2017 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Argumentace navrhovatele * III. - Průběh řízení před Ústavním soudem * IV. - Ústní jednání * V. - Předpoklady řízení před Ústavním soudem * VI. - Posouzení kompetence a ústavní konformity procedury přijetí napadených zákonných ustanovení * VII. - Znění napadených ustanovení a související právní úprava * VIII. - Obecná východiska přezkumu * IX. - Zrušení napadených ustanovení a odklad vykonatelnosti nálezu 231 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 3/15 dne 30. května 2017 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského (soudce zpravodaj) a soudkyň a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. Janou Marečkovou, advokátkou, se sídlem Praha 6, Křenova 438/7, na zrušení § 15 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení; cenu nejméně ekonomicky náročného provedení zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu“ a ustanovení přílohy č. 3 oddílu C tohoto zákona v částech, kde jsou definovány symboly úhradových limitů „A“ a „B“ a kde je těmito symboly limitována výše úhrady jednotlivých typů zdravotnických prostředků, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky, zastoupené ministrem zdravotnictví, jako vedlejší účastnice řízení, takto: I. Ustanovení § 15 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., se ve slovech „v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení; cenu nejméně ekonomicky náročného provedení zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu“ ruší uplynutím dne 31. prosince 2018. II. V příloze č. 3 k zákonu č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se uplynutím dne 31. prosince 2018 ruší části oddílu C vymezené písmeny „A“ a „B“, kterými se limituje výše úhrady jednotlivých typů zdravotnických prostředků, a text, který zní: „Symboly úhradových limitů A - Úhrada ve výši ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele zdravotnického prostředku v provedení nejméně ekonomicky náročném v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení (dále jen „ekonomicky nejméně náročná varianta“); cenu ekonomicky nejméně náročné varianty zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu. B - Úhrada ve výši ceny ekonomicky nejméně náročné varianty celého systému složeného ze zdravotnických prostředků skupiny č. 3 tohoto oddílu.“ Odůvodnění I. Předmět řízení 1. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu byl dne 23. ledna 2015 doručen návrh skupiny 20 senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále jen „navrhovatel“), jejichž jménem jedná senátor prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., na zrušení § 15 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“) ve slovech „v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení; cenu nejméně ekonomicky náročného provedení zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu“ a ustanovení přílohy č. 3 oddílu C tohoto zákona v částech, kde jsou definovány symboly úhradových limitů „A“ a „B“ a kde je těmito symboly limitována výše úhrady jednotlivých typů zdravotnických prostředků (dále též jen „napadená ustanovení“). 2. Napadená ustanovení stanoví kritéria, od nichž se odvíjí výše úhrady některých zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních zdravotních služeb. Jak vyplývá z jejich dikce, zdravotní pojišťovna je při úhradě těchto zdravotnických prostředků limitována cenou toho z nich, jenž při zohlednění „míry a závažnosti zdravotního postižení“ představuje „provedení nejméně ekonomicky náročné“. Jeho cenu přitom zjišťuje „průzkumem trhu“. 3. Podle navrhovatele je předmětná zákonná úprava natolik neurčitá, že umožňuje zdravotním pojišťovnám, aby si fakticky samy určovaly, zda a v jaké výši budou hradit určitý zdravotnický prostředek. Tento stav se negativně dotýká jednak práv pojištěnců, kteří mohou být omezeni v přístupu k určitým - z hlediska jejich zdravotního postižení potřebným - zdravotnickým prostředkům, jednak práv dodavatelů zdravotnických prostředků a poskytovatelů zdravotních služeb, kteří nemohou podnikat v předvídatelném prostředí. K rozhodování zdravotních pojišťoven o úhradách zdravotnických prostředků navíc dochází bez toho, aby se k němu mohly jednotlivé dotčené subjekty vyjádřit či podrobit je kontrole, potažmo soudnímu přezkumu. 4. Tyto skutečnosti vedou navrhovatele k závěru, že napadená ustanovení nejsou v souladu s principy právního státu obsaženými v čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), zejména se zásadami zákonnosti a zákazu libovůle. Na jejich základě má docházet k nepřiměřenému omezení práva vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny, práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, práva na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny a práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Navrhovatel nakonec spatřuje nesoulad i s čl. 11 a 13 Evropské sociální charty, vyhlášené pod č. 14/2000 Sb. m. s., podle nichž mají členské státy povinnost přijímat opatření zaměřená zejména na odstranění příčin nemocí v co nejvyšší míře, stejně jako povinnost zajistit, že každé osobě, která je bez přiměřených prostředků a která není schopna si takové prostředky zajistit buď sama vlastním úsilím, nebo je získat z jiných zdrojů, bude poskytnuta přiměřená pomoc a v případě nemoci i péče nezbytná podle jejího stavu. II. Argumentace navrhovatele 5. Pokud jde o jednotlivé důvody návrhu, podle navrhovatele napadená ustanovení nejsou dostatečně srozumitelná a určitá. Zákon o veřejném zdravotním pojištění ani jiný obecně závazný právní předpis nevymezují, co se v případě zdravotnických prostředků rozumí „provedením nejméně ekonomicky náročným“ ani jakým způsobem má být při jeho určení zohledněna „míra a závažnost zdravotního postižení“ či proveden „průzkum trhu“. Není zde žádný harmonogram ani procesní postup, který by zajišťoval transparentnost a ochranu práv dotčených subjektů. S jistotou se uplatní pouze základní požadavky na účinnost a bezpečnost zdravotnických prostředků, původně obsažené v zákoně č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a nyní v zákoně č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o zdravotnických prostředcích“). 6. Navrhovatel zastává názor, že jestliže za této situace zdravotní pojišťovny při své činnosti identifikují variantu zdravotnického prostředku, která představuje „provedení nejméně ekonomicky náročné“, činí tak nezbytně způsobem a na základě kvalitativních a kvantitativních požadavků, které pojištěnci, dodavatelé zdravotnických prostředků ani poskytovatelé zdravotních služeb nemohou z dikce zákona při použití standardních interpretačních metod zjistit. Má jít o obdobný nedostatek, jaký Ústavní soudÚstavní soud v minulosti vytkl definici základní varianty v právní úpravě tzv. nadstandardů [nález ze dne 20. června 2013 sp. zn. Pl. ÚS 36/11 (N 111/69 SbNU 765; 238/2013 Sb.), zejména body 42, 49 a 51]. Zákon nestanoví jednoznačná kritéria ani pro rozřazení zdravotnických prostředků do jednotlivých úhradových skupin, tj. skupin těchto prostředků s obdobnou účinností, bezpečností a využitím (neboli terapeuticky zaměnitelných produktů), a to přestože požadavek na zohlednění míry a závažnosti zdravotního postižení dává tušit, že nějaká další stratifikace jednotlivých druhů zdravotnických prostředků by pro účely stanovení výše a podmínek úhrady měla být provedena. Místo toho existuje v každé z těchto skupin celá škála produktů naprosto rozdílných vlastností, které není možno vždy používat zaměnitelně. 7. Uvedené nedostatky se týkají nejen § 15 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., který umožňuje úhradu některých zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění nanejvýš ve výši 75 %, ale i napadených částí oddílu C přílohy č. 3 tohoto zákona. V případě zde vyjmenovaných úhradových skupin zdravotnických prostředků sice zákon vymezuje maximální limity úhrady, ať už množstevní, objemové, či finanční, případně procentuální, jde ovšem pouze o jakýsi vrchní strop, který by úhrada neměla překročit. Pod tímto limitem se ale může pohybovat na jakékoliv pozici, která bude odpovídat arbitrárně zvolené variantě zdravotnického prostředku. Z těchto důvodů se navrhovatel domnívá, že napadená ustanovení neobstojí z hlediska principů právního státu, zejména principu právní jistoty a zákonnosti, jež plynou z čl. 1 odst. 1 Ústavy, ani v nich nelze spatřovat dostatečnou garanci práva pojištěnců na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny. 8. Neurčitost napadené právní úpravy vedla v praxi ke vzniku systému tzv. číselníků zdravotnických prostředků, tedy seznamů zdravotnických prostředků, které zdravotní pojišťovny veřejně deklarují jako hrazené. Teprve tyto číselníky provádí rozdělení zdravotnických prostředků do jednotlivých úhradových skupin s tím, že u každého z nich je uvedena výše úhrady ze zdravotního pojištění, kterou mu pojišťovna na základě nikým nekontrolovaných postupů přiřadí. Bez jejich znalosti nelze výši úhrady zdravotnického prostředku vůbec dovodit. Navrhovatel je nicméně přesvědčen, že takto vymezené oprávnění zdravotních pojišťoven ke stanovení výše úhrady nemá potřebný zákonný základ. Podle jeho zjištění předpokládá vydávání číselníků jen vyhláška č. 618/2006 Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy, avšak s tím, že mají být podpůrným smluvním dokumentem, který je zdravotní pojišťovna povinna vydávat pro své smluvní partnery, tj. poskytovatele zdravotních služeb, jakožto pomůcku k vykazování a výpočtu úhrady hrazené zdravotní péče. V žádném případě nejde o normotvornou činnost ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ústavy. 9. V souvislosti s tzv. číselníky zdravotnických prostředků se podle navrhovatele dále vyvinula praxe, že zdravotní pojišťovny proplácí z veřejného zdravotního pojištění pouze zdravotnické prostředky uvedené v aktuálním číselníku a pouze ve výši a za podmínek v něm uvedených. Pokud zdravotnický prostředek není uveden v číselníku Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (dále též jen „Všeobecná zdravotní pojišťovna“ nebo „VZP“) nebo Svazu zdravotních pojišťoven České republiky (dále též jen „Svaz zdravotních pojišťoven“), znamená to, že nemá přiřazen tzv. kód VZP, a tudíž jej žádný lékař pacientovi nepředepíše. Požadavek na uvedení kódu, pod nímž je zdravotnický prostředek evidován zdravotní pojišťovnou, byl totiž podle § 2 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 100/2012 Sb., o předepisování zdravotnických prostředků a o podmínkách zacházení s nimi, povinnou náležitostí poukazu na zdravotnický prostředek hrazený z veřejného zdravotního pojištění. Preskripce pouze zdravotnických prostředků uvedených v číselníku té které zdravotní pojišťovny je zároveň součástí smluvního závazku mezi poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami. Z ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) jednotlivých příloh již zmíněné vyhlášky č. 618/2006 Sb. ostatně vyplývá, že smluvní strany jsou povinny „dodržovat při vykazování a úhradě hrazené zdravotní péče dohodnutou metodiku“. 10. Navrhovatel uvádí, že zařazení konkrétního zdravotnického prostředku do číselníku je v současnosti nezbytným předpokladem k tomu, aby byl hrazen zdravotní pojišťovnou. Je tomu tak nezávisle na tom, zda zdravotnický prostředek jinak splňuje požadavky zákona na úhradu ze zdravotního pojištění. S tím ale souvisí další zásadní problém napadených ustanovení, kterým je absence jakékoliv úpravy procesu zařazování zdravotnických prostředků do číselníku. Takovéto zařazení dnes představuje svébytnou operaci prováděnou zdravotní pojišťovnou jako jednoho ze soukromoprávních subjektů podílejících se na systému zdravotního pojištění. Pro ilustraci lze poukázat na skutečnost, že podle pokynů Všeobecné zdravotní pojišťovny může být žádost oprávněného subjektu, obvykle výrobce zdravotnického prostředku, podána pouze ve velmi limitovaných termínech, zpravidla dvakrát ročně. Mimoto je k vyhovění žádosti vyžadováno předložení řady podkladů a dokumentace, která mnohdy nemá naprosto žádnou souvislost se zákonnými požadavky na úhradu zdravotnických prostředků (např. údaje o jejich úhradě ze zdravotního pojištění v jiných zemích Evropské unie, a to v úředně ověřeném překladu do českého jazyka). Jakékoliv nedodržení takto stanovených požadavků vede k tomu, že zdravotní pojišťovna odmítne daný zdravotnický prostředek do číselníku zapsat, v důsledku čehož není ani hrazen. 11. Za účelem praktického provedení napadené zákonné úpravy se tak měl podle navrhovatele živelně vyvinout paralelní systém regulace úhrad zdravotnických prostředků nad rámec zákonných kritérií. Jde však o systém, který vytváří prostor pro svévoli zdravotních pojišťoven. Ty totiž mohou svou činností limitovat vstup nových zdravotnických prostředků do číselníků (a tím do systému úhrad veřejného zdravotního pojištění), případně údaje v číselnících měnit. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na případ, kdy Všeobecná zdravotní pojišťovna pozastavila v roce 2011 na několik měsíců příjem žádostí o zařazení zdravotnických prostředků do číselníků, čímž v daném období fakticky znemožnila přístup nových produktů na trh. V lednu 2013 zas došlo k dočasnému a nijak neodůvodněnému vyřazení absorpčních podložek pro inkontinenci ze systému úhrad. Za zmínku stojí i aktivita z října 2013, kdy zdravotní pojišťovny na svých webových stránkách zveřejnily výzvu, kterou se obrací na dodavatele zdravotnických prostředků a vyzývají je, aby do určitého arbitrárně stanoveného data zaslali Všeobecné zdravotní pojišťovně žádosti o setrvání zdravotnického prostředku v jejím úhradovém katalogu. Podle této výzvy měly být zdravotnické prostředky, u nichž by předmětná žádost nebyla podána, z tohoto katalogu vyškrtnuty. 12. Stranou uplatněných námitek nezůstal ani zákonem předpokládaný „průzkum trhu“ ze strany zdravotních pojišťoven. Navrhovatel v něm nespatřuje nic jiného než jejich oprávnění k direktivnímu a nijak postižitelnému ovlivňování rozsahu hrazených zdravotnických prostředků na trhu. Jeho využití přitom může evidentně vést k omezení prodejnosti a konkurenceschopnosti některých zdravotnických prostředků, které bez úhrady z veřejného zdravotního pojištění nebudou moci obstát. Je tomu tak z toho důvodu, že tato úhrada má bezprostřední vliv na pozici výrobku na trhu a na poptávku po něm. Současný postup zdravotních pojišťoven považuje navrhovatel za nepřípustný z hlediska ústavních principů zákonnosti, rovnosti, nediskriminace a volné soutěže stejně jako evropských principů garantujících volný pohyb zboží a služeb. V souladu není ani s potřebami pacientů. Zákonná úprava umožňující takovouto širokou a neomezenou diskreční pravomoc zdravotních pojišťoven nepřiměřeně vychyluje principiálně rovné postavení subjektů dotčených či podílejících se na úhradě zdravotnických prostředků ve prospěch zdravotních pojišťoven. 13. Možnost subjektů, které jsou nebo mohou být nastavením úhrad zdravotnických prostředků ze strany zdravotních pojišťoven dotčeny, domáhat se ochrany proti jejich svévolnému zásahu je podle navrhovatele výrazně limitována. Pro tuto činnost není upraven žádný formální proces, který by zajišťoval, že nedojde k nepřiměřenému zásahu do jejich práv, a sporná je i možnost aplikovat na tuto činnost principy správního řízení, jak jsou zakotveny ve správním řádu. Navrhovatel se domnívá, že tato skutečnost činí celý tento proces netransparentním a zesiluje relevantnost výtek vyslovených v minulosti Ústavním soudemÚstavním soudem ve vztahu k rozhodování o úhradě léčivých přípravků podzákonnou normotvorbou [srov. nález ze dne 16. ledna 2007 sp. zn. Pl. ÚS 36/05 (N 8/44 SbNU 83; 57/2007 Sb.)]. Jestliže není ústavně konformní stanovení limitů práva na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny podzákonnou normotvorbou, tím spíše nemůže být v souladu s ústavními principy ponechání konkretizace těchto limitů zcela mimo zákonnou regulaci na volném uvážení zdravotních pojišťoven. 14. Za současné zákonné úpravy nemá pacient žádný procesní prostředek, kterým by se mohl reálně domoci (soudně či jinak) toho, aby v jeho případě zdravotní pojišťovna uhradila ze zdravotního pojištění zdravotnický prostředek, který není uveden v číselníku. Lékař mu takovýto prostředek ani nepředepíše, protože by jednal v rozporu s metodikou zdravotní pojišťovny a tím riskoval sankci. Zdravotní pojišťovně proto podle § 17 odst. 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění ani nemůže vzniknout povinnost k jeho úhradě. Motivace jít do takovéhoto konfliktu je na straně pacientů i poskytovatelů zdravotních služeb nulová. Zdravotní pojišťovna může v důsledku tohoto nekontrolovaného systému fakticky proplatit pouze část ceny zdravotnického prostředku (nebo jej neproplatit vůbec), ačkoliv by pojištěnec měl mít s ohledem na své postižení nárok na jeho plnou nebo vyšší úhradu. 15. Jedinou skupinou, která může mít dostatečně odborné a materiální zázemí vést takový spor se zdravotní pojišťovnou, jsou dodavatelé zdravotnických prostředků, jejichž přirozeným zájmem je uvádět na trh a prodávat zdravotnické prostředky konkurenceschopně a se ziskem, čemuž může nezařazení zdravotnického prostředku do číselníku nebo opakované či nekontrolovatelné změny v číselníku efektivně bránit. Jelikož však tito dodavatelé nemají žádný přímý nárok ze zdravotního pojištění a činnost zdravotní pojišťovny při stanovování výše úhrady zdravotnického prostředku nemá podle názoru soudů povahu správního rozhodování (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. října 2013 č. j. 4 Ads 74/2013-30), je i jejich možnost ochrany velmi omezena. Tím je podle navrhovatele popřeno jejich právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Skutečnost, že zdravotní pojišťovna může bez jasných kritérií jednostranně měnit výši úhrady zdravotnických prostředků, se nadto dotýká i jejich práva na rovné zacházení a práva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, neboť změna podmínek a rozsahu hrazení zdravotní péče znamená změnu podmínek pro podnikání v této oblasti. 16. O tom, že stanovení úhrady zdravotnického prostředku podle § 15 odst. 11 a 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., ze strany zdravotní pojišťovny by mělo mít povahu správního rozhodování, má svědčit i srovnání této činnosti s oprávněním Státního ústavu pro kontrolu léčiv v procesu stanovení výše úhrady léčivých přípravků podle části šesté tohoto zákona, u něhož tato povaha není sporná [srov. usnesení Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 30. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 42/10 (v SbNU nepublikováno, dostupné na http://nalus.usoud.cz)]. V obou případech se stanovuje výše úhrady referencí k určitému produktu. U léčivých přípravků se pro skupinu zaměnitelných přípravků stanovuje tzv. základní úhrada, která vychází ze zákonem upraveného postupu zjišťování ceny referenčního přípravku (§ 39c zákona o veřejném zdravotním pojištění). Referenční přípravek je ve své podstatě právě „nejméně ekonomicky náročnou variantou“ mezi terapeuticky zásadně zaměnitelnými přípravky. Podle této ceny pak Státní ústav pro kontrolu léčiv nastavuje úhradu pro jednotlivé léčivé přípravky, obdobně jako by z „ekonomicky nejméně náročné varianty“ měla zdravotní pojišťovna odvozovat úhradu ostatních zaměnitelných zdravotnických prostředků. 17. Navrhovatel nijak nezpochybňuje samotné řešení, podle něhož se výše úhrad odvozuje od jakési základní varianty, takovéto řešení však může obstát jen za předpokladu, že bude stanoven přezkoumatelný proces určení, které provedení je onou základní variantou a které již tuto variantu přesahuje. V této souvislosti upozorňuje, že nedostatečná kontrola může ve svém důsledku znamenat plýtvání veřejnými prostředkyveřejnými prostředky, a mít tak za následek nejen porušování základních práv, ale také nezajištění jiného legitimního cíle napadených ustanovení, kterým je zajištění stability a udržitelnosti nákladů veřejného zdravotního pojištění. Závěrem navrhovatel dodává, že o svévoli při současném postupu zdravotních pojišťoven má mít vědomost i Ministerstvo zdravotnictví, které na ni výslovně upozorňovalo v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotnických prostředcích (Poslanecká sněmovna, 7. volební období, 2013-2017, sněmovní tisk 88/0; dále též jen „sněmovní tisk 88/0“). 18. K podpoře své argumentace připojil navrhovatel několik dokumentů, jež mají osvědčit jím tvrzené skutečnosti. Jde především o číselník (úhradový katalog) zdravotnických prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny a metodiku k němu, jakož i o informaci o náležitostech žádosti o zařazení zdravotnického prostředku a provádění změn v uvedeném číselníku, veřejnou výzvu Všeobecné zdravotní pojišťovny a ostatních zdravotních pojišťoven z 18. září 2013, aby výrobci a dodavatelé zdravotnických prostředků zaslali žádost o setrvání zdravotnických prostředků v uvedeném číselníku, a stanovisko Ministerstva zdravotnictví k vyřazení podložek pro inkontinentní pacienty z úhrad. III. Průběh řízení před Ústavním soudem 19. Ústavní soudÚstavní soud podle § 69 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) zaslal návrh komorám Parlamentu jako účastníkům řízení a dále vládě a veřejné ochránkyni práv jako orgánům, které jsou oprávněny vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení. III./a Vyjádření komor Parlamentu 20. Poslanecká sněmovna i Senát ve svých vyjádřeních z 25. února 2015 a 24. února 2015, podepsaných předsedy jednotlivých komor Janem Hamáčkem a Milanem Štěchem, shrnuly průběhy legislativních procesů, v jejichž rámci byly projednány a schváleny zákony č. 298/2011 Sb. a č. 369/2011 Sb. III./b Vyjádření vlády 21. Dne 25. února 2015 obdržel Ústavní soudÚstavní soud v zákonem předepsané lhůtě vyrozumění vlády o vstupu do řízení, o němž vláda rozhodla usnesením č. 140 ze dne 23. února 2015. V něm pověřila ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, aby ve spolupráci s ministrem zdravotnictví vypracoval a zaslal vyjádření k návrhu Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Současně pověřila ministra zdravotnictví zastupováním vlády v tomto řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem. 22. Z vyjádření vlády ze dne 23. března 2015, podepsaného ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Mgr. Jiřím Dienstbierem, vyplývá, že napadená zákonná úprava představuje legitimní zákonnou regulaci předmětných právních vztahů. Tato úprava reaguje na omezený objem finančních prostředků veřejného zdravotního pojištění, potřebu zajištění jeho funkčnosti a vyloučení rizika jeho kolapsu, ke kterému by její absence mohla vést. Navrhovatel navíc nijak nezpochybňuje použití pojmu „provedení ekonomicky nejméně náročné“ v § 15 odst. 4 a 5 a § 30 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, ačkoliv jím uvedené důvody se nezbytně musí vztahovat i na tato ustanovení. 23. K jednotlivým námitkám navrhovatele vláda podotýká, že v napadených ustanoveních nespatřuje nesoulad s právem vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny ani právem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Zjištění ceny zdravotnického prostředku cestou průzkumu trhu není nikterak netransparentním postupem a může být realizováno každým dodavatelem zdravotnických prostředků. Každý si tak může zjistit ty samé skutečnosti, jež byly nebo budou zjištěny zdravotními pojišťovnami při uskutečňování stejného procesu, a těmto zjištěním pak přizpůsobit svou případnou obchodní strategii. Napadená právní úprava nebrání dodavatelům zdravotnických prostředků podnikat v této oblasti. Jejím cílem je pouze udržení celého systému veřejného zdravotního pojištění, jenž by mohl být neodůvodněnými a nepřiměřenými úhradami vyčerpán a přiveden do kolapsu, což by bylo porušením čl. 31 Listiny, který s jeho existencí výslovně počítá. Zákon o veřejném zdravotním pojištění vytváří předpoklady pro realizaci tohoto práva. 24. Kritika napadených ustanovení z hlediska práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny je pak podle názoru vlády spíše podnětem pro případné legislativní návrhy v rámci řádného legislativního procesu. Domněnka, že pacient nebude iniciovat soudní spor vzhledem k jeho finanční a odborné motivaci, je lichá, neboť předpokládá nulový zájem pacienta o ochranu jeho práv. Jde o pouhou hypotézu, která nemá v návrhu jakýkoliv podklad. Nadto vláda uvádí, že vydávání tzv. číselníků zdravotnických prostředků není postupem ve správním řízení. Nevydávají se zde rozhodnutí, nemění se, neruší ani nezakládají práva jmenovitě určené osoby. Takto provedené stanovení úhrady zdravotnického prostředku nemůže vést k porušení uvedeného práva, protože nemá povahu procesního rozhodování. 25. K namítanému porušení čl. 11 a 13 Evropské sociální charty vláda dodává, že v rámci právními předpisy nastaveného systému pro fungování zdravotní péče, vědy, vývoje a výzkumu v oblasti medicíny jsou prostřednictvím poskytovatelů zdravotních služeb všem osobám poskytovány různé druhy a formy zdravotní péče tak, jak je potřeba dle jejich individuálního stavu. Stejně tak jsou jim v případě potřeby zajištěny i zdravotnické prostředky. 26. Závěrem svého vyjádření vláda shrnuje, že návrh na zrušení napadené právní úpravy není důvodný a měl by být zamítnut. Pro případ, že by Ústavní soudÚstavní soud dospěl k odlišnému závěru, vláda navrhuje, aby k jejímu zrušení přistoupil s odkladem vykonatelnosti po dobu nejméně 12 měsíců. Jejím okamžitým zrušením by totiž došlo ke skokovému nárůstu úhrady za zmíněné zdravotnické prostředky, což by mohlo ohrozit finanční udržitelnost systému veřejného zdravotního pojištění. III./c Sdělení veřejné ochránkyně práv 27. Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D., dopisem ze dne 3. února 2015 Ústavnímu souduÚstavnímu soudu sdělila, že nevyužívá svého práva vstoupit do tohoto řízení. III./d Replika navrhovatele 28. Uvedená vyjádření byla zaslána navrhovateli, který na ně reagoval replikou ze dne 23. dubna 2015. Ani navrhovatel nepovažuje za sporné, že systém úhrady zdravotnických prostředků by měl být nastaven tak, aby dokázal reagovat na případné změny na trhu. Libovůle zdravotních pojišťoven při stanovení konkrétní úhrady produktu bez jakéhokoliv transparentního procesu ovšem rozhodně není akceptovatelným mechanismem, jak tohoto cíle v právním státě dosáhnout. Potřebné regulační mechanismy je možné (ba dokonce nezbytné) nastavit způsobem, který bude zajišťovat transparentní, férové a objektivní stanovení výše úhrady ze zdravotního pojištění pro všechny dotčené subjekty. 29. Zájem na ekonomické rovnováze a udržitelnosti systému zdravotního pojištění je podle navrhovatele jistě žádoucí, to však neznamená, že lze odhlédnout od ostatních ústavněprávních principů a garancí. Nesmí se stát jediným kritériem pro rozhodování o tom, v jaké míře a jaké zdravotnické prostředky hradit. Přenesením veškeré odpovědnosti za nastavení konkrétní výše úhrady na zdravotní pojišťovny, jejichž přirozeným zájmem je minimalizace nákladů systému zdravotního pojištění, aniž by byla nastavena pravidla a kontrolní mechanismy, dochází právě k takovéto nerovnováze, která spěje v konečném důsledku k faktickému omezení rozsahu hrazených zdravotnických prostředků a nedostupnosti jednotlivých produktů na trhu. 30. Co se týče neurčitosti užití pojmu „provedení ekonomicky nejméně náročné“, návrh se zabývá pouze právní úpravou úhrady zdravotnických prostředků v § 15 odst. 11 a 12 zákona o veřejném zdravotním pojištění a oddílu C jeho přílohy č. 3, což nevylučuje, že i jiná ustanovení tohoto zákona, která užívají tento pojem, mohou být protiústavní. Cílem návrhu nebylo „vychytat“ všechna tato ustanovení. Poukaz na ně není z hlediska posouzení jeho důvodnosti vůbec relevantní. 31. Ve vztahu k tvrzení vlády o transparentním procesu zjištění ekonomicky nejméně náročného provedení, jakož i možnosti každého dotčeného subjektu učinit sám průzkum trhu navrhovatel odkazuje na argumentaci ve svém návrhu. Opětovně připomíná, že bez znalosti číselníku nelze výši úhrady zdravotnického prostředku zjistit. Jejich stanovení je fakticky v rukou zdravotních pojišťoven. Nebude-li zdravotnický prostředek zařazen do číselníku zdravotní pojišťovny, pak se ani pacient, ani předepisující lékař o hrazení takového produktu vůbec nedozví. Ani po jednom z nich přitom nelze požadovat, aby aktuálně sledoval potenciální nabídku zdravotnických prostředků a zkoumal, jaké další zdravotnické prostředky z těch, jež nejsou zařazeny do číselníku, by ještě měly být podle zákona hrazeny. Takovýto zdravotnický prostředek by navíc ani nemohl být předepsán, protože by to bylo v rozporu s právní úpravou i se smluvními závazky poskytovatele vůči zdravotní pojišťovně. I kdyby však v číselníku tento prostředek zapsán byl, nemá pojištěnec žádnou možnost ověřit si, zda by daný zdravotnický prostředek mohl (měl) být hrazen ve vyšší výši. Tím se pacientovi skrze číselník limituje variabilita nabízených hrazených zdravotních služeb, aniž by existoval mechanismus, jak tomuto vyprazdňování jeho práva na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění zabránit. 32. Navrhovatel formuloval svůj návrh tak, že zajišťuje bezproblémové fungování úhradového systému poukazovaných zdravotnických prostředků i bez odkladu vykonatelnosti případného vyhovujícího nálezu. Zrušením napadených ustanovení bude odstraněna pouze pravomoc zdravotních pojišťoven stanovovat úhradu zdravotnických prostředků, nikoliv maximální limity úhrad stanovené v zákoně. Případný závěr o vhodnosti odkladu vykonatelnosti bude navrhovatel nicméně respektovat. III./e Vyjádření Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky 33. V průběhu řízení dále Ústavní soudÚstavní soud obdržel nevyžádané vyjádření Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky ze dne 18. června 2015, podepsané jejím ředitelem Ing. Zdeňkem Kabátkem. Uvádí se v něm, že zdravotnické prostředky představují jednu ze dvou základních komodit používaných při poskytování zdravotní péče. S ohledem na skutečnost, že velká část z nich je plně či částečně hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, představuje jejich úprava jeden ze zvlášť důležitých prvků systému veřejného zdravotního pojištění. Pokud by se výše úhrady neodvíjela od zdravotnického prostředku v „provedení nejméně ekonomicky náročném“, mělo by to za následek podstatné navýšení výdajů. Například ve vztahu k celkovým nákladům této pojišťovny za zdravotnické prostředky v roce 2014, činícím přibližně 11,163 mld. Kč, by tato změna znamenala navýšení uvedené částky o 24 %, tedy přibližně 2,7 mld. Kč. Tyto údaje jednoznačně prokazují, že předmětné omezení výrazně brání destabilizaci v oblasti úhrad zdravotnických prostředků. 34. Při zjišťování zdravotnického prostředku v „provedení nejméně ekonomicky náročném“ je třeba vždy zohlednit nejen finanční a ekonomické hledisko, ale rovněž zdravotní stav pacienta, nutnost užití zdravotnických prostředků v daném čase a jejich dostupnost. Volná hospodářská soutěž v oblasti zdravotnických prostředků je limitována minimálně dvěma specifiky. Zaprvé se jedná o zboží, které nemá reálný ekvivalent a jeho spotřebu nelze vynechat či odložit. Druhým specifikem je úhrada z veřejného zdravotního pojištění. Žádný výrobce či dodavatel, který disponuje plně hrazeným zdravotnickým prostředkem, není nikterak motivován, aby snižoval konečné ceny, neboť v tomto případě by se zcela zbytečně obíral o garantovaný zisk. Snížením by nezískal žádnou konkurenční výhodu. Z pohledu pacienta by byl daný produkt stále za stejnou cenu. Není proto racionální fixovat výši úhrady přímo v zákoně. 35. Napadená právní úprava je podle zdravotní pojišťovny dostatečně určitá. Zatímco uvádění léčivých přípravků do oběhu podléhá registraci postupem podle zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a v případě každého z nich je o tom vydán individuální správní akt, u zdravotnických prostředků žádný takovýto postup neexistuje. Zákon o zdravotnických prostředcích podřazuje jejich užívání obecnému režimu stanovenému zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V případě zdravotnických prostředků proto nelze přistupovat analogicky k závěrům vyjádřeným v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 36/05. 36. Ve vztahu k vydávání číselníků zdravotní pojišťovna uvedla, že jejich vydávání, k němuž dochází vždy s účinností k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu, zcela jistě nemá povahu správního řízení. Vydáváním číselníků se nezakládají, nemění ani neruší práva třetích osob. Jedná se pouze o určitou metodiku, na jejímž základě je posuzována úhrada zdravotnických prostředků, která má mimo jiné zajistit přizpůsobení se aktuálnímu vývoji. Jinak by systém zdravotní péče a jeho financování nemohly fungovat. Dále nelze přehlédnout, že zákon o zdravotnických prostředcích s sebou přinesl výrazné změny právní úpravy zdravotnických prostředků, včetně jejich definice, klasifikace, klinického hodnocení a hodnocení funkční způsobilosti, distribuce a prodeje. Zásadním krokem k odstranění všech duplicitních a neefektivních forem regulace a jejich nahrazení novým přehledným systémem pravidel nakládání se zdravotnickými prostředky má být Registr zdravotnických prostředků spravovaný Státním ústavem pro kontrolu léčiv. 37. Ztotožnit se nakonec nelze ani s tvrzením o nemožnosti soudní ochrany proti jednání zdravotních pojišťoven. Navrhovatel zcela opomíjí možnost, kterou všechny dotčené subjekty využít naopak mohou. Pokud by totiž zdravotní pojišťovny porušily rovnost soutěžitelů, zcela jasně by se dopustily nekalé soutěže ve smyslu § 2976 odst. 1 občanského zákoníku. V takovém případě by se tak bylo možné žalobou domáhat toho, aby se příslušná zdravotní pojišťovna nekalé soutěže zdržela nebo aby odstranila závadný stav, a bylo by po ní možné požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody nebo případné vydání bezdůvodného obohacení. 38. Přestože Všeobecná zdravotní pojišťovna nemá postavení účastníka ani vedlejšího účastníka řízení, Ústavní soudÚstavní soud její vyjádření vzal na vědomí a zaslal navrhovateli pro případ, že by na ně chtěl reagovat. Této možnosti navrhovatel nevyužil. III./f Doplňující vyjádření navrhovatele 39. V návaznosti na nařízení ústního jednání obdržel Ústavní soudÚstavní soud dne 6. dubna 2017 další vyjádření navrhovatele, v němž byla doplněna jeho argumentace a uplatněny návrhy na provedení důkazů, včetně výslechu svědků. Toto vyjádření bylo k výzvě Ústavního souduÚstavního soudu doplněno podáním ze dne 2. května 2017. 40. Navrhovatel podrobně shrnul postup, který po dodavatelích vyžaduje Všeobecná zdravotní pojišťovna pro zařazení zdravotnických prostředků do úhradového katalogu. Mimo jiné musí být žádost podána ve stanoveném termínu a splňovat zdravotní pojišťovnou předepsané náležitosti, které ovšem nemají žádnou oporu v platných právních předpisech a v některých případech dokonce postrádají význam z hlediska stanovení úhrad. Jako příklad uvedl povinnost předložit „seznam kódů ZP z Úhradového katalogu VZP-ZP se srovnatelným terapeutickým efektem, pokud jsou již zařazeny v Úhradovém katalogu VZP-ZP“, nebo „písemné potvrzení od zahraničního plátce zdravotní péče či potvrzení státní autority stanovující úhradu každého ZP uvedeného v žádosti alespoň ze dvou členských států Evropské unie, s výjimkou Bulharska, České republiky, Estonska, Lucemburska, Německa, Rakouska, Rumunska, Kypru a Malty, prokazující výši úhrady/ceny předmětných ZP v těchto zemích - český úředně ověřený překlad“. Nedodržení těchto náležitostí, jež jsou posuzovány velmi netransparentním způsobem, má za následek nepostoupení žádosti k vlastnímu posouzení z důvodu její nekompletnosti, což ve výsledku znamená nezařazení do číselníku. Žadatel je tak odkázán na případné opakované podání žádosti v dalším termínu pro podávání žádostí (tj. zhruba za půl roku). Všeobecná zdravotní pojišťovna ve svých přípisech, kterými oznamuje nesplnění formálních náležitostí, navíc konstruuje jakousi fikci, podle níž žadatel vyzvednutím složky se žádostí stvrzuje souhlasné stanovisko s vysloveným závěrem. 41. Jestliže žádost o zařazení zdravotnických prostředků do číselníku obstojí co do uvedených formálních požadavků, postupuje do dalšího kola, kde je formou schvalovacího procesu hodnocena „ekonomická náročnost“ zdravotnických prostředků. Pravidla tohoto hodnocení nejsou známa nikomu ze zúčastněných kromě Všeobecné zdravotní pojišťovny. Pouze ze stávající praxe lze vysledovat některé jeho stěžejní principy. Žadatel tak podává žádost o úhradu s požadovanou cenou, přičemž výši úhrady si nastaví zdravotní pojišťovna sama. „Průzkum trhu“ se fakticky redukuje na pouhé porovnání ceny zdravotnického prostředku, jehož se týká daná žádost, vůči srovnatelným zdravotnickým prostředkům, které již jsou v číselníku zařazeny. Dojde-li zdravotní pojišťovna k závěru, že číselník již obsahuje levnější variantu, vyzývá žadatele k předložení nového cenového návrhu. Bez úpravy ceny přitom zdravotnický prostředek není jako příliš drahý do číselníku vůbec zařazen. Navrhovatel nenachází v zákoně žádné oprávnění zdravotní pojišťovny, které by jí umožňovalo požadovat po žadateli snížení ceny či vyřadit zdravotnický prostředek z možnosti úhrady. 42. Jak již bylo uvedeno, podle navrhovatele není vůbec zřejmé, které zdravotnické prostředky jsou při hledání „provedení nejméně ekonomicky náročného“ porovnávány, respektive které jsou považovány za mající srovnatelný terapeutický účinek. Dostupné informace naznačují, že Všeobecná zdravotní pojišťovna při úhradách zdravotnických prostředků zcela rezignuje na kritérium „míry a závažnosti zdravotního postižení“. Ke specifickým (tedy kvalitativně lepším) terapeutickým vlastnostem zdravotnického prostředku, ohledně kterého je žádáno o zařazení do číselníku, není obvykle vůbec přihlédnuto. 43. Navrhovatel upozorňuje, že v dotčených kruzích jsou již notorietou náhlé a zcela autonomní zásahy Všeobecné zdravotní pojišťovny do číselníků. V posledních letech slouží k roztřídění zdravotnických prostředků pro účely stanovování úhrad z veřejného zdravotního pojištění tzv. kategorizační strom. Vzniku v něm obsažené kategorizace, která v sobě zahrnuje i určité posouzení terapeutické zaměnitelnosti, nepředcházela žádná širší diskuse. Naopak se proti němu ohradila odborná veřejnost i Ministerstvo zdravotnictví. Podklady pro uvedenou kategorizaci museli jednotliví výrobci dodat Všeobecné zdravotní pojišťovně do května 2014, neboť v opačném případě by je vyřadila z nejbližšího číselníku. Na podzim roku 2016 pak byl bez jakékoliv konzultace zaveden nový kategorizační strom a v jeho rámci stanovena nejméně ekonomicky náročná varianta. Tato změna kategorizace vedla například k tomu, že místo původních 15 kategorií pro absorpční inkontinenční zdravotnické prostředky jich bylo nově nastaveno až 124. Nově jsou již plně hrazeny jen některé z těchto prostředků (nejméně třetina z každé kategorie), zatímco ostatní nanejvýš ve výši 75 % ceny. Vznikla tak doplatková povinnost, která nemá jakýkoliv zákonný základ, naprosto zásadním způsobem však ovlivňuje jednotlivé subjekty trhu a úroveň zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. S přihlédnutím ke kritice odborných společností je přitom přinejmenším pochybný i odborný základ tohoto postupu. 44. Za účelem prokázání svých tvrzení navrhl navrhovatel provedení 24 listinných důkazů, zahrnujících důvodovou zprávu k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotnických prostředcích (sněmovní tisk 88/0), aktuální úhradový katalog Všeobecné zdravotní pojišťovny, podklady pro zařazení zdravotnických prostředků a provádění změn v tomto úhradovém katalogu a další listiny obsahující zejména vyjádření či korespondenci, jež dokládá stávající praxi zdravotních pojišťoven při stanovení výše úhrady zdravotnických prostředků. Navrhovatel dále navrhl provést výslech JUDr. Jakuba Krále, Ph.D., nezávislého odborníka na problematiku farmaceutického práva, a to zejména k objasnění důvodů, které vedly k přípravě uvedeného návrhu zákona. Kromě toho navrhl výslech zástupců dodavatelů, konkrétně Ing. Stanislava Jančíka, zástupce společnosti HARTMANN - RICO, a. s., Mgr. Moniky Hradecké, zástupkyně společnosti SCA Hygiene Products, s. r. o., Mgr. Stanislava Šuláka, zástupce společnosti Mölnlycke Health Care, s. r. o., Petra Vaška, zástupce společnosti Edwards Lifesciences AG, organizační složka, a Ing. Miroslava Vázlera, zástupce společnosti Kimberly-Clark, s. r. o. Jejich svědectví měla na popisu konkrétních případů poskytnout praktický obraz diskutované problematiky. IV. Ústní jednání 45. Ústavní soudÚstavní soud nařídil podle § 44 zákona o Ústavním soudu ústní jednání za účelem dalšího objasnění věci. Ústní jednání se konalo dne 10. května 2017 za účasti právního zástupce navrhovatele, jímž byl na základě substituční plné moci JUDr. Jakub Kadlec, advokátadvokát, se sídlem Praha 3, Lucemburská 1569/47, a za přítomnosti senátorů MUDr. Aleny Dernerové, Mgr. Zdeňky Hamousové, Boženy Sekaninové a prof. MUDr. Jana Žaloudíka, CSc. Zástupci Poslanecké sněmovny, Senátu a vlády se ústního jednání nezúčastnili. Nepřítomný zástupce vlády, ministr zdravotnictví, sice pověřil svým zastupováním náměstka JUDr. Radka Policara, učinil tak ovšem mimo rámec svého vlastního pověření zastupovat vládu, jež vyplývá z příslušného usnesení vlády. Z tohoto důvodu nepovažoval Ústavní soud přítomného náměstka ministra zdravotnictví za zástupce vedlejší účastnice řízení. 46. K ústnímu jednání Ústavní soudÚstavní soud předvolal jako svědky Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky, Svaz zdravotních pojišťoven České republiky, Českou asociaci dodavatelů zdravotnických prostředků, Asociaci výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků, Českou lékařskou společnost Jana Evangelisty Purkyně, z. s., Českou společnost pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí a Národní radu osob se zdravotním postižením České republiky, z. s. Každý z těchto subjektů měl zajistit, aby se za něj ústního jednání zúčastnil informovaný zástupce, který prokáže své oprávnění jednat jeho jménem a bude schopen podat svědectví ohledně stávající praxe zdravotních pojišťoven při zjišťování výše úhrady zdravotnických prostředků podle napadených ustanovení. IV./a Výslechy svědků 47. MUDr. JUDr. Petr Honěk, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky pro zdravotní péči, vypověděl, že celkové výdaje jím zastupované zdravotní pojišťovny na zdravotnické prostředky se pohybují přibližně na úrovni 12 mld. Kč ročně. Z této částky činí zdravotnické prostředky na poukaz necelých 5 mld. Kč, zbylý objem přibližně 7 mld. Kč tvoří tzv. zvlášť účtované materiály, tedy materiály účtované při poskytování lůžkové nebo ambulantní zdravotní péče. Výdaje na zdravotnické prostředky, jež jsou podle § 15 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., hrazeny nanejvýš ve výši 75 % ceny, činí přibližně 188 mil. Kč ročně. Ve srovnání s celkovým objemem úhrad jde o relativně marginální část. Přestože zdravotní pojišťovna nemá povědomost o tom, jaká je celková výše doplatků hrazených pojištěnci, lze předpokládat, že s ohledem na celou řadu variant plně hrazených zdravotnických prostředků nejsou tyto doplatky nijak zásadní. Okamžité vyhovění návrhu na zrušení napadených ustanovení by mělo za následek navýšení výdajů o částku přibližně 2 mld. Kč ročně. 48. Ke zjišťování zdravotnického prostředku v „provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení“ svědek poznamenal, že hodnocení takto vymezených zákonných kritérií je prakticky velmi obtížné. Zdravotnické prostředky jsou zařazovány do skupin podle toho, zda plní stejný účel z hlediska určitého postižení, přičemž z této skupiny je pak vybírána „ekonomicky nejméně náročná varianta“. Naplnění kritéria „míry a závažnosti zdravotního postižení“ je pak zajištěno tím, že existuje široká míra veškerých myslitelných variant či podvariant zdravotnických prostředků, jež jsou plně hrazeny. Jako příklad svědek uvádí inkontinenční prostředky, u nichž se plně nehradí jen jeden typ plen, mající určitou savost, nýbrž několik různých typů plen. Výběrem některé z plně hrazených variant lze zohlednit konkrétní postižení každého jednotlivého pojištěnce. Možnost, že by se výše jeho nároku zjišťovala teprve dodatečně, je naopak jen stěží proveditelná. K rozdělení zdravotnických prostředků do jednotlivých skupin dochází na základě diskuse s odbornými společnostmi. Všeobecná zdravotní pojišťovna je v úzkém kontaktu s řadou z nich, například kardiologickou, urologickou, ortopedickou či diabetologickou. Kromě jiného s nimi bývá konzultována unikátnost určitého zdravotnického prostředku. 49. Samotný „průzkum trhu“ je podle svědka realizován na základě údajů z výkaznictví, které má zdravotní pojišťovna od jednotlivých zdravotnických zařízení. Na základě těchto údajů, které vypovídají o faktické úhradě, dochází ke kontrole cen jednou za čtvrtrok. Ke změně úhrady nicméně dochází pouze v případě, že je zjištěn výrazný rozdíl mezi cenami uvedenými v úhradovém katalogu a vykázanými cenami. Dále slouží k „průzkumu trhu“ srovnání s cenami zahraničními, což má obzvlášť význam u nových zdravotnických prostředků. Případné nesrovnatelnosti v cenách vykazovaných zdravotnickými zařízeními jsou jen velmi obtížně kontrolovatelné. Pro praktickou kontrolu chybí zdravotním pojišťovnám potřebné kompetence, například možnost nahlédnout do účetnictví. 50. Svědek uznává, že právní úprava úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění je velmi kusá. Všeobecná zdravotní pojišťovna vydala metodiku pro zařazení zdravotnických prostředků a provádění změn v úhradovém katalogu právě za tím účelem, aby byl proces zjišťování těchto úhrad co nejvíce transparentní. Jde o určitý technický nástroj sloužící naplňování zákonného nároku pojištěnce. Pro zařazení zdravotnického prostředku se vyžaduje například prohlášení o shodě, informace o distributorovi, návod k použití, vymezení účelu. Vyžadované podklady mají zamezit tomu, aby byl z veřejného zdravotního pojištění hrazen zdravotnický prostředek, jenž by se posléze ukázal být neúčinným či nebezpečným. Jejich prostřednictvím má být prokázána medicínská účinnost zdravotnického prostředku, kterou zdravotní pojišťovna není schopna z kapacitních důvodů zjišťovat sama. Dodání potřebných podkladů je proto v zájmu žadatele. V žádosti musí být rovněž uvedeno, zda již existuje obdobný zdravotnický prostředek, nebo zda se týká zdravotnického prostředku zcela nového, a návrh ceny, která je pak konfrontována s cenou jiných zdravotnických prostředků, které již byly do úhradového katalogu zařazeny. Vysoká cena snižuje šance na zařazení zdravotnického prostředku do číselníku. Zákonný důvod nezařazení spatřuje svědek právě v zákonném požadavku na „provedení nejméně ekonomicky náročné“. Dlouhodobé zařazování zdravotnických prostředků s vyšší cenou by se v konečném důsledku mohlo projevit zvýšením cenové hladiny, která je potřebná pro úhradu, jakož i možným nárůstem cen. 51. V uvedených požadavcích svědek nespařuje žádnou neprostupnou hráz, jež by bránila vstupu nových zdravotnických prostředků na trh. V roce 2016 bylo vyřazeno asi 7 % žádostí z důvodu administrativních vad (typicky absence návodu nebo prohlášení o shodě) a asi u 20 % došlo k nezařazení do číselníku z důvodu výrazné diskrepance mezi cenou nového zdravotnického prostředku a cenou jiných srovnatelných zdravotnických prostředků. Nový zdravotnický prostředek se přitom nijak zvlášť neodlišoval ani neumožňoval naplnit nějaký speciální nárok určité skupiny pojištěnců, který by stávajícím úhradovým katalogem nebyl pokryt. Požadavek, aby žadatelé předložili písemné potvrzení od zahraničního plátce zdravotní péče či potvrzení státní autority stanovující úhradu každého zdravotnického prostředku uvedeného v žádosti alespoň ze dvou vybraných členských států Evropské unie, je vlastně jakousi analogií práva s částí šestou zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se týká úhrady léčivých přípravků. Zdravotní pojišťovně tento požadavek umožňuje mít přehled o cenách zdravotnických prostředků v zahraničí. Omezení srovnání jen na některé země Evropské unie vychází z toho, že srovnávány by měly být jen země s obdobnou ekonomickou výkonností, případně s obdobnou velikostí. Ze srovnání byly vyloučeny i země, u nichž neexistují ucelené databáze zdravotnických prostředků. Platí nicméně, že nevyhovění žádosti z důvodu nesplnění tohoto požadavku je zcela výjimečné. Zdravotní pojišťovna navíc akceptuje i čestná prohlášení žadatelů, že jeho splnění nejsou schopni. Problémy nelze předpokládat ani v souvislosti s povinností předložit seznam kódů zdravotnických prostředků se srovnatelným terapeutickým efektem. 52. K zařazování do úhradového katalogu dochází celkem čtyřikrát ročně; u konkrétní kategorie zdravotnických prostředků je to ale pouze dvakrát ročně. Jednotlivé lhůty pro podání žádosti jsou stanoveny s ohledem na administrativní náročnost procesu. Jestliže by se ale objevil nějaký zcela unikátní zdravotnický prostředek, Všeobecná zdravotní pojišťovna by podle svědka nepochybně byla schopna na základě svých interních předpisů reagovat a uspíšit jeho zařazení, jakož i s ním spojenou možnost faktické úhrady. Délka procesu zařazování, která činí přibližně půl roku či rok, je srovnatelná s jinými zeměmi západní Evropy, snad s výjimkou Německa, kde je tento proces díky velmi výkonné ekonomice a bohatému systému zdravotního pojištění výrazně rychlejší. O zařazení zdravotnického prostředku je rozhodováno na úseku zdravotní péče, kromě náměstka musí tzv. krycí list podepsat ještě další čtyři osoby a stvrdit tak jeho správnost. Nejde o postup podle správního řádu, takže neúspěšný žadatel může podat žádost znovu. Vyloučena není ani možnost obrátit se na soud, doposud však soudy žádné takovéto žalobě nevyhověly. O nevyhovění žádosti je žadatel standardně vyrozuměn písemnou formou. Výjimečně si pojištěnci nárokují úhradu některých zdravotnických prostředků přímo. 53. Mgr. Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením České republiky, z. s., úvodem poznamenal, že jím zastupované sdružení sdružuje 98 organizací s přímým členstvím a 7 nebo 8 organizací s přidruženým členstvím. V podstatě jsou v něm sdruženy všechny skupiny osob se zdravotním postižením, kromě jiného osoby s mentálním postižením, tělesným postižením, s roztroušenou sklerózou či různými neurologickými poruchami. Při rozhodování o úhradách zdravotnických prostředků má rozhodující slovo Všeobecná zdravotní pojišťovna. Jednotliví výrobci z důvodu určité strategie (aby nedávali konkurenci informace) nedeklarují předem ceny výrobků, v důsledku čehož si je tato zdravotní pojišťovna zjišťuje sama, přes své kontakty, kromě jiného od výrobců či dodavatelů. Zjišťování cen na trzích v jiných evropských zemích, k němuž dochází, je problematické, protože vychází z prostředí a souvislostí, které v České republice zdaleka nemusí být relevantní. Tyto trhy se mohou lišit co do velikosti, v důsledku čehož na nich při větší spotřebě zdravotnických prostředků mohou být uplatňovány různé množstevní slevy. Zároveň na ně mají vliv tamní systémy zdravotní politiky, respektive systémy místních zdravotních pojišťoven. Z těchto důvodů cena vycházející z uvedených údajů nemusí být stanovena dobře. 54. Za nejvíce problematický považuje svědek dopad současného systému úhrad zdravotnických prostředků na konkrétní pacienty. Určení „ekonomicky nejméně náročné varianty“ zdravotnického prostředku závisí často na kvalitě lékařem vystaveného předpisu, a to především pokud jde o tu jeho část, v níž je zdůvodněna potřeba zdravotní kompenzace právě předepsaným zdravotnickým prostředkem. Zde mohou být významné i velmi drobné nuance. Svědek se domnívá, že naprostá většina lékařů nedokáže dobře zdůvodnit poskytnutí dražšího provedení zdravotnického prostředku, který nejlépe kompenzuje zdravotní stav pojištěnce, včetně všech jeho přidružených zdravotních komplikací. Jako důvod uvedou například sociální důvody, které však z hlediska zákona o veřejném zdravotním pojištění nejsou relevantní a zdravotní pojišťovna k nim nemůže přihlížet. Výsledkem nekvalitně vyplněného předpisu je, že zdravotní pojišťovna schválí úhradu zcela jiného zdravotnického prostředku stejné kategorie, který je mnohem levnější. Tato varianta, která představuje „provedení nejméně ekonomicky náročné“, je ale srovnatelná jen na první pohled, neboť ve skutečnosti neodpovídá všem potřebám pojištěnce. Pojištěnec se tím dostává do pasti. Mnohé ze zdravotnických prostředků jsou schvalovány na tzv. směrnou užitnou dobu, v jejímž průběhu je - s výjimkou dramatické změny zdravotního stavu, která ovšem v drtivé většině případů nenastává - prakticky nemožné zdravotnický prostředek změnit a dostat nový rovněž hrazený z veřejného zdravotního pojištění. 55. Stávající zákonná úprava vede podle svědka k excesům, přičemž řešením by mohla být její změna. V této souvislosti poukázal na případy, kdy pojištěncům, jimž byla předepsána tzv. polohovací postel, zdravotní pojišťovna nepřiznává nárok na invalidní vozík. Svědek potvrdil, že jím zastupované sdružení jedná za účelem odstranění takovýchto excesů se zdravotními pojišťovnami, Všeobecná zdravotní pojišťovna je přitom při těchto jednáních většinou vstřícná. Jinak toto sdružení není do rozhodování o výši úhrad nijak zapojováno. 56. Ing. Jan Beneš, předseda komise pro zdravotnické prostředky Svazu zdravotních pojišťoven České republiky, uvedl, že zaměstnanecké zdravotní pojišťovny přebírají do svého společného číselníku, vydávaného jím zastupovaným svazem, položky z úhradového katalogu Všeobecné zdravotní pojišťovny. Tento postup byl dohodnut již v roce 1992 a má zamezit komplikacím, jež by nastaly v případě existence dvou různých číselníků. Nad rámec úhradového katalogu však mohou být do číselníku Svazu zdravotních pojišťoven doplněny i další zdravotnické prostředky, k čemuž dochází zejména za účelem jejich rychlejší dostupnosti. Týká se to asi 250 položek, což při celkovém počtu kolem 12 000 položek představuje relativně marginální část. Tyto odlišné položky jsou uvedeny v tzv. rozdílovém číselníku. Naopak nenastává situace, že by určitý zdravotnický prostředek byl uveden jen v úhradovém katalogu Všeobecné zdravotní pojišťovny. V některých případech, přibližně u 0,5 % položek, může existovat drobný rozdíl co do výše úhrady. 57. Jak dále vyplynulo z výslechu svědka, Svaz zdravotních pojišťoven má na svých webových stránkách sepsanou metodiku, podle níž lze postupovat při zařazení nového zdravotnického prostředku do jeho číselníku. Ve srovnání s úhradovým katalogem nejsou stanoveny žádné termíny či lhůty k podání; žádost je možné podat kdykoliv. Menší je i počet vyžadovaných podkladů. Postačí deklarování označení CE, respektive prohlášení o shodě, návod k použití a údaje o ceně a navrhované výši úhrady. Je-li žádosti vyhověno, k zařazení dojde při aktualizaci číselníku, k níž dochází zpravidla jednou měsíčně. O zařazení rozhoduje komise, jejímiž členy jsou kromě svědka zástupci každé ze šesti zaměstnaneckých pojišťoven. V případě odlišného názoru na výši úhrady je žadatel dotázán, zda by se změnou souhlasil. Svědek si v této souvislosti nepamatuje případ, že by k takovéto dohodě nedošlo. Při posuzování účinnosti zdravotnického prostředku spoléhá Svaz zdravotních pojišťoven na již zmíněné písemné podklady. Obvykle se registrují položky, u nichž je jejich účinnost zřejmá. Vyvstanou-li přesto nějaké nejasnosti, je žadatel osloven za účelem jejich odstranění; výjimečně se přikládají nějaké studie. Poradním orgánem při posuzování žádostí jsou revizní lékaři, kteří mají v rámci Svazu zdravotních pojišťoven sekci. Ekonomické kritérium je zohledněno porovnáním zaměnitelných zdravotnických prostředků v rámci příslušné úhradové skupiny. Vychází se ze vzájemného konsenzu mezi zdravotními pojišťovnami, výrobci a dodavateli, který byl dosažen při přípravě vládního návrhu zákona, tvořícího sněmovní tisk 88/0. K „průzkumu trhu“ slouží především data obsažená v číselnících. Nepřihlíží se ale ke zdravotnickým prostředkům, jež vlastně již na trhu nejsou. 58. MUDr. Miroslav Palát, MBA, prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (zkrácený název „CzechMed“), úvodem shrnul, že jím zastupovaná asociace vznikla v roce 1998. V současnosti je v ní sdruženo 20 českých a zahraničních společností, jež působí jako výrobci či dovozci zdravotnických prostředků; většina z nich působí i mimo český trh a jedna operuje globálně. Jejich celkový obrat v České republice, opomine-li se exportní obrat, činí asi 7 mld. Kč, což je třetina trhu zdravotnických prostředků realizovaných v České republice. 59. Svědek předně nesdílí závěr, že zdravotnické prostředky jsou - například ve srovnání s léčivými přípravky - neregulovanou záležitostí. Jejich regulace se dnes odehrává čtyřmi způsoby: 1. cenovou regulací, mající formu věcného usměrňování cen, 2. nezbytností splnit těžko předvídatelné podmínky pro vstup do číselníku, 3. preskripčním omezením u předepisujícího lékaře a 4. zákonem stanovenými omezeními nároku pacienta. Chtějí-li se dodavatelé uplatnit na domácím trhu, musí absolvovat proceduru zařazení zdravotnického prostředku do číselníku Všeobecné zdravotní pojišťovny, neboť jen tak dosáhnou úhrady jimi dodávaných zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Uvedenou proceduru lze charakterizovat následujícími pojmy: neprůhlednost, nekonzistentnost, nehospodárnost, protiinovačnost a nemožnost zahrnout zdravotnické prostředky do stejného režimu, jaký mají léčivé přípravky. 60. Neprůhlednost je dána tím, že neexistuje žádný formalizovaný postup pro zařazení zdravotnického prostředku do úhradového katalogu. Uplatnění zdravotnického prostředku a délka řízení závisí na osobě referenta, který žádost posuzuje. Posuzování žádosti se přitom často redukuje na otázku ceny zdravotnického prostředku, tedy zda není moc drahý, v důsledku čehož k jeho zařazení vůbec nedojde. Proti rozhodnutí zdravotní pojišťovny nejsou opravné prostředky. Toto rozhodnutí může mít písemnou formu, důvody nezařazení se však žadatel zpravidla dozví teprve ústním sdělením nebo telefonicky. Žadatel se proti postupu zdravotní pojišťovny může bránit včasným doplněním žádosti o novou argumentaci, nebo podáním nové žádosti v dalším termínu. Jako příklad nesprávné praxe svědek zmiňuje případ týkající se výrobků v oblasti péče o nemocné cukrovkou, kdy bylo žadateli nejdříve sděleno, že zdravotnický prostředek neodpovídá požadavkům podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, což bylo i věcně špatně. Tento zákon totiž žádné požadavky nestanoví. V další vzájemné komunikaci mu pak bylo sděleno, že důvodem nezařazení byl dostatek obdobných hrazených zdravotnických prostředků v úhradovém katalogu. Není neobvyklé, že úspěšnost celého postupu závisí na statečnosti a invenci konkrétního zástupce dodavatele, případně na jeho schopnosti získat si sympatie u svého protějšku. V minulosti byl celý proces ovlivněn dlouhodobým působením příslušných referentů, kteří disponovali podrobnými informacemi o výrobcích i dodavatelích tvořících jejich agendu. Samotný proces pak byl ovlivněn jejich osobnostním založením. S některými se bylo možné dohodnout například na zlevnění výrobku, u jiných bylo takovéto jednání vyloučeno. Výsledek posuzování žádosti byl vždy nejistý. Bez zařazení zdravotnického prostředku do číselníku je přitom i nadějný výrobek s přidanou hodnotou neobchodovatelný. 61. Nekonzistentnost spatřuje svědek v rozhodování o výši úhrady. Jednotlivé zdravotnické prostředky mohou být v praxi hrazeny v různém rozsahu (plně nebo částečně), přestože se liší v jednotlivých zaměřeních a klinických pohledech. Praxe Všeobecné zdravotní pojišťovny je taková, že zařazení zdravotnického prostředku s doplatkem připouští jen u některých zdravotnických prostředků, zatímco u jiných nikoliv. Jiným příkladem nekonzistentnosti je způsob, jakým Všeobecná zdravotní pojišťovna provedla v roce 2016 změnu rozřazení inkontinenčních prostředků do úhradových skupin. Původně měla být důvodem úspora přibližně 200 mil. Kč. Později byla jako důvod uváděna snaha změnit podmínky tak, aby mohli pojištěnci dostat větší počet kusů výrobků. Důsledkem předmětné změny bylo, že řada prostředků byla zatížena doplatky, které je v hospodářské soutěži znevýhodňují. Pacienti sice dostali více kusů, postrádají však ty, které by potřebovali a které před zavedením tohoto režimu k dispozici byly. Na finanční limit naráží ročně 12 000 pacientů s inkontinencí, kteří si musí další prostředky dokupovat. Jde přibližně o 5 % ze všech pacientů s inkontinencí. Zbylým 95 % finanční limit zcela vyhovuje. 62. Nehospodárnost stávajícího systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění spočívá podle svědka v tom, že při nalézání „ekonomicky nejméně náročné varianty“ je zohledňována jen cena, a nikoliv i kolaterální náklady, které léčba přináší. Použitím dražšího prostředku můžeme léčebného procesu často dosáhnout lépe a rychleji. Vážení všech těchto hledisek ale neodpovídá skutečné praxi. Svědek zdůrazňuje, že každý pacient je jiný a jeho potíže se mohou vyvíjet v čase. Podstatné je vždy nalézt pro něj to nejvhodnější řešení. Neplatí zde úměra, že čím dražší výrobek, tím lepší. Pro některého pacienta je vhodnější levnější výrobek, pro jiného ten dražší. S tím souvisí i problém protiinovačnosti současného nastavení výše úhrady. Nové zdravotnické prostředky mohou mít přidanou hodnotu v podobě inkrementálních nebo transformačních inovací. Transformační inovací je například v intervenční kardiologii možnost dělat zásahy do srdce, aniž by bylo třeba otevírat hrudník. Mnoho výrobků pak přináší inkrementální inovace, které se dotýkají třeba jen určitého parametru. Uplatnění takovéto inovace ve stávajícím systému je velmi těžké, neboť každý následující výrobek, který má obdobný účinek, tuto přidanou hodnotu prostě nemůže uplatnit. Svědek se domnívá, že při posuzování hospodárnosti by měla být pozornost věnována nejen celkovým výdajům, ale i zdravotním potřebám pojištěnců. Jako příklad lze uvést vlhké hojení ran u cévní nedostatečnosti dolních končetin, vředů apod. Tyto lze léčit buď klasickým způsobem, tedy mechanickým odstraněním nečistot a přikrytím rány pasivním krytím, nebo moderním způsobem, který umožňuje přizpůsobit se ráně svými fyziologickými schopnostmi a napomáhat v léčivých procesech. Tyto prostředky jsou sice dražší, nicméně když se započte, že u klasického hojení by bylo třeba většího počtu převazů, delší ošetřovací čas a mohly by nastat další související komplikace, pak v dlouhodobém horizontu vyjde jako ekonomicky výhodnější moderní způsob hojení ran. Dnes se tohoto přístupu dostává jen části nemocných (asi 10 %), kteří by jej potřebovali. 63. I když jsou dnes patrné pokusy vytvořit v případě zdravotnických prostředků obdobný režim, jaký je stanoven pro léčivé přípravky a jejich úhrady v souladu s tzv. transpoziční direktivou - směrnicí Rady 89/105/EHS ze dne 21. prosince 1988 o průhlednosti opatření upravujících tvorbu cen u humánních léčivých přípravků a jejich začlenění do oblasti působnosti vnitrostátních systémů zdravotního pojištění, takovéto řešení není navrhováno žádnou mezinárodní asociací či skupinami kompetentních autorit. Evropská komise místo toho přijala dokument, podle něhož zdravotnické prostředky představují natolik odlišnou a různorodou oblast, že pro ně uvedená direktiva neplatí. Za argument proti použití mezinárodní cenové reference mezi některými zeměmi považuje svědek i skutečnost, že praxe realizace medicíny se v jednotlivých zemích zásadním způsobem liší. Například v Belgii a Německu připadá na milion obyvatel dvojnásobek počtu implantovaných kardiostimulátorů, než je tomu v Švýcarsku a Norsku. Pro tento rozdíl neexistuje medicínské ani ekonomické racionální vysvětlení. Podle všeho je důsledkem odlišného vývoje poskytování péče a zdravotnictví v té které zemi, odlišných tradic, jakož i důrazu na jiné způsoby léčby. Srovnání například ceny kardiostimulátoru s jeho cenami v Německu nebo Norsku je proto zcela liché. 64. Petr Kotík, člen představenstva Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků, zastupuje asociaci, jež má 105 členů především z řad výrobců, dovozců a distributorů zdravotnických prostředků. Záběr činnosti jejích členů je ovšem širší. Celkem členové této asociace zaměstnávají kolem 16 000 lidí a mají roční obrat přibližně 20 mld. Kč. Většina členů má slušné exportní zkušenosti; své výrobky dodávají nejen na český, ale i evropský a mimoevropský trh. Svědek potvrdil, že Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky při zařazení zdravotnického prostředku do úhradového katalogu upřednostňuje výrobky s nejnižší nákupní cenou, což se ne vždy dá interpretovat jako „ekonomicky nejméně náročná varianta“. 65. Členové asociace se podle svědka potýkají s problémy, jež byly naznačeny ostatními svědky. Zvlášť problematické je splnění některých požadavků na zařazení zdravotnického prostředku, jimiž zdravotní pojišťovna fakticky přesouvá svou povinnost průzkumu trhu na dodavatele. Například povinnost předložit písemné potvrzení od zahraničního plátce zdravotní péče či potvrzení státní autority stanovující úhradu každého zdravotnického prostředku uvedeného v žádosti alespoň ze dvou vybraných členských států Evropské unie nemá žádný zákonný základ. Navíc je jen velmi těžko splnitelná a zřejmý není ani způsob, jakým má být vykomunikována. Samotné řízení o žádosti jinak probíhá velmi jednoduchým způsobem. Veškeré náležitosti se v listinné formě odevzdají Všeobecné zdravotní pojišťovně, která po určité době - aniž by proběhlo jakékoliv dohodovací řízení - vyhlásí, zda zdravotnický prostředek byl nebo nebyl zařazen. Zařazení zdravotnického prostředku do úhradového katalogu závisí v praxi na rozhodnutí příslušného referenta. Vyrozumění o tom, zda k němu došlo, je podepsáno vedoucím odboru. Žadatel se již ale nedozví důvody, pro které nebylo jeho žádosti vyhověno, přestože splnil veškeré stanovené požadavky. Na tuto skutečnost se může pouze dodatečně dotázat. Svědek závěrem upozorňuje, že zdravotní pojišťovna považuje za důvod nezařazení i skutečnost, že v úhradovém katalogu již jsou zařazena jiná „ekonomicky méně náročná“ provedení zdravotnického prostředku. Nejde však o oprávněný důvod. Zdravotní pojišťovna musí do úhradového katalogu zařadit každý zdravotnický prostředek. 66. Prof. MUDr. Jan Švihovec, DrSc., předseda Komise pro lékovou politiku a kategorizaci léčiv České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, z. s., upozornil na to, že v současné době se po celé Evropě zavádí systém hodnocení zdravotnických technologií. Všude existuje určitý systém grupování zdravotnických technologií. Vždy se hledá, které z nich jsou srovnatelné, respektive zda je možné zařadit je do určité stejné kategorie, kde existují výhody pro určitou skupinu pacientů nebo určitou přesnou diagnózu. Součástí tohoto hodnocení je i posuzování možnosti jejich nahrazení jiným postupem. Vždy musí být jasně definovány výhody, které má ta která technologie jak pro pacienta, tak pro systém zdravotnictví. Obecně je problémem ekonomická složka hodnocení. Kritérium „nejmenší ekonomické náročnosti“ je relativně dobře definováno v případě léčiv, je však otázkou, jakým způsobem se interpretuje v případě zdravotnických prostředků. U léčivých přípravků se postupuje tak, že i když je pro určitou skupinu stanovena základní úhrada, jsou otevřené možnosti, jak pro jednotlivé pacienty stanovit zvýšenou úhradu, jestliže je pro ně mnohem účinnější dražší lék. Právě tímto způsobem se provádí potřebná individualizace. Svědek je přesvědčen, že takovéto řešení lze zvolit i pro zdravotnické prostředky. Ve vztahu k již zmíněnému ekonomickému hodnocení poznamenává, že pro řadu zdravotnických prostředků lze nalézt základní funkce, jež musí všechny splňovat a jsou obvykle dostatečné pro 80 až 85 % pacientů. Pro některé skupiny pacientů ale může mít výhody jiný prostředek, než ten v základním provedení. V tomto ohledu musí být vedena odborná diskuse. 67. Svědek dále shrnul, že Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, z. s., je zastřešující organizací pro 130 odborných společností, jež mají celkem kolem 35 000 členů. Každá z nich má po odborné stránce relativně velkou samostatnost. V oblasti léčiv u ní funguje komise, na jejíž činnosti se účastní i některé odborné společnosti, jež nejsou členy. Jinak je tomu ale v případě zdravotnických prostředků. Svědek se obrátil s dotazem na jednotlivé členské odborné společnosti, zda se v procesu stanovování úhrad zdravotnických prostředků uplatňují jejich odborná stanoviska. Všechny odpovědi na tento dotaz byly přitom negativní, což nakonec platí i pro jím zastupovanou společnost. Ta v roce 1992 sice zřídila komisi pro zdravotnické prostředky, tato však reálně fungovala jen v letech 2009 až 2014. Bylo tomu tak na základě požadavku Ministerstva zdravotnictví, aby se mohla účastnit přípravy zákonů v oblasti zdravotnických prostředků. 68. MUDr. Pavel Dupal, vedoucí komise projednání s pojišťovnami České společnosti pro ortopedii a traumatologii pohybového ústrojí, potvrdil, že jím zastupovaná společnost není oslovována zdravotními pojišťovnami v souvislosti s rozhodováním o úhradách zdravotnických prostředků. Obrací se na ni ale jednotliví žadatelé ve snaze získat doporučující stanovisko, které by posílilo jejich argumentaci ve prospěch zařazení zdravotnického prostředku do číselníku. Oblasti traumatologie se týká veliké množství zdravotnických prostředků; zahrnuje řádově tisíce položek. 69. Ústavní soudÚstavní soud nakonec provedl výslech JUDr. Radka Policara, nikoliv však jako zástupce vedlejší účastnice, nýbrž jako svědka zastupujícího Ministerstvo zdravotnictví. Pokud jde o možné legislativní návrhy v oblasti úhrady zdravotnických prostředků, svědek hodnotí současný systém jako dobrý, férový a garantující to, co garantovat má. To platí bez ohledu na to, že i v něm může docházet k excesům. Nejde samozřejmě o dokonalý systém, snaha dosáhnout co nejkvalitnější a nejlepší péče pro všechny pojištěnce nicméně vždy naráží na problém omezeného množství finančních prostředků. Napadená ustanovení stanoví, jak se určí částka, kterou má uhradit pacient. Dodavatelé zdravotnických prostředků, jakkoliv jsou v tomto ohledu jejich zájmy legitimní, v ní ale nemohou hledat záruku nějakých svých zisků či tržeb. Námitky týkající se ústavnosti napadených ustanovení míří zejména směrem k pacientům. Podle názoru svědka se pacienti mohou soudně bránit proti postupu zdravotních pojišťoven, které odmítly uhradit nějaký zdravotnický prostředek. Rovněž mohou brojit proti postupu lékaře, který jim tento zdravotnický prostředek odmítl předepsat. V obecnosti napadené zákonné úpravy svědek nevidí problém. Zavedení stejného systému, jaký dnes funguje pro léčivé přípravky, by vedlo jen k navýšení jeho nákladů. Tento systém by byl spravedlivější jen na papíře. IV./b Další důkazní návrhy 70. Vzhledem k tomu, že Ústavní soudÚstavní soud nepředvolal žádného z navrhovatelem označených svědků, navrhl navrhovatel provést důkaz alespoň jejich čestnými prohlášeními, v nichž tito sdělují své stanovisko k posuzovanému návrhu. 71. Ústavní soudÚstavní soud zamítl všechny návrhy navrhovatele na provedení výslechu svědků a listinných důkazů (viz body 18, 44 a 70) pro jejich nadbytečnost. IV./c Závěrečný návrh navrhovatele 72. Navrhovatel závěrem ústního jednání sdělil, že výpověď náměstka ministra zdravotnictví neobsahovala žádné skutečnosti umožňující zjištění reálné praxe, nýbrž pouze argumentaci o tom, jak celý systém dobře funguje. Skutečnost je ovšem jiná. Dodavatelé ani pacienti nemají reálnou možnost obrany proti postupu zdravotních pojišťoven. Všeobecná zdravotní pojišťovna ve své činnosti zcela rezignuje na posouzení kritéria míry a závažnosti zdravotního postižení. Základní kritérium, podle něhož postupuje, je „provedení nejméně ekonomicky náročné“, přičemž se pouze tváří, že jeho prostřednictvím v obecné rovině moderuje míru a závažnost zdravotního postižení; v tomto ohledu je napadená zákonná úprava nejenže protiústavní, ale i věcně nesprávná. Zákon navíc zdravotním pojišťovnám nedává žádný prostor k tomu, aby zdravotnické prostředky, jež splňují požadované náležitosti, nezařazovaly do svých číselníků. Navrhovatel uzavírá, že praxe zdravotních pojišťoven byla výslechy svědků zjištěna jasně: nikdo neví, jak rozhodují o výši úhrady, nikdo neví v jakém procesu a nikdo neví, na základě jakých kritérií by podával opravný prostředek. K tomuto rozhodování dochází zcela mimo jakoukoliv kontrolu. Navrhovatel proto setrvává na svém návrhu, aby Ústavní soudÚstavní soud rozhodl o zrušení napadených ustanovení dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. V. Předpoklady řízení před Ústavním soudem 73. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že je příslušný k projednání návrhu na zrušení napadených zákonných ustanovení a že návrh navrhovatele splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti a byl podán osobou k tomu oprávněnou [§ 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu]. Zároveň neshledává žádný z důvodů nepřípustnosti návrhu navrhovatele nebo pro zastavení řízení o něm. Podmínky pro jeho meritorní posouzení jsou tudíž splněny. VI. Posouzení kompetence a ústavní konformity procedury přijetí napadených zákonných ustanovení 74. Podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., sestává posouzení ústavnosti zákona s ústavním pořádkem ze zodpovězení tří otázek: zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence, zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a zda jeho obsah je v souladu s ústavními zákony. 75. V § 15 zákona o veřejném zdravotním pojištění byl odstavec 12 vložen zákonem č. 298/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s účinností od 1. prosince 2011. Po dobu své platnosti nedoznal dalších změn. 76. Pokud jde o oddíl C přílohy č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění, symboly úhradových limitů „A“ a „B“, jejichž prostřednictvím se u jednotlivých typů zdravotnických prostředků stanoví limitace výše úhrady, jakož i definice těchto symbolů se staly součástí zákona v důsledku novely jeho přílohy č. 3 provedené zákonem č. 369/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Tato novela nabyla účinnosti dne 1. dubna 2012. Ještě před tímto dnem bylo zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, nahrazeno původní znění položky č. 3 oddílu C přílohy č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Její nové znění obsahovalo i symbol úhradového limitu „A“. V této části nabyl zákon č. 458/2011 Sb. účinnosti rovněž dne 1. dubna 2012, v důsledku čehož se tato položka v původně schváleném znění, tedy ve znění zákona č. 369/2011 Sb., nikdy nestala účinnou. 77. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že Parlament měl ve smyslu čl. 15 odst. 1 Ústavy kompetenci k přijetí uvedených tří zákonů. Z vyjádření jeho komor a veřejně přístupných dokumentů vztahujících se k legislativnímu procesu dále zjistil, že návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (Poslanecká sněmovna, 6. volební období, 2010-2013, sněmovní tisk 325/0), předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 13. dubna 2011. Ta jej schválila v třetím čtení dne 21. června 2011 na své 19. schůzi (usnesení č. 592), když pro něj hlasovalo 105 ze 180 přítomných poslanců, 73 bylo proti a 2 se hlasování zdrželi. Senát projednal a zamítl návrh zákona (Senát, 8. funkční období, 2010-2012, senátní tisk 148/0) dne 21. července 2011 na své 10. schůzi. Pro schválení návrhu hlasovalo 25 senátorů, 47 bylo proti a 2 se hlasování zdrželi. Poslanecká sněmovna dne 6. září 2011 na své 21. schůzi setrvala na původně schváleném návrhu zákona (usnesení č. 668). Pro hlasovalo 103 ze 177 přítomných poslanců, 68 bylo proti a 6 se hlasování zdrželo. Přijatý zákon byl doručen prezidentu republiky dne 15. září 2011 a podepsán jím byl dne 29. září 2011. K jeho vyhlášení došlo ve Sbírce zákonů dne 14. října 2011 v částce 105 pod č. 298/2011 Sb. 78. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, (Poslanecká sněmovna, 6. volební období, 2010-2013, sněmovní tisk 409/0), předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 30. června 2011. Ta jej schválila v třetím čtení dne 7. září 2011 na své 22. schůzi (usnesení č. 682), kdy pro něj hlasovalo 95 z přítomných 158 poslanců, 61 bylo proti a 2 se hlasování zdrželi. Senát projednal a zamítl návrh zákona (Senát, 8. funkční období, 2010-2012, senátní tisk 187/0) dne 12. října 2011 na své 12. schůzi (usnesení č. 345). Z přítomných 65 senátorů hlasovalo pro jeho zamítnutí 40, 21 bylo proti a 4 se zdrželi hlasování. Poslanecká sněmovna dne 6. listopadu 2011 na své 25. schůzi setrvala na původně schváleném návrhu zákona (usnesení č. 832). Pro hlasovalo 108 ze 178 přítomných poslanců a 70 bylo proti. Přijatý zákon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011 a podepsán jím byl dne 22. listopadu 2011. K jeho vyhlášení došlo ve Sbírce zákonů dne 6. prosince 2011 v částce 129 pod č. 369/2011 Sb. 79. Návrh zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (Poslanecká sněmovna, 6. volební období, 2010-2013, sněmovní tisk 473/0) předložila vláda Poslanecké sněmovně dne 8. září 2011. Ta jej schválila v třetím čtení dne 9. listopadu 2011 na své 30. schůzi (usnesení č. 847), kdy pro něj hlasovalo 92 z přítomných 160 poslanců, 63 bylo proti a 5 se hlasování zdrželo. Senát projednal návrh zákona (Senát, 8. funkční období, 2010-2012, senátní tisk 240/0) dne 8. prosince 2011 na své 14. schůzi a vrátil jej s pozměňovacími návrhy (usnesení č. 435). Z přítomných 66 senátorů hlasovalo pro jeho vrácení 64, 1 byl proti a 1 se zdržel hlasování. Poslanecká sněmovna dne 20. prosince 2011 na své 32. schůzi schválila návrh zákona ve znění schváleném Senátem (usnesení č. 973). Pro hlasovalo 98 ze 130 přítomných poslanců, 2 byli proti a 30 se hlasování zdrželo. Přijatý zákon byl ještě téhož dne doručen prezidentu republiky, který jej podepsal dne 27. prosince 2011. K jeho vyhlášení došlo ve Sbírce zákonů dne 30. prosince 2011 v částce 158 pod č. 458/2011 Sb. 80. Uvedená zjištění postačují k závěru, že všechny tři zákony byly přijaty ústavně předepsaným způsobem. Navrhovatel ostatně k proceduře jejich přijetí neuplatňuje žádné námitky. Lze jen připomenout, že v případě zákona č. 298/2011 Sb. dospěl Ústavní soudÚstavní soud ke stejnému závěru v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 36/11 (viz výše); v případě zákona č. 369/2011 Sb. tak učinil v nálezu ze dne 27. listopadu 2012 sp. zn. Pl. ÚS 1/12 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.) a v případě zákona č. 458/2011 Sb. v nálezu ze dne 30. června 2015 sp. zn. Pl. ÚS 24/14 (N 123/77 SbNU 867; 187/2015 Sb.). Za této situace bylo možné přistoupit k posouzení věcného souladu napadených zákonných ustanovení s ústavním pořádkem. VII. Znění napadených ustanovení a související právní úprava 81. Úvodem další části přezkumu napadených ustanovení považuje Ústavní soudÚstavní soud za žádoucí shrnout právní úpravu, jež má význam z hlediska jejich výkladu a použití. Předně jde o zákon o zdravotnických prostředcích, který upravuje zacházení se zdravotnickými prostředky, tedy jejich výrobu včetně posouzení shody, uvedení na trh, dovoz, distribuci, uvedení do provozu, výdej, prodej, používání při poskytování zdravotních služeb, servis a odstraňování. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. dubna 2015. Zdravotnický prostředek definuje ve svém § 2 odst. 1, který zní: „§ 2 (1) Zdravotnickým prostředkem se rozumí nástroj, přístroj, zařízení, programové vybavení včetně programového vybavení určeného jeho výrobcem ke specifickému použití pro diagnostické nebo léčebné účely a nezbytného ke správnému použití zdravotnického prostředku, materiál nebo jiný předmět, určené výrobcem pro použití u člověka za účelem a) stanovení diagnózy, prevence, monitorování, léčby nebo mírnění onemocnění, b) stanovení diagnózy, monitorování, léčby, mírnění nebo kompenzace poranění nebo zdravotního postižení, c) vyšetřování, náhrady nebo modifikace anatomické struktury nebo fyziologického procesu, nebo d) kontroly početí, a které nedosahují své hlavní zamýšlené funkce v lidském těle nebo na jeho povrchu farmakologickým, imunologickým nebo metabolickým účinkem; jejich funkce však může být takovými účinky podpořena.“ Uvedená definice je doplněna odstavcem 2, který stanoví demonstrativní výčet toho, co se při splnění obecného vymezení podle odstavce 1 rozumí zdravotnickým prostředkem. Navazující odstavec 3 pak obsahuje negativní vymezení tohoto pojmu, když - stručně řečeno - (byť s některými výjimkami) vylučuje jeho vztažení například na léčivé přípravky, lidskou krev a výrobky z krve, transplantáty, tkáně nebo buňky lidského či zvířecího původu, doplňky stravy, kosmetické prostředky a biocidní přípravky. 82. Zákon o zdravotnických prostředcích ve svém § 31 odst. 1 stanoví, že v případě jakéhokoliv zdravotnického prostředku, který je uváděn na trh, musí jeho výrobce nebo zplnomocněný zástupce usazený na území České republiky nejpozději do 15 dnů ode dne jeho uvedení na trh podat Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv žádost o notifikaci zdravotnického prostředku. Na základě této žádosti se vydává rozhodnutí o notifikaci. Jestliže jí je vyhověno, Státní ústav pro kontrolu léčiv provede zápis zdravotnického prostředku do Registru zdravotnických prostředků (§ 35 odst. 1 citovaného zákona). Předchozí zákonná úprava obsažená v zákoně č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, nepředpokládala ani povinnost notifikace, ani evidenci všech zdravotnických prostředků. 83. Zásadní význam pro posouzení návrhu má především úprava obsažená v § 15 odst. 11 a 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., vůči níž návrh částečně směřuje a jež vymezuje základní pravidla pro stanovení výše úhrad za zdravotnické prostředky z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantní zdravotní péče. Znění těchto ustanovení je následující: „§ 15 ... (11) Zdravotnické prostředky uvedené v oddílu B přílohy č. 3 tohoto zákona se ze zdravotního pojištění nehradí. Zdravotnické prostředky uvedené v oddílu C přílohy č. 3 tohoto zákona se ze zdravotního pojištění hradí ve výši a za podmínek stanovených v této příloze. (12) Zdravotnické prostředky neuvedené v odstavci 11 se ze zdravotního pojištění hradí ve výši 75 % ceny zdravotnického prostředku v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení; cenu nejméně ekonomicky náročného provedení zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu. Ze zdravotního pojištění podle tohoto odstavce se hradí zdravotnické prostředky předepsané za účelem a) pokračovat v léčebném procesu, b) podpořit stabilizaci zdravotního stavu pojištěnce nebo jej výrazně zlepšit anebo vyloučit jeho zhoršení, nebo c) kompenzovat nebo zmírnit následky zdravotní vady včetně náhrady nebo modifikace anatomické struktury nebo fyziologického procesu.“ Navrhovatel se domáhá zrušení části § 15 odst. 12 citovaného zákona, která je vymezena slovy „v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení; cenu nejméně ekonomicky náročného provedení zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu“. 84. Návrh směřuje i proti některým ustanovením přílohy č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění, jež nese název „Seznam zdravotnických prostředků“. V jejím oddílu C je stanoven seznam zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních zdravotních služeb, jenž sestává ze 185 položek zařazených do 17 skupin označených číslem. Název těchto skupin je obsažen v oddílu A. Každá položka představuje určitý druh (typ) zdravotnického prostředku, který je v závislosti na jeho povaze specifikován prostřednictvím „omezení“ (např. pokud jde o rozměr, váhu či množství, ale rovněž poukaz vydaný lékařem určité specializace či schválení revizním lékařem), a dále je stanovena limitace jeho úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Tato limitace je vyjádřena procentem, v jakém se hradí určitý zdravotnický prostředek, případně též jeho maximální cenou (vyjádřenou konkrétní částkou) a použitím symbolu úhradových limitů A nebo B, v jejichž důsledku se při výpočtu úhrady nevychází z ceny konkrétní varianty zdravotnického prostředku, nýbrž ceny „ekonomicky nejméně náročné varianty“ zdravotnického prostředku. Konkrétní vymezení jednotlivých položek seznamu zdravotnických prostředků lze ilustrovat na příkladu některých z nich: Položka\| Skupina\| Název druhu (typu) zdravotnického prostředku\| Omezení\| Limitace výše úhrady ---\|---\|---\|---\|--- 1\| 1\| prostředky pro klasické hojení ran\| max. rozměr 10 x 10 cm\| 100 %; max. 4 Kč za 1 ks; A 21\| 3\| systémy kolostomické dvoudílné uzavřené -sáčky\| max. 60 ks za měsíc\| 100 %; max. 4 000 Kč za 60 ks; B 76\| 7\| vozík mechanický - základní\| max. 1 ks za 5 let; po předepsání REH, ORT, NEU, INT a po schválení revizním lékařem\| 100 %; max. 9 000 Kč za 1 ks; A 93\| 8\| sluchadlo pro vzdušné vedení - pro středně těžkou nedoslýchavost od 40 dB do 59 dB SRT\| max. 1 ks za 5 let; od 18 let; po předepsání FON, OTO S3\| 100 %; max. 2 700 Kč za 1 ks; A 164\| 14\| hůl bílá slepecká\| max. 3 ks za rok; po předepsání OPH, PRL\| 100 %; A Uvedené symboly úhradových limitů A a B jsou na konci tohoto seznamu definovány takto: „Symboly úhradových limitů A - Úhrada ve výši ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele zdravotnického prostředku v provedení nejméně ekonomicky náročném v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení (dále jen ,ekonomicky nejméně náročná varianta‘); cenu ekonomicky nejméně náročné varianty zdravotnického prostředku zjišťuje zdravotní pojišťovna průzkumem trhu. B - Úhrada ve výši ceny ekonomicky nejméně náročné varianty celého systému složeného ze zdravotnických prostředků skupiny č. 3 tohoto oddílu.“ Podle navrhovatele by měla být zrušena jednak citovaná definice symbolů úhradových limitů, jednak samotné symboly použité u jednotlivých položek seznamu zdravotnických prostředků. 85. Pojem „provedení nejméně ekonomicky náročné, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení“, ve vztahu k němuž zákon stanoví legislativní zkratku „ekonomicky nejméně náročná varianta“, není v zákoně o veřejném zdravotním pojištění blíže vymezen. Součástí zákona je však na více jeho místech a v souvislosti se zdravotnickými prostředky (dříve prostředky zdravotnické techniky) dokonce po celou dobu jeho účinnosti. Zmínit lze především § 15 odst. 6 zákona o veřejném zdravotním pojištění, v původním znění, tedy znění účinném do 11. prosince 2003. Podle tohoto ustanovení se hradil vždy prostředek zdravotnické techniky v základním provedení nejméně ekonomicky náročném v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení. Ustanovení tohoto znění zůstalo součástí zákona o veřejném zdravotním pojištění až do účinnosti zákona č. 298/2011 Sb., byť se v jednotlivých obdobích měnilo jeho umístění (číselné označení odstavce). 86. Dále je uvedený pojem obsažen v § 15 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, jehož součástí je od 1. ledna 2008 v důsledku jeho novelizace provedené zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Podle tohoto ustanovení, v platném znění, se ze zdravotního pojištění při poskytování lůžkové péče plně hradí léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, individuálně připravované léčivé přípravky, radiofarmaka, transfuzní přípravky, zdravotnické prostředky, léčivé přípravky pro moderní terapii a tkáně a buňky, v provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti onemocnění, a pojištěnec se na jejich úhradě nepodílí. 87. Ustanovení § 15 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění, který je součástí tohoto zákona po celou dobu jeho účinnosti, zas stanoví, že se léčivé přípravky obsahující vyjmenované léčivé látky (např. sérum proti stafylokokům, záškrtu či vzteklině nebo imunoglobulin proti tetanu či hepatitidě typu B) vždy plně hradí ze zdravotního pojištění. Zákonem č. 298/2011 Sb. bylo toto ustanovení změněno s účinností od 1. prosince 2011 tak, že se tyto přípravky již nebudou hradit v plné výši, ale v „provedení nejméně ekonomicky náročném“. Zároveň byl změněn i § 30 odst. 2 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění, podle něhož hrazená péče zahrnuje očkování a úhradu léčivých přípravků obsahujících vyjmenované očkovací látky v „provedení nejméně ekonomicky náročném“, zatímco dříve bylo hrazeno poskytnutí očkovacích látek bez ohledu na cenu. 88. Z hlediska výkladu pojmu „provedení nejméně ekonomicky náročné, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení“ má význam definice pojmu „varianta zdravotnického prostředku“, která je obsažena v § 3 odst. 6 zákona o zdravotnických prostředcích. Toto ustanovení zní: „§ 3 ... (6) Variantou zdravotnického prostředku se rozumí bližší určení konkrétního modelu nebo balení zdravotnického prostředku. Jednotlivé varianty zdravotnického prostředku se liší zejména velikostí, počtem kusů v balení, barevným provedením nebo zdrojem napájení. Jednotlivé varianty zdravotnického prostředku se musí shodovat ve svém obchodním názvu, určeném účelu, rizikové třídě, materiálovém složení a výrobním procesu.“ Uvedená definice se stala součástí právního řádu až v době, kdy již napadené ustanovení bylo několik let účinným. Pojem „provedení nejméně ekonomicky náročné“ nicméně označuje jednu z variant zdravotnického prostředku. 89. Zdravotnické prostředky plně nebo částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění jsou pojištěncům poskytovány prostřednictvím výdejců, jimiž jsou osoby provozující lékárnu, výdejnu zdravotnických prostředků nebo oční optiku, jakož i jiné osoby, s nimiž zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o výdeji [srov. § 5 písm. g) zákona o zdravotnických prostředcích]. Vydaný zdravotnický prostředek hradí ve stanoveném rozsahu zdravotní pojišťovna. Pokud je z veřejného zdravotního pojištění hrazen jen částečně, zbylou část zaplatí pojištěnec sám. Zdravotnický prostředek, jenž má být takto hrazen, může předepsat pouze lékař nebo zubní lékař vystavením poukazu. 90. Součástí relevantní právní úpravy je i cenový předpis Ministerstva zdravotnictví 3/2012/FAR ze dne 16. dubna 2012 o regulaci cen zdravotnických prostředků (sdělení č. 251/2012 Sb.). K jeho vydání došlo podle § 2a odst. 1 zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a § 1 odst. 6 a § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů; zveřejněn byl ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví částce 3/2012 a nabyl účinnosti dne 1. května 2012. 91. Tímto cenovým předpisem Ministerstvo zdravotnictví reguluje ceny pro konečného spotřebitelespotřebitele v případě zdravotnických prostředků na poukaz hrazených plně nebo částečně z veřejného zdravotního pojištění a zvlášť účtovaného materiálu. Činí tak formou věcného usměrňování cen, jež spočívá v závazném postupu při kalkulaci a sjednávání cen zboží a jež se týká ceny výrobce, tedy prodejní velkoobchodní ceny výrobce či jiné osoby, která jako první uvádí zboží na trh Evropské unie (včetně možnosti meziročního navýšení ceny) a maximální obchodní přirážky; cena pro konečného spotřebitelespotřebitele pak zahrnuje i daň z přidané hodnoty. Ministerstvo zdravotnictví může u některých skupin zdravotnických prostředků přistoupit k deregulaci jejich ceny, jestliže je dostatečně prokázána vzájemná zaměnitelnost jednotlivých prvků a konkurenční prostředí. V současnosti platí jeho cenové rozhodnutí 2/13-FAR ze dne 7. prosince 2012, kterým se stanoví seznam skupin zdravotnických prostředků s deregulovanými cenami výrobce. Toto rozhodnutí bylo publikováno ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví částce 10/2012 a nabylo účinnosti dne 1. ledna 2013. 92. Výše uvedený cenový předpis ukládá osobě, která jako první uvádí na trh České republiky zdravotnické prostředky podléhající cenové regulaci, povinnost oznámit zdravotním pojišťovnám nejvyšší cenu výrobce, kterou skutečně uplatnila v předchozím kalendářním roce. Cenou výrobce se pro tento účel rozumí prodejní velkoobchodní cena uvedeného výrobce nebo osoby, která jako první uvádí předmětné zdravotnické prostředky na trh Evropské unie, a to bez obchodní přirážky a daně z přidané hodnoty. VIII. Obecná východiska přezkumu 93. Ústavní soudÚstavní soud se v dané věci již poněkolikáté zabývá právní úpravou, na jejímž základě je určována výše úhrady z veřejného zdravotního pojištění. Napadená ustanovení stanoví cenu, na jejíž úhradu vznikne výdejcům zdravotnických prostředků nárok vůči zdravotní pojišťovně, jestliže za splnění dalších zákonných podmínek vydali jejímu pojištěnci některý ze zdravotnických prostředků uvedených v oddílu C přílohy č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění, které jsou označeny symboly úhradových limitů A nebo B, nebo neuvedených v oddílech B a C této přílohy. Touto cenou je konkretizováno právo pojištěnce na tento zdravotnický prostředek. Právě od ní se totiž odvíjí, zda mu bude vydán bezplatně, nebo zda mu s jeho vydáním vznikne povinnost zaplatit doplatek. Rovněž jsou jí dotvářeny podmínky, za nichž mohou dodavatelé zdravotnických prostředků poskytovat tento zdravotnický prostředek na trhu České republiky. 94. Ačkoliv se Ústavní soudÚstavní soud v minulosti zabýval předmětnou právní úpravou vždy v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, a nikoliv zdravotnických prostředků, podstata otázek, s nimiž se musel vypořádat, byla v mnoha směrech podobná. Jde především o to, zda napadená ustanovení dostatečně určitě a předvídatelně vymezují obsah základního práva občanů na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny, zda stanoví jeho meze v souladu s výhradou zákona podle čl. 4 odst. 2 Listiny a zda jejich prostřednictvím není uvedené základní právo omezeno nepřípustným způsobem. 95. Druhá rovina přezkumu napadených ustanovení se týká možnosti dodavatelů zdravotnických prostředků, tedy jejich výrobců, dovozců a distributorů, působit za rovných a předvídatelných podmínek na trhu a tím realizovat své právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Trh zdravotnických prostředků a podmínky podnikání na něm jsou významně ovlivněny existencí systému veřejného zdravotního pojištění, z něhož jsou některé zdravotnické prostředky hrazeny pojištěncům buď zcela, nebo částečně. Ústavní soudÚstavní soud proto přezkoumal napadená ustanovení i z hlediska základního práva jejich dodavatelů podnikat. 96. Ústavní soudÚstavní soud nakonec posuzoval, zda napadená ustanovení nemají ve svém důsledku u obou skupin dotčených subjektů za následek nemožnost domoci se soudní ochrany podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny. VIII./a Obecně k základnímu právu na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny a s ním spojené výhradě zákona 97. Navrhovatel namítá nesoulad napadených ustanovení se základním právem občanů na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny. Podstata a smysl tohoto základního práva spočívá v povinnosti státu vytvořit systém veřejného zdravotního pojištění a jeho prostřednictvím zajistit občanům spravedlivý, tedy i vznik možných nerovností vylučující způsob přístupu ke zdravotní péči a zdravotním pomůckám přiměřené kvality [srov. usnesení ze dne 5. května 1999 sp. zn. Pl. ÚS 23/98 (U 33/14 SbNU 319)]. Zde obsažený pojem zdravotní pomůcky zcela zjevně zahrnuje zdravotnické prostředky ve smyslu § 2 zákona o zdravotnických prostředcích. 98. Základní právo občanů na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny je právem sociálním. Smyslem jeho ústavního zakotvení není vymezení prostoru svobody jednotlivce, do kterého veřejná moc není oprávněna zasahovat, nýbrž naopak garance, že stát bude v určitých případech aktivně jednat, aby zajistil podmínky pro jeho důstojný život a rovnost šancí. Tomu odpovídá i čl. 41 odst. 1 Listiny, podle něhož se lze hospodářských, sociálních a kulturních práv, jež jsou obsažena ve vyjmenovaných ustanoveních hlavy čtvrté Listiny, včetně základních práv podle čl. 31 Listiny, domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. 99. Ústavní soudÚstavní soud zde připomíná své dřívější závěry [viz např. nález ze dne 25. března 2014 sp. zn. Pl. ÚS 43/13 (N 39/72 SbNU 439; 77/2014 Sb.), body 25 až 28], podle nichž ústavně zaručená sociální práva obsažená v ustanoveních vyjmenovaných v čl. 41 odst. 1 Listiny nepůsobí bezprostředně ve vztahu k jednotlivcům. Jejich obsahem je povinnost státu, aby na úrovni zákona upravil efektivní prostředky k dosažení určitého účelu, který tvoří podstatu a smysl (neboli esenciální obsah) sociálního práva, a následně jej prostřednictvím svých orgánů také realizoval. Je to až tzv. podústavní právní úprava, která ve skutečnosti dává odpověď na otázku, čeho a za jakých podmínek se může jednotlivec na základě tohoto základního práva domáhat, tedy jaké jsou meze tohoto základního práva. Jiné řešení by s ohledem na jejich obecnou povahu ani nebylo možné. 100. Zákonodárce je sice povolán stanovit, čeho se jednotlivec může domoci na základě svého sociálního práva, jeho uvážení v tomto směru ovšem není bezbřehé. Jeho meze vyplývají z podstaty a smyslu sociálního práva, jichž v souladu s čl. 4 odst. 4 Listiny musí být zákonem šetřeno. Zákon nesmí toto právo popřít nebo vyprázdnit. Jakýkoliv zásah do samotné podstaty sociálního práva musí obstát z hlediska principu proporcionality. 101. V případě základního práva občanů na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky podle čl. 31 věty druhé Listiny je zákonodárce povinen stanovit podmínky jeho realizace, včetně vymezení, která zdravotní péče a zdravotní pomůcky musí být občanům poskytovány bezplatně, tedy bez toho, aby za jejich poskytnutí vznikla občanům povinnost k jejich přímé úhradě. Podstata a smysl tohoto základního práva budou zachovány tehdy, bude-li občanům zaručeno bezplatné poskytnutí zdravotní péče a zdravotních pomůcek potřebných pro zlepšení nebo zachování jejich zdravotního stavu nebo zmírnění jejich utrpění, a to formou takového ošetření a léčby, jež odpovídají objektivně zjištěným potřebám a požadavkům náležité úrovně a lékařské etiky [srov. nález ze dne 4. června 2003 sp. zn. Pl. ÚS 14/02 (N 82/30 SbNU 263; 207/2003 Sb.), nález ze dne 22. října 2013 sp. zn. Pl. ÚS 19/13 (N 178/71 SbNU 105; 396/2013 Sb.), bod 52]. Vhodnost a účinnost léčby jednoduše nesmí být závislá na finančních možnostech občana, jemuž má být poskytnuta. Bude-li však tento požadavek naplněn, pak je věcí zákonodárce, aby - nad tento nezbytný rámec - stanovil, zda a jaká další zdravotní péče či zdravotní pomůcky mají být poskytovány bezplatně, případně za částečnou úhradu, a které nikoliv. 102. Vymezení rozsahu zdravotní péče či zdravotních pomůcek, které musejí být občanům poskytovány bezplatně, případně za částečnou úhradu, vyžaduje stanovení podmínek a současně mezí základního práva na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny. 103. Podle čl. 4 odst. 2 Listiny mohou být meze základních práv a svobod za podmínek stanovených Listinou upraveny pouze zákonem. Účelem takto formulovaného výlučného zmocnění zákonodárce (neboli výhrady zákona) je znemožnit výkonné moci „realizaci vlastních představ o tom, jak a jak mnoho lze omezit základní práva. Tím, že toto oprávnění bylo uděleno demokraticky legitimovanému parlamentu, má být zajištěno, že k omezení základních práv dojde až po demokratickém parlamentním diskursu, a navíc získává omezení základního práva i následnou demokratickou zpětnou vazbu“ (Wagnerová, E. in Wagnerová, E., Šimíček, V., Langášek, T., Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 128). 104. Výhrada zákona podle čl. 4 odst. 2 Listiny nevylučuje, aby zákonem provedené vymezení sociálního práva, v jehož rámci se jej může jednotlivec domáhat, bylo dále upraveno podzákonným právním předpisem vydaným podle čl. 78 Ústavy nebo na základě zákonného zmocnění podle čl. 79 odst. 3 Ústavy. Tímto způsobem však nemůže dojít k zúžení nebo rozšíření jeho ze zákonné úpravy vyplývajícího obsahu. Ústavní soudÚstavní soud v minulosti vyslovil, že se nejedná o porušení výhrady zákona, pokud podzákonný právní předpis „konkretizuje problematiku, upravenou v základních rysech již samotným zákonem. Opačný závěr, který by požadoval stanovení jakékoliv povinnosti přímo a výhradně zákonem, by zjevně vedl k absurdním důsledkům, a to k popření smyslu sekundární (a v některých případech i primární) normotvorby, jelikož pojmovou součástí každé právní normy je vymezení určitých práv a povinností adresátů normy“ [nález ze dne 16. října 2001 sp. zn. Pl. ÚS 5/01 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.)]. Co se rozumí těmito základními rysy, závisí stejně jako míra přípustnosti takovéto konkretizace na povaze předmětné povinnosti, respektive jí odpovídajícího práva. 105. Zákon, který stanoví meze základních práv a svobod natolik obecně či vágně, že určení jejich obsahu fakticky přenechá praxi státních orgánů či jiných subjektů, je v rozporu s výhradou zákona podle čl. 4 odst. 2 Listiny ze stejných důvodů, pro které nelze stanovení mezí základních práv přenechat podzákonnému právnímu předpisu. 106. Ústavodárce v některých případech stanovil pro určení mezí základního práva zvláštní výhradu zákona, kterou buď zpřísnil uvedená obecná pravidla pro úpravu mezí základních práv podzákonným právním předpisem, nebo takovouto jejich úpravu dokonce vyloučil [srov. nález ze dne 23. července 2013 sp. zn. Pl. ÚS 13/12 (N 126/70 SbNU 147; 259/2013 Sb.), body 27 a 28]. 107. Zákon stanovující meze základních práv a svobod musí, stejně jako jakýkoliv jiný právní předpis, dostát základním požadavkům plynoucím z principu demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy. V něm je normativně vyjádřen princip právní jistoty, jehož neoddělitelnou součástí je požadavek na jasnost a určitost zákona [nález ze dne 24. května 1994 sp. zn. Pl. ÚS 16/93 (N 25/1 SbNU 189; 131/1994 Sb.)], na jeho předvídatelnost, srozumitelnost a vnitřní bezrozpornost [např. nález ze dne 12. února 2002 sp. zn. Pl. ÚS 21/01 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.), nález ze dne 15. února 2007 sp. zn. Pl. ÚS 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.); bod 36]. Neurčitost zákona zakládá jeho nesoulad s ústavním pořádkem, jestliže její intenzita vylučuje možnost stanovení normativního obsahu zákona pomocí obvyklých interpretačních postupů [např. nález ze dne 28. února 1996 sp. zn. Pl. ÚS 9/95 (N 16/5 SbNU 107; 107/1996 Sb.), nález ze dne 30. června 2004 sp. zn. Pl. ÚS 23/02 (N 89/33 SbNU 353; 476/2004 Sb.)]. VIII./b Posouzení souladu napadených ustanovení s výhradou zákona podle čl. 31 Listiny 108. Zákonodárce zamýšlel koncipovat napadená ustanovení takovým způsobem, aby výše úhrady z veřejného zdravotního pojištění za poskytnuté zdravotnické prostředky při ambulantní zdravotní péči vyplývala přímo z jejich znění, a mohla se tak bez dalšího použít v právních vztazích mezi pojištěnci, výdejci a zdravotními pojišťovnami. 109. Výše úhrady zdravotnického prostředku z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantní péče je limitována cenou varianty zdravotnického prostředku, který představuje „provedení nejméně ekonomicky náročné, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení“. Konkrétní výše, v jaké má pojištěnec právo na úhradu tohoto zdravotnického prostředku, se vypočte podle pravidel obsažených u každé jednotlivé položky v oddílu C přílohy č. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění, ledaže jde o zdravotnické prostředky neuvedené v oddílech B a C této přílohy, u nichž se podle § 15 odst. 12 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 298/2011 Sb., hradí vždy 75 % ceny „ekonomicky nejméně náročné varianty“. Povinnost „zjistit“ cenu zdravotnického prostředku v „provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení“ má zdravotní pojišťovna, která za tímto účelem provádí „průzkum trhu“. 110. Základní otázka, kterou Ústavní soudÚstavní soud musel v dané věci zodpovědět, spočívá v tom, zda napadená ustanovení skutečně umožňují zdravotní pojišťovně „zjistit“, v jaké výši má hradit jednotlivé zdravotnické prostředky z veřejného zdravotního pojištění. Přesněji řečeno, musel posoudit, zda jsou tato ustanovení v tomto ohledu dostatečně určitá a zda z nich lze vyvodit veškerá kritéria, od nichž se odvíjí výše úhrady. Jen v takovém případě by totiž dostála požadavku výhrady zákona, jenž vyplývá z čl. 31 věty druhé Listiny. Tím není striktně vyloučeno, aby ze strany zdravotní pojišťovny došlo při použití napadených ustanovení k určitým nezbytným upřesněním těchto kritérií, tato se však nesmí podstatným způsobem promítat do zjištěné výše úhrady. 111. Právní vztahy mezi pojištěnci, výdejci a zdravotními pojišťovnami jsou konstruovány tak, že výše úhrady zdravotnického prostředku z veřejného zdravotního pojištění musí být všem účastníkům známá ještě před tím, než jej výdejce na základě poukazu vydá pojištěnci. Postup zdravotní pojišťovny při zjišťování výše této úhrady nemůže vést k tomu, že se pojištěnec teprve dodatečně dozví o povinnosti zaplatit doplatek ceny zdravotnického prostředku. Stejně tak se výdejce nemůže teprve dodatečně dozvědět, že má vůči zdravotní pojišťovně nárok na nižší úhradu, než jakou předpokládal v době vydání zdravotnického prostředku, kdy mohl žádat případný doplatek. Takovýto stav by nepřípustně zasahoval do právní jistoty obou dotčených účastníků. Výdejce i pojištěnec musí vědět najisto, zda má být zdravotnický prostředek poskytnut bezplatně, nebo zda má být zcela nebo alespoň z části hrazen přímo. 112. Zdravotní pojišťovna může zjistit výši úhrady zdravotnického prostředku předem pouze v případě, že bude mít k dispozici relevantní údaje o tom, jaké zdravotnické prostředky jsou dostupné na trhu, jaké jsou jejich vlastnosti z hlediska účinku, bezpečnosti a použití a jaká je jejich cena, respektive jaká je výše nákladů spojená s jejich použitím. 113. Přestože podle napadených ustanovení není úhrada zdravotnického prostředku vázána na jakoukoliv zvláštní registraci či povolení, je zřejmé, že fakticky k ní bude docházet jen v případě, že zdravotní pojišťovna bude mít o zdravotnickém prostředku vědomost, tedy bude-li u ní nějakým způsobem evidován. Zákon již ale nestanoví způsob, jakým zdravotní pojišťovna zjistí, že zdravotnický prostředek byl uveden na trh a jaké jsou jeho vlastnosti, případně, že na trhu již není. Dříve tyto informace v podstatě nemohla zjistit jinak než prostřednictvím nějakého vlastního neformálního mechanismu vyhledávání. Od 1. dubna 2015, kdy nabyl účinnosti zákon o zdravotnických prostředcích, je vedena evidence všech zdravotnických prostředků v Registru zdravotnických prostředků, přičemž v případě každého z nich se vydává rozhodnutí o notifikaci (viz bod 82). Neexistuje ovšem povinnost Státního ústavu pro kontrolu léčiv, aby o notifikaci zdravotnických prostředků informoval zdravotní pojišťovny. Zákon upravuje pouze jejich přístup do Národního informačního systému zdravotnických prostředků [§ 77 odst. 3 písm. e); toto ustanovení nabyde účinnosti dne 1. dubna 2018] a Rejstříku zdravotnických prostředků [§ 79 odst. 1 písm. f)], a to vždy v rozsahu údajů potřebných pro zajištění plnění jejich povinností vyplývajících z právních předpisů upravujících oblast veřejného zdravotního pojištění. Využití tohoto oprávnění, včetně jeho časových souvislostí, jakož i jiných možných způsobů získání informací o zdravotnických prostředcích, zákon ponechává na zdravotní pojišťovně. 114. Uvedený stav vede zákonitě k tomu, že přinejmenším po určitou dobu od svého uvedení na trh nejsou zdravotnické prostředky zdravotními pojišťovnami ani hrazeny, ani zohledňovány při zjišťování „ekonomicky nejméně náročné varianty“. I kdyby však zdravotní pojišťovny byly o notifikaci zdravotnického prostředku bezodkladně informovány, určitý časový prostor by vyžadovalo provedení jeho zařazení do kategorizace, zjištění ceny a srovnání s jinými variantami zdravotnického prostředku (ve smyslu § 3 odst. 6 zákona o zdravotnických prostředcích, tj. konkrétními modely nebo baleními zdravotnického prostředku). V případě jakéhokoliv zdravotnického prostředku tak bude po uvedení na trh existovat období, ať už půjde o týdny nebo měsíce, kdy vůči němu nebudou napadená ustanovení realizovatelná. Možnost jejich realizace bude přitom záležet na tom, jakým konkrétním způsobem bude zdravotní pojišťovna zjišťovat, které zdravotnické prostředky jsou aktuálně na trhu. Zákon zde nestanoví žádná pravidla ani lhůty. Není v něm ani žádný procesní prostředek, kterým by bylo možné nezohlednění určitého zdravotnického prostředku namítat přímo u zdravotní pojišťovny. 115. V případě zdravotnických prostředků lze za „provedení nejméně ekonomicky náročné, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení“ označit takovou jejich variantu, jejímž poskytnutím vzniknou zdravotní pojišťovně ve srovnání s poskytnutím jiné varianty zdravotnického prostředku, jež má stejný žádoucí účinek, nejnižší náklady. Nezbytným předpokladem jejího zjištění je provedení kategorizace zdravotnických prostředků. Teprve ta umožňuje identifikovat, které z na trhu dostupných variant zdravotnického prostředku lze v tomto ohledu považovat za srovnatelné. Povahu takovéhoto provedení může mít přirozeně i zdravotnický prostředek, u něhož bude s ohledem na jeho unikátní vlastnosti vyloučeno, aby byl místo něj poskytnut pojištěnci jiný srovnatelný zdravotnický prostředek. 116. Provedení kategorizace zdravotnických prostředků předpokládá, že zdravotní pojišťovna bude disponovat údaji o jejich vlastnostech a že na jejich základě vymezí skupiny srovnatelných variant zdravotnického prostředku. Ze zákona ale nelze dovodit, kde zdravotní pojišťovna předmětné údaje získá. Některé z relevantních podkladů, např. prohlášení o shodě, certifikát vystavený notifikovanou osobou, aktuální verze návodu, představují náležitosti žádosti o notifikaci zdravotnického prostředku podle § 32 odst. 2 zákona o zdravotnických prostředcích a měly by být dostupné v Registru zdravotnických prostředků. Tyto údaje ovšem nejsou zdravotní pojišťovně poskytovány bez dalšího a přístup k nim je fakticky podmíněn její vědomostí o zdravotnickém prostředku. Ze zákona o veřejném zdravotním pojištění neplyne povinnost, aby potřebné podklady poskytl zdravotní pojišťovně příslušný dodavatel zdravotnického prostředku. 117. Pokud jde o zjištění ceny zdravotnického prostředku v „provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení“, zdravotní pojišťovnou prováděný „průzkum trhu“ spočívá v zjištění předpokládaných nákladů spojených s poskytnutím některé ze srovnatelných variant a jejich následném srovnání. To, že „ekonomická náročnost“ se bude v konečném důsledku odvíjet právě od srovnání těchto nákladů, je pochopitelné. Předmětem dotčené zákonné úpravy je totiž kromě jiného regulace výdajů veřejného zdravotního pojištění. 118. Ceny zdravotnických prostředků jsou regulovány cenovým předpisem Ministerstva zdravotnictví 3/2012/FAR. Tato regulace se však nevztahuje na zdravotnické prostředky, u nichž je dána výjimka na základě cenového rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví 2/13-FAR, kterým se stanoví seznam zdravotnických prostředků s deregulovanými cenami výrobce (viz bod 91). V těchto případech je tvorba cen ponechána v podstatě na tržních mechanismech, avšak za současného působení některých faktorů, které ve skutečnosti regulují uvedený trh. Takovýto účinek lze spojovat především se samotným systémem veřejného zdravotního pojištění, který prostřednictvím svých výdajů ovlivňuje podmínky pro podnikání v oblasti zdravotnických prostředků, jejich konkurenceschopnost a tvorbu cen. Významnou roli má ve vztahu k hrazeným zdravotnickým prostředkům i jejich předepisování ze strany lékařů, kteří v tomto směru ovlivňují poptávku po konkrétních zdravotnických prostředcích. Oznamovací povinnost osoby, která jako první uvádí na trh České republiky zdravotnické prostředky, se uplatní výlučně v případech, kdy je jejich cena regulována podle uvedeného cenového předpisu. Navíc se týká jen ceny výrobce (viz bod 92). Jinak však při zjišťování cen zdravotnických prostředků z cenové regulace vycházet nelze, pročež je třeba zvolit jinou metodu. 119. Za situace, kdy výše úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění musí být známá předem, nelze při jejím stanovení vycházet z cen aktuálních k okamžiku vydání zdravotnického prostředku pojištěnci. Ve skutečnosti bude tuto cenu možné zjistit jen podle údajů vztahujících se k určitému předchozímu referenčnímu období. Zákon nedává žádnou odpověď na otázku, jaká má být jeho délka a jakým způsobem mají být ve vztahu k němu získávány a vyhodnocovány relevantní údaje (např. zda dojde k jejich zprůměrování za určité období). V závislosti na zvoleném referenčním období se přitom může cena zdravotnického prostředku zásadním způsobem lišit a mohou na ni mít vliv různé skutečnosti. Nelze vycházet ani z předpokladu, že tato cena bude na celém území České republiky stejná. Zvláštní situace nastává v případě unikátních zdravotnických prostředků, jež byly nově uvedeny na trh. Jejich cena bude muset být v rámci „průzkumu trhu“ patrně stanovena kvalifikovaným odhadem. 120. Předmětná kategorizace, stejně jako „průzkum trhu“, musí zahrnovat veškeré zdravotnické prostředky, jež byly v souladu se zákonem uvedeny na trh. Zákon o veřejném zdravotním pojištění neumožňuje zdravotní pojišťovně, aby jakýkoliv z těchto prostředků vyloučila z možnosti poskytování alespoň za částečnou úhradu z veřejného zdravotního pojištění; výjimku ve smyslu § 15 odst. 11 tohoto zákona představují pouze nehrazené zdravotnické prostředky uvedené v oddílu B přílohy č. 3. 121. Z uvedeného vyplývá, že zákon o veřejném zdravotním pojištění upravuje postup zdravotních pojišťoven při „zjišťování“ výše úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění jen vágně, za použití neurčitých právních pojmů „provedení nejméně ekonomicky náročné, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení“ a „průzkum trhu“. Ke konkretizaci tohoto postupu zákon nestanoví ani zmocnění k vydání prováděcího podzákonného předpis, přičemž možnost jeho bližší úpravy nevyužila ani vláda vydáním svého nařízení. Má-li tudíž zdravotní pojišťovna splnit svou zákonnou povinnost a hradit zdravotnické prostředky poskytované svým pojištěncům, nezbývá jí, než si nezbytná pravidla v rámci svého postupu sama určit. 122. Již na tomto místě lze učinit závěr, že napadená ustanovení nejsou dostatečně určitá a bez další konkretizace ani použitelná. Pojištěnec na základě těchto ustanovení nemůže zjistit, jaké zdravotnické prostředky poskytované při ambulantní zdravotní péči mohou být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, jakým způsobem byly posouzeny jejich vlastnosti (provedena jejich kategorizace), zjištěna jejich cena, respektive náklady, a provedeno srovnání jejich „ekonomické náročnosti“. Není stanovena ani forma, jakou se má dozvědět o zdravotní pojišťovnou „zjištěné“ výši úhrady. O obsahu tohoto práva tak fakticky rozhoduje zdravotní pojišťovna, která tím současně - v rozporu s výhradou zákona podle čl. 4 odst. 2 Listiny - konkretizuje meze základního práva občanů na zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny. Rozhodující je vždy až konkrétní postup zdravotní pojišťovny, z něhož teprve lze vyvozovat kritéria, na jejichž základě byl „zjištěn“ obsah práva pojištěnce na poskytnutí zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění. 123. Posledně uvedený závěr lze podpořit i poukazem na zjištění, která Ústavní soudÚstavní soud učinil ohledně praxe zdravotních pojišťoven při používání napadených ustanovení na základě dokazování provedeného na ústním jednání. Předmětem tohoto řízení je samozřejmě posouzení souladu napadených ustanovení s ústavním pořádkem, nikoliv hodnocení uvedené praxe. Její poznání nicméně umožňuje lépe porozumět rozsahu uvážení, kterým zdravotní pojišťovny při používání těchto ustanovení disponují, a identifikovat tak minimální požadavky na zákonnou úpravu, má-li zůstat zachována zákonodárcem zvolená koncepce systému úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění. 124. Z provedeného dokazování měl Ústavní soudÚstavní soud za prokázané, že Všeobecná zdravotní pojišťovna i Svaz zdravotních pojišťoven, jenž není zdravotní pojišťovnou, ale zájmovým sdružením právnických osob sdružujícím všech šest zaměstnaneckých pojišťoven (zřízených podle zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů), vedou za účelem stanovení výše úhrad tzv. číselníky zdravotnických prostředků. Zásadní význam má úhradový katalog Všeobecné zdravotní pojišťovny, z něhož vychází i číselník Svazu zdravotních pojišťoven, který jej pouze doplňuje o některé položky, případně u některých jeho položek modifikuje maximální výši úhrady. Každá z variant zdravotnického prostředku představuje samostatnou položku označenou názvem, je jí přiřazen kód a je u ní uvedena maximální výše úhrady z veřejného zdravotního pojištění i maximální cena, za kterou je poskytována pojištěnci. 125. Ve vztahu ke každému z uvedených číselníků existuje obsáhlá metodika jejich zpracování, která se odvolává na § 15 zákona o veřejném zdravotním pojištění, jeho přílohu č. 3 a na příslušné cenové rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví. K zařazení zdravotnických prostředků, k úpravě údajů o nich a k jejich vyřazení dochází na žádost výrobce, zplnomocněného zástupce nebo jiné pověřené osoby. Všeobecná zdravotní pojišťovna zveřejňuje na svých internetových stránkách formuláře a stanoví, do kdy je třeba podat příslušnou žádost, aby mohla být promítnuta v následné úpravě číselníku, jakož i náležitosti žádosti mající umožnit jejich kategorizaci a zjištění jejich ceny. K aktualizaci číselníků, pokud jde o výčet zařazených zdravotnických prostředků, dochází - v závislosti na jejich konkrétní kategorii - zpravidla jednou za šest měsíců. V případě číselníku Svazu zdravotních pojišťoven do něj mohou být zařazovány další zdravotnické prostředky bez omezení po celý rok. Není-li žádosti o zařazení do některého z uvedených číselníků vyhověno, je žadatel o této skutečnosti zpravidla písemně vyrozuměn. 126. Existenci uvedených číselníků (nebo obdobného metodologického řešení) považuje Ústavní soudÚstavní soud v obecné rovině za přirozené a rozumné řešení, bez něhož by úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění nemohly reálně fungovat. Jejich prostřednictvím zdravotní pojišťovny reagovaly na neurčitost zákonné úpravy. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna si vytvořila vnitřní řízení o žádostech dodavatelů o zařazení zdravotnického prostředku do úhradového katalogu. V jeho rámci nejenže rozhoduje o zařazení zdravotnických prostředků, ale skrze požadované náležitosti žádosti získává informace o jejich vlastnostech a ceně, které využívá při jejich kategorizaci a stanovení výše úhrad. 127. Právě existence tzv. číselníků zdravotnických prostředků umožňuje, aby se zjištěná výše úhrady promítla do právních vztahů mezi pojištěnci, výdejci a zdravotními pojišťovnami. To, zda a v jaké výši bude určitý zdravotnický prostředek hrazen zdravotní pojišťovnou, pojištěnec zjistí jen nahlédnutím do číselníku. Zdravotní pojišťovna jeho prostřednictvím sděluje dotčeným subjektům, jakým způsobem vyhodnotila zjištěné údaje a určila maximální výši úhrad jednotlivých zdravotnických prostředků. Z hlediska pojištěnce jde o postup zdravotní pojišťovny, kterým je fakticky stanoven obsah jeho práva na bezplatné poskytnutí zdravotnických prostředků. 128. Neurčitost napadených ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se týká postupu zdravotních pojišťoven při zjišťování výše úhrady zdravotnických prostředků, neodstraňuje ani vyhláška č. 62/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích, a to přestože popsaný způsob zařazování do číselníků nepřímo předpokládá. Citovaná vyhláška v § 7 odst. 1 písm. c) stanoví, že v poukazu, na jehož základě bude pojištěnci vydán zdravotnický prostředek, musí být uveden „kód, pod kterým je zdravotnický prostředek evidován příslušnou zdravotní pojišťovnou“. Tento kód mají ve skutečnosti jen zdravotnické prostředky, jež byly zařazeny do jejího číselníku. Povinnost přidělit tento kód přitom neplyne zdravotním pojišťovnám z žádného jiného právního předpisu. Předmětná vyhláška zde jen reflektuje praxi, v jejímž rámci k jeho přidělení dochází. Zbývá dodat, že uvedená vyhláška neprovádí zákon o veřejném zdravotním pojištění. 129. Vláda ve svém vyjádření odmítla, že by napadená ustanovení byla protiústavní, a vyslovila přesvědčení, že způsob zjišťování ceny zdravotnického prostředku cestou „průzkumu trhu“ za účelem zjištění jeho „provedení nejméně ekonomicky náročného“ není netransparentní. Toto její stanovisko ovšem nesouhlasí s odůvodněním vládního návrhu zákona o zdravotnických prostředcích (Poslanecká sněmovna, 7. volební období, 2013-2017, sněmovní tisk 87/0), jenž byl posléze přijat jako zákon č. 268/2014 Sb. Při přípravě tohoto návrhu zákona byla původně zvažována i možnost, že bude současně nově upravena cenová a úhradová regulace zdravotnických prostředků. V důvodové zprávě bylo k tomu uvedeno, že tato regulace „není odpovídajícím způsobem v rámci současného právního řádu upravena ... např. zákonný nárok pojištěnců na úhradu z veřejného zdravotního pojištění je natolik obecný, že jej musí konkretizovat mimoprávní dokumenty, kterými jsou číselníky zdravotních pojišťoven. Systém tak nestojí na pevných základech a je snadno napadnutelný. Nadto efektivní udržitelnost tohoto systému zcela závisí na postoji zdravotních pojišťoven k této agendě a v dobách ekonomických problémů - jako například v současnosti - dochází k uplatňování natolik restriktivních opatření, že úhradové mechanismy u zdravotnických prostředků jsou deformovány, zdravotní pojišťovny brání vstupu nových zdravotnických prostředků do systému, výrobci a distributoři jsou nuceni ke snižování cen (minimálně nepromítnutím zvýšení sazby daně z přidané hodnoty do ceny zdravotnického prostředku) apod.“ (str. 68). 130. Na jiném místě důvodové zprávy pak bylo dodáno, že „současný stav je neudržitelný, a to především stanovování výše úhrad, preskripčních a indikačních omezení a množstevních či finančních limitů prostřednictvím netransparentního a neformalizovaného procesu před zdravotními pojišťovnami (zejména Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky). Chybějící procesní, ale i hmotněprávní pravidla a převažující procentní systém úhrad vedou k deformaci trhu, podpoře nehospodárného chování většiny zainteresovaných subjektů, podléhání různým lobbistickým či politickým tlakům a odklonu od odůvodněné medicínské potřeby směrem k čistě ekonomickým, socioekonomickým nebo sociálním potřebám“ (str. 114). 131. Přestože návrh zákona o zdravotnických prostředcích, jehož přílohou byla citovaná důvodová zpráva, podala Poslanecké sněmovně v lednu 2014 vláda předchozí (tou dobou působila vláda v demisi jmenovaná ještě v předchozím volebním období Poslanecké sněmovny), uvedené hodnocení v tomto řízení nebylo ze strany současné vlády nijak přesvědčivě vyvráceno. Toto hodnocení přitom jen podporuje právní závěry Ústavního souduÚstavního soudu o neurčitosti zákonné úpravy stanovení výše úhrady za zdravotnické prostředky z veřejného zdravotního pojištění. Stejný text lze nalézt i v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotnických prostředcích (sněmovní tisk 88/0, str. 144, 190). Tento zákon, jehož návrh byl podán společně s návrhem zákona o zdravotnických prostředcích, měl obsáhle novelizovat zákon o veřejném zdravotním pojištění, včetně napadených ustanovení, přičemž jeho součástí měla být podrobnější úprava úhradové regulace zdravotnických prostředků. Návrh zákona byl však v únoru 2014 ještě před prvním čtením vzat zpět nově jmenovanou vládou. Předmětná úhradová regulace se nakonec nestala ani součástí zákona o zdravotnických prostředcích. 132. Ústavní soudÚstavní soud uzavírá, že napadená ustanovení nejsou natolik určitá, aby již na jejich základě bylo možné dovodit, na poskytnutí jakých zdravotnických prostředků má pojištěnec právo. Jejich použití proto závisí teprve na konkrétním postupu zdravotních pojišťoven, jímž je obsah tohoto práva fakticky vymezen. Tím je ovšem založen nesoulad těchto ustanovení s čl. 31 větou druhou Listiny, který stanoví základní právo občanů na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění, a čl. 4 odst. 2 Listiny, ze kterého pro stanovení mezí tohoto práva vyplývá výhrada zákona. VIII./c Posouzení souladu napadených ustanovení s právem podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny 133. Dále se Ústavní soudÚstavní soud zabýval námitkami, podle nichž napadená ustanovení zakládají nepřípustný zásah do práva výrobců, dovozců a distributorů zdravotnických prostředků podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. 134. Podstatou a smyslem základního práva podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny je svoboda jednotlivce zvolit si a realizovat způsob, jakým si bude zajišťovat prostředky pro své potřeby. Není přitom podstatné, zda bude činnost, jež by měla vést k dosažení tohoto cíle, vykonávat v zaměstnaneckém vztahu nebo jako podnikatel na vlastní odpovědnost [nález ze dne 8. prosince 2015 sp. zn. Pl. ÚS 5/15 (15/2016 Sb.), bod 54]. 135. Ústavní soudÚstavní soud podotýká, že obdobně jako v případě práva na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 druhé věty Listiny se jednotlivec může i práva podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny domáhat pouze v mezích zákonů, které je provádějí. Ustanovení čl. 41 odst. 1 Listiny se vztahuje i na toto základní právo. Podle čl. 26 odst. 2 Listiny může zákon stanovit podmínky a omezení pro výkon některých povolání nebo činností, a to za jakýmkoliv účelem, který není ústavně nepřípustný [srov. nález ze dne 20. června 2006 sp. zn. Pl. ÚS 38/04 (N 125/41 SbNU 551; 409/2006 Sb.), bod 29]. Zákonodárce má tedy relativně širokou, byť nikoliv absolutní, dispozici pro konkrétní vymezení obsahu a způsobu realizace uvedeného práva [srov. nález ze dne 23. května 2000 sp. zn. Pl. ÚS 24/99 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.) nebo nález ze dne 12. července 2001 sp. zn. Pl. ÚS 11/2000 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.), část VIII písm. H]. Meze základního práva podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost musí být v souladu s čl. 4 odst. 2 Listiny stanoveny zákonem, ve vztahu k němuž se uplatní obecné požadavky na obsah právního předpisu plynoucí ze zásady demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, včetně požadavků určitosti a předvídatelnosti zákona. V tomto ohledu lze plně odkázat na výše uvedená východiska přezkumu (viz body 103 až 107). 136. Systém veřejného zdravotního pojištění má zásadní vliv na podmínky podnikání v oblasti zdravotnictví. Jeho prostřednictvím jsou regulovány právní vztahy mezi pojištěnci, poskytovateli zdravotních služeb a zdravotními pojišťovnami, a to za tím účelem, aby byly pojištěncům poskytovány potřebné zdravotní služby bez jejich přímé platby, za úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Ústavní soudÚstavní soud se k otázce významu tohoto systému ve vztahu k právu podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny opakovaně vyjádřil v souvislosti s rozhodováním o ústavnosti tzv. úhradových vyhlášek. Na základě srovnání výdajů na zdravotnictví z veřejných zdrojů (především z veřejného zdravotního pojištění) a soukromých zdrojů konstatoval, že možnost poskytovatelů zdravotních služeb podnikat je zásadním způsobem ovlivněna tím, zda jim za provedené výkony vznikne nárok na úhradu vůči některé ze zdravotních pojišťoven. V převážné většině segmentů zdravotní péče jde dokonce o nezbytnou podmínku této činnosti [nález sp. zn. Pl. ÚS 19/13, body 33 až 36], neboť vysoké náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče, obvykle převyšující finanční možnosti jednotlivých pojištěnců, v podstatě vylučují, aby tito vyhledali nebo upřednostnili poskytovatele požadujícího od nich přímou úhradu. 137. Naplnění práva na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky na základě veřejného pojištění podle čl. 31 věty druhé Listiny předpokládá, že úhrada z veřejného zdravotního pojištění se bude vztahovat nejen na jednotlivé výkony poskytovatele zdravotnických služeb, nýbrž i na léčivé přípravky a zdravotnické prostředky, jež jsou potřebné k dosažení žádoucího léčebného účinku. Z tohoto důvodu je součástí systému veřejného zdravotního pojištění i regulace právních vztahů mezi pojištěnci, výdejci léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků a zdravotními pojišťovnami a dále souvisejících právních vztahů, jejichž účastníky jsou výrobci, dovozci nebo distributoři léčiv a zdravotnických prostředků. 138. Napadené ustanovení dotváří zákonem stanovené podmínky, za nichž mohou dodavatelé zdravotnických prostředků realizovat své právo podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, a tudíž i meze tohoto základního práva. Možnost, že jimi dodávané zdravotnické prostředky budou pojištěncům poskytovány za úhradu z veřejného zdravotního pojištění, má zásadní význam pro jejich dostupnost, a tím i konkurenceschopnost a postavení na trhu. 139. Zařazení zdravotnického prostředku do systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění není podmíněno jeho registrací ani uzavřením smlouvy mezi zdravotní pojišťovnou a dodavatelem zdravotnických prostředků. Napadená ustanovení jsou založena na předpokladu, že jakýkoliv zdravotnický prostředek, jenž byl uveden na trh v souladu se zákonem o zdravotnických prostředcích, by měl být do tohoto systému bez dalšího zařazen a jeho existence na trhu by měla být zohledněna v rámci postupu zdravotních pojišťoven při „zjišťování“ zdravotnického prostředku v „provedení nejméně ekonomicky náročném, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení“. Přesto nelze přehlédnout, že tento zákonný předpoklad není z důvodu neurčitosti stávající zákonné úpravy splnitelný. 140. Ústavní soudÚstavní soud připomíná, že zákon o veřejném zdravotním pojištění neupravuje postup, v jehož rámci by bylo rozhodováno o zařazení zdravotnického prostředku do systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní pojišťovna zároveň ale ani nezískává bez dalšího vědomost o uvedení zdravotnického prostředku na trh (jeho notifikaci) nebo o dalších skutečnostech, jež mají vliv na posouzení jeho „ekonomické náročnosti“, především o jeho vlastnostech a ceně, respektive nákladech. Je proto pravidlem, že zdravotnické prostředky, jež byly uvedeny na trh, nejsou přinejmenším po určitou dobu zdravotními pojišťovnami ani hrazeny, ani zohledňovány při zjišťování „ekonomicky nejméně náročné varianty“. Za této situace se jeví být existence určitého postupu, jehož předmětem by byla identifikace zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění, jakož i „zjištění“ výše jejich úhrady, nezbytnou. Tento postup však dnes může mít z důvodu nedostatečné zákonné úpravy povahu pouze faktickou, případně být vyjádřen toliko formou metodiky zdravotní pojišťovny (kterou v praxi plní číselníky zdravotních pojišťoven). 141. Neurčitost napadených ustanovení má za následek, že dodavatel zdravotnických prostředků - stejně jako pojištěnec - na jejich základě nemůže zjistit, zda jím dodávané zdravotnické prostředky poskytované při ambulantní zdravotní péči mohou být hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, jakým způsobem byly posouzeny jejich vlastnosti (provedena jejich kategorizace), zjištěna jejich cena, respektive náklady, a provedeno srovnání jejich „ekonomické náročnosti“. Ani ve vztahu k dodavateli není stanovena forma, jakou se má dozvědět o zařazení jím dodávaného zdravotnického prostředku do systému úhrad a o zdravotní pojišťovnou „zjištěné“ výši úhrady. Rozhodující je vždy až konkrétní postup zdravotní pojišťovny, z něhož vyplyne, zda zdravotnický prostředek bude hrazen z veřejného zdravotního pojištění a v jaké výši. 142. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že jeho právní závěry ohledně neurčitosti napadených ustanovení (body 110 až 122) se uplatní i ve vztahu k posouzení jejich souladu s právem podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Zdravotní pojišťovna svým postupem podle těchto ustanovení fakticky stanoví podmínky, a tedy i meze, za nichž mohou dodavatelé zdravotnických prostředků realizovat své právo podnikat. Tento závěr je ostatně umocněn i zjištěními, která Ústavní soudÚstavní soud učinil na základě provedeného dokazování. Z vyjádření navrhovatele stejně jako z výslechu zástupců zdravotních pojišťoven i asociací dodavatelů zdravotnických prostředků vyplynulo, že zdravotní pojišťovny, zejména Všeobecná zdravotní pojišťovna, ve skutečnosti rozhodují o tom, zda určitý zdravotnický prostředek bude zařazen do tzv. číselníků zdravotních pojišťoven, a bude tak moci být hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Toto zařazení (včetně přiřazení „kódu, pod kterým je zdravotnický prostředek evidován příslušnou zdravotní pojišťovnou“) je nezbytnou podmínkou toho, aby zdravotnický prostředek mohl být předepisován ze strany lékařů. Postup, na jehož základě je zjištěno „provedení nejméně ekonomicky náročné, v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení“ a zjištěna jeho cena přitom není nijak zřejmý. Tato cena je zdravotní pojišťovnou - nad rámec regulace cenovými předpisy - do značné míry usměrňována, o čemž svědčí i jednání mezi zdravotní pojišťovnou a dodavateli zdravotnických prostředků, jejímž předmětem má být právě její úprava. 143. Lze jen dodat, že uvedené hodnocení se z hlediska dodavatelů zdravotnických prostředků v plné míře uplatní nejen v případě zdravotnických prostředků poskytovaných při ambulantní zdravotní péči, jejichž úhrada je upravena napadenými ustanoveními, ale z povahy věci také v případě zdravotnických prostředků poskytovaných při lůžkové zdravotní péči podle § 15 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění. 144. Vzhledem k tomu, že napadená ustanovení stanoví podmínky realizace práva dodavatelů zdravotnických prostředků podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny natolik neurčitým způsobem, že k jejich stanovení fakticky dochází až postupem zdravotních pojišťoven, je opodstatněn závěr o jejich nesouladu nejen s tímto základním právem, ale též s výhradou zákona podle čl. 4 odst. 2 Listiny, která musí být respektována při stanovení jeho mezí. VIII./d Posouzení souladu napadených ustanovení z hlediska práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny 145. Poslední okruh námitek, které uplatnil navrhovatel, se týká možnosti pojištěnců a dodavatelů zdravotnických prostředků domáhat se soudní ochrany jejich práv proti postupu zdravotních pojišťoven při „zjišťování“ výše úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění. 146. Ústavní soudÚstavní soud zdůrazňuje, že napadená ustanovení žádným způsobem neupravují, tudíž ani neomezují případný soudní přezkum postupu zdravotních pojišťoven. Již z tohoto důvodu nemůže být dán jejich nesoulad s právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny, avšak absence jakékoli právní úpravy postupu při určování cen zdravotnických prostředků přístup všech dotčených subjektů k soudu značně ztěžuje. IX. Zrušení napadených ustanovení a odklad vykonatelnosti nálezu 147. Ze všech těchto důvodů dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že napadená ustanovení jsou v rozporu s čl. 4 odst. 2, čl. 26 odst. 1 a čl. 31 větou druhou Listiny, pročež je podle § 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., zrušil uplynutím dne 31. prosince 2018. 148. Odložení vykonatelnosti nálezu je opodstatněno především důsledky, které by mělo okamžité zrušení napadených ustanovení pro výdaje veřejných rozpočtů. Zásah Ústavního souduÚstavního soudu by měl za následek významné navýšení úhrad za zdravotnické prostředky, aniž by k tomu z ústavněprávního hlediska existoval jakýkoliv významný důvod. Tento nález totiž nezpochybňuje samotnou možnost navázání výše úhrady na cenu referenčního zdravotnického prostředku, ani to, aby na tuto cenu měla vliv hospodářská soutěž mezi dodavateli zdravotnických prostředků. Při okamžitém zrušení by navíc v mnoha směrech nadále zůstala zachována neurčitost zákonné úpravy, například pokud jde o zařazení zdravotnických prostředků do systému úhrad z veřejného zdravotního pojištění. 149. Při stanovení délky odkladu vykonatelnosti Ústavní soudÚstavní soud zohlednil nezbytnost přijetí nové komplexní úpravy systému úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění a v tomto ohledu vytvořil zákonodárci potřebný časový prostor. Nová úprava musí dostát výše uvedeným ústavním požadavkům. Pakliže se zákonodárce rozhodne zachovat dosavadní koncepci rozhodování o výši úhrad, bude muset současně v nezbytné míře upravit související postup zdravotních pojišťoven tak, aby byla zajištěna jeho transparentnost a přezkoumatelnost, a tím ochrana práv všech dotčených osob. To platí obzvlášť, pokud jde o použití zákonem stanovených věcných či odborných kritérií, od nichž se odvíjí výše úhrad a mezi něž patří i „ekonomická náročnost“ či „míra a závažnost zdravotního postižení“. Jednou z možných cest je, že se na rozhodování o výši úhrad zdravotnických prostředků budou účastnit i jiné subjekty než zdravotní pojišťovny, například zástupci odborných společností. 150. Zjištěné nedostatky s ohledem na svou povahu zatěžují stávající zákonnou úpravu systému úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění jako celek, a to bez ohledu na to, zda jsou jejím předmětem zdravotnické prostředky poskytované při lůžkové nebo ambulantní zdravotní péči. Je přitom bez významu, že Ústavní soudÚstavní soud v tomto řízení zrušil pouze její část, vůči níž směřoval návrh navrhovatele. Do doby přijetí nové zákonné úpravy trvá zdravotním pojišťovnám povinnost interpretovat napadená ustanovení takovým způsobem, aby byla v co největší míře - v intencích tohoto nálezu - respektována práva všech subjektů, jež mohou být jejich postupem dotčena. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r.
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 230/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 230/2017 Sb. Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Vyhlášeno 31. 7. 2017, částka 84/2017 230 SDĚLENÍ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 20. července 2017 o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje podle § 30b odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, uvedený v příloze k tomuto sdělení. V seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je uváděno pořadové číslo, název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace, datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla daná výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, a doba platnosti tohoto schválení. Ministr: v z. Ing. Plaga, Ph.D., v. r. náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Příloha Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí P.Č.\| Název\| IČO\| Sídlo\| Datum nabytí právní moci rozhodnutí \| Doba platnosti * ---\|---\|---\|---\|---\|--- 1\| Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985815\| Fričova 298/1, 251 65 Ondřejov\| 13\\. února 2013\| 5 let 2\| Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 68081707\| Královopolská 135, 612 65 Brno\| 6\\. února 2013\| 5 let 3\| Biologické centrum AV ČR, v. v. i.\| 60077344\| Branišovská 1160/31, 370 05 České Budějovice\| 6\\. února 2013\| 5 let 4\| Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 86652036\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 6\\. února 2013\| 5 let 5\| Botanický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985939\| Zámek 1, 252 43 Průhonice\| 6\\. února 2013\| 5 let 6\| Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.\| 44994575\| Líšeňská 33a, 636 00 Brno\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 7\| Centrum výzkumu Řež, s. r. o.\| 26722445\| Hlavní 130, 250 68 Husinec - Řež\| 1\\. prosince 2013\| 5 let 8\| COMTES FHT a. s.\| 26316919\| Průmyslová 995, 334 41 Dobřany\| 4\\. ledna 2014\| 5 let 9\| Česká geologická služba\| 00025798\| Klárov 131/3, 118 21 Praha 1\| 24\\. ledna 2016\| 5 let 10\| Česká zemědělská univerzitauniverzita v Praze\| 60460709\| Kamýcká 129, 165 00 Praha 6 - Suchdol\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 11\| České vysoké učení technické v Praze\| 68407700\| Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6\| 13\\. února 2013\| 5 let 12\| Ekologické služby, s. r. o.\| 26733544\| Tichá 784/4, 268 01 Hořovice\| 18\\. dubna 2015\| 5 let 13\| ENKI o. p. s.\| 25173154\| Dukelská 145, 379 01 Třeboň\| 28\\. března 2013\| 5 let 14\| Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378076\| Na Florenci 3/1420, 110 01 Praha 1\| 11\\. května 2013\| 5 let 15\| Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985955\| Jilská 361/1, 110 01 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 16\| Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378271\| Na Slovance 1999/2, 182 21 Praha 8\| 13\\. února 2013\| 5 let 17\| Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985823\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 13\\. února 2013\| 5 let 18\| Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985530\| Boční II/1401, 141 31 Praha 4\| 11\\. května 2013\| 5 let 19\| Geologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985831\| Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 - Lysolaje\| 31\\. května 2014\| 5 let 20\| Jihočeská univerzitauniverzita v Českých Budějovicích\| 60076658\| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice\| 6\\. února 2013\| 5 let 21\| Masarykova univerzitauniverzita\| 00216224\| Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno\| 13\\. února 2013\| 5 let 22\| Masarykův onkologický ústav\| 00209805\| Žlutý kopec 7, 656 53 Brno\| 4\\. listopadu 2016\| 5 let 23\| Matematický ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985840\| Žitná 25, 115 67 Praha 1\| 13\\. února 2013\| 5 let 24\| Mendelova univerzitauniverzita v Brně\| 62156489\| Zemědělská 1/1665, 613 00 Brno\| 6\\. února 2013\| 5 let 25\| Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 61388971\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 24\\. března 2013\| 5 let 26\| Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.\| 67985998\| Politických vězňů 7, 111 21 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 27\| Orientální ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378009\| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8\| 5\\. ledna 2016\| 5 let 28\| Ostravská univerzitauniverzita\| 61988987\| Dvořákova 138/7, 701 03 Ostrava\| 7\\. července 2017\| 5 let 29\| Psychiatrické centrum Praha\| 00023752\| Ústavní 91, 181 03 Praha 8 - Bohnice\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 30\| Slezská univerzitauniverzita v Opavě\| 47813059\| Na Rybníčku 1, 746 01 Opava\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 31\| Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378017\| Valentinská 1, 110 00 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 32\| Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.\| 68378025\| Jilská 1, 110 00 Praha 1\| 15\\. února 2013\| 5 let 33\| Státní ústav radiační ochrany, v. v. i.\| 86652052\| Bartoškova 150/28, 140 04 Praha 4\| 3\\. března 2017\| 5 let 34\| Technická univerzitauniverzita v Liberci\| 46747885\| Studentská 2, 461 17 Liberec\| 15\\. února 2013\| 5 let 35\| UniverzitaUniverzita Hradec Králové\| 62690094\| Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové\| 24\\. března 2013\| 5 let 36\| UniverzitaUniverzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem\| 44555601\| Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 37\| UniverzitaUniverzita Karlova v Praze\| 00216208\| Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1\| 15\\. února 2013\| 5 let 38\| UniverzitaUniverzita Palackého v Olomouci\| 61989592\| Křížkovského 8, 771 47 Olomouc\| 24\\. března 2013\| 5 let 39\| UniverzitaUniverzita Pardubice\| 00216275\| Studentská 95, 532 10 Pardubice\| 15\\. února 2013\| 5 let 40\| UniverzitaUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně\| 70883521\| Mostní 5139, 760 01 Zlín\| 15\\. února 2013\| 5 let 41\| Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.\| 68081715\| Veveří 97, 602 00 Brno\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 42\| Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.\| 61388980\| Husinec-Řež č.p. 1001, 250 68 Řež\| 24\\. března 2013\| 5 let 43\| Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.\| 68081766\| Květná 8, 603 65 Brno\| 15\\. února 2013\| 5 let 44\| Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.\| 68378033\| Husova 4, 110 00 Praha 1\| 10\\. května 2014\| 5 let 45\| Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.\| 61389030\| Rozvojová 263, 165 02 Praha 6 - Lysolaje\| 22\\. června 2013\| 5 let 46\| Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.\| 68378041\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 15\\. února 2013\| 5 let 47\| Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.\| 67985882\| Chaberská 1014/57, 182 51 Praha 8 - Kobylisy\| 15\\. února 2013\| 5 let 48\| Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.\| 61388955\| Dolejškova 3, 182 23 Praha 8\| 15\\. února 2013\| 5 let 49\| Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.\| 68378289\| Boční II/1401 141 31 Praha 4\| 8\\. března 2013\| 5 let 50\| Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.\| 68081723\| Žižkova 22, 616 62 Brno\| 8\\. března 2013\| 5 let 51\| Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.\| 61389021\| Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8\| 8\\. března 2013\| 5 let 52\| Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.\| 68145535\| Studenstská 1768, 708 00 Ostrava-Poruba\| 7\\. prosince 2013\| 5 let 53\| Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.\| 67985858\| Rozvojová 135, 165 02 Praha 6\| 15\\. února 2013\| 5 let 54\| Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.\| 67985807\| Pod Vodárenskou věží 2, 182 07 Praha 8\| 11\\. května 2013\| 5 let 55\| Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.\| 61389005\| Husinec-Řež č.p. 130, 250 68 Řež\| 8\\. března 2013\| 5 let 56\| Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.\| 61389013\| Heyrovského náměstí 2, 162 06 Praha 6 -Břevnov\| 8\\. března 2013\| 5 let 57\| Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.\| 48546054\| Nerudova 3, 118 50 Praha 1\| sobota 5. září 2015\| 5 let 58\| Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.\| 68378050\| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4\| 8\\. března 2013\| 5 let 59\| Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.\| 61388963\| Flemingovo náměstí 2, 166 10 Praha 6\| 15\\. února 2013\| 5 let 60\| Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.\| 68378068\| Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1\| 15\\. března 2013\| 5 let 61\| Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.\| 67985874\| Pod Paťankou 30, 166 12 Praha 6\| 8\\. března 2013\| 5 let 62\| Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.\| 68378092\| Letenská 4, 118 51 Praha 1\| 24\\. března 2013\| 5 let 63\| Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.\| 68081731\| Královopolská 147, 612 64 Brno\| 24\\. března 2013\| 5 let 64\| Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.\| 67985891\| V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 65\| Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.\| 68378297\| Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9\| 29\\. května 2016\| 5 let 66\| Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.\| 67985556\| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8\| 8\\. března 2013\| 5 let 67\| Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.\| 61388998\| Dolejškova 1402/5, 182 00 Praha 8\| 24\\. března 2013\| 5 let 68\| Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.\| 86652079\| Bělidla 986/4a, 603 00 Brno\| 13\\. února 2016\| 5 let 69\| Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.\| 67985904\| Rumburská 89, 277 21 Liběchov\| 11\\. května 2013\| 5 let 70\| Veterinární a farmaceutická univerzitauniverzita Brno\| 62157124\| Palackého třída 1946/1, 612 42 Brno\| 16\\. června 2017\| 5 let 71\| Vysoká škola báňská - Technická univerzitauniverzita Ostrava\| 61989100\| 17\\. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba\| 24\\. března 2013\| 5 let 72\| Vysoká škola ekonomická v Praze\| 61384399\| nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3\| 2\\. srpna 2013\| 5 let 73\| Vysoká škola chemicko-technologická v Praze\| 60461373\| Technická 5, 166 28 Praha 6\| 8\\. března 2013\| 5 let 74\| Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích\| 75081431\| Okružní 517/10, 370 01 České Budějovice\| sobota 5. září 2015\| 5 let 75\| Vysoké učení technické v Brně\| 00216305\| Antonínská 548/1, 601 90 Brno\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 76\| Výzkumný ústav anorganické chemie, a. s.\| 62243136\| Revoluční 84, 400 01 Ústí nad Labem\| 26\\. října 2013\| 5 let 77\| Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i.\| 00025615\| Ústecká 98, 250 66 Zdiby\| středa 4. září 2013\| 5 let 78\| Výzkumný ústav potravinářský Praha, v. v. i.\| 00027022\| Radiová 1275/7, 102 00 Praha 10 - Hostivař\| 15\\. dubna 2017\| 5 let 79\| Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.\| 00027162\| Hudcova 296/70, 621 00 Brno-Medlánky\| 15\\. dubna 2017\| 5 let 80\| Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.\| 00027014\| Přátelství 815, 104 00 Praha - Uhříněves\| 28\\. dubna 2013\| 5 let 81\| Západočeská univerzitauniverzita v Plzni\| 49777513\| Univerzitní 8, 306 14 Plzeň\| 24\\. března 2013\| 5 let \| Datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí. *\| Doba platnosti schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, počítaná ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení.
Vyhláška č. 229/2017 Sb.	Vyhláška č. 229/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb. Vyhlášeno 31. 7. 2017, datum účinnosti 15. 8. 2017, částka 83/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb., se mění takto: * Čl. II - Technický předpis * Čl. III - Účinnost Aktuální znění od 15. 8. 2017 229 VYHLÁŠKA ze dne 12. července 2017, kterou se mění vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb. Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 8 odst. 5 a § 9 odst. 10 písm. c) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 9/2009 Sb. a zákona č. 61/2017 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 131/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 2 se slova „1 % sušiny“ nahrazují slovy „1,5 % sušiny“. 2. V § 7 odst. 6 se slova „zkoušení půdy“ nahrazují slovy „zkoušení zemědělských půd“. 3. V § 7 odst. 7 se slova „hnojiva.ha-1“ nahrazují slovy „sušiny.ha-1“. 4. V § 7 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Statková a organická hnojiva dodávaná volně ložená nesmějí být používána a) na orné půdě využívané k pěstování polních zelenin a ovoce v období od výsevu nebo výsadby do sklizně, s výjimkou nastýlání plodin slámovým mulčem, a b) v plodících ovocných výsadbách a na dílech půdních bloků s druhem zemědělské kultury vinice jeden měsíc před zahájením sklizně.“. 5. V § 9 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje. 6. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní: „§ 9a Způsob hlášení letecké aplikace kapalných hnojiv nebo pomocných látek Vzor formuláře pro hlášení letecké aplikace kapalných hnojiv nebo pomocných látek je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.“. 7. V nadpisu přílohy č. 2 se slova „statkových hnojiv,“ zrušují. 8. V příloze č. 2 se slova „podnikatel v zemědělství“ nahrazují slovy „zemědělský podnikatel“. 9. V příloze č. 2 se slova „statková hnojiva,“ zrušují. 10. V příloze č. 2 se slova „půdního bloku nebo jeho dílu“ nahrazují slovy „dílu půdního bloku“. 11. V příloze č. 3 v tabulce obsažené v části A se v řádku „Hnůj skotu“ vkládá pod řádek „krávy dojené“ řádek, který zní: „směs hnoje od více kategorií skotu\| 22\| 6,7\| 4,0\| 7,6“. ---\|---\|---\|---\|--- 12. V příloze č. 3 v tabulce obsažené v části A se v posledním řádku za slova „digestátu (separát)“ vkládají slova „nebo tuhý digestát“. 13. Příloha č. 4 zní: „Příloha č. 4 k vyhlášce č. 377/2013 Sb. Hlášení letecké aplikace kapalných hnojiv nebo pomocných látek Zemědělský podnikatel\| ---\|--- Místo podnikání nebo sídlo\| Datum narození nebo IČ, bylo-li přiděleno\| Plánovaný termín aplikace (datum)\| Název a množství aplikovaných kapalných hnojiv nebo pomocných látek\| Místo aplikace s určením dílů půdních bloků podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (LPIS)\| Osoba provádějící aplikaci (název, sídlo, IČ, bylo-li přiděleno)\| Datum, podpis:“. Čl. II Technický předpis Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Čl. III Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 227/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 227/2017 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Vyhlášeno 31. 7. 2017, částka 82/2017 227 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 13. července 2017 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 4. listopadu 2017 nové volby do zastupitelstva obce: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Hradce\| České Budějovice\| Jihočeský Ministr: Chovanec v. r.
Zákon č. 226/2017 Sb.	Zákon č. 226/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 7. 2017, datum účinnosti 31. 7. 2017, částka 82/2017 * Čl. I - V § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb. a zákona č. 162/2013 Sb., se za slova „8. březen - Mezinárodní den žen,“ * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 31. 7. 2017 226 ZÁKON ze dne 27. června 2017, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb. a zákona č. 162/2013 Sb., se za slova „8. březen - Mezinárodní den žen,“ vkládají slova „9. březen - Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi - Březince,“ a slova „10. červen - Vyhlazení obce Lidice,“ se nahrazují slovy „10. červen -Den památky obětí vyhlazení obce Lidice, 18. červen - Den hrdinů druhého odboje,“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 225/2017 Sb.	Zákon č. 225/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 31. 7. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 82/2017 * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o požární ochraně * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní památkové péči * ČÁST ČTVRTÁ - Změna horního zákona * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o geologických pracích * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o dani z nemovitých věcí * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o daních z příjmů * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o dráhách * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna lesního zákona * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o civilním letectví * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o oceňování majetku * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna veterinárního zákona * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o nouzových zásobách ropy * ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze * ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o integrovaném záchranném systému * ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví * ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o hospodaření energií * ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna energetického zákona * ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí * ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna lázeňského zákona * ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna vodního zákona * ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o vodovodech a kanalizacích * ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o státních hranicích * ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o myslivosti * ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o integrované prevenci * ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech * ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty * ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna správního řádu * ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích * ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o nakládání s těžebním odpadem * ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací * ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o ochraně ovzduší * ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu * ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna katastrálního zákona * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o prevenci závažných havárií * ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o vyvlastnění * ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (283/2021 Sb.) 225 ZÁKON ze dne 27. června 2017, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST DRUHÁ Změna zákona o požární ochraně Čl. III Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb. a zákona č. 229/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Vlastník nebo uživatel nástupní plochy pro požární techniku je povinen ji označovat a udržovat v takovém stavu, aby bylo umožněno použití požární techniky.“. 2. V § 24 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které včetně poznámky pod čarou č. 14 zní: „t) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury a uplatňuje závazné stanovisko v společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury14) z hlediska požární ochrany. 14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. 3. § 31 včetně nadpisu zní: „§ 31 Výkon státního požárního dozoru (1) Státní požární dozor se vykonává a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, b) posuzováním 1. regulačního plánu, nahrazuje-li územní rozhodnutí vztahující se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v bodech 3 až 8, 2. podkladů k územnímu souhlasu nebo dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahujících se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v bodech 4 až 8, 3. podkladů k územnímu souhlasu nebo dokumentace pro vydání územního rozhodnutí vztahujících se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 5 až 7 stavebního zákona, jedná-li se o nadzemní vedení, 4. projektové dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, jedná-li se o stavbu rodinného domu a stavbu pro rodinnou rekreaci s celkovou zastavěnou plochou nad 200 m2, 5. projektové dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. b) a c) stavebního zákona, 6. projektové dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, pokud budou sloužit pro výrobu, skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami a hořlavými nebo hoření podporujícími plyny, 7. dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. g) stavebního zákona, mající charakter budovy pro bydlení a ubytování nebo administrativní budovy určené souborně pro více než 50 osob, 8. projektové dokumentace stavby, která primárně vyžaduje stavební povolení, včetně projektové dokumentace staveb uvedených v bodech 4 až 7, pokud budou schvalovány v režimu stavebního povolení, 9. dokumentace ke změně v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změně činnosti u staveb uvedených v bodech 3 až 8, 10. dokumentace staveb uvedených v bodech 3 až 8, pokud se jedná o dokumentaci k povolení změny stavby před jejím dokončením, nebo dokumentace k nařízení nezbytných úprav, 11. dokumentace staveb uvedených v bodech 3 až 8, pokud se jedná o udržovací práce dle § 104 odst. 1 písm. j) nebo stavební úpravy dle § 104 odst. 1 písm. k) stavebního zákona. Posuzování se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu13) nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb a zařízení, u kterých je vykonáván státní požární dozor, c) ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek, d) posuzováním a typovým schvalováním zařízení dálkového přenosu určeného pro účely Hasičského záchranného sboru České republiky, e) schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím, f) zjišťováním příčin vzniku požárů, g) kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. b) až d)], h) ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření. (2) V protokolu o kontrole provedené podle odstavce 1 písm. a) nebo g) orgán vykonávající státní požární dozor stanoví kontrolované osobě lhůtu pro podání písemné zprávy o odstranění nedostatků uloženém podle odstavce 1 písm. h) orgánu vykonávajícímu státní požární dozor. (3) Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je závazné stanovisko podle stavebního zákona. (4) Podklady, dokumentaci a projektovou dokumentaci podle odstavce 1 písm. b) předkládá orgánu vykonávajícímu státní požární dozor stavebník v listinném vyhotovení.“. 4. § 32 zní: „§ 32 Ministerstvo vykonává státní požární dozor podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) a) u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů, b) u staveb, které si vyhradí, c) u zařízení podle § 31 odst. 1 písm. d).“. 5. V § 95 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Stanoviska vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí nebo jiné úkony podle stavebního zákona jsou závazným stanoviskem podle správního řádu a nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Stanoviska uplatněná k návrhu regulačního plánu nejsou správním rozhodnutím.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státní památkové péči Čl. IV Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 307/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 124/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 127/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 2 se za slovo „stavbě,“ vkládají slova „prodejnímu stánku, konstrukci a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů,“. 2. V § 14 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „V souladu se závazným stanoviskem uvedených správních orgánů rozhoduje stavební úřad také ve společném územním a stavebním řízení podle stavebního zákona.“. 3. V § 26 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 31 zní: „(3) Ministerstvo kultury je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury31) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska působnosti ministerstva, krajských úřadů a obecních úřadů v oblasti státní památkové péče. 31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna horního zákona Čl. V Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 498/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 89/2016 Sb. a zákona č. 264/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 19 odst. 1 se slova „Rozhodnutí o umístění“ nahrazují slovem „Umístění“. 2. V § 19 odst. 1 se slovo „vydat“ nahrazuje slovem „povolit“. 3. V § 19 odst. 2 se slova „o vydání rozhodnutí“ nahrazují slovem „povolení“. 4. V § 19 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 27 zní: „(3) Ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury27), které mají být umístěny v chráněném ložiskovém území, uplatňuje závazné stanovisko z hledisek odstavce 1 Český báňský úřad, který je rovněž dotčeným orgánem při posuzování zralosti těchto projektů společného zájmu energetické infrastruktury. 27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. 5. V § 33 odst. 7 větě první se slova „a stavební řízení podle zvláštního právního předpisu10)“ nahrazují slovy „, stavebním nebo společném územním a stavebním řízení podle stavebního zákona“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o geologických pracích Čl. VI Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 13 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 23 zní: „(4) Ministerstvo je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury23). 23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. 2. Na konci § 25 se doplňuje věta „Pokud se v tomto zákoně užívá pojem územní řízení, územní rozhodnutí nebo stavební povolení, rozumí se tím také společné územní a stavební řízení a společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle stavebního zákona.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o ochraně přírody a krajiny Čl. VII Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992, zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 8 odst. 2 se za slova „těchto soustav,“ vkládají slova „k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení,“. 2. V § 8 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí je nezbytné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Toto závazné stanovisko vydává orgán ochrany přírody příslušný k povolení kácení dřevin. Povolení kácení dřevin, včetně uložení přiměřené náhradní výsadby, je-li v závazném stanovisku orgánu ochrany přírody stanovena, vydává stavební úřad a je součástí výrokové části rozhodnutí v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Odstavce 1 až 5 a § 9 se použijí pro kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v řízeních podle věty první obdobně.“. 3. V § 43 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Jde-li o umístění nebo povolení záměru, který je projektem společného zájmu energetické infrastruktury, uděluje výjimku Ministerstvo životního prostředí.“. 4. V § 45h odst. 1 větě první a v § 45i odst. 1 větě první se slova „příznivý stav předmětu“ nahrazují slovem „předmět“. 5. V § 45i odst. 1 větě poslední se za slovo „uplatňování“ vkládá čárka a na konci textu odstavce se doplňují slova „, anebo návrh obsahu aktualizace či změny územně plánovací dokumentace“. 6. V § 45i odstavec 2 zní: „(2) Jestliže orgán ochrany přírody svým stanoviskem podle odstavce 1 významný vliv podle § 45h odst. 1 nevyloučí, musí být daná koncepce nebo záměr předmětem posouzení podle tohoto odstavce postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí3b). Nevyloučí-li výsledek posouzení podle tohoto odstavce významný negativní vliv koncepce nebo záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, musí předkladatel zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je významný negativní vliv vyloučit, nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit; tyto varianty musí být také předmětem posouzení podle tohoto odstavce postupem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se posuzují podle zvláštního právního předpisu17).“. 7. V § 45i odstavec 8 zní: „(8) Orgán, který je příslušný ke schválení koncepce nebo záměru uvedeného v § 45h, jej může schválit, jen pokud na základě stanoviska, případně závěru zjišťovacího řízení, podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí3b) taková koncepce nebo záměr nebude mít významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, anebo za podmínek stanovených v odstavci 9, popřípadě v odstavci 10. Ochrana podle částí druhé, třetí a páté tohoto zákona tím není dotčena.“. 8. V § 45i odst. 9 se věta první nahrazuje větou „Pokud posouzení podle odstavce 2 prokáže významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a neexistuje variantní řešení bez významného negativního vlivu, lze schválit jen variantu s nejmenším možným významným negativním vlivem, a to pouze z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a až po uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění celkové soudržnosti soustavy ptačích oblastí a evropsky významných lokalit podle odstavce 11.“. 9. V § 45i se na konci textu odstavce 9 doplňují slova „a jejich součástí mohou být opatření směřující k nahrazení možných dočasných ztrát na předmětu ochrany“. 10. V § 45i odst. 10 větě první se za slovo „o“ vkládá slovo „významný“. 11. V § 45i odst. 10 větě třetí se slova „žádosti o stanovisko“ nahrazují slovem „podnětu“. 12. V § 45i odstavec 11 zní: „(11) Kompenzační opatření podle odstavce 9 pro účely koncepce, včetně návrhu opatření k jejich zajištění, stanoví orgán ochrany přírody. Tato kompenzační opatření musí být zahrnuta do koncepce před jejím schválením. Kompenzační opatření podle odstavce 9 pro účely záměru, včetně způsobu a doby sledování nezbytných pro vyhodnocení jejich účinnosti, stanoví rozhodnutím orgán ochrany přírody na základě podnětu orgánu příslušného ke schválení záměru. Kompenzační opatření může v případě negativního ovlivnění prioritních typů přírodních stanovišť anebo prioritních druhů jen z důvodů souvisejících s ochranou lidského zdraví a veřejné bezpečnosti s nesporně příznivými důsledky mimořádného významu pro životní prostředí nebo jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu na základě stanoviska Komise orgán ochrany přírody stanovit pouze v případě, že shledá naplnění naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu podle odstavce 9 nebo důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí podle odstavce 10. Ode dne odeslání podnětu do doby uložení kompenzačních opatření orgánem ochrany přírody lhůty v příslušných řízeních neběží. Uložená kompenzační opatření musí být zajištěna před realizací záměru. Kompenzační opatření jsou zajištěna, pokud jsou funkční. Nelze-li očekávat, že plnohodnotné funkčnosti kompenzačních opatření bude dosaženo v přiměřené době, považují se kompenzační opatření za zajištěná, pokud existuje odůvodněná záruka, že tato opatření budou plnohodnotně funkční a celková soudržnost soustavy ptačích oblastí a evropsky významných lokalit bude zajištěna. Zajištění kompenzačních opatření potvrdí vyjádřením orgán ochrany přírody, který je stanovil. Uložení kompenzačních opatření je důvodem pro stanovení odkladu vykonatelnosti rozhodnutí, kterým se záměr schvaluje, a to ke dni vydání vyjádření orgánu ochrany přírody, kterým bude zajištění kompenzačních opatření potvrzeno.“. 13. V § 45i se doplňují odstavce 12 a 13, které znějí: „(12) O uložených kompenzačních opatřeních a způsobu jejich zajištění informuje příslušný orgán ochrany přírody neprodleně Ministerstvo životního prostředí, které informuje Komisi. (13) Náležitosti posouzení podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.“. 14. V § 56 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Zjistí-li se až po zahájení územního řízení, územního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, společného územního a stavebního řízení, společného územního a stavebního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí nebo stavebního řízení, že stavebním záměrem povolovaným v tomto řízení budou dotčeny ochranné podmínky zvláště chráněného druhu rostliny nebo živočicha stanovené v § 49 nebo 50, a tato skutečnost nebyla před zahájením tohoto řízení známa, lze rozhodnutí v tomto řízení vydat pouze na základě závazného stanoviska orgánu ochrany přírody příslušného k povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, v němž orgán ochrany přírody posoudí splnění podmínek pro povolení výjimky uvedených v odstavcích 1 a 2 a může stanovit případné další podmínky povolení výjimky podle odstavce 3. Povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů včetně stanovení dalších podmínek podle odstavce 3 je součástí výrokové části rozhodnutí vydávaného v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení, ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí nebo ve stavebním řízení.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 15. V § 56 odstavec 7 zní: „(7) V případě povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů platí pro obsah rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 6, obsah opatření obecné povahy podle odstavce 4 a pro obsah dohody podle odstavce 5 obdobně § 5b odst. 3. Povinnosti uvedené v § 5b odst. 5 platí obdobně pro orgán ochrany přírody při povolování výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a pro osobu, které byla povolena výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle odstavce 1 nebo 6, která postupuje podle výjimky povolené opatřením obecné povahy podle odstavce 4 nebo se kterou byla uzavřena dohoda podle odstavce 5 nebo podle § 49 odst. 4. V případě výjimky povolené podle odstavce 6 informuje orgán ochrany přírody Ministerstvo životního prostředí o povolení podle § 5b odst. 5 poté, co od stavebního úřadu obdrží stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, jehož je povolení výjimky součástí, s vyznačením právní moci.“. 16. § 67 včetně nadpisu zní: „§ 67 Povinnosti investorů (1) Ten, kdo v rámci výstavby nebo jiného užívání krajiny zamýšlí uskutečnit závažné zásahy, které by se mohly dotknout zájmů chráněných podle částí druhé, třetí a páté tohoto zákona (dále jen „investor“), je povinen předem zajistit na svůj náklad provedení hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na tyto chráněné zájmy33). V případě pochybností o závažnosti zásahu a jeho rozsahu z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem může ten, kdo jej zamýšlí uskutečnit, požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody. Orgán ochrany přírody vydá odůvodněné stanovisko k závažnosti zásahu a rozsahu dotčených zájmů chráněných tímto zákonem do 30 dnů ode dne doručení žádosti. Součástí hodnocení podle věty první je návrh opatření k vyloučení nebo alespoň zmírnění negativního vlivu na obecně nebo zvláště chráněné části přírody, nebo návrh náhradních opatření. Náležitosti hodnocení stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. (2) Hodnocení podle odstavce 1 se použije jako součást posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud splňuje zároveň požadavky tohoto zákona. (3) Hodnocení podle odstavce 1 je součástí žádosti o vydání povolení, souhlasu či závazného stanoviska podle tohoto zákona. Hodnocení investor předloží také v elektronické podobě. (4) Vyplyne-li z tohoto zákona, z jiných právních předpisů nebo z výsledku hodnocení podle odstavce 1 potřeba zajištění přiměřených opatření k vyloučení nebo zmírnění negativních vlivů zamýšleného zásahu nebo náhradních opatření, je investor povinen tato opatření realizovat na svůj náklad. Rozsah a nezbytnost těchto opatření stanoví orgán ochrany přírody v rozhodnutí nebo závazném stanovisku vydávaném podle tohoto zákona.“. 17. V § 70 odst. 3 se slova „správního řízení“ nahrazují slovy „řízení podle tohoto zákona“. 18. V § 79 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo životního prostředí je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury49) a ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury vykonává státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti pověřených obecních úřadů, obecných úřadů obcí s rozšířenou působností, krajských úřadů a Agentury.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 19. V § 79 odst. 5 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: „k) stanoví náležitosti posouzení podle § 45i odst. 13,“. Dosavadní písmena k) až w) se označují jako písmena l) až x). 20. V § 90 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem územní rozhodnutí nebo stavební povolení, rozumí se tím také společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle stavebního zákona.“. Dosavadní odstavce 2 až 17 se označují jako odstavce 3 až 18. Čl. VIII Přechodné ustanovení Správní řízení o povolení kácení dřevin zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu Čl. IX Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 41/2015 Sb. a zákona č. 184/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 6 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo nejde-li o záměr, pro který je stanoven účel vyvlastnění zákonem, nebo nejde-li o záměr, pro který lze tuto zemědělskou půdu vyvlastnit“. 2. V § 17 se na konci písmene l) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která včetně poznámky pod čarou č. 38 znějí: „n) dává vyjádření k návrhům tras nadzemních a podzemních vedení veřejné technické infrastruktury, jde-li o záměr, který je projektem společného zájmu energetické infrastruktury38); je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury a o) uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být zemědělská půda dotčena stavbou projektu společného zájmu energetické infrastruktury38); u dočasného odnětí nebo trvalého odnětí s dočasným odvodem vydává potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. 2. 38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o dani z nemovitých věcí Čl. X Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 23/2015 Sb. a zákona č. 84/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. o) se slovo „speciálního“ zrušuje. 2. V § 6 odst. 3 větě první se za slova „povolení nebo“ vkládají slova „společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje nebo která“. 3. V § 6 odst. 3 větě třetí se za slovo „povolení“ vkládají slova „nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“. 4. V § 9 odst. 1 písm. j) se za slovo „stavby“ vkládají slova „drah a“. 5. V § 9 odst. 1 písm. j) se slovo „speciálního“ zrušuje. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XI Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb. a zákona č. 454/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 38l odst. 1 písm. c) se za slovo „povolením“ vkládají slova „, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“. 2. V § 38l odst. 1 písm. d) se za slovo „povolením“ vkládají slova „, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o dráhách Čl. XII Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 180/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se za slovo „rozhodnutím“ vkládají slova „nebo společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“. 2. V nadpisu § 7 se za slovo „Stavební“ vkládají slova „a společné územní a stavební“. 3. V § 7 odst. 1 se slova „a stavby na dráze“ zrušují. 4. V § 7 odst. 2 větě první se slova „vydáním kolaudačního souhlasu“ nahrazují slovem „kolaudací“. 5. V § 7 odst. 2 větě druhé se za slovo „povolení“ vkládají slova „nebo společném povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“. 6. V § 7 odstavec 3 zní: „(3) Pro účely umístění, povolení, ohlášení nebo kolaudace stavby na dráze, stavby, která není stavbou dráhy a zasahuje zčásti do jejího obvodu, nebo stavby v ochranném pásmu dráhy, je žadatel povinen vyžádat si závazné stanovisko drážního správního úřadu. V souhlasném závazném stanovisku drážní správní úřad stanoví podmínky pro zajištění bezpečného a plynulého provozu dráhy a její ochrany. Nesouhlasné stanovisko lze vydat pouze tehdy, pokud by stavbou mohl být znemožněn či narušen bezpečný a plynulý provoz dráhy a její ochrana a ani stanovením podmínek podle věty druhé není možné toto riziko odstranit.“. 7. V § 9 odst. 1 se slova „zřizovat a provozovat stavby,“ zrušují. 8. Na konci § 56 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 13 zní: „e) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury13) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska působnosti všech drážních úřadů. 13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o vnitrozemské plavbě Čl. XIII Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 327/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 187/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 5a se věta první nahrazuje větou „Pro účely umístění, povolení, ohlášení nebo kolaudace stavby je žadatel povinen vyžádat si závazné stanovisko plavebního úřadu, jde-li o stavbu přesahující do sledované vodní cesty nebo o stavbu dopravní a technické infrastruktury17) ve vzdálenosti do 50 metrů od břehové čáry sledované vodní cesty určené nejvyšší hladinou vody před jejím vylitím do přilehlého území.“. 2. Na konci § 41 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 22 zní: „k) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury22). 22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna lesního zákona Čl. XIV Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb. a zákona č. 62/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 49 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 34 zní: „(5) Ministerstvo je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury34) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska působnosti všech orgánů státní správy lesů s výjimkou působnosti podle odstavce 4 a § 47 odst. 2. 34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. 2. V § 58 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o povolení stavby, územní rozhodnutí nebo stavební povolení, rozumí se tím také společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle stavebního zákona.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Čl. XV Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb. a zákona č. 370/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 10 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Ve společném územním a stavebním řízení je povolení nahrazeno závazným stanoviskem dotčeného orgánu.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 2. Nadpis § 16 zní: „Územní, stavební a společné územní a stavební řízení“. 3. V § 16 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „řízení a ve stavebním řízení“ nahrazují slovy „, stavebním a ve společném územním a stavebním řízení“. 4. V § 16 odst. 3 větě první se slova „a stavební“ nahrazují slovy „, stavební a společné územní a stavební“. 5. V § 16 odst. 3 větě druhé se slova „řízení a stavebního“ nahrazují slovy „, stavebního a společného územního a stavebního“. 6. V § 16 odst. 3 větě třetí se slova „a stavebním“ nahrazují slovy „, stavebním a společném územním a stavebním“. 7. V § 18g odst. 1 se slova „nebo o vydání kolaudačního souhlasu“ nahrazují slovy „, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo o kolaudaci“. 8. V § 18g odst. 2 písm. d) se slova „kolaudační souhlas“ nahrazují slovem „kolaudaci“. 9. V § 18g odst. 4 úvodní části ustanovení se slovo „vydání“ zrušuje. 10. V § 18g odst. 4 písm. a) se za slovo „povolení“ vkládají slova „nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“. 11. V § 18g odst. 4 písm. b) se slova „kolaudačního souhlasu“ nahrazují slovem „kolaudaci“. 12. V § 18g odst. 5 se za slovo „povolení“ vkládají slova „nebo společném povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“. 13. V § 18g odst. 6 se slova „řízení a v řízení o vydání kolaudačního souhlasu“ nahrazují slovy „nebo ve společném územním a stavebním a při kolaudaci“. 14. V § 30 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje“. 15. V § 32 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládají slova „umisťovat a“. 16. V § 32 odst. 1 písm. a) se za slovo „povolení“ vkládá slovo „, souhlas“. 17. V § 32 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) V územním, stavebním nebo společném územním a stavebním řízení je povolení nahrazeno závazným stanoviskem příslušného silničního správního úřadu.“. 18. V § 40 odst. 2 písm. g) se za slovo „územním“ vkládají slova „a společném územním a stavebním“. 19. V § 40 odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury38) z hlediska působnosti všech silničních správních úřadů s výjimkou působnosti celních úřadů a újezdních úřadů,“. Poznámka pod čarou č. 38 zní: „38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. 20. V § 40 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury38).“. 21. V § 46 odst. 2 se slova „§ 10 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 10 odst. 6“. Čl. XVI Přechodné ustanovení Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o civilním letectví Čl. XVII Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se doplňuje odstavec 11, který včetně poznámky pod čarou č. 35 zní: „(11) Úřad je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury35). 35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. 2. V § 36 odst. 4 se slova „vydá kolaudační souhlas podle stavebního zákona na základě posouzení provozní způsobilosti“ nahrazují slovy „při kolaudaci podle stavebního zákona posoudí také provozní způsobilost“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o oceňování majetku Čl. XVIII V § 9 odst. 2 písm. a) bodu 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., se za slovo „rozhodnutím,“ vkládají slova „společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna veterinárního zákona Čl. XIX V § 76 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 139/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pokud se v tomto zákoně používá pojmu územní řízení nebo stavební řízení, rozumí se tím také společné územní a stavební řízení podle stavebního zákona.“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o nouzových zásobách ropy Čl. XX V § 3 odst. 3 větě třetí zákona č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb., zákona č. 161/2013 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se za slova „stavby nebo“ vkládají slova „společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje anebo“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o hlavním městě Praze Čl. XXI V § 18 odst. 1 písm. h) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 24/2015 Sb. a zákona č. 298/2015 Sb., se za slova „vydává územní rozhodnutí“ vkládají slova „, společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o integrovaném záchranném systému Čl. XXII Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 2 se na konci textu písmene h) doplňují slova „, je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury28) a uplatňuje závazná stanoviska ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska ochrany obyvatelstva,“. Poznámka pod čarou č. 28 zní: „28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. 2. V § 10 odst. 6 se slovo „řízení14)“ nahrazuje slovy „řízení a ve společném územním a stavebním řízení14)“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. XXIII Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 77 odst. 4 větě druhé se slova „územního rozhodnutí a stavebního“ zrušují. 2. V § 80 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které včetně poznámky pod čarou č. 91 zní: „z) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury91) a vykonává působnost dotčeného orgánu ve společném územním a stavebním řízení pro stavby společného zájmu energetické infrastruktury podle § 77, s výjimkou § 83. 91) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o hospodaření energií Čl. XXIV Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 103/2015 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 7 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „povolení“ vkládají slova „žádosti o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“. 2. V § 7 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „stavební povolení“ vkládají slova „žádosti o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“. 3. V § 13 odst. 4 se za slovo „uplatňuje“ vkládají slova „stanoviska a“. 4. V § 13 odst. 4 se slova „v územním řízení a stavebním řízení“ nahrazují slovy „pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu ve věcech územního plánování a stavebního řádu“. 5. V § 13 odst. 5 se za slovo „uplatňuje“ vkládají slova „stanoviska a“. 6. V § 13 odst. 5 se slova „v územním řízení a stavebním řízení“ nahrazují slovy „pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu ve věcech územního plánování a stavebního řádu“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna energetického zákona Čl. XXV Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 2 větě druhé se za slovo „zájmu“ vkládají slova „a liniové stavby nezbytné k jejímu řádnému provozu“. 2. V § 16 písm. g) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „a územnímu plánu“. 3. V § 24 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel přenosové soustavy.“. 4. V § 25 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy.“. 5. V § 46 odst. 1 větě druhé se za slova „umístění stavby,“ vkládají slova „společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“. 6. V § 57 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil výrobce plynu.“. 7. V § 58 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel přepravní soustavy.“. 8. V § 59 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy nebo vlastník plynárenského zařízení.“. 9. V § 60 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel zásobníku plynu.“. 10. V § 68 odst. 1 větě druhé se slova „nebo územního souhlasu“ nahrazují slovy „nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dnem, kdy nabude právních účinků územní souhlas“. 11. V § 69 odst. 1 větě druhé se slova „nebo dnem nabytí právní moci územního souhlasu“ nahrazují slovy „nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dnem, kdy nabude právních účinků územní souhlas“. 12. V § 76 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil držitel licence na rozvod tepelné energie nebo vlastník rozvodného tepelného zařízení.“. 13. V § 87 odst. 1 větě druhé se slova „nebo územního souhlasu“ nahrazují slovy „nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dnem, kdy nabude právních účinků územní souhlas“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Čl. XXVI Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 436/2009 Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 256/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 6 odstavec 5 zní: „(5) Nejedná-li se o záměry, které podléhají posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice České republiky podle § 11, nebo o záměry, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, může oznamovatel předložit místo oznámení dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen „dokumentace“) podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu; v takovém případě se postupuje podle § 8 nebo 10.“. 2. V § 6 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 14 zní: „(6) U záměrů, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je oznamovatel povinen opatřit posouzení zpracované osobou, která je držitelem zvláštní autorizace14), zohlednit závěry tohoto posouzení v oznámení a toto posouzení k oznámení přiložit; oznámení se předkládá ve variantách, pokud z požadavků § 45i odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny vyplývá nezbytnost jejich zpracování. 14) § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 3. V § 6 odstavec 7 zní: „(7) Pokud oznámení splňuje náležitosti podle odstavců 4 a 6, zveřejní jej příslušný úřad podle § 16 do 7 pracovních dnů ode dne jeho obdržení. Příslušný úřad v téže lhůtě zašle kopii oznámení s žádostí o vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům.“. 4. V § 7 odstavec 4 zní: „(4) Zjišťovací řízení ukončí příslušný úřad nejdéle do 45 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení podle § 16; v odůvodněných, zvlášť složitých, případech může být tato lhůta překročena, nejdéle však o 25 dnů. Závěr zjišťovacího řízení neprodleně zašle příslušný úřad oznamovateli, dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům a zveřejní jej podle § 16.“. 5. V § 7 odstavce 7 a 8 znějí: „(7) U záměrů, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zákona o ochraně přírody a krajiny mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, může v odůvodněném písemném závěru příslušný úřad požadovat, aby posouzení zpracované osobou, která je držitelem zvláštní autorizace14), bylo též součástí dokumentace, a to zejména s ohledem na obsah obdržených vyjádření, případně obsah posouzení zpracovaného osobou, která je držitelem zvláštní autorizace. (8) Byl-li záměr předložen ve variantách, je součástí závěru zjišťovacího řízení i výsledek vyhodnocení jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí s uvedením jejich pořadí. Příslušný úřad může v odůvodněném písemném závěru navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení účelné a z technických hledisek možné.“. 6. V § 8 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Nejde-li o postup podle § 6 odst. 5, zajistí oznamovatel na základě oznámení, vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 8 a odůvodněného písemného závěru podle § 7 odst. 5 zpracování dokumentace osobou k tomu oprávněnou podle § 19, a to v listinné podobě v počtu vyhotovení stanoveném dohodou s příslušným úřadem a v elektronické podobě. Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu; dokumentace se zpracovává se zohledněním současného stavu poznatků a metod posuzování a případných výsledků jiných environmentálních hodnocení podle příslušných právních předpisů. (2) Pokud příslušný úřad dojde k závěru, že dokumentace neobsahuje náležitosti požadované tímto zákonem, vrátí ji do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena, oznamovateli a současně informaci o vrácení dokumentace zveřejní na internetu a zašle dotčeným územním samosprávným celkům; jinak ji v téže lhůtě zveřejní podle § 16 a dokumentaci, popřípadě informaci o dokumentaci, zašle s žádostí o vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům. Příslušný úřad bez zbytečného odkladu doručí dokumentaci zpracovateli posudku o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen „posudek“).“. 7. V § 9 odst. 7 se věty druhá a třetí zrušují. 8. V § 9b odst. 1 písm. a) se slovo „posouzený“ nahrazuje slovy „podléhající posuzování“. 9. V § 9b odst. 1 písm. c) se slovo „pořízenými“ nahrazuje slovem „pořizovanými“ a slova „byly zveřejněny“ se nahrazují slovy „se zveřejňují“. 10. § 9e včetně nadpisu zní: „§ 9e Náležitosti podporující podpisové listiny (1) V záhlaví podporující podpisové listiny a na každém jejím očíslovaném podpisovém archu se uvede alespoň název záměru, identifikační údaje právnické osoby podle § 3 písm. i) bodu 2, na jejíž podporu je podporující podpisová listina určena, a dále a) skutečnost, že listina je určena na podporu podání písemného oznámení, kterým se dotčená veřejnost přihlašuje k účasti v navazujícím řízení podle § 9c odst. 3 písm. b), a číslo jednací a datum vydání oznámení o zahájení tohoto navazujícího řízení, nebo b) skutečnost, že listina je určena na podporu odvolání proti rozhodnutí podle § 7 odst. 6 nebo § 9c odst. 4, a číslo jednací a datum vydání tohoto rozhodnutí. (2) Každá osoba podporující právnickou osobu podle § 3 písm. i) bodu 2 uvede na podpisový arch své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis. Podporující podpisovou listinu lze použít pro kterékoliv navazující řízení k danému záměru zahájené v době její platnosti. Doba platnosti podporující podpisové listiny je 18 měsíců od data uvedeného v záhlaví podpisové listiny podle odstavce 1. Doba platnosti podporující podpisové listiny neběží, bylo-li navazující řízení přerušeno.“. 11. Za § 9e se vkládá nový § 10, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 15 a 16 zní: „§ 10 Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů stavebních záměrů na životní prostředí (1) Při posuzování záměru povolovaného podle stavebního zákona (dále jen „stavební záměr“) povolovaného ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí nebo v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (dále jen „řízení s posouzením vlivů“) postupuje příslušný úřad v součinnosti s úřadem příslušným k vedení řízení s posouzením vlivů (dále jen „stavební úřad“). (2) Je-li předmětem řízení s posouzením vlivů pouze část nebo etapa stavebního záměru, který byl předmětem zjišťovacího řízení podle § 7, dokumentace se zpracovává k celému stavebnímu záměru. Ustanovení § 7 odst. 8 věty druhé se nepoužije. (3) Nejedná-li se o postup podle § 6 odst. 5, zajistí oznamovatel zpracování dokumentace na základě oznámení, vyjádření k oznámení podle § 6 odst. 8 a závěru zjišťovacího řízení podle § 7. Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Dokumentaci předkládá oznamovatel stavebnímu úřadu jako součást dokumentace pro řízení s posouzením vlivů, v počtu vyhotovení stanoveném stavebním zákonem. Ustanovení § 8 odst. 1 se nepoužije. (4) V případě, že příslušný úřad dojde k závěru, že dokumentace, která byla příslušnému úřadu zaslána stavebním úřadem15) jako součást dokumentace pro řízení s posouzením vlivů, neobsahuje náležitosti na základě tohoto zákona, sdělí tuto skutečnost stavebnímu úřadu a oznamovateli ve lhůtě 10 dnů; jinak v téže lhůtě sdělí stavebnímu úřadu okruh dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků podle tohoto zákona. Neobsahuje-li dokumentace náležitosti podle tohoto zákona, může oznamovatel dokumentaci před jejím opětovným předložením stavebnímu úřadu projednat s příslušným úřadem. Ustanovení § 8 odst. 2 až 6 se nepoužijí. (5) Příslušný úřad bez zbytečného odkladu poté, co mu bylo oznámeno zahájení řízení s posouzením vlivů stavebním úřadem, obdrženou dokumentaci zveřejní podle § 16 a doručí zpracovateli posudku. Nestanoví-li příslušný úřad jinak, zpracovatel posudku se účastní veřejného ústního jednání podle stavebního zákona, bylo-li nařízeno. Ustanovení § 17 se nepoužije. Po obdržení výsledků projednání podle stavebního zákona (dále jen „výsledky projednání“)16) příslušný úřad předá do 5 dnů výsledky projednání zpracovateli posudku. (6) Podléhá-li záměr mezistátnímu posuzování, sdělí příslušný úřad tuto skutečnost stavebnímu úřadu ve lhůtě uvedené v odstavci 4 a po oznámení o zahájení řízení s posouzením vlivů stavebním úřadem zajistí postup podle § 13 odst. 3 a 4. (7) Zpracovatel posudku zpracuje posudek na základě dokumentace, výsledků projednání a vyjádření dotčeného státu při mezistátním posuzování podle § 13, které se vztahují k vlivům na veřejné zdraví a vlivům na životní prostředí v rozsahu podle § 2. Náležitosti posudku jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu. Doba pro zpracování posudku nesmí být delší než 60 dnů ode dne, kdy byly zpracovateli posudku doručeny výsledky projednání včetně vyjádření dotčeného státu při mezistátním posuzování podle § 13. Tato lhůta může být v odůvodněných, zejména složitých, případech překročena, nejdéle však o dalších 20 dnů. Ustanovení § 9 odst. 2 a 3 se nepoužijí. (8) Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, výsledků projednání, vyjádření dotčeného státu při mezistátním posuzování podle § 13 a posudku stanovisko ve lhůtě do 30 dnů ode dne obdržení posudku; prodlení z důvodu nezaplacení vyúčtované částky oznamovatelem podle § 18 odst. 3 se do lhůty nezapočítává. Náležitosti stanoviska jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Příslušný úřad zašle stanovisko stavebnímu úřadu, dotčeným územním samosprávným celkům, dotčeným správním úřadům a oznamovateli a zveřejní jej podle § 16. Ustanovení § 9a odst. 1 a 2, § 9a odst. 3 věty druhé a § 9a odst. 6 se nepoužijí. (9) U stavebních záměrů podle odstavce 2 se stanovisko vydává k celému stavebnímu záměru a je podkladem pro vydání rozhodnutí v navazujících řízeních ke všem jeho částem nebo etapám. (10) Dojde-li ke změně příslušného úřadu podle § 23 odst. 4, sdělí ministerstvo tuto skutečnost neprodleně stavebnímu úřadu. 15) § 94d odst. 1 a § 94t odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 16) § 94f odst. 1 a § 94v odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 12. § 16 včetně nadpisu zní: „§ 16 Zveřejnění dokumentů pořízených v průběhu posuzování a informací o nich (1) Příslušný úřad na internetu zveřejní a) oznámení, b) závěr zjišťovacího řízení, c) informaci o vrácení dokumentace k přepracování nebo doplnění, d) dokumentaci, e) informaci o místě a času konání veřejného projednání záměru, bylo-li nařízeno, f) posudek, g) stanovisko, h) zápis z veřejného projednání záměru, bylo-li konáno, i) oznámení koncepce, j) návrh koncepce, k) informaci o konzultaci při mezistátním posuzování, l) stanovisko ke koncepci, m) sdělení o ukončení posuzování. (2) Informace uvedené v odstavci 1 písm. c) a e) vyvěsí dotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejich obdržení na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. Informace o dokumentech uvedených v odstavci 1 písm. a), b), d), g), i), j) a l) a o tom, kdy a kde je možné do nich nahlížet, vyvěsí dotčené územní samosprávné celky neprodleně po jejich obdržení na své úřední desce po dobu nejméně 15 dnů. O vyvěšení informací podle věty první a druhé dotčené územní samosprávné celky neprodleně vyrozumí příslušný úřad. Za den zveřejnění se považuje den, kdy došlo k vyvěšení informace podle vět první a druhé na úřední desce dotčeného kraje. (3) O vyvěšení informací podle odstavce 2 vět první a druhé vyrozumí dotčené územní samosprávné celky v případě stavebního záměru i stavební úřad.“. 13. Na konci § 21 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které včetně poznámky pod čarou č. 17 zní: „n) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury17), k jejichž posuzování je příslušné podle písmene c) nebo f). 17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. 14. V § 22 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 15. Na konci § 22 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) jsou dotčenými orgány při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury17), k jejichž posuzování jsou příslušné podle písmene a).“. 16. V příloze č. 3 části B.I bod 6 zní: „6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru včetně případných demoličních prací nezbytných pro realizaci záměru; v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci včetně porovnání s nejlepšími dostupnými technikami, s nimi spojenými úrovněmi emisí a dalšími parametry“. 17. V příloze č. 4 části B.I bod 6 zní: „6. Popis technického a technologického řešení záměru včetně případných demoličních prací nezbytných pro realizaci záměru; v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci včetně porovnání s nejlepšími dostupnými technikami, s nimi spojenými úrovněmi emisí a dalšími parametry“. Čl. XXVII Přechodná ustanovení 1. Stavební záměry, pro něž byl vydán závěr zjišťovacího řízení, aniž byly splněny požadavky § 6 odst. 6 a § 7 odst. 8 věty první zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a u kterých dosud nebylo zahájeno posuzování vlivů na životní prostředí, se projednají mimo územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí nebo společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí podle stavebního zákona, bude-li dokumentace vlivů záměru na životní prostředí splňující náležitosti podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předložena příslušnému úřadu ve lhůtě 2 let po nabytí účinnosti tohoto zákona; při posuzování vlivů na životní prostředí se u těchto záměrů postupuje podle § 8 až 9a zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebyla-li dokumentace vlivů záměru na životní prostředí předložena podle věty první, je oznamovatel povinen předložit oznámení záměru podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Posuzování vlivů na životní prostředí zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ve kterém již příslušný úřad obdržel posudek o vlivech záměru na životní prostředí, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna lázeňského zákona Čl. XXVIII Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 15/2015 Sb. a zákona č. 250/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 35 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 28 zní: „h) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury28). 28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. 2. V § 43 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pokud se v tomto zákoně užívá pojem územní řízení, územní rozhodnutí nebo stavební povolení, rozumí se tím také společné územní a stavební řízení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle stavebního zákona.“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna vodního zákona Čl. XXX Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb. a zákona č. 250/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 9 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „, nebo které bude povolovat ve společném územním a stavebním řízení podle zvláštního zákona4) jiný správní orgán než vodoprávní úřad“. 2. V § 9 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Povolení k nakládání s vodami vydané jako podklad pro společné územní a stavební řízení podle zvláštního zákona4) pozbývá platnosti, jestliže do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, nenabude právní moci společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle zvláštního zákona4).“. 3. V § 15 odstavec 3 zní: „(3) Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit. Vodoprávní úřad může ve stavebním povolení uložit předložení provozního řádu vodního díla nejpozději spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.“. 4. V § 15 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu ke stavbám vodovodních řadů, vodárenských objektů, úpraven vody, kanalizačních stok včetně kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, které jsou součástí vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu53), předloží žadatel povolení k jejich provozování54).“. Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 5 až 11. 5. V § 15 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Vodní dílo lze povolit ve společném územním a stavebním řízení podle zvláštního zákona4), nestanoví-li tento zákon jinak.“. Dosavadní odstavce 6 až 11 se označují jako odstavce 7 až 12. 6. V § 108 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 55 zní: „(6) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí jsou dotčenými orgány při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury a uplatňují závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury55) z hlediska působnosti všech vodoprávních úřadů s výjimkou působnosti podle odstavců 4 a 5. 55) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. 7. V § 115 odst. 2 se za slova „o rozhodnutí,“ vkládají slova „závazné stanovisko vydané v rámci společného územního a stavebního řízení4),“. 8. V § 115 odst. 2 se slova „nebo oznámení užívání“ zrušují. 9. V § 115 odst. 2 se za slovo „povahy,“ vkládají slova „závazných stanovisek pro účely společného územního a stavebního řízení4),“. 10. V § 119 odst. 4 písm. h) se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 3“. 11. V § 125d odst. 4 písm. h) se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 3“. 12. V § 126 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Vydání rozhodnutí podle § 17 odst. 1 se nenahrazuje postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci, pokud se integrované povolení na základě žádosti provozovatele zařízení vydává po vydání stavebního povolení nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, podle zvláštního zákona4).“. 13. V § 126 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem stavební povolení, rozumí se jím i společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle zvláštního zákona4).“. Čl. XXXI Přechodné ustanovení Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o vodovodech a kanalizacích Čl. XXXII Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 39/2015 Sb. a zákona č. 250/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odst. 4 se za slova „stavebního povolení“ vkládají slova „nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“. 2. V § 29 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 32 zní: „(7) Ministerstvo je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury32) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska působnosti všech správních orgánů na úseku státní správy vodovodů a kanalizací s výjimkou působnosti Ministerstva obrany podle § 29a. 32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o státních hranicích Čl. XXXIII Na konci § 8 zákona č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státních hranicích), se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „l) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury6) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska správy státních hranic. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o myslivosti Čl. XXXIV V § 58 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 59/2003 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které včetně poznámky pod čarou č. 36 zní: „o) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury36) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska působnosti všech orgánů státní správy myslivosti s výjimkou působnosti Ministerstva životního prostředí podle § 57 odst. 1. 36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona o integrované prevenci Čl. XXXV Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 39/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) údaj o tom, zda provozovatel žádá o vydání integrovaného povolení před vydáním, nebo po vydání stavebního povolení, nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, podle zvláštního právního předpisu24).“. 2. V § 45 odstavec 1 zní: „(1) Práva a povinnosti vyplývající ze stavebního povolení, nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, vydaného pro zařízení podle zvláštního právního předpisu24) lze vykonávat nejdříve ode dne právní moci integrovaného povolení.“. 3. V § 45 odst. 3 se za slova „stavební povolení“ vkládají slova „, nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle zvláštního právního předpisu24)“. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech Čl. XXXVI Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb. a zákona č. 185/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 19 písm. k) se za slovo „řízení“ vkládají slova „nebo ve společném územním a stavebním řízení“. 2. V § 19 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které včetně poznámky pod čarou č. 55 zní: „q) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury55) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska souladu s plánem společných zařízení podle schváleného plánu pozemkových úprav. 55) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna soudního řádu správního Čl. XXXVII Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 322/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) K řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, je příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 2. V § 101b odst. 1 větě první se slova „3 let“ nahrazují slovy „1 roku“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „, a to ani ve vazbě na navazující správní rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon nahrazující rozhodnutí“. Čl. XXXVIII Přechodná ustanovení 1. Řízení ve věcech, které se týkají staveb dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, zahájená přede dnem nabytí účinnosti ustanovení § 7 odst. 4 zákona č. 150/2012 Sb., soudní řád správní, ve znění tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 3. V případě opatření obecné povahy, která nabyla účinnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, běží lhůta podle § 101b odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění tohoto zákona, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud lhůta podle tohoto ustanovení, ve znění ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, neuplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo neuplyne za dobu kratší než 1 rok ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. XXXIX Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb. a zákona č. 40/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 56 odst. 2 písm. b) se za slovo „povolení“ vkládají slova „, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“. 2. V § 56 odstavec 3 zní: „(3) Dodání vybrané nemovité věci je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let od vydání a) prvního kolaudačního souhlasu nebo prvního kolaudačního rozhodnutí, nebo b) kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí po podstatné změně dokončené stavby, jednotky nebo inženýrské sítě.“. Čl. XL Přechodné ustanovení Pokud počátek běhu lhůty pro osvobození od daně při dodání vybrané nemovité věci podle § 56 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nastal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pro účely osvobození od daně při dodání vybrané nemovité věci § 56 odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna správního řádu Čl. XLI Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 149 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Závazné stanovisko obsahuje závaznou část a odůvodnění. V závazné části dotčený orgán uvede řešení otázky, která je předmětem závazného stanoviska, ustanovení zákona, které zmocňuje k jeho vydání a další ustanovení právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen. V odůvodnění uvede důvody, o které se opírá obsah závazné části závazného stanoviska, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen.“. Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7. 2. V § 174 odst. 2 větě druhé se slova „3 let“ nahrazují slovy „1 roku“. Čl. XLII Přechodná ustanovení 1. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 3. V případě opatření obecné povahy, která nabyla účinnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, běží lhůta pro zahájení přezkumného řízení podle § 174 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění tohoto zákona, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud lhůta podle tohoto ustanovení, ve znění ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, neuplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo neuplyne za dobu kratší než 1 rok ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XLIII Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb. zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 63/2017 Sb., se mění takto: 1. V příloze k zákonu v části I položce 17 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, vinných sklepů“. 2. V příloze k zákonu v části I se na konci položky 17 doplňuje odstavec, který včetně nadpisu zní: „Osvobození Od poplatku je osvobozeno vydání územního rozhodnutí nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující v případě staveb pozemních komunikací a veřejně prospěšných staveb realizovaných státem nebo územním samosprávným celkem.“. 3. V příloze k zákonu v části I položce 17 bodu 1 Poznámky se za slovo „smlouvou“ vkládají slova „nebo společným územním souhlasem a souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru“. 4. V příloze k zákonu v části I položce 17 se v Poznámkách za bod 8 vkládá nový bod 9, který zní: „9. Za vydání společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru vybere správní úřad poplatek ve výši součtu polovin sazeb příslušných poplatků.“. Dosavadní bod 9 se označuje jako bod 10. 5. V příloze k zákonu v části I položce 17 bodu 10 Poznámky se na konci textu doplňují slova „a obvodní báňský úřad ve smyslu § 16 odst. 3 stavebního zákona“. 6. V příloze k zákonu se v části I položce 18 odst. 1 úvodní části ustanovení za slovo „povolení“ vkládají slova „nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje“. 7. V příloze k zákonu v části I položce 18 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, vinných sklepů“. 8. V příloze k zákonu v části I položce 18 se v části Osvobození doplňuje odstavec, který zní: „Od poplatku je osvobozeno vydání stavebního povolení nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy stavební povolení nahrazující v případě staveb pozemních komunikací a veřejně prospěšných staveb realizovaných státem nebo územním samosprávným celkem.“. 9. V příloze k zákonu v části I položce 18 bodu 1 Poznámky se za slovo „povolením“ vkládají slova „, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“. 10. V příloze k zákonu v části I položce 18 bodu 6 Poznámky se za číslo „2“ vkládají slova „a 3“. ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o elektronických komunikacích Čl. XLIV V § 108 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb. a zákona č. 258/2014 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno cc), které včetně poznámky pod čarou č. 67 zní: „cc) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury67) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska své působnosti. 67) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o inspekci práce Čl. XLV V § 4 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 81/2015 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 78 zní: „g) je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury78) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska působnosti inspektorátů podle § 5 odst. 1 písm. i) a j). 78) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o nakládání s těžebním odpadem Čl. XLVI Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 168/2013 Sb., se mění takto: 1. § 6 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 39 zní: „§ 6 Zásady pro stavbu úložného místa (1) Pro uložení těžebních odpadů musí provozovatel zřídit úložné místo, není-li dále stanoveno jinak; tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů17). Schválený plán musí být součástí žádosti o povolení stavby úložného místa, pokud její povolení nebude spojeno s řízením o umístění úložného místa. (2) Umístění stavby úložného místa v hranicích dobývacího prostoru, jakož i její změnu a užívání povoluje, případně její odstranění nařizuje nebo povoluje obvodní báňský úřad39). (3) Umístění stavby úložného místa mimo dobývací prostor, jakož i její změnu nebo užívání, případně její odstranění nařizují nebo povolují orgány podle zvláštních právních předpisů21). Příslušný obvodní báňský úřad je v takovém případě dotčeným orgánem. (4) Za stavbu úložného místa se nepovažuje uložení a) těžebních odpadů klasifikovaných jako nebezpečné, které vznikly neočekávaně, mají-li být uloženy v daném místě po dobu kratší než 6 měsíců, b) těžebních odpadů, které nejsou klasifikované jako nebezpečné, mají-li být uloženy v daném místě na dobu kratší než 12 měsíců, c) neznečištěných zemin, těžebních odpadů, které nejsou klasifikované jako nebezpečné a vznikají při ložiskovém průzkumu nerostů, odpadů vznikajících při těžbě, úpravě a skladování rašeliny a inertního těžebního odpadu, mají-li být v daném místě uloženy na dobu kratší než 3 roky. Doba podle písmen a) až c) počíná běžet ode dne prvního uložení těžebního odpadu v daném místě. (5) Při umístění a povolení stavby, povolení provozu nebo při změně úložného místa je provozovatel povinen a) úložné místo umístit s ohledem na chráněné oblasti a geologické, hydrologické, hydrogeologické, seismické a geotechnické faktory a navrhnout jej tak, aby 1. splňovalo všechny nezbytné podmínky pro předcházení znečištění půdy, ovzduší a podzemních nebo povrchových vod stanovené jinými právními předpisy18), 2. byl zajištěn účinný sběr znečištěné vody a průsaků, pokud je vyžadován v povolení podle § 8, a 3. byla omezena eroze způsobovaná větrem a vodou v nejvyšší technicky možné a ekonomicky únosné míře, b) úložné místo provést a udržovat tak, aby byla zajištěna jeho geotechnická stabilita, aby se předcházelo znečištění půdy, ovzduší a povrchových nebo podzemních vod a aby bylo co možná nejvíce minimalizováno poškození krajiny, c) vypracovat postup pro pravidelné monitorování a kontrolu úložného místa v průběhu jeho provozu a po určenou dobu po jeho ukončení, d) podle postupu uvedeného v písmenu c) monitorovat a kontrolovat úložné místo. (6) V případě, že výsledky kontrol podle odstavce 5 písm. d) prokáží nestabilitu úložného místa nebo znečištění vody nebo půdy, musí provozovatel přijmout nezbytná opatření k odstranění těchto nedostatků a musí informovat orgán, který provoz úložného místa povolil. (7) Záznamy o monitorování a kontrolách podle odstavce 5 písm. d) musí provozovatel vést společně s podklady k povolení po dobu provozu úložného místa a uchovávat v souladu s § 11 odst. 2. (8) Provozovatel je povinen oznámit příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, u odkališť rovněž příslušnému vodoprávnímu úřadu, bez zbytečného odkladu, nejpozději do 48 hodin, každou událost, která by mohla ovlivnit stabilitu úložného místa, a každý jeho nepříznivý vliv na životní prostředí zjištěný při kontrole nebo monitorování. Provozovatel v případě potřeby postupuje podle havarijního plánu a bez zbytečného odkladu musí vznik takové události oznámit orgánům podle věty první a dalším orgánům uvedeným v havarijním plánu. (9) Pokud dojde při nakládání s těžebním odpadem k závažné nehodě, je provozovatel povinen tuto skutečnost ohlásit také odborové organizaci, radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nepůsobí-li u provozovatele žádný ze zástupců zaměstnanců uvedených ve větě první, musí být zaměstnanci informováni přímo. 39) § 16 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb.“. 2. V § 8 odstavec 1 zní: „(1) Stavbu úložného místa lze provozovat pouze na základě povolení. Provoz úložného místa a jeho změny povoluje obvodní báňský úřad v souladu s jeho umístěním a povolením.“. 3. V § 8 odst. 2 písmeno d) zní: „d) stavební povolení, nebyla-li stavba úložného místa povolena v rámci povolení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, jde-li o odval,“. 4. V § 8 odst. 2 se písmena e) a f) zrušují. Dosavadní písmena g) až l) se označují jako písmena e) až j). 5. V § 17 odst. 3 písm. f) se za slovo „místa“ vkládají slova „v dobývacím prostoru“. 6. V § 20 odst. 2 písmeno d) zní: „d) nesplní některou ze zásad pro stavbu úložného místa podle § 6 odst. 1, 5 nebo 8,“. 7. V § 22 odst. 1 se slova „odst. 6“ nahrazují slovy „odst. 8“. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací Čl. XLVII Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb. a zákona č. 194/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 10 zní: „(1) Tento zákon upravuje postupy při přípravě, umisťování a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami. Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie10) výkon státní správy a postup při povolování projektů společného zájmu. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. 2. V § 1 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: „b) stavby dráhy celostátní nebo stavby s nimi související,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 3. V § 1 odst. 2 se na začátek písmene c) vkládá slovo „další“. 4. V § 1 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní: „(3) Vodní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí a) stavba vodního díla11) umisťovaného v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje a stavby s ní související, nebo b) stavba vodního díla11) budovaná ve veřejném zájmu na ochranu před povodněmi, k prevenci nebo zmírnění následků sucha, jakož i k jiným účelům podle vodního zákona11) a ve veřejném zájmu, a stavby s ní související. 11) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 1 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „(4) Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby a zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy, soustavy zásobování tepelnou energií a stavby a zařízení ropovodů a produktovodů podle jiného zákona zřizované a provozované ve veřejném zájmu5), pokud nejsou v rozporu s platnou politikou územního rozvoje a se zásadami územního rozvoje. Vybranými stavbami energetické infrastruktury se rozumí a) stavby a zařízení přenosové soustavy, b) výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více, c) stavby a zařízení přepravní soustavy, d) zásobníky plynu, e) stavby a zařízení ropovodů a produktovodů, f) stavby a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV a g) stavby a zařízení vysokotlakých plynovodů distribuční soustavy. 5) § 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.“. 6. V § 2 odstavec 1 zní: „(1) Vztahuje-li se na řízení tento zákon, příslušný úřad v oznámení o zahájení řízení poučí účastníky o této skutečnosti.“. 7. V § 2 se odstavce 2 až 4 zrušují. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 2. 8. V § 2 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 1a znějí: „(3) Po dobu vyvlastňovacího řízení se běh lhůty platnosti rozhodnutí o povolení stavby staví. (4) Při rozhodování o žalobách proti správním rozhodnutím vydaným v řízeních podle odstavce 2 rozhodne soud vždy o všech žalobních bodech1a). 1a) § 71 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního.“. 9. Za § 2a se vkládají nové § 2b až 2d, které včetně nadpisů znějí: „§ 2b (1) Vybrané stavby energetické infrastruktury může stavební úřad umístit a povolit ve společném územním a stavebním řízení nebo ve společném územním a stavebním řízení s posuzováním vlivů na životní prostředí, ve kterém postupuje podle stavebního zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. f) a g) může stavební úřad umístit v územním řízení nebo územním řízení s posuzováním vlivů na životní prostředí, ve kterém postupuje podle stavebního zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak. (3) Pro vybrané stavby energetické infrastruktury uvedené v § 1 odst. 4 písm. f) a g) je příslušným stavebním úřadem obecní úřad obce s rozšířenou působností. (4) Elektroenergetická vedení o napěťové hladině 400 kV a vyšší se v zastavěném území obcí umisťují nad zem. § 2c Společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje u vybraných staveb energetické infrastruktury (1) Stavební úřad vydává na žádost stavebníka předběžnou informaci o podmínkách pro vydání společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, včetně požadavků na údaje, podklady a obsah dokumentace, které má stavebník předložit k žádosti o vydání společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje. (2) Stavebník k žádosti o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, předkládá závazná stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů jen tehdy, jestliže byla opatřena před podáním žádosti. (3) Stavební úřad, je-li žádost o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, úplná, nařídí k zajištění závazných stanovisek dotčených orgánů a k jejich koordinaci společné jednání s dotčenými orgány. Dotčené orgány při společném jednání uplatní, popřípadě doplní svá závazná stanoviska a stavební úřad zajistí řešení případných rozporů tak, aby byla podkladem pro další řízení. Společné jednání je neveřejné, stavební úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 15 dnů předem. (4) Dotčený orgán si může vyhradit uplatnění závazného stanoviska v prodloužené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Pokud dotčený orgán závazné stanovisko neuplatní ani v dodatečné lhůtě, má se za to, že nemá výhrady a jím hájený veřejný zájem není dotčen. (5) Odstavce 3 a 4 se pro vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nepoužijí. § 2d Územní rozhodnutí u vybraných staveb energetické infrastruktury (1) U vybraných staveb energetické infrastruktury uvedených v § 1 odst. 4 písm. f) a g) předkládá stavebník k žádosti o vydání územního rozhodnutí závazná stanoviska dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů jen tehdy, jestliže byla opatřena před podáním žádosti. (2) Stavební úřad, je-li žádost o vydání územního rozhodnutí úplná, nařídí k zajištění závazných stanovisek dotčených orgánů a k jejich koordinaci společné jednání s dotčenými orgány. Dotčené orgány při společném jednání uplatní, popřípadě doplní svá závazná stanoviska a stavební úřad zajistí řešení případných rozporů tak, aby byla podkladem pro další řízení. Společné jednání je neveřejné, stavební úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 15 dnů předem. (3) Dotčený orgán si může vyhradit uplatnění závazného stanoviska v prodloužené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Pokud dotčený orgán závazné stanovisko neuplatní ani v dodatečné lhůtě, má se za to, že nemá výhrady a jím hájený veřejný zájem není dotčen. (4) Odstavce 2 a 3 se pro vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nepoužijí.“. 10. V § 3a větě první se slova „Návrh smlouvy“ nahrazují slovem „Smlouva“ a za slovo „komunikací“ se vkládají slova „nebo energetické infrastruktury“. 11. V § 3b se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) U energetické infrastruktury se odstavce 1 až 5 nepoužijí.“. 12. V § 3c větě první se za slovo „komunikací“ vkládají slova „nebo energetické infrastruktury“. 13. Za část první se vkládá část druhá, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 11 až 13 zní: „ČÁST DRUHÁ PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY § 5a (1) Předkladatel projektu společného zájmu11) energetické infrastruktury (dále jen „projekt“) předloží Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) písemné oznámení o projektu k posouzení zralosti projektu pro další projednávání a povolování. Oznámení kromě obecných náležitostí obsahuje zejména a) identifikaci stavebního záměru jako projektu společného zájmu zařazeného do unijního seznamu podle prováděcího nařízení Evropské komise12), b) údaje o podmínkách stanovených pro stavební záměr politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací, nebo vyjádření příslušného orgánu územního plánování, není-li stavební záměr těmito dokumentacemi řešen, c) údaje o požadovaných změnách oproti řešení přijatému v územně plánovací dokumentaci včetně podrobného odůvodnění nezbytnosti takovéto změny, d) vymezení jednotlivých staveb souboru staveb, které tvoří projekt společného zájmu, které budou předmětem jednoho komplexního rozhodnutí13), e) grafické podklady, f) situace, zakreslení staveb do mapových podkladů v měřítku 1 : 5 000 nebo 1 : 10 000, g) návrh harmonogramu dalšího projednávání a povolování projektu společného zájmu, h) návrh rozsahu materiálů a informací, které mají být obsahem dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí. (2) Podléhá-li projekt společného zájmu jako záměr posuzování vlivů na životní prostředí, předkladatel k oznámení připojí závěr zjišťovacího řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud byl vydán, nebo doklad o tom, že bylo podáno oznámení záměru příslušnému orgánu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. § 5b (1) K projednání oznámení nařídí ministerstvo do 30 dnů ode dne jeho podání společné jednání s dotčenými orgány k posouzení zralosti projektu a ke stanovení rozsahu materiálu a informací, které mají být obsahem dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí. (2) Dotčené orgány sdělí svá stanoviska k oznámení projektu a požadavky na rozsah materiálů a úroveň podrobností informací v dokumentaci žádosti o komplexní rozhodnutí nejpozději do 15 dnů ode dne konání společného jednání. V případě, že jejich stanovisko nebo požadavky nebudou uplatněny ani v prodloužené lhůtě 15 dnů, má se za to, že s oznámením projektu souhlasí a ministerstvo si učiní úsudek o ochraně dotčeného veřejného zájmu podle zvláštního právního předpisu samo, přičemž přihlédne k požadavkům uvedeným v příslušných zvláštních právních předpisech. (3) Uzná-li ministerstvo na základě posouzení oznámení projektu a výsledků jeho projednání s dotčenými orgány, že projekt je zralý pro další projednávání a povolování, sdělí to nejpozději do 3 měsíců ode dne podání oznámení předkladateli společně s určením rozsahu materiálů a úrovně podrobností informací, které má předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí a se stanovením podrobného harmonogramu udělování povolení. V opačném případě sdělí předkladateli projektu, že oznámený projekt nelze přijmout a povolovací postup nelze zahájit. O sdělení k oznámení projektu vyrozumí ministerstvo dotčené orgány jednotlivě. (4) Rozsah požadavků na dokumentaci podle odstavce 3 ministerstvo stanoví v součinnosti s příslušným úřadem podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, podléhá-li záměr posuzování vlivů na životní prostředí, a na základě dalších požadavků dotčených orgánů podle odstavce 2. (5) Ministerstvo postupuje při projednání oznámení projektu, který přesahuje hranice státu, a při kontrole návrhu dokumentace žádosti a při jejím případném doplňování podle příslušných ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie11). § 5c Předkladatel projektu společného zájmu energetické infrastruktury může v případech, vyžaduje-li projekt společného zájmu vymezení nové plochy nebo koridoru v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu nebo úpravu existujících ploch a koridorů, včetně změny jejich vymezení z územních rezerv do návrhových ploch nebo koridorů, připojit k návrhu na pořízení aktualizace zásad územního rozvoje nebo k návrhu na pořízení změny územního plánu přímo příslušný návrh dokumentace aktualizace zásad územního rozvoje nebo návrh dokumentace změny územního plánu a posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území, pokud je vyžadováno. § 5d Stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury se umisťují a povolují vždy ve společném územním a stavebním řízení nebo ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí podle stavebního zákona. 11) Čl. 2 odst. 4 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. 12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/89 ze dne 18. listopadu 2015, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, pokud jde o unijní seznam projektů společného zájmu. 13) Čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009. Dosavadní části druhá a třetí se označují jako části třetí a čtvrtá. Čl. XLVIII Přechodná ustanovení 1. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. 2. Společné územní a stavební řízení se nevede u staveb projektů společného zájmu energetické infrastruktury, pokud byly umístěny na základě správních řízení nebo jiných postupů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pokud taková řízení nebo jiné postupy byly zahájeny přede dnem účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna zákona o Celní správě České republiky Čl. XLIX V § 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se za slovo „budov“ vkládají slova „nebo staveb projektů společného zájmu energetické infrastruktury10)“ a na konci textu se doplňují slova „; je dotčeným orgánem při posuzování zralosti těchto projektů společného zájmu energetické infrastruktury“. Poznámka pod čarou č. 10 zní: 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o ochraně ovzduší Čl. L Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 87/2014 Sb., zákona č. 382/2015 Sb. a zákona č. 369/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 12 odstavec 6 zní: „(6) Bez závazného stanoviska podle § 11 odst. 1 písm. b) a § 11 odst. 2 písm. b) nelze vydat územní rozhodnutí, společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru podle jiných právních předpisů6). Bez závazného stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. c) nelze vydat stavební povolení, společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo povolení hornické činnosti podle jiných právních předpisů6). Bez povolení provozu podle § 11 odst. 1 písm. d) nelze vydat povolení k předčasnému užívání stavby, povolení zkušebního provozu nebo kolaudační souhlas podle stavebního zákona.“. 2. V § 27 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ministerstvo je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury33) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska působnosti krajských a obecních úřadů, které vykonávají státní správu ochrany ovzduší.“. Poznámka pod čarou č. 33 zní: „33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. 3. V § 40 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Vydání závazného stanoviska podle § 11 odst. 2 písm. c) a závazného stanoviska k provedení stavby podle § 11 odst. 3 se nenahrazuje postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle jiného právního předpisu28), pokud se integrované povolení na základě žádosti provozovatele zařízení vydává po vydání stavebního povolení nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, podle stavebního zákona.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu Čl. LI V § 21 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 185/2016 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem rozhodnutí o umístění stavby, změny rozhodnutí o umístění stavby, rozumí se tím také společné povolení a změny společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle stavebního zákona.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna katastrálního zákona Čl. LII V § 2 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), se slova „nebo územním souhlasem,“ nahrazují slovy „, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí, územním souhlasem nebo hranicí danou schválením navrhovaného záměru stavebním úřadem,“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o prevenci závažných havárií Čl. LIII Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), se mění takto: 1. V § 47 se na konci odstavce 1 doplňují slova „, je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektu společného zájmu energetické infrastruktury30) a jako dotčený orgán na úseku prevence závažných havárií vydává ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury závazné stanovisko podle § 49 odst. 3“. Poznámka pod čarou č. 30 zní: „30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“. 2. V § 53 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem územní řízení, územní rozhodnutí, stavební řízení nebo stavební povolení, rozumí se tím také společné územní a stavební řízení nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle stavebního zákona.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o vyvlastnění Čl. LIV Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 405/2012 Sb. a zákona č. 49/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 18 odst. 3 písm. b) se za slova „zvláštní právní předpis2)“ vkládají slova „nebo společné povolení podle zvláštního právního předpisu2)“. 2. V § 19 odst. 3 větě první se slovo „kterých“ nahrazuje slovy „a to v rozsahu, kterého“. 3. V § 19 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo s jeho souhlasem“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ ÚČINNOST Čl. LV Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 224/2017 Sb.	Vyhláška č. 224/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 368/1999 Sb., kterou se stanoví náležitosti a počty fotografií vyžadovaných podle zákona o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 31. 7. 2017, datum účinnosti 15. 8. 2017, částka 81/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 368/1999 Sb., kterou se stanoví náležitosti a počty fotografií vyžadovaných podle zákona o pobytu cizinců, ve znění vyhlášky č. 363/2001 Sb., vyhlášky č. 198/2004 Sb., vyhlášky č. 164/2006 Sb. a vyhlášky č. 416/2006 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 15. 8. 2017 224 VYHLÁŠKA ze dne 14. července 2017, kterou se mění vyhláška č. 368/1999 Sb., kterou se stanoví náležitosti a počty fotografií vyžadovaných podle zákona o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo vnitra stanoví podle § 182 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 222/2017 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 368/1999 Sb., kterou se stanoví náležitosti a počty fotografií vyžadovaných podle zákona o pobytu cizinců, ve znění vyhlášky č. 363/2001 Sb., vyhlášky č. 198/2004 Sb., vyhlášky č. 164/2006 Sb. a vyhlášky č. 416/2006 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Zobrazovaná osoba musí být na fotografii bez brýlí s tmavými skly, s výjimkou nevidomých, a bez pokrývky hlavy, s výjimkou případu, kdy ji osoba používá ze zdravotních nebo náboženských důvodů. Brýle osoby na fotografii nesmí zakrývat oči a vytvářet odlesky; pokrývka hlavy nesmí zakrývat obličejovou část způsobem znemožňujícím nebo znesnadňujícím identifikaci osoby a na obličeji vytvářet stíny.“. 2. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 a 2 zní: „§ 2 Počet fotografií Cizinec předloží a) jednu fotografii k žádosti o 1. udělení víza k pobytu nad 90 dnů, 2. vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, 3. prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, 4. vydání průkazu o povolení k pobytu v případě změny podoby držitele průkazu, 5. vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, 6. vydání průkazu o povolení k pobytu cizinci, který před dovršením 15 let věku získal oprávnění k trvalému pobytu na území, 7. vydání cestovního dokladu, nebo 8. vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, b) dvě fotografie k žádosti o 1. vydání povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru2), který sám není občanem takového státu, 2. vydání povolení k trvalému pobytu, jde-li o občana Evropské unie, občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru2), nebo rodinného příslušníka občana takového státu, 3. vydání pobytové karty, průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, pokud jejich platnost již nelze prodloužit nebo v případě změny podoby držitele tohoto dokladu, jde-li o občana Evropské unie, občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru2), nebo rodinného příslušníka občana takového státu, nebo 4. vydání pobytové karty, průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu, náhradou za doklad ztracený, zničený, odcizený nebo poškozený, jde-li o občana Evropské unie, občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru2), nebo rodinného příslušníka občana takového státu. 1) Například Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob. 2) Přílohy V a VIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru a rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 158/2007 ze dne 7. prosince 2007, kterým se mění příloha V (Volný pohyb pracovníků) a příloha VIII (Právo usazování) Dohody o EHP.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Ministr: Chovanec v. r.
Nařízení vlády č. 223/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 223/2017 Sb. Nařízení vlády o některých podmínkách vydání a prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování Vyhlášeno 31. 7. 2017, datum účinnosti 15. 8. 2017, částka 81/2017 * § 1 - Pro účely vydání a prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování podle § 42n zákona * § 2 - Účinnost Aktuální znění od 15. 8. 2017 223 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 10. července 2017 o některých podmínkách vydání a prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování Vláda nařizuje podle § 181a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 222/2017 Sb., (dále jen „zákon“): § 1 Pro účely vydání a prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování podle § 42n zákona a) je významnou investicí taková investice, při níž jsou na území České republiky investovány peněžní prostředky nejméně ve výši 75 000 000 Kč a při níž je na území České republiky zároveň vytvořeno nejméně 20 nových pracovních míst, b) lze investování peněžních prostředků ve výši uvedené v písmenu a) nahradit v části odpovídající nejvýše 60 % investováním jiného majetku uvedeného v § 42n odst. 1 písm. b) zákona, c) má podstatný vliv na podnikání obchodní korporace činnost cizincecizince, který je statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo prokuristou obchodní korporace, v níž počet všech těchto osob nepřesáhne celkem 5, d) cizineccizinec, který žádá o vydání nebo prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, disponuje alespoň 30% podílem v této obchodní korporaci. § 2 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr průmyslu a obchodu: Ing. Havlíček, MBA, v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r.
Zákon č. 222/2017 Sb.	Zákon č. 222/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 31. 7. 2017, datum účinnosti 15. 8. 2017, částka 81/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky * ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státním zastupitelství * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o azylu * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů * ČÁST OSMÁ - Změna zákona o zbraních * ČÁST DEVÁTÁ - Změna soudního řádu správního * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna školského zákona * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o sociálních službách * ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o Policii České republiky * ČÁST SEDMNÁCTÁ - Zrušovací ustanovení * ČÁST OSMNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2018 222 ZÁKON ze dne 27. června 2017, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky Čl. I Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 456/2016 Sb., se mění takto: 1. § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 až 1d zní: „§ 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) podmínky vstupu cizince na území České republiky (dále jen „území“) a vycestování cizince z území, stanoví podmínky pobytu cizince na území a vymezuje působnost Policie České republiky (dále jen „policie“), Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a Ministerstva zahraničních věcí v této oblasti státní správy. (2) Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky1a), včetně občana Evropské unie1b). (3) Ustanovení tohoto zákona vztahující se na občana Evropské unie se použijí i na občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1c), z níž mu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru1d). 1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex). 1a) Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky). 1b) Smlouva o fungování Evropské unie. 1c) Například Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob. 1d) Přílohy V a VIII Dohody o Evropském hospodářském prostoru a rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 158/2007 ze dne 7. prosince 2007, kterým se mění příloha V (Volný pohyb pracovníků) a příloha VIII (Právo usazování) Dohody o EHP.“. 2. V § 20 odst. 3 se za slovo „prodloužení“ vkládají slova „doby platnosti krátkodobého víza nebo“. 3. V § 20 odst. 4 se slova „na území hodlá cestovat společně s tímto občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již“ nahrazují slovy „hodlá doprovázet občana Evropské unie na území nebo následovat občana Evropské unie, který“. 4. V § 20 odstavec 5 zní: „(5) Cizinci, který žádá o krátkodobé vízum jako rodinný příslušník občana Evropské unie a sám není občanem Evropské unie a hodlá doprovázet občana Evropské unie na území nebo následovat občana Evropské unie, který na území pobývá, se krátkodobé vízum neudělí, jestliže a) předloží padělaný nebo pozměněný cestovní doklad, b) nesplňuje požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění, c) je důvodné nebezpečí, že by při pobytu na území mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, d) je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který rodinného příslušníka do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, e) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, f) se dopustil podvodného jednání s cílem získat vízum k pobytu na území, nebo g) není rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 15a nebo občana Evropské unie nedoprovází nebo nenásleduje.“. 5. V § 20 odst. 6 větě první se slova „rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území hodlá cestovat společně s tímto občanem Evropské unie nebo cestovat za tímto občanem, který již na území pobývá,“ nahrazují slovy „cizince uvedeného v odstavci 5“. 6. § 21 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 54 zní: „§ 21 Krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání (1) Pro krátkodobé vízum27) za účelem sezónního zaměstnání54) se použije obdobně § 32 odst. 2 písm. c), d) a e), § 32 odst. 3 a § 58 odst. 4. (2) Žádost cizince, kterému bylo v období 5 let předcházejících podání žádosti uděleno nejméně jednou krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání, zastupitelský úřad posoudí přednostně před žádostmi cizinců, kteří o vízum za stejným účelem žádají poprvé; to neplatí, byla-li platnost některého z těchto víz zrušena, ledaže by se tak stalo pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele. 54) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci.“. 7. V § 30 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; to neplatí, jde-li o cizince, který žádá o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání“. 8. V § 30 odst. 2 se slova „povolení k trvalému pobytu, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3, § 42g anebo § 42i“ nahrazují slovy „příslušného oprávnění k pobytu na území“. 9. V § 30 odstavec 3 zní: „(3) Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 1 rok, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, vízum podle odstavce 2 se uděluje s dobou platnosti na 6 měsíců.“. 10. V § 30 odst. 4 větě první a čtvrté se slova „povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, studia nebo vědeckého výzkumu, povolení k dlouhodobému pobytu vydaného podle § 42 odst. 3, § 42g anebo § 42i nebo povolení k trvalému pobytu“ nahrazují slovy „příslušného oprávnění k pobytu na území“ a ve větě třetí se slovo „povolení“ nahrazuje slovy „oprávnění k pobytu“. 11. § 32 včetně nadpisu zní: „§ 32 Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání (1) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání uděluje ministerstvo na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem výkonu činnosti závislé na ročním období, bylo mu za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti a plnění tohoto účelu vyžaduje pobyt cizince na území delší než 90 dnů. (2) K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 4, c) povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti nebo uvést číslo jednací žádosti o vydání tohoto povolení a u které krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu Úřadu práce České republiky o takové povolení požádal, d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území na toto vízum a e) potvrzení zaměstnavatele o dohodnuté výši mzdy, platu nebo odměny, pokud cizinci ubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatel. (3) Na doklad o zajištění ubytování podle odstavce 2 písm. d) se použije § 31 odst. 6 obdobně. Pokud ubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatel, musí z dokladu o zajištění ubytování vyplývat splnění podmínek pro ubytování podle § 100 písm. d), zejména velikost podlahové plochy místnosti a počet ubytovaných osob, a údaj o výši úplaty nebo o tom, že je ubytování poskytováno bezúplatně; výše úplaty za ubytování nesmí být v takovém případě nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizince a s úrovní tohoto ubytování. (4) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 6 měsíců. (5) Žádost cizince, kterému bylo v období 5 let předcházejících podání žádosti uděleno nejméně jednou vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, ministerstvo posoudí přednostně před žádostmi cizinců, kteří o vízum za stejným účelem žádají poprvé; to neplatí, byla-li platnost některého z těchto víz zrušena, ledaže by se tak stalo pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele. (6) Pro vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání se použije obdobně § 31 odst. 7.“. 12. V § 33 odst. 1 písm. c) se za slova „trvalému pobytu“ vkládají slova „podle hlavy IV“ a slova „podle § 69“ se zrušují. 13. Nadpis § 35 zní: „Prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a doby pobytu na území na toto vízum“. 14. V § 35 odstavec 1 zní: „(1) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a dobu pobytu na území na toto vízum, která je kratší než 1 rok, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel pobytu, nejdéle však na 1 rok.“. 15. V § 35 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a doby pobytu na území na toto vízum je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a) až d) a na požádání náležitost uvedenou v § 31 odst. 4 písm. b).“. 16. V § 35 odst. 3 se slova „pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů“ nahrazují slovy „platnosti víza k pobytu nad 90 dnů a dobu pobytu na území na toto vízum“. 17. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně nadpisu zní: „§ 35a Prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a doby pobytu na území na toto vízum (1) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a dobu pobytu na území na toto vízum, která je kratší než 6 měsíců, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží za podmínky, že trvá stejný účel pobytu, nejdéle však na 6 měsíců. (2) K žádosti o prodloužení doby platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a doby pobytu na území na toto vízum je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti, cestovní doklad a náležitosti uvedené v § 32 odst. 2 písm. d) a e) a na požádání náležitost uvedenou v § 31 odst. 4 písm. b). (3) Dobu platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání a dobu pobytu na území na toto vízum nelze prodloužit, pokud ministerstvo shledá důvod pro zahájení řízení o zrušení platnosti tohoto víza podle § 37a.“. 18. V § 37 odst. 1 písm. b) se za slovo „neplní“ vkládají slova „na území“. 19. V § 37 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) v žádosti o udělení víza uvedl nepravdivé údaje nebo k žádosti předložil padělané anebo pozměněné doklady nebo doklady, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti.“. 20. V § 37 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena a) až f).“. 21. V § 37 odst. 2 písmeno a) zní: „a) nastal některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. a), c), d), g), h) a j) až l) nebo v § 56 odst. 2,“. 22. V § 37 odst. 2 se na konci písmene e) slovo „anebo“ zrušuje a za písmeno f) se doplňují písmena g) a h), která znějí: „g) cizinec neplnil v době platnosti víza na území účel, pro který mu bylo vízum uděleno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu, nebo h) cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění,“. 23. Za § 37 se vkládá nový § 37a, který zní: „§ 37a (1) Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, jestliže a) cizinec, kterému bylo toto vízum uděleno, o zrušení jeho platnosti požádá, b) náležitosti předložené k žádosti o udělení tohoto víza nebo prodloužení doby jeho platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, c) cizinec neplní účel, pro který mu bylo toto vízum uděleno, nebo d) cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu. (2) Ministerstvo dále zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, jestliže a) není splněna některá z podmínek pro udělení tohoto víza, b) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění cizince ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, c) je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu, nebo d) cizinec by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení platnosti víza. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. (3) Ministerstvo nepostupuje podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. a) v případě, že povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti bylo cizinci odňato pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele a cizinci bylo ve lhůtě 30 dnů ode dne následujícího po dni odnětí tohoto povolení k zaměstnání vydáno nové povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. (4) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí cizinci výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.“. 24. V § 42 odst. 5 větě první se slova „na úředním tiskopisu“ zrušují. 25. V § 42 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle tohoto oddílu se podává na úředním tiskopisu.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 26. V § 42a odstavec 1 zní: „(1) Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území9c) (dále jen „společné soužití rodiny“) je oprávněn podat cizinec, který je a) manželem cizince s povoleným pobytem na území, b) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným pobytem na území nebo takovým dítětem manžela cizince s povoleným pobytem na území, c) nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jehož poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území, d) osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území nebo jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem, které je azylantem, e) manželem azylanta, pokud manželství vzniklo před vstupem azylanta na území; podmínka doby vzniku manželství neplatí, jde-li o žádost podanou cizincem, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 2 let, f) nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem azylanta nebo takovým dítětem manžela azylanta, g) nezletilým cizincem, který byl azylantovi nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče nebo který byl azylantem nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jehož poručníka je azylant, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území, nebo h) rodičem nezletilého azylanta; nemá-li tento nezletilý azylant rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník nezletilého azylanta.“. 27. V § 42a odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie55)“. Poznámka pod čarou č. 55 zní: „55) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.“. 28. V § 42a odst. 2 větě druhé se slova „1 měsíce“ nahrazují slovy „90 dnů“. 29. V § 42a se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území po dobu kratší než 6 měsíců nebo na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání.“. 30. V § 42a odstavec 6 zní: „(6) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny se cizinci vydá, jestliže a) jde o cizince podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu a pobývá na území po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let, b) jde o cizince podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem povolení vydaného podle § 42g a pobývá na území po dobu nejméně 6 měsíců, c) jde o cizince podle odstavce 1 písm. c) až h), nebo d) cizinec, se kterým má být umožněno společné soužití rodiny, je držitelem modré karty nebo držitelem povolení vydaného podle § 42k, 42m nebo 42n.“. 31. V § 42b odstavec 2 zní: „(2) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je cizinec, který pobýval na území jiného členského státu Evropské unie32) jako rodinný příslušník držitele modré karty nebo držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, dále povinen předložit doklad o oprávnění k pobytu, který mu jako rodinnému příslušníkovi držitele modré karty nebo držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydal jiný členský stát Evropské unie.“. 32. V § 42f se na konci odstavce 2 doplňují věty „Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání.“. 33. V § 42g odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo 8“. 34. V § 42g odst. 3 se věta druhá nahrazuje větami „Cizinec, který v postavení společníka, statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní korporace plní pro tuto právnickou osobu úkoly vyplývající z předmětu její činnosti, není k plnění těchto úkolů oprávněn podat žádost o vydání zaměstnanecké karty, přestože mu bylo za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnání. Žádost o vydání zaměstnanecké karty dále není oprávněn podat cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 1 zákona o zaměstnanosti.“. 35. V § 42g odst. 5 větě druhé se slova „vydané za jiným účelem“ zrušují. 36. V § 42g se na konci odstavce 5 doplňují věty „Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydané podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání. V zastoupení cizince, který není oprávněn na území ministerstvu podat žádost o vydání zaměstnanecké karty podle věty druhé, může žádost podat ministerstvu na základě plné moci jeho zaměstnavatel, pokud je cizinec nebo jeho zaměstnavatel účastníkem programu schváleného vládou za účelem dosažení ekonomického nebo jiného významného přínosu pro Českou republiku, který je organizačně zajišťován nebo koordinován k tomuto účelu ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem, jehož okruhu působnosti se program týká (dále jen „vládou schválený program“), a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu.“. 37. V § 42g odstavec 7 zní: „(7) Změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty podléhá předchozímu souhlasu ministerstva. Ministerstvo udělí na žádost držitele zaměstnanecké karty souhlas se změnou zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty, pokud jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2 a nenastal-li některý z důvodů uvedených v § 56, s výjimkou důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. f), a v § 46 odst. 6 písm. d). K žádosti o udělení souhlasu je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 42h odst. 1 písm. c) a e) a dále doklad o tom, že trvá pracovněprávní vztah cizince splňující podmínky podle § 42g odst. 2 písm. b) na pracovní pozici, na kterou byla vydána zaměstnanecká karta nebo povolení k zaměstnání anebo ke které byl udělen souhlas ministerstva podle tohoto odstavce nebo odstavce 8, nebo o tom, že tento pracovněprávní vztah skončil před dobou kratší než 60 dnů, a dále náležitost uvedenou v § 42h odst. 1 písm. d), pokud je k výkonu požadovaného zaměstnání nutná jiná odborná způsobilost nebo pokud doklad, kterým odbornou způsobilost prokázal při vydání zaměstnanecké karty, pozbyl platnosti.“. 38. V § 42g se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Zaměstnání cizince na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele podléhá předchozímu souhlasu ministerstva. Ministerstvo udělí na žádost držitele zaměstnanecké karty souhlas s jeho zaměstnáním na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele, pokud a) nenastal některý z důvodů uvedených v § 56, s výjimkou důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. f), a b) jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2 nebo jsou při současném zachování podmínek, za nichž byla zaměstnanecká karta cizinci vydána, splněny podmínky uvedené v odstavci 2 písm. a) a c) a cizinec uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti. (9) K žádosti o udělení souhlasu podle odstavce 8 je cizinec povinen předložit náležitost uvedenou v § 42h odst. 1 písm. c) nebo pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí splňující podmínky uvedené v odstavci 8 písm. b) a dále náležitost uvedenou v § 42h odst. 1 písm. d), pokud je k výkonu požadovaného zaměstnání nutná jiná odborná způsobilost nebo pokud doklad, kterým odbornou způsobilost prokázal při vydání zaměstnanecké karty, pozbyl platnosti.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 10 a 11. 39. V § 42g odst. 10 se slova „Odstavec 7 se nepoužije“ nahrazují slovy „Odstavce 7 a 8 se nepoužijí“ a slova „nebo u dalšího“ se nahrazují slovy „u téhož nebo u jiného“. 40. V § 42g odst. 11 větě první se slova „120 dnů před uplynutím platnosti zaměstnanecké karty“ nahrazují slovy „stanovené v § 47 odst. 1 nebo za podmínek stanovených v § 47 odst. 3“ a ve větě druhé se slova „; rozhodnutí o udělení souhlasu se písemně nevyhotoví“ zrušují. 41. V § 42g se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) V žádosti o vydání zaměstnanecké karty je cizinec povinen uvést a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele, zaměstnání po vstupu na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele, poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce, důvod a místo pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal, b) údaje k pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty, na kterou žádá o vydání zaměstnanecké karty, c) jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžela nebo manželky, d) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů, e) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí a f) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.“. 42. V § 42h se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Pokud je cizinec nebo jeho zaměstnavatel účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d) a v odstavci 1 písm. c) a d) nahradit potvrzením, ve kterém zaměstnavatel uvede a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo výkonu práce, den nástupu do práce a dobu, na kterou se pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti uzavírá nebo na kterou bude uzavřena, b) že cizinec má zajištěno ubytování odpovídající požadavkům uvedeným v § 31 odst. 6, c) že s cizincem uzavřel pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, a výši sjednané mzdy, platu nebo odměny a sjednanou týdenní pracovní dobu a d) že cizinec má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c).“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 43. V § 42i odstavec 3 zní: „(3) Žádost o vydání modré karty se podává na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn žádost o vydání modré karty podat ministerstvu cizinec, který pobývá na území jako držitel modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie, pokud žádost podá ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území, a dále cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let. V zastoupení cizince, který není oprávněn podat žádost o vydání modré karty na území ministerstvu podle věty druhé, může žádost podat ministerstvu na základě plné moci jeho zaměstnavatel, pokud je cizinec nebo jeho zaměstnavatel účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu.“. 44. V § 42i se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) V žádosti o vydání modré karty je cizinec povinen uvést a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, nejvyšší dosažené vzdělání, povolání, zaměstnání před příchodem na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele, zaměstnání po vstupu na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele, poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce, důvod a místo pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal, b) údaje k pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty, na kterou žádá o vydání modré karty, c) jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, státní občanství, datum narození, místo a stát narození, bydliště a povolání manžela nebo manželky, d) jméno, příjmení a ostatní jména, datum narození, státní občanství, bydliště a povolání rodičů, e) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání dětí a f) jméno, příjmení a ostatní jména, datum a místo narození, státní občanství, bydliště a povolání sourozenců.“. 45. Za § 42j se vkládají nové § 42k až 42p, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 56 znějí: „§ 42k Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance (1) Kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizince k pobytu na území delšímu než 90 dnů a k výkonu zaměstnání na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty na základě vnitropodnikového převedení. (2) Vnitropodnikovým převedením se pro účely tohoto zákona rozumí dočasné převedení cizince a) v obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie, se kterou má během převedení uzavřenou pracovní smlouvu, do jejího odštěpného závodu se sídlem na území, nebo b) z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, se kterou má během převedení uzavřenou pracovní smlouvu, do obchodní korporace se sídlem na území, jež je vůči obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie ovládající nebo ovládanou osobou56) nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou. (3) Manažerem se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec pracující ve vedoucí pozici, který především řídí obchodní korporaci nebo odštěpný závod a na jehož činnost obecně dohlíží nebo mu vydává pokyny zejména statutární orgán, nejvyšší orgán nebo kontrolní orgán; manažer řídí obchodní korporaci nebo odštěpný závod nebo jejich část, vykonává dohled nad dalšími zaměstnanci vykonávajícími dohledové, profesní nebo řídící činnosti a jejich kontrolu, a to včetně pravomoci přijímat nebo propouštět zaměstnance nebo doporučit jejich přijetí nebo propuštění nebo provedení jiných personálních opatření. (4) Specialistou se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který má specializované znalosti, které jsou zásadní pro oblast činnosti, postupy nebo řízení obchodní korporace nebo odštěpného závodu, a který má dále potřebnou úroveň dosažené kvalifikace a profesní zkušenosti, popřípadě je členem profesního sdružení, stanoví-li tyto požadavky zvláštní právní předpis. (5) Zaměstnaným stážistou se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který má řádně ukončené vysokoškolské vzdělání, je převeden do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území za účelem rozvoje kariéry nebo zaškolení v oblasti obchodních technik a metod a kterému je po dobu převedení vyplácena mzda nebo plat. (6) Žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance není oprávněn podat cizinec, jde-li o a) žadatele o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, b) cizince, který je zaměstnancem zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaným k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území34), c) cizince, který na území pobývá za účelem podnikání, d) cizince, kterému bylo zprostředkováno zaměstnání agenturou práce, e) cizince, který na území pobývá za účelem studia podle § 64 odst. 1 písm. a) až c), jde-li o denní studium na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky nebo prezenční studium na vysoké škole, nebo podle § 64 odst. 1 písm. d) a e), nebo f) cizince, který je zaměstnán v obchodní korporaci se sídlem ve státě, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií1c), z níž občanům tohoto státu vyplývá právo na volný pohyb rovnocenné takovému právu občanů Evropské unie, nebo ve státě, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru1d). (7) Žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance podává cizinec na zastupitelském úřadu. Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu, může v zastoupení cizince podat ministerstvu žádost na základě plné moci tato obchodní korporace. (8) Ministerstvo vydá cizinci kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance, pokud a) se jedná o vnitropodnikové převedení tohoto cizince k výkonu zaměstnání na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty, b) byl tento cizinec bezprostředně přede dnem vnitropodnikového převedení zaměstnán v obchodní korporaci se sídlem mimo území členských států Evropské unie, v níž nebo z níž má být převeden na území, a to po dobu nejméně 6 měsíců, a c) tento cizinec má požadovanou odbornou kvalifikaci, je-li podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání, a má vysokoškolské vzdělání, jde-li o zaměstnaného stážistu. (9) Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance zamítne, jestliže a) nastal některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g) až i) a l) nebo důvod uvedený v § 56 odst. 2 písm. a), nebo b) obchodní korporace nebo odštěpný závod, do nichž má být cizinec převeden, byly založeny pouze za účelem vnitropodnikového převedení. (10) Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance dále zamítne, jestliže a) obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, není osobou bezdlužnou, b) obchodní korporaci, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, byla v období 4 měsíců předcházejících podání žádosti pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, nebo c) na majetek obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, byl prohlášen konkurs, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro nevydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. (11) Držitel karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance je povinen ministerstvu oznámit změnu podmínek, na základě kterých mu byla karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydána, ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo. § 42l Náležitosti žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance (1) K žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 4, c) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území, d) vysílací dopis, který obsahuje 1. potvrzení obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, že cizinec bude převeden podle § 42k odst. 2 k výkonu zaměstnání do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty s uvedením doby trvání vnitropodnikového převedení a místa výkonu práce na území, 2. uvedení pracovních podmínek, pokud jde o délku pracovní doby, délku dovolené za kalendářní rok a výši mzdy nebo platu; tyto podmínky nesmí být horší, než stanoví zákoník práce, to platí i pro podmínky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pracovních podmínek těhotných žen nebo žen krátce po porodu, rovného zacházení pro muže a ženy i ostatní ustanovení o nediskriminaci, a 3. potvrzení, že cizinec bude po uplynutí doby trvání vnitropodnikového převedení převeden do obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, e) doklad o zaměstnání před vnitropodnikovým převedením podle § 42k odst. 8 písm. b), f) v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. a) doklad prokazující, že odštěpný závod, do něhož je cizinec převeden, je odštěpným závodem obchodní korporace, v níž je cizinec převeden, g) v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. b) doklad prokazující, že obchodní korporace, v nichž je cizinec převeden, jsou vůči sobě ovládající a ovládanou osobou nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou, h) doklad o splnění podmínky uvedené v § 42k odst. 8 písm. c) a i) jde-li o zaměstnaného stážistu, dohodu o odborné přípravě, která obsahuje 1. popis programu odborné přípravy, ze kterého vyplývá, že se jedná o odbornou přípravu za účelem profesního rozvoje nebo odbornou přípravu v oblasti obchodních technik nebo metod s cílem připravit cizince na jeho budoucí pozici v obchodní korporaci, v níž nebo z níž je cizinec převeden, nebo v obchodní korporaci, která tuto obchodní korporaci ovládá nebo je jí ovládána, a 2. dobu trvání odborné přípravy a podmínky, za kterých bude zaměstnaný stážista během odborné přípravy pod dohledem. (2) Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až h) nahradit potvrzením vydaným touto obchodní korporací. (3) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a to na dobu pobytu ode dne vstupu na území do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu32), a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 42m Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie (1) Kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie se rozumí povolení k dlouhodobému pobytu opravňující cizince, který je držitelem povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, k pobytu na území delšímu než 90 dnů a k výkonu zaměstnání na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty na základě vnitropodnikového převedení. (2) K žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 4, c) povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané cizinci jiným členským státem Evropské unie, d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území, e) vysílací dopis obsahující údaje uvedené v § 42l odst. 1 písm. d), f) v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. a) doklad prokazující, že odštěpný závod, do něhož je cizinec převeden, je odštěpným závodem obchodní korporace, z níž je cizinec převeden, g) v případě uvedeném v § 42k odst. 2 písm. b) doklad prokazující, že obchodní korporace, v nichž je cizinec převeden, jsou vůči sobě ovládající a ovládanou osobou nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou, a h) doklad o splnění podmínky uvedené v odstavci 5 písm. b). (3) Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v odstavci 2 písm. d) až h) nahradit potvrzením vydaným touto obchodní korporací. (4) Držitel povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie může podat žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie na zastupitelském úřadu nebo ministerstvu v době platnosti oprávnění k přechodnému pobytu na území, a to nejpozději do 90 dnů ode dne vstupu na území. Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu, může v zastoupení cizince podat ministerstvu žádost na základě plné moci tato obchodní korporace. (5) Ministerstvo vydá cizinci kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, pokud a) se jedná o vnitropodnikové převedení tohoto cizince k výkonu zaměstnání na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty, b) tento cizinec má požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, a splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání, a c) neuplynula doba platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného tomuto cizinci jiným členským státem Evropské unie. (6) Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie zamítne, jestliže a) nastal některý z důvodů uvedených v § 56 odst. 1 písm. a) až c), e), g) až i) a l) nebo důvod uvedený v § 56 odst. 2 písm. a), b) obchodní korporace nebo odštěpný závod, do nichž má být cizinec převeden, byly založeny pouze za účelem vnitropodnikového převedení, nebo c) uplynula celková doba převedení na území členských států Evropské unie podle § 44 odst. 8. (7) Ministerstvo žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie dále zamítne, jestliže nastal některý z důvodů uvedených v § 42k odst. 10, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro nevydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. § 42n Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování (1) Ministerstvo vydá povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování cizinci, který hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 90 dnů a a) je podnikatelem a právo podnikat na území v předmětu činnosti, kterou hodlá na území provozovat, mu vznikne nejpozději doložením povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování příslušnému správnímu orgánu ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem, b) hodlá uskutečnit na území investici spočívající ve vytvoření nových pracovních míst v počtu stanoveném nařízením vlády a v investování peněžních prostředků ve výši stanovené nařízením vlády (dále jen „významná investice“); investování peněžních prostředků lze v části stanovené nařízením vlády nahradit investováním jiného majetku, jehož vlastnictví a původ cizinec prokáže a jehož hodnota oceněná znalcem podle zákona o oceňování majetku odpovídá společně s investovanými peněžními prostředky celkové výši investovaných peněžních prostředků stanovené nařízením vlády, přičemž za jiný majetek se považují věci hmotné i nehmotné, včetně technologických a informačních předpokladů nebo znalostí, jejichž přínos pro podnikání cizince je srovnatelný s investováním části peněžních prostředků, které tento jiný majetek nahrazuje, c) záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný a významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obec, d) disponuje peněžními prostředky pro uskutečnění významné investice a tyto prostředky jsou uloženy na účtu cizince vedeném v členském státě Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru osobou oprávněnou v tomto státě poskytovat platební služby; na požádání je cizinec povinen prokázat jejich původ a e) je osobou bezdlužnou; tato podmínka neplatí, jde-li o cizince, který dosud na území nepobýval. (2) Novým pracovním místem podle odstavce 1 písm. b) se rozumí pracovní místo, které je vytvořené v souvislosti s uskutečněním významné investice a které je po dobu uskutečňování významné investice nebo v případě, že je povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování vydáno na 2 roky, nejméně po dobu 2 let, obsazené zaměstnancem, který má sjednán pracovní poměr na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem. (3) Ministerstvo vydá povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování také cizinci, který hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší než 90 dnů, je společníkem, statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo prokuristou obchodní korporace a prokáže, že jeho činnost na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace. Podmínky uvedené v odstavci 1 musí být splněny obchodní korporací, přičemž podíl cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci musí odpovídat alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády. (4) Ministerstvo si vyžádá vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu pro účely posouzení, zda a) se jedná o významnou investici, b) záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný a významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obec, c) přínos investovaného jiného majetku podle odstavce 1 písm. b) pro podnikání cizince nebo obchodní korporace je srovnatelný s investováním části peněžních prostředků, které tento majetek nahrazuje, d) činnost cizince na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a e) podíl cizince v obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády, jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace. (5) Ministerstvo průmyslu a obchodu doručí vyjádření ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o toto vyjádření; ministerstvo řízení na tuto dobu usnesením přeruší. (6) Má se za to, že podstatný vliv na podnikání obchodní korporace má činnost cizince, který je statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo prokuristou obchodní korporace, v níž počet těchto osob nepřesáhne počet stanovený nařízením vlády. (7) Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se podává na zastupitelském úřadu. Na území je oprávněn žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování podat ministerstvu cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let. § 42o Náležitosti žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování (1) K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) náležitost uvedenou v § 31 odst. 1 písm. e) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 4, c) doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30), d) podnikatelský záměr, který obsahuje popis cílů záměru uskutečnit významnou investici, zhodnocení rizik realizace tohoto záměru, důvody pro uskutečnění významné investice na území, popis jednotlivých etap záměru uskutečnit významnou investici včetně časového harmonogramu, objem finančních prostředků určených na provedení jednotlivých etap, popis vyráběného produktu nebo poskytované služby, cílové skupiny zákazníků a odbytišť a technického a technologického řešení jejich výroby nebo způsobu poskytování a popis způsobu zajištění pracovních sil, e) doklad, ze kterého vyplývá, že cizinec nebo obchodní korporace, v níž je cizinec statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo jejímž je prokuristou nebo společníkem, může na území nakládat s peněžními prostředky pro uskutečnění významné investice; tento doklad nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dnů, f) účetní závěrky nebo obdobné dokumenty obsahující výsledky hospodaření žadatele, obchodní korporace podle § 42n odst. 3 a jí ovládající osoby za 2 kalendářní nebo účetní roky předcházející dni podání žádosti, g) čestné prohlášení žadatele, že na žadatele, obchodní korporaci podle § 42n odst. 3 a jí ovládající osoby nebylo ve státě jejího dosavadního působení vydáno rozhodnutí obdobné svými účinky rozhodnutí o úpadku, h) na požádání doklad o původu peněžních prostředků pro uskutečnění významné investice, i) doklady prokazující vlastnictví a původ investovaného jiného majetku uvedeného v § 42n odst. 1 písm. b) a znalecký posudek o ocenění tohoto majetku, má-li být takový majetek investován, j) doklad prokazující bezdlužnost cizince; to neplatí, jde-li o cizince, který dosud na území nepobýval, k) jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace, l) jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, doklad o tom, že jeho činnost na území bude mít podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, a m) jde-li o cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, doklad prokazující, že jeho podíl v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády. (2) Před vyznačením víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je cizinec povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j. Současně je povinen na požádání předložit doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění. To neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4. § 42p Záměr uskutečnit významnou investici a přínos významné investice (1) Záměr uskutečnit významnou investici je věrohodný a proveditelný, pokud a) cíle tohoto záměru jsou přiměřené celkovému objemu investovaných finančních prostředků a časovému harmonogramu jeho realizace, b) podnikatelský záměr je založen na znalosti místních podmínek, situace na trhu a platné právní úpravy a c) popis technického a technologického řešení není v zásadních bodech věcně chybný. (2) Významná investice má být přínosem pro stát, kraj nebo obec, pokud s její realizací nebudou spojeny významné negativní dopady na kvalitu života obyvatel a pokud a) spadá do odvětví, které je v ekonomice daného kraje nebo obce nedostatečně zastoupeno, b) vyráběné produkty nebo poskytované služby jsou v daném kraji nebo obci nedostatkové nebo obtížně dostupné, c) mají být vytvořena pracovní místa vhodná především pro kvalifikované obyvatele nebo pro osoby znevýhodněné na trhu práce, d) má v rámci ekonomiky České republiky významně inovativní charakter, nebo e) má potenciál vytvářet další investiční příležitosti. 56) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“. 46. V § 44 odst. 2 se slova „nebo modré karty“ nahrazují slovy „, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „; to neplatí, jde-li o vydání zaměstnanecké karty cizinci, kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnání nebo který je uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti“. 47. V § 44 odstavce 8 a 9 znějí: „(8) Karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance a karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie se vydává na dobu převedení na území členských států Evropské unie; celková doba převedení na území členských států Evropské unie však nesmí přesáhnout 3 roky, jde-li o převedení na pozici manažera nebo specialisty, a 1 rok, jde-li o převedení na pozici zaměstnaného stážisty. (9) Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se vydává na dobu uskutečnění významné investice, nejdéle však na 2 roky.“. 48. V § 44 se odstavec 10 zrušuje. 49. V § 44a odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „; v případě, že bylo toto povolení vydáno za účelem účasti na jazykové a odborné přípravě podle § 64 odst. 1 písm. b), lze jeho platnost z důvodu pokračování v takové přípravě prodloužit pouze jednou“. 50. V § 44a odstavec 3 zní: „(3) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se podává ministerstvu na úředním tiskopisu, na kterém se podává žádost o vydání tohoto povolení. Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36 a § 55 odst. 1 a 2 vztahují obdobně.“. 51. V § 44a se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní: „(10) Jde-li o cizince uvedeného v § 42h odst. 2 a podmínky vládou schváleného programu umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d) a v odstavci 9 písm. b) a d) nahradit potvrzením, ve kterém zaměstnavatel uvede a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo výkonu práce a dobu, na kterou je pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti uzavřena, b) že cizinec má zajištěno ubytování odpovídající požadavkům uvedeným v § 31 odst. 6, c) že má s cizincem nadále uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti splňující podmínky uvedené v § 42g odst. 2 písm. b) a d) že cizinec má odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání podle § 42g odst. 2 písm. c).“. Dosavadní odstavce 10 až 13 se označují jako odstavce 11 až 14. 52. V § 44a odst. 11 se slova „nebo 4“ nahrazují slovy „větě první nebo v § 42g odst. 4“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ustanovení § 42g odst. 3 věta druhá se použije obdobně.“. 53. Za § 44a se vkládají nové § 44b a 44c, které znějí: „§ 44b (1) Platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance a karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie lze opakovaně prodloužit na dobu převedení na území členských států Evropské unie, nejdéle však na dobu 3 let, jde-li o převedení na pozici manažera nebo specialisty, a nejdéle na dobu 1 roku, jde-li o převedení na pozici zaměstnaného stážisty, pokud a) se nadále jedná o vnitropodnikové převedení k výkonu zaměstnání na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty, b) cizinec má nadále požadovanou odbornou kvalifikaci, pokud je podle zvláštního právního předpisu35) vyžadována, a splňuje podmínky pro výkon regulovaného povolání, jde-li o takové povolání, a c) neuplynula doba platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného cizinci jiným členským státem Evropské unie, jde-li o prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. (2) Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž má být cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu a umožňují-li tento způsob podání žádosti podmínky tohoto programu, může v zastoupení cizince podat ministerstvu žádost na základě plné moci tato obchodní korporace. Na prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance a karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie se § 44a odst. 13 a 14 a § 55 odst. 1 vztahují obdobně. (3) K žádosti je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) fotografie v případě změny podoby, c) na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 4, d) doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území, e) potvrzení obchodní korporace, v níž nebo do níž je cizinec převeden, že údaje obsažené ve vysílacím dopisu podle § 42l odst. 1 písm. d) jsou nadále platné, s uvedením doby trvání vnitropodnikového převedení a místa výkonu práce na území, f) doklad o splnění podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b), g) potvrzení o prodloužení dohody o odborné přípravě podle § 42l odst. 1 písm. i), s uvedením doby jejího trvání, jde-li o prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané zaměstnanému stážistovi, a h) povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané cizinci jiným členským státem Evropské unie, jde-li o prodloužení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. (4) Pokud je cizinec nebo obchodní korporace, v níž nebo do níž je cizinec převeden, účastníkem vládou schváleného programu, jehož podmínky umožňují nahrazení některých náležitostí žádosti, lze náležitosti uvedené v odstavci 3 písm. d) až h) nahradit potvrzením vydaným touto obchodní korporací. (5) Ministerstvo platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie neprodlouží, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení její platnosti podle § 46g odst. 1 nebo jestliže byla dosažena celková doba převedení na území členských států Evropské unie podle § 44 odst. 8. (6) Ministerstvo dále platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie neprodlouží, je-li důvod pro zahájení řízení o zrušení její platnosti podle § 46g odst. 2, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro neprodloužení platnosti této karty. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. § 44c (1) Platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování lze opakovaně prodloužit na dobu potřebnou k dosažení účelu pobytu, vždy však nejdéle na dobu 2 let, pokud a) jsou splněny podmínky uvedené v § 42n odst. 1 písm. a) a e), b) cizinec postupuje v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, zejména pokud dosud uskutečněná investice poměrně odpovídá dosavadní době pobytu na území a rozsahu významné investice nebo jestliže významná investice již byla uskutečněna, pokud cizinec nadále podniká v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, c) činnost cizince na území má i nadále podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a d) podíl cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády. (2) Jde-li o cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, musí být podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) splněny obchodní korporací. Ustanovení § 42n odst. 6 se použije obdobně. (3) Ministerstvo si vyžádá vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu pro účely posouzení, zda a) cizinec nebo obchodní korporace, v níž je cizinec statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo jejímž je prokuristou nebo společníkem, postupuje v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, na jehož základě mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, b) činnost cizince na území má i nadále podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, a c) podíl cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády. (4) V rámci posouzení, zda je postupováno v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, přihlédne Ministerstvo průmyslu a obchodu i k důvodům na vůli cizince nezávislým, které mohou mít vliv na plnění záměru uskutečnit významnou investici, zejména k situaci na trhu. Ministerstvo průmyslu a obchodu doručí vyjádření ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o toto vyjádření; ministerstvo řízení na tuto dobu usnesením přeruší. (5) Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování se § 35 odst. 3, § 44a odst. 13 a 14 a § 55 odst. 1 vztahují obdobně. (6) K žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování je cizinec povinen předložit a) cestovní doklad, b) fotografie v případě změny podoby, c) na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 4, d) doklad o zápisu do příslušného rejstříku, seznamu nebo evidence30), e) doklad prokazující bezdlužnost cizince, a jde-li o cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, dále doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace, f) doklad o tom, že cizinec nebo obchodní korporace, v níž je cizinec statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo jejímž je prokuristou nebo společníkem, postupuje v souladu se záměrem uskutečnit významnou investici, g) na požádání platební výměr daně z příjmů cizince; jde-li o cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, platební výměr daně z příjmů právnických osob obchodní korporace, h) doklad o tom, že jeho činnost na území má i nadále podstatný vliv na podnikání obchodní korporace, jde-li o cizince, který žádá o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník, statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo prokurista obchodní korporace, i) doklad prokazující, že jeho podíl v obchodní korporaci odpovídá alespoň nejnižšímu podílu stanovenému nařízením vlády, jde-li o cizince, který žádá o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, a j) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.“. 54. V § 45 odst. 1 větě první se za slova „Cizinec, který“ vkládají slova „je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu a“, za větu druhou se vkládá věta „Nové povolení k dlouhodobému pobytu dále nelze udělit, jestliže cizinec neplnil před podáním žádosti o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu na území účel, pro který mu bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu.“ a slova „2 roky“ se nahrazují slovy „5 let; to se nevztahuje na cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, a na cizince uvedeného v odstavci 2“. 55. V § 45 odst. 2 a 4 se slova „s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny“ nahrazují slovy „, který vstoupil na území za účelem společného soužití rodiny podle § 42a a je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za tímto účelem,“. 56. V § 45 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem společného soužití rodiny, který“ nahrazují slovy „, který vstoupil na území za účelem společného soužití rodiny podle § 42a, je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za tímto účelem a“. 57. V § 46 odst. 1 větě první se za text „§ 55 odst. 1“ vkládají slova „a 2“ a za větu první se vkládá věta „Ministerstvo povolení k dlouhodobému pobytu dále nevydá, pokud cizinec neplní na území účel, pro který mu bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů a pro který mu má být vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, nebo pokud cizinec neplnil v době platnosti víza k pobytu nad 90 dnů na území účel, pro který mu bylo vízum uděleno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu.“. 58. V § 46 odst. 3 se za slovo „obdobně“ vkládají slova „odstavec 1 věta druhá a“, slova „a h)“ se nahrazují slovy „, h), l) a m)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „vztahující se na dlouhodobé vízum“. 59. V § 46 odst. 4 se za text „g)“ vkládají slova „, l) a m)“. 60. V § 46 odst. 5 se za slovo „obdobně“ vkládají slova „odstavec 1 věta druhá a“ a slova „a h)“ se nahrazují slovy „, h), l) a m)“. 61. V § 46 odst. 6 úvodní části ustanovení se za slovo „obdobně“ vkládají slova „odstavec 1 věta druhá a“. 62. V § 46 odst. 6 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „, nebo” a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) je-li zaměstnavatel cizince podle § 178f nespolehlivý.“. 63. V § 46 odst. 7 písmena d) a e) znějí: „d) doklad prokazující bezdlužnost cizince, e) doklad prokazující bezdlužnost obchodní korporace, jde-li o cizince, který je statutárním orgánem obchodní korporace nebo jeho členem,“. Poznámka pod čarou č. 36 se zrušuje. 64. V § 46 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) Pro povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování platí obdobně odstavec 1 věta druhá a § 37, § 55 odst. 1, § 56, § 58 odst. 3 a § 62 odst. 1 vztahující se na dlouhodobé vízum.“. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9. 65. V § 46a odst. 2 písmeno j) zní: „j) nositel oprávnění ke sloučení rodiny požádal o zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo mu byla platnost tohoto povolení zrušena, nebyla prodloužena nebo skončila, anebo nositel oprávnění ke sloučení rodiny požádal o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu nebo mu byla platnost tohoto povolení zrušena, nebo“. 66. V § 46a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. h), j) a k) nezruší, jestliže je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se cizinec stal obětí domácího násilí.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 67. V § 46b odst. 1 se doplňuje věta „Ministerstvo dále platnost povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie zruší, jestliže byl cizinec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu.“. 68. V § 46b odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena a) až g). 69. V § 46b odst. 2 písm. c) se slova „s výjimkou případů uvedených v § 46e odst. 1 písm. b) a c),“ zrušují. 70. V § 46d odst. 1 se doplňuje věta „Ministerstvo dále platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu zruší, jestliže byl cizinec pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, pokud cizinec neprokáže, že jeho další pobyt na území je v zájmu České republiky.“. 71. V § 46d odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena a) až f). 72. V § 46e odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo zruší platnost zaměstnanecké karty z důvodů uvedených v § 37 a dále, jestliže cizinci nebyla uznána odborná kvalifikace příslušným uznávacím orgánem35).“. 73. V § 46f odst. 1 se na konci písmene h) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene i) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní: „j) její držitel byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu.“. 74. V § 46f odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c). 75. V § 46f odst. 2 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene c) se doplňuje slovo „nebo“ a za písmeno c) se doplňuje nové písmeno d), které zní: „d) její držitel by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění.“. 76. Za § 46f se vkládá nový § 46g, který včetně nadpisu zní: „§ 46g Zrušení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie (1) Ministerstvo zruší platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, jestliže a) její držitel o zrušení platnosti požádá, b) náležitosti předložené k žádosti o její vydání nebo prodloužení její platnosti jsou padělané anebo pozměněné nebo údaje podstatné pro posouzení žádosti v nich uvedené neodpovídají skutečnosti, c) její držitel byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, d) její držitel neplní účel, pro který mu byla karta vydána, nebo e) obchodní korporace nebo odštěpný závod, do nichž je cizinec převeden, byly založeny pouze za účelem vnitropodnikového převedení. (2) Ministerstvo dále zruší platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, jestliže a) není splněna některá z podmínek pro její vydání, b) její držitel nemá na území zajištěno ubytování, c) jiný stát Evropské unie nebo smluvní stát uplatňující společný postup ve věci vyhošťování rozhodl o vyhoštění jejího držitele ze svého území9a) z důvodu jeho odsouzení k trestu odnětí svobody v délce nejméně 1 rok anebo pro důvodné podezření, že spáchal závažnou trestnou činnost nebo takovou činnost připravuje na území některého státu Evropské unie nebo smluvního státu uplatňujícího společný postup ve věci vyhošťování, d) je důvodné nebezpečí, že by její držitel mohl při dalším pobytu na území závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo ohrozit bezpečnost státu, e) její držitel by mohl při dalším pobytu na území ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, f) obchodní korporace, v níž nebo do níž je její držitel převeden, přestane být osobou bezdlužnou, g) obchodní korporaci, v níž nebo do níž je její držitel převeden, byla po vydání karty pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, nebo h) na majetek obchodní korporace, v níž nebo do níž je její držitel převeden, byl prohlášen konkurs, za podmínky, že důsledky tohoto rozhodnutí budou přiměřené důvodu pro zrušení její platnosti. Při posuzování přiměřenosti ministerstvo přihlíží zejména k dopadům tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince. (3) Ministerstvo v rozhodnutí, kterým zruší platnost karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, stanoví lhůtu k vycestování z území a cizinci udělí výjezdní příkaz; cizinec je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat. (4) Ministerstvo vyrozumí o vydání rozhodnutí o zrušení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie a o důvodech tohoto rozhodnutí obchodní korporaci, v níž nebo do níž je cizinec převeden.“. 77. V § 47 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 78. V § 47 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 až 10, které znějí: „(8) Modrá karta se dále považuje za platnou a) do doby, než jiný členský stát Evropské unie rozhodne o žádosti o vydání modré karty, pokud byla žádost o vydání modré karty podána v době platnosti modré karty, b) do doby vycestování cizince z území, pokud mu jiný členský stát Evropské unie vydal modrou kartu, nebo c) po dobu 3 měsíců ode dne, kdy jiný členský stát Evropské unie nevyhověl žádosti cizince o vydání modré karty. (9) Modrá karta vydaná jiným členským státem Evropské unie se na území považuje za platnou do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání modré karty, pokud v době platnosti modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie cizinec požádal o vydání modré karty a o jejím vydání nebylo rozhodnuto v době platnosti modré karty vydané jiným členským státem Evropské unie. Povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydané jiným členským státem Evropské unie se na území považuje za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, pokud v době platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie cizinec požádal o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie a o jejím vydání nebylo rozhodnuto v době platnosti povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie. (10) Na platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydaného rodinnému příslušníkovi držitele modré karty a na platnost takového oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské unie se odstavce 8 a 9 vztahují obdobně. Na platnost povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny vydaného rodinnému příslušníkovi držitele povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie se odstavec 9 věta druhá vztahuje obdobně.“. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 11 a 12. 79. V § 47 odst. 11 větě první se slova „nebo 6“ nahrazují slovy „, 6, 8, 9 nebo 10“, ve větě třetí se slova „a 6“ nahrazují slovy „, 6 a 8“ a slova „nebo 6“ se nahrazují slovy „, 6 nebo 8“. 80. V § 47 odst. 12 se věta třetí zrušuje. 81. V § 49 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „na celkovou dobu pobytu nejvýše 10 let, s výjimkou doby pobytu vedoucích diplomatických misí, konzulárních úřadů a mezinárodních vládních organizací“. 82. V § 50 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Platnost výjezdního příkazu zaniká vycestováním cizince z území.“. 83. V § 50a odst. 3 písmeno b) zní: „b) cizinci, který neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území a má být předán podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009; totéž platí i pro cizince, který má být předán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie37) a je mu umožněno dobrovolné vycestování, nebo“. 84. V § 50a se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) V řízení o povinnosti opustit území je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení.“. 85. V § 53 se odstavce 1, 3 a 4 zrušují. Dosavadní odstavce 2 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2. 86. § 54 zní: „§ 54 V žádosti o udělení dlouhodobého víza je cizinec povinen uvést své jméno a příjmení, ostatní jména, pohlaví, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, státní občanství současné a při narození, jméno a příjmení otce a matky, rodinný stav, místo trvalého pobytu v cizině a adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od adresy místa pobytu na území, druh, číslo a údaj o datu vydání a platnosti cestovního dokladu a označení státu, který jej vydal, a jde-li o cizince s povoleným pobytem na území jiného státu, i údaj o tom, zda je oprávněn se na jeho území vrátit, a údaj o čísle a platnosti příslušného dokladu, povolání, zaměstnavatele a jeho adresu, u studentů název a adresu školy, dobu a účel pobytu na území a upřesňující informace k tomuto pobytu, zamýšlený den příjezdu a odjezdu, místo vstupu na území, zamýšlený dopravní prostředek, způsob zajištění úhrady nákladů spojených s pobytem včetně údajů o zdravotním pojištění za pobytu na území, údaje k případné zvoucí osobě v rozsahu příjmení, jméno, adresa místa pobytu na území, a jde-li o právnickou osobu, její název, sídlo a jméno a příjmení oprávněné osoby. V žádosti je cizinec povinen dále uvést údaje k vízům uděleným v posledních 3 letech včetně doby jejich platnosti, údaje o předchozím pobytu na území a na území ostatních smluvních států a údaje k manželu a dětem v rozsahu jméno a příjmení, ostatní jména a den, měsíc, rok a místo narození.“. 87. V § 55 na konci odstavce 1 a na konci § 72 se doplňuje věta „Cestovní doklad, matriční doklad a doklad prokazující účel pobytu je cizinec povinen předložit v originále.“. 88. V § 56 odst. 1 písm. f) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 89. V § 56 odst. 1 se na konci písmene j) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene k) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí: „l) cizinec nesplňuje některou z podmínek pro udělení víza, nebo m) se cizinec dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat vízum k pobytu nad 90 dnů, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství nebo pokud byl účelově jmenován statutárním orgánem obchodní korporace nebo jeho členem a jeho činnost jako statutárního orgánu obchodní korporace nebo jeho člena není skutečným účelem jeho pobytu na území.“. 90. V § 56 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání ministerstvo cizinci neudělí, jestliže nastal některý z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c), e), g) až i) a l) nebo důvod uvedený v odstavci 2 písm. a), a dále jestliže cizinec k žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání uvedl pouze číslo jednací žádosti o vydání povolení k zaměstnání a Úřad práce České republiky toto povolení nevydal.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 91. V § 58 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) V případě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání se vyznačí v oddílu „poznámky“ ve vízovém štítku záznam „SEASONAL WORK“.“. 92. § 60 zní: „§ 60 (1) Žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum podává cizinec ministerstvu na úředním tiskopisu, na kterém se podává žádost o udělení tohoto víza. (2) O prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum je cizinec oprávněn požádat nejpozději před uplynutím doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum, nejdříve však 90 dnů před uplynutím této doby. (3) Zabrání-li včasnému podání žádosti podle odstavce 2 důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizinec žádost podat i dříve, než je uvedeno v odstavci 2. Důvody pro pozdější podání žádosti podle věty první a pro dřívější podání žádosti podle věty druhé je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti a na jeho výzvu tyto důvody prokázat. (4) Pokud doba platnosti dlouhodobého víza a doba pobytu na území na toto vízum uplyne před rozhodnutím o jejich prodloužení, ačkoli žádost byla podána v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 2 nebo 3, považuje se dlouhodobé vízum za platné a doba pobytu na území na toto vízum za prodlouženou do nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. (5) Oprávnění k pobytu podle odstavce 4 ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě dlouhodobého víza s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o žádosti; to neplatí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu podle odstavce 4. Platnost dokladu nebo potvrzení podle věty první zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti. (6) Lhůta uvedená v odstavcích 2 a 3 je zachována, je-li posledního dne lhůty žádost podána ministerstvu. Nestanoví-li tento zákon, že žádost je cizinec povinen podat osobně, je lhůta uvedená v odstavcích 2 a 3 také zachována, je-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka adresovaná ministerstvu, která obsahuje žádost, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. (7) Pokud o žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 písm. c) nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, cizinec podal žádost v době platnosti oprávnění k pobytu a byl podle § 69 oprávněn podat na území žádost o vydání povolení k trvalému pobytu, považuje se jeho další pobyt na území za pobyt na toto vízum, a to až do rozhodnutí o žádosti; v této době není cizinec oprávněn podat na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo další žádost o vydání povolení k trvalému pobytu.“. 93. Za § 62 se vkládá nový § 63, který včetně nadpisu zní: „§ 63 Zánik platnosti zaměstnanecké karty (1) Platnost zaměstnanecké karty zaniká nejpozději uplynutím 60 dnů ode dne, kdy cizinci skončil poslední pracovněprávní vztah splňující podmínky podle § 42g odst. 2 písm. b) na pracovní pozici, na kterou byla vydána zaměstnanecká karta nebo povolení k zaměstnání anebo ke které byl udělen souhlas ministerstva podle § 42g odst. 7 nebo 8; to neplatí, pokud se jedná o cizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti. (2) Byla-li v době platnosti zaměstnanecké karty poté, co skončil pracovněprávní vztah podle odstavce 1, podána žádost o udělení souhlasu ministerstva podle § 42g odst. 7, platnost zaměstnanecké karty zaniká nejpozději dnem právní moci rozhodnutí, kterým nebyl souhlas ministerstva udělen. (3) Za podmínek stanovených v odstavci 1 zaniká i oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4, pokud toto oprávnění vzniklo podáním žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty.“. 94. V § 66 odst. 1 písm. d) se slova „nebo zletilé nezaopatřené“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „na území“. 95. V § 68 odst. 1 se slova „po 5 letech nepřetržitého pobytu na území“ nahrazují slovy „, který ke dni podání žádosti pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 5 let“. 96. V § 68 odst. 3 písm. b) se slova „za účelem zaměstnání závislého na střídání ročního období nebo vypomáhal“ nahrazují slovy „, pokud účelem pobytu na území byla výpomoc“. 97. V § 68 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až f), která znějí: „d) pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, e) pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, pokud cizinec následně na území pobýval na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydané podle § 43, a f) pobytu na základě oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4, 6, 8, 9 nebo 10 anebo podle § 60 odst. 4; to neplatí, pokud na základě žádosti zakládající oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4 nebo 6 nebo podle § 60 odst. 4 bylo povolení k dlouhodobému pobytu vydáno nebo byla prodloužena jeho platnost nebo byla prodloužena platnost dlouhodobého víza a doba pobytu na území na toto vízum.“. 98. V § 69 odstavec 5 zní: „(5) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 odst. 1 podává cizinec ministerstvu, pokud na území pobývá nepřetržitě 5 let a v době podání žádosti pobývá na území a) na povolení k dlouhodobému pobytu, b) na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2),3a), nebo c) během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5.“. 99. V § 69 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 68 je cizinec uvedený v § 68 odst. 5 oprávněn podat také na zastupitelském úřadu.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 100. V § 69 odst. 7 se slova „nebo 6“ nahrazují slovy „, 6, 8, 9 nebo 10“. 101. V § 70 odst. 1 písm. a) se za slova „stát narození,“ vkládá slovo „pohlaví,“, za slova „místa pobytu na území,“ se vkládají slova „adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu,“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a označení státu, který tento doklad vydal“. 102. V § 70 odst. 2 písm. c) se slova „rodný list, oddací list“ nahrazují slovy „matriční doklad“. 103. V § 72 se slova „rodného listu, oddacího listu“ nahrazují slovy „matričního dokladu“. 104. V § 75 odst. 1 písmeno d) zní: „d) cizinec ve výpovědi uvede nepravdivé skutečnosti,“. 105. V § 75 odst. 1 se vkládají nová písmena e) a f), která znějí: „e) cizinec nesplňuje podmínku trestní zachovalosti (§ 174), f) cizinec nepředloží doklad o zajištění prostředků k trvalému pobytu na území,“. Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena g) a h). 106. V § 75 odst. 2 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena b) až e). 107. V § 75 odst. 2 písmena d) a e) znějí: „d) cizinec v době platnosti posledního povolení k dlouhodobému pobytu bezprostředně předcházejícího podání žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 68 neplnil na území účel, pro který mu povolení k dlouhodobému pobytu bylo vydáno; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že se jednalo o neplnění účelu ze závažných důvodů po přechodnou dobu, e) cizinec ohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo je důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo“. 108. V § 75 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) cizinec ohrozil bezpečnost jiného členského státu Evropské unie nebo závažným způsobem narušil jeho veřejný pořádek,“. 109. V § 77 odst. 1 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene h) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno i), které zní: „i) byl cizinec v České republice ve 4 a více případech odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu k podmíněnému trestu odnětí svobody, za podmínky, že od posledního odsouzení neuplynula doba delší než jeden rok.“. 110. V § 83 odst. 1 písm. a) se za slovo „splnil“ vkládají slova „ke dni podání žádosti“. 111. V § 83 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Žádost o přiznání právního postavení rezidenta na území podle odstavce 2 se podává na úředním tiskopisu. V žádosti je cizinec povinen uvést jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo narození, pohlaví, státní občanství, účel pobytu na území, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu.“. 112. V části první hlavě IVa nadpis dílu 1 zní: „Přechodný pobyt na území po dobu delší než 3 měsíce“. 113. Pod označení § 87a se vkládá nadpis, který zní: „Přechodný pobyt občana Evropské unie“. 114. § 87b včetně nadpisu zní: „§ 87b Přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie (1) Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a doprovází občana Evropské unie na území nebo následuje občana Evropské unie, který na území pobývá, je povinen požádat ministerstvo o vydání povolení k přechodnému pobytu, pokud hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce13). (2) O vydání povolení k přechodnému pobytu je rodinný příslušník občana Evropské unie uvedený v odstavci 1 povinen požádat ministerstvo ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území. Cizinec, který se stane rodinným příslušníkem občana Evropské unie v průběhu pobytu na území, je povinen požádat o vydání povolení k přechodnému pobytu ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se stal rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a cizinec s jiným oprávněním k pobytu, do 3 měsíců ode dne uplynutí platnosti tohoto oprávnění. (3) K žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu je žadatel povinen předložit a) náležitosti uvedené v § 87a odst. 2 písm. a), c), d) a e), b) doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, a c) doklad o pobytu občana Evropské unie na území; to neplatí, pokud bylo občanu Evropské unie vydáno potvrzení o přechodném pobytu na území nebo povolení k trvalému pobytu nebo jde-li o rodinného příslušníka občana České republiky, který je přihlášen k trvalému pobytu na území. (4) Ministerstvo vydá rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie povolení k přechodnému pobytu formou pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie a rodinnému příslušníkovi občana státu uvedeného v § 1 odst. 3 formou průkazu o povolení k pobytu pro cizince.“. 115. Pod označení § 87c se vkládá nadpis, který zní: „Přechodný pobyt občana Evropské unie nebo rodinného příslušníka občana Evropské unie, který je členem personálu zastupitelského úřadu cizího státu nebo mezinárodní vládní organizace akreditované v České republice“. 116. V § 87c odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a rodinnému příslušníku občana státu uvedeného v § 1 odst. 3 formou průkazu o povolení k pobytu pro cizince“. 117. Nadpis § 87d zní: „Důvody pro zamítnutí žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území a důvody pro zrušení a zánik přechodného pobytu občana Evropské unie“. 118. V § 87d odst. 2 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí: „b) cizinci byl přechodný pobyt povolen na základě předložených padělaných anebo pozměněných náležitostí nebo náležitostí, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, c) byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky anebo byl cizinec opakovaně pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,“. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena d) a e). 119. V § 87d odstavec 4 zní: „(4) Na zánik přechodného pobytu občana Evropské unie na území se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně. Přechodný pobyt občana Evropské unie na území dále zaniká ohlášením ukončení pobytu na území.“. 120. V § 87e odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu zamítne, jestliže a) žadatel není rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 15a, nedoprovází nebo nenásleduje občana Evropské unie na území nebo nepředloží náležitosti uvedené v § 87b odst. 3, b) žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, c) se žadatel stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky, d) se žadatel dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, e) se žadatel dopustil podvodného jednání s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, f) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, g) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob a trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo h) je žadatel zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek.“. 121. V § 87e odst. 2 se text „písm. a)“ nahrazuje textem „písm. b)“. 122. V § 87e odst. 3 se text „písm. b)“ nahrazuje textem „písm. h)“. 123. V § 87e se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Ministerstvo v rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí žadateli výjezdní příkaz; žadatel je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.“. 124. V § 87f odst. 2 písm. a) se za slovo „zrušen“ vkládá čárka, za slovo „dítě“ se vkládají slova „občana Evropské unie, které pobývá na území“ a slova „dítěte občana Evropské unie“ se nahrazují slovy „tohoto dítěte“. 125. V § 87f odst. 2 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene e) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) se jedná o nepřítomnost rodinného příslušníka občana Evropské unie na území, která nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně, nebo přesáhne-li tuto dobu 1. z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo 2. pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí.“. 126. V § 87f odst. 3 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která znějí: „d) cizinci byl přechodný pobyt povolen na základě předložených padělaných anebo pozměněných náležitostí nebo náležitostí, v nichž uvedené údaje podstatné pro posouzení žádosti neodpovídají skutečnosti, e) cizinec byl pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky anebo byl cizinec opakovaně pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,“. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena f) a g). 127. V § 87f se na konci odstavce 5 doplňují věty „Oprávnění pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti podle věty druhé se osvědčuje obdobně jako oprávnění pobývat na území podle § 87y. Platnost dokladu nebo potvrzení osvědčujícího oprávnění pobývat na území zaniká nabytím právní moci rozhodnutí o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu.“. 128. V § 87g odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“, na konci písmene d) se slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje. 129. V § 87g odst. 8 se za číslo „87“ vkládá text „odst. 1 až 3, odst. 6, odst. 7 písm. a) bod 1 až 3 a odst. 7 písm. b) a c)“ a na konci odstavce se doplňují věty „Pobyt na území občana Evropské unie podle věty první se považuje za pobyt trvalý podle tohoto ustanovení; požádá-li o vydání průkazu o povolení k trvalému pobytu, je povinen k žádosti předložit cestovní doklad a fotografie. Zánikem oprávnění k trvalému pobytu současně zaniká platnost potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území a platnost průkazu o povolení k trvalému pobytu, pokud mu by vydán.“. 130. V § 87j odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Namísto písemného vyhotovení rozhodnutí se vydá občanu Evropské unie nebo jeho rodinnému příslušníkovi průkaz o povolení k trvalému pobytu12a).“. 131. V § 87k odstavec 1 zní: „(1) Ministerstvo žádost o povolení k trvalému pobytu zamítne, jestliže a) je důvodné nebezpečí, že by žadatel mohl ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, b) se žadatel dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k trvalému pobytu, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství, c) se žadatel dopustil podvodného jednání s cílem získat povolení k trvalému pobytu, d) je žadatel evidován v evidenci nežádoucích osob (§ 154) a trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, e) žadatel je zařazen do informačního systému smluvních států, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, f) žadatel ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud o povolení k trvalému pobytu žádá bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území a k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území, nebo g) nejsou splněny podmínky pro vydání povolení k trvalému pobytu uvedené v § 87g nebo 87h.“. 132. V § 87k odst. 2 větě první se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. e)“. 133. V § 87l odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje, na konci textu písmene e) se doplňují slova „v délce nepřevyšující 3 roky“ a za písmeno e) se vkládají nová písmena f) a g), která znějí: „f) byl soudem České republiky pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce převyšující 3 roky anebo byl soudem České republiky opakovaně pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nebo g) byl soudem České republiky v nejméně 5 případech pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu k podmíněnému trestu odnětí svobody, za podmínky, že od posledního odsouzení neuplynula doba delší než jeden rok,“. 134. Na konci nadpisu § 87o se doplňují slova „a průkaz o povolení k pobytu pro cizince“. 135. V § 87o se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Na průkaz o povolení k pobytu pro cizince se odstavce 1 až 3 použijí obdobně.“. 136. Na konci nadpisu § 87p se doplňují slova „a průkazu o povolení k pobytu pro cizince“. 137. V § 87p se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Na prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu pro cizince se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.“. 138. V nadpisu § 87r a v nadpisu § 87s se slova „občana Evropské unie“ zrušují. 139. V § 87r odst. 1, 2 a 3, § 87s odst. 1 a 3 a v § 91 písm. a) se slova „občana Evropské unie“ zrušují. 140. V § 87s odst. 1 se za slovo „unie“ vkládají slova „nebo jeho rodinný příslušník“. 141. V § 87s se odstavec 4 zrušuje. 142. § 87t se zrušuje. 143. V § 87u odst. 1 a 2, § 87v odst. 2 a 3, § 87x odst. 1 a 2, § 87z odst. 1 a 2, § 107 odst. 1 a v § 158 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „trvalému pobytu občana Evropské unie“ nahrazují slovy „pobytu pro cizince“. 144. V § 87u odst. 1 větě druhé a v § 117b odst. 1 větě druhé se slova „rodný nebo oddací list“ nahrazují slovy „matriční doklad“ a slova „rodném a oddacím listu“ se nahrazují slovy „matričním dokladu“. 145. V § 87v odst. 2 větě druhé se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. f)“. 146. § 87w zní: „§ 87w Náležitosti žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nebo prodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k pobytu pro cizince nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, matričního dokladu a fotografie, pokud odpovídá skutečné podobě žadatele. Cestovní doklad a matriční doklad je cizinec povinen předložit v originále.“. 147. V § 87x odst. 2 písmeno a) zní: „a) své jméno, příjmení a ostatní jména, všechna dřívější příjmení, den, měsíc a rok narození, místo a stát narození, pohlaví, státní občanství, rodinný stav, povolání, zaměstnání před příchodem na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele, účel pobytu na území, zaměstnání po vstupu na území, pracovní zařazení, název a adresu zaměstnavatele, poslední bydliště v cizině, adresu místa pobytu na území, adresu pro doručování, je-li odlišná od místa pobytu, předchozí pobyt na území delší než 3 měsíce, důvod a místo pobytu, den vstupu na území a číslo a platnost cestovního dokladu a označení státu, který tento doklad vydal,“. 148. V § 87y větě druhé se za slovo „vyhoštění,“ vkládají slova „o trestu vyhoštění,“. 149. V § 87z odst. 1 písm. d) se slova „nebo přechodnému“ zrušují. 150. V § 87z odst. 1 písmeno e) zní: „e) zánikem platnosti povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu držitele průkazu, nebo“. 151. V § 87z odst. 1 se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). 152. V § 87aa odstavec 1 zní: „(1) Platnost potvrzení o přechodném pobytu na území skončí a) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení, b) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti držitele potvrzení, c) zrušením údaje o místu hlášeného pobytu občana Evropské unie na území, d) nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení přechodného pobytu na území občanu Evropské unie nebo dnem, ve kterém občan Evropské unie o zrušení platnosti potvrzení požádal, nebo e) zánikem přechodného pobytu občana Evropské unie na území.“. 153. V § 91 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje a slovo „anebo“ se nahrazuje slovy „, průkaz o povolení k pobytu pro cizince nebo“. 154. V § 98 odst. 1 větě první se za slova „občana Evropské unie“ vkládají slova „nebo průkaz o povolení k pobytu pro cizince“. 155. V § 98 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, je povinen hlásit změnu místa pobytu na území do 15 dnů ode dne změny, a to útvaru policie příslušnému podle nového místa pobytu. Povinnost se na cizince vztahuje, pokud předpokládaná změna místa pobytu bude delší než 15 dnů.“. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6. 156. V § 98 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Cizinec, který pobývá na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo na krátkodobé vízum za tímto účelem a ohlásí změnu místa pobytu na území, je dále povinen předložit doklad o zajištění ubytování podle § 32 odst. 3, a pokud cizinci ubytování zajišťuje nebo zprostředkovává zaměstnavatel, potvrzení zaměstnavatele o dohodnuté výši mzdy, platu nebo odměny.“. 157. V § 102 odstavec 2 zní: „(2) Povinnost oznámit ubytování lze splnit a) předložením přihlašovacího tiskopisu zpracovaného podle § 103 písm. b), b) předložením stejnopisu listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu zpracovaného podle § 103 písm. b), nebo c) prostřednictvím dálkového přístupu vyplněním elektronického formuláře s využitím internetové aplikace v rozsahu údajů vedených v přihlašovacím tiskopisu.“. 158. V § 103 písm. b) se za slova „příslušníka občana Evropské unie,“ vkládají slova „průkaz o povolení k pobytu pro cizince nebo“ a slova „nebo průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie“ se zrušují. 159. V § 103 písm. d) se slova „pobytu občana Evropské unie“ nahrazují slovem „pobytu“, slova „dokladu nebo pobytové“ se nahrazují slovy „dokladu, pobytové“ a za slova „příslušníka občana Evropské unie“ se vkládají slova „nebo průkazu o povolení k pobytu pro cizince“. 160. V § 103 písm. s) se za slovo „podnikání“ vkládají slova „nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování“. 161. V § 107 se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 až 13, které znějí: „(10) Zaměstnavatel, který zajišťuje nebo zprostředkovává ubytování cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, je povinen a) zajistit, aby ubytování splňovalo podmínky uvedené v § 100 písm. d) a výše úplaty za ubytování nebyla nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizince a s úrovní ubytování; pro účely úhrady úplaty za ubytování cizincem není zaměstnavatel oprávněn provést srážky z příjmu tohoto cizince podle § 146 písm. b) zákoníku práce a b) zajistit cizinci vystavení dokladu o zajištění ubytování podle § 32 odst. 3. (11) Pokud je cizinci zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobého víza za tímto účelem pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele, je zaměstnavatel povinen cizinci nahradit škodu, která mu tím vznikla, zejména ušlou mzdu, plat nebo odměnu, na něž by měl nárok, pokud by mu nebyla zrušena platnost víza, náklady spojené s přicestováním cizince na území a náklady spojené s vycestováním cizince do státu, jehož je občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu jeho posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt, a správní poplatek za přijetí žádosti. (12) Obchodní korporace, v níž nebo do níž byl převeden cizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, je povinna ministerstvu oznámit změnu podmínek, na základě kterých byla cizinci tato karta vydána, ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo. (13) Obchodní korporace, v níž nebo do níž byl převeden cizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, a který hodlá na základě převedení pobývat a pracovat na území jiného členského státu Evropské unie, je povinna tento úmysl cizince oznámit ministerstvu a příslušným orgánům jiného členského státu Evropské unie.“. Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 14 a 15. 162. V § 113 odst. 1 větě druhé se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“. 163. V § 114 odst. 6 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene g) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) skončení jeho platnosti, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, který je držitelem pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie a z důvodů na jeho vůli nezávislých si nemůže opatřit cestovní doklad jiným způsobem.“. 164. V § 117a odst. 3 písm. a) se doplňuje bod 9, který zní: „9. záznam podle § 117b odst. 5,“. 165. V § 117b se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Ministerstvo v kartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance v rubrice druh povolení vyznačí záznam „ICT“. Ministerstvo v kartě vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie v rubrice druh povolení vyznačí záznam „mobile ICT“.“. 166. V § 117d se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 167. V § 117d se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Uplyne-li doba platnosti průkazu o povolení k pobytu před rozhodnutím o žádosti o prodloužení platnosti tohoto průkazu, vyznačí se na požádání cizince do cestovního dokladu vízový štítek podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie51), a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o této žádosti. Vízový štítek se do cestovního dokladu nevyznačí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států. Platnost víza zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu.“. 168. V § 120a odst. 2 se slova „ve věci“ nahrazují slovy „pouze ve věci, zda vycestování cizince je možné,“, za slovo „vyžádání“ se vkládají slova „a na základě nového“ a slova „podle odstavce 1“ se zrušují. 169. V § 120a odst. 5 větě první se slova „ve věci“ nahrazují slovy „pouze ve věci stanovení nové lhůty k vycestování“, na konci textu věty první se doplňují slova „po vyžádání a na základě nového závazného stanoviska ministerstva“ a ve větě druhé se slova „a stanoví lhůtu, ve které je povinen vycestovat z území“ zrušují. 170. V § 123 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Hradí-li náklady spojené se správním vyhoštěním cizinec podle věty první, je rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním prvním úkonem v řízení.“. 171. V § 123 se doplňuje odstavec 7, který zní: „(7) Písemné vyhotovení rozhodnutí o povinnosti uhradit náklady spojené se správním vyhoštěním, které je prvním úkonem v řízení, ministerstvo cizinci předá při propuštění ze zařízení, nebrání-li tomu výjimečné okolnosti. Není-li možné zajistit přítomnost tlumočníka, ministerstvo současně s písemným vyhotovením rozhodnutí předá cizinci v jazyce, do kterého bylo cizinci tlumočeno v řízení o zajištění, informace o obsahu rozhodnutí, celkové výši nákladů a možnosti podat proti rozhodnutí žalobu k soudu.“. 172. V § 125 odst. 2 se na konci úvodní části ustanovení slovo „cizinec“ zrušuje. 173. V § 125 odst. 2 se na začátek písmen a) a b) vkládá slovo „cizinec“. 174. V § 125 odst. 2 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene b) se tečka nahrazuje slovy „, nebo je odmítá uvést, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) v průběhu získávání nezbytných dokladů pro výkon správního vyhoštění dochází i přes řádné úsilí policie ke zpoždění ze strany třetích zemí.“. 175. V § 125 odst. 3 větě první se za slovo „zajištění“ vkládají slova „podle odstavce 2 písm. a) a b)“ a za slovo „dnů“ se vkládají slova „, podle odstavce 2 písm. c) 365 dnů“. 176. V § 127 odst. 1 písm. c) se slova „; povinnost propustit cizince vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku“ zrušují. 177. V § 129 odst. 4 větě druhé se slovo „unie20)“ nahrazuje slovem „unie37)“. 178. V § 134 odst. 1 písm. e) se za slovo „tyto“ vkládají slova „na své náklady“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, nemá-li cizinec dostatečné finanční prostředky“. 179. V § 136 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) dodržovat zásady hygieny a podílet se v místnosti, kde je ubytován, na udržování hygienického standardu stanoveného vnitřním řádem.“. 180. V § 138 odst. 1 písm. f) se slova „a časový rozvrh vycházek pro přísný režim zajištění“ zrušují. 181. V § 138 odst. 1 písm. k) se slova „časový rozvrh“ nahrazují slovem „pravidla“. 182. V § 138 odst. 3 se slovo „německém,“ zrušuje. 183. V § 144 odst. 1 větě první se slovo „dvakrát“ nahrazuje slovem „čtyřikrát“. 184. V § 145 odst. 1 větě první se číslo „5“ nahrazuje číslem „10“. 185. V § 156 odst. 1 písm. c) se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“. 186. V § 156 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „anebo podle § 98 odst. 1, 3, 4 nebo 5“. 187. V § 156 odst. 1 písm. o) se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“. 188. V § 156 odst. 3 písm. d) se číslo „11“ nahrazuje číslem „15“. 189. V § 156 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel, který zajišťuje nebo zprostředkovává ubytování cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, a) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. a) nezajistí, aby ubytování splňovalo podmínky uvedené v § 100 písm. d) nebo aby výše úplaty za ubytování nebyla nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizince a s úrovní ubytování, nebo provede pro účely úhrady úplaty za ubytování cizincem srážky z příjmu tohoto cizince podle § 146 písm. b) zákoníku práce, nebo b) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. b) nezajistí cizinci vystavení dokladu o zajištění ubytování.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 190. V § 156 odst. 5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo odstavce 4 písm. a)“. 191. V § 156 odst. 5 písm. c) se za text „písm.“ vkládá text „c),“, slova „nebo podle“ se nahrazují čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo odstavce 4 písm. b)“. 192. V § 156 odst. 5 písm. d) se slova „až e)“ nahrazují textem „, b), d), e)“. 193. V § 157 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel, který zajišťuje nebo zprostředkovává ubytování cizinci, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání nebo krátkodobé vízum za tímto účelem, a) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. a) nezajistí, aby ubytování splňovalo podmínky uvedené v § 100 písm. d) nebo aby výše úplaty za ubytování nebyla nadměrná ve srovnání s dohodnutou výší mzdy, platu nebo odměny cizince a s úrovní ubytování, nebo provede pro účely úhrady úplaty za ubytování cizincem srážky z příjmu tohoto cizince podle § 146 písm. b) zákoníku práce, nebo b) v rozporu s § 107 odst. 10 písm. b) nezajistí cizinci vystavení dokladu o zajištění ubytování.“. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10. 194. V § 157 odst. 8 písm. b) se slova „5 nebo 6.“ nahrazují slovy „odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 6 nebo 7,“. 195. V § 157 se na konci odstavce 8 doplňuje písmeno c), které zní: „c) do 5 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. b).“. 196. V § 157 odst. 9 se za slova „odstavce 4“ vkládají slova „a odstavce 5 písm. b)“. 197. V § 158 odst. 1 písm. a) bodě 1, § 158a odst. 1 písm. a) a v § 158a odst. 2 písm. a) se text „§ 42 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 42 odst. 6“. 198. V § 158 odst. 1 písm. a) bodě 1 se za text „§ 42 odst. 6“ vkládá text „, § 42g odst. 12, § 42i odst. 11“ a na konci textu bodu se doplňují slova „, přiznání právního postavení rezidenta na území (§ 83 odst. 5)“. 199. V § 158 odst. 1 se na konci písmene b) doplňuje bod 17, který zní: „17. obchodní korporaci nebo odštěpném závodu, do nichž byl držitel karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie převeden, pracovním zařazení na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty a místě výkonu práce držitele karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie,“. 200. V § 158 odst. 1 písm. d) bod 1 zní: „1. omezení svéprávnosti, kterými jsou den nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, číslo jednací rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti, fotokopie rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti a den, kdy došlo k ukončení omezení svéprávnosti,“. 201. V § 158 odst. 8 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) obrazový záznam, například fotografie cizince,“. Dosavadní písmena f) až x) se označují jako písmena g) až y). 202. V § 158 odst. 8 se za písmeno y) doplňuje písmeno z), které zní: „z) o obchodní korporaci nebo odštěpném závodu, do nichž byl držitel karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie převeden, pracovním zařazení na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty a místě výkonu práce držitele karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie,“. 203. V § 158a odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „občana Evropské unie“ se vkládají slova „nebo průkazu o povolení k pobytu pro cizince“. 204. V § 159 odst. 3 větě druhé se slovo „předpisů46)“ nahrazuje slovem „předpisů57)“. Poznámka pod čarou č. 57 zní: „57) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů.“. 205. V § 159 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Ministerstvo předá příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie údaje o tom, že držiteli povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného tímto členským státem Evropské unie byla vydána karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie. Ministerstvo rovněž předá příslušnému orgánu jiného členského státu Evropské unie údaje o zrušení platnosti karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance v případě, že její držitel pobývá v jiném členském státě na základě povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance, které jiný členský stát Evropské unie tomuto cizinci vydal.“. 206. V § 161 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Jde-li o řízení o ukončení přechodného pobytu cizince na území, k němuž se vízum nevyžaduje, o zrušení platnosti krátkodobého víza nebo o správním vyhoštění, které se zahajuje z důvodu jednání cizince na území, je místní příslušnost správního orgánu určena podle místa, kde k tomuto jednání došlo.“. 207. V § 163 odst. 1 písm. k) a v § 164 odst. 1 písm. p) se za slova „správním vyhoštěním,“ vkládají slova „řízením o povinnosti opustit území,“ a slova „právního předpisu Evropských společenství anebo v souvislosti s poskytnutím dočasné ochrany“ se nahrazují slovy „předpisu Evropské unie“. 208. V § 163 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) vyžaduje opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů (dále jen „evidence přestupků“) pro posouzení, zda cizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek; žádost a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 209. V § 164 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní: „z) vyžaduje opis z evidence přestupků pro posouzení, zda cizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek; žádost a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 210. V § 165a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) požadovat po orgánech Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky sdělení, zda má u nich zaměstnavatel, u kterého má být žadatel o zaměstnaneckou kartu nebo držitel zaměstnanecké karty zaměstnán, evidován nedoplatek a zda se jedná o nedoplatek, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, a po orgánech okresní správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny sdělení za účelem zjištění, zda je zaměstnavatel, u kterého má být žadatel o zaměstnaneckou kartu nebo držitel zaměstnanecké karty zaměstnán, nespolehlivým podle § 178f.“. 211. V § 165a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo je dále oprávněno v řízení podle tohoto zákona vyžadovat opis z evidence přestupků pro posouzení, zda cizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek.“. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8. 212. V § 165a odst. 4 se za slovo „trestů24a)“ vkládají slova „nebo opis z evidence přestupků“ a za slovo „trestů“ se vkládají slova „a opis z evidence přestupků“. 213. V § 167 odst. 1 písm. b) se za slova „správním vyhoštěním,“ vkládají slova „řízením o povinnosti opustit území,“, za slovo „zajištěním“ se vkládá slovo „cizince“, slovo „se“ se zrušuje a slova „právního předpisu Evropských společenství“ se nahrazují slovy „předpisu Evropské unie“. 214. V § 167 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) vyžadovat opis z evidence přestupků pro posouzení, zda cizinec závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek; žádost a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. 215. V § 168 se text „§ 53 odst. 3,“ zrušuje. 216. § 169 včetně nadpisu zní: „§ 169 Jednací jazyk (1) Zastupitelský úřad může v řízení vedeném podle tohoto zákona jednat vůči cizinci i v jiném než českém jazyce. Písemnosti se vždy vyhotovují v jazyce českém. V protokolu nebo záznamu o úkonu, při kterém nebylo jednáno v českém jazyce, zastupitelský úřad také uvede, v jakém jazyce bylo při úkonu jednáno. Zastupitelský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup jazyk jiný než český jazyk, ve kterém je možné vůči cizinci jednat. (2) Pokud žadatel v řízení podle tohoto zákona předložil dokument vyhotovený v jiném než českém jazyce a ani na výzvu správního orgánu nedoložil úředně ověřený překlad tohoto dokumentu do jazyka českého, hledí se na tento dokument, jako by nebyl předložen. (3) Jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podanou na zastupitelském úřadu, žadatel prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si v přiměřené lhůtě stanovené zastupitelským úřadem na své náklady tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem uvedené v § 24 zákona o znalcích a tlumočnících, ačkoli byl žadatel o této povinnosti zastupitelským úřadem poučen, zastupitelský úřad řízení usnesením zastaví.“. 217. Za § 169 se vkládají nové § 169a až 169t, které včetně nadpisů znějí: „§ 169a Doručování na území (1) Doručuje-li správní orgán prostřednictvím provozovatele poštovních služeb v řízení o žádosti podle tohoto zákona nebo v řízení o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu cizince na území podle § 98a písemnost cizinci oprávněnému pobývat na území, doručuje cizinci pouze na adresu evidovanou v informačním systému cizinců podle § 158 odst. 3 nebo sdělenou podle § 19 odst. 3 správního řádu, a není-li údaj o této adrese veden, na adresu místa hlášeného pobytu cizince na území. (2) Nedošlo-li při doručování podle odstavce 1 k převzetí písemnosti cizincem nebo k jejímu doručení způsobem uvedeným v § 23 a 24 správního řádu, doručuje se veřejnou vyhláškou. § 169b Doručování do ciziny (1) Cizinci, který podal žádost o oprávnění k pobytu na zastupitelském úřadu, se doručuje na a) adresu místa pobytu v cizině, nebo b) jinou adresu sdělenou písemně správnímu orgánu pro účely doručování v řízení. (2) Cizinci, který podal žádost o oprávnění k pobytu na zastupitelském úřadu, nebo jinému účastníku řízení, kterému má být doručováno do místa doručení v cizině, se písemnost doručuje zpravidla prostřednictvím zastupitelského úřadu. (3) Nejde-li o písemnost vyhotovenou podle tohoto zákona zastupitelským úřadem, správní orgán, který písemnost vyhotovil, ji zašle příslušnému zastupitelskému úřadu zpravidla v elektronické podobě, je-li to technicky možné. Zastupitelský úřad provede z moci úřední autorizovanou konverzi dokumentu a doručuje dokument v listinné podobě, který je výstupem autorizované konverze dokumentu. (4) Zastupitelský úřad doručující písemnost, kterou vyhotovil nebo která se doručuje jeho prostřednictvím podle odstavce 2, může vyzvat adresáta, aby se v přiměřené lhůtě dostavil k převzetí písemnosti. Pokud se adresát na výzvu zastupitelského úřadu podle věty první k převzetí písemnosti nedostaví, doručuje zastupitelský úřad písemnost do místa doručení v cizině prostřednictvím osoby, která má v cizině obdobné postavení jako provozovatel poštovních služeb, nebo jiným způsobem v místě obvyklým. Pokud se do 4 měsíců ode dne odeslání písemnosti zastupitelským úřadem nevrátí zastupitelskému úřadu doručovaná písemnost nebo doklad stvrzující, že byla písemnost doručena, a nejde-li o řízení, v němž má být uložena povinnost nebo odňato právo, správní orgán, který písemnost vyhotovil, písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, zveřejní po dobu 15 dnů způsobem umožňujícím dálkový přístup a patnáctým dnem po zveřejnění se písemnost považuje za doručenou; jde-li o řízení, v němž má být uložena povinnost nebo odňato právo, postupuje se jako v případě, kdy se adresátovi nedaří doručovat. Věta třetí se použije obdobně, nedoručuje-li správní orgán dokument prostřednictvím zastupitelského úřadu, ale prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. § 169c Doručování na elektronickou adresu Požádá-li cizinec, který podal žádost o oprávnění k pobytu na zastupitelském úřadu, o doručování písemnosti na elektronickou adresu, nemusí být datová zpráva, kterou adresát potvrzuje převzetí doručované písemnosti, podepsána. Osobní podání žádosti § 169d (1) Žádost o udělení dlouhodobého víza, s výjimkou diplomatického nebo zvláštního víza, žádost o prodloužení platnosti víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území a žádost o vydání povolení k dlouhodobému, přechodnému nebo trvalému pobytu je cizinec povinen podat osobně. (2) Osobním podáním žádosti se rozumí úkon žadatele, při kterém se žadatel osobně dostaví ke správnímu orgánu, u kterého má být žádost podána, a osobě přímo se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu určené k přijetí žádosti podá žádost v době určené pro jednotlivé druhy a účely pobytových oprávnění a ve formě a způsobem, který stanoví tento zákon. Povinnost osobního podání žádosti se vztahuje i na zákonného zástupce. Podmínka osobního podání žádosti se považuje za splněnou v případě podání žádosti zastupitelskému úřadu prostřednictvím fyzické nebo právnické osoby, se kterou má Česká republika uzavřenou smlouvu o přijímání žádostí (dále jen „externí poskytovatel služeb“), jde-li o žádost takového druhu, jehož shromažďováním a předáváním je externí poskytovatel služeb pověřen. (3) Zastupitelský úřad může v odůvodněných případech od povinnosti osobního podání žádosti upustit, pokud současně s doručením žádosti cizinec doloží důvody pro upuštění od povinnosti osobního podání žádosti. Řízení je v případě podle věty první zahájeno dnem, kdy žádost došla zastupitelskému úřadu. Neupustí-li zastupitelský úřad v případě podle věty první od povinnosti osobního podání žádosti, řízení o žádosti usnesením zastaví. Zastupitelský úřad může od povinnosti osobního podání žádosti upustit také bez uvedení důvodů cizincem, jsou-li mu důvody pro toto upuštění známy z jeho úřední činnosti, nebo může učinit na své úřední desce prohlášení, že od povinnosti osobního podání žádosti upouští pro určitý druh žádostí o pobytová oprávnění podaných v budoucnu, a to zejména v případech, pokud je cizinec nebo jeho zaměstnavatel účastníkem vládou schváleného programu. (4) Ministerstvo může v odůvodněných případech od povinnosti osobního podání žádosti o udělení nebo o prodloužení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území upustit, pokud cizinec doloží důvody pro upuštění od povinnosti osobního podání žádosti současně s doručením žádosti. Řízení je v případě podle věty první zahájeno dnem, kdy žádost došla ministerstvu. Neupustí-li ministerstvo v případě podle věty první od povinnosti osobního podání žádosti, řízení o žádosti usnesením zastaví. § 169e (1) Ministerstvo zahraničních věcí může uzavřít veřejnoprávní smlouvu s externím poskytovatelem služeb, kterou externího poskytovatele služeb pověří v územním obvodu určitého zastupitelského úřadu a) shromažďováním žádostí o udělení dlouhodobého víza, s výjimkou diplomatického víza nebo zvláštního víza, nebo žádostí o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, které mu žadatel osobně předloží, a jejich předáváním zastupitelskému úřadu, b) zpracováním osobních údajů včetně biometrických identifikátorů a jejich předáváním zastupitelskému úřadu, c) výběrem správních poplatků a jejich předáváním zastupitelskému úřadu, d) poskytováním informací o vízovém procesu, nebo e) vyzvedáváním cestovních dokladů na zastupitelském úřadu a jejich vracením žadatelům. (2) Řízení o žádosti podle odstavce 1 písm. a) je zahájeno sedmý den po předložení žádosti externímu poskytovateli služeb. (3) O možnosti podávat žádosti prostřednictvím externího poskytovatele služeb, druhu žádostí, kterých se tato možnost týká, a o podmínkách podání žádosti prostřednictvím externího poskytovatele služeb informuje příslušný zastupitelský úřad způsobem v místě obvyklým a způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Externí poskytovatel služeb je oprávněn vybírat od žadatele úhradu za služby, jejíž výši určí Ministerstvo zahraničních věcí tak, aby byla přiměřená nákladům, které externímu poskytovateli služeb vznikly. § 169f Sjednání termínu osobního podání žádosti Žadatel je povinen si předem sjednat termín osobního podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu způsobem, který zastupitelský úřad zveřejní na své úřední desce. § 169g Příslušnost zastupitelského úřadu pro podání žádosti Pokud se žádost o udělení dlouhodobého víza a žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podává na zastupitelském úřadu, je cizinec oprávněn podat žádost pouze na zastupitelském úřadu ve státě, jehož je občanem, popřípadě ve státě, jenž vydal cestovní doklad, jehož je držitelem, nebo ve státě, ve kterém má povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt; to neplatí, jde-li o cizince, který je uveden v právním předpisu vydaném podle § 182 odst. 1 písm. e). § 169h Nepřijatelnost žádosti (1) Žádost o udělení dlouhodobého víza a žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum nebo žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu je nepřijatelná, jestliže a) cizinec si předem nesjednal termín podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu způsobem stanoveným tímto zákonem, nebo b) žádost byla podána zastupitelskému úřadu, který není příslušný podle § 169g. (2) Žádost o udělení dlouhodobého víza a žádost o prodloužení doby platnosti dlouhodobého víza a doby pobytu na území na toto vízum je dále nepřijatelná, jestliže a) nebyl zaplacen správní poplatek za přijetí žádosti, b) k žádosti nebyly předloženy náležitosti podle tohoto zákona; to neplatí, jde-li o žádost cizince narozeného na území, c) žádost nebyla podána na úředním tiskopisu, d) cizinec odmítl pořízení otisků prstů nebo obrazového záznamu, nebo e) jde o žádost podanou na zastupitelském úřadě a žadatel prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si v přiměřené lhůtě stanovené zastupitelským úřadem na své náklady tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem uvedené v § 24 zákona o znalcích a tlumočnících, ačkoli byl o této povinnosti zastupitelským úřadem poučen. (3) Nepřijatelnost žádosti zjišťuje u žádosti podané na zastupitelském úřadu zastupitelský úřad a u žádosti podané ministerstvu ministerstvo. Je-li žádost nepřijatelná, řízení není zahájeno a na žádost se hledí, jako by nebyla podána; tuto skutečnost ministerstvo nebo zastupitelský úřad cizinci písemně sdělí včetně důvodu nepřijatelnosti, učiní o ní usnesení do spisu a vrátí tiskopis žádosti, veškeré předložené doklady a správní poplatek, pokud byl uhrazen. Nepodá-li cizinec žádost osobně, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen, postupuje se obdobně podle věty druhé. § 169i Vady podání (1) Byl-li žadatel vyzván správním orgánem k odstranění vad podání, lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne, kdy správní orgán učinil tuto výzvu, do dne, kdy byly odstraněny nedostatky podání, nebo do dne, kdy marně uplynula lhůta, která byla žadateli poskytnuta k odstranění nedostatků podání. (2) V řízení o žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu provede zastupitelský úřad kontrolu podání. Trpí-li podání vadami, pomůže zastupitelský úřad žadateli nedostatky odstranit na místě nebo ho vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; odstavec 1 se použije obdobně. (3) V řízení o žádosti o udělení dlouhodobého víza může zastupitelský úřad, a to i na požádání ministerstva, vyzvat žadatele k odstranění vad podání ústně, elektronicky bez podepsání, telefonem, telefaxem nebo jinými technickými prostředky. Neodstraní-li cizinec vady podání na základě výzvy podle věty první, zastupitelský úřad vyzve cizince písemně. § 169j Výslech prováděný na území (1) Správní orgán může za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, vyslechnout účastníka řízení. (2) Na výslech účastníka řízení se použijí obdobně ustanovení správního řádu o důkazu svědeckou výpovědí, není-li dále stanoveno jinak. (3) Je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, zejména pro posouzení, zda se nejedná o obcházení tohoto zákona s cílem získat oprávnění k pobytu, může správní orgán provést související výslechy více účastníků řízení nebo účastníka řízení a svědka odděleně ve stejnou dobu nebo bezprostředně po sobě; jiný účastník řízení ani jeho zástupce není oprávněn být souvisejícímu výslechu přítomen. Bez zbytečného odkladu po provedení všech souvisejících výslechů správní orgán seznámí účastníka řízení s obsahem protokolů o souvisejících výsleších; do doby provedení všech souvisejících výslechů jsou protokoly o výsleších vyloučeny z nahlížení do spisu a správní orgán nepořizuje jejich kopie. Pokud byli účastník řízení nebo svědek předvoláni k souvisejícím výslechům a některý z nich se k výslechu nedostaví, správní orgán může upustit od provedení souvisejících výslechů a předvolat účastníky řízení nebo svědky na jinou dobu. (4) Je-li při výslechu účastníka řízení přítomna jiná osoba než jeho zástupce nebo je-li při výslechu svědka přítomen účastník řízení, jeho zástupce nebo jiná osoba, nejsou tyto osoby oprávněny do průběhu výslechu zasahovat. Při výslechu účastníka řízení může jeho zástupce uplatnit pouze námitku podjatosti úřední osoby, námitku, že otázka nebyla položena jasně a srozumitelně bez předstírání klamavých a nepravdivých okolností nebo v ní bylo naznačeno, jak na ni odpovědět, popřípadě účastníku řízení doporučit, aby na položenou otázku neodpovídal. Po skončení výslechu účastníka řízení nebo svědka správní orgán umožní účastníku řízení nebo jeho zástupci vyjádřit se k jeho obsahu. (5) Účastník řízení, svědek ani jiná osoba přítomná při výslechu nesmí pořizovat obrazový záznam výslechu. Obrazový záznam výslechu smí pořizovat pouze správní orgán. (6) Výslech lze provést také při podání žádosti. § 169k Pohovor a výslech prováděný zastupitelským úřadem (1) V řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu může zastupitelský úřad se žadatelem provést pohovor, a to i bez požádání ministerstva; § 57 odst. 2 věta druhá se použije obdobně. Skutečnosti zjištěné při pohovoru jsou podkladem pro vydání rozhodnutí. (2) Zastupitelský úřad provede za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, na požádání ministerstva výslech účastníka řízení nebo svědka. (3) Ustanovení § 169j odst. 2 až 6 se pro provádění pohovoru a výslechu zastupitelským úřadem použije obdobně. § 169l Výslech za použití videokonferenčního zařízení (1) Použije-li správní orgán k provedení výslechu účastníka řízení nebo svědka technické zařízení pro přenos obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“), nesmí dojít ke zkrácení práv vyslýchaného účastníka řízení nebo svědka; zejména musí být umožněna přítomnost jeho zástupce na místě, kde se vyslýchaný účastník řízení nebo svědek nachází. (2) Odmítnutí výslechu prováděného za použití videokonferenčního zařízení se považuje za odmítnutí výpovědi. (3) V případě postupu podle odstavce 1 ověří po dohodě s úřední osobou, která výslech vede, totožnost vyslýchaného účastníka řízení nebo svědka zaměstnanec správního orgánu nebo příslušník bezpečnostního sboru, pokud k tomu byl pověřen úřední osobou, ředitelem věznice nebo vedoucím příslušníkem bezpečnostního sboru. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu provádění výslechu za použití videokonferenčního zařízení přítomen na místě, kde se vyslýchaný účastník řízení nebo svědek nachází. (4) Úřední osoba poučí před zahájením výslechu vyslýchaného účastníka řízení nebo svědka o způsobu provádění výslechu za použití videokonferenčního zařízení, jakož i o důsledcích odmítnutí výslechu prováděného za použití videokonferenčního zařízení. (5) Kdykoli v průběhu provádění výslechu za použití videokonferenčního zařízení může vyslýchaný účastník řízení nebo svědek vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. O námitce úřední osoba, která výslech vede, rozhodne neprodleně. Je-li námitka důvodná, učiní tato úřední osoba kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, výslech přeruší. (6) O výslechu prováděném za použití videokonferenčního zařízení pořizuje správní orgán zvukový a obrazový záznam; s právem nahlížet do spisu není spojeno právo na to, aby správní orgán pořídil kopii tohoto záznamu. Protokol se nesepisuje. (7) Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka při provádění výslechu podle tohoto zákona; odstavce 2 až 6 se použijí přiměřeně. § 169m Utajované informace v řízení podle tohoto zákona (1) Písemnosti nebo záznamy, které obsahují utajované informace, se v řízení podle tohoto zákona uchovávají odděleně mimo spis a nestávají se jeho součástí. (2) Jsou-li některé z podkladů rozhodnutí podle tohoto zákona utajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění rozhodnutí pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení. Úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemi. (3) Vyjde-li v řízení na základě informace nebo stanoviska policie nebo zpravodajské služby České republiky, které jsou utajovanou informací, najevo, že cizinec ohrožuje bezpečnost státu, jeho svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy, životy nebo zdraví osob, nebo vede-li tato informace nebo toto stanovisko k důvodnému podezření, že by cizinec mohl při svém pobytu na území tyto hodnoty ohrozit, v informaci o důvodech neudělení dlouhodobého víza nebo v odůvodnění rozhodnutí podle tohoto zákona se pouze uvede, že důvodem neudělení víza nebo rozhodnutí je ohrožení bezpečnosti státu. Pokud je správní orgán v řízení podle tohoto zákona povinen posoudit přiměřenost dopadů rozhodnutí, v odůvodnění rozhodnutí podle věty první navíc uvede úvahy, kterými se při hodnocení přiměřenosti dopadů rozhodnutí, zejména ve vztahu k obsahu stanoviska, řídil; obsah stanoviska však v odůvodnění neuvádí. § 169n Informace zastupitelského úřadu Informace poskytovaná zastupitelským úřadem k žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu se uchovává odděleně mimo spis a účastníku řízení ani jeho zástupci se nezpřístupňuje; tuto informaci nelze v řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu použít jako podklad pro vydání rozhodnutí. § 169o Závazné stanovisko Úřadu práce České republiky V rámci rozhodování o žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty si ministerstvo vyžádá závazné stanovisko Úřadu práce České republiky - krajské pobočky nebo pobočky pro hlavní město Prahu, zda další zaměstnávání cizince lze vzhledem k situaci na trhu práce povolit; to neplatí, jde-li o cizince, kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnání nebo který je uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti. Závazné stanovisko si ministerstvo dále vyžádá v rámci rozhodování o žádosti o vydání zaměstnanecké karty podané cizincem uvedeným v § 42g odst. 6. Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu závazné stanovisko k zaměstnání cizince doručí ministerstvu do 15 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o závazné stanovisko; neučiní-li tak v této lhůtě, má se za to, že se zaměstnáváním cizince souhlasí. § 169p Nahlížení do spisu a vyjádření k podkladům rozhodnutí (1) Pokud cizinec hodlá v řízení o žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podané na zastupitelském úřadu uplatnit své právo na nahlížení do spisu, ministerstvo zašle zastupitelskému úřadu, u kterého byla žádost podána, kopii spisu nebo jeho části a zastupitelský úřad umožní žadateli do ní nahlédnout. V případě, že se cizinec nebo jeho zástupce nacházejí na území České republiky, nahlédnutí do spisu umožní žadateli nebo jeho zástupci také ministerstvo. (2) Žadateli, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, umožní ministerstvo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k podkladům rozhodnutí tím, že žadatele informuje o těchto podkladech a o jejich podstatném obsahu. K vyjádření stanoví ministerstvo žadateli přiměřenou lhůtu. Odstavec 1 se použije obdobně. § 169q Přerušení řízení Vyjdou-li v řízení o žádosti o vydání nebo prodloužení oprávnění k pobytu na území nebo v řízení ve věci zrušení platnosti oprávnění k pobytu na území najevo skutečnosti, o nichž se lze důvodně domnívat, že by mohly být důvodem pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, ministerstvo dá policii podnět k zahájení tohoto řízení. Pokud policie zahájí řízení o správním vyhoštění cizince, ministerstvo řízení podle věty první usnesením přeruší. Policie je povinna bez zbytečného odkladu ministerstvo vyrozumět o tom, zda bylo řízení o správním vyhoštění zahájeno, a bylo-li zahájeno, jak bylo ve věci rozhodnuto. § 169r Zastavení řízení (1) Usnesením se také zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec a) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, se ve lhůtě nebo na výzvu podle § 44 odst. 1 nebo § 44a odst. 13 nedostaví na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu nebo ve lhůtě podle § 44 odst. 3 nebo § 44a odst. 14 nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, b) který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu, se ve lhůtě nebo na výzvu podle § 74 odst. 1 nebo 2 nedostaví na ministerstvo k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu nebo, jde-li o občana Evropské unie nebo rodinného příslušníka občana Evropské unie, který požádal o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, nepřevezme potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo povolení k trvalému pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení výzvy ministerstva, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, c) podal na území žádost o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ač k podání žádosti na území není oprávněn, d) podal žádost o prodloužení doby platnosti a doby pobytu na území na dlouhodobé vízum, žádost o povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době, kdy k tomu není oprávněn; to neplatí, pokud je o dříve podané žádosti rozhodováno poté, co začala běžet lhůta, v níž byl cizinec oprávněn tuto žádost podat, e) podal opakovaně žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, aniž uvedl nové skutečnosti, které nebyly předmětem řízení o jím dříve podané žádosti, f) podal žádost o udělení mezinárodní ochrany podle zvláštního právního předpisu2), g) podal žádost o vydání modré karty, ač k tomu není oprávněn podle § 42i odst. 1, h) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, se na jeho výzvu ve stanovené lhůtě nedostaví k vyznačení víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 2, k jehož udělení vydalo pokyn ministerstvo, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, i) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, v době platnosti víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 4 nepřicestuje na území za účelem zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu a, podal-li žádost o povolení k trvalému pobytu, také za účelem převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu, pokud v době platnosti víza nesdělí, že mu v přicestování na území brání důvody na jeho vůli nezávislé, j) který podal žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu jako rodinný příslušník občana České republiky nebo k trvalému pobytu podle hlavy IVa v době, kdy podle tohoto zákona není oprávněn pobývat na území, nebo v době platnosti výjezdního příkazu; to neplatí, pokud je žádost podána v době platnosti výjezdního příkazu vydaného poté, co cizinci uplynula doba oprávnění k pobytu na území uděleného osobě požívající doplňkové ochrany, nebo poté, co se svým prohlášením vzdal azylu, k) který podal žádost o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), se na výzvu správního orgánu ve stanovené lhůtě nedostaví ke zpracování údajů nezbytných pro vydání cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, nebo k převzetí cestovního dokladu, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé, l) prohlásil, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, a neobstaral si na své náklady ve lhůtě stanovené správním orgánem tlumočníka nebo osobu, která splňuje podmínky pro ustanovení tlumočníkem uvedené v § 24 zákona o znalcích a tlumočnících, ačkoli správní orgán o této povinnosti cizince prokazatelně poučil, m) podal žádost o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, ač k tomu není oprávněn podle § 42k odst. 6, nebo n) v řízení o jeho žádosti odmítne vypovídat nebo se bez vážného důvodu nedostaví k výslechu. (2) Řízení o žádosti je zastaveno dnem, kdy a) nabude právní moci rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu nebo cizinci vznikne oprávnění k trvalému pobytu, jde-li o žádost o vydání nebo prodloužení jiného oprávnění k pobytu podle tohoto zákona, b) nabyl právní moci rozsudek ukládající trest vyhoštění nebo vykonatelností rozhodnutí o správním vyhoštění, jde-li o žádost o vydání nebo prodloužení oprávnění k pobytu podle tohoto zákona, c) žadatel nabyl státní občanství České republiky, nebo d) žadatel nabyl občanství jiného členského státu Evropské unie, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o prodloužení jeho platnosti nebo o vydání povolení k přechodnému pobytu. (3) O skutečnosti, že řízení bylo zastaveno podle odstavce 2, se vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu a vyrozumí se o něm žadatel. (4) Zastupitelský úřad řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, o vydání povolení k přechodnému pobytu a o vydání povolení k trvalému pobytu dále zastaví, jestliže a) žádost nebyla podána na úředním tiskopisu, b) nebyl zaplacen správní poplatek za přijetí žádosti, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podanou na zastupitelském úřadu, c) k žádosti nebyly předloženy náležitosti podle tohoto zákona, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podanou na zastupitelském úřadu, nebo d) jde o žádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území nebo o vydání povolení k přechodnému pobytu podanou na zastupitelském úřadu. (5) Ministerstvo řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, o vydání povolení k přechodnému pobytu a o vydání povolení k trvalému pobytu dále zastaví v případě, že žádost byla podána na území a nebyla podána na úředním tiskopisu; v případě takto podané žádosti se § 47 odst. 4 a 6 nepoužije. § 169s Odložení věci Řízení o žádosti podané podle § 42e, která není opatřena potvrzením orgánu činného v trestním řízení, není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží. Usnesení se pouze poznamená do spisu. § 169t Vydání rozhodnutí a lhůty pro jeho vydání (1) O žádosti o udělení krátkodobého víza rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, rozhodne zastupitelský úřad ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti. Pokud zastupitelský úřad ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti nerozhodne, zašle žadateli písemnou informaci o prodloužení lhůty a o předpokládaném termínu rozhodnutí. (2) O žádosti o udělení dlouhodobého víza ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti. O žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem studia, pedagogické činnosti, výzkumu nebo sezónního zaměstnání rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti. (3) O žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33 odst. 1 rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. (4) O žádosti o prodloužení doby platnosti a doby pobytu na území na dlouhodobé vízum ministerstvo rozhodne ve lhůtě do 14 dnů ode dne podání žádosti. O žádosti o prodloužení doby platnosti víza nebo doby pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území rozhodne ministerstvo ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti. (5) O žádosti o udělení diplomatického víza nebo zvláštního víza anebo víza k pobytu nad 90 dnů udělovaného cizinci za účelem podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu vydávaného Ministerstvem zahraničních věcí podle § 30 odst. 2 rozhodne Ministerstvo zahraničních věcí nebo zastupitelský úřad ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti. (6) O žádosti ministerstvo rozhodne a) v případě žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu 1. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, je-li žádost podána na území, 2. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, jde-li o žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, vědeckého výzkumu nebo vydání povolení k dlouhodobému pobytu rodinnému příslušníkovi výzkumného pracovníka, 3. ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, 4. ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny s držitelem modré karty na území nebo s držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, 5. ve lhůtě do 120 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie a jeho rodinného příslušníka, nebo 6. ve lhůtě do 270 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území, b) ve lhůtě do 30 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, ve zvlášť složitých případech ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti, c) ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty; ve lhůtě 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve zvlášť složitých případech, nebo pokud ministerstvo požádalo o vydání závazného stanoviska Úřad práce České republiky, d) ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání modré karty, e) ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, f) ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu, nebo g) v případě žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu 1. ve lhůtě do 180 dnů ode dne podání žádosti, 2. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li žádost podána na území, nebo 3. ve lhůtě do 60 dnů ode dne podání žádosti o povolení k trvalému pobytu podle § 87g nebo 87h. (7) V případě vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince a povolení k trvalému pobytu se vydáním rozhodnutí rozumí převzetí a) průkazu o povolení k pobytu, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, b) potvrzení o přechodném pobytu na území, c) pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k pobytu pro cizince, nebo d) rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 74 nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu podle § 87r, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu. (8) Hodlá-li ministerstvo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince a povolení k trvalému pobytu vyhovět, vyzve žadatele a) podle § 44 odst. 1, § 44a odst. 13 nebo § 74 odst. 2 k poskytnutí údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, b) podle § 44 odst. 3, § 44a odst. 14 nebo § 74 odst. 3 k převzetí průkazu o povolení k pobytu, nebo c) k převzetí potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince a průkazu o povolení k trvalému pobytu. (9) Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží a) ode dne odeslání výzvy zastupitelského úřadu k vyznačení víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 2 do doby zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, b) ode dne odeslání výzvy podle odstavce 8 písm. a) do doby zpracování poskytnutých údajů, nebo c) ode dne odeslání výzvy podle odstavce 8 písm. b) nebo c) do doby převzetí příslušného dokladu. (10) Vyjdou-li po odeslání výzvy podle odstavce 8 najevo nové skutečnosti, které jsou důvodem pro zamítnutí žádosti, sdělí ministerstvo žadateli, že se výzva stala bezpředmětnou, a pokračuje v řízení. (11) Rozhodnutí o správním vyhoštění policie vydá ve lhůtě do 7 dnů ode dne zahájení řízení. Nemůže-li policie ve lhůtě podle věty první rozhodnout, je povinna o tom účastníka řízení s uvedením důvodů uvědomit; to neplatí v řízení vedeném policií poté, co bylo její rozhodnutí zrušeno odvolacím orgánem nebo soudem. (12) O odvolání proti rozhodnutí ministerstva podle tohoto zákona se rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy ministerstvo předá spis nebo jeho část se svým stanoviskem nadřízenému správnímu orgánu.“. 218. § 170 včetně nadpisu zní: „§ 170 Odvolací řízení (1) Odvolání proti rozhodnutí o odepření vstupu na území, proti rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo proti rozhodnutí o odnětí cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f) anebo proti rozhodnutí o zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k pobytu pro cizince nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu nemá odkladný účinek. (2) Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat odvolání do 10 dnů; jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů. Odvolání proti rozhodnutí o správním vyhoštění má vždy odkladný účinek. (3) Proti rozhodnutí o povinnosti opustit území lze podat odvolání do 5 dnů; jde-li o rozhodnutí o povinnosti opustit území cizince mladšího 18 let, činí lhůta pro odvolání 15 dnů. (4) Proti rozhodnutí o propadnutí finanční záruky podle § 123c odst. 3 lze podat odvolání do 5 dnů. (5) Vyloučil-li správní orgán odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které bylo vydáno na základě informace nebo stanoviska podle § 169m odst. 3, doručením rozhodnutí zaniká také oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4 nebo 6, podle § 60 odst. 4 nebo podle § 87y.“. 219. V § 170a odst. 6 úvodní části ustanovení se slovo „přestupku51)“ nahrazuje slovem „přestupku“. 220. V § 171 písm. a) se za slova „rozhodnutí o neudělení víza“ vkládají slova „a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů neudělení víza“. 221. V § 171 písm. b) se za slova „rozhodnutí o odepření vstupu“ vkládají slova „a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů odepření vstupu“. 222. V § 172 se vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) V případě, že je zajištění cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zajištění cizince, o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince nebo proti rozhodnutí o nepropuštění ze zařízení, soud řízení o žalobě zastaví. O ukončení zajištění cizince policie neprodleně informuje příslušný soud, který žalobu projednává. Věty první a druhá se pro řízení o kasační stížnosti použijí obdobně.“. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. 223. V § 172 se doplňuje odstavec 9, který zní: „(9) Jde-li o žalobu proti rozhodnutí, předseda senátu soudu rozhodne, že účastníku řízení nebo jeho zástupci sdělí nezbytnou část obsahu utajované informace, pokud tím nemůže dojít k ohrožení bezpečnosti státu, jeho svrchovanosti, územní celistvosti, demokratických základů, životů nebo zdraví osob nebo činnosti zpravodajských služeb České republiky nebo policie; před rozhodnutím si předseda senátu soudu vyžádá vyjádření orgánu, který utajovanou informaci správnímu orgánu poskytl. Rozhodne-li předseda senátu soudu o tom, že účastníku řízení nebo jeho zástupci sdělí nezbytnou část obsahu utajované informace, § 45 odst. 6 soudního řádu správního se použije obdobně. Projednávání utajovaných informací, které byly podkladem pro rozhodnutí správního orgánu podle tohoto zákona, se mohou zúčastnit pouze osoby, kterým jsou tyto informace již známy, ostatní předseda senátu soudu pro určitou část jednání vyloučí.“. 224. Za § 172 se vkládá nový § 172a, který zní: „§ 172a (1) Přítomnost cizince nebo jiné osoby u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona může být zajištěna také prostřednictvím videokonferenčního zařízení. Použitím videokonferenčního zařízení nesmí dojít ke zkrácení práv účastníků řízení ani jiných osob zúčastněných na řízení; zejména musí být umožněna přítomnost zástupce osoby, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, na místě, kde se tato osoba nachází. (2) V případě postupu podle odstavce 1 ověří totožnost osoby uvedené v odstavci 1 a) zaměstnanec soudu, nachází-li se tato osoba u jiného soudu, b) příslušník vězeňské služby, nachází-li se tato osoba ve věznici, c) zaměstnanec ministerstva nebo provozovatele nebo příslušník nebo zaměstnanec policie, nachází-li se tato osoba v zařízení, d) zaměstnanec zastupitelského úřadu, nachází-li se tato osoba mimo území na zastupitelském úřadu, nebo e) příslušník nebo zaměstnanec policie, je-li využíváno videokonferenční zařízení policie, pokud k tomu byl pověřen předsedou senátu soudu nebo svým vedoucím, vedoucím příslušníkem nebo představeným. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu, kdy je zajišťována přítomnost osoby, jejíž totožnost ověřil, u jednání soudu prostřednictvím videokonferenčního zařízení, přítomen na místě, kde se tato osoba nachází. (3) Předseda senátu soudu poučí před zahájením jednání osobu, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, jakož i ostatní účastníky řízení, o způsobu zajišťování účasti na jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení. (4) Osoba, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, může kdykoli vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. O námitce soud rozhodne neprodleně. Je-li námitka důvodná, učiní předseda senátu kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, jednání odročí. (5) O každém úkonu prováděném prostřednictvím videokonferenčního zařízení je pořizován zvukový a obrazový záznam. (6) Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona; odstavce 2 až 5 se použijí přiměřeně.“. 225. V § 173 se za slovo „unie,“ vkládají slova „průkaz o povolení k pobytu pro cizince,“. 226. V § 174a odst. 1 se doplňuje věta „Účastník řízení je povinen v rámci řízení poskytnout ministerstvu veškeré relevantní informace potřebné k posouzení přiměřenosti vydaného rozhodnutí.“. 227. V § 174a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Přiměřenost dopadů rozhodnutí podle tohoto zákona správní orgán posuzuje pouze v případech, kdy to tento zákon výslovně stanoví.“. 228. V § 176c odstavec 2 zní: „(2) Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle mezinárodní smlouvy se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly od zajištění cizince do doby jeho předání příslušnému orgánu druhého státu. Do nákladů spojených se zajištěním cizince za účelem předání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie se započítávají náklady, které policii nebo ministerstvu vznikly v souvislosti se zajištěním cizince v zařízení.“. 229. Za § 178d se vkládají nové § 178e a 178f, které včetně nadpisů znějí: „§ 178e Bezdlužnost (1) Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, a) u orgánů Finanční správy České republiky, b) u orgánů Celní správy České republiky, c) na pojistném na veřejné zdravotní pojištění a na penále a d) na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na penále. (2) Bezdlužnost se prokazuje potvrzeními orgánů Finanční správy České republiky, orgánů Celní správy České republiky, okresní správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny, která nesmí být ke dni podání žádosti starší 30 dnů. § 178f Nespolehlivý zaměstnavatel Za nespolehlivého zaměstnavatele se pro účely tohoto zákona považuje zaměstnavatel, a) který není bezdlužnou osobou podle § 178e, b) kterému byla v období 4 měsíců předcházejících podání žádosti pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, c) který nevyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání nebo se skutečnost, že vyvíjí ekonomickou činnost v předmětu svého podnikání, nepodařilo ověřit, d) který za období posledního roku nesplnil povinnost přihlásit svého zaměstnance k účasti na pojistném na sociální zabezpečení nebo veřejném zdravotním pojištění, e) který je v likvidaci, nebo f) jehož sídlo uvedené ve veřejných rejstřících není skutečné; za skutečné sídlo se považuje sídlo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se obchodního vedení zaměstnavatele, popřípadě místo, kde se schází vedení zaměstnavatele.“. 230. V § 180b odst. 2 se slovo „totožnosti,“ nahrazuje slovy „totožnosti a současně povolením k dlouhodobému pobytu;“. 231. Za § 181 se vkládá nový § 181a, který zní: „§ 181a Vláda nařízením stanoví pro účely vydání a prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování a) výši investovaných peněžních prostředků a počet vytvářených pracovních míst, aby investice mohla být považována za významnou, b) v jaké části lze investování peněžních prostředků nahradit investováním jiného majetku, c) maximální počet statutárních orgánů, členů statutárních orgánů nebo prokuristů obchodní korporace pro účely posouzení podstatného vlivu na její podnikání a d) nejnižší podíl cizince, který žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování jako společník obchodní korporace, v této obchodní korporaci.“. 232. V § 182 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vzory tiskopisů používaných podle tohoto zákona.“. 233. V § 182b větě první se slova „průkazů o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie,“ nahrazují slovy „pobytových karet rodinných příslušníků občanů Evropské unie, průkazů o povolení k pobytu pro cizince a“ a slova „a průkazů o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie“ se zrušují. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Řízení podle zákona č. 326/1999 Sb. zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Zaměstnanecká karta vydaná podle § 42g odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, cizinci, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání podle § 96 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti po dobu v ní uvedenou; pro účely prodloužení její platnosti a práv a povinností s ní souvisejících se postupuje podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie vydaný podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za průkaz o povolení k trvalému pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a lze jej vydávat nejdéle do 31. prosince 2017. ČÁST DRUHÁ Změna občanského soudního řádu Čl. III Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 26 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Ve věcech pracovních a ve věcech vyplývajících ze zákona o pobytu cizinců na území České republiky se může dát cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, v řízení zastupovat právnickou osobou, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 2. V § 26 odst. 7 se slova „až 5“ nahrazují slovy „až 6“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o státním zastupitelství Čl. IV V zákoně č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb. a zákona č. 64/2017 Sb., se za § 16b vkládá nový § 16c, který včetně nadpisu zní: „§ 16c Odborné vyjádření a přibrání znalce a tlumočníka (1) Je-li k objasnění okolnosti důležité pro postup státního zastupitelství při výkonu působnosti podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu potřeba odborných znalostí, může si státní zastupitelství vyžádat odborné vyjádření. (2) Nepostačuje-li vyžádání odborného vyjádření podle odstavce 1, může státní zastupitelství přibrat znalce. (3) Je-li třeba přetlumočit obsah písemnosti nebo vysvětlení, může státní zastupitelství přibrat tlumočníka. (4) Na postup při podávání odborného vyjádření a výběru znalce a tlumočníka, na důvody jejich vyloučení a poskytování odměny za znalecký posudek nebo úkon tlumočníka se přiměřeně použije trestní řád. (5) Odstavce 1 až 4 se nepoužijí, pokud státní zastupitelství postupuje při vyžadování odborných vyjádření a přibírání znalců a tlumočníků podle zvláštního právního předpisu.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o státní sociální podpoře Čl. V V § 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 101/2014 Sb. a zákona č. 253/2014 Sb., se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které včetně poznámek pod čarou č. 72 až 75 znějí: „(3) Přídavek na dítě dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby s ní společně posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), pokud jsou nezaopatřenými dětmi cizinců, kterým byla vydána alespoň na dobu devíti měsíců karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance74) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie75) a jsou převedeni do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, a těmto nezaopatřeným dětem a s nimi společně posuzovaným osobám bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu68), a pokud tyto nezaopatřené děti a s nimi společně posuzované osoby mají na území České republiky zároveň bydliště. (4) Rodičovský příspěvek dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), pokud jsou cizinci, kterým byla vydána alespoň na dobu devíti měsíců karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance74) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie75) a jsou převedeni do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, nebo jejich rodinní příslušníci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu68), a pokud tito rodinní příslušníci mají na území České republiky zároveň bydliště. (5) Pohřebné dále náleží podle odstavce 1 i v případě, kdy osoba a osoby společně s ní posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu1d), pokud jsou a) cizinci, kterým bylo vydáno krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání72) nebo vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání73), b) cizinci, kterým byla vydána karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance74) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie75) a jsou převedeni do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, nebo jejich rodinní příslušníci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu68), a pokud tito rodinní příslušníci mají na území České republiky zároveň bydliště. 72) § 21 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 73) § 32 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 74) § 42k zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 75) § 42m zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 6 a 7. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o azylu Čl. VI Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 466/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 456/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 10 odst. 2 písm. a) se za slova „ostatních jménech“ vkládá slovo „, pohlaví“. 2. V § 10 odst. 2 písm. f) se za slovo „stavu“ vkládají slova „, manželovi nebo partnerovi“. 3. § 33a zní: „§ 33a (1) Přítomnost žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo jiné osoby u jednání soudu v řízení o žalobě proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, rozhodnutí o zajištění nebo proti rozhodnutí o nepovolení vstupu na území podle tohoto zákona může být zajištěna i prostřednictvím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku (dále jen „videokonferenční zařízení“). Použitím videokonferenčního zařízení nesmí dojít ke zkrácení práv účastníků řízení; zejména musí být umožněna přítomnost zástupce osoby, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, na místě, kde se tato osoba nachází. (2) V případě postupu podle odstavce 1 ověří totožnost osoby uvedené v odstavci 1 a) zaměstnanec soudu, nachází-li se tato osoba u jiného soudu, b) příslušník vězeňské služby, nachází-li se tato osoba ve věznici, c) zaměstnanec ministerstva nebo provozovatele azylového zařízení nebo zařízení pro zajištění cizinců nebo příslušník nebo zaměstnanec policie, nachází-li se tato osoba v azylovém zařízení nebo v zařízení pro zajištění cizinců, d) zaměstnanec zastupitelského úřadu, nachází-li se tato osoba mimo území na zastupitelském úřadu, nebo e) příslušník nebo zaměstnanec policie, je-li využíváno videokonferenční zařízení policie, pokud k tomu byl pověřen soudcem nebo svým vedoucím, vedoucím příslušníkem nebo představeným. Tento zaměstnanec nebo příslušník je po celou dobu, kdy je zajišťována přítomnost osoby, jejíž totožnost ověřil, u jednání soudu prostřednictvím videokonferenčního zařízení, přítomen na místě, kde se tato osoba nachází. (3) Soudce poučí před zahájením jednání osobu, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, jakož i ostatní účastníky řízení, o způsobu zajišťování účasti na jednání prostřednictvím videokonferenčního zařízení. (4) Osoba, jejíž přítomnost u jednání soudu je zajišťována prostřednictvím videokonferenčního zařízení, může kdykoli vznášet námitky proti kvalitě obrazového nebo zvukového přenosu. O námitce soud rozhodne neprodleně. Je-li námitka důvodná, učiní soudce kroky k nápravě, a není-li náprava možná, nebo je-li spojena se značnými obtížemi, jednání odročí. (5) O každém úkonu prováděném prostřednictvím videokonferenčního zařízení je pořizován zvukový a obrazový záznam. (6) Pomocí videokonferenčního zařízení může být zajištěna i přítomnost tlumočníka u jednání soudu v řízení podle odstavce 1; odstavce 2 až 5 se použijí přiměřeně.“. 4. V § 46a se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní: „(9) V případě, že je zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince ukončeno před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o zajištění nebo o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění, soud řízení o žalobě zastaví. O ukončení zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince ministerstvo neprodleně informuje příslušný soud, který žalobu projednává. Věty první a druhá se pro řízení o kasační stížnosti použijí obdobně.“. Dosavadní odstavce 9 až 13 se označují jako odstavce 10 až 14. 5. V § 49 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje. 6. V § 54a odst. 1 písm. a) se číslo „7“ nahrazuje číslem „15“. 7. V § 54a odst. 1 písm. b) se za slovo „cizince“ vkládají slova „nebo žadatele o udělení mezinárodní ochrany“ a číslo „7“ se nahrazuje číslem „15“. 8. V § 54a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Žádost o dobrovolný návrat je žadatel o udělení mezinárodní ochrany oprávněn podat i před nabytím právní moci rozhodnutí soudů uvedených v odstavci 1 písm. b) za podmínky, že spolu se žádostí předloží i doklad o tom, že vzal žalobu nebo kasační stížnost zpět.“. 9. V § 58 odst. 1 písmeno d) zní: „d) jeho držitel již není žadatelem o udělení mezinárodní ochrany podle § 2 odst. 1 písm. b).“. 10. V § 65 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a nemá vlastní cestovní doklad“. 11. V § 65 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „vycestování“ vkládají slova „na žádost“. 12. V § 65 odstavec 6 zní: „(6) Doba platnosti cestovního průkazu totožnosti podle odstavce 1 je 30 dnů. Doba platnosti cestovního průkazu totožnosti podle odstavce 3 je 60 dnů. Dobu platnosti cestovního průkazu totožnosti podle odstavců 2, 4 a 5 stanoví ministerstvo. V odůvodněných případech může být doba platnosti cestovního průkazu prodloužena.“. 13. V § 73 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní: „(8) V případě, že je žadateli nebo cizinci umožněn vstup na území před vydáním rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo o žalobě proti rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území povolit, soud řízení o žalobě zastaví. O umožnění vstupu na území žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince ministerstvo neprodleně informuje příslušný soud, který žalobu projednává. Věty první a druhá se pro řízení o kasační stížnosti použijí obdobně.“. Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 9 až 11. 14. V § 82 odst. 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „15“. 15. V § 82 odst. 5 větě první se slova „řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b) nebo bylo-li“ zrušují. 16. V § 85b odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Ministerstvo z moci úřední po ukončení poskytování mezinárodní ochrany na území, po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, rozhodnutí o zastavení řízení, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, nebylo-li soudem zrušeno, anebo po vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, bylo-li o něj požádáno, udělí cizinci výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce, není-li postupováno podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“. 17. V § 87a se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, kterému bylo doručeno rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. a) nebo který vzal žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany zpět, se pro účely jeho návratu hledí jako na cizince, pokud požádá o vrácení cestovního dokladu nebo o dobrovolný návrat.“. 18. V § 92c se za text „54a,“ vkládá text „§ 68 až § 70,“ a za text „§ 81a odst. 2 a 3,“ se vkládá text „§ 82 odst. 1,“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí Čl. VII Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 47o se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 71 a 72 zní: „(2) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně také nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do pěstounské péče cizinci, kterému byla vydána alespoň na dobu devíti měsíců karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance71) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie72) a je převeden do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, jestliže tomuto dítěti bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62) a toto dítě má na území České republiky zároveň bydliště. 71) § 42k zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 72) § 42m zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 2. V § 61 odst. 6 se za text „§ 47o odst. 1 písm. h)“ vkládají slova „a v § 47o odst. 2“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů Čl. VIII V § 72 odst. 6 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 165/2004 Sb., se slova „zvláštních právních předpisů18)“ nahrazují slovy „zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo jí byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona o azylu“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o zbraních Čl. IX V § 18 odst. 3 písm. c) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 484/2008 Sb., se slova „bylo vydáno povolení k přechodnému nebo“ nahrazují slovy „byla vydána pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkaz o povolení k pobytu pro cizince nebo povolení k“. ČÁST DEVÁTÁ Změna soudního řádu správního Čl. X Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 322/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 34 odst. 5 větě čtvrté se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“. 2. V § 35 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Ve věcech vyplývajících ze zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo zákona o zaměstnanosti se může dát cizinec, který na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, v řízení zastupovat právnickou osobou, k jejímž činnostem uvedeným ve stanovách patří ochrana práv cizinců.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace Čl. XI V § 1 odst. 2 zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 52/2012 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., písmeno j) včetně poznámek pod čarou č. 20 až 23 zní: „j) žadatele o vydání modré karty Evropské unie20) nebo držitele této karty, žadatele o vydání zaměstnanecké karty21) nebo držitele této karty, žadatele o oprávnění k pobytu za účelem sezónního zaměstnání22) nebo držitele tohoto oprávnění, žadatele o vydání karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance23) nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie nebo držitele této karty, anebo držitele povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky vydaného za jiným účelem než zaměstnání, který je na území zaměstnán, 20) Čl. 14 odst. 1 písm. d) a čl. 14 odst. 4 směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci. § 42i zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 21) Čl. 12 odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě. § 42g zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 22) Čl. 23 odst. 1 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci. 23) Čl. 18 odst. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. XII Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 93/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 3 odst. 1 písmeno c) včetně poznámek pod čarou č. 4, 5 a 101 zní: „c) zaměstnavatelé4); za zaměstnavatele se považuje rovněž odštěpný závod zahraniční právnické osoby nebo zahraniční fyzická osoba oprávněné podnikat na území České republiky podle zvláštních právních předpisů5); pro účely § 87 odst. 1 a 2, § 93, § 102 odst. 2 a § 126 se za zaměstnavatele považuje rovněž 1. odštěpný závod se sídlem na území České republiky, do něhož je cizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie vydaných podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance“) nebo povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, převeden z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, k níž tento odštěpný závod náleží, nebo 2. obchodní korporace se sídlem na území České republiky, do níž je cizinec, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, převeden z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, jež je vůči obchodní korporaci se sídlem na území České republiky ovládající nebo ovládanou osobou101) nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou, 4) § 7 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. 5) Například § 3024 občanského zákoníku, § 5 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 101) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“. 2. V § 5 písmeno e) zní: „e) nelegální prací 1. závislá práce81) vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah82), 2. práce vykonávaná cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení, je-li podle tohoto zákona vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartou vydanými podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo bez některé z těchto karet; to neplatí v případě výkonu jiné práce podle § 41 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, nebo 3. práce vykonávaná cizincem pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, je-li podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky vyžadováno,“. 3. V § 5 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 102 zní: „g) vnitropodnikovým převedením výkon závislé práce cizincem, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, na území České republiky na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty102) 1. v odštěpném závodu se sídlem na území České republiky, do něhož je cizinec převeden z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, k níž tento odštěpný závod náleží, nebo 2. v obchodní korporaci se sídlem na území České republiky, do níž je cizinec převeden z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, jež je vůči obchodní korporaci se sídlem na území České republiky ovládající nebo ovládanou osobou101) nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou. 102) § 42k zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 4. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní: „§ 5a Za zaměstnání se pro účely § 87 odst. 1 a 2, § 89 odst. 4 a § 93 považuje vnitropodnikové převedení.“. 5. V § 8a odst. 1 písm. m) se slova „udělení povolení k trvalému nebo přechodnému“ nahrazují slovy „vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo povolení k trvalému“ a slova „, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce“ se nahrazují slovy „na dobu určitou, dohody o pracovní činnosti na dobu určitou nebo smlouvy o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu na dobu určitou nebo dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou“. 6. V § 37a odst. 2 se věta druhá zrušuje. 7. V § 37a odst. 3 se věta druhá zrušuje. 8. V § 37a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Podmínkou pro zařazení volného pracovního místa do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty nebo do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty je souhlas zaměstnavatele a současně to, že je toto volné pracovní místo krajskou pobočkou Úřadu práce nabízeno a zveřejněno alespoň po dobu 30 dnů od jeho oznámení krajské pobočce Úřadu práce podle odstavce 2.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 9. V § 37a odst. 7 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene b) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí: „c) na majetek tohoto zaměstnavatele byl na základě pravomocného rozhodnutí soudu prohlášen konkurs a tento konkurs doposud nebyl zrušen, nebo d) zaměstnavateli byla v posledních 3 měsících pravomocně uložena pokuta vyšší než 50 000 Kč za porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů nebo za porušení povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů, jejichž dodržování kontroluje Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce.“. 10. V § 66 větě třetí se za slova „zaměstnanecká karta“ vkládají slova „, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance“. 11. V § 87 odst. 1 větě první a v § 102 odst. 1 větě první se slova „až r)“ nahrazují slovy „až s) a v § 98a“. 12. V § 87 odst. 1 větách první a druhé, § 93, § 98 úvodní části ustanovení, § 98a a v § 102 odst. 2 větě třetí se za slova „zaměstnanecká karta“ vkládají slova „, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance“. 13. V § 87 odst. 1 větě druhé se za slova „zaměstnaneckou kartu“ vkládají slova „, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance“. 14. V § 89 odst. 1, § 89 odst. 3 větě první, § 93, § 102 odst. 1 větě první a v § 147c odst. 4 písm. h) a t) se za slova „zaměstnanecké karty“ vkládají slova „, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance“. 15. V § 89 odst. 2 větě první se slova „povolení k pobytu“ nahrazují slovy „oprávnění k pobytu“ a slova „vydané podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky“ se zrušují a věta druhá se zrušuje. 16. V § 89 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Za zaměstnání se pro účely odstavce 2 považuje i plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní korporace pro obchodní korporaci.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 17. V § 89 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pokud cizinec požádá o prodloužení povolení k zaměstnání podle § 94, může být dále zaměstnáván v době od konce platnosti svého povolení k zaměstnání do pravomocného rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení k zaměstnání.“. 18. V § 89 odst. 5 se za slovo „podnikání“ vkládají slova „nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování vydaných podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky“. 19. V § 91 odst. 2 písmena a) a b) včetně poznámky pod čarou č. 104 znějí: „a) pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti, b) doklady osvědčující odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání; u regulovaného povolání doklady dokládající splnění podmínky podle jiného právního předpisu104), 104) Například zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.“. 20. V § 91 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o smlouvě budoucí podle odstavce 2 písm. a) musí obsahovat kromě povinných náležitostí stanovených zákoníkem práce také dobu trvání základního pracovněprávního vztahu, výši mzdy, platu nebo odměny, délku sjednané týdenní pracovní doby a výměru dovolené v souladu s právními předpisy.“. 21. V § 94 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Platnost povolení k zaměstnání podle § 96, které bylo vydáno na dobu kratší než 6 měsíců, lze prodloužit, nejdéle však tak, aby celková doba platnosti povolení k zaměstnání nepřekročila 6 měsíců v kterémkoli období 12 měsíců po sobě jdoucích.“. 22. V § 94 odst. 1 větě čtvrté se slova „podle § 96“ zrušují a na konci textu věty se doplňují slova „; to neplatí v případě prodloužení povolení k zaměstnání podle § 95 a 97“. 23. V § 94 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Žádost o prodloužení platnosti povolení k zaměstnání vydaného podle § 96 obsahuje stejné náležitosti jako žádost o povolení k zaměstnání podle § 96 odst. 3.“. 24. V § 95 odst. 3 větě druhé se slova „povolení k pobytu“ nahrazují slovy „oprávnění k pobytu na území České republiky“. 25. V § 95 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Splnění požadavků uvedených v § 91 odst. 4 se v případě vyslání cizince podle odstavce 1 nevyžaduje.“. 26. § 96 zní: „§ 96 (1) Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případě, že cizinec bude sezónním zaměstnancem zaměstnávaným činností závislou na ročním období. Činnost závislá na ročním období je činnost, která je vázána na určitou roční dobu podle opakující se události nebo typu události na základě sezónních podmínek, v jejichž průběhu jsou potřeby, pokud jde o pracovní sílu, podstatně větší než u běžného typu činností. (2) Povolení k zaměstnání podle odstavce 1 se vydává na dobu maximálně 6 měsíců v kterémkoli období 12 měsíců po sobě jdoucích. (3) Povolení k zaměstnání podle odstavce 1 může být vydáno pouze, pokud je předložena pracovní smlouva na dobu určitou, dohoda o pracovní činnosti na dobu určitou nebo smlouva o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu na dobu určitou nebo dohodu o pracovní činnosti na dobu určitou, obsahující ustanovení, ze kterých jednoznačně vyplývá, že měsíční mzda, plat nebo odměna cizince nebude nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy; týdenní pracovní doba musí v každém z obou základních pracovněprávních vztahů činit nejméně 15 hodin. V případě zaměstnání na další pracovní pozici se splnění podmínky týdenní pracovní doby v rozsahu nejméně 15 hodin, za současného trvání základního pracovněprávního vztahu podle věty první, nevyžaduje. (4) Jestliže krajská pobočka Úřadu práce vydá povolení k zaměstnání podle odstavce 1, poskytne cizinci také písemnou informaci o právech a povinnostech sezónního zaměstnance včetně informace o postupu při podávání stížnosti pro porušení pracovněprávních předpisů. (5) Seznam odvětví zaměstnání, která zahrnují činnosti závislé na ročním období podle odstavce 1, stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 27. V § 98 písm. b) se slova „, pokud je vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, zaručena vzájemnost“ zrušují. 28. V § 98 se na konci písmene p) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene r) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) a t), která znějí: „s) který je držitelem povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie a je vnitropodnikově převedený na území České republiky na dobu nepřesahující 90 dnů v kterémkoliv období 180 dnů, nebo t) jehož výkon práce na území České republiky je v zájmu České republiky.“. 29. § 99 zní: „§ 99 Povolení k zaměstnání nelze vydat cizinci, a) který v České republice požádal o udělení mezinárodní ochrany, a to po dobu 6 měsíců ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany, b) který nesplňuje některou z podmínek stanovených tímto zákonem pro vydání povolení k zaměstnání, c) jehož dokumenty předložené podle § 91 byly získány podvodným způsobem, padělány, pozměněny nebo v nich byly uvedeny nepravdivé údaje, d) jehož zaměstnavateli byla v období 4 měsíců předcházejících podání žádosti o vydání povolení k zaměstnání pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, e) jehož zaměstnavateli byla v období 3 měsíců předcházejících podání žádosti o vydání povolení k zaměstnání pravomocně uložena pokuta vyšší než 50 000 Kč za porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů nebo za porušení povinnosti vyplývající z jiných právních předpisů, jejichž dodržování kontroluje Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce, nebo f) na majetek jehož zaměstnavatele byl na základě pravomocného rozhodnutí soudu prohlášen konkurs a tento konkurs doposud nebyl zrušen.“. 30. V § 100 odst. 1 písm. d) se slova „za účelem zaměstnání“ nahrazují slovy „na území České republiky“. 31. V § 100 odst. 2 se slovo „může“ zrušuje a slovo „odejmout“ se nahrazuje slovem „odejme“. 32. V § 126 odst. 4 větě první se za slova „zaměstnaneckou kartou“ vkládají slova „, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance, povolením k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie“. 33. V § 147c odst. 4 písm. h) se za slovo „pobytu“ vkládají slova „na území České republiky“. Čl. XIII Přechodná ustanovení 1. Řízení o vydání povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo modré karty anebo řízení o prodloužení platnosti povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo modré karty pravomocně neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Řízení o prodloužení platnosti povolení k zaměstnání podle § 96 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DVANÁCTÁ Změna školského zákona Čl. XIV V § 183b zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 343/2007 Sb. a zákona č. 427/2010 Sb., se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 62 zní: „e) osoba, které byl na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem sezónního zaměstnání62). 62) Čl. 23 odst. 1 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci.“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. XV Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 63/2017 Sb., se mění takto: 1. Položka 116 včetně poznámky pod čarou č. 66a zní: „Položka 116 1\\. Přijetí žádosti o vydání --- a) povolení k pobytu cizinci\| Kč 1 500 b) povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let\| Kč 700 c) povolení k pobytu za účelem strpění pobytu na území \| Kč 300 2\\. Vydání průkazu o a) povolení k pobytu cizinci\| Kč 1 000 b) povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let \| Kč 300 c) povolení k pobytu za účelem strpění pobytu na území\| Kč 200 3\\. Přijetí žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu a) o povolení k pobytu\| Kč 1 500 b) o povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let\| Kč 700 c) o povolení k pobytu za účelem trvalého pobytu nebo průkazu o povolení k pobytu azylanta\| Kč 1 500 d) o povolení k pobytu za účelem strpění pobytu na území, průkazu o povolení k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany nebo průkazu o povolení k pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany\| Kč 700 4\\. Prodloužení doby platnosti průkazu a) o povolení k pobytu\| Kč 1 000 b) o povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let\| Kč 300 c) o povolení k pobytu za účelem trvalého pobytu nebo průkazu o povolení k pobytu azylanta\| Kč 1 000 d) o povolení k pobytu za účelem strpění pobytu na území, průkazu o povolení k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany nebo průkazu o povolení k pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany\| Kč 300 5\\. Změna v průkazu o povolení k pobytu\| Kč 1 000 6\\. Vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený anebo odcizený nebo jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční\| Kč 4 000 7\\. Vydání průkazu o povolení k pobytu cizinci mladšímu 15 let náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený anebo odcizený nebo jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční\| Kč 2 500 8\\. Vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený, jde-li o občana \\- Evropské unie,\| \| \\- státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, nebo\| \| \\- státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií,\| \| a jeho rodinné příslušníky bez ohledu na státní příslušnost\| Kč 100 9\\. Vydání průkazu o povolení k pobytu s dodatečným přiznáním právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území České republiky\| Kč 500 10\\. Přidělení rodného čísla cizinci\| Kč 1 000 Osvobození 1\\. Od poplatku podle bodu 1 písm. a) a b), bodu 2 písm. a) a b), bodu 3 písm. a) až c), bodu 4 písm. a) až c), bodu 5 a bodu 10 této položky je osvobozen občan Evropské unie, občan státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, nebo občan státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, jakož i jejich rodinní příslušníci bez ohledu na jejich státní příslušnost. Osvobození se nevztahuje na rodinné příslušníky, kteří nejsou občany některého z těchto států a pokud zpoplatňované úkony nesouvisí s uplatňováním práva volného pohybu a pobytu těchto osob na území členských států Evropské unie. 2\\. Od poplatku podle bodu 1 písm. a) a b) a bodu 2 písm. a) a b) této položky je osvobozen cizinec, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle zvláštního právního předpisu66a), a od poplatku podle bodu 3 písm. a) a b), bodu 4 písm. a) a b), bodu 5 a bodu 10 této položky je osvobozen cizinec, kterému již takové povolení bylo vydáno. Zmocnění 1\\. Správní úřad může z důvodů hodných zvláštního zřetele snížit o 50 % poplatek podle bodu 3 písm. c) a d), bodu 4 písm. c) a d) a bodu 5 této položky, a to na žádost azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany nebo cizince požívajícího dočasné ochrany. 2\\. Správní úřad může na žádost azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany nebo cizince požívajícího dočasné ochrany, který bez vlastního zavinění pozbyl průkaz o povolení k pobytu, snížit poplatek podle bodů 6 a 7 této položky o 50 %. Předmětem poplatku není 1\\. První vydání průkazu o povolení k pobytu z moci úřední při dovršení 15 let věku cizince, kterému byl povolen trvalý nebo dlouhodobý pobyt nebo bylo vydáno potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území České republiky. 2\\. První vydání průkazu o povolení k pobytu azylanta, průkazu o povolení k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany nebo průkazu o povolení k pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany. 3\\. Vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz, ve kterém správní úřad uvedl nesprávné zápisy nebo vydal průkaz s výrobní vadou, anebo jehož certifikát pravosti byl zneplatněn. 4\\. Vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji nebyla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji. 5\\. Přidělení rodného čísla cizinci při jeho narození a vydání rodného listu na území České republiky. Poznámky 1\\. Poplatek podle bodů 6 a 7 této položky se vybírá i v případě, jde-li o vydání průkazu náhradou za průkaz o povolení k pobytu vydaný za účelem strpění pobytu na území. 2\\. Povolením k pobytu podle bodů 1 a 2 této položky se pro účely tohoto zákona rozumí povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu. 3\\. Poplatek podle bodu 9 této položky se vybírá, jde-li o vydání nového průkazu o povolení k pobytu v souvislosti s dodatečným přiznáním právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území České republiky. Poplatek podle této položky se dále vybírá, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, nebo o občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, který sám není občanem některého z těchto států, pokud mu již bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky na základě práva volného pohybu a pobytu těchto osob na území členských států Evropské unie a žádá o vydání dalšího průkazu o povolení k pobytu. 66a) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V položce 144A části Osvobození se doplňuje bod 5, který zní: „5. Od poplatků podle této položky jsou osvobozeni žadatelé o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, kterým bylo v období 5 let předcházejících podání žádosti nejméně jednou uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem sezónního zaměstnání, a platnost žádného z těchto víz nebyla zrušena, ledaže by se tak stalo pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele.“. Čl. XVI Přechodné ustanovení Byla-li žádost o povolení k pobytu cizince nebo žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podléhá vydání povolení k pobytu cizince a prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu správnímu poplatku podle zákona č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o sociálních službách Čl. XVII Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 384/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 189/2016 Sb. a zákona č. 56/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 písmeno d) zní: „d) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu a), pokud mu byla vydána pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie podle zvláštního právního předpisu3),“. 2. V § 4 odst. 1 se za písmeno m) vkládají nová písmena n) až p), která včetně poznámek pod čarou č. 65 až 68 znějí: „n) cizinec, kterému bylo vydáno krátkodobé vízum za účelem sezónního zaměstnání65) nebo vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání66), o) cizinec, kterému byla vydána karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance67) nebo karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie68), a je převeden do obchodní korporace nebo odštěpného závodu se sídlem na území České republiky, p) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenu o), pokud mu bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu62), 65) § 21 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 66) § 32 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 67) § 42k zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 68) § 42m zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 4 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „písmenu j)“ nahrazují slovy „písmenech j), n) a o)“. 4. V § 4 odst. 2 písm. a) se za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „, s výjimkou osob uvedených v písmenech n) až p)“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákoníku práce Čl. XVIII Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 440/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb. a zákona č. 99/2017 Sb., se mění takto: 1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.“. 2. V § 319 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 115 zní: „(4) Ustanovení odstavce 1 a odstavce 2 věty první platí obdobně, jde-li o cizince, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance115) a cizince uvedeného v § 98 písm. s) zákona o zaměstnanosti. Pro odměňování cizinců uvedených ve větě první platí § 43a odst. 6 obdobně. 115) § 3 odst. 1 písm. c) zákona o zaměstnanosti.“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o Policii České republiky Čl. XIX V § 27 odst. 2 větě druhé zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, se slova „nebo sdělení o zahájení řízení o správním vyhoštění“ zrušují. ČÁST SEDMNÁCTÁ Zrušovací ustanovení Čl. XX Vyhláška č. 348/2008 Sb., o výuce a zkouškách znalosti českého jazyka pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území České republiky, se zrušuje. ČÁST OSMNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XXI Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodu 201, který nabývá účinnosti prvním dnem třináctého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Hamáček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Vyhláška č. 221/2017 Sb.	Vyhláška č. 221/2017 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o zbraních Vyhlášeno 27. 7. 2017, datum účinnosti 1. 8. 2017, částka 80/2017, zrušeno 1. 1. 2026 (90/2024 Sb.) * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ZKOUŠKY ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI (§ 3 — § 24) * ČÁST TŘETÍ - ZABEZPEČENÍ ZBRANÍ, STŘELIVA A MUNICE V PRŮBĚHU PŘEPRAVY (§ 25 — § 27) * ČÁST PÁTÁ - ZPŮSOB VEDENÍ EVIDENCÍ A DOKUMENTACE (§ 29 — § 35) * ČÁST ŠESTÁ - VZORY TISKOPISŮ, DOKLADŮ A ELEKTRONICKÝCH FORMULÁŘŮ (§ 36 — § 36) * ČÁST SEDMÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 37 — § 37) * § 38 - Zrušovací ustanovení * § 39 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 8 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 9 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 10 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 11 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 12 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 13 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 14 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 15 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 16 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 17 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 18 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 19 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 20 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 21 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 22 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 23 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 24 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 25 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 26 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 27 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 28 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 29 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 30 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 31 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. č. 32 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Aktuální znění od 30. 1. 2021 (28/2021 Sb.) 221 VYHLÁŠKA ze dne 19. července 2017 o provedení některých ustanovení zákona o zbraních Ministerstvo vnitra stanoví podle § 79 odst. 2 a 3 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 170/2013 Sb. a zákona č. 229/2016 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 17 odst. 2 písm. c), § 21 odst. 9, § 30 odst. 13, § 39a odst. 4, § 50b, § 52 odst. 7, § 70f odst. 7, § 70n odst. 5 a § 73a odst. 10 zákona: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Touto vyhláškou se stanoví a) požadavky technického provedení fotografie zobrazující žadatele, b) obsahová náplň teoretické a praktické části zkoušky odborné způsobilosti, celkové vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu a výše odměny zkušebního komisaře, c) obsahová náplň teoretické části zkoušky, způsob provádění praktické části zkoušky, celkové vyhodnocení zkoušky zkušebního komisaře a způsob vydání průkazu zkušebního komisaře, d) obsahová náplň zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu a teoretické a praktické části zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu a zkušební řád pro tyto zkoušky, e) požadavky na zabezpečení zbraní, střeliva a munice v průběhu přepravy, f) způsob vedení evidencí o zbraních, střelivu a munici při podnikání v oblasti zbraní a střeliva nebo při nakládání s municí a o provedení cvičných střeleb a g) vzory průkazů, žádostí, přihlášek, osvědčení, oznámení a předepsaný elektronický formulář podle § 73a odst. 7 zákona. § 2 Fotografie žadatele [K § 17 odst. 2 písm. c) zákona] (1) Fotografie má hladký povrch a je v barevném provedení. Fotografie je obdélníkového tvaru o rozměrech 35 mm x 45 mm, postavená na kratší stranu s rovnými nebo zaoblenými rohy s rádiem R = 3 mm +/- 0,5 mm o tloušťce od 0,13 mm do 0,27 mm. (2) Fotografie zobrazuje žadatele v občanském oděvu, bez brýlí s tmavými skly a bez pokrývky hlavy, není-li její použití odůvodněno důvody náboženskými nebo zdravotními; v takovém případě nesmí pokrývka hlavy zakrýt obličejovou část způsobem znemožňujícím identifikaci osoby. Fotografie ukazuje hlavu a ramena zobrazované osoby a odpovídá současné podobě osoby. Osoba je zobrazena v předním čelném pohledu tak, aby středová vertikální rovina obličeje byla prodloužením vertikální roviny objektivu snímací soustavy a horizontální rovina obličeje tvořená očima byla prodloužením horizontální roviny objektivu snímací soustavy. Pohled zobrazované osoby směřuje do objektivu. (3) Mezi horním okrajem hlavy a horním okrajem fotografie je vzdálenost minimálně 2 mm. Výška obličejové části hlavy, která je tvořena vzdáleností od očí k bradě, je minimálně 13 mm. (4) Pozadí za zobrazovanou osobou je bílé až světlemodré barvy, přičemž je přípustný plynulý přechod těchto barev. Fotografie je bez odlesků, které by skryly nebo výrazně změnily charakteristické identifikační znaky osoby, jimiž jsou zejména tvar a umístění obočí, očí, nosu, úst, brady a celkový tvar obličeje. Nelze provádět retuše a jiné úpravy fotografie. ČÁST DRUHÁ ZKOUŠKY ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI HLAVA I ZKOUŠKA ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŽADATELE O VYDÁNÍ ZBROJNÍHO PRŮKAZU (K § 21 odst. 9 zákona) § 3 Průběh zkoušky Průběh zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu a přehled některých pokynů a úkonů v rozsahu činností k prokázání znalostí bezpečné manipulace se zbraní a střelivem upravuje jiný právní předpis1). § 4 Obsahová náplň teoretické části zkoušky (1) Teoretická část zkoušky se provádí písemným testem trvajícím nejdéle 40 minut, který je složen z 30 otázek, z nichž je 22 otázek ze znalosti právních předpisů hodnocených po 3 bodech, 5 otázek ze znalosti nauky o zbraních a střelivu hodnocených po 2 bodech a 3 otázky ze znalosti zdravotnického minima hodnocených po 1 bodě. (2) Žadatel vypracovává test samostatně a bez pomůcek, které nebyly zkušebním komisařem připuštěny. Obsahová náplň praktické části zkoušky § 5 (1) V praktické části zkoušky žadatel k prokázání znalostí bezpečné manipulace se zbraní a střelivem samostatně předvede a) prohlídku zbraně za účelem zjištění, zda není v nabitém stavu, b) částečné rozebrání a složení zbraně v rozsahu, který je nutný k běžnému vyčištění zbraně po střelbě, a c) postup při přípravě zbraně a střeliva ke střelbě, postup při zjištění závady na zbrani při střelbě a postup při ukončení střelby. (2) Zbraň nebo zbraně k předvedení činností uvedených v odstavci 1 a ke střelbě na pevný cíl podle § 6 určí žadateli zkušební komisař. (3) K předvedení činností uvedených v odstavci 1 se použije zbraň nebo zbraně obvyklého typu odpovídající skupině zbrojního průkazu, kterou žadatel uvádí v přihlášce. (4) Při předvádění činností uvedených v odstavci 1 se použijí jako střelivo náboje neobsahující výmetné náplně, nárazové slože ani zápalky se zápalkovou složí. (5) K prokázání znalostí bezpečné manipulace se zbraní a střelivem nelze připustit pouze slovní popis činností uvedených v odstavci 1. § 6 (1) Žadatel provede po předvedení činností uvedených v § 5 odst. 1 střelbu na pevný cíl. Ke střelbě na pevný cíl se použijí zbraně obvyklého typu odpovídající skupině zbrojního průkazu, kterou žadatel uvádí v přihlášce. Přitom se vždy použije v případě žadatele o vydání zbrojního průkazu a) skupiny A a B dlouhá kulová nebo krátká kulová zbraň, b) skupiny C dlouhá kulová a dlouhá broková zbraň, nebo c) skupiny D a E krátká kulová zbraň. (2) Střelba na pevný cíl se provádí na střelnici podle § 1 odst. 3 písm. e) nebo § 52 zákona v poloze vstoje. Žadatel o vydání zbrojního průkazu je povinen při střelbě použít vhodné ochranné pomůcky, které určí zkušební komisař nebo které jsou stanoveny provozním řádem střelnice. Žadatel je bez ohledu na předchozí větu oprávněn při střelbě používat zdravotnické prostředky2), které běžně využívá, nebrání-li jejich použití zachování zásad bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem a dodržení bezpečnostních pravidel střelby. Oporu zbraně při střelbě může použít pouze žadatel o vydání zbrojního průkazu skupiny A, B nebo C, jde-li o střelbu z dlouhé kulové zbraně. (3) Ke střelbě z dlouhé nebo krátké kulové zbraně je možné namísto zbraně pro náboj se středovým zápalem použít dlouhou nebo krátkou kulovou zbraň ráže 22 LR; ke střelbě z dlouhé a krátké kulové zbraně se použijí kulové náboje s jednotnou střelou. Ke střelbě z dlouhé brokové zbraně se použije dlouhá broková nebo kombinovaná zbraň s hlavní ráže 12 nebo 16 a brokové náboje s hromadnou střelou s broky velikosti 2 mm až 3,5 mm. (4) Při střelbě z krátké kulové zbraně se jako cíl použije pistolový mezinárodní terč 50/20 nebo bílý terč o rozměru 550 mm x 550 mm se soustřednými kruhy o vnějším průměru 500 mm a s černým kruhovým středem o průměru 200 mm a při střelbě z dlouhé kulové a brokové zbraně se jako cíl použije malorážkový mezinárodní terč nebo bílý terč o rozměru 250 mm x 250 mm se soustřednými kruhy o vnějším průměru 155 mm a s černým kruhovým středem o průměru 112 mm, pevně uchycený v cílovém prostoru střelnice. Pokud se nepoužijí papírové terče, musí terčové zařízení umožňovat vytištění série hodnocené střelby včetně grafické podoby terče s vyznačenými zásahy. (5) Před zahájením hodnocené střelby je žadatel o vydání zbrojního průkazu oprávněn ověřit si správnost nastřelení zbraně, a to v případě krátké kulové a dlouhé kulové zbraně třemi výstřely a v případě dlouhé brokové zbraně jedním výstřelem. § 7 Vyhodnocení teoretické části zkoušky (1) V teoretické části zkoušky je žadatel hodnocen stupněm „prospěl“, jestliže získá z písemného testu nejméně a) 67 bodů, jde-li o žádost o provedení zkoušky k vydání zbrojního průkazu skupiny A, b) 71 bodů, jde-li o žádost o provedení zkoušky k vydání zbrojního průkazu skupin B a C, nebo c) 74 bodů, jde-li o žádost o provedení zkoušky k vydání zbrojního průkazu skupin D a E. (2) Jde-li o žádost o provedení zkoušky k vydání zbrojního průkazu s více skupinami, je žadatel hodnocen stupněm „prospěl“, jestliže dosáhne v písemném testu nejméně tolik bodů, kolik jich je třeba získat v případě skupiny, u které je požadováno dosažení nejvíce bodů. (3) Je-li v teoretické části zkoušky žadatel hodnocen stupněm „neprospěl“, praktická část zkoušky se již nevykonává a dosažený výsledek je celkově hodnocen stupněm „neprospěl“. § 8 Vyhodnocení praktické části zkoušky (1) Žadatel, který řádně a v dostatečném rozsahu nepředvede, že ovládá bezpečnou manipulaci se zbraní při činnostech uvedených v § 5 odst. 1, je hodnocen stupněm „neprospěl“. (2) V praktické části zkoušky je žadatel hodnocen stupněm „prospěl“, jestliže vedle zvládnutí činností uvedených v § 5 odst. 1 při střelbě na pevný cíl podle § 6 dosáhne a) nejméně 2 zásahy v terčizásahy v terči z dlouhé kulové zbraně na vzdálenost 25 m z 5 možných výstřelů v čase nejdéle 5 minut nebo nejméně 2 zásahy v terčizásahy v terči z krátké kulové zbraně na vzdálenost 10 m z 5 možných výstřelů v čase nejdéle 5 minut, jde-li o žádost o provedení zkoušky k vydání zbrojního průkazu skupiny A, b) nejméně 4 zásahy v terčizásahy v terči z dlouhé kulové zbraně na vzdálenost 25 m z 5 možných výstřelů v čase nejdéle 5 minut nebo nejméně 4 zásahy v terčizásahy v terči z krátké kulové zbraně na vzdálenost 10 m z 5 možných výstřelů v čase nejdéle 5 minut, jde-li o žádost o provedení zkoušky k vydání zbrojního průkazu skupiny B, c) nejméně 4 zásahy v terčizásahy v terči z dlouhé kulové zbraně na vzdálenost 25 m z 5 možných výstřelů v čase nejdéle 5 minut a nejméně 3 zásahy terče z brokové zbraně na vzdálenost 25 m z 2 možných výstřelů v čase nejdéle 3 minuty, jde-li o žádost o provedení zkoušky k vydání zbrojního průkazu skupiny C, d) nejméně 4 zásahy v terčizásahy v terči z krátké kulové zbraně na vzdálenost 15 m z 5 možných výstřelů v čase nejdéle 2 minut, jde-li o žádost o provedení zkoušky k vydání zbrojního průkazu skupiny D, nebo e) nejméně 4 zásahy v terčizásahy v terči z krátké kulové zbraně na vzdálenost 10 m z 5 možných výstřelů v čase nejdéle 3 minut, jde-li o žádost o provedení zkoušky k vydání zbrojního průkazu skupiny E. (3) Zásahem v terčiZásahem v terči se rozumí zasažení terče střelou nebo jednotlivým brokem do prostoru na něm vyobrazených soustředných kruhů. (4) Zkušební komisař zkoušku ukončí a v praktické části zkoušky ohodnotí žadatele stupněm „neprospěl“, pokud žadatel při praktické části zkoušky vlastním zaviněním a) poruší zásady pro bezpečné zacházení se zbraněmi a střelivem, čímž bezprostředně ohrozí, nebo by v praxi bezprostředně ohrozil bezpečnost osob, nebo b) opakovaně poruší zásady pro bezpečné zacházení se zbraněmi a střelivem. § 9 Celkové hodnocení zkoušky (1) Celkové hodnocení zkoušky se skládá z vyhodnocení teoretické části a praktické části zkoušky. Výsledky dosažené při zkoušce hodnotí zkušební komisař stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. Stupeň hodnocení uvede do tiskopisu „Přihláška ke zkoušce odborné způsobilosti a vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu“, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. (2) Zkoušku hodnotí zkušební komisař stupněm „prospěl“ v případě, dosáhne-li žadatel z obou částí zkoušky hodnocení stupněm „prospěl“. § 10 Opakování praktické části zkoušky (1) Žadatel, který byl v teoretické části zkoušky hodnocen stupněm „prospěl“ a v praktické části zkoušky stupněm „neprospěl“, může praktickou část zkoušky jednou opakovat nejdříve 15 pracovních dnů a nejpozději 2 měsíce ode dne, kdy v praktické části zkoušky byl hodnocen stupněm „neprospěl“. Termín pro opakování praktické části zkoušky určí příslušný útvar policie bezodkladně, nejpozději však do 15 pracovních dní ode dne, kdy v praktické části zkoušky byl žadatel hodnocen stupněm „neprospěl“. Požádá-li pro opakování praktické části zkoušky žadatel o určení jiného zkušebního komisaře, příslušný útvar policie jeho žádosti vyhoví. (2) Pokud se žadatel na opakování praktické části zkoušky nedostaví, má se za to, že jeho zkouška byla celkově hodnocena stupněm „neprospěl“. § 11 Odměna zkušebního komisaře Zkušebnímu komisaři za provedení zkoušky nebo opakované praktické části zkoušky žadatele o zbrojní průkaz náleží odměna. Odměna zkušebního komisaře za provedení zkoušky nebo opakované praktické části zkoušky činí 600 Kč za každého žadatele o vydání zbrojního průkazu. HLAVA II ZKOUŠKA ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ZKUŠEBNÍHO KOMISAŘE (K § 30 odst. 13 zákona) § 12 Obsahová náplň teoretické části zkoušky (1) Teoretická část zkoušky se provádí písemným testem trvajícím nejdéle 80 minut, který je složen z 60 otázek, z nichž je 52 otázek ze znalosti právních předpisů, 5 otázek ze znalosti nauky o zbraních a střelivu a 3 otázky ze znalosti zdravotnického minima, a z ústního pohovoru trvajícího zpravidla nejdéle 30 minut, kterým žadatel osvědčuje znalosti podle § 30 odst. 7 zákona. (2) Žadatel vypracovává test samostatně a bez pomůcek, které nebyly zkušební komisí připuštěny. § 13 Obsahová náplň praktické části zkoušky (1) V praktické části zkoušky žadatel postupně a) předvede prohlídku nejméně dvou zbraní určených zkušební komisí za účelem zjištění, zda zbraň není v nabitém stavu, b) předvede částečné rozebrání a složení nejméně dvou různých druhů zbraní určených zkušební komisí v rozsahu, který je nezbytně nutný k vyčištění zbraně po střelbě, c) předvede postup při 1. přípravě zbraně a střeliva ke střelbě, 2. přerušení střelby z důvodu, že do cílového prostoru vstoupí osoba nebo dojde k jiné nepředpokládané události, která neumožní bezpečné pokračování ve střelbě, 3. zjištění závady na zbrani při střelbě a při ukončení střelby a d) prokáže znalosti z postupu řídícího střelby. (2) K předvádění činností uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) se použijí zbraně, které z hlediska druhu a typu odpovídají kterékoli skupině zbrojního průkazu a s ohledem na jejich konstrukci, dostupnost na trhu nebo jejich počet v držení držitelů zbrojních průkazů je lze považovat za obvyklé. § 14 Vyhodnocení teoretické části zkoušky (1) Teoretická část zkoušky je hodnocena stupněm „prospěl“ v případě, že žadatel bez nápovědy a pomůcek zodpoví správně nejméně 57 otázek z písemného testu a následně osvědčí znalosti podle § 30 odst. 7 zákona při ústním pohovoru. (2) Je-li v teoretické části zkoušky žadatel hodnocen stupněm „neprospěl“, praktická část zkoušky se již nevykonává a dosažený výsledek je celkově hodnocen stupněm „neprospěl“. § 15 Vyhodnocení praktické části zkoušky Praktická část zkoušky je hodnocena stupněm „prospěl“, jestliže žadatel prokáže zvládnutí činností uvedených v § 13 odst. 1. § 16 Celkové hodnocení zkoušky (1) Zkušební komise zkoušku ukončí a ohodnotí zkoušku stupněm „neprospěl“, pokud žadatel při zkoušce vlastním zaviněním a) poruší zásady pro bezpečné zacházení se zbraněmi a střelivem, čímž bezprostředně ohrozí, nebo by v praxi bezprostředně ohrozil bezpečnost osob, nebo b) opakovaně poruší zásady pro bezpečné zacházení se zbraněmi a střelivem. (2) Celkové hodnocení zkoušky se skládá z vyhodnocení teoretické části a praktické části zkoušky. Výsledky dosažené při zkoušce hodnotí zkušební komise stupněm „prospěl“ nebo „neprospěl“. (3) Zkoušku hodnotí zkušební komise stupněm „prospěl“ v případě, dosáhne-li žadatel z obou částí zkoušky hodnocení stupněm „prospěl“. § 17 Vydání průkazu zkušebního komisaře (1) Ministerstvo vystaví zkušebnímu komisaři po jeho jmenování průkaz zkušebního komisaře. (2) Ministerstvo informuje policii o a) jmenování zkušebního komisaře a o vydání průkazu zkušebního komisaře nebo nového průkazu zkušebního komisaře a c) odvolání nebo pozastavení činnosti zkušebního komisaře. (3) V informaci podle odstavce 2 ministerstvo uvede titul, jméno, příjmení a datum narození zkušebního komisaře a číslo a dobu platnosti průkazu zkušebního komisaře. HLAVA III ZKOUŠKA ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŽADATELE O VYDÁNÍ VYŠŠÍHO MUNIČNÍHO PRŮKAZU A PRŮKAZU PRO PROVÁDĚNÍ PYROTECHNICKÉHO PRŮZKUMU (K § 70f odst. 7 zákona) § 18 Obsahová náplň zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu a teoretické části zkoušky žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu (1) Zkouška žadatele o vydání vyššího muničního průkazu a teoretická část zkoušky žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu se provádí písemným testem trvajícím nejdéle 60 minut, který je složen z 50 otázek, z nichž 22 otázek je ze znalosti relevantních právních předpisů, 25 otázek je ze znalosti nauky o munici, výbušninách a 3 otázky jsou ze znalosti zdravotnického minima. Správná odpověď na každou otázku je hodnocena 3 body s výjimkou správných odpovědí na otázky ze znalosti zdravotnického minima, jež jsou hodnoceny 1 bodem. Součástí teoretické zkoušky je i ústní pohovor trvající zpravidla nejdéle 30 minut, jímž žadatel osvědčuje znalosti podle § 70f odst. 2 zákona. (2) Obsahová náplň teoretické části zkoušky žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu podle odstavce 1 zahrnuje též problematiku provádění pyrotechnického průzkumu včetně oblasti detekční techniky. (3) Žadatel vypracovává test samostatně a bez pomůcek, které nebyly zkušební komisí připuštěny. § 19 Obsahová náplň praktické části zkoušky žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu V praktické části zkoušky žadatel o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu postupně předvede úkony uvedené v § 70f odst. 3 zákona. § 20 Vyhodnocení zkoušky žadatele o vydání vyššího muničního průkazu a teoretické části zkoušky žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu (1) Při zkoušce žadatele o vydání vyššího muničního průkazu a v teoretické části zkoušky žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu je žadatel hodnocen stupněm „prospěl“, jestliže bez nápovědy a pomůcek získá nejméně 135 bodů z písemného testu a následně osvědčí znalosti podle § 70f odst. 2 zákona při ústním pohovoru. (2) Stupeň hodnocení žadatele o vydání vyššího muničního průkazu se uvede do tiskopisu „Přihláška ke zkoušce odborné způsobilosti a vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání muničního průkazu“, jehož vzor je uveden v příloze č. 21 k této vyhlášce. (3) Je-li v teoretické části zkoušky žadatel o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu hodnocen stupněm „neprospěl“, praktická část zkoušky se již nevykonává a dosažený výsledek je celkově hodnocen stupněm „neprospěl“. § 21 Vyhodnocení praktické části zkoušky žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu (1) V praktické části zkoušky je žadatel o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu hodnocen stupněm „prospěl“, jestliže zvládne činnosti uvedené v § 19. (2) Zkušební komise zkoušku ukončí a v praktické části zkoušky žadatele ohodnotí stupněm „neprospěl“, pokud žadatel o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu při praktické části zkoušky vlastním zaviněním poruší a) zásady pro bezpečné zacházení s municí a výbušninami, čímž by v praxi bezprostředně ohrozil bezpečnost osob, nebo b) opakovaně zásady pro bezpečné zacházení s municí a provádění pyrotechnického průzkumu. § 22 Celkové hodnocení zkoušky žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu (1) Celkové hodnocení zkoušky žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu se skládá z hodnocení teoretické části a praktické části zkoušky. Výsledky dosažené při zkoušce hodnotí zkušební komise stupněm hodnocení „prospěl“ nebo „neprospěl“. Stupeň hodnocení uvede do tiskopisu „Přihláška ke zkoušce odborné způsobilosti a vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání muničního průkazu“, jehož vzor je uveden v příloze č. 21 k této vyhlášce. (2) Zkoušku odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu hodnotí zkušební komise stupněm „prospěl“, dosáhne-li žadatel o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu z obou částí zkoušky hodnocení stupněm „prospěl“. § 23 Opakování praktické části zkoušky Žadatel o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu, který byl v teoretické části zkoušky hodnocen stupněm „prospěl“ a v praktické části stupněm „neprospěl“, může praktickou část zkoušky jednou opakovat na základě písemné žádosti podané ministerstvu do 2 měsíců ode dne, kdy v praktické části zkoušky neuspěl. § 24 Zkušební řád (1) Zkouška odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu se provádí na místě, které ministerstvo uvede v pozvánce ke zkoušce. V případě zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu se zkouška obvykle provádí na stálé trhací jámě zřizované policií. (2) Před začátkem zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu zkušební komise ověří totožnost žadatelů. (3) Při zkoušce odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu je zakázáno používat nedovolené pomůcky, opouštět místo konání zkoušky nebo rušit její řádný průběh; žadatel, který uvedená pravidla poruší, je z dalšího průběhu zkoušky vyloučen a hodnocen stupněm „neprospěl“. (4) Správné odpovědi na testové otázky v rámci písemného testu žadatel vyznačuje do příslušné tabulky na tiskopisu „Přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti a vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání muničního průkazu“, jehož vzor je uveden v příloze č. 21 k této vyhlášce. K vyznačení správných odpovědí použije žadatel psací potřeby umožňující nesmazatelný písemný záznam. (5) Praktická část zkoušky žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu se koná ve stejný den jako teoretická část zkoušky, nebrání-li tomu vážné důvody. (6) Při praktické části zkoušky žadatele o vydání průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu může žadatel použít svou detekční techniku nebo detekční techniku poskytnutou pro potřeby zkoušky policií. ČÁST TŘETÍ ZABEZPEČENÍ ZBRANÍ, STŘELIVA A MUNICE V PRŮBĚHU PŘEPRAVY (K § 50b a § 70n odst. 5 zákona) § 25 (1) Ustanovení této části se nepoužijí na zabezpečení zbraní, střeliva nebo munice při letecké přepravě. (2) Ustanovení této části se nepoužijí, jsou-li střelivo nebo munice při přepravě zabezpečeny v souladu s požadavky Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)3). Munice se vždy přepravuje v obalech schválených pro přepravu daného druhu a typu munice podle Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)3). § 26 (1) Zbraně kategorie A-I, B nebo C v počtu do 20 kusů nebo střelivo v počtu do 20 000 nábojů se v průběhu přepravy zabezpečují zajištěním neustálé kontroly přepravovaných zbraní a střeliva osobou provádějící přepravu, nejsou-li zabezpečeny podle odstavce 2 nebo 3. (2) Zbraně kategorie A nebo zbraně kategorie A-I, B nebo C v počtu do 100 kusů nebo střelivo v počtu do 200 000 nábojů se v průběhu přepravy zabezpečují, nejsou-li zabezpečeny podle odstavce 3, a) zajištěním neustálé kontroly přepravovaných zbraní a střeliva alespoň 2 osobami provádějícími přepravu, b) uzamčením v pevné přepravní schráně, c) použitím zvláštního uzamčeného zařízení, které znemožňuje manipulaci s přepravovanými zbraněmi a střelivem a zabraňuje oddělení jakékoli hlavní části zbraně, není-li jiným způsobem zajištěno, že s přepravovanými zbraněmi nebo střelivem nelze běžnými prostředky manipulovat, nebo d) vybavením dopravního prostředku zařízením, které umožňuje nepřetržité sledování jeho pohybu a které je po celou dobu přepravy přihlášeno do systému sledování pohybu a jím zaregistrováno; tento způsob zabezpečení přepravovaných zbraní a střeliva lze použít po dohodě s policií, přičemž je třeba jí předat údaje v rozsahu § 50a odst. 1 zákona. (3) Zbraně kategorie A, A-I, B nebo C v počtu více než 100 zbraní anebo střelivo v počtu více než 200 000 kusů nábojů nebo jakékoli množství munice se zabezpečují a) uzamčením v nákladním prostoru a zajištěním 1. neustálé kontroly přepravovaných zbraní, střeliva nebo munice alespoň 2 osobami provádějícími přepravu, 2. ochrany nákladního prostoru nebo přepravovaných zbraní, střeliva nebo munice elektronickým zabezpečovacím zařízením, které v případě detekce události představující riziko pro přepravované zbraně, střelivo nebo munici aktivuje akustické výstražné zařízení nebo umožňuje přenést hlášení o takové události poplachovým přenosovým systémem osobě, která je oprávněna přijmout opatření k zajištění bezpečnosti přepravovaných zbraní, střeliva nebo munice, nebo 3. takového zabezpečení přepravovaných zbraní, střeliva nebo munice, které zamezuje běžné manipulaci s nákladem a brání oddělení jeho části, například upevnění přepravovaných zbraní, střeliva nebo munice na paletě nebo obdobné přepravní pomůcce, nebo b) uzamčením v kontejneru schváleném pro intermodální přepravu4). (4) Osobou provádějící přepravu je osoba přítomná v dopravním prostředku, zejména řidič, člen osádky, člen ostrahy, nebo v doprovodném vozidle. (5) Přepravovaná zbraň musí být v nenabitém stavu. Jsou-li přepravovány zbraně stejným dopravním prostředkem jako střelivo, přepravuje se střelivo odděleně od zbraní. § 27 Po dohodě s příslušným útvarem policie lze použít též jiný způsob zabezpečení zbraní, střeliva nebo munice v průběhu přepravy, než který stanovuje tato část, jestliže tak bude zajištěno řádné zabezpečení přepravovaných zbraní, střeliva nebo munice v průběhu přepravy proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a bezpečnosti přepravované munice z hlediska rizika vzniku nebo rozšíření požáru nebo výbuchu. ČÁST PÁTÁ ZPŮSOB VEDENÍ EVIDENCÍ A DOKUMENTACE § 29 Záznamní knihy (K § 39a odst. 1 zákona) (1) V evidenci zbraní kategorie A, A-I, B nebo C, které vlastní držitel zbrojní licence a na které má vydán průkaz zbraně (dále jen „záznamní kniha zbraní“), a v evidenci střeliva do těchto zbraní (dále jen „záznamní kniha střeliva“) se uvádí a) pořadové číslo zápisu, b) datum nabytí nebo převedení zbraně nebo střeliva, c) datum registrace zbraně a číslo průkazu zbraně, d) údaje o zbrani nebo střelivu, e) jméno, případně jména, příjmení a datum narození fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu, od které držitel zbrojní licence zbraň nebo střelivo nabyl, f) jméno, případně jména, příjmení a datum narození fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu, na kterou bylo vlastnictví ke zbrani nebo střelivu převedeno, a g) jméno, případně jména, příjmení a podpis nebo uznávaný elektronický podpis osoby, která provedla zápis. (2) V záznamní knize zbraní, která je vedena s využitím elektronické aplikace centrálního registru zbraní, se vedou údaje podle odstavce 1 písm. c) a d) a tato záznamní kniha slouží osobě uvedené v § 35 odst. 1 výhradně pro náhled. (3) Do záznamní knihy střeliva zapisuje osoba uvedená v § 34 odst. 1 údaje podle odstavce 1 písm. b) a d) až f). § 30 Evidenční kniha zbraní a evidenční kniha střeliva [K § 73a odst. 10 písm. b) zákona] (1) Evidence zbraní kategorie A, A-I, B C nebo C-I, které jsou předmětem činností uvedených v § 2 odst. 2 písm. d) zákona nebo které jsou u Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva za účelem jejich ověření, (dále jen „evidenční kniha zbraní“) a evidence střeliva do těchto zbraní, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek (dále jen „evidenční kniha střeliva“) se vedou s využitím předepsaných elektronických formulářů podle § 34. (2) Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva provádí v evidenční knize zbraní s využitím předepsaných elektronických formulářů podle § 34 1. zápis údaje o značce zkušebny, 2. zápis údaje o zkušební značce nebo kontrolní značce, 3. zápis údaje o roku ověření nebo roku kontroly identifikačních údajů a 4. opravu údajů o zbrani, zjistí-li nesoulad údajů o zbrani uvedených v evidenční knize zbraní se skutečným stavem. (3) Evidenční kniha zbraní a evidenční kniha střeliva jsou vedeny zvlášť pro každou provozovnu držitele zbrojní licence nebo, nachází-li se v rámci provozovny více než jeden samostatný objekt, pro každý konkrétní objekt v rámci provozovny držitele zbrojní licence. (4) Údaje identifikující konkrétní objekt, ve kterém jsou zbraň, střelivo, černý lovecký prach, bezdýmný prach nebo zápalky uloženy, nepostačuje-li k jeho jednoznačnému určení uvedení adresy provozovny, se uvedou pomocí lokalizačních údajů globálního družicového navigačního systému a v případě objektu umístěného v uzavřeném areálu též uvedením vnějšího identifikačního označení objektu, které se umístí u každého vchodu do konkrétního objektu. § 31 Kniha výdeje a příjmu (K § 39a odst. 2 zákona) (1) V evidenci vydaných a přijatých zbraní a střeliva (dále jen „kniha výdeje a příjmu“) se zaznamenávají údaje o zbraních a střelivu přenechaných osobě, která je k držiteli zbrojní licence v pracovním, členském nebo obdobném poměru, nebo jiné osobě odlišné od držitele zbrojní licence nebo jeho zbrojíře. Kniha výdeje a příjmu je členěna na oddíly „Vydáno“ a „Vráceno“; kniha výdeje a příjmu vedená v elektronické podobě musí umožňovat obdobné členění zápisů. (2) V knize výdeje a příjmu se při výdeji zbraní a střeliva kategorie A, A-I, B nebo C uvádí a) pořadové číslo zápisu, b) datum vydání zbraně a střeliva, c) údaje o zbrani, d) druh a počet vydaného střeliva a e) jméno, případně jména, příjmení, číslo zbrojního průkazu a podpis osoby, která přijala zbraň nebo střelivo; v případě záznamů vedených v elektronické evidenci, které jsou podepsány uznávaným elektronickým podpisem a pro které bylo vydáno kvalifikované časové razítko, postačuje, podepíše-li zápis o výdeji zbraní a střeliva uznávaným elektronickým podpisem zbrojíř. (3) V knize výdeje a příjmu se při příjmu zbraní a střeliva uvádí a) pořadové číslo zápisu, b) datum vrácení zbraně nebo střeliva, c) počet vrácených zbraní nebo střeliva a d) podpis nebo uznávaný elektronický podpis osoby, která převzala vrácenou zbraň nebo střelivo. § 32 Kniha střeleb (K § 39a odst. 3 zákona) (1) V evidenci o provedených střelbách (dále jen „kniha střeleb“) se uvádí a) pořadové číslo zápisu, b) datum provedení střelby a c) jméno, případně jména, příjmení a datum narození osoby provádějící střelbu. (2) Kontrolu údajů v knize střeleb potvrdí svým podpisem nebo uznávaným elektronickým podpisem zbrojíř. § 33 Evidenční kniha munice [K § 73a odst. 10 písm. d) zákona] (1) Evidenční kniha munice v centrálním registru zbraní (dále jen „evidenční kniha munice“) se vede s využitím předepsaných elektronických formulářů podle § 34. (2) V evidenční knize munice se uvádí a) druh munice uvedením skupiny dle bodu 1 přílohy č. 2 zákona, b) typ munice uvedením typového označení a názvu typu munice podle číselníku munice vedeném v centrálním registru zbraní, c) výrobní provedení munice uvedením kódu výrobce a označení výrobní série munice, d) původ munice uvedením údaje o zemi (státu) výroby munice, e) datum výroby uvedením roku, kdy byla munice vyrobena, f) datum expirace, g) množství zalaborované výbušniny uvedením čisté hmotnosti výbušniny (NEQ), a to všech výbušnin zalaborovaných v daném druhu munice nebo hmotnosti výbušniny tvořící munici; čistá hmotnost výbušniny se uvede v kilogramech, h) UN číslo, třída a podtřída nebezpečnosti a skupina snášenlivosti podle Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)3) a i) způsob uložení munice uvedením údaje identifikujícího konkrétní část muničního skladiště (skladové místo, kobka, kóje) podle dokumentace muničního skladiště, v němž je munice uložena. (3) Nemůže-li držitel obecné muniční licence některý z údajů o munici uvedený v odstavci 2 uvést, protože tento údaj nelze ani při vynaložení dodatečného úsilí zjistit, zapíše držitel obecné muniční licence do evidenční knihy o tomto údaji „nezjištěn“. Údaj o druhu munice, jejím typu, množství zalaborované výbušniny uvedením čisté hmotnosti výbušniny (NEQ) a třídě a podtřídě nebezpečnosti a skupině snášenlivosti se bez ohledu na větu první uvede vždy. (4) Evidenční kniha munice je vedena zvlášť pro každý konkrétní objekt, v němž je umístěno muniční skladiště. (5) Údaje identifikující konkrétní objekt, ve kterém je muniční skladiště umístěno, nepostačuje-li k jeho jednoznačnému určení uvedení adresy provozovny, se uvedou pomocí lokalizačních údajů globálního družicového navigačního systému a v případě objektu umístěného v uzavřeném areálu též uvedením vnějšího identifikačního označení objektu, které se umístí u každého vchodu do konkrétního objektu. § 34 Předepsané elektronické formuláře a některé další náležitosti vedení evidencí v centrálním registru zbraní (K § 73a odst. 7) (1) Předepsané elektronické formuláře, kterými držitelé zbrojních licencí a jimi pověřené osoby zaznamenávají v centrálním registru zbraní každou změnu stavu zbraně, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu nebo zápalek, a kterými držitelé obecné muniční licence a jimi pověřené osoby zaznamenávají v centrálním registru zbraní každou změnu munice, tvoří sady webových formulářů pro ruční vkládání záznamů a jejich editaci. Sady webových formulářů jsou součástí a) evidenční knihy zbraní, b) evidenční knihy střeliva, c) evidenční knihy munice. (2) Individualizovanými přístupovými údaji, kterými se držitel zbrojní licence, držitel obecné muniční licence nebo pověřená osoba přihlašuje do centrálního registru zbraní, jsou certifikát vydaný kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru, uživatelské jméno a heslo. Součástí individualizovaných přístupových údajů je bezpečnostní kód (PUK), který pověřená osoba použije při prokazování totožnosti v případě zapomenutého hesla. Správce centrálního registru zbraní může přístup do centrálního registru zbraní umožnit také prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou s využitím občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem nebo popřípadě jiného prostředku pro elektronickou identifikaci. (3) Evidenční kniha zbraní umožňuje vyhledávání zbraně podle zadaných kritérií, předání zbraně z evidenční knihy zbraní, převzetí zbraně na evidenční knihu zbraní, vložení údajů o vyrobené zbrani a zbrani dovezené na území České republiky, údajů o úpravě a opravě zbraně, znehodnocení zbraně, záznam o předání zbraně k úřednímu zničení nebo výrobě řezu zbraně. Evidenční kniha umožňuje také editaci záznamu zbraně. (4) Evidenční kniha střeliva umožňuje vyhledávání střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného loveckého prachu nebo zápalek podle zadaných kritérií, jejich předání z evidenční knihy střeliva, převzetí na evidenční knihu střeliva, vložení údajů o vyrobeném nebo na území České republiky dovozeném střelivu, černém loveckém prachu, bezdýmném loveckém prachu nebo zápalkách, údajů o jejich spotřebě nebo vývozu, znehodnocení střeliva, zničení střeliva, záznam o předání střeliva k úřednímu zničení nebo výrobě řezu střeliva. Evidenční kniha střeliva umožňuje také editaci záznamu střeliva. (5) Evidenční kniha munice umožňuje vyhledávání munice podle zadaných kritérií, předání munice z evidenční knihy munice, převzetí munice na evidenční knihu munice, vložení údajů o vyrobené munici a munici dovezené na území České republiky, údajů o spotřebě nebo vývozu munice, delaboraci a skládání munice, znehodnocení munice, zničení munice nebo výrobě řezu munice. Evidenční kniha munice umožňuje také editaci záznamu munice. § 35 Společná ustanovení pro evidence, které nejsou vedeny v centrálním registru zbraní (1) Zápisy do evidencí podle § 29, 31 a 32 provádí zbrojíř nebo osoby uvedené v § 32 odst. 1 písm. e) zákona a do knihy nálezů držitel průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu. Je-li záznamní kniha vedena jako samostatná evidence v centrálním registru zbraní, provádí zápisy pověřená osoba podle § 73a odst. 6 zákona. K zapisování údajů do evidencí vedených v listinné podobě se používají psací prostředky, které umožňují nesmazatelný písemný záznam a jsou viditelné pouhým okem, bez použití dalších pomůcek. V případě opravy zápisu se tento škrtne tak, aby zápis zůstal čitelný, evidence vedené pouze v elektronické podobě musí umožňovat zobrazení opravených zápisů. (2) Evidence vedené v listinné podobě se upraví a zabezpečí tak, aby nemohlo dojít k jejich záměně, ztrátě, neoprávněnému zápisu nebo výměně jednotlivých listů. Na přední straně titulní desky evidence vedené v listinné podobě se uvede její název a pro jakou kategorii zbraní je vedena. Jednotlivé listy evidence vedené v listinné podobě se označí pořadovými čísly listů. (3) Na přední straně titulní desky evidence vedené v listinné podobě se uvádí a) pořadové číslo, b) jméno, případně jména, příjmení a datum narození fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu, která vede evidenci, c) počet listů evidence vedené v listinné podobě, d) datum vzetí evidence vedené v listinné podobě do používání a datum jejího uzavření a e) podpis zástupce fyzické nebo právnické osoby. ČÁST ŠESTÁ VZORY TISKOPISŮ, DOKLADŮ A ELEKTRONICKÝCH FORMULÁŘŮ (K § 79 odst. 3 zákona) § 36 Přehled vzorů tiskopisů, dokladů a elektronických formulářů (1) V přílohách k této vyhlášce se stanoví vzor a) zbrojního průkazu, žádosti o vydání zbrojního průkazu a přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti a vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu, b) zbrojní licence a žádosti o vydání zbrojní licence, c) průkazu zkušebního komisaře a žádosti o jmenování zkušebním komisařem, d) evropského zbrojního pasu a žádosti o vydání evropského zbrojního pasu, e) průkazu zbraně, žádosti o udělení výjimky, žádosti o povolení, žádosti o znehodnocení, výrobu řezu zbraně nebo převodu vlastnictví zbraně kategorie A, A-I, B a C, f) zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, žádosti o vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, elektronického formuláře žádosti o povolení přepravy zbraní nebo střeliva a elektronického formuláře hlášení přepravy zbraní a střeliva, g) žádosti o povolení k provozování střelnice, h) muničního průkazu, žádosti o vydání muničního průkazu a přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti a vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání muničního průkazu, i) muniční licence a žádosti o vydání muniční licence, j) elektronického formuláře žádosti o povolení přepravy munice a elektronického formuláře hlášení přepravy munice, k) žádosti o povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a l) kontrolního průkazu. (2) Tiskopisy podle vzorů stanovených podle odstavce 1 a zveřejněné v elektronické podobě na internetových stránkách ministerstva mohou být vytištěny do listinné podoby v barevném nebo černobílém provedení. ČÁST SEDMÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 37 Přechodná ustanovení (1) Tiskopisy a doklady vytištěné přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky podle dosavadních právních předpisů lze použít do 1. srpna 2022. Vyžadují-li tiskopisy a doklady podle věty první uvedení údajů nebo přiložení jiných dokladů, než stanoví zákon nebo tato vyhláška, informuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup o způsobu použití těchto tiskopisů a dokladů v souladu se zákonem a touto vyhláškou. (2) Změny stavu munice držené držitelem zbrojní licence ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky lze s výjimkou převodu munice z evidenční knihy střeliva do evidenční knihy munice provádět pouze v evidenční knize munice vedené podle této vyhlášky pro každý konkrétní objekt identifikovaný údaji uvedenými v § 33 odst. 5. (3) V záznamní knize zbraní, která není vedena s využitím elektronické aplikace Centrálního registru zbraní, se údaj o datu registrace zbraně a číslu průkazu zbraně uvede pouze v případě zbraní nabytých držitelem zbrojní licence po dnu nabytí účinnosti této vyhlášky. § 38 Zrušovací ustanovení Zrušuje se vyhláška č. 115/2014 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních. § 39 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2017. Ministr: Chovanec v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor zbrojního průkazu 359kB Příloha č. 2 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o vydání zbrojního průkazu 953kB Příloha č. 3 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti a vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu 839kB Příloha č. 4 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor zbrojní licence 294kB Příloha č. 5 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o vydání zbrojní licence 1.4MB Příloha č. 6 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor průkazu zkušebního komisaře 327kB Příloha č. 7 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o jmenování zkušebním komisařem 384kB Příloha č. 8 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor evropského zbrojního pasu 2.8MB Příloha č. 9 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o vydání evropského zbrojního pasu 490kB Příloha č. 10 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor průkazu zbraně 436kB Příloha č. 11 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o udělení výjimky pro zbraň kategorie A 793kB Příloha č. 12 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o povolení ke zbrani kategorie B 800kB Příloha č. 13 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o znehodnocení, zničení nebo o výrobu řezu zbraně 727kB Příloha č. 14 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor oznámení o nabytí vlastnictví nebo převodu vlastnictví zbraně 624kB Příloha č. 15 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva 1MB Příloha č. 16 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o vydání zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva 877kB Příloha č. 17 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Elektronický formulář žádosti o povolení přepravy zbraní nebo střeliva 73kB Příloha č. 18 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Elektronický formulář hlášení přepravy zbraní a střeliva 92kB Příloha č. 19 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o povolení k provozování střelnice 719kB Příloha č. 20 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor muničního průkazu 408kB Příloha č. 21 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o vydání muničního průkazu 943kB Příloha č. 22 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti žadatele o vydání muničního průkazu 428kB Příloha č. 23 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor muniční licence 425kB Příloha č. 24 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o vydání muniční licence 1.3MB Příloha č. 25 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Elektronický formulář žádosti o povolení přepravy munice 68kB Příloha č. 26 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Elektronický formulář hlášení přepravy munice 419kB Příloha č. 27 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o povolení k provozování střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice 831kB Příloha č. 28 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor kontrolního průkazu 416kB Příloha č. 29 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o udělení výjimky pro zbraň kategorie A-I 824kB Příloha č. 30 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o udělení výjimky pro nadlimitní zásobníky 559kB Příloha č. 31 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor žádosti o povolení přepravy palných zbraní kategorie D 728kB Příloha č. 32 k vyhlášce č. 221/2017 Sb. Vzor ohlášení přepravy palných zbraní kategorie D 674kB 1) Nařízení vlády č. 315/2011 Sb., o zkušebním řádu zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E. 2) Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 3) Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., v platném znění. Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., v platném znění. Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s., v platném znění. 4) Například Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), sjednaná v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., v platném znění.
Nařízení vlády č. 220/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 220/2017 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 315/2011 Sb., o zkušebním řádu zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E Vyhlášeno 27. 7. 2017, datum účinnosti 1. 8. 2017, částka 80/2017, zrušeno 1. 1. 2026 (90/2024 Sb.) * Čl. I - Nařízení vlády č. 315/2011 Sb., o zkušebním řádu zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2017 220 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 10. července 2017, kterým se mění nařízení vlády č. 315/2011 Sb., o zkušebním řádu zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E Vláda nařizuje k provedení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb.: Čl. I Nařízení vlády č. 315/2011 Sb., o zkušebním řádu zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 větě druhé a v § 4 odst. 2 větě druhé se slova „dohlížejícího příslušníka policie, je-li přítomen“ nahrazují slovem „policie“. 2. V § 2 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a se způsobem označování správných odpovědí a případných oprav“. 3. V § 2 se odstavce 3 a 4 včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušují. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 3 až 5. 4. V § 2 odstavec 3 zní: „(3) Zkušební komisař vyzve žadatele k namátkovému výběru jednoho testového souboru tak, aby žadateli předem nebylo známo jeho číslo. Číslo testového souboru žadatel následně zapíše do příslušné kolonky na tiskopise přihlášky ke zkoušce odborné způsobilosti a vyhodnocení zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu (dále jen „tiskopis“).“. 5. V § 4 odst. 4 se část věty druhé za středníkem včetně středníku zrušuje. 6. V § 4 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 3 zní: „(5) Zkušební komisař určí žadateli bezpečný směr a svěří mu zbraň za účelem předvedení bezpečné manipulace se zbraní a vykonání dalších činností stanovených jiným právním předpisem3). 3) Vyhláška č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních.“. 7. V § 4 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Při praktické části zkoušky zkušební komisař jedná tak, aby postupy, které má žadatel se zbraní nebo střelivem předvést, byly žadateli sděleny srozumitelně, jejich zadání nebylo matoucí a neporušovalo pravidla bezpečné manipulace se zbraní a střelivem a provozní řád střelnice. Přehled základních postupů v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem3) stanoví příloha č. 1 k tomuto nařízení. Základní postupy uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení, které nejsou povinnou součástí zkoušky, nebo postupy neuvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení mohou být žadateli zkušebním komisařem zadány, jejich nevykonání, nesprávný popis nebo nesprávné provedení však není důvodem pro hodnocení žadatele stupněm „neprospěl“.“. 8. V § 5 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 4 až 9. 9. V § 5 odst. 4 větě čtvrté se slova „až 4“ nahrazují slovy „a 3“. 10. V § 5 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8. 11. V § 5 odst. 6 se za větu druhou vkládá věta „V případě pochybností o zásahu terče v rámci hodnocené střelby se terč s označenými zásahy žadatele přiloží k tiskopisu.“. 12. V § 6 odst. 3 se slova „osvědčení odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu6)“ nahrazují slovy „odborné způsobilosti pro vydání zbrojního průkazu, jehož vzor stanoví příloha č. 2 k tomuto nařízení“. Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje. 13. Doplňují se přílohy č. 1 a 2, které znějí: „Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 315/2011 Sb. Přehled základních postupů k prokázání znalostí bezpečné manipulace se zbraní a střelivem 1. Základní pravidla pro manipulaci se zbraní a střelbu 1.1 Bezpečný směr 1. Bezpečný směr se určí tak, aby v běžném rozsahu umožňoval bezpečnou manipulaci se zbraní v souladu s vyhláškou č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních. Bezpečný směr je možno určit zejména tak, že směřuje k dopadišti střel vymezenému provozním řádem střelnice. 2. Zbraň, u které nebyla provedena kontrola podle bodu 2 této přílohy, musí směřovat do bezpečného směru. 3. Při zkoušce se nepřipouští simulace situací, při kterých by zbraň, u níž nebyla kontrola podle bodu 2 této přílohy provedena nebo se kterou se simuluje nabitý stav zbraně nebo střelba, nesměřovala do bezpečného směru. 4. Veškeré osoby přítomné při zkoušce musejí respektovat vymezený bezpečný směr a nesmí do něj v průběhu zkoušky vstupovat nebo jinak zasahovat. 1.2 Rána jistoty 1. Rána jistoty se provádí vždy tak, aby zbraň směřovala do bezpečného směru. 2. Rána jistoty, při níž se provádí zamíření zbraně do bezpečného směru s využitím mířidel zbraně, se provádí, pokud tak určí zkušební komisař, a to způsobem, který zkušební komisař určí. 1.3 Nabití zbraně 1. Nabití zbraně se provede uvedením zbraně do stavu, ve kterém je ke střelbě zapotřebí pouze stisknutí spouště. 2. Není-li vydán pokyn ke střelbě, musí být prst ruky mimo lučík zbraně. Zbraň neustále směřuje do bezpečného směru. 1.4 Prst mimo spoušť a lučík Prst ruky na spoušti nebo v prostoru lučíku se považuje za porušení zásad bezpečné manipulace, s výjimkou případů, kdy je stisknutí spouště nezbytné k záměrnému provedení výstřelu nebo je v případě nenabité zkontrolované zbraně nezbytné pro manipulaci, například provedení rány jistoty, nebo pokud takovou manipulaci se zbraní stanovuje její výrobce, například před nebo při rozebrání zbraně. 1.5 Přerušení střelby Přerušení střelby se provede s ohledem na konkrétní charakter situace, která k přerušení střelby vedla, například při vstupu osoby do prostoru ohroženého střelbou nebo v případě jiné události neumožňující pokračovat bezpečně ve střelbě. Při přerušení střelby lze zejména provést kontrolu zbraně nebo zajistit zbraň vnější manuální pojistkou, pokud to konstrukce zbraně umožňuje. Přitom je nezbytné směřovat zbraň do prostoru, kde by náhodný výstřel nezpůsobil škody. 1.6 Ukončení střelby 1. Při ukončení střelby se provede kontrola zbraně podle bodu 2 této přílohy. 2. Je-li přítomen vedoucí střelby, zejména zkušební komisař, předloží se mu zbraň tak, aby mohl provést vizuální kontrolu nábojové komory, popřípadě nábojových komor nebo zásobníkové šachty zbraně. Předložení zbraně se provede se zbraní směřující do bezpečného směru. Je-li zbraň vybavena odnímatelným zásobníkem, předloží se samostatně také zásobník ke kontrole jeho vyústění. 2. Kontrola zbraně 2.1 Obecná pravidla 1. Účelem kontroly zbraně je její vybití a uvedení do stavu bezpečného pro odložení zbraně nebo další manipulaci, například rozebrání zbraně. Zbraň, která není uvedena do bezpečného stavu, musí v průběhu zkoušky vždy směřovat do bezpečného směru. 2. V případě kontroly zbraně, jejíž konstrukce neumožňuje postup uvedený v bodě 2.2, je třeba postupovat podle návodu jejího výrobce. O postupu, který výrobce udává, poučí zkušební komisař žadatele a seznámí jej s umístěním a funkcí příslušných ovládacích prvků zbraně. 3. Využití dodatečných bezpečnostních prvků konkrétního typu zbraně pro její uvedení do bezpečného stavu není povinnou součástí zkoušky. 4. Kontrola technického stavu vnitřního mechanismu zbraně, ověření funkčnosti zbraně pro střelbu nebo průchodnosti vývrtu hlavně není povinnou součástí zkoušky. 5. Není-li v této příloze stanoveno jinak, provádí se kontrola zbraně vždy při první manipulaci se zbraní. V případě, že zkušební komisař vyžaduje provádět opakovanou kontrolu zbraně také v jiných případech, upozorní žadatele na nutnost jejího provedení před každou takovou opakovanou kontrolou. 6. Je-li zbraň vybavena odnímatelným zásobníkem, který je při kontrole zbraně a jejím uvedení do bezpečného stavu ze zbraně vyjmut, není vybití nábojů z vyňatého zásobníku povinnou součástí zkoušky. 2.2 Postup při kontrole jednotlivých typů zbraní a) Samonabíjecí pistole 1. Provede se vyjmutí zásobníku, po stažení závěru do zadní polohy se přes výhozné okénko provede vizuální kontrola nábojové komory a zásobníkové šachty. 2. Po provedení vizuální kontroly lze závěr ponechat v zadní poloze nebo jej spustit do přední polohy. V přední poloze závěru lze buď provést ránu jistoty, vypustit bicí mechanismus za pomoci k tomu konstruovaného ovládacího prvku nebo manuálně bezpečným bržděným spuštěním vnějšího bicího kohoutu nebo zajistit bicí mechanismus manuální pojistkou. b) Revolver 1. Provede se vyklopení nábojového válce a vizuální kontrola jeho nábojových komor. 2. Odložení zkontrolované zbraně se provede s vyklopeným válcem. c) Zbraň se sklopnou hlavní nebo hlavňovým svazkem 1. Provede se sklopení hlavně nebo hlavňového svazku a vizuální kontrola nábojových komor. 2. Odložení zkontrolované zbraně se provede buď se sklopenými hlavněmi nebo se při uzamčení nenabité zkontrolované zbraně provede vypuštění bicího mechanismu prostřednictvím rány jistoty nebo manuálně, připouští-li bicí mechanismus předložené zbraně takový způsob vypuštění. d) Opakovací zbraň s odsuvným závěrem 1. Jde-li o zbraň s odnímatelným zásobníkem, provede se vyjmutí zásobníku, otevření závěru a následně vizuální kontrola nábojové komory a zásobníkové šachty. Jde-li o zbraň s pevnou nábojovou schránkou, provede se otevření závěru a následně vizuální kontrola nábojové komory a podavače nábojové schránky. 2. Odložení zbraně se provede se závěrem v otevřené poloze. Při uzamčení nenabité zkontrolované zbraně se provede vypuštění bicího mechanismu prostřednictvím rány jistoty. 3. Závady na zbrani nebo střelivu 3.1 Obecná pravidla 1. Popis možných technických příčin vzniku závady a možných způsobů likvidace selhaného náboje, jakož i kontrola stavu vnitřního mechanismu zbraně není povinnou součástí zkoušky. 2. Simulace jiných než výše uvedených běžných závad nebo předvedení alternativních, například taktických, postupů při odstranění závady není povinnou součástí zkoušky. 3.2 Postup při jednotlivých závadách a) Selhač 1. Nedojde-li k iniciaci náboje, je třeba vyčkat minimálně 10 vteřin se zbraní směřující do bezpečného směru. Pokud výrobce zbraně nebo střeliva použitých k předvedení činností podle vyhlášky č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních, nebo ke střelbě předepisuje vyčkat delší dobu, seznámí zkušební komisař žadatele s touto skutečností. 2. Po uplynutí příslušné doby se provede kontrola zbraně podle bodu 2 této přílohy. Následně je také třeba zkontrolovat otisk zápalníku na zápalce pro zjištění, zda je závada zapříčiněna zbraní nebo střelivem. b) Slabá rána Provede se kontrola zbraně podle bodu 2 této přílohy. Následně se provede kontrola průchodnosti vývrtu hlavně, které bude u zbraní většiny konstrukcí předcházet rozebrání zbraně. V případě, že střela je uvízlá v hlavni, provede se její odstranění. Provedení rány jistoty po kontrole zbraně, u které došlo ke slabé ráně, není porušení zásad bezpečné manipulace se zbraní, a to zejména pokud je takový způsob uvolnění spoušťového a bicího mechanismu nezbytný pro její rozebrání. c) Zádržka 1. Závadu je třeba řešit s ohledem na její konkrétní charakter. Zpravidla se nejprve provede vyjmutí zásobníku, je-li zbraň vybavena odnímatelným zásobníkem, a vnější vizuální kontrola zbraně a zjištění druhu závady. 2. Následně se provede odstranění příčiny zádržky. 3. V případě, že nelze vysunout zásobník, například z důvodu náboje vzpříčeného ve vývodkách zásobníku, je třeba pokud možno zachytit závěr v zadní poloze a odstranit příčinu zádržky přes výhozné okénko. 4. Částečné rozebrání a složení zbraně 4.1 Obecná pravidla 1. Bezprostředně před částečným rozebráním zbraně se provede kontrola zbraně. Po složení zbraně se provede kontrola správného a úplného složení a kontrola funkce zbraně, a to zejména přezkoušením funkčního cyklu zbraně a ránou jistoty. 2. Zkušební komisař vždy dotazem zjistí, zda je žadatel seznámen s konstrukčním řešením a postupem rozebrání a složení předložené zbraně a případně jej ústně poučí o tomto postupu a seznámí žadatele s umístěním a ovládáním rozborných prvků zbraně. Zkušební komisař však žadateli postup rozebrání a složení předložené zbraně sám prakticky nepředvádí. 3. V případě zbraně, jejíž konstrukce neumožňuje výše uvedený postup, je třeba postupovat podle návodu jejího výrobce. O postupu, který výrobce udává, poučí zkušební komisař žadatele a seznámí jej s umístěním a ovládáním příslušných rozborných prvků zbraně. 4.2 Částečné rozebrání u jednotlivých typů zbraní a) Samonabíjecí pistole 1. Pokud je zbraň vybavena vyjímatelným zásobníkem, začíná rozebrání vyjmutím zásobníku. Následně se provede sejmutí závěru z těla zbraně a vyjmutí vratné pružiny. Není-li hlaveň pevně spojena s rámem, provede se vyjmutí hlavně. 2. Demontáž spoušťového a bicího mechanismu nebo rozebrání závěru nebo zásobníku, s výjimkou jejich vyjmutí ze zbraně, není povinnou součástí zkoušky. b) Revolver 1. Revolver se považuje za způsobilý pro běžné vyčištění při vyklopeném válci. 2. Demontáž konzoly nábojového válce a spoušťového a bicího mechanismu není povinnou součástí zkoušky. c) Zbraň se sklopnou hlavní nebo hlavňovým svazkem Provede se demontáž předpažbí, pokud je demontáž nezbytná pro částečné rozebrání zbraně, a sejmutí hlavně nebo hlavňového svazku z lůžka zbraně. d) Opakovací zbraň s odsuvným závěrem 1. Pokud je zbraň vybavena vyjímatelným zásobníkem, začíná rozborka vyjmutím zásobníku. Následně se provede vyjmutí závěru z pouzdra závěru. 2. Rozebrání závěru nebo zásobníku, s výjimkou jejich vyjmutí ze zbraně nebo otevření pevné nábojové schránky, není povinnou součástí zkoušky. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 315/2011 Sb. Vzor dokladu o odborné způsobilosti pro vydání zbrojního průkazu 280kB “. Čl. II Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r.
Nařízení vlády č. 219/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 219/2017 Sb. Nařízení o znehodnocování některých zbraní a střeliva, zhotovování řezů zbraní a střeliva, ničení střeliva a o minimálním obsahu dokumentace ve vztahu k delaboraci, znehodnocování, výrobě řezů a ničení munice Vyhlášeno 27. 7. 2017, datum účinnosti 1. 8. 2017, částka 80/2017, zrušeno 1. 1. 2026 (90/2024 Sb.) * ČÁST PRVNÍ - PŘEDMĚT ÚPRAVY (§ 1 — § 2) * ČÁST DRUHÁ - ZBRANĚ A STŘELIVO (§ 3 — § 9) * ČÁST TŘETÍ - MUNICE (§ 10 — § 12) * ČÁST ČTVRTÁ - ZBRANĚ A MUNICE V REŽIMU REGULACE PODLE MEZINÁRODNÍ SMLOUVY (§ 13 — § 16) * ČÁST PÁTÁ - OZNAČOVÁNÍ A POTVRZENÍ (§ 17 — § 20) * ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 21 — § 23) č. 1 k nařízení vlády č. 219/2017 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 219/2017 Sb. Aktuální znění od 30. 1. 2021 (27/2021 Sb.) 219 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 10. července 2017 o znehodnocování některých zbraní a střeliva, zhotovování řezů zbraní a střeliva, ničení střeliva a o minimálním obsahu dokumentace ve vztahu k delaboraci, znehodnocování, výrobě řezů a ničení munice Vláda nařizuje k provedení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb.: ČÁST PRVNÍ PŘEDMĚT ÚPRAVY § 1 Tímto nařízením se stanoví a) postup a technické požadavky na znehodnocování zbraní a jejich hlavních částí, na jejichž znehodnocování se nevztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti znehodnocování palných zbraní1), b) postup a technické požadavky na znehodnocování střeliva, c) postup a technické požadavky na zhotovování řezů zbraní a střeliva, d) postup a technické požadavky na ničení střeliva, e) minimální obsah dokumentace technologického postupu delaborace, znehodnocení nebo ničení munice příslušného typu nebo zhotovování řezů munice, f) postup znehodnocení nebo zhotovování řezů zbraní a postup znehodnocení, ničení nebo zhotovování řezů munice formou demilitarizace v režimu regulace podle mezinárodní smlouvy2) a g) postup při nevratném zničení zbraní nehodou v režimu regulace podle mezinárodní smlouvy2). § 2 Částmi zbraně a mechanismy umožňujícími střelbu se pro účely tohoto nařízení rozumí části zbraně podílející se na mechanickém funkčním cyklu zbraně, a to zejména všechny hlavní části zbraně, jednotlivé části složeného závěrového mechanismu a ovládací prvky závěru, části tvořící spoušťový a bicí mechanismus včetně pojistek, spušťadlo, části podílející se na činnosti zásobovacího ústrojí zbraně a části zajišťující nabití a vybití nábojové komory. ČÁST DRUHÁ ZBRANĚ A STŘELIVO § 3 Znehodnocování zbraní (1) Při znehodnocování zbraně a) se musí zajistit, aby části zbraně a mechanismy umožňující střelbučásti zbraně a mechanismy umožňující střelbu nebylo možno od sebe oddělit a aby nebyl umožněn jejich vzájemný pohyb; u zbraní se sklopnými hlavněmi se připouští možnost sklopit tyto hlavně, b) se provádí zaslepení hlavně v nábojové komoře vložením ocelového kolíku o délce a průměru nábojové komory; ocelový kolík je po obvodu pevně spojen s hlavní svarem; vodící část vývrtu hlavně musí být opatřena nejméně 3 otvory o průměru vývrtu hlavně vyvrtanými kolmo na osu hlavně a procházejícími její stěnou; při průměru vývrtu hlavně nad 11 mm se vrtají otvory o průměru 11 mm a c) úderník a zápalník se odstraní nebo úderník s pevným zápalníkem se zkrátí minimálně o zápalník. (2) Při znehodnocování zbraně musí být dále a) u zbraně opatřené závěrem ubroušeno čelo závěru pod úhlem 45°, a není-li to možné, zápalníkový otvor zaslepen svarem, b) u zbraní s revolverovým válcem stěny mezi nábojovými komorami revolverového válce odstraněny, a to alespoň do poloviny jeho délky, a c) u zbraně opatřené zásobníkem zásobník trvale zajištěn proti vyjmutí ze znehodnocené zbraně nebo zásobníková šachta trvale uzpůsobena proti vložení zásobníku. § 4 Znehodnocování hlavních částí zbraně Pro znehodnocování hlavní části zbraně nebo zbraně neobsahující všechny příslušné hlavní části se použije přiměřeně § 3, a to v rozsahu, který se týká této hlavní části nebo hlavních částí obsažených ve zbrani, která neobsahuje všechny příslušné hlavní části. Současně se provede a) zaslepení připojovacích míst hlavních částí přivařenou vložkou, nebo b) odstranění konstrukčních prvků pro připojení chybějící hlavní části. § 5 Znehodnocování střeliva (1) Při znehodnocování střeliva a) se v nábojnici vyvrtá otvor o průměru nejméně 2,5 mm umožňující vysypání prachové náplně, kterým se do nábojnice nakape kapalina způsobující flegmatizaci zápalky, nebo b) se ze střeliva vyjme střela, z nábojnice se vysype prachová náplň a provede se odpálení nebo flegmatizace zápalky; při případném opětovném osazení střelou se nábojnice ponechá prázdná nebo se vyplní inertní hmotou. (2) Obsahuje-li střela výbušné látky nebo jiné aktivní náplně, provede se jejich delaborace ze střely. § 6 Zhotovování řezu zbraně (1) Zhotovování řezu zbraně nebo hlavní části zbraně se provádí tak, že u všech zbraní a) nábojová komora hlavně, nábojová komora vložné hlavně nebo vložná nábojová komora musí mít upravenu stěnu nábojové komory vytvořením podélného otvoru, který odkrývá nejméně dvě třetiny délky nábojové komory, b) vodící část hlavně musí mít upravenu stěnu hlavně vytvořením podélného otvoru za nábojovou komorou, který odkrývá vodící část hlavně v délce nejméně desetiny celkové délky hlavně, přičemž šířka otvoru musí být rovna minimálně průměru vývrtu hlavně, c) hrot úderníku a zápalníku musí být zkrácen tak, aby v přední poloze nevyčníval z čela závěru; není-li to proveditelné, úderník se vyjme a zápalníkový otvor se zaslepí svarem, d) rám zbraně, pouzdro závěru, tělo zbraně nebo lůžko zbraně musí být odstraněno tak, aby byla viditelně odkryta ústrojí napínacího, spoušťového, bicího a vratného mechanismu, e) se provede úprava hlavně zajišťující, že při pokusu o výstřel střela neopustí hlaveň, a f) lze vzájemně pohybovat hlavními částmi a mechanismy zbraně a rozebírat je. (2) U zbraně se závěrem musí být dále a) závěr z jedné strany upraven podélným otvorem v délce poloviny délky závěru a šířce čtvrtiny výšky nebo průměru závěru, to platí pro tělo závěru, nosič závorníku a závorník a b) pouzdro závěru z jedné strany upraveno podélným otvorem v délce poloviny délky pouzdra závěru a šířce čtvrtiny výšky nebo průměru pouzdra závěru. (3) U zbraně se zásobníkem musí být zásobník upraven podélným otvorem na boční a zadní straně v délce čtvrtiny délky zásobníku a šířce pětiny šířky zásobníku. (4) U zbraní s revolverovým válcem musí být dále a) polovina počtu sousedních nábojových komor revolverového válce zaslepena vložením ocelového kolíku o délce a průměru nábojové komory pevně spojeného s válcem svarem a druhá polovina počtu nábojových komor upravena podélnou drážkou v délce dvou třetin délky válce a šířce rovné průměru nábojové komory směrem od ústí válce; při lichém počtu nábojových komor se zaslepují 3 nábojové komory revolverového válce, zbylé nábojové komory se upravují podélnou drážkou a b) hlaveň upravena ze strany podélným otvorem o šířce rovnající se průměru vývrtu a o délce minimálně desetiny délky hlavně, počínaje 10 mm od zadního čela hlavně. (5) Při zhotovování řezu samostatné hlavní části zbraně se postupuje obdobně podle odstavců 1 až 4. § 7 Zhotovování řezu střeliva (1) Před vlastním řezem střeliva se provede jeho znehodnocení postupem uvedeným v § 5. (2) Při zhotovování řezu střeliva a) se odstraní nejméně 25 % materiálu pláště nábojnice po celé její délce na straně vyvrtaného otvoru nebo alespoň tak, aby byly odfrézovány dvě třetiny její délky v místě dna a ústí nábojnice; obdobně se postupuje u řezu střely, b) u ostatních částí střeliva, jako jsou například zápalky, se odstraní nejméně 25 % materiálu zápalky z plochy obvodu nejméně do dvou třetin jejich délky nebo se ponechají v původním tvaru, jestliže jejich rozměry nebo konstrukce neumožňují zhotovení řezu. (3) Na řezy střeliva od ráže 12,7 mm se ustanovení odstavce 2 o minimálním množství odstraněného materiálu nepoužije. § 8 Jiný způsob znehodnocování Nelze-li při znehodnocování zbraně, hlavní části zbraně, střeliva nebo zhotovování jejich řezů použít postupy uvedené v § 3 až 7, přiloží se k žádosti o schválení postupu při znehodnocování zbraně, hlavní části zbraně, střeliva nebo zhotovování jejich řezů Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva také a) návrh postupu obsahující seznam technických operací při znehodnocování nebo zhotovení řezu, použité zařízení, montážní a demontážní přípravky a materiál, b) výkresová dokumentace a c) zbraň, hlavní část zbraně nebo vzorek střeliva ve stavu před znehodnocením; pokud rozměry nebo hmotnost nedovolují jejich předložení, sdělí se dostupné místo jejich uložení. § 9 Ničení střeliva Podle typu střeliva se zvolí 1 z těchto postupů ničení: a) delaborace s následným roztavením, b) výbuch, nebo c) spálení. ČÁST TŘETÍ MUNICE Minimální obsah dokumentace technologického postupu § 10 (1) Dokumentace technologického postupu stanoví postup delaborace munice, který musí být bezpečný, technicky odůvodněný a proveditelný. (2) Provozní dokumentace zpracovaná podle jiného právního předpisu upravujícího požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin3) se považuje za dokumentaci technologického postupu zpracovanou držitelem obecné muniční licence před delaborací, znehodnocováním nebo ničením munice nebo zhotovováním řezů munice podle zákona o zbraních, pokud splňuje požadavky stanovené tímto nařízením. (3) Dokumentace technologického postupu pro delaboraci obsahuje: a) titulní list, na kterém se uvede 1. druh a typ munice, 2. osobní údajeosobní údaje osoby, která dokumentaci technologického postupu vypracovala, 3. osobní údajeosobní údaje a podpis osoby, která dokumentaci technologického postupu schválila, a datum jejího schválení a 4. seznam změn dokumentace technologického postupu, b) seznam delaborovaných součástek s uvedením názvu součástky, čísla výkresu a počtu pro 1 výrobek, c) bezpečnostní předpisy pro daný charakter práce; v případě munice, o které nejsou známy všechny údaje podle písmene a) bodu 1 a písmene b), se stanoví odpovídající dodatečné bezpečnostní požadavky na delaboraci, d) přehled potřebného nářadí, zařízení, měřidel, osobních ochranných pracovních prostředků a pomůcek pro delaboraci a seznam spotřebního a pomocného materiálu, e) základní směrnice pro vnitropodnikovou přepravu s udáním způsobu přepravy a skladování v příručních skladech, pokud tyto údaje nejsou obsaženy ve vnitřních předpisech držitele obecné muniční licence, f) schéma delaboračního procesu, včetně popisu sledu operací, nákresy rozmístění jednotlivých operací a popis pohybu munice a materiálů, g) popis jednotlivých delaboračních operací, údaje o časovém sledu a trvání jednotlivých operací, h) způsob nakládání s nebezpečným odpadem a i) způsob kontroly delaboračního procesu. § 11 Pro účely vyhodnocování a ověřování správnosti a úplnosti dokumentace technologického postupu v provozních podmínkách zpracuje držitel obecné muniční licence jako součást dokumentace technologického postupu provozní směrnici. § 12 Znehodnocení a řez munice (1) Z delaborované munice se stává znehodnocená munice označením delaborované munice kontrolní znehodnocovací značkou. (2) Na zhotovení řezu munice z delaborované munice se přiměřeně použije ustanovení o zhotovení řezu střeliva a jejím označením kontrolní znehodnocovací značkou. ČÁST ČTVRTÁ ZBRANĚ A MUNICE V REŽIMU REGULACE PODLE MEZINÁRODNÍ SMLOUVY § 13 Demilitarizace (1) Postup podle této části se použije v případě znehodnocování nebo zhotovování řezů zbraní kategorie A a v případě znehodnocování, ničení nebo zhotovování řezů zakázané munice, na které se vztahuje kontrolní působnost Ministerstva obrany podle § 74 odst. 4 zákona o zbraních. (2) Znehodnocování nebo zhotovení řezu zbraní podle odstavce 1 spočívá v demilitarizaci a) nehodou zbraně, nebo b) úpravou zbraně na exponát. (3) Munice podle odstavce 1 se demilitarizuje zničením nebo delaborací; část třetí tohoto nařízení se použije obdobně. (4) Demilitarizované zbraně nebo munice, které se nepovažují za zničené, se označí kontrolní znehodnocovací značkou až po kontrole provedené Ministerstvem obrany. § 15 Nehoda zbraně (1) Dojde-li k nehodě zbraně uvedené v § 13 odst. 1, která vede k jejímu nevratnému poškození nebo zničení a učiní ji nepoužitelnou, oznámí držitel zbraně nehodu zbraně Ministerstvu obrany do 5 pracovních dnů ode dne, kdy k nehodě došlo, a přiloží protokol o nehodě a fotodokumentaci. Protokol o nehodě obsahuje: a) údaje o zbrani, b) datum nehody, c) alespoň přibližné určení místa nehody a d) okolnosti nehody. (2) Zbraň, která byla demilitarizována nehodou, která vedla ke zničení jejích hlavních částí, se považuje za zničenou. § 16 Úprava zbraně na exponát Při úpravě zbraně na exponát se u demilitarizované zbraně a) její hlaveň a pouzdro závěru vyplní betonem nebo polymerovou pryskyřicí, a to od čela závěru až po tři čtvrtiny celkové délky hlavně, nebo b) do její nábojové komory napevno navaří ocelová zátka o minimální délce 2 ráží. ČÁST PÁTÁ OZNAČOVÁNÍ A POTVRZENÍ Kontrolní znehodnocovací značka a potvrzení § 17 (1) U kontrolní znehodnocovací značky je pod písmenem velké D v kroužku uvedeno registrační číslo lomené posledním dvojčíslím roku jeho přidělení držiteli zbrojní licence skupiny B nebo E nebo obecné muniční licence. (2) Umístění kontrolní znehodnocovací značky na zbrani nebo na munici se uvádí v potvrzení o jejím znehodnocení. (3) Vzor kontrolní znehodnocovací značky stanoví příloha č. 1 k tomuto nařízení. (4) Vzor potvrzení o znehodnocení zbraně, střeliva nebo munice nebo o provedení řezu zbraně, střeliva nebo munice stanoví příloha č. 2 k tomuto nařízení. § 18 (1) Potvrzení o delaboraci munice nebo o zničení střeliva nebo munice se opatří číslem složeným z pořadového čísla potvrzení v posloupné číselné řadě a roku vydání potvrzení. (2) V potvrzení o zničení střeliva se uvedou: a) osobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu toho, kdo byl držitelem střeliva, b) osobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu držitele zbrojní licence, který zničení provedl, c) ráže a počet kusů zničeného střeliva a d) datum zničení střeliva. (3) V potvrzení o delaboraci nebo zničení munice se uvedou: a) osobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu toho, kdo byl držitelem munice, b) osobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu držitele obecné muniční licence, který delaboraci nebo zničení provedl, c) druh a typ delaborované nebo zničené munice a počet kusů delaborované nebo zničené munice a d) datum delaborace nebo zničení munice. (4) Potvrzení podle odstavců 2 a 3 lze vydat pro různé ráže a více kusů zničeného střeliva nebo různé druhy a typy více kusů delaborované nebo zničené munice, k jejichž zničení nebo delaboraci došlo za časové období nepřesahující 30 dnů; v takovém případě lze v potvrzení namísto údaje o datu zničení nebo delaborace uvést časové období, v němž došlo ke zničení střeliva nebo delaboraci nebo zničení munice. § 19 Je-li zničené střelivo nebo delaborovaná nebo zničená munice předávána osobě oprávněné v rámci své podnikatelské činnosti provádět technologické zpracování kovového odpadu, předá se této osobě též duplikát potvrzení uvedeného v § 18. Nelze-li určit konkrétní střelivo nebo munici, které jsou předávány podle věty první, předají se duplikáty potvrzení vydaných za období, ve kterém kovový odpad zničením střeliva nebo delaborací nebo zničením munice vznikl, a uvede se hmotnost předávaných kovů. § 20 (1) Znehodnocená zbraň, hlavní část zbraně nebo jejich řezy se označí kontrolní znehodnocovací značkou, která se vyrazí viditelným a trvalým způsobem, a to alespoň na 1 hlavní části zbraně. (2) Znehodnocené střelivo nebo řez střeliva od ráže 12,7 mm nebo znehodnocená munice nebo řez munice se označí kontrolní znehodnocovací značkou, která se vyrazí viditelným a trvalým způsobem na nábojnici a střele. Znehodnocená munice nebo řez munice, kterou nelze označit podle věty první, se označí na těle munice. ČÁST ŠESTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ § 21 (1) Kontrolní znehodnocovací značka přidělená Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva podle dosavadních právních předpisů4) se považuje za kontrolní znehodnocovací značku podle tohoto nařízení. (2) Zbraně znehodnocené podle dosavadních právních předpisů4) se považují za zbraně znehodnocené podle tohoto nařízení za předpokladu, že jsou označené kontrolní znehodnocovací značkou. (3) Střelivo a munice znehodnocené podle dosavadních právních předpisů4) se považují za střelivo a munici znehodnocenou podle tohoto nařízení. Řezy zbraní, střeliva a munice zhotovené podle dosavadních právních předpisů4) se považují za řezy zhotovené podle tohoto nařízení. § 22 Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 23 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r. Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 219/2017 Sb. Vzor kontrolní znehodnocovací značky 9kB Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 219/2017 Sb. Vzor potvrzení o znehodnocení zbraně, střeliva nebo munice nebo o provedení řezu zbraně, střeliva nebo munice 463kB 1) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování palných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené palné zbraně byly nevratně neschopné střelby, v platném znění. 2) Například Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, vyhlášená pod č. 94/2003 Sb. m. s. 3) Vyhláška č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění vyhlášky č. 340/2001 Sb. 4) Vyhláška č. 371/2002 Sb., kterou se stanoví postup při znehodnocování a ničení zbraně, střeliva a výrobě jejich řezů, ve znění vyhlášky č. 632/2004 Sb. Vyhláška č. 216/1996 Sb., o způsobu a technologickém postupu při znehodnocování zbraní a výrobě řezů zbraní.
Nařízení vlády č. 218/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 218/2017 Sb. Nařízení vlády o minimálních technických požadavcích na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a o povinných náležitostech jejich provozního řádu Vyhlášeno 27. 7. 2017, datum účinnosti 1. 8. 2017, částka 80/2017, zrušeno 1. 1. 2026 (90/2024 Sb.) * § 1 - Předmět úpravy * § 2 - Vymezení pojmů * § 3 - Zvuková a světelná signalizace a stálé výstražné tabulky * § 4 - Zajištění spojovací techniky * § 5 - Zabezpečení ohroženého prostoru * § 6 - Přístupové cesty * Další minimální technické požadavky na střelnici pro munici * § 7 - (1) Střelnice pro munici se umisťuje mimo prostor jiných provozoven téhož provozovatele střelnice pro munici nebo na jejich okraji. U polozakryté střelnice pro munici ráže nad 30 mm musí být palebný sektor střelnice pro munici vzdálen od všech staveb a plo * § 8 - (1) Šířka dálkové střelnice pro munici se stanoví podle druhu střelby. Jde-li o střelnici pro munici určenou pro střelbu pod jiným než nulovým náměrem do terénu, určí se šířka ze součtu možných bočních úchylek a střepinového účinku střely. Zjištěná vzdálen * Další minimální technické požadavky na trhací jámu pro ničení munice * § 9 - (1) Trhací jámu pro ničení munice nelze zřídit v blízkosti staveb a ploch, které by mohly být ohroženy nakládáním s municí nebo případným použitím výbušnin, zejména v blízkosti obytné zástavby, výrobních objektů, dopravní infrastruktury nebo inženýrských s * § 10 - (1) V trhací jámě pro ničení munice lze společně ničit vždy pouze munici stejného druhu. Neohrozí-li to bezpečnost provozu trhací jámy pro ničení munice, lze v ní za podmínek stanovených jejím provozním řádem společně ničit i munici různých druhů. Při niče * § 11 - Další minimální technické požadavky na zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice * § 12 - Provozní řád střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice * § 13 - Závěrečné ustanovení * § 14 - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2017 218 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 10. července 2017 o minimálních technických požadavcích na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a o povinných náležitostech jejich provozního řádu Vláda nařizuje podle § 79 odst. 1 písm. e) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 229/2016 Sb.: § 1 Předmět úpravy (1) Tímto nařízením se stanoví a) minimální technické požadavky na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a b) povinné náležitosti provozního řádu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice. (2) Povinnost zajistit dodržení požadavků stanovených tímto nařízením má provozovatel střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) tunelovou střelnicí pro municitunelovou střelnicí pro munici střelnice pro munici umístěná v tunelu s bezpečným zachycením střel a střepin nebo částí střel po celé dráze letu, b) dálkovou střelnicídálkovou střelnicí pro munici střelnice pro munici pro střelbu do volného terénu, c) palebným sektorem střelnice pro municipalebným sektorem střelnice pro munici koridor vymezený dálkově palebným stanovištěm a dopadištěm v závislosti na druhu střelby, d) délkou palebného sektoru střelnice pro municidélkou palebného sektoru střelnice pro munici součet největšího dostřelu nejvýkonnější zbraně, pro kterou je střelnice určena, zvětšeného o 10 % a střepinového účinku nejvýkonnější munice, pro kterou je střelnice určena, nebo taková dálka střelby, pro kterou je střelnice pro munici projektována a pro kterou je konstrukcí dopadiště a zabezpečením ohroženého prostoruohroženého prostoru podle § 5 zajištěno, že nemůže dojít k úniku střel mimo palebný sektor, e) ohroženým prostoremohroženým prostorem prostor v okolí palebného sektoru nebo místa odpalování nebo ničení munice, ve kterém může dojít k ohrožení osob nebo majetku v době střelby, odpalování nebo ničení munice, a to zejména přímým účinkem střelby, tlakovou, zvukovou nebo seismickou vlnou nebo rozletem střepin a kamení. § 3 Zvuková a světelná signalizace a stálé výstražné tabulky (1) Pokud zabezpečení ohroženého prostoruohroženého prostoru střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice pomocí bezpečnostních prvků uvedených v § 5 odst. 3 písm. b) nezamezuje zcela vstupu neoprávněných osob do tohoto ohroženého prostoruohroženého prostoru, a) umístí se na hranici ohroženého prostoruohroženého prostoru nezabezpečeného bezpečnostními prvky podle § 5 odst. 3 písm. b) výstražné tabulky, na kterých se uvedou a vyobrazí 1. text „Životu nebezpečné! Zákaz vstupu do vyhrazeného prostoru a dotyku nalezeného materiálu!“, 2. bezpečnostní značky „Nepovolaným vstup zakázán“ a „Nedotýkat se“ podle jiného právního předpisu upravujícího vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů1) a 3. popřípadě další výstražná sdělení vhodná s ohledem na místní podmínky a b) instaluje se zařízení umožňující provedení zvukové a případně též vhodné světelné signalizace počátku a konce střelby, odpálení nebo ničení munice, a to tak, aby zvuková signalizace byla zřetelně slyšitelná alespoň na hranice ohroženého prostoruohroženého prostoru a světelná signalizace byla jasně viditelná alespoň na přístupových cestách do ohroženého prostoruohroženého prostoru. (2) Výstražná tabulka musí mít rozměr nejméně 40 x 25 cm a umisťuje se ve výšce 2 m nad úrovní terénu tak, aby byla dobře viditelná ze všech směrů možného přístupu do ohroženého prostoruohroženého prostoru. Vzdálenost mezi výstražnými tabulkami je maximálně 20 m. Výstražná tabulka má podklad žluté barvy s textem a piktogramy barvy červené nebo černé. (3) Význam a způsob provádění signálů podle odstavce 1 písm. b) musí být uvedeny v provozním řádu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, a to tak, aby zvukové signály nebyly navzájem zaměnitelné. Význam signálů se popíše také na výstražné tabulce. § 4 Zajištění spojovací techniky Střelnice pro munici, trhací jáma pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice musí být vybaveny telefonem, radiostanicí nebo jiným komunikačním prostředkem umožňujícím komunikaci s osobou vykonávající práci v ohroženém prostoruohroženém prostoru. § 5 Zabezpečení ohroženého prostoru (1) Konkrétní způsob zabezpečení ohroženého prostoruohroženého prostoru se určuje s ohledem na místní podmínky a druh a typ střílené, odpalované nebo ničené munice. Při určení konkrétního způsobu zabezpečení se zejména přihlédne k tomu, zda je celý ohrožený prostorohrožený prostor zabezpečen proti vstupu nepovolaných osob podle odstavce 3 písm. b) nebo je umístěn v uzavřeném areálu. (2) Ohrožený prostorOhrožený prostor střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice musí být bezpečnostními prvky zabezpečen tak, aby nebyl ohrožen život nebo zdraví osob v důsledku střelby, odpalování nebo ničení munice, a to včetně ohrožení v důsledku možného výskytu nevybuchlé munice v ohroženém prostoruohroženém prostoru. (3) Zabezpečení ohroženého prostoruohroženého prostoru se provede kombinací a) bezpečnostních prvků k omezení působení nežádoucích důsledků střelby, odpalování nebo ničení munice, které mohou zahrnovat zejména 1. tunely, 2. příkopy, 3. stěny, 4. valy, 5. palisády, nebo 6. záchytná zařízení a lapače střel, b) bezpečnostních prvků pro zamezení vstupu nepovolaných osob do ohroženého prostoruohroženého prostoru, není-li ohrožený prostorohrožený prostor zcela zabezpečen podle písmene a), které mohou zahrnovat zejména 1. oplocení, nebo 2. závory, c) bezpečnostních prvků pro zjištění vstupu nepovolaných osob do ohroženého prostoruohroženého prostoru, není-li ohrožený prostorohrožený prostor zcela zabezpečen podle písmene a) nebo b), které mohou zahrnovat zejména 1. fyzické hlídky, nebo 2. technické prostředky pro indikaci a monitorování vstupu a pohybu osob a d) popřípadě dalších technických a organizačních bezpečnostních opatření, která mohou zahrnovat zejména 1. omezovače směru střelby, 2. omezovače náměru, 3. vedení pouze mířené střelby na povel při kontrole správného zamíření, nebo 4. střelbu pouze ze zbraní pevně upnutých ve střelecké stolici s pevně nastaveným směrem střelby a náměrem. (4) Prostor okolo oplocení, ochranných stěn a valů nebo jiných obdobných bezpečnostních prvků se udržuje snadno průchozí pro potřebu jejich kontroly a údržby. (5) Bezpečnostní prvky uvedené v odstavci 3 písm. b) a c), které nejsou instalovány trvale, se uvádějí do funkce před začátkem střelby, odpalování nebo ničení munice a musí být ponechány funkční až do ukončení střelby, odpalování nebo ničení munice. § 6 Přístupové cesty Přístupové cesty ke střelnici pro munici, k trhací jámě pro ničení munice nebo ke zvláštnímu zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a dopravní cesty sloužící pro jejich obsluhu se udržují ve stavu umožňujícím jejich řádný a bezpečný provoz. Další minimální technické požadavky na střelnici pro munici § 7 (1) Střelnice pro munici se umisťuje mimo prostor jiných provozoven téhož provozovatele střelnice pro munici nebo na jejich okraji. U polozakryté střelnice pro munici ráže nad 30 mm musí být palebný sektor střelnice pro municipalebný sektor střelnice pro munici vzdálen od všech staveb a ploch, které by mohly být ohroženy nakládáním s municí nebo s použitými výbušninami, kromě krytů pro obsluhu a objektů nezbytných pro provoz střelnice, do stran a dozadu nejméně 200 m; to neplatí, je-li toto ohrožení zcela vyloučeno instalovanými bezpečnostními prvky nebo vlastnostmi používané munice, zejména jde-li o střelbu munice s inertní střelou, při níž nedochází ke tvorbě střepin. (2) Palebná postavení a ohrožený prostorohrožený prostor za nimi se oddělí od ostatních objektů a zařízení střelnice pro munici. U polozakryté střelnice pro munici ráže nad 30 mm se toto oddělení provede ochrannou zdí nebo valem. (3) Směr střelby musí být obvykle orientován do prostoru s terénními překážkami, například kopci, terénními vlnami nebo výmoly. (4) Laborační dílny střelnice pro munici se oddělí od palebných postavení. (5) U tunelové střelnice pro municitunelové střelnice pro munici se jednotlivé palebné sektory od sebe oddělí ochrannou zdí nebo valem, jejichž výška se řídí účelem, pro nějž byla zbudována. (6) U dálkových střelnicdálkových střelnic pro munici ráže nad 30 mm musí být vzájemná vzdálenost nechráněných sousedních palebných sektorů nejméně 500 m. Tuto vzdálenost lze snížit, jsou-li palebná postavení chráněna proti tlakovému účinku výstřelu, připouští-li to vlastnosti používané munice. (7) Při střelbě municí se svítící, zápalnou nebo průbojně zápalnou střelou se provedou opatření k omezení vzniku požáru volbou materiálu dopadiště a vytvoří se možnosti efektivního hasebního zásahu. § 8 (1) Šířka dálkové střelnicedálkové střelnice pro munici se stanoví podle druhu střelby. Jde-li o střelnici pro munici určenou pro střelbu pod jiným než nulovým náměrem do terénu, určí se šířka ze součtu možných bočních úchylek a střepinového účinku střely. Zjištěná vzdálenost se zvýší na každou stranu o 500 m po celé délce střelnice jako boční zajištění. Šířku bočního zajištění lze přiměřeně snížit, jsou-li instalovány vhodné bezpečnostní prvky k omezení působení nežádoucích důsledků střelby, odpalování nebo ničení munice, a to v závislosti na instalovaných bezpečnostních prvcích až na hranici ohroženého prostoruohroženého prostoru. (2) Jde-li o střelnici pro munici určenou pro střelbu s dopadovým úhlem do 25°, je nutné, aby byl možný odraz střel eliminován zvolením terénu dopadiště nebo vhodnými bezpečnostními prvky k omezení působení nežádoucích důsledků střelby, odpalování nebo ničení munice. Pokud nelze odraz střel zcela vyloučit, určí se šířka dálkové střelnicedálkové střelnice pro munici jako součet čtvrtiny nejvyššího dostřelu nejvýkonnější zbraně, pro kterou je střelnice určena, a střepinového účinku munice. Zjištěná vzdálenost se zvýší na každou stranu o 500 m po celé délce jako boční zajištění. Obdobně se určí také ohrožený prostorohrožený prostor v ose palebného sektoru za dopadištěm. Šířku bočního zajištění a ohrožený prostorohrožený prostor za dopadištěm lze přiměřeně snížit, jsou-li instalovány vhodné bezpečnostní prvky k omezení působení nežádoucích důsledků střelby, odpalování nebo ničení munice, a to v závislosti na instalovaných bezpečnostních prvcích až na hranici ohroženého prostoruohroženého prostoru. (3) Při stanovování délky a šířky dálkové střelnicedálkové střelnice pro munici určené pro protiletadlovou střelbu se přihlíží k doletu střepin, který může být podle síly větru až na vzdálenost poloviny výšky rozprasku střely. (4) Dopadiště, které není vybaveno účinnými bezpečnostními prvky k omezení působení nežádoucích důsledků střelby, odpalování nebo ničení munice, se umístí v odděleném prostoru vzdáleném od všech staveb a ploch, které by mohly být ohroženy střelbou, odpalováním nebo ničením munice, kromě krytů pro obsluhu a objektů nezbytných pro provoz střelnice, do stran a dozadu nejméně 700 m. U střelnic pro munici s chráněným dopadištěm nebo připouští-li to vlastnosti používané munice, lze tuto vzdálenost přiměřeně snížit. (5) Záchytná zařízení tunelové střelnice pro municitunelové střelnice pro munici se upraví tak, aby při střelbě nedošlo k jejich proražení nebo zpětnému odrazu střel. Při střelbě na pancíře musí být palebný sektor krytý nebo musí být po dobu střelby v ohroženém prostoruohroženém prostoru učiněna opatření zabraňující úrazu střepinami. Další minimální technické požadavky na trhací jámu pro ničení munice § 9 (1) Trhací jámu pro ničení munice nelze zřídit v blízkosti staveb a ploch, které by mohly být ohroženy nakládáním s municí nebo případným použitím výbušnin, zejména v blízkosti obytné zástavby, výrobních objektů, dopravní infrastruktury nebo inženýrských sítí. Požadavky podle věty první se považují za splněné, jsou-li splněny bezpečnostní vzdálenosti podle jiného právního předpisu, který vymezuje bezpečnostní vzdálenosti pro stavby a plochy určené k výrobě, zpracování nebo skladování výbušnin2). (2) Trhací jáma pro ničení munice se zpravidla umisťuje v uzavřeném terénu, například ve výmolu, v údolí, v terénní vlně nebo v lese. (3) Místo pro zřízení trhací jámy pro ničení munice nesmí mít kamenitý podklad, který by mohl vést k vyvržení kamenů mimo vymezený ohrožený prostorohrožený prostor, a oblast v okruhu nejméně 25 m od místa ničení musí být zbavena lesního porostu, trávy a jiných hořlavých materiálů. Trhací jáma pro ničení munice musí být vybavena úkrytem pro obsluhu, zvláštním místem pro uložení munice určené ke zničení a signalizačním zařízením a dále může být vybavena příručním skladem munice nebo příručním skladem výbušnin2). Úkryt pro obsluhu musí být odolný proti účinkům ničené munice. (4) Vzdálenost úkrytu a ostatních staveb od místa ničení se stanoví podle způsobu ničení a nejvyššího přípustného množství ničené munice a s ohledem na její druh a typ. Je-li prostor pro ničení munice zabezpečen valem, lze úkryt umístit na vnější straně valu. § 10 (1) V trhací jámě pro ničení munice lze společně ničit vždy pouze munici stejného druhu. Neohrozí-li to bezpečnost provozu trhací jámy pro ničení munice, lze v ní za podmínek stanovených jejím provozním řádem společně ničit i munici různých druhů. Při ničení munice nesmí být překročena celková maximální hmotnost výbušnin zalaborovaných v ničené munici a výbušnin použitých pro ničení munice povolená pro konkrétní trhací jámu. (2) Při ničení munice v trhací jámě je třeba zvolit takový způsob ničení, který povede ke spolehlivému zničení munice; nepřipouští-li to povaha munice, nelze ji v trhací jámě pro ničení munice ničit spalováním munice. § 11 Další minimální technické požadavky na zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice (1) Zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice nelze zřídit v blízkosti jiných staveb a ploch, které by mohly být ohroženy nakládáním s municí nebo případným použitím výbušnin, zejména v blízkosti obytné zástavby, veřejných komunikací a inženýrských sítí. Požadavky podle věty první se považují za splněné, jsou-li splněny bezpečnostní vzdálenosti podle jiného právního předpisu, který vymezuje bezpečnostní vzdálenosti pro stavby a plochy určené k výrobě, zpracování nebo skladování výbušnin2). (2) Je-li zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice určeno pro střelbu, odpalování nebo ničení munice ve venkovním prostoru, použijí se pro ně a jeho provozní řád přiměřeně ustanovení tohoto nařízení na střelnici pro munici nebo trhací jámu pro ničení munice. § 12 Provozní řád střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice (1) Povinnými obsahovými náležitostmi provozního řádu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice jsou a) osobní údajeosobní údaje nebo údaje identifikující právnickou osobu držitele obecné muniční licence, který je provozovatelem střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, b) uvedení místa, kde jsou střelnice pro munici, trhací jáma pro ničení munice nebo zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice provozovány, včetně uvedení vlastníka pozemku, na kterém jsou provozovány, není-li totožný s osobou uvedenou v písmenu a), c) vymezení denní a roční doby, ve které je dovoleno na střelnici pro munici, v trhací jámě pro ničení munice nebo ve zvláštním zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice provádět střelbu, odpalovat nebo ničit munici, d) jméno, popřípadě jména, příjmení a telefonický kontakt na každého držitele vyššího muničního průkazu nebo průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu, který je pověřen střelbou, odpalováním nebo ničením munice na střelnici pro munici, v trhací jámě pro ničení munice nebo ve zvláštním zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a dohledem nad jejich provozem, e) přehledný situační nákres střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice s vyznačením dovoleného směru střelby, místa odpalování nebo ničení munice, včetně vymezení palebných sektorů, krytů a dalších objektů nacházejících se v jejich prostoru a vymezení ohroženého prostoruohroženého prostoru, f) uvedení druhu a typu munice povoleného ke střelbě a druhu a typu munice povoleného pro odpalování nebo ničení, včetně nejvyššího dovoleného množství odpalované nebo ničené munice pro jedno odpálení, které je vyjádřené počtem kusů pro každý typ a ráži munice nebo hmotností zalaborované výbušniny pro daný druh munice a výbušnin použitých pro ničení munice, g) minimální a maximální dálky střelby na střelnici pro munici, h) způsob a postup při ničení munice v trhací jámě pro ničení munice, i) postup při střelbě, odpalování nebo ničení munice ve zvláštním zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, j) pravidla bezpečnosti provozu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, zejména zásady zacházení s municí a zbraněmi v jejich prostoru a zásady pro přístup osob do tohoto prostoru a jejich evidenci, k) zásady výkonu dohledu nad provozem střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, l) rozsah a obsah poučení nezbytného pro zachování bezpečnosti v ohroženém prostoruohroženém prostoru střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, které musí být vždy před zahájením odpalování, střelby nebo ničení munice poskytnuto osobám nacházejícím se v tomto prostoru, včetně osob zajišťujících provádění fyzických hlídek, a způsob evidence provedení tohoto poučení, m) vymezení osobních ochranných pracovních prostředků, které jsou osoby nacházející se v prostoru střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice povinny použít v době mezi výstražnými zvukovými signály ohlašujícími začátek a ukončení střelby, odpalování nebo ničení munice, n) způsob zvukové a světelné signalizace před zahájením a po skončení střelby, odpalování nebo ničení munice, a podobu a umístění výstražných tabulek, o) zásady pro zajištění komunikace s osobou vykonávající práci v ohroženém prostoruohroženém prostoru, p) způsob zabezpečení ohroženého prostoruohroženého prostoru střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice a zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, q) postup při selhání munice a postup při vyhledávání, ničení nebo odstraňování nevybuchlé munice v prostoru střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, přičemž se odliší případ dohledové kontroly na místě po skončení střelby, odpalování nebo ničení munice od situace, kdy je nezbytné provést pyrotechnický průzkum místa, a to zejména v případě ukončení provozu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, r) způsob vedení záznamů v provozním deníku o činnostech prováděných na střelnici pro munici, v trhací jámě pro ničení munice nebo ve zvláštním zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, s) postup při vzniku mimořádných událostí a t) další sdělení významná s ohledem na technické řešení střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a bezpečnost jejich provozu. (2) Provozní řád střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice musí obsahovat výslovné upozornění, že pokud se při ničení munice nakládá s výbušninami, musí být splněny požadavky jiného právního předpisu upravujícího nakládání s výbušninami3). (3) Náležitosti provozního řádu střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice uvedené v odstavci 1 písm. e), f), g) a p) a jejich změnu ověřuje znalec v oboru balistiky nebo v oboru střelivo a výbušniny. § 13 Závěrečné ustanovení Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 14 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r. 1) Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb. 2) Vyhláška č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 76/1996 Sb. Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 217/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 217/2017 Sb. Nařízení vlády o požadavcích na zabezpečení zbraní, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek a o muničním skladišti Vyhlášeno 27. 7. 2017, datum účinnosti 1. 8. 2017, částka 80/2017, zrušeno 1. 1. 2026 (90/2024 Sb.) * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 3) * ČÁST DRUHÁ - TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ PŘECHOVÁVANÝCH ZBRANÍ A STŘELIVA (§ 4 — § 6) * ČÁST TŘETÍ - NAKLÁDÁNÍ S ČERNÝM LOVECKÝM PRACHEM, BEZDÝMNÝM PRACHEM A ZÁPALKAMI (§ 7 — § 9) * ČÁST ČTVRTÁ - MUNIČNÍ SKLADIŠTĚ (§ 10 — § 22) * ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ (§ 23 — § 25) * § 26 - Účinnost k nařízení vlády č. 217/2017 Sb. Aktuální znění od 1. 8. 2017 217 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 10. července 2017 o požadavcích na zabezpečení zbraní, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek a o muničním skladišti Vláda nařizuje podle § 79 odst. 1 písm. a), b), c) a f) zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 229/2016 Sb., (dále jen „zákon“): ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tímto nařízením se stanoví a) technické požadavky na zabezpečení přechovávaných zbraní a střeliva, b) množství černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek, které je podle § 69 odst. 2 zákona podnikatel v oboru zbraní a střeliva oprávněn přechovávat za účelem prodeje, c) technické požadavky na zabezpečení a podmínky skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami, d) prostory, ve kterých černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky skladovány být nesmí, e) technické požadavky na zabezpečení muničního skladiště, f) technické požadavky na elektronické zabezpečovací zařízeníelektronické zabezpečovací zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště, g) minimální technické a organizační požadavky na další opatření k zabezpečení muničního skladiště a h) stavební a technické požadavky na muniční skladiště a požadavky na způsob uložení munice. § 2 Vymezení pojmů Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) rizikovou událostírizikovou událostí událost představující riziko pro zabezpečovaný materiál z hlediska možného přístupu neoprávněné osoby nebo působení jiného nežádoucího jevu, který může představovat riziko z hlediska nebezpečných vlastností zabezpečovaného materiálu, b) elektronickým zabezpečovacím zařízenímelektronickým zabezpečovacím zařízením soustava elektrických, elektronických, mechanických nebo jiných součástek instalovaných v místech uložení zabezpečovaného materiálu a sloužících k detekci rizikové událostirizikové události, c) obloženímobložením nejvyšší přípustné množství uskladněné munice, a to s ohledem na množství výbušniny zalaborované v munici, a d) příručním skladempříručním skladem muniční skladiště určené k zásobování provozu, ve kterém je munice vyvíjena, vyráběna, jinak zpracovávána, delaborována, odpalována, střílena nebo ničena. § 3 Použití technických norem Technické požadavky stanovené tímto nařízením se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s českou technickou normou nebo její částí podle jiného právního předpisu1) (dále jen „technická norma“), na kterou toto nařízení odkazuje; tyto požadavky mohou být splněny i jiným technickým řešením zaručujícím stejnou nebo vyšší úroveň zabezpečení přechovávaných zbraní, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek a uložené munice proti zneužití, ztrátě nebo odcizení a zajištění bezpečnosti muničního skladištězajištění bezpečnosti muničního skladiště jako technická norma. ČÁST DRUHÁ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ PŘECHOVÁVANÝCH ZBRANÍ A STŘELIVA § 4 Za technicky způsobilé se pro účely zabezpečení uschovaných, uložených nebo uskladněných zbraní a střeliva považují a) uzamykatelná ocelová schránka nebo uzamykatelná ocelová skříň splňující požadavky odolnosti proti vloupánívloupání 15 odporových jednotek podle technické normy ČSN EN 1143-1 a vybavené zámkem s vysokou bezpečností proti nepovolenému otevření zařazeným do třídy A podle technické normy ČSN EN 1300, b) zvláštní uzamčené zařízení, které je neoddělitelně ukotveno do stěny, stropu nebo podlahy zhotovených z cihel, betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu a vybaveno zámkem s vysokou bezpečností zařazeným do třídy A podle technické normy ČSN EN 1300, c) uzamykatelný skříňový trezor, který splňuje požadavky pro klasifikaci skříňových trezorů bezpečnostní třídy I podle technické normy ČSN EN 1143-1, d) uzamčená místnost nebo samostatný objekt (dále jen „zvláštní objekt“), které splňují požadavky uvedené v § 5, e) komorový trezor, který splňuje požadavky pro klasifikaci trezorových dveří a komorových trezorů bezpečnostní třídy I podle technické normy ČSN EN 1143-1, f) výloha a skla výloh, které splňují podmínky uvedené v § 6, nebo g) sklo vitríny nebo pultu, které je vybaveno bezpečnostní fólií proti průrazu s odolností nejméně 250 J nebo sklem obdobně odolným proti průrazu nebo vytlačení z rámu. § 5 (1) Zvláštní objekt je vybaven trezorovými dveřmi, které splňují požadavky pro kvalifikaci trezorových dveří a komorových trezorů bezpečnostní třídy I podle technické normy ČSN EN 1143-1, nebo celoocelovými dveřmi, které splňují požadavky 5. bezpečnostní třídy podle technické normy ČSN EN 1627. (2) Stěny, stropy a podlahy zvláštního objektu mají minimální tloušťku a) 300 mm, pokud jsou zhotoveny z cihel, popřípadě z vápenocementových bloků nebo pórobetonových tvárnic, nebo b) 150 mm, pokud jsou zhotoveny z betonových panelů nebo obdobného stavebního materiálu. (3) Okna, světlíky, komíny, větráky, šachty a další otvory o rozměrech větších než 150 mm x 150 mm, které se nacházejí ve vnějším plášti zvláštního objektu, jsou opatřeny pevně zabudovanými ocelovými mřížemi s pruty o průměru nejméně 10 mm, kdy vzdálenost os prutů činí nejvíce 130 mm. Spoje prutů jsou svařeny nebo snýtovány. Kotvení mříže se provede pomocí kotev s roztečí nejvýše 750 mm a zasazených ve zdivu do hloubky nejméně 150 mm. K zabezpečení oken, světlíků, komínů, větráků, šachet nebo dalších otvorů podle věty první lze použít též jiné zabezpečení, například mříže nebo rolety, splňující požadavky 4. bezpečnostní třídy podle technické normy ČSN EN 1627. (4) Od druhého nadzemního podlaží zvláštního objektu, pokud do jeho úrovně nelze jednoduše proniknout ze střechy nebo pomocí hromosvodů, okapů, parapetů, jiných stavebních prvků, terénních nerovností, stromů nebo jiných staveb, lze místo mříže použít uzavíratelné okno s celoocelovým okenním rámem pevně zabudovaným do stěny budovy se sklem, které je vybaveno bezpečnostní fólií proti průrazu s odolností nejméně 250 J, nebo sklem obdobně odolným proti průrazu a vytlačení z rámu nebo jiné zabezpečení splňující požadavky 3. bezpečnostní třídy podle technické normy ČSN EN 1627. § 6 (1) Výloha má celoocelový rám pevně zabudovaný do stěny budovy a je vybavena a) sklem výlohy vybaveným bezpečnostní fólií proti průrazu s odolností nejméně 250 J nebo sklem obdobně odolným proti průrazu nebo vytlačení z rámu, b) pevně zabudovanou ocelovou mříží s pruty o průměru nejméně 10 mm a vzdáleností os prutů nejvíce 130 mm, přičemž spoje prutů jsou svařeny nebo snýtovány, nebo c) posuvnou, sklopnou nebo svinovací ocelovou mříží nebo roletou splňující požadavky 3. bezpečnostní třídy podle technické normy ČSN EN 1627 se dvěma zámky s vysokou bezpečností zařazenými do třídy A podle technické normy ČSN EN 1300. (2) Odstavec 1 se použije též pro zabezpečení vitrín a výkladců umístěných v uzamykatelných vnitřních prostorách budov, pokud tyto vitríny a výkladce nejsou pod neustálým dohledem držitele zbrojního průkazu, který je oprávněným držitelem vystavených zbraní nebo střeliva, držitele zbrojní licence nebo osoby, která je držitelem zbrojního průkazu příslušné skupiny a je k držiteli zbrojní licence v zaměstnaneckém, členském nebo obdobném poměru. ČÁST TŘETÍ NAKLÁDÁNÍ S ČERNÝM LOVECKÝM PRACHEM, BEZDÝMNÝM PRACHEM A ZÁPALKAMI § 7 (1) Černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky přechovávané podle § 69 zákona se skladují v prostorách, které byly k tomuto účelu určeny podle jiného právního předpisu2); to neplatí, jde-li o přebíjení nábojů pro vlastní potřebu. (2) Černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky určené k prodeji lze v provozovně podnikatele v bytových domech a stavbách pro obchod přechovávat a) pouze v prostoru určeném pro zákazníky (dále jen „prodejní prostor“) nebo v prostoru určeném k přechovávání černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek (dále jen „přilehlý prostor“) a b) nejvýše v množství, které nepřevyšuje hmotnostní limit nebo maximální počet kusů uvedený pro příslušný typ prostoru v příloze k tomuto nařízení. § 8 Černý lovecký prach, bezdýmný prach a zápalky lze přechovávat a) v jednom prostoru pouze v samostatných skříních nebo schránkách upravených proti možnému odcizení nebo zneužití, b) pouze tak, aby případným výbuchem nebo požárem neohrozily životy, zdraví nebo majetek, c) v původních obalech výrobce nebo takových obalech, které splňují požadavky na bezpečnost obdobně jako původní obaly, d) v suchu a takovým způsobem, aby jejich teplota nepřesáhla 40 °C, a e) odděleně od hořlavých a lehce zápalných předmětů. § 9 (1) S černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami lze při přebíjení nábojů zacházet pouze způsobem stanoveným výrobcem jednotlivých komponentů a zařízení určených k přebíjení. (2) Při přebíjení nábojů a) nelze používat otevřeného ohně nebo kouřit, b) lze používat pouze přístroje a zařízení v technickém stavu zaručujícím bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu a c) lze používat pouze nepoškozenou nábojnici. ČÁST ČTVRTÁ MUNIČNÍ SKLADIŠTĚ § 10 Skladování munice s inertními střelami nebo inertní munice Munici, která obsahuje inertní střely nebo granáty, a jiné inertní součásti munice lze ukládat a zabezpečovat a) za obdobných podmínek jako střelivo, pokud tato munice obsahuje toliko výmetné náplně, zápalky nebo zápalkové šrouby, nebo b) tak, aby se vyloučilo její zneužití, ztráta nebo odcizení, pokud tato munice nebo její součásti neobsahují žádné aktivní slože. § 11 Technické požadavky na zabezpečení muničního skladiště (1) Muniční skladiště musí být zabezpečeno proti vstupu neoprávněných osob uzamčením podle § 12, instalací elektronického zabezpečovacího zařízeníelektronického zabezpečovacího zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště podle § 13 a přijetím některého z opatření k zabezpečení muničního skladiště uvedeného v § 14 až 17. (2) Při stanovení dalších opatření k zabezpečení muničního skladiště se vychází z místních podmínek, včetně zohlednění umístění muničního skladiště v uzavřeném areálu, a z konkrétního stavebního a technického provedení muničního skladiště. § 12 Uzamčení muničního skladiště Uzamčení muničního skladiště se provádí zámkem a bezpečnostním kováním nebo závorou splňujícími požadavky 3. bezpečnostní třídy podle technické normy ČSN EN 1627. Muniční skladiště se neuzamyká, nacházejí-li se v něm osoby. § 13 Elektronické zabezpečovací zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště (1) Elektronické zabezpečovací zařízeníElektronické zabezpečovací zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště umožňuje přenos hlášení o rizikové událostirizikové události poplachovým přenosovým systémem osobě, která je oprávněna přijmout opatření k zajištění bezpečnosti uložené munice. (2) Elektronické zabezpečovací zařízeníElektronické zabezpečovací zařízení pro zajištění ochrany muničního skladiště a způsob jeho instalace zahrnující prostorovou a plášťovou ochranu a tísňový systém splňují požadavky nejméně pro stupeň zabezpečení 2 podle technické normy ČSN EN 50131-1 ed.2 a všeobecné požadavky na poplachové přenosové systémy podle technické normy ČSN EN 50136-1. (3) Je-li strop muničního skladiště zhotoven z lehkých stavebních materiálů, celá plocha stropu se chrání elektronickým zabezpečovacím zařízenímelektronickým zabezpečovacím zařízením. Další opatření k zabezpečení muničního skladiště § 14 Fyzická ostraha muničního skladiště se zajišťuje a) nejméně jednou fyzickou osobou nepřetržitě přítomnou nebo vykonávající nepravidelnou obchůzkovou činnost s frekvencí obchůzky nejméně jednou za 2 hodiny, nebo b) připojením elektronického zabezpečovacího zařízeníelektronického zabezpečovacího zařízení nebo speciálního televizního systému na dohledové a poplachové přijímací centrum s nepřetržitým provozem. § 15 (1) Speciální televizní systém umožňuje uvnitř a vně muničního skladiště snímání, přenos, zobrazování a případnou dokumentaci rizikové událostirizikové události. Výstup ze speciálního televizního systému umožňuje nepřetržité sledování fyzickou osobou, která je, po zjištění rizikové událostirizikové události, oprávněna přijmout následná opatření k zabezpečení muničního skladiště, nebo umožní přenos poplachové zprávy takovéto osobě. (2) Speciální televizní systém splňuje požadavky na videosystémy pro použití v bezpečnostních aplikacích nejméně pro stupeň zabezpečení 2 podle technické normy ČSN EN 62676-1-1. § 16 Ochrana perimetru se provádí instalací elektronického zabezpečovacího zařízeníelektronického zabezpečovacího zařízení umožňujícího zjištění vstupu neoprávněné osoby do vnějšího perimetru muničního skladiště, a to nejméně na úrovni oplocení muničního skladiště. § 17 Za srovnatelná režimová opatření se považují stálá a doplňková opatření podle jiného právního předpisu upravujícího bezpečnostní opatření objektů zařazených do skupiny A nebo do skupiny B podle zákona o prevenci závažných havárií3). Stavební a technické požadavky na muniční skladiště § 18 (1) Při určení způsobu zajištění bezpečnosti muničního skladištězajištění bezpečnosti muničního skladiště se zohlední klasifikace munice podle nebezpečnosti a snášenlivosti, riziko rozletu munice a jejích střepin při rizikové událostirizikové události, včetně možnosti rozletu nevybuchlé munice, a místní podmínky, zejména členitost terénu okolí muničního skladiště ohroženého rozletem střepin a nevybuchlé munice. Konstrukce muničního skladiště, včetně vnějších zabezpečovacích prvků, například valů, palisád nebo oddělovacích stěn, a způsob uložení munice v takto konstruovaném muničním skladišti musí zajistit, aby rozlet střepin neohrozil obytné budovy, dopravní infrastrukturu a inženýrské sítě a aby byl v případě výbuchu nebo požáru muničního skladiště v maximální míře omezen případný rozlet nevybuchlé munice do okolí. (2) Zařízení, včetně vnějších zabezpečovacích prvků, stavby a vegetace v blízkosti muničního skladiště nesmí ohrožovat muniční skladiště a manipulaci s municí zejména pádem předmětů na muniční skladiště nebo přepravovanou munici nebo zachycením o přepravovanou munici. (3) Muniční skladiště se oplotí plotem o minimální výšce 2 m s nástavbou alespoň jedné řady ostnatého drátu nejméně ve vzdálenosti 20 m od muničního skladiště; tento požadavek lze splnit i umístěním muničního skladiště v oploceném areálu, je-li zachována minimální vzdálenost muničního skladiště od oplocení. Způsob oplocení se určuje v projektové dokumentaci s přihlédnutím k místním podmínkám, obloženíobložení, konkrétnímu stavebnímu a technickému provedení muničního skladiště a dalším opatřením k zabezpečení muničního skladiště. (4) Nestanoví-li toto nařízení jinak, muniční skladiště splňuje z hlediska konstrukce, umístění, uspořádání, bezpečnostních prvků a vybavení požadavky na skladování výbušnin podle jiného právního předpisu upravujícího skladování výbušnin4), a to pro celkové obloženíobložení. V případě rizika střepinového účinku se bezpečnostní vzdálenost určená podle jiného právního předpisu upravujícího skladování výbušnin4) při zohlednění místních podmínek přiměřeně zvětší až na maximální vzdálenost ohroženou střepinovým účinkem uložené munice. Vymezení maximální vzdálenosti ohrožené střepinovým účinkem vychází z dokumentace uložené munice nebo se určí na základě zkoušky, o které se vyhotoví protokol, který podepíše muničář a který se přiloží k dokumentaci munice; při vymezení maximální vzdálenosti ohrožené střepinovým účinkem se přiměřeně zohlední stavební a technické řešení muničního skladiště. (5) U výbušnin zalaborovaných v munici se při určení bezpečnostních vzdáleností od skladů třídy nebezpečí A podle jiného právního předpisu upravujícího skladování výbušnin4) použije koeficient 1 pro třaskaviny a trhaviny a koeficient 0,25 pro střeliviny. (6) Všechna muniční skladiště, včetně volných složišť, přístřešků a míst pro manipulaci s municí, jsou zabezpečena proti účinkům blesku způsobem odpovídajícím technické normě ČSN EN 62305-1. (7) Elektrická zařízení a elektrické rozvody odpovídají požadavkům na zařízení v prostředích s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušin odpovídajícím technické normě ČSN 33 2340. (8) Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být požadavky uvedené v odstavci 4 splněny též přijetím opatření odpovídajících mezinárodnímu standardu v oblasti skladování munice nebo obdobnému standardu používanému ozbrojenými silami České republiky, který z takových mezinárodních standardů vychází (dále jen „mezinárodní standard“). Pokud mezinárodní standard stanoví konkrétní opatření pro skladování munice až od určitého množství zalaborované výbušniny, použijí se tato opatření i pro uložení munice obsahující jakékoli nižší množství zalaborované výbušniny. Opatření podle věty první a druhé se uvedou v dokumentaci muničního skladiště podle § 70r odst. 5 zákona; v případě, že mezinárodní standard ponechává konkrétní podobu přijatých opatření na uživateli nebo odkazuje na provedení technických zkoušek, dokumentace muničního skladiště obsahuje popis a odůvodnění přijetí konkrétní podoby přijatých opatření, popřípadě protokol o provedených technických zkouškách. § 19 Muniční skladiště, které je příručním skladempříručním skladem, splňuje požadavky na příruční skladpříruční sklad podle jiného právního předpisu upravujícího skladování výbušnin4), a to pro množství výbušniny zalaborované v munici ukládané v příručním skladupříručním skladu. § 20 Prevence rizika vzniku nebo rozšíření požáru nebo výbuchu uložené munice (1) Není-li uvedeno jinak, skladuje se munice ve stavbách určených k tomuto účelu podle jiného právního předpisu2). (2) Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru a) byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce, b) byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře, c) bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby, d) uživatelé mohli stavbu opustit nebo mohli být zachráněni pomocí jiných prostředků a e) byla brána v úvahu bezpečnost jednotek požární ochrany. Požadavky na způsob uložení munice § 21 (1) Munice se ukládá v nepoškozených obalech schválených pro přepravu daného druhu a typu munice podle Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)5). Není-li pro daný druh a typ munice schválen obal pro přepravu podle věty první, ukládá se munice v obalech zajišťujících bezpečné uložení munice a bezpečnou manipulaci s ní. Při uložení na paletách se použijí pouze nepoškozené palety. (2) Munice stejného druhu a typu se ukládá vždy odděleně od munice jiných druhů a typů. Společně v jedné místnosti je dovoleno skladovat pouze munici zařazenou do těch tříd snášenlivosti, u kterých je to podle Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) dovoleno. Umístění munice konkrétního druhu a typu v muničním skladišti se uvede v dokumentaci muničního skladiště podle § 70r odst. 5 zákona. (3) Je-li muniční skladiště rozděleno na více stavebně oddělených částí, například místností, kobek, oddělení nebo oddílů, označí se každá stavebně oddělená část popisem obsahujícím údaje o uložené munici a označení těchto stavebně oddělených částí a jejich maximální obloženíobložení jsou součástí dokumentace muničního skladiště podle § 70r odst. 5 zákona. Celkové maximální obloženíobložení muničního skladiště je dáno součtem obloženíobložení všech jeho stavebně oddělených částí podle věty první. (4) Na sebe lze uložit maximálně 3 palety munice, u nichž to druh a charakter munice, způsob balení a paletizace připouští, a to do celkové maximální výšky 3 m. Palety lze ukládat ve vzdálenosti minimálně 0,6 m od stěn skladiště, přičemž únikové cesty a pracovní průchody oproti každým vratům a kolem přední (čelní) stěny skladiště o šířce minimálně 1,2 m zůstanou volné. Munice se skladuje roztříděná podle ráže, druhu, série a roku výroby, popřípadě značky výrobce. Údaje o uložené munici se označují na skladištních lístcích umístěných viditelně u skladované munice. (5) V dokumentaci muničního skladiště se stanoví četnost a rozsah prováděných prověrek stavu uložené munice, jejích obalů, vybavení skladů a technických zabezpečovacích prostředků podle § 70r odst. 5 zákona. Nejmenší přípustný interval mezi prověrkami podle věty první je 30 kalendářních dnů. (6) Uložení munice na volných složištích a v přístřešcích se nepřipouští, s výjimkou manipulace s municí bezprostředně určenou k přepravě nebo zpracování. Doba uložení na volném složišti nebo v přístřešku nesmí přesáhnout 24 hodin; po celou dobu uložení munice je složiště nebo přístřešek střežen držitelem muničního průkazu. (7) Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být požadavky na způsob uložení munice splněny též přijetím opatření odpovídajících mezinárodnímu standardu. Pokud mezinárodní standard stanoví konkrétní opatření pro skladování munice až od určitého množství zalaborované výbušniny, použijí se tato opatření i pro uložení munice obsahující jakékoli nižší množství zalaborované výbušniny. Opatření podle věty první a druhé se uvedou v dokumentaci muničního skladiště podle § 70r odst. 5 zákona. § 22 (1) V muničním skladišti lze munici, včetně munice v obalech, pouze třídit, ukládat, překládat a odebírat. Otevírat obaly s municí lze v muničním skladišti pouze při kontrolních prohlídkách, inventarizaci či namátkové kontrole z důvodu zjištění počtů a laboračních údajů munice a při odběru munice. Jakoukoli jinou manipulaci s municí, například kompletaci, delaboraci, údržbu nebo opravu munice, není dovoleno v muničních skladištích provádět. (2) U speciální munice, například zápalné, dýmové nebo osvětlovací, mohou být vedle sebe umístěny nejvýše dvě hranice palet. Mezi dalšími dvěma hranicemi se ponechává kontrolní průchod, přičemž každý muniční obal musí být dosažitelný z podlahy muničního skladiště. Munice s fosforovou zápalnou náplní, například letecké pumy, se skladuje v muničním skladišti tak, aby byla umožněna snadná kontrola těsnosti jejích muničních obalů a rychlé vyjmutí vadných kusů. (3) V muničním skladišti není dovoleno skladovat hořlaviny, konzervační a čisticí prostředky, barvy a podobné látky. Látky podle věty první se ukládají mimo muniční skladiště v bednách, pod přístřešky a v jiných k tomu vyhrazených prostorech. ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ § 23 Přechodné ustanovení Zvláštní objekt, výlohy, vitríny nebo výkladce umístěné v uzamykatelných vnitřních prostorách budov určené k zabezpečení zbraní a střeliva, které odpovídají požadavkům na zabezpečení přechovávaných zbraní a střeliva stanoveným v nařízení vlády č. 338/2002 Sb., o technických požadavcích pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva a o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, a které byly k 31. červenci 2017 užívány k přechovávání zbraní a střeliva, se považují za technicky způsobilé ve smyslu části druhé tohoto nařízení. § 24 Závěrečné ustanovení Toto nařízení bylo oznámeno v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. § 25 Zrušovací ustanovení Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 338/2002 Sb., o technických požadavcích pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva a o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami. 2. Nařízení vlády č. 347/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 338/2002 Sb., o technických požadavcích pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva a o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami. 3. Nařízení vlády č. 503/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 338/2002 Sb., o technických požadavcích pro zabezpečení přechovávaných zbraní nebo střeliva a o podmínkách skladování, přechovávání a zacházení s černým loveckým prachem, bezdýmným prachem a zápalkami, ve znění nařízení vlády č. 347/2003 Sb. § 26 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2017. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr vnitra: Chovanec v. r. Příloha k nařízení vlády č. 217/2017 Sb. Největší dovolená množství černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek určených k prodeji přechovávaných v provozovně podnikatele v bytových domech a stavbách pro obchod Látky a předměty\| Bytový dům\| Stavba pro obchod ---\|---\|--- \| prodejní prostor\| přilehlý prostor\| prodejní prostor\| přilehlý prostor Černý lovecký prach\| nepřipouští se\| 3 kg (netto)\| nepřipouští se\| 16 kg (netto) Bezdýmný prach\| nepřipouští se\| 10 kg (netto)\| nepřipouští se\| 25 kg (netto) Zápalky pro pistolové a kulové náboje1)\| nepřipouští se\| 15 000 ks\| nepřipouští se\| 15 000 ks od každého typu2) Zápalky pro brokové náboje1)\| nepřipouští se\| 10 000 ks\| nepřipouští se\| 10 000 ks od každého typu3) Perkusní zápalky\| nepřipouští se\| 15 000 ks\| nepřipouští se\| 15 000 ks2) 1) Do celkového maximálního počtu zápalek se nezapočítávají zápalky zalaborované v nábojnicích nebo kompletních nábojích. 2) Maximálně 60 000 ks zápalek celkem. 3) Maximálně 40 000 ks zápalek celkem. 1) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 3 vyhlášky č. 225/2015 Sb., o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B. 4) Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů. 5) Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., v platném znění.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou, Rakouskou republikou a Slovenskou republikou o trojstátním hraničním bodu Dyje – Morava Vyhlášeno 26. 7. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2017, částka 25/2017 * Článek 1 - (1) Trojstátní hraniční bod Dyje - Morava je bodem styku státních hranic smluvních států a je stanoven jako nepohyblivý. Leží v korytě řeky Moravy v prostoru zaústění řeky Dyje do řeky Moravy na styku území české obce Lanžhot, rakouské obce Hohenau an der * Článek 2 - Příslušné orgány smluvních států zřízené na základě ustanovení dvoustranných smluv o státních hranicích uzavřených mezi smluvními státy (dále jen „příslušné orgány“) provedou v případě potřeby společnou kontrolu vyznačení trojstátního hraničního bodu Dyje * Článek 3 - Případné rozdílnosti názorů týkající se výkladu a provádění této smlouvy budou řešeny přímými konzultacemi mezi příslušnými orgány. Pokud nebudou vyřešeny tímto způsobem, budou řešeny diplomatickou cestou. * Článek 4 - (1) Tato smlouva podléhá ratifikaci. Depozitářem ratifikačních listin je vláda České republiky, která uložení každé ratifikační listiny neprodleně oznámí ostatním smluvním státům. Tato smlouva vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po ul 1 2 3 Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 8. 2017 46 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. září 2015 byla ve Vídni podepsána Smlouva mezi Českou republikou, Rakouskou republikou a Slovenskou republikou o trojstátním hraničním bodu Dyje - Morava. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval. Ratifikační listina Rakouské republiky byla uložena u depozitáře, vlády České republiky, dne 4. března 2016, ratifikační listina České republiky dne 15. dubna 2016 a ratifikační listina Slovenské republiky dne 27. června 2017. Smlouva vstupuje v platnost na základě svého článku 4 odst. 1 dne 1. srpna 2017. České znění Smlouvy se vyhlašuje současně. SMLOUVA mezi Českou republikou, Rakouskou republikou a Slovenskou republikou o trojstátním hraničním bodu Dyje - Morava Česká republika, Rakouská republika a Slovenská republika (dále jen „smluvní státy“) s ohledem na platné smluvní dokumenty o státních hranicích mezi smluvními státy, vedeny přáním udržovat státní hranice mezi smluvními státy zřetelné a upravit otázky s tím související, jakož i úmyslem prohlubovat přátelskou spolupráci mezi smluvními státy, majíce na zřeteli společný záměr stanovit státní hranice na řekách Dyji a Moravě jako nepohyblivé, se dohodly takto: Článek 1 (1) Trojstátní hraniční bod Dyje - Morava je bodem styku státních hranic smluvních států a je stanoven jako nepohyblivý. Leží v korytě řeky Moravy v prostoru zaústění řeky Dyje do řeky Moravy na styku území české obceobce Lanžhot, rakouské obceobce Hohenau an der March a slovenské obceobce Sekule. (2) Polohu trojstátního hraničního bodu Dyje - Morava určují technické dokumenty, a to Přehledný plán - příloha 1, Situační plán - příloha 2 a Seznam souřadnic a výšek - příloha 3. Přílohy jsou nedílnou součástí této smlouvy. (3) Trojstátní hraniční bod Dyje - Morava je nepřímo vyznačen třemi hraničními znaky, z nichž jeden je na území České republiky, jeden na území Rakouské republiky a jeden na území Slovenské republiky. Článek 2 Příslušné orgány smluvních států zřízené na základě ustanovení dvoustranných smluv o státních hranicích uzavřených mezi smluvními státy (dále jen „příslušné orgány“) provedou v případě potřeby společnou kontrolu vyznačení trojstátního hraničního bodu Dyje - Morava. Článek 3 Případné rozdílnosti názorů týkající se výkladu a provádění této smlouvy budou řešeny přímými konzultacemi mezi příslušnými orgány. Pokud nebudou vyřešeny tímto způsobem, budou řešeny diplomatickou cestou. Článek 4 (1) Tato smlouva podléhá ratifikaci. Depozitářem ratifikačních listin je vláda České republiky, která uložení každé ratifikační listiny neprodleně oznámí ostatním smluvním státům. Tato smlouva vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po uložení poslední ratifikační listiny. (2) Tato smlouva se sjednává na dobu neurčitou. (3) Tato smlouva může být měněna a doplňována na základě vzájemné dohody smluvních států. Změny a doplnění musí být provedeny písemnou formou a vstoupí v platnost podle postupu uvedeného v odstavci 1. Dáno ve Vídni dne 29. září 2015 ve třech původních vyhotoveních, každé v jazyce českém, německém a slovenském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. Za Českou republiku Ing. Jan Sechter v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Rakouské republice Za Rakouskou republiku Elisabeth Tichy-Fisslberger v. r. ředitelka právní a konzulární sekce Spolkového ministerstva pro Evropu, integraci a zahraničí Za Slovenskou republiku Juraj Macháč v. r. mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Slovenské republiky v Rakouské republice Příloha 1 ke Smlouvě mezi českou republikou, Rakouskou republikou a Slovenskou republikou o trojstátním hraničním bodu Dyje - Morava Přehledný plán 11.8MB Příloha 2 ke Smlouvě mezi Českou republikou, Rakouskou republikou a Slovenskou republikou o trojstátním hraničním bodu Dyje - Morava Situační plán 12.9MB Příloha 3 ke Smlouvě mezi Českou republikou, Rakouskou republikou a Slovenskou republikou o trojstátním hraničním bodu Dyje - Morava Seznam souřadnic a výšek TROJSTÁTNÍ HRANIČNÍ BOD DYJE - MORAVA DREILÄNDERGRENZPUNKT THAYA - MARCH TROJŠTÁTNY HRANIČNÝ BOD DYJE - MORAVA Hraniční znaky a hraniční body\| ETRS - 89\| S - JTSK\| Gauß-Krüger M 34 ---\|---\|---\|--- Grenzzeichen und Grenzpunkte B\| L\| Hel\| Y\| X\| HBpv\| Y\| X\| HAdria Hraničné znaky a hraničné body C-Ö\| C-S\| Ö-S\| °\| '\| ''\| °\| '\| ''\| m\| m\| m\| m\| m\| m\| m XI/6 C\| 41 C\| l/C\| 48\| 37\| 2,7487\| 16\| 56\| 26,2361\| 194,86\| 580 679,38\| 1 227 200,65\| 152\| 44 866,17\| 5 386 771,53\| 152,44 XI/6 Ö\| 41 Ö\| I/1 Ö\| 48\| 36\| 59,8337\| 16\| 56\| 22,8306\| 194,4\| 580 758,04\| 1 227 282,98\| 151,48\| 44 797,14\| 5 386 680,94\| 151,97 XI/6 S\| 41 S\| I/1 S\| 48\| 36\| 59,2416\| 16\| 56\| 26,6672\| 195,04\| 580 681,75\| 1 227 309,29\| 152,18\| 44 875,89\| 5 386 663,25\| 152,66 \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| \| DM, TM\| 41002\| 1.000\| 48\| 36\| 59,5439\| 16\| 56\| 24,7000\| -\| 580720,89\| 1 227 295,83\| -\| 44 835,49\| 5 386 672,32\| - \| 41001\| \| 48\| 37\| 1,1254\| 16\| 56\| 26,4365\| -\| 580680,48\| 1 227 250,91\| -\| 44 870,67\| 5 386 721,43\| -
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Změny č. 3 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti Vyhlášeno 26. 7. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 10. 2016, částka 25/2017 * 1\\. Článek 1 odst. 1, se nahrazuje následujícím zněním: * 2\\. Článek 1 odst. 3 se nahrazuje následujícím zněním: Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 7. 10. 2016 45 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 17. srpna 2016 a 7. září 2016 byla sjednána Změna č. 3 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti1). Změna č. 3 vstoupila v platnost dne 8. října 2016. Slovenské znění slovenské nóty a její překlad do českého jazyka a české znění české nóty, jež tvoří Změnu č. 3, se vyhlašují současně. PŘEKLAD č. 65/2016 Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest navrhnout následující: Protokol mezi Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaný dne 4. listopadu 2011 v Praze, změněný výměnou slovenské verbální nóty č.j. 58/2013 z 2. července 2013 a české verbální nóty č.j. 306027/2013-KKM z 5. září 2013 a dále změněný výměnou české verbální nóty č.j. 300331/2015-KKM ze dne 16. ledna 2015 a slovenské verbální nóty č.j. 20/2015 ze dne 1. dubna 2015 (dále jen „Protokol“) se mění takto: 1. Článek 1 odst. 1, se nahrazuje následujícím zněním: „1. Česká republika bude zastupovat Slovenskou republiku při udělování letištních tranzitních a krátkodobých víz (dále jen „vízová činnost“) na svých zastupitelských úřadech v: a) Afghánské islámské republice se sídlem v Kábulu - zastupování se omezuje na žádosti o vízum držitelů diplomatických a služebních pasů, b) Alžírské lidové demokratické republice, se sídlem v Alžíru, c) Etiopské federativní demokratické republice, se sídlem v Addis Abebě, d) Filipínské republice, se sídlem v Manile, e) Ghanské republice, se sídlem v Akkře, f) Irácké republice, se sídlem v Erbílu s konzulárním obvodem zahrnujícím provincie Erbíl, Dohuk a Sulaymania, g) Korejské lidově demokratické republice, se sídlem v Pchjongjangu, h) Mongolské republice, se sídlem v Ulánbátaru, i) Pákistánské islámské republice, se sídlem v Islámábádu.“ 2. Článek 1 odst. 3 se nahrazuje následujícím zněním: „3. Zastupitelské úřady uvedené v odstavci 1, písm. a) až i) a v odst. 2 převezmou zastupování ve vízové činnosti vůči žadatelům s legálním pobytem v zemi působnosti zastupitelského úřadu; žádosti o krátkodobá víza se budou přijímat v souladu s aktuální vízovou politikou států smluvních stran.“ Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze navrhuje, aby v případě, že česká strana bude s navrhovaným zněním souhlasit, tvořily tato nóta a souhlasná odpovědní nóta Změnu č. 3 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, která vstoupí v platnost třicátý (30.) den ode dne doručení odpovědní nóty. Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky o své hluboké úctě. V Praze, 17. srpna 2016 razítko Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Praha Č.j. 307057/2016 - KKM Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze a má čest potvrdit přijetí nóty Velvyslanectví Slovenské republiky č.j.: 65/2016 ze dne 17. srpna 2016, která zní následovně: „Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest navrhnout následující: Protokol mezi Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaný dne 4. listopadu 2011 v Praze, změněný výměnou slovenské verbální nóty č.j.: 58/2013 ze dne 2. července 2013 a české verbální nóty č.j.: 306027/2013-KKM ze dne 5. září 2013 a dále změněný výměnou české verbální nóty č. j.: 300331/2015-KKM ze dne 16. ledna 2015 a slovenské verbální nóty č.j.: 20/2015 ze dne 1. dubna 2015 (dále jen „Protokol“) se mění takto: 1. Článek 1 odst. 1, se nahrazuje následujícím zněním: „1. Česká republika bude zastupovat Slovenskou republiku při udělování letištních tranzitních a krátkodobých víz (dále jen „vízová činnost“) na svých zastupitelských úřadech v: a) Afghánské islámské republice, se sídlem v Kábulu - zastupování se omezuje na žádosti o vízum držitelů diplomatických a služebních pasů, b) Alžírské lidové demokratické republice, se sídlem v Alžíru, c) Etiopské federativní demokratické republice, se sídlem v Addis Abebě, d) Filipínské republice, se sídlem v Manile, e) Ghanské republice, se sídlem v Akkře, f) Irácké republice, se sídlem v Erbílu, s konzulárním obvodem obsahujícím provincie Erbíl, Dohuk a Salaymania g) Korejské lidovědemokratické republice, se sídlem v Pchjongjangu, h) Mongolské republice, se sídlem v Ulánbátaru, i) Pákistánské islámské republice, se sídlem v Islamábádu.“ 2. Článek 1 odst. 3 se nahrazuje následujícím zněním: „3. Zastupitelské úřady uvedené v odst. 1 písm. a) až i) a v odst. 2 převezmou zastupování ve vízovém provádění vůči žadatelům s legálním pobytem ve státu působnosti zastupitelského úřadu; žádosti o krátkodobá víza se budou přijímat v souladu s aktuální vízovou politikou států smluvních stran.“ Slovenská strana navrhuje, aby v případě, že česká strana bude s navrhovaným zněním souhlasit, tvořily tato nóta a souhlasná odpovědní nóta Změnu č. 3 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, která vstoupí v platnost třicátý (30.) den ode dne doručení odpovědní nóty. Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky o své hluboké úctě.“ Ministerstvo zahraničních věcí České republiky má čest sdělit, že výše uvedená nóta a tato nóta tvoří Změnu č. 3 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, která vstoupí v platnost třicátým dnem ode dne doručení této odpovědní nóty. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky si dovoluje požádat Velvyslanectví Slovenské republiky, aby laskavě potvrdilo datum přijetí této nóty a datum vstupu v platnost výše uvedené změny Protokolu. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze svou hlubokou úctou. V Praze 7. září 2016 Velvyslanectví Slovenské republiky Praha 1) Dohoda mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaná v Praze dne 4. listopadu 2011, byla vyhlášena pod č. 103/2011 Sb. m. s. Protokol mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaný v Praze dne 4. listopadu 2011, byl vyhlášený pod č. 104/2011 Sb. m. s. Změna Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaného dne 4. listopadu 2011, sjednaná výměnou nót ze dne 2. července 2013 a 5. září 2013, byla vyhlášena pod č. 78/2013 Sb. m. s. Změna č. 2 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o provádění Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky o vzájemném zastupování prostřednictvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států při výkonu vízové činnosti, podepsaného dne 4. listopadu 2011, sjednaná výměnou nót ze dne 16. ledna 2015 a 1. dubna 2015, byla vyhlášena pod č. 29/2015 Sb. m. s.
Vyhláška č. 216/2017 Sb.	Vyhláška č. 216/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 76/1996 Sb., a vyhláška č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění vyhlášky č. 340/2001 Sb. Vyhlášeno 21. 7. 2017, datum účinnosti 1. 8. 2017, částka 79/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna vyhlášky, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin * ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost * ČÁST TŘETÍ - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ * ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 8. 2017 216 VYHLÁŠKA ze dne 10. července 2017, kterou se mění vyhláška č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 76/1996 Sb., a vyhláška č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění vyhlášky č. 340/2001 Sb. Český báňský úřad stanoví podle § 22 odst. 6 a 17, § 30 odst. 2 a § 36 odst. 6 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 206/2015 Sb. a zákona č. 451/2016 Sb.: ČÁST PRVNÍ Změna vyhlášky, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin Čl. I Vyhláška č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 76/1996 Sb., se mění takto: 1. V úvodní větě vyhlášky se slova „§ 23 odst. 7 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu“ nahrazují slovy „§ 22 odst. 6 a § 30 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušinách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 376/2007 Sb. a zákona č. 451/2016 Sb.“. 2. § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 až 3 zní: „§ 1 Předmět úpravy Tato vyhláška stanoví a) technické požadavky na umístění a provedení staveb a ploch určených k výzkumu, vývoji, výrobě, zkoušení, ničení, zneškodňování nebo zpracování výbušnin1), a to včetně výroby, laborace, delaborace nebo ničení střeliva nebo munice2) nebo výroby pyrotechnických výrobků3), je-li při těchto činnostech nakládáno s výbušninou, a b) třídy nebezpečí výbušnin. 1) § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění zákona č. 229/2016 Sb.“. 3. V § 2 písmeno a) zní: „a) objektem stavba nebo plocha určená k výzkumu, vývoji, výrobě, zkoušení, ničení, zneškodňování nebo zpracování výbušnin,“. 4. V § 2 písm. c) se slova „místem nebo objektem, v němž se vyrábějí, zpracovávají a skladují výbušniny, nebo hranicí místa manipulace s výbušninami a ohroženým objektem“ nahrazují slovy „objektem a okolní stavbou nebo plochou, které tato vyhláška přiznává ochranu (dále jen „ohrožená stavba“)“. 5. V § 2 písm. d) se slovo „objektu“ nahrazuje slovy „ohrožené stavby“. 6. V § 2 se písmena p) až s) a w) až y) zrušují. Dosavadní písmena t) až v) se označují jako písmena p) až r) a dosavadní písmeno z) se označuje jako písmeno s). 7. V § 2 písm. p) se slovo „objektům“ nahrazuje slovy „stavbám“. 8. V nadpisu části druhé se slovo „, STŘELNIC“ zrušuje. 9. Poznámka pod čarou č. 4 zní: „4) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 4 odst. 1 se slova „podle přílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky“ nahrazují slovy „podle přílohy č. 1 vyhlášky o skladování výbušnin5)“. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 342/2001 Sb., vyhlášky č. 200/2006 Sb. a vyhlášky č. 12/2017 Sb.“. 11. V § 5 odstavce 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 6 znějí: „(1) Bezpečnostní vzdálenost se stanoví podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. (2) Při výpočtu bezpečnostní vzdálenosti se do obložení zahrnují všechny výbušniny, s výjimkou výbušnin 1.4S podle Přílohy A k Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)6). Jsou-li v objektu výbušniny různých tříd nebezpečí, určí se bezpečnostní vzdálenosti pro výbušninu nejvyšší třídy a skupiny nebezpečí, přičemž se počítá s celkovým obložením. Je-li dílčí část objektu oddělena od ostatních způsobem zamezujícím eskalaci následků vlivem iniciace výbušnin i v ostatních částech, lze pro stanovení bezpečnostní vzdálenosti použít dílčí obložení části objektu; požadavek se považuje za splněný, je-li dílčí část objektu od ostatních oddělena způsobem zamezujícím přenos výbuchu a požáru. Při určování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma vzájemně se ohrožujícími objekty se stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý objekt zvlášť, přičemž rozhodující je větší z nich. Bezpečnostní vzdálenost se počítá od stěny nebo hrany ohrožujícího prostoru. 6) Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb.“. 12. V § 5 odstavce 4 a 5 znějí: „(4) Pokud se v objektu nachází též střelivo, munice či pyrotechnické výrobky v rámci jejich výroby, laborace nebo delaborace, použijí se odstavce 1 až 3 a § 4 obdobně. (5) Pokud je ohroženou stavbou stavba určená pro střelivo, munici nebo pyrotechnické výrobky, použijí se odstavce 1 až 3 a § 4 obdobně.“. 13. V § 6 odst. 1 větě čtvrté se číslice „8“ nahrazuje číslicí „5“. 14. V § 7 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Požadavek podle věty první se považuje za splněný, jsou-li použity stavební výrobky třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B, a v případě stavebních výrobků ze dřeva výrobky s úpravou zajišťující třídu reakce na oheň B, klasifikované podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb7).“. Poznámka pod čarou č. 7 zní: „7) § 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.“. 15. V § 8 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Obložení příručního skladu se pro účely stanovení bezpečnostních vzdáleností připočítává k obložení objektu, ve kterém je zřízen, není-li splněna podmínka podle § 5 odst. 2 věty třetí.“. 16. V § 13 odst. 1 se slova „a před nebezpečnými účinky statické elektřiny“ zrušují a na konci odstavce 1 se doplňují věty „V prostorách s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin v důsledku účinků statické elektřiny se provedou opatření proti hromadění elektrického náboje. V prostorách s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin se mohou použít jen elektrická zařízení určená do tohoto prostředí; tento požadavek se považuje za splněný, jestliže je vyhověno požadavkům české technické normy, která stanoví požadavky na elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin8).“. Poznámka pod čarou č. 8 zní: „8) ČSN 33 2340 Elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin.“. 17. V § 13 odst. 2 se slova „Objekty, ve kterých přerušení elektrického proudu by mohlo způsobit“ nahrazují slovy „Objekty, ve kterých by přerušení dodávky elektrického proudu mohlo způsobit ohrožení osob,“. 18. § 14 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 zní: „§ 14 Pomocné prostory (1) Do objektu lze umístit jen nezbytně nutná technická a technologická zařízení související s danou výrobní operací a zřizují se v nich jen nezbytně nutné prostory související s danou výrobní operací. (2) Zřizuje-li se v objektu sanitární zařízení9) nebo prostor nebo úkryt pro obsluhu, musí být oddělen od zbylé části objektu způsobem omezujícím ohrožení osoby v tomto prostoru nebo úkrytu se nacházející; nezřizují se však v zářezu valu. Věta první se použije obdobně pro kancelářské prostory a laboratoře; jde-li o laboratoř určenou k nakládání s výbušninami, nesmí její obložení převýšit hodnotu podle § 18 odst. 1. 9) § 54 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.“. 19. V § 15 se odstavce 2 a 3 zrušují. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2. 20. V § 16 odst. 2 se slova „zkušebny, vývojová pracoviště a střelnice,“ nahrazují slovy „zkušebny a vývojová pracoviště“. 21. V § 17 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4. 22. V § 18 se odstavce 2 až 4 a 8 zrušují. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 2 až 4 a dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 5. 23. V § 18 odst. 3 se za slovo „umístěné“ vkládá slovo „zpravidla“. 24. V § 19 odstavec 1 zní: „(1) Zkušebny slouží k stanovování a ověřování funkčních a jiných vlastností výbušnin.“. 25. V § 19 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Zkušebna musí být rovněž zabezpečena proti vstupu nepovolaných osob oplocením nebo jiným vhodným způsobem.“. 26. V § 19 odstavec 4 zní: „(4) V případě, že zkoušky výbušnin ve zkušebně ohrožují obsluhu, zkušebna musí být opatřena vhodným úkrytem pro obsluhu, a to ve vzdálenosti zamezující ohrožení osoby v něm se nacházející nebo v provedení zamezujícím ohrožení osoby v něm se nacházející.“. 27. § 20 se včetně nadpisu zrušuje. 28. Část třetí se včetně nadpisu zrušuje. 29. V § 29 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 30. Příloha č. 1 se včetně nadpisu zrušuje. 31. V příloze č. 2 u druhu výroby „Výroba třaskavin a třaskavých složí“ se ve sloupci C věta „Objekty výroby a úpravy třaskavin a třaskavých složí mokrou cestou s obsahem zvlhčovadla nad 10 %.“ zrušuje. 32. V příloze č. 2 u druhu výroby „Výroba černého prachu a jeho zpracování“ se ve sloupci C věta „Výroba dvojné směsi na bázi ledek-uhlí, ledek-síra, zpracování a laborace černého prachu za sucha“ zrušuje. 33. V příloze č. 2 u druhu výroby „Výroba a zpracování trhavin plastických, poloplastických a sypkých s výbušninami skupin AII a AIII“ se ve sloupci C věta „Objekty pro přípravu vsádky dinitrolátek (tavení, čerpání, vážení)“ zrušuje. 34. V příloze č. 2 se řádek druhu výroby „Výroba trhavin DAP a emulsních trhavin“ zrušuje. 35. V příloze č. 2 u druhu výroby „Výroba pyrotechnických složí skupiny 1“ se ve sloupci D věta „Příprava oxidovadel a kovových prášků pro pyrotechnické slože skupiny 1“ zrušuje. 36. V příloze č. 2 u druhu výroby „Výroba munice s trhavinovou náplní třídy A“ se ve sloupci B věty „Výroba a kompletace náplní bezdýmného prachu, kompletace nábojek, sestava zápalkových šroubů, zapalovačů a rozněcovačů. Povrchová úprava munice (stříkání apod.). Balení“ zrušují a ve sloupci C se za text „200 g)“ doplňují slova „. Výroba a kompletace náplní bezdýmného prachu, kompletace nábojek, sestava zápalkových šroubů, zapalovačů a rozněcovačů.“. 37. V příloze č. 3 odst. 1 se slova „ohroženého objektu a stupně jeho“ nahrazují slovy „ohrožené stavby a stupně jejího“. 38. V příloze č. 3 odst. 2 se slova „ohroženého objektu, jeho“ nahrazují slovy „ohrožené stavby, jejího“. 39. V příloze č. 3 odst. 4 se slovo „koeficientu“ nahrazuje slovy „vybraných koeficientů“. 40. V příloze č. 3 odst. 6 písm. c) a odst. 7 písm. c), tabulce č. 1 v řádku bezpečnostního pásma 2 a tabulce č. 4 v řádku bezpečnostního pásma 3 se slovo „sociální“ nahrazuje slovem „sanitární“. 41. V příloze č. 3 odst. 2, odst. 6 písm. a), odst. 7 písm. a), tabulkách č. 1 a 4 v řádku bezpečnostního pásma 1 se slovo „výrobní“ zrušuje. 42. V příloze č. 3 odst. 3 a nadpisu tabulky č. 2 se slovo „výrobních“ zrušuje. 43. V příloze č. 3 odst. 6 písm. c) a odst. 7 písm. c) se slovo „objekty“ nahrazuje slovem „stavby“. 44. V příloze č. 3 odst. 6 písm. b) a odst. 7 písm. b) se slova „výrobní objekt“ nahrazují slovy „stavbu pro výrobu a skladování“. 45. V příloze č. 3 odst. 8 se slova „a ohroženého objektu“ nahrazují slovy „objektu a ohrožené stavby“. 46. V příloze č. 3 odst. 11 se slova „nebo se nestanoví“ zrušují. 47. V příloze č. 3 se odstavce 13 a 14 zrušují. 48. V příloze č. 3 tabulkách č. 1, 2 a 4 se slova „Ohrožený objekt“ nahrazují slovy „Ohrožená stavba“ a v tabulce č. 1 se slova „Stupeň poškození objektu“ nahrazují slovy „Stupeň poškození stavby“. 49. V příloze č. 3 tabulkách č. 1 a 4 v řádku bezpečnostního pásma 1 se slova „objekty malé důležitosti“ nahrazují slovy „stavby malé důležitosti“. 50. V příloze č. 3 tabulkách č. 1 a 4 v řádku bezpečnostního pásma 1 se slova „a střelnice“ zrušují. 51. V příloze č. 3 tabulce č. 4 v řádku bezpečnostního pásma 2 se slova „Výrobní objekty“ nahrazují slovy „Stavby pro výrobu a skladování“ a v řádku bezpečnostního pásma 3 se slovo „objekty“ nahrazuje slovem „stavby“. Čl. II Přechodné ustanovení Při změně dokončeného objektu, udržovacích pracích nebo změně v užívání objektu musí být objekt uveden do souladu s vyhláškou č. 102/1994 Sb., ve znění účinném po nabytí účinnosti této vyhlášky. Při změně části objektu nebo udržovacích pracích na části objektu musí být uvedena příslušná část objektu do souladu s vyhláškou č. 102/1994 Sb., ve znění účinném po nabytí účinnosti této vyhlášky. ČÁST DRUHÁ Změna vyhlášky, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost Čl. III Vyhláška č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění vyhlášky č. 340/2001 Sb., se mění takto: 1. V úvodní větě vyhlášky se slova „§ 6 odst. 6, § 23 odst. 7, § 33 odst. 5, § 36 odst. 6 a v dohodě s ministerstvem průmyslu České republiky podle § 23 odst. 7 a § 36 odst. 7 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb.“ nahrazují slovy „§ 22 odst. 17 a § 36 odst. 6 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušinách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 206/2015 Sb. a zákona č. 451/2016 Sb., (dále jen „zákon“)“. 2. § 1 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 a 16 zní: „§ 1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška stanoví a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě, zpracování, výzkumu, vývoji, zkoušení, ničení a zneškodňování výbušnin1) (dále jen „práce s výbušninami“), b) obsah provozní dokumentace pro činnosti podle písmene a), c) rozsah a podmínky výuky a podmínky získání způsobilosti k zacházení s výbušninami při zneškodňování a ničení výbušnin v procesu výroby a zpracování výbušnin, d) požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost pracovníků při výrobě, zpracování, výzkumu, vývoji a zkoušení výbušnin, a e) druhy a obsah detekčních látek v plastických trhavinách. (2) Tato vyhláška se nevztahuje na ničení selhávek v místě provádění trhacích prací podle jiného právního předpisu16). 1) § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 16) Vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů.“. 3. V § 2 odst. 3 se slova „při němž pracovník určený k této činnosti se nesmí od pracovníků vzdálit“ nahrazují slovy „a to organizací pověřeným pracovníkem, který se nesmí od pracovníků vzdálit, anebo jiným vhodným způsobem zaručujícím obdobnou míru ochrany“. 4. § 3 včetně nadpisu zní: „§ 3 Způsobilost pro práce s výbušninami Osoba, která provádí práce s výbušninami, jakož i osoba, která provádí úkoly v hodnocení a prevenci rizik při práci s výbušninami a osoba vypracovávající a schvalující provozní dokumentaci podle této vyhlášky musí mít odbornou způsobilost nejméně v rozsahu stanoveném v čl. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce.“. 5. § 4 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 2 zní: „§ 4 Pyrotechnik Podmínky získání oprávnění pyrotechnika k zacházení s výbušninami při zneškodňování a ničení výbušnin v procesu výroby a zpracování výbušnin, včetně výzkumu, vývoje a pokusné výroby, splňuje žadatel, pokud kromě požadavku na věk podle § 35 odst. 2 zákona a) je plně svéprávný, b) dosáhl alespoň základního vzdělání, c) je bezúhonný podle § 34 odst. 2 zákona, d) je zdravotně způsobilý k nakládání s výbušninami, což doloží příslušným lékařským posudkem; za zdravotně způsobilého nelze uznat toho, kdo trpí nemocemi vylučujícími zdravotní způsobilost k práci při nakládání s výbušninami podle vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče2), e) je odborně způsobilý pro práce s výbušninami podle § 3 a f) absolvoval výuku v pyrotechnickém kurzu podle učebních osnov uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce a úspěšně složil zkoušku, jíž je výuka v pyrotechnickém kurzu zakončena, k prokázání teoretických a praktických znalostí potřebných pro ničení a zneškodňování výbušnin podle zkušebního řádu uvedeného v příloze č. 1 k této vyhlášce. 2) Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).“. 6. § 5 a 7 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 3 až 5 zrušují. 7. V § 6 odst. 2 se slova „přihlašování a“ zrušují. 8. V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; zjistí-li při práci s výbušninami nepravidelnosti a podezřelé jevy, z nichž se dá usuzovat na nebezpečí výbuchu, nesmí dále pokračovat v práci s výbušninami a musí ohrožený prostor opustit“. 9. V § 9 odst. 3 se slova „odpovědným zástupcem organizace“ nahrazují slovy „organizací, a to nejméně jednou za rok“. 10. V § 9 odst. 5 se slova „pro pracovníky při práci s výbušninami a při změně druhu práce preventivní zdravotnické prohlídky podle zvláštních předpisů.7)“ nahrazují slovy „stálý dozor.“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje. 11. § 11 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 8 a 9 zrušuje. 12. V § 12 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 11 se označují jako odstavce 1 až 10. 13. V § 12 odst. 1 větě první se slova „, jejichž užívání může ovlivnit provoz objektu,“ zrušují a na konci odstavce 1 se doplňují věty „Vnější prostor do vzdálenosti 5 m od vnější stěny nebo hrany objektu a vnitřní strana ochranného valu musí být průběžně zbavovány hořlavého porostu a materiálu. Únikové cesty a nouzové východy musí být udržovány průchodné. Dopravní cesty a cesty pro chůzi musí být udržovány tak, aby přeprava včetně přenášení výbušnin po dopravních cestách a chůze po cestách pro chůzi byla vždy bezpečná.“. 14. V § 12 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V objektu smí být hořlavá kapalina, plyn nebo jiný snadno hořlavý materiál jen v množství nezbytně nutném pro pracovní úkony, a to ve vhodných nádobách, na stanoveném místě a musí být označeny způsobem předepsaným v provozní dokumentaci.“. 15. V § 12 odstavec 10 zní: „(10) Pro laboratoře a zkušebny se použijí přiměřeně odstavce 2 a 4, přičemž v nich mohou být trvale ukládány vzorky výbušnin, pracuje-li se s nimi pravidelně.“. 16. V § 13 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 11 se označují jako odstavce 1 až 10. 17. V § 13 odst. 7 se slova „hromadnému, těžkému nebo smrtelnému úrazu“ nahrazují slovy „události, jež podléhá ohlašovací povinnosti podle § 6 odst. 3 písm. b) zákona nebo jiného právního předpisu17)“ a slova „od úrazu“ se nahrazují slovy „od takové události“. Poznámka pod čarou č. 17 zní: „17) Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění nařízení vlády č. 170/2014 Sb.“. 18. V § 13 odstavce 9 a 10 znějí: „(9) Požadavky na obsah provozní dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce. (10) Na výzkum a vývoj výbušnin a na výrobu výbušnin v laboratořích nebo poloprovozu, jakož i na zkoušení výbušnin, nejedná-li se o provádění funkčních zkoušek sériově vyráběných výbušnin, se použijí přiměřeně požadavky odstavců 1 až 9; v provozní dokumentaci však musí být a) určen pracovník odpovědný za tuto činnost, b) stanoveny obecné bezpečnostní pokyny a c) stanoveno nejvyšší povolené množství výbušnin pro toto pracoviště.“. 19. § 14 včetně nadpisu zní: „§ 14 Opravy strojů a zařízení (1) Nejde-li o opravu standardně prováděnou podle provozní dokumentace, provádí se oprava stroje a zařízení jen na základě písemného příkazu k opravě vydaného organizací. Příkaz k opravě je součástí provozní dokumentace a obsahuje alespoň a) vymezení stroje nebo zařízení včetně vymezení pracoviště, kde bude oprava provedena, b) popis postupu opravy, c) nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu před zahájením opravy, v jejím průběhu a případně po jejím skončení, včetně očištění od zbytků výbušnin a kontroly čistoty, d) určení osob odpovědných za provedení opravy, e) způsob kontroly plnění opatření podle písmene c) a kontroly provádění opravy, včetně určení odpovědnosti za tuto činnost, a f) časové vymezení platnosti příkazu, datum jeho vydání a podpis vydávající osoby. (2) O provedení opravy podle příkazu pořídí organizace záznam, který je součástí provozní dokumentace. (3) Má-li být oprava prováděna jinou osobou než pracovníkem organizace, stroj nebo zařízení se nejpozději před jeho předáním k opravě jinému subjektu dokonale očistí od zbytků výbušnin a jiných nebezpečných látek a směsí; odstavce 1 a 2 se použijí přiměřeně.“. 20. V § 15 odst. 3 se na konci textu doplňují slova „a nepřenosnými zapalovači“. 21. V § 15 odstavec 4 zní: „(4) Použití otevřeného ohně je dovoleno jen v nezbytně nutných případech, po provedení opatření vylučujících možnost výbuchu nebo požáru a současně za podmínky, že provozní dokumentace takový postup připouští. Nepřipouští-li provozní dokumentace takový postup, lze tak učinit též na základě písemného povolení organizace; písemné povolení tvoří součást provozní dokumentace.“. 22. § 16 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10 zní: „§ 16 Elektrická zařízení a elektrostatická energie V prostorách s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin v důsledku účinků statické elektřiny se provedou opatření proti hromadění elektrického náboje. V prostorách s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin se mohou použít jen elektrická zařízení určená do tohoto prostředí. Tyto požadavky se považují za splněné, jestliže je vyhověno požadavkům české technické normy, která stanoví požadavky na elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin a požadavkům české technické normy stanovící požadavky na vyloučení nebezpečí statické elektřiny10). 10) ČSN 33 2340 Elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin. ČSN CLC/TR 60079-32-1 Výbušné atmosféry - Část 32-1: Návod na ochranu před účinky statické elektřiny.“. 23. § 17 se včetně nadpisu zrušuje. 24. V nadpise části šesté se za slovo „BALENÍ,“ vkládá slovo „VNITROPODNIKOVÁ“ a slovo „EVIDENCE,“ se zrušuje. 25. § 18 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 11 zní: „§ 18 Balení a vnitropodniková přeprava (1) Obal výbušniny musí být proveden tak, aby a) chránil výbušninu před vnějšími vlivy prostředí, b) jeho obsah nemohl uniknout, c) byl k výbušnině netečný a neznamenal riziko její iniciace, d) umožňoval snadné vyjmutí výbušniny z něj a e) při předepsané manipulaci nedošlo k jeho samovolnému otevření ani k poškození výbušniny. (2) Požadavky odstavce 1 se považují za splněné, jsou-li splněny požadavky na obaly podle Přílohy A k Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) a podle přímo použitelného předpisu upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí11). (3) Výbušnina určená k vnitropodnikové přepravě se na jejím obale zřetelně označí alespoň názvem výbušniny a datem výroby nebo jiným údajem umožňujícím jeho identifikaci. Pro vzorky výbušnin se použije obdobně věta první. (4) Vnitropodniková přeprava včetně přenášení výbušnin se řídí provozní dokumentací zpracovanou podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. 11) Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb. Čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.“. 26. § 19 a 21 se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 12 zrušují. 27. V § 20 odst. 2 a v příloze č. 3 čl. 1 odst. 2 se slova „schválených technologických postupů“ nahrazují slovy „provozní dokumentace“. 28. § 22 včetně nadpisu zní: „§ 22 Ponechání místa v původním stavu K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při práci s výbušninami se na místě, kde se přihodil závažný pracovní úraz nebo kde došlo k závažné události, nebezpečnému stavu nebo závažné provozní nehodě (havárii), které podléhají ohlašovací povinnosti podle zákona, nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo neurčil jinak. Požadavek věty první se neuplatní v případě záchrany postižených, dalších záchranných prací nebo vylučuje-li to bezpečnost provozu. V takových případech organizace, je-li to možné, pořizuje z místa před započetím příslušných úkonů dokumentaci s vyznačením provedených změn. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.“. 29. V § 23 se věta první zrušuje a za slova „Detekční látkou“ se vkládají slova „pro účely značkování plastických trhavin“. 30. V § 25 se odstavec 2 a označení odstavce 1 zrušují. 31. V příloze č. 1 články 1 a 2 včetně poznámky pod čarou č. 18 znějí: „Čl. 1 Podmínky pro získání odborné způsobilosti podle § 3 1. Podmínkou pro získání odborné způsobilosti podle § 3 je absolvování výuky v kurzu podle osnovy uvedené v odstavci 2 a ověření znalostí nezbytných k bezpečnému provádění prací s výbušninami. Způsob ověření znalostí stanoví organizace. 2. Časový rozsah výuky podle odstavce 1 činí alespoň 40 hodin rozvržených do dvou po sobě jdoucích týdnů. Výuka se řídí osnovou stanovenou organizací s přihlédnutím k zařazení pracovníka a druhu prací s výbušninami prováděných v organizaci, a to alespoň v následujícím rozsahu: a) nauka o výbušninách a obecných vlastnostech výbušnin, b) výbušniny, se kterými organizace nakládá, a vlastnosti těchto výbušnin, c) technologie, které při pracích s výbušninami organizace využívá, d) předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a bezpečnosti provozu při práci s výbušninami. 3. Časový rozsah výuky podle odstavce 2 lze přiměřeně zkrátit, případně i výjimečně od výuky upustit, jde-li o osobu, která a) má provádět práce s výbušninami v rámci studia akreditovaného studijního programu nebo oboru vysoké školy zaměřeného na výbušniny, b) je absolventem akreditovaného studijního programu nebo oboru vysoké školy zaměřeného na výbušniny, c) vykonávala práce s výbušninami v pracovně-právním vztahu u jiné organizace v uplynulých 10 letech nejméně po dobu 2 let nebo absolvovala výuku v kurzu podle odstavce 1, d) získala profesní kvalifikaci pro práci s výbušninami podle jiného právního předpisu18), je-li taková kvalifikace k dispozici, nebo e) je držitelem oprávnění pyrotechnika, střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů, vydaného orgánem státní báňské správy. Čl. 2 Rozsah a podmínky výuky v pyrotechnickém kurzu 1. Časový rozsah výuky v pyrotechnickém kurzu podle § 4 písm. f) činí alespoň 100 hodin rozvržených do čtyř po sobě jdoucích týdnů. Výuka se řídí osnovou alespoň v následujícím rozsahu: a) bezpečnostní předpisy pro práci s výbušninami a základní práva a povinnosti pyrotechnika, b) základní prostředky trhací techniky a pomůcky pyrotechnika a způsob jejich použití, elektrický a neelektrický roznět, c) ničení výbušnin pálením, d) ničení výbušnin výbuchem, e) zneškodňování výbušnin vyluhováním a chemickou cestou, f) ničení zbytků výbušnin ve výrobním zařízení, g) ničení neshodných výrobků, zmetků a smetků, h) základy konstrukce výrobků obsahujících výbušniny a jejich ničení. 2. Podmínkami výuky v pyrotechnickém kurzu podle zákona jsou a) odborná úroveň učebních osnov a učebních textů, zejména zohlednění právních předpisů a nejnovějších poznatků vědy a techniky a jejich schválení podle zákona, b) vlastnictví nebo na základě smlouvy zajištění prostor k výuce, zejména ke stavbám nebo plochám určeným k ničení a zneškodňování výbušnin v rámci výuky, c) zajištění výuky nezbytným počtem fyzických osob s odborným výcvikem, znalostmi a schopnostmi. 18) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.“. 32. V příloze č. 1 se články 3 a 4 včetně nadpisů zrušují. Dosavadní článek 5 se označuje jako článek 3. 33. V příloze č. 1 čl. 3 se odstavce 7 a 8 zrušují. 34. Příloha č. 2 včetně nadpisu zní: „Příloha č. 2 k vyhlášce č. 327/1992 Sb. OBSAH PROVOZNÍ DOKUMENTACE Čl. 1 Obecný obsah provozní dokumentace 1. Provozní dokumentaci vypracovává a schvaluje organizací pověřená osoba podle postupů a podmínek stanovených organizací. 2. Obsah provozní dokumentace může být rozdělen do vzájemně provázaných samostatných částí upravujících dílčí skutečnosti. 3. Provozní dokumentace obsahuje titulní list s názvem výrobku nebo činnosti, pro něž je určena, údaje o osobách, které ji vypracovaly a schválily, včetně dat, kdy tak bylo učiněno, a jejich podpisů. Titulní list rovněž obsahuje přehled změn uvedených údajů, došlo-li k jejich změně. Pro provozní dokumentaci vypracovávanou a schvalovanou v elektronické podobě platí věta první obdobně; namísto podpisu fyzického lze využít uznávaného elektronického podpisu nebo obdobného identifikátoru stanoveného organizací. 4. Pro změnu provozní dokumentace se použijí obdobně odstavce 1 až 3. Při změně provozní dokumentace se přihlíží k nutnosti ověření příslušných změn v provozních podmínkách. Čl. 2 Obsah vybrané provozní dokumentace 1. Provozní dokumentace pro výrobu nebo zpracování výbušnin, včetně laborace a delaborace střeliva a munice nebo výroby pyrotechnických výrobků, a provozní dokumentace pro provádění funkčních zkoušek sériově vyráběných výbušnin obsahuje alespoň a) charakteristiku hotového výrobku, zejména název, vnější vzhled, složení, vlastnosti, požadavky, které musí splňovat, včetně přehledu případných povinných zkoušek, a údaje o jeho balení pro skladování a přepravu, b) seznam potřebných surovin s uvedením požadavků, které musí splňovat, c) přehled potřebného výrobního zařízení a pomůcek, d) schéma procesu včetně popisu sledu operací, uspořádání jednotlivých operací v prostoru a popis pohybu materiálů, e) popis jednotlivých operací, údaje o časovém sledu a trvání jednotlivých operací a spotřební normy, f) způsob kontroly výroby včetně principů měření a regulace, g) podrobný popis jednotlivých dílčích operací obsahující: ga) podrobný popis způsobu práce a obsluhy zařízení včetně podrobného popisu kontroly, gb) vymezení odpovědnosti pracovníků, gc) údaje o obložení výbušninami pro jednotlivé objekty a pracoviště, gd) přehled předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků, ge) vymezení počtu pracovníků a gf) nezbytná bezpečnostní opatření stanovená podle místních podmínek včetně opatření pro případ poruchy. 2. Provozní dokumentace pro ničení a zneškodňování výbušnin obsahuje alespoň a) vymezení způsobu ničení výbušniny, b) vymezení používaného zařízení, c) způsob přípravy materiálu pro ničení, d) bezpečnostně technická omezení, zejména nejvyšší hmotnost ničené výbušniny, tloušťku a šířku vrstvy nebo počet najednou ničených kusů, e) způsob iniciace nebo zážehu a k tomu potřebné prostředky včetně postupu při odstraňování selhávky, f) způsob ochrany prostoru pro ničení nebo zneškodňování výbušnin, včetně opatření k zamezení vstupu nepovolaných osob, g) opatření pro ochranu zúčastněných osob a okolí, h) vymezení odpovědnosti a i) údaje o obložení výbušninami. 3. Provozní dokumentace pro vnitropodnikovou přepravu včetně přenášení výbušnin obsahuje alespoň a) vymezení způsobu přepravy a přenášení výbušnin, vymezení prostředků pro tuto činnost a způsob ověřování jejich způsobilosti, b) vymezení přepravních obalů a způsob ověřování jejich způsobilosti, c) vymezení dopravních cest a způsob zajišťování jejich sjízdnosti nebo schůdnosti, d) způsob uložení a zajištění výbušniny v prostředku pro její přepravu nebo přenášení, včetně její přípustné hmotnosti, e) přípustný počet vozidel v soupravě, f) nejmenší vzdálenosti mezi osobami nebo prostředky pro přepravu výbušnin, g) podmínky pro společnou nakládku, h) podmínky pro bezpečnou přepravu nebo přenášení výbušnin.“. 35. V příloze č. 3 čl. 1 odst. 6 se slova „odpovědný zástupce“ zrušují. 36. V příloze č. 3 čl. 2 se slova „místo, odpovídající požadavkům zvláštních předpisů,13) a které musí být schváleno podle zvláštních předpisů.14)“ nahrazují slovem „místo13),14).“. Poznámky pod čarou č. 13 a 14 znějí: „13) § 29 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 37. V příloze č. 3 čl. 3 odst. 6 se slova „technologických postupech“ nahrazují slovy „provozní dokumentaci“. 38. V příloze č. 3 čl. 3 odst. 8 se věta poslední nahrazuje větou „Na provozní dokumentaci se použije přiměřeně čl. 2 přílohy č. 2 k této vyhlášce.“. 39. V příloze č. 3 čl. 3 odst. 11 se věta poslední zrušuje. 40. V příloze č. 3 čl. 4 odst. 2 se věta poslední zrušuje. 41. V příloze č. 3 čl. 4 odst. 3 se slova „přiměřeně ustanovení zvláštních předpisů“ nahrazují slovy „obdobně ustanovení vztahující se ke způsobu roznětu a k ochraně elektrického roznětu podle vyhlášky o používání výbušnin16)“. 42. V příloze č. 3 čl. 4 odst. 9 se věta první nahrazuje větou „Ničení se ukončuje signálem, který se vyhlašuje po uplynutí stanovené čekací doby a po prohlídce místa ničení pyrotechnikem, zatímco ostatní pracovníci zůstávají na určených místech.“. 43. V příloze č. 4 tabulka v odstavci 2 zní: „ Název detekční látky\| Minimální obsah ---\|--- Ethylenglykoldinitrát (CAS č. 628-96-6)\| 0,2 % hm. 2,3-Dimethyl-2,3-dinitrobutan (CAS č. 3964-18-9)\| 1,0 % hm. 4-Nitrotoluen (CAS č. 99-99-0)\| 0,5 % hm. “. Čl. IV Přechodná ustanovení 1. Odborná způsobilost získaná podle § 3 a 4 vyhlášky č. 327/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, se považuje za odbornou způsobilost získanou podle této vyhlášky. 2. Osnova výuky v pyrotechnickém kurzu podle vyhlášky č. 327/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a související učební texty, se považují za osnovu výuky v pyrotechnickém kurzu a učební texty podle této vyhlášky nejdéle do 30. června 2019. ČÁST TŘETÍ ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ Čl. V Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. ČÁST ČTVRTÁ ÚČINNOST Čl. VI Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2017. Předseda: Ing. Štemberka v. r.
Nařízení vlády č. 215/2017 Sb.	Nařízení vlády č. 215/2017 Sb. Nařízení vlády o stanovení výjimek z vízové povinnosti a z osvobození od vízové povinnosti Vyhlášeno 18. 7. 2017, datum účinnosti 18. 7. 2017, částka 78/2017 * § 1 - Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) výjimky z vízové povinnosti a výjimky z osvobození od vízové povinnosti. * § 2 - Držitelé platných diplomatických pasů nepodléhají vízové povinnosti pro pobyty na území České republiky, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů, * § 3 - (1) Držitelé platných cestovních dokladů Organizace spojených národů „Laissez-Passer“ vydávaných podle Úmluvy o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, která byla schválena Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, a pod * § 4 - (1) Státní příslušníci zemí uvedených v příloze II k nařízení Rady (ES) č. 539/2001, v platném znění, podléhají vízové povinnosti pro pobyty na území České republiky, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů, je-li účelem je * § 5 - Zrušují se: * § 6 - Účinnost Aktuální znění od 18. 7. 2017 215 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 10. července 2017 o stanovení výjimek z vízové povinnosti a z osvobození od vízové povinnosti Vláda nařizuje podle § 181 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 428/2005 Sb.: § 1 Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1) výjimky z vízové povinnosti a výjimky z osvobození od vízové povinnosti. § 2 Držitelé platných diplomatických pasů nepodléhají vízové povinnosti pro pobyty na území České republiky, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů, a) pokud byl takový pas vydán zemí uvedenou v příloze II k nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v platném znění, ačkoliv jeho držitel není státním příslušníkem této země, nebo b) stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. § 3 (1) Držitelé platných cestovních dokladů Organizace spojených národů „Laissez-Passer“ vydávaných podle Úmluvy o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, která byla schválena Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, a podle Úmluvy o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, která byla schválena Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 21. listopadu 1947, nepodléhají vízové povinnosti pro pobyty na území České republiky, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů. Držitelé těchto cestovních dokladů, kteří jsou akreditováni u zastupitelských úřadů Organizace spojených národů v České republice, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz. (2) Držitelé platných cestovních dokladů vydávaných Svatým Stolcem nepodléhají vízové povinnosti pro pobyty na území České republiky, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů. Držitelé těchto cestovních dokladů vydávaných Svatým Stolcem, kteří jsou členy diplomatické mise, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz; stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s takovými osobami ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli cestovních dokladů vydávaných Svatým Stolcem. (3) Držitelé platných diplomatických pasů Svrchovaného řádu Maltézských rytířů nepodléhají vízové povinnosti pro pobyty na území České republiky, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů. Držitelé platných diplomatických pasů Svrchovaného řádu Maltézských rytířů, kteří jsou členy diplomatické mise, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz; stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s takovými osobami ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli platných diplomatických pasů Svrchovaného řádu Maltézských rytířů. (4) Držitelé platných diplomatických nebo úředních pasů Japonska a Nového Zélandu, kteří jsou členy diplomatické mise, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz; stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s takovými osobami ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli platných diplomatických nebo úředních pasů těchto zemí. (5) Držitelé platných diplomatických pasů Andorského knížectví, Bosny a Hercegoviny, Makedonie/FYROM, Republiky Srbsko a Republiky Černá Hora, kteří jsou členy diplomatické mise, mohou přicestovat a pobývat na území České republiky po dobu svého služebního přidělení bez víz; stejná pravidla platí pro rodinné příslušníky, kteří žijí s takovými osobami ve společné domácnosti, pokud jsou rovněž držiteli platných diplomatických pasů těchto zemí. § 4 (1) Státní příslušníci zemí uvedených v příloze II k nařízení Rady (ES) č. 539/2001, v platném znění, podléhají vízové povinnosti pro pobyty na území České republiky, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů, je-li účelem jejich pobytu výkon výdělečné činnosti. (2) Pro účely osvobození od vízové povinnosti se za výkon výdělečné činnosti nepovažuje činnost: a) výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce nebo osoby, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, popřípadě provádí záruční a opravářské práce; výkon této činnosti na území České republiky nesmí zároveň přesáhnout 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce, b) člena záchranné jednotky, který poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a živelních pohrom, a v případech humanitární pomoci, c) zaměstnance v mezinárodní dopravě, pokud je k výkonu práce na území České republiky vyslán svým zahraničním zaměstnavatelemzaměstnavatelem, d) osoby akreditované v oblasti sdělovacích prostředků, e) vojenského nebo civilního personálu ozbrojených sil vysílajícího státu2), f) duchovního církve a náboženské společnosti registrované v České republice, g) cizincecizince, který je vyslán na území České republiky svým zahraničním zaměstnavatelemzaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou, výlučně za účelem prohlubování dovedností a kvalifikace tohoto cizincecizince potřebných k výkonu jeho práce u tohoto zahraničního zaměstnavatelezaměstnavatele mimo území České republiky, nebo h) osoby cestující výhradně za účelem obchodního jednání na území České republiky. (3) Vízové povinnosti podle odstavce 1 nepodléhají držitelé platných diplomatických pasů, pokud byl takový pas vydán zemí uvedenou v příloze II k nařízení Rady (ES) č. 539/2001, v platném znění, nebo stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu. (4) Ministerstvo zahraničních věcí zveřejňuje na svých internetových stránkách přehled zemí uvedených v příloze II k nařízení Rady (ES) č. 539/2001, v platném znění, ve kterém je uveden den, od kterého státní příslušníci dané země podléhají vízové povinnosti podle odstavce 1. § 5 Zrušují se: 1. Nařízení vlády č. 272/2004 Sb., o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Austrálii, Kanadě, Sultanátu Brunei a Spojeným státům americkým. 2. Nařízení vlády č. 273/2004 Sb., o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Andorrskému knížectví, Bolívarovské republice Venezuela, Brazilské federativní republice, Guatemalské republice, Japonsku, Monackému knížectví, Nikaragujské republice, Novému Zélandu, Paraguayské republice, Salvadorské republice, San Marinské republice, Svatému Stolci, ke Svrchovanému řádu Maltézských rytířů, ke Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Hongkong, ke Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Macao a pro držitele cestovních dokladů Organizace spojených národů „Laissez-Passer“. 3. Nařízení vlády č. 421/2006 Sb., o jednostranném zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů Bosny a Hercegoviny a Makedonie/FYROM. 4. Nařízení vlády č. 436/2006 Sb., o jednostranném zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických pasů Republiky Srbsko a Republiky Černá Hora. 5. Nařízení vlády č. 156/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 273/2004 Sb., o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Andorrskému knížectví, Bolívarovské republice Venezuela, Bolivijské republice, Brazilské federativní republice, Guatemalské republice, Japonsku, Monackému knížectví, Nikaragujské republice, Novému Zélandu, Paraguayské republice, Salvadorské republice, San Marinské republice, Svatému Stolci, ke Svrchovanému řádu Maltézských rytířů, ke Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Hongkong, ke Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Macao a pro držitele cestovních dokladů Organizace spojených národů „Laissez-Passer“. 6. Nařízení vlády č. 224/2009 Sb., o zavedení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů Kanady a o změně nařízení vlády č. 272/2004 Sb., o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Austrálii, Kanadě, Sultanátu Brunei a Spojeným státům americkým. 7. Nařízení vlády č. 16/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2004 Sb., o jednostranném zrušení vízové povinnosti ve vztahu k Austrálii, Kanadě, Sultanátu Brunei a Spojeným státům americkým, ve znění nařízení vlády č. 224/2009 Sb., a kterým se ruší vízová povinnost pro držitele diplomatických a služebních pasů Kanady. § 6 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: Mgr. Sobotka v. r. Ministr zahraničních věcí: PhDr. Zaorálek v. r. 1) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v platném znění. 2) § 5 zákona č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 214/2017 Sb.	Vyhláška č. 214/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 18. 7. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2017, částka 77/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb., vyhlášky č. 365/2001 Sb., vyhlášky č. 92/2005 Sb., vyhlášky č. 311/200 * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2017 214 VYHLÁŠKA ze dne 10. července 2017, kterou se mění vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 20 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 380/2009 Sb.: Čl. I Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb., vyhlášky č. 365/2001 Sb., vyhlášky č. 92/2005 Sb., vyhlášky č. 311/2009 Sb. a vyhlášky č. 383/2015 Sb., se mění takto: 1. § 10c včetně nadpisu zní: „§ 10c Formy poskytování dat databáze (1) Data databáze poskytuje Zeměměřický úřad v rozsahu a struktuře, které umožňuje informační systém zeměměřictví, v těchto formách: a) datové soubory, b) prohlížecí služba, nebo c) služba stahování dat. (2) Data databáze ve formě podle odstavce 1 písm. a) nebo c) se poskytují na základě žádosti, která obsahuje a) identifikační údaje žadatele, b) rozsah, obsah a formát požadovaných dat, c) účel, pro který jsou data požadována, a d) způsob předání dat. (3) Data databáze ve formě podle odstavce 1 písm. b) se poskytují bezúplatně; data databáze ve formách podle odstavce 1 písm. a) a c) se poskytují za úplatu stanovenou v příloze (bod 11).“. 2. Za § 10c se vkládají nové § 10d a 10e, které včetně nadpisů znějí: „§ 10d Podmínky zveřejnění a užití dat databáze (1) Poskytnutá data databáze může žadatel zveřejnit pouze v pasivní formě neoddělitelné od žadatelovy aplikace nebo kartografického díla. (2) Podmínkou užití dat databáze je uvedení jejich zdroje a data poslední aktualizace databáze předcházející datu poskytnutí údajů. (3) Pokud žadatel zveřejňuje obrazy dat databáze v elektronické podobě, je povinen do rastrového souboru neoddělitelným způsobem vložit text „© ČÚZK“. Při každém posunu obrazu musí být viditelný a čitelný alespoň jeden tento text. Mimo oblast zobrazovaných dat musí být uveden text „Podkladová data © ČÚZK“. § 10e Zabránění přístupu do databáze Zeměměřický úřad zabrání technickými prostředky v přístupu k prohlížecí službě nebo ke službě stahování dat uživateli, který a) přetěžuje technologickou infrastrukturu prohlížecí služby nebo služby stahování dat, b) prohlížecí službu nebo službu stahování dat neodborně využívá nebo zneužívá, c) rozšiřuje data databáze, ač k tomu není oprávněn, nebo d) nesplnil svou povinnost uhradit úplatu za poskytovaná data.“. 3. V příloze v bodu 4 podbod 4.7 zní: „4.7 Nivelační body jsou očíslovány v rámci evidenčních jednotek, kterými jsou nivelační pořady, které vymezují jednotlivé nivelační oblasti (obr. 10.1), nebo plošné nivelační sítě. V samostatné číselné řadě jsou čísly vyjádřenými římskými číslicemi očíslovány základní nivelační body. Poloha nivelačních bodů je zobrazena v dokumentačních mapách. 107kB Označení nivelačních oblastí I. řádu 191kB Přehled rozdělení nivelační oblasti I. řádu na nivelační oblasti II. řádu a vedení nivelačních pořadů III. řádu Obr. 10.1“. 4. V příloze v bodu 5 se na začátek podbodu 5.6 vkládá věta „Tíhové body jsou očíslovány čísly vyjádřenými arabskými číslicemi v jedné souvislé číselné řadě od 1 do 9999, v případě potřeby se použije poddělení na dvě desetinná místa.“. 5. V příloze v bodu 10 podbodu 10.2 písmena a) a b) znějí: „a) Je-li podrobné měření připojeno pouze na dva body, musí být použity dva body polohových bodových polí nebo pomocné body, přičemž v případě použití volného polárního stanoviska musí být na oba dva tyto body změřeny vodorovné směry i délky. b) Při určení souřadnic stanoviska protínáním ze směrů nebo protínáním z délek nebo jako volného polárního stanoviska musí být na určovaném stanovisku alespoň jeden úhel mezi použitými směry v rozmezí 30 gon až 170 gon.“. 6. V příloze se doplňuje bod 11, který zní: „11. Poskytování dat z databáze Položka\| Specifikace\| Měrná jednotka\| Úplata za měrnou jednotku ---\|---\|---\|--- 1\| Sídla, hospodářské a kulturní objekty\| 100 bodů\| 3,00 Kč 2\| Komunikace\| 100 bodů\| 3,00 Kč 3\| Rozvodné sítě a produktovody\| 100 bodů\| 3,00 Kč 4\| Vodstvo\| 100 bodů\| 3,00 Kč 5\| Územní jednotky včetně chráněných území\| 100 bodů\| 3,00 Kč 6\| Vegetace a povrch\| 100 bodů\| 3,00 Kč 7\| Terénní reliéf - vrstevnice (3D linie)\| 100 bodů\| 0,50 Kč 8\| Terénní reliéf - výškové body reliéfu (DMR 4G a 5G)\| 100 bodů\| 0,03 Kč 9\| Terénní reliéf - výškové body povrchu (DMP 1G)\| 100 bodů\| 0,015 Kč 10\| Terénní reliéf - ostatní linie nebo objekty a kótované body\| 100 bodů\| 3,00 Kč 11\| Geodetické body\| bod\| 3,00 Kč Poznámky: a) Úplata je stanovena za každou započatou měrnou jednotku. b) Poskytování dat ve formě datových souborů se může provést předáním na technickém nosiči dat nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. c) Minimální výše úplaty za data poskytnutá ve formě datových souborů a služby stahování dat po započtení slev podle písmen g) a j) je 200 Kč. d) Data se poskytují v souřadnicových systémech a formátech uveřejněných na internetových stránkách Úřadu. e) Úplata za poskytnutí dat ve druhém a dalším formátu poskytnutém současně činí 20 % základní úplaty za každý další formát. f) Úplata se zvýší o 50 %, pokud žadatel užije poskytnutá data podle § 10d odst. 1. g) V základní úplatě jsou zahrnuta předání aktualizovaných dat, o která je zažádáno do 1 roku od podání žádosti o prvotní výdej dat. Po uplynutí jednoho roku od podání žádosti činí úplata za aktualizovaná data 20 % základní úplaty. h) Úplata za službu stahování dat se stanoví na období 1 roku a je splatná předem. Výše úplaty se stanoví podle počtu měrných jednotek v území, ze kterého má být prováděno stahování dat, ke dni podání žádosti. i) Školám, školským zařízením a vysokým školám za účelem vzdělávání a studentům pro účely zpracování bakalářské, diplomové nebo jiné práce zpracované za účelem získání akademického titulu na podkladě písemné žádosti potvrzené školou se úplata za poskytnutá data snižuje o 100 %; data se poskytnou pouze v nezbytném rozsahu. Na takto poskytnutá data se nevztahuje minimální výše úplaty podle písmene c). j) Osobám, které Zeměměřickému úřadu poskytnou data, která jsou podle § 4a zeměměřického zákona obsahem databáze a na jejichž základě lze provést aktualizaci databáze, se poskytne sleva, jejíž výše se stanoví s ohledem na územní rozsah a obsah dat předaných k aktualizaci; sleva může být poskytnuta až do výše 80 % základní úplaty.“. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2017. Předseda: Ing. Večeře v. r.
Vyhláška č. 213/2017 Sb.	Vyhláška č. 213/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 458/2003 Sb., kterou se provádí zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů Vyhlášeno 18. 7. 2017, datum účinnosti 1. 8. 2017, částka 77/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 458/2003 Sb., kterou se provádí zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2017 213 VYHLÁŠKA ze dne 12. července 2017, kterou se mění vyhláška č. 458/2003 Sb., kterou se provádí zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 27 zákona č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), k provedení § 4 odst. 5, § 11 odst. 3, § 12 odst. 1, § 17 odst. 3 a § 19 odst. 4 zákona: Čl. I Vyhláška č. 458/2003 Sb., kterou se provádí zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů, se mění takto: 1. V § 1 odst. 1 písmeno a) zní: „a) střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání v oboru zemědělství a lesnictví nebo ekologie a ochrana životního prostředí nebo řádně ukončené vysokoškolské vzdělání v oblasti zemědělských nebo přírodních věd,“. 2. V § 1 odst. 3 se slova „osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu“ nahrazují slovy „statutární orgán nebo jeho zástupce odpovědný za zabezpečení požadavků vyplývajících z § 11 až 20 zákona“. 3. V § 2 odst. 1 písm. c) se slova „uvedených v žádosti podle § 4 zákona“ nahrazují slovem „rostlin“. 4. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) v případě genetických zdrojů mikroorganismů technické vybavení pro konzervaci pomocí kryoprezervace nebo lyofilizace. V případě, že genetický zdroj mikroorganismu nelze uchovat použitím kryoprezervace nebo lyofilizace, uvede žadatel v žádosti jiný způsob snížení jeho metabolické aktivity a doloží uložení sbírkové položky minimálně ve dvou oddělených nezávislých technických zařízeních. Jako záložní nezávislé zařízení může sloužit centrální laboratoř pověřené osoby nebo laboratoř jiné právnické osoby. V případě, že u genetického zdroje nelze snížit metabolickou aktivitu, uvede žadatel metodu jeho bezpečného uchování při běžné teplotě a příslušné technické zařízení.“. 5. V § 3 písm. d) se slovo „nájmu“ nahrazuje slovem „pachtu“ a slovo „nájemní“ se nahrazuje slovem „pachtovní“. 6. V § 4 odst. 1 se slovo „uživatelům“ nahrazuje slovy „právnickým nebo fyzickým osobám, kterým byl na základě žádosti vzorek genetického zdroje poskytnut (dále jen „příjemce“)“. 7. V § 4 odst. 2 se za slovo „předávaného“ vkládají slova „pověřené osobě do genové banky“ a slova „v genobance“ se zrušují. 8. V § 4 odst. 4 se slova „, částí rostlin, nebo explantátů“ nahrazují slovy „nebo částí rostlin určených k rozmnožování nebo konzervaci, stromů nebo keřů“ a slova „posoudí pověřená osoba, zda bude poskytovat menší vzorek genetického zdroje rostlin nebo“ se zrušují. 9. V § 4 odst. 5 se slova „v genobance“ nahrazují slovy „pověřené osobě do genové banky“. 10. Poznámka pod čarou č. 2 zní: „2) Vyhláška č. 129/2012 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění pozdějších předpisů.“. 11. V § 4 odst. 6 se slovo „Nelze-li“ nahrazuje slovy „Není-li možné“. 12. V § 4 odst. 7 se za slovo „rostlin“ vkládají slova „předávané ke konzervaci pověřené osobě do genové banky“. 13. V § 4 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Semenné vzorky genetických zdrojů rostlin předávané ke konzervaci do zahraničí jako bezpečnostní duplikace jsou spolu s požadovanou dokumentací předávány prostřednictvím genové banky pověřené osoby.“. 14. § 5 až 11 včetně nadpisů znějí: „§ 5 Velikost vzorku genetického zdroje mikroorganismu Velikost vzorku genetického zdroje mikroorganismu poskytovaného účastníkem Národního programu pro potřeby dlouhodobého uchování písemně stanoví pověřená osoba podle aktuálního stavu genetického zdroje mikroorganismu tak, aby byl zajištěn původní genetický základ mikroorganismu, ze kterého jsou poskytovány vzorky genetických zdrojů mikroorganismů dalším účastníkům Národního programu a příjemcům. § 6 Rozsah údajů o genetickém zdroji (1) V případě genetického zdroje rostlin předá účastník Národního programu pověřené osobě současně se vzorkem genetického zdroje tyto údaje o genetickém zdroji: a) poskytnuté množství, klíčivost, hmotnost tisíce semen, typ kolekce pro uložení vzorku genetického zdroje, b) pasportní údaje, c) popisné údaje ve formátu podle klasifikátorů, d) v případě genetického zdroje rostlin konzervovaného in situ nebo on farm místo výskytu nebo udržování tohoto genetického zdroje a údaje charakterizující lokalitu. (2) V případě genetického zdroje mikroorganismu předá účastník Národního programu pověřené osobě současně se vzorkem genetického zdroje údaje o genetickém zdroji v rozsahu podle § 10. Rozsah a způsob hodnocení genetických zdrojů § 7 Hodnocení genetických zdrojů rostlin (1) Hodnocení genetických zdrojů rostlin se skládá z charakterizace, která slouží k jednoznačné identifikaci genetického zdroje rostlin, a z hodnocení hospodářských znaků. (2) Hodnocení jednoletých, dvouletých a vytrvalých druhů genetických zdrojů rostlin konzervovaných ex situ se provádí v polních testech a laboratorních testech. (3) Hodnocení genetických zdrojů rostlin konzervovaných in situ je analogické k hodnocení ex situ, vychází však z možností hodnocení na přírodním stanovišti. Návazným pravidelným monitorováním genetických zdrojů rostlin je kontrolován stav populace a případné ohrožení genetického zdroje rostlin. (4) Hodnocení genetických zdrojů rostlin konzervovaných ex situ nebo in situ provádí účastník Národního programu, který v rámci Národního programu odpovídá za příslušnou druhovou kolekci genetického zdroje rostlin. V případě, že by účastník Národního programu nemohl provést hodnocení genetického zdroje rostlin konzervovaného in situ, může se souhlasem pověřené osoby zajistit jeho hodnocení jiným vhodným způsobem. § 8 Hodnocení genetických zdrojů mikroorganismů (1) Hodnocení genetických zdrojů mikroorganismů obsahuje zejména jejich charakteristiku, která zahrnuje taxonomické zařazení organismu, morfologický popis, stanovení biologických, biochemických, molekulárně-genetických a technologických vlastností. Genetické zdroje mikroorganismů jsou charakterizovány pomocí testů požadovaných vlastností u prospěšných mikroorganismů, patogenity či virulence u škodlivých mikroorganismů a testů rezistence vůči chemickým nebo fyzikálním faktorům. Vitalita, homogenita a stabilita vlastností, pro které je genetický zdroj uchováván, je ověřována průběžně, především po dlouhodobé konzervaci a oživení, které probíhá podle plánu obnovy. (2) Součástí hodnocení genetických zdrojů mikroorganismů je také seznam vědeckých publikací, které souvisí se sbírkovými položkami, dále národní a mezinárodní spolupráce, začlenění sbírky do mezinárodních organizací na ochranu biodiversity a evidence poskytnutých mikroorganismů. Rozsah a způsob vedení dokumentace účastníkem Národního programu § 9 Genetické zdroje rostlin (1) Dokumentace o genetických zdrojích rostlin, kterou vede v souladu s § 17 zákona účastník Národního programu, se skládá z a) pasportních údajů, b) popisných údajů, c) údajů o konzervaci, pokud je účastník Národního programu pověřen dlouhodobým uchováváním genetického zdroje rostlin, d) údajů o poskytnutých genetických zdrojích. (2) Pasportní údaje obsahují informace jednoznačně identifikující každý genetický zdroj rostliny a obsahují také soupis podmínek stanovených poskytovatelem genetického zdroje, které se týkají způsobu využití tohoto zdroje a podmínek pro jeho poskytnutí dalšímu příjemci. (3) Popisná část obsahuje výsledky hodnocení všech morfologických, biologických, hospodářských a biochemických znaků formou popisných deskriptorů. Popisné deskriptory jsou rodově nebo druhově specifické a definují způsob hodnocení projevu každého znaku. Soubor deskriptorů tvoří klasifikátor daného rodu nebo druhu. Pokud není klasifikátor k dispozici, připraví účastník Národního programu minimální seznam popisných deskriptorů. Účastník Národního programu zaznamenává údaje obsažené v popisné části též formou originálních metrických hodnot a tyto uchovává. (4) Údaje o konzervaci genetického zdroje rostlin obsahují: a) u semen konzervovaných v genové bance základní skladovací údaje o uloženém semenném vzorku genetického zdroje, b) u vegetativně množených kolekcí genetických zdrojů rostlin v polní kolekci, kulturách in vitro nebo kryobance nezbytné informace o konzervovaném genetickém zdroji rostlin, jako je počet položek ve vzorku genetického zdroje, datum založení konzervace, datum regenerace a způsob konzervace. (5) Údaje o poskytnutých genetických zdrojích obsahují pasportní a popisné údaje, údaje jednoznačně identifikující příjemce a způsob využití. § 10 Genetické zdroje mikroorganismů (1) Dokumentace o genetickém zdroji mikroorganismu, kterou vede v souladu s § 17 zákona účastník Národního programu, se vede pro každou položku ve sbírce genetických zdrojů mikroorganismů. (2) Dokumentace genetického zdroje mikroorganismu obsahuje tyto údaje: a) evidenční označení sbírky, b) evidenční číslo sbírkového kmene, c) platné vědecké jméno druhu, případně jméno vnitrodruhové kategorie poddruh, varieta, forma specialis, rasa, d) geografický původ, lokalita, substrát, hostitel, e) údaje o izolaci, taxonomickém zařazení a zařazení do sbírky, f) podmínky kultivace, g) způsob a místo konzervace nebo uchování, h) historie kmene, zejména číslo kmene v jiných sbírkách, změna taxonomického zařazení, i) manipulace s kmenem, zejména datum poslední obnovy a datum inventarizace, j) soupis podmínek stanovených poskytovatelem genetického zdroje, které se týkají způsobu využití tohoto zdroje a podmínek pro jeho poskytnutí dalšímu příjemci, k) údaje o poskytnutých genetických zdrojích včetně údajů jednoznačně identifikujících příjemce a způsob využití. (3) Účastník Národního programu eviduje další informace vymezující a charakterizující daný kmen mikroorganismu. § 11 Velikost vzorku genetického zdroje rostlin poskytovaného pro účely šlechtění, výzkumu a vzdělávání (1) Velikost vzorku genetického zdroje generativně množených rostlin poskytovaného příjemci je 30 až 50 klíčivých semen v závislosti na biologických vlastnostech daného druhu. (2) U vegetativně množených druhů je velikost jednoho vzorku genetického zdroje v rozmezí 3 až 10 regenerujících částí, jak je pro specifické druhy rostlin uvedeno v příloze č. 4 k této vyhlášce. (3) Jeden příjemce obdrží během jednoho kalendářního roku od pověřené osoby nebo účastníka Národního programu nejvýše a) 30 vzorků genetických zdrojů u generativně množených druhů, b) 10 vzorků genetických zdrojů u vegetativně množených druhů.“. 15. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní: „§ 11a Velikost vzorku genetického zdroje mikroorganismu poskytovaného pro účely šlechtění, výzkumu a vzdělávání Stanovení počtu a velikosti vzorku genetického zdroje mikroorganismu poskytovaného účastníkem Národního programu příjemcům provádí vedoucí nebo kurátor sbírky. Velikost vzorku je závislá na druhu uchovávaného genetického zdroje, aktuálním stavu sbírkové položky a technických možnostech vlastníka genetického zdroje.“. 16. Přílohy č. 1 až 4 znějí: „Příloha č. 1 k vyhlášce č. 458/2003 Sb. Velikost semenného vzorku genetického zdroje rostlin předávaného pro dlouhodobé uchování pověřené osobě do genové banky (počty klíčivých semen v tisících) Druh, skupina druhů\| Charakter množení\| Typ kolekce ---\|---\|--- aktivní\| základní Standard 1\| samosprašné\| 6\| 4 Standard 2\| cizosprašné\| 12\| 8 Chřest (Asparagus L.)\| cizosprašné, dvoudomé\| 0,5\| 0,5 Konopí seté (Cannabis sativa L.)\| cizosprašné\| 6\| 4 Pískavice (Trigonella L.)\| cizosprašné\| 4\| 3 Trávy - plané druhy\| převážně cizosprašné\| 3\| 1 Trávy - okrasné druhy jednoleté\| převážně cizosprašné\| 9\| 7 Vičenec (Onobrychis L.), lupina (Lupinus L.), bob (Vicia faba L.), fazol (Phaseolus L.), vikev (Vicia L.), hrách (Pisum L.), hrachor (Lathyrus L.)\| samosprašné i cizosprašné\| 3\| 2 Plané příbuzné druhy kulturních rostlin\| převážně cizosprašné\| 1\| 1 Příloha č. 2 k vyhlášce č. 458/2003 Sb. Minimální velikost vzorku vegetativně rozmnožovaného genetického zdroje rostlin pro potřeby regenerace a konzervace (počty v kusech) Druh, skupina druhů\| Biologický charakter vzorků\| Počet ---\|---\|--- Brambor (Solanum tuberosum L.)\| tuberizující rostliny in vitro\| 6 Cibule (Allium cepa L.)\| cibule\| 6 Česnek (Allium sativum L.)\| cibule\| 20 Dosna (Canna L.)\| oddenky s 2 - 3 očky\| 15 Chmel (Humulus lupulus L.)\| rostliny\| 8 Jahodník (Fragaria L.)\| sazenice\| 10 Jiřinka (Dahlia Cav.)\| rostliny\| 5 Křen (Armoracia G. M. et Sch.)\| rostliny\| 5 Lékořice (Glycyrrhiza L.)\| rostliny\| 5 Mečík (Gladiolus L.)\| hlíza\| 20 Okrasné dřeviny\| sazenice\| 3 Okrasné traviny vytrvalé\| rostliny\| 2-5 Ovocné dřeviny\| stromky, keře\| 5 Réva vinná (Vitis vinifera L.)\| keře\| 7 Reveň (Rheum L.)\| rostliny\| 5 Řebříček (Achillea L.)\| rostliny\| 5 Tulipán (Tulipa L.)\| cibule\| 30 Kosatec (Iris L.)\| rostliny\| 5 Pivoňka (Paeonia L.)\| rostliny\| 5 Denivka (Hemerocallis L.)\| rostliny\| 5 Příloha č. 3 k vyhlášce č. 458/2003 Sb. Minimální požadavky na klíčivost a čistotu semenných vzorků u specifických druhů a skupin genetických zdrojů rostlin předávaných pro konzervaci pověřené osobě do genové banky Druh, skupina druhů\| Přípustná minimální klíčivost (%)\| Přípustná minimální čistota osiva (%) ---\|---\|--- Plané příbuzné druhy kulturních rostlin - sběry\| 40\| 90 Trávy - okrasné jednoleté (druhy s dlouze osinatými a ochmýřenými obilkami)\| 70\| 70 Čeleď Fabaceae\| 85 (včetně tvrdých semen)\| 98 Svazenka (Phacelia Juss.)\| 85 (včetně tvrdých semen)\| 98 Aromatické, kořeninové a léčivé rostliny\| 65\| 90 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 458/2003 Sb. Minimální velikost vzorků vegetativně množených druhů genetických zdrojů rostlin poskytovaných příjemcům Druh, skupina druhů\| Biologický charakter poskytovaných vzorků\| Počet ---\|---\|--- Brambor (Solanum tuberosum L.)\| in vitro rostliny\| 5 Cibuloviny obecně\| cibule\| 5 Chmel (Humulus lupulus L.)\| sádě\| 3 Jahodník (Fragaria L.)\| sazenice\| 3 Léčivé a kořeninové rostliny\| rostliny\| 3-10 Okrasné dřeviny obecně\| rouby\| 3 Okrasné rostliny\| hlízy, cibule, sazenice\| 3 Okrasné traviny\| regenerující části\| 3 Ovocné dřeviny obecně\| rouby\| 3 Réva vinná (Vitis vinifera L.)\| očka\| 10 “. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2017. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 44/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 44/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo k provedení článku 21 Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000, z 28. dubna 2015 Vyhlášeno 14. 7. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 6. 2017, částka 24/2017 * Článek 1 - (1) Kontroly na vnitřních hranicích v souladu s článkem 21 Smlouvy o policejní spolupráci mohou být na území druhého státu prováděny na následujících místech: * Článek 2 - (1) Kontroly na vnitřních hranicích v souladu s článkem 21 Smlouvy o policejní spolupráci mohou být prováděny během jízdy ve vlacích na následujících trasách: * Článek 3 - (1) Kontroly na vnitřních hranicích v souladu s článkem 21 Smlouvy o policejní spolupráci mohou být prováděny na přístavištích a během jízdy na lodích na řece Labi od plavebního kilometru 107,8 (česká kilometráž) až po plavební kilometr 5,0 (německá kilome * Článek 4 - (1) Žádost o umožnění provádění kontrol na vnitřních hranicích na území druhého státu se adresuje * Článek 5 - Vyhoví-li žádaný orgán žádosti podle článku 4, zajistí po dohodě s žádajícím orgánem instalaci dopravního značení, jakož i dalších zařízení uvedených v žádosti podle článku 4 k datu uvedenému v žádosti nebo k jinému předem dohodnutému datu. * Článek 6 - Smluvní strany se budou informovat o stavebních úpravách, dopravních opatřeních a dalších skutečnostech na území vlastního státu, které by mohly mít vliv na řádné provádění kontrol na vnitřních hranicích v lokalitách uvedených v článcích 1 až 3. * Článek 7 - Náklady spojené s prováděním kontrol na vnitřních hranicích na území druhého státu hradí smluvní strana, jejíž stát zavedl ochranu vnitřních hranic. V případě, že ochranu vnitřních hranic zavedly oba státy současně, hradí každá smluvní strana své náklady v * Článek 8 - (1) Toto ujednání vstoupí v platnost dnem podpisu. Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 15. 6. 2017 44 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 15. června 2017 bylo v Praze podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo k provedení článku 21 Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000, z 28. dubna 20151). Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 8 odst. 1 dnem podpisu. České znění Ujednání se vyhlašuje současně. UJEDNÁNÍ mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo k provedení článku 21 Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000, z 28. dubna 2015 Ministerstvo vnitra České republiky a Spolkové ministerstvo vnitra Spolkové republiky Německo (dále jen „smluvní strany“) na základě článku 21 odst. 3 a článku 34 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000, z 28. dubna 2015 (dále jen „Smlouva o policejní spolupráci“) se dohodla takto: Článek 1 (1) Kontroly na vnitřních hranicích v souladu s článkem 21 Smlouvy o policejní spolupráci mohou být na území druhého státu prováděny na následujících místech: - na území České republiky: a) v lokalitě bývalého silničního hraničního přechodu Rozvadov - Waidhaus (dálnice) prostor hraničních kontrol zahrnuje úsek dálnice D5 od státních hranic do kilometru 150,0; b) v lokalitě bývalého silničního hraničního přechodu Všeruby - Eschlkam prostor hraničních kontrol zahrnuje úsek silnice II/184 od státních hranic do kilometru 0,315 od státních hranic; c) v lokalitě bývalého silničního hraničního přechodu Svatá Kateřina - Neukirchen beim Heiligen Blut prostor hraničních kontrol zahrnuje úsek silnice II/191 od státních hranic do kilometru 0,470 od státních hranic; d) v lokalitě bývalého silničního hraničního přechodu Petrovice - Bahratal prostor hraničních kontrol zahrnuje úsek silnice II/248 od státních hranic do kilometru 14,0 (100 m od státních hranic); - na území Spolkové republiky Německo: a) v lokalitě bývalého silničního hraničního přechodu Varnsdorf - Seifhennersdorf prostor hraničních kontrol zahrnuje úsek státní silnice 141 od státních hranic do kilometru 1,5; b) v lokalitě bývalého silničního hraničního přechodu Rožany - Sohland prostor hraničních kontrol zahrnuje úsek silnice S116 od státních hranic až k odbočce Rosenbachstraße/Schluckenauer Straße (kilometr 0,02); c) v lokalitě bývalého silničního hraničního přechodu Krásný Les - Breitenau (dálnice) prostor hraničních kontrol zahrnuje úsek spolkové dálnice 17 od státních hranic do kilometru 39,9; d) v lokalitě bývalého silničního hraničního přechodu Moldava - Neurehefeld prostor hraničních kontrol zahrnuje úsek silnice S184 od státních hranic do kilometru 0,06; e) v lokalitě bývalého silničního hraničního přechodu Cínovec - Altenberg prostor hraničních kontrol zahrnuje úsek spolkové silnice 170 od státních hranic do kilometru 1,2; f) v lokalitě bývalého silničního hraničního přechodu Hora Svatého Šebestiána - Reitzenhain prostor hraničních kontrol zahrnuje úsek spolkové silnice 174 od státních hranic do kilometru 0,5; g) v lokalitě bývalého silničního hraničního přechodu Lísková - Mnichov nad Lesy prostor hraničních kontrol zahrnuje úsek státní silnice 2146 od státních hranic do kilometru 0,2; h) v lokalitě bývalého silničního hraničního přechodu Folmava - Brod nad Lesy-Schafberg prostor hraničních kontrol zahrnuje úsek spolkové silnice 20 od státních hranic do kilometru 2,5; i) v lokalitě bývalého silničního hraničního přechodu Hřensko - Schmilka prostor hraničních kontrol zahrnuje úsek spolkové silnice 172 od státních hranic do kilometru 0,2. (2) Prostor hraničních kontrol zahrnuje také přilehlé plochy potřebné pro provádění kontrol. Krajská ředitelství policie České republiky a Ředitelství Spolkové policie Spolkové republiky Německo uvedená v článku 2 odst. 4 Smlouvy o policejní spolupráci tyto plochy společně vymezí v situačních plánech. Článek 2 (1) Kontroly na vnitřních hranicích v souladu s článkem 21 Smlouvy o policejní spolupráci mohou být prováděny během jízdy ve vlacích na následujících trasách: a) Děčín hlavní nádraží - Lázně Žandov - Drážďany hlavní nádraží; b) Mariánské Lázně - Cheb - Schirnding - Ředvice - Norimberk; c) Karlovy Vary - Cheb - Schirnding - Ředvice - Norimberk; d) Domažlice - Brod nad Lesy - Schwandorf; e) Vojtanov - Bad Brambach; f) Kraslice - Klingenthal; g) Aš - Selb/Plößberg - Hof. Kontroly mohou být na území druhého státu zahájeny nejdříve na poslední zastávce, na které vlak podle jízdního řádu zastavuje. Kontroly musí být na území druhého státu ukončeny nejpozději na první zastávce, na které vlak podle jízdního řádu zastavuje. (2) Prostor hraničních kontrol zahrnuje na trasách uvedených v odstavci 1 - vlaky; - nástupiště, koleje, spojovací cesty a veřejné prostory železničních zastávek; - místnosti policejních služeben v prostorách železničních zastávek. Článek 3 (1) Kontroly na vnitřních hranicích v souladu s článkem 21 Smlouvy o policejní spolupráci mohou být prováděny na přístavištích a během jízdy na lodích na řece Labi od plavebního kilometru 107,8 (česká kilometráž) až po plavební kilometr 5,0 (německá kilometráž). (2) Prostor hraničních kontrol zahrnuje - Labe v celé jeho šíři od plavebního kilometru 107,8 (česká kilometráž) až po plavební kilometr 5,0 (německá kilometráž) pro kontroly nákladních lodí, - přístaviště na pravém břehu Labe od plavebního kilometru 108,9 až po plavební kilometr 109,1 (česká kilometráž) pro kontroly osobních lodí, - přístaviště na pravém břehu Labe na úrovni plavebního kilometru 108,45 (česká kilometráž) pro kontroly rekreačních a sportovních člunů, - plavidla pro kontroly. Článek 4 (1) Žádost o umožnění provádění kontrol na vnitřních hranicích na území druhého státu se adresuje - v České republice Ministerstvu vnitra a - ve Spolkové republice Německo Spolkovému ministerstvu vnitra. (2) Žádost podle odstavce 1 se zasílá zpravidla současně s oznámením o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic podle práva Evropské unie. (3) V žádosti podle odstavce 1 je třeba uvést - datum, od kterého má být umožněno provádění kontrol na vnitřních hranicích na území druhého státu; - zda mají být pro provádění kontrol na vnitřních hranicích na území druhého státu využity všechny lokality uvedené v článcích 1 až 3; - požadovaná zařízení potřebná k řádnému provádění kontrol na vnitřních hranicích. (4) Žádaný orgán odpoví na žádost bez zbytečného odkladu. Článek 5 Vyhoví-li žádaný orgán žádosti podle článku 4, zajistí po dohodě s žádajícím orgánem instalaci dopravního značení, jakož i dalších zařízení uvedených v žádosti podle článku 4 k datu uvedenému v žádosti nebo k jinému předem dohodnutému datu. Článek 6 Smluvní strany se budou informovat o stavebních úpravách, dopravních opatřeních a dalších skutečnostech na území vlastního státu, které by mohly mít vliv na řádné provádění kontrol na vnitřních hranicích v lokalitách uvedených v článcích 1 až 3. Článek 7 Náklady spojené s prováděním kontrol na vnitřních hranicích na území druhého státu hradí smluvní strana, jejíž stát zavedl ochranu vnitřních hranic. V případě, že ochranu vnitřních hranic zavedly oba státy současně, hradí každá smluvní strana své náklady vzniklé v souvislosti s prováděním tohoto ujednání. Článek 8 (1) Toto ujednání vstoupí v platnost dnem podpisu. (2) Toto ujednání pozbývá platnosti ukončením platnosti Smlouvy o policejní spolupráci. Dáno v Praze dne 15. června 2017 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém a německém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost. Za Ministerstvo vnitra České republiky JUDr. Ing. Jiří Nováček v. r. první náměstek ministra vnitra Za Spolkové ministerstvo vnitra Spolkové republiky Německo Hansjörg Haber v. r. chargé ďaffaires Spolkové republiky Německo v České republice 1) č. 48/2016 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 43/2017 Sb. m. s.	Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 43/2017 Sb. m. s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Bahrajnského království o letecké dopravě Vyhlášeno 14. 7. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 7. 2017, částka 23/2017 * Článek 1 - DEFINICE * Článek 2 - PŘEPRAVNÍ PRÁVA * Článek 3 - URČENÍ A PROVOZNÍ OPRÁVNĚNÍ * Článek 4 - ODVOLÁNÍ A POZASTAVENÍ PRÁV * Článek 5 - UPLATŇOVÁNÍ ZÁKONŮ, PŘEDPISŮ A POSTUPŮ * Článek 6 - OCHRANA LETECTVÍ * Článek 7 - BEZPEČNOST LETECTVÍ * Článek 8 - CELNÍ USTANOVENÍ * Článek 9 - UŽÍVÁNÍ LETIŠŤ A LETECKÝCH ZAŘÍZENÍ * Článek 10 - TRANZIT * Článek 11 - PRODEJ SLUŽEB A PŘEVOD FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ * Článek 12 - TARIFY * Článek 13 - KAPACITA * Článek 14 - SPOLEČNÉ OZNAČOVÁNÍ LINEK * Článek 15 - LETOVÉ ŘÁDY * Článek 16 - KOMBINOVANÉ DOPRAVNÍ SLUŽBY * Článek 17 - ZASTOUPENÍ LETECKÉHO PODNIKU * Článek 18 - POZEMNÍ ODBAVOVÁNÍ * Článek 19 - POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ * Článek 20 - KONZULTACE * Článek 21 - ZMĚNY * Článek 22 - ŘEŠENÍ SPORŮ * Článek 23 - REGISTRACE * Článek 24 - UKONČENÍ PLATNOSTI * Článek 25 - VSTUP V PLATNOSTSmlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 31. 7. 2017 43 SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. ledna 2016 byla v Bahrajnu podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Bahrajnského království o letecké dopravě. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval. Dohoda vstupuje v platnost na základě svého článku 25 dne 31. července 2017. České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně. DOHODA mezi vládou České republiky a vládou Bahrajnského království O LETECKÉ DOPRAVĚ Vláda České republiky a vláda Bahrajnského království, dále uváděné jako „smluvní strany“, jsouce stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne sedmého prosince 1944, a vedeny přáním sjednat dohodu za účelem rozvíjení leteckých dopravních služeb mezi a za územími svých států, se dohodly takto: Článek 1 DEFINICE Pro účely této dohody, pokud z textu nevyplývá jinak: (a) výrazem “Úmluva” se rozumí Úmluva o mezinárodním civilním letectví otevřená k podpisu v Chicagu dne sedmého prosince 1944 a zahrnuje jakoukoli přílohu přijatou podle článku 90 této Úmluvy včetně jakékoli změny příloh nebo Úmluvy podle jejích článků 90 a 94, pokud byly tyto přílohy a změny přijaty státy obou smluvních stran, (b) výrazem „letecké úřady“ se rozumí v případě České republiky Ministerstvo dopravy, a v případě Bahrajnského království Ministerstvo dopravy a telekomunikací zastoupené Odborem pro záležitosti civilního letectví nebo, v obou případech, kterákoli jiná osoba nebo orgán právně zmocněný k provádění funkcí vykonávaných uvedenými leteckými úřady, (c) výrazem „určený letecký podnik“ se rozumí každý letecký podnik, který jedna smluvní strana písemně určila druhé smluvní straně a který je podle článku 3 této dohody oprávněn provozovat dohodnuté služby na stanovených linkách podle článku 2 této dohody, (d) výrazy „území“, „letecká dopravní služba“, „mezinárodní letecká dopravní služba“, „letecký podnik“ a „přistání pro potřeby nikoli obchodní“ mají význam, který je pro ně příslušně stanoven v článcích 2 a 96 Úmluvy, (e) výrazem „dohodnuté služby“ se rozumí pravidelné mezinárodní letecké služby na linkách stanovených v Příloze k této dohodě pro přepravu cestujících, zavazadel, zboží a pošty, (f) výrazem „stanovená linka“ se rozumí linka stanovená v Příloze k této dohodě, (g) výrazem „kapacita“ ve vztahu k dohodnutým službám se rozumí kapacita letadla používaného při těchto službách, násobená počtem frekvencí provozovaných tímto letadlem v daném období na lince nebo úseku linky, (h) výrazem „tarif“ se rozumějí ceny nebo poplatky, které mají být zaplaceny za přepravu cestujících, zavazadel a zboží (s výjimkou náhrad a podmínek za přepravu poštovních zásilek) a podmínky, za kterých se tyto ceny nebo poplatky používají, včetně provizí placených při přepravě za zprostředkovatelské služby, poplatky a podmínky za jakékoli vedlejší služby k této přepravě, které jsou nabízeny leteckými podniky, a rovněž zahrnuje jakékoli podstatné výhody poskytované v souvislosti s přepravou, (i) výrazem „Příloha“ se rozumí Příloha k této dohodě a její změny provedené v souladu s ustanoveními článku 21 této dohody. Příloha tvoří nedílnou součást této dohody a všechny odkazy na tuto dohodu, pokud není výslovně stanoveno jinak, zahrnují zmíněnou Přílohu, (j) výrazem „smlouvy EU“ se rozumějí Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie. Článek 2 PŘEPRAVNÍ PRÁVA (1) Každá smluvní strana poskytuje druhé smluvní straně práva stanovená v této dohodě za účelem zřízení a provozování dohodnutých služeb určeným leteckým podnikem nebo leteckými podniky na stanovených linkách. (2) Podle ustanovení této dohody požívají určený letecký podnik nebo letecké podniky každé smluvní strany při provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách následující práva: (a) létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany, (b) přistávat na území státu druhé smluvní strany pro potřeby nikoli obchodní, (c) nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany v místech stanovených v Příloze cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené do nebo pocházející z míst na území státu první smluvní strany a (d) nakládat a vykládat na územích třetích států v místech stanovených v Příloze cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené do nebo pocházející z míst na území státu druhé smluvní strany, stanovených v Příloze. (3) Letecké podniky každé smluvní strany, které nejsou určené podle článku 3 této dohody, mohou také užívat práva stanovená v odstavci (2) (a) a (b) tohoto článku. (4) V odstavci (2) tohoto článku nemůže být nic považováno za udělení práva určeným leteckým podnikům jedné smluvní strany nakládat na území státu druhé smluvní strany cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek za úplatu nebo nájemné s určením pro jiné místo na území státu této druhé smluvní strany. Článek 3 URČENÍ A PROVOZNÍ OPRÁVNĚNÍ (1) Každá smluvní strana má právo určit letecký podnik nebo letecké podniky za účelem provozování dohodnutých služeb pro svoji potřebu a odvolat určení kteréhokoli leteckého podniku nebo nahradit dříve určený jiným leteckým podnikem. Toto určení se provádí písemným oznámením mezi leteckými úřady obou smluvních stran. (2) Letecký úřad, který obdržel oznámení o určení, udělí bez prodlení podle ustanovení odstavce (3) a (4) tohoto článku určenému leteckému podniku druhé smluvní strany potřebná provozní oprávnění. (3) Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby letecký podnik určený druhou smluvní stranou prokázal, že je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které tento úřad uplatňuje na provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb v souladu s ustanoveními Úmluvy. (4) Letecký úřad každé smluvní strany má právo odmítnout přijmout určení leteckého podniku a odmítnout udělit provozní oprávnění uvedené v odstavci (2) tohoto článku, nebo uložit takové podmínky, které považuje za nezbytné pro výkon práv stanovených v článku 2 této dohody, kdykoli smluvní strana nemá důkaz, že: (a) v případě leteckého podniku určeného Českou republikou (i) je tento letecký podnik usazen na území České republiky podle smluv EU a má platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie, (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad a (iii) je tento letecký podnik vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu a skutečně kontrolován členským státem Evropské unie nebo Islandskou republikou, Norským královstvím, Lichtenštejnským knížectvím, Švýcarskou konfederací nebo státními příslušníky těchto států, (b) v případě leteckého podniku určeného Bahrajnským královstvím (i) má tento letecký podnik platnou provozní licenci a osvědčení leteckého dopravce vydané Bahrajnským královstvím a skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována Bahrajnským královstvím a (ii) má tento letecký podnik hlavní sídlo podnikání na území Bahrajnského království. (5) Jakmile byl letecký podnik určen a oprávněn podle tohoto článku, může v plném nebo částečném rozsahu provozovat dohodnuté služby za předpokladu, že letecký podnik jedná v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody. Článek 4 ODVOLÁNÍ A POZASTAVENÍ PRÁV (1) Letecký úřad každé smluvní strany má právo zrušit provozní oprávnění nebo pozastavit výkon práv stanovených v článku 2 této dohody určenému leteckému podniku druhé smluvní strany nebo uložit pro využívání těchto práv dočasně nebo trvale podmínky, které považuje za nezbytné, jestliže: (a) v případě leteckého podniku určeného Českou republikou (i) není tento letecký podnik usazen na území České republiky podle smluv EU nebo nemá platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie, (ii) skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad nebo (iii) není tento letecký podnik vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu a skutečně kontrolován členským státem Evropské unie nebo Islandskou republikou, Norským královstvím, Lichtenštejnským knížectvím, Švýcarskou konfederací nebo státními příslušníky těchto států, (b) v případě leteckého podniku určeného Bahrajnským královstvím (i) nemá tento letecký podnik platnou provozní licenci nebo osvědčení leteckého dopravce vydané Bahrajnským královstvím nebo skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována Bahrajnským královstvím nebo (ii) nemá tento letecký podnik hlavní sídlo podnikání na území Bahrajnského království, (c) letecký podnik neprokáže leteckému úřadu smluvní strany, která poskytuje práva, způsobilost plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které v souladu s Úmluvou tento úřad uplatňuje nebo (d) letecký podnik jiným způsobem nepostupuje v souladu s podmínkami stanovenými touto dohodou. (2) Pokud není nutné provést okamžitá opatření k zabránění dalšího porušování výše uvedených zákonů a předpisů, uplatní se práva uvedená v odstavci (1) tohoto článku pouze po konzultaci s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Pokud není leteckými úřady dohodnuto jinak, jsou tyto konzultace mezi leteckými úřady obou smluvních stran zahájeny do šedesáti (60) dnů od data požadavku učiněného kterýmkoli leteckým úřadem. Článek 5 UPLATŇOVÁNÍ ZÁKONŮ, PŘEDPISŮ A POSTUPŮ (1) Při vstupu, pobytu a výstupu z území státu jedné smluvní strany musí být leteckými podniky druhé smluvní strany dodržovány zákony, předpisy a postupy vztahující se na provoz a navigaci letadel platné na území státu této smluvní strany. (2) Zákony, předpisy a postupy platné na území státu jedné smluvní strany, týkající se vstupu, pobytu, tranzitu nebo výstupu cestujících, posádek, zavazadel a zboží včetně poštovních zásilek z území jejího státu, jako jsou zákony, předpisy a postupy týkající se vstupu, výstupu, vystěhovalectví a přistěhovalectví, cestovních dokladů, cel, měnových, karanténních, zdravotních, veterinárních nebo hygienických opatření, se vztahují na cestující, posádku, zavazadla, zboží a poštovní zásilky přepravované letadlem určeného leteckého podniku druhé smluvní strany při vstupu nebo výstupu nebo pobytu na území státu první smluvní strany. (3) Při uplatňování celních, přistěhovaleckých, karanténních a podobných předpisů nedává žádná smluvní strana přednost svým vlastním nebo kterýmkoli jiným leteckým podnikům před leteckým podnikem druhé smluvní strany provozujícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby. Článek 6 OCHRANA LETECTVÍ (1) Smluvní strany si znovu potvrzují v souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva, že jejich vzájemný závazek chránit bezpečnost civilního letectví před protiprávními činy tvoří nedílnou součást této dohody. (2) Smluvní strany jednají zejména v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971, a Protokolu o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsaného v Montrealu 24. února 1988, Úmluvy o značkování plastických trhavin pro účely detekce, podepsané v Montrealu 1. března 1991, a jakékoli jiné mnohostranné smlouvy upravující ochranu letectví, která je závazná pro státy obou smluvních stran. (3) Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc k zabránění činům protiprávního zmocnění se civilních letadel a jiným protiprávním činům proti bezpečnosti těchto letadel, jejich cestujících a posádek, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakémukoli jinému ohrožení bezpečnosti civilního letectví. (4) Smluvní strany jednají ve svých vzájemných vztazích v souladu s ustanoveními o ochraně letectví stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví a označovanými jako Přílohy k Úmluvě v rozsahu, ve kterém jsou tato bezpečnostní opatření platná vůči státům smluvních stran; smluvní strany vyžadují, aby provozovatelé letadel zapsaní v jejich rejstříku nebo provozovatelé letadel, kteří mají hlavní sídlo podnikání nebo stálé sídlo na územích států smluvních stran, nebo v případě České republiky provozovatelé letadel zřízení na jejím území podle smluv EU a mající platné provozní licence v souladu s právem Evropské unie, a provozovatelé letišť na územích jejich států jednali v souladu s takovými ustanoveními o ochraně letectví. (5) Každá smluvní strana souhlasí s tím, že je požadováno, aby uvedení provozovatelé letadel dodržovali ustanovení o ochraně letectví popsaná v odstavci (4) tohoto článku vyžadovaná druhou smluvní stranou pro vstup, výstup a pobyt na území státu této druhé smluvní strany. (6) Každá smluvní strana zajistí, že se na území jejího státu účinně uplatňují odpovídající opatření k ochraně letadel a kontrole cestujících, posádek, příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, zboží a palubních zásob před a v průběhu nastupování nebo nakládání. (7) Každá smluvní strana také s porozuměním posoudí jakýkoli požadavek druhé smluvní strany na přiměřená bezpečnostní opatření za účelem čelit určité hrozbě. (8) Dojde-li ke spáchání činu nebo hrozbě spáchání činu protiprávního zmocnění se civilního letadla nebo jiného protiprávního činu proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť nebo navigačních zařízení, pomohou si smluvní strany vzájemně usnadňováním předávání zpráv a jinými příslušnými opatřeními, směřujícími k rychlému a bezpečnému ukončení takového činu nebo hrozby. (9) Má-li smluvní strana opodstatněné důvody se domnívat, že se druhá smluvní strana odchýlila od ustanovení tohoto článku na ochranu letectví, může letecký úřad této smluvní strany požádat o neodkladné konzultace s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Nedosažení uspokojivé dohody do třiceti (30) dnů ode dne doručení takové žádosti je důvodem k uplatnění článku 4 této dohody. Vyžaduje-li to vážná nepředvídatelná situace, může kterákoli smluvní strana provést prozatímní opatření před uplynutím této lhůty. Článek 7 BEZPEČNOST LETECTVÍ (1) Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o kvalifikaci a průkazy, vydané nebo potvrzené za platné jednou smluvní stranou a dosud mající platnost, jsou uznány za platné druhou smluvní stranou pro provozování dohodnutých služeb za předpokladu, že tato osvědčení a průkazy alespoň odpovídají nebo jsou přísnější než minimální podmínky, stanovené podle Úmluvy. (2) Každá smluvní strana si však vyhrazuje právo odmítnout uznat jako platné pro účely letů nad územím svého státu osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané jejím vlastním státním příslušníkům druhou smluvní stranou nebo jiným státem. (3) Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem přijatých druhou smluvní stranou v jakékoli oblasti vztahující se na posádky, letadla a jejich provoz. Takové konzultace se uskuteční do třiceti (30) dnů ode dne doručení žádosti. (4) Jestliže po těchto konzultacích jedna smluvní strana shledá, že druhá smluvní strana účinně neudržuje a neuplatňuje bezpečnostní normy v jakékoli oblasti alespoň na minimální úrovni stanovené v daném období Úmluvou, oznámí tato smluvní strana druhé smluvní straně svá zjištění a opatření považovaná za nezbytná k tomu, aby byl dosažen soulad s těmito minimálními normami, a druhá smluvní strana učiní příslušná nápravná opatření. Neuskutečnění příslušných nápravných opatření druhou smluvní stranou do patnácti (15) dnů, nebo v delší lhůtě, která může být dohodnuta, je důvodem pro uplatnění článku 4 této dohody. (5) Bez ohledu na povinnosti uvedené v článku 33 Úmluvy je dohodnuto, že jakékoli letadlo provozované leteckým podnikem jedné smluvní strany, nebo jeho jménem na základě smlouvy o leasingu, na dopravních službách na nebo z území státu druhé smluvní strany může být, v době, kdy se nachází na území státu druhé smluvní strany, podrobeno inspekci oprávněnými zástupci státu druhé smluvní strany, na palubě i zvenku za účelem ověření jak platnosti dokladů letadla a jeho posádky, tak i zjevného stavu letadla a jeho vybavení (dále v tomto článku nazývané „inspekce na stojánce“), za předpokladu, že to nepovede k nepřiměřenému zpoždění. (6) Jestliže jakákoli inspekce na stojánce nebo série inspekcí na stojánce povede: (a) k vážným obavám, že letadlo nebo provozování letadla neodpovídají minimálním normám stanoveným v daném období Úmluvou, nebo (b) k vážným obavám, že nejsou účinně udržovány a uplatňovány bezpečnostní normy stanovené v daném období Úmluvou, má smluvní strana provádějící inspekci pro účely článku 33 Úmluvy právo svobodně prohlásit, že požadavky, na jejichž základě byla vydána nebo uznána za platná osvědčení nebo průkazy týkající se daného letadla nebo jeho posádky, nebo požadavky, za kterých má být letadlo provozováno, nejsou stejné nebo vyšší než minimální normy stanovené Úmluvou. (7) V případě, že přístup k provedení inspekce letadla na stojánce, provozovaného leteckým podnikem jedné smluvní strany nebo jeho jménem v souladu s odstavcem (5) tohoto článku, je odepřen zástupcem tohoto leteckého podniku, má druhá smluvní strana právo svobodně usoudit, že vznikly vážné obavy popsané v odstavci (6) tohoto článku a učinit závěry v něm uvedené. (8) Každá smluvní strana si vyhrazuje právo okamžitě pozastavit nebo upravit provozní oprávnění leteckému podniku druhé smluvní strany v případě, že usoudí, ať již na základě inspekce na stojánce, série inspekcí na stojánce, odepření přístupu k inspekci na stojánce, konzultací nebo jiných zjištění, že pro bezpečný provoz leteckého podniku jsou nezbytná okamžitá opatření. (9) Jakékoli opatření jedné smluvní strany podle odstavců (4) nebo (8) tohoto článku se zruší, jakmile přestanou trvat důvody, pro které bylo zavedeno. (10) V případě, že Česká republika určí letecký podnik, jehož regulatorní kontrola je vykonávána a udržována jiným členským státem Evropské unie, použijí se práva druhé smluvní strany daná tímto článkem stejným způsobem na přijetí, uplatňování a udržování bezpečnostních norem tímto jiným členským státem Evropské unie a na provozní oprávnění tohoto leteckého podniku. Článek 8 CELNÍ USTANOVENÍ (1) Každá smluvní strana osvobozuje určený letecký podnik druhé smluvní strany od dovozních omezení, cla, nepřímých daní, inspekčních poplatků a jiných celostátních a místních dávek a poplatků, pokud jde o letadla, pohonné hmoty, mazadla, spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů, obvyklé vybavení letadla, zásoby letadla a potraviny (včetně tabáku, nápojů a jiných výrobků určených v omezeném množství k prodeji cestujícím za letu) a jiné věci, které jsou určeny k použití výhradně v souvislosti s provozem nebo obsluhou letadla určeného leteckého podniku druhé smluvní strany, provozujícího dohodnuté služby, stejně tak jako tiskopisy letenek, leteckých nákladních listů, jakýkoli tištěný materiál nesoucí znaky společnosti a obvyklý reklamní materiál bezplatně rozšiřovaný tímto určeným leteckým podnikem. (2) Osvobození udělená podle tohoto článku se vztahují na položky uvedené v odstavci (1) tohoto článku: (a) dovezené na území státu jedné smluvní strany určeným leteckým podnikem druhé smluvní strany nebo jeho jménem, (b) ponechané na palubě letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany od příletu až do odletu z území státu druhé smluvní strany, (c) vzaté na palubu letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany a určené k použití při provozování dohodnutých služeb; bez ohledu na to, zda jsou tyto položky používány nebo spotřebovány zcela nebo zčásti na území státu smluvní strany, která poskytuje výjimku, za předpokladu, že takové položky nebudou zcizovány na území státu této smluvní strany. (3) Obvyklé palubní vybavení letadla, stejně tak jako materiál, dodávky a zásoby obvykle uložené na palubě letadla určeného leteckého podniku kterékoli smluvní strany mohou být vyloženy na území státu druhé smluvní strany pouze se souhlasem celního úřadu na tomto území. V takovém případě mohou být uloženy pod celním dohledem tohoto celního úřadu do doby, než budou znovu vyvezeny, nebo s nimi bude naloženo jinak v souladu s celními předpisy. (4) Osvobození poskytnutá tímto článkem pokud jde o spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů a obvyklé palubní vybavení se vztahují i na situace, kdy určený letecký podnik kterékoli smluvní strany uzavře ujednání s jinými leteckými podniky o výpůjčce nebo přenechání na území státu druhé smluvní strany za předpokladu, že takové jiné letecké podniky požívají stejná osvobození od druhé smluvní strany. Takové výpůjčky a přenechání oznámí letecký podnik příslušným celním úřadům. (5) Nic v této dohodě nebrání České republice, aby nediskriminačním způsobem uložila daně, poplatky, cla, dávky nebo taxy na pohonné hmoty dodané na jejím území pro použití v letadle určeného leteckého podniku Bahrajnského království, které je provozováno mezi místem na území České republiky a jiným místem na území České republiky nebo na území jiného členského státu Evropské unie. Článek 9 UŽÍVÁNÍ LETIŠŤ A LETECKÝCH ZAŘÍZENÍ (1) Poplatky uložené na území státu jedné smluvní strany určenému leteckému podniku druhé smluvní strany za použití letišť, leteckých navigačních a jiných zařízení nesmějí být vyšší než poplatky ukládané jakémukoli jinému letadlu téže kategorie vykonávajícímu podobné mezinárodní letecké dopravní služby. (2) Žádná smluvní strana neposkytne výhody svému vlastnímu nebo jinému leteckému podniku před leteckým podnikem druhé smluvní strany, konajícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby, při užívání letišť, letových cest, letových provozních služeb a s nimi souvisejících zařízení nacházejících se pod její kontrolou. (3) Každá smluvní strana podporuje konzultace o uživatelských poplatcích mezi svými orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky používajícími služby a zařízení provozovaná těmito orgány vyměřujícími poplatky, kdykoli to bude praktické, učiní tak prostřednictvím organizací zastupujících tyto letecké podniky. Jakékoli návrhy na změny těchto poplatků by měly být předány leteckým podnikům v přiměřené lhůtě, aby měly možnost vyjádřit svá stanoviska dříve, než budou změny uskutečněny. Každá smluvní strana dále podporuje výměnu vhodných informací o uživatelských poplatcích mezi svými orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky. Článek 10 TRANZIT Cestující v přímém tranzitu přes území státu smluvní strany, neopouštějící část letiště určenou pro takový účel, jsou podrobeni, s výjimkou ustanovení o ochraně civilního letectví uvedených v článku 6 této dohody a plnění úkolu zabránit nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, jen zjednodušené kontrole. Zavazadla a zboží v tranzitu jsou osvobozena od cla a jiných poplatků. Článek 11 PRODEJ SLUŽEB A PŘEVOD FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ (1) Na základě oznámení leteckému úřadu první smluvní strany a po příslušné obchodní registraci v souladu se zákony a předpisy platnými na území státu této první smluvní strany má určený letecký podnik druhé smluvní strany právo volně prodávat své letecké dopravní služby na území státu první smluvní strany buď přímo nebo prostřednictvím svých zprostředkovatelů a kterákoli osoba může svobodně zakoupit tyto dopravní služby v místní měně nebo v jakékoli volně směnitelné měně běžně vykupované bankamibankami na daném území. (2) Určené letecké podniky smluvních stran mají právo přepočítat a převést na území svého státu přebytek příjmů nad místními výdaji získaný na území státu druhé smluvní strany ve volně směnitelné měně. Přepočet a převod se uskuteční bez omezení podle tržního směnného kurzu pro tyto transakce, platného v den převodu. Skutečný převod je proveden bez prodlení a nepodléhá jakýmkoli poplatkům, s výjimkou obvyklých poplatků vybíraných bankamibankami za služby při těchto transakcích. (3) V případě, že jsou platby mezi smluvními stranami upraveny zvláštní dohodou, použije se tato zvláštní dohoda. Článek 12 TARIFY (1) Tarify pro dohodnuté služby jsou určenými leteckými podniky obou smluvních stran stanovovány v přiměřené výši, přičemž se náležitě přihlíží ke všem významným činitelům, jako jsou zájmy uživatelů, náklady na provoz, povaha dopravních služeb, přiměřený zisk a jiné obchodní úvahy na daném trhu. (2) Nepožaduje se, aby tarify stanovené na základě odstavce (1) tohoto článku byly předkládány určeným leteckým podnikem jedné smluvní strany leteckému úřadu druhé smluvní strany. Bez ohledu na výše uvedené má každá smluvní strana právo zasáhnout tak, aby: (a) zabránila nepřiměřeně diskriminujícím tarifům a praktikám, (b) ochránila uživatele od tarifů, které jsou nepřiměřeně vysoké nebo omezující přepravu z důvodu zneužití dominantního postavení a (c) ochránila letecké podniky od tarifů, které jsou uměle nízké vzhledem k přímé nebo nepřímé dotaci či podpoře nebo, kde existuje důkaz o záměru omezit hospodářskou soutěž. (3) Určený letecký podnik jedné smluvní strany poskytne na požádání leteckému úřadu druhé smluvní strany informace vztahující se ke stanovování tarifů způsobem a ve formě předepsané tímto úřadem. Článek 13 KAPACITA (1) Určené letecké podniky smluvních stran mají řádnou a rovnou příležitost k provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách. (2) Při provozování dohodnutých služeb bere určený letecký podnik každé smluvní strany v úvahu zájmy určeného leteckého podniku druhé smluvní strany, aby nedošlo k nevhodnému ovlivňování dopravních služeb, které tento podnik zajišťuje na zcela nebo zčásti shodných linkách. (3) Dohodnuté služby provozované určenými leteckými podniky smluvních stran jsou v úzkém vztahu k požadavkům veřejnosti na dopravu na stanovených linkách a mají za přednostní cíl poskytnout, při přiměřeném využití prostoru, kapacitu odpovídající současným a rozumně očekávaným požadavkům na přepravu cestujících a zboží včetně poštovních zásilek, pocházejících z nebo určených pro území státu smluvní strany, která určila letecký podnik. Zabezpečení přepravy cestujících a zboží včetně poštovních zásilek, naložených a vyložených v těch místech stanovených linek, která se nacházejí na územích jiných států než toho, který určil letecký podnik, se provádí v souladu s obecnými zásadami, že kapacita je ve vztahu k: (a) dopravním požadavkům na území a z území státu smluvní strany, která určila letecký podnik, (b) dopravním požadavkům oblasti, kterou dohodnuté služby prolétávají po přihlédnutí k dopravním službám provozovaným leteckými podniky jiných států této oblasti a (c) požadavkům vyplývajícím z provozu leteckých podniků. Článek 14 SPOLEČNÉ OZNAČOVÁNÍ LINEK (1) Při provozování nebo nabízení leteckých dopravních služeb na stanovených linkách k prodeji může každý určený letecký podnik jedné smluvní strany uzavřít ujednání o společném označování linek (code-sharing) a o vyblokování prostoru (blocked-space) s: (a) leteckým podnikem nebo leteckými podniky kterékoli smluvní strany, (b) leteckým podnikem nebo leteckými podniky třetí strany. Pokud by třetí strana neoprávnila nebo nedovolila srovnatelné ujednání mezi leteckými podniky druhé smluvní strany a jinými leteckými podniky na dopravních službách do, z a přes třetí stát, má letecký úřad příslušné smluvní strany právo nepřijmout takové ujednání. (2) Výše uvedená ustanovení však podléhají podmínce, že všechny letecké podniky takových ujednání: (a) mají příslušná přepravní práva a splňují ustanovení této dohody, (b) splňují požadavky uplatňované na taková ujednání leteckými úřady obou smluvních stran, (c) poskytují spotřebitelůmspotřebitelům odpovídající informace o těchto ujednáních o společném označování linek a o vyblokování prostoru. (3) Požaduje se, aby letecké podniky předložily návrh ujednání o společném označování linek a o vyblokování prostoru leteckým úřadům obou smluvních stran nejpozději třicet (30) dnů před navrhovaným datem jejich zavedení. Tato ujednání o společném označování linek a o vyblokování prostoru podléhají schválení leteckých úřadů obou smluvních stran. Článek 15 LETOVÉ ŘÁDY (1) Letecký podnik určený jednou smluvní stranou předloží nejpozději třicet (30) dnů před zahájením dopravních služeb leteckému úřadu druhé smluvní strany ke schválení svůj zamýšlený letový řád, uvádějící počet frekvencí, typ letadla, časy, cestovní uspořádání a počet míst nabízených veřejnosti a období platnosti letového řádu. Tentýž postup se použije na jakoukoli změnu letového řádu. Ve zvláštních případech může být uvedená lhůta, pod podmínkou souhlasu zmíněných úřadů, zkrácena. (2) Pokud určený letecký podnik požaduje provozovat doplňkové lety k letům uvedeným v letových řádech, musí požádat o povolení letecký úřad druhé smluvní strany. Takový požadavek se obvykle předkládá nejpozději dva (2) pracovní dny před provedením takových letů. Článek 16 KOMBINOVANÉ DOPRAVNÍ SLUŽBY Určený letecký podnik každé smluvní strany má právo ve spojení s leteckou přepravou cestujících a zboží využívat jakoukoli povrchovou dopravu do nebo z jakéhokoli místa na územích států smluvních stran nebo třetích států. Určený letecký podnik si může zvolit mezi vykonáváním vlastní povrchové dopravy nebo jejím poskytováním prostřednictvím ujednání, včetně společného označování linek, s jinými povrchovými dopravci za podmínky dodržování zákonů a předpisů platných na území státu příslušné smluvní strany. Tyto kombinované dopravní služby mohou být nabízeny při kombinaci letecké a povrchové dopravy jako přímá dopravní služba a za jednu cenu za předpokladu, že jsou cestující a zasilatelé informováni o skutečnostech týkajících se této dopravy. Článek 17 ZASTOUPENÍ LETECKÉHO PODNIKU (1) Určený letecký podnik jedné smluvní strany je oprávněn, na základě reciprocity a v souladu se zákony a předpisy platnými na území státu druhé smluvní strany vztahujícími se ke vstupu, pobytu a zaměstnání, přivést a udržovat na území státu druhé smluvní strany svého zástupce, obchodní, technický a jiný odborný personál přiměřeně potřebný k provozování dohodnutých služeb. (2) Zástupce a personál podléhají zákonům a předpisům platným na území státu druhé smluvní strany. (3) Určené letecké podniky obou smluvních stran mají podle zákonů a předpisů platných na území příslušného státu právo zřizovat na území státu druhé smluvní strany kancelář nebo kanceláře na podporu letecké dopravy a k prodeji leteckých dopravních služeb. Článek 18 POZEMNÍ ODBAVOVÁNÍ S výhradou zákonů a předpisů platných na území státu každé smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, má každý určený letecký podnik právo zajišťovat si na území státu druhé smluvní strany své vlastní pozemní odbavování (odbavování pro vlastní potřebu), anebo si podle své volby vybrat mezi konkurenčními poskytovateli, kteří zcela nebo zčásti pozemní odbavovací služby zajišťují. V případě, že zákony a předpisy omezují nebo předem vylučují odbavování pro vlastní potřebu, a kde neexistuje skutečné konkurenční prostředí mezi poskytovateli pozemních odbavovacích služeb, musí se s každým určeným leteckým podnikem zacházet nediskriminujícím způsobem, pokud jde o jeho přístup k odbavování pro vlastní potřebu a k pozemním odbavovacím službám zajišťovaným poskytovatelem nebo poskytovateli. Článek 19 POSKYTOVÁNÍ ÚDAJŮ Letecký úřad každé smluvní strany na požádání poskytne leteckému úřadu druhé smluvní strany periodické statistické údaje nebo jiné podobné údaje týkající se přepravy uskutečněné určeným leteckým podnikem na linkách stanovených v této dohodě v rozsahu, který může být rozumně požadován za účelem posouzení provozování dohodnutých služeb. Článek 20 KONZULTACE (1) Letecké úřady smluvních stran budou v duchu úzké spolupráce ve spojení, které se může uskutečnit jednáním nebo písemně, aby zajistily úzkou spolupráci ve všech záležitostech ovlivňujících provádění této dohody. (2) Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace k jakémukoli problému, týkajícímu se této dohody. Tyto konzultace jsou zahájeny ve lhůtě šedesáti (60) dnů ode dne doručení žádosti druhé smluvní straně, pokud není smluvními stranami dohodnuto jinak. Článek 21 ZMĚNY (1) Jestliže kterákoli ze smluvních stran považuje za žádoucí změnit jakékoli ustanovení této dohody, vstoupí tato změna, jestliže je dohodnuta mezi smluvními stranami, v platnost šedesátý (60) den ode dne doručení pozdější z diplomatických nót potvrzujících splnění ústavně předepsaných formalit pro schválení této změny. (2) Jestliže vstoupí v platnost obecná mnohostranná úmluva o mezinárodní letecké dopravě dotýkající se vztahů mezi oběma smluvními stranami, pozmění se tato dohoda tak, aby odpovídala ustanovením takové mnohostranné úmluvy v rozsahu, ve kterém byla tato ustanovení přijata státy obou smluvních stran. Článek 22 ŘEŠENÍ SPORŮ (1) V případě sporu, vyplývajícího z výkladu nebo provádění této dohody, se ho v prvé řadě vynasnaží letecké úřady smluvních stran vyřešit jednáním. (2) Nedosáhnou-li letecké úřady dohody, je spor řešen jednáním smluvních stran. (3) Jestliže se smluvním stranám nepodaří dosáhnout vyřešení sporu jednáním, mohou jej postoupit takové osobě nebo orgánu, na kterém se shodnou, k poradnímu posudku nebo k vydání závazného rozhodnutí podle toho, jak se smluvní strany dohodnou, nebo jej, na základě žádosti kterékoli smluvní strany, předloží k rozhodnutí rozhodčímu soudu tří rozhodců. (4) Tento rozhodčí soud se ustavuje následovně: každá smluvní strana jmenuje jednoho člena a tito dva členové se poté dohodnou a jmenují státního příslušníka třetího státu jako předsedu. Členové jsou jmenováni do šedesáti (60) dnů a předseda do devadesáti (90) dnů ode dne, ke kterému kterákoli smluvní strana informovala druhou smluvní stranu o záměru předložit spor rozhodčímu soudu. (5) Nejsou-li lhůty stanovené v odstavci (4) tohoto článku dodrženy, může kterákoli smluvní strana, není-li jakékoli jiné příslušné ujednání, požádat prezidenta Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), aby učinil nezbytná jmenování. Je-li prezident státním příslušníkem státu některé ze smluvních stran nebo cokoliv mu jinak brání ve vykonání tohoto úkolu, učiní nezbytná jmenování viceprezident, který jej zastupuje. (6) Rozhodčí soud přijímá rozhodnutí většinou hlasů. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro smluvní strany. Každá smluvní strana hradí náklady na svého člena stejně tak jako své zastoupení v rozhodčím řízení; náklady na předsedu a jakékoli jiné náklady nesou smluvní strany rovným dílem. Ve všech ostatních záležitostech rozhodčí soud stanoví svůj vlastní postup. Článek 23 REGISTRACE Tato dohoda a jakékoli její následné změny se registrují u Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Článek 24 UKONČENÍ PLATNOSTI Kterákoli smluvní strana může kdykoli oznámit písemně diplomatickou cestou druhé smluvní straně své rozhodnutí ukončit platnost této dohody. Takové oznámení je zároveň zasláno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Platnost této dohody v takovém případě skončí dvanáct (12) měsíců po dni doručení oznámení druhé smluvní straně, není-li před uplynutím tohoto období, po dohodě smluvních stran, oznámení o ukončení vzato zpět. V případě, že chybí potvrzení o doručení druhé smluvní straně, je oznámení považováno za doručené čtrnáct (14) dnů poté, kdy bylo doručeno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Článek 25 VSTUP V PLATNOST Tato dohoda vstoupí v platnost šedesátý (60) den ode dne doručení pozdějšího z oznámení smluvních stran informujících se navzájem písemně, že ústavní požadavky pro vstup této dohody v platnost byly v jejich státech splněny. Na důkaz čehož níže podepsaní, řádně zmocněni, podepsali tuto dohodu. Dáno v Bahrajnu dne 22. ledna 2016 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazycích českém, arabském a anglickém, přičemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující anglický text. Za vládu České republiky Ing. Dan Ťok ministr dopravy Za vládu Bahrajnského království Kamal bin Ahmed Mohammed ministr dopravy a komunikací Příloha Oddíl I Linky provozované určeným leteckým podnikem nebo leteckými podniky Bahrajnského království: Bahrajn - mezilehlá místa - místa v České republice - místa za Oddíl II Linky provozované určeným leteckým podnikem nebo leteckými podniky České republiky: místa v České republice - mezilehlá místa - Bahrajn - místa za Poznámky: 1. Linky mohou být provozovány v obou směrech. 2. Určené letecké podniky smluvních stran mohou na jakémkoli nebo všech letech: (a) vynechat přistání v jakémkoli z výše uvedených míst za předpokladu, že dohodnuté služby na těchto linkách začínají v místě na území státu smluvní strany, která letecký podnik určila, (b) kombinovat různá čísla letů v rámci provozu jednoho letadla, (c) přeložit přepravu z jakéhokoli svého letadla na jakékoli jiné své letadlo v jakémkoli místě a (d) obsluhovat mezilehlá místa, místa za a místa na území států smluvních stran v jakémkoli pořadí. 3. Výkon práv páté svobody vzduchu podléhá souhlasu leteckých úřadů smluvních stran. 4. Určené letecké podniky Bahrajnského království mohou na stejném letu provozovat služby do více než jednoho místa v České republice. 5. Určené letecké podniky smluvních stran mohou vykonávat práva přerušení vlastní dopravy (stop-over) na stanovených linkách. 6. V této dohodě musí být odkazy na letecké podniky České republiky chápány jako odkazy na letecké podniky určené Českou republikou.
Sdělení Ministerstva vnitra č. 212/2017 Sb.	Sdělení Ministerstva vnitra č. 212/2017 Sb. Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Vyhlášeno 14. 7. 2017, částka 76/2017 212 SDĚLENÍ Ministerstva vnitra ze dne 10. července 2017 o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 4. listopadu 2017 nové volby do zastupitelstev obcí: obec\| okres\| kraj ---\|---\|--- Tuřany\| Kladno\| Středočeský Kly\| Mělník\| Středočeský Ministr: Chovanec v. r.
Vyhláška č. 211/2017 Sb.	Vyhláška č. 211/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 313/2014 Sb., o označování a pasech psů, koček a fretek v zájmovém chovu při jejich neobchodních přesunech Vyhlášeno 14. 7. 2017, datum účinnosti 1. 8. 2017, částka 76/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 313/2014 Sb., o označování a pasech psů, koček a fretek v zájmovém chovu při jejich neobchodních přesunech, se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 8. 2017 211 VYHLÁŠKA ze dne 27. června 2017, kterou se mění vyhláška č. 313/2014 Sb., o označování a pasech psů, koček a fretek v zájmovém chovu při jejich neobchodních přesunech Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 139/2014 Sb. a zákona č. 264/2014 Sb., k provedení § 4a odst. 7 veterinárního zákona: Čl. I Vyhláška č. 313/2014 Sb., o označování a pasech psů, koček a fretek v zájmovém chovu při jejich neobchodních přesunech, se mění takto: 1. V § 3 odstavec 1 zní: „(1) Výrobce pasů opatří pasy a) průhlednou přilnavou folií tak, aby jí bylo možno zapečetit oddíl III pasu, b) 10 kusy průhledných přilnavých folií tak, aby jimi bylo možno zapečetit údaje v oddílu V pasu, jsou-li ve formě nálepky, pokud při odstranění nálepky nedojde k jejímu zničení, a c) 16 kusy průhledných přilnavých folií tak, aby jimi bylo možno zapečetit údaje v oddílu VII, VIII a IX pasu, jsou-li ve formě nálepky, pokud při odstranění nálepky nedojde k jejímu zničení.“. 2. § 5 se včetně nadpisu zrušuje. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2017. Ministr: Ing. Jurečka v. r.
Vyhláška č. 210/2017 Sb.	Vyhláška č. 210/2017 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 7. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2017, částka 76/2017 * Čl. I - Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb., vyhlášky č. 463/2011 Sb. a vyhlášky č. 17/2015 Sb., se mění takto: * Čl. II - Účinnost Aktuální znění od 1. 9. 2017 210 VYHLÁŠKA ze dne 26. června 2017, kterou se mění vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 35 odst. 2, § 121 odst. 1 a § 123 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), a v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví podle § 121 odst. 2 školského zákona: Čl. I Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění vyhlášky č. 107/2008 Sb., vyhlášky č. 463/2011 Sb. a vyhlášky č. 17/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odstavec 5 včetně poznámek pod čarou č. 9 a 10 zní: „(5) Provozovatel stravovacích služeb používá při poskytování dietního stravování receptury schválené a) nutričním terapeutem9), b) lékařem se specializovanou způsobilostí10) v oboru 1. praktické lékařství pro děti a dorost, 2. dětské lékařství, 3. vnitřní lékařství, 4. všeobecné praktické lékařství, 5. endokrinologie a diabetologie, nebo 6. gastroenterologie, nebo c) lékařem se zvláštní specializovanou způsobilostí10) v oboru 1. hygiena dětí a dorostu, 2. hygiena výživy a předmětů běžného užívání, 3. dětská endokrinologie a diabetologie, nebo 4. dětská gastroenterologie a hepatologie. 9) § 15 zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). 10) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 3 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Jiné stravovací služby poskytované dětem, žákům a studentům musí odpovídat výživovým normám stanoveným v příloze č. 1 k této vyhlášce, nebo výživovým požadavkům podle vyhlášky o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních11).“. Poznámka pod čarou č. 11 zní: „11) Vyhláška č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních.“. 3. V § 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Zařízení školního stravování může stanovit zálohu na úplatu nejvýše na dva měsíce, nedohodne-li se se zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo zletilým žákem jinak.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. Čl. II Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jejím vyhlášení. Ministr: prof. PhDr. Štech, CSc., v. r.
Vyhláška č. 208/2017 Sb.	Vyhláška č. 208/2017 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví rozsah technických parametrů pro zařízení, jejichž prostřednictvím jsou provozovány hazardní hry, požadavků na ochranu a uchovávání herních a finančních dat a jejich technické parametry Vyhlášeno 14. 7. 2017, datum účinnosti 14. 7. 2017, částka 76/2017 * ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1) * ČÁST DRUHÁ - OBECNÉ POŽADAVKY (§ 2 — § 7) * ČÁST TŘETÍ - POŽADAVKY NA KONCOVÉ ZAŘÍZENÍ PROVOZOVANÉ V HERNÍM PROSTORU (§ 8 — § 15) * ČÁST ČTVRTÁ - PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 16 — § 17) * ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 18 — § 18) k vyhlášce č. 208/2017 Sb. Aktuální znění od 1. 1. 2024 (468/2023 Sb.) 208 VYHLÁŠKA ze dne 27. června 2017, kterou se stanoví rozsah technických parametrů pro zařízení, jejichž prostřednictvím jsou provozovány hazardní hry, požadavků na ochranu a uchovávání herních a finančních dat a jejich technické parametry Ministerstvo financí stanoví podle § 133 odst. 1 písm. b) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ § 1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje rozsah technických parametrů pro zařízení, jejichž prostřednictvím jsou provozovány hazardní hryhazardní hry, požadavků na ochranu a uchovávání herních a finančních datuchovávání herních a finančních dat a jejich technické parametry. ČÁST DRUHÁ OBECNÉ POŽADAVKY § 2 Zařízení, jehož prostřednictvím je provozována hazardní hra (1) Zařízení, jehož prostřednictvím je provozována hazardní hrahazardní hra podléhající povolení, (dále jen „zařízení“), je tvořeno uceleným souborem hardwaru a softwaru provozovatele hazardní hryhazardní hry, který slouží k vykonávání činností podle § 5 zákona o hazardních hrách. (2) Zařízení musí obsahovat server, který slouží k řízení činností podle § 5 zákona o hazardních hrách a k ukládání finančních a herních dat (dále jen „server“). (3) Zařízení, jejichž prostřednictvím jsou provozovány loterieloterie, bingo, technická hratechnická hra nebo internetová hra, v níž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda, musí obsahovat generátor náhodných čísel. § 3 Ochrana a uchovávání herních a finančních dat Nestanoví-li zákon o hazardních hrách nebo tato vyhláška jinak, zařízení a způsob nakládání provozovatele hazardní hry s herními a finančními daty v něm uchovávanými musí splňovat technické požadavky na systém řízení bezpečnosti informací, které jsou stanoveny technickou normou ČSN ISO/IEC 27001:2014 Informační technologie - Bezpečnostní techniky - Systémy řízení bezpečnosti informací - Požadavky. § 4 Umístění serveru (1) Server musí být umístěn v prostoru, který je určen pro umístění informační a komunikační techniky v nepřetržitém provozu a zajišťuje serveru stabilní provoz bez okolních vlivů (dále jen „datové centrum“). (2) Provozovatel hazardní hryhazardní hry přijme k zajištění fyzické bezpečnosti serveru opatření a) zabezpečující ochranu na úrovni objektu, v němž je umístěno datové centrum, b) zamezující neoprávněnému vstupu do datového centra, c) zamezující poškození a zásahu do datového centra a d) předcházející poškození, odcizení nebo zneužití serveru nebo přerušení jeho provozu. (3) K zajištění fyzické bezpečnosti podle odstavce 2 použije provozovatel hazardní hryhazardní hry alespoň a) mechanické zábranné prostředky, b) zařízení elektrické zabezpečovací signalizace, c) prostředky omezující působení požárů, d) prostředky omezující působení projevů živelních událostí, e) systémy pro kontrolu vstupu, f) kamerové systémy, g) zařízení pro zajištění ochrany před selháním dodávky elektrického napájení a h) zařízení pro zajištění optimálních provozních podmínek. § 5 Generátor náhodných čísel (1) Generátor náhodných čísel, který je zdrojem náhody v zařízení podle § 2 odst. 3, je buď samostatně stojící součást zařízení nebo integrovaná součást serveru nebo koncového zařízení. Pro identifikaci samostatně stojícího generátoru náhodných čísel se použijí obdobně podmínky stanovené v § 8. (2) Generátor náhodných čísel musí být takové povahy, aby a) náhodný proces tvorby výsledku hry nebylo možné ovlivnit a b) výsledek náhodného procesu 1. byl nezávislý na předchozích výsledcích, 2. odpovídal v pravděpodobnosti dosažení jednotlivých možných výsledků hazardní hryhazardní hry teoretickým pravděpodobnostem a 3. byl nepředvídatelný bez úplné znalosti postupu tvorby výsledku hry včetně všech nastavení nebo počátečních hodnot. (3) Generátor náhodných čísel, který využívá ke stanovení herního výsledku deterministický algoritmus, musí a) pracovat s délkou periody alespoň 264 zabezpečující generování náhodného procesu tak, aby v případě konkrétní hazardní hryhazardní hry nedocházelo k rozpoznatelnému opakování výsledků, b) vytvářet posloupnost výsledků hry na základě počátečních hodnot, které jsou náhodné nebo nepředvídatelné, a c) být integrovanou součástí serveru nebo koncového zařízení. (4) Generátor náhodných čísel, který využívá ke stanovení herního výsledku fyzikální jevy, musí v případě, že využívá a) makroskopické jevy, zejména kostky, ruletové kolo nebo losovací osudí, využívat k náhodnému procesu tvorby výsledku hry předměty vyrobené z nezměnitelného materiálu, u kterého nedochází běžným užíváním k jeho opotřebení, b) mikroskopické jevy, zejména šum nebo kvantové jevy, být integrovanou součástí serveru nebo koncového zařízení. (5) Dochází-li při tvorbě výsledku hry na základě rozsahu hodnot generované posloupnosti náhodných čísel k dalšímu zpracování výsledků náhodného procesu, musí být software k tomu určený součástí serveru nebo koncového zařízení a musí být zajištěno, že toto zpracování splňuje požadavky na výsledek náhodného procesu podle odstavce 2. § 6 Kryptografické prostředky Pro přenos a ukládání herních a finančních dat a přístup k softwaru zařízení musí být v zařízení používány kryptografické algoritmy a kryptografické klíče splňující minimální požadavky na kryptografické algoritmy uvedené v příloze k této vyhlášce tak, aby byla zajištěna nezměnitelnost a důvěrnost herních a finančních dat a softwaru zařízení. § 7 Uchovávání herních a finančních dat (1) Zařízení musí využívat takového mechanismu uchovávání herních a finančních datuchovávání herních a finančních dat, aby nemohlo dojít k jejich ztrátě. Uchováváním herních a finančních datUchováváním herních a finančních dat se pro účely této vyhlášky rozumí ukládání dat a jejich zálohování. (2) Provozovatel hazardní hryhazardní hry je za účelem splnění povinnosti podle odstavce 1 povinen zálohovat herní a finanční data uložená na serveru tak, aby byla zajištěna kompletní obnova herních a finančních dat, zejména zajistit zálohování herních a finančních dat v dostatečné vzdálenosti od datového centra nebo jiným způsobem tak, aby nemohlo dojít ke ztrátě záložní sady finančních a herních dat ze stejného důvodu, z jakého může dojít ke ztrátě herních a finančních dat uložených na serveru. ČÁST TŘETÍ POŽADAVKY NA KONCOVÉ ZAŘÍZENÍ PROVOZOVANÉ V HERNÍM PROSTORU § 8 Identifikace koncového zařízení (1) Koncové zařízení musí být označeno registrační známkou podle vyhlášky upravující výstupní dokumenty v oblasti hazardních herhazardních her (dále jen „registrační známka“) vydávanou pověřenou osobou. (2) Registrační známka musí být přilepena na přední nebo boční straně vnějšího pláště koncového zařízení, a to tak, aby byla viditelná. Při tom musí zůstat čitelná, nepozměněná a neporušená. (3) Lepidlo použité k nalepení registrační známky a materiál použitý k výrobě registrační známky musí mít takové vlastnosti, aby nemohlo dojít k odlepení registrační známky bez jejího porušení, a to ani vlivem povětrnostních nebo jiných vnějších vlivů. (4) Stane-li se registrační známka nečitelnou nebo dojde-li k jejímu porušení, může provozovatel koncové zařízení provozovat po dobu nezbytně nutnou k její výměně, pokud bezodkladně a) požádá pověřenou osobu o vydání náhradní registrační známky a b) vyznačí všechny údaje uváděné na registrační známce na koncovém zařízení jiným vhodným způsobem; odstavec 2 se použije obdobně. (5) Obsahuje-li koncové zařízení více povolených herních pozicherních pozic technické hrytechnické hry, musí být každá z nich zvenčí označena výrobním číslem uvedeným na registrační známce, a to takovým způsobem, aby a) nevznikaly pochyby o tom, ke které povolené herní poziciherní pozici se toto označení vztahuje, a b) označení bylo čitelné a viditelné, a to i v případě, není-li povolená herní poziceherní pozice provozována. § 9 Vnější zabezpečení koncového zařízení (1) Koncové zařízení musí být takové konstrukce, aby bylo zamezeno násilnému či jinému nedovolenému vniknutí do koncového zařízení za užití síly takové intenzity, kterou lze při běžném provozu rozumně předpokládat. (2) Koncové zařízení musí být vybaveno čidlem nebo jiným bezpečnostním zařízením, které zaznamená pokus o násilné či jiné nedovolené vniknutí do koncového zařízení, odpojení nebo ovlivnění napájecích nebo datových kabelů nebo jiné ovlivnění jeho provozu. Čidlo nebo jiné bezpečnostní zařízení musí rovněž zaznamenat veškeré autorizované vstupy do vnějších uzamykatelných částí koncového zařízení. (3) Při pokusu o násilné či jiné nedovolené vniknutí do koncového zařízení, o odpojení nebo ovlivnění napájecích nebo datových kabelů nebo o jiné ovlivnění jeho provozu musí být koncové zařízení automaticky přepnuto do chybového stavu, kterým se rozumí stav, při kterém není umožněna hra technické hrytechnické hry ani jiné transakce v uživatelském kontu. (4) Nenaznačuje-li již čidlo nebo bezpečnostní zařízení nutnost dalšího trvání chybového stavu, může být automaticky obnoven provoz koncového zařízení. (5) Koncové zařízení musí být vybaveno systémem, který v případě, že nelze obnovit provoz koncového zařízení automaticky podle odstavce 4, informuje obsluhu herního prostoruherního prostoru (dále jen „obsluha“) o trvajícím chybovém stavu. K obnovení provozu koncového zařízení z trvajícího chybového stavu může dojít pouze na základě autorizovaného zásahu obsluhy. Pokud nelze chybový stav odstranit bezodkladně, na základě autorizovaného zásahu proplatí obsluha sázejícímu výhru po ověření její výše na příslušném elektronickém ukazateli a sázejícího odhlásí z jeho uživatelského konta, odstavec 3 tímto není dotčen. § 10 Vnitřní zabezpečení koncového zařízení (1) Veškeré části koncového zařízení, jejichž manipulací by mohl být ovlivněn náhodný proces výsledku hry nebo dálkový přenos výsledku hry nebo uchovávání herních a finančních datuchovávání herních a finančních dat a jejich dálkový přenos na server, musí být umístěny ve vnitřní samostatně uzamykatelné části koncového zařízení. (2) Ve vnitřní samostatně uzamykatelné části musí být umístěny alespoň a) software sloužící k řízení činnosti koncového zařízení, b) generátor náhodných čísel, je-li jím koncové zařízení vybaveno, c) software zabezpečující telekomunikační datové spojení se serverem, d) software k řízení systému zobrazovacího zařízení, e) software k řízení systému úložiště bankovek a mincí a f) úložiště bankovek a mincí. (3) Je-li koncové zařízení vybaveno generátorem náhodných čísel, musí být ve vnitřní samostatně uzamykatelné části rovněž umístěny systémy počítadel. (4) Požadavek na umístění ve vnitřní samostatně uzamykatelné části koncového zařízení podle odstavců 1 až 3 neplatí pro generátor náhodných čísel, který zároveň slouží k zobrazení výherní kombinace nebo jiného výsledku hry, a systém počítadel, je-li s generátorem náhodných čísel funkčně nedělitelný. Taková část koncového zařízení musí splnit podmínky vnějšího zabezpečení podle § 9. (5) Úložiště bankovek a mincí musí být umístěno ve vnitřní samostatně uzamykatelné části určené výhradně pro tento účel. (6) Vnitřní samostatně uzamykatelné části musí být vybaveny samostatným zabezpečením, které splňuje podmínky § 9. § 11 Zobrazovací zařízení (1) Každá herní poziceherní pozice musí být vybavena obrazovkou nebo jiným zobrazovacím zařízením. (2) Je-li herní poziceherní pozice vybavena dotykovou obrazovkou, musí být obrazovka přesná a nesmí obsahovat žádné skryté nebo neoznačené tlačítko nebo dotykový bod, který může ovlivnit hru, s výjimkou případů uvedených v herním plánu. (3) Koncové zařízení, které je vybaveno generátorem náhodných čísel, který zároveň slouží k zobrazení výherní kombinace nebo jiného výsledku hry, nebo je vybaveno mechanickou nebo elektromechanickou částí, která slouží výhradně k zobrazení výherní kombinace nebo jiného výsledku hry, musí být konstruováno takovým způsobem, aby se zobrazované výsledky shodovaly s ukazateli na obrazovce herní poziceherní pozice; pokud se neshodují, přepne se koncové zařízení automaticky do chybového stavu. § 12 Telekomunikační datové spojení (1) Každé koncové zařízení musí být vybaveno telekomunikačním datovým spojením se serverem, které slouží k přenosu herních a finančních dat, a to za jednotlivé herní poziceherní pozice po každé odehrané hře technické hrytechnické hry. (2) Koncové zařízení, které neobsahuje generátor náhodných čísel, musí být vybaveno takovým telekomunikačním datovým spojením, které pracuje při přenosu výsledku hry s dobou odezvy nižší než 0,3 vteřiny. § 13 Tiskárna (1) Každé koncové zařízení musí být vybaveno tiskárnou nebo být připojeno k tiskárně takovým způsobem, aby po stisku tlačítka umístěného na dotykové obrazovce nebo vnějším plášti koncového zařízení bylo možné v herním prostoruherním prostoru vytištění dokladu o zůstatku na uživatelském kontu. (2) Doklad o zůstatku na uživatelském kontu musí obsahovat alespoň a) identifikační údaje provozovatele hazardních herhazardních her, b) označení provozovny, c) výrobní číslo herní poziceherní pozice, d) identifikační údaje hráče, e) datum a čas vytištění a f) jedinečný identifikátor dokladu o zůstatku na uživatelském kontu. (3) Koncové zařízení musí na obrazovce herní poziceherní pozice zobrazit informaci o tom, že nastala skutečnost nebo se vyskytla závada, která znemožňuje tisk. § 14 Systémy počítadel (1) Koncové zařízení, které obsahuje generátor náhodných čísel, musí být vybaveno alespoň dvěma na sobě nezávislými systémy počítadel, které zaznamenávají součty jednotlivých skupin herních a finančních dat určené k uchovávání v koncovém zařízení, a to a) elektronickým a b) elektromechanickým nebo pulsním. (2) Počítadla musí být schopna ukládat a zobrazovat hodnoty alespoň v délce 7 platných číslic. Pokud hazardní hrahazardní hra, která je provozována prostřednictvím koncového zařízení, umožnuje vznik herních a finančních dat obsahujících rovněž části peněžních jednotek, musí být počítadla schopna ukládat a zobrazovat hodnoty alespoň v délce 9 platných číslic; v případě elektromechanických a pulsních počítadel postačí zobrazení hodnot vyjádřených v celých peněžních jednotkách v délce alespoň 7 platných číslic. (3) Koncové zařízení musí ukládat data podle odstavce 1 takovým způsobem, aby bylo možno kdykoli provést statistické testy ověřující hodnoty parametrů koncového zařízení nebo hazardní hryhazardní hry, které jsou stanoveny v zákoně o hazardních hrách. (4) Součtem skupiny herních a finančních dat určeným k uchovávání v koncovém zařízení podle odstavce 1 je a) počet her technické hrytechnické hry, b) úhrn sázek vložených do hry technické hrytechnické hry, c) úhrn výher připsaných na uživatelské konto na základě zobrazení výherní kombinace, d) úhrn peněžních prostředků vložených do koncového zařízení technické hrytechnické hry 1. v hotovosti, 2. bezhotovostním převodem a 3. na základě zůstatku peněžních prostředků na uživatelském kontu, e) úhrn peněžních prostředků vyplacených z koncového zařízení technické hrytechnické hry prostřednictvím pověřené osoby provozovatele 1. jako zůstatek, případně část zůstatku uživatelského konta a 2. převedených ke zbývajícímu zůstatku na uživatelském kontě v okamžiku odhlášení z koncového zařízení. § 15 Přijímání bankovek a mincí (1) Přijímá-li koncové zařízení bankovky a mince, musí být konstruováno takovým způsobem, aby bylo chráněno proti vandalismu, zneužití nebo podvodné činnosti. (2) Koncové zařízení musí být schopno určit směr a rychlost bankovky nebo mince při vložení do zařízení. Není-li bankovka nebo mince vkládána běžným způsobem, musí být koncové zařízení automaticky přepnuto do chybového stavu. (3) Všechny přijímané bankovky a mince musí být uloženy do úložiště bankovek a mincí v koncovém zařízení. (4) Hodnota každé přijaté bankovky a mince musí být neprodleně zobrazena na ukazateli zůstatku na uživatelském kontu. V případě, že provozovatel technické hrytechnické hry za použití bezpečných a spolehlivých metod umožňuje pro vkládání peněžních prostředků na uživatelské konto bezhotovostní platby, použije se věta první i na takto přijaté peněžní prostředky. (5) Koncové zařízení nesmí umožnit vložení bankovek nebo mincí nebo musí odmítnout a vrátit vložené bankovky a mince, je-li nefunkční nebo je-li v chybovém stavu. (6) Koncové zařízení musí na obrazovce herní poziceherní pozice zobrazit informaci o tom, že nastala skutečnost nebo se vyskytla závada, která znemožňuje přijímání bankovky nebo mince. ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 16 Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění. § 17 Provozovatel hazardní hryhazardní hry provozované na základě povolení podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona o hazardních hrách, který je povinen provozovat tuto hazardní hru podle zákona o hazardních hrách, je povinen splnit technické parametry pro zařízení, požadavky na ochranu a uchovávání herních a finančních datuchovávání herních a finančních dat a jejich technické parametry podle této vyhlášky nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí její účinnosti. ČÁST PÁTÁ ÚČINNOST § 18 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministr: Ing. Pilný v. r. Příloha k vyhlášce č. 208/2017 Sb. Minimální požadavky na kryptografické algoritmy I. Symetrické algoritmy a) Blokové a proudové šifry pro ochranu důvěrnosti a integrity 1. Advanced Encryption Standard (AES) s využitím délky klíčů 128, 192 a 256 bitů Triple Data Encryption Standard (3DES) s využitím délky klíčů 168 bitů, omezené použití jen se zatížením klíče menším než 10 GB, postupně přecházet na AES, 2. Triple Data Encryption Standard (3DES) s využitím délky klíčů 112 bitů, omezené použití jen se zatížením klíče menším než 10 MB, postupně přecházet na AES. Doporučeno použití jedinečného klíče pro každou zprávu, 3. Blowfish s využitím minimální délky klíčů 128 bitů, omezené použití jen se zatížením klíče menším než 10 GB, 4. Kasumi s využitím délky klíčů 128 bitů, omezené použití jen se zatížením klíče menším než 10 GB, 5. Twofish s využitím délky klíčů 128 až 256 bitů, 6. Serpent s využitím délky klíčů 128, 192, 256 bitů, 7. Camellia s využitím délky klíčů 128, 192 a 256 bitů, 8. SNOW 2.0, SNOW 3G s využitím délky klíčů 128, 256 bitů. b) Módy šifrování s ochranou integrity 1. CCM, 2. EAX, 3. OCB, 4. Složená schémata typu „Encrypt-then-MAC“. Poznámka: Schémata typu „Encrypt-then-MAC“, musí používat k šifrování pouze uvedené šifrovací módy a k výpočtu MAC pouze uvedené módy pro ochranu integrity. c) Módy šifrování 1. CTR, 2. OFB, 3. CBC, 4. CFB. Poznámka: Módy CBC a CFB musí být použity s náhodným, pro útočníka nepředpověditelným inicializačním vektorem, při použití módu OFB se pro daný klíč nesmí opakovat hodnota inicializačního vektoru, při použití módu CTR se pro daný klíč nesmí opakovat hodnota čítače, v případě použití CBC módu k šifrování bez ochrany integrity je třeba ověřit odolnost proti útoku na padding CBC módu. d) Módy pro ochranu integrity 1. HMAC, 2. CBC-MAC-X9.19, omezené použití jen se zatížením menším než 109 MAC, 3. CBC-MAC-EMAC, 4. CMAC. II. Asymetrické algoritmy a) Pro technologii elektronického podpisu 1. Digital Signature Algorithm (DSA) s využitím délky klíčů 2048 bitů a více, délky parametru cyklické podgrupy 224 bitů a více, 2. Elliptic Curve Digital Signature Algorithm (EC-DSA) s využitím délky klíčů 224 bitů a více, 3. Rivest-Shamir-Adleman Probablistic Signature Scheme (RSA-PSS) s využitím délky klíčů 2048 bitů a více. b) Pro procesy dohod na klíči a šifrování klíčů 1. Diffie-Hellman (DH) s využitím délky klíčů 2048 bitů a více, délky parametru cyklické podgrupy 224 bitů a více, 2. Elliptic Curve Diffie-Hellman (ECDH) s využitím délky klíčů 224 bitů a více, 3. Elliptic Curve Integrated Encryption System - Key Encapculation Mechanism (ECIES-KEM) s využitím délky klíčů 256 bitů a více, 4. Provably Secure Elliptic Curve - Key Encapculation Mechanism (PSEC-KEM) s využitím délky klíčů 256 bitů a více, 5. Asymetric Ciphers and Key Encapculation Mechanism (ACE-KEM) s využitím délky klíčů 256 bitů a více, 6. Rivest Shamir Adleman - Optimal Asymetric Encryption Pedding (RSA-OAEP) s využitím délky klíčů 2048 a více, 7. Rivest Shamir Adleman - Key Encapculation Mechanism (RSA-KEM) s využitím délky klíčů 2048 a více. III. Algoritmy hash funkcí a) SHA-2 1. SHA-224, 2. SHA-256, 3. SHA-384, 4. SHA-512, 5. SHA-512/224, 6. SHA-512/256. b) SHA-3 1. SHA3-224, 2. SHA3-256, 3. SHA3-384, 4. SHA3-512, 5. SHAKE-128, 6. SHAKE-256. c) Ostatní hashovací funkce 1. Whirpool, 2. RIPEMD-160, 3. SHA 1 s omezeným použitím. Poznámka: SHA-1 se nesmí používat pro generování nových elektronických podpisů, časových razítek, jakékoliv jiné aplikace vyžadující nekolizní SHA-1. SHA-1 lze používat pouze pro ověřování již existujících elektronických podpisů a časových razítek, generování a ověřování HMAC-SHA1, funkce pro odvozování klíčů a pseudonáhodné generátory náhodných čísel.
Nález Ústavního soudu č. 207/2017 Sb.	Nález Ústavního soudu č. 207/2017 Sb. Nález Ústavního soudu ze dne 23. května 2017 sp. zn. Pl. ÚS 10/12 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhlášeno 14. 7. 2017, částka 75/2017 * Odůvodnění * I. - Předmět řízení * II. - Výpověď zaměstnanci pro porušení režimu dočasně práceneschopného pojištěnce a vyloučení nároku na podporu v nezaměstnanosti z tohoto důvodu * III. - Podmínky působení odborové organizace u zaměstnavatele * IV. - Vyjádření účastníků a vedlejších účastníků řízení * V. - Znění napadených ustanovení * VI. - Podmínky aktivní legitimace navrhovatele * VII. - Upuštění od ústního jednání * VIII. - Ústavní konformita legislativního procesu * IX. - Meritorní přezkum 207 NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 10/12 dne 23. května 2017 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josef Fialy, Jana Filipa, Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj), Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny 54 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupených Mgr. Bohuslavem Sobotkou, na zrušení ustanovení § 52 písm. h), § 54 písm. d) ve slovech „nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]“, § 57, § 192 odst. 5 věty druhé, § 286 odst. 3 a 4 a § 313 odst. 2 ve slovech „nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem“ zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., a ustanovení § 39 odst. 2 písm. b), včetně poznámky pod čarou č. 79, a § 54 odst. 1 věty druhé ve slovech „a b)“ zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., za účasti Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., veřejné ochránkyně práv, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Návrh na zrušení ustanovení § 52 písm. h), § 54 písm. d) ve slovech „nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]“, § 57, § 192 odst. 5 věty druhé, § 286 odst. 3 a 4 a § 313 odst. 2 ve slovech „nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem“ zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., a ustanovení § 39 odst. 2 písm. b), včetně poznámky pod čarou č. 79, a ustanovení § 54 odst. 1 věty druhé ve slovech „a b)“ zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., se zamítá. Odůvodnění I. Předmět řízení Skupina 54 poslanců navrhla Ústavnímu souduÚstavnímu soudu zrušení v záhlaví uvedených částí zákonů. Poslanecký návrh směřuje proti dílčí novele zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti, na jejímž základě může být dána zaměstnanci ze strany zaměstnavatele výpověď pro porušení režimu dočasně práceneschopného zaměstnance, a to za současného vyloučení nároku na podporu v nezaměstnanosti z tohoto důvodu. Poslaneckým návrhem je rovněž napadána nová právní úprava podmínek, za nichž působí u zaměstnavatele odborová organizace. II. Výpověď zaměstnanci pro porušení režimu dočasně práceneschopného pojištěnce a vyloučení nároku na podporu v nezaměstnanosti z tohoto důvodu A. Napadená ustanovení zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti a jejich kontext 1. Zákonem č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. ledna 2012 doplněn nový výpovědní důvod uvedený v ustanovení § 52 písm. h) zákoníku práce. Podle něj zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákoník práce“). 2. V této souvislosti bylo zákonem č. 365/2011 Sb. v § 54 písm. d) zákoníku práce stanoveno, že zákaz výpovědi v ochranné době podle § 53 zákoníku práce se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci [§ 52 písm. g)] nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]. Uvedené neplatí pouze tehdy, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou. 3. Podle novelou doplněného § 301a zákoníku práce jsou zaměstnanci v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů (posledně uvedená doba nebude pro lepší srozumitelnost textu dále zmiňována) trvání dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti povinni dodržovat stanovený režim dočasně práceneschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“). 4. Ustanovení § 57 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., stanoví, že pro porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)] může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď do 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu k výpovědi dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový důvod k výpovědi vznikl. Stane-li se v průběhu tohoto jednoho měsíce jednání zaměstnance, v němž lze spatřovat porušení režimu dočasně práceneschopného pojištěnce, předmětem šetření jiného orgánu, je možné dát výpověď do 1 měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o výsledku tohoto šetření. Do 31. prosince 2011 ustanovení § 57 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, naopak stanovilo, že zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď ani s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pro porušení povinností stanovených § 56 odst. 2 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, pokud jde o režim dočasně práceneschopného pojištěnce. 5. Ustanovení § 192 odst. 6 zákoníku práce stanoví, že zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práceneschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. 6. Podle ustanovení § 192 odst. 5 zákoníku práce může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout, poruší-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zákonem č. 365/2011 Sb. byla v souvislosti s doplněním nového výpovědního důvodu podle ustanovení § 52 písm. h) doplněna do ustanovení § 192 odst. 5 druhá věta, podle níž náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práceneschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle ustanovení § 52 písm. h). 7. V souvislosti s doplněním popsané právní úpravy do zákoníku práce bylo zákonem č. 365/2011 Sb. doplněno do § 1 zákoníku práce, který upravuje jeho věcnou působnost, nové ustanovení písmene e), podle něhož zákoník práce upravuje některá práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práceneschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění a některé sankce za jeho porušení. 8. Se shora popsanou novelizací zákoníku práce byl zákonem č. 365/2011 Sb. změněn též zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), a to doplněním nového ustanovení § 39 odst. 2 písm. b), podle něhož nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem. B. Tvrzený rozpor napadených ustanovení zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách 9. Skupina poslanců ve svém návrhu poukazuje na skutečnost, že návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou přijat navzdory tomu, že se k němu negativně vyjádřila celá řada připomínkových míst, včetně Legislativní rady vlády. Odkázali na samotnou důvodovou zprávu k dotčené novele zákoníku práce, kde se mimo jiné uvádí, že navrhovaná změna právní úpravy je z právního hlediska problematická. Důvodem je především ta skutečnost, že v případě přijetí návrhu by bylo nutno rozšířit předmět působnosti zákoníku práce i na vztahy vznikající v souvislosti s pracovní neschopností, tj. v době překážky v práci, přičemž režim práceneschopného pojištěnce je předmětem úpravy veřejnoprávních předpisů. Uvažovaný další možný postih zaměstnance by mohl představovat nerovnost mezi pojištěnci, neboť ostatní pojištěnci při stejném porušení režimu práceneschopného pojištěnce v systému nemocenského pojištění zůstanou. 10. Navrhovatelé nepovažují porušení povinností pojištěnce zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění za porušení pracovních povinností zaměstnance (tyto nejsou ani v přímé souvislosti s výkonem práce). Ustanovení § 301a zákoníku práce, zakotvující v souvislosti s § 52 písm. h) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., „jiné povinnosti zaměstnanců“, považují navrhovatelé za nesystémové a utilitaristické, směřující pouze k tomu, aby vedle veřejnoprávní povinnosti založené zákonem o nemocenském pojištění byla obsahově shodná povinnost zakotvena i kogentním ustanovením zákoníku práce (ve smyslu jeho ustanovení § 4b odst. 1 věty prvé in fine; pozn. red.: v tehdy platném znění zákoníku práce), a to výhradně za účelem umožnění úpravy nového výpovědního důvodu podle § 52 písm. h) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb. 11. Sankci za porušení režimu dočasně práceneschopného pojištěnce spočívající v odnětí nebo snížení nemocenské, resp. náhrady mzdy od zaměstnavatele v době nemoci považují navrhovatelé za adekvátní a plně dostačující. „Alternativní“ soukromoprávní sankce za totéž jednání (za porušení veřejnoprávní povinnosti), která spočívá v možnosti výpovědi ze strany zaměstnavatele, není přiměřená a její využití staví pojištěnce do nerovného postavení, jak ostatně připouští i důvodová zpráva k zákonu č. 365/2011 Sb. Rovněž další sankce, která souběžně postihuje takto propuštěného zaměstnance za totéž jednání, která spočívá v jeho vyloučení z nároku na podporu v nezaměstnanosti po dobu následujících 6 měsíců po takto skončeném pracovněprávním vztahu, stanovená v § 39 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti, není úměrná významu porušení povinnosti dle zákona o nemocenském pojištění a vyvolává protiústavní účinky. 12. Z výše vyložených důvodů mají navrhovatelé za to, že napadená ustanovení jsou v rozporu s principem rovnosti lidí v právech (čl. 1 Listiny základních práv a svobod - dále též jen „Listina“), podle něhož zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky (čl. 4 odst. 3 Listiny). Napadená úprava odporuje též principu přiměřenosti zákonných zásahů do sféry privátní autonomie, která je součástí konceptu právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky - dále jen „Ústava“). Tuto svou poslední námitku navrhovatelé nijak blíže neupřesnili. 13. Napadená úprava porušuje uvedená ustanovení Listiny zejména v souvislosti s právem na práci, zakotveným v mezinárodních smlouvách o lidských právech a svobodách. Ustanovení čl. 6 odst. 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (č. 120/1976 Sb.), v němž se uznává právo na práci zahrnující právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí svojí prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme, zároveň zavazuje signatářské státy učinit příslušné kroky k ochraně tohoto práva. Podobně čl. 1 body 1 a 2 Evropské sociální charty (vyhlášené pod č. 14/2000 Sb. m. s.) zavazuje Českou republiku s cílem zajistit účinný výkon práva na práci a) přijmout jako jeden ze svých prvořadých cílů a odpovědností dosažení a udržení co nejvyšší a nejstabilnější úrovně zaměstnanosti s cílem dosažení plné zaměstnanosti a b) účinně chránit právo pracovníka vydělávat si na své živobytí ve svobodně zvoleném zaměstnání. Napadená úprava nového výpovědního důvodu v rozporu s těmito závazky státu naopak vystavuje zaměstnance neúměrné nejistotě, zda - třeba i při nedbalostním nebo dokonce jen domnělém porušení režimu práceneschopného pojištěnce - bude jeho jednání kvalifikováno zaměstnavatelem jako hrubé porušení veřejnoprávních povinností zaměstnance (nejde prvotně o povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu) s důsledkem jednostranného ukončení pracovněprávního vztahu zaměstnavatelem. Zaměstnavatel se tak namísto příslušného orgánu veřejné správy stává tím, kdo autoritativně rozhoduje o porušení normy veřejného práva - povinností stanovených primárně zákonem o nemocenském pojištění, a tím i o oprávněnosti ukončení pracovněprávního vztahu z tohoto důvodu. 14. Tím, že napadená úprava otevírá prostor pro svévoli na straně zaměstnavatelů při ukončování pracovněprávního vztahu výpovědí, aniž by umožnila efektivní ochranu práva na práci, jsou dle navrhovatelů porušována rovněž shora uvedená ustanovení mezinárodních smluv. 15. Pokud jde o vyloučení zaměstnance, s nímž byl rozvázán pracovněprávní vztah výpovědí pro porušení režimu práceneschopného pojištěnce, z nároku na podporu v nezaměstnanosti [§ 39 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti], považují navrhovatelé tuto úpravu za odporující podstatě práva občanů na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle čl. 30 odst. 1 Listiny. Tato zákonná úprava odporuje rovněž závazkům, které Česká republika převzala ratifikací Evropského zákoníku sociálního zabezpečení (č. 90/2001 Sb. m. s. - dále jen „Evropský zákoník“), podle něhož každá smluvní strana, pro niž platí IV. část Evropského zákoníku (Dávky v nezaměstnanosti), zajistí chráněným osobám poskytování dávky v nezaměstnanosti dle následujících článků této části (ustanovení čl. 19). Podle čl. 20 Evropského zákoníku krytá sociální událost zahrnuje zastavení výdělku, jak je stanoveno vnitrostátními právními předpisy, způsobené nemožností získat vhodné zaměstnání, pokud je chráněná osoba schopna práce a ochotna pracovat. Nastane-li krytá sociální událost, musí být dávka zajištěna alespoň těm chráněným osobám, jež splnily kvalifikační dobu, kterou lze považovat za nezbytnou, aby se zabránilo zneužití (ustanovení čl. 23). Pokud tedy osoba propuštěná ze zaměstnání pro porušení režimu práceneschopného pojištěnce nemá výdělek v důsledku nemožnosti získat jiné vhodné zaměstnání, musí ji stát zabezpečit dávkou, zejména pokud tato osoba splnila kvalifikační dobu pro přiznání podpory v nezaměstnanosti dle § 39 odst. 1 písm. a) a § 41 zákona o zaměstnanosti. III. Podmínky působení odborové organizace u zaměstnavatele A. Napadená ustanovení § 286 odst. 3 a 4 zákoníku práce a jejich kontext 16. Zákonem č. 365/2011 Sb. byl s účinností od 1. ledna 2012 doplněn § 286 zákoníku práce, upravující působnost odborové organizace, o nové odstavce 1 až 4. Nový odstavec 3 stanoví, že odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Za těchto podmínek může kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy jen ta odborová organizace nebo její organizační složka, která má právo jednat jménem odborové organizace. Odstavec 4 stanoví, že oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splňuje podmínky podle odstavce 3. Přestane-li odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit. 17. Navrhovatelé poukazují na to, že na působení odborové organizace u zaměstnavatele váže zákoník práce vznik a existenci oprávnění odborové organizace vůči zaměstnavateli, jako je např. právo na kolektivní vyjednávání (ustanovení § 22, 24, § 286 odst. 1), právo na informace [ustanovení § 38 odst. 3, § 61 odst. 5, § 62 odst. 2, § 101 odst. 4 písm. b), § 108 odst. 3, § 276 odst. 1, § 287 odst. 1], právo na projednání (ustanovení § 46, § 61 odst. 1, § 62 odst. 3 až 5, § 99, § 108 odst. 2, § 263 odst. 3, § 287 odst. 2, § 300 odst. 3, § 339 odst. 1, § 348 odst. 3, § 369 odst. 2), souhlas (ustanovení § 217 odst. 1) a spolurozhodování (ustanovení § 199 odst. 2, § 225). Na působení odborové organizace u zaměstnavatele je vázána rovněž zvláštní ochrana členů orgánů odborové organizace před rozvázáním pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (ustanovení § 61 odst. 2 až 4). 18. Sumarizováno, § 286 odst. 3 a 4 zákoníku práce stanovil formální podmínky působení odborové organizace u zaměstnavatele, mezi něž patří: a) oprávnění odborové organizace působit a jednat u zaměstnavatele (musí být založeno ve stanovách), b) skutečnost, že odborová organizace sdružuje alespoň 3 zaměstnance v pracovním poměru a c) oznámení zaměstnavateli, u něhož působí, že splňuje podmínky ad a) a b). B. Rozpor napadených ustanovení § 286 odst. 3 a 4 zákoníku práce s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách 19. Podle navrhovatelů jsou podmínky pro působení odborové organizace u zaměstnavatele, které jsou obsaženy v § 286 odst. 3 a 4 zákoníku práce, v rozporu s ústavně garantovaným právem každého sdružovat se na ochranu hospodářských a sociálních zájmů do odborových organizací podle čl. 27 odst. 1 Listiny. Odporují též svobodě sdružování v odborech, která je zaručena mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách. 20. Navrhovatelé poukazují na to, že podle Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 87 (dále též jen „Úmluva MOP“) o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (vyhlášena pod č. 489/1990 Sb.) mají pracovníci bez jakéhokoliv rozdílu právo bez předchozího schválení ustavovat organizace podle vlastní volby, jakož i stát se členy takových organizací, a to za jediné podmínky, že se podřídí stanovám těchto organizací (čl. 2 citované Úmluvy MOP). Každý členský stát Mezinárodní organizace práce, pro který platí tato Úmluva MOP, se zavazuje učinit všechna potřebná a vhodná opatření, aby zajistil pracovníkům svobodné vykonávání práva odborově se organizovat. Vnitrostátní zákonodárství nesmí omezovat ani nesmí být uplatňováno tak, aby omezovalo záruky stanovené touto Úmluvou MOP (čl. 8 odst. 2, čl. 11 téže Úmluvy MOP). Tatáž práva zaručují i čl. 8 odst. 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech a čl. 22 odst. 2 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, čl. 11 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 5 a čl. 6 bod 2 Evropské sociální charty. 21. Navrhovatelé poukazují na to, že bude-li zaměstnavatel zaměstnávat méně než 3 zaměstnance, pak podle napadené zákonné úpravy budou mít tito zaměstnanci sice ryze formální možnost sdružit se do odborové organizace, ale tato odborová organizace nebude mít možnost působit u jejich zaměstnavatele a uplatňovat práva s tím spojená. Zákon tedy pro tyto zaměstnance vytváří formální překážku faktického uplatnění práv garantovaných Listinou a uvedenými mezinárodními smlouvami. 22. Deficit ústavnosti u napadené úpravy ještě posiluje důraz položený ustanovením § 286 odst. 3 zákoníku práce na to, že odborová organizace působí u zaměstnavatele jen tehdy, když alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, a pomíjí, že zaměstnavatelé mohou zaměstnávat i zaměstnance v pracovněprávních vztazích mimo pracovní poměr. Není totiž zřejmé, zda i zde za zaměstnance v pracovním poměru mají, resp. mohou být s ohledem na § 77 odst. 2 zákoníku práce považováni také zaměstnanci pracující ve vztahu založeném dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti. Je-li zákon vykládán tak, že pro splnění podmínky působení odborové organizace jsou rozhodní jen zaměstnanci v pracovním poměru, a nikoli též zaměstnanci v pracovněprávních vztazích založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, pak aplikace zákonem stanovené podmínky brání zaměstnancům na základě těchto dohod v uplatnění ústavně zaručeného práva na sdružování k ochraně hospodářských a sociálních zájmů. Toto právo přitom přísluší nejen zaměstnancům v pracovním poměru, nýbrž každému. 23. Práva spojená s působením odborové organizace u zaměstnavatele vznikají podle § 286 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., až v den následující po dni, kdy odborová organizace zaměstnavateli oznámila, že splňuje podmínky pro působení u něj. Z právní úpravy lze dovodit, že odborová organizace musí zaměstnavateli tyto skutečnosti nejen oznámit, ale i prokázat. Zaměstnavatelé proto mohou zejména vyžadovat, aby jim odborová organizace sdělila, kteří 3 zaměstnanci v pracovním poměru jsou členy odborové organizace. Jestliže odborová organizace tomuto požadavku vyhoví, vzniká nebezpečí, že zaměstnavatel přistoupí k rozvázání pracovního poměru s těmito zaměstnanci, aby působení odborové organizace zabránil. 24. V případě, že by všichni 3 zaměstnanci, ohledně nichž odborová organizace zaměstnavateli oznámí, že jsou jejími členy, byli také členy orgánu odborové organizace (tzv. odboroví funkcionáři), měla by se vůči nim uplatnit zvláštní ochrana před rozvázáním pracovního poměru, jak to má na mysli Mezinárodní organizace práce. Úprava ochrany odborových funkcionářů před rozvázáním pracovního poměru byla vtělena do § 61 odst. 2 až 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Uplatní se ovšem jen v případě, kdy odborová organizace působí u zaměstnavatele. Působení odborové organizace u zaměstnavatele však podle § 286 odst. 3 zákoníku práce nastává až splněním podmínek v něm stanovených a její oprávnění u zaměstnavatele vznikají až dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že tyto podmínky splňuje, resp. kdy tyto skutečnosti prokázala. V důsledku uplatnění stanovených podmínek dochází k porušení ochrany členů orgánu odborové organizace před rozvázáním pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. 25. Podle navrhovatelů tak existuje reálné riziko, že zaměstnavatel přistoupí ještě v den, kdy mu bylo oznámeno, že u něj působí odborová organizace, k rozvázání pracovního poměru s některým ze zaměstnanců, který je členem odborové organizace, i když je současně i členem orgánu této odborové organizace. V této souvislosti navrhovatelé poukázali na zvláštní ochranu odborových funkcionářů před rozvázáním pracovního poměru zakotvenou v Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 135 o ochraně zástupců pracovníků v podniku a úlevách, které jim mají být poskytnuty, vyhlášené pod č. 108/2001 Sb. m. s. (dále jen „Úmluva č. 135“). Podmínky naplnění výpovědního důvodu a dalších právních souvislostí rozvázání pracovního poměru se posuzují ke dni, kdy byla výpověď doručena. Odborovému funkcionáři se tak nemusí dostat účinné ochrany před propuštěním ze strany zaměstnavatele. 26. Z uvedených důvodů jsou navrhovatelé toho názoru, že napadená právní úprava podmínek působení odborové organizace u zaměstnavatele narušuje ústavně i mezinárodněprávně garantované právo na sdružování se k ochraně hospodářských a sociálních zájmů, které nemůže být formálně vnímáno jen jako právo stát se členem odborové organizace, nýbrž jako právo stát se členem organizace nadané oprávněními, které jí vnitrostátní zákonodárství souladné s těmito garancemi přiznává. IV. Vyjádření účastníků a vedlejších účastníků řízení 27. Z vyjádření předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jana Hamáčka vyplývá, že návrh zákona č. 365/2011 Sb. byl rozeslán poslancům jako sněmovní tisk č. 411. Důvodová zpráva k návrhu zákona uváděla, že navržená úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, je demokratická a respektuje závazky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva. Návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 19. září 2011 a postoupen Senátu, který jej projednal a zamítl. O návrhu zamítnutém Senátem Poslanecká sněmovna hlasovala dne 6. listopadu 2011 a setrvala na svém původním návrhu zákona. Prezident republiky zákon podepsal dne 16. listopadu 2011 a zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 6. prosince 2011. Z výše vyloženého předseda Poslanecké sněmovny dovozuje, že novela zákoníku práce byla přijata po řádně provedeném zákonodárném procesu. 28. Senát Parlamentu České republiky se k návrhu skupiny poslanců vyjádřil prostřednictvím svého předsedy Milana Štěcha, který uvedl, že návrh zákona č. 365/2011 Sb. Senát projednal dne 7. října 2011, přičemž po provedení obecné rozpravy návrh zákona zamítl. Výhrady jednotlivých senátorů se týkaly řady věcných změn navrhovaných do zákoníku práce, včetně úpravy spočívající v doplnění nového výpovědního důvodu ze strany zaměstnavatele. K nové úpravě podmínek, za kterých odborová organizace působící u zaměstnavatele bude oprávněna jednat v pracovněprávních vztazích (§ 286 zákoníku práce), se při projednávání senátního tisku nikdo z vystupujících senátorů konkrétně nevyjadřoval. 29. Vláda ve vyjádření k návrhu ze dne 19. března 2014, podepsaném předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou, sdělila Ústavnímu souduÚstavnímu soudu, že svého práva vstoupit do řízení dle § 69 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nevyužije, neboť se s návrhem skupiny poslanců ztotožňuje. Přes tento souhlasný postoj k návrhu však vláda v tomto směru žádnou změnu zákonné úpravy ani nenavrhla. Přitom zejména v oblasti sociálních práv by řešení legislativní cestou bylo jistě vhodnější než případný derogační zásah ze strany Ústavního souduÚstavního soudu. 30. K poslaneckému návrhu na zrušení výše citované novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti se vyjádřila též veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která poukázala na skutečnost, že napadený výpovědní důvod nikterak nesouvisí s výkonem práce v pracovněprávním vztahu a nemá žádnou souvislost s plněním pracovních úkolů a pracovních povinností. Napadená ustanovení podle veřejné ochránkyně práv nepřiměřeně zasahují do práv garantovaných čl. 26 odst. 3 Listiny. Napadená ustanovení nejsou způsobilá naplnit podmínky testu přiměřenosti, kdy má být volen takový prostředek, který ústavně chráněnou hodnotu omezuje v míře co nejmenší. Při zvažování možných opatření má veřejná ochránkyně práv za to, že již existující prostředky vedou k témuž cíli (nevyplacení náhradní mzdy, krácení či odebrání nemocenských dávek, sankce ze strany České správy sociálního zabezpečení) a nenarušují, na rozdíl od napadených ustanovení, základní práva v celé své podstatě. 31. Napadená ustanovení zákoníku práce jsou též značně neurčitá ve srovnání s ostatními výpovědními důvody, u nichž zákoník práce stanoví poměrně podrobně, za splnění jakých podmínek může být ten který výpovědní důvod použit. Nedostatečná konkretizace podmínek použití dává široký prostor pro svévoli zaměstnavatele a jeho možné zneužití. Veřejná ochránkyně práv dlouhodobě zaznamenává obavu zaměstnanců z využívání možností soudní obrany vzhledem k nákladnosti, obtížnosti a délce trvání soudních sporů. Za předpokladu, že porušení léčebného režimu zaměstnancem má být stiženo tak přísnou sankcí, jakou je možnost ukončení pracovního poměru výpovědí, je žádoucí, aby zákon rovněž stanovil bližší podmínky výkonu kontroly léčebného režimu zaměstnavatelem. 32. Stran podmínek působení odborové organizace u zaměstnavatele se veřejná ochránkyně práv zcela ztotožnila s právní argumentací navrhovatelů a uvedla, že jestliže § 286 odst. 3 zákoníku práce stanoví, že pro působení odborové organizace a možnost jejího jednání jsou třeba alespoň tři členové, jsou-li u zaměstnavatele v pracovním poměru, tak naprosto opomíjí, že u zaměstnavatele mohou působit též zaměstnanci v jiných pracovněprávních vztazích. Právo sdružovat se k ochraně svých hospodářských a sociálních zájmů náleží každému. Nelze vylučovat zaměstnance, kteří vykonávají u zaměstnavatele činnost na základě jiného než pracovního poměru. Ustanovení čl. 27 odst. 3 Listiny je konstruováno tak, že jen za těch nejzazších podmínek lze činnost či vznik odborových organizací omezit. Právo odborových organizací na jejich svobodnou činnost nepodléhá ve své podstatě žádným omezením kromě těch, která jsou v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých. Stanovením zákonné podmínky tří osob v pracovním poměru dochází k popření práva zaměstnanců v jiném než pracovním poměru jednat k ochraně svých hospodářských a sociálních práv, což zasahuje do samé podstaty práva zakotveného čl. 27 Listiny. Z výše vyložených důvodů se veřejná ochránkyně práv vyslovila pro zrušení napadené právní úpravy. V. Znění napadených ustanovení 33. Ustanovení § 52 písm. h) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., zní takto: „Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a.“ 34. Ustanovení § 54 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., zní takto: „Zákaz výpovědi podle § 53 se nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci [§ 52 písm. g)] nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]; to neplatí, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.“ 35. Ustanovení § 57 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., zní takto: „(1) Pro porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)] může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď pouze do 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu k výpovědi dověděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový důvod k výpovědi vznikl. (2) Stane-li se v průběhu 1 měsíce podle odstavce 1 jednání zaměstnance, v němž lze spatřovat porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, předmětem šetření jiného orgánu, je možné dát výpověď ještě do 1 měsíce ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o výsledku tohoto šetření.“ 36. Ustanovení § 192 odst. 5 věty druhé zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., zní takto: „Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h).“ 37. Ustanovení § 286 odst. 3 a 4 zákoníku práce zní takto: „(3) Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru; kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její pobočná organizace, jestliže ji k tomu opravňují stanovy odborové organizace. (4) Oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splňuje podmínky podle odstavce 3; přestane-li odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit.“ 38. Ustanovení § 313 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., zní takto: „Údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem, a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti90) je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení.“ 39. Ustanovení § 39 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti, včetně poznámky pod čarou č. 79, zní takto: „Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem79).“ Poznámka pod čarou č. 79 odkazuje na „§ 52 písm. h) zákoníku práce“. 40. Ustanovení § 54 odst. 1 zákona o zaměstnanosti zní takto: „Zjistí-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci byla uchazeči o zaměstnání neprávem odepřena nebo přiznána anebo poskytována v nižší částce, než v jaké náležela, anebo přiznána od pozdějšího dne, než od kterého náležela, dodatečně se přizná nebo zvýší a doplatí. Obdobně se postupuje, bylo-li příslušným orgánem rozhodnuto, že skončení pracovněprávního nebo jiného pracovního vztahu v případě uvedeném v § 39 odst. 2 písm. a) a b) je neplatné.“ VI. Podmínky aktivní legitimace navrhovatele 41. Návrh na zrušení označených ustanovení zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti byl podán skupinou 54 poslanců Parlamentu České republiky, a tedy v souladu s podmínkami obsaženými v ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. V předmětné věci lze tudíž konstatovat naplnění podmínek aktivní legitimace na straně navrhovatele. VII. Upuštění od ústního jednání 42. Ústavní soudÚstavní soud neočekával od ústního jednání další objasnění věci, pročež od něj upustil dle ustanovení § 44 věty první zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. VIII. Ústavní konformita legislativního procesu 43. Ústavní soudÚstavní soud v souladu s ustanovením § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., posuzoval, zda napadené ustanovení bylo přijato v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Tuto otázku přezkoumal Ústavní soudÚstavní soud již v řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 1/12 a ve svém nálezu ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.) shledal, že „k přijetí a vydání napadených zákonů došlo v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem“. Nelze tedy než uzavřít, že podmínka ústavní konformity legislativního procesu byla splněna. IX. Meritorní přezkum A. Podmínky působení odborové organizace u zaměstnavatele 1. Ústavní východiska 44. Listina základních práv a svobod rozlišuje mezi obecným právem sdružovacím (čl. 20 odst. 1 a 2 Listiny) a samostatným právem svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů (čl. 27 Listiny), které představuje tzv. koaliční svobodu; tedy zvláštní formu sdružovacího práva sloužící k ochraně hospodářských a sociálních zájmů (koalicí se tak rozumí „především sdružení zaměstnanců a zaměstnavatelů ... s cílem vyjadřovat, prosazovat a hájit vlastní zájmy při vytváření pracovních, sociálních a ekonomických podmínek“ - srov. Pavlíček, V. a kol. Ústavní právo a státověda. II. díl. Praha: Leges, 2015, s. 646). Listinou provedené rozlišení mezi obecným a daným speciálním právem sdružovacím (kromě koaliční svobody existují ještě další zvláštní typy sdružovacích práv, např. sdružování v politických stranách či sdružování v církvích a náboženských společnostech) má svůj důvod především v odlišné logice těchto práv: zatímco v případě obecného sdružovacího práva jde v prvé řadě o respektování svobodné sféry, v níž jednotlivci mohou dosahovat společných cílů skrze společné jednání (tj. je možno říct, že jde o klasický status negativus v Jellinkově smyslu), „představuje koaliční svoboda formu určité ,sociální samosprávy‘, jejíž poslání má reprezentovat veřejné zájmy z hlediska naplňování podmínek fungování sociálního státu, a konsekventně proto musí nepřímo působit i vůči jiným soukromým subjektům tak, aby byla dostatečně respektována ze strany svých partnerů (zejména zaměstnavatelů). V tomto smyslu je pro koaliční svobodu daleko příznačnější status positivus, a nikoliv náhodou není součástí politických práv, nýbrž práv hospodářských a sociálních“ (Šimíček, V. „Sdružovací právo“. In: Wagnerová, E., Šimíček, V., Langášek, T., Pospíšil I. a kol. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 477). V tomto smyslu se tedy systematika Listiny liší od systematiky Úmluvy nebo Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (dále jen „MPOPP“), které koaliční svobodu (tj. „právo zakládat na obranu svých zájmů odbory“ a „právo zakládat na ochranu svých zájmů odborové organizace“) zmiňují v souvislosti s obecným právem sdružovacím. I pro koaliční právo ovšem platí, ostatně jako pro všechna komunikační základní práva, že jeho nositelem mohou být jak jednotlivci, tak odbory (resp. v případě dalších komunikačních práv příslušná sdružení). Také u něho lze odlišovat mezi pozitivním a negativním aspektem tohoto práva, spočívajícími na jedné straně a) ve vytváření záruk pro jeho realizaci a na druhé straně b) v nemožnosti přikazovat někomu stát se členem určité odborové organizace. Jak k povaze čl. 11 Úmluvy judikoval Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“), jeho zásadním účelem „je chránit jednotlivce proti nezákonnému zásahu ze strany veřejných orgánů do výkonu práv chráněných tímto článkem, vnitrostátní orgány mohou mít za určitých okolností povinnost zasáhnout do vztahů mezi soukromými subjekty přijetím rozumných a vhodných opatření, která zajistí účinné požívání těchto práv“ (viz Sørensen a Rasmussen proti Dánsku, rozsudek velkého senátu, 11. 1. 2006, č. 52562/99 a 52620/99, § 57). Podle ESLP existují přitom pozitivní závazky dvojího typu - pozitivní závazek zajistit práva jednotlivců a odborů vůči zaměstnavatelům (srov. Wilson, the National Union of Journalists a další proti Spojenému království, rozsudek, 2. 7. 2002, č. 30668/96, § 41) a pozitivní závazek chránit jednotlivce proti zneužití moci odborovými organizacemi (Cheall proti Spojenému království, rozhodnutí, 13. 5. 1985, č. 10550/83, ASLEF proti Spojenému království, rozsudek, 27. 2. 2007, č. 11002/05, § 43). 45. Ustanovení čl. 27 odst. 1 až 3 Listiny chrání právo svobodně se sdružovat na ochranu hospodářských a sociálních zájmů a nezávislost a rovnoprávnost odborových organizací. Těmito ustanoveními garantovaná koaliční svoboda je konkretizací svobody sdružovací a pokrývá celý komplex odborových organizací a zaměstnavatelských svazů. Odbory je přitom možno vnímat jako organizace v oblasti zaměstnanosti, jejichž cílem je právě bránit zájmy svých členů. Za účelem naplnění koaliční svobody je nutno uplatňovat některé elementární zásady, zejména „volnost členství a zákaz diskriminace pro členství v určité koalici, ať by toto členství znamenalo překážku v zaměstnání, nebo naopak nutnou podmínku k jeho výkonu ... či ústavní princip oddělenosti sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů od státu“ (Pavlíček, V. a kol. Ústavní právo a státověda. II. díl. Praha: Leges, 2015, s. 647). 46. Podle věty druhé čl. 27 odst. 2 Listiny je nepřípustné omezovat počet odborových organizací, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví. Zákaz omezování počtu a zvýhodňování se netýká pouze státu, nýbrž každého, tj. především zaměstnavatelů. Na tomto místě je tak možno hovořit o principech odborové plurality a rovnosti. Tyto principy jsou provedeny v zákoníku práce, a to v ustanovení § 286 odst. 5 a 6 (podle odstavce 5 platí, že „působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, je zaměstnavatel povinen v případech týkajících se všech nebo většího počtu zaměstnanců, kdy tento zákon nebo zvláštní právní předpisy vyžadují informování, projednání, souhlas nebo dohodu s odborovou organizací, plnit tyto povinnosti vůči všem odborovým organizacím, nedohodne-li se s nimi na jiném způsobu informování, projednání nebo vyslovení souhlasu“; odstavec 6 posléze stanoví, že „působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná za zaměstnance v pracovněprávních vztazích ve vztahu k jednotlivým zaměstnancům odborová organizace, jíž je zaměstnanec členem. Za zaměstnance, který není odborově organizován, jedná v pracovněprávních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčí-li tento zaměstnanec jinak“). 47. K principu odborové rovnosti se Ústavní soudÚstavní soud vyjádřil v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.), v němž uvedl, že „z principu svobody odborového sdružování plyne i rovnost odborových organizací tak, že žádná odborová organizace působící u zaměstnavatele nesmí být zvýhodňována před ostatními, a to ani vzhledem k tomu, jaké zaměstnance sdružuje, ani se zřetelem k počtu svých členů“ (bod 264). Ústavní soudÚstavní soud v tomto nálezu přezkoumával mj. ústavnost § 24 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v tehdy platném znění (toto ustanovení stanovilo, že „působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, jedná zaměstnavatel o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak. Jestliže se odborové organizace neshodnou na postupu podle věty první, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které mají největší počet členů u zaměstnavatele“), přičemž dospěl k závěru (body 265 a 266), že „Listina základních práv a svobod ve svém čl. 27 odst. 2 hovoří jednoznačně; jakékoli zvýhodňování některé z odborových organizací v podniku nebo v odvětví na úkor jiných je nepřípustné. Zde zakotvené právo není nikterak omezeno ani prováděcím zákonem (srov. čl. 41 odst. 1 Listiny a contrario). Řešení potenciální konfliktní situace, předvídané v § 24 odst. 2 větě druhé zákoníku práce (princip majority, reprezentativnost), nelze tedy z ústavněprávního hlediska akceptovat. Nezbývá než znovu připomenout, že ze základního ústavního principu rovnosti zejména vyplývá, že rozlišování v přístupu k určitým právům nesmí být svévolné a především se nesmí s různými subjekty, nacházejícími se ve stejné nebo srovnatelné situaci, zacházet rozdílným způsobem, aniž by pro to existovaly objektivní a rozumné důvody. To lze vztáhnout ve smyslu předmětného článku Listiny základních práv a svobod i na právo koaliční. Proto Ústavní soudÚstavní soud přisvědčil námitce navrhovatelů, že napadené ustanovení § 24 odst. 2 věty druhé v rozporu s článkem 27 odst. 2 Listiny a s ustanovením čl. 3 odst. 2 Úmluvy MOP č. 87 zvýhodňuje určité odborové organizace na úkor jiných. Nejde přitom jen o zvýhodňování organizace s největším počtem členů (princip majority), možných kombinací je více. Tím je současně porušen i čl. 1 odst. 2 Ústavy České republiky, ve znění ústavního zákona č. 395/2001 Sb. (tzv. euronovely Ústavy)“. 2. Vlastní přezkum 48. Podle navrhovatelů do principu odborové rovnosti zasahuje nově zavedené pravidlo, podle něhož „odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru“ (§ 286 odst. 3 zákoníku práce). Uvedené zákonné pravidlo má nepřípustně omezovat počet odborových organizací v podniku. Výhrady jsou podrobně rozvedeny v bodech 19 až 22 shora. Těmto výhradám Ústavní soudÚstavní soud nepřisvědčil. Východiskem mu byla otázka, nakolik lze na odborové organizace vztahovat obecné zásady úpravy spolků, resp. (svým charakterem) skupinových práv, jimiž jsou tyto nadány. 49. Podle § 214 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, mohou alespoň tři osoby vedené společným zájmem založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm. Zásada spolčení (sdružení) nejméně tří lidí nebo právnických osob ve společném soukromém nebo veřejném zájmu patří od nepaměti mezi hlavní zásady spolkového práva (srov. Bílková, J. Nové spolkové právo v otázkách a odpovědích. Praha: Leges, 2014, s. 28). Vyplývá to již z toho, že spolek je zakládán za účelem naplňování společného zájmu, a proto je vyloučeno jeho založení jednotlivcem. Ústavní soudÚstavní soud konstatuje, že do principu odborové rovnosti ještě není zasaženo tím, jestliže zákonodárce podobně jako v případě spolků vyžaduje, aby odborová organizace mohla u zaměstnavatele působit a jednat jedině tehdy, má-li povahu dobrovolného sdružení nejméně tří osob. 50. Jak vyplývá z výše řečeného, účelem sdružování v odborech je kolektivní ochrana a prosazování hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v podniku či v odvětví. Námitky navrhovatelů směřovaly k úrovni podniku (nikoliv odvětví), jelikož napadené ustanovení má nepřípustně omezovat počet odborových organizací právě v něm. Ústavní soudÚstavní soud považuje vlastní realizaci práva svobodně se sdružovat s jinými v odborových organizacích za účelem ochrany hospodářských a sociálních zájmů (tj. vlastní činnost odborových organizací) za svou povahou skupinové právo, pro něž platí, že jej lze využívat zásadně kolektivně. Skupinová práva lze chápat jednak 1. korporátně, tj. jejich nositelem je určitá skupina, jednak 2. kolektivně, tj. jako práva, která jsou sdílena nebo společně držena jednotlivci vytvářejícími určitou skupinu. Zatímco u první (korporátní) koncepce vyplývá již z povahy věci, že nositelem práv nemůže být jednotlivec, i pro druhou (kolektivní) koncepci platí, že jejich nositelem nemůže být jednotlivec nezávisle na členství v určité skupině (v tuzemské ústavní dogmatice bychom asi hovořili v případě první koncepce 1. o kolektivních právech, v případě druhé koncepce o 2. individuálních právech kolektivně vykonávaných). Jak u první, tak u druhé koncepce skupinových práv tudíž nemůže být nositelem práv jednotlivec sám o sobě. U práv skupin přitom platí, že je možno je uznat až tehdy, má-li skupina žádající o uznání dostatečný personální základ, resp. podílí-li se na sdílení či společném držení práv odpovídající počet jednotlivců. Jen tehdy může být daná skupina respektována a chráněna ze strany veřejné moci ve své kvalitě subjektu práva. I kvůli nezbytnosti snadné tvorby vůle příslušné skupiny se evropská tradice shodla na potřebě existence alespoň tří osob (a to v duchu klasické římskoprávní paroly tres faciunt collegium). To však nelze považovat za omezení základního práva ve smyslu čl. 27 odst. 3 Listiny, nýbrž za omezení plynoucí z povahy daného práva (kolektivně se sdružovat s jinými v odborech na ochranu hospodářských a sociálních zájmů, resp. práva na vlastní činnost odborových organizací tímto způsobem vzniklých). Nelze to považovat ani za omezování počtu odborových organizací ve smyslu čl. 27 odst. 2 Listiny. Stejně tak nelze ani uvažovat o zásahu do čl. 11 Úmluvy, čl. 22 MPOPP, čl. 8 odst. 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, čl. 5 a čl. 6 bodu 2 Evropské sociální charty či Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (vyhlášena pod č. 489/1990 Sb.) a Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat (vyhlášena pod č. 470/1990 Sb.), ve vztahu k nimž je argumentace navrhovatelů mimoběžná, jak vyplývá z toho, co je uvedeno v této části nálezu. Jiná situace by ale nastala, stanovil-li by zákonodárce nepřiměřenou hranici počtu členů v odborové organizaci v rámci podniku. Jinak řečeno, minimální počet členů odborové organizace na úrovni podniku není sám o sobě v rozporu s Úmluvou MOP č. 87, ovšem tento práh musí být stanoven v rozumné výši, aby nepřekážel vzniku odborových organizací (viz Sbírku rozhodnutí a principů Výboru odborové svobody Správní rady Mezinárodní organizace práce z roku 2006, zpráva č. 336, případ č. 2332, § 703). 51. Hovoří-li čl. 27 odst. 2 Listiny o nepřípustnosti omezování počtu odborových organizací a zvýhodňování některých z nich v podniku a v odvětví, je třeba mít na mysli, že to předvídá 1. pro odborové organizace již vzniklé (tj. pro již konstituované skupiny) a 2. ještě nevzniklé, resp. (spíše) ještě ne státem uznané. Větu druhou tohoto článku Listiny je proto možno z hlediska temporálního interpretovat dvojím způsobem. Jednak 1. brání omezování zaměstnanců, kteří by (v podniku) chtěli iniciovat vznik odborové organizace (čl. 27 odst. 2 věta druhá ve spojení s čl. 27 odst. 1 Listiny). V druhém sledu je 2. zakázáno znevýhodňovat již konstituované odborové organizace. Inkriminovaná právní úprava předně nepředstavuje zásah do samotného vzniku odborových organizací. Nelze v jejím případě konstatovat žádné porušení individuálního práva sdružovat se v odborech (čl. 27 odst. 1 Listiny); svoboda projevu zaměstnanců na pracovišti zaměřená na přesvědčování ostatních zaměstnanců, aby se k ochraně a prosazování svých zájmů v odborech sdružili, zůstává zcela nedotčena. Zaměstnancům je možnost sdružit se v odborech poskytnuta a je zcela na jejich svobodné volbě, zda toho využijí nebo ne. Tak např. i dva zaměstnanci se mohou stát členy odborové organizace, ale z hlediska působení odborové organizace u zaměstnavatele je rozhodující, zda se zaměstnancům podařilo sdružit alespoň ve třech osobách. Požadavek členství (minimálně) tří zaměstnanců v odborové organizaci tak stanoví nutnost interakce mezi zaměstnanci jako předpoklad pro možnost uznání právních důsledků jednání sdružených osob. Právně relevantním se v podniku může stát pouze jednání odborové organizace, v níž jsou sdruženy alespoň tři osoby, protože pouze takto můžeme hovořit o reprezentaci kolektivních zájmů. Jestliže má zaměstnavatel mít vůči odborové organizaci určité povinnosti, dává podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu smysl poskytnout příslušná oprávnění pouze těm organizacím, které mají dostatečný personální základ, jenž je předpokladem realizace skupinových práv. Jejich realizaci totiž není možno posuzovat izolovaně od oprávněných zájmů zaměstnavatele (např. od jeho práva podnikat). Napadená právní úprava tak podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu obstojí. Předpokladem vzniku povinností zaměstnavatele ve vztahu k odborovým organizacím může být pouze kolektivní působení zaměstnanců. Nebylo by totiž smysluplné poskytovat rozsáhlá oprávnění odborové organizaci, do níž se zaměstnanci nechtějí sdružovat. Má-li mít odborová organizace příslušná práva, musí tak fungovat jako skupina, a to i na úrovni podniku. 52. Podle Ústavního souduÚstavního soudu tedy v případě napadené právní úpravy nejde o porušení skupinového práva odborové organizace (čl. 27 odst. 2 Listiny). Aby odborová organizace mohla vůbec mít v podniku vůči zaměstnavateli určitá práva, musí tu nejprve v náležité kvalitě být. Aby mohla být držitelem skupinových práv, musí mít dostatečný personální základ, resp. musí v rámci podniku konstituovat skupinu, aby si následně mohla nárokovat skupinová práva (ve vztahu k zaměstnavateli). Protože napadená právní úprava nedopadá na situaci, kdy by tu potřebný personální základ byl, nejedná se o zásah do čl. 27 odst. 2 Listiny. Naopak, mohlo by být za určitých okolností považováno za zneužití tohoto práva, pokud by výkon skupinového práva držel v ruce pouze jednotlivec, jako tomu mohlo být podle předchozí právní úpravy. Ta umožňovala působení odborové organizace u zaměstnavatele, byl-li u něj zaměstnán alespoň jeden člen odborové organizace. Mohlo jít o odborovou organizaci založenou u jiného zaměstnavatele. Přes velmi silnou informační povinnost zaměstnavatele k odborové organizaci se přitom vůbec nepřihlíželo ke vzájemnému postavení těchto zaměstnavatelů např. v oblasti hospodářské soutěže. Nová, napadená právní úprava napravuje nevhodnost předcházející právní regulace, přičemž z hlediska Ústavního souduÚstavního soudu je rozhodující to, že zvolené řešení nevybočuje z mezí ústavnosti. Není v rozporu ani s čl. 11 odst. 2 Úmluvy, neboť předmětné zákonné omezení lze považovat za nezbytné k ochraně práv a svobod jiných, konkrétně k ochraně práva podnikat u zaměstnavatelů (čl. 26 odst. 1 Listiny). 53. Ústavní soudÚstavní soud nepovažuje za protiústavní ani to, že napadené ustanovení se vztahuje pouze na zaměstnance v pracovním poměru. Jak již bylo uvedeno výše, napadený § 286 odst. 3 zákoníku práce stanoví nezbytný personální základ pro možnost jednání odborové organizace. Žádoucí je i jeho jistá stabilita z hlediska časového. To lze zajistit jen v případě zaměstnanců v pracovním poměru. Jak dohodu o provedení práce, tak dohodu o pracovní činnosti totiž charakterizuje maximální rozsah 300 hodin v kalendářním roce (§ 75 a § 76 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb.), což tento předpoklad stability personálního základu nenaplňuje. Nejde v žádném případě o to, že by zaměstnanci mimo pracovní poměr nemohli být reprezentováni odborovou organizací, ale o stanovení náležitosti pro možnost jednání odborové organizace jakožto určité časově stabilní a místně určitelné skupiny. Široká oprávnění odborových organizací navíc směřují v prvé řadě k ochraně komplexnějších zájmů zaměstnanců v pracovním poměru, které má navíc pro plnění pracovních úkolů zaměstnavatel využívat především (§ 74 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce). Je třeba zdůraznit, že otázky, které zpravidla řeší odborové organizace se zaměstnavateli, musí být se zaměstnanci mimo pracovní poměr sjednány individuálně. Tedy v každé jednotlivé smlouvě zvlášť. Jak vyplývá z § 77 odst. 2 zákoníku práce, jedná se o ty nejpodstatnější náležitosti: převedení na jinou práci a přeložení, dočasné přidělení, odstupné, pracovní doba a doba odpočinku, překážky v práci na straně zaměstnance, dovolená, skončení pracovního poměru, odměňování a cestovní náhrady. 54. Další námitky uplatnili navrhovatelé vůči znění § 286 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., (body 23-26 shora). Práva spojená s působením odborové organizace u zaměstnavatele vznikají až v den následující po dni, kdy odborová organizace zaměstnavateli oznámila, že splňuje podmínky pro působení u něj. Nikoli přímo v den takového oznámení. Navrhovatelé proto vyjádřili obavu, že zaměstnavatel může v den oznámení rozvázat pracovní poměr se zaměstnanci - členy nově působící odborové organizace, aby jejímu působení zabránil, nebo s členem orgánu odborové organizace, a zmařit tak jeho zvýšenou ochranu. Podle čl. 1 Úmluvy č. 135 přitom mají zástupci pracovníků v podniku „požívat účinné ochrany proti všem opatřením, která by je mohla poškozovat, včetně propuštění, a jež by byla motivována jejich postavením nebo činností jako zástupců pracovníků, jejich členstvím v odborech nebo účastí na odborářské činnosti, pokud jednají podle platných zákonů, kolektivních smluv nebo jiných smluvních úprav“. 55. Navrhovatelé nenapadají předmětné ustanovení pro přímý rozpor s ústavním pořádkem, ale pro možné zneužití práva, které by mohlo oslabit ochranu odborových funkcionářů či zabránit působení odborové organizace u konkrétního zaměstnavatele. Nejedná se tedy již o omezení práva odborového sdružování, ale o možné nedostatky v podpoře takového práva. Prostor pro podporu práva odborového sdružování a zajištění ochrany odborových funkcionářů je však již značně široký a jeho vyplnění náleží zákonodárci. Výše citovaný čl. 1 Úmluvy č. 135 obecně zakotvuje právo na ochranu „zástupců pracovníků“. A právě pro obecnost zakotveného práva další články 4 a 6 citované Úmluvy č. 135 ponechávají stanovení typů zástupců pracovníků, kteří budou mít právo na ochranu a materiální možnosti stanovené Úmluvou č. 135 na vnitrostátním zákonodárství, kolektivních smlouvách, rozhodčích výrocích nebo soudních rozhodnutích. Zajištění provádění Úmluvy č. 135 pak svěřují vnitrostátnímu zákonodárství, kolektivním smlouvám nebo jakémukoli jinému způsobu, který odpovídá vnitrostátní praxi. Obdobnou úpravu nalezneme i v ostatních výše zmíněných mezinárodních dokumentech. 56. Ochrana odborových funkcionářů je v zákoníku práce zakotvena v ustanovení § 61. Jeho odstavce 2 až 4 stanoví, že u člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas podle odstavce 2, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné; pokud jsou však ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny a soud ve sporu podle ustanovení § 72 shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné. Požadavky na zvýšenou ochranu odborových funkcionářů jsou tak dle Ústavního souduÚstavního soudu naplněny. 57. Zákoník práce ve svém ustanovení § 286 odst. 4 pouze „technicky“ upravuje, kdy oprávnění odborové organizace působit u zaměstnavatele vzniká. Napadená úprava sama o sobě nijak nezasahuje do práva odborového sdružování ani do ochrany odborových funkcionářů. Nedochází zde ani ke střetu základních práv. A otázku, zda napadená úprava zajišťuje lepší či horší ochranu před případným zneužitím práva, by neměl řešit Ústavní soudÚstavní soud. Ten v této souvislosti připomíná, „že jeho úkolem jako soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy) v řízení o návrhu na zrušení určitého zákonného ustanovení také není perfekcionisticky poukazovat na různé nepřesnosti v zákoně či poučovat zákonodárce o úpravě vhodnější ani dávat zákonodárci podrobný návod, jakým způsobem má na úrovni podústavního práva řešit veškeré v úvahu připadající situace. Jeho ústavní povinností je posoudit, zda ustanovení kvalifikovaně napadeného právního předpisu ústavněprávně obstojí či nikoliv“ (již citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008). Ústavní soudÚstavní soud u napadeného ustanovení neshledal rozpor s ústavním pořádkem. 58. Nad rámec nezbytného odůvodnění Ústavní soudÚstavní soud dodává, že zneužití práva je možné na obou stranách. Na straně zaměstnavatele i na straně zaměstnance. 59. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pouze z taxativně vymezených důvodů (§ 52 zákoníku práce). Tento výpovědní důvod musí být naplněn v okamžiku, kdy zaměstnavatel dává zaměstnanci výpověď. V případě soudního sporu o neplatnost výpovědi je to právě zaměstnavatel, který musí existenci výpovědního důvodu prokázat. Není to tedy tak, že by zaměstnavatel obdržel oznámení o působení odborové organizace a v ten samý den by mohl svévolně dát jejímu funkcionáři výpověď. I pokud by výpovědní důvod byl dán, bezprostřední časová návaznost výpovědi na oznámení by v případném soudním sporu zřejmě dostatečně upozorňovala na možné zneužití práva. 60. Opačný případ představuje účelové založení a oznámení působení odborové organizace zaměstnavateli v souvislosti s hrozící výpovědí jednomu či více zaměstnancům. Ten, kdo je výpovědí ohrožen, se stane členem orgánu odborové organizace a výpověď je rázem vázána na souhlas tohoto orgánu. Účelovost takového kroku je prakticky nepřezkoumatelná, protože, jak již bylo uvedeno výše, jakékoli omezování počtu odborových organizací je nepřípustné. Zaměstnavatel má možnost soudní ochrany, prokáže-li v soudním řízení, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával. 61. V obou hypotetických případech by bylo na soudu, aby posoudil konkrétní okolnosti konkrétního případu a aby poskytl ochranu právům, jak mu to ukládá čl. 90 Ústavy. Ochrana před případným zneužitím je tak dostatečně zajištěna soudním přezkumem platnosti výpovědi. B. Výpověď zaměstnanci pro porušení režimu dočasně práceneschopného pojištěnce a vyloučení nároku na podporu v nezaměstnanosti z tohoto důvodu 1. Ústavní východiska 62. Práva vymezená v čl. 41 odst. 1 Listiny nemají bezpodmínečnou povahu a je možné se jich domáhat pouze v mezích zákonů. Zákonné provedení nesmí být v rozporu s ústavními principy, jinými slovy, příslušné zákony nesmí ústavně zaručená sociální a hospodářská práva popřít či anulovat. Při provádění ústavní úpravy zakotvené v Listině se zákonodárce musí řídit čl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterého při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Sociální a hospodářská práva, k nimž se řadí i právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací, „se liší od klasických základních práv v tom, že neexistují jako a priori neomezená základní práva, která mohou být zákonodárcem omezována pouze z důvodů předvídaných v Listině, ale naopak zákonodárce jim dává příslušný obsah a rozsah. V případě hospodářských a sociálních práv proto ústavní garance představují ústavně zaručenou ochranu institucí (zaměstnání, mzda, sociální zabezpečení, rodina, rodičovství atd.), nikoliv ochranu konkrétních veřejných subjektivních práv. Jako kritéria ústavního přezkumu mohou proto sloužit pouze tam, kde by zákonodárce ústavní ochranu těchto institucí zcela ignoroval či negoval. Totéž platí i ve vztahu k interpretaci zákonů obsahujících úpravu těchto institucí. Pokud obecné soudy takový zákon interpretují a aplikují, je jejich činnost z ústavního hlediska kontrolovatelná jen z pohledu možného výkonu libovůle, nikoliv však z pohledu ... [příslušného] článku ... Listiny. Konkretizace hospodářských a sociálních práv náleží jen zákonodárci, nikoliv Ústavnímu souduÚstavnímu soudu“ [body 49 a 50 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 17/10 ze dne 28. 6. 2011 (N 123/61 SbNU 767; 232/2011 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 20/09 ze dne 15. 11. 2011 (N 195/63 SbNU 247; 36/2012 Sb.); srov. dále nález sp. zn. Pl. ÚS 8/07 ze dne 23. 3. 2010 (N 61/56 SbNU 653; 135/2010 Sb.); nález sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.) aj.]. 63. U sociálních práv je možno dále konstatovat, že „jejich souhrnným omezením je právě skutečnost, že nejsou, na rozdíl např. od základních práv a svobod, přímo vymahatelná na základě Listiny. Jejich omezenost spočívá právě v nutnosti zákonného provedení, které je ovšem zároveň podmínkou konkrétní realizace jednotlivých práv“ [bod 52 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.)]. V žádném případě ovšem „nesmí dojít k faktickému popření toho kterého sociálního práva, protože je zároveň třeba dostát principům stanoveným v Listině. Míru jejich dodržení je třeba posuzovat v každém jednotlivém případě realizace těchto práv zákonnou úpravou“ (bod 56 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/08). 64. S ohledem na znění čl. 41 odst. 1 Listiny je pro přezkum ústavnosti zákonů obsahujících úpravu sociálních práv dán užší prostor, než je tomu u práv první generace, a zakotvení jejich existence v Listině znamená (a to s ohledem na čl. 4 odst. 4 Listiny), že při zákonné úpravě musí být zachován jistý minimální standard (tj. existuje určitá spodní mez omezení, esenciální obsah) sociálních práv. Rozhodování o rozsahu sociálních práv patří mezi významné politické otázky, které jsou v prvé řadě předmětem volební soutěže, a nakonec o nich proto rozhodují volení reprezentanti v zákonodárném sboru. 65. Ustanovení čl. 26 odst. 3 Listiny zakotvuje právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Z tohoto práva však nevyplývá právo každého jednotlivce vůči státu na zajištění práce. Povinností státu je pouze vytvoření podmínek či pravidel, která by co nejlépe (v mezích možného) zajištovala, aby každý zájemce mohl získat práci, tj. aby umožnil vykonávat toto právo co největšímu počtu zainteresovaných osob, jak to stanoví i čl. 1 bod 1 Evropské sociální charty. I za tímto účelem nejsou pracovněprávní vztahy ponechány zcela na smluvní svobodě, ale zákonodárce stanoví podmínky výkonu práce. Přitom musí postupovat tak, aby právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací bylo uvedeno do souladu s dalšími hodnotami, zejména s právem zaměstnavatele vybrat si své spolupracovníky; lze si dokonce představit, že příliš přísné nastavení možnosti výpovědi může za určitých okolností zasáhnout do svobody podnikat excesivním způsobem (Favoreu, L. et al. Droit des libertés fondamentales. Paris: Dalloz, 2009, s. 334). Je-li úkolem zákonodárce uvést do souladu právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací s právem podnikat, pak Ústavní soudÚstavní soud přezkoumává, zda se tento cíl podařilo zákonodárci naplnit. Platí přitom, že toliko v případě zjevného pochybení v úvahách zákonodárce nemusí být jím dosažená rovnováha respektována. 66. Podle čl. 1 bodu 2 Evropské sociální charty musí stát pro zajištění účinného výkonu práva na práci účinně chránit právo pracovníka vydělávat si na své živobytí ve svobodně zvoleném zaměstnání. To však neznamená právo na stabilitu konkrétního pracovního poměru. Zánik konkrétního pracovního poměru totiž ještě neznamená ztrátu přístupu ke zvolenému povolání, a proto je rozumné, aby o míře ochrany stability pracovního poměru rozhodovala především úvaha zákonodárce. Na tomto místě je možno poukázat na body 28 a 29 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 11/08 ze dne 23. 9. 2008 (N 155/50 SbNU 365), v nichž Ústavní soudÚstavní soud interpretoval právo na svobodnou volbu povolání ve spojení s právem na práci (čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny) jako veřejné subjektivní právo jednotlivce ukládající veřejné moci povinnost „neklást neodůvodněné překážky veřejnoprávní povahy výběru a výkonu právem dovolených činností, pro které tento vykazuje potřebné předpoklady ... Rozhodně je nelze vykládat tak, že by v rámci pracovněprávních - a tedy ve své podstatě soukromoprávních - vztahů garantovalo jednotlivci zařazení, jaké si představuje. Právo na svobodnou volbu povolání zakotvené v čl. 26 odst. 1 Listiny není subjektivním právem na určité zaměstnání u určitého zaměstnavatele ani na zaměstnání určitého typu nebo druhu, jemuž by odpovídala povinnost příslušného státního orgánu takové zaměstnání opatřit, případně i s použitím státní moci. Jde o svobodu se ve volné soutěži o zvolené povolání ucházet, která však neposkytuje záruku úspěchu ... Ústavní právo na svobodnou volbu povolání neznamená neměnnost vykonávaného zaměstnání a zákaz jednostranného rozvázání pracovního poměru“. Jinak řečeno, v případě „práva na výběr povolání a přípravu k němu, jakož i práva podnikat a vykonávat jinou hospodářskou činnost by se o omezení dotýkající se jejich podstaty a smyslu jednalo tehdy, jestliže by v jeho důsledku byl určité skupině jednotlivců podstatně ztížen nebo znemožněn přístup k určitému povolání nebo možnost vykonávat určitou činnost nebo jestliže by v jeho důsledku určité zaměstnání nebo činnost přestaly být způsobilé zajistit prostředky pro jejich potřeby těm, kteří je vykonávají. Jakékoliv omezení musí samozřejmě respektovat zásadu rovnosti v právech ve smyslu čl. 1 věty prvé Listiny, resp. jejího čl. 3 odst. 1“ [bod 48 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 5/15 ze dne 8. 12. 2015 (15/2016 Sb.), odkazující mj. na bod 278 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.)]. 67. K vymezení práva na přiměřené hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti přispěl nález sp. zn. Pl. ÚS 55/13 ze dne 12. 5. 2015 (N 93/77 SbNU 339; 170/2015 Sb.; body 51-57). V tomto nálezu Ústavní soudÚstavní soud vyšel z toho, že ustanovení čl. 26 odst. 3 Listiny zakotvuje právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací a právo těch, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, na hmotné zajištění v přiměřeném rozsahu. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu je „jak ze sociálních, tak ekonomických důvodů ... nutné minimalizovat ekonomickou škodu a osobní rozvrat, který s sebou ztráta zaměstnání přináší. Stejně tak je ale důležité poskytnout nezaměstnaným pozitivní incentivy, aby se stali znovu zaměstnanými co nejdříve, jak je to možné. V obecné rovině je podstatou a smyslem práva na přiměřené hmotné zajištění v případě nemožnosti právo na práci vykonávat, realizované v tomto případě skrze institut podpory v nezaměstnanosti, krátkodobě zmírnit výpadek příjmů, který ušel v důsledku zákonem vymezené sociální události ... Mechanismus realizace předmětného práva tak spočívá v tom, že stát nezaměstnaným dočasně při naplnění zákonných podmínek poskytuje jistou výši finančních prostředků, jelikož (objektivně) nastala nemožnost realizovat jejich ústavně zaručené právo na získání prostředků pro jejich životní potřeby prací. Platí přitom, že ten, kdo nesplňuje podmínky nároku na tuto podporu, je pak odkázán na pomoc v hmotné nouzi podle čl. 30 odst. 2 Listiny“ (bod 51 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/13). Zákonným provedením práva na přiměřené hmotné zajištění těch, kteří bez viny nemohou pracovat (a to podle čl. 26 odst. 3 věty druhé Listiny), je hmotná podpora v nezaměstnanosti. Hmotné zajištění (jak podle čl. 26 odst. 3, tak podle čl. 30 odst. 1 Listiny) přitom představuje vyšší standard než zajištění základních životních podmínek [čl. 30 odst. 2 Listiny (viz bod 54 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/13)]. 68. Ústavní soudÚstavní soud dále uvedl (bod 52 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/13), že „zákonnou úpravou je toto právo realizováno především podporou v nezaměstnanosti a podporou v rekvalifikaci. Předmětné právo přitom mají jen ti, kteří ,beze své viny‘ nemohou získávat prostředky pro své životní potřeby prací (a zároveň nejsou nezpůsobilí k práci ...). Jedná se tedy o práceschopné uchazeče o zaměstnání, kteří usilují zaměstnání si najít a nezavinili ztrátu předchozího zaměstnání ...“. K zásahu do minimálního standardu tohoto základního práva by pak mohlo dojít tehdy, pakliže „by bylo zjištěno a prokázáno, že nová právní úprava snižuje realizaci ústavně zaručeného standardu sociálních dávek až k praktickému znemožnění jejich realizace, či dokonce k jejich plošnému odejmutí“ (viz bod 78 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 2/08). 69. K interpretaci hmotného zajištění v nezaměstnanosti podle čl. 26 odst. 3 Listiny se pak Ústavní soud vyslovil též dříve v bodě 262 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.), v němž uvedl, že „zákonodárci náleží stanovit konkrétní způsob, jakým bude uplatnění tohoto práva realizováno, jakož i provádět jeho případné změny. Jím zvolenou právní úpravou ale nesmí dojít k faktickému popření tohoto sociálního práva (nález sp. zn. Pl. ÚS 2/08, body 54 a 56; též nález sp. zn. Pl. ÚS 54/10, body 46 až 49). Vždy musí být dbáno na jeho podstatu a smysl (čl. 4 odst. 4 Listiny)“. Zároveň ale platí, že „nárok na podporu v nezaměstnanosti není neměnný a nelze vyloučit, že jej zákonodárce do budoucna rozšíří nebo omezí. Případné změny se přitom mohou týkat jak výše podpory, tak délky podpůrčí doby nebo podmínek, za nichž nárok vznikne nebo bude trvat. Vždy je však třeba zvažovat, zda zákonem stanovený rozsah práv, jejichž účelem je hmotné zajištění v nezaměstnanosti, bude i nadále umožňovat reálné uplatňování předmětného ústavně zaručeného práva“ (viz bod 263 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 1/12). 70. Podle čl. 69 písm. f) a g) Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 102 o minimální normě sociálního zabezpečení (vyhlášena pod č. 461/1991 Sb.) je možno výplatu dávky, na niž by chráněná osoba měla nárok podle kterékoli z částí II až X této úmluvy, zastavit ve stanoveném rozsahu mj. proto, že sociální událost byla (f) vyvolána úmyslně zúčastněnou osobou a že zúčastněná osoba (g) opomene v určitých případech použít lékařských nebo rehabilitačních služeb, které jsou jí k dispozici, anebo nedbá-li pravidel stanovených pro ověření existence sociální události nebo upravujících chování příjemců dávek. K podpoře v nezaměstnanosti se pak vztahují i další body h) a i) čl. 69 Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 102 o minimální normě sociálního zabezpečení. Podle nich lze dávku zastavit, (h) opomene-li zúčastněná osoba použít služeb zprostředkovatelny práce, která je jí k dispozici, či (i) pozbyla-li zúčastněná osoba svého zaměstnání přímo v důsledku zastavení práce, k němuž došlo na základě pracovního sporu, nebo opustila-li své zaměstnání dobrovolně bez dostatečných důvodů. Podobně Evropský zákoník ve svém čl. 68 písm. e) a g) stanoví, že výplatu dávky, na niž by jinak chráněná osoba měla nárok podle některé z částí II až X Evropského zákoníku, lze zastavit ve stanoveném rozsahu mj. proto, že sociální událost byla vyvolána úmyslným zaviněním zúčastněné osoby či zúčastněná osoba v určitých případech opomenula využít zdravotních nebo rehabilitačních služeb, které jsou jí k dispozici, nebo nedbala stanovených pravidel k ověření existence sociální události nebo pravidel upravujících chování příjemců dávek. Podobně jako v případě Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 102 o minimální normě sociálního zabezpečení lze i podle Evropského zákoníku v případě podpory v nezaměstnanosti výplatu dávky zastavit, (h) nevyužívá-li zúčastněná osoba služeb zaměstnanosti, jež jsou jí k dispozici, či (i) přišla-li zúčastněná osoba o zaměstnání přímo následkem zastavení práce, k němuž došlo na základě pracovního sporu, nebo odešla dobrovolně ze zaměstnání bez dostatečných důvodů. Podle důvodové zprávy k revizi Evropského zákoníku (viz komentář k čl. 74) platí, že ač čl. 68 Evropského zákoníku hovoří toliko o pozastavení dávek, podle kontrolních orgánů dovoluje jak odepření (refus), tak odnětí (suppression) těchto dávek. Platí též to, že pokud byla sociální událost způsobena úmyslným zaviněním zúčastněné osoby, mohou být dávky, na které by jinak měla nárok, odepřeny (refusées), odňaty (supprimées) nebo pozastaveny (suspendues). Stejný důsledek má také to, jestliže se daná osoba mimo jiné nechovala způsobem souladným se stavem příjemce dané dávky. Ústavní soudÚstavní soud zkoumal rovněž použitelnost Listiny základních práv Evropské unie, která zavazuje členské státy, pokud uplatňují unijní právo (ustanovení čl. 51 odst. 1). Jak zákoník práce, tak zákon o zaměstnanosti zapracovávají předpisy Evropské unie, napadená ustanovení však těmito předpisy dotčena (harmonizována) nejsou [§ 363 a poznámka pod čarou 1) zákoníku práce, poznámka pod čarou č. 1) zákona o zaměstnanosti]. Ustanovení Listiny základních práv Evropské unie, která spadají do oblasti upravené napadenými ustanoveními (ustanovení čl. 30 - ochrana v případě neoprávněného propuštění, ustanovení čl. 34 - sociální zabezpečení v případě ztráty zaměstnání), jsou navíc použitelná „v souladu ... s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi“. 2. Vlastní přezkum 71. Dříve, než Ústavní soudÚstavní soud přejde k vlastnímu přezkumu napadené úpravy, považuje za potřebné připomenout zásadní změnu v systému nemocenského pojištění. V souvislosti s jeho novou úpravou provedenou zákonem o nemocenském pojištění ukládá zákoník práce od 1. 1. 2009 zaměstnavatelům povinnost poskytovat po určitou dobu od vzniku pracovní neschopnosti místo nemocenských dávek náhradu mzdy nebo platu (§ 192 odst. 1 zákoníku práce). „Výměnou“ za snížení sazby pojistného tak byla na zaměstnavatele přenesena část nákladů nemocenského pojištění. Zaměstnavatelům pak byla umožněna kontrola dodržování režimu dočasně práceneschopného pojištěnce (§ 192 odst. 6 zákoníku práce). V případě porušení tohoto režimu přiznává ustanovení § 192 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., zaměstnavateli oprávnění náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Náhrada mzdy je vyplácena z prostředků zaměstnavatele, a nikoli státu. A právě tato skutečnost je rozhodující pro pochopení současné právní úpravy a posouzení ústavnosti napadených ustanovení. 72. Jestliže je to zaměstnavatel, kdo „ze svého“ platí dočasně práceneschopnému zaměstnanci náhradu mzdy či platu, vzniká zde mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vedle pracovněprávního ještě i další vztah. Proto nyní zákoník práce upravuje mimo jiné „některá práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění a některé sankce za jeho porušení“ [§ 1 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb.]. A ze stejného důvodu ustanovení § 301a zákoníku práce zakotvilo tzv. „jiné povinnosti zaměstnanců“ spočívající v tom, že „zaměstnanci jsou v době prvních 14 (resp. 21) kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění“. 73. Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu v nyní posuzovaném případě samotné jádro práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací dle čl. 26 odst. 3 Listiny porušeno není, jelikož o nějakém systémovém ohrožení (ve smyslu ignorování a negování ochrany instituce závislé prácezávislé práce) možnosti zajistit si prostředky na životní potřeby prací nelze vůbec uvažovat. Navíc těm zaměstnancům, kteří dostali výpověď podle § 52 písm. h) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., zůstává pro futuro otevřena příležitost získávat prostředky pro své živobytí prací, jelikož tímto způsobem ještě neztratili přístup ke zvolenému povolání. 74. Vzhledem k tomu, že právní úprava výpovědi chce vyrovnat jak zájmy zaměstnance, tak zaměstnavatele, pokouší se právní úprava o to, aby byl zaměstnanec na jedné straně chráněn tím, že zaměstnavatel nemůže zcela libovolně (bez příčiny) ukončit pracovní poměr, a zájmy zaměstnavatele jsou na druhou stranu chráněny možností za určitých, přesně zákonem vymezených okolností pracovní poměr ukončit. Byť vztah mezi zaměstnavatelem (plátcem náhrady mzdy) a dočasně práceneschopným zaměstnancem (příjemcem této náhrady) není vztahem pracovněprávním, má k tomuto vztahu velmi blízký vztah. Porušuje-li zaměstnanec své povinnosti v době dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, poškozuje tím svého zaměstnavatele. Nepracuje, neléčí se, a přesto požaduje od svého zaměstnavatele náhradu mzdy. Svého zaměstnavatele tak de facto „podvádí“. Navíc může zaměstnavateli svou nedůvodnou nepřítomností způsobit i vážné hospodářské potíže. Zvlášť hrubé porušení povinnosti dočasně práceneschopného zaměstnance (§ 301a zákoníku práce) tak může vést k zásadnímu narušení důvěry mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. 75. Dle Ústavního souduÚstavního soudu proto nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby nadále zaměstnával člověka, který jej „podvedl“, snažil se jej připravit o peníze nebo jej jinak vážně poškodil. Proto Ústavní soudÚstavní soud považuje možnost výpovědi z pracovního poměru za rozumnou. Nejedná se jen o „alternativní soukromoprávní sankci“, jak uvádějí navrhovatelé, ale o způsob řešení narušené důvěry, což odůvodňuje ochranu zájmů zaměstnavatele. Podstatné je, že k výpovědi může zaměstnavatel přistoupit jen při zvlášť hrubém porušení povinnosti zaměstnance, tedy v nejvyšší možné intenzitě příslušného porušení. Nikoli tedy při běžném porušení, dokonce ani při závažném porušení. Jinak řečeno, tíživý důsledek pro zaměstnance může nastat jen při nejzávažnějším porušení právních povinností z jeho strany. Čím více nebude dodržovat předmětné zákonem stanovené povinnosti, tím negativnější to pro něj může mít důsledky. Intenzita porušení povinnosti je zde stanovena stejně přísně jako u důvodu, pro který lze okamžitě zrušit pracovní poměr [§ 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce]. Přitom je nutno přihlédnout k tomu, že se zde nemůže jednat o dvojí potrestání za jedno porušení povinnosti. Ustanovení § 192 odst. 5 věty druhé zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., totiž vylučuje možnost snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy nebo platu, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práceneschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb. 76. Ústavní soudÚstavní soud se neztotožňuje ani s námitkou, že napadená právní úprava otevírá prostor pro svévoli zaměstnavatelů (bod 14 shora). Zaměstnavatel musí předně velmi pečlivě posuzovat každý jednotlivý případ porušení právních povinností a všechny jeho okolnosti a souvislosti. Bude muset vždy správně posoudit intenzitu porušení povinnosti ze strany zaměstnance. Jelikož zákoník práce nedefinuje pojem „zvlášť hrubým způsobem“, jde „o normu s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. o právní normu, jejíž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a která přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro závěr, zda jednání zaměstnance porušující povinnosti podle § 301a dosáhlo intenzity ,porušení zvlášť hrubým způsobem‘, není významné, jak je zaměstnavatel hodnotí ve svém pracovním řádu nebo jiném vnitřním předpisu nebo jak má být hodnoceno podle kolektivní smlouvy, popřípadě podle pracovní nebo jiné smlouvy stran základních pracovněprávních vztahů, a soud není takovým vymezením při rozhodování o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru vázán. Soud vždy posuzuje v každém jednotlivém případě, jak bude tento pojem definován. Vymezení hypotézy § 52 písm. h) tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu; soud může přihlédnout při zkoumání intenzity porušení povinnosti zaměstnance k pracovnímu místu, které zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení těchto povinností, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu“ (srov. Drápal, L. „Důvody výpovědi“. In: Bělina, M., Drápal, L. Zákoník práce. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 329). Ač si je Ústavní soudÚstavní soud vědom toho, že vymezení pojmu „zvlášť hrubým způsobem“ bude především na judikatuře obecných soudů, toliko jako obiter dictum si dovoluje poznamenat, že sem budou asi spadat případy „hození se marod“ za účelem aktivit, které jsou s pracovní neschopností neslučitelné, tj. např. vykonávání jiné výdělečné činnosti či rekreace. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5126/2014 ze dne 15. 10. 2015, takovým důvodem pro výpověď proto např. nebude to, že zaměstnanec, který byl uznán dočasně práceneschopným, neoznačil místo svého pobytu údaji potřebnými k tomu, aby zaměstnavateli umožnil potřebnou kontrolu. 77. Zaměstnanci, jemuž dal zaměstnavatel výpověď ze shora uvedeného důvodu, navíc zákon poskytuje naprosto stejnou ochranu jako u jiných výpovědních důvodů. Podle § 72 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, může zaměstnanec neplatnost výpovědi uplatnit u soudu ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr touto výpovědí skončit. A v soudním řízení to bude právě zaměstnavatel, který bude muset prokázat, že zaměstnanec porušil svou povinnost zvlášť hrubým způsobem. Protiústavnost zákonné úpravy nemůže způsobovat hypotetická možnost zneužití, pokud proti všem negativním jevům, k nimž může v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru docházet, existuje účinná soudní ochrana [obdobně viz bod 54 nálezu sp. zn. Pl. ÚS 61/04 ze dne 5. 10. 2006 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.)]. 78. Shrnuto, napadená právní úprava neporušuje „právo na práci“, jak to tvrdí navrhovatelé v bodě 13 tohoto nálezu. Toto právo totiž není absolutní, ale je přiměřeně prolomeno možností rozvázání pracovního poměru při splnění zákonem stanovených podmínek. Odkazy navrhovatelů na příslušné články Evropské sociální charty (bod 13 shora) nejsou příhodné. Tyto články zakotvují základní principy, podle nichž každý musí mít příležitost získat prostředky ke svému živobytí prací, kterou si svobodně zvolí, a všichni pracovníci mají právo na spravedlivé pracovní podmínky. Tyto principy nelze vykládat tak, že zaměstnanec nemůže být nikdy ze zaměstnání propuštěn proti své vůli. Zaměstnanec, který dostal výpověď podle § 52 písm. h) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., totiž měl „příležitost získat prostředky pro své živobytí prací“, ale této příležitosti se (alespoň pro tentokrát) zbavil tím, že zvlášť hrubým způsobem porušil své povinnosti. Ostatně i podle ústavního pořádku České republiky se práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací zakotveného v článku 26 odst. 3 Listiny lze domáhat pouze v mezích zákona (čl. 41 odst. 1 Listiny), který v této situaci nijak nevybočuje z mezí ústavnosti. A jak bylo rovněž uvedeno výše, případné zneužití výpovědi je dostatečně chráněno soudním přezkumem. 79. Navrhovatelé mají dále za to, že napadená ustanovení jsou „v rozporu s principem rovnosti lidí v právech“. Z odkazu na důvodovou zprávu k předmětnému zákonu lze dovodit, že měli na mysli případnou nerovnost mezi pojištěnci, neboť ostatní pojištěnci při stejném porušení režimu práceneschopného pojištěnce v systému nemocenského pojištění zůstanou. Při posuzování rovnosti je nutno vycházet z účelu nemocenského pojištění. Zákon o nemocenském pojištění upravuje nemocenské pojištění „pro případ dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství a ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj a organizaci a provádění pojištění“ (§ 1 odst. 1 citovaného zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Z nemocenského pojištění se poskytují následující dávky: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (§ 4 citovaného zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Účelem nemocenského pojištění je „finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany pro případ krátkodobé ztráty výdělku (příjmu) z důvodu vybraných sociálních situací podmíněných změnou zdravotního stavu“ (důvodová zpráva k zákonu o nemocenském pojištění, Poslanecká sněmovna tisk č. 1005, 4. volební období). Pokud se zaměstnanec, jehož pracovní poměr skončil výpovědí podle § 52 písm. h) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., stane dočasně práceneschopným, nedochází u něj ke „ztrátě výdělku“ kvůli této pracovní neschopnosti či nařízené karanténě, ale proto, že jeho pracovní poměr skončil. Případnými nemocenskými dávkami tedy není co nahrazovat. Proto nelze z hlediska rovnosti lidí porovnávat pojištěnce, kteří přes porušení svých povinností zůstali zaměstnanci (a tedy i pojištěnci), s těmi, kdo byli propuštěni a se skončením pracovního poměru jim skončilo nejen nemocenské pojištění, ale i právo na plat či mzdu. Uvedené lze plně vztáhnout i na ošetřovné, které plní obdobnou funkci (§ 39 citovaného zákona o nemocenském pojištění). 80. Samostatně je nutno se věnovat „rovnosti pojištěnců“ u dávek peněžité pomoci v mateřství a u vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství dle ustanovení § 32 a 42 zákona o nemocenském pojištění. Zákaz výpovědi těhotné zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou a zaměstnanci nebo zaměstnankyni čerpajícím rodičovskou dovolenou [§ 54 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb.] ve spojení s ochrannou lhůtou v délce 180 dní (§ 15 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.) prakticky vylučuje negativní dopad porušení povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zákoníku práce do práva na výplatu těchto dávek. 81. Námitkou navrhovatelů, že napadená ustanovení odporují „principu přiměřenosti zákonných zásahů do sféry privátní autonomie“, se Ústavní soudÚstavní soud nemohl zabývat pro její neurčitost. 82. Veřejná ochránkyně práv poukazovala na neurčitost výpovědního důvodu dle ustanovení § 52 písm. h) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., ve srovnání s ostatními výpovědními důvody, u nichž zákoník práce stanoví poměrně podrobně, za splnění jakých podmínek může být ten který výpovědní důvod použit. Této námitce (postrádající ústavní rozměr) není možno přisvědčit. Oč určitější je možnost dát zaměstnanci výpověď „pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci“ [§ 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce]? Zákon zde stěží může být konkrétnější a jeho výklad je již záležitostí obecných soudů. 83. Za protiústavní z důvodu nepřiměřenosti považují navrhovatelé rovněž vyloučení „propuštěného“ zaměstnance z nároku na podporu v nezaměstnanosti po dobu následujících 6 měsíců po výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. h) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb. Jak je uvedeno v bodu 15 shora, argumentují navrhovatelé čl. 19 a 20 Evropského zákoníku požadujícími zajištění chráněným osobám poskytování dávky v nezaměstnanosti. Pomíjejí však čl. 68 tohoto Evropského zákoníku. Ten totiž připouští, že výplatu dávky, na niž by jinak chráněná osoba měla nárok, lze zastavit ve stanoveném rozsahu, byla-li sociální událost vyvolána úmyslným zaviněním zúčastněné osoby. 84. Podle § 39 odst. 2 písm. a) a b) zákona o zaměstnanosti nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem. Zákon o zaměstnanosti tedy nepřiznává nárok na podporu v nezaměstnanosti jen těm uchazečům o zaměstnání, kteří své povinnosti porušili nikoli „jen“ závažným způsobem, ale zvlášť hrubým způsobem. Porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem jistě vyžaduje úmyslné zavinění. Jestliže se tedy zaměstnanec stane nezaměstnaným v důsledku úmyslného zvlášť hrubého porušení povinnosti, je neposkytnutí podpory v nezaměstnanosti přiměřeným a Evropským zákoníkem přímo předvídaným důsledkem. Stejně tak čl. 26 odst. 3 Listiny výslovně stanoví, že stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje občany, kteří nemohou své právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací vykonávat bez své viny (viz body 71-72). Právě tato poslední tři slova jsou rozhodující. Bez své viny! 85. Stejně jako shora zmíněného práva získávat prostředky pro své životní potřeby prací se i práva na přiměřené hmotné zabezpečení zakotveného v článku 30 odst. 1 Listiny lze domáhat pouze v mezích zákona (čl. 41 odst. 1 Listiny). A jak vyplývá ze shora uvedeného, napadená zákonná úprava nezasahuje ani do rovnosti lidí, ani není nepřiměřená. 86. Ústavní soudÚstavní soud u žádného z napadených ustanovení rozpor s ústavním pořádkem neshledal, a proto v souladu s § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu návrh zamítl. Předseda Ústavního soudu: JUDr. Rychetský v. r. Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ludvík David, Pavel Rychetský a Kateřina Šimáčková a k jeho odůvodnění soudce Jaroslav Fenyk.
Zákon č. 206/2017 Sb.	Zákon č. 206/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 14. 7. 2017, datum účinnosti 29. 7. 2017, částka 74/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST DRUHÁ - Změna zákoníku práce * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o zdravotních službách * ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 10. 2017 206 ZÁKON ze dne 8. června 2017, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. I Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 93/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 2 se na konci doplňuje věta, která zní: „Právo na zaměstnání nelze občanovi odepřít z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví.“. 2. V § 5 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) zastřeným zprostředkováním zaměstnání činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b).“. 3. V § 5 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) režimem dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu povinnost uchazeče o zaměstnání 1. zdržovat se v místě pobytu uvedeném v potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a 2. dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek.“. 4. V § 21 odst. 1 se za slova „posudkem jiného poskytovatele zdravotních služeb24)“ vkládají slova „v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost“. 5. V § 21 odstavec 4 zní: „(4) Uchazeči o zaměstnání, který dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, je-li to důvodné, vydá registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje uchazeči o zaměstnání zdravotní péči v případě této nemoci nebo úrazu, na jeho žádost potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu.“. 6. Na konci § 21 se doplňují odstavce 5 až 10, které znějí: „(5) V potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu se uvedou a) místo pobytu uchazeče o zaměstnání v době dočasné neschopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, b) rozsah a doba povolených vycházek a c) další požadované údaje. (6) Pro stanovení rozsahu a doby povolených vycházek podle odstavce 5 písm. b) se použije § 56 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění obdobně. (7) Uchazeč o zaměstnání, kterému bylo vydáno potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu, je povinen dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu [§ 5 písm. g)]. (8) Uchazeči o zaměstnání, který dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení, je-li to důvodné, vydá registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb, který ošetření nebo vyšetření provedl, na jeho žádost potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení. (9) Závazný vzor potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu a závazný vzor potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení stanoví ministerstvo vyhláškou. (10) Náklady spojené s posouzením zdravotního stavu podle odstavce 2, psychologickým vyšetřením podle odstavce 3, vydáním potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu podle odstavce 4 a vydáním potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení podle odstavce 8 hradí Úřad práce.“. 7. V § 25 odst. 3 písm. b) se slova „dohody o provedení práce nebo“ zrušují. 8. V § 27 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Uchazeč o zaměstnání, který dočasně není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu anebo není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, je povinen tyto důvody oznámit krajské pobočce Úřadu práce nejpozději v den, kdy mu bylo vydáno potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo v den uskutečnění vyšetření nebo ošetření a nejpozději do 8 kalendářních dnů ode dne vydání potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo potvrzení o ošetření nebo vyšetření uchazeče o zaměstnání ve zdravotnickém zařízení doložit tyto důvody příslušným potvrzením krajské pobočce Úřadu práce.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 9. V § 30 odst. 1 písm. b) se na konci bodu 1 slovo „nebo“ zrušuje, na konci bodu 2 se doplňuje slovo „nebo“ a za bod 2 se doplňuje bod 3, který zní: „3. nesplní povinnost stanovenou v § 27 odst. 3,“. 10. V § 60 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydává generální ředitelství Úřadu práce na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby. (2) Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické osobě je dosažení věku 18 let, plná svéprávnost, bezúhonnost, odborná způsobilost, bydliště na území České republiky a skutečnost, že fyzická osoba v posledních 3 letech nevykonávala funkci odpovědného zástupce u právnické osoby, statutárního orgánu nebo orgánu právnické osoby, které bylo odejmuto povolení ke zprostředkování zaměstnání z důvodů podle § 63 odst. 2 písm. a) až f) nebo § 63 odst. 3, a to v době, kdy u této právnické osoby nastaly nebo trvaly skutečnosti, které vedly k odejmutí tohoto povolení.“. 11. V § 60 odst. 3 se za slova „18 let,“ vkládá slovo „plná“. 12. V § 60 odst. 10 se za větu třetí vkládá věta „Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat pouze v pracovním poměru s pracovní dobou sjednanou v rozsahu nejméně 20 hodin týdně; splnění této podmínky se nevyžaduje u fyzické osoby, která je současně statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu této právnické osoby.“. 13. V § 60 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) K posouzení žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání včetně jejích příloh generální ředitel Úřadu práce zřídí komisi pro udělování povolení ke zprostředkování zaměstnání jako poradní orgán (dále jen „komise“). Komise má nejméně 5 členů a je složena ze státních zaměstnanců Úřadu práce, ministerstva a dalších fyzických osob, které musí být ve vztahu k projednávané žádosti nestranné. Předsedu a jednotlivé členy komise jmenuje generální ředitel Úřadu práce tak, aby většina členů nebyla státními zaměstnanci tohoto úřadu. Komise předkládá generálnímu řediteli Úřadu práce návrh rozhodnutí o žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Činnost komise materiálně, organizačně a finančně zabezpečuje Úřad práce.“. 14. V § 60a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ministerstvo vnitra je při zpracování svého závazného stanoviska oprávněno za účelem posouzení udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob vyžadovat listiny prokazující právní důvod užívání prostor, do nichž je umístěno sídlo právnické osoby, sídlo fyzické osoby, není-li jím její bydliště, a pracoviště podle § 61 odst. 2 písm. d) a § 61 odst. 4 písm. d).“. 15. Za § 60a se vkládá nový § 60b, který zní: „§ 60b (1) Právnická nebo fyzická osoba žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) je povinna poskytnout kauci ve výši 500 000 Kč. (2) Kauce se poskytuje na výzvu generálního ředitelství Úřadu práce složením částky na zvláštní účet generálního ředitelství Úřadu práce po splnění všech stanovených podmínek pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání žádající právnickou nebo fyzickou osobou. (3) Dojde-li k zániku povolení ke zprostředkování zaměstnání, stává se složená částka přeplatkem právnické nebo fyzické osoby, které povolení zaniklo. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej generální ředitelství Úřadu práce do 60 dnů ode dne zániku tohoto povolení. (4) Pro správu placení kauce se použijí přiměřeně ustanovení daňového řádu.“. 16. V § 62 odstavec 3 zní: „(3) Povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) se vydává na dobu 3 let. V případě podání další žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) nejdříve 3 měsíce před uplynutím platnosti předchozího povolení vydaného ke zprostředkování zaměstnání touto formou, se povolení vydává na dobu neurčitou jako opakované, a to za podmínky, že předchozí povolení ke zprostředkování zaměstnání nezaniklo z důvodu uvedeného v § 63 odst. 1 písm. a), b) nebo d) před vydáním opakovaného povolení. Povolení ke zprostředkování zaměstnání formou uvedenou v § 14 odst. 1 písm. a) a c) se vydává na dobu neurčitou.“. Poznámka pod čarou č. 41a se zrušuje. 17. V § 63 odst. 2 písm. d) se slova „nebo nedoloží generálnímu ředitelství Úřadu práce do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání doklad o sjednání tohoto pojištění“ zrušují. 18. V § 63 odst. 2 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g). 19. V § 63 odst. 2 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje. 20. V § 63 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje písmeno h), které zní: „h) právnická nebo fyzická osoba nejméně po dobu 2 let dočasně nepřidělí žádného svého zaměstnance k výkonu práce u uživatele.“. 21. V § 63 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Generální ředitelství Úřadu práce může rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání odejmout, jestliže právnická nebo fyzická osoba poruší povinnost, kterou agenturám práce ukládá § 307b, 308 nebo § 309 odst. 2, 3, 5 a 6 zákoníku práce.“. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. 22. V § 63 odst. 5 se slova „odstavci 2 písm. a) až g), a v odstavci 3“ nahrazují slovy „odstavci 2 písm. a) až f), odstavci 3 nebo 4“. 23. V § 63 odst. 6 se slova „odstavcích 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavcích 2 až 4“. 24. V § 66 se poslední věta zrušuje. 25. V § 81 odstavec 3 zní: „(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (dále jen „limit“) a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené ministerstvem podle § 84.“. 26. V § 81 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Nezaměstnává-li osoba se zdravotním postižením, která je osobou samostatně výdělečně činnou, žádné zaměstnance, považuje se pro účely výpočtu limitu podle odstavce 3 tato osoba za jednoho zaměstnance.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6. 27. V § 81 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Pro zjištění podmínky zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech (§ 75), kteří jsou osobami se zdravotním postižením, uvedené v odstavci 2 písm. b), je rozhodný průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém došlo k odebrání výrobků, služeb nebo realizaci zakázek.“. 28. V § 81 odst. 6 se slovo „ročního“ zrušuje. 29. V § 83 se věta druhá zrušuje. 30. § 84 zní: „§ 84 (1) Ministerstvo vede v elektronické podobě evidenci plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením způsobem uvedeným v § 81 odst. 2 písm. b) (dále jen „evidence“). Správcem této evidence je ministerstvo. (2) Evidence obsahuje tyto údaje: a) identifikační údaje [§ 5 písm. a)] zaměstnavatele a osoby samostatně výdělečně činné uvedených v § 81 odst. 2 písm. b) (dále jen „dodavatel“) a zaměstnavatele uvedeného v § 81 odst. 1 (dále jen „odběratel“), b) cenu výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek bez daně z přidané hodnoty započitatelnou do plnění povinného podílu způsobem uvedeným v § 81 odst. 2 písm. b), c) datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek, d) číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo realizovaná zakázka, e) datum zaplacení odebraných výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek započitatelných do plnění povinného podílu způsobem uvedeným v § 81 odst. 2 písm. b), f) čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením. (3) Údaje podle odstavce 2 do evidence vkládá a za jejich správnost odpovídá dodavatel výrobků, služeb nebo zakázek. (4) Údaj o výši limitu a o průběžném stavu jeho plnění je veřejně přístupný. Údaje podle odstavce 2 včetně osobních údajů ministerstvo v evidenci uchovává po dobu 6 let od jejich vložení.“. 31. V § 95 odstavec 4 zní: „(4) Je-li obsahem smlouvy podle odstavce 1 dočasné přidělení cizince k výkonu práce k uživateli, krajská pobočka Úřadu práce může povolení k zaměstnání vydat pouze tehdy, pokud bylo jeho zahraničnímu zaměstnavateli vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání a současně se jedná o oznámené volné pracovní místo, které nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak (§ 92 odst. 1).“. 32. V § 113 odst. 5 větě druhé se číslo „12“ nahrazuje číslem „24“. 33. V § 127 se za odstavec 2 doplňují nové odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 103 znějí: „(3) Krajská pobočka Úřadu práce je dále oprávněna kontrolovat plnění povinnosti uchazeče o zaměstnání dodržovat režim dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu (§ 5). Krajská pobočka Úřadu práce v případě zjištění porušení povinnosti uvedené ve větě první uchazečem o zaměstnání vyhotoví o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu; stejnopis tohoto záznamu doručí uchazeči o zaměstnání a registrujícímu poskytovateli nebo jinému poskytovateli zdravotních služeb, který poskytuje uchazeči o zaměstnání zdravotní péči v případě nemoci nebo úrazu, který potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu vydal. Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce umožnit kontrolu dodržování režimu dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. (4) Na postup při kontrole podle odstavce 3 se nevztahuje kontrolní řád103). 103) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“. 34. V § 139 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 35. V § 139 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí: „h) nedoloží ve stanovené lhůtě ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání generálnímu ředitelství Úřadu práce doklad o sjednání pojištění podle § 58a odst. 2, nebo i) zastřeně zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g).“. 36. V § 139 odst. 2 se na konci písmene d) čárka nahrazuje slovem „, nebo“ a písmeno e) se zrušuje. Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e). 37. V § 139 odstavec 3 zní: „(3) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) anebo podle odstavce 2 písm. a) nebo b), b) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo e) anebo podle odstavce 2 písm. d), d) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) nebo e), e) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), f) nebo i), f) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), g) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h).“. 38. V § 140 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 39. V § 140 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí: „f) nedoloží ve stanovené lhůtě ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání generálnímu ředitelství Úřadu práce doklad o sjednání pojištění podle § 58a odst. 2, nebo g) zastřeně zprostředkovává zaměstnání podle § 5 písm. g).“. 40. V § 140 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje slovem „, nebo“ a písmeno d) se zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 41. V § 140 odst. 4 písm. a) se slova „odstavce 1 písm. a) a“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. a) anebo“ a slova „písm. a) a b)“ se nahrazují slovy „písm. a) nebo b)“. 42. V § 140 odst. 4 písm. c) se text „písm. c) a e)“ nahrazuje textem „písm. c) nebo d)“. 43. V § 140 odst. 4 písm. d) se slova „a odstavce 2 písm. d)“ zrušují. 44. V § 140 odst. 4 písm. f) se text „písm. c) a e)“ nahrazuje textem „písm. c), e) nebo g)“. 45. V § 140 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f).“. 46. V § 140 odst. 4 písm. g) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“. 47. § 147 včetně poznámek pod čarou č. 70 a 100 zní: „§ 147 (1) Povinnost uvedená v § 81 se vztahuje též na služební úřady. Pro účely plnění povinnosti uvedené v § 81 se služební úřad při zaměstnávání státních zaměstnanců ve služebním poměru považuje za zaměstnavatele a státní zaměstnanec se považuje za zaměstnance v pracovním poměru. (2) Na zaměstnávání příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru, zaměstnanců obce zařazených do obecní policie a občanských zaměstnanců ozbrojených sil České republiky100) se nevztahují ustanovení § 80 a 81; povinnost uvedená v § 81 se nevztahuje na Český báňský úřad a obvodní báňské úřady70), pokud jde o zaměstnávání báňských inspektorů. Ustanovení § 80 a 81 se nevztahují na poskytovatele zdravotnické záchranné služby, pokud jde o zaměstnávání členů výjezdových skupin. 70) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 100) § 3 odst. 7 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.“. 48. § 147b zní: „§ 147b Státní orgány, obce a kraje a jejich orgány, další právnické a fyzické osoby sdělují na výzvu Úřadu práce bezodkladně a bezplatně údaje rozhodné pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pro nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, její výši nebo výplatu, pro poskytování příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, pro povolení k zaměstnání cizince, pro výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte a pro kontrolní činnost a dále Úřadu práce údaje související s plněním povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, a Státnímu úřadu inspekce práce, oblastním inspektorátům práce údaje rozhodné pro účely kontroly plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením; mohou tak učinit způsobem umožňujícím dálkový přístup.“. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Výkon činnosti na základě dohody o provedení práce, kterou uchazeč o zaměstnání uzavřel v souběhu s vedením v evidenci uchazečů o zaměstnání do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebrání po dobu 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vedení uchazeče o zaměstnání v evidenci uchazečů o zaměstnání. 2. Správní řízení o povolení ke zprostředkování zaměstnání pravomocně neskončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak. 3. Povinnost podle § 60b odst. 1 a 2 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, má právnická nebo fyzická osoba, k jejíž žádosti bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno správní řízení o udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání a toto správní řízení nebylo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončeno. 4. Právnická nebo fyzická osoba, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona poskytnout kauci podle § 60b odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to složením částky na zvláštní účet generálního ředitelství Úřadu práce; marným uplynutím této lhůty povolení ke zprostředkování zaměstnání zaniká. 5. Právnická osoba, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání nebo která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podala žádost o povolení ke zprostředkování zaměstnání, je povinna upravit vztah s odpovědným zástupcem této právnické osoby podle § 60 odst. 10 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v § 81 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vložit do evidence údaje podle § 84 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za období příslušného kalendářního roku do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Plnění povinného podílu za rok předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Změna zákoníku práce Čl. III Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb. a zákona č. 148/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 16 odst. 2 věta první zní: „V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, zejména diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví.“. Dosavadní odstavec 2 věta druhá se označuje jako odstavec 3. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 2. Za § 307a se vkládá nový § 307b, který zní: „§ 307b Agentura práce a uživatel jsou povinni zajistit, aby zaměstnanec agentury práce nebyl dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele, u něhož a) je současně zaměstnán v základním pracovněprávním vztahu, nebo b) konal anebo koná v témže kalendářním měsíci práci na základě dočasného přidělení jinou agenturou práce.“. 3. § 320a zní: „§ 320a Příspěvek odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů na podporu vzájemných jednání na celostátní nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových a sociálních podmínek, hradí stát na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohody.“. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o inspekci práce Čl. IV Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 88/2016 Sb. a zákona č. 93/2017 Sb., se mění takto: 1. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní: „§ 11a Přestupky na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců (1) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že a) naruší soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele některým ze způsobů uvedených v § 316 odst. 2 zákoníku práce, b) neinformuje zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění podle § 316 odst. 3 zákoníku práce, nebo c) v rozporu s § 316 odst. 4 zákoníku práce vyžaduje od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a) nebo c), b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b).“. 2. § 20a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 77 zní: „§ 20a Přestupky na úseku agenturního zaměstnávání (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost podle § 307b zákoníku práce, b) nezajistí, aby dohoda o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce 1. obsahovala údaje stanovené v § 308 odst. 1 písm. a) až e), g) a h) zákoníku práce, nebo 2. byla uzavřena písemně podle § 308 odst. 2 zákoníku práce, c) nesplní některou povinnost podle § 309 zákoníku práce, nebo d) jako uživatel77) nezajistí, aby dohoda o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce obsahovala údaje stanovené v § 308 odst. 1 písm. f) nebo tyto údaje uvede nepravdivě. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. 77) § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.“. 3. Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní: „§ 24a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí správního deliktu tím, že a) naruší soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele některým ze způsobů uvedených v § 316 odst. 2 zákoníku práce, b) neinformuje zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění podle § 316 odst. 3 zákoníku práce, nebo c) v rozporu s § 316 odst. 4 zákoníku práce vyžaduje od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene a) nebo c), b) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle písmene b).“. 4. V nadpisu § 24a a v nadpisu § 33a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“. 5. V § 24a odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 33a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“. 6. V § 24a odst. 2 úvodní části ustanovení, § 24a odst. 2 písm. a) a b) a v § 33a odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“. 7. § 33a včetně nadpisu zní: „§ 33a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob na úseku agenturního zaměstnávání (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) nesplní povinnost podle § 307b zákoníku práce, b) nezajistí, aby dohoda o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce 1. obsahovala údaje stanovené v § 308 odst. 1 písm. a) až e), g) a h) zákoníku práce, nebo 2. byla uzavřena písemně podle § 308 odst. 2 zákoníku práce, c) nesplní některou povinnost podle § 309 zákoníku práce, nebo d) jako uživatel77) nezajistí, aby dohoda o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce obsahovala údaje stanovené v § 308 odst. 1 písm. f) nebo tyto údaje uvede nepravdivě. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta až do výše 1 000 000 Kč.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. V Položka 9 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 382/2008 Sb. a zákona č. 306/2013 Sb., se mění takto: 1. Písmena d) až f) znějí: „d) Vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání za účelem výkonu práce fyzických osob pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení \| Kč 25 000 ---\|--- e) Vydání opakovaného povolení ke zprostředkování zaměstnání za účelem výkonu práce fyzických osob pro uživatele, kterým se rozumí jiná právnická nebo fyzická osoba, která práci přiděluje a dohlíží na její provedení \| Kč 15 000 f) Vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání spočívající ve vyhledání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, vyhledání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, a v poradenské a informační činnosti v oblasti pracovních příležitostí \| Kč 5 000“. 2. V poznámce se text „b) až d)“ nahrazuje textem „b) a c)“. Čl. VI Přechodné ustanovení Bylo-li řízení ve věci předmětu poplatku podle položky 9 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vybere se poplatek podle položky 9 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, kdy se poplatek stane splatným po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Čl. VII Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 73/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 3 písm. a) se na konci textu doplňují slova „; vláda může v odůvodněných případech nařízením prodloužit délku rozhodného období“. 2. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce současně s informací o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit, vyvěsí Úřad práce České republiky na své úřední desce neprodleně poté, co se o platební neschopnosti dozví. Tyto informace Úřad práce České republiky rovněž ve stejné lhůtě sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí, které je zveřejní nejpozději následující pracovní den po jejich obdržení na svých internetových stránkách.“. 3. V § 4 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace podle odstavce 4 zveřejněny na úřední desce Úřadu práce České republiky, jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem; vláda může v odůvodněných případech lhůtu nařízením prodloužit.“. 4. Poznámka pod čarou č. 5 zní: „5) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 5 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce uspokojit další mzdové nároky téhož zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl mzdový nárok žadatele Úřadem práce České republiky uspokojen.“. Čl. VIII Přechodné ustanovení Řízení ve věci žádosti o přiznání dlužných mzdových nároků zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 118/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o zdravotních službách Čl. IX V § 45 odst. 3 písm. a) a § 117 odst. 1 písm. w) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb. a zákona č. 189/2016 Sb., se za slovo „posudek“ vkládají slova „nebo potvrzení“. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST Čl. X Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 3 až 6, bodů 8 a 9, bodů 25 až 30 a bodu 33, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení, a s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 46 a části třetí čl. IV bodů 4 až 6, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2017. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 205/2017 Sb.	Zákon č. 205/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., a některé další zákony Vyhlášeno 14. 7. 2017, datum účinnosti 1. 8. 2017, částka 74/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o kybernetické bezpečnosti * ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím * ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o státní službě * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o inspekci práce * ČÁST OSMÁ - Změna krizového zákona * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů * ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o Policii České republiky * ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti * ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti * ČÁST ČTRNÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 1. 1. 2024 (283/2021 Sb.) 205 ZÁKON ze dne 7. června 2017, kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o kybernetické bezpečnosti Čl. I Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 6 zní: „(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie6) a upravuje zajišťování bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů. 6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 2. V § 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a dat“. 3. V § 2 písm. d) se za slova „informační infrastrukturou“ vkládají slova „ani informačním systémem základní služby“. 4. V § 2 se na konci písmene g) slovo „a“ zrušuje. 5. V § 2 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až m), která včetně poznámek pod čarou č. 7 až 10 znějí: „i) základní službou služba, jejíž poskytování je závislé na sítích elektronických komunikací7) nebo informačních systémech a jejíž narušení by mohlo mít významný dopad na zabezpečení společenských nebo ekonomických činností v některém z těchto odvětví 1. energetika, 2. doprava, 3. bankovnictví, 4. infrastruktura finančních trhů, 5. zdravotnictví, 6. vodní hospodářství, 7. digitální infrastruktura, 8. chemický průmysl, j) informačním systémem základní služby informační systém, na jehož fungování je závislé poskytování základní služby, k) provozovatelem základní služby orgán nebo osoba, která poskytuje základní službu a která je určena Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „Úřad“) podle § 22a; pro účely plnění informační povinnosti podle příslušného předpisu Evropské unie8) se za provozovatele základní služby považují též orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) a d), l) digitální službou služba informační společnosti podle zákona upravujícího některé služby informační společnosti9), která spočívá v provozování 1. on-line tržiště, které spotřebiteli nebo prodávajícímu umožňuje on-line uzavírat s prodávajícím podnikatelem10) kupní smlouvu nebo smlouvu o poskytnutí služeb, a to prostřednictvím internetové stránky on-line tržiště nebo prostřednictvím internetové stránky prodávajícího, který využívá službu poskytovanou on-line tržištěm, 2. internetového vyhledávače, který umožňuje provádět vyhledávání v zásadě na všech internetových stránkách, a to na základě dotazu uživatele na jakékoliv téma v podobě klíčového slova, sousloví nebo jiného zadání, přičemž služba poskytuje odkazy, na nichž lze nalézt informace související s požadovaným obsahem, nebo 3. cloud computingu, který umožňuje přístup k rozšířitelnému a přizpůsobitelnému úložišti nebo výpočetním zdrojům, které je možné sdílet, a m) příslušným orgánem orgán vykonávající působnost v oblasti kybernetické bezpečnosti. 7) § 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8) Čl. 5 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148. 9) § 2 písm. a) zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti). 10) § 2 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. § 419 a 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“. 6. V § 3 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 7. V § 3 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až h), která znějí: „f) správce a provozovatel informačního systému základní služby, pokud nejsou správcem nebo provozovatelem podle písmene c) nebo d), g) provozovatel základní služby, pokud není správcem nebo provozovatelem podle písmene f), a h) poskytovatel digitální služby.“. 8. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní: „§ 3a Zástupce poskytovatele digitálních služeb (1) Poskytovatel digitální služby, který poskytuje tuto službu v České republice, nemá sídlo v Evropské unii a neustavil si svého zástupce v jiném členském státě Evropské unie (dále jen „jiný členský stát“), je povinen ustavit si svého zástupce v České republice. Zástupcem poskytovatele digitální služby je osoba, která je usazená v České republice a která je poskytovatelem digitální služby na základě plné moci zmocněná jej zastupovat ve vztahu k povinnostem podle tohoto zákona. (2) V případě, že poskytovatel digitální služby má sídlo mimo Evropskou unii a ustavil si svého zástupce v České republice, má se za to, že je usazen v České republice a vztahují se na něj povinnosti podle tohoto zákona. (3) V případě, že je poskytovatel digitální služby usazen v České republice nebo zde má ustaveného zástupce, ale jím využívané sítě elektronických komunikací a informační systémy se nacházejí v jiném členském státu, Úřad při výkonu státní správy spolupracuje s příslušným orgánem dotčeného členského státu.“. 9. § 4 zní: „§ 4 (1) Bezpečnostním opatřením se rozumí souhrn úkonů, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti informací v informačních systémech a dostupnosti a spolehlivosti služeb a sítí elektronických komunikací1) v kybernetickém prostoru. (2) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f) jsou povinny zavést a provádět bezpečnostní opatření v rozsahu nezbytném pro zajištění kybernetické bezpečnosti informačního systému kritické informační infrastruktury, komunikačního systému kritické informační infrastruktury, informačního systému základní služby a významného informačního systému a vést o nich bezpečnostní dokumentaci. (3) Poskytovatel digitální služby je povinen zavést a provádět vhodná a přiměřená bezpečnostní opatření pro sítě elektronických komunikací a informační systémy, které využívá v souvislosti se zajišťováním své služby, přičemž tato bezpečnostní opatření zohledňují zajištění bezpečnosti informací, zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů, řízení kontinuity činností, monitorování, audit, testování a soulad s mezinárodními předpisy. (4) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f) jsou povinny zohlednit požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele pro jejich informační nebo komunikační systém a tyto požadavky zahrnout do smlouvy, kterou s dodavatelem uzavřou. Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostních opatření podle věty první v míře nezbytné pro splnění povinností podle tohoto zákona nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži. (5) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až g), které jsou orgány veřejné moci, jsou povinny si ve smlouvě s poskytovatelem služeb cloud computingu zejména zajistit, že budou dodržována bezpečnostní pravidla pro poskytování služeb cloud computingu stanovená Úřadem, a že budou mít na základě své žádosti bez zbytečného odkladu k dispozici informace a data, která pro ně poskytovatel služeb cloud computingu uchovává včetně možnosti kontroly uchovávaných informací a dat v reálném čase. Dalšími nezbytnými náležitostmi smlouvy jsou a) zakotvení povinnosti poskytovatele služeb respektovat bezpečnostní politiku odběratele služeb, b) stanovení úrovně poskytovaných služeb, c) systém schvalování subdodavatelů služby cloud computingu, d) podmínky ukončení smluvního vztahu z pohledu bezpečnosti, e) řízení kontinuity činností v souvislosti s poskytovanou službou cloud computingu, f) určení vlastníka uchovávaných dat, g) dohoda o důvěrnosti smluvního vztahu, h) stanovení úrovně ochrany dat z pohledu důvěrnosti, dostupnosti a integrity, i) pravidla zákaznického auditu, j) stanovení povinnosti poskytovatele služeb informovat odběratele o kybernetických bezpečnostních incidentech souvisejících s plněním smlouvy. (6) Poskytovatel služby cloud computingu a orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až g), které jsou orgány veřejné moci, si ve smlouvě dále dohodnou způsob a výši úhrady účelně vynaložených nákladů na zavedení bezpečnostních pravidel. (7) Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostních pravidel, bezpečnostních opatření a dalších podmínek sjednaných ve smlouvě podle odstavce 5, které jsou nezbytné pro splnění povinností podle tohoto zákona, nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži.“. 10. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní: „§ 4a (1) Orgány a osoby, které se staly správci informačních nebo komunikačních systémů kritické informační infrastruktury nebo správci významných informačních systémů, a nejsou provozovateli tohoto systému, jsou povinny neprodleně a prokazatelně informovat provozovatele systému o této skutečnosti a o tom, že se tento provozovatel stal orgánem nebo osobou podle § 3 písm. c), d) nebo e). (2) Orgány a osoby, které se staly správci nebo provozovateli informačních nebo komunikačních systémů kritické informační infrastruktury, jsou povinny neprodleně a prokazatelně informovat subjekt zajišťující síť elektronických komunikací, ke které je jejich předmětný informační nebo komunikační systém kritické informační infrastruktury připojen, o této skutečnosti a o tom, že se tento subjekt stal orgánem nebo osobou podle § 3 písm. b). (3) Orgány a osoby, které byly podle § 22a určené provozovateli základní služby a nejsou zároveň správci nebo provozovateli svých informačních systémů základní služby, jsou povinny správce nebo provozovatele tohoto informačního systému základní služby neprodleně a prokazatelně informovat o svém určení a o tom, že se dotčený správce nebo provozovatel stal orgánem nebo osobou podle § 3 písm. f).“. 11. § 6 zní: „§ 6 Prováděcí právní předpis stanoví a) obsah bezpečnostních opatření, b) obsah a strukturu bezpečnostní dokumentace, c) rozsah bezpečnostních opatření pro orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f), d) významné informační systémy a jejich určující kritéria, e) obsah a rozsah bezpečnostních pravidel pro orgány veřejné moci využívající služby poskytovatelů cloud computingu.“. 12. V § 6a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Způsob likvidace dat, provozních údajů, informací a jejich kopií stanoví prováděcí právní předpis.“. 13. V § 7 odst. 3 se slova „§ 3 písm. b) až e)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. b) až f)“ a za slova „komunikačním systému kritické informační infrastruktury“ se vkládají slova „, informačním systému základní služby“. 14. V § 8 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní: „(1) Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. b) až f) jsou povinny hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty v jejich významné síti, informačním systému kritické informační infrastruktury, komunikačním systému kritické informační infrastruktury, informačním systému základní služby nebo významném informačním systému, a to bezodkladně po jejich detekci; tím není dotčena informační povinnost podle jiného právního předpisu3) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů11). V případě, že kybernetický bezpečnostní incident má významný dopad na kontinuitu poskytování základní služby, oznámí to provozovatel základní služby Úřadu. 11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“. 15. V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Poskytovatel digitální služby je povinen bez zbytečného odkladu hlásit kybernetický bezpečnostní incident s významným dopadem na poskytování jeho služeb, pokud má přístup k informacím nezbytným pro posouzení významnosti tohoto dopadu.“. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6. 16. V § 8 odst. 3 se text „§ 3 písm. b)“ nahrazuje slovy „§ 3 písm. b) a h)“. 17. V § 8 odst. 4 se slova „§ 3 písm. c) až e)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. c) až g)“ a slova „Národnímu bezpečnostnímu úřadu (dále jen „Úřad“)“ se nahrazují slovem „Úřadu“. 18. V § 8 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Orgány a osoby neuvedené v § 3 mohou hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty provozovateli národního CERT, nebo Úřadu.“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 19. V § 8 odst. 7 písmeno a) zní: „a) typy, kategorie a hodnocení významnosti dopadu kybernetického bezpečnostního incidentu a“. 20. V § 8 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Pokud má kybernetický bezpečnostní incident, který postihnul poskytovatele digitální služby, významný dopad na kontinuitu poskytování základní služby, je její provozovatel povinen tuto skutečnost Úřadu nahlásit.“. 21. V § 9 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a l)“. 22. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní: „§ 10a Informace, jejichž zpřístupnění by mohlo ohrozit zajišťování kybernetické bezpečnosti nebo účinnost opatření vydaného podle tohoto zákona, nebo informace, které jsou vedené v evidenci incidentů, ze kterých by bylo možné identifikovat orgán nebo osobu, která kybernetický bezpečnostní incident ohlásila, se podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím neposkytují.“. 23. V § 11 odst. 3 písm. b) a v § 11 odst. 4 se slova „§ 3 písm. c) až e)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. c) až f)“. 24. V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Úřad je z důvodu ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, ochrany života a zdraví osob nebo ochrany ekonomiky státu oprávněn po konzultaci s orgánem nebo osobou uvedenými v § 3 písm. c), d), f), g) nebo h), které jsou dotčeny kybernetickým bezpečnostním incidentem, veřejnost o tomto incidentu informovat nebo dotčenému orgánu nebo osobě uložit, aby tak učinil sám.“. 25. V § 13 odst. 4 se za text „§ 3“ vkládají slova „písm. a) až f)“. 26. § 14 zní: „§ 14 Úřad za účelem zvýšení ochrany informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací1) a na základě analýzy již vyřešeného kybernetického bezpečnostního incidentu jako ochranné opatření vydá opatření obecné povahy, ve kterém orgánům a osobám uvedeným v § 3 písm. c) až f) stanoví způsob zvýšení ochrany informačních systémů nebo služeb a sítí elektronických komunikací1) a přiměřenou lhůtu k jeho provedení.“. 27. V § 16 odst. 2 písm. a) se slova „§ 3 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. a), b) a h)“. 28. V § 16 odst. 2 písm. b) a v § 16 odst. 3 se slova „§ 3 písm. c) až e)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. c) až g)“. 29. V § 16 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Úřad je dále oprávněn si pro účely kontroly vyžádat od provozovatele národního CERT kontaktní údaje orgánů a osob uvedených v § 3 písm. h).“. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7. 30. V § 17 odst. 2 písm. a), d) a e) se slova „§ 3 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. a), b) a h)“. 31. V § 17 odst. 2 písm. b) a c) se text „§ 3 písm. b)“ nahrazuje slovy „§ 3 písm. b) a h)“. 32. V § 17 odst. 2 písm. g) se za slovo „incidentech“ vkládají slova „ohlášených podle § 8 odst. 3,“ a slova „kybernetického bezpečnostního incidentu a“ se nahrazují čárkou. 33. V § 17 odst. 2 písmeno h) zní: „h) předává Úřadu na vyžádání údaje podle § 16 odst. 5 a 6,“. 34. V § 17 se na konci odstavce 2 doplňují písmena i) až l), která včetně poznámky pod čarou č. 12 znějí: „i) plní roli týmu CSIRT podle příslušného předpisu Evropské unie12), j) informuje bez uvedení identifikačních údajů ohlašovatele příslušný orgán jiného členského státu o kybernetickém bezpečnostním incidentu s významným dopadem na kontinuitu poskytování základní nebo digitální služby v tomto členském státě a zároveň o tom informuje Úřad, přičemž zachovává bezpečnost a obchodní zájmy ohlašovatele, k) spolupracuje s týmy CSIRT jiných členských států a l) přijímá hlášení o kybernetických bezpečnostních incidentech od orgánů a osob neuvedených v § 3, a pokud to jeho kapacity umožňují, zpracovává je a poskytuje orgánům nebo osobám dotčeným kybernetickým bezpečnostním incidentem metodickou podporu, pomoc a součinnost. 12) Čl. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148.“. 35. V § 18 odst. 5 se slova „podle § 17 odst. 2 písm. a), b), c), e), g) a h)“ nahrazují slovy „podle § 17 odst. 2 písm. a) až c), e) a g) až l)“. 36. V § 18 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Provozovatel národního CERT je povinen vynaložit k řádnému a účelnému výkonu činností uvedených v § 17 odst. 2 nezbytné náklady.“. 37. V § 20 písm. a), b), d) a e) se slova „§ 3 písm. c) až e)“ nahrazují slovy „§ 3 písm. c) až g)“. 38. V § 20 písm. c) se slova „infrastruktury, z“ nahrazují slovy „infrastruktury, informačního systému základní služby,“. 39. V § 20 se na konci písmene i) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 40. V § 20 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až n), která znějí: „k) informuje bez uvedení identifikačních údajů ohlašovatele příslušný orgán jiného členského státu o kybernetickém bezpečnostním incidentu, který má významný dopad na kontinuitu poskytování základních služeb v tomto členském státě nebo se dotýká poskytování digitálních služeb v tomto členském státě, přičemž zachovává bezpečnost a obchodní zájmy ohlašovatele, l) přijímá hlášení o kybernetickém bezpečnostním incidentu od orgánů a osob neuvedených v § 3; vládní CERT hlášení zpracovává, a pokud to jeho kapacity umožňují a jedná se o kybernetický bezpečnostní incident s významným dopadem, poskytuje orgánům nebo osobám dotčeným kybernetickým bezpečnostním incidentem metodickou podporu, pomoc a součinnost, m) plní roli týmu CSIRT podle příslušného předpisu Evropské unie12) a n) spolupracuje s týmy CSIRT jiných členských států.“. 41. V § 21 odst. 1 se slova „bezpečnost a integrita služeb nebo sítí elektronických komunikací1)“ nahrazují slovy „bezpečnost služeb elektronických komunikací anebo bezpečnost a integrita sítí elektronických komunikací1)“. 42. Na začátku hlavy IV se vkládá nový § 21a, který včetně skupinového nadpisu zní: „Úřad § 21a (1) Zřizuje se Úřad se sídlem v Brně jako ústřední správní úřad pro oblast kybernetické bezpečnosti a pro vybrané oblasti ochrany utajovaných informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Příjmy a výdaje Úřadu tvoří samostatnou kapitolu státního rozpočtu. (2) V čele Úřadu je ředitel, kterého jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti vláda, která ho též odvolává. (3) Ředitel Úřadu je odpovědný předsedovi vlády nebo pověřenému členovi vlády.“. 43. § 22 včetně poznámek pod čarou č. 13 a 14 zní: „§ 22 Úřad a) stanoví bezpečnostní opatření, b) vydává opatření, c) plní stanovené úkoly ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací, d) vede evidence podle tohoto zákona a podle zákona o ochraně utajovaných informací, e) ukládá správní tresty za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem a zákonem o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, f) působí jako koordinační orgán ve stavu kybernetického nebezpečí, g) spolupracuje s orgány a osobami, které působí v oblasti kybernetické bezpečnosti a kybernetické obrany, zejména s veřejnoprávními korporacemi, výzkumnými a vývojovými pracovišti a s ostatními pracovišti typu CERT, a s orgány a osobami, které působí ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací, h) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací, i) sjednává a uzavírá smlouvy o mezinárodní spolupráci v oblasti kybernetické bezpečnosti a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací, j) zajišťuje prevenci, vzdělávání a metodickou podporu v oblasti kybernetické bezpečnosti a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací, k) zajišťuje výzkum a vývoj v oblasti kybernetické bezpečnosti a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací, l) uzavírá veřejnoprávní smlouvu s provozovatelem národního CERT, m) zasílá podle krizového zákona Ministerstvu vnitra návrh prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti, jejichž provozovatelem je organizační složka státu, n) určuje podle krizového zákona prvky kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti, pokud nejde o prvky uvedené v písmeni m), o) ověřuje každé 2 roky aktuálnost určení prvků kritické infrastruktury podle písmen m) a n), p) určuje provozovatele základní služby a informační systém základní služby, q) zpracovává a vládě ke schválení předkládá národní strategii kybernetické bezpečnosti13) a akční plán k jejímu naplňování a tuto strategii aktualizuje nejméně každých 5 let, r) je jednotným kontaktním místem pro zajištění přeshraniční spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti v rámci Evropské unie, s) je příslušným orgánem v České republice a plní informační povinnosti vůči Evropské komisi a skupině pro spolupráci podle příslušného předpisu Evropské unie14), t) informuje veřejnost o kybernetickém bezpečnostním incidentu podle § 12 odst. 3, u) provádí analýzu a monitoring kybernetických hrozeb a rizik, v) vykonává působnost v oblasti veřejné regulované služby Evropského programu družicové navigace Galileo, w) vydává Věstník Úřadu, který zveřejňuje na svých internetových stránkách, x) plní další úkoly v oblasti kybernetické bezpečnosti stanovené tímto zákonem a ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. 13) Čl. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148. 14) Například čl. 5 odst. 3, čl. 7 odst. 3 a čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148.“. 44. Za § 22 se vkládají nové § 22a a 22b, které včetně nadpisu znějí: „§ 22a Určení provozovatele základní služby a informačního systému základní služby (1) Úřad rozhodnutím určí provozovatele základní služby a informační systém základní služby, pokud naplní odvětvová a dopadová kritéria, která zohledňují významnost a) služeb poskytovaných v jednotlivých odvětvích uvedených v § 2 písm. i) a b) dopad kybernetického bezpečnostního incidentu zejména na 1. rozsah a kvalitu poskytování základní služby uživatelům, kteří jsou na ní závislí, 2. ekonomické a společenské činnosti a veřejnou bezpečnost, 3. vzájemnou závislost odvětví uvedených v § 2 písm. i). Dopadová a odvětvová kritéria pro určení provozovatele základní služby a vymezení významnosti dopadu narušení základní služby na zabezpečení společenských nebo ekonomických činností stanoví prováděcí právní předpis. (2) V případě, že Úřad zjistí, že orgán nebo osoba, které hodlá určit podle odstavce 1 jako provozovatele základní služby, poskytují danou službu i v jiném členském státě, provede před rozhodnutím ve věci konzultaci s příslušným orgánem dotčeného členského státu. (3) Proti rozhodnutí Úřadu o určení provozovatele základní služby a informačního systému základní služby není rozklad přípustný. (4) Úřad ověřuje nejméně každé 2 roky ode dne vydání rozhodnutí o určení provozovatele základní služby, zda jsou splněny podmínky pro určení provozovatele základní služby a informačního systému základní služby. § 22b (1) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel referenční údaje, kterými jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství, g) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna. (2) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona z agendového informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České republiky údaje, kterými jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, včetně předchozích příjmení, rodné příjmení, b) rodné číslo, pokud není přiděleno, datum narození, c) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, d) omezení svéprávnosti, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres narození; je-li opatrovníkem ustanoven orgán místní správy, název a adresa sídla, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (3) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců o cizincích údaje, kterými jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum narození, c) rodné číslo, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství, e) druh a adresa místa pobytu, f) číslo a platnost oprávnění k pobytu, g) omezení svéprávnosti, h) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, i) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (4) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v agendovém informačním systému evidence obyvatel, údaje, kterými jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, b) rodné číslo, c) v případě změny rodného čísla původní rodné číslo, d) den, měsíc a rok narození, e) místo a okres narození; u fyzické osoby narozené v cizině stát, na jehož území se narodila. (5) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci údaje, kterými jsou a) obchodní firma nebo název právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby, b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů, c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů, d) právní forma, e) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna, f) statutární orgán vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel anebo na registr osob nebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u zahraniční fyzické osoby, g) právní stav, h) adresa sídla právnické osoby nebo adresa místa podnikání fyzické osoby ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace. (6) K údajům podle odstavců 2 až 5 vedeným v agendových informačních systémech jsou Úřadu poskytovány i jejich předchozí změny. (7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. 45. § 23 včetně nadpisu zní: „§ 23 Kontrola (1) Úřad vykonává kontrolu v oblasti kybernetické bezpečnosti. Při výkonu kontroly Úřad zjišťuje, jak orgány a osoby uvedené v § 3 písm. a) až g) plní povinnosti stanovené tímto zákonem a rozhodnutími a opatřeními obecné povahy vydanými Úřadem podle tohoto zákona, a dodržují prováděcí právní předpisy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Je-li důvodné podezření, že poskytovatel digitální služby neplní povinnosti stanovené tímto zákonem, provede u něj Úřad kontrolu. (2) Při výkonu kontroly se postupuje přiměřeně podle kontrolního řádu. (3) Kontrolu vykonávají pověření zaměstnanci Úřadu.“. 46. V § 24 odst. 2 se za slova „komunikační systém kritické informační infrastruktury“ vkládají slova „, informační systém základní služby“. 47. Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24c, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15 znějí: „Kontrola činnosti Úřadu § 24a (1) Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen „kontrolní orgán“). (2) Kontrolní orgán se skládá ze 7 členů. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny. (3) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na jednání kontrolního orgánu a na práva a povinnosti jeho členů přiměřeně jiný právní předpis15). (4) Členové kontrolního orgánu mohou vstupovat v doprovodu ředitele Úřadu nebo jím pověřeného zaměstnance do objektů Úřadu. (5) Ředitel Úřadu předkládá kontrolnímu orgánu a) zprávu o činnosti Úřadu, b) návrh rozpočtu Úřadu, c) podklady potřebné ke kontrole plnění rozpočtu Úřadu, d) vnitřní předpisy Úřadu, e) na vyžádání zprávu o jednotlivých kybernetických bezpečnostních incidentech z kritické informační infrastruktury, významných informačních systémů a informačních systémů základní služby. § 24b (1) Má-li kontrolní orgán za to, že činnost Úřadu nezákonně omezuje nebo poškozuje práva a svobody občanů nebo že rozhodovací činnost Úřadu v rámci správního řízení je stižena vadami, je oprávněn požadovat od ředitele Úřadu potřebné vysvětlení. (2) Každé porušení zákona zaměstnancem Úřadu při plnění povinností podle tohoto zákona a ve vybraných oblastech podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, které kontrolní orgán zjistí při své činnosti, je povinen oznámit řediteli Úřadu a předsedovi vlády. § 24c Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená členům kontrolního orgánu podle zákona se nevztahuje na případy, kdy kontrolní orgán podává oznámení podle § 24b odst. 2. 15) Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.“. 48. V § 25 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedené v § 3 písm. a) nebo b)“ nahrazují slovy „Poskytovatel služby elektronických komunikací a subjekt zajišťující síť elektronických komunikací nebo orgán nebo osoba zajišťující významnou síť“. 49. V § 25 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvedené v § 3 písm. c) až e)“ nahrazují slovy „Správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo správce nebo provozovatel významného informačního systému“. 50. V § 25 odst. 2 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 51. V § 25 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 11, které znějí: „(3) Správce informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému se dopustí přestupku tím, že neinformuje provozovatele systému podle § 4a odst. 1. (4) Správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že neinformuje subjekt zajišťující síť elektronických komunikací podle § 4a odst. 2. (5) Provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí podle § 15a odst. 1, b) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 2, c) nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 3, d) nezničí kopie dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3, nebo e) neumožní správci dohled nad průběhem zničení dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3. (6) Orgán nebo osoba zajišťující významnou síť se dopustí přestupku tím, že neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 3. (7) Správce a provozovatel informačního systému základní služby se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření nebo nevede bezpečnostní dokumentaci, b) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4, c) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3, d) nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14, e) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo f) nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24. (8) Správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury, správce nebo provozovatel významného informačního systému, správce nebo provozovatel informačního systému základní služby a provozovatel základní služby, kteří jsou orgánem veřejné moci, se dopustí přestupku tím, že uzavřou smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5. (9) Správce nebo provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3. (10) Provozovatel základní služby se dopustí přestupku tím, že a) neinformuje správce nebo provozovatele informačního systému základní služby podle § 4a odst. 3, b) nenahlásí významný dopad na kontinuitu poskytování základní služby podle § 8 odst. 1 a 4, c) nenahlásí významný dopad na kontinuitu poskytování základní služby způsobený kybernetickým bezpečnostním incidentem podle § 8 odst. 8, d) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3, nebo e) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b). (11) Poskytovatel digitální služby se dopustí přestupku tím, že a) neustaví svého zástupce podle § 3a odst. 1, b) v rozporu s § 4 odst. 3 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření, c) neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 2 a 3, d) nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3, nebo e) neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu podle § 16 odst. 2 písm. a).“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 12. 52. V § 25 odstavec 12 zní: „(12) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), odstavce 7 písm. a) nebo odstavce 11 písm. b), b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), odstavce 2 písm. b), c) nebo e), odstavce 3, odstavce 4, odstavce 5 písm. a), c) nebo d), odstavce 6, odstavce 7 písm. b) až d) nebo f), odstavce 8, odstavce 9, odstavce 10 písm. a) až d) nebo odstavce 11 písm. a), c) nebo d), c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. b) nebo e), d) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d), odstavce 7 písm. e), odstavce 10 písm. e) nebo odstavce 11 písm. e).“. 53. V § 26 odst. 2 se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“. 54. V § 28 odst. 2 písmena a) a b) znějí: „a) obsah a strukturu bezpečnostní dokumentace, obsah bezpečnostních opatření a rozsah bezpečnostních opatření podle § 6 písm. a) až c) a obsah a rozsah bezpečnostních pravidel podle § 6 písm. e), b) typy, kategorie a hodnocení významnosti kybernetických bezpečnostních incidentů a náležitosti a způsob hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu podle § 8 odst. 7,“. 55. V § 28 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 56. V § 28 odst. 2 písm. d) se text „odst. 6.“ nahrazuje textem „odst. 7,“ a na konci odstavce 2 se doplňují písmena e) a f), která znějí: „e) dopadová a odvětvová kritéria pro určení provozovatele základní služby a vymezení významnosti dopadu narušení základní služby na zabezpečení společenských nebo ekonomických činností podle § 22a odst. 1, f) způsob likvidace dat, provozních údajů, informací a jejich kopií.“. 57. V § 30 písm. b) a v § 31 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 58. V § 33 odst. 2 se za slovo „republiky“ vkládají slova „a Generální inspekce bezpečnostních sborů“. 59. V § 33 se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámky pod čarou č. 16 znějí: „(3) Tento zákon se vztahuje pouze na poskytovatele digitální služby, který je právnickou osobou a není mikropodnikem nebo malým podnikem16). (4) Tento zákon se nevztahuje na poskytovatele digitální služby, který má sídlo v jiném členském státě. 16) Příloha doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků.“. 60. Části druhá a čtvrtá se včetně nadpisů zrušují. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Úřad určí provozovatele základní služby a informační systém základní služby podle § 22a odst. 1 zákona č. 181/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 9. listopadu 2018. 2. Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. f) zákona č. 181/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a) oznámí Úřadu do 30 dnů ode dne, kdy byly informovány podle § 4a odst. 3 zákona č. 181/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, kontaktní údaje podle § 16 odst. 1 zákona č. 181/2014 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a b) začnou nejpozději do 1 roku ode dne, kdy byly informovány podle § 4a odst. 3 zákona č. 181/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, plnit ostatní povinnosti podle zákona č. 181/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Poskytovatel digitální služby a) oznámí Úřadu nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona kontaktní údaje podle § 16 odst. 1 zákona č. 181/2014 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a b) začne nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona plnit ostatní povinnosti podle zákona č. 181/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f) jsou povinny, v případě, že podmínky jejich smluvního vztahu uzavřeného s dodavatelem pro jejich informační nebo komunikační systém nesplňují požadavky podle zákona č. 181/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a jeho prováděcích právních předpisů, uvést smluvní vztah do souladu s těmito požadavky do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Řízení o správních deliktech a přestupcích podle zákona č. 181/2014 Sb., zahájená a nedokončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Národní bezpečnostní úřad předá Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona veškeré doklady a údaje týkající se nedokončených řízení a o předání sepíše s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost protokol. 6. Výkon práv a povinností ze smlouvy uzavřené podle § 19 odst. 1 zákona č. 181/2014 Sb., přechází ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona z Národního bezpečnostního úřadu na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. 7. Národní bezpečnostní úřad předá Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona veškeré doklady a údaje týkající se výkonu působnosti, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. 8. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Národního bezpečnostního úřadu, kteří zajišťovali činnost Národního bezpečnostního úřadu podle zákona č. 181/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. 9. Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Národním bezpečnostním úřadem přechází ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pokud byl tento majetek využíván k zajišťování činnosti Národního bezpečnostního úřadu podle zákona č. 181/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. 10. Rozpočtované prostředky kapitoly 308 - Národní bezpečnostní úřad podle zákona č. 457/2016 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2017, včetně nároků nespotřebovaných výdajů za předcházející léta, které souvisí s výkonem působnosti Národního bezpečnostního úřadu, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, se přesouvají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o svobodném přístupu k informacím Čl. III V § 11 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 301/2016 Sb. a zákona č. 368/2016 Sb., se písmeno f) zrušuje. Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f). ČÁST TŘETÍ Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Čl. IV V § 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., se na konci bodu 15 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 16, který zní: „16. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích Čl. V V § 1 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění zákona č. 250/2014 Sb., se za slova „Národním bezpečnostním úřadu“ vkládají slova „, Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o státní službě Čl. VI V § 2 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb. a zákona č. 66/2017 Sb., se za slova „Vojenském zpravodajství“ vkládají slova „, Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy Čl. VII Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb. a zákona č. 104/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.“. 2. V § 12 odst. 3 se slova „Národní bezpečnostní úřad“ nahrazují slovy „Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o inspekci práce Čl. VIII V § 6 odst. 2 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 88/2016 Sb., se za slova „Úřadu pro zahraniční styky a informace“ vkládají slova „, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost“. ČÁST OSMÁ Změna krizového zákona Čl. IX V § 33 odst. 4 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 430/2010 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se za slova „zpravodajských služeb“ vkládají slova „, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost“ a za slova „zpravodajská služba“ se vkládají slova „, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů Čl. XI V § 53 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 190/2009 Sb. a zákona č. 167/2012 Sb., se za slova „Národní bezpečnostní úřad“ vkládají slova „, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna zákona o Policii České republiky Čl. XII V § 78 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se za slova „Národnímu bezpečnostnímu úřadu“ vkládají slova „, Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost“. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o zaměstnanosti Čl. XIII V § 138 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 136/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se za slova „Národního bezpečnostního úřadu“ vkládají slova „, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost“. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti Čl. XIV Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 135/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto: 1. Na začátku hlavy VI se vkládá nový § 33a, který zní: „§ 33a Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací podle této hlavy vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pokud tento zákon nestanoví jinak.“. 2. V § 34 odst. 2, § 35 odst. 2, § 37 odst. 2 a 4, § 45 odst. 2, § 46 odst. 17, § 69 odst. 1 písm. e), g) a i) a § 153 odst. 1 písm. s), t) a v) se slovo „Úřadem“ nahrazuje slovy „Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost“. 3. V § 34 odst. 5, § 43 odst. 2, § 43a odst. 2, § 45 odst. 5, § 46 odst. 17, § 48 odst. 5, § 49 odst. 6, § 50 odst. 5, § 51 odst. 5 a § 67 odst. 1 písm. d) se slovo „Úřadu“ nahrazuje slovy „Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost“. 4. V § 35 odst. 2, § 39 odst. 1 a 2, § 42 odst. 2, § 45 odst. 6, § 46 odst. 5 písm. d) a odst. 18, § 48 odst. 1 a 2, odst. 4 písm. d) a odst. 6, § 49 odst. 1 a 3 a odst. 5 písm. b), § 50 odst. 1, 2, odst. 4 písm. d) a odst. 6, § 51 odst. 1 a 2 a odst. 4 písm. d) a § 148 odst. 1 písm. j) se slovo „Úřadu“ nahrazuje slovy „Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost“. 5. Na začátku hlavy VIII se vkládá nový § 36a, který zní: „§ 36a Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací podle této hlavy vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pokud tento zákon nestanoví jinak.“. 6. V § 37a odst. 3, § 39 odst. 1 až 3, § 42 odst. 3 a 4, § 43a odst. 1, § 45 odst. 3 a 4, § 48 odst. 3, odst. 5 a 6, § 49 odst. 2, 4, 6, 7 a 9, § 50 odst. 3, 5 a 6, § 51 odst. 3 a 5 a § 69 odst. 1 písm. f) a h) se slovo „Úřad“ nahrazuje slovy „Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost“. 7. V § 38 odst. 1 písm. c) se za slovo „výroba“ vkládají slova „nebo servis“. 8. Na začátku hlavy IX se vkládá nový § 45a, který zní: „§ 45a Státní správu v oblasti ochrany utajovaných informací podle této hlavy vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pokud tento zákon nestanoví jinak.“. 9. V § 46 odst. 1 a 2 a v § 52 odst. 5 a 6 se za slovo „Úřad“ vkládají slova „nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost“. 10. V § 46 odst. 10 a § 52 odst. 4 písm. d) se za slovo „Úřadem“ vkládají slova „nebo Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost“. 11. V § 46 odstavce 11 a 12 znějí: „(11) Úřad rozhoduje o zániku platnosti certifikátu v případech uvedených v § 47 odst. 4 písm. b). Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhoduje o zániku platnosti certifikátu v případech uvedených v § 48 odst. 4 písm. d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. d) a § 51 odst. 4 písm. d). Odvolání podané proti rozhodnutí Úřadu nebo Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu nemá odkladný účinek. Proti rozhodnutí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu informačního systému a certifikátu kryptografického prostředku není odvolání přípustné. (12) Jestliže platnost certifikátu zanikla podle § 48 odst. 4 písm. b) a d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. b) a d) nebo § 51 odst. 4 písm. b) a d), je držitel certifikátu povinen do 5 dnů ode dne doručení oznámení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost odevzdat certifikát Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Jestliže platnost certifikátu zanikla podle § 47 odst. 4 písm. b), je držitel certifikátu povinen do 5 dnů ode dne doručení oznámení Úřadu odevzdat certifikát Úřadu.“. 12. V § 46 se na konci odstavce 14 doplňuje věta „K vydávání posudku podle věty první může Úřad uzavřít s orgánem státu nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění činnosti.“. 13. V § 46 odstavec 15 zní: „(15) K provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) až e) může Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost uzavřít s orgánem státu nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění těchto činností; to neplatí, jde-li o ověřování způsobilosti informačního systému, kryptografického prostředku nebo pracoviště anebo stínící komory, které mají být provozovány zpravodajskými službami.“. 14. V § 46 odst. 16 se slova „ve Věstníku Úřadu“ nahrazují slovy „a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v příslušném věstníku“. 15. V § 50 odst. 4 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 16. V § 50 odst. 4 se na konci písmene d) tečka nahrazuje textem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) oznámením orgánu státu nebo podnikatele, který je držitelem certifikátu, o zrušení kryptografického pracoviště.“. 17. V § 52 odst. 1 a odst. 3 písm. b) se za slova „a § 46 odst.“ vkládá text „14 a“. 18. V § 52 odst. 4 písm. f) se slova „§ 46 odst. 15“ nahrazují slovy „§ 46 odst. 14“. 19. § 53 včetně nadpisu zní: „§ 53 Zmocňovací ustanovení Prováděcí právní předpis stanoví a) náležitosti žádosti o certifikaci technického prostředku, dokumentaci nezbytnou k provedení certifikace technického prostředku, pravidla pro stanovení doby platnosti certifikátu technického prostředku, pravidla a způsob používání technického prostředku po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu a vzor certifikátu technického prostředku, b) náležitosti žádosti a opakované žádosti o certifikaci informačního systému, certifikaci kryptografického prostředku, certifikaci kryptografického pracoviště a certifikaci stínící komory, a dokumentaci nezbytnou k provedení certifikace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, certifikace kryptografického pracoviště a certifikace stínící komory, c) způsob a podmínky provádění certifikace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, certifikace kryptografického pracoviště a certifikace stínící komory a jejich opakování a obsah certifikační zprávy podle § 46 odst. 13, d) vzory certifikátu informačního systému, certifikátu kryptografického prostředku, certifikátu kryptografického pracoviště a certifikátu stínící komory, e) náležitosti žádosti o ověření způsobilosti elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti nebo objektu k ochraně před únikem utajované informace kompromitujícím vyzařováním a způsob hodnocení jejich způsobilosti a f) náležitosti žádosti orgánu státu nebo podnikatele o uzavření smlouvy podle § 52.“. 20. V § 65 odst. 3 se slovo „státní“ zrušuje. 21. V § 69 odst. 1 písm. j) se slova „evidenci kryptografického materiálu, evidenci pracovníků kryptografické ochrany, evidenci provozní obsluhy kryptografického prostředku, evidenci kurýrů kryptografického materiálu“ zrušují. 22. V § 69 odst. 1 se na konci písmene s) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní: „t) vést evidenci kryptografického materiálu, evidenci pracovníků kryptografické ochrany, evidenci provozní obsluhy kryptografického prostředku a evidenci kurýrů kryptografického materiálu.“. 23. V § 75a odst. 2 písm. b), § 143 odst. 2 a § 144 odst. 1 se slova „podle zákona upravujícího státní kontrolu45)“ nahrazují slovy „podle kontrolního řádu“. Poznámka pod čarou č. 45 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 24. § 137 včetně nadpisu zní: „§ 137 Úřad Úřad a) rozhoduje o žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele a žádosti o doklad a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladu, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem [§ 140 odst. 1 písm. a) a § 141 odst. 1], a vydává osvědčení fyzické osoby podle § 56a, b) vykonává kontrolu v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti (§ 143) a metodickou činnost, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem (§ 143 odst. 5), c) plní úkoly v oblasti ochrany utajovaných informací v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, d) vede ústřední registr a schvaluje zřízení registrů v orgánech státu a u podnikatelů, e) ve stanovených případech povoluje poskytování utajovaných informací v mezinárodním styku, f) ke kurýrní přepravě utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné poskytovaných v rámci mezinárodního styku, s výjimkou utajované informace poskytované podle § 78 odst. 1, vydává na základě písemné žádosti odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele kurýrní listy a v odůvodněných případech zajišťuje jejich přepravu, g) provádí certifikace technického prostředku, h) vydává bezpečnostní standardy, i) ukládá správní tresty za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem, j) rozhoduje v dalších věcech a plní další úkoly na úseku ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti stanovené tímto zákonem a k) vydává Věstník Úřadu, který zveřejňuje na svých internetových stránkách.“. 25. Za § 137 se vkládá nový § 137a, který včetně nadpisu zní: „§ 137a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v oblasti působnosti svěřené mu tímto zákonem a) zajišťuje zkoušky zvláštní odborné způsobilosti a vydává osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, b) plní úkoly v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací, c) vykonává metodickou činnost, d) zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí, e) provádí certifikace informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínící komory a schvaluje projekt bezpečnosti komunikačního systému, f) zajišťuje výzkum, vývoj a výrobu národních kryptografických prostředků, g) vyvíjí a schvaluje národní šifrové algoritmy a vytváří národní politiku kryptografické ochrany, h) zjišťuje kompromitující vyzařování tam, kde se vyskytují nebo budou vyskytovat utajované informace, i) zjišťuje v součinnosti se zpravodajskými službami a policií, zda v jednací oblasti nedochází nedovoleným použitím technických prostředků určených k získávání informací k ohrožení nebo únikům utajovaných informací, j) vydává bezpečnostní standardy, k) ukládá správní tresty za nedodržení povinností stanovených tímto zákonem, l) rozhoduje v dalších věcech a plní další úkoly na úseku ochrany utajovaných informací stanovené tímto zákonem.“. 26. V § 138 odst. 1 písm. b) se slova „evidenci pracovníků kryptografické ochrany, kurýrů kryptografického materiálu a evidenci fyzických osob, které jsou držiteli osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti,“ zrušují. 27. V § 138 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až m) se označují jako písmena c) až l). 28. V § 138 odst. 1 písm. h) se slova „informačních systémů, kryptografických prostředků, kryptografického pracoviště, stínících komor, k provádění školení zvláštní odborné způsobilosti pracovníků kryptografické ochrany a zjišťování možnosti výskytu kompromitujícího vyzařování tam, kde se utajované informace budou vyskytovat, a provádět výrobu kryptografických prostředků,“ zrušují. 29. V § 138 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je při plnění úkolů podle tohoto zákona oprávněn k činnostem podle odstavce 1 písm. a), c), g) a i), a dále je oprávněn a) vést evidenci fyzických osob, které jsou držiteli osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, evidenci porušení ochrany utajovaných informací a evidenci pracovníků kryptografické ochrany a kurýrů kryptografického materiálu, b) uzavírat smlouvu s orgánem státu nebo podnikatelem k provádění dílčích úloh při certifikaci informačních systémů, kryptografických prostředků, kryptografického pracoviště, stínících komor, k provádění školení zvláštní odborné způsobilosti pracovníků kryptografické ochrany a zjišťování možnosti výskytu kompromitujícího vyzařování tam, kde se utajované informace budou vyskytovat, a provádět výrobu kryptografických prostředků a c) vést certifikační spis informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště a stínící komory, vést seznam kontrolovaných kryptografických položek a vést dokumentaci pro provádění činností podle § 45.“. 30. V § 138a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.“. 31. V § 138a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Úřadu jsou poskytovány pro výkon působnosti podle tohoto zákona ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci údaje, kterými jsou a) obchodní firma nebo název právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby, b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů, c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů, d) právní forma, e) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna, f) statutární orgán vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel anebo na registr osob nebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u zahraniční fyzické osoby, g) právní stav, h) adresa sídla právnické osoby nebo adresa místa podnikání fyzické osoby ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 32. V § 138a odst. 6 se slova „odstavců 2 až 4“ nahrazují slovy „odstavců 2 až 5“. 33. V § 138a se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost jsou poskytovány pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona údaje podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), c), d), f), m) a n), odstavce 3 písm. a), b), e) až g), j), k) a r) až t), odstavce 4 písm. a), b), d) a e) a odstavce 5.“. 34. Za § 138a se vkládá nový § 138b, který včetně nadpisu zní: „§ 138b Spolupráce Úřadu a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost předá bez zbytečného odkladu Úřadu oznámení, které obdržel podle § 34 odst. 5, § 43 odst. 2 nebo § 69 odst. 1 písm. f) a h).“. 35. Nadpis části šesté zní: „KONTROLA“. 36. V § 143 odstavec 1 zní: „(1) Úřad v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti kontroluje, jak orgány státu, právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby (dále jen „kontrolované osoby“) dodržují právní předpisy v této oblasti.“. 37. V § 143 odst. 2 až 4 se slova „státního dozoru“ nahrazují slovem „kontroly“. 38. V § 143 odst. 5 se slova „Státnímu dozoru“ nahrazují slovem „Kontrole“. 39. V § 143 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) V případě kontroly, která zasahuje do oblasti působnosti ochrany utajovaných informací, jejíž státní správu podle tohoto zákona vykonává Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, bude ke kontrole přizván jeho zástupce.“. 40. V § 145 odst. 5 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 41. V § 146 odst. 1 se slova „nebo v rámci správního řízení o vydání opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti“ zrušují. 42. V § 146 odst. 2 se slova „nebo podle zákona o kybernetické bezpečnosti“ zrušují. 43. V § 153 odst. 1 se na konci písmene dd) slovo „nebo“ zrušuje. 44. V § 153 odst. 1 se na konci písmene ee) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno ff), které zní: „ff) nevede některou z evidencí stanovených v § 69 odst. 1 písm. t).“. 45. V § 153 odst. 2 písm. b) se slova „n) nebo o)“ nahrazují slovy „n), o) nebo ff)“. 46. Na konci textu § 156 se doplňují slova „, s výjimkou přestupků podle § 148 odst. 1 písm. f) až h) a j), § 149 odst. 1 písm. g) až k), § 153 odst. 1 písm. b), s) až z) a ff) a § 154 odst. 1 písm. e), které projednává a za něž pokuty vybírá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost“. 47. § 158 včetně nadpisu zní: „§ 158 Zmocňovací ustanovení Úřad vydá vyhlášku k provedení § 7 odst. 3, § 9 odst. 8, § 15a odst. 7, § 23 odst. 2, § 33, § 53 písm. a) a f), § 64, § 75a odst. 4, § 79 odst. 8, § 85 odst. 5 a § 135. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydá vyhlášku k provedení § 34 odst. 6, § 35 odst. 6, § 36 odst. 4, § 44 a § 53 písm. b) až f).“. Čl. XV Přechodná ustanovení 1. Řízení podle § 42 odst. 3 a hlavy IX zákona č. 412/2005 Sb., zahájená a nedokončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou řízení o certifikaci technického prostředku, dokončí Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. 2. Řízení o správních deliktech a přestupcích uvedených v § 148 odst. 1 písm. f) až h) a j), § 149 odst. 1 písm. g) až k), § 153 odst. 1 písm. b), s) až z) a ff) a § 154 odst. 1 písm. e) zákona č. 412/2005 Sb., zahájená a nedokončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. 3. Výkon práv a povinností ze smluv uzavřených Národním bezpečnostním úřadem podle § 52 zákona č. 412/2005 Sb., s výjimkou smluv uzavřených podle § 46 odst. 15 zákona č. 412/2005 Sb., k zajištění vydání posudku vlastností technického prostředku podle § 46 odst. 14 zákona č. 412/2005 Sb., přechází ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona z Národního bezpečnostního úřadu na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. 4. Národní bezpečnostní úřad předá Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona veškeré doklady a údaje týkající se nedokončených řízení podle bodů 1 a 2 a o předání sepíše s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost protokol. 5. Národní bezpečnostní úřad předá Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona veškeré doklady a údaje týkající se výkonu působnosti, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. 6. Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Národního bezpečnostního úřadu, kteří zajišťovali činnost Národního bezpečnostního úřadu podle zákona č. 412/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. 7. Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Národním bezpečnostním úřadem přechází ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, pokud byl tento majetek využíván k zajišťování činnosti Národního bezpečnostního úřadu podle zákona č. 412/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. 8. Rozpočtované prostředky kapitoly 308 - Národní bezpečnostní úřad podle zákona č. 457/2016 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2017, včetně nároků nespotřebovaných výdajů za předcházející léta, které souvisí s výkonem působnosti Národního bezpečnostního úřadu, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, se přesouvají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. 9. Certifikát informačního systému, certifikát kryptografického prostředku, certifikát kryptografického pracoviště a certifikát stínící komory vydaný Národním bezpečnostním úřadem podle zákona č. 412/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za certifikát vydaný Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. ČÁST ČTRNÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XVI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.
Zákon č. 204/2017 Sb.	Zákon č. 204/2017 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vyhlášeno 14. 7. 2017, datum účinnosti 3. 1. 2018, částka 73/2017 * ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu * ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu * ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona * ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o bankách * ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech * ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu * ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o správních poplatcích * ČÁST OSMÁ - Změna trestního zákoníku * ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o finančním zajištění * ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech * ČÁST JEDENÁCTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ * ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST Aktuální znění od 3. 1. 2018 204 ZÁKON ze dne 7. června 2017, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. I Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto: 1. V poznámce pod čarou č. 1 se věta čtvrtá „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a tržní manipulaci (zneužívání trhu).“ a věta sedmá „Směrnice Komise 2004/72/ES ze dne 29. dubna 2004, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o uznávané tržní postupy, definici důvěrné informace ve vztahu ke komoditním derivátům, sestavení seznamů zasvěcených osob, oznamování transakcí odpovědných řídících osob a oznamování podezřelých transakcí.“ zrušují. 2. V poznámce pod čarou č. 2 se věta první „Nařízení Komise (ES) č. 2273/2003 ze dne 22. prosince 2003, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, pokud jde o výjimky pro programy zpětného odkupu a stabilizace finančních nástrojů.“ zrušuje, za větu šestou se na samostatný řádek vkládá věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES.“ a za větu poslední se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.“. 3. Poznámky pod čarou č. 1 a 2 znějí: „1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES a 2010/78/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, 2003/71/ES, 2004/109/ES a 2005/1/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/11/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU, 2013/50/EU a 2014/51/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU a 2013/50/EU. Směrnice Komise 2007/14/ES ze dne 8. března 2007, kterou se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/50/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/1034. 2) Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o údaje obsažené v prospektech, úpravu prospektů, uvádění údajů ve formě odkazu, zveřejňování prospektů a šíření inzerátů, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1787/2006, 211/2007 a č. 1289/2008 a ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 311/2012, 486/2012, 862/2012, 621/2013 a č. 759/2013. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 a č. 462/2013 a ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU a 2014/51/EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1002/2013 a ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a č. 600/2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014.“. 4. V § 1 odst. 3 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 5. V § 1 na konci odstavce 3 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která včetně poznámek pod čarou č. 52 a 61 znějí: „f) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující zneužívání trhu52) a g) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující transparentnost obchodů zajišťujících financování a opětovného použití61). 52) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. 61) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365.“. 6. V § 1 odst. 3 se na konci písmene f) slovo „a“ nahrazuje čárkou. 7. V § 1 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až j), která včetně poznámek pod čarou č. 53, 60 a 62 znějí: „h) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující trhy finančních nástrojů53), i) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující sdělení klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou60) a j) přímo použitelný předpis Evropské unie upravující indexy, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů62). 53) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014. 60) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014. 62) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011.“. 8. § 2 včetně nadpisu zní: „§ 2 Vymezení některých pojmů (1) V tomto zákoně se rozumí a) zákazníkem osoba, které je poskytována investiční služba, b) derivátem investiční nástroj uvedený v § 3 odst. 1 písm. d) až k) a investiční cenný papír uvedený v § 3 odst. 2 písm. e), c) depozitní poukázkou cenný papír obchodovatelný na kapitálovém trhu, který 1. představuje vlastnické právo k cenným papírům emitenta, který nemá sídlo v členském státě Evropské unie, a 2. může být přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu a obchodován nezávisle na cenných papírech emitenta podle bodu 1, d) prováděním pokynů jednání vedoucí k uzavření smlouvy o koupi nebo prodeji investičního nástroje na účet zákazníka, včetně uzavření smlouvy o koupi investičního nástroje vydaného obchodníkem s cennými papíry, bankou, spořitelním nebo úvěrním družstvem nebo obdobnou zahraniční osobou se sídlem v členském státě Evropské unie na účet zákazníka v okamžiku jeho vydání, e) obchodováním na vlastní účet obchodování s využitím vlastního majetku vedoucí k uzavření obchodu, f) investičním poradenstvím poskytnutí individualizovaného doporučení zákazníkovi ohledně obchodu s konkrétním investičním nástrojem, a to bez ohledu na to, zda je poskytováno z podnětu zákazníka nebo potenciálního zákazníka, g) komoditním derivátem investiční nástroj uvedený v § 3 odst. 1 písm. g) až k) a investiční cenný papír uvedený v § 3 odst. 2 písm. e), jehož hodnota se vztahuje ke komoditě nebo k některému z ukazatelů uvedených v § 3 odst. 1 písm. j) a k), h) údaji o osobě 1. u právnické osoby a u podnikající fyzické osoby název nebo jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, 2. u fyzické osoby, která není podnikatelem, jméno, datum narození, nebo rodné číslo, bylo-li přiděleno, a bydliště, i) počátečním kapitálem počáteční kapitál podle čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky, j) kvalifikovanou účastí přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech právnické osoby nebo jejich součet, který představuje alespoň 10 % podle § 10b odst. 1 a 2, § 122 odst. 1, § 122 odst. 2 písm. a) až g), § 122a odst. 1 a 2 a § 122c odst. 1 písm. b) a c) nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na její řízení, k) úzkým propojením úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, l) vedoucím orgánem orgán právnické osoby, jehož členové jsou do funkce voleni, jmenováni nebo jinak povoláni, který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování této osoby nebo dohlížet rozhodovací procesy na úrovni vedení a tyto procesy sledovat, m) pracovníkem osoba, která je s jinou osobou v základním pracovněprávním vztahu, osoba, která je prokuristou jiné osoby, osoba, která je členem orgánu jiné právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována nebo jinak povolána, nebo osoba, která je členem výboru jiné právnické osoby; je-li členem orgánu právnické osoby právnická osoba, která je do funkce volena, jmenována nebo jinak povolána, rozumí se pracovníkem fyzická osoba, která je touto právnickou osobou určena, aby tuto činnost skutečně vykonávala, n) osobou ve vrcholném vedení fyzická osoba, která zajišťuje každodenní řízení výkonu činností právnické osoby, a je při výkonu této funkce přímo podřízena vedoucímu orgánu této právnické osoby nebo jeho členovi, a to i v případě, že takovou funkci zastává člen vedoucího orgánu této právnické osoby, o) majetkem zákazníka peněžní prostředky a investiční nástroje patřící zákazníkovi, které má obchodník s cennými papíry ve své moci za účelem poskytnutí investiční služby tomuto zákazníkovi; majetkem zákazníka nejsou vklady podle zákona upravujícího činnost bank, o kterých účtuje obchodník s cennými papíry, který je bankou, p) složeným produktem soubor služeb nebo produktů, které lze alespoň částečně sjednat samostatně, nabízených společně, q) trvalým nosičem dat listina nebo jiný nosič informací, který umožňuje zákazníkovi uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě, r) strukturovaným vkladem vklad podle zákona upravujícího činnost bank, který je splatný v plné výši až v okamžiku splatnosti (termínovaný vklad) a jehož výnos je určen vzorcem zahrnujícím například index, investiční nástroj, směnný kurz, komoditu nebo jinou věc v právním smyslu (dále jen „věc“) než komoditu, anebo jejich kombinaci; strukturovaným vkladem není vklad s variabilní úrokovou mírou, jehož výnos je navázán přímo na index úrokové míry, s) algoritmickým obchodováním obchodování s investičním nástrojem, kdy počítačový algoritmus automaticky, s omezeným lidským zásahem nebo bez něj, určuje jednotlivé parametry pokynů, například zadání, načasování, cenu nebo objem pokynu nebo způsob nakládání s pokynem po jeho podání; algoritmickým obchodováním však není pouhé směrování pokynů do jednoho nebo více obchodních systémů, zpracování pokynů bez stanovení jakýchkoli parametrů obchodování, potvrzení pokynů nebo zpracování provedených obchodů, t) algoritmickým obchodováním s vysokou frekvencí algoritmické obchodování, při kterém se 1. automaticky bez lidského zásahu zahajuje proces vytvoření pokynu, jeho směrování nebo provedení, a to pro jednotlivé obchody nebo pokyny, 2. během obchodního dne zadává nebo ruší vysoký počet pokynů nebo kotací a 3. využívá infrastruktura sloužící k minimalizaci síťových a jiných typů prodlev, která zahrnuje alespoň umístění spolu s dalšími obdobnými zařízeními v bezprostřední blízkosti obchodního systému, umístění v blízkosti obchodního systému, nebo vysokorychlostní přímý elektronický přístup, u) přímým elektronickým přístupem opatření, kterým účastník obchodního systému umožňuje jiné osobě použití jeho obchodních identifikačních údajů k elektronickému předání pokynů týkajících se investičního nástroje přímo do tohoto obchodního systému, zahrnující 1. přímý přístup, kterým se rozumí opatření, která využívají infrastruktury nebo systém připojení tohoto účastníka k předání pokynů, a 2. sponzorovaný přístup, kterým se rozumí opatření, u kterých nedochází k využití infrastruktury nebo systému připojení tohoto účastníka k předání pokynů, v) evropským obchodníkem s cennými papíry obchodník s cennými papíry nebo obdobná zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování alespoň jedné hlavní investiční služby, w) párováním pokynů na vlastní účet obchodování způsobem, kdy se mezi prodávajícího a kupujícího v daném obchodu včlení další osoba tak, že 1. tato osoba není v souvislosti s obchodem s prodávajícím i s kupujícím vystavena tržnímu riziku, 2. obchod s prodávajícím i s kupujícím se provádí současně a 3. obchod s prodávajícím i s kupujícím je uzavřen za cenu, při níž tato osoba neutrpí ztrátu ani nevytvoří zisk, s výjimkou předem oznámené úplaty, a x) strukturovaným finančním produktem strukturovaný finanční produkt podle čl. 2 odst. 1 bodu 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014. (2) Obchodním systémem je a) evropský regulovaný trh, b) mnohostranný obchodní systém a c) organizovaný obchodní systém. (3) Převodním místem je a) obchodní systém, b) systematický internalizátor, c) tvůrce trhu nebo jiný poskytovatel likvidity se sídlem v členském státě Evropské unie, nebo d) osoba nebo trh s investičními nástroji se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, s obdobnou činností jako některá z osob nebo trhů uvedených v písmenech a) až c). (4) Tvůrcem trhu je osoba, která trvale působí na finančních trzích jako osoba ochotná obchodovat na vlastní účet formou nákupu a prodeje investičních nástrojů s využitím vlastního majetku a za jí stanovené ceny.“. Poznámky pod čarou č. 2b a 2c se zrušují. 9. V § 2a odst. 1 písmena h) a i) znějí: „h) penzijní společnost, i) jiná osoba, která vykonává svou podnikatelskou činnost na finančním trhu na základě povolení uděleného orgánem dohledu nad finančním trhem nebo na základě zápisu do registru provedeného orgánem dohledu nad finančním trhem, zejména platební instituce, instituce elektronických peněz, vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, hlavní administrátor, investiční zprostředkovatel, pojišťovací agent, pojišťovací makléř, samostatný zprostředkovatel spotřebitelského úvěru, samostatný likvidátor pojistných událostí, provozovatel platebních systémů s neodvolatelností zúčtování, provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání a centrální depozitář, avšak s výjimkou vázaného zástupce investičního zprostředkovatele, vázaného zástupce podle zákona o spotřebitelském úvěru, vázaného zástupce obchodníka s cennými papíry, vázaného zástupce penzijní společnosti, vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele a výhradního pojišťovacího agenta,“. 10. V § 2a odst. 2 písm. a) bodě 1 se slova „celková výše aktiv“ nahrazují slovy „aktiva celkem“. 11. V § 2a odst. 2 písm. a) bodě 2 se slova „čistý roční obrat“ nahrazují slovy „roční úhrn čistého obratu“. 12. V § 2a odst. 3 se věta druhá zrušuje. 13. V § 2a se odstavec 4 zrušuje. 14. V § 2b odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova „na příslušném evropském regulovaném trhu nebo v příslušném mnohostranném obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie“ nahrazují slovy „v příslušné oblasti finančního trhu“. 15. V § 2b se odstavec 6 zrušuje. 16. Pod označení § 2c se vkládá nadpis „Odborné znalosti, zkušenosti a finanční zázemí profesionálního zákazníka“. 17. V § 2c odst. 1 se za slovo „zákazník“ vkládají slova „uvedený v § 2a“. 18. Pod označení § 2d se vkládá nadpis „Způsobilá protistrana“. 19. V § 2d odstavec 4 zní: „(4) Obchodník s cennými papíry je při poskytování hlavních investičních služeb uvedených v § 4 odst. 2 písm. a), b) nebo c) povinen jednat ve vztahu k profesionálnímu zákazníkovi, vůči kterému neplní povinnosti stanovené v § 15 až 15r ve smyslu odstavce 1 nebo 2, kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a nesmí používat při komunikaci s ním nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace.“. 20. V § 2d se odstavec 5 zrušuje. 21. V § 3 odst. 1 písm. d) se za slovo „výnosu,“ vkládají slova „povolenkám na emise skleníkových plynů,“ a slova „majetkové hodnoty“ se nahrazují slovem „věci“. 22. V § 3 odst. 1 písm. g) se slova „není-li využití tohoto práva odvislé od platební neschopnosti nebo jiné obdobné nemožnosti plnění,“ nahrazují slovy „nejde-li o vypořádání v penězích z důvodu selhání jedné ze stran derivátu nebo z jiného důvodu předčasného ukončení derivátu,“. 23. V § 3 odst. 1 písm. h) se za slovo „swapy“ vkládá slovo „, forwardy“ a slova „provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie“ se nahrazují slovy „popřípadě v organizovaném obchodním systému, s výjimkou velkoobchodních energetických produktů podle čl. 2 bodu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií obchodovaných v organizovaném obchodním systému, z nichž vyplývá povinnost dodání této komodity,“. 24. V § 3 odst. 1 písm. i) se slova „; zejména jde o ty, které jsou zúčtovány a vypořádány prostřednictvím vypořádacího systému nebo je jejich součástí dohoda o výzvě k doplnění zajištění“ zrušují. 25. V § 3 odst. 1 písm. j) se slova „, emisním povolenkám“ zrušují a slova „není-li využití tohoto práva odvislé od platební neschopnosti nebo jiné obdobné nemožnosti plnění“ nahrazují slovy „nejde-li o vypořádání v penězích z důvodu selhání jedné ze stran derivátu nebo z jiného důvodu předčasného ukončení derivátu“. 26. V § 3 odst. 1 písm. k) se slova „majetkovým hodnotám, právům, závazkům“ nahrazují slovy „věcem, právům, dluhům“, slovo „písmenu“ se nahrazuje slovy „písmenech a) až“ a slova „provozovaném osobou se sídlem v členském státě Evropské unie, jsou zúčtovány a vypořádány prostřednictvím vypořádacího systému nebo je jejich součástí dohoda o výzvě k doplnění zajištění“ se nahrazují slovy „, nebo v organizovaném obchodním systému“. 27. V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) povolenky na emise skleníkových plynů.“. 28. V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „společnosti nebo jiné“ zrušují. 29. V § 3 odst. 2 písm. b) se slovo „představující“ nahrazuje slovy „, s nimiž je spojeno“ a za slovo „splacení“ se vkládá slovo „určité“. 30. V § 3 odst. 2 písmeno c) zní: „c) depozitní poukázky představující vlastnické právo k cenným papírům uvedeným v písmenech a) a b),“. 31. V § 3 odst. 3 se slova „zejména akcie investičního fondu a podílové listy“ nahrazují slovy „cenné papíry představující podíl na investičních fondech nebo zahraničních investičních fondech“. 32. V § 3 odst. 4 se slova „a které mají hodnotu, kterou lze kdykoliv přesně určit“ nahrazují slovy „, zejména pokladniční poukázky, vkladní listy a komerční papíry“. 33. V § 3 se odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 2e zrušuje. 34. V § 4 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) provozování organizovaného obchodního systému,“. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena h) a i). 35. V § 4 odst. 3 písm. a) se slova „včetně souvisejících služeb“ nahrazují slovy „pro zákazníka, včetně opatrování a souvisejících služeb, s výjimkou vedení účtů centrálním depozitářem nebo zahraničním centrálním depozitářem“. 36. V § 4 odst. 3 písm. c) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo nabytí účasti v obchodní korporaci“. 37. V § 4 odst. 3 písm. d) se slova „poskytování investičních doporučení a analýz investičních příležitostí nebo podobných“ nahrazují slovy „investiční výzkum a finanční analýza nebo jiné formy“. 38. V § 4 odst. 3 písm. e) se slova „provádění devizových operací souvisejících“ nahrazují slovy „devizové služby související“. 39. V § 4 odst. 3 písm. f) se slova „nebo umisťováním“ zrušují. 40. V § 4 odst. 3 písm. g) se slova „majetkové hodnoty“ nahrazují slovem „věci“. 41. V § 4 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 5 až 8. 42. V § 4 odst. 5 se slova „včetně souvisejících služeb“ nahrazují slovy „pro zákazníka“. 43. V § 4 se odstavce 6 až 8 zrušují. 44. § 4b včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 54 a 55 zní: „§ 4b Výjimky z povolení k poskytování hlavních investičních služeb (1) K poskytování hlavní investiční služby se nevyžaduje povolení podle tohoto zákona, pokud hlavní investiční službu poskytuje a) pojišťovna nebo zajišťovna při výkonu činností uvedených v § 3 odst. 1 písm. f) nebo l) zákona o pojišťovnictví, b) osoba poskytující hlavní investiční služby výhradně 1. osobám ovládajícím osobu poskytující hlavní investiční službu, 2. osobám ovládaným osobou poskytující hlavní investiční službu, nebo 3. osobám ovládaným stejnou osobou jako osoba poskytující hlavní investiční službu, c) osoba poskytující hlavní investiční službu pouze příležitostně, a to v souvislosti s výkonem jiné profesní nebo podnikatelské činnosti, pokud existuje jiný právní předpis nebo etický kodex upravující tyto činnosti a tento předpis poskytování takové hlavní investiční služby nezakazuje, d) osoba obchodující na vlastní účet s investičními nástroji jinými než komoditními deriváty a povolenkami na emise skleníkových plynů a jejich deriváty, která neposkytuje jinou hlavní investiční službu ve vztahu k investičním nástrojům jiným než komoditním derivátům a povolenkám na emise skleníkových plynů a jejich derivátům, nejde-li o 1. tvůrce trhu, 2. účastníka regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, s výjimkou nefinančního subjektu, který v obchodním systému provádí obchody, jež jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním tohoto nefinančního subjektu nebo osob, které s ním tvoří konsolidační celek, 3. osobu mající přímý elektronický přístup k obchodnímu systému, s výjimkou nefinančního subjektu, který v obchodním systému provádí obchody, jež jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním tohoto nefinančního subjektu nebo osob, které s ním tvoří konsolidační celek, 4. osobu provádějící algoritmické obchodování s vysokou frekvencí, nebo 5. osobu obchodující na vlastní účet při provádění pokynů zákazníka, e) provozovatel zařízení nebo letadla povinný dodržovat požadavky zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, který při obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů neplní pokyny zákazníka a neposkytuje jinou hlavní investiční službu než obchodování na vlastní účet, neprovádí-li algoritmické obchodování s vysokou frekvencí, f) osoba poskytující hlavní investiční služby pouze v rámci správy systémů zaměstnanecké spoluúčasti, g) osoba poskytující hlavní investiční služby jak v rámci správy systémů zaměstnanecké spoluúčasti, tak také výhradně osobám uvedeným v písmenu b) bodech 1 až 3, h) člen Evropského systému centrálních bank a další vnitrostátní subjekty plnící podobné funkce v Evropské unii, jiné veřejné orgány pověřené správou veřejného dluhu v Evropské unii nebo zasahující do správy veřejného dluhu v Evropské unii a mezinárodní finanční instituce vytvořené dvěma nebo více členskými státy za účelem získávání finančních prostředků a poskytování finanční pomoci ve prospěch svých členů, kteří mají vážné problémy s financováním nebo kterým takové problémy hrozí, i) obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, penzijní společnost nebo depozitář investičního fondu, zahraničního investičního fondu, transformovaného fondu nebo účastnického fondu, j) osoba, která obchoduje na vlastní účet s komoditními deriváty nebo povolenkami na emise skleníkových plynů nebo jejich deriváty, včetně tvůrce trhu, avšak s výjimkou osoby, která obchoduje na vlastní účet při provádění pokynů zákazníka, anebo osoba, která poskytuje jiné hlavní investiční služby, než je obchodování na vlastní účet ve vztahu ke komoditním derivátům nebo povolenkám na emise skleníkových plynů nebo jejich derivátům, zákazníkům nebo dodavatelům své hlavní podnikatelské činnosti, pokud 1. se v každém z uvedených případů jednotlivě i souhrnně při posuzování v rámci skupiny jedná vzhledem k jejich hlavní podnikatelské činnosti o činnost doplňkovou a hlavní podnikatelskou činností není poskytování investičních nebo bankovních služeb ani působení jako tvůrce trhu ve vztahu ke komoditním derivátům, 2. tato osoba neprovádí algoritmické obchodování s vysokou frekvencí a 3. tato osoba každoročně oznamuje České národní bance, že tuto výjimku využívá, a na požádání ji informuje o důvodech, proč považuje svou činnost podle úvodní části tohoto písmene za doplňkovou ke své hlavní podnikatelské činnosti, k) osoba, která poskytuje investiční poradenství v rámci výkonu jiné odborné činnosti, na niž se nevztahuje tento zákon, není-li poskytování tohoto investičního poradenství odměňováno zvlášť, l) provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel zásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavy ve smyslu § 24, 25, 58, 59 a 60 energetického zákona při plnění jejich úkolů podle energetického zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podmínky přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou54) nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám55) nebo podle kodexů sítě nebo rámcových pokynů přijatých podle uvedených přímo použitelných předpisů, osoba jednající jako poskytovatel služeb za tyto poskytovatele při plnění jejich úkolů podle uvedených předpisů, kodexů sítě nebo rámcových pokynů přijatých podle uvedených nařízení a provozovatel nebo správce systému na vyrovnávání elektrizační nebo plynárenské soustavy, sítě produktovodů nebo systému, jehož cílem je udržovat rovnováhu mezi dodávkou a spotřebou energie, při plnění uvedených úkolů; tato výjimka se vztahuje na osobu zabývající se činnostmi uvedenými v tomto písmeni pouze v případě, že za účelem výkonu těchto činností poskytuje hlavní investiční služby ve vztahu ke komoditním derivátům, a tato výjimka se nevztahuje na provozování sekundárního trhu, včetně systémů sekundárního obchodování s finančními přenosovými právy, a m) centrální depozitář kromě případů stanovených v článku 73 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014. (2) Výjimka z povolení k poskytování hlavních investičních služeb podle odstavce 1 písm. a), i) nebo j) se uplatní bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 1 písm. d). (3) Práva podle § 21 odst. 4, § 22 odst. 4, § 24 odst. 2 a § 25 odst. 2 nemá protistrana obchodů uzavíraných veřejnými orgány vykonávající správu veřejného dluhu nebo členy Evropského systému centrálních bank v rámci plnění úkolů stanovených ve Smlouvě o fungování Evropské unie a v protokolu č. 4 o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky nebo v rámci plnění rovnocenných úloh podle vnitrostátního práva. 54) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003, v platném znění. 55) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005, v platném znění.“. 45. V § 5 odst. 1 se slova „poskytuje investiční služby na základě povolení České národní banky k činnosti obchodníka s cennými papíry“ nahrazují slovy „je na základě povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry uděleného Českou národní bankou oprávněna poskytovat hlavní investiční služby“. 46. V § 5 odst. 2 se slova „až 9au, § 12g až 12j, § 14 odst. 6 až 10, § 16a, 16d, 16e, 27, § 135a odst. 4, 5 a 9, § 135b“ nahrazují slovy „, 9aj až 9au, 10, 10a, 12g až 12j, 16a, 16d, 16e, 24a, 24b, 27, 135a, 135b“ a text „§ 136a,“ se nahrazuje slovem „a“. 47. V § 5 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Obchodníkem s cennými papíry se v tomto zákoně, s výjimkou ustanovení uvedených v odstavci 2, rozumí i banka, která má v licenci jí udělené Českou národní bankou povoleno poskytování hlavních investičních služeb.“. 48. Pod označení § 6 se vkládá nadpis „Požadavky na obchodníka s cennými papíry“. 49. V § 6 odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry na žádost obchodní společnosti, nebo zakladatele obchodní společnosti přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, jestliže jsou splněny tyto podmínky: a) tato společnost má nebo bude mít právní formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, b) sídlo a skutečné sídlo této společnosti je nebo má být v České republice, c) tato společnost je důvěryhodná (§ 197); to se neposuzuje, není-li ještě tato společnost zapsána v obchodním rejstříku, d) počáteční kapitál této společnosti v minimální výši podle § 8a má průhledný a nezávadný původ a tato společnost má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti vlastní kapitál ve výši, která umožňuje řádný výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, e) kvalifikovanou účast na této společnosti mají nebo budou mít pouze osoby splňující požadavky podle § 10d odst. 6, f) úzké propojení této společnosti s jinou osobou nebrání ani nebude bránit účinnému výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád takového státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu nad obchodníkem s cennými papíry, g) plán obchodní činnosti této společnosti 1. vymezuje a pokrývá plánovaný rozsah činnosti obchodníka s cennými papíry, 2. je podložený reálnými ekonomickými propočty a 3. vymezuje činnosti, jejichž výkonem hodlá pověřit jiného, včetně informací o tom, zda hodlá využívat pracovníky, investiční zprostředkovatele a vázané zástupce, h) tato společnost má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti v rozsahu, v jakém hodlá vykonávat činnost obchodníka s cennými papíry, věcné, personální a organizační předpoklady pro řádný výkon činnosti obchodníka s cennými papíry umožňující naplnění jejího plánu obchodní činnosti a plnění povinností obchodníka s cennými papíry, zejména v oblasti pravidel jednání se zákazníky a pravidel řádného a obezřetného poskytování investičních služeb, včetně 1. organizačního uspořádání, 2. kontroly osob, pomocí kterých vykonává činnost obchodníka s cennými papíry, a 3. zajišťování toho, aby osoby, pomocí kterých vykonává činnost obchodníka s cennými papíry, byly plně svéprávné, důvěryhodné a měly nezbytné znalosti, dovednosti a zkušenosti, i) vedoucí orgán této společnosti a jeho členové splňují požadavky podle § 10, j) jde-li o společnost s ručením omezeným, má zřízenu dozorčí radu, k) jde-li o povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. f), 1. pravidla obchodování v mnohostranném obchodním systému splňují požadavky podle § 69 odst. 2 písm. a), 2. pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému splňují požadavky podle § 69 odst. 2 písm. c) a 3. pravidla přístupu do mnohostranného obchodního systému splňují požadavky podle § 69 odst. 2 písm. d), a l) jde-li o povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. g), 1. pravidla obchodování v organizovaném obchodním systému splňují požadavky podle § 73f odst. 1 písm. a), 2. pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v organizovaném obchodním systému splňují požadavky podle § 73f odst. 1 písm. c), 3. pravidla přístupu do organizovaného obchodního systému splňují požadavky podle § 73f odst. 1 písm. d), 4. je podrobně vysvětleno, proč organizovaný obchodní systém nebude odpovídat regulovanému trhu, mnohostrannému obchodnímu systému ani systematickému internalizátorovi, a nemůže jako takový fungovat, 5. je podrobně popsán způsob uplatňování vlastní úvahy při provozování organizovaného obchodního systému, zejména, kdy může být pokyn zadaný v rámci organizovaného obchodního systému zrušen a kdy a jakým způsobem budou 2 nebo více pokynů zákazníků v organizovaném obchodním systému spárovány, a 6. je vysvětleno obchodování párováním pokynů na vlastní účet.“. 50. V § 6 odst. 2 větě první se slovo „V“ nahrazuje slovy „Ve výrokové části rozhodnutí o udělení“ a na konci textu věty se doplňují slova „, popřípadě též, že je obchodník s cennými papíry oprávněn poskytovat služby hlášení údajů a které ze služeb hlášení údajů je oprávněn poskytovat“. 51. V § 6 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Obchodník s cennými papíry trvale dodržuje požadavky podle odstavce 1. (4) Obchodník s cennými papíry oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu poté, co nastane, každou významnou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě získal povolení k činnosti, nejde-li o změnu, která podléhá samostatnému souhlasu podle tohoto zákona.“. 52. V nadpisu § 6a se za slovo „činnost“ vkládá slovo „nebankovního“. 53. V § 6a odst. 2 písm. a) se za slova „penzijnímu připojištění“ vkládají slova „, doplňkovému penzijnímu spoření“. 54. V § 6a odst. 5 úvodní části ustanovení se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“. 55. V § 6a se odstavec 7 zrušuje. 56. § 6b se zrušuje. 57. § 7 včetně nadpisu zní: „§ 7 Řízení o žádosti (1) Žádost o udělení povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry lze podat pouze elektronicky. (2) O žádosti o povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry rozhodne Česká národní banka do 6 měsíců ode dne, kdy jí došla žádost, která má předepsané náležitosti a netrpí vadami. (3) Žádost o registraci další podnikatelské činnosti lze podat pouze elektronicky. (4) Žádost o registraci další podnikatelské činnosti obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady prokazující splnění podmínek podle § 6a. (5) Podrobnosti náležitostí žádosti o registraci další podnikatelské činnosti prokazující splnění podmínek podle § 6a, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 58. § 7a se zrušuje. 59. V § 7b odst. 1 se slova „nesplňuje-li tato instituce podmínky“ nahrazují slovy „přestože tato instituce nesplňuje některou z podmínek“. 60. § 8 se zrušuje. 61. V § 8a odst. 2 a 3 se text „g)“ nahrazuje textem „h)“. 62. V § 9aj odst. 1 se text „§ 4 odst. 2 písm. g)“ nahrazuje textem „h)“, slovo „celkový“ se nahrazuje slovem „průměrný“, slova „v pracovním poměru“ se zrušují, slova „roční obrat“ se nahrazují slovy „roční úhrn čistého obratu odpovídající částce“ a slova „celková výše jeho aktiv odpovídá“ se nahrazují slovy „jehož aktiva celkem odpovídají“. 63. V § 9ap odst. 1 se slova „Evropskému orgánu pro bankovnictví“ nahrazují slovy „Evropskému orgánu dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)46) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“)“. 64. V § 9au odst. 1 se věty první až třetí zrušují. 65. V § 9au se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 66. V § 9au odst. 2 se věta první zrušuje a v dosavadní větě druhé se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „podle § 9ao odst. 3“. 67. V části druhé hlavě II dílu 2 oddíl 3 včetně nadpisu zní: „Oddíl 3 Vedoucí orgán § 10 (1) Obchodník s cennými papíry musí mít v závislosti na právní formě a vnitřní struktuře alespoň 2 členy představenstva, 2 členy správní rady nebo 2 jednatele, kteří skutečně řídí jeho činnost; jednatelé jednají jako kolektivní orgán. (2) Členem správní rady obchodníka s cennými papíry je vždy jeho statutární ředitel. Statutární ředitel obchodníka s cennými papíry však nesmí být současně předsedou správní rady tohoto obchodníka s cennými papíry, ledaže to na odůvodněný návrh tohoto obchodníka s cennými papíry povolí Česká národní banka. O žádosti podle předchozí věty Česká národní banka rozhodne s přihlédnutím k vlivu souběhu funkcí na řádnost a obezřetnost výkonu činností tohoto obchodníka s cennými papíry vzhledem k jejich povaze, rozsahu a složitosti a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, zejména k tomu, zda má tato osoba časovou kapacitu pro plnění stanovených povinností a k možnému střetu zájmů. (3) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby a) každý člen jeho vedoucího orgánu byl důvěryhodný a měl dostatek odborných znalostí, dovedností a zkušeností, aby rozuměl činnostem obchodníka s cennými papíry, včetně souvisejících hlavních rizik, b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné odborné vzdělávání členů jeho vedoucího orgánu, c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů jeho vedoucího orgánu, d) členové jeho vedoucího orgánu plnili požadavky podle odstavce 4, e) člen jeho vedoucího orgánu měl přístup ke všem potřebným informacím a dokumentům, aby mohl, je-li to potřeba, účinně zpochybnit rozhodnutí osob ve vrcholném vedení a dohlížet na rozhodování osob ve vrcholném vedení, a f) členové jeho vedoucího orgánu měli dostatečné společné odborné znalosti, dovednosti a zkušenosti, aby rozuměli činnosti tohoto obchodníka s cennými papíry. (4) Člen vedoucího orgánu obchodníka s cennými papíry po celou dobu výkonu své funkce a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této své funkce dostatečný čas, b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen tehdy, pokud má nadále dostatečné časové kapacity pro plnění povinností v orgánu obchodníka s cennými papíry vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jeho činností a s přihlédnutím k individuálním okolnostem, c) v obchodníkovi s cennými papíry, který je významný vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob ve větším rozsahu než výkon 1. jedné funkce člena orgánu právnické osoby, který v této osobě zastává výkonnou řídicí funkci se 2 funkcemi člena orgánu právnické osoby, který v této osobě nezastává výkonnou řídicí funkci (dále jen „nevýkonný člen“), nebo 2. 4 funkcí nevýkonného člena. (5) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu obchodníka s cennými papíry povolit členovi vedoucího orgánu obchodníka s cennými papíry, který je významný vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena nad rámec odstavce 4 písm. c) v orgánu jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu tohoto obchodníka s cennými papíry. (6) Pro účely odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce člena v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci a) téže skupiny ovládajícího obchodníka s cennými papíry [§ 151 odst. 1 písm. a)], b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a c) obchodní korporace, ve které má obchodník s cennými papíry kvalifikovanou účast. (7) Členem vedoucího orgánu obchodníka s cennými papíry může být pouze fyzická osoba. § 10a Oznamování změn vedoucího orgánu (1) Obchodník s cennými papíry oznámí České národní bance jakoukoli změnu týkající se jeho vedoucího orgánu nebo jeho členů, a současně jí poskytne informace nezbytné k posouzení splnění požadavků podle § 10, a to nejpozději 1 měsíc přede dnem jejího provedení. Nastala-li změna nezávisle na vůli obchodníka s cennými papíry, oznámí obchodník s cennými papíry změnu bez zbytečného odkladu poté, co se o změně dozvěděl. (2) Domnívá-li se Česká národní banka na základě oznámení podle odstavce 1, že nejsou nebo nebudou splněny požadavky podle § 10, vyrozumí o tom oznamovatele do 1 měsíce ode dne, kdy oznámení podle odstavce 1 obdržela.“. 68. V § 10b odst. 1 se za slovo „musejí“ vkládají slova „oznámit svůj záměr a“. 69. V § 10b odst. 3 se za slovo „nezapočítají“ vkládají slova „podíly na základním kapitálu nebo“ a slova „obchodník s cennými papíry nebo osoba, která má povolení jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb,“ se nahrazují slovy „úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nebo investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“. 70. V § 10d odst. 1 větě první se za slova „dne přijetí“ vkládá slovo „úplné“ a slovo „a“ se nahrazuje slovy „; pokud je žádost neúplná, bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní banka zároveň s potvrzením o přijetí úplné žádosti podle věty první“ a slovo „jej“ se nahrazuje slovem „žadatele“. 71. V § 10d odst. 2 větě první se za slovo „přijetí“ vkládá slovo „úplné“. 72. V § 10d odst. 3 větě první se slova „podaná žádost i přesto neúplná nebo trpí-li jinými vadami“ nahrazují slovy „to nezbytné pro posouzení žádosti“, slova „k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě“ se zrušují a slova „nezbytných pro posouzení žádosti“ se zrušují. 73. V § 10d odst. 3 větách druhé a třetí se slovo „přerušuje“ nahrazuje slovem „staví“. 74. V § 10d odst. 3 se za větu druhou vkládá věta „Stavit běh této lhůty je možné pouze jednou.“. 75. V § 10d odstavec 4 zní: „(4) Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky.“. 76. V § 10d odst. 5 se doplňuje věta druhá, která zní: „Česká národní banka žádosti nevyhoví, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 6 nebo jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti.“. 77. V § 10d odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „z hlediska“ nahrazují slovy „s ohledem na zajištění řádného a obezřetného vedení obchodníka s cennými papíry nejsou důvodné obavy z“ a slova „činnosti obchodníka s cennými papíry“ se nahrazují slovy „jeho činnosti a pokud“. 78. V § 10d odst. 6 písm. b) se za slovo „jsou“ vkládají slova „v souvislosti s nabytím kvalifikované účasti“, slova „vedoucí osoby“ se nahrazují slovy „členy vedoucího orgánu nebo osoby ve vrcholném vedení“ a slova „odst. 2“ se zrušují. 79. V § 10d odst. 6 písm. c) se na začátku textu vkládají slova „finanční zdraví žadatele a“ a za slovo „nezávadnost“ se vkládá slovo „jeho“ a slovo „žadatele“ se zrušuje. 80. V § 10d odst. 7 písm. b) se text „§ 8“ nahrazuje textem „§ 149k odst. 1 písm. a)“. 81. V části druhé hlavě II dílu 3 se oddíl 1 včetně nadpisu zrušuje. 82. § 12 až 12b včetně nadpisů znějí: „§ 12 Řádný a obezřetný výkon činnosti (1) Obchodník s cennými papíry vykonává činnost řádně a obezřetně. (2) K zajištění řádného a obezřetného výkonu činnosti obchodník s cennými papíry, pokud mu nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém, a to způsobem, který je ku prospěchu stabilitě a fungování trhu a zájmům jeho zákazníků. § 12a Řídicí a kontrolní systém (1) Řídicí a kontrolní systém obchodníka s cennými papíry zahrnuje a) strategické a operativní řízení, b) organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů obchodníka s cennými papíry a výborů, které zřídil, a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný, c) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje 1. přistupování obchodníka s cennými papíry k rizikům, kterým je nebo může být vystaven, včetně rizik vyplývajících z vnitřního anebo vnějšího prostředí a rizika likvidity a 2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu anebo dopadů výskytu rizik, d) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje 1. kontrolu podřízených zaměstnanců a osob, které svou činnost uskutečňují podle příkazů jiného, jejich nadřízenými, 2. průběžnou kontrolu dodržování právních povinností obchodníka s cennými papíry a 3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení, e) řádné administrativní a účetní postupy, f) systém vnitřní a vnější komunikace, g) sledování, vyhodnocování a aktualizace vnitřních předpisů, h) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování zákazníkům, zejména mezi 1. obchodníkem s cennými papíry, jeho vázanými zástupci a jeho pracovníky a zákazníky obchodníka s cennými papíry nebo jeho potenciálními zákazníky, 2. osobou, která ovládá obchodníka s cennými papíry, je ovládána obchodníkem s cennými papíry nebo osobou ovládanou stejnou osobou jako obchodník s cennými papíry a členové jejich vedoucího orgánu a vázanými zástupci a zákazníky obchodníka s cennými papíry nebo jeho potenciálními zákazníky, 3. zákazníky nebo potenciálními zákazníky obchodníka s cennými papíry navzájem, 4. investičními zprostředkovateli, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti, a jeho zákazníky, i) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, zahrnující kontrolní a bezpečnostní opatření pro zabezpečení a prověření prostředků pro přenos informací, minimalizaci rizika poškození dat a neautorizovaného přístupu a zabránění úniku informací za účelem zachování důvěrnosti dat v každém okamžiku, j) vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálním zákazníkem, k) kontrola činnosti osob, které nejsou jeho pracovníky a pomocí kterých vykonává činnost, zejména vázaných zástupců, l) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování obchodníka s cennými papíry na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování investičních služeb, m) zajišťování toho, aby osoby, pomocí kterých vykonává činnost obchodníka s cennými papíry, byly plně svéprávné, důvěryhodné a měly nezbytné znalosti, dovednosti a zkušenosti, n) systém odměňování osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají významný vliv na jím podstupovaná rizika a jejich míru, včetně zásad pro určení a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn, postupů pro přijímání rozhodnutí o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu, o) pravidla pro uzavírání osobních obchodů, p) pravidla pro účtování o majetku zákazníků a pro vedení evidence majetku zákazníků a q) zajišťování dodržování pravidel jednání se zákazníky. (2) Řídicí a kontrolní systém obchodníka s cennými papíry musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností obchodníka s cennými papíry v jeho celku i částech. (3) Obchodník s cennými papíry je povinen průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit ucelenost, přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednávat bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu. (4) Pro řídicí a kontrolní systém obchodníka s cennými papíry, který je bankou, se použije zákon upravující činnost bank a zvláštní požadavky podle tohoto zákona, včetně odstavce 1 písm. o) až q). § 12b Řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě (1) Obchodník s cennými papíry, nejde-li o obchodníka s cennými papíry uvedeného v § 8a odst. 4 a 7, má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém také na konsolidovaném základě, jestliže je osobou uvedenou v § 9a odst. 4. (2) Obchodník s cennými papíry, který má povinnost podle odstavce 1, zajistí, aby jím ovládaná osoba, která nepodléhá dohledu České národní banky, zavedla zásady a postupy řízení, organizační uspořádání a další postupy a mechanismy podle § 12a odst. 1. Z této povinnosti může Česká národní banka udělit výjimku, pokud obchodník s cennými papíry prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání a mechanismů není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby. (3) Obchodník s cennými papíry, který má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady a postupy řízení, organizační uspořádání, postupy a mechanismy podle § 12a odst. 1 používané členy konsolidačního celku byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné pro účely rozhodovacích procesů v rámci konsolidačního celku a pro účely výkonu dohledu.“. 83. Za § 12b se vkládají nové § 12ba a 12bb, které včetně nadpisů znějí: „§ 12ba Obchodník s cennými papíry vytvářející investiční nástroj nabízený zákazníkům (1) Obchodník s cennými papíry, který vytváří investiční nástroj nabízený zákazníkům, zavede, udržuje a uplatňuje postupy pro schvalování každého takového investičního nástroje a jeho významných změn před jeho nabízením nebo distribucí zákazníkům. (2) Obchodník s cennými papíry průběžně ověřuje a pravidelně hodnotí postupy podle odstavce 1 a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu. (3) Postupy podle odstavce 1 musí a) určit cílový trh pro každý investiční nástroj, b) zajistit posouzení veškerých rizik pro cílový trh a c) zajistit, aby zamýšlená prodejní strategie odpovídala cílovému trhu. (4) Součástí postupů podle odstavce 1 je a) náležité organizační uspořádání pro vytváření investičních nástrojů nabízených zákazníkům, b) řízení střetu zájmů a dodržování pravidel odměňování při vytváření investičního nástroje, c) vyhodnocování struktury nákladů a poplatků spojených s příslušným investičním nástrojem a d) zajištění, že investiční nástroj nebude poškozovat zákazníky a ohrožovat integritu trhu. (5) Obchodník s cennými papíry, který vytváří investiční nástroj nabízený nebo distribuovaný zákazníkům, průběžně ověřuje a pravidelně hodnotí investiční nástroje, které nabízí, a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu zjištěných nedostatků, přičemž a) zohledňuje veškeré události, které by mohly významně ovlivnit potenciální rizika pro cílový trh, b) posuzuje, zda investiční nástroj i nadále odpovídá potřebám cílového trhu, a c) posuzuje, zda je prodejní strategie i nadále vhodná. (6) Obchodník s cennými papíry, který vytváří investiční nástroj nabízený zákazníkům, poskytne obchodníkovi s cennými papíry uvedenému v § 12bb veškeré potřebné informace o a) tomto investičním nástroji, b) postupech pro schvalování tohoto investičního nástroje a c) cílovém trhu tohoto investičního nástroje. § 12bb Obchodník s cennými papíry nabízející jím nevytvářený investiční nástroj Nabízí-li nebo doporučuje-li obchodník s cennými papíry investiční nástroj, který nevytváří, zavede, udržuje a uplatňuje vhodné postupy k a) získávání informací podle § 12ba odst. 6, a to i od osob, které nejsou obchodníkem s cennými papíry, který vytváří investiční nástroj nabízený zákazníkům, b) porozumění vlastnostem tohoto investičního nástroje a c) porozumění určenému cílovému trhu tohoto investičního nástroje při zohlednění dostupných informací o svých zákaznících.“. 84. Pod označení § 12c se vkládá nadpis „Vedení evidencí“. 85. V § 12c odst. 1 písm. a) se slova „zaknihovaných cenných papírů, s“ nahrazují slovy „zaknihovaných nebo imobilizovaných cenných papírů, s“, za slovo „vlastníka“ se vkládá čárka a za slovo „zaknihované“ se vkládají slova „nebo imobilizované“. 86. V § 12c odst. 1 se písmeno b) zrušuje. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d). 87. V § 12c písm. b) se za slovo „úschovy“ vkládají slova „, nebo imobilizovaných cenných papírů“. 88. V § 12c odst. 1 písm. d) se text „d)“ nahrazuje textem „c)“. 89. V § 12d odst. 1 se za slovo „zavést“ vkládají slova „, udržovat a uplatňovat odpovídající“ a za slovo „opatření“ se vkládají slova „k řízení s tím souvisejících rizik a“. 90. V § 12d se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pověřením jiného výkonem významné provozní činnosti zůstává ve vztahu ke třetím osobám nedotčena povinnost obchodníka s cennými papíry nahradit újmu vzniklou porušením jeho povinnosti stanovené tímto zákonem, na základě tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti činnosti na finančních trzích2).“. 91. V § 12e odst. 3 se slova „externí auditor nebo auditorská společnost“ nahrazují slovy „auditor podle zákona upravujícího činnost auditorů“ a slovo „podali“ se nahrazuje slovem „podal“. 92. Pod označení § 12f se vkládá nadpis „Prováděcí právní předpis“. 93. V § 12f písmena a) až c) znějí: „a) podrobnější požadavky na řídicí a kontrolní systém obchodníka s cennými papíry na individuálním i konsolidovaném základě v mezích stanovených v § 12 až 12b, b) podrobnější požadavky na obchodníka s cennými papíry při vytváření, nabízení nebo distribuci investičních nástrojů v mezích stanovených v § 12ba a 12bb, c) náležitosti, lhůty a způsob zasílání zpráv auditora podle § 12e odst. 3,“. 94. V § 12f se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) požadavky na organizační uspořádání ve vztahu k zajištění ochrany majetku zákazníka,“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e). 95. Pod označení § 12g se vkládá nadpis „Výbory“. 96. Pod označení § 12h se vkládá nadpis „Postup České národní banky“. 97. § 12i a 12j včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 56 a 57 znějí: „§ 12i Mechanismus k hlášení (1) Obchodník s cennými papíry zavede, udržuje a uplatňuje pro své pracovníky účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících a přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích2) prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu. (2) Mechanismus k hlášení podle odstavce 1 zahrnuje alespoň a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení a jejich vyhodnocování, b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení, c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení, nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením. (3) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na mechanismus k hlášení podle odstavce 1. § 12j Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem (1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí přesáhnout u fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob, které obchodník s cennými papíry určí postupem podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/201456) jako osobu nebo osoby, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil obchodníka s cennými papíry (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), výši pevné složky odměny, ledaže valná hromada obchodníka s cennými papíry rozhodne podle odstavce 2. (2) Do působnosti valné hromady obchodníka s cennými papíry náleží rozhodnutí o tom, že výše pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve výši dvojnásobku pevné složky odměny; valná hromada může rozhodnout pouze na základě odůvodněného návrhu předloženého valné hromadě v závislosti na právní formě a vnitřní struktuře představenstvem, správní radou nebo jednatelem, který obsahuje alespoň a) navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny v procentním vyjádření, b) důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob, c) předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201357), rozhodnutí České národní banky nebo jiného příslušného orgánu. (3) K rozhodnutí valné hromady podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas a) alespoň 66 % většiny hlasů přítomných společníků za podmínky, že na valné hromadě jsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v obchodníkovi s cennými papíry, nebo b) alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných společníků, pokud nejsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v obchodníkovi s cennými papíry. (4) Osoby s rizikovým vlivem, jichž se vyšší úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací práva. (5) Zruší-li valná hromada rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede obchodník s cennými papíry odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím valné hromady do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí. (6) Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle předchozího rozhodnutí valné hromady, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí valné hromady, a to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí valné hromady. (7) Obchodník s cennými papíry neprodleně uvědomí Českou národní banku o svém doporučení společníkům i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny a jeho odůvodnění a na žádost České národní banky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr není v rozporu s jeho povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál. (8) Obchodník s cennými papíry může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit nejdříve za 5 let. 56) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se kvalitativních a vhodných kvantitativních kritérií k určení kategorie zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce. 57) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.“. 98. V § 13 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a evidence dokumentů podle § 17 odst. 6“. 99. V § 13 odst. 3 se slova „v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů3a),“ včetně poznámky pod čarou č. 3a zrušují. 100. V části druhé hlavě II dílu 3 se v nadpisu oddílu 4 slova „osob, pomocí kterých obchodník s cennými papíry provádí své činnosti“ zrušují. 101. § 14 a 14a včetně nadpisů znějí: „§ 14 Personální zdroje Personální zdroje obchodníka s cennými papíry musí být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti jeho činností. § 14a Některé podmínky činnosti obchodníka s cennými papíry (1) Obchodník s cennými papíry může být při jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb zastoupen pouze svým pracovníkem, investičním zprostředkovatelem nebo svým vázaným zástupcem. (2) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby jeho pracovníci, jeho vázaní zástupci a pracovníci jeho vázaných zástupců, kteří v rámci poskytování investičních služeb jednají se zákazníky nebo potenciálními zákazníky, nebo kteří jsou za jednání se zákazníky zodpovědní, trvale splňovali podmínky odborné způsobilosti (§ 14b) a důvěryhodnosti.“. 102. V části druhé hlavě II dílu 3 oddílu 4 se za § 14a vkládají nové § 14b až 14h, které včetně nadpisů znějí: „§ 14b Odborná způsobilost (1) Odbornou způsobilostí se v tomto zákoně rozumí získání a) všeobecných znalostí nezbytných pro jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb a b) odborných znalostí a dovedností nezbytných pro jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb. (2) Všeobecné znalosti nezbytné pro jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb se prokazují vysvědčením o maturitní zkoušce nebo dokladem o dosažení vyššího vzdělání. (3) Odborné znalosti a dovednosti nezbytné pro jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb se prokazují osvědčením o úspěšném vykonání odborné zkoušky (§ 14f). (4) Odbornými znalostmi a dovednostmi nezbytnými pro jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb se v tomto zákoně s ohledem na poskytované investiční služby a investiční nástroje rozumí a) znalosti 1. v rozsahu odborného minima o finančním trhu, 2. struktury, subjektů a fungování kapitálového trhu, 3. regulace poskytování investičních služeb, včetně etických kodexů v oblasti kapitálového trhu, existují-li, 4. investičních nástrojů a jejich emisí, investičních služeb a investičních fondů, 5. investic, investiční strategie a portfolia a souvisejících rizik a 6. finanční analýzy a b) dovednost 1. vysvětlit zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi investiční nástroj, investiční službu a investiční fondy, 2. provést analýzu dostupných investičních nástrojů a 3. nabídnout zákazníkovi nebo potenciálnímu zákazníkovi investiční nástroj, který odpovídá jeho potřebám. § 14c Požadavky na akreditovanou osobu (1) Pořádat odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborných znalostí a dovedností nezbytných pro jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb může pouze akreditovaná osoba. (2) Akreditovanou osobou se v tomto zákoně rozumí osoba, které byla Českou národní bankou udělena akreditace. (3) Česká národní banka udělí nebo prodlouží akreditaci žadateli, pokud a) je plně svéprávný, je-li fyzickou osobou, a důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i ovládající osoba žadatele, je-li právnickou osobou, b) má věcné, kvalifikační, organizační a personální předpoklady pro činnost akreditované osoby, zejména splňuje organizačně-technické požadavky na pořádání odborných zkoušek, c) předloží zkouškový řád podle § 14f odst. 2 a d) údaje uvedené v žádosti umožňují identifikaci žadatele v příslušném základním registru. (4) Žádost o akreditaci nebo změnu akreditace lze podat pouze elektronicky. (5) Žádost podle odstavce 4 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 3. (6) Česká národní banka žádosti podle odstavce 4 vyhoví, jestliže jsou splněny podmínky podle odstavce 3, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy byla žádost doručena České národní bance. (7) Akreditovaná osoba je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance změnu podmínek podle odstavce 3. Oznámení se podává elektronicky. § 14d Trvání, prodloužení a zánik akreditace (1) Akreditace se uděluje na dobu 5 let. (2) Akreditaci je možné opakovaně prodloužit vždy o dalších 5 let, a to na základě žádosti. (3) Žádost podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky. (4) Česká národní banka žádosti podle odstavce 2 vyhoví, jestliže jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy byla žádost doručena České národní bance. Nevydá-li Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí, platí, že akreditace byla prodloužena. (5) Akreditace zaniká a) smrtí fyzické osoby, b) zánikem právnické osoby, c) uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, nebyla-li akreditace prodloužena podle odstavce 4, nebo d) odnětím (§ 14e). § 14e Odnětí akreditace (1) Česká národní banka akreditaci odejme, jestliže o to akreditovaná osoba požádá. (2) Česká národní banka akreditaci může odejmout, jestliže a) údaje, na jejichž základě byla akreditace udělena, byly nepravdivé nebo zavádějící, b) akreditovaná osoba přestala splňovat podmínky pro udělení akreditace, c) akreditovaná osoba závažným způsobem nebo opakovaně porušila povinnosti stanovené tímto zákonem. (3) Žádost podle odstavce 1 se podává elektronicky. § 14f Odborná zkouška a osvědčení o úspěšném vykonání odborné zkoušky (1) Akreditovaná osoba provádí odborné zkoušky na základě souboru zkouškových otázek, který připraví Česká národní banka ve spolupráci s Ministerstvem financí. (2) Při provádění odborné zkoušky postupuje akreditovaná osoba podle zkouškového řádu, jehož obsah zajišťuje řádný průběh odborné zkoušky. (3) Odborná zkouška může být také jen písemná. Řádný průběh odborné zkoušky zajišťuje akreditovaná osoba prostřednictvím komise, která má lichý počet členů. Členové komise musí být důvěryhodní. (4) Akreditovaná osoba uveřejní s dostatečným předstihem na svých internetových stránkách a) termín konání odborné zkoušky, b) kolik osob může v daném termínu odbornou zkoušku skládat, c) výši úplaty za vykonání odborné zkoušky a d) zkouškový řád. (5) Akreditovaná osoba bez zbytečného odkladu informuje zkoušeného o výsledku odborné zkoušky. (6) Akreditovaná osoba vydá bez zbytečného odkladu osobě, která úspěšně vykonala odbornou zkoušku, osvědčení o úspěšném vykonání odborné zkoušky, které obsahuje vždy a) identifikační údaje osoby, která odbornou zkoušku vykonala, b) identifikační údaje akreditované osoby, c) údaj o rozsahu odborné zkoušky, d) datum konání odborné zkoušky, e) seznam členů komise a f) podpis osoby oprávněné jednat za akreditovanou osobu. § 14g Uchovávání dokumentů (1) Akreditovaná osoba uchovává dokumenty týkající se provádění odborných zkoušek, zejména a) záznamy o průběhu a výsledcích odborných zkoušek a b) záznamy o vydaných osvědčeních o úspěšném vykonání odborné zkoušky. (2) Akreditovaná osoba uchovává dokumenty podle odstavce 1 nejméně po dobu 10 let ode dne konání odborné zkoušky, jíž se dokumenty týkají; to platí i pro osobu, jejíž akreditace byla odejmuta nebo zanikla, jakož i pro jejího právního nástupce, včetně insolvenčního správce a likvidátora. § 14h Prováděcí právní předpis Prováděcí právní předpis stanoví a) rozsah odborných znalostí a dovedností podle § 14b odst. 4, b) minimální rozsah požadavků na věcné, kvalifikační, organizační a personální předpoklady podle § 14c odst. 3 písm. b), c) podrobnosti náležitostí žádostí podle § 14c odst. 4 a § 14d odst. 2, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 14c odst. 3, jejich formáty a další technické náležitosti, d) náležitosti oznámení podle § 14c odst. 7, jeho formáty a další technické náležitosti, e) formáty žádosti podle § 14e odst. 1 a další její technické náležitosti, f) požadavky na průběh, formu, rozsah a způsob hodnocení a minimální standard odborné zkoušky podle § 14f, g) pravidla pro poskytování souboru vypracovaných zkouškových otázek podle § 14f odst. 1 akreditovaným osobám, nakládání s nimi a jejich aktualizaci a h) požadavky na zkouškový řád podle § 14f odst. 2 a způsob jednání a složení komise podle § 14f odst. 3.“. 103. V § 15 se na začátek odstavce 1 vkládá věta první „Obchodník s cennými papíry poskytuje investiční služby s odbornou péčí.“ a ve větě druhé se slovo „Obchodník“ nahrazuje slovy „Poskytování investičních služeb s odbornou péčí zejména znamená, že obchodník“. 104. V § 15 odst. 2 větě první se slova „provozovaného osobou se sídlem v členském státě Evropské unie“ nahrazují slovy „ani na uzavírání obchodů mezi provozovatelem mnohostranného obchodního systému a účastníky tohoto systému“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „, jedná-li na jejich účet a provádí-li jejich pokyny na tomto trhu“. 105. V § 15 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Na uzavírání obchodů v organizovaném obchodním systému se povinnosti podle § 15 až 15r vztahují.“. 106. V § 15 odst. 3 se slovo „, nabídnout“ zrušuje, slova „poplatek, odměnu“ se nahrazují slovy „úplatu nebo jinou peněžitou“, za slova „(dále jen „pobídka“),“ se vkládají slova „včetně výzkumu,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo povinnosti podle § 12a odst. 1 písm. h)“. 107. V § 15 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Za pobídku se nepovažuje úplata nebo jiná peněžitá nebo nepeněžitá výhoda přijatá od zákazníka nebo od osoby jednající na jeho účet nebo poskytnutá zákazníkovi nebo osobě jednající na jeho účet.“. 108. V § 15 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Pobídka je přípustná, jestliže a) má přispět ke zlepšení kvality poskytované služby a není v rozporu s povinností stanovenou v odstavci 1, nebo b) umožňuje poskytování investičních služeb nebo je pro tento účel nutná a její povaha není v rozporu s povinností stanovenou v odstavci 1, zejména jde-li o úplatu za úschovu, úplatu za vypořádání, úplatu převodním místům, správní poplatek nebo o úplatu za právní služby. (5) Informuje-li obchodník s cennými papíry zákazníka o tom, že hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. e) poskytuje nezávisle, nebo poskytuje-li zákazníkovi hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. d), nesmí si obchodník s cennými papíry v souvislosti s poskytováním těchto služeb ponechat pobídku ve formě úplaty nebo jiné peněžité výhody ani nesmí přijmout pobídku ve formě nepeněžité výhody; to neplatí pro menší nepeněžitou výhodu, která může přispět ke zlepšení kvality poskytované služby a kterou s ohledem na její rozsah a povahu nelze považovat za výhodu vedoucí k porušení povinnosti obchodníka s cennými papíry jednat v nejlepším zájmu zákazníka, je-li o ní zákazník srozumitelně informován.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7. 109. V § 15 odst. 6 se slova „, s výjimkou povinností stanovených v § 15d odst. 1 písm. h) a § 15g“ zrušují. 110. V § 15 odstavec 7 zní: „(7) Prováděcí právní předpis stanoví a) podmínky, za nichž výzkum poskytnutý obchodníkovi s cennými papíry není považován za pobídku podle odstavce 3 věty první, b) podmínky, za nichž se má za to, že pobídka má přispět ke zlepšení kvality poskytované služby podle odstavce 4 písm. a), c) způsob, jakým obchodník s cennými papíry prokazuje zlepšení kvality poskytované služby podle odstavce 4 písm. a), d) podrobnější požadavky na přenos přijaté pobídky ve formě úplaty nebo jiné peněžité výhody na zákazníka podle odstavce 5 a podle § 15e odst. 2, e) podrobnější požadavky na informování zákazníků o pobídkách podle § 15e odst. 1 a 2, f) podmínky, za nichž lze výhodu považovat za menší nepeněžitou výhodu podle odstavce 5 věty za středníkem.“. 111. Nadpis nad označením § 15a se zrušuje. 112. Pod označení § 15a se vkládá nadpis „Komunikace se zákazníky“. 113. V § 15a odst. 1 větě druhé se slova „jeho obsah byl v souladu se všemi informacemi, které zákazníkovi při poskytování investičních služeb poskytl, a“ zrušují. 114. V § 15a odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Informace uvedené v § 15d a v § 15e odst. 1 a 2 poskytuje obchodník s cennými papíry srozumitelně tak, aby byl zákazník schopen dostatečně pochopit podstatu a rizika nabízené investiční služby a nabízeného druhu investičního nástroje a aby byl schopen poté učinit informované investiční rozhodnutí. (3) Obchodník s cennými papíry je povinen zákazníka alespoň jednou před telefonickým poskytnutím investiční služby, která zahrnuje přijetí, předání nebo provedení pokynu zákazníka, upozornit na skutečnost, že jejich telefonické hovory, které vedou nebo mohou vést k uzavření obchodu s investičním nástrojem, budou zaznamenávány.“. 115. V § 15a se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Obchodník s cennými papíry nesmí zákazníkovi, kterého předem neupozornil podle odstavce 3, telefonicky poskytnout investiční službu, která zahrnuje přijetí, předání nebo provedení pokynu zákazníka. (5) Obchodník s cennými papíry poskytne zákazníkovi na jeho žádost záznamy podle § 17 odst. 2 až 5, které se týkají jeho osoby.“. 116. § 15b a 15c včetně nadpisů znějí: „§ 15b Povinnosti při vytváření investičního nástroje (1) Vytváří-li obchodník s cennými papíry investiční nástroj nabízený zákazníkům, je povinen zajistit, aby byl tento investiční nástroj vytvořen způsobem, který odpovídá potřebám cílového trhu určeného podle § 12ba odst. 3 písm. a) a § 2a až 2d. (2) Obchodník s cennými papíry uvedený v odstavci 1 je povinen zajistit, aby strategie pro nabízení jím vytvořeného investičního nástroje odpovídala povaze cílového trhu určeného podle § 12ba odst. 3 písm. a). (3) Obchodník s cennými papíry uvedený v odstavci 1 je povinen učinit veškeré přiměřené kroky k tomu, aby byl jím vytvořený investiční nástroj nabízen cílovému trhu určenému podle § 12ba odst. 3 písm. a). § 15c Povinnosti při nabízení nebo doporučování investičního nástroje zákazníkovi (1) Obchodník s cennými papíry musí rozumět investičnímu nástroji, který nabízí nebo doporučuje zákazníkovi. (2) Obchodník s cennými papíry musí posoudit, zda investiční nástroj, který nabízí nebo doporučuje zákazníkovi, odpovídá potřebám cílového trhu, do něhož zákazník patří, určenému podle § 12ba odst. 3 písm. a). (3) Obchodník s cennými papíry zajistí, aby při poskytování investičních služeb neodměňoval nebo nehodnotil výkonnost svých pracovníků a vázaných zástupců způsobem, který vede k porušení povinnosti jednat v nejlepším zájmu zákazníků. Nepřípustné je zejména jakékoli ujednání o odměně, prodejních cílech nebo jiné ujednání, které by mohlo jeho pracovníka nebo vázaného zástupce pobízet k tomu, aby zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem, nabídl nebo doporučil určitý investiční nástroj, přestože by mu mohl nabídnout nebo doporučit jiný investiční nástroj, který by lépe vyhovoval potřebám cílového trhu určeného podle § 12ba odst. 3 písm. a), do něhož zákazník patří. (4) Informuje-li obchodník s cennými papíry zákazníka o tom, že hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. e) poskytuje nezávisle, je povinen posoudit dostatečné množství investičních nástrojů dostupných na trhu, které jsou dostatečně různorodé z hlediska jejich druhu a emitentů nebo osob, které vytvářejí investiční nástroje, tak, aby mohly být odpovídajícím způsobem naplněny investiční cíle zákazníka. (5) Při posuzování investičních nástrojů podle odstavce 5 se obchodník s cennými papíry nesmí omezit na investiční nástroje vydané nebo vytvořené a) tímto obchodníkem s cennými papíry, b) osobami, které s ním mají úzké propojení, nebo c) jinými osobami, které s ním mají finanční, obchodní nebo jiný smluvní vztah, který představuje riziko narušení toho, že hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. e) poskytuje nezávisle.“. 117. V § 15d odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „ve stanovené lhůtě zákazníka“ nahrazují slovy „zákazníka v dostatečném časovém předstihu před poskytnutím investiční služby“. 118. V § 15d odst. 1 písm. a) se slova „a základních informacích souvisejících s jím poskytovanými investičními službami“ zrušují. 119. V § 15d odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, a o navrhovaných strategiích pro investování“. 120. V § 15d odst. 1 písmena d) a e) znějí: „d) převodních místech a e) veškerých nákladech a souvisejících úplatách.“. 121. V § 15d odst. 1 se písmena f) až j) zrušují. 122. V § 15d odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Informace podle odstavce 1 písm. c) musí obsahovat a) přiměřená poučení a upozornění ohledně rizik spojených s investicemi do těchto investičních nástrojů nebo s určitými strategiemi pro investování a b) informaci o tom, zda je daný investiční nástroj určen zákazníkům, kteří nejsou profesionálním zákazníkem, nebo profesionálním zákazníkům, a to i s ohledem na cílový trh určený podle § 12ba odst. 3 písm. a). (3) Informace podle odstavce 1 písm. e) musí obsahovat informace a) týkající se hlavních i doplňkových investičních služeb, b) o případných nákladech na poradenství, c) o nákladech na investiční nástroj nabízený nebo doporučovaný zákazníkovi, d) o nákladech a úplatách spojených s investiční službou nebo s investičním nástrojem, které nevznikají v důsledku tržního rizika, a e) o platebních podmínkách, včetně možnosti provádět platby prostřednictvím jiných osob. (4) Informace podle odstavce 1 písm. e) se vyjadřují souhrnně, aby zákazník mohl porozumět celkovým nákladům a mohl posoudit jejich celkový dopad na návratnost investice. Na žádost zákazníka poskytne obchodník s cennými papíry tyto informace rozepsané na jednotlivé položky.“. 123. V § 15d se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Obchodník s cennými papíry je povinen informovat zákazníka v dostatečném časovém předstihu před poskytnutím hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. e) o tom, zda a) tuto investiční službu poskytuje nezávisle nebo nikoli, b) je poskytování této investiční služby založeno na rozsáhlé nebo na omezené analýze různých druhů investičních nástrojů, c) se analýza podle písmene b) omezuje pouze na investiční nástroje vydané nebo vytvořené tímto obchodníkem s cennými papíry, osobami, které s ním mají úzké propojení, nebo jinými osobami, které s ním mají natolik úzké právní nebo ekonomické vztahy, že představují riziko narušení nezávislosti poskytovaného investičního poradenství, a d) bude pravidelně provádět vyhodnocení podle § 15h odst. 2 ve vztahu k investičním nástrojům, které tomuto zákazníkovi doporučí nebo nabídne. (6) Povinnost poskytovat informace podle odstavce 1 nebo 5 se nevztahuje na případy, kdy je investiční služba nabízena jako součást složeného produktu, na který se vztahuje srovnatelná povinnost informovat zákazníka podle zákona upravujícího činnost bank, zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo zákona o spotřebitelském úvěru.“. 124. § 15e až 15g znějí: „§ 15e (1) Obchodník s cennými papíry je povinen informovat zákazníka v dostatečném časovém předstihu před poskytnutím investiční služby jasně, podrobně, přesně a srozumitelně o existenci, povaze a výši pobídky podle § 15 odst. 4, případně o způsobu jejího výpočtu, nelze-li její výši určit. (2) Tam, kde to připadá v úvahu, je obchodník s cennými papíry povinen informovat zákazníka v dostatečném časovém předstihu před poskytnutím investiční služby o způsobu přenosu pobídky ve formě úplaty nebo jiné peněžité výhody získané v souvislosti s poskytováním investiční služby na zákazníka. (3) Při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. e) poskytne obchodník s cennými papíry před provedením obchodu zákazníkovi na trvalém nosiči dat prohlášení o vhodnosti obsahující informace o a) poskytnutém investičním poradenství a b) tom, jak poskytnuté investiční poradenství vyhovuje preferencím, cílům a dalším charakteristikám zákazníka, který není profesionálním zákazníkem. (4) Je-li v důsledku poskytnutí hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. e) uzavírána smlouva o koupi nebo prodeji investičního nástroje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku a není možné poskytnout prohlášení o vhodnosti podle odstavce 3 před uzavřením této smlouvy, může obchodník s cennými papíry poskytnout toto prohlášení na trvalém nosiči dat bezodkladně poté, co je zákazník touto smlouvou zavázán, jsou-li splněny tyto podmínky: a) zákazník souhlasil s tím, že obdrží prohlášení o vhodnosti bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy, a b) obchodník s cennými papíry poskytl zákazníkovi možnost odložit uzavření smlouvy tak, aby tento zákazník obdržel prohlášení o vhodnosti předem. (5) Nabízí-li obchodník s cennými papíry zákazníkovi hlavní investiční službu jako součást složeného produktu, nebo jako podmínku sjednání složeného produktu, je povinen zákazníka informovat v dostatečném časovém předstihu před poskytnutím investiční služby o tom, které součásti složeného produktu lze sjednat samostatně a jaká je úplata za tyto součásti, jsou-li sjednány samostatně. (6) Nabízí-li obchodník s cennými papíry zákazníkovi, který není profesionálním zákazníkem, hlavní investiční službu jako součást složeného produktu, nebo jako podmínku sjednání složeného produktu, popíše mu, jak se liší rizika vyplývající ze složeného produktu od rizik vyplývajících ze součástí složeného produktu, jsou-li sjednány samostatně; to neplatí, nejsou-li rizika vyplývající ze složeného produktu zjevně odlišná od rizik vyplývajících ze součástí složeného produktu, jsou-li sjednány samostatně. § 15f Obchodník s cennými papíry dodržuje § 1843 občanského zákoníku stanovující informační povinnosti v souvislosti s uzavíráním smlouvy o finančních službách; § 1845 občanského zákoníku není tímto zákonem dotčen. § 15g (1) Obchodník s cennými papíry je povinen poskytovat zákazníkovi na trvalém nosiči dat přiměřené informace o službách, které mu poskytl. (2) Informace podle odstavce 1 zahrnují informace o pravidelné komunikaci se zákazníkem zohledňující druh a složitost obchodů s investičními nástroji a podstatu poskytnutých služeb, a tam, kde to přichází v úvahu, také náklady spojené s obchody a poskytnutými službami. (3) Tam, kde to přichází v úvahu, je obchodník s cennými papíry povinen poskytovat zákazníkovi informace podle § 15d odst. 1 písm. e) pravidelně po celou dobu trvání investice, alespoň však jednou ročně. (4) Poskytuje-li obchodník s cennými papíry hlavní investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. d), nebo informoval-li podle § 15d odst. 5 písm. d) zákazníka, že bude pravidelně provádět vyhodnocení podle § 15h odst. 2, musí informace podle odstavce 1 obsahovat aktualizované prohlášení obchodníka s cennými papíry o tom, jak investice vyhovují preferencím, cílům a dalším charakteristikám zákazníka, který není profesionálním zákazníkem.“. 125. V § 15h odst. 1 písm. c) se za slovo „zázemí“ vkládají slova „, včetně schopnosti nést ztráty,“. 126. V § 15h odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, včetně tolerance k riziku“. 127. V § 15h se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, zejména jeho toleranci k riziku a schopnosti nést ztráty“. 128. V § 15h odstavec 3 zní: „(3) Doporučuje-li obchodník s cennými papíry při poskytování investiční služby uvedené v odstavci 1 složený produkt způsobem podle § 15e odst. 5 nebo 6, vyhodnocuje tento složený produkt způsobem podle odstavce 2 jako celek.“. 129. V § 15h se odstavec 4 zrušuje. 130. V § 15i odstavec 5 zní: „(5) Nabízí-li obchodník s cennými papíry při poskytování investiční služby uvedené v odstavci 1 složený produkt způsobem podle § 15e odst. 5 nebo 6, vyhodnocuje tento složený produkt způsobem podle odstavce 2 jako celek.“. 131. § 15j zní: „§ 15j (1) Obchodník s cennými papíry se může spolehnout na informace získané od zákazníka, které mu předal jiný evropský obchodník s cennými papíry. (2) Obchodník s cennými papíry se může spolehnout na doporučení poskytnutá zákazníkovi jiným evropským obchodníkem s cennými papíry.“. 132. V § 15k odst. 1 písm. b) se za slovo „papíry“ vkládají slova „dodržuje povinnosti stanovené v § 12a odst. 1 písm. h) a“. 133. V § 15k se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Odstavec 1 se nepoužije, je-li současně poskytována doplňková investiční služba uvedená v § 4 odst. 3 písm. b), přičemž se nepřihlíží k již dříve sjednaným úvěrům a zápůjčkám.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 134. V § 15k odst. 3 písm. a) se za slovo „akcie“ vkládají slova „nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě“ a slova „uveden v příslušném seznamu zveřejněném Evropskou komisí“ se nahrazují slovy „uznán Evropskou komisí jako rovnocenný s evropským regulovaným trhem, nebo v mnohostranném obchodním systému, s výjimkou akcií vydaných speciálním fondem, fondem kvalifikovaných investorů nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem a akcií, které v sobě obsahují derivát“. 135. V § 15k odst. 3 písm. b) se slova „představující právo na splacení dlužné částky, jejichž hodnota není odvozena od investičního nástroje uvedeného v § 3 odst. 1 písm. d) až k) nebo investičního nástroje podle § 3 odst. 2 písm. e),“ nahrazují slovy „, s nimiž je spojeno právo na splacení určité dlužné částky, přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo na trhu rovnocenném regulovanému trhu ve státě, který není členským státem Evropské unie, jestliže je tento trh uznán Evropskou komisí jako rovnocenný s evropským regulovaným trhem, nebo v mnohostranném obchodním systému, s výjimkou těch, které v sobě obsahují derivát nebo mají strukturu, která zákazníkovi ztěžuje pochopit související riziko“. 136. V § 15k odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, s výjimkou těch, které v sobě obsahují derivát nebo mají strukturu, která zákazníkovi ztěžuje pochopit související riziko“. 137. V § 15k odst. 3 se na začátek písmene e) vkládají slova „akcie nebo“ a na konci textu písmene e) se doplňují slova „, s výjimkou cenných papírů strukturovaných standardních fondů uvedených v čl. 36 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 583/2010“. 138. V § 15k odst. 3 písmeno f) zní: „f) strukturované vklady, které nemají strukturu, která zákazníkovi ztěžuje pochopit související riziko návratnosti nebo náklady na ukončení produktu před splatností, a“. 139. V § 15k odst. 3 se doplňuje písmeno g), které zní: „g) jiné investiční nástroje uvedené v přímo použitelném předpisu Komise v přenesené pravomoci (EU), kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU.“. 140. V § 15l odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, s přihlédnutím ke kritériím povahy zákazníka, zejména jeho zařazení, povahy pokynu zákazníka, povahy a vlastností investičního nástroje, který je předmětem tohoto pokynu, jakož i povahy převodních míst, na něž lze pokyn nasměrovat,“ zrušují. 141. V § 15l odst. 1 písm. b) se slovo „poplatků“ nahrazuje slovem „úplat“ a slova „; objem vlastních poplatků účtovaných zákazníkovi zohlední jen, pokud pokyn zákazníka může být proveden na více než jednom převodním místě, která jsou zařazena v pravidlech pro provádění pokynů, a celkový objem poplatků třetím osobám účtovaných zákazníkovi by pro zákazníka byl v těchto případech stejně výhodný“ se zrušují. 142. V § 15l se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Obdrží-li obchodník s cennými papíry od zákazníka konkrétní příkaz týkající se provedení pokynu, provede pokyn v souladu s tímto příkazem.“. 143. V § 15l odst. 2 se věta třetí zrušuje. 144. V § 15l odst. 3 písmeno a) zní: „a) převodní místa, na kterých může obchodník s cennými papíry provádět pokyny zákazníků trvale za nejlepších podmínek, a“. 145. V § 15l odstavec 4 zní: „(4) Obchodník s cennými papíry musí mít před provedením pokynu zákazníka souhlas tohoto zákazníka s pravidly pro provádění pokynů zákazníků podle odstavce 3.“. 146. V § 15l odst. 5 se za slova „zejména je povinen“ vkládá slovo „pravidelně“, za slovo „pravidlech“ se vkládají slova „pro provádění pokynů zákazníků“, slova „v souladu s odstavcem 3 písm. a)“ se zrušují a na konci textu odstavce 5 se vkládají slova „; přitom zohledňuje informace uveřejňované podle § 15n odst. 5 a § 73l“. 147. V § 15l odstavec 6 zní: „(6) Obchodník s cennými papíry musí mít před provedením pokynu zákazníka mimo obchodní systém výslovný souhlas tohoto zákazníka s takovým provedení jeho pokynu, a to buď obecný, nebo ve vztahu ke konkrétnímu obchodu s investičním nástrojem.“. 148. § 15n zní: „§ 15n (1) Provádí-li obchodník s cennými papíry pokyn zákazníka, který není profesionálním zákazníkem, určí se nejlepší podmínky s ohledem na celkové náklady, které zahrnují cenu investičního nástroje a náklady spojené s provedením pokynu. (2) Náklady spojené s provedením pokynu podle odstavce 1 zahrnují veškeré náklady účtované zákazníkovi, které přímo souvisí s provedením pokynu tohoto zákazníka, včetně a) úplaty převodnímu místu, b) úplaty za vypořádání obchodu uzavřeného na základě tohoto pokynu a c) dalších úplat jiným osobám zúčastněným na provedení tohoto pokynu. (3) Existuje-li více převodních míst, na nichž lze provést pokyn týkající se investičního nástroje, obchodník s cennými papíry splní svou povinnost podle odstavce 1 tak, že v rámci posouzení a porovnání výsledků pro zákazníka, kterých by dosáhl provedením pokynu v každém převodním místě, které je uvedeno v pravidlech pro provádění pokynů tohoto obchodníka s cennými papíry a na kterém lze daný pokyn provést, zohlední též vlastní provize a náklady spojené s provedením pokynu na jednotlivých dostupných převodních místech. (4) Obchodník s cennými papíry nesmí získat pobídku v souvislosti se směrováním nebo zadáním pokynu na konkrétním převodním místě, která může vést k porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 nebo povinnosti podle § 12a odst. 1 písm. h). (5) Obchodník s cennými papíry, který provádí pokyny zákazníků, jednou ročně uveřejní pro jednotlivé druhy investičních nástrojů a) 5 převodních míst, na kterých prováděl pokyny zákazníků v posledním kalendářním roce a které jsou pro něj nejdůležitějších z hlediska objemů provedených obchodů, a b) shrnutí a závěry analýzy vyplývající ze sledování kvality provádění obchodů s investičními nástroji na převodních místech, na kterých prováděl pokyny zákazníků v posledním kalendářním roce.“. 149. V § 15o odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „zpracovává“ nahrazuje slovy „, který má povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. b), provádí“ a slova „. Obchodník s cennými papíry zavede a udržuje“ se nahrazují slovy „; za tímto účelem zavede, udržuje a uplatňuje“. 150. V § 15o odst. 1 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d). 151. V § 15o odst. 1 písm. a) se slovo „zpracování“ nahrazuje slovy „provádění jinak“ a slova „vyjma případů, kdy to odůvodňuje povaha pokynu, aktuální podmínky na trhu nebo zájem zákazníka,“ se zrušují. 152. V § 15o odst. 1 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno b). 153. V § 15o odst. 1 písm. b) se za slova „evropském regulovaném trhu“ vkládají slova „nebo který je obchodovaný v obchodním systému“, slova „nebo limitní objem, v němž má být takový investiční nástroj koupen nebo prodán“ se nahrazují slovy „ve stanoveném objemu“ a slova „trhu způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů3b)“ se nahrazují slovy „obchodního systému nebo předá tento pokyn obchodnímu systému, ledaže zákazník určí jinak“. Poznámka pod čarou č. 3b se zrušuje. 154. V § 15o se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 155. § 15p zní: „§ 15p Česká národní banka může opatřením obecné povahy stanovit, že se povinnost podle § 15o písm. b) neuplatní v případě limitního pokynu, který má velký rozsah ve srovnání s obvyklým tržním objemem stanoveným podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014.“. 156. Nadpis nad označením § 15q se zrušuje. 157. § 15q se zrušuje. 158. § 15r včetně nadpisu zní: „§ 15r Informování zákazníků ve vztahu k provádění pokynů (1) Obchodník s cennými papíry, který provádí pokyny zákazníka, poskytne zákazníkovi informace o svých pravidlech pro provádění pokynů zákazníků podle § 15l odst. 3. (2) Informace podle odstavce 1 musí obsahovat jasné, dostatečně podrobné a srozumitelné vysvětlení způsobu provádění pokynů zákazníka. (3) Obchodník s cennými papíry je povinen informovat zákazníka o všech podstatných změnách ve svém organizačním uspořádání podle § 15l odst. 3 nebo ve svých pravidlech pro provádění pokynů zákazníků podle § 15l odst. 3. (4) Obchodník s cennými papíry je povinen informovat zákazníka bez zbytečného odkladu po provedení pokynu tohoto zákazníka o tom, na kterém převodním místě byl jeho pokyn proveden. (5) Upravují-li pravidla pro provádění pokynů zákazníků podle § 15l odst. 3 možnost, aby byly pokyny zákazníka provedeny mimo obchodní systém, informuje o tom obchodník s cennými papíry zákazníka.“. 159. § 15t se včetně poznámek pod čarou č. 3c, 3d a 3e zrušuje. 160. § 16 zní: „§ 16 (1) Obchodník s cennými papíry nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předloží České národní bance a uveřejní na svých internetových stránkách svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, jejichž součástí je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem a údaj o výši základu pro výpočet příspěvku do Garančního fondu (§ 129 odst. 1). Tím nejsou dotčeny povinnosti akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným při zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy podle jiných právních předpisů. (2) Neschválí-li valná hromada obchodníka s cennými papíry ve lhůtě podle odstavce 1 účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku, obchodník s cennými papíry ji předloží České národní bance spolu s důvody, pro které nebyla schválena, a způsobem řešení připomínek valné hromady; tyto informace současně uveřejní na svých internetových stránkách. Obchodník s cennými papíry poté bez zbytečného odkladu po jejím schválení účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku předloží České národní bance a uveřejní na svých internetových stránkách. (3) Obchodník s cennými papíry informuje Českou národní banku o a) uzavřených, vypořádaných a zrušených obchodech s investičními nástroji, b) všech přijatých pokynech k obstarání koupě, prodeje nebo jiného převodu investičního nástroje, c) investičních nástrojích, kterých se týkaly pokyny a obchody, d) zadavatelích pokynů, zákaznících, protistranách, vázaných zástupcích a jiných osobách, které prováděly odborné obchodní činnosti související s pokynem a obchodem, a e) cenných papírech, jiných investičních nástrojích a peněžních prostředcích v majetku zákazníka. (4) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, informuje Českou národní banku též o a) své organizační struktuře, včetně informací o pobočkách obchodního závodu (dále jen „pobočka“) v zahraničí, členech vedoucího orgánu, kontaktních osobách, základním kapitálu, hlasovacích právech a pracovnících, b) osobách s kvalifikovanou účastí a osobách, na kterých má kvalifikovanou účast, c) své finanční a ekonomické situaci, včetně informací o svých aktivech, dluzích, vlastním kapitálu, pohledávkách, cenných papírech po splatnosti, struktuře derivátových nástrojů, repo obchodech, výnosech, nákladech, účetním zisku, účetní ztrátě, finančních aktivech poskytnutých jako zajištění nebo o opravných položkách, d) ekonomické situaci konsolidačního celku, jehož je součástí, včetně informací o aktivech, závazcích, vlastním kapitálu, poskytnutých a přijatých příslibech, zárukách, pohledávkách a závazcích z derivátů, e) struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, a o osobách do něj zahrnutých, včetně údajů o členech vedoucích orgánů, f) operacích uvnitř smíšené holdingové osoby, včetně poskytnutých a přijatých záruk, je-li odpovědnou osobou ve skupině smíšené holdingové osoby, g) vnitřně stanoveném kapitálu, přístupech pro výpočet kapitálových požadavků, využívaní malého obchodního portfolia, riziku nesplnění dluhu, měnových pozicích, h) transakcích uvnitř skupiny a strukturálních změnách, pověření jiného výkonem činnosti (outsourcing), odměňování, změně osoby ve vedení klíčové funkce, a i) změně účetního období, operacích s vybranými rizikovými protistranami nebo zeměpisnými oblastmi a o možném významném ohrožení reputace. (5) Součástí informací podle odstavců 3 a 4 může být i údaj o rodném čísle zákazníka nebo osoby s kvalifikovanou účastí nebo osoby s úzkým propojením. Obchodník s cennými papíry je za tímto účelem oprávněn vést rodná čísla těchto osob. (6) Obchodník s cennými papíry, který není bankou, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o tom, že a) pozbyl oprávnění podle jiného právního předpisu k výkonu činnosti, která byla zaregistrována podle § 6a, b) se dozvěděl o změně, k níž je třeba souhlas podle § 10b odst. 1, a c) se dozvěděl o změně, která má být oznámena podle § 10e odst. 1. (7) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti, formu, způsob a strukturu plnění informačních povinností podle odstavců 1 až 4. Prováděcí právní předpis rovněž stanoví periodicitu a lhůty plnění informačních povinností podle odstavců 3 a 4.“. 161. V § 16a odst. 2 písm. b) se slova „§ 12 a § 12a odst. 1“ nahrazují slovy „§ 12 odst. 2 a § 12a“. 162. V § 16a odst. 2 písm. c) se slova „§ 12a odst. 4, 5 a 6“ nahrazují textem „§ 12b“. 163. V § 16a odst. 5 písmena b) a c) znějí: „b) roční úhrn čistého obratu, c) průměrný počet zaměstnanců,“. 164. V § 16a odst. 10 písm. d) se slova „nebo auditorskou společností“ zrušují. 165. § 16c se zrušuje. 166. § 17 zní: „§ 17 (1) Obchodník s cennými papíry uchovává záznamy a dokumenty týkající se investičních služeb a obchodů dostatečné k tomu, aby na jejich základě mohla Česká národní banka sledovat dodržování požadavků podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zneužívání trhu52) a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy finančních nástrojů53), zejména zda obchodník s cennými papíry dodržuje své povinnosti vůči zákazníkům nebo potenciálním zákazníkům a zda nenarušuje řádné fungování trhu. (2) Záznamy podle odstavce 1 zahrnují záznamy telefonických hovorů a elektronické komunikace týkající se obchodů uzavřených obchodníkem s cennými papíry na vlastní účet a investičních služeb, které zahrnují přijetí, předání nebo provedení pokynu zákazníka. Tyto záznamy se vedou i tehdy, bylo-li jejich účelem uzavření obchodu nebo poskytnutí investiční služby podle věty první, avšak k tomuto uzavření obchodu ani k poskytnutí této investiční služby nedošlo. (3) Zákazníci mohou své pokyny sdělovat jinými prostředky, tato komunikace však musí být zachycena na trvalém nosiči dat, jako jsou listovní zásilky, fax, elektronická pošta nebo dokumentace pokynů zákazníků pořizovaná na jednáních. Pořízením písemného zápisu nebo zprávy může být zejména zaznamenán obsah příslušných osobních hovorů se zákazníkem. Tyto pokyny se považují za rovnocenné telefonickým příkazům. (4) Obchodník s cennými papíry učiní veškeré přiměřené kroky k tomu, aby a) zaznamenal příslušné telefonické hovory a elektronickou komunikaci učiněné, odeslané nebo přijaté s využitím zařízení, které zaměstnanci nebo dodavateli poskytl, nebo jehož použití zaměstnancem nebo dodavatelem umožnil nebo schválil, a b) zabránil tomu, že zaměstnanec nebo dodavatel příslušné telefonické hovory nebo elektronickou komunikaci učiní, odešle nebo přijme s využitím soukromého zařízení, které obchodník s cennými papíry není schopen zaznamenat nebo kopírovat. (5) Obchodník s cennými papíry uchovává záznamy podle odstavce 1 alespoň po dobu 5 let; to platí i pro osobu, jejíž povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry bylo odejmuto nebo zaniklo, jakož i pro jejího právního nástupce, včetně insolvenčního správce a likvidátora. Česká národní banka může v odůvodněných případech rozhodnout, že obchodník s cennými papíry záznamy podle odstavce 1 uchovává až po dobu 7 let. (6) Obchodník s cennými papíry uchovává dokumenty, které byly sjednány mezi tímto obchodníkem s cennými papíry a zákazníkem a ze kterých vyplývají jejich vzájemná práva a povinnosti, a jiné podmínky, za kterých obchodník s cennými papíry poskytuje zákazníkovi služby; vzájemná práva a povinnosti obchodníka s cennými papíry a zákazníka lze uvést odkazem na jiné dokumenty nebo právní texty. Záznamy o závazku, včetně smluvních podmínek, týkající se požadované investiční služby, uchovává obchodník s cennými papíry po celou dobu trvání smlouvy; to platí i pro osobu, jejíž povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry bylo odejmuto nebo zaniklo, jakož i pro jejího právního nástupce, včetně insolvenčního správce a likvidátora. (7) Součástí záznamů a dokumentů podle odstavce 1 je rovněž údaj o rodném čísle zákazníka a účastníků obchodu. Obchodník s cennými papíry je za tímto účelem oprávněn vést rodná čísla těchto osob.“. 167. V části druhé hlavě II dílu 3 se nadpis oddílu 9 nahrazuje nadpisem „Systematický internalizátor“. 168. § 17a a 17b znějí: „§ 17a (1) Systematickým internalizátorem je evropský obchodník s cennými papíry, který organizovaně, často, systematicky a ve významném objemu obchoduje mimo obchodní systém na vlastní účet při provádění pokynů zákazníků týkajících se investičních nástrojů, aniž by provozoval trh s investičními nástroji. (2) Frekvence a systematičnost se posuzuje podle počtu obchodů s určitým investičním nástrojem uskutečněných podle odstavce 1. (3) Významnost objemu se posuzuje podle objemu obchodů s určitým investičním nástrojem uskutečněných podle odstavce 1 v poměru k celkovému objemu obchodů tohoto obchodníka s určitým investičním nástrojem, nebo v poměru k celkovému objemu obchodů s určitým investičním nástrojem v celé Evropské unii. (4) Evropský obchodník s cennými papíry je systematickým internalizátorem podle odstavce 1, překročí-li mezní hodnoty pro frekvenci, systematičnost a objem stanovené přímo použitelným předpisem Komise v přenesené pravomoci (EU), kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, nebo zvolí-li si režim systematického internalizátora. § 17b Obchodník s cennými papíry, který zahájí nebo ukončí činnost systematického internalizátora, oznámí tuto skutečnost písemně bez zbytečného odkladu České národní bance.“. Poznámky pod čarou č. 6a, 6b, 6c, 6d, 6e, 6f, 6g a 6h se zrušují. 169. § 17c a 17d se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 6i a 6j zrušují. 170. V části druhé hlavě II dílu 3 se za oddíl 9 vkládá nový oddíl 10, který včetně nadpisu zní: „Oddíl 10 Algoritmické obchodování, přímý elektronický přístup a služby clearingu § 17c Algoritmické obchodování a související organizační požadavky (1) Obchodník s cennými papíry, který provádí algoritmické obchodování, zavede, udržuje a uplatňuje účinné systémy a kontroly rizik, které jsou vhodné vzhledem k jím vykonávané činnosti a které zajišťují, že jeho systémy pro obchodování a) jsou odolné a mají dostatečnou kapacitu, b) mají zavedeny přiměřené prahové hodnoty a limity pro obchodování, c) brání zaslání chybného pokynu nebo fungování těchto systémů způsobem schopným narušit nebo ohrozit řádné fungování trhu, d) nemohou být využity pro jakýkoliv účel, který je v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zneužívání trhu52), nebo s pravidly obchodního systému, na který je napojen, a e) byly plně přezkoušeny a řádně sledovány tak, aby bylo zajištěno, že splňují požadavky stanovené v písmenech a) až d) a v odstavci 2. (2) Obchodník s cennými papíry, který provádí algoritmické obchodování, zavede, udržuje a uplatňuje účinná opatření a postupy zajišťující řádný a plynulý výkon činnosti pro případ, že dojde k selhání jeho systémů pro obchodování. § 17d Povinnosti vůči orgánům dohledu ve vztahu k algoritmickému obchodování (1) Obchodník s cennými papíry, který provádí algoritmické obchodování, oznámí České národní bance a orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, který udělil povolení provozovateli obchodního systému, v němž tento obchodník s cennými papíry provádí algoritmické obchodování jako účastník tohoto systému, že v tomto obchodním systému provádí algoritmické obchodování, a to bez zbytečného odkladu po zahájení výkonu této činnosti. (2) Obchodník s cennými papíry, který provádí algoritmické obchodování, poskytne nebo pravidelně poskytuje na žádost České národní bance a) popis povahy svých strategií pro algoritmické obchodování, b) podrobnosti o parametrech obchodování nebo limitech, kterým systém podléhá, c) klíčové postupy pro kontrolu dodržování právních povinností a pro kontrolu rizik, které má zavedeny ke splnění podmínek stanovených v § 17c, d) podrobnosti o zkoušení svých systémů a e) jiné informace týkající se algoritmického obchodování a systémů používaných k tomuto obchodování. (3) Česká národní banka poskytne bez zbytečného odkladu informace získané podle odstavce 2 na vyžádání orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, který udělil povolení provozovateli obchodního systému, v němž dotčený obchodník s cennými papíry provádí algoritmické obchodování jako účastník tohoto systému. (4) Obchodník s cennými papíry, který provádí algoritmické obchodování, zajistí, aby o záležitostech uvedených v § 17c a v odstavcích 1 a 2 byly vedeny záznamy dostatečné k tomu, aby na jejich základě mohla Česká národní banka sledovat dodržování požadavků podle tohoto zákona. § 17e Algoritmické obchodování s vysokou frekvencí (1) Obchodník s cennými papíry, který provádí algoritmické obchodování s vysokou frekvencí, uchovává dále ve schválené podobě věrné a časově posloupné záznamy veškerých svých zadaných pokynů, včetně zrušených pokynů, provedených pokynů a kotací v obchodních systémech. (2) Obchodník s cennými papíry, který provádí algoritmické obchodování s vysokou frekvencí, poskytne záznamy podle odstavce 1 na žádost bez zbytečného odkladu České národní bance. § 17f Algoritmické obchodování za účelem uskutečňování strategie tvorby trhu (1) Obchodník s cennými papíry, který provádí algoritmické obchodování za účelem uskutečňování strategie tvorby trhu, je povinen, při zohlednění likvidity, rozsahu, povahy konkrétního trhu a vlastností obchodovaného nástroje a) s výjimkou mimořádných okolností vykonávat činnost tvorby trhu nepřetržitě během stanovené části doby obchodování obchodního systému a danému obchodnímu systému tak poskytovat likviditu pravidelně a předvídatelným způsobem, b) uzavřít písemnou dohodu s obchodním systémem, v níž jsou uvedeny alespoň povinnosti tohoto obchodníka s cennými papíry podle písmene a), c) zavést, udržovat a uplatňovat účinné systémy a kontroly, které zajistí, aby v každém okamžiku plnil své povinnosti vyplývající z dohody uvedené v písmeni b). (2) Platí, že obchodník s cennými papíry, který provádí algoritmické obchodování, uskutečňuje strategii tvorby trhu tehdy, pokud strategie tohoto obchodníka jako účastníka jednoho nebo více obchodních systémů zahrnuje v případě obchodování na vlastní účet zveřejňování závazných souběžných obousměrných kotací srovnatelné velikosti za tržní ceny, které se týkají jednoho nebo více investičních nástrojů v jednom nebo více obchodních systémech, přičemž výsledkem je pravidelné a časté zajišťování likvidity na celém trhu. § 17g Přímý elektronický přístup a související organizační požadavky (1) Obchodník s cennými papíry, který poskytuje přímý elektronický přístup k obchodnímu systému, zavede, udržuje a uplatňuje účinné systémy a kontroly, které zajišťují, aby a) byla vhodnost zákazníků využívajících tuto službu řádně posouzena a přezkoumána, zákazníci využívající tuto službu nemohli překročit přiměřené a předem stanovené limity pro obchodování a úvěry, b) bylo obchodování zákazníků využívajících tuto službu řádně sledováno a c) přiměřené kontroly rizik zabránily obchodování, které by mohlo 1. ohrozit tohoto obchodníka s cennými papíry, 2. vést nebo přispět k narušení řádného fungování trhu, 3. být v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zneužívání trhu52), nebo 4. být v rozporu s pravidly obchodního systému. (2) Přímý elektronický přístup, který není v souladu s požadavky odstavce 1, se zakazuje. (3) Obchodník s cennými papíry, který poskytuje přímý elektronický přístup k obchodnímu systému, odpovídá za zajištění toho, aby zákazníci využívající tuto službu dodržovali a) požadavky tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících a přímo použitelných předpisů Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích2) a b) pravidla obchodního systému. (4) Obchodník s cennými papíry, který poskytuje přímý elektronický přístup k obchodnímu systému, sleduje obchody zákazníků využívajících tuto službu a vyhodnocuje, zda nedochází a) k porušování pravidel obchodního systému, b) ke vzniku mimořádné situace na trhu a c) k jednání, které může svědčit o zneužívání trhu a má být jako takové ohlášeno České národní bance nebo jinému orgánu dohledu členského státu Evropské unie. (5) Obchodník s cennými papíry, který poskytuje přímý elektronický přístup k obchodnímu systému, musí mít s každým zákazníkem, kterému poskytuje přímý elektronický přístup, uzavřenu písemnou dohodu, která vymezuje základní práva a povinnosti vyplývající z poskytování této služby a na jejímž základě zůstává obchodník s cennými papíry odpovědný v souladu s požadavky podle tohoto zákona. § 17h Povinnosti vůči orgánům dohledu ve vztahu k přímému elektronickému přístupu (1) Obchodník s cennými papíry, který poskytuje přímý elektronický přístup k obchodnímu systému, oznámí České národní bance a orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, který udělil povolení provozovateli obchodního systému, k němuž tento obchodník s cennými papíry umožňuje přímý elektronický přístup, že poskytuje přímý elektronický přístup k tomuto obchodnímu systému, a to bez zbytečného odkladu po zahájení výkonu této činnosti. (2) Obchodník s cennými papíry, který poskytuje přímý elektronický přístup k obchodnímu systému, poskytne nebo pravidelně poskytuje na žádost České národní bance a) popis systémů a kontrol uvedených v § 17g odst. 1 a b) důkazy o uplatňování systémů a kontrol uvedených v § 17g odst. 1. (3) Česká národní banka poskytne bez zbytečného odkladu informace získané podle odstavce 2 na vyžádání orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, který udělil povolení provozovateli obchodního systému, k němuž dotčený obchodník s cennými papíry poskytuje přímý elektronický přístup. (4) Obchodník s cennými papíry, který poskytuje přímý elektronický přístup k obchodnímu systému, zajistí, aby o záležitostech uvedených v § 17g a v odstavcích 1 a 2 byly vedeny záznamy dostatečné k tomu, aby na jejich základě mohla Česká národní banka sledovat dodržování požadavků plynoucích z tohoto zákona. § 17i Služby clearingu a související organizační požadavky (1) Obchodník s cennými papíry, který jako všeobecný člen clearingového systému nabízí službu clearingu jiným osobám, a) zavede, udržuje a uplatňuje účinné systémy a kontroly k zajištění toho, aby se služby clearingu vztahovaly pouze na osoby, které jsou vhodné a splňují jasná kritéria, a b) vyžaduje, aby tyto jiné osoby splňovaly vhodné požadavky za účelem snížení svých rizik a rizik pro trh. (2) Obchodník s cennými papíry, který jako všeobecný člen clearingového systému nabízí službu clearingu jiným osobám, musí mít s každým zákazníkem, kterému poskytuje služby clearingu, uzavřenu závaznou písemnou dohodu, která vymezuje základní práva a povinnosti vyplývající z poskytování této služby. § 17j Pro osobu podle § 4b odst. 1 písm. a), e), i) nebo j), která je účastníkem evropského regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému, se § 17c až 17i použijí obdobně.“. 171. V § 19 odst. 1 větě první se za slova „K fúzi obchodníka s cennými papíry“ vkládá čárka a slova „akcionáři nebo“ se zrušují. 172. V § 19 odstavec 2 zní: „(2) Žádost podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky.“. 173. V § 19 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Žádost o povolení podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady nezbytné pro posouzení důsledků fúze, rozdělení, změny právní formy nebo převodu obchodního jmění. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení podle odstavce 1, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 1, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 5 a 6. 174. V § 20 odst. 1 se slova „obchodního závodu nebo části obchodního závodu obchodníka s cennými papíry, smlouvy o zastavení obchodního závodu nebo části obchodního závodu obchodníka s cennými papíry nebo smlouvy o pachtu obchodního závodu nebo části obchodního závodu obchodníka s cennými papíry“ nahrazují slovy „, zastavení nebo o pachtu obchodního závodu obchodníka s cennými papíry nebo části takového obchodního závodu, která by znamenala podstatnou změnu v činnosti obchodníka cennými papíry,“. 175. V § 20 odstavec 2 zní: „(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky.“. 176. V § 20 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Žádost o povolení podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady nezbytné pro posouzení důsledků převodu, zastavení nebo pachtu obchodního závodu obchodníka s cennými papíry nebo jeho části. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení podle odstavce 1, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 177. V § 20 odst. 5 se slova „odstavců 1 až 2 se nepoužijí“ nahrazují slovy „odstavce 1 se nepoužije“. 178. V § 24 odst. 5 úvodní části ustanovení se čárka za slovem „bank“ zrušuje a za slovo „služby“ se vkládá čárka. 179. V § 24 odst. 5 písm. b) se slova „§ 16 odst. 2 písm. a) až d), odst. 3 písm. a),“ nahrazují slovy „§ 16 odst. 3 a § 16 odst. 4 písm. a) až c) a uveřejňuje údaje“, slova „a podle § 16c“ se zrušují a slova „§ 16 odst. 2 písm. b) až d), podle § 16b“ se nahrazují slovy „§ 16 odst. 3 a § 16b“. 180. V § 24 odst. 5 písmeno c) zní: „c) poskytuje investiční služby s odbornou péčí obdobně podle § 15 odst. 1; pro zákazníky této zahraniční osoby se § 2a až 2d použijí obdobně,“. 181. V § 24 odst. 5 písm. d) se slova „pro hlášení obchodů stanovené v § 15t,“ nahrazují slovy „stanovené v čl. 14 až 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 a“. 182. V § 24 odst. 5 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 183. V § 24a odst. 1 se slova „podle § 4 odst. 2 písm. g)“ nahrazují textem „h)“. 184. Nadpis § 26 se nahrazuje nadpisem „Informační povinnost ve vztahu k Evropskému orgánu pro bankovnictví“. 185. V § 26 se odstavce 1 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 5. 186. V části druhé se nadpis hlavy IV nahrazuje nadpisem „POSKYTOVÁNÍ HLAVNÍCH INVESTIČNÍCH SLUŽEB V ČESKÉ REPUBLICE ZAHRANIČNÍ OSOBOU SE SÍDLEM NEBO SKUTEČNÝM SÍDLEM VE STÁTĚ, KTERÝ NENÍ ČLENSKÝM STÁTEM EVROPSKÉ UNIE“. 187. § 28 zní: „§ 28 (1) Nejde-li o zahraniční osobu registrovanou Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)32) (dále jen „Evropský orgán pro cenné papíry a trhy“) v registru vedeném podle čl. 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, může zahraniční osoba se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, poskytovat hlavní a doplňkové investiční služby v České republice pouze prostřednictvím pobočky na základě povolení uděleného Českou národní bankou. (2) Odstavec 1 se nepoužije na poskytování investiční služby zákazníkovi, který o toto poskytování požádal z vlastního podnětu. To neopravňuje zahraniční osobu podle odstavce 1 k nabízení dalších produktů nebo služeb tomuto zákazníkovi.“. 188. V části druhé hlavě IV se za § 28 vkládají nové § 28a a 28b, které znějí: „§ 28a (1) Česká národní banka udělí povolení k poskytování investičních služeb prostřednictvím pobočky na žádost zahraniční osoby podle § 28 odst. 1, jestliže jsou splněny tyto podmínky: a) sídlo a skutečné sídlo této osoby je ve stejném státě, b) tato osoba je důvěryhodná, c) finanční prostředky, které má nebo bude mít tato pobočka k dispozici, mají průhledný a nezávadný původ a tato pobočka má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti k dispozici finanční prostředky ve výši, která umožňuje řádné poskytování investičních služeb v České republice prostřednictvím této pobočky, d) kvalifikovanou účast na této osobě mají pouze osoby, které jsou důvěryhodné a nevznikají v této souvislosti důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo, e) úzké propojení této osoby s jinou osobou nebrání ani nebude bránit účinnému výkonu dohledu podle tohoto zákona; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád takového státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu podle tohoto zákona, f) plán obchodní činnosti této pobočky 1. vymezuje a pokrývá plánovaný rozsah činnosti této pobočky, 2. je podložený reálnými ekonomickými propočty a 3. vymezuje činnosti, jejichž výkonem hodlá pověřit jiného, včetně informací o tom, zda a v jakém rozsahu hodlá využívat pracovníky, investiční zprostředkovatele a vázané zástupce, g) tato pobočka má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti v rozsahu, v jakém hodlá poskytovat investiční služby v České republice, věcné, personální a organizační předpoklady pro toto poskytování investičních služeb umožňující naplnění jejího plánu obchodní činnosti a plnění povinností podle tohoto zákona, zejména v oblasti pravidel jednání se zákazníky a pravidel řádného a obezřetného poskytování investičních služeb, včetně 1. organizačního uspořádání, 2. kontroly osob, pomocí kterých bude vykonávat svou činnost, a 3. zajišťování důvěryhodnosti a nezbytných odborných znalostí, dovedností a zkušeností osob, pomocí kterých bude vykonávat svou činnost, h) osoba ve vedení této pobočky splňuje obdobně požadavky podle § 10, s výjimkou § 10 odst. 1, i) tato osoba splňuje požadavky § 133, j) tato osoba má povolení k poskytování investičních služeb, které hodlá poskytovat v České republice prostřednictvím této pobočky, udělené orgánem dohledu státu, ve kterém má tato osoba sídlo a skutečné sídlo, k) poskytování investičních služeb touto osobou podléhá dohledu orgánu dohledu podle písmene j), přičemž se zohlední doporučení Finančního akčního výboru Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, l) Česká národní banka a orgán dohledu podle písmene j) se dohodly na výměně informací nezbytných k výkonu dohledu podle tohoto zákona, m) stát podle písmene a) má s Českou republikou uzavřenou dohodu, která odpovídá zásadám uvedeným v článku 26 Modelové daňové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o příjmech a majetku a která zajišťuje výměnu informací v daňových záležitostech, n) jde-li o povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. f), 1. pravidla obchodování v mnohostranném obchodním systému splňují požadavky podle § 69 odst. 2 písm. a), 2. pravidla přístupu do mnohostranného obchodního systému splňují požadavky podle § 69 odst. 2 písm. b) a 3. pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému splňují požadavky podle § 69 odst. 2 písm. c), a o) jde-li o povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. g), 1. pravidla obchodování v organizovaném obchodním systému splňují požadavky podle § 73f odst. 1 písm. a), 2. pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v organizovaném obchodním systému splňují požadavky podle § 73f odst. 1 písm. c), 3. pravidla přístupu do organizovaného obchodního systému splňují požadavky podle § 73f odst. 1 písm. d), 4. je podrobně vysvětleno, proč organizovaný obchodní systém nebude odpovídat regulovanému trhu, mnohostrannému obchodnímu systému ani systematickému internalizátorovi, a nemůže jako takový fungovat, 5. je podrobně popsán způsob uplatňování vlastní úvahy při provozování organizovaného obchodního systému, zejména kdy může být pokyn zadaný v rámci organizovaného obchodního systému zrušen a kdy a jakým způsobem budou 2 nebo více pokynů zákazníků v organizovaném obchodním systému spárovány, a 6. je vysvětleno obchodování párováním pokynů na vlastní účet. (2) Žádost podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. (3) Žádost podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 1. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 1, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. (5) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 6 měsíců ode dne, kdy jí došla žádost, která má předepsané náležitosti a netrpí vadami. (6) Ve výrokové části rozhodnutí o udělení povolení podle odstavce 1 Česká národní banka uvede, které investiční služby je zahraniční osoba podle § 28 odst. 1 oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům a zda je oprávněna přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků. Povolení musí obsahovat alespoň jednu hlavní investiční službu. § 28b (1) Zahraniční osoba podle § 28 odst. 1 trvale dodržuje požadavky podle § 28a odst. 1. (2) Zahraniční osoba podle § 28 odst. 1 oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu poté, co nastane, každou významnou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě získala povolení podle § 28a odst. 1. (3) Zahraniční osoba podle odstavce 1 dodržuje v rozsahu, v jakém poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky, obdobně povinnosti uložené tímto zákonem obchodníkovi s cennými papíry, zejména povinnosti podle § 10 odst. 2 až 7, § 10a, 12 až 14b, 15 až 17i, 69 až 73a a 73d až 73k. (4) Pro zahraniční osobu podle odstavce 1 se čl. 3 až 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 použijí obdobně.“. 189. V části druhé hlavy V a VI včetně nadpisů znějí: „HLAVA V INVESTIČNÍ ZPROSTŘEDKOVATEL § 29 Základní ustanovení (1) Investiční zprostředkovatel je osoba, která je na základě povolení k činnosti investičního zprostředkovatele uděleného Českou národní bankou oprávněna poskytovat pouze hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo e). (2) Investiční zprostředkovatel nesmí v souvislosti s poskytováním investičních služeb přijímat peněžní prostředky nebo investiční nástroje zákazníků. (3) Investiční zprostředkovatel je oprávněn poskytovat hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo e) pouze ve vztahu k a) cenným papírům kolektivního investování vydávaným fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy, b) cenným papírům kolektivního investování vydávaným fondy kvalifikovaných investorů nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy, c) dluhopisům vydaným Českou republikou, d) hypotečním zástavním listům nebo e) dluhopisům, ke kterým byl vydán prospekt nebo srovnatelný dokument. (4) Investiční zprostředkovatel může při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo e) předávat pokyny pouze obchodníkovi s cennými papíry, bance, investiční společnosti, obhospodařovateli fondu kolektivního investování nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, který tento fond obhospodařuje na základě povolení České národní banky, nebo samosprávnému fondu kolektivního investování. § 30 Požadavky na investičního zprostředkovatele (1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti investičního zprostředkovatele na žádost obchodní společnosti, nebo zakladatele obchodní společnosti přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, jestliže jsou splněny tyto podmínky: a) sídlo a skutečné sídlo této společnosti je nebo má být v České republice, b) tato společnost je důvěryhodná; to se neposuzuje, není-li ještě tato společnost zapsána v obchodním rejstříku, c) počáteční kapitál této společnosti má průhledný a nezávadný původ a nevznikají důvodné obavy, že tato společnost má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti vlastní kapitál ve výši, která umožňuje řádný výkon činnosti investičního zprostředkovatele, d) kvalifikovanou účast na této společnosti mají nebo budou mít pouze osoby, které jsou důvěryhodné a nevznikají v této souvislosti důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo že už k takovému porušení došlo, e) úzké propojení této společnosti s jinou osobou nebrání ani nebude bránit účinnému výkonu dohledu nad investičním zprostředkovatelem; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád takového státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu nad investičním zprostředkovatelem, f) plán obchodní činnosti této společnosti 1. vymezuje a pokrývá plánovaný rozsah činnosti investičního zprostředkovatele, 2. je podložený reálnými ekonomickými propočty a 3. vymezuje činnosti, jejichž výkonem hodlá pověřit jiného, včetně informací o tom, zda a v jakém rozsahu hodlá využívat zaměstnance a vázané zástupce, g) tato společnost má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti v rozsahu, v jakém hodlá vykonávat činnost investičního zprostředkovatele, věcné, personální a organizační předpoklady pro řádný výkon činnosti investičního zprostředkovatele umožňující naplnění jejího plánu obchodní činnosti a plnění povinností investičního zprostředkovatele, zejména v oblasti pravidel jednání se zákazníky a pravidel obezřetného poskytování investičních služeb, včetně 1. organizačního uspořádání, 2. kontroly osob, pomocí kterých vykonává činnost investičního zprostředkovatele, a 3. zajišťování toho, aby osoby, pomocí kterých vykonává činnost investičního zprostředkovatele, byly plně svéprávné, důvěryhodné a odborně způsobilé, h) vedoucí orgán této společnosti a jeho členové splňují požadavky podle § 10 a i) tato společnost je nebo nejpozději ke dni zahájení činnosti bude pojištěna podle § 31. (2) Česká národní banka udělí povolení k činnosti investičního zprostředkovatele na žádost fyzické osoby, jestliže jsou splněny tyto podmínky: a) bydliště, sídlo a skutečné sídlo této osoby je nebo má být v České republice, b) tato osoba je plně svéprávná, důvěryhodná a odborně způsobilá, c) plán obchodní činnosti této osoby 1. vymezuje a pokrývá plánovaný rozsah činnosti investičního zprostředkovatele, 2. je podložený reálnými ekonomickými propočty a 3. vymezuje činnosti, jejichž výkonem hodlá pověřit jiného, včetně informací o tom, zda a v jakém rozsahu hodlá využívat zaměstnance a vázané zástupce, d) tato osoba má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti v rozsahu, v jakém hodlá vykonávat činnost investičního zprostředkovatele, věcné, personální a organizační předpoklady pro řádný výkon činnosti investičního zprostředkovatele umožňující naplnění jejího plánu obchodní činnosti a plnění povinností investičního zprostředkovatele, zejména v oblasti pravidel jednání se zákazníky a pravidel obezřetného poskytování investičních služeb, včetně 1. organizačního uspořádání, zahrnujícího opatření, kterými zajistí řádné a obezřetné vedení a patřičné zohlednění zájmu zákazníků a integrity trhu, s ohledem na to, že nebude splňovat požadavek podle § 10 odst. 1, 2. kontroly osob, pomocí kterých vykonává činnost investičního zprostředkovatele, a 3. zajišťování toho, aby osoby, pomocí kterých vykonává činnost investičního zprostředkovatele, byly plně svéprávné, důvěryhodné a odborně způsobilé, e) tato osoba je nebo nejpozději ke dni zahájení činnosti bude pojištěna podle § 31, f) tato osoba má zřízenu datovou schránku a g) tato osoba není členem vedoucího orgánu osoby podle § 29 odst. 4. (3) Investiční zprostředkovatel trvale dodržuje podmínky podle odstavce 1 nebo 2. (4) Investiční zprostředkovatel oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu poté, co nastane, každou významnou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě získal povolení k činnosti. (5) Investiční zprostředkovatel informuje Českou národní banku o a) druzích a rozsahu poskytnutých služeb, b) všech přijatých a předaných pokynech, c) finanční situaci a výsledcích hospodaření. (6) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti, formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty plnění informační povinnosti podle odstavce 5. § 30a Řízení o žádosti (1) Žádost podle § 30 odst. 1 a 2 lze podat pouze elektronicky. (2) Žádost podle § 30 odst. 1 a 2 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady prokazující splnění podmínek podle § 30 odst. 1 nebo 2. (3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle § 30 odst. 1 nebo 2, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. (4) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle § 30 odst. 1 a 2 do 3 měsíců ode dne podání žádosti, která má předepsané náležitosti a netrpí vadami. Je-li to z hlediska náležitého posouzení žádosti nezbytné, může Česká národní banka usnesením tuto lhůtu prodloužit až o 3 měsíce. (5) Ve výrokové části rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investičního zprostředkovatele Česká národní banka uvede, které hlavní investiční služby je investiční zprostředkovatel oprávněn poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům. § 30b Trvání povolení k činnosti investičního zprostředkovatele (1) Povolení k činnosti investičního zprostředkovatele trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o udělení tohoto povolení. (2) Povolení k činnosti investičního zprostředkovatele se prodlužuje vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní banka potvrdí investičnímu zprostředkovateli zaplacení správního poplatku bez zbytečného odkladu. (3) Způsob zaplacení správního poplatku uveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Povolení k činnosti investičního zprostředkovatele zaniká uplynutím doby trvání povolení podle odstavce 1, nedojde-li k prodloužení podle odstavce 2. § 30c Přičitatelnost protiprávního činu investičního zprostředkovatele a vázaného zástupce investičního zprostředkovatele (1) Protiprávní čin, kterého se investiční zprostředkovatel dopustil vůči zákazníkovi při své činnosti, zavazuje investičního zprostředkovatele, i když jednal jménem osoby uvedené v § 29 odst. 4; pokud však osoba uvedená v § 29 odst. 4 investičního zprostředkovatele nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. Ustanovení § 2914 občanského zákoníku se nepoužije. (2) Protiprávní čin, kterého se vázaný zástupce investičního zprostředkovatele dopustil vůči zákazníkovi při své činnosti, zavazuje investičního zprostředkovatele, i když vázaný zástupce jednal jménem osoby uvedené v § 29 odst. 4; pokud však osoba uvedená v § 29 odst. 4 investičního zprostředkovatele nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody. Ustanovení § 2914 občanského zákoníku se nepoužije. § 31 Povinné pojištění investičního zprostředkovatele Investiční zprostředkovatel musí být po celou dobu své činnosti pojištěn pro případ povinnosti nahradit zákazníkovi škodu způsobenou porušením některé z povinností investičního zprostředkovatele stanovených tímto zákonem a) s limitem pojistného plnění nejméně 13 500 000 Kč na každou pojistnou událost a nejméně 20 250 000 Kč v případě souběhu více pojistných událostí v jednom kalendářním roce a b) se spoluúčastí pojištěného na náhradě vzniklé škody, byla-li v pojistné smlouvě ujednána, ne vyšší než 10 % z částky, kterou je pojištěný povinen nahradit. § 32 Obdobné plnění povinností obchodníka s cennými papíry (1) Pro investičního zprostředkovatele se § 10 a 10a použijí obdobně, s výjimkou § 10 odst. 4 písm. c) a § 10 odst. 5 a 6, které se nepoužijí. (2) Investiční zprostředkovatel vykonává činnost řádně a obezřetně. K zajištění obezřetného výkonu činnosti investiční zprostředkovatel zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém. Pro řídicí a kontrolní systém investičního zprostředkovatele se § 12a použije obdobně, s výjimkou § 12a odst. 1 písm. d) bodu 3, písm. l), n) a p), které se nepoužijí. Ve vztahu k § 12a odst. 1 písm. c) zohledňuje investiční zprostředkovatel operační riziko; ostatní rizika zohledňuje jen tehdy, mají-li významný dopad na jeho činnost. (3) Pro investičního zprostředkovatele se § 12bb použije obdobně. (4) Investiční zprostředkovatel vede v elektronické podobě evidenci přijatých a předaných pokynů týkajících se investičních nástrojů a evidenci smluv týkajících se poskytovaných investičních služeb. Investiční zprostředkovatel rovněž uchovává záznamy a dokumenty obdobně podle § 17, a to včetně záznamů vedených v evidenci podle věty první. Investiční zprostředkovatel je pro tyto účely oprávněn vést rodná čísla zákazníků. (5) Investiční zprostředkovatel může být při jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb zastoupen pouze svým pracovníkem nebo svým vázaným zástupcem. Pro investičního zprostředkovatele se § 14, § 14a odst. 2 a § 14b použijí obdobně. (6) Investiční zprostředkovatel poskytuje investiční služby s odbornou péčí. Poskytování investičních služeb investičním zprostředkovatelem s odbornou péčí zejména znamená, že investiční zprostředkovatel jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníků. Pro investičního zprostředkovatele se použijí obdobně ustanovení hlavy II dílu 3 oddílu 5 upravující jednání se zákazníky, s výjimkou § 15 odst. 1 a 2, § 15b a § 15l až 15r. Pro účely § 2a odst. 3, § 2b, 2c a 2d se na investičního zprostředkovatele hledí, jako by byl obchodníkem s cennými papíry. (7) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a způsob vedení evidence podle odstavce 4. HLAVA VI VÁZANÝ ZÁSTUPCE § 32a Základní ustanovení (1) Vázaným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn na základě zápisu do seznamu podle § 32c odst. 4 pro zastoupeného a) zařídit, a popřípadě i uzavřít, obchody týkající se hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo h), pokud je zastoupený k jejich poskytování oprávněn, b) poskytovat investiční službu uvedenou v § 4 odst. 2 písm. e), nebo c) propagovat investiční služby, které je zastoupený oprávněn poskytovat. (2) Vázaný zástupce vykonává činnosti podle odstavce 1 výhradně pro jednoho zastoupeného na základě smlouvy uzavřené v písemné formě. (3) Zastoupeným může být pouze a) obchodník s cennými papíry, b) investiční zprostředkovatel, c) investiční společnost, která má povolení k výkonu některé z činností uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) až f) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, pro jiného, nebo d) zahraniční osoba, která poskytuje investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky. § 32b Ukončení zastoupení (1) Zastoupený je povinen okamžitě vypovědět závazek ze smlouvy podle § 32a odst. 2, zjistí-li, že vázaný zástupce nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro činnost vázaného zástupce a nelze-li zjednat bez zbytečného odkladu nápravu; doručením výpovědi vázanému zástupci tento závazek zaniká. (2) Vázaný zástupce je povinen okamžitě vypovědět závazek ze smlouvy podle § 32a odst. 2, přestane-li splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro činnost vázaného zástupce a nelze-li zjednat bez zbytečného odkladu nápravu; doručením výpovědi zastoupenému tento závazek zaniká. Do zjednání nápravy nesmí vázaný zástupce vykonávat činnosti podle § 32a odst. 1. (3) Zastoupený je povinen oznámit bez zbytečného odkladu České národní bance, že závazek ze smlouvy podle § 32a odst. 2 zanikl. § 32c Zápis do seznamu (1) Česká národní banka na základě oznámení podle § 32d podaného zastoupeným zapíše do seznamu podle odstavce 4 vázaného zástupce, jestliže a) ten, kdo hodlá vykonávat činnost vázaného zástupce, není některou z osob uvedených v § 32a odst. 3, pracovníkem ani vázaným zástupcem některé z osob uvedených v § 32a odst. 3, ani osobou s kvalifikovanou účastí na některé z osob uvedených v § 32a odst. 3 a b) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osob uvedených v oznámení v příslušném základním registru. (2) Česká národní banka zapíše vázaného zástupce do seznamu podle odstavce 4 neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení. (3) O zápisu vázaného zástupce do seznamu podle odstavce 4 nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje zastoupeného; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí. (4) Do seznamu vázaných zástupců osob uvedených v § 32a odst. 3 se u vázaného zástupce zapisují tyto údaje včetně jejich změn: a) údaje o osobě vázaného zástupce s výjimkou rodného čísla, b) údaje o osobě zastoupeného s výjimkou rodného čísla, c) činnosti uvedené v § 32a odst. 1, které je oprávněn vykonávat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům, d) datum vzniku oprávnění k činnosti a doba trvání oprávnění k činnosti, e) datum zániku oprávnění k činnosti a jeho důvod, f) přehled o pravomocně uložených pokutách a vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankou, g) datum nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku a h) datum vstupu právnické osoby do likvidace. (5) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do seznamu podle odstavce 4, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 4 písm. g) a h). § 32d Oznámení vázaného zástupce (1) Zastoupený může oznámit jako vázaného zástupce pouze osobu, která má bydliště nebo sídlo i skutečné sídlo na území České republiky. (2) Oznámení podle odstavce 1 může zastoupený podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. (3) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též a) údaje o osobě toho, kdo hodlá vykonávat činnost vázaného zástupce, b) údaje o splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro výkon činnosti vázaného zástupce a c) činnosti uvedené v § 32a odst. 1, které má být vázaný zástupce oprávněn vykonávat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům. § 32e Uchovávání dokumentů Dokumenty prokazující splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro činnost vázaného zástupce uchovává zastoupený po dobu trvání zápisu v seznamu podle § 32c odst. 4 a nejméně po dobu 5 let ode dne jeho zrušení. § 32f Změna údajů zapsaných v seznamu (1) Zastoupený ohledně údajů týkajících se jeho vázaného zástupce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů, které jsou o nich zapsány v seznamu podle § 32c odst. 4, a dále změnu údajů o a) splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro výkon činnosti vázaného zástupce, b) rozhodnutí o úpadku, nebo c) vstupu do likvidace. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na změny údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje. (3) Oznámení podle odstavce 1 se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. K oznámení se připojí doklady prokazující skutečnosti v něm obsažené. (4) Změny údajů vedených v seznamu podle § 32c odst. 4 je Česká národní banka povinna provést do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděla, pokud změna není důvodem k odnětí oprávnění k činnosti vázaného zástupce. § 32g Vznik a trvání oprávnění k činnosti vázaného zástupce (1) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce vzniká zápisem vázaného zástupce do seznamu podle § 32c odst. 4. (2) V případě, že bude osoba oznámená jako vázaný zástupce více zastoupenými, bude Českou národní bankou zapsána do seznamu pro prvního zastoupeného, který ji oznámil. (3) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl proveden zápis do seznamu. (4) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce se prodlužuje vždy o dalších 12 měsíců zaplacením správního poplatku. Česká národní banka potvrdí zastoupenému zaplacení správního poplatku bez zbytečného odkladu. (5) Zastoupený současně se zaplacením správního poplatku oznámí České národní bance prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů, kterým osobám se má oprávnění na základě zaplaceného správního poplatku prodloužit. (6) Způsob zaplacení správního poplatku uveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 32h Zánik oprávnění k činnosti (1) Oprávnění k činnosti vázaného zástupce zaniká a) smrtí fyzické osoby, b) zánikem právnické osoby, c) oznámením o ukončení činnosti vázaného zástupce, d) zánikem závazku podle § 32a odst. 2 mezi vázaným zástupcem a zastoupeným, e) zánikem všech oprávnění k činnosti zastoupeného podle tohoto zákona, kterých se zastoupení týká, f) uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 32g odst. 4, nebo g) odnětím. (2) Vázaný zástupce podává oznámení podle odstavce 1 písm. c) prostřednictvím zastoupeného. Neposkytne-li mu zastoupený potřebnou součinnost, může vázaný zástupce podat oznámení samostatně. (3) Oznámení podle odstavce 1 písm. c) se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. § 32i Odnětí oprávnění k činnosti vázaného zástupce (1) Česká národní banka může odejmout oprávnění k činnosti vázaného zástupce, jestliže a) vázaný zástupce přestane splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon činnosti vázaného zástupce, b) uložené opatření k nápravě nevedlo k nápravě, c) vázaný zástupce opakovaně nebo závažně poruší povinnost stanovenou tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích2), d) vázaný zástupce poruší podmínku nebo povinnost stanovenou ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo e) vázaný zástupce byl zapsán do seznamu podle § 32c odst. 4 na základě nepravdivých nebo zavádějících údajů. (2) Účastníkem řízení o odnětí oprávnění k činnosti vázaného zástupce je vázaný zástupce a zastoupený. (3) O odnětí oprávnění k činnosti vázaného zástupce může Česká národní banka vhodným způsobem informovat veřejnost, a to po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k činnosti odňato. § 32j Zastoupení vázaného zástupce Vázaný zástupce může být při jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb zastoupen pouze svým pracovníkem. § 32k Povinnosti zastoupeného Zastoupený zajistí, že vázaný zástupce a) splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon činnosti vázaného zástupce, včetně podmínky stanovené v § 14a odst. 2, b) nepřijímá peněžní prostředky ani investiční nástroje zákazníků, c) při výkonu činností uvedených v § 32a odst. 1 sděluje zákazníkům a potenciálním zákazníkům údaje o osobě zastoupeného, d) při výkonu činností uvedených v § 32a odst. 1 sděluje zákazníkům a potenciálním zákazníkům informaci o činnostech uvedených v § 32a odst. 1, které je oprávněn vykonávat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům, e) nevykonává činnosti uvedené v § 32a odst. 1 způsobem, který ohrožuje dodržování právních povinností zastoupeného, zejména povinnosti podle § 15 odst. 1, f) nevykonává jiné činnosti než činnosti uvedené v § 32a odst. 1 způsobem, který ohrožuje řádný výkon činností uvedených v § 32a odst. 1.“. 190. Nadpis části páté se nahrazuje nadpisem „OBCHODNÍ SYSTÉMY“. 191. V § 37 odst. 1 se slova „organizuje regulovaný trh na základě povolení České národní banky“ nahrazují slovy „je na základě povolení uděleného Českou národní bankou oprávněna organizovat regulovaný trh“. 192. § 38 včetně nadpisu zní: „§ 38 Požadavky na organizátora regulovaného trhu (1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu na žádost obchodní společnosti, nebo zakladatele obchodní společnosti přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, jestliže jsou splněny tyto podmínky: a) tato společnost má nebo bude mít právní formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, b) sídlo a skutečné sídlo této společnosti je nebo má být v České republice, c) tato společnost je důvěryhodná; to se neposuzuje, není-li ještě tato společnost zapsána v obchodním rejstříku, d) počáteční kapitál této společnosti v minimální výši odpovídající alespoň částce 730 000 EUR má průhledný a nezávadný původ, a tato společnost má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti vlastní kapitál ve výši, která umožňuje řádný výkon činnosti organizátora regulovaného trhu, e) kvalifikovanou účast na této společnosti mají nebo budou mít pouze osoby vhodné z hlediska řádného a obezřetného vedení organizátora regulovaného trhu, f) úzké propojení této společnosti s jinou osobou nebrání ani nebude bránit účinnému výkonu dohledu nad organizátorem regulovaného trhu; při úzkém propojení s osobou, která má sídlo nebo skutečné sídlo ve státě, který není členským státem Evropské unie, nesmějí právní řád takového státu a způsob jeho uplatňování včetně vymahatelnosti práva bránit účinnému výkonu dohledu nad organizátorem regulovaného trhu, g) plán obchodní činnosti této společnosti 1. vymezuje a pokrývá plánovaný rozsah činnosti organizátora regulovaného trhu, 2. je podložený reálnými ekonomickými propočty a 3. vymezuje činnosti, jejichž výkonem hodlá pověřit jiného, včetně informací o tom, zda hodlá využívat pracovníky, h) pravidla obchodování na regulovaném trhu splňují požadavky podle § 62, pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu splňují požadavky podle § 56 a pravidla přístupu na regulovaný trh splňují požadavky podle § 63, i) tato společnost má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti v rozsahu, v jakém hodlá vykonávat činnost organizátora regulovaného trhu, věcné, personální a organizační předpoklady pro řádný výkon činnosti organizátora regulovaného trhu umožňující naplnění jejího plánu obchodní činnosti a předložených pravidel obchodování v obchodním systému, pravidel pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v obchodním systému a pravidel přístupu do obchodního systému a plnění povinností organizátora regulovaného trhu, včetně 1. organizačního uspořádání, 2. kontroly osob, pomocí kterých vykonává činnost organizátora regulovaného trhu, a 3. zajišťování toho, aby osoby, pomocí kterých vykonává činnost organizátora regulovaného trhu, byly plně svéprávné, důvěryhodné a měly nezbytné znalosti, dovednosti a zkušenosti, j) jde-li se o společnost s ručením omezeným, má zřízenu dozorčí radu a tato dozorčí rada má takovou působnost a oprávnění jako dozorčí rada akciové společnosti podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, k) vedoucí orgán této společnosti a jeho členové splňují požadavky podle § 10, l) jde-li o povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. f), 1. pravidla obchodování v mnohostranném obchodním systému splňují požadavky podle § 69 odst. 2 písm. a), 2. pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému splňují požadavky podle § 69 odst. 2 písm. c) a 3. pravidla přístupu do mnohostranného obchodního systému splňují požadavky podle § 69 odst. 2 písm. d), a m) jde-li o povolení k poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. g), 1. pravidla obchodování v organizovaném obchodním systému splňují požadavky podle § 73f odst. 1 písm. a), 2. pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v organizovaném obchodním systému splňují požadavky podle § 73f odst. 1 písm. c), 3. pravidla přístupu do organizovaného obchodního systému splňují požadavky podle § 73f odst. 1 písm. d), 4. je podrobně vysvětleno, proč organizovaný obchodní systém nebude odpovídat regulovanému trhu, mnohostrannému obchodnímu systému ani systematickému internalizátorovi, a nemůže jako takový fungovat, 5. je podrobně popsán způsob uplatňování vlastní úvahy při provozování organizovaného obchodního systému, zejména kdy může být pokyn zadaný v rámci organizovaného obchodního systému zrušen a kdy a jakým způsobem budou 2 nebo více pokynů zákazníků v organizovaném obchodním systému spárovány, a 6. je vysvětleno obchodování párováním pokynů na vlastní účet. (2) Žádost podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. (3) Žádost podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 1. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh prokazujících splnění podmínek podle odstavce 1, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. (5) Ve výrokové části povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu Česká národní banka uvede, zda je organizátor regulovaného trhu oprávněn provozovat mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém a případně, že je organizátor regulovaného trhu oprávněn poskytovat službu hlášení údajů a kterou ze služeb hlášení údajů je oprávněn poskytovat. (6) Organizátor regulovaného trhu trvale dodržuje požadavky podle odstavce 1. (7) Organizátor regulovaného trhu oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu poté, co nastane, každou významnou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě získal povolení k činnosti. (8) Pro organizátora regulovaného trhu se § 10 a 10a použijí obdobně.“. 193. V § 39 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „podle jiného právního předpisu“. 194. V § 39 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo organizovaného obchodního systému“. 195. V § 39 odstavec 5 zní: „(5) Žádost o registraci další podnikatelské činnosti organizátora regulovaného trhu lze podat pouze elektronicky.“. 196. V § 39 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí: „(6) Žádost podle odstavce 5 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady prokazující splnění podmínek stanovených v odstavci 2. (7) Podrobnosti náležitostí žádosti podle odstavce 5, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 8 až 10. 197. V § 39 se odstavec 10 zrušuje. 198. V § 40 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 199. V § 41 odst. 1 se slova „je povinen poskytovat služby s odbornou péčí a v souladu s pravidly obchodování, pravidly pro přijímání investičních nástrojů k obchodování a pravidly přístupu“ nahrazují slovy „organizuje regulovaný trh s odbornou péčí“. 200. V § 41 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro organizátora regulovaného trhu, který provozuje mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, se § 15 odst. 1 použije obdobně.“. 201. V § 41 odst. 2 se slova „Vynaložení odborné péče především“ nahrazují slovy „Organizování regulovaného trhu s odbornou péčí zejména“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a postupuje v souladu s pravidly obchodování, pravidly pro přijímání investičních nástrojů k obchodování a pravidly přístupu“. 202. V § 41 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Organizátor regulovaného trhu nesmí na evropském regulovaném trhu, který organizuje, a) provést pokyn účastníka tohoto trhu s využitím vlastního majetku ani b) obchodovat párováním pokynů na vlastní účet.“. 203. § 43 včetně nadpisu zní: „§ 43 Výbor pro jmenování Organizátor regulovaného trhu, který je významný z hlediska velikosti, vnitřní organizace a povahy, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí výbor pro jmenování obdobně podle § 12g.“. 204. V § 44 odst. 2 větě první se za slovo „systém“ vkládají slova „nebo organizovaný obchodní systém“. 205. V § 45 odst. 1 se slova „k rozdělení organizátora regulovaného trhu,“ a slova „akcionáře nebo“ zrušují. 206. V § 45 odstavec 2 zní: „(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky.“. 207. V § 45 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Žádost o povolení podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady nezbytné pro posouzení důsledků fúze, změny právní formy nebo převodu obchodního jmění. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení podle odstavce 1, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5. 208. V § 46 odst. 1 se slova „obchodního závodu organizátora regulovaného trhu nebo jeho části, smlouvy o zastavení obchodního závodu organizátora regulovaného trhu nebo jeho části anebo smlouvy o pachtu obchodního závodu organizátora regulovaného trhu nebo jeho části“ nahrazují slovy „, zastavení nebo o pachtu obchodního závodu organizátora regulovaného trhu nebo části takového obchodního závodu, která by znamenala podstatnou změnu v činnosti organizátora regulovaného trhu,“. 209. V § 46 odstavec 2 zní: „(2) Žádost o povolení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky.“. 210. V § 46 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Žádost o povolení podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady nezbytné pro posouzení důsledků převodu, zastavení nebo pachtu obchodního závodu organizátora regulovaného trhu nebo jeho části. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti o povolení podle odstavce 1, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 211. V § 47 odstavec 1 zní: „(1) K nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na organizátorovi regulovaného trhu nebo k ovládnutí organizátora regulovaného trhu je nutný souhlas České národní banky. Pro udělení tohoto souhlasu a pro žádost o tento souhlas se § 10b až 10d použijí obdobně.“. 212. V § 47 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Podrobnosti náležitostí žádosti o udělení souhlasu podle odstavce 1, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. 213. V § 48 odst. 1 písm. i) bodě 3 se text „120c, 123 a § 125 odst. 1 a 3“ nahrazuje textem „120c a 123“. 214. V § 48 odst. 1 písm. i) bodě 4 se slovo „finančního“ nahrazuje slovem „investičního“ a text „56 odst. 8“ se nahrazuje textem „121b“. 215. V § 48 odst. 1 písm. i) se doplňuje bod 5, který zní: „5. nedochází k jednání, které může být považováno za jednání zakázané přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zneužívání trhu52),“. 216. V § 48 odst. 1 písm. j) se za slova „regulovaném trhu“ vkládají slova „včetně zrušení pokynů“ a slova „využití vnitřní informace nebo za manipulaci s trhem“ se nahrazují slovy „jednání zakázané přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zneužívání trhu52)“. 217. V § 48 odst. 1 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) kontrolovat a vynucovat dodržování závazků ze smluv podle § 50g odst. 1 obchodníky s cennými papíry,“. Dosavadní písmena l) a m) se označují jako písmena m) a n). 218. V § 48 odstavec 2 zní: „(2) Organizátor regulovaného trhu vykonává činnost řádně a obezřetně. K zajištění obezřetného výkonu činnosti organizátor regulovaného trhu zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém. Pro řídicí a kontrolní systém organizátora regulovaného trhu se § 12a použije obdobně.“. 219. Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní: „§ 48a Mechanismus k hlášení Organizátor regulovaného trhu zavede, udržuje a uplatňuje mechanismus k hlášení obdobně podle § 12i odst. 1.“. 220. V § 49 odst. 1 písm. b) se slova „využití vnitřní informace nebo na manipulaci s jím organizovaným regulovaným trhem“ nahrazují slovy „jednání, které může být považováno za jednání zakázané přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zneužívání trhu52)“. 221. V § 49 odst. 1 písm. d) se za text „§ 48“ vkládá text „odst. 1“. 222. V § 49 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní: „f) narušení systémů obchodování v souvislosti s určitým investičním nástrojem.“. 223. V § 49 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 224. V § 50 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: „(7) Organizátor regulovaného trhu informuje Českou národní banku o obsahu smluv podle § 50g odst. 1.“. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8. 225. Za § 50 se vkládají nové § 50a až 50g, které včetně nadpisů znějí: „§ 50a (1) Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby na jím organizovaném trhu byly zavedeny účinné systémy, postupy a opatření, jimiž se zajistí, že jeho systémy pro obchodování a) jsou odolné, b) mají dostatečnou kapacitu na to, aby mohly zpracovat velké objemy pokynů a zpráv, c) mohou zajistit řádné obchodování za velmi nepříznivých tržních podmínek, d) jsou plně testovány, aby se zajistilo, že podmínky podle písmen a) až c) jsou splněny, a e) podléhají účinným opatřením k zajištění řádného a plynulého obchodování pro případ, že dojde k jejich selhání. (2) Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby na jím organizovaném trhu byly zavedeny účinné systémy, postupy a opatření pro zamítnutí pokynů, které přesahují předem určené prahové hodnoty pro objem a cenu nebo jsou zjevně chybné. (3) Organizátor regulovaného trhu na žádost zpřístupní České národní bance údaje týkající se evidence pokynů nebo jí k této evidenci umožní přístup, aby mohla obchodování sledovat. § 50b Pozastavení a omezení obchodování na regulovaném trhu (1) Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby byl schopen na jím organizovaném trhu dočasně pozastavit nebo omezit obchodování, dojde-li na tomto nebo souvisejícím trhu během krátké doby k výraznému pohybu cen investičního nástroje, a aby byl schopen v případech zvláštního zřetele hodných provést nebo vynutit si i zrušení, změnu nebo opravu konkrétního obchodu. (2) Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby parametry pozastavení nebo omezení obchodování podle odstavce 1 byly nastaveny způsobem, který a) zohlední 1. likviditu různých kategorií a podkategorií aktiv, 2. povahu tržního modelu tohoto trhu a 3. typy účastníků tohoto trhu a b) je dostatečný k tomu, aby nedošlo k výraznému narušení řádného obchodování. (3) Organizátor regulovaného trhu oznámí vhodným způsobem České národní bance parametry pozastavení nebo omezení obchodování podle odstavce 1 a jejich podstatnou změnu. (4) Organizátor regulovaného trhu, který je pro konkrétní investiční nástroj významný z hlediska likvidity, zavede, udržuje a uplatňuje pro účely pozastavení nebo omezení obchodování podle odstavce 1 vhodné systémy a postupy k zajištění toho, aby včas vyrozuměl Českou národní banku tak, aby mohla Česká národní banka a) koordinovat další postup na celém trhu a b) určit, zda je vhodné zastavit obchodování v jiných obchodních systémech, na nichž je daný investiční nástroj obchodován, dokud se na původním trhu obchodování neobnoví. § 50c Algoritmické systémy obchodování (1) Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby na jím organizovaném trhu byly zavedeny účinné systémy, postupy a opatření s cílem zajistit, aby algoritmické systémy obchodování nemohly vytvořit podmínky obchodování narušující řádné fungování trhu nebo přispět k vytvoření takových podmínek, a vypořádat se s jakýmikoli podmínkami obchodování narušujícími řádné fungování trhu, které vycházejí z takovýchto algoritmických obchodních systémů, včetně systémů omezujících poměr mezi neprovedenými pokyny a obchody, které do systému může zanést účastník, aby se zpomalil tok pokynů v případě, že existuje riziko, že kapacita systému byla vyčerpána, a aby se omezil a prosadil minimální krok kotace, který lze na trhu provést. (2) Organizátor regulovaného trhu zajistí vytvoření podmínek pro účastníky regulovaného trhu pro náležité testování algoritmů podle § 63a. (3) Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby jeho pravidla pro služby společného umístění infrastruktury byla transparentní, spravedlivá a nediskriminační. (4) Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby byl schopen na základě označování účastníky rozlišit pokyny vytvářené algoritmickým obchodováním, různé algoritmy používané pro vytváření pokynů a osoby, které tyto pokyny vydávají. Tyto informace musí na požádání poskytnout České národní bance. § 50d Přímý elektronický přístup Organizátor regulovaného trhu, který účastníkům umožňuje přímý elektronický přístup, a) zavede na jím organizovaném trhu účinné systémy, postupy a opatření s cílem zajistit, aby tuto službu mohli poskytovat pouze účastníci, kteří jsou evropským obchodníkem s cennými papíry nebo úvěrovou institucí podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, b) zajistí, aby byla stanovena a uplatňována přiměřená kritéria vhodnosti účastníků, kterým lze takový přístup poskytnout, a že si účastník zachová odpovědnost za pokyny a obchody provedené s využitím této služby, c) zavede vhodné standardy kontrol rizik a prahových hodnot pro obchodování prostřednictvím takového přístupu, d) je schopen rozlišit pokyny nebo obchody prováděné osobou pomocí přímého elektronického přístupu od jiných pokynů nebo obchodů prováděných účastníkem a v případě potřeby je schopen tyto pokyny nebo obchody zastavit a e) zavede opatření k pozastavení nebo ukončení poskytování přímého elektronického přístupu účastníkem zákazníkovi, pokud nejsou dodržena kritéria podle písmen a) až d). § 50e Úplaty (1) Organizátor regulovaného trhu zajistí, aby struktura jeho úplat, včetně úplat za provedení, vedlejších úplat a případných slev byla transparentní, spravedlivá a nediskriminační a nepodněcovala k zadávání, změně nebo rušení pokynů nebo provádění obchodů způsobem, který přispívá ke vzniku obchodních podmínek narušujících řádné fungování trhu nebo ke zneužívání trhu. Slevy by měly být spojeny s povinností tvorby trhu k jednotlivým akciím nebo košům akcií. (2) Organizátor regulovaného trhu může upravit úplaty za zrušené pokyny v závislosti na době, po kterou byl pokyn zachován, a upravit je odlišně pro různé investiční nástroje. § 50f Kroky kotace (1) Organizátor regulovaného trhu přijme režimy kroků kotace pro obchodované akcie, depozitní poukázky, cenné papíry vydávané fondy ETF, certifikáty, jiné podobné investiční nástroje a jiné investiční nástroje uvedené v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 49 směrnice 2014/65/EU. (2) Režimy kroků kotace podle odstavce 1 musí vhodným způsobem upravovat kroky kotace pro jednotlivé investiční nástroje. Musí být nastaveny tak, aby odrážely profil likvidity daného investičního nástroje na různých trzích a průměrné rozpětí mezi nabídkou a poptávkou s ohledem na to, že je žádoucí umožnit přiměřeně stabilní ceny bez zbytečného omezení dalšího zužování rozpětí. (3) V tomto zákoně se rozumí a) certifikátem certifikát podle čl. 2 odst. 1 bodu 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, b) fondem ETF investiční fond nebo zahraniční investiční fond, je-li alespoň jeden druh jím vydávaných cenných papírů kolektivního investování obchodován průběžně během obchodního dne v alespoň jednom obchodním systému a s alespoň jedním tvůrcem trhu, který zajišťuje, aby se cena těchto cenných papírů v tomto obchodním systému významně nelišila od jejich aktuální hodnoty. § 50g (1) Obchodník s cennými papíry, který na regulovaném trhu provozuje strategii tvorby trhu, musí mít písemnou smlouvu s organizátorem regulovaného trhu. (2) Organizátor regulovaného trhu zavede, udržuje a uplatňuje postupy zajišťující, že uzavře s dostatečným počtem evropských obchodníků s cennými papíry smlouvy, které budou obsahovat povinnost, aby evropský obchodník s cennými papíry poskytoval závazné kotace odpovídající tržním podmínkám, a tak pravidelně a předvídatelně zajišťoval likviditu trhu. Organizátor regulovaného trhu plní tento požadavek přiměřeně povaze a rozsahu obchodování na jím organizovaném regulovaném trhu. (3) Smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat alespoň a) povinnosti evropského obchodníka s cennými papíry vztahující se k poskytování likvidity a případné další povinnosti vyplývající ze smlouvy podle odstavce 2 a b) odměnu ve formě slevy nebo v jiné podobě, kterou organizátor regulovaného trhu poskytuje evropskému obchodníkovi s cennými papíry za poskytování likvidity a případná další práva vyplývající ze smlouvy podle odstavce 2.“. 226. V § 51 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tím nejsou dotčena ustanovení hlav III, IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů.“. 227. Na konci § 52 se doplňuje věta „Tím nejsou dotčena ustanovení hlav III, IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012.“. 228. V § 55 odst. 2 se slova „regulovaný trh“ nahrazují slovy „trh s investičními nástroji obdobný regulovanému trhu, který je“. 229. V § 55 odst. 3 se slova „podle odstavce 1“ zrušují. 230. V § 56 odst. 2 se slova „za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10)“ včetně poznámky pod čarou č. 10 zrušují. 231. V § 56 odst. 3 se slova „za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10a)“ včetně poznámky pod čarou č. 10a zrušují. 232. V § 56 odst. 4 se text „k)“ nahrazuje textem „l)“ a slova „za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující trhy finančních nástrojů10b)“ včetně poznámky pod čarou č. 10b se zrušují. 233. Poznámky pod čarou č. 10c a 10d se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 234. V nadpisu § 59 se slova „vydaných fondem“ zrušují. 235. V § 59 odst. 1 se slova „vydaný fondem“ zrušují. 236. V § 59 odst. 2 se slova „vydaného fondem“ zrušují. 237. Nadpis § 61 se nahrazuje nadpisem „Pozastavení obchodování, obnovení obchodování a vyloučení z obchodování“. 238. V § 61 odst. 1 se slova „Organizátor regulovaného trhu pozastaví“ nahrazují slovy „Neohrozí-li to závažně zájmy investorů nebo řádné fungování trhu, pozastaví organizátor regulovaného trhu“ a slova „a pokud to závažně neohrozí zájmy investorů nebo řádné fungování trhu“ se zrušují. 239. V § 61 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Organizátor regulovaného trhu, který rozhodl podle odstavce 1, postupuje podle odstavce 1 také ve vztahu k derivátům podle § 3 odst. 1 písm. d) až k), jejichž hodnota se vztahuje k investičnímu nástroji, kterého se týká rozhodnutí podle odstavce 1, je-li to nezbytné k dosažení účelu rozhodnutí podle odstavce 1. Organizátor regulovaného trhu postupuje ve vztahu k derivátům obdobně také tehdy, je-li obnoveno obchodování s investičním nástrojem, s nímž bylo obchodování na regulovaném trhu pozastaveno.“. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3. 240. V § 61 odst. 3 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“ a věta druhá se nahrazuje větou „Stejně organizátor regulovaného trhu postupuje, pokud obnoví obchodování s investičním nástrojem, jehož obchodování bylo pozastaveno podle odstavce 1 nebo 2.“. 241. V části páté hlavě II dílu 1 se za § 63 vkládá nový § 63a, který zní: „§ 63a Účastníci regulovaného trhu mají povinnost provádět náležité testování algoritmů s cílem zajistit, aby algoritmické systémy obchodování nemohly vytvořit obchodní podmínky narušující řádné fungování trhu nebo přispět k vytvoření takových podmínek.“. 242. V části páté hlavě II se díl 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 10e, 10f, 10g a 10h zrušuje. 243. V § 69 odst. 1 se za slovo „trhu“ vkládají slova „nebo obdobnou zahraniční osobou, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb nebo organizování evropských regulovaných trhů“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo s obdobným ustanovením práva jiného členského státu Evropské unie“. 244. V § 69 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Provozovatel mnohostranného obchodního systému zavede, udržuje a uplatňuje a) transparentní pravidla obchodování v mnohostranném obchodním systému, která zajišťují spravedlivé a řádné obchodování a stanoví objektivní kritéria pro provádění pokynů, b) technická a organizační opatření zajišťující provozování organizovaného obchodního systému, včetně opatření pro případ narušení tohoto systému, c) transparentní pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v mnohostranném obchodním systému, která 1. stanoví objektivní kritéria pro určení, zda investiční nástroj může být obchodován v tomto systému, 2. mohou stanovit také informační povinnosti emitentů investičních nástrojů přijatých k obchodování v tomto systému nebo osob, které požádaly o přijetí investičního nástroje k obchodování v mnohostranném obchodním systému bez souhlasu emitenta, d) transparentní pravidla přístupu do organizovaného obchodního systému, která stanoví objektivní a nediskriminační kritéria pro tento přístup, a tato pravidla uveřejňuje na svých internetových stránkách; pro přístup do organizovaného obchodního systému se § 63 odst. 4 a 6 použijí obdobně, e) technická a organizační opatření k odhalování a řešení případných negativních dopadů na činnost mnohostranného obchodního systému nebo na jeho účastníky, které by mohly vzniknout ze střetu mezi zájmy mnohostranného obchodního systému, provozovatele mnohostranného obchodního systému nebo jeho společníků a řádným fungováním mnohostranného obchodního systému, f) opatření a postupy k řízení rizik a odhalování a zmírnění rizik, kterým je mnohostranný obchodní systém vystaven, a g) technická a organizační opatření k zajištění včasného dokončení obchodů v mnohostranném obchodním systému. (3) Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen mít k dispozici dostatečné finanční zdroje, které umožní řádné fungování mnohostranného obchodního systému, s ohledem na povahu a rozsah obchodů uzavíraných v tomto mnohostranném obchodním systému a s ohledem na rozsah a stupeň rizik, kterým je tento systém vystaven. (4) Provozovatel mnohostranného obchodního systému zajistí, aby tento systém měl alespoň 3 aktivní účastníky, kteří vstupují do smluvních vztahů s ostatními účastníky a podílejí se na tvorbě cen v tomto systému.“. 245. V § 69 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Investiční cenný papír může být přijat k obchodování v mnohostranném obchodním systému bez souhlasu emitenta pouze tehdy, pokud je již přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu.“. 246. V § 69 odst. 9 se věta druhá zrušuje. 247. V § 69 se doplňuje odstavec 10, který zní: „(10) Provozovatel mnohostranného obchodního systému poskytne České národní bance na žádost a) popis fungování tohoto mnohostranného obchodního systému, b) popis veškerých vazeb na obchodní systém nebo systematického internalizátora ve vlastnictví tohoto provozovatele, včetně popisu přímého nebo nepřímého podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, a c) seznam účastníků tohoto mnohostranného obchodního systému.“. 248. V § 70 odst. 1 se slova „zajistit řádné“ nahrazují slovy „přijmout nezbytná opatření umožňující efektivní“. 249. V § 71 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „písm. a) a zda nedochází k jednání, které může být považováno za jednání zakázané přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zneužívání trhu52)“. 250. V § 71 odst. 1 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje textem „2 písm. c)“. 251. V § 71 odst. 2 se slova „využití vnitřní informace nebo za manipulaci s trhem“ nahrazují slovy „jednání zakázané přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zneužívání trhu52)“. 252. V § 71 odst. 3 písm. b) se slova „využití vnitřní informace nebo na manipulaci s trhem“ nahrazují slovy „jednání, které může být považováno za jednání zakázané přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zneužívání trhu52)“. 253. V § 71 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) narušení systémů obchodování v souvislosti s určitým investičním nástrojem.“. 254. V § 71 odst. 5 se slova „Formu a způsob informování České národní banky podle odstavce 3 a lhůty, obsah“ nahrazují slovy „Podrobnosti, lhůty“. 255. § 72 zní: „§ 72 Provozovatel mnohostranného obchodního systému nesmí v mnohostranném obchodním systému, který provozuje, a) provést pokyn účastníka tohoto systému s využitím vlastního majetku a b) obchodovat párováním pokynů na vlastní účet.“. 256. V části páté hlavě III se za § 73 vkládá nový § 73a, který včetně nadpisu zní: „§ 73a Pozastavení obchodování, obnovení obchodování a vyloučení z obchodování Pro pozastavení obchodování s investičním nástrojem, obnovení obchodování s investičním nástrojem a vyloučení investičního nástroje z obchodování v mnohostranném obchodním systému se § 61 použije obdobně.“. 257. V části páté se za hlavu III vkládají nové hlavy IV až VI, které včetně nadpisů znějí: „HLAVA IV TRH MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ § 73b (1) Trhem malých a středních podniků je mnohostranný obchodní systém zapsaný v seznamu trhů malých a středních podniků vedeném Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie. Trhy malých a středních podniků jsou zapsány rovněž v seznamu trhů malých a středních podniků vedeném Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy. Označení „trh malých a středních podniků“ anebo srovnatelné nebo zaměnitelné označení smí být použito jen ve vztahu k trhu malých a středních podniků. (2) Česká národní banka zapíše mnohostranný obchodní systém do seznamu trhů malých a středních podniků na žádost provozovatele tohoto systému, jestliže jsou splněny tyto podmínky: a) tento provozovatel systému má sídlo nebo skutečné sídlo v České republice, b) alespoň polovina emitentů, jimiž vydávané investiční nástroje jsou přijaty k obchodování v tomto systému, jsou malé a střední podniky, c) jsou stanovena vhodná kritéria pro počáteční a průběžné přijetí investičních nástrojů vydávaných emitenty podle písmene b) k obchodování v tomto systému, d) při počátečním přijetí investičních nástrojů k obchodování v tomto systému je k dispozici dostatek uveřejněných informací, které investorům umožní učinit si informovaný úsudek o tom, zda do těchto investičních nástrojů investovat, a to v podobě buď 1. prospektu, je-li nutno jej vyhotovit pro veřejnou nabídku činěnou v souvislosti s počátečním přijetím investičního nástroje k obchodování v tomto systému, nebo 2. řádného přijímacího dokumentu, e) emitenti podle písmene b), nebo osoby jednající jejich jménem, pravidelně hlásí přiměřené finanční údaje, zejména auditorem ověřené výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy, f) emitenti podle čl. 3 odst. 1 bodu 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 uvedení v písmeni b), osoby s řídící pravomocí těchto emitentů podle čl. 3 odst. 1 bodu 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 a osoby úzce propojené s těmito emitenty podle čl. 3 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 dodržují požadavky podle tohoto nařízení, g) informace týkající se emitentů podle písmene b), které mají být povinně uveřejňovány, jsou ukládány a veřejně šířeny, a h) provozovatel tohoto systému má zavedeny, udržovány a uplatňovány účinné systémy a kontroly za účelem zabránění a odhalení zneužívání trhu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 596/2014. (3) Provozovatel mnohostranného obchodního systému, který je zapsaný v seznamu trhů malých a středních podniků vedeném Českou národní bankou, trvale dodržuje podmínky podle odstavce 2. (4) Malým a středním podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí takový emitent, který má na základě kotací na konci roku za předchozí 3 kalendářní roky průměrnou tržní kapitalizaci nižší než 200 000 000 EUR. § 73c (1) Součástí řídicího a kontrolního systému provozovatele mnohostranného obchodního systému, který je zapsaný v seznamu trhů malých a středních podniků, jsou i účinné předpisy, systémy a postupy, které zajišťují splnění předpokladů podle § 73b odst. 2 s tím, že podmínka podle § 73b odst. 2 písm. b) musí být splněna v každém kalendářním roce. (2) Je-li investiční nástroj emitenta přijat k obchodování na jednom trhu malých a středních podniků, může být obchodován na jiném trhu malých a středních podniků pouze tehdy, byl-li o tom emitent informován a nevyslovil-li s tím nesouhlas. V takovém případě se na emitenta nevztahují požadavky tohoto jiného trhu malých a středních podniků, které se na něj nevztahují na původním trhu malých a středních podniků. (3) Česká národní banka vymaže mnohostranný obchodní systém ze seznamu trhů malých a středních podniků, který vede, jestliže a) o to provozovatel tohoto systému požádá, nebo b) nejsou splněny požadavky podle § 73b odst. 2 nebo 3 nebo odstavce 1. HLAVA V ORGANIZOVANÝ OBCHODNÍ SYSTÉM Díl 1 Základní ustanovení § 73d (1) Organizovaným obchodním systémem je trh s investičními nástroji, a) který není evropským regulovaným trhem ani mnohostranným obchodním systémem, b) na kterém se obchoduje pouze s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, povolenkami na emise skleníkových plynů a deriváty, a c) který je provozován v souladu s tímto zákonem nebo s obdobnými ustanoveními práva jiného členského státu Evropské unie. (2) Provozovat organizovaný obchodní systém může jen osoba, která má povolení České národní banky nebo orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k provozování organizovaného obchodního systému. (3) Provozovatel organizovaného obchodního systému nesmí provádět pokyny zákazníků v organizovaném obchodním systému na vlastní účet nebo na účet osob, které jsou součástí téže skupiny nebo právnické osoby jako tento provozovatel. (4) Pokud k tomu dal zákazník souhlas, provozovatel organizovaného obchodního systému může být zapojen do obchodování párováním pokynů na vlastní účet s a) dluhopisy, b) strukturovanými finančními produkty, c) povolenkami na emise skleníkových plynů nebo d) deriváty, s výjimkou derivátů, u nichž byla stanovena povinnost clearingu podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012. (5) Provozovatel organizovaného obchodního systému přijme opatření, která zajistí, aby při obchodování párováním pokynů na vlastní účet podle odstavce 4 dodržoval požadavky stanovené v § 2 odst. 1 písm. w). (6) Provozovatel organizovaného obchodního systému může obchodovat na vlastní účet jinak než obchodováním párováním pokynů na vlastní účet podle odstavce 4 pouze při obchodování s veřejnoprávními dluhovými nástroji, u nichž neexistuje likvidní trh. (7) V tomto zákoně se rozumí a) likvidním trhem trh pro investiční nástroj nebo pro druh investičního nástroje, na kterém jsou průběžně připravení a ochotní kupující a prodávající s přihlédnutím ke specifické struktuře trhu konkrétního investičního nástroje nebo konkrétního druhu investičního nástroje podle těchto kritérií: 1. průměrná frekvence a objem obchodů v rozmezí tržních podmínek, s ohledem na povahu a životní cyklus produktů v rámci daného druhu investičního nástroje, 2. počet a typ účastníků trhu, včetně poměru účastníků trhu k obchodovaným nástrojům v rámci daného produktu, 3. průměrná velikost rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou, je-li k dispozici, b) veřejnoprávním dluhovým nástrojem dluhový nástroj, jehož emitentem je 1. Evropská unie, 2. členský stát Evropské unie, včetně ministerstva, vládní organizace nebo účelově založené společnosti tohoto členského státu, 3. v případě federativního nebo spolkového členského státu Evropské unie člen federace nebo spolkového státu, 4. účelově založená společnost pro několik členských států Evropské unie, 5. mezinárodní finanční instituce zřízená 2 nebo více členskými státy Evropské unie, jejímž účelem je získávat finanční prostředky a poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří jsou postiženi nebo ohroženi vážnými finančními problémy, například Evropský stabilizační mechanismus, nebo 6. Evropská investiční banka. § 73e (1) Tvůrcem trhu v organizovaném obchodním systému může být evropský obchodník s cennými papíry, který a) je odlišný od tohoto provozovatele organizovaného obchodního systému a b) nemá úzké propojení s tímto provozovatelem organizovaného obchodního systému. (2) Provozovatel organizovaného obchodního systému nesmí provádět systematickou internalizaci investičního nástroje, který je v tomto systému obchodován. (3) Provozovatel organizovaného obchodního systému zajistí, aby organizovaný obchodní systém nebyl propojen a) se systematickým internalizátorem takovým způsobem, který by umožňoval vzájemné působení pokynů v tomto systému a pokynů nebo kotací v takovém internalizátorovi, a b) s jiným organizovaným obchodním systémem takovým způsobem, který by umožňoval vzájemné působení pokynů v těchto systémech. (4) Provozovatel organizovaného obchodního systému poskytne České národní bance na žádost a) popis fungování tohoto organizovaného obchodního systému, b) popis veškerých vazeb na obchodní systémy nebo systematické internalizátory ve vlastnictví tohoto provozovatele, včetně popisu přímého nebo nepřímého podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, a c) seznam účastníků tohoto organizovaného obchodního systému. (5) Provozovatel organizovaného obchodního systému se sídlem v České republice oznámí České národní bance, ve kterém členském státě Evropské unie má v úmyslu zavést technická a organizační opatření, která umožní osobám se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie přístup do tohoto organizovaného obchodního systému. Česká národní banka oznámí na žádost orgánu dohledu tohoto členského státu Evropské unie údaje o účastnících tohoto organizovaného obchodního systému se sídlem nebo bydlištěm v tomto členském státě Evropské unie. (6) Provozovatel organizovaného obchodního systému se sídlem v jiném členském státě Evropské unie může v České republice zavést technická a organizační opatření, která umožní osobám se sídlem nebo bydlištěm v České republice přístup do tohoto organizovaného obchodního systému. Česká národní banka může požádat orgán dohledu nad provozovatelem organizovaného obchodního systému o údaje o účastnících tohoto organizovaného obchodního systému se sídlem nebo bydlištěm v České republice. § 73f Organizační požadavky (1) Provozovatel organizovaného obchodního systému zavede, udržuje a uplatňuje a) transparentní pravidla obchodování v organizovaném obchodním systému, která zajišťují spravedlivé a řádné obchodování a stanoví objektivní kritéria pro provádění pokynů, b) technická a organizační opatření zajišťující provozování organizovaného obchodního systému, včetně opatření pro případ narušení tohoto systému, c) transparentní pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v organizovaném obchodním systému, která 1. stanoví objektivní kritéria pro určení, zda investiční nástroj může být obchodován v tomto systému, a 2. mohou stanovit také informační povinnosti emitentů investičních nástrojů přijatých k obchodování v tomto systému nebo osob, které požádaly o přijetí investičního nástroje k obchodování v tomto systému bez souhlasu emitenta, a d) transparentní pravidla přístupu do organizovaného obchodního systému, která stanoví objektivní a nediskriminační kritéria pro tento přístup, a tato pravidla uveřejňuje na svých internetových stránkách; pro přístup do organizovaného obchodního systému se § 63 odst. 4 a 6 použijí obdobně. (2) Provozovatel organizovaného obchodního systému zajistí, aby jím provozovaný organizovaný obchodní systém měl alespoň 3 aktivní účastníky, kteří vstupují do smluvních vztahů s ostatními účastníky a podílejí se tak na tvorbě cen v tomto systému. (3) Provozovatel organizovaného obchodního systému je povinen zajistit účastníkům jím provozovaného organizovaného obchodního systému přístup k veřejně dostupným údajům o investičních nástrojích přijatých k obchodování v tomto systému. (4) Provozovatel organizovaného obchodního systému zavede, udržuje a uplatňuje a) opatření pro soustavné sledování, zda 1. účastníci jím provozovaného organizovaného obchodního systému dodržují pravidla obchodování v organizovaném obchodním systému upravená v odstavci 1 písm. a) a 2. nedochází k jednání, které může být považováno za jednání zakázané přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zneužívání trhu52), b) opatření pro soustavné sledování, zda investiční nástroje přijaté k obchodování v jím provozovaném organizovaném obchodním systému splňují pravidla pro přijímání investičních nástrojů k obchodování v organizovaném obchodním systému upravená v odstavci 1 písm. c), a c) technická a organizační opatření k odhalování a řešení případných negativních dopadů na činnost jím provozovaného organizovaného obchodního systému nebo na účastníky tohoto systému, které by mohly vzniknout ze střetu mezi zájmy organizovaného obchodního systému, provozovatele organizovaného obchodního systému nebo jeho společníků a řádným fungováním organizovaného obchodního systému. (5) Provozovatel organizovaného obchodního systému neprodleně oznámí České národní bance a) významné porušení pravidel obchodování v jím provozovaném organizovaném obchodním systému nebo mimořádnou situaci na trhu, b) důvodné podezření na jednání, které může být považováno za jednání zakázané přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zneužívání trhu52), c) důvodné podezření na porušení tohoto zákona nebo právních předpisů jej provádějících osobou oprávněnou uzavírat obchody v jím provozovaném organizovaném obchodním systému, d) narušení systémů obchodování v souvislosti s určitým investičním nástrojem. (6) Provozovatel organizovaného obchodního systému zasílá České národní bance rovněž další informace o účastnících, podmínkách, průběhu a výsledcích obchodování na jím organizovaném trhu, investičních nástrojích přijatých k obchodování na jím organizovaném trhu a jejich emitentech a o poskytnutých službách, které jsou potřebné pro výkon dohledu. (7) Lhůty, podrobnosti, formu a způsob zasílání informací podle odstavce 6 stanoví prováděcí právní předpis. Díl 2 Obchodování v organizovaném obchodním systému § 73g (1) Pokyny se v organizovaném obchodním systému provádí podle vlastní úvahy jeho provozovatele. (2) Vlastní úvahou se provozovatel organizovaného obchodního systému řídí pouze při rozhodování o a) umístění nebo zpětvzetí pokynu v tomto systému, nebo b) tom, že nespáruje konkrétní pokyn zákazníka s jiným pokynem dostupným v jeho systémech pro obchodování v určitém okamžiku, je-li to v souladu s konkrétními příkazy obdrženými od zákazníka a s povinnostmi provozovatele podle § 15l až 15n a 15r. (3) V systému pro obchodování, v němž se vzájemně setkávají pokyny zákazníků, může provozovatel organizovaného obchodního systému rozhodnout, zda a kdy spáruje 2 nebo více pokynů v daném systému a v jakém objemu je chce spárovat. (4) Provozovatel organizovaného obchodního systému v souladu s § 73d odst. 2 až 5 a s § 73e odst. 1 až 3 může usnadnit jednání mezi účastníky jím provozovaného obchodního systému s cílem sloučit 2 nebo více potenciálně slučitelné obchodní zájmy do jednoho obchodu; tím není dotčeno ustanovení § 73d odst. 6. (5) Odstavci 1 až 4 nejsou dotčeny § 15l až 15n, § 15r, 17b, 69, 70, 73f, § 73g odst. 6 a § 73i. (6) Investiční nástroj přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu může být přijat k obchodování v organizovaném obchodním systému bez souhlasu emitenta. Investiční cenný papír může být přijat k obchodování v mnohostranném obchodním systému bez souhlasu emitenta, pouze pokud je již přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu. Emitent takového investičního nástroje není povinen plnit vůči tomuto organizovanému obchodnímu systému informační povinnosti. § 73h Pozastavení obchodování, obnovení obchodování a vyloučení z obchodování Pro pozastavení obchodování s investičním nástrojem, obnovení obchodování s investičním nástrojem a vyloučení investičního nástroje z obchodování v organizovaném obchodním systému se § 61 použije obdobně. § 73i Přístup k vypořádacím systémům Provozovatel organizovaného obchodního systému a) přijme nezbytná opatření umožňující efektivní vypořádání obchodů uzavřených v jím provozovaném organizovaném obchodním systému a b) informuje účastníky jím provozovaného organizovaného obchodního systému o svých a o jejich právech a povinnostech při zajištění vypořádání obchodů uzavřených v tomto systému. HLAVA VI SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 73j Obchodní hodiny Obchodní systémy a jejich účastníci synchronizují obchodní hodiny, které používají k zaznamenávání data a času každé události, která musí být nahlášena. § 73k Limity pozic u komoditních derivátů Účastník obchodního systému alespoň jednou denně podává zprávu provozovateli tohoto obchodního systému s podrobnými údaji o svých pozicích podle § 134a odst. 1 držených prostřednictvím smluv obchodovaných v tomto obchodním systému, jakož i o pozicích svých zákazníků a jejich zákazníků, a to až po koncového zákazníka. § 73l Uveřejňování informací o kvalitě provádění obchodů (1) Provozovatel převodního místa, který má sídlo v České republice, bezplatně uveřejní alespoň jednou ročně informace o kvalitě provádění obchodů s investičními nástroji na tomto převodním místě. (2) Provozovatel obchodního systému a systematický internalizátor dodržuje povinnost podle odstavce 1 zejména ve vztahu k investičním nástrojům, na které se vztahuje povinnost jejich obchodování podle čl. 23 a čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014. (3) Informace podle odstavce 1 obsahují ve vztahu k jednotlivým investičním nástrojům podrobnosti alespoň o a) ceně, b) nákladech, c) rychlosti a d) pravděpodobnosti provedení obchodu.“. 258. Za část pátou se vkládá část šestá, která včetně nadpisu zní: „ČÁST ŠESTÁ POSKYTOVATEL SLUŽEB HLÁŠENÍ ÚDAJŮ § 74 Služby hlášení údajů (1) Službami hlášení údajů jsou a) provozování schváleného systému pro uveřejňování informací, b) provozování poskytovatele konsolidovaných obchodních informací a c) provozování schváleného mechanismu pro hlášení obchodů. (2) Poskytovatelem služeb hlášení údajů je a) schválený systém pro uveřejňování informací, b) poskytovatel konsolidovaných obchodních informací nebo c) schválený mechanismus pro hlášení obchodů. (3) Schváleným systémem pro uveřejňování informací je osoba, která je na základě povolení uděleného Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie oprávněna k poskytování služby zveřejňování zpráv o obchodech za evropského obchodníka s cennými papíry podle čl. 20 a 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014. (4) Poskytovatelem konsolidovaných obchodních informací je osoba, která je na základě povolení uděleného Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie oprávněna k poskytování služby spočívající ve shromažďování zpráv o obchodech s investičními nástroji uvedenými v čl. 6, 7, 10, 12, 13, 20 a 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 od regulovaných trhů, mnohostranných obchodních systémů, organizovaných obchodních systémů a schválených systémů pro uveřejňování informací, a v jejich konsolidaci do nepřetržitého elektronického datového toku, který poskytuje údaje o cenách a objemech ve vztahu k jednotlivým investičním nástrojům. (5) Schváleným mechanismem pro hlášení obchodů je osoba, která je na základě povolení uděleného Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie oprávněna k poskytování služby hlášení podrobností o obchodech za evropské obchodníky s cennými papíry orgánům dohledu nebo Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. § 75 Požadavky na poskytovatele služeb hlášení údajů (1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů na žádost obchodní společnosti nebo zakladatele obchodní společnosti přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, jestliže jsou splněny tyto podmínky: a) sídlo a skutečné sídlo této společnosti je nebo má být v České republice, b) tato společnost je důvěryhodná; to se neposuzuje, není-li ještě tato společnost zapsána v obchodním rejstříku, c) plán obchodní činnosti této společnosti vymezuje a pokrývá plánovaný rozsah činnosti, d) tato společnost má nebo bude mít nejpozději ke dni zahájení činnosti v rozsahu, v jakém hodlá vykonávat činnost poskytovatele služeb hlášení údajů, věcné, personální a organizační předpoklady pro řádný výkon své činnosti umožňující naplnění jejího plánu obchodní činnosti a plnění povinností poskytovatele služeb hlášení údajů, zejména v oblasti odborné péče a pravidel řádného a obezřetného poskytování služeb hlášení údajů, včetně 1. organizačního uspořádání a 2. zajišťování toho, aby osoby, pomocí kterých vykonává činnost poskytovatele služeb hlášení údajů, byly plně svéprávné, důvěryhodné a měly nezbytné odborné znalosti, dovednosti a zkušenosti, a e) vedoucí orgán této společnosti a jeho členové splňují požadavky podle § 10. (2) Obchodník s cennými papíry nebo organizátor regulovaného trhu provozující obchodní systém může být poskytovatelem služeb hlášení údajů, požádá-li Českou národní banku o změnu rozsahu svého povolení a prokáže-li splnění podmínek uvedených odstavci 1. (3) Žádost o udělení povolení k činnosti podle odstavce 1 a žádost o změnu rozsahu povolení podle odstavce 2 lze podat pouze elektronicky. (4) Česká národní banka vydá rozhodnutí o povolení k činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů do 6 měsíců ode dne doručení žádosti, která má předepsané náležitosti a netrpí vadami. (5) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů Česká národní banka uvede, které ze služeb hlášení údajů je poskytovatel služeb hlášení údajů oprávněn poskytovat. (6) Povolení k činnosti poskytovatele služeb hlášení údajů udělené Českou národní bankou nebo orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie opravňuje poskytovatele služeb hlášení údajů k poskytování těchto služeb ve všech členských státech Evropské unie. § 76 Poskytování služeb hlášení údajů (1) Poskytovatel služeb hlášení údajů trvale dodržuje požadavky podle § 75 odst. 1. Poskytovatel služeb hlášení údajů oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu poté, co nastane, každou významnou změnu ve skutečnostech, na jejichž základě získal povolení k činnosti. (2) Poskytovatel služeb hlášení údajů poskytuje služby hlášení údajů s odbornou péčí. Poskytování služeb hlášení údajů s odbornou péčí zejména znamená, že poskytovatel služeb hlášení údajů jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu osob, kterým poskytuje své služby, zejména plní povinnosti stanovené pro poskytování služeb hlášení údajů tímto zákonem. (3) Poskytovatel služeb hlášení údajů vykonává činnost řádně a obezřetně. K zajištění řádného a obezřetného výkonu činnosti poskytovatel služeb hlášení údajů zavede, udržuje a uplatňuje řídicí a kontrolní systém. Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností poskytovatele služeb hlášení údajů v jeho celku i částech. (4) Poskytovatel služeb hlášení údajů je povinen průběžně ověřovat a pravidelně hodnotit ucelenost, přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednávat bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu. (5) Pro poskytovatele služeb hlášení údajů se § 10 a 10a použijí obdobně. § 77 Informační povinnosti poskytovatele služeb hlášení údajů (1) Poskytovatel služeb hlášení údajů nejpozději do 4 měsíců po skončení účetního období předloží České národní bance a uveřejní na svých internetových stránkách svou výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu podle zákona upravujícího účetnictví, jejichž součástí je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka ověřená auditorem. (2) Poskytovatel služeb hlášení údajů zasílá České národní bance informace a podklady potřebné pro výkon dohledu, zejména o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o druzích a rozsahu poskytnutých služeb. (3) Prováděcí právní předpis stanoví lhůty pro zasílání informací a podkladů a podrobnosti o jejich obsahu, formě a způsobu zasílání. § 78 Mechanismus k hlášení Poskytovatel služeb hlášení údajů zavede, udržuje a uplatňuje mechanismus k hlášení obdobně podle § 12i odst. 1. § 79 Schválený systém pro uveřejňování informací (1) Součástí řídicího a kontrolního systému schváleného systému pro uveřejňování informací jsou a) systém vnitřní a vnější komunikace zajišťující zejména 1. účinnou kontrolu obchodních zpráv z hlediska jejich úplnosti, 2. identifikaci zřejmých chyb a chybějících údajů a 3. vyžádání si zaslání opravených zpráv, b) postupy pro řízení střetů zájmů při výkonu činnosti včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování, které zahrnují, je-li tímto systémem organizátor regulovaného trhu nebo obchodník s cennými papíry, 1. postupy zajišťující nediskriminační zacházení s informacemi, které tento systém shromáždil, a 2. postupy zajišťující oddělení jednotlivých obchodních činností této osoby, c) postupy pro zajištění plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování tohoto systému na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti, zejména postupy pro udržování dostatečných zdrojů a záložních systémů umožňujících nepřetržité uveřejňování informací, d) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování, přenosu a evidenci informací, které zahrnují zejména 1. postupy pro zajištění bezpečnosti prostředků pro přenos informací, 2. postupy pro minimalizaci rizika poškození informací a neoprávněného přístupu k nim a 3. postupy pro zamezení úniku informací před jejich uveřejněním a e) postupy zajišťující uveřejňování informací o obchodech podle čl. 20 a 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 1. co nejdříve za přiměřených obchodních podmínek, 2. bezplatně za 15 minut od doby, kdy byly tímto systémem uveřejněny podle bodu 1, 3. způsobem, který k nim zajistí rychlý a nediskriminační přístup, a 4. ve formátu, který je umožní konsolidovat s dalšími daty z jiných zdrojů. (2) Informace o obchodech podle odstavce 1 písm. e) obsahují alespoň a) označení dotčeného investičního nástroje, b) cenu, za niž byl obchod uzavřen, c) objem obchodu, d) čas uzavření obchodu, e) čas hlášení obchodu, f) cenovou notaci obchodu, g) kód 1. obchodního systému, kde byl obchod uzavřen, 2. „SI“, byl-li obchod uzavřen prostřednictvím systematického internalizátora, nebo 3. „OTC“ v ostatních případech a h) případně údaj o tom, že obchod podléhal zvláštním podmínkám. § 80 Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací (1) Součástí řídicího a kontrolního systému poskytovatele konsolidovaných obchodních informací jsou a) postupy pro řízení střetů zájmů při výkonu činnosti včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování, které zahrnují, je-li tímto systémem organizátor regulovaného trhu nebo schválený systém pro uveřejňování informací, 1. postupy zajišťující nediskriminační zacházení s informacemi, které tento poskytovatel shromáždil, a 2. postupy zajišťující oddělení jednotlivých obchodních činností této osoby, b) postupy pro zajištění plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování tohoto poskytovatele na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti, zejména postupy pro udržování dostatečných zdrojů a záložních systémů umožňujících nepřetržité poskytování konsolidovaných obchodních informací, c) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování, přenosu a evidenci informací, které zahrnují zejména 1. postupy pro zajištění bezpečnosti prostředků pro přenos informací a 2. postupy pro minimalizaci rizika poškození informací a neoprávněného přístupu k nim a d) postupy zajišťující shromažďování a konsolidování informací o obchodech uveřejněných podle čl. 6, 10, 20 a 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 v souvislý tok elektronických dat a jejich uveřejňování 1. co nejdříve za přiměřených obchodních podmínek, 2. bezplatně za 15 minut od doby, kdy byly tímto poskytovatelem uveřejněny podle bodu 1, 3. způsobem, který k nim zajistí rychlý a nediskriminační přístup, a 4. ve formátu, který je pro uživatele snadno přístupný a použitelný. (2) Informace o obchodech podle odstavce 1 písm. d) obsahují alespoň a) označení nebo jinou identifikaci dotčeného investičního nástroje, b) cenu, za niž byl obchod uzavřen, c) objem obchodu, d) čas uzavření obchodu, e) čas hlášení obchodu, f) cenovou notaci obchodu, g) kód 1. obchodního systému, kde byl obchod uzavřen, 2. „SI“, byl-li obchod uzavřen prostřednictvím systematického internalizátora, nebo 3. „OTC“ v ostatních případech, h) případně údaj o tom, že obchod podléhal zvláštním podmínkám, i) jde-li o informace podle čl. 6 a 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 a, připadá-li to v úvahu, 1. informaci o tom, že pokyn k uzavření obchodu byl zadán na základě počítačového algoritmu, a 2. informaci o tom, že povinnost uveřejnit informace před uzavřením obchodu podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení podléhala některé z výjimek podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nebo b) tohoto nařízení. (3) Poskytovatel konsolidovaných obchodních informací konsoliduje informace o obchodech podle odstavce 1 písm. d) od všech obchodních systémů a od všech schválených systémů pro uveřejňování informací provozovaných v členských státech Evropské unie. § 81 Schválený mechanismus pro hlášení obchodů Součástí řídicího a kontrolního systému schváleného mechanismu pro hlášení obchodů jsou a) systém vnitřní a vnější komunikace zajišťující zejména 1. účinnou kontrolu hlášení o obchodech z hlediska jejich úplnosti, 2. identifikaci zřejmých chyb a chybějících údajů způsobených evropským obchodníkem s cennými papíry, 3. upozornění evropského obchodníka s cennými papíry na zřejmé chyby a chybějící údaje, 4. vyžádání si zaslání opravených hlášení a 5. identifikaci chyb a chybějících údajů způsobených tímto schváleným mechanismem pro hlášení obchodů a opravu a předání správných a úplných zpráv o obchodech, b) postupy pro řízení střetů zájmů při výkonu činnosti včetně jejich zjišťování, zamezování a oznamování, které zahrnují, je-li tímto mechanismem organizátor regulovaného trhu nebo obchodník s cennými papíry, 1. postupy zajišťující nediskriminační zacházení s informacemi, které tento mechanismus shromáždil, a 2. postupy zajišťující oddělení jednotlivých obchodních činností této osoby, c) postupy pro zajištění plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování tohoto systému na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti, zejména postupy pro udržování dostatečných zdrojů a záložních systémů umožňujících nepřetržité předávání hlášení o obchodech, d) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování, přenosu a evidenci informací, které zahrnují zejména 1. postupy pro zajištění bezpečnosti prostředků pro přenos informací, 2. postupy pro minimalizaci rizika poškození informací a neoprávněného přístupu k nim a 3. postupy pro zamezení úniku informací, a e) postupy zajišťující, že hlášení o obchodech podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 jsou předkládána bez zbytečného odkladu, nejpozději však do konce pracovní doby pracovního dne následujícího po dni, kdy byl obchod uzavřen.“. 259. V § 82 odst. 1 písm. c) se slovo „ústředí“ nahrazuje slovy „skutečné sídlo“. 260. V § 90 odst. 3 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání s odbornou péčí zejména znamená, že provozovatel tohoto systému jedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků jím provozovaného vypořádacího systému, zejména plní povinnosti stanovené pro provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání tímto zákonem a postupuje v souladu s pravidly systému.“. 261. V § 90a odst. 1 písmeno k) zní: „k) pokud jsou členové jeho vedoucího orgánu důvěryhodní,“. 262. V § 90a odst. 1 písm. l) se slova „jehož vedoucí osoby, které“ nahrazují slovy „pokud jsou členové jeho vedoucího orgánu, kteří“ a slova „jsou odborně způsobilé“ se nahrazují slovy „odborně způsobilí“. 263. V § 90a odst. 2 písm. c) se slovo „který“ zrušuje. 264. V § 90a odstavec 3 zní: „(3) Žádost o udělení povolení k provozování vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání lze podat pouze elektronicky.“. 265. V § 90a se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Žádost podle odstavce 3 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 1 nebo 2. (5) Podrobnosti náležitostí žádosti prokazující splnění podmínek podle odstavce 1 nebo 2, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 266. V § 93 se odstavec 5 zrušuje. 267. V § 116 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení činnosti osob uvedených v odstavci 1.“. 268. V § 117 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 269. V § 118 odst. 4 písm. l) se slova „je velkou“ nahrazují slovy „není malou ani střední“. 270. V § 118 odst. 6 se slova „akcionáře nebo“ zrušují. 271. V § 120 odst. 3 větě první se za slova „informace elektronickým prostředkem“ vkládají slova „, který umožňuje přenos dat po vedení, rádiem, optickým nebo jiným elektromagnetickým prostředkem, zpracování dat zahrnující digitální kompresi a uchovávání dat (dále jen „elektronický prostředek“),“. 272. V § 120 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „, který umožňuje přenos dat po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, zpracování dat zahrnující digitální kompresi a uchovávání dat“ zrušují. 273. V § 121b větě první se číslo „IV“ nahrazuje číslem „III“ a za slova „části zákona“ se vkládají slova „a podle čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014“. 274. V § 122c odst. 1 písm. d) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“. 275. § 124 zní: „§ 124 Osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zneužívání trhu52), nejedná-li se o obchodníka s cennými papíry, organizátora regulovaného trhu nebo poskytovatele služeb hlášení údajů, zavede, udržuje a uplatňuje mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto přímo použitelného předpisu obdobně podle § 12i odst. 1.“. 276. § 125 a 126 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 14b, 14c, 15, 16, 17 a 17a zrušují. 277. V § 127 odst. 1 větě první se slova „až IV“ nahrazují slovy „a III“ a na konci textu věty se doplňují slova „a podle čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014“. 278. V § 127 odst. 3 se slovo „jejich“ zrušuje a za slovo „zasílání“ se vkládají slova „povinně uveřejňovaných informací a informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014“. 279. V § 127a odst. 2 se slova „§ 125 odst. 5 a § 126 odst. 11,“ zrušují. 280. V § 127a se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka zpřístupní veřejnosti také oznámení učiněná podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, a to způsobem uvedeným v odstavci 1.“. 281. V § 130 odst. 4 písm. c) bodech 2 a 7 se slova „vedoucí osobou“ nahrazují slovy „členem vedoucího orgánu“. 282. V § 130 na konci odstavce 4 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) účastník sdružení podle § 829 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění zákona č. 509/1991 Sb., nebo společník společnosti podle § 2719 občanského zákoníku, o němž nebylo před vydáním rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry nebo oznámením podle odstavce 1 písm. a) obchodníkovi s cennými papíry prokazatelným způsobem sděleno, že je účastníkem sdružení nebo společníkem společnosti.“. 283. V § 132 odst. 1 se slovo „zákazníkům“ nahrazuje slovy „zákazníkovi, a to včetně výnosů z majetku zákazníka“. 284. V § 132 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Dokud není majetek zákazníka zákazníkovi vydán, jedná insolvenční správce ve vztahu k majetku zákazníka s péčí řádného hospodáře.“. 285. V § 132 odstavec 2 zní: „(2) Jestliže investiční nástroje, které jsou vzájemně zastupitelné, nepostačují k uspokojení všech zákazníků, kteří mají nárok na jejich vydání, vydá se každému zákazníkovi takový počet investičních nástrojů, který lze vydat, aniž by musel být investiční nástroj dělen. Investiční nástroje, které nelze vydat zákazníkům podle předchozí věty, insolvenční správce zpeněží a každému zákazníkovi vydá takový podíl na získaných peněžních prostředcích, který odpovídá rozsahu, v jakém nebyl zákazník uspokojen podle věty první.“. 286. V § 132 odst. 3 se věta první zrušuje. 287. V § 133 odst. 1 se za slovo „která“ vkládají slova „má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb a“ a slova „a je účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo“ se zrušují. 288. V § 133 odst. 2 větě první se za slovo „osoba“ vkládají slova „se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie“ a slova „a není účastníkem záručního systému osob poskytujících investiční služby ve státě, ve kterém má své sídlo a skutečné sídlo“ se zrušují. 289. V § 133 se odstavec 3 zrušuje. 290. V části deváté se za hlavu VI vkládají nové hlavy VII a VIII, které včetně nadpisů znějí: „HLAVA VII LIMITY POZIC A KONTROLY PRO ŘÍZENÍ POZIC U KOMODITNÍCH DERIVÁTŮ § 134a (1) Česká národní banka opatřením obecné povahy stanoví limity velikosti čisté pozice, kterou může osoba kdykoli držet v komoditních derivátech obchodovaných v obchodních systémech a v ekonomicky rovnocenných OTC derivátech. (2) Limity podle odstavce 1 jsou stanoveny na základě všech pozic držených osobou a pozic, které jsou jménem této osoby drženy na úrovni celé skupiny, s cílem a) zabránit zneužívání trhu a b) podpořit řádné stanovení cen a podmínky vypořádání, včetně předcházení budování pozic narušujících trh, a zejména zajistit sbližování mezi cenami derivátů v měsíci plnění a okamžitými cenami podkladové komodity, k níž se hodnota derivátů vztahuje, aniž je dotčeno určování cen této komodity na trhu. (3) Limity podle odstavce 1 se nepoužijí na pozice držené nefinančním subjektem nebo jeho jménem, které jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností tohoto nefinančního subjektu, pokud o to subjekt požádá Českou národní banku. (4) Limity podle odstavce 1 jasně určí množstevní prahové hodnoty maximální velikosti pozice v komoditním derivátu, jež mohou osoby držet. (5) Limity podle odstavce 1 Česká národní banka stanoví s ohledem na ustanovení § 136 odst. 1 písm. q). (6) Dojde-li k významné změně v reálné nabídce nebo v čistých otevřených pozicích nebo k jakékoli jiné významné změně na trhu, Česká národní banka na základě vlastního zjištění reálné nabídky a otevřených pozic přezkoumá limity podle odstavce 1 a stanoví nové limity pozic v souladu s metodikou výpočtu vypracovanou Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy. (7) Jestliže jsou limity podle odstavce 1 posouzeny Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy jako neslučitelné s cíli podle odstavce 2 a se stanovenou metodikou výpočtu, Česká národní banka a) upraví limity pozic v souladu se stanoviskem Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, nebo b) bez zbytečného odkladu zveřejní na svých internetových stránkách důvody, proč tuto úpravu nepovažuje za nezbytnou. § 134b (1) Je-li týž komoditní derivát obchodován ve významném množství v obchodních systémech ve více státech a v obchodním systému provozovaném osobou se sídlem v České republice je obchodováno největší množství tohoto derivátu, Česká národní banka opatřením obecné povahy stanoví jednotný limit pozice, který se použije na veškeré obchodování daného derivátu. (2) Česká národní banka jednotný limit pozice podle odstavce 1 a jakékoli jeho změny konzultuje s příslušnými provozovateli dalších obchodních systémů, na nichž je tento derivát obchodován ve významném množství. § 134c (1) Provozovatel obchodního systému, na němž se obchodují komoditní deriváty, uplatňuje limity podle § 134a odst. 1 a § 134b odst. 1; při tomto uplatňování může a) sledovat čisté otevřené pozice osob, b) mít přístup k informacím, včetně veškeré příslušné dokumentace, poskytnutým osobami a týkajícím se velikosti a účelu uzavřené expozice nebo pozice, k informacím o skutečných vlastnících, jakýchkoli dohodách o jednání ve shodě a jakýchkoli souvisejících aktivech nebo pasivech na základním trhu, c) požadovat, aby určitá osoba ukončila pozici nebo omezila její velikost, a to dočasně nebo trvale, jak si to bude konkrétní případ vyžadovat, a jednostranně přijímat vhodná opatření k zajištění tohoto ukončení nebo omezení pozice, pokud daná osoba požadavku nevyhoví, a d) je-li to nezbytné, požadovat, aby osoba dočasně vrátila na trh likviditu za dohodnutou cenu a v dohodnutém objemu s výslovným záměrem zmírnit vlivy velké nebo dominantní pozice. (2) Limity podle § 134a odst. 1 a jejich uplatňování podle odstavce 1 musí být transparentní a nediskriminační, musí uvádět, jak se u osob uplatňují, a zohledňovat povahu a složení účastníků trhu a způsob, jakým využívají obchodované deriváty. (3) Provozovatel obchodního systému oznámí České národní bance podrobnosti uplatňování limitů podle § 134a odst. 1 a § 134b odst. 1. § 134d (1) Česká národní banka může ve výjimečných případech opatřením obecné povahy stanovit limity pozic, které jsou restriktivnější než limity pozic podle § 134a odst. 1, a to v případech, kdy takové limity jsou opodstatněné a přiměřené s ohledem na likviditu konkrétního trhu a řádné fungování tohoto trhu. (2) Stanoví-li Česká národní banka limity podle odstavce 1, zveřejní podrobnosti o nich na svých internetových stránkách. (3) Limity podle odstavce 1 platí nejdéle 6 měsíců ode dne jejich zveřejnění na internetových stránkách České národní banky. Jejich platnost lze prodlužovat o další doby, z nichž každá činí vždy nejdéle 6 měsíců, jestliže důvody daného omezení nadále platí. Nejsou-li tyto limity po uvedeném šestiměsíčním období prodlouženy, pozbývají uplynutím této doby automaticky platnosti. (4) Nejsou-li limity podle odstavce 1 považovány Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy za nutné k řešení výjimečného případu, zveřejní Česká národní banka bez zbytečného odkladu na svých internetových stránkách oznámení, ve kterém plně zdůvodní, proč tyto limity takto stanovila. HLAVA VIII PODÁVÁNÍ ZPRÁV O POZICÍCH PODLE KATEGORIÍ DRŽITELŮ POZIC § 134e (1) Provozovatel obchodního systému, na němž se obchodují komoditní deriváty nebo povolenky na emise skleníkových plynů nebo jejich deriváty, a) překročí-li počet osob i jejich otevřených pozic minimální prahové hodnoty, zveřejňuje týdenní zprávu se souhrnnými pozicemi, jež v jednotlivých komoditních derivátech nebo v povolenkách na emise skleníkových plynů nebo jejich derivátech obchodovaných v jeho obchodním systému drží jednotlivé kategorie osob, s uvedením počtu dlouhých a krátkých pozic podle těchto kategorií, jejich změn od předchozí zprávy, procentního podílu celkových čistých otevřených pozic podle kategorií a počtu osob držících pozice v jednotlivých kategoriích v souladu s odstavcem 3, a předává tuto zprávu České národní bance a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, a b) alespoň jednou denně poskytne České národní bance úplný rozpis pozic držených všemi osobami v daném obchodním systému, včetně účastníků a jejich zákazníků. (2) Obchodník s cennými papíry, který obchoduje s komoditními deriváty nebo povolenkami na emise skleníkových plynů a jejich deriváty, poskytne alespoň jednou denně úplný rozpis svých pozic získaných v komoditních derivátech nebo v povolenkách na emise skleníkových plynů nebo jejich derivátech obchodovaných v obchodním systému a v ekonomicky rovnocenných OTC derivátech, jakož i pozic zákazníků a jejich zákazníků, a to až po koncového zákazníka, v souladu s čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, a pokud se použije, s čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011, a) orgánu dohledu členského státu Evropské unie, který udělil povolení provozovateli obchodního systému, kde jsou tyto komoditní deriváty nebo povolenky na emise skleníkových plynů a jejich deriváty obvykle obchodovány, nebo b) jsou-li komoditní deriváty nebo povolenky na emise skleníkových plynů nebo jejich deriváty obchodovány ve významném množství v obchodních systémech ve více státech, orgánu dohledu členského státu Evropské unie, který udělil povolení provozovateli obchodního systému, kde je obchodováno největší množství tohoto derivátu. (3) Provozovatel obchodního systému zařadí osoby podle odstavce 1 písm. a) podle povahy jejich hlavní podnikatelské činnosti, s přihlédnutím k jakémukoliv platnému povolení, jako a) obchodníka s cennými papíry, banku, spořitelní a úvěrní družstvo, nebo obdobnou zahraniční osobu se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie, b) investiční fond nebo zahraniční investiční fond, s rozlišením, zda jde o standardní fond nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, nebo o jiný investiční fond nebo zahraniční investiční fond, c) jinou povolenou nebo regulovanou finanční instituci, včetně pojišťovny, zajišťovny, instituce penzijního pojištění se státním příspěvkem nebo obdobnou zahraniční osobu se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie, včetně institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, d) jiného podnikatele, nebo e) provozovatele zařízení nebo letadla povinného dodržovat požadavky zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů nebo obdobných ustanovení práva jiného členského státu Evropské unie, jde-li o povolenky na emise skleníkových plynů a jejich deriváty. (4) Ve zprávách podle odstavce 1 písm. a) se uvede počet dlouhých a krátkých pozic podle kategorie osob, jakékoli jejich změny od předložení předchozí zprávy, procentní podíl celkových otevřených úrokových pozic podle kategorií a počet osob v jednotlivých kategoriích. (5) Zprávy podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 rozlišují mezi a) pozicemi určenými jako pozice, které objektivně měřitelným způsobem snižují rizika přímo spojená s obchodními činnostmi, a b) jinými pozicemi.“. 291. V § 135 odst. 1 písm. q) se slova „nebo emitent finančního nástroje“ zrušují. 292. V § 135 odst. 1 písmeno r) zní: „r) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zneužívání trhu52),“. 293. V § 135 odst. 1 se písmena s) až w) zrušují. Dosavadní písmena x) až zb) se označují jako písmena s) až w). 294. V § 135 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno x), které zní: „x) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího transparentnost obchodů zajišťujících financování a opětovného použití61).“. 295. V § 135 odstavec 1 zní: „(1) Dohled nad dodržováním práv a povinností stanovených tímto zákonem, právními předpisy jej provádějícími, přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích2) a podmínek stanovených v rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona vykonává Česká národní banka. Dohledu České národní banky podléhá a) obchodník s cennými papíry, b) člen vedoucího orgánu osoby podléhající dohledu podle tohoto odstavce, c) osoba, která byla obchodníkem s cennými papíry pověřena výkonem významné provozní činnosti, a to v rozsahu tohoto pověření, d) akreditovaná osoba (§ 14c odst. 2), e) zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která poskytuje služby v České republice prostřednictvím pobočky, a to ohledně investičních služeb poskytovaných prostřednictvím této pobočky na území České republiky, f) investiční zprostředkovatel, g) vázaný zástupce (§ 32a odst. 1), h) osoba, která veřejně nabízí investiční cenné papíry, i) osoba, která vyhotovila prospekt, j) organizátor regulovaného trhu, k) poskytovatel služeb hlášení údajů se sídlem v České republice, l) účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, m) provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, n) účastník zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, který má sídlo na území České republiky, o) osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, p) osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, q) osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, r) emitent uvedený v § 118 odst. 1 při plnění povinností podle tohoto zákona, s) nucený správce osob podle § 138 odst. 1 při plnění povinností podle § 139 odst. 7, t) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle čl. 4 odst. 1, čl. 5a, čl. 8b, čl. 8c a čl. 8d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009, u) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prodej na krátko a některé aspekty swapů úvěrového selhání42), v) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů43) s výjimkou registru obchodních údajů, w) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51), x) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zneužívání trhu52), y) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího sdělení klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou60), z) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího transparentnost obchodů zajišťujících financování a opětovného použití61), za) osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího indexy, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů62).“. 296. Nadpis § 135a se zrušuje. 297. V § 135a se odstavce 1 až 4 zrušují. Dosavadní odstavce 5 až 18 se označují jako odstavce 1 až 14. 298. Poznámka pod čarou č. 45 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 299. V § 135a odst. 6 úvodní části ustanovení se číslo „9“ nahrazuje číslem „5“. 300. V § 135a odst. 6 písm. c) a d) se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“. 301. V § 135a odst. 7 se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“. 302. V § 135a se odstavce 8 až 14 včetně poznámek pod čarou č. 22a, 22b, 37 a 38 zrušují. 303. V § 135b odst. 1 se text „až 9au, § 12g až 12j, § 14 odst. 6 až 10, § 16a, 16d, 16e, 27, § 135a odst. 4, 5 a 9, § 135b“ nahrazuje textem „, 9aj až 9au, § 10, 10a, 12g až 12j, § 16a, 16d, 16e, 24a, 24b, 27, 135a, 135b“ a text „ , § 136a,“ se nahrazuje slovem „a“. 304. V části desáté hlavě I dílu 1 se za § 135d vkládá nový § 135e, který zní: „§ 135e Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje obchodování provozovatele organizovaného obchodního systému párováním pokynů na vlastní účet, aby se ujistila, že tento způsob obchodování splňuje definiční znaky tohoto způsobu obchodování a nepředstavuje střet zájmů mezi provozovatelem organizovaného obchodního systému a účastníky tohoto systému.“. 305. V § 136 odst. 1 písm. h) se slova „nebo souhlas,“ nahrazují slovy „, souhlas nebo“, za slovo „registraci“ se vkládají slova „podle § 145“ a slova „provést výmaz vázaných zástupců ze seznamu podle § 145“ se nahrazují slovy „odejmout oprávnění k činnosti vázaného zástupce podle § 32i odst. 1“. 306. V § 136 odst. 1 písm. k) se slova „vedoucí osoby“ nahrazují slovy „člena vedoucího orgánu“ a slova „písm. y)“ se zrušují. 307. V § 136 odst. 1 se na konci písmene m) doplňují slova „nebo podle čl. 22 odst. 4 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365,“. 308. V § 136 odst. 1 písm. m) se slovo „nebo“ zrušuje a na konci textu se doplňují slova „podle čl. 24 odst. 2 písm. a), b) nebo d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014, nebo podle čl. 42 odst. 2 písm. a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011,“. 309. V § 136 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) až s), která znějí: „o) nařídit stažení investičního nástroje z obchodování na regulovaném trhu, v mnohostranném obchodním systému nebo v organizovaném obchodním systému, p) nařídit omezení pozice nebo expozice, q) omezit možnost sjednat komoditní derivát zavedením limitů na velikost pozice, kterou může kterákoli osoba v kterémkoli okamžiku držet, r) pozastavit uvádění na trh nebo prodej investičních nástrojů nebo strukturovaných vkladů, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 40 až 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, nebo s) pozastavit uvádění na trh nebo prodej investičních nástrojů, pokud obchodník s cennými papíry nedodržel postup stanovený v § 12a odst. 1 písm. i), § 12ba nebo 12bb.“. 310. V § 136 odst. 2 písm. f) se text „a) bodě 4“ nahrazuje textem „o)“ a text „9 a“ se zrušuje. 311. V § 136 odst. 2 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní: „k) zákaz být aktivním účastníkem obchodních systémů, a to po stanovenou dobu nepřesahující 6 měsíců,“. 312. V § 136 odst. 2 písm. n) se text „b)“ nahrazuje textem „c)“. 313. V § 136a odst. 1 se slova „odst. 2 a odst. 5 až 7“ nahrazují slovy „nebo 156“. 314. V § 136a se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 315. Za § 136a se vkládá nový § 136b, který včetně nadpisu zní: „§ 136b Donucovací pokuta (1) Splnění opatření k nápravě nebo jiného opatření podle tohoto zákona vymáhá Česká národní banka donucovací pokutou, kterou lze uložit ve výši do 5 000 000 Kč. (2) Úhrn uložených donucovacích pokut nesmí převyšovat 20 000 000 Kč. (3) Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.“. 316. V § 137 odstavce 1 a 2 znějí: „(1) Neohrozí-li to závažně zájmy investorů nebo řádné fungování trhu, Česká národní banka opatřením obecné povahy pozastaví obchodování a) se všemi investičními nástroji v obchodním systému, b) se všemi investičními nástroji v části obchodního systému, nebo c) s určitým investičním nástrojem v obchodním systému. (2) Neohrozí-li to závažně zájmy investorů nebo řádné fungování trhu, Česká národní banka opatřením obecné povahy vyloučí z obchodování na trhu a) všechny investiční nástroje v obchodním systému, b) všechny investiční nástroje v části obchodního systému, nebo c) určité investiční nástroje v obchodním systému.“. 317. V § 137 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy podle odstavce 1 nebo 2, jestliže a) hrozí velké hospodářské ztráty nebo závažné ohrožení zájmů investorů, b) nastaly velké hospodářské ztráty nebo byly závažně ohroženy zájmy investorů, c) o to požádal orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie nebo orgán příslušný k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, d) byla informována o přijetí srovnatelného rozhodnutí provozovatelem obchodního systému, zejména bylo-li důvodem pro přijetí tohoto rozhodnutí podezření na zneužití trhu, nabídka převzetí nebo porušení povinnosti zveřejnit vnitřní informaci podle čl. 7 a 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, nebo e) byla informována o přijetí srovnatelného opatření orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie, které se přímo nebo nepřímo týká investičního nástroje nebo investičních nástrojů podle odstavce 1 nebo 2, zejména bylo-li důvodem pro přijetí tohoto opatření podezření na zneužití trhu, nabídka převzetí nebo porušení povinnosti zveřejnit vnitřní informaci podle čl. 7 a 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014.“. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 4 až 9. 318. V § 137 se na konci odstavce 4 doplňují slova „nebo v čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014“. 319. V § 137 se odstavce 5 až 8 zrušují. Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 5. 320. V § 137 odst. 5 se text „2 písm. c)“ nahrazuje slovy „1 nebo 2“, slova „organizátorovi regulovaného trhu nebo mnohostranného“ se nahrazují slovem „provozovateli“ a slova „na regulovaném trhu nebo mnohostranném“ se nahrazují slovem „v“. 321. V nadpisu § 145 se slova „nebo provedení výmazu vázaných zástupců ze seznamu“ zrušují. 322. V § 145 odst. 1 písm. a) se slova „řízení, nebo“ nahrazují slovem „řízení,“. 323. V § 145 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) která o to požádá.“. 324. V § 145 odst. 2 písm. c) se za slovo „nepravdivých“ vkládá slovo „, zavádějících“. 325. V § 145 se odstavec 6 zrušuje. Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 6 až 9. 326. V § 145 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) která o to požádá.“. 327. V § 145 odst. 8 písm. d) se slovo „zákonem,“ nahrazuje slovy „zákonem, nebo“. 328. V § 145 se odstavec 9 zrušuje. 329. V části desáté hlavě I se nadpis dílu 3 nahrazuje nadpisem „Dohled České národní banky v případech dohledu s prvky zahraničního práva“. 330. V části desáté hlavě I se označení dílů 4 až 10 včetně nadpisů zrušují. 331. Pod označení § 146 se vkládá nadpis „Dohled nad zahraniční osobou poskytující hlavní investiční služby v České republice“. 332. Pod označení § 147 se vkládá nadpis „Dohled nad obchodníkem s cennými papíry poskytujícím hlavní investiční služby v jiném členském státě Evropské unie“. 333. Nadpis § 148 se nahrazuje nadpisem „Dohled nad zahraničním provozovatelem obchodního systému“. 334. V § 148 odst. 1 se slova „organizátor regulovaného trhu“ nahrazují slovy „provozovatel obchodního systému“ a slova „organizátora regulovaného trhu“ se nahrazují slovy „provozovatele obchodního systému“. 335. Pod označení § 149a se vkládá nadpis „Dohled nad provozovatelem obchodního systému se sídlem v České republice provozujícím obchodní systém v jiném členském státě Evropské unie“. 336. V § 149a větě první se slova „Organizátorovi regulovaného trhu, který organizuje regulovaný trh“ nahrazují slovy „Provozovateli obchodního systému se sídlem v České republice, který provozuje obchodní systém“ a slova „organizátora regulovaného trhu“ se nahrazují slovy „provozovatele obchodního systému“. 337. § 149b až 149d se včetně poznámky pod čarou č. 39 zrušují. 338. Pod označení § 149e se vkládá nadpis „Porušení povinnosti týkající se veřejné nabídky nebo prospektu osobou nepodléhající dohledu České národní banky“. 339. V § 149e odst. 2 se věta druhá zrušuje. 340. V § 149e se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 341. Pod označení § 149f se vkládá nadpis „Porušení informační nebo oznamovací povinnosti osobou nepodléhající dohledu České národní banky“. 342. V § 149f odst. 2 se věta druhá zrušuje. 343. V § 149f se odstavec 3 zrušuje. 344. V části desáté hlavě I se za díl 3 vkládají nové díly 4 a 5, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 58, 59 a 60 znějí: „Díl 4 Spolupráce orgánů dohledu § 149g (1) V rámci výkonu dohledu podle tohoto zákona Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států Evropské unie. (2) Česká národní banka poskytuje asistenci orgánům dohledu jiných členských států Evropské unie nebo jím pověřeným osobám, zejména v oblasti výkonu dohledu nebo poskytování informací. Česká národní banka zavede, udržuje a uplatňuje vhodná administrativní a organizační opatření za účelem usnadnění asistence podle věty první. (3) V případě, že zahraniční regulovaný trh působí v České republice a jeho činnost nabyla podstatného významu pro fungování trhů s investičními nástroji a ochranu investorů v České republice, dohodne Česká národní banka bez zbytečného odkladu přiměřený způsob spolupráce s orgánem dohledu domovského státu organizátora regulovaného trhu. (4) Česká národní banka může využít svých pravomocí pro účely spolupráce i v případech podle odstavce 5, kdy vyšetřované jednání nezakládá porušení českého práva. (5) Obdrží-li Česká národní banka oznámení od orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie o důvodném podezření na porušení povinnosti vyplývající z práva Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích1),2) na území České republiky, nebo spáchané osobou, která podléhá dohledu České národní banky, přijme vhodná opatření. (6) Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států Evropské unie, které dohlížejí na obchodní systémy, ve kterých je ve významném množství obchodován komoditní derivát podle § 134b odst. 1, mimo jiné prostřednictvím výměny příslušných údajů, aby bylo umožněno sledování a vymáhání dodržování limitu podle § 134b odst. 1. § 149h (1) Při výkonu dohledu nad spotovými a dražebními trhy v souvislosti s povolenkami na emise skleníkových plynů Česká národní banka spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí, s Českou inspekcí životního prostředí a s operátorem trhu podle energetického zákona, za účelem zajištění získání konsolidovaného přehledu o trzích s povolenkami na emise. (2) Česká národní banka v souvislosti s deriváty týkajícími se zemědělských komodit spolupracuje s veřejnými orgány, které jsou příslušné k dohledu nad fyzickými zemědělskými trhy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/201358) a k jejich správě a regulaci, a poskytuje těmto orgánům zprávy. (3) Derivátem týkajícím se zemědělských komodit se v tomto zákoně rozumí derivát, který se týká některého z produktů uvedeného v čl. 1 a v částech I až XX a XXIV/1 přílohy I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013. § 149i (1) Česká národní banka může požádat orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie o spolupráci při výkonu dohledu nebo kontrole na místě u osoby podléhající jeho dohledu. (2) Česká národní banka může vyžadovat informace a podklady od zahraničních účastníků regulovaného trhu; o tomto postupu informuje orgán dohledu jejich domovského členského státu. (3) Česká národní banka může provádět kontroly na místě a vyžadovat informace o činnostech, které zahraniční obchodník s cennými papíry vykonává na území České republiky prostřednictvím pobočky, pokud to považuje za důležité z hlediska finanční stability v České republice. (4) Česká národní banka před zahájením kontroly na místě podle odstavce 3 informuje orgán dohledu dotčeného státu o účelu kontroly a po jejím ukončení poskytne orgánu dohledu veškeré informace, které jsou významné pro hodnocení rizikovosti obchodníka s cennými papíry nebo pro finanční stabilitu v České republice. § 149j (1) Česká národní banka na základě žádosti orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie o spolupráci při výkonu dohledu nebo kontrole na místě provede požadovanou činnost sama nebo poskytne součinnost při jejím provedení tomuto orgánu dohledu nebo jím pověřeným expertům a auditorům. (2) Česká národní banka bez zbytečného odkladu poskytne na žádost orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie tomuto orgánu veškeré požadované informace související s výkonem dohledu nad kapitálovým trhem; Česká národní banka může podmínit poskytnutí informací tím, že poskytnuté informace nesmějí být dále poskytnuty bez jejího předchozího souhlasu. (3) Česká národní banka může odmítnout žádost o poskytnutí spolupráce při výkonu dohledu podle odstavce 1 nebo o poskytnutí informací podle odstavce 2, pokud a) bylo v České republice zahájeno soudní řízení v téže věci proti osobám, kterých se žádost týká, nebo b) nabyl právní moci rozsudek týkající se téže věci a osob, kterých se týká i žádost. § 149k (1) Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie a) před udělením souhlasu podle § 10b odst. 1, jestliže je žadatel o souhlas zahraniční bankou, zahraniční pojišťovnou, zahraničním obchodníkem s cennými papíry, zahraniční investiční společností nebo osobou ovládající takovéto osoby, b) před stanovením jednotných limitů podle § 134b a c) před udělením povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry, jestliže je žadatel o povolení ovládán zahraničním obchodníkem s cennými papíry, zahraničním organizátorem regulovaného trhu nebo zahraniční bankou nebo osobou, která ovládá zahraničního obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční banku. (2) Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského státu Evropské unie, který vykonává dohled nad zahraničními bankami nebo zahraničními pojišťovnami, před udělením povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry nebo povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu, jestliže je žadatel o povolení ovládán a) zahraniční bankou nebo zahraniční pojišťovnou, nebo b) osobou, která ovládá zahraniční banku nebo zahraniční pojišťovnu. (3) Při žádosti o stanovisko podle odstavce 1 písm. c) a podle odstavce 2 Česká národní banka požádá zejména o stanovisko k a) vhodnosti společníků a účastníků a b) důvěryhodnosti a zkušenosti osob, které skutečně řídí danou činnost a které se podílejí na vedení jiného subjektu ve stejné skupině. § 149l Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro cenné papíry a trhy se žádostí o řešení sporu mezi ní a orgánem dohledu jiného členského státu Evropské unie v souladu s čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010, jestliže a) se s tímto orgánem dohledu neshodne na stanovení jednotných limitů podle § 134b nebo podle srovnatelného ustanovení zahraničního práva, b) tento orgán dohledu v přiměřené době nevyhověl její žádosti o spolupráci nebo o výměnu informací, nebo tuto žádost zamítl, nebo c) tento orgán dohledu v přiměřené době nereagoval na její oznámení důvodného podezření porušení povinnosti vyplývající z práva Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích1),2). Díl 5 Informační povinnosti České národní banky § 149m (1) Česká národní banka plní prostřednictvím ministerstva ve vztahu k Evropské komisi informační povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů. (2) Česká národní banka dále plní informační povinnosti, které pro ni vyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady o trzích finančních nástrojů, ve vztahu k Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů59) a k orgánům dohledu jiných členských států Evropské unie. 58) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007. 59) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. července 2009 (ES) č. 713/2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů.“. 345. Poznámka pod čarou č. 40 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. 346. V § 152a odst. 1 písm. b) se text „b)“ nahrazuje textem „c)“. 347. § 155a zní: „§ 155a Pro finanční holdingovou osobu, smíšenou finanční holdingovou osobu a pro fyzickou osobu, která ovládá výhradně nebo převážně obchodníky s cennými papíry, zahraniční obchodníky s cennými papíry, banky, družstevní záložny nebo finanční instituce, nebo ovládá alespoň jednoho obchodníka s cennými papíry, který není bankou, a není smíšenou holdingovou osobou, se § 10 a 10a použijí obdobně.“. 348. V § 155c odst. 1 písm. d) se za text „§ 136“ vkládá text „odst. 2, 5 a 7“. 349. V § 155c odst. 1 písm. j) se slova „§ 14 odst. 8 poslední věta“ nahrazují slovy „§ 10 odst. 5“. 350. V § 155c odst. 1 písm. m) se slova „§ 157 odst. 8 písm. d), g), j) až q), s) a t), § 164 odst. 1 písm. a) až d), § 166 odst. 1 písm. a), c) až e)“ nahrazují slovy „§ 165 odst. 2 a § 176“. 351. V § 155c odst. 5 se slova „Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění“ nahrazují slovy „Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)48) (dále jen „Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění“)“. 352. V § 156 odst. 3 se číslo „155“ nahrazuje textem „155c“. 353. V § 164 odst. 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) až z) se označují jako písmena j) až y). 354. V § 164 odst. 3 písm. a) se za text „i)“ vkládá text „, j)“, text „l)“ se nahrazuje textem „q)“ a slova „, x) nebo y)“ se nahrazují slovy „nebo x)“. 355. V § 164 odst. 3 písm. b) se slova „nebo j)“ zrušují. 356. V § 164 odst. 3 písm. c) a v § 164 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „m), n), o), p) nebo q)“ nahrazují slovy „l), m), n), o) nebo p)“. 357. V § 164 odst. 5 úvodní části ustanovení a v § 164 odst. 6 úvodní části ustanovení se text „z)“ nahrazuje textem „y)“. 358. V § 165 se odstavce 2 až 5 zrušují. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 2 a 3. 359. V § 165 odstavec 3 zní: „(3) Za správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 se uloží pokuta do 10 000 000 Kč.“. 360. Za § 165 se vkládají nové § 165a a 165b, které včetně nadpisů znějí: „§ 165a Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o zneužívání trhu (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů a) uvedených v čl. 14 nebo čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, b) uvedených v čl. 16 nebo čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, nebo c) uvedených v čl. 18, 19 nebo čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. (2) Za správní delikt právnické osoby podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do a) 450 000 000 Kč, b) výše 15 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (3) Za správní delikt podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do a) 150 000 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (4) Za správní delikt právnické osoby podle odstavce 1 písm. b) se uloží pokuta do a) 75 000 000 Kč, b) výše 2 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (5) Za správní delikt podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) se uloží pokuta do a) 30 000 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (6) Za správní delikt právnické osoby podle odstavce 1 písm. c) se uloží pokuta do a) 30 000 000 Kč, b) výše 2 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (7) Za správní delikt podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. c) se uloží pokuta do a) 15 000 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. § 165b Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů a) uvedených v čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, b) uvedených v čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, nebo c) uvedených v čl. 24 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365. (2) Za správní delikt právnické osoby podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do a) 135 100 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (3) Za správní delikt právnické osoby podle odstavce 1 písm. b) se uloží pokuta do a) 405 300 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (4) Za správní delikt podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se uloží pokuta do a) 135 100 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto správního deliktu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (5) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. c) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.“. 361. V § 166 odst. 1 se písmeno j) zrušuje. Dosavadní písmena k) až p) se označují jako písmena j) až o). 362. V § 166 odst. 3 písm. a) se za text „h),“ vkládá text „j),“ a slova „, o) nebo p)“ se nahrazují slovy „nebo o)“. 363. V § 166 odst. 3 písm. b) se slova „nebo i)“ zrušují. 364. V § 167 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 13 se označují jako odstavce 4 až 12. 365. V § 167 se odstavce 5 až 7 zrušují. Dosavadní odstavce 8 až 12 se označují jako odstavce 5 až 9. 366. V § 167 odst. 7 písm. b) se slova „, odstavce 4, odstavce 5 nebo odstavce 10“ nahrazují slovy „nebo odstavce 7“. 367. V § 167 odst. 7 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje. 368. V § 167 odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „6 nebo 9“ nahrazují číslem „5“. 369. Za § 167 se vkládá nový § 167a, který včetně nadpisu zní: „§ 167a Přestupky spočívající v porušení nařízení Evropské unie o zneužívání trhu (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů a) podle čl. 14 nebo čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, b) podle čl. 16 nebo čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, nebo c) podle čl. 18, čl. 19 nebo čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do a) 150 000 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do a) 30 000 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do a) 15 000 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.“. 370. V části desáté hlava III včetně nadpisu zní: „HLAVA III PŘESTUPKY Díl 1 Přestupky fyzických osob spočívající v porušení zákona o podnikání na kapitálovém trhu § 157 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neoprávněně vykonává činnost podle tohoto zákona, ke které je třeba povolení České národní banky, akreditace udělená Českou národní bankou, zápis do seznamu vedeného Českou národní bankou, souhlas České národní banky nebo sdělení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, b) uvede nepravdivý nebo zavádějící údaj nebo neuvede veškeré skutečnosti v souvislosti se žádostí podle tohoto zákona, c) jako člen vedoucího orgánu jedná v rozporu s § 10 odst. 4, d) nabude na obchodníkovi s cennými papíry nebo organizátorovi regulovaného trhu kvalifikovanou účast nebo jej ovládne v rozporu s § 10b odst. 1 nebo § 47 odst. 1, e) nesplní některou z oznamovacích povinností podle § 10e odst. 1 nebo § 47 odst. 3, f) jako osoba, jejíž povolení k činnosti nebo akreditace byly odejmuty nebo zanikly, nebo jako osoba, která je právním nástupcem osoby, jejíž povolení k činnosti nebo akreditace byly odejmuty nebo zanikly, nesplní povinnost uchovávat dokumenty a záznamy podle § 14g, § 17 odst. 6 nebo § 32 odst. 7, g) jako osoba podle § 4b odst. 1 písm. a), e), i) nebo j) v rozporu s § 17j nesplní některou z povinností podle § 17c, 17d, 17e, 17f, 17g, 17h nebo 17i, h) jako účastník regulovaného trhu neprovede testování algoritmů podle § 63a, nebo i) jako účastník obchodního systému nepodá zprávu podle § 73k. (2) Fyzická osoba se jako vázaný zástupce dopustí přestupku tím, že nevypoví smluvní závazek v rozporu s § 32b odst. 2. (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) veřejně nabízí investiční cenný papír bez uveřejnění prospektu podle § 35, b) uveřejní prospekt v rozporu s § 36, 36a, 36b, 36g nebo § 36h, c) nesplní některou z povinností týkající se dodatku prospektu podle § 36j, d) nesplní některou z povinností stanovenou pro propagační nebo jiná sdělení podle § 36k, nebo e) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 124 a § 12i odst. 1. (4) Fyzická osoba se jako osoba podle § 116 odst. 1 dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost mlčenlivosti podle § 116. (5) Fyzická osoba se jako emitent podle § 118 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nebo § 121a dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 120 nebo § 120c odst. 1, b) poruší zákaz podle § 121, nebo c) nesplní některou z povinností týkající se povinně uveřejňované informace podle § 127 odst. 2. (6) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 150 000 000 Kč, nebo b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (7) Za přestupek podle odstavce 2, 4 nebo 5 lze uložit pokutu do 500 000 Kč. (8) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. (9) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou uložit zákaz činnosti až na 5 let. § 158 (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako emitent podle § 118 odst. 1 neuveřejní výroční zprávu podle § 118, b) jako osoba podle § 122 odst. 1 nesplní některou z oznamovacích povinností podle § 122 odst. 1, nebo c) jako osoba, která požádala o přijetí investičních cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, nesplní některou z povinností podle § 127 odst. 2. (2) Fyzická osoba se jako nucený správce nebo insolvenční správce obchodníka s cennými papíry, nebo osoba, která má tyto podklady u sebe, dopustí přestupku tím, že neposkytne Garančnímu fondu podklady podle § 130 odst. 11. (3) Fyzická osoba se jako nucený správce obchodníka s cennými papíry, který není bankou, organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice nebo centrálního depozitáře dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 139 odst. 7. (4) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 60 000 000 Kč, nebo b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty 60 000 000 Kč. (5) Za přestupek podle odstavce 2 nebo 3 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. Díl 2 Přestupky fyzických osob spočívající v porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti finančního trhu § 159 Přestupky fyzických osob spočívající v porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti finančního trhu (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 4 odst. 1, čl. 5a, čl. 8b, čl. 8c a čl. 8d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009, ve znění Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013. (2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím prodej na krátko a některé aspekty swapů úvěrového selhání42). (3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů43). (4) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51). (5) Za přestupek podle odstavce 1, 2, 3 nebo 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 160 Přestupky fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o zneužívání trhu (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů a) podle čl. 14 nebo čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, b) podle čl. 16 nebo čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, nebo c) podle čl. 18, čl. 19 nebo čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do a) 150 000 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do a) 30 000 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do a) 15 000 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. § 161 Přestupky fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o trzích finančních nástrojů (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím trhy finančních nástrojů53). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 150 000 000 Kč, nebo b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. Díl 3 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení zákona o podnikání na kapitálovém trhu § 162 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) neoprávněně vykonává činnost podle tohoto zákona, ke které je třeba povolení České národní banky, akreditace udělená Českou národní bankou, zápis do seznamu vedeného Českou národní bankou, souhlas České národní banky nebo sdělení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie, b) uvede nepravdivý nebo zavádějící údaj nebo neuvede veškeré skutečnosti v souvislosti se žádostí podle tohoto zákona, c) nabude na obchodníkovi s cennými papíry nebo organizátorovi regulovaného trhu kvalifikovanou účast nebo jej ovládne v rozporu s § 10b odst. 1 nebo § 47 odst. 1, d) nesplní některou z oznamovacích povinností podle § 10e odst. 1 nebo § 47 odst. 3, e) jako osoba, jejíž povolení k činnosti nebo akreditace byly odejmuty nebo zanikly, nebo jako osoba, která je právním nástupcem osoby, jejíž povolení k činnosti nebo akreditace byly odejmuty nebo zanikly, neuchová dokumenty a záznamy podle § 14g, § 17 odst. 6 nebo § 32 odst. 7, f) jako osoba podle § 4b odst. 1 písm. a), e), i) nebo j) v rozporu s § 17j nesplní některou z povinností podle § 17c, 17d, 17e, 17f, 17g, 17h nebo 17i, g) jako účastník regulovaného trhu nesplní povinnost provést testování algoritmů podle § 63a, nebo h) jako účastník obchodního systému nepodá zprávu podle § 73k. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vázaný zástupce dopustí přestupku tím, že nevypoví smluvní závazek v rozporu s § 32b odst. 2. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) veřejně nabízí investiční cenné papíry bez uveřejnění prospektu podle § 35, b) uveřejní prospekt, který nesplňuje požadavky podle § 36, 36a, 36b, 36g nebo § 36h, c) nesplní některou z povinností týkající se dodatku prospektu podle § 36j, d) nesplní některou z povinností stanovenou pro propagační nebo jiná sdělení podle § 36k, nebo e) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 124 a § 12i odst. 1. (4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 53, § 73b odst. 1 nebo § 100 odst. 2 neoprávněně používá označení „regulovaný trh“, „trh malých a středních podniků“, „burza cenných papírů“ nebo obdobné označení nebo označení „centrální depozitář cenných papírů“. (5) Podnikající fyzická osoba se jako osoba podle § 116 odst. 1 dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost mlčenlivosti podle § 116. (6) Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do a) 150 000 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku. (7) Za přestupek podle odstavce 3 nebo 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. (8) Za přestupek podle odstavce 2 nebo 5 lze uložit pokutu do 500 000 Kč. (9) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou uložit též zákaz činnosti až na 5 let. § 163 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako osoba podle § 122 odst. 1 nesplní některou z oznamovacích povinností podle § 122 odst. 1, nebo b) jako osoba, která požádala o přijetí investičních cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu bez souhlasu emitenta, nesplní některou z povinností podle § 127 odst. 2. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nucený správce nebo insolvenční správce obchodníka s cennými papíry nebo osoba, která má tyto podklady u sebe, dopustí přestupku tím, že neposkytne Garančnímu fondu podklady podle § 130 odst. 11. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nucený správce obchodníka s cennými papíry, který není bankou, organizátora regulovaného trhu, provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice nebo centrálního depozitáře dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 139 odst. 7. (4) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 300 000 000 Kč, b) výše 5 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč. (5) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 60 000 000 Kč, nebo b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 60 000 000 Kč. (6) Za přestupek podle odstavce 2 nebo 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 164 Přestupky obchodníka s cennými papíry (1) Obchodník s cennými papíry se dopustí přestupku tím, že a) nesplní povinnost podle § 6 odst. 3, b) nesplní některou z povinností týkající se vedoucího orgánu podle § 10 odst. 3 nebo § 10a odst. 1, c) v rozporu s § 12 odst. 1 nevykonává činnost řádně nebo obezřetně, d) v rozporu s § 12 odst. 2 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje řídicí a kontrolní systém, e) nezajistí, aby jeho řídicí a kontrolní systém splňoval požadavky stanovené v § 12a odst. 1 nebo 2, f) v rozporu s § 12a odst. 3 neověří nebo nezhodnotí ucelenost, přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému anebo nezjedná nápravu, g) v rozporu s § 12ba odst. 1 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy pro schvalování investičního nástroje nebo jeho významných změn, h) v rozporu s § 12ba odst. 2 neověří nebo nezhodnotí postupy pro schvalování investičního nástroje nebo jeho významných změn anebo nezjedná nápravu, i) v rozporu s § 12ba odst. 5 neověří nebo nezhodnotí investiční nástroje, které nabízí, anebo nezjedná nápravu, j) nesplní informační povinnost podle § 12ba odst. 6, k) nezavede postupy podle § 12bb, l) nezajistí vedení některé z evidencí podle § 12c, m) pověří jinou osobu výkonem činnosti bez toho, aby zavedl, udržoval nebo uplatňoval odpovídající opatření podle § 12d, n) nezavede opatření k ochraně majetku zákazníka podle § 12e odst. 1 nebo 2, o) nezajistí, aby jeho auditor podal České národní bance zprávu o přiměřenosti opatření přijatých za účelem ochrany práv zákazníka podle § 12e odst. 3, p) nevede deník obchodníka s cennými papíry podle § 13, q) nezajistí, aby jeho personální zdroje splňovaly požadavky podle § 14, r) v rozporu s § 14a odst. 1 je při své činnosti zastoupen jinou osobou, s) v rozporu s § 14a odst. 2 provozuje svoji činnost prostřednictvím osob, které nesplňují podmínky odborné způsobilosti nebo důvěryhodnosti, t) neposkytuje investiční služby s odbornou péčí podle § 15 odst. 1, u) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 nepředloží nebo neuveřejní výroční zprávu nebo související informace, v) nesplní informační povinnost podle § 16 odst. 6, w) neuchová dokumenty nebo záznamy podle § 17, x) nesplní při algoritmickém obchodování některou z povinností podle § 17c nebo § 17d odst. 1, 2 nebo 4, y) neuchová nebo neposkytne při algoritmickém obchodování s vysokou frekvencí v rozporu s § 17e záznamy v obchodních systémech, z) nesplní při algoritmickém obchodování za účelem uskutečňování strategie tvorby trhu některou z povinností podle § 17f odst. 1, za) nesplní při poskytování přímého elektronického přístupu k obchodnímu systému některou z povinností podle § 17g odst. 1, 3, 4 nebo 5 nebo § 17h odst. 1, 2 nebo 4, zb) nesplní při nabízení služby zúčtování jiným osobám některou z povinností podle § 17i, zc) nesplní oznamovací povinnost podle § 21 odst. 1 nebo 6 nebo podle § 22 odst. 1 nebo 5, zd) umístí pobočku v rozporu s rozhodnutím České národní banky podle § 21 odst. 5, ze) jako zastoupený nesplní některou z povinností podle § 32k písm. a), b), d), f) nebo g), zf) jako osoba, která provozuje strategii tvorby trhu, nemá smlouvu podle § 50g odst. 1, nebo zg) nesplní informační povinnost podle § 134e odst. 2. (2) Obchodník s cennými papíry, který je investičním podnikem uvedeným v čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se dopustí přestupku tím, že a) v rozporu s § 9a nepřijme nebo neuplatňuje požadované strategie nebo postupy, b) rozdělí část zisku po zdanění v rozporu s § 9aj odst. 4, c) nezavede nebo neudržuje řídicí a kontrolní systém na konsolidovaném základě podle § 12b odst. 1, d) v rozporu s § 12b odst. 2 nezajistí, aby jím ovládaná osoba zavedla požadované zásady a postupy, e) v rozporu s § 12b odst. 3 nezajistí, aby zásady a postupy členů konsolidačního celku splňovaly stanovené požadavky, f) nezřídí některý z výborů podle § 12g odst. 1, g) odmění osobu s rizikovým vlivem v rozporu s § 12j, h) nesplní informační povinnost podle § 16 odst. 4, nebo i) v rozporu s § 155 odst. 3 nesleduje operace se členy stejného konsolidačního celku, neřídí rizika s nimi spojená nebo je nepodrobuje odpovídajícím mechanismům vnitřní kontroly. (3) Obchodník s cennými papíry se dále dopustí přestupku tím, že a) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 12i odst. 1, b) nesplní informační povinnost podle § 16 odst. 3, c) jako zastoupený nevypoví smluvní závazek podle § 32b odst. 1, d) jako zastoupený nesplní některou z povinností podle § 32k písm. c) nebo e), e) jako dražebník cenných papírů organizuje veřejnou dražbu cenných papírů v rozporu s § 33, f) nezaplatí příspěvek do Garančního fondu podle § 129, nebo g) neposkytne Garančnímu fondu podklady podle věty první § 130 odst. 11. (4) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 150 000 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu obchodníka s cennými papíry podle jeho poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (5) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do a) 20 000 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu obchodníka s cennými papíry podle jeho poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (6) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 165 Přestupky zahraniční osoby (1) Zahraniční osoba se jako osoba podle § 24 dopustí přestupku tím, že a) nevede deník obchodníka s cennými papíry podle § 24 odst. 5 písm. a) a § 13, b) neuveřejní údaje podle § 24 odst. 5 písm. b) a § 16b, c) neposkytuje investiční služby s odbornou péčí podle § 24 odst. 5 písm. c) a § 15 odst. 1, nebo d) neuchová dokumenty nebo záznamy podle § 24 odst. 5 písm. e) a § 17. (2) Zahraniční osoba se jako osoba podle § 28 dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností týkající se vedoucího orgánu podle § 28b odst. 3 a § 10 odst. 3 nebo § 10a odst. 1, b) v rozporu s § 28b odst. 3 a § 12 odst. 1 nevykonává činnost řádně nebo obezřetně, c) v rozporu s § 28b odst. 3 a § 12 odst. 2 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje řídicí a kontrolní systém, d) v rozporu s § 28b odst. 3 nezajistí, aby její řídicí a kontrolní systém splňoval požadavky stanovené v § 12a odst. 1 nebo 2, e) v rozporu s § 28b odst. 3 a § 12a odst. 3 neověří nebo nezhodnotí ucelenost, přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému anebo nezjedná nápravu, f) v rozporu s § 28b odst. 3 a § 12ba odst. 1 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy pro schvalování investičního nástroje nebo jeho významných změn, g) v rozporu s § 28b odst. 3 a § 12ba odst. 2 neověří nebo nezhodnotí postupy pro schvalování investičního nástroje nebo jeho významných změn anebo nezjedná nápravu, h) v rozporu s § 28b odst. 3 a § 12ba odst. 5 neověří nebo nezhodnotí investiční nástroje, které nabízí, anebo nezjedná nápravu, i) nesplní informační povinnost podle § 28b odst. 3 a § 12ba odst. 6, j) nezavede postupy podle § 28b odst. 3 a § 12bb, k) nezajistí vedení některé z evidencí podle § 28b odst. 3 a § 12c, l) pověří jinou osobu výkonem činnosti bez toho, aby zavedla, udržovala nebo uplatňovala odpovídající opatření podle § 28b odst. 3 a § 12d, m) nezavede opatření k ochraně majetku zákazníka podle § 28b odst. 3 a § 12e odst. 1 nebo 2, n) nezajistí, aby její auditor podal České národní bance zprávu o přiměřenosti opatření přijatých za účelem ochrany práv zákazníka podle § 28b odst. 3 a § 12e odst. 3, o) nevede deník obchodníka s cennými papíry podle § 28b odst. 3 a § 13, p) nezajistí, aby jeho personální zdroje splňovaly požadavky podle § 28b odst. 3 a § 14, q) neposkytuje investiční služby s odbornou péčí podle § 28b odst. 3 a § 15 odst. 1, r) v rozporu s § 28b odst. 3 a § 16 odst. 1 nebo 2 nepředloží nebo neuveřejní výroční zprávu nebo související informace, s) nesplní informační povinnost podle § 28b odst. 3 a § 16 odst. 6, t) neuchová dokumenty nebo záznamy podle § 28b odst. 3 a § 17, u) v rozporu s § 28b odst. 3 nesplní při algoritmickém obchodování některou z povinností podle § 17c nebo § 17d odst. 1, 2 nebo 4, v) neuchová nebo neposkytne při algoritmickém obchodování s vysokou frekvencí v rozporu s § 28b odst. 3 a § 17e záznamy v obchodních systémech, w) v rozporu s § 28b odst. 3 nesplní při algoritmickém obchodování za účelem uskutečňování strategie tvorby trhu některou z povinností podle § 17f odst. 1, x) v rozporu s § 28b odst. 3 nesplní při poskytování přímého elektronického přístupu k obchodnímu systému některou z povinností podle § 17g odst. 1, 3, 4 nebo 5 nebo § 17h odst. 1, 2 nebo 4, y) v rozporu s § 28b odst. 3 nesplní při nabízení služby zúčtování jiným osobám některou z povinností podle § 17i, nebo z) jako zastoupený nesplní některou z povinností podle § 32k písm. a), b), d), f) nebo g). (3) Zahraniční osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako osoba podle § 24 nesplní některou z informačních povinností podle § 24 odst. 5 písm. b) a § 16 odst. 4 písm. a), b) nebo c), nebo b) jako osoba podle § 28 nesplní některou z informačních povinností podle § 28b odst. 3 a § 16 odst. 4 písm. a), b) nebo c). (4) Zahraniční osoba se dopustí přestupku tím, že a) jako osoba podle § 24 nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 5 písm. b) a § 16 odst. 3, b) jako osoba podle § 28 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 28b odst. 3 a § 12i odst. 1, c) jako osoba podle § 28 nesplní informační povinnost podle § 28b odst. 3 a § 16 odst. 3, d) jako zastoupený nevypoví smluvní závazek podle § 32b odst. 1, e) jako zastoupený nesplní některou z povinností podle § 32k písm. c) nebo e), f) jako dražebník cenných papírů organizuje veřejnou dražbu cenných papírů v rozporu s § 33, nebo g) jako osoba podle § 133 nezaplatí příspěvek do Garančního fondu podle § 133. (5) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do a) 150 000 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu zahraniční osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (6) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do a) 20 000 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu zahraniční osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (7) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 166 Přestupky investičního zprostředkovatele (1) Investiční zprostředkovatel se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností týkající se vedoucího orgánu podle § 32 odst. 1 a § 10 odst. 3 nebo § 10a odst. 1, b) v rozporu s § 32 odst. 2 a § 12 odst. 2 nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje řídicí a kontrolní systém, c) v rozporu s § 32 odst. 2 nezajistí, aby jeho řídicí a kontrolní systém splňoval požadavky podle § 12a odst. 1 nebo 2, d) v rozporu s § 32 odst. 2 a § 12a odst. 3 neověří nebo nezhodnotí ucelenost, přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému anebo nezjedná nápravu, e) nezavede postupy podle § 32 odst. 3 a § 12bb, f) nevede deník podle § 32 odst. 4 a § 13, g) v rozporu s § 32 odst. 5 a § 14a odst. 1 je při své činnosti zastoupen jinou osobou, h) v rozporu s § 32 odst. 5 a § 14a odst. 2 provozuje svoji činnost prostřednictvím osob, které nesplňují podmínky odborné způsobilosti nebo důvěryhodnosti, i) neposkytuje investiční služby s odbornou péčí podle § 32 odst. 6 a § 15 odst. 1, j) neuchová dokumenty nebo záznamy podle § 32 odst. 7 a § 17 odst. 1 nebo 6, nebo k) jako zastoupený nesplní některou z povinností podle § 32k písm. a), b), d), f) nebo g). (2) Investiční zprostředkovatel se dále dopustí přestupku tím, že a) nesplní informační povinnost podle § 30 odst. 5, b) při poskytování hlavních investičních služeb je zastoupen v rozporu s § 30c, c) jako zastoupený nevypoví smluvní závazek podle § 32b odst. 1, nebo d) jako zastoupený nesplní některou z povinností podle § 32k písm. c) nebo e). (3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 150 000 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu investičního zprostředkovatele podle jeho poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 167 Přestupky akreditované osoby (1) Akreditovaná osoba se dopustí přestupku tím, že a) uspořádá odbornou zkoušku v rozporu s rozsahem udělené akreditace, b) nesplní oznamovací povinnost podle § 14c odst. 7, c) postupuje při provádění odborných zkoušek v rozporu s § 14f odst. 1 nebo 2, d) neuveřejní informace nebo zkouškový řád podle § 14f odst. 4, e) neinformuje zkoušeného bez zbytečného odkladu o výsledku odborné zkoušky podle § 14f odst. 4, f) nevydá bez zbytečného odkladu osvědčení o úspěšném vykonání odborné zkoušky podle § 14f odst. 6, nebo g) neuchová dokumenty nebo záznamy týkající se provádění odborných zkoušek podle § 14g. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e) nebo f), b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo g), c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a). § 168 Přestupky provozovatele obchodního systému (1) Organizátor regulovaného trhu se dopustí přestupku tím, že a) umožní osobě, která nesplňuje požadavky tohoto zákona na člena vedoucího orgánu organizátora regulovaného trhu, stát se nebo zůstat členem tohoto orgánu, b) nesplní povinnost podle § 38 odst. 6, c) nesplní některou z povinností týkající se vedoucího orgánu podle § 38 odst. 8 a § 10 odst. 3 nebo § 10a odst. 1, d) podnikatelsky vykonává činnost v rozporu s § 40, e) neorganizuje regulovaný trh s odbornou péčí podle § 41 odst. 1, f) provede pokyn účastníka nebo obchoduje párováním pokynů na vlastní účet v rozporu s § 41 odst. 2, g) nezřídí výbor pro jmenování podle § 43, h) nesplní některou z povinností při nabývání, zvyšování a pozbývání kvalifikované účasti na organizátorovi regulovaného trhu podle § 47, i) nesplní některý z organizačních požadavků podle § 48, j) nesplní některou z oznamovacích povinností podle § 49, k) nesplní některou z informačních povinností podle § 50, l) nezajistí, aby jeho systémy splňovaly požadavky podle § 50a, m) nesplní některou ze svých povinností při pozastavení nebo omezení obchodování podle § 50b, n) nesplní při algoritmickém obchodování některou z povinností podle § 50c, o) nesplní některou z povinností při poskytování přímého elektronického přístupu podle § 50d, p) nezajistí, aby úplaty jím stanovené splňovaly požadavky podle § 50e, q) nesplní některou z povinností při kotaci podle § 50f, r) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy podle § 50g odst. 2, s) neumožní účastníkům regulovaného trhu zvolit jiný vypořádací systém podle § 51 odst. 1, t) poruší omezení nebo zákaz České národní banky podle § 52, u) přijme k obchodování na regulovaný trh investiční nástroj v rozporu s § 56 nebo 57, v) nesplní některou z povinností při pozastavení nebo obnovení obchodování s investičním nástrojem nebo při vyloučení investičního nástroje z obchodování na regulovaném trhu podle § 61, w) nestanoví nebo nedodržuje pravidla obchodování na regulovaném trhu nebo pravidla pro uzavírání obchodů s investičními nástroji na regulovaném trhu podle § 62, x) nestanoví nebo nedodržuje pravidla přístupu na regulovaný trh podle § 63, y) nesplní některou z oznamovacích povinností podle § 63, z) nezajistí synchronizaci obchodních hodin podle § 73j, za) jako osoba podle § 127 odst. 1 nesplní některou z povinností týkající se povinně uveřejňované informace podle § 127 odst. 2, zb) v rozporu s § 134c neuplatňuje některý z limitů stanovených podle § 134a odst. 1 nebo § 134b odst. 1, nebo zc) nesplní některou z informačních povinností podle § 134c odst. 3 nebo § 134e. (2) Provozovatel mnohostranného obchodního systému se dopustí přestupku tím, že a) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje pravidla opatření nebo postupy podle § 69 odst. 2, b) nemá k dispozici dostatečné finanční zdroje podle § 69 odst. 3, c) jeho systém nemá alespoň 3 aktivní účastníky podle § 69 odst. 4, d) nezajistí účastníkům přístup k údajům podle § 69 odst. 5, e) nesplní informační povinnost podle § 69 odst. 10, f) nepřijme nezbytná opatření k vypořádání obchodů nebo neinformuje účastníky podle § 70 odst. 1, g) poruší omezení nebo zákaz České národní banky podle § 70 odst. 2, h) nesleduje nebo nevyhodnocuje obchody podle § 71 odst. 2, i) nesplní oznamovací povinnost podle § 71 odst. 3, j) nesplní informační povinnost podle § 71 odst. 4, k) provede pokyn účastníka nebo obchoduje párováním pokynů na vlastní účet v rozporu s § 72, l) nesplní některou z povinností při pozastavení nebo obnovení obchodování s investičním nástrojem nebo při jeho vyloučení podle § 73a a 61, m) nezajistí synchronizaci obchodních hodin podle § 73j, n) v rozporu s § 134c neuplatňuje některý z limitů stanovených podle § 134a odst. 1 nebo § 134b odst. 1, nebo o) nesplní některou z informačních povinností podle § 134c odst. 3 nebo § 134e. (3) Provozovatel organizovaného obchodního systému se dopustí přestupku tím, že a) provádí pokyny zákazníků v rozporu s § 73d odst. 3, b) obchoduje párováním pokynů na vlastní účet v rozporu s § 73d odst. 4, c) v rozporu s § 73d odst. 5 při obchodování párováním pokynů na vlastní účet nedodržuje požadavky podle § 2 odst. 1 písm. q), d) obchoduje na vlastní účet v rozporu s § 73d odst. 6, e) provede systematickou internalizaci v rozporu s § 73e odst. 2, f) nezajistí, aby organizovaný obchodní systém nebyl propojen podle § 73e odst. 3, g) nesplní informační povinnost podle § 73e odst. 4, h) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje pravidla nebo opatření podle § 73f odst. 1, i) jeho systém nemá alespoň 3 aktivní účastníky podle § 73f odst. 2, j) nezajistí účastníkům přístup k údajům podle § 73f odst. 3, k) nesleduje nebo nevyhodnocuje obchody podle § 73f odst. 4, l) nesplní některou z oznamovacích povinností podle § 73f odst. 5 nebo 6, m) nesplní některou z povinností při obchodování v organizovaném obchodním systému podle § 73g, n) nesplní některou z povinností při pozastavení nebo obnovení obchodování s investičním nástrojem nebo při jeho vyloučení podle § 73h a 61, o) nezajistí vypořádání obchodů nebo neinformuje účastníky organizovaného obchodního systému podle § 73i, p) nezajistí synchronizaci obchodních hodin podle § 73j, q) v rozporu s § 134c neuplatňuje některý z limitů stanovených podle § 134a odst. 1 nebo § 134b odst. 1, nebo r) nesplní některou z informačních povinností podle § 134c odst. 3 nebo § 134e. (4) Provozovatel organizovaného obchodního systému se dopustí přestupku tím, že nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 48a a § 12i odst. 1. (5) Za přestupek podle odstavce 1, 2 nebo 3 lze uložit pokutu do a) 150 000 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu provozovatele obchodního systému podle jeho poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (6) Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 169 Přestupky poskytovatele služeb hlášení údajů (1) Poskytovatel služeb hlášení údajů se dopustí přestupku tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 76 odst. 1, b) neposkytuje služby hlášení údajů s odbornou péčí podle § 76 odst. 2, c) v rozporu s § 76 odst. 3 větou první nevykonává činnost řádně nebo obezřetně, d) v rozporu s § 76 odst. 3 větou druhou nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje řídicí a kontrolní systém, e) v rozporu s § 76 odst. 4 neověří nebo nezhodnotí ucelenost, přiměřenost a účinnost řídicího a kontrolního systému anebo nezjedná nápravu, f) v rozporu s § 76 odst. 5 nesplní některou z povinností týkající se vedoucího orgánu podle § 10 odst. 3 nebo § 10a odst. 1, g) nesplní některou z informačních povinností podle § 77, h) jeho řídicí a kontrolní systém nesplňuje požadavky podle § 79, 80 nebo 81, nebo i) jako poskytovatel konsolidovaných obchodních informací nesplní povinnost konsolidovat informace podle § 80 odst. 3. (2) Poskytovatel služeb hlášení údajů se dopustí přestupku tím, že nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 78 a § 12i odst. 1. (3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 150 000 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu poskytovatele služeb hlášení údajů podle jeho poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 170 Přestupky provozovatele a účastníka vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání (1) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se dopustí přestupku tím, že a) uveřejní změnu pravidel v rozporu s § 87 odst. 1, b) nesplní oznamovací povinnost podle § 90b odst. 4, nebo c) nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 1. (2) Provozovatel vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že a) neprovozuje vypořádací systém s neodvolatelností vypořádání s odbornou péčí podle § 90 odst. 3, b) nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 3, nebo c) nesplní oznamovací povinnost podle § 145 odst. 4. (3) Účastník vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání se dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 90c odst. 2 nebo § 90d. (4) Za přestupek lze uložit pokutu do a) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 nebo 3, b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b). § 171 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob, které vedou evidenci investičních nástrojů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, se dopustí přestupku tím, že a) neuchová evidenci nebo dokumenty podle § 99a, nebo b) neposkytne údaje podle § 115 odst. 1. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, nebo osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, se dopustí přestupku tím, že nevede tuto evidenci způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným na základě § 93 odst. 4. (3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 172 Přestupky některých emitentů investičních nástrojů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako emitent uvedený v § 118 odst. 1 nebo § 121a dopustí přestupku tím, že a) neuveřejní výroční zprávu nebo konsolidovanou výroční zprávu podle § 118, b) neuveřejní pololetní zprávu nebo konsolidovanou pololetní zprávu podle § 119, c) neuveřejní zprávu podle § 119a, nebo d) neuveřejní informaci podle § 119b nebo podle § 122b odst. 3 nebo 4. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále jako emitent uvedený v § 118 odst. 1 nebo § 121a dopustí přestupku dále tím, že a) nesplní některou z povinností podle § 120, 120a, 120b nebo 120c, b) poruší některý ze zákazů v rozporu s § 121, nebo c) nesplní některou z povinností týkající se povinně uveřejňované informace podle § 127 odst. 2. (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako emitent uvedený v § 127d odst. 1 nebo § 121a dopustí přestupku tím, že a) neuveřejní informaci způsobem podle § 127d odst. 3, nebo b) nesplní oznamovací povinnost podle § 127d odst. 3. (4) Za přestupek emitenta, který je právnickou osobou, podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 300 000 000 Kč, b) výše 5 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč. (5) Za přestupek emitenta, který je podnikající fyzickou osobou, podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 60 000 000 Kč, nebo b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 60 000 000 Kč. (6) Za přestupek podle odstavce 2 nebo 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 173 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob zahrnutých do konsolidačního celku (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba zahrnutá do konsolidačního celku se dopustí přestupku tím, že a) nesplní informační povinnost podle § 154 odst. 2, b) nevytvoří odpovídající kontrolní mechanismy podle § 155 odst. 1, nebo c) nesplní oznamovací povinnost nebo povinnost poskytnout audit informací podle § 155 odst. 2. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. Díl 4 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti finančního trhu § 174 (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 4 odst. 1, čl. 5a, čl. 8b, čl. 8c a čl. 8d nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1060/2009, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013. (2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím prodej na krátko a některé aspekty swapů úvěrového selhání42). (3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů43). (4) Za přestupek podle odstavce 1, 2 nebo 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. § 175 Přestupky právnických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (1) Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky50). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 20 000 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, který zahrnuje položky uvedené v čl. 316 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. § 176 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51). (2) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 550 000 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (3) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 140 000 000 Kč. § 177 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o zneužívání trhu (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů a) uvedených v čl. 14 nebo čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, b) uvedených v čl. 16 nebo čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, nebo c) uvedených v čl. 18, 19 nebo čl. 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. (2) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do a) 450 000 000 Kč, b) výše 15 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (3) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do a) 150 000 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (4) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do a) 75 000 000 Kč, b) výše 2 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (5) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do a) 30 000 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (6) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do a) 30 000 000 Kč, b) výše 2 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (7) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do a) 15 000 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. § 178 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o trzích finančních nástrojů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím trhy finančních nástrojů53). (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 150 000 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. § 179 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o sdělení klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v čl. 5 odst. 1, čl. 6, čl. 7, čl. 8 odst. 1 až 3, čl. 9, čl. 10 odst. 1, čl. 13 odst. 1, 3 nebo 4, čl. 14 nebo čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014. (2) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 138 650 000 Kč, b) výše 3 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (3) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do a) 19 411 000 Kč, nebo b) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. § 180 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů a) uvedených v čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, b) uvedených v čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, nebo c) uvedených v čl. 24 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365. (2) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do a) 135 100 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (3) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do a) 405 300 000 Kč, b) výše 10 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (4) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do a) 135 100 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. § 181 Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů (1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů a) uvedených v čl. 11 odst. 1 písm. d) nebo čl. 11 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, nebo b) uvedených v čl. 4 až 10, čl. 11 odst. 1 písm. a), b), c) nebo e), čl. 11 odst. 2 nebo 3, čl. 12 až 16, čl. 21, 23 až 29 nebo čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011. (2) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do a) 6 782 500 Kč, b) výše 2 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (3) Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do a) 27 130 000 Kč, b) výše 2 % celkového ročního obratu této právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo c) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (4) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do a) 2 713 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit. (5) Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do a) 13 565 000 Kč, nebo b) výše trojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.“. Poznámka pod čarou č. 23 se zrušuje. 371. Před označení § 192 se vkládá označení a nadpis dílu 5 a § 192 nově zní: „Díl 5 Společná ustanovení k přestupkům § 192 (1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka. (2) Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry podle tohoto zákona je příjmem Garančního fondu; na tyto příjmy se pro účely správy jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Pokuty uložené obchodníkům s cennými papíry vybírá a vymáhá celní úřad.“. 372. V § 192a odstavec 1 zní: „(1) Česká národní banka je v České republice a) odvětvovým příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ratingové agentury49), b) příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prodej na krátko a některé aspekty swapů úvěrového selhání42), c) příslušným orgánem v oblasti registru obchodních údajů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů43), d) příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky50), e) určeným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky50), f) příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51), g) příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zneužívání trhu52).“. 373. V § 192a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až j), která znějí: „h) příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy finančních nástrojů53), i) příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího sdělení klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou60), j) příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího indexy, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů62).“. 374. V § 192b odstavec 2 zní: „(2) Žádost o povolení k činnosti ústřední protistrany lze podat pouze elektronicky.“. 375. V § 192b se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Žádost podle odstavce 2 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje a doklady prokazující splnění podmínek pro udělení povolení. (4) Podrobnosti náležitostí žádosti podle odstavce 2, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.“. 376. § 192c se zrušuje. 377. V části třinácté se za § 194 vkládá nový § 194a, který zní: „§ 194a Ustanovení § 10 odst. 3 písm. e), § 12 až 12bb, 15 až 15k, 15o až 15r, § 17 odst. 1 a § 128 až 192 se použijí i tehdy, pokud obchodník s cennými papíry, banka nebo spořitelní nebo úvěrové družstvo prodává strukturované vklady, nebo ohledně nich poskytuje poradenství.“. 378. Za § 195a se vkládá nový § 195b, který zní: „§ 195b (1) Česká národní banka udělí nefinanční smluvní straně, která splňuje podmínky podle čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 nebo se stala obchodníkem s cennými papíry po 2. lednu 2018, výjimku z povinnosti clearingu stanovené v čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a z uplatnění technik zmírňování rizika stanovených v čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ve vztahu k derivátům uvedeným v § 3 odst. 1 písm. h), které se týkají uhlí nebo ropy, se kterými se obchoduje v organizovaném obchodním systému a které se musí vypořádat dodáním podkladového aktiva. (2) Platnost výjimky podle odstavce 1 lze stanovit nejdéle do 3. ledna 2021. (3) Řízení o udělení výjimky podle odstavce 1 se zahájí na žádost nefinanční smluvní strany nebo obchodníka s cennými papíry. Rozhodnutí o udělení výjimky oznámí Česká národní banka Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. (4) Nefinanční smluvní strana při výpočtu pozic podle čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 nezapočte deriváty uvedené v § 3 odst. 1 písm. h), na které se vztahuje výjimka udělená podle odstavce 1.“. 379. § 197 zní: „§ 197 Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje osoba, jejíž dosavadní činnost dává předpoklad řádného výkonu činnosti podle tohoto zákona.“. 380. V nadpise § 198 se doplňují slova „a likvidátorů“. 381. V § 198 odst. 1 se za slovo „správcem“ vkládají slova „nebo likvidátorem“. 382. V § 198 odst. 2 se slova „odborně způsobilá a“ zrušují a za slovo „důvěryhodná“ se vkládají slova „a má nezbytné odborné znalosti, dovednosti a zkušenosti“. 383. V § 198 odstavec 3 zní: „(3) Žádost o zápis do seznamu osob uvedených v odstavci 1 lze podat pouze elektronicky.“. 384. V § 198 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí: „(4) Žádost podle odstavce 3 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, údaje a doklady prokazující splnění podmínek podle odstavce 2. (5) Podrobnosti náležitostí žádosti prokazující splnění podmínek podle odstavce 2, její formát a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. (6) Oprávnění k výkonu činnosti podle odstavce 1 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.“. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 7 a 8. 385. V § 198b odst. 1 větě první se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „systém“ se vkládají slova „nebo organizovaný obchodní systém“. 386. V § 198b odst. 3 větě druhé se za slovo „stanovených“ vkládají slova „v § 39 a“. 387. V § 199 odstavec 2 zní: „(2) Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 7 odst. 5, § 9aj odst. 6, § 9ar odst. 5, § 12f, § 12g odst. 3, § 12i odst. 3, § 13 odst. 3, § 14h, § 15 odst. 7, § 16 odst. 7, § 16a odst. 10, § 16b odst. 2, § 19 odst. 4, § 20 odst. 4, § 28a odst. 4, § 30 odst. 6, § 30a odst. 3, § 38 odst. 4, § 39 odst. 7, § 45 odst. 4, § 46 odst. 4, § 47 odst. 2, § 47 odst. 5, § 50 odst. 8, § 63 odst. 5, § 71 odst. 5, § 73f odst. 7, § 77 odst. 3, § 90a odst. 5, § 90c odst. 4, § 93 odst. 4, § 94 odst. 7, § 115 odst. 5, § 122 odst. 8, § 122b odst. 6, § 127 odst. 3, § 127d odst. 1, § 132 odst. 5, § 139 odst. 11, § 192b odst. 4 a § 198 odst. 5.“. 388. V § 199 odst. 5 se za slovo „podniky50)“ vkládají slova „nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy finančních nástrojů53)“ a za slova „obchodníků s cennými papíry“ se vkládají slova „nebo jiným druhově určeným osobám uvedeným v tomto přímo použitelném předpisu“. 389. V § 199 odstavce 6 a 7 znějí: „(6) Návrh opatření obecné povahy podle tohoto zákona a opatření obecné povahy podle tohoto zákona zveřejní Česká národní banka pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Opatření obecné povahy podle § 134a, 134b, 134d a 137 vydává Česká národní banka bez řízení o návrhu opatření obecné povahy a může nabýt účinnosti okamžikem zveřejnění.“. 390. V § 199 se odstavec 8 zrušuje. 391. V § 204c se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. c) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. c) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. e) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. e) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Povolení k poskytování doplňkové investiční služby uvedené v § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k poskytování doplňkové investiční služby podle § 4 odst. 3 písm. f) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu udělené podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Investiční zprostředkovatel zaregistrovaný ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za investičního zprostředkovatele, kterému bylo uděleno povolení k činnosti investičního zprostředkovatele podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Česká národní banka vyhotoví na žádost této osoby výpis s údaji o rozsahu jejího povolení k činnosti investičního zprostředkovatele podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Vázaný zástupce zapsaný ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do seznamu vázaných zástupců podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za vázaného zástupce zapsaného do seznamu vázaných zástupců podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Člen vedoucího orgánu, který je tímto členem ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za člena vedoucího orgánu, ve vztahu ke kterému povinná osoba oznámila České národní bance změnu týkající se členství vedoucího orgánu podle § 10a odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona. 11. Investiční zprostředkovatel zaregistrovaný ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uhradí do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona správní poplatek podle § 30b zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a do 3. ledna 2018 uzavře pojistnou smlouvu podle § 31 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Za vázaného zástupce zapsaného ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona do seznamu vázaných zástupců podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se správní poplatek podle § 32g zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uhradí do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nepřetržitě alespoň po dobu 1 roku poskytovala investiční služby nebo jednala se zákazníky nebo potenciálními zákazníky v rámci poskytování investičních služeb, je povinna získat všeobecné znalosti potvrzené odpovídajícím dokladem podle § 14b odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 42 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 14. Fyzická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nepřetržitě alespoň po dobu 5 let poskytovala investiční služby nebo jednala se zákazníky nebo potenciálními zákazníky v rámci poskytování investičních služeb, není povinna získat všeobecné znalosti potvrzené odpovídajícím dokladem podle § 14b odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 15. Do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze odborné znalosti a dovednosti nezbytné pro jednání se zákazníkem nebo potenciálním zákazníkem v rámci poskytování investičních služeb prokázat též čestným prohlášením osoby oprávněné poskytovat investiční služby. Čestné prohlášení se může týkat pouze pracovníků osoby oprávněné poskytovat investiční služby. Osoba oprávněná poskytovat investiční služby, která je fyzickou osobou, může učinit čestné prohlášení sama o sobě. Osoba oprávněná poskytovat investiční služby odpovídá za to, že osoby, o nichž učinila čestné prohlášení podle věty první, mají potřebné odborné znalosti a dovednosti. 16. Fyzická osoba, která přede dnem nabytí účinností tohoto zákona vykonala odbornou zkoušku uznanou na základě § 14a odst. 2 a 3 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osobu, která má potřebné znalosti a dovednosti v rozsahu uznané zkoušky podle § 14b odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 14b odst. 3 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se na tuto osobu nepoužije. 17. Správní řízení zahájená podle zákona č. 256/2004 Sb., přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a v den nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně neskončená, se dokončí podle zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 18. Státní podnik, který byl 1. ledna 2015 investičním zprostředkovatelem, se pro účely § 30 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za obchodní společnost. 19. Do dne 3. září 2019 neplní poskytovatel konsolidovaných obchodních informací povinnost podle § 81 odst. 1 písm. d) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve vztahu k obchodům uveřejněným podle čl. 10 a 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014. ČÁST DRUHÁ Změna trestního řádu Čl. III Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb. a zákona č. 59/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 17 odst. 1 písm. b) se za slovo „trhu“ vkládají slova „nebo v mnohostranném obchodním systému“. 2. V § 17 odst. 1 písm. b) se slova „na regulovaném trhu nebo v mnohostranném“ nahrazují slovem „v“. 3. V § 17 odst. 1 písm. c) se slova „a postavení“ zrušují a za slovo „styku,“ se vkládají slova „zneužití postavení v obchodním styku,“. ČÁST TŘETÍ Změna živnostenského zákona Čl. IV V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 258/2016 Sb. a zákona č. 304/2016 Sb., se za slovo „agentur13c),“ vkládají slova „činnost poskytovatelů služeb hlášení údajů, činnost akreditovaných osob podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o bankách Čl. V Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb. a zákona č. 368/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 1 odst. 3 písmeno h) zní: „h) poskytování investičních služeb, s tím, že se v licenci uvede, které investiční služby je banka oprávněna poskytovat a ve vztahu ke kterým investičním nástrojům,“. Poznámka pod čarou č. 1b se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou. 2. V § 1 odst. 3 se na konci textu písmene o) doplňují slova „, s tím, že se v licenci uvede, které činnosti je banka oprávněna vykonávat a ve vztahu ke kterým fondům“. 3. V § 1 odst. 3 se za písmeno o) vkládají nová písmena p) a q), která znějí: „p) činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, q) poskytování služby hlášení údajů podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, s tím, že se v licenci uvede, které ze služeb hlášení údajů je banka oprávněna poskytovat,“. Dosavadní písmeno p) se označuje jako písmeno r). 4. V § 1 odst. 3 písm. r) se text „o)“ nahrazuje textem „q)“. 5. V § 7b odst. 1 se slova „nesplňuje-li tato instituce podmínky“ nahrazují slovy „přestože tato instituce nesplňuje některou z podmínek“. 6. V § 9 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. 7. Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 34 zní: „§ 9a Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem (1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí přesáhnout u fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob, které banka určí postupem podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/201434) jako osobu nebo osoby, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil banky (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), výši pevné složky odměny, ledaže valná hromada banky rozhodne podle odstavce 2. (2) Do působnosti valné hromady banky náleží rozhodnutí o tom, že výše pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve výši dvojnásobku pevné složky odměny; valná hromada může rozhodnout pouze na základě odůvodněného návrhu předloženého valné hromadě v závislosti na vnitřní struktuře představenstvem nebo správní radou, který obsahuje alespoň a) navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny v procentním vyjádření, b) důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob, c) předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201327), rozhodnutí České národní banky nebo jiného příslušného orgánu. (3) K rozhodnutí valné hromady podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas a) alespoň 66 % většiny hlasů přítomných společníků za podmínky, že na valné hromadě jsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance, nebo b) alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných společníků, pokud nejsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance. (4) Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací práva. (5) Zruší-li valná hromada rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede banka odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím valné hromady do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí. (6) Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí valné hromady, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí valné hromady, a to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí valné hromady. (7) Banka neprodleně uvědomí Českou národní banku o svém doporučení společníkům i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny a jeho odůvodnění a na žádost České národní banky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr není v rozporu s jejími povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál. (8) Banka může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit nejdříve za 5 let. 34) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se kvalitativních a vhodných kvantitativních kritérií k určení kategorie zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce.“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. VI Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb. a zákona č. 301/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 2. Za § 7ad se vkládá nový § 7ae, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 47 zní: „§ 7ae Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem (1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí přesáhnout u fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob, které družstevní záložna určí postupem podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/201447) jako osobu nebo osoby, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil družstevní záložny (dále jen „osoba s rizikovým vlivem“), výši pevné složky odměny, ledaže členská schůze družstevní záložny rozhodne podle odstavce 2. (2) Do působnosti členské schůze družstevní záložny náleží rozhodnutí o tom, že výše pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve výši dvojnásobku pevné složky odměny; členská schůze může rozhodnout pouze na základě odůvodněného návrhu předloženého členské schůzi představenstvem, který obsahuje alespoň a) navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny v procentním vyjádření, b) důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob, c) předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201338), rozhodnutí České národní banky nebo jiného příslušného orgánu. (3) K rozhodnutí členské schůze podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas a) alespoň 66 % většiny hlasů přítomných členů družstevní záložny za podmínky, že na členské schůzi jsou přítomni členové, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v družstevní záložně, nebo b) alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných členů, pokud nejsou přítomni členové, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v družstevní záložně. (4) Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací práva. (5) Zruší-li členská schůze rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede družstevní záložna odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím členské schůze do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí. (6) Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí členské schůze, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí členské schůze, a to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí členské schůze. (7) Družstevní záložna neprodleně uvědomí Českou národní banku o svém doporučení společníkům i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny a jeho odůvodnění a na žádost České národní banky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr není v rozporu s jejími povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál. (8) Družstevní záložna může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit nejdříve za 5 let. 47) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se kvalitativních a vhodných kvantitativních kritérií k určení kategorie zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce.“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu Čl. VII Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 148/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámek pod čarou č. 39, 40 a 41 znějí: „(2) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie39). (3) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie40), a zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie41), pokud jde o pravomoci České národní banky a povinnost mlčenlivosti. 39) Prováděcí směrnice Komise (EU) 2015/2392 ze dne 17. prosince 2015 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o oznamování skutečných nebo možných porušení tohoto nařízení příslušným orgánům. 40) Čl. 105 odst. 2 a čl. 107 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES, 2003/71/ES, 2004/109/ES a 2005/1/ES. Čl. 21 odst. 3 a 4 a čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/11/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU, 2013/50/EU a 2014/51/EU. Čl. 50 a 54 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS. Čl. 24 odst. 4 a 4a a čl. 25 odst. 1, 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/22/ES, 2010/73/EU, 2010/78/EU a 2013/50/EU. Čl. 98 a 102 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU a 2013/14/EU. Čl. 46 a 47 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU. 41) Čl. 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2011 a č. 462/2013 a ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU a 2014/51/EU. Čl. 33 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014. Čl. 22 odst. 2 a čl. 83 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1002/2013 a ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Čl. 19 a 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu. Čl. 20 a 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání. Čl. 23 a 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES. Čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012. Čl. 16 odst. 2 a čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.“. 2. V poznámce pod čarou č. 40 se věta třetí „Čl. 50 a 54 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS.“ zrušuje a na konci textu se doplňuje na samostatný řádek věta „Čl. 69 a 76 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/1034.“. 3. V poznámce pod čarou č. 41 na konci textu se ve větě třetí doplňují slova „a č. 600/2014“ a za větu poslední se na samostatný řádek doplňuje věta „Čl. 41 a 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014.“. 4. V § 7 písm. d) se slovo „unie9a), 29), 36), 38)“ nahrazuje slovem „unie“. Poznámky pod čarou č. 9a, 29 a 38 se zrušují. 5. V § 8 odst. 1 písm. e) se slova „, auditorskou společnost“ nahrazují slovy „podle zákona upravujícího činnost auditorů“. 6. V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které, včetně poznámky pod čarou č. 42, zní: „g) vyžádat si od emitenta investičního nástroje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zneužívání trhu42), aby předkládal aktualizovaný seznam zasvěcených osob podle čl. 18 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. 42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014.“. 7. V § 8 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnosti, lhůtu, formu a způsob plnění informační povinnosti podle § 8 odst. 1 písm. g).“. 8. V § 13 odst. 1 písmena p) až u) znějí: „p) vázaných zástupců podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, q) akreditovaných osob, r) trhů malých a středních podniků, s) systematických internalizátorů, t) akcií podle čl. 14 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, u) provozovatelů služby hlášení údajů se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice,“. 9. V § 13 odst. 4 písm. a) se za slovo „přiděleno,“ vkládají slova „předmět činnosti a případně další činnost registrovaná nebo povolená Českou národní bankou“. 10. V § 13 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, předmět činnosti a případně další činnost registrovaná nebo povolená Českou národní bankou“. 11. V § 13 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) informace o pravomocném rozhodnutí o odnětí povolení osoby zapsané do seznamu, včetně uvedení důvodu odnětí povolení; tato informace se uveřejní po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.“. 12. V § 13 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a bez zbytečného odkladu je aktualizuje“. 13. § 15 až 18c včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 43 znějí: „§ 15 Mechanismus hlášení (1) Česká národní banka zavede, udržuje a uplatňuje účinný mechanismus hlášení, který umožňuje oznámení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, právního předpisu upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, právních předpisů je provádějících a přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích43) (dále jen „oznámení porušení“) a vyhodnocení tohoto oznámení porušení. (2) Mechanismus hlášení podle odstavce 1 umožní učinit oznámení porušení též anonymně. (3) Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách v samostatné, snadno dohledatelné části transparentní, srozumitelné a spolehlivé informace o mechanismu hlášení podle odstavce 1, aby každý mohl učinit informované rozhodnutí, zda, jakým způsobem a kdy učiní oznámení porušení. (4) Informace podle odstavce 3 obsahují alespoň a) způsoby, jakými lze oznámení porušení učinit, a způsoby, jakými Česká národní banka kontaktuje osobu, která oznámení porušení učinila, spolu s uvedením 1. telefonních čísel, na které lze oznámení porušení učinit, včetně informace, zda jsou hovory nahrávány, 2. elektronických a poštovních adres, na které lze oznámení porušení učinit a které jsou bezpečné a zajišťují důvěrnost, b) popis postupů týkající se oznámení porušení spolu s uvedením 1. informace, že oznámení porušení lze učinit anonymně, 2. způsobu, jakým může Česká národní banka požadovat doplnění oznámení porušení nebo jeho objasnění, 3. druhu, obsahu a časového rámce pro zpětnou vazbu o výsledcích oznámení porušení, kterou Česká národní banka poskytne osobě, která oznámení porušení učinila (dále jen „oznamovatel“), c) režim ochrany informací obsažených v oznámení porušení, včetně podrobného popisu okolností, za nichž mohou být důvěrné údaje o oznamovateli zpřístupněny jiné osobě podle článku 27, 28 nebo 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 596/2014 a podle § 26, d) popis postupů na ochranu oznamovatelů, zejména zaměstnanců osob podléhajících dohledu České národní banky, podle § 18a a e) prohlášení, že oznámení porušení nezakládá porušení žádného omezení týkajícího se zpřístupňování informací, které vyplývá ze smlouvy nebo právního předpisu, a že oznamovateli v souvislosti s tímto zpřístupněním informací nevzniká žádná odpovědnost jakéhokoli druhu. (5) Česká národní banka poskytne potenciálnímu oznamovateli před přijetím oznámení porušení nebo v okamžiku jeho přijetí informace podle odstavců 3 a 4. § 16 Prostředky komunikace pro přijímání oznámení porušení (1) Česká národní banka zavede, udržuje a používá pro přijímání oznámení porušení a pro sdělování následných opatření uživatelsky vstřícné, nezávislé, samostatné a bezpečné prostředky komunikace, které zajišťují důvěrnost informací. (2) Prostředky komunikace podle odstavce 1 se považují za nezávislé a samostatné, pokud a) jsou odděleny od ostatních prostředků komunikace, které Česká národní banka používá, b) jsou navrženy, vytvořeny a používány způsobem, který zajišťuje úplnost, celistvost a důvěrnost informací a brání v přístupu neoprávněných osob, a c) umožňují dlouhodobé uchovávání informací. (3) Prostředky komunikace podle odstavce 1 umožní přijímat oznámení porušení alespoň a) písemnou formou v elektronické i papírové podobě, b) ústní formou prostřednictvím telefonu (dále jen „telefonická forma“) se záznamem hovoru nebo bez takového záznamu a c) osobním setkáním s některým ze zaměstnanců určených podle § 17. § 17 Určení zaměstnanci (1) Česká národní banka určí zaměstnance, kteří přijímají a vyřizují oznámení porušení (dále jen „určení zaměstnanci“). Určení zaměstnanci musí být dostatečně proškoleni k plnění úkolů podle odstavce 2. (2) Určení zaměstnanci a) poskytují na žádost informace o postupech pro učinění oznámení porušení, b) přijímají a vyřizují oznámení porušení a c) udržují kontakt s oznamovatelem, pokud uvedl své kontaktní údaje. § 18 Postup České národní banky po přijetí oznámení porušení (1) Obdrží-li Česká národní banka oznámení porušení jiným způsobem než prostřednictvím prostředků komunikace podle § 16, předá bezodkladně a beze změny toto oznámení porušení určeným zaměstnancům prostřednictvím prostředků komunikace podle § 16. (2) Česká národní banka vede záznam o každém přijatém oznámení porušení. (3) Česká národní banka potvrdí přijetí písemného oznámení porušení na elektronickou nebo poštovní adresu, kterou oznamovatel uvedl, pokud nepožádal o jiný způsob potvrzení. Česká národní banka nepotvrdí přijetí tohoto oznámení, pokud by tím byla ohrožena ochrana osobních údajů oznamovatele. (4) Česká národní banka je po přijetí oznámení porušení telefonickou formou se záznamem hovoru oprávněna takové oznámení zaznamenat formou a) zvukového záznamu v trvalé a dohledatelné podobě, nebo b) úplného a přesného přepisu takového hovoru; Česká národní banka umožní oznamovateli tento přepis hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem. (5) Česká národní banka je po přijetí oznámení porušení telefonickou formou bez záznamu hovoru oprávněna takové oznámení zaznamenat formou přesného zápisu o takovém hovoru. Česká národní banka umožní oznamovateli zápis o hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem. (6) V případě, že má k oznámení porušení dojít při osobním setkání s určeným zaměstnancem, Česká národní banka zajistí úplný a věrný záznam z tohoto setkání v trvalé a vyhledatelné podobě formou a) zvukového záznamu, nebo b) podrobného zápisu; v tom případě umožní oznamovateli kontrolu a opravy zápisu a potvrzení souhlasu svým podpisem. (7) Česká národní banka uchovává záznamy, zápisy a přepisy podle odstavců 4 až 6 v důvěrném a zabezpečeném systému, přičemž přístup k údajům z tohoto systému mají pouze zaměstnanci České národní banky, kteří tyto údaje potřebují k plnění svých pracovních povinností. (8) Česká národní banka zavede odpovídající postupy pro předávání osobních údajů oznamovatele a osoby, která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zneužívání trhu (dále jen „nahlášená osoba“) uvnitř České národní banky a jiným orgánům nebo jiným osobám. (9) Česká národní banka zajistí, aby předáním údajů týkajících se oznámení porušení uvnitř České národní banky nebo jiným orgánům nebo jiným osobám nedošlo k odhalení totožnosti oznamovatele nebo nahlášené osoby, ledaže je takové předání osobních údajů v souladu s § 26. § 18a Ochrana oznamovatelů a nahlášených osob (1) Česká národní banka zavede, udržuje a uplatňuje postupy na a) ochranu oznamovatele a nahlášené osoby, pokud se jedná o zaměstnance osoby podléhající dohledu České národní banky, alespoň před odplatou, diskriminací nebo jinými druhy nespravedlivého zacházení, ke kterým by mohlo dojít v důsledku oznámení porušení nebo v souvislosti s ním, a b) ochranu osobních údajů oznamovatele a nahlášené osoby v souladu s § 18 odst. 9 a § 26. (2) Osoba, která vědomě poskytne nepravdivé oznámení, se pro účely odstavce 1 nepovažuje za oznamovatele. (3) Není-li totožnost nahlášené osoby veřejně známa, Česká národní banka zajistí ochranu jejích osobních údajů srovnatelnou s ochranou osob, proti kterým Česká národní banka zahájila správní řízení. Pro ochranu osobních údajů nahlášené osoby se použijí postupy podle § 18 odst. 7. § 18b Spolupráce se Státním úřadem inspekce práce (1) Česká národní banka spolupracuje se Státním úřadem inspekce práce při zajišťování ochrany oznamovatele a nahlášené osoby před odplatou, diskriminací nebo jinými druhy nespravedlivého zacházení, ke kterým by mohlo dojít v důsledku oznámení porušení nebo v souvislosti s ním. (2) V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka a Státní úřad inspekce práce zajistí, aby oznamovatel měl přístup k a) uceleným informacím a poradenství o 1. opatřeních a o postupech na ochranu osob proti nespravedlivému zacházení a 2. postupech pro nárokování peněžitých náhrad za způsobenou škodu nebo újmu v souvislosti s podaným oznámením porušení, a b) účinné pomoci České národní banky ve vztahu ke Státnímu úřadu inspekce práce, včetně potvrzení postavení oznamovatele v případě pracovněprávních sporů. § 18c Přezkum postupů České národní banky Česká národní banka pravidelně, nejméně jednou za 2 roky, přezkoumá své postupy pro přijímání a vyřizování oznámení porušení, přičemž vezme v úvahu zkušenosti své i orgánů dohledu nad kapitálovým trhem v jiném členském státu Evropské unie v této oblasti a tyto postupy upraví v souladu s vývojem trhu a technologií. 43) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014.“. 14. V § 26 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 26 odst. 3 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „a čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014“. ČÁST SEDMÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. VIII Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014, zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb. zákona, č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb. a zákona č. 324/2016 Sb., se mění takto: 1. V položce 65 bodě 2 písm. b) se za slovo „papíry“ vkládají slova „podle § 8a odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu“. 2. V položce 65 bodě 2 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí: „c) k činnosti obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 50 000 ---\|--- d) k činnosti obchodníka s cennými papíry podle § 8a odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 20 000“. Dosavadní písmena c) až r) se označují jako písmena e) až t). 3. V položce 65 bodě 2 se doplňují písmena u) a v), která včetně poznámky pod čarou č. 84 znějí: „u) k činnosti investičního zprostředkovatele\| Kč 10 000 ---\|--- v) k činnosti administrátora podle čl. 34 odst. 1 písm. a) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího indexy, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů84)\| Kč 100 000 84) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014.“. 4. V položce 65 bodě 3 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 5. V položce 65 bodě 3 se doplňuje písmeno f), které zní: „f) administrátora podle čl. 34 odst. 1 písm. b) a c) přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího indexy, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů84)\| Kč 50 000“. ---\|--- 6. V položce 65 bodě 5 písm. f) se za slovo „papíry“ vkládají slova „spočívající v tom, že obchodník s cennými papíry podle § 8a odst. 3 nebo 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu se stane obchodníkem s cennými papíry podle § 8a odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu“. 7. V položce 65 bodě 5 písm. f) se číslo „35 000“ nahrazuje číslem „30 000“. 8. V položce 65 bodě 5 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) až i), která znějí: „g) povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry spočívající v tom, že obchodník s cennými papíry podle § 8a odst. 3 nebo 4 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu se stane obchodníkem s cennými papíry podle § 8a odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 70 000 ---\|--- h) povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry spočívající v tom, že obchodník s cennými papíry podle § 8a odst. 2 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu se stane obchodníkem s cennými papíry podle § 8a odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 50 000 i) povolení k činnosti obchodníka s cennými papíry spočívající v jiné změně\| Kč 35 000“. Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena j) a k). 9. V položce 65 bodě 9 se doplňují písmena r) a s), která znějí: „r) zápis vázaného zástupce podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 2 000 ---\|--- s) akreditaci podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 50 000“. 10. V položce 65 bod 12 zní: „12. Prodloužení a) oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru \| Kč 25 000 ---\|--- b) oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr \| Kč 5 000 c) oprávnění k činnosti vázaného zástupce podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr \| Kč 1 000 d) oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného \| Kč 1 000 e) prodloužení akreditace podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu \| Kč 25 000 f) povolení k činnosti investičního zprostředkovatele podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu \| Kč 5 000 g) oprávnění k činnosti vázaného zástupce podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu\| Kč 1 000“. 11. V položce 65 poznámka zní: „Poznámka Poplatníkem správního poplatku za prodloužení oprávnění podle bodu 12 písm. a) nebo b) této položky je nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru nebo samostatný zprostředkovatel. Poplatníkem správního poplatku za prodloužení oprávnění podle bodu 12 písm. c), d) nebo g) je zastoupený. Správní poplatek za prodloužení akreditace, povolení nebo oprávnění je splatný vždy nejdříve ve lhůtě 3 měsíců přede dnem skončení akreditace, povolení nebo oprávnění a nejpozději ve lhůtě 30 dnů přede dnem skončení akreditace, povolení nebo oprávnění.“. Čl. IX Přechodné ustanovení Pro poplatkové povinnosti u správního poplatku podle položky 65 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST OSMÁ Změna trestního zákoníku Čl. X Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb. a zákona č. 58/2017 Sb., se mění takto: 1. V § 250 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „na regulovaném trhu“ vkládají slova „nebo v mnohostranném obchodním systému“. 2. V § 250 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „na regulovaném trhu nebo v mnohostranném“ nahrazují slovem „v“. 3. V § 250 odst. 1 písm. a) se slova „nepravdivé nebo hrubě zkreslené informace“ nahrazují slovy „nebo jinému poskytne nepravdivou nebo hrubě zkreslenou informaci“. 4. § 255 včetně nadpisu zní: „§ 255 Zneužití informace v obchodním styku (1) Kdo neoprávněně zveřejní, zpřístupní nebo sdělí třetí osobě informaci dosud nikoli veřejně přístupnou, jejíž zveřejnění je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování v obchodním styku, a způsobí tím větší škodu nebo jiný závažný následek nebo tím opatří sobě nebo jinému větší prospěch, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Kdo neoprávněně užije informaci dosud nikoli veřejně přístupnou, kterou získal při výkonu svého zaměstnání, povolání, postavení, funkce nebo jinak a jejíž zveřejnění je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování v obchodním styku, tím, že uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace na regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému nebo na organizovaném trhu se zbožím, a způsobí tím větší škodu nebo jiný závažný následek nebo tím opatří sobě nebo jinému větší prospěch, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 značnou škodu, nebo b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (4) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.“. 5. V § 255 odst. 2 se slova „na regulovaném trhu nebo v mnohostranném“ nahrazují slovem „v“. 6. Za § 255 se vkládá nový § 255a, který včetně nadpisu zní: „§ 255a Zneužití postavení v obchodním styku (1) Kdo jako podnikatel, společník, člen orgánu, zaměstnanec nebo účastník na podnikání dvou nebo více podnikatelů se stejným nebo podobným předmětem činnosti v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jednoho nebo více podnikatelů nebo jejich podniků, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (3) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.“. 7. V § 367 odst. 1 se slova „a postavení“ zrušují a za text „§ 255 odst. 4,“ se vkládají slova „zneužití postavení v obchodním styku podle § 255a odst. 3,“. 8. V poznámce pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 16. dubna 2014 o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice o zneužívání trhu).“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o finančním zajištění Čl. XI Zákon č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění, ve znění zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 258/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se slova „věcí, práv a jiných majetkových hodnot“ nahrazují slovy „věcí v právním smyslu (dále jen „věc“). 2. V § 5 odst. 3 se slova „majetkových hodnot“ nahrazují slovem „věcí“. 3. V § 7 odst. 1 písm. d) bodě 6 se slova „majetkové hodnoty“ nahrazují slovem „věci“. 4. V § 7 odst. 4 písm. e) a v § 22 se slova „, práv nebo jiných majetkových hodnot“ zrušují. 5. V § 7 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Je-li příjemcem osoba uvedená v odstavci 4 písm. a), nemůže být poskytovatelem její zákazník, který není profesionálním zákazníkem podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, jde-li o finanční zajištění, které má povahu převodu finančního kolaterálu ve prospěch příjemce.“. 6. V § 13 odst. 1 písm. b), § 13 odst. 1 závěrečné části ustanovení a v § 13 odst. 5 se slova „majetkovou hodnotou“ nahrazují slovem „věcí“. 7. V § 13 odst. 5 se slova „majetkové hodnotě“ nahrazují slovem „věci“. ČÁST DESÁTÁ Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech Čl. XII Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb. a zákona č. 368/2016 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 1 větě první se slova „Ten, kdo není oprávněn“ nahrazují slovy „Právnická osoba, která není oprávněna“ a slovo „zapsán“ se nahrazuje slovem „zapsána“. 2. V § 15 odst. 2 se slova „bydliště nebo sídlo ten, kdo“ nahrazují slovy „sídlo právnická osoba, která“. 3. V § 16 odst. 3 se doplňuje věta druhá „U osoby podle § 15 odst. 1 se pro účely posouzení toho, zda přesahuje rozhodný limit či nikoli, použije pro oceňování jí spravovaného majetku § 196 obdobně.“. 4. Za § 20 se vkládá nový § 20a, který zní: „§ 20a Mechanismus k hlášení (1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje pro své pracovníky účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících a přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti činností na finančních trzích2) prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu. (2) Mechanismus k hlášení podle odstavce 1 zahrnuje alespoň a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení a jejich vyhodnocování, b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení, c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení, nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je zveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením. (3) Česká národní banka může vyhláškou stanovit požadavky na mechanismus k hlášení podle odstavce 1.“. 5. V § 28 se za slova „obdobně a“ vkládá text „§ 20 odst. 2 písm. j), § 20a,“. 6. V § 32 odst. 1 se za slova „která není srovnatelná se samosprávným investičním fondem,“ vkládají slova „uvedený v § 30 a 31,“, slova „majetkové hodnoty“ se nahrazují slovy „věci v právním smyslu (dále jen „věc“)“ a slova „majetková hodnota“ se nahrazují slovem „věc“. 7. V § 32 odst. 2 se slova „majetková hodnota“ nahrazují slovem „věc“. 8. V § 32 odst. 2, v § 215 odst. 4, v § 252 a v § 279 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „majetkové hodnoty“ nahrazují slovem „věci“. 9. V § 39 odst. 5 se doplňuje věta druhá „Vykonává-li obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu činnost podle § 38 odst. 2 písm. b) bez povolení podle odstavce 4, musí tuto činnost vykonávat s odbornou péčí a dodržovat přitom obdobně pravidla jednání obchodníka s cennými papíry se zákazníky týkající se poskytování investiční služby přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů.“. 10. Za § 47 se vkládá nový § 47a, který zní: „§ 47a Mechanismus k hlášení Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje mechanismus k hlášení obdobně podle § 20a.“. 11. V § 56 se za slova „§ 47 odst. 5,“ vkládají slova „§ 47a,“. 12. Za § 66 se vkládá nový § 66a, který zní: „§ 66a Mechanismus k hlášení Depozitář investičního fondu zavede, udržuje a uplatňuje mechanismus k hlášení obdobně podle § 20a.“. 13. V § 73 odst. 1 písm. f) úvodní části ustanovení, v § 93 odst. 3 písm. a), d) a h), § 93 odst. 4, § 215 odst. 1 písm. a) bodě 1, § 215 odst. 1 písm. d), § 215 odst. 2 písm. a) bodě 3, § 226 písm. d), § 241 odst. 1 písm. a) bodě 1, § 241 odst. 1 písm. j), § 284 odst. 1 písm. a) a d) a v § 462 písm. a) se slova „majetkových hodnot“ nahrazují slovem „věcí“. 14. V § 93 odst. 3 písm. b), § 215 odst. 1 písm. a) bodě 1, § 241 odst. 1 písm. a) bodě 2 a v § 284 odst. 1 písm. a) se slova „majetkovým hodnotám“ nahrazují slovem „věcem“. 15. V § 134 odst. 1 se doplňuje věta „Obhospodařovatel může rozhodnout o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu na dobu nezbytně nutnou též z provozních důvodů, zejména ve vztahu k činnostem souvisejícím s účetní závěrkou; v takovém případě neprovádí po dobu pozastavení výpočet aktuální hodnoty podílových listů a za aktuální hodnotu se po dobu pozastavení považuje poslední známá aktuální hodnota před tímto pozastavením.“. 16. V § 146 odst. 1 větě druhé se za slova „Statut uzavřeného podílového fondu,“ vkládají slova „který je fondem kolektivního investování a“. 17. V § 163 odst. 4 větě první se text „d)“ nahrazuje textem „g)“. 18. V § 170 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo osoba podle § 15 odst. 1“. 19. V § 171 odst. 4 větě první se za slovo „podílů“ vkládá čárka. 20. V § 187 se za slovo „fondu“ vkládají slova „a jeho jednotlivých podfondů“. 21. V § 191 odst. 1 větě první se za slovo „kapitál“ vkládají slova „z investiční činnosti ve smyslu § 164 odst. 1“. 22. V § 191 odst. 2 se za slovo „kapitálu“ vkládají slova „z investiční činnosti ve smyslu § 164 odst. 1“. 23. V § 207 odst. 1 písm. b) se slova „vyvolanou překážkou vzniklou nezávisle na vůli obhospodařovatele“ nahrazují slovy „v důsledku změny statutu fondu kolektivního investování“. 24. V § 207 odstavec 2 zní: „(2) Byl-li změněn statut fondu kolektivního investování podle odstavce 1 písm. b), uveřejní administrátor tohoto fondu informace o změně investiční strategie a o právu na odkoupení bez srážky. Pro změnu statutu podle věty první se § 211 použije obdobně. Informace podle věty první poskytne administrátor tohoto fondu současně s jejich uveřejněním i podílníkům nebo akcionářům tohoto fondu.“. 25. V § 220 odst. 1 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) údaje o zásadách odměňování, a to alespoň odkazem na internetové stránky,“. Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena k) a l). 26. V § 228 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Administrátor uveřejní aktuální sdělení klíčových informací fondu kolektivního investování bez zbytečného odkladu po jeho vyhotovení na internetových stránkách tohoto fondu.“. 27. V § 230 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Sdělení klíčových informací standardního fondu musí rovněž obsahovat odkaz na internetové stránky, kde lze najít podrobné údaje o zásadách odměňování a sdělení, že tyto údaje budou na požádání poskytnuty bezúplatně v listinné podobě. Tyto údaje musí zahrnovat alespoň popis toho, jak se odměny vypočítávají, a totožnost osob odpovědných za přiznávání odměn, včetně složení výboru pro odměňování, pokud existuje.“. 28. V § 234 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: „(5) Výroční zpráva standardního fondu dále obsahuje údaje podle odstavce 2 písm. a) až c) a další podstatné údaje o odměňování.“. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7. 29. V § 234 odst. 7 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“. 30. V § 272 odst. 1 písm. d) se slova „, důchodového fondu“ zrušují. 31. V § 272 odst. 1 písmeno h) zní: „h) osoba, která učinila prohlášení o tom, že si je vědoma rizik spojených s investováním do tohoto fondu kvalifikovaných investorů, je-li podílníkem, zakladatelem nebo společníkem jiného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který obhospodařuje tentýž obhospodařovatel jako tento fond a jehož administraci provádí tentýž administrátor jako tohoto fondu, a odpovídá-li výše splaceného vkladu nebo splacené investice v těchto fondech, jakož i majetku obhospodařovaného podle § 11 odst. 1 písm. c), obhospodařuje-li jej tentýž obhospodařovatel jako tento fond, ve svém souhrnu částce alespoň 1. 125 000 EUR, nebo 2. 1 000 000 Kč, jestliže obhospodařovatel nebo administrátor tohoto fondu kvalifikovaných investorů, nebo jím pověřená osoba, písemně potvrdí, že se na základě informací získaných od investující osoby obdobně jako při poskytování hlavní investiční služby uvedené v § 4 odst. 2 písm. d) nebo e) zákona o podnikání na kapitálovém trhu důvodně domnívá, že tato investice odpovídá finančnímu zázemí, investičním cílům a odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic investující osoby nebo“. 32. V § 272 odst. 1 písm. i) se za slovo „jestliže“ vkládají slova „obhospodařovatel nebo“. 33. V § 279 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slova „majetkovou hodnotu“ nahrazují slovem „věc“. 34. V § 279 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2 se slova „majetkové hodnotě“ nahrazují slovem „věci“. 35. V § 292 se slova „, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit,“ zrušují. 36. V § 297 odst. 1 větě první se za slovo „limit“ vkládají slova „na základě povolení uděleného Českou národní bankou nebo na základě povolení uděleného orgánem dohledu jiného členského státu v souladu s požadavky stanovenými v čl. 6 až 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů5)“. 37. § 341 se zrušuje. 38. V § 455 odst. 1 se doplňuje věta „Investiční společnost musí vždy vyhotovit výroční zprávu.“. 39. V § 520 odst. 1 se za slovo „musejí“ vkládají slova „oznámit svůj záměr a“. 40. V § 522 odst. 1 se doplňuje věta druhá, která zní: „Česká národní banka žádosti nevyhoví, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 2 nebo jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti.“. 41. V § 522 odst. 2 písm. b) se za slovo „jsou“ vkládají slova „v souvislosti s nabytím kvalifikované účasti“. 42. V § 522 odst. 2 písm. c) se na začátku textu vkládají slova „finanční zdraví žadatele a“ a za slovo „nezávadnost“ se vkládá slovo „jeho“ a slovo „žadatele“ se zrušuje. 43. V § 523 odst. 1 se za slovo „přijetí“ vkládá slovo „úplné“, slovo „a“ se nahrazuje slovy „; pokud je žádost neúplná, bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní banka zároveň s potvrzením o přijetí úplné žádosti podle věty první“ a slovo „jej“ se nahrazuje slovem „žadatele“. 44. V § 523 odst. 2 se za slovo „přijetí“ vkládá slovo „úplné“. 45. V § 523 odst. 4 větě první se slova „podaná žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami“ nahrazují slovy „to nezbytné pro posouzení žádosti“, slova „k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě“ se zrušují, slova „nezbytných pro posouzení žádosti“ se zrušují a ve větě druhé se slovo „přerušuje“ nahrazuje slovem „staví“. 46. V § 523 odst. 5 se slovo „přerušuje“ nahrazuje slovem „staví“. 47. V § 531 písm. c) se slova „635 000 EUR“ nahrazují slovy „50 000 EUR“. 48. V § 599 odst. 1 písm. a) a v § 604 odst. 1 písm. a) se za slovo „povinností“ vkládají slova „nebo poruší některý ze zákazů“. 49. V § 599 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 20a,“. Dosavadní písmena g) až o) se označují jako písmena h) až p). 50. V § 599 odst. 6 úvodní části ustanovení se text „j),“ nahrazuje textem „g),“ a slova „nebo o),“ se nahrazují slovy „, o) nebo p)“. 51. V § 599 odst. 7 se slova „g), h) nebo i)“ nahrazují slovy „h), i) nebo j)“. 52. V § 604 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní: „g) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 47a a 20a,“. Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena h) až n). 53. V § 604 odst. 6 se slova „k), l) nebo m),“ nahrazují slovy „g), l), m) nebo n),“. 54. V § 604 odst. 7 se slova „nebo j)“ nahrazují slovy „, j) nebo k)“. 55. V § 612 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní: „h) nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 66a a 20a,“. Dosavadní písmena h) až r) se označují jako písmena i) až s). 56. V § 612 odst. 1 písm. r) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno t), které zní: „t) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2) ve vztahu k výkonu činnosti depozitáře.“. 57. V § 616 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „nebo podnikající fyzická“ zrušují. 58. V § 620 se odstavce 4 a 6 zrušují. Dosavadní odstavce 5 a 7 se označují jako odstavce 4 a 5. 59. V § 620 odst. 4 se slova „, 3 nebo odstavce 4 písm. a) nebo b)“ nahrazují slovy „nebo 3“. 60. V § 620 odst. 5 se slova „, 3 nebo 4“ nahrazují slovy „nebo 3“. 61. V § 624 odst. 2 se doplňuje věta druhá „Pro účely výpočtu kvalifikované účasti se nepřihlíží k investičním akciím bez hlasovacích práv.“. Čl. XIII Přechodná ustanovení 1. Fyzické osoby, které byly ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsány v seznamu podle § 596 písm. f) zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XII bodů 1 a 2 tohoto zákona, se nabytím účinnosti čl. XII tohoto zákona z tohoto seznamu vymazávají. Česká národní banka těmto osobám sdělí, že byly ze seznamu vymazány. 2. Obhospodařovatel investičního fondu uvede své poměry do souladu s § 39 odst. 5 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Statut uzavřeného podílového fondu, který je fondem kvalifikovaných investorů a který vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze změnit s ohledem na § 146 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jen se souhlasem všech jeho podílníků. 4. Ustanovení § 187 a § 455 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé v účetním období, které započalo v roce 2018 nebo později. 5. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a v den nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně neskončená, se dokončí podle zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST JEDENÁCTÁ ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ Čl. XIV Zrušují se: 1. Vyhláška č. 143/2009 Sb., o odbornosti osob, pomocí kterých provádí obchodník s cennými papíry své činnosti. 2. Vyhláška č. 303/2010 Sb., o podrobnější úpravě některých pravidel při poskytování investičních služeb. ČÁST DVANÁCTÁ ÚČINNOST Čl. XV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 3. ledna 2018, s výjimkou čl. I bodů 1, 2, 4, 5, 59, 97, 213 až 216, 267 až 280, 282 až 289, 291 až 294, 307, 353 až 369, 372 a 376, čl. III bodů 1 a 3, čl. V bodů 2 a 5 až 7, čl. VI, čl. VII bodů 1, 4 až 7, 13 a 14, čl. X bodů 1, 3, 4, 6 až 8, čl. XII a čl. XIII, které nabývají účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení. v z. Vondráček v. r. Zeman v. r. Sobotka v. r.

Subsets and Splits

No community queries yet

The top public SQL queries from the community will appear here once available.