law_id stringlengths 11 2.15k | law_text stringlengths 14 1.92M |
|---|---|
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 42/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí konsolidovaného seznamu změn a doplňků k přílohám Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN)
Vyhlášeno 12. 7. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2017, částka 22/2017
* 1.1.3.3 Vložit novou druhou odrážku v následujícím znění:
* 1.1.4.2.1 (a) /Tato změna je v českém znění ADN již obsažena./
* 1.1.4.2.1 (c) Netýká se českého překladu.
* 1.2.1 Pod definici pojmu „Kontejner“ vložit novou definici:
* 1.2.1 V definici „CGA“ pozměnit adresu v závorce do tohoto znění: „(CGA, 14501 George Carter Way, Suite 103, Chantilly, VA 20151, United States of America)“.
* 1.2.1 Definici „Aerosol nebo aerosolový rozprašovač“ pozměnit následovně:
* 1.2.1 V definici „GHS“ namísto „páté revidované vydání“ uvést: „šesté revidované vydání“ a namísto „ST/SG/AC.10/30/Rev.5“ uvést: „ST/SG/AC.10/30/Rev.6“.
* 1.2.1 V definici „Příručka zkoušek a kritérií“ namísto „páté revidované vydání“ uvést: „šesté revidované vydání“ a namísto „ST/SG/AC.10/11/Rev.5, Amend 1 a Amend 2“ uvést: „ST/SG/AC.10/11/Rev.6“.
* 1.2.1 Definici „Obal záchranný velký“ pozměnit do tohoto znění: „... nebo netěsné kusy nebo kusy neodpovídající předpisům, které obsahují nebezpečné věci, nebo ...“
* 1.2.1 V definici „Záchranná tlaková nádoba“ namísto „1000“ uvést „3000“.
* 1.2.1 V definici „Nádoba trubková“ namísto „přepravitelná bezešvá tlaková nádoba“ uvést „přepravitelná tlaková nádoba bezešvé nebo kompozitní konstrukce“.
* 1.2.1 V definici „Vzorové předpisy OSN“ namísto „osmnáctému“ uvést „devatenáctému“ a namísto „ST/SG/AC.10/1/Rev.18“ uvést: „ST/SG/AC.10/1/Rev.19“.
* 1.2.1 V definici „Jednostranné schválení“ namísto „příslušným orgánem prvního členského státu ADN, který přijde se zásilkou do styku“ uvést „příslušným orgánem smluvní strany ADN“.
* 1.2.1 V definici „Cisterna pro podtlakové vyčerpávání odpadů“ namísto „nakládku a vykládku“ uvést „plnění a vyprazdňování“.
* 1.2.1 Definici „Údržovací doba“ změnit následovně:
* 1.2.1 Pozměnit definici LNG do následujícího znění:
* 1.2.1 Doplnit následující nové definice v abecedním pořadí:
* 1.4.2.1.1 (c) Namísto „označené“ uvést „opatřené značkami“.
* 1.4.2.1.1 (e) Pozměnit text za slovy „prázdná nevyčištěné žlezniční vozy“ do tohoto znění: „a prázdné nevyčištěné kontejnery pro volně ložené látky byly opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami a bezpečnostními značkami podle kapitoly 5.3 a aby p
* 1.4.2.2.1 (c) Netýká se českého překladu
* 1.4.3.1.1 (c) Vypustit text, „pokud nakládá nebezpečné věci do vozidla nebo velkého nebo malého kontejneru, “.
* 1.4.3.1.1 (d) Pozměnit text za slovy „předpisy týkající se“ do tohoto znění: „označení velkými bezpečnostními značkami, značkami a oranžovými tabulkami podle kapitoly 5.3.“.
* 1.4.3.3 (h) Pozměnit text do tohoto znění:
* 1.4.3.3 (s) Namísto „pokynům pro nakládku“ uvést „pokynům pro nakládku a vykládku“.
* 1.4.3.3 (u) Pozměnit do tohoto znění:
* 1.4.3.3 (v) Pozměnit do tohoto znění:
* 1.4.3.7 Vypustit POZNÁMKU pod nadpisem.
* 1.4.3.7.1 (c) Na konec doplnit: „a manipulace“.
* 1.4.3.7.1 (f) Pozměnit konec do tohoto znění:: „...... už nebyly opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami a oranžovými tabulkami, kterými byly označeny podle kapitoly 5.3.“.
* 1.4.3.7.1 (j) /Tato změna je v českém znění již obsažena/.
* 1.6.1.1 Namísto „30. června 2015“ uvést „30. června 2017“. Namísto „31. prosince 2014“ uvést „31. prosince 2016“.
* 16.1.15 Netýká se českého překladu
* 1.6.1.25 Pozměnit do tohoto znění:
* 1.6.1.26 Netýká se českého překladu - Doplnit následující nová přechodná ustanovení:
* 1.6.7.2.2.2 Pozměnit následující položky v tabulce do tohoto znění:
* 1.6.7.3 Pozměnit položku pro 9.3.3.8.1 v tabulce do tohoto znění:
* 1.6.7.2 Doplnit nová přechodná ustanovení v tomto znění:
* 1.7.1.5.1 (a) Namísto „5.2.1.9“ uvést „5.2.1.10“.
* 1.8.3.2 Text odstavce (b) upravit do tohoto znění: „...související balení, plnění, nakládka nebo vykládka......nebo souvisejícím balením, plněním, nakládkou nebo vykládkou...“
* 1.8.3.3 Ve třetím, pátém, šestém a devátém odseku třetího pododstavce před slova „nakládka nebo vykládka“ vložit slova „balení, plnění,“ (čtyřikrát). V desátém a dvanáctém odseku před slova „nakládka a vykládka“ vložit slova „balení, plnění,“ (dvakrát).
* 1.8.3.6 Před slova „nakládky nebo vykládky“ vložit slova „balení, plnění,“.
* 1.8.3.9 Za slova „při přepravě“ vložit slova „, balení, plnění, nakládce nebo vykládce“.
* 1.8.3.10 Na konec druhého odseku doplnit: „, včetně, pokud je to nutné, infrastruktury a organizace elektronických zkoušek podle 1.8.3.12.5, pokud musí být provedeny;“
* 1.8.3.11 (b) Netýká se českého znění
* 1.8.3.11 (b) V desátém odseku v závorce před slova „nakládka a vykládka“ vložit slova „balení, plnění,“. V jedenáctém odseku před slova „nakládkou a po vykládce“ vložit slova „balením, plněním,“.
* 1.8.3.12.2 Pozměnit do tohoto znění:
* 1.8.3.12.4 (a) Pozměnit čtvrtý odsek do tohoto znění: „ - značky, velké bezpečnostní značky a bezpečnostní značky;“.
* 1.8.3.18 V osmé položce („Platné do...“) před slova „nakládku nebo vykládku“ vložit slova „balení, plnění,“.
* 1.8.3.18 Vypustit poslední dvě řádky vzorového osvědčení.
* 1.15.3.8 Namísto „EN ISO 9001:2008 + AC:2009“ uvést „EN ISO 9001:2015“.
* 1.16 Doplnit nový odstavec v tomto znění:
* 1.16.1.2.1 Pozměnit do tohoto znění:
* 1.16.1.2.2 Pozměnit konec do tohoto znění: „... konstrukce a výbava kompletně splňují příslušná ustanovení těchto Pravidel.“.
* 1.16.1.2.5, druhý odstavec V třetí větě na konci před slova „klasifikační společnost“ předřadit slovo „uznanou“.
* 1.16.1.2.5, poslední odstavec před POZNÁMKOU Pozměnit začátek do tohoto znění:
* 1.16.1.3.1 Pozměnit takto: - 1.16.1.3.1 (a) Namísto „platná ustanovení“ uvést „platné požadavky“.
* 1.16.1.3.1 Doplnit nový pododstavec (b) v tomto znění:
* 1.16.1.3 Doplnit nový 1.16.1.3.3 v tomto znění:
* 1.16.2.1 Na konci prvního odstavce vypustit „nebo jeho zástupcem“.
* 1.16.2.1 Vypustit poslední větu, která zní: „Doba platnosti je nejvýše pět let, s výhradou ustanovení pododdílu 1.16.11.“.
* 1.16.2.1 Na konec doplnit nový odstavec v tomto znění:
* 1.16.3. Pozměnit takto: - 1.16.3.1 Na konec druhé věty za text „uznanou klasifikační společností“ vložit: „podle kapitoly 1.15“. Pozměnit konec poslední věty do tohoto znění: „....odpovídá částečně nebo úplně příslušným požadavkům těchto Pravidel vztahujícím se na konstrukci a výba
* 1.16.5 Pozměnit první větu do tohoto znění: „Vlastník plavidla musí podat žádost o vystavení schvalovacího osvědčení u příslušného orgánu uvedeného v 1.16.2.1.“. Pozměnit poslední větu do tohoto znění: „K získání schvalovacího osvědčení musí být žádost dop
* 1.16.10.3. Vložit novou poslední větu v tomto znění: „Po tomto časovém období musí být plavidlo podrobeno první inspekci podle 1.16.8.“.
* 1.16.10.4. Před slovo „inspekce“ vložit slovo „periodické“.
* 1.16.11 Pozměnit začátek do tohoto znění: „Odchylkou od oddílu 1.16.10 může příslušný orgán, který vydal schvalovací osvědčení, na základě odůvodněné žádosti vlastníka prodloužit platnost schvalovacího osvědčení.....“.(Zbytek textu beze změny).
* 1.16.12.2. Vypustit „nebo provozovateli“.
* 1.16.13 Pozměnit nadpis do tohoto znění: „Odebrání, ponechání nebo vrácení schvalovacího osvědčení“.
* 1.16.13.1 Za slova „těchto Pravidel“ doplnit text: „...., nebo není-li platná nejvyšší třída plavidla podle 9.2.0.88.1, 9.3.1.8.1, 9.3.2.8.1 nebo 9.3.3.8.1.“.
* 1.16.13.2 V druhém odstavci namísto „1.16.2.1 až 1.16.9“ uvést „1.16.9 a 1.16.13.1“.
* 1.16.13.4 V prvním odstavci před slova „klasifikační společnost“ vložit slovo „uznaná“. Pozměnit konec do tohoto znění: „....nebezpečí pro životní prostředí, nebo není-li nejvyšší třída plavidla platná, musí to bezodkladně oznámit příslušnému orgánu, které
* 1.16.13.5 V prvním odstavci před slova „klasifikační společnost“ vložit slovo „uznaná“, namísto „1.16.13.1“ uvést „1.16.13.4“ a vypustit slova „nebo jeho zástupci“. V druhém odstavci vypustit slova „nebo jeho zástupce“, vložit slovo „uznaná“ před slova „kl
* 2.1.1.1 U třídy 4.1 za „samovolně se rozkládající látky“ vložit, „polymerizující látky“.
* 2.1.2.2 Na konec doplnit následující novou větu:
* 2.1.3.4.2 Za „UN 3151 BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ;“ doplnit novou položku v tomto znění:
* 2.1.3.5.5 Poznámka pod čarou 2 Pozměnit takto: - Vypustit „(nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES (Úřední věstník Evropských společenství č. L 114 z 27. dubna 2006, strana 9))“.
* 2.2.1.1.5 V definici podtřídy 1.6, v druhé větě namísto „obsahují jen velmi málo citlivé látky“ uvést „převážně obsahují velmi málo citlivé látky“.
* 2.2.1.1.6 Pozměnit definici skupiny snášenlivosti N do tohoto znění: „Předměty převážně obsahující velmi málo citlivé látky“.
* 2.2.1.1.7.1 První věta zůstává beze změny. Zbývající text bude znít takto:
* 2.2.1.1.7.5 V tabulce v položce „Fontány“, ve sloupci „Zahrnuje/nazývá se“ vypustit „Bengálské ohně“. Ve třetím sloupci na konec doplnit tuto POZNÁMKU:
* 2.2.1.1 Vložit nový odstavec 2.2.1.1.9 v tomto znění:
* 2.2.1.4 V definici „RAKETOVÉ MOTORY“ za „0281“ vložit „, 0510“.
* 2.2.2.2.1 Pozměnit do tohoto znění:
* 2.2.3.1.5 Stávající text tohoto odstavce se stává novým pododstavcem 2.2.3.1.5.1. Na jeho začátku namísto „Viskózní kapalné látky“ uvést „S výhradou ustanovení uvedených v 2.2.3.1.5.2 viskózní kapalné látky“. - Před tento odstavec doplnit nový nadpis 2.2.3.1.5 v tomto znění:
* 2.2.3.2.2 Pozměnit do tohoto znění:
* 2.2.3.3 U „F3 Předměty“ na konec oficiálního pojmenování pro přepravu pro UN 3269 doplnit, „kapalný základní materiál“.
* 2.2.41 V názvu třídy 4.1 za „samovolně se rozkládající látky“ doplnit, „polymerizující látky“.
* 2.2.41.1.1 Konec prvního odstavce upravit do tohoto znění: „, jakož i samovolně se rozkládající kapalné nebo tuhé látky a polymerizující látky.“. V druhém odstavci vložit na konec nový odsek v tomto znění:
* 2.2.41.1.2 Na konec doplnit následující nové pododstavce:
* 2.2.41.1.2 Za „F3 anorganické“ doplnit „F4 předměty“.
* 2.2.41 Vložit následující nové odstavce 2.2.41.1.20 a 2.2.41.1.21:
* 2.2.41.3 Pod „Hořlavé tuhé látky - bez vedlejšího nebezpečí“ vložit novou větev:
* 2.2.52.1.17 V Poznámce nahradit „Předpisy pro stanovení účinků při zahřívání v uzavřeném prostoru jsou uvedeny v Příručce zkoušek a kritérií, části II, oddílu 20 a pododílu 28.4“ větou „Předpisy pro stanovení účinků při zahřívání v uzavřeném prostoru jsou
* 2.2.52.4 V tabulce pozměnit dále uvedené položky: - Organický peroxidSloupecZměnaDIBENZOYLPEROXID(první řádka)Koncentrace (%)Namísto „>51 -100“ vložit „ >52 -100“terc-BUTYLKUMYLPEROXID(první řádka)UN čísloNamísto „3107“ uvést „3109“DICETYLPEROXYDlKARBONÁT(první řádka)Způsob baleníNamísto „OP7“ uvést
* 2.2.61.2.1 Pozměnit do tohoto znění:
* 2.2.62.1.1 Pozměnit POZNÁMKU 1 do tohoto znění:
* 2.2.62.1.12.1 Vypustit poznámku pod čarou 6. Příslušně přečíslovat následné poznámky pod čarou. Na konec doplnit tuto novou POZNÁMKU:
* 2.2.7.2.4.1.3 Namísto „nápis „RADIOAKTIVNÍ““ uvést „značka „RADIOAKTIVNÍ““, všude tam, kde je to uvedeno (4 krát).
* 2.2.7.2.4.1.4 (b) Namísto „nápis „RADIOAKTIVNÍ““ uvést „značka „RADIOAKTIVNÍ““.
* 2.2.8.2.1 Pozměnit do tohoto znění:
* 2.2.9.1.2 V položce M2 namísto „přístroje“ uvést „předměty“.
* 2.2.9.1.5 V nadpise a všude v textu namísto „přístroje“ uvést „předměty“ (4 krát).
* 2.2.9.1.7 Vložit následující nový první odstavec:
* 2.2.9.1.7 Vypustit poslední POZNÁMKU.
* 2.2.9.1.11 K POZNÁMCE 2: pozměnit text poznámky pod čarou 13 do tohoto znění:
* 2.2.9.1.14 V seznamu před POZNÁMKOU, za „elektrické dvouvrstvé kondenzátory (s kapacitou akumulace energie větší než 0,3 Wh)“ přidat novou řádku v tomto znění:
* 2.2.9.1.14 V POZNÁMCE vypustit položky pro UN 3166 a UN 3171.
* 2.2.9.3 V nadpisu pro M2 namísto „přístroje“ uvést „předměty“.
* 2.2.9.3 pro M2 Za „3151 BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ nebo;“ doplnit novou položku v tomto znění:
* 2.2.9.3 V M11 vložit následující nové položky:
* 2.4.2.5 V druhém odstavci pozměnit konec první věty do tohoto znění:
* 3.1.2.2 Na konci první věty namísto „v označení kusu“ uvést „na značce kusu“.
* 3.1.2.3 Na konci druhé věty namísto „v označení kusů“ uvést „na značkách kusů“.
* 3.1.2.6 V uvozovací větě před pododstavci (a) a (b), na konci, před slovo „pak“ vložit: „nebo vyvíjení nadměrného tepla, nebo je-li použita chemická stabilizace v kombinaci s řízením teploty,“.
* 3.1.2.6 (a) Pozměnit do tohoto znění:
* 3.2.3.1 V úvodním textu, druhý odstavec, doplnit nový třetí odsek v tomto znění:
* 3.2.3.1, sloupec (5),„Nebezpečí“ Na konec doplnit nový odstavec v tomto znění:
* 3.2.3.1, sloupec (16),„Skupina výbušnosti“ Pozměnit vysvětlivku do tohoto znění:
* 3.2.3.1, sloupec (20), poznámka 5 Netýká se českého překladu.
* 3.2.3.1, sloupec (20), poznámka 35 Pozměnit do tohoto znění:
* 3.2.3.1, sloupec (20), poznámka 36 Pozměnit do tohoto znění:
* 3.2.3.1, sloupec (20), poznámka 38 Pozměnit do tohoto znění:
* 3.2.3.1, sloupec (20) Doplnit novou poznámku 43 tohoto znění:
* 3.2.3.2 U následujících položek doplnit „(II B3)“ do sloupce (16). - 1038 ETHYLEN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ 1040 ETHYLENOXID S DUSÍKEM, až do nejvýše přípustného celkového tlaku 1 MPa (10 bar) při 50 °C 1092 AKROLEIN, STABILIZOVANÝ 1098 ALLYLALKOHOL 1165 DIOXAN 2023 EPICHLORHYDRIN
* 3.2.3.2 U následujících položek doplnit „(II B2)“ do sloupce (16). - 1033 DIMETHYLETHER 1093 AKRYLONITRIL, STABILIZOVANÝ 1120 BUTANOLY (n - BUTYLALKOHOL) 1143 KROTONALDEHYD nebo KROTONALDEHYD, STABILIZOVANÝ 1153 ETHYLENGLYKOLDIETHYLETHER 1171 ETHYLENGLYKOLMONOETHYLETHER 1218 ISOPREN, STABILIZOVANÝ 2608 NITROPROPANY
* 3.2.3.2 U následujících položek doplnit „(II B24)“ do sloupce (16). - 10101,3-BUTADIEN, STABILIZOVANÝ1010BUTADIENY, STABILIZOVANÉ nebo BUTADIENY, SMĚS S UHLOVODÍKY, STABILIZOVANÁ, které mají při 70 °C tenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 bar) a jejichž hustota při 50 °C není nižší než 0.525 kg/l (obsahující méně než 0,1 % 1,
* 3.2.3.2 U následujících položek doplnit „(II B1)“ do sloupce (16). - 1155DIETHYLETHER1170ETHANOL (ETHYLALKOHOL) nebo ETHANOL, ROZTOK (ETHYLALKOHOL, ROZTOK), vodný roztok s více než 70% (obj.) alkoholu1199FURALDEHYDY (α-FURALDEHYD) nebo FURFURALDEHYDY (α-FURFURALDEHYD)1662NITROBENZEN1917ETHYLAKRYLÁT, STABILIZOVANÝ1919METHYLA
* 3.2.3.2 U následujících položek doplnit „(II B14)“ do sloupce (16). - 1170 ETHANOL, ROZTOK (ETHYLALKOHOL, ROZTOK), vodný roztok s více než 24 % (obj.) a nejvýše 70% (obj.) alkoholu
* 3.2.3.2 U následujících položek ve sloupci (16) namísto „(II B4)“ uvést „(II A7)“. - 2458HEXADIENY2491ETHANOLAMIN nebo ETHANOLAMIN, ROZTOK2811LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N. (1,2,3 - TRICHLORBENZEN, ROZTAVENÝ)2811LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N. (1,3,5 - TRICHLORBENZEN, ROZTAVENÝ)
* 3.2.3.2 U UN čísel 1040, 1089, 1280 a 2983 vložit „; 35“ do sloupce (20).
* 3.2.3.2 U UN čísla 1230 METHANOL ve sloupci (19) namísto „1“ uvést „2“..
* 3.2.3.2 Vypustit stávající položky odpovídající UN číslům 1267, 1268, 1863, 1993 a 3295. Doplnit tyto nové položky: - (1) (2) (3a) (3b) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17) (18) (19) (20) 1267 ROPA SUROVÁ 3 F1 I 3+(N1, N2, N3, CMR, F) * * * * * * * ano T4 3) II B4) ano * 1 14; *viz 3.2.3.3 1267 ROPA SUROV
* 3.2.3.3, sloupec (20) a 3.2.4.3 L, sloupec (20) Pozměnit poznámku 35 do tohoto znění:
* 3.2.3.3, sloupec (20) a 3.2.4.3 L, sloupec (20) Vypustit poznámku 36 a vložit text: „Poznámka 36: Již se nepoužívá.“.
* 3.2.3.3, sloupec (20) a 3.2.4.3 L, sloupec (20) V poznámce 38 za slova „bodem varu nad 60 °C“ vložit: „nebo pod nebo nejvýše 85 °C“.
* 3.2.3.3, sloupec (20) a 3.2.4.3 L, sloupec (20) Vložit novou poznámku 43 tohoto znění:
* 3.2.4.3 A V bodě 2 Halogenované uhlovodíky namísto „Látky ohrožující životní prostředí, kategorie Akutní 1 nebo Chronická 1 (skupina N1 podle 2.2.9.1.10.2)“ uvést „Látky ohrožující životní prostředí, vodní toxicita kategorie Akutní 1 nebo Chronická 1 (skup
* 3.2.4.3 A V bodě 5 vložit nový první odsek tohoto znění:
* 3.3.1 Doplnit následující druhou větu: „Pokud některé zvláštní ustanovení zahrnuje požadavek na značení kusů, musí být dodržena ustanovení uvedená v 5.2.1.2 (a) a (b). Jestliže je předepsaná značka ve formě zvláštního textu uvedeného v uvozovkách, např. ja - SP 172 (b) Namísto „vozidla nebo kontejnery“ uvést „nákladní dopravní (přepravní) jednotky“.
* 3.4.1 (e) Namísto „5.2.1.9“ uvést „5.2.1.10“.
* 3.4.7 Pozměnit nadpis do tohoto znění: „Značka kusů obsahujících ...“
* 3.4.7.1 /Netýká se českého znění./
* 3.4.7.2 /Netýká se českého znění./
* 3.4.8 Pozměnit nadpis do tohoto znění: „Značka kusů obsahujících ....“
* 3.4.8.1 /Netýká se českého znění./
* 3.4.8.2 /Netýká se českého znění./
* 3.4.9 /Netýká se českého znění./
* 3.4.10 /Netýká se českého znění./
* 3.4.11 Pozměnit do tohoto znění:
* 3.4.13 (a) Pozměnit konec druhé věty do tohoto znění: „...tak i značkami podle 3.4.15.“.
* 3.4.13 (b) Netýká se českého překladu.
* 3.4.13 (c) Pozměnit konec prvního odstavce do tohoto znění: „...tak i značkami podle 3.4.15.“
* 3.4.13 Ve druhém odstavci namísto „označení kontejnerů není“ uvést „značky umístěné na kontejneru nejsou...“ a na konci namísto „označení umístěno“ uvést „značky umístěny“.
* 3.4.14 Namísto „Od označení...“ uvést „Od značek...“
* 3.4.15 Pozměnit do tohoto znění:
* 3.5.2 (b) Za první větou pozměnit zbývající text pododstavce (b) do tohoto znění:
* 3.5.2 (e) Konec pozměnit takto: „....pro všechny potřebné značky;“.
* 3.5.4.2 /Netýká se českého znění./
* 3.5.4.3 Pozměnit do tohoto znění:
* 4.1.3 V první větě namísto „železničních vozech nebo kontejnerech“ uvést „železničních vozech, kontejnerech nebo kontejnerech pro volně ložené látky“. - V prvním odseku vypustit „s výjimkou kontejnerů BK3“.
* 5.1.2.1 (a) Změnit takto:
* 5.1.2.1 (b) Nahradit „označení nezůstane“ výrazem „značky nezůstanou“.
* 5.1.2.1 (b) Nahradit „5.2.1.9“ podkapitolou „5.2.1.10“ a podkapitolu „5.2.1.9.1“ podkapitolou „5.2.1.10.1“.
* 5.1.2.3 Nahradit „s tímto označením“ výrazem „s těmito značkami“.
* 5.1.2.3 Nahradit „5.2.1.9“ podkapitolou „5.2.1.10“.
* 5.2.1 V Poznámce nahradit slovo „značení“ slovem „značky“.
* 5.2.1.1 Nahradit „značení umístěno“ výrazem „značka umístěna“.
* 5.2.1.2 Nahradit „značení umístěno“ výrazem „značky umístěny“.
* 5.2.1.3 Ve druhé větě nahradit slovo „značení“ slovem „značky“.
* 5.2.1.5 Ve druhé větě nahradit slovo „značení“ slovem „značky“.
* 5.2.1.6 Poslední odstavec změnit takto: „Tyto údaje mohou být buď vyraženy, nebo uvedeny na trvanlivém štítku nebo bezpečnostní značce upevněných na nádobě nebo uvedeny nalepeným a zřetelně čitelným nápisem, např. vytištěným nebo provedeným jiným rovnocenn
* 5.2.1.7.1 Ve druhé větě nahradit: „označení každého“ výrazem „značky každého kusu“.
* 5.2.1.7.7 Nahradit slovo „označením“ slovem „značkou“.
* 5.2.1.8.2 Nahradit „označení vyžadovaného“ výrazem „značek vyžadovaných“.
* 5.2.1.8.3 Ve čtvrté větě v odstavci pod obrázkem nahradit „označení zůstane“ výrazem „značky zůstanou“. (dvakrát)
* 5.2.1 Přidat nový pododdíl v následujícím znění:
* 5.2.2.1.2 Nahradit „použita nesmazatelná označení“ výrazem „použity nesmazatelné značky“.
* 5.2.2.1.6 (b) Netýká se českého překladu.
* 5.2.2.1.11.1 V předposlední větě nahradit „označení uvedená“ výrazem „značky uvedené“.
* 5.2.2.2.1.1 Obrázek 5.2.2.2.1.1, v textu pro poznámku k obrázku **, vložit „/symbol“ po výrazu „text/číslo“.
* 5.2.2.2.1.2 Za první odstavec přidat novou poznámku v následujícím znění:
* 5.2.2.2.1.3 Za pododstavec (c) přidat tento nový odstavec:
* 5.2.2.2.2 Pod „NEBEZPEČÍ TŘÍDY 9 Jiné nebezpečné látky a předměty“, za obecnou bezpečnostní značku č. 9, vložit následující: - (č. 9A) Symbol (sedm svislých černých pruhů v horní polovině; skupina baterií, jedna poškozená se šlehajícím plamenem v dolní polovině): černý; Podklad: bílý; Podtržená číslice „9“ v dolním rohu“.
* 5.3.1 Vložit nový pododdíl 5.3.1.1.4 v následujícím znění:
* 5.3.1.2 Na konec vložit novou větu v tomto znění:
* 5.3.1.4.1 V poslední větě druhého odstavce na začátku smazat „Avšak“.
* 5.3.2.1.8 Změnit první větu takto: „Oranžové tabulky, které se nevztahují na přepravované nebezpečné věci nebo jejich zbytky, musí být odstraněny nebo zakryty.“.
* 5.3.2.3.2 Pro identifikační číslo nebezpečnosti 40 vložit na konec „, nebo polymerizující látka“.
* 5.3.2.3.2 Za „68 toxická látka, žíravá“ vložit tento nový řádek „687 toxická látka, žíravá, radioaktivní“.
* 5.3.2.3.2 Za „70 radioaktivní látka“ vložit tento nový řádek „768 radioaktivní látka, toxická, žíravá“.
* 5.3.3 Do druhého odstavce vložit novou, čtvrtou větu v následujícím znění:
* 5.3.6.2 Vložit novou předposlední větu v tomto znění: „Pro cisternové kontejnery nebo přemístitelné cisterny s vnitřním objemem nejvýše 3 000 litrů, kde je disponibilní plocha povrchu nedostačující pro umístění předepsaných značek, mohou být minimální rozm
* 5.4.1.1.1 (c) Vložit tuto novou, třetí odrážku:
* 5.4.1.1.6.2.1 Změnit poslední odstavec takto:
* 5.4.1.2.2 (c) Změnit takto:
* 5.4.1.2.2 (d) Změnit takto:
* 5.4.1.2.3 V nadpisu za „samovolně se rozkládající látky“ vložit „a polymerizující látky“.
* 5.4.1.2.3.1 Za „samovolně se rozkládajících látek“ vložit „nebo polymerizujících látek“. Do textu v závorkách po „viz 2.2.41.1.17;“ vložit „pro polymerizující látky viz 2.2.41.1.21“.
* 5.4.3.4 Na třetí stranu vzorových Písemných pokynů, do řádku pro bezpečnostní značku č. 9, vložit novou bezpečnostní značku č. 9A.
* 5.4.3.4 Změnit text Poznámky 2 na třetí straně vzorových Písemných pokynů takto: nahradit „výše“ výrazem „v tabulce ve sloupci (3)“.
* 5.5.2.3.2 Netýká se českého překladu.
* 5.5.3.1.1 Změnit takto:
* 5.5.3.1.5 Změnit takto:
* 5.5.3.3.3 Změnit takto:
* 5.5.3.4.2 Změnit takto: „Značky musí být trvanlivé, čitelné a umístěné na takovém místě a takové velikosti v poměru ke kusu, aby byly snadno viditelné.“.
* 5.5.3.6.1 Změnit takto:
* 5.5.3.6.2 Netýká se českého překladu
* 7.1.1.18 V nadpisu za slovo „kontejnerech,“ vložit „v kontejnerech pro volně ložené látky,“. - V textu za slovo „kontejnerů,“ vložit „kontejnerů pro volně ložené látky,“.
* 7.1.2.19.1, druhý odstavec Do seznamu odstavců vložit na začátek: „1.16.1.1, 1.16.1.2, 1.16.1.3,“ a vypustit: „8.1.8, 8.1.9,“.
* 7.1.3.51.4 Pozměnit do tohoto znění:
* 7.1.4 Vložit nový odstavec 7.1.4.4.4 v tomto znění:
* 7.1.4 Vložit nový odstavec 7.1.4.4.5 v tomto znění:
* 7.1.4.9 Na konec vložit následující POZNÁMKU:
* 7.1.4.14.1.1 Na konec vložit následující větu:
* 7.1.4.14.1.2 Na konec vložit následující větu:
* 7.1.4.14.7.1.3 Za slova „řidiče naloděného vozidla“ vložit: ,„osob, které jsou na palubě ze služebních důvodů“.
* 7.2.2.19.3 Do seznamu odstavců vložit na začátek: „1.16.1.1, 1.16.1.2, 1.16.1.3,“ a vypustit: „8.1.8, 8.1.9“.
* 7.2.4.9 Pozměnit do tohoto znění: „...náklad zcela nebo zčásti překládat do jiného plavidla mimo...“. (Zbytek textu beze změny).
* 7.2.4.9 Na konec vložit následující POZNÁMKU:
* 7.2.4.16.9 (b) Namísto „ve sběrném plynovém potrubí“ uvést „v odvětrávacím potrubí“.
* 7.2.4.16.17 V prvním odstavci před slova „klasifikační společností“ vložit slovo „uznanou“.
* 7.2.4.77 Pozměnit záhlaví sloupce 4 tabulky do tohoto znění:
* 8.1.2.1 (a) Pozměnit do tohoto znění:
* 8.1.2.2 (c) Třetí odsek pozměnit do tohoto znění:
* 8.1.2.3 (e) Pozměnit do tohoto znění:
* 8.1.2.6 Druhou větu pozměnit do toho znění: „Schvalovací osvědčení a přílohu uvedenou v 1.16.1.4 v tomto případě...“.
* 8.1.8 a 8.1.9 Vypustit a nahradit slovem „(Vypuštěno)“.
* 8.2.1.4 Pozměnit začátek první věty do tohoto znění:
* 8.2.1.6 Pozměnit začátek první věty do tohoto znění:
* 8.2.1.8 Pozměnit začátek první věty do tohoto znění:
* 8.2.2.1, 8.2.2.3.4, 8.2.2.5, 8.2.2.6.6, 8.2.2.8 Namísto „obnovovací a zdokonalovací školení“ uvést „obnovovací školení“.
* 8.2.2.6.3 (e) Pozměnit do tohoto znění:
* 8.2.2.7 Zkoušky a závěrečné testy
* 8.2.2.7.0 Pozměnit druhý odsek do tohoto znění:
* 8.2.2.7.1.5 Vypustit poslední větu.
* 8.2.2.7.1 Vložit nové 8.2.2.7.1.6 a 8.2.2.7.1.7 tohoto znění:
* 8.2.2.7.1.7 Písemné zkoušky smějí být prováděny, zcela nebo zčásti, v elektronické formě, kde jsou odpovědi zaznamenávány a vyhodnocovány za použití procesů elektronického zpracování dat (EDP), pokud jsou splněny tyto podmínky: - (a) Hardware a software musí být zkontrolovány a přijaty příslušným orgánem nebo zkušební organizací určenou příslušným orgánem;
* 8.2.2.7.2.5, třetí odstavec /První změna se netýká českého znění./. Pozměnit poslední větu do tohoto znění: „Pokud kandidát docílí 44 bodů, ale v jedné části nedosáhne 20 bodů, smí dotyčnou část jednou opakovat.“.
* 8.2.2.7.2.5, čtvrtý odstavec Pozměnit do tohoto znění: „Ustanovení uvedená v 8.2.2.7.1.6 a 8.2.2.7.1.7 se použijí obdobně.“.
* 8.2.2.7.3.2 Vypustit poslední větu.
* 8.2.2.7.3.3 Pozměnit začátek do tohoto znění: „ Ustanovení uvedená v 8.2.2.7.1.2, 8.2.2.7.1.3, 8.2.2.7.1.6 a 8.2.2.7.1.7 musí být použita při administraci....“. (Zbytek textu beze změny).
* 8.2.2.8 Text pod nadpisem očíslovat jako 8.2.2.8.1.
* 8.3.1.1 Pozměnit začátek do tohoto znění: „Pokud není v Části 7 stanoveno jinak, ....“.
* 8.3.1.1 (c) /Změna se netýká českého znění./.
* 8.6.1.3 Pozměnit bod 10 Vzoru schvalovacího osvědčení pro tanková plavidla do tohoto znění:
* 8.6.1.4 Pozměnit bod 10 Vzoru prozatímního schvalovacího osvědčení pro tanková plavidla do tohoto znění:
* 8.6.1.3 a 8.6.1.4 Na straně 3 za „Chladicí zařízení“ vložit novou řádku „Inertizační prostředky“.
* 8.6.1.3 a 8.6.1.4, strana 3 vzorů Pozměnit řádku pro „Otevírací tlak vysokorychlostního ventilu v kPa“ do tohoto znění:
* 8.6.3, otázka 4 Pozměnit do tohoto znění:
* 9.1.0.40.2.4 (a) /Změna se netýká českého znění./.
* 9.1.0.40.2.7 (a) Na konec doplnit: „nebo, pokud nejsou takové požadavky, požadavkům uznané klasifikační společnosti“.
* 9.2.0.91.2 /Změna se netýká českého znění./.
* 9.3.X.1 Vložit nový odstavec v tomto znění:
* 9.3.X.8.1 Pozměnit takto: - V prvním odstavci vypustit: „v souladu s pravidly stanovenými touto klasifikační společností“.
* 9.3.1.8.1 Vložit nový třetí odstavec tohoto znění:
* 9.3.1.11.3 (a) /Změna se netýká českého znění./.
* 9.3.X.13.3, čtvrtý odstavec V první větě namísto „relevantní“ uvést „uznanou“.
* 9.3.X.13 Vložit nový odstavec tohoto znění:
* 9.3.1.14 Přečíslovat stávající odstavec na 9.3.1.14.1. Přidat dva nové odstavce tohoto znění:
* 9.3.X.15.2 Doplnit nový první odstavec tohoto znění:
* 9.3.1.25 Vložit „9.3.1.25.9 (Vyhrazeno)“.
* 9.3 Vložit nový 9.3.X.25.10 tohoto znění:
* 9.3.1.40.2.4 (a), 9.3.2.40.2.4 (a) a 9.3.3.40.2.4 (a) /Změna se netýká českého znění./.
* 9.3.1.40.2.7 (a), 9.3.2.40.2.7 (a) a 9.3.3.40.2.7 (a) Na konec doplnit: „nebo, pokud nejsou takové požadavky, požadavkům uznané klasifikační společnosti“.
* „9.3.X.52.1 (b) Na konec doplnit tento text:
* „9.3.X.52.1 (c), třetí odsek Za slova „balastních čerpadel“ doplnit „s měřením teploty“.
* 9.3.2.11.2 (a) a 9.3.2.11.3 (a) /Změna se netýká českého znění./.
* 9.3.2.11.2 (e) pátá odrážka Netýká se českého překladu.
* 9.3.2.25.9 a 9.3.3.25.9 /Změna se netýká českého znění./.
* 9.3.3.8.1 V druhém odstavci namísto „vyšší třídy plavidla“ uvést „nejvyšší třídy plavidla“.
* 1.1.3.10 (b) V POZNÁMCE za pododstavcem (i) namísto „ISO 9001:2008“ uvést „ISO 9001“.
* 1.2.1 V definici „Aerosol nebo aerosolový rozprašovač“ v dokumentu ECE/ADN/36 odstranit „ a namísto „6.2.6 ADR“ uvést „6.2.4 ADR““
* 1.2.1 Změna v definici „Recyklovaný plast“ se netýká českého překladu
* 1.2.1 V definici „Druhy ochrany“ namísto „IEC60079-7:2006“ uvést „IEC60079-7:2015“
* 1.6.1.30 Pozměnit do tohoto znění:
* 1.6.1 Doplnit následující nová přechodná ustanovení:
* 2.1.1.2 Netýká se českého překladu
* 2.1.4.1.2 (e) Netýká se českého překladu
* 2.2.1.1.5 Netýká se českého překladu
* 2.2.1.4 Netýká se českého překladu
* 2.2.2.1.7 (c) a (d) Netýká se českého překladu
* 2.2.2.3 V tabulce pro „Jiné předměty, které obsahují plyn pod tlakem“, pro 6F doplnit tyto nové řádky:
* 2.2.3.3 Pro „F3 Předměty“ na konec doplnit tyto nové položky:
* 2.2.43.1.2 Netýká se českého překladu
* 2.2.52.1.6 /Tato změna je v českém znění již obsažena. /
* 2.2.61.1.14 Pozměnit do tohoto znění:
* 2.2.7.2.4.1.5 (b) Namísto „2.2.7.2.4.5.1“ uvést „2.2.7.2.4.5.2“.
* 2.2.8.1.9 Pozměnit do tohoto znění:
* 2.2.9.1.2 Pro subdivizi M11 za slovo „látky“ doplnit „a předměty“.
* 2.2.9.1.10.3 V nadpisu a v pododstavci (a) přečíslovat odvolávku na poznámku pod čarou za „1272/2008/ES“ na 3. Poznámka pod čarou 3 zní takto:
* 2.2.9.1.10.3 (b) Pozměnit konec pododstavec (b) do tohoto znění: „... jestliže nemusí být přiřazena k takové kategorii podle uvedeného nařízení.“.
* 2.2.9.3 Pro „M11“ nahradit „látky nebo předměty“ takto: „látky a předměty“. V úvodní větě v pravém obdélníku za slovo „pouze látky“ doplnit „a předměty“. Přidat dvě nové položky:
* 2.3.1.4 V textu vedle obrázku „Obr. 1-3“ nahradit „železná deska“ termínem „olověná deska“.
* 5.1.5.5 Pozměnit tabulku takto: - Do tabulky doplnit tyto nové řádky:
* 5.2.1.7.4 (c) Namísto „mezinárodním registračním kódem vozidla (VRI-Code)2“ uvést „rozlišovací značkou používanou na vozidlech v mezinárodním silničním provozu2“.
* 5.2.2.2.2 Pozměnit nadpis bezpečnostní značky č. 4.1 do tohoto znění: „NEBEZPEČÍ TŘÍDY 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky“.
* 5.4.1.1.11 Pozměnit do tohoto znění:
* 5.4.2 Za POZNÁMKU doplnit nový odstavec tohoto znění:
* 5.4.2 V poznámce pod čarou 6: - - na začátku za „IMDG Code“ doplnit „(Změna 38-16)“;
* 5.4.3.4 Ve vzoru písemných pokynů upravit popis nebezpečí třídy 4.1 ve sloupci 1 takto: „Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky“.
* 5.4.3 Do tohoto oddílu doplnit nový odstavec:
* 7.2.3.2.1 Konec druhé větě upravit do tohoto znění: „...udržovány ve stavu bez přepravovaných látek“.
* 7.2.4.16.5 Druhou větu nahradit tímto textem: „Před připojením a po odpojení přípojek a mezi těmito operacemi, pokud je to nutné, musí být nádoby vyprázdněny. Tyto požadavky neplatí pro přepravu látek třídy 2.“.
* 8.6.3, otázka 8 Konec upravit do tohoto znění: „...a jsou prázdné?“.
* 8.6.3, otázka 14, čtvrtý odsek vypustit: „, kuchyňská a chladicí“. Vypustit pátý odsek, který zní: „Jsou pomocí hlavního uzavíracího ventilu vypnuta všechna bytová zařízení na kapalný plyn?“.
* 9.3.3.21.5 (c) Namísto „EN 12827:1996“ uvést „EN 12827:1999“.
* 1\\. Změna k Části 1, Kapitola 1.2, 1.2.1, definice „Příručka zkoušek a kritérií“ - Netýká se českého překladu
* 2\\. Změna k Části 1, Kapitola 1.2, 1.2.1, definice „Údržná doba“ - Netýká se českého překladu
* 3\\. Změny k Části 1, Kapitola 1.6, 1.6.1.20, 1.6.1.28, 1.6.1.30, 1.6.1.31, 1.6.1.32 - Vypustit 1.6.1.30
* 4\\. Změny k Části 1, Kapitola 1.16, 1.16.6.1, 1.16.6.3, 1.16.7.1, 1.16.9, 1.16.10.1 (dvakrát) a 1.16.11 - Namísto 1.16.9.1.16.10.1 (dvakrát) a 1.16.11 uvést 1.16.9 a 1.16.10.1 (dvakrát)
* 5\\. Změna k Části 2, Kapitola 2.2, nové ustanovení 2.2.41.1.21 - Netýká se českého překladu
* 6\\. Změna k Části 2, Kapitola 2.2, 2.2.9.1.14, první změna - Namísto „Motory a stroje, vnitřní spalování“ uvést „Vozidla, motory a stroje, vnitřní spalování“
* 7\\. Změny k Části 3, Kapitola 3.1, 3.1.2.6 (a) - Nahradit
* 8\\. Změna k Části 3, Kapitola 3.2, Tabulka C, Nový řádek, UN3257, sloupec(2) - Netýká se českého překladu
* 9\\. Změny k Části 3, Kapitola 3.3, zvláštní ustanovení 363, pododstavec (a) - Vypustit v množstvích větších než jsou množství uvedená ve sloupci (7a) tabulky A kapitoly 3.2,
* 10\\. Změna k Části 3, Kapitola 3.3, zvláštní ustanovení 363, v POZNÁMCE za pododstavcem (a) - Namísto 1.1.3.3 uvést 1.1.3.2 (a), (d) a (e), 1.1.3.3 a 1.1.3.7
* 11\\. Změna k Části 3, Kapitola 3.3, nové zvláštní ustanovení 378, v POZNÁMCE za pododstavcem (e) - Namísto ISO 9001:2008 uvést ISO 9001
* 12\\. Změna k Části 3, Kapitola 3.3, nové zvláštní ustanovení 666, pododstavec (a) - Netýká se českého překladu
* 13\\. Změna k Části 3, Kapitola 3.3, nové zvláštní ustanovení 666, pododstavec (b) na konci - Vložit pokud není podstatné, aby výbava zůstala funkční
* 14\\. Změna k Části 3, Kapitola 3.3, nové zvláštní ustanovení 666, pododstavec (d) - Netýká se českého překladu
* 15\\. Změna k Části 3, Kapitola 3.4, 3.4.7.1 - Netýká se českého překladu
* 16\\. Změna k Části 3, Kapitola 3.4, 3.4.8.1 - Netýká se českého překladu
* 17\\. Změna k Části 5, Kapitola 5.4, 5.4.2 - Stávající text nahradit tímto textem:
* 18\\. Změna k Části 5, Kapitola 5.5, 5.5.2.3.2 - Netýká se českého překladu
* 19\\. Změna k Části 5, Kapitola 5.5, 5.5.3.3.3, na konci prvního odseku změněného textu - Namísto pokud je tento požadavek splněn uvést a oddělen od kabiny řidiče /tato změna je ve druhém odseku - poznámka překladatele/
* 20\\. Změna k Části 5, Kapitola 5.5, 5.5.3.3.3 - Netýká se českého překladu
* 21\\. Změna k Části 8, Kapitola 8.2, 8.2.1.4 - Nahradit
* 22\\. Změna k Části 8, kapitole 8.2, 8.2.1.6 - Nahradit
* 23\\. Změna k Části 8, kapitole 8.2, 8.2.1.8 - Nahradit
* 24\\. Změna k Části 8, kapitole 8.6, 8.6.1.3 a strana 3 vzoru, konec - Vložit Druhá změna se netýká českého překladu.
* 25\\. Změna k Části 9, kapitole 9.3, 9.3.2.11.2(a) až 9.3.11.3 (a) - Namísto 9.3.2.11.2 (a) a 9.3.2.11.3 (a) uvést 9.3.2.11.3 (a) a 9.3.3.11.3 (a)
* 26\\. Změna k Části 9, kapitole 9.3, 9.3.x.8.1, první odstavec - Vypustit
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 1. 2017
42
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že v letech 2014 - 2016 byl v Ženevě na zasedáních Výboru pro otázky bezpečnosti Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN)1) přijat konsolidovaný seznam změn a doplňků k přílohám Evropské dohody o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN).
Změny vstoupily v platnost na základě článku 20 odst. 5 Dohody dne 1. ledna 2017 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění konsolidovaného seznamu změn a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Organizace spojených národů
ECE/ADN/36
16kB
Hospodářská a sociální rada
Distr.: rámcově
2\\. května 2016
Anglicky
Originál: anglicky a francouzský
Evropská hospodářská komise
Administrativní výbor ADN
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN1)
Návrh změn k Pravidlům přiloženým k ADN
Na svém šestnáctém zasedání (Ženeva, 29. ledna 2016) požádal Administrativní výbor ADN sekretariát, aby připravil konsolidovaný seznam všech změn, které přijal ke vstupu v platnost od 1. ledna 2017 tak, aby mohly být podkladem pro oficiální návrh podle postupu stanoveného v článku 20 ADN. Notifikace by měla být vydána nejpozději 1. července 2016 s odvoláním na 1. leden 2017, jako plánované datum vstupu v platnost (viz ECE/ADN/35, odstavec 15).
Tento dokument2 obsahuje požadovaný konsolidovaný seznam změn přijatých Administrativním výborem na jeho šestnáctém zasedání na základě změn navržených Výborem pro otázky bezpečnosti na jeho dvacátém osmém zasedání (viz ECE/ADN/35, odstavec 14 a ECE/TRANS/WP.15/AC.2/58, příloha I spolu s ECE/TRANS/WP.15/AC.2/58/Add.1). Tyto změny byly připraveny Výborem pro otázky bezpečnosti na jeho dvacátém pátém, dvacátém šestém, dvacátém sedmém a dvacátém osmém zasedání (viz ECE/TRANS/WP.15/AC.2/52 a Corr.1, ECE/TRANS/WP.15/AC.2/54, ECE/TRANS/WP.15/AC.2/56 a ECE/TRANS/WP.15/AC.2/58 a Add.1).
Kapitola 1.1
1.1.3.3
Vložit novou druhou odrážku v následujícím znění:
„-
pro údržbu plavidel,“.
1.1.4.2.1
(a) /Tato změna je v českém znění ADN již obsažena./
1.1.4.2.1
(c) Netýká se českého překladu.
Kapitola 1.2
1.2.1
Pod definici pojmu „Kontejner“ vložit novou definici:
„Kontejner pro volně ložené látky, flexibilní: flexibilní kontejner o vnitřním objemu nejvýše 15 m3, s vnitřními vložkami a připevněnými manipulačními prostředky a provozní výstrojí;“
1.2.1
V definici „CGA“ pozměnit adresu v závorce do tohoto znění: „(CGA, 14501 George Carter Way, Suite 103, Chantilly, VA 20151, United States of America)“.
1.2.1
Definici „Aerosol nebo aerosolový rozprašovač“ pozměnit následovně:
„Aerosol“ nebo „Aerosolový rozprašovač“ předmět sestávající z nádoby pro jedno použití splňující ustanovení oddílu 6.2.4 ADR“.
1.2.1
V definici „GHS“ namísto „páté revidované vydání“ uvést: „šesté revidované vydání“ a namísto „ST/SG/AC.10/30/Rev.5“ uvést: „ST/SG/AC.10/30/Rev.6“.
1.2.1
V definici „Příručka zkoušek a kritérií“ namísto „páté revidované vydání“ uvést: „šesté revidované vydání“ a namísto „ST/SG/AC.10/11/Rev.5, Amend 1 a Amend 2“ uvést: „ST/SG/AC.10/11/Rev.6“.
1.2.1
Definici „Obal záchranný velký“ pozměnit do tohoto znění: „... nebo netěsné kusy nebo kusy neodpovídající předpisům, které obsahují nebezpečné věci, nebo ...“
1.2.1
V definici „Záchranná tlaková nádoba“ namísto „1000“ uvést „3000“.
1.2.1
V definici „Nádoba trubková“ namísto „přepravitelná bezešvá tlaková nádoba“ uvést „přepravitelná tlaková nádoba bezešvé nebo kompozitní konstrukce“.
1.2.1
V definici „Vzorové předpisy OSN“ namísto „osmnáctému“ uvést „devatenáctému“ a namísto „ST/SG/AC.10/1/Rev.18“ uvést: „ST/SG/AC.10/1/Rev.19“.
1.2.1
V definici „Jednostranné schválení“ namísto „příslušným orgánem prvního členského státu ADN, který přijde se zásilkou do styku“ uvést „příslušným orgánem smluvní strany ADN“.
1.2.1
V definici „Cisterna pro podtlakové vyčerpávání odpadů“ namísto „nakládku a vykládku“ uvést „plnění a vyprazdňování“.
1.2.1
Definici „Údržovací doba“ změnit následovně:
„Údržná doba“ doba, která uplyne od okamžiku dosažení počátečního stavu plnění až do okamžiku, kdy tlak zvyšující se v důsledku přívodu tepla dosáhne nejnižšího nastaveného tlaku omezovače(ů) tlaku cisteren určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz 6.7.4.1.
1.2.1
Pozměnit definici LNG do následujícího znění:
„Zkapalněný zemní plyn (LNG)“ zkapalněný plyn tvořený zemním plynem s vysokým obsahem methanu, přiřazený k UN 1972;
1.2.1
Doplnit následující nové definice v abecedním pořadí:
„Dokumentace plavidla“ je složka obsahující všechny důležité technické údaje týkající se plavidla nebo nákladního říčního člunu jako jsou konstrukční plány a dokumenty k zařízením.
„Flexibilní kontejner pro volně ložené látky“ viz „Kontejner pro volně ložené látky, flexibilní“.“
„Konstrukční životnost“ pro kompozitní láhve a trubkové nádoby je maximální životnost (v počtu roků), pro kterou je láhev nebo trubková nádoba zkonstruována a schválena podle platné normy;
„Nakládka“ všechny činnosti vykonávané nakládcem podle definice nakládce;
„Provozní životnost“ pro kompozitní láhve a trubkové nádoby je počet roků, po který je dovoleno láhev nebo trubkovou nádobu používat;
„SAPT“ viz „Teplota autoakcelerační polymerace“;
„Stlačený zemní plyn (CNG)“ stlačený plyn tvořený zemním plynem s vysokým obsahem methanu, přiřazený k UN 1971;
„Teplota autoakcelerační polymerace (SAPT)“ nejnižší teplota, při níž může dojít k polymerizaci látky v obalu, IBC nebo cisterně, tak jak je podávána k přepravě. SAPT musí být určena zkušebními postupy stanovenými pro teplotu samourychlujícího se rozkladu pro samovolně se rozkládající látky podle části II, oddílu 28 Příručky zkoušek a kritérií;
„Vykládka“ všechny činnosti vykonávané vykládcem podle definice vykládce;
Kapitola 1.4
1.4.2.1.1
(c) Namísto „označené“ uvést „opatřené značkami“.
1.4.2.1.1
(e) Pozměnit text za slovy „prázdná nevyčištěné žlezniční vozy“ do tohoto znění: „a prázdné nevyčištěné kontejnery pro volně ložené látky byly opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami a bezpečnostními značkami podle kapitoly 5.3 a aby prázdné nevyčištěné cisterny...../další text je beze změny/.
1.4.2.2.1
(c) Netýká se českého překladu
1.4.3.1.1
(c) Vypustit text, „pokud nakládá nebezpečné věci do vozidla nebo velkého nebo malého kontejneru, “.
1.4.3.1.1
(d) Pozměnit text za slovy „předpisy týkající se“ do tohoto znění: „označení velkými bezpečnostními značkami, značkami a oranžovými tabulkami podle kapitoly 5.3.“.
1.4.3.3
(h) Pozměnit text do tohoto znění:
„(h)
musí při přípravě nebezpečných věcí k přepravě zajistit, aby byly velké bezpečnostní značky, značky, oranžové tabulky a bezpečnostní značky umístěny na cisterny, vozidla a kontejnery pro volně ložené látky podle kapitoly 5.3.“.
1.4.3.3
(s) Namísto „pokynům pro nakládku“ uvést „pokynům pro nakládku a vykládku“.
1.4.3.3
(u) Pozměnit do tohoto znění:
„(u)
musí se přesvědčit, že je během celého trvání nakládky zajištěn trvalý a patřičný dozor.“.
1.4.3.3
(v) Pozměnit do tohoto znění:
„(v)
pokud použije zvláštní ustanovení 803, musí zaručit a zdokumentovat, za použití vhodného postupu, že nejvyšší dovolená teplota nákladu není překročena a musí veliteli plavidla poskytnout prokazatelnou formou instrukce.“.
1.4.3.7
Vypustit POZNÁMKU pod nadpisem.
1.4.3.7.1
(c) Na konec doplnit: „a manipulace“.
1.4.3.7.1
(f) Pozměnit konec do tohoto znění:: „...... už nebyly opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami a oranžovými tabulkami, kterými byly označeny podle kapitoly 5.3.“.
1.4.3.7.1
(j) /Tato změna je v českém znění již obsažena/.
Kapitola 1.6
1.6.1.1
Namísto „30. června 2015“ uvést „30. června 2017“. Namísto „31. prosince 2014“ uvést „31. prosince 2016“.
16.1.15
Netýká se českého překladu
1.6.1.20, 1.6.1.28, 1.6.1.30, 1.6.1.31, 1.6.1.32 Vypustit a vložit „(Vypuštěno)“.
1.6.1.25
Pozměnit do tohoto znění:
„1.6.1.25
Láhve s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 60 litrů označené UN číslem podle ustanovení ADN platných do 31. prosince 2012 a které neodpovídají požadavkům uvedeným v 5.2.1.1, pokud jde o velikost UN čísla a písmen UN, platným od 1. ledna 2013, smějí být dále používány až do příští periodické inspekce, nejdéle však do 30. června 2018.“.
1.6.1.26
Netýká se českého překladu
Doplnit následující nová přechodná ustanovení:
„1.6.1.35
(Vyhrazeno)
„1.6.1.36
(Vyhrazeno)
„1.6.1.37
(Vyhrazeno)
„1.6.1.38
Smluvní strany smějí nadále vydávat osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí podle vzoru platného do 31. prosince 2016, namísto osvědčení odpovídajících požadavkům uvedeným v 1.8.3.18, platným od 1. ledna 2017, až do 31. prosince 2018. Taková osvědčení smějí být dále používána až do konce své pětileté platnosti.“.
„1.6.1.39
Bez ohledu na požadavky zvláštního ustanovení 188 kapitoly 3.3 platné od 1. ledna 2017 smějí být kusy obsahující lithiové články nebo baterie nadále označovány až do 31. prosince 2018 podle požadavků zvláštního ustanovení 188 kapitoly 3.3 platných do 31. prosince 2016.“.
„1.6.1.40
Bez ohledu na ustanovení ADN platná od 1. ledna 2017 smějí být předměty UN čísel 0015, 0016 a 0303 obsahující dýmotvornou látku (dýmotvorné látky), toxickou (toxické) při inhalaci podle kritérií pro třídu 6.1, vyrobené před 31. prosincem 2016, přepravovány až do 31. prosince 2018 bez bezpečnostní značky pro vedlejší nebezpečí „TOXICKÝ“ (vzor č. 6.1, viz 5.2.2.2.2).“.
„1.6.1.41
Bez ohledu na ustanovení ADN platná od 1. ledna 2017 smějí být velké obaly vyhovující parametrům obalové skupiny III podle zvláštního ustanovení pro balení L2 pokynu pro balení LP02 v 4.1.4.3 ADR platného do 31. prosince 2016 dále používány pro UN číslo 1950 až do 31. prosince 2022.“.
„1.6.1.42
Bez ohledu na požadavky uvedené ve sloupci (5) tabulky A kapitoly 3.2, platné od 1. ledna 2017 pro UN čísla 3090, 3091, 3480 a 3481 třídy 9, smí být bezpečnostní značka (vzor č. 9, viz 5.2.2.2.2) dále používána pro tato UN čísla až do 31. prosince 2018.“
1.6.7.1.2
(c) Za slova „znamená, že“ vložit následující text: „pokud bylo pro plavidlo využito přechodné opatření v odstavci (b), musí být požadavky......“.
1.6.7.2.2.2
Pozměnit následující položky v tabulce do tohoto znění:
ustanovení| předmět| platnost a komentář
---|---|---
1.2.1| Nákladní prostory| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená, jejichž nákladní prostory obsahují pomocná zařízení a která přepravují pouze látky třídy 8, s poznámkou 30 ve sloupci (20) tabulky C kapitoly 3.2.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2038.
7.2.3.20.1| Vybavení balastních tanků a komor ukazateli úrovně hladiny| N.R.M. po 1. lednu 2013 pro tanková plavidla typů C a G a pro tanková plavidla s dvojitou obšívkou typu N.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2012.
7.2.3.20.1| Prokázání stability v případě netěsnosti spojené s balastní vodou| N.R.M. pro plavidla typů G a N.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044.
7.2.3.31.2| Motorová vozidla pouze mimo oblast nákladu| N.R.M. pro plavidla typu N.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034.
Do tohoto data se následující požadavek vztahuje na plavidla v provozu: vozidlo se nesmí startovat na palubě.
7.2.3.51.3| Vypustit|
7.2.4.22.3| Odběr vzorků z jiných otvorů| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018.
Do tohoto data se na plavidlech v provozu smějí otevírat víka nákladních tanků v průběhu nakládky pro kontrolu a odběr vzorků.
9.3.3.8.1| Pokračování třídy| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená s lapači plamene a plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044.
Do tohoto data platí na plavidlech v provozu následující požadavky:
Pokud není stanoveno jinak, musí typ konstrukce, pevnost, podřízené dělení, výbava a převody plavidla odpovídat nebo být rovnocenné konstrukčním požadavkům pro klasifikaci v nejvyšší třídě od uznané klasifikační společnosti.
9.3.1.11.2(a) (1.položka)| Uspořádání nákladních tanků
Vzdálenost mezi nákladními tanky a bočními stěnami
Výška sedel| N.R.M. pro plavidla typu G, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044.
9.3.3.11.4| Průchody v koncových přepážkách nákladních prostorů| N.R.M. od 1. ledna 2005 pro plavidla typu N otevřená, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044.
9.3.3.11.6 (a)| Tvar koferdamu upraveného jako prostor s čerpadly| N.R.M. pro plavidla typu N, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044.
9.3.3.11.8| Uspořádání provozních prostorů v oblasti nákladu pod palubou| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2038.
9.3.3.12.7| Schvalování lapačů plamene| N.R.M. pro plavidla typu N, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018.
9.3.3.16.1| Motory s vnitřním spalováním mimo oblast nákladu| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034.
9.3.1.16.2
9.3.3.16.2| Závěsy dveří směřující do oblasti nákladu| N.R.M. pro plavidla, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977, kde by změny mohly omezovat jiné hlavní otvory.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034.
9.3.3.16.2| Prostory strojovny přístupné z paluby| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034.
9.3.1.17.1
9.3.3.17.1| Obytné prostory a kormidelna mimo oblast nákladu| N.R.M. pro plavidla, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977, pokud není spojení mezi kormidelnou a jinými uzavřenými prostory.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044 pro plavidla o délce do 50 metrů, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977 a jejichž kormidelny jsou umístěny v oblasti nákladu, i když to poskytuje přístup k jiným uzavřeným prostorům, pokud je bezpečnost zajištěna patřičnými provozními požadavky příslušného orgánu.
9.3.3.17.1| Obytné prostory a kormidelna mimo oblast nákladu| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044.
9.3.1.17.2
9.3.2.17.2
9.3.3.17.2| Vstupy směřující do oblasti nákladu| N.R.M. pro plavidla o délce do 50 metrů, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977, pokud jsou nainstalovány protiplynové ochrany.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044.
9.3.3.17.2| Vstupy a otvory| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044.
9.3.3.17.3| Vypustit|
9.3.3.17.5 (b), (c)| Schválení průchodek hřídele a zobrazení pokynů| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018.
9.3.3.20.2| Plnění kofrdamů pomocí čerpadla| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018.
9.3.3.21.1 (b)| Indikátor úrovně hladiny| N.R.M. od 1. ledna 2005 pro plavidla typu N otevřená s lapači plamene a typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018.
Do tohoto data na plavidlech v provozu vybavených otvory pro měření tyto otvory musí:
\\- být umístěny tak, aby stupeň naplnění mohl být měřen pomocí měrné tyče;
\\- být vybaveny automatickým uzávěrem.
9.3.3.21.1 (g)| Otvor pro odběr vzorků| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2018.
9.3.3.23.2| Zkušební tlak pro nákladní tanky| N.R.M. pro plavidla, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977, pro které se vyžaduje zkušební tlak 15 kPa (0, 15 baru).
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044. Do tohoto data je zkušební tlak 10 kPa (0,10 baru) dostačující.
9.3.3.23.2| Zkušební tlak pro nákladní tanky| N.R.M. pro kalová plavidla v provozu před 1. lednem 1999
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044. Do tohoto data je zkušební tlak 5 kPa (0,05 baru) dostačující.
9.3.3.23.3| Zkušební tlak pro nakládací a vykládací potrubí| N.R.M. pro kalová plavidla v provozu před 1. lednem 1999
Obnovení schvalovacího osvědčení nejpozději do 1. ledna 2039. Do tohoto data je zkušební tlak 400 kPa (4 bary) dostačující.
9.3.3.42.2| Systém ohřevu nákladu| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034.
Do tohoto data platí na plavidlech v provozu následující požadavky: Toto je možno dodržet pomocí odlučovače kalu namontovaného na zpětnou trubku kondenzované vody.
9.3.3.52.1 (b), (c), (d) a (e)| Elektrická zařízení| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034.
9.3.1.52.1 (e)
9.3.3.52.1 (e)| Elektrická zařízení typu „potvrzená bezpečnost“ v oblasti nákladu| N.R.M. pro plavidla typu N, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034.
Do tohoto data musí být během nakládky, vykládky a vypouštění plynů na plavidlech, která nemají plynotěsné otvory kormidelny (např. dveře, okna atd.), dodrženy v oblasti nákladu tyto podmínky:
(a) Všechna elektrická zařízení určená k použití musí být v provedení typu „omezené nebezpečí výbuchu“, tj. musí být zkonstruována tak, aby za normálních provozních podmínek nedošlo k jiskření a aby teplota jejich vnějšího povrchu nestoupla nad 200 °C, nebo musejí být typu odolného proti skrápění vodou a jejich teplota vnějšího povrchu za normálních provozních podmínek nepřekročí 200°C;
(b) Elektrická zařízení, která nesplňují požadavky uvedené pod písmenem (a) výše, musí být označena červenou barvou a musí je být možno odpojit pomocí hlavního vypínače.
9.3.3.52.2| Elektrické akumulátory umístěné mimo oblast nákladu| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034.
9.3.1.52.3 (a)
9.3.1.52.3 (b)
9.3.3.52.3 (a)
9.3.3.52.3 (b)| Elektrická zařízení používaná během nakládky, vykládky a vypouštění plynů| N.R.M. pro plavidla, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034 pro následující zařízení:
\\- instalace osvětlení v ubytovacích prostorech, s výjimkou vypínačů umístěných v blízkosti vstupu do ubytovacích prostorů;
\\- radiové telefonní instalace v ubytovacích prostorech a v kormidelnách a zařízení pro ovládání spalovacích motorů.
Do tohoto data veškerá ostatní elektrická zařízení musí splňovat následující požadavky:
(a) generátory, motory atd. - stupeň krytí IP13;
(b) řídící panely, osvětlení atd. - stupeň krytí IP23;
(c) zařízení atd. - stupeň krytí IP55.
9.3.3.52.3 (a)
9.3.3.52.3 (b)| Elektrická zařízení používaná během nakládky, vykládky a vypouštění plynů| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034.
9.3.3.52.4| Červené označení na elektrických zařízeních| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034.
9.3.3.52.5| Odpojovač pro průběžně poháněný generátor| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034.
9.3.3.52.6| Trvale připevněné zásuvky| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034.
9.3.1.56.1 9.3.3.56.1| Kovové stínění pro všechny kabely v oblasti nákladu| N.R.M. pro plavidla, jejichž kýly byly položeny před 1. lednem 1977.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2034.
1.6.7.3
Pozměnit položku pro 9.3.3.8.1 v tabulce do tohoto znění:
ustanovení| předmět| platnost a komentář
---|---|---
9.3.3.8.1| Klasifikace| N.R.M. pro plavidla typu N otevřená s lapači plamene a plavidla typu N otevřená.
Obnovení schvalovacího osvědčení po 31. prosinci 2044.
1.6.7.2
Doplnit nová přechodná ustanovení v tomto znění:
„1.6.7.2.1.4
Pro plavidla nebo čluny, jejichž kýl byl položen před 1. červencem 2017 a která neodpovídají požadavkům v 9.0.X.1 týkajícím se dokumentace plavidla, musí uchovávání podkladů pro dokumentaci cisterny začít nejpozději při příští obnově platnosti schvalovacího osvědčení.“.
„1.6.7.2.2.5
Pro plavidla nebo čluny, jejichž kýl byl položen před 1. červencem 2017 a která neodpovídají požadavkům v 9.3.X.1 týkajícím se dokumentace plavidla, musí uchovávání podkladů pro dokumentaci cisterny začít nejpozději při příští obnově platnosti schvalovacího osvědčení.“.
1.6.7.4.2
Vypustit tabulku 2 a vložit „Tabulka 2. Do 31.12.2015 (Vypuštěno).“
Vložit nový 1.6.9 v tomto znění:
„1.6.9
Přechodná ustanovení týkající se uznávání klasifikačních společností
1.6.9.1
Ustanovení odstavce 1.15.3.8 týkající se udržování účinného systému vnitřní kvality doporučenými klasifikačními společnostmi ještě platná k 31. prosinci 2015 smějí být dále používána až do 14. září 2018.“.
Kapitola 1.7
1.7.1.5.1
(a) Namísto „5.2.1.9“ uvést „5.2.1.10“.
Kapitola 1.8
1.8.3.2
Text odstavce (b) upravit do tohoto znění: „...související balení, plnění, nakládka nebo vykládka......nebo souvisejícím balením, plněním, nakládkou nebo vykládkou...“
1.8.3.3
Ve třetím, pátém, šestém a devátém odseku třetího pododstavce před slova „nakládka nebo vykládka“ vložit slova „balení, plnění,“ (čtyřikrát). V desátém a dvanáctém odseku před slova „nakládka a vykládka“ vložit slova „balení, plnění,“ (dvakrát).
1.8.3.6
Před slova „nakládky nebo vykládky“ vložit slova „balení, plnění,“.
1.8.3.9
Za slova „při přepravě“ vložit slova „, balení, plnění, nakládce nebo vykládce“.
1.8.3.10
Na konec druhého odseku doplnit: „, včetně, pokud je to nutné, infrastruktury a organizace elektronických zkoušek podle 1.8.3.12.5, pokud musí být provedeny;“
1.8.3.11
(b) Netýká se českého znění
1.8.3.11
(b) V desátém odseku v závorce před slova „nakládka a vykládka“ vložit slova „balení, plnění,“. V jedenáctém odseku před slova „nakládkou a po vykládce“ vložit slova „balením, plněním,“.
1.8.3.12.2
Pozměnit do tohoto znění:
„1.8.3.12.2
Příslušný orgán nebo jím pověřená zkušební organizace musí dohlížet na každou zkoušku. Jakákoli manipulace a podvádění musí být, jak je to jen možné, vyloučeny. Totožnost kandidáta musí být ověřena. Při písemné zkoušce není dovoleno použití žádných jiných dokumentů kromě mezinárodních a vnitrostátních předpisů. Všechny zkušební dokumenty musí být zaregistrovány a uchovány v písemné formě nebo elektronicky jako datový soubor.“.
1.8.3.12.4
(a) Pozměnit čtvrtý odsek do tohoto znění: „ - značky, velké bezpečnostní značky a bezpečnostní značky;“.
Doplnit nové ustanovení 1.8.3.12.5 v tomto znění:
„1.8.3.12.5
Písemné zkoušky smějí být prováděny, zcela nebo zčásti, v elektronické formě, kde jsou odpovědi zaznamenávány a vyhodnocovány za použití procesů elektronického zpracování dat (EDP), pokud jsou splněny tyto podmínky:
(a)
Hardware a software musí být zkontrolovány a přijaty příslušným orgánem nebo jím pověřenou zkušební organizací;
(b)
Musí být zajištěna správná technická funkce. Musí být učiněna opatření týkající se možností pokračování zkoušky, dojde-li k selhání technických prostředků a aplikací. Na vstupních zařízeních nesmějí být k dispozici žádné pomocné funkce (např. funkce elektronického vyhledávání). Elektronické medium poskytnuté podle 1.8.3.12.3 nesmí dovolit kandidátům komunikovat během zkoušky s jakýmkoli jiným přístrojem;
(c)
Konečná vstupní data každého kandidáta musí být zaznamenána. Vyhodnocení výsledků musí být transparentní.“.
1.8.3.18
V osmé položce („Platné do...“) před slova „nakládku nebo vykládku“ vložit slova „balení, plnění,“.
1.8.3.18
Vypustit poslední dvě řádky vzorového osvědčení.
Kapitola 1.15
1.15.3.8
Namísto „EN ISO 9001:2008 + AC:2009“ uvést „EN ISO 9001:2015“.
Kapitola 1.16
1.16
Doplnit nový odstavec v tomto znění:
„1.16.0
Pro účely této kapitoly znamená pojem „vlastník“ vlastníka nebo jeho ustanoveného zástupce, nebo pokud je plavidlo najato provozovatelem, provozovatele nebo jeho ustanoveného zástupce.“
1.16.1.2.1
Pozměnit do tohoto znění:
„1.16.1.2.1
Schvalovací osvědčení musí odpovídat vzoru uvedenému v 8.6.1.1 nebo 8.6.1.3, pokud jde o obsah, formu a dispozici, a obsahovat požadované údaje, jak je to patřičné. Musí obsahovat datum vypršení lhůty platnosti.
Jeho rozměry jsou 210 mm x 297 mm (A4). Smějí se používat přední i zadní strany.
Musí být vystaveno v jazyce nebo v jednom z jazyků vydávající země. Pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština nebo němčina, musí být záhlaví osvědčení a každý zápis pod body 5,9 a 10 ve schvalovacím osvědčení plavidel pro přepravu kusů a látek volně ložených (8.6.1.1) a pod body 12, 16 a 17 ve schvalovacím osvědčení tankových plavidel (8.6.1.3) provedeny také v angličtině, francouzštině nebo němčině.“.
1.16.1.2.2
Pozměnit konec do tohoto znění: „... konstrukce a výbava kompletně splňují příslušná ustanovení těchto Pravidel.“.
1.16.1.2.5
, druhý odstavec V třetí větě na konci před slova „klasifikační společnost“ předřadit slovo „uznanou“.
1.16.1.2.5
, poslední odstavec před POZNÁMKOU Pozměnit začátek do tohoto znění:
„Uznaná klasifikační společnost musí bez prodlení, po doručení schvalovacího osvědčení jeho držiteli, předat kopii seznamu látek pro plavidlo..“. (Zbytek textu beze změny).
1.16.1.3.1
Pozměnit takto:
1.16.1.3.1
(a) Namísto „platná ustanovení“ uvést „platné požadavky“.
1.16.1.3.1
Doplnit nový pododstavec (b) v tomto znění:
„(b)
Plavidlo nesplňuje všechny příslušné požadavky těchto Pravidel, ale bezpečnost přepravy není podle posouzení příslušného orgánu ohrožena.
Jednorázové prozatímní schvalovací osvědčení je platné na přiměřenou dobu, aby bylo možno uvést plavidlo do souladu s příslušnými ustanoveními, nejvýše však na dobu tří měsíců.
Příslušný orgán může vyžadovat dodatečné zprávy navíc k inspekční zprávě a může vyžadovat dodatečné podmínky.
POZNÁMKA: Pro vydání definitivního schvalovacího osvědčení podle 1.16.1.2 musí být vypracována nová inspekční zpráva podle 1.16.3.1, která potvrzuje soulad také s dosud nesplněnými požadavky těchto Pravidel.“.
Přečíslovat stávající pododstavec (b) na (c).
„1.16.1.3.2
Za text „vzoru uvedenému v 8.6.1.2 nebo 8.6.1.4“ vložit: „, pokud jde o obsah, formu a dispozici,“ a na konec doplnit následující text:
„Jeho rozměry jsou 210 mm × 297 mm (A4). Smějí se používat přední i zadní strany.
Musí být vystaveno v jazyce nebo v jednom z jazyků vydávající země. Pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština nebo němčina, musí být záhlaví osvědčení a každý zápis pod bodem 5 v prozatímním schvalovacím osvědčení plavidel pro přepravu kusů a látek volně ložených (8.6.1.2) a pod bodem 12 v prozatímním schvalovacím osvědčení tankových plavidel (8.6.1.4) provedeny také v angličtině, francouzštině nebo němčině.“.
1.16.1.3
Doplnit nový 1.16.1.3.3 v tomto znění:
„1.16.1.3.3
Pro tanková plavidla musí být ve schvalovacím osvědčení uveden otevírací tlak pojistných ventilů nebo vysokorychlostních ventilů.
Pokud má plavidlo nákladní tanky s různými otevíracími tlaky ventilů, musí být otevírací tlak každého tanku uveden ve schvalovacím osvědčení.“.
1.16.2.1
Na konci prvního odstavce vypustit „nebo jeho zástupcem“.
1.16.2.1
Vypustit poslední větu, která zní: „Doba platnosti je nejvýše pět let, s výhradou ustanovení pododdílu 1.16.11.“.
1.16.2.1
Na konec doplnit nový odstavec v tomto znění:
„Smluvní strany musí sdělit sekretariátu Evropské hospodářské komise Spojených národů (UNECE) kontaktní informace o jimi určených orgánech a organizacích, které jsou oprávněny podle vnitrostátních právních předpisů vydávat schvalovací osvědčení.
Sekretariát UNECE je sdělí smluvním stranám prostřednictvím své webové stránky.“.
1.16.3.
Pozměnit takto:
1.16.3.1
Na konec druhé věty za text „uznanou klasifikační společností“ vložit: „podle kapitoly 1.15“. Pozměnit konec poslední věty do tohoto znění: „....odpovídá částečně nebo úplně příslušným požadavkům těchto Pravidel vztahujícím se na konstrukci a výbavu plavidla.“.
Vložit nový 1.16.3.2 v tomto znění:
„1.16.3.2
Tato inspekční zpráva musí obsahovat:
-
název a adresu inspekční organizace nebo uznané klasifikační společnosti, která provedla inspekci;
-
žadatele o inspekci;
-
datum a místo provedení inspekce;
-
druh plavidla podrobeného inspekci;
-
identifikaci plavidla (název, číslo plavidla, číslo ENI atd.);
-
prohlášení, že plavidlo odpovídá částečně nebo úplně příslušným požadavkům ADN na konstrukci a výbavu plavidla (ve verzi platné k datu inspekce, nebo k očekávanému datu vydání schvalovacího osvědčení, pokud je toto datum pozdější než datum provedení inspekce);
-
uvedení všech nedodržených požadavků (seznam, popis a odvolávky na ADN);
-
použitá přechodná ustanovení;
-
použité ekvivalenty a odchylky od předpisů platných pro plavidlo s odvoláním se na platná doporučení Administrativního výboru ADN;
-
datum vydání inspekční zprávy;
-
podpis a úřední razítko inspekční organizace nebo uznané klasifikační společnosti.
Pokud inspekční zpráva nezajišťuje, že jsou všechny příslušné požadavky uvedené v 1.16.3.1 splněny, může příslušný orgán vyžadovat jakékoli dodatečné informace k vydání prozatímního schvalovacího osvědčení podle 1.16.1.3.1 (b).
Orgán, který vydává schvalovací osvědčení, může vyžadovat informace týkající se oddělení a inspektora (inspektorů), kteří provedli inspekci včetně e-mailového a telefonního čísla, avšak tyto informace nebudou součástí dokumentace plavidla.“.
Přečíslovat stávající odstavec 1.16.3.2 na 1.16.3.3. /Další změna se netýká českého znění./
Vložit dva nové odstavce v tomto znění:
„1.16.3.4
Ustanovení uvedená v 1.16.3.1, 1.16.3.2 na 1.16.3.3 se vztahují na první inspekci zmíněnou v 1.16.8, na zvláštní inspekci zmíněnou v 1.16.9 a na periodickou inspekci zmíněnou v 1.16.10.“
„1.16.3.5
Je-li inspekční zpráva vydána uznanou klasifikační společností, může inspekční zpráva zahrnovat osvědčení uvedené v 9.1.0.88.1, 9.2.0.88.1, 9.3.1.8.1, 9.3.2.8.1 nebo 9.3.3.8.1.
Přítomnost osvědčení vydaných uznanou klasifikační společností pro účely odstavců 8.1.2.3 (f) a 8.1.2.3 (o) na plavidle zůstává povinnou.“.
1.16.5
Pozměnit první větu do tohoto znění: „Vlastník plavidla musí podat žádost o vystavení schvalovacího osvědčení u příslušného orgánu uvedeného v 1.16.2.1.“. Pozměnit poslední větu do tohoto znění: „K získání schvalovacího osvědčení musí být žádost doprovázena alespoň platným lodním osvědčením, inspekční zprávou uvedenou v 1.16.3.1 a osvědčením uvedeným v 9.1.0.88.1, 9.2.0.88.1, 9.3.1.8.1, 9.3.2.8.1 nebo 9.3.3.8.1.“.
1.16.6.1, 1.16.6.3, 1.16.7.1, 1.16.9, 1.16.10.1 (dvakrát) a 1.16.11 Vypustit „nebo jeho zástupce“.
1.16.10.3.
Vložit novou poslední větu v tomto znění: „Po tomto časovém období musí být plavidlo podrobeno první inspekci podle 1.16.8.“.
1.16.10.4.
Před slovo „inspekce“ vložit slovo „periodické“.
1.16.11
Pozměnit začátek do tohoto znění: „Odchylkou od oddílu 1.16.10 může příslušný orgán, který vydal schvalovací osvědčení, na základě odůvodněné žádosti vlastníka prodloužit platnost schvalovacího osvědčení.....“.(Zbytek textu beze změny).
1.16.12.2.
Vypustit „nebo provozovateli“.
1.16.13
Pozměnit nadpis do tohoto znění: „Odebrání, ponechání nebo vrácení schvalovacího osvědčení“.
1.16.13.1
Za slova „těchto Pravidel“ doplnit text: „...., nebo není-li platná nejvyšší třída plavidla podle 9.2.0.88.1, 9.3.1.8.1, 9.3.2.8.1 nebo 9.3.3.8.1.“.
1.16.13.2
V druhém odstavci namísto „1.16.2.1 až 1.16.9“ uvést „1.16.9 a 1.16.13.1“.
1.16.13.4
V prvním odstavci před slova „klasifikační společnost“ vložit slovo „uznaná“.
Pozměnit konec do tohoto znění: „....nebezpečí pro životní prostředí, nebo není-li nejvyšší třída plavidla platná, musí to bezodkladně oznámit příslušnému orgánu, kterému jsou odpovědny, aby mohl učinit rozhodnutí o ponechání osvědčení.“.
1.16.13.5
V prvním odstavci před slova „klasifikační společnost“ vložit slovo „uznaná“, namísto „1.16.13.1“ uvést „1.16.13.4“ a vypustit slova „nebo jeho zástupci“. V druhém odstavci vypustit slova „nebo jeho zástupce“, vložit slovo „uznaná“ před slova „klasifikační společnost“ (dvakrát). /Další změna se netýká českého znění./
Kapitola 2.1
2.1.1.1
U třídy 4.1 za „samovolně se rozkládající látky“ vložit, „polymerizující látky“.
2.1.2.2
Na konec doplnit následující novou větu:
„Látky jmenovitě uvedené ve sloupci (2) tabulky A kapitoly 3.2 musí být přepravovány podle své klasifikace v tabulce A, nebo za podmínek stanovených v 2.1.2.8.“.
Doplnit nové ustanovení 2.1.2.8 v tomto znění:
„2.1.2.8
Odesilatel, který zjistil na základě výsledků zkoušek, že látka jmenovitě uvedená ve sloupci (2) tabulky A kapitoly 3.2 splňuje kritéria pro třídu, která není uvedena ve sloupci (3a) nebo (5) tabulky A kapitoly 3.2, smí se schválením příslušného orgánu zaslat tuto látku:
-
pod nevhodnější hromadnou položkou uvedenou v pododdílu 2.2.x.3, která zahrnuje všechna nebezpečí; nebo
-
pod tímtéž UN číslem a pojmenováním, ale s informacemi o dodatečném nebezpečí(ch) nutnými pro identifikaci jednoho nebo více dodatečných vedlejších nebezpečí (dokumentace, nápis, velká bezpečnostní značka), za podmínky, že třída zůstane nezměněna a že jakékoli jiné přepravní podmínky (např. omezené množství, ustanovení pro balení a cisterny), které by normálně platily pro látky mající takovou kombinaci nebezpečí, jsou stejné jako přepravní podmínky platné pro tuto jmenovitě uvedenou látku.
POZNÁMKA 1
: Příslušným orgánem udělujícím schválení smí být příslušný orgán kterékoli smluvní strany ADN, který smí také uznat schválení udělené příslušným orgánem země, která není smluvní stranou ADN, za podmínky, že toto schválení bylo uděleno v souladu s postupy platnými podle RID, ADR, ADN, IMDG Code nebo Technických pokynů ICAO.
POZNÁMKA 2
: Jestliže příslušný orgán udělí taková schválení, měl by o tom informovat Podvýbor expertů pro přepravu nebezpečných věcí OSN a podat příslušný návrh změny k Seznamu nebezpečných věcí ve Vzorových předpisech OSN. Pokud by byla navrhovaná změna zamítnuta, měl by příslušný orgán své schválení stáhnout.
POZNÁMKA 3
: K přepravě podle 2.1.2.8 viz též 5.4.1.1.20.“.
2.1.3.4.2
Za „UN 3151 BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ;“ doplnit novou položku v tomto znění:
„UN 3151 MONOMETHYLDIFENYLMETHANY HALOGENOVANÉ, KAPALNÉ;“.
Za „UN 3152 BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ;“ doplnit novou položku v tomto znění:
„UN 3152 MONOMETHYLDIFENYLMETHANY HALOGENOVANÉ, TUHÉ;“.
2.1.3.5.5
Poznámka pod čarou 2 Pozměnit takto:
Vypustit „(nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/12/ES (Úřední věstník Evropských společenství č. L 114 z 27. dubna 2006, strana 9))“.
Na konec vložit: „; a směrnice 2008/98/ES Evropského parlamentu a Rady z 19. listopadu 2008 o odpadech a zrušující některé směrnice (Úřední věstník Evropské unie č. L 312 z 22. listopadu 2008, strana 3-30)“.
Kapitola 2.2
2.2.1.1.5
V definici podtřídy 1.6, v druhé větě namísto „obsahují jen velmi málo citlivé látky“ uvést „převážně obsahují velmi málo citlivé látky“.
2.2.1.1.6
Pozměnit definici skupiny snášenlivosti N do tohoto znění: „Předměty převážně obsahující velmi málo citlivé látky“.
2.2.1.1.7.1
První věta zůstává beze změny. Zbývající text bude znít takto:
„Avšak:
(a)
kaskády dávající pozitivní výsledek při zkoušce HSL výbuškové slože v přípojku 7 Příručky zkoušek a kritérií musí být klasifikovány jako 1.1G, bez ohledu na výsledky Série zkoušek 6;
(b)
jelikož je počet druhů zábavné pyrotechniky ......./pokračuje druhá věta stávajícího textu/.
2.2.1.1.7.5
V tabulce v položce „Fontány“, ve sloupci „Zahrnuje/nazývá se“ vypustit „Bengálské ohně“. Ve třetím sloupci na konec doplnit tuto POZNÁMKU:
„POZNÁMKA: Fontány určené k vytváření vertikální kaskády nebo ohněpádu se považují za kaskády (viz následující položku).“.
Za položku pro „Fontány“ vložit tuto novou položku:
Typ| Zahrnuje/nazývá
se| Definice| Specifikace| Klasifikace
---|---|---|---|---
Kaskáda| Bezpředmětné| pyrotechnická
fontána určená
k vytváření
vertikální kaskády
nebo ohněpádu| obsahující
pyrotechnickou látku,
která dává pozitivní
výsledek při zkoušce HSL
výbuškové slože
v přípojku 7 Příručky
zkoušek a kritérií bez
ohledu na výsledky Série
zkoušek 6
(viz 2.2.1.1.7.1 (a))| 1.1G
| | | obsahující
pyrotechnickou látku,
která dává negativní
výsledek při zkoušce HSL
výbuškové slože
v přípojku 7 Příručky
zkoušek a kritérií| 1.3G
/Poznámka překladatele: Při překladu této tabulky jsem se přidržel spíše francouzského originálu, který se mi zdá jednoznačnější./
2.2.1.1
Vložit nový odstavec 2.2.1.1.9 v tomto znění:
„2.2.1.1.9
Klasifikační dokumentace
2.2.1.1.9.1
Příslušný orgán přiřazující předmět nebo látku do třídy 1 musí potvrdit tuto klasifikaci žadateli písemně.
2.2.1.1.9.2
Klasifikační dokument vydaný příslušným orgánem smí být v jakékoli formě a může sestávat z více než jedné stránky, pokud jsou stránky číslovány postupně. Dokument musí mít jediné jednací číslo.
2.2.1.1.9.3
Informace obsažené v dokumentu musí být snadno identifikovatelné, čitelné a trvalé.
2.2.1.1.9.4
Příklady informací, které mohou být obsaženy v klasifikačním dokumentu jsou následující:
(a)
Název příslušného orgánu a ustanovení vnitrostátních předpisů, která zakládají jeho legitimitu;
(b)
Odvětvové nebo celostátní předpisy, k nimž se klasifikační dokument vztahuje;
(c)
Potvrzení, že klasifikace byla schválena, provedena nebo odsouhlasena podle Vzorových předpisů OSN nebo příslušných odvětvových předpisů;
(d)
Název a adresa právnické osoby, které byla klasifikace svěřena, a identifikační číslo společnosti, které jednoznačně identifikuje danou společnost nebo její pobočky podle vnitrostátních předpisů;
(e)
Pojmenování, pod kterým bude výbušná látka nebo předmět uveden(a) na trh nebo podáván(a) k přepravě;
(f)
Oficiální pojmenování pro přepravu, UN číslo, třída, podtřída a příslušná skupina snášenlivosti výbušné látky nebo předmětu;
(g)
Tam, kde je to patřičné, nejvyšší čistá (netto) hmotnost výbušné látky obsažené v kusu nebo předmětu;
(h)
Jméno, podpis, razítko, pečeť nebo jiná identifikace osoby pověřené příslušným orgánem k vydání klasifikačního dokumentu jsou jasně viditelné;
(i)
Pokud je bezpečnost při přepravě nebo podtřída považována za závislou na obalu, identifikace schválených:
-
vnitřních obalů
-
meziobalů
-
vnějších obalů;
(j)
Klasifikační dokument uvádí číslo součásti, skladové číslo nebo jakékoli jiné identifikační číslo, pod nímž bude výbušná látka nebo předmět uveden(a) na trh nebo podáván(a) k přepravě;
(k)
Název a adresa právnické osoby, která vyrábí výbušniny, a identifikační číslo společnosti, které jednoznačně identifikuje danou společnost nebo její pobočky podle vnitrostátních předpisů;
(l)
Jakákoli dodatečná informace týkající se příslušného pokynu pro balení a popřípadě zvláštních ustanovení pro balení, kde je to náležité;
(m)
Základna pro volbu klasifikace, tj. zda na základě výsledků, zkoušek, závady u zábavné pyrotechniky, analogie se zatříděnou výbušnou látkou nebo předmětem, definice uvedená v tabulce A kapitoly 3.2 atd.;
(n)
Jakékoli zvláštní podmínky nebo omezení, které příslušný orgán stanovil pro zajištění bezpečnosti přepravy výbušnin, sdělování nebezpečí a mezinárodní přepravu;
(o)
Datum vypršení platnosti klasifikačního dokumentu, pokud to příslušný orgán považuje za nutné.“.
2.2.1.4
V definici „RAKETOVÉ MOTORY“ za „0281“ vložit „, 0510“.
2.2.2.2.1
Pozměnit do tohoto znění:
„2.2.2.2.1
Chemicky nestálé plyny třídy 2 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění možnosti nebezpečného rozkladu nebo polymerizace za normálních podmínek přepravy, nebo jsou-li přepravovány podle zvláštního ustanovení pro balení (r) pokynu pro balení P200 (10) pododdílu 4.1.4.1 ADR, jak je to vhodné. K opatřením potřebným pro zabránění polymerizaci viz zvláštní ustanovení 386 kapitoly 3.3. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat.“.
2.2.3.1.5
Stávající text tohoto odstavce se stává novým pododstavcem 2.2.3.1.5.1. Na jeho začátku namísto „Viskózní kapalné látky“ uvést „S výhradou ustanovení uvedených v 2.2.3.1.5.2 viskózní kapalné látky“.
Před tento odstavec doplnit nový nadpis 2.2.3.1.5 v tomto znění:
„2.2.3.1.5
Viskózní kapalné látky“
Vložit nový 2.2.3.1.5.2 v tomto znění:
„2.2.3.1.5.2
Viskózní kapalné látky, které jsou také nebezpečné životnímu prostředí, avšak splňují všechna ostatní kritéria v 2.2.3.1.5.1, nepodléhají žádným jiným ustanovením ADN, jsou-li přepravovány v jednoduchých nebo skupinových obalech, které obsahují čisté množství nejvýše 5 litrů na jednoduchý nebo vnitřní obal, za podmínky, že obaly splňují všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1, 4.1.1.2 a 4.1.1.4 až 4.1.1.8 dohody ADR.“.
2.2.3.2.2
Pozměnit do tohoto znění:
„2.2.3.2.2
Chemicky nestálé látky třídy 3 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění možnosti nebezpečného rozkladu nebo polymerizace za normálních podmínek přepravy. K opatřením potřebným pro zabránění polymerizaci viz zvláštní ustanovení 386 kapitoly 3.3. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat.“.
2.2.3.3
U „F3 Předměty“ na konec oficiálního pojmenování pro přepravu pro UN 3269 doplnit, „kapalný základní materiál“.
2.2.41
V názvu třídy 4.1 za „samovolně se rozkládající látky“ doplnit, „polymerizující látky“.
2.2.41.1.1
Konec prvního odstavce upravit do tohoto znění: „, jakož i samovolně se rozkládající kapalné nebo tuhé látky a polymerizující látky.“. V druhém odstavci vložit na konec nový odsek v tomto znění:
„-
polymerizující látky (viz 2.2.41.1.20 a 2.2.41.1.21).“.
2.2.41.1.2
Na konec doplnit následující nové pododstavce:
„PM Polymerizující látky
PM1 Nevyžadující řízení teploty
PM2 Vyžadující řízení teploty.“.
2.2.41.1.2
Za „F3 anorganické“ doplnit „F4 předměty“.
2.2.41
Vložit následující nové odstavce 2.2.41.1.20 a 2.2.41.1.21:
„Polymerizující látky
Definice a vlastnosti
2.2.41.1.20
Polymerizující látky jsou látky, které jsou bez stabilizace schopné projít silnou exotermickou reakcí, jejímž výsledkem je tvoření větších molekul nebo tvoření polymerů za normálních podmínek přepravy. Takové látky jsou považovány za polymerizující látky třídy 4.1 jestliže:
(a)
jejich teplota autoakcelerační polymerace (SAPT) je nejvýše 75°C za podmínek (s chemickou stabilizací nebo bez ní při podávání k přepravě) a v obalu, IBC nebo cisterně, v němž (níž) má být látka nebo směs přepravována;
(b)
mají reakční teplo větší než 300 J/g; a
(c)
nesplňují žádné jiné z kritérií pro zařazení do tříd 1 až 8.
Směs splňující kritéria pro polymerizující látku musí být klasifikována jako polymerizující látka třídy 4.1.
Ustanovení o řízení teploty
2.2.41.1.21
Polymerizující látky podléhají řízení teploty při přepravě, jestliže jejich teplota autoakcelerační polymerace (SAPT) je:
(a)
při podávání k přepravě v obalu nebo IBC nejvýše 50°C v obalu nebo IBC, v němž má být látka přepravována; nebo
(b)
při podávání k přepravě v cisterně nejvýše 45°C v cisterně, v níž má být látka přepravována.“.
2.2.41.3
Pod „Hořlavé tuhé látky - bez vedlejšího nebezpečí“ vložit novou větev:
8kB
Na konec doplnit následující větev:
28kB
2.2.52.1.17
V Poznámce nahradit „Předpisy pro stanovení účinků při zahřívání v uzavřeném prostoru jsou uvedeny v Příručce zkoušek a kritérií, části II, oddílu 20 a pododílu 28.4“ větou „Předpisy pro stanovení účinků při zahřívání v uzavřeném prostoru jsou uvedeny v Příručce zkoušek a kritérií, části II, oddílu 20 a testem série E v oddílu 25.“
2.2.52.4
V tabulce pozměnit dále uvedené položky:
Organický peroxid| | Sloupec| Změna
---|---|---|---
DIBENZOYLPEROXID| (první řádka)| Koncentrace (%)| Namísto „>51 -100“
vložit „ >52 -100“
terc-BUTYLKUMYLPEROXID| (první řádka)| UN číslo| Namísto „3107“
uvést „3109“
DICETYLPEROXYDlKARBONÁT| (první řádka)| Způsob balení| Namísto „OP7“
uvést „OP8“
DICETYLPEROXYDlKARBONÁT| (první řádka)| UN číslo| Namísto „3116“
uvést „3120“
terc-BUTYLPEROXY-3,5,5-
TRIMETHYLHEXANOÁT| (první řádka)| Koncentrace (%)| Namísto „>32 -100“
uvést „>37 -100“
terc-BUTYLPEROXY-3,5,5-
TRIMETHYLHEXANOÁT| (třetí řádka)| Koncentrace (%)| Namísto „≤ 32“
uvést „„≤ 37“
terc-BUTYLPEROXY-3,5,5-
TRIMETHYLHEXANOÁT| (třetí řádka)| Ředidlo
Typ B (%)| Namísto „≥ 68“
uvést „≥ 63“
2.2.61.2.1
Pozměnit do tohoto znění:
„2.2.61.2.1
Chemicky nestálé látky třídy 6.1 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění možnosti nebezpečného rozkladu nebo polymerizace za normálních podmínek přepravy. K opatřením potřebným pro zabránění polymerizaci viz zvláštní ustanovení 386 kapitoly 3.3. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat.“.
2.2.62.1.1
Pozměnit POZNÁMKU 1 do tohoto znění:
„POZNÁMKA 1
: Geneticky změněné mikroorganismy a organismy, biologické produkty, diagnostické vzorky a záměrně infikovaná živá zvířata musí být přiřazeny do této třídy, jestliže splňují podmínky pro tuto třídu.
Přeprava neúmyslně nebo přirozeně infikovaných živých zvířat podléhá jen platným pravidlům a předpisům příslušných zemí původu, tranzitu a určení.“.
2.2.62.1.12.1
Vypustit poznámku pod čarou 6. Příslušně přečíslovat následné poznámky pod čarou. Na konec doplnit tuto novou POZNÁMKU:
„POZNÁMKA: Schválení příslušných orgánů musí být vydávána na základě platných pravidel pro přepravu živých zvířat s přihlédnutím k aspektům nebezpečných věcí. Orgány, které jsou příslušné ke stanovování těchto podmínek a pravidel pro schvalování musí být eglementovány na národní úrovni.
Není-li k dispozici schválení vydané příslušným orgánem smluvní strany ADN, smí příslušný orgán smluvní strany ADN uznat schválení vydané příslušným orgánem země, která není smluvní stranou ADN.
Pravidla pro přepravu živých zvířat jsou obsažena např. v nařízení Rady (ES) č. 1/2005 z 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy (Úřední věstník Evropské unie č. L3 z 5. ledna 2005) se změnami.“.
2.2.7.2.4.1.3
Namísto „nápis „RADIOAKTIVNÍ““ uvést „značka „RADIOAKTIVNÍ““, všude tam, kde je to uvedeno (4 krát).
2.2.7.2.4.1.4
(b) Namísto „nápis „RADIOAKTIVNÍ““ uvést „značka „RADIOAKTIVNÍ““.
2.2.8.2.1
Pozměnit do tohoto znění:
„2.2.8.2.1
Chemicky nestálé látky třídy 8 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění možnosti nebezpečného rozkladu nebo polymerizace za normálních podmínek přepravy. K opatřením potřebným pro zabránění polymerizaci viz zvláštní ustanovení 386 kapitoly 3.3. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce mohly podporovat.“.
2.2.9.1.2
V položce M2 namísto „přístroje“ uvést „předměty“.
2.2.9.1.5
V nadpise a všude v textu namísto „přístroje“ uvést „předměty“ (4 krát).
2.2.9.1.7
Vložit následující nový první odstavec:
„Lithiové baterie musí splňovat následující požadavky, pokud není v ADN stanoveno jinak (např. pro prototypy a malé výrobní série baterií platí zvláštní ustanovení 310 nebo pro poškozené baterie zvláštní ustanovení 376).“.
2.2.9.1.7
Vypustit poslední POZNÁMKU.
2.2.9.1.11
K POZNÁMCE 2: pozměnit text poznámky pod čarou 13 do tohoto znění:
„Viz část C směrnice 2001/18/ES Evropského parlamentu a Rady o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úřední věstník Evropských společenství č. L106 ze 17.dubna 2001, str. 8-14) a nařízení (ES) č. 1829/2003 Evropského parlamentu a Rady o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úřední věstník Evropské unie č. L268 z 18. října 2003, str. 1-23), které stanoví schvalovací postupy pro Evropskou unii.“.
Vložit novou POZNÁMKU 3 následujícího znění:
„POZNÁMKA 3
: Geneticky modifikovaná živá zvířata, která podle současného stavu vědeckých znalostí nemají žádné známé patogenní účinky na člověka, zvířata ani rostliny a jsou přepravována v klecích, které jsou vhodné pro bezpečné zamezení jak úniku zvířat, tak i nedovoleného přístupu k nim, nepodléhají ustanovením ADN. Ustanovení specifikovaná Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IATA) pro leteckou dopravu v „Předpisech pro živá zvířata, LAR“ mohou sloužit jako doporučení pro vhodné klece k přepravě živých zvířat.“.
Přečíslovat stávající POZNÁMKU 3 na POZNÁMKU 4.
2.2.9.1.14
V seznamu před POZNÁMKOU, za „elektrické dvouvrstvé kondenzátory (s kapacitou akumulace energie větší než 0,3 Wh)“ přidat novou řádku v tomto znění:
„Motory a stroje, vnitřní spalování.“.
2.2.9.1.14
V POZNÁMCE vypustit položky pro UN 3166 a UN 3171.
2.2.9.3
V nadpisu pro M2 namísto „přístroje“ uvést „předměty“.
2.2.9.3
pro M2 Za „3151 BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ nebo;“ doplnit novou položku v tomto znění:
„3151 MONOMETHYLDIFENYLMETHANY HALOGENOVANÉ, KAPALNÉ nebo“.
Za „3152 BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ nebo“ doplnit novou položku v tomto znění:
„3152 MONOMETHYLDIFENYLMETHANY HALOGENOVANÉ, TUHÉ nebo“.
2.2.9.3
V M11 vložit následující nové položky:
„3166 VOZIDLO POHÁNĚNÉ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo 3166 VOZIDLO POHÁNĚNÉ HOŘLAVOU KAPALINOU nebo 3166 VOZIDLO, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÉ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo 3166 VOZIDLO, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÉ HOŘLAVOU KAPALINOU“
„3171 VOZIDLO NA AKUMULÁTOROVÝ POHON nebo 3171 PŘÍSTROJ NA AKUMULÁTOROVÝ POHON“.
Kapitola 2.4
2.4.2.5
V druhém odstavci pozměnit konec první věty do tohoto znění:
„Směrnice pro zkoušení OECD 107, 117 nebo 123.“.
Kapitola 3.1
3.1.2.2
Na konci první věty namísto „v označení kusu“ uvést „na značce kusu“.
3.1.2.3
Na konci druhé věty namísto „v označení kusů“ uvést „na značkách kusů“.
3.1.2.6
V uvozovací větě před pododstavci (a) a (b), na konci, před slovo „pak“ vložit: „nebo vyvíjení nadměrného tepla, nebo je-li použita chemická stabilizace v kombinaci s řízením teploty,“.
3.1.2.6
(a) Pozměnit do tohoto znění:
„(a)
pro kapaliny a tuhé látky: je-li SAPT1 (měřena s inhibitorem nebo bez něho, použije-li se chemická stabilizace) menší nebo rovna SAPT předepsané v 2.2.41.1.21, platí ustanovení v 2.2.41.1.17, zvláštní ustanovení 386 kapitoly 3.3, zvláštní ustanovení V8 kapitoly 7.2, zvláštní ustanovení S4 kapitoly 8.5 a požadavky kapitoly 9.6, s výjimkou toho, že pojem „SADT“ používaný v těchto odstavcích zahrnuje také „SAPT“, pokud je dotyčná látka náchylná k polymerizaci.“.
Poznámka pod čarou 1 zní takto: „1 K definici teploty autoakcelerační polymerace (SAPT) viz 1.2.1.“.
3.2
, Tabulka A
Pro UN číslo 0015 vložit řádek se stejnými informacemi jako u ostatních položek UN čísla 0015 kromě sloupce 2, kde je název „MUNICE, DÝMOVÁ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně, obsahující inhalačně toxické látky“ a kódy pro balení jsou ve sloupci (5) „1+6.1“.
Pro UN číslo 0016 vložit řádek se stejnými informacemi jako u ostatních položek UN čísla 0016 kromě sloupce 2, kde je název „MUNICE, DÝMOVÁ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně, obsahující inhalačně toxické látky“ a kódy pro balení jsou ve sloupci (5) „1+6.1“.
Pro UN číslo 0303 vložit řádek se stejnými informacemi jako u ostatních položek UN čísla 0303 kromě sloupce 2, kde je název „MUNICE, DÝMOVÁ, s nebo bez trhavé náložky, výmetné nebo hnací náplně, obsahující inhalačně toxické látky“ a kódy pro balení jsou ve sloupci (5) „1.4+6.1“.
Pro UN číslo 1005 a 3516 přidat „379“ ve sloupci (6).
Pro UN číslo 1006, 1013, 1046, 1056, 1065, 1066, 1956, 2036, přidat „378“ ve sloupci (6).
Pro UN číslo 1010, 1051, 1060, 1081, 1082, 1085, 1086, 1087, 1092, 1093, 1143, 1167, 1185, 1218, 1246, 1247, 1251, 1301, 1302, 1303, 1304, 1545, 1589, 1614, 1724, 1829, 1860, 1917, 1919, 1921, 1991, 2055, 2200, 2218, 2227, 2251, 2277, 2283, 2348, 2352, 2383, 2396, 2452, 2521, 2527, 2531, 2607, 2618, 2838, 3022, 3073 a 3079, ve sloupci (6) vložit „386“.
Pro UN číslo 1202, ve sloupci (2), nahradit normu „EN 590:2009 + A1:2010“ za normu „EN 590:2013 + AC:2014“ (dvakrát)
Pro UN číslo 1202, 1203, 1223, 1268, 1863 a 3475, ve sloupci (6) smazat „363“.
Pro UN číslo 1845, nahradit „NENÍ PŘEDMĚTEM ADN - Za použití jako chladidla, viz. 5.5.3“ za „NENÍ PŘEDMĚTEM ADN s výjimkou 5.5.3“.
Pro UN číslo 2000, vložit „383“ ve sloupci (6).
Pro UN číslo 2211, nahradit „207“ za „382“ ve sloupci (6).
Pro UN číslo 2815, ve sloupci (5) vložit „+ 6.1“ a ve sloupci (3b) nahradit „C7“ za „CT1“.
Pro UN číslo 2977 a 2978, ve sloupci (5) vložit „+ 6.1“ před „+ 8“.
Pro UN číslo 3090, 3091, 3480 a 3481, ve sloupci (5), nahradit „9“ za „9A“.
Pro UN číslo 3091 a 3481, vložit „310“ ve sloupci (6).
Pro UN číslo 3151, změnit ve sloupci (2) název na:
„BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ nebo MONOMETHYLDIFENYLMETHANY HALOGENOVANÉ, KAPALNÉ nebo TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ“.
Pro UN číslo 3152, změnit ve sloupci (2) název na: „BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ nebo MONOMETHYLDIFENYLMETHANY HALOGENOVANÉ, TUHÉ nebo TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ“.
Změnit pro položky UN čísel 3166 a 3171 název na:
(1) | (2) | (3a) | (3b) | (4) | (5) | (6) | (7a) až (13)
---|---|---|---|---|---|---|---
3166 | VOZIDLO POHÁNĚNÉ HOŘLAVÝM PLYNEM
nebo VOZIDLO POHÁNĚNÉ HOŘLAVOU
KAPALINOU nebo VOZIDLO S PALIVOVÝMI
ČLÁNKY POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM
nebo VOZIDLO S PALIVOVÝMI ČLÁNKY
POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU| 9 | M11 | | | 312
385
666
667|
3171 | VOZIDLO NA AKUMULÁTOROVÝ POHON
nebo PŘÍSTROJ NA AKUMULÁTOROVÝ
POHON | 9 | M11 | | | 240
666
667|
Pro UN číslo 3257, ve sloupci (6), vložit „668“.
Pro UN číslo 3269, obalová skupina II a III, ve sloupci (2) přidat následující text na konec popisu: „, kapalná, základní surovina“.
Pro UN číslo 3507, ve sloupci (3), nahradit „8“ za „6.1“ a ve sloupci (5), nahradit „8“ za „6.1 +8“.
Přidat následující nové položky:
(1) | (2) | (3a) | (3b) | (4) | (5) | (6) | (7a) | (7b)
---|---|---|---|---|---|---|---|---
0510 | RAKETOVÉ MOTORY | 1 | 1.4C | | 1.4 | | 0 | E0
3527 | PRYSKYŘICE POLYESTEROVÉ, VÍCESLOŽKOVÉ, tuhé, základní surovina | 4.1 | F4 | II | 4.1 | 236
340 | 5kg | E0
3527 | PRYSKYŘICE POLYESTEROVÉ, VÍCESLOŽKOVÉ, tuhé, základní surovina | 4.1 | F4 | III | 4.1 | 236
340 | 5kg | E0
3528 | MOTOR, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU
nebo MOTOR, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU
nebo STROJE, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU
nebo STROJE, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU | 3 | | | 3 | 363
667 | 0 | E0
3529 | MOTOR, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM
nebo MOTOR, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM
nebo STROJE, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM
nebo STROJE, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM | 2 | | | 2.1 | 363
667 | 0 | E0
3530 | MOTOR, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ nebo STROJE, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ | 9 | | | 9 | 363
667 | 0 | E0
3531 | POLYMERIZUJÍCÍ LÁTKA, TUHÁ, STABILIZOVANÁ, J. N. | 4.1 | PM1 | III | 4.1 | 274
386 | 0 | E0
3532 | POLYMERIZUJÍCÍ LÁTKA, KAPALNÁ, STABILIZOVANÁ, J. N. | 4.1 | PM1 | III | 4.1 | 274
386 | 0 | E0
3533 | POLYMERIZUJÍCÍ LÁTKA, TUHÁ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY, J. N. | 4.1 | PM2 | III | 4.1 | 274
386 | 0 | E0
3534 | POLYMERIZUJÍCÍ LÁTKA, KAPALNÁ, S ŘÍZENÍM TEPLOTY, J. N. | 4.1 | PM2 | III | 4.1 | 274
386 | 0 | E0
/sloupce 8 až 13 prázdné, bez údajů - pozn. překladatele/
Kapitola 3.2,
Tabulka C
3.2.3.1
V úvodním textu, druhý odstavec, doplnit nový třetí odsek v tomto znění:
„-
jestliže buňka obsahuje hvězdičku,„*“, musí být příslušné požadavky stanoveny podle 3.2.3.3.“.
3.2.3.1
, sloupec (5),„Nebezpečí“ Na konec doplnit nový odstavec v tomto znění:
„Tam kde jsou údaje uvedeny v závorkách, musí se použít pouze příslušné kódy pro přepravovanou látku.“.
3.2.3.1
, sloupec (16),„Skupina výbušnosti“ Pozměnit vysvětlivku do tohoto znění:
„Obsahuje skupinu výbušnosti látky.
Údaje v závorkách udávají podskupiny skupiny výbušnosti II B pro volbu odpovídajících systémů autonomní ochrany (lapače plamene, přetlakové/podtlakové pojistné ventily s integrovanou ochranou proti zpětnému prošlehnutí plamene a vysokorychlostní ventily).
POZNÁMKA:
Pokud jsou pro skupinu výbušnosti II B využívány systémy autonomní ochrany, smějí být přepravovány produkty ve skupině výbušnosti II A nebo II B, včetně podskupin II B3, II B2 a II B1.
Pokud jsou pro skupinu výbušnosti II B3 využívány systémy autonomní ochrany, smějí být přepravovány produkty v podskupinách výbušnosti II B3, II B2 a II B1 nebo ve skupině výbušnosti II A.
Pokud jsou pro skupinu výbušnosti II B2 využívány systémy autonomní ochrany, smějí být přepravovány produkty v podskupinách výbušnosti II B2 a II B1 nebo ve skupině výbušnosti II A.
Pokud jsou pro skupinu výbušnosti II B1 využívány systémy autonomní ochrany, smějí být přepravovány produkty v podskupině výbušnosti II B1 nebo ve skupině výbušnosti II A.
3.2.3.1
, sloupec (20), poznámka 5 Netýká se českého překladu.
3.2.3.1
, sloupec (20), poznámka 35 Pozměnit do tohoto znění:
„35.
Pro tuto látku je přípustný pouze nepřímý systém chlazení nákladu. Přímé nebo kombinované systémy nejsou dovoleny.“.
3.2.3.1
, sloupec (20), poznámka 36 Pozměnit do tohoto znění:
„36.
Spojena s poznámkou 35.“.
3.2.3.1
, sloupec (20), poznámka 38 Pozměnit do tohoto znění:
„38.
Pro počáteční bod varu nad 60 °C a pod nebo nejvýše 85 °C, jak je určen podle ASTMD 86-01, jsou platné podmínky přepravy totožné s podmínkami přepravy stanovenými pro počáteční bod varu pod nebo nejvýše 60 °C.“.
3.2.3.1
, sloupec (20) Doplnit novou poznámku 43 tohoto znění:
„43.
Může být, že směs byla klasifikována jako látka plovoucí na hladině jako preventivní opatření, neboť některé z jejích složek splňují platná kritéria.“.
3.2.3.2
U následujících položek doplnit „(II B3)“ do sloupce (16).
1038 | ETHYLEN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ
---|---
1040 | ETHYLENOXID S DUSÍKEM, až do nejvýše přípustného celkového tlaku 1 MPa (10 bar) při 50 °C
1092 | AKROLEIN, STABILIZOVANÝ
1098 | ALLYLALKOHOL
1165 | DIOXAN
2023 | EPICHLORHYDRIN
3.2.3.2
U následujících položek doplnit „(II B2)“ do sloupce (16).
1033 | DIMETHYLETHER
---|---
1093 | AKRYLONITRIL, STABILIZOVANÝ
1120 | BUTANOLY (n - BUTYLALKOHOL)
1143 | KROTONALDEHYD nebo KROTONALDEHYD, STABILIZOVANÝ
1153 | ETHYLENGLYKOLDIETHYLETHER
1171 | ETHYLENGLYKOLMONOETHYLETHER
1218 | ISOPREN, STABILIZOVANÝ
2608 | NITROPROPANY
3.2.3.2
U následujících položek doplnit „(II B24)“ do sloupce (16).
1010| 1,3-BUTADIEN, STABILIZOVANÝ
---|---
1010| BUTADIENY, STABILIZOVANÉ nebo BUTADIENY, SMĚS S UHLOVODÍKY, STABILIZOVANÁ,
které mají při 70 °C tenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 bar) a jejichž hustota při 50 °C není
nižší než 0.525 kg/l (obsahující méně než 0,1 % 1,3-butadienu)
1010| BUTADIENY, STABILIZOVANÉ nebo BUTADIENY, SMĚS S UHLOVODÍKY, STABILIZOVANÁ,
které mají při 70 °C tenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 bar) a jejichž hustota při 50 °C není
nižší než 0.525 kg/l (obsahující 0,1 % nebo více 1,3-butadienu)
3.2.3.2
U následujících položek doplnit „(II B1)“ do sloupce (16).
1155| DIETHYLETHER
---|---
1170| ETHANOL (ETHYLALKOHOL) nebo ETHANOL, ROZTOK (ETHYLALKOHOL, ROZTOK),
vodný roztok s více než 70% (obj.) alkoholu
1199| FURALDEHYDY (α-FURALDEHYD) nebo FURFURALDEHYDY (α-FURFURALDEHYD)
1662| NITROBENZEN
1917| ETHYLAKRYLÁT, STABILIZOVANÝ
1919| METHYLAKRYLÁT, STABILIZOVANÝ
2056| TETRAHYDROFURAN
2218| KYSELINA AKRYLOVÁ, STABILIZOVANÁ
2278| n-HEPTEN
2303| ISOPROPENYLBENZEN
2348| BUTYLAKRYLÁTY, STABILIZOVANÉ (n-BUTYLAKRYLÁT, STABILIZOVANÝ)
3092| 1-METHOXY-2-PROPANOL
3.2.3.2
U následujících položek doplnit „(II B14)“ do sloupce (16).
1170 | ETHANOL, ROZTOK (ETHYLALKOHOL, ROZTOK), vodný roztok s více než 24 % (obj.) a nejvýše 70% (obj.) alkoholu
---|---
3.2.3.2
U následujících položek ve sloupci (16) namísto „(II B4)“ uvést „(II A7)“.
2458| HEXADIENY
---|---
2491| ETHANOLAMIN nebo ETHANOLAMIN, ROZTOK
2811| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N. (1,2,3 - TRICHLORBENZEN, ROZTAVENÝ)
2811| LÁTKA TOXICKÁ, TUHÁ, ORGANICKÁ, J.N. (1,3,5 - TRICHLORBENZEN, ROZTAVENÝ)
3.2.3.2
U UN čísel 1040, 1089, 1280 a 2983 vložit „; 35“ do sloupce (20).
3.2.3.2
U UN čísla 1230 METHANOL ve sloupci (19) namísto „1“ uvést „2“..
3.2.3.2
Vypustit stávající položky odpovídající UN číslům 1267, 1268, 1863, 1993 a 3295. Doplnit tyto nové položky:
(1) | (2) | (3a) | (3b) | (4) | (5) | (6) | (7) | (8) | (9) | (10) | (11) | (12) | (13) | (14) | (15) | (16) | (17) | (18) | (19) | (20)
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
1267 | ROPA SUROVÁ | 3 | F1 | I | 3+(N1, N2, N3, CMR, F) | * | * | * | * | * | * | | * | ano | T4 3)| II B4)| ano | * | 1 | 14;
*viz 3.2.3.3
1267 | ROPA SUROVÁ | 3 | F1 | II | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | * | * | * | * | * | * | | * | ano | T4 3)| II B4)| ano | * | 1 | 14;
*viz 3.2.3.3
1267 | ROPA SUROVÁ | 3 | F1 | III | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | * | * | * | * | * | * | | * | ano | T4 3)| II B4)| ano | * | 0 | 14;
*viz 3.2.3.3
1267 | ROPA SUROVÁ S VÍCE NEŽ 10 %
BENZENU, POČÁTEČNÍ
BOD VARU ≤ 60 °C | 3 | F1 | I | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 1 | 1 | | | 95 | | 1 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 29; 43
1267 | ROPA SUROVÁ S VÍCE NEŽ 10 %
BENZENU, POČÁTEČNÍ
BOD VARU ≤ 60 °C | 3 | F1 | II | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 1 | 1 | | | 95 | | 1 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 29
1267 | ROPA SUROVÁ S VÍCE NEŽ 10 %
BENZENU, 60 °C <
POČÁTEČNÍ
BOD VARU ≤ 85 °C | 3 | F1 | II | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | 3 | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 23; 29; 38
1267 | ROPA SUROVÁ S VÍCE NEŽ 10 %
BENZENU, 85 °C< POČÁTEČNÍ
BOD VARU ≤ 115 °C | 3 | F1 | II | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 29
1267 | ROPA SUROVÁ S VÍCE NEŽ 10 %
BENZENU, POČÁTEČNÍ
BOD VARU > 115 °C | 3 | F1 | II | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | | 35 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 29
1267 | ROPA SUROVÁ S VÍCE NEŽ 10 %
BENZENU, POČÁTEČNÍ
BOD VARU ≤ 60 °C | 3 | F1 | III | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 1 | 1 | | | 95 | | 1 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 29
1267 | ROPA SUROVÁ S VÍCE NEŽ 10 %
BENZENU, 60 °C < POČÁTEČNÍ
BOD VARU ≤ 85 °C | 3 | F1 | III | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | 3 | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 23; 29; 38
1267 | ROPA SUROVÁ S VÍCE NEŽ 10 %
BENZENU, 85 °C < POČÁTEČNÍ
BOD VARU ≤ 115 °C | 3 | F1 | III | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 29
1267 | ROPA SUROVÁ S VÍCE NEŽ 10 %
BENZENU, POČÁTEČNÍ BOD
VARU > 115 °C | 3 | F1 | III | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | | 35 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 29
1268 | DESTILÁTY ROPNÉ, J.N.
nebo PRODUKTY ROPNÉ, J.N. | 3 | F1 | I | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | * | * | * | * | * | * | | * | ano | T4 3)| II B4)| ano | * | 1 | 14; 27
*viz 3.2.3.3
1268 | DESTILÁTY ROPNÉ, J.N.
nebo PRODUKTY ROPNÉ, J.N. | 3 | F1 | II | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | * | * | * | * | * | * | | * | ano | T4 3)| II B4)| ano | * | 1 | 14; 27
*viz 3.2.3.3
1268 | DESTILÁTY ROPNÉ, J.N.
nebo PRODUKTY ROPNÉ, J.N. | 3 | F1 | III | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | * | * | * | * | * | * | | * | ano | T4 3)| II B4)| ano | * | 0 | 14; 27
*viz 3.2.3.3
1268 | DESTILÁTY ROPNÉ, J.N.
nebo PRODUKTY ROPNÉ,
J.N. S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD VARU ≤ 60 °C | 3 | F1 | I | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 1 | 1 | | | 95 | | 1 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 27; 29; 43
1268 | DESTILÁTY ROPNÉ, J.N.
nebo PRODUKTY ROPNÉ, J.N.
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD VARU ≤ 60 °C | 3 | F1 | II | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 1 | 1 | | | 95 | | 1 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 27; 29
1268 | DESTILÁTY ROPNÉ, J.N.
nebo PRODUKTY ROPNÉ, J.N.
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
60 °C < POČÁTEČNÍ BOD
VARU ≤ 85 °C | 3 | F1 | II | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | 3 | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX
, A | 1 | 23; 27; 29;
38
1268 | DESTILÁTY ROPNÉ, J.N.
nebo PRODUKTY ROPNÉ, J.N.
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
85 °C < POČÁTEČNÍ BOD
VARU ≤ 115 °C | 3 | F1 | II | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 27; 29
1268 | DESTILÁTY ROPNÉ, J.N.
nebo PRODUKTY ROPNÉ, J.N.
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD
VARU > 115 °C | 3 | F1 | II | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | | 35 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 27; 29
1268 | DESTILÁTY ROPNÉ, J.N.
nebo PRODUKTY ROPNÉ,
J.N. (NAFTA),
110 kPa < vp50 ≤ 175 kPa | 3 | F1 | II | 3+N2+ CMR+F | N | 2 | 3 | | 50 | 97 | 0,735 | 3 | ano | T3 | II A | ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 14; 29
1268 | DESTILÁTY ROPNÉ, J.N.
nebo PRODUKTY ROPNÉ,
J.N. (NAFTA),
110 kPa ≤ vp50 < 150 kPa | 3 | F1 | II | 3+N2+ CMR+F | N | 2 | 3 | 3 | 10 | 97 | 0,735 | 3 | ano | T3 | II A | ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 14; 29
1268 | DESTILÁTY ROPNÉ, J.N.
nebo PRODUKTY ROPNÉ,
J.N. (NAFTA),
110 kPa < vp50 ≤ 110 kPa | 3 | F1 | II | 3+N2+ CMR+F | N | 2 | 3 | | 10 | 97 | 0,735 | 3 | ano | T3 | II A | ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 14; 29
1268 | DESTILÁTY ROPNÉ, J.N.
nebo PRODUKTY ROPNÉ,
J.N. (HEART CUT BENZENU),
vp50 ≤ 110 kPa | 3 | F1 | II | 3+N2+ CMR+F | N | 2 | 3 | | 10 | 97 | 0,765 | 3 | ano | T3 | II A | ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 14; 29
1863 | PALIVO PRO TRYSKOVÉ MOTORY | 3 | F1 | I | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | * | * | * | * | * | * | | * | ano | T4 3)| II B4)| ano | * | 1 | 14;
*viz 3.2.3.3
1863 | PALIVO PRO TRYSKOVÉ MOTORY | 3 | F1 | II | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | * | * | * | * | * | * | | * | ano | T4 3)| II B4)| ano | * | 1 | 14;
*viz 3.2.3.3
1863 | PALIVO PRO TRYSKOVÉ MOTORY | 3 | F1 | III | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | * | * | * | * | * | * | | * | ano | T4 3)| II B4)| ano | * | 0 | 14;
*viz 3.2.3.3
1863 | PALIVO PRO TRYSKOVÉ MOTORY
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD VARU > 60 °C | 3 | F1 | I | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 1 | 1 | | | 95 | | 1 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 29; 43
1863 | PALIVO PRO TRYSKOVÉ MOTORY
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD VARU > 60 °C | 3 | F1 | II | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 1 | 1 | | | 95 | | 1 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 29
1863 | PALIVO PRO TRYSKOVÉ MOTORY
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
60 °C < POČÁTEČNÍ BOD
VARU ≤ 85 °C | 3 | F1 | III | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | 3 | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 23; 29; 38
1863 | PALIVO PRO TRYSKOVÉ MOTORY
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
85 °C < POČÁTEČNÍ BOD
VARU ≤ 115 °C | 3 | F1 | III | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 29
1863 | PALIVO PRO TRYSKOVÉ MOTORY
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD VARU > 115 °C | 3 | F1 | III | 3+CMR+F+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | | 35 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 29
1986 | ALKOHOLY, HOŘLAVÉ,
TOXICKÉ, J.N. | 3 | FT1 | I | 3+6.1+(N1, N2,
N3, CMR, F
nebo S) | C | 1 | 1 | * | * | 95 | | 1 | ne | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A| 2 | 27; 29;
*viz
3.2.3.3
1992 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ,
TOXICKÁ, J.N | 3 | FT1 | I | 3+6.1+(N1, N2,
N3, CMR, F
nebo S) | C | 1 | 1 | * | * | 95 | | 1 | ne | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A| 2 | 27; 29
*viz
3.2.3.3
1993 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N | 3 | F1 | I | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | * | * | * | * | * | * | | * | ano | T4 3)| II B4)| ano | * | 1 | 14;
*viz 3.2.3.3
1993 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N | 3 | F1 | II | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | * | * | * | * | * | * | | * | ano | T4 3)| II B4)| ano | * | 1 | 14;
*viz 3.2.3.3
1993 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N | 3 | F1 | III | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | * | * | * | * | * | * | | * | ano | T4 3)| II B4)| ano | * | 0 | 14;
*viz 3.2.3.3
1993 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD VARU ≤ 60 °C | 3 | F1 | I | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | C | 1 | 1 | | | 95 | | 1 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 29
1993 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD VARU ≤ 60 °C | 3 | F1 | II | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | C | 1 | 1 | | | 95 | | 1 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 29
1993 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
60 °C < POČÁTEČNÍ BOD
VARU ≤ 85 °C | 3 | F1 | II | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | C | 2 | 2 | 3 | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 23; 29; 38
1993 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
85 °C < POČÁTEČNÍ BOD
VARU ≤ 115 °C | 3 | F1 | II | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | C | 2 | 2 | | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 29
1993 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD VARU > 115 °C | 3 | F1 | II | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | C | 2 | 2 | | 35 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 29
1993 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD VARU ≤ 60 °C | 3 | F1 | III | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | C | 1 | 1 | | | 95 | | 1 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 29
1993 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
60 °C < POČÁTEČNÍ BOD
VARU ≤ 85 °C | 3 | F1 | III | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | C | 2 | 2 | 3 | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 23; 29; 38
1993 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
85 °C < POČÁTEČNÍ BOD
VARU ≤ 115 °C | 3 | F1 | III | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | C | 2 | 2 | | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 29
1993 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD VARU > 115 °C | 3 | F1 | III | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | C | 2 | 2 | | 35 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 29
1993 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ, J.N.
(CYKLOHEXANON/CYKLOHEXANOL, SMĚS) | 3 | F1 | III | 3 + F | N | 3 | 3 | | | 97 | 0,95 | 3 | ano | T3 | II A | ano | PP, EX, A | 0 |
2924 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ,
ŽÍRAVÁ, J.N. | 3 | FC | I | 3+8+(N1, N2, N3,
CMR, F nebo S) | C | 1 | 1 | * | * | 95 | | 1 | ano | T4 3)| II B4)| ano | * | 1 | 27; 29
* viz 3.2.3.3
3257 | LÁTKA ZAHŘÁTÁ, KAPALNÁ, J.N.
při teplotě 100 °C nebo vyšší a nižší
než je její bod vzplanutí
(včetně roztavených
kovů, roztavených solí atd.) | 9 | M9 | III | 9+(N1, N2, N3,
CMR, F nebo S) | * | * | * | * | * | 95 | | * | ano | | | ne | * | 0 | 7;
20:+250°C;
22; 24; 27
* viz 3.2 3.3
3286 | LÁTKA HOŘLAVÁ, KAPALNÁ,
TOXICKÁ, ŽÍRAVÁ, J.N. | 3 | FTC | I | 3+6.1+8+(N1, N2,
N3, CMR, F
nebo S) | C | 1 | 1 | * | * | 95 | | 1 | ne | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A| 2 | 27; 29
* viz 3.2.3.3
3295 | UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N. | 3 | F1 | I | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | * | * | * | * | * | * | | * | ano | T4 3)| II B4)| ano | * | 1 | 14;
* viz 3.2.3.3
3295 | UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N. | 3 | F1 | II | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | * | * | * | * | * | * | | * | ano | T4 3)| II B4)| ano | * | 1 | 14;
* viz 3.2.3.3
3295 | UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N. | 3 | F1 | III | 3+(N1, N2, N3,
CMR, F) | * | * | * | * | * | * | | * | ano | T43)| II B4)| ano | * | 0 | 14; * viz 3.2.3.3
3295 | UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD VARU ≤ 60 °C | 3 | F1 | I | 3+CMR+
(N1, N2, N3) | C | 1 | 1 | | | 95 | | 1 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 29
3295 | UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD VARU ≤ 60 °C | 3 | F1 | II | 3+CMR+
(N1, N2, N3) | C | 1 | 1 | | | 95 | | 1 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 29
3295 | UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
60 °C < POČÁTEČNÍ BOD
VARU ≤ 85 °C | 3 | F1 | II | 3+CMR+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | 3 | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 23; 29; 38
3295 | UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
85 °C < POČÁTEČNÍ BOD
VARU ≤ 115 °C | 3 | F1 | II | 3+CMR+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 29
3295 | UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD VARU > 115°C | 3 | F1 | II | 3+CMR+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | | 35 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 29
3295 | UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD VARU ≤ 60 °C | 3 | F1 | III | 3+CMR+
(N1, N2, N3) | C | 1 | 1 | | | 95 | | 1 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 29
3295 | UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
60 °C < POČÁTEČNÍ BOD
VARU ≤ 85 °C | 3 | F1 | III | 3+CMR+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | 3 | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 23; 29; 38
3295 | UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
85 °C < POČÁTEČNÍ BOD
VARU ≤ 115 °C | 3 | F1 | III | 3+CMR+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | | 50 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 29
3295 | UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
S VÍCE NEŽ 10 % BENZENU,
POČÁTEČNÍ BOD VARU > 115 °C | 3 | F1 | III | 3+CMR+
(N1, N2, N3) | C | 2 | 2 | | 35 | 95 | | 2 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 29
3295 | UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
OBSAHUJÍCÍ ISOPREN A
PENTADIEN,
STABILIZOVANÉ | 3 | F1 | I | 3+nest.+
N2+CMR | C | 2 | 2 | 3 | 50 | 95 | 0,678 | 1 | ano | T4 3)| II B4)| ano | PP, EX, A | 1 | 3; 27
3295 | UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
(1-OKTEN) | 3 | F1 | II | 3+N2+F | N | 2 | 3 | | 10 | 97 | 0,71 | 3 | ano | 13 | II B4)| ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 1 | 14
3295 | UHLOVODÍKY, KAPALNÉ, J.N.
(POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ
UHLOVODÍKY, SMĚS) | 3 | F1 | III | 3+CMR+F | N | 2 | 3 | 3 | 10 | 97 | 1,08 | 3 | ano | 11 | II A | ano | PP, EP,
EX, TOX,
A | 0 | 14
3.2.3.3
, sloupec (20) a 3.2.4.3 L, sloupec (20) Pozměnit poznámku 35 do tohoto znění:
„Poznámka 35
: Ve sloupci (20) uvést odvolávku na poznámku 35 pro látky, pro které může úplné zchlazení vyvolat nebezpečné reakce v případě komprese. Toto platí také, je-li zchlazování částečně prováděno kompresí.“.
3.2.3.3
, sloupec (20) a 3.2.4.3 L, sloupec (20) Vypustit poznámku 36 a vložit text: „Poznámka 36: Již se nepoužívá.“.
3.2.3.3
, sloupec (20) a 3.2.4.3 L, sloupec (20) V poznámce 38 za slova „bodem varu nad 60 °C“ vložit: „nebo pod nebo nejvýše 85 °C“.
3.2.3.3
, sloupec (20) a 3.2.4.3 L, sloupec (20) Vložit novou poznámku 43 tohoto znění:
„Poznámka 43
: Ve sloupci (20) uvést odvolávku na poznámku 43 pro všechny položky obalové skupiny I s písmenem F (hořlavé) v klasifikačním kódu uvedeném ve sloupci (3b) a s písmenem F (z anglického slova floater) ve sloupci (5) Nebezpečí.“.
3.2.4.3
A V bodě 2 Halogenované uhlovodíky namísto „Látky ohrožující životní prostředí, kategorie Akutní 1 nebo Chronická 1 (skupina N1 podle 2.2.9.1.10.2)“ uvést „Látky ohrožující životní prostředí, vodní toxicita kategorie Akutní 1 nebo Chronická 1 (skupina N1 podle 2.2.9.1.10.2 ADN) a tenze par při 50 °C ≥ 1 kPa“.
3.2.4.3
A V bodě 5 vložit nový první odsek tohoto znění:
* Vodní toxicita Akutní 1 nebo Chronická 1
(skupina N1 podle 2.2.9.1.10.2) a tenze par
pod 1 kPa při 50 °C| uzavřený typ N| stěny nákladních tanků
nesmějí být obšívkou
---|---|---
Kapitola 3.3
3.3.1
Doplnit následující druhou větu: „Pokud některé zvláštní ustanovení zahrnuje požadavek na značení kusů, musí být dodržena ustanovení uvedená v 5.2.1.2 (a) a (b). Jestliže je předepsaná značka ve formě zvláštního textu uvedeného v uvozovkách, např. jako „Poškozené lithiové baterie“, musí být velikost značky nejméně 12 mm, není-li stanoveno jinak ve zvláštním ustanovení nebo jinde v ADN.“.
SP 172 (b) Namísto „vozidla nebo kontejnery“ uvést „nákladní dopravní (přepravní) jednotky“.
SP 188 (f) Pozměnit do tohoto znění:
„(f)
Každý kus musí být označen příslušnou značkou pro lithiové baterie, zobrazenou v 5.2.1.9;
Tento požadavek neplatí pro:
(i)
kusy obsahující pouze knoflíkové baterie zabudované v zařízení (včetně obvodových desek); a
(ii)
kusy obsahující nejvýše čtyři články nebo dvě baterie zabudované v zařízení, pokud zásilka neobsahuje více než dva takové kusy.“.
SP 188 (g) Vypustit.
SP 188 (h) a (i) Přečíslovat jako (g), resp. (h).
SP 188 Na konec doplnit následující odstavec:
„Jednočlánková baterie, jak je definována v části III, pododdílu 38.3.2.3 Příručky zkoušek a kritérií, se považuje za „článek“ a musí být pro účely tohoto zvláštního ustanovení přepravována podle požadavků na „články“.“.
SP 207 Vypustit „Polymerové kuličky a“.
SP 216 Namísto „, vozidla nebo kontejneru“ uvést „nebo nákladní dopravní (přepravní) jednotky“.
SP 217 Namísto „, vozidla nebo kontejneru“ uvést „nebo nákladní dopravní (přepravní) jednotky“.
SP 218 Namísto „, vozidla nebo kontejneru“ uvést „nebo nákladní dopravní (přepravní) jednotky“.
SP 225 V poslední POZNÁMCE namísto „vztahující se na příslušný plyn“ uvést „vztahující se na příslušné nebezpečné věci“.
SP 236 Pozměnit do tohoto znění:
„236 Vícesložkové polyesterové pryskyřice sestávají ze dvou složek: základního materiálu (třídy 3 nebo třídy 4.1, obalové skupiny II nebo III) a aktivátoru (organický peroxid). Organický peroxid musí být typu D, E nebo F, nevyžadujícího řízení teploty. Obalová skupina musí být II nebo III podle kritérií buď pro třídu 3, nebo pro třídu 4.1, jak je to patřičné, vztahujících se na základní materiál. Množstevní limit uvedený ve sloupci (7a) tabulky A kapitoly 3.2 platí pro základní materiál.“.
SP 240 Pozměnit do tohoto znění:
„240 Tato položka se vztahuje pouze na vozidla poháněná mokrými bateriemi, sodíkovými bateriemi, bateriemi s kovem lithia nebo bateriemi s ionty lithia a na stroje poháněné mokrými bateriemi nebo sodíkovými bateriemi, přepravované s těmito zabudovanými bateriemi. Lithiové baterie musí splňovat požadavky uvedené v 2.2.9.1.7, pokud není stanoveno jinak ve zvláštním ustanovení 667.
Pro účely tohoto zvláštního ustanovení jsou vozidla samohybné stroje zkonstruované pro přepravu jedné nebo více osob nebo věcí. Příklady takových vozidel jsou elektricky poháněné osobní automobily, motocykly, skútry, tří- a čtyřkolová vozidla nebo motocykly, nákladní automobily, lokomotivy, jízdní kola (pedálová kola s elektrickým motorem) a jiná vozidla tohoto druhu (např. autobalanční vozidla nebo vozidla bez sedadla), invalidní vozíky, motorové sekačky trávy, samohybné zemědělské a stavební stroje, čluny a letadla. Toto zahrnuje vozidla přepravovaná v obalu. V tomto případě mohou být některé díly vozidla odděleny od jeho rámu, aby se vešly do obalu.
Příklady strojů jsou sekačky trávy, čisticí stroje nebo modelové čluny a modelová letadla. Stroje poháněné bateriemi s kovem lithia nebo bateriemi s ionty lithia musí být přiřazeny pod položky UN 3091 BATERIE LITHIOVÉ KOVOVÉ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH nebo UN 3091 BATERIE LITHIOVÉ KOVOVÉ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI nebo UN 3481 BATERIE LITHIUM-IONTOVÉ OBSAŽENÉ V ZAŘÍZENÍCH nebo UN 3481 BATERIE LITHIUM-IONTOVÉ BALENÉ SE ZAŘÍZENÍMI, jak je to náležité. Hybridní elektrická vozidla poháněná jak motorem s vnitřním spalováním, tak i mokrými bateriemi, sodíkovými bateriemi, bateriemi s kovem lithia nebo bateriemi s ionty lithia, přepravovaná se zabudovanou baterií (bateriemi), musí být přiřazena pod položky UN 3166 VOZIDLO POHÁNĚNÉ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo UN 3166 VOZIDLO POHÁNĚNÉ HOŘLAVOU KAPALINOU, jak je to náležité. Vozidla, která obsahují palivový článek, musí být přiřazena pod položky UN 3166 VOZIDLO, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÉ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo UN 3166 VOZIDLO, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÉ HOŘLAVOU KAPALINOU, jak je to náležité.
Vozidla smějí obsahovat i jiné nebezpečné věci než baterie (např. hasicí přístroje, zásobníky stlačeného plynu nebo pojistná zařízení) potřebné pro jejich fungování nebo bezpečný provoz, aniž by podléhaly jakýmkoli jiným dodatečným požadavkům na tyto jiné nebezpečné věci, pokud není v ADN stanoveno jinak.“.
SP 295 Netýká se českého překladu.
SP 310 Pozměnit do tohoto znění:
„310 Zkušební předpisy uvedené v Příručce zkoušek a kritérií, části III, pododdílu 38.3 se nevztahují na výrobní série sestávající z nejvýše 100 článků a baterií, ani na předvýrobní prototypy článků a baterií, jestliže jsou tyto prototypy přepravovány ke zkouškám a jsou baleny podle pokynu pro balení P910 pododdílu 4.1.4.1 ADR.
Přepravní doklad musí obsahovat tento zápis: „Přeprava podle zvláštního ustanovení 310“.
Poškozené nebo vadné články, baterie, nebo články a baterie obsažené v zařízeních musí být přepravovány podle zvláštního ustanovení 376 a zabaleny podle pokynu pro balení P908 pododdílu 4.1.4.1 nebo LP904 pododdílu 4.1.4.3 ADR, jak je to náležité.
Články, baterie nebo články a baterie obsažené v zařízeních přepravované k likvidaci nebo recyklaci smějí být baleny podle zvláštního ustanovení 377 a pokynu pro balení P909 pododdílu 4.1.4.1 ADR.“.
SP 312 Pozměnit do tohoto znění:
„SP 312 Vozidla poháněná palivovými články musí být přiřazena pod položku UN 3166 VOZIDLO, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÉ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo UN 3166 VOZIDLO, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÉ HOŘLAVOU KAPALINOU, jak je to náležité. Tyto položky zahrnují hybridní elektrická vozidla poháněná jak palivovým článkem, tak i motorem s vnitřním spalováním s mokrými bateriemi, sodíkovými bateriemi, bateriemi s kovem lithia nebo bateriemi s ionty lithia, přepravovaná se zabudovanou baterií (bateriemi).
Jiná vozidla s motorem s vnitřním spalováním musí být přiřazena pod položky UN 3166 VOZIDLO POHÁNĚNÉ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo UN 3166 VOZIDLO POHÁNĚNÉ HOŘLAVOU KAPALINOU, jak je to náležité. Tyto položky zahrnují hybridní elektrická vozidla poháněná jak motorem s vnitřním spalováním, tak i mokrými bateriemi, sodíkovými bateriemi, bateriemi s kovem lithia nebo bateriemi s ionty lithia, přepravovaná se zabudovanou baterií (bateriemi).
Lithiové baterie musí splňovat požadavky uvedené v 2.2.9.1.7, pokud není stanoveno jinak ve zvláštním ustanovení 667.“.
SP 317 Pozměnit do tohoto znění:
„317 „Štěpné-vyjmuté“ se vztahuje pouze na ty štěpné látky a kusy obsahující štěpné látky, které jsou vyjmuty podle 2.2.7.2.3.5.“.
SP 327 V druhé větě za „chráněny proti“ vložit „pohybu a“. Ve třetí větě namísto „LP02“ uvést „LP200“.
SP 335 Namísto, „vozidlo nebo kontejner“ uvést „nákladní dopravní (přepravní) jednotka“ (3 krát).
SP 339 Netýká se českého překladu
SP 356 Vypustit „zabudované ve vozidlech, železničních vozech, plavidlech nebo letadlech nebo ve zkompletovaných dílech nebo“.
SP 363 Pozměnit do tohoto znění:
„363 (a) Tato položka platí pro motory nebo stroje poháněné palivy klasifikovanými jako nebezpečné věci pomocí systémů vnitřního spalování nebo palivových článků (např. spalovací motory, generátory, kompresory, turbíny, topné jednotky atd.) v množstvích větších než jsou množství uvedená ve sloupci (7a) tabulky A kapitoly 3.2, s výjimkou zařízení vozidel přiřazených k UN 3166 a zmíněných ve ZU 666.
POZNÁMKA: Tato položka se nevztahuje na zařízení uvedená v 1.1.3.3.
b)
Motory nebo stroje zbavené kapalných nebo plynných paliv a které neobsahují jiné nebezpečné věci nepodléhající ustanovením ADN.
POZNÁMKA 1
: Motor nebo stroj se považuje za zbavený kapalného paliva, pokud byla nádrž na kapalné palivo vypuštěna a motor nebo stroj nemůže v důsledku nedostatku paliva pracovat. Součásti motoru nebo stroje, jako jsou palivová potrubí, palivové filtry a trysky, nemusí být vyčištěny, vymyty nebo propláchnuty, aby byly považovány za zbavené kapalných paliv. Kromě toho nemusí být nádrž na kapalné palivo vyčištěna ani vypláchnuta.
POZNÁMKA 2
: Motor nebo stroj se považuje za zbavený plynných paliv, pokud byly plynové palivové nádrže zbaveny kapaliny (pro zkapalněné plyny), tlak v nádržích nepřekračuje 2 bary a uzavírací ventil paliva nebo bezpečnostní ventil je uzavřen a zajištěn.
(c)
Motory a stroje obsahující paliva splňující klasifikační kritéria třídy 3 musí být přiřazeny k položkám UN 3528 MOTOR, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU nebo UN 3528 MOTOR, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU nebo UN 3528 STROJ, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU nebo UN 3528 STROJ, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU, jak je to náležité.
(d)
Motory a stroje obsahující paliva splňující klasifikační kritéria pro hořlavé plyny třídy 2 musí být přiřazeny k položkám UN 3529 MOTOR, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo UN 3529 MOTOR, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo UN 3529 STROJ, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo UN 3529 STROJ, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM, jak je to náležité.
Motory a stroje poháněné jak hořlavým plynem, tak i hořlavou kapalinou musí být přiřazeny k příslušné položce UN 3529.
(e)
Motory a stroje obsahující kapalná paliva splňující klasifikační kritéria uvedená v 2.2.9.1.10 pro látky ohrožující životní prostředí a nesplňující klasifikační kritéria žádné jiné třídy musí být přiřazeny k položkám UN 3530 MOTOR, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ nebo UN 3530 STROJ, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, jak je to náležité.
(f)
Motory nebo stroje smějí obsahovat jiné nebezpečné věci než paliva (např. akumulátory, hasicí přístroje, zásobníky stlačeného plynu nebo pojistná zařízení) potřebné pro jejich fungování nebo bezpečný provoz, aniž by podléhaly jakýmkoli jiným dodatečným požadavkům na tyto jiné nebezpečné věci, pokud není v ADN stanoveno jinak. Avšak lithiové baterie musí splňovat požadavky uvedené v 2.2.9.1.7, pokud není stanoveno jinak ve zvláštním ustanovení 667.
(g)
Motory nebo stroje nepodléhají žádným jiným ustanovením ADN, pokud splňují následující podmínky:
(i)
Motor nebo stroj, včetně zádržných prostředků obsahujících nebezpečné věci, musí splňovat konstrukční požadavky stanovené příslušným orgánem země výroby2;
(ii)
Všechny ventily nebo otvory (např. odvětrávací zařízení) musí být během přepravy uzavřeny;
(iii)
Motory nebo stroje musí být orientovány tak, aby se zamezilo nechtěnému úniku nebezpečných věcí, a musí být zajištěny prostředky schopnými zabránit motorům nebo strojům v jakékoli pohybu během přepravy, který by mohl změnit jejich orientaci nebo způsobit jejich poškození;
(iv)
Pro UN 3528 a UN 3530:
Pokud motor nebo stroj obsahuje více než 60 litrů kapalného paliva a má kapacitu více než 450 litrů, nejvýše však 3000 litrů, musí být označen na dvou protilehlých stranách podle 5.2.2.
Pokud motor nebo stroj obsahuje více než 60 litrů kapalného paliva a má kapacitu více než 3000 litrů, musí být označen na dvou protilehlých stranách velkými bezpečnostními značkami. Velké bezpečnostní značky musí odpovídat bezpečnostním značkám vyžadovaným ve sloupci (5) tabulky A kapitoly 3.2 a musí být ve shodě se specifikacemi uvedenými v 5.3.1.7. Velké bezpečnostní značky musí být vyvedeny na podkladu v kontrastní barvě, nebo musí být orámovány vytečkovanou nebo plnou čarou.
(v)
Pro UN 3529:
Pokud má palivová nádrž motoru nebo stroje hydraulický vnitřní objem větší než 450 litrů, nejvýše však 1000 litrů, musí být označen na dvou protilehlých stranách podle 5.2.2.
Pokud má palivová nádrž motoru nebo stroje hydraulický vnitřní objem větší než 1000 litrů, musí být označen na dvou protilehlých stranách velkými bezpečnostními značkami. Velké bezpečnostní značky musí odpovídat bezpečnostním značkám vyžadovaným ve sloupci (5) tabulky A kapitoly 3.2 a musí být ve shodě se specifikacemi uvedenými v 5.3.1.7. Velké bezpečnostní značky musí být vyvedeny na podkladu v kontrastní barvě, nebo musí být orámovány vytečkovanou nebo plnou čarou.
(vi)
Přepravní doklad podle 5.4.1 se vyžaduje jen tehdy, jestliže motor nebo stroj obsahuje více než 1000 litrů kapalného paliva pro UN 3528 a UN 3530, nebo má-li palivová nádrž hydraulický vnitřní objem větší než 1000 litrů pro UN 3529.
Tento přepravní doklad musí obsahovat následující dodatečný zápis: „Přeprava podle zvláštního ustanovení 363“.
2
Například dodržení příslušných ustanovení směrnice 2006/42/ES Evropského parlamentu a Rady ze 17. května 2006 o strojích a pozměňující směrnici 95/16/ES (Úřední věstník Evropské unie č. L 157z 9. června 2006, str. 0024-0086).
SP 369 Pozměnit první odstavec do tohoto znění:
„Podle odstavce 2.1.3.5.3 (a) je tato radioaktivní látka ve vyjmutém kusu, mající toxické a žíravé vlastnosti, zařazena do třídy 6.1 s vedlejšími nebezpečími radioaktivity a žíravosti.“.
SP 369 Pozměnit třetí odstavec do tohoto znění:
„Kromě ustanovení platných pro přepravu látek třídy 6.1 s vedlejším nebezpečím žíravosti platí ustanovení uvedená v 5.1.3.2, 5.1.5.2.2, 5.1.5.4.1 (b), 7.5.11 CV33 (3.1), (5.1) až (5.4) a (6) dle ADR.“.
SP 370 V druhém odseku namísto „který není příliš citlivý pro zařazení do třídy 1“ uvést „který dává pozitivní výsledek“.
SP 373 (b) (i) a (c) (ii) Za slovo „absorpčního“ vložit „nebo adsorpčního“. Za slovo „absorboval“ uvést „nebo adsorboval“.
SP 373 V předposledním odstavci namísto „Přeprava podle“ uvést „Doprava podle“.
SP 376 Pozměnit konec poslední věty do tohoto znění: „...nesmějí být přepravovány, vyjma za podmínek schválených příslušným orgánem kterékoli smluvní strany ADN, který smí také uznat schválení udělené příslušným orgánem země, která není smluvní stranou ADN, za podmínky, že toto schválení bylo uděleno v souladu s postupy platnými podle RID, ADR, ADN, IMDG Code nebo Technických pokynů ICAO.“.
SP 529 Poslední větu změnit do následujícího znění: „Chlorid rtuťný (kalomel) je látkou třídy 6.1 (UN číslo 2025).“.
SP 581 Pozměnit do tohoto znění:
„581 Tato položka zahrnuje směsi propadienu a 1 až 4 % methylacetylenu, jakož i následující směsi:
Směs| Obsah, % objemu| Dovolený
technický název
v 5.4.1.1
---|---|---
Methylacetylen a
propadien,
nejvýše| Propan a
propylen, nejvýše| Nasycené
uhlovodíky C4
nejméně
P1| 63| 24| 14| „Směs P1“
P2| 48| 50| 5| „Směs P2“
SP 633 Namísto „následujícím nápisem“ uvést „následující značkou“ a namísto „Tento nápis musí být uveden v úředním....“ Uvést „Tato značka musí být v úředním...“
SP 653 V poslední odrážce namísto „Toto označení musí být umístěno“ uvést „Tato značka musí být umístěna“.
SP 655 V první větě namísto „směrnice 97/23/EC4“ uvést „směrnice 97/23/EC4 nebo směrnice 2014/68/EU5“. Na konci druhé věty doplnit „nebo směrnice 2014/68/EU“.
Doplnit novou poznámku pod čarou 5 v tomto znění:
„5
Směrnice 2014/68/EU Evropského parlamentu a Rady z 15. května 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se uvádění na trh tlakových zařízení (PED) (Úřední věstník Evropské unie č. L 189 z 27. června 2014, str. 164 - 259).“.
Přečíslovat poznámky pod čarou.
SP 658 (b) Pozměnit do tohoto znění“ „(b) Ve vozidle nebo velkém kontejneru je...“
SP 660 (f) V poslední větě namísto „nápisy“ uvést „značky“.
SP 660 Pozměnit poznámku pod čarou 6 (dříve5) do tohoto znění:
„6
Nařízení EHS č. 67 (Jednotná ustanovení týkající se schvalování: I. zvláštní výbavy vozidel kategorie M a N používajících zkapalněné ropné plyny ve svém pohonném systému; II. vozidel kategorie M a N opatřených zvláštní výbavou pro používání zkapalněných ropných plynů v jejich pohonném systému s ohledem na instalaci takové výbavy.)“.
SP 663 Pod nadpisem „Rozsah platnosti“, v posledním odseku za „polyhalogenované bifenyly“ vložit „, halogenované monomethyldifenylmethany“.
Zvláštní ustanovení 803 Pozměnit do tohoto znění:
„803 Černé uhlí, koks a antracit přepravované ve volně loženém stavu nepodléhají ustanovením ADN jestliže:
(a)
teplota nákladu byla zjištěna za použití vhodného postupu a není vyšší než 60 °C před nakládkou, během nakládky a bezprostředně po nakládce nákladního prostoru;
(b)
v závislosti na teplotě nákladu před nakládkou, během nakládky a bezprostředně po nakládce nákladního prostoru nepřekračuje očekávaná doba trvání přepravy bez měření teploty maximální počet dní uvedený v následující tabulce:
Maximální teplota při nakládce (°C)| Maximální doba trvání přepravy (dny)
---|---
60| 10
50| 18
40| 32
30| 57
(c)
pokud skutečná doba trvání přepravy překročí maximální dobu trvání uvedenou v pododstavci (b), provede se měření teploty první den po překročení maximální doby trvání. Potřebný měřicí přístroj musí být na plavidle od prvního dne přepravy po překročení maximální doby trvání plavby;
(d)
velitel plavidla obdrží v době nakládky prokazatelnou formou instrukce, jak postupovat, dojde-li k podstatnému zahřátí nákladu.“.
Doplnit následující nová zvláštní ustanovení:
„378 Detektory záření obsahující tento plyn v tlakových nádobách na jedno použití, které nesplňují požadavky kapitoly 6.2 a pokynu pro balení P200 pododdílu 4.1.4.1 ADR, smějí být přepravovány pod touto položkou, pokud:
(a)
provozní tlak v každé nádobě nepřekročí 50 barů;
(b)
vnitřní objem nádoby nepřekročí 12 litrů;
(c)
každá nádoba má minimální tlak při roztržení roven nejméně trojnásobku provozního tlaku, pokud je nádoba opatřena zařízením pro vyrovnávání tlaku, a nejméně čtyřnásobku provozního tlaku, pokud je nádoba bez zařízení pro vyrovnávání tlaku;
(d)
každá nádoba je vyrobena z materiálu, který se při jejím roztržení neroztříští;
(e)
každý detektor je vyroben v registrovaném programu zajištění kvality;
POZNÁMKA: ISO 9001:2008 smí být použita k tomuto účelu.
(f)
detektory jsou přepravovány v pevných vnějších obalech. Zkompletovaný kus musí být schopen odolat při zkoušce volným pádem z výšky 1,2 m bez poškození detektoru nebo prasknutí vnějšího obalu. Zařízení, které obsahuje detektor, musí být zabaleno do pevného vnějšího obalu, pokud toto samotné zařízení neposkytuje detektoru rovnocennou ochranu; a
(g)
přepravní doklad obsahuje tento zápis: „Doprava podle zvláštního ustanovení 378“.
Detektory záření, včetně detektorů v systémech měření záření, nepodléhají žádným jiným ustanovením ADN, pokud detektory splňují požadavky uvedené v odstavcích (a) až (f) výše a vnitřní objem nádoby detektoru nepřekračuje 50 ml.“.
„379 Bezvodý amoniak (čpavek) adsorbovaný nebo absorbovaný v tuhé látce, obsažený v dávkovacích systémech amoniaku nebo nádobách určených k tomu, aby tvořily součást takových systémů, nepodléhají jiným ustanovením ADN, pokud jsou dodrženy následující podmínky:
(a)
Adsorpce nebo absorpce vykazuje tyto vlastnosti:
(i)
Tlak při teplotě 20 °C v nádobě je nižší než 0,6 barů;
(ii)
Tlak při teplotě 35 °C v nádobě je nižší než 1 bar;
(iii)
Tlak při teplotě 85 °C v nádobě je nižší než 12 barů;
(b)
Adsorpční nebo absorpční materiál nesmí mít nebezpečné vlastnosti uvedené ve třídách 1 až 8;
(c)
Nádoba obsahuje nejvýše 10 kg amoniaku;
(d)
Nádoby obsahující adsorbovaný nebo absorbovaný amoniak musí splňovat následující podmínky:
(i)
Nádoby musí být vyrobeny z materiálu snášenlivého s amoniakem, jak je uvedeno v normě ISO 11114-1:2012;
(ii)
Nádoby a jejich uzávěry musí být hermeticky uzavřeny a musí být schopné zadržet vyvíjený amoniak;
(iii)
Každá nádoba musí být schopna odolat tlaku vyvinutému při 85 oC s objemovou roztažností nejvýše 0,1 %;
(iv)
Každá nádoba musí být vybavena prostředkem, který dovolí vypuštění plynu, jakmile tlak překročí 15 barů, bez prudkého roztržení, výbuchu nebo rozletu;
(v)
Každá nádoba musí být schopna odolat tlaku 20 barů bez úniku obsahu, je-li zařízení pro vyrovnávání tlaku deaktivováno.
Jsou-li nádoby přepravovány v dávkovači amoniaku, musí být spojeny s dávkovačem takovým způsobem, aby bylo zaručeno, že tento celek má stejnou pevnost, jako jednotlivá nádoba.
Vlastnosti mechanické pevnosti zmíněné v tomto zvláštním ustanovení musí být vyzkoušeny za použití prototypu nádoby a/nebo dávkovače naplněné(ho) do jmenovitého vnitřního objemu zvyšováním teploty až do dosažení uvedených tlaků.
Výsledky zkoušky musí být zdokumentovány, musí být dohledatelné a musí být na požádání sděleny příslušným orgánům.“.
„380 (Vyhrazeno)“
„381 (Vyhrazeno)“
„382 Polymerní kuličky mohou být vyrobeny z polystyrénu, polymethylmethakrylátu nebo jiného polymerního materiálu. Pokud může být prokázáno, že se žádná hořlavá pára vznikající v hořlavé atmosféře nevyvíjí při zkoušce U1 (Zkušební metoda pro látky uvolňující hořlavé páry) části III, pododdílu 38.4.4 Příručky zkoušek a kritérií, nemusí být polymerní kuličky, zpěňovatelné zařazeny pod toto UN číslo. Tato zkouška by se měla provádět, jen pokud se uvažuje s deklasifikací látky.“.
„383 Míčky na stolní tenis vyrobené z celuloidu nepodléhají ustanovením ADN, jestliže čistá (netto) hmotnost každého míčku nepřekračuje 3,0 g a celková čistá (netto) hmotnost míčků nepřekračuje 500 g na kus.“.
„384 (Vyhrazeno)“
„385 Tato položka se vztahuje na vozidla poháněná motory s vnitřním spalováním nebo palivovými články za použití hořlavé kapaliny nebo hořlavého plynu.
Hybridní elektrická vozidla poháněná jak motorem s vnitřním spalováním, tak i mokrými bateriemi, sodíkovými bateriemi, bateriemi s kovem lithia nebo bateriemi s ionty lithia, přepravovaná se zabudovanými bateriemi, musí být přiřazena pod tuto položku. Vozidla poháněná mokrými bateriemi, sodíkovými bateriemi, bateriemi s kovem lithia nebo bateriemi s ionty lithia, přepravovaná s těmito zabudovanými bateriemi, musí být přiřazena pod položku UN 3171 VOZIDLO NA AKUMULÁTOROVÝ POHON (viz zvláštní ustanoveni 240).
Pro účely tohoto zvláštního ustanovení jsou vozidla samohybné stroje zkonstruované pro přepravu jedné nebo více osob nebo věcí. Příklady takových vozidel jsou osobní automobily, motocykly, nákladní automobily, lokomotivy, skútry, tří- a čtyřkolová vozidla nebo motocykly, motorové sekačky trávy, samohybné zemědělské a stavební stroje, čluny a letadla.
Nebezpečné věci jako baterie, airbagy, hasicí přístroje, zásobníky stlačeného plynu, pojistná zařízení a jiné integrální součásti vozidla, které jsou potřebné pro provoz vozidla nebo pro bezpečnost jejich řidiče nebo cestujících, musí být bezpečně naistalovány ve vozidle a jinak nepodléhají ustanovením ADN. Avšak lithiové baterie musí splňovat požadavky uvedené v 2.2.9.1.7, pokud není stanoveno jinak ve zvláštním ustanovení 667.“.
„386 Jsou-li látky stabilizovány řízením teploty, platí ustanovení v 2.2.41.1.17, zvláštní ustanovení V8 kapitoly 7.2 ADR, zvláštní ustanovení S4 kapitoly 8.5 ADR a požadavky kapitoly 9.6 ADR. Pokud se použije chemická stabilizace, musí osoba podávající obal, IBC nebo cisternu k přepravě zajistit, že úroveň stabilizace je dostatečná, aby zabránila látce v obalu, IBC nebo cisterně v nebezpečné polymerizaci při průměrné teplotě nákladu 50 oC, nebo v případě přemístitelné cisterny 45 oC. Pokud se chemická stabilizace stane při nižších teplotách během očekávané doby trvání přepravy neúčinnou, je nutné řízení teploty. Určujícími faktory, které je při tom třeba vzít v úvahu, jsou zejména vnitřní objem a geometrický tvar obalu, IBC nebo cisterny a účinnost jakékoli existující izolace, teplota látky při jejím podávání k přepravě, doba trvání jízdy a teplotní podmínky okolí typicky se vyskytující během jízdy (též s přihlédnutím k ročnímu období), účinnost a jiné vlastnosti použitého stabilizátoru, příslušné provozní kontroly prováděné na základě předpisů (např. požadavky na ochranu před zdroji tepla, včetně jiného nákladu přepravovaného při teplotě vyšší než je teplota okolí) a jakékoli jiné relevantní faktory.“.
Vypustit „378-499 (Vyhrazeno)“. Za zvláštní ustanovení 386 vložit „387-499 (Vyhrazeno)“.
„664-665 (Vyhrazeno)“
„666 Vozidla přiřazená pod UN 3166 nebo UN 3171 a stroje poháněné akumulátory přiřazené pod UN 3171 podle zvláštních ustanovení 240, 312 a 385, jakož i jakékoli nebezpečné věci, které obsahují a které jsou potřebné pro jejich provoz nebo funkci jejich výbavy, jsou-li přepravovány jako náklad, nepodléhají žádným jiným ustanovením ADN, pokud jsou splněny následující podmínky:
(a)
Pro kapalná paliva musí být všechny ventily mezi motorem nebo výbavou a palivovou nádrží během přepravy uzavřeny, pokud není podstatné, aby výbava zůstala funkční. Tam, kde je to patřičné, musí být vozidla naložena nastojato a musí být zajištěna proti pádu;
(b)
Pro plynná paliva musí být ventil mezi plynovou nádrží a motorem uzavřen a elektrický kontakt přerušen;
(c)
Zásobníkové systémy s hydridem kovu musí být schváleny příslušným orgánem země výroby. Pokud není země výroby smluvní stranou ADN, musí být toto schválení uznáno příslušným orgánem smluvní strany ADN;
(d)
Ustanovení uvedená v (a) a (b) se nevztahují na vozidla zbavená kapalných nebo plynných paliv.
POZNÁMKA 1
: Vozidlo se považuje za zbavené kapalného paliva, pokud byla nádrž na kapalné palivo vypuštěna a vozidlo nemůže v důsledku nedostatku paliva fungovat. Součásti vozidla, jako jsou palivová potrubí, palivové filtry a trysky, nemusí být vyčištěny, vymyty nebo propláchnuty, aby byly považovány za zbavené kapalných paliv. Kromě toho nemusí být nádrž na kapalné palivo vyčištěna ani vypláchnuta.
POZNÁMKA 2
: Vozidlo se považuje za zbavené plynných paliv, pokud byly plynové palivové nádrže zbaveny kapaliny (pro zkapalněné plyny), tlak v nádržích nepřekračuje 2 bary a uzavírací ventil paliva nebo bezpečnostní ventil je uzavřen a zajištěn.
Poznámka pod čarou se netýká českého překladu.
„667
(a)
Požadavky uvedené v 2.2.9.1.7 (a) neplatí, jsou-li předvýrobní prototypové lithiové články nebo baterie nebo lithiové články nebo baterie z malé výrobní série, sestávající z nejvýše 100 článků nebo baterií, zabudovány ve vozidle, motoru nebo stroji;
(b)
Požadavky uvedené v 2.2.9.1.7 se nevztahují na lithiové články nebo baterie zabudované v poškozených nebo porouchaných vozidlech, motorech nebo strojích. V takových případech musí být splněny následující podmínky:
(i)
Pokud poškození nebo porucha nemá významný dopad na bezpečnost článku nebo baterie, smějí být poškozená a porouchaná vozidla, motory nebo stroje přepravovány za podmínek stanovených ve zvláštních ustanoveních 363 nebo 666, jak je to náležité;
(ii)
Pokud má poškození nebo porucha významný dopad na bezpečnost článku nebo baterie, musí být lithiový článek nebo baterie vyjmut(a) a přepravován(a) podle zvláštního ustanovení 376.
Jestliže však není možné bezpečně vyjmout článek nebo baterii, nebo není-li možné ověřit stav článku nebo baterie, smí být vozidlo, motor nebo stroj odtaženy nebo přepraveny podle podmínek uvedených v (i).“.
„668 Zahřáté látky přepravované za účelem provádění dopravního značení nepodléhají ustanovením ADN, pokud jsou splněny následující podmínky:
(a)
Nesplňují kritéria žádné jiné třídy než třídy 9;
(b)
Teplota na vnějším povrchu kotle nepřekročí 70°C;
(c)
Kotel je uzavřen takovým způsobem, že se zamezí úniku produktu během přepravy;
(d)
Maximální kapacita kotle je omezena na 3000 litrů.“.
Kapitola 3.4
3.4.1
(e) Namísto „5.2.1.9“ uvést „5.2.1.10“.
3.4.7
Pozměnit nadpis do tohoto znění: „Značka kusů obsahujících ...“
3.4.7.1
/Netýká se českého znění./
3.4.7.2
/Netýká se českého znění./
3.4.8
Pozměnit nadpis do tohoto znění: „Značka kusů obsahujících ....“
3.4.8.1
/Netýká se českého znění./
3.4.8.2
/Netýká se českého znění./
3.4.9
/Netýká se českého znění./
3.4.10
/Netýká se českého znění./
3.4.11
Pozměnit do tohoto znění:
„3.4.11
Používání přepravních obalových souborů
Pro přepravní obalový soubor obsahující nebezpečné věci balené v omezených množstvích platí následující podmínky:
Pokud nejsou značky reprezentující všechny nebezpečné věci uložené v přepravním obalovém souboru viditelné, musí být přepravní obalový soubor:
-
označen nápisem „PŘEPRAVNÍ OBALOVÝ SOUBOR“. Písmena na značce „PŘEPRAVNÍ OBALOVÝ SOUBOR“ musí být nejméně 12 mm vysoká. Značka musí být v úředním jazyce země původu, a pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština nebo němčina, také v angličtině, francouzštině nebo němčině, pokud případné dohody uzavřené mezi zeměmi zúčastněnými na přepravě nestanoví jinak; a
-
označen značkami vyžadovanými touto kapitolou.
S výjimkou letecké dopravy platí ostatní ustanovení uvedená v 5.1.2.1 pouze tehdy, jsou-li v přepravním obalovém souboru obsaženy i jiné nebezpečné věci, které nejsou zabaleny v omezených množstvích, a to pouze ve vztahu k těmto jiným nebezpečným věcem.“.
3.4.13
(a) Pozměnit konec druhé věty do tohoto znění: „...tak i značkami podle 3.4.15.“.
3.4.13
(b) Netýká se českého překladu.
3.4.13
(c) Pozměnit konec prvního odstavce do tohoto znění: „...tak i značkami podle 3.4.15.“
3.4.13
Ve druhém odstavci namísto „označení kontejnerů není“ uvést „značky umístěné na kontejneru nejsou...“ a na konci namísto „označení umístěno“ uvést „značky umístěny“.
3.4.14
Namísto „Od označení...“ uvést „Od značek...“
3.4.15
Pozměnit do tohoto znění:
„3.4.15
Značky uvedené v 3.4.13 musí být stejné jako značky vyžadované v 3.4.7, s výjimkou toho, že jejich minimální rozměry musí být 250 mm x 250 mm. Tyto značky musí být odstraněny nebo zakryty, nejsou-li přepravovány žádné nebezpečné věci v omezených množstvích.“.
Kapitola 3.5
3.5.2
(b) Za první větou pozměnit zbývající text pododstavce (b) do tohoto znění:
„Pro kapaliny musí meziobal nebo vnější obal obsahovat dostatek absorpčního materiálu k pohlcení celého obsahu vnitřních obalů. Pokud je vložen do meziobalu, může být absorpční materiál fixačním materiálem. Nebezpečné věci nesmějí nebezpečně reagovat s fixačním materiálem, absorpčním materiálem nebo materiálem obalu, ani redukovat celistvost nebo funkčnost materiálů. Bez ohledu na svou polohu musí kus udržet svůj obsah v případě rozbití nebo úniku.“.
3.5.2
(e) Konec pozměnit takto: „....pro všechny potřebné značky;“.
3.5.4.2
/Netýká se českého znění./
3.5.4.3
Pozměnit do tohoto znění:
„3.5.4.3
Používání přepravních obalových souborů
Pro přepravní obalový soubor obsahující nebezpečné věci balené ve vyňatých množstvích platí následující podmínky:
Pokud nejsou značky reprezentující všechny nebezpečné věci uložené v přepravním obalovém souboru viditelné, musí být přepravní obalový soubor:
\\- označen nápisem „PŘEPRAVNÍ OBALOVÝ SOUBOR“. Písmena na značce „PŘEPRAVNÍ OBALOVÝ SOUBOR“ musí být nejméně 12 mm vysoká. Značka musí být v úředním jazyce země původu, a pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština nebo němčina, také v angličtině, francouzštině nebo němčině, pokud případné dohody uzavřené mezi zeměmi zúčastněnými na přepravě nestanoví jinak; a
\\- označen značkami vyžadovanými touto kapitolou.
Ostatní ustanovení uvedená v 5.1.2.1 platí pouze tehdy, jsou-li v přepravním obalovém souboru obsaženy i jiné nebezpečné věci, které nejsou zabaleny ve vyňatých množstvích, a to pouze ve vztahu k těmto jiným nebezpečným věcem.“.
Kapitola 4.1
4.1.3
V první větě namísto „železničních vozech nebo kontejnerech“ uvést „železničních vozech, kontejnerech nebo kontejnerech pro volně ložené látky“.
V prvním odseku vypustit „s výjimkou kontejnerů BK3“.
Kapitola 5.1
5.1.2.1
(a) Změnit takto:
„(a)
Pokud značky vyžadované podle kapitoly 5.2, kromě 5.2.1.3 až 5.2.1.6, 5.2.1.7.2 až 5.2.1.7.8 a 5.2.1.10 pro všechny nebezpečné věci v přepravním obalovém souboru nezůstanou viditelné, přepravní obalový soubor musí být:
(i)
označen nápisem PŘEPRAVNÍ OBALOVÝ SOUBOR. Výška písmen nápisu musí být alespoň 12 mm. Nápis musí být v úředním jazyce země původu a také, pokud tímto jazykem není angličtina, francouzština nebo němčina, v angličtině, francouzštině nebo němčině, pokud případné dohody uzavřené mezi státy dotčenými přepravou nestanoví jinak; a
(ii)
označen bezpečnostními značkami a UN číslem a dalšími značkami, jak je vyžadováno pro kusy v kapitole 5.2 kromě 5.2.1.3 až 5.2.1.6, 5.2.1.7.2 až 5.2.1.7.8 a 5.2.1.10, pro každou nebezpečnou věc obsaženou v přepravním obalovém souboru. Každá značka může být umístěna pouze jednou.
Značení přepravních obalových souborů obsahujících radioaktivní látky, musí být v souladu s pododdílem 5.2.2.1.11.“.
5.1.2.1
(b) Nahradit „označení nezůstane“ výrazem „značky nezůstanou“.
5.1.2.1
(b) Nahradit „5.2.1.9“ podkapitolou „5.2.1.10“ a podkapitolu „5.2.1.9.1“ podkapitolou „5.2.1.10.1“.
5.1.2.3
Nahradit „s tímto označením“ výrazem „s těmito značkami“.
5.1.2.3
Nahradit „5.2.1.9“ podkapitolou „5.2.1.10“.
Kapitola 5.2
5.2.1
V Poznámce nahradit slovo „značení“ slovem „značky“.
5.2.1.1
Nahradit „značení umístěno“ výrazem „značka umístěna“.
5.2.1.2
Nahradit „značení umístěno“ výrazem „značky umístěny“.
5.2.1.3
Ve druhé větě nahradit slovo „značení“ slovem „značky“.
5.2.1.5
Ve druhé větě nahradit slovo „značení“ slovem „značky“.
5.2.1.6
Poslední odstavec změnit takto: „Tyto údaje mohou být buď vyraženy, nebo uvedeny na trvanlivém štítku nebo bezpečnostní značce upevněných na nádobě nebo uvedeny nalepeným a zřetelně čitelným nápisem, např. vytištěným nebo provedeným jiným rovnocenným způsobem.“.
5.2.1.7.1
Ve druhé větě nahradit: „označení každého“ výrazem „značky každého kusu“.
5.2.1.7.7
Nahradit slovo „označením“ slovem „značkou“.
5.2.1.8.2
Nahradit „označení vyžadovaného“ výrazem „značek vyžadovaných“.
5.2.1.8.3
Ve čtvrté větě v odstavci pod obrázkem nahradit „označení zůstane“ výrazem „značky zůstanou“. (dvakrát)
5.2.1
Přidat nový pododdíl v následujícím znění:
„5.2.1.9
Značka pro lithiové baterie
5.2.1.9.1
Kusy, které obsahují lithiové články nebo baterie připravené v souladu se zvláštním ustanovením 188, musí být označeny tak, jak je znázorněno na obrázku 5.2.1.9.2.
5.2.1.9.2
Značení musí zahrnovat UN číslo s předřazenými písmeny „UN“, tj. UN 3090 pro baterie nebo články lithiové kovové nebo UN 3480 pro baterie nebo články lithium-iontové. V případě, že jsou lithiové články nebo baterie obsaženy nebo zabaleny v zařízení, musí být uvedeno UN číslo s předřazenými písmeny UN, tj. UN 3091 nebo 3481, jak je to vhodné. V případě, že kus obsahuje lithiové články nebo baterie různých UN čísel, musí být na jedné nebo více značkách uvedena všechna použitelná UN čísla.
Obrázek 5.2.1.9.2
98kB
---
Značka pro lithiové baterie
* Místo pro UN číslo(a)
** Místo pro telefonní číslo a dodatečné informace
Značka musí být ve tvaru obdélníku se šrafovaným okrajem. Značka musí být minimálně 120 mm široká a 110 mm vysoká a minimální šířka šrafování musí být 5 mm. Symbol (skupina baterií, jedna poškozená se šlehajícím plamenem, nad UN číslem pro lithium-iontové nebo lithium kovové baterie nebo články) musí být černý na bílém podkladu. Šrafování musí být červené. Vyžaduje-li to velikost kusu, rozměry/tloušťka čáry mohou být zmenšeny na nejméně 105 mm x 74 mm. Tam, kde rozměry nejsou uvedeny, musí všechny prvky proporčně odpovídat uvedenému obrázku.“.
Přečíslovat pododdíl 5.2.1.9 na 5.2.1.10 a vhodně přečíslovat následující odstavce, odkazy a obrázky v tomto pododdílu.
5.2.2.1.2
Nahradit „použita nesmazatelná označení“ výrazem „použity nesmazatelné značky“.
5.2.2.1.6
(b) Netýká se českého překladu.
5.2.2.1.11.1
V předposlední větě nahradit „označení uvedená“ výrazem „značky uvedené“.
5.2.2.2.1.1
Obrázek 5.2.2.2.1.1, v textu pro poznámku k obrázku **, vložit „/symbol“ po výrazu „text/číslo“.
5.2.2.2.1.2
Za první odstavec přidat novou poznámku v následujícím znění:
„POZNÁMKA: Je-li průměr lahve příliš malý, aby bylo možné umístit bezpečnostní značky zmenšené velikosti na necylindrickou horní část lahve, mohou být zmenšené bezpečnostní značky umístěny na válcové části“.
5.2.2.2.1.3
Za pododstavec (c) přidat tento nový odstavec:
„Avšak v případě bezpečnostní značky č. 9A, musí horní polovina značky obsahovat pouze sedm svislých pruhů a dolní polovina symbol skupiny baterií a číslo třídy.“.
Na začátek posledního odstavce vložit „S výjimkou bezpečnostní značky č. 9A,“.
5.2.2.2.2
Pod „NEBEZPEČÍ TŘÍDY 9 Jiné nebezpečné látky a předměty“, za obecnou bezpečnostní značku č. 9, vložit následující:
10kB
---
(č. 9A)
Symbol (sedm svislých černých pruhů v horní polovině; skupina baterií, jedna poškozená se šlehajícím
plamenem v dolní polovině): černý;
Podklad: bílý;
Podtržená číslice „9“ v dolním rohu“.
Kapitola 5.3
5.3.1
Vložit nový pododdíl 5.3.1.1.4 v následujícím znění:
„5.3.1.1.4
Pro třídu 9 musí velká bezpečnostní značka pro označování vozidel odpovídat vzoru bezpečnostní značky č. 9, jak je uvedeno v pododdílu 5.2.2.2.2; Bezpečnostní značka podle vzoru č. 9A nesmí být použita pro účely označování vozidel.“.
Odpovídajícím způsobem přečíslovat další odstavce.
5.3.1.2
Na konec vložit novou větu v tomto znění:
„V případě, že všechny komory musí být označeny stejnými velkými bezpečnostními značkami, tyto velké bezpečnostní značky mohou být umístěny pouze jednou po obou stranách a na obou koncích cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny.“.
5.3.1.4.1
V poslední větě druhého odstavce na začátku smazat „Avšak“.
5.3.2.1.8
Změnit první větu takto: „Oranžové tabulky, které se nevztahují na přepravované nebezpečné věci nebo jejich zbytky, musí být odstraněny nebo zakryty.“.
5.3.2.3.2
Pro identifikační číslo nebezpečnosti 40 vložit na konec „, nebo polymerizující látka“.
5.3.2.3.2
Za „68 toxická látka, žíravá“ vložit tento nový řádek „687 toxická látka, žíravá, radioaktivní“.
5.3.2.3.2
Za „70 radioaktivní látka“ vložit tento nový řádek „768 radioaktivní látka, toxická, žíravá“.
5.3.3
Do druhého odstavce vložit novou, čtvrtou větu v následujícím znění:
„Pro cisternové kontejnery nebo přemístitelné cisterny s vnitřním objemem nejvýše 3 000 litrů, kde je disponibilní plocha povrchu nedostačující pro umístění předepsaných značek, mohou být minimální rozměry stran zmenšeny na 100 mm.“.
5.3.6.2
Vložit novou předposlední větu v tomto znění: „Pro cisternové kontejnery nebo přemístitelné cisterny s vnitřním objemem nejvýše 3 000 litrů, kde je disponibilní plocha povrchu nedostačující pro umístění předepsaných značek, mohou být minimální rozměry zmenšeny na 100 mm x 100 mm.“.
Kapitola 5.4
5.4.1.1.1
(c) Vložit tuto novou, třetí odrážku:
„-
pro lithiové baterie UN čísel 3090, 3091, 3480 a 3481: číslo třídy „9“,“.
Změnit začátek čtvrté odrážky (dříve třetí odrážky) takto: „pro jiné látky a předměty:“.
5.4.1.1.6.2.1
Změnit poslední odstavec takto:
„Kromě toho mohou být:
(a)
v případě, že jsou posledními naloženými věcmi věci třídy 2, informace předepsané v odstavci 5.4.1.1.1 (c) nahrazeny číslem třídy „2“.
(b)
v případě, že jsou posledními naloženými věcmi věci tříd 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 8 nebo 9, informace o naposledy naložených věcech, jak je předepsáno v 5.4.1.1.1 (c) nahrazeny slovy „SE ZBYTKY [...]“ následované třídou(ami) a vedlejším(i) nebezpečím(i) odpovídající různým zbytkům, v pořadí číslování tříd.
Příklad: Prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly látky třídy 3 přepravované společně s prázdnými nevyčištěnými obaly, které obsahovaly látky třídy 8 s vedlejším nebezpečím látek třídy 6.1, mohou být uvedeny v přepravním dokladu jako:
„PRÁZDNÉ OBALY, SE ZBYTKY 3, 6.1, 8“.“.
Vložit nové pododdíly 5.4.1.1.20 a 5.4.1.1.21 v následujícím znění:
„5.4.1.1.20
Zvláštní ustanovení pro přepravu látek klasifikovaných v souladu s pododdílem 2.1.2.8
Pro přepravu v souladu s 2.1.2.8 musí být v přepravním dokladu uveden tento zápis „Klasifikováno v souladu s 2.1.2.8“.
5.4.1.1.21
Zvláštní ustanovení pro přepravu UN čísel 3528, 3529 a 3530
Pokud je to vyžadováno podle zvláštního ustanovení 363 kapitoly 3.3, musí přepravní doklad v případě přepravy UN čísel 3528, 3529 a 3530 obsahovat následující dodatečný zápis „Přeprava podle zvláštního ustanovení 363“.“.
Přečíslovat stávající ustanovení 5.4.1.1.20 jako 5.4.1.1.22.
5.4.1.2.2
(c) Změnit takto:
„(c)
Vyhrazeno“
5.4.1.2.2
(d) Změnit takto:
„(d)
V případě cisternových kontejnerů pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů musí odesilatel uvést do přepravního dokladu datum, ke kterému skončí skutečná doba naplnění, v následujícím formátu:
„Konec údržné doby: ............... (DD/MM/RRRR)“.
5.4.1.2.3
V nadpisu za „samovolně se rozkládající látky“ vložit „a polymerizující látky“.
5.4.1.2.3.1
Za „samovolně se rozkládajících látek“ vložit „nebo polymerizujících látek“. Do textu v závorkách po „viz 2.2.41.1.17;“ vložit „pro polymerizující látky viz 2.2.41.1.21“.
5.4.3.4
Na třetí stranu vzorových Písemných pokynů, do řádku pro bezpečnostní značku č. 9, vložit novou bezpečnostní značku č. 9A.
5.4.3.4
Změnit text Poznámky 2 na třetí straně vzorových Písemných pokynů takto: nahradit „výše“ výrazem „v tabulce ve sloupci (3)“.
Kapitola 5.5
5.5.2.3.2
Netýká se českého překladu.
5.5.3.1.1
Změnit takto:
„5.5.3.1.1
Tento oddíl se nevztahuje na látky, které mohou být použity pro účely chlazení nebo kondiciování, jsou-li přepravovány jako zásilka nebezpečných věcí, s výjimkou přepravy suchého ledu (UN 1845). Jsou-li přepravovány jako zásilka, musí být tyto látky přepravovány pod příslušnou položkou tabulky A kapitoly 3.2 podle s ní spojených podmínek přepravy.
Pro UN 1845 platí přepravní podmínky stanovené v tomto oddílu, s výjimkou 5.5.3.3.1, pro všechny druhy přepravy, ať už je přepravován jako chladivo, kondicionér, nebo jako zásilka. Pro přepravu UN 1845 neplatí žádné jiné ustanovení ADN.“.
5.5.3.1.5
Změnit takto:
„... dobu trvání přepravy, použitého způsobu balení a mezní hodnoty koncentrace plynu uvedené v poznámce k 5.5.3.3.3.“.
5.5.3.3.3
Změnit takto:
„5.5.3.3.3
Kusy obsahující chladivo nebo kondicionér musí být přepravovány v dobře větraných vozidlech a kontejnerech. Značení podle 5.5.3.6 se v tomto případě nevyžaduje.
Větrání není nutné, a označení podle 5.5.3.6 je nutné, je-li:
-
zabráněno výměně plynů mezi nákladovým prostorem a kabinou řidiče; nebo
-
nákladový prostor izotermické, chlazené nebo chladící a mrazící zařízení, například jak je stanoveno v Dohodě o mezinárodní přepravě zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP), kde je tato podmínka splněna.
POZNÁMKA: V této souvislosti znamená “dobře větrané“ atmosféru, kde je koncentrace oxidu uhličitého nižší než 0,5% obj. a koncentrace kyslíku vyšší než 19,5% obj.“.
5.5.3.4.2
Změnit takto: „Značky musí být trvanlivé, čitelné a umístěné na takovém místě a takové velikosti v poměru ke kusu, aby byly snadno viditelné.“.
5.5.3.6.1
Změnit takto:
„5.5.3.6.1
Vozidla a kontejnery obsahující nebezpečné věci používané pro účely chlazení nebo kondiciování, které nejsou dobře větrané, musí být označeny výstražnou značkou uvedenou v 5.5.3.6.2, umístěnou na každém přístupovém místě tam, kde bude snadno viditelná osobami otevírajícími vozidlo nebo kontejner nebo do nich vstupujícími. Tato značka musí zůstat na vozidle nebo kontejneru, dokud nebyla provedena následující opatření:
(a)
Vozidlo nebo kontejner byl(o) dobře odvětrán(o), aby se odstranily škodlivé koncentrace chladiva nebo kondicionéru; a
(b)
Chlazené nebo kondiciované věci byly vyloženy.
Dokud je vozidlo nebo kontejner označeno, musí být přijata nezbytná bezpečnostní opatření před vstupem do něj. Nutnost vyvětrání prostřednictvím nákladových dveří nebo jiným způsobem (např. nucenou ventilací) je třeba vyhodnotit a zařadit do školení osob zúčastněných na přepravě.“.
5.5.3.6.2
Netýká se českého překladu
Kapitola 7.1
7.1.1.18
V nadpisu za slovo „kontejnerech,“ vložit „v kontejnerech pro volně ložené látky,“.
V textu za slovo „kontejnerů,“ vložit „kontejnerů pro volně ložené látky,“.
7.1.2.19.1
, druhý odstavec Do seznamu odstavců vložit na začátek: „1.16.1.1, 1.16.1.2, 1.16.1.3,“ a vypustit: „8.1.8, 8.1.9,“.
7.1.3.51.4
Pozměnit do tohoto znění:
„7.1.3.51.4
Elektrická zařízení v nákladních prostorech musí být bez napětí a zajištěna proti nechtěnému zapnutí.
Toto ustanovení neplatí pro trvale nainstalované kabely procházející nákladními prostory, pohyblivé elektrické kabely k připojení kontejnerů, uložených podle 7.1.4.4.4, jakož i elektrická zařízení typu „potvrzená bezpečnost“.“.
7.1.4
Vložit nový odstavec 7.1.4.4.4 v tomto znění:
„7.1.4.4.4
Elektrické zařízení namontované na vnější straně uzavřeného kontejneru může být spojeno s pohyblivými elektrickými kabely podle ustanovení uvedených v 9.1.0.56 a být uvedeno do provozu, za těchto podmínek:
(a)
takové elektrické zařízení je typu „potvrzená bezpečnost“; nebo
(b)
takové elektrické zařízení není typu „potvrzená bezpečnost“, ale je dostatečně odděleno od jiných kontejnerů obsahujících látky:
-
třídy 2, pro které je ve sloupci (5) tabulky A kapitoly 3.2 vyžadována bezpečnostní značka č. 2.1;
-
třídy 3, obalové skupiny I nebo II;
-
třídy 4.3;
-
třídy 6.1, obalové skupiny I nebo II, s vedlejším nebezpečím třídy 4.3;
-
třídy 8, obalové skupiny I, s vedlejším nebezpečím třídy 3; a
-
třídy 8, obalové skupiny I nebo II, s vedlejším nebezpečím třídy 4.3.
Tato podmínka se považuje za splněnou, jestliže žádný kontejner obsahující výše uvedené látky není uložen v prostoru válcovitého tvaru o poloměru 2,4 m kolem elektrického zařízení a s neomezeným vertikálním rozměrem.
Tato podmínka neplatí, jsou-li kontejnery s elektrickým zařízením, které není typu „potvrzená bezpečnost“, a obsahující výše uvedené látky uloženy v oddělených nákladních prostorech.
Příklady uložení a oddělení kontejnerů
Vysvětlivky
R Kontejner (např. chladírenský) s elektrickým zařízením, které není typu „potvrzená bezpečnost“.
Z Elektrické zařízení, které není typu „potvrzená bezpečnost“.
X Kontejner není dovolen, jestliže obsahuje nebezpečné látky, pro které se vyžaduje dostatečná separace.
Pohled shora
1.
Na palubě
107kB
Pohled shora
2.
V nákladním prostoru
121kB
Pohled shora
2.
V nákladním prostoru
84kB
Čelní pohled
101kB
Čelní pohled
91kB
7.1.4
Vložit nový odstavec 7.1.4.4.5 v tomto znění:
„7.1.4.4.5
Elektrické zařízení namontované na nekrytém kontejneru nesmí být spojeno s pohyblivými elektrickými kabely podle ustanovení uvedených v 9.1.0.56, ani být uvedeno do provozu, ledaže je typu „potvrzená bezpečnost“, nebo je-li kontejner uložen v nákladním prostoru, který neobsahuje kontejnery s látkami uvedenými v 1.7.4.4.4 (b).“.
7.1.4.9
Na konec vložit následující POZNÁMKU:
„POZNÁMKA: K překládce na dopravní prostředky jiného druhu dopravy viz 7.1.4.7.1.“.
7.1.4.14.1.1
Na konec vložit následující větu:
„Flexibilní kontejnery pro volně ložené látky musí být v nákladním prostoru uloženy takovým způsobem, aby mezi nimi nebyly prázdné prostory. Pokud flexibilní kontejnery pro volně ložené látky nevyplňují zcela nákladní prostor, musí být učiněna přiměřená opatření proti posouvání nákladu.“.
7.1.4.14.1.2
Na konec vložit následující větu:
„Flexibilní kontejnery pro volně ložené látky mohou být v nákladním prostoru stohovány na sebe, pokud stohovací výška nepřesáhne výšku tří kontejnerů. Jsou-li flexibilní kontejnery pro volně ložené látky vybaveny odvětrávacími zařízeními, nesmí stohování flexibilních kontejnerů pro volně ložené látky vadit jejich funkci.“.
7.1.4.14.7.1.3
Za slova „řidiče naloděného vozidla“ vložit: ,„osob, které jsou na palubě ze služebních důvodů“.
Kapitola 7.2
7.2.2.19.3
Do seznamu odstavců vložit na začátek: „1.16.1.1, 1.16.1.2, 1.16.1.3,“ a vypustit: „8.1.8, 8.1.9“.
7.2.4.9
Pozměnit do tohoto znění: „...náklad zcela nebo zčásti překládat do jiného plavidla mimo...“. (Zbytek textu beze změny).
7.2.4.9
Na konec vložit následující POZNÁMKU:
„POZNÁMKA: K překládce na dopravní prostředky jiného druhu dopravy viz 7.2.4.7.1.“.
7.2.4.16.9
(b) Namísto „ve sběrném plynovém potrubí“ uvést „v odvětrávacím potrubí“.
7.2.4.16.17
V prvním odstavci před slova „klasifikační společností“ vložit slovo „uznanou“.
7.2.4.77
Pozměnit záhlaví sloupce 4 tabulky do tohoto znění:
„3 OS III (UN 1202: druhá a třetí položka v tabulce C), 4.1“.
Kapitola 8.1
8.1.2.1
(a) Pozměnit do tohoto znění:
„8.1.2.1
(a) schvalovací osvědčení plavidla uvedené v 1.16.1.1 nebo prozatímní schvalovací osvědčení plavidla uvedené v 1.16.1.3 a příloha uvedená v 1.16.1.4;“.
8.1.2.2
(c) Třetí odsek pozměnit do tohoto znění:
„-
osvědčení uznané klasifikační společnosti (viz......);“
8.1.2.3
(e) Pozměnit do tohoto znění:
„v bodech 9.3.1.8.1, 9.3.2.8.1 nebo 9.3.3.8.1 předepsané osvědčení třídy vydané uznanou klasifikační společností;“
8.1.2.6
Druhou větu pozměnit do toho znění: „Schvalovací osvědčení a přílohu uvedenou v 1.16.1.4 v tomto případě...“.
8.1.8
a 8.1.9 Vypustit a nahradit slovem „(Vypuštěno)“.
Kapitola 8.2
8.2.1.4
Pozměnit začátek první věty do tohoto znění:
„Po pěti letech musí být platnost osvědčení prodloužena příslušným orgánem nebo jím pověřenou organizací, jestliže odborník prokáže....
8.2.1.6
Pozměnit začátek první věty do tohoto znění:
„Po pěti letech musí být platnost osvědčení prodloužena příslušným orgánem nebo jím pověřenou organizací, jestliže odborník na přepravu plynů prokáže....
8.2.1.8
Pozměnit začátek první věty do tohoto znění:
„Po pěti letech musí být platnost osvědčení prodloužena příslušným orgánem nebo jím pověřenou organizací, jestliže odborník na přepravu chemikálií prokáže....
8.2.2.1
, 8.2.2.3.4, 8.2.2.5, 8.2.2.6.6, 8.2.2.8 Namísto „obnovovací a zdokonalovací školení“ uvést „obnovovací školení“.
8.2.2.6.3
(e) Pozměnit do tohoto znění:
„(e)
podrobný plán pro závěrečné testy včetně, pokud je to nutné, infrastruktury a organizace elektronických zkoušek podle 8.2.2.7.1.7, pokud se tyto zkoušky mají provádět.“.
8.2.2.7
Zkoušky a závěrečné testy
8.2.2.7.0
Pozměnit druhý odsek do tohoto znění:
„-
popisu formy zkoušek navrhované zkušební organizací včetně, pokud je to nutné, infrastruktury a organizace elektronických zkoušek podle 8.2.2.7.1.7, pokud se tyto zkoušky mají provádět.“.
8.2.2.7.1.5
Vypustit poslední větu.
8.2.2.7.1
Vložit nové 8.2.2.7.1.6 a 8.2.2.7.1.7 tohoto znění:
„8.2.2.7.1.6
Příslušný orgán nebo zkušební organizace určená příslušným orgánem musí dozorovat každou zkoušku. Jakákoli manipulace a podvádění musí být, jak je to jen možné, vyloučeny. Totožnost kandidáta musí být ověřena.
Při písemném testu není dovoleno používat žádné dokumenty s výjimkou předpisů pro nebezpečné věci, CEVNI a příslušných policejních předpisů. Neprogramovatelné kapesní kalkulátory je dovoleno používat během specializačních kurzů a musí být poskytnuty příslušným orgánem nebo zkušební organizací určenou příslušným orgánem.
Všechny zkušební dokumenty (otázky a odpovědi) musí být zaregistrovány a uchovány v písemné formě nebo elektronicky jako datový soubor.“.
8.2.2.7.1.7
Písemné zkoušky smějí být prováděny, zcela nebo zčásti, v elektronické formě, kde jsou odpovědi zaznamenávány a vyhodnocovány za použití procesů elektronického zpracování dat (EDP), pokud jsou splněny tyto podmínky:
(a)
Hardware a software musí být zkontrolovány a přijaty příslušným orgánem nebo zkušební organizací určenou příslušným orgánem;
(b)
Elektronická media smějí být používána pouze tehdy, pokud byla poskytnuta příslušným orgánem nebo zkušební organizací určenou příslušným orgánem.
(c)
Musí být zajištěna správná technická funkce. Musí být učiněna opatření týkající se možností pokračování zkoušky, dojde-li k selhání technických prostředků a aplikací. Na vstupních zařízeních nesmějí být k dispozici žádné pomocné funkce (např. funkce elektronického vyhledávání). Poskytnuté elektronické medium nesmí dovolit kandidátům komunikovat během zkoušky s jakýmkoli jiným přístrojem.
(d)
Kandidát nesmí mít v žádném případě možnost vkládat další data do poskytnutého elektronického media; kandidát smí odpovídat pouze na položené otázky.
(e)
Konečná vstupní data každého kandidáta musí být zaznamenána. Vyhodnocení výsledků musí být transparentní.“.
8.2.2.7.2.5
, třetí odstavec /První změna se netýká českého znění./. Pozměnit poslední větu do tohoto znění: „Pokud kandidát docílí 44 bodů, ale v jedné části nedosáhne 20 bodů, smí dotyčnou část jednou opakovat.“.
8.2.2.7.2.5
, čtvrtý odstavec Pozměnit do tohoto znění: „Ustanovení uvedená v 8.2.2.7.1.6 a 8.2.2.7.1.7 se použijí obdobně.“.
8.2.2.7.3.2
Vypustit poslední větu.
8.2.2.7.3.3
Pozměnit začátek do tohoto znění: „ Ustanovení uvedená v 8.2.2.7.1.2, 8.2.2.7.1.3, 8.2.2.7.1.6 a 8.2.2.7.1.7 musí být použita při administraci....“. (Zbytek textu beze změny).
8.2.2.8
Text pod nadpisem očíslovat jako 8.2.2.8.1.
Doplnit nový odstavec 8.2.2.8.2 tohoto znění:
„8.2.2.8.2
Smluvní strany musí poskytnout sekretariátu UNECE příklad národního vzoru jakéhokoli osvědčení určeného k vydávání podle tohoto oddílu, spolu s příklady vzorů osvědčení, která jsou dosud platná. Smluvní strany mohou kromě toho poskytnout vysvětlující poznámky. Sekretariát UNECE musí získané informace dát k dispozici všem smluvním stranám.“.
Kapitola 8.3
8.3.1.1
Pozměnit začátek do tohoto znění: „Pokud není v Části 7 stanoveno jinak, ....“.
8.3.1.1
(c) /Změna se netýká českého znění./.
Kapitola 8.6
8.6.1.3
Pozměnit bod 10 Vzoru schvalovacího osvědčení pro tanková plavidla do tohoto znění:
„10.
Nakládací/vykládací výkon: .......... m3/h1) nebo viz instrukce pro nakládku a vykládku1).“
8.6.1.4
Pozměnit bod 10 Vzoru prozatímního schvalovacího osvědčení pro tanková plavidla do tohoto znění:
„10.
Nakládací/vykládací výkon: ......m3/h1) nebo viz instrukce pro nakládku a vykládku1).“
8.6.1.3
a 8.6.1.4 Na straně 3 za „Chladicí zařízení“ vložit novou řádku „Inertizační prostředky“.
8.6.1.3
a 8.6.1.4, strana 3 vzorů Pozměnit řádku pro „Otevírací tlak vysokorychlostního ventilu v kPa“ do tohoto znění:
„Otevírací tlak vysokorychlostního ventilu/pojistného ventilu v kPa“.
8.6.3
, otázka 4 Pozměnit do tohoto znění:
„Je plavidlo vybaveno vhodnými prostředky podle 7.2.4.77 pro opuštění plavidla, i v případech nouzové situace?“.
Kapitola 9.1
Vložit nový 9.1.0.1 v tomto znění:
„9.1.0.1
Dokumentace plavidla
POZNÁMKA: Pro účely tohoto odstavce má pojem „vlastník“ stejný význam jako v 1.16.0.
Dokumentace plavidla musí být uchovávána vlastníkem, který musí být schopen poskytnout tuto dokumentaci na požádání příslušného orgánu a uznané klasifikační společnosti.
Dokumentace plavidla musí být udržována a novelizována po celou dobu životnosti plavidla a musí být uchována ještě po dobu 6 měsíců po vyřazení plavidla z provozu.
Pokud by došlo během životnosti plavidla ke změně vlastníka, musí být dokumentace plavidla předána novému vlastníkovi.
Kopie dokumentace plavidla nebo všech potřebných dokumentů musí být na požádání poskytnuta příslušnému orgánu pro vydání schvalovacího osvědčení a uznané klasifikační společnosti nebo inspekční organizaci pro první inspekci, periodickou inspekci, zvláštní inspekci nebo mimořádné kontroly.“.
Namísto „9.1.0.1 - 9.1.0.10“ (Vyhrazeno)“ uvést „9.1.0.2 - 9.1.0.10“ (Vyhrazeno)“.
9.1.0.40.2.4
(a) /Změna se netýká českého znění./.
9.1.0.40.2.7
(a) Na konec doplnit: „nebo, pokud nejsou takové požadavky, požadavkům uznané klasifikační společnosti“.
Kapitola 9.2
9.2.0.91.2
/Změna se netýká českého znění./.
Kapitola 9.3
9.3.X.1
Vložit nový odstavec v tomto znění:
„9.3.X.1
Dokumentace plavidla
POZNÁMKA: Pro účely tohoto odstavce má pojem „vlastník“ stejný význam jako v 1.16.0.
Dokumentace plavidla musí být uchovávána vlastníkem, který musí být schopen poskytnout tuto dokumentaci na požádání příslušného orgánu a uznané klasifikační společnosti.
Dokumentace plavidla musí být udržována a novelizována po celou dobu životnosti plavidla a musí být uchována ještě po dobu 6 měsíců po vyřazení plavidla z provozu.
Pokud by došlo během životnosti plavidla ke změně vlastníka, musí být dokumentace plavidla předána novému vlastníkovi.
Kopie dokumentace plavidla nebo všech potřebných dokumentů musí být na požádání poskytnuta příslušnému orgánu pro vydání schvalovacího osvědčení a uznané klasifikační společnosti nebo inspekční organizaci pro první inspekci, periodickou inspekci, zvláštní inspekci nebo mimořádné kontroly.“.
Namísto „9.3.1.1 - 9.3.1.7“ (Vyhrazeno)“ uvést „9.3.1.2 - 9.3.1.7“ (Vyhrazeno)“.
Namísto „9.3.2.1 - 9.3.2.7“ (Vyhrazeno)“ uvést „9.3.2.2 - 9.3.2.7“ (Vyhrazeno)“.
Namísto „9.3.3.1 - 9.3.3.7“ (Vyhrazeno)“ uvést „9.3.3.2 - 9.3.3.7“ (Vyhrazeno)“.
9.3.X.8.1
Pozměnit takto:
V prvním odstavci vypustit: „v souladu s pravidly stanovenými touto klasifikační společností“.
V druhém odstavci doplnit tuto novou poslední větu: „Toto musí být potvrzeno náležitým osvědčením vydaným uznanou klasifikační společností (osvědčení třídy).“.
Vypustit třetí odstavec.
V posledním odstavci před slova „klasifikační společnost“ vložit slovo „Uznaná“.
9.3.1.8.1
Vložit nový třetí odstavec tohoto znění:
„Osvědčení třídy musí potvrdit, že plavidlo odpovídá svým vlastním dodatečným pravidlům a předpisům, které jsou platné pro předpokládané použití plavidla.“.
9.3.1.11.3
(a) /Změna se netýká českého znění./.
9.3.X.13.3
, čtvrtý odstavec V první větě namísto „relevantní“ uvést „uznanou“.
9.3.X.13
Vložit nový odstavec tohoto znění:
„9.3.X.13.4
Plovatelnost v poškozeném stavu musí být prokázána pro nejnepříznivější stav naložení. K tomuto účelu musí být předložen vypočtený důkaz dostatečné stability pro kritické mezistavy a pro konečný stav zaplavení.“.
9.3.1.14
Přečíslovat stávající odstavec na 9.3.1.14.1. Přidat dva nové odstavce tohoto znění:
„9.3.1.14.2
Pro plavidla s nákladními tanky o šířce větší než 0.70 B musí být podán důkaz, že byly dodrženy následující požadavky na stabilitu:
(a)
V pozitivní ploše křivky ramene stability až do zanoření prvního nevodotěsného otvoru musí být rameno stability (GZ) nejméně 0,10 m;
(b)
Obsah pozitivní plochy křivky ramene stability až do zanoření prvního nevodotěsného otvoru a v každém případě až do úhlu náklonu < 27° musí být nejméně 0,024 m.rad;
(c)
Výška metacentra (GM) musí být nejméně 0,10 m.
Tyto podmínky musí být splněny, přičemž je nutno pamatovat na vliv všech volných hladin v tancích pro všechny fáze nakládky a vykládky.
„9.3.1.14.3
Rozhodující pro plavidlo je nejpřísnější z požadavků uvedených v 9.3.1.14.1 a 9.3.1.14.2.“.
9.3.X.15.2
Doplnit nový první odstavec tohoto znění:
„Pro mezistav zaplavení musí být splněna následující kritéria:
GZ>= 0.03 m
Rozsah pozitivních hodnot GZ: 5°.“.
9.3.1.25
Vložit „9.3.1.25.9 (Vyhrazeno)“.
9.3
Vložit nový 9.3.X.25.10 tohoto znění:
„9.3.X.25.10
Stlačený vzduch produkovaný mimo oblast nákladu nebo kormidelnu může být používán v oblasti nákladu, pokud je nainstalován pružinový zpětný uzávěr, aby se zajistilo, že žádné plyny nemohou uniknout z oblasti nákladu prostřednictvím systému stlačeného vzduchu do obytných nebo provozních prostorů mimo oblast nákladu.“.
„9.3.X.40.1
, druhý odsek Ve druhém odstavci za „oblast nákladu“ vložit „nebo kormidelnu“.
/Poznámka překladatele: Mimochodem jsem si všiml, že v předcházejícím odstavci ADN 2015 je zřejmě omylem uvedeno „zapalovací hrdlo“ asi namísto „zapojovací hrdlo“ nebo „napojovací hrdlo“, v angličtině „hydrant“/.
9.3.1.40.2.4
(a), 9.3.2.40.2.4 (a) a 9.3.3.40.2.4 (a) /Změna se netýká českého znění./.
9.3.1.40.2.7
(a), 9.3.2.40.2.7 (a) a 9.3.3.40.2.7 (a) Na konec doplnit: „nebo, pokud nejsou takové požadavky, požadavkům uznané klasifikační společnosti“.
„9.3.X.52.1
(b) Na konec doplnit tento text:
„Následující výbava smí být instalována pouze v prostorech dvojitých boků a dvojitých dnech, pokud se používají pro balastování:
-
trvale zabudovaná ponorná čerpadla s měřením teploty typu „potvrzená bezpečnost“.“.
„9.3.X.52.1
(c), třetí odsek Za slova „balastních čerpadel“ doplnit „s měřením teploty“.
9.3.2.11.2
(a) a 9.3.2.11.3 (a) /Změna se netýká českého znění./.
9.3.2.11.2
(e) pátá odrážka Netýká se českého překladu.
9.3.2.25.9
a 9.3.3.25.9 /Změna se netýká českého znění./.
9.3.3.8.1
V druhém odstavci namísto „vyšší třídy plavidla“ uvést „nejvyšší třídy plavidla“.
Organizace spojených národů
ECE/ADN/36/Add.1
16kB
Hospodářská a sociální rada
Distr.: rámcově
30\\. srpna 2016
Anglicky
Originál: anglicky a francouzský
Evropská hospodářská komise
Administrativní výbor ADN
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN1)
Návrh změn k Pravidlům přiloženým k ADN
Addendum
Kapitola 1.1
1.1.3.10
(b) V POZNÁMCE za pododstavcem (i) namísto „ISO 9001:2008“ uvést „ISO 9001“.
Kapitola 1.2
1.2.1
V definici „Aerosol nebo aerosolový rozprašovač“ v dokumentu ECE/ADN/36 odstranit „ a namísto „6.2.6 ADR“ uvést „6.2.4 ADR““
1.2.1
Změna v definici „Recyklovaný plast“ se netýká českého překladu
1.2.1
V definici „Druhy ochrany“ namísto „IEC60079-7:2006“ uvést „IEC60079-7:2015“
Kapitola 1.6
1.6.1.30
Pozměnit do tohoto znění:
„1.6.1.30
Bezpečnostní značky, které splňují požadavky uvedené v 5.2.2.2.1.1, platné do 31. prosince 2014, smějí být používány až do 30. června 2019.“.
1.6.1
Doplnit následující nová přechodná ustanovení:
„1.6.1.43
Vozidla registrovaná nebo poprvé uvedená do provozu před 1. červencem 2017, jak jsou definována ve zvláštních ustanoveních 240, 385 a 669 kapitoly 3.3, a jejich výbava určená k použití během přepravy, která odpovídají požadavkům ADN platným do 31. prosince 2016, avšak obsahující lithiové články a baterie, které neodpovídají požadavkům uvedeným v 2.2.9.1.7, smějí být dále přepravována jako náklad podle požadavků zvláštního ustanovení 666 kapitoly 3.3.“.
Kapitola 2.1
2.1.1.2
Netýká se českého překladu
2.1.4.1.2
(e) Netýká se českého překladu
Kapitola 2.2
2.2.1.1.5
Netýká se českého překladu
2.2.1.4
Netýká se českého překladu
2.2.2.1.7
(c) a (d) Netýká se českého překladu
2.2.2.3
V tabulce pro „Jiné předměty, které obsahují plyn pod tlakem“, pro 6F doplnit tyto nové řádky:
3529 MOTOR, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo
3529 MOTOR, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo
3529 STROJ, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM nebo
3529 STROJ, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVÝM PLYNEM
2.2.3.3
Pro „F3 Předměty“ na konec doplnit tyto nové položky:
„3528 MOTOR, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU nebo
3528 MOTOR, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU nebo
3528 STROJ, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU nebo
3528 STROJ, PALIVOVÝ ČLÁNEK, POHÁNĚNÝ HOŘLAVOU KAPALINOU“.
2.2.43.1.2
Netýká se českého překladu
2.2.52.1.6
/Tato změna je v českém znění již obsažena. /
2.2.61.1.14
Pozměnit do tohoto znění:
„2.2.61.1.14
Látky, roztoky a směsi, s výjimkou látek a přípravků používaných jako pesticidy, které nejsou klasifikovány jako akutně toxické kategorie 1, 2 nebo 3 podle nařízení (ES) č. 1272/20083, smějí být považovány za látky nepatřící do třídy 6.1.“.
3
Nařízení (ES) č. 1272/2008 Evropského parlamentu a Rady z 16. prosince 2008 týkající se klasifikace, označování a balení látek a směsí, pozměňující a zrušující směrnici 67/548/EHS a 1999/45/ES; a pozměňující nařízení (ES) č. 1907/2006, uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie, L353, 31. prosince 2008, str. 1-1355.
Vypustit poznámku pod čarou 4. Následující poznámky pod čarou odpovídajícím způsobem přečíslovat.
2.2.7.2.4.1.5
(b) Namísto „2.2.7.2.4.5.1“ uvést „2.2.7.2.4.5.2“.
2.2.8.1.9
Pozměnit do tohoto znění:
„2.2.8.1.9
Látky, roztoky a směsi, které nejsou klasifikovány jako žíravé (korozivní) vůči pokožce nebo kovu kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/20083, smějí být považovány za látky nepatřící do třídy 8.“.
POZNÁMKA zůstává beze změny.
3
Nařízení (ES) č. 1272/2008 Evropského parlamentu a Rady z 16. prosince 2008 týkající se klasifikace, označování a balení látek a směsí, pozměňující a zrušující směrnici 67/548/EHS a 1999/45/ES; a pozměňující nařízení (ES) č. 1907/2006, uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie, L353, 31. prosince 2008, str. 1-1355.
2.2.9.1.2
Pro subdivizi M11 za slovo „látky“ doplnit „a předměty“.
2.2.9.1.10.3
V nadpisu a v pododstavci (a) přečíslovat odvolávku na poznámku pod čarou za „1272/2008/ES“ na 3. Poznámka pod čarou 3 zní takto:
3
Nařízení (ES) č. 1272/2008 Evropského parlamentu a Rady z 16. prosince 2008 týkající se klasifikace, označování a balení látek a směsí, pozměňující a zrušující směrnici 67/548/EHS a 1999/45/ES; a pozměňující nařízení (ES) č. 1907/2006, uveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie, L353, 31. prosince 2008, str. 1-1355.
Na konci pododstavce (a) vypustit: „nebo, pokud je to ještě relevantní, podle uvedeného nařízení, rizikové věty (vět) R50, R50/53 nebo R51/53 podle směrnic 67/548/EHS3 nebo 1999/45/ES4“.
2.2.9.1.10.3
(b) Pozměnit konec pododstavec (b) do tohoto znění: „... jestliže nemusí být přiřazena k takové kategorii podle uvedeného nařízení.“.
2.2.9.3
Pro „M11“ nahradit „látky nebo předměty“ takto: „látky a předměty“. V úvodní větě v pravém obdélníku za slovo „pouze látky“ doplnit „a předměty“. Přidat dvě nové položky:
„3530 MOTOR, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ nebo
3530 STROJ, VNITŘNÍ SPALOVÁNÍ“.
Kapitola 2.3
2.3.1.4
V textu vedle obrázku „Obr. 1-3“ nahradit „železná deska“ termínem „olověná deska“.
Kapitola 3.2, Tabulka A
Pro UN čísla 1133, 1139, 1169, 1197, 1210, 1263, 1266, 1286, 1287, 1306, 1866, 1993 a 1999, pro každou první položku pro obalovou skupinu III, ve sloupci (6), vymazat: „640E“.
Pro UN číslo 1361 a 3088, obalovou skupinu III, ve sloupci (6) vložit „665“.
Pro UN číslo 2022 se změna netýká českého překladu.
Pro UN číslo 3166, 3171, 3528, 3529 a 3530, ve sloupci (6), vložit „669“.
Pro UN číslo 3528, ve sloupci (3b), vložit „F3“.
Pro UN číslo 3529, ve sloupci (3b), vložit „6F“.
Pro UN číslo 3530, ve sloupci (3b), vložit „M11“.
Kapitola 3.3
SP 342 (b) Netýká se českého překladu.
SP 369 Namísto „2.2.7.2.3.6“ uvést „2.2.7.2.3.5“.
SP 373 (a) V POZNÁMCE za pododstavcem (iii) namísto „ISO 9001:2008“ uvést „ISO 9001“.
SP 376 Na konec doplnit následující novou větu: „V tomto případě jsou články a baterie přiřazeny k přepravní kategorii 0.“.
SP 528 /Tato změna je v českém znění již obsažena. /
SP 531 Za „třídy 4.1“ doplnit. „(UN čísel 2555, 2556 nebo 2557)“.
SP 545 Netýká se českého překladu.
SP 592 Netýká se českého překladu.
SP 636 (b) Pozměnit text před pododstavcem (i) do tohoto znění:
„(b)
Až do mezilehlého zpracovatelského objektu
-
lithiové články a baterie o celkové (brutto) hmotnosti nejvýše 500 g na každý článek nebo baterii nebo lithium-iontové články s watthodinovou zatížitelností nejvýše 20 Wh, lithium-iontové baterie s watthodinovou zatížitelností nejvýše 100 Wh, lithiové kovové články s obsahem lithia nejvýše 1 g a lithiové kovové baterie s celkovým obsahem lithia nejvýše 2 g, neobsažené v zařízení, shromážděné a podávané k přepravě za účelem jejich třídění, likvidace nebo recyklace; jakož i
-
lithiové články a baterie obsažené v zařízeních ze soukromých domácností shromážděné a podávané k přepravě za účelem jejich vyčištění, rozebrání, recyklace nebo likvidace;
POZNÁMKA: „Zařízení ze soukromých domácností“ jsou zařízení, která pocházejí ze soukromých domácností, a zařízení, která pocházejí z obchodních, průmyslových, institucionálních a jiných zdrojů a jež jsou vzhledem ke své povaze a množství podobná zařízením ze soukromých domácností. Zařízení, která budou pravděpodobně používána jak soukromými domácnostmi, tak i uživateli jinými, než jsou soukromé domácnosti, musí být v každém případě považována za zařízení ze soukromých domácností.
nepodléhají jiným ustanovením ADN, včetně zvláštního ustanovení 376 a odstavce 2.2.9.1.7, pokud splňují následující podmínky:“.
SP 636 (b) Pozměnit pododstavec (iii) do tohoto znění:
„(iii)
Kusy jsou označeny „LITHIOVÉ BATERIE K LIKVIDACI“ nebo „LITHIOVÉ BATERIE K RECYKLACI“, jak je to náležité.
Pokud jsou zařízení obsahující lithiové články nebo baterie přepravována bez obalu nebo na paletách podle pokynu pro balení P909 (3) pododdílu 4.1.4.1 ADR, smí být tato značka alternativně umístěna na vnějším povrchu vozidla nebo kontejneru.“.
Doplnit tato nová zvláštní ustanovení:
„665 Černé (kamenné) uhlí, koks a antracit splňující klasifikační kritéria třídy 4.2, obalové skupiny III, nepodléhají ustanovením ADN.“.
„669 Každé přípojné vozidlo vybavené zařízením, poháněným kapalným nebo plynným palivem nebo systémem skladování a výroby elektrické energie, které je určeno k používání během přepravy prováděné tímto přípojným vozidlem jako součástí dopravní jednotky, musí být přiřazeno k UN číslům 3166 nebo 3171 a podléhat stejným podmínkám, jaké jsou stanoveny pro tato UN čísla, je-li přepravováno jako náklad na vozidle, pokud celkový vnitřní objem nádrží obsahujících kapalné palivo nepřekročí 500 litrů.“.
Kapitola 5.1
5.1.5.5
Pozměnit tabulku takto:
Do tabulky doplnit tyto nové řádky:
Alternativní limity aktivity pro vyjmuté zásilky přístrojů nebo předmětů| -| Ano| Ano| Ne| 5.1.5.2.1 (e)
6.4.22.7 (ADR)
---|---|---|---|---|---
Štěpné látky vyňaté podle 2.2.7.2.3.5 (f)| -| Ano| Ano| Ne| 5.1.5.2.1 (a) (iii)
6.4.22.6 (ADR)
V první řádce (Výpočet neuvedených hodnot A1 a A2), v posledním sloupci namísto „-“ uvést „2.2.7.2.2.2 (a), 5.1.5.2.1 (d)“.
V desáté řádce (Málo rozpustitelné radioaktivní látky), v posledním sloupci namísto „6.4.22.3“ uvést „6.4.22.5“.
V třinácté řádce (Schválení konstrukce kusů podléhajících přechodným opatřením), v posledním sloupci vypustit „1.6.6.1“ a na konec vložit „, 6.4.22.9 (ADR)“.
Kapitola 5.2
5.2.1.7.4
(c) Namísto „mezinárodním registračním kódem vozidla (VRI-Code)2“ uvést „rozlišovací značkou používanou na vozidlech v mezinárodním silničním provozu2“.
Pozměnit poznámku pod čarou 2 takto:
„2
Rozlišovací značka státu registrace používaná na motorových a přípojných vozidlech v mezinárodním silničním provozu, např. podle Ženevské úmluvy o silničním provozu z roku 1949 nebo Vídeňské úmluvy o silničním provozu z roku 1968.“.
5.2.2.2.2
Pozměnit nadpis bezpečnostní značky č. 4.1 do tohoto znění: „NEBEZPEČÍ TŘÍDY 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky“.
Kapitola 5.4
5.4.1.1.11
Pozměnit do tohoto znění:
„5.4.1.1.11
Zvláštní ustanovení pro přepravu IBC, cisteren, bateriových vozidel, přemístitelných cisteren a MEGC po uplynutí data platnosti poslední periodické zkoušky nebo inspekce
Pro přepravu podle 4.1.2.2 (b), 4.3.2.3.7 (b), 6.7.2.19.6 (b), 6.7.3.15.6 (b) nebo 6.7.4.14.6 (b) ADR (nebo RID) musí být v tomto smyslu uveden v přepravním dokladu tento zápis:
„PŘEPRAVA PODLE 4.1.2.2 (b) ADR (nebo RID)“,
„PŘEPRAVA PODLE 4.3.2.3.7 (b) ADR (nebo RID)“,
„PŘEPRAVA PODLE 6.7.2.19.6 (b) ADR (nebo RID)“,
„PŘEPRAVA PODLE 6.7.3.15.6 (b) ADR (nebo RID)“, nebo
„PŘEPRAVA PODLE 6.7.4.14.6 (b) ADR (nebo RID)“, jak je to náležité.“.
5.4.1.2.1
V POZNÁMCE 2 namísto „uvedené rozlišovací značkou pro motorová vozidla v mezinárodním provozu (XX)3“ uvést „uvedené rozlišovací značkou používanou na vozidlech v mezinárodním silničním provozu (XX)3“.
Pozměnit poznámku pod čarou 3 takto:
„3
Rozlišovací značka státu registrace používaná na motorových a přípojných vozidlech v mezinárodním silničním provozu, např. podle Ženevské úmluvy o silničním provozu z roku 1949 nebo Vídeňské úmluvy o silničním provozu z roku 1968.“.
5.4.2
Za POZNÁMKU doplnit nový odstavec tohoto znění:
„Jestliže přeprava nebezpečných věcí ve vozidle předchází přepravě po moři, může být přepravní doklad doprovázen „osvědčením o naložení kontejneru/vozidla“ podle oddílu 5.4.2 IMDG Code5,6.“.
Na konci poznámky pod čarou 5 namísto „(„IMO/ILO/UNECE Pokyny pro nakládání nákladních dopravních jednotek (CTU))“ uvést „(„IMO/ILO/UNECE Praktická instrukce pro nakládání nákladních dopravních jednotek (CTU Code))“.
5.4.2
V poznámce pod čarou 6:
-
na začátku za „IMDG Code“ doplnit „(Změna 38-16)“;
-
ve 2 namísto „7.2.2.3“ uvést „7.3.4.1“;
-
v 6 namísto „ve shodě s 7.4.6“ uvést „podle 7.1.2“;
-
v POZNÁMCE za 5.4.2.1 IMDG Code namísto „cisterny“ uvést „přemístitelné cisterny“;
-
v 5.4.2.4 IMDG Code namísto „přepravní doklad k nebezpečným věcem“ uvést „osvědčení o naložení kontejneru/vozidla“.
5.4.3.4
Ve vzoru písemných pokynů upravit popis nebezpečí třídy 4.1 ve sloupci 1 takto: „Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky“.
5.4.3
Do tohoto oddílu doplnit nový odstavec:
„5.4.3.5
Smluvní strany poskytnou sekretariátu OSN oficiální překlad písemných pokynů ve svém úředním jazyku (jazycích) podle tohoto oddílu. Sekretariát OSN dá národní verze písemných pokynů, které obdržel, k dispozici všem smluvním stranám.“.
Kapitola 7.2
7.2.3.2.1
Konec druhé větě upravit do tohoto znění: „...udržovány ve stavu bez přepravovaných látek“.
7.2.4.16.5
Druhou větu nahradit tímto textem: „Před připojením a po odpojení přípojek a mezi těmito operacemi, pokud je to nutné, musí být nádoby vyprázdněny. Tyto požadavky neplatí pro přepravu látek třídy 2.“.
Kapitola 8.6
8.6.3
, otázka 8 Konec upravit do tohoto znění: „...a jsou prázdné?“.
8.6.3
, otázka 14, čtvrtý odsek vypustit: „, kuchyňská a chladicí“. Vypustit pátý odsek, který zní: „Jsou pomocí hlavního uzavíracího ventilu vypnuta všechna bytová zařízení na kapalný plyn?“.
Kapitola 9.3
9.3.3.21.5
(c) Namísto „EN 12827:1996“ uvést „EN 12827:1999“.
Organizace spojených národů
ECE/ADN/36/Corr.1
16kB
Hospodářská a sociální rada
Distr.: rámcově
26\\. září 2016
Anglicky
Originál: anglicky a francouzský
Evropská hospodářská komise
Administrativní výbor ADN
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN)
Návrh změn k Pravidlům přiloženým k ADN1
Corrigendum
1.
Změna k Části 1, Kapitola 1.2, 1.2.1, definice „Příručka zkoušek a kritérií“
Netýká se českého překladu
2.
Změna k Části 1, Kapitola 1.2, 1.2.1, definice „Údržná doba“
Netýká se českého překladu
3.
Změny k Části 1, Kapitola 1.6, 1.6.1.20, 1.6.1.28, 1.6.1.30, 1.6.1.31, 1.6.1.32
Vypustit 1.6.1.30
4.
Změny k Části 1, Kapitola 1.16, 1.16.6.1, 1.16.6.3, 1.16.7.1, 1.16.9, 1.16.10.1 (dvakrát) a 1.16.11
Namísto 1.16.9.1.16.10.1 (dvakrát) a 1.16.11 uvést 1.16.9 a 1.16.10.1 (dvakrát)
5.
Změna k Části 2, Kapitola 2.2, nové ustanovení 2.2.41.1.21
Netýká se českého překladu
6.
Změna k Části 2, Kapitola 2.2, 2.2.9.1.14, první změna
Namísto „Motory a stroje, vnitřní spalování“ uvést „Vozidla, motory a stroje, vnitřní spalování“
7.
Změny k Části 3, Kapitola 3.1, 3.1.2.6 (a)
Nahradit
3.1.2.6
(a) Pozměnit do tohoto znění:
„(a)
pro kapaliny a tuhé látky: je-li SAPT2 (měřena s inhibitorem nebo bez něho, použije-li se chemická stabilizace) menší nebo rovna SAPT předepsané v 2.2.41.1.21, platí ustanovení v
2.2.41.1.17, zvláštní ustanovení 386 kapitoly 3.3, zvláštní ustanovení V8 kapitoly 7.2 ADR, zvláštní ustanovení S4 kapitoly 8.5 ADR a požadavky kapitoly 9.6 ADR, s výjimkou toho, že pojem „SADT“ používaný v těchto odstavcích zahrnuje také „SAPT“, pokud je dotyčná látka náchylná k polymerizaci.“.
Poznámka pod čarou 2 zní takto: „2 K definici teploty autoakcelerační polymerace (SAPT) viz 1.2.1.“.
8.
Změna k Části 3, Kapitola 3.2, Tabulka C, Nový řádek, UN3257, sloupec(2)
Netýká se českého překladu
9.
Změny k Části 3, Kapitola 3.3, zvláštní ustanovení 363, pododstavec (a)
Vypustit v množstvích větších než jsou množství uvedená ve sloupci (7a) tabulky A kapitoly 3.2,
10.
Změna k Části 3, Kapitola 3.3, zvláštní ustanovení 363, v POZNÁMCE za pododstavcem (a)
Namísto 1.1.3.3 uvést 1.1.3.2 (a), (d) a (e), 1.1.3.3 a 1.1.3.7
11.
Změna k Části 3, Kapitola 3.3, nové zvláštní ustanovení 378, v POZNÁMCE za pododstavcem (e)
Namísto ISO 9001:2008 uvést ISO 9001
12.
Změna k Části 3, Kapitola 3.3, nové zvláštní ustanovení 666, pododstavec (a)
Netýká se českého překladu
13.
Změna k Části 3, Kapitola 3.3, nové zvláštní ustanovení 666, pododstavec (b) na konci
Vložit pokud není podstatné, aby výbava zůstala funkční
14.
Změna k Části 3, Kapitola 3.3, nové zvláštní ustanovení 666, pododstavec (d)
Netýká se českého překladu
15.
Změna k Části 3, Kapitola 3.4, 3.4.7.1
Netýká se českého překladu
16.
Změna k Části 3, Kapitola 3.4, 3.4.8.1
Netýká se českého překladu
17.
Změna k Části 5, Kapitola 5.4, 5.4.2
Stávající text nahradit tímto textem:
5.4.2
Pozměnit do tohoto znění:
V nadpisu namísto „velký kontejner“ uvést „kontejner“.
V prvním odstavci namísto „velký kontejner“ uvést „kontejner“ a namísto „osvědčení o naložení kontejneru“ uvést „osvědčení o naložení kontejneru/vozidla“.
V druhém odstavci namísto „osvědčení o naložení kontejneru“ uvést „osvědčení o naložení kontejneru/vozidla““ (2 krát) a namísto „naložení kontejneru“ uvést „naložení kontejneru nebo vozidla“.
V POZNÁMCE namísto „osvědčení o naložení kontejneru“ uvést „osvědčení o naložení kontejneru/vozidla“.
18.
Změna k Části 5, Kapitola 5.5, 5.5.2.3.2
Netýká se českého překladu
19.
Změna k Části 5, Kapitola 5.5, 5.5.3.3.3, na konci prvního odseku změněného textu
Namísto pokud je tento požadavek splněn uvést a oddělen od kabiny řidiče /tato změna je ve druhém odseku - poznámka překladatele/
20.
Změna k Části 5, Kapitola 5.5, 5.5.3.3.3
Netýká se českého překladu
21.
Změna k Části 8, Kapitola 8.2, 8.2.1.4
Nahradit
Pozměnit začátek do tohoto znění:
„Po pěti letech musí být platnost osvědčení prodloužena příslušným orgánem nebo jím pověřenou organizací, jestliže odborník prokáže, že úspěšně absolvoval obnovovací kurz...“. (Zbytek beze změny).
22.
Změna k Části 8, kapitole 8.2, 8.2.1.6
Nahradit
Pozměnit větu před odseky do tohoto znění:
„Po pěti letech musí být platnost osvědčení prodloužena příslušným orgánem nebo jím pověřenou organizací, jestliže odborník na přepravu plynů prokáže:“
23.
Změna k Části 8, kapitole 8.2, 8.2.1.8
Nahradit
Pozměnit větu před odseky do tohoto znění:
„Po pěti letech musí být platnost osvědčení prodloužena příslušným orgánem nebo jím pověřenou institucí, jestliže odborník na přepravu chemikálií prokáže:“.
24.
Změna k Části 8, kapitole 8.6, 8.6.1.3 a strana 3 vzoru, konec
Vložit Druhá změna se netýká českého překladu.
25.
Změna k Části 9, kapitole 9.3, 9.3.2.11.2(a) až 9.3.11.3 (a)
Namísto 9.3.2.11.2 (a) a 9.3.2.11.3 (a) uvést 9.3.2.11.3 (a) a 9.3.3.11.3 (a)
26.
Změna k Části 9, kapitole 9.3, 9.3.x.8.1, první odstavec
Vypustit
1)
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) přijatá v Ženevě dne 26. května 2000 byla vyhlášena pod č. 102/2011 Sb. m. s.
Změny a doplňky předpisů přiložených k Evropské dohodě ADN z r. 2010, které vstoupily v platnost dne 1. ledna 2011, byly vyhlášeny pod č. 64/2012 Sb. m. s.
Konsolidovaný seznam změn předpisů přiložených k Evropské dohodě ADN z let 2010 - 2012, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2013, byl vyhlášen pod č. 59/2013 Sb. m. s.
Konsolidovaný seznam změn předpisů přiložených k Evropské dohodě ADN z let 2012 - 2014, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2015, byl vyhlášen pod č. 31/2015 Sb. m. s.
1
V Německu distribuováno Ústřední komisí pro lodní dopravu po Rýně pod označením CCNR/ZKR/ADN/36
2
Z technických důvodů je papírová verze tohoto dokumentu vytištěna černobíle. Ke stránkám 57 a 58, které obsahují barvu, by mělo být nahlédnuto do elektronické verze.
1)
V Německu distribuováno Ústřední komisí pro lodní dopravu po Rýně pod označením CCNR/ZKR/ADN/36/Add.1.
1
V Německu distribuováno Ústřední komisí pro lodní dopravu po Rýně pod označením CCNR/ZKR/ADN/36/Corr.l. |
Zákon č. 203/2017 Sb. | Zákon č. 203/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 12. 7. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 72/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákoníku práce
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2018
203
ZÁKON
ze dne 8. června 2017,
kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. I
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb. a zákona č. 150/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 29 odst. 4 a v § 38 úvodní části ustanovení se slova „nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let,“ zrušují.
2.
V § 32 odst. 2 se číslo „1977“ nahrazuje číslem „1971“.
3.
V § 32 odstavec 3 zní:
„(3)
U pojištěnců narozených po roce 1971 důchodový věk činí 65 let.“.
4.
V § 61a odst. 1 se slova „nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let“ zrušují.
5.
V § 67 odst. 6 se ve větě druhé za slovo „celkem“ vkládají slova „a z originálních bazických indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti důchodců“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „, přičemž se použije ten růst cen, který je vyšší“.
6.
V § 67 odst. 8 větě první se slovo „třetiny“ nahrazuje slovem „poloviny“.
7.
Příloha k zákonu zní:
„Příloha k zákonu č. 155/1995 Sb.
Důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1936 až 1971
Rok narození| Důchodový věk činí u
---|---
Mužů| žen s počtem vychovaných dětí
0| 1| 2| 3 a 4| 5 a více
1936| 60r+2m| 57r| 56r| 55r| 54r| 53r
1937| 60r+4m| 57r| 56r| 55r| 54r| 53r
1938| 60r+6m| 57r| 56r| 55r| 54r| 53r
1939| 60r+8m| 57r+4m| 56r| 55r| 54r| 53r
1940| 60r+10m| 57r+8m| 56r+4m| 55r| 54r| 53r
1941| 61r| 58r| 56r+8m| 55r+4m| 54r| 53r
1942| 61r+2m| 58r+4m| 57r| 55r+8m| 54r+4m| 53r
1943| 61r+4m| 58r+8m| 57r+4m| 56r| 54r+8m| 53r+4m
1944| 61r+6m| 59r| 57r+8m| 56r+4m| 55r| 53r+8m
1945| 61r+8m| 59r+4m| 58r| 56r+8m| 55r+4m| 54r
1946| 61r+10m| 59r+8m| 58r+4m| 57r| 55r+8m| 54r+4m
1947| 62r| 60r| 58r+8m| 57r+4m| 56r| 54r+8m
1948| 62r+2m| 60r+4m| 59r| 57r+8m| 56r+4m| 55r
1949| 62r+4m| 60r+8m| 59r+4m| 58r| 56r+8m| 55r+4m
1950| 62r+6m| 61r| 59r+8m| 58r+4m| 57r| 55r+8m
1951| 62r+8m| 61r+4m| 60r| 58r+8m| 57r+4m| 56r
1952| 62r+10m| 61r+8m| 60r+4m| 59r| 57r+8m| 56r+4m
1953| 63r| 62r| 60r+8m| 59r+4m| 58r| 56r+8m
1954| 63r+2m| 62r+4m| 61r| 59r+8m| 58r+4m| 57r
1955| 63r+4m| 62r+8m| 61r+4m| 60r| 58r+8m| 57r+4m
1956| 63r+6m| 63r+2m| 61r+8m| 60r+4m| 59r| 57r+8m
1957| 63r+8m| 63r+8m| 62r+2m| 60r+8m| 59r+4m| 58r
1958| 63r+10m| 63r+10m| 62r+8m| 61r+2m| 59r+8m| 58r+4m
1959| 64r| 64r| 63r+2m| 61r+8m| 60r+2m| 58r+8m
1960| 64r+2m| 64r+2m| 63r+8m| 62r+2m| 60r+8m| 59r+2m
1961| 64r+4m| 64r+4m| 64r+2m| 62r+8m| 61r+2m| 59r+8m
1962| 64r+6m| 64r+6m| 64r+6m| 63r+2m| 61r+8m| 60r+2m
1963| 64r+8m| 64r+8m| 64r+8m| 63r+8m| 62r+2m| 60r+8m
1964| 64r+10m| 64r+10m| 64r+10m| 64r+2m| 62r+8m| 61r+2m
1965| 65r| 65r| 65r| 64r+8m| 63r+2m| 61r+8m
1966| 65r| 65r| 65r| 65r| 63r+8m| 62r+2m
1967| 65r| 65r| 65r| 65r| 64r+2m| 62r+8m
1968| 65r| 65r| 65r| 65r| 64r+8m| 63r+2m
1969| 65r| 65r| 65r| 65r| 65r| 63+8m
1970| 65r| 65r| 65r| 65r| 65r| 64r+2m
1971| 65r| 65r| 65r| 65r| 65r| 64r+8m
Vysvětlivky:
„r“ znamená rok
„m“ znamená kalendářní měsíc“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. II
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb. a zákona č. 148/2017 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu části druhé se za slova „ORGÁNŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ“ vkládají slova „, DALŠÍCH ORGÁNŮ“.
2.
Nad označení § 4 se vkládá nadpis, který zní: „Ministerstvo práce a sociálních věcí“, a nadpis pod § 4 se zrušuje.
3.
Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které znějí:
㤠4a
Ministerstvo předkládá vládě do 30. června kalendářního roku, který končí číslicí 4 nebo 9, Zprávu o stavu důchodového systému České republiky a o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. Tato zpráva obsahuje zejména informaci o tom, jak by měl být důchodový věk stanoven, aby bylo dosaženo stavu, kdy by očekávaná střední délka života jednotlivých generací při jeho dosažení činila jednu čtvrtinu součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života, a to pro všechny osoby, které dosáhly v roce předložení zprávy věku 25 až 54 let; tato informace vychází z údajů obsažených ve zprávě zpracované Českým statistickým úřadem podle § 10b. V případě, kdy alespoň pro jednu generaci uvedenou v předchozí větě platí, že podíl očekávané střední délky života při dosažení důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění a součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života je menší než 24 % nebo větší než 26 %, obsahuje tato zpráva též informaci o úpravě důchodového věku podle předchozí věty.
§ 4b
Dojde-li v souladu s využitím § 4a k posunutí hranice důchodového věku, ministerstvo předloží vládě 3 roky před termínem schválené úpravy důchodového věku, do 31. prosince kalendářního roku, zprávu, která obsahuje zpřesňující informaci Českého statistického úřadu o očekávané střední délce života dotčených pojištěnců, informaci o očekávané naději dožití ve zdraví těchto pojištěnců zpracovanou Ústavem zdravotnických informací a statistiky České republiky a informaci o předpokládané míře nezaměstnanosti v době posunutí hranice jejich důchodového věku zpracovanou Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, v. v. i. Na základě posouzení těchto informací může vláda navrhnout korekci úpravy posunuté hranice důchodového věku.“.
4.
Za § 10a se vkládá nový § 10b, který včetně nadpisu zní:
㤠10b
Český statistický úřad
Český statistický úřad vypracovává pro účely zprávy předkládané podle § 4a Zprávu o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice, a to do 31. prosince kalendářního roku, který končí číslicí 3 nebo 8; Český statistický úřad je povinen tuto zprávu zveřejnit do tohoto data způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zpráva obsahuje též údaj o věku, při jehož dosažení je očekávaná střední délka života dané generace rovna jedné čtvrtině součtu tohoto věku a této očekávané střední délky života a údaj o podílu očekávané střední délky života při dosažení důchodového věku podle zákona o důchodovém pojištění a součtu tohoto věku a této střední délky života, a to pro všechny generace, které dosáhnou v následujícím kalendářním roce věku 25 až 54 let, a informaci o očekávaném vývoji měr plodnosti, úmrtnosti a migrace pro období nejméně 50 následujících let; očekávaná střední délka života se přitom stanoví jako prostý aritmetický průměr střední délky života mužů a žen.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákoníku práce
Čl. III
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb. a zákona č. 148/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 271b odst. 6 se slova „důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo“ zrušují.
2.
V § 271h odst. 1 se slova „nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
Čl. IV
V § 36 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., odstavec 3 zní:
„(3)
Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet rezervy důchodového pojištění, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo stanoví způsob výpočtu rozdílu těchto příjmů a výdajů vyhláškou. Příjmy tohoto účtu tvoří i peněžní prostředky poukázané na něj na návrh vlády po schválení Poslaneckou sněmovnou nebo podle zvláštních právních předpisů. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na výdaje na dávky důchodového pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu těchto příjmů a výdajů. Ministerstvo je oprávněno dočasně volné prostředky vedené na tomto účtu ukládat do bank nebo investovat do státních dluhopisů a do dluhopisů České národní banky, jakož i do dluhopisů vydaných členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a dluhopisů vydaných centrálními bankami těchto států nebo Evropskou centrální bankou. Pro investování prostředků účtu se použije ustanovení § 35 odst. 1 a § 35 odst. 2 obdobně. Výnosy z investování jsou příjmem tohoto účtu. Zprávy o hospodaření s peněžními prostředky účtu jsou součástí státního závěrečného účtu.“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem 1. srpna 2017, a ustanovení čl. IV, které nabývá účinnosti prvním dnem po jeho vyhlášení.
v z. Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 202/2017 Sb. | Zákon č. 202/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 12. 7. 2017, datum účinnosti 1. 11. 2017, částka 72/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o specifických zdravotních službách
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákoníku práce
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
* ČÁST ŠESTÁ - Změna transplantačního zákona
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2023 (167/2023 Sb.)
202
ZÁKON
ze dne 8. června 2017,
kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o specifických zdravotních službách
Čl. I
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 47/2013 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Rady 2013/59/EURATOM ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.
Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.“.
2.
V § 4 se na konci textu doplňují slova „nebo v případě umělého oplodnění podle § 3 odst. 3 písm. a) v oboru gynekologie a porodnictví“.
3.
V § 7 odst. 2 se slova „zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo osoba s omezenou způsobilostí k právním úkonům“ nahrazují slovy „ , jejíž svéprávnost je omezena“.
4.
V § 7 odstavec 3 zní:
„(3)
Anonymním dárcem nesmí být osoba,
a)
jejíž svéprávnost je omezena tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí,
b)
jež je umístěna v policejní cele, ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence anebo v zařízení pro zajištění cizinců nebo v azylovém zařízení,
c)
jíž byla nařízena izolace, karanténní opatření nebo je ve výkonu lůžkového ochranného léčení, nebo
d)
jež je hospitalizovaná bez souhlasu.“.
5.
V § 8 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Součástí poučení neplodného páru jsou rovněž informace o určování rodičovství k dítěti podle občanského zákoníku, bylo-li dítě počato umělým oplodněním.“.
6.
V § 13 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „zbavenému způsobilosti k právním úkonům, pacientovi s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilý posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient zbavený způsobilosti k právním úkonům“)“ nahrazují slovy „ , jehož svéprávnost je omezena tak, že není způsobilý posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient s omezenou svéprávností“)“.
7.
V § 13 odst. 2 písm. a) se slova „jeho zákonného zástupce (dále jen „zákonný zástupce pacienta“)“ nahrazují slovy „opatrovníka pacienta s omezenou svéprávností (dále jen „opatrovník pacienta“) nebo zákonného zástupce nezletilého pacienta (dále jen „zákonný zástupce pacienta“)“.
8.
V § 13 odst. 2 písmeno c) včetně poznámky pod čarou č. 22a zní:
„c)
souhlasu soudu22a).
22a)
Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.“.
9.
V § 13 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
3 lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru urologie, jde-li o sterilizaci u muže,“.
10.
V § 13 odst. 3 písm. b) se za slova „lékaři se“ vkládá slovo „specializovanou“.
11.
V § 13 odst. 5 se slova „může být“ nahrazují slovy „je vždy“.
12.
V § 13 odst. 6 větě první, druhé a čtvrté se za slova „zástupce pacienta“ vkládají slova „nebo opatrovník pacienta“ a ve větě druhé se za slovo „zástupci“ vkládají slova „nebo opatrovníkovi pacienta“.
13.
V § 13 odst. 7 se slova „po projednání žádosti“ zrušují a na konci textu odstavce 7 se doplňují slova „nebo opatrovníkovi pacienta“.
14.
V § 13 odstavec 8 zní:
„(8)
Návrh na udělení souhlasu s provedením sterilizace podává soudu poskytovatel. Poskytovatel k návrhu připojí písemný souhlas zákonného zástupce pacienta nebo opatrovníka pacienta, kopii záznamu o podání informace podle odstavce 6 a stanovisko odborné komise. Není-li pacient s ohledem na svou rozumovou vyspělost schopen vyjádřit názor podle odstavce 6, poskytovatel uvede tuto skutečnost s jejím odůvodněním v návrhu.“.
Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje.
15.
V § 15 odst. 2 se za slovo „pacienta“ vkládají slova „nebo opatrovník pacienta“.
16.
V § 17 odstavec 2 zní:
„(2)
Kastraci lze provést pacientovi, který dovršil věk 21 let, u kterého
a)
odborné lékařské vyšetření prokázalo specifickou parafilní poruchu,
b)
se prokázaná specifická parafilní porucha projevila spácháním sexuálně motivovaného trestného činu; sexuálně motivovaným trestným činem se pro účely tohoto zákona rozumí násilný sexuálně motivovaný trestný čin a trestný čin pohlavního zneužití,
c)
odborné lékařské vyšetření prokázalo vysokou míru pravděpodobnosti, že v budoucnosti spáchá sexuálně motivovaný trestný čin, a
d)
jiné léčebné metody nebyly úspěšné nebo ze zdravotních důvodů nelze jiné léčebné metody použít; skutečnost, že u pacienta nelze ze zdravotních důvodů účinně použít jiné léčebné metody, musí být prokázána výsledky odborných vyšetření.“.
17.
V § 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Kastraci lze též provést ve zvlášť odůvodněných případech, pokud jsou splněny podmínky podle odstavce 2 písm. a), c) a d), dovršení věku 21 let pacienta a prokázaná parafilní porucha má závažný negativní dopad na kvalitu života pacienta.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
18.
V § 17 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „provede pouze ve zvlášť odůvodněných případech“ nahrazují slovy „podle odstavce 2 provede pouze ve zvlášť odůvodněných případech, kdy má u něho prokázaná parafilní porucha závažný negativní dopad na kvalitu jeho života“.
19.
V § 17 odst. 5, § 21 odst. 4 a v § 24 odst. 3 a 4 písmeno c) zní:
„c)
souhlasu soudu.“.
20.
V § 18 odst. 1 písm. b), § 18 odst. 8, § 22 odst. 1 písm. b) a v § 22 odst. 3 a § 22 odst. 8 písm. b) se za slova „lékař se“ vkládá slovo „specializovanou“ a za slovo „sexuologie“ se vkládají slova „nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru sexuologie“.
21.
V § 18 odst. 1 písm. c) a e) a v § 22 odst. 1 písm. c) a f) se za slova „lékař se“ vkládá slovo „specializovanou“.
22.
V § 18 odstavec 3 zní:
„(3)
Žádost pacienta předá poskytovatel neprodleně ministerstvu; k žádosti připojí
a)
souhlasné stanovisko s kastrací zpracované ošetřujícím lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru sexuologie nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru sexuologie; součástí souhlasného stanoviska je diagnóza a popis dosavadní léčby, včetně lékařské zprávy, z níž je jednoznačně zřejmé, že k léčbě pacienta nelze ze zdravotních důvodů účinně použít jiné léčebné metody, a jde-li o provedení kastrace podle § 17 odst. 3 nebo 5, vyhodnocení závažnosti dopadu parafilní poruchy na kvalitu života pacienta,
b)
lékařskou zprávu prokazující vysokou míru pravděpodobnosti, že pacient v budoucnosti spáchá sexuálně motivovaný trestný čin, zpracovanou lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru sexuologie nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru sexuologie, který není ošetřujícím lékařem uvedeným v písmenu a) a ani zaměstnancem poskytovatele, který žádost pacienta předává.
Ministerstvo může požádat za účelem ověření splnění podmínky spáchání trestného činu podle § 17 odst. 2 písm. b) o opis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
23.
V § 18 odst. 7 se slova „může být“ nahrazují slovy „je vždy“.
24.
V § 18 odst. 8 písm. c) se slova „nezávislý lékařský posudek“ nahrazují slovy „lékařská zpráva“.
25.
V § 20 a v § 21 odst. 4 v úvodní části ustanovení se slova „zbavenému způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „s omezenou svéprávností“.
26.
V § 21 odst. 4 písm. a) a v § 22 odst. 3 a § 22 odst. 8 písm. a) se slova „zákonného zástupce“ nahrazují slovem „opatrovníka“.
27.
V § 21 se odstavec 5 zrušuje.
28.
V § 22 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
lékař se specializovanou způsobilostí v oboru endokrinologie a diabetologie,“.
29.
V § 22 odst. 4 větě první a druhé se slova „zákonný zástupce“ nahrazují slovem „opatrovník“, ve větě první se slova „zákonného zástupce“ nahrazují slovem „opatrovníka“ a ve větě druhé se slova „zákonnému zástupci“ nahrazují slovem „opatrovníkovi“.
30.
V § 22 odst. 5 větě první se slova „zákonný zástupce“ nahrazují slovem „opatrovník“ a ve větě druhé se slova „zbaveného způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „s omezenou svéprávností“.
31.
V § 22 odst. 7 se slova „může být“ nahrazují slovy „je vždy“.
32.
V § 22 odst. 9 písm. a) se slova „zákonnému zástupci“ nahrazují slovy „opatrovníkovi pacienta“.
33.
V § 22 odst. 10 se slova „zákonného zástupce“ nahrazují slovem „opatrovníka“ a slova „zbaveného způsobilosti k právním úkonům“ se nahrazují slovy „s omezenou svéprávností“.
34.
V § 23 odst. 1 se za slovo „pacient“ vkládají slova „nebo opatrovník pacienta“.
35.
V § 23 odst. 2 se za slovo „pacientovi“ vkládají slova „a opatrovníkovi pacienta“.
36.
V § 24 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „zbavenému způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „s omezenou svéprávností“.
37.
V § 24 odst. 4 písm. a) se za slovo „pacienta“ vkládají slova „nebo opatrovníka pacienta“.
38.
V § 25 odst. 1 písm. b), c) a d) se za slova „lékař se“ vkládá slovo „specializovanou“.
39.
V § 25 odst. 3 se za slova „zástupce pacienta“ vkládají slova „nebo opatrovníka pacienta“ a za slova „lékaře se“ se vkládá slovo „specializovanou“.
40.
V § 25 odst. 4 větě první a druhé se za slova „zákonný zástupce pacienta“ vkládají slova „nebo opatrovník pacienta“, ve větě první se za slova „zástupce pacienta“ vkládají slova „nebo opatrovníka pacienta“ a ve větě druhé se za slova „zástupci pacienta“ vkládají slova „nebo opatrovníkovi pacienta“.
41.
V § 25 odst. 5 se za slova „zástupce pacienta“ vkládají slova „nebo opatrovník pacienta“ a slova „zbaveného způsobilosti k právním úkonům“ se nahrazují slovy „s omezenou svéprávností“.
42.
V § 25 odst. 7 se slova „může být“ nahrazují slovy „je vždy“.
43.
V § 25 odst. 8 písm. a) se za slova „zástupce pacienta“ vkládají slova „nebo opatrovníka pacienta“.
44.
V § 25 odst. 8 písm. b) se za slova „lékaře se“ vkládá slovo „specializovanou“.
45.
V § 25 odst. 9 písm. a) se za slovo „zástupci“ vkládají slova „pacienta nebo opatrovníkovi pacienta“.
46.
V § 25 odst. 10 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „pacienta nebo opatrovníka pacienta“ a slova „zbaveného způsobilosti k právním úkonům“ se nahrazují slovy „s omezenou svéprávností“.
47.
V § 26 se za slovo „pacienta“ vkládají slova „nebo opatrovník pacienta“.
48.
§ 28 a 29 včetně poznámek pod čarou č. 5 a 6 znějí:
㤠28
(1)
Genetické vyšetření zahrnuje klinické a genetické laboratorní vyšetření; slouží ke stanovení podílu variant v lidském genomu na rozvoj nemoci u vyšetřované osoby nebo jejích potomků. Lidským genomem se rozumí souhrn dědičných informací, které byly zděděny od předků nebo nově vznikly u vyšetřované osoby a mohou být předávány budoucím generacím. Genetickým laboratorním vyšetřením se rozumí laboratorní analýza struktury a funkce lidského genomu nebo jeho částí, která musí být indikována na základě jeho klinické oprávněnosti a užitečnosti pro vyšetřovanou osobu nebo budoucí generace. Provedení genetického laboratorního vyšetření musí být podrobně odůvodněno ve zdravotnické dokumentaci.
(2)
Za genetické laboratorní vyšetření podle tohoto zákona se nepovažují vyšetření prováděná
a)
za účelem posouzení vhodného dárce pro příjemce krve, krevních složek, buněk, tkání nebo orgánů,
b)
za účelem zjištění patogenních organismů vyskytujících se u člověka,
c)
za účelem analýzy částí lidského genomu prováděné ke snížení falešné pozitivity novorozeneckého laboratorního screeningu,
d)
za účelem posouzení účinku genotoxických faktorů životního a pracovního prostředí, nebo
e)
výhradně za účelem určení totožnosti jedince.
(3)
Genetická laboratorní vyšetření může provádět pouze poskytovatel, který má v oprávnění k poskytování zdravotních služeb obor lékařská genetika nebo klinická genetika anebo laboratoř klinické genetiky (dále jen „poskytovatel v oboru lékařská genetika“), a to v laboratoři, která je jeho pracovištěm a která je podle příslušné harmonizované normy5) k provádění těchto vyšetření akreditována akreditačním orgánem podle zákona upravujícího posuzování shody6).
(4)
Poskytovatel v oboru lékařská genetika, který nesplňuje podmínku akreditované laboratoře podle odstavce 3 a který hodlá provádět genetická laboratorní vyšetření v laboratoři, která je jeho pracovištěm, je povinen
a)
do 60 dnů ode dne zahájení provádění těchto vyšetření podat žádost akreditačnímu orgánu nebo s ním uzavřít veřejnoprávní smlouvu o udělení akreditace pro tuto laboratoř a
b)
oznámit nejpozději do 14 dnů před zahájením provádění genetických laboratorních vyšetření správnímu orgánu, který poskytovateli udělil podle zákona o zdravotních službách oprávnění k poskytování zdravotních služeb (dále jen „příslušný správní orgán“), datum, od něhož hodlá zahájit provádění těchto vyšetření.
(5)
Poskytovatel v oboru lékařská genetika, který nesplňuje podmínku akreditované laboratoře podle odstavce 3 a který zahájil provádění genetických laboratorních vyšetření podle odstavce 4,
a)
může tato genetická laboratorní vyšetření provádět do udělení akreditace nebo do dne nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení akreditace nebo usnesení o zastavení řízení nebo do dne udělení akreditace nebo odmítnutí udělení akreditace na základě veřejnoprávní smlouvy, nejdéle však 12 kalendářních měsíců ode dne zahájení provádění těchto vyšetření,
b)
uveřejní informaci o provádění genetických laboratorních vyšetření v laboratoři, která se nachází v režimu posuzování splnění akreditačních požadavků za účelem udělení akreditace k provádění těchto vyšetření podle příslušné harmonizované normy5), na místě přístupném pacientům a též na svých internetových stránkách, jestliže je má zřízeny.
(6)
Poskytovatel v oboru lékařská genetika, který nesplňuje podmínku akreditované laboratoře podle odstavce 3 a který zahájil provádění genetických laboratorních vyšetření podle odstavce 4, jejich provádění zastaví, jestliže nepodá ve lhůtě podle odstavce 4 písm. a) žádost akreditačnímu orgánu nebo s ním neuzavře veřejnoprávní smlouvu o udělení akreditace, a to dnem následujícím po dni uplynutí této lhůty.
(7)
Poskytovatel v oboru lékařská genetika, který nesplňuje podmínku akreditované laboratoře podle odstavce 3, může též zajistit provádění laboratorních vyšetření v laboratoři, která je podle příslušné harmonizované normy5) k provádění těchto vyšetření akreditována akreditačním orgánem podle zákona upravujícího posuzování shody6) a která je pracovištěm jiného poskytovatele v oboru lékařská genetika, a to na základě smlouvy s tímto poskytovatelem.
(8)
Jestliže poskytovatel v oboru lékařská genetika, který nesplňuje podmínku akreditované laboratoře podle odstavce 3 a který zahájil provádění genetických laboratorních vyšetření podle odstavce 4,
a)
nepodal žádost nebo neuzavřel veřejnoprávní smlouvu o udělení akreditace ve lhůtě podle odstavce 4 písm. a), může podle odstavce 4 opětovně postupovat nejdříve po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne následujícího po dni uplynutí lhůty podle odstavce 4 písm. a), nebo
b)
nezískal akreditaci k provádění těchto vyšetření, může podle odstavce 4 opětovně postupovat nejdříve po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne
1.
nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla žádost o udělení akreditace zamítnuta,
2.
nabytí právní moci usnesení, kterým bylo řízení o žádosti o udělení akreditace zastaveno, nebo
3.
odmítnutí udělení akreditace na základě veřejnoprávní smlouvy.
(9)
Genetická vyšetření v oblasti zdravotnictví lze nabízet nebo provádět pouze pro účely
a)
zdravotních služeb, a to
1.
k preimplantační diagnostice v rámci asistované reprodukce,
2.
k diagnostice geneticky podmíněných onemocnění, vrozených vad a získaných genetických změn,
3.
ke stanovení míry predispozice ke vzniku onemocnění a vrozených vad,
4.
ke stanovení bezpříznakového přenašečství variant lidského genomu způsobujícího onemocnění nebo vrozené vady,
5.
k optimalizaci léčby a sledování její efektivity a
b)
biomedicínského výzkumu spojeného se zdravím a jeho poruchami.
(10)
Genetické laboratorní vyšetření lze nabízet nebo provést vyšetřované osobě pouze
a)
po podání informace o jeho účelu, povaze a dopadu na její zdraví, o rizicích neočekávaných nálezů pro ni a geneticky příbuzné osoby, včetně dopadu tohoto vyšetření na zdraví budoucích generací a závažnosti jeho výsledků pro partnera vyšetřované osoby, a
b)
na základě jejího písemného souhlasu nebo písemného souhlasu zákonného zástupce nebo opatrovníka vyšetřované osoby.
(11)
Za geneticky příbuzné osoby vyšetřované osoby se pro účely genetických vyšetření podle tohoto zákona považují příbuzné osoby s medicínsky závažným genetickým rizikem, a to příbuzní v linii
a)
přímé, kterými jsou prarodiče, rodiče a jejich děti, a
b)
vedlejší, kdy se míra tohoto rizika určuje podle stupně příbuzenství a typu geneticky podmíněného onemocnění.
(12)
Pokud lze z genetického laboratorního vyšetření předpokládat diagnostický závěr, podle něhož lze očekávat závažný medicínský dopad na zdraví embrya, plodu nebo vyšetřované osoby, včetně budoucích generací, nebo na zdraví jejich geneticky příbuzných osob, poskytovatel vždy doporučí genetické poradenství lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru lékařská genetika, a to před a po vyšetření. Genetické poradenství podle věty první poskytovatel doporučí rodičům embrya nebo plodu, zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi vyšetřované osoby, vyšetřované osobě a dotčeným geneticky příbuzným osobám. Pokud je cílem genetického laboratorního vyšetření analýza získaných somatických změn v lidském genomu, není nutné provádět genetické poradenství lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru lékařská genetika.
§ 29
(1)
Biologický materiál odebraný vyšetřované osobě při poskytování zdravotních služeb nebo v souvislosti s pitvou z těla zemřelého lze použít pro genetické laboratorní vyšetření pouze na základě prokazatelného souhlasu vysloveného vyšetřovanou osobou, jejím zákonným zástupcem nebo opatrovníkem nebo zemřelým za jeho života nebo osobou blízkou zemřelému. Bez souhlasu lze genetické laboratorní vyšetření biologického materiálu podle věty první
a)
provést, jestliže je třeba bezodkladně zjistit nebo ověřit závažné informace o změnách v lidském genomu potřebné pro zajištění ochrany zdraví geneticky příbuzných osob a nebylo možné po vynaložení přiměřeného úsilí získat souhlas vyšetřované osoby, nebo jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka; toto vyšetření lze provést pouze v rozsahu nutném pro zajištění ochrany zdraví geneticky příbuzných osob a za předpokladu, že přínosu vyšetření pro tyto osoby nelze docílit jinak,
b)
provést pro potřeby výuky, vědy nebo výzkumu, pokud u biologického materiálu nebo v souvislosti s jeho používáním pro tyto účely nebudou uvedeny takové údaje, z nichž by bylo možné identifikovat vyšetřovanou nebo zemřelou osobu.
(2)
Za podstoupení genetického vyšetření podle § 28 odst. 9 písm. a) nesmí být vyšetřované osobě nabídnuta nebo poskytnuta finanční odměna nebo jiný prospěch. S odmítnutím genetického vyšetření nesmí být spojena žádná újma, ani vyšetřovaná osoba nesmí být vystavena psychickému nátlaku. Výsledky genetických vyšetření nesmějí být bez písemného souhlasu vyšetřované osoby poskytnuty třetím osobám. Prodej nebo darování výsledků genetických vyšetření třetím osobám bez písemného souhlasu vyšetřované osoby, včetně písemného souhlasu dotčené geneticky příbuzné osoby, je zakázán. Výsledky genetického vyšetření nesmějí být použity k jakékoli diskriminaci vyšetřované osoby a geneticky příbuzných osob.
(3)
Genetické laboratorní vyšetření lidského embrya nebo plodu, včetně stanovení jeho pohlaví před dokončeným dvanáctým týdnem těhotenství, nesmí být prováděno z jiných důvodů než pro účely podle § 28 odst. 9 písm. a) bodů 1 až 3 a 5.
5)
ČSN EN ISO 15189 Zdravotnické laboratoře - Požadavky na kvalitu a způsobilost.
6)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
49.
V § 30 odst. 1 se slovo „zárodečného“ zrušuje, slovo „pacientů“ se nahrazuje slovy „vyšetřované osoby“ a slova „ke změnám“ se nahrazují slovy „k trvalým změnám“.
50.
V § 31 odst. 2 písm. d) se slovo „karanténě“ nahrazuje slovy „karanténním opatření“.
51.
V § 31 odst. 3 se slova „zbavenou způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „s omezenou svéprávností“ a za slovo „zástupce“ se vkládají slova „nebo opatrovník“.
52.
V § 33 odst. 5 se slova „zbaveném způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „s omezenou svéprávností“ a za slovo „pacienta“ se vkládají slova „nebo opatrovníka pacienta“.
53.
V § 34 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „pacienta“ vkládají slova „nebo opatrovníkovi pacienta“.
54.
V § 34 odst. 2 se za slova „zástupce pacienta“ vkládají slova „nebo opatrovníka pacienta“ a za slova „zástupcem pacienta“ se vkládají slova „nebo opatrovníkem pacienta“.
55.
V § 35 písm. i) se slova „s lékařským ozářením, u níž má mít ozáření přímý zdravotní přínos pro osoby ji podstupující nebo která je ověřována v rámci biomedicínského výzkumu spojeného se zdravím a jeho poruchami“ nahrazují slovy „lékařského ozáření“.
56.
V § 36 odst. 2 se slova „s lékařským ozářením“ nahrazují slovy „lékařského ozáření“.
57.
V § 36 odst. 3 se slova „s lékařským ozářením“ nahrazují slovy „lékařského ozáření“.
58.
V 36 odst. 5 písm. b) se slova „krajský úřad, který udělil poskytovateli oprávnění k poskytování zdravotních služeb (dále jen „příslušný správní orgán“) a“ nahrazují slovy „příslušný správní orgán,“.
59.
V § 40 odst. 1 větě první se za slovo „výsledku“ a ve větě druhé za slovo „výsledků“ vkládá slovo „ověřování“.
60.
V § 41 písm. c) se za slovo „pacienta“ vkládají slova „nebo opatrovníkem pacienta“.
61.
V § 41 písm. d) se slova „nebo k výkonu služby“ zrušují a slova „podle § 53 až 58“ se nahrazují slovy „nebo osob ucházejících se o zaměstnání“.
62.
V § 42 odst. 1 písm. b) se slova „ ; výpis ze zdravotnické dokumentace si může posuzující lékař vyžádat prostřednictvím posuzované osoby“ zrušují.
63.
V § 42 odst. 1 písm. c) se slovo „služby,“ zrušuje.
64.
V § 42 odstavec 2 zní:
„(2)
Lékařský posudek vydává, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak,
a)
registrující poskytovatel posuzované osoby, nebo
b)
poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost, nemá-li posuzovaná osoba registrujícího poskytovatele; tato skutečnost se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené posuzujícím lékařem o posuzované osobě; záznam podepíše posuzující lékař a posuzovaná osoba.
Posuzujícím lékařem je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak.“.
65.
V § 42 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Jestliže posuzovaná osoba nemá registrujícího poskytovatele, použije se při posouzení zdravotní způsobilosti, popřípadě zdravotního stavu posuzované osoby odstavec 1 písm. a) a c).“.
66.
Za § 42 se vkládá nový § 42a, který zní:
㤠42a
(1)
Výpis ze zdravotnické dokumentace podle § 42 odst. 1 písm. b) lze pro posouzení zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti posuzované osoby pro stejný účel nahradit potvrzením o tom, že nebyla od posledního vydání výpisu ze zdravotnické dokumentace zjištěna změna zdravotního stavu (dále jen „potvrzení o nezměněném zdravotním stavu“), pokud
a)
o výpis požádá stejný poskytovatel, který již dříve vydal lékařský posudek, a
b)
nedojde od dříve vydaného výpisu ze zdravotnické dokumentace ke změně zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti posuzované osoby.
(2)
Registrující poskytovatel výpis, popřípadě potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, vydá nejdéle do 10 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti. Výpis nebo potvrzení lze použít pro posouzení zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti posuzované osoby v době nejdéle 90 dnů ode dne jeho vydání registrujícím poskytovatelem.
(3)
Výpis ze zdravotnické dokumentace podle § 42 odst. 1 písm. b), popřípadě potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, není třeba požadovat, pokud to s ohledem na důvody posouzení zdravotního stavu nebo zdravotní způsobilosti posuzované osoby nebo jiné předložené podklady není nezbytné. Důvody, kdy není třeba požadovat výpis ze zdravotnické dokumentace, popřípadě potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, stanoví prováděcí právní předpis podle § 60.
(4)
Výpis ze zdravotnické dokumentace, popřípadě potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, si může posuzující lékař vyžádat prostřednictvím posuzované osoby.“.
67.
V § 43 odstavec 1 zní:
„(1)
Lékařský posudek musí být vydán, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak, nejdéle
a)
do 10 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti podle § 42 odst. 1,
b)
do 45 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti podle § 42 odst. 1, jde-li o lékařský posudek o nemoci z povolání, nebo
c)
do 45 pracovních dnů ode dne obdržení nebo ústního podání žádosti podle § 42 odst. 1, jde-li o lékařský posudek pro účely pracovněprávních vztahů a je-li nutné, aby posuzující lékař posoudil, zda dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k práci bylo způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, přičemž účelem posudku není posouzení zdravotní způsobilosti k práci.
Lhůty uvedené v písmenech a) až c) do obdržení posledního potřebného podkladu pro posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu podle § 42 odst. 1 neběží. Písemná žádost uvedená v písmenech a) až c) nebo záznam o jejím ústním podání je součástí zdravotnické dokumentace vedené o posuzované osobě. Záznam podepíše posuzující lékař a osoba, která ústní žádost podala.“.
68.
V § 43 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Jde-li o pravidelně se opakující lékařské prohlídky, lhůty k jejich provedení stanovené prováděcím právním předpisem podle § 52 nebo 60 nebo jiným právním předpisem, a platnost lékařského posudku se provedením lékařské prohlídky podle věty první nemění, nezjistí-li posuzující lékař změnu zdravotního stavu vedoucí k vydání lékařského posudku se závěrem podle § 44 odst. 4 písm. a).“.
69.
V § 43 se na začátek odstavce 3 vkládá věta „Lékařský posudek musí mít náležitosti stanovené právním předpisem upravujícím zdravotnickou dokumentaci23) a podle účelu jeho vydání též náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem podle § 52, 60 nebo 65, popřípadě jinými právními předpisy.“.
Poznámka pod čarou č. 23 zní:
„23)
Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů.“.
70.
V § 43 odst. 3 se na konci textu věty třetí doplňují slova „ , a poučení o možnosti vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku podle § 46 odst. 1“.
71.
V § 43 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Jde-li o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, lze posudkový závěr, že je posuzovaná osoba zdravotně nezpůsobilá, uvést v lékařském posudku pouze v případě vstupní lékařské prohlídky; v ostatních případech se uvede závěr, že posuzovaná osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci. Dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci se rozumí stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů nebo lze předpokládat, že tento zdravotní stav bude trvat déle než 180 dnů, a výkon této práce by vážně ohrozil jeho zdraví. Tím není dotčeno vymezení dlouhodobého pozbytí způsobilosti vykonávat dosavadní službu podle zákona o státní službě.
(5)
Je-li lékařský posudek vydáván pro účely pracovněprávních vztahů, avšak nikoliv za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci, ale pro určení, zda je onemocnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, v posudkovém závěru o dlouhodobém pozbytí zdravotní způsobilosti se uvede, zda posuzovaná osoba smí, nebo nesmí nadále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Tento posudkový závěr může být uveden již v lékařském posudku podle odstavce 4, je-li v době jeho vydání zřejmé, že důvodem dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti konat dosavadní práci je pracovní úraz nebo nemoc z povolání.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8.
72.
V § 43 odst. 6 se číslo „2“ nahrazuje slovy „3, 4 nebo 5“.
73.
V § 43 odst. 7 se věta poslední zrušuje.
74.
V § 43 odstavec 8 zní:
„(8)
Jestliže nebyl lékařský posudek vydán z důvodu uvedeného v odstavci 7 nebo jestliže se posuzovaná osoba nepodrobila lékařské prohlídce za účelem dalšího posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu ve stanoveném termínu bez uvedení vážného důvodu, hledí se na ni pro činnost, pro kterou měla být zdravotně posouzena, jako na zdravotně nezpůsobilou, nebo jako na osobu, která pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, anebo jako na osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byl posuzován. V případě, kdy jde o pravidelně se opakující lékařskou prohlídku a posuzovaná osoba se jí nepodrobila, hledí se na ni jako na osobu zdravotně nezpůsobilou podle věty první ode dne, kdy končí platnost předchozího lékařského posudku.“.
75.
V § 43 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Jestliže o lékařský posudek za účelem posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu požádala k tomu oprávněná osoba a na posuzovanou osobu se podle odstavce 7 hledí jako na zdravotně nezpůsobilou, nebo jako na osobu, která pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, anebo jako na osobu, jejíž zdravotní stav nesplňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována, poskytovatel tuto skutečnost písemně sdělí oprávněné osobě.“.
76.
V § 44 odst. 3 se za slovo „předává“ vkládá slovo „lékařský“.
77.
V § 44 odst. 4 písm. a) se za slova „s podmínkou“ vkládají slova „ , která je stanovena poprvé,“.
78.
V § 44 odst. 4 písm. b) se za slova „posuzované osoby“ vkládají slova „nebo zdravotní způsobilosti s podmínkou, která je v lékařském posudku vydaném pro stejný účel uvedena opakovaně a spočívá v užívání určitého kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku,“.
79.
V § 44 se na konci odstavce 4 doplňuje závěrečná část ustanovení, která zní:
„V případě, kdy se oprávněná osoba vzdá podle § 46 odst. 1 práva na přezkoumání lékařského posudku se závěrem podle písmene b) nebo c), nastávají právní účinky tohoto posudku prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy tak učinila poslední z nich.“.
80.
V § 44 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Věty první a druhá se nepoužijí, jde-li o posudek o zdravotní způsobilosti posuzované osoby pro účast na škole v přírodě nebo na zotavovací akci podle zákona o ochraně veřejného zdraví.“.
81.
V § 44 odst. 6 písmeno b) zní:
„b)
je-li vydán v rámci pravidelně se opakujících lékařských prohlídek prováděných za účelem nového posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby ve lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem podle § 52 nebo 60, popřípadě jiným právním předpisem, dnem, kdy měla být podle těchto právních předpisů tato prohlídka provedena; to neplatí, jde-li o lékařský posudek vydaný podle § 43 odst. 2,“.
82.
V § 44 odst. 6 písm. c) se slova „a za stejných podmínek jako předcházející posudek“ zrušují.
83.
V § 44 odst. 6 písmeno d) zní:
„d)
ukončením pracovněprávního vztahu, jde-li o posudek podle § 41 písm. d), pokud dále není stanoveno jinak.“.
84.
V § 44 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Lékařský posudek ukončením pracovněprávního vztahu nepozbývá podle odstavce 6 písm. d) platnosti, je-li
a)
posuzovanou osobou nejdéle do 3 měsíců ode dne ukončení pracovněprávního vztahu uzavřen nový pracovněprávní vztah se stejným zaměstnavatelem, a to se stejným výkonem práce a za stejných pracovních podmínek, nebo
b)
dosavadním zaměstnancem agentury práce uzavřen pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem, ke kterému byl dříve přidělen jako k uživateli, a to se stejným výkonem práce a za stejných pracovních podmínek, ke kterým byl posouzen poskytovatelem pracovnělékařských služeb uživatele nebo poskytovatelem podle § 54 odst. 2 písm. b), pokud nedošlo ke změně jeho zdravotního stavu; zaměstnavatel může požadovat před uzavřením pracovněprávního vztahu provedení vstupní lékařské prohlídky.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
85.
V § 45 odst. 2 se slovo „Lékař“ nahrazuje slovy „Ošetřující lékař“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Nezná-li ošetřující lékař poskytovatele příslušného k vydání lékařského posudku, je povinen oznámit své důvodné podezření též osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, je-li mu tato osoba známa nebo jestliže mu její adresu pacient sdělil.“.
86.
V § 46 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Práva na přezkoumání lékařského posudku se lze vzdát. Písemné prohlášení o vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku nebo záznam o ústním sdělení o vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku je součástí zdravotnické dokumentace; záznam stvrdí svým podpisem osoba, která se práva na přezkoumání lékařského posudku vzdala, a zdravotnický pracovník, který tento záznam provedl.“.
87.
V § 46 odst. 2 větě třetí se za slova „Při prokázání“ vkládá slovo „závažných“ a věta poslední se nahrazuje větami „Požádat o prominutí zmeškání lhůty pro podání návrhu na přezkoumání lze do 10 pracovních dnů ode dne, kdy pominul důvod, který bránil osobě uvedené ve větě druhé toto právní jednání učinit. K žádosti o prominutí lhůty se připojí návrh na přezkoumání, jinak se jí poskytovatel nezabývá. Zmeškání lhůty nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být podán návrh na přezkoumání, uplynulo 60 dnů. Prominutím zmeškání lhůty nejsou dotčeny lhůty stanovené pro uplatnění lékařského posudku. Poskytovatel odložení návrhu na přezkoumání lékařského posudku anebo prominutí lhůty k podání návrhu na přezkoumání nebo neprominutí této lhůty včetně důvodů bezodkladně písemně sdělí osobě, která návrh na přezkoumání lékařského posudku podala, a dále osobě, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, pokud je mu známa, a posuzované osobě, nejde-li o osoby, které návrh podaly.“.
88.
V § 46 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , nejde-li o podmínku, která je v lékařském posudku vydaném pro stejný účel uvedena opakovaně a spočívá v užívání určitého kompenzačně upraveného zařízení nebo zdravotnického prostředku“.
89.
V § 46 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ , a to ve lhůtách podle § 43 odst. 1 s tím, že lhůta počíná běžet dnem, kdy byl návrh na přezkoumání podán“.
90.
V § 46 odstavec 5 zní:
„(5)
Pokud poskytovatel návrhu na přezkoumání lékařského posudku nevyhoví v plném rozsahu, postoupí spis s tímto návrhem, včetně příslušné části zdravotnické dokumentace nebo její kopie, a dalších podkladů potřebných pro přezkoumání lékařského posudku a svého stanoviska, příslušnému správnímu orgánu
a)
do 10 pracovních dnů, jde-li o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti,
b)
do 45 pracovních dnů, jde-li o lékařský posudek o
1.
nemoci z povolání, nebo
2.
podle § 43 odst. 1 písm. c),
c)
do 30 pracovních dnů, jde-li o lékařský posudek v ostatních případech,
ode dne doručení návrhu na přezkoumání. Jestliže je třeba provést došetření zdravotního stavu posuzované osoby nebo ověřit podmínky vzniku nemoci z povolání, lze lhůty podle písmene b) nebo c) prodloužit o dalších 30 pracovních dnů.“.
91.
V § 46 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Návrh na přezkoumání nového lékařského posudku vydaného podle odstavce 4, který podala k tomu oprávněná osoba, postoupí poskytovatel společně se spisem příslušnému správnímu orgánu, a to ve lhůtách stanovených v odstavci 5.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
92.
V § 47 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 24 a 25 zní:
„(1)
Příslušný správní orgán při přezkoumání lékařského posudku vychází z podkladů předaných poskytovatelem a zjišťuje, zda
a)
bylo posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu posuzované osoby provedeno a lékařský posudek vydán k tomu oprávněným poskytovatelem a vypracován posuzujícím lékařem s příslušnou specializovanou způsobilostí,
b)
byly provedeny lékařské prohlídky, které stanoví právní předpisy nebo které indikoval posuzující lékař,
c)
byl zdravotní stav posuzované osoby pro účely zdravotního posouzení zjištěn úplně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 52, 60 nebo 65 nebo jinými právními předpisy24),
d)
při ověření podmínek vzniku nemoci z povolání bylo postupováno v souladu s jinými právními předpisy25) a
e)
závěr o posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu odpovídá zdravotnímu stavu posuzované osoby aktuálně zjištěnému v době vydání lékařského posudku.
24)
Například vyhláška č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Například nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.“.
93.
V § 47 odst. 3 písm. a) se za slovo „podkladů“ vkládají slova „ , včetně smlouvy uzavřené podle § 54 odst. 2 písm. a) a § 57a,“.
94.
V § 47 odstavec 4 zní:
„(4)
Proti rozhodnutí správního orgánu vydanému podle odstavce 2 se nelze odvolat. Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na postupy podle odstavce 2 ustanovení správního řádu.“.
95.
V § 47 odst. 5 se věta první zrušuje.
96.
V § 51 odst. 1 větě druhé a poslední se za slova „lékař se“ vkládá slovo „specializovanou“.
97.
V § 51 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
na pracovištích osob uvedených v písmenu a) nebo b) a ve škole nebo školském zařízení, vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti osoby připravující se na povolání před jejím prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu a v jejich průběhu, zahajuje-li se praktické vyučování nebo praktická příprava
1.
ve škole, poskytovatel uvedený v písmenu c),
2.
na pracovištích fyzických nebo právnických osob, poskytovatel uvedený v písmenu a) nebo b).“.
98.
V § 51 odst. 2 se doplňuje závěrečná část ustanovení, která zní:
„Posuzujícím lékařem podle písmene a) je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo se specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, posuzujícím lékařem podle písmen b) až d) je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství, v oboru praktické lékařství pro děti a dorost nebo se specializovanou nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství.“.
99.
V § 51 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 9 zní:
„(4)
Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti
a)
k tělesné výchově v rámci vzdělávacích programů pro uvolnění z vyučování v předmětu tělesná výchova na dobu nejméně celého jednoho pololetí školního roku vydává registrující poskytovatel,
b)
k organizovanému a neorganizovanému sportu a pohybové rekreaci určené širokým vrstvám obyvatelstva9), přípravě na výkonnostní sport a výkonnostnímu sportu vydává registrující poskytovatel nebo poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství; výkonnostním sportem se pro účely tohoto zákona rozumí sportovní činnost, jejímž hlavním cílem je pravidelná a systematická účast sportovce v organizovaných sportovních soutěžích,
c)
k vrcholovému sportu vydává poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství; vrcholovým sportem pro účely tohoto zákona se rozumí oblast sportu, která zahrnuje státní sportovní reprezentaci včetně přípravy talentovaných sportovců k této reprezentaci, kterými jsou členové resortních sportovních center nebo sportovních center mládeže a obdobných zařízení pro přípravu těchto sportovců,
d)
ke vzdělávání ve třídách základních škol zaměřených na sport a tělesnou výchovu a v průběhu výuky vydává registrující poskytovatel nebo poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství, ve třídách středních škol zaměřených na sport a tělesnou výchovu a v průběhu výuky vydává poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství,
e)
ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném vysokou školou nebo její fakultou zaměřeném na sport a tělesnou výchovu a v průběhu studia vydává poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství.
9)
Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů.“.
100.
V § 51 odst. 5 větě první se za slova „lékař se“ vkládá slovo „specializovanou“ a větě poslední se za slova „lékař se“ vkládají slova „zvláštní odbornou způsobilostí“.
101.
V § 52 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
náležitosti žádosti o provedení lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ke vzdělávání.“.
102.
V § 53 odst. 1 se slova „preventivních prohlídek“ nahrazují slovy „pracovnělékařských prohlídek, které jsou preventivními prohlídkami,“ a slova „nebo služby (dále jen „práce“)“ se zrušují.
103.
V § 54 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
může, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak20); ostatní součásti pracovnělékařských služeb podle § 53 odst. 1 zaměstnavatel zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu,“.
104.
V § 54 odst. 2 písm. c) se za slovo „stanoveny“ vkládají slova „prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo“.
105.
V § 54 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 26 zní:
„(3)
Registrující poskytovatel zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak20), je povinen na základě žádosti zaměstnavatele podle odstavce 2 písm. b) provést pracovnělékařskou prohlídku, posouzení zdravotní způsobilosti k práci a vydat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci; pro tuto činnost se považuje za poskytovatele pracovnělékařských služeb26). Povinnosti stanovené v § 57 se na tohoto poskytovatele pracovnělékařských služeb nevztahují, s výjimkou povinnosti podle § 57 odst. 1 písm. j).
26)
§ 103 odst. 1 písm. d) zákoníku práce.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
106.
V § 54 odst. 4 se slova „nebo b)“ nahrazují slovy „ , se kterým uzavřel písemnou smlouvu, nebo podle odstavce 2 písm. b)“.
107.
V § 54 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Agentura práce zajišťuje pracovnělékařské služby pro své zaměstnance, které dočasně přiděluje k uživateli, prostřednictvím
a)
poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým uzavřela písemnou smlouvu podle odstavce 2 písm. a),
b)
registrujícího poskytovatele zaměstnance na základě písemné žádosti podle odstavce 2 písm. b), nebo
c)
poskytovatele pracovnělékařských služeb uživatele na základě podmínek stanovených v písemné dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce.“.
108.
V § 55 odst. 1 písm. a) se slova „pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovnělékařských služeb“ nahrazují slovy „osobám pověřeným poskytovatelem pracovnělékařských služeb, včetně pověřených osob poskytovatele pracovnělékařských služeb agentury práce, jejíž zaměstnanci jsou zařazeni na tato pracoviště,“ a za slova „při práci“ se vkládají slova „ , včetně údajů zjištěných při ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání, popřípadě pracovních úrazů“.
109.
V § 55 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
vést dokumentaci o pracovnělékařských službách, která se nevztahuje ke konkrétním zaměstnancům, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis podle § 60,“.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).
110.
V § 55 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
při odeslání zaměstnance k pracovnělékařské prohlídce, vybavit jej žádostí o provedení této prohlídky; žádost obsahuje údaje stanovené prováděcím právním předpisem podle § 60 a další údaje, pokud je stanoví jiné právní přepisy upravující požadavky na zdravotní způsobilost nebo zjištění zdravotního stavu,“.
111.
V § 55 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „anebo pokud obdržel podnět podle § 45 odst. 2 nebo § 57 odst. 1 písm. j)“.
112.
V § 55 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
informovat poskytovatele pracovnělékařských služeb, že u zaměstnance nastaly skutečnosti stanovené prováděcím právním předpisem podle § 60 pro provádění lékařských prohlídek po skončení rizikové práce.“.
113.
V § 56 písmeno a) zní:
„a)
podrobit se
1.
pracovnělékařským službám u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu podle § 54 odst. 2 písm. a), popřípadě u poskytovatele pracovnělékařských služeb poskytujícího pracovnělékařské služby na základě smlouvy podle § 57a, nebo
2.
pracovnělékařským prohlídkám a posuzování zdravotní způsobilosti u poskytovatele pracovnělékařských služeb podle § 54 odst. 2 písm. b) nebo § 58a odst. 1 písm. a), a
3.
dalším zdravotním službám indikovaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb uvedeným v bodě 1 nebo 2 pro hodnocení zdravotního stavu; poskytovatele dalších zdravotních služeb určí zaměstnanci poskytovatel pracovnělékařských služeb; další zdravotní služby jsou součástí pracovnělékařských služeb,“.
114.
V § 57 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
provádět
1.
pracovnělékařské prohlídky,
2.
pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci nejméně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 60 a jinými právními předpisy; je-li zaměstnavatelem agentura práce, pravidelný dohled provádí na pracovištích uživatele,“.
115.
V § 57 odst. 1 písm. f) se slova „k zjednání nápravy nad dodržováním povinností v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci13)“ nahrazují slovy „ , je-li ohroženo zdraví zaměstnanců, k vykonání dozoru na pracovišti zaměstnavatele při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci13),“.
Poznámka pod čarou č. 13 zní:
„13)
Například zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
116.
V § 57 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
vést dokumentaci o pracovnělékařských službách prováděných pro zaměstnavatele, která se nevztahuje ke konkrétním zaměstnancům, jejíž obsah stanoví prováděcí právní předpis podle § 60, odděleně od zdravotnické dokumentace vedené o konkrétních zaměstnancích,“.
117.
V § 57 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až l), která včetně poznámky pod čarou č. 27 znějí:
„i)
zajistit nebo provádět odběry biologického materiálu pro stanovení hodnot biologických expozičních testů stanovených orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo jiným právním předpisem27), včetně vyhodnocení výsledků biologických expozičních testů a při překračování jejich hodnot informovat orgán ochrany veřejného zdraví,
j)
dát bezodkladně zaměstnavateli podnět k vyžádání mimořádné pracovnělékařské prohlídky, jestliže obdrží informaci od ošetřujícího lékaře podle § 45 odst. 2,
k)
informovat zaměstnance při lékařské prohlídce prováděné v souvislosti s ukončením výkonu rizikové práce (dále jen „výstupní lékařská prohlídka“) o jeho nároku na následné prohlídky podle zákona o ochraně veřejného zdraví10) zajišťované nebo prováděné
1.
registrujícím poskytovatelem,
2.
poskytovatelem, kterému je uděleno povolení k uznávání nemocí z povolání, nebo
3.
poskytovatelem pracovnělékařských služeb zaměstnavatele v případě trvání pracovněprávního vztahu k tomuto zaměstnavateli,
a to na základě informace od zaměstnavatele podle § 55 odst. 1 písm. f); poskytovatel pracovnělékařských služeb současně předá informaci o zdravotním stavu zaměstnance v rozsahu nezbytném pro zajištění návaznosti potřebných zdravotních služeb registrujícímu poskytovateli, je-li mu znám, a zaměstnanci; tuto skutečnost poskytovatel pracovnělékařských služeb zaznamená do zdravotnické dokumentace,
l)
vydávat lékařské posudky na základě posouzení zdravotní způsobilosti posuzujícím lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo se specializovanou nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství.
27)
§ 13 a 14 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.“.
118.
Za § 57 se vkládá nový § 57a, který zní:
㤠57a
(1)
Poskytovatel pracovnělékařských služeb, který má uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem podle § 54 odst. 2 písm. a), může některou součást pracovnělékařských služeb uvedených v § 53 odst. 1 zajišťovat prostřednictvím jiného poskytovatele pracovnělékařských služeb (dále jen „pověřený poskytovatel“) na základě písemné smlouvy s ním uzavřené, pokud je takový postup dohodnut v písemné smlouvě se zaměstnavatelem; tím nesmí být dotčen postup podle § 42 odst. 1.
(2)
Ve smlouvě uzavřené mezi poskytovateli pracovnělékařských služeb podle odstavce 1 se stanoví zejména
a)
součást pracovnělékařských služeb, kterou bude jiný poskytovatel provádět,
b)
místo poskytování pracovnělékařských služeb,
c)
způsob vzájemného předávání informací o poskytovaných pracovnělékařských službách,
d)
způsob, jakým bude poskytovatel pracovnělékařských služeb, jehož prostřednictvím se součást pracovnělékařské služby zajišťuje, seznámen s pracovními podmínkami a riziky na pracovišti před zahájením poskytování pracovnělékařských služeb a vždy při změně pracovních podmínek nebo rizik na pracovišti.
(3)
Pověřený poskytovatel provádějící na základě smlouvy podle odstavce 1 posuzování zdravotní způsobilosti, vydává v rámci této činnosti lékařský posudek svým jménem.“.
119.
§ 58 zní:
㤠58
Zaměstnavatel hradí pracovnělékařské služby poskytované podle tohoto zákona, s výjimkou
a)
posuzování nemocí z povolání,
b)
sledování vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách u nemocí z povolání a
c)
vývoje zdravotního stavu při lékařských preventivních prohlídkách po skončení rizikové práce.“.
120.
V § 58a odst. 1 písm. a) se slova „se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství nebo“ nahrazují slovy „se specializovanou způsobilostí anebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství anebo“.
121.
V § 58a odst. 2 písm. a) se slova „pověřeným zaměstnancem“ nahrazují slovy „osobou pověřenou poskytovatelem“.
122.
V § 59 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
vstupní lékařskou prohlídku provádí
1.
poskytovatel pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb, který pracovnělékařské prohlídky provádí na základě smlouvy podle § 57a,
2.
registrující poskytovatel, ke kterému vyslal zaměstnavatel osobu ucházející se o zaměstnání, nestanoví-li jiný právní předpis20) jinak a jde-li o práce uvedené v § 54 odst. 2 písm. b), nebo
3.
lékař zaměstnavatele uvedený v § 58a odst. 1 písm. a),“.
123.
V § 59 odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se slovo „uzavřením“ nahrazuje slovem „vznikem“.
124.
V § 59 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slova „dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti“ nahrazují slovy „právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr“ a za slovo „stanoveny“ se vkládají slova „prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo“.
125.
V § 59 odstavec 2 zní:
„(2)
Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.“.
126.
V § 60 písm. a) se za slovo „zajišťování“ vkládají slova „a provádění“.
127.
V § 60 písm. b) se slova „prováděných pro zaměstnavatele“ nahrazují slovy „ , která se nevztahuje ke konkrétnímu zaměstnanci, vedené poskytovatelem pracovnělékařských služeb a zaměstnavatelem“.
128.
V § 60 písmeno c) zní:
„c)
podmínky zdravotní způsobilosti k práci nebo službě a činnosti, včetně rizikových faktorů pracovního prostředí a nemocí, stavů a vad, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci nebo službě,“.
129.
V § 60 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a náležitosti potvrzení o provedené výstupní prohlídce“.
130.
V § 60 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
důvody, kdy není třeba požadovat výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele, popřípadě potvrzení o nezměněném zdravotním stavu, pro potřeby posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu.“.
131.
V § 61 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Posuzujícím lékařem je lékař se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství.“.
132.
V § 62 odst. 2 se za číslo „1“ vkládají slova „a registrující poskytovatel“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „podle § 65“.
133.
V § 62 odst. 3 písm. c) se středník a část věty za středníkem zrušují.
134.
V § 62 odst. 3 se doplňuje závěrečná část ustanovení, která zní: „Výsledky ověření podmínek vzniku nemoci z povolání jsou pro poskytovatele posuzujícího nemoc z povolání závazné.“.
135.
V § 62 odst. 5 větě první a druhé se za slovo „předpisem“ vkládají slova „podle § 65“.
136.
V § 63 odstavec 2 zní:
„(2)
V případě, že poskytovatel uvedený v § 61 odst. 2 zjistí, že vycházel při posuzování nemoci z povolání z nesprávných údajů, vyrozumí o této skutečnosti posuzovanou osobu a osoby, kterým v souvislosti s uplatněním lékařského posudku vznikají práva a povinnosti, jsou-li mu tyto osoby známy, a provede z vlastního podnětu nové posouzení zdravotního stavu posuzované osoby; na základě nového posouzení vydá nový lékařský posudek a zajistí neprodleně jeho předání osobám podle § 44 odst. 1 a dalším osobám, jejichž okruh je vymezen prováděcím právním předpisem podle § 65.“.
137.
V § 63 odst. 4 se slova „škody na zdraví“ nahrazují slovy „újmy na zdraví a jiné nemajetkové újmy“.
138.
Na konci § 64 se doplňuje věta „Zaměstnavatel je rovněž povinen umožnit pro účely ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání vstup na pracoviště pověřeným zaměstnancům orgánu ochrany veřejného zdraví podle § 62 odst. 3 písm. a) a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 62 odst. 3 písm. b).“.
139.
V § 66 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).
140.
V § 66 odstavec 4 zní:
„(4)
Ministerstvo může udělit povolení k uznávání nemocí z povolání na základě určeného pořadí pouze poskytovateli,
a)
který poskytuje pracovnělékařské služby po dobu nejméně 5 let a
b)
u něhož posuzování a uznávání nemocí z povolání provádějí nejméně 2 lékaři se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, a to každý v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.“.
141.
V § 66 se odstavec 7 zrušuje.
142.
Za § 66 se vkládá nový § 66a, který zní:
㤠66a
(1)
Ministerstvo z moci úřední rozhodne, který z poskytovatelů v oboru pracovní lékařství, jenž je držitelem povolení k uznávání nemocí z povolání, zajistí pro dané území, se zohledněním jeho dostupnosti pro pacienty, posuzování a uznávání nemocí z povolání, jestliže
a)
žádný poskytovatel pracovnělékařských služeb na základě výzvy ministerstva podle § 66 odst. 2 nepředloží žádost o povolení k uznávání nemocí z povolání podle § 66 odst. 1,
b)
není žadatelem o povolení k uznávání nemocí z povolání splněna podmínka posuzování nemocí z povolání alespoň 2 lékaři se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, a to každým z nich v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, nebo
c)
povolení k uznávání nemocí z povolání zanikne podle § 68 odst. 1.
(2)
Ministerstvo
a)
může rozhodnutím podle odstavce 1 určit pouze poskytovatele pracovnělékařských služeb, který poskytuje pracovnělékařské služby po dobu nejméně 5 let a u něhož posuzování a uznávání nemocí z povolání provádějí nejméně 2 lékaři se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství, a to každý v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby,
b)
v rozhodnutí podle odstavce 1 vymezí území, pro které mají být zdravotní služby poskytovány, rozsah a objem zajišťovaných zdravotních služeb a dobu, po kterou má být posuzování a uznávání nemoci z povolání zajišťováno.“.
143.
V § 68 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
může odejmout, jestliže poskytovatel
1.
přestal splňovat některou z podmínek podle § 66 odst. 1 písm. e) nebo § 66 odst. 5 písm. c),
2.
závažným způsobem nebo opakovaně porušil povinnost stanovenou pro uznávání nemocí z povolání tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.“.
144.
Nadpis dílu 4 zní:
„Společná ustanovení pro posuzování zdravotní způsobilosti k práci, výkonu státní služby, pracovnělékařské služby a posuzování a uznávání nemocí z povolání u příslušníků bezpečnostních sborů a ozbrojených sil a u vězněných osob“.
145.
V § 69 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
služební orgán podle zákona o státní službě.“.
146.
V § 69 odst. 3 se za slovo „poměru“ vkládají slova „nebo státní zaměstnanec“.
147.
V § 69 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
148.
Za § 69 se vkládá nový § 69a, který zní:
㤠69a
Při posuzování zdravotní způsobilosti příslušníka k výkonu služby v bezpečnostním sboru nebo v ozbrojených silách České republiky anebo občana, který se uchází o přijetí do služebního poměru k bezpečnostnímu sboru, nebo uchazeče o povolání do služebního poměru v ozbrojených silách, anebo státního zaměstnance k výkonu státní služby nebo žadatele o přijetí do služebního poměru ve státní službě, se postupuje podle tohoto zákona, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.“.
149.
V § 70 odstavec 2 zní:
„(2)
Klinickou odpovědností za lékařské ozáření se rozumí odpovědnost za jednotlivé části lékařského ozáření, kterými jsou
a)
odůvodnění lékařského ozáření,
b)
praktická část lékařského ozáření,
c)
hodnocení kvality lékařského ozáření,
d)
klinické hodnocení lékařského ozáření a
e)
fyzikálně-technická část lékařského ozáření.
Nositelem klinické odpovědnosti za jednotlivé části lékařského ozáření je aplikující odborník v rozsahu své způsobilosti k výkonu povolání.“.
150.
V § 70 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; doporučení s písemným odůvodněním se nevyžaduje, jestliže indikující lékař a aplikující odborník je tatáž osoba“.
151.
V § 70 odstavec 4 zní:
„(4)
Aplikujícím odborníkem se rozumí lékař, zubní lékař nebo jiný zdravotnický pracovník oprávněný provádět činnosti v rámci lékařského ozáření podle jiného právního předpisu, a který je oprávněn převzít za jednotlivé části lékařského ozáření klinickou odpovědnost.“.
152.
V § 70 odst. 5 se za slovo „aktualizace“ vkládají slova „ , nejméně jednou za 5 let“.
153.
V § 70 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Vyhledávacím vyšetřením s využitím ionizujícího záření se rozumí postup, při němž se využívají lékařská radiologická zařízení pro stanovení včasné diagnózy u rizikových skupin obyvatelstva.“.
154.
V § 71 odst. 1 písmena a) až d) znějí:
„a)
provést lékařské ozáření jen v případě, že prokáže jeho čistý přínos při zvážení celkového možného diagnostického nebo léčebného přínosu, včetně přímého přínosu pro zdraví osoby nebo přínosu pro společnost, ve srovnání s újmou, kterou může ozáření způsobit; do procesu odůvodnění lékařského ozáření musí být zapojen indikující lékař i aplikující odborník s klinickou odpovědností za odůvodnění lékařského ozáření; indikační kritéria pro odůvodnění lékařského ozáření v případě radiodiagnostiky a nukleární medicíny zveřejňuje a aktualizuje ministerstvo ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b)
vypracovat místní radiologické standardy pro všechny výkony, které standardně provádí, a zajistit jejich dodržování; při vypracování místních radiologických standardů vychází z národních radiologických standardů, jsou-li k dispozici, konkrétních podmínek na pracovišti zdravotnického zařízení a rozsahu poskytovaných zdravotních služeb; v případě, že zavede novou metodu lékařského ozáření a národní radiologické standardy nejsou dosud vypracovány, poskytne svůj místní radiologický standard a případně další potřebné informace ministerstvu jako podklad pro vypracování národního radiologického standardu, který bude zpracovaný a uveřejněný do 1 roku od zavedení této metody,
c)
provádět interní klinický audit, vyhodnotit zjištění učiněná na jeho základě, navrhnout řešení zjištěných nedostatků, určit termín k jejich odstranění a odstranit je,
d)
zajistit provedení externího klinického auditu k tomu oprávněnými osobami, vyhodnotit zjištění učiněná na jeho základě, navrhnout řešení zjištěných nedostatků a nesouladů s národními radiologickými standardy, určit termín k jejich odstranění a odstranit je; externí klinický audit se neprovádí na radiologických pracovištích zdravotnických zařízení vybavených pouze zubními rentgeny nebo kostními denzitometry,“.
155.
V § 71 odst. 1 písm. e) se za slovo „ochrany“ vkládají slova „ , včetně pravidel radiační ochrany,“ a slova „ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, pro které není vydáváno závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 36,“ se nahrazují slovy „užití lékařského ozáření v rámci ověřování nezavedené metody“.
156.
V § 71 odst. 2 písm. b) se za slova „kterým je“ vkládá slovo „lékař“, za slovy „asistent se specializovanou způsobilostí“ se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „radiologický asistent“ se vkládají slova „nebo sestra pro nukleární medicínu“.
157.
V § 71 odst. 2 písm. e) se slova „nehody nebo aplikace neplánované dávky pacientovi“ nahrazují slovy „radiační mimořádné události a radiologické události“.
158.
V § 72 odst. 1 se slova „pacientů v rámci ověřování nezavedené metody s lékařským ozářením, pro které není vydáváno závazné stanovisko Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle § 36,“ nahrazují slovy „užité v rámci ověřování nezavedené metody“.
159.
V § 72 odst. 2 se slovo „biolékařském“ nahrazuje slovem „biomedicínském“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , nebylo-li lékařské ozáření již posouzeno etickou komisí podle jiného právního předpisu“.
160.
V § 73 písm. e) se za slovo „vyšetření“ vkládají slova „a léčbě“.
161.
V § 75 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , a to za účelem zlepšení kvality a výsledků poskytované zdravotní péče pacientovi“ a ve větě druhé se slovo „Výsledky“ nahrazuje slovy „Lékařské radiologické činnosti, postupy a výsledky“.
162.
V § 75 odst. 3 písm. c) bod 2 zní:
„2.
radiační onkologie,“.
163.
V § 76 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ ; v seznamu se dále uvede, které osoby budou odpovídat žadateli za externí klinický audit jednotlivých oblastí lékařského ozáření“.
164.
V § 81 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
165.
V § 83 odst. 1 se slova „ochranné léčení vykonávané formou ambulantní péče“ nahrazují slovy „ochranné léčení ambulantní vykonávané formou specializované ambulantní péče“.
166.
V § 83 odst. 2 se slova „jednodenní péče a ochranné léčení vykonávané formou“ nahrazují slovy „stacionární péče a ochranné léčení ambulantní vykonávané formou specializované“.
167.
V § 87 odst. 2 písm. b) bodě 2 se slovo „svémocně“ nahrazuje slovy „v rozporu s podmínkami nařízeného ochranného léčení“.
168.
V § 87 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Poskytovatel zajišťující ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody je rovněž povinen oznámit skutečnosti podle odstavce 2 písm. b) Policii České republiky.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
169.
V § 87 odst. 4 se za číslo „2“ vkládají slova „a 3“.
170.
Za § 87 se vkládá nový § 87a, který zní:
㤠87a
Poskytovatel zajišťující ochranné léčení ústavní nezletilého pacienta formou lůžkové péče oznamuje příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí skutečnosti uvedené v § 87 odst. 2 a nadcházející propuštění nezletilého pacienta z ochranného léčení ústavního. Poskytovatel tomuto orgánu umožňuje sledování dodržování práv nezletilého pacienta při výkonu ochranného léčení ústavního podle § 85 a 86.“.
171.
V § 90 odst. 1 písm. c) bodu 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „5“.
172.
V § 90 odst. 1 písm. c) se na konci textu bodu 2 vkládají slova „nebo odst. 3“.
173.
V § 90 odst. 1 písm. d) se za slovo „zástupce“ vkládají slova „pacienta nebo opatrovníka pacienta“.
174.
V § 90 odst. 1 písm. e) se slova „§ 17 odst. 2, 3 nebo 4“ nahrazují slovy „§ 17 odst. 2, 3 nebo 5“ a slova „ , 4 nebo 5“ se nahrazují slovy „nebo 4“.
175.
V § 90 odst. 1 písmeno k) zní:
„k)
vydá lékařský posudek, k jehož vydání není oprávněn podle § 42 odst. 2, nebo přezkoumá lékařský posudek, k jehož přezkoumání není oprávněn podle § 46 odst. 1 nebo § 47 odst. 1,“.
176.
V § 90 odst. 4 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.
177.
V § 90 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) až e), která znějí:
„c)
v rozporu s § 57 odst. 1 písm. i)
1.
nezajistí nebo neprovádí odběry biologického materiálu,
2.
neprovádí vyhodnocení výsledků biologických expozičních testů nebo
3.
nesplní informační povinnost,
d)
nedá zaměstnavateli podnět k vyžádání mimořádné pracovnělékařské prohlídky podle § 57 odst. 1 písm. j), nebo
e)
v rozporu s § 54 odst. 3 neprovede pracovnělékařskou prohlídku, posouzení zdravotní způsobilosti k práci nebo nevydá lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci.“.
178.
V § 90 odst. 5 písmena a) až c) znějí:
„a)
v rozporu s § 71 odst. 1 písm. b) nevypracuje místní radiologické standardy nebo nezajistí jejich dodržování anebo neposkytne ministerstvu podklad pro vypracování národního radiologického standardu,
b)
v rozporu s § 71 odst. 1 písm. c) neprovede interní klinický audit nebo nevyhodnotí zjištění učiněná na jeho základě anebo nenavrhne řešení zjištěných nedostatků nebo neurčí termín k jejich odstranění nebo je neodstraní,
c)
v rozporu s § 71 odst. 1 písm. d) nezajistí provedení externího klinického auditu nebo nevyhodnotí zjištění učiněná na jeho základě anebo nenavrhne řešení zjištěných nedostatků a nesouladů s národními radiologickými standardy nebo neurčí termín k jejich odstranění nebo je neodstraní,“.
179.
V § 90 odst. 5 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).
180.
V § 90 odst. 7 písm. d) se slova „písm. a) nebo b)“ nahrazují slovy „písm. a), b), c) nebo d)“ a slova „odstavce 5 písm. d)“ se zrušují.
181.
V § 90 odst. 7 písm. e) se slova „odstavce 5 písm. e) nebo f)“ nahrazují slovy „odstavce 4 písm. e), odstavce 5 písm. d) nebo e)“.
182.
V § 92 se slovo „až“ nahrazuje slovem „a“.
183.
V § 95 odst. 1 se slova „a c)“ nahrazují slovy „ , c) a d)“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Pokud bylo zahájeno přezkoumání lékařského posudku příslušným správním orgánem podle § 47 zákona č. 373/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se přezkoumání lékařského posudku podle zákona č. 373/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl. III
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňuje věta „Směrnice Komise (EU) 2015/1787 ze dne 6. října 2015, kterou se mění přílohy II a III směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě.“.
2.
V § 3a se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Dále jsou osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v § 3 odst. 2 písm. b), povinny zajistit, aby byly na jejich internetových stránkách nebo způsobem v místě obvyklým veřejně přístupné aktuální informace o
a)
jakosti dodávané pitné vody a chemických látkách a chemických směsích použitých k úpravě této vody,
b)
tom, zda bylo zpracováno posouzení rizik podle § 3c odst. 1 písm. f) a v jakém roce, a
c)
tom, zda byla v rámci posouzení rizik podle § 3c odst. 1 písm. f) zjištěna nepřijatelná rizika a přijata příslušná nápravná opatření.“.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10.
3.
Za § 3b se vkládá nový § 3c, který zní:
㤠3c
(1)
Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny vypracovat provozní řád, který obsahuje
a)
údaje o zdroji a místu odběru vzorků surové vody,
b)
základní údaje o technologii úpravy vody, používaných chemických látkách a chemických směsích,
c)
údaje o opatřeních nutných pro omezení nepřijatelných rizik v celém systému zásobování,
d)
předpokládaný počet zásobovaných osob,
e)
monitorovací program,
f)
posouzení rizik, nejde-li o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. b) a dále o osoby uvedené v § 3 odst. 2 písm. c) a d), pokud dodávají pitnou vodu do objektů se sezónním provozem, a
g)
způsob vedení záznamů o kontrole funkce systému zásobování a o provádění údržby.
(2)
Monitorovací program obsahuje plán
a)
sběru a rozborů bodových vzorků vody nebo měření zaznamenaných procesem průběžného monitorování včetně způsobu stanovení míst odběru vody,
b)
kontroly záznamů funkčnosti a stavu údržby zařízení,
c)
kontroly úpravy vody, odběru vzorků vody, akumulací a rozvodné infrastruktury a
d)
kontroly ochranného pásma.
(3)
Monitorovací program zpracovaný podle odstavce 2 musí umožňovat
a)
ověřit, že opatření zavedená za účelem kontroly rizik pro veřejné zdraví fungují účinně v celém řetězci zásobování vodou, a to od povodí přes místo odběru, úpravu, akumulaci a distribuci ke konečnému odběrateli,
b)
poskytnutí informací o jakosti vyráběné a dodávané pitné vody,
c)
ověřit, že u odběratele a další osoby v obdobném postavení je voda zdravotně nezávadná a odpovídá všem požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem nebo rozhodnutím vydaným podle § 3 odst. 4, § 3a odst. 1 a 3 nebo § 21 odst. 2 příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, a
d)
určit nejvhodnější způsoby zmírňování rizik pro veřejné zdraví.
(4)
Způsob provádění monitorovacího programu podle odstavců 2 a 3 stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Posouzení rizik obsahuje
a)
popis systému zásobování vodou,
b)
popis zjištěných nebezpečí a odhad jejich závažnosti a
c)
stanovení nápravných nebo kontrolních opatření k odstranění nebo zmírnění nepřijatelných rizik v celém systému zásobování.
Postup vypracování posouzení rizik a hodnocení výsledků tohoto postupu stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny předložit návrh provozního řádu podle odstavce 1 ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.
(7)
Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny provozní řád podle odstavce 1 průběžně přezkoumávat a aktualizovat a vždy při změně podmínek provozu předkládat návrh změn ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví; pokud nedochází ke změně provozního řádu, jsou povinny předkládat provozní řád podle odstavce 1 ke schválení příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví nejméně jednou za 5 let.
(8)
Ve vztahu k informacím, které získá orgán ochrany veřejného zdraví v rámci schvalování provozního řádu, se nepostupuje podle zákona o svobodném přístupu k informacím.“.
4.
V § 4 odstavec 3 zní:
„(3)
Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnutím rozsah a četnost kontrol pitné vody stanovené prováděcím právním předpisem
a)
z moci úřední nebo na základě výsledků posouzení rizik rozšíří o ukazatele, jejichž hodnota se blíží nejvyšší mezní hodnotě nebo mezní hodnotě, nebo o další ukazatele, jejichž výskyt lze předpokládat z důvodů geologického složení, havárie nebo jiných mimořádných událostí, a zvýší četnost kontrol pitné vody,
b)
na žádost osoby uvedené v § 3 odst. 2 může snížit, nejde-li o mikrobiologické ukazatele, pokud výsledky posouzení rizik potvrdí, že nemůže být ohroženo veřejné zdraví a žadatel v žádosti prokáže, že jsou splněny následující podmínky:
1.
u ukazatelů, u kterých se navrhuje snížení četnosti kontroly, jsou veškeré výsledky vzorků pitné vody odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 60 % limitní hodnoty ukazatele; u ukazatelů, u kterých nelze vzhledem k limitní hodnotě aplikovat podmínku 60 %, rozhodne o možnosti snížení četnosti ze sledování orgán ochrany veřejného zdraví s přihlédnutím k posouzení rizik, jehož výsledky potvrzují, že není pravděpodobné zhoršení jakosti pitné vody v předmětném ukazateli,
2.
u ukazatelů, které jsou navrženy ze sledování vyřadit, jsou veškeré výsledky vzorků odebíraných v pravidelných intervalech během nejméně posledních tří let z míst vzorkování reprezentativních pro celou zásobovanou oblast nižší než 30 % limitní hodnoty ukazatele; u ukazatelů, u kterých nelze vzhledem k limitní hodnotě aplikovat podmínku 30 %, rozhodne o možnosti vyřazení ze sledování orgán ochrany veřejného zdraví s přihlédnutím k posouzení rizik, jehož výsledky potvrzují, že není pravděpodobné zhoršení jakosti pitné vody v předmětném ukazateli.
Orgán ochrany veřejného zdraví může z moci úřední zrušit tato rozhodnutí, pokud pominul důvod jejich vydání.“.
5.
V § 4 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8.
6.
V § 4 odst. 7 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“, slova „a výsledky kontrol za období posledních 2 let“ se nahrazují slovy „a aktualizované posouzení rizik“, středník a část věty za středníkem se zrušují.
7.
V § 9 odst. 3 ve větě čtvrté se slova „jednoho roku“ nahrazují slovy „dvou let“.
8.
V § 10 odst. 2 větě první se za slovo „posuzuje a“ vkládá slovo „lékařský“ a na konci textu věty první se doplňují slova „nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost“.
9.
V § 80 odst. 1 písm. f) se text „§ 4 odst. 9“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 8“.
10.
V § 82 odst. 4 se věta poslední zrušuje.
11.
V § 84 odst. 1 písm. e) se za slova „četnost kontroly“ vkládají slova „pitné vody nebo“.
12.
V § 84 odst. 1 písm. j) se text „§ 4 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 3c odst. 1“, za text „§ 21a“ se vkládají slova „nebo posouzení rizik podle § 3c odst. 1 písm. f)“ a slova „v něm“ se nahrazují slovy „v nich“.
13.
V § 84 odst. 1 písm. l) se text „§ 4 odst. 9“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 8“.
14.
V § 92 odst. 6 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene e) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
neumožní vstup na pracoviště
1.
bývalému zaměstnanci pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání, nebo
2.
pověřeným zaměstnancům orgánu ochrany veřejného zdraví za účelem ověření podmínek vzniku nemoci z povolání.“.
15.
V § 92 odst. 7 písm. c) se slova „ , odstavce 6“ nahrazují slovy „nebo odstavce 6 písm. a), b), c), d) nebo e)“.
16.
V § 92 odst. 7 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo odstavce 6 písm. f)“.
17.
V § 92b odst. 1 písm. b) se text „§ 4 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 3“.
18.
V § 92b odst. 1 písm. f) se slovo „nebo“ zrušuje.
19.
V § 92b odst. 1 písm. g) se slova „podle § 3a odst. 8 nebo § 4 odst. 3, 5 nebo 6“ nahrazují slovy „podle § 3a odst. 8 nebo 9 nebo § 4 odst. 4, 5 nebo 6“.
20.
V § 92b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:
„h)
nesplní povinnost předložit návrh provozního řádu ke schválení podle § 3c odst. 6 nebo 7, nebo
i)
nesplní povinnost přezkoumávat a aktualizovat provozní řád nebo předložit návrh změn provozního řádu ke schválení podle § 3c odst. 7.“.
21.
V § 92b odst. 8 písm. e) se slova „podle odstavce 1 písm. e) nebo g)“ nahrazují slovy „podle odstavce 1 písm. e), g), h) nebo i)“.
22.
V § 92h odst. 7 písm. d) se slovo „nebo“ zrušuje.
23.
V § 92h se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
neumožní vstup na pracoviště
1.
bývalému zaměstnanci pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání, nebo
2.
pověřeným zaměstnancům orgánu ochrany veřejného zdraví za účelem ověření podmínek vzniku nemoci z povolání.“.
24.
V § 92h odst. 9 písm. c) se za slova „odstavce 7“ vkládají slova „písm. a), b), c,) d) nebo e)“.
25.
V § 92h odst. 9 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo odstavce 7 písm. f)“.
26.
V § 94 odst. 2 se text „§ 4 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 3c odst. 1“.
27.
V § 99 se text „§ 4 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 3c odst. 6 a 7“ a text „§ 4 odst. 4 písm. b)“ se nahrazuje textem „§ 4 odst. 3 písm. b)“.
28.
V § 108 odst. 1 se za text „§ 3 odst. 1 a 3,“ vkládá text „§ 3c odst. 4 a 5,“ a text „§ 4 odst. 1, 2, 4, 8 a 9“ se nahrazuje textem „§ 4 odst. 1 až 5 a 8“.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Osoby, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona osobami uvedenými v § 3 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předloží návrh provozního řádu podle § 3c odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení nejpozději do 8 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydá osobám, které předložily návrh provozního řádu podle bodu 1, rozhodnutí o tomto návrhu ve lhůtě do 9 měsíců ode dne jeho předložení.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákoníku práce
Čl. V
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb. a zákona č. 99/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 32 se slova „uzavřením pracovní smlouvy“ nahrazují slovy „vznikem pracovního poměru“.
2.
V § 94 odstavec 2 zní:
„(2)
Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci byl vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb v případech a za podmínek stanovených pro pracovnělékařské služby zákonem o specifických zdravotních službách. Úhrada poskytnutých zdravotních služeb nesmí být na zaměstnanci požadována.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. VI
Položka 25 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 375/2011 Sb., včetně poznámky pod čarou č. 75a zní:
„Položka 25
1.| |
---|---|---
a) Přijetí žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb75a)| Kč| 1 000
b) Přijetí žádosti o změnu rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb75a) nebo rozhodnutí o registraci nestátního zdravotnického zařízení, jejímž předmětem je změna| |
\\- rozsahu zdravotních služeb, týkající se formy, oboru nebo druhu zdravotní péče nebo zdravotní služby,| |
\\- místa poskytování zdravotních služeb, místa pracoviště poskytovatele zdravotnické záchranné služby, zdravotnické dopravní služby nebo přepravy pacientů neodkladné péče nebo místa kontaktního pracoviště poskytovatele domácí péče, nebo| |
\\- doby platnosti oprávnění| Kč| 500
c) Přijetí žádosti o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb nebo o zrušení registrace nestátního zdravotnického zařízení| Kč| 150
d) Vydání úředního výpisu z Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb75a)| Kč| 100
2.| |
a) Přijetí žádosti o udělení oprávnění k provádění externího klinického auditu podle zákona o specifických zdravotních službách| Kč| 1 000
b) Změna rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění externího klinického auditu podle zákona o specifických zdravotních službách| Kč| 500
c) Změna identifikačních údajů (jméno, příjmení, trvalý pobyt, bydliště) fyzické osoby oprávněné k provádění externího klinického auditu v rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění externího klinického auditu podle zákona o specifických zdravotních službách včetně promítnutí těchto znění do dalších údajů v tomto rozhodnutí| Kč| 100
d) Změna obchodní firmy nebo názvu právnické osoby oprávněné k provádění externího klinického auditu v rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění externího klinického auditu podle zákona o specifických zdravotních službách včetně promítnutí těchto změn do dalších údajů v tomto rozhodnutí| Kč| 100
e) Vydání rozhodnutí o odnětí oprávnění k provádění externího klinického auditu podle zákona o specifických zdravotních službách| Kč| 150
Předmětem poplatku není| |
1\\. Vydání nebo změna rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, vydání rozhodnutí o odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb, změna rozhodnutí o registraci nestátního zdravotnického zařízení a vydání rozhodnutí o zrušení registrace nestátního zdravotnického zařízení, jsou-li provedené z podnětu správního úřadu.
2\\. Vydání nebo změna rozhodnutí o udělení oprávnění k provádění externího klinického auditu, vydání rozhodnutí o odnětí oprávnění k provádění externího klinického auditu podle zákona o specifických zdravotních službách, jsou-li provedené z podnětu správního úřadu.
Poznámka
Správní úřad vybírá poplatek jen podle bodu 2. písmene b) této položky, provádí-li současně změny zpoplatňované podle písmen b) a c) bodu 2. této položky.
75a)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Čl. VII
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 29 odst. 2 písm. a) se slova „nebo uložena ochranná výchova“ nahrazují slovy „ , uložena ochranná výchova nebo ochranné léčení ústavní“.
2.
V § 29 odst. 4 se slova „nebo uložil ochrannou výchovu“ nahrazují slovy „ , uložil ochrannou výchovu nebo ochranné léčení ústavní“.
3.
V § 29 odst. 6 písm. b) se slova „nebo uložena ochranná výchova“ nahrazují slovy „ , uložena ochranná výchova nebo ochranné léčení ústavní“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna transplantačního zákona
Čl. VIII
Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 44/2013 Sb. a zákona č. 100/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
jde o
1.
část orgánu se schopností regenerace nebo adaptace (dále jen „obnovitelné tkáně“),
2.
jeden z funkčních párových orgánů, nebo
3.
dělohu, pokud jde o léčbu neplodnosti způsobenou nefunkční nebo chybějící dělohou.“.
2.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
Jde-li o odběr dělohy ve prospěch příjemce, který je osobou blízkou žijícího dárce, § 5 se použije obdobně.“.
3.
V § 18 odst. 3 se ve větě druhé slova „Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy.12)“ nahrazují slovy „Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky (dále jen „statistický ústav“).“ a ve větě třetí se slova „Středisko uvedené ve větě druhé“ nahrazují slovy „Statistický ústav“.
4.
V § 19 odst. 1 až 4 se slova „Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy“ nahrazují slovy „statistický ústav“.
5.
Za § 31 se vkládá nový § 31a, který zní:
㤠31a
Transplantaci dělohy a postupy s tím související lze podle tohoto zákona provést, pokud ministerstvo uzná transplantaci dělohy za standardní metodu v klinické praxi podle zákona o specifických zdravotních službách.“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
v z. Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 201/2017 Sb. | Zákon č. 201/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 7. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2017, částka 72/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
* ČÁST TŘETÍ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 9. 2017
201
ZÁKON
ze dne 8. června 2017,
kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních
Čl. I
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 111/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 126/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „práva Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací, ve znění směrnice Rady 2006/100/ES, směrnice Rady 2013/25/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU.
Směrnice Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl.
Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany.
Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.
Směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví, a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.
Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími.“.
2.
V § 2 písm. a) se za slova „léčebně rehabilitační péče,“ vkládají slova „paliativní péče, lékárenské péče a klinickofarmaceutické péče,“.
3.
V § 2 písmeno d) zní:
„d)
akreditovaným bakalářským studijním oborem bakalářský studijní program akreditovaný podle zákona o vysokých školách nebo jeho případný studijní obor; za akreditované bakalářské studijní programy se pro účely tohoto zákona považují i bakalářské studijní programy uskutečňované vysokou školou v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má vysoká škola institucionální akreditaci, jakož i studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňovaly před 1. lednem 1999 obsahově ucelenou část vysokoškolského studia,“.
4.
V § 2 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí:
„e)
akreditovaným magisterským studijním oborem magisterský studijní program akreditovaný podle zákona o vysokých školách nebo jeho případný studijní obor; za akreditované magisterské studijní programy se pro účely tohoto zákona považují i magisterské studijní programy uskutečňované vysokou školou v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má vysoká škola institucionální akreditaci, jakož i studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňovaly před 1. lednem 1999 vysokoškolské studium, řádné studium nebo základní studium na vysoké škole,
f)
akreditovaným doktorským studijním oborem doktorský studijní program akreditovaný podle zákona o vysokých školách nebo jeho případný studijní obor; za akreditované doktorské studijní programy se pro účely tohoto zákona považují i doktorské studijní programy uskutečňované vysokou školou v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má vysoká škola institucionální akreditaci, jakož i studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňovaly před 1. lednem 1999 postgraduální studium,“.
Dosavadní písmena e) až n) se označují jako písmena g) až p).
5.
V § 2 písmeno g) zní:
„g)
akreditovaným zdravotnickým magisterským nebo bakalářským studijním oborem akreditovaný magisterský nebo bakalářský studijní obor podle písmene d) nebo e), k jehož uskutečňování vysoká škola získala podle zákona o vysokých školách
1.
souhlasné stanovisko Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“), že absolventi daného oboru uskutečňovaného na základě akreditace studijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu regulovaného zdravotnického povolání, nebo
2.
povolení ministerstva na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace, vydávané v případě, že absolventi daného oboru uskutečňovaného na základě institucionální akreditace budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu regulovaného zdravotnického povolání,“.
6.
V § 2 se písmeno k) zrušuje.
Dosavadní písmena l) až p) se označují jako písmena k) až o).
7.
V § 2 písmeno k) zní:
„k)
pověřenou organizací
1.
právnická osoba zřízená ministerstvem nebo jiná právnická osoba, kterou ministerstvo pověřilo výkonem některých činností podle tohoto zákona, nebo
2.
univerzita nebo jiná právnická osoba, se kterou ministerstvo uzavřelo veřejnoprávní smlouvu podle § 95b za účelem přenesení výkonu některých činností podle tohoto zákona,“.
8.
V § 2 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní:
„p)
univerzitou vysoká škola univerzitní3a), která uskutečňuje příslušný akreditovaný zdravotnický magisterský nebo bakalářský studijní obor.“.
9.
V § 3 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
má odbornou způsobilost podle tohoto zákona, nebo jemuž byla uznána způsobilost k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu povolání jiného odborného pracovníka v souladu s ustanoveními hlavy VII nebo VIII,“.
10.
V § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „jiný praktický lékař“ nahrazují slovy „jiný poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství“.
11.
V § 3 odst. 2 písm. b) bod 1 zní:
„1.
na vyžádání správního orgánu, který vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb, jde-li o poskytovatele zdravotních služeb, který je oprávněn poskytovat zdravotní služby bez ustanovení odborného zástupce, nebo o odborného zástupce, je-li ustanoven,“.
12.
V § 3 odst. 2 písm. b) se na konci bodu 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se bod 3, který zní:
„3.
na vyžádání ministerstva, jde-li o zdravotnického pracovníka podle tohoto zákona.“.
13.
V § 3 odst. 4 písm. a) se slova „správního úřadu“ nahrazují slovy „správního orgánu“.
14.
V § 3 odstavec 5 zní:
„(5)
Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů24) nebo dokladem prokazujícím splnění podmínky bezúhonnosti vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, a doklady vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 6 měsíců; výpis z evidence Rejstříku trestů a tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát uvedený ve větě první výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, nebo nelze-li jej získat, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti. Cizinec, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie24).“.
15.
V § 4 odst. 1 se text „(§ 56, 57 a 67)“ nahrazuje textem „podle § 56 a 57“.
16.
V § 4 odst. 2 větě páté se za slovo „nepoužijí“ vkládají slova „pro výkon zdravotnického povolání v průběhu získávání specializované způsobilosti podle § 57, pro výkon zdravotnického povolání v průběhu doškolení podle § 4a a“.
17.
V § 4 odst. 3 větě první se slova „a ke kterým získal osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (hlava VI)“ zrušují.
18.
V § 4 odst. 3 v části věty první za středníkem se slova „nebo farmaceuta“ nahrazují slovy „, farmaceuta, klinického psychologa nebo klinického logopeda“.
19.
V § 4 odst. 4 a 5 se slova „nebo farmaceut“ nahrazují slovy „, farmaceut, klinický psycholog nebo klinický logoped“.
20.
V § 4 odst. 6 písm. a) a b) se slova „a osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu podle hlavy VI“ zrušují.
21.
V § 4 odst. 6 písm. b) v části věty za středníkem se slova „a bez osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (hlava VI)“ zrušují.
22.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
㤠4a
Přerušení výkonu povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka
(1)
Získaná odborná, specializovaná nebo zvláštní odborná způsobilost k výkonu povolání zdravotnického pracovníka a odborná způsobilost k výkonu povolání jiného odborného pracovníka zůstává přerušením výkonu povolání nedotčena.
(2)
Za přerušení výkonu povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka se považuje pro účely tohoto zákona i výkon povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka v rozsahu nižším, než je jedna pětina stanovené týdenní pracovní doby souhrnně ze všech základních pracovněprávních vztahů, kde je druhem vykonávané práce povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka.
(3)
Pokud zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník přerušil výkon povolání na dobu, která za posledních 7 let činila v celkovém součtu více než 6 let, je povinen se bezodkladně po skončení přerušení výkonu povolání doškolit v rozsahu nejméně 60 pracovních dnů na pracovišti poskytovatele zdravotních služeb, poskytujícího zdravotní služby v oboru povolání zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka. Doškolení probíhá pod vedením zdravotnického pracovníka způsobilého pracovat bez odborného dohledu, který vydá o průběhu a ukončení doškolení potvrzení.
(4)
Doškolení probíhá jako celodenní průprava v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době6). Doškolení může probíhat i jako rozvolněná příprava v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby; celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy.
(5)
Poskytovatel zdravotních služeb, u kterého doškolení probíhá, vede pro potřeby doškolení dokumentaci o docházce.“.
23.
V § 5 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšší zdravotnické škole v délce nejméně jeden rok, jde-li o zdravotnického pracovníka, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání praktické sestry, zdravotnického záchranáře, porodní asistentky nebo dětské sestry podle § 5a odst. 1 písm. a) nebo b), byl-li přijat do vyššího než prvního ročníku vzdělávání,“.
Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena d) až h).
24.
V § 5 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
25.
V § 5 odst. 2 se za slovo „rehabilitační,“ vkládá slovo „paliativní,“.
26.
V § 5 se odstavec 3 zrušuje.
27.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní:
㤠5a
Odborná způsobilost k výkonu povolání dětské sestry
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání dětské sestry se získává absolvováním
a)
nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu dětských sester,
b)
nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná dětská sestra na vyšší zdravotnické škole,
c)
studia v oboru diplomovaná dětská sestra na vyšší zdravotnické škole v délce nejméně jeden rok, jde-li o zdravotnického pracovníka, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání praktické sestry, všeobecné sestry, zdravotnického záchranáře nebo porodní asistentky, byl-li přijat do vyššího než prvního ročníku vzdělávání, nebo
d)
studijního oboru dětská sestra na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997.
(2)
Za výkon povolání dětské sestry se považuje poskytování ošetřovatelské péče u dětí, včetně novorozenců. Dále se dětská sestra ve spolupráci s lékařem nebo zubním lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, paliativní, neodkladné nebo dispenzární péči.“.
28.
V § 6 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
29.
V § 6 odst. 2 se za slovo „rehabilitační,“ vkládá slovo „paliativní,“.
30.
V § 6 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
31.
V § 7 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
32.
V § 7 odst. 2 se slova „a rehabilitační“ nahrazují slovy „, rehabilitační a paliativní“ a slova „(léčba prací)“ se zrušují.
33.
V § 8 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
34.
V § 9 odstavec 2 zní:
„(2)
Odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotního laboranta má také zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání odborného pracovníka v laboratorních metodách a v přípravě léčivých přípravků podle § 26.“.
35.
V § 9 odst. 3 se za slovo „ochrany“ vkládají slova „a podpory“.
36.
V § 10 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
studia
1.
na vyšších odborných školách v oborech nebo programech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost, nebo
2.
na vysokých školách v oborech se zaměřením na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku a akreditovaného kvalifikačního kurzu zdravotně-sociální pracovník,“.
37.
V § 10 odst. 2 se za slovo „diagnostické“ vkládá slovo „, paliativní“.
38.
V § 12 odst. 2 se slova „odstavce 1 písm. b) a c)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. a)“, slova „po 3 letech“ se nahrazují slovy „po jednom roce“ a na konec textu se doplňují slova „ortoptisty způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru oftalmologie“.
39.
V § 13 odst. 1 písm. a) se za slova „asistentů ochrany“ vkládají slova „a podpory“.
40.
V § 13 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
41.
V § 14 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
42.
V § 14 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
43.
V § 15 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
44.
V § 16 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
45.
V § 16 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
46.
V § 16 odst. 2 se za slovo „zhotovuje“ vkládá slovo „, upravuje“ a za slovo „druhy“ se vkládají slova „stomatologických výrobků, včetně“.
47.
V § 17 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
48.
V § 17 se odstavec 3 zrušuje.
49.
V § 18 odst. 1 písm. b) se za slovo „školách,“ vkládají slova „pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2018/2019,“.
50.
V § 18 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
51.
V § 18 odst. 3 větě první se slova „na úseku neodkladné, anesteziologicko resuscitační péče a akutního příjmu“ nahrazují slovy „při poskytování přednemocniční neodkladné péče, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu“ a ve větě druhé se za slovo „neodkladné“ vkládá čárka.
52.
V § 18 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Zdravotnický záchranář může bez odborného dohledu činnosti v rámci specifické ošetřovatelské péče při poskytování přednemocniční neodkladné péče provádět až po 1 roce výkonu povolání při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, včetně péče na urgentním příjmu.“.
53.
V § 19 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
54.
V § 20 odst. 1 písm. b) se slova „studia v oborech elektrotechnického zaměření“ nahrazují slovy „studijního oboru s elektrotechnickým zaměřením“.
55.
V § 20 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Odbornou způsobilost k výkonu povolání biomedicínského technika má také zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání biomedicínského inženýra podle § 27.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
56.
§ 20a včetně nadpisu se zrušuje.
57.
V § 21 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Odbornou způsobilost k výkonu povolání radiologického technika má také zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání radiologického fyzika podle § 25.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
58.
Za § 21a se vkládají nové § 21b až 21e, které včetně nadpisů znějí:
㤠21b
Odborná způsobilost k výkonu povolání praktické sestry
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání praktické sestry se získává absolvováním
a)
střední zdravotnické školy v oboru praktická sestra,
b)
střední zdravotnické školy v oboru zdravotnický asistent, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2018/2019,
c)
akreditovaného kvalifikačního kurzu praktická sestra po získání středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborné způsobilosti k výkonu povolání ošetřovatele podle § 36,
d)
akreditovaného kvalifikačního kurzu zdravotnický asistent po získání středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborné způsobilosti k výkonu povolání ošetřovatele podle § 36, pokud akreditovaný kvalifikační kurz byl zahájen do konce roku 2018, nebo
e)
6 semestrů akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester nebo 3 ročníků na vyšší odborné škole v oboru diplomovaná všeobecná sestra.
(2)
Odbornou způsobilost k výkonu povolání praktická sestra má také zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání
a)
zdravotnického záchranáře podle § 18, nebo
b)
porodní asistentky podle § 6.
(3)
Za výkon povolání praktické sestry se považuje poskytování ošetřovatelské péče. Dále se praktická sestra ve spolupráci s lékařem nebo zubním lékařem podílí na preventivní, léčebné, rehabilitační, paliativní, neodkladné, diagnostické a dispenzární péči.
§ 21c
Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního analytika
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního analytika se získává absolvováním akreditovaného magisterského studia v oblasti vzdělávání psychologie nebo neučitelská pedagogika a akreditovaného kvalifikačního kurzu behaviorální analytik.
(2)
Za výkon povolání behaviorálního analytika se považuje činnost v rámci diagnostické a léčebné péče v oboru behaviorální analýzy.
§ 21d
Odborná způsobilost k výkonu povolání terapeuta tradiční čínské medicíny
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání terapeuta tradiční čínské medicíny se získává
a)
absolvováním nejméně tříletého studia v akreditovaném bakalářském studijním oboru tradiční čínská medicína,
b)
získáním odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry, ergoterapeuta, nutričního terapeuta nebo farmaceutického asistenta a absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu tradiční čínská medicína, nebo
c)
získáním odborné a specializované způsobilosti k výkonu povolání fyzioterapeuta a absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu tradiční čínská medicína.
(2)
Za výkon povolání terapeuta tradiční čínské medicíny se považuje činnost v rámci preventivní, diagnostické nebo léčebně rehabilitační péče. Dále může terapeut tradiční čínské medicíny vykonávat činnosti v rámci léčebné péče pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí nebo specialisty tradiční čínské medicíny.
§ 21e
Odborná způsobilost k výkonu povolání specialisty tradiční čínské medicíny
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání specialisty tradiční čínské medicíny se získává absolvováním
a)
nejméně pětiletého studia v akreditovaném magisterském studijním oboru tradiční čínská medicína, nebo
b)
nejméně pětiletého studia v akreditovaném magisterském studijním oboru tradiční čínská medicína a základy všeobecného lékařství.
(2)
Za výkon povolání specialisty tradiční čínské medicíny se považuje činnost v rámci preventivní, diagnostické, léčebně rehabilitační nebo léčebné péče.“.
59.
V § 22 odst. 1 se slova „akreditovaného magisterského jednooborového“ nahrazují slovy „jednooborového studia akreditovaného magisterského“ a za slova „oboru psychologie“ se vkládají slova „navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie“.
60.
V § 22 odst. 4 se slova „akreditovaného magisterského jednooborového“ nahrazují slovy „jednooborového studia akreditovaného magisterského“.
61.
§ 23 včetně nadpisu zní:
㤠23
Odborná způsobilost k výkonu povolání logopeda ve zdravotnictví a specializovaná způsobilost k výkonu povolání klinického logopeda
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání logopeda ve zdravotnictví se získává absolvováním akreditovaného magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie navazujícího na absolvování akreditovaného bakalářského studijního oboru speciální pedagogika se státní zkouškou z logopedie a surdopedie a absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu logoped ve zdravotnictví, který je prováděn vysokou školou podle zvláštního právního předpisu9d).
(2)
Do doby získání specializované způsobilosti logoped ve zdravotnictví pracuje u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem klinického logopeda způsobilého k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu.
(3)
Specializovaná způsobilost logopeda ve zdravotnictví se získává absolvováním specializačního vzdělávání v trvání 3 let ukončeným atestační zkouškou. Označení odbornosti logopeda ve zdravotnictví se specializovanou způsobilostí je klinický logoped.
(4)
Odborná a specializovaná způsobilost k výkonu povolání klinického logopeda se získává absolvováním nejméně pětiletého akreditovaného magisterského studijního oboru speciální pedagogika se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie, pokud bylo studium v akreditovaném magisterském studijním oboru zahájeno nejpozději v akademickém roce 2018/2019, a absolvováním specializačního vzdělávání v oboru klinická logopedie.
(5)
Za výkon povolání logopeda ve zdravotnictví se považují činnosti v rámci preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační a dispensární péče v oboru klinická logopedie.
(6)
Za výkon povolání klinického logopeda se považují činnosti uvedené v odstavci 5 a činnost posudková.“.
62.
V § 23a odst. 1 písm. a) a b) se slovo „programu“ nahrazuje slovem „oboru“.
63.
Nadpis § 24 zní: „Odborná způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta a specializovaná způsobilost k výkonu povolání odborného fyzioterapeuta“.
64.
V § 24 odst. 1 písm. a) se za slovo „fyzioterapeutů,“ vkládají slova „pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději v akademickém roce 2018/2019,“.
65.
V § 24 odstavec 2 zní:
„(2)
Do doby získání specializované způsobilosti nebo prokázání alespoň 10 let výkonu povolání fyzioterapeuta pracuje fyzioterapeut, který získal odbornou způsobilost podle odstavce 1 písm. d), u poskytovatele zdravotních služeb pod odborným dohledem fyzioterapeuta způsobilého k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, z toho prvních 6 měsíců pod jeho přímým vedením.“.
66.
V § 24 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Specializovaná způsobilost fyzioterapeuta se získává absolvováním akreditovaného navazujícího zdravotnického magisterského studijního oboru fyzioterapie nebo ukončením specializačního vzdělávání atestační zkouškou. Označení odbornosti fyzioterapeuta se specializovanou způsobilostí je odborný fyzioterapeut.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
67.
V § 24 odst. 5 se slova „a rehabilitační“ nahrazují slovy „, rehabilitační a paliativní“.
68.
V § 24 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Za výkon povolání odborného fyzioterapeuta se považuje činnost v rámci preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační a paliativní péče v oboru aplikovaná fyzioterapie.“.
69.
V § 26 odst. 1 písm. b) se za slova „laboratorní metody nebo“ vkládají slova „akreditovaného kvalifikačního kurzu laboratorní metody v asistované reprodukci nebo akreditovaného“.
70.
V § 26 odst. 3 písm. b) se za slovo „služeb“ vkládají slova „, v zařízeních transfúzní služby“ a za slova „v zařízeních ochrany“ se vkládají slova „a podpory“.
71.
V § 26 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
laboratorní činnost v rámci nakládání s tkáněmi a buňkami, včetně manipulace se spermiemi, vajíčky a embryi v rámci asistované reprodukce.“.
72.
V § 28 odst. 1 a 2 se za slova „v ochraně“ vkládají slova „a podpoře“.
73.
V § 28 odst. 3 se za slova „pracovník v ochraně“ vkládají slova „a podpoře“ a za slova „a ochrany“ se vkládají slova „a podpory“.
74.
§ 29 včetně nadpisu zní:
㤠29
Odborná způsobilost k výkonu povolání asistent behaviorálního analytika
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání asistenta behaviorálního analytika se získává absolvováním akreditovaného bakalářského studia v oblasti vzdělávání psychologie nebo neučitelská pedagogika a akreditovaného kvalifikačního kurzu asistent behaviorálního analytika.
(2)
Za výkon povolání asistenta behaviorálního analytika se považuje činnost v rámci diagnostické a léčebné péče v oboru behaviorální analýzy pod odborným dohledem behaviorálního analytika.“.
75.
Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně nadpisu zní:
㤠29a
Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního technika
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání behaviorálního technika se získává absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu behaviorální technik po získání úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání.
(2)
Za výkon povolání behaviorálního technika se považuje činnost v rámci léčebné péče v oboru behaviorální analýzy pod odborným dohledem behaviorálního analytika nebo asistenta behaviorálního analytika.“.
76.
V § 33 odst. 2 se za slovo „zhotovuje“ vkládá slovo „, upravuje“.
77.
§ 34 včetně nadpisu se zrušuje.
78.
V § 36 odst. 1 písm. b) se za slovo „zkouškou“ vkládají slova „s výučním listem“.
79.
V § 36 odst. 1 písm. e), f) a g) se slovo „programu“ nahrazuje slovem „oboru“.
80.
V § 36 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
4 ročníků denního studia nebo 5 ročníků dálkového studia na střední zdravotnické škole v oboru zdravotnický asistent nebo praktická sestra.“.
81.
V § 36 odst. 2 se za slovo „rehabilitační,“ vkládá slovo „paliativní,“.
82.
§ 37 včetně nadpisu zní:
㤠37
Odborná způsobilost k výkonu povolání maséra ve zdravotnictví a nevidomého a slabozrakého maséra ve zdravotnictví
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání maséra ve zdravotnictví nebo nevidomého a slabozrakého maséra ve zdravotnictví se získává absolvováním
a)
akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru masér ve zdravotnictví nebo nevidomý a slabozraký masér ve zdravotnictví,
b)
střední zdravotnické školy v oboru masér ve zdravotnictví, nebo
c)
akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru masér nebo nevidomý a slabozraký masér, pokud byl zahájen do konce roku 2018.
(2)
Za výkon povolání maséra ve zdravotnictví a nevidomého a slabozrakého maséra ve zdravotnictví se považuje činnost v rámci rehabilitační a léčebné péče pod odborným dohledem fyzioterapeuta způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu nebo lékaře se specializací v oboru rehabilitační a fyzikální medicína.“.
83.
§ 38 včetně nadpisu se zrušuje.
84.
§ 40 včetně nadpisu zní:
㤠40
Odborná způsobilost k výkonu povolání řidiče zdravotnické dopravní služby
(1)
Odborná způsobilost k výkonu povolání řidiče zdravotnické dopravní služby se získává absolvováním
a)
akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru řidič zdravotnické dopravní služby, nebo
b)
akreditovaného kvalifikačního kurzu v oboru řidič vozidla dopravy nemocných a raněných.
(2)
Odbornou způsobilost k výkonu povolání řidiče zdravotnické dopravní služby má také zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání
a)
řidiče vozidla zdravotnické záchranné služby podle § 35, nebo
b)
zdravotnického záchranáře podle § 18.
(3)
Za výkon povolání řidiče zdravotnické dopravní služby se považuje činnost pod odborným dohledem při poskytování zdravotnické dopravní služby.“.
85.
V § 42 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „programech“ nahrazuje slovem „oborech“.
86.
V § 42 odst. 2 písm. a) a b) se slovo „programu“ nahrazuje slovem „oboru“.
87.
V § 42 odst. 2 písm. c) se za slovo „asistent“ vkládají slova „nebo praktická sestra“.
88.
V § 42 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
3 ročníků studia na střední zdravotnické škole v oboru ošetřovatel.“.
89.
V § 43 odst. 2 písm. a) a b) se slova „programu uskutečňovaného vysokou školou ve studijním“ zrušují.
90.
V § 43 odst. 2 písm. a) bodě 1 se slova „jednooborového studia“ nahrazují slovy „s jednooborovým studiem“.
91.
V § 43 odst. 2 písm. a) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději v akademickém roce 2018/2019“.
92.
V § 43 odst. 2 písm. d) bodě 4 se doplňuje slovo „nebo“.
93.
V § 43 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).
94.
V § 45 odst. 1 písm. d) se za slovo „bakalářských“ vkládá slovo „studijních“.
95.
V § 45 odst. 2 se věta třetí zrušuje.
96.
V § 46 odst. 1 se slova „vzdělávací program“ nahrazují slovy „vzdělávání ve vzdělávacím programu uvedeném v § 45 odst. 1“.
97.
V § 46 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „udělení“ vkládají slova „nebo prodloužení“.
98.
V § 46 odst. 3 písmeno g) zní:
„g)
doklady o věcném a technickém vybavení, kterým je zabezpečen vzdělávací program nejméně na dobu stanovenou příslušným vzdělávacím programem; tyto doklady lze nahradit čestným prohlášením,“.
99.
V § 46 odst. 3 se na konci textu písmene h) doplňují slova „je-li poskytovatelem zdravotních služeb,“.
100.
V § 46 odst. 3 písmeno i) zní:
„i)
nejvyšší počet míst pro vzdělávání ve vzdělávacím programu; v případě, že je vzdělávací program zajišťován ve více smluvních zařízeních, počet míst pro každé zařízení, a“.
101.
V § 46 se na konci odstavce 3 doplňuje písmeno j), které včetně poznámky pod čarou č. 29 zní:
„j)
doklad o zaplacení správního poplatku za přijetí žádosti29).
29)
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
102.
V § 46 se odstavec 4 zrušuje.
103.
V § 49 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „udělení“ vkládají slova „nebo prodloužení“.
104.
V § 49 odstavec 4 zní:
„(4)
Platnost akreditace se vztahuje pouze na vzdělávání v oboru podle konkrétního vzdělávacího programu stanoveného v rozhodnutí a určeného datem jeho zveřejnění ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, pokud zákon dále nestanovuje jinak. Akreditované zařízení nemůže uskutečňovat vzdělávání podle jiného vzdělávacího programu stejného oboru uveřejněného k jinému datu, než pro který bylo akreditováno, přičemž akreditované zařízení může být akreditováno k uskutečňování více vzdělávacích programů v jednom oboru specializačního vzdělávání nebo akreditovaného kvalifikačního kurzu.“.
105.
V § 49 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Platnost akreditace lze prodloužit, pokud akreditované zařízení doručí žádost o prodloužení akreditace ministerstvu nejpozději 120 dnů přede dnem skončení její platnosti a doloží doklady uvedené v § 46. Pokud je žádost o prodloužení platnosti akreditace ministerstvu ve lhůtě podle věty první doručena, považuje se akreditované zařízení za akreditované až do dne nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o prodloužení platnosti akreditace.“.
Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11.
106.
V § 49 odst. 6 písm. d) se za slovo „udělení“ vkládají slova „nebo prodloužení“.
107.
V § 49 odst. 7 písm. a) se za slovo „nedodržování“ vkládá slovo „podmínek“.
108.
V § 49 odstavce 10 a 11 znějí:
„(10)
Akreditace zaniká v případě zániku akreditovaného zařízení.
(11)
Ministerstvo zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam akreditovaných zařízení, názvy vzdělávacích programů, které jsou tato akreditovaná zařízení oprávněna uskutečňovat, dobu, na kterou jim byla akreditace udělena nebo prodloužena, a seznam subjektů, jimž byla akreditace odejmuta.“.
109.
§ 50 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 11 a 11a zní:
㤠50
Povinnosti akreditovaných zařízení
(1)
Akreditované zařízení je povinno v rámci akreditace
a)
uskutečňovat vzdělávání podle vzdělávacího programu schváleného ministerstvem, a to v rozsahu rozhodnutí o udělení nebo prodloužení akreditace,
b)
umožnit účastníkovi vzdělávání řádné absolvování všech součástí vzdělávacího programu,
c)
doložit do 60 dnů ministerstvu splnění kritérií vzdělávacího programu, pokud ministerstvo zveřejní ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví takovou úpravu vzdělávacího programu, která mění kritéria pro akreditovaná zařízení, a to v rozsahu zveřejněné úpravy vzdělávacího programu,
d)
předkládat ministerstvu roční zprávu o organizačním a finančním zajištění vzdělávání, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku,
e)
vést dokumentaci o vzdělávání podle vzdělávacího programu, která dokládá skutečnosti nutné pro splnění povinností vyplývajících ze vzdělávacího programu a která obsahuje seznam účastníků vzdělávání; dokumenty tvořící dokumentaci o vzdělávání podle vzdělávacího programu je akreditované zařízení povinno uchovávat a umožnit z nich provedení výběru archiválií podle jiného právního předpisu11),
f)
vést evidenci docházky jednotlivých účastníků vzdělávání s označením konkrétního pracoviště, na kterém praxe probíhala,
g)
nejpozději do 30 dnů písemně nahlásit ministerstvu každou změnu podmínek souvisejících se zabezpečením vzdělávání podle vzdělávacího programu,
h)
na vyžádání ministerstva umožnit vykonání praktické části atestační zkoušky, závěrečné zkoušky akreditovaného kvalifikačního kurzu, aprobační zkoušky, rozdílové zkoušky nebo adaptačního období podle tohoto zákona a zákona o uznávání odborné kvalifikace11a).
(2)
Akreditované zařízení je povinno oznámit ministerstvu záměr ukončit uskutečňování vzdělávání nejméně 3 měsíce před plánovaným datem ukončení vzdělávání a písemně o tomto záměru informovat účastníky vzdělávání, kteří se u něho vzdělávají. Akreditované zařízení je povinno předat ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, veškerou dokumentaci a evidenci týkající se účastníků vzdělávání. Zanikne-li akreditované zařízení nebo zemře-li držitel akreditace, aniž by splnil povinnost uvedenou ve větě druhé, přechází povinnost předání dokumentace na jeho právního nástupce nebo toho, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, nebo osobu mu blízkou. V případě účastníků vzdělávání, kteří chtějí pokračovat ve vzdělávání u jiného akreditovaného zařízení, předá ministerstvo nebo pověřená organizace dokumentaci tomuto akreditovanému zařízení.
(3)
Akreditované zařízení je dále povinno na žádost účastníka vzdělávání, který přechází v průběhu vzdělávání k jinému akreditovanému zařízení, předat bez zbytečného odkladu kopie dokumentace vedené o tomto účastníkovi tomuto akreditovanému zařízení.
11)
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11a)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 394/2004 Sb., kterou se upravují podrobnosti o konání atestační zkoušky, zkoušky k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušky akreditovaných kvalifikačních kurzů, aprobační zkoušky a zkušební řád pro tyto zkoušky.“.
Poznámka pod čarou č. 11b se zrušuje.
110.
V § 51 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Uchazeč může být zařazen pouze do akreditovaného kvalifikačního kurzu uskutečňovaného podle vzdělávacího programu, který byl pro příslušný obor zdravotnického povolání zveřejněn ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví jako poslední.“.
111.
V § 51 odst. 7 se slova „praktického vyučování a omluvenou absenci z hodin teoretického vyučování“ zrušují.
112.
§ 52 zní:
㤠52
(1)
Akreditovaný kvalifikační kurz se ukončuje závěrečnou zkouškou před zkušební komisí podle zkušebního řádu stanoveného prováděcím právním předpisem. Zkušební komisi zřizuje akreditované zařízení. Ministerstvo může jmenovat dalšího člena této zkušební komise. O termínu a místě závěrečné zkoušky a složení zkušební komise písemně informuje akreditované zařízení ministerstvo, a to alespoň 30 dnů přede dnem konání zkoušky.
(2)
Předpokladem pro přihlášení k závěrečné zkoušce je splnění všech požadavků stanovených příslušným vzdělávacím programem. Závěrečnou zkoušku může účastník akreditovaného kvalifikačního kurzu opakovat nejvýše dvakrát. O úspěšně vykonané závěrečné zkoušce vydá akreditované zařízení osvědčení o získané odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Náležitosti a vzor osvědčení stanoví prováděcí právní předpis.“.
113.
V § 54 odst. 1 písm. e) se slova „, pokud tak stanoví právní předpis upravující kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků12a)“ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 12a se zrušuje.
114.
V § 54 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7.
115.
V § 54 odst. 2 se slovo „program“ nahrazuje slovem „obor“.
116.
V § 54 odst. 5 se slova „provede záznam do průkazu odbornosti, popřípadě vydá na vyžádání účastníka“ nahrazují slovem „vydá“.
117.
V § 54 se odstavce 6 a 7 zrušují.
118.
V § 56 odstavec 2 zní:
„(2)
Vzdělávací program specializačního vzdělávání stanoví délku specializačního vzdělávání, členění, rozsah a obsah specializačního vzdělávání, délku povinné praxe v oboru, typ pracoviště, na kterém praxe probíhá, požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti a činnosti, ke kterým je zdravotnický pracovník připravován. Vzdělávací program dále stanoví vstupní požadavky pro zařazení do příslušného oboru specializačního vzdělávání, požadavky na věcné a technické vybavení a personální zabezpečení specializačního vzdělávání.“.
119.
V § 56 odstavce 4 a 5 znějí:
„(4)
Do specializačního vzdělávání se započítávají moduly, které účastník specializačního vzdělávání absolvoval v rámci jiného specializačního vzdělávání, a certifikované kurzy, pokud jsou součástí vzdělávacího programu daného specializačního oboru; o žádosti o započtení rozhodne pověřená organizace; o odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministerstvo.
(5)
Do specializačního vzdělávání se započítává část dříve absolvovaného studia, pokud odpovídá její obsah a rozsah některé části vzdělávacího programu; o žádosti o započtení rozhodne pověřená organizace; o odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministerstvo.“.
120.
V § 56 odst. 7 a v § 57 odst. 7 se za slova „navazujícího na“ vkládá slovo „akreditovaný“.
121.
V § 57 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Vzdělávací program specializačního vzdělávání stanoví délku specializačního vzdělávání, členění, rozsah a obsah specializačního vzdělávání, délku povinné praxe v oboru, typ pracoviště, na kterém praxe probíhá, požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti a činnosti, ke kterým je zdravotnický pracovník připravován. Vzdělávací program dále stanoví vstupní požadavky pro zařazení do příslušného oboru specializačního vzdělávání, požadavky na věcné a technické vybavení a personální zabezpečení specializačního vzdělávání.
(2)
Specializační vzdělávání probíhá jako celodenní průprava v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době6) a je odměňována6). Specializační vzdělávání může probíhat i jako rozvolněná příprava v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby; celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy. Do specializačního vzdělávání se nezapočítává doba výkonu zdravotnického povolání přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu.“.
122.
V § 57 odstavce 4 a 5 znějí:
„(4)
Do specializačního vzdělávání se započítává část dříve absolvovaného studia, pokud odpovídá její obsah a rozsah vzdělávacímu programu; o žádosti o započtení rozhodne pověřená organizace; o odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministerstvo.
(5)
Do specializačního vzdělávání se započítá odborná praxe, popřípadě její část, absolvovaná
a)
v jiném oboru specializace, pokud odpovídá její obsah a rozsah příslušnému vzdělávacímu programu, nebo
b)
v cizině, pokud odpovídá její obsah a rozsah příslušnému vzdělávacímu programu.
O žádosti o započtení rozhodne pověřená organizace; o odvolání proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministerstvo.“.
123.
V § 57 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „podle vzdělávacích programů jednotlivých specializačních oborů“.
124.
V § 58 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Podmínka získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podle věty druhé se nevztahuje na povolání logoped podle § 43 odst. 2 písm. a) bodu 2 do 31. prosince 2025.“.
125.
V § 58 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Ministerstvo, popřípadě pověřená organizace, poskytuje poradenskou a konzultační činnost související se zařazením do specializačního vzdělávání a s jeho průběhem.“.
126.
V § 58 odst. 4 se za větu první vkládá věta „Uchazeč může být zařazen pouze do oboru specializačního vzdělávání uskutečňovaného podle vzdělávacího programu, který byl pro příslušný obor specializačního vzdělávání zveřejněn ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví jako poslední.“.
127.
V § 59 odst. 2 větě druhé se slova „, který je zapsán v Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (§ 72)“ zrušují.
128.
V § 59 odstavec 5 zní:
„(5)
Zjistí-li akreditované zařízení, že účastník specializačního vzdělávání neplní závažným způsobem studijní povinnosti vyplývající z příslušného vzdělávacího programu, je povinno sdělit tuto skutečnost ministerstvu, které z moci úřední může zahájit s tímto účastníkem specializačního vzdělávání řízení o ukončení specializačního vzdělávání. O ukončení specializačního vzdělávání ministerstvo vydá rozhodnutí do 90 dnů ode dne, kdy se o nesplnění povinnosti dozvědělo.“.
129.
V § 60 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Atestační zkoušku v příslušném oboru lze vykonat nejpozději do 5 let od splnění všech požadavků daných vzdělávacím programem, podle kterého se uskutečnilo vzdělávání uchazeče. Pokud uchazeč u atestační zkoušky neprospěl, může atestační zkoušku vykonat nejdříve za 6 měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. Atestační zkoušku lze v příslušném oboru opakovat nejvýše dvakrát.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
130.
V § 60 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Náležitosti a vzor diplomu o specializaci stanoví prováděcí právní předpis.“.
131.
V § 60a odst. 5 se za slovo „uveřejní“ vkládají slova „ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup“.
132.
V § 60a odstavec 14 zní:
„(14)
V případě zániku poskytovatele zdravotních služeb s rezidenčním místem ministerstvo rozhodne o přidělení rezidenčního místa jinému poskytovateli zdravotních služeb s rezidenčním místem, a to za podmínky, že
a)
rezident na tomto rezidenčním místě je v pracovněprávním vztahu s tímto poskytovatelem, a to minimálně na dobu zbývající délky specializačního vzdělávání, a
b)
tento poskytovatel prokáže splnění podmínek stanovených pro přidělení dotace.“.
133.
V nadpisu § 60d se doplňují slova „a krajské hygienické stanice s rezidenčním místem“.
134.
V § 60d písm. b) se za slovo „hlásit“ vkládají slova „ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci,“.
135.
V § 60d písmeno c) zní:
„c)
podrobit se kontrole dodržování podmínek čerpání dotace na rezidenční místo a účelovosti použití vynaložených finančních prostředků z dotace prováděné ministerstvem a na jeho žádost předložit doklady související se specializačním vzděláváním rezidenta a zabezpečením jeho vzdělávání ke kontrole,“.
136.
V § 60d písmeno f) zní:
„f)
nahlásit ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, datum zahájení a ukončení přerušení specializačního vzdělávání rezidenta nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy uvedené skutečnosti nastaly.“.
137.
§ 61 zní:
㤠61
(1)
Absolvováním certifikovaného kurzu zdravotničtí pracovníci nebo jiní odborní pracovníci získávají zvláštní odbornou způsobilost pro úzce vymezené zdravotnické činnosti, které prohlubují získanou odbornou nebo specializovanou způsobilost. Certifikovaným kurzem nelze nahradit získání odborné nebo specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Zdravotnický pracovník, který nemá specializovanou způsobilost v příslušném oboru specializačního vzdělávání, může vykonávat pouze jednotlivé činnosti zdravotnického pracovníka se specializovanou způsobilostí, ke kterým získal zvláštní odbornou způsobilost absolvováním certifikovaného kurzu.
(2)
Ministerstvo vede seznam certifikovaných kurzů a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Vzdělávání v certifikovaném kurzu provádí akreditované zařízení, které je akreditováno k uskutečňování vzdělávacího programu certifikovaného kurzu.
(4)
Vzdělávací program stanoví délku vzdělávání, členění, rozsah a obsah vzdělávání, délku povinné praxe, typ pracoviště, na kterém praxe probíhá, požadavky na teoretické znalosti a praktické dovednosti a činnosti, ke kterým je zdravotnický pracovník nebo jiný odborný pracovník připravován. Dále stanoví rozsah činností certifikovaného kurzu, k nimž absolvent certifikovaného kurzu získá zvláštní odbornou způsobilost, včetně vymezení činností, které jsou poskytováním zdravotní péče. Vzdělávací program se může skládat z modulů podle § 56 odst. 1, může také stanovit vstupní požadavky pro zařazení do certifikovaného kurzu, požadavky na věcné a technické vybavení a personální zabezpečení vzdělávání.
(5)
Do splněného počtu hodin stanovených vzdělávacím programem akreditované zařízení započte nejvýše patnáctiprocentní omluvenou absenci z celkového počtu hodin.
(6)
Do vzdělávání v certifikovaném kurzu akreditované zařízení započte část dříve absolvovaného studia, pokud odpovídá vzdělávacímu programu.“.
138.
V § 62 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Tyto doklady lze nahradit výpisem z Národního registru zdravotnických pracovníků, vedeného podle zákona o zdravotních službách (dále jen „registr“).“.
139.
§ 64 zní:
㤠64
Předpokladem ukončení certifikovaného kurzu je splnění všech požadavků stanovených příslušným vzdělávacím programem. O úspěšném ukončení certifikovaného kurzu vydá akreditované zařízení certifikát. V certifikátu jsou uvedeny činnosti, k nimž absolvent certifikovaného kurzu získal zvláštní odbornou způsobilost v rozsahu vzdělávacího programu podle § 61 odst. 4, včetně vymezení činností, které jsou poskytováním zdravotní péče. Náležitosti a vzor certifikátu stanoví prováděcí právní předpis.“.
140.
V části první hlavě V se díl 5 včetně nadpisu zrušuje.
141.
V části první se hlava VI zrušuje.
142.
V § 73 odst. 2 písm. g) se slovo „jeho“ nahrazuje slovem „jejího“.
143.
V § 76 odstavec 3 zní:
„(3)
Hostující osoba může vykonávat na území České republiky zdravotnické povolání nebo činnosti související s poskytováním zdravotní péče, aniž požádá o uznání odborné kvalifikace podle dílu 3.“.
144.
V § 76 odst. 4 se text „(§ 72)“ zrušuje a slova „vyškrtne z registru hostující osobu, zanikne-li jí“ se nahrazují slovy „zapíše do registru, zanikne-li hostující osobě“.
145.
V § 80 odst. 2 se slova „, které uchazeč učiní před příslušným orgánem členského státu původu nebo notářem usazeným v členském státě původu“ zrušují.
146.
V § 81 se odstavec 8 zrušuje.
147.
§ 85 zní:
㤠85
(1)
Podle této hlavy se postupuje při uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu povolání jiného odborného pracovníka, při uznávání specializované způsobilosti zdravotnického pracovníka nebo při rozhodování o povolení k výkonu zdravotnického povolání u osob, na které se nevztahuje hlava VII.
(2)
Osoby, na které se nevztahuje hlava VII, získávají způsobilost vykonávat na území České republiky zdravotnické povolání nebo povolání jiného odborného pracovníka na základě rozhodnutí ministerstva o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání nebo k výkonu povolání jiného odborného pracovníka.
(3)
Osoby, na které se nevztahuje hlava VII, získávají specializovanou způsobilost zdravotnického pracovníka na základě rozhodnutí ministerstva o uznání specializované způsobilosti zdravotnického pracovníka.
(4)
Osoby, na které se nevztahuje hlava VII, mohou vykonávat na území České republiky zdravotnické povolání na základě rozhodnutí ministerstva o povolení k výkonu zdravotnického povolání.“.
148.
Za § 85 se vkládají nové § 85a až 85c, které včetně poznámek pod čarou č. 30 až 32 znějí:
㤠85a
(1)
Žádost o uznání způsobilosti k výkonu povolání jiného odborného pracovníka podává žadatel ministerstvu. Součástí žádosti jsou
a)
úředně ověřený překlad dokladů o získaném zahraničním vzdělání,
b)
osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního právního předpisu2) (dále jen „osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání“) nebo rozhodnutí o uznání rovnocennosti nebo platnosti dokladu o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání v zahraničí podle zvláštních právních předpisů30) (dále jen „nostrifikace“),
c)
doklad o zdravotní způsobilosti k výkonu povolání jiného odborného pracovníka ne starší 3 měsíců; zdravotní způsobilost se prokazuje lékařským posudkem31) vydaným na základě lékařské prohlídky poskytovatelem pracovnělékařských služeb, popřípadě registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, a není-li, jiným poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství,
d)
doklad o bezúhonnosti ne starší 3 měsíců,
e)
doklad o typu pobytu na území České republiky32),
f)
doklad o zaplacení správního poplatku29),
g)
prohlášení o znalosti českého jazyka v rozsahu nezbytném pro výkon povolání jiného odborného pracovníka v České republice; schopnost odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nezbytném pro výkon povolání jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví se ověřuje podle § 82 odst. 1 obdobně.
(2)
Po předložení úplné žádosti podle odstavce 1 ministerstvo rozhodne o uznání způsobilosti k výkonu povolání jiného odborného pracovníka na území České republiky.
§ 85b
(1)
Žadatel o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání musí před podáním žádosti podle odstavce 4 úspěšně složit aprobační zkoušku, nestanoví-li se v odstavci 5 jinak.
(2)
Žádost o vykonání aprobační zkoušky podává žadatel ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci. Součástí žádosti jsou
a)
osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání,
b)
rozhodnutí o nostrifikaci, nebo
c)
úředně ověřený překlad dokladů o získaném zahraničním vzdělání poskytující informace o délce studia, rozsahu teoretické a praktické přípravy, znalostech a dovednostech, které žadatel v průběhu studia získal, a činnostech, ke kterým získal oprávnění; srovnání získané odborné způsobilosti u povolání, která na území České republiky vykonávají absolventi akreditovaných kvalifikačních kurzů, provádí ministerstvo, popřípadě pověřená organizace.
(3)
Aprobační zkouška se skládá z písemné, ústní a praktické části; obsah a délku jednotlivých částí stanoví prováděcí právní předpis. Aprobační zkouška se koná v českém jazyce před zkušební komisí podle zkušebního řádu pro aprobační zkoušky stanoveného prováděcím právním předpisem. Písemnou část aprobační zkoušky je možné vykonat v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém nebo ruském. Zkušební komisi zřizuje ministr zdravotnictví jako svůj poradní orgán. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává ministr zdravotnictví. Funkční období člena zkušební komise je pětileté. Funkci člena zkušební komise je možné vykonávat nejdéle ve dvou po sobě následujících obdobích. Ministr zdravotnictví může člena zkušební komise odvolat z funkce jen pro ztrátu bezúhonnosti, pro dlouhodobou neúčast na práci zkušební komise, nebo na vlastní žádost tohoto člena zkušební komise. Na základě úspěšně vykonané aprobační zkoušky vydá ministerstvo doklad o složení aprobační zkoušky.
(4)
Žádost o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podává žadatel ministerstvu. Součástí žádosti jsou
a)
doklad o úspěšně složené aprobační zkoušce,
b)
úředně ověřený překlad dokladů o získaném zahraničním vzdělání,
c)
osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání nebo rozhodnutí o nostrifikaci,
d)
doklad o zdravotní způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání ne starší 3 měsíců; zdravotní způsobilost se prokazuje lékařským posudkem31) vydaným na základě lékařské prohlídky poskytovatelem pracovnělékařských služeb, popřípadě registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, a není-li, jiným poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství,
e)
doklad o bezúhonnosti ne starší 3 měsíců,
f)
doklad o typu pobytu na území České republiky32),
g)
doklad o zaplacení správního poplatku29).
(5)
Pokud žadateli o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky uzná jeho odbornou způsobilost kterýkoli z členských států, absolvování aprobační zkoušky se nevyžaduje.
(6)
V případě posuzování způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání žadatele uvedeného v odstavci 5 ministerstvo posoudí, zda žadatel splňuje minimální požadavky podle prováděcího právního předpisu upravujícího minimální požadavky na vzdělání k získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání. Pokud žadatel tyto požadavky nesplňuje, ministerstvo postupuje podle hlavy VII a zákona o uznávání odborné kvalifikace19a).
(7)
Po předložení úplné žádosti podle odstavce 4 ministerstvo rozhodne o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky.
§ 85c
(1)
Žádost o uznání specializované způsobilosti zdravotnického pracovníka podává ministerstvu žadatel, který má odbornou způsobilost nebo způsobilost k výkonu zdravotnického povolání podle tohoto zákona. Součástí žádosti jsou
a)
doklad o odborné způsobilosti nebo doklad o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání podle tohoto zákona,
b)
úředně ověřený překlad dokladů o získaném zahraničním vzdělání poskytující informace o délce studia, rozsahu teoretické a praktické přípravy, znalostech a dovednostech, které žadatel v průběhu studia získal, a činnostech, ke kterým získal oprávnění,
c)
doklad o zdravotní způsobilosti k výkonu příslušného zdravotnického povolání ne starší 3 měsíců; zdravotní způsobilost se prokazuje lékařským posudkem31) vydaným na základě lékařské prohlídky poskytovatelem pracovnělékařských služeb, popřípadě registrujícím poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, a není-li, jiným poskytovatelem zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství,
d)
doklad o bezúhonnosti ne starší 3 měsíců,
e)
doklad o zaplacení správního poplatku29).
(2)
Po předložení úplné žádosti podle odstavce 1 ministerstvo rozhodne o uznání specializované způsobilosti zdravotnického pracovníka na území České republiky, pokud absolvované studium plně odpovídá svým obsahem a rozsahem minimálním požadavkům stanoveným vzdělávacím programem pro příslušný obor specializačního vzdělávání zveřejněným ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví jako poslední. V ostatních případech ministerstvo rozhodne o neuznání specializované způsobilosti zdravotnického pracovníka na území České republiky.
30)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
31)
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.
32)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
149.
V § 86 odst. 1 se slovo „programů“ nahrazuje slovem „oborů“.
150.
§ 89 zní:
㤠89
(1)
Ministerstvo může osobám uvedeným v § 85 odst. 1 bez uznání způsobilosti podle § 85b na základě žádosti a po prokázání zdravotní způsobilosti31) a bezúhonnosti vydat rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky pod přímým vedením zdravotnického pracovníka v příslušném povolání pro činnosti, které je možné vykonávat pod přímým vedením, na dobu určitou s vymezením činností, které lze na základě tohoto rozhodnutí vykonávat, pokud je žadatel pozván do České republiky akreditovaným zařízením v příslušném oboru k provedení jednorázového výkonu.
(2)
Ministerstvo může bez uznání způsobilosti podle § 85b na základě žádosti a po prokázání zdravotní způsobilosti31) a bezúhonnosti vydat rozhodnutí o povolení k výkonu odborné praxe zdravotnického pracovníka za účelem nabývání odborných nebo praktických zkušeností na dobu určitou pod přímým vedením zdravotnického pracovníka v příslušném povolání pro činnosti, které je možné vykonávat pod přímým vedením, pokud je žadatel pozván do České republiky právnickou osobou vykonávající činnost školy zapsané do rejstříku škol a školských zařízení, vysokou školou, výzkumnou institucí nebo akreditovaným zařízením, a to
a)
k výkonu odborné praxe trvající déle než 3 měsíce, maximálně však 1 rok, nebo
b)
k výkonu odborné praxe trvající maximálně 3 měsíce.
(3)
K žádosti o povolení výkonu odborné praxe podle odstavce 2 písm. a) je žadatel povinen doložit nostrifikaci. Povolení výkonu praxe podle odstavce 2 písm. a) je možné vydat v celkovém součtu nejdéle na dobu 2 let.
(4)
Ministerstvo vydá bez uznání způsobilosti podle § 85b po prokázání zdravotní způsobilosti31) a bezúhonnosti a po složení písemné části aprobační zkoušky podle právního předpisu upravujícího zkušební řád pro aprobační zkoušky, rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky pod přímým vedením zdravotnického pracovníka v příslušném povolání, pokud žadatel hodlá absolvovat praktickou část aprobační zkoušky. Toto rozhodnutí ministerstvo vydá na dobu trvání praktické části aprobační zkoušky podle právního předpisu upravujícího zkušební řád pro aprobační zkoušky.
(5)
Zdravotnický pracovník vykonávající přímé vedení podle odstavce 1, 2 nebo 4 musí být fyzicky přítomen ve zdravotnickém zařízení, kde je příslušné zdravotnické povolání podle odstavce 1 nebo 4 nebo odborná praxe podle odstavce 2 vykonávána. Zdravotnický pracovník může toto přímé vedení vykonávat nejvýše nad jedním zdravotnickým pracovníkem, kterému bylo vydáno rozhodnutí o povolení k výkonu zdravotnického povolání podle odstavce 1 nebo 4 nebo rozhodnutí o povolení odborné praxe podle odstavce 2, a nemůže být současně školitelem. Zdravotnický pracovník vykonávající přímé vedení musí být způsobilý k výkonu příslušného zdravotnického povolání bez odborného dohledu.
(6)
Výkon zdravotnického povolání podle odstavce 1 nebo 4 a výkon praxe podle odstavce 2 nelze započítat do specializačního vzdělávání.“.
151.
V § 89a odst. 1 písmena a) až e) znějí:
„a)
v rozporu s § 50 odst. 1 písm. a) uskutečňuje vzdělávání v rozporu s rozhodnutím o udělení nebo prodloužení akreditace,
b)
v rozporu s § 50 odst. 1 písm. e) nevede dokumentaci o vzdělání podle vzdělávacího programu v rozsahu akreditace,
c)
v rozporu s § 50 odst. 1 písm. g) neoznámí změnu podmínek souvisejících se zabezpečením vzdělávání podle vzdělávacího programu v rozsahu akreditace,
d)
v rozporu s § 50 odst. 1 písm. h) neumožní vykonání praktické části atestační zkoušky, závěrečné zkoušky akreditovaného kvalifikačního kurzu, aprobační zkoušky, rozdílové zkoušky nebo adaptačního období,
e)
v rozporu s § 50 odst. 2 neoznámí ministerstvu záměr ukončit uskutečňování vzdělávání, neinformuje účastníky vzdělávání o záměru ukončit uskutečňování vzdělávání nebo nepředá ministerstvu, popřípadě pověřené organizaci, veškerou dokumentaci týkající se účastníků vzdělávání.“.
152.
V § 89a odst. 1 se písmeno f) zrušuje.
153.
V § 89a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel akreditovaného zařízení s rezidenčním místem“ nahrazují slovy „Poskytovatel zdravotních služeb s rezidenčním místem nebo krajská hygienická stanice s rezidenčním místem se“.
154.
V § 89a odst. 2 písm. a) se slovo „uskuteční“ nahrazuje slovem „uskutečňuje“.
155.
V § 89a odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
v rozporu s § 60d písm. c) se nepodrobí kontrole dodržování podmínek čerpání dotace a účelovosti použití vynaložené dotace a zabezpečení specializačního vzdělávání rezidenta,“.
Poznámka pod čarou č. 21g se zrušuje.
156.
V § 89a odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „v rozsahu akreditace“.
157.
V § 89a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Poskytovatel zdravotních služeb, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že uskutečňuje vzdělávání ve vzdělávacích programech podle § 45 odst. 1 písm. a), b) a d) bez akreditace.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
158.
V § 89a odstavec 4 zní:
„(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
od 5 000 do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písm. f) a g),
b)
od 10 000 do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e), odstavce 2 písm. a) až e) a odstavce 3.“.
159.
V § 90 odst. 1 se slova „, aprobační zkoušku a zkoušku k vydání osvědčení,“ nahrazují slovy „a aprobační zkoušku“.
160.
V § 90 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
náležitosti a vzor diplomu o specializaci, náležitosti a vzor osvědčení o získané odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, náležitosti a vzor certifikátu o zvláštní odborné způsobilosti,“.
161.
V § 90 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
minimální požadavky na studijní programy a vzdělávací programy k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání terapeut tradiční čínské medicíny a na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu povolání specialista tradiční čínské medicíny.“.
162.
V § 91 odst. 2 se čárka za slovy „Atestační zkoušku“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a zkoušku k vydání osvědčení“ se zrušují.
163.
V § 91 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ministrem zdravotnictví“.
164.
V § 91 odstavec 5 zní:
„(5)
Ženy, které získaly způsobilost zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka v oboru s profesním označením v mužském rodě, mohou používat profesní označení přechýlené. Muži, kteří získali způsobilost zdravotnického pracovníka nebo jiného odborného pracovníka v oboru s profesním označením v ženském rodě, mohou používat profesní označení přechýlené.“.
165.
V § 91 odst. 6 závěrečné části ustanovení větě druhé se za slovo „oboru“ vkládají slova „nebo programu“, za slovo „vydání“ se vkládá slovo „souhlasného“ a za slovo „stanoviska“ se vkládají slova „nebo povolení“.
166.
V § 91b odstavec 1 zní:
„(1)
Ministr zdravotnictví může na základě písemné žádosti podané zdravotnickým pracovníkem nebo jiným odborným pracovníkem rozhodnout ve výjimečných případech o odstranění tvrdosti v případě přiznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání.“.
167.
V § 91b odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
V řízení o odstranění tvrdosti se rozhodnutí vydává nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení.
(4)
Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti nelze podat rozklad.“.
168.
V § 94 odst. 2, 3, 5 a 7 se slova „Evropského společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“.
169.
Za § 95a se vkládá nový § 95b, který včetně nadpisu zní:
㤠95b
Pověření k výkonu některých činností
(1)
Ministerstvo může pověřit právnickou osobu výkonem činnosti podle § 50 odst. 2, § 54 odst. 5, § 56 odst. 4 a 5, § 57 odst. 4 a 5, § 58 odst. 2 a 4, § 60 odst. 1, § 60a odst. 7, § 60d písm. b), e) a f), § 85b odst. 2 a § 91 odst. 1 a 2.
(2)
Ministerstvo může uzavřít s univerzitou nebo jinou právnickou osobou veřejnoprávní smlouvu za účelem přenesení výkonu činnosti podle § 50 odst. 2, § 54 odst. 5, § 56 odst. 4 a 5, § 57 odst. 4 a 5, § 58 odst. 2 a 4, § 60 odst. 1, § 60a odst. 7, § 60d písm. b), e) a f), § 85b odst. 2 a § 91 odst. 1 a 2.
(3)
Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 2 obsahuje výčet činností, jejichž výkon má být přenesen, a podmínky jejich výkonu, zejména
a)
úpravu úhrady nákladů souvisejících s výkonem přenesených činností,
b)
úpravu ochrany osobních údajů,
c)
úpravu práv duševního vlastnictví a
d)
stanovení doby, na kterou je veřejnoprávní smlouva uzavírána.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Zdravotnický pracovník, který získal specializovanou způsobilost v oboru Ošetřovatelská péče v pediatrii atestační zkouškou nebo absolvováním dvouletého akreditovaného zdravotnického magisterského studia ve studijních programech a studijních oborech Ošetřovatelská péče v pediatrii nebo kterému byla specializovaná způsobilost v tomto oboru přiznána nebo uznána podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je považován za zdravotnického pracovníka se specializovanou způsobilostí v oboru ošetřovatelská péče v pediatrii.
2.
Do specializačního vzdělávání v oboru Ošetřovatelská péče v pediatrii lze zařazovat uchazeče o vzdělávání podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zdravotnický pracovník zařazený do specializačního vzdělávání v oboru Ošetřovatelská péče v pediatrii dokončí vzdělání podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Všeobecné sestry a porodní asistentky, kterým byla přiznána na základě § 96 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, specializovaná způsobilost v oboru Ošetřovatelská péče v pediatrii na základě prokázání absolvování kurzu psychologie a pedagogika dítěte podle právních předpisů, které byly účinné přede dnem 1. dubna 2004, mohou nadále poskytovat ošetřovatelskou péči u dětí s výjimkou činností na pracovištích poskytujících péči o novorozence.
4.
Specializovaná způsobilost v oboru Ošetřovatelská péče v pediatrii se získává absolvováním nejméně dvouletého akreditovaného zdravotnického magisterského studia ve studijních programech a studijních oborech Ošetřovatelská péče v pediatrii, pokud bude studium prvního ročníku zahájeno nejpozději v akademickém roce 2019/2020.
5.
Zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání biotechnický asistent podle § 20a zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za biomedicínského technika podle § 20 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeut podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání odborného fyzioterapeuta podle § 24 odst. 4 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
Zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnický asistent podle § 29 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání praktická sestra podle § 21b zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání masér nebo nevidomý a slabozraký masér podle § 37 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání masér ve zdravotnictví nebo nevidomý a slabozraký masér ve zdravotnictví podle § 37 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání řidič dopravy nemocných a raněných podle § 40 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání řidič zdravotnické dopravní služby podle § 40 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10.
Akreditace pro kvalifikační kurzy vydané podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v oborech, u kterých tímto zákonem dochází ke změně označení odborností na maséra ve zdravotnictví, nevidomého a slabozrakého maséra ve zdravotnictví, praktickou sestru nebo řidiče zdravotnické dopravní služby, zůstávají v platnosti.
11.
Způsobilost pro výkon povolání dezinfektor získaná podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nedotčena.
12.
Laboratorní pracovník podle § 38 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zdravotnickým pracovníkem s odbornou způsobilostí k výkonu povolání sanitář podle § 42 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
13.
Správní řízení o žádostech o udělení nebo prodloužení akreditace podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
14.
Správní řízení o žádostech o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky zahájená podle § 85 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
15.
Správní řízení o žádostech o povolení k výkonu zdravotnického povolání nebo činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče na území České republiky zahájená podle § 89 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
16.
Pokud zdravotnický pracovník podal žádost o vykonání zkoušky, kterou se ověřuje způsobilost k výkonu příslušného povolání bez odborného dohledu podle části první hlavy VI zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a tuto zkoušku nevykonal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zkouška se ode dne účinnosti tohoto zákona nevykonává.
17.
Správní řízení o vydání osvědčení k výkonu povolání bez odborného dohledu, která nebyla ukončena pravomocným rozhodnutím podle § 67 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se zastavují.
18.
Správní řízení o žádostech o přiznání specializované způsobilosti v oboru Ošetřovatelská péče v pediatrii zahájená podle § 96 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
19.
Certifikáty o zvláštní odborné způsobilosti vydané podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají nedotčeny.
20.
Údaje vedené v Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a hostujících osob podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se v něm vedou nadále podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do dne předání těchto údajů do Národního registru zdravotnických pracovníků. Údaje vedené v Registru zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a hostujících osob předá správce tohoto registru do 180 dnů ode dne zřízení Národního registru zdravotnických pracovníků podle zákona o zdravotních službách do tohoto registru nebo do 180 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
21.
Ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 96/2004 Sb., ve znění tohoto zákona, se nepoužije pro zdravotnického pracovníka, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnický záchranář přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
Čl. III
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016 Sb. a zákona č. 67/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje.
2.
V § 10 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
nejméně pětiletého prezenčního studia v magisterském studijním programu farmacie na vysoké škole na území Slovenské republiky, pokud absolvent zahájil toto studium v období od 1. ledna 1993 do 30. dubna 2004.“.
ČÁST TŘETÍ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. IV
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků.
2.
Vyhláška č. 321/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků.
3.
Vyhláška č. 4/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 423/2004 Sb., kterou se stanoví kreditní systém pro vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez přímého vedení nebo odborného dohledu zdravotnických pracovníků, ve znění vyhlášky č. 321/2008 Sb.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2017.
v z. Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 200/2017 Sb. | Zákon č. 200/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 12. 7. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 72/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o vysokých školách
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o sociálních službách
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2018
200
ZÁKON
ze dne 8. června 2017,
kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. I
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 98/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 písm. a) v bodě 2 se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“.
2.
V § 5 odst. 1 písm. b) bod 2 zní:
„2.
výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání a výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3c),“.
3.
V § 5 odst. 2 se ve větě třetí slova „v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok, nebo“ a slova „zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí,“ zrušují.
4.
V § 5 odst. 2 se ve větě poslední slovo „čtvrtá“ nahrazuje slovem „třetí“.
5.
V § 5 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 3 až 8.
6.
V § 5 odstavce 3 až 6 včetně poznámky pod čarou č. 71 znějí:
„(3)
Zjišťuje-li se rozhodný příjem za rozhodné období, započítávají se příjmy uvedené
a)
v odstavci 1 písm. a) bodu 1 a v odstavci 1 písm. b) bodech 5, 7 až 10 v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly zaúčtovány,
b)
v odstavci 1 písm. a) bodech 3 a 4 a v odstavci 1 písm. b), bodech 1 až 4 a 6, v odstavci 1 písm. c) a v odstavci 1 písm. d), f) až i) v tom kalendářním čtvrtletí, v němž byly vyplaceny.
(4)
Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu za každý měsíc
a)
jedna dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání za kalendářní rok, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, a to bez ohledu na to, kolik měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako činnost hlavní či vedlejší, nebo
b)
jedna dvanáctina příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla stanovena daň paušální částkou, není-li dále stanoveno jinak.
(5)
Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost71), započítává se jí však jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu vždy nejméně částka 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství.
(6)
Vykonává-li osoba podle svého prohlášení v rozhodném období samostatnou výdělečnou činnost, avšak v předcházejícím zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost nevykonávala, započítává se jí jako příjem z této činnosti do rozhodného příjmu
a)
za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost, částka odpovídající 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, nebo
b)
za každý měsíc, v němž vykonávala samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší činnost, částka, kterou uvede ve svém prohlášení o příjmu.
71)
§ 9 odst. 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.“.
7.
V § 5 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Částka průměrné měsíční mzdy se zjišťuje za kalendářní rok předcházející období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku a vyhlašuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením podle průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlášené Českým statistickým úřadem, s tím, že tuto částku zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.“.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.
8.
V § 5 odst. 8 písm. b) se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“.
9.
V § 5 odstavec 9 zní:
„(9)
Příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným v odstavci 1 se započtou v tom rozhodném období, v němž byly vyplaceny. Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen v cizí měně, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu vyhlášeného Českou národní bankou31) platného k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem, není-li dále stanoveno jinak. Pro přepočet měn podle věty druhé, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurz, se použije kurz této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů3), přepočte se na českou měnu způsobem platným pro účely daně z příjmů.“.
10.
§ 6 zní:
㤠6
Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je
a)
u příspěvku na bydlení a přídavku na dítě období kalendářního čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje,
b)
u porodného kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo.“.
11.
V § 7 odst. 3 písm. a) se slovo „výchovy“ nahrazuje slovem „péče“.
12.
Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
13.
Poznámka pod čarou č. 7a zní:
„7a)
§ 907 občanského zákoníku.“.
14.
V § 12 odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání“.
15.
V § 12 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; výjimky podle písmene a) bodů 1 a 2 platí obdobně“.
16.
Poznámka pod čarou č. 10 zní:
„10)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.
17.
V § 17 se číslo „2,40“ nahrazuje číslem „2,70“.
18.
§ 18 včetně nadpisu zní:
㤠18
Výše přídavku na dítě
(1)
Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku
a)
do 6 let 500 Kč,
b)
od 6 do 15 let 610 Kč,
c)
od 15 do 26 let 700 Kč.
(2)
Pokud některá ze společně posuzovaných osob má v každém kalendářním měsíci rozhodného období příjem
a)
podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 1, alespoň ve výši částky životního minima jednotlivce8),
b)
podle § 5 odst. 1 písm. a) bodu 2,
c)
z dávek nemocenského pojištění,
d)
z dávek důchodového pojištění,
e)
z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci4),
f)
z příspěvku na péči o osobu do 18 let věku, nebo
g)
z rodičovského příspěvku, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství,
náleží nezaopatřenému dítěti přídavek na dítě ve zvýšené výměře.
(3)
Výše přídavku na dítě ve zvýšené výměře činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku
a)
do 6 let 800 Kč,
b)
od 6 do 15 let 910 Kč,
c)
od 15 do 26 let 1 000 Kč.“.
19.
V § 25 odst. 1 písm. a) se slova „a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do nájemného“ zrušují.
20.
V § 25 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
u bytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc.“.
21.
V § 25 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Náklady na bydlení musí být pro nárok a výši příspěvku na bydlení rozepsány na jednotlivé položky podle odstavce 1, náklady za plnění poskytované s užíváním bytu se prokazují podrobným rozpisem jednotlivých služeb. Náklady placené zálohově musí být v pravidelném zúčtovacím období zúčtovány. Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
22.
V § 30 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou 2 či více dětí narozených současně (dále jen „vícerčata“), má tento rodič nárok na 1,5násobek částky 220 000 Kč.“.
23.
V § 30 odst. 2 se slova „podle odstavců 3 a 4“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „(dále jen „denní vyměřovací základ“)“.
24.
V § 30 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Rodič volí výši rodičovského příspěvku do částky
a)
nepřevyšující 7 600 Kč měsíčně,
b)
převyšující 7 600 Kč měsíčně, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený denní vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho denního vyměřovacího základu, který je vyšší, nebo
c)
1,5násobku částek uvedených v písmenu a) nebo b) v případě péče o vícerčata, nejvýše však do výše 1,5násobku 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu měsíčně.
(4)
Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím dojde ke změně výše denního vyměřovacího základu, stanoví se rodičovský příspěvek podle nově splněných podmínek, a to od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž ke změně podmínek došlo.“.
25.
V § 30 se odstavce 5 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 5 a 6.
26.
V § 30 odst. 5 se slova „nebo ke změně podle odstavce 5“ zrušují.
27.
V § 30 odstavec 6 zní:
„(6)
Jestliže by po odpočtu úhrnu částky rodičovského příspěvku, která náleží za aktuální kalendářní měsíc, a všech částek rodičovského příspěvku již vyplacených za předchozí období od celkové částky 220 000 Kč zbývala částka, která je nižší než částka, která náleží za aktuální kalendářní měsíc, vyplatí se tato zbývající částka rodičovského příspěvku spolu s částkou náležející za aktuální kalendářní měsíc.“.
28.
V § 30 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Jestliže rodič čerpal na nejmladší dítě v rodině dávku obdobnou rodičovskému příspěvku v jiném státě, odečte se z celkové částky 220 000 Kč rodičovského příspěvku částka vyplacená na totéž dítě jiným státem.“.
29.
V § 30a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Je-li dítě rozhodnutím soudu svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu37), nárok na rodičovský příspěvek nevzniká.“.
30.
V § 30b odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, s výjimkou pěstounské péče na přechodnou dobu37)“.
31.
V § 30b odst. 2 se slova „nebo 4“ zrušují.
32.
Za § 30b se vkládá nový § 30c, který zní:
㤠30c
(1)
V případě, že rodič přestane pečovat o jedno nebo více dětí z vícerčat, dojde k přehodnocení nároku na rodičovský příspěvek a jeho celkovou výši. Pro nové stanovení nároku, popřípadě nároků na rodičovský příspěvek a jeho výši se z částky nově stanoveného nároku na rodičovský příspěvek odečte dosud vyplacená částka rodičovského příspěvku pro vícerčata. K přehodnocení nároku na rodičovský příspěvek a jeho celkovou výši dojde rovněž v případě, kdy rodič začne pečovat o 2 nebo více dětí z vícerčat s tím, že i v tomto případě se z částky nově stanoveného nároku na rodičovský příspěvek odečte dosud vyplacená částka rodičovského příspěvku na všechny tyto děti.
(2)
Pokud by při novém posouzení nároku na rodičovský příspěvek podle odstavce 1 bylo zjištěno, že z důvodu rozdělení nebo sloučení vícerčat již byla přečerpána celková výše rodičovského příspěvku, nepovažuje se tato situace za přeplatek na dávce.“.
33.
V § 31 odstavec 2 zní:
„(2)
Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, s výjimkou svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu37), dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela nebo partnera31a). Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek nezletilá osoba, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud nerozhodl o pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého rodiče. Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek osoba, u které soud rozhodl o omezení její svéprávnosti v oblasti výkonu rodičovské odpovědnosti, lze jí přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud u tohoto rodiče rozhodl o zachování výkonu povinnosti a práva péče o dítě.“.
34.
V § 50 se za větu první vkládá věta „Pro nárok na výplatu rodičovského příspěvku se nevyžaduje podmínka písemného souhlasu rodiče, který neuplatnil nárok na rodičovský příspěvek.“ a ve větě poslední se slovo „druhá“ nahrazuje slovem „třetí“.
35.
V § 51 odstavec 1 zní:
„(1)
Pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných příjmů. Je-li přídavek na dítě vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže se nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí prokáže výše rozhodných příjmů za rozhodné období. Neprokáže-li se do této doby rozhodný příjem, zastaví se výplata přídavku na dítě od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se měl přídavek na dítě vyplácet, nárok na dávku zaniká.“.
36.
V § 51 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Pro nárok na výplatu přídavku na dítě ve zvýšené výměře se prokazuje vedle výše rozhodných příjmů, také druh těchto příjmů podle § 18 odst. 2, který zakládá nárok na zvýšenou výměru přídavku na dítě. Je-li přídavek na dítě ve zvýšené výměře vyplácen k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, náleží jeho výplata v bezprostředně následujícím kalendářním čtvrtletí, jen jestliže se nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto následujícího kalendářního čtvrtletí prokáže výše a druh rozhodných příjmů za rozhodné období. Neprokáže-li se do této doby druh rozhodných příjmů, vyplatí se přídavek na dítě ve výši podle § 18 odst. 1. Neprokáže-li se do této doby ani výše rozhodných příjmů, postupuje se podle odstavce 1 věty druhé a třetí.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
37.
V § 51 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Pokud trvá nárok na přídavek na dítě i za čtvrté čtvrtletí kalendářního roku, náleží výplata dávky pouze tehdy, jestliže je pro nárok na tuto dávku prokázáno trvání podmínky nezaopatřenosti dítěte. Neprokáže-li se nezaopatřenost dítěte do 31. října daného kalendářního roku, zastaví se výplata přídavku na dítě od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat nezaopatřenost dítěte. Neprokáže-li se nezaopatřenost dítěte ani do konce tohoto čtvrtého kalendářního čtvrtletí, nárok na přídavek na dítě zaniká.
(4)
Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle výše zmíněných odstavců nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku podle výše zmíněných odstavců, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne zpětně za celou dobu, za niž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě přiznat podle věty první a druhé nejdéle na dobu stanovenou v § 54 odst. 2 větě první.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 5 až 8.
38.
V § 54a se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
39.
V § 64 odst. 7 se za slovo „příjem“ vkládají slova „za třetí kalendářní čtvrtletí roku“.
40.
V § 67 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Řízení o změně výše dávky a řízení o zastavení její výplaty se nevede v případě vyplacení zbývající částky rodičovského příspěvku podle § 30 odst. 6; o této skutečnosti se vydává oznámení.“.
41.
V § 67 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Brání-li zletilé oprávněné osobě duševní porucha samostatně právně jednat, může ji v řízení o dávkách zastupovat člen domácnosti, jehož oprávnění k zastupování této osoby bylo schváleno soudem72).“.
Poznámka pod čarou č. 72 zní:
„72)
§ 49 až 54 občanského zákoníku.“.
42.
V § 68 odst. 1 písm. c) se bod 4 zrušuje.
Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 4.
43.
V § 68 odstavec 2 zní:
„(2)
Rozhodné příjmy v rozhodném období se prokazují dokladem, kterým je
a)
potvrzení, jde-li o příjmy uvedené
1.
v § 5 odst. 1 písm. a) bodech 1, 2 a 4 a písm. c), d) a h),
2.
v § 5 odst. 1 písm. b) bodech 2 až 10,
3.
v § 5 odst. 1 písm. e), jedná-li se o příjmy obdobné příjmům uvedeným v bodu 1 a lze je prokázat potvrzením,
b)
prohlášení o výši příjmu, jde-li o ostatní příjmy.“.
44.
V § 68 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
45.
V § 68 odst. 3 se slova „a v odstavci 3 písm. b)“ zrušují.
46.
V § 69 odst. 1 písm. c) se za slova „nejde-li o případ uvedený v“ vkládá text „§ 30 odst. 6,“.
47.
V § 69 odst. 1 písm. g) se text „a 30a“ zrušuje.
48.
V § 70 odstavec 2 zní:
„(2)
Proti postupu uvedenému v odstavci 1 lze uplatnit námitky do 30 dnů ode dne výplaty
a)
první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky,
b)
první splátky rodičovského příspěvku po změně jeho výše, nebo
c)
zbývající částky rodičovského příspěvku spolu s částkou náležející za předcházející kalendářní měsíc podle § 30 odst. 6.“.
49.
V § 70 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
O zvýšení či snížení přídavku na dítě provede krajská pobočka Úřadu práce na základě získaných údajů pouze záznam, který založí do spisu. Proti tomuto postupu lze uplatnit námitky, pro jejichž podání platí odstavce 2 a 3 obdobně.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne 1. října 2017, se poprvé postupuje u přídavku na dítě náležejícího za měsíc říjen 2017.
2.
Přídavek na dítě náležející za měsíce předcházející 1. říjnu 2017 se poskytuje podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. října 2017, a to i když řízení o přídavku na dítě bylo zahájeno po tomto datu nebo nebylo pravomocně dokončeno do tohoto data.
3.
Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu upraví částky přídavku na dítě ve zvýšené výměře podle § 18 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bez žádosti. O změně výše přídavku na dítě se učiní záznam do spisu.
4.
Při stanovení nároku na rodičovský příspěvek a jeho výši podle § 30 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se přihlíží k částce rodičovského příspěvku vyplacené při péči o více dětí narozených současně za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud již došlo k zániku nároku na rodičovský příspěvek z důvodu vyčerpání částky 220 000 Kč a rodič nadále pečuje alespoň o 2 děti narozené současně ve věku do 4 let, vzniká mu ode dne 1. ledna 2018 nárok na rodičovský příspěvek ve výši 110 000 Kč. Přiznání nároku na rodičovský příspěvek i zvýšení dosavadní částky se provede na žádost.
5.
Přídavek na dítě ve zvýšené výměře ve výši podle § 18 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží poprvé od splátky náležející za kalendářní měsíc, ve kterém tento zákon nabyde účinnosti.
6.
Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu doručí příjemcům přídavku na dítě nejpozději do obdržení výplaty přídavku na dítě ve zvýšené výměře za kalendářní měsíc, ve kterém tento zákon nabyde účinnosti, písemné sdělení o změně výše přídavku na dítě; toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.
7.
Rodičovský příspěvek, který byl přiznán pěstounovi na přechodnou dobu podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy za kalendářní měsíc předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Při stanovení nároku na rodičovský příspěvek a jeho výši podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepřihlíží k částce rodičovského příspěvku vyplacené pěstounovi na přechodnou dobu za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. III
V § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 125/2016 Sb., se částka „13 404 Kč“ nahrazuje částkou „15 204 Kč“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. V
V § 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb. a zákona č. 150/2017 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno r), které zní:
„r)
osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5; za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o vysokých školách
Čl. VI
V § 91 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 110/2009 Sb. a zákona č. 137/2016 Sb., se slova „kalendářní rok uvedený v potvrzení“ nahrazují slovy „třetí kalendářní čtvrtletí roku“ a slova „roku, za který“ se nahrazují slovy „čtvrtletí, za které“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Čl. VII
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 47f odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc
a)
4 950 Kč pro dítě ve věku do 6 let,
b)
6 105 Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let,
c)
6 985 Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let,
d)
7 260 Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let.
(4)
Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, činí příspěvek na úhradu potřeb dítěte
Dítě ve věku| Dítě ve stupni
závislosti I
(lehká závislost)
Kč| Dítě ve stupni
závislosti II
(středně těžká závislost)
Kč| Dítě ve stupni
závislosti III
(těžká závislost)
Kč| Dítě ve stupni
závislosti IV
(úplná závislost)
Kč
---|---|---|---|---
Do 6 let| 5 115| 6 105| 6 490| 7 040
6 - 12 let| 6 215| 7 480| 7 975| 8 635
12 - 18 let| 7 095| 8 580| 9 130| 9 570
18 - 26 let| 7 425| 8 910| 9 460| 9 900
“.
2.
V § 47j odstavec 1 zní:
„(1)
Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc, není-li dále stanoveno jinak,
a)
12 000 Kč, je-li pečováno o 1 dítě,
b)
18 000 Kč, je-li pečováno o 2 děti,
c)
30 000 Kč,
1.
je-li pečováno alespoň o 3 děti,
2.
je-li pečováno alespoň o jedno dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžké závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost),
d)
20 000 Kč, jde-li o osobu v evidenci, a to i v případě, že nepečuje o žádné dítě.“.
3.
V § 47j odst. 2 se slova „podle odstavce 1 písm. c) bod 3 nebo písm. d)“ nahrazují slovy „podle odstavce 1 písm. d)“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o sociálních službách
Čl. VIII
V § 21 odst. 2 písm. e) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb. a zákona č. 313/2013 Sb., se slova „příspěvku na bydlení“ nahrazují slovy „přídavku na dítě“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018, s výjimkou čl. I bodů 1, 3 až 10, 35, 37 až 39, 43 až 45 a části čtvrté a šesté, které nabývají účinnosti dnem 1. října 2017.
v z. Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 199/2017 Sb. | Zákon č. 199/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 7. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2018, částka 72/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o silničním provozu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2018
199
ZÁKON
ze dne 7. června 2017,
kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o silničním provozu
Čl. I
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 80a odst. 1 písm. g) se za slovo „traktorů“ vkládají slova „a vozidel uvedených v písmeni i)“.
2.
V § 80a odst. 1 písm. h) se slova „písmeni g)“ nahrazují slovy „písmenech g) a i)“.
3.
V § 80a odst. 1 písm. i) se slovo „vozidla,“ nahrazuje slovy „vozidla s výjimkou vozidel uvedených v písmenech a) až f), určená pro přepravu osob, jejichž počet nepřesahuje 16 kromě řidiče a“ a slova „určená pro přepravu více než 8, ale nejvýše 16 osob kromě řidiče,“ se zrušují.
4.
V § 92 odst. 4 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje.
5.
V § 93 odst. 4 se slova „a jedna fotografie“ zrušují.
6.
V § 105 odst. 1 písm. d) se slova „nebo jinou formou pořízenou podobenku“ zrušují.
7.
V § 105 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až l) se označují jako písmena e) až k).
8.
V § 105 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
9.
V § 106 odst. 1 písm. c) se slova „nebo jinou formou pořízenou podobenku“ zrušují.
10.
V § 109 odst. 4 se slova „o podmínění nebo omezení řidičského oprávnění podle § 93“ nahrazují slovy „, kterým bylo řidičské oprávnění podmíněno nebo omezeno“.
11.
V § 109 odst. 6 se slova „d), e), f) a“ nahrazují slovy „b) až“.
12.
V § 109 odst. 8 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena b) až g).
13.
V § 109 odst. 8 písm. b) se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“.
14.
V § 109 odst. 9 se slova „podle odstavců 6, 7 a 8“ nahrazují slovy „o vydání řidičského průkazu“.
15.
V § 110 odst. 4 se slova „po úhradě správního poplatku ve výši 500 Kč“ zrušují.
16.
V § 110 odst. 5 se slova „na příslušném obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Je-li držiteli řidičského oprávnění vydáván řidičský průkaz podle § 109 odst. 2 písm. d), e) nebo f), je držitel řidičského oprávnění povinen zároveň s převzetím řidičského průkazu odevzdat neplatný řidičský průkaz nebo řidičský průkaz členského státu nebo poškozený řidičský průkaz členského státu nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem nebo řidičský průkaz obsahující již neplatné údaje“ nahrazují slovy „u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého podal žádost. Držitel řidičského oprávnění je povinen při převzetí řidičského průkazu odevzdat řidičský průkaz, řidičský průkaz členského státu nebo řidičský průkaz vydaný cizím státem, jehož je držitelem, pokud jej neodevzdal dříve nebo pokud neohlásil jeho ztrátu, odcizení nebo zničení“.
17.
V § 111 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
jednu fotografii, která svým provedením odpovídá požadavkům zákona o občanských průkazech.“.
18.
§ 112 se zrušuje.
19.
V § 113 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Držitel řidičského oprávnění, kterému bylo řidičské oprávnění podmíněno, omezeno nebo odňato nebo pozastaveno podle § 95 nebo podle exekučního řádu, je povinen odevzdat řidičský průkaz příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o podmínění, omezení, odnětí nebo pozastavení řidičského oprávnění nebo kdy mu byl doručen exekuční příkaz.
(2)
Neplatný řidičský průkaz je jeho držitel povinen bez zbytečného odkladu odevzdat příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.“.
20.
V § 113 odst. 3 se slova „příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ zrušují a slova „některé skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění“ se nahrazují slovy „řidičského oprávnění pro některou skupinu vozidel“.
21.
V § 113 se odstavce 6 a 7 zrušují.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 6 a 7.
22.
V § 113 odst. 6 se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“.
23.
V § 114 odst. 1 se slova „písm. b), c) a e)“ zrušují.
24.
V § 114 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Řidičský průkaz se nevrací, je-li neplatný.“.
25.
V § 114 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
26.
V § 114 odst. 2 se slova „Odstavce 1 až 3“ nahrazují slovy „Odstavec 1“.
27.
V § 115 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a odevzdat řidičský průkaz, jde-li o ohlášení jeho poškození“.
28.
V § 115 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7.
29.
V § 115 odst. 6 se slova „až 6“ nahrazují slovy „a 2“.
30.
V § 115 odst. 7 se slova „nebo mezinárodního řidičského průkazu“ zrušují.
31.
V § 116 odst. 4 větě třetí se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
32.
V § 118 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
byla ohlášena jeho ztráta, odcizení, poškození nebo zničení.“.
33.
V § 119 odst. 2 se na konci písmene a) doplňují slova „, včetně digitalizované fotografie a digitalizovaného podpisu řidiče“.
34.
V § 120 odst. 1 se věty první až třetí zrušují.
35.
V § 122a odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d)
údaje z evidence občanských průkazů a
e)
údaje z evidence cestovních dokladů.“.
36.
V § 122a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Poskytovaným údajem podle odstavce 1 písm. c), d) a e) je digitalizovaná fotografie.“.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.
37.
V § 124 odst. 5 písm. e) se slova „a vydává duplikáty řidičských průkazů a mezinárodních řidičských průkazů“ zrušují.
38.
V § 124 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností je příslušný k
a)
vedení řízení o
1.
udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění,
2.
vydání řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu,
3.
vydání paměťové karty řidiče,
4.
výměně řidičského průkazu členského státu nebo řidičského průkazu vydaného cizím státem,
b)
přijetí vzdání se řidičského oprávnění podle § 93 odst. 2 písm. c) nebo § 94 odst. 2, přijetí oznámení změny údajů v řidičském průkazu nebo mezinárodním řidičském průkazu, přijetí vrácené nebo odevzdané paměťové karty řidiče, přijetí ohlášení ztráty, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu nebo mezinárodního řidičského průkazu a k dalším souvisejícím úkonům,
c)
poskytnutí údajů z registru řidičů nebo k vydání výpisu z registru řidičů o záznamech bodového hodnocení řidiče.
(8)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vedl řízení nebo provedl úkon podle odstavce 7, zapíše související údaje do registru řidičů.“.
Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 9 až 12.
39.
V § 124 odst. 9 se slova „odstavci 5 písm. b) až h) a k) a l)“ nahrazují slovy „hlavě III, IV a V tohoto zákona, které vykonává obecní úřad obce s rozšířenou působností, s výjimkou činností uvedených v odstavci 7 nebo 8,“.
40.
V § 125c odst. 4 písm. b) se slova „nebo 2“ zrušují.
41.
V § 129 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pro účely vedení v registru řidičů a vyhotovení řidičského průkazu nebo paměťové karty řidiče si obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti o udělení řidičského oprávnění, rozšíření řidičského oprávnění nebo o vydání řidičského průkazu nebo paměťové karty řidiče opatří digitalizovanou fotografii žadatele a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li digitalizovanou fotografii žadatele získat z registru řidičů, z evidence občanských průkazů, z evidence cestovních dokladů nebo z agendového informačního systému cizinců nebo došlo-li k podstatné změně podoby žadatele, pořídí ji obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti.“.
42.
V § 137 odst. 2 se nahrazují slova „§ 105 odst. 5“ slovy „§ 105 odst. 4“, slova „§ 113 odst. 9“ slovy „§ 113 odst. 7“ a slova „§ 115 odst. 8“ slovy „§ 115 odst. 7“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 108 odst. 1 a 2 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění tohoto zákona, se po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužije, jde-li o změnu údaje o obci obvyklého bydliště držitele na území České republiky, zaznamenané v řidičském průkazu.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
Čl. III
Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb. a zákona č. 48/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 52c odst. 1 se slova „příslušný podle místa obvyklého bydliště řidiče podle zákona o silničním provozu2a), nebo sídla zaměstnavatele řidiče nebo sídla podnikajícího řidiče, nemá-li na území České republiky obvyklé bydliště,“ zrušují.
2.
V § 52c odst. 3 se slova „uvedený v odstavci 1“ nahrazují slovy „, u kterého podává žádost“.
3.
V § 52c se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Pro účely vedení v registru řidičů a vyhotovení řidičského průkazu nebo průkazu profesní způsobilosti řidiče si obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti podle odstavce 1, 6 nebo 7 opatří digitalizovanou fotografii žadatele a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li digitalizovanou fotografii žadatele získat z registru řidičů, z evidence občanských průkazů, z evidence cestovních dokladů nebo z agendového informačního systému cizinců nebo došlo-li k podstatné změně podoby žadatele, pořídí ji obecní úřad obce s rozšířenou působností při podání žádosti.“.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10.
4.
V § 52c se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Příslušný k rozhodování o profesní způsobilosti řidiče podle odstavce 1 a k úkonům podle odstavce 6 nebo 7 je kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vedl řízení podle odstavce 1 nebo provedl úkon podle odstavce 6 nebo 7, zapíše související údaje do registru řidičů.“.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.
5.
V § 62 se slova „§ 52c odst. 9“ nahrazují slovy „§ 52c odst. 10“.
6.
V § 62 se slova „§ 52c odst. 10“ nahrazují slovy „§ 52c odst. 11“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. IV
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 63/2017 Sb., se mění takto:
1.
V příloze k zákonu v části II položce 26 se v písmeni h) číslo „50“ nahrazuje číslem „200“.
2.
V příloze k zákonu v části II položce 26 písmeno i) zní:
„i) Vydání řidičského průkazu v kratší lhůtě| Kč 700“.
---|---
3.
V příloze k zákonu v části II položce 26 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní:
„j) Vydání mezinárodního řidičského průkazu| Kč 50“.
---|---
Dosavadní písmena j) až n) se označují jako písmena k) až o).
4.
V příloze k zákonu v části II položce 26 oddílu „Poznámky“ se body 4 a 5 zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti 1. července 2018.
v z. Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 198/2017 Sb. | Zákon č. 198/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 7. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 72/2017
* Čl. I - Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
198
ZÁKON
ze dne 7. června 2017,
kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb. a zákona č. 396/2012 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který včetně poznámky pod čarou č. 6 zní:
„(7)
Ochránce sleduje naplňování mezinárodní smlouvy upravující práva osob se zdravotním postižením6).
6)
Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, vyhlášená pod č. 10/2010 Sb. m. s.“.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10.
2.
Za § 21b se vkládá nový § 21c, který zní:
㤠21c
(1)
Při sledování naplňování mezinárodní smlouvy upravující práva osob se zdravotním postižením6) se ochránce zabývá systematicky problematikou práv osob se zdravotním postižením a za tím účelem zejména
a)
podporuje naplňování práv osob se zdravotním postižením a navrhuje opatření směřující k jejich ochraně,
b)
provádí výzkum,
c)
zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s naplňováním práv osob se zdravotním postižením a
d)
zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými zahraničními a mezinárodními subjekty.
(2)
Při plnění úkolů podle odstavce 1 se použijí přiměřeně § 15 a 16.
(3)
V případě nesplnění povinnosti poskytnout součinnost vyplývající z § 15 nebo 16 může ochránce o této skutečnosti informovat veřejnost včetně jména a příjmení osob oprávněných jednat jménem povinného orgánu.“.
3.
Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní:
㤠25a
(1)
Ochránce k plnění úkolů podle § 21c zřizuje poradní orgán pro spolupráci při monitorování provádění mezinárodní smlouvy upravující práva osob se zdravotním postižením6).
(2)
Členy poradního orgánu jsou osoby se zdravotním postižením a osoby hájící jejich práva a zájmy. Členy poradního orgánu jmenuje ochránce po projednání s organizacemi osob se zdravotním postižením.
(3)
Podrobnosti o organizaci a úkolech poradního orgánu upravuje jeho statut, který vydá ochránce.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
v z. Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 197/2017 Sb. | Zákon č. 197/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 7. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 72/2017
* Čl. I - Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 476/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 130/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
197
ZÁKON
ze dne 7. června 2017,
kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 476/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 130/2006 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
V § 3 zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).
Čl. II
Přechodné ustanovení
Náhrada škody způsobená kormoránem velkým na rybách od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2019 se hradí do výše 100 % prokazatelně způsobené škody a od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 do výše 80 % prokazatelně způsobené škody, a to za podmínek, v rozsahu a způsobem, které jsou stanoveny zákonem č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018.
v z. Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 196/2017 Sb. | Zákon č. 196/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti průmyslového vlastnictví v souvislosti s využíváním údajů z informačních systémů veřejné správy
Vyhlášeno 10. 7. 2017, datum účinnosti 25. 7. 2017, částka 71/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o užitných vzorech
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně průmyslových vzorů
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ochranných známkách
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 25. 7. 2017
196
ZÁKON
ze dne 31. května 2017,
kterým se mění některé zákony v oblasti průmyslového vlastnictví v souvislosti s využíváním údajů z informačních systémů veřejné správy
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích
Čl. I
V zákoně č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb., zákona č. 207/2000 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 378/2007 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., § 64 včetně nadpisu zní:
㤠64
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá ze základního registru obyvatel tyto údaje:
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
c)
datum narození,
d)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
f)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
g)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
c)
datum narození,
d)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
g)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(4)
Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků
Čl. II
V zákoně č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se za § 16 vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní:
㤠16a
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá ze základního registru obyvatel tyto údaje:
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
c)
datum narození,
d)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
f)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
g)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
c)
datum narození,
d)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
g)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(4)
Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o užitných vzorech
Čl. III
V zákoně č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se za § 20a vkládá nový § 20b, který včetně nadpisu zní:
㤠20b
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá ze základního registru obyvatel tyto údaje:
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
c)
datum narození,
d)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
f)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
g)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
c)
datum narození,
d)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
g)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(4)
Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o ochraně průmyslových vzorů
Čl. IV
V zákoně č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 474/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 221/2006 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., § 41 včetně nadpisu zní:
㤠41
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá ze základního registru obyvatel tyto údaje:
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
c)
datum narození,
d)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
f)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
g)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
c)
datum narození,
d)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
g)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(4)
Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení
Čl. V
V zákoně č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 375/2007 Sb. a zákona č. 256/2011 Sb., se za § 13 vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:
㤠13a
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá ze základního registru obyvatel tyto údaje:
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
c)
datum narození,
d)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
f)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
g)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
c)
datum narození,
d)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
g)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(4)
Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o ochranných známkách
Čl. VI
V zákoně č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se za § 45 vkládá nový § 45a, který včetně nadpisu zní:
㤠45a
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá ze základního registru obyvatel tyto údaje:
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
adresa místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
c)
datum narození,
d)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
f)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
g)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Úřad při výkonu působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
c)
datum narození,
d)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
g)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(4)
Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 195/2017 Sb. | Zákon č. 195/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 10. 7. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2018, částka 71/2017
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o cestovních dokladech
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 2. 8. 2021 (269/2021 Sb.)
195
ZÁKON
ze dne 31. května 2017,
kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. III
V § 123e odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 344/2013 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb., písmeno b) zní:
„b)
odeslanou prostřednictvím elektronické aplikace orgánu sociálního zabezpečení s využitím přístupu se zaručenou identitou ověřenou občanským průkazem se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem nebo jiným prostředkem pro elektronickou identifikaci určeným orgánem sociálního zabezpečení, pokud orgán sociálního zabezpečení tuto možnosti zajistil.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o cestovních dokladech
Čl. IV
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 355/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 384/2009 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 159/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odstavec 3 zní:
„(3)
Občan může požádat o vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě, a to
a)
v pracovních dnech do 24 hodin, nebo
b)
do 5 pracovních dnů.“.
2.
V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Cestovní pas ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. a) a b) vydá ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, u kterého byla žádost o vydání cestovního pasu podána (§ 19 odst. 2).“.
3.
V § 17 se doplňuje odstavec 13, který zní:
„(13)
V žádosti o vydání cestovního pasu může občan uvést telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresu elektronické pošty pro účely informace o možnosti převzetí cestovního pasu nebo diplomatického a služebního pasu.“.
4.
V § 19 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Žádost o vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. a) a b) může občan podat u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo u ministerstva.“.
5.
V § 21 odst. 5 se slova „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „tohoto orgánu“.
6.
Na konci § 21b se doplňuje věta „Obdobným způsobem se postupuje v případě, že orgánem příslušným k vydání cestovního pasu je ministerstvo.“.
7.
Za § 21b se vkládá nový § 21c, který zní:
㤠21c
Ministerstvo informuje občana, který uvedl v žádosti údaje podle § 17 odst. 13, o možnosti převzetí cestovního pasu nebo diplomatického a služebního pasu textovou zprávou nebo prostřednictvím elektronické pošty.“.
8.
V § 22 v odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, a potvrdit jeho převzetí svým podpisem“.
9.
V § 22 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Cestovní pas vydaný ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. a) převezme osoba uvedená v odstavci 1 u ministerstva. Cestovní pas vydaný ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. b) převezme osoba uvedená v odstavci 1 u ministerstva nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého byla žádost o vydání cestovního pasu podána.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
10.
V § 28 odst. 2 se slova „Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu rozhodne o skončení jeho platnosti“ nahrazují slovy „O skončení platnosti cestovního dokladu rozhodne kterýkoliv orgán příslušný k vydání cestovního dokladu; pokud cestovní pas vydalo ministerstvo, rozhodne o skončení platnosti kterýkoliv obecní úřad obce s rozšířenou působností“.
11.
V § 29 a v § 29a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena w) a x), která znějí:
„w)
telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresa elektronické pošty,
x)
digitální zpracování podpisu podle § 22 odst. 2 na žádosti.“.
12.
V § 29 odst. 4 a v § 29a odst. 4 se za slova „písm. r) bodě 3“ vkládají slova „a písm. w)“ a slova „neprodleně pořízené biometrické údaje zlikvidovat“ se nahrazují slovy „tyto údaje odstranit“.
13.
V § 29 odst. 5 a v § 29a odst. 5 se za slova „v písm. s), t) a v)“ vkládají slova „a v odstavci 3“.
14.
V § 30 se doplňuje odstavec 15, který zní:
„(15)
Ministerstvo je zpracovatelem údajů vedených v evidenci cestovních dokladů v případě cestovních pasů vydávaných ve zkrácené lhůtě podle § 5 odst. 3 písm. a) a b) a dále je zpracovatelem údajů v souvislosti se zajištěním výroby dokladu. Ministerstvo je rovněž zpracovatelem údajů podle § 29 odst. 2 písm. t), pokud mu byla ohlášena ztráta nebo odcizení cestovního pasu.“.
15.
V § 30b odst. 1 se číslo „6“ nahrazuje číslem „10“.
16.
V § 32 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Držitel je povinen s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím. Držitel je povinen bez zbytečného odkladu odevzdat neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, kterémukoliv orgánu příslušnému k jeho vydání, zastupitelskému úřadu nebo na vyžádání orgánům policie. Odevzdat neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, je možné rovněž u ministerstva, ale pouze v případě, že občan současně požádá o vydání cestovního pasu podle § 5 odst. 3 písm. a) a b). Tyto orgány vystaví držiteli potvrzení o odevzdání cestovního dokladu.
(2)
Držitel je povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení, zničení cestovního dokladu anebo jeho nález kterémukoliv orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, matričnímu úřadu nebo nejbližšímu útvaru policie. Ministerstvu může občan ohlásit ztrátu nebo odcizení, pouze pokud si současně požádá o vydání cestovního pasu podle § 5 odst. 3 písm. a) a b). Tyto orgány mu vystaví potvrzení o ztrátě, odcizení nebo zničení cestovního dokladu a současně oznámí tuto skutečnost včetně jména, popřípadě jmen, příjmení, data a místa narození držitele obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který cestovní doklad vydal. Pokud cestovní doklad vydalo ministerstvo, oznamují tyto orgány tuto skutečnost včetně jména, popřípadě jmen, příjmení, data a místa narození držitele obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k projednání přestupků podle § 34a odst. 3 věty první až třetí.“.
17.
V § 32 odstavec 4 zní:
„(4)
Kterýkoliv orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, zastupitelský úřad nebo policie může zadržet neplatný cestovní doklad držiteli, který nesplnil povinnost jej odevzdat, nebo o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí podle § 28 odst. 2. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat občanovi potvrzení o zadržení cestovního dokladu a bezodkladně zaslat cestovní doklad orgánu, který cestovní doklad vydal, s uvedením důvodu jeho zadržení. Pokud je zadržen cestovní doklad vydaný ministerstvem, orgán, který jej zadržel, ho bezodkladně zašle obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k projednání přestupků podle § 34a odst. 3 věty první až třetí s odůvodněním jeho zadržení.“.
18.
V § 32a větě první se za slova „tohoto cestovního dokladu“ vkládají slova „, s výjimkou ministerstva“.
19.
V § 33 odst. 1 větě první se za slova „neprodleně odevzdat“ vkládá slovo „kterémukoliv“ a za slova „k jeho vydání“ se vkládají slova „s výjimkou ministerstva,“.
20.
V § 33 na konci odstavce 2 a v § 34 na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Pokud je zadržen cestovní doklad vydaný ministerstvem, orgán, který jej zadržel, jej bezodkladně zašle obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k projednání přestupků podle § 34a odst. 3 věty první až třetí s odůvodněním jeho zadržení.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
Čl. V
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb. a zákona č. 104/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se na konci písmene w) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno x), které zní:
„x)
přístupem se zaručenou identitou přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické aplikace s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, při jehož vydání nebo v souvislosti s ním anebo v souvislosti s umožněním jeho využití byla totožnost osoby ověřena státním orgánem, orgánem územního samosprávného celku nebo orgánem veřejné moci, který není státním orgánem ani orgánem územního samosprávného celku, (dále jen „veřejný orgán“) nebo který je uznán podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES a byl vydán v rámci systému elektronické identifikace alespoň se značnou úrovní záruky.“.
2.
V § 5 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
V případech, kdy byla služba informačního systému veřejné správy poskytnuta pro zajišťování bezpečnosti České republiky, obrany České republiky, veřejné bezpečnosti, předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, zajišťování významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky anebo Evropské unie včetně měnové, rozpočtové a daňové oblasti, nebo ochrany subjektu údajů, a ten, komu byla služba informačního systému veřejné správy poskytnuta, písemně prohlásí, že zpřístupnění záznamu o jejím poskytnutí další osobě nebo její součásti by mohlo ohrozit zajištění účelu, pro který byla služba informačního systému veřejné správy poskytnuta, nelze po dobu trvání tohoto ohrožení záznam o jejím poskytnutí zpřístupnit. To neplatí pro zpřístupnění tohoto záznamu orgánu činnému v trestním řízení, jde-li o trestný čin související s účelem využití služby informačního systému veřejné správy, nebo orgánu vykonávajícímu dozor nad zpracováním osobních údajů v rámci jeho působnosti.
(5)
Ten, kdo učinil prohlášení podle odstavce 4, je povinen správci informačního systému veřejné správy bez zbytečného odkladu oznámit, že pominuly důvody pro znepřístupnění záznamu.“.
3.
V § 6f odst. 1 se slova „státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků a orgánů veřejné moci, které nejsou státními orgány ani orgány územních samosprávných celků, (dále jen „veřejný orgán“)“ nahrazují slovy „veřejných orgánů“.
4.
V § 6f odst. 3 se za slova „datových schránek“ vkládají slova „, prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou do informačních systémů veřejné správy nebo elektronických aplikací spravovaných těmito veřejnými orgány“.
5.
V § 9 odst. 2 se slovo „registrů“ nahrazuje slovy „informačních systémů“.
6.
V § 9 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Osoba, která je držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci, který umožňuje přístup se zaručenou identitou, je oprávněna obstarat si prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím tohoto prostředku výstup z informačního systému veřejné správy, který je neveřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem, který se jí přímo týká. Správce portálu veřejné správy zveřejní na portálu veřejné správy informační systémy veřejné správy, z nichž lze výstup z informačního systému veřejné správy takto obstarat.
(5)
Osoba, která je držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci, který umožňuje přístup se zaručenou identitou, je oprávněna umožnit s využitím tohoto prostředku poskytnutí výstupu z informačního systému veřejné správy podle odstavce 4, který se jí přímo týká, nebo údajů vedených o ní v informačním systému veřejné správy jiné osobě anebo veřejnému orgánu.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.
7.
V § 9 odst. 6 se za slovo „podobě“ vkládají slova „, výstup z informačního systému veřejné správy“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. VI
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 63/2017 Sb., se mění takto:
1.
V položce 8 písmena a) a b) znějí:
„a)
Vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem ve lhůtě do 24 hodin pracovního dne
\\- při podání a převzetí u Ministerstva vnitra | Kč 1 000
---|---
\\- při podání u obecního úřadu obce s rozšířenou působností| Kč 500
a při převzetí u Ministerstva vnitra, pokud byla žádost podána u obecního úřadu obce s rozšířenou působností| Kč 500
občanům mladším 15 let|
\\- při podání a převzetí u Ministerstva vnitra | Kč 500
\\- při podání na obecním úřadě obce s rozšířenou působností | Kč 250
\\- při převzetí u Ministerstva vnitra, pokud byla žádost podána u obecního úřadu obce s rozšířenou působností| Kč 250
b)
Vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem ve lhůtě do 5 pracovních dnů
\\- při podání a převzetí u Ministerstva vnitra | Kč 500
---|---
\\- při podání u obecního úřadu obce s rozšířenou působností | Kč 250
|
a převzetí u Ministerstva vnitra | Kč 250
\\- při podání u obecního úřadu obce s rozšířenou působností a převzetí u stejného obecního úřadu obce s rozšířenou působností | Kč 500
občanům mladším 15 let|
\\- při podání a převzetí u Ministerstva vnitra| Kč 300
\\- při podání u obecního úřadu obce s rozšířenou působností | Kč 200
a převzetí u Ministerstva vnitra| Kč 100
\\- při podání u obecního úřadu obce s rozšířenou působností a převzetí u stejného obecního úřadu obce s rozšířenou působností | Kč 300“.
2.
V položce 8 písm. f), g) a h) se za slova „strojově čitelnými údaji“ vkládají slova „a s kontaktním elektronickým čipem“.
3.
V položce 8 písm. f) se za slovo „odcizený“ vkládají slova „, zneplatněný z důvodu nebezpečí zneužití dat v identifikačním certifikátu v kontaktním elektronickém čipu“.
4.
V položce 8 v části Předmětem poplatku není se doplňuje bod 3, který zní:
„3.
Vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem z jiného osobního důvodu v době delší než půl roku před uplynutím platnosti dosavadního občanského průkazu, jestliže dosavadní občanský průkaz má dobu platnosti delší než 10 let.“.
5.
V položce 8 v části Zmocnění se text „l)“ nahrazuje textem „k)“, text „m)“ se nahrazuje textem „l)“ a text „n)“ se nahrazuje textem „m)“.
6.
V položce 8 část Poznámky zní: „Správní poplatek podle písmene g) se nevybere, jsou-li titul nebo vědecká hodnost zapisovány do vydávaného občanského průkazu spolu se změnami již zapsaných údajů.“.
7.
V části IX položce 115 písmeno b) zní:
„b)
Vydání cestovního pasu ve zkrácené lhůtě do 24 hodin pracovního dne
\\- při podání a převzetí u Ministerstva vnitra| Kč 6 000
---|---
\\- při podání u obecního úřadu obce s rozšířenou působností | Kč 4 000
a převzetí u Ministerstva vnitra| Kč 2 000
občanům mladším 15 let|
\\- při podání a převzetí u Ministerstva vnitra | Kč 2 000
\\- při podání u obecního úřadu obce s rozšířenou působností| Kč 1 500
a převzetí u Ministerstva vnitra | Kč 500“.
8.
V části IX položce 115 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
Vydání cestovního pasu do 5 pracovních dnů
\\- při podání a převzetí u Ministerstva vnitra| Kč 3 000
---|---
\\- při podání u obecního úřadu obce s rozšířenou působností | Kč 2 000
a převzetí u Ministerstva vnitra | Kč 1 000
\\- při podání u obecního úřadu obce s rozšířenou působností a převzetí u stejného obecního úřadu obce s rozšířenou působností | Kč 3 000
občanům mladším 15 let|
\\- při podání a převzetí u Ministerstva vnitra| Kč 1 000
\\- při podání u obecního úřadu obce s rozšířenou působností| Kč 500
a převzetí u Ministerstva vnitra| Kč 500
\\- při podání u obecního úřadu obce s rozšířenou působností a převzetí u stejného obecního úřadu obce s rozšířenou působností | Kč 1 000“.
Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena d) až h).
9.
V části IX položce 115 Poznámka zní:
„Poznámka
Poplatek podle písmen a), b) a c) této položky se vybírá při podání žádosti o vydání cestovního pasu; jedná-li se o převzetí cestovního pasu podle písmen b) a c), platí se před jeho převzetím.“.
Čl. VII
Přechodné ustanovení
Vydání občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem namísto občanského průkazu se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nepodléhá správnímu poplatku.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. VIII
V § 162 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 99/2017 Sb., písmeno b) zní:
„b)
odeslanou prostřednictvím elektronické aplikace orgánu nemocenského pojištění s využitím přístupu se zaručenou identitou ověřenou občanským průkazem se strojově čitelnými údaji a s kontaktním elektronickým čipem nebo jiným prostředkem pro elektronickou identifikaci určeným orgánem nemocenského pojištění, pokud orgán nemocenského pojištění tuto možnost zajistil.“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 194/2017 Sb. | Zákon č. 194/2017 Sb.
Zákon o koordinaci staveb infrastruktury a opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů
Vyhlášeno 10. 7. 2017, datum účinnosti 25. 7. 2017, částka 71/2017
* ČÁST PRVNÍ - OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ NÁKLADŮ NA ZAVÁDĚNÍ VYSOKORYCHLOSTNÍCH SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ (§ 1 — § 3)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích (§ 23 — § 23)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 24 — § 24)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury (§ 26 — § 26)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 27 — § 27)
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (283/2021 Sb., 284/2021 Sb.)
194
ZÁKON
ze dne 31. května 2017
o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ NÁKLADŮ NA ZAVÁDĚNÍ VYSOKORYCHLOSTNÍCH SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje pravidla zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikacívysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
fyzickou infrastrukturoufyzickou infrastrukturou prvek sítě2), který je určen k umístění jiných prvků sítě, aniž by se sám stal aktivním prvkem sítě; jedná se zejména o potrubí, stožáry, kabelovody, kolektory, inspekční komory, vstupní šachty, rozvodné skříně, budovy nebo vstupy do budov, anténní nosiče, věže a podpůrné konstrukce; fyzickou infrastrukturoufyzickou infrastrukturou nejsou kabely, včetně nenasvícených optických vláken, a vodovody sloužící k rozvodu pitné vody3); pro účely instalace bezdrátového přístupového bodu s malým dosahem, nebo jeho připojení k páteřní síti se za fyzickou infrastrukturufyzickou infrastrukturu považuje i městský mobiliář, jako jsou sloupy veřejného osvětlení, značky a ukazatele, světelná signalizace, billboardy, zastávky autobusů a tramvají či stanice metra,
b)
fyzickou infrastrukturoufyzickou infrastrukturou uvnitř budovy fyzická infrastrukturafyzická infrastruktura vhodná k umístění kabelových nebo bezdrátových přístupových sítí uvnitř budovy, pokud jsou tyto přístupové sítě způsobilé poskytovat služby elektronických komunikací a propojovat přístupový bod budovypřístupový bod budovy s koncovým bodem sítě v prostorách koncového uživatele,
c)
povinnou osoboupovinnou osobou
1.
provozovatel veřejné komunikační sítě,
2.
provozovatel fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury určené pro poskytování služeb přepravy, přenosu nebo distribuce plynu nebo elektřiny včetně veřejného osvětlení, rozvodu tepelné energie, rozvodu vody včetně odstraňování nebo čištění odpadních a kanalizačních vod a odvodňovacích systémů,
3.
provozovatel fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury určené k poskytování dopravních služeb včetně železnic, silnic, přístavů a letišť,
4.
investor pro účely poskytováni údajů o stavebních pracích a pro účely koordinace stavebních prací financovaných z veřejných prostředkůveřejných prostředků,
5.
vlastník fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury uvedené v bodech 1 až 4 nebo osoba oprávněná z jiných práv k této fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře, není-li provozovatel této fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury jejím vlastníkem a nemá k ní taková práva, která by mu umožňovala plnit povinnosti povinné osobypovinné osoby podle tohoto zákona; povinnou osoboupovinnou osobou nejsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a bezpečnostní sbory,
6.
povinný orgánpovinný orgán, pokud je vlastníkem nebo provozovatelem fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury, která je technicky způsobilá k instalaci bezdrátového přístupového bodu s malým dosahem, nebo která je nezbytná pro připojení těchto přístupových bodů k páteřní síti,
d)
oprávněnou osobouoprávněnou osobou provozovatel veřejné komunikační sítě a povinný orgánpovinný orgán,
e)
vysokorychlostní sítí elektronických komunikacívysokorychlostní sítí elektronických komunikací síť elektronických komunikací, která umožňuje poskytovat služby připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s,
f)
přístupovým bodem budovypřístupovým bodem budovy fyzický bod, jehož prostřednictvím je více operátorům současně umožněno připojení k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře uvnitř budovy připravené pro připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s,
g)
povolenímpovolením rozhodnutí, opatření nebo jiný úkon vyžadovaný stavebním zákonem,
h)
povinným orgánempovinným orgánem orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku nebo právnická osoba, která je
1.
založena za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2.
financována zcela nebo převážně státem, územním samosprávným celkem nebo veřejnoprávní korporací, podléhající řídícímu dohledu těchto subjektů anebo je v jejich správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, územním samosprávným celkem nebo veřejnoprávní korporací,
i)
přípojkou elektronických komunikacípřípojkou elektronických komunikací část sítě elektronických komunikací, která umožňuje připojení bodu vstupu komunikačního vedení do budovy nebo na pozemek, kde je umístěn koncový bod sítě, k nejbližšímu rozhraní veřejné komunikační sítě koncového bodu sítě k rozhraní veřejné komunikační sítě,
j)
významnou renovací budovyvýznamnou renovací budovy změny dokončené budovy, u kterých by předpokládané náklady přesáhly 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou budovu.
Přístup k fyzické infrastruktuře
§ 4
(1)
Povinná osobaPovinná osoba umožní přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře pro účely zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikacívysokorychlostní sítě elektronických komunikací oprávněné osoběoprávněné osobě na základě její žádosti a na její náklady, a to za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek včetně ceny, nejsou-li dány důvody pro odmítnutí žádosti podle § 5.
(2)
Žádost o přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře musí být písemná. Přílohou žádosti musí být návrh na uzavření smlouvy o přístupu k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře, který vymezí fyzickou infrastrukturufyzickou infrastrukturu, ke které oprávněná osobaoprávněná osoba žádá přístup, podmínky požadovaného přístupu, cenu za přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře nebo způsob jejího určení, práva a povinnosti povinné osobypovinné osoby a oprávněné osobyoprávněné osoby týkající se trvalého umístění prvku vysokorychlostní sítě elektronických komunikacívysokorychlostní sítě elektronických komunikací ve fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře a dále návrh projektu zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikacívysokorychlostní sítě elektronických komunikací a časový průběh jeho provedení.
(3)
Oprávněná osobaOprávněná osoba pro podání žádosti o přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře využije vzor smlouvy o přístupu k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře, který zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup Úřad nebo povinná osobapovinná osoba.
(4)
K právnímu jednání, jehož cílem je bránit povinné osoběpovinné osobě ve splnění povinnosti podle odstavce 1, se nepřihlíží.
§ 5
(1)
Povinná osobaPovinná osoba odmítne žádost o přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře z důvodu
a)
možného narušení bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví nebo jiných veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy, nebo
b)
možného narušení bezpečnosti, mechanické odolnosti a stability nebo integrity sítě nebo její části, a to zejména kritické infrastruktury4).
(2)
Povinná osobaPovinná osoba může žádost o přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře odmítnout z důvodu
a)
technické nevhodnosti fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury pro zavedení prvku vysokorychlostní sítě elektronických komunikacívysokorychlostní sítě elektronických komunikací,
b)
právní překážky dostupnosti fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury k zavedení prvku vysokorychlostních sítí elektronických komunikacívysokorychlostních sítí elektronických komunikací,
c)
nedostupnosti prostoru fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury k umístění prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikacívysokorychlostních sítí elektronických komunikací, včetně budoucích potřeb povinné osobypovinné osoby,
d)
rizika závažného vzájemného rušení plánované služby elektronických komunikací s poskytováním jiných služeb prostřednictvím stejné fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury,
e)
dostupnosti jiných možností přístupu k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek vhodných k zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikacívysokorychlostních sítí elektronických komunikací, například prostřednictvím velkoobchodní nabídky služeb povinné osobypovinné osoby, nebo
f)
zjevné nepřiměřenosti požadavku oprávněné osobyoprávněné osoby na přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře.
(3)
Povinná osobaPovinná osoba může žádost o přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře odmítnout rovněž z důvodu, že žádost o přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře neobsahuje náležitosti podle § 4 odst. 2.
(4)
Odmítla-li povinná osobapovinná osoba žádost o přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osoběoprávněné osobě do 2 měsíců ode dne, kdy jí byla žádost doručena.
(5)
Byla-li žádost o přístup odmítnuta nebo nebyla-li do 2 měsíců ode dne doručení žádosti povinné osoběpovinné osobě uzavřena smlouva o přístupu k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře, má oprávněná osobaoprávněná osoba nebo povinná osobapovinná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.
Poskytování údajů o fyzické infrastruktuře
§ 6
(1)
Oprávněná osobaOprávněná osoba, která hodlá využít oprávnění podle § 4, má právo na poskytnutí souboru minimálních údajů o fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře povinných osobpovinných osob (dále jen „soubor minimálních údajů“) v rozsahu plánovaného projektu zavedení prvku vysokorychlostní sítě elektronických komunikacívysokorychlostní sítě elektronických komunikací. Soubor minimálních údajů zahrnuje
a)
základní technické parametry a určení druhu fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury,
b)
geometrické, výškové a polohové určení fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury; grafická část se poskytne ve vektorové formě v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální,
c)
údaje o současném využití fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury,
d)
identifikaci povinné osobypovinné osoby a její kontaktní údaje.
(2)
Žádost o poskytnutí souboru minimálních údajů v rozsahu svého plánovaného projektu podává oprávněná osobaoprávněná osoba písemně u Úřadu, který jí tyto údaje poskytne do 1 měsíce ode dne doručení její žádosti. V žádosti oprávněná osobaoprávněná osoba odůvodní oprávněnost rozsahu požadovaných údajů pro jí plánovaný projekt na zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikacívysokorychlostní sítě elektronických komunikací. Nemá-li Úřad požadovaný soubor minimálních údajů, poskytne tyto údaje do jednoho měsíce ode dne jejich poskytnutí povinným orgánempovinným orgánem.
(3)
Úřad soubor minimálních údajů oprávněné osoběoprávněné osobě neposkytne, jsou-li dány důvody podle § 5 odst. 1 nebo § 7 odst. 2 písm. c).
(4)
Neposkytne-li Úřad soubor minimálních údajů nebo jeho část podle § 6 odst. 3, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o neposkytnutí souboru minimálních údajů nebo jeho části.
(5)
Nemá-li Úřad požadovaný soubor minimálních údajů, požádá o jejich poskytnutí povinný orgánpovinný orgán, který by v důsledku plnění svých úkolů mohl být držitelem souboru minimálních údajů nebo jeho části. Povinný orgánPovinný orgán, který má požadovaný soubor minimálních údajů nebo jeho část v elektronické podobě, jej poskytne Úřadu do 2 měsíců ode dne doručení jeho žádosti. Není-li povinný orgánpovinný orgán původcem souboru minimálních údajů, může jej Úřadu poskytnout ve formátu a v rozsahu, ve kterém je přijal, přičemž za správnost a úplnost odpovídá jejich poskytovatel. Současně tuto skutečnost povinný orgánpovinný orgán sdělí Úřadu.
(6)
Nemá-li Úřad požadovaný soubor minimálních údajů a ani povinný orgánpovinný orgán mu soubor minimálních údajů na jeho žádost neposkytl podle odstavce 4, vyrozumí o této skutečnosti oprávněnou osobuoprávněnou osobu.
(7)
Oprávněná osobaOprávněná osoba může po vyrozumění Úřadem podle odstavce 5 požádat písemně o poskytnutí souboru minimálních údajů povinnou osobupovinnou osobu.
§ 7
(1)
Povinná osobaPovinná osoba odmítne žádost oprávněné osobyoprávněné osoby o poskytnutí souboru minimálních údajů z důvodu podle § 5 odst. 1 nebo, je-li to nutné pro zachování jejího obchodního tajemství.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba může žádost oprávněné osobyoprávněné osoby o poskytnutí souboru minimálních údajů odmítnout, pokud
a)
požadovaný soubor minimálních údajů zveřejnila způsobem umožňujícím dálkový přístup; v takovém případě sdělí oprávněné osoběoprávněné osobě údaje umožňující přístup ke zveřejněným údajům,
b)
požadovaný soubor minimálních údajů poskytla Úřadu nebo povinnému orgánupovinnému orgánu v rámci výkonu jeho působnosti, nebo
c)
oprávněná osobaoprávněná osoba nedoložila ani na výzvu oprávněnost rozsahu požadovaných údajů pro svůj plánovaný projekt zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikacívysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
(3)
Odmítla-li povinná osobapovinná osoba žádost o poskytnutí souboru minimálních údajů, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osoběoprávněné osobě a Úřadu.
(4)
Byla-li žádost odmítnuta nebo neposkytla-li povinná osobapovinná osoba do 2 měsíců ode dne, kdy jí byla žádost doručena, oprávněné osoběoprávněné osobě soubor minimálních údajů, má oprávněná osobaoprávněná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.
Průzkum na místě
§ 8
(1)
Povinná osobaPovinná osoba umožní průzkum své fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury na místě oprávněné osoběoprávněné osobě na základě její odůvodněné žádosti a na její náklady, a to za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, nejsou-li dány důvody pro odmítnutí žádosti. Oprávněná osobaOprávněná osoba je povinna poskytnout povinné osoběpovinné osobě náhradu za nucené omezení vlastnického práva v míře odpovídající rozsahu, v němž byla povinná osobapovinná osoba průzkumem své fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury dotčena.
(2)
Žádost o průzkum na místě musí být písemná. Přílohou žádosti musí být návrh na uzavření smlouvy o průzkumu fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury na místě, který vymezí fyzickou infrastrukturufyzickou infrastrukturu, o jejíž průzkum na místě se žádá, a stanoví způsob, termín a cenu provedení průzkumu na místě nebo způsob jejího určení.
(3)
Oprávněná osobaOprávněná osoba pro podání žádosti o průzkum na místě využije vzor smlouvy o průzkumu fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury na místě, který zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup Úřad nebo povinná osobapovinná osoba.
(4)
Povinná osobaPovinná osoba informuje v odpovědi na žádost podle odstavce 1 oprávněnou osobuoprávněnou osobu o možném využití dotčené fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury, která má být předmětem průzkumu, oprávněnou osobouoprávněnou osobou.
§ 9
(1)
Povinná osobaPovinná osoba odmítne žádost o průzkum na místě z důvodů uvedených v § 5 odst. 1 nebo může odmítnout žádost z důvodů uvedených v § 5 odst. 2 písm. a) až e) anebo neobsahuje-li žádost náležitosti podle § 8 odst. 2.
(2)
Odmítla-li povinná osobapovinná osoba žádost o průzkum na místě, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osoběoprávněné osobě do 1 měsíce ode dne, kdy jí byla žádost doručena. Povinnost poskytnout informace o možném využití dotčené fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury podle § 8 odst. 4 není odmítnutím žádosti o průzkum fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury na místě dotčena.
(3)
Byla-li žádost odmítnuta nebo nebyla-li do 1 měsíce ode dne doručení žádosti povinné osoběpovinné osobě uzavřena smlouva o průzkumu fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury na místě, má oprávněná osobaoprávněná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.
§ 10
Koordinace stavebních prací
(1)
Povinná osobaPovinná osoba umožní u stavebních prací zcela nebo zčásti financovaných z veřejných prostředkůveřejných prostředků oprávněné osoběoprávněné osobě koordinaci stavebních prací za účelem zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikacívysokorychlostní sítě elektronických komunikací, a to na základě její odůvodněné žádosti a za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, obsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2 a nejsou-li dány důvody pro odmítnutí žádosti podle odstavce 4.
(2)
Žádost o koordinaci stavebních prací musí být písemná. Přílohou žádosti musí být návrh na uzavření smlouvy o koordinaci stavebních prací, který vymezí fyzickou infrastrukturufyzickou infrastrukturu, podmínky projektu na zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikacívysokorychlostní sítě elektronických komunikací, pro který oprávněná osobaoprávněná osoba žádá o koordinaci stavebních prací, časový průběh jeho provedení, údaje o zhotoviteli stavby, je-li znám, prvky dotčené stávající nebo plánované sítě elektronických komunikací a rozdělení nákladů vyplývající z koordinace stavebních prací mezi oprávněnou osobouoprávněnou osobou a povinnou osoboupovinnou osobou. Pokud oprávněná osobaoprávněná osoba uzavřela dohodu o přípoloži podle liniového zákona8), nahrazuje tato dohoda smlouvu o koordinaci stavebních prací.
(3)
Oprávněná osobaOprávněná osoba využije vzor smlouvy o koordinaci stavebních prací, který zveřejnil Úřad nebo povinná osobapovinná osoba způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Žádosti o koordinaci stavebních prací povinná osobapovinná osoba vyhoví, pokud
a)
koordinace stavebních prací nevyžaduje dodatečné náklady pro původně plánované stavební práce, které by nesla povinná osobapovinná osoba, zejména z důvodu dalšího prodlení,
b)
jí to nebrání v kontrole nad stavebními pracemi,
c)
žádost o koordinaci stavebních prací oprávněná osobaoprávněná osoba podala nejpozději 1 měsíc před podáním žádosti o povolenípovolení a
d)
není ohrožena bezpečnost a integrita sítí, bezpečnost státu, veřejná bezpečnost, veřejné zdraví nebo zachování jejího obchodního tajemství.
(5)
Odmítla-li povinná osobapovinná osoba žádost o koordinaci stavebních prací, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osoběoprávněné osobě a Úřadu.
(6)
Byla-li žádost odmítnuta nebo nebyla-li do 1 měsíce ode dne doručení žádosti povinné osoběpovinné osobě uzavřena smlouva o koordinaci stavebních prací, má oprávněná osobaoprávněná osoba nebo povinná osobapovinná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.
Poskytování údajů o stavebních pracích
§ 11
(1)
Povinná osobaPovinná osoba poskytne za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek oprávněné osoběoprávněné osobě na základě její odůvodněné písemné žádosti údaje o stavebních pracích financovaných z veřejných prostředkůveřejných prostředků, a to v rozsahu:
a)
umístění a druh stavebních prací v oblasti vymezené katastrálním územímkatastrálním územím,
b)
prvky stávající nebo plánované fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury dotčené stavebními pracemi,
c)
předpokládaný termín zahájení stavebních prací a doba jejich trvání a
d)
kontaktní údaje povinné osobypovinné osoby.
(2)
Údaje o plánovaných nebo prováděných stavebních pracích financovaných z veřejných prostředkůveřejných prostředků a týkajících se fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury, pro které bylo uděleno povolenípovolení, ohledně kterých řízení o povolenípovolení probíhá nebo se v následujících 6 měsících předpokládá, poskytne povinná osoba oprávněné osoběoprávněné osobě do 2 týdnů ode dne doručení žádosti a zároveň poskytne tyto údaje Úřadu.
§ 12
(1)
Povinná osobaPovinná osoba žádost o údaje o stavebních pracích odmítne, je-li to nutné v zájmu bezpečnosti a integrity sítí, bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví nebo zachování jejího obchodního tajemství.
(2)
Povinná osobaPovinná osoba může žádost o údaje o stavebních pracích odmítnout, pokud
a)
zveřejnila požadované údaje způsobem umožňujícím dálkový přístup; v takovém případě sdělí oprávněné osoběoprávněné osobě přístup ke zveřejněnému údaji,
b)
poskytla požadované údaje Úřadu nebo povinnému orgánupovinnému orgánu v rámci výkonu jeho působnosti, nebo
c)
oprávněná osobaoprávněná osoba neodůvodnila ani na výzvu svoji žádost o poskytnutí údajů o stavebních pracích.
(3)
Odmítla-li povinná osobapovinná osoba žádost o poskytnutí údajů o stavebních pracích, sdělí tuto skutečnost písemně s odůvodněním oprávněné osoběoprávněné osobě a Úřadu do 2 týdnů ode dne, kdy jí byla žádost doručena.
(4)
Byla-li žádost odmítnuta nebo neposkytla-li povinná osobapovinná osoba do 2 týdnů ode dne, kdy jí byla žádost doručena, oprávněné osoběoprávněné osobě údaje o stavebních pracích, má oprávněná osobaoprávněná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.
Fyzická infrastruktura uvnitř budovy
§ 13
(1)
Oprávněná osobaOprávněná osoba má právo ukončit svou vysokorychlostní síť elektronických komunikacívysokorychlostní síť elektronických komunikací v prostorách koncového uživatele, pokud infrastruktura uvnitř budovy umožňující připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s neexistuje a pokud s tím koncový uživatel souhlasí.
(2)
Pokud je při zavádění nové vysokorychlostní sítě elektronických komunikacívysokorychlostní sítě elektronických komunikací uvnitř budovy technicky nemožné nebo ekonomicky neefektivní vybudování nové fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury uvnitř budovy, má oprávněná osobaoprávněná osoba právo na přístup ke kterékoli stávající fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře uvnitř budovy nebo k přístupovému bodu budovypřístupovému bodu budovy.
§ 14
(1)
Povinná osobaPovinná osoba umožní přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře uvnitř budovy nebo způsob jejího určení nebo k přístupovému bodu budovypřístupovému bodu budovy pro účely zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikacívysokorychlostní sítě elektronických komunikací oprávněné osoběoprávněné osobě na základě její odůvodněné žádosti, a to za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek včetně ceny za použití stávající fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury uvnitř budovy nebo způsob jejího určení nebo přístupového bodu budovypřístupového bodu budovy, nejsou-li dány důvody pro odmítnutí žádosti podle § 5 odst. 1 nebo § 5 odst. 2 písm. a) až e), anebo neobsahuje-li žádost náležitosti podle odstavce 2.
(2)
Žádost o přístup musí být písemná. Přílohou žádosti musí být návrh na uzavření smlouvy o přístupu k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře uvnitř budovy, která vymezí fyzickou infrastrukturufyzickou infrastrukturu uvnitř budovy, ke které oprávněná osobaoprávněná osoba žádá přístup, podmínky požadovaného přístupu, cenu za přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře uvnitř budovy, práva a povinnosti povinné osobypovinné osoby a oprávněné osobyoprávněné osoby týkající se trvalého umístění prvku vysokorychlostní sítě elektronických komunikacívysokorychlostní sítě elektronických komunikací ve fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře uvnitř budovy a dále návrh projektu a časový průběh jeho provedení.
(3)
Byla-li žádost odmítnuta nebo nebyla-li do 2 měsíců ode dne doručení žádosti povinné osoběpovinné osobě uzavřena smlouva o přístupu k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře uvnitř budovy, má oprávněná osobaoprávněná osoba nebo povinná osobapovinná osoba právo předložit věc k rozhodnutí Úřadu.
(4)
K právnímu jednání, jehož cílem je bránit povinné osoběpovinné osobě ve splnění povinnosti podle odstavce 1, se nepřihlíží.
§ 16
Ochrana údajů před zneužitím
Oprávněná osobaOprávněná osoba je povinna zajistit ochranu údajů získaných v souvislosti s postupy podle tohoto zákona, nebo ke kterým získala přístup na základě tohoto zákona, před jejich zneužitím nebo neoprávněným použitím, pokud tyto údaje nebyly zveřejněné.
Rozhodování Úřadu
§ 17
(1)
Návrh na rozhodnutí podle tohoto zákona musí být podán Úřadu nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající oprávnění podat návrh na rozhodnutí.
(2)
Součástí návrhu na rozhodnutí sporu o uzavření smlouvy musí být návrh smlouvy se specifikací jeho sporných částí.
(3)
Je-li předmětem sporu cena, Úřad v rámci rozhodnutí sporu stanoví tuto cenu tak, aby cena zahrnovala náhradu ekonomicky oprávněných nákladů povinné osobypovinné osoby, a při jejím stanovení zohlední dopad navrhovaného zásahu na obchodní plán povinné osobypovinné osoby včetně jí provedených investic do fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury využívané k poskytování vysokorychlostních služeb elektronických komunikací.
(4)
Úřad projedná věc bez zbytečného odkladu a rozhodne o povinnosti uzavřít smlouvu, nebo poskytnout údaje anebo návrh na rozhodnutí sporu zamítne. Pokud nelze věc projednat bez zbytečného odkladu, rozhodne Úřad
a)
o sporu o přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře do 4 měsíců,
b)
o sporu o průzkum na místě, o sporu o koordinaci stavebních prací, o sporu o přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře uvnitř budovy a o stanovení povinnosti poskytnout soubor minimálních údajů a údaje o stavebních pracích do 2 měsíců.
(5)
Úřad si může vyžádat pro účely rozhodování podle tohoto zákona stanovisko od správního orgánu, jehož působnosti se předmět sporu týká. Správní orgán v takovém případě vydá stanovisko do 30 dnů; lhůta pro rozhodnutí Úřadu po tuto dobu neběží.
(6)
V případě rozhodování sporu o přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře, sporu o průzkum na místě, o sporu o koordinaci stavebních prací a sporu o přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře uvnitř budovy, týkajících se oblasti přepravy, přenosu nebo distribuce plynu nebo elektrické energie a rozvodu tepelné energie si Úřad vyžádá závazné stanovisko7) od Energetického regulačního úřadu.
(7)
Energetický regulační úřad v závazném stanovisku uvede, zda souhlasí nebo nesouhlasí s uzavřením smlouvy, která je předmětem sporu, podmínkami požadovaného přístupu k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře nebo koordinace stavebních prací a cenou za přístup k fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře nebo rozdělením nákladů při koordinaci stavebních prací. Energetický regulační úřad své závazné stanovisko řádně odůvodní.
(8)
Energetický regulační úřad při zpracování závazného stanoviska bere v úvahu zákonné povinnosti provozovatele dotčené fyzické infrastrukturyfyzické infrastruktury a svůj regulatorní přístup k této fyzické infrastruktuřefyzické infrastruktuře.
(9)
Energetický regulační úřad vydá závazné stanovisko k předmětu sporného řízení do 30 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu o toto závazné stanovisko. Součástí žádosti jsou veškeré podklady, které má Úřad k dispozici ke sporu, ke kterému požaduje závazné stanovisko. Ode dne doručení žádosti o závazné stanovisko do jeho doručení Úřadu lhůty podle odstavce 5 neběží.
§ 18
Proti rozhodnutí Úřadu o sporu a proti rozhodnutí o neposkytnutí souboru minimálních údajů nebo jeho části podle § 6 odst. 4 není přípustný rozklad, přezkumné řízení ani obnova řízení.
Přestupky
§ 19
(1)
Povinná osobaPovinná osoba se dopustí přestupku tím, že neinformuje oprávněnou osobuoprávněnou osobu o důvodech odmítnutí žádosti podle § 5 odst. 4, § 7 odst. 3, § 9 odst. 2, § 10 odst. 5 nebo § 12 odst. 3.
(2)
Oprávněná osobaOprávněná osoba se dopustí přestupku tím, že nezajistí ochranu údajů podle § 16.
(3)
Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
§ 20
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(2)
Sazba pokuty za přestupek podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, jestliže je spáchán opakovaně. Přestupek je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o obdobném přestupku nabylo právní moci, neuplynuly 2 roky.
(3)
Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.
§ 21
Donucovací pokuty
(1)
Úřad vymáhá ukládáním donucovacích pokut splnění povinností uložených rozhodnutím Úřadu podle tohoto zákona.
(2)
Výše jednotlivé donucovací pokuty ukládané
a)
fyzické osobě nesmí přesáhnout 100 000 Kč,
b)
právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě nesmí přesáhnout 1 000 000 Kč.
§ 22
Přechodná ustanovení
Brání-li povinné osoběpovinné osobě plnit v budoucnu povinnost podle § 4 odst. 1 stávající smluvní povinnost vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vyzve povinná osobapovinná osoba druhou smluvní stranu bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti tohoto zákona k obnovení jednání o smlouvě za účelem zrušení této smluvní povinnosti. Nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě, rozhodne na návrh kterékoli z nich soud, že smluvní povinnost ruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí. Návrhem stran není soud vázán.
§ 3
Jednotné informační místo
(1)
Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) je jednotným informačním místem.
(2)
Úřad shromažďuje, eviduje, zpracovává, uchovává, zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup a poskytuje údaje podle tohoto zákona.
(3)
Úřad dále zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)
údaje týkající se podmínek a postupů podle stavebního zákona a údaje nezbytné pro účely zavádění prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikacívysokorychlostních sítí elektronických komunikací,
b)
pravomocná rozhodnutí podle tohoto zákona,
c)
vzory smluv jím vytvořené podle § 4, 8 a 10,
d)
odkazy na informace povinných osobpovinných osob související s plněním jejich povinností podle tohoto zákona, které povinná osobapovinná osoba Úřadu sdělí.
(4)
Úřad návrhy vzorů smluv podle odstavce 3 písm. c) konzultuje zejména s oprávněnými a povinnými osobamipovinnými osobami; § 130 zákona o elektronických komunikacích se použije přiměřeně.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o elektronických komunikacích
§ 23
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 222/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 2 se za slova „veřejně dostupné služby elektronických komunikací“ vkládají slova „, zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací“.
2.
V § 8 odst. 3 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmena d) a e) se zrušují.
3.
V § 8 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 67 zní:
„(4)
Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin související s vykonáváním komunikačních činností podle § 7 nebo se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena67).
67)
§ 105 a 106 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 8 odst. 6 se věty čtvrtá a pátá nahrazují větami „Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, nebo státem posledního pobytu. Právnická osoba, která má sídlo mimo území České republiky, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, v němž má sídlo, pokud tento stát takovéto doklady vydává. Fyzická osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie53).“.
5.
Za § 16a se vkládá nový § 16b, který zní:
㤠16b
(1)
Úřad je oprávněn změnit všechna individuální oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, příděly rádiových kmitočtů a všeobecná oprávnění, která budou v rozporu s Plánem využití rádiového spektra v části upravující omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám podle § 16a.
(2)
Úřad je povinen na žádost dotčeného držitele přídělu rádiových kmitočtů nebo individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů odstranit omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám v tomto přídělu rádiových kmitočtů nebo individuálním oprávnění k využívání rádiových kmitočtů tak, aby jejich podmínky byly v souladu s Plánem využití rádiového spektra.“.
6.
V § 102 odstavec 1 zní:
„(1)
Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby, nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby. Pokud není podle stavebního zákona vyžadováno ani jedno z uvedených povolení, potom dnem uvedení sítě nebo zařízení elektronických komunikací do užívání.“.
7.
V § 102 odst. 2 se slova „1,5 m“ nahrazují slovy „1,0 m“.
8.
V § 104 odstavec 3 zní:
„(3)
Pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovitosti písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti k části dotčené nemovitosti za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení služebnosti ke skutečně dotčené části nemovitosti. Na návrh podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť je možno k zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 s vlastníkem dotčené nemovitosti uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění podle odstavce 2 písm. a) postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovitosti. Maximální výše jednorázové náhrady za zřízení služebnosti se stanoví podle zákona upravujícího oceňování majetku.“.
9.
V § 104 odst. 4 se slova „věcného břemene“ nahrazují slovem „služebnosti“.
10.
V § 104 odst. 11 se slova „z věcných břemen“ nahrazují slovy „ze služebností“.
11.
V § 108 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno cc), které zní:
„cc)
zpřístupňuje informace o udělených právech k využívání rádiových kmitočtů a o využívání rádiového spektra.“.
12.
V § 118 odst. 12 se na konci písmene n) slovo „nebo“ zrušuje.
13.
V § 118 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno p), které včetně poznámky pod čarou č. 69 zní:
„p)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím společná pravidla pro zajištění rovného a nediskriminačního nakládání s provozem při poskytování služeb přístupu k internetu a zajištění souvisejících práv koncových uživatelů69)
1.
nezajistí přístup k otevřenému internetu, nebo
2.
nezajistí, aby smlouva, která zahrnuje služby přístupu k internetu, obsahovala požadované údaje,
3.
nezavede transparentní, jednoduché a účinné postupy pro vyřizování stížností koncových uživatelů.
69)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii.“.
14.
V § 118 odst. 14 písm. m) se slova „veřejně dostupné telefonní služby“ nahrazují slovy „veřejně dostupné služby elektronických komunikací“.
15.
V § 118 odst. 14 písmeno ad) s textem „v rozporu s § 89 odst. 4 neposkytne údaje, nebo je poskytne opožděně“ se označuje jako písmeno ae).
16.
V § 118 odst. 22 písm. a) se slova „odstavce 14 písm. ad)“ nahrazují slovy „odstavce 14 písm. ae)“.
17.
V § 118 odst. 22 písm. b) se slova „odstavce 12 písm. f) až o)“ nahrazují slovy „odstavce 12 písm. f) až p)“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 24
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb. a zákona č. 63/2017 Sb., se mění takto:
1.
V části I položce 17 bodě 1 písm. e) se slova „s výjimkou staveb veřejné technické infrastruktury“ zrušují.
2.
V části VIII položka 114 zní:
„Položka 114
a) Podání návrhu na rozhodnutí podle § 7 odst. 4, § 9 odst. 3, § 12 odst. 4 a § 14 odst. 3 zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací| 2 000 Kč
---|---
b) Podání návrhu na rozhodnutí podle § 5 odst. 5 a § 10 odst. 6 zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací| 10 000 Kč“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury
§ 26
Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb. a zákona č. 49/2016 Sb., se mění takto:
1.
Na konci názvu zákona se doplňují slova „a infrastruktury elektronických komunikací“.
2.
Na konci nadpisu části první se doplňují slova „A INFRASTRUKTURY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ“.
3.
V § 1 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a infrastruktury elektronických komunikací“.
4.
V § 1 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Infrastrukturou elektronických komunikací se pro účely tohoto zákona rozumí komunikační vedení veřejné komunikační sítě.“.
5.
V § 3 odst. 1 se za slovo „infrastruktury“ vkládají slova „a infrastruktury elektronických komunikací“.
6.
V § 3a se za slova „dopravní infrastruktury“ vkládají slova „a infrastruktury elektronických komunikací“.
7.
Na konci § 3a se doplňuje věta „U infrastruktury elektronických komunikací se ustanovení § 3b nepoužije.“.
8.
V § 3c se za slova „dopravní infrastruktury“ vkládají slova „a infrastruktury elektronických komunikací“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 27
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části druhé bodů 12 až 17, které nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
2)
Například zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 2 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb.
4)
§ 2 písm. g) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 16 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
8)
§ 2i odst. 3 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 193/2017 Sb. | Zákon č. 193/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 10. 7. 2017, datum účinnosti 1. 9. 2017, částka 71/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pohřebnictví
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
* ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o vodovodech a kanalizacích
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o myslivosti
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o rostlinolékařské péči
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o zdravotních službách
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (283/2021 Sb.)
193
ZÁKON
ze dne 31. května 2017,
kterým se mění zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o pohřebnictví
Čl. I
Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 479/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 122/2004 Sb., zákona č. 67/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 202/2015 Sb., se mění takto:
1.
§ 2 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 26 zní:
㤠2
Vymezení základních pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
tělem zemřelého mrtvé lidské tělo nebo jeho části do pohřbení, pokud není za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem26) použito pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům; tělem zemřelého je i tělo mrtvě narozeného dítěte,
b)
jinými lidskými pozůstatky plod po potratu, včetně biologických zbytků potratu, není-li možné je od plodu oddělit, podle zvláštního právního předpisu; jiným lidským pozůstatkem je vždy plod po umělém přerušení těhotenství,
c)
lidskými pozůstatky tělo zemřelého a jiné lidské pozůstatky,
d)
lidskými ostatky lidské pozůstatky po pohřbení,
e)
pohřbením uložení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky na pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu,
f)
veřejným pohřebištěm prostor určený k pohřbení lidských pozůstatků nebo uložení lidských ostatků v podobě míst pro hroby a hrobky nebo úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové či vsypové louky nebo jejich kombinace,
g)
hrobovým místem místo na pohřebišti určené pro zřízení hrobu nebo hrobky nebo vyhrazené místo v úložišti jednotlivých uren, nebo na vsypové louce,
h)
balzamací úprava lidských pozůstatků zamezující rozvoji posmrtných změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem,
i)
konzervací úprava lidských pozůstatků zpomalující rozvoj posmrtných změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem,
j)
úpravou těla zemřelého jeho úprava před pietním uložením do konečné rakve, zejména umývání, holení, stříhání, kosmetické úpravy a oblečení do šatů nebo rubáše,
k)
konečnou rakví pevně zavřená rakev s lidskými pozůstatky určená pro jejich pohřbení, vyrobená z dřevěných desek nebo desek na bázi dřeva a splňující kritéria pevnosti rakve pro pohřbení nebo alespoň parametry ve shodě s určenou normou, definovanou v § 4a zákona o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů,
l)
totožností jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a státní příslušnost zemřelého,
m)
exhumací vyzdvižení lidských ostatků nebo urny s lidskými ostatky z pohřebiště,
n)
oznámením úmrtí informování o úmrtí alespoň jedné z osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku,
o)
identifikací jiných lidských pozůstatků písemné potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o potratu obsahující údaje o stáří plodu v týdnech, je-li známo, jeho pohlaví, pokud ho lze určit, datum potratu, je-li známo, nebo datum ukončení těhotenství a jméno, popřípadě jména, a příjmení matky,
p)
vypravitelem pohřbu fyzická nebo právnická osoba sjednávající pohřbení do 96 hodin od oznámení úmrtí nebo obec zajišťující pohřbení podle § 5 odst. 1 až 3.
26)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje.
2.
§ 3 a 4 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3 znějí:
㤠3
Neveřejná pohřebiště
(1)
Účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatků nebo lidských ostatků členů řeholních řádů nebo kongregací a prostory pro uložení lidských pozůstatků nebo lidských ostatků členů uzavřených, zejména příbuzenských, společenství se považují za neveřejná pohřebiště.
(2)
Za neveřejná pohřebiště se rovněž považují účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatků nebo lidských ostatků příslušníků registrovaných církví a náboženských společností3), jejichž vnitřní předpisy a obřady neumožňují ukládání lidských pozůstatků nebo lidských ostatků na veřejném pohřebišti.
(3)
Zřizovatelem i provozovatelem neveřejného pohřebiště smí být pouze registrovaná církev a náboženská společnost3) na pozemku v jejím vlastnictví. Pro provozování neveřejných pohřebišť se § 20 až 23 použijí obdobně; pro zrušení neveřejných pohřebišť se § 24 použije obdobně.
(4)
Krajský úřad vydá k záměru zřídit neveřejné pohřebiště stanovisko, ve kterém ověří, zda jsou splněny požadavky podle odstavce 2. Stanovisko krajského úřadu je jedním z podkladů pro vydání rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem. Pro výčet dotčených orgánů a povinnosti registrované církve a náboženské společnosti se použije § 17 obdobně.
(5)
Provozovatel neveřejného pohřebiště je povinen před zahájením provozu vydat řád neveřejného pohřebiště, který musí být schválen krajským úřadem; obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu neveřejného pohřebiště. Krajský úřad předložený návrh schválí, pokud v něm bude upraven zejména způsob pohřbívání lidských pozůstatků a způsob evidence lidských pozůstatků.
§ 4
(1)
S lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky musí být zacházeno důstojně a tak, aby nedošlo k ohrožení veřejného zdraví nebo veřejného pořádku; z těchto důvodů je zakázáno
a)
upravit, konzervovat, balzamovat nebo vystavit tělo zemřelého nakažené morem, cholerou, žlutou zimnicí, pravými neštovicemi, skvrnivkou a hemoragickou horečkou typu Lassa, Marburg a Ebola, nebo dalšími infekčními onemocněními, vyvolanými jinými vysoce rizikovými biologickými agens a jejich toxiny, která stanoví opatřením obecné povahy příslušný orgán ochrany veřejného zdraví4a) (dále jen „nebezpečná nemoc“); tělo zemřelého ve stavu pokročilého rozkladu nebo nakažené nebezpečnou nemocí smí být uloženo pouze do konečné rakve, a to v transportním vaku,
b)
právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám konzervovat, balzamovat nebo vystavovat tělo zemřelého, a to i konzervované nebo balzamované, bez souhlasu zemřelé osoby,
c)
vystavovat lidské pozůstatky před pohřbením, s výjimkou nekonzervovaného těla zemřelého, které může být vystaveno v otevřené rakvi do 1 týdne od úmrtí, a s výjimkou konzervovaného těla zemřelého, které může být vystaveno v otevřené rakvi i po uplynutí 1 týdne od úmrtí,
d)
fyzickým osobám odstraňovat z těla zemřelého nesnímatelné náhrady,
e)
trvale uložit lidské pozůstatky nebo je zpopelnit jiným způsobem než uvedeným v § 2 písm. e),
f)
zacházet s lidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky způsobem dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění veřejnosti,
g)
neoprávněně otevřít konečnou rakev s lidskými pozůstatky nebo urnu s lidskými ostatky, a
h)
neoprávněně otevřít hrob nebo hrobku nebo neoprávněně provádět exhumaci.
(2)
Při úmrtí na námořním plavidle se musí zacházet s lidskými pozůstatky důstojně; postup při úmrtí se řídí zvláštním právním předpisem5).
(3)
Poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje jednodenní nebo lůžkovou péči podle zvláštního právního předpisu26), a poskytovatel sociálních služeb podle § 34 odst. 1 písm. c) až f) zákona o sociálních službách, který
a)
má zřízeno oddělení patologie nebo oddělení soudního lékařství, musí
1.
předat lidské pozůstatky provozovateli pohřební služby nebo vypraviteli pohřbu nebo osobě provádějící balzamaci či konzervaci umyté a, byla-li provedena pitva, zašité po jejím dokončení, je-li to možné,
2.
bezúplatně zajistit pro osoby uvedené v bodu 1 možnost úpravy těla zemřelého a uložení lidských pozůstatků do rakve ve vhodné místnosti a umožnit jim nezbytnou hygienickou očistu,
b)
nemá zřízeno oddělení patologie nebo oddělení soudního lékařství, musí bezúplatně zajistit provozovateli pohřební služby nebo vypraviteli pohřbu nebo osobě provádějící balzamaci či konzervaci možnost úpravy těla zemřelého ve vhodné místnosti a umožnit jim nezbytnou hygienickou očistu.
(4)
Jestliže došlo k úmrtí ve zdravotnickém zařízení nebo v zařízení sociálních služeb, nese poskytovatel uvedený v odstavci 3 po dobu 48 hodin od úmrtí náklady spojené s uložením lidských pozůstatků. Byla-li provedena pitva, počítá se lhůta 48 hodin od jejího ukončení. Pokud bylo v době podle věty první zajištěno pohřbení, nese poskytovatel náklady spojené s uložením lidských pozůstatků jen do doby zajištění pohřbení. Po uplynutí této lhůty nese náklady spojené s uložením lidských pozůstatků ve zdravotnickém zařízení nebo zařízení sociálních služeb a s jejich přepravou nebo uložením u jiné osoby vypravitel pohřbu.
(5)
Pokud po uplynutí 48 hodin od úmrtí nemůže poskytovatel uvedený v odstavci 3 zajistit uložení lidských pozůstatků ve vlastním zařízení, zajistí jejich uložení u jiného poskytovatele uvedeného v odstavci 3 nebo u provozovatele pohřební služby; přitom si počínají tak, aby náklady spojené s přepravou a uložením lidských pozůstatků do pohřbení výrazně nepřevýšily obvyklé provozní náklady příslušného poskytovatele zdravotních nebo sociálních služeb za jejich chlazení, popřípadě mrazení.
3)
Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:
㤠4a
(1)
Otevřít konečnou rakev s lidskými pozůstatky nebo urnu s lidskými ostatky je oprávněn pouze vypravitel pohřbu.
(2)
Otevřít hrob nebo hrobku na pohřebišti nebo provádět exhumaci je oprávněn pouze provozovatel pohřebiště nebo osoba uvedená v řádu pohřebiště podle § 19 odst. 2 písm. k) nebo provozovatel pohřební služby podle podmínek uvedených v řádu pohřebiště podle § 19 odst. 2 písm. l).
(3)
Odstavci 1 a 2 není dotčeno oprávnění státního zástupce podle zvláštního právního předpisu10).“.
4.
§ 5 zní:
㤠5
(1)
Nesjedná-li ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí pohřbení těla zemřelého žádný vypravitel pohřbu ani žádný poskytovatel zdravotních služeb nebo univerzitní vysoká škola, která provádí anatomické pitvy v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem26), neprojeví zájem o využití těla zemřelého pro potřeby lékařské vědy a výzkumu nebo k výukovým účelům, nebo nebyla-li zjištěna totožnost mrtvého do 1 týdne od zjištění úmrtí, zajistí pohřbení slušným způsobem podle místních zvyklostí obec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku. O zajištění pohřbení podle věty první může obec uzavřít veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí; podmínka stanovená v § 63 odst. 1 větě první zákona o obcích se nepoužije.
(2)
Zajišťuje-li obec pohřbení těla zemřelého zpopelněním, je jeho součástí uložení urny s lidskými ostatky na veřejném pohřebišti.
(3)
Tělo zemřelého, u něhož nebyla zjištěna totožnost, může být pohřbeno pouze uložením do hrobu nebo hrobky. Je-li prokázáno, že se jedná o tělo zemřelého státního příslušníka cizího státu, může obec zajistit jeho zpopelnění v krematoriu až po obdržení souhlasu příslušného státu s tímto druhem pohřbení na území České republiky; pokud obec tento souhlas do 1 měsíce od oznámení úmrtí neobdrží, zajistí pohřbení uložením do hrobu nebo hrobky.
(4)
Činnosti podle odstavců 1 až 3 jsou zajišťovány obcí v přenesené působnosti. Prováděcí právní předpis stanoví postup obce při zajišťování slušného způsobu pohřbení.
(5)
Obec, která zajistila pohřbení podle odstavců 1 až 3, přihlásí svoji pohledávku z titulu účelně vynaložených nákladů na slušné pohřbení podle místních zvyklostí do pasiv pozůstalosti. Bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno, nebo nebyla-li k němu dána pravomoc českých soudů, uplatní obec náhradu těchto nákladů u Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“).
(6)
Osoba, u které je tělo zemřelého uloženo, je povinna neprodleně informovat obec, na jejímž území došlo k úmrtí nebo bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku, že nastaly skutečnosti podle odstavce 1.
(7)
Krajská hygienická stanice může v případě, že osoba byla v době úmrtí nakažena nebezpečnou nemocí,
a)
stanovit pro vypravitele pohřbu nebo provozovatele pohřební služby způsob zacházení s lidskými pozůstatky, a
b)
rozhodnout o povinnosti vypravitele pohřbu, není-li možné vyloučit riziko nákazy, o pohřbení zpopelněním bez ohledu na vůli zemřelé osoby, případně osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku nebo vypravitele pohřbu, a to i v případech uvedených v odstavci 3.
(8)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 7 nemá odkladný účinek.
(9)
Náklady spojené s přepravou lidských pozůstatků a úkony s tím spojené, vyjma přepravy lidských pozůstatků na pitvu, hradí vypravitel pohřbu.“.
5.
Za § 5 se vkládají nové § 5a a 5b, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 27 znějí:
㤠5a
(1)
Poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k potratu nebo ukončení těhotenství na žádost ženy nebo ze zdravotních důvodů,
a)
zajistí uložení jiných lidských pozůstatků pro účely jejich pohřbení po dobu 96 hodin od potratu nebo ukončení těhotenství; v takovém případě se pro účely tohoto zákona potrat nebo ukončení těhotenství považuje za takovou skutečnost, jako by šlo o úmrtí; § 4 odst. 4 a 5 se použijí přiměřeně,
b)
vydá jiné lidské pozůstatky k pohřbení s identifikací jiných lidských pozůstatků na základě žádosti osoby uvedené v § 114 odst. 1 občanského zákoníku ve lhůtě podle písmene a).
(2)
Pokud ve lhůtě podle odstavce 1 písm. a) nepožádá žádná z osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku o vydání jiných lidských pozůstatků k pohřbení, poskytovatel zdravotních služeb uvedený v § 4 odst. 3 s nimi naloží v souladu se zvláštním právním předpisem27).
§ 5b
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1)
Ministerstvo pro výkon působnosti tohoto zákona využívá ze základního registru obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d)
adresa místa pobytu,
e)
datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil.
(2)
Ministerstvo pro výkon působnosti tohoto zákona využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a okres narození; v případě narození v cizině, místo a stát,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
adresa místa trvalého pobytu,
h)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí státního občana České republiky mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
i)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(3)
Ministerstvo pro výkon působnosti tohoto zákona využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum narození,
c)
rodné číslo,
d)
pohlaví,
e)
místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
h)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí.
(4)
Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(5)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
27)
§ 91 zákona č. 372/2011 Sb.“.
6.
§ 6 a 7 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 28 znějí:
㤠6
Provozování pohřební služby
(1)
Provozování pohřební služby zahrnující činnosti spojené s úpravou lidských pozůstatků, jejich pohřbením a přepravou je koncesovanou živností, s výjimkou provozování pohřebiště, provádění balzamací a konzervací, zpopelňování lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, včetně ukládání lidských ostatků do uren.
(2)
Žadatel o koncesi na provozování pohřební služby musí prokázat svoji odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace Sjednavatel pohřbení a profesní kvalifikace Pracovník pro úpravu a přepravu lidských pozůstatků podle zvláštního předpisu28) a
a)
minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a tříletá praxe v oblasti pohřebnictví, nebo
b)
minimálně základní vzdělání a desetiletá praxe v oblasti pohřebnictví.
(3)
K udělení koncese k provozování pohřební služby je nutné stanovisko krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice vydá kladné stanovisko, pokud žadatel o koncesi má k dispozici
a)
chladicí a mrazicí zařízení odpovídající požadavkům uvedeným v § 7 odst. 1 písm. a) a f),
b)
silniční motorové vozidlo určené k přepravě lidských pozůstatků odpovídající požadavkům uvedeným v § 9 odst. 1 a
c)
místnost pro úpravu těla zemřelého a pro uložení lidských pozůstatků do rakve odpovídající požadavkům uvedeným v § 7 odst. 1 písm. h).
(4)
Chladicí a mrazicí zařízení podle odstavce 3 písm. a) a místnost pro úpravu těla zemřelého podle odstavce 3 písm. c) nesmí být umístěny v prostorách a areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb.
§ 7
Povinnosti provozovatele pohřební služby
(1)
Provozovatel pohřební služby je povinen
a)
upravit tělo zemřelého a k ukládání lidských pozůstatků do pohřbení používat rakve a výhradně chladicí, popřípadě mrazicí, zařízení, jejichž kapacita musí odpovídat průměrné třídenní potřebě, minimálně však se 3 místy,
b)
před zahájením provozu vydat řád pro provozování pohřební služby, který musí být schválen krajskou hygienickou stanicí, zveřejnit ho na viditelném místě a vykonávat živnost v souladu s ním; obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu pro provozování pohřební služby,
c)
zdržet se sjednávání pohřbení v prostorách a areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb, a to i prostřednictvím jiné osoby,
d)
zdržet se při kontaktu s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností nebo jiných osob v souladu s projevenou vůlí zemřelé osoby, a pokud se tato osoba během svého života ke smutečnímu obřadu nevyslovila, také v souladu s projevenou vůlí osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku,
e)
postupovat po převzetí těla zemřelého podle pokynů uvedených na listě o prohlídce zemřelého, případně stanovených státním zástupcem, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10),
f)
ukládat lidské pozůstatky do pohřbení pouze v rakvi nebo v jiné obdobné schránce do chladicího zařízení zajišťujícího trvalé udržení teploty v rozmezí 0 °C až +5 °C a v případě, kdy doba od zjištění úmrtí prohlížejícím lékařem do pohřbení přesáhne 1 týden nebo kdy to vyžaduje stav lidských pozůstatků, v mrazicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty nižší než -10 °C,
g)
předat provozovateli krematoria nebo pohřebiště společně s lidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky doklad podle § 14 odst. 1 nebo 2 nebo § 22 odst. 2; v případě jiných lidských pozůstatků předat identifikaci jiných lidských pozůstatků,
h)
bezúplatně umožnit vypraviteli pohřbu úpravu těla zemřelého a uložení lidských pozůstatků do rakve v místnosti se snadno omyvatelnými stěnami a nepropustnou podlahou, opatřené odpovídajícím osvětlením, přívodem teplé a studené vody, větráním a zabezpečením proti hmyzu, která je určena pro úpravu těla zemřelého, a pro uložení lidských pozůstatků do rakve, a umožnit mu nezbytnou hygienickou očistu,
i)
vyzvat k převzetí a předat urnu s lidskými ostatky vypraviteli pohřbu způsobem a ve lhůtě stanovené řádem pro provozování pohřební služby; pokud do 12 měsíců ode dne výzvy provozovatele pohřební služby k převzetí vypravitel pohřbu urnu nepřevezme nebo není-li taková osoba, je provozovatel pohřební služby povinen zajistit uložení lidských ostatků do společného hrobu na veřejném pohřebišti,
j)
vést evidenci o zacházení s lidskými pozůstatky a lidskými ostatky zejména v rozsahu
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, místo a datum narození, je-li známo, místo a datum úmrtí, je-li známo, kopie listu o prohlídce zemřelého,
2.
identifikace jiných lidských pozůstatků, a
3.
kopie dokladu o zpopelnění nebo pohřbení, datum a čas převzetí lidských pozůstatků nebo lidských ostatků, datum a čas jejich uložení do chladicího, popřípadě mrazicího, zařízení, datum a čas předání lidských pozůstatků nebo lidských ostatků provozovateli pohřebiště nebo krematoria, evidenční číslo vozidla, které lidské pozůstatky nebo lidské ostatky přepravilo,
k)
dodržovat požadavky na technické vybavení podle § 6 odst. 3, a
l)
provádět dezinfekci provozních prostor, místnosti pro úpravu těla zemřelého, chladicího a mrazicího zařízení, pracovních pomůcek a vozidel určených k přepravě lidských pozůstatků a lidských ostatků.
(2)
Provozovatel pohřební služby je oprávněn převzít tělo zemřelého ke sjednanému pohřbení jen tehdy, je-li úmrtí nebo narození mrtvého dítěte doloženo
a)
listem o prohlídce zemřelého vystaveným prohlížejícím lékařem a v případě provedení pitvy doplněným o příslušné údaje lékařem, který pitvu provedl, a postupovat podle pokynů na tomto listě uvedených,
b)
v případě podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s úmrtím, kromě dokladů uvedených v písmenu a), i souhlasem státního zástupce, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10).
(3)
Jiné lidské pozůstatky je provozovatel pohřební služby oprávněn převzít ke sjednanému pohřbení jen tehdy, je-li doložena identifikace jiných lidských pozůstatků.
(4)
Evidence související s provozováním pohřební služby podle odstavce 1 písm. j) musí být vedena průkazně, pravdivě a čitelně ve formě svázané knihy. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu.
28)
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.“.
7.
Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní:
㤠7a
Řád pro provozování pohřební služby
V řádu pro provozování pohřební služby provozovatel podrobně upraví zejména
a)
rozsah poskytovaných služeb,
b)
povinnosti vypravitele pohřbu v souvislosti s chováním v místnosti pro úpravu těla zemřelého a uložením lidských pozůstatků do rakve, se zachováním důstojnosti tohoto místa a pravidla užívání zařízení pohřební služby jinými osobami,
c)
postup při ukládání lidských pozůstatků ve stavu pokročilého rozkladu do rakve a postup při jejich přepravě,
d)
způsob uložení a evidence přepravovaných lidských pozůstatků a lidských ostatků od jejich převzetí až po uložení do hrobu nebo hrobky, případně předání provozovateli krematoria nebo k provedení balzamace nebo konzervace v minimálním rozsahu stanoveném v § 7 odst. 1 písm. j),
e)
postup při provádění dezinfekce provozních prostor, místnosti pro úpravu těla zemřelého, chladicího a mrazicího zařízení, pracovních pomůcek a vozidel určených k přepravě lidských pozůstatků a lidských ostatků,
f)
způsob výzvy, převzetí a lhůtu k předání urny s lidskými ostatky vypraviteli pohřbu.“.
8.
Nadpis nad označením § 8 zní: „Přeprava lidských pozůstatků a lidských ostatků“.
9.
V § 8 odstavec 1 zní:
„(1)
Provozovatel pohřební služby je povinen zajistit
a)
při převozech na místo pohřbení nebo při vystavení těla zemřelého jeho oblečení do šatů nebo rubáše, nebo, není-li oblečení možné, jeho důstojné zahalení a uložení v konečné rakvi; v ostatních případech mohou být uloženy i do rakve transportní nebo do transportního vaku,
b)
uložení lidských pozůstatků, které jsou ve stavu pokročilého rozkladu, nebo těla zemřelého, které je nakaženo nebezpečnou nemocí, pouze do konečné rakve, a to v transportním vaku,
c)
označení rakví a transportních vaků tak, aby odpovídalo dokumentaci vystavené prohlížejícím lékařem a nemohlo dojít k záměně lidských pozůstatků v nich uložených.“.
10.
V § 8 odst. 2 se za slovo „chladicím“ vkládají slova „, popřípadě mrazicím,“.
11.
V § 8 odst. 3 se za slovo „pozůstatků“ vkládají slova „nebo exhumovaných lidských ostatků“.
12.
V § 9 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 11 zní:
„(1)
Lidské pozůstatky a exhumované nezpopelněné lidské ostatky mohou být po pozemních komunikacích přepravovány pouze ve vozidle zvláštního určení, které musí být k takovému účelu schváleno podle jiného právního předpisu11) jako pohřební. Ložný prostor vozidla zvláštního určení musí být určen výhradně pro jejich přepravu v rakvích nebo v transportních nosítkách s vaky, a to včetně věcí určených pro konání pohřbu, které lze přepravovat společně, a musí být opatřen osvětlením a potřebnými úchyty pro upevnění rakví nebo transportních nosítek s vaky. Stěny a dno ložného prostoru musí být snadno omyvatelné.
11)
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.“.
13.
V § 9 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
14.
Poznámka pod čarou č. 12 zní:
„12)
Mezinárodní Ujednání o přepravě mrtvol, vyhlášené pod č. 44/1938 Sb.
Dohoda o převozu těl zemřelých, vyhlášená pod č. 22/2012 Sb. m. s.“.
15.
V § 9 odst. 3 větě první se slovo „převoz“ za slovem „pro“ nahrazuje slovy „přepravu těla zemřelého“ a slovo „převoz“ za slovem „nebo“ se nahrazuje slovem „přepravu“.
16.
V § 9 odst. 3 větě druhé se slova „úmrtního listu“ nahrazují slovy „dokladu o úmrtí podle § 22 odst. 2“.
17.
V § 9 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Stejný postup se uplatňuje i u těla zemřelého státního příslušníka cizího státu na území České republiky vůči diplomatickým misím nebo konzulárním úřadům států, jejichž občanem zemřelý byl.“.
18.
V § 10 odstavec 2 zní:
„(2)
Žadatel o koncesi na provádění balzamace a konzervace musí prokázat svoji odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace Pracovník pro úpravu a přepravu lidských pozůstatků a profesní kvalifikace Pracovník pro vyšší hygienické zaopatření těl zemřelých podle zvláštního právního předpisu28), a absolvování specializované odborné přípravy zaměřené na odbornou problematiku související s balzamací a konzervací a
a)
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti všeobecného lékařství,
b)
vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v oblasti zdravotnictví,
c)
vyšší odborné vzdělání skupiny oborů vzdělání Zdravotnictví, Diplomovaná všeobecná sestra, Diplomovaná dětská sestra, Diplomovaná sestra pro intenzivní péči nebo Diplomovaná porodní asistentka,
d)
střední vzdělání skupiny oborů vzdělání Zdravotnictví, Všeobecná sestra, Dětská sestra nebo Porodní asistentka, nebo
e)
minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a pětiletou praxi v provádění balzamace a konzervace.“.
Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.
19.
V § 10 odst. 3 se za slovo „rozsah“ vkládají slova „včetně náležitostí dokladu úspěšného absolvování specializované odborné přípravy“.
20.
Poznámka pod čarou č. 7 zní:
„7)
Vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení.“.
21.
V § 10 odst. 4 větě první a druhé se slovo „vyjádření“ nahrazuje slovem „stanovisko“.
22.
V § 10 odst. 4 větě druhé se slova „prokáže, že“ nahrazují slovy „má vhodnou místnost k provádění balzamace a konzervace a“.
23.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně nadpisu zní:
㤠10a
Řád pro provádění balzamace a konzervace
(1)
Před zahájením provozování balzamace a konzervace je provozovatel této živnosti povinen vydat řád pro provádění balzamace a konzervace, který musí být schválen krajskou hygienickou stanicí, a vykonávat živnost v souladu s ním; obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu pro provádění balzamace a konzervace.
(2)
Řád pro provádění balzamace a konzervace musí být zveřejněn na viditelném místě. Provozovatel v něm podrobně upraví zejména
a)
rozsah poskytovaných služeb,
b)
povinnosti osob, které provádějí balzamaci a konzervaci, a dalších osob podílejících se na zajištění této činnosti s ohledem na zachování piety,
c)
postup při přepravě, balzamaci a konzervaci lidských pozůstatků a
d)
způsob uložení a evidence balzamovaných lidských pozůstatků od jejich převzetí až po uložení do hrobu nebo hrobky, případně předání provozovateli krematoria.“.
24.
V § 11 písm. a) se slova „ve styku“ nahrazují slovy „při kontaktu“.
25.
V § 11 písmeno b) zní:
„b)
oprávněna převzít tělo zemřelého k balzamaci nebo konzervaci jen tehdy, je-li skutečnost úmrtí doložena listem o prohlídce zemřelého vystaveným prohlížejícím lékařem a v případě provedení pitvy doplněným o příslušné údaje lékařem, který pitvu provedl; v případě podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10),“.
26.
V § 11 se doplňuje písmeno c), které zní:
„c)
oprávněna jiné lidské pozůstatky převzít jen tehdy, je-li doložena identifikace jiných lidských pozůstatků.“.
27.
V § 12 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
28.
§ 13 a 14 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 15 znějí:
„Provozování krematoria
§ 13
(1)
Provozování krematoria zahrnující pohřbívání lidských pozůstatků nebo zpopelňování exhumovaných lidských ostatků v konečné rakvi a související zacházení s ní, manipulaci s lidskými ostatky, ukládání lidských ostatků do uren, jejich předávání a vedení související evidence, je koncesovanou živností6).
(2)
Žadatel o koncesi na provozování krematoria musí prokázat svoji odbornou způsobilost, kterou se rozumí úspěšné získání profesní kvalifikace Obsluha kremačního zařízení a profesní kvalifikace Administrátor krematoria podle zvláštního právního předpisu28) a
a)
minimálně střední vzdělání s maturitní zkouškou a tříletá praxe v oblasti pohřebnictví, nebo
b)
minimálně základní vzdělání a desetiletá praxe v oblasti pohřebnictví.
(3)
K udělení koncese k provozování krematoria je nutné stanovisko krajské hygienické stanice8). Krajská hygienická stanice vydá kladné stanovisko, pokud žadatel o koncesi bude pro uložení lidských pozůstatků do zpopelnění používat chladicí a mrazicí zařízení, které odpovídá podmínkám stanoveným v § 7 odst. 1 písm. f).
§ 14
(1)
Provozovatel krematoria je oprávněn převzít tělo zemřelého nebo lidské ostatky ke zpopelnění a zpopelnit je jen tehdy, je-li skutečnost úmrtí doložena úmrtním listem, průvodním listem k přepravě těla zemřelého (umrlčí pas), zprávou oprávněného orgánu cizího státu nebo listem o prohlídce zemřelého vystaveným podle zvláštního právního předpisu; v případě podezření ze spáchání trestného činu v souvislosti s úmrtím je kromě toho nutný i písemný souhlas státního zástupce nebo jiného orgánu činného v trestním řízení, který je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu10).
(2)
Jiné lidské pozůstatky je provozovatel krematoria oprávněn převzít ke zpopelnění jen tehdy, je-li doložena identifikace jiných lidských pozůstatků.
(3)
Provozovatel krematoria je povinen
a)
zpopelňovat v krematoriu pouze lidské pozůstatky nebo exhumované lidské ostatky,
b)
před zahájením provozu vydat řád krematoria, který musí být schválen krajskou hygienickou stanicí a zveřejněn na viditelném místě, a krematorium provozovat v souladu s tímto řádem a zvláštními právními předpisy15); obdobný postup musí být dodržen při každé změně řádu krematoria,
c)
zdržet se při kontaktu s pozůstalými chování nešetrného k jejich citům a umožnit při smutečních obřadech účast registrovaných církví, náboženských společností nebo jiných osob v souladu s projevenou vůlí zemřelé osoby, a pokud se tato osoba během svého života ke smutečnímu obřadu nevyslovila, také v souladu s projevenou vůlí osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku,
d)
ukládat lidské pozůstatky do zpopelnění pouze v konečné rakvi do chladicího nebo mrazicího zařízení splňujícího požadavky uvedené v § 7 odst. 1 písm. f). To neplatí, provede-li zpopelnění lidských pozůstatků do 48 hodin od jejich převzetí; v tomto případě je provozovatel krematoria povinen zajistit jejich uložení do doby zpopelnění v chladicím zařízení zajišťujícím trvalé udržení teploty v rozmezí od 0 °C do +5 °C, i když doba od zjištění úmrtí prohlížejícím lékařem přesáhla nebo přesáhne 1 týden,
e)
zajistit, aby rakev s lidskými pozůstatky nebo exhumovanými lidskými ostatky byla před zasunutím do kremační pece opatřena značkou nezničitelnou ohněm obsahující číslo záznamu o zpopelnění v návaznosti na jím vedenou evidenci lidských pozůstatků a lidských ostatků,
f)
vypraviteli pohřbu vystavit doklad o zpopelnění obsahující
1.
číslo záznamu o zpopelnění podle písmene g),
2.
jednoznačnou identifikaci provozovatele krematoria a pohřební služby, který lidské pozůstatky nebo exhumované lidské ostatky do krematoria přivezl,
3.
údaje o zemřelém v rozsahu jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo a datum narození a úmrtí,
4.
údaje o jiných lidských pozůstatcích v rozsahu identifikace jiných lidských pozůstatků,
5.
datum pohřbení lidských pozůstatků nebo zpopelnění lidských ostatků,
g)
uložit lidské ostatky zbavené kovových a jiných nespalitelných příměsí spolu se značkou uvedenou v písmenu e) do pevně uzavíratelné urny a označit ji číslem záznamu o zpopelnění v návaznosti na jím vedenou evidenci lidských pozůstatků a lidských ostatků, a údaji podle § 15 odst. 2 písm. a) a b),
h)
vyzvat k převzetí a předat urnu s lidskými ostatky vypraviteli pohřbu nebo provozovateli pohřební služby způsobem a ve lhůtě stanovené řádem krematoria; pokud vypravitel pohřbu nebo provozovatel pohřební služby do 12 měsíců ode dne zpopelnění urnu od provozovatele krematoria nepřevezme, je provozovatel krematoria povinen lidské ostatky uložit do společného hrobu na veřejném pohřebišti.
15)
Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.“.
29.
V § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“ a na konci úvodní části ustanovení se doplňuje slovo „zejména“.
30.
V § 15 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
povinnosti návštěvníků krematoria v souvislosti s pořádkem v krematoriu, zachováním důstojnosti tohoto místa a pravidla užívání zařízení krematoria,“.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).
31.
V § 15 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „s lidskými ostatky“.
32.
V § 15 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
způsob výzvy a převzetí urny s lidskými ostatky a lhůtu k jejímu předání vypraviteli pohřbu nebo provozovateli pohřební služby.“.
33.
V § 15 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „a“ vkládá slovo „lidských“.
34.
V § 15 odst. 2 písmena a) až f) znějí:
„a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení zemřelých, jejichž těla nebo lidské ostatky byly v krematoriu zpopelněny,
b)
místo a datum jejich narození a úmrtí, pokud jsou známy,
c)
záznam o nebezpečné nemoci, pokud lidské pozůstatky, které byly zpopelněny, byly touto nemocí nakaženy,
d)
datum a hodinu převzetí lidských pozůstatků nebo lidských ostatků ke zpopelnění, včetně přidělení čísla v evidenci,
e)
druh rakve, vložky do rakve a transportního vaku,
f)
jednoznačnou identifikaci osoby předávající lidské pozůstatky nebo lidské ostatky,“.
35.
V § 15 odst. 2 se doplňují písmena g) až i), která znějí:
„g)
datum a hodinu uložení do chladicího, popřípadě mrazicího, zařízení,
h)
datum zpopelnění a číslo záznamu o zpopelnění,
i)
datum výzvy k převzetí urny s lidskými ostatky a datum jejího vydání nebo odeslání, včetně jména a adresy jejího příjemce, nebo, pokud nebyla urna převzata podle § 14 odst. 3 písm. h), datum a místo, kde byly lidské ostatky uloženy do společného hrobu.“.
36.
V § 15 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Evidence související s provozováním krematoria podle odstavce 2 musí být vedena průkazně, pravdivě a čitelně ve formě svázané knihy. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu.“.
37.
§ 17 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 14 zní:
㤠17
Zřízení veřejného pohřebiště
Veřejné pohřebiště lze zřídit na návrh obce nebo registrované církve a náboženské společnosti jen na pozemku v jejich vlastnictví na základě rozhodnutí o změně využití území podle zvláštního právního předpisu14) a následného povolení stavby, je-li podle tohoto právního předpisu vyžadováno. Dotčenými orgány jsou vždy také krajská hygienická stanice, která vydává stanovisko z hlediska ochrany veřejného zdraví, obecní úřad obce s rozšířenou působností, který vydává stanovisko z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, a vodoprávní úřad, který vydává stanovisko z hlediska ochrany podzemních vod. Mají-li být součástí veřejného pohřebiště hroby nebo hrobky, je obec nebo registrovaná církev a náboženská společnost povinna kromě podkladů stanovených zvláštním právním předpisem14) předložit i výsledky hydrogeologického průzkumu, z nichž je patrno, že pozemek je k takovému způsobu pohřbívání vhodný. Ke zřizování jednotlivých hrobů, hrobek, úložišť jednotlivých uren a hrobových zařízení na pohřebišti není třeba rozhodnutí o jejich umístění podle zvláštního právního předpisu14) ani povolení stavby.
14)
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámky pod čarou č. 16 a 17 se zrušují.
38.
V § 18 odst. 1 se za slovo „zahrnuje“ vkládá slovo „zejména“, slova „pohřbívání lidských pozůstatků a lidských ostatků do hrobů nebo hrobek, provádění exhumací, ukládání, rozptyl a vsyp zpopelněných lidských pozůstatků,“ se zrušují a slova „včetně komunikací a okolní zeleně,“ se zrušují.
39.
V § 18 odst. 2 se za slovo „nebo“ vkládá slovo „podnikající“ a slova „, které tento zákon ukládá provozovateli veřejného pohřebiště“ se nahrazují slovy „upravené v § 20 písm. a) až c), § 21 odst. 1 a v § 22 odst. 1 a 5“.
40.
V § 18 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tato osoba oznamuje provozovateli pohřebiště skutečnosti uvedené v § 20 písm. d).“.
41.
V § 18 odst. 3 větě první se slova „územně příslušného“ zrušují.
42.
V § 19 odst. 1 se za slova „Provozovatel pohřebiště“ vkládají slova „nebo právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující v souladu s § 18 odst. 2 provoz veřejného pohřebiště“.
43.
V § 19 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „, umožňující stejné podmínky pro sjednání nájmu hrobového místa pro všechny občany,“ zrušují.
44.
V § 19 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
podmínky pro sjednání nájmu hrobového místa, které musí být stejné pro všechny osoby,“.
Dosavadní písmena a) až h) se označují jako písmena b) až i).
45.
V § 19 odst. 2 písm. b) se slovo „včetně“ nahrazuje slovem „a“, za slovo „druhů“ se vkládá slovo „konečných“ a slova „do kterých lze pohřbívat pouze v rakvích celodubových nebo z jiných tvrdých dřev, do kterých bude vložena spodní část zinkové vložky, nebo v rakvích kovových s nepropustným dnem“ se nahrazují slovy „a to včetně vložek a vystýlek do rakví, transportních vaků a rubášů“.
46.
V § 19 odst. 2 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která znějí:
„d)
povinnosti nájemců hrobového místa při záměru zřízení hrobky,
e)
podmínky pro povolování exhumace po tlecí době,“.
Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena f) až k).
47.
V § 19 odst. 2 písm. h) se slova „zejména pokud jde o rozsah údržby hrobového místa,“ zrušují.
48.
V § 19 odst. 2 písm. k) se za slova „právnické nebo“ vkládá slovo „podnikající“.
49.
V § 19 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
podmínky pro dohled nad provozovatelem pohřební služby, který na základě smlouvy s vypravitelem pohřbu hodlá na pohřebišti provádět práce podle § 4a odst. 2.“.
50.
V § 20 se na začátek písmene a) vkládají slova „do hrobu nebo do hrobky pohřbívat pouze lidské pozůstatky nebo ukládat lidské ostatky a“ a slovo „veřejného“ se zrušuje.
51.
V § 20 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena b) až f).
52.
V § 20 písm. b) se slova „ve styku“ nahrazují slovy „při kontaktu“, slova „a jiných“ se nahrazují slovy „nebo jiných“ a slova „osob, které sjednaly pohřbení“ se nahrazují slovy „zemřelé osoby, a pokud se tato osoba během svého života ke smutečnímu obřadu nevyslovila, také v souladu s projevenou vůlí osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku“.
53.
V § 20 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a vypraviteli pohřbu vystavit doklad o pohřbení obsahující číslo hrobu nebo hrobky, jméno, popřípadě jména, a příjmení zemřelého, místo a datum jeho narození, úmrtí, pohřbení a jednoznačnou identifikaci právnické nebo podnikající fyzické osoby, která pohřbení provedla; u jiných lidských pozůstatků vést evidenci v rozsahu identifikace jiných lidských pozůstatků“.
54.
V § 20 písm. e) se za slovo „informovat“ vkládají slova „krajský úřad a“.
55.
V § 20 písmeno f) zní:
„f)
v případě rušení pohřebiště splnit podmínky § 24 a
1.
po podání žádosti o vydání rozhodnutí o zrušení pohřebiště u krajského úřadu informovat nájemce hrobových míst o zahájení řízení podle § 24 odst. 1, pokud je mu známa jejich adresa, a současně tuto informaci zveřejnit na místě na daném pohřebišti obvyklém,
2.
písemně informovat nájemce hrobových míst o vydání rozhodnutí podle § 24 odst. 1 a datu, k němuž má být pohřebiště zrušeno, pokud je mu známa jejich adresa, a současně tuto informaci zveřejnit na místě na daném pohřebišti obvyklém,
3.
pokud nájemci hrobových míst před zveřejněným dnem zrušení pohřebiště nepřemístí lidské ostatky na jiné pohřebiště, ponechat je na místě,
4.
je-li provozovatelem veřejného pohřebiště obec, informovat vlastníka hrobky, náhrobku a ostatního hrobového zařízení, pokud mu je znám, že s nimi bude naloženo jako s věcmi opuštěnými; není-li provozovatelem veřejného pohřebiště obec, odevzdat tyto věci obci, na jejímž území se zrušené pohřebiště nachází, s uvedením kontaktních údajů jejich vlastníka, pokud je ke dni zrušení veřejného pohřebiště neodstranil, a o tomto postupu předem vlastníka informovat,
5.
pokud má být využito zrušeného pohřebiště k účelu, při kterém je třeba prohloubit terén, zajistit exhumaci všech lidských ostatků a jejich uložení do společného hrobu na jiném pohřebišti; s nalezenými předměty, u nichž se předpokládá, že jsou zhotoveny z drahých kovů, nebo s předměty, které mají kulturně-historickou hodnotu, ponechanými v hrobech a hrobkách, naložit obdobně jako v bodu 4,
6.
pokud jsou na pohřebišti zřízeny vsypové a rozptylové louky, zajistit přemístění tohoto travního porostu se zeminou na jiné pohřebiště,“.
56.
V § 20 se doplňuje písmeno g), které zní:
„g)
provozovateli pohřební služby nebo vypraviteli pohřbu umožnit pohřbení nebo uložení lidských ostatků na pohřebišti; provozovatel pohřebiště má nárok na úhradu přiměřených nákladů za poskytnuté související služby.“.
57.
§ 21 včetně nadpisu zní:
㤠21
Evidence související s provozováním veřejného pohřebiště
(1)
Evidence související s provozováním pohřebiště vedená podle § 20 písm. c) obsahuje následující údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení zemřelých, jejichž lidské ostatky jsou na pohřebišti uloženy,
b)
místo a datum jejich narození a úmrtí, pokud jsou známy,
c)
údaje o jiných lidských pozůstatcích v rozsahu identifikace jiných lidských pozůstatků,
d)
datum uložení lidských pozůstatků nebo lidských ostatků na pohřebiště včetně jejich exhumace, určení hrobového místa, hloubky pohřbení, druhu rakve, vložky do rakve nebo transportního vaku; u lidských ostatků druh a číslo urny a v případě vsypu i místo jejich uložení,
e)
záznam o nebezpečné nemoci, pokud lidské pozůstatky, které byly uloženy do hrobu nebo hrobky, byly touto nemocí nakaženy,
f)
jméno, popřípadě jména, příjmení, adresu místa trvalého pobytu a datum narození nájemce hrobového místa, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní jméno, nebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo osoby nájemce hrobového místa, jde-li o právnickou osobu,
g)
datum uzavření nájemní smlouvy a dobu trvání závazku včetně údajů o změně smlouvy,
h)
údaje o hrobce, náhrobku a hrobovém zařízení daného hrobového místa, včetně údajů o vlastníku, pokud je znám,
i)
údaje o skutečnosti uvedené v § 20 písm. d), pokud nastala,
j)
údaje o zákazu pohřbívání a době jeho trvání, pokud byl zákaz vydán,
k)
údaje o skutečnostech uvedených v § 20 písm. f) bodech 3 až 6, pokud nastaly, v případě rušení pohřebiště.
(2)
Evidence související s provozováním pohřebiště podle § 20 písm. c) musí být vedena průkazně, pravdivě a čitelně ve formě svázané knihy. Zápisy se provádějí bez zbytečného odkladu.“.
Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje.
58.
V § 22 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
dno hrobu nebo hrobky musí ležet nad úrovní kolísání hladiny podzemní vody,“.
59.
V § 22 odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
60.
V § 22 odst. 2 se slova „lidské pozůstatky“ nahrazují slovy „tělo zemřelého“, za slovo „hrobky“ se vkládají slova „nebo lidské ostatky k uložení“, slova „úmrtí doloženo“ se nahrazují slovy „skutečnost úmrtí doložena“, slova „lidských pozůstatků“ se nahrazují slovy „těla zemřelého“, slovo „mrtvého“ se nahrazuje slovem „zemřelého“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pro převzetí jiných lidských pozůstatků k pohřbení do hrobu nebo hrobky se postupuje obdobně, přičemž postačí doložení identifikace jiných lidských pozůstatků.“.
61.
V § 22 odst. 3 větě druhé se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „a místních zvyklostí“.
62.
V § 22 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Bez ohledu na uplynutí tlecí doby doloží nájemce hrobového místa k žádosti o exhumaci vždy skutečnost úmrtí podle odstavce 2 a písemný souhlas osoby uvedené v § 114 odst. 1 občanského zákoníku.“.
63.
V § 22 odst. 6 se za slovo „v“ vkládají slova „hrobu nebo“ a za slovo „přemístění“ se vkládají slova „v rámci hrobu nebo hrobky“.
64.
V § 22 odst. 7 se slova „Zpopelněné lidské“ nahrazují slovem „Lidské“, za slova „na veřejném pohřebišti“ se vkládají slova „, popřípadě exhumovat,“ a za slovo „pohřbívání“ se vkládají slova „a exhumace“.
65.
V § 23 odst. 1 se slova „příslušný orgán státní správy“ nahrazují slovy „krajská hygienická stanice“.
66.
V § 23 odst. 2 se slova „jinými způsoby“ nahrazují slovy „do hrobek“.
67.
V § 23 se odstavec 3 zrušuje.
68.
V § 24 odst. 1 větě první se slova „územně příslušného“ zrušují.
69.
V § 24 odst. 1 větě druhé se slova „lhůt, na které byla hrobová místa pronajata“ nahrazují slovy „dob, po které se provozovatel pohřebiště zavázal hrobová místa přenechat k užívání“.
70.
V § 24 odst. 2 se slovo „lhůt“ nahrazuje slovem „dob“ a slova „územně příslušný“ se zrušují.
71.
V § 24 odst. 4, 5 a 6 se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. f)“.
72.
V § 24 odst. 5 se za slovo „předány“ vkládá slovo „hrobky,“ a slova „, nepřihlásí-li se o ně vlastník do 1 roku od jejich převzetí“ se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
73.
V § 24 odst. 6 se slovo „zpopelněných“ zrušuje.
74.
V § 25 odst. 1 větě druhé se slova „a musí obsahovat výši nájemného a výši úhrady za služby spojené s nájmem, pokud je provozovatel pohřebiště poskytuje“ zrušují.
75.
V § 25 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8.
76.
V § 25 odstavec 5 zní:
„(5)
Právo nájmu hrobového místa přechází na osobu, kterou nájemce určil, popřípadě na svěřenský fond určený nájemcem. Je-li nájemcem fyzická osoba a není-li přechod nájmu na určenou osobu možný, anebo neurčil-li nájemce nikoho, přechází právo nájmu na jeho manžela, není-li ho, na jeho děti, není-li jich, na jeho rodiče, není-li jich, na jeho sourozence; nežijí-li, pak na jejich děti. Není-li přechod práva nájmu na žádnou z těchto osob možný, přechází právo nájmu na dědice zemřelého. Osoba, na niž právo nájmu přešlo, je povinna sdělit provozovateli pohřebiště bez zbytečného odkladu údaje potřebné pro vedení evidence veřejného pohřebiště; to platí i pro správce svěřenského fondu.“.
77.
V § 25 odst. 6 se slovo „hrobu“ nahrazuje slovy „hrobového místa“ a slova „nebo úhradu za služby spojené s nájmem“ se zrušují.
78.
V § 25 odstavce 7 a 8 znějí:
„(7)
Provozovatel pohřebiště je povinen písemně upozornit nájemce na skončení sjednané doby nájmu nejméně 90 dnů před jejím skončením. Není-li mu trvalý pobyt nebo sídlo nájemce znám, uveřejní tuto informaci na veřejném pohřebišti způsobem, který je v místě obvyklý, nejméně 60 dnů před skončením sjednané doby nájmu a po dobu minimálně jednoho roku od uplynutí tlecí doby od posledního uložení lidských pozůstatků do hrobu a odkaz na uveřejněnou informaci umístí vhodným způsobem na příslušné hrobové místo.
(8)
Jestliže nájemce podá před uplynutím sjednané doby nájmu návrh na prodloužení doby trvání smlouvy o nájmu a plní své povinnosti uvedené v odstavci 4, může provozovatel pohřebiště jeho návrh odmítnout jen v případě, má-li být veřejné pohřebiště zrušeno podle § 24 odst. 1.“.
79.
Nadpis hlavy IV zní: „DOZOR NAD DODRŽOVÁNÍM ZÁKONA“.
80.
Na začátek hlavy IV se vkládá díl 1, který včetně nadpisu zní:
„Díl 1
Dozor v pohřebnictví
§ 25a
(1)
Dozor nad dodržováním povinností právnických nebo podnikajících fyzických osob stanovených v
a)
§ 4 odst. 1 písm. b), c) a e) provádí ministerstvo,
b)
§ 4 odst. 1 písm. a) a g) provádí krajská hygienická stanice,
c)
§ 4 odst. 1 písm. h) provádí krajský úřad.
(2)
Dozor nad dodržováním povinností provozovatelů pohřebních služeb, krematorií, osob provádějících konzervaci a balzamaci a poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb podle § 4 odst. 3, stanovených v
a)
§ 7 odst. 1 písm. a), c), d), g) a h), § 8 odst. 1 a 2, § 9 odst. 1, § 11 písm. a), § 14 odst. 3 písm. a), c), e), f) a g) a v § 20 písm. b) provádí ministerstvo,
b)
§ 6 odst. 4, § 7 odst. 1 písm. b), § 10a a v § 14 odst. 3 písm. b) provádí živnostenský úřad,
c)
§ 7 odst. 1 písm. f), j), k) a l), § 7 odst. 4, § 14 odst. 3 písm. d) a v § 15 odst. 2 a 3 provádí krajská hygienická stanice,
d)
§ 4 odst. 3 a 5, § 5 odst. 6 a v § 9 odst. 1 provádí krajský úřad.
(3)
Dozor nad dodržováním povinností provozovatelů pohřebiště a právnických nebo podnikajících fyzických osob při provozování pohřebiště stanovených v § 18 odst. 2 a 3, § 19 odst. 1, § 20 písm. a), c), d), e), f) a g) a v § 22 odst. 3 a 5 provádí krajský úřad.
(4)
Zjistí-li orgán uvedený v odstavcích 1 až 3 nedostatky, může podle povahy zjištěného nedostatku rozhodnutím uložit osobě opatření k nápravě a stanovit lhůtu k uskutečnění opatření k nápravě.
(5)
Osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, je povinna neprodleně oznámit orgánu uvedenému v odstavcích 1 až 3 způsob plnění a splnění uloženého opatření.
(6)
Odvolání proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě nemá odkladný účinek.“.
81.
V hlavě IV se za díl 1 vkládá označení a nadpis dílu 2, které znějí:
„Díl 2
Přestupky“.
82.
§ 26 až 28 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 29 znějí:
㤠26
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. a) upraví, konzervuje, balzamuje nebo vystaví tělo zemřelého nakažené nebezpečnou nemocí,
b)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. c) vystaví lidské pozůstatky před pohřbením,
c)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. d) odstraní z lidských pozůstatků nesnímatelné náhrady,
d)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. e) provede trvalé uložení lidských pozůstatků nebo jejich zpopelnění jiným způsobem než uvedeným v § 2 písm. e),
e)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. f) zachází s lidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky způsobem dotýkajícím se důstojnosti zemřelého nebo mravního cítění veřejnosti,
f)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. g) neoprávněně otevře konečnou rakev s lidskými pozůstatky nebo urnu s lidskými ostatky,
g)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. h) neoprávněně otevře hrob nebo hrobku nebo neoprávněně provádí exhumaci,
h)
v rozporu s § 5 odst. 6 neinformuje neprodleně příslušnou obec o skutečnostech uvedených v § 5 odst. 1.
(2)
Za přestupky podle odstavce 1 písm. a) až g) lze uložit pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. h) pokutu do 70 000 Kč.
§ 27
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. a) upraví, konzervuje, balzamuje nebo vystaví tělo zemřelého nakažené nebezpečnou nemocí,
b)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. b) konzervuje, balzamuje nebo vystaví lidské pozůstatky, a to i konzervované nebo balzamované, nebo v rozporu s § 4 odst. 1 písm. c) vystaví lidské pozůstatky před pohřbením,
c)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. e) provede trvalé uložení lidských pozůstatků nebo jejich zpopelnění jiným způsobem než uvedeným v § 2 písm. e),
d)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. g) neoprávněně otevře konečnou rakev s lidskými pozůstatky nebo urnu s lidskými ostatky,
e)
v rozporu s § 4 odst. 1 písm. h) neoprávněně otevře hrob nebo hrobku nebo neoprávněně provádí exhumaci.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující pohřební službu se dopustí přestupku tím, že
a)
má umístěny chladicí nebo mrazicí zařízení a místnosti pro úpravu těla zemřelého v prostorách a areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb v rozporu s § 6 odst. 4,
b)
nesplní povinnost upravit tělo zemřelého nebo použít k ukládání lidských pozůstatků do pohřbení rakve a zařízení podle § 7 odst. 1 písm. a),
c)
v rozporu s § 7 odst. 1 písm. b) nevydá před zahájením provozu řád pro provozování pohřební služby, tento řád nebo jeho změna nejsou schváleny krajskou hygienickou stanicí nebo tento řád nebo jeho změnu nezveřejní na viditelném místě,
d)
v rozporu s § 7 odst. 1 písm. c) sjednává pohřbení, a to i prostřednictvím jiné osoby, v areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb,
e)
neuloží lidské pozůstatky v rakvi nebo v jiné obdobné schránce nebo k jejich uložení nepoužije chladicí nebo mrazicí zařízení podle § 7 odst. 1 písm. f),
f)
nepředá provozovateli krematoria nebo pohřebiště spolu s lidskými pozůstatky nebo lidskými ostatky doklad o úmrtí nebo identifikaci jiných lidských pozůstatků podle § 7 odst. 1 písm. g),
g)
nezajistí pro vypravitele pohřbu podmínky pro úpravu těla zemřelého a pro uložení lidských pozůstatků do rakve podle § 7 odst. 1 písm. h),
h)
nevede evidenci lidských pozůstatků a lidských ostatků podle § 7 odst. 1 písm. j) a § 7 odst. 4,
i)
nedodržuje požadavky na technické vybavení podle § 7 odst. 1 písm. k),
j)
neprovádí dezinfekci provozních prostor, místnosti pro úpravu těla zemřelého, chladicího a mrazicího zařízení, pracovních pomůcek a vozidel určených k přepravě lidských pozůstatků a lidských ostatků podle § 7 odst. 1 písm. l),
k)
v rozporu s § 8 odst. 1 nezajistí při převozech na místo pohřbení nebo při vystavení těla zemřelého jeho oblečení do šatů nebo rubáše nebo, není-li obléknutí možné, důstojné zahalení a uložení v konečné rakvi,
l)
v rozporu s § 8 odst. 2 nezajistí, aby byly lidské pozůstatky uloženy do neprodyšně uzavřené rakve nebo uloženy v chladicím, popřípadě mrazicím, zařízení, pokud přeprava nekonzervovaných nebo nebalzamovaných lidských pozůstatků přesahuje dobu 8 hodin nebo vzdálenost 500 km, nebo
m)
přepravuje lidské pozůstatky nebo exhumované nezpopelněné lidské ostatky v rozporu s § 9 odst. 1.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba provádějící balzamování a konzervaci se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10a nevydá před zahájením provozu řád pro provádění balzamace a konzervace, tento řád nebo jeho změna nejsou schváleny krajskou hygienickou stanicí nebo tento řád nebo jeho změnu nezveřejní na viditelném místě.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující krematorium se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší povinnost podle § 14 odst. 3 písm. a) zpopelňovat v krematoriu pouze lidské pozůstatky nebo exhumované lidské ostatky,
b)
v rozporu s § 14 odst. 3 písm. b) nevydá před zahájením provozu řád krematoria, řád krematoria nebo jeho změna nejsou schváleny krajskou hygienickou stanicí nebo tento řád nebo jeho změnu nezveřejní na viditelném místě,
c)
neuloží lidské pozůstatky do zpopelnění pouze v konečné rakvi do chladicího nebo mrazicího zařízení podle § 14 odst. 3 písm. d),
d)
nezajistí splnění povinnosti související s označováním rakve podle § 14 odst. 3 písm. e),
e)
nevystaví vypraviteli pohřbu doklad o zpopelnění včetně všech náležitostí podle § 14 odst. 3 písm. f),
f)
nesplní některou z povinností podle § 14 odst. 3 písm. g) související s uložením lidských ostatků do urny,
g)
nevede evidenci lidských pozůstatků a lidských ostatků podle § 15 odst. 2 nebo 3.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba zajišťující v souladu s § 18 odst. 2 provoz veřejného pohřebiště se dopustí přestupku tím, že
a)
neoznámí bezodkladně provozovateli pohřebiště, že lidské ostatky ani po uplynutí tlecí doby nejsou zetlelé podle § 18 odst. 2,
b)
neprovozuje veřejné pohřebiště v souladu s řádem veřejného pohřebiště podle § 19 odst. 1,
c)
v rozporu s § 20 písm. a) pohřbívá do hrobu nebo do hrobky jiné než lidské pozůstatky nebo ukládá jiné než lidské ostatky,
d)
nevede evidenci lidských pozůstatků a lidských ostatků podle § 21 odst. 1, nebo
e)
nesplní při exhumaci lidských ostatků některou z povinností podle § 22 odst. 5.
(6)
Provozovatel pohřebiště se dopustí přestupku tím, že
a)
nevydá před zahájením provozu řád pohřebiště podle § 19 nebo neprovede jeho změnu podle § 18 odst. 3, nebo vydá řád pohřebiště nebo jeho změnu bez zveřejnění v místě na daném veřejném pohřebišti obvyklém,
b)
neprovozuje veřejné pohřebiště v souladu s řádem veřejného pohřebiště podle § 19 odst. 1,
c)
v rozporu s § 20 písm. a) pohřbívá do hrobu nebo do hrobky jiné než lidské pozůstatky nebo ukládá jiné než lidské ostatky,
d)
neprodleně nezajistí příslušné podklady pro stanovení nové tlecí doby a na jejich základě nenavrhne novou tlecí dobu nebo si nevyžádá k návrhu nové tlecí doby stanovisko krajské hygienické stanice a neupraví odpovídajícím způsobem řád veřejného pohřebiště podle § 20 písm. d),
e)
neinformuje krajský úřad, nájemce hrobových míst nebo veřejnost o zákazu pohřbívání podle § 20 písm. e),
f)
nesplní v případě rušení pohřebiště některou z povinností podle § 20 písm. f),
g)
neumožní provozovateli pohřební služby nebo vypraviteli pohřbu pohřbení nebo uložení lidských ostatků na pohřebišti podle § 20 písm. g),
h)
nevede evidenci lidských pozůstatků a lidských ostatků podle § 21 odst. 1, nebo
i)
neuloží nezpopelněné lidské ostatky v hrobě po tlecí dobu podle § 22 odst. 3.
(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provozuje pohřební službu, provádí balzamace nebo konzervace, provozuje krematorium, nebo je provozovatelem veřejného pohřebiště, se dopustí přestupku tím, že poruší při kontaktu s pozůstalými některou z povinností podle § 7 odst. 1 písm. d), § 11 písm. a), § 14 odst. 3 písm. c) a § 20 písm. b).
(8)
Poskytovatel uvedený v § 4 odst. 3 se dopustí přestupku tím, že
a)
nepředá lidské pozůstatky umyté, a byla-li provedena pitva, zašité podle § 4 odst. 3 písm. a),
b)
bezúplatně nezajistí možnost úpravy těla zemřelého a uložení lidských pozůstatků do rakve ve vhodné místnosti nebo neumožní nezbytnou hygienickou očistu podle § 4 odst. 3,
c)
nezajistí uložení lidských pozůstatků podle § 4 odst. 5, nebo
d)
přepravuje lidské pozůstatky nebo exhumované nezpopelněné lidské ostatky v rozporu s § 9 odst. 1.
(9)
Osoba, u které je tělo zemřelého uloženo, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 5 odst. 6 neinformuje neprodleně obec o skutečnostech uvedených v § 5 odst. 1.
(10)
Za přestupky podle odstavců 1 až 9 lze uložit pokutu do 200 000 Kč. Dopustí-li se právnická nebo podnikající fyzická osoba přestupku podle odstavců 1 až 5 opakovaně, uloží se pokuta do 500 000 Kč.
§ 28
(1)
Přestupky fyzických osob podle § 26 projednává obecní úřad.
(2)
Přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob podle
a)
§ 27 odst. 1 písm. b) a c), § 27 odst. 2 písm. b), d), f), g), k) až m), § 27 odst. 4 písm. a), d) až f) a § 27 odst. 7 projednává ministerstvo,
b)
§ 27 odst. 1 písm. e), § 27 odst. 5, 6, 8 a 9 projednává krajský úřad,
c)
§ 27 odst. 1 písm. a) a d), § 27 odst. 2 písm. e), h) až j) a § 27 odst. 4 písm. c) a g) projednává krajská hygienická stanice,
d)
§ 27 odst. 2 písm. a) a c), § 27 odst. 3 a § 27 odst. 4 písm. b) projednává obecní živnostenský úřad.
(3)
Porušení povinností uvedených v § 4 odst. 1 písm. e), g) a h), § 7 odst. 1 písm. c), § 7 odst. 2, § 11 písm. b) a c) a v § 14 odst. 3 písm. a), e) a g) se považuje za závažný způsob porušení podmínek stanovených zvláštním právním předpisem29).
(4)
Přestupek je spáchán opakovaně, pokud byl spáchán do 1 roku od právní moci rozhodnutí, jímž byla tomu, kdo se ho dopustil, uložena pokuta za přestupek podle tohoto zákona.
(5)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil.
29)
§ 58 odst. 2 a 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámky pod čarou č. 23 až 25 se zrušují.
83.
V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Pokud se v tomto zákoně požaduje předložení listu o prohlídce zemřelého, nahrazuje jej u těla plodu po ukončení těhotenství, které vykazovalo známky života, identifikace obdobná identifikaci jiných lidských pozůstatků.
(3)
Krajským úřadem příslušným podle § 3 odst. 4 a 5, § 18 odst. 3, § 20 písm. e), § 20 písm. f) bodu 1, § 24 odst. 1 a 2 a § 25a odst. 3 je krajský úřad, v jehož správním obvodu je dané pohřebiště.“.
84.
V § 31 se slova „§ 6 odst. 3, § 10 odst. 3 a § 13 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 4 a § 10 odst. 3“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Živnostenská oprávnění k provozování pohřební služby, provozování krematorií a provádění balzamace a konzervace, vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována.
2.
Doklady, kterými byla prokázána odborná způsobilost pro provozování koncesovaných živností „Provozování pohřební služby“, „Provádění balzamace a konzervace“ a „Provozování krematoria“ podle zákona č. 256/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za doklady požadované k prokázání odborné způsobilosti podle zákona č. 256/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud rozhodnutí o udělení koncese pro provozování uvedených živností nebo rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce ustanoveného pro provozování uvedených živností nabylo právní moci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Doklady o profesní kvalifikaci Sjednavatel pohřbení a profesní kvalifikaci Pracovník pro úpravu a přepravu lidských pozůstatků lze i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nahradit dokladem o absolvování specializované odborné přípravy zaměřené na odbornou provozní, ekonomickou a právní problematiku související s provozováním pohřební služby vydaným podle § 4 vyhlášky č. 379/2001 Sb., kterou se stanoví obsah a rozsah specializované odborné přípravy k provozování pohřební služby, provádění balzamace a konzervace a provozování krematoria, pokud byla příprava zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Doklady o profesní kvalifikaci Pracovník pro úpravu a přepravu lidských pozůstatků a profesní kvalifikaci Pracovník pro vyšší hygienické zaopatření těl zemřelých lze i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nahradit dokladem o absolvování specializované odborné přípravy zaměřené na odbornou problematiku související s balzamací a konzervací vydaným podle § 4 vyhlášky č. 379/2001 Sb., pokud byla příprava zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Doklady o profesní kvalifikaci Obsluha kremačního zařízení a profesní kvalifikaci Administrátor krematoria lze i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nahradit dokladem o absolvování specializované odborné přípravy zaměřené na odbornou problematiku související s provozováním krematoria vydaným podle § 4 vyhlášky č. 379/2001 Sb., pokud byla příprava zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Řízení ve věci udělení koncese a schválení ustanovení odpovědného zástupce zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 256/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
Osoby, u kterých bylo pravomocně rozhodnuto o udělení koncese pro provádění balzamování a konzervování nebo provozování pohřební služby přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které provozování uvedených živností zahájily přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny vydat řád pro provádění balzamace a konzervace, případně pro provozování pohřební služby, a zaslat jej ke schválení krajské hygienické stanici příslušné podle sídla provozovatele do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Provozovatelé krematorií jsou povinni uvést vydaný řád krematoria do souladu se zákonem č. 256/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zaslat jej ke schválení krajské hygienické stanici příslušné podle sídla provozovatele krematoria do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Při změně řádu pohřebiště je provozovatel pohřebiště povinen uvést jej do souladu se zákonem č. 256/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; nevyvstane-li potřeba změny řádu ze strany provozovatele pohřebiště, je povinen tak učinit do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10.
Rozhodnutí stavebního úřadu podle § 12 odst. 2 a § 17 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachována i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
11.
Rozhodnutí o ochranném pásmu podle § 12 odst. 2 a § 17 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může stavební úřad změnit nebo zrušit v řízení zahájeném z moci úřední nebo na základě žádosti provozovatele krematoria nebo provozovatele veřejného pohřebiště.
12.
Nároky na náhradu vzniklé podle § 12 odst. 3 a § 17 odst. 3 zákona č. 256/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
13.
Účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatků nebo lidských ostatků členů řeholních řádů nebo kongregací a prostory zřízené přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 256/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro uložení lidských pozůstatků nebo lidských ostatků členů uzavřených, zejména příbuzenských, společenství se považují za neveřejná pohřebiště podle zákona č. 256/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
14.
Provozovatel pohřební služby je povinen umožnit vypraviteli pohřbu úpravu těla zemřelého a uložení lidských pozůstatků do rakve v místnosti podle § 7 odst. 1 písm. h) zákona č. 256/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Čl. III
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 131/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 166/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 139/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 354/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 272/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 531/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 254/2011 Sb., zákona č. 75/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb. a zákona č. 185/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 1 písm. b) se slovo „byl“ nahrazuje slovem „bylo“ a slova „zřízen hřbitov“ se nahrazují slovy „zřízeno veřejné nebo neveřejné pohřebiště“.
2.
V § 17 odst. 1 písm. a) se slovo „hřbitov“ nahrazuje slovy „veřejné nebo neveřejné pohřebiště“.
ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
Čl. IV
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Provozování pohřební služby“ se ve druhém sloupci za slovo „zákonů“ doplňují slova „, ve znění pozdějších předpisů“.
2.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Provozování pohřební služby“ v pátém sloupci text zní: „§ 6 odst. 3 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů“.
3.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Provádění balzamace a konzervace“ se ve druhém sloupci za slovo „zákonů“ doplňují slova „, ve znění pozdějších předpisů“.
4.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Provádění balzamace a konzervace“ se v pátém sloupci slova „zákona č. 320/2002 Sb.“ nahrazují slovy „pozdějších předpisů“.
5.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Provozování krematoria“ se ve druhém sloupci slova „zákona č. 67/2006 Sb.“ nahrazují slovy „pozdějších předpisů“.
6.
V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI u předmětu podnikání „Provozování krematoria“ v pátém sloupci text zní: „§ 13 odst. 3 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl. V
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 80 odst. 1 písm. j) se slova „zveřejněním na své úřední desce“ zrušují.
2.
V § 94a odst. 2 se za slovo „adresátů,“ vkládají slova „a stanovení dalších infekčních onemocnění podle § 80 odst. 1 písm. j),“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o vodovodech a kanalizacích
Čl. VI
V § 20 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 76/2006 Sb. a zákona č. 275/2013 Sb., se za slovo „zahrady“ vkládají slova „, veřejná a neveřejná pohřebiště“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o myslivosti
Čl. VII
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 357/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písm. e) se slovo „hřbitovy“ nahrazuje slovy „veřejná a neveřejná pohřebiště“.
2.
V § 41 odst. 1 větě čtvrté se slovo „hřbitovy“ nahrazuje slovy „veřejná a neveřejná pohřebiště“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
Čl. VIII
V § 3 odst. 3 větě druhé zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 280/2013 Sb., se slovo „hřbitovy“ nahrazuje slovy „veřejná nebo neveřejná pohřebiště“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o rostlinolékařské péči
Čl. IX
V § 2 odst. 1 písm. x) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 131/2006 Sb. a zákona č. 199/2012 Sb., se slovo „hřbitovy“ nahrazuje slovy „veřejná pohřebiště“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o zdravotních službách
Čl. XI
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 82 odst. 1 se za slova „plodem po potratu“ vkládají slova „, který nebyl jako jiný lidský pozůstatek vydán k pohřbení postupem podle zákona o pohřebnictví,“.
2.
V § 91 větě první se slova „plod po potratu,“ zrušují, za slovo „použity“ se vkládají slova „(dále jen „anatomicko-patologický odpad“)“ a slovo „zpopelňují“ se nahrazuje slovem „spalují“.
3.
V § 91 větě druhé se slovo „zpopelní“ nahrazuje slovem „spálení“.
4.
Na konci § 91 se doplňuje věta „Plody po potratu, které nebyly jako jiné lidské pozůstatky vydány k pohřbení postupem podle zákona o pohřebnictví, se zpopelňují v krematoriu odděleně od anatomicko-patologického odpadu, a to na základě smlouvy uzavřené mezi poskytovatelem a provozovatelem krematoria.“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Vyhláška č. 192/2017 Sb. | Vyhláška č. 192/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 9/2015 Sb., o stanovení náležitostí a vzorů pověření k výkonu státního dozoru, státního odborného dozoru, vrchního státního dozoru a vrchního státního odborného dozoru v dopravě ve formě průkazu a o změně souvisejících vyhlášek, ve znění vyhlášky č. 80/2017 Sb.
Vyhlášeno 30. 6. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 70/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 9/2015 Sb., o stanovení náležitostí a vzorů pověření k výkonu státního dozoru, státního odborného dozoru, vrchního státního dozoru a vrchního státního odborného dozoru v dopravě ve formě průkazu a o změně souvisejících vyhlášek, ve znění vyhláš
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2017
192
VYHLÁŠKA
ze dne 21. června 2017,
kterou se mění vyhláška č. 9/2015 Sb., o stanovení náležitostí a vzorů pověření k výkonu státního dozoru, státního odborného dozoru, vrchního státního dozoru a vrchního státního odborného dozoru v dopravě ve formě průkazu a o změně souvisejících vyhlášek, ve znění vyhlášky č. 80/2017 Sb.
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 91 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 239/2013 Sb. a zákona č. 63/2017 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 82 odst. 1 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 9/2015 Sb., o stanovení náležitostí a vzorů pověření k výkonu státního dozoru, státního odborného dozoru, vrchního státního dozoru a vrchního státního odborného dozoru v dopravě ve formě průkazu a o změně souvisejících vyhlášek, ve znění vyhlášky č. 80/2017 Sb., se mění takto:
1.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
㤠8a
Vzory pověření k výkonu státního odborného dozoru a vrchního státního dozoru ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích ve formě průkazu
(K § 82 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb.)
(1)
Pověření k výkonu státního odborného dozoru a vrchního státního dozoru ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích ve formě průkazu obsahuje
a)
označení správního orgánu, který pověření vydal, nad nímž je uveden text „ČESKÁ REPUBLIKA“,
b)
údaj, že jde o pověření k výkonu státního odborného dozoru nebo vrchního státního dozoru ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích,
c)
číslo pověření,
d)
jméno a příjmení pověřené osoby,
e)
fotografii pověřené osoby o rozměrech 35 x 45 mm, jejíž spodní okraj je přelepen holografickou přelepkou s textem „ČESKÁ REPUBLIKA“,
f)
datum vydání pověření,
g)
informaci o oprávnění pověřené osoby,
h)
podpis osoby oprávněné k vydání pověření,
i)
otisk úředního razítka správního orgánu, který pověření vydal.
(2)
Pověření k výkonu státního odborného dozoru a vrchního státního dozoru ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích ve formě průkazu je oboustranná papírová karta o rozměrech 70 x 100 mm, která je zatavena do průhledné laminační fólie o rozměrech 75 x 105 mm. Průkaz je opatřen ochrannými prvky, kterými jsou reliéfní podtisk, giloš, mikropísmo, v UV spektru svítící barva, ceninový papír s vodoznakem positiv x negativ, obsahující dva typy neviditelných vláken svítících v UV spektru, průhledová značka a číslování černou barvou svítící do zelena v UV spektru.
(3)
Vzory pověření k výkonu státního odborného dozoru a vrchního státního dozoru ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích ve formě průkazu jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.“.
2.
Za přílohu č. 8 se doplňuje příloha č. 9, která včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 9 k vyhlášce č. 9/2015 Sb.
Vzory pověření k výkonu státního odborného dozoru a vrchního státního dozoru ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích
1.
Pověření k výkonu státního odborného dozoru ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích
640kB
2.
Pověření k výkonu vrchního státního dozoru ve věcech podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích
427kB
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2017.
Ministr:
Ing. Ťok v. r. |
Vyhláška č. 191/2017 Sb. | Vyhláška č. 191/2017 Sb.
Vyhláška o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 6. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 69/2017
* ČÁST PRVNÍ - VYHLÁŠKA O NÁLEŽITOSTECH PODÁNÍ A ELEKTRONICKÝCH PODÁNÍ V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ (§ 1 — § 24)
* ČÁST DRUHÁ - Změna vyhlášky o jednacím řádu pro insolvenční řízení (§ 25 — § 25)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 26 — § 26) k vyhlášce č. 191/2017 Sb.
Aktuální znění od 1. 10. 2024 (254/2024 Sb.)
191
VYHLÁŠKA
ze dne 27. června 2017
o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 18 odst. 1 a § 431 písm. a), d) a e) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 294/2013 Sb. a zákona č. 64/2017 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
VYHLÁŠKA O NÁLEŽITOSTECH PODÁNÍ A ELEKTRONICKÝCH PODÁNÍ V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje náležitosti
a)
formuláře návrhu na vstup do insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení místo věřitele,
b)
hlasovacího lístku,
c)
formuláře přihlášky pohledávkypřihlášky pohledávky,
d)
formuláře seznamu přihlášených pohledávek,
e)
formuláře popření pohledávky přihlášeným věřitelem,
f)
vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatoumajetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň,
g)
formuláře soupisu majetkové podstatymajetkové podstaty dlužníka,
h)
formuláře konečné zprávy,
i)
reorganizačního plánu,
j)
zprávy o reorganizačním plánu,
k)
formuláře zprávy o plnění reorganizačního plánu,
l)
formuláře návrhu na povolení oddlužení,
m)
zprávy pro oddlužení,
n)
zprávy o přezkumu,
o)
záznamu o jednání s dlužníkem,
p)
zprávy o plnění oddlužení,
q)
zprávy pro osvobození a
r)
zprávy o splnění oddlužení.
§ 2
Návrh na vstup do insolvenčního řízení místo věřitele
(1)
Formulář návrhu na vstup do insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení místo věřitele obsahuje
a)
označení „Návrh na vstup do insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení místo věřitele“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno,
c)
označení původního věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od bydliště nebo sídla věřitele,
d)
označení nového věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od bydliště nebo sídla věřitele,
e)
návrh, aby nabyvatel pohledávky nebo osoba podle § 183 odst. 3 nebo § 184 odst. 3 insolvenčního zákona vstoupila do insolvenčního řízení místo původního věřitele,
f)
bližší informace o smlouvě nebo jiné právní skutečnosti, se kterými právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele pohledávky, nebo bližší informace o skutečnosti, která osobu, od které může věřitel požadovat plnění podle § 183 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, nebo osobě, která podle § 184 odst. 3 insolvenčního zákona uspokojila pohledávku, ohledně níž byla přihláška pohledávkypřihláška pohledávky vzata zpět, opravňuje podat návrh na vstup do řízení místo věřitele,
g)
označení a výši pohledávky nebo její části, ohledně které vstupuje nový věřitel do řízení, a případně též označení a výši části pohledávky, ohledně které pokračuje původní věřitel v řízení,
h)
seznam příloh a
i)
datum a podpis.
(2)
Přílohami formuláře návrhu věřitele na vstup nabyvatele pohledávky do insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení místo původního věřitele jsou
a)
veřejná listinaveřejná listina nebo listina, na které je úředně ověřena pravost podpisů osob, které ji podepsaly, dokládající existenci smlouvy nebo jiné právní skutečnosti, se kterými právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního věřitele na nabyvatele pohledávky, pokud převod nebo přechod přihlášené pohledávky nevyplývá přímo z právního předpisu,
b)
plná moc, pokud je původní věřitel zastoupen na základě plné moci a plná moc není součástí spisu, a
c)
souhlas nabyvatele pohledávky se vstupem do insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení.
Hlasovací lístek
§ 3
Hlasovací lístek obsahuje
a)
označení „Hlasovací lístek“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno, nejde-li o hlasování mimo schůzi věřitelů před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení,
c)
označení dlužníka,
d)
označení věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od bydliště nebo sídla věřitele,
e)
údaje o přihlášce pohledávkypřihlášce pohledávky, ohledně níž věřitel vykonává hlasovací právo,
1.
celkovou výši pohledávek věřitele s rozlišením celkové výše zajištěných i nezajištěných pohledávek a označení přihlášky pohledávkypřihlášky pohledávky, které se věřitel pro účely hlasování dovolává; toto označení se nevyžaduje, jde-li o hlasování před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a
2.
údaje o osobě, která přihlášku podala, pokud jde o osobu odlišnou od hlasujícího věřitele,
f)
údaj o tom, zda byla pohledávka zjištěna, je-li věřiteli znám,
g)
vymezení předmětu hlasování,
h)
informace o hlasování věřitele,
i)
údaje o osobě, která hlasovací lístek podepsala, jde-li o osobu odlišnou od věřitele,
j)
datum hlasování a
k)
úředně ověřený podpis.
§ 4
(1)
Vymezení předmětu hlasování obsahuje popis návrhu či jiné záležitosti, která je předmětem hlasování.
(2)
Je-li předmětem hlasování přijetí reorganizačního plánu, obsahuje vymezení předmětu hlasování rovněž informaci, zda jde o hlasování před či po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, a označení věřitele, který je navrhovatelem reorganizačního plánu, nebo informaci, že jde o reorganizační plán navržený dlužníkem.
(3)
Je-li předmětem hlasování způsob oddlužení dlužníka, nebo zda věřitelé doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty, obsahuje vymezení předmětu hlasování rovněž informaci, zda jde o hlasování před či po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení.
§ 5
(1)
V informaci o hlasování věřitele se uvádí, zda věřitel hlasuje pro nebo proti přijetí návrhu či schválení jiné záležitosti, která je předmětem hlasování.
(2)
Jde-li o hlasování o způsobu oddlužení dlužníka, uvádí se, zda věřitel hlasuje pro nebo proti oddlužení zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty dlužníka nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty nebo zda věřitel hlasuje proti všem těmto způsobům oddlužení dlužníka.
§ 6
(1)
V informaci o hlasování věřitele se dále uvádí výše pohledávky, s níž věřitel hlasuje, je-li nižší než celková výše přihlášené pohledávky.
(2)
Jde-li o hlasování o způsobu oddlužení dlužníka, nebo zda věřitelé doporučují vyhovět žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty, uvádí se rovněž prohlášení věřitele, že v celém rozsahu pohledávky, jíž hlasuje, je nezajištěným věřitelem.
§ 7
Pokud je věřitel zastoupen na základě plné moci, musí být k hlasovacímu lístku přiložena plná moc. Příloha musí být zřetelně označena na první straně nahoře slovy „Příloha hlasovacího lístku“.
§ 8
Přihláška pohledávky
(1)
Formulář přihlášky pohledávkypřihlášky pohledávky obsahuje
a)
označení „Přihláška pohledávkyPřihláška pohledávky“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno, pokud není přihláška podávána zároveň s insolvenčním návrhem,
c)
označení dlužníka,
d)
označení věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od bydliště nebo sídla věřitele,
e)
bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečností rozhodných pro vznik pohledávky,
f)
údaj, zda pohledávka či její část je vykonatelná,
g)
údaj o pořadí pohledávky, přičemž
1.
u pohledávek zajištěných majetkem, který náleží do majetkové podstatymajetkové podstaty dlužníka, obsahuje přihláška pohledávkypřihláška pohledávky popis právní skutečnosti, na jejímž základě vzniklo zajištění, rozhodné právo, jímž se zajištění řídí, popis majetku majetkové podstatymajetkové podstaty, k němuž bylo zajištění zřízeno, údaj o tom, zda byla uzavřena dohoda o pořadí uspokojení zajištěných věřitelůzajištěných věřitelů, a způsob výpočtu úroku podle § 171 insolvenčního zákona pro případ, že na něj věřiteli v řízení vznikne nárok,
2.
u pohledávek zajištěných jinak než majetkem, který náleží do majetkové podstatymajetkové podstaty dlužníka, obsahuje přihláška pohledávkypřihláška pohledávky údaje o rozsahu zajištění a údaje o tom, zda takové pohledávky jsou zajištěny majetkem jiných osob, než je dlužník, s uvedením předmětu, ohledně nějž bylo zajištění zřízeno, jeho vlastníka a data zřízení zajištění takového majetku, nebo zda takové pohledávky jsou zajištěny ručením jiné osoby s uvedením ručitele a data vzniku ručení,
3.
u pohledávek uspokojovaných pouze z majetku poskytnutého k zajištění obsahuje přihláška pohledávkypřihláška pohledávky údaj o osobním dlužníku odlišném od dlužníka a uvedení předmětu, ohledně nějž bylo zajištění zřízeno včetně data zřízení zajištění takového majetku, a
4.
u podřízených pohledávekpodřízených pohledávek údaje o jejich podřízenosti,
h)
údaj o povaze pohledávkyúdaj o povaze pohledávky,
i)
údaj o výši pohledávky, a to
1.
údaj o celkové výši jistiny pohledávky a výši jistiny pohledávky k okamžiku vzniku této pohledávky; pokud je pohledávka nepeněžitá nebo neurčité výše, obsahuje přihláška pohledávkypřihláška pohledávky popis postupu, který byl použit pro vyčíslení pohledávky, a
2.
údaj o celkové výši přihlášeného příslušenství, jehož uspokojení není vyloučeno podle § 170 insolvenčního zákona, včetně způsobu jeho výpočtu s rozlišením jednotlivých druhů příslušenství,
j)
prohlášení o pravdivosti údajů uvedených v přihlášce pohledávkypřihlášce pohledávky,
k)
seznam příloh,
l)
údaje o osobě, která přihlášku pohledávkypřihlášku pohledávky podepsala, jde-li o osobu odlišnou od osoby věřitele,
m)
datum a podpis a
n)
kód pro přenos údajů prostřednictvím čtecího zařízení.
(2)
Údaji o povaze pohledávkyÚdaji o povaze pohledávky se rozumí údaje o tom, zda jde o pohledávku peněžitou nebo nepeněžitou, pohledávku neurčité výše, pohledávku podmíněnou nebo nepodmíněnou, pohledávku splatnou nebo nesplatnou, pohledávku vyjádřenou v českých korunách nebo v cizí měně. Pokud je pohledávka vyjádřena v cizí měně, obsahuje přihláška pohledávkypřihláška pohledávky popis způsobu přepočtu pohledávky na české koruny a použitého směnného kurzu.
(3)
Přílohami formuláře přihlášky pohledávkypřihlášky pohledávky jsou
a)
listiny dokládající existenci věřitele - právnické osoby, zejména výpis ze zahraničního obchodního rejstříku nebo obdobného registru, pokud nelze tuto skutečnost ověřit podle zákona o základních registrech v příslušném registru,
b)
kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávkypřihlášce pohledávky,
c)
plná moc, pokud je věřitel zastoupen na základě plné moci a plná moc není založena ve spise,
d)
čestné prohlášení věřitele, který nabyl pohledávku postoupením nebo obdobným způsobem po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení anebo v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, o tom, kdo je jeho skutečným majitelem podle jiného právního předpisu1), včetně uvedení důvodu, pro který se podle jiného právního předpisu1) považuje za skutečného majitele.
§ 9
Seznam přihlášených pohledávek
(1)
Formulář seznamu přihlášených pohledávek sestává z následujících částí:
a)
Část 1 - Přehledový list,
b)
Část 2 - Přezkumný list pro nezajištěného věřitele,
c)
Část 3 - Přezkumný list pro zajištěného věřitelezajištěného věřitele.
(2)
Přehledový list obsahuje
a)
označení „Seznam přihlášených pohledávek“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno,
c)
označení dlužníka,
d)
datum konání přezkumného jednání nebo přezkumu přihlášených pohledávek,
e)
přehled přihlášených zajištěných pohledávek a nezajištěných pohledávek,
1.
pořadové číslo věřitele,
2.
pořadové číslo přihlášky,
3.
označení věřitele,
4.
výši a stručné shrnutí důvodu vzniku přihlášené pohledávky,
5.
údaj o tom, v jaké výši nebyla pohledávka dosud uspokojena,
6.
údaj o tom, v jaké výši je pohledávka nepodřízená,
7.
údaj o tom, jak a v jaké výši byla pohledávka popřena,
8.
údaj o tom, v jaké výši je pohledávka vykonatelná,
9.
údaj o tom, jak a v jaké výši je pohledávka podmíněná,
10.
údaj o tom, jaký je podíl výše přihlášené pohledávky na celkové výši všech přihlášených pohledávek a
11.
v případě zajištěných pohledávek též bližší údaje o skutečnosti, která je důvodem vzniku zajištění, o způsobu zajištění a o věci, právu, pohledávce nebo jiné majetkové hodnotě, která je předmětem zajištění,
f)
údaj o tom, co je insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci známo o propojení dlužníka a věřitele podle § 53 odst. 1, 3 nebo 5 insolvenčního zákona,
g)
bližší údaje o pohledávkách nezařazených na přezkumné jednání,
h)
návrh na rozhodnutí o hlasovacím právu u pohledávek, které zatím nejsou přezkoumány, a
i)
datum a podpis.
(3)
Přezkumný list pro nezajištěného věřitele obsahuje
a)
označení „Přezkumný list nezajištěné pohledávky“,
b)
číslo přihlášky pohledávkypřihlášky pohledávky a číslo dílčí pohledávky,
c)
označení věřitele,
d)
bližší údaje o přihlášené pohledávce,
1.
celkovou výši přihlášené pohledávky,
2.
celkovou výši jistiny přihlášené pohledávky k okamžiku jejího vzniku,
3.
údaj o tom, zda a v jaké výši je pohledávka vykonatelná, a to včetně označení vykonatelného rozhodnutí nebo jiného exekučního titulu,
4.
údaj o tom, zda je pohledávka podmíněná, a to včetně popisu podmínky,
5.
údaj o tom, zda a v jaké výši je pohledávka nepodřízená, a případný popis způsobu podřízení, a
6.
bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky,
e)
údaj o tom, zda insolvenční správceinsolvenční správce nebo dlužník
1.
popírá pravost pohledávky,
2.
popírá výši pohledávky s uvedením toho, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky, anebo
3.
popírá pořadí pohledávky s uvedením toho, v jakém pořadí má být pohledávka uspokojena,
f)
stanovisko insolvenčního správceinsolvenčního správce k přihlášené pohledávce, v jaké části a z jakého důvodu popírá pohledávku,
g)
bližší údaje o popření pohledávky přihlášeným věřitelem a
h)
bližší údaje o výsledku sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky.
(4)
Přezkumný list pro zajištěného věřitelezajištěného věřitele obsahuje kromě náležitostí podle odstavce 3 písm. b) až h) označení „Přezkumný list zajištěné pohledávky“.
(5)
V seznamu přihlášených pohledávek vyhotoví insolvenční správceinsolvenční správce přezkumný list pro každou přihlášenou a popřenou pohledávku zvlášť.
(6)
Přílohou formuláře seznamu přihlášených pohledávek vyhotoveného v souvislosti s přezkoumáním přihlášených pohledávek podle § 410 insolvenčního zákona je přehled přihlášených pohledávek s uvedením toho, zda dlužník pohledávku popírá nebo nepopírá; ke svému stanovisku připojí dlužník podpis.
§ 10
Popření pohledávky přihlášeným věřitelem
(1)
Formulář popření pohledávky přihlášeným věřitelem obsahuje
a)
označení „Popření pohledávky přihlášeným věřitelem“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno,
c)
označení věřitele, který pohledávku popírá,
d)
označení věřitele, jehož pohledávka je popírána, a označení pohledávky, která je popírána,
e)
vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do její pravosti, jde-li o popření pravosti pohledávky,
f)
vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do její výše, a údaj o skutečné výši pohledávky, jde-li o popření výše pohledávky,
g)
vymezení důvodů, pro které je pohledávka popírána co do jejího pořadí, a údaj o pořadí, v jakém má být pohledávka uspokojena, jde-li o popření pořadí pohledávky,
h)
seznam příloh,
i)
údaje o osobě, která popření pohledávky přihlášeným věřitelem podepsala, a
j)
datum a podpis.
(2)
Přílohami formuláře popření pohledávky přihlášeným věřitelem jsou
a)
kopie smluv, soudních rozhodnutí a dalších listin dokládajících důvody popření pohledávky a
b)
plná moc, pokud je přihlášený věřitel zastoupen na základě plné moci a plná moc není součástí spisu.
§ 11
Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň
(1)
Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatoumajetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň obsahuje
a)
označení „Vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatoumajetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno,
c)
označení osoby s dispozičními oprávněnímiosoby s dispozičními oprávněními,
d)
označení věřitele včetně adresy pro doručování, pokud je odlišná od bydliště nebo sídla věřitele, a údaj o bankovním spojení věřitele,
e)
označení insolvenčního správceinsolvenčního správce,
f)
bližší údaje o uplatněné pohledávce,
1.
celkovou výši uplatněné pohledávky,
2.
celkovou výši jistiny uplatněné pohledávky,
3.
údaj o tom, v jaké výši nebyla pohledávka dosud uspokojena,
4.
údaj o tom, zda a v jaké výši je pohledávka splatná,
5.
údaj o tom, zda a v jaké výši je pohledávka vykonatelná,
6.
údaj o tom, zda a v jaké výši je pohledávka podmíněná, a to včetně popisu podmínky,
7.
údaj o tom, zda a v jaké výši je pohledávka podřízená, a to včetně popisu způsobu podřízení, a
8.
bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky,
g)
další údaje o uplatněné pohledávce, jde-li o zajištěnou pohledávku,
1.
údaj o výši, ve které je pohledávka zajištěna,
2.
údaj o pořadí zajištění,
3.
bližší údaje o skutečnosti, která je důvodem vzniku zajištění,
4.
bližší údaje o způsobu zajištění a
5.
bližší údaje o věci, právu, pohledávce nebo jiné majetkové hodnotě, která je předmětem zajištění,
h)
seznam příloh,
i)
údaje o osobě, která vyrozumění podepsala, jde-li o osobu odlišnou od věřitele,
j)
datum a podpis.
(2)
Přílohami vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatoumajetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň jsou
a)
listiny dokládající existenci věřitele - právnické osoby, zejména výpis z obchodního rejstříku nebo obdobného registru,
b)
kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené ve vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatoumajetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň a
c)
plná moc, pokud je věřitel zastoupen na základě plné moci a plná moc není součástí spisu.
§ 12
Soupis majetkové podstaty
(1)
Formulář soupisu majetkové podstatymajetkové podstaty obsahuje
a)
označení „Soupis majetkové podstatymajetkové podstaty“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno,
c)
označení dlužníka,
d)
označení insolvenčního správceinsolvenčního správce,
e)
datum a pořadové číslo vyhotovení soupisu majetkové podstatymajetkové podstaty v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení,
f)
přehled majetkové podstatymajetkové podstaty s údaji o výši ocenění a výši zpeněžení nemovitého i movitého majetku, finančních prostředků, pohledávek dlužníka a dalšího majetku ke dni vyhotovení soupisu majetkové podstatymajetkové podstaty, společně s uvedením výše, ve které je takový majetek předmětem zajištění,
g)
pořadové číslo položky sepisovaného majetku,
h)
údaje sloužící k identifikaci sepisovaného majetku, nejde-li o majetek nepatrné hodnoty; podnik nebo jiná hromadná věc a soubory věcí se zapisují jedinou položkou, ze které však musí být zřejmé, co do podniku nebo souboru věcí náleží v den zápisu,
i)
údaj o výši ocenění sepisovaného majetku nebo informace, že od ocenění bylo upuštěno,
j)
údaj o osobě, která provedla ocenění sepisovaného majetku,
k)
údaj o osobě, která k sepisovanému majetku uplatňuje své právo, údaj o osobě, které sepisovaný majetek náleží, nebo údaj o osobě, která tvrdí, že existuje jiný důvod, pro který by položka majetku neměla být zahrnuta do soupisu majetkové podstatymajetkové podstaty,
l)
důvod, pro který byl majetek zapsán nebo vyloučen z majetkové podstatymajetkové podstaty,
m)
datum zapsání nebo vyloučení majetku z majetkové podstatymajetkové podstaty dlužníka,
n)
údaj, zda je sepsaný majetek předmětem zajištění,
o)
jestliže nejde o první soupis majetkové podstatymajetkové podstaty v řízení, shrnutí a vysvětlení změn oproti předchozímu soupisu majetkové podstatymajetkové podstaty,
p)
seznam příloh,
q)
datum a podpis.
(2)
Přílohami formuláře soupisu majetkové podstatymajetkové podstaty jsou
a)
list vlastnictví, je-li zapsaná nemovitost evidovaná v katastrukatastru nemovitostí na listu vlastnictví, a
b)
písemné potvrzení dlužníka o úplnosti a správnosti soupisu majetkové podstatymajetkové podstaty, jestliže o to insolvenční správceinsolvenční správce požádal.
§ 13
Konečná zpráva
Formulář konečné zprávy obsahuje
a)
označení „Konečná zpráva“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno,
c)
označení insolvenčního správceinsolvenčního správce předkládajícího konečnou zprávu a dalších insolvenčních správcůinsolvenčních správců s uvedením období, po které vykonávali svou funkci, důvodu ukončení výkonu funkce a zda insolvenční soudinsolvenční soud schválil vyúčtování jejich odměny a hotových výdajů,
d)
označení dlužníka,
e)
přehled incidenčních sporůincidenčních sporů, které nebyly ke dni podání konečné zprávy pravomocně skončeny,
f)
přehled jednání a právních úkonů významných pro průběh insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení,
g)
přehled zpeněžení majetkové podstatyzpeněžení majetkové podstaty,
1.
číslo položky majetkové podstatymajetkové podstaty,
2.
označení rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu a rozhodnutí nebo uděleného souhlasu věřitelského orgánuvěřitelského orgánu se způsobem zpeněžení položky majetkové podstatymajetkové podstaty,
3.
bližší popis majetku a popis postupu jeho zpeněžení a
4.
výši výtěžku zpeněžení majetku,
h)
přehled majetku, který nebyl zpeněžen,
1.
číslo položky majetkové podstatymajetkové podstaty,
2.
označení rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu a rozhodnutí nebo uděleného souhlasu věřitelského orgánuvěřitelského orgánu se způsobem zpeněžení položky majetkové podstatymajetkové podstaty a
3.
bližší popis majetku, popis postupu při jeho zpeněžování a uvedení důvodu, pro který nebyl majetek zpeněžen,
i)
přehled výdajů z majetkové podstatymajetkové podstaty,
j)
přehled plnění zajištěným věřitelůmzajištěným věřitelům,
1.
označení zajištěného věřitelezajištěného věřitele,
2.
číslo jednací usnesení insolvenčního souduinsolvenčního soudu, kterým se vyslovuje souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřitelizajištěnému věřiteli, a
3.
výši výtěžku zpeněžení vydaného zajištěnému věřitelizajištěnému věřiteli po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením majetku, který je předmětem zajištění,
k)
vyúčtování odměny insolvenčního správceinsolvenčního správce,
1.
údaj o tom, zda je insolvenční správceinsolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty,
2.
podrobný výpočet odměny insolvenčního správceinsolvenčního správce z výtěžku zpeněžení majetku, který není předmětem zajištění, z výtěžku zpeněžení majetku, který je předmětem zajištění, a z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávekpřihlášek pohledávek,
l)
výsledek částečného rozvrhu, pokud k němu došlo,
m)
přehled plnění určených k rozdělení mezi nezajištěné věřitele,
1.
číslo věřitele,
2.
označení věřitele,
3.
výši zjištěné pohledávky,
4.
údaj o tom, v jaké výši byla pohledávka uspokojena do okamžiku vydání konečné zprávy,
5.
výši plnění určeného k uspokojení pohledávky věřitele a
6.
procentuální vyjádření podílu výše plnění určeného k uspokojení pohledávky věřitele vůči součtu výší plnění určených k uspokojení pohledávek všech nezajištěných věřitelů,
n)
seznam příloh a
o)
datum a podpis.
§ 14
Reorganizační plán
Reorganizační plán obsahuje
a)
označení „Reorganizační plán“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno, je-li reorganizační plán předkládán po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení,
c)
označení dlužníka,
d)
označení předkladatele reorganizačního plánu, jde-li o osobu odlišnou od dlužníka,
e)
popis dlužníkova podnikání a příčin vzniku dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku,
f)
přehled majetku dlužníka; majetek, který je předmětem zajištění, musí být uveden zvlášť,
g)
výčet předpokladů pro schválení reorganizačního plánu a podmínek přípustnosti reorganizacereorganizace podle § 316 odst. 4 a 5 insolvenčního zákona, jejichž splnění se předkladatel dovolává, s uvedením skutečností, na základě nichž předkladatel jejich splnění dovozuje,
h)
popis všech závazků dlužníka; věřitelé se rozdělují do skupin s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách a v jakém rozsahu budou uspokojeny,
i)
určení způsobu reorganizacereorganizace a určení opatření k plnění reorganizačního plánu, údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek, údaj o tom, zda a jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dlužníkově podniku, a údaj o opatřeních, která mají být uskutečněna,
j)
uvedení osob, které se budou podílet na financování reorganizačního plánu nebo převezmou některé dlužníkovy závazky nebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němž jsou ochotny tak učinit,
k)
údaj o tom, zda a které závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizacereorganizace,
l)
seznam příloh a
m)
datum a podpis.
§ 15
Zpráva o reorganizačním plánu
(1)
Zpráva o reorganizačním plánu se člení do následujících částí:
a)
Část 1 - Úvodní strana,
b)
Část 2 - Obsah,
c)
Část 3 - Procesní upozornění,
d)
Část 4 - Stručné shrnutí účinků reorganizačního plánu,
e)
Část 5 - Popis dlužníkova podnikání,
f)
Část 6 - Dosavadní průběh insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení,
g)
Část 7 - Majetek dlužníka,
h)
Část 8 - Závazky dlužníka,
i)
Část 9 - Navrhované podnikání a financování dlužníka,
j)
Část 10 - Dopady reorganizacereorganizace na věřitele a další osoby,
k)
Část 11 - Pravděpodobné uspokojení věřitelů v konkursu dlužníka,
l)
Část 12 - Daňové dopady na věřitele a společníky dlužníka,
m)
Část 13 - Účast dalších osob,
n)
Část 14 - Rizikové faktory,
o)
Část 15 - Předpoklady pro schválení reorganizačního plánu soudem,
p)
Část 16 - Opravné prostředky,
q)
Část 17 - Zdroje informací obsažených ve zprávě o reorganizačním plánu a
r)
Část 18 - Prohlášení a podpis předkladatele reorganizačního plánu.
(2)
Přílohou zprávy o reorganizačním plánu je návrh reorganizačního plánu.
(3)
Minimální náležitosti jednotlivých částí zprávy o reorganizačním plánu jsou uvedeny v příloze této vyhlášky.
(4)
Informace, které nejsou uvedeny v příloze této vyhlášky a které je přesto třeba v daném případě považovat za informace, které musí podle insolvenčního zákona zpráva o reorganizačním plánu obsahovat, je třeba uvést v té části zprávy, která obsahuje informace obsahově nejbližší. Není-li takové části, uvedou se tyto informace v části zvlášť k tomu vytvořené, na což se v obsahu zprávy o reorganizačním plánu upozorní.
§ 16
Zpráva o plnění reorganizačního plánu
(1)
Formulář zprávy o plnění reorganizačního plánu obsahuje
a)
označení „Zpráva o plnění reorganizačního plánu“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno,
c)
označení dlužníka,
d)
označení předkladatele zprávy o plnění reorganizačního plánu,
e)
den, ke kterému je zpráva o plnění reorganizačního plánu předkládána,
f)
datum vyhotovení,
g)
bližší údaje o přihlášených pohledávkách,
1.
celkovou výši přihlášených zajištěných a nezajištěných pohledávek,
2.
celkovou výši zajištěných a nezajištěných pohledávek přezkoumaných na přezkumném jednání,
3.
celkovou výši popřených zajištěných a nezajištěných pohledávek a
4.
celkovou výši zjištěných zajištěných a nezajištěných pohledávek,
h)
přehled míry uspokojení věřitelů podle skupin,
1.
celkovou míru uspokojení stanovenou reorganizačním plánem,
2.
dosaženou míru uspokojení ke dni, ke kterému je zpráva o plnění reorganizačního plánu podávána,
3.
dosaženou míru uspokojení věřitelů od okamžiku účinnosti reorganizačního plánu a
4.
údaj o tom, zda se jedná o skupinu zajištěného věřitelezajištěného věřitele,
i)
údaje o počtu zaměstnanců dlužníka v pracovním poměru a zaměstnanců činných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to ke dni zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, k okamžiku účinnosti reorganizačního plánu a ke dni, ke kterému je zpráva o plnění reorganizačního plánu podávána,
j)
údaj o vlivu reorganizačního plánu na zaměstnanost v dlužníkově podniku,
k)
seznam příloh a
l)
datum a podpis.
(2)
Přílohami zprávy o plnění reorganizačního plánu jsou
a)
přehled provádění základních opatření k plnění reorganizačního plánu sledujících ozdravení provozu dlužníkova podniku a
b)
přehled incidenčních sporůincidenčních sporů zahrnující seznam účastníků řízení o incidenčních sporechincidenčních sporech s výjimkou osoby s dispozičními oprávněnímiosoby s dispozičními oprávněními a údaj o tom, zda byl incidenční sporincidenční spor pravomocně skončen a s jakým výsledkem.
§ 17
Návrh na povolení oddlužení
(1)
Formulář návrhu na povolení oddlužení obsahuje
a)
označení „Návrh na povolení oddlužení“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno, je-li návrh podáván po zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení,
c)
označení dlužníka, a má-li ji zřízenu, elektronickou adresu nebo adresu datové schránky,
d)
údaje o tom, zda je návrh podáván pro úpadek nebo hrozící úpadek, včetně podrobného popisu skutečností, které to osvědčují, je-li návrh na oddlužení podáván spolu s insolvenčním návrhem,
e)
údaje o všech dlužníkových příjmech, například o příjmu ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmu z kapitálového majetku, příjmu z pronájmu, autorských odměnách, za posledních 12 měsíců a údaje o všech příjmech, které dlužník očekává v následujících 12 měsících,
f)
údaj o plátci mzdy nebo jiného příjmu dlužníka,
g)
údaje o schopnostech a možnostech dlužníka vykonávat výdělečnou činnost, zejména o pohlaví, věku, nejvyšším dosaženém vzdělání, nejvýznamnějším předchozím zaměstnání nebo výkonu jiné výdělečné činnosti a oboru takové činnosti, místu bydliště a místu výkonu výdělečné činnosti a možnostech dojíždět do zaměstnání nebo k výkonu jiné výdělečné činnosti, jakož i o dalších faktorech zvyšujících nebo snižujících příjmový potenciál dlužníka,
h)
údaj o tom, zda dlužník učinil závazný příslib podle § 391 odst. 3 insolvenčního zákona, a pokud jej učinil, vyjádření dlužníka k předpokladu, že plněním závazného příslibu neohrozí uspokojování svých základních hmotných potřeb nebo potřeb osob na něj odkázaných výživou,
i)
údaj o tom, zda se třetí osoba zavázala poskytnout plnění ve prospěch majetkové podstatymajetkové podstaty dlužníka, a zavázala-li se, rovněž údaje o dárci, plátci důchodu nebo jiného plnění dlužníku, jeho jménu a adrese bydliště, jakož i vyjádření dlužníka ke schopnosti třetí osoby takový závazek splnit,
j)
údaj o tom, zda dlužník navrhuje, aby insolvenční soudinsolvenční soud stanovil jinou než zákonem určenou výši splátky, a pokud dlužník stanovení nižších než zákonem určených splátek navrhuje, navrhovanou výši měsíčních splátek nebo způsob jejich určení, vysvětlení důvodů pro snížení splátek a důvodů, které vedly k jeho úpadku,
k)
údaj o dlužníkem vyživovaných osobách s uvedením celkové výše výživného stanovené soudem,
l)
podrobný popis okolností, z nichž lze usuzovat na výši hodnoty plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé dlužníka,
m)
navrhovaný způsob oddlužení nebo informace, že dlužník nenavrhuje konkrétní způsob oddlužení,
n)
údaj o tom, zda v posledních
1.
20 letech před podáním insolvenčního návrhu bylo dlužníku přiznáno osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny,
2.
5 letech před podáním insolvenčního návrhu byl návrh dlužníka na povolení oddlužení pravomocně zamítnut z důvodu, že je jím sledován nepoctivý záměr, nebo jestliže z téhož důvodu nebylo oddlužení schváleno nebo schválené oddlužení zrušeno, a
3.
3 měsících před podáním insolvenčního návrhu vzal dlužník svůj předchozí návrh na povolení oddlužení zpět,
o)
údaj o dlužníku známých zahraničních věřitelích, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie, jejich zahraniční adresy a důvodu vzniku závazku,
p)
prohlášení dlužníka, že údaje uvedené v návrhu na povolení oddlužení a v jeho přílohách jsou pravdivé,
q)
seznam příloh,
r)
údaje o osobě, která návrh na oddlužení podepsala, jde-li o osobu odlišnou od dlužníka,
s)
datum a
t)
podpis osoby, která návrh podala, a úředně ověřený podpis dalších osob, které jsou povinny návrh na povolení oddlužení spolupodepsat.
(2)
Přílohami formuláře návrhu na povolení oddlužení jsou
a)
listiny dokládající existenci dlužníka - právnické osoby, pokud nelze tuto skutečnost ověřit podle zákona o základních registrech v příslušném registru,
b)
seznam majetku, v němž se označí jednotlivě veškerý dlužníkův majetek, který je předmětem zajištění sloužícího k uspokojení věřitelů, a veškerý jeho ostatní majetek; majetek, který je předmětem zajištění sloužícího k uspokojení věřitelů, se uvádí zvlášť,
c)
listiny dokládající dlužníkovy příjmy za posledních 12 měsíců, zejména kopie potvrzení o příjmech z pracovního poměru, kopie daňových přiznání nebo výpisy z bankovních účtů,
d)
listiny, kterých se návrh na povolení oddlužení dovolává, a listiny, které prokazují skutečnosti tvrzené v návrhu na povolení oddlužení,
e)
listiny, z nichž vyplývá spoludlužnictví nebo ručení osob, které spolupodepisují návrh na povolení oddlužení,
f)
plná moc, pokud je dlužník zastoupen na základě plné moci a plná moc není součástí spisu,
g)
prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení považován za majetek ve společném jmění manželů, pokud je podáván společný návrh manželů na povolení oddlužení; podpisy manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny, a
h)
čestné prohlášení dlužníka, že byl při sepisu insolvenčního návrhu poučen o svých povinnostech v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, že v oddlužení bude řádně platit pohledávky svých věřitelů, že vynaloží veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k jejich plnému uspokojení, že bude plnit všechny povinnosti vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí o schválení oddlužení a že bude přiznávat veškeré své příjmy v plné výši.
§ 18
Zpráva pro oddlužení
(1)
Zpráva pro oddlužení obsahuje
a)
označení „Zpráva pro oddlužení“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno,
c)
označení dlužníka, a má-li ji zřízenu, elektronickou adresu nebo adresu datové schránky,
d)
označení insolvenčního správceinsolvenčního správce,
e)
číslo účtu majetkové podstatymajetkové podstaty,
f)
údaje o počtu vyživovaných osob, výši výživného určené rozhodnutím soudu a výši dlužného výživného,
g)
údaje o výši a druhu příjmů dlužníka zejména z podnikání nebo ze závislé činnosti a údaje o jménu nebo názvu plátce příjmu, jeho sídle a identifikačním čísle,
h)
údaj o tom, zda dlužník učinil závazný příslib podle § 391 odst. 3 insolvenčního zákona, a pokud jej učinil, vyjádření insolvenčního správceinsolvenčního správce k předpokladu, že plněním závazného příslibu dlužník neohrozí uspokojování svých základních hmotných potřeb nebo potřeb osob na něj odkázaných výživou,
i)
údaj o tom, zda se třetí osoba zavázala poskytnout plnění ve prospěch majetkové podstatymajetkové podstaty dlužníka, a zavázala-li se, rovněž údaje o dárci, plátci důchodu nebo jiného plnění dlužníku, jeho jménu a adrese bydliště, jakož i vyjádření insolvenčního správceinsolvenčního správce ke schopnosti třetí osoby takový závazek splnit,
j)
údaje o výši a druhu příjmů dlužníka nepodléhajících výkonu rozhodnutí,
k)
přehled majetkové podstatymajetkové podstaty s údaji o výši ocenění nemovitého i movitého majetku, finančních prostředků, pohledávek dlužníka a dalšího majetku ke dni vyhotovení soupisu majetkové podstatymajetkové podstaty, s uvedením výše, ve které je takový majetek předmětem zajištění, odůvodnění ocenění položek soupisu,
l)
bližší údaje o obydlí v majetkové podstatěmajetkové podstatě dlužníka, zda slouží k zajištění pohledávky věřitele a zajištění je předmětem sporu o určení pořadí, a pokud nikoli, o očekávané výši výtěžku zpeněžení obydlí dlužníka, a údaj o tom, zda by dlužník měl být povinen vydat své obydlí ke zpeněžení z důvodu, že jeho hodnota přesahuje hodnotu určenou podle jiného právního předpisu,
m)
bližší údaje o potenciálně neplatných nebo neúčinných právních úkonech dlužníka ve vztahu k majetkové podstatěmajetkové podstatě,
n)
bližší údaje o návrhu dlužníka na stanovení jiné výše měsíčních splátek s uvedením důvodů vedoucích k úpadku dlužníka, opatření dlužníka k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků a důvody pro učinění návrhu až při jednání s insolvenčním správceminsolvenčním správcem,
o)
údaj o zpracovateli insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení nebo návrhu na povolení oddlužení včetně údaje o uhrazené a neuhrazené výši odměny za sepis a podání takového návrhu,
p)
údaj o uhrazení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správceinsolvenčního správce a o výši zálohy zbývající k úhradě, jakož i údaj o uhrazení stanovené minimální výše takové zálohy,
q)
údaje o výši očekávaného výtěžku zpeněžení majetkové podstatyzpeněžení majetkové podstaty určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele při oddlužení zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty a plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty,
r)
předpokládaná míra uspokojení zajištěných i nezajištěných věřitelů pro oddlužení zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty a plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty a průměrná výše měsíční splátky nutná pro dosažení této míry,
s)
dlužníkem navrhovaný způsob oddlužení nebo informace, že dlužník nenavrhuje způsob oddlužení,
t)
údaj o tom, zda existují skutečnosti bránící schválení oddlužení, a insolvenčním správcem doporučený způsob oddlužení,
u)
propočet předpokládaného uspokojení nezajištěných věřitelů oddlužením zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty a plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty a návrh distribučního schématu splátkového kalendáře pro jednotlivé nezajištěné věřitele,
v)
doporučení insolvenčního správceinsolvenčního správce, zda navrhuje uložit dlužníku povinnost využít služby odborného sociálního poradenství, jakým poskytovatelem takových služeb, z jakých důvodů a v jakém rozsahu,
w)
seznam příloh a
x)
datum a podpis.
(2)
Přílohami zprávy pro oddlužení jsou
a)
znalecký posudek, kterým znalec nemovitost ocenil, je-li v majetkové podstatěmajetkové podstatě nemovitost, a
b)
vyjádření insolvenčního správceinsolvenčního správce k návrhu dlužníka podle § 398 odst. 5 insolvenčního zákona.
§ 19
Zpráva o přezkumu
(1)
Zpráva o přezkumu obsahuje
a)
označení „Zpráva o přezkumu“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno,
c)
označení dlužníka,
d)
označení insolvenčního správceinsolvenčního správce,
e)
datum vyhotovení,
f)
údaj o tom, zda insolvenční správceinsolvenční správce přistoupil k vlastnímu přezkoumání přihlášených pohledávek tak, že označil jednotlivé přihlášky věřitelů dle seznamu přihlášených pohledávek a sdělil dlužníku jejich podstatný obsah,
g)
průběh a výsledek přezkoumání přihlášených pohledávek,
h)
bližší údaje o přezkoumaných pohledávkách,
1.
počet přezkoumaných přihlášek pohledávekpřihlášek pohledávek,
2.
celkovou výši přezkoumaných nezajištěných pohledávek včetně podřízených částí takových pohledávek a
3.
celkovou výši přezkoumaných nezajištěných pohledávek bez podřízených částí takových pohledávek.
i)
seznam příloh a
j)
datum a podpis.
(2)
Přílohami zprávy o přezkumu jsou
a)
záznam o jednání s dlužníkem,
b)
seznam přihlášených pohledávek a
c)
doklad o písemném vyrozumění věřitele, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena.
§ 20
Záznam o jednání s dlužníkem
(1)
Záznam o jednání s dlužníkem obsahuje
a)
označení „Záznam o jednání s dlužníkem“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno,
c)
označení dlužníka,
d)
označení insolvenčního správceinsolvenčního správce,
e)
čas zahájení a čas ukončení osobního jednání insolvenčního správceinsolvenčního správce s dlužníkem, adresu místa včetně označení místnosti, kde jednání proběhlo, a způsob pořízení záznamu o jednání,
f)
údaj o tom, zda insolvenční správceinsolvenční správce informoval dlužníka o důvodech a průběhu přezkoumání přihlášených pohledávek, o možnosti popírat pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek a o účincích takového popření,
g)
údaje o dalších skutečnostech, které jsou rozhodné pro rozhodnutí o způsobu řešení úpadku,
h)
údaj o tom, zda dlužník na jednání s insolvenčním správcem požádal, aby byl způsobem řešení jeho úpadku konkurs, a
i)
datum a podpis.
§ 21
Zpráva o plnění oddlužení
(1)
Zpráva o plnění oddlužení obsahuje
a)
označení „Zpráva o plnění oddlužení“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno,
c)
označení dlužníka,
d)
datum zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení a datum vydání usnesení o úpadku,
e)
období, za které je zpráva o plnění oddlužení podávána,
f)
údaj o tom, zda dlužník plní povinnosti v rozsahu schváleného způsobu oddlužení, a jestliže je neplní, důvod, pro který dlužník neplní povinnosti v rozsahu schváleného způsobu oddlužení, a stanovisko dlužníka ke způsobu, jakým způsobem hodlá řešit vzniklou situaci,
g)
údaj o tom, zda insolvenční správceinsolvenční správce učinil výzvu podle § 412 odst. 5 insolvenčního zákona, a pokud ji učinil, rovněž vyjádření insolvenčního správceinsolvenčního správce k podstatným informacím sděleným dlužníkem na takovou výzvu,
h)
údaj o tom, zda insolvenční soudinsolvenční soud stanovil, že přehled příjmů bude dlužník předkládat pouze insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci, a vyjádření insolvenčního správceinsolvenčního správce k přehledu příjmů dlužníka,
i)
údaj o tom, zda byl dlužník nezaměstnaný a zda dlužník požádal do 15 dnů o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, vzal tuto žádost zpět, anebo byl z této evidence pravomocně vyřazen, jakož i údaj o délce doby nezaměstnanosti,
j)
údaj o tom, zda dlužník nebyl po dobu delší než 3 měsíce schopen splácet v plné výši ani pohledávky podle § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku, a pokud nebyl, též údaje o skutečnostech podle § 418 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona,
k)
údaj o tom, zda jsou insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci známy okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr,
l)
doporučení insolvenčního správceinsolvenčního správce, zda navrhuje prodloužit průběh oddlužení a o jakou dobu nebo zrušit schválené oddlužení a z jakých důvodů,
m)
výkaz plnění splátkového kalendáře za každý kalendářní měsíc, je-li způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstatyzpeněžením majetkové podstaty,
1.
výši příjmů a mimořádných příjmů dlužníka,
2.
výši částky připadající k rozdělení na hotové výdaje a odměnu insolvenčního správceinsolvenčního správce, na pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, na jiné pohledávky za majetkovou podstatoumajetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň a na zbývající nezajištěné věřitele a
3.
předpokládanou a dosaženou míru uspokojení nezajištěných věřitelů a celkovou výši předpokládané i dosud vyplacené částky určené nezajištěným věřitelům v oddlužení,
n)
distribuční schéma splátkového kalendáře pro jednotlivé nezajištěné věřitele s uvedením zjištěné výše pohledávky a výše i míry jejího uspokojení ke dni podání zprávy o plnění oddlužení,
o)
seznam příloh a
p)
datum a podpis.
(2)
Pro zprávu o plnění společného oddlužení manželů platí odstavec 1 obdobně.
(3)
Přílohou zprávy o plnění oddlužení je přehled příjmů dlužníka, stanovil-li insolvenční soudinsolvenční soud, že přehled příjmů bude dlužník předkládat pouze insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci.
§ 21a
Zpráva pro osvobození
Zpráva pro osvobození obsahuje
a)
označení „Zpráva pro osvobození“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno,
c)
označení dlužníka,
d)
datum vydání rozhodnutí o povolení oddlužení a datum vydání rozhodnutí o schválení oddlužení,
e)
údaj o tom, zda a ve kterém období došlo k přerušení nebo prodloužení průběhu oddlužení,
f)
datum poslední splátky splátkového kalendáře,
g)
údaj o tom, zda a kdy byla zaslána výzva plátci příjmu k ukončení provádění srážek,
h)
zprávu o průběhu oddlužení včetně shrnutí skutečností uváděných ve zprávě o plnění oddlužení relevantních pro rozhodnutí o osvobození podle § 414 insolvenčního zákona,
i)
údaj o procentuální míře uspokojení a výši plnění poskytnutého zajištěným a nezajištěným věřitelům k úhradě jejich pohledávek včetně údaje o procentuální míře uspokojení a výši plnění předpokládané rozhodnutím o schválení oddlužení,
j)
přehled pohledávek za majetkovou podstatoumajetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň,
k)
údaj o výši přeplatku na splátkách při plnění splátkového kalendáře,
l)
vyhodnocení insolvenčního správceinsolvenčního správce, zda jsou splněny předpoklady pro osvobození dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, zejména zda dlužník řádně plnil všechny podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení a zda insolvenční správceinsolvenční správce doporučuje rozhodnout o osvobození podle § 414 insolvenčního zákona, prodloužit průběh oddlužení nebo zrušit schválené oddlužení a z jakých důvodů,
m)
údaj o tom, zda insolvenční správceinsolvenční správce doporučuje s rozhodnutím o osvobození podle § 414 insolvenčního zákona spojit rozhodnutí o splnění oddlužení, a pokud to nedoporučuje, údaj o předpokladech pro splnění oddlužení podle § 413 insolvenčního zákona, které dosud nebyly naplněny,
n)
seznam příloh a
o)
datum a podpis.
§ 22
Zpráva o splnění oddlužení
Zpráva o splnění oddlužení obsahuje
a)
označení „Zpráva o splnění oddlužení“,
b)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno,
c)
označení dlužníka,
d)
datum zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, datum vydání rozhodnutí o úpadku, datum vydání rozhodnutí o povolení oddlužení, datum vydání rozhodnutí o schválení oddlužení a datum vydání rozhodnutí o osvobození dlužníka podle § 414 insolvenčního zákona,
e)
datum zaslání výzvy plátci příjmu k ukončení provádění srážek,
f)
údaj o procentuální míře uspokojení a výši plnění poskytnutého zajištěným a nezajištěným věřitelům k úhradě jejich pohledávek včetně údaje o procentuální míře uspokojení a výši plnění předpokládané rozhodnutím o schválení oddlužení,
g)
údaj o výši přeplatku, který má být vrácen dlužníku,
h)
bližší údaje o tom, zda byl v oddlužení zpeněžen veškerý majetek náležící do majetkové podstatymajetkové podstaty dlužníka,
i)
přehled pohledávek za majetkovou podstatoumajetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň,
j)
vyčíslení celkové odměny insolvenčního správceinsolvenčního správce, hotových výdajů insolvenčního správceinsolvenčního správce, odměny insolvenčního správceinsolvenčního správce z výtěžku zpeněžení majetku, který je předmětem zajištění, a odměny insolvenčního správceinsolvenčního správce z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele stanovené podle jiného právního předpisu2) a údaj o tom, zda je insolvenční správceinsolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty,
k)
vyhodnocení insolvenčního správceinsolvenčního správce, zda byly naplněny předpoklady pro splnění oddlužení podle § 413 insolvenčního zákona,
l)
seznam příloh a
m)
datum a podpis.
§ 23
Druhy formátů formulářů elektronických podání
Elektronické formuláře podání uvedených v § 2, 3, § 8 až 13 a v § 16 až 22 v datovém formátu PDF uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.
§ 24
Společná ustanovení
(1)
Fyzická osoba se označuje jménem, datem narození a bydlištěm. Fyzická osoba – podnikatel se označuje jménem, identifikačním číslem osoby a sídlem. Zahraniční fyzická osoba se označuje též státní příslušností. V označení fyzické osoby, která je dlužníkem, se místo data narození uvádí rodné číslo, pokud je podateli známo.
(2)
Právnická osoba se označuje obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem osoby, u zahraničních právnických osob jejich registračním číslem, bylo-li jim přiděleno, a uvedením právního řádu, podle něhož byla založena. Je-li věřitelem stát, obsahuje podání označení příslušné organizační složky státu, která za stát v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení vystupuje.
(3)
Adresou místa pobytu, bydlištěm nebo sídlem se rozumí tuzemská nebo zahraniční adresa.
(4)
Tuzemskou adresouTuzemskou adresou se rozumí adresa přiřazená adresnímu místu vedenému v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Tuzemskou adresuTuzemskou adresu tvoří údaje
a)
název obceobce nebo vojenského újezdu,
b)
název části obceobce, není-li totožný s názvem obceobce,
c)
poštovní směrovací číslo přidělené adresnímu místu,
d)
název ulice nebo jiného veřejného prostranstvíveřejného prostranství,
e)
číslo popisné nebo evidenční a číslo orientační; číslo evidenční se označí zkratkou „č. ev.“; číslo orientační, pokud bylo přiděleno, se uvede za číslo popisné nebo evidenční a oddělí se lomítkem.
(5)
Zahraniční adresu tvoří zejména název města (obceobce) a regionu, název ulice a číslo domu, poštovní směrovací číslo (kód ZIP) a název státu.
ČÁST DRUHÁ
Změna vyhlášky o jednacím řádu pro insolvenční řízení
§ 25
Vyhláška č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění vyhlášky č. 70/2011 Sb. a vyhlášky č. 397/2013 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 zní:
㤠1
Tato vyhláška upravuje jednací řád pro insolvenční řízení včetně náležitostí záznamu podle § 85 insolvenčního zákona, výzvy k podávání přihlášek pohledávek, vyrozumění o soupisu majetkové podstaty, manipulace s přihláškami pohledávek a pravidel pro jejich úschovu a nahlížení do nich.“.
2.
V § 5 odst. 1 se slova „do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni“ nahrazují slovy „do 3 pracovních dnů ode dne“.
3.
V § 5 odst. 2 se za slovo „považuje“ vkládá slovo „čtvrtý“ a slovo „nejblíže“ se zrušuje.
4.
Ustanovení § 11, 14, část třetí a příloha se včetně nadpisů zrušují.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 26
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2017.
Ministr:
JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.
Příloha k vyhlášce č. 191/2017 Sb.
Minimální náležitosti jednotlivých částí zprávy o reorganizačním plánu
1.
Úvodní strana zprávy obsahuje alespoň
a)
označení insolvenčního souduinsolvenčního soudu a spisovou značku, pod níž je insolvenční řízeníinsolvenční řízení vedeno,
b)
označení dlužníka,
c)
označení předkladatele reorganizačního plánu, jde-li o osobu odlišnou od dlužníka,
d)
kontaktní údaje předkladatele reorganizačního plánu či jeho právního zástupce,
e)
výrazně uvedené označení „Zpráva o reorganizačním plánu“ ve spojení se jménem, obchodní firmou nebo názvem dlužníka,
f)
upozornění v následujícím znění: „Tato zpráva o reorganizačním plánu se vztahuje k insolvenčnímu řízeníinsolvenčnímu řízení, jímž mohou být dotčena práva všech zúčastněných osob, zejména věřitelů. Pohledávky věřitelů mohou být reorganizačním plánem změněny, pokud jde o jejich výši, splatnost, i další podmínky. Ve vlastním zájmu prostudujte pozorně tuto zprávu i přiložený návrh reorganizačního plánu a věnujte pozornost procesním upozorněním uvedeným v části 3.“
2.
Obsah musí být rozčleněn na jednotlivé části a kromě předepsaných částí zprávy uvádí i jejich další pododdíly, jsou-li číslovány. Pododdíly musejí být členěny tak, aby zpráva byla co nejpřehlednější.
3.
Část „Procesní upozornění“ obsahuje alespoň
a)
datum a místo konání schůze věřitelů, která má o reorganizačním plánu hlasovat,
b)
upozornění na to, že pro účely hlasování o předkládaném reorganizačním plánu jsou věřitelé v reorganizačním plánu rozděleni do skupin s uvedením toho, na kterém místě reorganizačního plánu lze zjistit, do které skupiny má být věřitel zařazen,
c)
upozornění na to, jak může postupovat věřitel, který nesouhlasí se svým zařazením do určité skupiny,
d)
upozornění na to, že o reorganizačním plánu lze hlasovat mimo schůzi věřitelů s popisem způsobu, kterým tak může věřitel učinit, a s upozorněním na to, jakým způsobem si věřitel může opatřit hlasovací lístek.
4.
Část „Stručné shrnutí účinků reorganizačního plánu“ má sloužit jako celkové shrnutí účinků reorganizačního plánu, podmínek a předpokladů, s jejichž splněním předkladatel reorganizačního plánu pro účely proveditelnosti reorganizačního plánu počítá, a rizik, která mohou negativně ovlivnit schopnost dlužníka reorganizační plán splnit. Tato část by měla poskytnout celkový přehled ohledně rozhodujících parametrů navrhované reorganizacereorganizace. Tam, kde tato část uvádí některé skutečnosti ve zkrácené nebo v zjednodušené podobě, musí rovněž odkázat na místo zprávy o reorganizačním plánu, na němž lze najít ohledně předmětné skutečnosti další podrobnosti.
5.
Část „Popis dlužníkova podnikání“ obsahuje popis historie a současného podnikání dlužníka, trhů, na nichž dlužník podniká, vývoje poptávky a soutěžní situace na těchto trzích, dlužníkových vztahů s ovládající osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou a popis důvodů, které vedly k úpadku nebo hrozícímu úpadku dlužníka. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o příčinách krize dlužníkova podnikání, zejména o tom, do jaké míry jde o příčiny interní a do jaké míry o příčiny externí. Na základě informací obsažených v této části by si věřitel měl být schopen utvořit informovanou úvahu o tom, zda je stávající obchodní model dlužníka udržitelný či nikoli a zda jeho podnikání má či nemá pokračovat pod stávajícím vedením.
6.
Část „Dosavadní průběh insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení“ obsahuje popis dosavadního průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, zejména údaje o výši a plnění pohledávek za majetkovou podstatoumajetkovou podstatou včetně pohledávek z úvěrového financování, výši nákladů spojených s insolvenčním řízeníminsolvenčním řízením, údaje o tom, zda dodavatelé a zákazníci dlužníka s dlužníkem i nadále obchodují či zda ukončili nebo omezili obchodování s dlužníkem, a údaje o postupu v souvislosti s neúčinnými právními úkony. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o tom, jak se dlužník chová a jak hospodaří v průběhu insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení, tedy zejména o tom, jaké byly s insolvenčním řízeníminsolvenčním řízením dosud spojeny náklady, zda a jaké pohledávky za podstatou dosud vznikly a jak jsou tyto pohledávky dlužníkem plněny, zda dlužníkovi dodavatelé a zákazníci projevují důvěru dlužníkově schopnosti vyřešit krizi reorganizacíreorganizací a ve kterých případech bylo zahájeno řízení o neúčinnosti právních úkonů dlužníka.
7.
Část „Majetek dlužníka“ obsahuje popis majetku dlužníka a jeho hodnoty, včetně popisu majetku, jenž je předmětem zajištění, a majetku, ohledně nějž jsou vedeny incidenční sporyincidenční spory. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o majetku dlužníka, zejména o majetku podstatném pro provedení navrhované reorganizacereorganizace, ať již si má dlužník podle reorganizačního plánu majetek ponechat, nebo ať má dojít k jeho prodeji či jinému převodu. Zvlášť je třeba popsat, který majetek je předmětem zajištění, a dále, který majetek je předmětem sporů o jeho vyloučení z majetkové podstatymajetkové podstaty dlužníka. Zvlášť je rovněž třeba označit všechen majetek, který dlužník užívá nikoli jako vlastník, ať již jde o majetek pronajatý, poskytnutý třetími osobami na základě jiných obdobných smluv, nebo majetek prodaný dlužníku s výhradou vlastnictví. Je-li majetek, jehož vlastníkem je jiná osoba než dlužník, případně majetek, ohledně nějž je veden incidenční sporincidenční spor, podstatný pro provedení navrhované reorganizacereorganizace, je rovněž třeba popsat opatření, z nichž lze usuzovat, že navrhovanou reorganizacireorganizaci lze přesto provést. Pokud jde o hodnotu majetku, vychází předkladatel reorganizačního plánu především z ocenění znalce provedeného podle § 153 a násl. insolvenčního zákona; tam, kde se předkladatel reorganizačního plánu od tohoto ocenění odchyluje, je na to třeba výslovně upozornit a zdůvodnit, proč tomu tak je.
8.
Část „Závazky dlužníka“ musí obsahovat popis závazků dlužníka a jejich výše, s rozčleněním podle pořadí, a popis závazků, ohledně nichž jsou vedeny incidenční sporyincidenční spory. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o výši a pořadí závazků dlužníka. Závazky téhož pořadí lze popsat souhrnně, vždy je však třeba jednotlivě popsat 10 nejvyšších závazků každého pořadí. Jednotlivě je rovněž třeba popsat závazky, jejichž výše či pořadí je předmětem sporu, pohledávky za majetkovou podstatoumajetkovou podstatou a pohledávky pohledávkám za majetkovou podstatoumajetkovou podstatou postavené na roveň.
9.
Část „Navrhované podnikání a financování dlužníka“ musí obsahovat popis hlavních opatření obsažených v reorganizačním plánu, pokud jde o podnikání dlužníka a jeho financování, včetně popisu zdrojů financování dalšího podnikání dlužníka a splnění jeho závazků podle reorganizačního plánu. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o tom, zda podnikání dlužníka má podle předkladatele reorganizačního plánu pokračovat ve stávající podobě či zda se navrhují změny a jaké. Pokud jde o financování dlužníka, je účelem této části podrobně popsat zdroje a podmínky financování dalšího podnikání dlužníka, a to jak do pravomocného schválení reorganizacereorganizace insolvenčním soudeminsolvenčním soudem, tak pro období následující, a to až do splnění všech závazků dlužníka plynoucích z reorganizačního plánu.
10.
Část „Dopady reorganizacereorganizace na věřitele a další osoby“ musí obsahovat popis účinků reorganizačního plánu na jednotlivé skupiny věřitelů, na společníky dlužníka, na statutární orgán, na členy statutárního orgánu a na vedoucí zaměstnance dlužníka, včetně předpokladů a odhadů použitých při ocenění plnění, které má být podle reorganizačního plánu poskytnuto. Účelem této části je poskytnout podrobné informace o tom, jaké plnění má být poskytnuto které skupině věřitelů a společníků, a nejsou-li tímto plněním peníze, jak je toto plnění pro účely § 348 odst. 1 písm. d) a § 349 insolvenčního zákona předkladatelem reorganizačního plánu oceněno a jakou část nominální výše pohledávek věřitelů jednotlivých skupin toto plnění představuje. Zvlášť je třeba uvést, kteří ze členů statutárních a jiných orgánů dlužníka a vedoucích zaměstnanců mají zůstat ve svých funkcích, jaké plnění od zahájení insolvenčního řízeníinsolvenčního řízení doposud za svou činnost obdrželi a jaké plnění mají obdržet za svou činnost od schválení reorganizačního plánu do splnění závazků dlužníka podle reorganizačního plánu.
11.
Část „Pravděpodobné uspokojení věřitelů v konkursu dlužníka“ musí obsahovat odhad pravděpodobného uspokojení jednotlivých skupin věřitelů a společníků v případě řešení úpadku dlužníka konkursem. Účelem této části je poskytnout srovnání navrhované reorganizacereorganizace s pravděpodobným uspokojením věřitelů v konkursu dlužníka. V této části vychází předkladatel reorganizačního plánu z ocenění znalce, provedeného podle § 153 a násl. insolvenčního zákona.
12.
Účelem části „Daňové dopady na věřitele a společníky dlužníka“ je uvedení informací o dopadech navrhované reorganizacereorganizace na daňovou pozici věřitelů a společníků dlužníka. Postačí, pokud zpráva poskytne tyto informace ve vztahu k věřitelům a společníkům, jejichž daňový domicil je v České republice. Pokud by daňové dopady řešení úpadku dlužníka konkursem byly odlišné, je třeba na to upozornit a popsat, v čem by odlišnost spočívala.
13.
V části „Účast dalších osob“ se uvádějí podrobné informace o tom, zda současná nebo minulá ovládající osoba dlužníka nebo jiné osoby ovládané v současnosti nebo minulosti stejnou ovládající osobou jako dlužník nebo zda osoby blízké dlužníku nebo minulí či současní členové statutárních či jiných orgánů dlužníka nebo jeho minulí či současní vedoucí zaměstnanci mají podle reorganizačního plánu či v souvislosti s jeho prováděním přímo či nepřímo získat jakékoli plnění či být přímo či nepřímo stranou jakékoli transakce, již reorganizační plán předpokládá nebo která je k jeho provedení nutná. Pokud tomu tak je, je třeba podrobně popsat plnění, kterého se má takovým osobám v průběhu provádění reorganizačního plánu dostat, nebo transakce, jejichž stranou mají být.
14.
V části „Rizikové faktory“ se poskytují podrobné informace o tom, jaké rizikové faktory mohou negativně ovlivnit schopnost dlužníka splnit závazky podle reorganizačního plánu, ať již na straně obchodní, nebo na straně finanční. U jednotlivých rizik je třeba popsat pravděpodobnost, s níž podle názoru předkladatele reorganizačního plánu mohou rizikové skutečnosti nastat, a pravděpodobné dopady, které by to na navrhovanou reorganizacireorganizaci mělo.
15.
Část „Předpoklady pro schválení plánu soudem“ popisuje zákonné požadavky na schválení reorganizačního plánu věřiteli a podmínky, za nichž insolvenční soudinsolvenční soud smí reorganizační plán schválit, včetně podmínek, za nichž insolvenční soudinsolvenční soud smí schválit reorganizační plán, pro jehož přijetí nehlasovaly všechny skupiny věřitelů.
16.
Část „Opravné prostředky“ obsahuje informace o právu odvolat se proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu a o tom, jak lze toto právo vykonat.
17.
Část „Zdroje informací obsažených ve zprávě“ musí popsat prameny, z nichž pocházejí informace obsažené ve zprávě, a to jak informace interní, tedy o dlužníku a jeho podnikání, tak informace externí, tedy zejména o trzích, na nichž dlužník podniká, o úrokových a kursových sazbách. V případě, že jsou tyto informace uváděny ve zprávě průběžně, obsahuje část 17 celkový přehled pramenů použitých informací. Tam, kde předkladatel reorganizačního plánu v části 17 či jiných částech zprávy používá odhady budoucího vývoje, je třeba na to upozornit a odhad náležitě vysvětlit a zdůvodnit.
18.
Část „Prohlášení a podpis předkladatele reorganizačního plánu“ obsahuje následující prohlášení předkladatele reorganizačního plánu:
„Prohlašuji, že k datu vyhotovení této zprávy jsou
i.
splněny všechny podmínky pro schválení reorganizacereorganizace tak, jak je navržena v přiloženém reorganizačním plánu,
ii.
informace ohledně minulých a současných skutečností, obsažené v této zprávě, úplné a správné, a
iii.
odhady budoucího vývoje byly provedeny s řádnou péčí a v dobré víře ve správnost těchto odhadů.“
Tato část musí dále obsahovat jména a podpisy osob oprávněných jednat za předkladatele reorganizačního plánu.
1)
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, ve znění pozdějších předpisů. |
Vyhláška č. 190/2017 Sb. | Vyhláška č. 190/2017 Sb.
Vyhláška k provedení § 3 odst. 3 insolvenčního zákona (vyhláška o platební neschopnosti podnikatele)
Vyhlášeno 30. 6. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 69/2017
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Požadavky na zpracovatele
* § 3 - Sestavování podle úplných podkladů
* § 4 - Návaznost na účetní předpisy
* § 5 - Výkaz stavu likvidity
* § 6 - Datum posouzení likvidity
* § 7 - Zdroj údajů
* § 8 - Strana majetku
* § 9 - Strana závazků
* § 10 - Závazky v koncernu a podřízené závazky
* § 11 - Sporné závazky a započtení
* § 12 - Dodatečné disponibilní prostředky
* § 13 - Způsob sestavování výkazu stavu likvidity
* § 14 - Výhled vývoje likvidity
* § 15 - Období posouzení likvidity
* § 16 - Zdroj údajů
* § 17 - Způsob sestavení věrohodného výhledu
* § 18 - Vztahy v koncernu
* § 19 - Způsob sestavování výhledu vývoje likvidity
* § 20 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 190/2017 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 190/2017 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2017
190
VYHLÁŠKA
ze dne 28. června 2017
k provedení § 3 odst. 3 insolvenčního zákona (vyhláška o platební neschopnosti podnikatele)
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 431 písm. f) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 64/2017 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška upravuje
a)
obsah, rozsah a způsob sestavování výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity,
b)
uspořádání, označování a obsahové vymezení jednotlivých položek majetku, závazků, nákladů, výnosů, příjmů a výdajů ve výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity,
c)
délku období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, a
d)
požadavky na osoby, které jsou oprávněny k sestavení výkazu stavu likvidity nebo výhledu vývoje likvidity.
§ 2
Požadavky na zpracovatele
Zpracovatelem, který sestavuje výkaz stavu likvidity nebo výhled vývoje likvidity, může být
a)
statutární auditor nebo auditorská společnost, jsou-li oprávněni provádět auditorskou činnost podle zákona upravujícího činnost auditorů,
b)
znalec zapsaný do seznamu znalců vedeného Ministerstvem spravedlnosti podle zákona upravujícího činnost znalců s oprávněním pro obor Ekonomika, odvětví Účetní evidence nebo znalecký ústav zapsaný do seznamu znaleckých ústavů vedeného Ministerstvem spravedlnosti podle zákona upravujícího činnost znalců s oprávněním k výkonu znalecké činnosti pro obor Ekonomika, nebo
c)
osoba, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací, a výkaz stavu likvidity nebo výhled vývoje likvidity zpracovává prostřednictvím osob podle písmena a) nebo b).
§ 3
Sestavování podle úplných podkladů
Výkaz stavu likvidity a výhled vývoje likvidity se sestavuje podle údajů a podkladů poskytnutých dlužníkem a pouze v případě, že zpracovatel má přístup k úplným podkladům, kterých je třeba k sestavení, zejména ke všem účetním knihám, účetním dokladům a ostatním účetním záznamům dlužníka a též k veškerým písemnostem dlužníka vztahujícím se k jeho podnikání.
§ 4
Návaznost na účetní předpisy
(1)
Položky výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity mají stejný obsah jako shodně označené položky rozvahy nebo výkazu zisku a ztráty podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.
(2)
V případě dlužníka, na kterého se nevztahuje vyhláška č. 500/2002 Sb., se pro položky výkazu stavu likvidity nebo výhledu vývoje likvidity použijí ty položky účetní závěrky dlužníka, které jim obsahově odpovídají. Pokud účetní závěrka dlužníka neobsahuje položku, která by obsahově odpovídala položce výkazu stavu likvidity nebo výhledu vývoje likvidity, použije se přiměřeně obsahové vymezení podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. s přihlédnutím k dlužníkem použitým účetním metodám.
§ 5
Výkaz stavu likvidity
(1)
Ve výkazu stavu likvidity se uvede velikost mezery krytí za účelem posouzení, zda taková mezera krytí dosahuje desetiny výše splatných peněžitých závazků dlužníka.
(2)
Výkaz stavu likvidity zahrnuje stranu majetku, stranu závazků a komentář zpracovatele, který vysvětluje a doplňuje informace obsažené na straně majetku a na straně závazků. Komentář vždy obsahuje prohlášení zpracovatele, že měl k dispozici veškeré podklady, které považoval za nezbytné k sestavení výkazu stavu likvidity, a jejich výčet.
(3)
Strana majetku obsahuje souhrn disponibilních prostředků dlužníka a strana závazků souhrn jeho splatných peněžitých závazků.
(4)
Uspořádání a označování položek výkazu stavu likvidity se stanoví v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 6
Datum posouzení likvidity
(1)
Výkaz stavu likvidity se sestavuje k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž bylo zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení dlužníka (dále jen „datum posouzení likvidity“).
(2)
Dlužník nebo insolvenční soudinsolvenční soud může stanovit, že se výkaz stavu likvidity sestaví k datu, které o měsíc předchází datum posouzení likvidity, (dále jen „odlišné datum posouzení likvidity“), jestliže
a)
se výkaz stavu likvidity sestavuje před uplynutím 20. dne měsíce, v němž bylo zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení dlužníka,
b)
dlužník provozuje svoji činnost prostřednictvím organizační složky svého závodu v zahraničí, nebo
c)
pro takový postup existují jiné vážné důvody.
(3)
Jestliže odlišné datum posouzení likvidity stanovil dlužník, uvede zpracovatel v komentáři k výkazu stavu likvidity důvody, pro které se tak stalo.
§ 7
Zdroj údajů
(1)
Dlužník sestaví za účelem sestavení výkazu stavu likvidity mezitímní účetní závěrku k datu posouzení likvidity nebo k odlišnému datu posouzení likvidity, z níž výkaz stavu likvidity vychází.
(2)
Pokud se zpracovatel ve výkazu stavu likvidity odchýlí od stavu jednotlivých položek uvedeného v rozvaze, která je součástí mezitímní účetní závěrky, popíše a zdůvodní tuto odchylku v komentáři.
(3)
Při sestavování výkazu stavu likvidity zpracovatel přihlédne k případnému výkazu stavu likvidity téhož dlužníka zveřejněnému v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku v posledních 3 letech před datem posouzení likvidity nebo odlišným datem posouzení likvidity.
§ 8
Strana majetku
(1)
Na straně majetku se do výkazu stavu likvidity zahrnuje pouze krátkodobý finanční majetek v položkách C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně a C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech, popřípadě v položce C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek, aktivní strany rozvahy podle § 12 a 12a vyhlášky č. 500/2002 Sb. Zpracovatel v komentáři uvede, jakým způsobem ověřil fyzickou existenci peněžních prostředků v pokladně dlužníka.
(2)
Z položek C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně a C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech se peníze na cestě zahrnují pouze v případě, že jejich předání do dispozice dlužníka či připsání na účet je nepochybné. Z finančních prostředků na vázaných účtech, v notářských či soudních úschovách a v podobných režimech se zahrnují pouze ty, kterým odpovídají závazky zahrnuté na stranu závazků výkazu stavu likvidity.
(3)
Z položky C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek se zahrnují pouze cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry a podíly, které jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu v členských státech Evropské unie nebo v zemích, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a to pouze ve výši jejich reálné hodnoty. Seznam takových cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů zpracovatel uvede v komentáři.
(4)
Na stranu majetku výkazu stavu likvidity lze zahrnout nevyčerpané kontokorentní nebo obdobné úvěry poskytované bankamibankami, pokud jsou dodržovány jejich podmínky a nejsou vypovězeny. Zpracovatel v takovém případě ověří zejména dodržování podmínek úvěru ze strany dlužníka a výši nevyčerpaných prostředků a podrobnosti uvede v komentáři.
(5)
Zpracovatel může na straně majetku výkazu stavu likvidity uvést také přehled veškerých ostatních aktiv dlužníka, považuje-li to s ohledem na povahu podnikání dlužníka za vhodné.
§ 9
Strana závazků
(1)
Na straně závazků se do výkazu stavu likvidity zahrnují veškeré peněžité dluhy dlužníka splatné k datu posouzení likvidity nebo k odlišnému datu posouzení likvidity, a to zejména dluhy vykázané pod položkou C.II. Krátkodobé závazky podle § 18 a přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.
(2)
Za splatné se nepovažují dluhy, u kterých věřitelé přistoupili na odklad jejich splatnosti. Odklad splatnosti je třeba věrohodně prokázat způsobem, který je v souladu s příslušnou smluvní dokumentací. Počet, celkovou výši a druh takových dluhů, včetně základních parametrů sjednaného odkladu splatnosti, popíše zpracovatel v komentáři.
(3)
Položky, které se jinak vykazují jako krátkodobé závazky, zejména v položce C.II.8.6. Dohadné účty pasivní, které nepředstavují splatné a vymahatelné dluhy, se na stranu závazků výkazu stavu likvidity nezahrnují. Závazky z kontokorentních a obdobných úvěrů v položce C.II.2. Závazky k úvěrovým institucím se nezahrnují, pokud jsou dodržovány jejich podmínky a nejsou vypovězeny; zpracovatel popíše ověření těchto skutečností v komentáři.
(4)
Zpracovatel ověří, zda jsou pod položkami uvedenými v odstavci 1 správně vykázány veškeré splatné dluhy dlužníka, a to zejména kontrolou ostatních položek strany závazků rozvahy; přitom přihlédne též k pohledávkám přihlášeným a uplatněným v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení dlužníka.
(5)
Na straně závazků výkazu stavu likvidity se uvádí také vážený průměr dob po splatnosti u jednotlivých položek stanovený podle výše jednotlivých dluhů v dané položce. Počet dní po splatnosti u jednotlivých položek může být nahrazen kategorizací podle účetnictví dlužníka.
(6)
Zpracovatel uvede na straně závazků výkazu stavu likvidity také přehled veškerých dluhů dlužníka včetně nesplatných, nepovažuje-li to s ohledem na povahu podnikání dlužníka za nevhodné; důvody, pro které považuje uvedení všech závazků za nevhodné, vysvětlí v komentáři.
§ 10
Závazky v koncernu a podřízené závazky
(1)
Splatné závazky vůči osobám, s nimiž dlužník tvoří koncern, se zahrnují na stranu závazků výkazu stavu likvidity. To neplatí, prohlásí-li věřitel takové pohledávky písemně, že souhlasí s odkladem splatnosti o dobu delší než 12 týdnů od data posouzení likvidity nebo o dobu delší než 16 týdnů od odlišného data posouzení likvidity.
(2)
Závazky odpovídající podřízeným pohledávkámpodřízeným pohledávkám podle § 172 odst. 2 insolvenčního zákona se na stranu závazků výkazu stavu likvidity zahrnují, pokud jsou podřízené pouze některým závazkům dlužníka. Závazky podřízené všem ostatním závazkům dlužníka se na stranu závazků nezahrnují. Seznam podřízených závazků uvede zpracovatel v komentáři.
§ 11
Sporné závazky a započtení
(1)
Ze strany závazků výkazu stavu likvidity lze vyloučit pohledávky věřitelů, vůči kterým má dlužník k započtení způsobilé pohledávky, není-li zde důvod, který by bránil dlužníkovi v provedení započtení. Splnění zákonných či smluvních podmínek započtení zpracovatel prověří a své zjištění popíše v komentáři.
(2)
Ze strany závazků výkazu stavu likvidity lze vyloučit také pohledávky věřitelů, které jsou sporné, pokud dlužník existenci takových pohledávek věrohodně popírá, a to zejména u pohledávky, která se dovolává faktury vystavené bez doloženého plnění věřitele či jednání dlužníka. Skutečnosti, na jejichž základě dlužník pohledávky popírá, zpracovatel prověří. Zpracovatel v komentáři uvede informace o výši a důvodu takových pohledávek, důvody jejich popření ze strany dlužníka a také případný dopad zohlednění těchto pohledávek na mezeru krytí stanovenou ve výkazu stavu likvidity.
§ 12
Dodatečné disponibilní prostředky
Zpracovatel ve výkazu stavu likvidity neuvede zjištění o existenci mezery krytí, pokud dlužník předloží listiny opravňující jej čerpat finanční prostředky dostačující na úhradu všech dluhů zařazených na stranu závazků výkazu stavu likvidity na základě závazku finanční institucefinanční instituce a pokud zpracovatel po posouzení bonity takové finanční institucefinanční instituce a dalších okolností uzavře, že dodatečné prostředky dostupné podle předložených listin umožňují dlužníkovi bez jakýchkoliv omezení splnit veškeré závazky zařazené na stranu závazků výkazu stavu likvidity ke dni vypracování výkazu stavu likvidity. Zpracovatel v komentáři uvede způsob, jakým rozhodné skutečnosti prověřil, označení příslušné finanční institucefinanční instituce, celkovou výši úvěrového rámce a výši jeho nevyčerpané části.
§ 13
Způsob sestavování výkazu stavu likvidity
(1)
Zpracovatel při sestavování výkazu stavu likvidity prověří údaje a podklady poskytnuté dlužníkem, případně si vyžádá přístup k dalším podkladům, kterých je třeba k sestavení, a zejména
a)
posoudí soulad poskytnutých údajů a podkladů s pomocnými účetními knihami, knihami analytické evidence, hlavní knihou a mezitímní účetní závěrkou sestavenou k datu posouzení likvidity nebo k odlišnému datu posouzení likvidity,
b)
posoudí soulad mezitímní účetní závěrky sestavené k datu posouzení likvidity nebo k odlišnému datu posouzení likvidity s alespoň dvěma předcházejícími řádnými účetními závěrkami a posoudí případné významné odchylky,
c)
se seznámí s činností dlužníka s cílem identifikovat případný nesoulad mezi činností dlužníka a poskytnutými údaji a podklady a
d)
provede kontrolu formální správnosti číselných údajů v poskytnutých podkladech.
(2)
Při prověřování údajů a podkladů poskytnutých dlužníkem a sestavování výkazu stavu likvidity zpracovatel prověří zejména
a)
existenci peněžních prostředků v pokladně, a to obvykle pomocí odsouhlasení dokumentace z provedené inventury pokladny na stav pokladny v účetnictví dlužníka,
b)
existenci peněžních prostředků na účtech dlužníka, a to obvykle pomocí odsouhlasení bankovních výpisů na stav peněžních prostředků v účetnictví dlužníka,
c)
přijetí cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů a podílů k obchodování na regulovaném trhu v členských státech Evropské unie nebo v zemích, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,
d)
plnění podmínek pro čerpání nevyčerpaných kontokorentních a obdobných úvěrů poskytovaných bankamibankami a dodržování podmínek, jejichž porušením by se staly dluhy z kontokorentních a obdobných úvěrů splatné, a to pomocí potvrzení obdržených od těchto bankbank nebo pomocí stanovení ukazatelů, na nichž plnění podmínek pro čerpání případně záleží,
e)
úplnost krátkodobých dluhů, a to obvykle pomocí posouzení správné klasifikace dlouhodobých dluhů a jiných položek pasiv v účetnictví dlužníka s přihlédnutím k pohledávkám přihlášeným a uplatněným v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení dlužníka, a
f)
podřízenost závazků podřízených všem ostatním závazkům dlužníka, a to obvykle pomocí potvrzení vystaveného věřitelem podřízené pohledávkypodřízené pohledávky.
§ 14
Výhled vývoje likvidity
(1)
Výhled vývoje likvidity představuje krátkodobý plán vývoje oběžných aktiv, krátkodobých závazků a peněžních toků dlužníka. Jeho účelem je posouzení schopnosti dlužníka splnit jeho splatné závazky v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje.
(2)
Výhled vývoje likvidity obsahuje pro období, na které se sestavuje, přehled předpokládaných nákladů a výnosů dlužníka, přehled předpokládaných příjmů a výdajů dlužníka a přehled předpokládaného vývoje vybraných položek rozvahy dlužníka, včetně odhadovaného výkazu stavu likvidity k poslednímu dni tohoto období. Výhled vývoje likvidity dále obsahuje komentář zpracovatele, který vysvětluje a doplňuje údaje a informace podle věty první.
(3)
Uspořádání a označování položek výhledu vývoje likvidity se stanoví v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 15
Období posouzení likvidity
(1)
Výhled vývoje likvidity se sestavuje na období 8 týdnů od data posouzení likvidity (dále jen „období posouzení likvidity“), a to jako týdenní přehled pro toto období.
(2)
Jestliže byl výkaz stavu likvidity sestaven k odlišnému datu posouzení likvidity, činí délka období posouzení likvidity 12 týdnů od tohoto data.
(3)
Ve výjimečných případech lze období posouzení likvidity prodloužit, a to nejvýše o 4 týdny. Zpracovatel výhled vývoje likvidity sestaví na delší období na žádost dlužníka pouze v případě, že
a)
dlužník doloží, že nemůže splnit své splatné závazky v neprodlouženém období z důvodu prodlení třetí osoby se splněním jejího závazku vůči dlužníkovi a že o bonitě této třetí osoby ani o existenci jejího závazku vůči dlužníkovi nejsou pochybnosti,
b)
dlužník doloží, že obdobné prodlení třetích osob je v příslušném odvětví obvyklé a že důvodem prodlení není porušení povinností dlužníka, a
c)
zpracovatel nemá žádné pochybnosti o schopnosti dlužníka uzavřít mezeru krytí v prodlouženém období posouzení likvidity.
(4)
Jestliže se výhled vývoje likvidity sestavuje na prodloužené období posouzení likvidity, zpracovatel v komentáři prohlásí, že má za to, že podmínky pro takový postup jsou splněné, a vysvětlí, jak jejich splnění ověřil.
§ 16
Zdroj údajů
(1)
Výhled vývoje likvidity vychází zejména z
a)
mezitímní účetní závěrky pro informace o počátečních stavech; pokud se údaje o počátečních stavech odchýlí od stavu jednotlivých položek uvedených v rozvaze, která je součástí mezitímní účetní závěrky, zpracovatel popíše a zdůvodní tuto odchylku v komentáři,
b)
očekávané doby inkasa pohledávek dlužníka existujících k datu posouzení likvidity nebo k odlišnému datu posouzení likvidity, přičemž zpracovatel prověří zejména dobytnost pohledávek, které jsou k datu posouzení likvidity nebo k odlišnému datu posouzení likvidity po splatnosti,
c)
očekávaných výnosů podložených reálnými zakázkami,
d)
očekávané splatnosti pohledávek z těchto zakázek,
e)
očekávaných nákladů a plateb závazků odpovídajících těmto nákladům, včetně dob splatnosti jednotlivých závazků; pokud nejsou sjednány doby splatnosti závazků, použije zpracovatel lhůtu splatnosti 15 dnů, nevyplývá-li ze zvyklostí či dokumentace vztahující se k podnikání dlužníka jiná lhůta splatnosti, a
f)
možnosti financování z cizích zdrojů a využití alternativních forem financování, zejména factoringu.
(2)
Zpracovatel v komentáři podrobně popíše vývoj jednotlivých položek uvedených v odstavci 1, vysvětlí, z jakých zdrojů vycházel při stanovení jednotlivých položek, jak hodnotil věrohodnost těchto zdrojů. Ve vztahu ke sporným pohledávkám se ustanovení § 11 odst. 2 použije obdobně.
(3)
Odpovídá-li to povaze podnikání dlužníka, může zpracovatel do výhledu vývoje likvidity zahrnout také
a)
očekávané výnosy nepodložené zakázkami, smlouvami či objednávkami, pokud lze takové výnosy rozumně předpokládat na základě analýzy vývoje dlužníkova podnikání a vývoje odvětví, v němž podniká, v 5 letech předcházejících datum posouzení likvidity nebo odlišné datum posouzení likvidity a pokud lze tyto výnosy připsat jednotlivým zákazníkům dlužníka,
b)
jiné výnosy než výnosy uvedené v písmenu a), pokud zpracovatel ověří, že dosažení takových výnosů je vysoce pravděpodobné.
(4)
Zpracovatel v komentáři popíše jednotlivé položky uvedené v odstavci 3 a skutečnosti, na jejichž základě dospěl k jejich zařazení do výhledu vývoje likvidity.
(5)
Nedoložené nebo pochybné výnosy či příjmy a výnosy z prodeje dlouhodobého majetku zpracovatel do výhledu vývoje likvidity nezahrnuje.
(6)
Při sestavování výhledu vývoje likvidity zpracovatel přihlédne k případnému výhledu vývoje likvidity téhož dlužníka zveřejněnému v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku v posledních 3 letech před datem posouzení likvidity nebo odlišným datem posouzení likvidity.
§ 17
Způsob sestavení věrohodného výhledu
(1)
Výhled vývoje likvidity se sestavuje tak, aby byl věrohodný.
(2)
Výhled vývoje likvidity je věrohodný, je-li postaven na reálných předpokladech. Předpoklady lze považovat za reálné, zejména jestliže
a)
očekávané prodeje a tržby vycházejí z již uzavřených smluv nebo smluv, jejichž uzavření se jeví jako vysoce pravděpodobné,
b)
očekávané náklady na produkci vycházejí z podložených a odůvodněných kalkulací,
c)
očekávané inkaso stávajících pohledávek není ohroženo platební neschopností nebo odepřením plnění ze strany dlužníkových odběratelů a
d)
doba splatnosti závazků činí 15 dnů nebo jestliže je delší doba splatnosti závazků podložena písemnou smlouvou.
(3)
Zpracovatel ověří správnost záznamů v položkách C.I. Zásoby a C.II. Pohledávky vykazovaných dlužníkem k datu posouzení likvidity nebo k odlišnému datu posouzení likvidity a v komentáři popíše, jak ověřil existenci vykazovaných stavů zásob a pohledávek.
(4)
Jsou-li v položce C.II. Pohledávky vykázány také pohledávky za spřízněnými osobami, zpracovatel takové pohledávky v komentáři popíše a vysvětlí, zda tyto pohledávky považuje za dobytné a na základě jakých skutečností.
§ 18
Vztahy v koncernu
(1)
Sestavuje-li zpracovatel u dlužníka, který je členem koncernu, výhled vývoje likvidity i pro další členy koncernu, uvede to v komentáři. Nejde-li o konsolidovaný výhled vývoje likvidity pro všechny členy koncernu, popíše zpracovatel v komentáři, jakým způsobem je zajištěn soulad sestavovaného výhledu vývoje likvidity s výhledy vývoje likvidity ostatních členů koncernu.
(2)
Nesestavuje-li zpracovatel výhled vývoje likvidity také pro ostatní členy koncernu, jehož členem je dlužník, popíše v komentáři stručně rozsah propojení podnikání dlužníka s podnikáním ostatních členů koncernu a předpoklady týkající se další existence tohoto propojení, z nichž při zpracování výhledu vývoje likvidity vycházel.
§ 19
Způsob sestavování výhledu vývoje likvidity
(1)
Pro postup zpracovatele při sestavování výhledu vývoje likvidity se § 13 odst. 1 použije obdobně.
(2)
Zpracovatel při sestavování výhledu vývoje likvidity dále prověří zejména rozpočty, plány a výhledy tržeb poskytnuté dlužníkem.
(3)
Při prověřování údajů a podkladů poskytnutých dlužníkem a sestavování výhledu vývoje likvidity zpracovatel prověří zejména
a)
očekávané náklady a platby závazků odpovídajících těmto nákladům, včetně dob splatnosti jednotlivých závazků, a to obvykle podle příslušné smluvní dokumentace vztahující se k těmto závazkům, případně na základě analýzy příslušného obchodního vztahu dlužníka,
b)
pravděpodobnost dosažení výnosů nepodložených zakázkami, smlouvami či objednávkami, a to obvykle podle výsledků jednání dlužníka s třetími osobami a na základě analýzy vývoje dlužníkova podnikání a vývoje odvětví, v němž podniká,
c)
uzavřené smlouvy dlužníka a smlouvy, jejichž uzavření se jeví jako vysoce pravděpodobné, z hlediska toho, zda představují podklad pro očekávané prodeje a tržby,
d)
kalkulace dlužníka z hlediska toho, zda představují podklad pro očekávané náklady na produkci, a
e)
údaje o závazcích a majetku dlužníka uvedené v případném výhledu vývoje likvidity téhož dlužníka zveřejněném v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku v posledních 3 letech před datem posouzení likvidity nebo odlišným datem posouzení likvidity.
§ 20
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2017.
Ministr:
JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 190/2017 Sb.
Uspořádání a označování položek výkazu stavu likvidity
410kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 190/2017 Sb.
Uspořádání a označování položek výhledu vývoje likvidity
1.4MB |
Vyhláška č. 189/2017 Sb. | Vyhláška č. 189/2017 Sb.
Vyhláška o stanovení diplomatických a konzulárních hodností, podmínkách a postupu při jejich přiznávání a propůjčování
Vyhlášeno 30. 6. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 68/2017
* § 1 - Diplomatické a konzulární hodnosti
* Podmínky pro přiznání diplomatických hodností
* § 2 - Pro přiznání diplomatické hodnosti diplomatický pracovník absolvuje vzdělávací program základní diplomatické přípravy nebo program individuální diplomatické přípravy ministerstva.
* § 3 - (1) Doba výkonu zahraniční služby a počet vyslání k výkonu služby v zahraničí na diplomatickém místě nebo doba výkonu zahraniční služby na služebním místě představeného pro přiznání diplomatické hodnosti
* Postup pro přiznávání nebo propůjčování diplomatických a konzulárních hodností
* § 4 - (1) Diplomatická hodnost se zaměstnanci ve stanoveném oboru služby přizná po splnění podmínek stanovených v § 2 a 3.
* § 5 - (1) Diplomatická nebo konzulární hodnost se propůjčí zaměstnanci při vyslání k výkonu služby v zahraničí. Propůjčená diplomatická nebo konzulární hodnost je v takovém případě uvedena v rozhodnutí o vyslání k výkonu služby v zahraničí.
* § 6 - (1) Diplomatické nebo konzulární hodnosti přiznané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky zůstávají v platnosti. Diplomatická hodnost rada podle dosavadního právního předpisu se považuje podle této vyhlášky za diplomatickou hodnost velvyslanecký rada.
* § 7 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2017.
Aktuální znění od 1. 7. 2017
189
VYHLÁŠKA
ze dne 27. června 2017
o stanovení diplomatických a konzulárních hodností, podmínkách a postupu při jejich přiznávání a propůjčování
Ministerstvo zahraničních věcí (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 15 odst. 7 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě):
§ 1
Diplomatické a konzulární hodnosti
(1)
Pro státní zaměstnance a zaměstnance vykonávající zahraniční službuzahraniční službu (dále jen „zaměstnanec“) zařazené na služební místo nebo jmenované na služební místo v ministerstvu s oborem státní služby „Zahraniční vztahy a služba1)“ (dále jen „stanovený obor služby“) se v souladu s mezinárodní praxí k výkonu zahraniční službyzahraniční služby užívají v pořadí od nejnižší do nejvyšší diplomatické hodnosti
a)
attaché,
b)
III. tajemník,
c)
II. tajemník,
d)
I. tajemník,
e)
velvyslanecký rada,
f)
rada-vyslanec,
g)
velvyslanec.
(2)
Pro zaměstnance ve stanoveném oboru služby v konzulárních úřadech se v souladu s mezinárodní smlouvou2) užívají v pořadí od nejnižší do nejvyšší konzulární hodnosti
a)
konzulární jednatel pro hodnost attaché,
b)
vicekonzul pro hodnosti III. a II. tajemník,
c)
konzul pro hodnosti I. tajemník a velvyslanecký rada,
d)
generální konzul pro hodnosti rada-vyslanec a velvyslanec.
Podmínky pro přiznání diplomatických hodností
§ 2
Pro přiznání diplomatické hodnosti diplomatický pracovníkdiplomatický pracovník absolvuje vzdělávací program základní diplomatické přípravy nebo program individuální diplomatické přípravy ministerstva.
§ 3
(1)
Doba výkonu zahraniční službyzahraniční služby a počet vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí na diplomatickém místě nebo doba výkonu zahraniční službyzahraniční služby na služebním místě představeného pro přiznání diplomatické hodnosti
a)
attaché se po nástupu do státní služby v oboru „Zahraniční vztahy a služba“ v ministerstvu nevyžaduje,
b)
III. tajemník je nejméně 1 rok od přiznání diplomatické hodnosti attaché,
c)
II. tajemník jsou nejméně 2 roky od přiznání diplomatické hodnosti III. tajemník, a 1 vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí ukončené v řádné délce,
d)
I. tajemník jsou nejméně 2 roky od přiznání diplomatické hodnosti II. tajemník, a 1 vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí ukončené v řádné délce,
e)
velvyslanecký rada je nejméně 7 let od přiznání diplomatické hodnosti I. tajemník, a 2 vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí ukončené v řádné délce nebo výkon zahraniční službyzahraniční služby na služebním místě představeného v ústředí nejméně ve druhém stupni řízení po dobu 2 let,
f)
rada-vyslanec je nejméně 5 let od přiznání diplomatické hodnosti velvyslanecký rada, a 3 vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí ukončené v řádné délce nebo výkon zahraniční službyzahraniční služby na služebním místě představeného v ústředí nejméně ve druhém stupni řízení po dobu 4 let,
g)
velvyslanec je nejméně 5 let od přiznání diplomatické hodnosti rada-vyslanec, a 3 vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí ukončené v řádné délce, z toho 1 vyslání ve funkci mimořádného a zplnomocněného velvyslance, nebo výkon zahraniční službyzahraniční služby na služebním místě představeného v ústředí nejméně ve druhém stupni řízení po dobu 6 let.
(2)
Řádná délka výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí na zastupitelském úřadě je stanovena služebním předpisem státního tajemníka ministerstva podle kategorie zastupitelských úřadů určené v návaznosti na obtížnost života v přijímajícím státě.
(3)
Za dobu 1 vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí ukončené v řádné délce se považuje též
a)
výkon činností obdobných činnostem podle § 5 zákona o státní službě v mezinárodní vládní organizaci nebo v orgánech a institucích Evropské unie nebo v orgánech jiného státu po dobu nejméně 4 let; doba nejméně 8 let výkonu těchto činností se považuje za dobu 2 vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí ukončených v řádné délce a doba nejméně 12 let výkonu těchto činností se považuje za dobu 3 vyslání k výkonu služby v zahraničí ukončených v řádné délce,
b)
zařazení na pracovních místech v zahraničí s agendou obdobnou agendě státního zaměstnance v organizacích, jejichž zřizovatelem je ministerstvo, po dobu nejméně 4 let; doba nejméně 8 let výkonu těchto činností se považuje za dobu 2 vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí ukončených v řádné délce a doba nejméně 12 let výkonu těchto činností se považuje za dobu 3 vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí ukončených v řádné délce,
c)
následování manžela nebo registrovaného partnera státního zaměstnance vyslaného k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí po dobu nejméně 4 let; celková doba následování manžela nebo registrovaného partnera se považuje za dobu jednoho vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí ukončené v řádné délce.
(4)
Do doby výkonu zahraniční službyzahraniční služby se započte též doba
a)
zařazení mimo výkon služby z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené,
b)
dočasné pracovní neschopnostidočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény,
c)
zařazení mimo výkon služby podle § 62 zákona o státní službě,
d)
účasti na programu základní diplomatické přípravy v instituci jiného státu,
e)
zařazení na pracovních místech s agendou obdobnou agendě státního zaměstnance v organizacích, jejichž zřizovatelem je ministerstvo.
(5)
Ve výjimečných případech z důvodu dlouhodobého výkonu specifických činností v ministerstvu se uzná, pro účely podmínek podle odstavce 1, pouze délka praxe v ministerstvu, aniž by bylo vyžadováno vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí ukončené v řádné délce.
(6)
Ve výjimečných případech se uzná, pro účely splnění podmínek podle odstavce 1, za dobu jednoho vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí ukončené v řádné délce doba kratší, než je stanovena v odstavci 3 písm. a).
Postup pro přiznávání nebo propůjčování diplomatických a konzulárních hodností
§ 4
(1)
Diplomatická hodnost se zaměstnanci ve stanoveném oboru služby přizná po splnění podmínek stanovených v § 2 a 3.
(2)
Diplomatická hodnost se přiznává na návrh zaměstnance.
§ 5
(1)
Diplomatická nebo konzulární hodnost se propůjčí zaměstnanci při vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí. Propůjčená diplomatická nebo konzulární hodnost je v takovém případě uvedena v rozhodnutí o vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí.
(2)
Dnem, kdy ministr pověří zaměstnance funkcí generálního konzula, se tomuto zaměstnanci současně propůjčuje konzulární hodnost generální konzul.
(3)
Dnem, kdy prezident republiky pověří zaměstnance funkcí mimořádného a zplnomocněného velvyslance, se tomuto zaměstnanci současně propůjčuje diplomatická hodnost velvyslanec.
(4)
Dnem jmenování zaměstnance do funkce představeného se propůjčuje na dobu výkonu funkce představeného
a)
náměstkovi pro řízení sekce a jeho zástupci diplomatická hodnost velvyslanec,
b)
řediteli odboru diplomatická hodnost rada-vyslanec,
c)
zástupci ředitele odboru diplomatická hodnost velvyslanecký rada,
d)
vedoucímu oddělení diplomatická hodnost I. tajemník,
jedná-li se o diplomatického pracovníkadiplomatického pracovníka; pro účely propůjčování diplomatických hodností se náměstek člena vlády považuje za představeného podle písmena a) a ředitel kabinetu ministra za představeného podle písmena b).
(5)
Dnem pověření funkcí zvláštního zmocněnce se diplomatickému pracovníkovidiplomatickému pracovníkovi současně propůjčuje diplomatická hodnost velvyslanec.
(6)
Diplomatická hodnost se zaměstnanci nepropůjčuje, pokud mu již tato hodnost byla dříve přiznána.
§ 6
(1)
Diplomatické nebo konzulární hodnosti přiznané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky zůstávají v platnosti. Diplomatická hodnost rada podle dosavadního právního předpisu se považuje podle této vyhlášky za diplomatickou hodnost velvyslanecký rada.
(2)
Pro splnění podmínky doby výkonu zahraniční službyzahraniční služby podle § 3 se do dob stanovených pro jednotlivé diplomatické hodnosti započítává i doba pracovního poměru v ministerstvu včetně doby vyslání k výkonu práce v zahraničí přede dnem nabytí účinnosti zákona o státní službě.
(3)
Diplomatické a konzulární hodnosti propůjčené podle vyhlášky č. 274/2015 Sb., o stanovení diplomatických a konzulárních hodností a postupu při jejich přiznávání a propůjčování, přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky platí po dobu, na kterou byly propůjčeny.
(4)
Pokud zaměstnanec přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky absolvoval diplomatickou přípravu, považuje se podmínka stanovená v § 2 za splněnou.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2017.
Ministr:
PhDr. Zaorálek v. r.
1)
Bod 9 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 106/2015 Sb., o oborech státní služby.
2)
Vídeňská úmluva o konzulárních stycích, sjednaná ve Vídni dne 24. dubna 1963, vyhlášená pod č. 32/1969 Sb. |
Vyhláška č. 188/2017 Sb. | Vyhláška č. 188/2017 Sb.
Vyhláška o podrobnostech zkoušky zakončující vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby
Vyhlášeno 30. 6. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 68/2017
* § 1 - Obsah, rozsah a způsob provedení zkoušky zakončující vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby
* § 2 - Hodnocení zkoušky
* § 3 - Organizace zkoušky
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 188/2017 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 188/2017 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 188/2017 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2017
188
VYHLÁŠKA
ze dne 27. června 2017
o podrobnostech zkoušky zakončující vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby
Ministerstvo zahraničních věcí (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 32 odst. 5 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě):
§ 1
Obsah, rozsah a způsob provedení zkoušky zakončující vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby
(1)
Zkouška zakončující vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční službyzahraniční služby (dále jen „zkouška“), konaná osobou přijatou v ministerstvu do služebního poměru na služební místo určené k přípravě k výkonu zahraniční službyzahraniční služby (dále jen „zkoušený“), zahrnuje písemnou a ústní část.
(2)
Písemná část zkoušky se koná formou vypracování a obhajoby závěrečné práce na zadané téma z oblasti zahraničních vztahů a služby v rozsahu minimálně 20 stran. Závěrečná práce se odevzdává v listinné a v elektronické podobě. Obhajoba závěrečné práce se koná nejdříve 14 dnů po jejím odevzdání. K závěrečné práci vypracuje posudek každý člen tříčlenné zkušební komise. Posudky v elektronické a listinné podobě se zkoušenému předají nejpozději 7 dnů před konáním obhajoby. Pokud zkušební komise dospěje k závěru, že závěrečná práce je způsobilá k obhajobě, doporučí práci k ústní obhajobě; v opačném případě závěrečnou práci vrátí zkoušenému k přepracování. Vrátit závěrečnou práci k přepracování lze pouze jednou.
(3)
Ústní část zkoušky se koná formou odpovědí na 3 zkušební otázky, které si zkoušený vylosuje ze seznamu 45 zkušebních otázek rozdělených po 15 otázkách do 3 tematických okruhů, a to okruhu politického, okruhu právního a konzulárního a okruhu ekonomického, zahrnujícího i veřejnou diplomacii, kulturu a diplomatický protokol. Z každého tematického okruhu si zkoušený vylosuje 1 zkušební otázku. Zkouška trvá zpravidla 60 minut. Zkoušce předchází příprava, která trvá nejméně 15 minut, nejvíce však 30 minut.
§ 2
Hodnocení zkoušky
(1)
Každá část zkoušky se hodnotí samostatně.
(2)
Zkoušený, který úspěšně obhájí závěrečnou práci, se v písemné části zkoušky hodnotí výrokem „vyhověl“; v opačném případě se hodnotí výrokem „nevyhověl“.
(3)
Zkoušený se dále v písemné části zkoušky hodnotí výrokem „nevyhověl“, pokud
a)
neodevzdá ve stanovené lhůtě závěrečnou práci, popřípadě přepracovanou závěrečnou práci,
b)
přepracovaná závěrečná práce není na základě závěru zkušební komise způsobilá k obhajobě,
c)
od obhajoby závěrečné práce, popřípadě přepracované závěrečné práce odstoupí, nebo
d)
se k obhajobě závěrečné práce, popřípadě přepracované závěrečné práce bez řádné omluvy nedostaví.
(4)
Zkoušený, který se v ústní části zkoušky hodnotí výrokem „vyhověl“ alespoň u 2 ze 3 vylosovaných zkušebních otázek, se v ústní části zkoušky celkově hodnotí výrokem „vyhověl“; v opačném případě se hodnotí výrokem „nevyhověl“.
(5)
Zkoušený se dále v ústní části zkoušky hodnotí výrokem „nevyhověl“, pokud
a)
v průběhu ústní části zkoušky použije nedovolenou pomůcku,
b)
od ústní části zkoušky odstoupí, nebo
c)
se k ústní části zkoušky bez řádné omluvy nedostaví.
(6)
Zkušební komise učiní o tom, že nastala skutečnost podle odstavce 3 nebo 5, záznam do protokolu o průběhu zkoušky.
(7)
Zkouška je vykonána úspěšně, jestliže je zkoušený hodnocen výrokem „vyhověl“ v písemné i ústní části zkoušky. Vzor osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Vzor zprávy o neúspěšném vykonání zkoušky je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 3
Organizace zkoušky
(1)
Zkoušený koná obhajobu závěrečné práce a ústní část zkoušky zpravidla v jednom dni v místě, kde zasedá zkušební komise.
(2)
V případě vrácení závěrečné práce k přepracování lze přepracovanou závěrečnou práci odevzdat nejdříve za 30 dnů po jejím vrácení k přepracování a nejpozději 30 dnů před uplynutím jednoho roku od přijetí do služebního poměru. Pro odevzdání přepracované závěrečné práce platí obdobně ustanovení § 1 odst. 2.
(3)
V případě hodnocení ústní části zkoušky výrokem „nevyhověl“ lze tuto část zkoušky opakovat pouze jednou, a to nejdříve za 30 dnů.
(4)
V případě, že je zkoušený při obhajobě závěrečné práce nebo přepracované závěrečné práce hodnocen výrokem „nevyhověl“, lze obhajobu opakovat pouze jednou, a to nejdříve za 7 dnů.
(5)
Zkoušený může při ústní části zkoušky používat nekomentované úplné znění mezinárodních smluv, právních předpisů nebo služebních předpisů.
(6)
Zkušební komise vyhotoví o průběhu zkoušky protokol, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. Zkušební komise seznámí zkoušeného s hodnocením zkoušky nebo její části bezprostředně po jejím vykonání.
(7)
Osvědčení o úspěšném vykonání zkoušky nebo zpráva o neúspěšném vykonání zkoušky se zkoušenému předá ve lhůtě 3 pracovních dnů od vykonání zkoušky.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2017.
Ministr:
PhDr. Zaorálek v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 188/2017 Sb.
Vzor osvědčení o vykonání zkoušky zakončující vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby
347kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 188/2017 Sb.
Vzor zprávy o neúspěšném vykonání zkoušky zakončující vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby
525kB
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 188/2017 Sb.
Vzor protokolu o průběhu zkoušky zakončující vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční služby
986kB |
Vyhláška č. 187/2017 Sb. | Vyhláška č. 187/2017 Sb.
Vyhláška o provádění ověřovací činnosti zastupitelským úřadem a o podrobnějších podmínkách pro složení zkoušky k provádění ověřovací činnosti
Vyhlášeno 30. 6. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 68/2017
* § 1 - Provedení vidimace
* § 2 - Předpoklady provedení vidimace
* § 3 - Provedení legalizace
* § 4 - Předpoklady provedení legalizace
* § 5 - Provedení vyššího ověření cizí veřejné listiny
* § 6 - Předpoklady provedení vyššího ověření cizí veřejné listiny
* § 7 - Ověření cizí veřejné listiny, kterou nelze opatřit předepsanou ověřovací doložkou
* § 8 - Provedení ověření správnosti překladu veřejné listiny
* § 9 - Předpoklady provedení ověření správnosti překladu
* § 10 - Ověřovací doložky
* § 11 - Zápis do ověřovací knihy
* § 12 - Zkouška a osvědčení o zkoušce
* § 13 - Přechodné ustanovení
* § 14 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 187/2017 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 187/2017 Sb. č. 3 k vyhlášce č. 187/2017 Sb. č. 4 k vyhlášce č. 187/2017 Sb. č. 5 k vyhlášce č. 187/2017 Sb. č. 6 k vyhlášce č. 187/2017 Sb. č. 7 k vyhlášce č. 187/2017 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2017
187
VYHLÁŠKA
ze dne 27. června 2017
o provádění ověřovací činnosti zastupitelským úřadem a o podrobnějších podmínkách pro složení zkoušky k provádění ověřovací činnosti
Ministerstvo zahraničních věcí stanoví podle § 18 odst. 8 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě), (dále jen „zákon“):
§ 1
Provedení vidimace
(1)
Vidimací se ověřuje, že opis nebo kopie (dále jen „vidimovaná listina“) se doslova shoduje s listinou, z níž je opis nebo kopie pořízena.
(2)
Ověřovací doložka obsahuje
a)
název zastupitelského úřadu,
b)
pořadové číslo, pod kterým je vidimace zapsána v ověřovací knize,
c)
údaj o tom, že vidimovaná listina se doslova shoduje s listinou, z níž je opis nebo kopie pořízena,
d)
údaj o tom, z kolika stran se skládá vidimovaná listina,
e)
údaj o tom, zda jde o opis úplný nebo částečný, popřípadě úplnou nebo částečnou kopii,
f)
údaj o tom, z kolika stran se skládá listina, z níž byla vidimovaná listina pořízena,
g)
údaj o tom, zda listina, z níž byla vidimovaná listina pořízena, je
1.
prvopisem,
2.
již ověřenou vidimovanou listinou,
3.
listinou, která je výstupem z autorizované konverze dokumentů1),
4.
opisem nebo kopií pořízenou ze spisu2), nebo
5.
stejnopisem písemného vyhotovení rozhodnutí nebo výroku rozhodnutí vydaného podle jiného právního předpisu3),
h)
údaj o tom, zda listina, z níž byla vidimovaná listina pořízena, obsahuje viditelný zajišťovací prvek, jenž je součástí obsahu právního významu této listiny, například hologram,
i)
jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis ověřující osoby, která vidimaci provedla,
j)
otisk úředního razítka a
k)
místo a datum provedení vidimace.
(3)
Skládá-li se vidimovaná listina z jednoho nebo více listů a každý jednotlivý list obsahuje pouze jednu popsanou stranu, která se vidimuje, proškrtne se nepopsaná strana listu vidimované listiny z levého horního rohu do pravého dolního rohu a ověřovací doložka se vyznačí na straně listu, která je vidimována.
(4)
Vznikne-li v textu vidimované listiny nebo mezi ověřovací doložkou vyznačenou na vidimované listině a textem uvedeným na této vidimované listině nepopsané místo, ověřující osoba proškrtne takto vzniklé nepopsané místo na vidimované listině z levého horního rohu do pravého dolního rohu.
(5)
Vzor ověřovací doložky pro vidimaci je stanoven v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 2
Předpoklady provedení vidimace
Vidimace se provede za předpokladu, že
a)
vidimovaná listina se doslova shoduje s předloženou listinou,
b)
nejde o listinu, jejíž jedinečnost nelze vidimovanou listinou nahradit, jako je zejména občanský průkaz, cestovní doklad, zbrojní průkaz, řidičský průkaz, vojenská knížka, služební průkaz, průkaz o povolení k pobytu cizince, rybářský lístek, lovecký lístek nebo jiný průkaz, vkladní knížka, šek, směnka nebo jiný cenný papír, los, sázenka, protest směnky, geometrický plán, rys nebo technická kresba,
c)
předložená listina, z níž byla vidimovaná listina pořízena, je psána v českém nebo slovenském jazyce, anebo v jiném jazyce, který ověřující osoba ovládá,
d)
předložená listina, z níž byla vidimovaná listina pořízena, je současně předložena v úředně ověřeném překladu do českého jazyka, je-li psána v jiném než českém nebo slovenském jazyce nebo v jazyce, který ověřující osoba neovládá; to neplatí, byla-li kopie listiny pořízena ověřující osobou na kopírovacím zařízení, a to na náklady žadatele,
e)
předložená listina, z níž byla vidimovaná listina pořízena, není opatřena viditelným zajišťovacím prvkem, jenž je součástí obsahu právního významu této listiny, například hologramem; to neplatí, je-li kopie listiny pořízena ověřující osobou na kopírovacím zařízení, a to na náklady žadatele,
f)
předložená listina není již ověřenou vidimovanou listinou, v jejíž ověřovací doložce je uveden údaj, že původní listina, ze které byla vidimovaná listina pořízena, obsahovala viditelný zajišťovací prvek, jenž je součástí obsahu právního významu této listiny, například hologram,
g)
v předložené listině, z níž je vidimovaná listina pořízena, nejsou změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit její věrohodnost, a
h)
z předložené listiny, z níž byla vidimovaná listina pořízena, je patrné, zda se jedná o
1.
prvopis,
2.
již ověřenou vidimovanou listinu,
3.
listinu, která je výstupem z autorizované konverze dokumentů,
4.
opis nebo kopii pořízenou ze spisu, nebo
5.
stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí nebo výroku rozhodnutí vydaného podle jiného právního předpisu.
§ 3
Provedení legalizace
(1)
Legalizací se ověřuje, že žadatel listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní.
(2)
Legalizace se vyznačí na listině, na které je legalizován podpis, formou ověřovací doložky, která obsahuje
a)
název zastupitelského úřadu,
b)
pořadové číslo, pod kterým je legalizace zapsána v ověřovací knize,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, bydliště žadatele,
d)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, bydliště svědků v případě postupu podle odstavce 4,
e)
údaj o tom, jakým způsobem byla zjištěna totožnost žadatele, popřípadě svědků, jde-li o postup podle odstavce 4, tj. označení dokladu, na jehož základě byly údaje pod písmeny c) a d) zjištěny,
f)
údaj o tom, že žadatel listinu vlastnoručně před ověřující osobou podepsal, nebo že uznal podpis na listině za vlastní,
g)
jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis ověřující osoby, která legalizaci provedla,
h)
otisk úředního razítka a
i)
místo a datum provedení legalizace.
(3)
Vzor ověřovací doložky pro legalizaci je stanoven v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(4)
Nemůže-li žadatel číst nebo psát, provede se legalizace za účasti dvou svědků. Účast dvou svědků se k legalizaci nevyžaduje, má-li ten, kdo nemůže číst nebo psát, schopnost seznámit se s obsahem listiny s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, a je schopen vlastnoručně listinu podepsat.
(5)
Vzor ověřovací doložky pro legalizaci za účasti dvou svědků je stanoven v příloze č. 3 k této vyhlášce.
§ 4
Předpoklady provedení legalizace
Legalizace se provede za předpokladu, že
a)
žadatel prokázal svou totožnost a listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní,
b)
nejde o legalizaci podpisu ověřující osoby, která legalizaci provádí,
c)
ověřující osoba ovládá v dostatečné míře jazyk, v němž je sepsána listina, na které má být legalizován podpis,
d)
listina, na které má být legalizován podpis, je současně předložena v úředně ověřeném překladu do českého jazyka, neovládá-li ověřující osoba v dostatečné míře jazyk, v němž je listina sepsána, a
e)
nejde o legalizaci podpisu na listině, která neobsahuje žádný text.
§ 5
Provedení vyššího ověření cizí veřejné listiny
(1)
Vyšším ověřením cizí veřejné listinyveřejné listiny se ověřuje pravost podpisu a otisku úředního razítka a pečetě na cizí veřejné listiněveřejné listině.
(2)
Doložka vyššího ověření cizí veřejné listinyveřejné listiny zastupitelského úřadu obsahuje
a)
název zastupitelského úřadu,
b)
pořadové číslo, pod kterým je vyšší ověření cizí veřejné listinyveřejné listiny zapsáno v ověřovací knize,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení a funkci úředníka, jehož podpis se ověřuje,
d)
název úřadu, jehož otisk úředního razítka nebo pečetě se ověřuje,
e)
ověření pravosti podpisu a otisku úředního razítka a pečetě,
f)
jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis ověřující osoby, která vyšší ověření cizí veřejné listinyveřejné listiny provedla,
g)
otisk úředního razítka a
h)
místo a datum provedení vyššího ověření cizí veřejné listinyveřejné listiny.
(3)
Vzor ověřovací doložky pro vyšší ověření cizí veřejné listinyveřejné listiny je stanoven v příloze č. 4 k této vyhlášce.
§ 6
Předpoklady provedení vyššího ověření cizí veřejné listiny
Vyšší ověření cizí veřejné listinyveřejné listiny se provede za předpokladu, že
a)
úřad, který vydal listinu, která má být opatřena vyšším ověřením cizí veřejné listinyveřejné listiny, má uložený aktuálně platný podpisový vzor u zastupitelského úřadu,
b)
ověřující osoba nemá důvodné pochybnosti o pravosti listiny, podpisu nebo úředního razítka na ní připojených.
§ 7
Ověření cizí veřejné listiny, kterou nelze opatřit předepsanou ověřovací doložkou
Zastupitelský úřad opatří cizí veřejnou listinuveřejnou listinu doložkou, že nemá pochybnosti o pravosti této listiny, poté, co žadatel předloží listinu, kterou nelze opatřit předepsanou ověřovací doložkou.
§ 8
Provedení ověření správnosti překladu veřejné listiny
(1)
Zastupitelský úřad ověří správnost překladu veřejné listinyveřejné listiny připojením doložky poté, co posoudí správnost překladu veřejné listinyveřejné listiny předloženého žadatelem nebo pořízeného zastupitelským úřadem.
(2)
Ověřovací doložka pro ověření správnosti překladu obsahuje
a)
název zastupitelského úřadu,
b)
pořadové číslo, pod kterým je ověření zapsáno v ověřovací knize,
c)
jazyk překládané listiny,
d)
jazyk, do něhož byla listina přeložena,
e)
údaj o tom, zda byl překlad pořízen zastupitelským úřadem nebo byl předložen žadatelem,
f)
údaj o tom, zda jde o úplný nebo částečný překlad,
g)
jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis ověřující osoby, která ověření správnosti překladu provedla,
h)
otisk úředního razítka a
i)
místo a datum provedení ověření správnosti překladu.
(3)
Vzor ověřovací doložky pro ověření správnosti překladu je stanoven v příloze č. 5 k této vyhlášce.
§ 9
Předpoklady provedení ověření správnosti překladu
Ověření správnosti překladu se provede za předpokladu, že
a)
překlad vyhotovený žadatelem je správný a
b)
je předložen originál nebo úředně ověřená kopie listiny, jejíž překlad má být ověřen.
§ 10
Ověřovací doložky
(1)
Ověřovací doložka má formu samolepicího štítku vytištěného prostřednictvím výpočetní techniky, který se nalepí na ověřovanou listinu. Ověřovací doložku lze též vypsat strojem nebo provést otiskem razítka a ručním vypsáním požadovaných údajů. Jen ve výjimečných případech, při hrozícím nebezpečí z prodlení, lze ověřovací doložku sepsat ručně psanými čitelnými tiskacími písmeny.
(2)
Jestliže se ověřovaná listina skládá z více listů nebo se při ověřování soubor listin pevně spojuje do svazku, spojí se sešitím, které se přelepí. Přelepka se opatří otiskem úředního razítka z obou stran tak, že část otisku úředního razítka je otištěna na listině.
(3)
Ověřovací doložku vyznačí zastupitelský úřad přímo na ověřované listině. Není-li na listině dostatek místa pro vyznačení ověřovací doložky, vyznačí se ověřovací doložka na samostatném listu papíru, pevně spojeném s listinou, způsobem uvedeným v odstavci 2.
(4)
Ověřovací doložku podepíše konzulární úředníkkonzulární úředník příslušný k ověření a ke svému podpisu uvede své strojem napsané, nebo razítkem otištěné, a ve výjimečných případech tiskacími písmeny ručně napsané jméno, popřípadě jména, příjmení, případně včetně akademického titulu, a funkci.
(5)
Pod ověřovací doložku se otiskne velké úřední razítko. Jestliže velikost listiny otisk velkého úředního razítka neumožňuje, zastupitelský úřad pod ověřovací doložku otiskne malé úřední razítko.
§ 11
Zápis do ověřovací knihy
(1)
Evidence ověřovacích úkonů se vede ve svázané ověřovací knize s tiskopisy očíslovanými v souvislé řadě. Součástí ověřovací knihy je list podpisových vzorů ověřujících osob provádějících ověřovací úkony.
(2)
Ověřovací kniha dále obsahuje
a)
pořadové číslo ověřovacího úkonu,
b)
datum provedení ověřovacího úkonu,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození žadatele, popřípadě svědků, jde-li o legalizaci za přítomnosti svědků,
d)
bydliště žadatele, popřípadě svědků,
e)
druh a číslo dokladu, na základě kterého byly zjištěny údaje uvedené pod písmeny c) a d),
f)
podpis osoby, jejíž podpis je legalizován, popřípadě podpis svědků,
g)
údaj, zda listina byla vlastnoručně podepsána na zastupitelském úřadě,
h)
údaj, zda podpis na listině byl žadatelem uznán za vlastní,
i)
údaj, že vidimovaná listina doslovně souhlasí s listinou, z níž byla pořízena,
j)
počet stran a jazyk listiny, z níž byl pořízen překlad, a počet stran a jazyk překladu,
k)
označení druhu listiny, které se ověřovací úkon týká,
l)
údaj o uhrazení správního poplatku nebo údaj o snížení nebo upuštění od vybrání poplatku, případně osvobození od správního poplatku s odkazem na právní předpis a
m)
podpis ověřující osoby.
(3)
Ověřovací kniha se vede po dobu kalendářního roku. Po jejím uzavření je uložena u zastupitelského úřadu po dobu 10 let.
(4)
Zastupitelský úřad zabezpečí ochranu ověřovacích knih před zneužitím údajů v nich obsažených, před odcizením nebo poškozením.
(5)
Vzor tiskopisu ověřovací knihy je stanoven v příloze č. 6 k této vyhlášce.
§ 12
Zkouška a osvědčení o zkoušce
(1)
Zkouška podle § 18 odst. 7 zákona je součástí závěrečného písemného ověření znalostí v rámci přípravy konzulárních úředníkůkonzulárních úředníků v souvislosti s výkonem zahraniční služby.
(2)
Obsahem zkoušky podle odstavce 1 je prokázání znalostí ověřovací činnosti, zahrnující znalost právních předpisů, včetně právních předpisů týkajících se správních poplatků, mezinárodních smluv platných pro Českou republiku a přijímající stát, znalost ověřovacích doložek, jejich vyplnění a použití, znalost důvodů odmítnutí ověřovacího úkonu a vedení evidence provedených ověřovacích úkonů v ověřovací knize.
(3)
Složení zkoušky se prokazuje osvědčením o splnění podmínek k výkonu konzulární službykonzulární služby na zastupitelském úřadu a o složení zkoušky pro výkon ověřovací činnosti vydaným Ministerstvem zahraničních věcí. Vzory osvědčení, kterými se prokazuje složení zkoušky podle § 18 odst. 7 zákona, jsou stanoveny v přílohách č. 7 a 8 k této vyhlášce.
(4)
Neuspěl-li konzulární úředníkkonzulární úředník při zkoušce podle odstavce 2, může zkoušku dvakrát opakovat. Zkoušku lze opakovat nejdříve za 10 dnů ode dne konání zkoušky, při níž konzulární úředníkkonzulární úředník neuspěl.
§ 13
Přechodné ustanovení
Pokud konzulární úředníkkonzulární úředník ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky vykonával ověřovací činnost, má se za to, že složil zkoušku podle § 12.
§ 14
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2017.
Ministr:
PhDr. Zaorálek v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 187/2017 Sb.
OVĚŘOVACÍ DOLOŽKA PRO VIDIMACI
303kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 187/2017 Sb.
OVĚŘOVACÍ DOLOŽKA PRO LEGALIZACI
270kB
Příloha č. 3
k vyhlášce č. 187/2017 Sb.
OVĚŘOVACÍ DOLOŽKA PRO LEGALIZACI ZA ÚČASTI SVĚDKŮ
402kB
Příloha č. 4
k vyhlášce č. 187/2017 Sb.
DOLOŽKA VYŠŠÍHO OVĚŘENÍ CIZÍ VEŘEJNÉ LISTINY
224kB
Příloha č. 5
k vyhlášce č. 187/2017 Sb.
OVĚŘOVACÍ DOLOŽKA PRO OVĚŘENÍ SPRÁVNOSTI PŘEKLADU
251kB
Příloha č. 6
k vyhlášce č. 187/2017 Sb.
Vzor tiskopisu ověřovací knihy
413kB
Příloha č. 7
k vyhlášce č. 187/2017 Sb.
OSVĚDČENÍ O SPLNĚNÍ PODMÍNEK K VÝKONU KONZULÁRNÍ SLUŽBY
409kB
Příloha č. 8
k vyhlášce č. 187/2017 Sb.
OSVĚDČENÍ O SLOŽENÍ ZKOUŠKY PRO VÝKON OVĚŘOVACÍ ČINNOSTI
445kB
1)
§ 22 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Například § 38 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
3)
Například § 69 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. |
Vyhláška č. 186/2017 Sb. | Vyhláška č. 186/2017 Sb.
Vyhláška o stanovení formulářů pro závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu a formuláře žádosti o náhradu výdajů
Vyhlášeno 30. 6. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 68/2017
* § 1 - Úvodní ustanovení
* § 2 - Formuláře pro závazek k úhradě nákladů
* § 3 - Formulář žádosti o náhradu výdajů
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 186/2017 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 186/2017 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2017
186
VYHLÁŠKA
ze dne 27. června 2017
o stanovení formulářů pro závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu a formuláře žádosti o náhradu výdajů
Ministerstvo zahraničních věcí stanoví podle § 29 odst. 4 zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě):
§ 1
Úvodní ustanovení
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví formuláře pro závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu a formulář žádosti o náhradu výdajů.
§ 2
Formuláře pro závazek k úhradě nákladů
Formuláře pro závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu jsou uvedeny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
§ 3
Formulář žádosti o náhradu výdajů
Formulář žádosti o náhradu výdajů je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2017.
Ministr:
PhDr. Zaorálek v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 186/2017 Sb.
A.
Formulář pro závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu v případě finanční pomoci
470kB
B.
Formulář pro závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu v případě repatriace
667kB
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 186/2017 Sb.
Formulář žádosti o náhradu výdajů
334kB
1)
Směrnice Rady (EU) 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích a o zrušení rozhodnutí 95/553/ES. |
Nález Ústavního soudu č. 185/2017 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 185/2017 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 3. května 2017 sp. zn. Pl. ÚS 2/15 ve věci návrhu na zrušení § 2 a 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 6. 2017, částka 67/2017
* Odůvodnění
* I. - Předmět řízení
* II. - Dikce napadených ustanovení
* III. - Shrnutí návrhu Městského soudu v Praze
* IV. - Shrnutí návrhu Obvodního soudu pro Prahu 6
* V. - Vyjádření účastníků řízení
* VI. - Sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky
* VII. - Stanovisko České asociace pojišťoven
* VIII. - Ústní jednání
* IX. - Podmínky meritorního posouzení návrhu
* X. - Ústavní konformita legislativního procesu
* XI. - Právní úprava osobního rozsahu veřejného zdravotního pojištění
* XII. - Věcné posouzení návrhů
* XIII. - Závěr
185
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 2/15 dne 3. května 2017 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrzích Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, podaných podle článku 95 odst. 2 Ústavy České republiky, na zrušení ustanovení § 2 a 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti 1. Městského soudu v Praze, 2. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 3. Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a a) Obvodního soudu pro Prahu 6, b) veřejné ochránkyně práv a c) vlády České republiky jako vedlejších účastníků řízení,
takto:
I.
Návrh na zrušení ustanovení § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se zamítá.
II.
Ve zbytku se návrh odmítá.
Odůvodnění
I.
Předmět řízení
1.
Návrhem ve smyslu článku 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), doručeným Ústavnímu soudu dne 23. ledna 2015, se Městský soud v Praze (dále také „navrhovatel“) domáhal zrušení ustanovení § 2 a 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“). Navrhovatel má za to, že uvedená zákonná ustanovení jsou rozporná s čl. 1, 3 a s čl. 32 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Návrh na zrušení shora uvedených ustanovení zákona byl podán v souvislosti s řízením ve správním soudnictví, vedeným u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 Ad 18/2014. V řízení se žalobkyně O. K. domáhala soudního přezkumu rozhodnutí žalované Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (dále také „VZP ČR“) ze dne 24. června 2014 č. j. VZP-14-01417998-D981, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Regionální pobočky VZP ČR Praha, pobočky pro hl. m. Prahu a Středočeský kraj VZP ČR, (dále jen „RP VZP ČR“) č. j. VZP-1400578036-S877 ze dne 13. ledna 2014 o určení trvání pojistného vztahu žalobkyně k VZP ČR.
2.
Dne 23. září 2015 obdržel Ústavní soudÚstavní soud návrh Obvodního soudu pro Prahu 6 na zrušení ustanovení § 2 a 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Napadená zákonná ustanovení považuje Obvodní soud pro Prahu 6 za rozporná s čl. 1 větou první, čl. 3 odst. 1, čl. 31 větou druhou a čl. 32 odst. 1 a 2 Listiny. Obvodní soud pro Prahu 6 podal návrh v souvislosti s občanskoprávním řízením vedeným u něj pod sp. zn. 53 C 20/2012 ve věci žalobce Ústavu pro péči o matku a dítě, příspěvkové organizace, proti žalované O. B. o zaplacení částky 682 158 Kč s příslušenstvím.
3.
Uvedený návrh Obvodního soudu pro Prahu 6 byl usnesením Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 3. listopadu 2015 sp. zn. Pl. ÚS 24/15 (dostupné na http://nalus.usoud.cz) odmítnut podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný, a to z důvodu překážky litispendence. V souladu s § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 6 přiznáno právo zúčastnit se řízení v právě projednávané věci sp. zn. Pl. ÚS 2/15 v postavení vedlejšího účastníka; de facto jde o druhého navrhovatele. Jak bylo konstatováno již v odmítacím usnesení, posoudil Ústavní soudÚstavní soud oba návrhy v nynějším řízení v plném rozsahu.
II.
Dikce napadených ustanovení
4.
Oba shora označené soudy napadají ustanovení § 2 a 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění, která vymezují osobní rozsah veřejného zdravotního pojištění v České republice a stanoví podmínky vzniku a zániku účasti na něm. Znění posuzovaných ustanovení je následující:
5.
Ustanovení § 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění:
„(1)
Podle tohoto zákona jsou zdravotně pojištěny:
a)
osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky,
b)
osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky,
(dále jen ,pojištěnciʻ).
(2)
Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu, zaměstnává zaměstnance a má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky, jakož i organizační složka státu.
(3)
Zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance [§ 5 písm. a)], ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle zvláštního právního předpisu.
(4)
Sídlem zaměstnavatele se pro účely zdravotního pojištění rozumí u právnické osoby její sídlo, jakož i sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo je vedena ve stanovené evidenci u příslušného orgánu v České republice, a u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu, popřípadě, jde-li o zahraniční fyzickou osobu, místo jejího podnikání.
(5)
Ze zdravotního pojištění jsou vyňaty osoby, které na území České republiky vykonávají nelegální práci podle § 5 písm. e) bodu 3 zákona o zaměstnanosti, a dále osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky a jsou činný v České republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunit, nebo pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území České republiky, a osoby, které dlouhodobě pobývají v cizině a neplatí pojistné (§ 8 odst. 4).“
6.
Ustanovení § 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění:
„(1)
Zdravotní pojištění vzniká dnem:
a)
narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky,
b)
kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem [§ 5 písm. a)],
c)
získání trvalého pobytu na území České republiky.
(2)
Zdravotní pojištění zaniká dnem:
a)
smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého,
b)
kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem [§ 5 písm. a)],
c)
ukončení trvalého pobytu na území České republiky.“
III.
Shrnutí návrhu Městského soudu v Praze
7.
Z odůvodnění návrhu a obsahu přiloženého soudního spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 10 Ad 18/2014 Ústavní soudÚstavní soud zjistil, že žalobkyně paní O. K. je ukrajinskou státní občankou. Na území České republiky byla zaměstnána od roku 2008, přičemž naposledy jí bylo vydáno povolení k zaměstnání splatností do 31. ledna 2013. V průběhu roku 2012 paní O. K. otěhotněla a dne 17. prosince 2012 jí vznikla pracovní neschopnost z důvodu rizikového těhotenství. Pracovní poměr skončil dnem 31. ledna 2013, kdy skončila platnost jejího povolení k zaměstnání [§ 48 odst. 3 písm. c) zákoníku práce]. Protože přestala být zaměstnancem a neměla na území České republiky trvalý pobyt, zaniklo dnem 31. ledna 2013 zdravotní pojištění paní O. K. podle § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
8.
Poté se paní O. K. narodilo dítě (syn). Ke dni narození dítěte pobývala paní O. K. na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu. Předtím dne 18. března 2013 podala žádost o povolení k trvalému pobytu dle § 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pobytu cizinců“); povolení k trvalému pobytu jí bylo vydáno dne 19. června 2013.
9.
Dne 23. září 2013 podala paní O. K. prostřednictvím svého právního zástupce na RP VZP ČR žádost o určení trvání veřejného zdravotního pojištění. O této žádosti rozhodla Regionální pobočka Praha VZP ČR dne 18. prosince 2013 výrokem, že pojistný vztah paní O. K. k VZP ČR a zároveň její účast na veřejném zdravotním pojištění skončily ukončením zaměstnání dne 31. ledna 2013. Rozhodnutí bylo zdůvodněno tím, že žadatelka nesplňuje žádnou z podmínek uvedených v ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., stanovených pro vznik pojištění a nevztahují se na ni ani příslušná evropská nařízení. Paní O. K. podala proti uvedenému rozhodnutí odvolání, o němž rozhodl ředitel VZP ČR tak, že rozhodnutí zrušil a věc vrátil orgánu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Ředitel VZP ČR orgánu prvního stupně uložil, aby provedl doplňující šetření, zda nejsou splněny podmínky pro zařazení paní O. K. do systému veřejného zdravotního pojištění.
10.
Dne 13. ledna 2014 vydal správní orgán prvního stupně nové rozhodnutí (č. j. VZP-14-00578036-S877), kterým opět dospěl k závěru, že účast paní O. K. na veřejném zdravotním pojištění skončila ke dni 31. ledna 2013. O odvolání žadatelky proti v pořadí druhému rozhodnutí orgánu prvního stupně rozhodl ředitel VZP ČR rozhodnutím ze dne 24. června 2014 č. j. VZP-14-01417998-D981 tak, že je podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
11.
Žalobou ze dne 16. září 2014 se žalobkyně paní O. K. u Městského soudu v Praze v řízení ve správním soudnictví pod sp. zn. 10 Ad 18/2014 domáhala zrušení výše uvedeného rozhodnutí ředitele VZP ČR ze dne 24. června 2014 č. j. VZP-14-01417998-D981. Namítala v ní především, že její vyloučení ze systému veřejného zdravotního pojištění je v rozporu s ústavním pořádkem a mezinárodními závazky České republiky.
12.
Městský soud v Praze se s tímto názorem žalobkyně o protiústavnosti aplikované zákonné úpravy ztotožnil, řízení přerušil a obrátil se na Ústavní soudÚstavní soud s návrhem na zrušení napadených ustanovení.
13.
V odůvodnění svého návrhu Městský soud v Praze zopakoval, že se žalobkyně ocitla v situaci, kdy několik let platila pojistné na veřejné zdravotní pojištění, a v momentě, kdy hrozila pojistná událost (tj. potřeba zdravotní péče spojené s porodem), jí bylo pojištění ukončeno. Žalobkyně přitom podle navrhovatele neměla žádnou možnost, jak dosáhnout toho, aby jí byla účast na veřejném zdravotním pojištění zachována. Není jí možné klást k tíži skutečnost, že nebyla nadále zaměstnána, neboť její pracovní poměr skončil za situace, kdy byla v důsledku rizikového těhotenství práceneschopná. Za této situace pro ni bylo takřka nemožné najít zaměstnavatele, který by s ní ve vysokém stupni těhotenství uzavřel pracovní poměr. Stejně tak sjednání komerčního zdravotního pojištění bylo v jejím případě prakticky vyloučeno. Zároveň po ní nebylo možné rozumně požadovat, aby se vrátila do svého domovského státu, i kdyby jí to její zdravotní stav umožňoval. Žalobkyně tak podle slov Městského soudu v Praze učinila jediné, co pro dosažení účasti na veřejném zdravotním pojištění mohla udělat, tedy podala žádost o povolení k trvalému pobytu. Ta byla sice vyřízena kladně, ale až poté, co žalobkyně porodila, a musela si tedy zdravotní péči spojenou s porodem hradit sama.
14.
Městský soud v Praze má za to, že shora popsaná situace nutí těhotnou ženu, aby porod neabsolvovala v porodnici, nýbrž aby se vystavila rizikům domácího porodu. V této souvislosti poukazuje na to, že stát (prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví) proti domácím porodům důrazně vystupuje a považuje je za ohrožení života a zdraví matky i novorozeného dítěte.
15.
Případ žalobkyně podle Městského soudu v Praze nepředstavuje ojedinělou výjimku, ale jde o systémový nedostatek definice okruhu osob, které jsou veřejného zdravotního pojištění účastny. Stejná situace přitom bude dopadat nejen na případy těhotných žen-cizinek, ale může se týkat například též cizinců, kteří utrpí v České republice úraz vyžadující dlouhodobější nutnost zdravotní péče, přičemž jim povolení k zaměstnání vyprší v době jejich pracovní neschopnosti.
16.
Napadená ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou podle Městského soudu v Praze rozporná s článkem 32 odst. 1, článkem 1 a článkem 3 odst. 1 Listiny, neboť ve svém důsledku bezdůvodně vedou k diskriminaci cizinců v jejich možnosti úhrady zdravotní péče ze systému veřejného zdravotního pojištění. Nikoliv výjimečná skupina osob je totiž povinna platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění, aniž by ve skutečnosti tyto osoby mohly prostředky, které do veřejného zdravotního pojištění takto plynou, reálně v případě potřeby čerpat. Možnost čerpání prostředků z veřejného zdravotního pojištění závisí podle názoru Městského soudu v Praze na okolnostech, které jsou do značné míry nahodilé. Tím je podle něj popřena solidárnost systému veřejného zdravotního pojištění.
17.
Městský soud v Praze si je vědom, že okamžité zrušení § 2 a 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění by vneslo do systému veřejného zdravotního pojištění chaos. Tomuto riziku lze podle jeho názoru čelit tím, že Ústavní soudÚstavní soud odloží vykonatelnost svého nálezu, čímž by zákonodárci ponechal prostor k přijetí nové úpravy, která shora popsanými nedostatky trpět nebude, která však také neotevře účast na veřejném zdravotním pojištění cizincům, kteří by chtěli český zdravotní systém pouze účelově využít.
IV.
Shrnutí návrhu Obvodního soudu pro Prahu 6
18.
Obvodní soud podal návrh v souvislosti s řízením vedeným u něj pod sp. zn. 53 C 20/2012 ve věci žalobce - Ústavu pro péči o matku a dítě, se sídlem v Praze 4, příspěvkové organizace, proti žalované O. B. o zaplacení částky 682 158 Kč s příslušenstvím. V žalobě se jmenovaná příspěvková organizace domáhala po žalované zaplacení ceny za lékařskou péči poskytnutou jejímu synovi D. B. v době od jeho narození do skončení hospitalizacehospitalizace; smlouvu o poskytnutí zdravotní péče uzavřel žalobce se žalovanou.
19.
Jak vyplývá z odůvodnění návrhu a z předmětného soudního spisu, žalovaná O. B. je ukrajinskou státní občankou, která v době narození a hospitalizacehospitalizace svého syna pobývala na území České republiky na základě platného povolení k dlouhodobému pobytu. Z titulu svého pracovního poměru byla účastna systému veřejného zdravotního pojištění dle § 2 odst. 1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to od 1. října 2007 do 30. dubna 2008, kdy ji její zaměstnavatel odhlásil jako poplatníka pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
20.
Z důvodů zjištěných zdravotních komplikací v terminální fázi těhotenství byla žalovaná převezena do Ústavu pro péči o matku a dítě, kde v situaci hrozícího úmrtí jejího dítěte podepsala smlouvu o poskytnutí zdravotní péče (nutno doplnit, že mělo jít již o páté těhotenství žalované, která dle svých slov „čtyřikrát předtím o dítě přišla, ve třetím a čtvrtém případě porodila mrtvé novorozeně“). HospitalizaceHospitalizace nezletilého D. B. proběhla zdárně, avšak v době jejího trvání nebyl on sám účasten veřejného zdravotního pojištění a žádná z komerčních zdravotních pojišťoven neměla povinnost pojistit jeho léčebné výlohy. Žalující příspěvkové organizaci tak vznikly náklady ve výši 682 158 Kč, které nyní vymáhá po matce dítěte, která se ve smlouvě o poskytnutí zdravotní péče uzavřené s žalobcem zavázala uhradit náklady na zdravotní péči o své dítě.
21.
Obvodní soud má za to, že shora popsaná situace svědčí o protiústavnosti napadených zákonných ustanovení. Zdůrazňuje, že se žalovaná v době narození svého dítěte účastnila jako poplatník systému veřejného zdravotního pojištění v situaci, kdy legálně pobývala na území České republiky. Navzdory tomu se její dítě narozené v České republice účastníkem veřejného zdravotního pojištění nestalo, a to na rozdíl od dětí občanů České republiky, které se stávají účastníky veřejného zdravotního pojištění z titulu jejich státního občanství a nabytí trvalého pobytu narozením dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) a § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve spojení s ustanovením § 10 odst. 3 věty první zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Podle jmenovaného soudu nejde o ojedinělý problém. Jak obvodní soud dodává, neexistuje přitom zákonná povinnost komerčních zdravotních pojišťoven uzavřít smlouvu o pojištění léčebných výloh nově narozených dětí, vyžadujících během porodu a po něm neodkladnou zdravotní péči.
22.
Ve věci projednávané obvodním soudem došlo k tomu, že žalovaná a další členové její rodiny (žalovaná žije ve společné domácnosti se svým dlouhodobě nezaměstnaným manželem a dále s novorozeným synem, s bratrem a se švagrovou, přičemž na jejím bratrovi a švagrové je domácnost částečně finančně závislá), aniž by rodinní příslušníci porušili jakékoliv zákonné ustanovení, se ocitají bez svého zavinění v tíživé majetkové situaci, neboť se stali dlužníky velmi vysoké částky představující cenu za zdravotní péči, která by jinak u pojištěnce byla hrazena ze solidárního systému veřejného zdravotního pojištění. Smysl tohoto systému je tedy v daném případě zcela popřen.
23.
Závěrem obvodní soud dodává, že právě absence veřejného zdravotního pojištění na straně nezletilého D. B. vyvolala nutnost uzavření smlouvy o poskytnutí zdravotní péče, od níž odvíjí žalující příspěvková organizace svou žalobu. V případě vymezení okruhu pojištěných osob způsobem ústavně konformním by náklady na zdravotní péči o nezletilého byly uhrazeny příslušnou zdravotní pojišťovnou a uvedená smlouva a tím i předmět sporu by neexistovaly. Použití napadených právních norem je podle soudu jedním z předpokladů závěru o pasivní legitimaci žalované O. B.
V.
Vyjádření účastníků řízení
24.
Ve smyslu § 42 odst. 4 a § 69 zákona o Ústavním soudu zaslal Ústavní soud návrh na zahájení řízení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky, vládě České republiky a veřejné ochránkyni práv.
V.1
Vyjádření Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
25.
Poslanecká sněmovna se ve svém vyjádření v souladu se zavedenou praxí omezila na popis průběhu legislativního procesu, který vedl k přijetí zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a konstatovala, že návrh zákona před svým vyhlášením prošel ústavně předepsaným postupem, že s ním vyslovily souhlas obě komory Parlamentu, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. Je na Ústavním souduÚstavním soudu, aby posoudil otázku protiústavnosti napadených ustanovení.
V.2
Vyjádření Senátu Parlamentu České republiky
26.
Senát ve vyjádření uvedl, že znění napadeného ustanovení § 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění je výsledkem změn provedených zákonem č. 220/2000 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, zákonem č. 424/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, a zákonem č. 1/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Znění ustanovení § 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění je výsledkem legislativního procesu, který vyústil přijetím zákona o veřejném zdravotním pojištění. Senát podrobně popsal legislativní proceduru, která předcházela přijetí uvedených norem, a ponechal na Ústavním souduÚstavním soudu, aby návrh na zrušení napadených zákonných ustanovení posoudil a ve věci rozhodl.
V.3
Vyjádření vlády České republiky
27.
Vláda České republiky přijala dne 16. března 2015 usnesení číslo 195, kterým schválila svůj vstup do řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem a zároveň uložila ministrovi pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu, aby společně s ministrem zdravotnictví vypracoval vyjádření vlády k předmětnému návrhu.
28.
Vláda v prvé řadě vyslovila své pochybnosti o aktivní legitimaci navrhovatele, jakož i pochybnosti o obecném naplnění předpokladů meritorního projednání věci. V tomto smyslu uvedla, že Městský soud v Praze v jím projednávané věci zcela rezignoval na svou povinnost interpretovat a aplikovat právní předpisy ústavně konformním způsobem, resp. na svou povinnost posoudit všechny okolnosti posuzovaného případu. Vláda je toho názoru, že pokud zaměstnavatel žalobkyni v době jejího těhotenství odmítl prodloužit pracovní smlouvu, vykazuje takový postup znaky porušení zákazu diskriminace, a žalobkyně se proto měla před soudem domáhat toho, aby bylo upuštěno od takovéto diskriminace a aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu ve smyslu § 10 odst. 1 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Žalobkyni napadené rozhodnutí VZP ČR je podle názoru vlády pouze následkem diskriminačního zásahu, nikoliv jeho příčinou.
29.
Vláda má za to, že přinejmenším ve vztahu k navrhovanému zrušení ustanovení § 2 a § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a c) zákona o veřejném zdravotním pojištění není Městský soud v Praze aktivně legitimován k podání návrhu, a návrh byl proto podán někým zjevně neoprávněným ve smyslu § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb. Vláda odkázala na závěry Ústavního soudu vyslovené např. v usnesení ze dne 23. října 2000 sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 (U 39/20 SbNU 353) nebo v nálezu ze dne 28. února 2006 sp. zn. Pl. ÚS 20/05 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.), podle nichž je podmínka návrhového oprávnění soudu splněna jen tehdy, jde-li o zákon, resp. jeho jednotlivé ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední, případně je nezbytná jeho nevyhnutelná aplikace, a nikoliv jen hypotetické použití.
30.
Vláda dále konstatovala, že napadená právní úprava představuje zákonnou úpravu přijatou v řádném legislativním procesu, která je zcela v souladu s článkem 4 odst. 2 Listiny. Jde o legitimní zákonnou regulaci, která reaguje na nutnost úpravy osobního rozsahu veřejného zdravotního pojištění, v níž vláda nespatřuje porušení zákazu diskriminace ani porušení ústavní ochrany rodičovství či zaručeného práva na zvláštní péči o ženu v těhotenství. Vláda se domnívá, že napadená právní úprava nevede k diskriminaci cizinců v jejich přístupu k možnosti úhrady zdravotní péče, protože umožňuje účast na zdravotním pojištění i osobám, které nejsou občany České republiky za podmínky výkonu zaměstnání, resp. získání trvalého pobytu. Podmínky, které pro účast na veřejném zdravotním pojištění stanoví, jsou věcné a představují realizaci článku 41 Listiny, jenž stanoví možnost domáhat se výše uvedených práv pouze v mezích prováděcích zákonů.
31.
Tvrzení navrhovatele stran toho, že po žalobkyni nelze rozumně požadovat, aby se vrátila do svého domovského státu, vláda odmítá. Konstatuje totiž, že české právní předpisy vyžadují jako jeden z předpokladů pro možnost pobytu cizince na území České republiky, aby měl zajištěnu úhradu případných zdravotních služeb. Pokud takovou podmínku cizinec nesplňuje, lze žádat o jeho návrat do jeho domovského státu. I v případě, kdy těhotná žena není účastna na veřejném zdravotním pojištění, garantují jí české právní předpisy zajištění náležité zdravotní péče, neboť jí poskytovatel zdravotních služeb nemůže odmítnout poskytnutí neodkladné péče ve smyslu § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Otázka úhrady těchto služeb je v takové situaci mezi poskytovatelem a pacientem až otázkou sekundární.
32.
Vláda je přesvědčena, že úplné zrušení napadené právní úpravy by znamenalo hrozbu kolapsu systému veřejného zdravotního pojištění; zrušení samotného ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, by zrušilo možnost zániku veřejného pojištění u osob pojištěných na základě zaměstnání. Vláda z výše uvedených důvodů navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud návrh odmítl nebo zamítl.
V.4
Vyjádření veřejné ochránkyně práv
33.
Veřejná ochránkyně práv (dále také „ochránkyně“) vstoupila do řízení jako vedlejší účastník dne 23. února 2015; její vyjádření bylo Ústavnímu souduÚstavnímu soudu doručeno dne 17. dubna 2015. Ochránkyně konstatovala, že případ považuje za jeden ze zásadních problémů současné právní úpravy sociálního zabezpečení v oblasti přístupu některých kategorií cizinců v České republice ke zdravotní péči, přičemž zdůraznila, že o řešení tohoto problému usiluje už několik let.
34.
Popsala současnou právní úpravu rozsahu veřejného zdravotního pojištění v České republice a jeho dostupnosti pro cizince ze zemí mimo Evropskou unii (dále též jen „EU“). Zdůraznila, že několika desítkám tisíc cizinců, kteří v České republice dlouhodobě pobývají, avšak nesplňují podmínky zákona o veřejném zdravotním pojištění, zákon o pobytu cizinců ukládá povinnost sjednat si zdravotní pojištění u některé z komerčních pojišťoven. Systém komerčního zdravotního pojištění přitom podle ní dlouhodobě není schopen plnit svůj účel. Pojistné podmínky komerčních pojišťoven totiž obsahují velké množství problematických prvků (výluky z pojistného krytí, čekací doby pro možnost čerpání pojistného plnění, limity výše pojistného plnění apod.); pojišťovny navíc nemají zákonnou povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, takže řada z pojistného hlediska „nelukrativních“ cizinců nemá šanci komerční zdravotní pojištění vůbec získat. Dluhy za poskytnutou zdravotní péči, které takto vznikají, jdou často na vrub jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb, což ve svém důsledku nepřímo zatěžuje celý zdravotní systém. Ochránkyně upozornila na to, že stávající úpravu opakovaně kritizují kontrolní orgány mezinárodních lidskoprávních úmluv a otevření systému veřejného zdravotního pojištění vyloučeným kategoriím dlouhodobě pobývajících cizinců požaduje též Rada vlády pro lidská práva, Česká lékařská komora, některé nevládní neziskové organizace, Svaz pacientů České republiky i část nemocnic.
35.
K případu, z něhož vzešel projednávaný návrh, ochránkyně uvedla, že se žalobkyně fakticky dostala do situace, kdy byla omezena její svobodná volba okolností porodu. Pokud by si i přes výrazné finanční náklady mohla dovolit sjednat speciální pojistný program, nabízený v té době některou z komerčních zdravotních pojišťoven, není ani tak jisté, že by s ní pojišťovna pojistnou smlouvu uzavřela s ohledem na její rizikové těhotenství. Žalobkyně tak byla odkázána na domácí porod nebo na vlastní úhradu všech léčebných zákroků spojených s porodem. Náklady na porodní a poporodní zdravotní péči přitom dosahují minimální výše několika tisíců korun, v případě zdravotních komplikací matky či dítěte se pak mohou pohybovat v řádech statisíců korun.
36.
Ochránkyně je přesvědčena, že vyloučením žalobkyně z veřejného zdravotního pojištění bylo porušeno její právo na ochranu soukromého a rodinného života ve smyslu článku 10 odst. 2 Listiny a článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále též jen „Úmluva“). Připomněla, že podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva spadá pod pojem práva na rodinný život rovněž rozhodnutí stát se rodičem, jakož i právo zvolit si, za jakých okolností se tak stane. Zásah do práva dle článku 8 Úmluvy představuje již samotná existence zákonného ustanovení, které automaticky vylučuje široké spektrum cizinců z veřejného zdravotního pojištění. U některých kategorií cizinců přitom dopad takové právní úpravy není ani přiměřený, a to zejména u těch, kteří dlouhodobě přispívají do systému veřejného zdravotního pojištění, u rodinných příslušníků pracujících cizinců či obecně u cizinců, kteří dlouhodobě pobývají na území České republiky na základě příslušného povolení k pobytu. Za účelem dosažení legitimního cíle sledovaného zákonnou úpravou může být u těchto kategorií cizinců stanovena přiměřená lhůta v řádech měsíců, po jejímž uplynutí by se stali účastníky systému veřejného zdravotního pojištění, čemuž odpovídá i úprava v jiných členských státech EU.
37.
Ochránkyně upozornila na zvláštní péči a ochranu, které jsou garantovány těhotným ženám článkem 32 odst. 2 Listiny, jakož i řadou ustanovení mezinárodních lidskoprávních smluv. Tato ochrana byla podle jejího názoru žalobkyni odepřena. Ochránkyně dále zdůraznila, že nastavení systému veřejného zdravotního pojištění dopadá negativně nejen na žalobkyni samotnou, ale také na její dítě, které rovněž fakticky nemohlo být pojištěno u komerční zdravotní pojišťovny. V této souvislosti ochránkyně poukázala na závazky plynoucí České republice z Úmluvy o právech dítěte.
38.
Kromě výše uvedeného má ochránkyně za to, že současná právní úprava přístupu cizinců do systému veřejného zdravotního pojištění představuje porušení zákazu diskriminace, jenž je garantován článkem 1 a článkem 3 odst. 1 Listiny a který je dále upraven řadou mezinárodních lidskoprávních úmluv, jakož i na úrovni práva EU.
39.
Konkrétně se ochránkyně domnívá, že ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, zakládá přímou diskriminacipřímou diskriminaci na základě státní příslušnosti. Podmínka trvalého pobytu jako předpokladu pro vstup do systému veřejného zdravotního pojištění, zakotvená v citovaném ustanovení, podle jejího názoru není neutrální, neboť se výslovně vztahuje k určitému typu pobytu na území a míří na vyloučení části cizích státních příslušníků z rozsahu veřejného zdravotního pojištění. Kritérium trvalého pobytu je přitom bezprostředně spjato s diskriminačním důvodem „státní příslušnosti“, neboť v případě cizinců jde o jeden z druhů povolení k pobytu na území České republiky, které je možno získat, až na nepatrné výjimky, nejdříve po pěti letech předchozího nepřetržitého přechodného pobytu na území. Jak veřejná ochránkyně práv uvedla, pro občany členských států EU, jejich rodinné příslušníky a cizince z třetích zemí, kteří mají pobyt v jiném členském státě EU, přitom platí zvýhodněný režim vyplývající ze smluvních závazků v rámci EU.
40.
Podmínka účasti na veřejném zdravotním pojištění ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., podle ochránkyně zakládá průsečíkovou diskriminaci na základě státní příslušnosti a pohlaví. Ochránkyně má za to, že vyloučení žalobkyně O. K. ze systému zdravotního pojištění je v přímém rozporu s článkem 1 ve spojení s článkem 12 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen. Napadená ustanovení jsou podle ní navíc rozporná s ustanoveními Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, což bylo kritizováno také Výborem OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva.
41.
Nepříznivé postavení v intencích posouzení diskriminačního dopadu napadených ustanovení podle ochránkyně spočívá v samotném paušálním nezahrnutí cizinců do systému veřejného zdravotního pojištění a v důsledcích s tím souvisejících. Jak ochránkyně vysvětluje, úprava obsažená v zákoně o veřejném zdravotním pojištění je problematická proto, že nerozlišuje mezi cizinci ve srovnatelném postavení s občany České republiky a cizinci, kteří s nimi ve srovnatelném postavení nejsou. Nepříznivé dopady na skupinu cizinců ve srovnatelném postavení přitom mají prvky přímé diskriminacepřímé diskriminace. Ochránkyně zdůrazňuje, že je-li srovnáváno postavení zaměstnaného cizince a zaměstnaného občana České republiky, lze nepříznivé zacházení spatřovat ve skutečnosti, že se ztrátou zaměstnání přichází i automatické vyloučení ze systému veřejného zdravotního pojištění, a to bez ohledu na délku přechodného pobytu a bez ohledu na dobu, po kterou cizinec do pojistného systému přispíval. Nezaměstnaný cizinec je pak ve srovnání s nezaměstnaným občanem ve výrazně méně příznivé situaci, protože je automaticky mimo systém veřejného zdravotního pojištění a je odkázán pouze na komerční zdravotní pojištění.
42.
Jde-li o průsečíkovou diskriminaci na základě státní příslušnosti a pohlaví, ochránkyně má za to, že § 2 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 3 odst. 1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění představuje přímou diskriminacipřímou diskriminaci žen-migrantek oproti mužům-migrantům, neboť pro zaměstnanou ženu-migrantku znamená těhotenství a mateřství ve svém důsledku vyloučení ze systému veřejného zdravotního pojištění, zatímco pro zaměstnaného migranta neznamená narození dítěte žádné zhoršení jeho stavu. Ochránkyně dále uvádí, že rozlišování na základě státní příslušnosti i na základě pohlaví patří mezi podezřelé důvody diskriminace, u nichž je výrazně omezena volnost státu co do možností legitimního a ospravedlnitelného rozlišování. Ačkoliv sledovaný cíl napadené právní úpravy považuje ochránkyně za legitimní, je přesvědčena, že s ohledem na intenzitu zásahu zvolené řešení není ani přiměřené, ani nezbytné.
43.
Ochránkyně nadto poukazuje na rozpor mezi § 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění a článkem 4 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o sociálním zabezpečení (č. 29/2003 Sb. m. s.). Tato smlouva sice právo na účast na veřejném zdravotním pojištění explicitně nezakotvuje, avšak ve svém článku 4 stanoví, že osoby, na které se smlouva vztahuje, jsou při používání právních předpisů (týkajících se odvětví sociálního zabezpečení) každé ze smluvních stran postaveny naroveň vlastním občanům, není-li smlouvou stanoveno jinak.
44.
Stávající úprava § 2 a 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění je podle ochránkyně v jednoznačném rozporu s článkem 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2011/98 ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě.
45.
Závěrem ochránkyně konstatovala, že se ztotožňuje s návrhem Městského soudu v Praze na zrušení napadených ustanovení, a navrhla, aby Ústavní soudÚstavní soud návrhu vyhověl.
VI.
Sdělení Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky
46.
VZP ČR zaslala Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nevyžádané vyjádření ze dne 24. července 2015, v němž zevrubně odůvodnila, proč dle jejího názoru současná právní úprava účasti na veřejném zdravotním pojištění není v rozporu s ústavním pořádkem. Ústavnímu souduÚstavnímu soudu navrhla zamítnout návrh na zrušení předmětných zákonných ustanovení.
47.
Veřejné zdravotní pojištění je koncipováno jako všeobecné a povinné pojištění se zárukou realizace, které vzniká ze zákona na základě splnění obecných podmínek bez ohledu na vůli pojištěnce či zdravotní pojišťovny. Funguje na principu průběžného financování, kdy se příspěvek okamžitě rozdělí a vyplatí za věcné plnění dle okamžitých potřeb pojištěnců. Pojištěnec má přitom právo čerpat prostředky z veřejného zdravotního pojištění pouze po dobu, kdy je na něm účasten. Jelikož tato účast vzniká přímo ze zákona, zdravotní pojišťovna nemá možnost ukončit zdravotní pojištění pojištěnci, který splňuje zákonné podmínky, a to ani v případě neplnění jeho zákonné povinnosti odvádět pojistné.
48.
VZP ČR upozornila na to, že napadená právní úprava nestojí v právním řádu samostatně, nýbrž je nutno na ni nahlížet v kontextu ostatních právních předpisů. V této souvislosti poukázala na evropskou legislativu vztahující se na oblast sociálního zabezpečení, dále na ustanovení zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o azylu“) a zákona o pobytu cizinců, která rozšiřují osobní rozsah veřejného zdravotního pojištění.
49.
Je nutné striktně rozlišovat mezi právem pacienta na zdravotní péči a právem pacienta na zdravotní péči hrazenou z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Právo žalobkyně na poskytování zdravotních služeb ve smyslu zákona o zdravotních službách nebylo v daném případě nijak porušeno. Zákon o zdravotních službách totiž nerozlišuje mezi pacienty, kterým je hrazena péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění, a mezi samoplátci. Ačkoliv poskytovatel zdravotních služeb může podle § 48 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách odmítnout pacienta, který není pojištěncem zdravotní pojišťovny, s níž nemá poskytovatel uzavřenou smlouvu, nemůže tak dle § 48 odst. 3 citovaného zákona o zdravotních službách učinit v případě, jde-li o porod nebo o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči z důvodu zdravotního stavu bezprostředně ohrožujícího jeho život nebo vážně ohrožujícího jeho zdraví. Proto je nutno odmítnout tvrzení žalobkyně, že její neúčast na veřejném zdravotním pojištění může vést k poskytnutí horší péče a ke znevýhodnění vůči ostatním ženám. V daném případě totiž nebylo žalobkyni bráněno v přístupu ke zdravotní péči, pouze jí tato péče nemohla být uhrazena z veřejného zdravotního pojištění.
50.
Žalobkyně nepřestala být její pojištěnkou v důsledku svého zdravotního stavu, nýbrž v důsledku neprodloužení pracovní smlouvy zaměstnavatelem, což nemůže jít k tíži zdravotní pojišťovny ani systému veřejného zdravotního pojištění jako takového. V tomto smyslu VZP ČR uvádí, že do uvedené situace by se žalobkyně nedostala, pokud by se svým zaměstnavatelem uzavřela smlouvu na dobu neurčitou. S podmínkami účasti na veřejném zdravotním pojištění přitom měla být od počátku seznámena, stejně jako všechny osoby podléhající českým právním předpisům.
51.
K ústavním garancím článku 31 Listiny VZP ČR uvádí, že právo na zdravotní péči a ochranu zdraví patří mezi hospodářská, sociální a kulturní práva, která jsou konkretizována výslovně až příslušným zákonem, a teprve na jeho základě je možné se jich domáhat. Nositeli práva na bezplatnou zdravotní péči jsou v souladu s článkem 42 Listiny pouze státní občané, kterým je zajištěn vyšší standard ochrany práv než ostatním osobám. To je dáno zejména tím, že veřejné prostředkyveřejné prostředky k poskytování zdravotní péče nejsou neomezené, přičemž primárním účelem každého státu je péče o své vlastní občany. Osobní i věcné omezení účasti na veřejném zdravotním pojištění pramení mimo jiné právě z potřeby zajistit ekonomické fungování systému a jako takové je z ústavněprávního hlediska legitimní.
52.
Jde-li o tvrzené porušení článku 32 odst. 2 Listiny, VZP ČR má za to, že toto sociální právo není přímo aplikovatelné a nijak z něj nevyplývá povinnost zákonodárce automaticky zařadit těhotné ženy do systému veřejného zdravotního pojištění. I kdyby však byla napadená právní úprava rozporná s uvedeným článkem Listiny, musí být v rámci ústavněprávního přezkumu podrobena testu racionality.
53.
VZP ČR je konečně přesvědčena o tom, že napadená zákonná ustanovení obstojí i z hlediska zákazu diskriminace, neboť od všech subjektů požadují splnění shodných podmínek ve vztahu ke vzniku, trvání nebo zániku účasti na veřejném zdravotním pojištění. Ve zbytku svého stanoviska VZP ČR dále vysvětlila, proč podle ní napadená právní úprava není v rozporu s Evropskou sociální chartou, Úmluvou na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluvou o lidských právech a biomedicíně, Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech ani Mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace.
VII.
Stanovisko České asociace pojišťoven
54.
Ústavní soudÚstavní soud si v souladu s § 42 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., vyžádal též vyjádření České asociace pojišťoven (dále jen „ČAP“) k podaným návrhům, a to zejména z důvodu objasnění současné praxe pojišťoven při uzavírání smluvního zdravotního pojištění ve vztahu k těhotným ženám-cizinkám a novorozeným dětem-cizincům, specifikace dostupnosti sjednání smluvního zdravotního pojištění pro tyto skupiny osob, jakož i vymezení podmínek a limitů pojistných plnění, které z veřejných obchodních podmínek pojišťoven a pojistných smluv plynou.
55.
ČAP je přesvědčena o tom, že v posuzovaných případech nedošlo k porušení práva na ochranu zdraví ve smyslu čl. 31 věty prvé Listiny a že případy, z nichž vyvstaly oba návrhy obecných soudů, nejsou ukázkou systémového nedostatku, neboť ani jedna z žen nevyužila možnosti uzavření komerčního zdravotního pojištění cizinců, jež lze sjednat i v průběhu těhotenství. ČAP poukázala na specifika předmětu činnosti pojišťoven, jež spočívají v přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a poskytování pojistného plnění na základě takových smluv. K tomu, aby bylo ze strany pojišťovny možné přenos pojistného rizika realizovat, musí být pojistné riziko, tedy míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím, měřitelné a penězi ocenitelné. Tvrzení Městského soudu v Praze, že situaci v dané věci nebylo možné řešit sjednáním komerčního zdravotního pojištění cizinců, považuje ČAP za zavádějící, přičemž zdůrazňuje, že právní povinnosti pojišťoven jsou dány nejen tuzemským, ale i unijním právem a neumožňují, aby náklady související s těhotenstvím a mateřstvím vedly k rozdílům ve výši pojistného, respektive pojistného plnění. ČAP zdůraznila, že problematika zdravotního pojištění cizinců je upravena zákonem o pobytu cizinců. V případě žádosti o vízum k pobytu nad 90 dnů, je-li o něj žádáno na území České republiky, nebo o prodloužení doby pobytu na území České republiky přitom platí, že pojištění musí být sjednáno v rozsahu tzv. komplexní zdravotní péče. Tomuto rozsahu zdravotního pojištění podle ČAP odpovídá pojistný produkt označovaný nejčastěji jako „komplexní zdravotní pojištění cizinců“, přičemž tyto pojistné podmínky byly v minulosti revidovány jak Českou národní bankoubankou, tak Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zdravotnictví. Na pojistném trhu v České republice v současné době existuje nabídka pojistných produktů kryjících obdobnou zdravotní péči jako veřejné zdravotní pojištění, zároveň však pro cizince existuje i nabídka, která jde nad rozsah péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Co se týče pojištění žen-cizinek v těhotenství, ČAP uvedla, že pojišťovny nabízejí i možnost připojištění zdravotní péče o novorozence, které lze uzavřít i v průběhu těhotenství. Ženy-cizinky mají možnost uzavřít si adekvátní soukromé pojištění, a to i za předpokladu, že jsou již těhotné. V případě, že je toto pojištění platně uzavřeno, je hrazena i zdravotní péče o novorozence. Závěrem ČAP konstatovala, že soukromé zdravotní pojištění (resp. nabídka produktů tohoto typu pojištění) je dostatečné a dostupné pro všechny povinné osoby, těhotné ženy a novorozené děti nevyjímaje, a to minimálně v zákonem stanoveném rozsahu.
VIII.
Ústní jednání
56.
Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že od ústního jednání nelze očekávat další objasnění věci, a proto v souladu § 44 zákona o Ústavním soudu rozhodl ve věci bez jeho nařízení.
IX.
Podmínky meritorního posouzení návrhu
57.
Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že je příslušný k projednání návrhu na zrušení napadených zákonných ustanovení a že návrhy Městského soudu v Praze i Obvodního soudu pro Prahu 6 splňují všechny zákonem stanovené podmínky řízení. K podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je totiž obecný soud oprávněn v souvislosti se svou rozhodovací činností (§ 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), dojde-li k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem (článek 95 odst. 2 Ústavy). Tzv. konkrétní kontrola norem, která je na ústavní úrovni zakotvena citovaným článkem Ústavy, představuje soudní kontrolu ústavnosti zákona (resp. jeho jednotlivého ustanovení), jenž má být aplikován při projednání a rozhodnutí konkrétní věci. Rozdíl mezi tzv. abstraktní a konkrétní kontrolou norem přitom spočívá pouze v tom, zda byl soud aktivně legitimován k podání návrhu, přičemž ke specifickým okolnostem případu projednávaného obecným soudem v „iniciačním řízení“ se zde nepřihlíží. Pro posouzení aktivní legitimace navrhovatele v řízení o konkrétní kontrole norem je proto především potřeba zodpovědět otázku, která ustanovení zákona mají být v řízení použita [srov. nález ze dne 30. října 2012 sp. zn. Pl. ÚS 8/09 (N 181/67 SbNU 185; 444/2012 Sb.), nález ze dne 24. července 2012 sp. zn. Pl. ÚS 34/10 (N 130/66 SbNU 19; 284/2012 Sb.), usnesení ze dne 23. října 2000 sp. zn. Pl. ÚS 39/2000 (U 39/20 SbNU 353); všechna citovaná rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu jsou dostupná v databázi http://nalus.usoud.cz/]. V tomto ohledu přitom nestačí pouze hypotetická možnost použití napadených zákonných ustanovení v řízení před obecným soudem nebo jejich širší souvislost s projednávaným případem.
58.
Ústavní soudÚstavní soud se tedy může zabývat návrhem na zrušení zákonného ustanovení, pokud alespoň jeden z dotčených soudů je k takovému návrhu aktivně legitimován. Podstata obou iniciačních případů spočívá v posouzení osobního rozsahu veřejného zdravotního pojištění. Oba dotčené soudy se v rámci výše popsaných řízení musejí zabývat otázkou, zda konkrétní osoby byly v době, kdy jim byla poskytována zdravotní péče, účastny na systému veřejného zdravotního pojištění.
59.
Předmětem řízení ve správním soudnictví před Městským soudem v Praze je žaloba, kterou se žalobkyně O. K. domáhá přehodnocení rozhodnutí správních orgánů, které konstatovaly, že jí účast na veřejném zdravotním pojištění zanikla dnem ukončení jejího pracovního poměru. Navrhující obecný soud je tedy povinen posoudit, zda žalobkyni, tj. těhotné ženě-cizince ze země mimo EU, pobývající na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu, která v minulosti přispívala do systému veřejného zdravotního pojištění, z titulu dle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, trvala účast na tomto systému i po skončení jejího pracovního poměru, či nikoliv. Napadené ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., stanoví obecné pravidlo, jež určuje, které osoby jsou účastny na systému veřejného zdravotního pojištění. Žalobkyně do zákonného výčtu pojištěných osob nespadala. Pro výsledek řízení vedeného před obecným soudem je proto nezbytné, aby Ústavní soudÚstavní soud posoudil ústavnost § 2 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., a to z toho hlediska, zda v něm obsažený výčet tím, že neumožňuje zahrnout žalobkyni (či jiné osoby ve stejné situaci) do systému veřejného zdravotního pojištění, není protiústavní. Současně musí být zodpovězena otázka ústavnosti souvisejícího ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, podle něhož účast žalobkyně na veřejném zdravotním pojištění zanikla dnem, kdy přestala být zaměstnancem.
60.
Obvodní soud pro Prahu 6 má rozhodnout v občanském soudním řízení o žalobě zdravotnického zařízení na zaplacení částky za zdravotní péči poskytnutou nezletilému dítěti žalované O. B. Přestože mezi poskytovatelem zdravotních služeb a žalovanou byla sjednána smlouva o poskytnutí zdravotní péče upravující i její úhradu, je nutno primárně posoudit otázku, zda dítě žalované mělo být účastno na systému veřejného zdravotního pojištění. Obvodní soud se proto bude muset zabývat tím, zda byly splněny podmínky pro účast na veřejném zdravotním pojištění dítěte bez trvalého pobytu narozeného ženě-cizince ze země mimo EU, pobývající na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu, která byla v době narození dítěte sama na systému veřejného zdravotního pojištění účastna dle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. Také v tomto případě je zásadní zodpovězení otázky, zda ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 261/2007 Sb., v jehož důsledku je dítěti žalované odepřena účast na veřejném zdravotním pojištění, není protiústavní. Ze stejných důvodů musí být současně postaveno najisto, zda protiústavní mezeru v zákoně nezpůsobuje i § 3 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, který u dítěte žalované vylučuje vznik veřejného zdravotního pojištění.
61.
Jak vyplývá z výše uvedeného, oba dotčené soudy se na Ústavní soudÚstavní soud obracejí v přesvědčení, že jeho rozhodnutím mohou dosáhnout odlišného právního posouzení věci, než ke kterému by musely dospět použitím dosavadní zákonné úpravy, kterou považují za protiústavní. Při posuzování projednávaných věcí budou oba soudy nutně aplikovat ustanovení § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., vymezující osobní rozsah veřejného zdravotního pojištění a některé podmínky jeho vzniku a zániku. K podání návrhů na zrušení uvedených ustanovení jsou tyto soudy aktivně legitimovány, a v tomto rozsahu se jimi proto Ústavní soudÚstavní soud meritorně zabýval.
62.
Ohledně zbývajících částí napadených zákonných ustanovení dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že nebudou aplikována ani jedním z obou soudů. V případě ustanovení § 2 odst. 2, 3 a 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění jde o zákonné definice, které v dané věci nebyly přímo použity; opak ostatně nevyplývá ani z argumentace soudů. Ustanovení § 2 odst. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění zakotvuje zvláštní režim pro vybrané skupiny osob, které jsou z veřejného zdravotního pojištění vyňaty. Tato úprava není žádným z návrhů jakkoliv rozporována. Pokud jde o ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) a c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 200/2015 Sb., tato stanoví další způsoby zániku veřejného zdravotního pojištění (smrt pojištěnce nebo prohlášení za mrtvého, ukončení trvalého pobytu). K zániku veřejného zdravotního pojištění z těchto zákonných důvodů ovšem ani v jednom z posuzovaných případů nedošlo, a tudíž ani tato ustanovení nebudou obecnými soudy aplikována. Proto ve vztahu k ustanovení § 2 odst. 2, 3, 4 a 5 a ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) a c) zákona o veřejném zdravotním pojištění Ústavnímu souduÚstavnímu soudu nezbývá než návrh posoudit jako podaný osobou zjevně neoprávněnou.
X.
Ústavní konformita legislativního procesu
63.
V souladu s § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., se Ústavní soud musí zabývat v prvé řadě tím, zda byla napadená zákonná ustanovení přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
64.
Ústavní soudÚstavní soud ověřil průběh procesu přijímání těch ustanovení, k jejichž napadení jsou obecné soudy v souvislosti se shora uvedenými případy aktivně legitimovány. Vycházel přitom z vyjádření předložených Poslaneckou sněmovnou a Senátem Parlamentu České republiky, jakož i z veřejně dostupných elektronických zdrojů (stenozáznamů z jednání schůzí obou komor Parlamentu, usnesení a sněmovních a senátních tisků, volně dostupných na http://www.psp.cz a http://www.senat.cz/).
65.
Platné a účinné znění ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, která jsou navrhována ke zrušení, je výsledkem legislativního procesu, který vyústil přijetím zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů; ustanovení § 2 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů je výsledkem změn provedených zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů.
66.
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, byl podle vyjádření obou komor Parlamentu přijat ústavně předepsaným legislativním procesem, byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášen. Vládní návrh zákona (sněmovní tisk č. 98/0) byl schválen dne 26. února 1997, z přítomných 192 poslankyň a poslanců pro něj hlasovalo 152, proti němu 17. Poté, co Poslanecká sněmovna postoupila dne 27. února 1997 návrh zákona Senátu, projednal jej Senát na své 2. schůzi dne 7. března 1997 a usnesením č. 1997/31 vyjádřil vůli se jím nezabývat. Zákon byl dne 14. března 1997 podepsán prezidentem republiky a dne 17. března 1997 předsedou vlády. Dne 28. března 1997 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 16 pod číslem 48/1997 Sb.
67.
Ústavnost procedury přijetí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, jímž bylo změněno ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, byla Ústavním soudemÚstavním soudem posuzována a aprobována již v řízení vedeném pod sp. zn. Pl. ÚS 24/07 [nález sp. zn. Pl. ÚS 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.)].
68.
Lze tak shrnout, že napadená zákonná ustanovení byla přijata ústavně souladným způsobem. Proto Ústavní soudÚstavní soud přistoupil k posouzení jejich obsahového souladu s ústavním pořádkem.
XI.
Právní úprava osobního rozsahu veřejného zdravotního pojištění
69.
Ještě předtím, než Ústavní soudÚstavní soud přistoupí k posouzení napadených ustanovení z hlediska jejich potenciálního porušení základních práv a svobod, je vhodné alespoň stručně vymezit předmět napadené právní úpravy, jakož i její kontext.
70.
Systém veřejného zdravotního pojištění ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění představuje hlavní zdroj financování zdravotní péče poskytované poskytovateli zdravotních služeb na území České republiky. Garantem fungování tohoto systému je stát, který tak především realizuje svůj pozitivní závazek vyplývající z článku 31 Listiny, jenž mu ukládá zajistit svým občanům bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění a každému zaručit právo na ochranu zdraví. Veřejné zdravotní pojištění je založeno na principu solidarity.
71.
Účast na systému veřejného zdravotního pojištění vyplývá přímo ze zákona, jenž stanoví okruh osob, které jsou na tomto systému účastny, jakož i podmínky vzniku a zániku účasti na veřejném zdravotním pojištění. Po dobu své účasti na tomto systému má osoba právo bezplatně čerpat zdravotní péči, která je z něj hrazena. Nesplňuje-li dotčená osoba zákonné podmínky účasti na veřejném zdravotním pojištění, má možnost sjednat si smluvní pojištění u některé z komerčních zdravotních pojišťoven nebo čerpanou zdravotní péči hradit přímo ze svých finančních prostředků.
72.
Osobní rozsah veřejného zdravotního pojištění je vymezen ustanovením § 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Podle něj jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění osoby s trvalým pobytem na území České republiky a cizinci bez trvalého pobytu, kteří jsou zaměstnáni zaměstnavatelem, jenž má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Okruh osob, jimž může být hrazena péče ze systému veřejného zdravotního pojištění, tím však není zcela vyčerpán. Zákon o azylu rozšiřuje okruh osob čerpajících zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění o žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jejich děti narozené na území České republiky, o cizince, jimž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu, a jejich děti narozené na území České republiky (§ 88 zákona o azylu), o osoby požívající doplňkové ochrany (§ 53c zákona o azylu) či o cizince, kteří podali žádost o dobrovolný návrat (§ 54a odst. 2 zákona o azylu). Také osoby, kterým byl udělen azyl, mají podle § 76 zákona o azylu trvalý pobyt na území po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu, a z tohoto titulu jsou účastny systému veřejného zdravotního pojištění.
73.
Jde-li o občany členských zemí EU a jejich rodinné příslušníky, možnost jejich účasti na veřejném zdravotním pojištění se odvíjí od znění unijních předpisů upravujících koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Na základě přímo aplikovatelných předpisů EU se mohou veřejného zdravotního pojištění účastnit například občané členských států EU, kteří v České republice vykonávají výdělečnou činnost, ať už jako zaměstnanci, či osoby samostatně výdělečně činné, a jejich nezaopatření rodinní příslušníci bez zřetele k jejich státní příslušnosti [viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení; nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení]. Na rozdíl od cizinců z třetích zemí občanovi členského státu EU, kterému v České republice vznikla účast na systému veřejného zdravotního pojištění, tato účast neskončí bez dalšího ukončením zaměstnání (ani ukončením výdělečné činnosti), ale dnem, kdy přestane podléhat českým právním předpisům (srov. článek 11 nařízení č. 883/2004). Působnost citovaných nařízení byla rozšířena také na osoby z třetích zemí legálně migrující mezi členskými státy, a to nařízením Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
74.
Ústavní soudÚstavní soud si je nicméně vědom i tendence směřující k posilování integrace pracovníků z třetích zemí do režimu přístupu k sociálním systémům členských zemí jejich pobytu, jak byl později vyjádřen i ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2011/98 ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě. Ta sleduje cíl „dále rozvíjet soudržnou přistěhovaleckou politiku, snížit rozdíl v právech, která mají občané Unie a státní příslušníci třetích zemí, kteří legálně pracují v členském státě ... [a] vymezit oblasti, ve kterých je zajištěna rovnost zacházení“ (bod 19 preambule), a „pokud jde o dávky sociálního zabezpečení, by se měla vztahovat rovněž na pracovníky přijaté do členského státu přímo ze třetí země“, neměla by však těmto pracovníkům přiznávat více práv než státním příslušníkům třetích zemí v situacích s přeshraničním (tedy vnitrounijním) prvkem (bod 24 preambule). Přitom „každý členský stát stanoví podmínky, za nichž jsou dávky sociálního zabezpečení poskytovány, jakož i výši těchto dávek a dobu jejich poskytování“ a má dbát „souladu s právem Unie“ (bod 26 preambule). Právo (pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě) na rovné zacházení může být v této oblasti omezeno, toto omezení se ale nesmí dotknout pracovníků ze třetích zemí, kteří jsou již zaměstnáni nebo kteří byli zaměstnáni po dobu nejméně šesti měsíců a kteří jsou registrování jako nezaměstnaní [článek 12 odst. 2 písm. b)]. Tato ochrana tedy nepokrývá situace, kdy zaměstnání pracovníka po více než šesti měsících jeho trvání skončilo, ale pracovník v rozhodné době nebyl registrován na úřadu práce jako nezaměstnaný. Takový závěr je zcela nepochybně podporován výkladem předmětného ustanovení této směrnice ve světle shora citovaného bodu 26 její preambule.
75.
Cizinci, kteří nesplňují podmínky pro účast na veřejném zdravotním pojištění, mají možnost a zároveň povinnost uzavřít komerční pojištění. Poskytování komerčního zdravotního pojištění se řídí zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a vztahují se na něj příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
XII.
Věcné posouzení návrhů
76.
Jak se podává z obsahu obou návrhů, protiústavnost je spatřována především v porušení čl. 32 odst. 1 a 2 ve spojení s čl. 3 odst. 1 Listiny, tedy v porušení zásady, že rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona a zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena, ve spojení se zákazem diskriminace, byť tato tvrzení navrhovatelů nejsou podepřena relevantní argumentací.
77.
K tomu ostatně Ústavní soudÚstavní soud uvádí, že okolnosti ani jednoho z obou „iniciačních případů“ nesvědčí o možném přímém porušení práva na ochranu rodičovství a rodiny tak, jak plyne z dosavadní judikatury Ústavního souduÚstavního soudu. Podle ní totiž platí [např. nález sp. zn. IV. ÚS 257/05 ze dne 26. ledna 2006 (N 26/40 SbNU 211)], že „systematické zařazení tohoto práva do kategorie práv hospodářských a sociálních se pak nutně musí odrazit v interpretaci tohoto práva, a to nikoliv jenom jako práva rodičů a dítěte na to, aby státní moc nezasahovala do rodinné péče, nýbrž naopak i tak, aby takové péči státní moc poskytovala specifickou ochranu. Péče a výchova dítěte předpokládá zajištění materiálních i nemateriálních (citových, psychosociálních, kulturních etc.) podmínek pro to, aby dítě mohlo v přirozeném rodinném prostředí rozvíjet všechny své osobní schopnosti a možnosti, které ve výsledku povedou k odpovídající socializaci dítěte. Jinak řečeno, je právem dítěte i rodiče pečujícího o dítě, aby stát této péči poskytoval zvláštní ochranu“. Ústavní soudÚstavní soud dále rozvedl, že ochranu rodinného života interpretuje (převážně, nikoliv zcela) jako právo negativní povahy, když konstatoval [nález sp. zn. Pl. ÚS 15/09 ze dne 8. července 2010 (N 139/58 SbNU 141; 244/2010 Sb.)], že „právo na ochranu soukromého a rodinného života ve smyslu čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 8 Úmluvy brání orgánům veřejné moci svévolně zasahovat do tak intimní sféry každého jednotlivce, jakou představují vztahy mezi rodiči a dítětem. Tyto vztahy jsou nejpřirozenějším výrazem lidské identity a právo v demokratické a svobodné společnosti musí respektovat jejich existenci. Smysl a povaha rodinných vztahů a rodinného soužití totiž není primárně právní; právo pouze přiznává ochranu jejich reálné existenci. Tato ochrana pak nemůže být zabezpečena pouze povinností zdržet se určitých zásahů ze strany veřejné moci. Stát je současně povinen přijmout takovou právní úpravu, jež zaručí právní uznání rodinných vztahů a vymezí jejich obsah jak ve vztazích mezi rodinnými příslušníky navzájem, tak vůči třetím osobám“.
78.
V nyní projednávaném případě se proto Ústavní soudÚstavní soud domnívá, že k porušení čl. 32 odst. 1 Listiny napadenými ustanoveními zákona o veřejném zdravotním pojištění dojít nemohlo. Skutečnost, že navrhovatelky nebyly zahrnuty do veřejného zdravotního pojištění, se totiž nijak neprojevila v jejich právu vést rodinný život a v právu na rodičovství, neboť do těchto práv nikdo žádným způsobem nezasahoval.
79.
Protiústavnost nespatřuje Ústavní soudÚstavní soud ani v případném rozporu s čl. 32 odst. 2 Listiny, podle něhož je ženě v těhotenství zaručena zvláštní péče, ochrana v pracovních vztazích a odpovídající pracovní podmínky. Rovněž v tomto ohledu totiž napadená zákonná ustanovení obstojí, jelikož svou povahou se vůbec netýkají pracovněprávních vztahů a zvláštní péče o těhotné ženy ve vztahu k poskytnutí odpovídajících zdravotních služeb je mimo jiné upravena zákonem o zdravotních službách (viz také níže), který stanoví povinnost poskytovatele zdravotních služeb v případě porodu přijmout a ošetřit i nepojištěnou osobu. V žádném případě však tento článek nelze vykládat natolik široce, že by zmíněné poskytování „zvláštní péče“ nutně zahrnovalo rovněž péči bezplatnou.
80.
Proto se Ústavní soudÚstavní soud v dalším zabýval namítaným porušením práva na ochranu zdraví (čl. 31 věta prvá Listiny).
81.
K tomu je třeba především uvést, že právo na ochranu zdraví se dotýká celé řady oblastí fungování společnosti, které ve svém důsledku podmiňují úroveň zdraví jejího obyvatelstva. Subjektem odpovědným za zajišťování a naplňování práva na ochranu zdraví je stát, a je proto také na něm, aby za tímto účelem přijal adekvátní opatření. Činí tak vytvářením podmínek pro širokou dostupnost lékařské péče a zlepšováním všech stránek vnějších životních podmínek [viz nález ze dne 23. září 2008 sp. zn. Pl. ÚS 11/08 (N 155/50 SbNU 365), nález ze dne 27. září 2006 sp. zn. Pl. ÚS 51/06 (N 171/42 SbNU 471; 483/2006 Sb.)]. Z práva na ochranu zdraví tak vyplývá celá řada pozitivních povinností státu (zejména organizačního charakteru), ať už jde o povinnosti prevenční, hygienické, kontrolní, či jiné (srov. např. Wintr, J. in: Wagnerová, E., Šimíček, V., Langášek, T., Pospíšil, I. a kol. Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012, str. 648.). Primárním pozitivním závazkem státu je přijmout odpovídající legislativní úpravu, která dané právo zakotví a vytvoří nezbytný legislativní rámec pro jeho zajištění v praxi. Kromě toho z něj lze vyvodit také některé další závazky spočívající jednak v negativní povinnosti státu zdržet se zásahů do zdraví svých obyvatel, jednak v povinnosti státu chránit jednotlivce před takovými zásahy ze strany třetích osob.
82.
Ústavní soudÚstavní soud má za to, že součástí pozitivních povinností státu vyplývajících z čl. 31 věty prvé Listiny je i zajištění fungujícího systému ochrany zdraví dostupného každému, jenž v sobě zahrnuje i systém dostupné zdravotní péče. Obdobně je konstruován výklad práva na zdraví v článku 12 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (č. 120/1976 Sb.), jenž v odstavci prvém uvádí, že státy „uznávají právo každého na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně fyzického a duševního zdraví“. Na evropské úrovni je právo na zdraví garantováno především článkem 11 Evropské sociální charty (č. 14/2000 Sb. m. s.).
83.
Také Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně (č. 96/2001 Sb. m. s., dále jen „Úmluva o lidských právech a biomedicíně“) klade důraz na rovný přístup ke zdravotní péči, neboť v článku 3 zakotvuje povinnost smluvních stran, „majíce na zřeteli zdravotní potřeby a dostupné zdroje, učinit odpovídající opatření, aby v rámci své jurisdikce zajistily rovnou dostupnost zdravotní péče patřičné kvality“. Přístup ke zdravotní péči musí být podle této úpravy založen na principu rovnosti, aniž by docházelo k neoprávněné diskriminaci. Smluvní státy jsou přitom zavázány činit opatření k dosažení tohoto cíle s ohledem na jim dostupné zdroje (viz vysvětlující zprávu k Úmluvě o lidských právech a biomedicíně ze dne 4. dubna 1997, dostupnou na webových stránkách http://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/164).
84.
Vybraným skupinám osob je ochrana zdraví zaručena také v dalších mezinárodních smluvních dokumentech. Pro nyní posuzované návrhy jsou nejpodstatnější závazky České republiky vyplývající z Úmluvy o právech dítěte (č. 104/1991 Sb.) a z Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (č. 62/1987 Sb.). Podle článku 24 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte smluvní státy uznávají právo každého dítěte na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně zdravotního stavu a na využívání rehabilitačních a léčebných zařízení; mají přitom povinnost usilovat o zabezpečení toho, aby žádné dítě nebylo zbaveno svého práva na přístup k takovým zdravotnickým službám. Podle čl. 12 Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen státy zajistí všem ženám příslušné služby v souvislosti s těhotenstvím, šestinedělím a poporodním obdobím, přičemž dle potřeby budou tyto služby bezplatné, a rovněž zajistí odpovídající výživu během těhotenství a kojení.
85.
Ústavní soudÚstavní soud na základě shora uvedeného především konstatuje, že ze shora citovaných mezinárodních závazků České republiky neplyne povinnost zajistit cizincům bezplatnou zdravotní péči, nýbrž je pouze respektováno a garantováno jejich právo na ochranu zdraví, a to i ve smyslu vytvoření systému dostupné zdravotní péče. Bližší podmínky jejího poskytování jsou však přenechány vnitrostátní právní úpravě.
86.
Základním referenčním kritériem pro posouzení důvodnosti podaných návrhů se jeví čl. 31 Listiny. Tento článek zní: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“
87.
Z obsahu citovaného článku je tak zřejmé, že právo na ochranu zdraví ve smyslu článku 31 věty prvé Listiny je veřejným subjektivním právem náležejícím každému. Věta druhá poté - pouze pro občany - stanoví i právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění. Je tak zřejmé, že ústavodárce výslovně diferencuje mezi každým (tedy i cizincem či apatridou) na straně jedné a státními občany na straně druhé, kdy každému je zajištěno právo na ochranu zdraví, a nezadatelnou povinností státu je proto zajištění dostupné a efektivní lékařské péče. Proto také platí, že jde-li o porod, potřebu poskytnutí neodkladné péče či další výjimečné situace, je na úrovni zákona o zdravotních službách zakotvena povinnost poskytovatele zdravotních služeb přijmout a ošetřit i nepojištěnou osobu (§ 48 odst. 3 zákona o zdravotních službách). Zcela jinou otázkou je však její bezplatnost, která je ústavním pořádkem zaručena výslovně pouze státním občanům České republiky.
88.
Z hlediska rozsahu ústavních záruk proto nemůže být stírán rozdíl mezi právem na bezplatnou zdravotní péči ve smyslu článku 31 věty druhé Listiny a právem na ochranu zdraví dle článku 31 věty prvé Listiny, jak ovšem navrhovatelé ve svých návrzích ve svých důsledcích činí. Nositelem ústavního práva na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného pojištění je totiž pouze občan České republiky, zatímco nositelem práva na ochranu zdraví je každý. Ve vztahu ke svým státním občanům tedy ústavní pořádek předepisuje konkrétní opatření, jehož prostřednictvím má stát zabezpečit finanční dostupnost zdravotní péče, přičemž tímto opatřením je zajištění účasti na systému veřejného zdravotního pojištění. Vůči ostatním skupinám osob (cizincům) ovšem stát tuto ústavní povinnost výslovně uloženu nemá. Těmto osobám tedy přímo nesvědčí ústavně zaručené právo na bezplatnou zdravotní péči hrazenou ze systému veřejného zdravotního pojištění, nýbrž pouze obecně formulované záruky práva na ochranu zdraví.
89.
Rozdílnost okruhu nositelů obou uvedených základních práv je odrazem legitimního záměru ústavodárce poskytnout vyšší ochranu osobám, které jsou - z hlediska přerozdělování omezených finančních prostředků k zajištění zdravotní péče a zdravotních pomůcek - vůči státu ve zvláštním vztahu z důvodu jejich státoobčanského statusu. Z dikce článku 31 Listiny lze podle názoru Ústavního soudu dovodit, že právo na bezplatnou zdravotní péči podle věty druhé citovaného ustanovení lze považovat za úpravu speciální ve vztahu k obecně formulovanému právu na ochranu zdraví podle věty prvé citovaného článku. Záruky věty prvé totiž představují minimální standard práva na zdraví, jenž musí být garantován každému a jenž úzce souvisí s ústavně chráněnou hodnotou lidské důstojnosti (srov. článek 1 větu prvou Listiny) a s právem na život (čl. 6 odst. 1 Listiny). Speciální úprava práva na bezplatnou zdravotní péči tedy poskytuje vyšší standard základního práva státním občanům, avšak nevylučuje, aby obdobnou ochranu stát poskytl i některým dalším osobám, pokud to ovšem zákonodárce bude považovat z různých důvodů za žádoucí. Také proto ostatně ústavodárce výslovně stanoví, že práva uvedeného v čl. 31 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které ho provádí (viz čl. 41 odst. 1 Listiny).
90.
Rozlišování závazků státu ze sociálních práv vůči různým skupinám obyvatelstva definovaným na základě státního občanství či jiných kritérií prokazujících těsnost vazby osoby ke konkrétnímu státu ostatně není nic a priori neobvyklého či dokonce podezřelého, a to ani ve smyslu obecného zákazu diskriminace plynoucího z navrhovateli odkazovaného čl. 3 odst. 1 Listiny. Systémy sociálního zabezpečení [kam podle mezinárodních standardů - srov. Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 102 (Úmluva o minimální normě sociálního zabezpečení, č. 461/1991 Sb.), Evropský zákoník sociálního zabezpečení (č. 90/2001 Sb. m. s.) - patří rovněž zdravotní péče] mají výsostný teritoriální charakter; odrážejí ekonomické, politické, sociální a kulturní podmínky každé země. Neexistují dva státy s totožnými systémy sociálního zabezpečení (sociální ochrany). Teritoriální charakter systémů sociální ochrany a jejich diverzita jsou příčinou, proč osoby migrující mezi státy nemají z principu bez dalšího zaručeno, že je národní systém „hostitelské země“ přijme okamžitě bez jakýchkoli požadavků do svého osobního rozsahu. Přitom nelze nevidět, že jednotlivé části systému sociální ochrany mají různou citlivost na případné zneužití v rámci tzv. sociální turistiky. Tyto otázky pak řeší mezinárodní smlouvy tzv. koordinačního typu; jen takovýto instrument mezinárodního práva zaručí migrujícím osobám (v nejširším slova smyslu) rovnost v zacházení. (Pokud jde o specifickou situaci vyplývající z členství v Evropské unii, srov. bod 73.) Přitom nelze opomenout skutečnost, že sociální práva se neodvozují pouze od postulátu ochrany lidské důstojnosti, ale jejich základem je také solidarita napříč obyvatelstvem. Člověk je přirozeně součástí společnosti jako skupiny osob a solidarita v rámci těchto skupin je podstatnou hodnotou pro fungování společnosti. Prosperující společnost nemůže fungovat bez víry všech svých příslušníků v možnost sociální prostupnosti. Určitá míra sociální koheze je základem bezpečného pocitu z veřejného prostoru pro všechny, a má tak přímou vazbu na míru svobody všech obyvatel.
91.
Závazky státu ze sociálních práv jsou tedy odvozovány z povahy vztahu mezi daným jednotlivcem a státem, respektive zbytkem společnosti. Nejsilnější závazky státu budou vůči vlastním občanům a nejslabší vůči osobám na krátkodobé návštěvě země, tedy turistům. Je pak věcí zákonodárce (viz citovaný čl. 41 odst. 1 Listiny), jakým způsobem bude dále diferencovat postavení dalších osob v závislosti od jejich pobytového statusu na území České republiky. Míra solidarity je tak logicky větší s osobami trvale usazenými na území (osoby s trvalým pobytem) a relativně vysoká je i s osobami s dlouhodobým pobytem, které v České republice také žijí delší dobu, případně i pracují, a podílejí se tak na hospodářském i sociálním fungování státu. Naopak např. u osob s krátkodobým vízem (turisté) může být povinností státu zajistit jim dostupnou zdravotní péči minimální a může se omezit například na stanovení podmínky, aby cizinci při žádosti o vízum a při vstupu na území prokázali, že mají dostatečné a platné cestovní pojištění či prostředky na úhradu případné potřebné lékařské péče.
92.
Ústavní soudÚstavní soud v tomto kontextu připomíná, že proto také se zdravotní pojištění cizinců liší zejména podle délky jejich pobytu. Krátkodobé pobyty do devadesáti dnů jsou regulovány přímo použitelnými právními předpisy EU. Dlouhodobé pobyty reguluje zákon o pobytu cizinců. V případě krátkodobých pobytů musí žadatelé o vízum podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) prokázat, že mají dostatečné a platné cestovní pojištění pokrývající veškeré náklady, které by mohly nastat během jejich pobytu nebo pobytů na území členských států v souvislosti s repatriací ze zdravotních důvodů nebo v souvislosti s naléhavou lékařskou péčí, pohotovostní nemocniční péčí nebo úmrtím s minimálním pojistným krytím 30 000 eur.
93.
Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), je jednou z podmínek vstupu na území členských států, že cizinec má zajištěny dostatečné prostředky pro obživu jak na dobu předpokládaného pobytu, tak na návrat do své země původu nebo na průjezd do třetí země, ve které je zaručeno jeho přijetí, nebo je schopen si tyto prostředky legálním způsobem opatřit [čl. 6 odst. 1 písm. c)].
94.
Zákon o pobytu cizinců reguluje podmínky udělování dlouhodobých víz a povolení k dlouhodobému pobytu. Jednou z podmínek udělení těchto povolení je, že cizinec má sjednáno zdravotní pojištění (viz ustanovení § 31 odst. 7 u dlouhodobého víza, § 46 odst. 1 u dlouhodobého pobytu, § 42b odst. 5 u dlouhodobého pobytu za účelem společného soužití rodiny a shodně u jiných typů dlouhodobého pobytu). Podle těchto ustanovení je cizinec povinen si sjednat cestovní zdravotní pojištění, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j zákona o pobytu cizinců. Podle ustanovení § 180j si cizinec musí sjednat pojištění kryjící náklady, které je povinen uhradit po dobu svého pobytu na území v případě poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče, včetně nákladů spojených s převozem nebo v případě jeho úmrtí spojených s převozem jeho tělesných ostatků do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Výše sjednaného limitu pojistného plnění na jednu pojistnou událost činí nejméně 60 000 eur, a to bez spoluúčasti pojištěného na výše uvedených nákladech.
95.
Podle § 180j odst. 5 zákona o pobytu cizinců cestovní zdravotní pojištění v případě žádosti o vízum k pobytu nad 90 dnů, je-li o něj žádáno na území, nebo o prodloužení doby pobytu na území může být sjednáno pouze u pojišťovny oprávněné provozovat toto pojištění na území a musí být sjednáno v rozsahu komplexní zdravotní péče. Komplexní zdravotní péčí podle § 180j odst. 7 zákona o pobytu cizinců se rozumí zdravotní péče poskytnutá pojištěnému smluvními poskytovateli zdravotních služeb pojistitele bez přímé úhrady nákladů na léčení pojištěným s cílem zachovat jeho zdravotní stav z doby před uzavřením pojistné smlouvy. Z tohoto pojištění nesmí být vyloučena preventivní ani dispenzární zdravotní péče ani zdravotní péče související s těhotenstvím pojištěné matky a porodem jejího dítěte.
96.
Ústavní soudÚstavní soud tedy dovozuje, že článek 31 věta prvá Listiny obsahuje právo každého na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Tomu odpovídá povinnost státu především přijmout takovou legislativní úpravu, která naplnění tohoto práva zajistí. Konkrétní povinnosti státu vyplývající z tohoto práva jsou však odlišné pro osoby s různým pobytovým statusem. Rovněž na rozdíl od občanů, jimž Listina explicitně garantuje účast na veřejném zdravotním pojištění, ve vztahu k osobám bez státního občanství není zákonodárce na ústavní úrovni nijak limitován stran toho, jakými prostředky dostupnost zdravotní péče zajistí, tedy zda těmto osobám umožní přístup do systému veřejného zdravotního pojištění či zda zvolí jiná systémová opatření (např. zajištění možnosti uzavřít komerční pojištění za adekvátních podmínek, vytvoření speciálního fondu apod.).
97.
Jak se přitom podává ze shora uvedeného, přestože opakovaně zmiňovaný čl. 31 Listiny odlišuje přístup k bezplatné zdravotní péči podle státoobčanského kritéria, je prováděcí zákonná úprava v tomto ohledu ve vztahu k cizincům (resp. apatridům) výrazně vstřícnější. Z obsahu napadených ustanovení § 2 a 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění totiž plyne, že rozhodující podmínkou přístupu k veřejnému zdravotnímu pojištění není existence státního občanství, nýbrž trvalého pobytu na území České republiky, resp. sídlo nebo trvalý pobyt zaměstnavatele, u kterého jsou tyto osoby zaměstnány. Je tak zřejmé, že základním dělicím kritériem ve skutečnosti není otázka existence státního občanství, nýbrž faktického sepětí jedince a státu v podobě pobytu či výkonu práce na jeho území.
98.
Ústavní soudÚstavní soud proto vnímá ustanovení čl. 31 věty prvé Listiny pouze jako nepodkročitelný základ pro záruku práva na ochranu zdraví. To zejména znamená, že ze samotné skutečnosti, že bezplatná zdravotní péče je ústavně zaručena jen státním občanům, neplyne nemožnost zákonodárce přiznat ji i dalším skupinám osob. Ostatně, jak bylo zmíněno, zákon o veřejném zdravotním pojištění tak výslovně činí např. ve vztahu k žadatelům o udělení mezinárodní ochrany anebo cizincům, jimž bylo vydáno potvrzení o strpění pobytu na území České republiky [ustanovení § 7 odst. 1 písm. p)]. Jinak řečeno, zákonodárce se nemůže dostat do kolize s ústavní normou tehdy, pakliže přizná větší standard ochrany práv, přesahující minimální ústavní záruky. Na straně druhé však zákonodárce nemůže tuto ústavní normu porušit ani tím, jestliže tak neučiní a některým skupinám osob nepřizná více práv, než by plynulo přímo (v daném případě) z čl. 31 Listiny.
99.
K uvedenému je nicméně nutno doplnit, že v kontextu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je sice zásadně přípustné rozlišovat v přístupu k občanům a cizincům, nicméně toto rozlišování musí obstát v konfrontaci s jejím ustanovením čl. 14, které zakazuje jakoukoliv diskriminaci. Ústavní soudÚstavní soud je ovšem přesvědčen o tom, že napadená zákonná úprava neodporuje ani zmíněnému čl. 14 Úmluvy, jelikož - jak bylo zmíněno výše - ve skutečnosti nerozlišuje mezi státními občany a cizinci, nýbrž rozhodujícím kritériem pro vstup do systému veřejného zdravotního pojištění je intenzita vztahu k České republice, která se projevuje nejčastěji trvalým pobytem na jejím území. Tuto okolnost přitom Ústavní soudÚstavní soud považuje nejen za zcela rozumnou, nýbrž i obvyklou v mezinárodním srovnání.
100.
Nadto lze dále uvést, že povinnost poskytnout rovnocenné postavení osobám, které mají ukrajinskou státní příslušnost a nevykonávají na území České republiky výdělečnou činnost ani nemají trvalý pobyt, neplyne ani z uzavřených mezinárodních smluv koordinačního typu (Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o sociálním zabezpečení č. 29/2003 Sb. m. s. jako nástroj předvídaný čl. 12 bodem 4 Evropské sociální charty č. 14/2000 Sb. m. s. nemá ve věcném rozsahu zahrnutu zdravotní péči, Evropská prozatímní dohoda o sociálním zabezpečení vyjma soustav ve stáří, invaliditě a pozůstalých č. 114/2000 Sb. m. s., která ve věcném rozsahu obsahuje i zdravotní pojištění, je pro vztah s Ukrajinou neaplikovatelná). Lze tak shrnout, že ve skutečnosti oba podané návrhy nebrojí proti stávající podobě systému veřejného zdravotního pojištění, nýbrž zasazují se pouze o jeho modifikaci tak, aby do něj byly zahrnuty i takové případy, jako byly navrhujícími soudy projednávány v obou „iniciačních řízeních“. Takto viděno však Ústavní soudÚstavní soud musí připomenout princip sebeomezení při svém zasahování do oblastí, které zcela zjevně představují oblasti vyhrazené politickému rozhodování. Jakkoliv proto i Ústavní soudÚstavní soud vnímá obtížnou situaci, ve které se ocitly obě cizinky, které jsou účastnicemi „iniciačních“ řízení, z nichž vzešlo podání nyní projednávaných návrhů obecných soudů, má současně na zřeteli, že v tomto řízení se jedná o řízení o kontrole norem, kdy by vyhovění podaným návrhům mělo obecné dopady v podobě zrušení napadených zákonných ustanovení, blíže nerozlišující konkrétní okolnosti jednotlivých osob, o které by šlo.
101.
Jak totiž plyne z nyní posuzovaných částí napadených ustanovení, není dán vůbec žádný rozumný důvod, pro který by bylo namístě uvažovat o jejich zrušení v tom smyslu, že by jejich obsahem bylo něco, co je v podmínkách právního státu nepřijatelné, resp. co by porušovalo konkrétní ústavně zaručená základní práva. Obsahem těchto ustanovení je totiž pouze vymezení osobního rozsahu zdravotního pojištění (ustanovení § 2) na osoby, které mají trvalý pobyt na území České republiky, a dále na osoby, které sice tento trvalý pobyt nemají, nicméně jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. Ustanovení § 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 200/2015 Sb., pak jen upravuje vznik a zánik zdravotního pojištění.
102.
Ani Ústavní soudÚstavní soud sám přitom neshledává žádnou okolnost, která by rozumně zpochybňovala zásadu, podle níž jsou zdravotně pojištěny osoby s trvalým pobytem, resp. osoby zaměstnané u zaměstnavatele s trvalým pobytem či sídlem na území České republiky. Jinak řečeno, navrhovatelé ve skutečnosti nenapadají citovaná zákonná ustanovení z hlediska toho, co v nich je obsaženo, nýbrž v tom ohledu, co v nich obsaženo není. Pokud by proto Ústavní soudÚstavní soud návrhu vyhověl, mohl by tak učinit nikoliv z důvodu, že v napadených zákonných ustanoveních je obsaženo něco protiústavního, nýbrž jen proto, že do nich zákonodárce opomenul zahrnout další skupinu osob.
103.
Jakkoliv v minulosti Ústavní soudÚstavní soud již připustil možnost zasáhnout derogačním způsobem i v případě tzv. opomenutí zákonodárce [„mezery v zákoně“, viz např. nález sp. zn. Pl. ÚS 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.)], vždy se jednalo o případy, kdy v tomto opomenutí shledal protiústavnost, a to např. v podobě ústavně nepřijatelné nerovnosti. V nyní rozhodované věci však nic podobného konstatovat nelze, jelikož určitá nerovnost postavení „každého“ a „občanů“ k bezplatné zdravotní péči plyne přímo z ústavního pořádku, a nikoliv až z prováděcího zákona.
104.
Z tohoto úhlu pohledu nazíráno Ústavní soudÚstavní soud také připomíná, že je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), a není proto smyslem jeho rozhodovací činnosti zahajovat či vstupovat do veskrze politické diskuse na téma vhodnosti stávajícího osobního rozsahu zdravotního pojištění a v tomto směru proto pouze odkazuje na tzv. political question doctrine [viz také např. nález sp. zn. Pl. ÚS 50/06 ze dne 20. 11. 2007 (N 196/47 SbNU 557; 18/2008 Sb.)]. V tomto smyslu je ostatně i nanejvýš sporné, zda navrhovateli namítaná protiústavnost by vůbec měla být spatřována ve stávajícím zákonném vymezení osobního rozsahu zdravotního pojištění.
105.
V každém případě však Ústavní soudÚstavní soud plně respektuje okolnost, že úkol nalézt řešení, které by v individuálních případech eliminovalo stávající rizika plynoucí z existujícího osobního rozsahu veřejného zdravotního pojištění nad nezbytný standard daný čl. 31 Listiny, je věcí zákonodárce, a nikoliv Ústavního souduÚstavního soudu.
106.
Z hlediska postavení Ústavního souduÚstavního soudu je nicméně určující, že pokud zákonodárce osobní rozsah veřejného zdravotního pojištění nerozšířil způsobem, který požadují navrhovatelé, neporušil čl. 31 a 32 Listiny a ani žádnou jinou normu ústavního pořádku anebo závazky vyplývající pro Českou republiku z práva Evropské unie či z mezinárodních smluv.
XIII.
Závěr
107.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soudÚstavní soud dospěl k závěru, že nejsou dány důvody ke zrušení napadených ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění, a proto návrh podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zčásti zamítl a podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., částečně odmítl.
108.
Obiter dictum Ústavní soudÚstavní soud poukazuje na skutečnost, že situaci dětí cizinců narozených na území České republiky řešil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 22. září 2016 sp. zn. 33 Cdo 2039/2015, který dovodil, že fikce trvalého pobytu od narození podle zákona o pobytu cizinců se vztahuje nejen na žádosti o trvalý pobyt pro dítě, jehož zákonný zástupce má trvalý pobyt, ale i na žádosti rodičů s dlouhodobým pobytem (kteří mohou pro dítě žádat o trvalý pobyt např. z humanitárních důvodů).
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Jan Musil, Pavel Rychetský, Radovan Suchánek, Kateřina Šimáčková a David Uhlíř. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 184/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 184/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Vyhlášeno 29. 6. 2017, částka 67/2017
184
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 22. června 2017
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 4. listopadu 2017 nové volby do zastupitelstev obcí:
obec| okres| kraj
---|---|---
Vrbová Lhota| Nymburk| Středočeský
Dolní Hradiště| Plzeň-sever| Plzeňský
Ministr:
Chovanec v. r. |
Zákon č. 183/2017 Sb. | Zákon č. 183/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích
Vyhlášeno 28. 6. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 66/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o České obchodní inspekci
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státní památkové péči
* ČÁST PÁTÁ - Změna horního zákona
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o hornické činnosti
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o geologických pracích
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o právu shromažďovacím
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o metrologii
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o cenách
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o obecní policii
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o účetnictví
* ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o životním prostředí
* ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o bankách
* ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
* ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži
* ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o komoditních burzách
* ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání
* ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky
* ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
* ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
* ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o užitných vzorech
* ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna puncovního zákona
* ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
* ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
* ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
* ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele
* ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o České národní bance
* ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o stavebním spoření
* ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o penzijním připojištění
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o zeměměřictví
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o dráhách
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o Rejstříku trestů
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o neperiodických publikacích
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o regulaci reklamy
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTA - Změna zákona o státní statistické službě
* ČÁST PADESÁTÁ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě
* ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o státní sociální podpoře
* ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ - Změna lesního zákona
* ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o krmivech
* ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně chmele
* ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích
* ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní
* ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
* ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
* ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o civilním letectví
* ČÁST ŠEDESÁTÁ - Změna zákona o lihu
* ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o potravinách
* ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o zemědělství
* ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
* ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o vysokých školách
* ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o hnojivech
* ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o návykových látkách
* ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu
* ČÁST ŠEDESÁTÁ OSMÁ - Změna veterinárního zákona
* ČÁST SEDMDESÁTÁ - Změna zákona o nouzových zásobách ropy
* ČÁST SEDMDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o ozbrojených silách České republiky
* ČÁST SEDMDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o vojácích z povolání
* ČÁST SEDMDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o zajišťování obrany České republiky
* ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o azylu
* ČÁST SEDMDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců
* ČÁST SEDMDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o cestovních dokladech
* ČÁST SEDMDESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
* ČÁST SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o poštovních službách
* ČÁST OSMDESÁTÁ - Změna tiskového zákona
* ČÁST OSMDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o námořní plavbě
* ČÁST OSMDESÁTÁ TŘETÍ - Změna autorského zákona
* ČÁST OSMDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně sbírek muzejní povahy
* ČÁST OSMDESÁTÁ PÁTÁ - Změna obecního zřízení
* ČÁST OSMDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna krajského zřízení
* ČÁST OSMDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze
* ČÁST OSMDESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o evidenci obyvatel
* ČÁST OSMDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna plemenářského zákona
* ČÁST DEVADESÁTÁ - Změna zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva
* ČÁST DEVADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři
* ČÁST DEVADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o ochraně průmyslových vzorů
* ČÁST DEVADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o integrovaném záchranném systému
* ČÁST DEVADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna krizového zákona
* ČÁST DEVADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy
* ČÁST DEVADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o ekologickém zemědělství
* ČÁST DEVADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů
* ČÁST DEVADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
* ČÁST DEVADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
* ČÁST STÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
* ČÁST STO PRVNÍ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení
* ČÁST STO DRUHÁ - Změna zákona o silničním provozu
* ČÁST STO TŘETÍ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
* ČÁST STO ČTVRTÁ - Změna zákona o hospodaření energií
* ČÁST STO PÁTÁ - Změna zákona o ochraně práv k odrůdám
* ČÁST STO ŠESTÁ - Změna energetického zákona
* ČÁST STO SEDMÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
* ČÁST STO OSMÁ - Změna zákona o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků
* ČÁST STO DESÁTÁ - Změna zákona o podpoře sportu
* ČÁST STO JEDENÁCTÁ - Změna zákona o veřejných sbírkách
* ČÁST STO DVANÁCTÁ - Změna exekučního řádu
* ČÁST STO TŘINÁCTÁ - Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže
* ČÁST STO ČTRNÁCTÁ - Změna lázeňského zákona
* ČÁST STO ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
* ČÁST STO SEDMNÁCTÁ - Změna vodního zákona
* ČÁST STO OSMNÁCTÁ - Změna knihovního zákona
* ČÁST STO DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o vodovodech a kanalizacích
* ČÁST STO DVACÁTÁ - Změna zákona o státních hranicích
* ČÁST STO DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o finanční kontrole
* ČÁST STO DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o užívání státních symbolů České republiky
* ČÁST STO DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o myslivosti
* ČÁST STO DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o obalech
* ČÁST STO DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o integrované prevenci
* ČÁST STO DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o zbraních
* ČÁST STO DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci
* ČÁST STO DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském
* ČÁST STO DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna soudního řádu správního
* ČÁST STO TŘICÁTÁ - Změna zákona o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropské unie
* ČÁST STO TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní
* ČÁST STO TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna transplantačního zákona
* ČÁST STO TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků
* ČÁST STO TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů
* ČÁST STO TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin
* ČÁST STO TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o zoologických zahradách
* ČÁST STO TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o oběhu osiva a sadby
* ČÁST STO TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o Antarktidě
* ČÁST STO TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o spotřebních daních
* ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
* ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu
* ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí
* ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
* ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
* ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních
* ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o rybářství
* ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy
* ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o válečných hrobech a pietních místech
* ČÁST STO PADESÁTÁ - Změna zákona o dluhopisech
* ČÁST STO PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory
* ČÁST STO PADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o omezení plateb v hotovosti
* ČÁST STO PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
* ČÁST STO PADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o vinohradnictví a vinařství
* ČÁST STO PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o rostlinolékařské péči
* ČÁST STO PADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí
* ČÁST STO PADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o zaměstnanosti
* ČÁST STO PADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o některých službách informační společnosti
* ČÁST STO PADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o archivnictví a spisové službě
* ČÁST STO ŠEDESÁTÁ - Změna správního řádu
* ČÁST STO ŠEDESÁTÁ PRVNÍ - Změna branného zákona
* ČÁST STO ŠEDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona, jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití
* ČÁST STO ŠEDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o elektronických komunikacích
* ČÁST STO ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti
* ČÁST STO ŠEDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů
* ČÁST STO ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o veřejných výzkumných institucích
* ČÁST STO ŠEDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o finančních konglomerátech
* ČÁST STO ŠEDESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
* ČÁST STO ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí
* ČÁST STO SEDMDESÁTÁ - Změna zákona o sociálních službách
* ČÁST STO SEDMDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
* ČÁST STO SEDMDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o střetu zájmů
* ČÁST STO SEDMDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání
* ČÁST STO SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna insolvenčního zákona
* ČÁST STO SEDMDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST STO SEDMDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů
* ČÁST STO SEDMDESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době
* ČÁST STO SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o insolvenčních správcích
* ČÁST STO OSMDESÁTÁ - Změna zákona o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory
* ČÁST STO OSMDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění
* ČÁST STO OSMDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů
* ČÁST STO OSMDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o léčivech
* ČÁST STO OSMDESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí
* ČÁST STO OSMDESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, a o poskytování technické pomoci s tímto zbožím související
* ČÁST STO OSMDESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o nabídkách převzetí
* ČÁST STO OSMDESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě
* ČÁST STO OSMDESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
* ČÁST STO OSMDESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o Policii České republiky
* ČÁST STO DEVADESÁTÁ - Změna zákona o lidských tkáních a buňkách
* ČÁST STO DEVADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
* ČÁST STO DEVADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o auditorech
* ČÁST STO DEVADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o nakládání s těžebním odpadem
* ČÁST STO DEVADESÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o pojišťovnictví
* ČÁST STO DEVADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
* ČÁST STO DEVADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
* ČÁST STO DEVADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících
* ČÁST STO DEVADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o oběhu bankovek a mincí
* ČÁST DVOUSTÁ - Změna zákona o zákazu kazetové munice
* ČÁST DVĚ STĚ PRVNÍ - Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
* ČÁST DVĚ STĚ DRUHÁ - Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů
* ČÁST DVĚ STĚ TŘETÍ - Změna chemického zákona
* ČÁST DVĚ STĚ ČTVRTÁ - Změna zákona o zdravotních službách
* ČÁST DVĚ STĚ PÁTÁ - Změna zákona o specifických zdravotních službách
* ČÁST DVĚ STĚ ŠESTÁ - Změna zákona o zdravotnické záchranné službě
* ČÁST DVĚ STĚ SEDMÁ - Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
* ČÁST DVĚ STĚ OSMÁ - Změna zákona o důchodovém spoření
* ČÁST DVĚ STĚ DEVÁTÁ - Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření
* ČÁST DVĚ STĚ DESÁTÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky
* ČÁST DVĚ STĚ JEDENÁCTÁ - Změna zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech
* ČÁST DVĚ STĚ DVANÁCTÁ - Změna zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur
* ČÁST DVĚ STĚ TŘINÁCTÁ - Změna zákona o podporovaných zdrojích energie
* ČÁST DVĚ STĚ ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o ochraně ovzduší
* ČÁST DVĚ STĚ PATNÁCTÁ - Změna zákona o mediaci
* ČÁST DVĚ STĚ ŠESTNÁCTÁ - Změna kontrolního řádu
* ČÁST DVĚ STĚ SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
* ČÁST DVĚ STĚ OSMNÁCTÁ - Změna zákona o audiovizi
* ČÁST DVĚ STĚ DEVATENÁCTÁ - Změna zákona č. 70/2013 Sb., kterým se mění zákon o léčivech
* ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ - Změna zákona o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití
* ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh
* ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem
* ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech
* ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna katastrálního zákona
* ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o prekursorech drog
* ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o směnárenské činnosti
* ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o Vojenské policii
* ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o povinném značení lihu
* ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o kybernetické bezpečnosti
* ČÁST DVĚ STĚ TŘICÁTÁ - Změna zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině
* ČÁST DVĚ STĚ TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví
* ČÁST DVĚ STĚ TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o prevenci závažných havárií
* ČÁST DVĚ STĚ TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky
* ČÁST DVĚ STĚ TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu
* ČÁST DVĚ STĚ TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o ukončení důchodového spoření
* ČÁST DVĚ STĚ TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh
* ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona o zadávání veřejných zakázek
* ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o hazardních hrách
* ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o ochraně státních hranic
* ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě
* ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna celního zákona
* ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o spotřebitelském úvěru
* ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna atomového zákona
* ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce
* ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o centrální evidenci účtů
* ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek
* ČÁST DVĚ STĚ PADESÁTÁ - Změna zákona o biocidech
* ČÁST DVĚ STĚ PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí
* ČÁST DVĚ STĚ PADESÁTÁ DRUHÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 13. 12. 2024 (387/2024 Sb.)
183
ZÁKON
ze dne 9. června 2017,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb. a zákona č. 59/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 1 písm. j) se slova „, jiným správním deliktem“ zrušují.
2.
V § 11 odst. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:
„k)
jestliže dřívější řízení pro týž skutek proti téže osobě skončilo pravomocným rozhodnutím o přestupku a uplynula-li lhůta pro zahájení přezkumného řízení podle jiného právního předpisu, ve kterém může být rozhodnutí o přestupku zrušeno,“.
Dosavadní písmena k) až m) se označují jako písmena l) až n).
3.
V § 11 odst. 2 písm. b) bodě 4 se slova „k) nebo l)“ nahrazují slovy „l) nebo m)“.
4.
V § 11 odst. 4 se text „k)“ nahrazuje textem „l)“.
5.
V § 159a odst. 1 písm. a) se slova „nebo jiného správního deliktu“ zrušují.
6.
V § 159b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Policejní orgán dočasně odloží zahájení trestního stíhání též v případě, jestliže dřívější řízení pro týž skutek proti téže osobě skončilo pravomocným rozhodnutím o přestupku a dosud neuplynula lhůta pro zahájení přezkumného řízení podle jiného právního předpisu, ve kterém může být rozhodnutí o přestupku zrušeno. Po právní moci rozhodnutí o dočasném odložení trestního stíhání podle věty první dá policejní orgán podnět příslušnému správnímu orgánu ke zrušení rozhodnutí o přestupku v přezkumném řízení.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
7.
V § 160 odst. 1 se slova „§ 159b odst. 1 a 3“ nahrazují slovy „§ 159b odst. 1, 3 a 4“.
8.
V § 171 odst. 1 se slova „, jiný správní delikt“ zrušují.
9.
V § 173 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
jestliže dřívější řízení pro týž skutek proti téže osobě skončilo pravomocným rozhodnutím o přestupku a dosud neuplynula lhůta pro zahájení přezkumného řízení podle jiného právního předpisu, ve kterém může být rozhodnutí o přestupku zrušeno,“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
10.
V § 173 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Po právní moci rozhodnutí o přerušení trestního stíhání podle odstavce 1 písm. e) podá státní zástupce podnět příslušnému správnímu orgánu ke zrušení rozhodnutí o přestupku v přezkumném řízení.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
11.
V § 224 odst. 1, § 255 odst. 1 a v § 314r odst. 5 se text „e)“ nahrazuje textem „f)“.
12.
V § 257 odst. 2 se text „k)“ nahrazuje textem „l)“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o České obchodní inspekci
Čl. III
Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že“.
2.
V § 9 odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a závěrečná část ustanovení se zrušuje.
3.
V § 9 odstavec 2 zní:
„(2)
Přejímající organizace se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 7b odst. 11 a 13.“.
4.
V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Je-li přestupek podle odstavce 1 spáchán opakovaně v období jednoho roku ode dne právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
5.
V § 9 se odstavce 4 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 4.
6.
V § 12 odstavec 1 zní:
„(1)
O přestupcích podle § 9 rozhoduje inspektorát. O odvolání proti rozhodnutí o přestupku rozhoduje ústřední inspektorát. Inspektor České obchodní inspekce může vydat příkaz na místě.“.
7.
V § 12 se odstavce 2 až 4 zrušují.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 2.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státní památkové péči
Čl. IV
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 242/1992 Sb., zákona č. 361/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 146/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 240/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 158/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 307/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 124/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 127/2016 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části páté zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
Nadpis nad označením § 35 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
3.
V § 35 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“.
4.
V § 35 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že“.
5.
V § 35 odstavce 3 až 5 znějí:
„(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k restaurování dopustí přestupku tím, že hrubým způsobem nebo méně závažným způsobem, ale opakovaně prokazatelně poškodila při restaurování kulturní památku nebo její část, která je dílem výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba oprávněná k provádění archeologických výzkumů dopustí přestupku tím, že provádí archeologické výzkumy, které archeologické nálezy ohrožují nebo poškozují.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.“.
6.
V § 35 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Za přestupek podle odstavce 3 nebo 4 lze uložit zákaz činnosti nejdéle na 2 roky.“.
7.
§ 36 zní:
㤠36
(1)
Přestupek projednává
a)
obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1,
b)
krajský úřad, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 2,
c)
ministerstvo, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 3 nebo 4.
(2)
Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.“.
8.
§ 37 a 38 se zrušují.
9.
V nadpisu nad označením § 39 se doplňují slova „fyzických osob“.
10.
V § 39 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“.
11.
V § 39 odst. 1 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a písmeno j) se zrušuje.
12.
V § 39 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že“.
13.
V § 39 odstavce 3 až 5 znějí:
„(3)
Fyzická osoba se jako osoba oprávněná k restaurování dopustí přestupku tím, že hrubým způsobem nebo méně závažným způsobem, ale opakovaně prokazatelně poškodila při restaurování kulturní památku nebo její část, která je dílem výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi.
(4)
Fyzická osoba se jako osoba oprávněná k provádění archeologických výzkumů dopustí přestupku tím, že provádí archeologické výzkumy, které archeologické nálezy ohrožují nebo poškozují.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.“.
14.
V § 39 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Za přestupek podle odstavce 3 nebo 4 lze uložit zákaz činnosti nejdéle na 2 roky.“.
15.
§ 40 zní:
㤠40
(1)
Přestupek projednává
a)
obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupek podle § 39 odst. 1,
b)
krajský úřad, jde-li o přestupek podle § 39 odst. 2,
c)
ministerstvo, jde-li o přestupek podle § 39 odst. 3 nebo 4.
(2)
Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.“.
Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje.
16.
§ 41 se zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna horního zákona
Čl. V
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 498/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 89/2016 Sb. a zákona č. 264/2016 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 40a zní:
„Přestupky“.
2.
V § 40a se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neoprávněně vnikne do důlního díla nebo do území, ve kterém je vykonávána hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem nebo do poddolovaného území, kam je vstup zakázán,
b)
úmyslně poškodí zařízení sloužící k využívání nerostného bohatství nebo k provádění činnosti prováděné hornickým způsobem, včetně důlně měřických signálů, značek a ochrany znaků a jiných měřických zařízení, jakož i značek upozorňujících na zákaz vstupu, nebo
c)
neoprávněně odvede povrchovou, podzemní nebo jinou vodu do důlních vod nebo důlních děl anebo úmyslně poškodí zařízení pro odvádění důlních vod.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.
3.
V § 40a odst. 2 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 40a odstavec 3 zní:
„(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.“.
5.
§ 40b zní:
㤠40b
(1)
Přestupky podle § 40a odst. 1 projednává obvodní báňský úřad. Přestupky podle § 40a odst. 2 projednává Ministerstvo průmyslu a obchodu.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o hornické činnosti
Čl. VI
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 376/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 184/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 451/2016 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části šesté zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V § 44 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
3.
V nadpisu § 44a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 44a odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 44a odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
6.
V § 44a odst. 4 písm. a) až c) a v § 44d odst. 4 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
V § 44a se odstavec 5 zrušuje.
8.
§ 44b a 44c se včetně nadpisů zrušují.
9.
V nadpisu § 44d se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“.
10.
V § 44d se odstavce 1 až 3 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 20 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
11.
V § 44d odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
12.
V § 44d odst. 2 se věta druhá zrušuje.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o geologických pracích
Čl. VII
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis § 20 zní:
„Přestupky“.
2.
V § 20 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Organizace se dopustí přestupku tím, že“.
3.
V § 20 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně
a)
ohrozí nebo neoprávněně ztíží provádění geologických prací, nebo
b)
zničí, poškodí nebo znehodnotí geologické výzkumné nebo průzkumní dílo, vzorek nebo jinou hmotnou geologickou dokumentaci.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a),
c)
30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b).“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
4.
V § 20 se odstavec 5 zrušuje.
5.
Za § 20 se vkládá nový § 20a, který zní:
㤠20a
(1)
Přestupky podle § 20 odst. 1 projednává ministerstvo, přestupky podle § 20 odst. 2 projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(2)
Přestupek podle § 20 odst. 2 může projednat příkazem na místě orgán Policie České republiky, orgán státní báňské správy a ministerstvo.
(3)
Pokuty uložené za přestupek podle § 20 odst. 2 jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí.“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o právu shromažďovacím
Čl. VIII
Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 294/2009 Sb. a zákona č. 252/2016 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis § 14 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
2.
Nadpis § 14a zní:
„Přestupky právnických osob“.
3.
V § 14a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 14a odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
5.
Nadpis § 14b zní:
„Společná ustanovení k přestupkům“.
6.
V § 14b se odstavce 1 až 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2.
7.
V § 14b odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
8.
V § 14b odst. 2 se věta druhá zrušuje.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o metrologii
Čl. IX
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 137/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 85/2015 Sb. a zákona č. 264/2016 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části VI zní:
„ÚHRADA A PŘESTUPKY“.
2.
Nadpis § 23 zní:
„Přestupky“.
3.
V § 23 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Subjekt se dopustí přestupku tím, že“.
4.
V § 23 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(3)
Přestupky podle odstavce 1 projednává Úřad.“.
5.
V § 23 se odstavec 4 zrušuje.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o cenách
Čl. X
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 276/2002 Sb., zákona č. 124/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 183/2008 Sb., zákona č. 403/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 353/2014 Sb. a zákona č. 452/2016 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části V zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
§ 15 se včetně nadpisu zrušuje.
3.
§ 16 včetně nadpisu zní:
㤠16
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodávající dopustí přestupku tím, že
a)
nabídne, sjedná nebo požaduje cenu ve výši, která není v souladu s cenou úředně stanovenou podle § 5 odst. 1,
b)
nedodrží při prodeji úředně stanovenou cenu podle § 5 odst. 1,
c)
nedodrží věcné podmínky, pravidla nebo postupy pro stanovení úředních cen, jejich změn a způsobu jejich sjednávání, uplatňování a vyúčtování, stanovené cenovými orgány podle § 5 odst. 5,
d)
sjedná nebo požaduje cenu, jejíž výše nebo kalkulace není v souladu s podmínkami věcného usměrňování cen podle § 6 odst. 1,
e)
nedodrží při prodeji cenu, která je v souladu s podmínkami věcného usměrňování cen podle § 6 odst. 1,
f)
nedodrží cenové moratorium podle § 9 odst. 1,
g)
nevede nebo neuchovává evidenci o cenách podle § 11,
h)
poruší některou z povinností stanovených v § 13 odst. 2 až 11 při označování zboží cenami, nebo
i)
neposkytne informaci o ceně podle § 13a.
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodávající nebo kupující dopustí přestupku tím, že
a)
při prodeji nebo koupi zboží nedodrží určené podmínky sjednané podle § 2 odst. 1,
b)
v rozporu s § 2 odst. 3 zneužije svého hospodářského postavení, nebo
c)
neposkytne bezplatně informaci nebo podklad podle § 12 odst. 1 cenovému orgánu nebo poskytne nepravdivou informaci.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako kupující dopustí přestupku tím, že
a)
koupí zboží za cenu, která není v souladu s cenou úředně stanovenou podle § 5 odst. 1, nebo
b)
koupí zboží z prostředků poskytnutých jí ze státního rozpočtu za cenu vyšší, než je cena regulovaná podle § 5 nebo 6.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) až i), odstavce 3 písm. b) nebo podle odstavce 2 písm. a) nebo c),
b)
ve výši jedno až pětinásobku nepřiměřeného majetkového prospěchu, jde-li vyčíslit, zjištěného za kontrolované období, nejvýše za dobu jeho posledních 3 let, nebo do 1 000 000 Kč, je-li výše nepřiměřeného majetkového prospěchu nižší než 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f), odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 2 písm. b),
c)
do 10 000 000 Kč, jestliže výši nepřiměřeného majetkového prospěchu nelze zjistit nebo nepřiměřený majetkový prospěch nevznikl, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f), odstavce 3 písm. a) nebo odstavce 2 písm. b).“.
4.
V nadpisu § 17 se slova „o správních deliktech“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
5.
V § 17 se odstavce 1 až 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 1 až 3.
6.
V § 17 odst. 1 se slova „Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni“ nahrazují slovy „Přestupky podle tohoto zákona“.
7.
V § 17 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
8.
V § 18 větě první se slova „podle zvláštních předpisů12)“ včetně poznámky pod čarou č. 12 zrušují a ve větě druhé se slova „příslušného rozpočtu určeného zvláštním předpisem“ nahrazují slovy „téhož rozpočtu jako pokuta“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích
Čl. XI
V zákoně č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 116/2000 Sb., zákona č. 207/2000 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 378/2007 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se za část čtvrtou vkládá nová část pátá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 74a
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně využívá vynález chráněný patentem.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
(4)
Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(5)
Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.“.
Dosavadní část pátá se označuje jako část šestá.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích
Čl. XII
Zákon č. 231/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 544/1991 Sb., zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 345/1992 Sb., zákona č. 133/1993 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 250/2008 Sb. a zákona č. 227/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 14 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2)
Povinný se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle odstavce 1.
(3)
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
(4)
Přestupek podle odstavce 2 projednává krajský úřad.“.
Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje.
2.
V § 14 se odstavec 5 zrušuje.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa
Čl. XIII
Zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“.
2.
V § 4 písm. c) se slova „vlastním zaviněním“ zrušují.
3.
V § 4 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se závěrečná část ustanovení, která zní: „a svým jednáním ohrozí nebo poškodí životní prostředí v lesích.“.
4.
V § 4 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(3)
Přestupky podle odstavce 1 projednává inspekce.“.
5.
§ 5 zní:
㤠5
Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta až do výše 10 000 000 Kč. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.“.
6.
V § 6 odst. 1 a 2 se slova „uložení pokuty“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 6 se odstavec 3 zrušuje.
8.
§ 8 zní:
㤠8
Inspektor může příkazem na místě uložit pokutu za přestupek podle tohoto zákona.“.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
Čl. XIV
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 98/2001 Sb., zákona č. 104/2001 Sb., zákona č. 170/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 556/2004 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 345/2010 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 302/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 19f písm. f) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“ a slovo „sankce“ se nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
V § 19j odst. 1, § 19j odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 19k odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 19j odst. 3 a v § 19k odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“, slova „se uloží“ se nahrazují slovy „lze uložit“ a slovo „pokuta“ se nahrazuje slovem „pokutu“.
4.
§ 19l zní:
㤠19l
(1)
Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne též k dopadu uložené pokuty na možnost další existence strany a hnutí nebo politického institutu.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení. Podání žaloby proti rozhodnutí Úřadu má odkladný účinek.“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona, kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky
Čl. XV
V zákoně č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky ze dne 26. listopadu 1992 vyhlášeného v částce 116/1992 Sb., zákona č. 254/1995 Sb., zákona č. 422/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., § 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se jako osoba, která má učinit čestné prohlášení o požadovaných skutečnostech, dopustí přestupku tím, že v úmyslu dosáhnout přijetí do některé z funkcí podle tohoto zákona nebo v ní setrvat uvede nesprávný nebo neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, vůči níž je osoba, která má splňovat některé další předpoklady pro zastávání určené funkce podle tohoto zákona, v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, se dopustí přestupku tím, že
a)
nevyžádá předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové funkce, nebo
b)
neučiní stanovená opatření, ačkoli ví, že osoba, která zastává takovou funkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna živnostenského zákona
Čl. XVI
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016, zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb. zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 60 odst. 2 písm. m) se slova „blokových pokut“ nahrazují slovy „pokut uložených příkazem na místě“.
2.
V nadpisu části páté se slova „SPRÁVNÍ DELIKTY“ nahrazují slovem „PŘESTUPKY“.
3.
V části páté nadpis hlavy II zní:
„PŘESTUPKY“.
4.
V nadpisu § 61 se doplňují slova „fyzických osob“.
5.
V § 61 odstavec 5 zní:
„(5)
Přestupky podle odstavců 2 a 3 nelze projednat příkazem na místě.“.
6.
V nadpisu nad označením § 62 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
7.
V § 62 odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení a v § 63 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
8.
V § 62 odst. 4 a v § 63 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
9.
V § 62 odst. 4 písm. a) až e) a v § 63 odst. 2 písm. a) až c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
10.
V § 62 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 40 zrušuje.
11.
V § 63 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.“.
12.
§ 63a se zrušuje.
13.
V § 64 se odstavce 1 až 3 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 41 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
14.
V § 64 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
15.
V § 64 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
16.
V § 71 odst. 2 větě první se slova „řízení o správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob podle tohoto zákona a v“ zrušují a věta druhá se zrušuje.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o ochraně topografií polovodičových výrobků
Čl. XVII
V zákoně č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se za § 17 vkládá nový § 17a, který zní:
㤠17a
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně využívá chráněnou topografii.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
(4)
Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(5)
Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
Čl. XVIII
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části páté zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V nadpisu § 23a se doplňují slova „fyzických osob“.
3.
V nadpisu § 23b se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 23b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 23b odst. 1 písm. c) se text „§ 7 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 7 odst. 5“.
6.
V § 23b odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
7.
V § 23b odst. 2 písm. a) až d) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
V nadpisu § 23c se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
9.
V § 23c se odstavce 1 až 3 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2.
10.
V § 23c odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o obecní policii
Čl. XIX
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písm. h) se slova „a jiné správní delikty“ zrušují.
2.
V § 7 odst. 1 se slova „či jiný správní delikt“ zrušují.
3.
V § 10 odst. 2 se slova „nebo jiný správní delikt“ zrušují.
4.
V § 11 odst. 1 písm. a) se slova „nebo jiného správního deliktu“ zrušují.
5.
V § 12 odst. 2 písm. b) se slova „či jiného správního deliktu“ zrušují.
6.
V § 12 odst. 2 písm. g) se slova „, přestupku nebo jiného správního deliktu“ nahrazují slovy „nebo přestupku“.
7.
V § 17a odst. 3 se slova „v blokovém řízení“ nahrazují slovy „příkazem na místě“.
8.
Nadpis nad označením § 27a zní:
„Přestupky“.
9.
V § 27a odst. 1 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
10.
V § 27a odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
11.
§ 28a zní:
㤠28a
(1)
Přestupky podle § 27a projednává ministerstvo a přestupky podle § 28 obecní úřad.
(2)
Přestupky podle § 28 odst. 1 a 2 nelze projednat příkazem na místě.“.
12.
Poznámky pod čarou č. 14, 15 a 22 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o účetnictví
Čl. XX
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 462/2016 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 37 zní:
„Přestupky“.
2.
V § 37a odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 37 odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do výše“.
4.
V § 37a odst. 4 písm. a) až f) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
5.
V § 37aa odst. 2 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
§ 37ab zní:
㤠37ab
Přestupky podle tohoto zákona projednává finanční úřad, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. XXI
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb. a zákona č. 148/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 písm. a) bodě 4 se slova „ve věcech, v nichž v prvním stupni rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení“.
2.
V § 6 odst. 4 písm. a) se bod 10 zrušuje.
3.
V § 37 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se závěrečná část ustanovení, která zní: „potvrzení podle písmen a) až c) je zaměstnavatel povinen vystavit občanu do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti o jeho vystavení.“.
4.
Část pátá včetně nadpisu zní:
„ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 54
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
se bez vážného důvodu nedostaví na výzvu orgánu sociálního zabezpečení na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení nebo na místo určené touto správou v určeném termínu podle § 12 písm. e),
b)
nesdělí svému zaměstnavateli na jeho výzvu skutečnosti uvedené v § 51 odst. 2,
c)
jako osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení nesdělí ve stanovené lhůtě skutečnosti uvedené v § 52 odst. 3,
d)
poruší jako přizvaná osoba povinnost mlčenlivosti podle § 121, nebo
e)
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 14 odst. 1 věty druhé, § 122 nebo § 122a.
(2)
Fyzická osoba se jako osoba samostatně výdělečně činná dopustí přestupku tím, že
a)
se bez vážného důvodu nedostaví na výzvu orgánu sociálního zabezpečení na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení nebo na místo určené touto správou v určeném termínu podle § 12 písm. d),
b)
nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou opatřením k nápravě vydaným podle § 15 odst. 1, nebo
c)
neoznámí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem skutečnosti uvedené v § 48.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne orgánu sociálního zabezpečení na jeho výzvu pomoc ve stanovené lhůtě nebo nepodá bezplatné sdělení pro potřeby uvedené v § 11 odst. 1,
b)
se bez vážného důvodu nedostaví na výzvu orgánu sociálního zabezpečení na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení nebo na místo určené touto správou v určeném termínu podle § 12 písm. d),
c)
nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uloženou opatřením k nápravě vydaným podle § 15 odst. 1,
d)
v rozporu s § 35a odst. 3 nepodá na výzvu orgánu sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem hlášení nebo nepředloží záznam o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávku a jeho trvání nebo pro výši a výplatu dávky,
e)
neprovádí úschovu dokladů uvedených v § 35a odst. 4 po předepsanou dobu,
f)
nezajistí úschovu dokladů zaměstnavatele podle § 35a odst. 5,
g)
nevede řádně evidenci údajů uvedených v § 36a odst. 2 a v § 37 odst. 1 až 3 nebo nepředloží příslušnému orgánu sociálního zabezpečení stejnopis potvrzení podle § 37 odst. 3,
h)
nevydá občanu na jeho žádost ve stanovené lhůtě ani po písemném upozornění orgánu sociálního zabezpečení potvrzení podle § 37 odst. 2, 3 nebo 7 nebo podle § 40 nebo § 42,
i)
nevede evidenci údajů uvedených v § 37 odst. 7 nebo tyto údaje nepředkládá ve lhůtě stanovené v § 39a odst. 1 České správě sociálního zabezpečení podle § 39a odst. 6,
j)
nevede evidenční list důchodového pojištění podle § 38, nevyhotovuje jej stanoveným způsobem nebo jej ve lhůtě stanovené v § 39 nepředkládá příslušnému orgánu sociálního zabezpečení,
k)
nevydá orgánu sociálního zabezpečení na jeho žádost ve stanovené lhůtě potvrzení podle § 40, 42 nebo nesdělí písemně údaje podle § 83 odst. 2, nebo
l)
nepodá příslušnému orgánu sociálního zabezpečení hlášení podle § 41 stanoveným způsobem nebo ve stanovené lhůtě.
(4)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel dokladů dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní na výzvu orgánu sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě povinnost týkající se výpisu, opisu nebo kopie dokladů zaměstnavatele nebo potvrzení shody podle § 35a odst. 6, nebo
b)
v rozporu s § 35a odst. 7 nesplní oznamovací povinnost nebo na vlastní náklady nezajistí uložení dokladů zaměstnavatele u jiného držitele dokladů.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel zdravotních služeb dopustí přestupku tím, že
a)
neprovede na žádost vyšetření zdravotního stavu podle § 16 odst. 1 písm. a) nebo je neprovede ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3,
b)
nezpracuje na žádost lékařské podklady podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo je nezpracuje ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3,
c)
nesdělí na žádost informace podle § 16 odst. 2 písm. a) nebo je nesdělí ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3,
d)
neumožní na žádost nahlížení do zdravotnické dokumentace nebo nezapůjčí zdravotnickou dokumentaci podle § 16 odst. 2 písm. b) nebo tak neučiní ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3,
e)
neposkytne poživateli důchodu součinnost podle § 116d odst. 2,
f)
nepřevezme po dobu hospitalizace poživatele důchodu vyplacený důchod nebo jej nepředá poživateli bezprostředně po jeho obdržení podle § 116d odst. 3 písm. a),
g)
neuloží přijatý důchod nebo jeho část podle § 116d odst. 3 písm. b),
h)
nevyúčtuje písemně částky přijatého důchodu na žádost poživatele důchodu podle § 116d odst. 3 písm. c), nebo
i)
neoznámí provozovně držitele poštovní licence ve stanovené lhůtě ukončení pobytu poživatele důchodu ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče nebo jí neprodleně nevrátí částky důchodu přijaté po úmrtí poživatele důchodu podle § 116d odst. 3 písm. d).
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) nebo odstavce 2,
b)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), d), h), k) nebo l), odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 5 písm. e) až i),
c)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), odstavce 3 písm. b) a c) nebo odstavce 5 písm. a) až d),
d)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), nebo
e)
300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. e) až g), i) a j) nebo odstavce 4 písm. b).
§ 54a
(1)
Promlčecí doba činí 3 roky; jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednávají v oborech své působnosti orgány sociálního zabezpečení uvedené v § 3 odst. 3 písm. c) až f).
(3)
Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení v řízení o přestupku se řídí
a)
podle § 7 odst. 1 písm. c) a d), jde-li o přestupek spáchaný zaměstnavatelem,
b)
podle § 7 odst. 1 písm. e), jde-li o přestupek spáchaný osobou samostatně výdělečně činnou v souvislosti s výkonem samostatné výdělečné činnosti,
c)
podle § 7 odst. 1 písm. h), jde-li o přestupek spáchaný držitelem dokladů,
d)
podle § 7 odst. 1 písm. b), jde-li o přestupek spáchaný fyzickou osobou,
e)
sídlem poskytovatele zdravotních služeb, jde-li o přestupek spáchaný poskytovatelem zdravotních služeb.
(4)
Správní orgán, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby.
(5)
Účastníkem řízení o přestupku není poškozený.
(6)
Pokutu vybírá a vymáhá orgán sociálního zabezpečení, který ji uložil.“.
5.
V § 104a se slova „o pokutách“ nahrazují slovy „o přestupcích“.
6.
V § 104b odst. 2 písm. b) se slova „o pokutě pro osobu samostatně výdělečně činnou“ nahrazují slovy „o přestupku osoby samostatně výdělečně činné“.
7.
V § 109 se slova „v prvním stupni“ zrušují.
8.
§ 121 zní:
㤠121
Fyzické osoby přizvané k jednání posudkových komisí ministerstva, jde-li o posuzování podle § 4 odst. 2, nebo k jednání České správy sociálního zabezpečení, jde-li o posuzování podle § 8 odst. 9 věty první a druhé, anebo k jednání okresních správ sociálního zabezpečení, jde-li o posuzování podle § 8 odst. 1, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s tímto jednáním dozvěděly.“.
9.
V § 122 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
10.
V § 122a se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o životním prostředí
Čl. XXII
V zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb. a zákona č. 100/2001 Sb., § 28 včetně nadpisu zní:
㤠28
Přestupky
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
při své činnosti porušením právních předpisů způsobí ekologickou újmu, nebo
b)
neučiní opatření k nápravě nebo neupozorní orgán státní správy podle § 19.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
(3)
Přestupky projednávají orgány pro životní prostředí.“.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o bankách
Čl. XXIII
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb. a zákona č. 368/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 34 odst. 2 písm. b), § 36c odst. 1 úvodní části ustanovení, § 36c odst. 2, § 36c odst. 3 úvodní části ustanovení, § 36c odst. 4 až 8, § 36d odst. 1 úvodní části ustanovení, § 36d odst. 2, § 36d odst. 3 a 4 úvodních částech ustanovení, § 36e odst. 1 až 5 úvodních částech ustanovení, § 36f odst. 1 a 2, § 36f odst. 3 úvodní části ustanovení, § 36f odst. 4 a 5, § 36g odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 36h odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
2.
Nadpis části dvanácté zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V nadpisu nad označením § 36a se doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V nadpisech nad označením § 36c a 36e a v nadpisech § 36g a 36h se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
5.
V § 36c odst. 9, § 36d odst. 5, § 36e odst. 6, § 36g odst. 2 a v § 36h odst. 4 úvodní části ustanovení znějí: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
6.
V § 36c odst. 9 písm. a) až f), § 36d odst. 5 písm. a) a b), § 36e odst. 6 písm. a) až e), § 36g odst. 2 písm. a) až c), § 36h odst. 4 písm. a) až c) a v § 38d odst. 2 písm. t) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
V § 36c odst. 9 písm. d) až f) a v § 36e odst. 6 písm. d) a e) se slova „uloží se pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
8.
V § 36f odstavec 6 zní:
„(6)
Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč.“.
9.
§ 36i se zrušuje.
10.
V § 36j odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
11.
V § 36j se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
12.
V § 36j odst. 2 se slova „udělené pokutě“ nahrazují slovy „uloženém správním trestu“.
13.
V § 38d odst. 2 písm. t) se slova „byly tyto sankce“ nahrazují slovy „byla tato opatření nebo správní tresty“.
14.
V § 38ha odst. 2 písm. d) se slovo „sankcích“ nahrazuje slovy „správních trestech“.
15.
V § 38i odst. 1 písm. b) se slova „závažné sankce“ nahrazují slovy „závažného správního trestu“.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
Čl. XXIV
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 319/2016 Sb. a zákona č. 123/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 77 odst. 1 písm. p) se slova „ukládají pokuty za“ nahrazují slovem „projednávají“ a slova „za správní delikty podle § “ se zrušují.
2.
V § 80 odst. 3 se slova „ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za porušení povinnosti při ochraně přírody a krajiny“ nahrazují slovy „projednává přestupky“, slova „uložení pokuty“ se nahrazují slovem „přestupku“ a slova „řízení o pokutě“ se nahrazují slovy „řízení o přestupku“.
3.
V § 81 odst. 7 písmeno b) zní:
„b)
projednat příkazem na místě přestupky podle tohoto zákona,“.
Poznámka pod čarou č. 42 se zrušuje.
4.
V nadpisu § 87 se doplňují slova „fyzických osob“.
5.
V § 87 odst. 1 až 3 úvodní části ustanovení znějí: „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“.
6.
V § 87 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
7.
V § 87 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Přestupky podle odstavců 1 až 3 projednává orgán ochrany přírody.“.
8.
Nadpis § 88 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
9.
V § 88 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení znějí: „Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“.
10.
V § 88 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
(4)
Přestupky podle odstavců 1 a 2 projednává orgán ochrany přírody.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 5 až 8.
11.
V § 88 se odstavce 5 až 8 zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži
Čl. XXV
Zákon č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 261/2000 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odstavec 1 zní:
„(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně použije znak nebo název uvedený v § 1.“.
2.
V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč,
b)
50 000 Kč, jde-li o jednání v době událostí, na něž se vztahují Ženevské úmluvy.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
3.
V § 2 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
4.
V § 2 odst. 4 se slovo „opatření“ nahrazuje slovy „projednání přestupku“.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o komoditních burzách
Čl. XXVI
Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 105/1995 Sb., zákona č. 70/2000 Sb., zákona č. 285/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 247/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 407/2012 Sb., se mění takto:
1.
V § 33 odst. 4 větě poslední se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správního trestu“.
2.
V nadpisu části sedmé se slova „SPRÁVNÍ DELIKTY“ nahrazují slovem „PŘESTUPKY“.
3.
Nadpis nad označením § 36 zní:
„Přestupky“.
4.
V § 36a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 36a odst. 2 až 8 a v § 36a odst. 9 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 36a odst. 10 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
§ 36b zní:
㤠36b
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává příslušný orgán státní správy podle § 5 odst. 1.
(2)
Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.
(3)
U přestupků podle § 36a nelze upustit od uložení správního trestu.“.
Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání
Čl. XXVII
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 77/2006 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb. a zákona č. 359/2012 Sb., se mění takto:
1.
V § 22 odst. 1 písm. m) se slova „a správních deliktů“ zrušují.
2.
V § 24a odst. 4 a 5, § 25 odst. 1 a v § 28a odst. 7 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
Nadpis části sedmé zní:
„PŘESTUPKY“.
4.
V nadpisu § 27 se doplňují slova „fyzických osob“.
5.
V nadpisu § 27a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
6.
V § 27a odst. 1 až 5 úvodních částech ustanovení, § 27a odst. 6 a 7, § 27a odst. 8 úvodní části ustanovení, § 27a odst. 9, § 27a odst. 10 až 13 úvodních částech ustanovení, § 27a odst. 14 a 15, § 27a odst. 16 úvodní části ustanovení, § 27a odst. 17 až 19, § 27b odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 27b odst. 3, § 28a odst. 7 a v § 28c odst. 5 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 27a odst. 20 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
8.
V § 27a odst. 20 písm. a) až c), § 27a odst. 21, § 27b odst. 1 písm. a) a c), § 27b odst. 2 písm. a), § 27b odst. 3, § 27c odst. 1, § 28a odst. 7 a v § 28c odst. 5 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
9.
V nadpisu § 28 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
10.
V § 28 se odstavce 1 až 3, 5 a 8 včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušují.
Dosavadní odstavce 4, 6 a 7 se označují jako odstavce 1 až 3.
11.
V § 28 odst. 1 větě první se slova „, jde-li o činnost, k níž je třeba povolení nebo souhlasu státního orgánu, a byl-li správní delikt touto činností nebo v souvislosti s ní spáchán“ zrušují.
12.
V § 28 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
13.
V § 28 odst. 2 větě první se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“, slova „v prvním stupni“ se zrušují, slova „správních deliktů“ se nahrazují slovem „přestupků“ a ve větě druhé se slova „v prvním stupni“ zrušují a slova „správní delikty“ se nahrazují slovem „přestupky“.
14.
V § 28 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky
Čl. XXVIII
V zákoně č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Sboru nápravné výchovy České republiky, ve znění zákona č. 555/1992 Sb., zákona č. 256/1995 Sb., zákona č. 424/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se za § 10c vkládá nový § 10d, který včetně nadpisu zní:
㤠10d
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se jako osoba, která má učinit čestné prohlášení o požadovaných skutečnostech, dopustí přestupku tím, že v úmyslu dosáhnout přijetí do některé z funkcí podle tohoto zákona nebo v ní setrvat uvede nesprávný nebo neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, vůči níž je osoba, která má splňovat některé další předpoklady pro zastávání určené funkce podle tohoto zákona, v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, se dopustí přestupku tím, že
a)
nevyžádá předložení dokladů o splnění předpokladů pro výkon takové funkce, nebo
b)
neučiní stanovená opatření, ačkoli ví, že osoba, která zastává takovou funkci, nesplňuje předpoklady pro její výkon.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.“.
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
Čl. XXIX
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 351/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části šesté zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V nadpisu § 22d se doplňují slova „fyzických osob“.
3.
V nadpisu § 22e se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 22e odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 22e odst. 1 písm. e) se text „§ 19 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 19 odst. 2“.
6.
V § 22e odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
7.
V § 22e odst. 2 písm. a) až d) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
V nadpisu § 22f se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
9.
V § 22f se odstavce 1 až 3 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2.
10.
V § 22f odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
ČÁST TŘICÁTÁ
Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
Čl. XXX
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 41/2015 Sb. a zákona č. 184/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 písm. l) a v § 16a písm. c) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
2.
Nadpis části IX zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V nadpisu § 20 se doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V nadpisu § 20a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
5.
V § 20a odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 20a odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
7.
V § 20a odst. 3 písm. a) až c) a v § 20b odst. 5 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
Nadpis § 20b zní:
„Společné ustanovení k přestupkům“.
9.
V § 20b se odstavce 1 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 5.
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o užitných vzorech
Čl. XXXI
V zákoně č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 221/2006 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se za § 20 vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní:
㤠20a
Přestupky
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně využívá technické řešení chráněné užitným vzorem.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
(4)
Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(5)
Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.“.
ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna puncovního zákona
Čl. XXXII
Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon), ve znění zákona č. 19/1993 Sb., zákona č. 127/2003 Sb., zákona č. 157/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části páté nadpis hlavy II zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V § 43 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení znějí: „Kontrolovaná osoba se dopustí přestupku tím, že“.
3.
V § 43 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z ostatních povinností uložených tímto zákonem.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
d)
1 500 000 Kč, byl-li jednáním uvedeným v odstavci 2 písm. a) až f) získán majetkový prospěch velkého rozsahu.“.
Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje.
4.
§ 44 zní:
㤠44
Přestupky podle tohoto zákona projednává Puncovní úřad.“.
5.
V § 45 odst. 1 až 3 se slova „Pokutu za jednání“ nahrazují slovem „Přestupku“.
6.
V § 45 odst. 1 se slova „Puncovní úřad uloží i tomu“ nahrazují slovy „se dopustí i ten“.
7.
V § 45 odst. 2 se slova „uloží Puncovní úřad i jiným osobám“ nahrazují slovy „se mohou dopustit i jiné osoby“ a slovo „obchodníkovi“ se nahrazuje slovem „obchodníci“.
8.
V § 45 odst. 3 se slova „uloží Puncovní úřad i osobám“ nahrazují slovy „se dopustí i osoby“.
9.
V § 45 se odstavec 4 zrušuje.
ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
Čl. XXXIII
Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 293/1993 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 157/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 58/2017 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Fyzická osoba, která není příslušníkem, není oprávněna nosit na místě veřejnosti přístupném služební stejnokroj příslušníka, nebo takové součásti služebního stejnokroje, které jsou s úplným služebním stejnokrojem zaměnitelné.“.
2.
V § 10 odst. 3 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
3.
V poznámce pod čarou č. 5 se slova „§ 15 a 18 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích“ nahrazují slovy „§ 48 a 53 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich“.
4.
V § 13a odst. 2 písm. a), c) a d) se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní:
㤠25a
(1)
Fyzická osoba, která není příslušníkem, se dopustí přestupku tím, že úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí služební stejnokroj příslušníka, nebo takové součásti služebního stejnokroje, které jsou s úplným služebním stejnokrojem zaměnitelné.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč.“.
ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. XXXIV
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 99/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se text „(§ 22)“ nahrazuje slovy „(§ 25c a 25d)“.
2.
§ 22 se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 21 a 22 zrušuje.
3.
V § 22b odst. 3 se text „§ 22“ nahrazuje slovy „§ 25c nebo 25d“.
4.
V § 25 odst. 1 až 4 úvodních částech ustanovení se za slova „§ 2 až 24“ vkládají slova „a § 25c až 25f“.
5.
Za § 25b se vkládají nové § 25c až 25f, které včetně nadpisu znějí:
„Přestupky
§ 25c
(1)
Fyzická osoba se jako osoba samostatně výdělečně činná dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 15 odst. 1
1.
nepodá na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích,
2.
nedoloží skutečnost, že jí zpracovává daňové přiznání daňový poradce, nebo
3.
nepředloží protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou nebo rozhodnutí správce daně o zrušení platby daně paušální částkou,
b)
nepředloží opravný přehled o příjmech a výdajích podle § 15 odst. 2,
c)
nesplní oznamovací povinnost podle § 20a odst. 1,
d)
neuschovává účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného podle § 22c, nebo
e)
nepoužívá tiskopisy podle § 24.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 25d
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že
a)
nevede ve svých záznamech kurz, který použila pro přepočet příjmu vyplacenému zaměstnanci v cizí měně na českou měnu podle § 5 odst. 5,
b)
nepředloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení ve stanovené lhůtě na předepsaném tiskopisu přehled podle § 9 odst. 2,
c)
nezajistí, aby mzdová účtárna plnila povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného podle § 10,
d)
neodvede příslušné věznici nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence za kalendářní měsíc pojistné podle § 11,
e)
v rozporu s § 15a odst. 3 nepotvrdí zaměstnanci úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné, nebo mu nevydá nové potvrzení,
f)
neuvede v potvrzení vydávaném na základě § 15a odst. 3, zda je zaměstnanec účasten v kalendářním roce důchodového spoření,
g)
neuschovává účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného podle § 22c, nebo
h)
nepoužívá tiskopisy podle § 24.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 25e
(1)
Promlčecí doba činí 3 roky. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání.
(2)
Správní orgán, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby.
(3)
Účastníkem řízení o přestupku není poškozený.
(4)
Pokud jde o způsob placení a vymáhání pokuty, postupuje se stejně jako u pojistného.
§ 25f
Pokud tento zákon nestanoví jinak, okresní správy sociálního zabezpečení
a)
rozhodují o přestupcích podle tohoto zákona,
b)
vybírají a vymáhají pokuty uložené v řízení podle písmene a).“.
ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
Čl. XXXV
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb. a zákona č. 145/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 21d odst. 3 se slova „a správních deliktech“ zrušují.
2.
Nadpis § 21e zní:
„Přestupek“.
3.
V § 21e odst. 1 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 21e odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
5.
V § 21e se odstavce 3 až 5 a 7 zrušují.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 3.
6.
V § 21e odst. 3 se slova „Správní delikt“ nahrazují slovem „Přestupek“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
Čl. XXXVI
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 238/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 476/2013 Sb., zákona č. 356/2014 Sb., zákona č. 378/2015 Sb. a zákona č. 188/2016 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 24 zní:
„Přestupky“.
2.
V § 24 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 24 odst. 2 až 6, § 24 odst. 7 úvodní části ustanovení, § 24 odst. 8, § 24 odst. 9 úvodní části ustanovení, § 24 odst. 10 a 11, § 24 odst. 12 úvodní části ustanovení, § 24 odst. 13 a v § 24b odst. 5 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 24 odst. 14 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
4.
V § 24 odst. 14 písm. a) až e) a v § 24b odst. 5 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
5.
V § 24 se odstavec 15 zrušuje.
6.
V § 24a odst. 2 se věta druhá zrušuje.
7.
V nadpisu nad označením § 24b se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
8.
V § 24b se odstavce 1 až 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
9.
V § 24b odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
10.
V § 24b odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, s výjimkou České národní banky“.
11.
V § 24b odst. 2 se věty druhá a třetí zrušují.
12.
V § 24b se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
U přestupků podle § 24 odst. 5, 6 a 8 nelze upustit od uložení správního trestu.“.
ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o České národní bance
Čl. XXXVII
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 258/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 44 odst. 2 písm. e) se slovo „sankcí“ nahrazuje slovy „správních trestů“.
2.
V § 44 odst. 2 písm. f) se slova „správních deliktech a“ zrušují.
3.
V § 45d se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, jejíž součástí je přehled přestupků podle zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich“.
4.
V § 45d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Přehled přestupků podle odstavce 1 pro oblast své působnosti vypracovává a Ministerstvu vnitra zasílá Česká národní banka; tento přehled obsahuje souhrnné údaje za uplynulý kalendářní rok o přestupcích, k jejichž projednání je Česká národní banka příslušná podle tohoto anebo jiného zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, uvedené v členění podle těchto právních předpisů, a to pouze o
a)
počtu přijatých podnětů, které vedly k postupu podle písmen b) až d),
b)
počtu zahájených řízení o přestupku,
c)
počtu odložených věcí,
d)
počtu zastavených řízení o přestupku,
e)
počtu pravomocných rozhodnutí o uznání obviněného vinným ze spáchání přestupku,
f)
celkové výši uložených pokut,
g)
počtu pravomocných rozhodnutí, kterými bylo upuštěno od uložení správního trestu, a
h)
počtu podaných rozkladů, včetně způsobů, jakými o nich bylo pravomocně rozhodnuto.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
5.
Nadpis části jedenácté zní:
„PŘESTUPKY“.
6.
V nadpisu § 46 se doplňují slova „fyzických osob“.
7.
V nadpisu § 46a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
8.
V § 46a odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
9.
V § 46a odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
10.
V § 46a odst. 3 písm. a) až c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
11.
§ 46b včetně nadpisu zní:
㤠46b
Příslušnost
Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.“.
12.
§ 46e včetně nadpisu zní:
㤠46e
Společná ustanovení k přestupkům projednávaným Českou národní bankou
(1)
Česká národní banka, aniž řízení o přestupku podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu zahájí, může věc usnesením odložit též, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování podezřelého po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o přestupku, bylo dosaženo nebo jej lze dosáhnout jinak. Usnesení o odložení věci podle věty první se pouze poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložení věci se nepoužije.
(2)
Česká národní banka může v řízení o přestupku podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu uložit pachateli rovněž opatření k nápravě nebo odejmout oprávnění k činnosti podle příslušného právního předpisu.
(3)
U přestupku, k jehož projednání je příslušná Česká národní banka podle tohoto anebo jiného zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie a za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 1 000 000 Kč, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li promlčecí doba u tohoto přestupku přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 10 let od jeho spáchání.
(4)
Okolností vylučující protiprávnost přestupku, k jehož projednání je příslušná Česká národní banka podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, není svolení poškozeného.
(5)
Účastníkem řízení o přestupku, k jehož projednání je příslušná Česká národní banka podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, není poškozený.
(6)
Příjem z pokut uložených Českou národní bankou je příjmem státního rozpočtu.
(7)
Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Českou národní bankou v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Nemá-li oprávněná úřední osoba vzdělání podle věty první, musí mít vysokoškolské vzdělání v jiné oblasti.“.
13.
Za § 46e se vkládá nový § 46f, který zní:
㤠46f
Na náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou se pro účely jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Náhradu nákladů správních řízení vedených Českou národní bankou vymáhá příslušný celní úřad.“.
ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o stavebním spoření
Čl. XXXVIII
Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 104/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 461/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 1 písm. k) se slovo „sankcí“ nahrazuje slovy „správních trestů“.
2.
Nadpis nad označením § 16a zní:
„Přestupky“.
3.
V nadpisech § 16a a 16aa se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 16a odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení a v § 16aa odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 16a odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
6.
V § 16a odst. 4 písm. a) až c) a v § 16aa odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
V § 16aa odst. 2 se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
8.
§ 16b včetně nadpisu zní:
㤠16b
Příslušnost
Přestupky podle § 16a odst. 1 a 2 a § 16aa odst. 1 projednává Česká národní banka. Přestupky právnické osoby podle § 16a odst. 3 projednává ministerstvo, které také vybírá a vymáhá uložené pokuty.“.
ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv
Čl. XXXIX
V zákoně č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 419/2004 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 51/2016 Sb., § 7 zní:
㤠7
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně použije majetek, k němuž má Správa právo hospodaření.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, dopustí-li se jej fyzická osoba, nebo
b)
5 000 000 Kč, dopustí-li se jej právnická nebo podnikající fyzická osoba.
(3)
Přestupek podle odstavce 1 projednává Správa.“.
Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ
Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem
Čl. XL
Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 357/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 220/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 248/2011 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 23b odst. 1 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“ a slova „správním deliktem“ se nahrazují slovem „přestupkem“.
2.
V § 23e se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
Nadpis části páté zní:
„PŘESTUPKY“.
4.
V nadpisu § 25 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
5.
V § 25 odst. 1 a v § 25 odst. 2 až 7 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 25 odstavec 8 zní:
„(8)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 3 písm. c) nebo d),
b)
15 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. a) nebo b),
c)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 4, odstavce 5 písm. c), odstavce 6 nebo 7.“.
7.
§ 26 a 27 se včetně nadpisů zrušují.
8.
§ 27a včetně nadpisu zní:
㤠27a
Společná ustanovení
(1)
Promlčecí doba činí 4 roky. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 25 odst. 1 až 4, § 25 odst. 5 písm. a) a c) a § 25 odst. 6 a 7, nebo
b)
orgán celní správy, jde-li o přestupky podle § 25 odst. 5 písm. b).
(3)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
(4)
Pokus přestupku podle § 25 odst. 1 a § 25 odst. 3 písm. c) a d) je trestný.“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o penzijním připojištění
Čl. XLI
Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy jedenácté zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V nadpisu § 43a se doplňují slova „fyzických osob“.
3.
V nadpisu § 43b se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 43b odst. 1, § 43b odst. 2 a 3 úvodních částech ustanovení a v § 43b odst. 4 až 6 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 43b odstavec 7 zní:
„(7)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 6 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč a za přestupek podle odstavců 2 až 5 pokutu do 5 000 000 Kč.“.
6.
V § 43c se odstavce 1, 4, 5 a 8 zrušují.
Dosavadní odstavce 2, 3, 6 a 7 se označují jako odstavce 1 až 4.
7.
V § 43c odst. 1 se věta první zrušuje.
8.
V § 43c odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
9.
V § 43c odst. 3 písm. a) až c) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
10.
V § 43c odst. 4 se slova „odstavci 5 písm. b)“ nahrazují slovy „odstavci 3 písm. b)“ a slova „správní delikt“ se nahrazují slovem „přestupek“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty
Čl. XLII
Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 80/2004 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 8 zní:
„Přestupky“.
2.
V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „, právnická nebo podnikající fyzická“.
3.
V § 8 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Odborná organizace se dopustí přestupku tím, že písemně neoznámí ministerstvu nedodržení lhůty k vývozu na dobu určitou ve lhůtě podle § 7 odst. 5.“.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.
4.
V § 8 odst. 6 se slova „odstavců 3 a 4“ nahrazují slovy „odstavců 3 až 5“.
5.
V § 8 se odstavce 7 a 8 zrušují.
6.
§ 8a zní:
㤠8a
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo.“.
Poznámka pod čarou č. 6b se zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o zeměměřictví
Čl. XLIII
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 380/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 odst. 3 se slova „závažném nebo opakovaném porušení pořádku na úseku zeměměřictví2),“ nahrazují slovy „opakovaném spáchání přestupku na úseku zeměměřictví,“.
Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje.
2.
Nadpis oddílu šestého zní:
„Přestupky“.
3.
V § 17a odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“.
4.
V § 17a odst. 1 písm. e) se slovo „způsobilý“ nahrazuje slovem „způsobilá“.
5.
V § 17a odst. 2 se za slovo „přestupek“ vkládají slova „podle odstavce 1“.
6.
V § 17a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li přestupek podle odstavce 1 spáchán právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, lze uložit pokutu do 250 000 Kč.“.
7.
V § 17a odstavec 3 zní:
„(3)
Promlčecí doba u přestupku podle odstavce 1 činí 3 roky. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání.“.
8.
V § 17a se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 12c zrušuje.
9.
§ 17b zní:
㤠17b
(1)
Osoba oprávněná vykonávat zeměměřické činnosti se dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne příslušným orgánům státní správy bezplatně výsledky zeměměřických činností využívané ve veřejném zájmu,
b)
nepředloží na vyzvání příslušným orgánům státní správy k nahlédnutí, popřípadě k využití geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby, nebo
c)
neoznámí změny a zjištěné závady v geodetických údajích bodových polí orgánu zeměměřictví a katastru, který údaje poskytl, ve lhůtě 30 dnů po zjištění této skutečnosti.
(2)
Fyzická osoba, které bylo uděleno úřední oprávnění, se dopustí přestupku tím, že
a)
nedodržuje podmínky nebo povinnosti stanovené tímto zákonem pro ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí České republiky nebo základní státní mapové dílo,
b)
odmítne potvrdit praxi osobě žádající o udělení úředního oprávnění, která pod jejím vedením praxi vykonala,
c)
neohlásí změny údajů uvedených v žádosti o udělení úředního oprávnění, nebo
d)
ověří výsledek zeměměřické činnosti vykonaný osobou, která není k této činnosti odborně způsobilá.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 může Zeměměřický úřad nebo inspektorát a při výkonu zeměměřických činností pro potřeby obrany státu a v objektech se zvláštním režimem Ministerstvo obrany uložit pokutu do 250000 Kč.
(4)
Promlčecí doba u přestupku podle odstavce 1 nebo 2 činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.“.
Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.
10.
V § 17c odst. 1 se slova „porušením pořádku“ nahrazují slovy „spácháním přestupku“ a slova „porušení pořádku“ se nahrazují slovem „přestupek“.
11.
V § 17c se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o dráhách
Čl. XLIV
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 180/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 6j zní:
„6j)
Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.“.
2.
Nadpis části osmé zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V nadpisu § 50 se doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V nadpisu nad označením § 51 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
5.
V § 51 odst. 1 až 7 úvodních částech ustanovení, § 52 odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení, § 52 odst. 4 a 5, § 52 odst. 6 až 8 úvodních částech ustanovení a v § 52 odst. 9 až 11 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 51 odst. 8 a v § 52 odst. 12 úvodní části ustanovení znějí: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
7.
V § 51 odst. 8 písm. a) až e), § 51 odst. 9, § 52 odst. 12 písm. a) a b) a v § 52 odst. 13 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
§ 52a včetně nadpisu zní:
㤠52a
Společná ustanovení
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává drážní správní úřad s výjimkou
a)
přestupků podle § 50 odst. 1 písm. i) a přestupků podle § 51 odst. 1 písm. l), které projednává Drážní inspekce,
b)
přestupků podle § 51 odst. 4 písm. h) až q), § 51 odst. 5 písm. g), § 51 odst. 7 a § 52 odst. 7, které projednává Úřad, a
c)
přestupků podle § 52 odst. 6, dopustí-li se přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury, které projednává obecní živnostenský úřad.
(2)
Přestupky podle § 50 odst. 1 písm. c) až f) může projednat příkazem na místě Policie České republiky.
(3)
Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá orgán, který je uložil.“.
Poznámka pod čarou č. 8e se zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o Rejstříku trestů
Čl. XLV
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 16i odst. 2 písmena a) až c) znějí:
„a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, nebo název pachatele přestupku,
b)
místo a okres narození pachatele přestupku, nebo jeho sídlo; u pachatele přestupku, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
c)
rodné číslo nebo datum narození pachatele přestupku, anebo identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno,“.
2.
V § 16i odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
právní kvalifikaci přestupku, včetně formy zavinění,“.
3.
V § 16i odst. 2 písmeno j) zní:
„j)
označení a sídlo správního orgánu a jméno a příjmení nebo služební nebo identifikační číslo oprávněné úřední osoby, která vydala příkazový blok, datum vydání a evidenční číslo příkazového bloku,“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o neperiodických publikacích
Čl. XLVI
V zákoně č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 142/2012 Sb., § 5 zní:
㤠5
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že veřejně šíří neperiodickou publikaci, která neobsahuje údaje podle § 2 odst. 1.
(2)
Vydavatel neperiodické publikace se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí, aby neperiodická publikace obsahovala údaje podle § 2 odst. 1,
b)
neodevzdá povinné výtisky neperiodické publikace podle § 3, nebo
c)
nesplní nabídkovou povinnost podle § 4.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c),
b)
25 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
c)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo b).
(4)
Přestupky podle tohoto zákona projednává krajský úřad. Jde-li o přestupek podle odstavce 2, místní příslušnost krajského úřadu se řídí sídlem nebo místem trvalého pobytu vydavatele neperiodické publikace.“.
Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o regulaci reklamy
Čl. XLVII
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 138/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 132/2003 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb., zákona č. 384/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 109/2007 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 202/2015 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb. a zákona č. 66/2017 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 8 zní:
„Přestupky“.
2.
V § 8 se odstavec 6 zrušuje.
3.
V § 8a odst. 1 až 4 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 8a odst. 5 úvodní části ustanovení, § 8a odst. 5 písm. a) až c), § 8a odst. 6 úvodní části ustanovení, § 8a odst. 6 písm. a) až c), § 8a odst. 7 úvodní části ustanovení, § 8a odst. 7 písm. a) až c), § 8a odst. 8 úvodní části ustanovení, § 8a odst. 8 písm. a) až c) a v § 8c odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
5.
V § 8a odst. 5 až 8 úvodních částech ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
6.
V § 8a se odstavec 9 zrušuje.
7.
V § 8b se odstavce 1 až 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 1 až 3.
8.
V § 8b odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
9.
V § 8b se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 34 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
10.
V § 8b odst. 2 se věty první a druhá zrušují a slova „blokových pokut“ se nahrazují slovy „pokut uložených příkazem na místě“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
Čl. XLVIII
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb. a zákona č. 301/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 22 odst. 2 písm. t), § 27b odst. 4 písm. a) až e) a v § 27c odst. 5 písm. a) až f) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
2.
Nadpis nad označením § 27a zní:
„Přestupky“.
3.
V nadpisu § 27a se doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V nadpisech § 27b a 27c se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
5.
V § 27b odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení, § 27c odst. 1 úvodní části ustanovení, § 27c odst. 2 až 4, § 27d odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 28g odst. 2 písm. b) se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 27b odst. 4 a v § 27c odst. 5 úvodní části ustanovení znějí: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
7.
V § 27b odst. 4 písm. d) a e) a v § 27c odst. 5 písm. d) až f) se slova „uloží se pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
8.
V § 27d odstavec 2 zní:
„(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“.
9.
§ 27e se zrušuje.
10.
V § 27ea odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
11.
V § 27ea se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
12.
V § 27ea odst. 2 se slova „udělené pokutě“ nahrazují slovy „uloženém správním trestu“.
13.
V § 27ea odst. 4 se slova „odstavce 3 nebo 4“ nahrazují slovy „odstavce 2 nebo 3“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTA
Změna zákona o státní statistické službě
Čl. XLIX
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 písm. k) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
Nadpis nad označením § 25 zní:
„Přestupky“.
3.
V § 26 odst. 1 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 26 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
5.
V § 26a se odstavce 1 až 3, 5 a 6 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4.
6.
V § 26a úvodní části ustanovení se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
7.
V § 26a písm. a) a b) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
ČÁST PADESÁTÁ
Změna zákona o vnitrozemské plavbě
Čl. L
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 327/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 187/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části IX zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V nadpisu § 43 se doplňují slova „fyzických osob“.
3.
V § 43 odst. 15 písm. f) a v § 43 odst. 17 se slova „v blokovém řízení“ nahrazují slovy „příkazem na místě“.
4.
V § 43 odst. 17 se slova „V blokovém řízení“ nahrazují slovy „Příkazem na místě“.
5.
V nadpisu § 44 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
6.
V § 44 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 44 odst. 3, § 44 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 44 odst. 5, § 44 odst. 6 až 8 úvodních částech ustanovení, § 44 odst. 9, § 44 odst. 10 úvodní části ustanovení a v § 44 odst. 11 až 15 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 44 odst. 16 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
8.
V § 44 odst. 16 písm. a) až e) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
9.
§ 45 zní:
㤠45
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
Státní plavební správa, nebo
b)
obecní živnostenský úřad, jde-li o přestupky podle § 44 odst. 12 nebo 13, je-li jejich pachatelem provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury.
(2)
Pokuty uložené Státní plavební správou vybírá a vymáhá celní úřad.“.
10.
Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. LI
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 98/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 54a odst. 1 se slova „byla alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložena sankce“ nahrazují slovy „byl alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložen správní trest“ a slova „o uložení sankce“ se nahrazují slovy „o uložení správního trestu“.
2.
V § 54a odst. 2 se slova „byla uložena sankce“ nahrazují slovy „byl uložen správní trest“ a slova „o uložení sankce“ se nahrazují slovy „o uložení správního trestu“.
3.
V § 54a odst. 3 se slova „byla pravomocně uložena sankce“ nahrazují slovy „byl pravomocně uložen správní trest“ a slova „o uložení sankce“ se nahrazují slovy „o uložení správního trestu“.
4.
V § 54a odst. 4 se slova „byla pravomocným rozhodnutím uložena sankce“ nahrazují slovy „byl pravomocným rozhodnutím uložen správní trest“.
5.
V § 54a odst. 5 se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správního trestu“ a slova „tuto sankci“ se nahrazují slovy „tento správní trest“.
6.
Poznámka pod čarou č. 62 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
7.
V části čtvrté hlavě druhé nadpis dílu čtvrtého zní:
„Přestupky“.
8.
V části čtvrté hlavě druhé dílu čtvrtém se v nadpisu oddílu 1 doplňují slova „fyzických osob“.
9.
V § 65a odst. 2 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b) a slova „nepodrobí se“ se nahrazují slovy „se nepodrobí“.
10.
V části čtvrté hlavě druhé v dílu čtvrtém se v nadpisu oddílu 2 slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
11.
V § 65b odst. 1 a 2 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
12.
V § 65b odst. 3 a v § 65c odst. 5 písm. a) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
13.
V § 65c se odstavce 1 až 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
14.
V § 65c odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
15.
V § 65c odst. 1 písm. b) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
16.
V § 65c odst. 2 se věta druhá zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ
Změna lesního zákona
Čl. LII
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb. a zákona č. 62/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 39 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
projednat příkazem na místě přestupky podle § 53 tohoto zákona,“.
Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
2.
V části první nadpis hlavy deváté zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V části první hlavě deváté se v nadpisu oddílu prvního doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V § 53 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rámci obecného užívání lesa v lese“.
5.
V § 53 odst. 1 písm. g) se slova „bez povolení“ nahrazují slovy „bez souhlasu vlastníka“.
6.
V § 53 odstavec 2 zní:
„(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k),
b)
15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l) až s).“.
7.
V § 53 se odstavec 3 zrušuje.
8.
V části první hlavě páté nadpis oddílu druhého zní:
„Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob“.
9.
§ 54 zní:
㤠54
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
způsobí značné škody na lese a ohrozí tím plnění jeho funkcí,
b)
provádí činnosti v lese nepovolené nebo zakázané,
c)
nevede předepsanou evidenci o původu reprodukčního materiálu lesních dřevin použitého k umělé obnově lesa a k zalesňování,
d)
zneužije údajů plánů nebo osnov, lesní hospodářské evidence nebo inventarizace lesů, nebo
e)
nesplní opatření uložená rozhodnutím orgánu státní správy lesů vydaným podle tohoto zákona.
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a)
bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů o odnětí nebo bez rozhodnutí o omezení pozemky určené k plnění funkcí lesa odnímá nebo omezuje jejich využívání pro plnění funkcí lesa,
b)
provede těžbu nad rámec schváleného plánu či protokolem o převzetí převzaté osnovy, nebo provede jinou těžbu v rozporu s tímto zákonem, zejména provede neoprávněně těžbu v množství překračujícím 3 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, anebo provede bez povolení orgánu státní správy lesů mýtní úmyslnou těžbu v porostu mladším než 80 let, nebo
c)
neplní opatření k ochraně lesa, především nedodrží přednostní zpracování těžby nahodilé.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li přestupek podle odstavce 1,
b)
1 000 000 Kč, jde-li přestupek podle odstavce 2.“.
10.
§ 55 se zrušuje.
11.
V nadpisu § 56 se slova „o pokutách“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
12.
V § 56 se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 1 až 4.
13.
V § 56 odst. 1 se slova „nebo v § 55“ zrušují.
14.
V § 56 odstavec 3 zní:
„(3)
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá orgán státní správy lesů.“.
15.
V § 57 se slova „sankce podle § 55“ nahrazují slovy „pokuty podle § 54“.
ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o krmivech
Čl. LIII
Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 214/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 33/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu § 19a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
2.
V § 19a odst. 1, § 19a odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 19a odst. 3 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 19a odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
4.
V § 19a odst. 4 písm. a) až c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
5.
V nadpisu § 19c se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
6.
V § 19c se odstavce 1 až 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
7.
V § 19c odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
8.
V § 19c odst. 2 se věta druhá zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o ochraně chmele
Čl. LIV
Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění zákona č. 68/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 322/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis § 8 zní:
„Přestupky“.
2.
V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „protiprávního jednání“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 8 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
4.
V § 8 odst. 2 písm. a) až d) se slovo „do“ zrušuje a slova „protiprávní jednání“ se nahrazují slovem „přestupek“.
5.
V § 8 odst. 2 písm. a) se slovo „výše“ zrušuje.
6.
V § 8 se odstavce 3, 4, 6 a 8 včetně poznámky pod čarou č. 19 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 7 se označují jako odstavce 3 a 4.
7.
V § 8 odst. 3 se slova „Protiprávní jednání“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o pozemních komunikacích
Čl. LV
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 309/2016 Sb. a zákona č. 370/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 38d odst. 3 se slova „spolu s oznámením o zahájení řízení o správním deliktu“ zrušují.
2.
V § 40 odst. 2 písm. i), § 40 odst. 4 písm. c), § 40 odst. 9 a v § 43 odst. 6 se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
3.
V § 40 odst. 4 písm. c) se slova „správních deliktů“ nahrazují slovem „přestupků“.
4.
Nadpis nad označením § 42a zní:
„Přestupky“.
5.
V nadpisu § 42a se doplňují slova „fyzických osob“.
6.
V § 42a odst. 7 písm. e) až g), § 43 odst. 4, § 43b odst. 3 a v § 43c odst. 6 písm. c) se slova „v blokovém řízení“ nahrazují slovy „příkazem na místě“.
7.
V nadpisu § 42b se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
8.
V § 42b odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení, § 42b odst. 4 a 5, § 43 odst. 11, § 43a odst. 1 písm. b) a v § 43a odst. 2 písm. b) se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
9.
V § 42b odst. 6 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
10.
V § 42b odst. 6 písm. a) až d) a v § 43 odst. 2, 8 a 11 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
11.
V § 43 se odstavce 1, 3, 5 a 7 včetně poznámky pod čarou č. 18a zrušují.
Dosavadní odstavce 2, 4, 6, 8 až 11 se označují jako odstavce 1 až 7.
12.
V § 43 odst. 1 se věta první zrušuje.
13.
V § 43 odst. 2 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
14.
V § 43 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
15.
V § 43 odst. 6 a v § 43b odst. 2 se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správního trestu“.
16.
V § 43 odst. 6 se slova „jiný správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
17.
V § 43a odst. 1 písm. b), § 43a odst. 2 písm. b) a v § 43b odst. 1 písm. b) se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
18.
V § 43a odst. 4, § 43b odst. 4, § 43c odst. 3, § 43c odst. 6 úvodní části ustanovení a v § 43c odst. 6 písm. c) se slova „nebo správním deliktu“ zrušují.
19.
V § 43a odst. 6, § 43b odst. 2 a 3, § 43c odst. 5 a v § 43c odst. 6 písm. b) se slova „nebo o správním deliktu“ zrušují.
20.
V § 43b odst. 2 se slova „nebo správní delikt“ zrušují.
ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní
Čl. LVI
Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 138/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 32 zní:
„Přestupky“.
2.
V nadpisu § 32 se doplňují slova „fyzických osob“.
3.
Nadpis § 33 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
4.
V § 33 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení a v § 33 odst. 3 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 33 odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
6.
V § 33 odst. 4 písm. a) až e) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
§ 34 včetně nadpisu zní:
㤠34
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(3)
Pokuty vybírá Úřad.“.
Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.
ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
Čl. LVII
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 34/2011 Sb., zákona č. 100/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 91/2016 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 19 zní:
„Přestupky“.
2.
Nadpis § 19 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
3.
V § 19 odst. 1 písm. b) a v § 19a odst. 1 písm. b) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
4.
Nadpis § 19a zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
5.
V § 19a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 19a odst. 2 a v § 19a odst. 3 až 5 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 19a odst. 2 se slova „§ 11 odst. 7 nebo § 11a odst. 2“ nahrazují slovy „§ 11a odst. 2 nebo § 11b odst. 1 nebo 4“.
7.
V § 19a odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
8.
V § 19a odst. 6 písm. a) až d) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
9.
§ 19b včetně nadpisu zní:
㤠19b
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle § 19 odst. 1 písm. b) a c), § 19a odst. 1 písm. b) až e) a § 19a odst. 2 projednává Úřad. Přestupky podle § 19 odst. 1 písm. a), § 19a odst. 1 písm. a), f) a g) a § 19a odst. 3 až 5 projednává orgán dozoru.
(2)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
(3)
U přestupků podle § 19a odst. 1 písm. f) a g) a § 19a odst. 3 nelze upustit od uložení správního trestu.“.
ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. LVIII
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb. a zákona č. 66/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 32 odst. 5, § 39c odst. 2 písm. c) a d), § 39e odst. 6 úvodní části ustanovení, § 39j odst. 3, § 39q odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 45a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
2.
V § 32 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Za přestupek lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“.
3.
V § 32 odst. 5 větě třetí se slova „Správní delikt“ nahrazují slovem „Přestupek“.
4.
V § 32 odst. 5 se věta poslední zrušuje.
5.
Nadpis § 39q zní:
„Přestupky“.
6.
V § 39q odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
7.
V § 39q odst. 2 písm. a) a b) a v § 45a odst. 2 písm. a) až c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
V § 39q se odstavce 3 až 5 zrušují.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 3.
9.
V § 39q odst. 3 a v § 45a odst. 6 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
10.
V § 45a odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
11.
V § 45a se odstavce 3 až 5 a 8 zrušují.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 3 a 4.
ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o civilním letectví
Čl. LIX
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 375/2011, zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu části deváté se slova „SPRÁVNÍ DELIKTY“ nahrazují slovem „PŘESTUPKY“.
2.
V § 88 odst. 1 písm. j) a v § 89 odst. 1 písm. t) a w) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
3.
V části deváté nadpis hlavy III zní:
„PŘESTUPKY“.
4.
V části deváté hlavě III se v nadpisu dílu 1 doplňují slova „fyzických osob“.
5.
V části deváté hlavě III se v nadpisu dílu 2 slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
6.
V § 93 odst. 1 až 4 úvodních částech ustanovení, § 93a odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 93b odst. 1, § 93b odst. 2 a 3 úvodních částech ustanovení a v § 93c odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 93 odst. 5, § 93a odst. 3, § 93b odst. 4 a v § 93c odst. 4 úvodní části ustanovení znějí: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
8.
V § 93 odst. 5 písm. a) až f), § 93 odst. 6 písm. a) až c), § 93a odst. 3 písm. a) až d), § 93b odst. 4 písm. a) až d) a v § 93c odst. 4 písm. a) až c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
9.
V § 93 odst. 6 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit zákaz činnosti“.
10.
V nadpisech § 93a, § 93b a v § 93c se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
11.
V § 93a odstavec 4 zní:
„(4)
Za přestupek lze uložit zákaz činnosti do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) bodu 4 nebo odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo 2.“.
12.
V § 93b odstavec 5 zní:
„(5)
Za přestupek lze uložit zákaz činnosti do 2 let, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 nebo odstavce 3.“.
13.
V části deváté hlavě III se v nadpisu dílu 3 slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
14.
§ 94 zní:
㤠94
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
Ministerstvo dopravy nebo Úřad podle své působnosti uvedené v § 88 a 89, jde-li o
1.
přestupky fyzických osob, s výjimkou přestupků podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo § 92 odst. 3 písm. e), nebo
2.
přestupky právnických a podnikajících fyzických osob, s výjimkou přestupků podle § 93 odst. 2 písm. d) bodu 1, § 93 odst. 3 písm. f), § 93 odst. 4 písm. a) a přestupků podle § 93c odst. 1 písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury,
b)
útvar Policie České republiky, který je podle zvláštního právního předpisu5j) příslušný k provádění hraniční kontroly, jde-li o přestupky podle § 93 odst. 4 písm. a),
c)
obecní živnostenský úřad, jde-li o přestupky podle § 93c odst. 1 písm. a) nebo § 93c odst. 2, je-li pachatelem tohoto přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo cestovní agentury,
d)
Ústav, jde-li o přestupky podle § 92 odst. 2 písm. c) nebo § 92 odst. 3 písm. e) nebo § 93 odst. 3 písm. f),
e)
Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, jde-li o přestupek podle § 93 odst. 2 písm. d) bodu 1.
(2)
O odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky podle odstavce 1 písm. b) rozhoduje Ministerstvo vnitra.
(3)
Pokutu uloženou podle tohoto zákona vybírá orgán, který ji uložil.“.
Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje.
ČÁST ŠEDESÁTÁ
Změna zákona o lihu
Čl. LX
Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 22/2000 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 75/2006 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 331/2014 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 se na začátek odstavce 1 vkládá věta „Vyrábět líh v pěstitelské pálenici lze pouze na základě povolení Ministerstva zemědělství.“.
2.
V § 13 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
vyrobený v rozporu s § 3 odst. 1, § 3a odst. 1 nebo § 4 odst. 1.“.
3.
V nadpisu § 17 se doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V § 17 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
uvede do oběhu líh vyrobený v rozporu s § 3 odst. 1, § 3a odst. 1 nebo § 4 odst. 1,“.
Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena i) až k).
5.
V § 17 odst. 1 písm. j) se slovo „nebo“ za textem „§ 13 odst. 4,“ zrušuje.
6.
V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
vyrobí líh v rozporu s § 3 odst. 1, § 3a odst. 1 nebo § 4 odst. 1.“.
7.
V § 17 odst. 3 písm. a) se slova „odstavce 1 písm. a), b), j)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. a), b), k)“.
8.
V § 17 odst. 3 písm. b) se slova „odstavce 1 písm. i)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. j)“.
9.
V § 17 odst. 3 písm. c) se slova „odstavce 1 písm. d) a e)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. d), e), h) a l)“.
10.
V § 17 odst. 3 písm. d) se slova „odstavce 1 písm. h)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. i)“.
11.
V § 17 se odstavec 4 zrušuje.
12.
V nadpisu § 17a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
13.
V § 17a odst. 1 až 4 úvodních částech ustanovení a v § 17a odst. 5 až 7 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
14.
V § 17a odst. 1 písm. g) se za slovem „původu,“ slovo „nebo“ zrušuje.
15.
V § 17a odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
uvede do oběhu líh vyrobený v rozporu s § 3 odst. 1, § 3a odst. 1 nebo § 4 odst. 1,“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).
16.
V § 17a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
vyrobí líh v rozporu s § 3 odst. 1, § 3a odst. 1 nebo § 4 odst. 1.“.
17.
V § 17a odst. 8 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
18.
V § 17a odst. 8 písm. a) až f) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
19.
V § 17a odst. 8 písm. d) se slova „odstavce 1 písm. d) a e)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. d), e), h) a j)“.
20.
V § 17a odst. 8 písm. e) se slova „odstavce 1 písm. h)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. i)“.
21.
V nadpisu § 17b se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
22.
V § 17b se odstavce 1 až 4 a 7 včetně poznámky pod čarou č. 14 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
23.
V § 17b odst. 1 větě první se slova „správní delikty právnických osob podle“ a slova „v prvním stupni“ zrušují, ve větě druhé se slova „a správní delikty právnických osob v prvním stupni“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Přestupky podle § 17 odst. 1 písm. h) a l) a § 17a odst. 1 písm. h) a j) může projednat na místě též orgán Policie České republiky.“.
24.
V § 20 odst. 2 se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“.
ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o potravinách
Čl. LXI
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb. a zákona č. 26/2017 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 17 zní:
„Přestupky“.
2.
V § 17 odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení, § 17 odst. 4 a 5, § 17a odst. 1, § 17a odst. 2 úvodní části ustanovení, § 17a odst. 3 až 6, § 17b odst. 1 úvodní části ustanovení, § 17b odst. 2 až 5, § 17b odst. 6 úvodní části ustanovení, § 17c odst. 1 až 6 úvodních částech ustanovení, § 17d odst. 1, § 17d odst. 2 až 5 úvodních částech ustanovení, § 17d odst. 6 a v § 17e se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 17f úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
4.
V § 17f písm. a) až d) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
5.
V § 17i se odstavce 1 až 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
6.
V § 17i odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Přestupky podle tohoto zákona projednávají“.
7.
V § 17i odst. 1 písm. a) až e) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
8.
V § 17i odst. 2 se slovo „pokuty“ nahrazuje slovy „správního trestu“ a za slovo „upustit“ se vkládá slovo „také“.
ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o zemědělství
Čl. LXII
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 409/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 95/2009 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 371/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb. a zákona č. 104/2017 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu § 5 se doplňují slova „fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob“.
2.
V § 5 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „, právnická nebo podnikající fyzická“.
3.
V § 5 odst. 1 písm. b) se za slovo „nepravdivé“ vkládají slova „nebo nesprávné“ a text „§ 2f odst. 3“ se nahrazuje slovy „§ 2f odst. 3 nebo 4“.
4.
V § 5 odst. 1 písm. e) se slova „půdního bloku, popřípadě“ zrušují.
5.
§ 5a včetně nadpisu zní:
㤠5a
Přestupek právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zemědělský podnikatel nesplní povinnost ohlásit změny a doplnění údajů týkajících se evidence zemědělského podnikatele podle § 2fa odst. 5.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.“.
6.
V nadpisu § 5b se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
7.
V § 5b se odstavce 1 až 4 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 68 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 7 se označují jako odstavce 1 a 2.
8.
V § 5b odstavec 1 zní:
„(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupek podle § 5 odst. 1 písm. a) a b) nebo § 5a odst. 1,
b)
Fond, jde-li o přestupek podle § 5 odst. 1 písm. c) až f),
c)
Ústav, jde-li o přestupek podle § 5 odst. 1 písm. g).“.
ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
Čl. LXIII
Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 148/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
2.
V § 7a odst. 2 a v § 10 odst. 2 se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
3.
V § 8 odst. 1 písm. d) se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
Nadpis § 9b zní:
„Přestupky“.
5.
V § 9b odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“.
6.
V § 9b odstavec 2 zní:
„(2)
Fyzické osobě lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) uložit pokutu do 5 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) pokutu do 25 000 000 Kč.“.
7.
V § 9b se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Právnické a podnikající fyzické osobě lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) uložit pokutu do 10 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) pokutu do 50 000 000 Kč.“.
8.
§ 9c se včetně nadpisu zrušuje.
9.
V nadpisu § 9d se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
10.
V § 9d se odstavce 1 až 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 1 až 3.
11.
V § 9d odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
12.
V § 9d se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
13.
V § 9d odst. 2 se slova „, příjem z ostatních pokut je příjmem státního rozpočtu“ nahrazují slovy „; na tyto příjmy se pro účely správy jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu“.
14.
V § 9d se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pokuty uložené obchodníkům s cennými papíry vybírá a vymáhá celní úřad.“.
15.
V § 10 odst. 3 větě první se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správního trestu“.
16.
V § 10 odst. 4 větě druhé se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní trest“.
17.
V § 11 odst. 2 písm. a) se slova „přijímají opatření k nápravě nebo sankce“ nahrazují slovy „přijímá opatření k nápravě nebo správní trest“.
18.
V § 14 odst. 4 se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správního trestu“ a slova „správní delikt“ se nahrazují slovem „přestupek“.
ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o vysokých školách
Čl. LXIV
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 80 odst. 8 se slova „Byla-li vysoké škole uložena sankce za některý správní delikt podle § 93m odst. 1“ nahrazují slovy „Byl-li vysoké škole uložen správní trest za některý přestupek podle § 93n odst. 1“.
2.
V § 81a odst. 7 písm. b) se slova „uložena sankce za správní delikt podle § 93m odst. 1“ nahrazují slovy „uložen správní trest za přestupek podle § 93n odst. 1“.
3.
V § 87 odst. 1 písm. y) se slova „správní delikty a ukládá za ně sankce“ nahrazují slovy „přestupky podle tohoto zákona a ukládá za ně správní tresty“.
4.
Část patnáctá včetně nadpisů zní:
„ČÁST PATNÁCTÁ
PŘESTUPKY
§ 93m
Přestupek fyzické osoby
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně neoprávněně užívá vědeckou hodnost nebo titul absolventa vysoké školy.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč.
§ 93n
Přestupky právnických osob
(1)
Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 2 odst. 3 užívá ve svém názvu označení
1.
„vysoká škola“ nebo z něho odvozené tvary slov, ačkoliv není vysokou školou, nebo
2.
„univerzita“ nebo z něho odvozené tvary slov, ačkoliv není vysokou školou univerzitní, nebo
b)
v rozporu s tímto zákonem přiznává akademické tituly nebo koná habilitační řízení anebo řízení ke jmenování profesorem nebo používá akademické insignie anebo koná akademické obřady.
(2)
Veřejná vysoká škola se dopustí přestupku tím, že neposkytuje ministerstvu nebo Akreditačnímu úřadu informace podle § 21 odst. 1 písm. c).
(3)
Soukromá vysoká škola se dopustí přestupku tím, že neposkytuje ministerstvu nebo Akreditačnímu úřadu informace podle § 42 odst. 1 písm. c).
(4)
Evropská zahraniční vysoká škola se dopustí přestupku tím, že
a)
poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu v rozporu s § 93a odst. 2, nebo
b)
nesplní některou z povinností podle § 93b odst. 2 nebo 3 anebo § 93c.
(5)
Pobočka evropské zahraniční vysoké školy se dopustí přestupku tím, že
a)
poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu v rozporu s § 93a odst. 4, nebo
b)
nesplní některou z povinností podle § 93d odst. 2 nebo 3 anebo § 93e.
(6)
Mimoevropská zahraniční vysoká škola se dopustí přestupku tím, že
a)
poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu v rozporu s § 93a odst. 3, nebo
b)
nesplní některou z povinností podle § 93g.
(7)
Pobočka mimoevropské zahraniční vysoké školy se dopustí přestupku tím, že
a)
poskytuje na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském studijním programu v rozporu s § 93a odst. 5, nebo
b)
nesplní některou z povinností podle § 93i.
(8)
Za přestupek podle odstavce 1, odstavce 6 písm. a) nebo odstavce 7 písm. a) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč; za přestupek podle odstavce 2 nebo 3 nebo podle odstavce 4 písm. a) a b), odstavce 5 písm. a) a b), odstavce 6 písm. b) nebo odstavce 7 písm. b) lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
§ 93o
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupek podle § 93m projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Přestupky podle § 93n projednává ministerstvo.
(2)
Pokuty podle § 93m odst. 2 vybírá a vymáhá obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokuty podle § 93n odst. 8 vybírá a vymáhá ministerstvo.“.
ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o hnojivech
Čl. LXV
Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 263/2014 Sb. a zákona č. 61/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
V § 1 odst. 5 se slova „a jiných správních deliktech“ zrušují.
3.
V nadpisu nad označením § 14 se slova „a jiné správní delikty“ zrušují.
4.
V nadpisu § 14 se doplňují slova „fyzických osob“.
5.
V nadpisu § 14a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
6.
V § 14a odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 14a odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
8.
V § 14a odst. 3 písm. a) až d) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
9.
V nadpisu § 14b se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
10.
V § 14b se odstavce 1 až 4 včetně poznámky pod čarou č. 17 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
11.
V § 14b odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
12.
V § 14b odst. 2 se věta druhá zrušuje.
ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o návykových látkách
Čl. LXVI
Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 354/1999 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 57/2001 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 407/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 223/2003 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 106/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy VIII zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
Nadpis § 36 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
3.
V § 36 odst. 1 až 5 úvodních částech ustanovení a v § 36 odst. 6 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
Nadpis § 37 zní:
„Správní tresty“.
5.
V § 37 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 37 odst. 1 písm. a) až c), § 37 odst. 2, § 37 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 37 odst. 3 písm. a) a b), § 37 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 37 odst. 4 písm. a) a b), § 37 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 37 odst. 5 písm. a) a b) a v § 37 odst. 6 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
V § 37 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 37 odst. 2, § 37 odst. 3 až 5 úvodních částech ustanovení a v § 37 odst. 6 se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
7.
§ 38 a 38a se včetně nadpisů zrušují.
8.
V § 39 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neoprávněně přechovává návykovou látku v malém množství pro vlastní potřebu,
b)
neoprávněně pěstuje pro vlastní potřebu v malém množství rostlinu nebo houbu obsahující návykovou látku, nebo
c)
umožní neoprávněné požívání návykových látek osobě mladší 18 let, nejde-li o čin přísněji trestný.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
9.
V § 39 odst. 3 se slova „V blokovém řízení“ nahrazují slovy „Příkazem na místě“.
10.
V § 39 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 15 000 Kč.“.
11.
V § 40 se odstavce 1 až 3, 9 a 11 včetně poznámky pod čarou č. 10p zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 8 a 10 se označují jako odstavce 1 až 6.
12.
V § 40 odst. 1 až 5 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
13.
V § 40 odst. 1 se slova „správních deliktů“ nahrazují slovem „přestupků“.
14.
V § 40 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Přestupky podle § 39 odst. 2 projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(7)
Přestupky podle § 39 odst. 2 může projednat příkazem na místě orgán Policie České republiky.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 8.
15.
V § 40 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Přestupky podle § 39 odst. 2 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“.
16.
V § 43a odst. 1 písm. a) se slova „§ 40 odst. 5 a 6“ nahrazují slovy „§ 40 odst. 2 a 3“.
ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu
Čl. LXVII
Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 39/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 341/2015 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu § 10b se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
2.
V § 10b odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení a v § 10b odst. 3 a 4 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 10b odst. 5 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
4.
V § 10b odst. 5 písm. a) a b) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
5.
V nadpisu § 10c se doplňují slova „fyzických osob“.
6.
§ 10d včetně nadpisu zní:
㤠10d
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní živnostenský úřad, s výjimkou přestupků podle § 10b odst. 1 písm. b), jde-li o nesplnění povinnosti podle § 3 odst. 4 písm. c), § 10b odst. 2 písm. c), d), e), f), § 10b odst. 2 písm. i), jde-li o nesplnění povinnosti podle § 9 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 3 odst. 4 písm. c), § 10b odst. 3 a 4 a § 10c, které projednává ministerstvo. Obecní živnostenský úřad zašle ministerstvu stejnopis pravomocného rozhodnutí o přestupku.“.
ČÁST ŠEDESÁTÁ OSMÁ
Změna veterinárního zákona
Čl. LXVIII
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 126/2016 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 53a odst. 4 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
2.
V části první nadpis hlavy X zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V nadpisu § 71 se doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V § 71 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
5.
V nadpisu § 72 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
6.
V § 72 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 72 odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
8.
V § 72 odst. 3 písm. a) až e) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
9.
§ 73 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10 zrušuje.
10.
§ 74 včetně nadpisu zní:
㤠74
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává krajská veterinární správa, s výjimkou přestupků podle § 72 odst. 1 písm. o) až q), které projednává Ústav. Přestupky podle § 71 odst. 1 písm. g) a přestupky podle § 72 odst. 1 písm. k) projednává celní úřad.
(2)
Pokutu vybírá orgán, který ji uložil.“.
ČÁST SEDMDESÁTÁ
Změna zákona o nouzových zásobách ropy
Čl. LXX
Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 161/2013 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu § 10 se doplňují slova „fyzických osob“.
2.
V § 10 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
3.
V nadpisu § 10a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 10a odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 10b odst. 7 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 10a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
6.
V § 10a odst. 2 písm. a) až c) a v § 10b odst. 5 písm. a) až g) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
V nadpisu § 10b se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
8.
V § 10b se odstavce 1 až 4 a 8 včetně poznámky pod čarou č. 11 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 až 7 a 9 se označují jako odstavce 1 až 4.
9.
V § 10b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Správní delikty v prvním stupni“ nahrazují slovy „Přestupky podle tohoto zákona“.
10.
V § 10b odst. 1 písm. a) a v § 10b odst. 2 se slova „v blokovém řízení“ nahrazují slovy „příkazem na místě“.
11.
V § 10b odst. 4 se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“ a věta druhá se zrušuje.
ČÁST SEDMDESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o ozbrojených silách České republiky
Čl. LXXI
V zákoně č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 253/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 46/2016 Sb., se za část jedenáctou vkládá nová část dvanáctá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST DVANÁCTÁ
PŘESTUPEK
§ 44c
(1)
Fyzická osoba, která není vojákem v činné službě, se dopustí přestupku tím, že úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský stejnokroj, nebo takové součásti vojenského stejnokroje, které jsou s úplným vojenským stejnokrojem zaměnitelné.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč.“.
Dosavadní část dvanáctá se označuje jako část třináctá.
ČÁST SEDMDESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o vojácích z povolání
Čl. LXXII
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 48 odst. 1 písm. i) se za slova „zahájení trestního řízení“ vkládají slova „nebo řízení o přestupku“ a slova „tohoto trestního“ se nahrazují slovem „těchto“.
2.
V § 48 odst. 1 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
nejpozději po zahájení řízení o přestupku, z něhož je obviněn, bez zbytečného odkladu oznámit správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupku, že je vojákem.“.
3.
V § 48 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Oznámení podle odstavce 1 písm. j) voják neučiní, pokud by jím vážně narušil důležitý zájem služby; tím není dotčena povinnost vojáka ohlásit nadřízenému zahájení řízení o přestupku podle odstavce 1 písm. i).“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
4.
V § 51 odst. 1 se slova „nejde-li o jiný správní delikt nebo“ zrušují.
5.
V § 51 odst. 2 větě druhé se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
6.
Poznámka pod čarou č. 15 zní:
„15)
Například zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.“.
ČÁST SEDMDESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o zajišťování obrany České republiky
Čl. LXXIII
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 15/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 7a písm. l) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
Nadpis části desáté zní:
„PŘESTUPKY A VÝKON ROZHODNUTÍ“.
3.
V části desáté nadpis hlavy I zní:
„PŘESTUPKY“.
4.
Nadpis nad označením § 64 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
5.
V § 64 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje.
6.
V § 64 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
úmyslně poruší zákaz nebo omezení vstupu do objektu důležitého pro obranu státu.“.
7.
V § 64 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Přestupek podle odstavce 1 písm. c) se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
8.
V § 66 písm. c) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 64 odst. 1 písm. c) a“.
9.
Nadpis nad označením § 67 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
10.
V § 67 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 67 odst. 2 a 3, § 67 odst. 4 úvodní části ustanovení a v § 67 odst. 5 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
11.
V § 67 odst. 1 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.
12.
V § 67 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
poruší zákaz nebo omezení vstupu do objektu důležitého pro obranu státu, nebo“.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
13.
V § 68 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
14.
V § 68 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
15.
V § 68 písm. a) se text „písm. f)“ nahrazuje textem „písm. g)“.
16.
V § 68 písm. c) se za text „§ 67“ vkládají slova „odst. 1 písm. f) a § 67“.
17.
Nadpis § 68a zní:
„Společné ustanovení k přestupkům“.
18.
V § 68a se odstavce 1 až 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4.
19.
V § 68a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni řízení“ se zrušují.
ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o azylu
Čl. LXXIV
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 456/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 71 odst. 1 písm. h) se slova „správních deliktů“ nahrazují slovem „přestupků“.
2.
V § 71 odst. 2 písm. d) se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
Nadpis nad označením § 93 zní:
„Přestupky“.
4.
Nadpis § 93 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
5.
Nadpis § 93a zní:
„Přestupek právnické a podnikající fyzické osoby“.
6.
V § 93a odst. 1 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 93a odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
8.
§ 93b včetně nadpisu zní:
㤠93b
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“.
ČÁST SEDMDESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o pobytu cizinců
Čl. LXXV
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 456/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy XIV zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
Nadpis § 156 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
3.
Nadpis § 157 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
4.
V § 157 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 157 odst. 2 a 3, § 157 odst. 4 a 5 úvodních částech ustanovení a v § 157 odst. 6 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 157 odst. 7 úvodní části ustanovení a v písmenech a) a b) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
V § 157 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
7.
V § 157 odstavec 8 zní:
„(8)
Za přestupek podle odstavce 4 lze příkazem na místě uložit pokutu do 5 000 Kč.“.
8.
V § 157 se odstavec 9 zrušuje.
9.
§ 157a včetně nadpisu zní:
㤠157a
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle tohoto zákona projednávají orgány policie uvedené v § 161 odst. 1 nebo ministerstvo. Je-li přestupek spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování podléhá dozoru policie, projedná jej orgán policie, je-li přestupek spáchán porušením povinnosti, jejíž dodržování podléhá dozoru ministerstva, projedná jej ministerstvo.“.
Poznámka pod čarou č. 21a se zrušuje.
10.
V § 158 odst. 1 písm. b) bodě 12 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“ a slova „správního deliktu“ se nahrazují slovem „přestupku“.
11.
V § 163 odst. 1 písm. s) a v § 164 odst. 1 písm. h) se slova „a správních deliktech“ zrušují.
12.
V § 165 písm. l) se slova „nebo správních deliktech“ zrušují.
13.
V § 172 odst. 6 větě třetí se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
ČÁST SEDMDESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o cestovních dokladech
Čl. LXXVII
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 384/2009 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 159/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 34a odst. 3 a 4 se slova „v prvním stupni“ zrušují.
2.
V § 34a odst. 3 se slova „v blokovém řízení“ nahrazují slovy „příkazem na místě“.
3.
V § 34b odst. 1 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 34b odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
5.
§ 34c zní:
㤠34c
(1)
Přestupky podle § 34b odst. 1 projednává Úřad pro ochranu osobních údajů.
(2)
Pokuty uložené podle § 34b odst. 2 vybírá orgán, který je uložil.“.
Poznámka pod čarou č. 21b se zrušuje.
ČÁST SEDMDESÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Čl. LXXVIII
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 176/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 písm. c) se slovo „přestupky5)“ nahrazuje slovy „přestupky podle zákona upravujícího přestupky“.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.
2.
V § 33 odst. 2 se slova „příslušným podle zákona o přestupcích31),“ včetně poznámky pod čarou č. 31 zrušují.
3.
V § 50 odst. 1 písm. b) se slova „byla pověřené osobě pravomocně uložena sankce za správní delikt uvedený v § 59 až 59k“ nahrazují slovy „byl pověřené osobě pravomocně uložen správní trest za přestupek uvedený v § 59 až 59g“.
4.
Část devátá včetně nadpisu zní:
„ČÁST DEVÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 59
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako osoba, u níž se dítě nachází, neumožní seznámení dítěte se žadatelem podle § 24 odst. 3,
b)
vykonává bez pověření činnost uvedenou v § 48 odst. 2,
c)
v rozporu s § 19a odst. 2 zprostředkuje osvojení nebo pěstounskou péči podle § 19a odst. 1 písm. d),
d)
neoznámí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že převzala do své péče dítě s úmyslem přijmout je do péče trvalé, podle § 10a odst. 2, nejde-li o příbuzného dítěte až do třetího stupně,
e)
ztíží péči osvojitele nebo výchovu osvojence prozrazením nebo rozšířením údajů v rozporu s rozhodnutím soudu o utajení osvojení,
f)
maří výkon ochranné výchovy dítěte anebo narušuje péči o dítě svěřené do péče jiného člověka než rodiče,
g)
jako osoba odpovědná za dítě ponechá dítě bez náležitého dozoru přiměřeného jeho věku, rozumové vyspělosti, popřípadě zdravotnímu stavu, a tím je vystaví nebezpečí vážné újmy na zdraví, nebo v důsledku toho dítě způsobí újmu na zdraví jiné osobě nebo škodu na cizím majetku nikoli nepatrnou,
h)
použije vůči dítěti nepřiměřený výchovný prostředek nebo omezení, nebo
i)
zneužívá nezletilého dítěte k fyzickým pracím nepřiměřeným jeho věku a stupni tělesného a rozumového vývoje.
(2)
Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že úmyslně ztěžuje nebo maří výkon rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o výchovném opatření podle § 13 odst. 1.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že ztěžuje nebo maří výkon rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o výchovném opatření podle § 13 odst. 1.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) až i) nebo podle odstavců 2 a 3 lze uložit pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 200 000 Kč.
§ 59a
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba provozující ústavní zařízení nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby takové zařízení plnilo povinnosti podle § 29 odst. 6.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 59b
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel, poskytovatel zdravotních služeb, škola, školské nebo jiné obdobné zařízení nebo jako zřizovatel školy, školského nebo jiného obdobného zařízení, jako poskytovatel sociálních služeb nebo jako pověřená osoba dopustí přestupku tím, že nesdělí bezplatně údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo pro účely rozhodování o vydání pověření podle § 53 odst. 1.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 59c
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako pověřená osoba, poskytovatel zdravotních služeb, škola, školské zařízení nebo jiné obdobné zařízení nebo jako osoba odpovědná za školu, školské zařízení nebo jiné zařízení určené pro děti dopustí přestupku tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 4.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
§ 59d
(1)
Rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo se účastnit prvního setkání se zapsaným mediátorem nebo rodinné terapie, o jejímž uložení rozhodl orgán sociálně-právní ochrany podle § 12 nebo 13,
b)
nepřevezme dítě při jeho návratu z ciziny podle § 36 odst. 3, ačkoliv mu v tom nebrání závažná překážka, nebo
c)
neoznámí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností předání dítěte do péče budoucímu osvojiteli podle § 823 odst. 1 občanského zákoníku.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
§ 59e
(1)
Ředitel zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc se dopustí přestupku tím, že
a)
opakovaně neseznámí dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc s jeho právy a povinnostmi,
b)
nepředá dítě do péče budoucího osvojitele nebo pěstouna podle rozhodnutí příslušného orgánu,
c)
opakovaně nedá soudu podnět ke zrušení umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, pokud pominuly důvody pro další pobyt dítěte v tomto zařízení, nebo opakovaně nevyrozumí o podání podnětu příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí,
d)
opakovaně nedá soudu podnět k úpravě styku rodičů nebo jiných osob s dítětem v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, pokud to vyžaduje zájem dítěte a zejména pokud ředitel opakovaně zakázal nebo přerušil návštěvu rodičů nebo jiných osob v zařízení, nebo opakovaně nevyrozumí o podání příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí,
e)
nepodává informace o dítěti zákonným zástupcům, jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte nebo orgánům sociálně-právní ochrany dětí na jejich žádost,
f)
neprojedná předem s dítětem a se zákonnými zástupci dítěte opatření zásadní důležitosti, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, nebo nedá podnět soudu k ustanovení opatrovníka dítěti, nejsou-li zákonní zástupci dítěte dosažitelní,
g)
nepropustí dítě poté, co se dozvěděl o rozhodnutí soudu, kterým bylo zrušeno svěření dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a to jakmile může být dítě převzato osobou odpovědnou za jeho výchovu,
h)
neoprávněně zastoupí dítě v jiných než běžných záležitostech,
i)
nevydá rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení pobytu dítěte mimo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nebo
j)
nevydá rozhodnutí o příspěvku na úhradu pobytu a péče poskytované dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42b, nejde-li o případ, kdy se příspěvek na úhradu pobytu a péče podle § 42d nevyžaduje.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 20 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) až j) pokutu do 50 000 Kč nebo zákaz činnosti do 1 roku.
§ 59f
(1)
Fyzická nebo právnická osoba se jako pověřená osoba dopustí přestupku tím, že
a)
překročí rozsah sociálně-právní ochrany stanovený v pověření,
b)
poruší práva dětí žijících v zařízeních sociálně-právní ochrany nebo neplní povinnosti nutné pro jejich ochranu při výkonu sociálně-právní ochrany v rámci rozsahu sociálně-právní ochrany stanoveného v pověření,
c)
poruší hygienické a protiepidemiologické předpisy nebo tyto předpisy porušuje soustavně,
d)
vykonává sociálně-právní ochranu bez uzavření pojistné smlouvy pro případ odpovědnosti za škodu nebo nemá sjednáno pojištění pro případ odpovědnosti za škodu po celou dobu poskytování sociálně-právní ochrany,
e)
závažně nebo opakovaně poruší povinnost oznámit orgánu, který rozhodl o pověření, změny skutečností rozhodných pro vydání pověření nebo pozastavení výkonu činností uvedených v pověření,
f)
nevede záznamy o své činnosti související s poskytováním sociálně-právní ochrany v rozsahu odpovídajícím udělenému pověření,
g)
nevypracuje za kalendářní rok výroční zprávu o své činnosti v sociálně-právní ochraně dětí nebo jiný doklad, který obsahuje popis této činnosti a pravidla hospodaření, nebo závažně poruší povinnost zaslat výroční zprávu nebo jiný doklad o své činnosti orgánu, který rozhodl o vydání pověření,
h)
neoznámí termín a místo konání výchovně rekreačního tábora pro děti orgánu, který rozhodl o vydání pověření,
i)
poskytuje sociálně-právní ochranu i přesto, že přestala splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 49 odst. 8, nebo poskytuje sociálně-právní ochranu prostřednictvím osoby, která nesplňuje podmínku bezúhonnosti,
j)
poskytuje sociálně-právní ochranu prostřednictvím osoby, která nezískala odbornou způsobilost, a v rozporu s podmínkami dozoru nad činností této odborně nezpůsobilé osoby,
k)
neřídí se při výkonu sociálně-právní ochrany standardy kvality sociálně-právní ochrany,
l)
neposkytne v rozsahu svého pověření pomoc dítěti při ochraně jeho života a dalších jeho práv,
m)
opakovaně poruší povinnosti, ke kterým se pověřená osoba zavázala v dohodě o výkonu pěstounské péče uzavřené s osobou pečující nebo osobou v evidenci,
n)
použije státní příspěvek na výkon pěstounské péče na jiné účely než na pokrytí nákladů na zajišťování pomoci osobám pečujícím, osobám v evidenci nebo svěřeným dětem a na provádění dohledu nad pěstounskou péčí,
o)
nezachovává mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámila při výkonu sociálně-právní ochrany nebo v přímé souvislosti s ním, anebo tuto povinnost poruší její zaměstnanci nebo jiné osoby, které se přímo podílejí na poskytování sociálně-právní ochrany pověřenou osobou, nebo
p)
neposkytuje sociálně-právní ochranu bezplatně.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) až p) pokutu do 50 000 Kč. Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), i), j) a p) lze uložit též zákaz činnosti.
§ 59g
(1)
Fyzická nebo právnická osoba se jako osoba provozující zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí, aby počet dětí umístěných v jednom zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc soustavně nebo opakovaně nepřekračoval nejvýše povolený počet dětí podle § 42 odst. 3,
b)
nezajistí, aby počet dětí, o které současně osobně pečuje jeden zaměstnanec zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, soustavně nebo opakovaně nepřekračoval nejvýše povolený počet dětí podle § 42 odst. 4,
c)
odmítne přijetí dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo zákonného zástupce dítěte bez vážného důvodu, jedná-li se o dítě, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo bez péče přiměřené jeho věku, o dítě, jehož život nebo příznivý vývoj jsou vážně ohroženy, o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané nebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho práva,
d)
přijme dítě do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě žádosti jiné osoby než zákonného zástupce nebo dítěte,
e)
uzavře se zákonným zástupcem dítěte dohodu o přijetí dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, která neobsahuje náležitosti dohody podle § 42 odst. 8,
f)
nezajistí nepřetržitý provoz a nepřetržité poskytování služeb zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
g)
nevede evidenci dětí, které byly přijaty do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nebo nevede spisovou dokumentaci o dětech v tomto zařízení podle § 42 odst. 11 a § 42a odst. 2,
h)
nezajistí, aby zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc ohlásilo přijetí dítěte do tohoto zařízení neprodleně příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí,
i)
opakovaně nezabezpečí plné přímé zaopatření dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
j)
nezajistí poskytnutí zdravotních služeb dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
k)
neřídí se standardy kvality při výkonu sociálně-právní ochrany dětí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
l)
opakovaně nezajistí, aby zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytovalo poradenství dítěti, jeho rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte podle § 42a odst. 1 písm. d) nebo spolupracovalo s rodinou dítěte a poskytovalo dítěti a jeho rodině pomoc v rozsahu uvedeném v § 42a odst. 1 písm. e) a h),
m)
nevydá vnitřní řád zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
n)
neurčí zástupce ředitele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
o)
přemístí dítě umístěné v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc do jiného takového zařízení v rozporu s § 42a odst. 7 a 8, nebo
p)
nevyužije státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterém je umístěno dítě, za které byl zřizovateli státní příspěvek vyplacen.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. g), h) nebo m) lze uložit pokutu do 20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b), d), e), k), l), n) nebo p) pokutu do 50 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), f), i), j) nebo o) pokutu do 200 000 Kč nebo zákaz činnosti do 1 roku.
§ 59h
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
krajský úřad, který žadatele zařadil do evidence žadatelů, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. a),
b)
krajský úřad, který by byl příslušný k vydání pověření, nebo pokud by byla k vydání pověření příslušná komise, obecní úřad obce s rozšířenou působností, jejíž starosta komisi zřídil, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. b),
c)
krajský úřad příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. c),
d)
obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, jde-li o přestupek podle § 59 odst. 1 písm. e) až i), § 59 odst. 2 a 3, § 59a odst. 1 nebo § 59d odst. 1 písm. a) a b),
e)
krajský úřad, který vydal pověření, krajský úřad, v jehož obvodu má sídlo zařízení sociálně-právní ochrany provozované pověřenou osobou, nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, jejíž starosta zřídil komisi, která vydala pověření, jde-li o přestupek podle § 59e odst. 1, § 59f odst. 1 písm. a) až m) a písm. o) a p) nebo § 59g odst. 1,
f)
Úřad práce České republiky, jde-li o přestupek podle § 59f odst. 1 písm. n), orgán sociálně-právní ochrany, vůči kterému má být povinnost plněna, nejsou-li k projednání přestupku příslušné orgány podle písmen a) až f).
(2)
Přestupky, k jejichž projednání je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, může namísto obecního úřadu obce s rozšířenou působností projednávat komise pro projednávání přestupků zřízená starostou obce s rozšířenou působností jako zvláštní orgán obce.
(3)
Pokuty vybírá orgán sociálně-právní ochrany, který je uložil.“.
Poznámky pod čarou č. 52, 52a a 67 se zrušují.
ČÁST SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o poštovních službách
Čl. LXXIX
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 212/2013 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 319/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb. a zákona č. 250/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 4 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
2.
Nadpis nad označením § 37a zní:
„Přestupky“.
3.
V § 37a odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 37a odst. 2 písm. n) se slovo „nebo“ zrušuje.
5.
V 37a odst. 2 se na konci písmene o) doplňuje slovo „nebo“.
6.
V § 37a odst. 2 se písmeno q) označuje jako písmeno p).
7.
V § 37a odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
8.
V § 37a odst. 4 písm. a) až d) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
9.
V § 37a odst. 4 písm. c) se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. e)“ a slova „nebo q)“ se nahrazují slovy „nebo p)“.
10.
§ 37b zní:
㤠37b
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.“.
Poznámka pod čarou č. 14b se zrušuje.
ČÁST OSMDESÁTÁ
Změna tiskového zákona
Čl. LXXX
Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění zákona č. 302/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 305/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 1 se slova „fyzické osobě, anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické“ zrušují.
2.
V § 15 odst. 1 písm. a) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
3.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Přestupky
(1)
Vydavatel se dopustí přestupku tím, že
a)
nedoručí ministerstvu ve stanovené lhůtě oznámení s údaji potřebnými k evidenci periodického tisku před zahájením vydávání periodického tisku podle § 7 odst. 2 nebo 3,
b)
neoznámí písemně ministerstvu ve stanovené lhůtě změnu evidovaných údajů, přerušení nebo ukončení vydávání periodického tisku podle § 7 odst. 7,
c)
v rozporu s § 8 odst. 2 umožní veřejné šíření periodického tisku bez povinných údajů anebo s neúplnými nebo nesprávnými povinnými údaji,
d)
nedodá ve stanovené lhůtě stanovený počet povinných výtisků určeným příjemcům podle § 9 odst. 1, nebo
e)
neprovede ve stanovené lhůtě výměnu vadného povinného výtisku za bezvadný podle § 9 odst. 5.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e),
b)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).
(3)
Je-li přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v odstavci 2. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(4)
Přestupky podle tohoto zákona projednává krajský úřad. Místní příslušnost krajského úřadu se řídí sídlem nebo místem podnikání vydavatele, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, anebo místem trvalého bydliště vydavatele, jde-li o fyzickou osobu.
(5)
Pokuty vybírá a vymáhá krajský úřad.“.
Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje.
ČÁST OSMDESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o námořní plavbě
Čl. LXXXI
Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 261/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 81/2015 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části osmé zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V nadpisu § 78 se doplňují slova „fyzických osob“.
3.
V nadpisu § 79 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 79 odst. 1 až 6 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 79 odst. 7 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
6.
V § 79 odst. 7 písm. a) až e) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
§ 79a zní:
㤠79a
K projednávání přestupků, výběru a vymáhání pokut podle tohoto zákona je příslušný Úřad.“.
ČÁST OSMDESÁTÁ TŘETÍ
Změna autorského zákona
Čl. LXXXIII
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 168/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 156/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 228/2014 Sb., zákona č. 355/2014 Sb., zákona č. 356/2014 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 102/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 98d odst. 1 se slova „ani správním deliktem“ zrušují.
2.
V části první nadpis hlavy VI zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V nadpisu § 105a se doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V nadpisech § 105b, 105ba a v § 105bb se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
5.
V § 105b odst. 1, § 105ba odst. 1 a v § 105bb odst. 1 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 105b odst. 2, § 105ba odst. 2 úvodní části ustanovení, § 105ba odst. 2 písm. a) až c), § 105bb odst. 2 a v § 105c odst. 4 písm. a) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
V § 105b odst. 2 a v § 105bb odst. 2 se slova „se uloží“ nahrazují slovy „lze uložit“ a slovo „pokuta“ se nahrazuje slovem „pokutu“.
8.
V § 105ba odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
9.
V nadpisu § 105c se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
10.
V § 105c se odstavce 1 až 3 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
11.
V § 105c odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
12.
V § 105c odst. 1 písm. a) se slova „v prvním stupni“ zrušují.
13.
V § 105c odst. 1 písm. a) a b) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
ČÁST OSMDESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o ochraně sbírek muzejní povahy
Čl. LXXXIV
Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 483/2004 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Přestupky
(1)
Vlastník sbírky nebo organizace, která spravuje sbírky a sbírkové předměty, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo územního samosprávného celku, se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší některou z povinností podle § 7 odst. 1 a 2, § 9 odst. 1 písm. f), g), k), l) a m) a § 12 odst. 6,
b)
poruší některou z povinností podle § 9 odst. 1 písm. c), d), e), h), i), j) a n),
c)
poruší některou z povinností podle § 9 odst. 1 písm. a) a b), nebo
d)
poruší některou z povinností podle § 11 odst. 1 a 6.
(2)
Organizace státu nebo územního samosprávného celku, určená podle § 10 odst. 1 ministerstvem, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 10 odst. 1.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
d)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c),
e)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d).
(4)
Je-li přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazby uvedené v odstavci 3 písm. c). Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(5)
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo.“.
ČÁST OSMDESÁTÁ PÁTÁ
Změna obecního zřízení
Čl. LXXXV
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb. a zákona č. 99/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 50 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Stanovy mohou určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku složený ze zástupců všech obcí; v takovém případě současně vymezí počet hlasů členských obcí nutných ke schválení této změny, nejméně však dvoutřetinovou většinu všech hlasů členských obcí.“.
2.
V části první hlavě II se díl 5 včetně nadpisu zrušuje.
3.
Za § 66c se vkládá nový § 66d, který včetně nadpisu zní:
„Přestupky
§ 66d
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství,
b)
neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a tím naruší vzhled obce, nebo
c)
naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství,
b)
neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a tím naruší vzhled obce, nebo
c)
naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti dopustí přestupku tím, že
a)
neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem nebo je neudržuje v řádném stavu, nebo
b)
odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) nebo odstavce 2 písm. b) nebo c) lze uložit pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 pokutu do 200 000 Kč.
(5)
Přestupky podle odstavců 1 až 3 projednává obecní úřad.“.
4.
V § 84 odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; to neplatí, rozhoduje-li rada obce ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 102 odst. 2 písm. c)“.
5.
V § 102 odst. 2 se písmeno k) zrušuje.
Dosavadní písmena l) až p) se označují jako písmena k) až o).
6.
V § 131 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
ČÁST OSMDESÁTÁ ŠESTÁ
Změna krajského zřízení
Čl. LXXXVI
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb. a zákona č. 99/2017 Sb., se mění takto:
1.
V hlavě I se díl 3 včetně nadpisu zrušuje.
2.
V § 35 odst. 2 se na konci textu písmene m) doplňují slova „; to neplatí, rozhoduje-li rada ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 59 odst. 1 písm. j)“.
3.
Poznámka pod čarou č. 23 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
4.
V § 67 odst. 1 písm. b) se slova „ukládá sankce“ nahrazují slovy „projednává přestupky“.
ČÁST OSMDESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze
Čl. LXXXVII
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb. a zákona č. 99/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 24 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Stanovy mohou určit, že o jejich změně rozhoduje orgán svazku složený ze zástupců všech obcí; v takovém případě současně vymezí počet hlasů členských obcí nutných ke schválení této změny, nejméně však dvoutřetinovou většinu všech hlasů členských obcí.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
2.
Nadpis nad označením § 29 se zrušuje.
3.
§ 29 a 30 se včetně poznámky pod čarou č. 9a zrušují.
4.
Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně nadpisu zní:
„Přestupky
§ 33a
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
úmyslně poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství,
b)
neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a tím naruší vzhled městské části, nebo
c)
naruší životní prostředí v městské části, odloží věc mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší vzhled městské části.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poškodí, odstraní nebo zakryje tabulku s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství,
b)
neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní, a tím naruší vzhled městské části, nebo
c)
naruší životní prostředí v městské části, odloží věc mimo vyhrazené místo nebo jinak naruší vzhled městské části.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nemovitosti dopustí přestupku tím, že
a)
neoznačí na svůj náklad budovu číslem určeným hlavním městem Prahou nebo je neudržuje v řádném stavu, nebo
b)
odmítne strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti nebo v blízkosti tabulky s označením umístí jiný nápis.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) nebo odstavce 2 písm. b) nebo c) lze uložit pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 pokutu do 200 000 Kč.
(5)
Přestupky podle odstavců 1 až 3 projednává městská část; zasahuje-li jednání pachatele svými důsledky území více městských částí a dotčené městské části se ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvědí, nedohodnou o tom, která z nich bude přestupek projednávat, a o způsobu rozdělení výnosu z uložené pokuty, projedná přestupek hlavní město Praha.“.
5.
V § 81 odst. 3 písmeno c) zní:
„c)
projednává přestupky podle tohoto zákona (§ 33a),“.
ČÁST OSMDESÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o evidenci obyvatel
Čl. LXXXVIII
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 456/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy IV zní:
„PŘESTUPKY PŘI VEDENÍ A UŽÍVÁNÍ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU“.
2.
Nadpis nad označením § 17d zní:
„Přestupky“.
3.
V § 17e odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Jiného správního deliktu“ nahrazují slovem „Přestupku“.
4.
V § 17e odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
5.
V § 17e se odstavce 3 až 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 3 až 5.
6.
V § 17e odst. 3 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
7.
V § 17e se odstavce 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 14i zrušují.
ČÁST OSMDESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna plemenářského zákona
Čl. LXXXIX
Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 32/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 168/2015 Sb. a zákona č. 60/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 24 odst. 3 písm. d) se slova „a jiné správní delikty“ nahrazují slovy „podle tohoto zákona“.
2.
V části první nadpis hlavy VIII zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V nadpisu § 26 se doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V nadpisu § 27 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
5.
V § 27 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 27 odst. 3 a 5, § 27 odst. 6 až 12 úvodních částech ustanovení, § 27 odst. 13 a v § 27 odst. 14 až 23 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 27 odst. 24 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
7.
V § 27 odst. 24 písm. a) až d) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
V nadpisu § 28 se slovo „Společná“ nahrazuje slovem „Společné“.
9.
V § 28 se odstavce 1 až 3 a 5 až 7 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4.
10.
V § 28 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“, slova „v prvním stupni“ se zrušují a slova „správní delikty“ se nahrazují slovem „přestupky“.
ČÁST DEVADESÁTÁ
Změna zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva
Čl. XC
Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 217/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 206/2015 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu § 22a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
2.
V § 22a odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 22a odst. 3 a 4 a v § 22a odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 22a odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
4.
V § 22a odst. 6 písm. a) až c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
5.
§ 22b včetně nadpisu zní:
㤠22b
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává úřad.
(2)
Pokuty vybírá úřad.
(3)
Pokus přestupku podle § 22a odst. 1 písm. b) a c), § 22a odst. 2 písm. a) a b) nebo § 22a odst. 4 je trestný.
(4)
U přestupků podle § 22a nelze upustit od uložení správního trestu.“.
Poznámka pod čarou č. 23 se zrušuje.
ČÁST DEVADESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři
Čl. XCI
Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna a o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři, ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 201/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 18 odst. 1 se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „, právnická nebo podnikající fyzická“.
2.
§ 18a včetně nadpisu zní:
㤠18a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neposkytne na žádost ministerstva zprávu o okolnostech závažné havárie podle § 14a.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“.
3.
V § 19 odstavec 1 zní:
„(1)
Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.“.
4.
V § 19 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 2 až 4.
5.
V § 19 odst. 2 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
6.
V § 19 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
7.
V § 19 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Od uložení správního trestu za přestupek podle tohoto zákona nelze upustit.“.
ČÁST DEVADESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o ochraně průmyslových vzorů
Čl. XCII
V části první zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 474/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 221/2006 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se za hlavu VII vkládá nová hlava VIII, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA VIII
PŘESTUPKY
§ 45a
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně užívá průmyslový vzor.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
(4)
Přestupek podle odstavce 1 projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(5)
Přestupek podle odstavce 1 nelze projednat příkazem na místě.“.
Dosavadní hlava VIII se označuje jako hlava IX.
ČÁST DEVADESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o integrovaném záchranném systému
Čl. XCIII
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
V části druhé nadpis hlavy III zní:
„KONTROLA, PŘESTUPKY, NÁHRADA A FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ“.
2.
§ 28 včetně nadpisu zní:
㤠28
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Vlastník, správce nebo uživatel technických zařízení a budov, nebezpečných chemických látek nebo nebezpečných odpadů, u něhož dojde k havárii v souvislosti s provozem těchto zařízení a budov nebo při nakládání s těmito látkami nebo odpady nebo při jejich přepravě, se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 24 odst. 1 nebo § 24 odst. 2 písm. i), nebo
b)
nesplní některou z povinností podle § 24 odst. 2 písm. a) až h).
(2)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která je zahrnutá do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 23 odst. 1.
(3)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. f) nebo § 23 odst. 2 písm. a),
b)
jako vlastník nebo uživatel nemovitosti nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 2 písm. b),
c)
jako vlastník nemovitosti v rozporu s § 23 odst. 2 písm. c)
1.
nestrpí umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, nebo
2.
neumožní přístup k těmto zařízením hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
d)
jako vlastník stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany v rozporu s § 23 odst. 2 písm. d)
1.
nedbá při užívání této stavby a činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu,
2.
neumožní využití této stavby pro potřeby civilní ochrany, nebo
3.
neumožní přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám do této stavby za účelem používání, kontroly, údržby nebo oprav,
e)
jako vlastník nebo uživatel stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany neposkytne plánovanou pomoc na vyžádání podle § 21 odst. 2 písm. b), nebo
f)
jako provozovatel školského, zdravotnického, sociálního nebo obdobného zařízení nesplní povinnost podle § 23 odst. 2 písm. e).
(4)
Provozovatel hromadných informačních prostředků včetně televizního a rozhlasového vysílání se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 32.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
d)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 4.“.
3.
Za § 28 se vkládají nové § 28a a 28b, které včetně nadpisů znějí:
㤠28a
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 2 písm. f) nebo § 25 odst. 2 písm. a), b) nebo d),
b)
jako vlastník, uživatel nebo správce nemovitosti nesplní některou z povinností podle § 25 odst. 2 písm. c),
c)
jako vlastník nemovitosti v rozporu s § 25 odst. 2 písm. e)
1.
nestrpí umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, nebo
2.
neumožní přístup k těmto zařízením hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav, nebo
d)
jako vlastník stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany v rozporu s § 25 odst. 2 písm. f)
1.
nedbá při užívání této stavby a činnostech s tím spojených, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu,
2.
neumožní využití této stavby pro potřeby civilní ochrany, nebo
3.
neumožní přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám do této stavby za účelem používání, kontroly, údržby nebo oprav, nebo
e)
jako vlastník nebo uživatel stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany neposkytne plánovanou pomoc na vyžádání podle § 21 odst. 2 písm. b).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
§ 28b
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává hasičský záchranný sbor kraje.
(2)
Přestupek podle § 28a odst. 1 písm. a) se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“.
Čl. XCIV
Přechodné ustanovení
Při správě placení pokut uložených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle zákona č. 239/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DEVADESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna krizového zákona
Čl. XCV
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb. a zákona č. 323/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 13 odst. 1 písm. e) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
2.
V části první nadpis hlavy VI zní:
„KONTROLA, PŘESTUPKY A NÁHRADA“.
3.
Nadpis § 34 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
4.
Nadpis § 34a zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
5.
V § 34a odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení a v § 34a odst. 3 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 34a odstavec 4 zní:
„(4)
Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč.“.
7.
§ 34b včetně nadpisu zní:
㤠34b
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle § 34a projednává hasičský záchranný sbor kraje, s výjimkou přestupků podle § 34a odst. 2 písm. b), které projednává krajský úřad.“.
Poznámka pod čarou č. 52 se zrušuje.
ČÁST DEVADESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy
Čl. XCVI
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 76/2012 Sb., se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy V zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V nadpisu § 25 se doplňují slova „fyzických osob“.
3.
V nadpisu § 25a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 25a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 25a odst. 2 se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
6.
V § 25a odst. 2 písm. a) až d) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
V nadpisu § 26 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
8.
V § 26 se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 1 až 5.
9.
V § 26 odstavec 1 zní:
„(1)
Do promlčecí doby se nezapočítává doba stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.“.
10.
V § 26 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
11.
V § 26 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 26 odst. 3 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
ČÁST DEVADESÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o ekologickém zemědělství
Čl. XCVII
Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 344/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 1 písm. b) se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „o přestupku podle tohoto zákona“.
2.
V nadpisu § 33 se doplňují slova „fyzických osob“.
3.
V nadpisu § 33a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 33a odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 33a odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
6.
V § 33a odst. 4 písm. a) až e) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
§ 33b včetně nadpisu zní:
㤠33b
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“.
ČÁST DEVADESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů
Čl. XCVIII
Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb. a zákona č. 48/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 13 odst. 1 písm. f) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správního trestu“.
2.
V § 53 odst. 2 písm. e), § 53 odst. 3 písm. d) a v § 53 odst. 4 písm. d) se slova „v prvním stupni správní delikty“ nahrazují slovy „přestupky podle tohoto zákona“.
3.
V nadpisu § 56 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 56 odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 56 odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
6.
V § 56 odst. 4 písm. a) až c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
§ 57 zní:
㤠57
Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá a vymáhá orgán, který rozhodl o přestupku.“.
ČÁST DEVADESÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Čl. XCIX
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1 písm. i) a v § 8 odst. 1 písm. i) se slovo „sankcí“ nahrazuje slovy „správních trestů“.
2.
Nadpis § 22a zní:
„Přestupky“.
3.
V § 22a odst. 1 až 4 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 22a odst. 5 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupku“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
5.
V § 22b se odstavce 1 až 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 1 až 3.
6.
V § 22b odst. 1 a 2 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
7.
V § 22b odst. 3 se věta druhá zrušuje.
ČÁST DEVADESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
Čl. C
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 251/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 242/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu § 12c se doplňují slova „fyzických osob“.
2.
V nadpisu § 12d se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
3.
V § 12d odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 12d odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do“.
5.
V § 12d odst. 2 písm. a) a b) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
V nadpisu § 12e se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
7.
V § 12e se odstavce 1 až 4 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 5, 7 a 8 se označují jako odstavce 1 až 3.
8.
V § 12e odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“, slova „v prvním stupni“ se zrušují a slova „správních deliktů“ se nahrazují slovem „přestupků“.
ČÁST STÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl. CI
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 44a odst. 2 se slova „jsou právnické osoby a fyzické osoby povinny“ nahrazují slovy „je každý povinen“.
2.
V § 44a odst. 3 se slova „Právnické a fyzické osoby nesmějí“ nahrazují slovy „Nikdo nesmí“ a slova „fyzickým nebo právnickým“ se zrušují.
3.
V § 44a odst. 4 se slova „Právnické osoby a fyzické osoby nesmějí“ nahrazují slovy „Nikdo nesmí“ a za slova „(dále jen „nebezpečné chemické látky a chemické směsi klasifikované jako toxické“),“ se vkládají slova „nebezpečné chemické látky a chemické směsi klasifikované jako vysoce toxické,“.
4.
V § 44a odst. 6 se slova „fyzická osoba oprávněná k podnikání“ nahrazují slovy „podnikající fyzická osoba“.
5.
V § 44b odst. 1 písm. b) se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 4“.
6.
V § 46 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, poskytovatelé zdravotních služeb, jde-li o fyzickou osobu umístěnou do dětského domova pro děti do 3 let věku, poskytovatelé sociálních služeb, jde-li o fyzickou osobu umístěnou do zařízení sociálních služeb nebo provozovatelé obdobných zařízení“.
7.
V § 82 odst. 2 písm. k) se slova „podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „podle tohoto zákona“.
8.
Poznámka pod čarou č. 46 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
9.
V části první hlavě V nadpis dílu 2 zní:
„Přestupky“.
10.
Nadpis nad označením § 92 se zrušuje.
11.
§ 92 se včetně nadpisu zrušuje.
12.
V nadpisech § 92a až 92h a v § 92j až 92n se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
13.
V § 92a odst. 1 až 7 úvodních částech ustanovení, § 92a odst. 8 a 9, § 92a odst. 10 úvodní části ustanovení, § 92a odst. 11, § 92b odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 92b odst. 3 a 4, § 92b odst. 5 úvodní části ustanovení, § 92b odst. 6 a 7, § 92c odst. 1 úvodní části ustanovení, § 92c odst. 2 a 3, § 92c odst. 4 úvodní části ustanovení, § 92c odst. 5, § 92c odst. 6 úvodní části ustanovení, § 92d odst. 1 a 2, § 92d odst. 3 až 5 úvodních částech ustanovení, § 92d odst. 6, § 92e odst. 1, § 92e odst. 2 úvodní části ustanovení, § 92f odst. 1 úvodní části ustanovení, § 92f odst. 2 a 3, § 92f odst. 4 úvodní části ustanovení, § 92g odst. 1 a 2, § 92g odst. 3 úvodní části ustanovení, § 92g odst. 4, § 92g odst. 5 úvodní části ustanovení, § 92g odst. 6, § 92g odst. 7 úvodní části ustanovení, § 92h odst. 1 úvodní části ustanovení, § 92h odst. 2, § 92h odst. 3 a 4 úvodních částech ustanovení, § 92h odst. 5 a 6, § 92h odst. 7 a 8 úvodních částech ustanovení, § 92j odst. 1 úvodní části ustanovení, § 92j odst. 2, § 92k odst. 1, § 92k odst. 2 úvodní části ustanovení, § 92k odst. 3 a 4, § 92l odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 92l odst. 3 a 4, § 92m odst. 1 úvodní části ustanovení, § 92n odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 92n odst. 2 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
14.
V § 92a odst. 12, § 92b odst. 8, § 92c odst. 7, § 92d odst. 7, § 92f odst. 5, § 92g odst. 8, § 92h odst. 9, § 92j odst. 3, § 92k odst. 6, § 92l odst. 5 a v § 92n odst. 3 úvodní části ustanovení znějí: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
15.
V § 92a odst. 12 písm. a) až f), § 92b odst. 8 písm. a) až e), § 92c odst. 7 písm. a) až e), § 92d odst. 7 písm. a) a b), § 92e odst. 3, § 92f odst. 5 písm. a) až f), § 92g odst. 8 písm. a) až d), § 92h odst. 9 písm. a) až f), § 92j odst. 3 písm. a) až d), § 92k odst. 6 písm. a) až c), § 92l odst. 5 písm. a) a b), § 92m odst. 2 a v § 92n odst. 3 písm. a) až c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
16.
V § 92e odst. 3 a v § 92m odst. 2 se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
17.
V § 92b odst. 1 úvodní části ustanovení, § 92b odst. 3, 4 a 7, § 92d odst. 5 úvodní části ustanovení, § 92d odst. 6, § 92g odst. 1, 2 a 4, § 92g odst. 5 úvodní části ustanovení, § 92h odst. 1 úvodní části ustanovení, § 92h odst. 2, § 92h odst. 3 a 4 úvodních částech ustanovení, § 92h odst. 5 a 7, § 92k odst. 3, § 92l odst. 1 úvodní části ustanovení, § 92l odst. 3 a v § 92n odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „Právnická“ nahrazuje slovy „Fyzická, právnická“.
18.
V § 92d odst. 3 a 4 úvodních částech ustanovení se za slova „v přírodě,“ vkládá slovo „fyzická,“.
19.
V § 92d se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Provozovatel potravinářského podniku se dopustí přestupku tím, že ve škole nebo školském zařízení poruší zákaz nabízet k prodeji nebo prodávat potraviny, které jsou v rozporu s výživovými požadavky na zdravou výživu dětí, žáků a studentů.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
20.
V § 92d odst. 8 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7,“.
Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).
21.
V § 92f se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Fyzická osoba vykonávající činnost epidemiologicky závažnou se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost podle § 20 nebo uloženou podle § 84 odst. 1 písm. v), nebo
b)
padělá nebo úmyslně neoprávněně změní zdravotní průkaz.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
22.
V § 92f se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5.“.
23.
V § 92g odst. 1 a 2 se za slovo „anebo“ vkládá slovo „fyzická,“.
24.
V § 92h odst. 2 se za slova „zaměstnavatel nebo“ vkládají slova „fyzická anebo“.
25.
V § 92h odst. 6 se slovo „Podnikající“ nahrazuje slovy „Fyzická nebo podnikající“.
26.
§ 92i včetně nadpisu zní:
㤠92i
Přestupky na úseku nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
při nakládání s nebezpečnou chemickou látkou nebo chemickou směsí poruší povinnost podle § 44a odst. 2, nebo
b)
poruší zákaz nabízet, darovat, prodávat, dodat, přenechat nebo obstarat nebezpečnou chemickou látku nebo chemickou směs podle § 44a odst. 3 nebo 4.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší zákaz prodávat nebezpečnou látku nebo chemickou směs podle § 44a odst. 5,
b)
v rozporu s § 44a odst. 6 nezabezpečí nakládání s nebezpečnou chemickou látkou nebo chemickou směsí fyzickou osobou odborně způsobilou nebo zaškolenou fyzickou osobou,
c)
v rozporu s § 44a odst. 6 nevede nebo neuchovává záznam o školení nebo opakovaném proškolení,
d)
nesplní povinnost podle § 44a odst. 7,
e)
při skladování nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi nesplní povinnost podle § 44a odst. 8, nebo
f)
nesplní povinnost při evidenci nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi podle § 44a odst. 9.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. a) nebo e),
d)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d),
e)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f),
f)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c).“.
27.
V § 92k odstavec 5 zní:
„(5)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba uvedená v § 46 odst. 4 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 46 odst. 1 až 3 nezajistí, aby se fyzická osoba umístěná do zařízení uvedeného v § 46 odst. 4 podrobila stanovenému pravidelnému očkování, nejde-li o fyzickou osobu, u níž byla zjištěna imunita vůči infekci nebo zdravotní stav, který brání podání očkovací látky (trvalá kontraindikace).“.
28.
V § 92k se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
se nepodrobí stanovenému pravidelnému nebo mimořádnému očkování nebo se před zařazením na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění nepodrobí stanovenému zvláštnímu očkování,
b)
jako zákonný zástupce nezletilé fyzické osoby, nebo fyzická osoba, které byla nezletilá fyzická osoba svěřena rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu do pěstounské péče nebo do výchovy, nezajistí, aby se tato nezletilá fyzická osoba podrobila stanovenému pravidelnému očkování, nejde-li o fyzickou osobu, u níž byla zjištěna imunita vůči infekci nebo zdravotní stav, který brání podání očkovací látky (trvalá kontraindikace),
c)
se v rozporu s § 70 nepodrobí léčení infekčního onemocnění,
d)
neumožní pověřenému zaměstnanci orgánu ochrany veřejného zdraví v mimořádných případech vstup do obydlí ke zjištění, zda nehrozí šíření nákazy, zvýšený výskyt přenašečů infekčních onemocnění, škodlivých nebo epidemiologicky významných členovců, hlodavců nebo dalších živočichů, ke zjištění ohniska nákazy nebo k nařízení, provedení anebo kontrole protiepidemického opatření, nebo
e)
nesplní povinnost stanovenou k ochraně veřejného zdraví podle § 53.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
29.
V § 92k se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6.“.
30.
V § 92n odst. 2 se slovo „Osoba,“ nahrazuje slovy „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba,“.
31.
V nadpisu § 93 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
32.
V § 93 se odstavce 1 až 3, 5 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 7 se označují jako odstavce 1 a 2.
33.
V § 93 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „správní delikty“ se nahrazují slovem „přestupky“.
34.
V § 93 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
35.
V § 94 odst. 2 se slova „nebo pokuty v případě porušení právní povinnosti uložené nebo stanovené k ochraně veřejného zdraví tímto nebo zvláštním zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo rozhodnutím, popřípadě opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví na základě tohoto nebo zvláštního zákona anebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, fyzickou osobou, která je podnikatelem nebo právnickou osobou,“ a slovo „tuto“ zrušují.
ČÁST STO PRVNÍ
Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení
Čl. CII
V části první zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb. a zákona č. 15/2015 Sb., se za hlavu II vkládá nová hlava III, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA III
PŘESTUPKY
§ 79a
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije matriční doklad, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství a osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku,
b)
nesplní oznamovací povinnost matričnímu úřadu při narození, úmrtí, uzavření manželství nebo registrovaném partnerství stanovenou tímto zákonem nebo úmyslně uvede při plnění oznamovací povinnosti nesprávné údaje,
c)
v rozporu s § 61 odst. 1 a § 68 odst. 1 úmyslně neužívá v úředním styku jméno, popřípadě jména nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena na matričním dokladu vydaném matričním úřadem v České republice, nebo
d)
určí otcovství souhlasným prohlášením rodičů k témuž dítěti opakovaně před jiným matričním úřadem nebo před soudem.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.“.
Dosavadní hlava III se označuje jako hlava IV.
ČÁST STO DRUHÁ
Změna zákona o silničním provozu
Čl. CIII
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013, zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 4 se slova „zvláštního právního předpisu14d)“ nahrazují slovy „zvláštního právního předpisu upravující právo odepřít výpověď nebo podání vysvětlení“.
Poznámka pod čarou č. 14d se zrušuje.
2.
V § 82 odst. 1 písm. f), § 102 odst. 1, § 123e odst. 3, § 125c odst. 9 a v § 125i se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správního trestu“.
3.
V § 87a odst. 3 písm. c) a v § 102 odst. 6 písm. b) se slova „uložené sankce zákazu činnosti spočívající“ nahrazují slovy „uloženého správního trestu zákazu činnosti spočívajícího“ a slova „byla-li tato sankce uložena“ se nahrazují slovy „byl-li tento správní trest uložen“.
4.
V § 94a odst. 1 se slova „příslušným správním úřadem30) uložena sankce“ nahrazují slovy „příslušným správním úřadem uložen správní trest“.
Poznámka pod čarou č. 30 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
5.
V § 102 odst. 1 se slova „podle zvláštních právních předpisů31b)“ včetně poznámky pod čarou č. 31b zrušují.
6.
V § 102 odst. 2 písm. d) se slova „sankce zákazu činnosti“ nahrazují slovy „správního trestu zákazu činnosti“ a slova „této sankce nebo tohoto“ se nahrazují slovy „tohoto správního trestu nebo“.
7.
V § 102 odst. 3 písm. b) se slova „byla žadateli uložena sankce“ nahrazují slovy „byl žadateli uložen správní trest“ a slova „této sankce nebo tohoto“ se nahrazují slovy „tohoto správního trestu nebo“.
8.
V § 102 odst. 5 se slova „sankce zákazu činnosti spočívající“ nahrazují slovy „správního trestu zákazu činnosti spočívajícího“.
9.
V § 113 odst. 1 písm. b) a v § 118c odst. 2 písm. b) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní trest“.
10.
V § 118a odst. 1 písm. h) se slova „uložena sankce“ nahrazují slovy „uložen správní trest“.
11.
V § 118c odst. 3 se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správního trestu“ a slova „byla tato sankce nebo tento“ se nahrazují slovy „byl tento správní trest nebo“.
12.
V § 119 odst. 2 písm. g) se slova „proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích“ nahrazují slovy „podle tohoto zákona“.
13.
V § 123b odst. 1 se slova „byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek, sankce“ nahrazují slovy „byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek nebo“.
14.
V § 123b odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení nebo ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce za jednání vojáka“ nahrazují slovy „ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu za přestupek nebo za jednání vojáka“.
15.
V § 123b odst. 2 písm. a), § 123b odst. 3 písm. a), § 125c odst. 8 a v § 125h odst. 1 písm. c) se slova „v blokovém řízení“ nahrazují slovy „příkazem na místě“.
16.
V § 123b odst. 2 písm. b) se slova „sankce za přestupek, rozhodnutí o uložení sankce“ nahrazují slovy „správního trestu za přestupek nebo“.
17.
V § 123b odst. 3 písm. b) se slova „sankci za přestupek, sankci“ nahrazují slovy „správní trest za přestupek nebo“.
18.
V § 123c odst. 8 se slova „uložení pokuty v blokovém řízení nebo“ zrušují.
19.
V § 123d odst. 2 se slova „trest nebo sankce“ nahrazují slovy „trest nebo správní trest“ a slova „trestu nebo sankce“ se nahrazují slovy „trestu nebo správního trestu“.
20.
V § 123e odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebyla ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo“ nahrazují slovy „nebyl ode dne“, slova „uložena sankce“ se nahrazují slovy „uložen správní trest“ a za slova „za přestupek“ se vkládají slova „nebo za jednání vojáka označené za přestupek ve zvláštním právním předpise, kázeňský trest za jednání mající znaky přestupku“.
21.
V § 124 odst. 5 písmeno j) zní:
„j)
projednává přestupky podle tohoto zákona,“.
22.
V § 124 odst. 9 písmeno d) zní:
„d)
projednává příkazem na místě přestupky podle tohoto zákona,“.
23.
V § 124 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11)
Příkazem na místě může obecní policie projednat přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bodů 1, 3 až 6 a 8 až 10. Příkazem na místě může obecní policie dále projednat přestupek podle tohoto zákona spáchaný
a)
porušením místní nebo přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích,
b)
nedovoleným zastavením nebo stáním vozidla na pozemní komunikaci, nebo
c)
porušením pravidel pro chůzi, jízdu na jízdním kole, jízdu nemotorových vozidel, jízdu na zvířatech, vedení a hnaní zvířat nebo užívání osobního přepravníku.“.
24.
Nadpis nad označením § 125c zní:
„Přestupky“.
25.
V nadpisu § 125c se doplňují slova „fyzických osob“.
26.
V § 125c odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „V blokovém řízení“ nahrazují slovy „Příkazem na místě“.
27.
V § 125c odst. 9 se slova „odstavců 5 až 8, s výjimkou odstavce 7 písm. a),“ nahrazují slovy „odstavců 5 a 6“.
28.
V § 125c odstavec 10 zní:
„(10)
Řízení o přestupku podle odstavce 1 písm. h) spáchaném mezi osobami blízkými lze zahájit a v již zahájeném řízení pokračovat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku.“.
29.
V nadpisu § 125d se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
30.
V § 125d odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
31.
V § 125d odst. 2, § 125f odst. 3, § 125f odst. 4 úvodní části ustanovení a v § 125g odst. 1 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
32.
V § 125d odst. 2 a v § 125f odst. 3 se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
33.
V nadpisu § 125e se slova „o správních deliktech“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
34.
V § 125e se odstavce 1 až 3, 5 a 7 včetně poznámky pod čarou č. 38c zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
35.
V § 125e odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni projednává v přenesené působnosti“ se nahrazují slovem „projednává“.
36.
V § 125e odst. 2 se věta druhá zrušuje.
37.
V nadpisu § 125f se slova „Správní delikt“ nahrazují slovem „Přestupek“.
38.
V § 125f odst. 1 se slova „Právnická nebo fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako provozovatel vozidla“ nahrazují slovy „Provozovatel vozidla se dopustí přestupku tím, že“.
39.
V § 125f odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Právnická nebo fyzická osoba za správní delikt“ nahrazují slovy „Provozovatel vozidla za přestupek podle odstavce 1“.
40.
V § 125f se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek podle odstavce 1 se nevyžaduje zavinění.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
41.
V § 125f odst. 4 se za slovo „porušení“ vkládají slova „povinností řidiče nebo“.
42.
V § 125f odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „přestupku“ vkládají slova „, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje,“.
43.
V § 125f odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt“ nahrazují slovy „přestupek podle odstavce 1“.
44.
V § 125g odst. 1 se slova „podle § 125f odst. 5“ nahrazují slovy „podle § 125f odst. 6“.
45.
V § 125g se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
46.
V § 125h odst. 2 se slova „v blokovém řízení“ nahrazují slovy „, kterou lze uložit příkazem na místě“.
47.
V § 125i se slova „jiný správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
48.
V § 125j odst. 2 se slovo „sankcí“ nahrazuje slovy „správních trestů“.
49.
V § 128 odst. 3 se slova „v blokovém řízení za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích“ nahrazují slovy „příkazem na místě za přestupek podle tohoto zákona“ a slovo „pěti“ se nahrazuje číslem „3“.
50.
Poznámka pod čarou č. 13a se zrušuje.
Čl. CIV
Přechodné ustanovení
Správním trestem se při postupu podle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozumí také sankce uložená podle zákona č. 200/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST STO TŘETÍ
Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
Čl. CV
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb. a zákona č. 104/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 2 písm. e) se slova „sankce za správní delikty“ nahrazují slovy „správní tresty za přestupky“.
2.
Nadpis § 7 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
3.
V § 7 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
4.
V § 7 odst. 2 a 3 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 7 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
6.
V § 7 odst. 4 písm. a) až c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
§ 7a včetně nadpisu zní:
㤠7a
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
(2)
Pokuty vybírá ministerstvo.“.
Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje.
8.
V § 8a se na konci textu odstavce 1 doplňuje věta „Kontaktní místo veřejné správy může dále doručovat dokumenty veřejných orgánů.“.
ČÁST STO ČTVRTÁ
Změna zákona o hospodaření energií
Čl. CVI
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 103/2015 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 10a odst. 4 písm. a) bodě 2 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“, slova „správní delikt“ se nahrazují slovem „přestupek“ a slova „správních deliktů“ se nahrazují slovem „přestupků“.
2.
V části první nadpis hlavy V zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V nadpisu § 12 se doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V nadpisu § 12a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
5.
V § 12a odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 12a odst. 3 se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
7.
V § 12a odst. 3 písm. a) až c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
V nadpisu § 12b se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
9.
V § 12b se odstavce 1 až 3, 5 a 7 včetně poznámky pod čarou č. 7b zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
10.
V § 12b odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „správního deliktu“ se nahrazují slovem „přestupku“.
ČÁST STO PÁTÁ
Změna zákona o ochraně práv k odrůdám
Čl. CVII
Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 554/2005 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 písm. e) se slovo „sankcí“ nahrazuje slovy „správních trestů“.
2.
V části první nadpis hlavy V zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
Nadpis § 22 se zrušuje.
4.
V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 22 odst. 2 až 5 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 22 odstavec 6 zní:
„(6)
Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.“.
6.
Nadpis § 22a se zrušuje.
7.
V § 22a se odstavce 1 až 3 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 12 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
8.
V § 22a odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
9.
V § 22a odst. 2 se věta druhá zrušuje.
ČÁST STO ŠESTÁ
Změna energetického zákona
Čl. CVIII
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 18 odst. 5 písm. a), § 91 odst. 14 písm. a) až d) a v § 91b odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
2.
V části první nadpis hlavy III zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V nadpisu § 90 se doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V § 90 odst. 4 větě třetí se slova „, d) až h)“ nahrazují slovy „a d)“ a ve větě poslední se slova „písm. i) až k)“ nahrazují slovy „písm. e) až j)“.
5.
V § 90 odst. 4 a v § 91a odst. 7 se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
6.
V nadpisech § 91, 91a a v § 91b se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
7.
V § 91 odst. 1 až 12 úvodních částech ustanovení, § 91 odst. 13, § 91a odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 91a odst. 3, § 91a odst. 4 úvodní části ustanovení, § 91a odst. 5, § 91a odst. 6 úvodní části ustanovení a v § 91b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
8.
V § 91 odst. 14 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
9.
V § 91a odst. 7 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „správního deliktu“ se nahrazují slovem „přestupku“.
10.
V § 91b odst. 2 se slova „se ukládá pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
11.
§ 91d včetně nadpisu zní:
㤠91d
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Energetický regulační úřad.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad.“.
ČÁST STO SEDMÁ
Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Čl. CIX
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2013 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 63/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 4 písm. b), § 5 odst. 5 písm. b) a v § 48a odst. 7 písm. b) se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
2.
V § 13 odst. 1 písm. a) bodě 4 a v § 13 odst. 3 písm. c) se slova „nebo jiném správním deliktu“ zrušují.
3.
Nadpis nad označením § 83 zní:
„Přestupky“.
4.
V nadpisu § 83 se doplňují slova „fyzických osob“.
5.
V § 83 odst. 2 se slova „V blokovém řízení“ nahrazují slovy „Příkazem na místě“.
6.
V § 83 odst. 2 a v § 84 odst. 5 se slova „v blokovém řízení“ nahrazují slovy „příkazem na místě“.
7.
V nadpisu § 83a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
8.
V § 83a odst. 1 až 6 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
9.
V § 83a odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
10.
V § 83a odst. 7 písm. a) až d) a v § 83a odst. 8 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
11.
V § 84 se odstavce 1 až 3 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 13a zrušují.
Dosavadní odstavce 4, 5 a 7 se označují jako odstavce 1 až 3.
12.
V § 84 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
13.
V § 84 odst. 1 písm. a) se slova „správní delikty podle“ zrušují.
14.
V § 84 odst. 1 písm. b) a c) se slova „a správní delikty podle“ nahrazují čárkou.
15.
V § 84 odst. 3 se věty druhá a třetí zrušují.
ČÁST STO OSMÁ
Změna zákona o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků
Čl. CX
V zákoně č. 101/2001 Sb., o navracení nezákonně vyvezených kulturních statků, ve znění zákona č. 180/2003 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 358/2015 Sb., § 19 včetně nadpisu zní:
㤠19
Přestupky
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, včetně vlastníka nebo držitele, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 17 odst. 2.
(2)
Vlastník nebo držitel se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší některou z povinností podle § 4 odst. 4, nebo
b)
nesplní povinnost uloženou v rozhodnutí vydaném podle § 5 odst. 1 až 3.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, nebo
b)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
(4)
Je-li přestupek podle odstavce 1 nebo 2 spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v odstavci 3. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(5)
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá a vymáhá ústřední orgán.“.
ČÁST STO DESÁTÁ
Změna zákona o podpoře sportu
Čl. CXII
Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění zákona č. 219/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 230/2016 Sb., se mění takto:
1.
§ 7d včetně nadpisu zní:
㤠7d
Přestupky
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo jako provozovatel dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 7a odst. 1 nevydá návštěvní řád nebo jej nezveřejní,
b)
v případech uvedených v § 7a odst. 2 nedá podnět k přerušení nebo ukončení probíhajícího sportovního podniku anebo bez zbytečného odkladu nepožádá o spolupráci Policii České republiky, nebo
c)
poruší rozhodnutí podle § 7b o tom, že konkrétní sportovní podnik se uskuteční bez účasti návštěvníků.
(2)
Sportovní organizace se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3a odst. 2 nesplní povinnost zapsat se do rejstříku anebo nesplní povinnost zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříku údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném v § 3a odst. 3.
(3)
Žadatel o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b nebo 6c určenou na pořízení nebo technické zhodnocení sportovního zařízení se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříku údaje v rozsahu stanoveném v § 3a odst. 4.
(4)
Fyzické osobě lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu do 50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 500 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 1 000 000 Kč.
(5)
Právnické nebo podnikající fyzické osobě lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu do 100 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 1 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 2 000 000 Kč.
(6)
Sportovní organizaci lze za přestupek podle odstavce 2 uložit pokutu do 100 000 Kč.
(7)
Žadateli o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b nebo 6c určenou na pořízení nebo technické zhodnocení sportovního zařízení lze za přestupek podle odstavce 3 uložit pokutu do 100 000 Kč.“.
2.
§ 7e se včetně nadpisu zrušuje.
3.
V nadpisu § 7f se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
4.
V § 7f se odstavce 1 až 3 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4, 5 a 7 se označují jako odstavce 1 až 3.
5.
V § 7f odst. 1 a 2 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
6.
V § 7f odst. 1 se slova „správních deliktů“ nahrazují slovem „přestupků“.
7.
V § 7f odst. 1 až 3 se text „§ 7e odst. 2“ nahrazuje textem „§ 7d odst. 2 a 3“.
8.
V § 7f odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
9.
V § 7f odst. 3 se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
10.
V § 7f odst. 3 se věty druhá a poslední zrušují.
ČÁST STO JEDENÁCTÁ
Změna zákona o veřejných sbírkách
Čl. CXIII
Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 120/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 375/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 25a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
2.
V § 25a odst. 2 úvodní části ustanovení a písmenech a) až d) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
3.
V § 25a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
4.
§ 25b zní:
㤠25b
Přestupky podle tohoto zákona projednává příslušný krajský úřad, v případě konání sbírky bez oznámení ten krajský úřad, který by byl příslušný podle § 4 odst. 1. Je-li právnickou osobou kraj nebo hlavní město Praha, přestupky projednává ministerstvo.“.
ČÁST STO DVANÁCTÁ
Změna exekučního řádu
Čl. CXIV
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb. a zákona č. 375/2015 Sb., se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy XIII zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
Nadpis § 124a zní:
„Přestupky fyzických osob“.
3.
Nadpis § 124b zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
4.
V § 124b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 124b odstavec 2 zní:
„(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.“.
6.
Nadpis § 124c zní:
„Přestupky Komory“.
7.
V § 124c odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
8.
V § 124c odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
9.
V § 124c odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
10.
§ 124d zní:
㤠124d
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“.
ČÁST STO TŘINÁCTÁ
Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže
Čl. CXV
Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 71/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 155/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 360/2012 Sb. a zákona č. 293/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy VII zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V nadpisech § 22a a 22aa se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
3.
V § 22a odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 22aa odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 22a odst. 2 a 4 a v § 22aa odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
5.
§ 22b včetně nadpisu zní:
㤠22b
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Při určení výměry pokuty právnické osobě nebo orgánu veřejné správy a při ukládání a určení délky zákazu plnění veřejných zakázek se přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dále se přihlédne k jednání právnické osoby nebo orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jejich snaze odstranit škodlivé následky přestupku.
(2)
Na odpovědnost podnikající fyzické osoby za přestupek se použijí obdobně ustanovení § 20 a 21 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, s výjimkou § 20 odst. 1 a 2, § 20 odst. 4 písm. a) a b) a § 20 odst. 5.
(3)
Při výměře pokuty právnímu nástupci právnické osoby se přihlédne též k tomu, v jakém rozsahu přešly na právního nástupce výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a k tomu, pokračuje-li některý z právních nástupců v činnosti, při které byl přestupek spáchán.
(4)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(5)
Společné řízení, ve kterém mají být projednány přestupky více podezřelých, je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení prvnímu z nich.
(6)
Úřad může přestupky, které mají být podle zákona projednány ve společném řízení, projednat samostatně, jestliže při ukládání správních trestů přihlédne k správním trestům uloženým za tyto přestupky v samostatných řízeních.
(7)
Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.
(8)
Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 13 odst. 2 a 3, § 16, 17, § 20 odst. 5, § 24 až 27, § 29 písm. c), § 35 písm. a) a d), § 36, 37, § 39 písm. b), § 42, 43, 45, 48, 49, § 51 písm. b), § 53, 54, § 68 písm. b) a c), § 70, 71, § 76 odst. 1 písm. h) a k), § 76 odst. 5, § 78 odst. 2 věty třetí, § 80 odst. 2 a 3, § 81, § 82 odst. 1, § 85 odst. 3, § 87, § 89 až 92, § 93 odst. 1 písm. g) a h), § 93 odst. 3, § 94, § 95 odst. 2, § 96 odst. 1 písm. b), § 96 odst. 2 a 3, § 98 odst. 2, § 99 odst. 2 a § 101 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.“.
Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje.
6.
V § 22ba odst. 1 úvodní části ustanovení a § 22ba odst. 2 a 8 se slova „ze správního deliktu“ nahrazují slovy „z přestupku“.
7.
V § 22ba odst. 2 a 8 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
8.
Za § 22c se vkládá nový § 23, který včetně nadpisu zní:
㤠23
Promlčecí doba, stavení a přerušení promlčecí doby
(1)
Promlčecí doba podle tohoto zákona činí 10 let.
(2)
Promlčecí doba za porušení pečetě umístěné podle § 21f odst. 2 písm. e), neposkytnutí úplných, správných nebo pravdivých obchodních záznamů podle § 21e odst. 1, neposkytnutí nezbytné součinnosti při šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 3 a za porušení povinnosti strpět šetření na místě v obchodních prostorách nebo v jiných než obchodních prostorách podle § 21f odst. 4 činí 3 roky. Ustanovení odstavce 4 písm. d) se nepoužije.
(3)
Do promlčecí doby se nezapočítává dále doba řízení vedeného v souvislosti s řízením ve věci přestupku před soudem ve správním soudnictví.
(4)
Promlčecí doba se přerušuje
a)
oznámením o zahájení řízení o přestupku,
b)
vydáním sdělení výhrad,
c)
vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným,
d)
okamžikem předání věci Komisí nebo orgánem pro hospodářskou soutěž členského státu Úřadu.
(5)
Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.
(6)
Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 14 let od jeho spáchání a odpovědnost za přestupky podle odstavce 2 zanikne nejpozději uplynutím 6 let od jejich spáchání. Tato doba se prodlužuje o dobu podle odstavce 3.“.
ČÁST STO ČTRNÁCTÁ
Změna lázeňského zákona
Čl. CXVI
V části první zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 15/2015 Sb. a zákona č. 250/2016 Sb., hlava X včetně nadpisu zní:
„HLAVA X
PŘESTUPKY
§ 41
Přestupky na úseku vyhledávání, ochrany, využívání a dalšího rozvoje zdrojů a lázeňských míst
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nedodrží omezení nebo zákaz stanovený na ochranu zdroje, přírodních léčebných lázní nebo lázeňského místa,
b)
nesplní oznamovací povinnost podle § 8,
c)
vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje,
d)
vykonává činnost zakázanou ve vnitřním území lázeňského místa,
e)
úmyslně zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo odstraní značku nebo tabulku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného pásma zdroje nebo území lázeňského místa,
f)
ztěžuje plnění úkolů dozoru nad dodržováním opatření na území lázeňského místa,
g)
ztěžuje plnění úkolů při vyhledávání nebo průzkumu přirozeně se vyskytujícího zdroje minerální vody, plynu nebo peloidu nebo dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody, nebo
h)
neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byla vodoprávním úřadem podle § 39 vyzvána.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní oznamovací povinnost podle § 8,
b)
využívá zdroj bez povolení ministerstva nebo jej využívá v rozporu s tímto povolením,
c)
nesplní povinnost uživatele zdroje,
d)
nesplní povinnost stanovenou poskytovateli zdravotních služeb poskytujícímu lázeňskou péči uvedenou v § 27,
e)
vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje,
f)
vykonává činnost zakázanou v lázeňském místě,
g)
neumožní výkon dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje nebo na území lázeňského místa,
h)
ztěžuje vyhledávání nebo průzkum přirozeně se vyskytující minerální vody, plynu nebo peloidu,
i)
neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byla ministerstvem nebo osobou pověřenou podle § 39 vyzvána, nebo
j)
zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo odstraní značku nebo tabulku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného pásma zdroje nebo území lázeňského místa.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku též tím, že
a)
nesplní povinnost uživatele zdroje, jehož výtěžkem je neuhličitá voda,
b)
vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje uvedeného v písmenu a),
c)
neumožní výkon dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje uvedeného v písmenu a), nebo
d)
neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byla podle § 39 vodoprávním úřadem vyzvána.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. j),
c)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
d)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až i).
§ 41a
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
K řízení o přestupcích je příslušný
a)
obecní úřad, jde-li o přestupky podle § 41 odst. 1 a § 41 odst. 2 písm. j),
b)
ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 41 odst. 2 písm. a) až i),
c)
vodoprávní úřad, jde-li o přestupky podle § 41 odst. 3.
(2)
O odvolání proti rozhodnutí vodoprávního úřadu o přestupku rozhoduje ministerstvo.
(3)
Přestupky podle § 41 odst. 1 písm. b) a h) nelze projednat příkazem na místě.
(4)
Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který pokutu uložil.“.
ČÁST STO ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
Čl. CXVIII
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 79/2015 Sb., zákona č. 139/2016 Sb., zákona č. 180/2016 Sb. a zákona č. 14/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 písm. f) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
V § 6 odst. 1 písm. c) se slovo „sankcích“ nahrazuje slovy „správních trestech“.
3.
V § 12 odst. 12 úvodní části ustanovení se slova „byla opakovaně pravomocným rozhodnutím uložena sankce“ nahrazují slovy „byl opakovaně pravomocným rozhodnutím uložen správní trest“.
4.
V § 36 odst. 1 se slova „osobě anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě“ nahrazují slovy „, právnické nebo podnikající fyzické osobě“.
5.
V § 40 odst. 1 písm. a) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
V § 59 odst. 3 se slovo „sankci“ nahrazuje slovy „správní trest“.
7.
Nadpis § 60 zní:
„Přestupky“.
8.
V § 60 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání se dopustí přestupku tím, že“.
9.
V § 60 odst. 1 se na konci písmene t) doplňuje slovo „nebo“.
10.
V § 60 odst. 2 a 3 úvodní části ustanovení znějí: „Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání se dále dopustí přestupku tím, že“.
11.
V § 60 odst. 2 se na konci písmene j) doplňuje slovo „nebo“.
12.
V § 60 odst. 3 se na konci písmene h) doplňuje slovo „nebo“.
13.
V § 60 odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“.
14.
V § 60 odst. 4 písm. a) a b) se slovo „kdo“ zrušuje.
15.
V § 60 odst. 4 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“.
16.
V § 60 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
provozuje vysílání nebo převzaté vysílání, aniž je k tomu oprávněna podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona.“.
17.
V § 60 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.
18.
V § 60 odst. 5 úvodní část ustanovení zní: „Provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání se dopustí přestupku tím, že“.
19.
V § 60 odst. 5 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“.
20.
V § 60 odstavec 6 zní:
„(6)
Provozovatel televizního vysílání se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 34.“.
21.
V § 60 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
od 10 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c)
od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
d)
od 50 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a) a b),
e)
do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. c),
f)
od 20 000 Kč do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
g)
od 1 000 Kč do 1000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6.“.
22.
V nadpisu § 61 se slova „o ukládání pokut“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
23.
V § 61 odstavec 1 zní:
„(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Rada.“.
24.
V § 61 odst. 2 se slova „ukládání pokuty“ nahrazují slovy „určení druhu a výměry správního trestu“ a za slovo „přihlíží“ se vkládá slovo „také“.
25.
V § 61 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Dále přihlíží ke stanovisku věcně příslušného samoregulačního orgánu uvedeného v seznamu samoregulačních orgánů, obdrží-li toto stanovisko písemně do 10 pracovních dnů ode dne zahájení řízení.“.
26.
V § 61 odstavec 3 zní:
„(3)
Rada vydá rozhodnutí o přestupku nejpozději do 270 dnů ode dne zahájení řízení.“.
27.
V § 61 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
28.
V § 61 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
ČÁST STO SEDMNÁCTÁ
Změna vodního zákona
Čl. CXIX
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb. a zákona č. 250/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 6 se slova „nebyla-li oprávněnému pravomocně uložena sankce“ nahrazují slovy „nebyl-li oprávněnému pravomocně uložen správní trest“.
2.
V části první nadpis hlavy XII zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V části první hlavě XII v nadpisu dílu prvního se doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V § 117 odst. 3 písm. d) se slova „v blokovém řízení“ nahrazují slovy „příkazem na místě“.
5.
V části první hlavě XII nadpisu dílu druhého se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
6.
V § 125a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 125b odst. 1 úvodní části ustanovení, § 125b odst. 2, § 125c odst. 1 úvodní části ustanovení, § 125c odst. 2, § 125d odst. 1 úvodní části ustanovení, § 125d odst. 2 a 3, § 125d odst. 4 úvodní části ustanovení, § 125d odst. 5, § 125d odst. 6 úvodní části ustanovení, § 125e odst. 1 až 3 a 5, § 125e odst. 6 úvodní části ustanovení, § 125e odst. 7, § 125f odst. 1, § 127f odst. 2 úvodní části ustanovení, § 127f odst. 3 a 4, § 125g odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 125g odst. 3 a 4, § 125h odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 125i odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 125i odst. 3, § 125j odst. 1 a v § 125k odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 125a odst. 2 úvodní části ustanovení, § 125a odst. 2 písm. a) až e), § 125a odst. 3 až 6, § 125b odst. 3 písm. a) až c), § 125c odst. 3 písm. a) až c), § 125c odst. 4 až 6, § 125d odst. 7 písm. a) až d), § 125e odst. 8 písm. a) až d), § 125f odst. 5 písm. a) a b), § 125g odst. 5 písm. a) až d), § 125g odst. 6, § 125h odst. 3 písm. a) až c), § 125i odst. 4 písm. a) až d), § 125k odst. 2 písm. a) a b) a v § 125l odst. 5, 6 a 10 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
V § 125a odst. 2 úvodní části ustanovení, § 125a odst. 3 až 5 a v § 125c odst. 4 se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
9.
V § 125b odst. 3, § 125c odst. 3, § 125d odst. 7, § 125e odst. 8, § 125f odst. 5, § 125g odst. 5, § 125h odst. 3, § 125i odst. 4 a v § 125k odst. 2 úvodní části ustanovení znějí: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
10.
V § 125j odst. 2 se slova „Za správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „Za přestupek lze uložit pokutu“.
11.
V části první hlavě XII v nadpisu dílu třetího se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
12.
V § 125l se odstavce 1, 2, 4, 9 a 11 včetně poznámky pod čarou č. 44b zrušují.
Dosavadní odstavce 3, 5 až 8 a 10 se označují jako odstavce 1 až 6.
13.
V § 125l odstavec 1 zní:
„(1)
Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností může upustit od uložení správního trestu také tehdy, jestliže pachatel přestupku přijme faktická opatření k odstranění následků porušení povinnosti, jakož i opatření zamezující dalšímu ohrožování nebo znečišťování podzemních nebo povrchových vod, a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti.“.
14.
V § 125l odst. 2 a 4 se slova „Správní delikt“ nahrazují slovem „Přestupek“.
15.
V § 125l odst. 4 se slova „v prvním stupni“ zrušují a slovo „delikty“ se nahrazuje slovem „přestupky“.
16.
V § 125l odst. 4 se věta čtvrtá nahrazuje větou „Pokutu za přestupek podle § 117 odst. 2 písm. b) může příkazem na místě uložit Státní plavební správa a orgán Policie České republiky.“.
17.
V § 125l odst. 6 se věta poslední zrušuje.
ČÁST STO OSMNÁCTÁ
Změna knihovního zákona
Čl. CXX
Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 341/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 142/2012 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 19 se zrušuje.
2.
Nadpis § 19 zní:
„Opatření k nápravě“.
3.
V § 19 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
4.
§ 20 včetně nadpisu zní:
㤠20
Přestupky
(1)
Provozovatel knihovny se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší povinnost podle § 14 odst. 2 nebo 3,
b)
nedodrží postup při vyřazování knihovních dokumentů podle § 17 odst. 2 nebo 3,
c)
poruší povinnost podle § 17 odst. 5, nebo
d)
neodstraní zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě podle § 19.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
od 5 000 Kč do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), nebo
b)
od 25 000 Kč do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).
(3)
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo.“.
5.
§ 21 se zrušuje.
ČÁST STO DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o vodovodech a kanalizacích
Čl. CXXI
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 39/2015 Sb. a zákona č. 250/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy VIII zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
Nadpis nad označením § 32 se zrušuje.
3.
V nadpisu § 32 se doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V nadpisu § 33 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
5.
V § 33 odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení, § 33 odst. 4 a 5, § 33 odst. 6 a 7 úvodních částech ustanovení a v § 33 odst. 8 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 33 odst. 9 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
7.
V § 33 odst. 9 písm. a) až e) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
V § 33 se odstavec 10 zrušuje.
9.
V § 34 odstavec 1 zní:
„(1)
Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v § 32 odst. 7 nebo v § 33 odst. 9. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.“.
10.
V § 34 se odstavce 2 až 4 a 7 včetně poznámky pod čarou č. 29a zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 2 a 3.
11.
V § 34 odst. 2 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“, slova „v prvním stupni“ se zrušují a slova „správního deliktu“ se nahrazují slovem „přestupku“.
12.
V § 34 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
ČÁST STO DVACÁTÁ
Změna zákona o státních hranicích
Čl. CXXII
Zákon č. 312/2001 Sb., o státních hranicích a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státních hranicích), ve znění zákona č. 250/2016 Sb., se mění takto:
1.
V názvu zákona se slova „a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státních hranicích)“ zrušují.
2.
Hlava IX včetně nadpisu zní:
„HLAVA IX
PŘESTUPKY
§ 18
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
zničí nebo poškodí, neoprávněně přemístí nebo neoprávněně odstraní hraniční znak nebo zařízení upozorňující na průběh státních hranic,
b)
neoprávněně zasáhne do hraničního pruhu nebo do břehů nebo koryta hraničního vodního toku nebo do hraniční cesty, zhorší-li se tím zřetelnost průběhu státních hranic, nebo jestliže se tím změní jejich poloha, nebo
c)
neumožní nebo jinak ztíží pověřené osobě vstup, vjezd nebo výkon prací při správě státních hranic.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
(3)
Přestupky podle odstavce 1 projednává krajský úřad.
(4)
Přestupek podle odstavce 1 může projednat příkazem na místě orgán Policie České republiky.
(5)
Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji uložil.“.
ČÁST STO DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o finanční kontrole
Čl. CXXIII
V zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se § 20 až 21 včetně nadpisů zrušují.
ČÁST STO DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o užívání státních symbolů České republiky
Čl. CXXIV
Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 213/2006 Sb. a zákona č. 274/2008 Sb., se mění takto:
1.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
zneužije, hrubě zneváží, zničí, poškodí nebo odcizí státní symbol České republiky nebo napodobeninu velkého státního znaku vymezenou v § 4a,
b)
užije malý státní znak v rozporu s § 5,
c)
užije velký státní znak v rozporu s § 6 odst. 2,
d)
užívá vyobrazení zaměnitelné se státním znakem způsobem, který může budit dojem, že je oprávněnou osobou, ačkoli jí není,
e)
nevyvěsí státní vlajku podle § 7 odst. 1, nebo
f)
vyvěsí státní vlajku v rozporu s § 8 nebo 9.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 30 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo f) pokutu do 10 000 Kč.“.
Poznámka pod čarou č. 5c se zrušuje.
2.
Nadpis nad označením § 13a se zrušuje.
3.
§ 13a a 13b se včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušují.
ČÁST STO DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o myslivosti
Čl. CXXV
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 357/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 písm. m) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
V § 14 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
projednat přestupky podle tohoto zákona příkazem na místě,“.
3.
V § 35 odst. 2 a v § 47 odst. 4 se slova „uložena sankce“ nahrazují slovy „uloženy správní tresty“ a slovo „sankcím“ se nahrazuje slovy „správním trestům“.
4.
Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní:
㤠48a
Neoprávněný lov zvěře
Neoprávněným lovem zvěře je lov zvěře bez povinných náležitostí stanovených v § 46. Neoprávněný lov zvěře se zakazuje.“.
5.
Nadpis části osmé zní:
„PŘESTUPKY“.
6.
§ 63 a 64 včetně nadpisů znějí:
㤠63
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 9 odst. 1 nebo 3 anebo v § 10 odst. 2 nebo 3 nebo nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3, nebo
b)
v rozporu s § 48a neoprávněně loví zvěř nebo nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 5 odst. 2, § 9 odst. 2, § 10 odst. 1 nebo v § 14 odst. 1 písm. a) až d).
(2)
Fyzická osoba se jako držitel loveckého lístku dopustí přestupku tím, že poruší některé pravidlo lovu podle § 41 až 45 nebo § 49 odst. 1.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), nebo
b)
30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 lze uložit zákaz činnosti do 2 let; při uloženém zákazu činnosti za přestupek podle odstavce 2 se odebere lovecký lístek.
(5)
Přestupky podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
(6)
Přestupek, který se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a který byl projednán mysliveckou stráží podle § 14 odst. 1 písm. i), zapíše do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů orgán státní správy myslivosti, který mysliveckou stráž ustanovil; myslivecká stráž sdělí orgánu státní správy myslivosti údaje pro provedení zápisu do pěti dnů ode dne uložení pokuty.
§ 64
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 5 odst. 2, § 7 odst. 1 nebo 2, § 9 odst. 1 nebo 2, § 10 nebo v § 32 odst. 3, 4 nebo 5 anebo nesplní opatření uložené podle § 61 odst. 3.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4 odst. 2, § 5 odst. 1, § 51 odst. 2 nebo 3 nebo v § 61 odst. 3.
(3)
Uživatel honitby se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 11 odst. 1, 2, 4 nebo 6, § 36 odst. 1 nebo v § 44 odst. 1 nebo 2 anebo uvede nepravdivé údaje o honitbě a zvěři v ní,
b)
nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 4 odst. 1 nebo v § 43 odst. 1,
c)
nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 3 odst. 2, § 11 odst. 3, § 41 až 43, § 45, § 49 odst. 1 nebo v § 51 odst. 1,
d)
nesplní lov celkového počtu kusů jednotlivého druhu spárkaté zvěře podle plánu mysliveckého hospodaření, pokud tím dochází k překročení normovaného stavu tohoto druhu zvěře, nebo
e)
nesplní některou z povinností stanovenou v § 11 odst. 5 nebo v § 36 odst. 2 a 3.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a),
b)
40 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 3 písm. b),
c)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo odstavce 3 písm. c) až e).“.
Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje.
7.
Za § 64 se vkládá nový § 64a, který včetně nadpisu zní:
㤠64a
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do výše dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v § 63 odst. 3 nebo v § 64 odst. 4. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednává orgán státní správy myslivosti.
(3)
Výnosy z pokut uložených mysliveckou stráží za přestupky podle § 63 jsou příjmem příslušné obce s rozšířenou působností. Výnosy z pokut uložených za přestupky podle § 64 jsou příjmem Státního fondu životního prostředí31).“.
ČÁST STO DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o obalech
Čl. CXXVI
Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 62/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slovo „pokuty“ nahrazuje slovem „přestupky“.
2.
V § 24 odst. 2 písm. b) a v § 32 písm. j) se slova „uložení pokuty“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V části první se v nadpisu hlavy VI slovo „POKUTY“ nahrazuje slovem „PŘESTUPKY“.
4.
V nadpisu nad označením § 44 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
5.
V § 44 odst. 1, § 44 odst. 2 a 3 úvodních částech ustanovení a v § 44 odst. 4 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 45 a v § 46 odst. 4 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
V § 45 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
8.
V § 46 odstavec 1 zní:
„(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba neodpovídá za přestupek podle § 44 odst. 2 písm. g) nebo h) též tehdy, jestliže k porušení povinnosti došlo do 3 měsíců ode dne, kdy autorizovaná společnost, s níž právnická nebo podnikající fyzická osoba uzavřela smlouvu o sdruženém plnění povinností stanovených právnické nebo podnikající fyzické osobě v § 10 odst. 1 nebo § 12, pozbyla oprávnění k činnosti.“.
9.
V § 46 se odstavce 2, 3, 5 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 4, 7 a 8 se označují jako odstavce 2 až 4.
10.
V § 46 odst. 2 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“, slova „v prvním stupni“ se zrušují, slova „správního deliktu“ se nahrazují slovem „přestupku“ a slova „správních deliktů“ se nahrazují slovem „přestupků“.
ČÁST STO DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o integrované prevenci
Čl. CXXVII
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečištění a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 39/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 19 písm. b), § 29 písm. u), § 33 písm. c), § 34 písm. c) a v § 35 písm. d) se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“.
2.
V části první nadpis hlavy VI zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V nadpisu § 37 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 37 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 37 odst. 2 až 5 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 37 odst. 6 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
6.
V § 37 odst. 6 písm. a) a b) a v § 38 odst. 5 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
V § 38 se odstavce 1, 2, 4 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 21a zrušují.
Dosavadní odstavce 3, 5 a 7 se označují jako odstavce 1 až 3.
8.
V § 38 odstavec 1 zní:
„(1)
Od uložení správního trestu za přestupek spáchaný provozovatelem zařízení lze upustit také tehdy, jestliže pachatel přestupku zajistí odstranění následků porušení povinnosti, přijme faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti.“.
9.
V § 38 odst. 2 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“, slova „v prvním stupni“ se zrušují, slova „správního deliktu“ se nahrazují slovem „přestupku“ a slova „správní delikty“ se nahrazují slovem „přestupky“.
10.
V § 38 odst. 3 větě poslední se slova „, příjem z pokut je příjmem kraje“ zrušují.
ČÁST STO DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o zbraních
Čl. CXXVIII
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 455/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 57 odst. 1 písm. d), § 63 odst. 7 větě čtvrté a v § 70p odst. 2 písm. b) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
2.
V části první nadpis hlavy V zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V části první hlavě V nadpis dílu 1 zní:
„Přestupky na úseku zbraní a střeliva“.
4.
Nadpis nad označením § 76 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
5.
Nadpis nad označením § 76c zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
6.
V § 76c odst. 1, § 76c odst. 2 až 4 úvodních částech ustanovení, § 76c odst. 5, § 76d odst. 1 až 4 úvodních částech ustanovení, § 76d odst. 5 a 6, § 76d odst. 7 až 9 úvodních částech ustanovení a v § 76f odst. 1 až 5 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 76c odst. 6 úvodní části ustanovení a písmenech a) a b), § 76d odst. 10 úvodní části ustanovení a písmenech a) a b) a v § 76f odst. 6 úvodní části ustanovení a písmenech a) až c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
V § 76c odst. 6 úvodní části ustanovení, § 76d odst. 10 úvodní části ustanovení a v § 76f odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
9.
V části první hlavě V nadpis dílu 2 zní:
„Přestupky na úseku munice“.
10.
Nadpis § 76e zní:
„Přestupky fyzických osob“.
11.
Nadpis § 76f zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
12.
§ 77 včetně nadpisu zní:
㤠77
Příslušnost k projednání přestupků
(1)
Přestupky fyzických osob podle tohoto zákona projednávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
(2)
Přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob podle tohoto zákona projednávají kontrolní orgány podle své příslušnosti k výkonu kontroly stanovené v § 75a odst. 1 a 2.
(3)
Pokuty za přestupky právnických a podnikajících fyzických osob vybírá orgán, který je uložil.“.
13.
Nadpis § 77a zní:
„Příkaz na místě“.
14.
V § 77a úvodní část ustanovení zní: „Policie může příkazem na místě uložit pokutu do“.
15.
V části první hlavě V se označení dílu 4 včetně nadpisu zrušuje.
16.
§ 77c až 77e se zrušují.
17.
Poznámka pod čarou č. 25 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
ČÁST STO DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci
Čl. CXXIX
Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 138/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 7 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
2.
V nadpisu § 11 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
3.
V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 11 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
5.
V § 11 odst. 2 písm. a) a b) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
V § 11 odst. 2 se závěrečná část ustanovení zrušuje.
7.
V § 11 odst. 3 se slovo „pokuty“ nahrazuje slovy „správního trestu také“.
8.
§ 11a a 11b se včetně nadpisů zrušují.
9.
V nadpisu § 11c se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
10.
V § 11c se odstavce 1 až 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 1 a 2.
11.
V § 11c odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
12.
V § 11c odst. 2 se věta druhá zrušuje.
13.
Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje.
ČÁST STO DVACÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském
Čl. CXXX
V § 7 zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 553/2005 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb., se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 1 až 3.
ČÁST STO DVACÁTÁ DEVÁTÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. CXXXI
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., zákona č. 294/2010 Sb., zákona č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 322/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 31 odst. 2 se za slova „ve věcech přestupků“ vkládají slova „, za které zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je nejvýše 100 000 Kč“.
2.
V § 45 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Předseda senátu tyto části spisu vyloučí z nahlížení; to platí i o písemnostech nebo záznamech, které byly v řízení před správním orgánem uchovávány odděleně mimo spis.“.
3.
V § 45 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Písemnosti nebo záznamy, které byly v řízení před správním orgánem uchovávány odděleně mimo spis a na něž se nevztahovala ustanovení o nahlížení do spisu, lze poskytnout k nahlížení jen tehdy, pokud předseda senátu rozhodne, že tím nemůže dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo policie. Před rozhodnutím si předseda senátu vyžádá vyjádření orgánu, který informace obsažené v těchto písemnostech nebo záznamech poskytl.“.
4.
V § 49 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Jsou-li projednávány skutečnosti, které jsou částí spisu, která je vyloučena z nahlížení, projednávání se mohou zúčastnit pouze osoby, kterým jsou tyto skutečnosti známy, ostatní osoby předseda senátu usnesením pro určitou část jednání vyloučí.“.
Dosavadní odstavce 7 až 13 se označují jako odstavce 8 až 14.
Čl. CXXXII
Přechodné ustanovení
O žalobách ve věcech přestupků nebo dosavadních jiných správních deliktů podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodne samosoudce nebo specializovaný senát ve složení podle zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; to platí obdobně i v případě zrušení rozhodnutí krajského soudu na základě kasační stížnosti.
ČÁST STO TŘICÁTÁ
Změna zákona o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropské unie
Čl. CXXXIII
V zákoně č. 214/2002 Sb., o vývozu některých kulturních statků z celního území Evropské unie, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., § 7 zní:
㤠7
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vyváží nebo vyveze kulturní statek bez vývozního povolení.
(2)
Vývozce se dopustí přestupku tím, že nestrpí úkony nezbytné k identifikaci a prověření předmětu podle § 6 odst. 4.
(3)
Držitel vývozního povolení se dopustí přestupku tím, že nezašle formulář vývozního povolení zpět vydávajícímu orgánu do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost rozhodná pro vznik této povinnosti6).
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, nebo
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
(5)
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá a vymáhá ústřední orgán.“.
ČÁST STO TŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní
Čl. CXXXIV
V zákoně č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., § 21 včetně nadpisu zní:
㤠21
Přestupky
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší zákaz vývoje, výroby a hromadění a použití bakteriologických (biologických) nebo toxinových zbraní,
b)
nakládá se stanovenými vysoce rizikovými biologickými agens nebo toxiny bez povolení Úřadu,
c)
nesplní některou z povinností podle § 14,
d)
nesplní povinnost podle § 5 odst. 1 nebo 2, nebo
e)
nesplní některou z povinností podle § 5 odst. 3 nebo § 17.
(2)
Držitel povolení se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší zákaz podle § 12 odst. 1, nebo
b)
nesplní některou z povinností podle § 16.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
b)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo odstavce 2,
c)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c),
d)
50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
e)
100 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
(4)
Přestupky projednává Úřad.
(5)
Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.
(6)
Pokuty vybírá a vymáhá Úřad.“.
Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje.
ČÁST STO TŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna transplantačního zákona
Čl. CXXXV
Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 44/2013 Sb. a zákona č. 100/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 26c odst. 4 se slovo „sankcí“ nahrazuje slovy „správních trestů“.
2.
V části první hlava VIII včetně nadpisu zní:
„HLAVA VIII
PŘESTUPKY
§ 29
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz podle § 28 odst. 3.
(2)
Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní nebo poruší některou z povinností podle § 3, 4, § 6 odst. 1 nebo 4, § 8 odst. 1, § 10 odst. 1, 2 nebo 4, § 11, 13, § 16 odst. 1 nebo 2, § 20 odst. 1 nebo 3, § 21, § 23 odst. 2, § 25 odst. 2, § 26 odst. 1 až 3 nebo § 28 odst. 1, 3 nebo 4,
b)
nesplní nebo poruší některou z povinností podle § 10a, 22, § 24 odst. 2 až 4 nebo § 26d odst. 1,
c)
nesplní nebo poruší některou z povinností podle § 6 odst. 3, § 7 odst. 1 až 3, 6 nebo 7, § 8 odst. 2, § 9 odst. 1, § 12, 14, § 15 odst. 1, § 16 odst. 3, § 22a nebo § 25 odst. 3,
d)
dováží nebo vyváží orgány bez dovozního nebo vývozního povolení, nebo
e)
dováží nebo vyváží orgány v rozporu s uděleným dovozním nebo vývozním povolením.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c),
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo b),
c)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
d)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e),
e)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d).
§ 30
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává krajský úřad, s výjimkou přestupků podle § 29 odst. 2 písm. b), které projednává ministerstvo. K řízení o přestupcích podle § 29 odst. 2 písm. a) a c) až e) je místně příslušný krajský úřad, který poskytovateli zdravotních služeb udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb1).
(2)
Pokutu vybírá a vymáhá správní orgán, který ji uložil.
(3)
Správní orgán, který uložil pokutu za přestupek poskytovateli zdravotních služeb, zašle opis rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona zdravotní pojišťovně, se kterou má poskytovatel zdravotních služeb uzavřenu smlouvu o poskytování zdravotních služeb.“.
ČÁST STO TŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků
Čl. CXXXVI
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 29 se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 14 zrušuje.
2.
§ 38 včetně nadpisu zní:
㤠38
Přestupek vzdělávací instituce
(1)
Vzdělávací instituce se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 29 odst. 5.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
(3)
Přestupek podle odstavce 1 projednává ministerstvo.“.
ČÁST STO TŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů
Čl. CXXXVII
Zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), ve znění zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 232/2013 Sb., se mění takto:
1.
V části první se v nadpisu hlavy III slovo „SANKCE“ nahrazuje slovem „PŘESTUPKY“.
2.
V § 21 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
projednává přestupky podle tohoto zákona,“.
3.
Nadpis § 22 zní:
„Přestupky“.
4.
V § 22 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“.
5.
V § 22 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Účastník Národního programu se dopustí přestupku tím, že“.
6.
V § 22 odst. 2 písm. a) a b) se slovo „chránit“ nahrazuje slovem „nechrání“.
7.
V § 22 odst. 2 písm. b) se slova „uchovávat jej“ nahrazují slovy „nebo jej neuchovává“.
8.
V § 22 odst. 2 písm. c) se slovo „zajistit“ nahrazuje slovem „nezajistí“.
9.
V § 22 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, nebo
b)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
(4)
Je-li přestupek podle tohoto zákona spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta do dvojnásobku horní hranice sazeb uvedených v odstavci 3. Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.“.
10.
V § 22 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá ministerstvo.“.
11.
§ 23 se včetně nadpisu zrušuje.
12.
V § 24 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
ČÁST STO TŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin
Čl. CXXXVIII
Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 62/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 27 písm. a) a v § 28 písm. b) se slova „rozhodují o uložení pokuty“ nahrazují slovy „projednávají přestupky“.
2.
V § 29 odst. 2 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) až m) se označují jako písmena g) až l).
3.
V části první se v nadpisu hlavy VIII slova „SPRÁVNÍ DELIKTY“ nahrazují slovem „PŘESTUPKY“.
4.
§ 34 včetně nadpisu zní:
㤠34
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník Národního programu dopustí přestupku tím, že
a)
neoznámí ohrožení genetického zdroje podle § 2b odst. 3,
b)
nevede průběžně dokumentaci o genetických zdrojích podle § 2g odst. 1,
c)
v rozporu s § 2g odst. 3 nepředá dokumentaci o genetickém zdroji,
d)
v rozporu s § 2h odst. 1 neposkytne nebo neumožní odebrat vzorek genetického zdroje, který se u něho nachází, včetně identifikačních údajů o genetickém zdroji,
e)
v rozporu s § 2h odst. 3 odmítne umožnit odebrání vzorků nebo poskytnout vzorky genetických zdrojů bezúplatně pro účely šlechtění, výzkumu, vzdělávání a naplnění banky osiva a explantátů, nebo
f)
neeviduje poskytování vzorků genetických zdrojů podle § 2h odst. 5.
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém se nachází genová základna, dopustí přestupku tím, že neoznámí změnu vlastníka, nájemce nebo pachtýře pozemku podle § 2i odst. 4.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník pozemku, na kterém se nachází zdroj reprodukčního materiálu, dopustí přestupku tím, že neoznámí změnu vlastníka, nájemce nebo pachtýře pozemku podle § 11 odst. 4.
(4)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 5a odst. 1 neoznámí konání sběru semenného materiálu, odběru částí rostlin nebo vyzvedávání sadebního materiálu z přirozeného zmlazení anebo v rozporu s § 5a odst. 2 zašle takové oznámení s neúplnými nebo nesprávnými údaji,
b)
uvede do oběhu reprodukční materiál
1.
nevyhovující požadavkům na druhovou čistotu, morfologickou a fyziologickou kvalitu a na zdravotní stav podle § 4,
2.
bez průvodního listu podle § 8 nebo s nesprávnými či neúplnými údaji v průvodním listu,
3.
bez licence podle § 20 odst. 1, nebo
4.
přes zákaz stanovený zvláštním opatřením podle § 36 odst. 1 písm. b),
c)
nepředloží ve stanovené lhůtě žádost o vystavení potvrzení o původu podle § 6 odst. 3,
d)
v rozporu s § 24 odst. 1 nevede evidenci o každém oddílu reprodukčního materiálu, který uvedl do oběhu, vede v ní nesprávné nebo neúplné údaje nebo takovou evidenci neuchová,
e)
doveze reprodukční materiál bez povolení ministerstva podle § 25a odst. 1,
f)
v rozporu s § 25c odst. 1 neposkytne za účelem obchodování se subjekty usazenými v jiných členských státech Evropské unie pověřené osobě další informace, vzorky anebo jiné důkazy, nebo
g)
jako dodavatel dodávající reprodukční materiál z České republiky do jiného členského státu Evropské unie v rozporu s § 25c odst. 2 neinformuje pověřenou osobu o expedici reprodukčního materiálu.
(5)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel licence dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 24 odst. 2 nepředloží pověřené osobě do 15. ledna každého kalendářního roku záznamy o každém oddílu reprodukčního materiálu, který měl v držení nebo který uvedl do oběhu do 31. prosince předchozího kalendářního roku, a evidenci o lesní školkařské činnosti provozované do 31. prosince předchozího kalendářního roku v rámci licence, nebo sdělení o tom, že za uvedené období žádný reprodukční materiál do oběhu neuvedl ani neprovozoval lesní školkařskou činnost.
(6)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce reprodukčního materiálu dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 25c odst. 3 nevede evidenci o reprodukčním materiálu z jiného členského státu Evropské unie podle § 24.
(7)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
provede mýtní úmyslnou těžbu v rozporu s § 17, nebo
b)
jako kontrolovaná osoba nesplní opatření k odstranění nedostatků uložené podle § 31 odst. 4.
(8)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 3,
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. a),
c)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b) až g) nebo odstavců 5 až 7.“.
5.
§ 34a se zrušuje.
6.
§ 35 včetně nadpisu zní:
㤠35
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 34 odst. 1 až 3,
b)
krajský úřad nebo Česká inspekce životního prostředí, jde-li o přestupky podle § 34 odst. 4 až 7.
(2)
Přestupky podle § 34 odst. 4 až 7 projedná ten z příslušných orgánů, který dříve zahájil řízení, nebo bylo-li řízení zahájeno v týž den, krajský úřad.“.
Poznámka pod čarou č. 30 se zrušuje.
7.
V § 36 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
ČÁST STO TŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o zoologických zahradách
Čl. CXXXIX
Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 141/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
V § 6 odst. 2 písm. b) se slova „či jiného správního deliktu“ zrušují.
3.
V nadpisu nad označením § 16 se slova „a jiné správní delikty“ zrušují.
4.
V § 16 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“.
5.
V § 16 odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.
6.
V § 16 odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“.
7.
V § 16 odst. 1 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a závěrečná část ustanovení se zrušuje.
8.
V § 16 odst. 2 a 3 úvodních částech ustanovení se slova „nebo jiný správní delikt“ zrušují.
9.
V § 17 odstavec 1 zní:
„(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává inspekce.“.
10.
V § 17 se odstavce 2 až 4 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 15 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 7 se označují jako odstavce 2 a 3.
11.
V § 17 odst. 3 se slova „nebo správních deliktů“ a slova „nebo správních deliktech“ zrušují.
ČÁST STO TŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o oběhu osiva a sadby
Čl. CXL
Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb., zákona č. 54/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
V části první nadpis hlavy páté zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V nadpisu § 38a se doplňují slova „fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob“.
4.
V § 38a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „, právnická nebo podnikající fyzická“.
5.
V § 38a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Fyzická osoba se jako dodavatel“ nahrazují slovy „Dodavatel se“.
6.
V § 38a odst. 3 se slova „Fyzická osoba se jako dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí“ nahrazují slovy „Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí se“.
7.
V § 38a odst. 4 se slova „Fyzická osoba se jako dodavatel nebo konečný prodejce“ nahrazují slovy „Dodavatel nebo konečný prodejce se“.
8.
§ 38b se včetně nadpisu zrušuje.
9.
V nadpisu § 38c se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
10.
V § 38c se odstavce 1 až 3 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 12a zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
11.
V § 38c odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
12.
V § 38c odst. 2 se věta druhá zrušuje.
ČÁST STO TŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o Antarktidě
Čl. CXLI
Zákon č. 276/2003 Sb., o Antarktidě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 24 písm. e) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
Nadpis části deváté zní:
„KONTROLA A SPRÁVNÍ TRESTY“.
3.
V § 27 odst. 1 a 2 úvodní části ustanovení znějí: „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“.
4.
V § 27 odst. 1 se na konci písmene i) čárka nahrazuje tečkou a závěrečná část ustanovení se zrušuje.
5.
V § 27 odst. 2 se na konci písmene m) čárka nahrazuje tečkou a závěrečná část ustanovení se zrušuje.
6.
V § 27 odstavec 3 zní:
„(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí fyzická osoba,
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba,
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, kterého se dopustí fyzická osoba,
d)
1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, kterého se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba.“.
7.
V § 27 se odstavce 4 a 8 včetně poznámky pod čarou č. 24 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 až 7 a 9 se označují jako odstavce 4 až 7.
8.
V § 27 odst. 4 se slovo „deliktu“ nahrazuje slovem „přestupku“, slova „podle odstavce 1 nebo 2“ a slova „podle odstavce 3 nebo 4“ se zrušují, čárka za slovy „fyzickou osobou“ se zrušuje a za slova „spáchaného právnickou“ se vkládají slova „nebo podnikající fyzickou“.
9.
V § 27 odst. 5 se slova „Delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a číslo „5“ se nahrazuje číslem „4“.
10.
V § 27 odst. 6 se slova „Delikty spáchané fyzickými osobami“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „a obdobné delikty spáchané právnickými osobami“ se zrušují.
11.
V § 27 odst. 7 větě první se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“ a věta druhá se zrušuje.
ČÁST STO TŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o spotřebních daních
Čl. CXLII
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 3 písm. b) se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“.
2.
Část devátá včetně nadpisu zní:
„ČÁST DEVÁTÁ
PŘESTUPKY
HLAVA I
PŘESTUPKY NA ÚSEKU SPRÁVY SPOTŘEBNÍCH DANÍ
§ 135
Přestupek proti umístění přijatého vybraného výrobku
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako uživatel dopustí přestupku tím, že ve stanovené lhůtě neumístí přijatý vybraný výrobek osvobozený od daně v místě, které je uvedeno v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 135a
Přestupek proti podmíněnému osvobození od daně
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 19 odst. 4 umístí vybrané výrobky do daňového skladu jinak než v režimu podmíněného osvobození od daně.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
§ 135b
Přestupky proti zajištění daně
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu nebo oprávněný příjemce dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost
a)
průběžně sledovat výši zajištění daně, nebo
b)
předat správci daně podle jeho požadavků evidenční údaje vztahující se k daňové povinnosti, která vznikla při výrobě nebo přijetí vybraných výrobků.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
§ 135c
Přestupky proti elektronickému průvodnímu dokladu při ukončení dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce vybraných výrobků přijatých v režimu podmíněného osvobození od daně dopustí přestupku tím, že
a)
ve stanovené lhůtě nepředloží oznámení o přijetí vybraných výrobků pomocí elektronického systému správci daně místně příslušnému místu přijetí vybraných výrobků, nebo
b)
v oznámení o přijetí vybraných výrobků neuvede ztráty a znehodnocení, ke kterým došlo v průběhu dopravy.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
§ 135d
Přestupek proti dopravě vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě pro účely podnikání
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba odebírající vybrané výrobky z jiného členského státu pro účely podnikání dopustí přestupku tím, že před odebráním těchto vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu v jiném členském státě neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
§ 135e
Přestupek proti zasílání vybraných výrobků
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zástupce pro zasílání vybraných výrobků dopustí přestupku tím, že před odesláním vybraných výrobků z jiného členského státu neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
HLAVA II
PŘESTUPKY NA ÚSEKU SPRÁVY DANĚ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ
§ 135f
Přestupky proti skladování zkapalněných ropných plynů
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) uvedené do volného daňového oběhu
a)
skladuje společně ve stejném zásobníku,
b)
skladuje odděleně v zásobnících, které
1.
nejsou technologicky odděleny, nebo
2.
jsou vzájemně propojeny,
c)
odebírané ze zásobníků v kapalné fázi neskladuje v zásobníku, který je pevně spojen se zemí, nebo
d)
odebírané ze zásobníků v kapalné fázi skladuje v zásobníku pevně spojeném se zemí, který není užíván v souladu se stavebním zákonem.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze fyzické osobě uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč.
§ 135g
Přestupky proti dopravě minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, 2, 6 nebo 8 dopustí přestupku tím, že při dopravě těchto olejů neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) osvobozených od daně dopustí přestupku tím, že při dopravě těchto plynů neposkytne zajištění daně alespoň ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně, dopustí přestupku tím, že
a)
ve stanovené lhůtě neuvědomí správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy, o zahájení dopravy těchto olejů,
b)
navzdory námitkám správce daně zahájí dopravu těchto olejů,
c)
nedodrží správcem daně stanovenou
1.
lhůtu, v níž má být doprava těchto olejů ukončena, nebo
2.
trasu, po které mají být tyto oleje dopravovány, nebo
d)
v případě změny místa určení nebo příjemce, ke které došlo v průběhu dopravy těchto olejů, ve stanovené lhůtě
1.
neoznámí tuto změnu správci daně, nebo
2.
nezajistí zaznamenání této změny v dokladu o osvobození vybraných výrobků od daně.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, nebo
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3.
Přestupky proti nakládání se zkapalněnými ropnými plyny
§ 135h
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakupuje nebo získává zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) ve volném daňovém oběhu za účelem dalšího prodeje, dopustí přestupku tím, že přijímá nebo prodává tyto plyny bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakupuje nebo získává zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) pro vlastní spotřebu se spotřebou přesahující 20 tun za jeden kalendářní rok, dopustí přestupku tím, že přijímá nebo prodává tyto plyny bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) vydá osobě bez povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu,
b)
v rozporu s § 60 odst. 5, 6 nebo 7 prodá zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně, nebo
c)
zahájí dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) bez poskytnutého zajištění daně pro dopravu těchto plynů podle § 60 odst. 11.
(4)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, dopustí přestupku tím, že
a)
nepoužívá hmotnostní průtokoměr,
b)
používá hmotnostní průtokoměr, jehož součástí není elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů splňující zákonem požadované náležitosti, nebo
c)
používá hmotnostní průtokoměr, jehož součástí je elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů splňující zákonem požadované náležitosti, který není po celou dobu opatřen závěrami správce daně.
(5)
Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze fyzické osobě uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(6)
Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč.
§ 135i
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) při dovozu po propuštění do režimu volného oběhu ve stanovené lhůtě neuvede do režimu podmíněného osvobození od daně, nebo
b)
dopravuje zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) s rozdílnou sazbou daně, po jejich uvedení do volného daňového oběhu, společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba odebírající pro účely podnikání zkapalněné ropné plyny, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) a které byly uvolněny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, se dopustí přestupku tím, že neposkytne zajištění daně alespoň ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč.
HLAVA III
PŘESTUPKY NA ÚSEKU SPRÁVY DANĚ Z LIHU
§ 135j
Přestupky proti dopravě lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území České republiky
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odesílatel lihu osvobozeného od daně podle § 71 odst. 1 písm. a) nebo d) dopustí přestupku tím, že při dopravě tohoto lihu neposkytne zákonem stanoveným způsobem zajištění daně.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky dopravuje líh obecně denaturovaný podle zákona upravujícího líh určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru bez zjednodušeného průvodního dokladu.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, nebo
b)
1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
§ 135k
Přestupky proti oznamování prodeje lihovin
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která hodlá v rámci své podnikatelské činnosti prodávat lihoviny uvedené do volného daňového oběhu za cenu nižší, než je cena odpovídající výši součtu částky daně a jí odpovídající částky daně z přidané hodnoty, dopustí přestupku tím, že
a)
ve stanovené lhůtě neoznámí správci daně takový prodej, nebo
b)
v oznámení o takovém prodeji neuvede zákonem stanovené údaje.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 500 000 Kč.
HLAVA IV
PŘESTUPKY NA ÚSEKU SPRÁVY DANĚ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
§ 135l
Přestupek proti ceně pro konečného spotřebitele
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že uvede do volného daňového oběhu cigarety s tabákovou nálepkou s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele v jiném období, než pro které byla tato cena stanovena.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 135m
Přestupky proti jednotkovému balení
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že uvede do volného daňového oběhu, doveze nebo dopraví na daňové území České republiky z jiného členského státu
a)
tabákové výrobky, které nejsou v uzavřeném jednotkovém balení, nebo
b)
jednotkové balení s tabákovými výrobky, které nepodléhají stejné sazbě daně.
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že prodá tabákové výrobky jinak než v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou.
(3)
Za přestupek podle odstavce 2 lze fyzické osobě uložit pokutu do 50 000 Kč.
(4)
Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu
a)
do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, nebo
b)
od 50 000 Kč do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
§ 135n
Přestupek proti oznamovací povinnosti při dovozu tabákových výrobků
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské činnosti, dopustí přestupku tím, že ve stanovené lhůtě písemně neohlásí správci daně první dovoz tabákových výrobků.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč.
§ 135o
Přestupky proti zákazu prodeje a nákupu za cenu jinou než cenu pro konečného spotřebitele
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodejce dopustí přestupku tím, že
a)
prodá konečnému spotřebiteli cigarety za cenu nižší nebo vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce,
b)
při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytne slevu z ceny pro konečného spotřebitele.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
prodá konečnému spotřebiteli cigarety, ke kterým je přidán nebo přibalen jiný předmět, za celkovou cenu odlišnou od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce, nebo
b)
váže prodej cigaret konečnému spotřebiteli na prodej jiných předmětů.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako konečný spotřebitel dopustí přestupku tím, že nakoupí cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako konečný spotřebitel dopustí přestupku tím, že spotřebuje cigarety zakoupené za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele.
(5)
Za přestupek podle odstavce 3 lze fyzické osobě uložit pokutu do 50 000 Kč.
(6)
Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo 4, nebo
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2.
§ 135p
Přestupky proti nakládání s tabákovými výrobky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky neoprávněně drží nebo jinak nakládá s tabákovými výrobky, které nejsou značeny platnou tabákovou nálepkou.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že umožní skladování nebo prodej neznačených tabákových výrobků na daňovém území České republiky.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(4)
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč.
§ 135q
Přestupek proti značení tabákovými nálepkami
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neznačí tabákové výrobky tabákovými nálepkami podle § 114.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč.
§ 135r
Přestupky proti značení a použití tabákových nálepek
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
použije ke značení tabákových výrobků tabákové nálepky, na kterých jsou vytištěny údaje neodpovídající skutečnému obsahu jednotkového balení, na kterém je tabáková nálepka umístěna,
b)
značí tabákové výrobky tabákovými nálepkami na jiném místě daňového území České republiky než v daňovém skladu, nebo
c)
řádně nepoužije tabákovou nálepku.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
§ 135s
Přestupek proti objednání, odběru a distribuci tabákových nálepek
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím, že tabákové nálepky prodá nebo bezúplatně předá.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
§ 135t
Přestupky proti evidenci a inventuře tabákových nálepek
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím, že
a)
nevede evidenci odebraných, použitých nebo vrácených tabákových nálepek,
b)
po stanovenou dobu neuchovává evidenci odebraných, použitých nebo vrácených tabákových nálepek nebo doklady, na jejichž základě byly zápisy v této evidenci provedeny,
c)
neprovede inventuru tabákových nálepek za daný kalendářní rok, nebo
d)
ve stanovené lhůtě neoznámí pověřenému správci daně výsledek inventury tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), nebo
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
§ 135u
Přestupky proti vracení tabákových nálepek
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím, že
a)
nevrátí ve stanovené lhůtě pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky starého vzoru, nebo
b)
v případě ukončení své činnosti nevrátí ve stanovené lhůtě pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
HLAVA V
PŘESTUPKY NA ÚSEKU ZNAČKOVÁNÍ A BARVENÍ VYBRANÝCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ
Díl 1
Přestupky proti povinnostem při značkování a barvení vybraných minerálních olejů
§ 135v
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu dopustí přestupku tím, že do volného daňového oběhu uvede neznačkované nebo nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce nebo dovozce minerálních olejů uvedených v § 134b odst. 1 dopustí přestupku tím, že nezajistí značkování nebo barvení těchto olejů před jejich vstupem na daňové území České republiky.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo uživatel směsi značkovací látky a barviva se sídlem na daňovém území České republiky dopustí přestupku tím, že nevede evidenci značkovací látky a barviva.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu, příjemce nebo dovozce s povinností značkovat nebo barvit minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1, nebo s povinností takové značkování nebo barvení zajistit, dopustí přestupku tím, že na žádost správce daně nebo příslušného orgánu nepředloží certifikát.
(5)
Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč.
§ 135w
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakoupí nebo jinak nabude neznačkované nebo nebarvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 s úmyslem dopravit je do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně či ve volném daňovém oběhu nebo je vyvézt do třetí země, dopustí přestupku tím, že v případě neuskutečnění dopravy nebo vývozu ve stanovené lhůtě nezajistí jejich značkování nebo barvení.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která vyrábí, zpracovává, dopravuje, skladuje, nakupuje nebo jinak nabývá, prodává nebo spotřebovává v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134b, dopustí přestupku tím, že
a)
vykonává tyto činnosti, jejichž předmětem jsou oleje v jednotkovém balení nad 20 litrů, bez živnostenského oprávnění, nebo
b)
nevede nebo neuchovává stanoveným způsobem evidenci o druzích a množství těchto olejů nebo evidenci o uvedených způsobech nakládání s nimi.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která vyrábí, zpracovává nebo prodává minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134b odst. 2 písm. e) značkovány a barveny, způsobem uvedeným v § 134e odst. 6, dopustí přestupku tím, že
a)
v průvodní technické dokumentaci nebo v dokladech výslovně neuvede, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů,
b)
nemá v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího podle § 134e odst. 8 písm. b), nebo
c)
neuchovává technickou dokumentaci nebo doklady k těmto olejům po stanovenou dobu.
(4)
Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč.
Díl 2
Přestupky proti zákazům při značkování a barvení vybraných minerálních olejů
§ 135x
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 značkuje a barví, nebo
b)
značkované a barvené minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 nabízí k prodeji nebo používá pro pohon motorů.
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1, které jsou
a)
značkované a barvené, ředí, odstraňuje nebo jinak mění jejich značkování nebo barvení mimo daňový sklad s povolením ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů,
b)
neznačkované a nebarvené, uvádí do volného daňového oběhu,
c)
značkované a barvené, nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů, nebo
d)
značkované a barvené, dopravuje nebo skladuje v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčí.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že minerální oleje uvedené v § 134b odst. 2 písm. d) a e) nabízí k prodeji nebo je používá pro jiné účely, než pro které tyto minerální oleje nesmějí být značkovány a barveny.
(4)
Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze fyzické osobě uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(5)
Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
Díl 3
Další přestupky na úseku značkování a barvení vybraných minerálních olejů
§ 135y
Přestupek proti povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu dopustí přestupku tím, že značkuje nebo barví minerální oleje uvedené v § 134b odst. 1 bez povolení ke značkování a barvení vybraných minerálních olejů.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu od 10 000 Kč do 10 000 000 Kč.
HLAVA VI
PŘESTUPKY NA ÚSEKU ZNAČKOVÁNÍ NĚKTERÝCH DALŠÍCH MINERÁLNÍCH OLEJŮ
Díl 1
Přestupky proti povinnostem při značkování některých dalších minerálních olejů
§ 135z
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo provozovatel daňového skladu dopustí přestupku tím, že do volného daňového oběhu uvede neznačkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako příjemce nebo dovozce minerálních olejů uvedených v § 134m odst. 1 dopustí přestupku tím, že nezajistí značkování těchto olejů před jejich vstupem na daňové území České republiky.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo uživatel značkovací látky se sídlem na daňovém území České republiky dopustí přestupku tím, že nevede evidenci značkovací látky.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce, příjemce nebo dovozce s povinností značkovat minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 nebo s povinností takové značkování zajistit, dopustí přestupku tím, že na žádost správce daně nebo příslušného orgánu nepředloží certifikát.
(5)
Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč.
§ 135za
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která nakoupí nebo jinak nabude neznačkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 s úmyslem dopravit je do jiného členského státu nebo je vyvézt do třetí země, dopustí přestupku tím, že v případě neuskutečnění dopravy nebo vývozu ve stanovené lhůtě nezajistí jejich značkování.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která vyrábí, zpracovává, dopravuje, skladuje, nakupuje nebo jinak nabývá, prodává nebo spotřebovává v rámci podnikatelské činnosti minerální oleje uvedené v § 134m, dopustí přestupku tím, že
a)
vykonává tyto činnosti, jejichž předmětem jsou oleje v jednotkovém balení nad 20 litrů, bez živnostenského oprávnění, nebo
b)
nevede nebo neuchovává stanoveným způsobem evidenci o druzích a množství těchto olejů nebo evidenci o uvedených způsobech nakládání s nimi.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba, která vyrábí, zpracovává nebo prodává minerální oleje, jež nesmějí být podle § 134m odst. 2 písm. b) až f) značkovány, způsobem uvedeným v § 134p odst. 6, dopustí přestupku tím, že
a)
v průvodní technické dokumentaci nebo v dokladech výslovně neuvede, že tyto oleje nesmějí být použity pro pohon motorů,
b)
nemá v evidenci o koupi a prodeji těchto olejů prohlášení kupujícího podle § 134p odst. 8 písm. b) nebo c), nebo
c)
neuchovává technickou dokumentaci nebo doklady k těmto olejům po stanovenou dobu.
(4)
Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč.
Díl 2
Přestupky proti zákazům při značkování některých dalších minerálních olejů
§ 135zb
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 značkuje, nebo
b)
značkované minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 nabízí k prodeji nebo používá pro pohon motorů.
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1, které jsou
a)
značkované, ředí, odstraňuje nebo jinak mění jejich značkování,
b)
neznačkované, uvádí do volného daňového oběhu či je prodává,
c)
značkované, nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů, nebo
d)
značkované, dopravuje nebo skladuje v nádobě, která je ve spojení s motorem, nebo je do takové nádoby stáčí.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že minerální oleje, které nesmějí být značkovány podle § 134m odst. 2 písm. b) až g), nabízí k prodeji nebo je používá pro pohon motorů.
(4)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že minerální oleje uvedené v § 134m odst. 2 písm. e) a f) nabízí k prodeji nebo je používá pro jiné účely, než pro které tyto oleje nesmějí být značkovány.
(5)
Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze fyzické osobě uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(6)
Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
Díl 3
Další přestupky na úseku značkování některých dalších minerálních olejů
§ 135zc
Přestupek proti povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobce nebo provozovatel daňového skladu dopustí přestupku tím, že značkuje minerální oleje uvedené v § 134m odst. 1 bez povolení ke značkování některých dalších minerálních olejů.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu od 10 000 Kč do 10 000 000 Kč.
HLAVA VII
PŘESTUPKY NA ÚSEKU SLEDOVÁNÍ NAKLÁDÁNÍ SE ZVLÁŠTNÍMI MINERÁLNÍMI OLEJI
§ 135zd
Přestupky proti sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 134zd nabude, prodá nebo jinak převede zvláštní minerální olej volně ložený nebo umístěný v balení přesahujícím 220 litrů.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba nakládající se zvláštním minerálním olejem dopustí přestupku tím, že
a)
v přihlášce k registraci uvede nesprávné údaje,
b)
nepodá oznámení o změně registračních údajů,
c)
nevede evidenci zvláštních minerálních olejů nebo ji vede v neúplném rozsahu,
d)
neuchovává evidenci zvláštních minerálních olejů nebo doklady, na jejichž základě byly zápisy do evidence provedeny, po stanovenou dobu, nebo
e)
v rozporu s § 134zf neoznámí správci daně stanovené údaje.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 lze fyzické osobě uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(4)
Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až d),
b)
3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e), nebo
c)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
HLAVA VIII
PŘESTUPKY NA ÚSEKU NAKLÁDÁNÍ SE SUROVÝM TABÁKEM
§ 135ze
Přestupky proti nakládání se surovým tabákem
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nakládá se surovým tabákem v rozporu s § 134zz.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba skladující surový tabák dopustí přestupku tím, že
a)
v přihlášce k registraci uvede nesprávné údaje,
b)
nepodá oznámení o změně registračních údajů,
c)
nevede evidenci surového tabáku nebo ji vede v neúplném rozsahu,
d)
neuchovává evidenci surového tabáku nebo doklady, na jejichž základě byly zápisy do evidence provedeny, po stanovenou dobu, nebo
e)
v rozporu s § 134zza neoznámí správci daně stanovené údaje.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel daňového skladu tabákových výrobků dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 134zza neoznámí správci daně stanovené údaje.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 lze fyzické osobě uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(5)
Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu do
a)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až d),
b)
6 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. e) nebo odstavce 3, nebo
c)
20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
HLAVA IX
PROPADNUTÍ A ZABRÁNÍ NEZNAČENÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
§ 135zf
Propadnutí neznačených tabákových výrobků
Jsou-li splněny podmínky pro uložení propadnutí věci, která je neznačeným tabákovým výrobkem, její propadnutí se uloží, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
§ 135zg
Zabrání neznačených tabákových výrobků
Jsou-li splněny podmínky pro rozhodnutí o zabrání věci, která je neznačeným tabákovým výrobkem, rozhodne se o jejím zabrání, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
§ 135zh
Společná ustanovení o propadnutí a zabrání
(1)
Generální ředitelství cel propadlé nebo zabrané neznačené tabákové výrobky zničí. Na zničení dohlíží tříčlenná komise složená z úředních osob správce daně.
(2)
Pachateli přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí neznačených tabákových výrobků, nebo osobě, u které byly zabrané neznačené tabákové výrobky zajištěny, se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením.
(3)
Proti rozhodnutí o zabrání neznačených tabákových výrobků nebo o povinnosti nahradit státu náklady spojené s jejich správou a zničením se nelze odvolat.
HLAVA X
PŘÍSLUŠNOST
§ 135zi
Věcná příslušnost
(1)
K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný správce daně.
(2)
Česká obchodní inspekce a finanční úřad jsou příslušné k řízení o
a)
přestupcích na úseku správy daně z tabákových výrobků, a to o
1.
přestupcích proti jednotkovému balení,
2.
přestupcích proti zákazu prodeje a nákupu za cenu jinou než cenu pro konečného spotřebitele,
3.
přestupcích proti nakládání s tabákovými výrobky,
4.
přestupku proti značení tabákovými nálepkami,
b)
přestupcích na úseku značkování a barvení vybraných minerálních olejů,
c)
přestupcích na úseku značkování některých dalších minerálních olejů.
(3)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce je příslušná k řízení o přestupcích na úseku správy daně z tabákových výrobků, a to o
a)
přestupcích proti jednotkovému balení,
b)
přestupcích proti zákazu prodeje a nákupu za cenu jinou než cenu pro konečného spotřebitele,
c)
přestupcích proti nakládání s tabákovými výrobky,
d)
přestupku proti značení tabákovými nálepkami.
(4)
Obecní živnostenský úřad je příslušný k řízení o přestupcích na úseku správy daně z tabákových výrobků, a to o
a)
přestupcích proti nakládání s tabákovými výrobky,
b)
přestupku proti značení tabákovými nálepkami.
(5)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností je příslušný k řízení o přestupku proti jednotkovému balení, kterého se dopustí fyzická osoba; příkazem na místě může tento přestupek projednat rovněž orgán Policie České republiky, orgán Vojenské policie nebo strážník obecní policie.
(6)
Pokutu vybírá orgán, který ji uložil.“.
ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. CXLIII
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 14 odst. 2 písm. c) se slova „nebo jiného správního deliktu“ a slova „nebo jiný správní delikt“ zrušují.
2.
V § 40 odst. 1 a v § 124 odst. 6 větě třetí se slova „20) nebo jiného správního deliktu,21)“ nahrazují čárkou.
Poznámky pod čarou č. 20 a 21 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
3.
V § 40 odst. 4 se slova „nebo jiného správního deliktu“ zrušují.
4.
V § 45 odst. 1 písm. h) se za slovo „byl“ vkládají slova „pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku nebo“.
5.
V § 45 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
nejpozději po zahájení řízení o přestupku, z něhož je obviněn, bez zbytečného odkladu oznámit správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupku, že je příslušníkem.“.
6.
V § 45 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Oznámení podle odstavce 1 písm. j) příslušník neučiní, pokud by jím vážně narušil důležitý zájem služby.“.
7.
V § 50 odst. 1 větě první se slova „nebo jiného správního deliktu“ zrušují.
8.
V § 186 odst. 10 větě první se slova „nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se služební funkcionář dozvěděl o jednání, které má znaky kázeňského přestupku, a“ zrušují.
9.
V § 186 odst. 10 se věta druhá zrušuje, ve větě třetí se slova „těchto lhůt“ nahrazují slovy „této lhůty“ a na konci textu věty třetí se doplňují slova „, soudní řízení správní nebo řízení o přestupku“.
10.
V § 189 odstavec 1 zní:
„(1)
Při projednávání jednání, které má znaky přestupku, se postupuje podle zvláštního právního předpisu, jde-li o
a)
rozhodování, zda má jednání příslušníka všechny znaky potřebné k určení viny,
b)
pokus,
c)
zánik odpovědnosti,
d)
určení povahy a závažnosti jednání, které má znaky přestupku,
e)
polehčující okolnosti,
f)
přitěžující okolnosti,
g)
ukládání kázeňských trestů za více jednání,
h)
podmíněné upuštění od uložení kázeňského trestu,
i)
upuštění od uložení kázeňského trestu,
j)
mimořádné snížení výměry kázeňského trestu pokuty,
k)
rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od výkonu jeho zbytku,
l)
ukládání ochranného opatření zabrání věci,
m)
ukládání propadnutí náhradní hodnoty nebo zabrání náhradní hodnoty,
n)
posuzování, zda byla zmeškána lhůta k podání podnětu,
o)
společné řízení,
p)
odložení věci,
q)
zastavení řízení,
r)
přerušení řízení, nebo
s)
příkaz.“.
11.
V § 189 odst. 2 větě první se slova „z nedbalosti“ zrušují, za slovo „majetku“ se vkládá čárka a za slovem „blízkými“ se čárka zrušuje.
12.
V § 190 odst. 8 větě druhé se za slovo „zastaví“ vkládají slova „, popřípadě rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal“.
Čl. CXLIV
Přechodná ustanovení
1.
Odpovědnost za jednání, které má znaky přestupku, se posoudí podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud k jednání, které má znaky přestupku, došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle pozdější právní úpravy se toto jednání posoudí jen tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější.
2.
Zahájená řízení o jednání, které má znaky přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Pro účely zproštění výkonu služby podle § 40 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se podezření ze spáchání jiného správního deliktu považuje za podezření ze spáchání jednání, které má znaky přestupku.
4.
Příslušník má nárok na doplatek služebního příjmu podle § 124 odst. 6 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i v případě, že se vina v řízení o jiném správním deliktu příslušníka neprokáže a podezření ze spáchání jiného správního deliktu bylo důvodem zproštění výkonu služby.
5.
Přestupkem se pro účely § 14 odst. 2 písm. c) rozumí též dosavadní jiný správní delikt, o kterém bylo rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu
Čl. CXLV
V části první zákona č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 187/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 368/2016 Sb., hlava VII včetně nadpisu zní:
„HLAVA VII
PŘESTUPKY
§ 34
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
doveze, vyveze nebo dopraví v celním režimu tranzitu surové diamanty v rozporu s nařízením,
b)
v rozporu s § 27 odst. 1 nakládá se surovými diamanty bez obecné registrace,
c)
v rozporu s § 27 odst. 5 uvede v žádosti o registraci nesprávné nebo nepravdivé údaje nebo pro účely registrace předloží nepravé nebo pozměněné doklady,
d)
v rozporu s § 31 odst. 4 nepředloží evidenci surových diamantů nebo související doklady nebo předloží evidenci obsahující nesprávné údaje nebo padělané nebo pozměněné související doklady,
e)
v rozporu s § 31 nevede evidenci surových diamantů nebo v evidenci neuvede zákonem stanovené údaje, nebo
f)
nepředloží ve stanoveném termínu roční hlášení podle § 32.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 28 odst. 1 nakládá se surovými diamanty bez zvláštní registrace, nebo
b)
v rozporu s § 28 odst. 2 uvede v žádosti o zvláštní registraci nesprávné nebo nepravdivé údaje nebo pro účely registrace předloží nepravé nebo pozměněné doklady.
(3)
Za přestupek lze fyzické osobě uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) až f), nebo
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).
(4)
Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) až f),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. b), nebo
c)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) nebo odstavce 2 písm. a).
§ 35
Zabrání věci
O zabrání věci nelze rozhodnout po uplynutí 6 let od spáchání přestupku.
§ 36
Promlčecí doba
(1)
Promlčecí doba činí 6 let.
(2)
Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 10 let od jeho spáchání.
§ 37
Příslušnost
K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný určený celní úřad.“.
ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí
Čl. CXLVII
Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 261/2014 Sb. a zákona č. 295/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 22 odst. 3 větě první se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní trest“.
2.
Nadpis nad označením § 25 zní:
„Přestupky“.
3.
§ 25 se včetně nadpisu zrušuje.
4.
Nadpis § 26 zní:
„Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob“.
5.
V § 26 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“.
6.
V § 26 odst. 1 písm. a) se slova „podle § 13 odst. 4, 5, 7 a 8 nebo § 15 odst. 4, 5, 7 a 8“ zrušují.
7.
V § 26 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 26 odst. 3 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
8.
V § 26 odst. 4 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
9.
§ 26a včetně nadpisu zní:
㤠26a
Příslušnost
Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.“.
Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje.
ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
Čl. CXLVIII
Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění zákona č. 346/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 371/2016 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu části sedmé se slova „SPRÁVNÍ DELIKTY“ nahrazují slovem „PŘESTUPKY“.
2.
V části sedmé nadpis hlavy II zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V nadpisu § 35 se doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V nadpisu § 35a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
5.
V § 35a odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 35a odst. 3, § 35a odst. 4 až 8 úvodních částech ustanovení, § 35a odst. 9, § 35a odst. 10 úvodní části ustanovení, § 35a odst. 11 a 13 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 35a odst. 12 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
7.
V § 35a odst. 12 písm. a) až e) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
V nadpisu § 36 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
9.
V § 36 se odstavce 1 až 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
10.
V § 36 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
11.
V § 36 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
Čl. CXLIX
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016 Sb. a zákona č. 67/2017 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části deváté zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V nadpisu § 36a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
3.
V § 36a odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 36a odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
5.
V § 36a odst. 3 písm. a) a b), § 39 odst. 1 písm. b) a § 39 odst. 2 písm. b) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
V nadpisu § 36b se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
7.
V § 36b se odstavce 1 až 3 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
8.
V § 36b odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
9.
V § 36b odst. 2 se slova „a pokuta je příjmem státního rozpočtu“ zrušují.
10.
Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních
Čl. CL
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 111/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 126/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy IX zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V nadpisu § 89a se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
3.
V § 89a odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 89a odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
5.
V § 89a odst. 3 písm. a) a b), § 95 odst. 1 písm. b) a v § 95 odst. 2 písm. b) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
V nadpisu § 89b se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
7.
V § 89b se odstavce 1 až 3 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
8.
V § 89b odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
9.
Poznámka pod čarou č. 23 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
10.
V § 89b odst. 2 se slova „a pokuta je příjmem státního rozpočtu“ zrušují.
ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o rybářství
Čl. CLI
Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 104/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 237/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 písm. f) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
V § 14 odst. 7 se slova „nebyla pravomocně uložena sankce za spáchání přestupku podle zákona o přestupcích, ani jí nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „nebyl uložen správní trest za přestupek“.
3.
V § 16 písmeno e) zní:
„e)
projednat přestupky podle tohoto zákona příkazem na místě.“.
4.
V § 20 odst. 3, § 21 odst. 4, § 23 odst. 2 písm. b) a v § 24 odst. 3 písm. h) se slova „(§ 30) a správní delikty (§ 31)“ nahrazují slovy „podle tohoto zákona (§ 30 a 31)“.
5.
V § 22 odst. 3 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).
6.
V § 22 odst. 3 písm. g) se slova „správní delikty uvedené v“ zrušují.
7.
V části první v nadpisu hlavy VII se slova „A SPRÁVNÍ DELIKTY“ zrušují.
8.
V nadpisu § 30 se doplňují slova „fyzických osob“.
9.
V § 30 odst. 6 se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
10.
V § 30 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8.
11.
V § 30 odst. 8 se slova „odstavce 8“ nahrazují slovy „odstavce 7“ a slova „v blokovém řízení“ se zrušují.
12.
Nadpis § 31 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
13.
V § 31 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 31 odst. 2 a v § 31 odst. 3 a 4 úvodních částech ustanovení se za slovo „Právnická“ vkládají slova „nebo podnikající fyzická“ a slova „jiného správního deliktu“ se nahrazují slovem „přestupku“.
14.
V § 31 se odstavce 5 a 9 včetně poznámky pod čarou č. 30 zrušují.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.
15.
V § 31 odst. 5 se slova „O uložení pokuty rozhoduje příslušný rybářský orgán, který uloží pokutu za jiný správní delikt“ nahrazují slovy „Za přestupek“, slova „až do výše“ za slovy „podle odstavců 1 až 3“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu do výše“, slova „jiný správní delikt“ se nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
16.
V § 31 odst. 7 větě první se slova „a obecním úřadem obce s rozšířenou působností“ a věta druhá zrušují.
ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o obchodování s ohroženými druhy
Čl. CLII
Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 467/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 86/2015 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 25 odst. 4 písmeno e) zní:
„e)
projednává přestupky podle § 34c až 34e,“.
2.
V § 25 odst. 4 písm. h) se slova „nebo odpovědnými ze správních deliktů“ zrušují.
3.
V § 30 odst. 1 se slova „ukládá pokuty“ nahrazují slovy „projednává přestupky podle tohoto zákona“.
4.
V § 33 odst. 1 se slova „nebo odpovědnou z jiného správního deliktu“ zrušují.
5.
V části první nadpis hlavy X zní:
„PŘESTUPKY“.
6.
Nadpis § 34c zní:
„Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob“.
7.
V § 34c odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „, právnická nebo podnikající fyzická“.
8.
V § 34c odst. 2 se písmena e), g) a i) zrušují.
Dosavadní písmena f), h), j) a k) se označují jako písmena e) až h).
9.
V § 34c odst. 3 se písmena a), c) a d) zrušují.
Dosavadní písmena b), e) a f) se označují jako písmena a) až c).
10.
§ 34d a 34e včetně nadpisů znějí:
㤠34d
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako žadatel úmyslně poskytne nesprávné prohlášení anebo nesprávné nebo neúplné informace za účelem získání povolení, potvrzení nebo dokladu o registraci podle tohoto zákona nebo podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9),
b)
vyveze nebo se pokusí o vývoz jiného jedince bez povolení v rozporu s § 18 odst. 1, nebo
c)
vyveze uměle vypěstovaný exemplář rostlinného druhu v rozporu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy44) nebo § 17 anebo se o takový vývoz pokusí.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
doveze, vyveze nebo zpětně vyveze exemplář, pokusí se o vývoz, zpětně vyveze nebo se pokusí o zpětný vývoz exempláře do České republiky nebo z České republiky nebo zprostředkuje dovoz exempláře nebo s exemplářem jinak nakládá v rozporu s tímto zákonem nebo nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9),
b)
nakupuje, vybízí k prodeji, prodává, drží za účelem prodeje, nabízí k prodeji nebo přepravuje za účelem prodeje exemplář v rozporu s tímto zákonem nebo nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9), nebo
c)
padělá registrační list nebo pozmění jeho obsah, aby ho bylo použito jako pravého, nebo použije registrační list jako pravý za účelem prodeje nebo získání povolení, potvrzení nebo registračního listu.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
§ 34e
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v případech stanovených v § 24 odst. 2 nevede záznamy o obchodu.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako žadatel poskytne nesprávné prohlášení anebo nesprávné nebo neúplné informace za účelem získání povolení, potvrzení nebo dokladu o registraci podle tohoto zákona nebo podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy9),
b)
vyveze jiného jedince bez povolení v rozporu s § 18 odst. 1, nebo
c)
vyveze uměle vypěstovaný exemplář rostlinného druhu v rozporu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy44) nebo § 17.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
doveze, vyveze nebo zpětně vyveze exemplář do České republiky nebo z České republiky nebo zprostředkuje dovoz exempláře nebo s exemplářem jinak nakládá v rozporu s tímto zákonem nebo nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9),
b)
zpracovává, balí nebo přebaluje kaviár bez licence nebo označí nádobu s kaviárem v rozporu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy22d) nebo obchoduje s kaviárem v rozporu s tímto zákonem nebo nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy,
c)
padělá registrační list nebo neoprávněně pozmění jeho obsah nebo použije padělaný nebo pozměněný registrační list jako pravý při prodeji nebo získávání povolení, potvrzení nebo registračního listu, nebo
d)
nakupuje, vybízí k prodeji, nabývá pro obchodní účely, veřejně vystavuje pro obchodní účely, zprostředkuje prodej, využívá pro obchodní zisk a prodej, prodává, drží za účelem prodeje, nabízí k prodeji anebo přepravuje za účelem prodeje exemplář v rozporu s nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy nebo tímto zákonem.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
c)
1 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.“.
11.
Za § 34e se vkládá nový § 34f, který včetně nadpisu zní:
㤠34f
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle § 34c až 34e projednává inspekce.
(2)
Pokuta je příjmem Státního fondu životního prostředí45). Pokutu vybírá orgán, který ji uložil.“.
12.
V § 35 odst. 7 se slova „nebo odpovědnými ze správních deliktů“ a slova „nebo správních deliktech nebo“ zrušují.
13.
Poznámka pod čarou č. 47 se zrušuje.
ČÁST STO ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o válečných hrobech a pietních místech
Čl. CLIII
Zákon č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1.
§ 5 včetně nadpisu zní:
㤠5
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neumožní k válečnému hrobu přístup,
b)
nezabezpečí úpravu válečného hrobu, nebo
c)
provede jinou změnu válečného hrobu než jeho úpravu, anebo přemístí nebo zruší válečný hrob bez souhlasu ministerstva.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
c)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).
(3)
Přestupky podle odstavce 1 projednává pověřený obecní úřad; dopustí-li se přestupku podle odstavce 1 obec, je příslušným k jeho projednání krajský úřad.“.
Poznámky pod čarou č. 5 a 6 se zrušují.
2.
V § 6 se slova „; výnos z těchto pokut je jeho příjmem“ zrušují.
ČÁST STO PADESÁTÁ
Změna zákona o dluhopisech
Čl. CLIV
Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 137/2014 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis § 38 zní:
„Přestupky“.
2.
V § 38 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 38 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
4.
Nadpis § 39 zní:
„Příslušnost“.
5.
V § 39 se odstavce 1 až 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4.
6.
V § 39 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
ČÁST STO PADESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory
Čl. CLV
Zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 236/2012 Sb. a zákona č. 104/2017 Sb., se mění takto:
1.
§ 8 se včetně nadpisu zrušuje.
2.
Nadpis nad označením § 8a zní:
„Přestupky“.
3.
V § 8a odst. 1 se slova „Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba“ nahrazují slovy „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba“ a slova „správního deliktu“ se nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 8a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 8a odst. 3 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
§ 8b včetně nadpisu zní:
㤠8b
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Promlčecí doba podle tohoto zákona činí 3 roky.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednává koordinační orgán.
(3)
Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném koordinačním orgánem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný koordinační orgán podle tohoto zákona, nepoužijí.
(4)
Na postup koordinačního orgánu podle tohoto zákona se ustanovení § 24 až 27, 32, § 35 písm. a) a d), § 39 písm. b), § 42, 43, § 44 písm. d), § 45, 48, § 68 písm. b), § 70, § 80 odst. 2 a 3, § 82 odst. 1 věty první, § 87, 89, § 93 odst. 1 písm. d), f), g) a h), § 93 odst. 3, § 95 odst. 2, § 96 odst. 1 písm. b), § 96 odst. 3 a § 98 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.“.
ČÁST STO PADESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o omezení plateb v hotovosti
Čl. CLVI
Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění zákona č. 303/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 261/2014 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 5 zní:
„Přestupky“.
2.
V § 5 odst. 1 a 2 se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „, právnická nebo podnikající fyzická“.
3.
V § 5 odst. 3 se za slovo „uložit“ vkládají slova „fyzické osobě“.
4.
V § 5 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a právnické a podnikající fyzické osobě pokutu do 5 000 000 Kč“.
5.
§ 6 se zrušuje.
6.
V § 6a se odstavce 1 až 4 včetně poznámky pod čarou č. 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 1 až 3.
7.
V § 6a odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
8.
V § 6a se odstavec 3 zrušuje.
ČÁST STO PADESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. CLVII
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 148/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 3 úvodní části ustanovení a § 155c odst. 1 písm. m) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
2.
V § 36c odst. 5 větě první se slova „v prvním stupni“ zrušují.
3.
V § 146 odst. 7 se slovo „sankci“ nahrazuje slovy „správní trest“.
4.
V § 147 odst. 1 větě první se slovo „sankci“ nahrazuje slovy „správní trest“ a ve větě druhé se slovo „sankci“ nahrazuje slovy „správním trestu“.
5.
V § 149a větě první se slovo „sankci“ nahrazuje slovy „správní trest“ a ve větě druhé se slovo „sankci“ nahrazuje slovy „správním trestu“.
6.
V § 152 odst. 2 písm. d) se slovo „sankcích“ nahrazuje slovy „správních trestech“.
7.
V § 155c odst. 1 písm. m) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
8.
V části desáté nadpis hlavy III zní:
„PŘESTUPKY“.
9.
V nadpisech § 157 až 163 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
10.
V § 157 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 157 odst. 3 a 4, § 157 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 157 odst. 6, § 157 odst. 7 až 9 úvodních částech ustanovení, § 157 odst. 10 až 13, § 158 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 159 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 160 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 160 odst. 3, § 161 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 161 odst. 3 a 4, § 161 odst. 6 písm. c), § 162 odst. 1 až 6 úvodních částech ustanovení, § 162 odst. 7, § 162 odst. 8 úvodní části ustanovení, § 162 odst. 10 písm. c), § 162 odst. 11 písm. b), § 163 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 164 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 164 odst. 2, § 164 odst. 4 písm. c), § 164 odst. 5 písm. c), § 164 odst. 6 písm. b), § 165 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 165 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 165 odst. 3, § 165 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 165 odst. 5 a 6 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
11.
V § 157 odst. 14, § 160 odst. 4, § 162 odst. 9 a § 164 odst. 3 úvodní části ustanovení znějí: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
12.
V § 157 odst. 14 písm. a) až e), § 158 odst. 2, § 159 odst. 2, § 160 odst. 4 písm. a) a b), § 161 odst. 5, § 161 odst. 6 úvodní části ustanovení, § 162 odst. 9 písm. a) a b), § 162 odst. 10 a 11 úvodních částech ustanovení, § 163 odst. 2, § 164 odst. 3 písm. a) až c), § 164 odst. 4 až 6 úvodních částech ustanovení, § 165 odst. 7 úvodní části ustanovení a § 165 odst. 7 písm. a) a b) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
13.
V § 158 odst. 2, § 159 odst. 2, § 161 odst. 5, § 161 odst. 6 úvodní části ustanovení, § 162 odst. 10 a 11 úvodních částech ustanovení, § 163 odst. 2, § 164 odst. 4 až 6 úvodních částech ustanovení, § 165 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
14.
Nadpis nad označením § 164 zní:
„Další přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
15.
V § 164 odstavec 7 zní:
„(7)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit zákaz činnosti až na 5 let.“.
16.
V nadpisu nad označením § 166 se doplňují slova „fyzických osob“.
17.
§ 192 včetně nadpisu zní:
㤠192
Společná ustanovení
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.
(2)
Příjem z pokut uložených obchodníkům s cennými papíry podle tohoto zákona je příjmem Garančního fondu; na tyto příjmy se pro účely správy jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Pokuty uložené obchodníkům s cennými papíry vybírá a vymáhá celní úřad.“.
ČÁST STO PADESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o vinohradnictví a vinařství
Čl. CLVIII
Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 311/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 256/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb. a zákona č. 26/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slovo „sankcí“ nahrazuje slovy „správních trestů“.
2.
V § 10 odst. 3 se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správního trestu“.
3.
V § 16 odst. 12 písm. b) a v § 39 odst. 7 písm. a) až d) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
4.
V § 31 odst. 12 písm. d) se slova „trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu“ nahrazují slovy „trestného činu nebo přestupku“.
5.
V části první v nadpisu hlavy VII se slova „SPRÁVNÍ DELIKTY“ nahrazují slovem „PŘESTUPKY“.
6.
V § 37 odst. 2 písm. c) se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“.
7.
V nadpisu § 39 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
8.
V § 39 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 39 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 39 odst. 3 až 5 úvodních částech ustanovení a v § 39 odst. 6 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
9.
V § 39 odst. 7 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
10.
V § 40 se odstavce 1, 3, 5 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 90 zrušují.
Dosavadní odstavce 2, 4 a 7 se označují jako odstavce 1 až 3.
11.
V § 40 odst. 1 se věta první zrušuje.
12.
V § 40 odst. 2 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
13.
V § 40 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
ČÁST STO PADESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o rostlinolékařské péči
Čl. CLIX
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 102/2010 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 73 odst. 3 se slova „nebo jiné správní delikty“ zrušují.
2.
V části první nadpis hlavy VII zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V části první hlavě VII se v nadpisu dílu 1 doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V § 79c odst. 3 se slova „sankci zákazu“ nahrazují slovem „zákaz“.
5.
V části první hlavě VII se v nadpisu dílu 2 slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
6.
V § 79e odst. 1 úvodní části ustanovení, § 79f odst. 1 úvodní části ustanovení, § 79g odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 79h odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 79e odst. 2, § 79f odst. 2, § 79g odst. 2 a 3 a v § 79h odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
V § 79e odst. 2, § 79f odst. 2, § 79g odst. 2 a v § 79h odst. 2 se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
9.
V části první hlavě VII se v nadpisu dílu 3 slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
10.
V § 79i se odstavce 1 až 4 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 7 se označují jako odstavce 1 a 2.
11.
V § 79i odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
12.
V § 86 odst. 6 se slova „byla držiteli osvědčení uložena sankce zákazu“ nahrazují slovy „byl držiteli osvědčení uložen zákaz“, slova „byla sankce zákazu činnosti uložena“ se nahrazují slovy „byl zákaz činnosti uložen“ a slova „o uložení sankce zákazu“ se nahrazují slovy „o uložení zákazu“.
13.
V § 86 odst. 7 se slova „byla uložena sankce zákazu“ nahrazují slovy „byl uložen zákaz“, slova „této sankce“ se nahrazují slovy „tohoto správního trestu“ a slova „zbytku sankce“ se nahrazují slovy „zbytku správního trestu“.
14.
V § 87 odst. 5 písm. h) se slova „byla uložena sankce zákazu“ nahrazují slovy „byl uložen zákaz“.
15.
V § 87 odst. 5 písm. i) se slova „byla uložena sankce zákazu“ nahrazují slovy „byl uložen zákaz“ a slova „této sankce“ se nahrazují slovy „tohoto správního trestu“.
ČÁST STO PADESÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí
Čl. CLX
Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 3 písm. c) bodu 1 se slova „ve vzniku správního deliktu“ nahrazují slovy „ve spáchání přestupku“.
2.
Nadpis nad označením § 14 se zrušuje.
3.
Nadpis § 14 zní:
„Přestupky“.
4.
V § 14 odst. 1 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 14 odstavec 2 zní:
„(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 50 000 Kč.“.
6.
V nadpisu § 15 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
7.
V § 15 se odstavce 1 až 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 1 až 3.
8.
V § 15 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
9.
V § 15 se odstavec 3 zrušuje.
10.
§ 19 se zrušuje.
ČÁST STO PADESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
Čl. CLXI
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 93/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 75 odst. 2 písm. c) se slova „správní delikt nebo“ zrušují.
2.
Nadpis nad označením § 139 zní:
„Přestupky“.
3.
V § 140 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení a v § 140 odst. 3 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 140 odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
5.
V § 140 odst. 4 písm. a) až f) a v § 141b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
V § 141 se odstavce 1, 3, 5 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 8 zrušují.
Dosavadní odstavce 2 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.
7.
V § 141 odst. 1 se věta první zrušuje.
8.
V § 141 odst. 1, § 141a odst. 1 a 2 a v § 141b odst. 4 se slova „za správní delikt podle“ zrušují.
9.
V § 141 odst. 2 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
ČÁST STO PADESÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o některých službách informační společnosti
Čl. CLXII
Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb. a zákona č. 89/2012 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 11 zní:
„Přestupky“.
2.
§ 11 zní:
㤠11
(1)
Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
hromadně nebo opakovaně šíří elektronickými prostředky obchodní sdělení
1.
bez souhlasu adresáta,
2.
neoznačené jasně a zřetelně jako obchodní sdělení,
3.
skrývající nebo utajující totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečnila,
4.
neobsahující platnou adresu, na niž by adresát mohl odeslat žádost o ukončení takové komunikace, nebo
5.
bez toho, že by zákazníkovi poskytla možnost jasně, zřetelně, jednoduchým způsobem, zdarma nebo na svůj účet udělit či odmítnout souhlas s využitím jeho elektronického kontaktu při zaslání každé jednotlivé zprávy,
b)
vykonává regulovanou činnost a její obchodní sdělení neobsahuje název profesní samosprávné komory zřízené zákonem, u níž je zapsána,
c)
vykonává regulovanou činnost a její obchodní sdělení neobsahuje odkaz na profesní pravidla uplatňovaná v členském státu Evropské unie, v němž je usazena, nebo
d)
vykonává regulovanou činnost a její obchodní sdělení neobsahuje způsob trvalého veřejného přístupu k informacím o příslušné profesní samosprávné komoře zřízené zákonem, jejímž je členem.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d),
b)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).“.
3.
§ 12 zní:
㤠12
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává orgán dozoru.
(2)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Příjem z pokut, a to i vymožených, je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost orgánu, který pokutu uložil. Na příjmy z pokut uložených orgánem příslušným k výkonu dozoru podle § 10 odst. 1 písm. b) se pro účely správy jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu9).“.
ČÁST STO PADESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o archivnictví a spisové službě
Čl. CLXIII
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 56/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 písm. k), § 46 odst. 1 písm. h) a v § 49 odst. 1 písm. m) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
2.
V § 46 odst. 1 písm. h) a v § 49 odst. 1 písm. m) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
3.
V části první nadpis hlavy V zní:
„PŘESTUPKY“.
4.
Nadpis § 73 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
5.
Nadpis § 74 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
6.
V § 74 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 74 odst. 2, § 74 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 74 odst. 4 až 8, § 74 odst. 9 úvodní části ustanovení a v § 74 odst. 10 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 74 odst. 11 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
V § 74 odst. 11 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
9.
§ 75 zní:
㤠75
Přestupky podle tohoto zákona projednává Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek nebo státní oblastní archiv v rozsahu své působnosti stanovené v tomto zákoně.“.
ČÁST STO ŠEDESÁTÁ
Změna správního řádu
Čl. CLXIV
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 17 odstavec 3 zní:
„(3)
Z důvodu ochrany utajovaných informací a z důvodu ochrany jiných informací, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, se v případech stanovených zákonem část písemností nebo záznamů uchovává odděleně mimo spis. Odděleně mimo spis se uchovávají písemnosti nebo záznamy obsahující utajované informace, které byly správnímu orgánu poskytnuty Policií České republiky nebo zpravodajskými službami. Na písemnosti nebo záznamy uchovávané odděleně mimo spis se ustanovení tohoto nebo jiného zákona o nahlížení do spisu nepoužijí.“.
2.
V § 19 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 43 zní:
„(3)
Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky13a), může správní orgán zaslat písemnost do datové schránky kontaktního místa veřejné správy43), které tuto písemnost převede autorizovanou konverzí dokumentů13a) a doručí písemnost, která je jejím výstupem; odstavce 1 a 2 platí obdobně. Při zaslání písemnosti do datové schránky kontaktního místa veřejné správy správní orgán určí způsob doručení adresátovi. Kontaktní místo veřejné správy bezodkladně zašle správnímu orgánu doklad o doručení písemnosti, je-li pro řízení třeba, nebo potvrzení o nemožnosti písemnost doručit a důvody nedoručení. Pro účely postupu podle věty první přenese správní orgán výkon své působnosti v oblasti doručování na kontaktní místo veřejné správy. Působnost lze přenést veřejnoprávní smlouvou nebo dohodou mezi správními orgány podle § 160 odst. 3 s účinky pro budoucí doručování za předpokladu, že správní orgán v daném případě postup podle tohoto odstavce zvolí. K uzavření veřejnoprávní smlouvy nebo dohody podle předchozí věty není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu.
43)
§ 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 4 až 10.
3.
V § 19 odst. 9 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“ a číslo „9“ se nahrazuje číslem „10“.
4.
V § 19 odst. 10 se slova „3 nebo 8“ nahrazují slovy „4 nebo 9“.
5.
V § 20 odst. 1, § 21 odst. 1, § 22 a § 37 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
6.
V § 36 odst. 3 se za větu první vkládají věty „V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, může se účastník, o jehož právním nároku se v řízení rozhoduje, s těmito podklady seznámit pouze v podobě, která nezmaří účel jejich utajení; není-li to možné, sdělí se takovému účastníkovi alespoň v obecné rovině, jaké skutečnosti z těchto podkladů vyplývají. Správní orgán si předtím, než účastníkovi umožní seznámit se s podklady podle předchozí věty, vyžádá vyjádření orgánu, který tyto podklady poskytl. Nerozhoduje-li se v řízení o právním nároku účastníka, není takový účastník oprávněn seznámit se s podklady rozhodnutí, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis.“.
7.
V § 38 odstavec 6 zní:
„(6)
Části spisu, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, jsou vyloučeny z nahlížení do spisu; to neplatí o částech spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz, do takových částí spisu však může nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce. Ustanovení odstavce 4 se nepoužije. Před nahlédnutím do spisu musí být účastník řízení nebo jeho zástupce poučen o povinnosti mlčenlivosti o utajovaných informacích nebo skutečnostech, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, a o právních následcích porušení této povinnosti; o poučení se sepíše protokol. Dojde-li při nahlížení do spisu k přístupu k utajované informaci, protokol obsahuje také poučení podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost. Stejnopis protokolu zašle správní orgán do 30 dnů ode dne jeho vyhotovení Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Postup podle věty čtvrté a páté se neuplatní, prokáže-li se účastník řízení nebo jeho zástupce platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení utajované informace a poučením, vydanými podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost.“.
8.
V § 51 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
V řízení navazujícím na výkon kontroly, ve kterém je účastníkem řízení kontrolovaná osoba, není třeba provádět protokolem o kontrole, který je podkladem rozhodnutí o přestupku, dokazování.“.
9.
V § 62 odst. 1 písm. a) se za slova „se bez“ vkládá slovo „náležité“.
10.
V § 68 odst. 3 se za větu první vkládá věta „V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, v odůvodnění rozhodnutí se na tyto podklady odkáže takovým způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není-li to možné, uvedou se v odůvodnění rozhodnutí pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají.“.
11.
V § 69 odst. 3 se slova „s tím, že na místě otisku úředního razítka vyjádří tuto skutečnost slovy „otisk úředního razítka“ “ zrušují.
12.
V § 71 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.
13.
V § 71 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
odeslání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí do datové schránky kontaktního místa veřejné správy k postupu podle § 19 odst. 3; na písemnosti se tato skutečnost vyznačí slovy: „Vypraveno dne:“.“.
14.
§ 77 zní:
㤠77
(1)
Nicotné je rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný; to neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu. Nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu.
(2)
Nicotnost zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který nicotné rozhodnutí vydal, a to kdykoliv; jestliže správní orgán dojde k závěru, že jiný správní orgán učinil úkon, který je nicotným rozhodnutím, dá podnět správnímu orgánu příslušnému k prohlášení nicotnosti.
(3)
Účastníci řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno, a dále ti, kteří jsou uvedeni v písemném vyhotovení tohoto rozhodnutí, jakož i právní nástupci těchto osob, pokud by byli rozhodnutím vázáni, mohou dát podnět k prohlášení nicotnosti; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.
(4)
Pokud se důvod nicotnosti týká jen některého výroku rozhodnutí nebo vedlejšího ustanovení výroku, je nicotná jen tato část, jestliže z povahy věci nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatního obsahu.
(5)
Proti rozhodnutí, jímž správní orgán prohlásil nicotnost, nelze podat odvolání.“.
Poznámka pod čarou č. 29 se zrušuje.
15.
§ 78 se zrušuje.
16.
V § 79 odst. 8 se věta první nahrazuje větami „Náhradu nákladů řízení vybírá správní orgán, který ji uložil. Náhrada nákladů řízení je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který náhradu nákladů uložil.“.
17.
V § 131 odst. 5 větě třetí se slovo „žadatel“ nahrazuje slovy „účastník uvedený v § 27 odst. 1“.
18.
V § 144 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
19.
V § 150 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.“.
20.
V § 150 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větami „Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu.“.
21.
V § 150 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Jestliže je vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nelze v něm uložit povinnost nahradit náklady řízení.“.
22.
V § 150 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Proti příkazu vydanému na místě nelze podat odpor.“.
23.
V § 152 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Jestliže je při vyřizování rozkladu zapotřebí přezkoumat také písemnosti nebo záznamy obsahující utajované informace, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, usnáší se na návrhu rozhodnutí podle odstavce 2 zvláštní senát rozkladové komise. Zvláštní senát rozkladové komise je nejméně tříčlenný, každý jeho člen musí být státním občanem České republiky a držitelem platného osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení přezkoumávaných utajovaných písemností nebo záznamů, nebo pro stupeň utajení vyšší, a předem poučen předsedou zvláštního senátu rozkladové komise podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost. Písemný záznam o poučení zašle správní orgán do 30 dnů ode dne jeho vyhotovení Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Postup podle vět druhé a třetí se neuplatní, prokáže-li se člen zvláštního senátu rozkladové komise poučením provedeným podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost. Většina přítomných členů zvláštního senátu rozkladové komise musejí být odborníci, kteří nejsou zaměstnanci ústředního správního úřadu.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
24.
V § 153 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
ČÁST STO ŠEDESÁTÁ PRVNÍ
Změna branného zákona
Čl. CLXV
Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 318/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 320/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje.
2.
Nadpis části dvanácté zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V § 35a se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, neprodleně neoznámí, že se nemůže dostavit ve stanovené době k určenému vojenskému útvaru k nastoupení výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení a důvody písemně nedoloží.“.
4.
Nadpis § 35d zní:
„Přestupek registrujícího lékaře“.
5.
V § 35d se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 35e odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a § 35a odst. 5“.
7.
V § 35e odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
§ 35f včetně nadpisu zní:
㤠35f
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupek podnikající fyzické osoby podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(2)
Přestupek podle § 35 odst. 1 písm. a), b) a d), § 35 odst. 2, 5 a 6, § 35a odst. 2 a 4, § 35b až 35d lze projednat příkazem na místě.“.
ČÁST STO ŠEDESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona, jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití
Čl. CLXVI
Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 343/2010 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 2 písm. b) a c), § 9 odst. 3 písm. b) a c), § 14 odst. 6 písm. b) a c) a v § 17 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
2.
V § 9 odst. 2 písm. b), § 9 odst. 3 písm. b) a v § 14 odst. 6 písm. b) se slova „podle § 17 odst. 1 písm. a) až f) nebo“ zrušují.
3.
V § 9 odst. 2 písm. c), § 9 odst. 3 písm. c) a v § 14 odst. 6 písm. c) se slova „podle § 17 odst. 1 písm. g) až i) nebo“ zrušují.
4.
V nadpisu části páté se slovo „SANKCE“ nahrazují slovy „SPRÁVNÍ TRESTY“.
5.
Nadpis nad označením § 17 zní:
„Přestupky“.
6.
V § 17 odst. 1 se písmena a) až i) zrušují.
Dosavadní písmena j) až l) se označují jako písmena a) až c).
7.
V § 17 odstavec 2 zní:
„(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč. “.
8.
V § 17 se odstavce 3 a 4 zrušují.
9.
Nadpis § 18 se zrušuje.
10.
V § 18 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „, právnická nebo podnikající fyzická“.
11.
V § 19 se odstavce 1, 5, 8 a 9 včetně poznámky pod čarou č. 35 zrušují.
Dosavadní odstavce 2 až 4 a 6 se označují jako odstavce 1 až 4.
12.
V § 19 odst. 1 se slova „pokuty právnické osobě“ nahrazují slovy „a druh správního trestu“.
13.
V § 19 odstavec 2 zní:
„(2)
Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 10 let od jeho spáchání.“.
14.
V § 19 odst. 3 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“, slova „v prvním stupni“ se zrušují a slova „správní delikt“ se nahrazují slovem „přestupek“.
15.
V § 19 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
16.
V § 19 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Pokus přestupku podle § 18 odst. 1 písm. a), b), c) a i) je trestný.“.
17.
V § 20 odst. 2 se slovo „sankcí“ nahrazuje slovy „správních trestů“.
ČÁST STO ŠEDESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o elektronických komunikacích
Čl. CLXVII
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy VII zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
Nadpis § 118 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
3.
V § 118 odst. 1 až 14 úvodních částech ustanovení, § 118 odst. 15, § 118 odst. 16 až 18 úvodních částech ustanovení, § 118 odst. 19 a 20 a v § 118 odst. 21 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 118 odst. 6 písm. e) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
5.
V § 118 odst. 22 a v § 120 odst. 3 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
V § 118 odst. 22 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
7.
Nadpis § 119 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
8.
V § 120 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
9.
V § 120 odst. 3 větě druhé se slova „Správní delikt“ nahrazují slovem „Přestupek“.
10.
V § 120 odstavec 4 zní:
„(4)
Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.“.
11.
V § 120 se odstavce 5 až 7 zrušují.
ČÁST STO ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti
Čl. CLXVIII
Zákon č. 206/2005 Sb., o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 4 zní:
„Přestupky“.
2.
V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „, právnická nebo podnikající fyzická“.
3.
§ 5 se zrušuje.
4.
V § 6 se odstavce 1 až 5, 7 a 9 včetně poznámek pod čarou č. 4 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 6 a 8 se označují jako odstavce 1 a 2.
5.
V § 6 odst. 1 se slova „Správní delikty a přestupky“ nahrazují slovem „Přestupky“.
ČÁST STO ŠEDESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů
Čl. CLXIX
Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 281/2013 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 11a a v § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
2.
V § 11a se slova „správním deliktem“ nahrazují slovem „přestupkem“.
3.
V § 11c se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 12 odst. 1 se slovo „sankcí“ nahrazuje slovy „správních trestů“.
5.
Nadpis nad označením § 14 zní:
„Přestupky“.
6.
V § 15 odst. 2 se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
7.
§ 15a a 15b se včetně nadpisů zrušují.
8.
V § 15c se slova „byla sankce propadnutí nebo zabrání kontrolovaných stanovených výrobků nebo určených výrobků uložena“ nahrazují slovy „bylo propadnutí nebo zabrání kontrolovaných stanovených výrobků nebo určených výrobků uloženo“.
9.
V § 16 se odstavce 1 až 3, 5 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 13 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4.
10.
V § 16 se slova „v prvním stupni“ zrušují, slova „Správní delikt“ se nahrazují slovem „Přestupek“ a slova „správní delikt“ se nahrazují slovem „přestupek“.
11.
V § 16 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Pokus přestupku podle § 14 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a § 15 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 je trestný.“.
ČÁST STO ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o veřejných výzkumných institucích
Čl. CLXX
Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 533/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis § 30f zní:
„Přestupky“.
2.
V § 30f odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 30f odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
4.
§ 30g včetně nadpisu zní:
㤠30g
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
(2)
Pokuty vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.“.
Poznámka pod čarou č. 39 se zrušuje.
ČÁST STO ŠEDESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o finančních konglomerátech
Čl. CLXXI
Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 91/2012 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 186/2016 Sb. a zákona č. 304/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy VII zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V § 30 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „nebo právnická“.
3.
V § 30 odst. 1 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
4.
V § 30 odstavec 2 zní:
„(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba ve vedení neposkytne smíšené finanční holdingové osobě potřebné podklady nebo součinnost pro posouzení její odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti nebo pro posouzení změn těchto skutečností.“.
5.
V § 30 odstavec 3 zní:
„(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč. “.
6.
§ 31 zní:
㤠31
Přestupky podle tohoto zákona projednává koordinátor.“.
ČÁST STO ŠEDESÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
Čl. CLXXII
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 135/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 137 písm. o) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
Nadpis části osmé zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V § 148 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
vykonává funkci bezpečnostního ředitele v rozporu s § 71 odst. 5,“.
4.
V § 148 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Pokus přestupku podle odstavce 1 písm. d), i) a j) je trestný.
(3)
Přestupku podle odstavce 1 písm. b) a c) se dopustí též návodce nebo pomocník.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
5.
V § 149 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Přestupku podle odstavce 1 písm. a), b), e), g) a h) se dopustí též organizátor, návodce nebo pomocník.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
6.
V § 151 odst. 1 písm. a) se slova „písm. a) a c)“ nahrazují slovy „písm. a) nebo c)“.
7.
V § 153 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 154 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 155 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 155a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
8.
V § 153 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 153 odst. 2 písm. a) až c), § 154 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 154 odst. 2 písm. a) až c), § 155 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 155 odst. 2 písm. a) a b), § 155a odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 155a odst. 2 písm. a) a b) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
9.
V § 153 odst. 2, § 154 odst. 2, § 155 odst. 2 a v § 155a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
10.
V § 155 odst. 1 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.
11.
§ 156 včetně nadpisu zní:
㤠156
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá Úřad.“.
12.
Poznámka pod čarou č. 47 se zrušuje.
ČÁST STO ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o provádění mezinárodních sankcí
Čl. CLXXIII
Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 368/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 odst. 1 se slova „sankčnímu řízení“ nahrazují slovy „řízení o přestupku“.
2.
Nadpis části páté zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
§ 17 se včetně nadpisu zrušuje.
4.
Nadpis § 18 zní:
„Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob“.
5.
V § 18 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“.
6.
V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 16 odst. 1.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
7.
V § 18 odstavec 3 zní:
„(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
c)
4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).“.
8.
V § 18 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
9.
V § 18 odst. 4 se slova „správním deliktem“ nahrazují slovem „přestupkem“ a slova „uloží se jí pokuta“ se nahrazují slovy „lze jí uložit pokutu“.
10.
§ 19 se včetně nadpisu zrušuje.
11.
V nadpisu nad označením § 20 se slova „o správních deliktech“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
12.
V § 20 se odstavce 1 až 4 a 7 včetně poznámky pod čarou č. 10 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
13.
V § 20 odst. 1 a 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
14.
V § 20 odst. 2 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „správním deliktem“ se nahrazují slovem „přestupkem“.
ČÁST STO SEDMDESÁTÁ
Změna zákona o sociálních službách
Čl. CLXXIV
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 384/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 189/2016 Sb. a zákona č. 56/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 82 odst. 3 písm. b) se slova „byla uložena sankce za správní delikt“ nahrazují slovy „byl uložen správní trest za přestupek“.
2.
V § 82 odst. 3 písm. c) se slova „sankce za správní delikt“ nahrazují slovy „správního trestu za přestupek“.
3.
Nadpis části sedmé zní:
„PŘESTUPKY“.
4.
V § 107 odst. 1, § 107 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 107 odst. 3 a 4 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 107 odst. 5 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
6.
V § 107 odst. 5 písm. a) až f), § 108 odst. 4 písm. a) bodě 3, § 108 odst. 4 písm. c) bodech 2 a 3 a v § 108 odst. 4 písm. d) bodech 2 a 3 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
V § 108 se odstavce 1 až 3, 5 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 32 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4.
8.
V § 108 úvodní části ustanovení se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
ČÁST STO SEDMDESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
Čl. CLXXV
Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 367/2016 Sb. a zákona č. 98/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písm. e) se slova „uložena sankce podle zvláštního právního předpisu5)“ nahrazují slovy „uložen správní trest podle zákona upravujícího přestupky“ a slova „uložení sankce“ se nahrazují slovy „uložení správního trestu“.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.
2.
Nadpis nad označením § 57 zní:
„Přestupky“.
3.
V § 58 odst. 1 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 58 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
5.
V § 59 se odstavce 1, 2, 4 a 5 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 3.
6.
V § 59 se slova „správní delikty uvedené v“ zrušují.
ČÁST STO SEDMDESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o střetu zájmů
Čl. CLXXVI
Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 350/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb. a zákona č. 14/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 písm. d) se slovo „sankcí“ nahrazuje slovy „správních trestů“.
2.
V § 2 odst. 3 písm. c) se slova „blokového řízení“ nahrazují slovy „příkazu na místě“.
3.
V § 13 odst. 7 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“ a slova „správních deliktů“ se nahrazují slovem „přestupků“.
4.
V § 14 odst. 2 písm. f) se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“.
5.
V § 14b odst. 3 písm. a) se slova „správních deliktů“ nahrazují slovem „přestupků“.
6.
V části první nadpis hlavy VII zní:
„PŘESTUPKY“.
7.
Nadpis § 23 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
8.
V § 23 odst. 4 se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správního trestu“.
9.
V § 23 odst. 5 se slova „blokovém nebo“ zrušují.
10.
Nadpis § 24 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
11.
V § 24 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
12.
V § 24 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
13.
§ 25 včetně nadpisu zní:
㤠25
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle § 23 odst. 1 projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má veřejný funkcionář pobyt. Přestupky podle § 23 odst. 2 písm. a) a b) projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má fyzická osoba, která byla veřejným funkcionářem, trvalý pobyt. Přestupky podle § 23 odst. 2 písm. c) a d) a podle § 24 odst. 1 projednává Úřad pro ochranu osobních údajů.
(2)
Pokuty uložené za přestupky podle tohoto zákona vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.“.
ČÁST STO SEDMDESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání
Čl. CLXXVII
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 53/2012 Sb., se mění takto:
1.
V § 22 písm. h) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
2.
V části první nadpis hlavy VII zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V § 24a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „, právnická nebo podnikající fyzická“.
4.
§ 24b se zrušuje.
5.
V § 24c se odstavce 1 až 4 včetně poznámky pod čarou č. 20 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 5.
6.
V § 24c se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
ČÁST STO SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna insolvenčního zákona
Čl. CLXXVIII
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 64/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 418h odst. 2 písm. f), § 418h odst. 3 úvodní části ustanovení, § 418h odst. 4, § 418j odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 418j odst. 2 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
2.
V § 418h odst. 2 písm. f), § 418h odst. 3 písm. a) až c) a v § 418h odst. 3 závěrečné části ustanovení se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V nadpisu § 418j se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 418j odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
5.
V § 418j odst. 3 písm. a) až c) se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
6.
V § 418j odst. 3 písm. a) se slovo „sankce“ nahrazuje slovem „sankci“.
7.
V nadpisu § 418k se doplňují slova „fyzických osob“.
8.
§ 418l včetně nadpisu zní:
㤠418l
Společná ustanovení
(1)
Přestupky podle § 418j a 418k projednává ministerstvo.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo.“.
ČÁST STO SEDMDESÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. CLXXX
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 53 odst. 2 písm. a) se text „a 80“ zrušuje.
2.
V § 54 se odstavec 3 zrušuje.
3.
V § 61 se písmeno x) zrušuje.
Dosavadní písmena y) a z) se označují jako písmena x) a y).
4.
V § 64 odst. 1 písm. e) se slova „nebo posuzování podle § 80“ zrušují.
5.
V § 68 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „ošetřování“ vkládají slova „nebo péče (dále jen „potřeba ošetřování“)“.
6.
V § 69 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje.
7.
V § 79 odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
8.
§ 80 se zrušuje.
9.
V § 82 se odstavec 5 zrušuje.
10.
V § 83 odst. 2 písm. a) se slova „případech uvedených v § 79 odst. 1 písm. c) a“ nahrazují slovy „případě uvedeném v“.
11.
V § 83 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“.
12.
V § 83 odst. 4 písm. a) se slova „nebo správní delikt“ zrušují.
13.
V § 83 odst. 4 písm. d) a e), § 137 odst. 2, § 138 odst. 3, § 138a odst. 2, § 139 odst. 2, § 140 odst. 2 a v § 141 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
14.
V § 84 odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „v prvním stupni“ zrušují.
15.
V § 84 odst. 2 písm. a) bod 7 zní:
„7.
o přestupcích,“.
16.
V § 84 odst. 2 písm. a) se body 8 a 9 zrušují.
Dosavadní bod 10 se označuje jako bod 8.
17.
V části páté se v nadpisu hlavy V slova „SPRÁVNÍ DELIKTY“ nahrazují slovem „PŘESTUPKY“.
18.
V části páté hlavě V název dílu 2 zní:
„Přestupky“.
19.
V části páté hlavě V dílu 2 se označení oddílů 1 až 3 včetně nadpisů zrušuje.
20.
§ 127 zní:
㤠127
(1)
Fyzická nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesdělí orgánu nemocenského pojištění na jeho žádost údaje podle § 117 odst. 1, nebo
b)
nesdělí na žádost orgánu nemocenského pojištění informace podle § 78.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesdělí okresní správě sociálního zabezpečení skutečnost uvedenou v § 104 odst. 3.
(3)
Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit napomenutí nebo pokutu do 20 000 Kč.“.
21.
V § 131 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „, právnická nebo podnikající fyzická“.
22.
V § 133 odst. 1 se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „nebo právnická“.
23.
§ 135 a 136 se zrušují.
24.
V § 137 odst. 1, § 138 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 138a odst. 1 úvodní části ustanovení, § 139 odst. 1, § 140 odst. 1 a v § 141 odst. 1 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
25.
§ 137a se zrušuje.
26.
V § 138 odst. 1 se písmena m) a n) zrušují.
Dosavadní písmena o) až q) se označují jako písmena m) až o).
27.
V § 138 odst. 3 se text „o) až q)“ nahrazuje textem „m) až o)“ a text „a n)“ a „a m)“ se zrušuje.
28.
§ 142 zní:
㤠142
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba v postavení zaměstnavatele se zprostí odpovědnosti za přestupek, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo v důsledku porušení povinnosti zaměstnance nebo smluvního zaměstnance podle § 103 odst. 3 a prokáže-li, že zaměstnance nebo smluvního zaměstnance ke splnění povinnosti vyzvala.
(2)
Promlčecí doba činí 3 roky; jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, činí promlčecí doba 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání; jde-li o přestupek, za který je stanovena pokuta, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.
(3)
Od uložení správního trestu lze též upustit, jestliže pachatel před zahájením řízení o přestupku přijal účinná opatření k nápravě, aby tak zabránil budoucímu opakování nedostatků majících za následek jednání zakládající skutkovou podstatu projednávaného přestupku.
(4)
Při ukládání správního trestu se jako k polehčující okolnosti přihlédne též k tomu, že pachatel před zahájením řízení o přestupku přijal účinná opatření k nápravě, aby tak zabránil budoucímu opakování nedostatků majících za následek jednání zakládající skutkovou podstatu projednávaného přestupku.
(5)
Přestupky podle tohoto zákona projednávají v oborech své působnosti okresní správy sociálního zabezpečení a služební orgány.
(6)
Správní orgán, aniž zahájí řízení, věc usnesením odloží též tehdy, jestliže již samotné zjištění skutku a upozornění osoby podezřelé ze spáchání přestupku postačí k její nápravě, nebo je-li ze zjištěných skutečností zjevné, že škodlivý následek způsobený činem byl osobou podezřelou ze spáchání přestupku v mezidobí již napraven a samo odstranění tohoto následku vedlo k nápravě této osoby.
(7)
Účastníkem řízení o přestupku není poškozený.
(8)
Společné řízení o více přestupcích se vede pouze v případě, projednává-li se více přestupků, jejichž skutková podstata se týká porušení právních povinností v oblasti nemocenského pojištění, důchodového pojištění nebo pojistného na sociální zabezpečení, které podezřelý spáchal ve stejném postavení.
(9)
Ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění osoby přímo postižené spácháním přestupku o odložení věci se nepoužijí.
(10)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán nemocenského pojištění, který pokutu uložil.“.
29.
V § 143 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 66 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
30.
V § 154 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
31.
V § 154 odst. 3 se slova „odstavců 1 až 3“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“.
ČÁST STO SEDMDESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů
Čl. CLXXXI
Zákon č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 písm. g) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
V § 6 odst. 6 a v § 16 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 12 písm. c) se slova „sankce za správní delikty“ nahrazují slovy „správní tresty za přestupky“.
4.
V části první nadpis hlavy V zní:
„PŘESTUPKY“.
5.
V nadpisu § 15 se doplňují slova „fyzické osoby“.
6.
V nadpisu § 16 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
7.
V § 16 odst. 3 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“, slova „se uloží“ se nahrazují slovy „lze uložit“ a slovo „pokuta“ se nahrazuje slovem „pokutu“.
8.
V nadpisu § 17 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
9.
V § 17 se odstavce 1 až 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2.
10.
V § 17 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
11.
V § 17 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
ČÁST STO SEDMDESÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době
Čl. CLXXXII
Zákon č. 247/2006 Sb., o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době, se mění takto:
1.
Nadpis § 2 zní:
„Přestupky“.
2.
V § 2 odst. 1 se slova „fyzická osoba, která je podnikatelem a“ nahrazují slovy „podnikající fyzická osoba,“.
3.
V § 2 odst. 1 a 2 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 2 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a za slovo „nebo“ se vkládá slovo „podnikající“.
5.
V § 2 odst. 3 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušuje.
6.
V § 2 se odstavec 4 zrušuje.
ČÁST STO SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o insolvenčních správcích
Čl. CLXXXIII
Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb. a zákona č. 64/2017 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu § 36b se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
2.
V § 36b odst. 1 úvodní části ustanovení, § 36b odst. 2 a v § 36b odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 36b odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
4.
V § 36b odst. 4 písm. a) až f) se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
5.
V § 36b odst. 4 písm. c) a f) se slovo „sankce“ nahrazuje slovem „sankci“.
6.
V § 36b se odstavec 5 zrušuje.
7.
§ 36c zní:
㤠36c
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo.“.
ČÁST STO OSMDESÁTÁ
Změna zákona o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory
Čl. CLXXXIV
Zákon č. 319/2006 Sb., o některých opatřeních ke zprůhlednění finančních vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 104/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 1, § 6 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 6 odst. 3 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
2.
V § 7 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
3.
§ 8 zní:
㤠8
(1)
Promlčecí doba činí 10 let.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(3)
Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.
(4)
Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 24 až 27, 32, § 39 písm. b), § 42, 43, § 44 písm. d), § 68 písm. b), § 70, § 80 odst. 2 a 3, § 82 odst. 1 věty první, § 87, 89, § 93 odst. 1 písm. d), f), g) a h), § 93 odst. 3, § 95 odst. 2, § 96 odst. 1 písm. b), § 96 odst. 3 a § 98 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.“.
Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.
ČÁST STO OSMDESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění
Čl. CLXXXV
Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění zákona č. 248/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 260/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb. a zákona č. 304/2016 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 9 zní:
„Přestupky“.
2.
V nadpisu § 9 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
3.
V § 9 odst. 1 a v § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 9 odst. 3 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“, slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“ a slovo „pokuta“ se nahrazuje slovem „pokutu“.
5.
§ 10 zní:
㤠10
Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.“.
ČÁST STO OSMDESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů
Čl. CLXXXVI
Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 11 odst. 4 písm. c) se slova „spáchání správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „nevedení evidence podle § 19“.
2.
V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 15 odst. 2 písm. c) se slova „spáchání správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. c)“ nahrazují slovy „nevedení evidence podle § 18“.
3.
V části čtyřicáté páté čl. LXXII nadpis nad označením § 27 zní:
„Přestupky“.
4.
V části čtyřicáté páté čl. LXXII § 27 a 28 znějí:
㤠27
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel dopustí přestupku tím, že
a)
dodá na daňovém území plyn osvobozený od daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně,
b)
dodá na daňovém území plyn bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí plynu bez daně, nebo
c)
nevystaví daňový doklad nebo doklad o prodeji podle § 17.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo
b)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
§ 28
K řízení o přestupcích podle této části je příslušný správce daně.“.
5.
V části čtyřicáté šesté čl. LXXIII § 11 odst. 3 písm. c) se slova „spáchání správního deliktu podle § 26 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „nevedení evidence podle § 19“.
6.
V části čtyřicáté šesté čl. LXXIII § 15 odst. 2 písm. c) se slova „spáchání správního deliktu podle § 26 odst. 1 písm. c)“ nahrazují slovy „nevedení evidence podle § 18“.
7.
V části čtyřicáté šesté čl. LXXIII nadpis nad označením § 26 zní:
„Přestupky“.
8.
V části čtyřicáté šesté čl. LXXIII § 26 a 27 znějí:
㤠26
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel dopustí přestupku tím, že
a)
dodá na daňovém území pevná paliva osvobozená od daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv osvobozených od daně,
b)
dodá na daňovém území pevná paliva bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí pevných paliv bez daně, nebo
c)
nevystaví daňový doklad nebo doklad o prodeji podle § 17.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo
b)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
§ 27
K řízení o přestupcích podle této části je příslušný správce daně.“.
9.
V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 11 odst. 4 písm. c) se slova „spáchání správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „nevedení evidence podle § 19“.
10.
V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 15 odst. 2 písm. c) se slova „spáchání správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. c)“ nahrazují slovy „nevedení evidence podle § 18“.
11.
V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV nadpis nad označením § 27 zní:
„Přestupky“.
12.
V části čtyřicáté sedmé čl. LXXIV § 27 a 28 znějí:
㤠27
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel dopustí přestupku tím, že
a)
dodá na daňovém území elektřinu osvobozenou od daně podle § 8 odst. 2 fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně,
b)
dodá na daňovém území elektřinu bez daně fyzické nebo právnické osobě, která není držitelem povolení k nabytí elektřiny bez daně, nebo
c)
nevystaví daňový doklad nebo doklad o prodeji podle § 17.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo
b)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
§ 28
K řízení o přestupcích podle této části je příslušný správce daně.“.
ČÁST STO OSMDESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o léčivech
Čl. CLXXXVII
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 75/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 80/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 66/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 písm. e), § 13 odst. 2 písm. i), § 16 odst. 2 písm. g), § 17 písm. c) a v § 109 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „v prvním stupni“ zrušují.
2.
V § 11 písm. e), § 13 odst. 2 písm. i), § 16 odst. 2 písm. g) a v § 17 písm. c) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
3.
V části první hlavě VI nadpis dílu 2 zní:
„Přestupky“.
4.
V § 103 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 103 odst. 2, § 103 odst. 3 až 7 úvodních částech ustanovení, § 103 odst. 8, § 103 odst. 9 až 13 úvodních částech ustanovení, § 104 odst. 1 až 4, § 104 odst. 5 až 9 úvodních částech ustanovení, § 104 odst. 10 až 12, § 104 odst. 13 úvodní části ustanovení, § 105 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 105 odst. 3, § 105 odst. 4 až 8 úvodních částech ustanovení, § 106 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 106 odst. 2 a v § 106 odst. 3 až 5 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 103 se doplňuje odstavec 14, který zní:
„(14)
Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí přestupku tím, že při předepisování léčivých přípravků nezajistí dodržení podmínek stanovených v § 80 odst. 5.“.
6.
V § 107 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
7.
V § 107 odst. 1 písm. a) až e) a v § 107 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
V § 107 odst. 1 písm. c) se za slova „§ 103 odst. 12 písm. a) až c) nebo e),“ vkládají slova „§ 103 odst. 14,“.
9.
V § 108 odst. 1 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje.
10.
V § 108 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
padělá lékařský předpis nebo pozmění jeho obsah v úmyslu, aby ho bylo použito jako pravého, nebo užije takového předpisu jako pravého nebo poskytne jeho tiskopis jinému v úmyslu, aby ho bylo použito k padělání, nebo v témže úmyslu odcizí či jinak neoprávněně získá takový tiskopis.“.
11.
V § 108 odst. 8 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h),“.
Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena b) až f).
12.
§ 108a a 108b se včetně nadpisů zrušují.
13.
V § 109 se odstavce 1 až 3, 5 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 83 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4.
14.
V § 109 úvodní části ustanovení se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
15.
V § 109 písm. a) až e) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
16.
V § 109 písm. a) se na konci textu doplňují slova „s výjimkou přestupku podle § 108 odst. 1 písm. h), který projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností,“.
ČÁST STO OSMDESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí
Čl. CLXXXVIII
Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb. a zákona č. 255/2016 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 5 zní:
„Přestupky“.
2.
V § 5 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 5 odst. 3 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
4.
V § 6 se odstavce 1 až 3 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
5.
V § 6 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
6.
V § 8 písm. b) se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“.
ČÁST STO OSMDESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, a o poskytování technické pomoci s tímto zbožím související
Čl. CLXXXIX
Zákon č. 38/2008 Sb., o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, a o poskytování technické pomoci s tímto zbožím související, a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 3 se slova „správních deliktů“ nahrazují slovem „přestupků“.
2.
Nadpis nad označením § 10 zní:
„Přestupky“.
3.
§ 10 se včetně nadpisu zrušuje.
4.
Nadpis § 11 se zrušuje.
5.
V § 11 odst. 1 až 4 úvodních částech ustanovení se za slovo „Fyzická“ doplňují slova „, právnická nebo podnikající fyzická“.
6.
V § 11 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „propadnutí věci nebo“ zrušují.
7.
V § 11 se odstavec 6 zrušuje.
8.
V nadpisu § 12 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
9.
V § 12 se odstavce 1 až 3, 5, 7 a 8 včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
10.
V § 12 odst. 1 se slova „Správní delikty v prvním stupni“ nahrazují slovy „Přestupky podle tohoto zákona“, slova „správního deliktu“ se nahrazují slovem „přestupku“ a slova „správní delikt“ se nahrazují slovem „přestupek“.
11.
V § 12 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
12.
V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pokus přestupku podle § 11 odst. 1 písm. a), § 11 odst. 2 písm. a) a § 11 odst. 3 písm. a) je trestný.“.
ČÁST STO OSMDESÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o nabídkách převzetí
Čl. CXC
Zákon č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí), ve znění zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 241/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 54 odst. 1 se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“.
2.
V části první hlavě IX nadpis dílu 2 zní:
„Přestupky“.
3.
§ 61 včetně nadpisu zní:
㤠61
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako
a)
navrhovatel nebo jako člen orgánu cílové společnosti nesplní informační povinnost podle § 14 odst. 1 nebo 2,
b)
člen orgánu cílové společnosti nebo jako osoba odpovědná za vyhotovení samostatného stanoviska zaměstnanců schválí nebo hlasuje pro stanovisko k nabídce převzetí, které obsahuje nepravdivé nebo hrubě zavádějící údaje,
c)
člen orgánu cílové společnosti jedná v rozporu s § 15 odst. 1, nebo
d)
člen orgánu cílové společnosti poruší povinnost podle § 16.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.“.
4.
V nadpisu § 62 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovy „Přestupky fyzických,“.
5.
V § 62 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako“.
6.
V § 62 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“, slova „se uloží“ se nahrazují slovy „lze uložit“ a slovo „pokuta“ se nahrazuje slovem „pokutu“.
7.
§ 63 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5 zrušuje.
ČÁST STO OSMDESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě
Čl. CXCI
Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 16 odst. 3 písm. h) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
2.
V části první v nadpisu hlavy V se slovo „SANKCE“ nahrazuje slovy „SPRÁVNÍ TRESTY“.
3.
Nadpis § 19 zní:
„Přestupky“.
4.
V § 19 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 19 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
6.
V nadpisu § 20 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
7.
V § 20 se odstavce 1 až 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2.
8.
V § 20 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
ČÁST STO OSMDESÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Čl. CXCII
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 368/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 39 odst. 1 písm. g) se slova „sankční správní řízení“ nahrazují slovy „řízení o přestupku“.
2.
V § 41 odst. 2 se za slovo „právnická“ vkládají slova „nebo podnikající fyzická“ a za slovo „právnickou“ se vkládají slova „nebo podnikající fyzickou“.
3.
Nadpis části šesté zní:
„PŘESTUPKY“.
4.
§ 43 včetně nadpisu zní:
㤠43
Porušení povinnosti mlčenlivosti
(1)
Povinná osoba, zaměstnanec povinné osoby, zaměstnanec Úřadu nebo jiného dozorčího úřadu anebo fyzická osoba, která je pro povinnou osobu, Úřad nebo jiný dozorčí úřad činná na základě jiné než pracovní smlouvy, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 1 nebo 2.
(2)
Fyzická osoba neuvedená v odstavci 1 se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 38 odst. 3.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 200 000 Kč.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jestliže tímto jednáním bylo znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.“.
5.
V § 44 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 45 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 46 odst. 1, § 47 odst. 1 a 2, § 48 odst. 1 a 2, § 48 odst. 3 a 4 úvodních částech ustanovení, § 48 odst. 5 a 6, § 49 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 50 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 51a odst. 1, § 52a odst. 2 písm. c) a v § 53 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 44 odst. 2 a 3, § 45 odst. 2, § 46 odst. 2, § 47 odst. 3 a 4, § 48 odst. 7 a 8, § 49 odst. 2 a v § 50 odst. 4 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
7.
V § 50 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „Právnická“ vkládají slova „nebo podnikající fyzická“.
8.
V § 50 odstavec 3 zní:
„(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“.
9.
V § 50 se odstavec 4 zrušuje.
10.
V nadpisu nad označením § 51 se slova „o správních deliktech“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
11.
§ 51 se zrušuje.
12.
V § 51a odst. 1 a v § 52a odst. 2 písm. d) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
13.
V § 51a odst. 1 se slovo „sankci“ nahrazuje slovy „správní trest“.
14.
V § 51a odst. 1 a 2, § 51a odst. 3 úvodní části ustanovení, § 52a odst. 2 úvodní části ustanovení, § 52a odst. 2 písm. a) a e) a v § 52a odst. 3 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
15.
V § 51a odst. 2 se slovo „Sankce“ nahrazuje slovy „Správní trest“.
16.
V § 51a odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „Sankci“ nahrazuje slovy „Správní trest“.
17.
V § 51a odst. 3 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b).
18.
V § 51a se odstavec 4 zrušuje.
19.
V § 52 se odstavce 1 až 4 a 7 zrušují.
Dosavadní odstavce 5, 6 a 8 se označují jako odstavce 1 až 3.
20.
V § 52 odst. 1 a 2 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
21.
V § 52 odst. 1 se slova „správních deliktů“ nahrazují slovem „přestupků“.
22.
V § 52a odst. 1 a 5 se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“.
23.
V § 52a odst. 2 písm. b) se slova „ze správního deliktu“ nahrazují slovy „z přestupku“.
ČÁST STO OSMDESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o Policii České republiky
Čl. CXCIII
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 26 odst. 1 písm. f), § 63 odst. 2 písm. a), h) a j), § 79 odst. 2 a v § 97 odst. 1 písm. b) se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
2.
V § 61 odst. 3 větě druhé se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
3.
V části první nadpis hlavy XV zní:
„PŘESTUPKY“.
4.
V § 101 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
v rozporu s § 108 odst. 2 na místě veřejnosti přístupném nosí služební stejnokroj policie nebo takové jeho součásti, které jsou s ním zaměnitelné, nebo užívá vnější označení „POLICIE“, ačkoliv není policistou nebo bývalým policistou,“.
Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).
5.
V § 101 odst. 1 písm. b) se slovo „úmyslně“ zrušuje.
6.
V § 101 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 101 odst. 3 větě druhé se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“, slova „se uloží“ se nahrazují slovy „lze uložit“ a slovo „pokuta“ se nahrazuje slovem „pokutu“.
8.
§ 102 zní:
㤠102
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.“.
9.
Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
ČÁST STO DEVADESÁTÁ
Změna zákona o lidských tkáních a buňkách
Čl. CXCIV
Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 77/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 136/2017 Sb., se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy IX zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V § 25 odst. 1, § 25 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 25 odst. 3, § 25 odst. 4 až 7 úvodních částech ustanovení a v § 25 odst. 8 až 11 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 25 odst. 12 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu“.
4.
V § 25 odst. 12 písm. a) až c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
5.
V § 26 se odstavce 1 až 3, 5 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 14 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4.
6.
V § 26 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“, slova „v prvním stupni“ se zrušují a slova „správních deliktů“ se nahrazují slovem „přestupků“.
ČÁST STO DEVADESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Čl. CXCV
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 299/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 14b odst. 3 písm. a) a b) se bod 3 zrušuje.
2.
V § 14b odst. 3 písm. c) se bod 3 zrušuje.
Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3.
3.
V § 22 odst. 1 písm. a) se slova „, ověření shody obsahu těchto dokumentů“ nahrazují slovy „způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů“, slovo „ověřovací“ se zrušuje a za slovo „doložky“ se vkládají slova „o provedení konverze (dále jen „doložka“)“.
4.
V § 22 odst. 1 písm. b) se slova „a ověření shody obsahu těchto dokumentů“ nahrazují slovy „způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů“ a slovo „ověřovací“ se zrušuje.
5.
V § 24 odst. 2 se slova „ověří shodu výstupu se vstupem a shoduje-li se výstup se vstupem“ nahrazují slovy „provede úplné převedení dokumentu“ a slovo „ověřovací“ se zrušuje.
6.
Nadpis § 25 zní:
„Doložka“.
7.
V § 25 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se slova „Ověřovací doložka“ nahrazují slovem „Doložka“ a slova „je součástí“ se nahrazují slovy „se považuje za součást“.
8.
V § 25 odst. 1 písm. c) se slova „údaj o ověření toho“ nahrazují slovem „sdělení“.
9.
V § 25 odst. 1 písm. f) se slovo „ověřovací“ zrušuje.
10.
V § 25 odst. 1 se na konci písmene g) tečka zrušuje a doplňují se slova „; údaj se neuvede, byla-li konverze provedena automatizovaně,“.
11.
V § 25 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „, nebo kvalifikovanou elektronickou pečeť subjektu, který konverzi provedl, byla-li konverze provedena automatizovaně“.
12.
V § 25 odst. 2 písm. c) se slova „údaj o ověření toho“ nahrazují slovem „sdělení“.
13.
V § 25 odst. 2 písm. e) se slovo „ověřovací“ zrušuje.
14.
V § 25 odst. 2 písm. h) se za slovo „provedla“ doplňují slova „, nebo zajišťovací prvek zabezpečující integritu výstupu, byla-li konverze provedena automatizovaně“.
15.
Nadpis nad označením § 26a zní:
„Přestupky“.
16.
V § 26b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
17.
V § 26b odst. 2 úvodní části ustanovení a písm. a) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
18.
§ 26c zní:
㤠26c
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“.
ČÁST STO DEVADESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o auditorech
Čl. CXCVI
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 299/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 12 písm. h), § 12a písm. l) a v § 39b odst. 3 se slovo „sankcích“ nahrazuje slovy „správních trestech“.
2.
V § 14h odst. 1, § 24g, § 26 odst. 3 písm. b) a v § 40c se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 25 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 25 odst. 4 se slova „správním deliktem“ nahrazují slovem „přestupkem“.
4.
V části první nadpis hlavy XI zní:
„PŘESTUPKY“.
5.
V nadpisu § 49a se doplňují slova „fyzických osob“.
6.
V § 49a odst. 6 se slova „samostatně uložit také opatření uvedená v § 25 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e)“ nahrazují slovy „uložit zákaz činnosti nejdéle na dobu 5 let, nejde-li o zákaz činnosti spočívající ve výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti, který lze uložit nejdéle na dobu 3 let“.
7.
V nadpisech § 49b, 49c a v § 49d se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
8.
V § 49b odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení, § 49b odst. 4, § 49b odst. 5 úvodní části ustanovení, § 49b odst. 6, § 49c odst. 1 úvodní části ustanovení, § 49d odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 49f odst. 3 a v § 49g odst. 3 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
9.
V § 49b odst. 7 a § 49d odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
10.
V § 49b odst. 7 písm. a) až c), § 49c odst. 2, § 49d odst. 3 písm. a) a b) a v § 49g odst. 1 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
11.
V § 49b odst. 8 se slova „samostatně uložit také opatření uvedená v § 25 odst. 1 písm. a), b), d) nebo e)“ nahrazují slovy „uložit zveřejnění rozhodnutí o přestupku nebo zákaz činnosti nejdéle na dobu 5 let, nejde-li o zákaz činnosti spočívající ve výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti, který lze uložit nejdéle na dobu 3 let“.
12.
V § 49c odst. 2 se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
13.
V nadpisu § 49e se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
14.
V § 49e se odstavce 1 až 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 1 až 3.
15.
V § 49e odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Do promlčecí doby se nezapočítává“.
16.
V § 49e odst. 1 písm. a) se slova „v případě“ nahrazují slovem „doba“ a na konci textu písmene se doplňuje slovo „, nebo“.
17.
V § 49e odst. 1 písm. b) se slova „po dobu“ nahrazují slovem „doba“, slova „trestní řízení nebo“ se zrušují a slovo „, nebo“ se nahrazuje tečkou.
18.
V § 49e odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
19.
V § 49e odst. 2 se slova „Správní delikty podle § 49a až 49d“ nahrazují slovem „Přestupky“.
20.
V nadpisu § 49f se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
21.
V § 49f odst. 1 až 6 a v § 49g odst. 2 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
22.
V nadpisu § 49g se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
23.
V § 49g odst. 1 se slova „sankce se sankce“ nahrazují slovy „správního trestu se správní trest“ a slovo „zahlazenou“ se nahrazuje slovem „zahlazený“.
24.
V § 49g odst. 3 se slova „Byla-li sankce zahlazena“ nahrazují slovy „Byl-li správní trest zahlazen“.
25.
V § 49g odst. 4 se slova „Zahlazená sankce“ nahrazují slovy „Zahlazený správní trest“.
ČÁST STO DEVADESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o nakládání s těžebním odpadem
Čl. CXCVII
Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 168/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 18 odst. 1, § 20 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení a v § 20 odst. 3 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
2.
V nadpisu § 19 se doplňují slova „fyzických osob“.
3.
V nadpisu § 20 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 20 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
5.
V § 20 odst. 4 písm. a) a b) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
V nadpisu § 21 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
7.
V § 21 se odstavce 1 až 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 1 až 3.
8.
V § 21 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
9.
V § 21 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 38 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
10.
V § 21 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
ČÁST STO DEVADESÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o pojišťovnictví
Čl. CXCVIII
Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb. a zákona č. 368/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 92h odst. 1 písm. c) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správního trestu“.
2.
V § 99 odst. 1 se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
3.
V části třetí nadpis hlavy III zní:
„PŘESTUPKY“.
4.
V nadpisu § 119 se doplňují slova „fyzických osob“.
5.
Nadpis § 120 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
6.
V § 120 odst. 1 až 4 úvodních částech ustanovení, § 128 odst. 1 písm. c), § 128 odst. 6 a v § 129a odst. 2 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 120 odstavec 5 zní:
„(5)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 nebo 4 pokutu do 50 000 000 Kč.“.
8.
§ 121 včetně nadpisu zní:
㤠121
Příslušnost
Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.“.
ČÁST STO DEVADESÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
Čl. CC
Zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění zákona č. 50/2016 Sb. a zákona č. 104/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
2.
V § 7 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, s výjimkou ustanovení § 21c odst. 3 a § 22b odst. 7 a 9. Ustanovení § 38 odst. 6 část věty první za středníkem správního řádu se nepoužije.“.
3.
V nadpisu § 8 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 8 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 8 odst. 3 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
V § 8 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Jestliže Úřad uzná odběratele vinným z přestupku podle § 8 odst. 1, tak sníží pokutu, o jejíž výši informoval účastníky řízení ve sdělení výhrad, o 20 %, pokud se odběratel ke spáchání přestupku přiznal a pokud má Úřad za to, že s ohledem na povahu a závažnost přestupku je takový postih dostatečný.“.
7.
§ 9 včetně nadpisu zní:
㤠9
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Podle tohoto zákona se posuzuje odpovědnost za přestupek, který byl spáchán na území České republiky odběratelem, který má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek.
(2)
Podle tohoto zákona se posuzuje také odpovědnost za přestupek spáchaný v cizině právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, která nemá sídlo v České republice, byl-li spáchán ve prospěch odběratele s významnou tržní sílou, který má sídlo v České republice nebo má na území České republiky umístěn podnik nebo organizační složku, anebo zde alespoň vykonává svoji činnost nebo zde má svůj majetek.
(3)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(4)
Poskytne-li osoba uvedená v § 2 písm. a) Úřadu důvěrné informace a podklady k přestupku (dále jen „důvěrné informace“), má právo na utajení své identity v souvislosti s těmito podklady, a to před zahájením řízení, po jeho zahájení i skončení, jestliže by bez utajení její identity mohly být ohroženy nebo poškozeny její oprávněné zájmy a o utajení identity sama požádá současně s poskytnutím důvěrných informací; žádost o utajení identity je vyloučena z nahlížení do spisu. Identita takové osoby bude utajena i ve výzvách a sděleních, které Úřad bude této osobě zasílat v souvislosti s těmito důvěrnými informacemi; tyto výzvy Úřadu jsou vyloučeny z nahlížení do spisu do dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informací a podkladů. Podklady a informace, které poskytla osoba, jejíž identita byla utajena, jsou do vydání sdělení výhrad vyloučeny z nahlížení do spisu. Úřad umožní po vydání sdělení výhrad osobám oprávněným k nahlížení do spisu seznámit se s těmito podklady a informacemi pouze v podobě, která nezmaří účel utajení identity osoby, která podklady poskytla, a ochrany obchodního tajemství.
(5)
Úřad, aniž řízení zahájí, může po předběžném prošetření věc usnesením odložit, jestliže na jeho vedení není veřejný zájem s ohledem na míru závažnosti posuzovaného jednání; přitom přihlíží zejména k povaze jednání, způsobu jeho provedení a počtu dotčených subjektů.
(6)
Úřad obviněnému před vydáním rozhodnutí věci doručí sdělení výhrad. Ve sdělení výhrad Úřad stanoví přiměřenou lhůtu, ve které se může obviněný seznámit s podklady pro sdělení výhrad a navrhnout doplnění dokazování; tato lhůta nesmí být kratší než 14 dní a počíná běžet ode dne doručení sdělení výhrad. Lhůta podle věty druhé může být prodloužena jen v případech hodných zvláštního zřetele. K později uvedeným skutečnostem a důkazům se nepřihlíží; to neplatí, jde-li o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve.
(7)
Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.
(8)
Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 16, 17, § 24 až 27, § 29 písm. c), § 32, § 35 písm. a) a d), § 39 písm. a) a b), § 42, 43, 45, 48, 49, § 51 písm. b), § 53, 54, § 68 písm. b) a c), § 70, 71, § 76 odst. 1 písm. h) a k), § 76 odst. 5, § 79, § 80 odst. 2 a 3, § 82 odst. 1 věta první, § 87, § 88 odst. 1 a 2, § 89, § 93 odst. 1 písm. d), f), g) a h), § 93 odst. 3, § 94, § 95 odst. 2, § 96 odst. 1 písm. b), § 96 odst. 2 a 3, § 98 odst. 2 a § 99 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.“.
8.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:
㤠9a
Promlčecí doba, stavení a přerušení promlčecí doby
(1)
Promlčecí doba přestupku podle § 8 odst. 1 činí 10 let.
(2)
Promlčecí doba přestupku podle § 8 odst. 2 písm. a) a b) činí 3 roky. Ustanovení odstavce 4 písm. d) se nepoužije.
(3)
Do promlčecí doby se nezapočítává dále doba řízení vedeného v souvislosti s řízením ve věci přestupku před soudem ve správním soudnictví.
(4)
Promlčecí doba se přerušuje
a)
oznámením o zahájení řízení o přestupku,
b)
vydáním sdělení výhrad,
c)
vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným,
d)
okamžikem předání věci Komisí nebo orgánem pro hospodářskou soutěž či jiného dozorového orgánu členského státu.
(5)
Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.
(6)
Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 14 let od jeho spáchání a odpovědnost za přestupky podle odstavce 2 zanikne nejpozději uplynutím 5 let od jejich spáchání. Tato doba se prodlužuje o dobu podle odstavce 3.“.
ČÁST STO DEVADESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
Čl. CCI
Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb. a zákona č. 180/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 3 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
2.
Nadpis § 12 zní:
„Přestupky“.
3.
V § 12 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 12 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“, slova „se uloží“ se nahrazují slovy „lze uložit“ a slovo „pokuta“ se nahrazuje slovem „pokutu“.
5.
V nadpisu § 13 se slova „o správních deliktech“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
6.
V § 13 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
7.
V § 13 se odstavce 2, 4 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 11 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 a 6 se označují jako odstavce 2 a 3.
8.
V § 13 odstavec 2 zní:
„(2)
Při určení druhu a výměry správního trestu přihlédne Rada také ke stanovisku věcně příslušného samoregulačního orgánu uvedeného v seznamu spolupracujících samoregulačních orgánů10), obdrží-li toto stanovisko písemně do 10 pracovních dnů ode dne zahájení řízení.“.
9.
V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Rada vydá rozhodnutí o přestupku nejpozději do 270 dnů ode dne zahájení řízení.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
ČÁST STO DEVADESÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících
Čl. CCII
Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 25 odst. 2 písm. b) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
V § 25 odst. 2 písm. c) a v § 33 odst. 2 se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
3.
V nadpisu § 33 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 33 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 33 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
6.
§ 34 včetně nadpisu zní:
㤠34
Společná ustanovení k přestupkům
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Pravomocná rozhodnutí zveřejňuje Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
ČÁST STO DEVADESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o oběhu bankovek a mincí
Čl. CCIII
Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 278/2013 Sb. a zákona č. 323/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy VI zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V § 28 odst. 1 se slova „Fyzická osoba“ nahrazují slovy „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba“.
3.
§ 28a se včetně nadpisu zrušuje.
4.
V nadpisu § 29 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
5.
V § 29 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 29 odst. 2, § 29 odst. 3 a 4 úvodních částech ustanovení a v § 30 odst. 1 až 3 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 29 odst. 5 a v § 30 odst. 4 úvodní části ustanovení znějí: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
7.
V § 29 odst. 5 písm. a) a b) a v § 30 odst. 4 písm. a) a b) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
V nadpisu § 30 se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
9.
V nadpisu § 32 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
10.
V § 32 se odstavce 1 až 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 1 až 3.
11.
V § 32 odst. 1 se slova „Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni“ nahrazují slovy „Přestupky podle tohoto zákona“.
12.
V § 32 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
ČÁST DVOUSTÁ
Změna zákona o zákazu kazetové munice
Čl. CCIV
Zákon č. 213/2011 Sb., o zákazu použití, vývoje, výroby, skladování a převodu kazetové munice a o jejím zničení (zákon o zákazu kazetové munice), se mění takto:
1.
Nadpis § 5 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
2.
V § 5 odst. 1 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 5 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
4.
§ 6 a 7 se včetně nadpisů zrušují.
5.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
(2)
Pokuty vybírá ministerstvo.“.
ČÁST DVĚ STĚ PRVNÍ
Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
Čl. CCV
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 329/2014 Sb. a zákona č. 140/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 se slova „podle zákona o přestupcích27)“ včetně poznámky pod čarou č. 27 zrušují.
2.
V části první se za hlavu V vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA VI
PŘESTUPKY
§ 36a
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo zneužije průkaz osoby se zdravotním postižením.
(2)
Držitel průkazu osoby se zdravotním postižením se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní oznamovací povinnost podle § 34a odst. 4, nebo
b)
neodevzdá dosavadní průkaz osoby se zdravotním postižením při převzetí nového průkazu osoby se zdravotním postižením podle § 34a odst. 5 nebo 6.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.“.
Dosavadní hlava VI se označuje jako hlava VII.
ČÁST DVĚ STĚ DRUHÁ
Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů
Čl. CCVI
Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 30 odst. 5 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
2.
V § 32 odst. 2 písm. a), § 44 odst. 2 a v § 58 odst. 2 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 41 odst. 8 se slova „nebo jiného správního deliktu“ a slova „ani jiným správním deliktem“ zrušují.
4.
V § 56 odst. 1 písm. b) se slova „kázeňského přestupku nebo jiného správního deliktu“ nahrazují slovy „přestupku nebo kázeňského přestupku“.
5.
V části první nadpis hlavy XII zní:
„PŘESTUPKY“.
6.
V § 58 odst. 3 větě druhé se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
7.
§ 59 zní:
㤠59
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.“.
ČÁST DVĚ STĚ TŘETÍ
Změna chemického zákona
Čl. CCVII
Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb. a zákona č. 324/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části první se v nadpisu hlavy VI slova „SPRÁVNÍ DELIKTY“ nahrazují slovem „PŘESTUPKY“.
2.
V nadpisu § 34 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
3.
V § 34 odst. 1 až 4, 6 a 7 úvodních částech ustanovení, § 34 odst. 8 a 9, § 34 odst. 10 a 11 úvodních částech ustanovení, § 34 odst. 12, § 34 odst. 13 úvodní části ustanovení a v § 34 odst. 14, 15, 17, 18, 20 a 21 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 34 odst. 22 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupky lze uložit pokutu“.
5.
V § 34 odst. 22 písm. a), c), d), f) a g) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
V nadpisu § 35 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
7.
V § 35 se odstavce 1 až 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2.
8.
V § 35 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“, slova „v prvním stupni“ se zrušují a slova „správního deliktu“ se nahrazují slovem „přestupku“.
9.
V § 35 odst. 2 se slova „a příjem z pokut uložených jinými správními orgány je příjmem státního rozpočtu“ zrušují.
ČÁST DVĚ STĚ ČTVRTÁ
Změna zákona o zdravotních službách
Čl. CCVIII
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části třinácté zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V § 114 odst. 1 písm. i) se slovo „nebo“ zrušuje.
3.
V § 114 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo lékařský posudek nebo zneužije zdravotnickou dokumentaci.“.
4.
V § 114 odst. 2 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.
5.
V § 114 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k).“.
6.
V § 115 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 115 odst. 2, § 116 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 117 odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 115 odst. 1 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje.
8.
V § 115 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
padělá nebo neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo lékařský posudek nebo zneužije zdravotnickou dokumentaci.“.
9.
V § 115 odst. 3, § 116 odst. 2 a v § 117 odst. 4 úvodní části ustanovení znějí: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
10.
V § 115 odst. 3 písm. a) až c), § 116 odst. 2 písm. a) až c) a v § 117 odst. 4 písm. a) až f) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
11.
V § 115 odst. 3 písm. c) se slova „nebo f)“ nahrazují slovy „, f) nebo i)“.
12.
V § 118 se odstavce 1 až 3 a 5 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4.
13.
V § 118 úvodní části ustanovení se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
14.
V § 118 písm. a) se slova „v jehož správním obvodu byly spáchány,“ zrušují.
15.
V § 118 písm. a) až c) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
ČÁST DVĚ STĚ PÁTÁ
Změna zákona o specifických zdravotních službách
Čl. CCIX
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 47/2013 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis hlavy VII zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V § 90 odst. 1 až 6 úvodních částech ustanovení, § 91 odst. 1 a v § 91 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 90 odst. 7 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
4.
V § 90 odst. 7 písm. a) až e) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
5.
V § 91 odstavec 3 zní:
„(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), b) nebo c), nebo
c)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d).“.
6.
V § 92 se odstavce 1 až 3 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 17 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 4.
7.
V § 92 úvodní části ustanovení se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
8.
V § 92 písm. a) až c) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
9.
V § 92a odst. 3 větě druhé se slova „V blokovém řízení“ nahrazují slovy „Příkazem na místě“.
10.
V § 92a odst. 4 se věta druhá zrušuje.
ČÁST DVĚ STĚ ŠESTÁ
Změna zákona o zdravotnické záchranné službě
Čl. CCX
Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění zákona č. 385/2012 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 25 zní:
„Přestupky“.
2.
V nadpisu § 25 se doplňují slova „fyzických osob“.
3.
V nadpisu § 26 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 26 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 26 odst. 2 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 26 odst. 3 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
6.
V nadpisu § 27 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
7.
V § 27 se odstavce 1 až 3 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
8.
V § 27 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
9.
V § 27 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
ČÁST DVĚ STĚ SEDMÁ
Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
Čl. CCXI
V zákoně č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 183/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb. a zákona č. 55/2017 Sb., se § 28 včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST DVĚ STĚ OSMÁ
Změna zákona o důchodovém spoření
Čl. CCXII
Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 163/2015 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části jedenácté zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
Nadpis § 100 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
3.
Nadpis § 101 zní:
„Přestupky penzijní společnosti“.
4.
V § 101 odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení, § 102 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 103 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 104 odst. 1, § 104 odst. 2 a 3 úvodních částech ustanovení a v § 104 odst. 4 až 6 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 101 odst. 4, § 102 odst. 2, § 103 odst. 2 a § 104 odst. 7 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
6.
Nadpis § 102 zní:
„Přestupky depozitáře“.
7.
Nadpis § 103 zní:
„Přestupky pojišťovny“.
8.
Nadpis § 104 zní:
„Další přestupky“.
9.
§ 105 včetně nadpisu zní:
㤠105
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.“.
ČÁST DVĚ STĚ DEVÁTÁ
Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření
Čl. CCXIII
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části jedenácté zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V nadpisu § 159 se doplňují slova „fyzických osob“.
3.
V nadpisech § 160 a 162 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 160 odst. 1 až 4 úvodních částech ustanovení, § 161 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 162 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 163 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 163 odst. 2 až 4, § 163 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 163 odst. 6, § 163 odst. 7 úvodní části ustanovení, § 163 odst. 8 a 9 a v § 196 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 160 odst. 5, § 161 odst. 2, § 162 odst. 2 a v § 163 odst. 10 a 11 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
6.
V nadpisu § 163 se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
7.
§ 164 včetně nadpisu zní:
㤠164
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka s výjimkou přestupků podle § 160 odst. 1 písm. d) až g) a k), které projednává ministerstvo.
(2)
Přestupek podle § 160 odst. 1 písm. h) a j) projedná Česká národní banka nebo ministerstvo podle toho, který správní orgán zahájí řízení jako první. Je-li řízení zahájeno u obou orgánů ve stejný den, přestupek projedná Česká národní banka.“.
Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje.
8.
V § 193 odst. 7 se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
9.
V § 196 odst. 4 písm. b) se slovo „delikt“ nahrazuje slovem „přestupek“ a slovo „deliktům“ se nahrazuje slovem „přestupkům“.
10.
V § 196 odst. 5 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
ČÁST DVĚ STĚ DESÁTÁ
Změna zákona o Celní správě České republiky
Čl. CCXIV
Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 12 odst. 1, § 28 odst. 1 písm. a) a b), § 29 odst. 2 písm. a) a v § 30 odst. 1 písm. d) se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
2.
V § 23 odst. 1 a v § 28 odst. 3 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
3.
Část čtvrtá včetně nadpisu zní:
„ČÁST ČTVRTÁ
PŘESTUPKY
§ 53
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na místě veřejnosti přístupném užívá na vozidle zvláštní barevné provedení nebo označení používané na služebních vozidlech celní správy podle § 14 odst. 3 a 4 anebo zvláštní barevné provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelné.
(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 27 odst. 2,
b)
neuposlechne příkazu celníka podle § 34 odst. 1 nebo 2,
c)
vnikne lstí, nedovoleným překonáním uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly do uzavřeného objektu nebo prostoru, v nichž sídlí orgány celní správy, anebo do objektu nebo prostoru, ve kterých orgány celní správy zabezpečují dodržování veřejného pořádku podle § 8 odst. 5 písm. d), nebo
d)
jako osoba, která není příslušníkem celní správy, úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně služební stejnokroj příslušníka celní správy, nebo takové součásti služebního stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 13 použije slova „celní správa“ anebo slovo od nich odvozené ve svém názvu nebo obchodní firmě.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2, nebo
b)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
§ 54
Příslušnost
K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný celní úřad.“.
4.
V § 57 odst. 1 písm. g) se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
ČÁST DVĚ STĚ JEDENÁCTÁ
Změna zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech
Čl. CCXV
Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění zákona č. 89/2017 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu § 15 se doplňují slova „fyzických osob“.
2.
V nadpisu nad označením § 16 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
3.
V § 16 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 16 odst. 3 až 5, § 17 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 17a odst. 1, § 17a odst. 2 úvodní části ustanovení, § 17a odst. 3 a 4, § 17b odst. 1, § 17b odst. 2 a 3 úvodních částech ustanovení, § 17b odst. 4 a 5, § 18 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 18 odst. 2 a 3, § 18a odst. 1, § 18a odst. 2 úvodní části ustanovení, § 18a odst. 3, § 18a odst. 4 úvodní části ustanovení, § 18b odst. 1 úvodní části ustanovení, § 18b odst. 2, § 18b odst. 3 závěrečné části ustanovení, § 18b odst. 4 a 5, § 18c odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 18c odst. 3, § 18c odst. 4 a 5 úvodních částech ustanovení, § 19 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 19 odst. 3, § 19 odst. 4 a 5 úvodních částech ustanovení, § 19 odst. 6 a 7, § 19 odst. 8 a 9 úvodních částech ustanovení a v § 19 odst. 10 až 13 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 16 odst. 6 úvodní části ustanovení, § 17 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 17a odst. 5 úvodní části ustanovení, § 17b odst. 6 úvodní části ustanovení, § 18 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 18b odst. 6 úvodní části ustanovení, § 18c odst. 6 úvodní části ustanovení a § 19 odst. 14 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
5.
V § 16 odst. 6 písm. a) a b), § 17 odst. 3 písm. a) a b), § 17a odst. 5 písm. a) a b), § 17b odst. 6 písm. a) a b), § 18 odst. 4 písm. a) a b), § 18a odst. 5, § 18b odst. 6 písm. a) a b), § 18c odst. 6 písm. a) až c) a v § 19 odst. 14 písm. a) až c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
V § 18a odst. 5 se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
7.
V § 20 se odstavce 1 až 3 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
8.
V § 20 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“, slova „v prvním stupni“ se zrušují a slova „správních deliktů“ se nahrazují slovem „přestupků“.
9.
V § 23 písm. c) se slova „podle § 15 a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob“ zrušují.
10.
V § 24 písm. c) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
ČÁST DVĚ STĚ DVANÁCTÁ
Změna zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur
Čl. CCXVI
Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 383/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 193/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 20 odst. 5 písm. p) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
2.
V nadpisu § 22 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
3.
V § 22 odst. 1 a 2 a v § 22 odst. 3 až 5 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 22 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
5.
V § 22 odst. 6 písm. a) až c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
V nadpisu § 23 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
7.
V § 23 se odstavce 1 až 3 a 5 včetně poznámky pod čarou č. 20 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
8.
V § 23 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
9.
V § 23 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
ČÁST DVĚ STĚ TŘINÁCTÁ
Změna zákona o podporovaných zdrojích energie
Čl. CCXVII
Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 107/2016 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu § 49 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
2.
V § 49 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 49 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
4.
§ 50 včetně nadpisu zní:
㤠50
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.
(2)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.“.
5.
V § 51 odst. 1 větě první se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
ČÁST DVĚ STĚ ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o ochraně ovzduší
Čl. CCXVIII
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 87/2014 Sb., zákona č. 382/2015 Sb. a zákona č. 369/2016 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu části páté se slova „SPRÁVNÍ DELIKTY“ nahrazují slovem „PŘESTUPKY“.
2.
V nadpisu § 23 se doplňují slova „fyzických osob“.
3.
Nadpis § 24 zní:
„Společné ustanovení k přestupkům fyzických osob“.
4.
V § 24 odst. 1 se slova „tohoto zákona“ nahrazují textem „§ 23“.
5.
V § 24 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
6.
V nadpisu § 25 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
7.
V § 25 odst. 1 až 6 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
8.
V § 25 odst. 2 a 3 úvodních částech ustanovení se slovo „deliktů“ nahrazuje slovem „přestupků“.
9.
V § 25 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
10.
V § 25 odst. 7 písm. a) až e), § 26 odst. 5 a v § 29 odst. 3 písm. c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
11.
V nadpisu § 26 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
12.
V § 26 se odstavce 1 až 3 a 8 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 1 až 4.
13.
V § 26 odst. 1 a 3 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
14.
V § 26 odst. 1 se slova „Správní delikt“ nahrazují slovem „Přestupek“.
ČÁST DVĚ STĚ PATNÁCTÁ
Změna zákona o mediaci
Čl. CCXIX
Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci), se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy III zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
Nadpis § 25 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
3.
Nadpis § 26 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
4.
V § 26 odst. 1 a v § 26 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 26 odst. 3 a 4 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
6.
§ 27 včetně nadpisu zní:
㤠27
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
(2)
Mediátor, který je advokátem, není odpovědný za přestupky podle tohoto zákona.“.
ČÁST DVĚ STĚ ŠESTNÁCTÁ
Změna kontrolního řádu
Čl. CCXX
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), se mění takto:
1.
Nadpis § 15 zní:
„Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob“.
2.
V § 15 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že“.
3.
§ 16 se včetně nadpisu zrušuje.
4.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle § 15 projednává kontrolní orgán, který je příslušný k provedení kontroly, v souvislosti s níž byl přestupek spáchán.“.
ČÁST DVĚ STĚ SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
Čl. CCXXI
Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění zákona č. 257/2014 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části páté zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V § 18 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 19 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 20 odst. 1, § 21 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 18 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 18 odst. 2 písm. a) až f), § 19 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 19 odst. 2 písm. a) a b), § 20 odst. 2, § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 21 odst. 2 písm. a) a b) a v § 22 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
4.
V § 18 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 19 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 20 odst. 2, § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 22 odst. 2 a v § 24 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
5.
§ 23 se zrušuje.
6.
V § 24 odst. 1, 3 a 4 a v § 24 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „, právnická nebo podnikající fyzická“.
7.
V § 25 se odstavce 1 až 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 1 až 4.
8.
V § 25 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“, slova „správní delikty“ se nahrazují slovem „přestupky“ a slova „podle § 23 a přestupky“ se zrušují.
9.
V § 25 odst. 4 větě první se číslo „23“ nahrazuje číslem „24“ a věta druhá se nahrazuje větou „Pokuty uložené obchodníkům s cennými papíry podle § 24 vybírá a vymáhá celní úřad.“.
ČÁST DVĚ STĚ OSMNÁCTÁ
Změna zákona o audiovizi
Čl. CCXXII
Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi), ve znění zákona č. 139/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části první hlavě IV nadpis dílu 9 zní:
„Přestupky“.
2.
V § 55 odst. 1 až 3 a v § 55 odst. 4 až 6 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 55 odst. 7 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupky lze uložit pokutu do“.
4.
V § 55 odst. 7 písm. a) a b) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
5.
§ 56 včetně nadpisu zní:
㤠56
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává krajský úřad.
(2)
Odvolacím orgánem proti rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona je ministerstvo.
(3)
Krajský úřad zašle Fondu opis rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o přestupku, nejpozději ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(4)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.“.
ČÁST DVĚ STĚ DEVATENÁCTÁ
Změna zákona č. 70/2013 Sb., kterým se mění zákon o léčivech
Čl. CCXXIII
Zákon č. 70/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 255/2014 Sb., se mění takto:
1.
V čl. I se body 230 a 263 zrušují.
2.
V čl. III písm. f) se čísla „154, 157, 230 a 263“ nahrazují čísly „154 a 157“.
ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ
Změna zákona o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití
Čl. CCXXIV
Zákon č. 83/2013 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití, ve znění zákona č. 451/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 3 písm. c) se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“.
2.
V nadpisu § 6 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
3.
V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 6 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
5.
V § 6 se odstavec 3 zrušuje.
6.
V nadpisu § 7 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
7.
V § 7 se odstavce 1 až 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 1 až 3.
8.
V § 7 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
9.
V § 7 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
10.
V § 7 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh
Čl. CCXXV
Zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, se mění takto:
1.
V § 1 se slova „sankce za správní delikty“ nahrazují slovy „správní tresty za přestupky“.
2.
V § 6 písm. d), § 7 písm. c) a v § 13 odst. 3 písm. a) a b) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
3.
V nadpisu § 12 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 12 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 12 odst. 2 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 12 odst. 3 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
6.
V § 12 odst. 3 písm. a) až c) a v § 12 odst. 4 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
V § 12 odstavec 5 zní:
„(5)
Přestupek je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.“.
8.
V nadpisu § 13 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
9.
V § 13 se odstavce 1, 2, 4, 5 a 8 zrušují.
Dosavadní odstavce 3, 6 a 7 se označují jako odstavce 1 až 3.
10.
V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
11.
V § 13 odst. 2 se slova „; příjem z pokut je příjmem rozpočtu kraje“ zrušují.
12.
V § 13 odst. 3 se slova „a jsou příjmem státního rozpočtu“ zrušují.
ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem
Čl. CCXXVI
Zákon č. 229/2013 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 266/2014 Sb. a zákona č. 229/2016 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu § 16 se doplňují slova „fyzických osob“.
2.
V nadpisu § 17 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
3.
V § 17 odst. 1 a 2 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 17 odst. 3 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
5.
V § 17 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „propadnutí bezpečnostního materiálu nebo“ zrušují.
6.
§ 18 a 19 se včetně nadpisů zrušují.
7.
V § 20 se odstavce 1 až 3 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 6 se označují jako odstavce 1 a 2.
8.
V § 20 odst. 1 se slova „Správní delikty a přestupky“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
9.
V § 20 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech
Čl. CCXXVII
Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb. a zákona č. 368/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 569 odst. 3 písm. a) a v § 570 odst. 3 větě první se slovo „sankci“ nahrazuje slovy „správní trest“.
2.
V § 580 odst. 1 písm. c) se slovo „sankcích“ nahrazuje slovy „správních trestech“.
3.
V § 592 se slovo „sankce“ nahrazuje slovem „správního trestu“.
4.
Nadpis části patnácté zní:
„PŘESTUPKY“.
5.
V části patnácté se v nadpisu hlavy I slova „SPRÁVNÍ DELIKTY“ nahrazují slovem „PŘESTUPKY“.
6.
V části patnácté hlavě I se v nadpisech dílů 1 až 5 slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
7.
V § 599 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 599 odst. 2, § 599 odst. 3 až 5 úvodních částech ustanovení, § 599 odst. 6 písm. c), § 599 odst. 7 písm. c), § 600 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 600 odst. 2 až 4, § 600 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 600 odst. 6 písm. c), § 600 odst. 7 písm. c), § 601 odst. 1 a 2, § 601 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 601 odst. 4 a 5, § 601 odst. 6 písm. c), § 601 odst. 7 písm. c), § 602 odst. 1 až 5, § 602 odst. 6 písm. c), § 602 odst. 7 písm. c), § 603 odst. 1 až 5, § 603 odst. 6 písm. c), § 603 odst. 7 písm. c), § 604 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 604 odst. 2, § 604 odst. 3 až 5 úvodních částech ustanovení, § 604 odst. 6 písm. c), § 604 odst. 7 písm. c), § 605 odst. 1 až 3, § 605 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 605 odst. 5, § 605 odst. 6 písm. c), § 606 odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení, § 606 odst. 4 a 5, § 606 odst. 6 písm. c), § 607 odst. 1 až 4, § 607 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 607 odst. 6 písm. c), § 608 odst. 1 až 3, § 608 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 608 odst. 5 písm. c), § 609 odst. 1 a 2, § 609 odst. 3 písm. c), § 610 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 610 odst. 3 a 4, § 610 odst. 5 písm. c), § 611 odst. 1 až 4, § 611 odst. 5 písm. c), § 612 odst. 1 až 4 úvodních částech ustanovení, § 612 odst. 5, § 612 odst. 6 písm. c), § 613 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 613 odst. 2, § 613 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 613 odst. 4 písm. c), § 614 odst. 1 až 4 úvodních částech ustanovení, § 614 odst. 5, § 614 odst. 6 písm. c), § 615 odst. 1, § 615 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 615 odst. 3 až 5, § 615 odst. 6 písm. c), § 616 odst. 1 a 2, § 616 odst. 3 a 4 úvodních částech ustanovení, § 616 odst. 5 písm. c), § 616 odst. 6 písm. c), § 617 odst. 1 a v § 617 odst. 2 písm. c) se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
8.
V § 599 odst. 6 a 7 úvodních částech ustanovení, § 599 odst. 8, § 600 odst. 2, § 600 odst. 6 a 7 úvodních částech ustanovení, § 600 odst. 8, § 601 odst. 6 a 7 úvodních částech ustanovení, § 601 odst. 8, § 602 odst. 6 a 7 úvodních částech ustanovení, § 602 odst. 8, § 603 odst. 6 a 7 úvodních částech ustanovení, § 603 odst. 8, § 604 odst. 6 a 7 úvodních částech ustanovení, § 604 odst. 8, § 605 odst. 6 úvodní části ustanovení, § 605 odst. 7, § 606 odst. 6 úvodní části ustanovení, § 606 odst. 7, § 607 odst. 6 úvodní části ustanovení, § 607 odst. 7, § 608 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 608 odst. 6, § 609 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 609 odst. 4, § 610 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 610 odst. 6, § 611 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 611 odst. 6, § 612 odst. 6 úvodní části ustanovení, § 612 odst. 7, § 613 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 613 odst. 5, § 614 odst. 6 a 7 úvodních částech ustanovení, § 614 odst. 7 písm. b), § 615 odst. 6 úvodní části ustanovení, § 615 odst. 7, § 616 odst. 5 a 6 úvodních částech ustanovení, § 616 odst. 7, § 617 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 617 odst. 3 a v § 622 odst. 1 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
9.
V § 599 odst. 6 a 7 úvodních částech ustanovení, § 600 odst. 6 a 7 úvodních částech ustanovení, § 601 odst. 6 a 7 úvodních částech ustanovení, § 602 odst. 6 a 7 úvodních částech ustanovení, § 603 odst. 6 a 7 úvodních částech ustanovení, § 604 odst. 6 a 7 úvodních částech ustanovení, § 605 odst. 6 úvodní části ustanovení, § 606 odst. 6 úvodní části ustanovení, § 607 odst. 6 úvodní části ustanovení, § 608 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 609 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 610 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 611 odst. 5 úvodní části ustanovení, § 612 odst. 6 úvodní části ustanovení, § 613 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 614 odst. 6 úvodní části ustanovení, § 615 odst. 6 úvodní části ustanovení, § 616 odst. 5 a 6 úvodních částech ustanovení a v § 617 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
10.
V části patnácté hlavě I nadpis dílu 6 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
11.
V části patnácté se v nadpisu hlavy II doplňují slova „FYZICKÝCH OSOB“.
12.
V § 622 odst. 1 se věta první zrušuje.
13.
V § 622 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 2 až 4.
14.
V § 622 odst. 2 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
15.
V § 622 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
16.
V § 622 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Pokuty uložené obhospodařovateli při výkonu činností uvedených v § 11 odst. 1 písm. c) až f) vybírá a vymáhá celní úřad.“.
17.
V § 622a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „sankci podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „správní trest“ a slova „této sankce“ se nahrazují slovy „tohoto správního trestu“.
18.
V § 622a odst. 2 větě první se slovo „Sankce“ nahrazuje slovy „Správní trest“ a slova „byla tato sankce uložena“ se nahrazují slovy „byl tento správní trest uložen“.
19.
V § 622a odst. 2 větě druhé se slova „byla sankce uložena“ nahrazují slovy „byl správní trest uložen“.
ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna katastrálního zákona
Čl. CCXXVIII
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 460/2016 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části čtvrté zní „PŘESTUPKY“.
2.
V § 57 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „, právnická nebo podnikající fyzická“.
3.
V § 57 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Je-li přestupek podle odstavců 1 a 2 spáchán právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, lze uložit pokutu do 100 000 Kč.“.
4.
V § 57 se odstavec 4 zrušuje.
5.
§ 58 se zrušuje.
6.
V § 59 se odstavce 1 až 4 a 6 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 5.
7.
V § 59 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o prekursorech drog
Čl. CCXXIX
Zákon č. 272/2013 Sb., o prekursorech drog, se mění takto:
1.
V § 1 písm. d) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
V nadpisu části deváté se slova „SPRÁVNÍ DELIKTY“ nahrazují slovem „PŘESTUPKY“.
3.
V části deváté nadpis hlavy II zní:
„PŘESTUPKY“.
4.
V § 40 odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 41 odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení, § 41 odst. 1 písm. a) a b), § 41 odst. 2 písm. a) až c), § 41 odst. 3 písm. a) až d), § 42 a v § 45 odst. 1 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
6.
§ 43 a 44 se včetně nadpisů zrušují.
7.
V § 45 odst. 1 se slova „jinou sankci“ nahrazují slovy „jiný správní trest“.
8.
V § 45 se odstavce 2, 3 a 8 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 2 až 5.
9.
V § 45 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 45 odst. 3 a 4 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
10.
V § 45 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „správních deliktů“ nahrazují slovem „přestupků“.
11.
V § 45 odst. 5 se věty první a třetí zrušují.
12.
V § 46 písm. c) a v § 49 písm. g) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
13.
V § 50 písm. b) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“ a slovo „sankcích“ se nahrazuje slovy „správních trestech“.
ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o směnárenské činnosti
Čl. CCXXX
Zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, se mění takto:
1.
Nadpis části páté zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V nadpisu § 20 se doplňují slova „fyzických a právnických osob“.
3.
V § 20 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „nebo právnická“.
4.
§ 21 včetně nadpisu zní:
㤠21
Přestupek směnárníka
(1)
Směnárník se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 8 odst. 1 neoznámí změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti směnárníka nebo v jejích přílohách.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“.
5.
V nadpisu § 22 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
6.
V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 22 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do“.
8.
V § 22 odst. 2 písm. a) a b) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
9.
§ 23 se včetně nadpisu zrušuje.
10.
§ 24 včetně nadpisu zní:
㤠24
Společná ustanovení
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.
(2)
Pravomocné rozhodnutí České národní banky o uložení správního trestu a pravomocné rozhodnutí soudu o zrušení tohoto správního trestu uveřejní Česká národní banka na svých internetových stránkách.“.
ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o Vojenské policii
Čl. CCXXXI
Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 45/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb. a zákona č. 104/2017 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
2.
V § 26 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
3.
V § 27 odst. 2 písm. a), d) a f) se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V části první nadpis hlavy VI zní:
„PŘESTUPKY“.
5.
Nadpis § 51 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
6.
Nadpis § 52 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
7.
V § 52 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
8.
V § 52 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“, slova „se uloží“ se nahrazují slovy „lze uložit“ a slovo „pokuta“ se nahrazuje slovem „pokutu“.
9.
§ 53 včetně nadpisu zní:
㤠53
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(2)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.“.
ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o povinném značení lihu
Čl. CCXXXII
Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 331/2014 Sb. a zákona č. 243/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“.
2.
Část šestá včetně nadpisu zní:
„ČÁST ŠESTÁ
PŘESTUPKY
HLAVA I
PŘESTUPKY NA ÚSEKU POVINNÉHO ZNAČENÍ LIHU
§ 59
Přestupky na úseku nakládání s lihem
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 15 odst. 1 nakládá s neznačeným lihem.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 12 odst. 1 označí líh ve spotřebitelském balení, který nesmí být značen.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, nebo
b)
od částky odpovídající spotřební dani z lihu, kterou by byla právnická nebo podnikající fyzická osoba povinna uhradit, pokud by uvedla do volného daňového oběhu líh označený v rozporu s § 12 odst. 1, do desetinásobku této částky, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit zákaz činnosti.
§ 60
Přestupky na úseku nakládání s kontrolními páskami
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nakládá s kontrolními páskami v rozporu s § 32 odst. 2,
b)
nakládá s padělky kontrolních pásek, nebo
c)
v rozporu s § 39 odst. 4 nevrátí kontrolní pásky.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze fyzické osobě uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(3)
Za přestupek lze právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu
a)
do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), nebo
b)
od částky odpovídající spotřební dani z lihu, kterou by byla právnická nebo podnikající fyzická osoba povinna uhradit, pokud by uvedla do volného daňového oběhu líh označený kontrolní páskou,
1.
s níž v rozporu s § 32 odst. 2 nakládala, do desetinásobku této částky, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), nebo
2.
kterou v rozporu s § 39 odst. 4 nevrátila, do desetinásobku této částky, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit zákaz činnosti.
§ 61
Přestupky na úseku značení lihu a prvotního prodeje nebo jiného převodu lihu
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba povinná značit líh dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 10 odst. 1 neoznačí líh ve spotřebitelském balení kontrolní páskou,
b)
v přihlášce k registraci uvede nesprávné údaje,
c)
nepodá oznámení o změně registračních údajů,
d)
v rozporu s § 10 odst. 3 značí líh
1.
na jiném místě, než které je uvedeno v rozhodnutí o registraci, nebo
2.
na místě, které není vybaveno sledovacím zařízením v rozsahu a způsobem uvedeným v rozhodnutí o registraci,
e)
značí líh v rozporu s podmínkou, která je uvedena v rozhodnutí o registraci,
f)
v rozporu s § 42 líh
1.
prodá nebo jinak převede, nebo
2.
nakoupí nebo sobě nechá jinak převést, nebo
g)
neoznámí správci daně údaje podle § 12a.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
od částky odpovídající spotřební dani z lihu, kterou by byla právnická nebo podnikající fyzická osoba povinna uhradit, pokud by uvedla do volného daňového oběhu líh neoznačený v rozporu s § 10 odst. 1, do desetinásobku této částky, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c),
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) nebo e), nebo
d)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo g).
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), d), f) nebo g) lze uložit zákaz činnosti.
(4)
V případě, že desetinásobek částky odpovídající spotřební dani z lihu, kterou by byla právnická nebo podnikající fyzická osoba povinna uhradit, pokud by uvedla do volného daňového oběhu líh neoznačený v rozporu s § 10 odst. 1, nepřesáhne 5 000 000 Kč, použije se pro účely uložení pokuty podle odstavce 2 písm. a) částka 5 000 000 Kč namísto tohoto desetinásobku.
§ 62
Přestupky na úseku držení kontrolních pásek
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel dopustí přestupku tím, že
a)
umístí kontrolní pásku na spotřebitelské balení v rozporu s § 14,
b)
v rozporu s § 32 odst. 1 předá kontrolní pásky jiné osobě,
c)
v rozporu s § 33 odst. 1 nezajistí, aby bylo dovezeno spotřebitelské balení lihu označené zahraničním dodavatelem,
d)
v rozporu s § 33 odst. 2 nezaznamená evidenční označení kontrolních pásek,
e)
nesplní některou z povinností při přepravě kontrolních pásek nebo při jejich předání zahraničnímu dodavateli podle § 34,
f)
v rozporu s § 36 odst. 1
1.
nevede evidenci kontrolních pásek, nebo
2.
ji vede v neúplném rozsahu,
g)
v rozporu s § 36 odst. 2 neuchovává zápis v evidenci kontrolních pásek nebo jej neuchovává po stanovenou dobu,
h)
v rozporu s § 36 odst. 3 nezajistí, aby se evidence kontrolních pásek nacházela na místě značení lihu,
i)
v rozporu s § 36 odst. 4 nezajistí, aby se evidence kontrolních pásek nacházela v sídle držitele,
j)
v rozporu s § 37
1.
neprovede inventuru kontrolních pásek nebo nepředá záznam o výsledku inventury, nebo
2.
neuchová záznam o výsledku inventury a doklady, na jejichž základě byla inventura provedena, anebo je neuchová po stanovenou dobu,
k)
neoznámí správci daně údaje podle § 38,
l)
v rozporu s § 39 odst. 1 nebo 3 nevrátí kontrolní pásky, nebo
m)
v rozporu s § 39 odst. 2 nevrátí kontrolní pásky.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), g), h), i) nebo j),
b)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k),
c)
od částky odpovídající spotřební dani z lihu, kterou by byla právnická nebo podnikající fyzická osoba povinna uhradit, pokud by uvedla do volného daňového oběhu líh označený kontrolní páskou
1.
předanou v rozporu s § 32 odst. 1 jiné osobě, do desetinásobku této částky, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), nebo
2.
kterou v rozporu s § 39 odst. 1 nebo 3 nevrátila, do desetinásobku této částky, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l), nebo
d)
do desetinásobku částky odpovídající spotřební dani z lihu, kterou by byla právnická nebo podnikající fyzická osoba povinna uhradit, pokud by uvedla do volného daňového oběhu líh označený kontrolní páskou, kterou v rozporu s § 39 odst. 2 nevrátila, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m).
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) nebo k) lze uložit zákaz činnosti.
§ 63
Přestupky na úseku ochrany kontrolních pásek
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 35 odst. 1 nezajistí ochranu kontrolních pásek,
b)
skladuje kontrolní pásky v rozporu s § 35 odst. 1,
c)
zničí nebo ztratí kontrolní pásky v celkovém množství přesahujícím 0,1 % z každé jednotlivě uskutečněné objednávky kontrolních pásek zaevidovaných na tuto osobu, nebo
d)
v rozporu s § 35 odst. 2 neoznámí zničení, ztrátu nebo odcizení kontrolních pásek.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d), nebo
b)
ve výši odpovídající spotřební dani z lihu, kterou by byla právnická nebo podnikající fyzická osoba povinna uhradit, pokud by uvedla do volného daňového oběhu líh označený zničenou nebo ztracenou kontrolní páskou, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).
(3)
Měl-li přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) za následek zničení, ztrátu, zneužití nebo odcizení kontrolní pásky nebo k tomuto následku podstatným způsobem přispěl, lze za tento přestupek uložit pokutu od částky odpovídající spotřební dani z lihu, kterou by byla právnická nebo podnikající fyzická osoba povinna uhradit, pokud by uvedla do volného daňového oběhu líh označený zničenou, ztracenou, zneužitou nebo odcizenou kontrolní páskou, do desetinásobku této částky.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit zákaz činnosti.
(5)
V případě, že desetinásobek částky odpovídající spotřební dani z lihu, kterou by byla právnická nebo podnikající fyzická osoba povinna uhradit, pokud by uvedla do volného daňového oběhu líh označený zničenou, ztracenou, zneužitou nebo odcizenou kontrolní páskou, nepřesáhne 1 000 000 Kč, použije se pro účely uložení pokuty podle odstavce 3 částka 1 000 000 Kč namísto tohoto desetinásobku.
§ 64
Přestupky na úseku distribuce a konečného prodeje lihu
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako distributor lihu, insolvenční správce podle § 41 odst. 2 písm. c) nebo konečný prodejce lihu dopustí přestupku tím, že
a)
prodá nebo jinak převede anebo nakoupí nebo sobě nechá jinak převést líh v rozporu s § 42,
b)
neoznámí správci daně údaje podle § 43,
c)
v přihlášce k registraci uvede nesprávné údaje, nebo
d)
nepodá oznámení o změně registračních údajů.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), nebo
c)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit zákaz činnosti.
HLAVA II
PROPADNUTÍ A ZABRÁNÍ NEZNAČENÉHO LIHU, KONTROLNÍCH PÁSEK A PADĚLKŮ KONTROLNÍCH PÁSEK
§ 65
Propadnutí neznačeného lihu, kontrolních pásek a padělků kontrolních pásek
Jsou-li splněny podmínky pro uložení propadnutí věci, která je neznačeným lihem, kontrolní páskou nebo padělkem kontrolní pásky, její propadnutí se uloží, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
§ 66
Zabrání neznačeného lihu, kontrolních pásek a padělků kontrolních pásek
Jsou-li splněny podmínky pro rozhodnutí o zabrání věci, která je neznačeným lihem, kontrolní páskou nebo padělkem kontrolní pásky, rozhodne se o jejím zabrání, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
§ 67
Společná ustanovení o propadnutí a zabrání
(1)
Neznačený líh, kontrolní pásku nebo padělek kontrolní pásky, o jejichž propadnutí nebo zabrání rozhodl jiný správní orgán než správce daně, předá tento správní orgán správci daně.
(2)
Generální ředitelství cel propadlou nebo zabranou kontrolní pásku nebo její padělek zničí. Jinou propadlou nebo zabranou věc Generální ředitelství cel může zničit podle povahy této věci.
(3)
Na zničení dohlíží tříčlenná komise složená z úředních osob správce daně. O zničení věci se sepíše protokol.
(4)
Pachateli přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí věci, nebo osobě, u které byla zabraná věc zajištěna, správce daně uloží povinnost nahradit státu náklady spojené se správou a zničením věci.
HLAVA III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 68
Promlčecí doba
(1)
Promlčecí doba činí 5 let.
(2)
Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději do 8 let od jeho spáchání.
§ 69
Příslušnost
(1)
K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný správce daně.
(2)
Pokud jde o přestupky podle § 59 odst. 1, § 60 odst. 1 písm. a) a b), § 61 odst. 1 písm. a), § 62 odst. 1 písm. a), § 63 odst. 1 písm. a) a § 64 odst. 1 písm. a), o jejichž spáchání se dozví při výkonu své působnosti podle jiného zákona, jsou k řízení o nich příslušné také
a)
Česká obchodní inspekce,
b)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce,
c)
obecní živnostenský úřad,
d)
orgán Celní správy České republiky,
e)
orgán Finanční správy České republiky.
(3)
Pokutu vybírá orgán, který ji uložil.“.
ČÁST DVĚ STĚ DVACÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o kybernetické bezpečnosti
Čl. CCXXXIII
Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy V zní:
„KONTROLA, NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ A PŘESTUPKY“.
2.
Nadpis nad označením § 25 zní:
„Přestupky“.
3.
V § 25 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
§ 27 včetně nadpisu zní:
㤠27
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá Úřad.“.
ČÁST DVĚ STĚ TŘICÁTÁ
Změna zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině
Čl. CCXXXIV
Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 127/2015 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 19 odst. 2 písm. b) se slova „byla uložena sankce za správní delikt“ nahrazují slovy „byl uložen správní trest za přestupek“.
2.
V části první nadpis hlavy VI zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V nadpisu § 22 se doplňují slova „fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob“.
4.
V § 22 odst. 1 a v § 22 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „Fyzická“ vkládají slova „, právnická nebo podnikající fyzická“.
5.
§ 23 včetně nadpisu zní:
㤠23
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle tohoto zákona projednává oblastní inspektorát práce nebo Státní úřad inspekce práce. To neplatí, jde-li o přestupky podle § 22 odst. 2 písm. g), které projednává příslušná krajská hygienická stanice.“.
6.
§ 24 se včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST DVĚ STĚ TŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví
Čl. CCXXXVII
Zákon č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, se mění takto:
1.
Část čtvrtá včetně nadpisu zní:
„ČÁST ČTVRTÁ
PŘESTUPKY
HLAVA I
PŘESTUPKY V SOUVISLOSTI S VYMÁHÁNÍM PRÁV DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ
§ 31
Přestupky na úseku dozoru nad dodržováním povinností a zákazů v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 5 odst. 1 nakládá se zbožím porušujícím právo duševního vlastnictví,
b)
jako osoba, které bylo celním úřadem pozastaveno propuštění zboží nebo ponecháno zadržené zboží, které je podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví, v rozporu s § 14 odst. 1 nebo § 22 odst. 3 nebo 4 s tímto zbožím nakládá,
c)
jako osoba, která poskytla jistotu bankovní zárukou, neposkytne novou jistotu podle § 25.
(2)
Za přestupek lze fyzické osobě uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
(3)
Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu ve výši neposkytnuté jistoty, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).
§ 32
Přestupky na úseku opatření v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví v součinnosti s držitelem rozhodnutí pro vnitrostátní trh nebo s držitelem rozhodnutí
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 12 odst. 1 neoznámí určenému celnímu úřadu skutečnost, která může být důvodem zrušení rozhodnutí pro vnitrostátní trh, nebo změnu údajů uvedených v tomto rozhodnutí, nebo tuto skutečnost nebo změnu údajů neoznámí ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem,
b)
použije informace poskytnuté celním úřadem v rozporu s § 12 odst. 3, nebo
c)
v rozporu s § 17 odst. 3 nevrátí celnímu úřadu vzorky zboží nebo neprokáže celnímu úřadu jejich zničení nebo poškození.
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako držitel rozhodnutí dopustí přestupku tím, že v rozporu s nařízením Evropské unie
a)
neoznámí určenému celnímu úřadu skutečnost, která může být důvodem zrušení rozhodnutí, nebo změnu údajů uvedených v rozhodnutí,
b)
použije informace poskytnuté celním úřadem, nebo
c)
nevrátí celnímu úřadu vzorky zboží.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
§ 33
Přestupky na úseku bezúplatného převodu padělků
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nakládá se zbožím v rozporu s podmínkami jeho bezúplatného převodu k humanitárním účelům.
(2)
Právnická osoba se jako přejímající organizace dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 45 písm. a) nepřijme opatření k zabránění zneužití padělků a jejich opětovnému uvedení na trh,
b)
v rozporu s § 45 písm. b) nevyužívá padělky pouze ke stanoveným humanitárním účelům, nebo
c)
v rozporu s § 46 odst. 1 nezajistí úpravu padělků převedených k humanitárním účelům.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 lze fyzické osobě uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(4)
Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo c), nebo
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. b).
HLAVA II
PROPADNUTÍ A ZABRÁNÍ ZBOŽÍ PORUŠUJÍCÍHO PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ
§ 34
Propadnutí zboží
Jsou-li splněny podmínky pro uložení propadnutí věci, která je zbožím porušujícím právo duševního vlastnictví, její propadnutí se uloží, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
§ 35
Zabrání zboží
Jsou-li splněny podmínky pro rozhodnutí o zabrání věci, která je zbožím porušujícím právo duševního vlastnictví, rozhodne se o jejím zabrání, a to i v případě, že její hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
§ 36
Společná ustanovení o propadnutí a zabrání
(1)
Propadlé nebo zabrané zboží porušující právo duševního vlastnictví se zničí, pokud nebylo bezúplatně převedeno k humanitárním účelům.
(2)
Namísto zničení propadlé nebo zabrané věci může Generální ředitelství cel tuto věc držet, skladovat a používat pro potřeby výuky, výcviku, zkoušek a expertizní činnosti nebo pro výkon jiné činnosti v rámci působnosti orgánů celní správy.
(3)
Na zničení dohlíží tříčlenná komise složená z úředních osob celního úřadu. O zničení věci se sepíše protokol.
(4)
Pachatel přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí věci, nebo osoba, u které byla zabraná věc zadržena, jsou povinni nahradit státu náklady spojené se správou a zničením věci.
(5)
Pachatel přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí padělku převedeného k humanitárním účelům, je povinen nahradit přejímající organizaci náklady vzniklé v souvislosti s úpravou padělků. Na žádost přejímající organizace jí celní úřad sdělí identifikační údaje pachatele přestupku.
HLAVA III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 37
Promlčecí doba
(1)
Promlčecí doba činí 6 let.
(2)
Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 9 let od jeho spáchání.
§ 38
Zahájení řízení o přestupku
(1)
Řízení o přestupku podle § 31 odst. 1 písm. a) lze zahájit pouze v případě, že bylo v soudním řízení o určení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví, pravomocně rozhodnuto, že bylo porušeno právo duševního vlastnictví.
(2)
Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou se vedlo soudní řízení o určení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví.
§ 39
Příslušnost
(1)
K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný celní úřad, v jehož územním obvodu má osoba podezřelá ze spáchání přestupku sídlo. Nenachází-li se sídlo osoby na území České republiky, je k řízení o přestupku příslušný celní úřad, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.
(2)
K řízení o přestupcích podle § 32 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) je příslušný určený celní úřad.
§ 40
Určení příjmu z pokut
Příjem z pokuty za přestupek podle § 31 odst. 1 písm. c) nebo § 33 odst. 1 písm. c) je do výše částky stanovené soudním rozhodnutím o náhradě škody jistotou poskytnutou složením částky.“.
2.
V § 50 se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
ČÁST DVĚ STĚ TŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o prevenci závažných havárií
Čl. CCXXXVIII
Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy X zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
V § 51 odst. 1 až 4 úvodních částech ustanovení a v § 51 odst. 5 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 51 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
4.
V § 51 odst. 6 písm. a) až d) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
5.
V § 52 se odstavce 1 až 3 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 4, 6 a 7 se označují jako odstavce 1 až 3.
6.
V § 52 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“, slova „v prvním stupni“ se zrušují a slova „správních deliktů“ se nahrazují slovem „přestupků“.
7.
V § 52 odst. 2 se věta první zrušuje.
8.
V § 52 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
ČÁST DVĚ STĚ TŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o Hasičském záchranném sboru České republiky
Čl. CCXXXIX
Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy X zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
Nadpis § 45 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
3.
V § 45 odst. 3 se slova „v blokovém řízení“ nahrazují slovy „příkazem na místě“.
4.
Nadpis § 46 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
5.
V § 46 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 46 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
7.
§ 47 včetně nadpisu zní:
㤠47
Společné ustanovení k přestupkům
Přestupky podle tohoto zákona projednává hasičský záchranný sbor kraje.“.
Čl. CCXL
Přechodné ustanovení
Při správě placení pokut uložených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle zákona č. 320/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DVĚ STĚ TŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu
Čl. CCXLI
Zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, se mění takto:
1.
V § 37 odst. 4 a v § 39 odst. 3 se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní tresty“.
2.
V § 99 odst. 4 se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správní trest“.
3.
V nadpisu části jedenácté se slova „SPRÁVNÍ DELIKTY“ nahrazují slovem „PŘESTUPKY“.
4.
V nadpisu nad označením § 233 se doplňují slova „fyzických osob“.
5.
V nadpisu nad označením § 235 a v nadpisu § 237 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
6.
V § 235 odst. 1 až 7 úvodních částech ustanovení, § 236 odst. 1 až 3 úvodních částech ustanovení, § 236 odst. 4 a v § 237 odst. 1 až 5 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
7.
V § 235 odst. 8 úvodní části ustanovení, § 235 odst. 8 písm. c) a d), § 236 odst. 5, § 237 odst. 6 úvodní části ustanovení a v § 237 odst. 6 písm. a) a b) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
8.
V § 235 odst. 8 úvodní části ustanovení, § 236 odst. 5 a v § 237 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
9.
§ 238 až 240 se zrušují.
10.
V § 241 se na konci textu věty první doplňují slova „; na tyto příjmy se pro účely jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu”.
11.
V § 241 se věta druhá nahrazuje větou „Pokuty uložené povinným osobám podle § 233 vybírá a vymáhá celní úřad.“.
12.
V § 242 odst. 1 se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „správního trestu“.
13.
V § 242 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „sankce uložena“ nahrazují slovy „správní trest uloženy“.
14.
V § 242 odst. 4 se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
ČÁST DVĚ STĚ TŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o ukončení důchodového spoření
Čl. CCXLII
Zákon č. 376/2015 Sb., o ukončení důchodového spoření, se mění takto:
1.
Nadpis části páté zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
Nadpis § 26 zní:
„Přestupky“.
3.
V § 26 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 26 odst. 2 a 3 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 26 odst. 4 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
5.
§ 27 včetně nadpisu zní:
㤠27
Příslušnost
Přestupky podle tohoto zákona projednává Česká národní banka.“.
ČÁST DVĚ STĚ TŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh
Čl. CCXLIII
Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, se mění takto:
1.
Nadpis části čtvrté zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
Nadpis § 53 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
3.
Nadpis § 54 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
4.
V § 54 odst. 1 až 4 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 54 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „správní delikt se uloží pokuta“ nahrazují slovy „přestupek lze uložit pokutu“.
6.
V § 54 odst. 5 písm. a) až d) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
§ 55 včetně nadpisu zní:
㤠55
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle § 53, § 54 odst. 1 písm. a), b) a d) a § 54 odst. 3 a 4 projednává orgán dozoru, s výjimkou přestupků podle § 54 odst. 1 písm. c) a § 54 odst. 2, které projednává Úřad.
(2)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
(3)
U přestupků podle § 54 odst. 1 písm. d) a e) a § 54 odst. 3 nelze upustit od uložení správního trestu.“.
ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ
Změna zákona o zadávání veřejných zakázek
Čl. CCXLV
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 248 odst. 3 se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“ a slovo „sankce“ se nahrazuje slovem „pokuty“.
2.
V § 256 se slova „spáchání správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“ a slova „osoba podezřelá z jeho spáchání“ se nahrazují slovy „pouze obviněný“.
3.
V části třinácté hlavě II nadpis dílu 3 zní:
„Přestupky“.
4.
V nadpisech § 268 a 269 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
5.
V § 268 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 269 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 269 odst. 2 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 268 odst. 2 a 3 a v § 269 odst. 3 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
§ 270 včetně nadpisu zní:
㤠270
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Má se za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý.
(2)
K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek podle tohoto zákona se nevyžaduje zavinění. Fyzická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.
(3)
Má-li být uložen zákaz plnění smlouvy, přihlédne se při určení výměry pokuty zadavateli též k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.
(4)
Přestupky při uveřejňování nejsou trvajícími přestupky.
(5)
Promlčecí doba činí 5 let.
(6)
Promlčecí doba se přerušuje
a)
oznámením o zahájení řízení o přestupku,
b)
vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným.
(7)
Přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.
(8)
Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání.
(9)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(10)
Alespoň jedna oprávněná úřední osoba podílející se na řízení o přestupku vedeném Úřadem v každém stupni musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Ustanovení zákona upravujícího řízení o přestupcích, která se týkají požadavků na vzdělání oprávněných úředních osob, se na řízení o přestupcích, k jejichž projednání je příslušný Úřad podle tohoto zákona, nepoužijí.
(11)
Na postup Úřadu podle tohoto zákona se ustanovení § 13 odst. 1, § 15 až 17, 19, 24 až 27, § 32, § 35 písm. a), d) a e), § 38 písm. e), § 42, 43, 45, 48 až 50, § 51 písm. b), § 53, 54, 59, 68, 70, 71, 76, § 80 odst. 2 a 3, § 82, 87, § 88 odst. 1 a 2, § 89, § 93 odst. 1 písm. d), g) a h), § 94, § 95 odst. 2 a § 96 odst. 1 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nepoužijí.“.
ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o hazardních hrách
Čl. CCXLVI
Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, se mění takto:
1.
V § 89 odst. 4 písm. b), § 123 odst. 7 úvodní části ustanovení, § 123 odst. 7 písm. a) až c), § 123 odst. 8 úvodní části ustanovení, § 123 odst. 8 písm. a) až c), § 123 odst. 9 úvodní části ustanovení, § 123 odst. 9 písm. a) až d), § 123 odst. 10 úvodní části ustanovení, § 123 odst. 10 písm. a) a b) a v § 123 odst. 11 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
2.
V § 114 písm. c), § 116 písm. b) a v § 124 odst. 1 se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
3.
V nadpisu části osmé se slova „SPRÁVNÍ DELIKTY“ nahrazují slovem „PŘESTUPKY“.
4.
V části osmé nadpis hlavy II zní:
„PŘESTUPKY“.
5.
V části osmé hlavě II se v nadpisu dílu 1 doplňují slova „fyzických osob“.
6.
V § 122 odst. 3 se slova „V blokovém řízení“ nahrazují slovy „Příkazem na místě“.
7.
V § 122 se odstavec 4 zrušuje.
8.
V části osmé hlavě II se v nadpisu dílu 2 slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
9.
V § 123 odst. 1 až 4 úvodních částech ustanovení a v § 123 odst. 5 a 6 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
10.
V § 123 odst. 7 až 10 úvodních částech ustanovení a v § 123 odst. 11 se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
11.
V § 123 se odstavec 12 zrušuje.
12.
V § 124 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
13.
§ 125 a 126 se včetně nadpisů zrušují.
14.
V § 127 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
15.
V § 127 odst. 1 a 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a v § 127 odst. 3 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
16.
V části osmé hlavě II se v nadpisu dílu 4 slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
17.
§ 128 se včetně nadpisu zrušuje.
18.
V nadpise § 129 se slova „a sankce“ zrušují.
19.
V § 129 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
20.
V § 129 se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o ochraně státních hranic
Čl. CCXLVII
Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic), se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy V zní:
„PŘESTUPKY“.
2.
Nadpis § 17 zní:
„Přestupky fyzických osob“.
3.
V § 17 odst. 6 se slova „v blokovém řízení“ nahrazují slovy „příkazem na místě“.
4.
Nadpis § 18 zní:
„Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob“.
5.
V § 18 odst. 1 a v § 18 odst. 2 a 3 úvodních částech ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
6.
V § 18 odst. 4 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
V § 18 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
8.
§ 19 včetně nadpisu zní:
㤠19
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
obecní úřad obce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 17 odst. 1 a § 18 odst. 1,
b)
útvar policie zajišťující ochranu daného úseku vnitřních hranic, jde-li o přestupky podle § 17 odst. 3,
c)
Ředitelství služby cizinecké policie, jde-li o přestupky podle § 17 odst. 2 a 4, § 18 odst. 2 písm. b) až e) a § 18 odst. 3,
d)
ministerstvo, jde-li o přestupek podle § 18 odst. 2 písm. a).
(2)
Pokud je útvarem policie podle odstavce 1 písm. b) odbor cizinecké policie krajského ředitelství policie, rozhoduje o odvolání proti jeho rozhodnutí Ředitelství služby cizinecké policie. O odvolání proti rozhodnutí Ředitelství služby cizinecké policie rozhoduje ministerstvo.
(3)
Pokutu uloženou podle tohoto zákona vybírá orgán, který ji uložil.“.
ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě
Čl. CCXLVIII
Zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, se mění takto:
1.
Nadpis § 3 zní:
„Přestupky“.
2.
V § 3 odst. 1 se slova „Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,“ nahrazují slovy „Právnická nebo podnikající fyzická osoba“ a slova „správního deliktu“ se nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 3 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“, slova „je možné“ se nahrazují slovem „lze“, slova „právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,“ se nahrazují slovy „právnická nebo podnikající fyzická osoba“ a slova „správního deliktu“ se nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 3 odst. 3 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušuje.
ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna celního zákona
Čl. CCXLIX
Zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 písm. a) a v § 39 odst. 1 písm. a) se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“.
2.
V § 42 odst. 2 a v § 43 písm. a) se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 43 písm. b) se slova „správním deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
Část osmá včetně nadpisu zní:
„ČÁST OSMÁ
PŘESTUPKY
§ 47
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
doveze, vyveze nebo přepraví zboží v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1),
b)
odejme zboží celnímu dohledu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1),
c)
poruší celní závěru v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1),
d)
přechovává zboží, jehož dovozem nebo tranzitem byl spáchán přestupek,
e)
v rozporu s § 10 neuchovává informace po dobu nejméně 10 let, nebo
f)
nesplní některou z povinností souvisejících se zadržením zboží nebo dopravního prostředku podle § 40 odst. 2.
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1)
a)
pro propuštění zboží do celního režimu nebo pro nakládání se zbožím,
1.
propuštěným do zvláštního celního režimu,
2.
propuštěným do celního režimu vývozu,
3.
dočasně uskladněným,
4.
pro které bylo zřízeno zástavní právo, nebo
5.
vstupujícím na celní území Evropské unie, vystupujícím z celního území Evropské unie nebo předkládaným k celnímu řízení, nebo
b)
pro propuštění zboží do navrhovaného celního režimu za použití zjednodušeného celního prohlášení a jiných zjednodušení.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1)
a)
předloží správci cla pozměněný nebo padělaný doklad,
b)
poskytne správci cla nesprávný údaj nebo doklad, nebo
c)
uvede nesprávné údaje v žádosti o vydání osvědčení o původu zboží nebo sama osvědčí původ zboží v rozporu s mezinárodní smlouvou v oblasti sazebních opatření.
(4)
Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 4 000 000 Kč.
(5)
Dopustí-li se přestupku podle odstavce 1 nebo 2 právnická nebo podnikající fyzická osoba, lze uložit zákaz činnosti.
§ 48
Propadnutí a zabrání věci
(1)
Správce cla může propadlou nebo zabranou věc podle povahy věci zničit. Na zničení dohlíží tříčlenná komise složená z úředních osob správce cla.
(2)
Náklady spojené se správou a zničením propadlé nebo zabrané věci hradí pachatel přestupku, a není-li znám, vlastník věci, a není-li znám, osoba, které byla věc zadržena.
§ 49
Zánik odpovědnosti za přestupek
(1)
Odpovědnost za přestupek také zaniká, jestliže jde o přestupek podle § 47 odst. 3 písm. b) a pachatel oznámil správci cla nesprávnost v jím podaném prohlášení nebo oznámení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a poskytl veškerou součinnost k opravě tohoto prohlášení nebo oznámení; to neplatí v případě, že nesprávnost měla vliv na výši stanoveného cla a nebyla oznámena správci cla do 60 dnů po právní moci rozhodnutí, kterým je ukončeno celní řízení.
(2)
Nedojde-li k zániku odpovědnosti za přestupek podle odstavce 1 pouze pro překročení lhůty pro oznámení nesprávnosti v prohlášení nebo oznámení správci cla, lze za tento přestupek uložit pokutu do 400 000 Kč.
(3)
Odpovědnost za přestupek podle odstavce 1 zaniká i v případě, že oznámení nesprávnosti a součinnost poskytla osoba, která odpovídá za celní dluh společně a nerozdílně společně s pachatelem.
§ 50
Promlčecí doba
(1)
Promlčecí doba činí 6 let.
(2)
Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 10 let od jeho spáchání.
§ 51
Příslušnost
(1)
K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný správce cla, v jehož územním obvodu má osoba podezřelá ze spáchání přestupku sídlo.
(2)
Nenachází-li se sídlo osoby na území České republiky, je k řízení o přestupku příslušný správce cla, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.“.
ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o spotřebitelském úvěru
Čl. CCL
Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se mění takto:
1.
V nadpisech § 35 a 45 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
2.
V § 35 a 45 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“, slova „správních deliktů“ se nahrazují slovem „přestupků“ a slova „správního deliktu“ se nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 138 odst. 3, § 138 odst. 5 písm. a), § 148 odst. 2, § 149 odst. 2, § 150 odst. 2, § 151 odst. 2, § 152 odst. 2, § 153 odst. 2, § 154 odst. 3, § 155 odst. 2, § 156 odst. 2 a v § 157 odst. 3 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
4.
Nadpis části jedenácté zní:
„PŘESTUPKY“
5.
V části jedenácté se označení „HLAVA I“ včetně nadpisu a označení „HLAVA II“ zrušuje.
6.
V nadpisu § 147 se doplňují slova „fyzických osob“.
7.
V nadpisech § 148 až 157 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
8.
V § 148 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 149 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 150 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 151 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 152 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 153 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 154 odst. 1 a 2 úvodních částech ustanovení, § 155 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 156 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 157 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 157 odst. 2 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
9.
V § 148 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 149 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 150 odst. 2, § 151 odst. 2, § 152 odst. 2, § 153 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 154 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 155 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 156 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 157 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
10.
V § 158 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
11.
V § 158 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
12.
V § 159 se odstavce 1 až 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 1 až 3.
13.
V § 159 odst. 3 se slova „5 nebo 6“ nahrazují slovy „1 nebo 2“.
ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna atomového zákona
Čl. CCLI
V zákoně č. 263/2016 Sb., atomový zákon, část třetí včetně nadpisu zní:
„ČÁST TŘETÍ
PŘESTUPKY
HLAVA I
PŘESTUPKY DRŽITELE POVOLENÍ
§ 175
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v tomto zákoně, se dopustí přestupku tím, že
a)
nedodržuje podmínky povolení podle § 21 odst. 1 písm. c),
b)
v rozporu s § 22 odst. 7 bezpečně neukončí povolenou činnost,
c)
v rozporu s § 24 nepostupuje v souladu s dokumentací pro povolovanou činnost, tuto dokumentaci neuchovává nebo ji neudržuje v souladu s požadavky tohoto zákona, zásadami správné praxe nebo se skutečným stavem povolené činnosti,
d)
nesplní některou z povinností podle § 25,
e)
poruší povinnost vést nebo uchovávat evidenci podle tohoto zákona,
f)
neprovede kategorizaci podle tohoto zákona,
g)
použije stanovené měřidlo bez platného ověření k účelu, pro který byl předmětný druh měřidla vyhlášen jako stanovený, v rozporu se zákonem o metrologii, nebo
h)
nevede evidenci používaných stanovených měřidel podléhajících novému ověření s datem posledního ověření a nepředkládá tato měřidla k ověření podle zákona o metrologii.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až h),
b)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d), nebo
c)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).
§ 176
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je
a)
držitelem některého z povolení uvedených v § 9 odst. 1, § 9 odst. 2 písm. a) až d) a v § 9 odst. 2 písm. f) bodě 7, provozuje-li pracoviště III. kategorie, nebo
b)
držitelem některého z povolení uvedených v § 9 odst. 3 a 4 a v § 9 odst. 6 písm. a), provádí-li odbornou přípravu a další odbornou přípravu vybraných pracovníků vykonávajících činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti,
se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovených pro systém řízení podle § 29 nebo 30.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 177
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1, se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí, aby jaderné zařízení od zahájení výstavby až do vyřazení z provozu splňovalo požadavky na projekt jaderného zařízení podle § 46,
b)
neprovádí hodnocení bezpečnosti podle § 48, nebo
c)
v rámci činnosti související s využíváním jaderné energie nesplní některou z povinností podle § 49 odst. 1.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. b), se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 50 odst. 1,
b)
v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení s jaderným reaktorem a pracovníků na první fyzikální spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem nepostupuje podle § 50 odst. 2, nebo
c)
v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení bez jaderného reaktoru a pracovníků na aktivní vyzkoušení jaderného zařízení nesplní některou z povinností podle § 50 odst. 3.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. c), se dopustí přestupku tím, že
a)
po zavezení jaderného paliva do jaderného reaktoru nesplní některou z povinností podle § 51 odst. 1 písm. a), nebo
b)
v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků na první energetické spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem nesplní některou z povinností podle § 51 odst. 1 písm. b).
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. d), se dopustí přestupku tím, že
a)
neověří nebo nedokumentuje skutečnosti podle § 52 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo
b)
v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků k provozu neprovede činnosti podle § 52 odst. 1 písm. c).
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 3 nebo odstavce 4, nebo
b)
50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo odstavce 2 písm. a).
§ 178
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. e), se dopustí přestupku tím, že
a)
v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků k provozu nebo před zahájením aktivního vyzkoušení nepostupuje podle § 53 odst. 1 písm. a),
b)
neprovede aktivní vyzkoušení podle § 53 odst. 1 písm. b), nebo
c)
zkušebním provozem neověří nebo neprokáže na reálných stavech budoucího provozu projektové charakteristiky jaderného zařízení nebo jeho soulad s projektem jaderného zařízení podle § 53 odst. 1 písm. c).
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. f), se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 54 odst. 1,
b)
před uvedením jaderného reaktoru do kritického stavu nesplní některou z povinností podle § 54 odst. 2,
c)
po výměně paliva v jaderném reaktoru nesplní některou z povinností podle § 54 odst. 3,
d)
použije vybrané zařízení před úspěšným posouzením jeho shody podle § 58 odst. 5, nebo
e)
v rozporu s § 59 odst. 1 nebo 3 pravidelně neprověřuje shodu provozovaného vybraného zařízení s technickými požadavky nebo ji nedokumentuje.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. g), se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 55 odst. 1.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem některého z povolení uvedených v § 9 odst. 1 písm. b) až h), se dopustí přestupku tím, že
a)
za splnění požadavků podle § 51 odst. 2 a 3 nevytváří rovnoměrně rezervu na vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo ji použije v rozporu s § 51 odst. 5,
b)
nezajišťuje kvalitu vybraného zařízení a toto zajišťování nedokumentuje záznamy podle § 56 odst. 1, nebo
c)
nezajistí shodu vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky podle § 57 odst. 1 a 2 nebo toto zajišťování nedokumentuje.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 3 nebo 4, nebo
b)
50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
§ 179
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 2, se dopustí přestupku tím, že
a)
neomezí ozáření ve zvláštních případech podle § 64,
b)
při výjimečném ozáření nesplní některou z povinností podle § 65,
c)
neprovádí optimalizaci radiační ochrany podle § 66,
d)
v rámci plánované expoziční situace nesplní některou z povinností podle § 68 odst. 1,
e)
v rámci plánované expoziční situace nesplní některou ze zvláštních povinností podle § 69 odst. 1 písm. a) až d) nebo f),
f)
při vyřazování z provozu pracoviště IV. kategorie s úložištěm radioaktivního odpadu nesplní povinnost podle § 69 odst. 1 písm. e),
g)
nevymezí sledované pásmo nebo nesplní některou z povinností podle § 74 odst. 1 nebo 3,
h)
v rámci plánované expoziční situace nesplní některou z povinností pro bezpečný provoz pracoviště podle § 75 odst. 1,
i)
ve vztahu k radiačnímu pracovníkovi nesplní některou z povinností podle § 78 odst. 1, nebo
j)
ve vztahu k externímu pracovníkovi nesplní některou z povinností podle § 79.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e), i) nebo j), nebo
b)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) až h).
§ 180
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem některého z povolení uvedených v § 9 odst. 2 písm. b), f), g) nebo i) nebo § 9 odst. 3 písm. a), se dopustí přestupku tím, že nezajistí soustavný dohled nad radiační ochranou podle § 72 odst. 1 až 4.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 2 písm. b) nebo f), se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 73 odst. 1 nebo 2.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k provozu pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 75 odst. 2.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 75 odst. 4.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k používání zdroje ionizujícího záření, se dopustí přestupku tím, že nedodrží podmínky pro práci na přechodném pracovišti podle § 77 odst. 1.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2, nebo
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 3 až 5.
§ 181
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 2 písm. b), d) nebo e), se dopustí přestupku tím, že v rámci radiační ochrany obyvatel nesplní některou z povinností podle § 81 odst. 2.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení, který provádí nelékařské ozáření, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 83.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení, který provádí lékařské ozáření, se dopustí přestupku tím, že v rámci radiační ochrany pacientů nesplní některou z povinností podle § 84 až 87.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení podle § 9 odst. 2 písm. f) bodu 1 nebo 2, se dopustí přestupku tím, že nezajistí identifikaci nebo označení vysokoaktivního zdroje nebo jeho příslušenství podle § 89 odst. 1.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 4, nebo
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3.
§ 182
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení, který má v držbě radionuklidový zdroj, pro který nemá další využití, se dopustí přestupku tím, že jej nepředá oprávněnému uživateli podle § 90 odst. 1.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení podle § 9 odst. 2 písm. f), se dopustí přestupku tím, že nezajistí finanční prostředky k bezpečnému ukončení nakládání s radionuklidovým zdrojem podle § 90 odst. 2.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení, který má v držbě jednoduchý nebo významný radionuklidový zdroj, pro který nemá využití po dobu delší než 12 měsíců, se dopustí přestupku tím, že jej nepředá na své náklady ke skladování do uznaného skladu podle § 90 odst. 3 nebo 4.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 2 písm. f) bodě 3 a vyváží radionuklidový zdroj 1. nebo 2. kategorie zabezpečení, se dopustí přestupku tím, že vyveze radionuklidový zdroj v rozporu s § 92 odst. 2 nebo 3.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4, nebo
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 3.
§ 183
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 3, se dopustí přestupku tím, že nakládá s radioaktivním odpadem v rozporu s § 111 odst. 1 nebo 2.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 3 písm. b), se dopustí přestupku tím, že nesplní v rámci uzavření úložiště radioaktivního odpadu některou z povinností podle § 112 odst. 1.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, nebo
b)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1.
§ 184
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 150, se dopustí přestupku na úseku monitorování radiační situace tím, že nesplní některou z povinností podle § 150.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v tomto zákoně, se dopustí přestupku na úseku zvládání radiační mimořádné události tím, že nesplní některou z povinností podle § 156 odst. 1 nebo § 157 odst. 2.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení podle § 9 odst. 1 nebo 2 a která má stanovenu zónu havarijního plánování, se dopustí přestupku tím, že v rámci zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost nesplní některou z povinností podle § 156 odst. 2.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení a v důsledku jejíž činnosti došlo k radiační havárii, se dopustí přestupku tím, že při nápravě stavu po radiační havárii nesplní některou z povinností podle § 158 odst. 2.
(5)
Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
§ 185
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem některého z povolení uvedených v § 9 odst. 1 písm. b) až h) a v § 9 odst. 5, se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí fyzickou ochranu jaderného zařízení nebo jaderného materiálu podle § 160 nebo 161,
b)
nezajistí zabezpečení jaderného materiálu, který není zařazen do kategorie, podle § 162 odst. 1, nebo
c)
v rámci zabezpečení jaderného zařízení nebo jaderného materiálu nesplní některou z povinností podle § 163 odst. 1.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 2, se dopustí přestupku tím, že nezabezpečí radionuklidový zdroj podle § 164 odst. 1.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 5, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 167 odst. 1.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 3, nebo
c)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c).
§ 186
Přestupky registranta
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je registrantem uvedeným v tomto zákoně, se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 23 odst. 4 neukončí registrovanou činnost v souladu s tímto zákonem,
b)
nesplní některou z povinností podle § 25,
c)
poruší povinnost vést nebo uchovávat evidenci podle tohoto zákona,
d)
neprovede kategorizaci podle tohoto zákona,
e)
v rámci plánované expoziční situace nesplní některou z povinností podle § 68 odst. 1,
f)
v rámci plánované expoziční situace nesplní některou ze zvláštních povinností podle § 70 odst. 1,
g)
nevymezí sledované pásmo nebo nesplní některou z povinností podle § 74 odst. 1 nebo 3,
h)
v rámci plánované expoziční situace nesplní některou z povinností pro bezpečný provoz pracoviště podle § 75 odst. 1, nebo
i)
ve vztahu k radiačnímu pracovníkovi nesplní některou z povinností podle § 78 odst. 1.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je registrantem, jenž provádí nelékařské ozáření, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 83.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je registrantem, jenž provádí lékařské ozáření, se dopustí přestupku tím, že v rámci radiační ochrany pacientů nesplní některou z povinností podle § 84 až 87.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d) nebo g), nebo
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), e), f), h) nebo i) nebo odstavce 2 nebo 3.
§ 187
Přestupky ohlašovatele
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je ohlašovatelem používajícím schválený typ drobného zdroje ionizujícího záření, se dopustí přestupku tím, že při jeho používání nesplní některou ze zvláštních povinností podle § 71.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je ohlašovatelem používajícím schválený typ drobného zdroje ionizujícího záření, se dopustí přestupku tím, že v rámci plánované expoziční situace nesplní některou z povinností pro bezpečný provoz pracoviště podle § 75 odst. 1.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je ohlašovatelem používajícím schválený typ drobného zdroje ionizujícího záření, se dopustí přestupku tím, že nezabezpečí radionuklidový zdroj podle § 164 odst. 1.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je ohlašovatelem, jenž provádí transfer jaderné položky, se dopustí přestupku tím, že umožní nakládání s jadernou položkou jiné osobě než uvedené v § 173 písm. c).
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, nebo
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 2 až 4.
Další přestupky fyzické, právnické a podnikající fyzické osoby
§ 188
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
při využívání jaderné energie nebo při vykonávání činností v rámci expozičních situací nepředchází radiační mimořádné události nebo neomezí její následky podle § 5 odst. 1 písm. a),
b)
při využívání jaderné energie, nakládání s jadernou položkou nebo vykonávání činností v rámci expozičních situací neodůvodní své jednání podle § 5 odst. 2 písm. b) nebo e),
c)
při využívání jaderné energie nebo při vykonávání činností v rámci expozičních situací nepostupuje podle § 5 odst. 1 písm. c),
d)
při využívání jaderné energie nebo při vykonávání činností v rámci expozičních situací nehodnotí, nepřijme opatření nebo nezajistí uplatnění výsledků hodnocení podle § 5 odst. 5,
e)
neuplatní systém zpětné vazby podle § 5 odst. 7,
f)
nevyužívá odstupňovaný přístup podle § 5 odst. 8,
g)
v rozporu s § 6 odst. 1 poruší zákaz využívání jaderné energie a jaderných položek k jiným než mírovým účelům,
h)
nesplní oznamovací nebo informační povinnost podle tohoto zákona,
i)
vykoná některou ze zakázaných činností podle § 7 nebo 8, nebo
j)
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 28 odst. 4.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h),
c)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f), nebo
d)
100 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g) nebo i).
§ 189
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
činnost vyžadující povolení podle § 9 vykonává bez povolení,
b)
činnost vyžadující registraci podle § 10 vykonává bez registrace, nebo
c)
činnost vyžadující ohlášení podle § 11 vykonává bez ohlášení.
(2)
Fyzická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vykoná činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany bez oprávnění podle § 31.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je právním nástupcem držitele povolení, jehož povolení zaniklo, nebo právnická osoba, jejíž povolení zaniklo přeměnou, se dopustí přestupku tím, že nezajistí bezpečné ukončení povolované činnosti nebo plnění povinností stanovených tímto zákonem do doby bezpečného ukončení činnosti podle § 22 odst. 8.
(4)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je právním nástupcem registranta, jehož registrace zanikla, se dopustí přestupku tím, že nezajistí plnění povinností stanovených tímto zákonem po dobu, po kterou je oprávněna pokračovat v činnosti podle § 23 odst. 5.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 29 odst. 1 písm. b) až f) se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovených pro systém řízení podle § 29 nebo 30.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 nebo 5,
b)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) nebo odstavce 2 nebo 3, nebo
c)
100 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
§ 190
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která navrhuje, vyrábí, montuje nebo opravuje vybrané zařízení nebo část vybraného zařízení nebo provádí jeho údržbu, se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí shodu vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky podle § 58 odst. 1, nebo
b)
nezajistí posouzení shody vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení osobou podle § 58 odst. 2.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která dováží vybrané zařízení za účelem jeho použití v České republice, se dopustí přestupku tím, že nezajistí posouzení shody tohoto zařízení podle § 58 odst. 4.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která opravuje vybrané zařízení nebo provádí jeho údržbu, se dopustí přestupku tím, že nezajistí prověřování shody tohoto vybraného zařízení s technickými požadavky před jeho opětovným použitím podle § 59 odst. 2.
(4)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neomezuje ozáření v rámci plánované expoziční situace podle § 62,
b)
neprovádí optimalizaci radiační ochrany podle § 66, nebo
c)
v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 102 odst. 1 nereguluje ozáření v existující expoziční situaci, která je následkem nehodové expoziční situace.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vykonává činnosti v rámci expozičních situací, se dopustí přestupku tím, že nezajistí radiační ochranu obyvatel před ozářením podle § 81 odst. 1.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vykonává radiační činnost, se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby byly použity dávkové optimalizační meze podle § 82 odst. 1.
(7)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 nebo 6, nebo
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 4.
§ 191
(1)
Fyzická osoba, která je externím pracovníkem uvedeným v § 79 odst. 2 písm. b), se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 79.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je provozovatelem sledovaného nebo kontrolovaného pásma, se dopustí přestupku tím, že ve vztahu k externímu pracovníkovi nesplní některou z povinností podle § 79.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je zaměstnavatelem radiačního pracovníka, se dopustí přestupku tím, že nezajistí pracovnělékařské služby podle § 80.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která má v držbě odval, odkaliště nebo jiný zbytek po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 88 odst. 4.
(5)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem pozemku uvedeného v § 88 odst. 5, se dopustí přestupku tím, že nestrpí úkony spojené s monitorováním nebo se zajištěním nápravy.
(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je provozovatelem zařízení určeného k tavbě, shromažďování nebo zpracování kovového šrotu, se dopustí přestupku tím, že
a)
nepřijme opatření k vyhledávání opuštěného zdroje podle § 91 odst. 1,
b)
nesplní vůči pracovníkovi, který může být vystaven ionizujícímu záření z opuštěného zdroje, některou z povinností podle § 91 odst. 1 písm. a) až d), nebo
c)
při nálezu opuštěného zdroje nezajistí radiační ochranu fyzických osob podle § 91 odst. 2 písm. a) bodu 1.
(7)
Za přestupek podle odstavců 1 až 6 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
§ 192
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 93 odst. 2 nebo 3.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště se zvýšeným ozářením z přírodního zdroje záření, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 94 odst. 2.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která uvolňuje radioaktivní látku z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 95 odst. 1.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 96 odst. 2.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště se zvýšeným ozářením z radonu, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 97 odst. 2.
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo 4, nebo
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 2 nebo 5.
§ 193
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými prostory, se dopustí přestupku tím, že nezajistí stanovení radonového indexu pozemku podle § 98 odst. 1.
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem budovy s obytnou nebo pobytovou místností, v níž bylo zjištěno překročení referenční úrovně nebo bylo zjištěno překročení hodnoty ročního průměru objemové aktivity radonu ve vzduchu, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 99 odst. 1 nebo 4.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem budovy sloužící škole nebo školskému zařízení nebo budovy sloužící pro zajištění sociálních anebo zdravotních služeb při dlouhodobém pobytu fyzických osob, se dopustí přestupku tím, že nezajistí měření objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší podle § 99 odst. 2 nebo neprovede opatření ke snížení ozáření podle § 99 odst. 3.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2, nebo
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
§ 194
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je dodavatelem vody nebo výrobcem anebo dovozcem balené vody, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 100.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je dodavatelem, výrobcem nebo dovozcem stavebního materiálu, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 101.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vysílá zasahující osobu k zásahu, se dopustí přestupku tím, že nezajistí splnění povinností podle § 104 odst. 5.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vysílá zasahující osobu k zásahu, se dopustí přestupku tím, že nezajistí souhlas zasahující osoby podle § 104 odst. 6 nebo 8.
(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, nebo
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, 3 nebo 4.
§ 195
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s radioaktivním odpadem nebo vyhořelým jaderným palivem, se dopustí přestupku tím, že s ním nakládá v rozporu s § 108 odst. 2 nebo § 109 odst. 2.
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako původce vyhořelého jaderného paliva v rozporu s § 110 odst. 2 ztíží možnost jeho další přepravy či dalšího nakládání s ním,
b)
jako původce radioaktivního odpadu s ním nakládá v rozporu s § 111 odst. 1, nebo
c)
používá, vyrábí, dováží nebo distribuuje výrobky podle § 137 odst. 1 nebo 2 bez předchozího schválení jejich typu.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je výrobcem, dovozcem nebo distributorem výrobku, jehož typ je schvalován Úřadem nebo jinou osobou uvádějící takový výrobek na trh, se dopustí přestupku tím, že
a)
neověří shodu každého kusu výrobku se schváleným typem podle § 140 odst. 1 a 2, nebo
b)
nezajistí nové ověření shody nebo vydání prohlášení shody při změně skutečností podle § 140 odst. 3.
(4)
Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
§ 196
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je přepravcem uvedeným v tomto zákoně, se dopustí přestupku tím, že
a)
při přepravě nesplní některou z povinností podle § 141 odst. 1, nebo
b)
při přepravě nemá k dispozici prohlášení podle § 141 odst. 2.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva při jeho přepravě z České republiky, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 144 odst. 1 nebo podle § 145 odst. 1.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je příjemcem radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva při jeho přepravě ze státu, který není členem Euratomu, do České republiky, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 146 odst. 1.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zajišťuje uskutečnění přepravy podle § 147 odst. 1, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 147 odst. 1 písm. a) až c).
(5)
Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
§ 197
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která hodlá vyvážet jaderný materiál nebo vybranou položku v jaderné oblasti, se dopustí přestupku tím, že nezajistí ochranu informací podle § 168 odst. 1.
(2)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je koncovým uživatelem položky dvojího použití v jaderné oblasti, se dopustí přestupku tím, že s ní nenakládá v souladu s prohlášením podle § 171 odst. 1.
(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem nebo držitelem nalezeného jaderného materiálu, se dopustí přestupku tím, že nezajistí nakládání s nalezeným jaderným materiálem v souladu s § 174.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 3, nebo
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
HLAVA II
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ K PŘESTUPKŮM
§ 198
Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.
§ 199
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(2)
Pokuty za přestupky vybírá Úřad.
(3)
Sazba pokuty za přestupek podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 100 000 000 Kč, jestliže je týž přestupek spáchán opakovaně. Přestupek je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž přestupek nabylo právní moci, neuplynul 1 rok.“.
ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce
Čl. CCLII
Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, se mění takto:
1.
Nadpis nad označením § 16 zní:
„Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob“.
2.
V § 17 odst. 1 až 5 úvodních částech ustanovení a v § 17 odst. 6 a 7 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 17 odst. 8 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
4.
V § 17 odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
5.
§ 18 zní:
㤠18
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“.
ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o centrální evidenci účtů
Čl. CCLIII
Zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, se mění takto:
1.
V § 9 odst. 2 se slova „správních deliktech“ nahrazují slovem „přestupcích“.
2.
Nadpis nad označením § 13 zní:
„Přestupky“.
3.
V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
4.
V § 13 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“ a slova „se uloží pokuta“ se nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
5.
§ 14 se zrušuje.
6.
V § 15 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
7.
V § 15 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
ČÁST DVĚ STĚ ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek
Čl. CCLIV
Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, se mění takto:
1.
V § 23 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
2.
V části první nadpis hlavy IX zní:
„PŘESTUPKY“.
3.
V nadpisu § 35 se doplňují slova „fyzických osob“.
4.
V § 35 odst. 4 a v § 36 odst. 12 úvodních částech ustanovení se slova „spolu s pokutou“ zrušují.
5.
V § 35 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Přestupky podle odstavce 1 se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“.
6.
V nadpisu § 36 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
7.
V § 36 odst. 1 až 9 úvodních částech ustanovení a v § 39 odst. 4 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
8.
V § 36 odst. 10 úvodní části ustanovení, § 36 odst. 10 písm. a) až e), § 36 odst. 11, § 36 odst. 12 úvodní části ustanovení a v § 36 odst. 12 písm. a) a b) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
9.
V § 36 odst. 10 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
10.
§ 37 včetně nadpisu zní:
㤠37
Propadnutí tabákových výrobků, bylinných výrobků určených ke kouření a lihovin
Jsou-li splněny podmínky pro uložení propadnutí věci, která je tabákovým výrobkem, bylinným výrobkem určeným ke kouření nebo lihovinou, za přestupek podle § 35 odst. 1 písm. a) nebo § 36 odst. 1 písm. a) nebo j), její propadnutí se uloží.“.
11.
§ 38 se včetně nadpisu zrušuje.
12.
V § 39 se odstavce 1 a 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
13.
V nadpisu § 40 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
14.
V § 40 se odstavce 1 až 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 1 až 3.
15.
V § 40 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
16.
V § 40 odst. 1 písm. a) až e) a g) až k) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
17.
V § 40 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „V blokovém řízení“ nahrazují slovy „Příkazem na místě“.
18.
V § 40 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
ČÁST DVĚ STĚ PADESÁTÁ
Změna zákona o biocidech
Čl. CCLV
Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech), se mění takto:
1.
V části první nadpis hlavy V zní: „PŘESTUPKY“.
2.
V nadpisu § 10 se doplňují slova „fyzických osob“.
3.
V nadpisu § 11 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
4.
V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
5.
V § 11 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Za přestupek lze uložit pokutu do“.
6.
V § 11 odst. 2 písm. a) až c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
7.
V nadpisu § 12 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
8.
V § 12 se odstavce 1 až 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 1 až 3.
9.
V § 12 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“.
10.
V § 12 odst. 1 písm. a) a b) se slova „správní delikty“ nahrazují slovem „přestupky“.
11.
V § 12 odst. 3 se věta první zrušuje.
ČÁST DVĚ STĚ PADESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí
Čl. CCLVI
Zákon č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, se mění takto:
1.
Nadpis § 8 zní:
„Přestupky“.
2.
V § 8 odst. 1 až 4 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
3.
V § 8 odst. 5 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
4.
V § 8 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
5.
V nadpisu § 9 se slova „ke správním deliktům“ nahrazují slovy „k přestupkům“.
6.
V § 9 se odstavce 1 až 3 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2.
7.
V § 9 odst. 1 se slova „Správní delikty“ nahrazují slovem „Přestupky“ a slova „v prvním stupni“ se zrušují.
8.
V § 9 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
ČÁST DVĚ STĚ PADESÁTÁ DRUHÁ
ÚČINNOST
Čl. CCLVII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2017, s výjimkou ustanovení
a)
části sto dvacáté šesté čl. CXXVIII, který nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2017, a
b)
části třicáté páté čl. XXXV, čl. CLXXXVII bodů 5 a 8 a čl. CCXXIII, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 41/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 41/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Indonéské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických či služebních pasů
Vyhlášeno 27. 6. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 6. 2017, částka 21/2017
* ČLÁNEK 1 - OSVOBOZENÍ OD VÍZOVÉ POVINNOSTI
* ČLÁNEK 2 - DOBA PLATNOSTI PASU
* ČLÁNEK 3 - VÍZA PRO ČLENY DIPLOMATICKÝCH MISÍ ČI KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ
* ČLÁNEK 4 - PODMÍNKY VSTUPU A VÝSTUPU
* ČLÁNEK 5 - PRÁVA ÚŘADŮ
* ČLÁNEK 6 - ZMĚNY
* ČLÁNEK 7 - POZASTAVENÍ
* ČLÁNEK 8 - VZOR A VYDÁVÁNÍ PASŮ ČI CESTOVNÍCH DOKLADŮ
* ČLÁNEK 9 - UROVNÁVÁNÍ SPORŮ
* ČLÁNEK 10 - VSTUP V PLATNOST, TRVÁNÍ A UKONČENÍ
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 2. 6. 2017
41
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. února 2016 byla v Jakartě podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Indonéské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických či služebních pasů.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 10 odst. 1 dne 2. června 2017.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA MEZI
VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A VLÁDOU INDONÉSKÉ REPUBLIKY
O ZRUŠENÍ VÍZOVÉ POVINNOSTI PRO DRŽITELE DIPLOMATICKÝCH
ČI SLUŽEBNÍCH PASŮ
Vláda České republiky a vláda Indonéské republiky (dále uváděné jako „smluvní strany“),
S PŘÁNÍM posilovat přátelské vztahy mezi oběma zeměmi,
V SOULADU se zákony a předpisy platnými v příslušných státech,
SE DOHODLY takto:
ČLÁNEK 1
OSVOBOZENÍ OD VÍZOVÉ POVINNOSTI
1.
Občané České republiky, kteří jsou držiteli platných diplomatických či služebních pasů, mohou vstupovat na území Indonéské republiky, opouštět je, pobývat na něm a projíždět přes ně bez víz a poplatků po dobu nepřesahující třicet (30) dní.
2.
Občané Indonéské republiky, kteří jsou držiteli platných diplomatických či služebních pasů, mohou vstupovat na území České republiky, opouštět je, pobývat na něm a projíždět přes ně bez vstupních víz a poplatků po dobu nepřesahující maximální povolenou dobu pro krátkodobý pobyt činící devadesát (90) dní v jakémkoliv období sto osmdesáti (180) dní podle schengenského acquis.
ČLÁNEK 2
DOBA PLATNOSTI PASU
Doba platnosti diplomatického či služebního pasu občanů smluvních stran musí být v den vstupu na území státu druhé smluvní strany nejméně šest (6) měsíců.
ČLÁNEK 3
VÍZA PRO ČLENY DIPLOMATICKÝCH MISÍ ČI KONZULÁRNÍCH ÚŘADŮ
1.
Občané státu kterékoliv ze smluvních stran, kteří jsou držitelé platných diplomatických či služebních pasů a kteří jsou přiděleni jako členové diplomatických misí nebo konzulárních úřadů či jako zástupci u mezinárodních organizací sídlících na území státu druhé smluvní strany, musejí před vstupem na toto území získat příslušné vstupní vízum.
2.
Odstavec 1 tohoto článku se vztahuje i na rodinné příslušníky tvořící součást domácnosti osob uvedených v předchozím odstavci, kteří jsou občany příslušných států smluvních stran a držiteli platných diplomatických či služebních pasů.
ČLÁNEK 4
PODMÍNKY VSTUPU A VÝSTUPU
Občané uvedení v článku 1 této dohody mohou vstupovat na území státu druhé smluvní strany na všech hraničních přechodech pro mezinárodní dopravu.
ČLÁNEK 5
PRÁVA ÚŘADŮ
1.
Každá ze smluvních stran si vyhrazuje právo odmítnout vstup či omezit dobu pobytu na území svého státu občanům státu druhé smluvní strany, kteří jsou uvedeni v článku 1 této dohody, jejichž přítomnost je nežádoucí.
2.
Aniž by tím byly dotčeny jejich diplomatické výsady a imunity, mají občané uvedení v článku 1 této dohody povinnost dodržovat po dobu pobytu na území státu druhé smluvní strany jeho vnitrostátní zákony.
ČLÁNEK 6
ZMĚNY
Tato dohoda může být v případě nutnosti pozměněna po vzájemném písemném souhlasu smluvních stran. Taková změna vstoupí v platnost v souladu s ustanovením odstavce 1 článku 10 této dohody a bude tvořit její nedílnou součást.
ČLÁNEK 7
POZASTAVENÍ
1.
Každá ze smluvních stran si vyhrazuje právo dočasně zcela či částečně pozastavit provádění této dohody z důvodů národní bezpečnosti, ochrany veřejného pořádku či veřejného zdraví.
2.
Obě smluvní strany se budou vzájemně písemně diplomatickou cestou informovat o zavedení či ukončení opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku nejméně sedmdesát dva (72) hodin před vstupem v platnost takového opatření.
ČLÁNEK 8
VZOR A VYDÁVÁNÍ PASŮ ČI CESTOVNÍCH DOKLADŮ
1.
Obě smluvní strany si vymění diplomatickou cestou vzory svých diplomatických a služebních pasů uvedených v článku 1 této dohody do třiceti (30) dní po vstupu této dohody v platnost.
2.
Pokud budou platné diplomatické či služební pasy uvedené v článku 1 této dohody změněny či pozměněny, předá každá smluvní strana druhé smluvní straně diplomatickou cestou vzory svých nových či pozměněných diplomatických či služebních pasů společně s jejich podrobných popisem nejméně třicet (30) dní před jejich zavedením.
3.
Pokud občan kterékoliv ze smluvních stran ztratí či poškodí svůj diplomatický či služební pas na území státu druhé smluvní strany, informuje neprodleně úřady svého státu prostřednictvím diplomatické mise či konzulárního úřadu svého státu. Příslušná diplomatická mise či konzulární úřad vydá v souladu se zákony svého státu výše uvedené osobě doklad umožňující návrat do státu, jehož je občanem.
ČLÁNEK 9
UROVNÁVÁNÍ SPORŮ
Jakékoliv rozdíly či spory plynoucí z výkladu či uplatňování ustanovení této dohody budou řešeny smírně konzultacemi či jednáním obou smluvních stran diplomatickou cestou.
ČLÁNEK 10
VSTUP V PLATNOST, TRVÁNÍ A UKONČENÍ
1.
Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou a vstoupí v platnost třicet (30) dní po dni, kdy bylo diplomatickou cestou doručeno poslední písemné oznámení smluvních stran o dokončení jejich vnitrostátních právních postupů nutných pro vstup této dohody v platnost.
2.
Každá se smluvních stran může kdykoliv tuto dohodu ukončit písemným oznámením zaslaným druhé smluvní straně diplomatickou cestou. V takovém případě skončí platnost této dohody šedesát (60) dní po doručení takového oznámení druhé smluvní straně.
NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, byvše k tomu řádně pověřeni svými vládami, podepsali tuto dohodu.
Dáno v Jakartě dne 25. února roku 2016 ve dvou původních vyhotoveních, každé v českém, indonéském a anglickém jazyce, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě jakéhokoliv rozdílu ve výkladu ustanovení této dohody má přednost anglické znění.
Za vládu
České republiky
PhDr. Lubomír Zaorálek v. r.
ministr zahraničních věcí
Za vládou
Indonéské republiky
Retno Marsudi v. r.
ministryně zahraničních věcí |
Nález Ústavního soudu č. 182/2017 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 182/2017 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 23. května 2017 sp. zn. Pl. ÚS 10/16 ve věci návrhu Krajského soudu v Praze na zrušení části § 17 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
Vyhlášeno 26. 6. 2017, částka 65/2017
* Odůvodnění
* I. - Rekapitulace obsahu návrhu a průběhu řízení
* II. - Znění relevantních právních předpisů
* III. - Rekapitulace vyjádření účastníků a vedlejšího účastníka řízení
* IV. - Upuštění od ústního jednání
* V. - Posouzení aktivní legitimace k podání návrhu
* VI. - Ústavní konformita legislativního procesu přijetí napadeného ustanovení
* VII. - Vlastní posouzení návrhu
182
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 10/16 dne 23. května 2017 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) o návrhu Krajského soudu v Praze, za který jedná Mgr. Šárka Hájková, na zrušení § 17 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve slovech „... dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.“, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení,
takto:
Návrh na zrušení § 17 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), v části „... dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.“ se zamítá.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace obsahu návrhu a průběhu řízení
1.
Návrhem ze dne 7. března 2016 doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 16. března 2016, který byl doplněný podáním ze dne 13. května 2016 doručeným Ústavnímu souduÚstavnímu soudu dne 27. června 2016, se navrhovatel na základě čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) ve spojení s § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o Ústavním soudu“) domáhá zrušení § 17 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), v části „... dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.“
2.
Navrhovatel uvádí, že v rámci jeho rozhodovací činnosti byla podána žaloba podle § 244 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), která je vedena u Krajského soudu v Praze (dále též jen „krajský soud“) pod sp. zn. 37 C 35/2014 a jejímž předmětem je návrh (žalobců) na zrušení zamítavého rozhodnutí katastrálního úřadu ve věci jejich návrhu na vklad (v návrhu blíže specifikovaného) a jeho nahrazení rozhodnutím soudu o povolení vkladu vlastnického práva žalobců k pozemkůmpozemkům, které byly žalobcům vydány v restitučním řízení na základě soudního rozhodnutí (v návrhu rovněž blíže specifikovaného). Důvodem pro zamítnutí návrhu na povolení vkladu ze strany katastrálního úřadu bylo, že pozemkypozemky vydané žalobcům podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o půdě“) zasahují svojí polohou do pozemkůpozemků (v odůvodnění rozhodnutí katastrálního úřadu taktéž blíže specifikovaných), které jsou ve vlastnictví osob, jež však nebyly účastníky soudního řízení, ve kterém bylo rozhodováno o restitučním nároku žalobců. Podle katastrálního úřadu tak není splněna podmínka pro povolení vkladu vlastnického práva stanovená v § 17 odst. 4 části druhé věty katastrálního zákona, neboť rozhodnutí, které je podkladem pro vklad, není závazné pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru nemovitostí dosud zapsáno. Navrhovatel zastává názor, že katastrální úřad zřejmě nepřímo odkazuje na § 159a o. s. ř., což však nelze vztahovat na projednávaný případ, neboť žalobcům byly pozemkypozemky vydány podle zákona o půdě, který vymezuje jako účastníky restitučního řízení pouze osoby povinné a osoby oprávněné. Vlastníci nemovitostí, kteří nabyli vlastnické právo v rozporu s § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., jsou z účastenství v restitučním řízení vyloučeni.
3.
Navrhovatel spatřuje rozpor mezi § 17 odst. 4 částí věty druhé katastrálního zákona a § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., neboť první ustanovení vylučuje naplnění kogentního ustanovení zákona o půdě. Do katastrukatastru nemovitostí totiž není možné zapsat vlastnické právo oprávněných osob k nemovitostem vydaným jim rozhodnutím pozemkového úřadu nebo soudu. Taková situace nastává v případech, kdy povinná osoba převedla v rozporu s § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., nemovitosti na třetí osobu, což může v praxi znamenat, že se restituční nároky oprávněných osob stanou fikcí. Oprávněné osoby by navíc byly znevýhodněny vůči jiným skupinám restituentů, jejichž nároky byly vyřízeny před účinností katastrálního zákona, resp. před účinností novelizovaného § 8 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, (novelizace byla provedena zákonem č. 349/2011 Sb. účinným od 1. ledna 2012). Navrhovatel uzavírá, že dochází ke střetu obou výše zmiňovaných norem a vyřešení tohoto rozporu přesahuje kompetenci Krajského soudu v Praze, a proto požaduje zrušení v záhlaví uvedené části § 17 odst. 4 katastrálního zákona.
II.
Znění relevantních právních předpisů
4.
Ustanovení § 17 odst. 4 katastrálního zákona: „Jde-li o rozhodnutí soudu, zkoumá katastrální úřad splnění podmínek jen podle odstavce 2 písm. a) a dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastrukatastru dosud zapsáno.“
5.
Ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.,: „Povinná osoba je povinna s nemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře, ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Takové právní úkony jsou neplatné. Právo na náhradu škody, kterou povinná osoba způsobí oprávněné porušením těchto povinností, zůstává ustanovením § 28 nedotčeno.“
III.
Rekapitulace vyjádření účastníků a vedlejšího účastníka řízení
6.
Podle § 42 odst. 4 a § 69 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zaslal Ústavní soudÚstavní soud návrh na zrušení části napadeného ustanovení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky (dále též jen „Poslanecká sněmovna“ a „Senát“) jako účastníkům řízení a vládě České republiky (dále též jen „vláda“) a veřejnému ochránci práv, jež jsou oprávněni vstoupit do řízení jako vedlejší účastníci řízení. Ústavní soud si dále na základě § 48 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyžádal vyjádření Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
7.
Poslanecká sněmovna se ve svém vyjádření ze dne 18. května 2016 omezila toliko na popis průběhu legislativního procesu, který vedl k přijetí zákona, jehož ustanovení je navrženo ke zrušení. V rámci vyjádření pak poukázala na to, že § 17 odst. 4 katastrálního zákona byl doplněn na základě návrhu ústavně právního výboru, který návrh zákona projednával dne 9. května 2013. Závěrem upozornila, že § 17 odst. 4 katastrálního zákona má v současné době pouze jednu větu, takže návrh Krajského soudu v Praze, který měla k dispozici, požadující zrušení věty druhé je nejasný (pozn. tato nejasnost byla napravena v doplnění návrhu ze dne 13. května 2016, kde navrhovatel přesně specifikoval znění právního předpisu, jehož zrušení požaduje).
8.
Senát ve vyjádření k návrhu nejprve zrekapituloval jeho obsah a rovněž poukázal na nejasnost ohledně stížnostního petitu (pozn. k tomu vysvětlení viz výše) a posléze se věnoval projednání zákonné osnovy návrhu katastrálního zákona v orgánech Senátu. V této souvislosti uvedl, že zatímco garanční výbor doporučil Senátu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a ústavně-právní výbor doporučily Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s 10 pozměňovacími návrhy. Následně při jednání Senátu dne 3. července 2013 nebyl přijat návrh ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a místo toho bylo Senátem přijato oněch 10 pozměňovacích návrhů a s tím byl zákon vrácen Poslanecké sněmovně. Co se týče vlastního § 17 odst. 4 katastrálního zákona, ten předmětem diskuse nebyl. Senát uzavřel, že postupoval při přijímání katastrálního zákona v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
9.
Vláda České republiky ve vyjádření ze dne 17. května 2016 také poukázala na rozpornost petitu. Dále poukazuje na absenci vymezení protiústavnosti napadeného ustanovení. S ohledem na uvedené odkázala na existující judikaturu k otázce vázanosti rozsahem podaného návrhu [např. rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 16/94 ze dne 21. 7. 1994 (U 14/2 SbNU 227), sp. zn. Pl. ÚS 8/95 ze dne 13. 12. 1995 (N 83/4 SbNU 279; 29/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 5/01 ze dne 16. 10. 2001 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.) či sp. zn. Pl. ÚS 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)]. Rovněž poukázala na existenci břemene tvrzení, kterému dle jejího názoru navrhovatel nedostál, a proto je takový návrh třeba považovat za nezpůsobilý meritorního projednání (srov. § 34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Dále podotýká, že navrhovatel zcela rezignoval na svou povinnost nalézt konformní výklad napadeného ustanovení. V této souvislosti Ústavní soudÚstavní soud opakovaně judikuje, že není dán důvod ke zrušení ustanovení zákona, je-li možný ústavně konformní výklad [k tomu např. nález sp. zn. Pl. ÚS 48/95 ze dne 26. 3. 1996 (N 21/5 SbNU 171; 121/1996 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 20/05 ze dne 28. 2. 2006 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.) či usnesení sp. zn. Pl. ÚS 23/08 ze dne 14. 8. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 34/11 ze dne 3. 4. 2012 či sp. zn. Pl. ÚS 30/09 ze dne 2. 4. 2013 (v SbNU nepublikována, dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. Vláda vyslovuje přesvědčení, že v projednávané věci je právě takový ústavně konformní výklad k dispozici a namítaná kolize je překonatelná s použitím úpravy zakotvené v občanském zákoníku. V této souvislosti vyslovuje názor, že právní jednání, na jehož základě došlo k zápisu vlastnického práva k dotčeným pozemkůmpozemkům ve prospěch třetích osob, které následně nebyly účastníky řízení, v němž bylo rozhodováno o restitučním nároku žalobců v dotčeném řízení vedeném u Krajského soudu v Praze, by bylo lze označit za absolutně neplatné podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Pro ten případ je v § 986 občanského zákoníku obsažena úprava, podle níž je umožněno žalobcům (restituentům) domáhat se svého vlastnického práva vůči osobám zapsaným v katastrukatastru nemovitostí a rovněž pro dobu do rozhodnutí o příslušné žalobě nechat vyznačit v katastrukatastru nemovitostí poznámku spornosti. Vláda České republiky své vyjádření uzavřela s tím, že napadenou právní úpravou nebylo dotčeno ani právo na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), ani právo na ochranu majetku ve smyslu čl. 11 Listiny.
10.
Veřejná ochránkyně práv sdělila, že ve smyslu § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu nevstupuje do řízení jako vedlejší účastník.
11.
Ústavní soudÚstavní soud si podle § 48 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyžádal rovněž vyjádření Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Ten se ve svém vyjádření nejprve věnuje úvahám, které vedly zákonodárce ke vložení § 17 odst. 4 do katastrálního zákona. Poté popisuje situaci, která v případě kolize zákona o půdě a katastrálního zákona nastává. V této souvislosti vyslovuje názor, že zdrojem problému může být vyloučení osoby, která je evidována jako vlastník v katastrukatastru nemovitostí, z účasti na řízení, které se jí zásadně dotýká. V tomto případě se nabízí rozpor s čl. 38 odst. 2 první větou Listiny. Osoba, na kterou byla nemovitost převedena údajně v rozporu s § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., nemá možnost se k dané věci vůbec vyjádřit, třebaže se jí původní správní, resp. pozdější soudní rozhodnutí zásadním způsobem dotýká. Soudní řízení tedy proběhne bez účasti osoby zapsané v katastrukatastru, ovšem s tím důsledkem že výsledek pro ni není s ohledem na § 159a odst. 1 o. s. ř. závazný. Vůči takové osobě nemůže katastrální úřad postupovat tak, že by její dosud zapsaná práva na základě uplatněného pravomocného rozsudku z katastru vymazal a zapsal na jejím místě někoho jiného. Tento názor zastává i Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 20. května 2014 sp. zn. 28 Cdo 333/2014, z něhož se mj. podává, že „ani rozhodnutí pozemkového úřadu o vydání nemovitosti osobě údajně oprávněné k restituci (případně rozhodnutí soudu je nahrazující, vydané v řízení podle části páté o. s. ř., jehož účastníky jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky řízení před správním orgánem; § 250a odst. 1 o. s. ř.) nemůže mít vliv na existenci vlastnického práva toho, kdo nebyl účastníkem restitučního řízení“. Tímto jsou chráněna a respektována práva osoby, která nemohla být s ohledem na § 9 odst. 8 zákona o půdě účastníkem správního, popř. soudního řízení.
12.
Český úřad zeměměřický a katastrální nicméně podotýká, že věc má dle jeho názoru ústavně konformní řešení, které spočívá v tom, že oprávněná osoba podá souběžně s restituční žalobou žalobu na určení proti třetí osobě zapsané v katastrukatastru jako vlastník, v níž navrhne, aby soud určil, že vlastníkem je povinná osoba ve smyslu zákona o půdě, neboť převod z povinné osoby na třetí osobu je neplatný. Za této situace má třetí osoba možnost svá práva obhájit u soudu. Pokud soud vyhoví této určovací žalobě a zároveň vyhoví i v řízení v restituční věci, nebude bránit napadená část § 17 odst. 4 katastrálního zákona povolení vkladu vlastnického práva pro oprávněnou osobu. V případě, že by oprávněná osoba určovací žalobu dosud nepodala, nic jí nebrání, aby ji podala nyní na základě § 985 občanského zákoníku. Zároveň by měla požádat katastrální úřad o zápis poznámky spornosti podle § 24 odst. 1 věty první katastrálního zákona. Český úřad zeměměřický a katastrální rovněž podotýká, že napadená část ustanovení má zabránit výmazu práv všech osob, které v rozporu s čl. 38 odst. 2 Listiny nebyly účastny na řízení, v nichž se rozhodovalo o jejich právech (např. v situaci, kdy je jako předběžná otázka hodnocena platnost smlouvy). Konečně poukazuje na to, že před účinností stávající úpravy se takto vzniklé situace řešily prováděním tzv. duplicitních zápisů, což byl stav nežádoucí.
13.
Ústavní soudÚstavní soud obdržel, aniž by si jej žádal, také přípis právní zástupkyně žalobců (oprávněných osob), v němž pléduje za zrušení příslušné části § 17 odst. 4 katastrálního zákona. Namítá, že oprávněné osoby jsou dopadem uvedeného ustanovení těžce postiženy a diskriminovány v uplatňování svých restitučních nároků. Rovněž připomíná, že samotné restituční řízení probíhá již více než 25 let a dosud není skončeno.
14.
Vyjádření účastníků a vedlejšího účastníka Ústavní soudÚstavní soud zaslal navrhovateli na vědomí a k případné replice, navrhovatel však tuto možnost ve stanovené lhůtě nevyužil.
IV.
Upuštění od ústního jednání
15.
Ústavní soudÚstavní soud seznal, že ústní jednání by nemohlo přinést významný posun pro objasnění věci, než jaké plyne z písemných úkonů účastníků řízení. S ohledem na § 44 zákona o Ústavním soudu není třeba se dotazovat účastníků řízení na jejich postoj k této otázce, proto bylo možno ve věci rozhodnout bez konání ústního jednání.
V.
Posouzení aktivní legitimace k podání návrhu
16.
Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu souduÚstavnímu soudu. Toto oprávnění je dále konkretizováno v § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle něhož může soud u Ústavního soudu podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. Podmínkou meritorního projednání takového návrhu je naplnění dikce čl. 95 odst. 2 Ústavy v tom smyslu, že se musí jednat o zákon, jehož má být při řešení věci použito, tzn. zákon nebo jeho ustanovení, jež je navrhováno ke zrušení, mají být navrhovatelem přímo aplikovány při řešení konkrétního sporu.
17.
Ústavní soudÚstavní soud shledal tuto podmínku naplněnou, neboť krajský soud v řízení, z něhož vychází jeho návrh, projednává podle části páté o. s. ř. věc, o níž katastrální úřad na základě § 17 odst. 4 katastrálního zákona rozhodl tak, že zamítl povolení vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobců (restituentů).
VI.
Ústavní konformita legislativního procesu přijetí napadeného ustanovení
18.
Ústavní soudÚstavní soud je v souladu s § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., v řízení o kontrole norem povinen posoudit, zda napadený zákon (jeho jednotlivé ustanovení) byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
19.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel nenamítal vadu legislativního procesu ani překročení Ústavou stanovené kompetence zákonodárce, není s ohledem na principy procesní ekonomie nutné tuto otázku blíže zkoumat a postačí, vedle přihlédnutí k vyjádřením předloženým Poslaneckou sněmovnou a Senátem, formální ověření průběhu legislativního procesu z veřejně dostupného informačního zdroje na http://www.psp.cz.
20.
Z vyjádření účastníků řízení, jakož i ze sněmovních tisků bylo zjištěno, že zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), byl v Poslanecké sněmovně projednán v šestém volebním období jako sněmovní tisk 778 (vládní návrh) v prvním čtení dne 15. února 2013 a byl přikázán k projednání zemědělskému výboru a ústavně právnímu výboru. Zemědělský výbor návrh zákona projednal dne 9. dubna 2013 a ve svém usnesení (tisk 778/4) doporučil Poslanecké sněmovně návrh schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Ústavně právní výbor návrh zákona projednal dne 9. května 2013 a ve svém usnesení (tisk 778/6) doporučil Poslanecké sněmovně návrh schválit ve znění přijatých změn a doplňků. Jednou ze změn bylo právě doplnění § 17 katastrálního zákona o nový odstavec 4, jehož část je předmětem návrhu na zrušení. Druhé čtení návrhu zákona proběhlo dne 14. května 2013 a pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 778/7. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo dne 17. května 2013. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen ve znění přijatých pozměňovacích návrhů včetně doplnění § 17 katastrálního zákona o nový odstavec 4.
21.
Senát vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Žádný z nich se netýkal napadeného ustanovení. Sněmovna hlasováním dne 8. srpna 2013 přijala zákon ve znění schváleném Senátem. Po podpisu příslušnými ústavními činiteli byl zákon vyhlášen 23. srpna 2013 ve Sbírce zákonů.
22.
Ústavní soudÚstavní soud ověřil, že zákon a jeho pozdější změny byly přijaty ústavně předepsaným postupem, byly podepsány příslušnými ústavními činiteli a řádně vyhlášeny.
VII.
Vlastní posouzení návrhu
23.
Navrhovatel se svým návrhem domáhá zrušení části § 17 odst. 4 katastrálního zákona, neboť v něm spatřuje rozpor s kogentním § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., neboť napadená část ustanovení katastrálního zákona vylučuje naplnění kogentního ustanovení zákona o půdě. Přitom navrhovatel v zásadě ani nenamítá rozpor napadeného ustanovení s ústavními předpisy, daleko více mu jde o vyřešení vzájemné kolize ustanovení katastrálního zákona se zákonem o půdě.
24.
Úvodem je třeba navrhovateli poněkud vytknout, že sice navrhuje zrušení právního předpisu, avšak zcela rezignuje na ústavněprávní argumentaci, takže kromě jím zmiňovaného nesouladu mezi katastrálním zákonem a zákonem o půdě návrh neobsahuje v podstatě žádná tvrzení, z nichž by se dala vysledovat případná protiústavnost napadené části § 17 odst. 4 katastrálního zákona. Není tak zcela jednoznačné, rozpor s kterými konkrétními ústavními kautelami navrhovatel spatřuje. Z návrhu rovněž nikterak nevyplývá snaha nalézt ústavně konformní řešení dané problematiky.
25.
Navrhovateli je nicméně možné dát zapravdu v tom směru, že vyřešení nastoleného problému není zcela jednoduché. Na jednu stranu totiž zajisté nelze zpochybňovat důsledky porušení povinnosti povinné osoby nakládat s nemovitostmi s péčí řádného hospodáře a porušení zákazu převodu těchto věcí do vlastnictví jiného pod sankcí absolutní neplatnosti právního jednání (srov. § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.). Na straně druhé však stojí systém převodů vlastnického práva z povinné osoby až k v rozporu s § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., zapsaným vlastníkům, který je založen na nabývacích titulech, ať již úplatných či bezúplatných; vlastnická práva nabyvatelů byla taktéž zapsána do katastrukatastru nemovitostí na základě podkladů či listin, s nimiž je spojena ochrana dobré víry stran. Je tedy třeba nalézt řešení, které oba tyto protichůdně působící principy uvede do souladu.
26.
Ústavní soudÚstavní soud ve své judikatuře opakovaně vyložil [srov. nález ze dne 28. ledna 2004 sp. zn. Pl. ÚS 41/02 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.), nález ze dne 29. září 2010 sp. zn. Pl. ÚS 16/08 (N 203/58 SbNU 801; 310/2010 Sb.), nález ze dne 16. října 2007 sp. zn. Pl. ÚS 78/06 (N 162/47 SbNU 145; 307/2007 Sb.), nález ze dne 15. ledna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 15/12 (N 13/68 SbNU 191; 82/2013 Sb.), nález ze dne 12. července 2010 sp. zn. IV. ÚS 3102/08 (N 142/58 SbNU 183) či nález ze dne 28. ledna 2014 sp. zn. Pl. ÚS 49/10 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.)], že přichází-li v úvahu možnost ústavně konformního výkladu napadeného ustanovení, má tento přednost před kasací napadeného ustanovení. Z mnoha myslitelných výkladů zákona je tedy třeba v každém případě použít pouze takový výklad, který respektuje ústavní principy (je-li takový výklad možný), a ke zrušení ustanovení zákona pro neústavnost přistoupit teprve tehdy, nelze-li dotčené ustanovení použít, aniž by byla ústavnost porušena (princip minimalizace zásahu do pravomoci jiných orgánů veřejné moci). Uvedené závěry lze vztáhnout ovšem nejen na ústavně konformní výklad konkrétního ustanovení, nýbrž v širším kontextu lze hledat ústavně konformní řešení celé problematiky. Ústavní soud proto posoudil, zda lze napadenou právní úpravu vyložit ústavně konformním způsobem tak, aby vyhovovala požadavkům garantovaným Listinou. Dospěl přitom k závěru, že není třeba přistupovat ke zrušení napadeného ustanovení, neboť lze nalézt ústavně konformní řešení uvedené problematiky.
27.
Ustanovení § 17 odst. 4 katastrálního zákona nebylo původně součástí vládního návrhu. Bylo zařazeno do předlohy až na základě pozměňovacího návrhu ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Záměrem bylo přitom omezení rozsahu přezkumu soudních rozhodnutí katastrálním úřadem oproti přezkumu jiných listin na minimální možnou míru. Podle § 17 odst. 4 katastrálního zákona totiž katastrální úřad zkoumá toliko, zda soudní rozhodnutí splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru [viz § 17 odst. 2 písm. a) katastrálního zákona] a zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno. Napadená část § 17 odst. 4 katastrálního zákona byla přijata s cílem, aby se zabránilo výmazu práv všech osob, které se neúčastnily řízení, z něhož vzešlo rozhodnutí, jež však má důsledky do právního postavení těchto nezúčastněných osob. Smysl této úpravy je tak zcela zřejmý, neboť je tímto způsobem zamezeno tomu, aby byl někdo zbaven vlastnictví, aniž by mohl jakkoliv proti tomu vystupovat. Z tohoto pohledu napadené ustanovení naplňuje ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 2 Listiny.
28.
Ve věci, která byla podkladem pro návrh na zrušení části § 17 odst. 4 katastrálního zákona, je nepochybné, že účastníci řízení před krajským soudem (tedy žalobci v řízení před krajským soudem, resp. navrhovatelé v řízení o povolení vkladu před katastrálním úřadem) se už právní mocí rozhodnutí pozemkového úřadu stali vlastníky v restituci vydaných nemovitostí. Nabývání vlastnictví věci rozhodnutím orgánu veřejné moci (resp. státního orgánu) je totiž jedním ze zákonem stanovených (a tradičních) důvodů nabývání vlastnického práva. Takto nabývání vlastnictví upravoval § 132 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb., a shodně jej upravuje též aktuálně účinný § 1114 občanského zákoníku. Nabytí vlastnického práva k věci je účinné, není-li v rozhodnutí stanoveno jinak, právní mocí rozhodnutí (srov. § 132 odst. 2 „starého“ občanského zákoníku a § 1114 „nového“ občanského zákoníku). V projednávané věci je však zjevné, že účastníci těchto řízení se nacházejí v obtížné situaci, kdy na jedné straně nejprve správní orgán a poté soud rozhodnutím určily jejich vlastnické právo, na straně druhé stav zápisu v katastrukatastru nemovitostí této skutečnosti neodpovídá, resp. na základě výkladu provedeného katastrálním úřadem jej do souladu se skutečností ani uvést nelze. Oprávněné osoby tak zdánlivě disponují pouze formálním vlastnictvím, neboť jsou sice pravomocně uznány jako vlastníci nemovitých věcí, avšak s těmito nemohou v danou chvíli nakládat, neboť nejsou (a nemohou být) ani jako vlastníci v katastrukatastru nemovitostí zapsány. Navrhovatel se domnívá, že tento rozpor lze vyřešit jedině zrušením části § 17 odst. 4 katastrálního zákona.
29.
Podle názoru Ústavního souduÚstavního soudu však existuje ústavně konformní řešení uvedeného rozporu, byť může být pro účastníky restitučního řízení poměrně zdlouhavé a nekomfortní. Je třeba vyjít z toho, že pokud byl proveden vklad vlastnického práva k nemovitostem, které posléze byly vydány v restitučním řízení oprávněným osobám, ve prospěch osob, které však účastníky tohoto restitučního řízení nebyly, má se za to, že převod na tyto osoby je třeba považovat za absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 588 občanského zákoníku, neboť bylo porušeno kogentní ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., jehož obsahem je mj. zákaz zcizování majetku dotčeného restitucemi. Ústavní soudÚstavní soud přitom opakovaně konstatoval [srov. např. nález ze dne 11. prosince 1997 sp. zn. IV. ÚS 195/97 (N 161/9 SbNU 389)], že vzhledem ke smyslu zákona o půdě, kterým je odčinění alespoň některých majetkových křivd, je třeba restituční nároky považovat za nároky primární, a to i za cenu zásahu do již provedených majetkoprávních posunů. Jakýkoliv jiný výklad by činil § 5 odst. 3 tohoto zákona bezcenným.
30.
Ve stávajícím případě se tedy nabízí postup, který naznačovali ve svých vyjádřeních účastníci řízení, resp. vedlejší účastník řízení. KatastrKatastr nemovitostí jakožto veřejný seznam je postaven na zásadě materiální publicity, na jejímž základě je poskytována ochrana osobě, která uskutečnila právní jednání v důvěře ve skutkový stav potvrzený údaji z veřejné evidence [k tomu blíže např. nález Ústavního souduÚstavního soudu ze dne 1. srpna 2006 sp. zn. II. ÚS 349/03 (N 148/42 SbNU 199) nebo nález ze dne 11. května 2011 sp. zn. II. ÚS 165/11 (N 88/61 SbNU 359)]. Pokud však nastane situace, jako v nyní řešené věci, kdy existuje nesoulad mezi zapsaným a skutečným právním stavem, zná právní úprava prostředky k nápravě. Tyto prostředky jsou upraveny v § 985 a 986 občanského zákoníku. Zásada ochrany osoby, jíž svědčí skutečný právní stav (rozporný se stavem zapsaným do veřejného seznamu), se tedy dostává do kolize právě s principem materiální publicity, podle kterého osobě, která uskutečnila právní jednání s důvěrou ve skutkový stav potvrzený údaji z veřejné evidence, musí být v materiálním právním státě poskytována ochrana. V této souvislosti je možné opětovně poukázat na shora citovaný nález Ústavního souduÚstavního soudu sp. zn. II. ÚS 165/11, v němž bylo řečeno, že s ohledem na to, že princip ochrany dobré víry nového nabyvatele působí proti principu ochrany vlastnického práva původního vlastníka, je nutno najít praktickou konkordanci mezi oběma protikladně působícími principy tak, aby zůstalo zachováno maximum z obou, a není-li to možné, aby výsledek byl slučitelný s obecnou představou spravedlnosti.
31.
Podle § 985 občanského zákoníku platí, že není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je tím dotčeno, domáhat odstranění tohoto nesouladu, jakož i zápisu toho, že takové své právo uplatnila (poznámka spornosti zápisu). Ustanovení § 986 občanského zákoníku pak upravuje specifický případ, kdy určitá osoba tvrdí, že je ve svých právech dotčena zápisem ve veřejném seznamu, který byl proveden jednak ve prospěch jiného, jednak bez právního důvodu. Na uplatnění nároku podle § 985, resp. § 986 občanského zákoníku je pak navázána úprava obsažená v § 24 katastrálního zákona, na jehož základě lze požadovat, aby ten, kdo veřejný seznam vede, zapsal do katastrukatastru poznámku spornosti, a to tehdy, není-li stav zapsaný v katastrukatastru v souladu se skutečným právním stavem a odstranění nesouladu se domáhá osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, pokud prokáže, že své právo uplatnila u soudu, nebo jestliže někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným v katastrukatastru bez právního důvodu ve prospěch jiného. Pokud nebyly pochybnosti o správnosti zápisu odstraněny souhlasným prohlášením osoby dosud v katastrukatastru zapsané a osoby o zápis usilující [§ 66 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)], zapíše katastrální úřad poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedenému na základě napadeného právního jednání a na něj navazujícím zápisům, také na základě oznámení soudu o podané žalobě nebo na základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé nebo zrušené.
32.
Pokud uvedenou právní úpravu vztáhneme na věc, z níž vzešel stávající návrh Krajského soudu v Praze, nabízí se postup, při němž otázku vlastnictví vydaných pozemkůpozemků uplatní oprávněné osoby (tj. žalobci, resp. navrhovatelé v řízení před katastrálním úřadem) u příslušného obecného soudu žalobou na určení vlastnictví, což ve svém důsledku může vést k žádoucímu stavu, tedy výmazu vlastnického práva dosud zapsaných osob, jež nabyly vlastnické právo v rozporu s § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve prospěch práva nabytého oprávněnými osobami.
33.
Z výše uvedeného je zřejmé, že samotná aplikace napadené části § 17 odst. 4 katastrálního zákona nemá pro oprávněné osoby negativní ústavněprávní konsekvence. Svého vlastnického práva nejsou zbaveni, toliko se jim prodlužuje cesta k dosažení optimálního právního stavu. Naopak pokud by došlo ze strany Ústavního souduÚstavního soudu ke zrušení napadeného ustanovení, byla by ohrožena práva těch osob, které nebyly účastny řízení, z něhož vzešlo rozhodnutí, jež je podkladem pro zápis do katastru nemovitostí. I z tohoto hlediska má § 17 odst. 4 katastrálního zákona širší dosah než § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.
34.
Na základě výše uvedených důvodů dospěl Ústavní soudÚstavní soud k závěru, že nejsou dány důvody ke zrušení napadeného § 17 odst. 4 katastrálního zákona ve slovech „... dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.“, a proto návrh podle § 70 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zamítl.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r. |
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 181/2017 Sb. | Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 181/2017 Sb.
Sdělení Energetického regulačního úřadu o celkovém počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a o celkovém množství plynu spotřebovaném v České republice v roce 2016
Vyhlášeno 26. 6. 2017, částka 65/2017
181
SDĚLENÍ
Energetického regulačního úřadu
ze dne 15. června 2017
o celkovém počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a o celkovém množství plynu spotřebovaném v České republice v roce 2016
Energetický regulační úřad v souladu s § 17d odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, uveřejňuje pro účely stanovení roční výše zvláštního poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu podle údajů ke dni 31. prosince 2016 předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice celkový počet odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků odebírajících elektřinu, a celkovou spotřebu plynuplynu v České republice v roce 2016:
1.
Celkový počet odběrných místodběrných míst zákazníkůzákazníků odebírajících elektřinu ke dni 31. prosince 2016 činil 5 959 789.
2.
Celková spotřeba plynuplynu v České republice v roce 2016 činila 88 083 399,506 MWh.
Předsedkyně:
Ing. Vitásková v. r. |
Vyhláška č. 180/2017 Sb. | Vyhláška č. 180/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 360/2010 Sb., kterou se stanoví vzor elektronického formuláře návrhu na rozhodnutí sporu o povinnosti k peněžitému plnění a technické náležitosti jeho užívání
Vyhlášeno 26. 6. 2017, datum účinnosti 11. 7. 2017, částka 65/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 360/2010 Sb., kterou se stanoví vzor elektronického formuláře návrhu na rozhodnutí sporu o povinnosti k peněžitému plnění a technické náležitosti jeho užívání, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 11. 7. 2017
180
VYHLÁŠKA
ze dne 12. června 2017,
kterou se mění vyhláška č. 360/2010 Sb., kterou se stanoví vzor elektronického formuláře návrhu na rozhodnutí sporu o povinnosti k peněžitému plnění a technické náležitosti jeho užívání
Český telekomunikační úřad stanoví podle § 150 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb. a zákona č. 468/2011 Sb., k provedení § 129 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích, ve znění zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 468/2011 Sb. a zákona č. 378/2015 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 360/2010 Sb., kterou se stanoví vzor elektronického formuláře návrhu na rozhodnutí sporu o povinnosti k peněžitému plnění a technické náležitosti jeho užívání, se mění takto:
1.
V § 2 odstavec 4 zní:
„(4)
Velikost datového souboru obsahujícího formulář včetně všech připojených příloh musí být taková, aby umožnila učinit elektronické podání, jehož maximální souhrnná velikost je 20 MB.“.
2.
V § 2 se odstavec 5 zrušuje.
3.
Příloha zní:
„Příloha k vyhlášce č. 360/2010 Sb.
Vzor elektronického formuláře návrhu na rozhodnutí sporu podle § 129 odst. 1 zákona, který se týká povinnosti účastníka, popřípadě uživatele, k peněžitému plnění
540kB
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Předseda Rady:
Ing. Mgr. Novák v. r. |
Nařízení vlády č. 178/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 178/2017 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 6. 2017, datum účinnosti 1. 8. 2017, částka 65/2017
* Čl. I - Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb., nařízení vlády č. 368/2012 Sb., nařízení vlády č. 365/2013 Sb. a nařízení vlády č. 155/2016 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 8. 2017
178
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 5. června 2017,
kterým se mění nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 73a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění nařízení vlády č. 288/2010 Sb., nařízení vlády č. 368/2012 Sb., nařízení vlády č. 365/2013 Sb. a nařízení vlády č. 155/2016 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Oční optika“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti se slovo „udané“ nahrazuje slovem „stanovené“.
2.
V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných u živnosti „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti se slovo „uzávěrky“ nahrazuje slovem „závěrky“, za větu druhou se vkládá věta „Vedení účetnictví, včetně jednoduchého účetnictví.“ a na konci se doplňuje odstavec, který zní:
„V rámci živnosti lze dále provádět zpracování a výpočet mezd, platů, odměn, cestovních a dalších náhrad, včetně zákonných srážek, zejména výpočet pojistného na sociální zabezpečení, veřejné zdravotní pojištění, záloh na daň z příjmů fyzických osob a exekučních srážek.“.
3.
V příloze č. 2 Obsahové náplně živností vázaných se živnost „Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“ zrušuje.
4.
V příloze č. 2 v části „OBSAH Živnosti vázané“ se živnost „Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“ zrušuje.
5.
V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných u živnosti „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin a provádění trhacích prací“ ve sloupci Živnost text zní:
„Výzkum, vývoj, výroba, ničení, nákup, prodej a skladování výbušnin a munice, zpracování a zneškodňování výbušnin, znehodnocování a delaborace munice a provádění trhacích prací“.
6.
V příloze č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných u živnosti „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, nákup, prodej a skladování výbušnin a munice, zpracování a zneškodňování výbušnin, znehodnocování a delaborace munice a provádění trhacích prací“ ve sloupci Obsahová náplň živnosti se slova „a prodej“ nahrazují slovy „, prodej a skladování“ a za větu třetí se vkládají věty „Výzkum, vývoj a výroba munice. Ničení, znehodnocování a delaborace munice. Nákup, prodej a skladování munice.“.
7.
V příloze č. 3 v části „OBSAH Živnosti koncesované“ se živnost „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin a provádění trhacích prací“ nahrazuje živností „Výzkum, vývoj, výroba, ničení, nákup, prodej a skladování výbušnin a munice, zpracování a zneškodňování výbušnin, znehodnocování a delaborace munice a provádění trhacích prací“.
8.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 38 „Výroba, opravy a údržba sportovních potřeb, her, hraček a dětských kočárků“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti se za slovo „zbraní“ vkládá slovo „, střeliva“.
9.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 48 „Velkoobchod a maloobchod“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti se za slovo „výbušnin“ vkládá slovo „, munice“.
10.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 49 „Zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti se za slovo „střelivem“ vkládá slovo „, municí“.
11.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 52 „Skladování, balení zboží, manipulace s nákladem a technické činnosti v dopravě“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti se na konci doplňuje odstavec, který zní:
„Obsahem činnosti není skladování výbušnin, munice a bezpečnostního materiálu a uschovávání zbraní a střeliva.“.
12.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 53 „Zasilatelství a zastupování v celním řízení“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti se slova „, přičemž alespoň buď místo, z nějž se přepravuje, nebo to, do nějž se přepravuje, musí být na území České republiky“ zrušují.
13.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 59 „Pronájem a půjčování věcí movitých“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti se za slovo „střeliva“ vkládá slovo „, munice“.
14.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 62 „Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti se za slovo „výbušnin“ vkládá slovo „, munice“.
15.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 64 „Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti se slova „vývoje zbraní, střeliva, výbušnin“ nahrazují slovy „výzkum a vývoj výbušnin a munice a vývoj střeliva, zbraní“.
16.
V příloze č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností u oboru činnosti č. 73 „Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí“ ve sloupci Obsahová náplň oboru činnosti se za větu „Provádění ohňostrojů a činnost kaskadérů.“ vkládá věta „Provozování paintballových a laserových střelnic.“ a slova „pořádání loterií a jiných podobných“ se nahrazují slovy „provozování hazardních“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2017.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Havlíček, MBA, v. r. |
Nařízení vlády č. 175/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 175/2017 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 6. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 64/2017
* Čl. I - Nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění nařízení vlády č. 282/2015 Sb., nařízení vlády č. 346/2016 Sb. a nařízení vlády č. 427/2016 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2017
175
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 14. června 2017,
kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 68 odst. 2 a 4 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 332/2014 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění nařízení vlády č. 282/2015 Sb., nařízení vlády č. 346/2016 Sb. a nařízení vlády č. 427/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odstavec 1 zní:
„(1)
Výše služebních tarifů náležejících vojenským hodnostem uvedeným v § 68 odst. 2 zákona o vojácích z povolání činí
Vojenská hodnost| Služební tarif v Kč měsíčně
---|---
Vojín| 11 770
Svobodník| 22 590
Desátník| 23 870
Četař| 25 280
Rotný| 29 480
Rotmistr| 31 580
Nadrotmistr| 33 700
Praporčík| 36 030
Nadpraporčík| 38 590
Štábní praporčík| 50 280
Poručík| 33 910
Nadporučík| 38 590
Kapitán| 44 440
Major| 50 280
Podplukovník| 56 130
Plukovník| 67 820
Brigádní generál| 79 520
Generálmajor| 91 200
Generálporučík| 102 900
Armádní generál| 114 580“.
2.
V § 2 odstavec 2 zní:
„(2)
Výše služebních tarifů náležejících vojenským hodnostem uvedeným v § 68 odst. 4 zákona o vojácích z povolání činí
Vojenská hodnost| Služební tarif v Kč měsíčně
---|---
Vojín| 11 770
Svobodník| 12 200
Desátník| 12 630
Četař| 13 060
Rotný| 13 490
Rotmistr| 13 910
Nadrotmistr| 14 340“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2017.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr obrany:
MgA. Stropnický v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 174/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 174/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Vyhlášeno 21. 6. 2017, částka 63/2017
174
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 5. června 2017
o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2017, která byla uzavřena dne 18. 4. 2017 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem pracovníků zemědělství a výživy - Asociací svobodných odborů České republiky a organizací zaměstnavatelů - Zemědělským svazem České republiky, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE Úroveň 1, kód A Zemědělství, lesnictví, rybářství.
S obsahem Kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz).
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Vyhláška č. 172/2017 Sb. | Vyhláška č. 172/2017 Sb.
Vyhláška, o podrobnostech obsahu a provádění zkoušky odborné způsobilosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupcích a o náležitostech osvědčení o vykonání zkoušky odborné způsobilosti
Vyhlášeno 21. 6. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 63/2017
* § 1 - (1) Přihlašování úřední osoby ke zkoušce odborné způsobilosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupcích (dále jen „zkouška“) provádí správní orgán, ve kterém je úřední osoba zařazena (dále jen „příslušný orgán“). P
* § 2 - (1) Zkouška se koná formou ústních odpovědí na zkušební otázky. Seznam zkušebních otázek se člení na části A, B a C. Každá část obsahuje 10 otázek. Úřední osoba si losuje po jedné otázce z každé části.
* § 3 - (1) Zkouška se koná před zkušební komisí sestávající ze tří členů, které zkušební instituce vybere ze seznamu zkušebních komisařů.
* § 4 - (1) Jestliže úřední osoba odpoví na každou z vylosovaných otázek tak, že prokáže znalosti organizace a činnosti veřejné správy a právních předpisů v oblasti odpovědnosti za přestupek, je zkouška vykonána úspěšně a úřední osoba se hodnotí výrokem „vyhověl“/
* § 5 - V případě, že zkouška nebyla vykonána úspěšně, zkušební instituce písemně sdělí den, místo a čas konání opakované zkoušky příslušnému orgánu, a to nejméně 15 dnů před jejím konáním.
* § 6 - (1) V případě úspěšného vykonání zkoušky vydá Ministerstvo vnitra úřední osobě do 15 dnů ode dne konání zkoušky osvědčení o vykonání zkoušky.
* § 7 - Účinnost k vyhlášce č. 172/2017 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2017
172
VYHLÁŠKA
ze dne 15. června 2017
o podrobnostech obsahu a provádění zkoušky odborné způsobilosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupcích a o náležitostech osvědčení o vykonání zkoušky odborné způsobilosti
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 111 odst. 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich:
§ 1
(1)
Přihlašování úřední osoby ke zkoušce odborné způsobilosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupcích (dále jen „zkouška“) provádí správní orgán, ve kterém je úřední osoba zařazena (dále jen „příslušný orgán“). Příslušný orgán zasílá přihlášku Ministerstvu vnitra, nebo jím zřízené státní příspěvkové organizaci, je-li pověřena zajištěním zkoušky (dále jen „zkušební instituce“); pověření státní příspěvkové organizace zveřejňuje Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách.
(2)
Přihláška ke zkoušce obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, akademický titul, datum a místo narození a místo trvalého pobytu nebo bydliště úřední osoby, nemá-li místo trvalého pobytu na území České republiky,
b)
označení a sídlo příslušného orgánu a
c)
podpis vedoucího příslušného orgánu nebo jím pověřené osoby.
(3)
Zkušební instituce do 30 dnů ode dne doručení přihlášky písemně sdělí den, místo a čas konání zkoušky příslušnému orgánu, a to nejméně 15 dnů před jejím konáním.
(4)
Termín konání zkoušky určuje zkušební instituce tak, aby úřední osobě bylo umožněno konat zkoušku do 90 dnů ode dne doručení přihlášky.
§ 2
(1)
Zkouška se koná formou ústních odpovědí na zkušební otázky. Seznam zkušebních otázek se člení na části A, B a C. Každá část obsahuje 10 otázek. Úřední osoba si losuje po jedné otázce z každé části.
(2)
Rozsah právní úpravy, která je předmětem zkušebních otázek, je stanoven v příloze k této vyhlášce. Zkušební otázky zveřejňuje zkušební instituce na svých internetových stránkách.
(3)
Zkouška trvá nejdéle 60 minut včetně přípravy.
§ 3
(1)
Zkouška se koná před zkušební komisí sestávající ze tří členů, které zkušební instituce vybere ze seznamu zkušebních komisařů.
(2)
Seznam zkušebních komisařů sestavuje Ministerstvo vnitra.
(3)
Členové zkušební komise mezi sebou zvolí svého předsedu. Nepodaří-li se předsedu zvolit, členové zkušební komise jej určí losem. Předseda řídí činnost zkušební komise.
(4)
Zkušební komise se usnáší většinou hlasů svých členů.
§ 4
(1)
Jestliže úřední osoba odpoví na každou z vylosovaných otázek tak, že prokáže znalosti organizace a činnosti veřejné správy a právních předpisů v oblasti odpovědnosti za přestupek, je zkouška vykonána úspěšně a úřední osoba se hodnotí výrokem „vyhověl“/„vyhověla“; v opačném případě zkouška není vykonána úspěšně a úřední osoba se hodnotí výrokem „nevyhověl“/„nevyhověla“. Zkušební komise seznámí úřední osobu s hodnocením zkoušky bezprostředně po jejím vykonání; o vykonání zkoušky zkušební komise vyhotoví protokol, jehož kopii zašle do 5 dnů ode dne konání zkoušky příslušnému orgánu.
(2)
Zkouška dále není vykonána úspěšně, pokud
a)
úřední osoba od zkoušky odstoupí,
b)
úřední osoba v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky, nebo
c)
se úřední osoba ke zkoušce bez náležité omluvy nedostaví.
(3)
Úřední osobě, která se ze závažného důvodu ke zkoušce nemohla dostavit a jejíž neúčast byla náležitě omluvena, zkušební instituce určí náhradní termín.
§ 5
V případě, že zkouška nebyla vykonána úspěšně, zkušební instituce písemně sdělí den, místo a čas konání opakované zkoušky příslušnému orgánu, a to nejméně 15 dnů před jejím konáním.
§ 6
(1)
V případě úspěšného vykonání zkoušky vydá Ministerstvo vnitra úřední osobě do 15 dnů ode dne konání zkoušky osvědčení o vykonání zkoušky.
(2)
Osvědčení o vykonání zkoušky obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, akademický titul, datum a místo narození úřední osoby,
b)
označení „Osvědčení o vykonání zkoušky odborné způsobilosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupcích podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich“,
c)
číslo osvědčení,
d)
datum vydání osvědčení,
e)
otisk úředního razítka Ministerstva vnitra a
f)
podpis předsedy zkušební komise.
(3)
Osvědčení se vydává v jednom vyhotovení.
§ 7
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2017.
Ministr:
Chovanec v. r.
Příloha k vyhlášce č. 172/2017 Sb.
Rozsah právní úpravy pro seznam zkušebních otázek
A.
Ověření znalostí organizace a činnosti veřejné správy
1)
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.
3)
Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
B.
Ověření znalostí v oblasti odpovědnosti za přestupek
Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
a)
Část první - Obecná ustanovení.
b)
Část druhá - Základy odpovědnosti za přestupek.
c)
Část čtvrtá - Společná, přechodná a závěrečná ustanovení.
C.
Ověření znalostí v oblasti řízení o přestupku
1)
Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich: část třetí - Řízení o přestupcích.
2)
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.
a)
Část třetí, hlava druhá, díl 1 - Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu.
b)
Část třetí, hlava třetí, díl 1 - Kasační stížnostKasační stížnost. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 39/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí Českou republikou změn příloh I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů
Vyhlášeno 19. 6. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 23. 2. 2017, částka 20/2017 I II
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 23. 2. 2017 (45/2020 Sb. m. s.), po opravě
39
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 9. listopadu 2014 byly v Quitu přijaty změny přílohy I a přílohy II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů1).
Se změnami příloh vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal dne 18. ledna 2017 listinu o přijetí změn příloh.
Změny příloh vstoupily v platnost podle článku XI odst. 5 Úmluvy dne 8. února 2015. Pro Českou republiku vstoupily v platnost na základě odstavce 6 téhož článku dne 22. května 2017.
Anglické znění přílohy I a přílohy II Úmluvy ve znění změn přijatých na konferencích smluvních stran v letech 1985, 1988, 1991, 1994, 1997, 1999, 2002, 2005, 2008, 2011 a 2014 a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Text příloh Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů v překladu do českého jazyka
Přílohy I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS)
(ve znění změn přijatých na konferencích smluvních stran v letech 1985, 1988, 1991, 1994, 1997, 1999, 2002, 2005, 2008, 2011 a 2014)
Platnost: 8. února 2015
Příloha I
Výklad
1.
Stěhovavé druhy uvedené v této příloze jsou označeny:
a)
názvem druhu nebo poddruhu; nebo
b)
jakožto všechny stěhovavé druhy zahrnuté do vyššího taxonu nebo jeho vyznačené části
2.
Všechny odkazy na taxony vyšší než druhy slouží pouze informačním či klasifikačním účelům.
3.
Zkratka sensu lato „(s.l.)“ je použita k uvození skutečnosti, že odborný název je použit v širším slova smyslu.
4.
Hvězdička (*) umístěná za jménem druhu značí, že druh, nebo vymezená populace tohoto druhu, nebo vyšší taxon, který tento druh obsahuje, je zahrnut v příloze II.
Mammalia - Savci
---
SIRENIA-SIRÉNY| |
| Trichechidae - Kapustňákovití| Trichechus manatus *| kapustňák širokonosý
(populace mezi Hondurasem a Panamou)
PRIMATES-PRIMÁTI| |
| Hominidae1 \\- Hominidi| Gorilla gorila| Gorila nížinná
Gorilla beringei1| Gorila horská
CHIROPTERA-LETOUNI| |
| Molossidae - Tadaridovití| Tadarida brasiliensis| Tadarida guánová
CARNIVORA - MASOŽRAVÍ| |
| Felidae - Kočkovití| Uncia uncia2| Levhart sněžný
Acinonyx jubatus| Gepard
(kromě populace v Botswaně, Namibii a Zimbabwe)
Mustelidae - Lasicovití| Lontra felina3| Vydra pobřežní
Lontra provocax4| Vydra jižní
Phocidae8 - Tuleňovití| Monachus monachus *| Tuleň středomořský
PERISSODACTYLA - LICHOKOPYTNÍCI| |
| Equidae- Koňovití| Equus grevyi| Zebra Grévyho
ARTIODACTYLA - SUDOKOPYTNÍCI| |
| Camelidae - Velbloudovití| Camelus bactrianus| Velbloud dvouhrbý
Vicugna vicugna *| Vikuňa
Cervidae| Cervus elaphus yarkandensis5*| Jelen středoasijský
(populace v Kazachstánu, Kyrgyzstánu,
Tádžikistánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu
a Afghánistánu)
Cervus elaphus barbarus| Jelen berberský
Hippocamelus bisulcus| Huemul jižní
Bovidae-Turovití| Eudorcas rufifrons| Gazela rezavočelá
Bos sauveli| Kuprej
Bos grunniens| Jak divoký
Addax nasomaculatus| Adax núbijský
Gazella cuvieri| Gazela atlaská
Nanger dama5| Gazela dama
Gazella dorcas| gazela dorkas
(jen severozápadní africká populace)
Gazella leptoceros| Gazela písková
Oryx dammah *| Přímorožec šavlorohý
CETACEA - KYTOVCI| |
| Balaenidae - Velrybovití| Balaena mysticetus| Velryba grónská
Eubalaena glacialis7| Velryba černá
(severní Atlantik)
Eubalaena japonica8| Velryba japonská
(Severní Pacifik)
Eubalaena australis9| Velryba jižní
Balaenopteridae - Plejtvákovití| Balaenoptera borealis *| Plejtvák sejval
Balaenoptera physalus *| Plejtvák myšok
Balaenoptera musculus| Plejtvák obrovský
Megaptera novaeangliae| Keporkak
Delphinidae - Delfínovití| Delphinus delphis *| Delfín obecný
(jen populace
Středozemního moře)
Tursiops truncatus ponticus *| Delfín skákavý
Orcaella brevirostris *| Orcela tuponosá
Sousa teuszii *| Delfín kamerunský
Physeteridae - Vorvaňovití| Physeter macrocephalus *| Vorvaň
Platanistidae - Delfínovcovití| Platanista gangetica gangetica *| Delfínovec ganžský
Pontoporiidae -| Pontoporia blainvillei *| Delfínovec laplatský
Ziphiidae| Ziphius cacirostris | Vorvaňovec zobatý
(pouze středomořské populace)
| |
Aves - Ptáci
ANSERIFORMES - VRUBOZOBÍ| |
| Anatidae - Kachnovití| Oxyura leucocephala *| Kachnice bělohlavá
Branta ruficollis *| Berneška rudokrká
Anser cygnoid10*| Husa labutí
Anser erythropus *| Husa malá
Polysticta stelleri *| Kajka Stellerova
Chloephaga rubidiceps *| Husice rudohlavá
Marmaronetta angustirostris *| Čírka úzkozobá
Aythya baeri *| Polák černohlavý
Aythya nyroca *| Polák malý
Sibirionetta formosa11*| Čírka sibiřská
PHOENICOPTERIFORMES - PLAMEŇÁCI| |
| Phoenicopteridae - Plameňákovití| Phoenicoparrus andinus12| Plameňák andský
Phoenicoparrus jamesi13| Plameňák Jamesův
GRUIFORMES - KRÁTKOKŘÍDLÍ| |
| Rallidae - Chřástalovití| Sarothrura ayresi *| Chřástal Ayresův
Gruidae-Jeřábovití| Leucogeranus leucogeranus14*| Jeřáb bílý
Antigone vipio15*| Jeřáb červenolící
Grus japonensis *| Jeřáb mandžuský
Grus monacha *| Jeřáb kápový
Grus nigricollis *| Jeřáb černokrký
ODITIFORMES-DROPI| |
| Otididae - Dropovití| Otis tarda *| Drop velký
Chlamydotis undulata*| Drop obojkový
(jen severozápadní africká populace)
SPHENISCIPHORMES - TUČŇÁCI| |
| Spheniscidae- Tučňákovití| Spheniscus humboldti| Tučňák Humboldtův
PROCELLARIIFORMES| |
| Diomedeidae - Albatrosovití| Diomedea amsterdamensis| Albatros amsterdamský
Phoebastria albatrus16| Albatros bělohřbetý
Procellariidae - Buřňákovití| Pterodroma atrata| Buřňák hendersonský
Pterodroma sandwichensis17| Buřňák havajský
Pterodroma phaeopygia| Buřňák tmavohřbetý
Pterodroma cahow| Buřňák bermudský
Ardenna creatopus18| Buřňák růžovonohý
Puffinus mauretanicus| Buřňák baleárský
Pelecanoides garnotii| Buřník peruánský
CICONIIFORMES - BRODIVÍ| |
| Ciconiidae - Čápovití| Ciconia boyciana| Čáp východní
PELECANIFORMES - VESLONOZÍ| |
| Threskiornithidae - Ibisovití| Platalea minor| Kolpík malý
Geronticus eremita *| Ibis skalní
Ardeidae - Volavkovití| Gorsachius goisagi| Kvakoš japonský
Ardeola idae *| Volavka modrozobá
Egretta eulophotes| Volavka žlutozobá
Pelecanidae - Pelikánovití| Pelecanus crispus *| Pelikán kadeřavý
| Pelecanus onocrotalus *| Pelikán bílý
(jen palearktické populace)
CHARADRIIFORMES - DLOUHOKŘÍDLÍ| |
| Charadriidae - Kulíkovití| Vanellus gregarius19*| Keptuška štěpní
Scolopacidae - Slukovití| Numenius tahitiensis *| Koliha aljašská
Numenius borealis *| Koliha severní
Numenius tenuirostris *| Koliha tenkozobá
Numenius madagascariensis *| Koliha východní
Calidris tenuirostris *| Jespák velký
Calidris canutus rufa *| Jespák rezavý kanadský
Calidris pygmaea20*| Jespák lžícozobý
Calidris subruficollis21| Jespák plavý
Calidris pusilla| Jespák srostloprstý
Tringa guttifer *| Vodouš ochotský
Laridae - Rackovití| Saundersilarus saundersi22| Racek čínský
Larus relictus| Racek reliktní
Larus leucophthalmus *| Racek bělooký
Larus audouinii *| Racek zelenonohý
Larus atlanticus| Racek argentinský
Sterna lorata23| Rybák chilský
Thalasseus bernsteini24| Rybák čínský
Alcidae- Alkovití| Synthliboramphus wumizusume| Alkoun japonský
ACCIPITRIFORMES - DRAVCI| |
| Accipitridae - Jestřábovití| Neophron percnopterus*| Sup mrchožravý
Clanga clanga25*| Orel volavý
Aquila adalberti26*| Orel iberský
Aquila heliaca *| Orel královský
Haliaeetus leucoryphus*| Orel páskovaný
Haliaeetus albicilla *| Orel mořský
Haliaeetus pelagicus *| Orel východní
CORACIIFORMES - SROSTLOPRSTÍ| |
| Coraciidae - Mandelíkovití| Coracias garrulus*| Mandelík hajní
FALCONIFORMES - SOKOLI| |
| Falconidae - Sokolovití| Falco naumanni *| Poštolka jižní
Falco vespertinus *| Poštolka rudonohá
Falco cherrug *| Raroh velký
(kromě mongolské populace)
PSITTACIFORMES - PAPOUŠCI| |
| Psittacidae - Papouškovití| Brotogeris pyrrhopterus27| Papoušek bělolící
PASSERIFORMES - PĚVCI| |
| Tyrannidae - Tyranovití| Alectrurus risora *| Tyranovec vlajkoocasý
Alectrurus tricolor *| Tyranovec vějířoocasý
Hirundinidae - Vlaštovkovití| Hirundo atrocaerulea*| Vlaštovka modrá
Muscicapidae - Lejskovití| Acrocephalus griseldis *| Rákosník irácký
Acrocephalus paludicola *| Rákosník ostřicový
Acrocephalus sorghophilus *| Rákosník čínský
Zoothera guttata *| Drozd kropenatý
Emberizidae - Strnadovití| Emberiza aureola| Strnad obojkový
Sporophila zelichi *| Kněžík Zelichův
Sporophila cinnamomea *| Kněžík kaštanový
Sporophila hypochroma *| Kněžík šedopláštíkový
Sporophila palustris *| Kněžík bažinný
Parulidae - lesňáčkovití| Dendroica kirtlandii| Lesňáček šedohřbetý
Dendroica cerulea| Lesňáček
modropláštíkový
Icteridae - Vlhovcovití| Agelaius flavus *| Vlhovec paraguajský
Fringillidae - Pěnkavovití| Serinus syriacus| Zvonohlík syrský
| |
Reptilia - Plazi
| TESTUDINATA-ŽELVY| |
| Cheloniidae - Karetovití| Chelonia mydas *| Kareta obrovská
| Caretta caretta *| Kareta obecná
| Eretmochelys imbricata *| Kareta pravá
| Lepidochelys kempii *| Kareta menší
| Lepidochelys olivacea *| Kareta zelenkavá
Dermochelyidae - Kožatkovití| Dermochelys coriacea *| Kožatka velká
Pelomedusidae - pelomedúzovití| Podocnemis expansa *| Tereka velká
(pouze populace horní Amazonie)
CROCODYLIA - KROKODÝLI| |
| Gavialidae - Gaviálovití| Gavialis gangeticus | Gaviál indický
| | |
| | Pisces - Ryby|
| | |
Elasmobranchii - Příčnoústí| |
LAMNIFORMES - OBROUNI| |
| Cetorhinidae - Obrounovití| Cetorhinus maximus *| Žralok veliký
| Lamnidae - Lamnovití| Carcharodon carcharias *| Žralok lidožravý
PRISTIFORMES-PILOUNI| |
| Pristidae| Anoxypristis cuspidata*| Piloun indický
Pristis clavata*| Piloun queenslandský
Pristis pectinata*| Piloun mnohozubý
Pristis zijsron*| Piloun zelenavý
Pristis pristis28*| Piloun obecný
MYLIOBATIFORMES -MANTY| |
| Myliobatidae - Mantovití| Manta alfredi*| Manta Alfredova
Manta birostris *| Manta atlantská
Mobula mobular29*| Manta velká
Mobula japanica30*| Manta japonská
Mobula thurstoni*| Manta Thurstonova
Mobula tarapacana*| Manta chilská
Mobula eregoodootenkee*| Manta kambodžská
Mobula kuhlii*| Manta Kuhlova
Mobula hypostoma*| Manta malá
Mobula rochebrunei*| Manta senegalská
Mobula munkiana*| Manta mexická
| Actinopterygii - Paprskoploutví| |
| ACIPENSERIFORMES - JESETEŘI| |
| Acipenseridae - Jeseteři| Acipenser sturio *| Jeseter velký
| SILURIFORMES-SUMCI| |
| Schilbeidae - Sumčíkovití| Pangasianodon gigas| Pangas velký
Příloha II
Výklad
1.
Stěhovavé druhy uvedené v této příloze jsou označeny:
a)
názvem druhu nebo poddruhu; nebo
b)
jakožto všechny stěhovavé druhy zahrnuté do vyššího taxonu nebo jeho vyznačené části
Pokud není uvedeno jinak, tam, kde je uveden taxon vyšší než druh, rozumí se tím, že všechny stěhovavé druhy v rámci předmětného taxonu by mohly mít významný prospěch z uzavření DOHOD1.
2.
Zkratka „spp.“ uvedená za názvem čeledi nebo rodu je použita k uvození všech stěhovavých druhů v rámci této čeledi nebo rodu.
3.
Všechny odkazy na taxony vyšší než druhy slouží pouze informačním či klasifikačním účelům.
4.
Zkratka sensu lato „(s.l.)“ je použita k uvození skutečnosti, že odborný název je použit v širším slova smyslu.
5.
Hvězdička (*) umístěná za jménem druhu značí, že druh, nebo vymezená populace tohoto druhu, nebo vyšší taxon, který tento druh obsahuje, je zahrnut v příloze I.
| Savci
---|---
| | |
PROBOSCIDEA - CHOBOTNATCI| |
| Elephantidae - Slonovití| Loxodonta africana| Slon africký
Loxodonta cyclotis31| Slon pralesní
SIRENIA-SIRÉNY| |
| Dugongidae - Dugongovití| Dugong dugon| Dugong
Trichechidae- Kapustňákovití| Trichechus manatus *| Kapustňák širokonosý
(populace mezi Hondurasem a Panamou)
Trichechus senegalensis*| Kapustňák senegalský
Trichechus inunguis| Kapustňák jihoamerický
CHIROPTERA-LETOUNI| |
| Pteropodidae - Kaloňovití| Eidolon helvum| Kaloň plavý
(jen africké populace)
Rhinolophidae - Vrápencovití| R. spp.| R.spp.
(jen evropské populace)
Molossidae - Tadaridovití| Otomops martiensseni| Tadarida dlouhouchá
(jen africké populace)
Otomops madagascariensis32| Tadarida
madagaskarská
Tadarida teniotis| Tadarida evropská
Tadarida insignis33| Tadarida čínská
Tadarida latouchei34| Tadarida siamská
Vespertilionidae - Netopýrovití| V. spp.| V.spp.
(jen evropské populace)
Miniopterus schreibersii| Létavec stěhovavý
(jen africké a evropské populace)
Miniopterus majori35| Létavec
východomadagaskarský
Miniopterus natalensis36| Létavec natalský
CARNIVORA - MASOŽRAVÍ| |
| Canidae - Psovití| Lycaon pictus| Pes hyenový
Ursidae - Medvědovití| Ursus maritimus| Medvěd lední
Otariidae - Lachtanovití| Arctocephalus australis| Lachtan jihoamerický
| Otaria flavescens| Lachtan plavý
Phocidae - Tuleňovití| Phoca vitulina| tuleň obecný
(jen populace Baltského a Waddenského moře)
Halichoerus grypus| tuleň kuželozubý
(jen populace Baltského moře)
Monachus monachus *| Tuleň středomořský
PERISSODACTYLA-LICHOKOPYTNÍCI| |
| Equidae - Koňovití| Equus hemionus37| Osel asijský
Equus kiang38| Kiang
ARTIODACTYLA - SUDOKOPYTNÍCI| |
| Camelidae - Velbloudovití| Vicugna vicugna *| Vikuňa
Cervidae - Jelenovití| Cervus elaphus yarkandensis39*| Jelen bucharský
(populace v Kazachstánu, Kyrgyzstánu,
Tádžikistánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu
a Afghánistánu)
Bovidae -Turovití| Oryx dammah *| Přímožec šavlorohý
Gazella gazella| Gazela obecná
(jen asijské populace)
Gazella erlangeri40| Gazela
Gazella subgutturosa| Džejran
Procapra gutturosa| Dzeren
Saiga tatarica41| Sajga
Saiga borealis42| Sajga
Ammotragus lervia| Paovce hřívnatá
Ovis ammon| Argali
Kobus kob leucotis| Voduška bělouchá
CETACEA - KYTOVCI| |
| Balaenopteridae - Plejtvákovití| Balaenoptera bonaerensis| Plejtvák
Balaenoptera edeni| Plejtvák Brydeův
Balaenoptera borealis *| Plejtvák sejval
Balaenoptera omurai43| Plejtvák Omurův
Balaenoptera physalus *| Plejtvák myšok
Neobalaenidae - Velrybkovití| Caperea marginata| Velrybka malá
Delphinidae - Delfínovití| Sousa chinensis| Delfín indočínský
Sousa teuszii *| Delfín kamerunský
Sotalia fluviatilis| Delfín brazilský
Sotalia guianensis44| Delfín guayanský
Lagenorhynchus albirostris| Plískavice bělonosá
(pouze populace Severního a Baltského moře)
Lagenorhynchus acutus| Plískavice běloboká
(pouze populace Severního a Baltského moře)
Lagenorhynchus obscurus| Plískavice tmavá
Lagenorhynchus australis| Plískavice jižní
Grampus griseus| Plískavice šedá
(pouze populace Severního moře, Baltského moře
a Středozemního moře)
Tursiops aduncus| Delfín
(populace Arafura/Timorské moře)
Tursiops truncatus *| Delfín skákavý
(populace Severního moře, Baltského moře,
Středozemního moře a Černého moře)
Stenella attenuata| Delfín mexický
(populace východního tropického Tichomoří,
populace jihovýchodní Asie)
Stenella longirostris| Delfín dlouholebý
(populace východního tropického Tichomoří,
populace jihovýchodní Asie)
Stenella coeruleoalba| Delfín pruhovaný
(populace východního tropického Tichomoří, populace
Středozemního moře)
Stenella clymene| delfín Grayův
(západoafrická populace)
Delphinus delphis *| Delfín obecný
(populace Severního a Baltského moře,
Středozemního moře, Černého moře a východního
tropického Tichomoří)
Orcaella brevirostris *| Orcela tuponosá
Orcaella heinsohni45| Orcela tupoploutvá
Cephalorhynchus commersonii| Plískavice strakatá
(jihoamerická populace)
Cephalorhynchus eutropia| Plískavice chilská
Cephalorhynchus heavisidii| Plískavice kapská
Orcinus orca| Kosatka dravá
Globicephala melas| Kulohlavec černý (pouze populace Severního
a Baltského moře)
Monodontidae - Sviňuchovití| Delphinapterus leucas| Běluha
Monodon monoceros| Narval
Phocoenidae - Vorvaňovití| Phocoena phocoena| Sviňucha obecná
(populace Severního a Baltského moře, západního
Severního Atlantiku, Černého moře a Severozápadní
Afriky)
Phocoena spinipinnis| Sviňucha černá
Phocoena dioptrica| Sviňucha jižní
Neophocaena phocaenoides| Sviňucha hladkohřbetá
Neophocaena asiaeorientalis45| Sviňucha
Phocoenoides dalli| Sviňucha běloploutvá
Physeteridae - Vorvaňovití| Physeter macrocephalus *| Vorvaň
Platanistidae - Delfínovcovití| Platanista gangetica gangetica47*| Delfínovec ganžský
Iniidae -| Inia geoffrensis| Delfínovec amazonský
Pontoporiidae -| Pontoporia blainvillei *| Delfínovec laplatský
Ziphiidae - Vorvaňovcovití| Berardius bairdii| Vorvaňovec velký
| Hyperoodon ampullatus| Vorvaňovec anarnak
| |
| | Aves - Ptáci|
| | |
GALLIFORMES-HRABAVÍ| |
| Phasianidae - Bažantovití| Coturnix coturnix coturnix| Křepelka polní evropská
ANSERIFORMES - VRUBOZOBÍ| |
| Anatidae - Kachnovití| A. spp. *|
PODICIPEDIFORMES - POTÁPKY| |
| Podicipedidae - Potápkovití| |
| | Podiceps grisegena grisegena| Potápka rudokrká
| | Podiceps auritus
(populace západní palearktické oblasti)| Potápka žlutorohá
PHOENICOPTERIFORMES - PLAMEŇÁCI| |
| Phoenicopteridae - Plameňákovití| Ph. spp. *|
COLUMBIFORMES - MĚKKOZOBÍ| |
| Columbidae - Holubovití| |
Streptopelia turtur turtur| Hrdlička divoká evropská
GRUIFORMES - KRÁTKOKŘÍDLÍ| |
| Rallidae - Chřástalovití| Sarothrura boehmi| Chřástal Böhmův
Sarothrura ayresi *| Chřástal Ayresův
Crex crex| Chřástal polní
Porzana porzana| Chřástal kropenatý
(populace hnízdící v západní palearktické oblasti)
Zapornia parva48| Chřástal malý
(západní Eurasie/africké populace)
Zapornia pusilla intermedia49| chřástal nejmenší evropský
Amaurornis marginalis50| Chřástal žíhaný
Fulica atra atra| lyska černá palearktická
(populace Středozemního a Černého moře)
Gruidae - Jeřábovití| Leucogeranus leucogeranus51*| Jeřáb bílý
Antigone spp.52*| Jeřáb
(všechny druhy)
Bugeranus carunculatus53| Jeřáb bradavičnatý
Anthropoides spp.54| Jeřáb
(všechny druhy)
Grus spp. *| Jeřáb
(všechny druhy)
ODITIFORMES- DROPI| |
| Otididae- Dropovití| Otis tarda *| Drop velký
Chlamydotis macqueenii55*| Drop obojkový
(jen severozápadní africká populace)
GAVIIFORMES - POTÁPLICE| |
| Gavidae - Potáplicovití| Gavia stellata| Potáplice malá
(populace západní palearktické oblasti)
| Gavia arctica arctica56| Potáplice severní
| Gavia immer57| Potáplice lední
(severozápadní evropská populace)
| Gavia adamsii| Potáplice žlutozobá
(populace západní palearktické oblasti)
SPHENISCIFORMES-TUČŇÁCI| |
| Spheniscidae - Tučňákovití| Spheniscus demersus| Tučňák brýlový
PROCELLARIIFORMES - TRUBKONOSÍ| |
| Diomedeidae - Albatrosovití| Diomedea sanfordi58| Albatros Sanfordův
Diomedea epomophora| Albatros královský
Diomedea exulans| Albatros stěhovavý
Diomedea antipodensis59| Albatros jižní
Diomedea dabbenena60| Albatros tristanský
Phoebetria fusca| Albatros hnědý
Phoebetria palpebrata| Albatros světlehřbetý
Diomedea irrorata61| Albatros galapážský
Phoebastria nigripes62| Albatros černonohý
Phoebastria immutabilis63| Albatros laysanský
Thalassarche chlororhynchos64| Albatros pestrozobý
Thalassarche carteri65| Albatros Carterův
Thalassarche chrysostoma66| Albatros šedohlavý
Thalassarche melanophris67| Albatros černobrvý
Thalassarche impavida68| Albatros campbellský
Thalassarche carteri| Albatros Carterův
Thalassarche bulleri69| Albatros Bullerův
Thalassarche cauta70| Albatros šelfový
Thalassarche steadi71| Albatros bělohlavý
Thalassarche eremita72| Albatros chathamský
Thalassarche salvini73| Albatros snarský
Procellariidae - Buřňákovití| Macronectes halli| Buřňák Hallův
Macronectes giganteus| Buřňák obrovský
Procellaria cinerea| Buřňák zavalitý
Procellaria aequinoctialis| Buřňák bělobradý
Procellaria conspicillata74| Buřňák tristanský
Procellaria westlandica| Buřňák novozélandský
Procellaria parkinsoni| Buřňák Parkinsonův
CICONIIFORMES - BRODIVÍ| |
| Ciconiidae - Čápovití| Mycteria ibis| Nesyt africký
Ciconia nigra| Čáp černý
Ciconia microscelis75| Čáp bělokrký
Ciconia ciconia| Čáp bílý
| PELECANIFORMES - VESLONOZÍ| |
| Threskiornithidae - Ibisovití| Platalea alba| Kolpík africký
(kromě malgašské populace)
Platalea leucorodia | Kolpík bílý
Threskiornis aethiopicus aethiopicus| Ibis posvátný
Geronticus eremita *| Ibis skalní
Plegadis falcinellus| Ibis hnědý
Ardeidae - Volavkovití| Botaurus stellaris stellaris| Bukač velký
(západní palearktické populace)
Ixobrychus minutus minutus| Bukáček malý
(západní palearktické populace)
Ixobrychus sturmii| Bukáček trpasličí
Ardeola idae *| Volavka modrozobá
Ardeola rufiventris| Volavka hnědobřichá
Ardea purpurea purpurea | Volavka červená
(populace hnízdící v západním Palearktu)
Ardea alba alba77| Volavka bílá
(západní palearktické populace)
Egretta vinaceigula| Volavka rudohrdlá
Pelecanidae - Pelikánovití| Pelecanus crispus *| Pelikán kadeřavý
| Pelecanus onocrotalus *| Pelikán bílý
(západní palearktické populace)
SULIFORMES-TEREJOVÉ| |
| Phalacrocoracidae - Kormoránovití| Microcarbo pygmaeus78| Kormorán malý
Phalacrocorax nigrogularis| Kormorán arabský
CHARADRIIFORMES - DLOUHOKŘÍDLÍ| |
| Burhinidae- Dytíkovití| Burhinus oedicnemus| Dytík úhorní
Recurvirostridae - Tenkozobcovití| R. spp.|
Charadriidae - Kulíkovití| C. spp. *|
Scolopacidae - Slukovití| S. spp.79*|
Dromadidae - Pobřežníkovití| Dromas ardeola| Pobřežník černobílý
Glareolidae - Ouhorlíkovítí| Glareola pratincola| Ouhorník stepní
Glareola nordmanni| Ouhorlík černokřídlý
Glareola nuchalis| Ouhorlík skalní
Laridae - Rackovití| Rynchops flavirostris| Zoboun africký
Larus genei| Racek tenkozobý
Larus ichthyaetus| racek velký
(západní eurasijská a africká populace)
Larus melanocephalus| Racek černohlavý
Larus hemprichii| Racek arabský
Larus leucophthalmus *| Racek bělooký
Larus audouinii *| Racek zelenonohý
Larus armenicus| Racek arménský
Sternula albifrons80| Rybák malý
Sternula saundersi81| Rybák arabský
Sterna balaenarum82| Rybák damarský
Gelochelidon nilotica nilotica83| rybák černozobý eurasijský
(populace západní Eurasie a Afriky)
Hydroprogne caspia84| Rybák velkozobý
(populace západní Eurasie a Afriky)
Chlidonias leucopterus| Rybák bělokřídlý
(západní euroasijská a africká populace)
Chlidonias niger niger| Rybák černý eurasijský
Sterna dougallii| Rybák rajský (atlantská populace)
Sterna hirundo hirundo| Rybák obecný holarktický
(populace hnízdící v západní palearktické oblasti)
Sterna repressa| Rybák bělolící
Sterna paradisaea| Rybák dlouhoocasý
(atlantská populace)
Thalasseus bengalensis85| Rybák oranžovozobý
(africké a jihozápadní asijské populace)
Thalasseus sandvicensis sandvicensis86| Rybák severní africký
Thalasseus maximus albididorsalis87| Rybák královský
Thalasseus bergii88| Rybák chocholatý
(populace Afriky a jihozápadní Asie)
CATHARTIFORMES- KONDOŘI| |
| Cathartidae - kondorovití| C. spp.|
ACCIPITRIFORMES - DRAVCI| |
| Pandionidae - Orlovcovití| Pandion haliaetus| Orlovec říční
| Accipitridae - Jestřábovití| A. spp. *|
CORACIIFORMES - SROSTLOPRSTÍ| |
| Meropidae - Vlhovití| Merops apiaster| Vlha pestrá
| Coraciidae - Mandelíkovití| Coracias garrulus *| Mandelík hajní
FALCONIFORMES - SOKOLI| |
| Falconidae - Sokolovití| F.spp.*|
PSITTACIFORMES - PAPOUŠCI| |
| Psittacidae - Papouškovití| Amazona tucumana| Amazoňan tukumanský
PASSERIFORMES- PĚVCI| |
| Muscicapidae - Lejskovití| M. (s.l.) spp.89 *|
| Hirundinidae - Vlaštovkovití| Hirundo atrocaerulea *| Vlaštovka modrá
| Tyrannidae - Tyranovití| Alectrurus risora *| Tyranovec vlajkoocasý
| Alectrurus tricolor *| Tyranovec vějířoocasý
| Pseudocolopteryx dinellianus| Tyrančík bažinný
| Polystictus pectoralis pectoralis| Tyrančík vousatý
| Emberizidae - Strnadovití| Sporophila ruficollis| Kněžík tmavohrdlý
| Sporophila zelichi *| Kněžík Zelichův
| Sporophila cinnamomea *| Kněžík kaštanový
| Sporophila hypochroma *| Kněžík šedopláštíkový
| Sporophila palustris *| Kněžík bažinný
| Parulidae - Lesňáčkovití| Cardellina canadensis| Lesňáček kanadský
| Icteridae - Vlhovcovití| Agelaius flavus *| Vlhovec paraguajský
| Dolichonyx oryzivorus| Bobolink kanadský
| |
| | Reptilia - Plazi|
| | |
TESTUDINATA-ŽELVY| |
| Cheloniidae - Karetovití| C. spp. *|
| Dermochelyidae - Kožatkovití| D. spp. *|
| Pelomedusidae - Pelomedůzovití| Podocnemis expansa *| Tereka velká
CROCODYLIA - KROKODÝLI| |
| Crocodylidae - Krokodýlovití| Crocodylus porosus| Krokodýl mořský
| | |
| | Pisces - Ryby|
| | |
Elasmobranchii - Příčnoústí| |
ORECTOLOBIFORMES - MALOTLAMCI| |
| Rhincodontidae - Veležralokovití| Rhincodon typus| Žralok obrovský
LAMNIFORMES - OBROUNI| |
| Cetorhinidae - Obrounovití| Cetorhinus maximus *| Žralok veliký
| Lamnidae - Lamnovití| Carcharodon carcharias *| Žralok lidožravý
| Isurus oxyrinchus| Žralok mako
| Isurus paucus| Žralok východní
| Lamna nasus| Žralok sledový
| Alopiidae - Liškouni| Alopias pelagicus| Liškoun pelagický
| Alopias superciliosus| Liškoun velkooký
| Alopias vulpinus| Liškoun obecný
SQUALIFORMES - OSTROUNI| |
| Squalidae - Ostrounovití| Squalus acanthias (populace severní hemisféry)| Ostroun obecný
PRISTIFORMES - PILOUNI| |
| Pristidae| Anoxypristis cuspidata*| Piloun indický
| Pristis clavata*| Piloun queenslandský
| Pristis pectinata*| Piloun mnohozubý
| Pristis zijsron*| Piloun zelenavý
| Pristis pristis90*| Piloun obecný
MYLIOBATIFORMES - MANTY| |
| Myliobatidae| Manta alfredi*| Manta Alfredova
| Manta birostris*| Manta atlantská
| Mobula mobular91*| Manta velká
| Mobula japanica92*| Manta japonská
| Mobula thurstoni*| Manta Thurstonova
| Mobula tarapacana*| Manta chilská
| Mobula eregoodootenkee*| Manta kambodžská
| Mobula kuhlii*| Manta Kuhlova
| Mobula hypostoma*| Manta malá
| Mobula rochebrunei*| Manta senegalská
| Mobula munkiana*| Manta mexická
| Actinopterygii - Paprskoploutví | |
ACIPENSERIFORMES - JESETEŘI| |
| Acipenseridae - Jeseterovití| Huso huso| Vyza velká
| Huso dauricus| Vyza malá
| Acipenser baerii baicalensis| Jeseter sibiřský bajkalský
| Acipenser fulvescens| Jeseter jezerní
| Acipenser gueldenstaedtii| Jeseter ruský
| Acipenser medirostris| Jeseter sachalinský
| Acipenser mikadoi| Jeseter severní
| Acipenser naccarii| Jeseter jadranský
| Acipenser nudiventris| Jeseter hladký
| Acipenser persicus| Jeseter perský
| Acipenser ruthenus| Jeseter malý
(dunajská populace)
| Acipenser schrenckii| Jeseter amurský
| Acipenser sinensis| Jeseter čínský
| Acipenser stellatus| Jeseter hvězdnatý
| Acipenser sturio *| Jeseter velký
| Pseudoscaphirhynchus
kaufmanni| Lopatonos Kaufmannův
| Pseudoscaphirhynchus hermanni| Lopatonos Hermannův
| Pseudoscaphirhynchus
fedtschenkoi| Lopatonos Fedčenkův
| | Psephurus gladius| Veslonos čínský
| | Insecta - Hmyz|
| LEPIDOPTERA- MOTÝLI| |
| Danaidae - Danausovití| Danaus plexippus| Danaus stěhovavý
1
Dříve zahrnut v Gorilla gorilla
2
Dříve uveden jako Panthera uncia
3
Dříve uveden jako Lutra felina
4
Dříve uveden jako Lutra provocax
5
Dříve uveden jako Cervus elaphus bactrianus
6
Dříve uveden jako Gazella dama
7
Dříve zahrnut v Balaena glacialis glacialis
8
Dříve zahrnut v Balaena glacialis glacialis
9
Dříve uveden jako Balaena glacialis australis
10
Dříve uveden jako Anser cygnoides
11
Dříve uveden jako Anas formosa
12
Dříve uveden jako Phoenicopterus andinus
13
Dříve uveden jako Phoenicopterus jamesi
14
Dříve uveden jako Grus leucogeranus
15
Dříve uveden jako Grus vipio
16
Dříve uveden jako Diomedea albatrus
17
Dříve zahrnut v Pterodroma phaeopygia (s.l.)
18
Dříve uveden jako Puffinus creatopus
19
Dříve uveden jako Chettusia gregaria
20
Dříve uveden jako Eurynorhynchus pygmeus
21
Dříve uveden jako Tryngites subruficollis
22
Dříve uveden jako Larus saundersi
23
Dříve uveden jako Sterna lorata
24
Dříve uveden jako Sterna bernsteini
25
Dříve uveden jako Aquila clanga
26
Dříve zahrnut v Aquila heliaca (s.l.)
27
Dříve uveden jako Brotogeris pyrrhopterus
28
Včetně Pristis microdon
29
Včetně Mobula diabolus
30
Včetně Mobula rancureli
31
Dříve zahrnut v Loxodonta africana
32
Dříve zahrnut v Otomops martiensseni
33
Dříve zahrnut v Tadarida teniotis
34
Dříve zahrnut v Tadarida teniotis
35
Dříve zahrnut v Miniopterus schreibersii
36
Dříve zahrnut v Miniopterus schreibersii
37
Včetně Equus onager
38
Dříve zahrnut v Equus hemionus (s.l.)
39
Dříve uveden jako Cervus elaphus bactrianus
40
Dříve zahrnut v Gazella gazella
41
Dříve zahrnut v Saiga tatarica, sensu Wilson & Reeder 1993
42
Dříve zahrnut v Saiga tatarica, sensu Wilson & Reeder 1993
43
Dříve zahrnut v Balaenoptera edeni
44
Dříve zahrnut v Sotalia fluviatilis
45
Dříve zahrnut v Orcaella brevirostris
46
Dříve zahrnut v Neophocaena phocaenoides
47
Dříve uveden jako Platonista gangetica
48
Dříve uveden jako Porzana parva parva
49
Dříve uveden jako Porzana pusilla intermedia
50
Dříve uveden jako Aenigmatolimnas marginalis
51
Dříve zahrnut v Grus spp.
52
Dříve zahrnut v Grus spp.
53
Dříve zahrnut v Grus spp.
54
Dříve zahrnut v Grus spp.
55
Dříve zahrnut v Chlamydotis undulata
56
Včetně Gavia arctica suschkini
57
Dříve uveden jako Gavia immer immer
58
Dříve zahrnut v Diomedea epomophora
59
Dříve zahrnut v Diomedea exulans
60
Dříve zahrnut v Diomedea exulans
61
Dříve uveden jako Diomedea irrorata
62
Dříve uveden jako Diomedea nigripes
63
Dříve uveden jako Diomeda immutabilis
64
Dříve uveden jako Diomedea chlororhynchos
65
Dříve zahrnut v Diomedea chlororhynchos
66
Dříve uveden jako Diomedea chrysostoma
67
Dříve uveden jako Diomedea melanophris
68
Dříve zahrnut v Diomedea melanophris
69
Dříve uveden jako Diomedea bulleri
70
Dříve uveden jako Diomedea cauta
71
Dříve zahrnut v Diomedea cauta
72
Dříve zahrnut v Diomedea cauta
73
Dříve zahrnut v Diomedea cauta
74
Dříve zahrnut v Procellaria aequinoctialis
75
Dříve uveden jako Ciconia episcopus microscelis
76
Dříve uveden jako Threskiornis aethiopicus aethiopicus
77
Dříve uveden jako Casmerodius albus albus (Western Palearctic populations)
78
Dříve uveden jako Phalacrocorax pygmaeus
79
Obsahuje podčeleď Phalaropodinae, dříve uvedeno jako čeleď Phalaropodidae
80
Dříve uveden jako Sterna albifrons
81
Dříve uveden jako Sterna saundersi
82
Dříve uveden jako Sterna balaenarum
83
Dříve uveden jako Sterna nilotica nilotica
84
Dříve uveden jako Sterna caspia
85
Dříve uveden jako Sterna bengalensis
86
Dříve uveden jako Sterna sandvicensis sandvicensis
87
Dříve uveden jako Sterna maxima albididorsalis
88
Dříve uveden jako Sterna bergii
89
Obsahuje podčeleď Sylviinae, dříve zahrnuto jako čeleď Sylviidae
90
Včetně Pristis microdon
91
Včetně Mobula diabolus
92
Včetně Mobula rancureli
1)
Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, přijatá v Bonnu dne 23. června 1979, byla vyhlášena pod č. 127/1994 Sb.
1
Pozn. překladatele: Jedná se o pojem definovaný v čl. 1 odst. 1 písm. j) Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 38/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě
Vyhlášeno 19. 6. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2017, částka 20/2017
* Článek I - Poté, co tento Protokol vstoupí v platnost, předá generální tajemník Organizace Severoatlantické smlouvy jménem všech jejích stran vládě Černé Hory pozvání k přístupu k Severoatlantické smlouvě. V souladu s článkem 10 Smlouvy se Černá Hora stane stranou k
* Článek II - Tento Protokol vstoupí v platnost poté, co všechny strany Severoatlantické smlouvy oznámí vládě Spojených států amerických jeho schválení. Vláda Spojených států amerických bude informovat všechny strany Severoatlantické smlouvy o datu přijetí každé z těcht
* Článek III - Tento Protokol, jehož anglické i francouzské znění mají stejnou platnost, bude uložen v archivu vlády Spojených států amerických. Jeho řádně ověřené kopie budou touto vládou předány vládám ostatních stran Severoatlantické smlouvy.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2017
38
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. května 2016 byl v Bruselu přijat Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě.
Jménem České republiky byl Protokol podepsán téhož dne.
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u vlády Spojených států amerických, depozitáře Protokolu, dne 27. ledna 2017.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku II dne 1. června 2017 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě
Strany Severoatlantické smlouvy, podepsané ve Washingtonu dne 4. dubna 1949, s vědomím, že bezpečnost v severoatlantické oblasti bude posílena přístupem Černé Hory k této smlouvě,
se dohodly na následujícím:
Článek I
Poté, co tento Protokol vstoupí v platnost, předá generální tajemník Organizace Severoatlantické smlouvy jménem všech jejích stran vládě Černé Hory pozvání k přístupu k Severoatlantické smlouvě. V souladu s článkem 10 Smlouvy se Černá Hora stane stranou k datu, kdy uloží listinu o přístupu u vlády Spojených států amerických.
Článek II
Tento Protokol vstoupí v platnost poté, co všechny strany Severoatlantické smlouvy oznámí vládě Spojených států amerických jeho schválení. Vláda Spojených států amerických bude informovat všechny strany Severoatlantické smlouvy o datu přijetí každé z těchto notifikací a o datu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost.
Článek III
Tento Protokol, jehož anglické i francouzské znění mají stejnou platnost, bude uložen v archivu vlády Spojených států amerických. Jeho řádně ověřené kopie budou touto vládou předány vládám ostatních stran Severoatlantické smlouvy.
Na důkaz výše uvedeného níže podepsaní zmocněnci podepsali tento Protokol.
Podepsáno v Bruselu dne 19. května 2016 |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 37/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 37/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o pozastavení provádění a výpovědi Smlouvy ve formě výměny dopisů o zdanění příjmů z úspor a jejího prozatímního provádění mezi Českou republikou a Ostrovem Man
Vyhlášeno 19. 6. 2017, částka 20/2017
37
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dopisem ze dne 17. února 2017 bylo České republice oznámeno rozhodnutí Ostrova Man o pozastavení provádění a vypovězení Smlouvy ve formě výměny dopisů o zdanění příjmů z úspor a jejího prozatímního provádění mezi Českou republikou a Ostrovem Man, sjednané výměnou dopisů ze dne 8. června 2004 a 19. listopadu 2004 a vyhlášené pod č. 51/2008 Sb. m. s.
Provádění Smlouvy bylo pozastaveno podle článku 17 odst. 3 Smlouvy ode dne 23. února 2017. Platnost Smlouvy končí podle článku 16 odst. 2 Smlouvy dne 23. února 2018. |
Vyhláška č. 171/2017 Sb. | Vyhláška č. 171/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 16. 6. 2017, datum účinnosti 22. 6. 2017, částka 62/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění vyhlášky č. 85/2014 Sb., vyhlášky č. 48/2015 Sb. a vyhlášky č. 308/2016 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 22. 6. 2017
171
VYHLÁŠKA
ze dne 9. června 2017,
kterou se mění vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra stanoví podle § 33 zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 220/2009 Sb. a zákona č. 248/2011 Sb., k provedení § 5 odst. 3:
Čl. I
Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění vyhlášky č. 85/2014 Sb., vyhlášky č. 48/2015 Sb. a vyhlášky č. 308/2016 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se na konci doplňuje věta na samostatný řádek „Směrnice Komise (EU) 2017/433 ze dne 7. března 2017, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES, pokud jde o seznam produktů pro obranné účely.“.
2.
V příloze č. 1 Poznámka 1 zní:
„Poznámka 1
: Pojmy v „uvozovkách“ jsou vymezené pojmy uvedené ve ,Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu‘.“.
3.
V příloze č. 1 v SVMe 1 v Poznámce 1 písmeno a) zní:
„a.
palné zbraně speciálně určené pro školní (inertní) střelivo neschopné vystřelit střelu;“.
4.
V příloze č. 1 v SVMe 1 Poznámka 3 zní:
„Poznámka 3
: Bod SVMe 1 b) 2 se nevztahuje na zbraně speciálně určené k vystřelení inertní střely pomocí stlačeného vzduchu nebo CO2.“.
5.
V příloze č. 1 v SVMe 4 v Poznámce 4 písm. d) bod 2. zní:
„2.
AMPS využívá ochranu k zabránění neoprávněného přístupu k „programovému vybavení“, a“.
6.
V příloze č. 1 v SVMe 7 písm. b. bodu 4 písmeni b. se slova „s 2,4 dichlorfenoxyoctovou kyselinou“ nahrazují slovy „s 2,4-dichlorfenoxyoctovou kyselinou“.
7.
V příloze č. 1 v SVMe 7 písm. b. bodu 4 písm. c. bodu 4 se text „(CAS 704057-5)“ nahrazuje textem „(CAS 7040-57-5)“.
8.
V příloze č. 1 v SVMe 8 Technická poznámka 1 zní:
„1.
Pro účely bodu SVMe 8, s výjimkou bodu SVMe 8 c) 11 nebo SVMe 8 c) 12, se pojmem směs rozumí kompozice složená ze dvou a více látek, z nichž nejméně jedna látka je vyjmenována v podbodech SVMe 8.“.
9.
V příloze č. 1 v SVMe 8 písm. a. bodu 5 se text „(CAS 7024732-4)“ nahrazuje textem „(CAS 70247-32-4)“.
10.
V příloze č. 1 v SVMe 8 písm. a. bod 10. zní:
„10.
DIPAM (3,3'-diamino-2,2',4,4',6,6'-hexanitrodifenyl) nebo dipikramid (CAS 17215-44-0);“.
11.
V příloze č. 1 v SVMe 8 písm. a. bod 13. zní:
„13.
HMX a deriváty (viz také jeho „prekurzory“ pod bodem SVMe 8 g) 5.):
a.
HMX (cyklotetramethylentetranitramin, oktahydro-1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetraazocin, 1,3,5,7-tetranitro-1,3,5,7-tetraacyklooktan, oktogen) (CAS 2691-41-0);
b.
difluoroaminované analogy HMX;
c.
K-55 (2,4,6,8-tetranitro-2,4,6,8-tetraazabicyklo (3,3,0)-oktan-3-on; tetranitrosemiglykoluril čili keto-bicyklická HMX (CAS 130256-72-3);“.
12.
V příloze č. 1 v SVMe 8 v písm. a. bod 24. zní:
„24.
TEDDZ (3,3,7,7-tetrakis(difluoroamin) oktahydro-1,5-dinitro-1,5-diazocin);“.
13.
V příloze č. 1 v SVMe 8 v písm. a. bodu 32 písmeni b. se text „(CAS 229176-04-9)“ nahrazuje textem „(CAS 1614-08-0)“.
14.
V příloze č. 1 v SVMe 8 se na konci písmene a. doplňuje bod 40., který zní:
„40.
BTNEN (Bis(2,2,2-trinitroethyl)-nitramin) (CAS 19836-28-3);“.
15.
V příloze č. 1 v SVMe 8 v písmeni c. bod 1. zní:
„1.
paliva pro „letadla“ se speciálním složením pro vojenské použití;“.
16.
V příloze č. 1 v SVMe 8 v písmeni c. bod 5. zní:
„5.
kovová paliva, palivové ,směsi‛ nebo „pyrotechnické“ ,směsi‛ s částicemi v kulové, rozprášené, sféroidické, vločkové nebo mleté formě, vyráběné z materiálu s 99% nebo vyšším obsahem některé z těchto položek:
a.
tyto kovy a jejich ,směsi‛:
1.
beryllium (CAS 7440-41-7) s velikostí částic méně než 60 μm;
2.
železný prach (CAS 7439-89-6) s velikostí částic 3 μm nebo méně vyráběný redukcí oxidu železa vodíkem;
b.
,směsi‛ obsahující některou z těchto položek:
1.
zirkonium (CAS 7440-67-7), hořčík (CAS 7439-95-4) a jejich slitiny s velikostí částic méně než 60 μm; nebo
2.
bórová (CAS 7440-42-8) nebo bórkarbidová (CAS 12069-32-8) paliva s čistotou 85 % nebo vyšší a s velikostí částic méně než 60 μm;“.
17.
V příloze č. 1 v SVMe 8 v písm. f. v bodu 12 se text „(CAS 8506872-0)“ nahrazuje textem „(CAS 85068-72-0)“.
18.
V příloze č. 1 v SVMe 8 Poznámka 1 zní:
„Poznámka 1
: Paliva pro „letadla“ podle bodu SVMe 8 c) 1. jsou finální výrobky, nikoli jejich složky.“.
19.
V příloze č. 1 v SVMe 8 Poznámka 4 zní:
„Poznámka 4
: Bod SVMe 8 c) 5. b) se vztahuje pouze na kovová paliva ve formě částic, pokud jsou smíchaná s jinými látkami za účelem vytvoření ,směsi‛ pro vojenské účely, jako jsou suspenze tekutých „hnacích hmot“, pevné „hnací hmoty“ nebo „pyrotechnické“ ,směsi‛.“.
20.
V příloze č. 1 v SVMe 8 se doplňuje Poznámka 14, která zní:
„Poznámka 14
: Bod SVMe 8 a) se vztahuje na ,výbušné směsné krystaly (kokrystaly)‘.
Technická poznámka
,Výbušný směsný krystal (kokrystal)‛ je pevný materiál tvořený pravidelným trojrozměrným uspořádáním dvou a více výbušných molekul, z nichž alespoň jedna je uvedena v bodu ML 8 a).“.
21.
V příloze č. 1 v SVMe 9 písm. a. bodu 2 písmena a. až d. znějí:
„a.
samočinné zbraně s ráží 12,7 mm nebo větší, uvedené v bodě SVMe 1, nebo zbraně uvedené v bodech SVMe 2, SVMe 4, SVMe 12 nebo SVMe 19, nebo ,úchyty‘ či místa upevnění pro takové zbraně;
Technická poznámka
,Úchytem‘ se rozumí úchyt či zesílení konstrukce pro účely instalace zbraní.
b.
systémy řízení palby uvedené v bodě SVMe 5;
c.
obě tyto položky:
1.
,Ochrana CBRN‘ (ochrana proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným zbraním)
a
2.
,oplachovací či mycí systém‘ určený pro dekontaminaci; nebo
Technické poznámky
1.
,Ochrana CBRN‘ je oddělený vnitřní prostor obsahující přetlakování, izolace ventilačních systémů, omezené výstupy ventilace s filtry CBRN a omezené vchody pro posádku obsahující přechodovou komoru.
2.
,Oplachovací či mycí systém‘ je systém rozstřikující mořskou vodu schopný pokropit současně vnější nástavbu a paluby plavidla.
d.
aktivní systémy zbraňových protiopatření uvedené v bodech SVMe 4 b), SVMe 5 c) nebo SVMe 11 a), který má kteroukoli z následujících vlastností:
1.
,Ochrana CBRN‘;
2.
trup a nástavba navržené speciálně ke snížení profilu zachytitelného radarem;
3.
prostředky na redukci termální stopy (například chladicí systém výfukových plynů), s výjimkou těch, jež jsou speciálně určeny ke zvýšení celkového výkonu energetické centrály nebo ke snížení dopadu na životní prostředí; nebo
4.
demagnetizační systém, jehož účelem je omezit magnetickou stopu celého plavidla;“.
22.
V příloze č. 1 v SVMe 9 v písm. b. bod 4. zní:
„4.
,na vzduchu nezávislé pohonné systémy (AIP)‘ zvláště určené pro ponorky;
Technická poznámka
,Na vzduchu nezávislý pohonný systém (AIP)‘ umožňuje, aby u ponořené ponorky fungoval pohonný systém bez přístupu k atmosférickému kyslíku po delší dobu, než by jinak dovolovaly baterie. Pro účely bodu SVMe 9 b) 4. AIP nezahrnuje pohon využívající jadernou energii.“.
23.
V příloze č. 1 v SVMe 9 v Poznámce se za slovo „konektory“ vkládají slova „pro plavidla“.
24.
V příloze č. 1 v SVMe 10 nadpis zní:
„„Letadla“, „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“, „bezpilotní vzdušné prostředky“ („UAV“), letecké motory a výzbroj a výstroj „letadel“, související vybavení a součásti, speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití:“.
25.
V příloze č. 1 v SVMe 10 písmeno c. zní:
„c.
bezpilotní „letadla“ a „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“, jejich vybavení a pro ně speciálně určené součásti:
1.
„UAV“, dálkově pilotované vzdušné prostředky (RPV) a autonomní programovatelné prostředky a bezpilotní „vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“;
2.
startovací zařízení, návratové vybavení a pozemní vybavení;
3.
vybavení určené pro řídicí a kontrolní účely;“.
26.
V příloze č. 1 v SVMe 10 písmeni e) bodu 2 se slova „bezpilotní letadla“ nahrazují slovy „bezpilotní „letadla““.
27.
V příloze č. 1 v SVMe 10 písmeni f) se slovo „letadla“ nahrazuje slovem „„letadla““.
28.
V příloze č. 1 v SVMe 13 písmeno c. zní:
„c.
přilby vyrobené podle vojenských standardů nebo specifikací nebo srovnatelných vnitrostátních norem a jejich speciálně konstruované skořepiny přilby nebo vnitřní vystýlky a vycpávky;
Odkaz: Jiné součásti či příslušenství vojenských přileb viz v příslušné položce SVMe.“.
29.
V příloze č. 1 v SVMe 15 v Poznámce 2 v úvodní části se slovo „určené“ nahrazuje slovem „konstruované“.
30.
V příloze č. 1 v SVMe 17 v písmeni o. se slovo „laserům“ nahrazuje slovem „„laserům““.
31.
V příloze č. 1 v SVMe 17 Technické poznámky znějí:
„Technické poznámky
1.
Od roku 2014 se nepoužívá.
2.
Pro účely bodu SVMe 17 se slovem ,upravený‛ rozumí změna konstrukční, elektrické, mechanické nebo jiné povahy, jež nevojenskému předmětu dodává vojenské schopnosti ekvivalentní předmětu, který je speciálně určen pro vojenské použití.“.
32.
V příloze č. 1 v SVMe 21 v písmeni a. se na konci textu bodu 2 doplňuje slovo „nebo“.
33.
V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se položka
„SVMe 15 „Elektronkové zesilovače jasu obrazu první generace“
Elektrostaticky zaostřené elektronky, používající na vstupu i výstupu optická vlákna nebo skleněné čelní desky, vícenásobné alkalické fotokatody (S-20 nebo S-25), ale nikoliv zesilovače z mikrokanálových desek.“ nahrazuje položkou
„SVMe 15 „Zesilovače jasu obrazu první generace“
Elektrostaticky zaostřené elektronky, používající na vstupu i výstupu optická vlákna nebo skleněné čelní desky, vícenásobné alkalické fotokatody (S-20 nebo S-25), ale nikoliv zesilovače z mikrokanálových desek.“.
34.
V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se položka
„SVMe 9, 19 „Laser“
Montážní celek se součástí, které vytvářejí prostorově i časově koherentní světlo, které je zesilováno vynucenou emisí záření.“ nahrazuje položkou
„SVMe 9, 19 „Laser“
Zařízení, které produkuje prostorově i časově koherentní světlo pomocí zesílení stimulovanou emisí záření.“.
35.
V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se za položku
„SVMe 8, 10, 14 „Letadlo“
Letecký dopravní prostředek s pevnými křídly, měnitelnou geometrií křídel, točivými křídly (vrtulník), překlopným rotorem nebo překlopnými křídly.“ vkládá položka, která zní:
„SVMe 21 „Mikroprogram“
Sled elementárních instrukcí uchovávaných ve speciální paměti, jejichž provádění je iniciováno zavedením jeho referenční instrukce do rejstříku instrukcí.“.
36.
V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se za položku
„SVMe 8 „Prekurzory“
Speciální chemické látky používané při výrobě výbušnin.“ vkládá položka, která zní:
„SVMe 21 „Program“
Sled instrukcí pro uskutečňování procesu ve formě proveditelné elektronickým počítačem nebo do této formy převoditelný.“.
37.
V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se položka
„SVMe 22 „Technologie“
Specifické informace nezbytné pro „vývoj“, „výrobu“ nebo užití zboží. Tyto informace mají formu ,technických údajů‘ nebo ,technické pomoci‘. Kontrole podléhají „technologie“ pro účely Společného vojenského seznamu EU je uvedena v bodě ML22.
Technické poznámky
1.
,Technické údaje‘ mohou mít formu modrotisků, plánů, diagramů, modelů, formulářů, tabulek, technických výkresů a specifikací, příruček a pokynů psaných nebo zaznamenaných na jiných médiích nebo zařízeních, jako jsou disky, pásky, permanentní paměti (ROM).
2.
,Technická pomoc‘ může mít formu pokynů, školení, výcviku, pracovních znalostí a poradenských služeb. ,Technická pomoc‘ může zahrnovat i přenos ,technických údajů‘. “ nahrazuje položkou
„SVMe 22 „Technologie“
Specifické informace nezbytné pro „vývoj“, „výrobu“ nebo provoz, instalaci, údržbu (kontrolu), běžné a celkové opravy nebo obnovu zboží. Tyto informace mají formu ,technických údajů‘ nebo ,technické pomoci‘. „Technologie“ uvedená ve Společném vojenském seznamu EU je vymezena v bodě ML22.
Technické poznámky
1.
,Technické údaje‘ mohou mít formu modrotisků, plánů, diagramů, modelů, formulářů, tabulek, technických výkresů a specifikací, příruček a pokynů psaných nebo zaznamenaných na jiných médiích nebo zařízeních, jako jsou disky, pásky, permanentní paměti (ROM).
2.
,Technická pomoc‘ může mít formu pokynů, školení, výcviku, pracovních znalostí a poradenských služeb. ,Technická pomoc‘ může zahrnovat i přenos ,technických údajů‘.“.
38.
V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se za položku
„SVMe 21, 22 „Vývoj“
Operace spojené se všemi předvýrobními etapami sériové výroby, jako je návrh, vývojová konstrukce, analýzy návrhů, konstrukční koncepce, montáž a zkoušky prototypů, schémata poloprovozní výroby, návrhové údaje, proces přeměny návrhových údajů ve výrobek, konfigurační návrh, integrační návrh, vnější úprava.“ vkládá položka, která zní:
„SVMe 10 „Vzducholoď“
Poháněný vzdušný prostředek, který je ve vzduchu udržován pomocí plynového tělesa (obvykle helia) lehčího než vzduch.“.
39.
V příloze č. 1 ve Vymezení pojmů používaných v tomto seznamu se položka
„SVMe 10 „Vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“
Balony a vzducholodě, jež jsou nadnášeny horkým vzduchem nebo plyny lehčími než vzduch, jako je helium nebo vodík.“ nahrazuje položkou
„SVMe 10 „Vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch“
Balony a „vzducholodě“, jež jsou nadnášeny horkým vzduchem nebo plyny lehčími než vzduch, jako je helium nebo vodík.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 22. června 2017.
Ministr:
Ing. Havlíček, MBA, v. r. |
Zákon č. 170/2017 Sb. | Zákon č. 170/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní
Vyhlášeno 16. 6. 2017, datum účinnosti 1. 4. 2017, částka 61/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o místních poplatcích
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ŠESTÁ - Změna daňového řádu
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 4. 2017
170
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2017,
kterým se mění některé zákony v oblasti daní
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. I
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 454/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 3 písm. b) úvodní části ustanovení se za slovo „se“ vkládají slova „nebo trvající“.
2.
V § 4 odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „uspokojení“ vkládá slovo „vlastní“.
3.
V § 4 odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se za slova „prodeje nemovitých věcí“ vkládají slova „nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem“, za slovo „prodejem“ se vkládají slova „nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim“, za slovo „manželem,“ se vkládají slova „nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele“, za slovo „prodávající“ se vkládají slova „nebo spoluvlastník“ a za slova „případě prodeje“ se vkládají slova „nebo vypořádání spoluvlastnictví k“.
4.
V § 4 odst. 1 písm. b) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „, nebo vypořádání spoluvlastnictví k takovým nemovitým věcem“.
5.
V § 4 odst. 1 písm. b) bodě 4 se za slova „práva stavby“ vkládají slova „nebo vypořádání spoluvlastnictví k právu stavby“.
6.
V § 4 odst. 1 písm. k) bodě 2 se za slovo „spolku“ vkládají slova „, s výjimkou rodinné fundace“.
7.
V § 4 odst. 1 písm. s) úvodní části ustanovení se za slova „přeměnou obchodní korporace“ vkládají slova „, nebo o dobu, po kterou byl tento podíl prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod podílu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem“.
8.
V § 4 odst. 1 písm. s) bodě 4 se za slova „podílu člena“ vkládá slovo „nepeněžitým“.
9.
V § 4 odst. 1 písm. v) se za slovo „obstarání“ vkládá slovo „vlastní“, za slovo „došlo“ se vkládají slova „; nedojde-li ke splnění podmínek pro osvobození náhrady (odstupného), je tento příjem příjmem podle § 10 v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny“ a slova „uspokojení bytové“ se nahrazují slovy „uspokojení vlastní bytové“.
10.
V § 4 odst. 1 písm. w) se slova „připadající na podílový list“ nahrazují slovy „připadajících na podílové listy“ a na konci textu se doplňují slova „; osvobození se nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu cenných papírů nebo z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; jedná-li se o kmenový list, činí doba 5 let“.
11.
V § 4 odst. 1 písm. x) se za slovo „let;“ vkládají slova „doba 3 let se zkracuje o dobu, po kterou byl tento cenný papír nebo podíl připadající na podílový list při zrušení podílového fondu ve vlastnictví zůstavitele, v případě, že jde o úplatný převod cenného papíru nebo podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu nabytého děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem;“.
12.
V § 4 odst. 1 písm. x) se slova „při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup“ nahrazují slovy „v důsledku nuceného přechodu“.
13.
V § 4 odst. 1 písmeno y) zní:
„y)
příjem z nabytí vlastnického práva k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je-li ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem domu s jednotkami, a fyzická osoba, která vlastnické právo k jednotce nabývá,
1.
je nájemcem této jednotky,
2.
je členem této právnické osoby a
3.
podílela se nebo její právní předchůdce se podílel svým peněžním nebo nepeněžním plněním na pořízení domu s jednotkami,“.
14.
V § 4a písmeno h) zní:
„h)
příjem plynoucí z odpisu dluhu při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle zákona upravujícího řešení úpadku,“.
15.
V § 4a písm. j) se slova „zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium,“ nahrazují slovy „vzdělávání, pokud tento příjem není příjmem ze závislé činnosti, nebo na“ a na konci textu se doplňují slova „; nedojde-li ke splnění podmínek pro osvobození příjmu, je tento příjem příjmem podle § 10 v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny“.
16.
V § 4a písm. m) bodě 1 se slova „dítěte manžela“ nahrazují slovy „dítě manžela“.
17.
V § 4a písm. p) bodě 2 se slova „nově vzniklé“ nahrazují slovem „vznikající“.
18.
V § 5 odst. 10 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
19.
V § 6 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Příjmem zaměstnance se rozumí i plnění podle odstavce 9 písm. d) a e) poskytnuté zaměstnavatelem pro rodinného příslušníka zaměstnance.“.
20.
V § 6 odstavec 4 zní:
„(4)
Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odstavce 12 samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1
a)
plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
b)
v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.“.
21.
V § 6 odst. 6 větě druhé se slova „najaté vozidlo“ nahrazují slovy „vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing“.
22.
V § 6 odst. 9 písm. d) bodě 1 se slova „použití zdravotnických,“ nahrazují slovy „pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití“ a za bod 3 se doplňuje bod 4, který zní:
„4.
příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,“.
23.
V § 6 odst. 9 písm. p) bodě 3 se za číslem „6“ čárka zrušuje.
24.
V § 6 odst. 9 se na konci textu písmene v) doplňují slova „; majetkový prospěch z bezúročných zápůjček přesahujících výši jistin 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle odstavce 3 a zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec“.
25.
V § 7 odst. 7 písm. a) se částka „1 600 000 Kč“ nahrazuje částkou „800 000 Kč“.
26.
V § 7 odst. 7 písm. b) se částka „1 200 000 Kč“ nahrazuje částkou „600 000 Kč“.
27.
V § 7 odst. 7 písm. c) se částka „600 000 Kč“ nahrazuje částkou „300 000 Kč“.
28.
V § 7 odst. 7 písm. d) se částka „800 000 Kč“ nahrazuje částkou „400 000 Kč“.
29.
V § 7 odst. 8 se za větu první vkládá věta „Pro účely odstavce 7 se příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou.“, za slova „uplatňuje výdaje“ se vkládá slovo „způsobem“ a za slovo „příjmech“ se vkládají slova „podle odstavce 7“.
30.
V § 7 odst. 11 se číslo „12“ nahrazuje číslem „11“.
31.
V § 7a odst. 1 větě první se za slovo „kromě“ vkládají slova „příjmů podle § 6,“ za slovo „plynou“ se vkládá slovo „pouze“, slova „zaměstnanců nebo“ se zrušují a text „5 000 000 Kč,“ se nahrazuje slovy „5 000 000 Kč a který“.
32.
V § 7a odst. 5 větě druhé se za slovo „částkou“ vkládají slova „v části vztahující se na zdaňovací období, za které bylo toto přiznání podáno,“.
33.
V § 7a odst. 7 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
34.
V § 7a odst. 7 se věta poslední včetně poznámky pod čarou č. 9d zrušuje.
35.
V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „z obchodní korporace“ nahrazují slovy „obchodní korporace nebo podílového fondu, je-li v něm podíl představován cenným papírem,“ a slova „, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále jen „mimo stojící společník“), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle zvláštního právního předpisu (dále jen „smlouva o převodu zisku“) nebo ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen „ovládací smlouva“)“ se zrušují.
36.
V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo rodinné fundace“.
37.
V § 8 odst. 7 větě poslední se slovo „příspěvku“ nahrazuje slovem „příspěvků“ a slova „v době delší než uplynulých 10 let a současně po 1. lednu 2001“ se nahrazují slovy „po 1. lednu 2001 a které nebyly zdaněny z důvodu výplaty pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo předčasného ukončení pojistné smlouvy před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let“.
38.
V § 9 odst. 4 větě první se částka „600 000 Kč“ nahrazuje částkou „300 000 Kč“.
39.
V § 10 odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se za slovo „z“ vkládá slovo „úplatného“.
40.
V § 10 odst. 3 písm. c) bodě 1 se slova „dítěte manžela“ nahrazují slovy „dítě manžela“.
41.
V § 10 odst. 3 písm. c) se za bod 3 vkládá nový bod 4, který zní:
„4.
poplatníka z jeho majetku, který vložil do rodinné fundace, nebo z majetku, který byl do rodinné fundace vložen osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,“.
Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 5.
42.
V § 10 odst. 5 se věta druhá zrušuje.
43.
V § 10 odst. 5 větě šesté se za slovo „akcie“ vkládají slova „nebo kmenového listu“.
44.
V § 17a odst. 2 písmeno f) zní:
„f)
rodinná fundace, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí nadace nebo nadační fond,
1.
které podle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli, nebo
2.
jejichž činnost směřuje k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli.“.
45.
V § 18 odst. 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 4, který zní:
„4.
pojistného plnění z pojištění domu sjednaného společenstvím vlastníků jednotek.“.
46.
V § 19 odst. 1 písmena zg) a zh) znějí:
„zg)
příjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů a příjem plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě jiných právních předpisů,
zh)
příjem České republiky z operací řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla,“.
47.
V § 19 odst. 1 písm. zi) se slova „republiky. Toto“ nahrazují slovy „republiky; toto“, slova „vypořádací podíly a“ se nahrazují slovy „vypořádací podíly,“ a na konci textu písmene zi) se doplňují slova „, a na podíly na zisku, pokud má dceřiná společnost možnost snížit o ně základ daně“.
48.
V § 19 odst. 1 se písmena zn) až zp) včetně poznámky pod čarou č. 4c zrušují.
Dosavadní písmeno zq) se označuje jako písmeno zn).
49.
V § 19 odst. 2 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
50.
V § 19 odst. 3 písm. b) se za slovo „družstva“ vkládají slova „svěřenský fond, rodinná fundace, obec, svazek obcí“ a slova „a která má“ se nahrazují slovy „pokud v jejich obchodním majetku je“.
51.
V § 19 odst. 4 úvodní části ustanovení se slovo „až“ nahrazuje slovy „, zf) a“.
52.
V § 19 odst. 4 písm. a) se slova „zf) až“ nahrazují slovy „ze) bodu 2, písm. zf) a“.
53.
V § 19 odst. 4 písm. b) se slova „až zh)“ nahrazují slovy „bodu 1 a písm. zf)“.
54.
V § 19b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
příjem vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku
1.
vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě nebo
2.
osobou, která se stane vlastníkem vznikající jednotky v tomtéž domě.“.
55.
V § 19b odst. 2 se na konci písmene b) doplňují body 3 a 4, které znějí:
„3.
územním samosprávným celkem nebo jím zřízenou příspěvkovou organizací, dobrovolným svazkem obcí, veřejnou výzkumnou institucí, veřejnou vysokou školou nebo Regionální radou regionu soudržnosti, mají-li sídlo na území České republiky,
4.
právnickou osobou se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, je-li jeho právní forma a předmět činnosti obdobný právní formě a předmětu činnosti poplatníka uvedeného v bodě 3,“.
56.
V § 19b odst. 3 se slova „uvedených v odstavci 2 písm. b)“ nahrazují slovy „podle odstavce 2 písm. b) až d)“, za slovo „ho“ se vkládají slova „veřejně prospěšný“ a za slovo „Rozhodnutí“ se vkládají slova „veřejně prospěšného“.
57.
V § 20 odst. 7 větě první se za slovo „služby“ vkládá čárka a slova „ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Obecně prospěšná společnost a ústav musí prostředky získané touto úsporou použít“ se zrušují.
58.
V § 21c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Pro účely daní z příjmů platí, že při plnění z rodinné fundace se nejdříve plní ze zisku fundace a až poté z ostatního majetku fundace.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
59.
V § 21d odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „věci s výjimkou věci, která je nehmotným majetkem,“ nahrazují slovy „hmotného majetku“.
60.
V § 21d odst. 1 písm. a) bodě 1 se slova „užívané věci“ nahrazují slovy „předmětu finančního leasingu“, slovo „ní“ se nahrazuje slovem „němu“ a slovo „věci“ se nahrazuje slovy „předmětu finančního leasingu“.
61.
V § 21d odst. 1 písm. b) se slova „užívaná věc byla při tomto odpisování již odepsána“ nahrazují slovy „předmět finančního leasingu byl při tomto odpisování již odepsán“.
62.
V § 21d odst. 4 písm. a) se slova „předčasně ukončen“ nahrazují slovy „ukončen před uplynutím minimální doby finančního leasingu“.
63.
V § 21d odst. 4 písm. b) se slova „po uplynutí sjednané doby“ zrušují.
64.
V § 21d se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Finančním leasingem není přenechání
a)
hmotného majetku vyloučeného z odpisování nebo
b)
nehmotného majetku.“.
65.
V § 22 odst. 1 písm. d) se slovo „prodeje“ nahrazuje slovem „převodu“.
66.
V § 22 odst. 1 písm. g) se na konci textu bodu 14 doplňují slova „neuvedené pod písmeny d), h) a i)“.
67.
V § 22 odst. 1 písm. i) se slovo „prodeje“ nahrazuje slovem „převodu“.
68.
V § 23 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, nebo vedou jednoduché účetnictví“.
69.
V § 23 odst. 3 písm. a) se bod 8 zrušuje.
Dosavadní body 9 až 20 se označují jako body 8 až 19.
70.
V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 11 se slova „leasingu hmotného majetku“ nahrazují slovem „leasingu“.
71.
V § 23 odst. 3 písm. a) se bod 12 zrušuje.
Dosavadní body 13 až 19 se označují jako body 12 až 18.
72.
V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 12 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“.
73.
V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 13 a písm. b) bodě 6 se slova „která ovlivňuje výsledek hospodaření a“ zrušují a na konci textu bodu se doplňují slova „, pokud tato změna účetní metody následně ovlivňuje příjmy a výdaje vstupující do základu daně“.
74.
V § 23 odst. 3 písm. c) bodě 6 se číslo „12“ nahrazuje číslem „11“.
75.
V § 23 odst. 3 písm. c) bodě 8 se číslo „16“ nahrazuje číslem „14“.
76.
V § 23 odst. 3 písm. c) bodě 9 se slova „o tomto příjmu účtoval poplatník podle právních předpisů upravujících účetnictví ve výnosech“ nahrazují slovy „poplatník zahrnul tento příjem do základu daně“.
77.
V § 23 odst. 4 se písmeno j) zrušuje.
Dosavadní písmena k) až m) se označují jako písmena j) až l).
78.
V § 23 odst. 6 písm. b) bodě 2 se slova „a to“ a slova „bezúplatné změny příslušnosti k hospodaření s majetkem státu nebo svěření majetku do správy podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla územních samosprávných celků, výpůjčky nebo“ zrušují.
79.
V § 23 odst. 7 úvodní části ustanovení se za slovo „republiky“ vkládá čárka.
80.
V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 1 se slova „hmotného majetku“ zrušují.
81.
V § 23 odst. 9 písm. a) se text „l)“ nahrazuje textem „k)“.
82.
V § 23c odst. 7 větě druhé se za slovo „nerezidentem“ vkládá čárka.
83.
V § 24 odst. 2 písm. h) bod 2 zní:
„2.
úplaty u finančního leasingu za podmínky uvedené v odstavci 4; přitom u poplatníka, který vede daňovou evidenci, je tato úplata výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období; úplatou je u postupníka i částka jím hrazená postupiteli ve výši rozdílu mezi úplatou u finančního leasingu, která byla postupitelem zaplacena, a úplatou u finančního leasingu, která je u postupitele výdajem podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním leasingu,“.
84.
V § 24 odst. 2 písm. h) se bod 3 a závěrečná část ustanovení zrušují.
85.
V § 24 odst. 2 písm. ch) se za slovo „zaplaceny“ vkládají slova „a nejsou součástí ocenění majetku“.
86.
V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 1 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „nájmu“ se vkládají slova „nebo užívaným na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu“.
87.
V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 3 se za slovo „výpůjčce“ vkládají slova „, s výjimkou smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu,“.
88.
V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 4 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „nájmu“ se vkládají slova „nebo užívaným na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto vozidlu“.
89.
V § 24 odst. 2 písm. o) se za slovo „evidenci,“ vkládá slovo „uhrazená“ a slova „plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení“ se nahrazují slovy „z této pohledávky“.
90.
V § 24 odst. 2 písmeno w) zní:
„w)
nabývací cena akcie nebo kmenového listu, které nejsou podle právních předpisů upravujících účetnictví oceňovány reálnou hodnotou, a nabývací cena podílu na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie, tohoto kmenového listu nebo tohoto podílu; toto omezení se nepoužije u cenného papíru, který není podle právních předpisů upravujících účetnictví oceňován reálnou hodnotou pouze z toho důvodu, že poplatník daně z příjmů právnických osob je mikro účetní jednotkou podle právních předpisů upravujících účetnictví, nebo daňovým nerezidentem, který je povinen podle právního řádu státu, podle kterého je založen nebo zřízen, vést účetnictví, a příjem z prodeje cenného papíru není přičitatelný jeho stálé provozovně na území České republiky,“.
91.
V § 24 odst. 2 písmena zr) a zs) znějí:
„zr)
výdaje na tvorbu
1.
fondu kulturních a sociálních potřeb u veřejně prospěšného poplatníka nebo sociálního fondu u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, do procentuální výše úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů, která je shodná s procentuální výší základního přídělu, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb,
2.
fondu účelově určených prostředků u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí,
3.
fondu provozních prostředků u poplatníka, který je veřejnou vysokou školou,
4.
stipendijního fondu u poplatníka, který je vysokou školou,
5.
fondů k zabezpečení působnosti České kanceláře pojistitelů vymezené zákonem upravujícím pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, s výjimkou výdajů na tvorbu fondu zábrany škod,
zs)
výdaje v podobě
1.
výdajů na provoz vlastního předškolního zařízení, nebo
2.
příspěvku na provoz předškolního zařízení zajišťovaný jinými subjekty pro děti vlastních zaměstnanců,“.
Poznámka pod čarou č. 26k se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
92.
V § 24 odst. 2 písm. zt) větě třetí se slova „dle předchozí“ nahrazují slovy „podle první“.
93.
Poznámka pod čarou č. 3d se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
94.
V § 24 odst. 2 se na konci písmene zv) čárka nahrazuje tečkou a písmena zw) až zy) se zrušují.
95.
V § 24 odst. 4 se slova „hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat“ zrušují a slova „tento hmotný majetek“ se nahrazují slovy „předmět finančního leasingu“.
96.
V § 24 odst. 5 úvodní část ustanovení zní: „Pokud je poplatníkem úplatně nabyt majetek, který předtím úplatně užíval, a pokud nejsou splněny podmínky finančního leasingu, je úplata za užívání výdajem podle odstavce 1 pouze za podmínky, že poplatník zahrne tento majetek do obchodního majetku a cena za nabytí“.
97.
V § 24 odst. 6 se slova „předčasně ukončen finanční leasing“ nahrazují slovy „finanční leasing ukončen před uplynutím minimální doby finančního leasingu“ a slova „podle odstavce 4“ se zrušují.
98.
Poznámka pod čarou č. 26b se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
99.
V § 24 odst. 7 závěrečné části ustanovení větě šesté se slova „o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený obchodní korporací jejímu členu nebo o část tohoto rozdílu, a dále“ zrušují.
100.
V § 24 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „nebo které snížily základ daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně“.
101.
V § 24 odst. 12 písm. h) se slova „hmotného majetku“ zrušují.
102.
V § 25 odst. 1 písm. f) se za text „zi),“ vkládají slova „úroky z posečkané částky, peněžité tresty,“.
103.
V § 25 odst. 1 písm. h) bodě 1 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu se čárka nahrazuje slovem „a“ a doplňují se slova „tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy,“.
104.
V § 25 odst. 1 písm. i) se slova „; obdobně to platí pro použití“ nahrazují slovy „, a pro použití“.
105.
V § 25 odst. 1 písm. k) se text „zw)“ nahrazuje textem „zs)“.
106.
V § 25 odst. 1 písm. m) se slova „, převod zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, úhrada ztráty řízené osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy a dále vyrovnání poskytované mimo stojícím společníkům na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy“ zrušují.
107.
V § 25 odst. 1 písmeno y) zní:
„y)
u poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami, dílčí platba příspěvku na zajištění financování, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů uvedených na trh do 1. ledna 2013 prováděné provozovatelem kolektivního systému,“.
Poznámka pod čarou č. 28c se zrušuje.
108.
V § 25 odst. 1 písm. ze) se slova „hmotného majetku“ zrušují.
109.
V § 25 odst. 1 písm. zp) se za slovo „darováním“ vkládají slova „, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace“ a slovo „bezúplatný“ se zrušuje.
110.
V § 25 odst. 1 písm. zq) se za slovo „darováním“ vkládají slova „, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace,“ a slovo „bezúplatný“ se zrušuje.
111.
V § 25 odst. 1 se na konci písmene zq) čárka nahrazuje tečkou a písmeno zr) se zrušuje.
112.
V § 26 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
právo stavby u poplatníka, který nevede účetnictví.“.
113.
V § 26 odst. 7 písm. b) se za číslo „10“ vkládají slova „nebo který odpisuje podle § 30c odst. 2“.
114.
V § 26 odst. 7 písm. d) se text „§ 38m odst. 2“ nahrazuje textem „§ 38ma odst. 1“.
115.
V § 27 písm. j) se za slovo „darováním“ vkládají slova „, plněním ze svěřenského fondu nebo z rodinné fundace“.
116.
V § 28 odst. 1 písm. c) se za slovo „hospodařit“ vkládají slova „nebo s právem hospodařit“.
117.
V § 28 odst. 1 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) a e), která znějí:
„d)
příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření,
e)
dobrovolný svazek obcí u hmotného majetku vloženého členskou obcí,“.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena f) až h).
118.
V § 28 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
U poplatníka, který není nájemcem ani uživatelem a kterému byl přenechán k užívání hmotný majetek, se u technického zhodnocení na tomto hmotném majetku postupuje obdobně jako u technického zhodnocení hrazeného nájemcem. Při ukončení takového užívání nebo zrušení souhlasu s odpisováním se postupuje obdobně jako při ukončení nájmu nebo zrušení souhlasu odpisovatele hmotného majetku s odpisováním nájemcem. Pro účely tohoto ustanovení je poplatník, kterému byl přenechán k užívání hmotný majetek, v postavení nájemce a poplatník, který přenechal k užívání tento majetek, v postavení odpisovatele hmotného majetku.“.
119.
V § 29 odst. 1 písm. a) se věta třetí nahrazuje větou „Nejsou-li při bezprostředním úplatném nabytí hmotného majetku po ukončení úplatného užívání dodrženy podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout úplatu za užívání, která byla uhrazena do data ukončení smlouvy a nebyla výdajem (nákladem) podle § 24; přitom u poplatníka, který nevede účetnictví, lze do vstupní ceny zahrnout i zálohy na úplatu za užívání do data ukončení smlouvy.“.
120.
V § 29 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se písmeno h), které zní:
„h)
u veřejně prospěšného poplatníka ocenění převzaté od účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala, v případě bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami podle právních předpisů upravujících účetnictví.“.
121.
V § 29 odst. 1 závěrečné části ustanovení větě páté se slova „a rovněž v případě přijatého bezúplatného příjmu“ nahrazují slovy „Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o bezúplatný příjem“.
122.
V § 29 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě stavebního díla odpisovaného podle tohoto zákona, které je likvidováno v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením, je součástí vstupní ceny nového stavebního díla zůstatková cena likvidovaného stavebního díla namísto zůstatkové ceny likvidovaného stavebního díla podle právních předpisů upravujících účetnictví.“.
123.
V § 29 odst. 6 závěrečné části ustanovení se za větu druhou vkládá věta „Nemá-li poplatník majetek, jehož vstupní cenu by bylo možné zvýšit, vznikne mu jiný majetek v ocenění, které by jinak zvyšovalo vstupní cenu.“.
124.
V § 29 odstavec 10 zní:
„(10)
Vstupní cena hmotného majetku původního odpisovatele použitá při pokračování v odpisování se zvyšuje o částky, které se u poplatníka, který pokračuje v odpisování započatém původním odpisovatelem, staly součástí ocenění tohoto majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví.“.
125.
V § 30 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Roční odpis práva stavby se stanoví jako podíl vstupní ceny a sjednané doby trvání práva stavby.“.
126.
V § 30 odst. 10 písmeno m) zní:
„m)
poplatník, který převzal majetek v rámci změny příslušnosti hospodařit nebo práva hospodařit s majetkem státu,“.
127.
V § 30 odst. 10 se vkládají písmena n) a o), která znějí:
„n)
příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření a její zřizovatel při zpětném předání tohoto majetku,
o)
dobrovolný svazek obcí u majetku vloženého členskou obcí a člen dobrovolného svazku obcí při zpětném předání tohoto majetku.“.
128.
Za § 30b se vkládá nový § 30c, který včetně nadpisu zní:
㤠30c
Odpisy při zvýšení spoluvlastnického podílu
(1)
Pokud dojde ke zvýšení spoluvlastnického podílu u poplatníka, slučuje se nově nabývaný spoluvlastnický podíl s dosavadním spoluvlastnickým podílem a poplatník pokračuje ve způsobu odpisování dosavadního hmotného majetku ze změněné vstupní ceny.
(2)
Pokud dochází ke zvýšení spoluvlastnického podílu způsoby uvedenými v § 30 odst. 10, lze odpisy uplatnit jen do výše součtu zůstatkových cen. Do úhrnu zůstatkových cen se přitom nezahrnuje zůstatková cena majetku u spoluvlastnického podílu, který byl vyloučen z odpisování.
(3)
Pokud nelze určit, který spoluvlastnický podíl je dosavadní, způsob odpisování si zvolí poplatník jako při pořízení nového majetku.“.
129.
V § 32a odst. 2 se slova „individuální referenční množství mléka,“ zrušují.
130.
V § 32a odst. 4 větě druhé se za slovo „dílo106)“ vkládá slovo „nejméně“, za slovo „vývoje“ se vkládá slovo „nejméně“ a za slova „ostatní nehmotný majetek“ se vkládá slovo „nejméně“.
131.
V § 32a odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „stanovenou v odstavci“ nahrazují slovy „stanovenou podle odstavce“.
132.
V § 34b odst. 2 písm. b) bodě 1 se slovo „pořízené“ nahrazuje slovem „pořízeny“.
133.
V § 35ba odst. 1 písm. b) se slova „manželku (manžela)“ nahrazují slovem „manžela“, slova „manželka (manžel) držitelkou průkazu“ se nahrazují slovy „manželovi přiznán nárok na průkaz“ a slova „manželky (manžela)“ se nahrazují slovem „manžela“.
134.
V § 35ba odst. 1 písm. c) a d) se slova „pobírá-li poplatník“ nahrazují slovy „je-li poplatníkovi přiznán“.
135.
V § 35ba odst. 1 písm. e) se slova „poplatník držitelem průkazu“ nahrazují slovy „poplatníkovi přiznán nárok na průkaz“.
136.
V § 35bb odst. 1 se slova „vynaložených poplatníkem za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v předškolním zařízení“ nahrazují slovy „poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období“.
137.
V § 35c odst. 1 se částka „17 004 Kč“ nahrazuje částkou „19 404 Kč“ a částka „20 604 Kč“ se nahrazuje částkou „24 204 Kč“.
138.
V § 35c odst. 1 větě poslední se slova „vyživováno více dětí“ nahrazují slovy „více vyživovaných dětí poplatníka“.
139.
V § 35c odst. 4 větě první se slova „, 7, 8 nebo 9“ nahrazují slovy „nebo 7“ a část věty za středníkem se včetně středníku zrušuje.
140.
V § 35c odst. 6 písm. b) úvodní části ustanovení se slovo „nepobírá“ nahrazuje slovy „mu není přiznán“.
141.
V § 35c odst. 7 se slova „které je držitelem průkazu“ nahrazují slovy „kterému je přiznán nárok na průkaz“.
142.
§ 35ca se zrušuje.
143.
V § 35d odst. 2 větě první se slovo „podepsaným“ nahrazuje slovem „učiněným“.
144.
V § 36 odst. 1 úvodní části ustanovení se číslo „9“ nahrazuje číslem „5“.
145.
V § 36 odst. 1 písm. a) se doplňuje bod 3, který zní:
„3.
z bezúplatných příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. d), h) a i), jedná-li se o příjmy plynoucí od daňových rezidentů České republiky nebo od stálých provozoven daňových nerezidentů umístěných na území České republiky,“.
146.
V § 36 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova „, s výjimkou příjmu uvedeného v bodě 5 tohoto písmene“ zrušují.
147.
V § 36 odst. 1 písm. b) se na konci bodu 3 čárka nahrazuje tečkou a body 4 a 5 se zrušují.
148.
V § 36 odst. 2 úvodní části ustanovení se číslo „9“ nahrazuje číslem „5“.
149.
V § 36 odst. 2 písm. a) se za slova „svěřenského fondu“ vkládají slova „nebo rodinné fundace“.
150.
V § 36 odst. 2 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) až u) se označují jako písmena g) až t).
151.
V § 36 odst. 2 se písmeno i) zrušuje.
Dosavadní písmena j) až t) se označují jako písmena i) až s).
152.
V § 36 odst. 3 větě sedmé se text „l)“ nahrazuje textem „j)“.
153.
V § 36 odstavec 5 zní:
„(5)
Zvláštní sazba daně z příjmů činí 19 % z úrokového příjmu z účtu a vkladu u bank a spořitelních a úvěrních družstev u
a)
veřejně prospěšného poplatníka, který není obcí, krajem, nebo poplatníkem uvedeným v § 18a odst. 5,
b)
společenství vlastníků jednotek.“.
154.
V § 36 odst. 8 se za text „c),“ vkládá text „d),“, slova „f) a“ se nahrazují textem „f),“ a za číslo „14“ se vkládají slova „, h) a i)“.
155.
V § 36 se odstavec 9 zrušuje.
156.
V § 38a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
poplatník, který má daň stanovenou paušální částkou.“.
157.
V § 38c odstavec 1 zní:
„(1)
Plátcem daně se rozumí poplatník se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, s výjimkou fondu penzijní společnosti, který je plátcem
a)
příjmu ze závislé činnosti,
b)
příjmu, z kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo
c)
příjmu, z kterého se sráží úhrada na zajištění daně.“.
158.
V § 38d odst. 1 se slova „včetně záloh, pokud jejich poskytování není v rozporu se zvláštním právním předpisem“ zrušují a za větu první se vkládá věta „Je-li plnění hrazeno formou záloh, je samostatným příjmem každá záloha i doplatek z vyúčtování celkového plnění.“.
159.
V § 38d odst. 2 větě první se slova „valná hromada nebo členská schůze schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla“ nahrazují slovy „byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto“ a ve větě druhé se slova „valná hromada schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla“ nahrazují slovy „byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto“.
160.
V § 38d odst. 2 se věty šestá a osmá zrušují.
161.
V § 38d odst. 3 větě třetí se slova „v hlášení“ nahrazují slovy „na tiskopise vydaném Ministerstvem financí“ a větě čtvrté se slova „povinnosti podat hlášení“ nahrazují slovy „této oznamovací povinnosti“.
162.
V § 38d odst. 4 písm. a) úvodní části ustanovení se text „o)“ nahrazuje textem „m)“.
163.
V § 38d odst. 4 písm. a) bodě 1 se slovo „podepíše“ nahrazuje slovy „prokazatelně učiní“.
164.
V § 38d se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí:
„(11)
Vrací-li se vyplacená záloha na podíl na zisku poté, co došlo k převodu nebo přechodu podílu v obchodní korporaci, náleží právo na vrácení neoprávněně sražené daně vztahující se k vyplacené záloze na podíl na zisku poplatníkovi, kterému vznikla povinnost vrátit zálohu na podíl na zisku.
(12)
Má-li poplatník pochyby o správnosti sražené daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, může požádat plátce daně o vysvětlení do 2 let ode dne sražení daně; po uplynutí této lhůty může o vysvětlení požádat do 60 dnů ode dne, kdy se o výši sražené daně dozvěděl.“.
165.
V § 38g odst. 2 větě druhé se slovo „podepsal“ nahrazuje slovem „učinil“.
166.
V § 38ga se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
167.
V § 38ga se na konci textu písmene b) doplňují slova „, s výjimkou slevy na dani podle § 35“.
168.
V § 38gb odst. 2 větě první se slova „splňuje-li stanovené podmínky“ nahrazují slovy „nebo se uplatní v daňovém přiznání podávaném osobou spravující pozůstalost za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem smrti poplatníka,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo podaného osobou spravující pozůstalost za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem smrti“.
169.
V § 38h odst. 4 se slovo „podepsal“ nahrazuje slovem „učinil“.
170.
V § 38h odst. 5 se slovo „nepodepsal“ nahrazuje slovem „neučinil“.
171.
V § 38h odst. 7 se slovo „srazí“ nahrazuje slovy „je povinen srazit“.
172.
V § 38h odst. 10 se slova „Plátce odvede“ nahrazují slovy „Plátce daně je povinen odvést“ a slova „odvede plátce“ se nahrazují slovy „je povinen plátce daně odvést“.
173.
V § 38h odst. 15 větě třetí se slovo „podepsané“ nahrazuje slovem „učiněné“ a slovo „podepsáno“ se nahrazuje slovem „učiněno“.
174.
V § 38ch odst. 1 větě první se slovo „podepsal“ nahrazuje slovem „učinil“ a slovo „písemně“ se zrušuje.
175.
V § 38k odst. 1 větě druhé se slovo „podepíše-li“ nahrazuje slovem „učiní-li“ a slovo „podepsaném“ se nahrazuje slovem „učiněném“.
176.
V § 38k odst. 3 se slovo „podepíše“ nahrazuje slovem „učiní“.
177.
V § 38k odst. 4 úvodní části ustanovení se slovo „podepíše-li“ nahrazuje slovem „učiní-li“ a za slovo „poplatník“ se vkládá slovo „prokazatelně“.
178.
V § 38k odst. 4 písm. b) se slovo „nepodepsal“ nahrazuje slovem „neučinil“.
179.
V § 38k odst. 4 písm. c) úvodní části ustanovení se za slovo „vyživovaných“ vkládá slovo „poplatníkem“.
180.
V § 38k odst. 4 písm. c) bod 3 zní:
„3.
zda v rámci téže společně hospodařící domácnosti vyživuje tytéž vyživované děti poplatníka i jiný poplatník, zda na ně uplatňuje daňové zvýhodnění a zda je zaměstnán,“.
181.
V § 38k odst. 4 písm. c) bodě 5 se slovo „nepobírá“ nahrazuje slovy „mu není přiznán“.
182.
V § 38k odst. 5 úvodní části ustanovení se slovo „podepsal“ nahrazuje slovem „učinil“, slova „podepíše-li poplatník“ se nahrazují slovy „učiní-li poplatník prokazatelně“ a slovo „písemné“ se zrušuje.
183.
V § 38k odst. 5 písmena a) a b) znějí:
„a)
že není povinen podat daňové přiznání,
b)
zda a od kterých plátců daně v uplynulém zdaňovacím období pobíral příjmy ze závislé činnosti,“.
184.
V § 38k odst. 6 se slovo „podepsat“ nahrazuje slovem „učinit“.
185.
V § 38k odst. 7 se slovo „nepodepíše-li“ nahrazuje slovem „neučiní-li“, slovo „podepíše“ se nahrazuje slovy „prokazatelně učiní“ a slova „podepíše-li současně“ se nahrazují slovy „učiní-li prokazatelně“.
186.
V § 38k odst. 8 se slovo „písemně“ nahrazuje slovem „prokazatelně“ a na konci věty první se doplňují slova „nebo v němž bylo o změně rozhodnuto“.
187.
V § 38l odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem nebo smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a každoročně potvrzením penzijní společnosti o části měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, ke které náleží maximální státní příspěvek; smlouvou o penzijním pojištění nebo potvrzením instituce penzijního pojištění o účasti poplatníka na penzijním pojištění a každoročně potvrzením instituce penzijního pojištění o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na uplynulé zdaňovací období,“.
188.
V § 38l odst. 2 se na konci textu písmena a) doplňují slova „, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu“.
189.
V § 38l odst. 2 písm. b) se slovo „pobírá“ nahrazuje slovy „mu je přiznán“.
190.
V § 38l odst. 2 písm. d) se slovo „a“ nahrazuje slovy „, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu,“.
191.
V § 38l odst. 2 písm. f) bodě 1 se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
192.
V § 38l odst. 2 písm. f) bodě 2 se slova „v příslušném zdaňovacím“ nahrazují slovy „za dané zdaňovací“ a slovo „uhradil“ se nahrazuje slovem „vynaložil“.
193.
V § 38l odst. 2 písm. f) se na konci bodu 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se bod 3, který zní:
„3.
datum zápisu tohoto zařízení do školského rejstříku nebo evidence poskytovatelů nebo datum vzniku jeho živnostenského oprávnění.“.
194.
V § 38l odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu“.
195.
V § 38l odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, případně, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje“.
196.
V § 38l odst. 3 písm. e) se slova „které nepobírá“ nahrazují slovy „kterému není přiznán“ a slova „nemůže se“ se nahrazují slovy „které se nemůže“.
197.
V § 38mb písm. a) bodě 2 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“.
198.
V § 38n odst. 4 se slova „první věty“ zrušují.
199.
Za § 38nc se vkládá nový § 38nd, který včetně nadpisu zní:
㤠38nd
Závazné posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny
(1)
Správce daně vydá na žádost daňového nerezidenta rozhodnutí o závazném posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny.
(2)
Předmětem závazného posouzení je určení, zda způsob určení základu daně nebo daňové ztráty daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny nevede k nižšímu základu daně či vyšší daňové ztrátě, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek daňový rezident České republiky.
(3)
V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení daňový nerezident uvede:
a)
jméno, bydliště nebo sídlo daňového nerezidenta, umístění předmětné stálé provozovny a daňové identifikační číslo včetně zahraničního, pokud bylo přiděleno,
b)
popis organizační struktury, jejíž je daňový nerezident součástí, a popis všech jeho stálých provozoven, a to i mimo území České republiky,
c)
popis obchodních činností daňového nerezidenta,
d)
popis obchodních činností daňového nerezidenta vykonávaných prostřednictvím předmětné stálé provozovny a transakcí mezi touto stálou provozovnou a ostatními částmi daňového nerezidenta a předpokládané další příjmy daňového nerezidenta plynoucí ze zdrojů na území České republiky, které nejsou dosahovány prostřednictvím předmětné stálé provozovny,
e)
zdaňovací období, na které se má rozhodnutí o závazném posouzení vztahovat,
f)
popis a dokumentace způsobu, jakým byly přiřazeny předmětné stálé provozovně příjmy a výdaje; u údajů, které budou známy v budoucnu, se uvedou předpoklady, ze kterých se při odhadu hodnot těchto údajů vycházelo, včetně odůvodnění,
g)
návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení.“.
200.
V § 38r odst. 2 větě první se slovo „Lze-li“ nahrazují slovy „Bylo-li možné“ a slovo „lze“ se nahrazuje slovy „bylo možné“.
201.
V § 38r odst. 3 se slova „hmotného majetku“ zrušují.
202.
V § 38zb se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
203.
Za § 38ze se vkládá nový § 38zf, který včetně nadpisu zní:
㤠38zf
Zvláštní ustanovení o vratitelném přeplatku
Pokud poplatník podá daňové přiznání současně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku před uplynutím lhůty stanovené pro podání daňového přiznání, hledí se na žádost jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.“.
204.
V příloze č. 2 bodě 3 se slova „leasingu hmotného majetku“ nahrazují slovem „leasingu“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ustanovení § 4 odst. 1 písm. s) bodu 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.
3.
Ustanovení § 19 odst. 1 písm. zh) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.
4.
Ustanovení o finančním leasingu zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na smlouvy o finančním leasingu, u kterých byl předmět finančního leasingu uživateli přenechán ve stavu způsobilém obvyklému užívání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Poplatník, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uplatňoval výdaje na zřízení práva stavby podle § 24 odst. 2 písm. zx) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájí ode dne účinnosti tohoto zákona odpisování práva stavby podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ze vstupní ceny snížené o částky, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uplatněny jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to po zbývající dobu trvání práva stavby.
6.
Ustanovení § 24 odst. 2 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde o neaplikaci omezení tohoto ustanovení u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je mikro účetní jednotkou podle právních předpisů upravujících účetnictví, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.
7.
Ustanovení § 28 odst. 1 písm. d) a § 30 odst. 10 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí již pro zdaňovací období započaté v roce 2017. U hmotného majetku, který byl příspěvkové organizaci zřízené územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí předán k hospodaření před 1. lednem 2017, pokračuje příspěvková organizace při zachování způsobu odpisování v odpisování započatém poplatníkem, který je vlastníkem tohoto majetku, ze vstupní ceny, ze které odpisoval tento poplatník.
8.
Vstupní cena hmotného majetku odpisovaného příspěvkovou organizací územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí se nesnižuje o investiční dotace z rozpočtu zřizovatele podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění účinném před 19. únorem 2015.
9.
Ustanovení § 28 odst. 1 písm. e) a § 30 odst. 10 písm. o) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí již pro zdaňovací období započaté v roce 2017. U hmotného majetku, který byl vložen do dobrovolného svazku obcí členskou obcí před 1. lednem 2017, pokračuje dobrovolný svazek obcí při zachování způsobu odpisování v odpisování započatém členskou obcí, která tento majetek vložila do dobrovolného svazku obcí, ze vstupní ceny, ze které odpisovala tato členská obec.
10.
Ustanovení § 28 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na technické zhodnocení dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Toto technické zhodnocení nezvyšuje vstupní cenu technického zhodnocení dokončeného na stejném hmotném majetku a uvedeného do stavu způsobilého obvyklému užívání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
11.
Na zvýšení spoluvlastnického podílu, ke kterému došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
12.
U nehmotného majetku, u něhož bylo zahájeno odpisování přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle § 32a odst. 4 a 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
13.
Jsou-li pro zdaňovací období roku 2017 u poplatníka splněny podmínky pro použití § 35ca zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, toto ustanovení se nepoužije, pokud poplatník postupuje pro toto zdaňovací období podle § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
14.
Ustanovení § 7a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období roku 2017. Žádost o stanovení daně paušální částkou na toto zdaňovací období poplatník podá nejpozději do 31. května 2017 a správce daně daň na toto zdaňovací období stanoví po projednání s poplatníkem nejpozději do 15. září 2017.
15.
Žádost o závazné posouzení podle § 38nd zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nelze podat před 1. lednem 2018.
16.
Ustanovení § 8 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2017.
17.
Ustanovení § 19 odst. 1 písm. zi) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
18.
Ustanovení § 23 odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.
19.
Ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bod 9 a § 29 odst. 1 věta šestá závěrečné části ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.
20.
Ustanovení § 24 odst. 2 písm. zr) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.
21.
Ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2017. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2017 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije ustanovení § 35c odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
22.
Ustanovení § 38l odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Čl. III
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb. a zákona č. 304/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se za slovo „příjmů1)“ vkládají slova „, nebo položkou snižující základ daně z příjmů“.
2.
V § 2 odst. 1 se za slovo „činnost“ vkládají slova „, rezerva na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů“.
3.
V § 7 odst. 1 písm. a) se slova „organizací příslušnou hospodařit s majetkem státu12a)“ nahrazují slovy „organizací příslušnou hospodařit nebo s právem hospodařit s majetkem státu, jsou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku nebo dobrovolného svazku obcí u hmotného majetku předaného zřizovatelem k hospodaření, jsou dobrovolným svazkem obcí u hmotného majetku vloženého členskou obcí“.
Poznámka pod čarou č. 12a se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u rezerv a opravných položek za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ustanovení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Čl. V
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 4 písm. b) bodě 1 se slova „vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích“ nahrazují slovy „motorové pozemní vozidlo“.
2.
V § 4 odst. 4 písmeno c) zní:
„c)
obchodním majetkem majetkové hodnoty, které slouží osobě povinné k dani a jsou touto osobou určeny k uskutečňování ekonomických činností,“.
3.
V § 4 odst. 4 písm. d) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „; hmotný majetek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému hmotnému majetku bude převedeno na jeho uživatele, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek uživatele“.
4.
V § 4 odst. 4 písm. d) bodu 3 se za slovo „účetnictví7d)“ vkládají slova „; pozemek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému pozemku bude převedeno na jeho uživatele, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek uživatele“.
5.
V § 4a se odstavec 3 zrušuje.
6.
V § 4b odst. 2 se za slovo „fond“ doplňují slova „, podílový fond, podfond investičního fondu“.
7.
V § 5 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání ze zákona29) se ve vztahu k činnosti jimi prováděného rozhlasového a televizního vysílání vždy považují za osoby povinné k dani uskutečňující ekonomickou činnost, a to i v případě, kdy jim za tuto činnost nenáleží úplata.“.
8.
V § 5a odst. 1 větě poslední se slova „a člen skupiny nesmí být současně společníkem společnosti“ zrušují.
9.
V § 5c se odstavce 3 a 4 zrušují.
10.
§ 6a se zrušuje.
11.
V § 6d se za slovo „tuzemsko,“ vkládají slova „s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, které jsou tato plnění poskytována,“.
12.
V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Službou vztahující se k nemovité věci se pro účely stanovení místa plnění rozumí služba, která má dostatečnou přímou souvislost s danou nemovitou věcí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e).“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
13.
V § 11 odst. 2 se slova „které pořizovatel poskytl osobě registrované k dani v jiném členském státě, která mu dodává zboží“ nahrazují slovy „pod nímž pořizovatel zboží pořídil“ a za větu první se vkládá věta „Je-li místo plnění stanoveno podle věty první v tuzemsku, pořizovatel nemá nárok na odpočet daně uplatněné při tomto pořízení zboží z jiného členského státu.“.
14.
V § 11 odst. 3 se slova „, protože daňové identifikační číslo, které pořizovatel poskytl osobě, která mu dodává zboží a která je registrovaná k dani v jiném členském státě, bylo vydáno v tuzemsku“ nahrazují slovy „podle odstavce 2“.
15.
V § 13 odst. 3 písmeno d) zní:
„d)
přenechání zboží k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému zboží bude převedeno na jeho uživatele.“.
16.
V § 13 odst. 4 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).
17.
V § 13 odst. 4 písm. d) se slova „do obchodní korporace“ zrušují.
18.
V § 13 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Není-li nadále plněna některá z podmínek, které jsou předpokladem pro postup podle odstavce 7, považuje se zboží za přemístěné z tuzemska do jiného členského státu. V takovém případě se má za to, že přemístění nastává v okamžiku, kdy dotčená podmínka přestane být plněna.“.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.
19.
V § 14 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
20.
V § 14 odst. 3 písm. c) se slova „do obchodní korporace“ zrušují.
21.
V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „z tohoto“ nahrazují slovem „z“.
22.
V části první hlavě II se za nadpis dílu 4 vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní:
㤠20a
Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby
(1)
Povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
(2)
Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.
(3)
Dodání zboží nebo poskytnutí služby je pro účely tohoto zákona známo dostatečně určitě, jsou-li známy alespoň tyto údaje:
a)
zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta,
b)
sazba daně v případě zdanitelného plnění a
c)
místo plnění.“.
23.
V nadpisu § 21 se slova „a povinnost přiznat daň“ zrušují.
24.
V § 21 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 1 až 9.
25.
V § 21 odst. 1 písm. a) se slova „při prodeji podle kupní smlouvy“ zrušují.
26.
V § 21 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
27.
V § 21 odstavec 3 zní:
„(3)
Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve.“.
28.
V § 21 odst. 4 písm. e) a f) se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.
29.
V § 21 odst. 6 větě druhé se za slovo „plnění“ vkládají slova „podle § 13 odst. 4 písm. e)“ a slova „, za podmínek uvedených v § 13 odst. 4 písm. f)“ se zrušují.
30.
V § 21 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.
31.
V § 21 odstavec 8 zní:
„(8)
Je-li poskytováno zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku po dobu delší než 12 měsíců, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle odstavce 4 písm. b).“.
32.
V § 21 odst. 9 se slova „2 až 9“ nahrazují slovy „1 až 8“.
33.
Nadpis § 22 zní: „Uskutečnění plnění a povinnost přiznat plnění při dodání zboží do jiného členského státu osvobozeném od daně“.
34.
V § 22 se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.
35.
V § 22 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
36.
§ 24 a 24a včetně nadpisů znějí:
㤠24
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku
(1)
Při poskytnutí zdanitelného plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku, je-li osobou povinnou přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, kterým je dané plnění poskytnuto, vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
(2)
Zdanitelné plnění podle odstavce 1 se považuje za uskutečněné
a)
dnem uskutečnění plnění stanoveným podle § 21, nebo
b)
při poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 dnem poskytnutí této služby.
(3)
Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění podle odstavce 1 poskytnuta úplata, vzniká povinnost přiznat daň z poskytnuté částky ke dni poskytnutí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni poskytnutí úplaty známo dostatečně určitě.
(4)
Je-li poskytováno zdanitelné plnění podle odstavce 1 po dobu delší než 12 měsíců a během tohoto období nedojde k poskytnutí úplaty s povinností přiznat daň, považuje se plnění za uskutečněné posledním dnem každého kalendářního roku, pokud se jedná o
a)
poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1,
b)
dodání zboží s instalací nebo montáží,
c)
dodání zboží soustavami nebo sítěmi.
§ 24a
Uskutečnění plnění a povinnost přiznat plnění při dodání zboží a poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko
(1)
Při poskytnutí služby nebo dodání zboží s místem plnění mimo tuzemsko vzniká povinnost přiznat plnění ke dni uskutečnění tohoto plnění, pokud se jedná o
a)
poskytnutí služby,
b)
dodání zboží s instalací nebo montáží,
c)
dodání zboží soustavami nebo sítěmi.
(2)
Plnění podle odstavce 1 se považuje za uskutečněné dnem
a)
uskutečnění plnění stanoveným podle § 21,
b)
poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko podle § 9 odst. 1, na které se vztahuje povinnost podat souhrnné hlášení.
(3)
Je-li před uskutečněním plnění, u něhož vznikla povinnost přiznat plnění, přijata úplata, vzniká povinnost přiznat plnění z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.
(4)
Je-li poskytováno plnění s místem plnění mimo tuzemsko po dobu delší než 12 měsíců a během tohoto období nedojde k přijetí úplaty s povinností přiznat plnění, považuje se plnění za uskutečněné posledním dnem každého kalendářního roku, pokud se jedná o
a)
poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko podle § 9 odst. 1, na které se vztahuje povinnost podat souhrnné hlášení,
b)
dodání zboží s instalací nebo montáží,
c)
dodání zboží soustavami nebo sítěmi.“.
37.
V § 28 odst. 1 písm. e) se slova „a d)“ zrušují.
38.
V § 28 odst. 2 písm. c), v § 28 odst. 4, § 29 odst. 1 písm. h) a v § 29 odst. 3 písm. b) se slova „přiznat uskutečnění“ nahrazují slovem „přiznat“.
39.
V § 32 odst. 1 se text „f)“ nahrazuje textem „e)“.
40.
V § 36 odst. 3 písm. e) se slova „spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou“ nahrazují slovy „provedených na dokončené stavbě nebo spojených s výstavbou“.
41.
V § 36 odst. 6 písm. a) se text „e)“ nahrazuje textem „d)“.
42.
V § 36 odst. 10 se text „f)“ nahrazuje textem „e)“.
43.
V § 42 odst. 1 písm. d) se slova „dodání zboží“ nahrazují slovy „převodu vlastnického práva ke zboží na jeho uživatele“.
44.
V § 42 odstavec 6 zní:
„(6)
Oprava základu daně a výše daně se provede rovněž ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém
a)
došlo k převzetí celkového díla, a to v případě, že byla poskytována dílčí plnění,
b)
došlo k převodu vlastnického práva ke zboží na uživatele podle § 13 odst. 3 písm. d), nebo
c)
nastala skutečnost, na jejímž základě nedošlo k převedení vlastnického práva na uživatele podle § 13 odst. 3 písm. d).“.
45.
V § 42 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
V případě opravy základu daně a výše daně, pokud nedojde k převedení vlastnického práva na uživatele podle § 13 odst. 3 písm. d), plátce sníží výši daně o částku daně vypočítanou podle § 37 odst. 1 ze základu daně stanoveného jako rozdíl mezi úplatou bez daně, která plátci náleží za plnění podle § 13 odst. 3 písm. d), a částkou bez daně, která plátci náleží do dne zániku závazku převést vlastnické právo k užívanému zboží jiným způsobem než splněním.“.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10.
46.
V § 45 odst. 3 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.
47.
V § 45 se odstavce 5 a 6 zrušují.
48.
V § 48 odst. 5 písm. e) se slovo „zařízení“ nahrazuje slovy „stavba určená pro použití zařízením“.
49.
V § 51 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až m) se označují jako písmena b) až l).
50.
V § 51 odst. 2 se věty první a druhá nahrazují větami: „U plnění, které je osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně, vzniká povinnost jej přiznat ke dni jeho uskutečnění. Je-li před uskutečněním plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně přijata úplata, vzniká povinnost přiznat plnění z přijaté částky ke dni přijetí úplaty; to neplatí, není-li plnění osvobozené od daně ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.“.
51.
§ 53 se zrušuje.
52.
V § 54 odst. 1 písm. o) se slova „pro jiného“ zrušují.
53.
V § 57 odst. 1 písm. g) se slova „dětí a mládeže“ nahrazují slovy „pro děti a mládež“.
54.
V § 57 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nebo poskytování péče o děti do 4 let v denním režimu, pokud jsou poskytovány
1.
státem,
2.
krajem,
3.
obcí,
4.
organizační složkou státu, kraje nebo obce,
5.
dobrovolným svazkem obcí,
6.
hlavním městem Prahou nebo jeho městskou částí,
7.
příspěvkovou organizací, nebo
8.
nestátní neziskovou organizací pro děti a mládež.“.
55.
V § 63 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „U plnění, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost jej přiznat ke dni jeho uskutečnění, pokud zákon nestanoví jinak.“ a věta druhá se zrušuje.
56.
V § 66 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Při dodání zboží do třetí země se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropské unie.
(4)
Výstup zboží z území Evropské unie je plátce povinen prokázat
a)
rozhodnutím celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, nebo
b)
jinými důkazními prostředky v případě ústního celního prohlášení pro vývoz zboží.“.
57.
V § 68 odst. 10 písm. a) se za slovo „smlouvy“ vkládají slova „nebo států zúčastněných v Partnerství pro mír“.
58.
V § 68 odst. 10 písm. b) se za slovo „smlouvy“ vkládají slova „nebo státem zúčastněným v Partnerství pro mír“.
59.
V § 68 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
„(11)
Státy zúčastněné v Partnerství pro mír mají nárok na osvobození od daně podle odstavce 10 pouze v rozsahu stanoveném příslušnou mezinárodní smlouvou.“.
Dosavadní odstavce 11 až 14 se označují jako odstavce 12 až 15.
60.
V § 68 odst. 14 se číslo „14“ nahrazuje číslem „15“.
61.
§ 69 včetně nadpisu zní:
㤠69
Osvobození poskytnutí přepravy a služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží
(1)
Při vývozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí
a)
přepravy zboží,
b)
služby přímo vázané na vývoz zboží, s výjimkou poskytnutí služby osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně.
(2)
Při dovozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí
a)
přepravy zboží,
b)
služby přímo vázané na dovoz zboží, je-li hodnota této služby zahrnuta do základu daně při dovozu zboží, s výjimkou poskytnutí služby osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně.
(3)
Osvobození od daně při uskutečňování přepravy při dovozu zboží nebo vývozu zboží je plátce, který uskutečňuje přepravu při dovozu zboží nebo vývozu zboží, povinen doložit
a)
přepravním dokladem,
b)
smlouvou o přepravě věci, nebo
c)
jinými důkazními prostředky.“.
62.
V § 71 odst. 2 písm. f) bodě 2 se slova „zdravotně postižených osob“ nahrazují slovy „osob se zdravotním postižením“.
63.
V § 72 odst. 1 písm. e) a v § 72 odst. 4 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.
64.
V § 72 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
rozhlasového nebo televizního vysílání prováděného provozovateli vysílání ze zákona29).“.
Poznámka pod čarou č. 29 zní:
„29)
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.“.
65.
V § 73 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Lhůta podle věty první se neuplatní, pokud plátce má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v krácené výši a vypořádací koeficient podle § 76 odst. 7 nebo 9 vypočtený z údajů za kalendářní rok, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve, je roven nebo vyšší než 95 %, s výjimkou případu, kdy přijatým zdanitelným plněním je dlouhodobý majetek.“.
66.
V § 73 se odstavec 7 zrušuje.
67.
V § 74 odst. 1 se věty první a druhá nahrazují větami „Je-li provedena oprava základu daně a výše daně podle § 42, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo nebo mělo být uskutečněno plnění, povinen provést opravu odpočtu daně, a to za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. To neplatí, pokud plátce provedl opravu odpočtu daně podle odstavce 2.“.
68.
V § 74 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Plátce je povinen provést opravu odpočtu daně, který uplatnil z částky úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění, pokud se dané zdanitelné plnění neuskutečnilo a úplata nebyla vrácena, ani použita na úhradu jiného plnění. Opravu plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
69.
V § 75 odstavec 1 zní:
„(1)
Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění v rámci své ekonomické činnosti jak pro účely činností, které jsou předmětem daně, tak pro účely činností, které předmětem daně nejsou, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro činnosti, které jsou předmětem daně. Pro určení rozsahu použití se použije ekonomicky zdůvodnitelné kritérium. Pro plátce uvedené v § 5 odst. 5 se rozsah použití pro činnosti, které jsou předmětem daně, stanoví jako podíl hodnoty přijatých plnění určených k tvorbě, pořízení a zpřístupnění programového obsahu vysílaného na programu, v jehož rámci lze podle zvláštního právního předpisu29) uskutečňovat zdanitelná plnění, nebo na internetu, a hodnoty celkových přijatých plnění určených k tvorbě, pořízení a zpřístupnění programového obsahu vysílaného na všech programech nebo na internetu.“.
Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5.
70.
V § 75 odst. 3 se za poslední větu doplňuje věta, která zní: „Obdobně se postupuje v případě přijatého zdanitelného plnění určeného k uskutečňování činností, které jsou předmětem daně, které plátce použije zčásti rovněž pro účely činností, které předmětem daně nejsou.“.
71.
V § 75 odst. 4 větě poslední se slova „uvede v daňovém přiznání“ nahrazují slovem „provede“.
72.
V § 75 odstavec 4 zní:
„(4)
Příslušná výše odpočtu daně v poměrné výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro činnosti plátce, které jsou předmětem daně, a podílu použití pro ekonomické činnosti plátce (dále jen „poměrný koeficient“). Poměrný koeficient se vypočítá jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento nahoru.“.
73.
V § 75 odstavec 5 zní:
„(5)
Nelze-li v okamžiku uplatnění odpočtu daně stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem. Po skončení kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění plátce byl oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně a tento nárok uplatnil, plátce do hodnoty poměrného koeficientu zohlední skutečný podíl použití tohoto zdanitelného plnění pro své činnosti, které jsou předmětem daně a pro své ekonomické činnosti v příslušném roce. Odchyluje-li se poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití od poměrného koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů, výše uplatněného odpočtu daně se opraví. Je-li vypočtená částka opravy kladná, je plátce oprávněn výši uplatněného odpočtu daně opravit, je-li záporná, je plátce povinen výši uplatněného odpočtu daně opravit. Opravu plátce provede za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, jehož se oprava týká.“.
74.
V § 76 odst. 3 závěrečné části ustanovení se slovo „uskutečnění“ nahrazuje slovem „přiznat“.
75.
V § 76 odst. 7 poslední větě se slova „uvede do daňového přiznání“ nahrazují slovem „provede“.
76.
V § 77 odst. 2 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje.
77.
V § 77 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
plné nebo částečné výši a následně u tohoto majetku došlo ke zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, a to dnem, kdy se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.“.
78.
V § 77 odst. 5 a v § 78 odst. 6 se slova „uvede v daňovém přiznání“ nahrazují slovem „provede“.
79.
V § 78d se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a plátce ji provede za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění plnění“.
80.
V § 78d se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova, která znějí: „nebo pro činnosti, které nejsou předmětem daně.“.
81.
Za § 78d se vkládá nový § 78e, který zní:
㤠78e
(1)
Dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k jeho zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, použijí se obdobně ustanovení § 78 až 78c s tím, že úprava odpočtu daně se provede jednorázově za zdaňovací období, ve kterém se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
(2)
Částka jednorázové úpravy odpočtu daně podle odstavce 1 se stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0 %.
(3)
Úpravě odpočtu daně podléhá rovněž odpočet daně, který plátce u dlouhodobého majetku uplatnil v témže kalendářním roce, ve kterém nastaly skutečnosti podle odstavce 1.“.
82.
§ 79b zní:
㤠79b
Osoba spravující pozůstalost je povinna v posledním daňovém přiznání, které podává za zemřelého plátce, snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je obchodním majetkem zemřelého plátce a u kterého tento plátce uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část, pokud dědic nepokračuje v uskutečňování ekonomické činnosti po zemřelém plátci.“.
83.
Za § 80 se vkládá nový § 80a, který včetně nadpisu zní:
㤠80a
Vracení daně mezinárodní organizaci se sídlem mimo tuzemsko
(1)
Mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem a která nemá v tuzemsku sídlo ani zastupitelství, má nárok na vrácení daně za nakoupené zboží a služby v rozsahu uvedeném v příslušné mezinárodní smlouvě, pokud je využije výlučně pro výkon činností v této smlouvě uvedených.
(2)
Osoba uvedená v odstavci 1 je pro účely vracení daně daňovým subjektem.
(3)
Nárok na vrácení daně se uplatní podáním žádosti o vrácení daně s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky.
(4)
Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdříve po skončení kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, nejpozději však do 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se toto plnění uskutečnilo. Uplynutím tohoto dne nárok na vrácení daně osobě uvedené v odstavci 1 zaniká.
(5)
Osobě uvedené v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách zboží a služeb, pokud cena za zdanitelné plnění včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom dni uvedená na jednom dokladu je vyšší než 4 000 Kč, s výjimkou pořízení pohonných hmot pro osobní automobil.
(6)
Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem, který je plátce uskutečňující zdanitelné plnění povinen na požádání osoby uvedené v odstavci 1 vystavit. Doklad musí obsahovat tyto údaje:
a)
označení osoby, která uskutečňuje zdanitelné plnění,
b)
daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje zdanitelné plnění,
c)
označení osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje,
d)
rozsah a předmět zdanitelného plnění,
e)
evidenční číslo dokladu,
f)
den uskutečnění zdanitelného plnění,
g)
základ daně,
h)
sazba daně,
i)
výši daně uvedená v české měně,
j)
výši ceny včetně daně celkem.
(7)
Daň, která má být vrácena, se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(8)
Správce daně vrátí vratitelný přeplatek bez žádosti do 30 dnů od vzniku vratitelného přeplatku.
(9)
Pro osobu uvedenou v odstavci 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.“.
84.
V § 81 odst. 6 větě druhé se slova „uplatnil daň na výstupu“ nahrazují slovy „přiznal daň“.
85.
V § 82b odst. 10 se věta poslední zrušuje.
86.
V § 82b odst. 11 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“ a za větu první se vkládá věta „Povinnost vrácení částky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne doručení rozhodnutí, kterým byl přiznán nárok na vrácení částky daně, jehož bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem.“.
87.
V § 84 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Nárok na vracení daně zahraniční fyzické osobě vznikne, pokud“.
88.
V § 84 odst. 2 písm. c) se slova „vyveze v cestovním styku“ nahrazují slovy „do 3 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění uvedené na dokladu o prodeji zboží, vyveze v osobním zavazadle, které lze odnést“.
89.
V § 84 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 5 až 8.
90.
V § 84 odstavce 5 a 6 znějí:
„(5)
Celní úřad potvrdí splnění podmínek podle odstavce 2 na prvním vyhotovení dokladu o prodeji zboží, nebo elektronicky. Splnění podmínky vyvezení zboží potvrdí celní úřad uvedením dne výstupu zboží z území Evropské unie.
(6)
Nárok na vrácení daně se uplatňuje u plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění. Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, je povinen daň vrátit zahraniční fyzické osobě nebo jiné osobě na základě jejího prohlášení, že jedná jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, pokud předloží potvrzené první vyhotovení dokladu o prodeji zboží nebo první vyhotovení dokladu o prodeji zboží a potvrzení o tom, že splnění podmínek podle odstavce 2 bylo celním úřadem potvrzeno elektronicky.“.
91.
V § 84 odst. 7 větě druhé se slova „Potvrzené první“ nahrazují slovem „První“, za slovo „zboží“ se vkládají slova „nebo potvrzení o tom, že splnění podmínek podle odstavce 2 bylo celním úřadem potvrzeno elektronicky,“ a slova „a § 35a“ se zrušují.
92.
V § 84 odst. 8 se slova „tato osoba nebo jiná osoba podle odstavce 7 písm. b) nepředloží první vyhotovení dokladu o prodeji zboží prodávajícímu“ nahrazují slovy „nebylo první vyhotovení dokladu o prodeji zboží nebo potvrzení o tom, že splnění podmínek podle odstavce 2 bylo celním úřadem potvrzeno elektronicky, prodávajícímu předloženo“.
93.
V § 85 odst. 2 se za slovo „příspěvek“ vkládají slova „podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením“.
94.
V § 85 odst. 7 se slovo „zakoupení“ nahrazuje slovy „zvláštní pomůcku podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením na pořízení“.
95.
V § 85 odst. 9 písm. a) se slova „zdravotně postižené osoby“ nahrazují slovy „osoby se zdravotním postižením“.
96.
V § 85 odst. 9 písm. c) se slova „, který byl vystaven plátcem“ zrušují.
97.
V § 85 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí:
„(11)
V případě, že osoba se zdravotním postižením, které byla vrácena daň podle odstavce 8, ve lhůtě 60 měsíců od vrácení daně vlastnické právo k motorovému vozidlu převede nebo motorové vozidlo pronajme, je povinna vrátit vyplacenou částku, nebo její poměrnou část na účet příslušného správce daně, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy k této skutečnosti došlo.
(12)
Pro výpočet poměrné části vyplacené částky podle odstavce 11 se vychází z počtu měsíců, který zahrnuje měsíc, ve kterém osoba se zdravotním postižením vlastnické právo k motorovému vozidlu převedla nebo motorové vozidlo pronajala, do uplynutí lhůty podle odstavce 11.“.
98.
V § 86 odst. 1 písm. a) se slova „členem Organizace“ nahrazují slovem „stranou“ a za slovo „smlouvy“ se vkládají slova „nebo zúčastněným státem v Partnerství pro mír“.
99.
§ 91 se včetně nadpisu zrušuje.
100.
V § 92 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Ustanovení odstavce 8 písm. a) a b) se nevztahuje na dodání investičního zlata podle odstavce 1 písm. b) vydaného Českou národní bankou.“.
101.
V § 92b se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Při poskytnutí zprostředkovatelské služby podle § 92 odst. 5 plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.“.
102.
V § 92d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Při dodání nemovité věci prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.“.
103.
V § 92e se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Při poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.“.
104.
Za § 92e se vkládá nový § 92ea, který včetně nadpisu zní:
㤠92ea
Použití režimu přenesení daňové povinnosti v ostatních případech
Plátce použije režim přenesení daňové povinnosti při poskytnutí zdanitelného plnění plátci, pokud se jedná o:
a)
dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky, nebo
b)
dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkon tohoto práva nabyvatelem.“.
105.
V § 94 odst. 2 se text „§ 6a“ nahrazuje textem „§ 6b“.
106.
§ 95 se zrušuje.
107.
V § 95a odstavce 5 až 7 znějí:
„(5)
Osoba povinná k dani je členem skupiny ode dne zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, pokud na ni při této přeměně přechází nebo je převáděno jmění
a)
zanikajícího člena skupiny, pokud není v okamžiku zániku člena skupiny samostatnou osobou povinnou k dani, nebo
b)
rozdělovaného člena skupiny, pokud je v okamžiku přeměny nově vznikající osobou povinnou k dani.
(6)
Osoba povinná k dani je plátcem ode dne zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, pokud na ni při této přeměně přechází nebo je převáděno jmění
a)
zanikajících nebo rozdělovaných členů více skupin, pokud není v okamžiku jejich přeměny samostatnou osobou povinnou k dani, nebo
b)
zanikajícího nebo rozdělovaného člena skupiny, která je v okamžiku jeho přeměny osobou povinnou k dani.
(7)
Přihlášku k registraci je plátce podle odstavce 6 povinen podat do 15 dnů ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku.“.
108.
V § 99b odst. 1 se věta první zrušuje a věta druhá se nahrazuje větou „Zdaňovací období, v němž nastala účinnost rozhodnutí o úpadku, končí posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nastala účinnost tohoto rozhodnutí.“.
109.
V § 99b odst. 2 se věty první a druhá zrušují.
110.
V § 99b se odstavec 4 zrušuje.
111.
V § 100 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
112.
V § 101 odst. 1 písm. c) se za slovo „osoba,“ vkládají slova „která není plátcem a“.
113.
V § 101a odst. 3 úvodní části ustanovení a odst. 4 se za slovo „zprávou“ vkládají slova „s využitím dálkového přístupu“.
114.
§ 101b včetně nadpisu zní:
㤠101b
Zvláštní ustanovení o podávání daňového přiznání
(1)
Daňové přiznání za zdaňovací období, v němž došlo k účinnosti rozhodnutí o úpadku plátce nebo člena skupiny, se podává do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku, pokud ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání uplynulo méně než 30 dnů.
(2)
Rozhodl-li soud o úpadku člena skupiny, je skupina povinna podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku tohoto člena skupiny daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni účinnosti tohoto rozhodnutí.
(3)
Daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo ke smrti zůstavitele, se podává pouze za celé zdaňovací období.
(4)
Osoba spravující pozůstalost je povinna podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo ke smrti zůstavitele, do
a)
3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, nebo
b)
25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo ke smrti zůstavitele, jehož zdaňovacím obdobím bylo kalendářní čtvrtletí, pokud od posledního dne lhůty podle písmene a) do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo ke smrti zůstavitele, uplynulo méně než 25 dnů.
(5)
Ve lhůtě podle odstavce 4 vzniká povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání v případě, kdy původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula.
(6)
Lhůty podle odstavců 1, 2 a 4 nelze prodloužit.“.
115.
V § 101c se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
116.
V § 102 odst. 1 písm. a) se za slovo „zboží“ vkládají slova „z tuzemska“.
117.
V § 102 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8.
118.
V § 102 odst. 6 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“ a ve větě druhé se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.
119.
V § 104 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
uvedení skutečností rozhodných pro stanovení daně v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období ovlivní výši koeficientu pro výpočet odpočtu daně v poměrné výši podle § 75 nebo výši koeficientu pro výpočet odpočtu daně v krácené výši podle § 76,“.
120.
V § 104 odst. 3 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí:
„b)
plátce v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období uvede skutečnosti rozhodné pro stanovení daně za zdaňovací období, za které daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání je předmětem probíhajícího postupu k odstranění pochybností,
c)
plátce uvede skutečnosti rozhodné pro stanovení daně, která je předmětem probíhající daňové kontroly nebo předmětem výzvy správce daně k zahájení daňové kontroly poté, co plátce neumožnil daňovou kontrolu zahájit, která byla plátci oznámena, v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, nebo“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno d).
121.
V § 104 odst. 4 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „2 a 3“.
122.
V § 106 se odstavec 7 zrušuje.
123.
V § 106a odstavce 4 a 5 znějí:
„(4)
Stane-li se nespolehlivá osoba plátcem, stává se současně nespolehlivým plátcem. Stane-li se nespolehlivá osoba nebo nespolehlivý plátce členem skupiny, stává se současně tato skupina nespolehlivým plátcem.
(5)
Dojde-li ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, který je skupinou, stávají se členové této skupiny nespolehlivými plátci dnem následujícím po dni, kdy tato skupina přestala být plátcem. Dojde-li k zániku členství člena skupiny, která je nespolehlivým plátcem, stává se tento člen nespolehlivým plátcem dnem následujícím po dni, kdy zaniklo jeho členství ve skupině.“.
124.
V § 106a se odstavec 6 zrušuje.
125.
Za § 106a se vkládají nové § 106aa a 106ab, které včetně nadpisů znějí:
㤠106aa
Nespolehlivá osoba
(1)
Poruší-li osoba, která není plátcem, závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tato osoba je nespolehlivou osobou.
(2)
Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a má odkladný účinek.
(3)
Z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně odkladný účinek vyloučit.
(4)
Dojde-li ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, stává se tato osoba nespolehlivou osobou okamžikem, kdy přestane být plátcem.
§ 106ab
Společná ustanovení pro nespolehlivého plátce a nespolehlivou osobu
(1)
Nespolehlivý plátce nebo nespolehlivá osoba mohou požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že nejsou nespolehlivými; žádost mohou podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí,
a)
že jsou nespolehlivými,
b)
kterým správce daně zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že nejsou nespolehlivými, nebo
c)
že je skupina, jejíž byli členové, nespolehlivým plátcem.
(2)
Nespolehlivý plátce, který je skupinou, může požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem; žádost může podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy
a)
se stal nespolehlivým plátcem, nebo
b)
nabylo právní moci rozhodnutí, kterým správce daně zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem.
(3)
Správce daně na žádost nespolehlivého plátce nebo nespolehlivé osoby rozhodne, že nejsou nespolehlivými, pokud po dobu 1 roku závažným způsobem neporušují své povinnosti vztahující se ke správě daně.
(4)
Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že daná osoba je nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou.“.
126.
§ 106c se zrušuje.
127.
§ 106e včetně nadpisu zní:
㤠106e
Zrušení registrace skupiny
(1)
Správce daně zruší registraci skupiny k poslednímu dni příslušného kalendářního roku, pokud do konce měsíce října příslušného kalendářního roku skupina podá žádost o zrušení registrace.
(2)
Pokud skupina nesplňuje podmínky podle § 5a, je zastupující člen povinen tuto skutečnost oznámit neprodleně správci daně.
(3)
Správce daně zruší registraci skupiny rovněž, pokud
a)
skupina nesplňuje podmínky podle § 5a, nebo
b)
zjistí, že žádný z členů skupiny nesplňuje podmínky pro členství ve skupině.
(4)
Skupina přestává být plátcem dnem
a)
nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je jí zrušena registrace, nebo
b)
zrušení registrace, a to v případě zrušení registrace na žádost.
(5)
Člen skupiny je plátcem ode dne následujícího po dni, kdy skupina přestala být plátcem.“.
128.
V § 109 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje.
129.
V § 109 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou podle právního předpisu upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.“.
130.
V § 110f odst. 3 se číslo „4“ nahrazuje číslem „10“.
131.
V § 110f se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Úrok z vratitelného přeplatku se nepřizná, nepřesahuje-li 10 EUR.“.
132.
Za § 110ze se vkládá nový § 110zf, který včetně nadpisu zní:
㤠110zf
Vymáhání daně
(1)
Náklady za nařízení daňové exekuce a za výkon prodeje činí 2 % z částky, pro kterou je daňová exekuce nařízena, nejméně však 20 EUR a nejvýše 20 000 EUR. Takto vypočtené exekuční náklady se zaokrouhlují na jednotky nahoru a lze je požadovat u téhož nedoplatku jen jednou.
(2)
Při přepočtu nedoplatku na českou měnu pro účely vymáhání daně se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou platný pro den stanovení daně. Výsledná částka se zaokrouhlí na jednotky nahoru.
(3)
Pokud není nedoplatek plně uhrazen pouze v důsledku kurzového rozdílu vzniklého přepočtem české měny na eura, neuhrazená část tohoto nedoplatku zaniká.“.
133.
V příloze č. 3 se čísla „, 40, 48, 56, 61, 62“ zrušují.
134.
V příloze č. 5 se za položku „8112 52 00“ vkládá nová položka, která zní:
„8112 92 10 Odpad a šrot hafnia“.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Společníci společnosti mohou do 31. prosince 2018 postupovat podle ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, upravujících společnost, přitom postupují podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Pokud společníci společnosti již nepostupují podle bodu 2, oznámí určený společník tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo naposledy podle bodu 2 postupováno. Oznamovací povinnost nevzniká, pokud je tímto posledním zdaňovacím obdobím zdaňovací období, které končí 31. prosince 2018.
4.
Obrat společníka společnosti se pro účely zrušení registrace plátce podle § 106b zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví podle § 106c odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za kalendářní měsíce předcházející nabytí účinnosti tohoto zákona nebo za kalendářní měsíce po dobu, kdy společníci společnosti postupují podle bodu 2, a podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za kalendářní měsíce, kdy společníci společnosti nepostupují podle bodu 2.
5.
Hmotný majetek podle zákona o daních z příjmů nebo pozemek, který je dlouhodobým majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví, přenechané k užití podle § 13 odst. 3 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se nepovažují za dlouhodobý majetek uživatele podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 1 nebo 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Ustanovení § 20a odst. 2 věta druhá zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije v případě zdanitelného plnění, k jehož uskutečnění dojde ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byla v souvislosti s tímto plněním přijata úplata a z přijaté částky úplaty byla uplatněna daň podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Váže-li se úplata přijatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k převodu poukazu, se kterým je spojena povinnost jej přijmout jako úplatu za dodání zboží nebo poskytnutí služby, při každém následném převodu tohoto poukazu se uplatní daň podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
V případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb uplatněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byla přijatá úplata použita na úhradu jiného plnění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle § 45 odst. 5 a 6 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o místních poplatcích
Čl. VII
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 174/2012 Sb. a zákona č. 266/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 1 větě třetí se slova „ke své hospodářské“ nahrazují slovy „k podnikání nebo veřejně prospěšné“.
2.
V § 10 odst. 3 se slova „20 Kč za“ nahrazují slovy „200 Kč za každý započatý“.
3.
V § 10b odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „osoba“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. a)“.
4.
V § 10b odst. 3 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno c) se zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
5.
V § 10c se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, kterou může obec vydat nejpozději v kalendářním roce, kdy nabylo právní moci rozhodnutí podle věty druhé“.
6.
V § 11 odst. 4 se za slovo „pokut“ vkládají slova „a pokut za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy“.
7.
V § 14 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Obec může obecně závaznou vyhláškou upravit další způsob placení a jemu odpovídající den platby poplatku, než je způsob placení a den platby podle daňového řádu.“.
8.
Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.
9.
Poznámka pod čarou č. 14a se včetně odkazu na ni zrušuje.
10.
V § 14a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
V případě, že poplatník nesplní povinnost ohlásit údaj rozhodný pro osvobození nebo úlevu od poplatku ve lhůtě stanovené obecně závaznou vyhláškou nebo ve lhůtě podle odstavce 3, nárok na osvobození nebo úlevu od tohoto poplatku zaniká; za nesplnění této povinnosti nelze uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy.“.
Čl. VIII
Přechodná ustanovení
1.
Pro poplatkové povinnosti u místních poplatků, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 565/1990 Sb. a obecně závazné vyhlášky vydané na základě jeho zmocnění, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Pro poplatkové povinnosti u místních poplatků, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé do konce roku 2017 a za poplatkové období roku 2017 se použijí § 11 odst. 4, § 14 odst. 2 a § 14a odst. 4 zákona č. 565/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Pro poplatkové povinnosti u místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů za poplatkové období roku 2017 se použije § 10b odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. IX
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákon č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb. a zákona č. 369/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 2 písm. e) se text „l)“ nahrazuje textem „m)“.
2.
V příloze položce 1 bodu 1 písmeno d) zní:
„d)
o povolení posečkání úhrady daně, popřípadě rozložení její úhrady na splátky, nebo o změnu tohoto rozhodnutí Kč 400“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna daňového řádu
Čl. X
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 368/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 33 odst. 3 se slova „stanovená dobou kratší než jeden den“ nahrazují slovy „určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny,“.
2.
V § 33 odst. 4 se slova „kratší než jeden den“ nahrazují slovy „určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny“.
3.
V § 35 odst. 1 se slova „dobou kratší než jeden den“ nahrazují slovy „v kratších časových jednotkách, než jsou dny“.
4.
V § 52 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na informace získané při správě daní zveřejňované při plnění informační povinnosti poskytovatele veřejné podpory nebo podpory malého rozsahu podle jiného zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo rozhodnutí Evropské komise z oblasti veřejných podpor.“.
5.
V § 53 odst. 1 písm. b) se slova „Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže“ nahrazují slovy „koordinačnímu orgánu veřejné podpory podle zákona upravujícího některé vztahy v oblasti veřejné podpory“ a za slova „věci veřejné podpory“ se vkládají slova „nebo podpory malého rozsahu“.
6.
V § 56 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
jiné technické prostředky, jimiž lze učinit podání, které je nutné potvrdit za podmínek podle § 71 odst. 3, a jaká podání lze učinit tímto způsobem,“.
7.
V § 56 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
druhy daní, které lze platit bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, a podmínky, které je při těchto platbách nutné dodržet.“.
8.
V § 71 odst. 3 se slova „nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout,“ a slova „nebo opakováno“ zrušují.
9.
V § 72 odst. 3 a 4 se za slovo „zprávou“ vkládají slova „s využitím dálkového přístupu“.
10.
V § 156 odst. 3 se slova „vyhověno žádosti o“ nahrazují slovem „povoleno“.
11.
V § 156 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Na žádost daňového subjektu může správce daně změnit stanovenou dobu posečkání nebo změnit anebo doplnit další podmínky, na které je posečkání vázáno; při tom není vázán návrhem daňového subjektu.“.
12.
V § 157 odstavec 6 zní:
„(6)
Úrok z posečkané částky nevzniká po dobu, kdy daňovému subjektu nevzniká povinnost uhradit úrok z prodlení z jiného důvodu, než je povolení posečkání.“.
13.
V § 160 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo rozhodnutí, kterým se mění stanovená doba posečkání“.
14.
V § 166 odst. 1 písm. a) se slovo „, nebo“ nahrazuje čárkou.
15.
V § 166 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
u platby prováděné bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty nebo obdobného platebního prostředku, den, kdy ten, kdo daň platí, předal platební příkaz správci daně.“.
16.
V § 179 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; to neplatí, pokud se jedná o věc, která se rychle kazí“.
17.
V § 238 odst. 4 se věty druhá a poslední zrušují.
18.
V § 238 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Správce daně oznámí příslušnému orgánu veřejné moci skutečnosti zjištěné při své činnosti nasvědčující naplnění podmínek stanovených jinými právními předpisy pro zrušení
a)
právnické osoby,
b)
živnostenského oprávnění nebo pozastavení provozování živnosti nebo
c)
oprávnění, na jehož základě byl daňový subjekt registrován správcem daně.
(6)
Pokud je zrušení právnické osoby vázáno na návrh, podá jej správce daně v případě podle odstavce 5 písm. a) příslušnému soudu.“.
19.
V § 242 odst. 2 se slova „při přezkumném jednání“ zrušují.
20.
V § 243 odstavec 2 zní:
„(2)
Ukončením přezkumného jednání nebo schválením zprávy o přezkumu soudem nabývá nepravomocné rozhodnutí v nalézacím řízení týkajícím se pohledávek, které nejsou pohledávkami za majetkovou podstatou, právní moci.“.
Poznámka pod čarou č. 27 se zrušuje.
21.
V § 247 odstavec 3 zní:
„(3)
Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání.“.
22.
V § 247 odst. 4 se slova „podle odstavce 2“ nahrazují slovy „, které je důvodem k jejímu uložení“.
23.
V § 251 odst. 3 se slova „v rámci dodatečného platebního výměru“ nahrazují slovy „platebním výměrem“ a věta druhá se nahrazuje větou „Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte.“.
24.
V § 254 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tento úrok nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy.“.
25.
Nad § 254a se vkládá označení části páté, které včetně nadpisu zní:
„ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“.
26.
V § 254a odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Daňovému subjektu náleží úrok z daňového odpočtu stanoveného správcem daně ode dne následujícího po uplynutí doby 4 měsíců od posledního dne lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet, nebo ode dne, kdy bylo toto tvrzení podáno, pokud bylo podáno po lhůtě stanovené pro jeho podání, do dne vrácení daňového odpočtu nebo jeho použití na úhradu nedoplatku, nejpozději však do uplynutí lhůty pro jeho vrácení.
(2)
Běh doby podle odstavce 1 se staví a úrok z daňového odpočtu nevzniká ode dne vydání
a)
výzvy k odstranění vad podání, které je učiněno v rámci nalézacího řízení týkajícího se daňového odpočtu, do dne, kdy dojde k odstranění těchto vad, nebo kdy dojde k marnému uplynutí lhůty stanovené v této výzvě,
b)
výzvy k umožnění zahájení daňové kontroly do dne, kdy dojde k zahájení daňové kontroly,
c)
rozhodnutí, kterým správce daně stanoví lhůtu, ve které se může daňový subjekt vyjádřit k výsledku kontrolního zjištění a navrhnout jeho doplnění, do dne, kdy dojde ze strany daňového subjektu k požadovanému vyjádření, nebo kdy dojde k marnému uplynutí lhůty stanovené k vyjádření.“.
27.
V § 254a odst. 3 se slova „1 procentní bod“ nahrazují slovy „2 procentní body“.
28.
Označení části páté nad § 255 se včetně nadpisu zrušuje.
29.
V § 259a odst. 3 se slovo „dodatečného“ zrušuje.
30.
V § 261 odst. 4 se věta poslední zrušuje.
Čl. XI
Přechodná ustanovení
1.
Řízení nebo jiné postupy při správě daní, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Běh lhůty pro placení daně, která započala podle dosavadních právních předpisů a neskončila do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona posuzuje podle zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
U daňového odpočtu uplatněného v řádném daňovém tvrzení nebo dodatečném daňovém tvrzení, u kterého lhůta pro jeho podání uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní úrok z daňového odpočtu podle § 254a zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví
Čl. XII
Zákon č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, se mění takto:
1.
V § 5 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „na vnitrostátním trhu“.
2.
V § 9 odst. 2 písm. a) se za slovo „žádáno“ vkládají slova „, nestalo-li se tak z důvodu hodného zvláštního zřetele“.
3.
V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pokud v souvislosti s opatřením na vnitrostátním trhu vznikla osobě, které bylo zboží zadrženo, újma v důsledku jednání držitele rozhodnutí pro vnitrostátní trh, je za tuto újmu odpovědný držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh.“.
4.
V § 16 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Lhůta pro podání žádosti o přijetí opatření na vnitrostátním trhu je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty žádost podána u určeného celního úřadu.“.
5.
V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
V případě, že určený celní úřad vyhoví žádosti podle odstavce 2, je držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh povinen do 10 pracovních dnů ode dne oznámení rozhodnutí pro vnitrostátní trh oznámit celnímu úřadu, že podal návrh na zahájení soudního řízení o určení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví. To neplatí v případě, že držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh podal návrh na zahájení zjednodušeného řízení o zničení zboží.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
6.
V § 16 odst. 5 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí:
„b)
zboží nebylo zničeno ve zjednodušeném řízení o zničení zboží,
c)
držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh ve lhůtě podle odstavce 4 nebo podle § 20 odst. 1 neoznámil celnímu úřadu, že podal návrh na zahájení soudního řízení o určení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena d) a e).
7.
V § 18 odst. 1 písm. a) se za slovo „trh“ vkládají slova „, který současně písemně prohlásí, že podle jeho přesvědčení zadržené zboží porušuje jeho právo duševního vlastnictví, a uvede pro toto přesvědčení důvody,“.
8.
V § 18 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Lhůta pro oznámení stanoviska k možnosti zničení zboží je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty toto stanovisko podáno u celního úřadu, který zboží zadržel.“.
9.
V § 19 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Ustanovení § 38 odst. 3 se použije obdobně.“.
10.
V § 21 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
z moci úřední, pokud došlo ke změně údajů uvedených v rozhodnutí.“.
11.
V § 22 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Celní úřad informaci o zadržení nebo pozastavení propuštění zboží ústně oznámí osobě, která má zboží v době zadržení nebo pozastavení propouštění zboží u sebe, a poučí ji o právních důsledcích vyplývajících z možného zničení zboží podle nařízení Evropské unie.“.
12.
V § 23 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Souhlas se zničením zboží nelze vzít zpět. Lhůta pro oznámení stanoviska k možnosti zničení zboží je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty toto stanovisko podáno u celního úřadu, který zboží zadržel nebo pozastavil jeho propuštění.
(6)
V případě, že deklarant nebo držitel zboží neoznámí celnímu úřadu svoje stanovisko k možnosti zničení zboží, použije se přiměřeně ustanovení § 18 odst. 2 písm. a).“.
13.
V § 53 odst. 1 se slova „4 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „5 písm. a) až d)“.
14.
V § 53 odst. 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „5“.
Čl. XIII
Přechodné ustanovení
Řízení nebo jiné postupy podle zákona č. 355/2014 Sb., které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 355/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. XIV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2017.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Vyhláška č. 169/2017 Sb. | Vyhláška č. 169/2017 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí bitvy u Zborova
Vyhlášeno 13. 6. 2017, datum účinnosti 28. 6. 2017, částka 60/2017
* § 1 - (1) Dnem 28. června 2017 se ke 100. výročí bitvy u Zborova vydává pamětní stříbrná mince po 500 Kč (dále jen „pětisetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně pětisetkoruny je pomocí zemských znaků budoucího Československa symbolicky vyjádřen boj proti rakousko-uherské monarchii reprezentované rakouským císařským heraldicky stylizovaným orlem. Po obvodu pětisetkoruny je v opisu text „ČESKÁ RE
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. června 2017. k vyhlášce č. 169/2017 Sb.
Aktuální znění od 28. 6. 2017
169
VYHLÁŠKA
ze dne 26. května 2017
o vydání pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí bitvy u Zborova
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 28. června 2017 se ke 100. výročí bitvy u Zborova vydává pamětní stříbrná mince po 500 Kč (dále jen „pětisetkoruna“).
(2)
Pětisetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Pětisetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost pětisetkoruny je 25 g, její průměr 40 mm a síla 2,65 mm. Při ražbě pětisetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,50 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana pětisetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana pětisetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA* Ag 0.925 * 25 g *“.
§ 2
(1)
Na lícní straně pětisetkoruny je pomocí zemských znaků budoucího Československa symbolicky vyjádřen boj proti rakousko-uherské monarchii reprezentované rakouským císařským heraldicky stylizovaným orlem. Po obvodu pětisetkoruny je v opisu text „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „500 Kč“. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna při pravém horním okraji mince.
(2)
Na rubové straně pětisetkoruny je zobrazen výjev z bitevního pole. V neuzavřeném opisu při horním okraji mince je text „BITVA U ZBOROVA“ a při spodním okraji letopočty „1917 - 2017“. Vpravo od letopočtu 2017 je umístěna značka autoraautora mince Asamata Baltaeva, DiS.
(3)
Vyobrazení pětisetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 28. června 2017.
Guvernér:
v z. prof. PhDr. Ing. Tomšík, Ph.D., v. r.
viceguvernér
Příloha k vyhlášce č. 169/2017 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné pětisetkoruny ke 100. výročí bitvy u Zborova
(lícní a rubová strana)
96kB
106kB |
Vyhláška č. 167/2017 Sb. | Vyhláška č. 167/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, ve znění vyhlášky č. 339/2012 Sb. a vyhlášky č. 45/2014 Sb.
Vyhlášeno 9. 6. 2017, datum účinnosti 24. 6. 2017, částka 59/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, ve znění vyhlášky č. 339/2012 Sb. a vyhlášky č. 45/2014 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 24. 6. 2017
167
VYHLÁŠKA
ze dne 5. června 2017,
kterou se mění vyhláška č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, ve znění vyhlášky č. 339/2012 Sb. a vyhlášky č. 45/2014 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 29 zákona č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění zákona č. 77/2012 Sb. a zákona č. 136/2017 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 422/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka, ve znění vyhlášky č. 339/2012 Sb. a vyhlášky č. 45/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 úvodní části ustanovení se slova „Evropských Společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk.
Směrnice Komise 2006/17/ES ze dne 8. února 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o určité technické požadavky na darování, opatřování a vyšetřování lidských tkání a buněk.
Směrnice Komise 2006/86/ES ze dne 24. října 2006, kterou se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES, pokud jde o požadavky na sledovatelnost, oznamování závažných nežádoucích reakcí a účinků a některé technické požadavky na kódování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk.
Směrnice Komise (EU) 2015/565 ze dne 8. dubna 2015, kterou se mění směrnice 2006/86/ES, pokud jde o některé technické požadavky na kódování lidských tkání a buněk.
Směrnice Komise (EU) 2015/566 ze dne 8. dubna 2015, kterou se provádí směrnice 2004/23/ES, pokud jde o postupy pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky.“.
2.
V § 1 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až l), která znějí:
„j)
dovoz tkání a buněk a dovážející tkáňová zařízení,
k)
rozsah údajů uváděných v osvědčení o vydání povolení činnosti dovážejícího tkáňového zařízení a
l)
kódování tkání a buněk a přidělování jedinečných čísel darování.“.
3.
V § 6 se slova „a § 5 odst. 2 písm. a) zákona“ nahrazují slovy „a § 5 odst. 3 písm. a) zákona“.
4.
V § 8 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slova „identifikační“ a „tkání a buněk“ zrušují.
5.
V § 8 odst. 1 písm. c) bod 1 zní:
„1.
identifikaci tkáňového zařízení,“.
6.
V § 8 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
7.
V § 8 odst. 1 písm. d) bodě 2 se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“.
8.
V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
identifikaci jednotného evropského kódu.“.
9.
V § 8 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „provozovatelů“ nahrazuje slovy „poskytovatelů zdravotních služeb“.
10.
V § 8 odst. 2 písm. b) se slova „zdravotnické zařízení“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb“.
11.
V § 8 odst. 2 písm. e) se slovo „a“ zrušuje.
12.
V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
jednotný evropský kód.“.
13.
V nadpisu § 9 se za text „K § 5 odst. 1 písm. e)“ vkládá text „, § 20b odst. 3“.
14.
V § 9 odst. 1 písm. a) se slova „identifikační číslo“ nahrazují slovem „číslo“.
15.
V § 9 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Tvorba a struktura jednotného evropského kódu, požadavky na jeho použití, struktura kódu přípravku a technická pravidla systému přidělování jedinečných čísel darování jsou stanoveny v příloze č. 10 k této vyhlášce.“.
16.
V nadpisu § 12 se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 6“.
17.
Za § 12a se vkládají nové § 12b a 12c, které včetně nadpisů znějí:
㤠12b
Žádost o povolení činnosti dovážejícího tkáňového zařízení
(K § 17 odst. 5 a 6 zákona)
Rozsah a nezbytné náležitosti dokumentace týkající se dovážejícího tkáňového zařízení a dokumentace týkající se dodavatele nebo dodavatelů ze třetích zemí, které na žádost Ústavu předloží a v případě potřeby poskytne dovážející tkáňové zařízení Ústavu, jsou uvedeny v příloze č. 11 k této vyhlášce.
§ 12c
Osvědčení o vydání povolení činnosti dovážejícího tkáňového zařízení
(K § 19 odst. 5 zákona)
Vzor osvědčení o vydání povolení činnosti tkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí země je stanoven v příloze č. 12 k této vyhlášce.“.
18.
V příloze č. 2 bodu 7 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
sekvence identifikace darování.“.
19.
V příloze č. 2 bodu 7 závěrečné části ustanovení se slova „až e)“ nahrazují slovy „až f)“.
20.
V příloze č. 6 bodu 5.1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
jednotný evropský kód.“.
21.
V příloze č. 6 bodě 5.1 závěrečné části ustanovení se slova „a e)“ nahrazují slovy „, e) a g)“ a slova „až f)“ se nahrazují slovy „až g)“.
22.
V příloze č. 6 bodě 5.2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
u dovážených tkání a buněk země odběru a dále vyvážející země, pokud se liší od země odběru.“.
23.
Příloha č. 7 včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 7 k vyhlášce č. 422/2008 Sb.
Oznámení a zprávy
ČÁST A
OZNÁMENÍ
1.
Vzor oznámení závažné nežádoucí reakce nebo podezření na ni
356kB
2.
Vzor oznámení závažné nežádoucí události nebo podezření na ni
378kB
ČÁST B
ZPRÁVY
1.
Vzor zprávy o závažné nežádoucí reakci
471kB
2.
Vzor zprávy o závažné nežádoucí události
311kB
“.
24.
Za přílohu č. 9 se doplňují přílohy č. 10 až 12, které včetně nadpisů znějí:
„Příloha č. 10 k vyhlášce č. 422/2008 Sb.
Tvorba a struktura jednotného evropského kódu, požadavky na jeho použití, struktura kódu přípravku a technická pravidla systému přidělování jedinečných čísel darování
I.
Tvorba a struktura jednotného evropského kódu
SEKVENCE IDENTIFIKACE DAROVÁNÍ| SEKVENCE IDENTIFIKACE PŘÍPRAVKU
---|---
KÓD TKÁŇOVÉHO ZAŘÍZENÍ EU| JEDINEČNÉ ČÍSLO DAROVÁNÍ| KÓD PŘÍPRAVKU| ČÍSLO FRAKCE| DATUM UPLYNUTÍ DOBY POUŽITELNOSTI***)
Kód země ISO*)| Číslo tkáňového zařízení**)| Identifikátor kódovacího systému přípravků| Číslo přípravku
2
alfabetické znaky| 6
alfanumerických znaků| 13
alfanumerických znaků| 1
alfabetický znak| 7
alfanumerických znaků| 3
alfanumerické znaky| 8
numerických znaků
Vysvětlivky:
*)
ISO kód České republiky (CZ).
**)
Číslo tkáňového zařízení, které je přiděleno každému tkáňovému zařízení a zveřejněno v databázi tkáňových zařízení Evropské unie.
***)
a) Datum ukončení doby použitelnosti se uvede v pořadí rok, měsíc, den (RRRRMMDD).
b) V případě tkání a buněk, u kterých nebylo stanoveno datum ukončení doby použitelnosti, se uvede místo data „00000000“ (8 numerických znaků jako pro datum ukončení doby použitelnosti).
II.
Požadavky na použití jednotného evropského kódu
Tkáňové zařízení uvede jednotný evropský kód ve formátu čitelném pouhým okem, před kódem se uvádí zkratka „SEC“ značící jednotný evropský kód. Sekvence identifikace darování a sekvence identifikace přípravku musí být od sebe odděleny 1 mezerou nebo musí být uvedeny na dvou po sobě jdoucích řádcích.
III.
Struktura kódu přípravku
Kód přípravku je složen
a)
z jednoho alfabetického znaku označujícího kódovací systém povolený Evropskou unií, který si tkáňové zařízení zvolilo, a to:
1.
„E“ pro EUTC,
2.
„A“ pro ISBT128,
3.
„B“ pro Eurocode, a
b)
z čísla přípravku (7 alfanumerických znaků), které zvolený kódovací systém stanoví pro jednotlivé druhy tkání a buněk.
IV.
Technická pravidla systému přidělování jedinečných čísel darování
a)
Jedinečné číslo darování, které je přiřazené konkrétnímu darování tkání a buněk, se uvede formou 13 alfanumerických znaků v pořadí:
1.
údaj o datu odběru v pořadí poslední dvojčíslí roku, měsíc, den (RRMMDD),
2.
iniciály dárce v pořadí jméno, příjmení,
3.
evidenční číslo odběru.
Pokud součet alfanumerických znaků uvedených podle bodů 1 až 3 nevyčerpá počet 13 alfanumerických znaků, uvádí se na konci potřebný počet nul do počtu 13 alfanumerických znaků.
b)
Tkáňové zařízení může používat jiná technická pravidla systému přidělování jedinečných čísel darování než uvedená v písmenu b), pokud zaručují jednoznačnou identifikaci konkrétního darování tkání a buněk a takto přidělené jedinečné číslo darování obsahuje 13 alfanumerických znaků.
Příloha č. 11
k vyhlášce č. 422/2008 Sb.
Rozsah a nezbytné náležitosti dokumentace, kterou na žádost Ústavu předloží a v případě potřeby poskytne dovážející tkáňové zařízení Ústavu
A.
Dokumentace týkající se dovážejícího tkáňového zařízení obsahuje:
1.
Náplň práce odpovědné osoby a podrobnosti o její kvalifikaci a vzdělání podle § 6 zákona, pokud pro činnosti dovážejícího tkáňového zařízení bude ustanovena jiná odpovědná osoba než pro ostatní činnosti tkáňového zařízení.
2.
Kopie štítku primárního obalu, štítku nového balení, vnějšího obalu a přepravní nádoby.
3.
Seznam aktuálních verzí standardních pracovních postupů týkajících se činností v oblasti dovozu tkání a buněk ze třetích zemí včetně postupů pro uplatňování jednotného evropského kódu, přijímání a skladování dovážených tkání a buněk v dovážejícím tkáňovém zařízení, postupů při nežádoucích událostech a reakcích, stahování přípravků z distribuce a sledovatelnosti od dárce k příjemci.
B.
Dokumentace týkající se dodavatele či dodavatelů ze třetích zemí obsahuje:
1.
Podrobný popis kritérií používaných pro identifikaci a hodnocení dárce, informace poskytované dárci nebo jeho rodině, způsob, jakým je získáván souhlas dárce či jeho rodiny, a zda bylo darování dobrovolné a neplacené, či nikoli.
2.
Podrobné informace o diagnostické laboratoři nebo jiném obdobném pracovišti využívaném dodavateli ze třetí země a testech, které uvedená pracoviště provádějí.
3.
Podrobné informace o postupech používaných během zpracovávání tkání a buněk, včetně podrobností ohledně validace postupu zpracování.
4.
U každé činnosti prováděné dodavatelem ze třetí země podrobný popis prostor, nejdůležitějšího vybavení, materiálů a kritérií používaných pro kontrolu kvality a kontrolu prostředí.
5.
Podrobné informace o podmínkách pro propuštění tkání a buněk dodavatelem nebo dodavateli ze třetí země.
6.
Podrobnosti o případných subdodavatelích využívaných dodavateli ze třetí země, včetně jména, místa a prováděné činnosti.
7.
Shrnutí poslední inspekce provedené u dodavatele ze třetí země příslušným orgánem nebo orgány třetí země, včetně data, typu inspekce a hlavních závěrů.
8.
Shrnutí posledního auditu provedeného u dodavatele ze třetí země dovážejícím tkáňovým zařízením nebo jeho jménem.
9.
Veškeré příslušné vnitrostátní nebo mezinárodní akreditace.
Příloha č. 12
k vyhlášce č. 422/2008 Sb.
Vzor osvědčení o vydání povolení činnosti tkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí země
692kB
“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Ing. Ludvík, MBA, v. r. |
Vyhláška č. 166/2017 Sb. | Vyhláška č. 166/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 6. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 59/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb., vyhlášky č. 218/1998 Sb., vyhlášky č. 311/2000 S
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2017
166
VYHLÁŠKA
ze dne 5. června 2017,
kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 40 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění vyhlášky č. 265/1997 Sb., vyhlášky č. 218/1998 Sb., vyhlášky č. 311/2000 Sb., vyhlášky č. 183/2001 Sb., vyhlášky č. 468/2001 Sb., vyhlášky č. 88/2005 Sb., vyhlášky č. 252/2007 Sb., vyhlášky č. 7/2010 Sb., vyhlášky č. 462/2011 Sb., vyhlášky č. 4/2014 Sb., vyhlášky č. 263/2015 Sb. a vyhlášky č. 226/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 odst. 1 písm. d) se slova „či vyšetřováním trestných činů“ nahrazují slovy „, prověřováním nebo trestním stíháním pro trestné činy“.
2.
V § 15 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, byla-li jimi způsobena škoda nejméně 150 mil. Kč“.
3.
V § 15 odst. 1 písm. i) se slova „trestného činu vlastizrady podle § 309 trestního zákoníku, teroristického útoku podle § 311 trestního zákoníku nebo teroru podle § 312 trestního zákoníku“ nahrazují slovy „teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině podle § 312a trestního zákoníku, financování terorismu podle § 312d trestního zákoníku, podpory a propagace terorismu podle § 312e odst. 3 trestního zákoníku nebo vyhrožování teroristickým trestným činem podle § 312f trestního zákoníku“.
4.
V § 15 odst. 1 písm. j) se slova „nebo spáchaných ve prospěch organizované zločinecké skupiny“ nahrazují slovy „, spáchaných ve prospěch organizované zločinecké skupiny anebo spáchaných členy teroristické skupiny, ve spojení s teroristickou skupinou nebo ve prospěch teroristické skupiny“.
5.
V § 15 odst. 6 písm. a) se slova „a e)“ nahrazují slovy „, e) a g)“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
V trestním řízenítrestním řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se příslušnost státního zástupce určí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Pelikán, Ph.D., v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 165/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 165/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně
Vyhlášeno 7. 6. 2017, částka 58/2017
165
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 24. května 2017
o rozšíření závaznosti Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2016 - 2019, který byl uzavřen dne 29. 3. 2017 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem Stavba ČR, Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy a organizací zaměstnavatelů - Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazný i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ - NACE: 08.1, 16.23, 22.23, 23.2, 23.3, 23.5, 23.6, 23.9, 41, 42 a 43.
S obsahem Dodatku č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz).
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Vyhláška č. 164/2017 Sb. | Vyhláška č. 164/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 7. 6. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 58/2017
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Podmínky provozování informačního systému
* § 3 - Technické podrobnosti podání žádosti včetně způsobu zajišťování jejích oprav nebo doplnění
* § 4 - Technické podrobnosti podání informace o vracené státní podpoře stavební spořitelnou
* § 5 - Technické podrobnosti podání žádosti stavební spořitelny o změnu evidovaných údajů o účastnících
* § 6 - Zrušovací ustanovení
* § 7 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2017
164
VYHLÁŠKA
ze dne 26. května 2017,
kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle § 11 odst. 7, § 13 odst. 9 a § 15 odst. 9 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 423/2003 Sb., zákona č. 292/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 104/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 461/2016 Sb., (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví:
a)
podmínky provozování informačního systému,
b)
technické podrobnosti podání žádosti stavební spořitelny o roční zálohy státní podpory stavebního spoření (dále jen „žádost“), včetně způsobu zajišťování jejích oprav nebo doplnění,
c)
technické podrobnosti podání informace o vracené evidované nebo vyplacené státní podpoře stavebního spoření (dále jen „vracená státní podpora“) stavební spořitelnou a
d)
technické podrobnosti podání žádosti stavební spořitelny o změnu údajů o účastnících evidovaných v informačním systému.
§ 2
Podmínky provozování informačního systému
(K § 15 odst. 9 zákona)
(1)
Do databáze informačního systému se zaznamenávají údaje o účastnících podle § 9a odst. 2, § 11 odst. 7 a § 13 odst. 9 zákona.
(2)
Stavební spořitelna a ministerstvo si předávají údaje o účastnících v datovém souboru, který obsahuje datové věty, a v doprovodném datovém souboru, který obsahuje doprovodné údaje; struktura, formát a podmínky předávání datového souboru a doprovodného datového souboru jsou uvedeny v provozní dokumentaci informačního systému.
§ 3
Technické podrobnosti podání žádosti včetně způsobu zajišťování jejích oprav nebo doplnění
(K § 11 odst. 7 zákona)
(1)
Žádost nebo její opravu podává stavební spořitelna způsobem elektronického přenosu dat, a to ve dvou datových souborech. První datový soubor obsahuje údaje o účastnících, druhý datový soubor je doprovodný a obsahuje vyčíslení celkově požadovaných záloh státní podpory stavebního spoření a číslo bankovního účtu stavební spořitelny.
(2)
Doplnění žádosti provádí stavební spořitelna způsobem elektronického přenosu dat v datovém souboru obsahujícím údaje o účastnících.
(3)
Popis datových vět a doprovodných údajů pro předávání údajů stavební spořitelnou a předávání výsledku zpracování ministerstvem je uveden v provozní dokumentaci informačního systému.
§ 4
Technické podrobnosti podání informace o vracené státní podpoře stavební spořitelnou
(K § 13 odst. 9 zákona)
(1)
Stavební spořitelna vrací státní podporu stavebního spoření podle § 13 odst. 3 a 4 zákona na účet, který zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Při vracení státní podpory stavebního spoření podává stavební spořitelna ministerstvu informaci o vracené státní podpoře. Informaci o vracené státní podpoře, ve které jsou uvedeny údaje o účastnících, podává stavební spořitelna způsobem elektronického přenosu dat, a to ve dvou datových souborech. První datový soubor obsahuje údaje o účastnících, druhý datový soubor je doprovodný a obsahuje informace týkající se vracené státní podpory.
(3)
Popis datových vět a doprovodných údajů pro předávání údajů stavební spořitelnou a předávání výsledku zpracování ministerstvem je uveden v provozní dokumentaci informačního systému.
§ 5
Technické podrobnosti podání žádosti stavební spořitelny o změnu evidovaných údajů o účastnících
(K § 13 odst. 9 zákona)
(1)
Žádost o změnu evidovaných údajů o účastnících podává stavební spořitelna způsobem elektronického přenosu dat. Datový soubor obsahuje údaje o účastnících a předává se v rámci informace o vracené státní podpoře podle § 4 odst. 2 této vyhlášky.
(2)
Popis datových vět pro předávání údajů stavební spořitelnou a předávání výsledku zpracování ministerstvem je uveden v provozní dokumentaci informačního systému.
§ 6
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 236/2005 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
2.
Vyhláška č. 142/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 236/2005 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 7
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Pilný v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 36/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky
Vyhlášeno 5. 6. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2017, částka 19/2017
* ČLÁNEK 1 - Cíle
* ČLÁNEK 2 - Hospodářská spolupráce
* ČLÁNEK 3 - Společná komise
* ČLÁNEK 4 - Dodatky
* ČLÁNEK 5 - Řešení sporů
* ČLÁNEK 6 - Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 5. 2017
36
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 18. ledna 2016 byla v Teheránu podepsána Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 6 odst. 1 dne 1. května 2017.
České znění Dohody a anglické znění, jež je pro její výklad rozhodné, se vyhlašují současně.
DOHODA O HOSPODÁŘSKÉ SPOLUPRÁCI
MEZI
VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY
A VLÁDOU ÍRÁNSKÉ ISLÁMSKÉ REPUBLIKY
Preambule:
Vláda České republiky a vláda Íránské islámské republiky (dále jen „Strany“);
Vycházejíce z tradičních přátelských vazeb a srdečných vztahů, které existují mezi oběma státy;
Vedeny snahou o rozvoj a zintenzivnění spolupráce v oblasti hospodářství, průmyslu, techniky a technologií na základě reciprocity a vzájemného prospěchu;
Vědomy si nezbytnosti adekvátního právního rámce česko-íránských vztahů v souladu s právními předpisy platnými v obou státech;
se dohodly takto:
ČLÁNEK 1
Cíle
Strany se dohodly v souladu s právními předpisy platnými v obou státech na následujících cílech Dohody:
(a)
podpora aktivit zaměřených na rozvoj bilaterální hospodářské spolupráce;
(b)
podpora spolupráce v oblastech oboustranného zájmu;
(c)
podpora a rozvíjení obchodních kontaktů a s nimi souvisejících příležitostí;
(d)
rozšiřování dvoustranného obchodu a posílení hospodářských vztahů;
(e)
usnadnění růstu dvoustranných investic a identifikace hospodářských a investičních příležitostí v obou státech;
(f)
podpora užší spolupráce v oblasti průmyslu a obchodu a usnadnění vytváření sítí mezi podnikatelskými subjekty obou států;
(g)
podpora hlubšího porozumění mezi soukromými sektory obou států s ohledem na obchodní a hospodářskou politiku obou států.
ČLÁNEK 2
Hospodářská spolupráce
Obě Strany ctí zásady tržního hospodářství. V důsledku toho souhlasí s podporováním a usnadňováním širší spolupráce mezi fyzickými a právnickými osobami obou států, včetně podnikatelské sféry, sdružení, institucí a vládních agentur, v souladu s právními předpisy platnými v obou státech. Za tímto účelem se dohodly na:
(a)
výměně informací o hospodářském rozvoji a dvoustranném obchodu, hospodářských plánech, prognózách a strategiích;
(b)
identifikaci investičních příležitostí a usnadnění investičních toků prostřednictvím výměny informací o právních předpisech, které upravují zahraniční investice, a všech jejich změnách, a o oblastech, které mohou být potenciálně zajímavé pro vzájemnou spolupráci;
(c)
usnadnění hospodářských a investičních misí, výměny informací a analýz trhu, obchodních a institucionálních vazeb a dalších iniciativ, které spojují potenciální obchodní partnery;
(d)
výměně informací o průmyslových veletrzích, výstavách, podnikatelských misích a dalších propagačních aktivitách;
(e)
usnadnění pohybu odborníků z řad veřejnosti, soukromé sféry a neziskového sektoru, technických pracovníků, investorů a obchodních zástupců;
(f)
vyhledávání a podpoře možností rozvoje společného podnikání v třetích zemích, vycházejícího z partnerství mezi českými a íránskými podniky;
(g)
podpoře vytváření podniků se společnou majetkovou účastí;
(h)
podpoře spolupráce v oblasti vědy a techniky, včetně vazeb mezi českými a íránskými vzdělávacími, školicími a výzkumnými institucemi, a dalších vzájemně dohodnutých forem hospodářské spolupráce.
ČLÁNEK 3
Společná komise
1.
Provádění této Dohody vyžaduje úzkou spolupráci a konzultace mezi oběma Stranami. K naplnění cílů a ustanovení této Dohody proto Strany zřizují Společnou komisi pro hospodářskou spolupráci (dále jen „Společná komise“). Společná komise se bude scházet v pravidelných intervalech. Zasedání Společné komise se budou střídavě konat v České republice a v Íránské islámské republice, nebude-li v konkrétních případech dohodnuto jinak. Struktura Společné komise bude odsouhlasena oběma Stranami výměnou listin.
2.
Mezi úkoly Společné komise patří zejména následující činnosti:
a)
diskuse o rozvoji dvoustranných hospodářských vztahů;
b)
identifikace nových příležitostí dalšího rozvoje hospodářské spolupráce;
c)
příprava návrhů na zlepšení podmínek hospodářské spolupráce mezi podniky obou států; a
d)
příprava doporučení, jak postupovat při provádění této Dohody.
3.
Obě Strany budou mít za účelem koordinace a dohledu nad prováděním této Dohody koordinační orgány, a to:
a)
v případě Íránské islámské republiky bude koordinačním orgánem Ministerstvo hospodářských vztahů a financí zastupované ministrem hospodářských vztahů a financí jako spolupředsedou Společné komise; a
b)
v případě České republiky bude koordinačním orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu zastupované ministrem průmyslu a obchodu jako spolupředsedou Společné komise.
4.
Společná komise může podle potřeby zřizovat výbory nebo pracovní skupiny. Podle potřeby může Společná komise přizvat ke spolupráci zástupce příslušných obchodních organizací a institucí z obou států s cílem napomoci provádění této Dohody.
5.
Pokud Společná komise nerozhodne jinak, budou jí Koordinační orgány předkládat na každém z pravidelných zasedání zprávy o činnostech výborů nebo pracovních skupin, které byly na základě této Dohody zřízeny.
ČLÁNEK 4
Dodatky
1.
Ustanovení této Dohody mohou být měněna po vzájemné písemné dohodě Stran. Vstup dodatků v platnost se řídí stejnými pravidly jako vstup v platnost Dohody samé.
2.
Změnou či výpovědí této Dohody nejsou dotčena ujednání nebo smlouvy, které byly na základě této Dohody uzavřeny.
ČLÁNEK 5
Řešení sporů
Jakékoliv rozdíly ve výkladu nebo provádění této Dohody budou řešeny příslušnými orgány obou Stran diplomatickou cestou.
ČLÁNEK 6
Závěrečná ustanovení
1.
Tato Dohoda vstoupí v platnost první den druhého měsíce následujícího po dni doručení pozdější diplomatické nóty, v níž se Strany navzájem informují o tom, že byly splněny vnitrostátní právní požadavky nezbytné pro vstup této Dohody v platnost.
2.
Tato Dohoda se sjednává na dobu neurčitou. Každá ze Stran může tuto Dohodu písemně vypovědět diplomatickou cestou. Výpověď nabývá účinnosti první den šestého měsíce následujícího po dni, kdy byla doručena druhé Straně.
3.
Spolupráce mezi Stranami bude probíhat v souladu s mezinárodními závazky obou států, včetně závazků vyplývajících z mezinárodních smluv uzavřených Evropskou unií nebo Evropskou unií a členskými státy Evropské unie na jedné straně a Íránskou islámskou republikou na straně druhé. Touto Dohodou nejsou dotčena práva a povinnosti obou států vyplývající z jejich členství v mezinárodních organizacích, včetně práv a povinností České republiky, které vyplývají z jejího členství v Evropské unii, a včetně práv a povinností vyplývajících z členství Íránské islámské republiky v jakémkoli regionálním ujednání.
DÁNO v Teheránu dne 18. ledna 2016 což odpovídá 28 Day 1394 ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce českém, perském a anglickém, přičemž všechna znění mají stejnou platnost. V případě rozdílnosti ve výkladu je rozhodující znění v jazyce anglickém.
Za vládu České republiky
Ing. Jan Mládek, CSc., v. r.
ministr průmyslu a obchodu
Za vládu Íránské islámské republiky
Ali Taieb Nia v. r.
ministr financí a ekonomiky |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 35/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašují změny pravidel 4, 23bis, 45bis a 51bis prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci
Vyhlášeno 5. 6. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2017, částka 19/2017
* (a) až (c) [Beze změny]
* (d) [Zrušeno]
* (a) Pro účely pravidla 41.2, pokud mezinárodní přihláška uplatňuje prioritu jedné nebo více dřívějších přihlášek podaných u stejného úřadu, jako je ten, který jedná jako přijímací úřad, a tento úřad provedl u této dřívější přihlášky dřívější rešerši nebo d
* (b) až (e) [Beze změny]
* (a) Přihlašovatel může kdykoliv před uplynutím 22 měsíců od data priority požádat, aby byla u mezinárodní přihlášky provedena doplňková mezinárodní rešerše orgánem pro mezinárodní rešerši, které je k tomu příslušný podle pravidla 45bis.9. Tyto žádosti moho
* (b) až (e) [Beze změny]
* (a) až (e) [Beze změny]
* (f) [Zrušeno]
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2017
35
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že rozhodnutím Shromáždění Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci byly dne 11. října 2016 v Ženevě přijaty změny pravidel 4, 23bis, 45bis a 51bis prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci1).
Změny vstupují v platnost na základě rozhodnutí Shromáždění dne 1. července 2017 a tímto dnem vstupují v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění změn a jejich český překlad se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Změny prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci
přijaté dne 11. října 2016
Pravidlo 4
Žádost (obsah)
4.1
až 4.9 [Beze změny]
4.10
Prioritní nárok
(a)
až (c) [Beze změny]
(d)
[Zrušeno]
4.11
až 4.19 [Beze změny]
Pravidlo 23bis
Předání dokumentů týkajících se dřívější rešerše nebo zatřídění
23bis.1
[Beze změny]
23bis.2
Předání dokumentů tykajících se dřívější rešerše nebo zatřídění pro účely pravidla 41.2
(a)
Pro účely pravidla 41.2, pokud mezinárodní přihláška uplatňuje prioritu jedné nebo více dřívějších přihlášek podaných u stejného úřadu, jako je ten, který jedná jako přijímací úřad, a tento úřad provedl u této dřívější přihlášky dřívější rešerši nebo dřívější přihlášku zatřídil, přijímací úřad s výhradou článku 30 (2) (a), jak se uplatňuje na základě článku 30 (3) a odstavců (b), (d) a (e), předá orgánu pro mezinárodní rešerši společně s rešeršní kopií kopii výsledků každé takové dřívější rešerše v jakékoli formě (například ve formě rešeršní zprávy, seznamu citovaného stavu techniky nebo průzkumové zprávy), v níž jsou úřadu k dispozici, a kopii výsledků dřívějšího zatřídění provedeného úřadem, pokud je již k dispozici. Přijímací úřad může s výhradou článku 30 (2) (a), jak se uplatňuje na základě článku 30 (3), orgánu pro mezinárodní rešerši předat další dokumenty týkající se dřívější rešerše, o nichž předpokládá, že jsou pro tento orgán pro účely provedení mezinárodní rešerše užitečné.
(b)
až (e) [Beze změny]
Pravidlo 45bis
Doplňkové mezinárodní rešerše
45bis.1
Žádost o doplňkovou rešerši
(a)
Přihlašovatel může kdykoliv před uplynutím 22 měsíců od data priority požádat, aby byla u mezinárodní přihlášky provedena doplňková mezinárodní rešerše orgánem pro mezinárodní rešerši, které je k tomu příslušný podle pravidla 45bis.9. Tyto žádosti mohou být podány k více než jednomu takovému orgánu.
(b)
až (e) [Beze změny]
45bis.2
až 9 [Beze změny]
Pravidlo 51 bis
Některé národní požadavky přípustné podle článku 27
51bis.1
Některé přípustné národní požadavky
(a)
až (e) [Beze změny]
(f)
[Zrušeno]
51bis.2
a 51bis.3 [Beze změny]
1)
Smlouva o patentové spolupráci, přijatá ve Washingtonu dne 19. června 1970, změněná v roce 1979 a 1984, byla vyhlášena pod č. 296/1991 Sb. Změny prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci byly vyhlášeny pod č. 296/1991 Sb., č. 529/1992 Sb., č. 105/1993 Sb., č. 26/1994 Sb., č. 10/1998 Sb., č. 11/1998 Sb., č. 340/1999 Sb., č. 23/2002 Sb. m. s., č. 44/2002 Sb. m. s., č. 20/2004 Sb. m. s., č. 21/2004 Sb. m. s., č. 22/2004 Sb. m. s., č. 41/2005 Sb. m. s., č. 36/2006 Sb. m. s., č. 41/2008 Sb. m. s., č. 88/2008 Sb. m. s., č. 52/2009 Sb. m. s., č. 53/2010 Sb. m. s., č. 60/2011 Sb. m. s., č. 63/2012 Sb. m. s., č. 101/2012 Sb. m. s., č. 34/2014 Sb. m. s., č. 37/2015 Sb. m. s., č. 29/2016 Sb. m. s. a č. 34/2017 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 34/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se vyhlašují změny pravidel 12bis, 23bis, 41, 86 a 95 prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci
Vyhlášeno 5. 6. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2017, částka 19/2017
* (a) Pokud přihlašovatel podle pravidla 4.12 požaduje, aby orgán pro mezinárodní rešerši vzal v úvahu výsledky dřívější rešerše provedené stejným nebo jiným orgánem pro mezinárodní rešerši nebo národním úřadem, pak přihlašovatel, s výhradou odstavců (b) až
* (b) Pokud byla dřívější rešerše provedena stejným úřadem, jako je ten, který jedná jako přijímací úřad, může přihlašovatel namísto předložení kopie uvedené v odstavci (a) uvést, že si přeje, aby ji přijímací úřad připravil a předal ji orgánu pro mezinárodn
* (c) Pokud byla dřívější rešerše provedena stejným orgánem pro mezinárodní rešerši nebo stejným úřadem, jako je ten, který jedná jako orgán pro mezinárodní rešerši, nebude vyžadováno předložení kopie uvedené v odstavci (a) podle tohoto odstavce.
* (d) Pokud má přijímací úřad nebo orgán pro mezinárodní rešerši k dispozici kopii uvedenou v odstavci (a) ve formě a způsobem, který je pro úřad či orgán přijatelný, například z digitální knihovny, a přihlašovatel to uvede v žádosti, nebude vyžadováno předl
* (a) Orgán pro mezinárodní rešerši může, s výhradou odstavců (b) a (c), vyzvat přihlašovatele, aby mu předložil ve lhůtě přiměřené okolnostem: - (i) kopii příslušné dřívější přihlášky,
* (b) Pokud byla dřívější rešerše provedena stejným orgánem pro mezinárodní rešerši nebo stejným úřadem, jako je ten, který jedná jako orgán pro mezinárodní rešerši, nebo pokud má orgán pro mezinárodní rešerši k dispozici kopii nebo překlad uvedený v odstavc
* (c) Pokud žádost obsahuje prohlášení podle pravidla 4.12(ii) o tom, že mezinárodní přihláška je stejná nebo v podstatě stejná jako přihláška, u které byla provedena dřívější rešerše, nebo že mezinárodní přihláška je stejná nebo v podstatě stejná jako dřívě
* (a) Přijímací úřad předá orgánu pro mezinárodní rešerši společně s rešeršní kopií jakoukoli kopii uvedenou v pravidle 12bis.1(a), která se týká dřívější rešerše, v souvislosti s níž přihlašovatel předložil žádost podle pravidla 4.12, a to za předpokladu, ž - (i) přihlašovatel předložil tuto kopii přijímacímu úřadu společně s mezinárodní přihláškou,
* (b) Pokud není zahrnuta v kopii výsledků dřívější rešerše uvedené v pravidle 12bis.1(a), přijímací úřad předá orgánu pro mezinárodní rešerši společně s rešeršní kopií rovněž kopii výsledků dřívějšího zatřídění provedeného tímto úřadem, pokud je již k dispo
* (a) Pro účely pravidla 41.2, pokud mezinárodní přihláška uplatňuje prioritu jedné či více dřívějších přihlášek podaných u stejného úřadu, jako je ten, který jedná jako přijímací úřad, a tento úřad provedl u této dřívější přihlášky dřívější rešerši nebo dří
* (b) Bez ohledu na odstavec (a) může přijímací úřad oznámit Mezinárodnímu úřadu do 14. dubna 2016, že se může na žádost přihlašovatele předloženou společně s mezinárodní přihláškou rozhodnout, že orgánu pro mezinárodní rešerši výsledky dřívější rešerše nepř - [Pravidlo 23bis,2, pokračováni]
* (c) Podle uvážení přijímacího úřadu se odstavec (a) použije přiměřeně, pokud mezinárodní přihláška uplatňuje prioritu jedné nebo více dřívějších přihlášek podaných u úřadu jiného, než je ten, který jedná jako přijímací úřad, a tento úřad provedl u této dří
* (d) Odstavce (a) a (c) se nepoužijí, pokud dřívější rešerši provedl stejný orgán pro mezinárodní rešerši nebo stejný úřad, jako je ten, který jedná jako orgán pro mezinárodní rešerši, nebo pokud je přijímacímu úřadu známo, že orgán pro mezinárodní rešerši
* (e) Pokud se k 14. říjnu 2015 předání kopií uvedených v odstavci (a) nebo předání těchto kopií v konkrétní formě, jako jsou ty uvedené v odstavci (a), bez povolení přihlašovatele neslučuje s vnitrostátními právními předpisy uplatňovanými přijímacím úřadem,
* (i) dřívější rešerše byla provedena stejným orgánem pro mezinárodní rešerši, nebo stejným úřadem, jako je ten, který jedná jako orgán pro mezinárodní rešerši, pak orgán pro mezinárodní rešerši při provádění mezinárodní rešerše vezme tyto výsledky v úvahu v
* (ii) dřívější rešerše byla provedena jiným orgánem pro mezinárodní rešerši, nebo úřadem jiným, než je ten, který jedná jako orgán pro mezinárodní rešerši, pak orgán pro mezinárodní rešerši může vzít tyto výsledky při provádění mezinárodní rešerše v úvahu.
* (a) Pokud mezinárodní přihláška uplatňuje prioritu jedné či více dřívějších přihlášek, u nichž byla provedena dřívější rešerše stejným orgánem pro mezinárodní rešerši, nebo stejným úřadem, jako je ten, který jedná jako orgán pro mezinárodní rešerši, pak or
* (b) Pokud přijímací úřad předal orgánu pro mezinárodní rešerši kopii výsledků dřívější rešerše nebo dřívějšího zatřídění podle pravidla 23bis.2 (a) či (b), nebo pokud má orgán pro mezinárodní rešerši takovou kopii k dispozici ve formě a způsobem, který je
* (i) až (iii) [beze změny]
* (iv) informace týkající se skutečností u určených a zvolených úřadů, oznámené Mezinárodnímu úřadu podle pravidla 95.1 v souvislosti se zveřejněnými mezinárodními přihláškami,
* (v) [beze změny]
* (i) pokud přihlašovatel provedl úkony stanovené v článku 22 nebo článku 39, datum provedení těchto úkonů a číslo národní přihlášky, které bylo přiděleno mezinárodní přihlášce,
* (ii) pokud určený či zvolený úřad výslovně zveřejňuje mezinárodní přihlášku na základě svých vnitrostátních právních předpisů nebo národní praxe, číslo a datum tohoto národního zveřejnění,
* (iii) pokud je udělen patent, datum udělení patentu, a v případě, že určený či zvolený úřad výslovně zveřejnil mezinárodní přihlášku ve formě, v níž byla udělena podle vnitrostátních právních předpisů tohoto úřadu, číslo a datum tohoto národního zveřejnění
* (a) [beze změny] Na žádost Mezinárodního úřadu mu každý určený nebo zvolený úřad zašle kopii překladu mezinárodní přihlášky, jak jej tomuto úřadu předložil přihlašovatel.
* (b) [beze změny] Mezinárodní úřad může na žádost a proti zaplacení výloh dodat komukoli kopie překladů, které obdržel podle odstavce (a).
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2017
34
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že rozhodnutím Shromáždění Mezinárodní unie pro patentovou spolupráci byly dne 14. října 2015 v Ženevě přijaty změny pravidel 12bis, 23bis, 41, 86 a 95 prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci1).
Změny vstupují v platnost na základě rozhodnutí Shromáždění dne 1. července 2017 a tímto dnem vstupují v platnost i pro Českou republiku.
Anglické znění změn a jejich český překlad se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Změny prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci
přijaté dne 14. října 2015
Pravidlo 12bis
Předložení dokumentů týkajících se dřívější rešerše přihlašovatelem
12bis.1
Předložení dokumentů týkajících se dřívější rešerše přihlašovatelem v případě žádosti podle pravidla 4.12
(a)
Pokud přihlašovatel podle pravidla 4.12 požaduje, aby orgán pro mezinárodní rešerši vzal v úvahu výsledky dřívější rešerše provedené stejným nebo jiným orgánem pro mezinárodní rešerši nebo národním úřadem, pak přihlašovatel, s výhradou odstavců (b) až (d), předloží přijímacímu úřadu společně s mezinárodní přihláškou kopii výsledků dřívější rešerše v jakékoli formě (například ve formě rešeršní zprávy, seznamu citovaného stavu techniky nebo průzkumové zprávy), ve které jsou předloženy příslušným orgánem nebo úřadem.
(b)
Pokud byla dřívější rešerše provedena stejným úřadem, jako je ten, který jedná jako přijímací úřad, může přihlašovatel namísto předložení kopie uvedené v odstavci (a) uvést, že si přeje, aby ji přijímací úřad připravil a předal ji orgánu pro mezinárodní rešerši. Tento požadavek bude uveden v žádosti a přijímací úřad za něj může požadovat ve svůj prospěch zaplacení poplatku.
(c)
Pokud byla dřívější rešerše provedena stejným orgánem pro mezinárodní rešerši nebo stejným úřadem, jako je ten, který jedná jako orgán pro mezinárodní rešerši, nebude vyžadováno předložení kopie uvedené v odstavci (a) podle tohoto odstavce.
(d)
Pokud má přijímací úřad nebo orgán pro mezinárodní rešerši k dispozici kopii uvedenou v odstavci (a) ve formě a způsobem, který je pro úřad či orgán přijatelný, například z digitální knihovny, a přihlašovatel to uvede v žádosti, nebude vyžadováno předložení kopie podle tohoto odstavce.
12bis.2
Výzva orgánu pro mezinárodní rešerši k předložení dokumentů týkajících se dřívější rešerše v případě žádosti podle pravidla 4.12
(a)
Orgán pro mezinárodní rešerši může, s výhradou odstavců (b) a (c), vyzvat přihlašovatele, aby mu předložil ve lhůtě přiměřené okolnostem:
(i)
kopii příslušné dřívější přihlášky,
(ii)
pokud je dřívější přihláška v jazyce, který není pro orgán pro mezinárodní rešerši přípustný, překlad dřívější přihlášky do jazyka, který je pro tento orgán přípustný,
(iii)
pokud jsou výsledky dřívější rešerše v jazyce, který není pro orgán pro mezinárodní rešerši přípustný, překlad těchto výsledků do jazyka, který je pro tento orgán přípustný,
[Pravidlo 12bis.2(a), pokračování]
(iv)
kopii jakéhokoli dokumentu citovaného ve výsledcích dřívější rešerše.
(b)
Pokud byla dřívější rešerše provedena stejným orgánem pro mezinárodní rešerši nebo stejným úřadem, jako je ten, který jedná jako orgán pro mezinárodní rešerši, nebo pokud má orgán pro mezinárodní rešerši k dispozici kopii nebo překlad uvedený v odstavci (a) ve formě a způsobem, který je pro orgán přijatelný, například z digitální knihovny nebo ve formě prioritního dokumentu, nebude vyžadováno předložení kopie ani překladu uvedeného v odstavci (a) podle tohoto odstavce.
(c)
Pokud žádost obsahuje prohlášení podle pravidla 4.12(ii) o tom, že mezinárodní přihláška je stejná nebo v podstatě stejná jako přihláška, u které byla provedena dřívější rešerše, nebo že mezinárodní přihláška je stejná nebo v podstatě stejná jako dřívější přihláška, s tou výjimkou, že je podána v jiném jazyce, nebude vyžadováno předložení kopií ani překladů uvedených v odstavcích (a)(i) a (ii) podle těchto odstavců.
Pravidlo 23bis
Předání dokumentů týkajících se dřívější rešerše nebo zatřídění
23bis.1
Předání dokumentů týkajících se dřívější rešerše v případě žádosti podle pravidla 4.12
(a)
Přijímací úřad předá orgánu pro mezinárodní rešerši společně s rešeršní kopií jakoukoli kopii uvedenou v pravidle 12bis.1(a), která se týká dřívější rešerše, v souvislosti s níž přihlašovatel předložil žádost podle pravidla 4.12, a to za předpokladu, že:
(i)
přihlašovatel předložil tuto kopii přijímacímu úřadu společně s mezinárodní přihláškou,
(ii)
přihlašovatel požádal, aby přijímací úřad tuto kopii připravil a předal ji dotyčnému orgánu, nebo
(iii)
přijímací úřad má tuto kopii k dispozici ve formě a způsobem, který je pro úřad přijatelný, například z digitální knihovny, v souladu s pravidlem 12bis.1(d).
(b)
Pokud není zahrnuta v kopii výsledků dřívější rešerše uvedené v pravidle 12bis.1(a), přijímací úřad předá orgánu pro mezinárodní rešerši společně s rešeršní kopií rovněž kopii výsledků dřívějšího zatřídění provedeného tímto úřadem, pokud je již k dispozici.
23bis.2
Předání dokumentů týkajících se dřívější rešerše nebo zatřídění pro účely pravidla 41.2
(a)
Pro účely pravidla 41.2, pokud mezinárodní přihláška uplatňuje prioritu jedné či více dřívějších přihlášek podaných u stejného úřadu, jako je ten, který jedná jako přijímací úřad, a tento úřad provedl u této dřívější přihlášky dřívější rešerši nebo dřívější přihlášku zatřídil, přijímací úřad s výhradou odstavců (b), (d) a (e) předá orgánu pro mezinárodní rešerši společně s rešeršní kopií kopii výsledků každé takové dřívější rešerše v jakékoli formě (například ve formě rešeršní zprávy, seznamu citovaného stavu techniky nebo průzkumové zprávy), v níž jsou úřadu k dispozici, a kopii výsledků dřívějšího zatřídění provedeného úřadem, pokud je již k dispozici. Přijímací úřad může orgánu pro mezinárodní rešerši rovněž předat jakékoli další dokumenty týkající se dřívější rešerše, o nichž předpokládá, že jsou pro tento orgán pro účely provedení mezinárodní rešerše užitečné.
(b)
Bez ohledu na odstavec (a) může přijímací úřad oznámit Mezinárodnímu úřadu do 14. dubna 2016, že se může na žádost přihlašovatele předloženou společně s mezinárodní přihláškou rozhodnout, že orgánu pro mezinárodní rešerši výsledky dřívější rešerše nepředá. Mezinárodní úřad zveřejní oznámení podle tohoto ustanovení ve Věstníku.
[Pravidlo 23bis,2, pokračováni]
(c)
Podle uvážení přijímacího úřadu se odstavec (a) použije přiměřeně, pokud mezinárodní přihláška uplatňuje prioritu jedné nebo více dřívějších přihlášek podaných u úřadu jiného, než je ten, který jedná jako přijímací úřad, a tento úřad provedl u této dřívější přihlášky dřívější rešerši nebo dřívější přihlášku zatřídil a výsledky dřívější rešerše nebo zatřídění má přijímací úřad k dispozici ve formě a způsobem, který je pro úřad přijatelný, například z digitální knihovny.
(d)
Odstavce (a) a (c) se nepoužijí, pokud dřívější rešerši provedl stejný orgán pro mezinárodní rešerši nebo stejný úřad, jako je ten, který jedná jako orgán pro mezinárodní rešerši, nebo pokud je přijímacímu úřadu známo, že orgán pro mezinárodní rešerši má k dispozici kopii výsledků dřívější rešerše nebo zatřídění ve formě a způsobem, který je pro orgán přijatelný, například z digitální knihovny.
(e)
Pokud se k 14. říjnu 2015 předání kopií uvedených v odstavci (a) nebo předání těchto kopií v konkrétní formě, jako jsou ty uvedené v odstavci (a), bez povolení přihlašovatele neslučuje s vnitrostátními právními předpisy uplatňovanými přijímacím úřadem, nevztahuje se tento odstavec na předání těchto kopií nebo předání těchto kopií v příslušné konkrétní formě ohledně jakékoli mezinárodní přihlášky podané u tohoto přijímacího úřadu, dokud je takové předání bez povolení přihlašovatele neslučitelné s příslušnými právními předpisy, a to za předpokladu, že dotyčný úřad o této skutečnosti informuje Mezinárodní úřad do 14. dubna 2016. Mezinárodní úřad obdržené informace neprodleně zveřejní ve Věstníku.
Pravidlo 41
Vzetí v úvahu výsledků dřívější rešerše a zatřídění
41.1
Vzetí v úvahu výsledků dřívější rešerše v případě žádosti podle pravidla 4.12
Pokud přihlašovatel požádal podle pravidla 4.12 orgán pro mezinárodní rešerši, aby vzal v úvahu výsledky dřívější rešerše, splnil podmínku pravidla 12bis.1 a:
(i)
dřívější rešerše byla provedena stejným orgánem pro mezinárodní rešerši, nebo stejným úřadem, jako je ten, který jedná jako orgán pro mezinárodní rešerši, pak orgán pro mezinárodní rešerši při provádění mezinárodní rešerše vezme tyto výsledky v úvahu v možném rozsahu,
(ii)
dřívější rešerše byla provedena jiným orgánem pro mezinárodní rešerši, nebo úřadem jiným, než je ten, který jedná jako orgán pro mezinárodní rešerši, pak orgán pro mezinárodní rešerši může vzít tyto výsledky při provádění mezinárodní rešerše v úvahu.
41.2
Vzetí v úvahu výsledků dřívější rešerše a zatřídění v ostatních případech
(a)
Pokud mezinárodní přihláška uplatňuje prioritu jedné či více dřívějších přihlášek, u nichž byla provedena dřívější rešerše stejným orgánem pro mezinárodní rešerši, nebo stejným úřadem, jako je ten, který jedná jako orgán pro mezinárodní rešerši, pak orgán pro mezinárodní rešerši při provádění mezinárodní rešerše vezme tyto výsledky dřívější rešerše v úvahu v možném rozsahu.
(b)
Pokud přijímací úřad předal orgánu pro mezinárodní rešerši kopii výsledků dřívější rešerše nebo dřívějšího zatřídění podle pravidla 23bis.2 (a) či (b), nebo pokud má orgán pro mezinárodní rešerši takovou kopii k dispozici ve formě a způsobem, který je pro orgán přijatelný, například z digitální knihovny, pak orgán pro mezinárodní rešerši při provádění mezinárodní rešerše může vzít tyto výsledky při provádění mezinárodní rešerše v úvahu.
Pravidlo 86
Věstník
86.1
Obsah
Věstník uvedený v článku 55 (4) obsahuje:
(i)
až (iii) [beze změny]
(iv)
informace týkající se skutečností u určených a zvolených úřadů, oznámené Mezinárodnímu úřadu podle pravidla 95.1 v souvislosti se zveřejněnými mezinárodními přihláškami,
(v)
[beze změny]
86.2
až 86.6 [beze změny]
Pravidlo 95
Informace a překlady od určených a zvolených úřadů
95.1
Informace týkající se skutečností u určených a zvolených úřadů
Každý určený či zvolený úřad oznámí Mezinárodnímu úřadu následující informace týkající se mezinárodní přihlášky, a to do dvou měsíců nebo následně v nejkratší rozumně možné době od výskytu jakékoli z následujících skutečností:
(i)
pokud přihlašovatel provedl úkony stanovené v článku 22 nebo článku 39, datum provedení těchto úkonů a číslo národní přihlášky, které bylo přiděleno mezinárodní přihlášce,
(ii)
pokud určený či zvolený úřad výslovně zveřejňuje mezinárodní přihlášku na základě svých vnitrostátních právních předpisů nebo národní praxe, číslo a datum tohoto národního zveřejnění,
(iii)
pokud je udělen patent, datum udělení patentu, a v případě, že určený či zvolený úřad výslovně zveřejnil mezinárodní přihlášku ve formě, v níž byla udělena podle vnitrostátních právních předpisů tohoto úřadu, číslo a datum tohoto národního zveřejnění.
95.2
Dodání kopií překladů
(a)
[beze změny] Na žádost Mezinárodního úřadu mu každý určený nebo zvolený úřad zašle kopii překladu mezinárodní přihlášky, jak jej tomuto úřadu předložil přihlašovatel.
(b)
[beze změny] Mezinárodní úřad může na žádost a proti zaplacení výloh dodat komukoli kopie překladů, které obdržel podle odstavce (a).
1)
Smlouva o patentové spolupráci, přijatá ve Washingtonu dne 19. června 1970, změněná v roce 1979 a 1984, byla vyhlášena pod č. 296/1991 Sb. Změny prováděcího předpisu ke Smlouvě o patentové spolupráci byly vyhlášeny pod č. 296/1991 Sb., č. 529/1992 Sb., č. 105/1993 Sb., č. 26/1994 Sb., č. 10/1998 Sb., č. 11/1998 Sb., č. 340/1999 Sb., č. 23/2002 Sb. m. s., č. 44/2002 Sb. m. s., č. 20/2004 Sb. m. s., č. 21/2004 Sb. m. s., č. 22/2004 Sb. m. s., č. 41/2005 Sb. m. s., č. 36/2006 Sb. m. s., č. 41/2008 Sb. m. s., č. 88/2008 Sb. m. s., č. 52/2009 Sb. m. s., č. 53/2010 Sb. m. s., č. 60/2011 Sb. m. s., č. 63/2012 Sb. m. s., č. 101/2012 Sb. m. s., č. 34/2014 Sb. m. s., č. 37/2015 Sb. m. s. a č. 29/2016 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi
Vyhlášeno 2. 6. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2017, částka 18/2017
* Hlava I - – Účel, rozsah působnosti, zásada nediskriminace a vymezení pojmů
* Hlava II - – Prevence, spolupráce a jiná opatření
* Hlava III - – Opatření na ochranu a podporu práv obětí zaručující rovnost pohlaví
* Hlava IV - – Trestní právo hmotné
* Hlava V - – Vyšetřování, trestní stíhání a procesní právo
* Hlava VI - – Mezinárodní spolupráce a spolupráce s občanskou společností
* Hlava VII - – Monitorovací mechanismus
* Hlava VIII - – Vztah k ostatním mezinárodním instrumentům
* Hlava IX - – Změny Úmluvy
* Hlava X - – Závěrečná ustanovení
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 7. 2017
33
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. května 2005 byla ve Varšavě otevřena k podpisu Úmluva Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi.
Jménem České republiky byla Úmluva podepsána ve Štrasburku dne 2. května 2016.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Rady Evropy, depozitáře Úmluvy, dne 29. března 2017.
Při ratifikaci Úmluvy bylo učiněno následující prohlášení České republiky:
„V souladu s článkem 31 odst. 2 Úmluvy si Česká republika vyhrazuje právo neaplikovat ustanovení článku 31 odst. 1 písm. e) v celém jeho rozsahu a aplikovat jej pouze v rozsahu následujícím: Pokud byl trestný čintrestný čin spáchán na státním příslušníkovi České republiky na území České republiky nebo pokud byl trestný čintrestný čin spáchán v cizině proti státnímu příslušníkovi České republiky, jestliže je čin v místě spáchání činu trestný nebo jestliže místo spáchání trestného činutrestného činu nepodléhá žádné trestní pravomoci.“
Úmluva vstoupila v platnost na základě svého článku 42 odst. 3 dne 1. února 2008. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle odstavce 4 téhož článku dne 1. července 2017.
Anglické znění Úmluvy a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Úmluva Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi
(přijata Výborem ministrů dne 3. května 2005)
Preambule
Členské státy Rady Evropy a ostatní signatáři této Úmluvy,
majíce na zřeteli, že cílem Rady Evropy je dosažení větší jednoty mezi jejími členy,
majíce na zřeteli, že obchodování s lidmi představuje porušování lidských práv a zásah do důstojnosti a integrity člověka;
majíce na zřeteli, že obchodování s lidmi může vyústit v otroctví oběti;
majíce na zřeteli, že dodržování práv obětí, ochrana obětí a potírání obchodování s lidmi musí být prvořadými cíli;
majíce na zřeteli, že všechna opatření nebo iniciativy proti obchodování s lidmi nesmí být diskriminující, musí zohledňovat rovnost pohlaví a také práva dětí;
připomínajíce deklarace ministrů zahraničních věcí členských států na 112. (14. - 15. května 2003) a na 114. (12. - 13. května 2004) zasedání Výboru ministrů vyzývající k zesílení úsilí Rady Evropy v oblasti potírání obchodování s lidmi;
majíce na paměti Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (1950) a její protokoly;
majíce na paměti následující doporučení Výboru ministrů členským státům Rady Evropy: Doporučení R (91) 11 o sexuálním vykořisťování, pornografii, prostituci a obchodu s dětmi a mládeží; Doporučení R (97) 13 o zastrašování svědků a o právech obhajoby; Doporučení R (2000) 11 o krocích proti obchodu s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a Doporučení R (2001) 16 o ochraně dětí před sexuálním vykořisťováním; Doporučení R (2002) 5 o ochraně žen před násilím;
majíce na paměti doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy: Doporučení 1325 (1997) o obchodu se ženami a nucené prostituci v členských státech Rady Evropy, Doporučení 1450 (2000) o násilí na ženách v Evropě; Doporučení 1545 (2002) o kampani proti obchodu se ženami; Doporučení 1610 (2003) o migraci spojené s obchodováním se ženami a s prostitucí; Doporučení 1611 (2003) o obchodování s orgány v Evropě, Doporučení 1663 (2004) Domácí otroctví: nevolnictví, au-pair a nevěsty na objednávku;
majíce na paměti Rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie z 19. července 2002 o boji proti obchodování s lidmi, Rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie z 15. března 2001 o postavení obětí v trestním řízení a směrnici Rady Evropské unie z 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo, kteří byli předmětem postupu usnadňujícího nezákonné přistěhovalectví, a kteří spolupracují s příslušnými orgány;
berouce v úvahu Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a Protokol k ní o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi doplňující Úmluvu organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, s cílem zlepšit ochranu, kterou poskytují, a zlepšit jimi zavedené standardy;
berouce v úvahu ostatní mezinárodní právní instrumenty týkající se oblasti potírám obchodování s lidmi;
berouce v úvahu potřebu připravit ucelený mezinárodní právní instrument zaměřený na lidská práva obětí obchodování s lidmi, a dávající vzniknout zvláštnímu systému kontroly;
se dohodli na následujícím:
Hlava I
– Účel, rozsah působnosti, zásada nediskriminace a vymezení pojmů
Článek 1
– Účel Úmluvy
1)
Účelem této Úmluvy je:
a)
předcházet a potírat obchodování s lidmi, při zaručení rovnosti pohlaví;
b)
chránit lidská práva obětíobětí obchodování, vypracovat ucelený rámec ochrany a pomoci obětemobětem a svědkům při zaručení rovnosti pohlaví, jakož i zajistit účinné vyšetřování a trestní stíhání;
c)
podporovat mezinárodní spolupráci při boji proti obchodování s lidmi.
2)
Pro zajištění efektivního provedení ustanovení této Úmluvy jejími smluvními stranami stanoví tato Úmluva zvláštní monitorovací mechanismus.
Článek 2
– Oblast působnosti
Tato Úmluva se vztahuje na všechny formy obchodování s lidmi, ať už národní nebo nadnárodní, napojené nebo nenapojené na organizovaný zločin.
Článek 3
– Zásada nediskriminace
Provedení ustanovení této Úmluvy jejími smluvními stranami, zejména využití opatření na ochranu a podporu práv obětíobětí, bude zajištěno bez diskriminace založené na jakémkoli důvodu, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, náboženství, politické či jiné smýšlení, národností nebo sociální původ, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rod nebo jiné postavení.
Článek 4
– Vymezení pojmů
Pro účely této Úmluvy:
(a)
„obchodování s lidmi“ znamená najmutí, přepravu, předání, přechovávání nebo přijetí osob za účelem vykořisťování, a to prostřednictvím pohrůžky násilím nebo použitím násilí či jiných forem donucení, prostřednictvím únosu, podvodu, uvedení v omyl nebo zneužití moci či stavu zvláštní zranitelnosti nebo prostřednictvím poskytnutí nebo přijetí plateb či výhod s cílem získat souhlas osoby mající kontrolu nad jinou osobou. Vykořisťování zahrnuje přinejmenším zneužívání prostituce jiných, jiné formy sexuálního vykořisťování, nucenou práci nebo služby, otroctví nebo podobné praktiky jako otroctví, nevolnictví nebo odnětí orgánů;
(b)
souhlas obětioběti „obchodování s lidmi“ se zamýšleným vykořisťováním uvedeným v bodu (a) tohoto článku nebude brán v úvahu, jestliže byl použit jakýkoliv prostředek uvedený v bodu (a);
(c)
zjednání, přeprava, předání, přechovávání nebo přijetí dítěte za účelem vykořisťování bude považováno za „obchodování s lidmi“, i když nezahrnuje žádný z prostředků uvedených v bodu (a) tohoto článku;
(d)
„dítě“ znamená jakoukoli osobu mladší osmnácti let,
(e)
„oběťoběť” znamená každou fyzickou osobu, která je předmětem obchodování s lidmi podle definice v tomto článku.
Hlava II
– Prevence, spolupráce a jiná opatření
Článek 5
– Prevence obchodování s lidmi
1)
Každá smluvní strana přijme opatření na zavedení nebo posílení vnitrostátní koordinace mezi různými orgány odpovědnými za prevenci a boj proti obchodování s lidmi.
2)
Každá smluvní strana zavede a/nebo posílí efektivní postupy a programy pro prevenci obchodování s lidmi, například prostřednictvím: výzkumu, informací, zvyšováním povědomí a osvětových kampaní, sociálních a ekonomických projektů a vzdělávacích programů zaměřených především na osoby, jež jsou obchodováním ohrožené, a na odborníky zabývající se obchodováním s lidmi.
3)
Každá smluvní strana bude podporovat přístup založený na lidských právech a použije perspektivu rovnosti pohlaví a přístup citlivý k dětem při vytváření, provádění a hodnocení všech postupů a programů uvedených v odstavci 2.
4)
Každá smluvní strana v případě potřeby přijme vhodná opatření, jimiž umožní legální migraci, především šířením přesných informací kompetentními orgány o podmínkách umožňujících legální vstup a pobyt na svém území.
5)
Každá smluvní strana přijme konkrétní opatření na snížení ohrožení dětí obchodováním, především vytvořením ochranného prostředí pro děti.
6)
Opatření zavedená v souladu s tímto článkem budou zahrnovat, pokud je to vhodné, i nevládní organizace, další příslušné organizace a jiné složky občanské společnosti, jež se angažují v oblasti prevence při boji proti obchodování s lidmi a v oblasti ochrany obětíobětí a pomoci těmto obětemobětem.
Článek 6
– Opatření k omezení poptávky
K omezení poptávky, která podporuje všechny formy vykořisťování osob, zejména žen a dětí a která vede k obchodování, každá smluvní strana přijme anebo posílí legislativní, správní, vzdělávací, sociální, kulturní nebo jiná opatření, včetně:
a)
výzkumu nejlepších postupů, metod a strategií;
b)
zvyšování povědomí o odpovědnosti a důležité úloze médií a občanské společnosti při identifikaci poptávky jako jedné z hlavních příčin obchodování s lidmi;
c)
cílené informační kampaně zahrnující, tam kde to je vhodné, i veřejné orgány a tvůrce koncepcí;
d)
preventivních opatření včetně výchovných programů pro chlapce a děvčata v rámci školní výuky, s důrazem na nepřijatelnost diskriminace podle pohlaví a její katastrofální důsledky, důležitost rovnosti pohlaví a důstojnosti i integrity každé lidské bytosti.
Článek 7
– Opatření na hranicích
1)
Aniž tím byly dotčeny mezinárodní závazky týkající se volného pohybu osob, smluvní strany posílí v rámci možností pohraniční kontroly nezbytné pro předcházení a odhalování obchodování s lidmi.
2)
Každá smluvní strana přijme legislativní nebo jiná vhodná opatření, aby v rámci možností zabránila využití přepravy provozované komerčními dopravci k páchání trestných činůtrestných činů ustavených v souladu s touto Úmluvou.
3)
Pokud je to vhodné a aniž tím byly dotčeny příslušné mezinárodní úmluvy, taková opatření budou zahrnovat stanovení povinnosti komerčních dopravců, včetně jakékoliv dopravní společnosti nebo vlastníka nebo provozovatele jakýchkoliv dopravních prostředků přesvědčit se, že všichni cestující mají cestovní doklady požadované pro vstup do přijímajícího státu.
4)
V souladu se svým vnitrostátním právním řádem přijme každá smluvní strana nezbytná opatření, aby mohla uplatnit sankce v případě porušení povinnosti uvedené v odstavci 3 tohoto článku.
5)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná, aby umožnila, v souladu se svým vnitrostátním právním řádem, odmítnutí vstupu nebo odejmutí víz osobám, kterým bylo prokázáno spáchání trestných činůtrestných činů ustavených v souladu s touto Úmluvou.
6)
Smluvní strany posílí spolupráci mezi orgány pohraniční kontroly mimo jiné tím, že zřídí a budou udržovat přímý komunikační styk.
Článek 8
– Zabezpečení dokladů a jejich kontrola
Každá smluvní strana přijme taková opatření, která budou nezbytná pro:
(a)
zajištění toho, že cestovní doklady nebo doklady totožnosti, které vydává, jsou takové kvality, že nemohou být snadnou zneužity a snadno padělány nebo protiprávně pozměněny, napodobeny nebo vydány; a
(b)
pro zajištění celistvosti a ochrany cestovních dokladů nebo dokladů totožnosti, vydávaných smluvní stranou nebo jejím jménem, a zabránění jejich protiprávnímu vyhotovení nebo vydání.
Článek 9
– Pravost a platnost dokladů
Smluvní strana na žádost jiné smluvní strany ověří, v souladu se svým vnitrostátním právem, v přiměřené době pravost a platnost cestovních dokladů nebo dokladů totožnosti vydaných nebo údajně vydaných jejím jménem, u nichž existuje podezření z jejich používání pro účely obchodování s lidmi.
Hlava III
– Opatření na ochranu a podporu práv obětí zaručující rovnost pohlaví
Článek 10
– Identifikace obětí
1)
Každá smluvní strana zajistí pro své příslušné orgány pracovníky, kteří jsou vyškoleni a kvalifikováni v oblasti prevence a potírání obchodování s lidmi, identifikace a poskytování pomoci obětemobětem, včetně dětí, a rovněž zajistí spolupráci mezi různými orgány i s příslušnými podpůrnými organizacemi, aby bylo možno identifikovat obětioběti v řízení, které patřičně přihlíží ke zvláštnímu postavení ženských a dětských obětíobětí, a ve vhodných případech jim budou vydávat povolení k pobytu podle podmínek stanovených v článku 14 této Úmluvy.
2)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná pro identifikaci obětíobětí, případně též ve spolupráci s jinými smluvními stranami a příslušnými podpůrnými organizacemi. Každá smluvní strana zajistí, že pokud příslušné orgány budou mít přiměřené důvody k přesvědčení, že určitá osoba se stala obětíobětí obchodování s lidmi, nebude tato osoba přesunuta z jejího území, dokud příslušné orgány nedokončí řízení o identifikaci této osoby jakožto obětioběti trestného činutrestného činu podle článku 18 této Úmluvy, a rovněž zajistí, že této osobě bude poskytnuta pomoc podle článku 12 odstavce 1 a 2.
3)
Pokud je věk obětioběti nejistý a existují důvody domnívat se, že obětíobětí je dítě, bude se předpokládat, že se jedná o dítě, a poskytnou se jí zvláštní ochranná opatření až do ověření jejího věku.
4)
Ihned poté, kdy dítě bez doprovodu bude identifikováno jako oběťoběť, každá smluvní strana:
a)
zajistí zastupování dítěte opatrovníkem, poručníkem, organizací nebo orgánem, které budou jednat v nejlepší zájmu dítěte;
b)
podnikne potřebné kroky k určení jeho totožnosti a státní příslušnosti;
c)
vynaloží veškeré úsilí na vyhledání jeho rodiny, pokud to je v nejlepším zájmu dítěte.
Článek 11
– Ochrana soukromého života
1)
Každá smluvní strana bude chránit soukromý život a totožnost obětíobětí. Jejich osobní údajeosobní údaje budou uchovávány a používány v souladu s podmínkami stanovenými v Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatické zpracování osobních dat (ETS č. 108).
2)
Každá smluvní strana přijme opatření, jimiž se především zajistí, že totožnost nebo podrobnosti umožňující identifikaci dětské obětioběti obchodování s lidmi nebudou zveřejněny ve sdělovacích prostředcích ani žádnými jinými prostředky, kromě výjimečných okolností, kdy je třeba usnadnit vyhledání členů rodiny nebo jinak zabezpečit péči o dítě a jeho ochranu.
3)
Každá smluvní strana zváží přijetí opatření, v souladu s článkem 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod podle výkladu Evropského soudu pro lidská práva, zaměřených na povzbuzování sdělovacích prostředků k ochraně soukromého života a totožnosti obětíobětí prostřednictvím seberegulace, regulace vycházející z veřejného sektoru nebo smíšenými regulačními opatřeními.
Článek 12
– Pomoc obětem
1)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná, na pomoc obětemobětem při jejich fyzickém, psychologickém a sociálním zotavování. Taková pomoc bude zahrnovat alespoň:
(a)
životní úroveň nezbytnou k zajištění jejich základních životních potřeb, pomocí opatření jako jsou: vhodné a bezpečné ubytování, psychologická a hmotná pomoc;
(b)
přístup k nezbytnému lékařskému ošetření;
(c)
překladatelské a tlumočnické služby ve vhodných případech;
(d)
poradenství a poskytování informací, zejména o jejich zákonných právech a o službách, jež jsou pro ně k dispozici, v jazyce, kterému rozumí;
(e)
pomoc umožňující uplatnění a zvážení jejich práv a zájmů v příslušných etapách trestního řízenítrestního řízení proti pachatelům;
(f)
přístup ke vzdělávání pro děti.
2)
Každá smluvní strana přiměřeně zohlední potřeby obětíobětí týkající se bezpečnosti a ochrany.
3)
Každá smluvní strana dále poskytne nezbytnou lékařskou nebo jinou pomoc obětemobětem legálně pobývajícím na jejím území, které nemají dostatečné prostředky a takovou pomoc potřebují.
4)
Každá smluvní strana přijme předpisy, které umožní obětemobětem legálně pobývajícím na jejím území přístup na trh práce, k odborné výchově a vzdělávání.
5)
Každá smluvní strana přijme, pokud to bude nezbytné, a v souladu s podmínkami stanovenými vnitrostátním právním řádem, opatření pro spolupráci s nevládními organizacemi, jinými příslušnými organizacemi nebo jinými složkami občanské společnosti, které se zabývají pomocí obětemobětem.
6)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k zajištění, že pomoc obětioběti nebude podmíněna její ochotou vystoupit jako svědek.
7)
Za účelem provedení ustanovení tohoto článku zajistí každá smluvní strana, aby se služby poskytovaly na základě souhlasu a informovanosti a bude patřičně přihlížet ke zvláštním potřebám osob ve zranitelném postavení a k právům dětí s ohledem na ubytování, vzdělávání a odpovídající zdravotní péči.
Článek 13
– Lhůta na zotavení a rozvahu
1)
Každá smluvní strana stanoví ve svém vnitrostátním právním řádu lhůtu na zotavení a rozvahu v rozsahu nejméně 30 dní, pokud existují dostatečné důvody se domnívat, že dotčená osoba je obětíobětí. Tato lhůta má být dostačující pro zotavení se dotčené osoby a vymanění se z vlivu pachatelů a/nebo k přijetí informovaného rozhodnutí o spolupráci s příslušnými orgány. Během tohoto období nebude možné vykonat žádný příkaz k vyhoštění této osoby. Tímto ustanovením nejsou dotčeny činnosti prováděné příslušnými orgány ve všech etapách relevantních vnitrostátních řízení, zejména při vyšetřování a trestním stíhání souvisejících trestných činůtrestných činů. Během tohoto období smluvní strany schválí dotčeným osobám pobyt na svém území.
2)
Během této lhůty mají osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku nárok na opatření uvedená v článku 12, odstavcích 1 a 2.
3)
Smluvní strany nejsou povinny dodržovat tuto lhůtu, pokud tomu brání důvody pro zachování veřejného pořádku, nebo pokud je zjištěno, že status obětioběti je požadován podvodně.
Článek 14
– Povolení k pobytu
1)
Každá smluvní strana vydá obětemobětem povolení k pobytu s možností obnovení v jedné, druhé nebo v obou následujících situacích:
(a)
kompetentní orgán je toho názoru, že pobyt obětíobětí je nezbytný v důsledku jejich osobní situace;
(b)
kompetentní orgán je toho názoru, že jejich pobyt je nezbytný pro účely jejich spolupráce s příslušnými orgány při vyšetřování či v trestním řízenítrestním řízení.
2)
Povolení k pobytu pro dětské obětioběti, pokud je z právních důvodů nezbytné, bude vydáno v souladu s nejlepšími zájmy dítěte a v případě potřeby obnoveno za stejných podmínek.
3)
Neobnovení nebo zrušení povolení k pobytu podléhá podmínkám stanoveným vnitrostátním právním řádem smluvní strany.
4)
Pokud oběťoběť požádá o jiný typ povolení k pobytu, příslušná smluvní strana přihlédne k tomu, že tato osoba má nebo měla povolení k pobytu v souladu s odstavcem 1.
5)
S ohledem na závazky smluvních stran uvedené v článku 40 této Úmluvy zajistí každá smluvní strana, aby udělením povolení k pobytu podle tohoto ustanovení nebylo dotčeno právo požádat o azyl a možnost ho případně získat a užívat.
Článek 15
– Odškodnění a nárok na nápravu
1)
Každá smluvní strana zajistí, aby obětioběti měly ode svého prvního kontaktu s příslušnými orgány přístup k informacím o příslušných soudních a správních řízeních v jazyce, kterému rozumí.
2)
Každá smluvní strana stanoví ve svém vnitrostátním právním řádu právo na právní asistenci a bezplatnou právní pomoc obětemobětem za podmínek, stanovených v jejím vnitrostátním právním řádu.
3)
Každá smluvní strana ve svém vnitrostátním právním řádu stanoví právo obětíobětí na odškodnění ze strany pachatelů.
4)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná, aby zaručila obětemobětem odškodnění v souladu s podmínkami stanovenými v jejím vnitrostátním právním řádu, například zřízením fondu pro odškodnění obětíobětí, nebo opatřeními nebo programy zaměřenými na sociální pomoc a sociální integraci obětíobětí, které by mohly být financovány z prostředků plynoucích z použití opatření uvedených v článku 23.
Článek 16
– Repatriace a navracení obětí
1)
Smluvní strana, jejímž státním příslušníkem je oběťoběť nebo v níž měla tato osoba právo trvalého pobytu v době vstupu na území přijímající strany, usnadní a akceptuje její návrat, bez zbytečného či nepřiměřeného prodlení, s patřičným přihlédnutím k jejím právům, bezpečnosti a důstojnosti.
2)
Pokud smluvní strana navrací oběťoběť do jiného státu, bude při tomto návratu patřičně přihlížet k právům, bezpečnosti a důstojnosti této osoby a k stavu jakéhokoli právního řízení souvisejícího se skutečností, že tato osoba je obětíobětí, a tento návrat bude pokud možno dobrovolný.
3)
Na žádost přijímající strany ověří dožádaná smluvní strana, zda je osoba jejím státním příslušníkem nebo zda měla právo trvalého pobytu na jejím území v době vstupu na území přijímající smluvní strany.
4)
Pro usnadnění navrácení obětioběti, která nemá řádné doklady, smluvní strana, jejímž státním příslušníkem je tato osoba nebo v níž měla tato osoba právo trvalého pobytu v době vstupu na území přijímající smluvní strany, bude na žádost přijímající smluvní strany souhlasit s vydáním takových cestovních dokladů nebo jiného povolení, které jsou nezbytné pro to, aby tato osoba mohla cestovat a znovu vstoupit na její území.
5)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná pro zavedení repatriačních programů, do nichž budou zapojeny příslušné vnitrostátní nebo mezinárodní instituce a příslušné nevládní organizace. Tyto programy se snaží předcházet opakované viktimizaci. Každá smluvní strana by se měla co možná nejvíce zasazovat o reintegraci obětíobětí do společnosti státu, do něhož se navrátí, včetně reintegrace do systému vzdělávání a trhu práce, zejména získáváním a zlepšováním odborné kvalifikace. U dětí by tyto programy měly zahrnovat využití práva na vzdělávání a opatření pro zajištění dostatečné péče nebo přijetí ze strany rodiny nebo v rámci příslušných pečovatelských struktur.
6)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná, pokud je to vhodné ve spolupráci s jakoukoli jinou příslušnou smluvní stranou, ke zpřístupnění kontaktních informací obětemobětem o strukturách, které jim mohou poskytnout pomoc v zemi, do které jsou navráceny nebo repatriovány, jako jsou například orgány činné v trestním řízeníorgány činné v trestním řízení, nevládní organizace, právní odborníci schopní poskytnout poradenství a úřady sociálního zabezpečení.
7)
Dětské obětioběti nebudou navráceny do státu, pokud se po vyhodnocení rizik a bezpečnosti zdá, že takový návrat by nebyl v nejlepším zájmu dítěte.
Článek 17
– Rovnost pohlaví
Každá smluvní strana bude při provádění opatření uvedených v této kapitole usilovat o prosazování rovnosti pohlaví a používat perspektivu rovnosti pohlaví při vytváření, provádění a hodnocení těchto opatření.
Hlava IV
– Trestní právo hmotné
Článek 18
– Trestnost obchodování s lidmi
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby jednání uvedená v článku 4 této Úmluvy byla trestnými činytrestnými činy, pokud jsou spáchána úmyslně.
Článek 19
– Trestnost využití služeb oběti
Každá smluvní strana zváží přijetí takových legislativních a jiných opatření, která budou nezbytná k tomu, aby využití služeb, jež jsou předmětem vykořisťování podle článku 4 odstavce a) této Úmluvy, s vědomím, že příslušná osoba je obětíobětí obchodování s lidmi, byly trestnými činytrestnými činy podle jejího vnitrostátního právního řádu.
Článek 20
– Trestnost činů týkajících se cestovních dokladů nebo dokladů totožnosti
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby následující jednání, pokud jsou spáchána úmyslně a za účelem umožnění obchodování s lidmi byly trestnými činytrestnými činy:
a)
padělání cestovního dokladu nebo dokladu totožnosti;
b)
obstarání nebo poskytnutí takového dokladu;
c)
zadržení, odebrání, ukrytí, poškození nebo zničení cestovního dokladu nebo dokladu totožnosti jiné osoby.
Článek 21
– Pokus a účastenství
1)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby byla zajištěna trestnost jakékoliv úmyslné formy účastenství na spáchání trestných činůtrestných činů uvedených v článcích 18 a 20 této Úmluvy.
2)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k tomu, aby byla zajištěna trestnost úmyslného pokusu spáchat trestné činytrestné činy uvedené v článcích 18 a 20 odstavec a) této Úmluvy.
Článek 22
– Odpovědnost právnických osob
1)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná pro zajištění, že právnická osoba může být učiněna odpovědnou za trestný čintrestný čin ustavený podle této Úmluvy, spáchaný v její prospěch jakoukoli fyzickou osobou jednající buď samostatně nebo v rámci orgánu právnické osoby, která má vedoucí postavení v této právnické osobě založené na:
a)
pravomoci jednat navenek jménem právnické osoby;
b)
pravomoci přijímat rozhodnutí jménem právnické osoby;
c)
pravomoci vykonávat kontrolu v rámci právnické osoby.
2)
Kromě případů, na něž se již vztahují ustanovení odstavce 1, přijme každá smluvní strana opatření, která budou nezbytná pro zajištění, aby právnická osoba mohla být učiněna odpovědnou v případech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly/řízení ze strany fyzické osoby uvedené v odstavci 1 umožnil spáchání trestného činutrestného činu ustaveného v souladu s touto Úmluvou ve prospěch této právnické osoby osobou fyzickou jednající v rámci její pravomoci.
3)
Podle právních principů smluvní strany může být odpovědnost právnické osoby trestní, občanskoprávní nebo správní.
4)
Touto odpovědností nebude dotčena trestní odpovědnost fyzických osob, které spáchaly takový trestný čintrestný čin.
Článek 23
– Sankce a opatření
1)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná k zajištění toho, aby trestné činytrestné činy ustavené podle článků 18 až 21 bylo možno potrestat účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi. U trestných činůtrestných činů ustavených podle článku 18 spáchaných fyzickými osobami budou tyto sankce zahrnovat tresty odnětí svobody o délce trvání, které umožňuje vydání do cizího státu.
2)
Každá smluvní strana zajistí, aby právnické osoby uznané odpovědnými podle článku 22 podléhaly účinným, přiměřeným a odrazujícím trestním nebo netrestním sankcím nebo opatřením, včetně peněžitých sankcí.
3)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná, aby jí umožnila konfiskovat či jinak odejmout prostředky určené k páchání trestné činnosti a výnosy z trestných činůtrestných činů ustavených podle článků 18 a 20, odstavec a) této Úmluvy, nebo majetek, jehož hodnota odpovídá takovým výnosům.
4)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná, aby jí umožnila dočasně nebo trvale uzavřít jakékoliv zařízení, které bylo použito k provádění obchodování s lidmi, aniž tím byla dotčena práva bona fide třetích stran, nebo dočasně či trvale zakázat pachateli výkon činnosti, během níž byl tento trestný čintrestný čin spáchán.
Článek 24
– Přitěžující okolnosti
Každá smluvní strana zajistí, že níže uvedené okolnosti budou považovány za přitěžující při stanovení postihu za trestné činytrestné činy ustavené podle článku 18 této Úmluvy:
a)
trestným činemtrestným činem byl úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ohrožen život obětioběti;
b)
trestný čintrestný čin byl spáchán na dítěti;
c)
trestný čintrestný čin byl spáchán veřejným činitelem při výkonu jeho pravomoci;
d)
trestný čintrestný čin byl spáchán v rámci organizované skupiny.
Článek 25
– Dřívější odsouzení
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která umožní při určování postihu přihlížet k pravomocným rozsudkům vydaným jinou smluvní stranou v souvislosti s trestnými činytrestnými činy ustavenými v souladu s touto Úmluvou.
Článek 26
– Ustanovení o nepotrestání
Každá smluvní strana zavede, v souladu se základními zásadami svého právního řádu, ustanovení umožňující neuložení trestu obětemobětem za jejich zapojení do nezákonných činností v tom rozsahu, ve kterém k němu byly donuceny.
Hlava V
– Vyšetřování, trestní stíhání a procesní právo
Článek 27
– Zahájení řízení na podnět a z úřední povinnosti
1)
Každá smluvní strana zajistí, aby vyšetřování nebo trestní stíhání činů ustavených v souladu s touto Úmluvou nezávisela na oznámení činu nebo na obvinění učiněném obětíobětí, a to alespoň pokud byl trestný čintrestný čin zcela nebo částečně spáchán na jejím území.
2)
Každá smluvní strana zajistí, aby obětioběti trestného činutrestného činu spáchaného na území jiné smluvní strany, než ve které mají bydliště, mohly podat trestní oznámení příslušnému orgánu ve státě, kde mají bydliště. Neuplatní-li příslušný orgán, u něhož bylo trestní oznámení podáno, sám v tomto ohledu svou příslušnost, neprodleně je předá příslušnému orgánu smluvní strany, na jejímž území byl trestný čintrestný čin spáchán. Trestní oznámení bude vyřízeno v souladu s vnitrostátním právním řádem smluvní strany, v níž byl daný trestný čintrestný čin spáchán.
3)
Pomocí legislativních nebo jiných opatření a v souladu s podmínkami stanovenými v jejím vnitrostátním právním řádu každá smluvní strana zajistí jakékoliv skupině, nadaci, sdružení nebo nevládní organizaci, jež mají za cíl potírání obchodování s lidmi nebo ochranu lidských práv, možnost pomáhat a/nebo podporovat oběťoběť s jejím souhlasem během trestního řízenítrestního řízení týkajícího se trestného činutrestného činu ustaveného v souladu s článkem 18 této Úmluvy.
Článek 28
– Ochrana obětí, svědků a osob spolupracujících s justičními orgány
1)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná, pro zajištění účinné a vhodné ochrany před možnou odvetou nebo zastrašováním, zejména během a po vyšetřování a trestním stíhání pachatelů, pro:
a)
obětioběti;
b)
ve vhodných případech pro osoby, které oznámí trestný čintrestný čin ustavený v souladu s článkem 18 této Úmluvy nebo jinak spolupracují s orgány činnými v trestním řízeníorgány činnými v trestním řízení;
c)
svědky, kteří vypovídají ohledně trestných činůtrestných činů stanovených v souladu s článkem 18 této Úmluvy;
d)
v případě potřeby rodinným příslušníkům osob uvedených v bodech (a) a (c).
2)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná, pro zajištění a nabídku různých druhů ochrany. To může zahrnovat fyzickou ochranu, přemístění, změnu totožnosti a pomoc při získávání zaměstnání.
3)
Dětským obětemobětem se poskytnou zvláštní ochranná opatření přihlížející k nejlepším zájmům dítěte.
4)
Každá smluvní strana přijme taková nezbytná legislativní nebo jiná opatření, která v případě potřeby zajistí vhodnou ochranu před potencionální odvetou nebo zastrašováním především během a po vyšetřování a trestním stíhání pachatelů, a to pro členy skupin, nadací, sdružení nebo nevládních organizací, jež provádějí činnost popsanou v článku 27 odst. 3.
5)
Každá smluvní strana zváží uzavření smluv nebo dohod s jinými státy pro účely realizace tohoto článku.
Článek 29
– Specializované orgány a koordinační subjekty
1)
Každá smluvní strana přijme taková nezbytná opatření, která zajistí specializaci osob nebo orgánů, jež se podílejí na boji proti obchodu s lidmi a ochraně obětíobětí. Takové osoby nebo orgány budou nadány potřebnou nezávislostí v souladu se základními principy právního řádu této smluvní strany, a to tak, aby mohly své úkoly vykonávat efektivně a bez jakéhokoli nepatřičného nátlaku. Tyto osoby nebo pracovníci takových orgánů budou příslušně vyškoleni a vybaveni finančními prostředky pro plnění svých úkolů.
2)
Každá smluvní strana přijme nezbytná opatření pro zajištění koordinace politiky a práce svých vládních úřadů a jiných orgánů veřejné moci v boji proti obchodování s lidmi, a pokud to bude vhodné, zřídí pro tyto účely koordinační subjekty.
3)
Každá smluvní strana zajistí nebo posílí vzdělávání příslušných pracovníků v oblasti prevence a potírání obchodování s lidmi, včetně školení v oblasti lidských práv. Vzdělávání by mělo být specificky zaměřeno podle typu organizace a podle potřeby bude kladen důraz na: metody používané při prevenci obchodování s lidmi, trestní stíhání obchodníků s lidmi a ochranu práv obětíobětí, včetně ochrany obětíobětí před obchodníky s lidmi.
4)
Každá smluvní strana zváží jmenování národních zpravodajů nebo zavedení jiných mechanismů pro monitorování činností státních institucí v boji proti obchodování s lidmi a realizaci národních legislativních požadavků.
Článek 30
– Soudní řízení
V souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména pak v souladu s článkem 6, přijme každá smluvní strana legislativní nebo jiná opatření nezbytná pro zajištění následujícího v průběhu soudního řízení:
a)
ochrany soukromého života obětíobětí a v případě potřeby i jejich totožnosti;
b)
bezpečnosti obětíobětí a jejich ochrany před zastrašováním,
v souladu s podmínkami stanovenými podle vnitrostátního právního řádu a v případě dětských obětíobětí věnování zvláštní péče potřebám dětí a zajištění jejich práva přístupu k speciálním ochranným opatřením.
Článek 31
– Působnost
1)
Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která budou nezbytná pro stanovení působnosti pro rozhodování o trestných činechtrestných činech ustavených v souladu s touto Úmluvou, pokud ke spáchání trestního činu došlo:
(a)
na jejím území; nebo
(b)
na palubě lodi plující pod vlajkou této smluvní strany; nebo
(c)
na palubě letadla registrovaného podle zákonů této smluvní strany; nebo
(d)
jedním z jejích státních příslušníků nebo osobou bez státní příslušnosti, mající obvyklý pobyt na jejím území, pokud je čin trestný podle trestního práva místa, kde byl spáchán nebo pokud byl trestný čintrestný čin spáchán mimo teritoriální působnost určitého státu;
(e)
na jednom z jejích státních příslušníků.
2)
Při podepsání nebo uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení může každá smluvní strana deklarací adresovanou generálnímu tajemníkovi Rady Evropy prohlásit, že si vyhrazuje právo nerealizovat nebo realizovat pouze v konkrétních případech nebo za konkrétních podmínek pravidla o působnosti stanovená v bodech 1 (d) a (e) tohoto článku nebo jejich část.
3)
Každá smluvní strana příjme taková legislativní nebo jiná opatření, která budou nezbytná k založení působnosti ve vztahu k trestným činůmtrestným činům podle této Úmluvy, pokud se údajný pachatel nachází na území této smluvní strany a tato ho nevydá, po žádosti o vydání, druhé smluvní straně, pouze z důvodu jeho/její státní příslušnosti.
4)
Pokud více než jedna smluvní strana dovozuje působnost ve vztahu k údajným trestným činůmtrestným činům ustavených podle této Úmluvy, dotčené smluvní strany budou, je-li to vhodné, konzultovat tuto otázku s cílem zvolení nejvhodnějšího místa trestního stíhání.
5)
Aniž jsou tím dotčena obecná pravidla mezinárodního práva, tato Úmluva nevylučuje výkon trestněprávní působnosti smluvní strany v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy.
Hlava VI
– Mezinárodní spolupráce a spolupráce s občanskou společností
Článek 32
– Obecné zásady a opatření týkající se mezinárodní spolupráce
Smluvní strany budou spolupracovat v souladu s ustanoveními této Úmluvy a prostřednictvím realizace příslušných platných mezinárodních a regionálních instrumentů, ujednání dohodnutých na bázi jednotné nebo reciproční legislativy a vnitrostátního práva v co možná nejširší míře pro účely:
-
prevence a boje proti obchodování s lidmi;
-
ochrany a poskytování pomoci obětímobětím;
-
vyšetřování nebo řízení o trestných činechtrestných činech zjištěných v souladu s touto Úmluvou.
Článek 33
– Opatření týkající se ohrožených nebo pohřešovaných osob
1)
Pokud je na základě informací, které má k dispozici, smluvní strana důvodně přesvědčená, že je život, svoboda nebo fyzická integrita osoby, uvedené v článku 28 odst. 1 na území jiné smluvní strany v bezprostředním nebezpečí, předá smluvní strana, jež má tyto informace k dispozici, v takovém případě nouze tyto informace neodkladně druhé smluvní straně, aby ta mohla okamžitě podniknout vhodné kroky k ochraně.
2)
Smluvní strany této Úmluvy mohou zvážit posílení spolupráce při hledání pohřešovaných osob, zejména pohřešovaných dětí, pokud se na základě dostupných informací domnívají, že jsou tyto osoby oběťmioběťmi obchodování s lidmi. Pro tento účel mohou smluvní strany uzavírat bilaterální nebo multilaterální dohody.
Článek 34
– Informace
1)
Dožádaná smluvní strana bude neprodleně informovat žádající smluvní stranu o konečném výsledku kroků provedených podle této hlavy. Dožádaná smluvní strana bude také bezodkladně informovat žádající smluvní stranu o okolnostech, které znemožňují podniknutí požadovaných kroků nebo jejich provedení pravděpodobně značně oddálí.
2)
Bez předchozí žádosti a v souladu se svým vnitrostátním právním řádem, může smluvní strana předat jiné smluvní straně informace získané během vlastního vyšetřování, pokud je toho názoru, že sdělení těchto informací může pomoci přijímající smluvní straně při zahájení nebo provádění vyšetřování nebo řízení o trestných činechtrestných činech zjištěných v souladu s touto Úmluvou, nebo že může vést k žádosti o spolupráci předloženou touto smluvní stranou v souladu s touto hlavou.
3)
Před poskytnutím takových informací může sdělující smluvní strana požadovat, aby byla zachována důvěrnost těchto informací nebo aby byly tyto informace použity za určitých podmínek. Pokud přijímající smluvní strana nemůže takové žádosti vyhovět, sdělí tuto skutečnost sdělující smluvní straně, která se pak rozhodne, zda i za těchto okolností informace poskytne. Pokud přijímající smluvní strana přijme informace, jež jsou předmětem určitých podmínek, bude těmito podmínkami vázána.
4)
Všechny požadované informace týkající se článků 13, 14 a 16 potřebné k poskytnutí práv udělených těmito články se poskytnou na žádost dotčené smluvní strany bezodkladně a v souladu s článkem 11 této Úmluvy.
Článek 35
– Spolupráce s občanskou společností
Každá smluvní strana bude motivovat státní orgány a veřejné činitele, aby spolupracovali s nevládními organizacemi, jinými příslušnými organizacemi a členy občanské společnosti při navazování strategických partnerských vztahů s cílem dosáhnout účelu této Úmluvy.
Hlava VII
– Monitorovací mechanismus
Článek 36
– Skupina expertů na opatření proti obchodování s lidmi
1)
Skupina odborníků na boj proti obchodování s lidmi (dále jen „GRETA”) bude monitorovat realizaci této Úmluvy smluvními stranami.
2)
GRETA bude mít nejméně 10 a nejvíce 15 členů a její složení, co do počtu mužů a žen, geografického rozložení a multidisciplinární kvalifikace jejích odborníků, bude vyvážené. Budou voleni Výborem smluvních stran na 4 - leté funkční období s možností znovuzvolení na jedno další období, a vybráni ze státních příslušníků smluvních států této Úmluvy.
3)
Členové GRETA budou voleni podle těchto zásad:
a)
budou vybráni z osob s vysokým morálním kreditem, které jsou známé svými schopnostmi uznávanými v oblasti lidských práv, poskytování pomoci a ochrany obětemobětem a v boji proti obchodování s lidmi, nebo jsou to osoby, které mají odborné zkušenosti v oblastech, na něž se vztahuje tato Úmluva;
b)
budou zastávat funkci jako soukromé osoby, při výkonu své funkce budou nezávislí a objektivní a své povinnosti budou vykonávat efektivně;
c)
členy GRETA nemůže být více státních příslušníků z jednoho státu;
d)
měli by zastupovat hlavní právní systémy.
4)
Volební pravidla pro členy GRETA stanoví Výbor ministrů, po konzultaci a jednomyslném schválení smluvními stranami, do jednoho roku poté, co tato Úmluva vstoupí v platnost. GRETA schválí svůj vlastní jednací řád.
Článek 37
– Výbor smluvních stran
1)
Výbor smluvních stran bude složen ze zástupců Výboru ministrů Rady Evropy těch členských států, které jsou smluvními stranami Úmluvy a ze zástupců smluvních stran této Úmluvy, které nejsou členy Rady Evropy.
2)
Výbor smluvních stran bude svolávat generální tajemník Rady Evropy. Jeho první zasedání se bude konat do jednoho roku poté, co tato Úmluva vstoupí v platnost a jeho úkolem bude zvolit členy GRETA. Následně se bude scházet kdykoli o to požádá jedna třetina smluvních stran, předseda GRETA nebo generální tajemník.
3)
Výbor smluvních stran schválí svůj vlastní jednací řád.
Článek 38
– Postup pro hodnocení
1)
Postup pro hodnocení se týká smluvních stran Úmluvy a bude rozdělen do jednotlivých kol, jejichž trvání určí GRETA. Na počátku každého kola vybere GRETA konkrétní ustanovení, kterých se bude hodnocení týkat.
2)
GRETA určí nejvhodnější prostředky pro provádění těchto hodnocení, zejména pak může GRETA schválit dotazník pro každé kolo hodnocení, který bude sloužit jako podklad pro hodnocení realizace této Úmluvy jejími smluvními stranami. Tento dotazník bude zaslán všem smluvním stranám. Smluvní strany tento dotazník vyplní a odpoví i na případnou žádost o informace zaslanou výborem GRETA.
3)
GRETA může požadovat informace od občanské společnosti.
4)
GRETA se může podílet na organizování návštěv zemí ve spolupráci s národními orgány a „kontaktními osobami“ jmenovanými těmito orgány a případně s pomocí nezávislých národních expertů. Během těchto návštěv mohou výboru GRETA poskytnout pomoc odborníci z konkrétních oborů.
5)
GRETA vypracuje návrh zprávy s analýzou realizace ustanovení, kterých se bude týkat hodnocení, a také s jejími návrhy a náměty týkajícími se způsobu, jakým mohou příslušné smluvní strany řešit zjištěné problémy. Návrh zprávy bude předložen k připomínkám smluvní straně, které se bude hodnocení týkat. GRETA při vypracování zprávy bude k těmto připomínkám přihlížet.
6)
Na tomto základě schválí GRETA svou zprávu a závěry týkající se opatření přijatých příslušnou smluvní stranou pro realizaci ustanovení této Úmluvy. Tato zpráva a její závěry budou zaslány příslušné smluvní straně a Výboru smluvních stran. Zpráva a závěry GRETA budou po jejich schválení zveřejněny společně s případnými připomínkami příslušné smluvní strany.
7)
Aniž by tím byly dotčeny postupy uvedené v bodech 1 až 6 tohoto článku, může Výbor smluvních stran schválit na základě zprávy a závěrů GRETA doporučení adresovaná této smluvní straně
a)
týkající se opatření, jež mají být přijata pro realizaci závěrů GRETA, a v případě potřeby stanovit datum pro předložení informací o jejich realizaci a
b)
zaměřená na podporu spolupráce s touto smluvní stranou pro účely řádné realizace stávající Úmluvy.
Hlava VIII
– Vztah k ostatním mezinárodním instrumentům
Článek 39
– Vztah k Protokolu o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu
Touto Úmluvou nebudou dotčena práva a závazky vyplývající z ustanovení Protokolu o předcházení, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi doplňující Úmluvu Spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Tato Úmluva je zamýšlena k posílení ochrany zakotvené tímto Protokolem a k rozvoji standardů v něm obsažených.
Článek 40
– Vztah k ostatním mezinárodním instrumentům
1)
Touto Úmluvou nebudou dotčena práva a povinnosti vyplývající z jiných mezinárodních instrumentů, jejichž smluvními stranami jsou nebo se stanou smluvní strany této Úmluvy, které obsahují ustanovení o věcech upravených touto Úmluvou a které zajišťují větší ochranu a pomoc poskytovanou obětemobětem obchodování s lidmi.
2)
Smluvní strany této Úmluvy mohou mezi sebou uzavírat bilaterální nebo multilaterální smlouvy ve věcech upravených touto Úmluvou pro účely doplnění nebo posílení jejích ustanovení nebo pro usnadnění realizace zásad zakotvených v této Úmluvě.
3)
Smluvní strany, které jsou členskými státy Evropské unie, se budou ve svých vzájemných vztazích řídit zásadami a pravidly Evropského společenství a Evropské unie týkajícími se dané oblasti a aplikovatelnými na konkrétní případ, aniž by tím byl dotčen předmět a účel této Úmluvy a aniž by tím bylo dotčeno její použití ostatními smluvními stranami v plném rozsahu.
4)
Žádným ustanovením této Úmluvy nebudou dotčena práva, povinnosti a odpovědnost států i jednotlivců podle mezinárodního práva, včetně mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv a zejména pak tam, kde je to na místě, Úmluvy z roku 1951 a Protokolu z roku 1967 o právním postavení uprchlíků a zásadě non-refoulement, která je v něm obsažena.
Hlava IX
– Změny Úmluvy
Článek 41
– Změny
1)
O každém návrhu změny této Úmluvy předloženém smluvní stranou bude informován generální tajemník Rady Evropy, který jej předloží členským státům Rady Evropy, všem signatářům, všem státům, jež jsou smluvními stranami, Evropskému společenství, všem státům přizvaným k podpisu této Úmluvy v souladu s ustanoveními článku 42 a všem státům přizvaným k přistoupení k této Úmluvě podle ustanovení článku 43.
2)
Každá změna navrhovaná smluvní stranou bude sdělena výboru GRETA, který Výboru ministrů předloží svůj názor na tuto navrhovanou změnu.
3)
Výbor ministrů zváží navrhovanou změnu a názor předložený výborem GRETA a může tuto změnu schválit po konzultacích se stranami této Úmluvy a po získání jejich jednomyslného souhlasu.
4)
Text každé změny schválené Výborem ministrů podle odst. 3 tohoto článku bude předložen smluvním stranám ke schválení.
5)
Každá změna schválená podle odst. 3 tohoto článku vstoupí v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí jednoměsíční lhůty po datu, kdy všechny smluvní strany informovaly generálního tajemníka, že tuto změnu schválily.
Hlava X
– Závěrečná ustanovení
Článek 42
– Podpis a vstup v platnost
1)
Tato Úmluva bude předložena k podpisu členským státům Rady Evropy, nečlenským státům, jež se podílely na jejím vypracování, a Evropskému společenství.
2)
Tato Úmluva je předmětem ratifikace, přijetí nebo schválení. Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.
3)
Tato Úmluva vstoupí v platnost první den v měsíci následujícím po uplynutí tříměsíční lhůty po datu, kdy 10 signatářů, včetně nejméně 8 členských států Rady Evropy, vyjádřily svůj souhlas s tím, že budou vázány Úmluvou podle ustanovení předchozího bodu.
4)
U všech států uvedených v bodě 1 nebo u Evropského společenství, které následně vyjádří svůj souhlas s tím, že budou touto Úmluvou vázány, vstoupí tato Úmluva v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tříměsíční lhůty po datu uložení listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.
Článek 43
– Přistoupení k Úmluvě
1)
Poté, co tato Úmluva vstoupí v platnost, může Výbor ministrů Rady Evropy po konzultacích se smluvními stranami a po jejich jednomyslném souhlasu, přizvat kterýkoli nečlenský stát Rady Evropy, který se nepodílel na vypracování Úmluvy, k přistoupení k této Úmluvě rozhodnutím učiněným většinou hlasů stanovenou v článku 20 d. Statutu Rady Evropy a jednomyslným hlasováním zástupců smluvních států oprávněných účastnit se zasedání Výboru ministrů.
2)
U všech států přistupujících k Úmluvě vstoupí tato Úmluva v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tříměsíční lhůty po datu uložení aktu o přistoupení u generálního tajemníka Rady Evropy.
Článek 44
– Územní působnost
1)
Kterýkoli stát nebo Evropské společenství může, v okamžiku podpisu nebo při uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení, určit území, na které/á se bude vztahovat tato Úmluva.
2)
Každá smluvní strana může ke kterémukoli pozdějšímu datu a na základě prohlášení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, rozšířit působnost této Úmluvy na jakékoliv další území určené v tomto prohlášení, za jehož mezinárodní vztahy nese odpovědnost nebo jehož jménem má oprávnění přijímat závazky. U tohoto území vstoupí Úmluva v platnost první den měsíce následujícího po uplynutí tříměsíční lhůty po datu přijetí tohoto prohlášení generálním tajemníkem.
3)
Kterékoli prohlášení učiněné podle dvou předcházejících odstavců může být, u kteréhokoli území určeného v tomto prohlášení, zrušeno oznámením adresovaném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Toto zrušení vstoupí v účinnost první den měsíce následujícího po uplynutí tříměsíční lhůty po datu přijetí tohoto oznámení generálním tajemníkem.
Článek 45
– Výhrady
K žádnému ustanovení této Úmluvy nesmí být vznesena výhrada, s výjimkou výhrady stanovené v článku 31 odst. 2.
Článek 46
– Vypovězení
1)
Kterákoli smluvní strana může tuto úmluvu kdykoli vypovědět prostřednictvím oznámení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.
2)
Toto vypovězení nabývá účinku prvním dnem měsíce, který následuje po uplynutí tří měsíců od data přijetí tohoto oznámení generálním tajemníkem.
Článek 47
– Oznámení
Generální tajemník Rady Evropy zašle oznámení týkající se níže uvedených záležitostí členským státům Rady Evropy, všem signatářským státům, všem státům, jež jsou smluvními stranami, Evropskému společenství, všem státům přizvaným k podepsání této Úmluvy podle ustanovení článku 42 a všem státům přizvaným k přistoupení k této Úmluvě podle ustanovení článku 43:
a)
každé podepsání;
b)
každé uložení ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přistoupení;
c)
každé datum, kdy tato Úmluva vstoupila v platnost podle článků 42 a 43;
d)
každou změnu schválenou podle článku 41 a datum, kdy tato změna vstoupí v platnost;
e)
každé vypovězení podle ustanovení článku 46;
f)
každý další čin, oznámení nebo sdělení týkající se této Úmluvy;
g)
jakoukoliv výhradu podle článku 45.
Na důkaz toho níže podepsaní s příslušným oprávněním podepsali tuto Úmluvu.
Vyhotoveno ve Varšavě, dne 16. května 2005, v jazyce anglickém a francouzském, oba texty mají stejnou platnost, a v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archívech Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy zašle ověřené kopie každému členskému státu Rady Evropy, nečlenským státům, jež se podílely na vypracování této Úmluvy, Evropskému společenství a všem státům přizvaným k přistoupení k této Úmluvě. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 32/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Protokolu z roku 2014 k Úmluvě o nucené práci z roku 1930
Vyhlášeno 2. 6. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 6. 2017, částka 18/2017
* Článek 1 - 1. V rámci plnění svých závazků v rámci Úmluvy, jejichž cílem je potlačení nucené nebo povinné práce, přijme každý členský stát účinná opatření k prevenci a odstranění nucené a povinné práce, k poskytnutí ochrany obětem nucené a povinné práce a k zajištění
* Článek 2 - Opatření přijatá za účelem prevence nucené nebo povinné práce obsahují:
* Článek 3 - Každý členský stát přijme účinná opatření k identifikaci, osvobození, ochraně, odškodnění a rehabilitaci všech obětí nucené či povinné práce, jakož i opatření k zajištění dalších forem pomoci a podpory.
* Článek 4 - 1. Každý členský stát zajistí, aby všechny oběti nucené nebo povinné práce, bez ohledu na jejich přítomnost nebo právní postavení na území daného členského státu, měly přístup k přiměřeným a účinným nápravným prostředkům, jako jsou například finanční náhra
* Článek 5 - Členské státy vzájemně spolupracují s cílem zajistit prevenci a odstranění všech forem nucené nebo povinné práce.
* Článek 6 - Opatření k naplnění ustanovení tohoto Protokolu a Úmluvy budou stanovena vnitrostátními právními předpisy nebo příslušnými orgány po předchozím projednání s dotčenými organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků.
* Článek 7 - Přechodná ustanovení článku 1 odstavců 2 a 3 a článků 3 až 24 Úmluvy se zrušují.
* Článek 8 - 1. Členský stát může ratifikovat tento Protokol současně nebo kdykoli později po ratifikaci Úmluvy, oznámením formální ratifikace generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce k registraci.
* Článek 9 - 1. Členský stát, který ratifikoval tento Protokol, jej může vypovědět vždy, když je Úmluva v souladu se svým článkem 30 otevřena k vypovězení, sdělením předaným generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce k registraci.
* Článek 10 - 1. Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce vyrozumí všechny členské státy Mezinárodní organizace práce o registraci všech ratifikací, prohlášení a výpovědí, které mu sdělí členské státy Organizace.
* Článek 11 - Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů v souladu s článkem 102 Charty Spojených národů k registraci úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zaregistroval v souladu s ustanoveními předchozích
* Článek 12 - Anglické a francouzské znění textu tohoto Protokolu jsou stejně rozhodné.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 9. 6. 2017
32
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. června 2014 byl v Ženevě na 103. zasedání Generální konference Mezinárodní organizace práce přijat Protokol z roku 2014 k Úmluvě o nucené práci z roku 19301).
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikace Protokolu Českou republikou byla zapsána generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce, depozitářem Protokolu, dne 9. června 2016.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 8 odst. 2 dne 9. listopadu 2016. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle téhož ustanovení dne 9. června 2017.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Protokol z roku 2014 k Úmluvě o nucené práci z roku 1930
Generální konference Mezinárodní organizace práce,
která byla svolána Správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 28. května 2014 na svém 103. zasedání, a
uznávajíc, že zákaz nucené nebo povinné práce tvoří jednu ze základních součástí lidských práv, a že nucená a povinná práce porušuje lidská práva a důstojnost milionů žen, mužů, dívek a chlapců, přispívá k přetrvávání chudoby a znemožňuje zajišťování slušných pracovních podmínek, a
uznávajíc zásadní úlohu úmluvy č. 29 o nucené práci z roku 1930 (dále jen „Úmluva“), a úmluvy č. 105 o odstranění nucené práce z roku 1957 v boji proti všem formám nucené nebo povinné práce, ale že nedostatky v jejich provádění vyžadují další opatření, a
připomínajíc, že definice nucené nebo povinné práce v článku 2 Úmluvy se vztahuje na nucenou nebo povinnou práci ve všech jejích formách a projevech, a je použitelná pro všechny lidské bytosti bez rozdílu, a
zdůrazňujíc naléhavost odstranění nucené a povinné práce ve všech jejích formách a projevech, a
připomínajíc povinnost členských států, kteří Úmluvu ratifikovali, stíhat nucenou nebo povinnou práci jako trestný čin a zajistit, že postihy stanovené právem jsou přiměřené a důsledně uplatňované, a
berouc na vědomí, že Úmluvou stanovené přechodné období již uplynulo, a že ustanovení článku 1 odstavců 2 a 3 a ustanovení článků 3 až 24 již nelze použít, a
uznávajíc, že se kontext a formy nucené práce změnily, a obchodování s lidmi za účelem nucené nebo povinné práce, která může zahrnovat i sexuální vykořisťování, je předmětem rostoucího mezinárodního znepokojení, a že jeho účinná eliminace vyžaduje urgentní kroky, a
berouc na vědomí, že v soukromém sektoru roste počet pracovníků, kteří jsou nuceni k práci, přičemž obzvláště zranitelná jsou v tomto ohledu některá odvětví, a že u určitých skupin pracovníků, zejména u migrantů, existuje vyšší riziko, že se stanou oběťmi nucené nebo povinné práce, a
berouc na vědomí, že účinné a trvalé potlačení nucené nebo povinné práce přispívá k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi zaměstnavateli, jakož i ochrany pro zaměstnance, a
připomínajíc příslušné mezinárodní pracovní normy, zejména úmluvu č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat z roku 1948, úmluvu č. 98 o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat z roku 1949, úmluvu č. 100 o rovnosti v odměňování za práci z roku 1951, úmluvu č. 111 o odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání z roku 1958, úmluvu č. 138 o minimálním věku z roku 1973, úmluvu č. 182 o nejhorších formách dětské práce z roku 1999, úmluvu č. 97 o migraci za zaměstnáním (revidovaná) z roku 1949, úmluvu č. 143 o migrujících pracovnících (doplňující ustanovení) z roku 1975, úmluvu č. 189 o pracovnících v cizí domácnosti z roku 2011, úmluvu č. 181 o soukromých zprostředkovatelnách práce z roku 1997, úmluvu č. 81 o inspekci práce z roku 1947, úmluvu č. 129 o inspekci práce v zemědělství z roku 1969, jakož i Deklaraci MOP o základních zásadách a právech v práci z roku 1998 a Deklaraci MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci z roku 2008, a
berouc na vědomí, další relevantní mezinárodní nástroje, zejména Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966, úmluvu o otroctví z roku 1926, dodatkovou úmluvu o zrušení otroctví, obchodu s otroky a institucí a praktik podobných otroctví z roku 1956, úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu z roku 2000, protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, a to zejména s ženami a dětmi z roku 2000, protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky z roku 2000, mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin z roku 1990, úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984, úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979 a úmluvu o právech osob se zdravotním postižením z roku 2006, a
rozhodnuvši přijmout některé návrhy na řešení nedostatků v provádění Úmluvy a znovu potvrdivši, že opatření v oblasti prevence, ochrany a nápravných opatření, jako jsou například odškodnění a rehabilitace obětí, jsou nezbytná pro účinné a trvalé potlačení nucené nebo povinné práce, jež jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání, a
stanovíc, že tyto návrhy budou mít formu protokolu tvořícího součást Úmluvy,
přijímá dne 11. června 2014 tento Protokol, který může být označován jako Protokol z roku 2014 k Úmluvě o nucené práci z roku 1930.
Článek 1
1.
V rámci plnění svých závazků v rámci Úmluvy, jejichž cílem je potlačení nucené nebo povinné práce, přijme každý členský stát účinná opatření k prevenci a odstranění nucené a povinné práce, k poskytnutí ochrany obětemobětem nucené a povinné práce a k zajištění přístupu těchto obětíobětí k přiměřeným a účinným nápravným prostředkům, jako jsou finanční náhrady, a k postihování osob vynucujících práci.
2.
Každý členský stát vypracuje po projednání s organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků vnitrostátní politiku a akční plán pro účinné a trvalé potlačení nucené nebo povinné práce, jež zahrnují systematické kroky příslušných orgánů, a případně koordinovanou s organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, jakož i s dalšími dotčenými skupinami.
3.
Definice nucené nebo povinné práce obsažená v Úmluvě se potvrzuje, a proto zahrnují opatření uvedená v tomto protokolu též zvláštní kroky proti obchodování s lidmi za účelem nucené nebo povinné práce.
Článek 2
Opatření přijatá za účelem prevence nucené nebo povinné práce obsahují:
(a)
vzdělávací a informační aktivity, zejména pro osoby ze zvláště ohrožených skupin, jež mají zabránit situaci, kdy se tito lidé stanou oběťmioběťmi nucené nebo povinné práce,
(b)
vzdělávání a informování zaměstnavatelů za účelem zabránění jejich zapojení do praktik zahrnujících nucenou nebo povinnou práci,
(c)
úsilí vedoucí k zajištění:
(i)
pokrytí a dodržování právních předpisů týkajících se prevence nucené nebo povinné práce, včetně případných předpisů pracovního práva, jež se vztahují na všechny pracovníky ve všech odvětvích hospodářství a
(ii)
posílení služeb inspekce práce a dalších služeb zodpovídající za provádění těchto právních předpisů,
(d)
ochranu osob, zejména migrujících pracovníků, před nekalými a podvodnými praktikami při náboru a umísťování,
(e)
podporu náležité péče veřejného i soukromého sektoru k prevenci a reakci na rizika nucené nebo povinné práce, a
(f)
řešení příčin výskytu nucené nebo povinné práce, a faktorů, které riziko nucené nebo povinné práce zvyšují.
Článek 3
Každý členský stát přijme účinná opatření k identifikaci, osvobození, ochraně, odškodnění a rehabilitaci všech obětíobětí nucené či povinné práce, jakož i opatření k zajištění dalších forem pomoci a podpory.
Článek 4
1.
Každý členský stát zajistí, aby všechny obětioběti nucené nebo povinné práce, bez ohledu na jejich přítomnost nebo právní postavení na území daného členského státu, měly přístup k přiměřeným a účinným nápravným prostředkům, jako jsou například finanční náhrady.
2.
Každý členský stát přijme, v souladu se základními zásadami svého právního systému, opatření nezbytná k zajištění toho, že příslušné orgány budou mít právo nezahajovat trestní stíhání obětíobětí nucené nebo povinné práce, či neukládat těmto obětemobětem sankce za zapojení do nezákonných aktivit, jež byly donuceny spáchat v přímém důsledku toho, že byly oběťmioběťmi nucené nebo povinné práce.
Článek 5
Členské státy vzájemně spolupracují s cílem zajistit prevenci a odstranění všech forem nucené nebo povinné práce.
Článek 6
Opatření k naplnění ustanovení tohoto Protokolu a Úmluvy budou stanovena vnitrostátními právními předpisy nebo příslušnými orgány po předchozím projednání s dotčenými organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků.
Článek 7
Přechodná ustanovení článku 1 odstavců 2 a 3 a článků 3 až 24 Úmluvy se zrušují.
Článek 8
1.
Členský stát může ratifikovat tento Protokol současně nebo kdykoli později po ratifikaci Úmluvy, oznámením formální ratifikace generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce k registraci.
2.
Protokol vstoupí v platnost dvanáct měsíců po dni, kdy byla generálním ředitelem zaregistrována ratifikace dvou členských států. Poté tento Protokol vstoupí v platnost pro každý další členský stát dvanáct měsíců od data, k němuž byla zaregistrována jeho ratifikace a Úmluva se následně pro tento členský stát stane závaznou včetně článků 1 až 7 tohoto Protokolu.
Článek 9
1.
Členský stát, který ratifikoval tento Protokol, jej může vypovědět vždy, když je Úmluva v souladu se svým článkem 30 otevřena k vypovězení, sdělením předaným generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce k registraci.
2.
Vypovězení Úmluvy v souladu s jejími články 30 nebo 32 ipso iure zahrnuje i vypovězení tohoto Protokolu.
3.
Každá výpověď v souladu s body 1 a 2 tohoto článku nabude účinnosti jeden rok ode dne, kdy byla zaregistrována.
Článek 10
1.
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce vyrozumí všechny členské státy Mezinárodní organizace práce o registraci všech ratifikací, prohlášení a výpovědí, které mu sdělí členské státy Organizace.
2.
Když bude oznamovat členským státům Organizace registraci druhé ratifikace, upozorní generální ředitel členy organizace na datum, kterým Protokol vstoupí v platnost.
Článek 11
Generální ředitel Mezinárodního úřadu práce oznámí generálnímu tajemníkovi Spojených národů v souladu s článkem 102 Charty Spojených národů k registraci úplné údaje o všech ratifikacích a výpovědích, které zaregistroval v souladu s ustanoveními předchozích článků.
Článek 12
Anglické a francouzské znění textu tohoto Protokolu jsou stejně rozhodné.
1)
Úmluva o nucené nebo povinné práci, přijatá v Ženevě dne 28. června 1930, byla vyhlášena pod č. 506/1990 Sb. |
Vyhláška č. 163/2017 Sb. | Vyhláška č. 163/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel a způsobu a podmínek testování silničního vozidla, které je registrováno v registru silničních vozidel, ve znění vyhlášky č. 144/2012 Sb.
Vyhlášeno 2. 6. 2017, datum účinnosti 2. 6. 2017, částka 57/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel a způsobu a podmínek testování silničního vozidla, které je registrováno v registru silničních vozidel, ve znění v
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 2. 6. 2017
163
VYHLÁŠKA
ze dne 30. května 2017,
kterou se mění vyhláška č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel a způsobu a podmínek testování silničního vozidla, které je registrováno v registru silničních vozidel, ve znění vyhlášky č. 144/2012 Sb.
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 91 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 239/2013 Sb. a zákona č. 63/2017 Sb., k provedení § 79a odst. 6, § 79b odst. 7 a § 79c odst. 4 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 355/2006 Sb., o stanovení způsobu a podmínek registrace, provozu, způsobu a podmínek testování historických a sportovních vozidel a způsobu a podmínek testování silničního vozidla, které je registrováno v registru silničních vozidel, ve znění vyhlášky č. 144/2012 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 1 až 5.
2.
V § 2 odst. 2 se slova „přihlášku do registru“ nahrazují slovy „žádost o registraci“.
3.
V § 2 odst. 3 se slovo „přihlášce“ nahrazuje slovem „žádosti“ a slova „podle odstavce 2“ se zrušují.
4.
V § 2 odst. 5 se slova „přihlášky o registraci historického vozidla“ nahrazují slovy „žádosti o registraci historického vozidla do registru historických a sportovních vozidel“.
5.
V § 3 se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 1 až 4.
6.
V § 3 odst. 4 se slovo „přihlášky“ nahrazuje slovem „žádosti“.
7.
V § 6 odst. 1, § 6a odst. 6 a v příloze č. 6 v bodech 2 a 3 se slovo „kódu“ nahrazuje slovem „kodexu“.
8.
V § 6 odst. 1 se slovo „kód“ nahrazuje slovem „kodex“.
9.
V § 6 odst. 5 se věta čtvrtá zrušuje.
10.
V § 6 odst. 5 a § 6a odst. 5 se slova „nejpozději do 30. června běžného kalendářního roku seznamy vozidel, která prošla kladným testováním“ nahrazují slovy „do 30 dnů ode dne testování seznamy vozidel, která prošla testováním s kladným výsledkem“.
11.
V § 6a odst. 5 se věta druhá zrušuje.
12.
Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 355/2006 Sb.
Vzor žádosti o registraci historického vozidla do registru historických a sportovních vozidel
855kB
“.
13.
Příloha č. 4 zní:
„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 355/2006 Sb.
Vzor žádosti o registraci sportovního vozidla do registru historických a sportovních vozidel
850kB
“.
14.
V příloze č. 6 se v bodě 3 za slovo „staré,“ vkládají slova „jehož typ se již nevyrábí a“.
15.
V příloze č. 6 se v bodě 5 písm. c) slovo „ročních“ zrušuje.
16.
V příloze č. 6 se v bodě 5 slova „15. června každého kalendářního roku“ nahrazují slovy „15 dnů ode dne testování“.
17.
V příloze č. 6 se v bodech 7 a 10 slovo „roční“ zrušuje.
18.
V příloze č. 6 se v bodě 10 slova „Roční prohlídky“ nahrazují slovem „Prohlídky“.
19.
V příloze č. 6 se v bodě 10 slova „nejpozději do 30. června kalendářního roku“ nahrazují slovy „do 30 dnů ode dne testování“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Tiskopisy přihlášky o registraci historického vozidlahistorického vozidla do registru historických a sportovních vozidelsportovních vozidel a přihlášky o registraci sportovního vozidlasportovního vozidla v registru historických a sportovních vozidelsportovních vozidel podle příloh č. 2 a 4 vyhlášky č. 355/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, lze používat nejdéle do 31. prosince 2018.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Ťok v. r. |
Vyhláška č. 162/2017 Sb. | Vyhláška č. 162/2017 Sb.
Vyhláška o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona
Vyhlášeno 2. 6. 2017, datum účinnosti 15. 6. 2017, částka 56/2017
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Pojmy
* § 3 - Obecné požadavky na hodnocení bezpečnosti
* § 4 - Deterministické hodnocení bezpečnosti
* Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti
* § 5 - (1) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí zahrnovat
* § 6 - (1) Při vytváření modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být
* § 7 - Na základě modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být
* § 8 - (1) V modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být provedena
* § 9 - Lhůty provádění pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
* Využití pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
* § 10 - (1) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno během životního cyklu jaderného zařízení při hodnocení významných informací o riziku a následcích využívání jaderné energie, při přehodnocování stávající úrovně jaderné bezpečnosti, radiační oc
* § 11 - (1) Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno při zpracování havarijních předpisů a při ověřování jejich správnosti.
* § 12 - Dokumentace pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
* Obecné požadavky na provádění periodického hodnocení bezpečnosti
* § 13 - (1) Periodické hodnocení bezpečnosti musí porovnat stav jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení dosažený na jaderném zařízení s požadavky právních předp
* § 14 - (1) V rámci periodického hodnocení bezpečnosti musí být vyhodnocen bezpečnostní význam všech zjištěných odchylek od bezpečnostních požadavků.
* § 15 - Lhůty provádění periodického hodnocení bezpečnosti
* § 16 - Rozsah periodického hodnocení bezpečnosti
* Předmět periodického hodnocení bezpečnosti
* § 17 - Periodické hodnocení bezpečnosti musí hodnotit
* § 18 - Periodické hodnocení bezpečnosti musí dále hodnotit
* § 19 - Periodické hodnocení bezpečnosti musí dále hodnotit
* § 20 - Periodické hodnocení bezpečnosti musí dále hodnotit
* § 21 - Dokumentace periodického hodnocení bezpečnosti
* § 22 - Průběžné hodnocení bezpečnosti
* Zvláštní hodnocení bezpečnosti
* § 23 - (1) Zvláštní hodnocení bezpečnosti před provedením změny při využívání jaderné energie, která se týká vybraného zařízení, musí posoudit
* § 24 - (1) Zvláštní hodnocení bezpečnosti v případě radiační mimořádné události na jaderném zařízení nebo na jiném jaderném zařízení podobného typu musí posoudit
* § 25 - Dokumentace zvláštního hodnocení bezpečnosti
* § 26 - Přechodné ustanovení
* § 27 - Účinnost
Aktuální znění od 15. 6. 2017
162
VYHLÁŠKA
ze dne 25. května 2017
o požadavcích na hodnocení bezpečnosti podle atomového zákona
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 48 odst. 6:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Euratomu1) a stanoví
a)
pravidla provádění hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení a lhůty, v nichž jsou prováděny,
b)
způsob dokumentování hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení a obsah dokumentace hodnocení bezpečnosti a jednotlivých typů hodnocení a
c)
způsob využití hodnocení bezpečnosti.
§ 2
Pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a)
analýzou nejistotanalýzou nejistot hodnocení vlivu nejistot spojených s jednotlivými prvky logického modelu aktuálního stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení vytvořeného v rámci pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti (dále jen „model pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti“) na celkové výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
b)
analýzou citlivostianalýzou citlivosti analýza míry vlivu použitých předpokladů a zadaných vstupních údajů hodnocení určité skutečnosti na výsledky tohoto hodnocení,
c)
generickým provozním údajemgenerickým provozním údajem číselný údaj o spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent nezaložený na informacích o minulých stavech hodnoceného jaderného zařízeníjaderného zařízení a použitelný pro určení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent tohoto jaderného zařízeníjaderného zařízení,
d)
iniciační událostíiniciační událostí událost vyžadující odezvu jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo jeho obsluhy pro převedení jaderného zařízeníjaderného zařízení do bezpečného stavu, která by v případě selhání odezvy mohla vést k poškození jaderného paliva nebo úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky z jaderného zařízeníjaderného zařízení,
e)
scénářemscénářem posloupnost událostí zahrnující zejména náhodný výskyt iniciační událostiiniciační události, odezvu jednotlivých systémů, konstrukcí a komponent zajišťujících bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce a převedení jaderného zařízeníjaderného zařízení do bezpečného nebo jiného stavu,
f)
specifickým provozním údajemspecifickým provozním údajem číselný údaj o spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent založený na informacích o minulých stavech hodnoceného jaderného zařízeníjaderného zařízení a
g)
velkým časným únikemvelkým časným únikem únik více než 1 % počátečního množství 137Cs v jaderném zařízeníjaderném zařízení do 10 hodin od vyhlášení radiační havárieradiační havárie.
§ 3
Obecné požadavky na hodnocení bezpečnosti
(1)
Hodnocení bezpečnosti musí být prováděno podle aktuálních a praktickou aplikací prověřených metodik v souladu se stávající úrovní vědy a techniky a správnou praxí.
(2)
Hodnocení bezpečnosti musí zohlednit změny způsobilé ovlivnit jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, ke kterým dojde v průběhu životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení.
(3)
Hodnocení bezpečnosti musí zohlednit nové poznatky z provozních zkušeností a informace o rizicích a následcích využívání jaderné energie relevantní z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, které by mohly významně ovlivnit hodnocení bezpečnosti.
(4)
Při postupu podle odstavců 2 a 3 musí být uplatněn odstupňovaný přístup podle vlivu zohledňovaných skutečností na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
§ 4
Deterministické hodnocení bezpečnosti
(1)
Deterministickým hodnocením bezpečnosti musí být prokazována přijatelnost důsledků odezvy jaderného zařízeníjaderného zařízení a jeho systémů, konstrukcí a komponent a pracovníků na iniciační událostiiniciační události z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události.
(2)
Deterministickým hodnocením bezpečnosti musí být posouzena
a)
schopnost jaderného zařízeníjaderného zařízení zajistit plnění principů bezpečného využívání jaderné energie,
b)
odolnost, spolehlivost a účinnost bezpečnostních systémů a dalších systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost v podmínkách, pro které jsou určeny, a
c)
schopnost pracovníků zajistit plnění základních bezpečnostních funkcíbezpečnostních funkcí jaderného zařízeníjaderného zařízení.
(3)
Deterministické hodnocení bezpečnosti musí hodnotit plnění požadavků vyhlášky o požadavcích na projekt jaderného zařízení.
(4)
Výsledky deterministického hodnocení bezpečnosti musí být uvedeny v zadávací bezpečnostní zprávě, předběžné bezpečnostní zprávě, provozní bezpečnostní zprávě pro první fyzikální spouštěnífyzikální spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem, provozní bezpečnostní zprávě a bezpečnostní zprávě k vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení.
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti
§ 5
(1)
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí zahrnovat
a)
1\\. úroveň pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, v jejímž rámci musí být prováděna analýza projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení a jeho provozu, včetně předcházejících fází životního cyklu, tak, aby byl odhalen sled událostí, které mohou vést k poškození jaderného paliva nebo systému, konstrukce nebo komponenty obsahující jiné radioaktivní látkyradioaktivní látky vyskytující se v tomto zařízení a stanovena frekvence výskytu za rok, s níž může dojít k takovému poškození v důsledku sledu těchto událostí, a
b)
2\\. úroveň pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, v jejímž rámci musí být prováděna analýza chronologického rozvoje následků poškození jaderného paliva a jiných systémů, konstrukcí nebo komponent s obsahem radioaktivních látekradioaktivních látek vyskytujících se v jaderném zařízeníjaderném zařízení, odhalených v rámci 1. úrovně pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, včetně kvantitativního hodnocení fenoménů z toho vyplývajících; v rámci 2. úrovně pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být odhaleny způsoby, jimiž se uniklé radioaktivní látkyradioaktivní látky mohou šířit do životního prostředí.
(2)
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí zohlednit
a)
radioaktivní látkyradioaktivní látky vyskytující se v jaderném zařízeníjaderném zařízení,
b)
provozní režimy jaderného zařízeníjaderného zařízení, včetně odstávek, a
c)
vnitřní a vnější iniciační událostiiniciační události, včetně plošně působících vnitřních a vnějších iniciačních událostíiniciačních událostí.
(3)
V rámci pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být vytvořen model pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, který musí být založen na realistickém modelování průběhu rozvoje vnitřních a vnějších iniciačních událostíiniciačních událostí.
§ 6
(1)
Při vytváření modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být
a)
využívány údaje projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení o skutečnostech majících vliv na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události,
b)
zdůvodněno stanovení doby, pro kterou se modeluje odezva jaderného zařízeníjaderného zařízení na vnitřní a vnější iniciační událostiiniciační události,
c)
provozní režimy jaderného zařízeníjaderného zařízení rozděleny do dílčích provozních stavů podle skutečností souvisejících se stavem jaderného zařízeníjaderného zařízení, které mohou vést ke stejné odezvě jaderného zařízeníjaderného zařízení na iniciační událostiiniciační události,
d)
pro dílčí provozní stavy určeny iniciační událostiiniciační události, které nejsou prakticky vyloučeny,
e)
vytvořeny skupiny iniciačních událostíiniciačních událostí podle písmene d) a stanoveny frekvence jejich výskytu za rok,
f)
stanovena kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti pro zabránění tavení jaderného paliva nebo úniku radioaktivních látekradioaktivních látek,
g)
použita kauzální analytická metoda pro vyhodnocení průběhu procesu a jeho událostí vedoucích k možné radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události využívající kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti podle písmene f),
h)
sestrojeny stromy událostí pro jednotlivé skupiny iniciačních událostíiniciačních událostí formou grafického logického modelu na základě výsledků použití kauzální analytické metody,
i)
odhalena a odstraněna zacyklení v modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
j)
použita deduktivní metoda založená na pravděpodobnostním přístupu, která zpětně analyzuje rozvoj nežádoucí události nebo poruchy systému, pro nalezení všech řetězců příčin, které mohou vést k této události, využívající kritéria přijatelnostikritéria přijatelnosti podle písmene f),
k)
sestrojeny stromy poruch pro každé zařízení využívané při odezvě na iniciační událostiniciační událost formou grafického logického modelu na základě výsledků použití deduktivní metody,
l)
provedena komplexní analýza lidského faktoru tak, aby byly zahrnuty možné chyby pracovníků vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energiečinnosti související s využíváním jaderné energie, činnosti v rámci expozičních situacíexpozičních situací a činnosti při zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události; v této analýze musí být zohledněny faktory způsobilé ovlivnit činnost pracovníků ve všech dílčích provozních stavech jaderného zařízeníjaderného zařízení, a to včetně závislostí mezi lidskými chybami,
m)
provedena komplexní analýza poruch ze společné příčiny a
n)
provedena analýza radiačních mimořádných událostíradiačních mimořádných událostí vedoucích k úniku radioaktivních látekradioaktivních látek z jaderného zařízeníjaderného zařízení.
(2)
V modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být dále zohledněny
a)
všechny funkční závislosti mezi systémy, konstrukcemi nebo komponentami a závislosti vyplývající z jejich umístění,
b)
vzájemné závislosti skutečností ovlivňujících jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, které mohou nastat následkem selhání jaderného zařízeníjaderného zařízení, a
c)
vzájemné závislosti mezi různými jadernými zařízenímijadernými zařízeními umístěnými ve stejném území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení.
§ 7
Na základě modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být
a)
proveden výpočet frekvence poškození jaderného paliva v aktivní zóně jaderného reaktoru (dále jen „aktivní zóna“) za rok zahrnující
1.
celkovou frekvenci výskytu,
2.
frekvenci výskytu pro jednotlivé dílčí provozní stavy a
3.
frekvenci výskytu pro jednotlivé skupiny iniciačních událostíiniciačních událostí,
b)
proveden výpočet frekvence výskytu poškození jaderného paliva v aktivní zóně a mimo aktivní zónu za rok zahrnující
1.
celkovou frekvenci výskytu,
2.
frekvenci výskytu pro jednotlivé dílčí provozní stavy a
3.
frekvenci výskytu pro jednotlivé skupiny iniciačních událostíiniciačních událostí,
c)
proveden výpočet frekvence výskytu velkého časného únikuvelkého časného úniku radioaktivních látekradioaktivních látek za rok zahrnující
1.
celkovou frekvenci výskytu,
2.
frekvenci výskytu pro jednotlivé dílčí provozní stavy a
3.
frekvenci výskytu pro jednotlivé skupiny iniciačních událostíiniciačních událostí,
d)
stanovena přesnost výpočtu modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti tak, aby bylo dosaženo realistických výsledků,
e)
identifikovány hlavní scénářescénáře vedoucí k poškození jaderného paliva nebo úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky z jaderného zařízeníjaderného zařízení pro 1. a 2. úroveň pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
f)
pro 1. a 2. úroveň pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti identifikovány nejmenší množiny událostí,
1.
jejichž společný výskyt ve scénářiscénáři vede k poškození jaderného paliva nebo k úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky z jaderného zařízeníjaderného zařízení a
2.
které nejvýznamněji přispívají k celkovému riziku představovanému jaderným zařízenímjaderným zařízením,
g)
provedeno hodnocení důležitosti pro celkové výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, a to u jednotlivých
1.
systémů, konstrukcí a komponent,
2.
chyb způsobených lidským faktorem a
3.
poruch ze společné příčiny a
h)
při provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení prováděno monitorování úrovně rizika představovaného jaderným zařízenímjaderným zařízením.
§ 8
(1)
V modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být provedena
a)
analýza statistických nejistot souvisejících s údaji použitými v modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti a potřebnými ke stanovení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent a pravděpodobností nebo ročních frekvencí výskytu chyb pracovníků a
b)
analýza citlivostianalýza citlivosti veličin, které vykazují vysokou míru nejistoty, mohou mít významný vliv na výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti a jsou spojeny s
1.
výchozími předpoklady použitými při vytváření modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
2.
údaji použitými v modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti potřebnými ke stanovení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent pro plnění jejich předepsané funkce a
3.
údaji použitými v modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti potřebnými ke stanovení pravděpodobností nebo ročních frekvencí výskytu chyb pracovníků.
(2)
Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být porovnány s pravděpodobnostními kritérii přijatelnostikritérii přijatelnosti k ověření, zda je s nimi jaderná bezpečnostjaderná bezpečnost v souladu. Při porovnávání výsledků pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti s pravděpodobnostními kritérii přijatelnostikritérii přijatelnosti musí být zohledněny výsledky provedených analýz citlivostianalýz citlivosti a analýz nejistotanalýz nejistot.
(3)
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být následně po jeho provedení podrobeno nezávislému odbornému hodnocení tak, aby byly odhaleny jeho případné nedostatky.
(4)
Všechny prvky, které mají vliv na prováděné pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti, musí být zohledněny v rámci tohoto pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti, je-li použito pro posouzení
a)
četnosti provádění zkoušek systémů, konstrukcí a komponent,
b)
přípustných dob vyřazení systémů, konstrukcí a komponent z provozu, nebo
c)
změn veličin podle písmene a) nebo b).
§ 9
Lhůty provádění pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
(1)
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být provedeno do 12 měsíců od provedení změny při využívání jaderné energiezměny při využívání jaderné energie, a to v částech, které by mohly být touto změnou ovlivněny, jde-li o změnu s vlivem na
a)
vlastnosti území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení,
b)
skutečný stav a provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení po provedené změně projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení nebo změně způsobu testování a údržby jaderného zařízeníjaderného zařízení,
c)
aktuální stav vnitřních předpisů,
d)
údaje potřebné ke stanovení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent a pravděpodobností výskytu jednotlivých lidských chyb, založené zejména na získání specifických provozních údajůspecifických provozních údajů z jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo jaderného zařízeníjaderného zařízení podobného typu,
e)
aktuální technické informace o stavu jaderného zařízeníjaderného zařízení, nebo
f)
aktuální informace o vlastnostech a chování jaderného zařízeníjaderného zařízení při provozní událostiprovozní události, včetně radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události.
(2)
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být provedeno souhrnně nejméně jednou za 5 let provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení.
(3)
Při pravděpodobnostním hodnocení bezpečnosti podle odstavce 2 musí být
a)
zohledněny aktualizované údaje potřebné ke stanovení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent a pravděpodobností výskytu jednotlivých chyb pracovníků založené na
1.
specifických provozních údajíchspecifických provozních údajích z jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo jaderného zařízeníjaderného zařízení podobného typu, jsou-li dostupné, nebo
2.
generických provozních údajíchgenerických provozních údajích z jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo jaderného zařízeníjaderného zařízení podobného typu a
b)
užity aktuálně dostupné analytické metody a nástroje odpovídající správné praxi.
Využití pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
§ 10
(1)
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno během životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení při hodnocení významných informací o riziku a následcích využívání jaderné energie, při přehodnocování stávající úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a při přijímání opatření k předcházení snížení jejich úrovně a k jejich zlepšování.
(2)
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být průběžně využíváno k omezení rizika představovaného jaderným zařízenímjaderným zařízením pro zjišťování potřeby změn projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení plynoucích z nedostatků
a)
projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení, nebo
b)
vnitřních předpisů.
(3)
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k určování priorit při plánování opatření ke zvyšování úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události. Při tomto plánování musí být kladen důraz na opatření s významným dopadem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.
(4)
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k hodnocení celkového rizika představovaného jaderným zařízenímjaderným zařízením.
(5)
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k ověření
a)
vyváženosti projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení,
b)
absence malých odchylek vlastností jaderného zařízeníjaderného zařízení od jejich obvyklých hodnot stanovených právními předpisy, které jsou způsobilé vyvolat významné snížení úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení,
c)
absence prvků projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení nebo skupiny iniciačních událostíiniciačních událostí představujících nepřiměřeně velký příspěvek k celkovému riziku představovanému jaderným zařízenímjaderným zařízením a
d)
podílu činitelů, které jsou stanoveny s významnou neurčitostí, na dosažení celkově nízké úrovně rizika představovaného jaderným zařízenímjaderným zařízením.
(6)
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k hodnocení
a)
potřeby a přijatelnosti změn jaderného zařízeníjaderného zařízení,
b)
potřeby a přijatelnosti změn v limitech a podmínkáchlimitech a podmínkách,
c)
potřeby a přijatelnosti změn vnitřních předpisů a
d)
závažnosti událostí na jaderném zařízeníjaderném zařízení.
(7)
Způsob využití pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti podle odstavce 1 v podmínkách držitele povolení musí být stanoven vnitřním předpisem držitele povolení.
§ 11
(1)
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno při zpracování havarijních předpisů a při ověřování jejich správnosti.
(2)
Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být využívány k prověření toho, zda program provozních kontrol zahrnuje všechny systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost.
(3)
Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být využívány k prověření toho, zda procesu řízeného stárnutí podléhají všechny systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost.
(4)
Pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k identifikaci systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, jejichž provozuschopnost musí být vždy zajištěna. Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti identifikující takové systémy, konstrukce a komponenty musí být uvedeny v předběžné bezpečnostní zprávě, v provozní bezpečnostní zprávě pro první fyzikální spouštěnífyzikální spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení s jaderným reaktorem, v provozní bezpečnostní zprávě a v bezpečnostní zprávě k vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení.
(5)
Výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být využívány jako vstupní informace při přípravě a ověřování bezpečnostně významných výcvikových programů pracovníků, včetně výcviku operátorů blokové dozorny na simulátoru.
(6)
Při každém využití pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být identifikována a zohledněna omezení pro tento způsob využití. Vhodnost využití pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí být prověřena s ohledem na tato omezení.
§ 12
Dokumentace pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti
Dokumentace pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti musí obsahovat
a)
popis rozsahu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
b)
popis použité metodiky a dokumentaci zajištění kvality pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
c)
informace o hodnoceném jaderném zařízeníjaderném zařízení potřebné pro provedení pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
d)
seznam dílčích provozních stavů jaderného zařízeníjaderného zařízení, do nichž byly pro účely pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti rozděleny všechny provozní režimy jaderného zařízeníjaderného zařízení, a popis procesu jejich stanovení,
e)
popis procesu výběru a seskupování iniciačních událostíiniciačních událostí, jejich seznam a popis jednotlivých skupin iniciačních událostíiniciačních událostí s ročními frekvencemi jejich vzniku, včetně analýzy těchto frekvencí, a dále přiřazení jednotlivých skupin iniciačních událostíiniciačních událostí k jednotlivým dílčím provozním stavům jaderného zařízeníjaderného zařízení, do nichž byl pro účely provedení pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti rozdělen provoz tohoto zařízení,
f)
popis sestrojených stromů událostí, včetně použitých předpokladů a kritérií, podle § 6 odst. 1 písm. h),
g)
seznam chyb způsobených lidským faktorem zahrnutých v pravděpodobnostním hodnocení bezpečnosti a popis jejich analýzy,
h)
seznam údajů potřebných ke stanovení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent, které byly použity pro modelování selhání zařízení a jeho oprav, údržby a testování, a popis jejich analýzy,
i)
seznam poruch ze společné příčiny a popis jejich analýzy,
j)
popis řešení zacyklení v modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
k)
seznam hlavních předpokladů použitých při provádění pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti a omezení modelu pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
l)
popis analýzy systémů a sestrojených stromů poruch, včetně použitých předpokladů,
m)
popis vztahů mezi 1. a 2. úrovní pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti,
n)
popis analýzy radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události vedoucí k úniku radioaktivní látkyradioaktivní látky z jaderného zařízeníjaderného zařízení, která přináší nejvýznamnější příspěvek k riziku představovanému jaderným zařízenímjaderným zařízením,
o)
vymezení kategorií úniků radioaktivního materiálu uvolněného do okolí jaderného zařízeníjaderného zařízení podle velikosti a jejich časové úrovně,
p)
popis a charakteristiku množství radioaktivního materiálu uvolněného do okolí jaderného zařízeníjaderného zařízení v závislosti na kategorii úniku podle písmene o),
q)
popis hlavních výsledků 1. a 2. úrovně pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti podle § 7,
r)
výsledky analýz citlivostianalýz citlivosti,
s)
výsledky analýz nejistotanalýz nejistot,
t)
závěry a doporučení pro možné zvýšení úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, včetně zhodnocení účinnosti strategie zvládání těžkých havárií, a
u)
popis 1. a 2. úrovně pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti zahrnující pro každou úroveň
1.
pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti pro výkonové stavy,
2.
pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti pro nízkovýkonové a odstavné stavy a
3.
pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti pro jednotlivé vnitřní a vnější iniciační událostiiniciační události.
Obecné požadavky na provádění periodického hodnocení bezpečnosti
§ 13
(1)
Periodické hodnocení bezpečnosti musí porovnat stav jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení dosažený na jaderném zařízeníjaderném zařízení s požadavky právních předpisů a s požadavky plynoucími ze stávající úrovně vědy a techniky a správné praxe (dále jen „bezpečnostní požadavky“) platnými v době jeho provádění.
(2)
Periodickým hodnocením bezpečnosti musí být v předem stanovených intervalech systematicky a komplexně prověřeny následující oblasti:
a)
projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení,
b)
skutečný stav systémů, konstrukcí a komponent,
c)
způsobilost systémů, konstrukcí a komponent k plnění funkcí požadovaných projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení (dále jen „kvalifikace zařízení“),
d)
stárnutí systémů, konstrukcí a komponent,
e)
deterministické analýzy bezpečnosti,
f)
pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti,
g)
analýza rizika,
h)
provozní bezpečnost,
i)
využití provozních zkušeností z jiných jaderných zařízeníjaderných zařízení a poznatků vědy a výzkumu,
j)
organizace a řízení,
k)
postupy a předpisy,
l)
lidský faktor,
m)
zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a
n)
vliv provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení na jeho okolí z hlediska radiační ochranyradiační ochrany.
(3)
Periodickým hodnocením bezpečnosti musí být u výzkumného jaderného zařízenívýzkumného jaderného zařízení v předem stanovených intervalech systematicky a komplexně dále prověřena oblast zvláštní povahy využívání jaderného reaktoru k výzkumu, vzdělávání, výrobě radionuklidů, neutronové radiografii, testování materiálů nebo poskytování zdravotních služeb (dále jen „využívání jaderného reaktoru“).
(4)
Periodickým hodnocením bezpečnosti musí být pro úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu v předem stanovených intervalech systematicky a komplexně dále prověřena oblast zvláštní povahy využívání úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu.
(5)
Periodické hodnocení bezpečnosti musí prověřovat stav podle odstavce 1 při provozu a vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení a po dobu platnosti povolení k uzavření úložiště radioaktivního odpaduuzavření úložiště radioaktivního odpadu.
(6)
Pro každou oblast podle odstavců 2 až 4 musí být stanoven soubor požadavků a kritérií, při jejichž naplnění lze bezpečnostní požadavky považovat za splněné.
(7)
Pro každou oblast podle odstavců 2 až 4 musí být provedeno dílčí vyhodnocení všech bezpečnostních požadavků pro příslušnou oblast. Výsledky dílčích vyhodnocení oblastí podle odstavců 2 až 4 musí být použity pro provedení souhrnného vyhodnocení všech oblastí.
§ 14
(1)
V rámci periodického hodnocení bezpečnosti musí být vyhodnocen bezpečnostní význam všech zjištěných odchylek od bezpečnostních požadavků.
(2)
Na základě vyhodnocení bezpečnostního významu všech zjištěných odchylek od bezpečnostních požadavků musí být vytvořen návrh souboru opatření vedoucích k dosažení a zajištění úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízeníjaderného zařízení požadované bezpečnostními požadavky až do dalšího periodického hodnocení bezpečnosti (dále jen „soubor opatření“) a harmonogram jejich uskutečňování.
(3)
Periodické hodnocení bezpečnosti musí dále hodnotit, zda byly vyřešeny všechny odchylky od bezpečnostních požadavků zjištěné v průběhu provozu nebo vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení nebo odhalené předchozím periodickým hodnocením bezpečnosti.
(4)
Periodické hodnocení bezpečnosti musí být prováděno podle strategie přístupu k periodickému hodnocení bezpečnosti (dále jen „strategie“). Strategie musí být zpracována před provedením periodického hodnocení bezpečnosti.
§ 15
Lhůty provádění periodického hodnocení bezpečnosti
(1)
První periodické hodnocení bezpečnosti musí být provedeno do 6 let od zahájení provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení.
(2)
Periodické hodnocení bezpečnosti, s výjimkou prvního periodického hodnocení bezpečnosti, musí být provedeno do 10 let od provedení předchozího periodického hodnocení bezpečnosti.
(3)
Periodické hodnocení bezpečnosti při vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení musí být provedeno na konci každé etapy vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení a dále v případě změny původně plánovaného způsobu vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení.
§ 16
Rozsah periodického hodnocení bezpečnosti
(1)
Do periodického hodnocení bezpečnosti musí být zahrnuty v závislosti na typu jaderného zařízeníjaderného zařízení všechny oblasti mající vliv na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení v jednotlivých provozních celcích jaderného zařízeníjaderného zařízení a na jaderném zařízeníjaderném zařízení jako celku podle § 13 odst. 2 až 4.
(2)
Pro jaderná zařízeníjaderná zařízení bez jaderného reaktoru nebo s jaderným reaktorem o výkonu nižším než 50 MW musí být rozsah periodického hodnocení bezpečnosti přizpůsoben charakteristikám projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení a způsobu provozování jaderného zařízeníjaderného zařízení.
Předmět periodického hodnocení bezpečnosti
§ 17
Periodické hodnocení bezpečnosti musí hodnotit
a)
v oblasti, kterou je projekt jaderného zařízeníprojekt jaderného zařízení, skutečné projektové řešení systémů, konstrukcí a komponent a jejich fungování porovnáním s platnými bezpečnostními požadavky, včetně způsobu dokumentování změn provedených na jaderném zařízeníjaderném zařízení a schopnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení naplňovat principy bezpečného využívání jaderné energie,
b)
v oblasti, kterou je skutečný stav systémů, konstrukcí a komponent, zda systémy, konstrukce a komponenty s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost vyhovují technickým požadavkům uvedeným v technické specifikaci, splňují projektové požadavky, jsou nadále schopny plnit funkce předpokládané projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení a zda je jejich stav řádně dokumentován,
c)
v oblasti, kterou je kvalifikace zařízení, stav a rozsah schopnosti systémů, konstrukcí a komponent plnit projektové požadavky v podmínkách, kterým jsou vystaveny po celou dobu jejich životnosti s uvážením vlivu pracovního prostředí, včetně havarijních podmínek; kvalifikace zařízení musí být hodnocena z hlediska, zda
1.
je řádně provedena a dokumentována a
2.
je pravidelně prověřována a vyhodnocována v procesu plánované údržby, kontrol a zkoušek funkčnosti systémů, konstrukcí a komponent,
d)
v oblasti, kterou je stárnutí systémů, konstrukcí a komponent,
1.
provádění systematického monitorování a účinného řízení procesu stárnutí systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost způsobem, který umožňuje zachování bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce po celou dobu životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení,
2.
rozsah opotřebení a degradace materiálů, včetně dopadu opotřebení a degradace na schopnost systémů, konstrukcí a komponent plnit svoji funkci a na predikci budoucího vývoje, a
3.
dokumentaci procesu řízeného stárnutí,
e)
v oblasti, kterou jsou deterministické analýzy bezpečnosti, rozsah, úplnost, platnost a aktuálnost deterministické analýzy bezpečnosti, včetně souladu použitých deterministických metod hodnocení, výpočetních kódů, použitých bezpečnostních kritérií a standardů se stávající úrovní vědy a techniky a správné praxe, a to při uvážení
1.
všech změn projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení, které byly na jaderném zařízeníjaderném zařízení uskutečněny,
2.
skutečného stavu systémů, konstrukcí a komponent a
3.
očekávaného stavu systémů, konstrukcí a komponent na konci období před následujícím periodickým hodnocením bezpečnosti, a
f)
v oblasti, kterou je pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti,
1.
systém zvládání havárií a jeho soulad s výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti tak, aby byla určena vhodnost tohoto systému pro předcházení těžkému poškození aktivní zóny nebo zmírnění jeho následků,
2.
rozsah a úplnost pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti z hlediska toho, zda je zohledněn vliv radioaktivní látkyradioaktivní látky vyskytující se v jaderném zařízeníjaderném zařízení, provozních stavů jaderného zařízeníjaderného zařízení a uvažovaných iniciačních událostíiniciačních událostí pro jaderné zařízeníjaderné zařízení,
3.
provádění pravidelných aktualizací pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti tak, aby hodnotilo aktuální stav jaderného zařízeníjaderného zařízení, včetně aktuálního stavu vnitřních předpisů,
4.
soulad použitých metodik, výpočetních kódů a kritérií úspěšnosti se stávající úrovní vědy a techniky a správné praxe,
5.
soulad využívání pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti s požadavky plynoucími ze stávající úrovně vědy a techniky a správné praxe a
6.
soulad pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti s požadavky této vyhlášky na pravděpodobnostní hodnocení bezpečnosti.
§ 18
Periodické hodnocení bezpečnosti musí dále hodnotit
a)
v oblasti, kterou je analýza rizika,
1.
přiměřenost ochrany jaderného zařízeníjaderného zařízení proti vnitřním a vnějším událostem vzhledem ke skutečnému stavu všech systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost a aktuálním hodnotám pravděpodobnosti výskytu rizik získaným z aktuálního hodnocení území k umístění jaderného zařízeníjaderného zařízení, v němž je jaderné zařízeníjaderné zařízení umístěno, s ohledem na možný výskyt klimatických změn a dopravních a jiných průmyslových aktivit, a
2.
opatření pro předcházení vzniku havarijních podmínek a ke zmírňování jejich následků uplatněním ochrany do hloubkyochrany do hloubky,
b)
v oblasti, kterou je provozní bezpečnost,
1.
dlouhodobou úroveň jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení při provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení a trendů jejího vývoje na základě rozboru průběžného hodnocení jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany a technické bezpečnostitechnické bezpečnosti a provozních zkušeností,
2.
systém zjišťování, klasifikace, zaznamenávání a ohlašovaní provozních událostíprovozních událostí,
3.
způsob zpracování a vedení dokumentace systému zpětné vazby a
4.
účinnost systému zpětné vazby,
c)
v oblasti, kterou je využití provozních zkušeností z jiných jaderných zařízeníjaderných zařízení a poznatků vědy a výzkumu,
1.
existence a využívání systému pro získávání, třídění, vyhodnocování a zaznamenávání informací z provozu jiných jaderných zařízeníjaderných zařízení podobného typu a
2.
míru, s níž jsou nové poznatky vědy a výzkumu promítnuty do opatření pro zvýšení jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události jaderného zařízeníjaderného zařízení,
d)
v oblasti, kterou je organizace a řízení,
1.
způsob zavedení systému řízení a celkovou úroveň kultury bezpečnosti,
2.
dostatečnost množství pracovníků s požadovanou kvalifikací pro provádění činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnostičinností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany a činností důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti,
3.
systém odborné přípravy pracovníků,
4.
požadavky na kvalifikaci pracovníků a
5.
vhodnost kvalifikace pracovníků pro výkon určené činnosti a
e)
v oblasti, kterou jsou postupy a předpisy, postupy a vnitřní předpisy pro provoz a vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení z hlediska
1.
jejich shody s aktuálním stavem jaderného zařízeníjaderného zařízení a jeho provozem nebo vyřazováním z provozuvyřazováním z provozu,
2.
jejich komplexnosti, ověření, schválení,
3.
zavedení systému změnového řízení pro jejich úpravy a
4.
míry jejich dodržování.
§ 19
Periodické hodnocení bezpečnosti musí dále hodnotit
a)
v oblasti, kterou je lidský faktor, zda lidský faktor nezvyšuje riziko vzniku iniciační událostiiniciační události, včetně hodnocení, zda
1.
předepsané činnosti a zásahy pracovníků, které jsou označovány jako akce na podporu jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, jsou proveditelné a zda mají nezbytnou technickou a organizační podporu,
2.
je počet pracovníků vykonávajících činnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení dostatečný,
3.
je proces výběru a přípravy pracovníků majících vliv na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení účinný,
4.
celková personální politika a její řízení jsou ze strany vedoucích pracovníků v souladu s požadavky na kulturu bezpečnosti,
5.
pracovní prostředí má vhodné uspořádání a technické vybavení v souladu s ergonomickými požadavky podle stávajícího stavu vědy a techniky a správné praxe a
6.
programy zpětné vazby z provozních zkušeností pro činnosti se selháním člověka, které přispěly nebo mohly přispět k provozním událostemprovozním událostem, jsou způsobilé určit příčiny takových selhání a jejich nápravná opatření, a
b)
v oblasti, kterou je zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události,
1.
požadavek projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení na vybavení úkrytů a jejich schopnost plnit svou funkci s ohledem na opotřebení vybavení,
2.
požadavek projektu jaderného zařízeníprojektu jaderného zařízení na trvalou provozuschopnost a obyvatelnost úkrytů určených jako havarijní řídící středisko a technické podpůrné středisko,
3.
zda je pravidelně prověřován a vyhodnocován proces plánované údržby úkrytů,
4.
zda existuje a je využíván systém pro získávání, třídění, analyzování, vyhodnocování a zaznamenávání informací o vzniku radiačních mimořádných událostíradiačních mimořádných událostí a průběhu odezvy na ně na jiných jaderných zařízeníchjaderných zařízeních podobného typu,
5.
dostatečnost množství pracovníků s požadovanou kvalifikací pro provádění řízení a odezvy na vzniklou radiační mimořádnou událostradiační mimořádnou událost podle jednotlivých zásahových instrukcí,
6.
zda systém vzdělávání fyzických osob určených k provádění činností podle zásahové instrukce, vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu v oblasti zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události je v souladu se stávajícím stavem vědy a techniky a správné praxe,
7.
zda pracovní prostředí v úkrytech určených jako havarijní řídící středisko a technické podpůrné středisko má uspořádání a technické vybavení v souladu s ergonomickými požadavky podle stávajícího stavu vědy a techniky a správné praxe,
8.
nápravná opatření nedostatků zjištěných při ověřování funkčnosti technických prostředků podle vnitřního havarijního plánu provedená od předchozího periodického hodnocení bezpečnosti,
9.
nápravná opatření nedostatků zjištěných při havarijních cvičeních se zahrnutím vnitřního havarijního plánu a zásahových instrukcí, při nichž byl procvičován scénářscénář zahrnující radiační haváriiradiační havárii, provedená za období od předchozího periodického hodnocení bezpečnosti,
10.
systém poskytování základní informace pro případ radiační havárieradiační havárie obyvatelstvu v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování,
11.
systém informování obyvatelstva v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování v případě vzniku radiační havárieradiační havárie a
12.
významné změny v areálu jaderného zařízeníareálu jaderného zařízení a v zóně havarijního plánovánízóně havarijního plánování, které mohou mít vliv na zajištění zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události za období od předchozího periodického hodnocení bezpečnosti.
§ 20
Periodické hodnocení bezpečnosti musí dále hodnotit
a)
v oblasti, kterou je vliv provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení na jeho okolí z hlediska radiační ochranyradiační ochrany,
1.
aktuálnost a komplexnost programu monitorování výpustí a programu monitorování okolí s ohledem na změny provedené na jaderném zařízeníjaderném zařízení a změny infrastruktury v okolí jaderného zařízeníjaderného zařízení,
2.
aktuálnost metod a technických prostředků využívaných k monitorování výpustí a okolí a k hodnocení dávek pro reprezentativní osobureprezentativní osobu z hlediska stávajícího stavu vědy a techniky a správné praxe,
3.
vývoj dlouhodobých trendů hodnot veličin monitorovaných podle programu monitorování výpustí a programu monitorování okolí v porovnání s výsledky monitorování radiační situace před uvedením jaderného zařízeníjaderného zařízení do provozu a
4.
vývoj dlouhodobých trendů hodnot úvazků efektivní dávky pro reprezentativní osobureprezentativní osobu v porovnání s autorizovanými limity stanovenými Úřadem,
b)
v oblasti zvláštní povahy využívání výzkumného jaderného zařízenívýzkumného jaderného zařízení
1.
aktuální využívání jaderného reaktoru a předpokládané změny v jeho využívání,
2.
vhodnost existujících vnitřních předpisů pro využívání jaderného reaktoru,
3.
účinnost systému řízení u procesů a činností spojených s využíváním jaderného reaktoru,
4.
změny v dokumentaci vztahující se k výzkumnému jadernému zařízenívýzkumnému jadernému zařízení s ohledem na využívání jaderného reaktoru,
5.
vliv způsobu využívání jaderného reaktoru na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení,
6.
vhodnost limitů a podmíneklimitů a podmínek stanovených specificky pro využívání jaderného reaktoru,
7.
proces řízeného stárnutí zařízení používaných k využívání jaderného reaktoru a
8.
kvalifikaci personálu provádějícího procesy a činnosti při využívání jaderného reaktoru a
c)
v oblasti zvláštní povahy využívání úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu
1.
postupy pro ověření, že vlastnosti radioaktivního odpaduradioaktivního odpadu odpovídají podmínkám přijatelnosti k uložení v úložišti radioaktivního odpaduúložišti radioaktivního odpadu, a
2.
skutečnosti ovlivňující jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení úložiště radioaktivního odpaduúložiště radioaktivního odpadu po jeho uzavření, včetně analýzy jeho provozu a potenciálního vývoje bariér, území k umístění tohoto úložiště a biosféry.
§ 21
Dokumentace periodického hodnocení bezpečnosti
(1)
Strategie musí obsahovat
a)
popis rozsahu periodického hodnocení bezpečnosti,
b)
popis provádění periodického hodnocení bezpečnosti, včetně harmonogramu realizace jednotlivých etap a požadavků na
1.
výstupy periodického hodnocení bezpečnosti a
2.
validaci výstupů periodického hodnocení bezpečnosti podle vyhlášky o požadavcích na systém řízení,
c)
postupy pro zjištění a řešení odchylek mezi stávajícími a požadovanými funkčními a výkonovými charakteristikami jaderného zařízeníjaderného zařízení,
d)
způsob provádění vyhodnocení bezpečnostního významu odchylek od bezpečnostních požadavků,
e)
seznam dokumentace periodického hodnocení bezpečnosti a
f)
popis systému řízení periodického hodnocení bezpečnosti, včetně způsobu komunikace při provádění periodického hodnocení bezpečnosti.
(2)
Metodiky podle § 3 odst. 1 pro periodické hodnocení bezpečnosti musí být zpracovány samostatně pro každou hodnocenou oblast podle § 13 odst. 2 až 4 a musí obsahovat
a)
popis požadavků právních předpisů a požadavků technických norem nebo technických předpisů, které budou při hodnocení použity,
b)
popis metod hodnocení a
c)
popis kritérií použitých pro hodnocení naplnění bezpečnostních požadavků.
(3)
Výsledky hodnocení jednotlivých bezpečnostních požadavků musí být zachyceny záznamy o provedeném hodnocení. Záznam o provedeném hodnocení musí obsahovat
a)
popis podkladů použitých pro hodnocení,
b)
popis způsobu plnění kritéria podle § 13 odst. 6 a 7,
c)
zjištěné odchylky od plnění kritéria podle § 13 odst. 6 a 7,
d)
vyhodnocení bezpečnostního významu odchylek od bezpečnostních požadavků a
e)
doporučení nápravných opatření k řešení odchylek od bezpečnostních požadavků.
(4)
Výsledky hodnocení jednotlivých oblastí periodického hodnocení bezpečnosti musí být zachyceny dílčími zprávami o hodnocení oblastí periodického hodnocení bezpečnosti. Tyto dílčí zprávy musí obsahovat
a)
popis cíle hodnocení,
b)
seznam bezpečnostních požadavků,
c)
výsledek hodnocení jednotlivých bezpečnostních požadavků s uvedením
1.
bezpečnostních požadavků,
2.
použitých kritérií pro hodnocení naplnění bezpečnostních požadavků a metodik podle § 3 odst. 1,
3.
popisu postupu hodnocení a
4.
návrhu řešení odchylek od bezpečnostních požadavků a
d)
v případě dílčí zprávy z hodnocení skutečného stavu systémů, konstrukcí a komponent dále
1.
výčet systémů, konstrukcí a komponent, u kterých není možné prověřit skutečný stav technickými metodami,
2.
popis nepřímých metod hodnocení stavu systémů, konstrukcí a komponent podle bodu 1 a
3.
vyhodnocení nemožnosti prověřit skutečný stav technickými metodami z hlediska závažnosti pro jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události.
(5)
Výsledky periodického hodnocení bezpečnosti s návrhem souboru opatření musí být zpracovány v závěrečné souhrnné zprávě o periodickém hodnocení bezpečnosti (dále jen „souhrnná zpráva“). Souhrnná zpráva musí být předložena Úřadu do 3 měsíců od uplynutí lhůty k provedení periodického hodnocení bezpečnosti podle § 15.
(6)
Souhrnná zpráva musí obsahovat
a)
stručný popis provedeného periodického hodnocení bezpečnosti s uvedením jeho cílů, rozsahu, postupu, použitých zdrojů a odkazů na nejdůležitější použitou a vyhotovenou dokumentaci,
b)
u jiného než prvního periodického hodnocení bezpečnosti porovnání hodnocených oblastí se stavem při předchozím periodickém hodnocení bezpečnosti,
c)
přehled výsledků a zjištění umožňujících posouzení dosažené úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti s uvedením zjištěných odchylek od bezpečnostních požadavků a opatření k jejich vyřešení,
d)
závěr o celkové úrovni jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události dosažené v hodnoceném období,
e)
konečný soubor opatření a
f)
souhrnný plán realizace souboru opatření, včetně harmonogramu jejich uskutečňování.
§ 22
Průběžné hodnocení bezpečnosti
(1)
Po celou dobu životního cyklu jaderného zařízeníživotního cyklu jaderného zařízení musí držitel povolení provádět průběžné hodnocení bezpečnosti hodnocením současného stavu zajištění jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a způsobu naplňování zásad mírového využívání jaderné energie a ionizujícího zářeníionizujícího záření.
(2)
Průběžné hodnocení bezpečnosti musí zahrnovat
a)
sledování, vyhodnocování a zaznamenávání
1.
veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti,
2.
výsledků monitorování radiační situace podle programů monitorování a
3.
údajů o spolehlivosti a provozuschopnosti systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost,
b)
hodnocení systému plánování a provádění změn při využívání jaderné energiezměn při využívání jaderné energie,
c)
hodnocení účinnosti systému řízení,
d)
sledování plnění podmínek stanovených v povolení vydaném Úřadem,
e)
hodnocení výsledků pravidelného prověřování shody provozovaných vybraných zařízenívybraných zařízení s technickými požadavky, včetně hodnocení výsledků dohledu prováděného držitelem povolení nad jeho dodavateli, a
f)
hodnocení procesů a činností k zabránění rozvoje havarijních podmínek na jaderném zařízeníjaderném zařízení a ke zmírnění jejich následků podle § 49 odst. 1 písm. u) atomového zákona.
(3)
Hodnocení veličin a skutečností důležitých z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a radiační ochranyradiační ochrany musí být prováděno porovnáním jejich současného stavu s hodnotami stanovenými projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení a vnitřními předpisy.
(4)
Pro hodnocení podle odstavce 3 musí být stanoven a používán soubor ukazatelů bezpečnosti a spolehlivosti pro tyto veličiny a skutečnosti, které umožní sledování vývoje úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení porovnáním stejných údajů za minulá období.
(5)
Průběžné hodnocení bezpečnosti musí hodnotit účinnost vnitřních předpisů.
(6)
Záznamy výstupů průběžného hodnocení bezpečnosti musí popisovat provedení průběžného hodnocení bezpečnosti a jeho dosažený výsledek.
(7)
Výsledek průběžného hodnocení bezpečnosti musí být zohledněn ve vnitřních předpisech, provozní bezpečnostní zprávě, v bezpečnostní zprávě k vyřazování z provozuvyřazování z provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení a v pravděpodobnostním hodnocení bezpečnosti.
Zvláštní hodnocení bezpečnosti
§ 23
(1)
Zvláštní hodnocení bezpečnosti před provedením změny při využívání jaderné energiezměny při využívání jaderné energie, která se týká vybraného zařízenívybraného zařízení, musí posoudit
a)
dopad provedení změny na schopnost jaderného zařízeníjaderného zařízení plnit principy bezpečného využívání jaderné energie,
b)
úplnost a správnost návrhu změny z hlediska současných požadavků na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, radiační ochranuradiační ochranu, technickou bezpečnosttechnickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a
c)
soulad změny s požadavky dokumentace pro povolovanou činnost a vnitřních předpisů.
(2)
Zvláštní hodnocení bezpečnosti před provedením změny při využívání jaderné energiezměny při využívání jaderné energie, která se týká organizace a řízení, musí posoudit
a)
plnění požadavků na systém řízení po provedení změny,
b)
vliv změny na činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a činnosti důležité z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti a
c)
soulad stavu po provedení změny s požadavkem na zajišťování a udržování lidských zdrojů potřebných k plnění povinností souvisejících s jadernou bezpečnostíjadernou bezpečností, radiační ochranouradiační ochranou, technickou bezpečnostítechnickou bezpečností, monitorováním radiační situace, zvládáním radiační mimořádné událostizvládáním radiační mimořádné události a zabezpečením.
(3)
Zvláštní hodnocení bezpečnosti před provedením jiné změny při využívání jaderné energiejiné změny při využívání jaderné energie, kterou je provoz jaderného zařízeníjaderného zařízení nad rámec jeho životnosti předpokládané jeho projektem při prvním fyzikálním spouštěnífyzikálním spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení, musí pro celou dobu jeho dalšího provozu posoudit
a)
míru stárnutí systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, jejichž poškození může omezit rozsah plnění bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce,
b)
spolehlivost systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost zaznamenávaných v rámci průběžného hodnocení bezpečnosti,
c)
plnění kritérií přijatelnostikritérií přijatelnosti a zachování bezpečnostních rezervrezerv u systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost vzhledem k účinkům stárnutí,
d)
schopnost systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost plnit bezpečnostní funkcebezpečnostní funkce stanovené projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení,
e)
platnost analýz stárnutí obsahujících časově omezené předpoklady a
f)
účinnost uchovávání vědomostí a zkušeností pracovníků o jaderném zařízeníjaderném zařízení ze všech předchozích etap jeho životního cyklu.
(4)
Zvláštní hodnocení bezpečnosti podle odstavce 3 musí být provedeno nejpozději 24 měsíců před dosažením životnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení předpokládané projektem jaderného zařízeníprojektem jaderného zařízení při prvním fyzikálním spouštěnífyzikálním spouštění jaderného zařízeníjaderného zařízení.
(5)
V případě, že termín provedení zvláštního hodnocení podle odstavce 3 je shodný s plánovaným termínem provedení periodického hodnocení bezpečnosti podle § 15, musí být toto zvláštní hodnocení provedeno v rámci hodnocení odpovídajících oblastí podle § 13 odst. 2 až 4.
§ 24
(1)
Zvláštní hodnocení bezpečnosti v případě radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události na jaderném zařízeníjaderném zařízení nebo na jiném jaderném zařízeníjaderném zařízení podobného typu musí posoudit
a)
význam radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události na jaderném zařízeníjaderném zařízení nebo na jiném jaderném zařízeníjaderném zařízení podobného typu z hlediska jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení s využitím postupů systému zpětné vazby podle vyhlášky o zajišťování jaderné bezpečnosti jaderného zařízení,
b)
vhodnost opatření, která jsou navržena k zamezení nebo snížení možnosti opětovného výskytu vzniklé radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události, a
c)
v případě radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události vzniklé na jiném jaderném zařízeníjaderném zařízení podobného typu vhodnost použití nápravných opatření navržených provozovatelem tohoto zařízení pro vlastní jaderné zařízeníjaderné zařízení.
(2)
Zvláštní hodnocení bezpečnosti při podezření na snížení úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události a zabezpečení musí posoudit
a)
schopnost jaderného zařízeníjaderného zařízení plnit principy bezpečného využívání jaderné energie,
b)
platnost deterministických analýz bezpečnosti,
c)
soulad provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení s požadavky dokumentace pro povolovanou činnost a vnitřních předpisů,
d)
možnost zvýšení četnosti vzniku iniciační událostiiniciační události nebo rozvoje havarijních podmínek,
e)
vliv lidského faktoru,
f)
stav fyzických bezpečnostních bariér proti úniku radioaktivních látekradioaktivních látek nebo ionizujícího zářeníionizujícího záření,
g)
výstupy monitorování radiační situace porovnáním s autorizovanými limity stanovenými Úřadem,
h)
ozářeníozáření reprezentativní osobyreprezentativní osoby, dojde-li k úniku radionuklidu do životního prostředí,
i)
správnost stanovení příčiny snížení úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení,
j)
skutečný stav systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost, jejichž selhání vedlo k podezření na snížení úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení,
k)
dostatečnost opatření k opětovnému dosažení požadované úrovně jaderné bezpečnostijaderné bezpečnosti, radiační ochranyradiační ochrany, technické bezpečnostitechnické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné událostizvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení, byla-li navržena, a
l)
účinnost opatření podle písmene k), byla-li přijata.
§ 25
Dokumentace zvláštního hodnocení bezpečnosti
(1)
Výsledky zvláštního hodnocení bezpečnosti před provedením změny při využívání jaderné energiezměny při využívání jaderné energie musí být shrnuty ve zprávě, která musí obsahovat
a)
označení změny,
b)
předpokládaný termín provedení změny,
c)
popis důvodů pro provedení změny,
d)
popis rozdílu mezi stávajícím a navrhovaným stavem,
e)
popis dopadu změny na
1.
dokumentaci systému řízení,
2.
dokumentaci pro povolovanou činnost a
3.
schopnost jaderného zařízeníjaderného zařízení plnit principy bezpečného využívání jaderné energie,
f)
typ změny,
g)
hodnocení vlivu změny na lidský faktor a
h)
výsledky hodnocení bezpečnosti.
(2)
V případě hodnocení podle § 23 odst. 3 musí zpráva dále obsahovat
a)
seznam systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost,
b)
výsledky procesu řízeného stárnutí,
c)
výsledky hodnocení spolehlivosti systémů, konstrukcí a komponent s vlivem na jadernou bezpečnostjadernou bezpečnost,
d)
výsledky hodnocení platnosti analýz stárnutí obsahujících časově omezené předpoklady,
e)
seznam změn provedených od zahájení provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení a
f)
program dalšího provozu jaderného zařízeníjaderného zařízení.
(3)
Dokumentace zvláštního hodnocení bezpečnosti podle § 24 odst. 1 musí obsahovat
a)
výsledky posouzení významu radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události pro jaderné zařízeníjaderné zařízení,
b)
výsledky posouzení závěrů zprávy o vzniku a průběhu radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události a
c)
výčet nápravných opatření k zabránění výskytu radiační mimořádné událostiradiační mimořádné události stejné kategorie a předpokládaný termín jejich provedení.
(4)
Dokumentace zvláštního hodnocení bezpečnosti podle § 24 odst. 2 musí obsahovat
a)
zprávu o výsledcích zvláštního hodnocení bezpečnosti obsahující výsledky posouzení podle § 24 odst. 2,
b)
výčet a popis opatření podle § 24 odst. 2 písm. k) a
c)
výsledky pravděpodobnostního hodnocení bezpečnosti v případě, že opatření podle § 24 odst. 2 písm. k) vedou ke změně způsobu využívání jaderné energie.
§ 26
Přechodné ustanovení
Periodické hodnocení bezpečnosti jaderného zařízeníjaderného zařízení provozovaného přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky musí být provedeno do 10 let po nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 27
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. června 2017.
Předsedkyně:
Ing. Drábová, Ph.D., v. r.
1)
Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení.
Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.
Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení. |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 161/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 161/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 2. 6. 2017, částka 55/2017
161
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 23. května 2017
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 4. listopadu 2017 nové volby do zastupitelstva obce:
obec| okres| kraj
---|---|---
Dvakačovice| Chrudim| Pardubický
Ministr:
Chovanec v. r. |
Nařízení vlády č. 160/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 160/2017 Sb.
Nařízení vlády o sbírce listin seznamu výzkumných organizací a způsobu vykazování příjmů z transferu znalostí
Vyhlášeno 2. 6. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 55/2017
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Sbírka listin
* § 3 - Způsob vykazování příjmů z transferu znalostí
* § 4 - Účinnost k nařízení vlády č. 160/2017 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2017
160
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 3. května 2017
o sbírce listin seznamu výzkumných organizací a způsobu vykazování příjmů z transferu znalostí
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 171/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 469/2011 Sb., zákona č. 49/2013 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 194/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení upravuje obsah sbírky listin seznamu výzkumných organizací (dále jen „seznam“) a způsob vykazování příjmů z transferu znalostí1) výzkumných organizací zapsaných v seznamu.
§ 2
Sbírka listin
(1)
Sbírka listin obsahuje doklady prokazující naplnění definičních znaků organizace pro výzkum a šíření znalostí2) přiložené k žádosti o zápis do seznamu a dokumenty podle § 3.
(2)
Do sbírky listin se zakládá originální znění dokumentu i jeho překlad do českého jazyka s výjimkou případů, kdy překlad do českého jazyka Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nevyžadovalo.
§ 3
Způsob vykazování příjmů z transferu znalostí
(1)
Výzkumná organizace zapsaná v seznamu vykazuje výši příjmů z transferu znalostí a způsob jejich užití za předchozí kalendářní rok na formuláři uvedeném v příloze k tomuto nařízení.
(2)
Přehled výše příjmů z transferu znalostí a způsob jejich užití zpracovaný na formuláři podle odstavce 1 se předkládá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy k založení do sbírky listin nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.
§ 4
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2017.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy:
Mgr. Valachová, Ph.D., v. r.
Příloha k nařízení vlády č. 160/2017 Sb.
Přehled výše příjmů z transferu znalostí a způsob jejich užití za rok
353kB
1)
Část 1.3. bod 15. písm. v) Sdělení Komise – Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01).
2)
Článek 2 bod 83 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. |
Nález Ústavního soudu č. 159/2017 Sb. | Nález Ústavního soudu č. 159/2017 Sb.
Nález Ústavního soudu ze dne 11. dubna 2017 sp. Zn. Pl. ÚS 3/17 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 11/2016 o regulaci plavby plavidel se spalovacími motory na části Brněnské vodní nádrže
Vyhlášeno 29. 5. 2017, částka 54/2017
159
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 3/17 dne 11. dubna 2017 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy (soudce zpravodaj), Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 11/2016 o regulaci plavby plavidel se spalovacími motory na části Brněnské vodní nádrže, za účasti statutárního města Brna, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno, zastoupeného Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., advokátem, se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1 - Nové Město, jako účastníka řízení,
takto:
Obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 11/2016 o regulaci plavby plavidel se spalovacími motory na části Brněnské vodní nádrže se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Předseda Ústavního soudu:
JUDr. Rychetský v. r.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ludvík David, Jaromír Jirsa, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček a Jiří Zemánek. |
Vyhláška č. 158/2017 Sb. | Vyhláška č. 158/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 5. 2017, datum účinnosti 1. 6. 2017, částka 54/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění vyhlášky č. 399/2015 Sb., vyhlášky č. 10/2017 Sb. a vyhlášky č. 86/2017 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 6. 2017
158
VYHLÁŠKA
ze dne 23. května 2017,
kterou se mění vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 91 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 63/2017 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 4 odst. 7, § 5 odst. 9, § 6 odst. 7, § 7d odst. 3, § 7e odst. 4, § 7f odst. 3, § 9 odst. 4, § 12 odst. 9, § 13 odst. 7, § 14 odst. 3, § 38c odst. 6 a § 38d odst. 4 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel, ve znění vyhlášky č. 399/2015 Sb., vyhlášky č. 10/2017 Sb. a vyhlášky č. 86/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 se v textu pod nadpisem slovo „a“ nahrazuje čárkou a za text „§ 9 odst. 4“ se vkládá text „, § 12 odst. 9 a § 13 odst. 7“.
2.
V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Vzor žádosti o vyřazení silničního vozidla z provozu, ukončení vyřazení silničního vozidla z provozu a zápis zániku silničního vozidla je uveden v příloze č. 28 k této vyhlášce.“.
3.
V § 9 až § 14 a v § 16 se v textu pod nadpisem číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
4.
V § 13 odst. 1 se na začátek písmene e) vkládají slova „vozidlo zvláštního určení a“.
5.
§ 15 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 4 zní:
㤠15
Údaje o technických prohlídkách a technické způsobilosti silničního vozidla
(K § 4 odst. 7 zákona)
(1)
Údaje o technických prohlídkách silničního vozidla jsou
a)
druh technické prohlídky prováděné ve stanici technické kontroly, kterým je
1.
pravidelná technická prohlídka,
2.
opakovaná technická prohlídka,
3.
technická prohlídka před schválením technické způsobilosti vozidla,
4.
technická prohlídka na základě Evropské mezinárodní silniční dohody o přepravě nebezpečných věcí (ADR)4),
5.
evidenční kontrola,
6.
technická prohlídka na žádost zákazníka,
7.
technická prohlídka před registrací, nebo
8.
technická prohlídka v rámci technické silniční kontroly,
b)
datum provedení technické prohlídky,
c)
datum platnosti technické prohlídky,
d)
označení stanice technické kontroly a
e)
údaje o stavu silničního vozidla podle výsledku technické prohlídky.
(2)
Údaje o technické způsobilosti silničního vozidla zjištěné na pozemních komunikacích jsou
a)
druh technické kontroly stavu vozidla, kterým je
1.
kontrola technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy, nebo
2.
kontrola technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy při objasnění dopravní nehody,
b)
datum provedení technické kontroly stavu vozidla a
c)
údaje o stavu vozidla podle výsledku kontroly.
4)
Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů.“.
6.
V § 16 odst. 1 písm. b) se slovo „jednotlivého“ zrušuje.
7.
V § 20 odst. 1 písm. c) bodě 2 a v § 21 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „místa podnikání nebo“ zrušují.
8.
V § 34 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slova „nebo místa podnikání“ zrušují.
9.
Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu zní:
㤠37a
Osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu
(K § 38d odst. 4 zákona)
(1)
Pro zápis v osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu platí § 17 obdobně.
(2)
Osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu obsahuje ochranné prvky a je laminováno ochrannou fólií. Doklad je vyroben převážně v odstínech světle modré barvy a jeho rozměr je 105 x 75 mm.
(3)
Vzor osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu je uveden v příloze č. 29 k této vyhlášce.“.
10.
V § 39 se za číslem „14“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a za číslo „24“ se vkládá text „, 28 a 29“.
11.
Příloha č. 1 zní:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 343/2014 Sb.
Žádost o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel
360kB
“.
12.
Příloha č. 2 zní:
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 343/2014 Sb.
Žádost o zápis silničního vozidla do registru silničních vozidel
845kB
“.
13.
Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 343/2014 Sb.
Žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla
1MB
“.
14.
Příloha č. 14 zní:
„Příloha č. 14 k vyhlášce č. 343/2014 Sb.
Žádost o vydání nového technického průkazu silničního vozidla a nového osvědčení o registraci silničního vozidla
667kB
“.
15.
Příloha č. 17 zní:
„Příloha č. 17 k vyhlášce č. 343/2014 Sb.
Žádost o vydání tabulky s registrační značkou
648kB
“.
16.
Příloha č. 18 zní:
„Příloha č. 18 k vyhlášce č. 343/2014 Sb.
Oznámení o ztrátě, zničení nebo odcizení tabulky s registrační značkou
662kB
“.
17.
Příloha č. 19 zní:
„Příloha č. 19 k vyhlášce č. 343/2014 Sb.
Žádost o vydání tabulky s registrační značkou na vývoz
684kB
“.
18.
Za přílohu č. 27 se doplňují přílohy č. 28 a 29, které znějí:
„Příloha č. 28 k vyhlášce č. 343/2014 Sb.
Žádost o vyřazení silničního vozidla z provozu, ukončení vyřazení silničního vozidla z provozu a zápis zániku silničního vozidla
683kB
“.
Příloha č. 29
k vyhlášce č. 343/2014 Sb.
Vzor osvědčení o přidělení zvláštní registrační značky s omezenou platností pro vývoz do jiného státu
lícová strana
4.4MB
rubová strana
4.4MB
“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Tiskopisy žádosti o poskytnutí údajů z registru silničních vozidelvozidel, žádosti o zápis silničního vozidlavozidla do registru silničních vozidelvozidel, žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidlavozidla, žádosti o vydání nového dokladu k vozidluvozidlu, žádosti o vydání tabulky s registrační značkou a oznámení o ztrátě, zničení nebo odcizení tabulky s registrační značkou vyrobené přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky lze používat do vyčerpání jejich zásob.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2017.
Ministr:
Ing. Ťok v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 31/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Změny č. 4 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz
Vyhlášeno 25. 5. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2017, částka 17/2017
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 4. 2017
31
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 24. února 2017 a 14. března 2017 byla sjednána Změna č. 4 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz1).
Změna č. 4 Prováděcí dohody vstoupila v platnost dne 1. dubna 2017.
České znění české nóty a anglické znění maďarské nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Změnu č. 4 Prováděcí dohody, se vyhlašují současně.
Č. j.: 301324-2/2017-VO
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Velvyslanectví Maďarska v Praze a s odkazem na Prováděcí dohodu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarska o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, uzavřenou výměnou maďarské verbální nóty č.j. KÜM/1675-5/2013/Adm ze dne 18. března 2013 a české verbální nóty č.j. 302041/2013-KKM ze dne 2. dubna 2013, dále pozměněná výměnou maďarské verbální nóty č.j. KÜM/1675-31/2013-Adm ze dne 16. října 2013 a české verbální nóty č.j. 307655/2013-KKM ze dne 29. října 2013 a výměnou verbálních nót č. 307558/2014-KKM z 14. října. 2014 a KKM/625-44/2014/Adm z 26. listopadu 2014 (Změna č. 2) a dále výměnou verbálních nót č.j. 306247/2015-KKM z 15. září 2015 a KKM/21357/2015 z 16. října 2015 (berouce v potaz, že verbální nóty č. 306247/2015-KKM z 15. září 2015 a KKM/21357/2015 z 16. října 2015 tvoří Změnu č. 3) má čest navrhnout, aby Maďarsko zastupovalo Českou republiku ve vydávání všech typů schengenských víz také v Ho-Či-Minově Městě ve Vietnamské socialistické republice.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky současně navrhuje pozastavení zastupování České republiky Maďarskem v Číně. Pozastavení se týká teritoriálního obvodu konzulárních aktivit Generálního konzulátu Maďarska v Čchung-čchingu.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky navrhuje, aby v případě, že maďarská strana bude s navrhovaným zněním souhlasit, tvořily tato nóta a souhlasná odpovědní nóta Změnu č. 4 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarska k Dohodě mezi Českou republikou a Maďarskem o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, která vstoupí v platnost 1. dubna 2017.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví Maďarské republiky o své nejhlubší úctě.
Praha, 24. únor 2017
Velvyslanectví
Maďarska
Praha
PŘEKLAD
MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ A OBCHODU MAĎARSKA
KKM/7302-1/2017/Adm
VERBÁLNÍ NÓTA
Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Maďarska projevuje úctu ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest potvrdit příjem jeho verbální nóty ze dne 24. února 2017 č. 301324-2/2017-VO s návrhem přijmout změnu k dohodě o zastupování při zpracování víz mezi Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarska a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky v následujícím znění:
„Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Velvyslanectví Maďarska v Praze a s odkazem na Prováděcí dohodu mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarska o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, uzavřenou výměnou maďarské verbální nóty č.j. KÜM/1675-5/2013/Adm ze dne 18. března 2013 a české verbální nóty č.j. 302041/2013-KKM ze dne 2. dubna 2013, dále pozměněná výměnou maďarské verbální nóty č.j. KÜM/1675-31/2013-Adm ze dne 16. října 2013 a české verbální nóty č.j. 307655/2013-KKM ze dne 29. října 2013 a výměnou verbálních nót č. 307558/2014-KKM z 14. října 2014 a KKM/625-44/2014/Adm z 26. listopadu 2014 (Změna č. 2) a dále výměnou verbálních nót č.j. 306247/2015-KKM z 15. září 2015 a KKM/21357/2015 z 16. října 2015 (berouce v potaz, že verbální nóty č. 306247/2015-KKM z 15. září 2015 a KKM/21357/2015 z 16. října 2015 tvoří Změnu č. 3) má čest navrhnout, aby Maďarsko zastupovalo Českou republiku ve vydávání všech typů schengenských víz také v Ho-Či-Minově Městě ve Vietnamské socialistické republice.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky současně navrhuje pozastavení zastupování České republiky Maďarskem v Číně. Pozastavení se týká teritoriálního obvodu konzulárních aktivit Generálního konzulátu Maďarska v Čchung-čchingu.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky navrhuje, aby v případě, že maďarská strana bude s navrhovaným zněním souhlasit, tvořily tato nóta a souhlasná odpovědní nóta Změnu č. 4 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarska k Dohodě mezi Českou republikou a Maďarskem o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, která vstoupí v platnost 1. dubna 2017.“
Ministerstvo má čest souhlasit s obsahem verbální nóty ctěného ministerstva. Výše uvedená verbální nóta a tato nóta budou tedy změnou k dohodě mezi Maďarskem a Českou republikou o vzájemném zastupování při vydávání víz uzavřenou na dobu neurčitou a vstupující v platnost 1. dubna 2017.
Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Maďarska využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo ministerstvo zahraničních věcí České republiky svou nejhlubší úctou.
Budapešť, 14. března 2017
Ministerstvo zahraničních věcí
České republiky
Praha
1)
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 14. června 2011 a dne 27. října 2011, byla vyhlášena pod č. 46/2013 Sb. m. s.
Prováděcí dohoda mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 18. března 2013 a dne 2. dubna 2013, byla vyhlášena pod č. 47/2013 Sb. m. s.
Změna Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracovávání víz, sjednaná výměnou nót ze dne 16. října 2013 a dne 29. října 2013, byla vyhlášena pod č. 101/2013 Sb. m. s.
Změna č. 2 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 14. října 2014 a 26. listopadu 2014, byla vyhlášena pod č. 2/2015 Sb. m. s.
Změna č. 3 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 15. září 2015 a 16. října 2015, byla vyhlášena pod č. 30/2017 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 30/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 30/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Změny č. 3 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz
Vyhlášeno 25. 5. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 10. 2015, částka 17/2017
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 12. 10. 2015
30
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 15. září 2015 a 16. října 2015 byla sjednána Změna č. 3 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz1).
Změna č. 3 Prováděcí dohody vstoupila v platnost dne 12. října 2015.
České znění české nóty a anglické znění maďarské nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Změnu č. 3 Prováděcí dohody, se vyhlašují současně.
Č.j. 306247/2015-KKM
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje svou úctu Velvyslanectví Maďarska v Praze a s odvoláním na Dohodu mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz a na platnou Prováděcí dohodu má čest informovat, že v důsledku otevření vízového centra v Almaty Česká republika pozastavuje ke dni 12. října 2015 zastupování Maďarskem v Almaty (Kazachstán).
V návaznosti na předchozí písemnou komunikaci má Ministerstvo zahraničních věcí České republiky čest informovat, že pozastavuje zastupování Maďarska Českou republikou v Ulánbátaru (Mongolsko) s platností od 12. října 2015. Termín bude dodatečně dohodnut.
Maďarská strana projevila ochotu zastupovat Českou republiku v Ho-Či-Minově Městě po otevření vízového úseku svého zastoupení. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky si dovoluje požádat o rozšíření plného zastupování Maďarskem pro Českou republiku o tento konzulární úřad s konzulárním obvodem pro Ho-Či-Minovo Město.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky si dovoluje poděkovat a ocenit dosavadní práci maďarských kolegů, kteří byli vždy vstřícní a odváděli profesionální práci.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví Maďarska v Praze svou hlubokou úctou.
V Praze 15. září 2015
Velvyslanectví
Maďarska
Praha
PŘEKLAD
MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ A OBCHODU
Odbor konzulárních záležitostí a státního občanství
KKM/21357/2015
VERBÁLNÍ NÓTA
Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Maďarska projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest potvrdit příjem jeho verbální nóty č. 306247/2015-KKM informující, že si České republika v souvislosti s otevřením svého vízového centra v Almaty přeje pozastavit od 12. října 2015 svou dohodu s Maďarskem o zastupování při vydávání víz v Almaty (Kazachstán). Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Maďarska má rovněž čest vzít na vědomí, že v souladu s obsahem výše uvedené nóty si Ministerstvo zahraničních věcí České republiky přeje pozastavit zastupování Maďarska v Ulánbátaru (Mongolsko) s platností rovněž od 12. října 2015.
Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Maďarska sděluje, že vzalo obě notifikace na vědomí, tudíž výše uvedená verbální nóta a tato verbální nóta tvoří dohodu mezi Ministerstvem zahraničních věcí a obchodu Maďarska a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky o ukončení zastupování při vydávání víz v Almaty a Ulánbátaru.
Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Maďarska oceňuje zastupování Maďarska v Ulánbátaru a děkuje za bezproblémovou spolupráci na všech úrovních.
Zároveň s výše uvedeným by maďarská strana ráda potvrdila svou ochotu zastupovat Českou republiku v Ho Či Minově Městě po otevření vízové sekce svého generálního konzulátu.
Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Maďarska využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo ministerstvo zahraničních věcí České republiky svou nejhlubší úctou.
Budapešť, 16. října 2015
Ministerstvo zahraničních věcí
České republiky
Praha
1)
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 14. června 2011 a dne 27. října 2011, byla vyhlášena pod č. 46/2013 Sb. m. s.
Prováděcí dohoda mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 18. března 2013 a dne 2. dubna 2013, byla vyhlášena pod č. 47/2013 Sb. m. s.
Změna Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracovávání víz, sjednaná výměnou nót ze dne 16. října 2013 a dne 29. října 2013, byla vyhlášena pod č. 101/2013 Sb. m. s.
Změna č. 2 Prováděcí dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Maďarska k Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném zastupování jejich diplomatických misí a konzulárních úřadů při zpracování víz, sjednaná výměnou nót ze dne 14. října 2014 a 26. listopadu 2014, byla vyhlášena pod č. 2/2015 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatku č. 4 k Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz
Vyhlášeno 25. 5. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 3. 2017, částka 17/2017
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 3. 2017
29
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 20. ledna 2017 a 2. února 2017 byl sjednán Dodatek č. 4 k Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz1).
Dodatek č. 4 vstoupil v platnost dne 1. března 2017.
Anglické znění belgické nóty a její překlad do českého jazyka a anglické znění české nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dodatek č. 4, se vyhlašují současně.
neoficiální překlad
BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ
Federální veřejná služba pro
zahraniční věci,
obchod a rozvojovou spolupráci
Naše č.j.
C4.1/CG/0.200-Czech Republic
Velvyslanectví Belgického království v Praze projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest odpovědět na Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz, které bylo sjednáno na základě výměny belgické verbální nóty č.j. B1.2 639 z 24. září 2012 a české verbální nóty č.j. 308020/2012-KKM z 8. listopadu 2012, doplněné o výměnu české nóty č.j. 301490/2014-KKM ze 4. března 2014 a belgické nóty č. 14/00106 C4./CHB z 11. března 2014 (Dodatek č. 1), a české nóty č.j. 308867/2014-KKM z 27. listopadu 2014 a belgické nóty č. C4.1/14/00297/MH z 3. prosince 2014 (Dodatek č. 2); dále doplněno o výměnu belgické nóty č. C4.1-14/00122/CHB z 30. května 2016 a české nóty č.j. 304517/2016-KKM z 8. června 2016.
Belgie by ráda požádala Českou republiku o spolupráci při zpracování víz v iráckém Bagdádu a Erbílu pro žadatele s diplomatickým a služebním pasem. Belgie bude zavázána, jestliže Česká republika přijme rozšíření současného zastupování ve třetím státě. Bude vděčná, pokud by Česká republika mohla zvážit zahájení tohoto zastupování od 1. března 2017, kdy bude každý měsíc přijato 20 žádostí o víza v Bagdádu a 20 žádostí v Erbílu. Uvedené omezení týkající se počtu nabíraných žádostí o víza bude v budoucnosti přehodnoceno.
Velvyslanectví Belgického království v Praze využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstva zahraničních věcí České republiky o své nejhlubší úctě.
V Praze dne 20. ledna 2017
Ministerstvo
zahraničních věcí České republiky
Praha
PŘEKLAD
Č.: 310734/2016-VO
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Velvyslanectví Belgie v Praze a má čest potvrdit přijetí poslední verbální nóty velvyslanectví č. C4.1/CG/0.200-Czech Republic z 20. ledna 2017, informující, že Belgické království žádá Českou republiku o zastupování ve vydávání víz Českou republikou v Iráku (Bagdádu a Erbílu) od 1. března 2017. Zastupování bude omezeno na žadatele s diplomatickým a služebním pasem. V rámci zastupování za Belgické království bude každý měsíc přijato 20 žádostí o víza v Bagdádu a 20 v Erbílu. Omezení týkající se počtu nabíraných žádostí o víza bude v budoucnosti přehodnoceno.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky informuje, že verbální nótu potvrzuje a předmětná verbální nóta a tato verbální nóta představují Dodatek č. 4 k Ujednání mezi vládou Belgického království a vládou České republiky o zastupování při udělování víz, uzavřený v souladu s článkem 8.4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Velvyslanectví Belgického království o své nejhlubší úctě.
V Praze 2. února 2017
Velvyslanectví Belgického království
Praha
1)
Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz, sjednané výměnou nót ze dne 24. září 2012 a 8. listopadu 2012, bylo vyhlášeno pod č. 99/2012 Sb. m. s.
Dodatek k Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz, sjednaný výměnou nót ze dne 4. března 2014 a 11. března 2014, byl vyhlášen pod č. 29/2014 Sb. m. s.
Dodatek č. 2 k Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz, sjednaný výměnou nót ze dne 27. listopadu 2014 a 3. prosince 2014, byl vyhlášen pod č. 3/2015 Sb. m. s.
Dodatek č. 3 k Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz, sjednaný výměnou nót ze dne 30. května 2016 a 8. června 2016, byl vyhlášen pod č. 28/2017 Sb. m. s. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 28/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dodatku č. 3 k Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz
Vyhlášeno 25. 5. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2016, částka 17/2017
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 1. 6. 2016
28
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že výměnou nót ze dne 30. května 2016 a 8. června 2016 byl sjednán Dodatek č. 3 k Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz1).
Dodatek č. 3 vstoupil v platnost dne 1. června 2016.
Anglické znění belgické nóty a její překlad do českého jazyka a anglické znění české nóty a její překlad do českého jazyka, jež tvoří Dodatek č. 3, se vyhlašují současně.
neoficiální překlad
Velvyslanectví Belgického království
v Praze
Ministerstvo zahraničních věcí
České republiky
Praha
Naše č.j.
C4.1-16/00122
(CHB)
Velvyslanectví Belgického království projevuje úctu Ministerstvu zahraničních věcí České republiky a má čest navrhnout následující:
Velvyslanectví Belgického království navrhuje, aby byl na základě výměny verbálních nót konstituován Dodatek k Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz, které bylo sjednáno v souladu s článkem 8.4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech („vízový kodex“).
Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz (dále „Ujednání“), které bylo sjednáno na základě výměny belgické verbální nóty č.j. B1.2 639 z 24. září 2012 a české verbální nóty č.j. 308020/2012-KKM z 8. listopadu 2012, doplněné o výměnu české nóty č.j. 301490/2014-KKM ze 4. března 2014 a belgické nóty č. 14/00106 C4./CHB z 11. března 2014, je pozměněno v článku 1 týkajícího se rozsahu zastupování České republiky Belgickým království.
Belgického království navrhuje ukončit zastupování České republiky v Čínské lidové republice (Guangzhou). Toto ukončení se týká konzulárních činností v teritoriální působnosti Generálního konzulátu Belgického království v Guangzhou.
Belgické velvyslanectví má čest informovat českou stranu, že tato nóta spolu s odpovědní nótou Ministerstva zahraničních věcí České republiky představují Dodatek k Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz, který vstoupí v platnost dne 1. června 2016.
Velvyslanectví Belgického království využívá této příležitosti, aby znovu ujistilo Ministerstva zahraničních věcí České republiky o své nejhlubší úctě.
V Praze dne 30. května 2016
neoficiální překlad
Č.: 304517/2016-KKM
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky projevuje úctu Velvyslanectví Belgie v Praze a má čest potvrdit přijetí poslední verbální nóty velvyslanectví č. C4.1-16/00122 (CHB) z 30. května 2016, informující, že Belgické království chce pozastavit zastupování České republiky v Guangzhou v Číně od 1. června 2016.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky informuje, že verbální nótu potvrzuje a předmětná verbální nóta a tato verbální nóta představují Dodatek k Ujednání mezi vládou Belgického království a vládou České republiky o zastupování při udělování víz, uzavřený v souladu s článkem 8.4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/20019 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech.
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky vyjadřuje své ocenění za zastupování Belgickým královstvím v Guangzhou a chce poděkovat za ve všech ohledech bezproblémovou spolupráci.
Ministerstvo zahraničních věcí české republiky využívá této příležitosti, aby znovu zjistilo Velvyslanectví Belgického království o své nejhlubší úctě.
V Praze 8. června 2016
Velvyslanectví Belgického království
Praha
1)
Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz, sjednané výměnou nót ze dne 24. září 2012 a 8. listopadu 2012, bylo vyhlášeno pod č. 99/2012 Sb. m. s.
Dodatek k Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz, sjednaný výměnou nót ze dne 4. března 2014 a 11. března 2014, byl vyhlášen pod č. 29/2014 Sb. m. s.
Dodatek č. 2 k Ujednání mezi vládou České republiky a vládou Belgického království o zastupování při udělování schengenských víz, sjednaný výměnou nót ze dne 27. listopadu 2014 a 3. prosince 2014, byl vyhlášen pod č. 3/2015 Sb. m. s. |
Sdělení Státní volební komise č. 156/2017 Sb. | Sdělení Státní volební komise č. 156/2017 Sb.
Sdělení Státní volební komise o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 20. května 2017
Vyhlášeno 23. 5. 2017, částka 53/2017
156
SDĚLENÍ
Státní volební komise
ze dne 22. května 2017
o vyhlášení a uveřejnění celkových výsledků nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 20. května 2017
Státní volební komise vyhlašuje a uveřejňuje podle § 51 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, celkové výsledky nových voleb do zastupitelstev obcí konaných dne 20. května 2017.
Na základě sdělení Ministerstva vnitra č. 385/2016 Sb., č. 412/2016 Sb., č. 466/2016 Sb., č. 9/2017 Sb., č. 16/2017 Sb., č. 22/2017 Sb., č. 27/2017 Sb. a č. 39/2017 Sb. se dne 20. května 2017 konaly v souladu se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nové volby do zastupitelstev obcíobcí.
Český statistický úřad ze zápisů o průběhu a výsledku hlasování, předaných okrskovými volebními komisemi, zjistil následující výsledky voleb:
a) celkový počet obcíobcí, ve kterých bylo zvoleno zastupitelstvo:| 10
---|---
b) celkový počet osob, zapsaných ve výpisech ze seznamů:| 4 038
c) celkový počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky:| 2 300
d) celkový počet zvolených členů zastupitelstev obcíobcí:| 74
v tom podle volebních stran:
1| Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová| 1
---|---|---
53| Občanská demokratická strana| 2
80| Nezávislí kandidáti| 0
88| NEZÁVISLÍ| 2
90| Sdružení nezávislých kandidátů - místní sdružení celkem| 66
166| STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ| 3
e)
seznam obcíobcí, ve kterých volby neproběhly (§ 23 odst. 8), a obcíobcí, v nichž bude vyhlášeno opakované hlasování (§ 43 odst. 2):
Seznam obcíobcí, kde se volby nekonaly (§ 23 odst. 8):
nevyskytlo se
Seznam obcíobcí, kde okrsková volební komise neodevzdala zápis ve stanovené lhůtě (§ 43 odst. 2):
nevyskytlo se.
Předseda Státní volební komise:
Chovanec v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 155/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 155/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Vyhlášeno 23. 5. 2017, částka 53/2017
155
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 5. května 2017
o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že byly u něj uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně:
1.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2017 – 2020, uzavřená dne 6. 12. 2016 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem ECHO,
Českým odborovým svazem energetiků
a
Českým svazem zaměstnavatelů v energetice.
2.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2017 – 2020 uzavřená dne 12. 12. 2016 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekce MHD/VSD
a
Svazem dopravy České republiky – Sekce MHD.
3.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2017, uzavřená dne 12. 12. 2016 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekce silničního hospodářství
a
Svazem dopravy České republiky – Sekce silničního hospodářství.
4.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2017 pro a. s. a s. r. o., uzavřená dne 20. 12. 2016 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekce silničního hospodářství
a
Svazem dopravy České republiky – Sekce silničního hospodářství.
5.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2017, uzavřená dne 18. 11. 2016 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice
a
Svazem zaměstnavatelů Malá Voda Česká republika.
6.
Dodatek č. 6 ze dne 20. 12. 2016 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně, uzavřené dne 20. 6. 2012 mezi smluvními stranami
Svazem bankbank a pojišťoven
a
Odborovým svazem pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví.
7.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2017 – 2020, uzavřená dne 1. 12. 2016 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem ECHO
a
Svazem chemického průmyslu České republiky.
8.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2017 – 2018, uzavřená dne 18. 1. 2017 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem skla, keramiky a porcelánu
a
Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR.
9.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2016 – 2017, uzavřená dne 30. 11. 2016 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice
a
Asociací lesnických a dřevozpracujících podniků.
10.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky 2017 – 2018, uzavřená dne 18. 1. 2017 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem KOVO
a
Elektrotechnickou asociací České republiky.
11.
Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2017, uzavřená dne 24. 1. 2017 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v České republice,
Česko-moravským odborovým sdružením
a
Asociací Českého papírenského průmyslu.
12.
Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně na roky 2016 – 2019, uzavřený dne 29. 3. 2017 mezi smluvními stranami
Odborovým svazem Stavba ČR,
Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy
a
Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Vyhláška č. 154/2017 Sb. | Vyhláška č. 154/2017 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Josefa Kainara
Vyhlášeno 23. 5. 2017, datum účinnosti 14. 6. 2017, částka 53/2017
* § 1 - (1) Dnem 14. června 2017 se ke 100. výročí narození Josefa Kainara vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je ve spodní části zobrazena otevřená kniha, nad kterou se vznáší ve čtyřech řádcích rozvlněný text „STŘÍHALI DOHOLA MALÉHO CHLAPEČKA KADEŘE PADALY K ZEMI A ZMÍRALY“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní je
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 14. června 2017. k vyhlášce č. 154/2017 Sb.
Aktuální znění od 14. 6. 2017
154
VYHLÁŠKA
ze dne 5. května 2017
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Josefa Kainara
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 14. června 2017 se ke 100. výročí narození Josefa Kainara vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,25 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na lícní straně dvousetkoruny je ve spodní části zobrazena otevřená kniha, nad kterou se vznáší ve čtyřech řádcích rozvlněný text „STŘÍHALI DOHOLA MALÉHO CHLAPEČKA KADEŘE PADALY K ZEMI A ZMÍRALY“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ a názvem státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ je umístěno v horní polovině mince. Mincovní pole nad knihou je dále vyplněno vznášejícími se plastickými prvky, které dotvářejí celkovou výtvarnou kompozici mince. Značka České mincovny tvořená písmeny „Č“ a „M“ je umístěna při spodním okraji mince.
(2)
Na rubové straně dvousetkoruny je ztvárněn portrét Josefa Kainara. Při horním okraji mince jsou umístěny letopočty „1917 – 2017“, pod kterými se nachází text „JOSEF KAINAR“. Iniciála autoraautora mince Vojtěcha Dostála, DiS., která je tvořena obráceným písmenem „D“, je umístěna při pravém spodním okraji dvousetkoruny.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 14. června 2017.
Guvernér:
v z. Ing. Hampl, MSc., Ph.D., v. r.
viceguvernér
Příloha k vyhlášce č. 154/2017 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny ke 100. výročí narození Josefa Kainara
(lícní a rubová strana)
89kB
77kB |
Zákon č. 152/2017 Sb. | Zákon č. 152/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 22. 5. 2017, datum účinnosti 6. 6. 2017, částka 52/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pohonných hmotách
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 91/2011 Sb.
* ČÁST TŘETÍ - Změna energetického zákona
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2018
152
ZÁKON
ze dne 19. dubna 2017,
kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o pohonných hmotách
Čl. I
Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 107/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 91/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2014 Sb. a zákona č. 157/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 úvodní části ustanovení se slova „Evropských společenství1)“ nahrazují slovy „Evropské unie1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady č. 93/12/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/17/ES ze dne 3. března 2003, kterou se mění směrnice č. 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a kterou se ruší směrnice 93/12/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva.“.
2.
V § 1 písm. d) se za slovo „čerpacích“ vkládají slova „a dobíjecích“.
3.
V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 1a až 1c zní:
„(2)
Tento zákon se nevztahuje na dobíjecí stanice, které jsou připojeny a užívány pro bezúplatné dobíjení elektrických vozidel v odběrném místě1a) nepodnikající fyzické osoby nebo pro dobíjení elektrických vozidel v odběrném místě bytového družstva1b) nebo společenství vlastníků jednotek1c) výhradně pro členy tohoto družstva nebo společenství nebo pro uživatele družstevního bytu tohoto družstva nebo jednotky tohoto společenství, na dobíjecí stanice s výkonem do 3,7 kW, které jsou určené pro dobíjení jednostopých elektrických vozidel. Tento zákon se dále nevztahuje na dobíjení vozidel veřejné hromadné dopravy napájené přímo z trakčního nebo trolejového vedení.
1a)
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1b)
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb.
1c)
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 2 písm. a) se slova „zkapalněné ropné plyny, biopalivo nebo jiné palivo z obnovitelných zdrojů,“ zrušují a slova „, stlačený a zkapalněný zemní plyn“ se nahrazují slovy „a alternativní palivo“.
5.
V § 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
alternativním palivem palivo nebo zdroj energie, které slouží alespoň zčásti jako náhrada zdrojů fosilní ropy v dodávkách energie pro dopravu a které mají potenciál přispět k její dekarbonizaci a zvýšit environmentální výkonnost odvětví dopravy; alternativním palivem je zejména biopalivo nebo jiné palivo z obnovitelných zdrojů, syntetické a parafinické palivo, stlačený zemní plyn včetně biomethanu, zkapalněný zemní plyn včetně biomethanu, zkapalněný ropný plyn, elektřina a vodík,“.
Dosavadní písmena b) až j) se označují jako písmena c) až k).
6.
V § 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
elektrickým vozidlem motorové vozidlo s pohonem zahrnujícím alespoň jedno neperiferní elektrické zařízení jako měnič energie s elektricky dobíjeným systémem ukládání energie, který je možno dobíjet externě,“.
Dosavadní písmena e) až k) se označují jako písmena f) až l).
7.
V § 2 písm. f) se za slovo „hmota“ vkládají slova „, s výjimkou elektřiny“, za slova „prodává nebo“ se vkládají slova „prodává a“ a slova „které je provozní nádrží umístěnou v provozu, pokud“ se nahrazují slovy „z něhož“.
8.
V § 2 písm. g) se za slova „skladovací nádrže“ vkládá slovo „zpravidla“ a na konci textu písmene f) se doplňují slova „, bezúplatné dobíjení elektrického vozidla elektřinou nebo bezúplatná výměna jeho baterie“.
9.
V § 2 písm. h) se za slovo „prodávaných“ vkládají slova „nebo prodávaných a vydávaných“.
10.
V § 2 písm. l) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „nebo dobíjecí stanice“.
11.
V § 2 písm. l) se na konci bodu 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 3 a 4, které znějí:
„3.
prodeje elektřiny, pokud je její prodejce držitelem platné licence na obchod s elektřinou podle energetického zákona,
4.
prodeje pohonných hmot, pokud je jejich prodejce vydavatelem palivové karty a pohonné hmoty byly nakoupeny z čerpací stanice prostřednictvím jím vydané palivové karty.“.
12.
V § 2 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až r), která včetně poznámky pod čarou č. 1d znějí:
„m)
veřejně přístupnou čerpací stanicí čerpací stanice na dodávku pohonných hmot, jejíž provozovatel uživatelům z Evropské unie poskytuje nediskriminační přístup; nediskriminační přístup může zahrnovat různé podmínky ověření, použití a platby,
n)
dobíjecí stanicí jeden nebo více dobíjecích bodů,
o)
dobíjecím bodem zařízení, které umožňuje dobíjet v určitém okamžiku jedno elektrické vozidlo nebo u něhož je v určitém okamžiku možno provést výměnu baterie u jednoho elektrického vozidla, a jehož hlavním účelem je dobíjení elektrického vozidla,
p)
běžnou dobíjecí stanicí dobíjecí stanice, která umožňuje přenos elektřiny do elektrického vozidla s výkonem 22 kW nebo nižším, s výjimkou zařízení o výkonu 3,7 kW nebo nižším, jež jsou umístěna v domácnostech nebo jejichž hlavním účelem není dobíjet elektrická vozidla a jež nejsou veřejně přístupná,
q)
vysoce výkonnou dobíjecí stanicí dobíjecí stanice, která umožňuje přenos elektřiny do elektrického vozidla s výkonem vyšším než 22 kW,
r)
veřejně přístupnou dobíjecí stanicí dobíjecí stanice na dodávku elektřiny, jejíž provozovatel uživatelům z Evropské unie poskytuje nediskriminační přístup, přičemž nediskriminační přístup může zahrnovat různé podmínky ověření, použití a platby; veřejně přístupnou dobíjecí stanicí není dobíjecí stanice, kterou
1.
výrobce vozidel1d) provozuje výhradně pro účely dobíjení elektrických vozidel své vlastní výroby nebo
2.
využívá provozovatel dobíjecí stanice nebo jím ovládaná osoba nebo osoba ovládající tohoto provozovatele dobíjecí stanice výhradně za účelem dobíjení elektrických vozidel, která používá některá z uvedených osob pro svou potřebu nebo pro účely svého podnikání nebo pro potřebu svých zaměstnanců, přičemž předmětem podnikání v takovém případě nesmí být poskytování služby dobíjení elektrického vozidla prostřednictvím této dobíjecí stanice nebo
3.
provozuje prodejce vozidel pro dobíjení elektrických vozidel pro účely jejich prodeje a která není přístupná veřejnosti nebo
4.
provozuje provozovatel autoservisu pro dobíjení zde servisovaných vozidel a která není přístupná veřejnosti.
1d)
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
13.
V § 3 odst. 1 se za slovo „hmoty“ vkládají slova „, s výjimkou elektřiny,“.
14.
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Osoba, která uvádí motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky podle zákona o spotřebních daních14) pro dopravní účely nebo která dodává na daňové území České republiky podle zákona o spotřebních daních14) pro dopravní účely motorové benziny nebo motorovou naftu, uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie, je povinna zpřístupnit při prodeji motorových benzinů nebo motorové nafty informaci o obsahu biopaliva v motorovém benzinu nebo v motorové naftě.“.
15.
V § 4 odst. 2 se za slovo „sil3)“ vkládají slova „, vozidel základní složky integrovaného záchranného systému10)“.
16.
V nadpise § 5 se za slovo „hmot“ vkládají slova „, s výjimkou elektřiny“.
17.
V § 5 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 5 a 6 zní:
„(1)
Prodej nebo prodej a výdej pohonných hmot, s výjimkou elektřiny, je povolen z čerpací stanice, která splňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy5) a českou technickou normou upravující požadavky na umístění čerpacích stanic a hygienické, technické a technologické požadavky pro projektování nových a stavebních změn stávajících čerpacích stanic6) a je užívána na základě rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného stavebním zákonem.
5)
Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, a vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
6)
ČSN 73 6060.“.
18.
V § 5 se odstavce 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 7 až 9 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 2 až 7.
19.
V § 5 odst. 2 se slova „odstavců 1 až 3 se nevztahují“ nahrazují slovy „odstavce 1 se nevztahuje“ a slova „, na výdej pohonných hmot pouze pro vlastní potřebu podle § 2 písm. d) a na prodej nebo výdej stlačeného zemního plynu“ se zrušují.
20.
V § 5 odst. 6 se slova „podle odstavce 1 písm. b)“ zrušují.
21.
V § 5 odst. 7 písm. a) se slovo „obchodním“ zrušuje a slova „a číslem příslušné české technické normy, která stanovuje složení a jakost pohonné hmoty“ se nahrazují slovy „, který je v souladu s příslušnou českou technickou normou, jež stanovuje složení a jakost pohonné hmoty, číslem české technické normy a grafickým označením, pokud na něj česká technická norma odkazuje“.
22.
V § 5 odst. 7 se na konci písmene b) doplňují body 4 a 5, které znějí:
„4.
o ceně prodávaného stlačeného nebo zkapalněného zemního plynu nebo vodíku porovnané s cenou motorového benzinu nebo motorové nafty; způsob porovnání cen stanoví prováděcí právní předpis,
5.
o kompatibilitě prodávaných nebo vydávaných pohonných hmot s vozidlem nebo zvláštním vozidlem,“.
23.
V § 5 odst. 7 se na konci písmene d) doplňuje slovo „a“.
24.
V § 5 odst. 7 se na konci písmene e) čárka a slovo „a“ nahrazují tečkou a písmeno f) se zrušuje.
25.
§ 5a včetně nadpisu zní:
㤠5a
Nákup pohonných hmot
(1)
Distributor pohonných hmot a provozovatel čerpací stanice je povinen na území České republiky nakupovat pohonné hmoty pouze
a)
od osoby registrované jako distributor pohonných hmot,
b)
od osoby, která je držitelem platné licence na obchod s plynem podle energetického zákona v případě nákupu stlačeného zemního plynu, nebo
c)
z čerpací stanice zapsané v evidenci čerpacích stanic.
(2)
Nákup pohonných hmot
a)
s výjimkou nákupu elektřiny a stlačeného zemního plynu,
b)
s výjimkou nákupu z čerpací stanice zapsané v evidenci čerpacích stanic,
c)
od osoby jiné než osoby registrované jako distributor pohonných hmot, nebo
d)
od osoby jiné než osoby, která je vydavatelem palivové karty, a pohonné hmoty byly nakoupeny prostřednictvím této karty z čerpací stanice
se zakazuje.“.
26.
V nadpisu § 6 se za slovo „čerpacích“ vkládají slova „a dobíjecích“.
27.
V § 6 odst. 1 větě první a větě druhé se za slovo „čerpacích“ vkládají slova „a dobíjecích“, ve větě třetí se slova „čerpacích stanic, na kterých se prodávají pohonné hmoty, a“ nahrazují slovy „veřejně přístupných čerpacích a veřejně přístupných dobíjecích stanic,“ a slova „c) a d)“ se nahrazují slovy „c) a e) až g)“ a ve větě poslední se za slovo „čerpacích“ vkládají slova „a dobíjecích“.
28.
V § 6 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „čerpacích“ vkládají slova „a dobíjecích“.
29.
V § 6 odst. 2 písm. a) se za slovo „čerpací“ vkládají slova „nebo dobíjecí“.
30.
V § 6 odst. 2 písm. b) se za slovo „čerpací“ vkládají slova „nebo dobíjecí“.
31.
V § 6 odst. 2 písm. c) se za slovo „čerpací“ vkládají slova „nebo dobíjecí“.
32.
V § 6 odst. 2 se za písmeno c) vkládají nová písmena d) až f), která znějí:
„d)
údaj, zda je čerpací nebo dobíjecí stanice veřejně přístupná nebo nikoliv,
e)
název pohonných hmot podle § 5 odst. 7 písm. a) prodávaných na čerpací stanici,
f)
počet dobíjecích bodů na dobíjecí stanici,“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno g).
33.
V § 6 odst. 2 písm. g) se za slovo „čerpací“ vkládají slova „nebo dobíjecí“.
34.
V § 6 odst. 3 písm. a) se text „c)“ nahrazuje textem „e)“.
35.
V § 6 odst. 3 písm. b) se text „c)“ nahrazuje textem „e)“.
36.
V § 6 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Vlastník dobíjecí stanice je povinen ministerstvu
a)
před uvedením dobíjecí stanice do provozu oznámit údaje podle odstavce 2 písm. a) až d) a f),
b)
bez zbytečného odkladu oznámit uvedení dobíjecí stanice do provozu nebo ukončení provozu dobíjecí stanice a každou změnu údaje podle odstavce 2 písm. a) až d) a f).“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
37.
Za § 6p se vkládá nový § 6q, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 16 až 18 zní:
㤠6q
Provozování dobíjecí stanice
(1)
Provozovatel veřejně přístupné dobíjecí stanice je povinen na dobíjecí stanici zpřístupnit informace o kompatibilitě dobíjecí stanice s elektrickým vozidlem.
(2)
Provozovatel běžné dobíjecí stanice je povinen zajistit, aby jím provozovaná dobíjecí stanice, s výjimkou bezdrátové nebo indukční jednotky, splňovala požadavky stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím technické požadavky na stavby16) a českou technickou normou upravující technické požadavky na nabíjení elektrických vozidel vodivým připojením a požadavky na rozměrovou kompatibilitu a zaměnitelnost pro přístroje s kolíky a dutinkami na střídavý proud17). V případě běžných dobíjecích stanic, které byly uvedeny do provozu nebo obnoveny před 18. listopadem 2017, se věta první nepoužije.
(3)
Provozovatel vysoce výkonné dobíjecí stanice je povinen zajistit, aby jím provozovaná dobíjecí stanice, s výjimkou bezdrátové nebo indukční jednotky, splňovala požadavky stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím technické požadavky na stavby16) a českými technickými normami upravujícími technické požadavky na nabíjení elektrických vozidel vodivým připojením a požadavky na rozměrovou kompatibilitu a zaměnitelnost pro přístroje s kolíky a dutinkami na střídavý proud a požadavky na rozměrovou kompatibilitu a zaměnitelnost pro vozidlová zásuvková spojení s kolíky a dutinkami na stejnosměrný a střídavý nebo stejnosměrný proud18). V případě vysoce výkonných dobíjecích stanic, které byly uvedeny do provozu nebo obnoveny před 18. listopadem 2017, se věta první nepoužije.
(4)
Provozovatel veřejně přístupné dobíjecí stanice je povinen ceny účtované na jím provozované dobíjecí stanici zveřejnit.
(5)
Provozovatel veřejně přístupné dobíjecí stanice je povinen poskytnout uživatelům elektrických vozidel rovněž možnost jednorázového dobití bez uzavření smlouvy s daným provozovatelem, která by uživatele vázala nad rámec tohoto jednorázového dobití.
16)
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.
17)
ČSN EN 62196-2.
18)
ČSN EN 62196-2 a ČSN EN 62196-3.“.
38.
V § 7 odst. 1 písm. a) se za slovo „čerpacích“ vkládají slova „a dobíjecích“.
39.
V § 7 odst. 2 písm. a) se za slovo „hmot“ vkládají slova „, s výjimkou elektřiny,“.
40.
V § 7 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
plnění povinností podle § 3 odst. 1 a 2, § 5 odst. 3 až 5, § 5 odst. 7 písm. a), b), d) až f) a § 6q odst. 1, 4 a 5,“.
41.
V § 7 odst. 2 písm. b) se text „až f)“ nahrazuje textem „a e)“.
42.
V § 7 odst. 2 písm. c) se číslo „8“ nahrazuje slovy „6 a § 6q odst. 2 a 3“.
43.
V § 7 odst. 3 se číslo „9“ nahrazuje číslem „7“.
44.
V § 7 se odstavec 6 zrušuje.
45.
V § 8 odst. 1 písm. c) se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“.
46.
V § 8 odst. 1 písm. d) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“, slova „nebo c) nebo“ se nahrazují slovy „, c), d) nebo e) nebo“, za slova „písm. b) neoznámí“ se vkládají slova „bez zbytečného odkladu“ a slova „nebo c), nebo“ se nahrazují slovy „, c), d) nebo e),“.
47.
V § 8 odst. 1 písm. e) se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 3“.
48.
V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
jako vlastník dobíjecí stanice v rozporu s § 6 odst. 4 písm. a) neoznámí před uvedením dobíjecí stanice do provozu údaje do evidence dobíjecích stanic podle § 6 odst. 2 písm. a), b), c), d) nebo f) nebo v rozporu s § 6 odst. 4 písm. b) neoznámí bez zbytečného odkladu uvedení dobíjecí stanice do provozu nebo ukončení provozu dobíjecí stanice anebo změnu údaje zapisovaného do evidence dobíjecích stanic podle § 6 odst. 2 písm. a), b), c), d) nebo f).“.
49.
V § 8 odst. 2 se za text „d)“ vkládá text „nebo f)“.
50.
V § 9 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.
51.
V § 9 odst. 1 písm. d) se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“.
52.
V § 9 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
nakoupí pohonnou hmotu v rozporu s § 5a odst. 2.“.
53.
V § 9 odst. 2 se slova „nebo c)“ nahrazují slovy „, c), d) nebo e)“ a za slova „písm. b) neoznámí“ se vkládají slova „bez zbytečného odkladu“.
54.
V § 9 odst. 3 se slova „podle § 5 odst. 1 písm. b)“ zrušují a číslo „8“ se nahrazuje číslem „6“.
55.
V § 9 odst. 4 písm. a) se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 3“.
56.
V § 9 odst. 4 písm. b), c), d), f) a g) se číslo „9“ nahrazuje číslem „7“.
57.
V § 9 odst. 4 písm. e) se číslo „6“ nahrazuje číslem „4“.
58.
V § 9 odst. 4 se na konci písmene e) doplňuje slovo „nebo“.
59.
V § 9 odst. 4 se na konci písmene f) čárka a slovo „nebo“ nahrazují tečkou a písmeno g) se zrušuje.
60.
V § 9 odstavec 5 zní:
„(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 3 odst. 2 dopustí správního deliktu tím, že nezpřístupní při prodeji motorových benzinů nebo motorové nafty informaci o obsahu biopaliva v motorovém benzinu nebo v motorové naftě podle § 3 odst. 2.“.
61.
V § 9 se na konci textu odstavce 9 doplňují slova „odst. 1“.
62.
V § 9 se za odstavec 9 vkládají nové odstavce 10 až 13, které znějí:
„(10)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník dobíjecí stanice dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 6 odst. 4 písm. a) neoznámí před uvedením dobíjecí stanice do provozu údaje do evidence dobíjecích stanic podle § 6 odst. 2 písm. a), b), c), d) nebo f) nebo v rozporu s § 6 odst. 4 písm. b) neoznámí bez zbytečného odkladu uvedení dobíjecí stanice do provozu nebo ukončení provozu dobíjecí stanice anebo změnu údaje zapisovaného do evidence dobíjecích stanic podle § 6 odst. 2 písm. a), b), c), d) nebo f).
(11)
Provozovatel veřejně přístupné dobíjecí stanice se dopustí správního deliktu tím, že nezpřístupní na dobíjecí stanici informace podle § 6q odst. 1 nebo nezveřejní ceny podle § 6q odst. 4 nebo neposkytne uživatelům elektrických vozidel rovněž možnost jednorázového dobití podle § 6q odst. 5.
(12)
Provozovatel běžné dobíjecí stanice se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby jím provozovaná dobíjecí stanice, s výjimkou bezdrátové nebo indukční jednotky, splňovala požadavky podle § 6q odst. 2.
(13)
Provozovatel vysoce výkonné dobíjecí stanice se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí, aby jím provozovaná dobíjecí stanice, s výjimkou bezdrátové nebo indukční jednotky, splňovala požadavky podle § 6q odst. 3.“.
Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 14 a 15.
63.
V § 9 odst. 14 písm. a) se za slova „odstavce 1 písm. a)“ vkládají slova „nebo e)“ a na konci textu písmene a) se doplňují slova „nebo odstavce 12 nebo odstavce 13“.
64.
V § 9 odst. 14 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo odstavce 10“.
65.
V § 9 odst. 14 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo odstavce 11“.
66.
V § 9 odst. 14 písm. a) se slova „, odstavce 3 nebo odstavce 5 písm. a)“ nahrazují slovy „nebo odstavce 3“.
67.
V § 9 odst. 14 písm. b) se slova „nebo g)“ zrušují.
68.
V § 9 odst. 14 písm. c) se slova „odstavce 5 písm. b)“ nahrazují slovy „odstavce 5“.
69.
V § 10 odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a 11 až 13“.
70.
V § 10 odst. 4 písm. a) se slova „a e) až g)“ nahrazují slovy „, e) a f)“.
71.
V § 10 odst. 4 písm. b) se za text „d)“ vkládá text „a f)“ a slova „a 7“ se nahrazují slovy „, 7 a 10“.
72.
V § 10 odst. 4 písm. c) se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 9 odst. 1 písm. e),“.
73.
V § 11 se číslo „6“ nahrazuje slovy „4, § 5 odst. 7 písm. b) bodu 4“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Čerpací stanice, které byly zřízeny a splňují požadavky podle § 5 odst. 1 až 3 zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za čerpací stanice podle tohoto zákona.
2.
Vlastník čerpací stanice, která byla uvedena do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ministerstvu do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit údaje podle § 6 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Vlastník dobíjecí stanice, která byla uvedena do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen ministerstvu do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit údaje podle § 6 odst. 2 písm. a) až d), f) a g) zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 91/2011 Sb.
Čl. III
V části první čl. I zákona č. 91/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 201/2012 Sb., se body 6, 10, 14, 19 až 23 a 25 zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna energetického zákona
Čl. IV
V § 3 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
na využití elektřiny při provozování dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodu 37, pokud jde o § 6q odst. 2 a 3, které nabývají účinnosti dnem 18. listopadu 2017, a s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 14, 23, 24, 41, 58, 59, 60, 66 až 68 a 70 a části druhé, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 151/2017 Sb. | Zákon č. 151/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 5. 2017, datum účinnosti 6. 6. 2017, částka 52/2017
* Čl. I - V § 9 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 268/2015 Sb., odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 2a zní:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 6. 6. 2017
151
ZÁKON
ze dne 26. dubna 2017,
kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 9 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 268/2015 Sb., odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 2a zní:
„(3)
Vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace je povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Výkon správy může vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťovat prostřednictvím správce, jímž je právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem dálnice, silnice nebo místní komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou. Vlastník, popřípadě správce, mohou dílčími činnostmi v rámci správy dálnice, silnice nebo místní komunikace, zejména činnostmi souvisejícími s údržbou a opravami dotčené dálnice, silnice nebo místní komunikace, pověřit osobu vybranou postupem podle zvláštního právního předpisu2a) nebo kraj u silnic I. třídy nacházejících se v jeho územním obvodu na základě veřejnoprávní smlouvy; tato osoba nebo kraj se nestávají správcem dotčené pozemní komunikace.
2a)
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 150/2017 Sb. | Zákon č. 150/2017 Sb.
Zákon o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)
Vyhlášeno 22. 5. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 52/2017
* ČÁST PRVNÍ - ZAHRANIČNÍ SLUŽBA (§ 1 — § 60)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státní službě (§ 61 — § 61)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění (§ 62 — § 62)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění (§ 63 — § 63)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 64 — § 64)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (123/2024 Sb., 453/2024 Sb.)
150
ZÁKON
ze dne 19. dubna 2017
o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZAHRANIČNÍ SLUŽBA
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy a rozsah působnosti
(1)
Tento zákon upravuje
a)
zásady a způsob výkonu zahraniční službyzahraniční služby,
b)
postavení, zřizování a rušení zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí (dále jen „zastupitelský úřad“) a jejich činnost,
c)
udělování a odnímání souhlasu se zřízením diplomatických misí a konzulárních úřadů cizích států a úřadoven mezinárodních organizací nebo institucí v České republice (dále jen „cizí zastupitelský úřad“), zastoupení veřejných institucí založených podle práva cizího státu a zastoupení entit, které z hlediska mezinárodního práva nejsou státem,
d)
výkon konzulární služby,
e)
služební a pracovněprávní vztahy v souvislosti s výkonem zahraniční služby,
f)
přiznávání, propůjčování a odebírání diplomatických a konzulárních hodností.
(2)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje podmínky poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům jiných členských států Evropské unie (dále jen „nezastoupený občan“).
§ 2
Vymezení základních pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
zahraniční službouzahraniční službou činnost zaměřená na navazování, udržování a rozvíjení vztahů s cizími státy a ostatními subjekty mezinárodního práva, jakož i ochrana zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí, vykonávaná v Ministerstvu zahraničních věcí (dále jen „ministerstvo“),
b)
službou v zahraničíslužbou v zahraničí zahraniční službazahraniční služba vykonávaná diplomatickým nebo administrativním pracovníkemadministrativním pracovníkem na služebním působišti v zahraničí,
c)
službou v ústředíslužbou v ústředí zahraniční službazahraniční služba vykonávaná diplomatickým pracovníkemdiplomatickým pracovníkem na služebním působišti v České republice,
d)
konzulární službou zahraniční služba, jejímž předmětem jsou činnosti podle hlavy V,
e)
prací v zahraničí práce vykonávaná technickým nebo administrativním pracovníkemadministrativním pracovníkem s pravidelným pracovištěm v zahraničí,
f)
prací v ústředí práce vykonávaná technickým nebo administrativním pracovníkem s pravidelným pracovištěm v České republice,
g)
diplomatickým pracovníkemdiplomatickým pracovníkem státní zaměstnanec ve služebním poměru nebo ve výjimečných případech zaměstnanec v pracovním poměru vykonávající zahraniční službuzahraniční službu s výjimkou činností podle písmene h), zařazený na místo označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako diplomatické místo,
h)
administrativním pracovníkemadministrativním pracovníkem státní zaměstnanec ve služebním poměru nebo zaměstnanec v pracovním poměru vykonávající zahraniční službuzahraniční službu v oblasti administrativních činností, zařazený na místo označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako administrativní místo,
i)
konzulárním úředníkem diplomatický nebo administrativní pracovník vykonávající činnosti podle hlavy V,
j)
honorárním konzulárním úředníkem fyzická osoba, která není ve služebním, pracovním ani jiném obdobném poměru k ministerstvu, pověřená výkonem některých konzulárních činností podle hlavy V,
k)
technickým pracovníkemtechnickým pracovníkem zaměstnanec v pracovním poměru vykonávající pomocné, servisní nebo manuální práce související se zahraniční službouzahraniční službou, zařazený na místo označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako technické místo,
l)
členem rodiny diplomatického, administrativního nebo technického pracovníkatechnického pracovníka jeho manžel, partner podle zákona o registrovaném partnerství (dále jen „partner“), vlastní dítě, osvojenec, dítě svěřené státnímu zaměstnanci nebo zaměstnanci do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitel, opatrovník a pěstoun; jiná osoba je postavena na roveň člena rodiny pouze za předpokladu, že žije se státním zaměstnancem nebo zaměstnancem v domácnosti.
§ 3
Zásady výkonu zahraniční služby
(1)
Zahraniční službaZahraniční služba je vykonávána zejména v souladu se zásadami
a)
věrnosti České republice,
b)
profesionality,
c)
nedělitelnosti,
d)
dodržování závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva a práva Evropské unie.
(2)
Při zajišťování výkonu zahraniční službyzahraniční služby státní tajemník ministerstva dbá na dodržování kariérního systému zahraniční službyzahraniční služby a střídání výkonu služby v ústředívýkonu služby v ústředí a služby v zahraničíslužby v zahraničí.
HLAVA II
POSTAVENÍ, ZŘIZOVÁNÍ A RUŠENÍ ZASTUPITELSKÉHO ÚŘADU
§ 4
Zastupitelský úřad
(1)
Zastupitelský úřad je organizační útvar ministerstva2) zřízený za účelem plnění úkolů služby v zahraničíslužby v zahraničí.
(2)
Zastupitelskými úřady jsou
a)
velvyslanectví,
b)
stálá mise při mezinárodní organizaci (dále jen „stálá mise“),
c)
konzulární úřad,
d)
zvláštní mise,
e)
styčný úřad nebo kancelář.
(3)
Zastupitelské úřady zřizuje a ruší ministr zahraničních věcí České republiky (dále jen „ministr“) po projednání se státním tajemníkem ministerstva. Před zřízením nebo zrušením zastupitelského úřadu podle odstavce 2 písm. a), b) a e) informuje ministr vládu České republiky (dále jen „vláda“).
(4)
Ministr stanoví rozsah činnosti zastupitelského úřadu, včetně toho, zda bude tuto činnost vykonávat pro více států, popřípadě též vymezí rozsah výkonu činností podle hlav IV a V.
(5)
Ruší-li ministr zastupitelský úřad, stanoví, který zastupitelský úřad nebo úřady budou vykonávat činnost rušeného zastupitelského úřadu, popřípadě v jakém rozsahu bude tento zastupitelský úřad nebo úřady vykonávat činnosti podle hlav IV a V dosud vykonávané rušeným zastupitelským úřadem.
§ 5
Velvyslanectví
Velvyslanectví plní ve vztahu ke státu, ve kterém je zřízeno, případně i ve vztahu k dalším státům (dále jen „přijímající stát“), funkce diplomatické mise podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána3), zejména
a)
zastupuje Českou republiku v přijímajícím státě,
b)
prosazuje a chrání zájmy České republiky a jejích občanů v přijímajícím státě,
c)
vede jednání s vládou přijímajícího státu,
d)
zjišťuje situaci a podmínky v přijímajícím státě, včetně otázek týkajících se záležitostí Evropské unie, a informuje o nich příslušné státní orgány České republiky,
e)
prosazuje cíle zahraniční a bezpečnostní politiky České republiky,
f)
podporuje vztahy mezi Českou republikou a přijímajícím státem a rozvoj hospodářských, kulturních, vědeckých a jiných styků,
g)
v případě uvedeném v § 10 odst. 2 plní též funkce stálé mise.
§ 6
Stálá mise
(1)
Stálá mise plní ve vztahu k mezinárodní organizaci, při které je zřízena, funkce diplomatické mise, zejména
a)
zastupuje Českou republiku v mezinárodní organizaci,
b)
prosazuje a chrání zájmy České republiky v mezinárodní organizaci,
c)
vede jednání s orgány a představiteli mezinárodní organizace,
d)
vede jednání s představiteli členských států, kteří zastupují jednotlivé členské státy v mezinárodní organizaci,
e)
zjišťuje situaci v mezinárodní organizaci, sleduje její činnost a informuje o nich příslušné státní orgány České republiky,
f)
podporuje vztahy a rozvoj styků mezi Českou republikou a mezinárodní organizací.
(2)
Stálá mise zastupuje Českou republiku a prosazuje její zájmy v aktivitách bezprostředně souvisejících s členstvím v mezinárodní organizaci, které se konají mimo rámec mezinárodní organizace, a informuje o těchto aktivitách příslušné státní orgány České republiky.
§ 7
Konzulární úřad
(1)
Konzulárními úřady jsou
a)
generální konzulát,
b)
konzulát,
c)
konzulární jednatelství,
d)
konzulární úřad vedený honorárním konzulárním úředníkemhonorárním konzulárním úředníkem.
(2)
Konzulární úřad plní ve vztahu k přijímajícímu státu funkce podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána4).
(3)
Konzulární úřad plní i další funkce uvedené v § 5 v rozsahu stanoveném ministrem podle § 4 odst. 4 a 5.
(4)
Generální konzulát, konzulát a konzulární jednatelství při výkonu zahraniční službyzahraniční služby podle tohoto zákona koordinují činnost s velvyslanectvím zastupujícím Českou republiku v přijímajícím státě.
(5)
Ministr určí zastupitelský úřad, který dohlíží na výkon činnosti konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkemhonorárním konzulárním úředníkem.
(6)
Honorárním konzulárním úředníkemHonorárním konzulárním úředníkem může být jmenována osoba, jejíž společenské postavení v přijímajícím státě, znalost poměrů v předpokládaném území, pro které bude konzulární úřad vykonávat svou činnost, úroveň vztahů se zástupci veřejné i soukromé oblasti, jakož i odborné znalosti a zkušenosti zaručují řádný výkon činností podle odstavců 2 a 3. Honorárním konzulárním úředníkemHonorárním konzulárním úředníkem může být jmenován občan České republiky i občan jiného státu.
(7)
Za výkon činnosti nenáleží honorárnímu konzulárnímu úředníkovi plat ani mzda.
(8)
Veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi ministerstvem a honorárním konzulárním úředníkem může stanovit finanční plnění, které získá konzulární úřad vedený honorárním konzulárním úředníkem jako příspěvek na úhradu provozních nákladů, a bližší podmínky jeho poskytování. Příspěvek lze poskytnout maximálně ve výši správních poplatků podle jiného právního předpisu5) vybraných konzulárním úřadem.
(9)
Správní poplatky vybrané konzulárním úřadem vedeným honorárním konzulárním úředníkem jsou do státního rozpočtu odváděny prostřednictvím zastupitelského úřadu, který dohlíží na výkon jeho činnosti, a to ve výši snížené o částku případného příspěvku podle odstavce 8. Při tomto postupu neváže ministerstvo výdaje státního rozpočtu.
§ 8
Zvláštní mise
Zvláštní mise je dočasná mise zastupující Českou republiku, která je vyslána do druhého státu s jeho souhlasem za účelem jednání s ním o určitých otázkách, nebo k provedení určitého úkolu ve vztahu k tomuto druhému státu6).
§ 9
Styčný úřad nebo kancelář
(1)
Styčný úřad nebo kancelář se zřizuje zpravidla za účelem zajištění styků České republiky s orgány a představiteli entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem.
(2)
Styčný úřad nebo kancelář plní v rozsahu stanoveném ministrem funkce obdobné jako diplomatická mise.
§ 10
Vedoucí zastupitelského úřadu
(1)
Vedoucí zastupitelského úřadu, který je velvyslanectvím, je nejvýše postaveným stálým představitelem České republiky v přijímajícím státě.
(2)
Vedoucí zastupitelského úřadu, který je velvyslanectvím, může být současně pověřen, aby zastupoval Českou republiku při mezinárodní organizaci. Takovým zástupcem může být pověřen i diplomatický pracovníkdiplomatický pracovník, který není vedoucím zastupitelského úřadu podle § 5.
(3)
Vedoucí zastupitelského úřadu, který je velvyslanectvím, může vykonávat svoji funkci vůči přijímajícímu státu i z velvyslanectví zřízeného v jiném státě nebo z ministerstva. Rozsah činnosti vedoucího zastupitelského úřadu vykonávajícího funkci z ministerstva stanoví ministr.
(4)
Vedoucího zastupitelského úřadu podle § 5 a 6 pověřuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Ostatní vedoucí zastupitelského úřadu pověřuje a odvolává ministr.
HLAVA III
Udělování a odnímání souhlasu se zřízením cizích zastupitelských úřadů a dalších subjektů
§ 10a
Ministerstvo uděluje a odnímá souhlas se zřízením cizího zastupitelského úřadu.
§ 10b
(1)
Ministerstvo vede seznam cizích zastupitelských úřadů.
(2)
Ministerstvo vede seznam členů cizích zastupitelských úřadů a jejich rodinných příslušníků, kterým byl vydán identifikační průkaz podle jiného právního předpisu28).
§ 10c
(1)
Je-li to v zájmu České republiky, ministerstvo může udělit souhlas se zřízením zastoupení veřejné instituce založené podle práva cizího státu podílející se spolu s cizím zastupitelským úřadem na utváření hospodářských, kulturních nebo vědeckých styků s Českou republikou. Společně s udělením souhlasu ministerstvo stanoví s ohledem na zásadu vzájemnosti rozsah výsad a imunit, které takovému zastoupení a jeho členům náleží. Ustanovení § 10b se použije obdobně. Ministerstvo může souhlas kdykoli odejmout, popřípadě rozsah výsad a imunit upravit, a to zejména při uplatnění zásady vzájemnosti.
(2)
Ministerstvo může udělit souhlas se zřízením zastoupení územního celku cizího státu, je-li to v zájmu České republiky. Takovému zastoupení nenáleží výsady a imunity. Ustanovení § 10b odst. 1 se použije obdobně.
§ 10d
Ministerstvo může udělit souhlas se zřízením zastoupení entity, která z hlediska mezinárodního práva není státem, je-li to v zahraničněpolitickém zájmu České republiky. Zastoupení entity a jeho členům mohou být poskytnuty výsady a imunity nepřesahující výsady a imunity poskytované diplomatickým misím, nejvýše však v rozsahu, v jakém entita poskytuje výsady a imunity styčnému úřadu nebo kanceláři České republiky podle § 9. Ustanovení § 10b a § 10c odst. 1 věty čtvrté se použijí obdobně.
HLAVA IV
VÝKON ZAHRANIČNÍ SLUŽBY
§ 11
(1)
Výkonem služby v ústředíVýkonem služby v ústředí se rozumí zejména
a)
utváření dvoustranných a mnohostranných vztahů s ostatními státy a mezinárodními organizacemi, včetně mezinárodních regionálních uskupení,
b)
sledování vývoje politických vztahů jednotlivých států k ostatním státům, jakož i sledování jejich postoje k důležitým zahraničně politickým tématům,
c)
spolupráce na přípravě zahraničních cest představitelů České republiky a návštěv představitelů jiných států a mezinárodních organizací v České republice,
d)
sledování, zajištění a koordinace činnosti v oblasti mezinárodní bezpečnosti,
e)
koordinace a zabezpečení přípravy, sjednávání a vnitrostátního projednávání mezinárodních smluv, jakož i jejich vyhlašování a sledování jejich dodržování a provádění,
f)
příprava rozvojových programů a projektů České republiky a poskytování a koordinace humanitární pomoci do zahraničí,
g)
prosazování cílů České republiky v oblasti lidských práv a transformační spolupráce,
h)
podpora činností v oblasti veřejné diplomacie a krajanských vztahů,
i)
řešení mimořádných událostí v zahraničí podle hlavy V týkajících se zájmů České republiky a jejích občanů.
(2)
Výkonem služby v zahraničíVýkonem služby v zahraničí se rozumí zejména
a)
jednání diplomatických pracovníkůdiplomatických pracovníků se zástupci přijímajícího státu nebo mezinárodní organizace a se zástupci diplomatických misí jiných států,
b)
sledování situace a prosazování a ochrana zájmů České republiky v přijímajícím státě nebo v mezinárodní organizaci,
c)
sledování podmínek pro rozvíjení a naplňování smluvních vztahů České republiky s přijímajícím státem,
d)
spolupráce na přípravě zahraničních cest představitelů České republiky do přijímajícího státu nebo mezinárodní organizace a návštěv představitelů jiných států a mezinárodních organizací v České republice,
e)
vytváření podmínek pro všestranný rozvoj vztahů mezi Českou republikou a přijímajícím státem, včetně hospodářských, kulturních a vědeckých styků a rozvojové spolupráce,
f)
podpora krajanských vztahů a vzdělávání v českém jazyce v zahraničí.
(3)
Výkonem zahraniční služby se rozumí též výkon konzulární služby podle hlavy V.
§ 12
Vzájemná součinnost ministerstva, ostatních státních orgánů a právnických osob
Ministerstvo, ostatní státní orgány a právnické osoby, kterým to ukládají jiné právní předpisy7), si poskytují za účelem prosazování a ochrany zájmů České republiky při výkonu zahraniční službyzahraniční služby vzájemnou součinnost. Za tímto účelem může ministerstvo uzavírat s ostatními státními orgány a právnickými osobami dohody vymezující podrobnější podmínky poskytování vzájemné součinnosti při výkonu zahraniční službyzahraniční služby.
§ 13
Podpora výkonu zahraniční služby
(1)
Zahraniční službuZahraniční službu podle § 11 odst. 2 písm. e) mohou vykonávat také zaměstnanci zařazení v organizační složce státu nebo státní příspěvkové organizaci zřizované ústředním správním úřadem nebo tomuto správnímu úřadu podřízené (dále jen „vysílající organizace“), pokud došlo k uzavření dohody podle § 12. Za tímto účelem může vysílající organizace vyslat se souhlasem ministerstva svého zaměstnance na zastupitelský úřad.
(2)
Osobu vyslanou podle odstavce 1 řídí vedoucí zastupitelského úřadu v souladu s dohodou uzavřenou podle § 12; taková osoba přijímá pokyny od vysílající organizace podle uvedené dohody.
(3)
Osoba vyslaná podle odstavce 1 může za účelem vystupování v přijímajícím státě používat označení vysílající organizace, odpovídá-li to zvyklostem přijímajícího státu.
(4)
Vysílající organizace ukončí vyslání svého zaměstnance na zastupitelský úřad, požádá-li o to ministerstvo, i bez uvedení důvodu.
§ 14
(1)
Za účelem podpory výkonu zahraniční službyzahraniční služby může ministerstvo zřídit státní příspěvkovou organizaci. Ministerstvo vydá zřizovací listinu této státní příspěvkové organizace. Státní příspěvková organizace vzniká dnem stanoveným ve zřizovací listině. Zřizovací listina musí dále obsahovat tyto údaje:
a)
označení zřizovatele státní příspěvkové organizace,
b)
název, sídlo a identifikační číslo osoby státní příspěvkové organizace,
c)
vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje,
d)
předmět hlavní činnosti, popřípadě jiné činnosti státní příspěvkové organizace,
e)
označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace,
f)
vymezení majetku České republiky, který ministerstvo svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení,
g)
vymezení doby, na kterou je státní příspěvková organizace zřizována, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou.
(2)
Statutární orgán státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1 jmenuje a odvolává ministr.
(3)
Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace.
(4)
Ministerstvo může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem České republiky, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na ministerstvo. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení.
(5)
Zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace, o nichž bylo rozhodnuto podle odstavců 1 až 4, oznamuje ministerstvo v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Oznámení obsahuje označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, její název, sídlo, identifikační číslo osoby a den, měsíc a rok vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zániku.
§ 15
Diplomatické a konzulární hodnosti
(1)
Státním zaměstnancům a zaměstnancům v zahraniční službězahraniční službě se přiznává nebo propůjčuje diplomatická hodnost nebo konzulární hodnost.
(2)
Diplomatickými hodnostmi jsou
a)
attaché,
b)
III. tajemník,
c)
II. tajemník,
d)
I. tajemník,
e)
velvyslanecký rada,
f)
rada-vyslanec,
g)
velvyslanec.
(3)
Konzulárními hodnostmi jsou
a)
konzulární jednatel pro attaché,
b)
vicekonzul pro III. a II. tajemníka,
c)
konzul pro I. tajemníka a velvyslaneckého radu,
d)
generální konzul pro radu-vyslance a velvyslance.
(4)
Diplomatickému pracovníkoviDiplomatickému pracovníkovi lze přiznat diplomatickou hodnost v závislosti na
a)
absolvování vzdělávacího programu zaměřeného na výkon zahraniční službyzahraniční služby,
b)
době výkonu zahraniční službyzahraniční služby,
c)
době výkonu zahraniční službyzahraniční služby na služebním místě představeného,
d)
počtu vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí.
(5)
Je-li státnímu zaměstnanci uloženo druhé písemné napomenutí za zaviněné porušení povinnosti vyplývající mu z právních předpisů, které se vztahují k výkonu služby, ze služebních a dalších vnitřních předpisů a z příkazů k výkonu služby v období 12 měsíců, odebere se mu přiznaná diplomatická hodnost a přizná se mu diplomatická hodnost o stupeň nižší. Pro účely opětovného přiznání odebrané diplomatické hodnosti se na doby výkonu zahraniční služby podle odstavce 4 hledí ke dni odebrání hodnosti jako na znovu zahájené. Je-li podle pravomocného rozhodnutí písemné napomenutí nezákonné, diplomatická hodnost odebraná podle věty první se opět přizná s tím, že do doby výkonu zahraniční služby se započítá i doba, po kterou byla diplomatická hodnost v důsledku nezákonného písemného napomenutí odebrána.
(6)
Diplomatickému nebo administrativnímu pracovníkovi lze propůjčit pro výkon služby v zahraničí diplomatickou nebo konzulární hodnost podle charakteru služebního nebo pracovního místa, na které je zařazen. Diplomatickému pracovníkovi na služebním místě představeného lze propůjčit diplomatickou hodnost rovněž při výkonu služby v ústředí.
(7)
Diplomatické a konzulární hodnosti přiznává, propůjčuje a odebírá státní tajemník ministerstva.
(8)
Ministerstvo stanoví vyhláškou diplomatické a konzulární hodnosti, dále podrobnější podmínky, za kterých jsou přiznávány nebo propůjčovány, a postup při jejich přiznávání nebo propůjčování.
HLAVA V
VÝKON KONZULÁRNÍ SLUŽBY
Díl 1
Výkon konzulárních činností
§ 16
Konzulární činnosti
(1)
Zastupitelský úřad vykonává v rozsahu vymezeném tímto zákonem, jinými právními předpisy, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána4), a v souladu s právním řádem přijímajícího státu zejména
a)
konzulární ochranu,
b)
ověřovací činnost,
c)
činnosti notářské povahy,
d)
matriční agendu8),
e)
státoobčanskou agendu9),
f)
agendu cestovních dokladů10),
g)
činnost volebního orgánu11),
h)
činnost ve věcech zbraní a střeliva12),
i)
právní pomoc ve styku s cizinou13),
j)
doručování písemností v zahraničí13) a provádění důkazů14),
k)
dědickou agendu,
l)
činnost ve věcech udělování víz a povolování pobytu cizinců15).
(2)
Ministerstvo vykonává činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), f), g), i), k) a l).
§ 17
Konzulární ochrana
(1)
Konzulární ochrana16) je poskytována občanům České republiky, kteří se nacházejí v zahraničí (dále jen „občan“), a dále nezastoupeným občanůmnezastoupeným občanům. Nezastoupeným občanemNezastoupeným občanem se rozumí každá osoba, která má státní příslušnost členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“), jenž nemá na území státu, který není členem Evropské unie (dále jen „třetí země“), své zastoupení. Pro účely tohoto zákona nemá členský stát ve třetí zemi zastoupení, pokud v ní nemá zastupitelský úřad, který je schopen účinně poskytnout v daném případě konzulární ochranu.
(2)
Konzulární ochrana zahrnuje pomoc zejména
a)
v případě omezení osobní svobody,
b)
obětemobětem trestných činůtrestných činů,
c)
v případě nouze,
d)
v souvislosti s úmrtím,
e)
nezletilým nacházejícím se v zahraničí bez doprovodu,
f)
při mimořádné události v zahraničí, kterou je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, jakož i havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí, je-li zasažen větší počet osob (dále jen „mimořádná událost“).
(3)
Zastupitelský úřad poskytuje přiměřenou pomoc občanovi omezenému na osobní svobodě, pokud o to požádá. Informuje takového občana o jeho základních právech podle právního řádu státu, na jehož území se nachází, a o podmínkách získání právní pomoci a sleduje, zda zacházení s takovýmto občanem odpovídá minimálním uznávaným mezinárodním standardům a je v souladu s místními právními předpisy.
(4)
Zastupitelský úřad poskytne nezbytnou pomoc občanovi, který se stal obětíobětí trestného činutrestného činu, pokud o to požádá. Současně ho poučí, jak oznámit trestný čintrestný čin příslušným místním orgánům, a v případě potřeby mu při tom poskytne nezbytnou součinnost.
(5)
Zastupitelský úřad poskytne pomoc občanovi, který se v zahraničí ocitl v nouzi v důsledku události hodné zvláštního zřetele, jako je zejména závažné onemocnění, hospitalizacehospitalizace, úraz, havárie, odcizení nebo ztráta dokladů, anebo úmrtí blízké osoby, pokud o to požádá a není schopen řešit svou situaci vlastními silami. Stavem nouze není, pokud občan přicestoval do zahraničí bez dostatečných finančních prostředků na cestu a pobyt.
(6)
Zastupitelský úřad, který obdrží informaci o úmrtí občana, zajistí nebo zprostředkuje informování jeho nejbližších příbuzných, v nezbytných případech jim poskytne pomoc v záležitostech souvisejících s úmrtím a podle potřeby vystaví průvodní list k přepravě lidských pozůstatků17).
(7)
Zastupitelský úřad poskytne pomoc při mimořádné události.
(8)
Zastupitelský úřad poskytne přiměřenou finanční nebo materiální pomoc, je-li to nezbytné, nelze-li pomoc získat jiným způsobem, a pokud se občan zaváže k úhradě nákladů vynaložených na konzulární ochranu, není-li dále stanoveno jinak. Náklady na konzulární ochranu zahrnují také správní poplatky a hotové výdaje spojené s provedením tohoto úkonu.
(9)
Závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu se nevyžaduje v případě mimořádné události, ledaže je s ohledem na okolnosti konkrétního případu přiměřené závazek požadovat. Za situaci, ve které je nezbytné poskytnout finanční nebo materiální pomoc, se považuje zejména, je-li občan ohrožen na životě.
(10)
Zastupitelský úřad může poskytnutí pomoci odmítnout, jestliže žádající občan neposkytuje konzulárnímu úředníkovi nebo honorárnímu konzulárnímu úředníkovi odpovídající součinnost, nepodílí se aktivně na řešení své situace, již dříve v minulosti poskytnutou pomoc zneužil, sdělil zastupitelskému úřadu nepravdivé informace, neuhradil náklady na dříve poskytnutou konzulární ochranu nebo by poskytnutí pomoci bylo zjevně nepřiměřené, ledaže by odmítnutím poskytnutí pomoci občan utrpěl závažnou újmu na zdraví nebo se ocitl v ohrožení života.
(11)
Postup při poskytování konzulární ochrany v konkrétním případě určuje zastupitelský úřad. S ohledem na okolnosti konkrétního případu může zastupitelský úřad stanovit, že závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu se nevyžaduje, popřípadě že se vyžaduje pouze ve výši, která se s ohledem na okolnosti konkrétního případu jeví jako přiměřená.
§ 18
Ověřovací činnost
(1)
Ministerstvo v rámci služby v ústředí provede vyšší ověření tuzemské listiny, kterou vydal v rámci své pravomoci a působnosti orgán České republiky, orgán územního samosprávného celku při výkonu státní správy, který na něj byl přenesen zákonem nebo na základě zákona, nebo právnická nebo fyzická osoba při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, nebo která byla před ním podepsána, a to připojením doložky ověřující pravost podpisů a otisků úředních razítek a pečetí na těchto listinách. Obdobně ministerstvo provede vyšší ověření opisu nebo kopie tuzemské listiny podle věty první, jejichž shoda s touto listinou byla ověřena podle jiného zákona29). Je-li podle zákona podmínkou vyššího ověření listiny podle věty první, jejího opisu nebo kopie ověření provedené orgánem nebo osobou podle věty první nebo jejich nadřízeným orgánem, provede ministerstvo vyšší ověření pouze tehdy, pokud doložka o ověření provedeném orgánem nebo osobou podle věty první nebo jejich nadřízeným orgánem je součástí takové listiny, opisu nebo kopie. V případě, že listina má být použita ve státě, který je smluvní stranou Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin18), ministerstvo opatří ověřovanou listinu zvláštní ověřovací doložkou (apostila); to neplatí, jedná-li se o listiny vyhotovené soudem, notářem a soudním exekutorem19).
(2)
Ministerstvo může opatřit cizí veřejnou listinuveřejnou listinu vyšším ověřením pouze tehdy, je-li vydána nebo její pravost ověřena zastupitelským úřadem akreditovaným pro Českou republiku a ministerstvo disponuje podpisovými vzory a vzory otisků úředních razítek nebo pečetí tohoto zastupitelského úřadu.
(3)
Zastupitelský úřad provádí
a)
vidimaci,
b)
legalizaci,
c)
vyšší ověření cizí veřejné listinyveřejné listiny,
d)
ověření cizí veřejné listinyveřejné listiny, kterou nelze opatřit předepsanou ověřovací doložkou podle jiného právního předpisu20),
e)
ověřování správnosti překladu veřejné listinyveřejné listiny.
(4)
Zastupitelský úřad může provést legalizaci podpisu na listině, která je psána v jiném než českém nebo slovenském jazyce, a to i v takovém případě, je-li listina psána jinak než latinkou, jestliže konzulární úředník nebo honorární konzulární úředník ovládá v dostatečné míře jazyk, v němž je listina sepsána, nebo je-li listina do takového jazyka úředně přeložena.
(5)
Zastupitelský úřad může ověření správnosti překladu veřejné listiny odmítnout, neovládá-li konzulární úředník nebo honorární konzulární úředník v dostatečné míře jazyk, v němž je listina sepsána, nebo jestliže úřady státu působnosti zastupitelského úřadu překlady vyhotovené nebo ověřené na zastupitelském úřadě neuznávají.
(6)
Ministerstvo nebo zastupitelský úřad může odmítnout ověřit listinu, má-li důvodné pochybnosti, že obsah listiny odporuje veřejnému pořádku, právnímu řádu přijímajícího státu nebo závazkům, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva a práva Evropské unie, jakož i o pravosti předložené listiny, nebo je-li listina v rozporu se skutečností, kterou má osvědčovat.
(7)
Ověřovací úkony podle odstavců 1 až 5 provádí konzulární úředník a honorární konzulární úředník, který složil zkoušku. Obsahem zkoušky je písemné ověření znalostí právních předpisů týkajících se oblasti vidimace a legalizace a schopnosti jejich použití.
(8)
Ministerstvo stanoví vyhláškou postup pro provádění ověřovací činnosti zastupitelským úřadem a podrobnější podmínky pro složení zkoušky.
§ 19
Činnosti notářské povahy
(1)
Zastupitelský úřad osvědčí na žádost občana, že je naživu, jestliže mu prokáže svoji totožnost platným úředním dokladem.
(2)
Zastupitelský úřad může ve výjimečných případech, zejména při mimořádné události, přijímat od českých fyzických a právnických osob do úschovy peníze, cenné papíry, vkladní knížky, anebo listiny. Zastupitelský úřad úschovu odmítne zejména tehdy, byla-li by v rozporu s právním řádem České republiky nebo přijímajícího státu, není-li vhodný způsob úschovy, brání-li tomu možnosti zastupitelského úřadu, nebo jestliže by konkrétní okolnosti ohrozily nebo vyloučily bezpečnost úschovy nebo bezpečnost zastupitelského úřadu, anebo státních zaměstnanců a zaměstnanců vykonávajících službu nebo práci v zahraničí.
§ 20
Matriční agenda
(1)
Zastupitelský úřad přijímá zejména žádosti o
a)
zápis matriční události21),
b)
vystavení druhopisu matričního dokladu,
c)
vystavení vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství22),
d)
prohlášení o určení otcovství,
e)
povolení změny jména a příjmení,
f)
uzavření manželství nebo partnerství, umožňuje-li to právní řád přijímajícího státu.
(2)
Zastupitelský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup podrobnější podmínky uzavření manželství.
§ 21
Státoobčanská agenda
Zastupitelský úřad přijímá zejména
a)
žádosti o zjištění státního občanství České republiky a vydání osvědčení o státním občanství České republiky a doručování vyhotoveného dokladu,
b)
žádosti o udělení státního občanství České republiky, stanoví-li tak jiný právní předpis23),
c)
jednotlivá prohlášení o nabytí státního občanství České republiky,
d)
prohlášení o pozbytí státního občanství České republiky,
e)
státoobčanský slib podle jiného právního předpisu24).
§ 22
Činnost volebního orgánu
(1)
Ministerstvo a zastupitelské úřady vykonávají činnost volebního orgánu v rozsahu vymezeném jinými právními předpisy.
(2)
Zastupitelský úřad zejména
a)
zabezpečuje přípravu, organizaci a průběh voleb v zahraničí,
b)
informuje voliče o konání voleb a podmínkách výkonu volebního práva,
c)
přijímá žádost o zápis do zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem,
d)
přijímá žádost o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem,
e)
předává zápisy o výsledku a průběhu hlasování Českému statistickému úřadu.
§ 23
Dědická agenda
Zastupitelský úřad chrání na území přijímajícího státu zájmy občanů ve věcech dědických v souladu s právním řádem přijímajícího státu a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Ochrana spočívá zejména ve zjišťování informací a v pomoci při obstarávání dokladů nezbytných pro vyřízení dědictví. Jsou-li úkony konzulárního úřadu spojeny s finančními náklady, zastupitelský úřad je provede na náklady občana, který je požaduje.
Díl 2
Poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům
§ 24
(1)
Na území třetí země je konzulární ochrana poskytována rovněž nezastoupeným občanůmnezastoupeným občanům, a to za stejných podmínek jako občanům podle § 17 a § 19 odst. 2.
(2)
Konzulární ochranu nezastoupeným občanůmnezastoupeným občanům neposkytuje konzulární úřad vedený honorárním konzulárním úředníkemhonorárním konzulárním úředníkem.
(3)
Žadatel o konzulární ochranu prokáže, že je nezastoupeným občanemnezastoupeným občanem, předložením svého cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti. Nemůže-li žadatel předložit platný cestovní doklad nebo průkaz totožnosti, lze státní příslušnost prokázat jinými vhodnými prostředky, v případě potřeby i ověřením u zastupitelského úřadu, popřípadě ministerstva zahraničních věcí členského státu, o kterém žadatel uvádí, že je jeho státním příslušníkem.
§ 25
Předání žádosti
Pokud členský stát, jehož je nezastoupený občannezastoupený občan státním příslušníkem, požádá o předání žádosti o konzulární ochranu nebo daného případu, zastupitelský úřad se případem přestane zabývat, jakmile tento členský stát potvrdí, že dotčenému nezastoupenému občanovinezastoupenému občanovi poskytuje konzulární ochranu.
§ 26
Dohody a praktická ujednání
(1)
Ministerstvo může uzavírat dohody o trvalém zastupování při poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanůmnezastoupeným občanům s orgány jiných členských států.
(2)
Zastupitelský úřad může uzavírat praktická ujednání o sdílení odpovědnosti za poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanůmnezastoupeným občanům se zastupitelskými úřady jiných členských států.
(3)
Byla-li uzavřena dohoda podle odstavce 1 nebo praktické ujednání podle odstavce 2, poskytování konzulární ochrany nezastoupeným občanům se řídí ustanoveními těchto dohod nebo praktických ujednání. Zastupitelský úřad zajistí předání žádosti příslušnému zastupitelskému úřadu jiného členského státu, pokud se na zastupitelský úřad obrátí se žádostí o konzulární ochranu nezastoupený občannezastoupený občan, ačkoliv zastupitelský úřad podle těchto dohod nebo praktických ujednání není k poskytnutí pomoci příslušný, ledaže by tím byla ohrožena konzulární ochrana nezastoupeného občananezastoupeného občana, zejména pokud naléhavost záležitosti vyžaduje okamžité opatření zastupitelského úřadu.
§ 27
Koordinace a spolupráce
(1)
Zastupitelský úřad úzce spolupracuje a koordinuje svoji činnost se zastupitelskými úřady členských států a se zastoupením Evropské unie v daném státě za účelem zajištění konzulární ochrany nezastoupených občanůnezastoupených občanů.
(2)
Pokud zastupitelský úřad obdrží žádost o konzulární ochranu od osoby, která je podle svého tvrzení nezastoupeným občanemnezastoupeným občanem, nebo je informován o konkrétní mimořádné události, v níž se nachází osoba, která je podle svého tvrzení nezastoupeným občanemnezastoupeným občanem, neprodleně konzultuje ministerstvo zahraničních věcí členského státu, o kterém tato osoba uvádí, že je jeho státním příslušníkem, nebo ve vhodných případech příslušný zastupitelský úřad členského státu a poskytne mu veškeré příslušné informace, které má k dispozici, zejména informace týkající se totožnosti nezastoupeného občananezastoupeného občana a možných nákladů konzulární ochrany. S výjimkou mimořádně naléhavých případů se tato konzultace uskuteční před poskytnutím pomoci. Zastupitelský úřad rovněž vhodnými prostředky usnadní výměnu informací mezi nezastoupeným občanemnezastoupeným občanem a orgány členského státu, o kterém tato osoba uvádí, že je jeho státním příslušníkem.
(3)
Zastupitelský úřad poskytne orgánům jiného členského státu příslušné informace v souvislosti s případem poskytování konzulární ochrany nezastoupenému občanovinezastoupenému občanovi, pokud si je příslušný členský stát vyžádá.
(4)
Zastupitelský úřad nebo ministerstvo si mohou vyžádat informace od orgánů jiných členských států o případech poskytování konzulární ochrany občanům ve třetích zemích, v nichž nemá Česká republika své zastoupení.
(5)
Ministerstvo a zastupitelský úřad přijímají od jiných členských států informace o žádostech o konzulární ochranu podaných občany ve třetích zemích, v nichž nemá Česká republika své zastoupení. Ministerstvo může určit, že konzulární ochranu občanovi v konkrétním případě poskytne zastupitelský úřad nebo ministerstvo.
§ 28
(1)
Zastupitelský úřad ve třetí zemi koordinuje své plány pro mimořádné události s ostatními zastupitelskými úřady členských států a s příslušným zastoupením Evropské unie s cílem zajistit, aby se v těchto situacích dostalo i nezastoupeným občanůmnezastoupeným občanům účinné pomoci. Zastupitelský úřad informuje ostatní zastupitelské úřady členských států o opatřeních učiněných za účelem připravenosti na mimořádné situace a ve vhodných případech je do nich zapojí.
(2)
Zastupitelský úřad a ministerstvo v případě mimořádné události úzce spolupracují s orgány ostatních členských států a Evropské unie, aby byla nezastoupeným občanům zajištěna účinná pomoc. Je-li to možné, informuje zastupitelský úřad i ministerstvo orgány ostatních členských států a Evropské unie o dostupných evakuačních kapacitách.
(3)
Zastupitelský úřad poskytne příslušné informace týkající se občanů přítomných během mimořádné události ve třetí zemi, v níž nemá Česká republika své zastoupení, členskému státu nebo členským státům, které jsou pověřeny koordinací a vedením pomoci nezastoupeným občanům během mimořádných událostí, nebo členskému státu anebo členským státům, které koordinují pomoc.
§ 29
Finanční postupy
(1)
Zastupitelský úřad si od nezastoupeného občananezastoupeného občana vyžádá závazek, že členskému státu, jehož je státním příslušníkem, uhradí náklady na konzulární ochranu poskytnutou podle § 17 a § 19 odst. 2. Tento závazek je činěn za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, za jakých by byla úhrada nákladů požadována po občanech.
(2)
Ministerstvo požádá členský stát, jehož je nezastoupený občannezastoupený občan státním příslušníkem, o úhradu výdajů na konzulární ochranu, které vznikly České republice při poskytování konzulární ochrany nezastoupenému občanovinezastoupenému občanovi.
(3)
Ministerstvo požádá o úhradu výdajů členský stát, jehož je nezastoupený občannezastoupený občan státním příslušníkem, pokud z konzulární ochrany poskytnuté nezastoupenému občanovinezastoupenému občanovi v případě zatčení nebo zadržení vyplynou zastupitelskému úřadu nezvykle vysoké, avšak nezbytné cestovní náklady, náklady na ubytování nebo náklady na překlad.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro závazek k úhradě nákladů na konzulární ochranu a formulář žádosti o náhradu výdajů.
§ 30
(1)
Pokud Česká republika poskytuje pomoc podle § 24 až 28 při mimořádných událostech, podává ministerstvo žádost o náhradu výdajů na konzulární ochranu poskytnutou nezastoupenému občanovinezastoupenému občanovi ministerstvu zahraničních věcí členského státu, jehož je nezastoupený občannezastoupený občan státním příslušníkem. Tuto náhradu lze žádat i v případě, že nezastoupený občannezastoupený občan nepodepsal závazek k úhradě podle § 29 odst. 1.
(2)
V případě hromadného poskytnutí pomoci podle § 24 až 28 může ministerstvo požádat členský stát, jehož je nezastoupený občannezastoupený občan státním příslušníkem, o náhradu výdajů ve výši podílu skutečně vzniklých nákladů a počtu občanů a nezastoupených občanůnezastoupených občanů, jimž byla konzulární ochrana poskytnuta.
(3)
Pokud byla v rámci poskytování konzulární ochrany poskytnuta podpora prostřednictvím pomoci z mechanismu civilní ochrany Evropské unie25), bude určen příspěvek poskytované pomoci odečtením příspěvku Evropské unie.
§ 31
(1)
Ministerstvo nejpozději do 12 měsíců uhradí členskému státu náklady na konzulární ochranu na základě žádosti členského státu, který poskytl konzulární ochranu občanovi ve třetí zemi, v níž nemá Česká republika své zastoupení.
(2)
V případě podle odstavce 1 ministerstvo vyzve dotčeného občana k uhrazení těchto nákladů. Dotčený občan je povinen tyto náklady ministerstvu uhradit bez zbytečného odkladu, nejpozději do 12 měsíců; při správě placení nákladů se postupuje podle daňového řádu.
HLAVA VI
SLUŽEBNÍ A PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY V SOUVISLOSTI S VÝKONEM ZAHRANIČNÍ SLUŽBY
Díl 1
Vznik a změny služebního a pracovního poměru v ministerstvu a zaměstnávání dalších osob
Vznik služebního poměru a zařazení na jiné služební místo v ministerstvu
§ 32
(1)
Státní tajemník ministerstva zařadí osobu přijatou v ministerstvu do služebního poměru na služební místo určené k přípravě k výkonu zahraniční službyzahraniční služby; tato osoba absolvuje vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční službyzahraniční služby zakončený zkouškou.
(2)
Obsahem zkoušky je ověření znalostí diplomatické praxe, konzulárních činností a právních předpisů týkajících se výkonu zahraniční službyzahraniční služby, včetně mezinárodního práva a práva Evropské unie. Zkouška musí být vykonána nejpozději do jednoho roku od přijetí do služebního poměru podle odstavce 1. Zkoušku lze opakovat jednou. Zkouška nahrazuje zvláštní část úřednické zkoušky podle zákona o státní službě pro obor zahraniční vztahy a služba.
(3)
Složení zkoušky se prokazuje osvědčením o vykonání zkoušky vydaným ministerstvem.
(4)
Státní tajemník ministerstva zařadí státního zaměstnance na jiné služební místo poté, co úspěšně složil zkoušku. Služební poměr osoby, která nesložila zkoušku, končí dnem uplynutí lhůty pro složení zkoušky podle odstavce 1.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah, rozsah a další náležitosti zkoušky zakončující vzdělávací program včetně způsobu jejího provedení a hodnocení.
§ 33
(1)
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa v ministerstvu se kromě případů uvedených v § 24 odst. 5 zákona o státní službě nekoná,
a)
postupuje-li se podle § 36,
b)
lze-li volné služební místo obsadit státním zaměstnancem zařazeným na jiném služebním místě v ministerstvu nebo na místě určeném k absolvování vzdělávacího programu podle § 32 nebo státním zaměstnancem, kterému byla přiznána diplomatická hodnost a který je zařazen na služebním místě v oboru služby zahraniční vztahy a služba v jiném služebním úřadě, nebo
c)
jde-li o volné služební místo v ministerstvu pro službu v zahraničíslužbu v zahraničí, které lze obsadit podle § 41 odst. 1.
(2)
Jde-li o volné služební místo uvedené v odstavci 1 písm. b) nebo c), rozhodne státní tajemník ministerstva o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného anebo o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného nebo obsadí služební místo v pracovním poměru na návrh personální rady.
(3)
Pokud nelze obsadit volné služební místo v ministerstvu pro výkon služby v ústředívýkon služby v ústředí postupem podle odstavce 1 a nelze-li přijmout osobu do služebního poměru způsobem podle § 32, vyhlásí státní tajemník ministerstva výběrové řízení na obsazení volného služebního místa podle zákona o státní službě.
(4)
V případě postupu podle odstavce 3 se § 32 nepoužije.
(5)
Na služební místo uvolněné v souvislosti se střídáním výkonu služby v ústředí a služby v zahraničí nelze zařadit státního zaměstnance postupem podle § 70 odst. 3 zákona o státní službě, nejde-li o státního zaměstnance ve služebním poměru v ministerstvu.
§ 34
Personální rada
(1)
Zřizuje se personální rada ministerstva.
(2)
Členy personální rady jmenuje a odvolává státní tajemník ministerstva. Členem personální rady může být jmenován rovněž státní zaměstnanec zařazený v jiném služebním úřadu nebo zaměstnanec jiného státního orgánu. Členem personální rady, která předkládá návrhy na obsazení služebního místa podle odstavce 4 písm. c), je vždy státní tajemník ministerstva.
(3)
Členem personální rady může být jmenován ten, kdo
a)
vykonával v uplynulých 10 letech ve správním úřadu, popřípadě v jiném státním orgánu, činnosti podle § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let, a
b)
je představený nebo vedoucí zaměstnanec.
(4)
Personální rada
a)
předkládá návrhy na obsazení volného služebního místa v ministerstvu s výjimkou zařazení na služební místo podle § 36 nebo koná-li se výběrové řízení podle zákona o státní službě,
b)
předkládá návrhy na obsazení služebního místa představeného k výkonu služby v ústředívýkonu služby v ústředí a v zahraničí,
c)
na žádost ministra posuzuje kandidáty na vedoucí zastupitelských úřadů; posouzením není ministr vázán.
(5)
Personální rada, která předkládá návrhy na obsazení služebního místa podle odstavce 4 písm. a) a b), má 3 členy, v případě podle odstavce 4 písm. c) má 5 členů. V případě služebních míst obsazovaných také státními zaměstnanci ve služebním poměru v jiném služebním úřadu může služební předpis státního tajemníka ministerstva stanovit vyšší počet členů personální rady.
(6)
Rozhodnutí o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného k výkonu služby v ústředívýkonu služby v ústředí vydá státní tajemník ministerstva na návrh personální rady v dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným. Odmítne-li státní tajemník ministerstva jmenovat na služební místo představeného státního zaměstnance navrženého personální radou, požádá personální radu o předložení nového návrhu.
(7)
Podrobnější podmínky složení a činnosti personální rady stanoví služební předpis státního tajemníka ministerstva.
(8)
Podmínky vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí na služební místa obsazovaná také státními zaměstnanci ve služebním poměru v jiném služebním úřadu stanoví služební předpis státního tajemníka ministerstva. Státní tajemník ministerstva vydá služební předpis po dohodě se služebními orgány jiných služebních úřadů.
§ 35
Změny služebního poměru
Změnou služebního poměru je také
a)
zařazení na služební místo k zajištění plynulého střídání výkonu služby v ústředívýkonu služby v ústředí a služby v zahraničíslužby v zahraničí (překlenovací služební místo),
b)
vyslání za účelem předání agendy v zahraničí,
c)
přeložení do ministerstva za účelem přípravy pro výkon služby v zahraničívýkon služby v zahraničí.
§ 36
Zařazení na překlenovací služební a pracovní místo
(1)
Před vysláním nebo po ukončení vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí se státní zaměstnanec nebo zaměstnanec v ministerstvu zařadí na překlenovací služební nebo pracovní místo, je-li to nezbytné k zajištění plynulého střídání výkonu služby nebo práce v ústředí a v zahraničí. Na překlenovací služební místo se státní zaměstnanec v ministerstvu dále zařadí v den následující po dni ukončení přerušení výkonu služby, nelze-li postupovat podle § 70 odst. 3 zákona o státní službě. Na překlenovací pracovní místo se zaměstnanec v ministerstvu rovněž zařadí, nastane-li překážka podle § 52 odst. 1 nebo v souvislosti s čerpáním pracovního volna bez náhrady platu v délce alespoň 1 roku, a to nejdříve s počátkem jeho čerpání.
(2)
Na uvolněné služební místo pro výkon služby v ústředí se zařadí přednostně státní zaměstnanec zařazený na překlenovacím služebním místě, nejde-li o služební místo představeného.
(3)
Na uvolněné pracovní místo v ústředí se převede přednostně zaměstnanec zařazený na překlenovací pracovní místo, nejde-li o místo vedoucího zaměstnance.
(4)
Státního zaměstnance lze zařadit na překlenovací služební místo nejdéle na dobu 1 roku; po uplynutí této doby se státní zaměstnanec zařadí mimo výkon služby z organizačních důvodů.
(5)
Zaměstnance lze převést na překlenovací pracovní místo též nejdéle na dobu 1 roku; po uplynutí této doby se doba, po kterou nemůže zaměstnanec konat práci, považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele.
(6)
Doba 1 roku podle odstavců 4 a 5 se staví po dobu čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, po dobu přerušení výkonu služby, po dobu neplaceného služebního volna, po dobu čerpání pracovního volna bez náhrady platu, po dobu dočasné neschopnosti k výkonu služby nebo dočasné pracovní neschopnosti a nařízené karantény a po dobu existence překážky podle § 52 odst. 1.
§ 37
Vyslání za účelem předání agendy v zahraničí
(1)
K zajištění plynulého střídání výkonu služby v ústředívýkonu služby v ústředí a služby v zahraničíslužby v zahraničí může státní tajemník ministerstva vyslat státního zaměstnance za účelem předání agendy v zahraničí na zastupitelský úřad až 10 pracovních dní před datem střídání zaměstnance. O vyslání státního zaměstnance za účelem předání agendy v zahraničí rozhodne státní tajemník ministerstva v rozhodnutí o vyslání k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí podle § 67 zákona o státní službě.
(2)
Po dobu podle odstavce 1 není státní zaměstnanec vyslaný podle odstavce 1 zařazený nebo jmenovaný na služební místo; státnímu zaměstnanci přísluší plat jako při zařazení nebo jmenování na služební místo k výkonu služby v zahraničí.
§ 38
Přeložení za účelem přípravy pro výkon služby v zahraničí
(1)
Státní zaměstnanec z jiného služebního úřadu může být přeložen do ministerstva za účelem přípravy pro výkon služby v zahraničí na dobu nezbytnou ke splnění tohoto účelu, nejdéle na dobu 1 roku.
(2)
Po dobu přeložení podle odstavce 1 je státní zaměstnanec zařazen na překlenovací služební místo.
§ 39
Odvolání ze služebního místa
Vedoucí zastupitelského úřadu může být odvolán ze služebního místa i bez uvedení důvodu.
§ 40
Zařazení státního zaměstnance ve službě s ohledem na jeho příbuzenské a obdobné vztahy
Při výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí lze podřídit jednoho státního zaměstnance druhému, i když jsou sobě navzájem osobami blízkými.
§ 41
Použití pracovního poměru
(1)
Státní tajemník ministerstva může za účelem sladění rodinného a osobního života s výkonem služby nebo práce v zahraničí obsadit služební nebo pracovní místo v zastupitelském úřadu, označené ve služebním předpise státního tajemníka ministerstva jako administrativní nebo technické místo, osobou, která je členem rodiny státního zaměstnance nebo zaměstnance vyslaného k výkonu služby nebo práce v zahraničí, v pracovním poměru na dobu určitou. Doba trvání pracovního poměru této osoby nesmí překročit dobu vyslání dotčeného státního zaměstnance k výkonu služby v zahraničí nebo zaměstnance k výkonu práce v zahraničí.
(2)
Státní tajemník ministerstva může obsadit služební místo v zastupitelském úřadu, s výjimkou služebního místa vedoucího oddělení, osobou v pracovním poměru na dobu určitou, vyžaduje-li to zájem České republiky. Osoba v pracovním poměru podle věty první, která je vedoucím zastupitelského úřadu, se považuje po dobu trvání pracovní smlouvy za představeného.
(3)
S osobou uvedenou v odstavcích 1 a 2 se sjednají požadované činnosti jako druh práce v pracovní smlouvě a přísluší jí plat podle části deváté zákona o státní službě.
(4)
Zastupuje-li osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 představeného nebo státního zaměstnance na služebním místě zařazeném ve vyšší platové třídě, než je zařazeno služební místo obsazené osobou podle odstavce 1 nebo 2, použije se § 66 zákona o státní službě obdobně.
(5)
Pro vyslání zaměstnance v pracovním poměru za účelem předání agendy v zahraničí se použije § 37 odst. 1 věta první a § 37 odst. 2 obdobně.
§ 42
Zastupování
(1)
Vrchní ředitel sekce v ministerstvu může určit ze svých přímo podřízených představených 2 zástupce. Takto určený představený zastupuje vrchního ředitele sekce v rozsahu činnosti vymezené vrchním ředitelem sekce.
(2)
Vedoucí Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii (dále jen „stálé zastoupení“) může určit ze svých přímo podřízených představených 3 zástupce. Takto určený představený zastupuje vedoucího stálého zastoupení v rozsahu činnosti vymezené vedoucím stálého zastoupení.
(3)
Vedoucí oddělení v zastupitelském úřadu může určit svého zástupce, pokud oddělení jím řízené je tvořeno alespoň 6 systemizovanými místy.
(4)
Zástupce určený vedoucím zastupitelského úřadu jej zastupuje v rozsahu činnosti vymezené tímto vedoucím zastupitelského úřadu.
§ 43
Zvláštní zmocněnec
(1)
Pro mimořádný úkol zahraniční službyzahraniční služby může ministr pověřit diplomatického pracovníkadiplomatického pracovníka funkcí zvláštního zmocněnce. Takovému diplomatickému pracovníkovidiplomatickému pracovníkovi, který je zařazen nebo jmenován na služební místo, pro které je stanovena alespoň 12. platová třída, může státní tajemník ministerstva stanovit platový tarif až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené pro služební místo, na které je diplomatický pracovníkdiplomatický pracovník zařazen nebo jmenován. Platový tarif podle věty druhé lze diplomatickému pracovníkovidiplomatickému pracovníkovi určit nejdéle na dobu 1 roku, a to opakovaně.
(2)
Zvláštní zmocněnec může být jmenován vedoucím zvláštní mise, styčného úřadu nebo kanceláře.
(3)
Pověření podle odstavce 1 se vydává vždy na dobu určitou.
§ 44
Diplomatický pracovník s přiznanou hodností velvyslanec
Diplomatickému pracovníkoviDiplomatickému pracovníkovi s přiznanou hodností velvyslanec, který je zařazen nebo jmenován na služební místo v ústředí, pro které je stanovena alespoň 12. platová třída, může státní tajemník ministerstva stanovit platový tarif až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené pro služební místo, na které je diplomatický pracovníkdiplomatický pracovník zařazen nebo jmenován, pokud takový pracovník plní nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější služební úkoly nezbytné k výkonu zahraniční službyzahraniční služby, a tyto služební úkoly vyžadují nejvyšší míru znalostí, dovedností a zkušeností.
§ 45
(1)
Občané České republiky dlouhodobě nebo trvale žijící v zahraničí nebo občané cizích států žijící v přijímajícím státě mohou být zaměstnáni na zastupitelském úřadě pro výkon činností vykonávaných administrativním nebo technickým pracovníkemtechnickým pracovníkem.
(2)
Pracovní poměr, práva a povinnosti zaměstnanců podle odstavce 1 se řídí právním řádem přijímajícího státu.
Díl 2
Systemizace
§ 46
(1)
Spolu s informací o zřízení nebo zrušení zastupitelského úřadu podle § 4 odst. 3 ministerstvo předloží vládě návrh změny systemizace v dohodě s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem financí; postup změny systemizace podle zákona o státní službě se v takovém případě nepoužije.
(2)
Na změnu systemizace související s přesunem služebního místa pro výkon služby v zahraničí mezi zastupitelskými úřady nebo v rámci jednoho zastupitelského úřadu se § 18 zákona o státní službě nepoužije; ustanovení § 17 odst. 2 a 3 zákona o státní službě se použije obdobně.
Díl 3
Povinnosti a práva diplomatických, administrativních a technických pracovníků
§ 47
Povinnosti
(1)
Diplomatický, administrativní nebo technický pracovníktechnický pracovník rovněž nesmí
a)
svým jednáním a projevy poškodit dobré jméno České republiky v zahraničí nebo ohrozit její bezpečnost,
b)
zneužít výsady a imunity poskytované podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo podle právního řádu přijímajícího státu,
c)
zneužít diplomatický nebo služební pas.
(2)
Diplomatický, administrativní nebo technický pracovníktechnický pracovník vyslaný k výkonu služby nebo práce v zahraničí je dále povinen
a)
dodržovat protokolární zvyklosti obvyklé v přijímajícím státě,
b)
dodržovat povinnosti a omezení, které osobám působícím na zastupitelském úřadě ukládají mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, a s výhradou výsad a imunit dbát právního řádu přijímajícího státu,
c)
oznámit vedoucímu zastupitelského úřadu, že opustí přijímající stát, a oznámit místo plánovaného pobytu po dobu nepřítomnosti v přijímajícím státě,
d)
dodržovat omezení pohybu vyplývající z bezpečnostní situace v přijímajícím státě a dbát na bezpečnost zastupitelského úřadu,
e)
zřídit si pro zasílání platu účet v České republice, na který mu bude plat zasílán ve výplatních termínech,
f)
dodržovat stanovenou dosažitelnost na služebním mobilním telefonu mimo služební nebo pracovní dobu; při stanovení dosažitelnosti se ustanovení o řízení ve věcech služby, ustanovení správního řádu o správním řízení, ani ustanovení zákona o státní službě a zákoníku práce o odměně za služební nebo pracovní pohotovost nepoužijí.
§ 47a
Zdravotní způsobilost k výkonu služby nebo práce v zahraničí
(1)
Ministerstvo společně s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou způsob a rozsah posuzování zdravotní způsobilosti diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka pro vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí.
(2)
Pověří-li prezident republiky vedoucím zastupitelského úřadu podle § 10 odst. 4 věty první osobu, která je následně shledána zdravotně nezpůsobilou nebo se posouzení zdravotní způsobilosti odmítne podrobit, ministerstvo o této skutečnosti prezidenta republiky informuje.
§ 48
Práva
(1)
Diplomatický, administrativní nebo technický pracovníktechnický pracovník má rovněž právo
a)
být doprovázen při výkonu služby nebo práce v zahraničí členy rodiny, pokud státní tajemník ministerstva nerozhodne, že to bezpečnostní situace v přijímajícím státě neumožňuje,
b)
na evakuaci, jsou-li jeho nebo jeho členů rodiny život nebo zdraví přímo ohroženy z důvodu mimořádné události v přijímajícím státě,
c)
na náhradu zvýšených životních nákladů, a to nejdéle po dobu 90 dnů od ukončení nebo přerušení výkonu služby nebo práce v zahraničí, k němuž došlo v důsledku potřeby evakuace nebo jiných okolností hodných zvláštního zřetele, pro které byl nucen místo výkonu služby nebo práce v zahraničí bezodkladně opustit; podrobnější podmínky stanoví služební předpis státního tajemníka ministerstva,
d)
na bezplatné ubytování nebo na náhradu ubytovacích výdajů v místě výkonu služby nebo práce v zahraničí, s výjimkou výdajů za služby spojené s užíváním ubytování; podrobnější podmínky stanoví služební předpis státního tajemníka ministerstva.
(2)
Diplomatický pracovníkDiplomatický pracovník je oprávněn přijímat v souvislosti s výkonem zahraniční službyzahraniční služby dary nebo jiné výhody v hodnotě přesahující částku stanovenou zákonem o státní službě, odpovídá-li to protokolárním zvyklostem; pravidla pro nakládání s takto přijatými dary a jinými výhodami upravuje služební předpis státního tajemníka ministerstva.
§ 49
Služební a pracovní doba
Za službu nebo práci přesčas, službu v noční době nebo noční práci, službu nebo práci ve svátek, jakož i za službu nebo práci v sobotu a v neděli se v případě státního zaměstnance se služebním působištěm v zahraničí a zaměstnance s pravidelným pracovištěm v zahraničí nepovažuje účast na společenských akcích konaných mimo rozvrženou služební nebo pracovní dobu a mimo služební působiště nebo pravidelné pracoviště, ledaže takovou účast nařídí vedoucí zastupitelského úřadu.
Díl 4
Překážky ve službě na straně státního zaměstnance a překážky v práci na straně zaměstnance
§ 50
(1)
Diplomatický, administrativní nebo technický pracovníktechnický pracovník má rovněž právo na služební nebo pracovní volno na
a)
1 den k cestě na dovolenou do České republiky v souvislosti s výkonem služby nebo práce v zahraničí a 1 den při cestě zpět na zastupitelský úřad v přijímajícím státě, pokud je cesta na dovolenou hrazena z prostředků ministerstva a je spojena s pracovně lékařskou prohlídkou v České republice; v případě mimoevropských zemí se zvyšuje nárok na každou z cest o 1 den,
b)
nezbytně nutnou dobu na cestu do České republiky a zpět na zastupitelský úřad v souvislosti s vlastní svatbou,
c)
nezbytně nutnou dobu na cestu do České republiky a zpět na zastupitelský úřad v souvislosti s účastí na pohřbu člena rodiny,
d)
3 dny před vysláním k výkonu služby nebo práce v zahraničí k zařízení osobních záležitostí spojených s odjezdem do zahraničí; toto volno lze čerpat nejdříve 30 dnů přede dnem odjezdu do zahraničí,
e)
3 dny při příjezdu na zastupitelský úřad k zařízení osobních záležitostí spojených se službou nebo prací v zahraničí; toto volno lze čerpat nejpozději do 90 dnů ode dne příjezdu k výkonu služby nebo práce v zahraničí,
f)
3 dny před odjezdem ze zastupitelského úřadu k zařízení osobních záležitostí spojených se službou nebo prací v zahraničí; toto volno lze čerpat nejdříve 30 dnů přede dnem odjezdu ze zahraničí nebo přejezdu do jiného přijímajícího státu,
g)
3 dny po ukončení vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí k zařízení osobních záležitostí spojených s návratem do České republiky; toto volno lze čerpat nejpozději do 90 dnů ode dne návratu ze zahraničí,
h)
10 dnů v kalendářním roce z důvodu výkonu služby nebo práce v zemích se zvýšenou obtížností života určených služebním předpisem státního tajemníka ministerstva, vykonává-li tuto službu nebo práci po celý kalendářní rok; v ostatních případech mu přísluší poměrná část, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržité služby nebo práce jednu dvanáctinu volna za kalendářní rok, a jestliže poměrná část volna činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden,
i)
15 dnů v kalendářním roce z důvodu výkonu služby nebo práce v zemích s mimořádnou obtížností života určených služebním předpisem státního tajemníka ministerstva, vykonává-li tuto službu nebo práci po celý kalendářní rok; v ostatních případech mu přísluší poměrná část, která činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržité služby nebo práce jednu dvanáctinu volna za kalendářní rok, a jestliže poměrná část volna činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden.
(2)
Po dobu volna uvedeného v odstavci 1 se státnímu zaměstnanci a zaměstnanci plat nekrátí.
§ 51
(1)
Těhotná státní zaměstnankyně nebo zaměstnankyně vyslaná k výkonu služby nebo práce v zahraničí je povinna oznámit ministerstvu čerpání mateřské dovolené alespoň 10 týdnů před očekávaným dnem porodu; pokud státní zaměstnankyně nebo zaměstnankyně bude čerpat mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou v zahraničí, je povinna to oznámit podle věty první. V případě, že státní zaměstnanec nebo zaměstnanec požádá o čerpání rodičovské dovolené, je povinen oznámit čerpání rodičovské dovolené alespoň 10 týdnů před očekávaným nástupem na rodičovskou dovolenou.
(2)
Osobě, která čerpá při vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou, ministerstvo uhradí náklady spojené s ubytováním po dobu 14 týdnů ve stejné výši jako před nástupem na mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou. Takové osobě přísluší náhrady stanovené v prováděcím právním předpisu vydaném podle § 189 odst. 6 zákoníku práce.
§ 52
(1)
Následuje-li manžel nebo partner diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka do místa vyslání k výkonu služby nebo práce v zahraničí, jedná se o jiný úkon v obecném zájmu bez náhrady mzdy nebo platu na straně zaměstnance podle zákoníku práce.
(2)
Je-li doprovázející osobou příslušník bezpečnostního sboru vykonávající službu podle jiného právního předpisu26), poskytne se mu na jeho žádost služební volno bez poskytnutí služebního příjmu.
(3)
Je-li doprovázející osobou voják vykonávající službu podle jiného právního předpisu27), určí se do dispozice.
(4)
Je-li doprovázející osobou státní zaměstnanec, povolí se mu na jeho žádost
a)
čerpání neplaceného služebního volna, je-li jeho manžel nebo partner vysílán k výkonu služby nebo práce v zahraničí na dobu nepřekračující 12 měsíců, nebo
b)
přerušení výkonu služby, je-li jeho manžel nebo partner vysílán k výkonu služby nebo práce v zahraničí na dobu překračující 12 měsíců.
Díl 5
Platové náležitosti a další plnění
§ 53
Zdravotní připojištění
(1)
Ministerstvo může uzavřít ve prospěch diplomatického, administrativního nebo technického pracovníka pojistnou smlouvu za účelem krytí výdajů vzniklých v souvislosti s nemocí, úrazem, těhotenstvím nebo porodem v zahraničí, zahrnující i výdaje na repatriaci, a to včetně výdajů na léčbu nemoci a následků úrazu, k nimž dojde v důsledku mimořádné události nebo trestného činutrestného činu v zahraničí (dále jen „zdravotní výdaje“).
(2)
Pojištění podle odstavce 1 zahrnuje rovněž člena rodiny diplomatického, administrativního nebo technického pracovníkatechnického pracovníka, který jej se souhlasem státního tajemníka ministerstva následuje do jeho služebního působiště nebo pravidelného pracoviště v zahraničí.
(3)
Neumožňuje-li zdravotní připojištění úhradu zdravotních výdajů v přijímajícím státě, má diplomatický, administrativní nebo technický pracovník a jeho člen rodiny, který ho doprovází, nárok na hrazení nutných zdravotních výdajů spojených s poskytnutím zdravotní péče v přijímajícím státě.
§ 54
Použití služebního vozidla
Vedoucí zastupitelského úřadu má právo na bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem nebo bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k cestě z místa jeho ubytování v zahraničí na zastupitelský úřad a zpět.
§ 55
Odškodnění za následky vzniklé při výkonu služby nebo práce v zahraničí
(1)
Diplomatickému, administrativnímu nebo technickému pracovníkovitechnickému pracovníkovi, který vykonával službu nebo práci v zahraničí, přísluší v případě přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně v důsledku mimořádné události, jakož i v důsledku trestného činutrestného činu, je-li obětíobětí, ke kterým došlo v přijímajícím státě nebo při cestě z a do přijímajícího státu, jednorázové odškodnění ve výši šestinásobku průměrného měsíčního platu pracovníka; v případě přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náleží takovému pracovníkovi jednorázové odškodnění ve výši desetinásobku průměrného měsíčního platu pracovníka.
(2)
Je-li členu rodiny, který doprovází diplomatického, administrativního nebo technického pracovníkatechnického pracovníka, přiznán invalidní důchod v případě podle odstavce 1, náleží mu jednorázové odškodnění ve stejné výši, jako by náleželo pracovníkovi, kterého doprovází.
(3)
Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi, partnerovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši dvacetinásobku průměrného měsíčního platu diplomatického, administrativního nebo technického pracovníkatechnického pracovníka v případě jeho úmrtí, které nastalo v důsledku mimořádné události nebo trestného činutrestného činu v zahraničí.
Díl 6
Vzdělávání v oblasti zahraniční služby
§ 56
(1)
Ministerstvo zajišťuje přípravu a řídí odborné vzdělávání diplomatických pracovníků zaměřené na výkon zahraniční služby.
(2)
Diplomatický pracovníkDiplomatický pracovník při výkonu služby v ústředívýkonu služby v ústředí je povinen pravidelně absolvovat vzdělávací program zaměřený na výkon zahraniční službyzahraniční služby v rozsahu stanoveném státním tajemníkem ministerstva.
(3)
Na vzdělávání administrativních a technických pracovníkůtechnických pracovníků se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.
(4)
Ministerstvo zajišťuje rovněž přípravu a vzdělávání v oblasti zahraniční služby za účelem prosazování a ochrany zájmů České republiky.
HLAVA VII
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 58
Společná ustanovení
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na služební vztahy upravené tímto zákonem ustanovení zákona o státní službě a na pracovněprávní vztahy upravené tímto zákonem ustanovení zákoníku práce.
(2)
Státního zaměstnance v zahraniční službě, který byl přijat do služebního poměru podle § 190 až 192 zákona o státní službě, jde-li o administrativního pracovníka, který se dlouhodobě osvědčil, lze zařadit na služební místo i v případě, že pro toto služební místo nesplňuje podmínku vyššího odborného vzdělání, vysokoškolského vzdělání získaného studiem v bakalářském studijním programu nebo vysokoškolského vzdělání získaného studiem v magisterském studijním programu podle zákona o státní službě, nejdéle však po dobu 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Ministerstvo zveřejňuje na svých internetových stránkách
a)
věcný, osobní a územní rozsah činnosti zastupitelských úřadů, včetně jednotlivých druhů konzulárních činností,
b)
seznam cizích zastupitelských úřadů, jejich vedoucích, členů diplomatického personálu a konzulárních úředníků,
c)
seznam zastoupení podle § 10c a 10d.
§ 58a
Jiné pojištění
Ministerstvo může v zahraničí uzavřít pojištění týkající se činnosti zastupitelského úřadu, je-li to nezbytné k výkonu služby nebo práce v zahraničí.
§ 59
Přechodná ustanovení
(1)
Na státního zaměstnance, který vykonává službu ve služebním působišti mimo území České republiky, nebo zaměstnance, který byl přeložen k výkonu práce na pravidelném pracovišti v zahraničí, se hledí jako na státního zaměstnance vyslaného k výkonu služby v zahraničívýkonu služby v zahraničí nebo na zaměstnance vyslaného k výkonu práce na pravidelném pracovišti v zahraničí podle tohoto zákona.
(2)
Zastupitelský úřad zřízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona je zastupitelským úřadem podle tohoto zákona.
(3)
Dosavadní státní příspěvkové organizace zřízené ministerstvem se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají státními příspěvkovými organizacemi podle § 14.
HLAVA VIII
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 60
Zrušuje se vyhláška č. 274/2015 Sb., o stanovení diplomatických a konzulárních hodností a postupu při jejich přiznávání a propůjčování.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o státní službě
§ 61
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 66/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:
„u)
přípravu k výkonu zahraniční služby.“.
2.
§ 8 se zrušuje.
3.
V § 24 odst. 5 se slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“.
4.
V § 43 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
5.
V § 44 písm. n) se slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“.
6.
V § 44 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní:
„p)
vyslání do orgánu nebo instituce Evropské unie, mezinárodní organizace, mírové nebo záchranné operace anebo za účelem humanitární pomoci v zahraničí (dále jen „mezinárodní organizace“),“.
Dosavadní písmena p) a q) se označují jako písmena q) a r).
7.
V § 51 se odstavce 5 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 5.
8.
V § 60 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
9.
V § 67 se v nadpisu slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „služby“ se doplňují slova „v zahraničí“.
10.
V § 67 odst. 1, § 67 odst. 2, § 67 odst. 2 písm. a) a v § 67 odst. 3 a 4 se slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „služby“ se doplňují slova „v zahraničí“.
11.
V § 67 odst. 2 písm. b) bodě 1 se slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „službu“ se vkládají slova „v zahraničí“.
12.
V § 67 odst. 2 písm. b) bodě 2 se slovo „zahraniční“ zrušuje, za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“, slovo „zahraniční“ se zrušuje a za slovo „službu“ se vkládají slova „v zahraničí“.
13.
Za § 67a se vkládá nový § 67b, který včetně nadpisu zní:
㤠67b
Vyslání do mezinárodní organizace
(1)
Státní zaměstnanec může být s jeho písemným souhlasem vyslán na předem určenou dobu do mezinárodní organizace; doba vyslání se považuje za výkon služby.
(2)
Služební orgán může se státním zaměstnancem v souvislosti s jeho vysláním do mezinárodní organizace uzavřít dohodu o výkonu služby; pro obsah této dohody se použije § 67 odst. 2 obdobně.
(3)
Služební orgán může vyslání do mezinárodní organizace ukončit i před uplynutím určené doby. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu vyslání do mezinárodní organizace prodloužit.
(4)
Po dobu vyslání státního zaměstnance do mezinárodní organizace přísluší státnímu zaměstnanci plat a náhrady výdajů tehdy, nejsou-li hrazeny mezinárodní organizací.“.
14.
V § 74 odst. 1 písm. h) se středník a slova za středníkem zrušují.
15.
V § 112 se slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“.
16.
V § 149 odst. 4 se slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“.
17.
V § 178 se odstavce 3 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 3 a 4.
18.
V § 178 odst. 3 a 4 se slova „odstavcích 1 až 3“ nahrazují slovy „odstavcích 1 a 2“.
19.
V § 181 odst. 1 písm. s) se slovo „zahraniční“ zrušuje a za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“.
20.
V § 193 odst. 3 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 2“.
21.
V § 195 se slova „; to neplatí pro státního zaměstnance na služebním místě vedoucího zastupitelského úřadu. Služební poměr státního zaměstnance na služebním místě vedoucího zastupitelského úřadu skončí dnem 31. prosince kalendářního roku, ve kterém byl odvolán ze služebního místa vedoucího zastupitelského úřadu.“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o důchodovém pojištění
§ 62
V § 6 odst. 1 písm. g) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 250/2014 Sb., se slovo „zahraniční“ zrušuje, za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“ a slova „nejsou zaměstnanci nebo“ se nahrazují slovy „nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
§ 63
V § 7 odst. 1 písm. n) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 314/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se slova „manželé nebo registrovaní partneři“ nahrazují slovy „manžele nebo registrované partnery“, slovo „zahraniční“ se zrušuje, za slovo „služby“ se vkládají slova „v zahraničí“ a slova „nejsou zaměstnanci nebo“ se nahrazují slovy „nemají příjem ze závislé činnosti nebo nejsou“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 64
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
1)
Směrnice Rady (EU) č. 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů Unie ve třetích zemích a o zrušení rozhodnutí 95/553/ES.
Směrnice Rady (EU) 2019/997 ze dne 18. června 2019, kterou se zavádí náhradní cestovní doklad EU a zrušuje rozhodnutí 96/409/SZBP.
Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1986 ze dne 6. května 2024, kterou se mění směrnice Rady (EU) 2019/997, pokud jde o strojově čitelnou zónu náhradního cestovního dokladu EU.
2)
§ 1 odst. 2 nařízení vlády č. 92/2015 Sb., o pravidlech pro organizaci služebního úřadu.
3)
Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, sjednaná ve Vídni dne 18. dubna 1961, vyhlášená pod č. 157/1964 Sb.
4)
Například Vídeňská úmluva o konzulárních stycích, sjednaná ve Vídni dne 24. dubna 1963, vyhlášená pod č. 32/1969 Sb.
5)
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Úmluva o zvláštních misích, sjednaná v New Yorku dne 8. prosince 1969, vyhlášená pod č. 40/1987 Sb.
7)
Například zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů.
8)
Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky).
10)
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů.
Úmluva o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních, sjednaná v Haagu dne 15. listopadu 1965, vyhlášená pod č. 85/1982 Sb.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech („doručování písemností“) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1348/2000.
14)
Úmluva o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních, sjednaná v Haagu dne 18. března 1970, vyhlášená pod č. 129/1976 Sb.
15)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex).
Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v platném znění.
16)
§ 6 odst. 3 písm. b) zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17)
§ 9 odst. 4 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, sjednaná v Haagu dne 5. října 1961, vyhlášená pod č. 45/1999 Sb.
19)
§ 109 zákona č. 91/2012 Sb.
20)
§ 12 a 109 zákona č. 91/2012 Sb.
21)
§ 42 a 43 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
22)
§ 36 zákona č. 301/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
23)
§ 28 odst. 4 zákona č. 186/2013 Sb.
24)
§ 27 odst. 4 zákona č. 186/2013 Sb.
25)
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie.
26)
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.
27)
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
28)
§ 180b zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29)
Například zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 149/2017 Sb. | Zákon č. 149/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 5. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 52/2017
* Čl. I - Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zá
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
149
ZÁKON
ze dne 19. dubna 2017,
kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 62/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
Poznámky pod čarou č. 1 a 2 znějí:
„1)
Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/12/ES ze dne 11. února 2004, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/20/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.
Směrnice Komise 2013/2/EU ze dne 7. února 2013, kterou se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/720 ze dne 29. dubna 2015, kterou se mění směrnice 94/62/ES, pokud jde o omezení spotřeby lehkých plastových nákupních tašek.“.
2.
V § 2 písmeno l) zní:
„l)
obalovým prostředkem výrobek, z něhož je obal prodejní, obal skupinový nebo obal přepravní přímo vyroben nebo který je součástí obalu sestávajícího z více částí,“.
3.
V § 2 se doplňují písmena m) a n), která včetně poznámky pod čarou č. 33 znějí:
„m)
plastovou odnosnou taškou nákupní taška s držadly nebo bez nich poskytovaná spotřebiteli v místě prodeje výrobků, která je vyrobena z polymerů ve smyslu čl. 3 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200633), k nimž mohou být přidány přísady nebo další látky, a které jsou schopny plnit funkci hlavní strukturní složky nákupních tašek,
n)
velmi lehkou plastovou odnosnou taškou plastová odnosná taška o tloušťce stěny do 15 mikronů, která je nezbytná z hygienických důvodů nebo je poskytována jako prodejní obal pro volně ložené potraviny v případě, že její použití pomáhá zabránit plýtvání potravinami.
33)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES.“.
4.
V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Plastová odnosná taška smí být v místě prodeje výrobků poskytnuta spotřebiteli minimálně za náhradu nákladů, které odpovídají nákladům na její pořízení. To neplatí, jde-li o velmi lehkou plastovou odnosnou tašku.“.
5.
V § 9 odst. 10 se slovo „nápoje12)“ nahrazuje slovy „stolní pivo, výčepní pivo nebo ležáky“ a slova „stejné nápoje“ se nahrazují slovy „nápoje náležející do uvedených skupin“.
Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje.
6.
V § 23 odst. 1 písm. b) se slova „v rozsahu stanoveném v příloze č. 4 k tomuto zákonu“ zrušují.
7.
V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Autorizovaná společnost ohlašuje Ministerstvu životního prostředí údaje podle odstavce 1 prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky Ministerstva životního prostředí určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona upravujícího integrovaný registr znečišťování životního prostředí a integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
8.
V § 23 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Prováděcí právní předpis stanoví rozsah vedení evidence množství obalů a množství odpadů z obalů a způsobu jejich využití podle odstavce 1 písm. b) a rozsah ohlašovaných údajů z této evidence.“.
9.
V § 30 odstavce 4 až 6 znějí:
„(4)
U nedoplatku na registračních a evidenčních poplatcích vzniká úrok z prodlení ve výši 0,1 %.
(5)
Výnos registračních a evidenčních poplatků je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
(6)
Správcem registračních a evidenčních poplatků je Státní fond životního prostředí České republiky. Správu placení těchto poplatků vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle sídla nebo místa pobytu daňového subjektu. O prominutí úroku z prodlení rozhoduje Ministerstvo životního prostředí.“.
Poznámky pod čarou č. 21 a 22 se zrušují.
10.
V § 32 písm. g) se text „§ 23 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 23 odst. 3“.
11.
Za § 41 se vkládá nový § 41a, který zní:
㤠41a
Pro účely výkonu státní správy v oblasti nakládání s obaly a odpady z obalů poskytuje Generální ředitelství cel na vyžádání Ministerstvu životního prostředí a České inspekci životního prostředí ze svých evidencí tyto informace o dovozech obalů ze zemí, které nejsou členy Evropské unie:
a)
identifikační údaje deklaranta a příjemce, a to jméno nebo obchodní firmu, popřípadě název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)
datum dovozu,
c)
hrubou a čistou hmotnost zásilky,
d)
zbožový kód,
e)
druh a počet nákladových kusů,
f)
popis zboží,
g)
stát, z něhož byl obal dovezen, a
h)
měrnou jednotku a její počet.“.
12.
V § 44 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňuje text „odst. 1“.
13.
V § 44 odst. 3 písm. q) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
14.
V § 44 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že poskytne v místě prodeje výrobků spotřebiteli plastovou odnosnou tašku jinak než způsobem uvedeným v § 3 odst. 3.“.
15.
V § 45 písm. a) se slova „nebo podle odstavce 4“ nahrazují slovy „, podle odstavce 4 nebo 5“.
16.
V § 50 se na konci textu odstavce 2 doplňuje text „a § 23 odst. 5“.
17.
Příloha č. 3 zní:
„Příloha č. 3 k zákonu č. 477/2001 Sb.
Požadovaný rozsah recyklace a celkového využití obalového odpadu
A: recyklace B: celkové využití
Odpady z obalů| do 31. 12. 2016| do 31. 12. 2017| do 31. 12. 2018| do 31. 12. 2019| od 1. 1. 2020
---|---|---|---|---|---
A| B| A| B| A| B| A| B| A| B
%| %| %| %| %| %| %| %| %| %
Papírových a lepenkových| 75| | 75| | 75| | 75| | 75|
Skleněných| 75| 75| 75| 75| 75
Plastových| 45| 45| 45| 45| 50
Kovových| 55| 55| 55| 55| 55
Dřevěných| 15| 15| 15| 15| 15
Prodejních určených spotřebiteli| 40| 45| 44| 49| 46| 51| 48| 53| 50| 55
Celkem| 60| 65| 65| 70| 65| 70| 65| 70| 70| 75
Míra recyklace a celkového využití prodejních obalů určených spotřebiteli se stanoví jako podíl množství využitého obalového odpadu získaného zpětným odběrem od spotřebitelů a množství prodejních obalů, které osoba uvedla na trh nebo do oběhu. Ve jmenovateli nejsou zahrnuty prodejní obaly, které jsou současně průmyslovými obaly.
Za obaly z jednoho materiálu se považují obaly, ve kterých daný materiál tvoří alespoň 70 % hmotnosti obalu.
Recyklace a celkové využití jsou určeny v procentech hmotnostních a recyklace se zahrnuje do celkového využití jako jedna z jeho forem, společně s energetickým využitím a organickou recyklací podle § 4 odst. 1 písm. c).“.
18.
Příloha č. 4 se zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2018, se použije při ohlašování údajů z evidencí autorizované společnosti za rok 2017 i tehdy, jsou-li tyto údaje ohlašovány po 31. prosinci 2017.
2.
Ustanovení § 23 odst. 2 zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2018, se poprvé použije při ohlašování údajů z evidencí autorizované společnosti za rok 2018.
3.
Pro poplatkové povinnosti u registračních a evidenčních poplatků, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 477/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Při správě placení registračních a evidenčních poplatků podle zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebyly ke dni účinnosti tohoto zákona zaplaceny, se použije § 30 odst. 6 zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Státní fond životního prostředí České republiky předá celnímu úřadu nezbytné údaje o těchto nezaplacených poplatcích do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 4, 6 až 8, 10, 12 až 16 a 18, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 148/2017 Sb. | Zákon č. 148/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 22. 5. 2017, datum účinnosti 1. 2. 2018, částka 52/2017
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákoníku práce
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 2. 2018
148
ZÁKON
ze dne 19. dubna 2017,
kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. I
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se za slovo „mateřství“ vkládají slova „, péče otce o dítě po jeho narození“.
2.
V § 3 písm. l) se za slovo „mateřství“ vkládají slova „, nástup na dávku otcovské poporodní péče“.
3.
V § 3 písmeno u) včetně poznámky pod čarou č. 81 zní:
„u)
otcem dítěte muž zapsaný jako otec dítěte do knihy narození81),
81)
§ 14 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 3 se na konci textu písmene v) doplňují slova „; v případě svěření dítěte soudem do společné nebo do střídavé péče30) obou rodičů se za domácnost považuje domácnost každého z těchto rodičů“.
5.
V § 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
dávka otcovské poporodní péče (dále jen „otcovská“),“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
6.
V § 16 úvodní části ustanovení, § 21 odst. 1 písm. b), § 47 odst. 1 větě první a v § 95 odst. 1 písm. d) se za slova „pomoci v mateřství“ vkládá slovo „, otcovské“.
7.
V § 18 odst. 7 písm. c) se za slovo „mateřství“ vkládá slovo „, otcovská“.
8.
V § 20 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo na více otcovských“.
9.
V § 29 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Výše nemocenského za kalendářní den činí 100 % denního vyměřovacího základu v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému. To platí obdobně i pro člena ostatní složky integrovaného záchranného systému, který k této složce není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru.“.
10.
V části třetí se za hlavu IV vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA V
OTCOVSKÁ
Díl 1
Podmínky nároku na otcovskou
§ 38a
(1)
Nárok na otcovskou má
a)
pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem,
b)
pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku.
(2)
Podmínkou nároku na otcovskou osoby samostatně výdělečně činné je účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné podle § 11 alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou podle § 38b odst. 2. Podmínkou nároku na otcovskou zahraničního zaměstnance je účast na pojištění jako zahraničního zaměstnance podle § 10 odst. 8 alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni nástupu na otcovskou podle § 38b odst. 2.
(3)
Otcovská náleží, jen nastal-li nástup na otcovskou v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.
(4)
V tomtéž případě péče o dítě náleží otcovská jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Otcovská náleží jen jednou i v případě, že pojištěnec pečuje o více dětí narozených současně nebo o více dětí převzatých současně do péče; v tomto případě se péče o více těchto dětí považuje za péči o jedno dítě.
(5)
Nárok na otcovskou nemají pojištěnci vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě, odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce.
Díl 2
Podpůrčí doba u otcovské
§ 38b
(1)
Podpůrčí doba u otcovské činí 1 týden.
(2)
Podpůrčí doba u otcovské začíná nástupem na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče.
(3)
Jestliže je dítě umístěno v zařízení poskytujícím nepřetržitou péči o děti z jiných než zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky, podpůrčí doba u otcovské končí dnem umístění dítěte do takového zařízení. Obdobně se postupuje v případě, pokud rodiče o dítě přestali pečovat a dítě bylo z tohoto důvodu svěřeno do péče nahrazující péči rodičů.
(4)
Výplata otcovské se nepřerušuje. Otcovská náleží po celou podpůrčí dobu i v případě úmrtí dítěte před uplynutím podpůrčí doby.
(5)
Jestliže v průběhu podpůrčí doby, po kterou se pojištěnci vyplácí otcovská, vznikne nárok na další otcovskou z téhož pojištění, nevyplácí se další otcovská po dobu, po kterou trvá nárok na předchozí otcovskou; podpůrčí doba u této další otcovské se však stanoví ode dne nástupu na otcovskou. Otcovská se dále nevyplácí za dny pracovního klidu, pokud pojištěnci nevznikl nárok na výplatu otcovské alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem.
Díl 3
Výše otcovské
§ 38c
Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.
Díl 4
Společné ustanovení o otcovské
§ 38d
Za rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů se považují rozhodnutí podle § 38 písm. a) až e) a g) až i) a rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče.“.
Dosavadní hlavy V až VII se označují jako hlavy VI až VIII.
11.
V § 39 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
12.
V § 48 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
nárok na výplatu otcovské přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného,“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
13.
V § 48 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Je-li však jednou z dávek podle věty první otcovská, nesmí být úhrn dávek za kalendářní den vyšší, než by činila výše otcovské vypočtené z denního vyměřovacího základu ve výši třetí redukční hranice; je-li úhrn dávek vyšší, snižuje se postupně ošetřovné, nemocenské a otcovská tak, aby úhrn dávek tuto výši otcovské nepřesáhl.“.
14.
V § 97 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Jde-li o žádost o otcovskou, předává zaměstnavatel tuto žádost okresní správě sociálního zabezpečení podle věty první neprodleně po uplynutí podpůrčí doby podle § 38b.“.
15.
V § 109 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
při stanovení výše nemocenského podle § 29 odst. 2 též potvrzením operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému, že pojištěnec je členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo členem ostatní složky integrovaného záchranného systému a že k dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v souvislosti se skutečnostmi uvedenými v § 29 odst. 2.“.
16.
V § 109 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Nárok na výplatu otcovské se uplatňuje na předepsaném tiskopise. Pro výplatu otcovské v případě uvedeném v § 38a odst. 1 písm. b) je třeba dále osvědčit skutečnost, že žadatel převzal dítě do péče, rozhodnutím příslušného orgánu (§ 38d).“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
17.
V § 110 odst. 2 větě první se za slovo „Nemocenské“ vkládá slovo „, otcovská“.
18.
V § 145 odst. 2 se slova „až 6“ nahrazují slovy „až 7“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Nárok na dávku otcovské poporodní péče vzniká, pokud se dítě narodilo v období 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Nárok na dávku otcovské poporodní péče vzniká, pokud bylo dítě v období 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona převzato do péče nahrazující péči rodičů.
3.
Vznikl-li nárok na výplatu nemocenského přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a tento nárok trvá alespoň v den, kdy tento zákon nabyl účinnosti, stanoví se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nemocenské podle § 29 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud pojištěnec předloží příslušné okresní správě sociálního zabezpečení potvrzení uvedené v § 109 odst. 3 písm. c) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. III
V § 37 odst. 1 písm. e) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se za slovo „osamělý,“ vkládají slova „dobu, po kterou trvala podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění,“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. IV
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 2 písm. g) se za slovo „ošetřovného“ vkládají slova „a u dávky otcovské poporodní péče“.
2.
V § 16 odst. 4 písm. a) se za slovo „docházku,“ vkládají slova „doby, po kterou trvala podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče podle zvláštního právního předpisu5e),“.
3.
V § 52 odst. 1 písm. b) se slovo „výchovy“ nahrazuje slovem „péče“ a slova „nebo do společné výchovy manželů37)“ včetně poznámky pod čarou se zrušují.
4.
V § 52 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod se pro účely vzniku nároku na sirotčí důchod považuje za splněnou též, byl-li získán aspoň 1 rok doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 přede dnem smrti v období uvedeném v § 40 odst. 2 větě první anebo, jde-li o pojištěnce staršího 38 let, byly-li získány aspoň 2 roky doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1 přede dnem smrti v období uvedeném v § 40 odst. 2 větě druhé.“.
5.
V § 52 odst. 5 se slova „výchovy jiné osoby nebo do společné výchovy manželů37)“ nahrazují slovy „péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče jiné osoby“.
Čl. V
Přechodné ustanovení
Nároky na sirotčí důchod uvedené v § 52 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž podmínky byly splněny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ale nezakládaly nárok před tímto dnem, se posuzují podle zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; sirotčí důchod se v těchto případech přizná nejdříve ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. VI
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 66 odst. 3 větě první se za slova „čerpání dovolené“ vkládají slova „na dobu, kdy je příslušníkovi vyplácena dávka otcovské poporodní péče (dále jen „otcovská“),“.
2.
V § 66 odst. 5 větě první se část věty před středníkem nahrazuje slovy „Byl-li příslušník během dovolené uznán neschopným ke službě, ošetřuje-li nemocného člena rodiny nebo je-li mu vyplácena otcovská, dovolená se mu přerušuje“.
3.
V § 78 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „U příslušníka je neschopnost ke službě, nařízení karantény nebo vyplácení otcovské omluvenou překážkou ve službě.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákoníku práce
Čl. VII
V § 192 odst. 1 větě čtvrté zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 364/2011 Sb. a zákona č. 365/2011 Sb., se slova „nebo peněžitá pomoc v mateřství63)“ nahrazují slovy „, peněžitá pomoc v mateřství63) nebo dávka otcovské poporodní péče113)“.
Poznámky pod čarou č. 63 a 113 znějí:
„63)
§ 33 zákona č. 187/2006 Sb.
113)
§ 38b zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem devátého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 147/2017 Sb. | Zákon č. 147/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 5. 2017, datum účinnosti 22. 5. 2017, částka 52/2017
* Čl. I - V § 48 odst. 10 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, se slova „obce podle zákona o obcích nebo kraje podle zákona o krajích“ nahrazují slovy „státu, obce nebo kraje“.
* Čl. II
Aktuální znění od 22. 5. 2017
147
ZÁKON
ze dne 20. dubna 2017,
kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 48 odst. 10 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, se slova „obce podle zákona o obcích nebo kraje podle zákona o krajích“ nahrazují slovy „státu, obce nebo kraje“.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 146/2017 Sb. | Zákon č. 146/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 5. 2017, datum účinnosti 6. 6. 2017, částka 52/2017
* Čl. I - Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 6. 6. 2017
146
ZÁKON
ze dne 20. dubna 2017,
kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 171/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 469/2011 Sb., zákona č. 49/2013 Sb., zákona č. 194/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 135/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 písm. g) se slova „spadající do jedné nebo několika kategorií podpory“ zrušují.
2.
V § 2 odst. 2 písmeno k) zní:
„k)
způsobilými náklady takové náklady nebo výdaje ve výzkumu, vývoji a inovacích, které mohou být příjemcem vynaloženy na činnosti ve výzkumu, vývoji a inovacích, nebo v souvislosti s nimi, a to zejména
1.
osobní náklady nebo výdaje, včetně stipendií na výzkum, vývoj a inovace podle zákona o vysokých školách3),
2.
náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku,
3.
další provozní náklady nebo výdaje,
4.
náklady nebo výdaje na služby,
5.
doplňkové náklady nebo výdaje,“.
3.
V § 9 odst. 1 písm. g) se slova „stanovená podle jednotlivých kategorií podpory uvedených v § 3 odst. 2“ zrušují.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Zákon č. 145/2017 Sb. | Zákon č. 145/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 5. 2017, datum účinnosti 1. 1. 2018, částka 52/2017
* Čl. I - Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/19
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Zrušovací ustanovení
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
145
ZÁKON
ze dne 20. dubna 2017,
kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb. a zákona č. 200/2015 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu § 1 se slovo „Účel“ nahrazuje slovem „Předmět“.
2.
V § 1 se slova „evidence plátců pojistného“ nahrazují slovy „centrálního registru pojištěnců, přerozdělování pojistného“.
3.
V § 3 odst. 1 se slova „soudcům55) které“ nahrazují slovy „soudcům55), které“.
4.
§ 20 včetně nadpisu zní:
㤠20
Obecná ustanovení o přerozdělování
(1)
Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky zřizuje a spravuje zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění (dále jen „zvláštní účet“). Zvláštní účet slouží k přerozdělování pojistného a dalších příjmů zvláštního účtu. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen „správce zvláštního účtu“) vede zvláštní účet odděleně od ostatních účtů a fondů, které spravuje.
(2)
Předmětem přerozdělování je pojistné vybrané všemi zdravotními pojišťovnami a příjmy zvláštního účtu, kterými jsou
a)
celkové platby státu za pojištěnce, za něž je stát plátcem pojistného,
b)
jiná plnění, která jsou na základě tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů příjmem zvláštního účtu, a
c)
úroky připsané na zvláštní účet.
(3)
Z prostředků na zvláštním účtu se hradí náklady na jeho vedení a na účetní operace. O úhrn těchto nákladů se snižuje celková částka určená k přerozdělování (dále jen „částka určená k přerozdělování“).
(4)
Přerozdělování se provádí podle indexů a podle nákladných hrazených služeb.
(5)
Přerozdělováním podle indexů se rozumí měsíční přerozdělování pojistného jednotlivým zdravotním pojišťovnám podle nákladových indexů věkových skupin a farmaceuticko-nákladových skupin a podle korekcí pro souběh skupin podle § 21. Věkovou skupinou se rozumí každá z nákladových věkových skupin pojištěnců uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Farmaceuticko-nákladovou skupinou se rozumí nákladová skupina, do níž jsou podle spotřeby léčivých přípravků zařazeni pojištěnci s onemocněním v chronickém stadiu. Nákladový index věkové skupiny a farmaceuticko-nákladové skupiny vyjadřuje, jak se v přímé souvislosti s příslušností pojištěnce do dané skupiny liší předpokládané roční náklady na hrazené služby takového pojištěnce oproti předpokládaným průměrným ročním nákladům na jednoho pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění. Nákladový index pojištěnce vyjadřuje, kolikrát se předpokládané roční náklady na hrazené služby daného pojištěnce liší od předpokládaných průměrných ročních nákladů na jednoho pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění. Do průměrných nákladů na jednoho pojištěnce v systému veřejného zdravotního pojištění nejsou zahrnuty náklady, které jsou předmětem přerozdělování podle odstavce 6. Způsob výpočtu nákladového indexu pojištěnce upravuje příloha č. 2 k tomuto zákonu.
(6)
Přerozdělováním podle nákladných hrazených služeb se rozumí měsíční zálohové přerozdělování pojistného jednotlivým zdravotním pojišťovnám podle § 21a s ročním vyúčtováním podle § 21c, prováděné podle příslušnosti pojištěnců ke zdravotní pojišťovně, za které byly těmito zdravotními pojišťovnami uhrazeny nákladné hrazené služby.
(7)
Zdravotní pojišťovny pro účely přerozdělování oceňují způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem vydaným podle § 21f písm. d) náklady na zdravotní služby vykázané poskytovateli zdravotních služeb za předchozí kalendářní rok.“.
5.
Za § 20 se vkládají nové § 20a až 20c, které včetně nadpisu znějí:
„Systém přerozdělování
§ 20a
(1)
Částku určenou k přerozdělování přerozděluje správce zvláštního účtu mezi zdravotní pojišťovny podle proměnlivých parametrů přerozdělování, kterými jsou nastavitelné parametry přerozdělování a vypočítané parametry přerozdělování. Postup pro stanovení proměnlivých parametrů přerozdělování je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2)
Nastavitelnými parametry přerozdělování jsou
a)
seznam farmaceuticko-nákladových skupin; seznam farmaceuticko-nákladových skupin obsahuje farmaceuticko-nákladové skupiny zařazené do přerozdělování pro příslušné období přerozdělování a dále pravidla, podle kterých se do těchto skupin zařazují pojištěnci,
b)
seznam kombinací věkové skupiny s farmaceuticko-nákladovou skupinou a dvou farmaceuticko-nákladových skupin navzájem (dále jen „kombinace skupin“), který stanoví, pro které kombinace skupin budou počítány korekce pro souběh skupin,
c)
koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty, jímž se stanoví objem prostředků, které budou přerozdělovány v přerozdělování podle nákladných hrazených služeb, a
d)
hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny, která označuje minimální spotřebu obvyklých denních terapeutických dávek léčivých přípravků nutnou pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny podle seznamu farmaceuticko-nákladových skupin.
(3)
Vypočítanými parametry přerozdělování jsou
a)
nákladové indexy věkových skupin a farmaceuticko-nákladových skupin,
b)
korekce pro souběh skupin, pokud byly stanoveny kombinace skupin, pro které mají být korekce počítány; korekcí pro souběh skupin se rozumí nákladový index, který se při počítání nákladového indexu pojištěnce započítává u pojištěnce s předem definovanou kombinací skupin, a
c)
zajišťovací konstanta, která slouží ke stanovení hranice nákladovosti pojištěnce, při jejímž překročení jsou zdravotním pojišťovnám za příslušného pojištěnce hrazeny prostředky v přerozdělování podle nákladných hrazených služeb, a pro stanovení výše prostředků z přerozdělování podle nákladných hrazených služeb, která zdravotním pojišťovnám za tyto pojištěnce náleží.
(4)
Obdobím přerozdělování je kalendářní rok.
§ 20b
Nastavitelné parametry přerozdělování stanovené prováděcím právním předpisem podle § 21f písm. a) se použijí pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování.
§ 20c
Zdravotní pojišťovny zašlou Ministerstvu zdravotnictví do 31. července v anonymizované podobě údaje za předcházející kalendářní rok stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 21f písm. a). Ministerstvo zdravotnictví do 15. září vypočte a zašle Dozorčímu orgánu nad přerozdělováním prostředků veřejného zdravotního pojištění (dále jen „Dozorčí orgán“) a zdravotním pojišťovnám vypočítané parametry přerozdělování, které se použijí pro následující období přerozdělování. Ve stejné lhůtě Ministerstvo zdravotnictví zašle Dozorčímu orgánu a zdravotním pojišťovnám údaje, na jejichž základě byly vypočítané parametry vypočteny, a to bez uvedení údajů o příslušnosti pojištěnců ke zdravotní pojišťovně.“.
6.
§ 21 a 21a včetně nadpisů znějí:
㤠21
Měsíční přerozdělování podle indexů
(1)
Příslušná zdravotní pojišťovna sdělí do osmého dne kalendářního měsíce správci zvláštního účtu
a)
počty svých pojištěnců v jednotlivých věkových skupinách a farmaceuticko-nákladových skupinách pojištěných u těchto pojišťoven k prvnímu dni tohoto kalendářního měsíce, a to včetně počtu pojištěnců s kombinací těchto skupin v případech, kdy se na tyto kombinace vztahují platné korekce pro souběh skupin,
b)
počty svých pojištěnců pojištěných k prvnímu dni tohoto kalendářního měsíce u těchto pojišťoven v členění podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, za které je od prvního dne tohoto kalendářního měsíce plátcem pojistného stát,
c)
výši pojistného vybraného za předchozí kalendářní měsíc a
d)
počty pojištěnců podle písmen a) a b), platné k prvnímu dni kalendářního měsíce předcházejícího o 3 měsíce příslušné přerozdělování.
(2)
Údaje podle odstavce 1 sděluje zdravotní pojišťovna v elektronické podobě datovou zprávou vytvořenou v elektronické aplikaci, kterou k zajištění jednotné formy sdělovaných údajů zdravotními pojišťovnami správci zvláštního účtu vytváří a aktualizuje Ministerstvo zdravotnictví a kterou zdravotním pojišťovnám za tímto účelem bezplatně poskytuje.
(3)
Správce zvláštního účtu vypočítá rozdíly mezi počty pojištěnců sdělenými podle odstavce 1 písm. d) a počty pojištěnců sdělenými příslušnou pojišťovnou v kalendářním měsíci o 3 měsíce předcházejícím příslušné přerozdělování. O rozdíly podle věty první upraví správce zvláštního účtu počty pojištěnců sdělené příslušnou pojišťovnou v kalendářním měsíci podle odstavce 1 písm. a) a b).
(4)
Počty pojištěnců, za které je plátcem pojistného stát, sdělené příslušnými zdravotními pojišťovnami správci zvláštního účtu podle odstavce 1 písm. b) a upravené podle odstavce 3, jsou podkladem pro platbu pojistného státem. Správce zvláštního účtu oznámí celkový počet pojištěnců podle věty první Ministerstvu financí do dvanáctého dne kalendářního měsíce.
(5)
Správce zvláštního účtu oznámí do patnáctého dne kalendářního měsíce každé zdravotní pojišťovně celkovou částku, která na ni připadá z přerozdělování podle indexů. Celkovou částku pro příslušnou zdravotní pojišťovnu tvoří podíl na standardizovaného pojištěnce, vynásobený počtem standardizovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny.
(6)
Počet standardizovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny se stanoví jako součet nákladových indexů všech jejích pojištěnců.
(7)
Podíl na standardizovaného pojištěnce se stanoví tak, že se částka určená k přerozdělování v kalendářním měsíci, snížená o celkovou částku měsíčních záloh pro takový kalendářní měsíc z přerozdělování podle nákladných hrazených služeb podle § 21a odst. 4, vydělí celkovým počtem standardizovaných pojištěnců všech zdravotních pojišťoven.
§ 21a
Přerozdělování podle nákladných hrazených služeb
(1)
Nákladnými hrazenými službami se rozumí hrazené služby poskytnuté pojištěncům, u nichž výše úhrady příslušnou zdravotní pojišťovnou za jednoho pojištěnce překročila v jednom období přerozdělování částku odpovídající součtu příjmu zdravotní pojišťovny na tohoto pojištěnce z přerozdělování podle indexů a zajišťovací konstanty (dále jen „nákladný pojištěnec“). Postup výpočtu příjmu zdravotní pojišťovny na pojištěnce z přerozdělování podle indexů a zajišťovací konstanty stanoví příloha č. 2 k tomuto zákonu.
(2)
Příslušná zdravotní pojišťovna má nárok na úhradu kompenzace za nákladné hrazené služby, která tvoří
a)
80 % částky, o kterou náklady na nákladné hrazené služby překročí částku podle odstavce 1, nejvýše však částku ve výši čtyřnásobku zajišťovací konstanty, a dále
b)
95 % částky, o kterou náklady na nákladné hrazené služby překročí součet šestinásobku zajišťovací konstanty a příjmu zdravotní pojišťovny na příslušného pojištěnce z přerozdělování podle indexů.
(3)
Kompenzace za nákladné hrazené služby se poskytuje formou měsíčních zálohových plateb a ročního vyúčtování po skončení příslušného kalendářního roku.
(4)
Celkový objem finančních prostředků na měsíční zálohové platby zdravotním pojišťovnám je pro každý kalendářní měsíc stanoven procentním podílem z částky určené k přerozdělování v tomto kalendářním měsíci. Tento podíl odpovídá podílu celkové částky kompenzací za nákladné hrazené služby přiznaných v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce všem zdravotním pojišťovnám a celkové částky určené k přerozdělování v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce.
(5)
Příslušné zdravotní pojišťovně náleží měsíční zálohová platba ve výši procentního podílu z celkového objemu finančních prostředků na měsíční zálohové platby podle odstavce 4. Tento podíl odpovídá podílu celkové částky kompenzací za nákladné hrazené služby přiznaných příslušné pojišťovně v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce a celkové částky kompenzací za nákladné hrazené služby přiznaných v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce všem pojišťovnám.
(6)
Správce zvláštního účtu oznámí do patnáctého dne kalendářního měsíce všem zdravotním pojišťovnám výši měsíční zálohy, která na ně připadá z přerozdělování podle nákladných hrazených služeb.“.
Poznámka pod čarou č. 40 se zrušuje.
7.
Za § 21a se vkládají nové § 21b až 21f, které včetně nadpisů znějí:
㤠21b
Měsíční platby
(1)
Přesahuje-li pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou za předchozí kalendářní měsíc součet částek, které na ni připadají z přerozdělování podle indexů a z přerozdělování podle nákladných hrazených služeb a které jí oznámil správce zvláštního účtu podle § 21 odst. 5 a § 21a odst. 6, uhradí tato zdravotní pojišťovna přebývající finanční prostředky na zvláštní účet do dvacátého pátého dne kalendářního měsíce, v němž jí byly částky oznámeny. Zdravotní pojišťovně, která povinnost podle věty první nesplní, vyměří Ministerstvo zdravotnictví penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý kalendářní den následující po dni splatnosti do dne platby včetně. Penále je příjmem zvláštního účtu. Penále nesmí zdravotní pojišťovna hradit z prostředků základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu.
(2)
Nedosahuje-li pojistné vybrané příslušnou zdravotní pojišťovnou za předchozí kalendářní měsíc součet částek, které na ni připadají z přerozdělování podle indexů a z přerozdělování podle nákladných hrazených služeb a které jí oznámil správce zvláštního účtu podle § 21 odst. 5 a § 21a odst. 6, poukáže správce zvláštního účtu této zdravotní pojišťovně chybějící finanční prostředky do 15 pracovních dnů ode dne, kdy zdravotní pojišťovně tyto částky oznámil. Nesplní-li správce zvláštního účtu povinnost podle věty první, vyměří Ministerstvo zdravotnictví správci zvláštního účtu penále ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den následující po dni splatnosti do dne platby včetně. Penále je příjmem zdravotní pojišťovny, vůči které správce zvláštního účtu nesplnil povinnost podle věty první. Penále nesmí správce zvláštního účtu hradit z prostředků zvláštního účtu, základního fondu zdravotního pojištění nebo z prostředků rezervního fondu. Podle věty druhé se nepostupuje, pokud důvodem nesplnění povinnosti správcem zvláštního účtu je nesplnění povinnosti některé zdravotní pojišťovny podle odstavce 1.
§ 21c
Vyúčtování nákladných hrazených služeb a společná kontrolní skupina
(1)
Zdravotní pojišťovna vyúčtuje správci zvláštního účtu v termínu stanoveném pro předkládání výročních zpráv po účetním uzavření kalendářního roku všechny své nákladné pojištěnce za takový rok, celkovou úhradu za jednotlivé pojištěnce, do níž se započítávají i náhrady za zdravotní služby čerpané v zahraničí, a výši kompenzací za nákladné hrazené služby podle § 21a odst. 2. Zdravotní pojišťovna sestaví vyúčtování svých nákladných pojištěnců v elektronické aplikaci podle § 21 odst. 2. Správce zvláštního účtu je oprávněn údaje uvedené ve větě první požadovat i v jiném termínu, rozhodne-li tak Dozorčí orgán; v takovém případě jsou zdravotní pojišťovny povinny předložit údaje ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne jejich vyžádání.
(2)
Na kontrole oprávněnosti a správnosti vyúčtování nákladných hrazených služeb se podílejí všechny zdravotní pojišťovny. Správce zvláštního účtu provádí kontrolu prostřednictvím společné kontrolní skupiny složené z revizních lékařů všech zdravotních pojišťoven. Pro účely tohoto zákona jsou revizní lékaři delegovaní jednotlivými zdravotními pojišťovnami do kontrolní skupiny oprávněni kontrolovat vyúčtování nákladných hrazených služeb předložené kteroukoli zdravotní pojišťovnou. Správce zvláštního účtu prostřednictvím společné kontrolní skupiny provádí též kontrolu správnosti zařazení pojištěnců do farmaceuticko-nákladových skupin.
(3)
Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna sdělit správci zvláštního účtu bez zbytečných průtahů případy, kdy na základě kontroly snížila poskytovateli úhradu nákladných hrazených služeb a výši tohoto snížení. Správce zvláštního účtu toto snížení provede v rámci ročního vyúčtování kompenzací za nákladné hrazené služby.
(4)
Správce zvláštního účtu vypočte do 90 dnů ode dne převzetí vyúčtování celkové částky, na které mají jednotlivé zdravotní pojišťovny nárok podle § 21a odst. 2, a porovná je s celkovou výší jim poskytnutých zálohových plateb. Zjistí-li správce zvláštního účtu rozdíl mezi nároky a výší zálohových plateb větší než 0,01 % celkové výše zálohových plateb, vypořádá tento rozdíl v následujícím měsíci, a to tak, že zdravotní pojišťovně spolu s částkou podle § 21a odst. 6 oznámí též opravnou částku ve výši tohoto rozdílu. O tuto opravnou částku se v příslušném měsíci upraví výsledný nárok nebo závazek zdravotní pojišťovny podle § 21b a o výši tohoto nároku nebo závazku se upraví částka určená k přerozdělování v příslušném měsíci.
§ 21d
Dozor nad přerozdělováním
(1)
Na dodržování pravidel přerozdělování a hospodaření se zvláštním účtem dohlíží Dozorčí orgán. Členy Dozorčího orgánu jsou
a)
1 zástupce jmenovaný Ministerstvem financí,
b)
1 zástupce jmenovaný Ministerstvem zdravotnictví,
c)
1 zástupce jmenovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí,
d)
1 zástupce pověřený Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky a
e)
1 zástupce z každé další zdravotní pojišťovny pověřený zdravotní pojišťovnou, kterou v Dozorčím orgánu zastupuje.
(2)
Členové Dozorčího orgánu uvedení v odstavci 1 písm. a) až d) mají každý 1 hlas. Členové Dozorčího orgánu uvedení v odstavci 1 písm. e) mají dohromady 1 hlas.
(3)
Dozorčí orgán provádí kontrolu správnosti údajů poskytnutých podle § 21 odst. 1. Pokud zdravotní pojišťovna při kontrole neposkytne potřebnou součinnost, podá Dozorčí orgán Ministerstvu zdravotnictví podnět ke kontrole podle zákonů upravujících činnost zdravotních pojišťoven. Při kontrole podle věty první se nepoužijí ustanovení kontrolního řádu o přestupcích a správních deliktech.
(4)
Dozorčí orgán předává Ministerstvu zdravotnictví kontrolní protokoly o kontrolách provedených podle odstavce 3.
(5)
Zjistí-li Ministerstvo zdravotnictví při kontrole chyby v údajích sdělených zdravotní pojišťovnou podle § 21 odst. 1, v jejímž důsledku byla částka připadající na tuto zdravotní pojišťovnu podle § 21 odst. 5 vypočtena vyšší, než měla být, oznámí tuto skutečnost správci zvláštního účtu. Správce zvláštního účtu vypořádá tento rozdíl v následujícím měsíci, a to tak, že zdravotní pojišťovně spolu s částkou podle § 21a odst. 6 oznámí též částku, o niž v příslušném měsíci upraví výsledný nárok zdravotní pojišťovny podle § 21b, a o výši této částky správce zvláštního účtu upraví částku určenou k přerozdělování.
§ 21e
Správní delikt
(1)
Zdravotní pojišťovna se dopustí správního deliktu tím, že při kontrole podle § 21d odst. 3 neposkytne Dozorčímu orgánu potřebnou součinnost.
(2)
Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 500 000 Kč.
(3)
Zdravotní pojišťovna za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(4)
Při určení výměry pokuty zdravotní pojišťovně se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(5)
Odpovědnost zdravotní pojišťovny za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(6)
Správní delikt v prvním stupni projednává Ministerstvo financí.
(7)
Příjem z pokut podle odstavce 2 je příjmem státního rozpočtu.
§ 21f
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem financí vyhláškou stanoví
a)
vždy do 30. dubna kalendářního roku pro následující období přerozdělování
1.
nastavitelné parametry přerozdělování a jejich hodnoty a
2.
požadavky na obsah, strukturu a formát údajů pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování,
b)
jednací řád Dozorčího orgánu,
c)
pravidla pro hospodaření se zvláštním účtem a
d)
způsob oceňování nákladů na zdravotní služby pro účely přerozdělování.“.
8.
V nadpisu § 27 se slova „Vedení evidence“ nahrazují slovy „Centrální registr“.
9.
V § 27 odst. 1 větě první se slova „Ústřední pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny“ nahrazují slovy „Všeobecná zdravotní pojišťovna“ a za slova „veřejného zdravotního pojištění“ se vkládají slova „(dále jen „centrální registr pojištěnců“) a spravuje jej (dále jen „správce centrálního registru pojištěnců“)“, ve větě druhé se slova „Registr podle věty první“ nahrazují slovy „Centrální registr pojištěnců“ a ve větě třetí se slova „vedení registru“ nahrazují slovy „vedení centrálního registru pojištěnců“ a slova „všeobecného zdravotního pojištění“ se zrušují.
10.
V § 27 odstavec 2 zní:
„(2)
Státní orgány a právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob, jsou povinny na výzvu správce centrálního registru pojištěnců a ve lhůtách tímto správcem stanovených sdělovat správci údaje potřebné pro vedení centrálního registru pojištěnců. Tyto údaje se poskytují bezplatně.“.
11.
V § 27 odst. 3 se slova „Zdravotní pojišťovna uvedená v odstavci 1“ nahrazují slovy „Správce centrálního registru pojištěnců“.
12.
V § 27 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Správce centrálního registru pojištěnců poskytuje informace o účasti pojištěnců na veřejném zdravotním pojištění a příslušnosti pojištěnce ke zdravotní pojišťovně poskytovatelům zdravotních služeb.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
13.
V § 27 odst. 5 se za slovo „vedení“ vkládá slovo „centrálního“, za slova „vedení centrálního registru pojištěnců“ se vkládají slova „a za správu zvláštního účtu pro přerozdělování“ a slova „Ústřední pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky povinna“ se nahrazují slovy „správce centrálního registru pojištěnců povinen“.
14.
V § 27a odst. 1 se slova „Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky“ nahrazují slovy „správci centrálního registru pojištěnců“, za slovo „vedení“ se vkládá slovo „tohoto“ a slova „pojištěnců veřejného zdravotního pojištění podle § 27 odst. 1“ se zrušují.
15.
V § 27a odst. 8 se slova „Ústřední pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky“ nahrazují slovy „Správce centrálního registru pojištěnců“.
16.
Za § 27a se vkládá nový § 27b, který včetně nadpisu zní:
㤠27b
Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti osob
(1)
Pro účely utajení zpravodajských služeb, Policie České republiky a Generální inspekce bezpečnostních sborů a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků lze použít zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti při činnostech uvedených v § 1 tohoto zákona.
(2)
Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a)
příslušníci
1.
zpravodajské služby České republiky,
2.
Policie České republiky,
3.
Generální inspekce bezpečnostních sborů,
4.
Hasičského záchranného sboru České republiky,
b)
zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a Hasičský záchranný sbor České republiky a
c)
subjekty podílející se na provádění veřejného zdravotního pojištění.
(3)
O zvláštních postupech podle odstavce 1 rozhoduje vláda.“.
17.
Příloha se nahrazuje přílohou č. 1, která včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 1 k zákonu č. 592/1992 Sb.
Věkové skupiny pojištěnců pro přerozdělování pojistného podle indexů
Číslo skupiny (muži):| Číslo skupiny (ženy):| Dosažený věk od:| Dosažený věk do:
---|---|---|---
1| 20| méně než 1 rok| méně než 1 rok
2| 21| 1 rok| 4 roky
3| 22| 5 let| 9 let
4| 23| 10 let| 14 let
5| 24| 15 let| 19 let
6| 25| 20 let| 24 let
7| 26| 25 let| 29 let
8| 27| 30 let| 34 let
9| 28| 35 let| 39 let
10| 29| 40 let| 44 let
11| 30| 45 let| 49 let
12| 31| 50 let| 54 let
13| 32| 55 let| 59 let
14| 33| 60 let| 64 let
15| 34| 65 let| 69 let
16| 35| 70 let| 74 let
17| 36| 75 let| 79 let
18| 37| 80 let| 84 let
19| 38| 85 let| bez limitu
Rozhodujícím datem pro zařazení pojištěnce do věkové skupiny je den dosažení celého roku života, tedy den narozenin pojištěnce. Pojištěnec se přeřazuje do vyšší věkové skupiny vždy k tomu dni, kdy dosáhl požadovaný věk.
Do skupin č. 1 a 20 bude pojištěnec zařazen ode dne narození až do dne předcházejícího dni jeho prvních narozenin. Do skupin č. 2 a 21 bude pojištěnec zařazen ode dne svých prvních narozenin včetně až do dne, který předchází dni jeho pátých narozenin.
Do dalších skupin bude pojištěnec zařazen obdobně.“.
18.
Doplňuje se příloha č. 2, která včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 2 k zákonu č. 592/1992 Sb.
Podrobná úprava systému přerozdělování
Část první
Nastavitelné parametry přerozdělování
Oddíl A
Seznam farmaceuticko-nákladových skupin
1.
Seznam farmaceuticko-nákladových skupin se sestavuje ve formátu tabulky, v níž každý řádek představuje jednu farmaceuticko-nákladovou skupinu. Sloupce této tabulky jsou v tomto pořadí:
a)
číslo farmaceuticko-nákladové skupiny,
b)
kód farmaceuticko-nákladové skupiny,
c)
název farmaceuticko-nákladové skupiny,
d)
definiční seznam anatomicko-terapeuticko-chemických skupin léčiv (dále jen „definiční skupiny léčiv“) pro farmaceuticko-nákladovou skupinu na příslušném řádku nebo několik těchto seznamů oddělených slovy „a zároveň“,
e)
vyřazovací pravidla s ostatními farmaceuticko-nákladovými skupinami uvozená slovy „ne, pokud zároveň“.
2.
Farmaceuticko-nákladové skupiny může Ministerstvo zdravotnictví zařadit do seznamu farmaceuticko-nákladových skupin, pokud splňují podmínku stability a podmínku zvýšení předpovědní síly přerozdělování podle oddílu E.
Oddíl B
Seznam kombinací věkové skupiny s farmaceuticko-nákladovou skupinou a dvou farmaceuticko-nákladových skupin navzájem
Kombinace skupin může Ministerstvo zdravotnictví zařadit do přerozdělování, pokud splňují podmínku stability a podmínku zvýšení předpovědní síly přerozdělování podle oddílu E.
Oddíl C
Koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty
Ministerstvo zdravotnictví stanoví hodnotu koeficientu pro výpočet zajišťovací konstanty pro každé období přerozdělování v rozmezí 70 až 250, a to tak, aby celková předpokládaná částka na přerozdělování podle nákladných hrazených služeb v příslušném období přerozdělování činila nejméně 5 a nejvýše 15 procent celkové předpokládané přerozdělované částky v tomto období přerozdělování.
Oddíl D
Hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny
Ministerstvo zdravotnictví stanoví hodnotu hranice spotřeby léčiv pro každé období přerozdělování v rozmezí 121 až 365, a to s přihlédnutím k předpokládanému počtu pojištěnců zařazených ve farmaceuticko-nákladových skupinách a ke stabilitě systému přerozdělování.
Oddíl E
Pravidla pro zařazení farmaceuticko-nákladových skupin a kombinací skupin do systému přerozdělování
Ověření podmínek pro zařazení nákladových skupin do systému přerozdělování provádí Ministerstvo zdravotnictví v ověřovacím modelu systému přerozdělování, který se shoduje se systémem přerozdělování podle tohoto zákona, přičemž pracuje s posledními dostupnými údaji obdrženými Ministerstvem zdravotnictví od zdravotních pojišťoven podle § 20c (dále jen „ověřovací model“).
Pododdíl A
Podmínka stability
1.
Podmínka stability je pro farmaceuticko-nákladovou skupinu naplněna, pokud
a)
je do příslušné skupiny zařazeno alespoň 200 osob a
b)
úhrn ročních nákladů osob zařazených do příslušné skupiny převyšuje 24000násobek průměrných měsíčních nákladů podle oddílu K.
2.
Podmínka stability je pro kombinaci dvou farmaceuticko-nákladových skupin naplněna, pokud je do příslušné kombinace skupin zařazeno alespoň 200 osob.
3.
Podmínka stability je pro kombinaci farmaceuticko-nákladové skupiny s věkovou skupinou naplněna, pokud je do příslušné kombinace skupin zařazeno alespoň 2500 osob.
Pododdíl B
Podmínka zvýšení předpovědní síly přerozdělování
1.
Pro farmaceuticko-nákladovou skupinu je podmínka zvýšení předpovědní síly přerozdělování naplněna, pokud jsou pro příslušnou farmaceuticko-nákladovou skupinu současně splněny tyto podmínky:
a)
Předpovědní síla ověřovacího modelu, sestaveného bez zahrnutí této skupiny a kombinací skupin, měřená koeficientem determinace R2 podle oddílu M, klesne alespoň o 0,0001 ve srovnání s ověřovacím modelem sestaveným bez kombinací skupin, avšak se všemi farmaceuticko-nákladovými skupinami.
b)
Přírůstek nebo úbytek nákladů příslušný k této farmaceuticko-nákladové skupině, odhadnutý v ověřovacím modelu sestaveném bez zahrnutí kombinací skupin postupem podle oddílu M, je statisticky významný na hladině 1 procento.
2.
Pro kombinaci skupin je podmínka zvýšení předpovědní síly přerozdělování naplněna, pokud jsou pro příslušnou kombinaci skupin současně splněny tyto podmínky:
a)
Předpovědní síla ověřovacího modelu sestaveného bez zahrnutí této kombinace skupin, měřená koeficientem determinace R2 podle oddílu M, klesne alespoň o 0,0002 ve srovnání s ověřovacím modelem, do kterého jsou zahrnuty všechny nákladové skupiny a všechny kombinace skupin.
b)
Přírůstek nebo úbytek nákladů příslušný k této kombinaci skupin, odhadnutý postupem podle oddílu M, je statisticky významný na hladině 1 procento.
Část druhá
Vstupní údaje a klasifikace pojištěnců za účelem výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování
Oddíl F
Přehled údajů
1.
Do výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování vstupují údaje vztahující se k poslednímu účetně uzavřenému kalendářnímu roku, která Ministerstvo zdravotnictví obdrželo od zdravotních pojišťoven podle § 20c.
2.
Jednotliví pojištěnci jsou pro účely přerozdělování charakterizováni unikátním anonymním číselným identifikátorem (dále jen „anonymní identifikátor“), který jim přiděluje správce centrálního registru pojištěnců. Anonymní identifikátory jsou vytvářeny jako náhodně přidělovaná číselná řada a jsou pojištěncům přidělovány za účelem ochrany osobních údajů pojištěnců podle zákona o ochraně osobních údajů a jako bezpečnostní opatření podle zákona o kybernetické bezpečnosti. Jednotliví pojištěnci mají přiřazeny tyto údaje:
a)
Náklady oceněné podle § 20 odst. 7 (dále jen „náklady“).
b)
Počet měsíců pojištění (dále jen „počet měsíců“); měsíc se považuje za měsíc pojištění, pokud byl k prvnímu dni tohoto měsíce pojištěnec evidován některou zdravotní pojišťovnou jako účastník veřejného zdravotního pojištění (dále jen „měsíc pojištění“). Ve vstupních údajích jsou uvedeni pouze pojištěnci s alespoň 1 měsícem pojištění. Počet těchto osob je dále označován jako „počet pojištěnců“.
c)
Příslušnost do věkové skupiny; příslušnosti pojištěnce do věkových skupin se určí postupem podle oddílu G.
d)
Příslušnosti do farmaceuticko-nákladových skupin; příslušnosti pojištěnce do farmaceuticko-nákladových skupin se určí postupem podle oddílu H.
e)
Příslušnosti do kombinací skupin; příslušnosti pojištěnce do kombinací skupin se určí podle oddílu I.
3.
Seznamem pojištěnců se označuje výčet anonymních identifikátorů ve vzestupném pořadí od nejnižší hodnoty po nejvyšší hodnotu.
Oddíl G
Příslušnosti do věkových skupin
Ministerstvo zdravotnictví zařadí pojištěnce na základě pohlaví a roku a měsíce narození do věkové skupiny podle převládající měsíční příslušnosti do věkových skupin v posledním účetně uzavřeném kalendářním roce; v případě, že jsou u pojištěnce dány 2 věkové skupiny se stejným počtem měsíčních příslušností, zařadí Ministerstvo zdravotnictví pojištěnce do věkové skupiny s vyšším definičním věkem. Měsíční příslušnosti do věkových skupin jsou za tímto účelem určeny podle dosaženého věku k poslednímu dni měsíce. Započítávají se pouze měsíce, k jejichž prvnímu dni byl pojištěnec účastníkem veřejného zdravotního pojištění.
Oddíl H
Příslušnosti do farmaceuticko-nákladových skupin
1.
Zařazení pojištěnců do farmaceuticko-nákladových skupin provádí Ministerstvo zdravotnictví na základě údajů sdělených jednotlivými zdravotními pojišťovnami podle § 20c a seznamu léčivých přípravků, u nichž Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen „Ústav“) rozhodl o výši a podmínkách úhrady, a který je vydáván Ústavem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „seznam léčiv“).
2.
Ministerstvo zdravotnictví zařadí pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny, pokud naplnil podmínku spotřeby léčiv pro tuto skupinu a zároveň se na tuto skupinu nevztahují vyřazovací pravidla s jinými farmaceuticko-nákladovými skupinami, pro které pojištěnec naplnil podmínku spotřeby léčiv. Za pojištěnce, který naplnil podmínku spotřeby léčiv, se považuje takový pojištěnec, u něhož úhrn obvyklých denních terapeutických dávek léčiv příslušných definičních skupin léčiv překročil v každém z definičních seznamů definičních skupin léčiv této farmaceuticko-nákladové skupiny hranici spotřeby léčiv stanovenou jako nastavitelný parametr přerozdělování pro období přerozdělování, pro které jsou vypočítané parametry přerozdělování počítány. Do tohoto úhrnu se započítávají léčivé přípravky vyzvednuté nebo podané pojištěnci v posledních 12 měsících jeho pojištění, avšak za dobu nejvýše posledních dvou účetně uzavřených let.
Oddíl I
Příslušnosti do kombinací skupin
1.
Ministerstvo zdravotnictví zařadí pojištěnce do kombinace dvou farmaceuticko-nákladových skupin, jestliže patří do obou těchto skupin a příslušná kombinace je pro období přerozdělování, pro které jsou vypočítané parametry modelu přerozdělování počítány, stanovena jako nastavitelný parametr modelu přerozdělování.
2.
Ministerstvo zdravotnictví zařadí pojištěnce do kombinace farmaceuticko-nákladové skupiny s věkovou skupinou, jestliže patří do obou těchto skupin a příslušná kombinace je pro období přerozdělování, pro které jsou vypočítané parametry modelu přerozdělování počítány, stanovena jako nastavitelný parametr modelu přerozdělování.
Oddíl J
Nákladové skupiny
1.
Nákladovými skupinami jsou pro účely výpočtu vypočítaných parametrů označeny věkové skupiny, farmaceuticko-nákladové skupiny a kombinace skupin.
2.
Nákladové skupiny se pro jednotlivého pojištěnce uvádějí v tomto pořadí:
a)
Věkové skupiny seřazené vzestupně podle svého číselného označení uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
b)
Farmaceuticko-nákladové skupiny seřazené podle pořadí uvedeného v seznamu farmaceuticko-nákladových skupin podle oddílu A; použije se seznam farmaceuticko-nákladových skupin, který byl stanoven jako nastavitelný parametr pro období přerozdělování, pro které jsou vypočítané parametry modelu přerozdělování počítány.
c)
Kombinace skupin seřazené v pořadí podle seznamu kombinací skupin podle oddílu B; použije se seznam kombinací skupin, který byl stanoven jako nastavitelný parametr pro období přerozdělování, pro které jsou vypočítané parametry modelu přerozdělování počítány.
Část třetí
Výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování
Oddíl K
Matematické objekty nutné pro výpočet vypočítaných parametrů přerozdělování
Do výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování se započítávají pojištěnci s alespoň 1 měsícem pojištění, a to vzestupně podle svého anonymního identifikátoru. Řazení podle předchozí věty se použije i pro složky vektorů veličin týkajících se jednotlivých pojištěnců.
Pro výpočet vypočítaných parametrů se označí:
n počet pojištěnců vstupujících do výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělení,
m počet nákladových skupin podle oddílu J,
y = (y1, y2, ..., yn)' vektor nákladů pojištěnců a
w = (w1, w2, ..., wn)' vektor počtu měsíců pojištění pojištěnců.
Sestaví se matice příslušností pojištěnců do nákladových skupin R typu n × m takto:
Ri,j =| {| 1 ⇔ pojištěnec i je zařazen v nákl. skupině j| , i = 1, ...,n; j = 1, ..., m.
---|---|---|---
0 jinak
Sestaví se matice počtů měsíců W typu n × n takto:
Wi,j =| {| wi ⇔ i = j| , i = 1, ...,n; j = 1, ..., n.
---|---|---|---
0 jinak
Dále se pro účely výpočtu vypočítaných parametrů přerozdělování označí:
W celkový počet měsíců pojištění, který se vypočte podle vzorce W=∑i=1nWi,
ȳ průměrné měsíční náklady, které se vypočtou podle vzorce ȳ=∑i=1nyiW.
Oddíl L
Výpočet zajišťovací konstanty
Zajišťovací konstanta se označí C a vypočte se takto:
C = CK.ȳ
kde CK je koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty podle oddílu C.
Zajišťovací konstanta se zaokrouhluje na celé tisíce.
Oddíl M
Výpočet nákladových indexů
Nákladové indexy se určí postupem popsaným v bodech 1 až 6. Jeho součástí je iterační výpočet, zahrnující opakování bodů 2 až 5, až do splnění konvergenční podmínky v bodu 5. Indexem v pravém horním rohu jednotlivých veličin, uzavřeným v závorkách, označujeme číslo iterace k, ke které se tato veličina vztahuje.
1.
Definuje se k = 0 a ϒ(1) = y.
2.
Hodnota k se zvýší o 1.
3.
Sestaví se regresní model, jehož prostřednictvím se metodou vážených nejmenších čtverců odhadne vektor ϒ(k) takto:
3.1.
Složky vektoru vysvětlovaných nákladů ϒ(k) se označí ϒ1(k), ϒ2(k), ..., ϒn(k).
3.2.
Vážený průměr vektoru vysvětlovaných nákladů ϒϒ-(k) se označuje a vypočte se podle vzorceϒϒ¯(k)=∑i=1nri(k)W.
3.3.
Vektor centrovaných měsíčních vysvětlovaných nákladů se označuje υ(k) a vypočte se podle vzorce:
υϒϒυ¯(k)=W-1.ϒ(k)-ϒ¯(k).
3.4.
Metodou vážených nejmenších čtverců s vahami w a s regresní maticí R se vypočte vektor odhadnutých přírůstků nebo úbytků nákladů příslušných nákladovým skupinám a(k) podle vzorce:
a(k) = (R' . W . R)-1 R' . W . u(k).
3.5.
Odhadnuté centrované měsíční vysvětlované náklady υυ(k)⏜ se vypočtou podle vzorce:
υυ(k)⏜=R.a(k).
3.6.
Odhadnuté vysvětlované náklady ϒϒ(k)⏜ se vypočtou podle vzorce:
ϒυϒϒ(k)⏜=W.υ(k)⏜+ϒ¯(k).
4.
Z reálných nákladů, odhadnutých vysvětlovaných nákladů a zajišťovací konstanty se vypočte simulované zajištění z(k) podle vzorce:
ϒϒz(k)=max0;08.y-ϒ(k)⏜+C+max0;015.y-ϒ(k)⏜+6.C,
kde 0 označuje nulový vektor o délce n a funkce „max“ se uplatňuje na každou složku svých argumentů zvlášť, takže jejím výsledkem je vektor o délce n.
Vektor vysvětlovaných nákladů pro další iteraci se označí ϒϒ(k+1) a vypočte se podle vzorce:
ϒϒ(k+1)=y-z(k).
5.
5.1.
Je-li k = 1, postupuje se opět podle bodu 2.
5.2.
Je-li k > 1, označí se kvalita přiblížení vysvětlovaných nákladů Q a vypočte se podle vzorce:
ϒϒQ=∑i=1nϒi(k-1)-ϒi(k)∑i=1nyi.
Platí-li
Q ≥ 0,0005,
postupuje se opět podle bodu 2.
Platí-li
Q < 0,0005,
je splněna konvergenční podmínka a iterační algoritmus je ukončen. Definuje se I = k, kde písmeno I označuje celkový počet iterací, a postupuje se podle bodu 6.
6.
Nákladové indexy se označí ȧ1; ȧ2, ..., ȧm a vypočtou se podle vzorce:
ϒȧi=ai(I)ϒ¯(I) i = 1, ..., m,
kde ai(I), i = 1, ..., m, jsou složky vektoru a(I) odhadnutých přírůstků nebo úbytků nákladů, příslušných nákladovým skupinám, a jsou zaokrouhleny na čtyři platná desetinná místa. Nákladové indexy přísluší nákladovým skupinám v pořadí podle oddílu J. Nákladový index příslušný kombinaci skupin se označí jako korekce pro souběh skupin.
Koeficient determinace R2 se vypočte podle vzorce:
υυυυυυR2=1-υ(I)⏜-υ(I)'.W.υ(I)⏜-υ(I)υ(I)'.W.υ(I).
Část čtvrtá
Klasifikace pojištěnců pro účely měsíčního přerozdělování podle indexů
Oddíl N
Klasifikace pojištěnců do věkových skupin
Pro účely měsíčního přerozdělování zdravotní pojišťovny své pojištěnce zařadí do věkové skupiny podle pohlaví a podle dosaženého věku k prvnímu dni měsíce, v němž přerozdělování probíhá. Seznam věkových skupin a definice dosaženého věku jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
Oddíl O
Klasifikace do farmaceuticko-nákladových skupin
1.
Pro účely měsíčního přerozdělování podle indexů zařazují pojištěnce do farmaceuticko-nákladových skupin zdravotní pojišťovny, a to na základě spotřeby léčiv těchto pojištěnců a podle seznamu farmaceuticko-nákladových skupin a seznamu léčiv.
2.
Za pojištěnce, který naplnil podmínku spotřeby léčiv, potřebnou pro zařazení do farmaceuticko-nákladové skupiny, se považuje takový pojištěnec, u něhož úhrn obvyklých denních terapeutických dávek léčiv příslušných definičních skupin léčiv překročil v každém z definičních seznamů definičních skupin léčiv této farmaceuticko-nákladové skupiny stanovenou hranici spotřeby léčiv. Do tohoto úhrnu se započítávají léčiva vydaná nebo podaná pojištěnci, s datem vyúčtování v posledních 12 měsících předcházejících měsíci, pro který měsíční přerozdělování probíhá. Zdravotní pojišťovna zařadí pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny, jestliže je u něj naplněna podmínka spotřeby léčiv pro zařazení do této skupiny a pokud se na tuto farmaceuticko-nákladovou skupinu nevztahují vyřazovací pravidla s jinými farmaceuticko-nákladovými skupinami, pro které pojištěnec naplnil podmínku spotřeby léčiv.
3.
Za datum vyúčtování se považuje den, k němuž je příslušná pohledávka poskytovatele pojišťovnou uznána a uzavřena.
Oddíl P
Klasifikace do kombinací skupin
1.
Pojištěnec je zařazen do kombinace dvou farmaceuticko-nákladových skupin, jestliže je zařazen do obou těchto skupin a příslušná kombinace je pro příslušné období přerozdělování stanovena jako nastavitelný parametr přerozdělování.
2.
Pojištěnec je zařazen do kombinace farmaceuticko-nákladové skupiny s věkovou skupinou, jestliže je zařazen do obou těchto skupin a příslušná kombinace je pro příslušné období přerozdělování stanovena jako nastavitelný parametr přerozdělování.
Část pátá
Nákladový index pojištěnce a příjem na pojištěnce z přerozdělování podle indexů
Oddíl Q
Nákladový index pojištěnce
Nákladový index pojištěnce se vypočítá jako součet čísla 1, nákladového indexu věkové skupiny, do níž je pojištěnec zařazen, nákladových indexů všech farmaceuticko-nákladových skupin, do nichž je pojištěnec zařazen podle své spotřeby léčiv, a korekcí pro souběh skupin stanovených pro příslušné období přerozdělování.
Oddíl R
Příjem na pojištěnce z přerozdělování podle indexů
1.
Příjem zdravotní pojišťovny na pojištěnce z přerozdělování podle indexů se počítá pro konkrétní období přerozdělování a pro konkrétního pojištěnce.
2.
Příjem zdravotní pojišťovny na pojištěnce z přerozdělování podle indexů se spočte jako součet měsíčních příjmů zdravotní pojišťovny na tohoto pojištěnce z přerozdělování podle indexů v měsících spadajících do příslušného období přerozdělování, v nichž byl pojištěnec příslušný k této zdravotní pojišťovně.
3.
Měsíční příjem zdravotní pojišťovny na pojištěnce z přerozdělování podle indexů se spočte jako součin nákladového indexu pojištěnce pro příslušný kalendářní měsíc podle oddílu Q a podílu na standardizovaného pojištěnce použitého v příslušném kalendářním měsíci podle § 21 odst. 7.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dalších příjmů zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění vybraných do 30. listopadu 2017 se použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Pro roční vyúčtování úhrady zvlášť nákladných hrazených služeb za rok 2017 se v roce 2018 použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Pro účely výpočtů souvisejících s přerozdělováním zdravotní pojišťovny ocení náklady na zdravotní služby za rok 2017 podle zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Pro přerozdělení probíhající v měsíci prosinci 2017 se použije pojistné vybrané zdravotními pojišťovnami v období 18. až 30. listopadu 2017 a platba státu za osoby, za které je plátcem pojistného stát, připsaná na zvláštní účet v prosinci 2017.
5.
Pro přerozdělení probíhající v měsíci lednu 2018 se použije pojistné vybrané zdravotními pojišťovnami v období 1. až 31. prosince 2017 a platba státu za osoby, za které je plátcem pojistného stát, připsaná na zvláštní účet v lednu 2018.
6.
Pro přerozdělování pojistného na veřejné zdravotní pojištění a dalších příjmů zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 se použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s tím, že nastavitelné parametry přerozdělování se stanoví takto:
a)
Seznam farmaceuticko-nákladových skupin
Číslo| Kód| Název| Definiční seznam anatomicko-terapeuticko-chemických skupin léčiv| Vyřazovací pravidla
---|---|---|---|---
1| GLA| Glaukom| S01E|
2| THY| Poruchy štítné žlázy| H03A, H03B|
3| PSY| Antipsychotika, Alzheimerova choroba, léčba závislostí| N05A mimo (N05AL03, N05AN01), N06DA, N06DX01, N07BB, N07BC51|
4| DEP| Léčba antidepresivy| N06A mimo (N06AA09, N06AX21)| ne, pokud zároveň PSY
5| CHO| Hypercholesterolémie| C10 mimo (C10AC01, C10BX03)| ne, pokud zároveň DM1, DM2, DMH
6| DMH| Diabetes s hypertenzí| A10 a zároveň C02 mimo (C02KX, C02CA04), C03 mimo (C03CA01), C07, C08 mimo (C08CA06), C09|
7| COP| Těžké astma, chronická obstrukční choroba plic| R03AC18, R03AK03, R03BB|
8| AST| Astma| R03 mimo (R03AC18, R03AK03, R03BB, R03CA02, R03BC01, R03CC02, R03CC13)| ne, pokud zároveň COP
9| DM2| Diabetes typu II| A10| ne, pokud zároveň DM1, DMH
10| EPI| Epilepsie| N03 mimo (N03AX12, N03AX16, N03AE01)|
11| CRO| Crohnova choroba, ulcerózní kolitida| A07EA06, A07EC02|
12| KVS| Srdeční choroby| C01A, C01B, C01D, C01EB15, C01EB17, C03CA01|
13| TNF| Revmatické choroby léčené inhibitory TNF| L04AA11, L04AA24, L04AB, L04AC|
14| REU| Revmatické choroby léčené jinak než inhibitory TNF| A07EC01, L01BA01, L04AA13, L04AX03, M01CB01, M01CC01, P01BA02| ne, pokud zároveň TNF
15| PAR| Parkinsonova choroba| N04B|
16| DM1| Diabetes typu I| A10A| ne, pokud zároveň DMH
17| TRA| Transplantace| L04AA06, L04AA10, L04AA18, L04AC02, L04AD01, L04AD02, L04AX01|
18| CFP| Cystická fibróza a onemocnění exokrinní funkce pankreasu| J01GB01, J01XB01, R05CB13|
19| CNS| Onemocnění mozku a míchy| L03AB07, L03AB08, L03AX13, L04AA23, M03BX01, M03BX02|
20| ONK| Malignity| L01 mimo (L01BA01), L03AA, L03AC01, L04AX04|
21| HIV| HIV, AIDS| J05AE, J05AF mimo (J05AF08, J05AF10, J05AF11), J05AG, J05AR, J05AX mimo (J05AX05)|
22| REN| Renální selhání| B03X, V03AE|
23| RAS| Léčba růstovým hormonem| H01AC01, H01AC03|
24| HOR| Hormonální onkologická léčba| L02|
25| NPP| Neuropatická bolest| N01BX04, N03AX12, N03AX16|
b)
Seznam kombinací věkové skupiny s farmaceuticko-nákladovou skupinou a dvou farmaceuticko-nákladových skupin navzájem se nestanoví.
c)
Koeficient pro výpočet zajišťovací konstanty má hodnotu 107.
d)
Hranice spotřeby léčiv pro zařazení pojištěnce do farmaceuticko-nákladové skupiny má hodnotu 181.
7.
Na základě nastavitelných parametrů přerozdělování podle bodu 6 se vypočítané parametry přerozdělování pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018 stanoví takto:
a)
Nákladové indexy věkových skupin a farmaceuticko-nákladových skupin
Nákladové indexy věkových skupin:
Číslo skupiny (muži):| Nákladový index| Číslo skupiny (ženy):| Nákladový index
---|---|---|---
1| 0,7926| 20| 0,6420
2| -0,5097| 21| -0,5659
3| -0,5999| 22| -0,6503
4| -0,6160| 23| -0,5818
5| -0,6427| 24| -0,5095
6| -0,7183| 25| -0,5422
7| -0,7001| 26| -0,4135
8| -0,6735| 27| -0,3590
9| -0,6448| 28| -0,4212
10| -0,6051| 29| -0,4667
11| -0,5357| 30| -0,4090
12| -0,4182| 31| -0,3401
13| -0,2469| 32| -0,2886
14| -0,0483| 33| -0,2348
15| 0,1832| 34| -0,0784
16| 0,4343| 35| 0,1191
17| 0,5752| 36| 0,2726
18| 0,6427| 37| 0,4432
19| 0,7943| 38| 0,7461
Nákladové indexy farmaceuticko-nákladových skupin:
Číslo skupiny| Kód skupiny| Nákladový index
---|---|---
1| GLA| 0,2246
2| THY| 0,2533
3| PSY| 1,9603
4| DEP| 0,8659
5| CHO| 0,2838
6| DMH| 1,0344
7| COP| 1,8142
8| AST| 0,8682
9| DM2| 0,4561
10| EPI| 1,3813
11| CRO| 0,9823
12| KVS| 1,5601
13| TNF| 14,4966
14| REU| 0,9963
15| PAR| 1,4167
16| DM1| 2,1692
17| TRA| 4,1426
18| CFP| 20,7391
19| CNS| 10,1492
20| ONK| 17,2183
21| HIV| 10,7017
22| REN| 41,6000
23| RAS| 10,3981
24| HOR| 2,2946
25| NPP| 2,2671
b)
Korekce pro souběh skupin se nestanoví.
c)
Zajišťovací konstanta má hodnotu 206 000 Kč.
8.
Dosavadní členové dozorčího orgánu podle § 20 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za členy Dozorčího orgánu podle § 21d odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Dosavadní členové společné kontrolní skupiny podle § 21a odst. 11 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za členy společné kontrolní skupiny podle § 21c odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 644/2004 Sb., o pravidlech hospodaření se zvláštním účtem všeobecného zdravotního pojištění, průměrných nákladech a o jednacím řádu dozorčího orgánu, se zrušuje.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2018, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 8 až 16, která nabývají účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, a ustanovení čl. II bodů 1, 4 a 5, která nabývají účinnosti dnem 18. listopadu 2017.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 27/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 27/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o zřízení Mezinárodní investiční banky, podepsané v Moskvě dne 10. července 1970
Vyhlášeno 19. 5. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 2. 1971, částka 16/2017
* Článek I - Zřídit Mezinárodní investiční banku (dále jen “banka“).
* Článek II - Základní úlohou banky je poskytovat dlouhodobé a střednědobé úvěry především k relizaci opatření spojených s mezinárodní socialistickou dělbou práce, specializací a kooperací výroby, s náklady na rozšíření surovinové a palivové základny ve společném zájmu,
* Článek III - 1. Základní kapitál banky se stanoví částkou 1 miliardy převoditelných rublů. Vytváří se v kolektivní měně (v převoditelných rublech) a ve volně směnitelných měnách nebo ve zlatě.
* Článek IV - Banka vytváří rezervní kapitál.
* Článek V - V bance se mohou vytvářet zvláštní fondy ze zdrojů zainteresovaných států.
* Článek VI - Banka může získávat prostředky v kolektivní měně (převoditelných rublech), národních měnách zainteresovaných států a ve volně směnitelných měnách formou finančních a bankovních úvěrů a půjček, přijímáním střednědobých a dlouhodobých vkladů, jakož i v jinýc
* Článek VII - 1. Banka poskytuje dlouhodobé a střednědobé úvěry k účelům předvídaným v článku 2 této Dohody.
* Článek VIII - Způsob plánování úvěrů, maximální lhůty, podmínky poskytování, využívání a splácení úvěrů, vydávání záruk a rovněž uplatňování sankcí při porušení úvěrových a záručních podmínek se řídí Statutem a usneseními bankovní rady.
* Článek IX - Banka může umísťovat u jiných bank dočasně volné prostředky, prodávat a nakupovat devizy, zlato a cenné papíry, jakož i provádět jiné bankovní operace odpovídající cílům banky.
* Článek X - Banka provádí svou činnost, zabezpečujíc přitom svou rentabilitu.
* Článek XI - Banka má právo uskutečňovat spolupráci s orgány Rady vzájemné hospodářské pomoci, Mezinárodní bankou hospodářské spolupráce a s ostatními hospodářskými organizacimi členských států.
* Článek XII - Účast států v bance a činnost banky nemohou být jakoukoli překážkou k provádění a rozvoji bezprostředních finančních a jiných obchodních kontaktů členských států banky navzájem, s jinými státy a s mezinárodními finančně bankovními organizacemi.
* Článek XIII - 1. Banka je právnickou osobou.
* Článek XIV - Činnost banky je upravena touto Dohodou, Statutem banky, připojeným k této Dohodě, jakož i pravidly vydávanými bankou v rámci její působnosti.
* Článek XV - 1. Majetek banky, její aktiva a doklady, bez ohledu na to, kde jsou, jakož i operace banky požívají imunity vůči správnímu a soudnímu zásahu v jakékoliv formě, pokud se banka v jednotlivých případech imunity nevzdá. Místnosti banky, jakož i jejich poboček
* Článek XVI - 1. Zástupcům států v bankovní radě se při plnění jejich úředních povinností poskytují na území každého členského státu banky tyto výsady a imunity:
* Článek XVII - 1. Bankovní rada určuje na základě návrhů předsedy bankovní správy kategorie funkcionářů banky, na které se vztahují ustanovení tohoto článku. Jména těchto funkcionářů pravidelně sděluje předseda bankovní správy banky příslušným orgánům členských států ban
* Článek XVIII - Funkcionáři banky vystupují při plnění svých služebních povinností jako mezinárodní činitelé. Jsou podřízeni výhradně bance a jsou nezávislí na jakýchkoliv orgánech a úředních osobách svých států. Každý členský stát banky musí respektovat mezinárodní povah
* Článek XIX - Nejvyšším řídícím orgánem banky, který celkově řídí činnost banky, je bankovní rada.
* Článek XX - Výkonným orgánem banky je bankovní správa.
* Článek XXI - K účelům revize činnosti banky se zřizuje revizní komise jmenovaná bankovní radou.
* Článek XXII - Nároky vůči bance mohou být uplatněny během dvou let ode dne vzniku žalobního nároku.
* Článek XXIII - Kterýkoliv stát, který si přeje připojit se k této Dohodě a stát se členem banky, předloží bankovní radě oficiální prohlášení, že sdílí cíle a zásady činnosti banky a že přijímá závazky vyplývající z této Dohody a Statutu banky.
* Článek XXIV - Každý stát se může zříci členství v bance a účasti na této Dohodě, o čemž uvědomí bankovní radu nejméně 6 měsíců předem. Během této doby musejí být upraveny vztahy mezi bankou a příslušným státem, týkající se jejich vzájemných závazků.
* Článek XXV - Tato Dohoda podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem, kdy poslední ze smluvních stran odevzdá svou ratifikační listinu depozitáři této Dohody.
* Článek XXVI - Tato Dohoda může být změněna pouze se souhlasem všech členských států Banky.
* Článek XXVII - Tato Dohoda bude uložena v sekretariátu Rady vzájemné hospodářské pomoci, který bude plnit funkce depozitáře Dohody.
* Článek 1 - Mezinárodní investiční banka, dále jen “banka“, organizuje a provádí dlouhodobé a střednědobé úvěrové, jakož i jiné bankovní operace v souladu s Dohodou o zřízení Mezinárodní investiční banky (dále jen “Dohoda“) a jejím Statutem.
* Článek 2 - Banka je právnickou osobou s názvem “Mezinárodní investiční banka“.
* Článek 3 - Banka odpovídá za své závazky do výše svého majetku.
* Článek 4 - Banka má razítko s nápisem “Mezinárodní investiční banka”. Pobočky a zastupitelství, jakož i obsluhující složky banky mají razítko s týmž nápisem a s doplňkem názvu pobočky, zastupitelství nebo příslušné složky.
* Článek 5 - Banka ručí za zachování tajemství o operacích, dokladech, účtech a vkladech svých zákazníků a korespondentů.
* Článek 6 - Zakládajícími členy banky jsou státy, které podepsaly a ratifikovaly Dohodu.
* Článek 7 - V případě, že instituce nebo organizace členských států porušují ustanovení Dohody nebo Statutu banky, zejména neplní-li své závazky vůči bance, informuje o tom bankovní rada příslušné orgány členských států a v nezbytných případech vlády těchto států.
* Článek 8 - Zdroje banky se tvoří podíly členských států na základním kapitálu banky; z příspěvků zainteresovaných států do jejich zvláštních fondů; získáváním prostředků od členských států banky a na mezinárodních devizových trzích; vyčleněním části zisku do rezervní
* Článek 9 - Základní kapitál banky činí jednu miliardu převoditelných rublů. Tvoří se v kolektivní měně (převoditelných rublech) a ve volně směnitelných měnách nebo ve zlatě.
* Článek 10 - Banka vytváří rezervní kapitál a může též vytvářet vlastní zvláštní fondy. Rezervní kapitál a vlastní zvláštní fondy banky se vytvářejí z jejího zisku.
* Článek 11 - V bance se mohou vytvářet zvláštní fondy ze zdrojů zainteresovaných států, včetně fondu pro úvěrování společné výstavby objektů v členských státech a fondu pro úvěrování opatření souvisejících s hospodářskou a technickou pomocí rozvojovým zemím.
* Článek 12 - Banka může získávat prostředky v kolektivní měně (převoditelných rublech), národních měnách zainteresovaných států a ve volně směnitelných měnách formou finančních a bankovních úvěrů a půjček, přijímáním střednědobých a dlouhodobých vkladů, jakož i v jinýc
* Článek 13 - Banka poskytuje dlouhodobé a střednědobé úvěry žadatelům o úvěr uvedeným v Dohodě z vlastních i získaných prostředků, v měnách dohodnutých mezi bankou a žadatelem k účelům uvedeným v Dohodě. Účastní se spolu s jinými bankovními institucemi poskytování těch
* Článek 14 - Úvěrování opatření uvedených v Dohodě se provádí na základě běžných a perspektivních úvěrových plánů. Způsob sestavovávní úvěrových plánů určuje bankovní rada.
* Článek 15 - Banka poskytuje úvěry při účasti vlastních prostředků dlužníka a v jednotlivých případech na plnou hodnotu objektu.
* Článek 16 - Střednědobé úvěry se poskytují zpravidla na dobu do 5 let, dlouhodobé úvěry maximálně do 15 let.
* Článek 17 - Splácení úvěrů poskytovaných bankou provádí dlužník na základě splátkového plánu stanoveného v úvěrové dohodě, v rámci lhůty splatnosti úvěru. Splácení začíná zpravidla nejpozději šest měsíců po lhůtě, kdy byl úvěrovaný objekt uveden do provozu a která byl
* Článek 18 - 1. Banka přijímá nezbytná opatření zaměřená na zajištění účelového využívání prostředků z poskytnutých úvěrů a záruk, jakož i na zajištění efektivního využití uvedených prostředků. Za tím účelem se banka zmocňuje:
* Článek 19 - Banka může umísťovat u jiných bank dočasně volné prostředky, prodávat a nakupovat devizy, zlato a cenné papíry, jakož i přovádět jiné bankovní operace odpovídající cílům banky.
* Článek 20 - Z poskytnutých úvěrů vybírá banka úroky.
* Článek 21 - 1. Nejvyšším řídícím orgánem banky, který celkově řídí činnost banky, je bankovní rada.
* Článek 22 - 1. Bankovní rada:
* Článek 23 - Výkonným orgánem banky je bankovní správa. Správa je odpovědna bankovní radě.
* Článek 24 - Předseda správy, členové správy a jiní funkcionáři banky vystupují při výkonu svých služebních povinností jako mezinárodní činitelé. Jsou podřízeni bance a jsou nezávislí na jakýchkoliv orgánech a úředních osobách států, jejichž jsou občany.
* Článek 25 - Revize činnosti banky zahrnující kontrolu plnění usnesení bankovní rady, výroční zprávy, pokladny a majetku, evidence, výkaznictví a provozu banky, jejich poboček a zastupitelství provádí revizní komise jmenovaná bankovní radou na dobu pěti let a skládajíc
* Článek 26 - Banka má správy, odbory a může mít pobočky a zastupitelství.
* Článek 27 - Nároky vůči bance mohou být uplatněny během dvou let ode dne vzniku žalobního nároku.
* Článek 28 - Spory banky s jejími zákazníky se projednávají po dohodě stran v arbitráži, a to buď vybrané z již existujících nebo nově zřízené.
* Článek 29 - Za hospodářský rok banky se pokládá období od 1. ledna do 31. prosince včetně.
* Článek 30 - Banka provádí svoji činnost na základě chozrasčotu, zabezpečujíc přitom svou rentabilitu.
* Článek 31 - V souladu s článkem XIV Dohody mohou být se souhlasem vlád členských států banky prováděny změny Statutu banky na základě doporučení bankovní rady.
* Článek 32 - Návrhy na změny Statutu banky mohou být předkládány k projednání radě každým členským státem banky, jakož i bankovní správou.
* Článek 33 - Činnost banky může být zastavena v souladu s ustanoveními článku XXVI Dohody. Lhůty a způsob zastavení činnosti banky a likvidace jejího provozu stanoví bankovní rada.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 5. 2. 1971
27
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. července 1970 byla v Moskvě podepsána Dohoda o zřízení Mezinárodní investiční banky.
S Dohodou vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident republiky Dohodu ratifikoval. Ratifikační listina Československé socialistické republiky byla uložena v sekretariátu Rady vzájemné hospodářské pomoci, depozitáře1) Dohody, dne 16. prosince 1970.
Dohoda se podle svého článku XXV předběžně prováděla od 1. ledna 1971 a podle ustanovení téhož článku vstoupila v platnost dne 5. února 1971. Tímto dnem vstoupila Dohoda v platnost i pro Československou socialistickou republiku.
Česká republika oznámila vládě Ruské federace, depozitáři Dohody, že se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky považuje s účinností od 1. ledna 1993 za vázanou Dohodou o zřízení Mezinárodní investiční banky ze dne 10. července 1970.
Ruské znění Dohody a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Dohoda
o zřízení Mezinárodní investiční banky
Vlády Bulharské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Mongolské lidové republiky, Polské lidové republiky, Svazu sovětských socialistických republik a Československé socialistické republiky, vedeny zájmy rozvoje národního hospodářství smluvních stran, se dohodly takto:
Článek I
Zřídit Mezinárodní investiční banku (dále jen “banka“).
Zakládajícími členy banky jsou smluvní strany.
Za členy banky mohou být přijaty i další státy. Způsob přijetí dalších států za členy banky je upraven článekm XXIII této Dohody.
Banka provádí svoji činnost na základě plné rovnoprávnosti a respektování suverenity všech členských států banky.
Banka má sídlo v Moskvě.
Banka se zřizuje a bude provádět svoji činnost v souladu s dále uvedenými ustanoveními.
Článek II
Základní úlohou banky je poskytovat dlouhodobé a střednědobé úvěry především k relizaci opatření spojených s mezinárodní socialistickou dělbou práce, specializací a kooperací výroby, s náklady na rozšíření surovinové a palivové základny ve společném zájmu, s výstavbou objektů v ostatních odvětvích národního hospodářství, představujících společný zájem pro rozvoj ekonomiky členských států banky, a rovněž k výstavbě objektů sloužících rozvoji národního hospodářství států a k dalším úkolům stanoveným bankovní radou a odpovídajícím úloze banky.
Ve své činnosti musí banka vycházet z nutnosti zajišťovat efektivní využívání zdrojů, zaručit platební schopnost pokud jde o její závazky, a přísně odpovídat za návratnost úvěrů poskytovaných bankou.
Objekty úvěrované bankou musejí odpovídat nejvyšší vědeckotechnické úrovni a musejí zajišťovat produkci výrobků nejvyšší kvality - při nejnižších nákladech a cenách, odpovídajících světovému trhu.
Banka poskytuje úvěry na realizaci opatření a výstavbu objektů představujících zájem několika členských států při existenci dlouhodobých dohod nebo jiných úmluv o realizaci opatření, o výstavbě objektů a o odbytu jimi produkovaných výrobků ve společném zájmu členských států, přičem přihlíží i k doporučením o koordinaci národohospodářských plánů členských států banky.
Činnost banky musí být organicky spojena se systémem opatření směřujících k dalšímu rozvoji socialistické hospodářské spolupráce, ke sbližování a postupnému vyrovnávání úrovně ekonomického rozvoje členských států při dodržování zásady vysoké efektivnosti při využívání úvěrů banky. Po dohodě s Radou vzájemné hospodářské pomoci se banka zúčastňuje jednání, při kterých příslušné orgány RVHP posuzují opatření, která se týkají koordinace národohospodářských plánů členských států v oblasti investic představujících společný zájem.
Článek III
1.
Základní kapitál banky se stanoví částkou 1 miliardy převoditelných rublů. Vytváří se v kolektivní měně (v převoditelných rublech) a ve volně směnitelných měnách nebo ve zlatě.
Zlatý obsah převoditelného rublu činí 0,987412 g ryzího zlata.
2.
Podíly (kvóty) smluvních stran na základním kapitálu se určují podle objemu vývozu v jejich vzájemné výměně zboží a činí pro:
Bulharskou lidovou republiku| 85,1 mil. přev. Rb
---|---
Maďarskou lidovou republiku| 83,7 mil. přev. Rb
Německou demokratickou republiku| 176,1 mil. přev. Rb
Mongolskou lidovou republiku| 4,5 mil. přev. Rb
Polskou lidovou republiku| 121,4 mil. přev. Rb
Svaz sovětských socialistických republik| 399,3 mil. přev. Rb
Československou socialistickou republiku| 129,9 mil. přev. Rb
Na částku podílů (kvót) členských států vydávají zplnomocněné banky těchto států bance závazková prohlášení.
3.
Základní kapitál se vytváří v rozsahu 70 % v převoditelných rublech a v rozsahu 30 % ve volně směnitelných měnách nebo ve zlatě.
4.
První splátku na základní kapitál provedou smluvní strany při zřízení banky ve výši 175 miliónů převoditelných rublů. Druhá splátka ve výši 175 miliónů převoditelných rublů bude provedena v průběhu druhého roku činnosti banky.
Zbývající část kapitálu se uhradí s přihlédnutím k rozvoji operací banky a k potřebám prostředků způsobem a ve lhůtách, které stanoví bankovní rada.
5.
Základní kapitál může být zvýšen se souhlasem vlád členských států banky na doporučení bankovní rady. Způsob a lhůty odpovídajících splátek určí bankovní rada.
6.
Základní kapitál se zvyšuje též při přijetí nového člena banky o částku jeho podílu (kvóty) na tomto kapitálu. Částku, způsob a lhůty splácení podílu stanoví bankovní rada v dohodě s příslušným státem.
Článek IV
Banka vytváří rezervní kapitál.
Banka může vytvářet vlastní zvláštní fondy.
Účel, výši, lhůty, podmínky vytváření a využívání rezervního kapitálu a vlastních zvláštních fondů stanoví bankovní rada.
Článek V
V bance se mohou vytvářet zvláštní fondy ze zdrojů zainteresovaných států.
Článek VI
Banka může získávat prostředky v kolektivní měně (převoditelných rublech), národních měnách zainteresovaných států a ve volně směnitelných měnách formou finančních a bankovních úvěrů a půjček, přijímáním střednědobých a dlouhodobých vkladů, jakož i v jiných formách.
Bankovní rada se může usnášet o emisi zúročitelných obligačních půjček umísťovaných na mezinárodních devizových trzích.
Podmínky emise obligačních půjček stanoví bankovní rada.
Článek VII
1.
Banka poskytuje dlouhodobé a střednědobé úvěry k účelům předvídaným v článku 2 této Dohody.
2.
Úvěry se poskytují:
a)
bankám, hospodářským organizacím a podnikům členských států banky, oficiálně zmocněným členskými státy k přijetí úvěrů;
b)
mezinárodním organizacím a podnikům členských států banky, které se zabývají hospodářskou činností;
c)
bankám a hospodářským organizacím jiných států způsobem stanoveným bankovní radou.
3.
Banka může vydávat záruky způsobem stanoveným bankovní radou.
Článek VIII
Způsob plánování úvěrů, maximální lhůty, podmínky poskytování, využívání a splácení úvěrů, vydávání záruk a rovněž uplatňování sankcí při porušení úvěrových a záručních podmínek se řídí Statutem a usneseními bankovní rady.
Článek IX
Banka může umísťovat u jiných bank dočasně volné prostředky, prodávat a nakupovat devizy, zlato a cenné papíry, jakož i provádět jiné bankovní operace odpovídající cílům banky.
Článek X
Banka provádí svou činnost, zabezpečujíc přitom svou rentabilitu.
Článek XI
Banka má právo uskutečňovat spolupráci s orgány Rady vzájemné hospodářské pomoci, Mezinárodní bankou hospodářské spolupráce a s ostatními hospodářskými organizacimi členských států.
Banka může vstupovat na základě rovnoprávnosti ve styk a navazovat obchodní kontakty s mezinárodními finančně úvěrovými a ostatními mezinárodními institucemi, jakož i s jinými bankami.
Charakter a formy těchto vztahů stanoví bankovní rada.
Článek XII
Účast států v bance a činnost banky nemohou být jakoukoli překážkou k provádění a rozvoji bezprostředních finančních a jiných obchodních kontaktů členských států banky navzájem, s jinými státy a s mezinárodními finančně bankovními organizacemi.
Úvěrové operace banky nenahrazují v praxi používané zásady a způsob poskytování úvěrů na základě dvoustranných mezivládních dohod o hospodářské spolupráci a vzájemné pomoci.
Článek XIII
1.
Banka je právnickou osobou.
Banka má právní způsobilost potřebnou k vykonávání svých funkcí a k dosažení svých cílů v souladu s ustanoveními této Dohody a Statutu banky.
2.
Banka, jakož i představitelé států v radě a funkcionáři banky požívají na území každého členského státu privilegií a imunit potřebných k plnění funkcí a k dosažení cílů předvídaných touto Dohodou a Statutem banky. Zmíněná priviligia a imunity jsou vymezeny články XV, XVI a XVII této Dohody.
3.
Banka může zřizovat na území státu, kde má své sídlo, jakož i na území jiných států pobočky a zastupitelství.
Právní vztahy mezi bankou a státem, kde má banka své sídlo nebo kde mají sídlo její pobočky a zastupitelství, se stanoví příslušnými dohodami.
4.
Banka odpovídá za své závazky do výše svého majetku.
Banka nenese odpovědnost za závazky členských států, rovněž tak i členské státy neodpovídají za závazky banky.
Článek XIV
Činnost banky je upravena touto Dohodou, Statutem banky, připojeným k této Dohodě, jakož i pravidly vydávanými bankou v rámci její působnosti.
V zájmu dalšího rozvoje a zdokonalování činnosti banky a prohlubování socialistické hospodářské spolupráce mohou být ve Statutu banky prováděny změny se souhlasem vlád členských států banky - na doporučení bankovní rady.
Článek XV
1.
Majetek banky, její aktiva a doklady, bez ohledu na to, kde jsou, jakož i operace banky požívají imunity vůči správnímu a soudnímu zásahu v jakékoliv formě, pokud se banka v jednotlivých případech imunity nevzdá. Místnosti banky, jakož i jejich poboček a zastupitelství na území kteréhokoliv členského státu banky jsou nedotknutelné.
2.
Banka na území členských států banky:
a)
je osvobozena od všech přímých daní a dávek jak celostátních, tak i místních. Toto ustanovení se nevztahuje na platby za poskytované komunální a jiné služby;
b)
je při dovozu a vývozu předmětů určených k služebnímu používání osvobozena od celních poplatků a omezení;
c)
požívá stejných výhod, pokud jde o přednost, tarify a poplatky v poštovním, telegrafním a telefonním styku, jakých na území těchto států požívají diplomatické zastupitelské úřady.
Článek XVI
1.
Zástupcům států v bankovní radě se při plnění jejich úředních povinností poskytují na území každého členského státu banky tyto výsady a imunity:
a)
imunita vůči zatčení nebo zadržení, jakož i vůči pravomoci soudních orgánů za všechny činy, kterých se mohou dopustit jako zástupci;
b)
nedotknutelnost všech písemností a dokumentů;
c)
stejné celní výhody, pokud jde o osobní zavazadla, jaké se poskytují pracovníkům diplomatických zastupitelských úřadů odpovídající hodnosti v daném státě;
d)
osvobození od osobních úkonů a od přímých daní a dávek z peněžních částek vyplácených zástupcům státem, který je jmenoval.
2.
Výsady a imunity stanovené v tomto článku se poskytují osobám v něm uvedeným výlučně v zájmu výkonu funkce. Každý členský stát banky má právo a je povinen se vzdát imunity svého zástupce ve všech případech, v nichž má za to, že imunita je překážkou výkonu soudnictví a že vzdání se imunity nebude na újmu účelům, pro které byla imunita poskytnuta.
3.
Ustanovení bodu 1 tohoto článku neplatí o poměru mezi zástupcem a orgány státu, jehož je zástupce občanem.
Článek XVII
1.
Bankovní rada určuje na základě návrhů předsedy bankovní správy kategorie funkcionářů banky, na které se vztahují ustanovení tohoto článku. Jména těchto funkcionářů pravidelně sděluje předseda bankovní správy banky příslušným orgánům členských států banky.
2.
Funkcionáři banky při výkonu svých služebních povinností na území každého členského státu banky:
a)
nepodléhají soudní a správní pravomoci za žádné činy, kterých se mohou dopustit jako funkcionáři;
b)
jsou osvobozeni od osobních úkonů a přímých daní a dávek z platu vypláceného jim bankou. Toto ustanovení se nevztahuje na funkcionáře banky, kteří jsou občany státu, na jehož území má banka, její pobočky a zastupitelství své sídlo;
c)
požívají stejných celních výhod, pokud jde o osobní zavazadla, jaké se poskytují v tom kterém státě pracovníkům diplomatických zastupitelských úřadů odpovídající hodnosti.
3.
Výsady a imunity stanovené v tomto článku se poskytují funkcionářům banky výlučně ve služebním zájmu.
Předseda bankovní správy má právo a je povinen vzdát se imunity funkcionářů banky ve všech případech, kdy podle jeho mínění brání imunita výkonu soudnictví a kdy vzdání se imunity nebude na újmu účelům, pro které byla poskytnuta. Pokud jde o předsedu a členy bankovní správy, přísluší právo vzdát se imunity bankovní radě.
Článek XVIII
Funkcionáři banky vystupují při plnění svých služebních povinností jako mezinárodní činitelé. Jsou podřízeni výhradně bance a jsou nezávislí na jakýchkoliv orgánech a úředních osobách svých států. Každý členský stát banky musí respektovat mezinárodní povahu těchto povinností.
Článek XIX
Nejvyšším řídícím orgánem banky, který celkově řídí činnost banky, je bankovní rada.
Bankovní rada se skládá z představitelů všech členských států banky, které jmenují vlády těchto států.
Každý členský stát banky má v radě jeden hlas, nezávisle na výši svého podílu na kapitálu banky.
O zásadních otázkách činnosti banky uvedených ve Statutu banky rozhoduje rada jednomyslně a o ostatních otázkách kvalifikovanou většinou ne menší než 3/4 hlasů. Přitom je bankovní rada oprávněna se usnášet, pokud jsou na zasedání rady přítomni představitelé alespoň tří čtvrtin počtu členských států banky.
Článek XX
Výkonným orgánem banky je bankovní správa.
Správa je odpovědna bankovní radě.
Správa se skládá z předsedy správy a jeho tří náměstků, které jmenuje bankovní rada z občanů členských států banky na dobu pěti let.
Základní funkcí správy je řízení činnosti banky v souladu s touto Dohodou a Statutem banky, jakož i s usneseními bankovní rady.
Předseda správy bezprostředně řídí operativní činnost banky a správy na základě principu jediného vedoucího v mezích své působnosti a pravomocí, které stanoví Statut a usnesení bankovní rady.
Článek XXI
K účelům revize činnosti banky se zřizuje revizní komise jmenovaná bankovní radou.
Článek XXII
Nároky vůči bance mohou být uplatněny během dvou let ode dne vzniku žalobního nároku.
Článek XXIII
Kterýkoliv stát, který si přeje připojit se k této Dohodě a stát se členem banky, předloží bankovní radě oficiální prohlášení, že sdílí cíle a zásady činnosti banky a že přijímá závazky vyplývající z této Dohody a Statutu banky.
Přijetí za členy banky se provádí na základě rozhodnutí bankovní rady.
Řádným způsobem ověřená kopie rozhodnutí bankovní rady o příjetí nového státu za člena banky se zašle tomuto státu a dopozitáři této Dohody. Dnem, kdy depozitář obdržel tento dokument spolu s dokumentem (prohlášením) o přístupu, pokládá se stát za přistoupivší k Dohodě a přijatý za člena banky, o čemž depozitář uvědomí členské státy banky a banku.
Článek XXIV
Každý stát se může zříci členství v bance a účasti na této Dohodě, o čemž uvědomí bankovní radu nejméně 6 měsíců předem. Během této doby musejí být upraveny vztahy mezi bankou a příslušným státem, týkající se jejich vzájemných závazků.
O tom, že stát zrušil své členství v bance, vyrozumí rada oficiálně depozitáře této Dohody.
Článek XXV
Tato Dohoda podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost dnem, kdy poslední ze smluvních stran odevzdá svou ratifikační listinu depozitáři této Dohody.
Dohoda však bude předběžně prováděna počínaje dnem 1. ledna 1971, pokud nevstoupí v platnost k tomuto datu podle prvního odstavce tohoto článku.
Článek XXVI
Tato Dohoda může být změněna pouze se souhlasem všech členských států Banky.
Dohoda pozbude platnosti, jestliže nejméně 2/3 členských států prohlásí, že se zříkají své účasti v bance podle článku XXIV této Dohody a že vypovídají Dohodu.
V takovém případě bude činnost banky zastavena ve lhůtách a způsobem, které stanoví bankovní rada.
Článek XXVII
Tato Dohoda bude uložena v sekretariátu Rady vzájemné hospodářské pomoci, který bude plnit funkce depozitáře Dohody.
Sepsáno v Moskvě dne 10. července 1970
v jednom vyhotovení v ruském jazyce.
Ověřené opisy této Dohody rozešle depozitář všem smluvním stranám.
Na základě zmocnění vlády
Bulharské lidové republiky
D. Baždarov
Maďarské lidové republiky
K. Garanvoeldi
Německé demokratické republiky
S. Böhm
Mongolské lidové republiky
C. Molom
Polské lidové republiky
J. Trendota
Svazu sovětských socialistických republik
V. Garbuzov
Československé socialistické republiky
R. Rohlíček
Statut
Mezinárodní investiční banky
Mezinárodní investiční banka je zřízena na základě Dohody mezi vládami Bulharské lidové republiky, Maďarské lidové republiky, Německé demokratické republiky, Mongolské lidové republiky, Polské lidové republiky, Svazu sovětských socialistických republik a Československé socialistické republiky.
Všeobecná ustanovení
Článek 1
Mezinárodní investiční banka, dále jen “banka“, organizuje a provádí dlouhodobé a střednědobé úvěrové, jakož i jiné bankovní operace v souladu s Dohodou o zřízení Mezinárodní investiční banky (dále jen “Dohoda“) a jejím Statutem.
Článek 2
Banka je právnickou osobou s názvem “Mezinárodní investiční banka“.
Cíle a úkoly banky, její právní způsobilost včetně oprávnění a vymezení její odpovědnosti, ustanovení týkající se právní úpravy činnosti banky, jakož i výsad a imunit, jichž požívá banka, představitelé členských států v radě a funkcionáři banky, se stanoví Dohodou a Statutem banky.
Banka je oprávněna:
a)
uzavírat mezinárodní a jiné dohody, jakož i provádět jakékoliv operace v mezích své pravomoci;
b)
získávat, pronajímat a zcizovat majetek;
c)
vystupovat u soudu a v arbitráži;
d)
zřizovat na území státu, v němž má sídlo, jakož i na území jiných států pobočky a zastupitelství;
e)
vydávat směrnice a předpisy o otázkách patřících do její působnosti;
f)
vykonávat další činnost směřující k plnění úkolů uložených bance.
Článek 3
Banka odpovídá za své závazky do výše svého majetku.
Banka neodpovídá za závazky členských států, stejně jako členské státy neodpovídají za závazky banky.
Článek 4
Banka má razítko s nápisem “Mezinárodní investiční banka”. Pobočky a zastupitelství, jakož i obsluhující složky banky mají razítko s týmž nápisem a s doplňkem názvu pobočky, zastupitelství nebo příslušné složky.
Článek 5
Banka ručí za zachování tajemství o operacích, dokladech, účtech a vkladech svých zákazníků a korespondentů.
Funkcionáři a jiní pracovníci banky jsou povinni zachovávat tajemství o operacích, dokladech, účtech a vkladech banky, jakož i jejích zákazníků a korespondentů.
Členství
Článek 6
Zakládajícími členy banky jsou státy, které podepsaly a ratifikovaly Dohodu.
Za členy banky mohou být přijaty i další státy.
Kterýkoliv stát, který si přeje stát se členem banky, předloží bankovní radě oficiální prohlášení, že sdílí cíle a zásady činnosti banky a že přijímá závazky vyplývající z Dohody a Statutu banky.
Přijetí za člena banky se provádí podle rozhodnutí bankovní rady.
Každý stát se může vzdát členství v bance, o čemž uvědomí bankovní radu nejméně 6 měsíců předem. Během této doby musejí být upraveny vztahy mezi bankou a příslušným státem týkající se jejich vzájemných závazků.
Článek 7
V případě, že instituce nebo organizace členských států porušují ustanovení Dohody nebo Statutu banky, zejména neplní-li své závazky vůči bance, informuje o tom bankovní rada příslušné orgány členských států a v nezbytných případech vlády těchto států.
Zdroje banky
Článek 8
Zdroje banky se tvoří podíly členských států na základním kapitálu banky; z příspěvků zainteresovaných států do jejich zvláštních fondů; získáváním prostředků od členských států banky a na mezinárodních devizových trzích; vyčleněním části zisku do rezervního kapitálu a do vlastních zvláštních fondů banky.
Článek 9
Základní kapitál banky činí jednu miliardu převoditelných rublů. Tvoří se v kolektivní měně (převoditelných rublech) a ve volně směnitelných měnách nebo ve zlatě.
Základní kapitál se používá k účelům stanoveným Dohodou a Statutem banky a slouží k zabezpečení závazků banky.
Základní kapitál může být zvýšen v souladu s ustanoveními Dohody.
Splátky na základní kapitál se provádějí v souladu s ustanoveními Dohody a s rozhodnutími bankovní rady.
Státu, který vložil do základního kapitálu svůj podíl, vydává banka osvědčení, které je potvrzením a důkazem o složení podílu.
V případě vystoupení státu z banky se při úpravě vztahů mezi tímto státem a bankou, týkajících se jejich vzájemných závazků, odečítá částka jeho podílu na základním kapitálu.
Článek 10
Banka vytváří rezervní kapitál a může též vytvářet vlastní zvláštní fondy. Rezervní kapitál a vlastní zvláštní fondy banky se vytvářejí z jejího zisku.
Článek 11
V bance se mohou vytvářet zvláštní fondy ze zdrojů zainteresovaných států, včetně fondu pro úvěrování společné výstavby objektů v členských státech a fondu pro úvěrování opatření souvisejících s hospodářskou a technickou pomocí rozvojovým zemím.
Účel, výše, podmínky, způsob tvorby a funkce zvláštních fondů se stanoví příslušnými dohodami mezi zainteresovanými státy a bankou.
Článek 12
Banka může získávat prostředky v kolektivní měně (převoditelných rublech), národních měnách zainteresovaných států a ve volně směnitelných měnách formou finančních a bankovních úvěrů a půjček, přijímáním střednědobých a dlouhodobých vkladů, jakož i v jiných formách.
Bankovní rada se může usnášet o emisi zúročitelných obligačních půjček umísťovaných na mezinárodních devizových trzích.
Podmínky emise obligačních půjček stanoví bankovní rada.
Úvěrové operace banky
Článek 13
Banka poskytuje dlouhodobé a střednědobé úvěry žadatelům o úvěr uvedeným v Dohodě z vlastních i získaných prostředků, v měnách dohodnutých mezi bankou a žadatelem k účelům uvedeným v Dohodě. Účastní se spolu s jinými bankovními institucemi poskytování těchto úvěrů a vydává záruky na závazky hospodářských organizací a podniků způsobem stanoveným bankovní radou.
Článek 14
Úvěrování opatření uvedených v Dohodě se provádí na základě běžných a perspektivních úvěrových plánů. Způsob sestavovávní úvěrových plánů určuje bankovní rada.
Článek 15
Banka poskytuje úvěry při účasti vlastních prostředků dlužníka a v jednotlivých případech na plnou hodnotu objektu.
Poskytování a zaručování úvěrů bankou se upravuje v každém jednotlivém případě příslušnou dohodou.
V úvěrové dohodě se uvádějí ekonomická kritéria charakterizující vysokou efektivnost úvěrovaného objektu, podmínky poskytování, využívání a splácení úvěru.
Úvěry se poskytují především na objekty zajišťující vyšší efektivnost.
Mezi kritéria ekonomické efektivnosti patří: zajištění nejvyšší technické úrovně výstavby objektu, dosažení optimálního objemu výroby v úvěrovaném objektu, dodržení optimálních lhůt návratnosti pro dané odvětví; výroba produkce odpovídající světové úrovni z hlediska kvality a světových cen, nezbytná surovinová základna pro výrobu a trh pro odbyt produkce, doba výstavby objektu, jakož i jiná ekonomická a finančně bankovní kritéria, která stanoví bankovní rada v závislosti na charakteru a zaměření investic.
Banka může podle svého uvážení provádět expertizy nebo předkládat k expertize projekt, technickou dokumentaci a rozpočet příslušným národním organizacím nebo mezinárodním skupinám odborníků. Materiály a údaje nutné pro expertizu se zajišťují prostřednictvím příjemců úvěru.
Při poskytování úvěrů a záruk může banka požadovat, aby jí bylo poskytnuto zajištění.
Způsob poskytování a splácení úvěrů, zajištění, jakož i všeobecné podmínky, které je nutno zahrnout do úvěrových dohod, stanoví bankovní rada.
Článek 16
Střednědobé úvěry se poskytují zpravidla na dobu do 5 let, dlouhodobé úvěry maximálně do 15 let.
Článek 17
Splácení úvěrů poskytovaných bankou provádí dlužník na základě splátkového plánu stanoveného v úvěrové dohodě, v rámci lhůty splatnosti úvěru. Splácení začíná zpravidla nejpozději šest měsíců po lhůtě, kdy byl úvěrovaný objekt uveden do provozu a která byla stanovena v úvěrové dohodě.
Splácení úvěru se provádí zpravidla v měnách, ve kterých byl úvěr poskytnut, nebo v jiných měnách po dohodě mezi bankou a dlužníkem.
Článek 18
1.
Banka přijímá nezbytná opatření zaměřená na zajištění účelového využívání prostředků z poskytnutých úvěrů a záruk, jakož i na zajištění efektivního využití uvedených prostředků. Za tím účelem se banka zmocňuje:
a)
povolovat při provádění úvěrových a záručních operací čerpání prostředků jen na výdaje uvedené v dohodách, které uzavřela;
b)
provádět stálou kontrolu nad dodržováním podmínek úvěrových dohod jak v období přípravy výstavby, tak i v průběhu jejího provádění dlužníkem a během splácení úvěru;
c)
vysílat za účelem provádění nezbytné kontroly na místa své odborníky a také odborníky mezinárodních skupin expertů, které banka získá, a to jak v období přípravy, tak i v období provádění výstavby a splácení úvěru. V těchto případech poskytují příslušné státy pomoc uvedeným odborníkům při plnění jejich funkcí a mohou jmenovat své zástupce, kteří se zúčastní zmíněné kontroly.
2.
V případě, že dlužník porušuje podmínky dohody, má banka právo použít těchto sankcí:
a)
omezovat nebo plně zastavovat poskytování úvěrů dlužníkům;
b)
zvyšovat výši úrovkové sazby z čerpaného úvěru během období, kdy dlužník porušuje podmínky dohody;
c)
požadovat, aby tito dlužníci a jejich ručitelé splatili bance odpovídající částky, a v případech, kdy dlužníci a jejich ručitelé mají na účtech u banky prostředky, provádět z těchto účtů splátky před lhůtou;
d)
přijímat další možná opatření k ochraně zájmů banky v souladu se zásadami stanovenými bankovní radou.
Omezení a zastavení úvěrování se provádí způsobem stanoveným bankovní radou.
Opatření nebo sankce, které použije banka v případě porušení úvěrové dohody nebo při porušení podmínek záruky vydané ve prospěch banky, se stanoví v příslušné dohodě nebo záruce.
V případě, kdy dlužník vážně porušuje podmínky úvěrové dohody nebo ručitel porušuje podmínky záruky, informuje o tom banka příslušné orgány státu dlužníka nebo ručitele a v nezbytných případech vládu příslušného státu.
Jiné operace banky
Článek 19
Banka může umísťovat u jiných bank dočasně volné prostředky, prodávat a nakupovat devizy, zlato a cenné papíry, jakož i přovádět jiné bankovní operace odpovídající cílům banky.
Úroky a poplatky
Článek 20
Z poskytnutých úvěrů vybírá banka úroky.
Ze získaných prostředků vyplácí banka úroky. Ze záručních operací, jakož i za plnění příkazů svých zákazníků a korespondentů vybírá banka provizi a jiné poplatky.
Základní zásady úrokové politiky banky, jakož i zásady pro stanovení provize a jiných poplatků stanoví bankovní rada.
Při stanovení zásad úrokové politiky vychází bankovní rada z nutnosti diferencovat úrokové sazby podle lhůt úvěrů a druhů měn.
Řízení banky
Bankovní rada
Článek 21
1.
Nejvyšším řídícím orgánem banky, který celkově řídí činnost banky, je bankovní rada.
Bankovní rada se skládá z představitelů všech členských států banky jmenovaných vládami těchto států.
Každý členský stát banky má v radě jeden hlas nezávisle na výši svého podílu na kapitálu banky.
2.
Rada zasedá podle potřeby, nejméně však dvakrát za rok.
3.
Zasedáním rady postupně předsedá představitel každého členského státu banky.
Jednací řád bankovní rady stanoví sama rada.
Článek 22
1.
Bankovní rada:
a)
určuje celkové zaměření činnosi banky v otázkách úvěrování, získávání prostředků a úrokové politiky banky, zásady stanovení provize a jiných poplatů za operace banky, zásady spolupráce s bankami členských států a s jinými bankami, mezinárodními finančně bankovními a jinými obdobnými organizacemi;
b)
schvaluje na základě návrhu předsedy správy seznam objektů určených k úvěrování bankou, s uvedením částek úvěrů podle objektů, jakož i stanoví celkové podmínky, které musejí obsahovat úvěrové dohody uzavírané bankou. Rada přitom stanoví v seznamu objektů zvlášť celkovou částku a maximální výši úvěru podle objektů, v jejímž rámci je správa oprávněna poskytovat úvěry;
c)
schvaluje úvěrové plány, výroční zprávu, bilanci a rozdělení zisku banky, strukturu, systemizaci a rozpočet administrativně správních výdajů banky;
d)
jmenuje předsedu a členy bankovní správy;
e)
jmenuje předsedu a členy revizní komise banky, projednává její zprávy a usnáší se o nich;
f)
rozhoduje o zřízení poboček a zastupitelství banky v členských státech i v jiných státech, jakož i o zastavení jejich činnosti;
g)
schvaluje pracovní řád zaměstnanců banky, jakož i jiné předpisy určující vzájemné vztahy banky a zaměstnanců;
h)
rozhoduje o účelech, výši, lhůtách a podmínkách vytváření a využívání rezervního kapitálu a vlastních zvláštních fondů, jakož i o celkovém způsobu tvorby v bance vytvářených zvláštních fondů zainteresovaných států;
ch)
přijímá doporučení o:
-
zvýšení základního kapitálu banky,
-
změně Statutu banky;
i)
rozhoduje o:
-
emisi obligačních půjček,
-
přijímání nových členů banky,
-
způsobu a lhůtách splácení podílů na základním kapitálu banky,
-
lhůtách a způsobu zastavení činnosti banky;
j)
provádí jiné funkce vyplývající z Dohody a Statutu banky a nutné k dosažení cílů a úkolů banky.
2.
Rada rozhoduje jednomyslně o těchto otázkách:
-
schvalování výroční zprávy, bilance a rozdělení zisku banky,
-
přijetí doporučení o zvýšení základního kapitálu banky,
-
způsobu a lhůtách splácení podílů států na základním kapitálu,
-
emisi obligačních půjček,
-
zřizování a rušení poboček a zastupitelství banky,
-
jmenování předsedy správy, členů správy, předsedy a členů revizní komise,
-
přijímání nových členů banky,
-
přijetí doporučení o změně Statutu banky,
-
způsobu a lhůtách likvidace banky v souladu s článkem XXVI Dohody.
V ostatních otázkách rozhoduje bankovní rada kvalifikovanou většinou nejméně 3/4 hlasů.
3.
Bankovní rada má právo předávat správě k rozhodnutí jednotlivé otázky patřící podle Statutu banky do působnosti rady.
Bankovní správa
Článek 23
Výkonným orgánem banky je bankovní správa. Správa je odpovědna bankovní radě.
Správa se skládá z předsedy správy a jeho tří náměstků, které jmenuje bankovní rada z občanů členských států banky na dobu pěti let.
Základní funkcí správy je řízení činnosti banky v souladu s Dohodou, Statutem a usneseními bankovní rady.
Předseda správy bezprostředně řídí operativní činnost banky a správy na základě principu jediného vedoucího v mezích své působnosti a pravomocí, které stanoví Statut a usnesení bankovní rady.
Do pravomoci předsedy správy patří:
a)
disponování veškerým majetkem a prostředky banky v souladu se Statutem banky a usneseními bankovní rady;
b)
realizace úvěrových plánů schválených bankovní radou;
c)
organizace získávání a umísťování volných prostředků;
d)
předkládání seznamu objektů určených k úvěrování s příslušným zdůvodněním bankovní radě;
e)
rozhodování o poskytování úvěrů pro financování investičních objektů v rámci úvěrového limitu, který mu byl určen bankovní radou;
f)
rozhodování o vydávání záruk v rámci působnosti, který stanoví bankovní rada;
g)
stanovení úrokových sazeb a podmínek poskytování úvěrů a vydávání záruk na základě zásad a všeobecných podmínek stanovených bankovní radou;
h)
příprava nezbytných materiálů a návrhů pro jednání v bankovní radě;
ch)
vystupování jménem banky, jakož i uplatňování nároků a žalob jménem banky u soudu a v arbitráži;
i)
vydávání příkazů a rozhodování o operativních otázkách činnosti banky;
j)
podpisování dohod, závazků a pověření jménem banky;
k)
organizace a provádění obchodních a korespondentských styků banky s jinými bankami a organizacemi;
l)
schvalování předpisů a směrnic banky o způsobu provádění úvěrových a jiných bankovních operací v souladu se zásadami stanovenými bankovní radou;
m)
jmenování a uvolňování pracovníků banky s výjimkou členů správy, schvalování vnitřního řádu, stanovení výše mezd a odměn vynikajícím pracovníkům v souladu se systemizací a rozpočtem administrativně správních nákladů schválených bankovní radou;
n)
stanovení systemizace a výše mezd obsluhujícího a technického personálu banky v rámci mzdového fondu schváleného pro tento účel radou a rozmisťování těchto pracovníků do správ a odborů banky;
o)
zmocňování funkcionářů banky k zastupování banky, podpisování dohod, závazků a pověření;
p)
plnění jiných úkolů vyplývajících z Dohody, Statutu banky a usnesení bankovní rady.
V otázkách uvedených v bodech b), c), d), e), f), g), h), k), l), n) předseda správy rozhoduje až po jejich projednání na zasedání bankovní správy.
Výsledky jednání ze zasedání správy se protokolárně zapisují.
V případě, že jednotliví členové správy nesouhlasí s rozhodnutím přijatým předsedou správy, mohou požádat, aby jejich mínění bylo zapsáno do protokolu, a pokládají-li to za nezbytné, mohou o tom informovat bankovní radu.
Členové správy řídí vymezené úseky činnosti a odpovídají předsedovi správy.
Článek 24
Předseda správy, členové správy a jiní funkcionáři banky vystupují při výkonu svých služebních povinností jako mezinárodní činitelé. Jsou podřízeni bance a jsou nezávislí na jakýchkoliv orgánech a úředních osobách států, jejichž jsou občany.
Revize činnosti banky
Článek 25
Revize činnosti banky zahrnující kontrolu plnění usnesení bankovní rady, výroční zprávy, pokladny a majetku, evidence, výkaznictví a provozu banky, jejich poboček a zastupitelství provádí revizní komise jmenovaná bankovní radou na dobu pěti let a skládající se z předsedy revizní komise a tří členů.
Předseda a členové revizní komise nemohou v bance zastávat žádnou funkci.
Organizaci a způsob provádění revize stanoví bankovní rada.
Předseda bankovní správy poskytuje revizní komisi všechny materiály nezbytné k provedení revize.
Zprávy revizní komise se předkládají bankovní radě.
Organizace banky
Článek 26
Banka má správy, odbory a může mít pobočky a zastupitelství.
Strukturu banky schvaluje bankovní rada.
Personál banky se skládá z občanů členských států banky v souladu s pracovním řádem zaměstnanců banky.
Způsob projednání sporů
Článek 27
Nároky vůči bance mohou být uplatněny během dvou let ode dne vzniku žalobního nároku.
Článek 28
Spory banky s jejími zákazníky se projednávají po dohodě stran v arbitráži, a to buď vybrané z již existujících nebo nově zřízené.
V případě, že není dosaženo uvedené dohody, předá se řešení sporu k projednání arbitráži při obchodní komoře státu, kde má banka sídlo.
Výkaznictví
Článek 29
Za hospodářský rok banky se pokládá období od 1. ledna do 31. prosince včetně.
Roční bilance se uveřejňují způsobem stanoveným bankovní radou.
Chozrasčot a rozdělení zisku banky
Článek 30
Banka provádí svoji činnost na základě chozrasčotu, zabezpečujíc přitom svou rentabilitu.
Čistý zisk banky po schválení výroční zprávy se rozděluje podle usnesení bankovní rady. Zisk může být použit na vytváření rezervního kapitálu, vlastních zvláštních fondů, rozdělen mezi členské státy a použit k jiným účelům.
Způsob změny Statutu
Článek 31
V souladu s článkem XIV Dohody mohou být se souhlasem vlád členských států banky prováděny změny Statutu banky na základě doporučení bankovní rady.
Článek 32
Návrhy na změny Statutu banky mohou být předkládány k projednání radě každým členským státem banky, jakož i bankovní správou.
Zastavení činnosti banky
Článek 33
Činnost banky může být zastavena v souladu s ustanoveními článku XXVI Dohody. Lhůty a způsob zastavení činnosti banky a likvidace jejího provozu stanoví bankovní rada.
1)
Po zániku Rady vzájemné hospodářské pomoci dne 28. června 1991 plní funkci depozitáře Dohody vláda Ruské federace. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 26/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 26/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí nového znění Přílohy I (Seznam zakázaných látek a metod dopingu pro rok 2016 - Mezinárodní standard) a Přílohy II (Mezinárodní standard pro terapeutické výjimky)
Vyhlášeno 17. 5. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 4. 2017, částka 15/2017
* 1\\. ANABOLICKÉ ANDROGENNÍ STEROIDY (AAS): - (a) Exogenní* AAS, zahrnující:
* 2\\. Ostatní anabolické látky, zahrnující: - Klenbuterol, selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM, např. andarin a ostarin), tibolon, zeranol a zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně.
* 1\\. Agonisté erytropoetinového receptoru: - 1.1 Látky stimulující erytropoesu (ESA) včetně např. darbepoetinu (dEPO); erytropoetinů (EPO); EPO-Fc; EPO-mimetických peptidů (EMP), např. CNTO 530 a peginesatid; a methoxypolyethylenglykol-epoetin beta (CERA);
* 2\\. Stabilizátory hypoxii vyvolávajícího faktoru (HIF), např. kobalt a FG-4592; a aktivátory HIF, např. argon, xenon;
* 3\\. Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) a jejich uvolňující faktory, např. buserelin, gonadorelin a leuprorelin, u mužů;
* 4\\. Kortikotropiny a jejich uvolňující faktory, např. kortikorelin;
* 5\\. Růstový hormon (GH) a jeho uvolňující faktory včetně hormonu uvolňujícího růstový hormon (GHRH) a jeho analogů, např. CJC-1295, sermorelinu a tesamorelinu; sekretagogy růstového hormonu (GHS), např. ghrelin a mimetika ghrelinu, např. anamorelin a ipamor
* 1\\. Inhibitory aromatáz, zahrnující: - Aminoglutethimid, anastrozol, androsta-1,4,6-trien-3-17-dion (androstatriendion), 4-androsten-3,6,17-trion (6-oxo),exemestan, formestan, letrozol a testolacton, ale ne s omezením pouze na ně.
* 2\\. Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující: - Raloxifen, tamoxifen a toremifen, ale ne s omezením pouze na ně.
* 3\\. Ostatní antiestrogenní látky zahrnující: - Cyklofenil, fulvestrant a klomifen, ale ne s omezením pouze na ně.
* 4\\. Látky modifikující funkce myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne s omezením pouze na ně.
* 5\\. Metabolické modulátory: - 5.1 Aktivátory AMP-aktivované proteinkinázy (AMPK), např. AICAR; a Agonisté Receptoru delta aktivovaného peroxizomovými proliferátory (PPARδ ),např. GW 1516;
* 1\\. Podání nebo znovuzavedení jakéhokoliv množství autologní, alogenní (homologní) nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu do oběhového systému.
* 2\\. Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku. - Zahrnující:
* 3\\. Jakákoliv forma intravaskulární manipulace s krví nebo s krevními komponentami fyzikálními nebo chemickými způsoby.
* 1\\. Podvádění, nebo Pokus o Podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků odebraných při Dopingové kontrole. To zahrnuje záměnu a/nebo úpravu (např. proteázami) moči, ale ne s omezením pouze na ně.
* 2\\. Nitrožilní infuze a/nebo injekce více než 50 ml za 6 hodin kromě infuzí legitimně přijatých v průběhu nemocničních zákroků, chirurgických zákroků nebo klinických vyšetřovacích metod.
* 1\\. Transfer polymerů nukleových kyselin nebo jejich analogů;
* 2\\. Použití normálních nebo geneticky modifikovaných buněk;
* (a) Nespecifická stimulancia: - Adrafinil, amfepramon, amfetamin, amfetaminil, amifenazol, benfluorex, benzylpiperazin, bromantan, fendimetrazin, fenetylin, fenfluramin, fenkamin, fenproporex, fentermin, fonturacetam /4-fenylpiracetam (karfedon)/, furfenorex, klobenzorex, kokain, kroprop
* (b) Specifická stimulancia. - Zahrnují (ale ne s omezením pouze na ně):
* PRVNÍ ČÁST: ÚVOD, USTANOVENÍ KODEXU A DEFINICE - 1.0 Úvod a působnost
* DRUHÁ ČÁST: STANDARDY A POSTUP PŘI UDĚLOVÁNÍ TERAPEUTICKÝCH VÝJIMEK - 4.0 Udělování terapeutické výjimky
* PŘÍLOHA 1
* PŘÍLOHA 2
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 24. 4. 2017
26
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se mění a doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 58/2007 Sb. m. s. a č. 46/2008 Sb. m. s.
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. listopadu 2015 bylo generální ředitelkou UNESCO oznámeno schválení nového znění Přílohy I - Seznam zakázaných látek a metod dopingu pro rok 2016 - Mezinárodní standard Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu1) a dne 29. ledna 2016 bylo generální ředitelkou UNESCO oznámeno schválení nového znění Přílohy II - Mezinárodní standard pro terapeutické výjimky Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu1).
S novým zněním Přílohy I a Přílohy II vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky podepsal listinu o přijetí změn Přílohy I a Přílohy II Českou republikou.
Nové znění Přílohy I vstoupilo v platnost v souladu s článkem 34 odst. 3 Úmluvy dne 1. ledna 2016. Nové znění Přílohy II vstoupilo v platnost v souladu s článkem 34 odst. 3 Úmluvy dne 14. března 2016. Pro Českou republiku vstoupilo nové znění Přílohy I a Přílohy II v platnost dne 24. dubna 2017.
Dnem vstupu nového znění Přílohy I a Přílohy II v platnost přestalo platit znění Přílohy I a Přílohy II platné od 1. ledna 2015, vyhlášené pod č. 19/2017 Sb. m. s.
Anglické znění Přílohy I a její překlad do českého jazyka a anglické znění Přílohy II a její překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
SVĚTOVÁ
ANTIDOPINGOVÁ
AGENTURA
PŘEKLAD
SVĚTOVÝ ANTIDOPINGOVÝ KODEX
SEZNAM ZAKÁZANÝCH LÁTEK A METOD DOPINGU
PRO ROK 2016
MEZINÁRODNÍ STANDARD
Oficiální text Seznamu bude spravován WADA a bude publikován v angličtině a francouzštině.
V případě jakýchkoliv konfliktů mezi anglickou a francouzskou verzí bude rozhodující anglická verze.
Tento Seznam bude platný od 1. ledna 2016
Seznam zakázaných látek
a metod dopingu pro rok 2016
16\\. září 2015
SEZNAM ZAKÁZANÝCH LÁTEK A METOD DOPINGU PRO ROK 2016
SVĚTOVÝ ANTIDOPINGOVÝ KODEX
Platný od 1. ledna 2016
LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ STÁLE
(PŘI SOUTĚŽI I MIMO SOUTĚŽ)
Podle článku 4.2.2 Světového antidopingového kodexu všechny Zakázané látky budou považovány za „Specifické látky“ kromě látek ze skupin S1, S2, S4.4, S4.5 a S6(a) a Zakázaných metod M1, M2 a M3.
ZAKÁZANÉ LÁTKY
S0. NESCHVÁLENÉ LÁTKY
Jakákoliv farmaceutická látka, která není zahrnuta v následujících sekcích Seznamu a není aktuálně schválena pro humánní terapeutické použití jakýmkoliv vládním zdravotnickým regulačním úřadem (např. léčiva v preklinickém nebo klinickém stadiu výzkumu nebo po ukončené registraci, syntetické drogy, látky schválené pouze pro veterinární použití), je zakázána stále.
S1. ANABOLICKÉ LÁTKY
Anabolické látky jsou zakázány.
1.
ANABOLICKÉ ANDROGENNÍ STEROIDY (AAS):
(a)
Exogenní* AAS, zahrnující:
1-androstendiol (5α-androst-1-en-3β,17β-diol ); 1-androstendion (5α-androst-1-en-3,17-dion); bolandiol (estr-4-en-3β,17β-diol); bolasteron; boldenon; boldion (androsta-1,4-dien-3,17-dion); danazol ([1,2]oxazolo[4',5':2,3]pregna-4-en-20-yn-17α-ol); dehydrochlormethyltestosteron (4-chloro-17β-hydroxy-17α-methylandrosta-1,4-dien-3-on); desoxymethyltestosteron (17α-methyl-5α-androst-2-en-17β-ol); drostanolon; ethylestrenol (19-norpregna-4-en-17α-ol); fluoxymesteron; formebolon; furazabol (17α-methyl[1,2,5]oxadiazolo[3',4':2,3]-5α-androstan-17β-ol); gestrinon; 4-hydroxytestosteron (4,17β-dihydroxyandrost-4-en-3-on); kalusteron;
klostebol; mestanolon; mesterolon; metandienon (17β-hydroxy-17α-methylandrosta-1,4-dien-3-on); metenolon; methandriol; metasteron (17β-hydroxy-2α,17α-dimethyl-5α-androstan-3-on); methyldienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9-dien-3-on); methyl-1-testosteron (17β-hydroxy-17α-methyl-5α-androst-1-en-3-on); methylnortestosteron (17β-hydroxy-17α-methylestr-4-en-3-on); methyltestosteron; metribolon (methyltrienolon (17β-hydroxy-17α-methylestra-4,9,11-trien-3-on); miboleron; nandrolon; 19-norandrostendion (estr-4-en-3,17-dion); norboleton; norethandrolon; norklostebol; oxabolon; oxandrolon; oxymesteron; oxymetolon; prostanozol (17β-[(tetrahydropyran-2-yl)oxy]-1'H-pyrazolo[3,4:2,3]-5α-androstane); quinbolon; stanozolol; stenbolon; 1-testosteron (17β-hydroxy-5α-androst-1-en-3-on); tetrahydrogestrinon (17-hydroxy-18a-homo-19-nor-17α-pregna-4,9,11-trien-3-on); trenbolon (17β-hydroxyestr-4,9,11-trien-3-on) a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky.
b.
Endogenní** AAS, pokud jsou podány exogenně:
Androstendiol (androst-5-en-3β,17β-diol), androstendion (androst-4-en-3,17-dion), dihydrotestosteron, prasteron (dehydroepiandrosteron, DHEA, 3β-hydroxyandrost-5-en-17-on), testosteron a jejich metabolity a isomery, ale ne s omezením pouze na ně:
5α-androstan-3α, 17α-diol| 4-androstendiol (androst-4-en-3β,17β-diol)
---|---
5α-androstan-3α, 17β-diol| 5-androstendion (androst-5-en-3,17-dion)
5α-androstan-3β,17α-diol| androsteron
5α-androstan-3β, 17β-diol| epi-dihydrotestosteron
5β-androstan-3α,17β-diol| epitestosteron
androst-4-en-3α,17α-diol| etiocholanolon
androst-4-en-3α,17β-diol| 3β-hydroxy-5α-androstan-17-on
androst-5-en-3β,17α-diol| 7α-hydroxy-DHEA
androst-5-en-3α,17α-diol| 7β-hydroxy-DHEA
androst-5-en-3α,17β-diol| 7-keto-DHEA
androst-5-en-3β,17α-diol| 19-norandrosteron
| 19-noretiocholanolon
2.
Ostatní anabolické látky, zahrnující:
Klenbuterol, selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM, např. andarin a ostarin), tibolon, zeranol a zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně.
Pro účely skupiny této sekce:
*
„exogenní” se vztahuje k látce, kterou tělo normálně přirozeně neprodukuje.
**
„endogenní’’ se vztahuje k látce, kterou tělo normálně přirozeně produkuje.
S2. PEPTIDOVÉ HORMONY, RŮSTOVÉ FAKTORY, PŘÍBUZNÉ LÁTKY A MIMETIKA
Následující látky a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky jsou zakázány:
1.
Agonisté erytropoetinového receptoru:
1.1
Látky stimulující erytropoesu (ESA) včetně např. darbepoetinu (dEPO); erytropoetinů (EPO); EPO-Fc; EPO-mimetických peptidů (EMP), např. CNTO 530 a peginesatid; a methoxypolyethylenglykol-epoetin beta (CERA);
1.2
Agonisté neerytropoetického EPO receptoru, např. ARA-290, asialo EPO a karbamylovaný EPO;
2.
Stabilizátory hypoxii vyvolávajícího faktoru (HIF), např. kobalt a FG-4592; a aktivátory HIF, např. argon, xenon;
3.
Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) a jejich uvolňující faktory, např. buserelin, gonadorelin a leuprorelin, u mužů;
4.
Kortikotropiny a jejich uvolňující faktory, např. kortikorelin;
5.
Růstový hormon (GH) a jeho uvolňující faktory včetně hormonu uvolňujícího růstový hormon (GHRH) a jeho analogů, např. CJC-1295, sermorelinu a tesamorelinu; sekretagogy růstového hormonu (GHS), např. ghrelin a mimetika ghrelinu, např. anamorelin a ipamorelin; a uvolňující peptidy růstového hormonu (GHRP), např. alexamorelin, GHRP-6, hexarelin a pralmorelin (GHRP-2).
Kromě toho jsou zakázány následující růstové faktory:
Fibroblastové růstové faktory (FGFs); hepatocytový růstový faktor (HGF); insulinu podobný růstový faktor-1 (IGF-1) a jeho analoga; mechanické růstové faktory (MGF); růstový faktor odvozený z krevních destiček (PDGF); vaskulárně-endoteliární růstový faktor (VEGF), stejně jako jakékoliv jiné růstové faktory ovlivňující syntézu nebo degradaci bílkovin svalů, šlach a vaziva, krevní zásobení, využití energie, regenerativní kapacitu nebo ovlivňující typy svalových vláken.
S3. BETA2- AGONISTÉ
Všichni beta-2 agonisté, včetně všech případných optických isomerů, např. d- a l-, jsou zakázáni.
Výjimkou jsou:
•
inhalační salbutamol (maximálně 1600 mikrogramů za 24 hodin);
•
inhalační formoterol (maximální dodaná dávka 54 mikrogramů za 24 hodin); a
•
inhalační salmeterol, pokud je podán v souladu s doporučeným léčebným režimem výrobce.
Přítomnost salbutamolu v moči v koncentraci vyšší než 1000 ng/ml a přítomnost formoterolu v moči v koncentraci vyšší než 40 ng/ml nebude považována za zamýšlené terapeutické použití, ale bude považována za pozitivní laboratorní nález, pokud sportovec neprokáže kontrolovanou farmakokinetickou studií, že abnormální výsledek byl způsoben užíváním terapeutické inhalační dávky nižší, než výše uvedené maximum.
S4. HORMONOVÉ A METABOLICKÉ MODULÁTORY
Zakázané jsou následující hormonové a metabolické modulátory:
1.
Inhibitory aromatáz, zahrnující:
Aminoglutethimid, anastrozol, androsta-1,4,6-trien-3-17-dion (androstatriendion), 4-androsten-3,6,17-trion (6-oxo),exemestan, formestan, letrozol a testolacton, ale ne s omezením pouze na ně.
2.
Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující:
Raloxifen, tamoxifen a toremifen, ale ne s omezením pouze na ně.
3.
Ostatní antiestrogenní látky zahrnující:
Cyklofenil, fulvestrant a klomifen, ale ne s omezením pouze na ně.
4.
Látky modifikující funkce myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne s omezením pouze na ně.
5.
Metabolické modulátory:
5.1
Aktivátory AMP-aktivované proteinkinázy (AMPK), např. AICAR; a Agonisté Receptoru delta aktivovaného peroxizomovými proliferátory (PPARδ ),např. GW 1516;
5.2
Insuliny a mimetika insulinů;
5.3
Meldonium
5.4
Trimetazidin.
S5. DIURETIKA A MASKOVACÍ LÁTKY
Následující diuretika a maskovací látky jsou zakázané, stejně jako další látky s podobnou chemickou strukturou a podobnými biologickými účinky.
Zahrnují:
•
Desmopressin, plasmaexpandery (např. glycerol, nitrožilní podání albuminu, dextranu, hydroxyethylškrobu a mannitolu), probenecid, ale ne s omezením pouze na ně.
•
Acetazolamid, amilorid, bumetanid, furosemid, chlortalidon, indapamid, kanrenon, kyselina etakrynová, metolazon, spironolakton, thiazidy (např. bendroflumethiazid, hydrochlorothiazid, chlorothiazid), triamteren a vaptany (např. tolvaptan), ale ne s omezením pouze na ně.
S výjimkou:
•
drospirenonu, pamabromu a očního podání inhibitorů karboanhydrázy (např. dorzolamidu a brinzolamidu)
•
Lokálního podání felypressinu pro zubní anestézii
Nález jakéhokoliv množství látky se stanoveným prahovým limitem (tj. formoterol, salbutamol, katin, efedrin, metylefedrin a pseudoefedrin) ve Vzorku Sportovce kdykoliv nebo případně Při Soutěži ve spojení s diuretikem nebo jinou maskovací látkou, bude považováno za Pozitivní laboratorní nález, pokud Sportovec nemá schválenou Terapeutickou výjimku na tuto látku navíc k té, která již byla udělena na diuretikum nebo jinou maskovací látku.
ZAKÁZANÉ METODY
M1. MANIPULACE S KRVÍ A KREVNÍMI KOMPONENTAMI
Zakázané je následující:
1.
Podání nebo znovuzavedení jakéhokoliv množství autologní, alogenní (homologní) nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu do oběhového systému.
2.
Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku.
Zahrnující:
modifikované hemoglobinové produkty (např. krevní náhražky založené na hemoglobinu a mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na ně. Suplementace kyslíkem zakázána není.
3.
Jakákoliv forma intravaskulární manipulace s krví nebo s krevními komponentami fyzikálními nebo chemickými způsoby.
M2. CHEMICKÁ A FYZIKÁLNÍ MANIPULACE
Zakázané je následující:
1.
Podvádění, nebo Pokus o Podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků odebraných při Dopingové kontrole. To zahrnuje záměnu a/nebo úpravu (např. proteázami) moči, ale ne s omezením pouze na ně.
2.
Nitrožilní infuze a/nebo injekce více než 50 ml za 6 hodin kromě infuzí legitimně přijatých v průběhu nemocničních zákroků, chirurgických zákroků nebo klinických vyšetřovacích metod.
M3. GENOVÝ DOPING
Z důvodu potenciálu ke zvýšení sportovního výkonu je zakázáno následující:
1.
Transfer polymerů nukleových kyselin nebo jejich analogů;
2.
Použití normálních nebo geneticky modifikovaných buněk;
LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ PŘI SOUTĚŽI
Kromě kategorií S0 až S5 a M1 až M3 uvedených výše jsou Při Soutěži zakázané i následující skupiny:
ZAKÁZANÉ LÁTKY
S6. STIMULANCIA
Všechna stimulancia včetně všech jejich případných optických isomerů, např. d- a l-, jsou zakázaná.
Stimulancia zahrnují:
(a)
Nespecifická stimulancia:
Adrafinil, amfepramon, amfetamin, amfetaminil, amifenazol, benfluorex, benzylpiperazin, bromantan, fendimetrazin, fenetylin, fenfluramin, fenkamin, fenproporex, fentermin, fonturacetam /4-fenylpiracetam (karfedon)/, furfenorex, klobenzorex, kokain, kropropamid, krotetamid, mefenorex, mefentermin, metamfetamin (d-), mezokarb, modafinil, norfenfluramin, p-metylamfetamin, prenylamin a prolintan.
Stimulancium, které není výslovně uvedeno v tomto odstavci, je Specifickou látkou.
(b)
Specifická stimulancia.
Zahrnují (ale ne s omezením pouze na ně):
Adrenalin (epinefrin)****, benzfetamin, dimethylamfetamin, efedrin***, etamivan, etylamfetamin, etylefrin, famprofazon, fenbutrazát, fenetylamin a jeho deriváty, fenkamfamin, fenmetrazin, fenprometamin, heptaminol, hydroxyamfetamin (parahydroxyamfetamin), isomethepten, katin**, katinon a jeho analoga (např. mefedron, methedron a alfa-pyrolidinovalerofenon), levmetamfetamin, meklofenoxát, metylefedrin***, metylendioxymetamfetamin, metylfenidát, metylhexanamin (dimetylpentylamin), niketamid, norfenefrin, oktopamin, oxilofrin (metylsynefrin), pemolin, pentetrazol, propylhexedrin, pseudoefedrin*****, selegilin, sibutramin, strychnin, tenamfetamin (metylendioxyamfetamin), tuaminoheptan
a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky.
S výjimkou:
•
klonidinu
•
derivátů imidazolu v případě jejich místního/očního použití a stimulancií zahrnutých do Monitorovacího programu pro rok 2016*.
*
Bupropion, fenylefrin, fenylpropanolamin, kofein, nikotin, pipradrol a synefrin: Tyto látky jsou zahrnuté do Monitorovacího programu 2016 a nejsou považovány za Zakázané látky.
**
Katin: je zakázaný pouze při koncentraci vyšší než 5 mikrogramů v 1 ml moči.
***
Efedrin a methylefedrin: jsou zakázány při koncentraci vyšší než 10 mikrogramů v 1 ml moči.
****
Adrenalin (epinefrin): není zakázán při lokálním podání, např. nosní, oční aplikace nebo jeho podání společně s lokálními anestetiky.
*****
Pseudoefedrin: je zakázán, pokud jeho koncentrace v moči je vyšší než 150 mikrogramů na mililitr.
S7. NARKOTIKA
Zakázané je následující:
Buprenorfin, dextromoramid, diamorfin(heroin), fentanyl a jeho deriváty, hydromorfon, metadon, morfin, oxykodon, oxymorfon, pentazocin a petidin.
S8. KANABINOIDY
Zakázané je následující:
•
Přírodní (např. hašiš, konopí a marihuana) nebo syntetický delta9-tetrahydrokanabinol (THC).
•
Kanabimimetika, např. „Spice“, JWH018, JWH073 a HU-210.
S9. GLUKOKORTIKOIDY
Všechny glukokortikoidy podávané orálně, rektálně, nitrožilní nebo nitrosvalovou aplikací jsou zakázané.
LÁTKY ZAKÁZANÉ V URČITÝCH SPORTECH
P1. ALKOHOL
Alkohol (etanol) je zakázaný pouze Při Soutěži v následujících sportech. Detekce se bude provádět dechovou zkouškou a/nebo rozborem krve. Prahová hodnota pro porušení dopingového pravidla je ekvivalentní koncentraci alkoholu v krvi 0.10 g/l.
•
Automobilový sport (FIA)
•
Letecké sporty a parašutismus (FAI)
•
Lukostřelba (WA)
•
Vodní motorismus (UIM)
P2. BETA-BLOKÁTORY
Beta-blokátory jsou zakázány pouze v následujících sportech Při Soutěži, a kde je to označeno i Mimo soutěž.
•
Automobilový sport (FIA)
•
Billiard (všechny discipliny) (WCBS)
•
Golf (IGF)
•
Lukostřelba (WA)*
•
Lyžování (FIS) - skoky na lyžích a akrobatické lyžování-skoky a U-rampa,a snowboard U-rampa a „big air“
•
Podvodní sporty (nádechové potápění) (CMAS) v disciplínách konstantní váha s ploutvemi nebo bez ploutví, dynamická apnoe s ploutvemi nebo bez ploutví, free immersion, jump blue, spearfishing, statická apnoe, střelba harpunou na terč a variabilní váha.
•
Střelba (ISSF, IPC)*
•
Šipky (WDF)
*
Zakázané také Mimo soutěž
Beta-blokátory zahrnují následující látky:
Acebutolol, alprenolol, atenolol, betaxolol, bisoprolol, bunolol, celiprolol, esmolol, karteolol, karvedilol, labetalol, levobunolol, metipranolol, metoprolol, nadolol, oxprenolol, pindolol, propranolol, sotalol a timolol, ale ne s omezením pouze na ně.
PŘEKLAD
Světový antidopingový kodex
MEZINÁRODNÍ
STANDARD
PRO TERAPEUTICKÉ
VÝJIMKY
LEDEN 2016
6kB
Mezinárodní standard pro terapeutické výjimky
Mezinárodní standard pro terapeutické výjimky v rámci Světového antidopingového kodexu je závazným mezinárodním standardem vytvořeným jako součást Světového antidopingového programu.
Mezinárodní standard pro terapeutické výjimky byl poprvé přijat v roce 2004 a nabyl účinnosti v roce 2005. Další úpravy byly učiněny v roce 2009, 2010, 2011 a 2015. Tato verze Mezinárodního standardu pro terapeutické výjimky zahrnuje změny přijaté Výkonným výborem Světové antidopingové agentury 18. listopadu 2015. Nabude účinnosti 1. ledna 2016.
Oficiální text Mezinárodního standardu pro terapeutické výjimky bude spravován WADA a bude publikován v angličtině a francouzštině. V případě jakýchkoliv konfliktů mezi anglickou a francouzskou verzí bude rozhodující anglická verze.
Vydala:
Světová antidopingová agentura
Stock Exchange Tower
800 Place Victoria (Suite 1700)
PO Box 120
Montreal, Quebec
Kanada H4Z 1B7
URL: www.wada-ama.org
Tel: +1 514 904 9232
Fax: +1 514 904 8650
E-mail: code@wada-ama.org
OBSAH
PRVNÍ ČÁST: ÚVOD, USTANOVENÍ KODEXU A DEFINICE| 1
---|---
1.0 Úvod a působnost| 1
2.0 Ustanovení Kodexu| 1
3.0 Definice a výklad pojmů| 5
DRUHÁ ČÁST: STANDARDY A POSTUP PŘI UDĚLOVÁNÍ TERAPEUTICKÝCH VÝJIMEK| 10
4.0 Udělování TV| 10
5.0 Povinnosti Antidopingových organizací týkající se TV| 11
6.0 Postup při podávání žádosti o TV| 14
7.0 Postup při udělování TV| 16
8.0 Přezkoumání udělených TV WADA| 17
9.0 Důvěrnost informací| 18
PŘÍLOHA 1: Postupový diagram dle článku 4.4 Kodexu| 20
PŘÍLOHA 2: Vzor formuláře žádosti o TV| 22
PRVNÍ ČÁST: ÚVOD, USTANOVENÍ KODEXU A DEFINICE
1.0
Úvod a působnost
Mezinárodní standard pro terapeutické výjimky je závazným mezinárodním standardem vytvořeným jako součást Světového antidopingového programu.
Účelem Mezinárodního standardu pro terapeutické výjimky je stanovit (a) podmínky, které musí být splněny, aby byla udělena Terapeutická výjimka (dále TV), která povoluje přítomnost Zakázané látky ve Vzorku Sportovce nebo Použití nebo Pokus o použití a Držení Zakázané látky Sportovcem a/nebo Podávání nebo Pokus o podání Zakázané látky nebo Aplikace či Pokus o aplikaci Zakázané metody pro terapeutické účely; (b) povinnosti uložené Antidopingovým organizacím týkající se rozhodování o TV a jejich oznamování; (c) postup, jakým má Sportovec žádat o TV; (d) postup, jakým má Sportovec získat TV udělenou jednou Antidopingovou organizací a uznávanou jinou Antidopingovou organizací; (e) postup, jakým Světová antidopingová agentura (WADA) přezkoumává udělené TV; a (f) ustanovení o přísné důvěrnosti, která jsou aplikována v průběhu udělování TV.
Termíny používané v tomto Mezinárodním standardu, které jsou definovány v Kodexu, jsou psány kurzívou. Termíny, které jsou definovány v tomto Mezinárodním standardu, jsou podtrženy.
2.0
Ustanovení Kodexu
Následující články Kodexu 2015 se přímo týkají Mezinárodního standardu pro terapeutické výjimky:
Článek 4.4 Kodexu
Terapeutické výjimky („TV“)
4.4.1
Přítomnost Zakázané látky nebo jejích Metabolitů nebo Markerů a/nebo Použití nebo Pokus o Použití, Držení nebo Podání nebo Pokus o Podání Zakázané látky nebo Zakázané metody, nebudou považovány za porušení antidopingového pravidla, pokud jsou v souladu s podmínkami příslušné terapeutické výjimky, která byla udělena podle Mezinárodního standardu pro terapeutické výjimky.
4.4.2
Sportovec, který není Sportovcem mezinárodní úrovně, žádá o terapeutickou výjimku svoji Národní antidopingovou organizaci. Pokud Národní antidopingová organizace žádost zamítne, Sportovec se může odvolat pouze k národnímu odvolacímu orgánu popsanému v článcích 13.2.2 a 13.2.3.
4.4.3
Sportovec, který je Sportovcem mezinárodní úrovně, žádá o TV u své Mezinárodní federace.
4.4.3.1
Pokud má Sportovec TV udělenou Národní Antidopingovou organizací na příslušné látky nebo metody a pokud tato TV splňuje kritéria stanovená Mezinárodním standardem pro terapeutické výjimky, pak mezinárodní federace tuto výjimku uzná. Pokud se mezinárodní federace domnívá, že TV nesplňuje kritéria, a proto ji odmítne uznat, musí tuto skutečnost oznámit neprodleně a s uvedením důvodu Sportovci a jeho Národní Antidopingové organizaci. Sportovec a/nebo Národní Antidopingová organizace mají od okamžiku oznámení lhůtu 21 dnů na postoupení záležitosti WADA k přezkoumání. Pokud je záležitost postoupena WADA k přezkoumání, TV udělená Národní Antidopingovou organizací zůstává v platnosti pro Testování Při soutěži a Mimo soutěž při národních Soutěžích (ale není platná pro mezinárodní Soutěže) až do rozhodnutí WADA. Pokud se záležitost nepodstupuje WADA k přezkoumání, TV se po uplynutí 21denní lhůty určené pro přezkum stává neplatnou pro jakýkoliv účel.
4.4.3.2
Pokud Sportovci ještě nebyla udělena TV od Národní antidopingové organizace na příslušnou látku nebo metodu, musí o ni požádat přímo u své mezinárodní federace, jakmile to potřebuje. Pokud mezinárodní federace (nebo Národní antidopingová organizace, pokud bylo schváleno, že může posoudit žádost v zastoupení mezinárodní federace) zamítne žádost Sportovce, musí o tom neprodleně a s uvedením důvodu informovat Sportovce. Pokud mezinárodní federace schválí žádost Sportovce, pak to musí oznámit nejenom Sportovci, ale také jeho Národní Antidopingové organizaci. Jestliže se Národní Antidopingová organizace domnívá, že TV nesplňuje kritéria stanovená v Mezinárodním standardu pro terapeutické výjimky, má lhůtu 21 dnů od takového oznámení k podstoupení této záležitosti WADA k přezkoumání. Pokud Národní Antidopingová organizace podstoupí záležitost WADA na přezkoumání, TV udělená mezinárodní federací zůstává v platnosti pro Testování na mezinárodních Soutěžích a Testování Mimo soutěž (ale není platná pro národní Soutěže) až do rozhodnutí WADA. Pokud Národní Antidopingová organizace nepodstoupí záležitost WADA k přezkoumání, TV udělená mezinárodní federací se po uplynutí 21denní lhůty určené pro přezkum stává platnou i pro národní soutěže.
[Poznámka k článku 4.4.3: Pokud mezinárodní federace odmítne uznat TV udělenou Národní Antidopingovou organizací pouze z důvodu chybějících lékařských záznamů nebo jiných informací, které jsou potřebné k prokázání souhlasu s kritérii uvedenými v Mezinárodním standardu pro terapeutické výjimky, záležitost není třeba postupovat WADA. Místo toho se žádost doplní a znovu odešle mezinárodní federaci.
Pokud se mezinárodní federace rozhodne testovat Sportovce, který není Sportovcem mezinárodní úrovně, musí uznat TV udělenou Sportovci od jeho Národní Antidopingové organizace.]
4.4.4
Organizátor významné Akce může požadovat, aby Sportovci podali žádost o TV, pokud chtějí v souvislosti s Akcí Použít Zakázanou látku nebo Zakázanou metodu. V tom případě:
4.4.4.1
Organizátor významné Akce musí zajistit, aby Sportovcům byl k dispozici postup, jak žádat o TV, pokud TV ještě nemají. V případě udělení platí TV pouze pro příslušnou Akci.
4.4.4.2
Pokud má Sportovec udělenou TV od Národní Antidopingové organizace nebo mezinárodní federace, a tato TV splňuje kritéria stanovená Mezinárodním standardem pro terapeutické výjimky, Organizátor významné Akce ji musí uznat. Pokud Organizátor významné Akce usoudí, že TV nesplňuje daná kritéria a odmítne ji uznat, musí o tom neprodleně informovat Sportovce a své rozhodnutí odůvodnit.
4.4.4.3
Proti rozhodnutí Organizátora významné Akce neuznat nebo neudělit TV, se Sportovec může odvolat a to výlučně k nezávislému orgánu, který za tímto účelem Organizátor významné Akce zřídil nebo jmenoval. Pokud se Sportovec neodvolá (nebo je odvolání neúspěšné), pak nesmí Použít příslušnou látku nebo metodu v souvislosti s touto Akcí, ale jakákoliv TV udělená pro danou látku nebo metodu od Národní Antidopingové organizace nebo mezinárodní federace, zůstává v platnosti mimo tuto Akci.
[Poznámka k článku 4.4.4.3: Příklad: Sekce CAS nebo podobný orgán může ad hoc jednat jako nezávislý odvolací orgán pro příslušné Akce, nebo WADA může souhlasit s vykonáváním této funkce. V případě, že ani CAS, ani WADA tuto funkci nevykonává, WADA si ponechává právo (ale není povinna) kdykoli přezkoumat rozhodnutí o udělení TV provedené v souvislosti s Akcí, v souladu s článkem 4.4.6].
4.4.5
Pokud se Antidopingová organizace rozhodne odebrat Vzorek od Osoby, která není Sportovcem mezinárodní úrovně nebo Sportovcem národní úrovně a pokud tato Osoba Používá Zakázanou látku nebo Zakázanou metodu pro terapeutické účely, Antidopingová organizace jí může povolit, aby požádala o TV se zpětnou platností.
4.4.6
WADA musí přezkoumat rozhodnutí mezinárodní federace o neuznání TV udělené od Národní antidopingové organizace, na kterou se odvolává Sportovec nebo jeho Národní antidopingová organizace. WADA musí navíc přezkoumat rozhodnutí mezinárodní federace o udělení TV, na kterou odkazuje Národní antidopingová organizace Sportovce. WADA může kdykoli přezkoumat jakékoli další rozhodnutí o TV, ať už na žádost postižených osob nebo ze své vlastní iniciativy. Pokud přezkoumávaná TV splňuje kritéria stanovená Mezinárodním standardem pro terapeutické výjimky, WADA do toho nebude zasahovat. Pokud rozhodnutí o TV nesplňuje tato kritéria, WADA jej zruší.
[Poznámka k článku 4.4.6: WADA má právo naúčtovat si poplatek na pokrytí nákladů na (a) jakékoli přezkoumání, které je požadováno v souvislosti s článkem 4.4.6; a (b) jakékoli přezkoumání, které se rozhodne provést sama, pokud přezkoumávané rozhodnutí bylo zrušeno].
4.4.7
Proti jakémukoli rozhodnutí o TV, které vydala mezinárodní federace (nebo Národní Antidopingová organizace, pokud bylo schváleno, že může posoudit žádost v zastoupení mezinárodní federace), které není přezkoumáno WADA, nebo které bylo WADA přezkoumáno, ale po přezkoumání nebylo zrušeno, se Sportovec a/nebo Národní Antidopingová organizace Sportovce může odvolat, a to výlučně k CAS.
[Poznámka k článku 4.4.7: V takových případech je nutné se odvolat proti rozhodnutí mezinárodní federace o TV, nikoli proti rozhodnutí WADA, že nebude přezkoumávat rozhodnutí o TV nebo (po přezkoumání) že nebude měnit rozhodnutí o TV. Avšak doba na odvolání proti rozhodnutí o TV začíná běžet až v okamžiku, kdy WADA sdělí své rozhodnutí. V každém případě, nezávisle na tom, zda rozhodnutí bylo nebo nebylo přezkoumáno WADA, WADA obdrží oznámení o odvolání, aby se mohla účastnit odvolání, pokud to uzná za vhodné.
4.4.8
Proti rozhodnutí WADA změnit rozhodnutí o TV se může odvolat Sportovec, Národní antidopingová organizace a/nebo příslušná mezinárodní federace, a to výlučně k CAS.
4.4.9
Pokud nedojde k jednání v přiměřené lhůtě na základě řádně podané žádosti o udělení/uznání TV nebo o přezkoumání rozhodnutí o TV, bude to považováno za zamítnutí žádosti.
Článek 13.4 Kodexu
Odvolání týkající se terapeutických výjimek
Proti rozhodnutím o TV je možno se odvolat výlučně dle výše uvedeného článku 4.4.
3.0
Definice a výklad pojmů
3.1
Pojmy, definované v Kodexu 2015, které jsou použité v Mezinárodním standardu pro terapeutické výjimky:
ADAMS \\- ADAMS (Anti-Doping Administration and Management System):
Antidopingový systém správy a řízení, je nástroj pro správu databáze přes webové rozhraní, a to pro zadávání dat, jejich ukládání, sdílení a hlášení, vytvořený na pomoc zainteresovaným subjektům a WADA v jejich antidopingových aktivitách ve spojení s legislativou ochrany dat.
Akce \\- Event: Série jednotlivých Soutěží probíhajících společně, která je řízena jedním orgánem (např. olympijské hry, mistrovství světa FINA, Panamerické hry).
Antidopingová organizace \\- Anti-Doping Organization: Signatář, který odpovídá za přijetí pravidel pro iniciování, zavedení nebo uplatnění jakékoliv části procesu Dopingové kontroly. Jedná se např. o Mezinárodní olympijský výbor, Mezinárodní paralympijský výbor, jiné Organizátory významných Akcí, kteří provádějí Testování v průběhu svých Akcí, WADA, mezinárodní federace a Národní Antidopingové organizace.
Držení \\- Possession: Skutečné, fyzické Držení, případně nepřímé Držení (ke kterému může dojít jen tehdy, pokud má pouze dotyčná Osoba výlučnou kontrolu nebo chce mít kontrolu nad Zakázanou látkou nebo Zakázanou metodou nebo nad prostorem, ve kterém se Zakázaná látka nebo Zakázaná metoda nacházejí), avšak s tím, že když Osoba nemá výlučnou kontrolu nad Zakázanou látkou nebo Zakázanou metodou nebo nad prostorem, ve kterém se Zakázaná látka nebo Zakázaná metoda nachází, bude nepřímé Držení vztahováno pouze na Osoby, které věděly o přítomnosti Zakázané látky nebo Zakázané metody a měly v úmyslu takovou kontrolu nad nimi vykonávat. Nicméně k porušení antidopingového pravidla, pokud jde pouze o Držení, nedojde, jestliže před obdržením jakéhokoliv oznámení, že Osoba porušila antidopingové pravidlo, učiní tato Osoba konkrétní kroky, kterými prokáže, že nikdy neměla Držení v úmyslu a výslovně se při prohlášení pro Antidopingovou organizaci zřekla Držení. Avšak bez ohledu na cokoli opačného v této definici, koupě (včetně elektronického či jiného způsobu) Zakázané látky nebo Zakázané metody představuje vždy Držení pro Osobu, která koupi uskuteční.
[Poznámka: Podle této definice by nalezení steroidů v autě Sportovce znamenalo porušení pravidla, ledaže by Sportovec prokázal, že auto použil někdo jiný. V tom případě musí Antidopingová organizace dokázat, že ačkoliv Sportovec nemusel mít výlučný přístup ke svému autu, věděl o těchto steroidech a měl v úmyslu je získat. Podobně, v případě steroidů nalezených v domácí lékárničce, ke které má přístup Sportovec a jeho manželka, musí Antidopingová organizace dokázat, že Sportovec o steroidech v lékárničce věděl a že měl v úmyslu je získat. Samotný proces nákupu Zakázané látky sám o sobě představuje Držení, a to například i v případě, že produkt nedorazí, obdrží jej někdo jiný neboje poslán na adresu třetí osoby.]
Kodex \\- Code: Světový antidopingový Kodex.
Národní antidopingová organizace \\- National Anti-Doping Organization: V každé zemi je určený subjekt či subjekty, který má na národní úrovni základní oprávnění a odpovědnost přijímat a zavádět antidopingová pravidla, nařizovat odběry Vzorků, nakládání s výsledky testů a provádět řízení. Jestliže toto určení nebylo provedeno příslušným orgánem či orgány státní správy, pak takovým subjektem bude Národní olympijský výbor dané země nebo jím zmocněný subjekt.
Organizátor významné Akce \\- Major Event Organizations: Kontinentální sdružení Národních olympijských výborů a jiných mezinárodních organizací, které sdružují více sportů, které fungují jako řídící orgán jakékoli kontinentální, regionální nebo jiné Mezinárodní Akce.
Podání \\- Administration: Poskytování, dodávání, dohlížení, napomáhání nebo podílení se jiným způsobem na Použití nebo Pokusu o Použití další Osobou, a to Zakázané látky nebo Zakázané metody. Tato definice však nebude zahrnovat nakládání se Zakázanou látkou nebo Zakázanou metodou, uskutečněné zdravotnickým personálem v dobré víře („bona fide“) pro skutečné a legální terapeutické účely či s jiným přijatelným zdůvodněním, a dále nezahrnuje nakládání se Zakázanými látkami, které nejsou zakázány při Testování Mimo Soutěž, ledaže se z celkové situace prokáže, že tyto Zakázané látky nejsou určeny pro skutečné a legální terapeutické účely nebo jsou určeny ke zvýšení sportovního výkonu.
Použití \\- Use: Užití, aplikace, požití, injekce, nebo konzumace Zakázané látky nebo Zakázané metody jakýmkoli způsobem.
Pozitivní laboratorní nález \\- Adverse Analytical Finding: Zpráva z laboratoře akreditované WADA nebo jiné laboratoře schválené WADA, která ve shodě s Mezinárodním standardem pro laboratoře a souvisejícími technickými dokumenty, identifikuje ve Vzorku přítomnost Zakázané látky nebo jejích Metabolitů nebo Markerů (včetně zvýšeného množství endogenních látek) nebo která prokazuje Použití Zakázané metody.
Při Soutěži \\- In-Competition: Pokud není stanoveno pravidly mezinárodní federace nebo řídícího orgánu dané Akce jinak, znamená Při Soutěži dobu, začínající dvanáct hodin před Soutěží, které se má Sportovec zúčastnit, až do konce takové Soutěže a procesu odběru Vzorku na této Soutěži.
[Poznámka: Mezinárodní federace nebo řídící orgán Akce může stanovit období „Při Soutěži“, které je odlišné od Období Akce.]
Seznam \\- Prohibited List: Seznam identifikující Zakázané látky a Zakázané metody.
Signatáři \\- Signatories: Ty subjekty, které podepsaly Kodex a souhlasily s jeho dodržováním, jak stanoví článek 23.
Sportovec - Athlete: Jakákoliv Osoba, která soutěží ve sportu na mezinárodní úrovni (kterou definují jednotlivé mezinárodní federace) nebo na národní úrovni (kterou definují jednotlivé Národní Antidopingové organizace). Antidopingová organizace se sama může rozhodnout pro aplikaci antidopingových pravidel na Sportovce, který není Sportovcem mezinárodní úrovně, ani Sportovcem národní úrovně, a tak na něho uplatnit definici „Sportovec“. Pro Sportovce, kteří nejsou Sportovci mezinárodní úrovně, ani Sportovci národní úrovně, může Antidopingová organizace zvolit: provedení omezeného Testování nebo neprovádět vůbec žádné Testování; neanalyzovat Vzorky na celé spektrum Zakázaných látek; vyžadovat omezené informace o místech pobytu nebo žádné informace o místech pobytu nepožadovat; nebo nevyžadovat předložení TV předem. Avšak pokud dojde podle článků 2.1 nebo 2.5 k porušení antidopingového pravidla Sportovcem, nad kterým má odpovědnost Antidopingová organizace, a který soutěží mimo mezinárodní nebo národní úroveň, pak musí být uplatněny Důsledky stanovené v Kodexu (kromě článku 14.3.2). Pro účely článků 2.8 a 2.9 a účely antidopingové informovanosti a vzdělání, každá Osoba, která soutěží ve sportu, který spadá do pravomoci kteréhokoliv Signatáře, vlády nebo jiné sportovní organizace, která přijala Kodex, je považována za Sportovce.
[Poznámka: Z této definice je zřejmé, že všichni Sportovci mezinárodní i národní úrovně podléhají pravidlům Kodexu. Mezinárodní federace a Národní Antidopingové organizace přesně definují mezinárodní a národní úroveň jednotlivých sportů ve svých antidopingových pravidlech. Tato definice rovněž dovoluje, aby Národní Antidopingové organizace, pokud si to přejí, rozšířily svůj antidopingový kontrolní program, vedle Sportovců mezinárodní nebo národní úrovně, i na Soutěžící v nižších Soutěžích nebo na jednotlivce, kteří provozují fitness nebo nesoutěží vůbec. Národní Antidopingová organizace by tedy mohla například otestovat soutěžící na rekreační úrovni, ale nepožadovat předložení TV. Porušení antidopingového pravidla, zahrnující Pozitivní laboratorní nález nebo Podvádění, má však za následek všechny Důsledky, stanovené v Kodexu (s výjimkou článku 14.3.2). Rozhodnutí o tom, zda uplatnit Důsledky na Sportovce rekreační úrovně, kteří provozují aktivity fitness, avšak nikdy nesoutěží, je ponecháno na Národní Antidopingové organizaci. Stejným způsobem Organizátor významných Akcí, pořádající Akci pouze v kategorii veteráni (masters), může zvolit testování soutěžících, ale nemusí analyzovat Vzorky na celé spektrum Zakázaných látek. Sportovci, kteří závodí v Soutěžích všech úrovní, by tak měli mít prospěch z antidopingové informovanosti a vzdělání.]
Sportovec mezinárodní úrovně \\- International-Level Athlete: Sportovci, kteří se účastní sportu na mezinárodní úrovni, jak je definováno každou mezinárodní federací ve shodě s Mezinárodním standardem pro Testování a vyšetřování.
[Poznámka: Mezinárodní federace v souladu s Mezinárodním standardem pro Testování a vyšetřování stanoví podle svého kritéria pro zařazení Sportovců jako Sportovců mezinárodní úrovně, např. podle žebříčku, podle účasti na příslušných mezinárodních Akcích, podle typu licence, atd. Tato kritéria musí však oznámit jasným a stručným způsobem tak, aby Sportovci rychle a snadno zjistili, kdy budou klasifikováni jako Sportovci mezinárodní úrovně. Pokud například mezi kritéria patří účast na určitých mezinárodních Akcích, pak musí mezinárodní federace vydat seznam těchto mezinárodních Akcí.]
Sportovec národní úrovně \\- National-Level Athlete: Sportovci, kteří se účastní sportu na národní úrovni, jak je definováno každou Národní Antidopingovou organizací ve shodě s Mezinárodním standardem pro Testování a vyšetřování.
Soutěž \\- Competition: Jednotlivý závod, zápas, hra nebo jednotlivý sportovní závod. Například zápas v basketbalu nebo finále sprintu na 100m v atletice na olympijských hrách. Pro etapové závody a ostatní sportovní závody, ve kterých jsou ceny udělovány denně nebo průběžně, bude rozdíl mezi Soutěží a Akcí stanoven v pravidlech příslušné mezinárodní federace.
Testování \\- Testing: Části procesu Dopingové kontroly zahrnující plánování testu, odběr Vzorku, nakládání se Vzorkem a transport Vzorku do laboratoře.
TV \\- TUE: Terapeutická výjimka, jak je popsáno v článku 4.4.
WADA \\- WADA: Světová antidopingová agentura.
Zakázaná látka \\- Prohibited Substance: Jakákoli látka nebo třída látek uvedená v Seznamu.
Zakázaná metoda \\- Prohibited Method: Jakákoli metoda uvedená v Seznamu.
3.2
Dále je definován pojem z Mezinárodního standardu pro ochranu soukromí a osobních dat, který je používán v Mezinárodním standardu pro terapeutické výjimky.
Osobní data: Informace, včetně, bez omezení, Citlivých osobních dat, které se vztahují k Účastníkovi, jehož totožnost byla prokázána nebo je možné ji prokázat nebo se tyto údaje vztahují k jiným osobám, o nichž jsou informace Zpracovávány, a to jen v souvislosti s Antidopingovými aktivitami Antidopingové organizace.
[Poznámka k bodu 3.2: Rozumí se, že Osobní data zahrnují, ale ne pouze, informace, které se týkají jména Sportovce, jeho data narození, kontaktních informací a sportovních členství, místa pobytu, schválených terapeutických výjimek (jestliže má nějaké), výsledků antidopingových testů a výsledků vedených řízení (včetně disciplinárních řízení, odvolání a sankcí). Osobní data také zahrnují osobní a kontaktní informace týkajících se jiných osob, jako například zdravotnických odborných pracovníků nebo jiných osob, které pracují se Sportovcem či jsou s ním kontaktu nebo mu napomáhají v souvislosti s Antidopingovými aktivitami. Takové informace jsou stále považovány za Osobní data a jsou regulovány tímto Standardem po celou dobu trvání jejich Zpracovávání, bez ohledu na to, zda je příslušný jednotlivec stále zapojený do organizovaného sportu.]
3.3
Další definované pojmy, které jsou specifické pro Mezinárodní standard pro terapeutické výjimky:
Komise pro terapeutické výjimky nebo KTV (Therapeutic Use Exemption Committee or „TUEC“): Orgán ustanovený Antidopingovou organizací za účelem posuzování žádostí o TV.
Komise pro terapeutické výjimky WADA nebo KTV WADA (WADA TUEC): Orgán ustanovený Světovou antidopingovou agenturou (WADA) za účelem přezkoumávání rozhodnutí jiných Antidopingových organizací o TV.
Terapeutické (Therapeutic): Vztahující se k léčbě zdravotního stavu léčebnými prostředky nebo metodami; nebo poskytující nebo napomáhající uzdravení.
3.4
Výklad pojmů:
3.4.1
Pokud není stanoveno jinak, odkazy ke článkům jsou odkazy ke článkům Mezinárodního standardu pro terapeutické výjimky.
3.4.2
Poznámky komentující různá ustanovení Mezinárodního standardu pro terapeutické výjimky se mají používat, aby interpretovaly tento Mezinárodní standard.
3.4.3
Na oficiální text Mezinárodního standardu pro terapeutické výjimky bude dohlížet WADA a bude publikován v angličtině a francouzštině. V případě jakýkoli rozporů mezi anglickou a francouzskou verzí platí anglická verze.
DRUHÁ ČÁST: STANDARDY A POSTUP PŘI UDĚLOVÁNÍ TERAPEUTICKÝCH VÝJIMEK
4.0
Udělování terapeutické výjimky
4.1
Sportovci může být udělena TV, jestliže (a pouze jestliže) může prokázat, při uvážení pravděpodobnosti, že je splněna každá z následujících podmínek:
a.
Daná Zakázaná látka nebo Zakázaná metoda je nutná pro léčení akutního nebo chronického zdravotního stavu tak, že by se zdraví Sportovce významně zhoršilo, pokud by mu Zakázaná látka nebo Zakázaná metoda byla odepřena.
b.
Terapeutické použití Zakázané látky nebo Zakázané metody s nejvyšší pravděpodobností nezpůsobí žádné jiné zvýšení výkonu, než jaké lze očekávat navrácením do normálního zdravotního stavu následně po léčbě akutního nebo chronického zdravotního stavu.
c.
Neexistuje žádná přijatelná Terapeutická alternativa k Použití jinak Zakázané látky nebo Zakázané metody.
d.
Potřeba Použití jinak Zakázané látky nebo Zakázané metody nemůže být následkem zcela nebo z části dřívějšího Použití (bez TV) látky nebo metody, která byla zakázána v době tohoto Použití.
(Poznámka k 4.1: Pokud KTV rozhoduje, zda uznat nebo neuznat TV schválenou jinou Antidopingovou organizací (viz článek 7 níže) a pokud WADA přezkoumává rozhodnutí o udělení (nebo neudělení) TV (viz článek 8 níže), výsledek bude stejný jako v případě posuzování žádosti o terapeutickou výjimku Komisí pro TV podle článku 6, tj., prokázal Sportovec při uvážení pravděpodobnosti, že je splněna každá z podmínek článku 4.1?
Dokumenty WADA, nazvané „Lékařské informace pro rozhodování o TV“, umístěné na webové stránce WADA, by se měly používat, aby se napomohlo aplikování těchto kritérií, pokud jde o konkrétní zdravotní stavy.)
4.2
Pokud nelze uplatnit jednu z výjimek stanovených ve článku 4.3, Sportovec, který potřebuje použít Zakázanou látku nebo Zakázanou metodu pro Terapeutické účely, musí před Použitím či Držením dané látky či metody získat TV.
4.3
Sportovci může být udělen souhlas s Terapeutickým použitím Zakázané látky nebo metody se zpětnou účinností (tj. TV se zpětnou účinností), pokud:
a.
nastala potřeba neodkladné léčby nebo léčby akutního zdravotního stavu; nebo
b.
kvůli výjimečným okolnostem nebyl dostatek času nebo příležitost, aby Sportovec podal žádost o TV či aby mohla KTV žádost posoudit, před odběrem Vzorku; nebo
c.
příslušná pravidla požadují, aby Sportovec (viz poznámka k článku 5.1) žádal pro TV se zpětnou účinností anebo to Sportovci umožňují (viz článek 4.4.5 Kodexu)
(Poznámka k 4.3 (c): Takovým Sportovcům se důrazně doporučuje mít připravenou lékařskou dokumentaci, kterou je ihned možné prokázat, že splňují podmínky stanovené v článku 4.1, v případě žádosti o TV se zpětnou účinností je nutný následný Odběr Vzorku.)
d.
se WADA a antidopingová organizace, které je žádost o TV se zpětnou účinností podávána nebo by měla být podávána, shodly na tom, že kvůli objektivnosti a spravedlnosti je nutné udělení TV se zpětnou účinností.
(Poznámka k 4.3 (d): Jestliže WADA a/nebo antidopingová organizace nesouhlasí s aplikací článku 4.3 (d), nesmí to být napadeno ani jako ochrana před řízením kvůli porušení antidopingových pravidel ani formou odvolání ani jiným způsobem.)
5.0
Povinnosti Antidopingových organizací týkající se TV
5.1
Článek 4.4 Kodexu specifikuje (a) která Antidopingová organizace má pravomoc rozhodovat o TV; (b) jak by měla být tato rozhodnutí o TV uznávána a respektována jinými Antidopingovými organizacemi; a (c) kdy mohou být rozhodnutí o TV přezkoumávána a/nebo jak se proti nim lze odvolat.
(Poznámka k bodu 5.1: Viz příloha 1 s postupovým diagramem shrnujícím základní ustanovení článku 4.4 Kodexu.
Článek 4.4.2 Kodexu specifikuje pravomoci Národní antidopingové organizace rozhodovat o TV ohledně Sportovců, kteří nejsou Sportovci mezinárodní úrovně. V případě pochybností pokud jde o to, která Národní antidopingová organizace by měla vyřizovat žádost o TV Sportovce, který není Sportovcem mezinárodní úrovně, rozhodne WADA. Rozhodnutí WADA bude konečné a nelze se proti němu odvolat.
V případech, kdy požadavky a priority národní politiky vedou Národní antidopingovou organizaci k tomu, aby upřednostňovala určité sporty před jinými při plánování testování (jak se předpokládá dle článku 4.4.1 Mezinárodního standardu pro testování a vyšetřování), Národní antidopingová organizace může odmítnout posuzovat podané žádosti o TV Sportovců z některých anebo ze všech neprioritních sportů, ale v tom případě musí povolit každému takovému Sportovci, kterému je následně odebrán Vzorek, žádat o TV se zpětnou účinností (retroaktivní TV). Národní antidopingová organizace by měla, ku prospěchu Sportovců, kterých se to týká, tento postup publikovat na svých webových stránkách.)
5.2
Každá Národní antidopingová organizace, mezinárodní federace nebo Organizátor významné akce musí ustanovit Komisi pro terapeutické výjimky (KTV), která posuzuje, zda žádost o udělení nebo uznání TV splňuje podmínky dané v článku 4.1
(Poznámka k 5.2: I když si Organizátor významné akce může zvolit, že bude uznávat již dříve udělené TV automaticky, musí existovat mechanismus, kterým Sportovec účastnící se Akce, bude moci získat novou TV, jestliže to bude potřeba. Je na každém Organizátorovi významné akce, zda si založí pro tento účel svou vlastní KTV nebo zda raději tento úkol po schválení převede na třetí osobu (např. SportAccord). Cílem by v každém případě mělo být zajistit, aby Sportovci účastnící se těchto akcí měli možnost získat TV rychle a s plnou účinností před tím, než začnou soutěžit.)
a.
KTV by se měla skládat nejméně ze tří lékařů se zkušenostmi s péčí a léčbou Sportovců a výbornou znalostí klinické a sportovní zátěžové medicíny. V případech, které se týkají Sportovců s nějakým postižením, by alespoň jeden z členů KTV měl mít základní zkušenosti s péčí a léčbou Sportovců s postižením nebo mít specifické zkušenosti pokud jde o konkrétní postižení daného Sportovce.
b.
Aby se zajistila úroveň nezávislosti v rozhodování, přinejmenším většina členů KTV by neměla mít funkční odpovědnosti v příslušné Antidopingové organizaci, která je jmenuje. Všichni členové KTV musí podepsat prohlášení o vyloučení střetu zájmů a zachování důvěrnosti informací. (Vzor prohlášení je dostupný na webových stránkách WADA.)
5.3
Každá Národní antidopingová organizace, mezinárodní federace nebo Organizátor významných akcí musí ustanovit jasný postup, jak žádat o TV u své KTV, který je v souladu s požadavky tohoto Mezinárodního standardu. Musí také zveřejnit detaily tohoto postupu tím, že (minimálně) umístí tyto informace na dobře viditelném místě na svých webových stránkách a že zašle tyto informace WADA. WADA může tytéž informace znovu publikovat na svých vlastních webových stránkách.
5.4
Každá Národní antidopingová organizace, mezinárodní federace nebo Organizátor významných akcí musí neprodleně posílat hlášení (v angličtině nebo francouzštině) o všech rozhodnutích svých KTV o udělení či zamítnutí TV a o všech rozhodnutích udělit či zamítnout udělení TV jiných Antidopingových organizací prostřednictvím ADAMS nebo jiného systému schváleného WADA. Ohledně udělených TV bude zasílaná informace obsahovat (v angličtině nebo francouzštině):
a.
nejen schvalovanou látku či metodu, ale také dávkování, frekvenci a způsob podávání, dobu trvání TV a všechny další podmínky stanovené v souvislosti s TV; a
b.
formulář žádosti o TV a příslušnou zdravotní dokumentaci (přeloženou do angličtiny nebo francouzštiny) dokládající, že podmínky článku 4.1 pokud jde o tuto TV byly splněny (tyto informace budou k dispozici pouze WADA, Národní antidopingové organizaci Sportovce, mezinárodní federaci nebo Organizátorovi významných akcí, který pořádá Akci, které si Sportovec přeje zúčastnit.
(Poznámka k 5.4: Postup uznávání TV je značně usnadněn užitím systému ADAMS.)
5.5
Když Národní antidopingová organizace udělí Sportovci TV, musí jej/ji písemně upozornit, že (a) je TV platná pouze na národní úrovni a (b) jestliže se Sportovec stane Sportovcem mezinárodní úrovně nebo se bude účastnit Mezinárodní akce, nebude tato TV pro tyto účely platná, pokud nebude uznána příslušnou mezinárodní federací nebo Organizátorem významné akce v souladu s článkem 7.1. Pak by Národní antidopingová organizace měla pomoci Sportovci určit, kdy potřebuje žádat o udělení TV mezinárodní federaci nebo Organizátora významné Akce a měla by ho vést a napomáhat mu během procesu uznávání TV.
5.6
Každá mezinárodní federace nebo Organizátor významné Akce musí vydat upozornění (minimálně tím, že jej umístí na dobře viditelném místě na svých webových stránkách a zašle WADA), které jasně stanovuje (1) který Sportovec, jenž spadá pod jejich jurisdikci, je musí žádat o TV a kdy; (2) která rozhodnutí o TV vydaná jinými Antidopingovými organizacemi budou automaticky uznávána místo příslušné žádosti, v souladu s článkem 7.1 (a); a (3) které rozhodnutí o TV vydané jinými Antidopingovými organizacemi bude nutné jim postoupit, aby bylo uznáno, v souladu s článkem 7.1 (b). WADA může toto upozornění také umístit na svých webových stránkách.
5.7
Každá TV, kterou Sportovec získal od Národní antidopingové organizace, nebude platná, jestliže se Sportovec stane Sportovcem mezinárodní úrovně nebo se bude účastnit Mezinárodní akce, pokud a dokud příslušná mezinárodní federace neuzná tuto TV v souladu s článkem 7.0. Každá TV, kterou Sportovec získal od mezinárodní federace nebude platná, jestliže se Sportovec bude účastnit Mezinárodní akce organizované Organizátorem významné Akce, pokud a dokud příslušný Organizátor významné akce neuzná tuto TV v souladu s článkem 7.0. Z toho plyne, že pokud příslušná mezinárodní federace nebo příslušný Organizátor významné akce odmítne uznat tuto TV, potom (aniž je tím dotčeno právo Sportovce na přezkoumání a odvolání) tato TV nesmí být použita jakožto omluva u této mezinárodní federace či Organizátora významné akce při výskytu, Použití, Držení či Aplikaci Zakázané látky nebo Zakázané metody uvedené v dané TV.
6.0
Postup při podávání žádosti o TV
6.1
Sportovec, který potřebuje TV, by měl o ni žádat co možná nejdříve. Pro látky zakázané pouze Při Soutěži by měl Sportovec žádat o TV nejméně 30 dní před jeho/její příští Soutěží, pokud se nejedná o naléhavou či mimořádnou situaci. Sportovec by měl žádat u své Národní Antidopingové organizace, mezinárodní federace a/nebo u Organizátora významné Akce (dle toho, jaký subjekt je příslušný) a použít příslušný formulář žádosti o TV. Antidopingové organizace by měly vytvořit formulář žádosti, který chtějí, aby Sportovci používali a zpřístupnit ho ke stažení z jejich webových stránek. Tento formulář musí být založen na vzoru uvedeném v příloze 2. Tento vzor může být Antidopingovou organizací upraven tak, aby obsahoval další požadavky na informace, ale žádné části či položky nesmí být vypuštěny.
6.2
Sportovec by měl podat formulář žádosti o TV u příslušné Antidopingové organizace prostřednictvím systému ADAMS anebo jiným způsobem určeným touto Antidopingovou organizací. K formuláři je třeba přiložit:
a.
zprávu dostatečně kvalifikovaného lékaře, dosvědčující nutnost Použití jinak Zakázané látky nebo Zakázané metody pro léčbu Sportovce; a
b.
komplexní zdravotní dokumentaci včetně lékařské zprávy s prvotní diagnózou (je-li to možné) a výsledky všech vyšetření, laboratorní výsledky a snímky příslušné k této žádosti.
(Poznámka k 6.2 (b): Informace, které se týkají diagnózy, léčby a doby platnosti by měly být v souladu s dokumenty WADA nazvanými „Lékařské informace pro rozhodování KTV“).
6.3
Sportovec by si měl ponechat kompletní kopii žádosti o TV a kopie všech materiálů a údajů uvedených pro kladné vyřízení této žádosti.
6.4
Žádost o TV bude posouzena KTV (Komisí pro terapeutické výjimky) pouze v případě obdržení správně vyplněné žádosti, ke které musí být přiloženy všechny relevantní dokumenty. Nekompletní žádost bude vrácena Sportovci, aby ji doplnil a znovu podal.
6.5
KTV může požadovat od Sportovce nebo jeho lékaře jakoukoli další informaci, vyšetření nebo snímky nebo další údaje, které se jeví jako nezbytné pro posouzení žádosti Sportovce; a/nebo si může vyžádat další lékařské či vědecké expertízy, považuje-li to za vhodné.
6.6
Jakékoli náklady spojené s podáním žádosti o TV a jejím doplňováním dle požadavků KTV jsou hrazeny Sportovcem.
6.7
KTV rozhodne, zda udělí nebo neudělí TV co možná nejdříve a obvykle (tj. pokud nenastanou výjimečné okolnosti) během ne více než 21 dnů od obdržení kompletní žádosti. V případě, že žádost o TV je podána v přiměřeném čase před Akcí, KTV vyvine maximální snahu pro dokončení posuzování žádosti o TV před začátkem Akce.
6.8
Rozhodnutí KTV musí být Sportovci sděleno písemně a musí být k dispozici WADA nebo dalším Antidopingovým organizacím prostřednictvím systému ADAMS či jiného systému schváleného WADA v souladu s článkem 5.4.
a.
V rozhodnutí udělit TV musí být specifikováno dávkování, frekvence, způsob a doba Aplikace předmětné Zakázané látky nebo Zakázané metody, kterou KTV povoluje, s uvedením lékařských důvodů a všech dalších podmínek, které se TV týkají.
b.
Rozhodnutí zamítnout žádost o TV musí obsahovat odůvodnění, proč byla žádost zamítnuta.
6.9
Každá TV bude mít určenou dobu trvání dle rozhodnutí KTV, platnost TV končí automaticky uplynutím této doby. Jestliže Sportovec bude potřebovat i nadále používat Zakázanou látku nebo Zakázanou metodu po skončení platnosti TV, musí si podat žádost o novou TV před uplynutím doby platnosti TV tak, aby bylo možné rozhodnout o této žádosti v dostatečné časové lhůtě před skončením platnosti TV.
(Poznámka k 6.9: Doba platnosti by měla být stanovena dle dokumentů WADA „Lékařské informace pro rozhodování KTV“.)
6.10
TV bude zrušena ještě před uplynutím doby platnosti v případě, kdy Sportovec přestane splňovat požadavky nebo podmínky dané Antidopingovou organizací, která udělila TV. Obdobně udělení či neudělení TV může být změněno na základě přezkoumání WADA nebo odvolání.
6.11
Jestliže je krátce po uplynutí doby platnosti TV pro danou Zakázanou látku či poté, co byla TV zrušena či obnovena, oznámen Pozitivní laboratorní nález, Antidopingová organizace, která první přezkoumala Pozitivní laboratorní nález (článek 7.2 Kodexu) rozhodne, zda nález odpovídá Použití Zakázané látky před uplynutím doby platnosti, zrušením či změnou TV. Jestliže ano, není toto Použití (a ani následná přítomnost Zakázané látky ve Vzorku Sportovce) porušením antidopingových pravidel.
6.12
V případě, že poté, co je udělena TV, Sportovec požaduje zásadně jiné dávkování, frekvenci, způsob užití či dobu trvání Aplikace Zakázané látky či Zakázané metody, než které je uvedeno v TV, musí žádat o novou TV. Jestliže přítomnost, Použití, Držení či Aplikace jinak Zakázané látky nebo Zakázané metody není v souladu s podmínkami, za kterých byla TV udělena, skutečnost, že Sportovec má TV, nezabrání konstatování, že byla porušena antidopingová pravidla.
7.0
Postup při uznávání TV
7.1
Dle článku 4.4 Kodexu Antidopingové organizace musí uznat TV udělené jinými Antidopingovými organizacemi, které splňují podmínky článku 4.1.
Z tohoto důvodu, jestliže Sportovec, který splňuje podmínky udělení TV některé mezinárodní federace či Organizátora významné Akce a již má TV, nemusí žádat tuto mezinárodní federaci či Organizátora významné akce o udělení TV. Kromě toho:
a.
Mezinárodní federace či Organizátor významné Akce může vydat prohlášení, že automaticky uznává TV, které jsou v souladu s článkem 4.4 Kodexu (nebo jisté kategorie těchto TV např. ty, o kterých rozhodly určité Antidopingové organizace nebo ty TV, které se týkají konkrétních Zakázaných látek) za předpokladu, že tyto TV byly hlášeny v souladu s článkem 5.4 a jsou tudíž i k dispozici WADA pro případné přezkoumání. Jestliže TV Sportovce spadá do skupiny TV, které jsou tímto způsobem automaticky uznávány již v momentě udělení TV, nemusí Sportovec podnikat žádné další kroky.
(Poznámka k 7.1 (a): Kvůli zjednodušení daného postupu pro Sportovce se důrazně doporučuje automaticky uznávat TV, které již byly hlášeny v souladu s článkem 4.4. Pokud mezinárodní federace či Organizátor významné akce nechtějí automaticky uznávat všechna taková rozhodnutí o TV, měly by automaticky uznávat alespoň co nejvíce takových rozhodnutí např. vydáním seznamu Antidopingových organizací, jejichž rozhodnutí o TV budou automaticky uznávána a/nebo vydáním seznamu těch Zakázaných látek, pro které budou TV automaticky uznávány. Publikování těchto informací by mělo probíhat stejným způsobem, jaký je uveden v článku 5.3, tj. toto prohlášení by mělo být umístěno na webových stránkách mezinárodní federace a zasláno WADA a Národním Antidopingovým organizacím.)
b.
Jestliže není automatické uznávání TV ustanoveno, Sportovec podává žádost o uznání TV příslušné mezinárodní federaci či Organizátorovi významné Akce, buď prostřednictvím systému ADAMS nebo jiným způsobem daným touto mezinárodní federací či Organizátorem významné Akce. K žádosti by měla být přiložena kopie TV a původní formulář žádosti o TV a příslušná doporučení dle článku 6.1 a 6.2 (pokud Antidopingová organizace, která TV udělila, tuto TV a příslušná doporučení již nezpřístupnila prostřednictvím ADAMS nebo jiného systému schváleného WADA v souladu s článkem 5.4).
7.2
Nekompletní žádosti o uznání TV budou vráceny Sportovci, aby je doplnil a znovu podal. Kromě toho KTV může požadovat od Sportovce nebo jeho lékaře jakoukoli další informaci, vyšetření nebo snímky nebo další údaje, které se jeví jako nezbytné pro posouzení žádosti Sportovce; a/nebo si může vyžádat další lékařské či vědecké expertízy, považuje-li to za vhodné.
7.3
Jakékoli náklady spojené s podáním žádosti o uznání TV a jejím doplňováním dle požadavků KTV jsou hrazeny Sportovcem.
7.4
KTV rozhodne, zda uzná nebo neuzná TV co možná nejdříve a obvykle (tj. pokud nenastanou výjimečné okolnosti) během ne více než 21 dnů od obdržení kompletní žádosti o uznání TV. V případě, že žádost je podána v přiměřeném čase před Akcí, KTV vyvine maximální snahu pro dokončení posuzování TV před začátkem Akce.
7.5
Rozhodnutí KTV musí být Sportovci sděleno písemně a musí být k dispozici WADA nebo dalším Antidopingovým organizacím prostřednictvím systému ADAMS či jiného systému schváleného WADA. Rozhodnutí neuznat TV musí obsahovat odůvodnění, proč byla žádost zamítnuta.
8.0
Přezkoumání udělených terapeutických výjimek (TV) Světovou antidopingovou agenturou (WADA)
8.1
Článek 4.4.6 Kodexu stanoví, že WADA musí v určitých případech přezkoumat rozhodnutí o TV udělené mezinárodními federacemi a dále může přezkoumat jakoukoli TV, aby rozhodla, zda splňuje podmínky uvedené v článku 4.1. WADA ustanoví KTV, která splňuje kritéria článku 5.2 a která bude provádět tato přezkoumání.
8.2
Každá žádost o přezkoumání musí být WADA podána písemnou formou a musí být přiložen doklad o platbě příslušného poplatku stanoveného WADA a dále také kopie všech údajů stanovených v článku 6.2 (nebo, v případě přezkoumání zamítnutí TV, všechny údaje, které Sportovec poskytl v souvislosti s původní žádostí o TV). Musí být vytvořena kopie žádosti pro ten subjekt, jehož rozhodnutí je přezkoumáváno a pro daného Sportovce (jestliže to není on, kdo žádá o přezkoumání).
8.3
V případě žádosti o přezkoumání rozhodnutí o TV, které WADA není povinna přezkoumávat, WADA sdělí Sportovci, jakmile to bude možné po obdržení žádosti, zda bude dané rozhodnutí o TV přezkoumáno Komisí pro terapeutické výjimky (KTV WADA) či ne. Jestliže WADA rozhodne, že dané rozhodnutí o TV nebude přezkoumáváno, vrátí Sportovci poplatek za žádost. Každé rozhodnutí WADA nepostupovat rozhodnutí o TV k přezkoumání KTV WADA je konečné a nelze se proti němu odvolat. Avšak proti danému rozhodnutí o TV se lze i tak odvolat, jak je uvedeno ve článku 4.4.7 Kodexu.
8.4
V případě žádosti o přezkoumání rozhodnutí o TV, udělené mezinárodní federací, které WADA je povinna přezkoumávat, může nicméně WADA poslat rozhodnutí zpět mezinárodní federaci (a) kvůli vysvětlení některých nejasností (například, jestliže v rozhodnutí nejsou jasně stanoveny důvody); a/nebo (b) aby mezinárodní federace rozhodnutí znovu projednala (například, jestliže TV byla zamítnuta pouze kvůli chybějícím lékařským testům nebo jiným chybějícím údajům, které byly požadovány pro splnění podmínek článku 4.1).
8.5
V případě, že je žádost o přezkoumání předána KTV WADA, KTV WADA si může vyžádat od příslušné Antidopingové organizace a/nebo Sportovce nebo jeho lékaře jakékoli další informace včetně dalších materiálů a/nebo si může vyžádat další lékařské či vědecké expertízy, považuje-li to za vhodné.
8.6
KTV WADA zruší každou udělenou TV, která neodpovídá podmínkám článku 4.1. V případě, že zrušená TV byla TV s budoucí účinností (na rozdíl od TV se zpětnou účinností), nabude toto zrušení platnosti datem určeným WADA (což nebude dříve než datum oznámení tohoto zrušení Sportovci ze strany WADA). Zrušení TV neplatí zpětně a Sportovci nebudou anulovány výsledky před oznámením o zrušení TV. V případě, že zrušená TV byla TV se zpětnou účinností, má však zrušení také zpětnou účinnost.
8.7
KTV WADA zruší každé zamítnutí TV v případě, kdy žádost o TV splnila podmínky článku 4.1, tj. udělí TV.
8.8
Jestliže KTV WADA přezkoumává rozhodnutí mezinárodní federace, které bylo předáno k přezkoumání v souladu s článkem 4.4.3 Kodexu (tj. povinné přezkoumání), může požadovat, aby jakákoli Antidopingová organizace, která tzv. „neuspěje“ v přezkoumání (tj. Antidopingová organizace, jejíž stanovisko není potvrzeno), (a) refundovala poplatek za žádost straně, která požádala WADA o přezkoumání rozhodnutí (je-li to možné); a/nebo zaplatila náklady, které vznikly WADA v souvislosti s přezkoumáním do výše, která již není kryta poplatkem za žádost.
8.9
Jestliže KTV WADA přezkoumává rozhodnutí o TV na základě vlastní iniciativy WADA, může WADA požadovat, aby Antidopingová organizace, která učinila příslušné rozhodnutí, hradila náklady, které vznikly WADA v souvislosti s tímto přezkoumáním.
8.10
WADA sdělí odůvodněné rozhodnutí KTV WADA neprodleně Sportovci a jeho Národní Antidopingové organizaci a mezinárodní federaci (a, je-li to vhodné i Organizátorovi významné Akce).
9.0
Důvěrnost informací
9.1
Sběr, uchovávání, zpracovávání, zpřístupnění a retence Osobních dat během udělování TV Antidopingovými organizacemi a WADA bude v souladu s Mezinárodním standardem pro ochranu soukromí a osobních dat.
9.2
Sportovec, který žádá o udělení TV nebo o uznání TV, poskytne písemný souhlas:
a.
s předáním všech informací, týkajících se žádosti, členům všech KTV působících v rámci tohoto Mezinárodního standardu při přezkoumání příslušné TV a dle potřeby i dalším nezávislým lékařským a vědeckým expertům a všem dalším subjektům (včetně pracovníků WADA), kterých se týká řízení, přezkoumání nebo odvolání ve věci TV;
b.
s poskytnutím zdravotní dokumentace ze strany lékaře/ů Sportovce, na základě požadavku KTV tak, jak to uzná KTV za vhodné pro posouzení a rozhodnutí o žádosti Sportovce; a
c.
s předáním rozhodnutí týkajícího se žádosti všem Antidopingovým organizacím s pravomocí pro Testování a/nebo výsledků řídícímu subjektu, pod jehož působnost Sportovec spadá.
(Poznámka k 9.2: Před tím, než se začnou shromažďovat Osobní data nebo se získá souhlas Sportovce, sdělí Antidopingová organizace Sportovci informace, uvedené v článku 7.1 Mezinárodního standardu pro ochranu soukromí a osobních dat.)
9.3
Žádost o TV bude projednávána v souladu s principy přísné lékařské mlčenlivosti. Všichni členové KTV, nezávislí experti a příslušní pracovníci Antidopingové organizace budou při všech svých činnostech přísně zachovávat mlčenlivost a podepíší příslušná prohlášení o mlčenlivosti ohledně důvěrných informacídůvěrných informací. Zejména budou zachovávat mlčenlivost o:
a.
všech lékařských informacích a údajích, poskytnutých Sportovcem a lékařem, jehož se péče o Sportovce týká.
b.
všech podrobnostech žádosti, včetně jména lékaře, kterého se tato záležitost týká
9.4
Pokud bude Sportovec chtít odvolat právo KTV získávat jeho jménem jakékoli informace o jeho zdravotním stavu, oznámí to písemnou formou svému lékaři; je pak nutné počítat s tím, že následkem takového jednání může být žádost Sportovce o udělení TV či uznání již existující TV zamítnuta a TV nebude udělena/uznána.
9.5
Antidopingové organizace budou používat informace poskytnuté Sportovcem v souvislosti se žádostí o TV pouze jen za tím účelem, aby správně posoudily žádost a aby mohly zahájit a vést řízení při případném porušení antidopingových pravidel.
PŘÍLOHA 1
POSTUPOVÝ DIAGRAM DLE ČLÁNKU 4.4 KODEXU
1.
Postup při žádosti o TV v případě, že Sportovec není Sportovcem mezinárodní úrovně, když potřebuje TV
205kB
2.
Sportovec se účastní akce, pro kterou má Organizátor významné Akce (neboli OVA) vlastní požadavky na TV
483kB
3.
Postup při žádosti o TV v případě, že Sportovec je Sportovcem mezinárodní úrovně (a tedy podléhá požadavkům Mezinárodní federace na TV), když potřebuje TV
735kB
PŘÍLOHA 2
VZOR FORMULÁŘE ŽÁDOSTI O TV
61kB
84kB
36kB
60kB
133kB
1)
Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu, přijatá dne 19. října 2005 v Paříži, byla vyhlášena v anglickém znění a s překladem do českého jazyka pod č. 58/2007 Sb. m. s. Nové znění překladu Úmluvy do českého jazyka bylo vyhlášeno pod č. 46/2008 Sb. m. s. |
Zákon č. 144/2017 Sb. | Zákon č. 144/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 17. 5. 2017, datum účinnosti 1. 6. 2017, částka 51/2017
* Čl. I - Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 6. 2017
144
ZÁKON
ze dne 19. dubna 2017,
kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 7 se za slova „jde-li o“ vkládají slova „vedoucího služebního úřadu“.
2.
V § 11 odst. 4 se slova „nebo státní tajemník“ nahrazují slovy „, státní tajemník nebo personální ředitel sekce pro státní službu“.
3.
V § 14 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Vedoucí služebního úřadu může pověřit výkonem svých pravomocí, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru, svého zástupce.
(4)
V době nepřítomnosti vedoucího služebního úřadu vykonává jeho zástupce všechny pravomoci vedoucího služebního úřadu, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
4.
V § 15 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Státní tajemník může pověřit výkonem svých pravomocí, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru, svého zástupce.
(6)
V době nepřítomnosti státního tajemníka vykonává jeho zástupce všechny pravomoci státního tajemníka, s výjimkou rozhodování ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7.
5.
V § 24 odst. 5 větě první se za text „§ 47“ vkládá text „§ 49 odst. 2, §“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.
6.
V § 24 odst. 7 písmeno e) zní:
„e)
zákazu konkurence, je-li pro služební místo stanoven,“.
7.
V § 26 odst. 1 a 2 se text „a), e) a f)“ nahrazuje textem „a) a e)“.
8.
V § 26 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Splnění předpokladu podle § 25 odst. 1 písm. f) se dokládá písemným čestným prohlášením. Služební orgán ověří u žadatele vybraného podle § 28 odst. 2 nebo 3 splnění tohoto předpokladu postupem podle § 28 odst. 5.“.
9.
V § 27 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Je-li žadatelů, jejichž žádost nebyla vyřazena podle odstavce 2, nejméně 10 a pohovor je doplněn písemnou zkouškou konanou před provedením pohovoru, výběrová komise provede pohovor nejméně s 5 žadateli, kteří vykonali písemnou zkoušku nejlépe.“.
10.
V § 27 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Pokud se žadatel z účasti na pohovoru náležitě omluví, provede výběrová komise se žadatelem na jeho požádání pohovor v náhradním termínu. Žadateli, který se nemůže dostavit k pohovoru pro překážku na jeho vůli nezávislou, pro kterou není možné provést pohovor v takovém náhradním termínu, aby bylo možné výběrové řízení dokončit ve lhůtě uvedené v § 164 odst. 1, může výběrová komise se souhlasem služebního orgánu stanovit náhradní termín pohovoru po odpadnutí této překážky. Služební orgán souhlas udělí, pokud provedení pohovoru v náhradním termínu nebrání řádnému plnění úkolů služebního úřadu.
(6)
Pokud se žadatel bez náležité omluvy nebo opakovaně nedostaví k pohovoru, v průběhu výběrového řízení ani na výzvu neposkytuje součinnost potřebnou k zajištění jeho účasti ve výběrovém řízení anebo je z jeho jednání jinak zřejmé, že již nemá zájem o účast ve výběrovém řízení, má se za to, že z výběrového řízení odstoupil.“.
11.
V § 28 odst. 2 se za větu první vkládá věta „V případě postupu podle § 27 odst. 4 věty druhé se žadatelé, se kterými nebyl proveden pohovor, považují za žadatele, kteří ve výběrovém řízení neuspěli.“.
12.
V § 28 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Služební orgán zajistí po uzavření dohody podle odstavce 2 nebo 3 vstupní lékařskou prohlídku vybraného žadatele podle zákona o specifických zdravotních službách. Pokud vybraný žadatel nemá potřebnou zdravotní způsobilost, považuje se dohoda podle odstavce 2 nebo 3 od počátku za neplatnou.“.
13.
V § 29 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „O dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná službu v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje.“.
14.
V § 29 se odstavec 3 zrušuje.
15.
V § 35 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Státní zaměstnanec, který úspěšně vykonal úřednickou zkoušku jako osoba podle odstavce 3, má nárok na úhradu nákladů na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen nebo jmenován, ve výši paušální částky stanovené služebním předpisem náměstka pro státní službu. Úhradu nákladů poskytuje služební úřad, ve kterém státní zaměstnanec vykonává službu, po uplynutí zkušební doby v nejbližším výplatním termínu určeném ve služebním úřadu pro výplatu platu.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
16.
V § 42 se věta první nahrazuje větou „Státní zaměstnanec uvedený v § 29 odst. 1 má po úspěšném vykonání úřednické zkoušky nárok na změnu doby trvání služebního poměru na dobu neurčitou a na zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného na dobu neurčitou, nebo na změnu doby trvání služebního poměru na dobu určitou a na zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného na dobu určitou uvedenou v oznámení o vyhlášení výběrového řízení.“.
17.
V § 44 písm. c), v nadpisu § 48, v § 175 písm. a) a v § 176 písm. b) se slova „na základě usnesení o zahájení trestního stíhání, nebo z důvodu vazby“ zrušují.
18.
V § 44 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní:
„o)
vyslání národního experta,“.
Dosavadní písmena o) a p) se označují jako písmena p) a q).
19.
V § 48 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Na návrh kárné komise může být státní zaměstnanec dále zproštěn výkonu služby, bylo-li proti němu zahájeno kárné řízení pro důvodné podezření ze spáchání zvlášť závažného kárného provinění, pokud by jeho ponechání ve výkonu služby ohrožovalo řádný výkon služby nebo opatřování podkladů pro rozhodnutí v kárném řízení, a to až do skončení kárného řízení, nepomine-li důvod, pro který byl státní zaměstnanec výkonu služby zproštěn, dříve.“.
20.
V § 48 odst. 3 se za slovo „služby“ vkládají slova „na základě usnesení o zahájení trestního stíhání nebo z důvodu vazby,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ode dne zproštění výkonu služby na návrh kárné komise přísluší státnímu zaměstnanci plat ve výši 80 % jeho měsíčního platu.“.
21.
V § 48 odst. 4 se za slova „zastavení trestního stíhání,“ vkládají slova „popřípadě nebylo-li státnímu zaměstnanci v kárném řízení uděleno kárné opatření podle § 89 odst. 2 písm. c) nebo d),“ a za slova „skončení trestního stíhání“ se vkládají slova „nebo po skončení kárného řízení“.
22.
V § 49 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Státní zaměstnanec se zařadí se svým souhlasem na jiné služební místo v témže služebním úřadě ve stejném oboru služby, zařazené ve stejné nebo nižší platové třídě, jako je dosavadní služební místo, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro jiné služební místo a dohodne-li se na zařazení písemně služební orgán s novým bezprostředně nadřízeným představeným.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
23.
V § 50 odst. 1 se slova „a v § 59 odst. 2“ zrušují.
24.
V § 51 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Představený se jmenuje se svým souhlasem na jiné služební místo představeného na stejný nebo nižší stupeň řízení v témže služebním úřadě ve stejném oboru služby, zařazené ve stejné nebo nižší platové třídě, jako je dosavadní služební místo představeného, splňuje-li předpoklady a požadavky stanovené pro jiné služební místo představeného a dohodne-li se na jmenování písemně služební orgán s novým bezprostředně nadřízeným představeným.“.
25.
V § 52 odst. 3 písm. a) se slova „nebo státního tajemníka“ nahrazují slovy „, státního tajemníka nebo personálního ředitele sekce pro státní službu“.
26.
V § 52 odst. 3 závěrečné části ustanovení se za slova „mezinárodní organizaci“ vkládají slova „, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu“.
27.
V § 53 odst. 3 závěrečné části ustanovení se za slova „mezinárodní organizaci“ vkládají slova „, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu“.
28.
V § 53 odst. 5 závěrečné části ustanovení se za slova „mezinárodní organizaci“ vkládají slova „, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu“.
29.
V § 54 odst. 3 se za slova „regionální radě“ vkládají slova „, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu“.
30.
V § 54 odst. 5 se za slova „regionální radě“ vkládají slova „, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu“.
31.
V § 55 odst. 3 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.
32.
V § 55 odst. 3 se vkládají písmena e) až g), která znějí:
„e)
vedoucí zaměstnanec mezinárodní organizace, který působí v oboru, jehož obsah odpovídá oboru služby, a který řídí vedoucí zaměstnance,
f)
vedoucí úředník Evropské unie, který působí v oboru, jehož obsah odpovídá oboru služby, a který řídí jiné vedoucí úředníky Evropské unie, nebo
g)
vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny nebo vedoucí Kanceláře Senátu,“.
33.
V § 55 odst. 3 závěrečné části ustanovení se za slova „vysoké škole“ vkládají slova „, v Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu“.
34.
V § 55 odst. 5 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje.
35.
V § 55 odst. 5 písm. h) se za slovo „zaměstnance,“ doplňuje slovo „nebo“.
36.
V § 55 odst. 5 se vkládá písmeno i), které zní:
„i)
vedoucí zaměstnanec zařazený v Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny nebo Kanceláři Senátu, který řídí jiné vedoucí zaměstnance,“.
37.
V § 55 odst. 5 závěrečné části ustanovení se za slova „vysoké škole“ vkládají slova „, v Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu“.
38.
V § 57 odst. 3 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.
39.
V § 57 odst. 3 se vkládají písmena e) až g), která znějí:
„e)
vedoucí zaměstnanec mezinárodní organizace, který řídí vedoucí zaměstnance,
f)
vedoucí úředník Evropské unie, který řídí jiné vedoucí úředníky Evropské unie, nebo
g)
vedoucí zaměstnanec zařazený v Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny nebo Kanceláři Senátu, který řídí jiné vedoucí zaměstnance, vykonává-li správní činnost obdobnou oboru služby, jehož se obsazované služební místo týká,“.
40.
V § 57 odst. 3 závěrečné části ustanovení se za slova „vysoké škole“ vkládají slova „, v Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu“.
41.
V § 57 odst. 5 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje.
42.
V § 57 odst. 5 písm. h) se za slovo „asistentem,“ doplňuje slovo „nebo“.
43.
V § 57 odst. 5 se vkládá písmeno i), které zní:
„i)
vedoucí zaměstnanec zařazený v Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny nebo Kanceláři Senátu,“.
44.
V § 57 odst. 5 závěrečné části ustanovení se za slova „vysoké škole“ doplňují slova „, v Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu“.
45.
V § 57 odstavec 6 zní:
„(6)
V případě, že žádný z účastníků výběrového řízení neuspěl ani ve druhém kole výběrového řízení, vyhlásí se třetí kolo výběrového řízení, kterého se může dále zúčastnit osoba, která v uplynulých 4 letech vykonávala nejméně po dobu 2 let činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné a která má složenou úřednickou zkoušku nebo zaměstnanec zařazený v Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny nebo Kanceláři Senátu.“.
46.
V § 58 odst. 3 písm. a) se slova „vykonávající službu ve služebním poměru na dobu neurčitou“ nahrazují slovy „, který má složenou úřednickou zkoušku“.
47.
V § 58 odst. 3 písm. f) se slovo „nebo“ zrušuje.
48.
V § 58 odst. 3 písm. g) se za slova „3 roky,“ doplňuje slovo „nebo“.
49.
V § 58 odst. 3 se vkládá písmeno h), které zní:
„h)
zaměstnanec zařazený v Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny nebo Kanceláři Senátu,“.
50.
§ 59 se zrušuje.
51.
V § 66 odst. 1 větě první se za slovo „byl“ vkládají slova „zařazen nebo“.
52.
V § 66 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Je-li doba zastupování delší než 4 týdny, přísluší státnímu zaměstnanci plat, který by mu příslušel, pokud by byl zařazen nebo jmenován na služebním místě státního zaměstnance nebo představeného, kterého zastupuje; tento plat přísluší od prvého dne zastupování“.
53.
Za § 67 se vkládá nový § 67a, který zní:
㤠67a
Vyslání národního experta
(1)
Státní zaměstnanec může být s jeho písemným souhlasem vyslán na předem určenou dobu k výkonu služby jako národní expert do orgánu nebo instituce Evropské unie, mezinárodní organizace, mírové nebo záchranné operace anebo za účelem humanitární pomoci v zahraničí.
(2)
Služební orgán může se státním zaměstnancem v souvislosti s jeho vysláním k výkonu služby jako národního experta uzavřít dohodu o výkonu služby; pro obsah této dohody platí § 67 odst. 2 obdobně.
(3)
Služební orgán může výkon služby jako národního experta ukončit i před uplynutím určené doby. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu výkonu služby jako národního experta prodloužit.
(4)
Po dobu vyslání státního zaměstnance k výkonu služby jako národního experta přísluší státnímu zaměstnanci plat a náhrady výdajů tehdy, nejsou-li hrazeny orgánem nebo institucí Evropské unie, mezinárodní organizací nebo organizátorem mírové nebo záchranné operace anebo humanitární pomoci v zahraničí.“.
54.
V § 70 odst. 1 se za číslo „64“ vkládá text „, 67a“.
55.
V § 72 odstavec 4 zní:
„(4)
Služební poměr skončí uplynutím 10 dnů následujících po dni doručení rozhodnutí, jde-li o případy podle odstavce 1 písm. a) a d), nebo uplynutím 60 dnů následujících po dni doručení rozhodnutí, jde-li o případy podle odstavce 1 písm. b) a c).“.
56.
V § 81 odst. 1 se slova „obchodních korporací“ nahrazují slovy „právnických osob“, čárka za slovem „státu“ se nahrazuje slovem „a“, slova „a nesmí od příslušné obchodní korporace pobírat odměnu, nestanoví-li zákon jinak. Zákaz pobírat odměnu trvá i v době po skončení služebního poměru“ se zrušují a na konci odstavce se doplňují věty „Celkový úhrn odměn vyplacených státnímu zaměstnanci za všechna členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost za kalendářní rok včetně podílu na zisku či jiného plnění (dále jen „plnění“) činí nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě představeného též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, a to podle služebního místa, na kterém státní zaměstnanec v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával službu. Státní zaměstnanec je povinen služební orgán bezodkladně informovat o každém plnění, které mu bylo vyplaceno.“.
57.
V § 104 odst. 1 se číslo „199“ nahrazuje textem „§ 199 odst. 1 a 2, § 200“.
58.
V § 109 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
59.
V § 110 odst. 4 se slova „plat poskytnutý“ nahrazují slovy „náhradu platu poskytnutou“ a slova „náhradu cestovních výdajů“ se zrušují.
60.
V § 110 odst. 6 se za slovo „zproštění“ vkládá slovo „výkonu“ a slova „na základě usnesení o zahájení trestního stíhání nebo z důvodu vazby“ se zrušují.
61.
V § 149 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Státnímu zaměstnanci lze osobní příplatek přiznat, zvýšit nebo snížit též v souvislosti s jeho zařazením, převedením nebo jmenováním na jiné služební místo.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
62.
V § 150 odst. 1 se slova „dobrovolné převzetí“ nahrazují slovem „úspěšné“ a za slovo „vedení“ se doplňují slova „nebo plat při zastupování podle § 66“.
63.
V § 150 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a to podle služebního místa, na kterém státní zaměstnanec v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával službu“.
64.
V § 154 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
jiné údaje, stanoví-li tak jiný právní předpis.“.
65.
V § 154 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Služební průkaz může dále obsahovat kontaktní elektronický čip nebo jiný nosič informací. Do kontaktního elektronického čipu nebo jiného nosiče informací lze nahrát pouze elektronické prostředky využívané při výkonu služby nebo v souvislosti s ním.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
66.
V § 159 odst. 1 písm. k) se bod 2 zrušuje.
Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 2 a 3.
67.
V § 159 odst. 2 písm. g) se slovo „neplaceného“ zrušuje.
68.
V § 159 odst. 2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí:
„k)
stanovení platu, je-li předmětem rozhodnutí
1.
změna výše platového tarifu v důsledku změny výše platových tarifů stanovených nařízením vlády, nebo
2.
zařazení státního zaměstnance do vyššího platového stupně v důsledku dosažení délky započitatelné praxe stanovené pro vyšší platový stupeň,
l)
odměně.“.
69.
V § 164 odstavec 1 zní:
„(1)
Pro výběrové řízení podle tohoto zákona se § 146 správního řádu nepoužije. Lhůta pro podávání žádostí podle § 24 odst. 3 a 4 nesmí být kratší než 10 dnů, zmeškání lhůty pro podávání žádostí nelze prominout a po uplynutí lhůty pro podávání žádostí se nepřipouští změna žádosti. Výběrové řízení se zpravidla dokončí do 90 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí. Nahlížet do spisu lze až po uplynutí lhůty pro podávání žádostí.“.
70.
V § 164 odst. 4 větě druhé se za slova „ve výběrovém řízení neuspěli,“ vkládají slova „a žadatelé, kteří ve výběrovém řízení uspěli, ale nebyli vybráni jako nejvhodnější,“.
71.
V § 164 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Služební orgán výběrové řízení dále zruší, pokud nikdo nepodá žádost nebo všichni žadatelé z výběrového řízení odstoupí.“.
72.
V § 164 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6)
Nevyrozumí-li žadatel služební orgán nebo výběrovou komisi o odstoupení z výběrového řízení písemně, o odstoupení žadatele z výběrového řízení se učiní záznam do spisu.
(7)
Služební orgán nebo výběrová komise vydá o zrušení výběrového řízení usnesení, které se pouze poznamená do spisu.
(8)
Služební orgán vyrozumí úspěšné žadatele vybrané jako nejvhodnější podle § 28 odst. 2 nebo úspěšné žadatele podle § 28 odst. 3, o jejichž přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného anebo o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného služební orgán nerozhodl, o tom, že rozhodl o přijetí do služebního poměru a zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného anebo o zařazení na služební místo nebo jmenování na služební místo představeného jiného žadatele.“.
73.
V § 175 písmeno c) zní:
„c)
dočasné neschopnosti k výkonu služby,“.
74.
V § 175 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
75.
V § 176 se písmena g) a h) zrušují.
Dosavadní písmena i) až k) se označují jako písmena g) až i).
76.
V § 176 písm. h) se slovo „, nebo“ zrušuje.
77.
V § 176 se písmeno i) zrušuje.
78.
V § 176 závěrečné části ustanovení se slova „osobního příplatku,“ nahrazují slovy „osobního příplatku a“ a slova „a příplatku za rozdělenou směnu“ se zrušují.
79.
V § 178 odstavec 1 zní:
„(1)
Služební orgán může obsadit služební místo osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, jestliže státní zaměstnanec dočasně nevykonává službu na služebním místě po dobu delší než 1 kalendářní měsíc.“.
80.
V § 178 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Je-li vážně ohrožen řádný výkon působnosti služebního úřadu, může služební orgán obsadit služební místo, s výjimkou služebního místa představeného, osobou v pracovním poměru na dobu určitou podle pracovněprávních předpisů, a to s trváním do doby, než bude toto místo obsazeno státním zaměstnancem postupem podle § 24 odst. 1 nebo 5, nejdéle však na 6 měsíců.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
81.
V § 178 odst. 5 a 6 se slova „v odstavcích 1 až 3“ nahrazují slovy „v odstavcích 1 až 4“.
82.
V § 181 odst. 1 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí:
„b)
datum narození,
c)
státní občanství,“.
Dosavadní písmena b) až r) se označují jako písmena d) až t).
83.
V § 181 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
evidenční číslo státního zaměstnance,“.
Dosavadní písmena e) až t) se označují jako písmena f) až u).
84.
V § 181 odst. 1 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:
„k)
služební působiště,“.
Dosavadní písmena k) až u) se označují jako písmena l) až v).
85.
V § 181 odst. 1 se za písmeno s) vkládá nové písmeno t), které zní:
„t)
údaj o vyslání k výkonu služby jako národního experta a zařazení po jeho ukončení,“.
Dosavadní písmena t) až v) se označují jako písmena u) až w).
86.
V § 181 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, státní občanství a evidenční číslo osoby, které bylo umožněno vykonání úřednické zkoušky.“.
87.
V § 182 odst. 1 větě čtvrté se za text „§ 181 odst. 4 písm. d)“ doplňuje text „a e)“.
88.
V § 190 odst. 4 větě první se za slova „30. června 2017“ vkládají slova „a v případě zaměstnance, který vykonává činnosti jako lékař orgánu sociálního zabezpečení, uplynutím 31. prosince 2018“.
89.
Za § 190 se vkládá nový § 190a, který zní:
㤠190a
(1)
Pracovní poměr dosavadního zaměstnance uvedeného v § 190 odst. 1, který nebyl přijat do služebního poměru proto, že nesplňoval předpoklad podle § 25 odst. 1 písm. e), nebo nepožádal o přijetí do služebního poměru a nesplňoval předpoklad podle § 25 odst. 1 písm. e), zaniká uplynutím 31. prosince 2021.
(2)
Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, požádá-li o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31. srpna 2017, v den podání žádosti o přijetí do služebního poměru splňuje předpoklady podle § 25 odst. 1 písm. a), c), d) a f) a podmínku uvedenou v § 190 odst. 1 písm. b), dosáhl věku 50 let a vykonával ve správním úřadu, v obecním úřadu obce s rozšířenou působností, krajském úřadu, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 20 let.
(3)
Dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, požádá-li o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31. srpna 2021 a v den podání žádosti o přijetí do služebního poměru splňuje podmínky uvedené v § 190 odst. 1 písm. a), b) a d).
(4)
Vznik služebního poměru se řídí § 23 a § 30 až 32. Služební orgán vydá rozhodnutí o přijetí do služebního poměru do čtyř měsíců od doručení žádosti o přijetí do služebního poměru podle odstavce 2 nebo 3.
(5)
Nárok na odstupné podle § 190 odst. 5 zaniká přijetím dosavadního zaměstnance do služebního poměru.
(6)
Vznikem služebního poměru státního zaměstnance podle odstavce 4 platí, že úspěšně vykonal úřednickou zkoušku; služební orgán mu o tom vystaví osvědčení.“.
90.
V § 192 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Nepožádá-li o přijetí do služebního poměru dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 1, který vykonává činnosti jako lékař orgánu sociálního zabezpečení, zaniká jeho pracovní poměr nejpozději uplynutím 31. prosince 2018.“.
91.
V § 193 odst. 3 se slova „§ 178 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 178 odst. 5“.
92.
Za § 195 se vkládá nový § 195a, který zní:
㤠195a
Na státního zaměstnance, který je zařazen nebo jmenován na služební místo lékaře orgánu sociálního zabezpečení, se v období do 31. prosince 2017 ustanovení § 74 odst. 1 písm. h) nepoužije. Státnímu zaměstnanci, který je zařazen nebo jmenován na služební místo lékaře orgánu sociálního zabezpečení a který dosáhl věku 70 let přede dnem 1. ledna 2018, skončí služební poměr dnem 31. prosince 2018.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Státnímu zaměstnanci, kterému podle § 29 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přísluší nejnižší platový tarif v platové třídě stanovené pro služební místo, na něž je zařazen nebo jmenován, protože dosud úspěšně nevykonal úřednickou zkoušku, přísluší od prvého dne kalendářního měsíce, v němž nabyl tento zákon účinnosti, platový tarif v platové třídě stanovené pro služební místo, na které je zařazen, nebo pro služební místo představeného, na které je jmenován, a v platovém stupni podle právního předpisu upravujícího platové poměry státních zaměstnanců účinného ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Státnímu zaměstnanci, který byl na základě výsledku výběrového řízení jmenován na volné služební místo představeného a podle § 59 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byl přijat do služebního poměru na dobu určitou s trváním 2 měsíců, protože dosud úspěšně nevykonal úřednickou zkoušku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mění doba trvání služebního poměru na dobu určitou s trváním 12 měsíců ode dne vzniku služebního poměru, nebyla-li v oznámení o vyhlášení výběrového řízení uvedena doba kratší; příplatek za vedení se státnímu zaměstnanci stanoví ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Státnímu zaměstnanci, který byl jako národní expert vyslán do orgánu nebo instituce Evropské unie, mezinárodní organizace, mírové nebo záchranné operace anebo za účelem humanitární pomoci v zahraničí podle § 109 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vydá rozhodnutí o změně služebního poměru podle § 67a zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Nabytím právní moci rozhodnutí vydaného podle § 67a zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývá rozhodnutí vydané podle § 109 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právních účinků. Obdobně pozbývá právních účinků i rozhodnutí vydané podle § 109 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u státního zaměstnance, jehož vyslání jako národního experta skončilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 25/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 25/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o propojení české dálnice D 3 a rakouské rychlostní silnice S 10 na česko-rakouských státních hranicích
Vyhlášeno 12. 5. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 23. 4. 2017, částka 14/2017
* ČLÁNEK 1 - Předmětem této dohody je propojení dálnice D 3 na území České republiky a rychlostní silnice S 10 na území Rakouské republiky na česko-rakouských státních hranicích mezi obcemi Dolní Dvořiště a Wullowitz.
* ČLÁNEK 2 - 1. Propojení kapacitních pozemních komunikací se uskuteční na společných státních hranicích na území obce Dolní Dvořiště na české straně a na území obce Wullowitz na rakouské straně mezi hraničními znaky III/28-010 staré číslování (III/28-16 nové číslování
* ČLÁNEK 3 - Prováděním této dohody nedojde ke změně průběhu česko-rakouských státních hranic.
* ČLÁNEK 4 - Případné spory vyplývající z výkladu nebo provádění této dohody budou smluvní strany řešit v zásadě smírnou cestou diplomatických jednání.
* ČLÁNEK 5 - 1. Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Změny nebo doplnění musí být provedeny písemnou formou a na základě vzájemného souhlasu.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 23. 4. 2017
25
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 17. ledna 2017 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o propojení české dálnice D 3 a rakouské rychlostní silnice S 10 na česko-rakouských státních hranicích.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 5 odst. 3 dne 23. dubna 2017.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
mezi vládou České republiky
a Rakouskou spolkovou vládou
o propojení české dálnice D 3
a rakouské rychlostní silnice S 10
na česko-rakouských státních hranicích
Vláda České republiky a Rakouská spolková vláda (dále jen „smluvní strany“),
-
ve snaze o zkvalitnění silničního spojení,
-
se záměrem podporovat rozvoj obchodu a hospodářských vztahů mezi oběma státy,
-
ve snaze o ochranu životního prostředí, efektivní využití energie, bezpečnost silničního provozu a zlepšení pracovních podmínek řidičů a
-
při uznání vzájemných výhod a zájmu propojení dálnice D 3 a rychlostní silnice S 10 na společných státních hranicích se dohodly takto:
ČLÁNEK 1
Předmětem této dohody je propojení dálnice D 3 na území České republiky a rychlostní silnice S 10 na území Rakouské republiky na česko-rakouských státních hranicích mezi obcemiobcemi Dolní Dvořiště a Wullowitz.
ČLÁNEK 2
1.
Propojení kapacitních pozemních komunikací se uskuteční na společných státních hranicích na území obceobce Dolní Dvořiště na české straně a na území obceobce Wullowitz na rakouské straně mezi hraničními znaky III/28-010 staré číslování (III/28-16 nové číslování) a III/30-1 staré číslování (III/30-4 nové číslování).
2.
Podrobné stanovení trasy a parametrů přiřazených pozemním komunikacím v místě propojení na česko-rakouských státních hranicích bude provedeno na základě vzájemně zkoordinované projektové dokumentace.
3.
Realizaci ustanovení odstavce 2 na území České republiky zajistí Ředitelství silnic a dálnic ČR a na území Rakouské republiky Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie (Spolkové ministerstvo dopravy, inovací a technologií).
ČLÁNEK 3
Prováděním této dohody nedojde ke změně průběhu česko-rakouských státních hranic.
ČLÁNEK 4
Případné spory vyplývající z výkladu nebo provádění této dohody budou smluvní strany řešit v zásadě smírnou cestou diplomatických jednání.
ČLÁNEK 5
1.
Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Změny nebo doplnění musí být provedeny písemnou formou a na základě vzájemného souhlasu.
2.
Tato dohoda podléhá schválení v souladu s vnitrostátními právními předpisy každé smluvní strany. Sdělení o ukončení schvalovacího procesu se uskuteční výměnou nót.
3.
Dohoda vstoupí v platnost třicátý den ode dne doručení pozdější nóty.
Dáno v Praze dne 17. ledna 2017 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a německém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.
Za vládu České republiky
Ing. Dan Ťok v. r.
Ministr dopravy
Za Rakouskou spolkovou vládu
Mag. Jörg Leichtfried v. r.
Ministr dopravy, inovací a technologií |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 24/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Mauricijské republiky o letecké dopravě
Vyhlášeno 12. 5. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 2. 2017, částka 14/2017
* Článek 1 - (Definice)
* Článek 2 - (Přepravní práva)
* Článek 3 - (Určení a provozní oprávnění)
* Článek 4 - (Odvolání a pozastavení provozního oprávnění)
* Článek 5 - (Uplatňování zákonů, předpisů a postupů)
* Článek 6 - (Ochrana letectví)
* Článek 7 - (Bezpečnost letectví)
* Článek 8 - (Celní ustanovení, cla a daně)
* Článek 9 - (Užívání letišť a leteckých zařízení)
* Článek 10 - (Přímý tranzit)
* Článek 11 - (Prodej služeb a převod finančních prostředků)
* Článek 12 - (Tarify)
* Článek 13 - (Kapacita)
* Článek 14 - (Společné označování linek)
* Článek 15 - (Letové řády)
* Článek 16 - (Kombinované dopravní služby)
* Článek 17 - (Zastoupení leteckého podniku)
* Článek 18 - (Pozemní odbavování)
* Článek 19 - (Poskytování údajů)
* Článek 20 - (Konzultace)
* Článek 21 - (Změny)
* Článek 22 - (Řešení sporů)
* Článek 23 - (Registrace)
* Článek 24 - (Ukončení platnosti)
* Článek 25 - (Vstup v platnost)Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 6. 2. 2017
24
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 18. srpna 2015 byla v Port Louis podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Mauricijské republiky o letecké dopravě.
S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.
Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 25 dne 6. února 2017.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
DOHODA
mezi
vládou České republiky
a
vládou Mauricijské republiky
O LETECKÉ DOPRAVĚ
Vláda České republiky a vláda Mauricijské republiky, dále uváděné jako „smluvní strany“,
jsouce stranami Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne sedmého prosince 1944, a
vedeny přáním sjednat dohodu za účelem rozvíjení leteckých dopravních služeb mezi a za územími svých států,
se dohodly takto:
Článek 1
(Definice)
Pro účely této dohody, pokud z textu nevyplývá jinak:
(a)
výraz „Úmluva“ znamená Úmluvu o mezinárodním civilním letectví sjednanou v Chicagu dne sedmého prosince 1944 a zahrnuje jakoukoli přílohu přijatou podle článku 90 této Úmluvy včetně jakékoli změny příloh nebo Úmluvy podle jejích článků 90 a 94, pokud byly tyto přílohy a změny přijaty státy obou smluvních stran;
(b)
výraz „letecké úřady“ znamená v případě České republiky Ministerstvo dopravy, a v případě Mauricijské republiky Ministra odpovědného za civilní letectví nebo, v obou případech, kteroukoli jinou osobu, instituci nebo orgán právně zmocněný k provádění funkcí vykonávaných uvedenými leteckými úřady;
(c)
výraz „určený letecký podnik“ znamená každý letecký podnik, který jedna smluvní strana písemně určila druhé smluvní straně a který je podle článku 3 této dohody oprávněn provozovat dohodnuté služby na stanovených linkách podle článku 2 odstavce (1) této dohody;
(d)
výrazy „území“, „letecká dopravní služba“, „mezinárodní letecká dopravní služba“, „letecký podnik“ a „přistání pro potřeby nikoli obchodní“ mají význam, který je pro ně příslušně stanoven v článcích 2 a 96 Úmluvy;
(e)
výraz „kapacita“ znamená množství služeb nabízené podle této dohody, obvykle měřené počtem letů (frekvencí), sedaček nebo tun zboží nabízených na trhu (mezi dvěma městy nebo zeměmi) nebo na lince za určité období, například za den, týden, sezónu nebo rok;
(f)
výraz „tarif“ znamená ceny nebo poplatky, které mají být zaplaceny za přepravu cestujících, zavazadel a zboží (s výjimkou náhrad a podmínek za přepravu poštovních zásilek) a podmínky, za kterých se tyto ceny nebo poplatky používají, včetně provizí placených při přepravě za zprostředkovatelské služby, poplatky a podmínky za jakékoli vedlejší služby k této přepravě, které jsou nabízeny leteckými podniky, a rovněž zahrnuje jakékoli podstatné výhody poskytované v souvislosti s přepravou;
(g)
výraz “Příloha“ znamená Přílohu k této dohodě a její změny provedené v souladu s ustanoveními článku 21 této dohody. Příloha tvoří nedílnou součást této dohody a všechny odkazy na tuto dohodu, pokud není výslovně stanoveno jinak, zahrnují zmíněnou Přílohu;
(h)
výraz „EU smlouvy“ znamená Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie.
Článek 2
(Přepravní práva)
(1)
Každá smluvní strana poskytuje druhé smluvní straně práva stanovená v této dohodě za účelem zřízení a provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb určeným leteckým podnikem (dále jen „dohodnuté služby“) na linkách stanovených v příslušné části Přílohy (dále jen „stanovené linky“).
(2)
Podle ustanovení této dohody určený letecký podnik každé smluvní strany požívá při provozování dohodnutých služeb na stanovených linkách následující práva:
(a)
právo létat bez přistání přes území státu druhé smluvní strany;
(b)
právo přistávat na území státu druhé smluvní strany pro potřeby nikoli obchodní;
(c)
právo nakládat a vykládat na území státu druhé smluvní strany v místech stanovených v Příloze cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené do nebo pocházející z míst na území státu první smluvní strany; a
(d)
právo nakládat a vykládat na územích třetích států v místech stanovených v Příloze cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek, odděleně nebo v kombinaci, určené do nebo pocházející z míst na území státu druhé smluvní strany, stanovených v Příloze.
(3)
Letecké podniky každé smluvní strany, které nejsou určené podle článku 3 této dohody, mohou také užívat práva stanovená v odstavci (2) (a) a (b) tohoto článku.
(4)
V odstavci (2) tohoto článku nemůže být nic považováno za udělení práva určenému leteckému podniku jedné smluvní strany nakládat na území státu druhé smluvní strany cestující, zavazadla a zboží včetně poštovních zásilek za úplatu nebo nájemné s určením pro jiné místo na území státu této druhé smluvní strany.
Článek 3
(Určení a provozní oprávnění)
(1)
Každá smluvní strana má právo určit letecký podnik nebo letecké podniky za účelem provozování dohodnutých služeb pro svoji potřebu a odvolat určení kteréhokoli leteckého podniku nebo nahradit dříve určený jiným leteckým podnikem. Toto určení se provádí písemným oznámením mezi leteckými úřady obou smluvních stran.
(2)
Letecký úřad, který obdržel oznámení o určení, udělí bez prodlení podle ustanovení odstavců (3) a (4) tohoto článku určenému leteckému podniku druhé smluvní strany potřebná provozní oprávnění.
(3)
Letecký úřad jedné smluvní strany může požadovat, aby letecký podnik určený druhou smluvní stranou prokázal, že je schopen plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které tento úřad uplatňuje na provozování mezinárodních leteckých dopravních služeb v souladu s ustanoveními Úmluvy.
(4)
Letecký úřad každé smluvní strany má právo odmítnout přijmout určení leteckého podniku a odmítnout udělit provozní oprávnění uvedené v odstavci (2) tohoto článku, nebo uložit takové podmínky, které považuje za nezbytné pro výkon práv stanovených v článku 2 této dohody, kdykoli smluvní strana nemá důkaz, že:
(a)
v případě leteckého podniku určeného Českou republikou
(i)
je tento letecký podnik usazen na území České republiky podle EU smluv a má platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie;
(ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad; a
(iii)
tento letecký podnik je vlastněn, přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu, a skutečně kontrolován členskými státy Evropské unie nebo jinými státy uvedenými v Příloze nebo státními příslušníky těchto států;
(b)
v případě leteckého podniku určeného Mauricijskou republikou
(i)
je tento letecký podnik usazen na území Mauricijské republiky a má platnou provozní licenci v souladu s příslušným právem Mauricijské republiky;
(ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku je vykonávána a udržována Mauricijskou republikou; a
(iii)
tento letecký podnik je vlastněn, přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu, a skutečně kontrolován Mauricijskou republikou nebo jejími státními příslušníky;
(c)
smluvní strana, která určila letecký podnik, jedná v souladu s ustanoveními uvedenými v článcích 6 a 7 této dohody.
(5)
Jakmile byl letecký podnik určen a oprávněn podle tohoto článku, může v plném nebo částečném rozsahu provozovat dohodnuté služby za předpokladu, že letecký podnik jedná v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody.
Článek 4
(Odvolání a pozastavení provozního oprávnění)
(1)
Letecký úřad každé smluvní strany má právo zrušit provozní oprávnění nebo pozastavit výkon práv stanovených v článku 2 této dohody určenému leteckému podniku druhé smluvní strany nebo uložit pro využívání těchto práv dočasně nebo trvale podmínky, které považuje za nezbytné, jestliže:
(a)
v případě leteckého podniku určeného Českou republikou
(i)
není tento letecký podnik usazen na území České republiky podle EU smluv nebo nemá platnou provozní licenci v souladu s právem Evropské unie;
(ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována členským státem Evropské unie odpovědným za vydání osvědčení leteckého dopravce tomuto leteckému podniku nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad; nebo
(iii)
tento letecký podnik není vlastněn, přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu, nebo skutečně kontrolován členskými státy Evropské unie nebo jinými státy uvedenými v Příloze nebo státními příslušníky těchto států;
(b)
v případě leteckého podniku určeného Mauricijskou republikou
(i)
není tento letecký podnik usazen na území Mauricijské republiky nebo nemá platnou provozní licenci v souladu s příslušným právem Mauricijské republiky;
(ii)
skutečná regulatorní kontrola tohoto leteckého podniku není vykonávána nebo udržována Mauricijskou republikou; nebo
(iii)
tento letecký podnik není vlastněn, přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu, nebo skutečně kontrolován Mauricijskou republikou nebo jejími státními příslušníky;
(c)
letecký podnik neprokáže leteckému úřadu smluvní strany, která poskytuje práva, způsobilost plnit podmínky stanovené zákony a předpisy, které v souladu s ustanoveními Úmluvy tento úřad uplatňuje;
(d)
letecký podnik jiným způsobem neprovozuje dohodnuté služby v souladu s podmínkami stanovenými touto dohodou; nebo
(e)
smluvní strana, která určila letecký podnik, nejedná v souladu s ustanoveními uvedenými v článcích 6 a 7 této dohody.
(2)
Pokud není nutné provést okamžitá opatření k zabránění dalšího porušování výše uvedených zákonů a předpisů, uplatní se práva uvedená v odstavci (1) tohoto článku pouze po konzultaci s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Pokud není leteckými úřady dohodnuto jinak, jsou tyto konzultace mezi leteckými úřady obou smluvních stran zahájeny do šedesáti (60) dnů od data požadavku učiněného kterýmkoli leteckým úřadem.
Článek 5
(Uplatňování zákonů, předpisů a postupů)
(1)
Při vstupu, pobytu a výstupu z území státu jedné smluvní strany musí být leteckými podniky druhé smluvní strany dodržovány zákony, předpisy a postupy platné na území státu této smluvní strany, vztahující se na provoz a navigaci letadel.
(2)
Zákony, předpisy a postupy platné na území státu jedné smluvní strany, týkající se vstupu, pobytu, tranzitu nebo výstupu cestujících, posádek, zavazadel a zboží včetně poštovních zásilek z území jejího státu, jako jsou zákony, předpisy a postupy týkající se vstupu, výstupu, přistěhovalectví, cestovních dokladů, cel, měnových, karanténních, zdravotních a veterinárních nebo hygienických opatření, se vztahují na cestující, posádku, zavazadla, zboží a poštovní zásilky přepravované letadlem určeného leteckého podniku druhé smluvní strany při vstupu nebo výstupu nebo pobytu na území státu první smluvní strany.
(3)
Při uplatňování celních, přistěhovaleckých, karanténních a podobných předpisů nedává žádná smluvní strana přednost svým vlastním nebo kterýmkoli jiným leteckým podnikům před leteckým podnikem druhé smluvní strany provozujícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby.
Článek 6
(Ochrana letectví)
(1)
Smluvní strany si znovu potvrzují v souladu se svými právy a povinnostmi podle mezinárodního práva, že jejich vzájemný závazek chránit bezpečnost civilního letectví před protiprávními činy tvoří nedílnou součást této dohody.
(2)
Aniž je omezena či snížena obecná platnost jejich práv a povinností z hlediska mezinárodního práva, smluvní strany jednají zejména v souladu s ustanoveními Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu 23. září 1971, a Protokolu o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsaného v Montrealu 24. února 1988, Úmluvy o značkování plastických trhavin pro účely detekce, podepsané v Montrealu 1. března 1991, a jakékoli jiné mnohostranné smlouvy upravující ochranu letectví, která je závazná pro státy obou smluvních stran.
(3)
Smluvní strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nutnou pomoc k zabránění činům protiprávního zmocnění se civilních letadel a jiných protiprávních činů proti bezpečnosti těchto letadel, jejich cestujících a posádek, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakémukoli jinému ohrožení bezpečnosti civilního letectví.
(4)
Smluvní strany jednají ve svých vzájemných vztazích v souladu s ustanoveními o ochraně letectví stanovenými Mezinárodní organizací pro civilní letectví a označovanými jako Přílohy k Úmluvě v rozsahu, ve kterém jsou tato bezpečnostní opatření platná vůči státům smluvních stran; smluvní strany vyžadují, aby provozovatelé letadel, kteří mají hlavní sídlo podnikání nebo stálé sídlo na územích států smluvních stran, nebo v případě České republiky provozovatelé letadel usazení na jejím území podle EU smluv a mající platné provozní licence v souladu s právem Evropské unie, a provozovatelé letišť na územích jejich států jednali v souladu s takovými ustanoveními o ochraně letectví.
(5)
Každá smluvní strana souhlasí s tím, že je požadováno, aby její provozovatelé letadel dodržovali pro vstup, výstup a pobyt na území státu druhé smluvní strany ustanovení o ochraně letectví v souladu se zákony a předpisy platnými v tomto státě včetně práva Evropské unie v případě České republiky.
(6)
Každá smluvní strana zajistí, že se na území jejího státu účinně uplatňují odpovídající opatření k ochraně letadel a kontrole cestujících, posádek, příručních zavazadel, zapsaných zavazadel, zboží a palubních zásob před a v průběhu nastupování nebo nakládání.
(7)
Každá smluvní strana s porozuměním posoudí jakýkoli požadavek druhé smluvní strany na přiměřená bezpečnostní opatření za účelem čelit určité hrozbě.
(8)
Dojde-li ke spáchání činu nebo hrozbě spáchání činu protiprávního zmocnění se civilního letadla nebo jiného protiprávního činu proti bezpečnosti takového letadla, jeho cestujících a posádky, letišť nebo navigačních zařízení, smluvní strany si vzájemně pomohou usnadňováním předávání zpráv a jinými příslušnými opatřeními, směřujícími k rychlému a bezpečnému ukončení takového činu nebo hrozby.
(9)
Každá smluvní strana přijme opatření, která uzná za vhodná, aby zajistila, že letadlo druhé smluvní strany, které je předmětem spáchání činu protiprávního zmocnění nebo jiného protiprávního zásahu a nachází se na zemi na území jejího státu, je zadrženo na zemi, není-li jeho odlet vynucen prvořadou povinností chránit životy jeho posádky a cestujících. Je-li to možné, přijímají se taková opatření na základě konzultací s druhou smluvní stranou.
(10)
Má-li smluvní strana opodstatněné důvody se domnívat, že se druhá smluvní strana odchýlila od ustanovení tohoto článku na ochranu letectví, může letecký úřad této smluvní strany požádat o neodkladné konzultace s leteckým úřadem druhé smluvní strany. Nedosažení uspokojivé dohody do třiceti (30) dnů ode dne doručení takové žádosti je důvodem k uplatnění článku 4 této dohody. Vyžaduje-li to vážná nepředvídatelná situace, může kterákoli smluvní strana provést prozatímní opatření před uplynutím této lhůty.
(11)
Jakékoli opatření přijaté podle odstavce (10) tohoto článku se zruší, jakmile druhá smluvní strana jedná v souladu s ustanoveními tohoto článku.
Článek 7
(Bezpečnost letectví)
(1)
Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení o kvalifikaci a průkazy, vydané nebo potvrzené za platné v souladu s pravidly a postupy státu jedné smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, a dosud mající platnost, jsou uznány za platné druhou smluvní stranou pro provozování dohodnutých služeb za předpokladu, že tato osvědčení a průkazy alespoň odpovídají nebo jsou přísnější než minimální podmínky, stanovené podle Úmluvy.
(2)
Každá smluvní strana si však vyhrazuje právo odmítnout uznat jako platné pro účely letů nad územím svého státu osvědčení o kvalifikaci a průkazy vydané jejím vlastním státním příslušníkům druhou smluvní stranou nebo jiným státem.
(3)
Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem přijatých druhou smluvní stranou v jakékoli oblasti vztahující se na posádky, letadla a jejich provoz. Takové konzultace se uskuteční do třiceti (30) dnů ode dne doručení žádosti.
(4)
Jestliže po těchto konzultacích jedna smluvní strana shledá, že druhá smluvní strana účinně neudržuje a neuplatňuje bezpečnostní normy v jakékoli oblasti alespoň na minimální úrovni stanovené v daném období Úmluvou, oznámí tato smluvní strana druhé smluvní straně svá zjištění a opatření považovaná za nezbytná k tomu, aby bylo dosaženo souladu s těmito minimálními normami, a druhá smluvní strana učiní příslušná nápravná opatření. Neuskutečnění příslušných nápravných opatření druhou smluvní stranou do patnácti (15) dnů, nebo v delší lhůtě, která může být dohodnuta, je důvodem pro uplatnění článku 4 této dohody.
(5)
Bez ohledu na povinnosti uvedené v článku 33 Úmluvy je dohodnuto, že jakékoli letadlo provozované leteckým podnikem jedné smluvní strany, nebo jeho jménem na základě smlouvy o leasingu, na dopravních službách na nebo z území státu druhé smluvní strany může být, v době, kdy se nachází na území státu druhé smluvní strany, podrobeno inspekci oprávněnými zástupci státu druhé smluvní strany, na palubě i zvenku za účelem ověření jak platnosti dokladů letadla a jeho posádky, tak i zjevného stavu letadla a jeho vybavení (dále v tomto článku nazývané „inspekce na stojánce“), za předpokladu, že to nepovede k nepřiměřenému zpoždění.
(6)
Jestliže jakákoli inspekce na stojánce nebo série inspekcí na stojánce povede:
(a)
k vážným obavám, že letadlo nebo provozování letadla neodpovídají minimálním normám stanoveným v daném období Úmluvou, nebo
(b)
k vážným obavám, že nejsou účinně udržovány a uplatňovány bezpečnostní normy stanovené v daném období Úmluvou,
má smluvní strana provádějící inspekci pro účely článku 33 Úmluvy právo svobodně prohlásit, že požadavky, na jejichž základě byla vydána nebo uznána za platná osvědčení nebo průkazy týkající se daného letadla nebo jeho posádky, nebo požadavky, za kterých má být letadlo provozováno, nejsou stejné nebo vyšší než minimální normy stanovené Úmluvou.
(7)
V případě, že přístup k provedení inspekce letadla na stojánce, provozovaného leteckým podnikem jedné smluvní strany nebo jeho jménem v souladu s odstavcem (5) výše, je odepřen zástupcem tohoto leteckého podniku, má druhá smluvní strana právo svobodně usoudit, že vznikly vážné obavy popsané v odstavci (6) výše a učinit závěry v něm uvedené.
(8)
Každá smluvní strana si vyhrazuje právo okamžitě pozastavit nebo upravit provozní oprávnění leteckému podniku druhé smluvní strany v případě, že usoudí, ať již na základě inspekce na stojánce, série inspekcí na stojánce, odepření přístupu k inspekci na stojánce, konzultací nebo jiných zjištění, že pro bezpečný provoz leteckého podniku jsou nezbytná okamžitá opatření.
(9)
Jakékoli opatření jedné smluvní strany podle odstavců (4) nebo (8) výše se zruší, jakmile přestanou trvat důvody, pro které bylo zavedeno.
(10)
V případě, že Česká republika určí letecký podnik, jehož regulatorní kontrola je vykonávána a udržována jiným členským státem Evropské unie, použijí se práva druhé smluvní strany daná tímto článkem stejným způsobem na přijetí, uplatňování a udržování bezpečnostních norem tímto jiným členským státem Evropské unie a na provozní oprávnění tohoto leteckého podniku.
Článek 8
(Celní ustanovení, cla a daně)
(1)
Každá smluvní strana osvobozuje, na základě vzájemnosti, určený letecký podnik druhé smluvní strany od dovozních omezení, cla, nepřímých daní, inspekčních poplatků a jiných celostátních a místních dávek a poplatků, pokud jde o letadla, pohonné hmoty, mazadla, spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů, obvyklé vybavení letadla, zásoby letadla a potraviny (včetně alkoholu, tabáku, nápojů a jiných výrobků určených v omezeném množství k prodeji cestujícím za letu) a jiné věci, které jsou určeny k použití výhradně v souvislosti s provozem nebo obsluhou letadla určeného leteckého podniku druhé smluvní strany, provozujícího dohodnuté služby, stejně tak jako tiskopisy letenek, leteckých nákladních listů, jakýkoli tištěný materiál nesoucí znaky společnosti a obvyklý reklamní materiál bezplatně rozšiřovaný tímto určeným leteckým podnikem.
(2)
Osvobození udělená podle tohoto článku se vztahují na položky uvedené v odstavci (1) tohoto článku:
(a)
dovezené na území státu jedné smluvní strany určeným leteckým podnikem druhé smluvní strany nebo jeho jménem;
(b)
ponechané na palubě letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany od příletu až do odletu z území státu druhé smluvní strany;
(c)
vzaté na palubu letadla určeného leteckého podniku jedné smluvní strany na území státu druhé smluvní strany a určené k použití při provozování dohodnutých služeb; a to bez ohledu na to, zda jsou tyto položky používány nebo spotřebovány zcela nebo zčásti na území státu smluvní strany, která poskytuje výjimku, za předpokladu, že takové položky nebudou zcizovány na území státu této smluvní strany.
(3)
Obvyklé palubní vybavení letadla, stejně tak jako materiál, dodávky a zásoby obvykle uložené na palubě letadla určeného leteckého podniku kterékoli smluvní strany mohou být vyloženy na území státu druhé smluvní strany pouze se souhlasem celního úřadu na tomto území. V takovém případě mohou být uloženy pod celním dohledem tohoto celního úřadu do doby, než budou znovu vyvezeny, nebo s nimi bude naloženo jinak v souladu s celními předpisy.
(4)
Osvobození poskytnutá tímto článkem pokud jde o spotřebitelný technický materiál, náhradní díly včetně motorů a obvyklé palubní vybavení se vztahují i na situace, kdy určený letecký podnik kterékoli smluvní strany uzavře ujednání s jinými leteckými podniky o výpůjčce nebo přenechání na území státu druhé smluvní strany za předpokladu, že takové jiné letecké podniky požívají stejná osvobození od druhé smluvní strany. Takové výpůjčky a přenechání oznámí letecký podnik příslušným celním úřadům.
(5)
Nic v této dohodě nebrání České republice, aby nediskriminačním způsobem uložila daně, poplatky, cla, dávky nebo taxy na pohonné hmoty dodané na jejím území pro použití v letadle určeného leteckého podniku Mauricijské republiky, které je provozováno mezi místem na území České republiky a jiným místem na území České republiky nebo na území jiného členského státu Evropské unie.
Článek 9
(Užívání letišť a leteckých zařízení)
(1)
Poplatky uložené na území státu jedné smluvní strany určenému leteckému podniku druhé smluvní strany za použití letišť, leteckých navigačních a jiných zařízení nemohou být vyšší než poplatky ukládané jakémukoli jinému letadlu téže kategorie vykonávajícímu podobné mezinárodní letecké dopravní služby.
(2)
Žádná smluvní strana neposkytne výhody svému vlastnímu nebo jinému leteckému podniku před leteckým podnikem druhé smluvní strany, konajícím podobné mezinárodní letecké dopravní služby, při užívání letišť, letových cest, letových provozních služeb a s nimi souvisejících zařízení nacházejících se pod její kontrolou.
(3)
Každá smluvní strana podporuje konzultace o uživatelských poplatcích mezi svými orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky používajícími služby a zařízení provozovaná těmito orgány vyměřujícími poplatky, kdykoli to bude praktické, učiní tak prostřednictvím organizací zastupujících tyto letecké podniky. Jakékoli návrhy na změny těchto poplatků by měly být předány leteckým podnikům v přiměřené lhůtě, aby měly možnost vyjádřit svá stanoviska dříve, než budou změny uskutečněny. Každá smluvní strana dále podporuje výměnu vhodných informací o uživatelských poplatcích mezi svými orgány oprávněnými k vyměřování poplatků a leteckými podniky.
Článek 10
(Přímý tranzit)
Cestující, zavazadla a zboží v přímém tranzitu přes území státu smluvní strany, neopouštějící část letiště určenou pro takový účel, jsou podrobeni, s výjimkou ustanovení o ochraně civilního letectví uvedených v článku 6 této dohody a plnění úkolu zabránit nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, nanejvýše zjednodušené kontrole. Zavazadla a zboží v přímém tranzitu jsou osvobozena od cla a jiných poplatků.
Článek 11
(Prodej služeb a převod finančních prostředků)
(1)
Na základě oznámení leteckému úřadu první smluvní strany a po příslušné obchodní registraci v souladu se zákony a předpisy platnými na území státu této první smluvní strany má určený letecký podnik druhé smluvní strany právo volně prodávat své letecké dopravní služby na území státu první smluvní strany, buď přímo, nebo prostřednictvím svých zprostředkovatelů, a kterákoli osoba může svobodně zakoupit tyto dopravní služby v místní měně nebo v jakékoli volně směnitelné měně běžně vykupované bankamibankami na daném území.
(2)
Určené letecké podniky smluvních stran mají právo, na základě vzájemnosti, přepočítat a převést na území svého státu přebytek příjmů nad místními výdaji získaný na území státu druhé smluvní strany ve volně směnitelné měně. Přepočet a převod se uskuteční bez omezení podle tržního devizového kurzu pro tyto transakce, platného v den převodu. V případě, že tržní devizový kurz neexistuje, uskuteční se přepočet a převod bez omezení podle úředního přepočítacího kurzu, platného v den převodu. Skutečný převod je proveden bez prodlení a nepodléhá jakýmkoli poplatkům, s výjimkou obvyklých poplatků vybíraných bankamibankami za služby při těchto transakcích.
(3)
V případě, že jsou platby mezi smluvními stranami upraveny zvláštní dohodou, použije se tato zvláštní dohoda.
Článek 12
(Tarify)
(1)
Tarify pro dohodnuté služby jsou určenými leteckými podniky obou smluvních stran stanovovány v přiměřené výši, přičemž se náležitě přihlíží ke všem významným činitelům, jako jsou zájmy uživatelů, náklady na provoz, povaha dopravních služeb, přiměřený zisk a jiné obchodní úvahy na daném trhu.
(2)
Nepožaduje se, aby tarify stanovené na základě odstavce (1) tohoto článku byly předkládány určeným leteckým podnikem jedné smluvní strany leteckému úřadu druhé smluvní strany. Bez ohledu na výše uvedené má každá smluvní strana právo zasáhnout tak, aby:
(a)
zabránila nepřiměřeně diskriminujícím tarifům a praktikám;
(b)
ochránila uživatele od tarifů, které jsou nepřiměřeně vysoké nebo omezující přepravu z důvodu zneužití dominantního postavení; a
(c)
ochránila letecké podniky od tarifů, které jsou uměle nízké vzhledem k přímé nebo nepřímé dotaci či podpoře nebo, kde existuje důkaz o záměru omezit hospodářskou soutěž.
(3)
Určený letecký podnik jedné smluvní strany poskytne na požádání leteckému úřadu druhé smluvní strany informace vztahující se ke stanovování tarifů způsobem a ve formě předepsané tímto úřadem.
Článek 13
(Kapacita)
(1)
Určené letecké podniky smluvních stran mají řádnou a rovnou příležitost k provozování leteckých dopravních služeb na jakékoli lince stanovené v Příloze k této dohodě.
(2)
Při provozování dohodnutých služeb bere určený letecký podnik každé smluvní strany v úvahu zájmy určeného leteckého podniku druhé smluvní strany, aby nedošlo k nevhodnému ovlivňování dopravních služeb, které tento podnik zajišťuje na zcela nebo zčásti shodných linkách.
(3)
Dohodnuté služby provozované určenými leteckými podniky smluvních stran jsou v úzkém vztahu k požadavkům veřejnosti na dopravu na stanovených linkách a mají za přednostní cíl poskytnout, při přiměřeném využití prostoru, kapacitu odpovídající současným a rozumně očekávaným požadavkům na přepravu cestujících a zboží včetně poštovních zásilek, pocházejících z nebo určených pro území státu smluvní strany, která určila letecký podnik. Zabezpečení přepravy cestujících a zboží včetně poštovních zásilek, naložených a vyložených v těch místech stanovených linek, která se nacházejí na územích jiných států než toho, který určil letecký podnik, se provádí v souladu s obecnými zásadami, že kapacita je ve vztahu k:
(a)
dopravním požadavkům na území a z území státu smluvní strany, která určila letecký podnik;
(b)
dopravním požadavkům oblasti, kterou dohodnuté služby prolétávají po přihlédnutí k dopravním službám provozovaným leteckými podniky jiných států této oblasti; a
(c)
požadavkům vyplývajícím z provozu leteckých podniků.
(4)
Kapacitu a frekvence leteckých dopravních služeb provozovaných určenými leteckými podniky každé smluvní strany společně stanoví a odsouhlasí letecké úřady obou smluvních stran.
Článek 14
(Společné označování linek)
(1)
Při provozování nebo nabízení leteckých dopravních služeb na stanovených linkách k prodeji může každý určený letecký podnik jedné smluvní strany vstoupit do ujednání o společném označování linek (code-sharing) a o vyblokování prostoru (blocked-space) s:
(a)
leteckým podnikem nebo leteckými podniky kterékoli smluvní strany;
(b)
leteckým podnikem nebo leteckými podniky třetí strany. Pokud by třetí strana neoprávnila nebo nedovolila srovnatelné ujednání mezi leteckými podniky druhé smluvní strany a jinými leteckými podniky na dopravních službách do, z a přes třetí stát, má letecký úřad příslušné smluvní strany právo nepřijmout takové ujednání.
(2)
Výše uvedená ustanovení však podléhají podmínce, že všechny letecké podniky takových ujednání:
(a)
mají příslušná přepravní práva a splňují ustanovení této dohody,
(b)
splňují požadavky uplatňované na taková ujednání leteckými úřady obou smluvních stran,
(c)
poskytují spotřebitelůmspotřebitelům odpovídající informace o těchto ujednáních o společném označování linek a o vyblokování prostoru.
(3)
Provozuje-li určený letecký podnik letecké dopravní služby na základě ujednání o společném označování linek jako provozující dopravce, provozovaná kapacita se započítává do kapacitních oprávnění smluvní strany, která určila tento letecký podnik. Kapacita nabízená určeným leteckým podnikem, který se na službách ve formě společného označování linek provozovaných jinými leteckými podniky podílí jako marketingový letecký podnik, se nezapočítává do kapacitních oprávnění smluvní strany, která určila tento marketingový letecký podnik.
(4)
Letecké úřady obou smluvních stran mohou požadovat, aby letecké podniky předložily návrh ujednání o společném označování linek a o vyblokování prostoru nejpozději třicet (30) dnů před navrhovaným datem jejich zavedení.
Článek 15
(Letové řády)
(1)
Letecký podnik určený jednou smluvní stranou předloží nejpozději třicet (30) dnů před zahájením dopravních služeb leteckému úřadu druhé smluvní strany ke schválení svůj zamýšlený letový řád, uvádějící počet frekvencí, typ letadla, časy, cestovní uspořádání a počet míst nabízených veřejnosti a období platnosti letového řádu. Tentýž postup se použije na jakoukoli změnu letového řádu.
(2)
Pokud určený letecký podnik požaduje provozovat doplňkové lety k letům uvedeným v letových řádech, musí požádat o povolení letecký úřad druhé smluvní strany. Takový požadavek se obvykle předkládá nejpozději dva (2) pracovní dny před provedením takových letů.
Článek 16
(Kombinované dopravní služby)
Určený letecký podnik každé smluvní strany má právo využívat ve spojení s leteckou přepravou cestujících a zboží jakoukoli povrchovou dopravu do nebo z jakéhokoli místa na územích států smluvních stran nebo třetích států. Určený letecký podnik si může zvolit mezi vykonáváním vlastní povrchové dopravy nebo jejím poskytováním prostřednictvím ujednání, včetně společného označování linek, s jinými povrchovými dopravci za podmínky dodržování zákonů a předpisů platných na území státu příslušné smluvní strany. Tyto kombinované dopravní služby mohou být nabízeny při kombinaci letecké a povrchové dopravy jako přímá dopravní služba a za jednu cenu za předpokladu, že jsou cestující a zasilatelé informováni o skutečnostech týkajících se této dopravy.
Článek 17
(Zastoupení leteckého podniku)
(1)
Určený letecký podnik jedné smluvní strany je oprávněn v souladu se zákony a předpisy platnými na území státu druhé smluvní strany vztahujícími se ke vstupu, pobytu a zaměstnání a na základě reciprocity přivést a udržovat na území státu druhé smluvní strany svého zástupce, obchodní, technický a jiný odborný personál přiměřeně potřebný k provozování dohodnutých služeb.
(2)
Zástupce a personál podléhají zákonům a předpisům platným na území státu druhé smluvní strany.
(3)
Určené letecké podniky obou smluvních stran mají podle zákonů a předpisů platných na území příslušného státu právo zřizovat na území státu druhé smluvní strany kancelář nebo kanceláře na podporu letecké dopravy a k prodeji leteckých dopravních služeb.
Článek 18
(Pozemní odbavování)
S výhradou zákonů a předpisů platných na území státu každé smluvní strany, včetně práva Evropské unie v případě České republiky, má každý určený letecký podnik právo zajišťovat si na území státu druhé smluvní strany své vlastní pozemní odbavování (odbavování pro vlastní potřebu), anebo si podle své volby vybrat mezi konkurenčními poskytovateli, kteří zcela nebo zčásti pozemní odbavovací služby zajišťují. V případě, že zákony a předpisy nebo platná politika omezují nebo předem vylučují odbavování pro vlastní potřebu, a kde neexistuje skutečné konkurenční prostředí mezi poskytovateli pozemních odbavovacích služeb, musí se s každým určeným leteckým podnikem zacházet nediskriminujícím způsobem, pokud jde o jeho přístup k odbavování pro vlastní potřebu a k pozemním odbavovacím službám zajišťovaným poskytovatelem nebo poskytovateli.
Článek 19
(Poskytování údajů)
Letecký úřad každé smluvní strany na požádání poskytne leteckému úřadu druhé smluvní strany periodické statistické údaje nebo jiné podobné údaje týkající se přepravy uskutečněné určeným leteckým podnikem na linkách stanovených v této dohodě v rozsahu, který může být rozumně požadován za účelem posouzení provozování dohodnutých služeb.
Článek 20
(Konzultace)
(1)
Letecké úřady obou smluvních stran budou ve spojení, které se může uskutečnit jednáním nebo písemně, aby zajistily úzkou spolupráci ve všech záležitostech ovlivňujících provádění této dohody.
(2)
Každá smluvní strana může kdykoli požádat o konzultace k jakémukoli problému, týkajícímu se této dohody. Tyto konzultace jsou zahájeny ve lhůtě šedesáti (60) dnů ode dne doručení žádosti druhé smluvní straně, pokud není smluvními stranami dohodnuto jinak.
Článek 21
(Změny)
(1)
Jestliže kterákoli ze smluvních stran považuje za žádoucí změnit jakékoli ustanovení této dohody, vstoupí tato změna, jestliže je dohodnuta mezi smluvními stranami, v platnost šedesátý (60) den ode dne doručení pozdější z diplomatických nót potvrzujících splnění ústavně předepsaných formalit pro schválení této změny.
(2)
Jestliže vstoupí v platnost obecná mnohostranná úmluva o mezinárodní letecké dopravě dotýkající se vztahů mezi oběma smluvními stranami, pozmění se tato dohoda tak, aby odpovídala ustanovením takové mnohostranné úmluvy v rozsahu, ve kterém byla tato ustanovení přijata státy obou smluvních stran.
Článek 22
(Řešení sporů)
(1)
V případě sporu, vyplývajícího z výkladu nebo provádění této dohody, se ho v prvé řadě vynasnaží letecké úřady smluvních stran vyřešit jednáním.
(2)
Nedosáhnou-li letecké úřady dohody, je spor řešen jednáním smluvních stran.
(3)
Jestliže se smluvním stranám nepodaří dosáhnout vyřešení sporu jednáním, mohou jej postoupit takové osobě nebo orgánu, na kterém se shodnou, k poradnímu posudku nebo k vydání závazného rozhodnutí podle toho, jak se smluvní strany dohodnou, nebo jej, na základě žádosti kterékoli smluvní strany, předloží k rozhodnutí rozhodčímu soudu tří rozhodců.
(4)
Tento rozhodčí soud se ustavuje následovně: každá smluvní strana jmenuje jednoho člena a tito dva členové se poté dohodnou a jmenují státního příslušníka třetího státu jako předsedu. Členové jsou jmenováni do šedesáti (60) dnů a předseda do devadesáti (90) dnů ode dne, ke kterému kterákoli smluvní strana informovala druhou smluvní stranu o záměru předložit spor rozhodčímu soudu.
(5)
Nejsou-li lhůty stanovené v odstavci (4) tohoto článku dodrženy, může kterákoli smluvní strana, není-li jakékoli jiné příslušné ujednání, požádat prezidenta Rady Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), aby učinil nezbytná jmenování. Je-li prezident státním příslušníkem státu některé ze smluvních stran nebo cokoliv mu jinak brání ve vykonání tohoto úkolu, učiní nezbytná jmenování viceprezident, který ho zastupuje.
(6)
Rozhodčí soud přijímá rozhodnutí většinou hlasů. Jeho rozhodnutí jsou závazná pro smluvní strany. Každá smluvní strana hradí náklady na svého člena stejně tak jako své zastoupení v rozhodčím řízení; náklady na předsedu a jakékoli jiné náklady nesou smluvní strany rovným dílem. Ve všech ostatních záležitostech rozhodčí soud stanoví svůj vlastní postup.
Článek 23
(Registrace)
Tato dohoda a jakékoli její následné změny se registrují u Mezinárodní organizace pro civilní letectví.
Článek 24
(Ukončení platnosti)
Kterákoli smluvní strana může kdykoli oznámit písemně diplomatickou cestou druhé smluvní straně své rozhodnutí ukončit platnost této dohody. Takové oznámení je zároveň zasláno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví. Platnost této dohody v takovém případě skončí dvanáct (12) měsíců po dni doručení oznámení druhé smluvní straně, není-li před uplynutím tohoto období oznámení o ukončení vzato zpět se souhlasem druhé smluvní strany. V případě, že chybí potvrzení o doručení druhé smluvní straně, je oznámení považováno za doručené čtrnáct (14) dnů poté, kdy bylo doručeno Mezinárodní organizaci pro civilní letectví.
Článek 25
(Vstup v platnost)
Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně diplomatickou nótou, že ústavně předepsané formality pro schválení této dohody byly v jejím státě splněny. Tato dohoda vstoupí v platnost šedesátý (60) den ode dne doručení pozdějšího z těchto dvou oznámení.
Dáno v Port Louis dne 18. srpna 2015 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazycích českém a anglickém, přičemž všechny texty jsou stejně autentické.
Za vládu
České republiky
Ing. Blanka Fajkusová, Ph.D.
mimořádná a zplnomocněná velvyslankyně
České republiky v Mauricijské republice
Za vládu
Mauricijské republiky
Sateeaved Seebaluck
tajemník vlády a vedoucí státní služby
Příloha
Oddíl I
Linky provozované leteckými podniky určenými Českou republikou:
počáteční místa
v České republice| mezilehlá místa| místa určení
v Mauricijské
republice| místa za
---|---|---|---
jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa
Oddíl II
Linky provozované leteckými podniky určenými Mauricijskou republikou:
počáteční místa
v Mauricijské
republice| mezilehlá místa| místa určení
v České republice| místa za
---|---|---|---
jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa| jakákoli místa
Poznámky:
1.
Linky mohou být provozovány v obou směrech.
2.
Určené letecké podniky smluvních stran mohou na jakémkoli nebo všech letech:
(a)
vynechat přistání v jakémkoli z výše uvedených míst za předpokladu, že dohodnuté služby na těchto linkách začínají v místě na území státu smluvní strany, která letecký podnik určila;
(b)
kombinovat různá čísla letů v rámci provozu jednoho letadla;
(c)
přeložit přepravu z jakéhokoli svého letadla na jakékoli jiné své letadlo v jakémkoli místě; a
(d)
obsluhovat mezilehlá místa, místa za a místa na území států smluvních stran v jakémkoli pořadí.
3.
V této dohodě musí být odkazy na státní příslušníky České republiky chápány jako odkazy na státní příslušníky členských států Evropské unie. V této dohodě musí být odkazy na letecké podniky České republiky chápány jako odkazy na letecké podniky určené Českou republikou.
4.
Seznam jiných států, na které odkazují články 3 a 4 této dohody:
(a)
Islandská republika (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru)
(b)
Lichtenštejnské knížectví (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru)
(c)
Norské království (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru)
(d)
Švýcarská konfederace (v rámci Dohody o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací). |
Sdělení Ministerstva vnitra č. 143/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva vnitra č. 143/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Vyhlášeno 12. 5. 2017, částka 50/2017
143
SDĚLENÍ
Ministerstva vnitra
ze dne 3. května 2017
o vyhlášení nových voleb do zastupitelstva obce
Ministr vnitra podle § 58 odst. 4 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhlašuje na den 19. srpna 2017 nové volby do zastupitelstva obce:
obec| okres| kraj
---|---|---
Siřejovice| Litoměřice| Ústecký
Ministr:
Chovanec v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 142/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 142/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Vyhlášeno 12. 5. 2017, částka 50/2017
142
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 2. května 2017
o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění nálezu Ústavního souduÚstavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb. a zákona č. 255/2005 Sb., sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na léta 2017 - 2018, uzavřená dne 18. 1. 2017 mezi vyšším odborovým orgánem - Odborovým svazem skla, keramiky a porcelánu a organizací zaměstnavatelů - Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR, je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ-NACE s číselným označením 231, 2341 a 2342.
S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na krajských pobočkách Úřadu práce ČR a na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz).
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Vyhláška č. 141/2017 Sb. | Vyhláška č. 141/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení
Vyhlášeno 12. 5. 2017, datum účinnosti 1. 6. 2017, částka 50/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 6. 2017
141
VYHLÁŠKA
ze dne 9. května 2017,
kterou se mění vyhláška č. 172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 1 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 139/2014 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení, se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se písmena d) a e) včetně poznámek pod čarou č. 2 až 4 zrušují.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena d) až f).
2.
V § 1 se odstavec 4 zrušuje.
3.
V § 2 odst. 1 úvodní části ustanovení se text „a) až g)“ nahrazuje textem „a) až e)“.
4.
V § 2 odst. 2 úvodní části ustanovení se text „písm. h)“ nahrazuje textem „písm. f)“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2017.
Ministr:
Ing. Jurečka v. r. |
Nařízení vlády č. 139/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 139/2017 Sb.
Nařízení vlády o plánování obrany státu
Vyhlášeno 12. 5. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 50/2017
* Plány obrany státu
* § 1 - Plány obrany státu jsou dokumenty, jimiž je stanoven soubor věcných, organizačních a personálních opatření určených k přípravě, řízení a organizaci zajišťování
* § 2 - Plány obrany státu jsou podle svého obsahu zpracovány jako
* § 3 - Ústřední plán obrany státu
* § 4 - Plán odpovídajících sil a prostředků a plán doplňování odpovídajících sil a prostředků
* § 5 - Plán operační přípravy státního území a plán realizace operační přípravy státního území
* § 6 - Předběžné operační plány a stálé obranné plány
* § 7 - Seznam opatření a katalog opatření
* § 8 - Plány přípravy občanů k obraně státu
* Dílčí plány obrany
* § 9 - (1) Dílčími plány obrany zpracovatelé rozpracovávají do podmínek výkonu oboru své působnosti úkoly z plánů obrany státu.
* § 10 - Dílčí plány obrany zpracované ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a Českou národní bankou kromě náležitostí stanovených v § 9 obsahují
* § 11 - Dílčí plán obrany kraje kromě náležitostí stanovených v § 9 obsahuje
* § 12 - Dílčí plán obrany obce s rozšířenou působností obsahuje kromě náležitostí stanovených v § 9
* § 13 - Podklady pro tvorbu plánů obrany státu
* § 14 - Zapracování požadavků
* § 15 - Přechodná ustanovení
* § 16 - Zrušovací ustanovení
* § 17 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2017
139
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 19. dubna 2017
o plánování obrany státu
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 15/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., (dále jen „zákon“):
Plány obrany státu
§ 1
Plány obrany státu jsou dokumenty, jimiž je stanoven soubor věcných, organizačních a personálních opatření určených k přípravě, řízení a organizaci zajišťování
a)
obrany státu,
b)
plnění mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně,
c)
podílu ozbrojených sil na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru a
d)
účasti ozbrojených sil na mírových operacích.
§ 2
Plány obrany státu jsou podle svého obsahu zpracovány jako
a)
ústřední plán obrany státu,
b)
plán odpovídajících sil a prostředků nezbytných k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu (dále jen „plán odpovídajících sil a prostředků“),
c)
plán doplňování odpovídajících sil a prostředků nezbytných k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu (dále jen „plán doplňování odpovídajících sil a prostředků“),
d)
plány hospodářské mobilizace1),
e)
plán operační přípravy státního území České republiky (dále jen „státní území“),
f)
plán realizace operační přípravy státního území,
g)
předběžné operační plány,
h)
stálé obranné plány,
i)
seznam opatření národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu (dále jen „seznam opatření“),
j)
katalog opatření národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu (dále jen „katalog opatření“),
k)
plány přípravy občanů k obraně státu a
l)
dílčí plány obrany.
§ 3
Ústřední plán obrany státu
(1)
Ústřední plán obrany státu zahrnuje
a)
plán zajištění obrany státu se stanovením:
1.
odpovědnostních vazeb při provádění jeho jednotlivých částí a podmínek jejich koordinace,
2.
procesů a fází krizového plánování a plánování obrany v rámci systému obrany státu a
3.
základních postupů při zajišťování obrany státu a zásad jejich organizace,
b)
scénáře použití ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu,
c)
plány činnosti státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků zpracované v rámci systému zajišťování obrany státu pro:
1.
období míru,
2.
stav ohrožení státu a
3.
válečný stav,
d)
plán nezbytných dodávek1) a
e)
základní organizační a komunikační vazby v rámci systému zajišťování obrany státu.
(2)
Návrh ústředního plánu obrany státu nebo návrh aktualizace ústředního plánu obrany státu zpracovává Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) a předkládá jej ke schválení vládě.
(3)
Aktualizace ústředního plánu obrany státu se provádí vždy po 4 letech od schválení jeho původního nebo následně aktualizovaného znění vládou, anebo podle potřeb zajišťování obrany státu.
§ 4
Plán odpovídajících sil a prostředků a plán doplňování odpovídajících sil a prostředků
(1)
Plán odpovídajících sil a prostředků stanoví síly a prostředky, které je možno nasadit k odvrácení nebo omezení rozsahu vojenského ohrožení státu, anebo k plnění mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení, s uvedením jejich početního rozsahu, věcného a personálního vybavení a schopností řešit uvedené úkoly.
(2)
Plán doplňování odpovídajících sil a prostředků stanoví pro období míru, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a pro mobilizaci ozbrojených sil podle branného zákona
a)
počty vojenských útvarů, osob a vojenského materiálu a
b)
časové normy a způsob doplňování vojenských útvarů, osob a vojenského materiálu při přípravě na zajišťování obrany státu.
(3)
Plán doplňování odpovídajících sil a prostředků zpracovaný pro období stavu ohrožení státu stanoví obsahové náležitosti podle odstavce 2 také pro případy nařízení výběrového doplnění stanovených vojenských útvarů povoláním předurčených vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby podle potřeb ozbrojených sil2) (dále jen „výběrové doplnění“).
(4)
Plán odpovídajících sil a prostředků a plán doplňování odpovídajících sil a prostředků zpracovává ministerstvo vždy do 31. března kalendářního roku s využitím údajů zpracovaných k datu 1. ledna tohoto kalendářního roku. Plán odpovídajících sil a prostředků a plán doplňování odpovídajících sil a prostředků schvaluje ministr obrany.
§ 5
Plán operační přípravy státního území a plán realizace operační přípravy státního území
(1)
Plán operační přípravy státního území stanovuje časovou a věcnou posloupnost realizace opatření operační přípravy státu podle § 2 odst. 6 zákona.
(2)
Návrh plánu operační přípravy státního území zpracovává ministerstvo a předkládá ho ke schválení vládě, a to vždy po 4 letech od schválení předcházejícího plánu nebo podle potřeb zajišťování obrany státu.
(3)
K provedení plánu operační přípravy státního území ministerstvo zpracovává v oboru své působnosti plán realizace operační přípravy státního území, který vytváří základní rámec pro stanovení opatření k plnění úkolů operační přípravy státního území vycházejících z plánu operační přípravy státního území.
§ 6
Předběžné operační plány a stálé obranné plány
(1)
Předběžné operační plány a stálé obranné plány zpracovává ministerstvo na základě vyhodnocení bezpečnostních rizik představujících hrozbu vnějšího napadení České republiky s dopady majícími vliv na ohrožení její svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu a životů obyvatel a jejich majetku.
(2)
Předběžné operační plány stanovují strategii eliminace možných budoucích bezpečnostních hrozeb a postupy použití sil a prostředků k dosažení jejích cílů.
(3)
Stálé obranné plány stanovují operační postupy pro plnění úkolů ozbrojených sil a zabezpečení potřeb obyvatelstva za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, a to s přihlédnutím k vyhodnocování řešení dlouhodobých bezpečnostních rizik v období míru.
§ 7
Seznam opatření a katalog opatření
(1)
Seznam opatření stanoví opatření, jejichž prostřednictvím lze v rámci systému obrany státu reagovat na rizika vyplývající z předvídatelných nebo existujících hrozeb vnějšího napadení České republiky.
(2)
Seznam opatření zpracovává ministerstvo a předkládá jej ke schválení vládě. Aktualizace seznamu opatření se provádí v návaznosti na změny v systému krizového řízení Organizace Severoatlantické smlouvy, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy tyto změny vstoupí pro Českou republiku v platnost.
(3)
Katalog opatření obsahuje popis činností plánovaných k zajištění obrany České republiky a zpracovaných formou katalogových listů, a to pro
a)
období míru,
b)
stav ohrožení státu, nebo
c)
válečný stav.
(4)
Katalogové listy zpracovávají ministerstva, jiné ústřední správní úřady, Česká národní bankabanka, krajské úřady a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností (dále jen „zpracovatel“) v návaznosti na seznam opatření. Pro zpracování katalogových listů zpracovatelé využívají elektronický formulář, který ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 8
Plány přípravy občanů k obraně státu
(1)
Plány přípravy občanů k obraně státu stanoví
a)
zaměření přípravy občanů v období míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu,
b)
formy vzdělávací, výchovné a osvětové činnosti v oblasti přípravy občanů k obraně státu v období míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a
c)
rozsah přípravy občanů.
(2)
Plány přípravy občanů k obraně státu zpracovávají ministerstva a jiné ústřední správní úřady, krajské úřady a obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností vždy na období 4 let, přičemž platnost po sobě jdoucích plánů na sebe musí navazovat.
Dílčí plány obrany
§ 9
(1)
Dílčími plány obrany zpracovatelé rozpracovávají do podmínek výkonu oboru své působnosti úkoly z plánů obrany státu.
(2)
Dílčí plán obrany obsahuje
a)
plán činností zpracovatele při zajišťování obrany státu v období míru, za stavu ohrožení státu a za válečného stavu,
b)
plán odpovídajících sil a prostředků a plán doplňování odpovídajících sil a prostředků pro plnění úkolů zpracovatele na úseku obrany státu,
c)
katalogové listy k realizaci opatření národního systému reakce na krize pro potřeby řízení obrany státu v oboru působnosti zpracovatele,
d)
plán nezbytných dodávek1),
e)
přehled hlavních, záložních, chráněných a nechráněných krizových pracovišť,
f)
opatření k zabezpečení výběrového doplnění a mobilizace,
g)
opatření k plnění úkolů operační přípravy státního území vycházející z plánu operační přípravy státního území,
h)
plán přípravy občanů k obraně státu v oboru působnosti zpracovatele a
i)
přílohovou část, jejíž součástí jsou zejména plán spojení a geografické podklady nezbytné pro zajištění:
1.
připravenosti k obraně státu v období míru a
2.
obrany státu za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
(3)
Zpracovatel rozpracuje v oboru své působnosti úkoly z ústředního plánu obrany státu do 1 roku ode dne jeho schválení nebo ode dne schválení jeho aktualizace do svého dílčího plánu obrany.
§ 10
Dílčí plány obrany zpracované ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a Českou národní bankoubankou kromě náležitostí stanovených v § 9 obsahují
a)
evidenci objektů důležitých pro obranu státu podle § 6 odst. 2 písm. c) zákona, ve které jsou vedeny údaje o spojení na provozovatele objektu a základní identifikační údaje o objektech v rozsahu:
1.
identifikační údaje o vlastníkovi,
2.
popis objektu,
3.
popis umístění objektu,
4.
údaje vedené o objektu v katastrukatastru nemovitostí,
5.
fotodokumentace objektu a
6.
mapové zákresy objektu,
b)
popis předpokládaného použití a způsobu zabezpečení objektů důležitých pro obranu státu podle písmene a),
c)
kritéria stanovená pro krajské úřady k vyhodnocení objektů, které mohou být za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu napadeny, zpracovaná podle oboru působnosti zpracovatele a
d)
plánovaná opatření k zajišťování obrany státu stanovená rozhodnutím vlády podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona, včetně specifikace jejich plánovaného finančního zabezpečení podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona.
§ 11
Dílčí plán obrany kraje kromě náležitostí stanovených v § 9 obsahuje
a)
samostatně vedenou evidenci objektů důležitých pro obranu státu umístěných na území kraje obsahující údaje o spojení na provozovatele objektu a základní identifikační údaje o objektech v rozsahu:
1.
identifikační údaje o vlastníkovi,
2.
popis objektu,
3.
popis umístění objektu,
4.
údaje vedené o objektu v katastrukatastru nemovitostí,
5.
fotodokumentace objektu a
6.
mapové zákresy objektu,
b)
samostatně vedenou evidenci objektů umístěných na území kraje, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, obsahující údaje o spojení na provozovatele objektu a základní identifikační údaje o objektech v rozsahu:
1.
identifikační údaje o vlastníkovi,
2.
popis objektu,
3.
popis umístění objektu,
4.
údaje vedené o objektu v katastrukatastru nemovitostí,
5.
fotodokumentace objektu a
6.
mapové zákresy objektu,
c)
návrh způsobu ochrany objektů podle písmene b) silami a prostředky Policie České republiky, obecní policie a fyzickými osobami povolanými k plnění pracovní povinnosti, popřípadě bezpečnostními agenturami, anebo silami a prostředky vlastníka nebo uživatele objektu, pokud tyto osoby nejsou příslušníky ozbrojených sil,
d)
opatření, jimiž jsou vytvářeny nezbytné podmínky pro:
1.
zajištění životních potřeb obyvatel,
2.
fungování státní správy a samosprávy a
3.
zabezpečení výběrového doplnění a mobilizace,
e)
způsob koordinace realizace opatření podle písmene d) u obcíobcí s rozšířenou působností,
f)
plán zajištění evakuace obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb,
g)
přehled úkolů spojených s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státuprověřením opatření pro zabezpečení obrany státu, které krajský úřad plní na základě § 7 písm. e) zákona podle rozhodnutí ministerstva,
h)
soubornou evidenci o určených věcných prostředcích a jejich vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci vedenou podle § 7 písm. f) zákona, která obsahuje:
1.
informace o druhu, druhovém označení a množství určeného věcného prostředku a adresu místa jeho provozovatele,
2.
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby, adresu sídla vlastníka nebo provozovatele určeného věcného prostředku, adresu pro doručování, popřípadě adresu elektronické pošty, a
3.
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu fyzické osoby určené za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, její adresu pro doručování, popřípadě adresu elektronické pošty,
i)
evidenci vojáků v záloze navrhovaných ke zproštění výkonu mimořádné služby3), obsahující údaje o těchto vojácích v rozsahu:
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu, adresa pro doručování, popřípadě adresa elektronické pošty, a
2.
pracovní nebo služební zařazení a název nebo obchodní firma zaměstnavatele, adresa jeho sídla, adresa elektronické pošty,
j)
evidenci krajským úřadem podle § 7 písm. i) zákona určených poskytovatelů zdravotních služeb k provedení lékařských prohlídek fyzických osob povolaných k plnění pracovní povinnosti a pracovní výpomoci, která obsahuje:
1.
obchodní firmu nebo název poskytovatele zdravotních služeb, adresu sídla a adresu pro doručování, popřípadě adresu elektronické pošty,
2.
identifikační číslo poskytovatele zdravotních služeb a
3.
druhy, formy a obory poskytované zdravotní péče,
k)
přehled úkolů, které ve správním obvodu kraje při zajišťování obrany státu plní jednotlivé obecní úřady obceobce s rozšířenou působností,
l)
popis předpokládaných vazeb součinnosti a spolupráce při plnění úkolů zajišťování obrany státu ve správním obvodu kraje,
m)
plán kontrol obecních úřadů obcíobcí s rozšířenou působností při zajišťování obrany státu ve správním obvodu kraje.
§ 12
Dílčí plán obrany obceobce s rozšířenou působností obsahuje kromě náležitostí stanovených v § 9
a)
evidenci objektů umístěných ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, obsahující údaje o spojení na provozovatele objektu a základní identifikační údaje o objektech v rozsahu:
1.
identifikační údaje o vlastníkovi,
2.
popis objektu,
3.
popis umístění objektu,
4.
údaje vedené o objektu v katastrukatastru nemovitostí,
5.
fotodokumentace objektu a
6.
mapové zákresy objektu,
b)
evidenci vhodných věcných prostředků a jejich vlastníků obsahující:
1.
druhy, druhové označení, kategorie a množství věcných prostředků,
2.
identifikační údaje o vlastnících nebo provozovatelích věcných prostředků, a to v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu, popřípadě název nebo obchodní firma, identifikační číslo osoby a adresa sídla vlastníka nebo provozovatele věcného prostředku, adresa pro doručování, popřípadě adresa elektronické pošty,
c)
evidenci fyzických osob určených za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci podle § 7a písm. d) zákona obsahující údaje v rozsahu:
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu, adresa pro doručování, popřípadě adresa elektronické pošty, a
2.
pracovní nebo služební zařazení a název nebo obchodní firma zaměstnavatele, adresa jeho sídla, adresa elektronické pošty,
d)
evidenci vojáků v záloze navrhovaných ke zproštění výkonu mimořádné služby4), obsahující údaje o těchto vojácích v rozsahu:
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa místa trvalého pobytu, adresa pro doručování, popřípadě adresa elektronické pošty, a
2.
pracovní nebo služební zařazení a název nebo obchodní firma zaměstnavatele, adresa jeho sídla, adresa elektronické pošty,
e)
návrh způsobu ochrany objektů podle písmene a) silami a prostředky Policie České republiky, obecní policie a fyzickými osobami povolanými k plnění pracovní povinnosti, popřípadě bezpečnostními agenturami, anebo silami a prostředky vlastníka nebo uživatele objektu, pokud tyto osoby nejsou příslušníky ozbrojených sil,
f)
opatření, jimiž jsou vytvářeny nezbytné podmínky pro:
1.
zajištění životních potřeb obyvatel,
2.
fungování státní správy a samosprávy a
3.
zabezpečení výběrového doplnění a mobilizace,
g)
evidenci plných mocí vydaných podle § 7a písm. e) zákona pro zajištění výběru a kontroly vhodných věcných prostředků,
h)
evidenci plných mocí vydaných podle § 7a písm. e) zákona pro zajištění následné kontroly určených věcných prostředků,
i)
rozpis určených věcných prostředků podle druhu a množství na obceobce ve správním obvodu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností,
j)
plán zajištění evakuace obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu,
k)
popis předpokládaných vazeb součinnosti a spolupráce při plnění úkolů zajišťování obrany státu ve správním obvodu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností,
l)
plán školení obecních úřadů k zajišťování obrany státu ve správním obvodu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností,
m)
plán kontrol obecních úřadů při zajišťování obrany státu ve správním obvodu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností a
n)
seznam úkolů k zabezpečení obrany státu, které ve správním obvodu obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností plní obecní úřady, s uvedením jejich popisu.
§ 13
Podklady pro tvorbu plánů obrany státu
Na základě žádosti ministerstva zpracovatelé ve lhůtě jím v žádosti stanovené ministerstvu předloží podklady pro tvorbu plánů obrany státu za obor své působnosti, a to zejména
a)
náležitosti krizových plánů zpracovatelů podle nařízení vlády vydaného k provedení krizového zákona4),
b)
vyhodnocení rizik vyplývající z předvídatelných nebo existujících hrozeb vnějšího napadení České republiky s dopady majícími vliv na ohrožení její svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu nebo životů obyvatel a jejich majetku,
c)
návrh finančního zabezpečení realizace opatření k zajišťování obrany státu,
d)
návrh dalších opatření pro splnění úkolů operační přípravy státního území v období míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu,
e)
požadavky na určení věcných prostředků a
f)
požadavky na určení fyzických osob k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
§ 14
Zapracování požadavků
Ministerstvo do plánů obrany státu zapracovává podklady Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu a Bezpečnostní informační služby, týkající se jejich požadavků na určení věcných prostředků a na určení osob k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu v rozsahu potřeb zabezpečení úkolů stanovených jim jinými právními předpisy5) a jím vyžádané podklady zpracovatelů podle § 13.
§ 15
Přechodná ustanovení
(1)
Návrh ústředního plánu obrany státu zpracuje ministerstvo a předloží jej ke schválení vládě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(2)
Plán obrany České republiky schválený vládou podle nařízení vlády č. 51/2004 Sb., o plánování obrany státu, zůstává v platnosti do doby schválení ústředního plánu obrany státu zpracovaného podle odstavce 1.
(3)
Návrh seznamu opatření podle § 7 odst. 1 zpracuje ministerstvo a předloží jej ke schválení vládě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(4)
Seznam opatření schválený vládou jako součást Plánu obrany České republiky podle nařízení vlády č. 51/2004 Sb. zůstává v platnosti do doby schválení seznamu opatření zpracovaného podle odstavce 3.
§ 16
Zrušovací ustanovení
Nařízení vlády č. 51/2004 Sb., o plánování obrany státu, se zrušuje.
§ 17
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2017.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr obrany:
MgA. Stropnický v. r.
1)
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 22a zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 17 zákona č. 585/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4)
Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5)
Například zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 138/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 138/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Vyhlášeno 5. 5. 2017, částka 49/2017
138
SDĚLENÍ
Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
ze dne 24. dubna 2017
o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje podle § 30b odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, aktualizovaný seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, uvedený v příloze k tomuto sdělení.
V seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí je uváděno pořadové číslo, název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituceveřejné výzkumné instituce nebo jiné výzkumné organizace, datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla daná výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, a doba platnosti tohoto schválení.
Ministryně:
v z. Ing. Plaga, Ph.D., v. r.
náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu
Příloha
Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí
P.Č.| Název| IČO| Sídlo| Datum nabytí právní moci rozhodnutí *| Doba platnosti **
---|---|---|---|---|---
1| Agrotest fyto, s. r. o.| 25328859| Havlíčkova 2787/121, 767 01 Kroměříž| 6\\. května 2012| 5 let
2| Agrovýzkum Rapotín, s. r. o.| 26788462| Výzkumníků 267, 788 13 Rapotín| 30\\. května 2012| 5 let
3| Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985815| Fričova 298/1, 251 65 Ondřejov| 13\\. února 2013| 5 let
4| Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.| 68081707| Královopolská 135, 612 65 Brno| 6\\. února 2013| 5 let
5| Biologické centrum AV ČR, v. v. i.| 60077344| Branišovská 1160/31, 370 05 České Budějovice| 6\\. února 2013| 5 let
6| Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.| 86652036| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 6\\. února 2013| 5 let
7| Botanický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985939| Zámek 1, 252 43 Průhonice| 6\\. února 2013| 5 let
8| Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.| 44994575| Líšeňská 33a, 636 00 Brno| 28\\. dubna 2013| 5 let
9| Centrum výzkumu Řež, s. r. o.| 26722445| Hlavní 130, 250 68 Husinec - Řež| 1\\. prosince 2013| 5 let
10| COMTES FHT a. s.| 26316919| Průmyslová 995, 334 41 Dobřany| 4\\. ledna 2014| 5 let
11| Česká geologická služba| 00025798| Klárov 131/3, 118 21 Praha 1| 24\\. ledna 2016| 5 let
12| Česká zemědělská univerzita v Praze| 60460709| Kamýcká 129, 165 00 Praha 6 - Suchdol| 28\\. dubna 2013| 5 let
13| České vysoké učení technické v Praze| 68407700| Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6| 13\\. února 2013| 5 let
14| Ekologické služby, s. r. o.| 26733544| Tichá 784/4, 268 01 Hořovice| 18\\. dubna 2015| 5 let
15| ENKI o. p. s.| 25173154| Dukelská 145, 379 01 Třeboň| 28\\. března 2013| 5 let
16| Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.| 68378076| Na Florenci 3/1420, 110 01 Praha 1| 11\\. května 2013| 5 let
17| Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985955| Jilská 361/1, 110 01 Praha 1| 24\\. března 2013| 5 let
18| Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.| 68378271| Na Slovance 1999/2, 182 21 Praha 8| 13\\. února 2013| 5 let
19| Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985823| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 13\\. února 2013| 5 let
20| Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i.| 67985530| Boční II/1401, 141 31 Praha 4| 11\\. května 2013| 5 let
21| Geologický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985831| Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 - Lysolaje| 31\\. května 2014| 5 let
22| Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích| 60076658| Branišovská 31, 370 05 České Budějovice| 6\\. února 2013| 5 let
23| Masarykova univerzita| 00216224| Žerotínovo náměstí 9, 601 77 Brno| 13\\. února 2013| 5 let
24| Masarykův onkologický ústav| 00209805| Žlutý kopec 7, 656 53 Brno| 4\\. listopadu 2016| 5 let
25| Matematický ústav AV ČR, v. v. i.| 67985840| Žitná 25, 115 67 Praha 1| 13\\. února 2013| 5 let
26| Mendelova univerzita v Brně| 62156489| Zemědělská 1/1665, 613 00 Brno| 6\\. února 2013| 5 let
27| Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.| 61388971| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 24\\. března 2013| 5 let
28| Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i.| 67985998| Politických vězňů 7,111 21 Praha 1| 24\\. března 2013| 5 let
29| Orientální ústav AV ČR, v. v. i.| 68378009| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8| 5\\. ledna 2016| 5 let
30| Ostravská univerzita| 61988987| Dvořákova 7, 701 03 Ostrava| 2\\. června 2012| 5 let
31| Psychiatrické centrum Praha| 00023752| Ústavní 91, 181 03 Praha 8 - Bohnice| 28\\. dubna 2013| 5 let
32| Slezská univerzita v Opavě| 47813059| Na Rybníčku 1, 746 01 Opava| 28\\. dubna 2013| 5 let
33| Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.| 68378017| Valentinská 1, 110 00 Praha 1| 24\\. března 2013| 5 let
34| Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.| 68378025| Jilská 1, 110 00 Praha 1| 15\\. února 2013| 5 let
35| Státní ústav radiační ochrany, v. v. i.| 86652052| Bartoškova 150/28, 140 04 Praha 4| 3\\. března 2017| 5 let
36| Technická univerzita v Liberci| 46747885| Studentská 2, 461 17 Liberec| 15\\. února 2013| 5 let
37| Univerzita Hradec Králové| 62690094| Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové| 24\\. března 2013| 5 let
38| Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem| 44555601| Hoření 13, 400 96 Ústí nad Labem| 28\\. dubna 2013| 5 let
39| Univerzita Karlova v Praze| 00216208| Ovocný trh 3-5, 116 36 Praha 1| 15\\. února 2013| 5 let
40| Univerzita Palackého v Olomouci| 61989592| Křížkovského 8, 771 47 Olomouc| 24\\. března 2013| 5 let
41| Univerzita Pardubice| 00216275| Studentská 95, 532 10 Pardubice| 15\\. února 2013| 5 let
42| Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně| 70883521| Mostní 5139, 760 01 Zlín| 15\\. února 2013| 5 let
43| Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i.| 68081715| Veveří 97, 602 00 Brno| 28\\. dubna 2013| 5 let
44| Ústav anorganické chemie AV ČR, v. v. i.| 61388980| Husinec-Řež č.p. 1001, 250 68 Řež| 24\\. března 2013| 5 let
45| Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.| 68081766| Květná 8, 603 65 Brno| 15\\. února 2013| 5 let
46| Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.| 68378033| Husova 4, 110 00 Praha 1| 10\\. května 2014| 5 let
47| Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.| 61389030| Rozvojová 263, 165 02 Praha 6 - Lysolaje| 22\\. června 2013| 5 let
48| Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.| 68378041| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 15\\. února 2013| 5 let
49| Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.| 67985882| Chaberská 1014/57, 182 51 Praha 8 - Kobylisy| 15\\. února 2013| 5 let
50| Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i.| 61388955| Dolejškova 3, 182 23 Praha 8| 15\\. února 2013| 5 let
51| Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i.| 68378289| Boční II/1401 141 31 Praha 4| 8\\. března 2013| 5 let
52| Ústav fyziky materiálů AV ČR, v. v. i.| 68081723| Žižkova 22, 616 62 Brno| 8\\. března 2013| 5 let
53| Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.| 61389021| Za Slovankou 1782/3, 182 00 Praha 8| 8\\. března 2013| 5 let
54| Ústav geoniky AV ČR, v. v. i.| 68145535| Studenstská 1768, 708 00 Ostrava-Poruba| 7\\. prosince 2013| 5 let
55| Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.| 67985858| Rozvojová 135, 165 02 Praha 6| 15\\. února 2013| 5 let
56| Ústav informatiky AV ČR, v. v. i.| 67985807| Pod Vodárenskou věží 2, 182 07 Praha 8| 11\\. května 2013| 5 let
57| Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.| 61389005| Husinec - Řež č.p. 130, 250 68 Řež| 8\\. března 2013| 5 let
58| Ústav makromolekulami chemie AV ČR, v. v. i.| 61389013| Heyrovského náměstí 2, 162 06 Praha 6 -Břevnov| 8\\. března 2013| 5 let
59| Ústav mezinárodních vztahů, v. v. i.| 48546054| Nerudova 3, 118 50 Praha 1| 5\\. září 2015| 5 let
60| Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.| 68378050| Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4| 8\\. března 2013| 5 let
61| Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i.| 61388963| Flemingovo náměstí 2, 166 10 Praha 6| 15\\. února 2013| 5 let
62| Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.| 68378068| Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1| 15\\. března 2013| 5 let
63| Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.| 67985874| Pod Paťankou 30, 166 12 Praha 6| 8\\. března 2013| 5 let
64| Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.| 68378092| Letenská 4, 118 51 Praha 1| 24\\. března 2013| 5 let
65| Ústav přístrojové techniky AV ČR, v. v. i.| 68081731| Královopolská 147, 612 64 Brno| 24\\. března 2013| 5 let
66| Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.| 67985891| V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8| 28\\. dubna 2013| 5 let
67| Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.| 68378297| Prosecká 809/76, 190 00 Praha 9| 29\\. května 2016| 5 let
68| Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i.| 67985556| Pod Vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8| 8\\. března 2013| 5 let
69| Ústav termomechaniky AV ČR, v. v. i.| 61388998| Dolejškova 1402/5, 182 00 Praha 8| 24\\. března 2013| 5 let
70| Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.| 86652079| Bělidla 986/4a, 603 00 Brno| 13\\. února 2016| 5 let
71| Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v. v. i.| 67985904| Rumburská 89, 277 21 Liběchov| 11\\. května 2013| 5 let
72| Veterinární a farmaceutická univerzita Brno| 62157124| Palackého třída 1/3, 612 42 Brno| 17\\. června 2012| 5 let
73| Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava| 61989100| 17\\. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba| 24\\. března 2013| 5 let
74| Vysoká škola ekonomická v Praze| 61384399| nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3| 2\\. srpna 2013| 5 let
75| Vysoká škola chemicko-technologická v Praze| 60461373| Technická 5, 166 28 Praha 6| 8\\. března 2013| 5 let
76| Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích| 75081431| Okružní 517/10, 370 01 České Budějovice| 5\\. září 2015| 5 let
77| Vysoké učení technické v Brně| 00216305| Antonínská 548/1, 601 90 Brno| 28\\. dubna 2013| 5 let
78| Výzkumný ústav anorganické chemie, a. s.| 62243136| Revoluční 84, 400 01 Ústí nad Labem| 26\\. října 2013| 5 let
79| Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i.| 00025615| Ústecká 98, 250 66 Zdiby| 4\\. září 2013| 5 let
80| Výzkumný ústav potravinářský Praha, v. v. i.| 00027022| Radiová 1275/7, 102 00 Praha 10 - Hostivař| 15\\. dubna 2017| 5 let
81| Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i.| 00027162| Hudcova 296/70, 621 00 Brno-Medlánky| 15\\. dubna 2017| 5 let
82| Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.| 00027014| Přátelství 815, 104 00 Praha - Uhříněves| 28\\. dubna 2013| 5 let
83| Západočeská univerzita v Plzni| 49777513| Univerzitní 8, 306 14 Plzeň| 24\\. března 2013| 5 let
*| Datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla výzkumná organizace schválena pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí.
**| Doba platnosti schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, počítaná ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení. |
Nařízení vlády č. 137/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 137/2017 Sb.
Nařízení vlády o stanovení lázeňského místa Lednice a statutu lázeňského místa Lednice
Vyhlášeno 5. 5. 2017, datum účinnosti 1. 6. 2017, částka 49/2017
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Lázeňské místo
* Statut lázeňského místa
* § 3 - (1) Na území lázeňského místa je zakázána
* § 4 - (1) Na lázeňské kolonádě, ve zdravotnických zařízeních a na veřejných prostranstvích s nimi souvisejících, s výjimkou pozemních komunikací, je zakázán vstup, vjezd, vnášení, odkládání a provoz motorových a nemotorových vozidel a dalších dopravních prostřed
* § 5 - Ve vnitřním území lázeňského místa lze údržbu a čistění veřejných prostranství v letním a zimním období provádět pouze bez používání závadných látek3).
* § 6 - (1) Ve vnitřním území lázeňského místa je na veřejně přístupných místech zakázáno
* § 7 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 137/2017 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 137/2017 Sb. č. 3 k nařízení vlády č. 137/2017 Sb. č. 4 k nařízení vlády č. 137/2017 Sb. č. 5 k nařízení vlády č. 137/2017 Sb.
Aktuální znění od 1. 6. 2017
137
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 29. března 2017
o stanovení lázeňského místa Lednice a statutu lázeňského místa Lednice
Vláda nařizuje podle § 28 odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon):
§ 1
Předmět úpravy
Toto nařízení stanoví lázeňské místolázeňské místo Lednice a statut lázeňského místalázeňského místa Lednice.
§ 2
Lázeňské místo
(1)
Stanovuje se lázeňské místolázeňské místo Lednice.
(2)
Území lázeňského místalázeňského místa tvoří katastrální územíkatastrální území Lednice na Moravě.
(3)
Území lázeňského místalázeňského místa na podkladě základní mapy České republiky v měřítku 1 : 50 000 s odlišením vnitřního a vnějšího území lázeňského místalázeňského místa je graficky vyznačeno v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
(4)
Vnitřní území lázeňského místalázeňského místa je na podkladě katastrální mapykatastrální mapy České republiky graficky vyznačeno v příloze č. 2 a vymezeno v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Vnější území lázeňského místalázeňského místa zahrnuje zbývající část území lázeňského místalázeňského místa. Lázeňská kolonáda, zdravotnická zařízení1) a veřejná prostranstvíveřejná prostranství s nimi související jsou na podkladě katastrální mapykatastrální mapy České republiky graficky vyznačeny v příloze č. 4 a vymezeny v příloze č. 5 k tomuto nařízení.
Statut lázeňského místa
§ 3
(1)
Na území lázeňského místalázeňského místa je zakázána
a)
výstavba staveb, zařízení a provozoven, které by mohly negativně ovlivnit poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa fyzikálními, chemickými nebo biologickými škodlivinami nebo vlivy, a
b)
výstavba staveb a zařízení a provádění změn staveb a zařízení, které by mohly být příčinou průjezdu nebo kumulace vozidel ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa ve vyšší míře, než je nezbytné pro dopravní obsluhu vnitřního území lázeňského místalázeňského místa.
(2)
Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je zakázána
a)
výstavba staveb a změny staveb, změny účelu využití ploch nebo jejich částí nesouvisející s účely lázeňství a tomu odpovídající lázeňskou a občanskou vybaveností a dopravní a technickou infrastrukturou, nebo nesouvisející s ochranou zeleně,
b)
výstavba staveb, které by nebyly v souladu s místními urbanistickými, architektonickými, kulturními a civilizačními hodnotami,
c)
výstavba a zřizování jednotlivých a řadových garáží, které neslouží k zajištění služeb a činností spojených s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče,
d)
výstavba staveb pro bydlení a staveb pro rekreaci, které neslouží k zajištění služeb a činností spojených s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče,
e)
výstavba zařízení zemědělské výroby,
f)
výstavba výrobních zařízení a provozování služeb, které by mohly mít rušivé vlivy na léčebný režim v přírodních léčebných lázníchpřírodních léčebných lázních,
g)
výstavba skladů, velkoobchodů, stavebních dvorů a zařízení na údržbu technického vybavení a pozemních komunikací,
h)
výstavba zařízení odpadového hospodářství a
i)
výstavba dálnic a silnic I. a II. třídy.
(3)
Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je zakázána výstavba zábavních zařízení a hromadných garáží, ledaže souvisí s účely lázeňské léčebně rehabilitační péče a jejich výstavba není v rozporu se zájmy ochrany režimu poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí.
§ 4
(1)
Na lázeňské kolonádě, ve zdravotnických zařízeních a na veřejných prostranstvíchveřejných prostranstvích s nimi souvisejících, s výjimkou pozemních komunikací, je zakázán vstup, vjezd, vnášení, odkládání a provoz motorových a nemotorových vozidel a dalších dopravních prostředků, s výjimkou vozidel složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a obecní policie, invalidních vozíků, zdravotnických prostředků pro zdravotně postižené osoby, dětských kočárků, jízdních kol a mechanizace sloužící k údržbě a úklidu těchto prostor. Vjezd cyklistů je omezen na pruh pro cyklisty, který je vyznačen dopravní značkou „vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty“. Jízdní pruh pro cyklisty může být použit též lyžaři, jezdci na kolečkových bruslích, koloběžkách nebo uživateli obdobného sportovního vybavení2).
(2)
Na lázeňskou kolonádu, do zdravotnických zařízení a na veřejná prostranstvíveřejná prostranství s nimi související je zakázán vstup se zvířaty. Tento zákaz se nevztahuje na psy doprovázející osoby nevidomé nebo tělesně postižené a na zvířata složek integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému a obecní policie. Osoba doprovázející zvíře je povinna v zájmu zajištění udržování čistoty neprodleně odstranit zvířetem způsobenou nečistotu.
(3)
Lázeňská kolonáda, zdravotnická zařízení a veřejná prostranstvíveřejná prostranství s nimi související se označí informativní tabulí s označením objektu a dále textem či grafickým znakem znázorňujícím příslušné zákazy obrazově.
§ 5
Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa lze údržbu a čistění veřejných prostranstvíveřejných prostranství v letním a zimním období provádět pouze bez používání závadných látek3).
§ 6
(1)
Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je na veřejně přístupných místech zakázáno
a)
šíření zvukové reklamy z dopravních prostředků a mimo provozovnu i ze stacionárních zdrojů,
b)
šíření světelné reklamy oslňující, blikající a jinak obtěžující a
c)
rozdávání, nabízení a jiné šíření reklamních letáků.
(2)
Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je možné umístit plakáty, letáky a jiná reklamní média pouze na reklamních a propagačních zařízeních a stavbách pro reklamu, které jsou umístěny na plochách a na místech k tomu určených podle stavebního zákona.
(3)
Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je na veřejném prostranstvíveřejném prostranství zakázáno krmit toulavá a volně žijící zvířata.
(4)
Ve vnitřním území lázeňského místalázeňského místa je zakázáno chovat hospodářská zvířata a zvířata vyžadující zvláštní péči.
§ 7
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem následujícího kalendářního měsíce po jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr zdravotnictví:
JUDr. Ing. Ludvík, MBA, v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 137/2017 Sb.
Území lázeňského místa Lednice
19.8MB
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 137/2017 Sb.
Vnitřní území lázeňského místa Lednice
7.7MB
Příloha č. 3
k nařízení vlády č. 137/2017 Sb.
Vymezení vnitřního území lázeňského místa Lednice
Vnitřní území lázeňského místalázeňského místa obceobce Lednice je vymezeno hranicí, která je vedena na katastrálním územíkatastrálním území Lednice na Moravě od jižního rohu pozemku p. č. 2359, křižovatky silnice III. tř. č. 41417 Poštorná - Charvátská Nová Ves - Lednice a místní komunikace na pozemku 2331/1, odtud pokračuje směrem do centra obceobce Lednice po pravé straně silnice III. tř. č. 41417 Poštorná - Charvátská Nová Ves - Lednice (severovýchodní hranice pozemku p.č. 1790 a 182) po hranici pozemků p. č. 2359/1 a 1800/2 a dále až po západní roh pozemku p. č. 1793/20. Hranice vnitřního území dále pokračuje směrem na severovýchod po severozápadních hranicích pozemků p. č. 1793/20, 1793/4, 1793/5, 1793/6, 1793/56, a dále směřuje po levé straně asfaltové komunikace ležící na pozemku p. č. 1796/1 až po západní roh tohoto pozemku. Dále se hranice před místní křižovatkou stáčí a otáčí zpět východním směrem po severním okraji p.č. 1796/1, 1797/1, 1797/10, severozápadním okraji p. č. 1797/13, 1797/12, severovýchodní hranici p. č. 1799/1, dále po jihozápadní a jihovýchodní hranici p.č. 1800/1, z jejíhož severního vrcholu překračuje přímým směrem parcelu č. 2358/1, stáčí se severozápadním a poté severovýchodním směrem po hranici p. č. 2356/1 od jejíhož severního vrcholu pokračuje po její severovýchodní hranici a dále jde po severovýchodní hranici p. č. 2356/2. V místě, kde se hranice pozemku p. č. 2356/2 lomí k jihu, hranice vnitřního území pokračuje přímým směrem k severnímu vrcholu p. č. 2361. Po severovýchodní hranici p. č. 2361 jde hranice vnitřního území k areálu úpravny vody Lednice, kde pokračuje po hranici areálu k východnímu rohu p. č. 2361, kde se stáčí k jihozápadu a po jihovýchodním okraji této parcely pokračuje do výchozího bodu, tj. ke křižovatce silnice č. 41417 s místní komunikací na p. č. 2331/1.
Čísla parcel jsou zjištěna se stavem katastrukatastru ke dni 1. srpna 2016.
Příloha č. 4
k nařízení vlády č. 137/2017 Sb.
Zákres parcel kolonády, zdravotnických zařízení a veřejných prostranství s nimi souvisejících do kopie katastrální mapy České republiky
8.3MB
Příloha č. 5
k nařízení vlády č. 137/2017 Sb.
SOUPIS PARCEL TVOŘÍCÍCH LÁZEŇSKOU KOLONÁDU A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ S NÍ SOUVISEJÍCÍ
OKRES: Břeclav| SOUPIS PARCEL TVOŘÍCÍCH LÁZEŇSKOU KOLONÁDU A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ S NÍ SOUVISEJÍCÍ
---|---
OBEC: 584631 Lednice
KAT. ÚZEMÍ: 679828 Lednice na Moravě
původ: Katastr nemovitostí (KN)
PARCELA| VÝMĚRA
[m2]| DRUH| VYUŽITÍ| LV
SOUPIS PARCEL TVOŘÍCÍCH LÁZEŇSKOU KOLONÁDU
KN 1791/20| 504| orná půda| | 10001
KN 1793/55| 547| ostat.pl.| jiná plocha| 5464
KN 1797/1| 2226| orná půda| | 10001
KN 1797/15| 5143| ostat.pl.| jiná plocha| 10001
KN 1797/16| 449| ostat.pl.| ostatní komunikace| 10001
KN 1797/17| 119| zast. pl.| Lednice, č.p. 789| 10001
KN 1797/18| 7| zast. pl.| bez č.p./č.e.| 10001
KN 1797/19| 26| orná půda| | 10001
KN 1799/1| 1133| ostat.pl.| kulturní a osvětová plocha| 10001
KN 1799/6| 271| ostat.pl.| jiná plocha| 10001
KN 2360/1| 3498| ostat.pl.| ostatní komunikace| 10001
SOUPIS PARCEL TVOŘÍCÍCH VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍVEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ SOUVISEJÍCÍ S LÁZEŇSKOU KOLONÁDOU
KN 181/2| 30| ostat.pl.| ostatní komunikace| 5464
KN 181/3| 10| ostat.pl.| ostatní komunikace| 10001
KN 1793/1| 3302| ostat.pl.| zeleň| 1261
KN 1793/4| 3803| ostat.pl.| jiná plocha| 5100
KN 1793/5| 4303| ostat.pl.| jiná plocha| 10001
KN 1793/6| 4425| ostat.pl.| jiná plocha| 10001
KN 1793/7| 3939| ostat.pl.| jiná plocha| 5442
KN 1793/8| 4089| ostat.pl.| jiná plocha| 5442
KN 1793/9| 2522| ostat.pl.| jiná plocha| 1261
KN 1793/10| 3481| ostat.pl.| jiná plocha| 1261
KN 1793/13| 717| ostat.pl.| ostatní komunikace| 5465
KN 1793/14| 138| ostat.pl.| ostatní komunikace| 5254
KN 1793/15| 37| ostat.pl.| zeleň| 5254
KN 1793/16| 7| ostat.pl.| zeleň| 5254
KN 1793/17| 30| ostat.pl| ostatní komunikace| 5254
KN 1793/18| 111| ostat.pl.| zeleň| 5254
KN 1793/19| 871| ostat.pl.| jiná plocha| 5254
KN 1793/20| 646| ostat.pl.| jiná plocha| 5254
KN 1793/21| 84| ostat.pl.| ostatní komunikace| 5100
KN 1793/22| 135| ostat.pl.| zeleň| 5100
KN 1793/24| 565| ostat.pl.| ostatní komunikace| 5100
KN 1793/25| 179| ostat.pl.| zeleň| 5100
KN 1793/26| 1229| ostat.pl.| zeleň| 5100
KN 1793/28| 212| ostat.pl.| zeleň| 5100
KN 1793/29| 181| ostat.pl.| ostatní komunikace| 5100
KN 1793/30| 49| ostat.pl.| zeleň| 5100
KN 1793/31| 48| ostat.pl.| zeleň| 5100
KN 1793/56| 839| ostat.pl.| zeleň| 10001
KN 1793/58| 252| ostat.pl.| ostatní komunikace| 5254
V katastrukatastru nemovitostí evidováno celkem 40 parcel o výměře 50.157 m2.
Čísla parcel jsou zjištěna se stavem katastrukatastru ke dni 1. srpna 2016.
1)
§ 25 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
2)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 39 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 136/2017 Sb. | Zákon č. 136/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 2. 5. 2017, datum účinnosti 17. 5. 2017, částka 48/2017
* Čl. I - Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb.
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 17. 5. 2017
136
ZÁKON
ze dne 4. dubna 2017,
kterým se mění zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 77/2012 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se doplňují věty
„Směrnice Komise (EU) 2015/565 ze dne 8. dubna 2015, kterou se mění směrnice 2006/86/ES, pokud se jedná o některé technické požadavky na kódování lidských tkání a buněk.
Směrnice Komise (EU) 2015/566 ze dne 8. dubna 2015, kterou se provádí směrnice 2004/23/ES, pokud jde o postupy pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky.“.
2.
V § 1 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Jsou-li lidské tkáně a buňky určeny k použití v produktech, na něž se vztahují jiné právní předpisy, vztahuje se tento zákon pouze na podmínky pro
a)
jejich darování, opatřování a vyšetřování,
b)
zajištění jejich sledovatelnosti od dárce k příjemci a od příjemce k dárci a
c)
jejich dovoz ze třetí země.“.
3.
V § 2 písm. g) bodě 4 se slova „ve zdravotnických zařízeních“ nahrazují slovy „u poskytovatele zdravotních služeb“.
4.
V § 2 písmeno n) zní:
„n)
členským státem se rozumí členský stát Evropské unie a smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru,“.
5.
V § 2 se doplňují písmena o) až w), která znějí:
„o)
třetí zemí jiný než členský stát,
p)
dodavatelem ze třetí země tkáňové zařízení nebo jiná osoba zřízená ve třetí zemi, která zajišťuje vývoz tkání a buněk a dodává je do Evropské unie,
q)
jednorázovým dovozem dovoz specifického druhu tkání nebo buněk ze třetí země určených k použití u konkrétního příjemce nebo příjemců, kteří jsou dovážejícímu tkáňovému zařízení a dodavateli ze třetí země známi ještě před jejich dovozem; za jednorázový dovoz se nepovažuje dovoz od stejného dodavatele ze třetí země, k němuž dochází pravidelně nebo opakovaně,
r)
kódem tkáňového zařízení jedinečný identifikátor sestávající z ISO kódu České republiky a čísla tkáňového zařízení uvedeného v databázi tkáňových zařízení Evropské unie,
s)
jedinečným číslem darování jedinečné číslo přiřazené konkrétnímu darování tkání a buněk v souladu se systémem pro přidělování těchto čísel,
t)
kódem přípravku identifikátor specifického druhu tkání a buněk, sestávající z identifikátoru kódovacího systému přípravků uvádějícího kódovací systém používaný daným tkáňovým zařízením a čísla přípravku tkání a buněk v příslušném kódovacím systému pro typ přípravku,
u)
číslem frakce číslo, které rozlišuje a jedinečným způsobem identifikuje tkáně a buňky, které mají stejné číslo darování, stejný kód přípravku a pocházejí ze stejného tkáňového zařízení,
v)
kódovací platformou Evropské unie informačně technologická platforma používaná Evropskou komisí (dále jen „Komise“), která je provozovatelem databáze tkáňových zařízení Evropské unie a databáze přípravků z tkání a buněk Evropské unie,
w)
propuštěním do oběhu distribuce nebo převoz do jiného tkáňového zařízení.“.
6.
V § 3 odst. 3 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
7.
V § 4 odst. 2, § 7 odst. 2 a v § 9 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.
8.
V § 5 odst. 1 písm. d) se slova „Evropské komise (dále jen „Komise“)“ nahrazují slovem „Komise“.
9.
V § 5 odst. 1 písm. e) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „, kterým je, pokud je takové přiřazení podle tohoto zákona povinné, jednotný evropský kód“.
10.
V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Tkáňové zařízení zajistí identifikaci a sledovatelnost tkání a buněk podle odstavce 1 písm. e) bodů 1 a 2 použitím jednotného evropského kódu od odběru až k použití u člověka nebo likvidaci a naopak. U tkání a buněk používaných k výrobě léčivých přípravků pro moderní terapii2) musí být zajištěna sledovatelnost alespoň k výrobci léčivých přípravků pro moderní terapii.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
11.
V § 5 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „jím dovezené z jiné země než členského státu (dále jen „třetí země“)“ nahrazují slovy „dovezené ze třetí země“.
12.
V § 5 odst. 4 písm. a) bodě 3 se za slovo „dodavateli“ vkládají slova „ze třetí země“.
13.
V § 6 odst. 3 písm. g) se slova „§ 5 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 4“.
14.
V § 7 odst. 1 písm. c) závěrečné části ustanovení se za slova „upravující provádění transplantací“ vkládají slova „; v případě odběru tkání a buněk, který je zemřelému dárci proveden týmy dvou nebo více tkáňových zařízení, zajistí odběrové zařízení vhodný systém sledovatelnosti při všech takových odběrech“.
15.
Skupinový nadpis nad označením § 11 zní:
„Dovoz tkání a buněk ze třetích zemí“.
16.
V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „je oprávněno zajistit“ nahrazují slovem „zajišťuje“.
17.
V § 11 odst. 1 písm. b) se za slovo „činnosti“ vkládají slova „v rozsahu dovozu tkání a buněk“, slova „s oprávněním propouštět a distribuovat“ se nahrazují slovy „vztahujícím se na“ a slova „popřípadě srovnatelný typ tkání a buněk,“ se zrušují.
18.
V § 11 odst. 1 písmena d) až f) znějí:
„d)
dovážené tkáně a buňky splňují požadavky na jakost a bezpečnost rovnocenné požadavkům podle tohoto zákona a lze je sledovat od dárce k příjemci a od příjemce k dárci,
e)
jednotlivá balení tkání a buněk obsahují údaje o balení a pokyny podle § 5 odst. 3 písm. d) uvedené v českém jazyce a
f)
má uzavřenu písemnou smlouvu s dodavatelem ze třetí země podle § 11a odst. 1 s výjimkou případů uvedených v § 11a odst. 2 (dále jen „dovážející tkáňové zařízení“).“.
19.
V § 11 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
20.
V § 11 odst. 2 se za slovo „buněk“ vkládají slova „ze třetích zemí“.
21.
V § 11 se odstavec 3 zrušuje.
22.
Za § 11 se vkládají nové § 11a a 11b, které včetně nadpisu znějí:
㤠11a
(1)
Tkáňové zařízení uzavře s dodavatelem ze třetí země písemnou smlouvu, pokud alespoň jedna z činností darování, opatřování, vyšetřování, zpracování, skladování nebo dovozu do Evropské unie tkání a buněk, jež mají být dovezeny do Evropské unie, probíhá mimo ni; v písemné smlouvě musí být
a)
vymezeny požadavky na jakost a bezpečnost tkání a buněk, jejichž splněním se zajistí rovnocennost požadavků na jakost a bezpečnost dovážených tkání a buněk s požadavky stanovenými tímto zákonem,
b)
sjednán souhlas s tím, že Ústav může provádět kontrolu činností dodavatele ze třetí země, včetně jeho zařízení, a to po dobu platnosti této smlouvy a dále po dobu 24 měsíců ode dne skončení její platnosti, a odpovídající povinnost smluvních stran umožnit Ústavu provádět tuto kontrolu,
c)
podrobné informace o požadavcích dovážejícího tkáňového zařízení s cílem zajistit, aby byly splněny požadavky na jakost a bezpečnost dovážených tkání a buněk stanovené zákonem a vzájemně odsouhlasené role a povinnosti obou stran při zajišťování rovnocennosti požadavků na jakost a bezpečnost pro dovážené tkáně a buňky,
d)
ujednání s cílem zajistit, aby dodavatel ze třetí země poskytl dovážejícímu tkáňovému zařízení dokumentaci, vztahující se k činnosti tohoto dodavatele ze třetí země, obsahující minimálně tyto informace:
1.
podrobný popis kritérií používaných pro identifikaci a hodnocení dárce, informace poskytované dárci nebo jeho rodině, způsob, jakým je získáván souhlas dárce nebo jeho rodiny, a zda bylo nebo nebylo darování dobrovolné a neplacené,
2.
podrobné informace o diagnostické laboratoři nebo jiném obdobném pracovišti, které dodavatel ze třetí země využívá k vyšetřování tkání a buněk, a o testech, které při tomto vyšetřování provádí,
3.
podrobné informace o postupech používaných během zpracovávání tkání a buněk, včetně podrobností ohledně validace postupu zpracování,
4.
u každé činnosti prováděné dodavatelem ze třetí země podrobný popis prostor, nejdůležitějšího vybavení, materiálů a kritérií používaných pro kontrolu kvality a kontrolu prostředí,
5.
podrobné informace o podmínkách pro propuštění tkání a buněk dodavatelem ze třetí země,
6.
podrobnosti o případných subdodavatelích využívaných dodavatelem ze třetí země, včetně jména, místa a prováděné činnosti,
7.
shrnutí poslední inspekce provedené u dodavatele ze třetí země příslušným orgánem třetí země, včetně data, typu inspekce a hlavních závěrů,
8.
shrnutí posledního auditu provedeného u dodavatele ze třetí země dovážejícím tkáňovým zařízením nebo jeho jménem,
9.
veškeré příslušné vnitrostátní nebo mezinárodní akreditace,
e)
ujednání s cílem zajistit, aby dodavatel ze třetí země informoval dovážející tkáňové zařízení o jakékoli závažné nežádoucí události nebo reakci anebo podezření na ně, jež mohou ovlivnit jakost a bezpečnost tkání a buněk, které byly nebo mají být dovezeny dovážejícím tkáňovým zařízením,
f)
ujednání s cílem zajistit, aby dodavatel ze třetí země informoval dovážející tkáňové zařízení o jakýchkoli podstatných změnách svých činností, včetně částečného nebo úplného zrušení nebo pozastavení povolení vyvážet tkáně a buňky nebo o jiných takových rozhodnutích příslušného orgánu třetí země týkajících se nesplnění podmínek, jež mohou ovlivnit jakost a bezpečnost tkání a buněk, které byly nebo mají být dovezeny dovážejícím tkáňovým zařízením,
g)
sjednán souhlas s tím, že Ústav může provádět inspekci činností dodavatele ze třetí země, včetně inspekcí na místě, pokud by k ní Ústav hodlal přistoupit v rámci inspekce dovážejícího tkáňového zařízení,
h)
ujednání zaručující dovážejícímu tkáňovému zařízení právo provádět pravidelný audit dodavatele ze třetí země,
i)
podmínky, na nichž se strany shodly a které musí být splněny při přepravě tkání a buněk mezi dodavatelem ze třetí země a dovážejícím tkáňovým zařízením,
j)
ujednání s cílem zajistit, aby záznamy o dárci týkající se dovážených tkání a buněk byly uchovávány dodavatelem ze třetí země nebo jeho subdodavatelem v souladu s právními předpisy o ochraně osobních údajů po dobu 30 let ode dne provedení odběru tkání nebo buněk a aby bylo zajištěno jejich náležité uchování v případě, že by dodavatel ze třetí země ukončil činnost,
k)
ustanovení o pravidelném přezkumu a v nezbytných případech i o změně této písemné smlouvy, včetně úprav odrážejících případné změny v požadavcích na jakost a bezpečnost tkání a buněk stanovených zákonem,
l)
seznam veškerých standardních pracovních postupů dodavatele ze třetí země souvisejících s jakostí a bezpečností dovážených tkání a buněk a závazek poskytnout na požádání Ústavu nebo dovážejícího tkáňového zařízení popis těchto standardních pracovních postupů.
(2)
Tkáňové zařízení v případě neodkladné potřeby podle § 13 odst. 1 nebo jednorázového dovozu není povinno
a)
uzavřít s dodavatelem ze třetí země písemnou smlouvu podle odstavce 1, pokud
1.
je zajištěna sledovatelnost od dárce k příjemci a od příjemce k dárci a
2.
dovezené tkáně a buňky se použijí pouze pro příjemce, pro kterého byly konkrétně dovezeny,
b)
poskytnout Ústavu informace a dokumentaci stanovené prováděcím právním předpisem podle § 17 odst. 5, pokud jsou splněny podmínky podle písmene a) bodů 1 a 2.
Jednorázový dovoz pro konkrétního příjemce může tkáňové zařízení uskutečnit pouze jednou.
§ 11b
Vývoz tkání a buněk do třetích zemí
(1)
Vývoz tkání a buněk do třetích zemí pro jejich použití k léčbě příjemce zajišťuje tkáňové zařízení, jde-li o jím propuštěné tkáně a buňky pro použití k léčbě příjemce, pokud
a)
vyvážené tkáně a buňky splňují požadavky tohoto zákona a požadavky právních předpisů třetí země; splnění požadavků právních předpisů třetí země prokazuje tkáňové zařízení, které vývoz uskutečňuje, dokladem vydaným příslušným orgánem třetí země; nevydává-li se takový doklad, lze tuto skutečnost osvědčit prohlášením tkáňového zařízení,
b)
je držitelem povolení činnosti s oprávněním distribuovat typ tkání a buněk, popřípadě srovnatelný typ tkání a buněk, které jsou předmětem vývozu; tkáňové zařízení může zajistit distribuci tkání a buněk do třetí země prostřednictvím osoby, které mají být tkáně a buňky ve třetí zemi dodány nebo jí písemně pověřenou osobou za podmínky, že jde o distribuci tkání a buněk podle právních předpisů státu, do kterého mají být tkáně a buňky vyvezeny, a
c)
jsou splněny podmínky k vývozu podle zákona upravujícího provádění transplantací3), a to i v případě, kdy vyvážené tkáně a buňky nejsou určeny k transplantaci.
(2)
Vývoz tkání a buněk do třetích zemí pro jejich použití při výrobě léčivých přípravků lze uskutečnit, pokud jsou splněny
a)
podmínky podle odstavce 1 písm. c) a
b)
požadavky podle tohoto zákona na darování, opatřování, vyšetřování a propuštění tkání a buněk pro účel použití při výrobě léčivých přípravků a požadavky právních předpisů třetí země; splnění požadavků právních předpisů třetí země prokazuje tkáňové zařízení propouštějící tyto tkáně a buňky pro vývoz dokladem vydaným příslušným orgánem třetí země; nevydává-li se takový doklad, lze tuto skutečnost osvědčit prohlášením tkáňového zařízení.“.
23.
§ 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Distribuce tkání a buněk mezi Českou republikou a jiným členským státem
Distribuci tkání a buněk mezi Českou republikou a jiným členským státem zajišťuje tkáňové zařízení, pokud
a)
tkáně a buňky splňují požadavky na jakost a bezpečnost rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto zákoně,
b)
je držitelem povolení činnosti s oprávněním propouštět a distribuovat daný typ tkání a buněk, popřípadě srovnatelný typ tkání a buněk, a
c)
jsou splněny podmínky k dovozu nebo vývozu podle zákona upravujícího provádění transplantací3), a to i v případě, kdy tkáně a buňky nejsou určeny k transplantaci.“.
24.
V § 13 odstavec 1 zní:
„(1)
Distribuci z členského státu nebo dovoz ze třetí země v případě neodkladné potřeby tkání a buněk pro použití při léčbě konkrétního příjemce zajišťuje tkáňové zařízení, které je držitelem povolení činnosti s oprávněním propouštět a distribuovat daný typ tkání a buněk, popřípadě srovnatelný typ tkání a buněk. Povolení k dovozu z členského státu nebo dovozu ze třetí země v případě neodkladné potřeby vydává Ministerstvo zdravotnictví podle zákona upravujícího provádění transplantací. V případě neodkladné potřeby tkání a buněk pro použití při léčbě konkrétního příjemce se požadavky na ověřování jakosti a bezpečnosti tkání a buněk a požadavky na kódování tkání a buněk pro dovážené tkáně a buňky neuplatní. Neodkladnou potřebou se rozumí jakákoli neočekávaná situace, pro kterou není jiná možnost řešení než bezodkladně dovézt nebo distribuovat tkáně a buňky pro okamžité použití u konkrétního příjemce nebo příjemců, jejichž zdraví by bez takového dovozu nebo distribuce bylo vážně ohroženo.“.
25.
V § 13 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
26.
V § 13 odst. 3 se za slovo „uskutečnit“ vkládají slova „distribuci nebo“ a za slovo „podmínkou“ se vkládají slova „distribuce nebo“.
27.
V § 15 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
na základě důvodné žádosti příslušného orgánu jiného členského státu, do něhož jsou následně distribuovány tkáně a buňky dovezené do České republiky ze třetí země, provedení kontroly
1.
v dovážejícím tkáňovém zařízení a
2.
u dodavatele ze třetí země, který uzavřel smlouvu podle § 11a odst. 1.“.
28.
V § 15 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
V oblasti kódování tkání a buněk Ústav zajišťuje činnosti uvedené v § 20c.
(4)
Ústav oznámí
a)
příslušnému orgánu jiného členského státu zjištění, že
1.
v databázi tkáňových zařízení Evropské unie jsou vedeny nesprávné informace o tomto jiném členském státu, nebo
2.
došlo k závažnému porušení ustanovení souvisejících s jednotným evropským kódem, které se týká tohoto jiného členského státu,
b)
Komisi a příslušnému orgánu jiného členského státu zjištění, že je třeba aktualizovat databázi přípravků z tkání a buněk Evropské unie.“.
29.
V § 17 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Žádost o povolení činnosti tkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí země obsahuje údaje a dokumentaci podle odstavců 1 až 3 a dále vedle obecných náležitostí podle správního řádu
a)
informace o dovážejícím tkáňovém zařízení, a to
1.
název pracoviště, ve kterém tkáňové zařízení provádí svou činnost,
2.
adresa zdravotnického zařízení, v němž tkáňové zařízení vykonává svou činnost,
3.
adresa místa, kde dochází k příjmu dovozu, a
4.
status tkáňového zařízení; statusem se rozumí informace, zda je žadatel již držitelem povolení činnosti dovážejícího tkáňového zařízení, zda nově žádá o povolení činnosti nebo zda žádá o změnu ve stávajícím povolení činnosti,
b)
kontaktní údaje žadatele, a to
1.
elektronická adresa, telefonní číslo a číslo faxu,
2.
jméno osoby oprávněné jednat jménem žadatele, jde-li o právnickou osobu, a jméno odpovědné osoby podle § 6 odst. 2,
3.
internetová adresa stránek dovážejícího tkáňového zařízení, pokud existuje, a
4.
poštovní adresa, je-li odlišná od sídla tkáňového zařízení nebo adresy uvedené podle písmene a) bodů 2 a 3,
c)
podrobnosti o tkáních a buňkách, jež mají být dováženy, a to
1.
seznam druhů tkání a buněk, jež mají být dováženy,
2.
jméno dodavatele ze třetí země pro každý druh tkáně a buněk, který má být dovážen,
d)
specifikace činností podle druhu tkání a buněk a osob, které je provádějí, a to
1.
uvádějící u každého druhu tkání nebo buněk, které z činností darování, odběru, vyšetřování, zpracování, konzervace nebo skladování před dovozem provádí dodavatel ze třetí země nebo subdodavatel ze třetí země,
2.
výčet všech činností, které dovážející tkáňové zařízení po dovozu provádí u každého druhu tkání nebo buněk, a
3.
u každého druhu tkání nebo buněk názvy třetích zemí, v nichž probíhají činnosti před dovozem,
e)
údaje o dodavatelích ze třetích zemí, se kterými tkáňové zařízení má uzavřenou písemnou smlouvu podle § 11a odst. 1, a to
1.
název dodavatele ze třetí země,
2.
jméno osoby oprávněné jednat jménem dodavatele ze třetí země,
3.
adresa sídla dodavatele ze třetí země,
4.
poštovní adresa dodavatele ze třetí země, je-li odlišná od sídla dodavatele ze třetí země, a
5.
elektronická adresa a telefonní číslo dodavatele ze třetí země,
f)
dokumentace, která musí být přiložena k žádosti, a to
1.
kopie písemné dohody s dodavatelem nebo dodavateli ze třetí země,
2.
podrobný popis pohybu dovezených tkání a buněk od jejich odběru až po přijetí v dovážejícím tkáňovém zařízení a
3.
kopie osvědčení o povolení k vývozu dodavatele ze třetí země nebo, pokud se žádné specifické osvědčení o povolení k vývozu nevydává, osvědčení od příslušného orgánu nebo orgánů třetí země povolující činnosti dodavatele ze třetí země v odvětví tkání a buněk, včetně vývozu. Tato dokumentace musí rovněž obsahovat kontaktní údaje na příslušný orgán nebo orgány třetí země. V případě třetích zemí, kde tato dokumentace není k dispozici, je třeba poskytnout jiné dokumenty, které dokládají oprávnění dodavatele ze třetí země k vývozu podle právních předpisů této třetí země, jako jsou zejména zprávy o auditu dodavatele ze třetí země.
(5)
Dovážející tkáňové zařízení na žádost Ústavu předloží a v případě potřeby Ústavu poskytne dokumentaci týkající se dovážejícího tkáňového zařízení a dokumentaci týkající se dodavatele nebo dodavatelů ze třetích zemí.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.
30.
V § 17 odst. 6 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.
31.
V § 19 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Ústav v rozhodnutí o povolení činnosti tkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí země uvede typ dovážených tkání a buněk a dodavatele ze třetí země.“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud je rozhodnutím povolována činnost tkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí země, může Ústav takovým rozhodnutím dále omezit druhy tkání a buněk, které mohou být dováženy, nebo dodavatele ze třetích zemí, kteří smí být využíváni.“.
32.
V § 19 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Ústav po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení činnosti tkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí země vydá tkáňovému zařízení osvědčení o vydání povolení činnosti tkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí země.
(4)
Osvědčení o vydání povolení činnosti tkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí země vydané Ústavem obsahuje tyto náležitosti:
a)
název dovážejícího tkáňového zařízení,
b)
kód databáze tkáňových zařízení Evropské unie,
c)
kontaktní údaje dovážejícího tkáňového zařízení,
d)
druh dovážených tkání a buněk,
e)
činnosti dovážejícího tkáňového zařízení ve třetích zemích,
f)
podmínky stanovené pro dovoz,
g)
informace o dodavatelích ze třetích zemí,
h)
datum udělení osvědčení o vydání povolení činnosti tkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí země a
i)
datum ukončení platnosti osvědčení o vydání povolení činnosti tkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí země.
(5)
Vzor osvědčení o vydání povolení činnosti tkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí země stanoví prováděcí právní předpis.“.
33.
V § 20 odst. 1 se věty třetí a čtvrtá zrušují.
34.
V § 20 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Dovážející tkáňové zařízení je v případě zamýšlené podstatné změny svých činností povinno předem požádat o změnu povolení činnosti v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí země. Za takové změny jsou považovány zejména změny druhu dovážených tkání a buněk, činností prováděných ve třetích zemích, které mohou ovlivnit kvalitu a bezpečnost dovážených tkání a buněk, nebo dodavatelů ze třetích zemí. Jestliže dovážející tkáňové zařízení provede jednorázový dovoz tkání nebo buněk pocházejících od dodavatele ze třetí země, na kterého se nevztahuje stávající povolení činnosti v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí země, není tento dovoz považován za podstatnou změnu, pokud má dovážející tkáňové zařízení oprávnění na dovoz stejného druhu tkání nebo buněk od jiného dodavatele nebo dodavatelů ze třetích zemí. Žádost o změnu povolení činnosti musí obsahovat údaje o požadované změně v rozsahu stanoveném v § 17.
(3)
Ústav o žádosti podle odstavce 1 nebo 2 rozhodne do 30 dnů ode dne jejího doručení, přičemž postupuje podle § 18 a 19 obdobně. Jsou-li Ústavu známy nové skutečnosti, může zahájit řízení o změně povolení činnosti z moci úřední a rozhodne do 30 dnů ode dne zahájení řízení, přičemž postupuje podle § 18 a 19 obdobně. V případě, kdy je potřebné provést šetření na místě, prodlužují se lhůty uvedené ve větě první a druhé na 90 dnů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.
35.
V § 20 odst. 5 se slova „§ 22 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 22 odst. 2“.
36.
V části první se za hlavu V vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA VI
KÓDOVÁNÍ TKÁNÍ A BUNĚK
§ 20b
(1)
Jednotným evropským kódem se opatřují všechny distribuované tkáně a buňky, které jsou propuštěny do oběhu k použití u člověka. Jednotný evropský kód je jedinečným identifikátorem, který sestává ze
a)
sekvence identifikace darování; sekvence identifikace darování sestává z kódu tkáňového zařízení a jedinečného čísla darování a
b)
sekvence identifikace přípravku; sekvence identifikace přípravku sestává z kódu přípravku, čísla frakce a data ukončení doby použitelnosti.
V případech jiných než uvedených ve větě první, není-li dále stanoveno jinak, musí být alespoň v doprovodné dokumentaci použita nejméně sekvence identifikace darování.
(2)
Jednotný evropský kód podle odstavce 1 se nepoužije, jde-li o
a)
darování reprodukčních buněk mezi mužem a ženou, kteří spolu tvoří neplodný pár a podstupují léčbu neplodnosti společně,
b)
tkáně a buňky, pokud zůstanou v rámci jednoho tkáňového zařízení a v jednom zdravotnickém zařízení,
c)
tkáně a buňky dovezené ze třetí země, pokud zůstanou od dovozu až po použití u člověka v rámci jednoho tkáňového zařízení a v jednom zdravotnickém zařízení.
(3)
Tvorbu a strukturu jednotného evropského kódu, požadavky na jeho použití, strukturu kódu přípravku a technická pravidla systému přidělování jedinečných čísel darování stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Tkáňové zařízení zajistí
a)
přidělení jednotného evropského kódu všem tkáním a buňkám, u nichž musí být tento kód použit, a to nejpozději před jejich distribucí k použití u člověka,
b)
přidělení sekvence identifikace darování tkáním a buňkám po odběru nebo při dovozu tkání a buněk ze třetí země; v případě kolekce se konečnému přípravku přidělí nové identifikační číslo darování, přičemž sledovatelnost k jednotlivým případům darování zajistí tkáňové zařízení, v němž je kolekce prováděna; kolekcí se rozumí fyzický kontakt nebo mísení tkání a buněk z jednoho nebo více odběrů od stejného dárce nebo od dvou nebo více dárců v jedné nádobě; sekvenci identifikace darování po přidělení nelze měnit s výjimkou, kdy je potřebné opravit chybu způsobenou nesprávným zadáním, přičemž jakákoli oprava musí být řádně zdokumentována,
c)
použití jednoho z používaných kódovacích systémů přípravků a odpovídajících čísel přípravků z tkání a buněk obsažených v databázi přípravků z tkání a buněk Evropské unie, a to nejpozději před jejich distribucí k použití u člověka,
d)
použití příslušného čísla frakce a data ukončení doby použitelnosti; v případě tkání a buněk, u nichž nebylo stanoveno datum ukončení doby použitelnosti, musí být jako datum ukončení doby použitelnosti uvedeno číslo „00000000“, a to nejpozději před jejich distribucí k použití u člověka,
e)
uvedení jednotného evropského kódu na štítku dotčených tkání a buněk nesmazatelnou a trvalou formou a jeho uvedení v příslušné doprovodné dokumentaci nejpozději před distribucí tkání a buněk k použití u člověka; tkáňové zařízení může označení přípravku svěřit jinému poskytovateli, který s tkáněmi a buňkami zachází, za podmínky, že je zajištěn soulad s tímto zákonem, a to zejména, pokud jde o jedinečnost kódu; pokud umístění jednotného evropského kódu na štítku brání velikost štítku, musí být kód jednoznačně spojen s tkáněmi a buňkami, na jejichž obalu je tento štítek uveden, a to prostřednictvím doprovodné dokumentace, a
f)
přijetí nezbytných opatření v případě nesprávného umístění jednotného evropského kódu na štítku.
(5)
Tkáňové zařízení neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy byla zjištěna dotčená skutečnost, informuje Ústav, pokud
a)
informace uvedené v databázi tkáňových zařízení Evropské unie vyžadují aktualizaci nebo opravu,
b)
databáze přípravků z tkání a buněk Evropské unie vyžaduje aktualizaci, nebo
c)
zaznamená, že došlo k závažnému porušení požadavků v souvislosti s jednotným evropským kódem týkajících se tkání a buněk získaných od jiných tkáňových zařízení Evropské unie.
§ 20c
Ústav v oblasti kódování tkání a buněk zajistí:
a)
po vydání povolení činnosti podle tohoto zákona vložení údajů do databáze tkáňových zařízení Evropské unie; tyto údaje zahrnují
1.
název tkáňového zařízení,
2.
kód tkáňového zařízení,
3.
adresu tkáňového zařízení, popřípadě adresu pracoviště poskytovatele, které je tkáňovým zařízením,
4.
kontaktní údaje, kterými jsou elektronická adresa, telefonní číslo a číslo faxu,
5.
název orgánu, který povolení činnosti vydal,
6.
název orgánu odpovědného za udržování a aktualizaci údajů v databázi tkáňových zařízení Evropské unie,
7.
vedení tkání a buněk, pro něž bylo povolení činnosti uděleno,
8.
uvedení činností, pro něž bylo povolení činnosti uděleno, a
9.
údaje týkající se veškerých podmínek nebo výjimek uvedených v povolení činnosti,
b)
přidělení jedinečného čísla tkáňového zařízení všem tkáňovým zařízením, kterým bylo uděleno povolení činnosti podle tohoto zákona; jestliže tkáňové zařízení používá pro přidělování jedinečných čísel darování více systémů kódování, přiděluje se každému systému kódování samostatné jedinečné číslo,
c)
přidělování jedinečných čísel darování podle prováděcího právního předpisu podle § 20b odst. 3, který je kompatibilní s jednotným evropským kódem, a
d)
validaci údajů o tkáňových zařízeních vedených v databázi tkáňových zařízení Evropské unie a bez zbytečného odkladu jejich aktualizaci, a to pokud
1.
je novému tkáňovému zařízení uděleno povolení činnosti,
2.
se změní údaje o tkáňovém zařízení uvedeném v databázi tkáňových zařízení Evropské unie, nebo nejsou-li údaje správně zaznamenány,
3.
se změní údaje, které jsou obsahem povolení činnosti tkáňového zařízení, včetně povolení pro nový druh tkání nebo buněk, povolení pro novou činnost, podmínek nebo výjimek v povolení činnosti, nebo
4.
dojde k částečnému nebo úplnému pozastavení povolení pro určitou činnost nebo druh tkání nebo buněk, částečnému nebo úplnému zrušení povolení činnosti tkáňového zařízení nebo zániku povolení činnosti tkáňového zařízení.“.
Dosavadní hlavy VI až IX se označují jako hlavy VII až X.
37.
Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:
㤠21a
Ústav provádí rovněž kontroly u dodavatelů ze třetích zemí, kteří uzavřeli smlouvu podle § 11a odst. 1, je-li potřebné ověřit, zda jsou zajištěny požadavky na jakost a bezpečnost dovážených tkání a buněk srovnatelné s požadavky podle tohoto zákona. O případných opatřeních, která budou přijata, rozhodne Ústav, a to na základě konzultací s příslušným orgánem členského státu, který předložil žádost o provedení kontroly.“.
38.
V § 23 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Inspektoři, kteří jsou pověřeni kontrolní činností u dodavatelů ze třetích zemí, kteří uzavřeli smlouvu podle § 11a odst. 1,
a)
vyhodnocují a ověřují postupy a činnosti prováděné v zařízeních dodavatelů ze třetích zemí, které jsou významné pro rovnocennost požadavků na jakost a bezpečnost tkání a buněk, jež jsou nebo mají být dováženy, s požadavky stanovenými tímto zákonem,
b)
přezkoumávají veškeré dokumenty nebo záznamy, které jsou pro uvedené hodnocení a ověřování významné.
(4)
Odborným předpokladem pro výkon funkce inspektora je řádně ukončené vysokoškolské studium v oblasti farmacie nebo všeobecného lékařství7), biochemie nebo biologie a dále nejméně 3 roky odborné praxe v takové činnosti, která má vztah k oblasti, v níž inspektor vykonává kontrolní činnost.“.
39.
V § 25 odst. 3 se věta první zrušuje.
40.
V § 25 odst. 4 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.
41.
V § 25 odst. 4 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
v rozporu s § 20 odst. 1 nakládá s tkáněmi a buňkami bez rozhodnutí Ústavu o změně povolení činnosti nebo změně odpovědné osoby anebo změně činnosti nebo její části zajišťované smluvně.“.
42.
V § 25 odst. 6 písmena c) a d) znějí:
„c)
nezajistí dodržování pravidel správné distribuční praxe při distribuci tkání a buněk podle § 5 odst. 1 písm. k),
d)
zajistí dovoz tkání a buněk ze třetí země v rozporu s § 11 odst. 1,“.
43.
V § 25 odst. 6 se doplňují písmena e) až k), která znějí:
„e)
zajistí vývoz tkání a buněk do třetí země v rozporu s § 11b odst. 1,
f)
zajistí distribuci tkání a buněk mezi Českou republikou a jiným členským státem v rozporu s § 12,
g)
v rozporu s § 13 odst. 1 zajistí distribuci z členského státu nebo dovoz ze třetí země v případě neodkladné potřeby tkání a buněk bez příslušného oprávnění,
h)
nesplní oznamovací povinnost podle § 13 odst. 2,
i)
v rozporu s § 20 odst. 2 nakládá s tkáněmi a buňkami bez rozhodnutí Ústavu o změně povolení činnosti v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí země,
j)
nezajistí splnění povinností v oblasti kódování tkání a buněk podle § 20b odst. 4, nebo
k)
nesplní informační povinnost podle § 20b odst. 5.“.
44.
V § 25 odst. 7 písm. a) až c) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
45.
V § 25 odst. 8 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“.
46.
V § 25 odst. 10 se slova „v rozporu s § 4 odst. 2 splnění požadavků na uchování dokumentace nebo sledovatelnost nebo dostupnost uskladněných tkání a buněk pro účel použití“ nahrazují slovy „splnění požadavků na uchování dokumentace, sledovatelnost nebo dostupnost uskladněných tkání a buněk pro účel použití podle § 4 odst. 2“.
47.
V § 25 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
„(11)
Poskytovatel se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí dodržování písemných pokynů tkáňového zařízení podle § 3 odst. 5.“.
Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12.
48.
V § 25 odst. 12 písm. a) se za slova „písm. b)“ vkládají slova „a e)“ a slova „a d)“ se nahrazují slovy „, e) až k)“.
49.
V § 25 odst. 12 písm. b) se za slova „odstavce 6 písm. b)“ vkládají slova „a d)“ a slova „a odstavce 10“ se nahrazují slovy „až 11“.
50.
V § 26 odst. 4 se slova „§ 11 odst. 1 písm. c), § 11 odst. 2 písm. c), § 11 odst. 3 nebo § 11 odst. 4 písm. a)“ nahrazují slovy „§ 11 odst. 2, § 11b odst. 2 a § 12“.
51.
V § 29 se slova „§ 5 odst. 2“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 3“, slova „§ 17 odst. 4“ se nahrazují slovy „§ 17 odst. 6, § 19 odst. 5“ a za slova „§ 20a odst. 2“ se vkládají slova „, § 20b odst. 3“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro tkáně a buňky, které jsou skladovány ke dni 29. října 2016 podle zákona č. 296/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se neuplatní povinnosti související s jednotným evropským kódem podle tohoto zákona, pokud
a)
tyto tkáně a buňky budou propuštěny do oběhu v členských státech Evropské unie nebo ve smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru do dne 29. října 2021 a
b)
bude zajištěna úplná sledovatelnost těchto tkání a buněk jinými prostředky.
2.
Pro tkáně a buňky, které budou propuštěny do oběhu po dni 29. října 2021 a na něž není možné umístit jednotný evropský kód, zejména proto, že uvedené tkáně a buňky jsou v rámci skladování hluboce zmrazeny, použijí tkáňová zařízení postupy stanovené v § 20b odst. 4 písm. e) zákona č. 296/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Povolení činnosti, včetně povolení činnosti s oprávněním propouštět a distribuovat tkáně a buňky, které jsou předmětem vývozu do jiného státu, než je členský stát Evropské unie nebo smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo distribuce mezi Českou republikou a jiným členským státem Evropské unie nebo smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru vydaná podle zákona č. 296/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povolení činnosti vydaná podle zákona č. 296/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Tkáňová zařízení, která provádějí dovoz tkání a buněk z jiného státu, než je členský stát Evropské unie nebo smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru, na základě povolení činnosti s oprávněním propouštět a distribuovat typ tkání a buněk, který je předmětem dovozu, vydaného podle zákona č. 296/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv žádost o povolení činnosti tkáňového zařízení v rozsahu dovozu tkání a buněk ze třetí země podle § 17 odst. 4 zákona č. 296/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dne 31. srpna 2017. Tkáňové zařízení může dovoz tkání a buněk ze třetích zemí na základě povolení činnosti uvedeného ve větě první uskutečňovat nejdéle do dne 31. prosince 2017.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Hamáček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r. |
Rozhodnutí prezidenta republiky č. 135/2017 Sb. | Rozhodnutí prezidenta republiky č. 135/2017 Sb.
Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Vyhlášeno 2. 5. 2017, částka 48/2017
135
ROZHODNUTÍ
PREZIDENTA REPUBLIKY
ze dne 19. dubna 2017
o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Podle čl. 63 odst. 1 písm. f) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, a podle § 1 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb.,
vyhlašuji volby
do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
a stanovím dny jejich konání na pátek 20. října 2017 a sobotu 21. října 2017.
Prezident republiky:
Zeman v. r.
Předseda vlády:
Sobotka v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 23/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o opravě sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2017 Sb. m. s.
Vyhlášeno 28. 4. 2017, částka 13/2017
23
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí,
kterým se vyhlašuje oprava sdělení Ministerstva zahraničních věcí
č. 17/2017 Sb. m. s.
Ministerstvo zahraničních věcí vyhlašuje opravu sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2017 Sb. m. s., kterým bylo vyhlášeno ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic a Protokolu mezi Českou republikou a Indickou republikou o změně Dohody mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic, podepsané dne 11. října 1996.
Ve druhém odstavci sdělení se slova „25. dubna 2017“ nahrazují slovy „26. dubna 2017“. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 22/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem obrany Italské republiky o spolupráci při výcviku Policie Iráku v rámci Globální koalice proti ISIL
Vyhlášeno 28. 4. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 26. 3. 2017, částka 13/2017
* 1\\. Účel - 1.1 Účelem tohoto ujednání je stanovit podmínky spolupráce mezi stranami při realizaci výcvikového programu v rámci Koalice.
* 2\\. Kontaktní místa - Kontaktními místy určenými pro účely spolupráce podle tohoto ujednání jsou:
* 3\\. Spolupráce při výcviku - 3.1 Česká strana má v úmyslu vyslat do Irácké republiky policisty, aby se v období mezi dnem vstupu tohoto ujednání v platnost a 31. prosincem 2018 připojili k IT CC TF v Irácké republice. Čeští policisté (dále jen „čeští policejní instruktoři“) by se měli
* 4\\. Logistická podpora - 4.1 Čeští policejní instruktoři budou spolu s italskými instruktory - karabiniéry ubytováni v areálu Camp Dublin. Italské straně nebudou za poskytování ubytování hrazeny žádné náhrady či poplatky.
* 5\\. Vnitřní bezpečnost - 5.1 Bezpečnost v areálu Camp Dublin je zajišťována iráckými bezpečnostními složkami. Avšak za účelem zvýšení bezpečnosti byla v areálu Camp Dublin zřízena strážní služba v režimu 24/7, kterou zajišťují instruktoři IT CC TF pod velením velitele IT CC TF. Če
* 6\\. Uniformy a vybavení - 6.1 Čeští policejní instruktoři budou nosit své národní uniformy a budou mít při sobě služební střelné zbraně, munici, donucovací prostředky, neprůstřelnou vestu a další vybavení nezbytné pro jejich vlastní bezpečí a také výcvikové činnosti.
* 7\\. Řešení sporů - Jakékoli spory týkající výkladu a provádění tohoto ujednání budou řešeny jednáním mezi stranami.
* 8\\. Závěrečná ustanovení - 8.1 Toto ujednání vstoupí v platnost dnem podpisu.
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 26. 3. 2017
22
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 26. března 2017 bylo v Bagdádu podepsáno Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem obrany Italské republiky o spolupráci při výcviku Policie Iráku v rámci Globální koalice proti ISIL.
Ujednání vstoupilo v platnost na základě svého článku 8 odst. 8.1 dnem podpisu.
Anglické znění Ujednání a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
Ujednání
mezi
Ministerstvem vnitra České republiky
a
Ministerstvem obrany Italské republiky
o spolupráci při výcviku Policie Iráku v rámci Globální
koalice proti ISIL
Ministerstvo vnitra České republiky, zastoupené velvyslancem České republiky v Iráku,
a
Ministerstvo obrany Italské republiky, zastoupené vojenským atašé na italské ambasádě v Iráku,
(dále jen „strany“),
BEROUCE V ÚVAHU, že Italská republika zahájila v roce 2015 v Irácké republice ve spolupráci Ministerstvem vnitra Iráku a v rámci Globální koalice proti ISIL (dále jen „Koalice“) výcvikový program s cílem poskytnout Ministerstvu vnitra Iráku a Policii Iráku výcvikové a poradenské služby (dále jen „výcvikový program“;)
VĚDOMY SI toho, že Zvláštní jednotka italských karabiniérů (IT CC TF) v Iráku je součástí Kombinovaného velení spojených pozemních jednotek – operace Inherent Resolve (CJFLCC – OIR);
PŘIPOMÍNAJÍCE, že Italská republika, která v rámci Koalice předsedá pracovní skupině pro policejní výcvik, přizvala ostatní účastníky Koalice, aby se podíleli na výcvikovém programu;
BEROUCE V ÚVAHU záměr České republiky účastnit se výcvikového programu;
BEROUCE V ÚVAHU souhlas irácké vlády s vysláním českých policistů do Iráku, aby se připojili k IT CC TF;
PŘEJÍCE SI stanovit podmínky spolupráce mezi stranami, inspirovány zásadami Smlouvy mezi Českou republikou a Italskou republikou o přátelských vztazích a spolupráci, podepsané v Římě dne 23. ledna 1996;
se dohodly takto:
1.
Účel
1.1
Účelem tohoto ujednání je stanovit podmínky spolupráce mezi stranami při realizaci výcvikového programu v rámci Koalice.
1.2
Spolupráce podle tohoto ujednání probíhá v souladu s právními předpisy států stran, jakož i s ustanoveními mezinárodních smluv, jimiž jsou státy stran vázány.
2.
Kontaktní místa
Kontaktními místy určenými pro účely spolupráce podle tohoto ujednání jsou:
za Ministerstvo vnitra České republiky:
Policejní prezidium České republiky
odbor mezinárodní policejní spolupráce;
za Ministerstvo obrany Italské republiky:
velitel IT CC TF.
3.
Spolupráce při výcviku
3.1
Česká strana má v úmyslu vyslat do Irácké republiky policisty, aby se v období mezi dnem vstupu tohoto ujednání v platnost a 31. prosincem 2018 připojili k IT CC TF v Irácké republice. Čeští policisté (dále jen „čeští policejní instruktoři“) by se měli zapojit do základního výcviku a v závislosti na potřebách Policie Iráku také do speciálního výcviku.
3.2
Počet českých policejních instruktorů, kteří by měli být vysláni do Irácké republiky v rámci spolupráce podle tohoto ujednání, bude stanoven českou stranou na základě jednání stran.
3.3
V rámci provádění výcviku budou čeští policejní instruktoři dostávat úkoly od velitele IT CC TF. Pokud jde o záležitosti týkající se jejich služebního poměru, podléhají čeští policejní instruktoři pouze českým právním předpisům, zejména pak pokud jde o disciplinární záležitosti, které budou řešeny českou stranou.
4.
Logistická podpora
4.1
Čeští policejní instruktoři budou spolu s italskými instruktory - karabiniéry ubytováni v areálu Camp Dublin. Italské straně nebudou za poskytování ubytování hrazeny žádné náhrady či poplatky.
4.2
Čeští policejní instruktoři se budou stejně jako italští instruktoři - karabiniéři stravovat v Diplomatickém podpůrném centru Bagdád (BDSC). Platba za stravu, jakož i další potřebná logistická podpora bude zajištěna českou stranou.
4.3
Logistická podpora v areálu Camp Dublin je zajišťována Speciálním výcvikovým zařízením Irácké federální policie. Strany se mohou dohodnout na financování nebo realizaci oprav za účelem zlepšení životních podmínek v areálu Camp Dublin.
4.4
IT CC TF poskytne českým policejním instruktorům dopravu mezi letištěm Bagdád, areálem Camp Dublin a BDSC do doby, než budou mít k dispozici vlastní dopravní prostředek. Za tyto přesuny a přepravní služby nebudou italské straně hrazeny žádné finanční náhrady či poplatky.
5.
Vnitřní bezpečnost
5.1
Bezpečnost v areálu Camp Dublin je zajišťována iráckými bezpečnostními složkami. Avšak za účelem zvýšení bezpečnosti byla v areálu Camp Dublin zřízena strážní služba v režimu 24/7, kterou zajišťují instruktoři IT CC TF pod velením velitele IT CC TF. Čeští policejní instruktoři se budou podílet na plnění povinností souvisejících se zajištěním vnitřní bezpečnosti, včetně strážní služby v režimu 24/7.
5.2
Podpora jednotky rychlé reakce (QRF) je zajišťována koaličními sílami, které jsou pro tyto účely dislokovány v BDSC. IT CC TF seznámí české policejní instruktory s bezpečnostními pravidly, které budou dodržovány.
6.
Uniformy a vybavení
6.1
Čeští policejní instruktoři budou nosit své národní uniformy a budou mít při sobě služební střelné zbraně, munici, donucovací prostředky, neprůstřelnou vestu a další vybavení nezbytné pro jejich vlastní bezpečí a také výcvikové činnosti.
6.2
Strany jsou odpovědné za poskytnutí potřebného vybavení, zbraní a munice vlastnímu personálu.
6.3
Zbraně a munice budou uskladněny ve zbrojnici IT CC TF v areálu Camp Dublin.
7.
Řešení sporů
Jakékoli spory týkající výkladu a provádění tohoto ujednání budou řešeny jednáním mezi stranami.
8.
Závěrečná ustanovení
8.1
Toto ujednání vstoupí v platnost dnem podpisu.
8.2
Toto ujednání muže být měněno nebo ukončeno na základě písemné dohody stran. Všechny změny vstoupí v platnost dnem podpisu.
8.3
Každá ze stran může toto ujednání vypovědět s výpovědní lhůtou jednoho měsíce.
Podepsáno v Bagdádu dne 26. března 2017 ve dvou původních vyhotoveních v anglickém jazyce.
Za Ministerstvo vnitra
České republiky
Mgr. Jan Vyčítal v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
České republiky v Irácké republice
Za Ministerstvo obrany
Italské republiky
Alfonso Manfredi v. r.
vojenský přidělenec,
Velvyslanectví Italské republiky
v Irácké republice |
Sdělení Ministerstva financí č. 134/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva financí č. 134/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva financí o vydání výměru MF č. 02/2017, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2017
Vyhlášeno 28. 4. 2017, částka 47/2017
134
SDĚLENÍ
Ministerstva financí
ze dne 12. dubna 2017
o vydání výměru MF č. 02/2017, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2017
Ministerstvo financí podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že dne 31. března 2017 vydalo výměr MF č. 02/2017, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný výměrem MF č. 01/2017. Výměr je publikován v Cenovém věstníku částka 3/2017 ze dne 31. března 2017 a nabyl účinnosti dne 1. dubna 2017.
Ministr:
Ing. Babiš v. r. |
Nařízení vlády č. 133/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 133/2017 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, ve znění nařízení vlády č. 11/2014 Sb.
Vyhlášeno 28. 4. 2017, datum účinnosti 1. 6. 2017, částka 47/2017
* Čl. I - Nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, ve znění nařízení vlády č. 11/2014 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 3. 1. 2018
133
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 10. dubna 2017,
kterým se mění nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, ve znění nařízení vlády č. 11/2014 Sb.
Vláda nařizuje podle § 215 odst. 2 a § 284 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb. a zákona č. 368/2016 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, ve znění nařízení vlády č. 11/2014 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „požadavky na kvalitativní kritéria“ nahrazují slovy „kvalitativní požadavky na“.
2.
Poznámky pod čarou č. 2 až 14, 17, 19, 21 až 23 a 25 se zrušují, a to včetně odkazů na tyto poznámky pod čarou.
3.
V § 1 odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení, písm. b), písm. c) úvodní části ustanovení, písm. d), g) a v písm. h) se slovo „pravidel“ nahrazuje slovem „pravidla“.
4.
V § 1 odst. 1 písm. f) se slova „pravidel pro používání“ nahrazují slovy „pravidla pro používání“.
5.
V § 1 odst. 1 písm. a) bodě 1, § 1 odst. 1 písm. d), § 1 odst. 3 písm. a), § 22 odst. 2 písm. b), § 25 odst. 3 a v § 65 odst. 2 písm. b) se slova „majetkových hodnot“ nahrazují slovem „věcí“.
6.
V § 1 odst. 1 písm. a) bodě 2, § 1 odst. 3 písm. b) a v § 3 odst. 1 písm. d) se slova „majetkovým hodnotám“ nahrazují slovem „věcem“.
7.
V § 1 odst. 1 písm. e) se slovo „technik“ nahrazuje slovem „techniky“.
8.
V § 1 odst. 1 písm. h) se slovo „standardní“ zrušuje.
9.
V § 1 odst. 1 písm. i) se slovo „limitů“ nahrazuje slovem „limity“.
10.
V § 1 odst. 2 se slova „požadavky na kvalitativní kritéria pravidel, technik a limitů uvedených“ nahrazují slovy „kvalitativní požadavky na pravidla, techniky a limity uvedené“.
11.
V § 1 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „požadavky na kvalitativní kritéria pravidel“ nahrazují slovy „kvalitativní požadavky na pravidla“.
12.
V § 1 odstavec 4 zní:
„(4)
Toto nařízení dále upravuje pro fond kvalifikovaných investorů, jehož obhospodařovatel je oprávněn přesáhnout rozhodný limit, kvalitativní požadavky na limity pro míru využití pákového efektu na účet tohoto fondu a pro poskytnutí investičních nástrojů z majetku tohoto fondu jako finančního kolaterálu nebo srovnatelného zajištění podle práva cizího státu anebo jiného zajištění.“.
13.
V § 1 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Používá-li toto nařízení pojem
a)
standardní fond, rozumí se jím v případě standardního fondu, který vytváří podfondy, podfond standardního fondu,
b)
zahraniční investiční fond, rozumí se jím v případě zahraničního investičního fondu, který vytváří zařízení srovnatelná s podfondy, toto zařízení; přitom platí, že zařízení není srovnatelné s podfondem, lze-li majetek v tomto zařízení použít ke splnění dluhu, který není dluhem tohoto zařízení,
c)
fond kolektivního investování, rozumí se jím v případě fondu kolektivního investování, který vytváří podfondy, podfond fondu kolektivního investování,
d)
speciální fond, rozumí se jím v případě speciálního fondu, který vytváří podfondy, podfond speciálního fondu,
e)
fond nemovitostí, rozumí se jím v případě fondu nemovitostí, který vytváří podfondy, podfond fondu nemovitostí,
f)
fond peněžního trhu, rozumí se jím v případě fondu peněžního trhu, který vytváří podfondy, podfond peněžního trhu,
g)
krátkodobý fond peněžního trhu, rozumí se jím v případě krátkodobého fondu peněžního trhu, který vytváří podfondy, podfond krátkodobého fondu peněžního trhu,
h)
fond kvalifikovaných investorů, rozumí se jím v případě fondu kvalifikovaných investorů, který vytváří podfondy, podfond fondu kvalifikovaných investorů.“.
14.
V části druhé hlavě I nadpis dílu 1 zní: „Věci“.
15.
V § 2 odst. 1, § 2 odst. 2 písm. d), § 32 odst. 2 a v § 45 odst. 1 písm. a) se slova „majetkovou hodnotu“ nahrazují slovem „věc“.
16.
V § 2 se odstavec 5 zrušuje.
17.
V § 3 odst. 1 písm. c) se slovo „vydaný“ nahrazuje slovy „, který je cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydaným“.
18.
V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, splňuje-li tento investiční cenný papír podmínku podle písmene a) nebo b)“.
19.
V § 3 odst. 1 písm. d), § 10 odst. 2 písm. c), § 16, § 22 odst. 2 písm. b), § 32 odst. 4, § 33 odst. 4, § 45 odst. 2 písm. d), § 65 odst. 2 písm. b) a v § 81 odst. 1 se slova „majetkové hodnoty“ nahrazují slovem „věci“.
20.
V § 3 odst. 1 písm. d) se za číslo „16“ vkládají slova „, splňuje-li tento investiční cenný papír podmínku podle písmene a) nebo b)“.
21.
V § 3 odst. 2 písm. c) úvodní části ustanovení se slovo „cenu“ nahrazuje slovem „hodnotu“.
22.
V § 3 odst. 2 písm. c) bodě 1 se slova „přesná, spolehlivá a obvyklá cena, kterou je tržní cena, nebo cena určená způsobem, který je nezávislý“ nahrazují slovy „spolehlivé a pravidelné ocenění, kterým je závěrečný kurz vyhlášený na trhu, nebo jiné ocenění nezávislé“.
23.
V § 3 odst. 2 písm. c) bodě 2 se slova „analýzy investičních příležitostí“ nahrazují slovy „investičního výzkumu“.
24.
V § 3 odstavec 4 zní:
„(4)
V tomto nařízení pojem „investiční cenný papír“ nezahrnuje investiční cenný papír, který je cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem vydaným investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem; to neplatí, jde-li o investiční cenný papír uvedený v odstavci 1 písm. c).“.
25.
V § 3 se odstavec 5 zrušuje.
26.
V § 4 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pro účely tohoto nařízení platí, že investiční cenný papír neobsahuje derivát, pokud ve vztahu k podkladovému aktivu nevyužívá pákový efekt.“.
27.
V § 12 písm. a) se slova „majetková hodnota“ nahrazují slovem „věc“.
28.
V § 17 odst. 1 se za slovo „fondu“ vkládá text „(§ 98)“.
29.
V § 21 odst. 3 se slova „investičního fondu“ nahrazují slovy „fondu kolektivního investování“.
30.
V § 22 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „12 a“ zrušují.
31.
V § 22 odst. 4 se slova „Majetková hodnota“ nahrazují slovem „Věc“.
32.
V § 25 odst. 4 se za slovo „od“ vkládají slova „odstavců 1 a 2,“ a slova „a § 22 odst. 1“ se nahrazují slovy „, § 22 odst. 1 a § 23“.
33.
V § 25 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Při zajištění rozložení rizika se lze odchýlit od limitu podle § 246 odst. 1 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, nejdéle však na dobu 6 měsíců ode dne vzniku standardního fondu, jehož statut mu umožňuje investovat jako podřízený fond, nebo ode dne, kdy nabyla účinnosti změna statutu standardního fondu tak, že tomuto fondu umožnuje investovat jako podřízený fond nebo do jiného řídícího fondu než doposud.“.
34.
V § 30 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
standardní fond je v každém okamžiku schopen splnit svou povinnost převést peněžní prostředky nebo dodat podkladové aktivum plynoucí z finančního derivátu sjednaného na účet tohoto fondu.“.
35.
V § 31 odst. 2 větě první, § 33 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 33 odst. 3 se slova „Majetkové hodnoty“ nahrazují slovem „Věci“.
36.
V § 31 odst. 2 větě druhé a poslední se slovo „hodnoty“ nahrazuje slovem „věci“.
37.
V § 31 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Odstavec 2 se nepoužije pro cenné papíry a zaknihované cenné papíry vydané jedním emitentem, vydal-li tyto cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry nebo převzal-li za ně záruku stát, územní samosprávný celek členského státu, nebo mezinárodní finanční organizace, jejímž členem je jeden nebo více členských států, jestliže
a)
je to uvedeno ve statutu standardního fondu,
b)
je ve statutu standardního fondu výslovně uveden stát, územní samosprávný celek členského státu nebo mezinárodní finanční organizace, ve vztahu k němuž může dojít k překročení limitu 20 % hodnoty majetku standardního fondu,
c)
jsou v majetku standardního fondu v každém okamžiku cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry z nejméně 6 různých emisí a
d)
cenné papíry a zaknihované cenné papíry z jedné emise netvoří více než 30 % hodnoty majetku tohoto fondu.“.
38.
V § 32 odst. 2 se slova „nebo dluhopis vydaný státem s ratingem v investičním stupni“ nahrazují slovy „nebo vysoce kvalitní dluhopis“.
39.
V § 33 odst. 2 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje slovy „, vysoce kvalitní a, nejde-li o cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry přijatelné jako finanční kolaterál pro měnové operace České národní banky na domácím peněžním trhu,“.
40.
V § 33 odst. 2 písm. c) se slova „ani emitentem, kterému byl udělen úvěrový rating v jiném než investičním stupni,“ zrušují.
41.
§ 34 včetně nadpisu zní:
㤠34
Zajištění finančního derivátu poskytnuté standardnímu fondu
Pro věci poskytnuté standardnímu fondu k zajištění finančního derivátu sjednaného na účet standardního fondu se § 31 odst. 2 a 3, § 32 odst. 2 a 3 a § 33 odst. 2 a 3 použijí obdobně.“.
42.
V poznámce pod čarou č. 20 se slova „IAS 39 - Finanční nástroje: účtování a oceňování a IAS 40 - Investice do nemovitostí“ nahrazují slovy „v platném znění“.
43.
V § 35 odst. 1 písm. a), § 36 a v § 44 odst. 1 se slovo „standardní“ zrušuje.
44.
V nadpise nad označením § 36 se slova „Standardní závazková“ nahrazují slovem „Závazková“.
45.
Pod označení § 38 se vkládá nadpis „Celková expozice podřízeného fondu“.
46.
V § 38 úvodní části ustanovení se slova „standardní závazkovou metodou,“ zrušují.
47.
V § 43 odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „podle mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie20)“.
48.
V § 43 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Měnovým derivátem se pro účely tohoto nařízení rozumí derivát, jehož podkladovým aktivem je měnový kurz nebo měna.“.
49.
V § 44 odst. 1 a 2 se slova „fondového kapitálu“ nahrazují slovem „majetku“.
50.
V části třetí hlavě I nadpis dílu 1 zní: „Věci“.
51.
V § 45 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydávaný fondem kvalifikovaných investorů nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
52.
V § 45 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
53.
V § 45 odst. 3 se slova „a z něhož vyplývá právo na vypořádání v penězích nebo právo alespoň jedné strany zvolit, zda si přeje vypořádání v penězích“ zrušují.
54.
V nadpise § 47 a v nadpise § 63 se slova „fondem kolektivního investování nebo srovnatelným“ nahrazují slovy „investičním fondem nebo“.
55.
V § 47 odstavec 3 zní:
„(3)
Do jmění speciálního fondu lze nabýt cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný fondem kvalifikovaných investorů nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem,
a)
obhospodařuje-li tento fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit,
b)
lze-li tento fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond nabízet v České republice a
c)
investuje-li tento fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond podle svého statutu nebo srovnatelného dokumentu pouze do věcí, které lze nabýt do jmění tohoto speciálního fondu.“.
56.
V § 47 odst. 4 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 a 2“.
57.
V § 51 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
58.
V § 63 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů uvedených v § 47 odst. 3 nelze investovat více než 10 % hodnoty majetku speciálního fondu.“.
59.
V § 64 odst. 1 se text „25 %“ nahrazuje textem „50 %“, slova „fondu kolektivního investování“ se nahrazují slovy „investičního fondu“ a slovo „srovnatelného“ se zrušuje.
60.
V § 64 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
61.
V § 65 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „12 a“ a slova „2 a“ zrušují.
62.
V § 70 odst. 4 se slova „v majetkových hodnotách“ nahrazují slovy „ve věcech“.
63.
V § 70 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Pro speciální fond se § 25 odst. 5 věta druhá použije obdobně.“.
64.
V § 71 odst. 1 se slova „pouze od osoby, která je přípustnou protistranou a podléhá dohledu České národní banky, orgánu dohledu jiného členského státu nebo orgánu dohledu jiného státu“ nahrazují slovy „se splatností kratší než 6 měsíců“.
65.
V § 77 odst. 1 písm. a) se za slovo „derivát“ vkládají slova „, který nesplňuje požadavek § 30 odst. 2 písm. a),“.
66.
V § 77 odstavec 2 zní:
„(2)
Způsob výpočtu celkové expozice speciálního fondu vymezují čl. 6 až 11 a přílohy I až III nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled; § 44 odst. 1 se pro speciální fond použije obdobně.“.
67.
§ 78 včetně nadpisu zní:
㤠78
Zajištění finančního derivátu nebo komoditního derivátu poskytnuté speciálnímu fondu
Pro věci poskytnuté speciálnímu fondu k zajištění finančního derivátu nebo komoditního derivátu sjednaného na účet speciálního fondu se § 31 odst. 2 a 3, § 32 odst. 2 a 3 a § 33 odst. 2 a 3 použijí obdobně.“.
68.
V § 79 odst. 1 se slovo „pouze“ nahrazuje slovem „i“.
69.
V § 79 se odstavec 4 zrušuje.
70.
V § 80 se odstavec 3 zrušuje.
71.
V § 84 se odstavec 3 zrušuje.
72.
V části páté se označení „HLAVA I“ včetně nadpisu zrušuje.
73.
§ 90 až 93 se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 24 zrušují.
74.
§ 95 se včetně nadpisu zrušuje.
75.
V části páté se hlava II včetně nadpisu zrušuje.
76.
V nadpise § 98 se slova „investičního fondu“ nahrazují slovy „fondu kolektivního investování“.
77.
V § 98 úvodní části ustanovení, § 98 písm. a) a v § 98 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „investičního fondu“ nahrazují slovy „fondu kolektivního investování“.
78.
V § 98 písm. b) bodech 1 a 2 se slova „investiční fond“ nahrazují slovy „fond kolektivního investování“.
79.
V § 98 se stávající text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Jde-li o akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, která nevytváří podfondy, zohledňují se pro účely odstavce 1 pouze aktiva z investiční činnosti a dluhy z investiční činnosti.“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 2017, s výjimkou čl. I bodu 23, který nabývá účinnosti dnem 3. ledna 2018.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
1\\. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí:
Ing. Babiš v. r. |
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2017 Sb. m. s. | Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 21/2017 Sb. m. s.
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přijetí změn a doplňků Přílohy A – Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů a Přílohy B – Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)
Vyhlášeno 26. 4. 2017, platnost pro ČR (nebo právní předchůdce) od 26. 4. 2017, částka 12/2017
* PŘÍLOHA A
* PŘÍLOHA B
Smlouva platná pro ČR (nebo právní předchůdce) od 26. 4. 2017
21
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na zasedáních Pracovní skupiny pro přepravu nebezpečných věcí Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů v letech 2015 a 2016 byly vypracovány návrhy změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)1), přijaté v Ženevě dne 30. září 1957.
Změny a doplňky „Přílohy A“ a „Přílohy B“ vstoupily v platnost na základě článku 14 odst. 3 Dohody ADR dne 1. ledna 2017 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Platnost „Přílohy A“ a „Přílohy B“ ve znění změn přijatých v letech 2013 a 20142) končí dnem 30. června 2017, pokud není v nových přechodných ustanoveních stanoveno jinak.
Francouzské znění „Přílohy A“ a „Přílohy B“ a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.
PŘEKLAD
EVROPSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMISE
Výbor pro vnitrozemskou dopravu
ADR
platná od 1. ledna 2017
Evropská dohoda
o mezinárodní silniční přepravě
nebezpečných věcí
9kB
OBSAH
---
| |
PŘÍLOHA A| | VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ A USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE NEBEZPEČNÝCH LÁTEK A PŘEDMĚTŮ
| |
Část 1| | Všeobecná ustanovení
| | | |
| | Kapitola| 1.1| Rozsah a použití
| | | 1.1.1| Struktura
| | | 1.1.2| Rozsah platnosti
| | | 1.1.3| Vynětí z platnosti
| | | 1.1.4| Použitelnost jiných předpisů
| | | 1.1.5| Použití norem
| | | |
| | Kapitola| 1.2| Definice a měrové jednotky
| | | 1.2.1| Definice
| | | 1.2.2| Měrové jednotky
| | | |
| | Kapitola| 1.3| Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí
| | | 1.3.1| Rozsah a uplatnění
| | | 1.3.2| Forma školení
| | | 1.3.3| Dokumentace
| | | |
| | Kapitola| 1.4| Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti
| | | 1.4.1| Všeobecná bezpečnostní opatření
| | | 1.4.2| Povinnosti hlavních účastníků
| | | 1.4.3| Povinnosti ostatních účastníků
| | | |
| | Kapitola| 1.5| Odchylky
| | | 1.5.1| Dočasné odchylky
| | | 1.5.2| (Vyhrazeno)
| | | |
| | Kapitola| 1.6| Přechodná ustanovení
| | | 1.6.1| Všeobecná ustanovení
| | | 1.6.2| Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2
| | | 1.6.3| Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla
| | | 1.6.4| Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC
| | | 1.6.5| Vozidla
| | | 1.6.6| Třída 7
| | | |
| | Kapitola| 1.7| Všeobecné předpisy pro radioaktivní látky
| | | 1.7.1| Rozsah a použití
| | | 1.7.2| Program ochrany proti záření
| | | 1.7.3| Systém řízení
| | | 1.7.4| Zvláštní ujednání
| | | 1.7.5| Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi
| | | 1.7.6| Nedodržení limitů
| | | |
| | Kapitola| 1.8| Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků
| | | 1.8.1| Kontroly nebezpečných věcí
| | | 1.8.2| Vzájemná úřední podpora
| | | 1.8.3| Bezpečnostní poradce
| | | 1.8.4| Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených institucí
| | | 1.8.5| Hlášení o nehodách a mimořádných událostech při přepravě nebezpečných věcí
| | | 1.8.6| Administrativní dozor nad prováděním posuzování shody, periodických inspekcí, meziperiodických inspekcí a mimořádných kontrol popsaných v 1.8.7
| | | 1.8.7| Postupy pro posuzování shody a periodickou inspekci
| | | 1.8.8| Postupy pro posuzování shody plynových kartuší
| | | |
| | Kapitola| 1.9| Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány
| | | 1.9.5| Omezení průjezdu tunely
| | | |
| | Kapitola| 1.10| Bezpečnostní předpisy
| | | 1.10.1| Všeobecná ustanovení
| | | 1.10.2| Školení o obecné bezpečnosti
| | | 1.10.3| Ustanovení pro vysoce rizikové nebezpečné věci
| |
Část 2| | Klasifikace
| | | |
| | Kapitola| 2.1| Všeobecná ustanovení
| | | 2.1.1| Úvod
| | | 2.1.2| Zásady klasifikace
| | | 2.1.3| Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, včetně roztoků a směsí (jako přípravky a odpady)
| | | 2.1.4| Klasifikace zkušebních vzorků
| | | 2.1.5| Klasifikace obalů, vyřazených, prázdných, nevyčištěných
| | | |
| | Kapitola| 2.2| Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy
| | | 2.2.1| Třída 1 Výbušné látky a předměty
| | | 2.2.2| Třída 2 Plyny
| | | 2.2.3| Třída 3 Hořlavé kapaliny
| | | 2.2.41| Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky, polymerizující látky a znecitlivěné tuhé výbušné látky
| | | 2.2.42| Třída 4.2 Samozápalné látky
| | | 2.2.43| Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
| | | 2.2.51| Třída 5.1 Látky podporující hoření
| | | 2.2.52| Třída 5.2 Organické peroxidy
| | | 2.2.61| Třída 6.1 Toxické látky
| | | 2.2.62| Třída 6.2 Infekční látky
| | | 2.2.7| Třída 7 Radioaktivní látky
| | | 2.2.8| Třída 8 Žíravé látky
| | | 2.2.9| Třída 9 Jiné nebezpečné látky a předměty
| | | |
| | Kapitola| 2.3| Zkušební postupy
| | | 2.3.0| Všeobecně
| | | 2.3.1| Zkouška na výpotek pro trhaviny typu A
| | | 2.3.2| Zkoušky týkající se nitrovaných směsí celuózy třídy 4.1
| | | 2.3.3| Zkoušky hořlavých kapalných látek tříd 3, 6.1 a 8
| | | 2.3.4| Zkouška ke stanovení tekutosti
| | | 2.3.5| Klasifikace organokovových látek do tříd 4.2 a 4.3
| |
Část 3| | Vyjmenování nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená a vyňatá množství
| | | |
| | Kapitola| 3.1.| Všeobecné
| | | 3.1.1| Úvod
| | | 3.1.2| Oficiální pojmenování pro přepravu
| | | 3.1.3| Roztoky nebo směsi
| | | |
| | Kapitola| 3.2| Seznam nebezpečných věcí
| | | 3.2.1| Tabulka A: Seznam nebezpečných věcí
| | | 3.2.2| Tabulka B: Abecední seznam látek a předmětů ADR
| | | |
| | Kapitola| 3.3| Zvláštní ustanovení pro určité látky nebo předměty
| | | |
| | Kapitola| 3.4| Nebezpečné věci balené v omezených množstvích
| | | |
| | Kapitola| 3.5| Nebezpečné věci balené ve vyňatých množstvích
| | | 3.5.1| Vyňatá množství
| | | 3.5.2| Obaly
| | | 3.5.3| Zkoušky pro kusy
| | | 3.5.4| Značení kusů
| | | 3.5.5| Maximální počet kusů ve vozidle nebo kontejneru
| | | 3.5.6| Dokumentace
| |
Část 4| | Ustanovení o používání obalů a cisteren
| | | |
| | Kapitola| 4.1| Použití obalů, včetně IBC a velkých obalů
| | | 4.1.1| Všeobecná ustanovení pro balení nebezpečných věcí do obalů včetně IBC a velkých obalů
| | | 4.1.2| Dodatečná všeobecná ustanovení pro používání IBC
| | | 4.1.3| Všeobecná ustanovení týkající se pokynů pro balení
| | | 4.1.4| Přehled pokynů pro balení
| | | 4.1.5| Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 1
| | | 4.1.6| Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 2 a věcí jiných tříd přiřazených k pokynu pro balení P200
| | | 4.1.7| Zvláštní ustanovení pro balení organických peroxidů třídy 5.2 a samovolně se rozkládajících látek třídy 4.1
| | | 4.1.8| Zvláštní ustanovení pro balení infekčních látek (třída 6.2)
| | | 4.1.9| Zvláštní ustanovení pro balení radioaktivních látek
| | | 4.1.10| Zvláštní ustanovení pro společné balení
| | | |
| | Kapitola| 4.2| Používání přemístitelných cisteren a UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
| | | 4.2.1| Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9
| | | 4.2.2| Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů a chemických látek pod tlakem
| | | 4.2.3| Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů
| | | 4.2.4| Všeobecná ustanovení pro používání UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
| | | 4.2.5| Pokyny a zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny
| | | |
| | Kapitola| 4.3| Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů
a cisternových výměnných nástaveb, jejichž nádrže jsou vyrobeny z kovových materiálů, a bateriových vozidel
a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
| | | 4.3.1| Rozsah použití
| | | 4.3.2| Ustanovení vztahující se na všechny třídy
| | | 4.3.3| Zvláštní ustanovení pro třídu 2
| | | 4.3.4| Zvláštní ustanovení pro třídy 1a 3 až 9
| | | 4.3.5| Zvláštní ustanovení
| | | |
| | Kapitola| 4.4| Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů
a cisternových výměnných nástaveb z vyztužených plastů (FRP)
| | | 4.4.1| Všeobecná ustanovení
| | | 4.4.2| Provoz
| | | |
| | Kapitola| 4.5| Používání cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů
| | | 4.5.1| Používání
| | | 4.4.2| Provoz
| | | |
| | Kapitola| 4.6| (Vyhrazeno)
| | | |
| | Kapitola| 4.7| Používání mobilních jednotek přepravujících výbušniny (MEMU)
| | | 4.7.1| Používání
| | | 4.7.2| Provoz
| |
Část 5| | Postupy při odeslání
| | | |
| | Kapitola| 5.1| Všeobecná ustanovení
| | | 5.1.1| Rozsah použití a všeobecná ustanovení
| | | 5.1.2| Použití přepravních obalových souborů
| | | 5.1.3| Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), cisterny, MEMU; vozidla a kontejnery pro přepravu ve volně loženém stavu
| | | 5.1.4| Společné balení
| | | 5.1.5| Všeobecná ustanovení pro třídu 7
| | | |
| | Kapitola| 5.2| Nápisy a bezpečnostní značky
| | | 5.2.1| Značení kusů
| | | 5.2.2| Označování kusů
| | | |
| | Kapitola| 5.3| Označování kontejnerů, MEGC, MEMU; cisternových kontejnerů, přemístitelných cisteren a vozidel velkými bezpečnostními značkami, oranžovými tabulkami a nápisy
| | | 5.3.1| Označování velkými bezpečnostními značkami
| | | 5.3.2| Označování oranžovými tabulkami
| | | 5.3.3| Značka pro zahřáté látky
| | | 5.3.4| (Vyhrazeno)
| | | 5.3.5| (Vyhrazeno)
| | | 5.3.6| Značka pro látky ohrožující životní prostředí
| | | |
| | Kapitola| 5.4| Průvodní doklady
| | | 5.4.1| Přepravní doklad pro nebezpečné věci a předepsané údaje
| | | 5.4.2| Osvědčení o naložení kontejneru nebo vozidla
| | | 5.4.3| Písemné pokyny
| | | 5.4.4| Uchovávání informací o přepravě nebezpečných věcí
| | | 5.4.5| Příklad formuláře pro multimodální přepravu nebezpečných věcí
| | | |
| | Kapitola| 5.5| Zvláštní ustanovení
| | | 5.5.1| (Vypuštěno)
| | | 5.5.2| Zvláštní ustanovení pro zaplynované nákladní dopravní (přepravní) jednotky (UN 3359)
| | | 5.5.3| Zvláštní ustanovení platná pro kusy a vozidla a kontejnery obsahující látky představující riziko udušení,
jsou-li používány pro účely chlazení nebo kondiciování (jako jsou suchý led (UN 1845), nebo dusík,
hluboce zchlazený, kapalný (UN 1977) nebo argon, hluboce zchlazený, kapalný (UN 1951))
| |
Část 6| | Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů, velkých nádob pro volně ložené látky (IBC), velkých obalů a cisteren
| | | |
| | Kapitola| 6.1| Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů
| | | 6.1.1| Všeobecně
| | | 6.1.2| Kódování konstrukčních typů obalů
| | | 6.1.3| Značení
| | | 6.1.4| Požadavky na obaly
| | | 6.1.5| Požadavky na zkoušky obalů
| | | 6.1.6| Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů a IBC z polyetylénu podle 6.1.5.2.6, popřípadě 6.5.6.3.5
| | | |
| | Kapitola| 6.2| Požadavky na konstrukci a zkoušení tlakových nádob, aerosolových rozprašovačů, malých nádobek obsahujících plyn (plynových kartuší) a zásobníků do palivových článků obsahujících zkapalněný hořlavý plyn
| | | 6.2.1| Všeobecné požadavky
| | | 6.2.2| Požadavky na UN tlakové nádoby
| | | 6.2.3| Všeobecné požadavky na tlakové nádoby neodpovídající UN
| | | 6.2.4| Požadavky na tlakové láhve neodpovídající UN, zkonstruované, vyrobené a odzkoušené podle norem
| | | 6.2.5| Požadavky na tlakové nádoby neodpovídající UN, které nejsou zkonstruovány, vyrobeny a odzkoušeny podle norem
| | | 6.2.6| Všeobecné požadavky na aerosolové rozprašovače, malé nádobky obsahující plyn (plynové kartuše) a zásobníky do palivových článků obsahující zkapalněný hořlavý plyn
| | | |
| | Kapitola| 6.3| Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů pro infekční látky kategorie A třídy 6.2
| | | 6.3.1| Obecné
| | | 6.3.2| Požadavky na balení
| | | 6.3.3| Kód pro určení typu obalů
| | | 6.3.4| Značení
| | | 6.3.5| Požadavky na zkoušení obalů
| | | |
| | Kapitola| 6.4| Požadavky na konstrukci, zkoušení a schvalování kusů a látek třídy 7
| | | 6.4.1| (Vyhrazeno)
| | | 6.4.2| Všeobecné požadavky
| | | 6.4.3| (Vyhrazeno)
| | | 6.4.4| Požadavky na kusy vyňaté z platnosti
| | | 6.4.5| Požadavky na průmyslové kusy
| | | 6.4.6| Požadavky na kusy obsahující hexafluorid uranu
| | | 6.4.7| Požadavky na kusy typu A
| | | 6.4.8| Požadavky na kusy typu B(U)
| | | 6.4.9| Požadavky na kusy typu B(M)
| | | 6.4.10| Požadavky na kusy typu C
| | | 6.4.11| Požadavky na kusy obsahující štěpné látky
| | | 6.4.12| Zkušební postupy a důkaz shodnosti
| | | 6.4.13| Zkoušení celistvosti kontejmentového systému a stínění a zhodnocení podkritičnosti
| | | 6.4.14| Terč pro zkoušky pádem
| | | 6.4.15| Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat normálním podmínkám přepravy
| | | 6.4.16| Dodatečné zkoušky kusů typu A konstruované pro kapaliny a plyny
| | | 6.4.17| Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat nehodovým podmínkám při přepravě
| | | 6.4.18| Rozšířená zkouška ponořením do vody pro kusy typu B(U) a typu B(M) obsahující výše než 105 A2 a typu C
| | | 6.4.19| Zkouška úniku vody pro kus obsahující štěpnou látku
| | | 6.4.20| Zkoušky pro kusy typu C
| | | 6.4.21| Prohlídky obalů konstruovaných pro obsah 0,1kg nebo více hexafluoridu uranu
| | | 6.4.22| Typové schválení kusu a materiálů
| | | 6.4.23| Žádosti a povolování přepravy radioaktivní látky
| | | |
| | Kapitola| 6.5| Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých nádob pro volně ložené látky (IBC)
| | | 6.5.1| Obecné požadavky
| | | 6.5.2| Značení UN kódem
| | | 6.5.3| Požadavky na konstrukci
| | | 6.5.4| Zkoušení, certifikace a inspekce
| | | 6.5.5| Zvláštní požadavky na IBC
| | | 6.5.6| Požadavky na zkoušky IBC
| | | |
| | Kapitola| 6.6| Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých obalů
| | | 6.6.1| Všeobecné
| | | 6.6.2| Kód pro označení typu velkých obalů
| | | 6.6.3| Značení
| | | 6.6.4| Zvláštní požadavky na velké obaly
| | | 6.6.5| Zkušební požadavky na velké obaly
| | | |
| | Kapitola| 6.7| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení přemístitelných cisteren a UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
| | | 6.7.1| Platnost a všeobecné požadavky
| | | 6.7.2| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu látek třídy 1 a tříd 3 až 9
| | | 6.7.3| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů
| | | 6.7.4| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekci a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalnělých plynů
| | | 6.7.5| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení UN vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC) určených pro přepravu nezchlazených plynů
| | | |
| | Kapitola| 6.8| Požadavky na konstrukci, výstroj, schvalování typu, inspekce a zkoušení a značení nesnímatelných cisteren, (cisternových vozidel), snímatelných cisteren a cisternových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb s nádržemi vyrobenými z kovových materiálů a bateriových vozidel a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
| | | 6.8.1| Rozsah použití
| | | 6.8.2| Požadavky vztahující se na všechny třídy
| | | 6.8.3| Zvláštní požadavky vztahující se na třídu 2
| | | 6.8.4| Zvláštní ustanovení
| | | 6.8.5| Požadavky na materiály a konstrukci svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů, pro které je požadován zkušební tlak nejméně 1 MPa (10 bar) a svařovaných nesnímatelných cisteren, svařovaných snímatelných cisteren a svařovaných nádrží cisternových kontejnerů určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2
| | | |
| | Kapitola| 6.9| Požadavky na konstrukci, výrobu, výstroj, schválování typu, zkoušení a značení cisteren nesnímatelných cisteren, (cisternových vozidel), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a výměnných cisternových nástaveb z vyztužených plastů (FRP)
| | | 6.9.1| Všeobecně
| | | 6.9.2| Konstrukce
| | | 6.9.3| Části výstroje
| | | 6.9.4| Zkoušení a schválení typu
| | | 6.9.5| Inspekce
| | | 6.9.6| Značení
| | | |
| | Kapitola| 6.10| Požadavky na konstrukci, výstroj, schvalování typu, inspekci a značení cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů
| | | 6.10.1| Všeobecně
| | | 6.10.2| Konstrukce
| | | 6.10.3| Části výstroje
| | | 6.10.4| Inspekce
| | | |
| | Kapitola| 6.11| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení kontejnerů pro volně ložené látky
| | | 6.11.1| Vyhrazeno
| | | 6.11.2| Platnost a všeobecné požadavky
| | | 6.11.3| Požadavky na konstrukci, výrobu, inspekce a zkoušení kontejnerů odpovídajících KBK používaných jako kontejnery pro volně ložené látky
| | | 6.11.4| Požadavky na konstrukci, výrobu a schválení kontejnerů pro volně ložené látky jiných než kontejnerů odpovídajících KBK
| | | |
| | Kapitola| 6.12| Požadavky na výrobu, výstroj, schvalování typu, inspekce a zkoušení a značení cisteren, kontejnerů pro volně ložené látky a zvláštních komor pro výbušniny mobilních jednotek připravujících výbušniny (MEMU
| | | 6.12.1| Rozsah použití
| | | 6.12.2| Všeobecná ustanovení
| | | 6.12.3| Cisterny
| | | 6.12.4| Části výstroje
| | | 6.12.5| Zvláštní komory pro výbušniny
| |
Část 7| | Ustanovení o podmínkách přepravy, nakládky, vykládky a manipulace
| | | |
| | Kapitola| 7.1| Všeobecná ustanovení
| | | |
| | Kapitola| 7.2| Ustanovení o přepravě v kusech
| | | |
| | Kapitola| 7.3| Ustanovení o přepravě ve volně loženém stavu
| | | 7.3.1| Všeobecná ustanovení
| | | 7.3.2| Dodatečná ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu, použijí-li se ustanovení pododdílu 7.3.1.1 (a)
| | | 7.3.3| Zvláštní ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu, použijí-li se ustanovení pododdílu 7.3.1.1 (b)
| | | |
| | Kapitola| 7.4| Ustanovení o přepravě v cisternách
| | | |
| | Kapitola| 7.5| Ustanovení o nakládce, vykládce a manipulaci
| | | 7.5.1| Všeobecná ustanovení o nakládce, vykládce a manipulaci
| | | 7.5.2| Zákaz společné nakládky
| | | 7.5.3| (Vyhrazeno)
| | | 7.5.4| Preventivní opatření se zřetelem na potraviny, poživatiny a krmiva
| | | 7.5.5| Omezení přepravovaných množství
| | | 7.5.6| (Vyhrazeno)
| | | 7.5.7| Manipulace a ukládání
| | | 7.5.8| Čištění po vykládce
| | | 7.5.9| Zákaz kouření
| | | 7.5.10| Preventivní opatření proti elektrickým nábojům
| | | 7.5.11| Dodatečná ustanovení vztahující se na určité třídy nebo věci
| |
PŘÍLOHA B| | USTANOVENÍ O DOPRAVNÍCH PROSTŘEDCÍCH A O PŘEPRAVĚ
| |
Část 8| | Požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a průvodní doklady
| | | |
| | Kapitola| 8.1| Všeobecné požadavky na dopravní jednotky a jejich vybavení
| | | 8.1.1| Dopravní jednotky
| | | 8.1.2| Průvodní doklady
| | | 8.1.3| Označování
| | | 8.1.4| Hasicí přístroje
| | | 8.1.5| Další výbava a výbava pro osobní ochranu
| | | |
| | Kapitola| 8.2| Požadavky na školení a osádky vozidla
| | | 8.2.1| Všeobecné požadavky na školení řidičů
| | | 8.2.2| Zvláštní požadavky na školení řidičů
| | | 8.2.3| Školení všech osob, kromě řidičů majících osvědčení podle oddílu 8.2.1, podílejících se na silniční přepravě nebezpečných věcí
| | | |
| | Kapitola| 8.3| Další požadavky, které musí plnit osádka vozidla
| | | 8.3.1| Osoby
| | | 8.3.2| Používání hasicích přístrojů
| | | 8.3.3| Zákaz otevírání kusů
| | | 8.3.4| Přenosná osvětlovací zařízení
| | | 8.3.5| Zákaz kouření
| | | 8.3.6| Běh motoru při nakládce nebo vykládce
| | | 8.3.7| Používání parkovacích brzd a zakládacích klínů
| | | 8.3.8| Použití kabelových spojů
| | | |
| | Kapitola| 8.4| Požadavky na dozor nad vozidly
| | | |
| | Kapitola| 8.5| Dodatečné požadavky na jednotlivé třídy nebo látky
| | | |
| | Kapitola| 8.6| Omezení průjezdu vozidel přepravujících nebezpečné věci silničními tunely
| | | 8.6.1| Všeobecná ustanovení
| | | 8.6.2| Silniční dopravní značky a signály upravující průjezd vozidel přepravujících nebezpečné věci
| | | 8.6.3| Kódy omezení průjezdu tunelem
| | | 8.6.4| Omezení průjezdu dopravních jednotek přepravujících nebezpečné věci tunely
| |
Část 9| | Požadavky na konstrukci a schvalování vozidel
| | | |
| | Kapitola| 9.1| Rozsah platnosti, definice a požadavky na schvalování vozidel
| | | 9.1.1| Rozsah platnosti a definice
| | | 9.1.2| Schvalování vozidel EX/II, EX/III, FL a AT a MEMU
| | | 9.1.3| Osvědčení o schválení
| | | |
| | Kapitola| 9.2| Požadavky na konstrukci vozidel
| | | 9.2.1| Shoda s požadavky této kapitoly
| | | 9.2.2| Elektrické vedení
| | | 9.2.3| Brzdový systém
| | | 9.2.4| Prevence nebezpečí požáru
| | | 9.2.5| Omezovač rychlosti
| | | 9.2.6| Spojovací zařízení přípojných vozidel
| | | |
| | Kapitola| 9.3| Dodatečné požadavky na kompletní nebo zkompletovaná vozidla EX/II nebo EX/III
| | | 9.3.1| Materiály používané pro konstrukci nástaveb vozidel
| | | 9.3.2| Vytápěcí systémy s vnitřním spalováním
| | | 9.3.3| Vozidla EX/II
| | | 9.3.4| Vozidla EX/III
| | | 9.3.5| Motor a ložný prostor
| | | 9.3.6| Vnější zdroje tepla a ložný prostor
| | | 9.3.7| Elektrické příslušenství
| | | |
| | Kapitola| 9.4| Dodatečné požadavky na konstrukci Nástaveb kompletních nebo zkompletovaných vozidel určených pro přepravu nebezpečných věcí v kusech (kromě vozidel EX/II a EX III)
| | | |
| | Kapitola| 9.5| Dodatečné požadavky na konstrukci nástaveb kompletních nebo zkompletovaných vozidel určených pro přepravu volně ložených tuhých nebezpečných látek
| | | |
| | Kapitola| 9.6| Dodatečné požadavky na kompletní nebo zkompletovaná vozidla určená pro přepravu látek při řízené teplotě
| | | |
| | Kapitola| 9.7| Dodatečné požadavky na nesnímatelné cisterny (cisterny), bateriová vozidla a kompletní nebo zkompletovaná vozidla používaná pro přepravu nebezpečných věcí ve snímatelných cisternách s vnitřním objemem větším než 1 m3 nebo v cisternových kontejnerech, přemístitelných cisternách nebo MEGC s vnitřním objemem větším
než 3 m3 (vozidla EX/III, FL a AT)
| | | 9.7.1| Všeobecná ustanovení
| | | 9.7.2| Požadavky na cisterny
| | | 9.7.3| Upevňovací prvky
| | | 9.7.4| Uzemnění vozidel FL
| | | 9.7.5| Stabilita cisternových vozidel
| | | 9.7.6| Ochrana vozidel proti nárazu zezadu
| | | 9.7.7| Vytápěcí systémy s vnitřním spalováním
| | | 9.7.8| Elektrické příslušenství
| | | 9.7.9| Dodatečné bezpečnostní požadavky na vozidla EX/III
| | | |
| | Kapitola| 9.8| Dodatečné požadavky na kompletní a zkompletované MEMU
| | | 9.8.1| Všeobecná ustanovení
| | | 9.8.2| Požadavky na cisterny a kontejnery pro volně ložené látky
| | | 9.8.3| Uzemnění MEMU
| | | 9.8.4| Stabilita MEMU
| | | 9.8.5| Ochrana MEMU proti nárazu zezadu
| | | 9.8.6| Vytápěcí systémy s vnitřním spalováním
| | | 9.8.7| Dodatečné bezpečnostní požadavky
| | | 9.8.8| Dodatečné další bezpečnostní požadavky
PŘÍLOHA A
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ A USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE
NEBEZPEČNÝCH LÁTEK
A PŘEDMĚTŮ
ČÁST 1
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA 1.1
ROZSAH A POUŽITÍ
1.1.1
Struktura
Přílohy A a B jsou rozděleny do devíti částí. Přílohu A tvoří části 1 až 7 a přílohu B tvoří části 8 a 9. Každá část se dělí do kapitol a každá kapitola do oddílů a pododdílů. Uvnitř každé části je číslo části zahrnuto do čísel kapitol, oddílů a pododdílů, např. část 4, kapitola 2, oddíl 1, je očíslována „4.2.1“.
1.1.2
Rozsah platnosti
1.1.2.1
Pro účely článku 2 dohody ADR příloha A uvádí:
(a)
nebezpečné věci, které jsou z mezinárodní přepravy vyloučeny;
(b)
nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je připuštěna a požadavky, které musí být při této přepravě splněny (včetně vynětí z platnosti), zejména:
-
klasifikace věcí, včetně klasifikačních kritérii a příslušných zkušebních metod;
-
používání obalů (včetně společného balení);
-
používání cisteren (včetně jejich plnění);
-
postupy před odesláním (včetně nápisů a bezpečnostních značek na kusech, označování dopravních a přepravních prostředků, jakož i doklady a požadované informace);
-
ustanovení o konstrukci, zkoušení a schvalování obalů a cisteren;
-
používání dopravních prostředků (včetně nakládky, společné nakládky a vykládky).
1.1.2.2
Příloha A obsahuje rovněž určitá ustanovení, která se podle článku 2 dohody ADR týkají přílohy B nebo obou příloh A a B:
1.1.1 Struktura
1.1.2.3 (Rozsah platnosti přílohy B)
1.1.2.4
1.1.3.1 Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy
1.1.3.6 Vynětí z platnosti pro množství přepravovaná jednou dopravní jednotkou
1.1.4 Použitelnost jiných předpisů
1.1.4.5 Přeprava jinou dopravou než silniční
Kapitola 1.2 Definice a měrové jednotky
Kapitola 1.3 Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí
Kapitola 1.4 Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti
Kapitola 1.5 Odchylky
Kapitola 1.6 Přechodná ustanovení
Kapitola 1.8 Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků
Kapitola 1.9 Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány
Kapitola 1.10 Bezpečnostní předpisy
Kapitola 3.1 Všeobecně
Kapitola 3.2 sloupce (1), (2), (14), (15) a (19) (použití ustanovení částí 8 a 9 pro jednotlivé látky nebo předměty)
1.1.2.3
Pro účely článku 2 dohody ADR příloha B uvádí požadavky na konstrukci, výbavu a provoz vozidel schválených pro přepravu nebezpečných věci, a to:
-
požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a doklady;
-
požadavky na konstrukci a schvalování vozidel.
1.1.2.4
Pojem „vozidlo” v článku 1(c) dohody ADR se nevztahuje nutně jen na jedno a totéž vozidlo. Mezinárodní přeprava může být prováděna několika různými vozidly, pokud se tato přeprava provádí po území nejméně dvou smluvních států dohody ADR mezi odesilatelem a příjemcem uvedenými v přepravním dokladu.
1.1.3
Vynětí z platnosti
1.1.3.1
Vynětí z platnosti vztahující se k druhu přepravy
Ustanovení dohody ADR se nevztahují na:
(a)
přepravu nebezpečných věcí soukromými osobami, pokud jsou dotyčné věci baleny pro maloobchodní prodej a jsou určeny pro jejich osobní nebo domácí použití nebo pro jejich aktivity ve volném čase nebo pro sportovní činnost, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních přepravních podmínek. Pokud jsou tyto věci hořlavými kapalinami přepravovanými v opakovaně plnitelných nádobách naplněných soukromými osobami nebo pro tyto osoby, nesmí celkové množství překročit 60 litrů na nádobu a 240 litrů na dopravní jednotku. Nebezpečné věci ve velkých nádobách IBC, velkých obalech nebo cisternách se nepovažují za věci balené pro maloobchodní prodej;
(b)
přepravu strojů nebo zařízení nevyjmenovaných v této příloze, které mohou obsahovat nebezpečné věci ve své konstrukci nebo provozní výbavě, pokud byla učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy;
(c)
přepravu prováděnou podniky jako vedlejší činnost k jejich hlavní činnosti, jako je zásobování stavenišť pozemních nebo inženýrských staveb nebo zpětné jízdy z nich, nebo přepravy související s měřičskými, opravářskými a údržbářskými pracemi, v množstvích nejvýše 450 litrů v jednom obalu, včetně IBC a velkých obalů, a nepřekračujících nejvyšší celková množství uvedená v 1.1.3.6. Musí být učiněna opatření k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy. Tato vynětí se nevztahují na třídu 7.
Přepravy prováděné takovými podniky pro jejich zásobování nebo vnější nebo vnitřní distribuci však nespadají do rozsahu tohoto vynětí;
(d)
přepravu prováděnou příslušnými orgány v rámci nouzových opatření nebo pod jejich dozorem, pokud je taková přeprava nutná ve vztahu k nouzovým opatřením, zejména přepravu prováděnou:
-
odtahovými vozidly přepravujícími vozidla, která byla účastníky dopravní nehody nebo měla poruchu a obsahují nebezpečné věci; nebo
-
za účelem sběru nebezpečných věcí, které byly účastny mimořádné události nebo nehody, a jejich přemístění na nejbližší vhodné bezpečné místo.
(e)
nouzové přepravy určené pro záchranu lidských životů nebo ochranu životního prostředí, za podmínky, že byla učiněna všechna opatření zajišťující plnou bezpečnost takové přepravy.
(f)
přepravu nevyčištěných prázdných stabilních nebo skladovacích nádob, které obsahovaly plyny třídy 2, skupin A, O nebo F, látky třídy 3 nebo třídy 9 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, nebo pesticidy třídy 6.1 spadající pod obalovou skupinu II nebo III, za dodržení následujících podmínek:
-
všechny otvory, s výjimkou zařízení pro vyrovnávání tlaku (pokud jsou), jsou hermeticky uzavřeny;
-
byla učiněna opatření k zamezení jakéhokoli úniku obsahu za normálních podmínek přepravy; a
-
náklad je upevněn v lůžkách nebo latěních nebo jiných manipulačních prostředcích nebo ve vozidle nebo kontejneru takovým způsobem, aby se nemohl uvolnit ani posunout za normálních podmínek přepravy.
Toto vynětí se nevztahuje na stabilní nebo skladovací nádoby a cisterny, které obsahovaly znecitlivěné výbušné látky nebo látky, jejichž přeprava je podle ADR zakázána.
POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz také 1.7.1.4.
1.1.3.2
Vynětí z platnosti pro přepravu plynů
Ustanovení dohody ADR se nevztahují na přepravu:
(a)
plynů obsažených v palivových nádržích nebo lahvích vozidla, provádějícího přepravu, a určených k jeho pohonu nebo k provozu některého z jeho zařízení používaného nebo určeného k použití během přepravy (např. chladicí zařízení);
Plyny smějí být přepravovány v pevně zabudovaných palivových nádržích nebo lahvích, přímo spojených s motorem vozidla a/nebo pomocným zařízením nebo v přepravitelných tlakových nádobách, které splňují příslušné právní předpisy.
Celková kapacita palivových nádrží nebo lahví na dopravní jednotku, včetně těch, které jsou dovoleny podle 1.1.3.3 (a), nesmí překročit množství energie (MJ) nebo hmotnost (kg) odpovídající ekvivalentu energie 54 000 MJ.
POZNÁMKA 1
: Hodnota ekvivalentu energie 54 000 MJ odpovídá palivovému limitu uvedenému v 1.1.3.3 (a) (1500 litrů). K energetickému obsahu paliv viz následující tabulku:
Palivo| Energetický obsah
---|---
Motorová nafta| 36MJ/litr
Benzin| 32MJ/litr
Zemní plyn/ bioplyn| 35MJ/lNm3
Zkapalněný ropný plyn (LPG)| 24MJ/litr
Ethanol| 21MJ/litr
Bionafta| 33MJ/litr
Emulzní palivo| 32MJ/litr
Vodík| 11MJ/Nm3
Celková kapacita nesmí překročit:
-
1080 kg pro LNG a CNG;
-
2250 litrů pro LPG.
POZNÁMKA 2
: Kontejner vybavený zařízením pro použití během přepravy, který je upevněn na vozidle, je považován za nedílnou část vozidla a vztahují se na něj stejná vynětí z platnosti, pokud jde o palivo potřebné pro provoz zařízení.
(b)
(Vypuštěno)
(c)
plynů skupin A a O (podle pododdílu 2.2.2.1), jestliže tlak plynu v nádobě nebo cisterně při teplotě 20 °C nepřevyšuje 200 kPa (2 bary) a jestliže plyn není zkapalněným nebo hluboce zchlazeným zkapalněným plynem. To platí pro všechny druhy nádob nebo cisteren, např. rovněž pro různé části strojů a přístrojů;
POZNÁMKA: Toto vynětí se nevztahuje na lampy. K lampám viz 1.1.3.10.
(d)
plynů obsažených v zařízeních používaných pro provoz vozidla (např. v hasicích přístrojích), včetně náhradních dílů (např. nahuštěných pneumatik); toto vynětí z platnosti se vztahuje rovněž na nahuštěné pneumatiky přepravované jako náklad;
(e)
plynů obsažených ve zvláštním zařízení vozidel a nezbytných pro provoz těchto zvláštních zařízení během přepravy (chladicí systémy, nádrže na ryby, ohřívače atd.), jakož i náhradních nádob pro taková zařízení nebo prázdných nevyčištěných výměnných nádob, přepravovaných v téže dopravní jednotce;
(f)
plynů obsažených v potravinách (kromě UN 1950), včetně sycených nápojů;
(g)
plynů obsažených v míčích určených pro použití ve sportech; a
(h)
(Vypuštěno)
1.1.3.3
Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných pohonných látek
Ustanovení dohody ADR se nevztahují na přepravu:
(a)
pohonných látek obsažených v palivových nádržích vozidel provádějících přepravu, určených pro jejich pohon nebo pro provoz jakýchkoli jejich zařízení používaných nebo určených k použití během přepravy.
Pohonné látky smějí být přepravovány v pevných palivových nádržích, přímo propojených s motorem nebo přídavným zařízením vozidla, které splňují příslušné právní předpisy, nebo mohou být přepravovány v přenosných nádobách na pohonné látky (jako jsou kanystry).
Celkový vnitřní objem pevných palivových nádrží nesmí překročit 1500 litrů na jednu dopravní jednotku a vnitřní objem palivové nádrže připevněné na přípojné vozidlo nesmí překročit 500 litrů. V přenosných nádobách na pohonné látky smí být přepravováno nejvýše 60 litrů na jednu dopravní jednotku. Tato omezení se nevztahují na vozidla zásahových služeb.
POZNÁMKA 1
: Kontejner vybavený zařízením pro použití během přepravy, který je upevněn na vozidle, je považován za nedílnou část vozidla a vztahují se na něj stejná vynětí z platnosti, pokud jde o palivo potřebné pro provoz zařízení.
POZNÁMKA 2
: Celkový vnitřní objem nádrží nebo lahví, včetně těch, které obsahují plynná paliva, nesmí překročit 54 000 MJ energetického ekvivalentu (viz POZNÁMKA 1 v 1.1.3.2 (a)).
(b)
(Vypuštěno)
(c)
(Vypuštěno)
1.1.3.4
Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení a pro nebezpečné věci balené v omezených nebo vyňatých množstvích
POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz také 1.7.1.4
1.1.3.4.1
Některá zvláštní ustanovení kapitoly 3.3 vyjímají částečně nebo úplně přepravu určitých nebezpečných věcí z platnosti ustanovení ADR. Toto vynětí z platnosti platí pouze tehdy, pokud jsou ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 uvedena zvláštní ustanovení u příslušné položky nebezpečných věcí.
1.1.3.4.2
Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětí z platnosti, pokud jsou splněny podmínky uvedené v kapitole 3.4.
1.1.3.4.3
Některé nebezpečné věci mohou podléhat vynětím z platnosti, pokud jsou splněny podmínky kapitoly 3.5.
1.1.3.5
Vynětí z platnosti pro prázdné nevyčištěné obaly
Prázdné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), které obsahovaly látky tříd 2, 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 a 9, nepodléhají ustanovením ADR, jestliže byla provedena přiměřená opatření vylučující jakékoli nebezpečí. Nebezpečí jsou vyloučena, jestliže byla provedena opatření vylučující všechna nebezpečí tříd 1 až 9.
1.1.3.6
Vynětí z platnosti pro množství přepravovaná jednou dopravní jednotkou
1.1.3.6.1
Nebezpečné věci jsou pro účely tohoto pododdílu zařazeny do přepravních kategorií 0, 1, 2, 3 nebo 4, jak je uvedeno ve sloupci (15) tabulky A kapitoly 3.2. Prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly látky zařazené do přepravní kategorie „0“, jsou též zařazeny do kategorie „0“. Prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly látky zařazené do přepravní kategorie jiné než „0“, jsou zařazeny do přepravní kategorie „4“.
1.1.3.6.2
Pokud množství nebezpečných věcí přepravovaných jednou dopravní jednotkou nepřevyšuje hodnoty uvedené ve sloupci (3) tabulky uvedené v 1.1.3.6.3 pro danou přepravní kategorii (pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do téže přepravní kategorie) nebo hodnotu vypočtenou podle 1.1.3.6.4 (pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do různých přepravních kategorií), mohou být přepravovány v kusech v téže dopravní jednotce, aniž se použijí tato ustanovení:
-
Kapitola 1.10, kromě výbušnin třídy 1, UN čísel 0029, 0030, 0059, 0065, 0073, 0104, 0237, 0255, 0267, 0288, 0289, 0290, 0360, 0361, 0364, 0365, 0366, 0439, 0440, 0441, 0455, 0456 a 0500 a kromě vyjmutých kusů třídy 7, UN čísel 2910 a 2911, jestliže úroveň aktivity překračuje hodnotu A2;
– Kapitola 5.3;
–
Oddíl 5.4.3;
–
Kapitola 7.2, kromě zvláštních ustanovení V5 a V8 oddílu 7.2.4;
–
CV1 oddílu 7.5.11;
– Část 8, kromě| 8.1.2.1 (a),
---|---
| 8.1.4.2 až 8.1.4.5,
| 8.2.3,
| 8.3.3,
| 8.3.4,
| 8.3.5,
| kapitoly 8.4,
| S1(3) a (6),
| S2(1),
| S4, S5
| S14 až S21 a
| S24 kapitoly 8.5;
-
Část 9.
1.1.3.6.3
Pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do stejné přepravní kategorie, je největší celkové množství na jednu dopravní jednotku uvedeno ve sloupci (3) následující tabulky.
Přepravní kategorie
(1)| Látky nebo předměty
obalová skupina nebo klasifikační kód /skupina nebo
UN číslo
(2)| Nejvyšší celkové
množství na jednu
dopravní jednotku
(3)
---|---|---
0| Třída 1:| 1.1A/1.1L/1.2L/1.3L a UN 0190| 0
Třída 3:| UN 3343
Třída 4.2:| Látky patřící k obalové skupině I
Třída 4.3:| UN 1183, 1242, 1295, 1340, 1390, 1403, 1928, 2813, 2965,
2968, 2988, 3129, 3130, 3131, 3134, 3148, 3396, 3398 a 3399
Třída 5.1:| UN 2426
Třída 6.1:| UN 1051, 1600, 1613,1614, 2312, 3250 a 3294
Třída 6.2:| UN 2814 a 2900
Třída 7:| UN 2912 až 2919, 2977, 2978 a 3321 až 3333
Třída 8:| UN 2215 (MALEINANHYDRID, ROZTAVENÝ)
Třída 9:| UN 2315, 3151, 3152 a 3432 a předměty obsahující takové látky nebo směsi
a prázdné nevyčištěné obaly, kromě obalů zařazených pod UN číslo 2908,
které obsahovaly látky zařazené do této přepravní kategorie
1| Látky a předměty patřící k obalové skupině I a nezařazené do přepravní kategorie 0
a látky a předměty následujících tříd:| 20
Třída 1:| 1.1B až 1.1J1/1.2B až 1.2J/1.3C/1.3G/1.3H/1.3J/1.5Da
Třída 2:| skupiny T, TCa, TO, TF, TOCa a TFC; aerosoly: skupiny C,
CO, FC, T, TF, TC, TO, TFC a TOC
chemické látky pod tlakem: UN 3502, 3503, 3504 a 3505
Třída 4.1:| UN 3221 až 3224 a 3231 až 3240, 3533 a 3534
Třída 5.2:| UN 3101 až 3104 a 3111 až 3120
2| Látky a předměty patřící k obalové skupině II a nezařazené do přepravních
kategorií 0, 1 nebo 4 a látky následujících tříd:| 333
Třída 1:| 1.4B až 1.4G a 1.6N
Třída 2:| skupina F;
aerosoly: skupina F
chemické látky pod tlakem: UN 3501
Třída 4.1:| UN 3225 až 3230, 3531 a 3532
Třída 4.3:| UN 3292
Třída 5.1:| UN 3356
Třída 5.2:| UN 3105 až 3110
Třída 6.1:| UN 1700, 2016 a 2017 a látky patřící k obalové skupině III
Třída 9:| UN 3090, 3091, 3245, 3480 a 3481
3| Látky patřící k obalové skupině III a nezařazené do přepravních kategorií 0,2
nebo 4 a látky následujících tříd:| 1 000
Třída 2:| skupiny A a O;
aerosoly: skupiny A a O
chemické látky pod tlakem: UN 3500
Třída 3:| UN 3473
Třída 4.3:| UN 3476
Třída 8:| UN 2794, 2795, 2800, 3028, 3477 a 3506
Třída 9:| UN 2990 a 3072
4| Třída 1: | 1.4S | bez omezení
Třída 4.1:| UN 1331,1345,1944,1945,2254 a 2623
Třída 4.2:| UN 1361 a 1362 obalová skupina III
Třída 7:| UN 2908 až 2911
Třída 9:| UN 3268, 3499, 3508 a 3509
a prázdné nevyčištěné obaly, které obsahovaly nebezpečné věci, kromě věcí
zařazených do přepravní kategorie 0
1
Pro UN 0081, 0082, 0084, 0241, 0331, 0332, 0482, 1005 a 1017 je nejvyšší celkové množství na dopravní jednotku 50 kg.
Ve výše uvedené tabulce se „nejvyšším celkovým množstvím na dopravní jednotku” rozumí:
–
pro předměty celková (brutto) hmotnost v kilogramech (pro předměty třídy 1 čistá (netto) hmotnost výbušné látky v kilogramech); pro nebezpečné věci ve strojích a zařízeních vyjmenovaných v této příloze celkové množství nebezpečných věcí v nich obsažených v kilogramech nebo litrech, jak je to vhodné;
–
pro tuhé látky, zkapalněné plyny, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a rozpuštěné plyny čistá (netto) hmotnost v kilogramech;
–
pro kapaliny celkové množství obsažených nebezpečných látek v litrech;
–
pro stlačené plyny, adsorbované plyny a chemické látky pod tlakem hydraulický vnitřní objem nádoby v litrech.
1.1.3.6.4
Pokud jsou v jedné dopravní jednotce přepravovány nebezpečné věci různých přepravních kategorií, pak součet
–
množství látek a předmětů přepravní kategorie 1 vynásobený „50”;
–
množství látek a předmětů přepravní kategorie 1 uvedených v poznámce a) k tabulce v 1.1.3.6.3 vynásobený „20”;
– množství látek a předmětů přepravní kategorie 2 vynásobený „3“; a
–
množství látek a předmětů přepravní kategorie 3
nesmí překročit číslo „1 000”.
1.1.3.6.5
Pro účely tohoto pododdílu se nebezpečné věci, které jsou vyňaty podle pododdílů 1.1.3.1 (a), (b) a (d) až (f), 1.1.3.2 až 1.1.3.5, 1.1.3.7 a 1.1.3.9 a 1.1.3.10, neberou v úvahu.
1.1.3.7
Vynětí z platnosti pro přepravu systémů akumulace a výroby elektrické energie
Ustanovení uvedená v ADR se nevztahují na systémy akumulace a výroby elektrické energie (např. lithiové baterie, elektrické kondenzátory, asymetrické kondenzátory, zásobníkové systémy s hydridem kovu a palivové články):
(a)
instalované ve vozidle provádějícím přepravu a určené pro jeho pohon nebo pro provoz kteréhokoli z jeho zařízení;
(b)
obsažené ve výbavě pro provoz tohoto zařízení, používané nebo určené k použití během přepravy (např. laptop).
1.1.3.8
(Vyhrazeno)
1.1.3.9
Vynětí z platnosti vztahující se na nebezpečné věci používané pro chlazení nebo kondiciování během přepravy
Jsou-li ve vozidlech nebo kontejnerech používány pro účely chlazení nebo kondiciování nebezpečné věci, které jsou jen dusivé (které ředí nebo nahrazují kyslík normálně v ovzduší), podléhají pouze ustanovením oddílu 5.5.3.
1.1.3.10
Vynětí z platnosti vztahující se na přepravu lamp a žárovek obsahujících nebezpečné věci
Následující lampy a žárovky nepodléhají ADR, pokud neobsahují radioaktivní látku a neobsahují rtuť v množstvích větších, než jsou množství uvedená ve zvláštním ustanovení 366 kapitoly 3.3:
(a)
Lampy a žárovky, které jsou sesbírány přímo od jednotlivců nebo z domácností, jsou-li přepravovány do sběrného nebo recyklačního objektu;
POZNÁMKA: Toto zahrnuje také lampy a žárovky přinesené nebo přivezené jednotlivci do prvního sběrného místa a poté přepravované do jiného sběrného místa, mezizpracovatelského nebo recyklačního objektu.
(b)
Lampy a žárovky, každá z nich obsahující nejvýše 1 gram nebezpečných věcí, a zabalené tak, že je nejvýše 30 gramů nebezpečných věcí v jednom kusu, za podmínky, že
(i)
lampy a žárovky jsou vyrobeny v souladu s certifikovaným systémem řízení kvality;
POZNÁMKA: ISO 9001 smí být použita k tomuto účelu.
a
(ii)
lampy nebo žárovky jsou buď jednotlivě zabaleny ve vnitřních obalech a odděleny přepážkami, nebo každá obklopena fixačním materiálem, aby byly chráněny, a poté zabaleny do pevných vnějších obalů splňujících všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1 a schopných vyhovět při zkoušce volným pádem z výšky 1,2 m;
(c)
Použité, poškozené nebo vadné lampy a žárovky, každá z nich obsahující nejvýše 1 g nebezpečných věcí s nejvýše 30 g nebezpečných věcí na kus, jsou-li přepravovány ze sběrného nebo recyklačního objektu. Lampy a žárovky musí být zabaleny do pevných vnějších obalů, dostačujících k zamezení úniku obsahu za normálních podmínek přepravy, splňujících všeobecná ustanovení uvedená v 4.1.1.1 a které jsou schopné vyhovět zkoušce volným pádem z výšky nejméně 1,2 m;
(d)
Lampy a žárovky obsahující jen plyny skupin A a O (podle 2.2.2.1), za podmínky, že jsou zabaleny tak, aby účinky rozletu při jakémkoli prasknutí lampy nebo žárovky byly omezeny na vnitřek kusu.
POZNÁMKA: Lampy a žárovky obsahující radioaktivní látky jsou popsány v 2.2.7.2.2.2. (b).
1.1.4
Použitelnost jiných předpisů
1.1.4.1
(Vyhrazeno)
1.1.4.2
Přeprava v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu
1.1.4.2.1
Kusy, kontejnery, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery a MEGC, které neodpovídají plně ustanovením ADR pro balení, společné balení, označení a bezpečnostní značky na kusech nebo označení velkými bezpečnostními značkami a oranžovými výstražnými tabulkami, ale odpovídají ustanovením IMDG Code (pro námořní dopravu) nebo ICAO Technical Instructions (pro leteckou dopravu) musí být připuštěny k přepravě v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu, pokud splňují následující podmínky:
(a)
pokud kusy nejsou opatřeny nápisy a bezpečnostními značkami podle dohody ADR, musí být označeny nápisy a bezpečnostními značkami podle IMDG Code pro námořní nebo podle ICAO Technical Instructions pro leteckou přepravu;
(b)
pro společné balení v jednom kusu platí předpisy IMDG Code nebo ICAO Technical Instructions;
(c)
jestliže kontejnery, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery nebo MEGC nejsou pro přepravu v dopravním řetězci zahrnujícím námořní přepravu označeny velkými bezpečnostními značkami a výstražnými oranžovými tabulkami podle kapitoly 5.3 této přílohy, musí být opatřeny velkými bezpečnostními značkami a označením podle kapitoly 5.3 IMDG Code. V tomto případě se vztahuje na označení vozidla samého pouze ustanovení uvedené v 5.3.2.1.1 této přílohy. Toto ustanovení se vztahuje i na prázdné nevyčištěné přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery a MEGC a též na jejich následnou přepravu do čisticí stanice.
Tato odchylka se nevztahuje na věci, které jsou zařazeny jako nebezpečné věci tříd 1 až 9 ADR a nejsou považovány za nebezpečné podle příslušných ustanovení IMDG Code nebo ICAO Technical Instructions.
1.1.4.2.2
Dopravní jednotky složené z vozidla nebo vozidel jiných než těch, která přepravují kontejnery, přemístitelné cisterny, cisternové kontejnery nebo MEGC, jak je stanoveno v 1.1.4.2.1 (c), které nejsou označeny velkými bezpečnostními značkami podle ustanovení 5.3.1 ADR, avšak které jsou označeny podle kapitoly 5.3 IMDG Code, jsou připuštěny k přepravě v dopravním řetězci zahrnujícím námořní dopravu za podmínky, že jsou dodržena ustanovení o označení oranžovými tabulkami v 5.3.2 ADR.
1.1.4.2.3
Pro přepravu v dopravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou přepravu smějí být informace vyžadované podle oddílu 5.4.1 a 5.4.2 a podle kteréhokoli zvláštního ustanovení kapitoly 3.3 nahrazeny přepravním dokladem a informacemi vyžadovanými podle IMDG Code, popřípadě podle ICAO Technical Instructions, za předpokladu, že některé dodatečné informace vyžadovány podle ADR jsou také uvedeny.
POZNÁMKA: K přepravě podle 1.1.4.2.1 viz též 5.4.1.1.7. K přepravě v kontejnerech viz též 5.4.2.
1.1.4.3
Používání přemístitelných cisteren typu IMO schválených pro námořní dopravu
Přemístitelné cisterny typu IMO (typy 1,2,5 a 7), které neodpovídají předpisům kapitol 6.7 nebo 6.8, ale které byly vyrobeny a schváleny před 1. lednem 2003 podle ustanovení IMDG Code (Změna29-98), smějí být dále používány za podmínky, že odpovídají příslušným ustanovením IMDG Code o periodických inspekcích a zkouškách.1 Kromě toho musí splňovat ustanovení odpovídající pokynům uvedeným ve sloupcích (10) a (11) tabulky A kapitoly 3.2 a ustanovením kapitoly 4.2 ADR. Viz též 4.2.0.1 IMDG Code.
1.1.4.4
(Vyhrazeno)
1.1.4.5
Přeprava jinou dopravou než silniční
1.1.4.5.1
Jestliže vozidlo, jímž se provádí přeprava, na kterou se vztahují předpisy ADR, je přepravováno v části dopravní cesty jiným druhem dopravy než silniční dopravou, platí pro tuto část cesty výhradně vnitrostátní nebo mezinárodní předpisy, jimiž se řídí v této části dopravní cesty přeprava nebezpečných věcí tím druhem dopravy, jehož bylo použito k přepravě silničního vozidla.
1.1.4.5.2
V případech výše uvedených v 1.1.4.5.1 se dotčené smluvní strany ADR mohou dohodnout, že dodatečně uplatní, pokud to považují za nezbytné, předpisy ADR na tu část dopravní cesty, po které je vozidlo přepravováno jinou dopravou než silniční, pokud takové dohody mezi dotčenými smluvními stranami ADR neodporují ustanovením mezinárodních úmluv upravujících přepravu nebezpečných věcí druhem dopravy použitým pro přepravu silničního vozidla v dané části dopravní cesty, např. Mezinárodní úmluvě o bezpečnosti života na moři - International Convention for the Safety of Life at Sea (SOLAS), jichž jsou tyto dotčené smluvní strany ADR též smluvními stranami.
Tyto dohody musí zaslat smluvní strana, jež byla jejich iniciátorem, Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který s nimi seznámí všechny smluvní strany ADR.
1.1.4.5.3
Jestliže pro přepravu, na níž se vztahují ustanovení ADR, platí pro celou silniční dopravní cestu nebo její část rovněž ustanovení mezinárodní úmluvy upravující přepravu nebezpečných věcí jiným druhem dopravy než silniční dopravou, podle ustanovení uvedené smlouvy, která rozšiřují její platnost na některé přepravy silničními motorovými vozidly, pak ustanovení této mezinárodní úmluvy platí pro tuto dopravní cestu současně s ustanoveními ADR, které jim neodporují; ostatní ustanovení ADR se pro dotyčnou dopravní cestu nepoužijí.
1.1.5
Použití norem
Pokud se vyžaduje použití normy a existuje rozpor mezi touto normou a ustanoveními ADR, mají ustanovení ADR přednost. Požadavky normy, které nejsou v rozporu s ADR, se použijí tak, jak je stanoveno, včetně požadavků jakékoli jiné normy nebo části normy, na něž tato norma odkazuje jako na normativní.
KAPITOLA 1.2
DEFINICE A MĚROVÉ JEDNOTKY
1.2.1
Definice
POZNÁMKA: Tento oddíl obsahuje všechny všeobecné a zvláštní definice.
Pro účely ADR se pod následujícími pojmy rozumějí:
A
„ADN“ Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách;
„Aerosol“ nebo „Aerosolový rozprašovač“ předmět sestávající z nádoby pro jedno použití splňující ustanovení oddílu 6.2.6, vyrobený z kovu, skla nebo plastu a obsahující plyn, stlačený, zkapalněný nebo rozpuštěný pod tlakem, s kapalinou nebo bez kapaliny, pastu nebo prášek, a vybavený rozprašovacím zařízením umožňujícím rozprášení obsahu ve formě tuhých nebo kapalných částic ve směsi s plynem ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo v kapalném nebo plynném stavu;
„ASTM“ American Society for Testing and Materials (Americká společnost pro zkoušení a materiály) (ASTM International, 100 Barr Harbor Drive, PO Box C700, West Conshohocken, PA, 19428-2959, USA);
B
„Balič“ podnik, který balí nebezpečné věci do obalů, včetně velkých obalů a IBC, a, pokud je to nutné, připravuje kusy k přepravě;
„Bateriové vozidlo“ vozidlo se souborem článků vzájemně propojených sběrným potrubím, stabilně upevněných na tomto vozidle. Následující články jsou považovány za články bateriového vozidla: láhve, trubkové nádoby, svazky lahví (označované také jako rámy), tlakové sudy, jakož i cisterny určené pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, s vnitřním objemem větším než 450 litrů;
„Bedna“ pravoúhlý nebo mnohoúhelníkový plnostěnný obal z kovu, dřeva, překližky, rekonstituovaného dřeva, lepenky, plastu nebo jiného vhodného materiálu. Malé otvory pro usnadnění manipulace nebo otevírání nebo pro splnění klasifikačních požadavků jsou dovoleny, pokud nejsou v rozporu v požadavkem neporušenosti obalu během přepravy;
„Běžná údržba flexibilních IBC“ viz „IBC“;
„Běžná údržba tuhých IBC“ viz „IBC“;
„Bod vzplanutí“ nejnižší teplota kapaliny, při které její páry tvoří se vzduchem hořlavou směs;
C
„CGA“ Compressed Gas Association (Sdružení pro stlačené plyny) (CGA, 14501 George Carter Way, Suite 103, Chantilly, VA 20151, United States of America);
„CIM“ Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (Přípojek B Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)), se změnami;
„Cisterna“ nádrž včetně své provozní a konstrukční výstroje. Pokud je používán tento pojem samostatně, označuje cisternový kontejner, přemístitelnou cisternu, snímatelnou cisternu nebo nesnímatelnou cisternu, jak jsou definovány v tomto oddílu, včetně cisteren tvořících články bateriových vozidel nebo MEGC;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz 6.7.4.1.
„Cisterna nesnímatelná“ cisterna s vnitřním objemem větším než 1000 litrů, která je konstrukčně trvale připevněna k vozidlu (které se tím stává cisternovým vozidlem) nebo tvoří nedílnou část rámu takového vozidla;
„Cisterna pro podtlakové vyčerpávání odpadů“ nesnímatelná cisterna, snímatelná cisterna, cisternový kontejner nebo cisternová výměnná nástavba používané zejména pro přepravu nebezpečných odpadů, se zvláštními konstrukčními vlastnostmi a/nebo zařízením usnadňujícím plnění a vyprazdňování odpadů, jak je uvedeno v kapitole 6.10. Cisterna, která plně odpovídá požadavkům kapitol 6.7 nebo 6.8 se nepovažuje za cisternu pro podtlakové vyčerpávání odpadů;
„Cisterna přemístitelná“ multimodální cisterna mající, je-li použita pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, vnitřní objem větší než 450 litrů v souladu s definicemi v kapitole 6.7 nebo v IMDG Code a uvedená pokynem pro přemístitelné cisterny (T-kódem) ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2;
„Cisterna snímatelná“ cisterna, kromě nesnímatelné cisterny, přemístitelné cisterny, cisternového kontejneru nebo článku bateriového vozidla nebo MEGC, která má vnitřní objem větší než 450 litrů, není konstruována pro přepravu věcí beze změny nákladu a může s ní být normálně manipulováno pouze, když je prázdná;
„Cisternová výměnná nástavba“ se považuje za cisternový kontejner;
„Cisternové vozidlo“ vozidlo určené pro přepravu kapalin, plynů nebo práškových nebo zrnitých látek a zahrnující jednu nebo více nesnímatelných cisteren. Kromě vlastního vozidla nebo je nahrazujících částí podvozku cisternové vozidlo zahrnuje jednu nebo více nádrží, jejich výstroj a upevňovací prvky pro jejich připevnění na vozidlo nebo na části podvozku;
„Cisternový kontejner“ přepravní prostředek odpovídající definici kontejneru a zahrnující nádrž a její výstroj včetně zařízení umožňujícího přemístění cisternového kontejneru bez významné změny rovnovážné polohy, používaný pro přepravu plynů, kapalin, práškových nebo zrnitých látek a, je-li použit pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, mající vnitřní objem větší než 0,45 m3 (450 litrů);
POZNÁMKA: Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), které odpovídají požadavkům kapitoly 6.5, se nepovažují za cisternové kontejnery.
„Cívka“ (třída 1) zařízení vyrobené z plastu, dřeva, lepenky, kovu nebo jiného vhodného materiálu tvořené centrálním vřetenem s nebo bez postranních stěn na každém konci vřetena. Předměty a látky mohou být navinuty na vřeteno a mohou být zadržovány postranními stěnami;
„CMR“ Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (Ženeva, 19. května 1956), se změnami;
„CSC“ (International Convention for Safe Containers, Ženeva 1972) viz „KBK“
Č
„Čistá hmotnost výbušniny (NEM)“ celková hmotnost výbušných látek, bez obalů, pouzder atd. (Čisté množství výbušniny (NEQ), čistý obsah výbušniny (NEC), čistá váha výbušniny (NEW) nebo čistá hmotnost výbušného obsahu se často používají ke sdělení stejného významu);
„Člen osádky vozidla“ řidič nebo jakákoli jiná osoba doprovázející řidiče z bezpečnostních, zabezpečovacích, výcvikových nebo provozních důvodů;
D
„Dávkový příkon“ pro přepravu radioaktivních látek je odpovídající velikost dávky vyjádřená milisievertech za hodinu nebo mikrosievertech za hodinu;
„Detektor neutronového záření“ je přístroj, který zjišťuje neutronové záření. V takovém přístroji může být v hermeticky uzavřeném elektronkovém měniči obsažen plyn, který přemění neutronové záření na měřitelný elektrický signál;
„Dokumentace cisterny“ složka obsahující všechny důležité technické informace týkající se cisterny, bateriového vozidla nebo MEGC, jako jsou osvědčení zmíněná v 6.8.2.3, 6.8.2.4 a 6.8.3.4;
„Dopravce“ podnik, který provádí přepravu podle nebo bez přepravní smlouvy;
„Dopravní jednotka“ motorové vozidlo bez přípojného vozidla nebo jízdní souprava tvořená motorovým a přípojným vozidlem;
„Dopravní prostředek“ pro přepravu po silnici nebo po železnici vozidlo nebo železniční vůz;
„Dřevěná IBC“ viz „IBC dřevěná“
„Dřevěný sud“ obal vyrobený z přírodního dřeva, kruhového průřezu, mající vypouklé stěny, tvořený dužinami a víky a opatřený obručemi;
E
„EN“ (norma) evropská norma uveřejněná Evropským výborem pro normalizaci (CEN) (CEN, Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel);
F
„Fixační podložka“ (třída 1) plát kovu, plastu, lepenky nebo jiného vhodného materiálu, který je uložen ve vnitřním obalu, meziobalu nebo vnějším obalu a dosahuje těsného uložení v takovém obalu. Povrch takové fixační podložky může být vytvarován tak, že obaly nebo předměty mohou být vloženy dovnitř, zajištěny a odděleny od sebe navzájem;
„Flexibilní IBC“ viz „IBC flexibilní“
„Flexibilní kontejner pro volně ložené látky“ viz „Kontejner pro volně ložené látky, flexibilní“.
G
„GHS” (Globally Harmonized System of Classification and Labelling of Chemicals) Šesté revidované vydání Globálního harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek, uveřejněného Spojenými národy jako dokument ST/SG/AC.10/30/Rev.6;
H
„Hermeticky uzavřená cisterna“ cisterna, určená pro přepravu kapalin, s výpočtovým tlakem nejméně 4 bary, nebo cisterna určená pro přepravu tuhých látek (práškových nebo zrnitých) bez ohledu na její výpočtový tlak, jejíž otvory jsou hermeticky uzavřeny a která:
–
není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými bezpečnostními zařízeními ani podtlakovými ventily; nebo
–
není vybavena pojistnými ventily, průtržnými kotouči, jinými podobnými bezpečnostními zařízeními, ale je vybavena podtlakovými ventily, podle požadavků v 6.8.2.2.3
–
je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle 6.8.2.2.10, ale není vybavena podtlakovými ventily; nebo
–
je vybavena pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem podle 6.8.2.2.10 a podtlakovými ventily, podle požadavků v 6.8.2.2.3.
„Hmotnost kusu“ Pokud není stanoveno jinak, je to celková (brutto) hmotnost kusu. Hmotnost kontejnerů a cisteren používaných pro přepravu věcí se do celkové hmotnosti nezahrnuje;
„Hořlavá složka“ (pro aerosoly) hořlavé kapaliny, hořlavé tuhé látky nebo hořlavé plyny a směsi plynů, jak jsou definovány v poznámkách 1 až 3 pododdílu 31.1.3 části III Příručky zkoušek a kritérií. Tento pojem nezahrnuje pyroforní látky, látky schopné samoohřevu ani látky reagující s vodou. Chemické spalné teplo se určí jednou z následujících metod ASTM D 240, ISO/FDIS 13943: 1999 (E/F) 86.1 až 86.3 nebo NFPA 30B;
„Hromadná položka“ položka pro definovanou skupinu látek nebo předmětů (viz pododdíl 2.1.1.2, B, C a D);
CH
„Chráněná IBC“ viz „IBC chráněná“
I
„IAEA“ (International Atomic Energy Agency) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA), (IAEA, P.O. Box 100 – A-1400 Vídeň);
„IBC“ (Intermediate bulk container) tuhý nebo flexibilní přepravní obalový prostředek, který není uveden v kapitole 6.1 a který:
(a)
má vnitřní objem:
(i)
nejvýše 3 m3 pro tuhé a kapalné látky obalových skupin II a III;
(ii)
nejvýše 1,5 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny ve flexibilních IBC, v IBC z tuhého plastu, v kompozitních, lepenkových nebo dřevěných IBC;
(iii)
nejvýše 3 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny v kovových IBC;
(iv)
nejvýše 3 m3 pro radioaktivní látky třídy 7;
(b)
je zkonstruován pro mechanickou manipulaci;
(c)
odolává namáháním při manipulaci a přepravě ověřovacími zkouškami uvedenými v kapitole 6.5;
POZNÁMKA 1
: Přemístitelné cisterny nebo cisternové kontejnery splňující požadavky kapitoly 6.7 nebo 6.8 se nepovažují za velké nádoby pro volně ložené látky (IBC).
POZNÁMKA 2
: Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) splňující požadavky kapitoly 6.5 se nepovažují za kontejnery pro účely ADR.
„IBC dřevěná“ tuhé nebo skládací dřevěné těleso společně s vnitřní vložkou (avšak nikoli s vnitřním obalem) a příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;
„IBC flexibilní“ těleso nádoby tvořené fólií, tkaninou nebo jiným flexibilním materiálem nebo kombinací těchto materiálů, a v nezbytném případě vnitřním povlakem nebo vložkou, spolu s příslušnou provozní výstrojí a manipulačním zařízením;
„IBC flexibilní - běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na plastových nebo textilních IBC, jako jsou:
(a)
čištění; nebo
(b)
náhrada neintegrálních součástí, jako jsou neintegrální vložky a uzávěrové pásky, součástmi podle původních specifikací výrobce,
za podmínky, že tyto úkony nepříznivě neovlivní zádržnou funkci flexibilní IBC ani nezmění konstrukční typ;
„IBC chráněná“ (pro kovové IBC) IBC vybavená dodatečnou ochranou proti nárazu mající formu např. vícevrstvé (sendvičové) konstrukce nebo konstrukce s dvojitou stěnou nebo rámu s kovovým mřížovým opláštěním;
„IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu“ IBC sestávající z konstrukční výstroje tvořené tuhým vnějším pláštěm obklopujícím vnitřní plastovou nádobu s jakoukoliv provozní výstrojí nebo další konstrukční výstrojí. Je provedena tak, že vnitřní nádoba a vnější plášť tvoří po sestavení nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje nebo vyprazdňuje.
POZNÁMKA: „Plast”, pokud je použit ve spojení s vnitřními nádobami pro kompozitní IBC, zahrnuje jiné polymerní materiály, takové jako je guma.
„IBC kovová“ kovové těleso společně s příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;
„IBC lepenková“ lepenkový plášť s nebo bez oddělených horních a dolních vík, popřípadě s vnitřní vložkou (avšak bez vnitřního obalu), a s příslušnou provozní výstrojí a konstrukční výbavou;
„IBC opravená“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která je v důsledku nárazu nebo jakékoli jiné příčiny (např. koroze, zkřehnutí nebo jiného projevu snížené pevnosti ve srovnání s konstrukčním typem) obnovena tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu a byla schopna odolat zkouškám konstrukčního typu. Pro účely ADR se náhrada tuhé vnitřní nádoby kompozitní IBC nádobou, odpovídající původnímu konstrukčnímu typu téhož výrobce, považuje za opravu. Avšak běžné opravy a údržba tuhých IBC se nepovažují za opravu. Tělesa IBC z tuhého plastu ani vnitřní nádoby kompozitních IBC nejsou opravitelné. Flexibilní IBC nejsou opravitelné, ledaže by to schválil příslušný orgán;
„IBC z tuhého plastu“ tuhé těleso z plastu, které může mít konstrukční výstroj společně s příslušnou provozní výstrojí;
„IBC tuhé - běžná údržba“ běžné provádění pracovních úkonů na kovových IBC, IBC z tuhého plastu a na kompozitních IBC, jako jsou:
(a)
čištění;
(b)
demontáž a nová montáž nebo výměna uzávěrů tělesa (včetně jejich těsnění) nebo provozní výstroje podle původních specifikací výrobce, za podmínky, že se ověří těsnost IBC; nebo
(c)
obnova konstrukční výstroje, která nemá přímou zádržnou funkci vzhledem k nebezpečným věcem a vyprazdňovacímu tlaku, tak, aby odpovídala konstrukčnímu typu (např. zesílení noh nebo úchytů pro zvedání), za podmínky, že nebude ovlivněna zádržná funkce IBC;
„IBC rekonstruovaná“ kovová IBC, IBC z tuhého plastu nebo kompozitní IBC, která
(a)
je vyrobena jako typ UN z typu jiného než typ UN;
(b)
je přestavěna z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN.
Na rekonstruované IBC se vztahují stejné předpisy ADR jako na nové IBC téhož typu (viz definici konstrukčního typu v 6.5.6.1.1);
„ICAO“ (International Civil Aviation Organization) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO, 999 University Street, Montreal, Quebec H3C 5H7, Canada);
„ICAO Technické pokyny“ (Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air), které doplňují Přílohu 18 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago 1944), uveřejněné Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) v Montrealu;
„IMDG Code“ (International Maritime Dangerous Goods Code) předpisy pro mezinárodní námořní přepravu nebezpečných věcí naplňující kapitolu VII, část A Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti života na moři - International Convention for the Safety of Life at Sea (SOLAS),vydané Mezinárodní námořní organizací (IMO), Londýn;
„IMO“ (International Maritime Organization) Mezinárodní námořní organizace (IMO, 4 Albert Embankment, London SE1 7SR, United Kingdom);
„Index kritické bezpečnosti (CSI)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami pro přepravu radioaktivních látek je číslo, pomocí kterého se omezuje nahromadění kusů, přepravních obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpné látky;
„Inspekční organizace“ nezávislá inspekční a zkušební organizace schválená příslušným orgánem;
„ISO“ (norma) mezinárodní norma uveřejněná Mezinárodní organizací pro standardizaci (ISO) (ISO - 1, rue de Varembé, CH-1204 Ženeva 20);
J
„J.N. položka (jinde nejmenovaná položka)“ hromadná položka, k níž mohou být látky, směsi, roztoky nebo předměty přiřazeny, jestliže:
(a)
nejsou jmenovitě uvedeny v tabulce A kapitoly 3.2; a
(b)
vykazují chemické, fyzikální a/nebo nebezpečné vlastnosti odpovídající třídě, klasifikačnímu kódu, obalové skupině a pojmenování a popisu položky j.n.;
K
„Kanystr“ obal z kovu nebo plastu, pravoúhelníkového nebo mnohoúhelníkového průřezu s jedním nebo více otvory;
„Kapalina“ látka mající při 50 °C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bary), která není kompletně v plynném stavu při 20 °C a 101,3 kPa a která
(a)
má bod tání nebo bod počátku tání nejvýše 20 °C při tlaku 101,3 kPa nebo
(b)
je kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo
(c)
není kašovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku pro stanovení tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v 2.3.4;
POZNÁMKA: „Přepravou v kapalném stavu” ve smyslu požadavků na cisterny se rozumí:
–
přeprava kapalin podle výše uvedené definice, nebo
–
přeprava tuhých látek podaných k přepravě v roztaveném stavu.
„KBK“ (International Convention for Safe Containers) Mezinárodní úmluva o bezpečných kontejnerech (Ženeva, 1972) se změnami, uveřejněná Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organization - IMO), Londýn;
„Kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu“ viz „IBC kompozitní s vnitřní nádobou z plastu“
„Kompozitní obal“ viz „Obal kompozitní“
„Konstrukční výstroj“ znamená:
(a)
pro cisterny cisternového vozidla nebo snímatelnou cisternu vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže;
(b)
pro cisterny cisternového kontejneru vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže;
(c)
pro články bateriového vozidla nebo MEGC vnější nebo vnitřní výztužné, upevňovací, ochranné a stabilizační prvky nádrže nebo nádoby;
(d)
pro IBC, kromě flexibilních IBC, výztužné, upevňovací, manipulační, ochranné a stabilizační prvky tělesa (včetně základní palety pro kompozitní IBC s vnitřní nádobou z plastu);
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Konstrukční životnost“ pro kompozitní láhve a trubkové nádoby je maximální životnost (v počtu roků), pro kterou je láhev nebo trubková nádoba zkonstruována a schválena podle platné normy;
„Kontejner“ přepravní prostředek (výměnná skříň nebo jiná podobná konstrukce):
–
určený ke stálému používání a dostatečně dimenzovaný pro opakované použití;
–
speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy beze změny nákladu;
–
opatřený zařízením pro usnadnění manipulace, zvláště při jeho překládce z jednoho dopravního prostředku na jiný;
–
zkonstruovaný tak, aby mohl být lehce naplněn a vyprázdněn;
–
mající vnitřní objem nejméně 1 m3, s výjimkou kontejnerů pro přepravu radioaktivních látek.
Výměnná nástavba je kontejner, který má podle Evropské normy EN 283 (vydání 1991) následující charakteristiky:
–
z hlediska mechanického namáhání je zkonstruován pouze pro pozemní přepravu na železničním voze nebo silničním vozidle nebo na lodi v systému roll-on roll-of;
–
nemůže být stohován;
–
může být přemístěn ze silničního vozidla na podpěry a naložen zpět pomocí zařízení vozidla
POZNÁMKA: Pojem „kontejner“ nezahrnuje obvyklé obaly, IBC, cisternové kontejnery ani vozidla. Kontejner však smí být použit jako obal pro přepravu radioaktivních látek.
„Kontejner malý“ kontejner, který má vnitřní objem nejvýše 3 m3.
POZNÁMKA: (Vypuštěno)
„Kontejner MEGC“ viz „Vícečlánkový kontejner na plyn (MEGC)“;
„Kontejner nekrytý“ kontejner beze střechy nebo plošinový kontejner;
„Kontejner pro volně ložené látky“ přepravní prostředek (včetně všech vložek nebo vyložení) určený pro přepravu tuhých látek, které jsou v přímém styku s tímto přepravním prostředkem. Tento pojem nezahrnuje obaly, IBC, velké obaly ani cisterny;
Kontejner pro volně ložené látky je:
–
trvalé povahy a dostatečně pevný, aby byl vhodný pro opakované používání;
–
speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více dopravními prostředky bez překládky nákladu;
–
opatřený prostředky dovolujícími jejich snadnou manipulaci;
–
o vnitřním objemu nejméně 1,0 m3.
Příklady kontejnerů pro volně ložené látky jsou kontejnery, kontejnery pro přepravu volně ložených látek v systému off shore, skipové nádoby, zásobníky na volně ložené látky, výměnné nástavby, násypné kontejnery, valivé kontejnery, ložné komory vozidel.
POZNÁMKA: Tato definice platí jen pro kontejnery pro volně ložené látky splňující požadavky kapitoly 6.11.
“Kontejner s plachtou pro volně ložené látky“ nezakrytý kontejner pro volně ložené látky s pevnou podlahou (včetně výsypného dna), s pevnými bočními stěnami a pevnými koncovými stěnami a pružným zakrytím.
„Uzavřený kontejner pro volně ložené látky“ plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, pevnými koncovými stěnami a pevnou podlahou (včetně výsypných den). Tento pojem zahrnuje kontejner pro volně ložené látky s otevíratelnou střechou, boční stěnou nebo koncovou stěnou, která může být/je během přepravy uzavřena. Kontejnery pro volně ložené látky mohou mít otvory dovolující výměnu par a plynů za vzduch a které zabraňují za normálních podmínek přepravy úniku tuhých obsahů, jakož i pronikání deště a rozstřikované vody.
„Kontejner pro přepravu volně ložených látek v systému off shore“ kontejner pro přepravu volně ložených látek, speciálně zkonstruovaný pro opakované použití k přepravě z příbřežních zařízení, do těchto zařízení a mezi nimi navzájem. Kontejner pro přepravu volně ložených látek je zkonstruován a vyroben podle předpisů pro schvalování kontejnerů manipulovaných na širých mořích vypracovaných Mezinárodní námořní organizací (IMO) v dokumentu MSC/Circ.860;
„Kontejner pro volně ložené látky, flexibilní“: flexibilní kontejner o vnitřním objemu nejvýše 15 m3, s vnitřními vložkami a připevněnými manipulačními prostředky a provozní výstrojí;
„Kontejner s plachtou“ nekrytý kontejner opatřený plachtou pro ochranu nákladu;
“Kontejner s plachtou pro volně ložené látky“ viz “Kontejner pro volně ložené látky“
„Kontejner uzavřený“ plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, pevnými koncovými stěnami a podlahou. Tento pojem zahrnuje kontejner s otevíratelnou střechou, pokud je během přepravy uzavřena;
„Kontejner velký“
(a)
kontejner, který nesplňuje definici malého kontejneru;
(b)
ve smyslu dohody KBK (CSC) kontejner s takovými rozměry, že ložná plocha mezi čtyřmi vnějšími dolními rohy je buď;
(i)
nejméně 14 m2 (150 čtverečných stop) nebo
(ii)
nejméně 7 m2 (75 čtverečných stop), pokud je vybaven horními rohovými prvky;
„Kontejnmentový systém“ pro přepravu radioaktivních látek je soubor částí obalu specifikovaný konstruktérem, který má zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy;
„Koš” vnější obal s neplnými stěnami;
„Kovová IBC“ viz „IBC kovová“
„Kritická teplota“ teplota, nad níž se nemůže látka vyskytovat v kapalném stavu;
„Kryogenní nádoba“ viz „Nádoba kryogenní“
„Kus“ konečný produkt balení sestávající z obalu nebo velkého obalu nebo IBC a z jejich obsahu, připravený k přepravě. Pojem zahrnuje nádoby na plyny, jak jsou definovány v tomto oddílu, jakož i předměty, které vzhledem k jejich rozměrům, hmotnosti nebo tvaru mohou být přepravovány bez obalu nebo v lůžkách, latěních nebo manipulačních přípravcích. S výjimkou přepravy radioaktivních látek se tento pojem nevztahuje na věci, které se přepravují volně ložené, ani na látky přepravované v cisternách.
POZNÁMKA: K radioaktivním látkám viz 2.2.7.2, 4.1.9.1.1 a 6.4.
L
„Láhev“ přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 150 litrů (viz též „Svazek lahví„).
„Latění“ vnější obal s neplnými stěnami;
„Lepenková IBC“ viz „IBC lepenková“
M
„Malá nádobka obsahující plyn (plynová kartuše)“ nádoba pro jedno použití, s hydraulickým vnitřním objemem nepřesahujícím 1 000 ml pro nádobky vyrobené z kovu a nepřesahujícím 500 ml pro nádobky vyrobené ze syntetického materiálu nebo ze skla, obsahující plyn nebo směs plynů pod tlakem. Může být vybavena ventilem.
„Malý kontejner“ viz „Kontejner malý“
„Manipulační prvky“ (pro flexibilní IBC) nosné pásy, popruhy, oka, poutka nebo rámy, které jsou připevněny k tělesu nádoby IBC nebo vytvořeny z materiálu tělesa nádoby;
„Materiál živočišného původu“ jsou mrtvá těla zvířat (kadávery), části zvířecích těl nebo krmiva pro zvířata;
„MEGC“ viz „Vícečlánkový kontejner na plyn“;
„Měkká ocel“ ocel s nejnižší pevností v tahu mezi 360 N/mm2 a 440 N/mm2;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„MEMU“, viz „Mobilní jednotka připravující výbušniny“
„Mobilní jednotka připravující výbušniny“ jednotka, nebo vozidlo smontované s jednotkou, pro přípravu a nabíjení výbušnin z nebezpečných věcí, které nejsou výbušninami. Jednotka sestává z různých cisteren a kontejnerů pro volně ložené látky a provozní výstroje, jakož i čerpadel a příslušného zařízení. MEMU může mít zvláštní komory pro balené výbušniny;
POZNÁMKA: I když definice MEMU zahrnuje výraz „příprava a nabíjení výbušnin“ vztahují se požadavky na MEMU pouze na přepravu a nikoli na přípravu a nabíjení výbušnin.”
„Motor na palivové články“ prostředek používaný k pohonu zařízení, který sestává z palivového článku a jeho zásoby paliva, ať už je tato zásoba paliva s palivovým článkem integrována, nebo je od něj oddělena, a zahrnuje veškeré příslušenství nutné k plnění své funkce;
„Meziobal“ obal umístěný mezi vnitřními obaly nebo předměty a vnějším obalem;
N
„Nádoba“ prostředek pro naplnění a udržení látek nebo předmětů, včetně všech uzávěrů. Tato definice se nevztahuje na nádrže cisteren;
„Nádoba“ (třída 1) zahrnuje bedny, láhve, plechovky, sudy, konve nebo pouzdra, včetně jakýchkoli uzávěrů, používané jako vnitřní obal nebo meziobal;
„Nádoba kryogenní“ přemístitelná tepelně izolovaná tlaková nádoba pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 1 000 litrů „(viz též „Nádoba kryogenní, otevřená”);
„Nádoba kryogenní, otevřená“ přepravitelná tepelně izolovaná nádoba na hluboce zchlazené zkapalněné plyny udržovaná při atmosférickém tlaku průběžným odvětráváním hluboce zchlazeného zkapalněného plynu;
„Nádoba tlaková“ společný název, který zahrnuje láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy, uzavřené kryogenní nádoby, zásobníkové systémy s hydridem kovu, svazky lahví a záchranné tlakové nádoby;
„Nádoba trubková“ (třída 2) přepravitelná tlaková nádoba bezešvé nebo kompozitní konstrukce s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 3 000 litrů;
„Nádoba tuhá vnitřní“ (pro kompozitní IBC) nádoba, která zachovává svůj původní tvar, když je prázdná, bez svých uzávěrů a bez podpory vnějšího pouzdra. Jakákoli vnitřní nádoba, která není „tuhá”, je považována za „flexibilní”;
„Nádoba vnitřní“ nádoba vyžadující vnější obal, aby mohla plnit svoji obalovou funkci;
„Nádrž“ (pro cisterny) část cisterny, která obsahuje látku určenou k přepravě, včetně otvorů a jejich uzávěrů, nezahrnující však provozní výstroj ani vnější konstrukční výstroj;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitola 6.7.“
„Nakládce“ subjekt, který
(a)
nakládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny do vozidla nebo na vozidlo, nebo do kontejneru; nebo
(b)
nakládá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner nebo přemístitelnou cisternu na vozidlo.
„Nakládka“ „všechny činnosti vykonávané nakládcem podle definice nakládce;
„Nákladní dopravní (přepravní) jednotka“ silniční vozidlo, železniční vůz, kontejner, cisternový kontejner, přemístitelná cisterna nebo MEGC;
„Nebezpečné reakce“ jsou
–
hoření nebo vývin značného tepla;
–
vývin hořlavých, dusivých, hoření podporujících nebo toxických plynů;
–
tvoření žíravých látek;
–
tvoření nestabilních látek; nebo
–
nebezpečné zvýšení tlaku (pouze pro cisterny);
„Nebezpečné věci“ látky a předměty, jejichž přeprava je podle dohody ADR vyloučena, nebo připuštěna pouze za podmínek v ní stanovených;
„Nejvyšší čistá (netto) hmotnost“ nejvyšší čistá hmotnost obsahu v samostatném obalu nebo nejvyšší součtová hmotnost vnitřních obalů a jejich obsahu vyjádřená v kilogramech;
„Nejvyšší dovolená celková hmotnost“
(a)
(pro IBC) hmotnost IBC a její provozní a konstrukční výstroje a nejvyšší čistá (netto) hmotnost;
(b)
(pro cisterny) vlastní hmotnost cisterny a nejvyšší dovolená užitečná hmotnost;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Nejvyšší normální provozní tlak“ pro přepravu radioaktivních látek je nejvyšší přetlak při průměrné výšce nad hladinou moře, který může vzniknout v kontejnmentovém systému v průběhu jednoho roku za teplotních podmínek a slunečního záření odpovídajících okolním podmínkám, bez odvětrávání, vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozních kontrol během přepravy;
„Nejvyšší provozní tlak (přetlak)“ je nejvyšší z následujících tří tlaků, kterého může být dosaženo na vrchní straně cisterny v provozní poloze:
(a)
nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího plnění (nejvyšší dovolený plnicí tlak);
(b)
nejvyšší účinný tlak dovolený v cisterně během jejího vyprazdňování (nejvyšší dovolený vyprazdňovací tlak); a
(c)
účinný přetlak, kterému je cisterna vystavena svým obsahem (včetně cizích plynů, které může obsahovat) při nejvyšší provozní teplotě.
Pokud zvláštní požadavky předepsané v kapitole 4.3 nestanoví jinak, číselná hodnota tohoto provozního tlaku (přetlaku) nesmí být nižší než tenze par (absolutní tlak) plnicí látky při 50 °C.
Pro cisterny vybavené pojistnými ventily (s nebo bez průtržného kotouče) se však nejvyšší provozní tlak (přetlak) musí rovnat předepsanému otevíracímu tlaku takových pojistných ventilů. Tento požadavek se nevztahuje na cisterny pro přepravu stlačených, zkapalněných nebo rozpuštěných plynů třídy 2;
POZNÁMKA 1
: Nejvyšší provozní tlak neplatí pro cisterny vyprazdňované samospádem podle 6.8.2.1.14 (a).
POZNÁMKA 2
: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
POZNÁMKA 3
: K uzavřeným kryogenním nádobám viz poznámku k 6.2.1.3.6.5.
„Nejvyšší vnitřní objem“ nejvyšší vnitřní objem nádob nebo obalů včetně IBC a velkých obalů, vyjádřený v krychlových metrech nebo litrech;
„Nekryté vozidlo“ vozidlo, jehož ložná plocha je tvořená jen plošinou nebo je opatřena pouze bočnicemi a zadním čelem;
„Nekrytý kontejner“ viz „Kontejner nekrytý“
„Nesnímatelná cisterna“ viz „Cisterna nesnímatelná“
O
„Obal“ jedna nebo více nádob a všechny jiné součásti nebo materiály nezbytné k tomu, aby nádoby mohly plnit svou obalovou funkci a jiné bezpečnostní funkce (viz také „Obal kompozitní“ „Obal obnovený (rekondiciovaný obal)”, „Obal opakovaně použitelný”, „Obal prachotěsný”, „Obal rekonstruovaný”, „Obal skupinový“ „Obal velký, opakovaně použitelný“ „Obal velký, rekonstruovaný”, „Obal vnější”, „Obal vnitřní“ „Obal z jemného plechu”, „Obal záchranný”, „Obal záchranný velký“);
„Obal kompozitní“ je obal sestávající z vnějšího obalu a z vnitřní nádoby a zkonstruovaný tak, že vnitřní nádoba a vnější obal tvoří jeden integrální obal. Po sestavení zůstává nadále jednou nedělitelnou jednotkou a jako takový je plněn, skladován, přepravován a vyprazdňován;
POZNÁMKA: Pojem „vnitřní nádoba” používaný pro kompozitní obaly nesmí být zaměňován s pojmem „vnitřní obal” používaným pro skupinové obaly. Například vnitřní část kompozitního obalu (plast) 6HA1 je takovou vnitřní nádobou, neboť není normálně konstruována tak, aby plnila obalovou funkci bez svého vnějšího obalu a není tedy vnitřním obalem.
Tam, kde je za pojmem „kompozitní obal” uveden v závorkách materiál, vztahuje se na vnitřní nádobu.
„Obal obnovený (rekondiciovaný obal)“ znamená zejména
(a)
kovové sudy, které jsou:
(i)
vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů, vnější a vnitřní koroze a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky;
(ii)
obnoveny do původního tvaru a obrysů, s přehyby, pokud jsou, vyrovnanými a utěsněnými a s vyměněnými všemi porušenými těsněními, která nejsou nedílnou součásti obalu; a
(iii)
zkontrolovány po vyčištění, avšak před opětovným nátěrem, s vyřazením obalů, které jsou viditelně poškozeny, mají značně zmenšenou tloušťku materiálu, jeví únavu materiálu, mají poškozené závity nebo uzávěry nebo jiné závažné závady.
(b)
plastové sudy nebo kanystry, které:
(i)
jsou vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, zbaveny všech svých předchozích obsahů a je z nich odstraněn vnější nátěr a bezpečnostní značky;
(ii)
mají vyměněna všechna porušená těsnění, která nejsou nedílnou součásti obalu; a
(iii)
jsou zkontrolovány po vyčištění s vyřazením obalů s viditelným poškozením, jako trhlinami, průhyby nebo prasklinami, nebo poškozenými závity nebo uzávěry nebo jinými závažnými závadami;
„Obal opakovaně použitelný“ obal, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost podrobit se funkčním zkouškám. Tento pojem zahrnuje zejména ty obaly, které se znovu naplňují stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučním řetězci řízeném odesilatelem produktu;
„Obal prachotěsný“ nepropustný obal pro udržení suchého obsahu včetně jemné tuhé látky (prášku) vznikající během přepravy.
„Obal rekonstruovaný“ znamená zejména
(a)
kovové sudy, které jsou:
(i)
vyrobeny jako typ UN odpovídající požadavkům kapitoly 6.1 z typu jiného než typ UN;
(ii)
rekonstruovány z jednoho typu UN odpovídajícího požadavkům kapitoly 6.1 na jiný typ UN; nebo
(iii)
podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí (takových jako jsou neodnímatelná víka);
(b)
plastové sudy, které jsou:
(i)
rekonstruovány z jednoho typu UN na jiný typ UN (např. 1H1 na 1H2); nebo
(ii)
podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich nedílnou konstrukční součástí.
Na rekonstruované sudy se vztahují požadavky kapitoly 6.1, které se vztahují na nové sudy téhož typu.
„Obal skupinový“ kombinace obalů vytvořená pro účely přepravy, sestávající z jednoho nebo více vnitřních obalů, které jsou vloženy do jednoho vnějšího obalu podle pododdílu 4.1.1.5;
POZNÁMKA: Pojem „vnitřní obal“ používaný pro skupinové obaly nesmí být zaměňován s pojmem „vnitřní nádoba“ používaným pro kompozitní obaly.
„Obal velký“ obal tvořený vnějším obalem, který obsahuje předměty nebo vnitřní obaly a který
(a)
je zkonstruován pro mechanickou manipulaci;
(b)
převyšuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3;
„Obal velký, opakovaně použitelný“ velký obal k opakovanému plnění, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost vyhovět provozním zkouškám; tento pojem zahrnuje zejména ty velké obaly, které se znovu plní stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v distribučním řetězci řízeném odesilatelem produktu;
„Obal velký, rekonstruovaný“ velký obal z kovu nebo z tuhého plastu, který:
(a)
je vyroben jako typ UN z typu jiného než typu UN; nebo
(b)
je rekonstruován z jednoho konstrukčního typu UN na jiný konstrukční typ UN.
Na rekonstruované velké obaly se vztahují tytéž požadavky ADR, které se vztahují na nové velké obaly téhož typu (viz též definici konstrukčního typu v 6.6.5.1.2);
„Obal vnější“ vnější ochrana kompozitního nebo skupinového obalu včetně absorpčních a fixačních materiálů a všech ostatních součástí, které jsou nutné, aby obklopily a chránily vnitřní nádoby nebo vnitřní obaly;
„Obal vnitřní“ obal, pro jehož přepravu se vyžaduje vnější obal;
„Obal z jemného plechu“ obal s kruhovým, elipsovitým, pravoúhlým nebo mnohoúhelníkovým průřezem (také kónický), jakož i obal s hrdlem kuželového tvaru nebo obal kelímkovitého tvaru z jemného plechu o tloušťce stěny menší než 0,5 mm (např. pocínovaného), s plochým nebo vypouklým dnem, s jedním nebo více otvory, který nespadá pod definici sudu nebo kanystru;
„Obal záchranný“ zvláštní obal, do kterého se ukládají poškozené, vadné nebo netěsnící kusy nebo kusy neodpovídající předpisům obsahující nebezpečné věci, nebo nebezpečné věci, které se rozsypaly nebo unikly, za účelem jejich přepravy k obnově nebo likvidaci;
„Obal záchranný velký“ speciální obal, který:
(a)
je zkonstruován pro mechanickou manipulaci; a
(b)
překračuje 400 kg čisté (netto) hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3;
do něhož se ukládají poškozené, vadné nebo netěsné kusy nebo kusy neodpovídající předpisům, které obsahují nebezpečné věci, nebo nebezpečné věci, které se vysypaly nebo vytekly, za účelem jejich přepravy k regeneraci nebo likvidaci.
„Obalová skupina“ skupina, ke které mohou být pro účely balení přiřazeny určité látky podle jejich stupně nebezpečnosti. Obalové skupiny mají následující významy, které jsou podrobně vysvětleny v části 2:
Obalová skupina I: látky velmi nebezpečné;
Obalová skupina II: látky středně nebezpečné;
Obalová skupina III: látky málo nebezpečné.
POZNÁMKA: Určité předměty obsahující nebezpečné věci jsou rovněž přiřazeny k obalové skupině.
„Obnovený obal” viz „Obal obnovený“
„Odesilatel“ podnik, který odesílá nebezpečné věci buď pro sebe, nebo pro třetí stranu. Pokud je přeprava prováděna na základě přepravní smlouvy, odesilatelem je odesilatel uvedený v této smlouvě;
„Odpady“ látky, roztoky, směsi nebo předměty, které nemohou být používány jako takové, které se však přepravují pro další zpracování, uložení na skládce nebo likvidaci spálením nebo jinými disponibilními metodami;
„Opakovaně použitelný obal“ viz „Obal opakovaně použitelný“
„Opravená IBC“ viz „IBC opravená“
P
„Palivový článek“ elektrochemický prostředek, který přeměňuje chemickou energii paliva na elektrickou energii, teplo a produkty reakce;
„Plastová tkanina“ (pro flexibilní IBC) materiál vyrobený z pásků nebo vláken vhodného plastu;
„Plnicí tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím plnění pod tlakem;
„Plnič“ jakýkoliv podnik, který plní nebezpečné věci do cisterny (cisternového vozidla, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) a/nebo do vozidla, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro volně ložené látky, nebo do bateriového vozidla nebo MEGC;
„Plyn“ látka, která:
(a)
při 50 °C má tenzi par větší než 300 kPa (3 bary); nebo
(b)
je kompletně v plynném stavu při 20 °C při normálním tlaku 101,3 kPa;
„Plynová kartuše“ viz „Malá nádobka obsahující plyn“;
„Podnik“ jakákoli fyzická nebo právnické osoba, ať již zisková nebo nezisková, sdružení nebo skupina osob bez právní subjektivity, ať již ziskové nebo neziskové, nebo instituce s vlastní právní subjektivitou nebo závislá na správním orgánu, který má právní subjektivitu;
„Podtlakový ventil“ pružinové zařízení, které je uváděno automaticky v činnost tlakem a jehož účelem je ochrana cisterny proti nežádoucímu vnitřnímu podtlaku;
„Pojistný ventil“ pružinové zařízení automaticky ovládané tlakem, jehož účelem je chránit cisternu proti nežádoucímu zvýšení vnitřního tlaku;
„Posuzování shody“ je proces ověřování shody výrobku podle ustanovení oddílů 1.8.6 a 1.8.7 vztahujících se na schvalování konstrukčního typu, dohled nad výrobou a na první inspekci a zkoušení;
„Prachotěsný obal“ viz „Obal prachotěsný“
„Provozní tlak“ stabilizovaný tlak stlačeného plynu při vztažné teplotě 15 °C v naplněné tlakové nádobě;
POZNÁMKA: K cisternám viz „Nejvyšší provozní tlak „.
„Provozní výstroj”
(a)
cisteren znamená plnicí a vyprazdňovací, odvzdušňovací, bezpečnostní, ohřívací, tepelně izolační a přídavná zařízení a měřicí přístroje;
(b)
článků bateriového vozidla nebo MEGC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení, včetně propojovacího potrubí, bezpečnostní zařízení a měřicí přístroje;
(c)
IBC znamená plnicí a vyprazdňovací zařízení a jakékoli tlak vyrovnávající nebo větrací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitola 6.7.
„Provozní životnost“ pro kompozitní láhve a trubkové nádoby je počet roků, po který je dovoleno láhev nebo trubkovou nádobu používat;
„Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny“ podnik, na jehož jméno je registrován nebo připuštěn k provozu cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna;
„Předpis EHK“ předpis tvořící přílohu k dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a vzájemné uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel (Dohoda 1958, v úplném znění, jak vyplývá z pozdějších změn a doplnění);
„Přemístitelná cisterna“ viz „Cisterna přemístitelná“
„Přeprava“ přemístění nebezpečných věcí, včetně zastávek nezbytných vzhledem k dopravním podmínkám a včetně všech dob, po které jsou nebezpečné věci uloženy ve vozidlech, cisternách nebo v kontejnerech a které jsou nezbytné vzhledem k provozním podmínkám před, během a po přemístění.
Tato definice zahrnuje též krátké dočasné skladování nebezpečných věcí za účelem změny druhu dopravního prostředku (překládku). Tato definice se vztahuje na překládku, pokud jsou přepravní doklady, v nichž je uvedeno místo odeslání a místo určení, předloženy na požádání a pokud kusy a cisterny nejsou otevírány během krátkodobého skladování, kromě kontroly provedené příslušnými orgány;
„Přeprava ve volně loženém stavu“ přeprava tuhých látek nebo předmětů bez obalů ve vozidlech, kontejnerech nebo kontejnerech pro volně ložené látky. Tento pojem se nevztahuje na věci, které se přepravují jako kusy, ani na látky přepravované v cisternách;
„Přepravní index (TI)“ přidělený kusu, přepravnímu obalovému souboru nebo kontejneru, nebo nezabalené látce LSA-I nebo nezabalenému předmětu SCO-I pro přepravu radioaktivních látek je číslo, kterého se používá ke kontrole expozice záření;
„Přepravní obalový soubor“ vnější obalový prostředek (používaný jedním odesilatelem v případě radioaktivních látek) obsahující jeden nebo více kusů pevně spojených do jedné manipulační jednotky pro usnadnění manipulace a uložení při přepravě;
Příklady přepravních obalových souborů:
(a)
úložná plošina, jako je paleta, na které jsou uloženy nebo navrstveny jeden nebo více kusů a zajištěny plastovou stahovací páskou, smršťovací nebo průtažnou fólií nebo jinými vhodnými prostředky; nebo
(b)
vnější ochranný obal jako bedna nebo latění;
„Přes nebo do“ pro přepravu radioaktivních látek znamená přes zemi nebo do zemí, v níž nebo do nichž je zásilka přepravována, ale výslovně vylučuje země, „nad” nimiž je zásilka přepravována letecky, pokud nejsou v těchto zemích podle letového řádu žádné zastávky;
„Příjemce“ příjemce uvedený v přepravní smlouvě. Jestliže příjemce určí třetí osobu v souladu s ustanoveními platnými pro přepravní smlouvu, je tato osoba považována za příjemce ve smyslu ADR. Pokud je přeprava prováděna bez přepravní smlouvy, podnik, který přebírá nebezpečné věci po příjezdu, se považuje za příjemce;
„Příručka zkoušek a kritérií“ šesté revidované vydání „United Nations Recommendations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria, publikované Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/11/Rev.5 se změnami uvedenými v dokumentech ST/SG/AC.10/11/Rev.6);
„Příslušný orgán“ úřad nebo jiné instituce určené v každém státě a pro každý jednotlivý případ v souladu s jeho vnitrostátním právním řádem;
„Pytel“ poddajný obal z papíru, plastové fólie, textilu, tkaniny nebo jiných vhodných materiálů;
R
„Radioaktivní obsah“ pro přepravu radioaktivních látek jsou radioaktivní látky spolu se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými tuhými látkami, kapalinami a plyny uvnitř obalu;
„Recyklovaný plast“ materiál získaný z použitých průmyslových obalů, který byl vyčištěn a připraven pro výrobu nových obalů;
„Referenční ocel“ ocel s mezí pevnosti 370 N/mm2 a prodloužením při přetržení o 27 %;
„Rekonstruovaná IBC“ viz „IBC rekonstruovaná“
„Rekonstruovaný obal“ viz „Obal rekonstruovaný“
„RID“ Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí [příloha 1 k přípojku B (Jednotné právní předpisy pro Smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží - CIM) Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě - COTIF];
Ř
„Řízená teplota“ nejvyšší teplota, při které může být bezpečně přepravován organický peroxid nebo samovolně se rozkládající látka;
S
„SADT“ viz „Teplota samourychlujícího se rozkladu“;
„SAPT“ viz „Teplota autoakcelerační polymerace“;
„Schválení“
„Vícestranné schválení“ pro přepravu radioaktivních látek je schválení, které bylo uděleno příslušným orgánem buď země původu vzoru, nebo země odeslání, podle toho, co je relevantní, a také příslušným orgánem každého státu, přes který nebo do kterého má být příslušná zásilka přepravena.
„Jednostranné schválení“ pro přepravu radioaktivních látek je schválení vzoru, které uděluje jen příslušný orgán země původu vzoru. Není-li země původu smluvním státem ADR, musí být toto schválení uznáno příslušným orgánem smluvní strany ADR, který přijde se zásilkou do styku (viz 6.4.22.8).
„Skupinový obal“ viz „Obal skupinový“
„Směrnice ES“ rozhodnutí příslušných orgánů Evropského společenství, která jsou závazná, pokud se týče dosažených výsledků, pro všechny členské státy, jimž jsou adresována, avšak volba formy a metod je ponechána národním orgánům;
„Snímatelná cisterna“ viz „Cisterna snímatelná“
„Stabilizovaný tlak“ tlak obsahu tlakové nádoby v tepelné a difúzní rovnováze;
„Stlačený zemní plyn (CNG)“ stlačený plyn tvořený zemním plynem s vysokým obsahem methanu, přiřazený k UN 1971;
„Stupeň plnění“ poměr hmotnosti plynu k hmotnosti vody při 15 °C, která by zcela naplnila tlakovou nádobu připravenou pro použití;
„Sud“ válcovitý obal z kovu, lepenky, plastu, překližky nebo jiných vhodných materiálů s plochými nebo oblými víky a dny (základnami). Pod tento pojem patří též obaly jiných tvarů, např. oblé obaly s hrdlem kuželovitého tvaru nebo obaly kelímkovitého tvaru. Pod tento pojem nepatří dřevěné sudy a kanystry.
„Svazek lahví“ soubor lahví, které jsou navzájem pevně spojeny a propojeny sběrným potrubím a jsou přepravovány jako jeden celek. Celkový hydraulický vnitřní objem nesmí přesáhnout 3 000 litrů, u svazku lahví určených pro přepravu toxických plynů třídy 2 (skupin začínajících písmenem T podle 2.2.2.1.3) je tento hydraulický vnitřní objem omezen na 1 000 litrů;
„Systém měření radiace“ je přístroj, který obsahuje detektory záření, jako své součásti;
„Systém řízení“ pro přepravu radioaktivních látek je soustava vzájemně propojených nebo vzájemně působících prvků (systém) pro stanovení strategie a cílů a umožňující, aby cílů bylo dosaženo vhodným a účinným způsobem;
T
„Technický název“ uznávaný chemický, popřípadě biologický název nebo jiný název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech (viz 3.1.2.8.1.1);
„Těleso nádoby“ (pro všechny druhy IBC kromě kompozitních IBC) vlastní nádoba, včetně otvorů a jejich uzávěrů, avšak bez provozní výstroje;
„Teplota autoakcelerační polymerace (SAPT)“ nejnižší teplota, při níž může dojít k polymerizaci látky v obalu, IBC nebo cisterně, tak jak je podávána k přepravě. SAPT musí být určena zkušebními postupy stanovenými pro teplotu samourychlujícího se rozkladu pro samovolně se rozkládající látky podle části II, oddílu 28 Příručky zkoušek a kritérií;
„Teplota samourychlujícího se rozkladu“ (SADT) nejnižší teplota, při níž může nastat samourychlující se rozklad látky v obalu použitém při přepravě. Ustanovení pro určení SADT a účinků zahřátí pod uzavřením jsou uvedeny v části II Příručky zkoušek a kritérií (Manual of Tests and Criteria);
„Tlaková nádoba“ viz „Nádoba tlaková“
„Tlakový sud“ svařovaná přemístitelná tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem větším než 150 litrů, nejvýše však 1 000 litrů (např. válcová nádoba vybavená obručemi pro válení a nádoba na ližinách nebo v rámu);
„Trubková nádoba“ viz „Nádoba trubková“
„Tuhá látka“
(a)
látka s bodem tání nebo bodem počátku tání vyšším než 20 °C při tlaku 101,3 kPa; nebo
(b)
látka, která není kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo která je pastovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v oddílu 2.3.4.;
„Tuhá vnitřní nádoba“ viz „Nádoba tuhá vnitřní“
U
„Údržná doba“ doba, která uplyne od okamžiku dosažení počátečního stavu plnění až do okamžiku, kdy tlak zvyšující se v důsledku přívodu tepla dosáhne nejnižšího nastaveného tlaku omezovače(ů) tlaku cisteren určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz 6.7.4.1.
„UIC“ International Union of Railways (Mezinárodní železniční unie) (UIC, 16 rue Jean Rey, F-75015 Paris, France);
„UN číslo“ čtyřmístné identifikační číslo látky nebo předmětu převzaté ze Vzorových předpisů OSN;
„UNECE“ (United Nations Economic Commission for Europe) Evropská hospodářská komise OSN - EHK OSN (UNECE, Palais des Nations, 8-14 avenue de la Paix, CH-1211 Geneve 10, Suisse);
„Uzávěr“ zařízení uzavírající otvor v nádobě;
„Uzavírající systém“ pro přepravu radioaktivních látek je konstruktérem specifikovaný a příslušným orgánem uznaný soubor štěpných látek a částí obalů, který je určen pro udržení kritické bezpečnosti;
„Uzavřené vozidlo“ vozidlo s uzavíratelnou nástavbou;
„Uzavřený kontejner“ viz „Kontejner uzavřený“
„Uzavřený kontejner pro volně ložené látky“ viz „Kontejner pro volně ložené látky“
V
„Velká nádoba pro volně ložené látky (IBC)“ viz „IBC“
„Velký obal“ viz „Obal velký“
„Velký kontejner“ viz „Kontejner velký“
„Vícečlánkový kontejner na plyn“ (MEGC) přepravní prostředek obsahující články, které jsou navzájem propojeny spojovacím potrubím a namontovány na rámu. Následující články se považují za články vícečlánkového kontejneru na plyn: láhve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, jakož i cisterny pro přepravu plynů, jak jsou definovány v 2.2.2.1.1, s vnitřním objemem větším než 450 litrů;
POZNÁMKA: K UN MEGC viz kapitola 6.7.
„Vložka“ hadice nebo pytel vložený do obalu, včetně velkých obalů nebo IBC, které však netvoří jeho nedílnou součást, včetně uzávěrů jeho otvorů;
„Vnější obal“ viz „Obal vnější“
„Vnitřní nádoba“ viz „Nádoba vnitřní“
„Vnitřní obal“ viz „Obal vnitřní“
„Vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže“ cisterny je celkový vnitřní objem nádrže nebo komory nádrže vyjádřený v litrech nebo kubických metrech. Není-li možno nádrž nebo komoru nádrže z důvodů jejího tvaru nebo konstrukce zcela naplnit, musí se pro určení stupně plnění a pro značení cisterny použít tento snížený vnitřní objem;
„Vozidlo s plachtou“ nekryté vozidlo opatřené plachtou pro ochranu nákladu;
„Vozidlo“ viz „Bateriové vozidlo“, „Uzavřené vozidlo“, „Nekryté vozidlo“, „Vozidlo s plachtou“ a „Cisternové vozidlo“;
„Vozová zásilka“ každá zásilka od jednoho odesilatele, pro kterou je výlučně vyhrazeno použití vozidla nebo velkého kontejneru, přičemž všechny úkony spojené s nakládkou a vykládkou se vykonávají podle příkazů odesilatele nebo příjemce;
POZNÁMKA: Odpovídající pojem pro radioaktivní látky je „výlučné použití“.
„Vykládce“ podnik, který:
(a)
snímá kontejner, kontejner pro volně ložené látky, MEGC, cisternový kontejner nebo přemístitelnou cisternu z vozidla; nebo
(b)
vykládá balené nebezpečné věci, malé kontejnery nebo přemístitelné cisterny z vozidla nebo kontejneru; nebo
(c)
vyprazdňuje nebezpečné věci z cisterny (cisternového vozidla, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) nebo z bateriového vozidla, MEMU nebo MEGC nebo z vozidla, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro přepravu ve volně loženém stavu nebo z kontejneru pro volně ložené látky;
„Vykládka“ všechny činnosti vykonávané vykládcem podle definice vykládce;
„Výlučné použití“ pro přepravu radioaktivních látek je výhradní použití vozidla nebo velkého kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy nakládky a vykládky a expedice před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce, kde je to ustanoveními ADR vyžadováno.
„Výměnná nástavba“ viz „Kontejner“;
„Výpočtový tlak“ teoretický tlak rovný nejméně zkušebnímu tlaku, který může více nebo méně překročit provozní tlak podle stupně nebezpečnosti představovaného přepravovanou látkou. Slouží výhradně pro určení tloušťky stěn nádrže, nezávisle na jakémkoli vnitřním nebo vnějším výztužném zařízení;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitolu 6.7.
„Vyprazdňovací tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím vyprazdňování pod tlakem;
„Vytápěcí systém s vnitřním spalováním“ zařízení používající přímo kapalné nebo plynné palivo a nepoužívající odpadní teplo z hnacího motoru vozidla;
„Vzor“ pro přepravu radioaktivních látek je popis štěpné látky vyjmuté podle 2.2.7.2.3.5 (f), radioaktivní látky zvláštní formy, nízkodisperzní radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje jejich úplnou identifikaci. Popis může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy, ze kterých je zřejmý soulad s právními předpisy, a jinou relevantní dokumentaci;
„Vzorové předpisy OSN“ vzorové předpisy v příloze k devatenáctému revidovanému vydání Doporučení pro přepravu nebezpečných věcí OSN, vydaného Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/1/Rev.19);
Z
„Záchranná tlaková nádoba“ tlaková nádoba s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 3000 litrů, do které se ukládají poškozené, vadné nebo netěsnící tlakové nádoby nebo tlakové nádoby neodpovídající předpisům pro jejich přepravu, např. za účelem jejich obnovy nebo likvidace;
„Záchranný obal“ viz „Obal záchranný“
„Zajištění kvality“ systematický program inspekcí a kontrol uplatňovaný jakoukoli organizací nebo institucí, jehož cílem je poskytnout přiměřenou záruku, že bezpečnostní požadavky ADR jsou v praxi plněny;
„Zásobníkový systém s hydridem kovu“ samostatný kompletní systém pro akumulaci vodíku, včetně nádoby, hydridu kovu, zařízení pro vyrovnávání tlaku, uzavíracího ventilu, provozní výstroje a vnitřních komponentů, používaný pouze pro přepravu vodíku;
„Záruka plnění předpisů“ (radioaktivní látky) systematický program opatření uplatňovaných příslušným orgánem, jehož cílem je zajistit plnění požadavků ADR v praxi;
„Zásilka“ jakýkoli kus nebo více kusů, nebo náklad nebezpečných věcí předaný odesilatelem k přepravě;
„Zkapalněný ropný plyn (LPG)“ nízkotlaký zkapalněný plyn složený z jednoho nebo více lehkých uhlovodíků, které jsou přiřazeny jen k UN číslům 1011, 1075, 1965, 1969 nebo 1978 a které sestávají hlavně z propanu, propenu, butanu, izomerů butanu, butenu se stopami jiných uhlovodíkových plynů;
POZNÁMKA 1
: Hořlavé plyny přiřazené k jiným UN číslům se nepovažují za LPG.
POZNÁMKA 2
: K UN 1075 viz POZNÁMKU 2 pod 2F, UN 1965, v tabulce pro zkapalněné plyny ve 2.2.2.3.
„Zkapalněný zemní plyn (LNG)“ zkapalněný plyn tvořený zemním plynem s vysokým obsahem methanu, přiřazený k UN 1972;
„Zkouška těsnosti“ zkouška pro ověření těsnosti cisterny, obalu nebo IBC, jakož i výstroje a uzávěrů;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitola 6.7.
„Zkušební tlak“ tlak, který se musí použít během první nebo periodické tlakové zkoušky;
POZNÁMKA: K přemístitelným cisternám viz kapitola 6.7.
Ž
„Žadatel“ je v případě posuzování shody výrobce nebo jeho oprávněný zástupce ve státě smluvní strany. V případě periodických inspekcí, meziperiodických inspekcí a mimořádných kontrol se žadatelem rozumí zkušebna, provozovatel nebo jejich oprávněný zástupce ve státě smluvní strany.
POZNÁMKA: Výjimečně smí o posouzení shody požádat třetí strana (např. provozovatel cisternového kontejneru podle definice v oddílu 1.2.1).
1.2.2
Měrové jednotky
1.2.2.1
V dohodě ADR se používá těchto měrových jednoteka
Veličina| Jednotka SI| Přípustná doplňková
(vedlejší) jednotka| Vztah mezi jednotkami
---|---|---|---
Délka| m (metr)| -| -
Plošný obsah| m2 (čtverečný metr)| -| -
Objem| m3 (krychlový metr)| l c (litr)| 1 l = 10-3 m3
Čas| s (sekunda)| min (minuta)
h (hodina)
d (den)| 1 min = 60 s
1 h = 3 600 s
1 d = 86 400 s
Hmotnost| kg (kilogram)| g (gram) t (tuna)| 1 g = 10-3 kg
1 t = 103 kg
Hustota| kg/m3| kg/l| 1 kg/l = 103 kg/m3
Teplota| K (kelvin)| °C (stupeň Celsia)| 0 °C = 273,15 K
Teplotní rozdíl| K (kelvin)| °C (stupeň Celsia)| 1 °C = 1 K
Síla| N (newton)| -| 1 N = 1 kg.m/s2
Tlak| Pa (pascal)| bar (bar)| 1 Pa = 1 N/m2
1 bar = 105 Pa
Mechanické napětí| N/m2| N/mm2| 1 N/mm2 = 1 MPa
Práce| | kWh (kilowatthodina)| 1 kWh = 3,6 MJ
Energie| J (joule)| | 1 J = 1 N.m = 1 W.s
Teplo| | eV (elektronvolt)| 1 eV = 0,1602.10-18 J
Výkon| W (watt)| -| 1 W = 1 J/s = 1 N.m/s
Viskozita kinematická| m2/s| mm2/s| 1 mm2/s = 10-6 m2/s
Viskozita dynamická| Pa.s | mPa.s| 1 mPa.s = 10-3 Pa.s
Aktivita| Bq (bequerel)| |
Ekvivalent dávkového příkonu| Sv (sievert)| |
a
Pro přepočet dosud používaných jednotek na jednotky SI platí následující zaokrouhlené hodnoty:
Síla| | | | Napětí|
---|---|---|---|---|---
1 kg| = 9,807 N| | | 1 kg/mm2| = 9,807 N/mm2
1 N| = 0,102 kg| | | 1 N/mm2| = 0,102 kg/mm2
Tlak| | | |
---|---|---|---|---
1 Pa | = 1 N/m2| = 10-5 bar| = 1,02 × 10-5 kg/cm2| = 0,75 × 10-2 torr
1 bar | = 105 Pa| = 1,02 kg/cm2| = 750 torr|
1 kg/cm2| = 9,807 × 104 Pa| = 0,9807 bar| = 736 torr|
1 torr| = 1,33 × 102 Pa| = 1,33 × 10-3 bar| = 1,36 × 10-3 kg/cm2|
Práce, energie, teplo
---
1 J| = 1 N.m| = 0,278 × 10-6 kWh| = 0,102 kgm| = 0,239 × 10-3 kcal
1 kWh| = 3,6 × 106 J| = 367 × 103 kgm| = 860 kcal|
1 kgm| = 9,807 J| = 2,72 × 10-6 kWh | = 2,34 × 10-3 kcal|
1 kcal| = 4,19 × 103 J| = 1,16 × 10-3 kWh | = 427 kgm|
Výkon| | | | | Kinematická viskozita
---|---|---|---|---|---
1 W| = 0,102 kgm/s| = 0,86 kcal/h| | | 1 m2/s| = 104 St (stoků)
1 kgm/s| = 9,807 W| = 8,43 kcal/h| | | 1 St| = 10-4 m2/s
1 kcal/h| = 1,16 W| = 0,119 kgm/s| | | |
Dynamická viskozita
---
1 Pa.s| = 1 N.s/m2| = 10 P (poise) | = 0,102 kg.s/m2
1 P| = 0,1 Pa.s| = 0,1 N.s/m2 | = 1,02 × 10-2 kg.s/m2
1 kg.s/m2| = 9,807 Pa.s| = 9,807 N.s/m2 | = 98,07 P
b
Mezinárodní soustava měrových jednotek SI je výsledkem usnesení Generální konference pro míry a váhy (Adresa: Pavillon de Breteuil, Parc de St-Cloud, F-92 310 Sévres).
c
Namísto zkratky „l“ pro litr při použití psacího stroje, u něhož není rozdíl mezi písmenem „I“ a číslicí „1“, je dovoleno používat zkratky „L“.
Desetinné násobky a díly jednotky mohou být tvořeny těmito předponami nebo značkami umístěnými před názvem nebo před značkou jednotky:
Činitel| | | Předpona| Značka
---|---|---|---|---
1 000 000 000 000 000 000| = 1018| trilion| exa| E
1 000 000 000 000 000| = 1015| biliarda| peta| P
1 000 000 000 000| = 1012| bilion| tera| T
1 000 000 000| = 109| miliarda| giga| G
1 000 000| = 106| milion| mega| M
1 000| = 103| tisíc| kilo| K
100| = 102| sto| hekto| H
10| = 101| deset| deka| da
0.1| = 10-1| desetina| deci| d
0.01| = 10-2| setina| centi| c
0.001| = 10-3| tisícina| mili| m
0.000 001| = 10-6| miliontina| mikro| μ
0.000 000 001| = 10-9| miliardtina| nano| n
0.000 000 000 001| = 10-12| bilióntina| piko| p
0.000 000 000 000 001| = 10-15| biliardtina| femto| f
0.000 000 000 000 000 001| = 10-18| trilióntina| atto| a
POZNÁMKA: 10-9 = 1 billion je použití násobku měrových jednotek Spojenými národy v angličtině. Analogicky je pak 109 = 1 biliontina.
1.2.2.2
Není-li výslovně stanoveno jinak, značí znaménko „%“ v ADR:
(a)
u směsí tuhých nebo kapalných látek, jakož i u roztoků a u tuhých látek zvlhčených kapalinou, část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi, roztoku nebo zvlhčené látky vyjádřená v procentech;
(b)
u směsí stlačených plynů, jsou-li plněny tlakově, část objemu z celkového objemu plynné směsi vyjádřená v procentech, nebo, jsou-li plněny podle hmotnosti, část hmotnosti z celkové hmotnosti plynné směsi vyjádřená v procentech;
(c)
u směsí zkapalněných plynů a rozpuštěných plynů část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi vyjádřená v procentech.
1.2.2.3
Tlaky všeho druhu, týkající se nádob (např. zkušební tlak, vnitřní tlak, tlak, při němž se otevírá pojistný ventil) jsou vždy udány jako přetlak (tlak převyšující atmosférický tlak); naproti tomu tenze par je vždy vyjádřena jako absolutní tlak.
1.2.2.4
Pokud ADR stanoví stupeň plnění nádob, vztahuje se tento stupeň vždy na základní teplotu látek 15 °C, není-li udána jiná teplota.
KAPITOLA 1.3
ŠKOLENÍ OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ
1.3.1
Rozsah a uplatnění
Osoby, které jsou zaměstnanci účastníků přepravy nebezpečných věcí uvedených v kapitole 1.4 a jejichž pracovní povinnosti se týkají přepravy nebezpečných věcí, musí být vyškoleny o předpisech pro dopravu takových věcí podle své odpovědnosti a pracovní náplně. Před převzetím odpovědností musí být zaměstnanci vyškoleni podle 1.3.2 a činnosti, pro které, dosud neabsolvovali vyžadované školení, smějí vykonávat pouze pod přímým dohledem vyškolené osoby. Školení se musí zaměřit také na specifická ustanovení vztahující se na bezpečnost při přepravě nebezpečných věcí, uvedená v kapitole 1.10.
POZNÁMKA 1
: O školení bezpečnostního poradce viz 1.8.3 namísto tohoto oddílu.
POZNÁMKA 2
: O školení osádky vozidla viz kapitolu 8.2 namísto tohoto oddílu.
POZNÁMKA 3
: O školení ke třídě 7, viz též 1.7.2.5.
1.3.2
Forma školení
Školení musí mít následující obsah odpovídající odpovědnosti a pracovní činnosti dotyčné osoby.
1.3.2.1
Všeobecné bezpečnostní školení
Personál musí být seznámen se všeobecnými ustanoveními předpisů o přepravě nebezpečných věcí.
1.3.2.2
Specifické školení
Personál musí být vyškolen přiměřeně ke svým povinnostem a odpovědnostem o ustanoveních předpisů týkajících se dopravy nebezpečných věcí.
Pokud je přeprava nebezpečných věcí prováděna kombinovanou (multimodální) dopravou, personál musí být seznámen s předpisy ostatních druhů dopravy zúčastněných na přepravním procesu.
1.3.2.3
Bezpečnostní školení
Personál musí být proškolen o rizikách a nebezpečích, které představují nebezpečné věci, přiměřeně stupni rizika zranění nebo ozáření při nehodě při přepravě těchto věcí, včetně jejich nakládky a vykládky.
Školení musí být provedeno tak, aby se personál seznámil s bezpečnou manipulací a nouzovými postupy.
1.3.2.4
Školení musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením s ohledem na změny předpisů.
1.3.3
Dokumentace
Záznamy o školeních absolvovaných podle této kapitoly musí být uchovávány zaměstnavatelem a musí být na požádání k dispozici zaměstnanci nebo příslušnému orgánu. Záznamy musí být zaměstnavatelem uchovávány po dobu stanovenou příslušným orgánem. Záznamy o školeních musí být zkontrolovány při nástupu do nového zaměstnání.
KAPITOLA 1.4
POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEPRAVY Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI
1.4.1
Všeobecná bezpečnostní opatření
1.4.1.1
Účastníci přepravy nebezpečných věcí musí učinit přiměřená opatření podle povahy a rozsahu předvídatelných nebezpečí tak, aby se zabránilo vzniku škod nebo zranění a, popřípadě, aby se minimalizovaly jejich následky. Musí však ve všech případech splnit požadavky ADR vztahující se na jejich činnost.
1.4.1.2
Pokud se vyskytuje bezprostřední riziko, že může být přímo ohrožena bezpečnost veřejnosti, účastníci přepravy musí neprodleně uvědomit zásahové jednotky a musí jim sdělit všechny informace potřebné pro jejich činnost.
1.4.1.3
ADR může stanovit určité povinnosti různých účastníků.
Jestliže smluvní strana usoudí, že to nezpůsobí zhoršení bezpečnosti, může ve své vnitrostátní legislativě přesunout povinnosti týkající se jednoho uvedeného účastníka na jednoho nebo několik jiných účastníků, pokud jsou splněny povinnosti uvedené v oddílech 1.4.2 a 1.4.3. Tyto odchylky musí být sděleny smluvní stranou sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který je dá na vědomí smluvním stranám.
Ustanovení oddílů 1.2.1, 1.4.2 a 1.4.3 týkající se definic účastníků a jejich příslušných povinností se nedotýkají ustanovení vnitrostátních předpisů týkajících se právních důsledků (trestnost, odpovědnost atd.) vznikajících ze skutečnosti, že dotyčný účastník je např. právnická osoba, samostatně výdělečná osoba, zaměstnavatel nebo zaměstnanec.
1.4.2
Povinnosti hlavních účastníků
POZNÁMKA 1
: Někteří účastníci, kterým jsou v této kapitole ukládány bezpečnostní povinnosti, mohou být jedním a tímtéž podnikem. Činnosti a odpovídající bezpečnostní povinnosti účastníka mohou být převzaty více podniky.
POZNÁMKA 2
: K radioaktivním látkám viz též 1.7.6.
1.4.2.1
Odesilatel
1.4.2.1.1
Odesilatel nebezpečných věcí je povinen předat k přepravě jen zásilky, které odpovídají požadavkům ADR. V rámci oddílu 1.4.1 musí zejména:
(a)
přesvědčit se, že nebezpečné věci jsou zařazeny a připuštěny k přepravě podle ADR;
(b)
předat dopravci ve sledovatelné formě informace a údaje a popřípadě požadované přepravní a průvodní doklady (povolení, schválení, oznámení, osvědčení atd.), zejména s ohledem na ustanovení kapitoly 5.4 a tabulek v části 3;
(c)
použít pouze obaly, velké obaly, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) a cisterny (cisternová vozidla, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) schválené a vhodné pro přepravu dotyčných látek a opatřené značkami podle ADR;
(d)
splnit požadavky týkající se způsobu odeslání a omezení přepravy;
(e)
zajistit aby i prázdné nevyčištěné a neodplyněné cisterny (cisternová vozidla, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) nebo prázdná nevyčištěná vozidla a prázdné nevyčištěné kontejnery pro volně ložené látky byly opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami a označením podle 5.3 a aby prázdné nevyčištěné cisterny byly uzavřeny a poskytovaly stejné záruky těsnosti, jako kdyby byly plné.
1.4.2.1.2
Jestliže odesilatel používá služeb jiných účastníků (balič, nakládce, plnič atd.), musí učinit přiměřená opatření, aby bylo zajištěno, že zásilka splňuje předpisy ADR. Může se však v případech uvedených v 1.4.2.1.1 a), b), c) a e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.
1.4.2.1.3
Pokud odesilatel jedná z pověření třetí osoby, pak tato musí odesilatele písemně upozornit, že se jedná o nebezpečné věci a poskytnout mu všechny informace a doklady potřebné ke splnění jeho povinností.
1.4.2.2
Dopravce
1.4.2.2.1
V souvislosti s oddílem 1.4.1, kde je to vhodné, dopravce musí zejména:
(a)
ověřit si, že nebezpečné věci, které se mají přepravovat, je dovoleno přepravovat podle ADR;
(b)
přesvědčit se, že všechny informace předepsané v ADR ve vztahu k nebezpečným věcem, které se mají přepravovat, byly před přepravou odesilatelem poskytnuty, že je v dopravní jednotce předepsaná dokumentace, nebo pokud je namísto papírové dokumentace používán systém elektronického zpracování dat (EDP) nebo systém elektronické výměny dat (EDI), že jsou během přepravy k dispozici údaje způsobem, který je alespoň rovnocenný papírové dokumentaci;
(c)
vizuálně se přesvědčit, že vozidla a náklad jsou bez viditelných závad, netěsností nebo trhlin, že nechybí výbava atd.;
(d)
přesvědčit se, že neprošel termín příští zkoušky cisternových vozidel, bateriových vozidel, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů a MEGC;
POZNÁMKA: Cisterny, bateriová vozidla a MEGC však smějí být přepravovány po uplynutí tohoto termínu za podmínek uvedených v 4.1.6.10 (v případě bateriových vozidel a MEGC obsahujících jako články tlakové nádoby), 4.2.4.4, 4.3.2.3.7, 4.3.2.4.4, 6.7.2.19.6, 6.7.3.15.6 nebo 6.7.4.14.6.
(e)
přesvědčit se, že vozidla nejsou přetížena;
(f)
přesvědčit se, že byly připevněny velké bezpečnostní značky, značky a oranžové tabulky předepsané pro vozidla v kapitole 5.3.;
(g)
přesvědčit se, že výbava předepsaná v ADR pro dopravní jednotku, osádku vozidla a některé třídy je v dopravní jednotce.
Pokud je to vhodné, toto všechno musí být provedeno na základě přepravních dokladů a průvodních dokladů vizuální prohlídkou vozidla nebo kontejnerů a popřípadě nákladu.
1.4.2.2.2
Dopravce však se může v případech uvedených v 1.4.2.2.1 a), b), e), a f) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.
1.4.2.2.3
Pokud dopravce zjistí podle 1.4.2.2.1 porušení předpisů ADR, nesmí přepravit zásilku, pokud nedošlo k odstranění nedostatků.
1.4.2.2.4
Pokud je během cesty zjištěna závada, která by mohla ohrozit bezpečnost přepravy, pak se musí zásilka pokud možno co nejrychleji zadržet s ohledem na požadavky bezpečnosti silničního provozu, bezpečného odstavení zásilky a bezpečnosti veřejnosti. V přepravě se může pokračovat až tehdy, až zásilka splňuje platné předpisy. Příslušný(é) orgán(y) může (mohou) pro zbytek cesty vydat povolení pro pokračování přepravy.
Pokud nemůže být dosaženo splnění předpisů a není vydáno povolení pro zbytek cesty, příslušný(é) orgán(y) musí dopravci poskytnout nezbytnou administrativní podporu. Totéž se vztahuje i na případ, kdy dopravce informuje tento/tyto příslušný(é) orgán(y), že nebezpečná povaha přepravovaných věcí mu nebyla odesilatelem oznámena, a že by si přál v souladu s právním předpisem vztahujícím se zejména na přepravní smlouvu tyto věci vyložit, zničit nebo je učinit neškodnými.
1.4.2.2.5
(Vyhrazeno)
1.4.2.2.6
Dopravce musí vybavit osádku vozidla písemnými pokyny, jak jsou předepsány v ADR.
1.4.2.3
Příjemce
1.4.2.3.1
Příjemce má povinnost nezdržovat bez pádných důvodů převzetí věcí a po vykládce ověřit, že jsou dodrženy předpisy ADR, které se ho týkají.
1.4.2.3.2
Pokud se při kontrole u kontejneru zjistí porušení předpisů ADR, příjemce nesmí vrátit kontejner dopravci, dokud zjištěné závady nebyly odstraněny.
1.4.2.3.3
Jestliže příjemce používá služeb jiných účastníků (provádějících vykládku, čištění, dekontaminaci atd.), musí provést náležitá opatření k tomu, aby byly dodrženy požadavky uvedené v 1.4.2.3.1 a 1.4.2.3.2 ADR.
1.4.3
Povinnosti ostatních účastníků
Nevyčerpávající seznam ostatních účastníků a jejich příslušných povinností je uveden dále. Povinnosti těchto ostatních účastníků vyplývají z oddílu 1.4.1 uvedeného výše, pokud vědí nebo by měli vědět, že jejich činnost tvoří část přepravního procesu podléhajícího ADR.
1.4.3.1
Nakládce
1.4.3.1.1
V souvislosti s oddílem 1.4.1 nakládce má zejména následující povinnosti:
(a)
smí předat nebezpečné věci dopravci pouze tehdy, je-li jejich přeprava podle ADR dovolena;
(b)
musí, pokud předává k přepravě balené nebezpečné věci nebo nevyčištěné prázdné obaly, zkontrolovat, zda obal není poškozen. Nesmí předat k přepravě kus, jehož obal je poškozen, zejména není-li těsný, a jsou úniky nebo možnost úniku nebezpečných látek, dokud závada není odstraněna; tato povinnost se vztahuje též na prázdné nevyčištěné obaly;
(c)
musí splnit zvláštní předpisy pro nakládku a manipulaci;
(d)
musí po nakládce nebezpečných věcí do kontejneru splnit předpisy týkající se označení velkými bezpečnostními značkami, značkami a oranžovými tabulkami podle kapitoly 5.3;
(e)
musí při nakládce kusů dodržet zákazy společné nakládky rovněž s přihlédnutím k nebezpečným věcem, které jsou již ve vozidle nebo velkém kontejneru, jakož i předpisy týkající se oddělení potravin, poživatin a krmiv.
1.4.3.1.2
Nakládce se však může v případech uvedených v 1.4.3.1.1 a), d) a e) spolehnout na informace a údaje poskytnuté mu jinými účastníky.
1.4.3.2
Balič
V souvislosti s oddílem 1.4.1 balič musí splnit zejména:
(a)
předpisy týkající se podmínek balení nebo podmínek společného balení, a
(b)
pokud připravuje kusy pro přepravu, předpisy týkající se nápisů a bezpečnostních značek na kusech.
1.4.3.3
Plnič
V souvislosti s oddílem 1.4.1 plnič musí splnit zejména následující povinnosti:
(a)
musí ověřit před plněním cisteren, že tyto cisterny a jejich výstroj jsou v dobrém technickém stavu;
(b)
musí se přesvědčit, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozidel, bateriových vozidel, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů a MEGC;
(c)
smí plnit cisterny pouze nebezpečnými věcmi, které je dovoleno v těchto cisternách přepravovat;
(d)
musí při plnění cisterny dodržet ustanovení týkající se nebezpečných věcí v sousedních komorách;
(e)
musí během plnění cisterny dodržet nejvyšší dovolený stupeň plnění nebo nejvyšší dovolenou hmotnost obsahu na litr jejího vnitřního objemu pro plněnou látku;
(f)
musí po naplnění cisterny zajistit, aby všechny uzávěry byly v uzavřené poloze a nedocházelo k žádnému úniku;
(g)
musí zajistit, aby žádné nebezpečné zbytky naplněné látky neulpívaly na vnějším povrchu jím naplněných cisteren;
(h)
musí při přípravě nebezpečných věcí k přepravě zajistit, aby byly velké bezpečnostní značky, značky, oranžové tabulky a bezpečnostní značky umístěny na cisterny, vozidla a kontejnery pro volně ložené látky podle kapitoly 5.3.;
(i)
(Vyhrazeno)
(j)
musí se při plnění vozidel nebo kontejnerů volně loženými nebezpečnými věcmi ujistit, že jsou dodržena příslušná ustanovení kapitoly 7.3.
1.4.3.4
Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny
V souvislosti s oddílem 1.4.1 provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny musí zejména:
(a)
zajistit dodržení předpisů pro konstrukci, výstroj, zkoušky a značení;
(b)
zajistit, aby údržba nádrží a jejich výstroje byla prováděna způsobem, který zaručí, že cisternový kontejner nebo přemístitelná cisterna bude za normálních provozních podmínek odpovídat předpisům ADR až do své příští inspekce;
(c)
zajistit provedení mimořádné kontroly, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou.
1.4.3.5
(Vyhrazeno)
1.4.3.6
(Vyhrazeno)
1.4.3.7
Vykládce
1.4.3.7.1
V souvislosti s oddílem 1.4.1 vykládce musí zejména:
(a)
přesvědčit se, že jsou vykládány správné věci srovnáním příslušných informací v přepravním dokladu s informacemi na kusu, kontejneru, cisterně, MEMU, MEGC nebo vozidle;
(b)
před vykládkou a během ní překontrolovat, zda obaly, cisterna, vozidlo nebo kontejner nejsou poškozeny do té míry, že by to ohrozilo vykládku. V tomto případě zajistit, aby vykládka nebyla provedena, dokud nebudou učiněna náležitá opatření;
(c)
dodržet všechny příslušné předpisy týkající se vykládky a manipulace;
(d)
ihned po vykládce cisterny, vozidla nebo kontejneru:
(i)
odstranit všechny nebezpečné zbytky, které ulpěly na vnější straně cisterny, vozidla nebo kontejneru během vykládky; a
(ii)
zajistit uzavření ventilů a kontrolních otvorů;
(e)
zajistit, aby bylo provedeno předepsané vyčištění a dekontaminace vozidel nebo kontejnerů; a
(f)
zajistit, aby kontejnery po jejich úplném vyložení, vyčištění a dekontaminaci už nebyly opatřeny velkými bezpečnostními značkami, značkami a oranžovými tabulkami, kterými byly označeny podle kapitoly 5.3.
1.4.3.7.2
Jestliže vykládce používá služeb jiných účastníků (provádějících čištění, dekontaminaci atd.), musí provést náležitá opatření k tomu, aby byly dodrženy předpisy ADR.
KAPITOLA 1.5
ODCHYLKY
1.5.1
Dočasné odchylky
1.5.1.1
Podle článku 4, odstavce 3 ADR se mohou příslušné orgány smluvních stran dohodnout přímo mezi sebou, že určité přepravy po jejich území se budou dočasně provádět odchylně od předpisů ADR, za podmínky, že tím není snížena bezpečnost. Orgán, který byl iniciátorem této dočasné odchylky, musí takové odchylky oznámit sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který je dá na vědomí smluvním stranám1.
POZNÁMKA: „Zvláštní ujednání“ podle oddílu 1.7.4 se nepovažuje za dočasnou odchylku podle tohoto oddílu.
1.5.1.2
Doba platnosti dočasné odchylky nesmí být delší než pět let od data jejího vstupu v platnost. Dočasná odchylka automaticky pozbývá platnosti datem vstupu v platnost příslušné změny ADR.
1.5.1.3
Přepravy na základě dočasných odchylek jsou přepravami podle ADR.
1.5.2
(Vyhrazeno)
KAPITOLA 1.6
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
1.6.1
Všeobecná ustanovení
1.6.1.1
Pokud není stanoveno jinak, smějí být látky a předměty ADR přepravovány až do 30. června 2017 podle předpisů ADR platných do 31. prosince 2016.
1.6.1.2
(Vypuštěno)
1.6.1.3
Látky a předměty třídy 1 patřící ozbrojeným silám smluvní strany, které byly zabaleny před 1. lednem 1990 podle předpisů ADR platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1989, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako vojenské věci zabalené před 1. lednem 1990. Ostatní ustanovení platná od 1. ledna 1990 pro tuto třídu musí být dodržena.
1.6.1.4
Látky a předměty třídy 1, které byly zabaleny mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996 podle předpisů ADR platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1996, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v přepravním dokladu jako věci třídy 1 zabalené mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996.
1.6.1.5
(Vyhrazeno)
1.6.1.6
Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů bodu 3612 (1) platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy týkající se výšky písmen, číslic a symbolů v 6.5.2.1.1 platné od 1. července 2001, smějí být dále používány.
1.6.1.7
Typová schválení pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti vydaná před 1. červencem 2005 podle ustanovení 6.1.5.2.6 platných do 31. prosince 2004, které však nesplňují ustanovení pododdílu 4.1.1.21, budou dále platná až do 31. prosince 2009. Každý takový obal vyrobený a označený na základě těchto typových schválení může být používán až do konce své dovolené doby používání stanovené v pododdílu 4.1.1.15.
1.6.1.8
Stávající oranžové tabulky, které splňují požadavky pododdílu 5.3.2.2 platné do 31. prosince 2004, smějí být dále používány, pokud jsou splněny požadavky uvedené v 5.3.2.2.1 a 5.3.2.2.2, že tabulka, čísla a písmena musí zůstat upevněny bez ohledu na orientaci vozidla.
1.6.1.9
(Vypuštěno)
1.6.1.10
(Vypuštěno)
1.6.1.11
Schválení typu pro sudy, kanystry a kompozitní obaly vyrobené z polyetylénu o vysoké nebo střední molekulární hmotnosti a pro IBC z polyetylénu o vysoké molekulární hmotnosti, vydaná před 1. červencem 2007 podle požadavků v oddílu 6.1.6.1 (a) platných do 31. prosince 2006, které však neodpovídají požadavkům v oddílu 6.1.6.1 (a) platným od 1. ledna 2007, jsou nadále platná.
1.6.1.12
(Vypuštěno)
1.6.1.13
(Vypuštěno)
1.6.1.14
IBC vyrobené před 1. lednem 2011 a odpovídající konstrukčnímu typu, který neprošel vibrační zkouškou podle 6.5.6.13, nebo který nemusel splňovat kritéria odstavce 6.5.6.9.5 (d) v době, kdy byl podroben zkoušce volným pádem, mohou být dále používány.
1.6.1.15
IBC vyrobené, rekonstruované nebo opravené před 1. lednem 2011 nemusí být označeny nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle 6.5.2.2.2. Takové IBC, které nejsou označeny podle 6.5.2.2.2, smějí být dále používány po 31. prosinci 2010, avšak musí být označeny podle 6.5.2.2.2, jsou-li rekonstruovány nebo opraveny po tomto datu. IBC vyrobené, rekonstruované nebo opravené mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2016 a označené nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle ustanovení v 6.5.2.2.2 platných do 31. prosince 2014 smějí být dále používány.
1.6.1.16
(Vypuštěno)
1.6.1.17
(Vypuštěno)
1.6.1.18
(Vypuštěno)
1.6.1.19
(Vypuštěno)
1.6.1.20
(Vypuštěno)
1.6.1.21
Osvědčení o školení pro řidiče odpovídající vzoru platnému do 31. prosince 2010, vydaná smluvními stranami do 31. prosince 2012 namísto osvědčení odpovídajících požadavkům odstavce 8.2.2.8.5, se smějí dále používat až do konce své pětileté platnosti.
1.6.1.22
Vnitřní nádoby kompozitních IBC vyrobené před 1. červencem 2011 a značené podle předpisů v 6.5.2.2.4 platných do 31. prosince 2010 mohou být dále používány.
1.6.1.23
Hasicí přístroje vyrobené před 1. červencem 2011 v souladu s požadavky pododdílu 8.1.4.3 platných do 31. prosince 2010 mohou být dále používány.
1.6.1.24
(Vypuštěno)
1.6.1.25
Láhve s hydraulickým vnitřním objemem nejvýše 60 litrů označené UN číslem podle ustanovení ADR platných do 31. prosince 2012, a které neodpovídají požadavkům uvedeným v 5.2.1.1, pokud jde o velikost UN čísla a písmen „UN“, platným od 1. ledna 2013, smějí být dále používány až do příští periodické inspekce, nejdéle však do 30. června 2018.
1.6.1.26
Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované před 1. lednem 2014 a které neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.6.3.1, pokud jde o velikost písmen, číslic a symbolů platných od 1. ledna 2013, smějí být dále používány. Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované před 1. lednem 2015 nemusí být označeny nejvyšší dovolenou stohovací zátěží podle 6.6.3.3. Takové velké obaly, které nejsou označeny podle 6.6.3.3, smějí být používány i po 31. prosinci 2014, ale musí být označeny podle 6.6.3.3, pokud byly rekonstruovány po tomto datu. Velké obaly vyrobené nebo rekonstruované mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2016 a označené nejvyšším dovoleným stohovacím zatížením podle ustanovení v 6.6.3.3 platných do 31. prosince 2014 smějí být dále používány.
1.6.1.27
Nádrže jako integrální součásti zařízení nebo strojů, obsahující kapalná paliva UN čísel 1202, 1203, 1223, 1268, 1863 a 3475, vyrobené před 1. červencem 2013, které neodpovídají požadavkům odstavce (a) zvláštního ustanovení 363 kapitoly 3.3 platným od 1. ledna 2013, smějí být dále používány.
1.6.1.28
(Vypuštěno)
1.6.1.29
Lithiové články a baterie vyrobené podle konstrukčního typu splňujícího požadavky pododdílu 38.3 Příručky zkoušek a kritérií, revize 3, změny 1 nebo jakékoli následné revize a změny platné k datu zkoušky konstrukčního typu smějí být dále přepravovány, pokud není v ADR stanoveno jinak.
Lithiové články a baterie vyrobené před 1. červencem 2003 a splňující požadavky Příručky zkoušek a kritérií, revize 3 smějí být dále přepravovány, pokud jsou dodržena všechna ostatní příslušná ustanovení.
1.6.1.30
Bezpečnostní značky, které splňují požadavky uvedené v 5.2.2.2.1.1, platné do 31. prosince 2014, smějí být používány až do 30. června 2019.
1.6.1.31
(Vypuštěno)
1.6.1.32
(Vypuštěno)
1.6.1.33
Elektrické dvouvrstvé kondenzátory UN čísla 3499 vyrobené před 1. lednem 2014 nemusí mít vyznačenu svou kapacitu akumulace energie ve Wh, jak je vyžadováno v pododstavci (e) zvláštního ustanovení 361 kapitoly 3.3.
1.6.1.34
Asymetrické kondenzátory UN čísla 3508 vyrobené před 1. lednem 2016 nemusí mít vyznačenu svou kapacitu akumulace energie ve Wh, jak je vyžadováno v pododstavci (c) zvláštního ustanovení 372 kapitoly 3.3.
1.6.1.35
Písemné pokyny podle ustanovení ADR platných do 31. prosince 2014, které však neodpovídají požadavkům v 5.4.3 platným od 1. ledna 2015, smějí být dále používány až do 30. června 2017.
1.6.1.36
Osvědčení o školení řidiče vydaná před 1. lednem 2014, která neodpovídají požadavkům v 8.2.2.8.5 platným od 1. ledna 2013, pokud jde o pořadí údajů pod čísly 4. a 8., barvu (bílá s černými písmeny a číslicemi) a použití čísel 9. a 10. na zadní straně osvědčení k uvedení příslušných seznamů tříd, pro které osvědčení platí, smějí být dále používána až do data skončení jejich platnosti.
1.6.1.37
(Vyhrazeno)
1.6.1.38
Smluvní strany smějí nadále vydávat osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí podle vzoru platného do 31. prosince 2016, namísto osvědčení odpovídajících požadavkům uvedeným v 1.8.3.18, platným od 1. ledna 2017, až do 31. prosince 2018. Taková osvědčení smějí být dále používána až do konce své pětileté platnosti.
1.6.1.39
Bez ohledu na požadavky zvláštního ustanovení 188 kapitoly 3.3 platné od 1. ledna 2017 smějí být kusy obsahující lithiové články nebo baterie nadále označovány až do 31. prosince 2018 podle požadavků zvláštního ustanovení 188 kapitoly 3.3 platných do 31. prosince 2016.
1.6.1.40
Bez ohledu na ustanovení ADR platná od 1. ledna 2017 smějí být předměty UN čísel 0015, 0016 a 0303 obsahující dýmotvornou látku (dýmotvorné látky), toxickou (toxické) při inhalaci podle kritérií pro třídu 6.1, vyrobené před 31. prosincem 2016, přepravovány až do 31. prosince 2018 bez bezpečnostní značky pro vedlejší nebezpečí „TOXICKÝ“ (vzor č. 6.1, viz 5.2.2.2.2).
1.6.1.41
Bez ohledu na ustanovení ADR platná od 1. ledna 2017 smějí být velké obaly vyhovující parametrům obalové skupiny III podle zvláštního ustanovení pro balení L2 pokynu pro balení LP02 v 4.1.4.3 platného do 31. prosince 2016 dále používány pro UN číslo 1950 až do 31. prosince 2022.
1.6.1.42
Bez ohledu na požadavky uvedené ve sloupci (5) tabulky A kapitoly 3.2, platné od 1. ledna 2017 pro UN čísla 3090, 3091, 3480 a 3481 třídy 9, smí být bezpečnostní značka (vzor č. 9, viz 5.2.2.2.2) dále používána pro tato UN čísla až do 31. prosince 2018.
1.6.1.43
Vozidla registrovaná nebo poprvé uvedená do provozu před 1. červencem 2017, jak jsou definována ve zvláštních ustanoveních 240, 385 a 669 kapitoly 3.3, a jejich výbava určená k použití během přepravy, která odpovídají požadavkům ADR platným do 31. prosince 2016, avšak obsahující lithiové články a baterie, které neodpovídají požadavkům uvedeným v 2.2.9.1.7, smějí být dále přepravována jako náklad podle požadavků zvláštního ustanovení 666 kapitoly 3.3.
1.6.2
Tlakové nádoby a nádoby pro třídu 2
1.6.2.1
Nádoby vyrobené před 1. lednem 1997, které neodpovídají předpisům ADR platným od 1. ledna 1997, ale jejichž přeprava byla dovolena podle předpisů ADR platných do 31. prosince 1996, mohou být používány i po tomto datu, jestliže splňují předpisy pro periodické zkoušky podle pokynů pro balení P200 a P203.
1.6.2.2
(Vypuštěno)
1.6.2.3
Nádoby určené pro přepravu látek třídy 2, vyrobené před 1. lednem 2003, smějí být nadále opatřeny, po 1. lednu 2003, značkami podle předpisů platných do 31. prosince 2002.
1.6.2.4
Tlakové nádoby zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které již nejsou uznávány podle 6.2.5, mohou být dále používány.
1.6.2.5
Tlakové nádoby a jejich uzávěry zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby, (viz. 6.2.4) podle ustanovení ADR, která platila v té době, mohou být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením.
1.6.2.6
Tlakové nádoby pro jiné látky, než jsou látky třídy 2, vyrobené před 1. červencem 2009 podle ustanovení pododdílu 4.1.4.4 platných do 31. prosince 2008, které však neodpovídají ustanovením pododdílu 4.1.3.6 platným od 1. ledna 2009, smějí být dále používány, pokud jsou dodržena ustanovení pododdílu 4.1.4.4 platná do 31. prosince 2008.
1.6.2.7
(Vypuštěno)
1.6.2.8
(Vypuštěno)
1.6.2.9
Ustanovení pokynu pro balení P200 (10), zvláštního ustanovení pro balení (v) ve 4.1.4.1 platná do 31. prosince 2010 smějí být smluvními stranami ADR používána pro láhve vyrobené před 1. lednem 2015.
1.6.2.10
Opakovaně plnitelné svařované ocelové láhve pro přepravu plynů UN čísel 1011, 1075, 1965, 1969 nebo 1978, kterým byl podle pokynu pro balení P200 (10), zvláštního ustanovení pro balení (v) ve 4.1.4.1 platného do 31. prosince 2010 příslušným orgánem státu (států) přepravy povolen interval mezi periodickými inspekcemi 15 let, smějí být dále podrobovány periodickým inspekcím podle těchto ustanovení.
1.6.2.11
Plynové kartuše vyrobené a připravené k přepravě před 1. lednem 2013, pro které nebyly použity předpisy uvedené v 1.8.6, 1.8.7 nebo 1.8.8 pro posuzování shody plynových kartuší, smějí být dále přepravovány po tomto datu, pokud jsou dodržena všechna ostatní příslušná ustanovení ADR.
1.6.2.12
Záchranné tlakové nádoby smějí být dále vyráběny a schvalovány podle vnitrostátních předpisů až do 31. prosince 2013. Záchranné tlakové nádoby vyrobené a schválené podle vnitrostátních předpisů před 1. lednem 2014 smějí být dále používány se schválením příslušných orgánů zemí používání.
1.6.2.13
Svazky lahví vyrobené před 1. červencem 2013, které nejsou označeny podle ustanovení v 6.2.3.9.7.2 a 6.2.3.9.7.3 platných od 1. ledna 2013 nebo v 6.2.3.9.7.2 platných od 1. ledna 2015, smějí být používány až do příští periodické inspekce po 1. červenci 2015.
1.6.2.14
Láhve vyrobené před 1. lednem 2016 podle 6.2.3 a podle specifikace schválené příslušnými orgány zemí přepravy a použití, které však neodpovídají normě ISO 11513:2011 nebo normě ISO 9809-1:2010, jak je vyžadováno v 4.1.4.1, pokynu pro balení P208 (1), smějí být používány pro přepravu adsorbovaných plynů, za podmínky, že jsou dodrženy všeobecné předpisy pro balení uvedené v 4.1.6.1.
1.6.2.15
Svazky lahví podrobené periodické inspekci před 1. červencem 2015, které nejsou označeny podle ustanovení v 6.2.3.9.7.3 platných od 1. ledna 2015, smějí být používány až do příští periodické inspekce po 1. červenci 2015.
1.6.3
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla
1.6.3.1
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před vstupem v platnost předpisů platných od 1. října 1978, smějí být dále používány, jestliže výstroj nádrží odpovídá požadavkům kapitoly 6.8. Tloušťka stěny nádrží, kromě nádrží určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2, musí odpovídat výpočtovému tlaku nejméně 0,4 MPa (4 bary) (přetlak) v případě měkké oceli, nebo nejméně 200 kPa (2 bary) (přetlak) v případě hliníku nebo hliníkových slitin. Pro cisterny s jiným než kruhovým průřezem se musí vzít za základ výpočtu průměr, z něhož vypočtený plošný obsah kruhu je roven skutečnému plošnému obsahu průřezu cisterny.
1.6.3.2
Periodické zkoušky nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel), snímatelných cisteren a bateriových vozidel ponechaných v provozu podle těchto přechodných ustanovení musí být prováděny podle požadavků uvedených v pododdílech 6.8.2.4 a 6.8.3.4 a podle zvláštních požadavků pro jednotlivé třídy. Pokud dřívější ustanovení nepředepisovala vyšší zkušební tlak, pak je pro nádrže z hliníku a hliníkových slitin postačující zkušební tlak 200 kPa (2 bary) (přetlak).
1.6.3.3
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla, které splňují přechodná ustanovení uvedená v pododdílech 1.6.3.1 a 1.6.3.2, mohou být používány až do 30. září 1993 pro přepravu nebezpečných věcí, pro které byly schváleny. Toto přechodné období se nevztahuje na nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla určené pro přepravu látek třídy 2, ani na nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla, jejichž tloušťka stěny a části výstroje splňují požadavky kapitoly 6.8.
1.6.3.4
(a) Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. květnem 1985 podle předpisů ADR platných od 1. října 1978 do 30. dubna 1985, avšak nesplňující ustanovení platná od 1. května 1985, smějí být dále používány po tomto datu.
(b)
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené mezi 1. květnem 1985 a datem vstupu v platnost ustanovení platných od 1. ledna 1988, které tato ustanovení nesplňují, ale byly vyrobeny podle ustanovení ADR platných do tohoto data, smějí být dále používány ještě po tomto datu.
1.6.3.5
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. lednem 1993 podle předpisů platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1993, smějí být dále používány.
1.6.3.6
(a) Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené mezi 1. lednem 1978 a 31. prosincem 1984 musí, pokud budou používány po 31. prosinci 2004, splňovat ustanovení bodu 211 127 (5) platná od 1. ledna 1990 týkající se tloušťky nádrží a ochrany proti poškození;
(b)
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené mezi 1. lednem 1985 a 31. prosincem 1989 musí, pokud budou používány po 31. prosinci 2010, splňovat ustanovení bodu 211 127 (5) platná od 1. ledna 1990 týkající se tloušťky nádrží a ochrany proti poškození.
1.6.3.7
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. lednem 1999 podle předpisů platných do 31. prosince 1998, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1999, smějí být dále používány.
1.6.3.8
Jestliže byla v důsledku změn ADR některá oficiální pojmenování plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz 6.8.3.5.2 nebo 6.8.3.5.3), pokud se pojmenování plynů na nesnímatelných cisternách (cisternových vozidlech), snímatelných cisternách a bateriových vozidlech nebo na štítcích /viz 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce.
1.6.3.9
a 1.6.3.10 (Vyhrazeno)
1.6.3.11
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. lednem 1997 podle předpisů platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky bodů 211 332 a 211 333 platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány.
1.6.3.12
(Vyhrazeno)
1.6.3.13
(Vypuštěno)
1.6.3.14
(Vyhrazeno)
1.6.3.15
(Vypuštěno)
1.6.3.16
Pro nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. červencem 2007, které nesplňují ustanovení oddílu 4.3.2, jakož i pododdílů, 6.8.2.4 a 6.8.3.4, co se týče složky dokladů k cisterně, musí být uchovávání dokladů pro složku dokladů k cisterně zahájeno nejpozději při příští periodické inspekci.
1.6.3.17
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny určené pro přepravu látek třídy 3, obalové skupiny I s tenzí par při 50 °C nejvýše 175 kPa (1,75 baru) (absolutní), vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, kterým byl přiřazen kód cisterny L1,5BN podle předpisů platných do 31. prosince 2006, smějí být dále používány pro přepravu výše uvedených látek až do 31. prosince 2018.
1.6.3.18
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 30. června 2001, které však nesplňují předpisy platné od 1. července 2001, smějí být dále používány, pokud bylo provedeno přiřazení k příslušnému kódu cisterny.
1.6.3.19
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. lednem 2003 podle ustanovení uvedených v 6.8.2.1.21 platných do 31. prosince 2002, které však nesplňují předpisy platné od 1.ledna 2003, smějí být dále používány.
1.6.3.20
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které však nesplňují požadavky 6.8.2.1.7, platné od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE15 oddílu 6.8.4 (b) platné od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, mohou být dále používány.
1.6.3.21
(Vypuštěno)
1.6.3.22
až 1.6.3.24 (Vyhrazeno)
1.6.3.25
(Vypuštěno)
1.6.3.26
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. lednem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007 týkající se vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle 6.8.2.5.1, mohou být dále používány.
1.6.3.27
až 1.6.3.29 (Vyhrazeno)
1.6.3.30
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) pro podtlakové vyčerpávání odpadů a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2005 podle ustanovení platných do 31. prosince 2004, které však nevyhovují ustanovením pododdílu 6.10.3.9 platným od 1. ledna 2005, smějí být dále používány.
1.6.3.31
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a cisterny tvořící prvky bateriových vozidel zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány.
1.6.3.32
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, vybavené víky průlezů podle ustanovení normy EN 13317:2002, zmíněné v tabulce odstavce 6.8.2.6 platného do 31. prosince 2006, včetně ustanovení obrázku a tabulky B.2 přílohy B uvedené normy, která již nejsou od 1. ledna 2007 akceptována, nebo jejichž materiál nesplňuje požadavky normy EN 13094:2004, odstavce 5.2, smějí být dále používány.
1.6.3.33
Pokud byla nádrž nesnímatelné cisterny (cisternového vozidla) nebo snímatelné cisterny již před 1. lednem 2009 rozdělena přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7 500 litrů, nemusí být vnitřní objem nádrže doplněn symbolem „S“ v údajích vyžadovaných odstavcem 6.8.2.5.1 až do provedení příští periodické inspekce podle 6.8.2.4.2.
1.6.3.34
Bez ohledu na ustanovení odstavce 4.3.2.2.4, nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny určené pro přepravu zkapalněných plynů nebo hluboce zchlazených zkapalněných plynů, které splňují platné konstrukční požadavky ADR, ale byly před 1. červencem 2009 rozděleny přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu větším než 7 500 litrů, smějí být dále plněny do více než 20 % a méně než 80 % svého vnitřního objemu.
1.6.3.35
(Vypuštěno)
1.6.3.36
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) určené pro přepravu zkapalněných netoxických hořlavých plynů a vyrobené před 1. červencem 2011, které jsou vybaveny zpětnými ventily namísto vnitřních uzavíracích ventilů a které neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.3.2.3, smějí být dále používány.
1.6.3.37
(Vypuštěno)
1.6.3.38
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby (viz 6.8.2.6 a 6.8.3.6) podle ustanovení ADR, která platila v té době, smějí být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením.
1.6.3.39
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2011 podle požadavků uvedených v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, třetí odstavec, týkajícím se umístění vhodné pojistky proti prošlehnutí plamene nebo ochrany proti prošlehnutí plamene, smějí být dále používány.
1.6.3.40
(Vypuštěno)
1.6.3.41
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2013 podle předpisů platných do 31. prosince 2012, které však neodpovídají požadavkům na značení uvedeným v 6.8.2.5.2 nebo 6.8.3.5.6 platným od 1. ledna 2013, smějí být dále označeny podle předpisů platných do 31. prosince 2012 až do příští periodické inspekce po 1. červenci 2013.
1.6.3.42
Pro UN 2381 smí být kód cisteren udaný ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2, platný do 31. prosince 2012, dále používán až do 31. prosince 2018 pro nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2013.
1.6.3.43
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. lednem 2012 podle předpisů platných do 31. prosince 2012, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.6, týkajícím se norem EN 14432:2006 a EN 14433:2006, platným od 1. ledna 2011, smějí být dále používány.
1.6.3.44
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny určené pro přepravu látek UN čísel 1202, 1203, 1223, 3475 nebo leteckého paliva zařazeného pod UN čísla 1268 nebo 1863, vybavené aditivačními zařízeními zkonstruovanými a vyrobenými před 1. červencem 2015 podle ustanovení vnitrostátních předpisů, které však neodpovídají požadavkům na konstrukci, schvalování a zkoušení zvláštního ustanovení 664 kapitoly 3.3 platným od 1. ledna 2015, smějí být dále používány až do své první meziperiodické nebo periodické inspekce po 31. prosinci 2015. Po tomto datu smějí být používány jen se schválením příslušných orgánů zemí používání.
1.6.3.45
(Vyhrazeno)
1.6.3.46
Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. červencem 2017 podle požadavků platných do 31. prosince 2016, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.1.23, platným od 1. ledna 2017, smějí být dále používány.
1.6.3.47
až 1.6.3.49 (Vyhrazeno)
1.6.3.50
Cisterny z vyztužených plastů (FRP)
Cisterny z vyztužených plastů (FRP) vyrobené před 1. červencem 2002 podle konstrukčního typu schváleného před 1. červencem 2001 podle předpisů dodatku B.1c, které byly v platnosti do 30.června 2001, mohou být dále používány až ukončení jejich životnosti, pokud všechny předpisy platné do 30.června 2001 byly a jsou nadále plněny.
Avšak od 1. července 2001 nebude moci být již žádný nový konstrukční typ schválen podle předpisů platných do 30. června 2001.
1.6.4
Cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny a MEGC
1.6.4.1
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1988 podle předpisů platných do 31. prosince 1987, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1988, mohou být dále používány.
1.6.4.2
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1993 podle předpisů platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1993, mohou být dále používány.
1.6.4.3
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1999 podle předpisů platných do 31. prosince 1998, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 1999, mohou být dále používány.
1.6.4.4
(Vyhrazeno)
1.6.4.5
Jestliže byla v důsledku změn ADR některá oficiální pojmenování plynů pozměněna, není nutno měnit pojmenování na štítku nebo na vlastní nádrži (viz 6.8.3.5.2 nebo 6.8.3.5.3), pokud se pojmenování plynů na cisternových kontejnerech a MEGC nebo na štítcích /viz 6.8.3.5.6 (b) nebo (c)/ upraví při nejbližší periodické zkoušce.
1.6.4.6
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 2007 podle předpisů platných do 31. prosince 2006, které však nesplňují předpisy platné od 1. ledna 2007, které se týkají vyznačení vnějšího výpočtového tlaku podle 6.8.2.5.1, mohou být dále používány.
1.6.4.7
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1997 podle předpisů platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky bodů 212 332 a 212 333 platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány.
1.6.4.8
(Vyhrazeno)
1.6.4.9
Cisternové kontejnery a MEGC zkonstruované a vyrobené podle technických předpisů, které byly uznávány v době jejich výroby podle ustanovení 6.8.2.7, která platila v té době, smějí být dále používány.
1.6.4.10
(Vypuštěno)
1.6.4.11
(Vyhrazeno)
1.6.4.12
Cisternové kontejnery a MEGC vyrobené před 1. lednem 2003 podle předpisů platných do 30.června 2001, které však nesplňují předpisy platné od 1. července 2001, smějí být dále používány.
Avšak musí být označeny příslušným kódem cisterny, a, pokud je to náležité, příslušnými alfanumerickými kódy zvláštních ustanovení TC a TE podle 6.8.4.
1.6.4.13
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2003 podle předpisů platných do 31. prosince 2002, které však nesplňují požadavky 6.8.2.1.7, platné od 1. ledna 2003 a zvláštní ustanovení TE15 oddílu 6.8.4 (b) platné od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2006, smějí být dále používány.
1.6.4.14
(Vyhrazeno)
1.6.4.15
Druh zkoušky („P“ nebo „L“) vyžadovaný podle 6.8.2.5.1 je třeba doplnit na štítek cisterny teprve při první předepsané zkoušce po 1. lednu 2007.
1.6.4.16
(Vypuštěno)
1.6.4.17
(Vypuštěno)
1.6.4.18
Pro cisternové kontejnery a MEGC vyrobené před 1. lednem 2007, které nesplňují ustanovení oddílu 4.3.2, jakož i pododdílů 6.8.2.4 a 6.8.3.4 co se týče složky dokladů k cisterně, musí být uchovávání dokladů pro složku dokladů k cisterně zahájeno nejpozději při příští periodické inspekci.
1.6.4.19
(Vypuštěno)
1.6.4.20
Cisternové kontejnery pro podtlakové vyčerpávání odpadů vyrobené před 1. červencem 2005 podle požadavků platných do 31. prosince 2004, které však neodpovídají požadavkům pododdílu 6.10.3.9 platným od 1. ledna 2005, smějí být dále používány.
1.6.4.21
až 1.6.4.29 (Vyhrazeno)
1.6.4.30
Přemístitelné cisterny a UN MEGC, které nesplňují konstrukční požadavky platné od 1. ledna 2007, ale které byly vyrobeny podle osvědčení o schválení typu, které bylo vydáno před 1. lednem 2008, smějí být dále používány.
1.6.4.31
(Vypuštěno)
1.6.4.32
Pokud byla nádrž cisternového kontejneru již před 1. lednem 2009 rozdělena přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7.500 litrů, nemusí být vnitřní objem nádrže doplněn symbolem „S“ v údajích vyžadovaných odstavcem 6.8.2.5.1 až do provedení příští periodické inspekce podle odstavce 6.8.2.4.2.
1.6.4.33
Bez ohledu na ustanovení odstavce 4.3.2.2.4, cisternové kontejnery určené pro přepravu zkapalněných plynů nebo hluboce zchlazených zkapalněných plynů, které splňují platné konstrukční požadavky ADR, ale byly před 1. červencem 2009 rozděleny přepážkami nebo peřejníky na oddíly o vnitřním objemu větším než 7 500 litrů, smějí být dále plněny do více než 20 % a méně než 80 % svého vnitřního objemu.
1.6.4.34
(Vypuštěno)
1.6.4.35
(Vypuštěno)
1.6.4.36
(Vypuštěno)
1.6.4.37
Přemístitelné cisterny a MEGC vyrobené před 1. lednem 2012, které vyhovují požadavkům na značení v 6.7.2.20.1, 6.7.3.16.1, 6.7.4.15.1 nebo 6.7.5.13.1 platným do 31. prosince 2010, jak je to náležité, smějí být dále používány, jestliže splňují všechny ostatní příslušné požadavky ADR platné od 1. ledna 2011, včetně, pokud je to aplikovatelné, požadavku uvedeného v 6.7.2.20.1 (g) na značení symbolem „S“ na štítku, pokud je nádrž nebo komora rozdělena peřejníky na oddíly o vnitřním objemu nejvýše 7 500 litrů.
1.6.4.38
Přemístitelné cisterny vyrobené před 1. lednem 2014 nemusí být označeny pokynem pro přemístitelné cisterny, jak je vyžadováno v 6.7.2.20.2, 6.7.3.16.2 a 6.7.4.15.2, až do příští periodické inspekce a zkoušky.
1.6.4.39
Cisternové kontejnery a MEGC zkonstruované a vyrobené podle norem platných v době jejich výroby (viz 6.8.2.6 a 6.8.3.6) podle ustanovení ADR, která platila v té době, smějí být dále používány, pokud to není omezeno zvláštním přechodným ustanovením.
1.6.4.40
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2011 podle požadavků uvedených v 6.8.2.2.3, platných do 31. prosince 2010, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.2.3, třetí odstavec, týkající se umístění pojistky proti prošlehnutí plamene nebo ochrany proti prošlehnutí plamene, smějí být dále používány.
1.6.4.41
(Vypuštěno)
1.6.4.42
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2013 podle předpisů platných do 31. prosince 2012, které však neodpovídají požadavkům na značení uvedeným v 6.8.2.5.2 nebo 6.8.3.5.6 platným od 1. ledna 2013, smějí být dále označeny podle předpisů platných do 31. prosince 2012 až do příští periodické inspekce po 1. červenci 2013.
1.6.4.43
Přemístitelné cisterny a MEGC vyrobené před 1. lednem 2014 nemusí vyhovovat požadavkům uvedeným v 6.7.2.13.1 (f), 6.7.3.9.1 (e), 6.7.4.8.1 (e) a 6.7.5.6.1 (d) týkajícím se značení zařízení pro vyrovnávání tlaku.
1.6.4.44
Pro látky, u nichž je ve sloupci (11) tabulky A kapitoly 3.2 uvedeno TP38 nebo TP39, smí být pokyn pro přemístitelné cisterny předepsaný v ADR platné do 31. prosince 2012 dále používán až do 31. prosince 2018.
1.6.4.45
Pro UN 2381 smí být kód cisteren udaný ve sloupci (12) tabulky A kapitoly 3.2, platný do 31. prosince 2012, dále používán až do 31. prosince 2018 pro cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2013.
1.6.4.46
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 2012 podle předpisů platných do 31. prosince 2012, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.6, týkajícím se norem EN 14432:2006 a EN 14433:2006, platným od 1. ledna 2011, smějí být dále používány.
1.6.4.47
Cisternové kontejnery pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny vyrobené před 1. červencem 2017 podle požadavků platných do 31. prosince 2016, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.3.4.10, 6.8.3.4.11 a 6.8.3.5.4 a platným od 1. ledna 2017, smějí být dále používány až do příští inspekce po 1. červenci 2017. Až do této doby smějí být aktuální údržné doby pro splnění požadavků uvedených v 4.3.3.5 a 5.4.1.2.2 (d) odhadovány bez použití referenční údržné doby.
1.6.4.48
Cisternové kontejnery vyrobené před 1. červencem 2017 podle požadavků platných do 31. prosince 2016, které však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.8.2.1.23, platným od 1. ledna 2017, smějí být dále používány.
1.6.5
Vozidla
1.6.5.1
až 1.6.5.2 (Vyhrazeno)
1.6.5.3
(Vypuštěno)
1.6.5.4
Pokud jde o konstrukci vozidel EX/II, EX/III, FL, OX a AT, smějí být předpisy části 9 platné do 31. prosince 2016 používány až do 31. března 2018.
1.6.5.5
Vozidla registrovaná nebo uvedená do provozu před 1. lednem 2003, jejichž elektrické příslušenství nesplňuje požadavky oddílů 9.2.2, 9.3.7 nebo 9.7.8, avšak splňuje předpisy platné do 30. června 2001, mohou být dále používána.
1.6.5.6
(Vypuštěno)
1.6.5.7
Kompletní nebo zkompletovaná vozidla, která byla typově schválena před 31. prosincem 2002 podle Předpisu EHK č. 1051 pozměněného sérií změn 01, nebo podle příslušných ustanovení Směrnice 98/91/ES2 a která nesplňují požadavky kapitoly 9.2, ale splňují požadavky na konstrukci základních vozidel (body 220 100 až 220 540 dodatku B.2) platné do 30.června 2001, mohou být dále schvalována a používána, za podmínky, že byla poprvé registrována nebo uvedena do provozu před 1. červencem 2003.
1.6.5.8
Vozidla EX/II a EX/III, která byla poprvé schválena před 1. červencem 2005 a která splňují požadavky části 9 platné do 31. prosince 2004, ale nesplňují požadavky platné od 1. ledna 2005, mohou být dále používána.
1.6.5.9
Cisternová vozidla s nesnímatelnými cisternami o vnitřním objemu větším než 3 m3, určená pro přepravu nebezpečných látek v kapalném nebo roztaveném stavu, zkoušená tlakem nižším než 4 bary, která nesplňují požadavky pododdílu 9.7.5.2 a byla poprvé registrována nebo uvedena do provozu, není-li registrace povinná před 1. červencem 2004, mohou být dále používána.
1.6.5.10
Osvědčení o schválení, která odpovídají vzoru uvedenému v 9.1.3.5, platnému do 31. prosince 2006 a osvědčení o schválení, která odpovídají vzoru uvedenému v 9.1.3.5, platnému od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2008, mohou být dále používána. Osvědčení o schválení, která odpovídají vzoru uvedenému v 9.1.3.5, platnému od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2014, mohou být dále používána.
1.6.5.11
MEMU, které byly vyrobeny a schváleny před 1. lednem 2009 podle ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které však neodpovídají konstrukčním a schvalovacím předpisům platným od 1. ledna 2009, smějí být používány se schválením příslušných orgánů v zemích, v nichž se používají.
1.6.5.12
Vozidla EX/III a FL registrovaná nebo uvedená do provozu před 1. dubnem 2012, jejichž elektrická spojení nesplňují požadavky v 9.2.2.6.3, ale splňují požadavky platné do 31. prosince 2010, smějí být dále používána.
1.6.5.13
Přípojná vozidla poprvé registrovaná (nebo která byla uvedena do provozu, jestliže registrace nebyla povinná) před 1. červencem 1995, vybavená antiblokovacím brzdovým systémem vyhovujícím Předpisu EHK č. 13, sérii změn 06, který však nesplňuje technické požadavky na antiblokovací brzdový systém kategorie A, smějí být dále používána.
1.6.5.14
MEMU, která byla schválena před 1. červencem 2013 podle ustanovení ADR platných do 31. prosince 2012, která však neodpovídají požadavkům uvedeným v 6.12.3.1.2 nebo 6.12.3.2.2 platným od 1. ledna 2013, smějí být dále používána.
1.6.5.15
Pokud jde o aplikaci ustanovení části 9, vozidla, která byla poprvé registrována nebo uvedena do provozu před 1. listopadem 2014 a která byla schválena podle ustanovení směrnic zrušených Nařízením (ES) č. 661/20093, smějí být dále používána.
1.6.5.16
Vozidla EX/II, EX/III, FL a OX registrovaná před 1. dubnem 2018, vybavená palivovými nádržemi neschválenými podle Předpisu EHK č. 34 smějí být dále používána.
1.6.5.17
Vozidla poprvé registrovaná nebo uvedená do provozu před 1. dubnem 2018, která nesplňují požadavky pododdílu 9.2.2.8.5 nebo norem ISO 6722-1:2011 + Cor 01:2012 nebo ISO 6722-2:2013 pro kabely pododdílu 9.2.2.2.1, ale splňují požadavky platné do 31. prosince 2016, smějí být dále používána.
1.6.5.18
Vozidla poprvé registrovaná nebo uvedená do provozu před 1. dubnem 2018, schválená speciálně jako vozidlo OX, smějí být dále používána pro přepravu látek UN čísla 2015.
1.6.5.19
Pokud jde o roční technickou prohlídku vozidel poprvé registrovaných nebo uvedených do provozu před 1. dubnem 2018, schválených speciálně jako vozidlo OX, smějí být dále používána ustanovení Části 9 platná do 31. prosince 2016.
1.6.5.20
Osvědčení o schválení pro vozidla OX, která odpovídají vzoru uvedenému v 9.1.3.5, platnému do 31. prosince 2016, smějí být dále používána.
1.6.6
Třída 7
1.6.6.1
Kusy nevyžadující schválení konstrukce příslušným orgánem podle vydání z let 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisů IAEA Safety Series No. 6
Kusy, které nevyžadují schválení konstrukce příslušným orgánem (vyjmuté kusy, kusy typu IP-1, typu IP-2, typu IP-3 a typu A), musí zcela splňovat předpisy ADR, s výjimkou toho, že kusy, které splňují předpisy vydání z roku 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) Pravidel pro bezpečnou přepravu radioaktivních látek Mezinárodní agentury pro atomovou energii (série č. 6) /IAEA Regulations for the Transport of Radioactive Material (IAEA Safety Series No. 6):
(a)
smějí být nadále přepravovány, pokud byly připraveny k přepravě před 31. prosincem 2003 a za dodržení požadavků uvedených v 1.6.6.3, jsou-li relevantní;
(b)
smějí být nadále používány, za podmínky, že:
(i)
nebyly zkonstruovány k tomu, aby obsahovaly hexafluorid uranu;
(ii)
příslušné požadavky uvedené v 1.7.3 jsou splněny;
(iii)
meze aktivity a klasifikace uvedené v 2.2.7 jsou dodrženy;
(iv)
požadavky a kontroly pro přepravu v částech 1, 3, 4, 5 a 7 jsou splněny;
(v)
obal nebyl vyroben ani modifikován po 31. prosinci 2003.
1.6.6.2
Kusy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6
1.6.6.2.1
Kusy, které vyžadují schválení konstrukce příslušným orgánem, musí zcela splňovat předpisy ADR, ledaže jsou splněny následující podmínky:
(a)
Obaly byly vyrobeny podle konstrukčního vzoru kusu schváleného příslušným orgánem podle ustanovení vydání z roku 1973 nebo 1973 (se změnami) nebo 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) předpisu IAEA Safety Series No. 6;
(b)
Konstrukční vzor kusu podléhá vícestrannému schválení;
(c)
Příslušné požadavky uvedené v 1.7.3 jsou splněny;
(d)
Meze aktivity a klasifikace uvedené v 2.2.7 jsou dodrženy;
(e)
Požadavky a kontroly pro přepravu v částech 1, 3, 4, 5 a 7 jsou splněny;
(f)
(Vyhrazeno)
(g)
Pro kusy, které splňují ustanovení vydání z roku 1973 nebo 1973 (se změnami 1990) předpisu IAEA Safety Series No. 6:
(i)
Kusy mají dostatečné stínění, aby bylo zajištěno, že dávkový příkon ve vzdálenosti 1 m od povrchu kusu nepřekročí 10 mSv/h v nehodových podmínkách přepravy, definovaných v revidovaném vydání z roku 1973 nebo revidovaném vydání z roku 1973 (se změnami) předpisu IAEA Safety Series No. 6, s maximálním radioaktivním obsahem, který je pro kus dovolen;
(ii)
Kusy nepoužívají kontinuální ventilaci;
(iii)
Sériové číslo podle ustanovení uvedených v 5.2.1.7.5 je přiděleno a vyznačeno na vnější straně každého obalu.
1.6.6.2.2
Žádnou novou výrobu obalů podle konstrukčního vzoru kusu splňujícího ustanovení vydání z roku 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisu IAEA Safety Series No. 6 není dovoleno zahájit.„1.6.6.3 Kusy vyjmuté z předpisů pro štěpné látky podle vydání ADR 2011 a 2013 (vydání 2009 předpisu IAEA Safety Standard Series No.TS-R-1)
1.6.6.3
Kusy vyjmuté z předpisů pro štěpné látky podle vydání ADR 2011 a 2013 (vydání 2009 předpisu IAEA Safety Standard Series No.TS-R-1)
Kusy obsahující štěpné látky, které jsou vyjmuty z klasifikace látky jako „ŠTĚPNÁ“ podle 2.2.7.2.3.5 (a) (i) nebo (iii) vydání ADR 2011 a 2013 (odst. 417 (a) (i) nebo (iii) vydání 2009 předpisu IAEA Pravidla pro bezpečnou přepravu radioaktivních látek), připravené k přepravě před 31. prosincem 2014, smějí být nadále přepravovány a smějí být nadále klasifikovány jako neštěpné nebo štěpné vyjmuté, s výjimkou toho, že se hmotnostní meze na dodávku (zásilku) uvedené v tabulce 2.2.7.2.3.5 těchto vydání vztáhnou na vozidlo. Zásilka musí být přepravována za výlučného použití.
1.6.6.4
Radioaktivní látky zvláštní formy schválené podle vydání z let 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6
Radioaktivní látky zvláštní formy vyrobené podle konstrukčního vzoru, který byl jednostranně schválen příslušným orgánem podle vydání 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány, pokud jsou v souladu s povinným systémem řízení podle příslušných předpisů uvedených v oddílu 1.7.3. Žádnou novou výrobu takových radioaktivních látek zvláštní formy není dovoleno zahájit.
KAPITOLA 1.7
VŠEOBECNÉ PŘEDPISY PRO RADIOAKTIVNÍ LÁTKY
1.7.1
Rozsah a použití
POZNÁMKA 1
: V případě nehod nebo událostí v průběhu přepravy radioaktivních látek, musí být plněna nouzová opatření k ochraně osob, majetku a životního prostředí tak jak je stanoveno relevantními národními a/nebo mezinárodními organizacemi, Příslušné směrnice jsou obsaženy v dokumentu „Plánování a příprava havarijní odezvy při nehodách zahrnující radioaktivní látky“, bezpečnostní norma Safety Standard Series N. TS-G-1.2 (ST-3), vydaná IAEA, Vídeň (2002).
POZNÁMKA 2
: Bezpečnostní postupy musí zahrnovat možnost přítomnosti jiných nebezpečných látek, které mohou ovlivnit reakci mezi obsahem zásilky a životním prostředím v případě nehody.
1.7.1.1
ADR stanoví normy bezpečnosti, které obsahují přijatelnou úroveň kontroly záření, kritického stavu a tepelného ohrožení osob, majetku a životního prostředí, spojených s přepravou radioaktivních látek. Tyto normy jsou založeny na dokumentu „IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive material, vydání 2012 Edition, IAEA Safety Standards Series No. SSR-6, IAEA, Vienna (2012)“. Vysvětlující material je možno nalézt v „Advisory Material for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material (2012 Edition)“, IAEA Safety Standards Series No. SSG-26, IAEA, Vienna (2014).
1.7.1.2
Cílem ADR je stanovit požadavky, které musí být splněny, aby se zajistila bezpečnost a ochrana osob, majetku a životního prostředí před účinky záření při přepravě radioaktivních látek. Tato ochrana je dosažena vyžadováním:
(a)
uzavření radioaktivního obsahu;
(b)
kontrolou vnějších dávkových příkonů;
(c)
zabránění kritickému stavu; a
(d)
zamezení škodám způsobeným teplem.
Tyto požadavky se uspokojují za prvé uplatňováním odstupňovaného přístupu k limitům obsahu pro kusy a vozidla a uplatněním norem týkajících se konstrukce kusu v závislosti na riziku, které představuje radioaktivní obsah. Za druhé se uspokojují uplatňováním předpisů pro konstrukci a používání kusů a pro údržbu obalů s přihlédnutím k povaze radioaktivního obsahu. Dále jsou uspokojovány vyžadováním administrativních kontrol a popřípadě schválením příslušnými orgány.
1.7.1.3
ADR se vztahuje na silniční přepravu radioaktivních látek včetně přepravy, která souvisí s používáním radioaktivních látek. Přeprava zahrnuje všechny činnosti a podmínky spojené a vyvolané přemísťováním radioaktivních látek; ty pak zahrnují konstrukci, výrobu, údržbu a opravy obalů a přípravu, odeslání, nakládku, přepravu včetně tranzitního skladování, vykládku a příjem v konečném místě určení nákladů radioaktivních látek a kusů. Aplikuje se odstupňovaný přístup ke stanovení požadavků v ADR, které jsou charakterizovány třemi všeobecnými stupni přísnosti:
(a)
Běžné podmínky přepravy (bez nehod);
(b)
Normální podmínky přepravy (drobné nehody);
(c)
Nehodové podmínky přepravy.
1.7.1.4
Ustanovení předepsaná v ADR se nevztahují na následující případy:
(a)
Radioaktivní látky, které jsou integrální součástí dopravních prostředků;
(b)
Radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř podniku, kde podléhají příslušným bezpečnostním předpisům platným v tomto podniku a kde přeprava neprobíhá po veřejných komunikacích nebo kolejových cestách;
(c)
Radioaktivní látky, které jsou implantovány nebo vloženy do organizmu osob nebo živých zvířat pro diagnostické nebo terapeutické účely;
(d)
Radioaktivní látky, které byly náhodně nebo úmyslně vpraveny do těla osoby nebo kterými byla osoba kontaminována a má být z tohoto důvodu přepravována k lékařskému ošetření.
(e)
Radioaktivní látky ve výrobcích určených ke spotřebě, které obdržely příslušné schválení příslušného orgánu, pokud následuje jejich prodej koncovému uživateli;
(f)
Přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují (které mohou být zpracovány pro použití těchto radionuklidů), za předpokladu, že specifická aktivita těchto látek nepřekročí desetinásobek hodnot udaných v tabulce 2.2.7.2.2.1, nebo vypočítaných v souladu s 2.2.7.2.2.2 (a) a od 2.2.7.2.2.3 do 2.2.7.2.2.6. Pro přírodní látky a rudy obsahující radionuklidy, které se v přírodě vyskytují a které nejsou v trvalé rovnováze, musí být výpočet specifické aktivity proveden v souladu s 2.2.7.2.2.4;
(g)
neradioaktivní tuhé předměty s radioaktivními látkami přítomnými na jakémkoli povrchu v množstvích nepřevyšujícím mezní hodnotu stanovenou v definici „kontaminace” v 2.2.7.1.2.
1.7.1.5
Zvláštní ustanovení pro přepravu vyjmutých kusů
1.7.1.5.1
Vyjmuté kusy, které smějí obsahovat radioaktivní látky v omezených množstvích, přístroje, výrobky, nebo prázdné obaly, jak jsou specifikovány v 2.2.7.2.4.1, podléhají pouze následujícím ustanovením částí 5 až 7:
(a)
relevantní z ustanovení uvedených v 5.1.2.1, 5.1.3.2, 5.1.5.2.2, 5.1.5.2.3, 5.1.5.4, 5.2.1.10, 7.5.11 CV33 (3.1), (5.1) to (5.4) and (6); a
(b)
požadavky na vyjmuté kusy, specifikované v ustanovení 6.4.4.,
s výjimkou radioaktivních látek vykazujících další nebezpečné vlastnosti a které proto musí být klasifikovány v jiné třídě, než je třída 7 podle zvláštních ustanovení 290 nebo 369 kapitoly 3.3, kdy ustanovení (a) a (b) uvedená výše jsou aplikována pouze přiměřeně navíc k těm, vztahujícím se k hlavní třídě.
1.7.1.5.2
Vyjmuté kusy podléhají příslušným ustanovením všech ostatních částí ADR. Obsahuje - li vyjmutá zásilka štěpnou látku na základě jedné z výjimek, které poskytuje 2.2.7.2.3.5, musí být splněny požadavky 7.5.11 CV33 (4.3).
1.7.2
Program ochrany proti záření
1.7.2.1
Přeprava radioaktivních látek musí probíhat podle programu ochrany proti záření, který obsahuje systematický soubor ustanovení zaměřených na provádění přiměřených ochranných opatření proti záření.
1.7.2.2
Osobní dávky musí být nižší, než jsou příslušné dávkové limity. Ochrana a bezpečnost musí být optimalizovány tak, aby velikost individuálních dávek, počet osob vystavených záření a pravděpodobnost zdraví škodlivého záření byly udrženy tak nízké, jak je to jen rozumně dosažitelné s přihlédnutím k ekonomickým a sociálním faktorům kromě toho, že individuálně obdržené dávky budou omezeny dávkovými limity. Musí být zvolen strukturalizovaný systematický postup na vztahy mezi přepravou a ostatními činnostmi.
1.7.2.3
Povaha a rozsah měření použité v programu se musí vztahovat k závažnosti a pravděpodobnosti radiačního ozáření. Program musí zahrnovat požadavky uvedené v 1.7.2.2., 1.7.2.4, 1.7.2.5 a 7.5.11 CV33 (1.1). Programové dokumenty musí být k dispozici, na požadavek, pro inspekci relevantního příslušného orgánu
1.7.2.4
Pro profesní vystavení záření vznikající při dopravních činnostech, kde se odhaduje, že efektivní dávka:
(a)
bude pravděpodobně mezi 1 mSv a 6 mSv za 1 rok, musí být prováděn program vyhodnocování dávek monitorováním pracovního místa nebo individuálním monitorováním;
(b)
pravděpodobně překročí 6 mSv za 1 rok, musí být prováděno individuální monitorování.
Pokud je prováděno monitorování pracovního místa nebo individuální monitorování, příslušné záznamy musí být uchovávány.
POZNÁMKA: Pro profesní expozici vyplývající z přepravních aktivit, kde se předpokládá, že efektivní dávka pravděpodobně nepřekročí 1 mSv za rok, není požadováno vypracovávání zvláštních pracovních postupů, podrobné monitorování, programy ohodnocování dávek nebo uchovávání individuálních záznamů.
1.7.2.5
Pracovníci (viz 7.5.11, CV 33 Poznámka 3) musí být náležitě vyškoleni v radiační ochraně včetně monitorovacích opatření za účelem omezení jejich pracovního ozáření a ozáření jiných osob, které by mohly být dotčeny jejich činností.“
1.7.3
Systém řízení
Aby bylo zajištěno dodržování relevantních ustanovení ADR, musí být zaveden a využíván pro všechny činnosti v rámci ADR, jak jsou popsány v 1.7.1.3, systém řízení založený na mezinárodních, vnitrostátních, nebo jiných normách, přijatelných pro příslušný orgán. Potvrzení, že specifikace konstrukce byly v plném rozsahu dodrženy, musí být tomuto orgánu k dispozici. Výrobce, odesilatel nebo uživatel musí být připraven:
(a)
poskytnout zařízení pro inspekci během výroby a užívání; a
(b)
prokázat dodržování ADR příslušnému orgánu.
Jestliže se požaduje schválení příslušného orgánu, musí toto schválení přihlížet k přiměřenosti programu zajištění kvality a musí být na něm závislé.
1.7.4
Zvláštní ujednání
1.7.4.1
Zvláštním ujednáním se rozumí taková ustanovení schválená příslušným orgánem, podle nichž mohou být přepravovány zásilky, které nesplňují všechny požadavky ADR aplikovatelné na radioaktivní látky.
POZNÁMKA: Zvláštní ujednání se nepovažuje za dočasnou odchylku podle oddílu 1.5.1.
1.7.4.2
Zásilky, pro které je prakticky neproveditelné vyhovět ustanovením vztahujícím se na radioaktivní látky, nesmějí být přepravovány jinak, než podle zvláštního ustanovení. Pokud je příslušný orgán přesvědčen, že soulad s ustanoveními ADR pro radioaktivní látky je prakticky neproveditelný a že splnění nezbytných bezpečnostních norem předepsaných ADR bylo prokázáno alternativními prostředky, příslušný orgán může schválit zvláštní ustanovení o přepravách pro jednotlivou zásilku nebo plánovanou sérii více zásilek. Celková úroveň bezpečnosti přepravy musí být nejméně rovnocenná úrovni, které by bylo dosaženo při dodržení všech příslušných předpisů. Pro mezinárodní zásilky tohoto typu se požaduje vícestranné schválení.
1.7.5
Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi
Kromě radioaktivních a štěpných vlastností musí být brány v úvahu v dokladech, při balení, označování bezpečnostními značkami a nápisy, tranzitním skladování, oddělování a přepravě všechna další vedlejší nebezpečí obsahu kusu, jako je výbušnost, hořlavost, samozápalnost, chemická toxicita a žíravost, aby odpovídaly všem příslušným ustanovením pro nebezpečné věci podle ADR.
1.7.6
Nedodržení limitů
1.7.6.1
V případě nedodržení jakéhokoli limitu v ADR platného pro dávkový příkon nebo kontaminaci
(a)
Odesilatel, příjemce, dopravce a kterákoliv z organizací zapojených do dopravy, která by mohla být dotčena, musí být informována o nedodržení limitů:
(i)
dopravcem, pokud se nedodržení zjistí během přepravy; nebo
(ii)
příjemcem, pokud se nedodržení zjistí při příjmu;
(b)
dopravce, odesilatel, popřípadě příjemce musí:
(i)
učinit okamžitá opatření ke zmírnění následků nedodržení;
(ii)
vyšetřit nedodržení a jeho příčiny, okolnosti a následky;
(iii)
učinit vhodná opatření k odstranění příčin a okolností, které vedly nedodržení a zamezit opakování podobných okolností, které vedly k nedodržení; a
(iv)
sdělit příslušnému orgánu (příslušným orgánům) příčiny nedodržení a nápravná nebo preventivní opatření, která byla nebo mají být učiněna;
(c)
informování odesilatele, popřípadě příslušného orgánu (příslušných orgánů) musí být provedeno bezodkladně, a musí být okamžité, jestliže se vyvinula nebo vyvíjí situace kritického ozáření.
KAPITOLA 1.8
KONTROLY A JINÁ PODPŮRNÁ OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ PLNĚNÍ BEZPEČNOSTNÍCH POŽADAVKŮ
1.8.1
Kontroly nebezpečných věcí
1.8.1.1
Příslušné orgány smluvních stran mohou kdykoli na svém území provádět namátkové kontroly pro ověření, zda jsou dodržovány předpisy pro přepravu nebezpečných věcí včetně požadavků pododdílu 1.10.1.5.
Tyto kontroly však musí být prováděny bez ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí a bez nepřiměřeného narušení silničního provozu.
1.8.1.2
Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitola 1.4) musí bezodkladně v rámci svých příslušných povinností poskytnout příslušným orgánům a jejich pověřeným zástupcům informace nezbytné pro provedení kontrol.
1.8.1.3
Příslušné orgány mohou též v objektech podniků zúčastněných na přepravě nebezpečných věcí (kapitola 1.4) za účelem kontroly provádět inspekce, prozkoumat nezbytné doklady a odebrat vzorky nebezpečných věcí nebo obalů pro zkoušku, pokud tím není ohrožena bezpečnost. Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitola 1.4) musí též zpřístupnit vozidla nebo jejich části a zařízení a vybavení pro účely kontrol, pokud je to možné a zdůvodněné. Mohou též, pokud se jim to jeví nezbytným, určit osobu z podniku pro doprovod zástupce příslušného orgánu.
1.8.1.4
Pokud příslušné orgány zjistí, že předpisy ADR nejsou dodrženy, mohou zakázat odeslání zásilky nebo přerušit přepravu, dokud zjištěné nedostatky nejsou odstraněny, nebo mohou předepsat jiná vhodná opatření. Přerušení přepravy může být provedeno na místě nebo na jiném místě určeném příslušným orgánem z bezpečnostních důvodů. Tato opatření nesmějí způsobit nepřiměřené narušení silničního provozu.
1.8.2
Vzájemná úřední podpora
1.8.2.1
Smluvní strany se mohou dohodnout na vzájemné úřední podpoře při uplatňování ADR.
1.8.2.2
Pokud jedna smluvní strana zjistí, že bezpečnost přepravy nebezpečných věcí po jejím území je ohrožena následkem velmi vážných nebo opakovaných porušení předpisů ze strany podniku, který má své sídlo na území jiné smluvní strany, musí takové přestupkypřestupky oznámit příslušným orgánům této smluvní strany. Příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území byly zjištěny velmi vážné nebo opakované přestupkypřestupky, mohou požádat příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území má podnik své sídlo, aby přijaly vhodná opatření proti viníkům. Předání údajů osobního charakteru není dovoleno, ledaže je to nezbytné pro postih velmi vážných nebo opakovaných přestupkůpřestupků.
1.8.2.3
Takto informované orgány musí sdělit příslušným orgánům smluvní strany, na jejímž území byly předpisy porušeny, jaká opatření, pokud to bylo nezbytné, byla učiněna vůči tomuto podniku.
1.8.3
Bezpečnostní poradce
1.8.3.1
Každý podnik, jehož činnosti zahrnují silniční přepravu nebezpečných věcí nebo s touto přepravou související operace balení, nakládky, plnění nebo vykládky nebezpečných věcí, musí jmenovat jednoho nebo více bezpečnostních poradců, dále nazývaných „poradci” pro přepravu nebezpečných věcí, odpovědných za pomoc při zabránění rizikům při těchto činnostech s ohledem na osoby, majetek a životní prostředí.
1.8.3.2
Příslušné orgány smluvních stran mohou stanovit, že se tyto předpisy nevztahují na podniky: |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 132/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 132/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2016 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 4. 2017, částka 46/2017
132
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 11. dubna 2017
o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2016 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 182a odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 314/2015 Sb., sděluje, že na základě průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice v roce 2016 ve výši 27 589 Kč činí pro období od 1. května 2017 do 30. dubna 2018 průměrná hrubá roční mzda v České republice 331 068 Kč.
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Vyhláška č. 131/2017 Sb. | Vyhláška č. 131/2017 Sb.
Vyhláška o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 75. výročí operace Anthropoid
Vyhlášeno 26. 4. 2017, datum účinnosti 24. 5. 2017, částka 46/2017
* § 1 - (1) Dnem 24. května 2017 se k 75. výročí operace Anthropoid vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
* § 2 - (1) Na lícní straně dvousetkoruny je zobrazena zadní část bombou poškozeného Heydrichova automobilu. Při spodním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ se nachází vlevo
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. května 2017. k vyhlášce č. 131/2017 Sb.
Aktuální znění od 24. 5. 2017
131
VYHLÁŠKA
ze dne 18. dubna 2017
o vydání pamětní stříbrné dvousetkoruny k 75. výročí operace Anthropoid
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 24. května 2017 se k 75. výročí operace Anthropoid vydává pamětní stříbrná mince po 200 Kč (dále jen „dvousetkoruna“).
(2)
Dvousetkoruna se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Dvousetkoruna v běžném i zvláštním provedení se razí ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi. Hmotnost dvousetkoruny je 13 g, její průměr 31 mm a síla 2,2 mm. Při ražbě dvousetkoruny v běžném i zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,26 g a v obsahu stříbra odchylka nahoru 1 %. Hrana dvousetkoruny v běžném provedení je vroubkovaná, hrana dvousetkoruny ve zvláštním provedení je hladká s vlysem „ČESKÁ NÁRODNÍ BANKAČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.925 * 13 g *“.
§ 2
(1)
Na lícní straně dvousetkoruny je zobrazena zadní část bombou poškozeného Heydrichova automobilu. Při spodním okraji dvousetkoruny je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“ se nachází vlevo od kola automobilu. Značka České mincovny tvořená kompozicí písmen „Č“ a „M“ je umístěna pod názvem státu.
(2)
Na rubové straně dvousetkoruny je vyobrazeno okno s rozstřílenou zdí krypty Pravoslavného chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. V dolní části okna a na zdi pod oknem jsou zachyceny vodovodní hadice. Pod zdí je umístěn text „OPERACE ANTHROPOID“ a v druhém řádku letopočty „1942 - 2017“. Při spodním okraji dvousetkoruny se nacházejí iniciály autorky mince Ireny Hradecké, DiS., které jsou tvořeny spojenými písmeny „I“ a „H“.
(3)
Vyobrazení dvousetkoruny je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 24. května 2017.
Guvernér:
Ing. Rusnok v. r.
Příloha k vyhlášce č. 131/2017 Sb.
Vyobrazení pamětní stříbrné dvousetkoruny k 75. výročí operace Anthropoid
(lícní a rubová strana)
63kB
53kB |
Vyhláška č. 130/2017 Sb. | Vyhláška č. 130/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 16/2012 Sb., o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 160/2015 Sb.
Vyhlášeno 26. 4. 2017, datum účinnosti 1. 5. 2017, částka 46/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 16/2012 Sb., o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odborn
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 5. 2017
130
VYHLÁŠKA
ze dne 18. dubna 2017,
kterou se mění vyhláška č. 16/2012 Sb., o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 160/2015 Sb.
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 a 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., k provedení § 45 odst. 3, § 46c odst. 3, § 46e odst. 5, § 46j odst. 5 a § 48 odst. 1:
Čl. I
Vyhláška č. 16/2012 Sb., o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 160/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Zkoušku je nutné složit nejpozději do 1 roku od absolvování školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů. Pokud žadatel nesloží zkoušku v této lhůtě ani na třetí pokus, musí opětovně absolvovat školení k získání příslušných znalostí, dovedností a postupů.“.
2.
V § 5 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Alespoň 1 člen komise musí být držitelem licence strojvedoucího.“.
3.
V § 6 písm. b) se za slovo „speciální“ vkládá slovo „, místní“.
4.
V § 7 písm. a) se za slovo „lanové“ vkládají slova „, dráze místní“.
5.
V § 8 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládají slova „dráze místní a“.
6.
V § 10 odst. 1 písm. b) se vkládá nový bod 1, který zní:
„1.
dráha místní (MI),“.
Dosavadní body 1 až 6 se označují jako body 2 až 7.
7.
V § 16 odst. 2 se slovo „výcvik“ nahrazuje slovy „odbornou praxi“.
8.
V § 16 odst. 3 se slovo „školení“ ve větě třetí nahrazuje slovy „odbornou praxi“ a ve větě čtvrté se nahrazuje slovy „odborné praxe“.
9.
V nadpisu přílohy č. 4 se za slova „vozidla na“ vkládají slova „dráze místní a“.
10.
V příloze č. 4 bod 1.3. zní:
„1.3.
Obsah a používání provozního řádu dráhy místní a vlečky“.
11.
V příloze č. 4 bod 1.6. zní:
„1.6.
Podmínky pro provozování dráhy místní a vlečky - dopravny a stanoviště, obsluha výhybek a zabezpečovacích zařízení, návěstní soustava, návěstní barvy, návěsti, viditelnost návěstidel, zábrzdná vzdálenost“.
12.
V příloze č. 4 bod 1.7. zní:
„1.7.
Podmínky provozování drážní dopravy na dráze místní a vlečce - řízení drážního vozidla, sestavení a brzdění vlaku, označení vlaku, vlakový zabezpečovač, vlakové rádiové spojení“.
13.
V příloze č. 4 bod 2.1. zní:
„2.1.
Základní pojmy“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2017.
Ministr:
Ing. Ťok v. r. |
Vyhláška č. 128/2017 Sb. | Vyhláška č. 128/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 4. 2017, datum účinnosti 1. 5. 2017, částka 46/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení), ve znění vyhlášky č. 279/2000 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a vyhlášky č. 21
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 5. 2017
128
VYHLÁŠKA
ze dne 13. dubna 2017,
kterou se mění vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení), ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., k provedení § 47 odst. 2 a § 48 odst. 1:
Čl. I
Vyhláška č. 100/1995 Sb., kterou se stanoví podmínky pro provoz, konstrukci a výrobu určených technických zařízení a jejich konkretizace (Řád určených technických zařízení), ve znění vyhlášky č. 279/2000 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a vyhlášky č. 210/2006 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 6 písm. e) se za slovo „lyžařské“ vkládají slova „a vodní“.
2.
V § 2 úvodní části ustanovení se za slovo „lyžařských“ vkládají slova „a vodních“.
3.
V § 6 odst. 2 písm. e) se za slovo „lyžařských“ vkládají slova „a vodních“.
4.
V příloze č. 1 položce Dopravní zařízení bod 6 zní:
„6.| Lyžařské a vodní vleky| provozní revize| 1 rok“.
---|---|---|---
5.
V příloze č. 3 položce Dopravní zařízení bod 6 zní:
„6.| Lyžařské a vodní vleky| prohlídka a zkouška| 5 roků“.
---|---|---|---
6.
V příloze č. 4 bod 5 zní:
„5.
Za „osobu znalou s vyšší kvalifikací“ se považuje osoba, která splňuje kvalifikaci osoby znalé a má odbornou praxi v délce
a)
nejméně dva roky, má-li vysokoškolské vzdělání, vyšší odborné vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání, nebo
b)
nejméně tři roky, má-li střední odborné vzdělání,
z toho nejméně jeden rok na elektrických zařízeních příslušného druhu a napětí a její znalosti byly ověřeny zkouškou, kterou zajistí provozovatel elektrického zařízení. Komise, před kterou se skládá tato zkouška, má 3 členy, přičemž alespoň jeden člen komise má kvalifikaci ve stupni osoba znalá s vyšší kvalifikací pro řízení činnosti nebo provozu elektrického zařízení příslušného druhu a napětí.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2017.
Ministr:
Ing. Ťok v. r. |
Vyhláška č. 127/2017 Sb. | Vyhláška č. 127/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou
Vyhlášeno 24. 4. 2017, datum účinnosti 1. 6. 2017, částka 45/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 6. 2017
127
VYHLÁŠKA
ze dne 12. dubna 2017,
kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou
Energetický regulační úřad stanoví podle § 98a odst. 2 písm. h) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 90/2014 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., a podle § 53 odst. 2 písm. g), h), j) a k) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 131/2015 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, se mění takto:
1.
V § 10 odst. 6 se slovo „anebo“ nahrazuje slovem „nebo“.
2.
§ 17 zní:
㤠17
(1)
Odběrná nebo předávací místa účastníků trhu s elektřinou, která se neregistrují postupem podle § 16 odst. 6, registruje provozovatel lokální distribuční soustavy u operátora trhu jako souhrnná odběrná místa zákazníků nebo souhrnná předávací místa výrobců elektřiny jednotlivě podle typu měření. Za tato odběrná nebo předávací místa předává provozovatel lokální distribuční soustavy operátorovi trhu údaje v rozsahu a termínech uvedených pro příslušný typ měření podle § 20 až 22.
(2)
Pokud je v nové výrobně elektřiny uskutečňována dodávka do elektrizační soustavy i odběr elektřiny z elektrizační soustavy, zaregistruje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy zvlášť místo pro dodávku elektřiny a zvlášť místo pro odběr elektřiny.
(3)
Již registrované předávací místo výrobny elektřiny s elektrizační soustavou, ve kterém je uskutečňována dodávka do elektrizační soustavy i odběr elektřiny z elektrizační soustavy, zaregistruje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy zvlášť pro dodávku elektřiny a zvlášť pro odběr elektřiny podle věty první pouze na žádost výrobce elektřiny.
(4)
Odběrné místo zákazníka, do něhož je připojena výrobna elektřiny podle § 28 odst. 5 energetického zákona, provozovatel distribuční soustavy registruje jako odběrné místo zákazníka s příznakem výroba do 10 kW, které je vybaveno průběhovým měřením výrobny elektřiny, a operátor trhu o této skutečnosti neprodleně informuje dotčeného dodavatele a subjekt zúčtování. Pokud se zákazník provozující výrobnu elektřiny podle § 28 odst. 5 energetického zákona stane držitelem licence na výrobu elektřiny, oznámí tuto skutečnost neprodleně provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy, který provede registraci zvlášť pro dodávku elektřiny a zvlášť pro odběr elektřiny.
(5)
V případě změny dodavatele u odběrného místa zákazníka nový dodavatel zajistí společně s provozovatelem distribuční soustavy, že odběrné místo zákazníka je registrováno v informačním systému operátora trhu po celou dobu, po kterou zajišťuje dodavatel do tohoto odběrného místa zákazníka dodávku elektřiny, a provozovatel distribuční soustavy k tomuto odběrnému místu zákazníka zasílá měřená data spotřeby elektřiny podle § 20 až 22 o předávání údajů a o vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb.
(6)
Registrované odběrné místo má status aktivní. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy změní status aktivní registrovaného odběrného místa na status
a)
přerušeno v případě přerušení dodávky na žádost dodavatele podle § 30 odst. 1 písm. d) energetického zákona,
b)
neaktivní v případě zahrnutí odběrného místa do součtu odběrů pro předávání údajů, nebo
c)
bez elektroměru v případě neosazení odběrného místa elektroměrem, s výjimkou případů podle písmena a).
(7)
Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy udržuje aktuálnost přiřazených statusů odběrného místa. Odběrná místa se statusem přerušeno, neaktivní a statusem bez elektroměru nezahrne operátor trhu do vyhodnocení odchylek a nejsou k nim předávána data podle § 20 až 22. Změnu statusu odběrného místa registruje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy v informačním systému operátora trhu nejpozději do 4 pracovních dnů ode dne, kdy k této změně došlo. Operátor trhu o této skutečnosti následně informuje dotčené registrované účastníky trhu s elektřinou. Po přiřazení statusu přerušeno, neaktivní nebo statusu bez elektroměru odstraní operátor trhu veškeré hodnoty u odběrného místa předané podle § 20 až 22 v informačním systému operátora trhu ode dne platnosti přiřazení statusu a pro taková odběrná místa operátor trhu neprovede stanovení hodnot podle § 20 odst. 2.
(8)
Není-li odběrné místo zákazníka přiřazeno k subjektu zúčtování, operátor trhu nezahrne takové odběrné místo do vyhodnocení odchylek. Není-li předávací místo výrobny přiřazeno k subjektu zúčtování, operátor trhu nezahrne takové předávací místo do vyhodnocení odchylek. Ve dni následujícím po ukončení přiřazení subjektu zúčtování k předávacímu místu výrobny operátor trhu zruší přiřazení dodavatele u předávacího místa výrobny v informačním systému operátora trhu v případě, že u předávacího místa výrobny není přiřazen nový subjekt zúčtování. Ve dni následujícím po ukončení přiřazení subjektu zúčtování k odběrnému místu operátor trhu zruší přiřazení dodavatele u odběrného místa v informačním systému operátora trhu v případě, že u odběrného místa není přiřazen nový subjekt zúčtování, a od dne následujícího po ukončení přiřazení subjektu zúčtování je v tomto odběrném místě zahájena dodávka dodavatelem poslední instance podle § 59 odst. 4. Operátor trhu o této skutečnosti informuje prostřednictvím informačního systému operátora trhu provozovatele přenosové nebo příslušné distribuční soustavy, dotčeného dodavatele a původní subjekt zúčtování.
(9)
Výrobce elektřiny pro účely předávání údajů podle § 49 odst. 1 registruje výrobnu elektřiny, s výjimkou výroben elektřiny připojených do odběrného místa podle § 28 odst. 5 energetického zákona, v informačním systému operátora trhu přiměřeně způsobem podle vyhlášky o postupech registrace podpor u operátora trhu a provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie, a to bez údajů o bankovním spojení a bez údajů o investičních nákladech a poskytnuté investiční podpoře.
(10)
Odběrné místo, kterému byla přiznána sazba pro neměřené odběry podle cenového rozhodnutí Úřadu, není registrováno v informačním systému operátora trhu.
(11)
V případě zániku odběrného nebo předávacího místa provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy zruší registraci odběrného nebo předávacího místa v informačním systému operátora trhu.“.
3.
V § 18 odst. 2 se slova „předávacích míst výroben elektřiny registrovaných podle § 17 odst. 2“ nahrazují slovy „výroben, jež mají registrované zvlášť místo pro dodávku elektřiny a zvlášť místo pro odběr elektřiny“.
4.
V § 18 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „nejpozději do 22.00 hodin posledního dne před požadovaným dnem účinnosti“.
5.
V § 20 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „podle § 17 odst. 5“ nahrazují slovy „nebo ve statusu bez elektroměru podle § 17 odst. 6“.
6.
V § 20 odst. 1 písm. b) se na konci bodu 3 čárka nahrazuje slovem „a“ a bod 4 se zrušuje.
Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 4.
7.
V § 20 odst. 1 písm. b) bodě 4 se slova „dodávek a“ zrušují.
8.
V § 22 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
náhradní předběžná hodnota je hodnota, kterou operátor trhu přijal nebo stanovil na základě údajů od provozovatele distribuční soustavy podle § 20 odst. 1 písm. b), § 20 odst. 2 a 3 nebo od subjektu zúčtování podle § 21 odst. 1; provozovatel distribuční soustavy takto označenou hodnotu do 18.00 hodin pátého pracovního dne po skončení měsíce nahradí hodnotou podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 2 písm. b) a“.
9.
V § 33 odst. 3 písm. e) se slova „obchodní firmu, jméno nebo název, sídlo nebo místo podnikání a“ zrušují.
10.
V § 34 odst. 4 písmeno b) zní:
„b)
odběrné místo, ve kterém má dojít ke změně dodavatele, není zahrnuto do žádosti o uzavření nebo o sjednání změny smlouvy obsahující souhrn odběrných nebo předávacích míst, pro která obchodník sjednává zajištění služby přenosové nebo distribuční soustavy na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen „rámcová smlouva“),“.
11.
V § 34 odst. 4 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
je dodavatelem podána žádost o poskytnutí služby distribuční soustavy na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pro předávací místo výrobny elektřiny připojené na hladinu velmi vysokého nebo vysokého napětí,“.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g).
12.
V § 35 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy neakceptuje změnu typu smlouvy v případě, že nebyla uzavřena smlouva o zajištění služby přenosové soustavy nebo smlouva o zajištění služby distribuční soustavy.“.
13.
V § 35 odst. 6 se za větu druhou vkládá věta „Jedná-li se o změnu typu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny na typ smlouvy o dodávkách elektřiny, zajistí provozovatel distribuční soustavy ke dni registrace změny typu smlouvy ukončení poskytování služby distribuční soustavy do odběrného místa dle stávající smlouvy.“.
14.
V § 35 odst. 6 se slovo „odmítne“ nahrazuje slovem „neakceptuje“ a slovo „odmítnutí“ se nahrazuje slovem „neakceptování“.
15.
V § 35 odst. 7 se slova „na zahájení dodávky“ nahrazují slovy „o změnu typu smlouvy“.
16.
V § 36 odst. 3 se slova „stávající dodavatel“ nahrazují slovy „může stávající dodavatel zastavit prostřednictvím informačního systému operátora trhu změnu dodavatele v termínu podle odstavce 2 nebo“.
17.
V § 40 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „odchylku“ vkládají slova „s výjimkou § 36 odst. 2 a § 37 odst. 3“.
18.
V § 40 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Operátor trhu umožní zasílání žádosti o zahájení dodávky podle odstavce 3 i po termínu uvedeném v odstavci 3 písm. a) a přijetí nebo neakceptování žádosti na zahájení dodávky po termínu uvedeném v odstavci 3 písm. b), nejpozději však do 10.00 hodin posledního dne před datem zahájení dodávky, pokud se na zahájení dodávky podle odstavce 3 dohodnou všichni dotčení účastníci trhu.“.
19.
V § 41 odstavec 5 zní:
„(5)
Provozovatel distribuční soustavy předává údaje pro vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb prostřednictvím informačního systému operátora trhu ve struktuře podle přílohy č. 20.“.
20.
V § 42 odst. 5 se text „§ 17 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 17 odst. 9“.
21.
V § 43 odst. 2 písm. d) se slova „(dále jen „rámcová smlouva“)“ zrušují.
22.
V § 45 odst. 1 se slovo „odmítne“ nahrazuje slovem „neakceptuje“ a slovo „odmítnout“ se nahrazuje slovem „neakceptovat“.
23.
V § 45 odst. 1 se slovo „služeb“ nahrazuje slovy „služby přenosové soustavy nebo služby“.
24.
V § 47 se v nadpisu za slovo „korporací“ doplňují slova „a převodu závodu nebo jeho části“.
25.
V § 47 odst. 1 se za slovo „korporace“ doplňují slova „nebo převodem závodu nebo jeho části“.
26.
V § 47 odst. 1 písm. e) se slova „v případě, že dochází k rozdělení obchodní korporace“ nahrazují slovy „určených k hromadnému převodu odběrných a předávacích míst“.
27.
V § 47 odst. 4 se slova „ve dni podle odstavce 1 písm. a)“ zrušují.
28.
V § 49 odstavec 1 zní:
„(1)
Výrobce elektřiny předává operátorovi trhu údaje za uplynulý kalendářní měsíc podle přílohy č. 9 k této vyhlášce, a to nejpozději do desátého kalendářního dne následujícího kalendářního měsíce nebo do šestého pracovního dne následujícího kalendářního měsíce podle toho, který den nastane později. To platí i v případě, je-li výrobna elektřiny připojena do odběrného místa zákazníka s výjimkou výroben připojených podle § 28 odst. 5 energetického zákona.“.
29.
V § 49 odst. 2 se slova „do jedenáctého kalendářního dne po skončení kalendářního měsíce“ nahrazují slovy „nejpozději následující kalendářní den po uplynutí lhůty pro předání údajů podle odstavce 1“.
30.
V § 50 odst. 4 se text „§ 48 odst. 3 písm. p)“ nahrazuje textem „§ 48 odst. 1 písm. a) bodu 5 a odst. 2 písm. a) bodu 7“.
31.
V § 51 odst. 4 se text „odstavce 9“ nahrazuje textem „§ 52 odst. 4“.
32.
V § 52 odst. 4 se slova „z osmdesáti pěti“ nahrazují slovy „ze sta“.
33.
V § 53 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
34.
V § 54 odstavec 1 zní:
„(1)
Výrobce první kategorie nesjednává rezervovanou kapacitu a nehradí platbu za rezervovanou kapacitu nebo platbu za příkon pro místa určená pro dodávku elektřiny do elektrizační soustavy a pro místa určená k odběru elektřiny pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny s výjimkou odběru elektřiny z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy při odstávce výrobny v trvání více než 30 dnů (dále jen „dlouhodobá odstávka“). Do dlouhodobé odstávky se nezahrnuje odběr pro uvedení výrobny do klidového režimu, maximálně však v délce 72 hodin po odfázování generátoru od soustavy, a dále odběr pro účely opětovného najetí výrobny elektřiny z klidového režimu při ukončení dlouhodobé odstávky, maximálně však odběr v délce trvání 72 hodin před přifázováním generátoru k soustavě.“.
35.
V § 56 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy informuje po obdržení žádosti podle odstavce 1 nebo v případě neoprávněného přenosu nebo distribuce elektřiny prostřednictvím operátora trhu registrované účastníky trhu s elektřinou, kteří mají u operátora trhu zaregistrovanou přenesenou nebo vlastní odpovědnost za odchylku u odběrných míst, u kterých dojde k přerušení dodávek elektřiny, a to nejpozději 4 pracovní dny před požadovaným dnem přerušení dodávek elektřiny.
(3)
Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy provede přerušení dodávek elektřiny nejpozději do 2 pracovních dnů od termínu uvedeného v žádosti o přerušení dodávek elektřiny. Není-li v případě odběrných míst zákazníků z důvodů hodných zvláštního zřetele možné provést přerušení dodávek elektřiny ve lhůtě podle věty první, informuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy o této skutečnosti dodavatele, který žádal o přerušení dodávek elektřiny, a provede přerušení dodávek elektřiny nejpozději do 5 pracovních dnů od termínu uvedeného v žádosti. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy neprovede přerušení dodávek elektřiny v termínu uvedeném v žádosti o přerušení dodávek elektřiny v případě, že je v informačním systému operátora trhu registrována změna dodavatele se začátkem účinnosti do 5 pracovních dnů včetně po požadovaném termínu přerušení dodávek elektřiny.“.
36.
V § 56 odst. 6 se věta poslední zrušuje.
37.
V § 57 odst. 2 se text „podle § 17 odst. 5 písm. b)“ nahrazuje slovy „neaktivní nebo status bez elektroměru podle § 17 odst. 6“.
38.
V § 58 odst. 2 se slova „nejméně 2 pracovní dny před předpokládanými účinky“ nahrazují slovy „do 10.00 hodin posledního pracovního dne před dnem účinnosti“.
39.
V § 58 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Pokud dojde v odběrném místě k ukončení zajištění odpovědnosti za odchylku subjektem zúčtování a dodavatel se zavázal zajistit v odběrném místě odpovědnost za odchylku, přenese dodavatel bezodkladně odpovědnost za odchylku u tohoto odběrného místa na jiný subjekt zúčtování nebo se sám stane subjektem zúčtování odpovědným za odchylku u dotčeného odběrného místa.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
40.
V § 58 odstavec 4 zní:
„(4)
V případech, kdy se operátor trhu dozví, že dodavatel, který dodává elektřinu zákazníkovi, pozbude nebo pozbyl oprávnění dodávat elektřinu nebo nemá zajištěnu službu přenosové nebo distribuční soustavy v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo jako subjekt zúčtování nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek, informuje operátor trhu neodkladně o této skutečnosti provozovatele příslušné přenosové nebo distribuční soustavy, příslušné dodavatele a dodavatele poslední instance a zároveň tuto informaci, včetně stanovení dne, kdy by měla být zahájena dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance, a výčtu identifikačních číselných kódů odběrných nebo předávacích míst, jichž se daná skutečnost týká, zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
41.
§ 59 zní:
㤠59
(1)
Na základě informace podle § 58 odst. 4 mohou dodavatelé a výrobci, kteří přenesli odpovědnost za odchylku na subjekt zúčtování, jemuž nebyly zaregistrovány údaje o dvoustranných obchodech na dodávku elektřiny nebo mu byla znemožněna účast na trzích s elektřinou organizovaných operátorem trhu, do 24.00 hodin dne předcházejícího dni, v němž má být zahájena dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance podle § 58 odst. 4, podat prostřednictvím informačního systému operátora trhu žádost o přenesení odpovědnosti za odchylku na jiný subjekt zúčtování.
(2)
Na základě informace podle § 58 odst. 4 mohou registrovaní účastníci trhu s elektřinou, kteří mají vlastní nebo přenesenou odpovědnost za odchylku, podat v součinnosti se zákazníkem, kterému má být podle energetického zákona zahájena dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance, a výrobci, do 24.00 hodin dne předcházejícího dni, v němž má být zahájena dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance podle § 58 odst. 4, prostřednictvím informačního systému operátora trhu žádost o zrychlenou změnu dodavatele. Pro zrychlenou změnu dodavatele se použijí přiměřeně ustanovení této vyhlášky upravující postup pro změnu dodavatele v režimu přenesené odpovědnosti za odchylku.
(3)
Je-li podána žádost o přenesení odpovědnosti za odchylku podle odstavce 1 nebo žádost o zrychlenou změnu dodavatele podle odstavce 2 a provozovatel distribuční soustavy žádost o zrychlenou změnu dodavatele odsouhlasí do 10.00 hodin dne, v němž má být zahájena dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance podle § 58 odst. 4, pak tato změna nabývá účinnosti od první obchodní hodiny tohoto dne. Pokud se provozovatel distribuční soustavy k žádosti o zrychlenou změnu dodavatele podané podle odstavce 2 nevyjádří ve lhůtě podle věty první, operátor trhu zamítne žádost o zrychlenou změnu dodavatele.
(4)
Nedojde-li k přenesení odpovědnosti za odchylku na jiný subjekt zúčtování podle odstavce 1 nebo ke zrychlené změně dodavatele podle odstavce 3, poskytne operátor trhu dodavateli poslední instance a provozovateli příslušné distribuční soustavy identifikační číselné kódy odběrných míst zákazníků, jimž má být podle energetického zákona zahájena dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance. Dodavatel poslední instance je v informačním systému operátora trhu přiřazen k dotčenému odběrnému místu od první obchodní hodiny dne, kdy došlo k zahájení dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance, do dne zahájení dodávky novým dodavatelem, nejdéle však po dobu 6 měsíců. V den zahájení dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance poskytne provozovatel příslušné distribuční soustavy dodavateli poslední instance údaje o odběrném místě, v němž je zahájena dodávka dodavatelem poslední instance, a to ve struktuře podle přílohy č. 17 k této vyhlášce. Pokud následně dojde ke změně dodavatele zahrnující období, kdy je v informačním systému operátora trhu k odběrnému místu přiřazen dodavatel poslední instance, postupuje se podle § 40 odst. 2 a operátor trhu k datu účinnosti změny dodavatele zruší přiřazení odběrného místa k dodavateli poslední instance. Pokud po uplynutí 6 měsíců ode dne zahájení dodávky dodavatelem poslední instance není u odběrného místa přiřazen dodavatel na základě žádosti o změnu dodavatele podle § 33, postupuje se podle § 56. Nedojde-li u výrobce k přenesení zodpovědnosti na jiný subjekt zúčtování podle odstavce 1 nebo ke zrychlené změně dodavatele podle odstavce 2, je od první obchodní hodiny dne, který následuje po dni, v kterém byla zveřejněna informace podle § 58 odst. 4, dodávka do elektrizační soustavy považována za neoprávněnou podle § 52 energetického zákona.
(5)
Dodavatel poslední instance zašle dotčeným zákazníkům do 5 pracovních dnů po zahájení dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance zprávu, která obsahuje
a)
oznámení o zahájení dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance a jejím důvodu,
b)
oznámení o výši regulované ceny za dodávku elektřiny dodavatelem poslední instance nebo o způsobu jejího stanovení,
c)
oznámení o podmínkách dodávek elektřiny dodavatelem poslední instance, mezi něž patří zejména podmínky týkající se změny dodavatele poslední instance za jiného dodavatele a podmínky úhrad záloh a plateb za dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance, a
d)
upozornění na skutečnost, že dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance může trvat nejdéle 6 měsíců.“.
42.
V § 62 odst. 5 úvodní části se věta první nahrazuje větou „Při vyhodnocování a fakturaci plateb za zajištění služby přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v provozu pro ověření technologie zákazníka jsou provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy účtovány ceny podle § 48.“.
43.
Příloha č. 5 zní:
„Příloha č. 5 k vyhlášce č. 408/2015 Sb.
Postup stanovení plánované roční spotřeby elektřiny zákazníků s měřením typu C
(1)
Stanovení plánované roční spotřeby elektřiny pro odběrné místo s měřením typu C, pro které byly provedeny odečty zahrnující v součtu období nejméně sto předcházejících dnů a u kterého nebyla v tomto období provedena změna přiřazení třídy typových diagramů:
a)
vypočte se suma relativních hodnot Kf příslušného přepočteného typového diagramu platného pro dané kalendářní období v trvání ode dne počátečního odečtu do dne konečného odečtu podle vztahu
Kf=∑d=dpo+1d=dko∑h=1h=24kTDDn,d,htp
kde
Kf sumární objem relativních hodnot za fakturační období,
dpo den počátku odečtového období,
dko den konce odečtového období,
kTDDn,d,htp relativní hodnota n-tého přepočteného typového diagramu ve dni d, v hodině h,
b)
vypočte se suma relativních hodnot Kr příslušného normalizovaného typového diagramu pro kalendářní rok, v němž se nachází den, za který bude prováděno zúčtování odchylek, podle vztahu
Kr=∑d=1.1.akrd=31.12.akr∑h=1h=24kTDDn,d,hnorm
kde
Kr sumární objem relativních hodnot za ucelený kalendářní rok, v němž se nachází den, za který bude prováděno zúčtování odchylek,
akr aktuální kalendářní rok,
kTDDn,d,hnorm relativní hodnota n-tého normalizovaného typového diagramu ve dni d, v hodině h,
c)
pro dané odběrné místo se použije hodnota spotřeby elektřiny z posledního odečtového období, označená jako Efak. Plánovaná roční spotřeba elektřiny platná pro dané odběrné místo Eplan je pak úměrná poslední hodnotě mezi odečty v poměru příslušných sum relativních hodnot typových diagramů podle vztahu
Eplan=KrKf×Efak
(2)
Plánovaná roční spotřeba elektřiny pro odběrné místo zákazníka s měřením typu C, pro jejíž stanovení se nepoužije postupu podle odstavce 1, je rovna průměrné spotřebě odběrů elektřiny se stejným typovým diagramem a stejnou velikostí jističe jako u daného odběru elektřiny. Průměrná spotřeba elektřiny je určena na základě tarifní statistiky zpracované Úřadem na základě podkladů předaných provozovateli distribučních soustav. Hodnoty průměrných spotřeb elektřiny poskytnuté Úřadem, které platí po celý kalendářní rok, operátor trhu zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 3 kalendářní měsíce před prvním dnem dodávky daného kalendářního roku.
(3)
V případě, že odběrné místo je osazeno měřicím zařízením s více číselníky (vícetarifní měření), je pro odhad spotřeby elektřiny použit součet naměřených odběrů elektřiny ze všech číselníků.
(4)
Plánovaná roční spotřeba elektřiny jednotlivých zákazníků určená a přepočtená na normální klimatické podmínky je stanovována provozovatelem distribuční soustavy jednotlivě pro odběrná místa zákazníků s měřením typu C. Operátorovi trhu jsou předávány tyto informace jednotlivě pro odběrná místa zákazníků s měřením typu C, která jsou jednotlivě registrována v informačním systému operátora trhu se statusem aktivní dle § 17 odst. 6, a agregovaně za ostatní zákazníky s měřením typu C po třídách typových diagramů. Plánovaná roční spotřeba elektřiny je udávána v kWh.“.
44.
V příloze č. 6 se slovo „tepleného“ nahrazuje slovem „tepelného“.
45.
V příloze č. 6 se za text „C45d;“ vkládá text „C46d;“ a text „D55d;“ se zrušuje.
46.
V příloze č. 8 se text „§ 12“ nahrazuje textem „§ 10“.
47.
Přílohy č. 11 a 12 znějí:
„Příloha č. 11 k vyhlášce č. 408/2015 Sb.
VZOR
Měsíční výkaz o spotřebě elektřiny v lokální distribuční soustavě
958kB
Příloha č. 12
k vyhlášce č. 408/2015 Sb.
VZOR
o výpočtu plateb za systémové služby, za činnost operátora trhu v elektroenergetice a na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie v lokální distribuční soustavě
1.2MB
“.
48.
Příloha č. 17 zní:
„Příloha č. 17 k vyhlášce č. 408/2015 Sb.
VZOR
Rozsah a struktura údajů o odběrných nebo předávacích místech vn a vvn
871kB
VZOR
Rozsah a struktura údajů o odběrných nebo předávacích místech nn
816kB
“.
49.
Přílohy č. 20 a 21 znějí:
„Příloha č. 20 k vyhlášce č. 408/2015 Sb.
Struktura dat zasílaných provozovatelem distribuční soustavy pro účely vyúčtování služby distribuce elektřiny
A.
Identifikační údaje
1.
Číselný kód provozovatele regionální nebo lokální distribuční soustavy EAN(13),
2.
Číselný kód odběrného místa EAN(18),
3.
Fakturační období,
4.
Typ fakturace (podle číselníku Operátora trhu),
5.
Identifikátor faktury,
6.
Typ smlouvy.
B.
Údaje z měření a platby celkem
1.
Za odběrné místo zákazníka s měřením typu A nebo B vyjma měření B připojeného z napěťové hladiny NN*
i.
Celkový odběr z DS (kWh),
ii.
Naměřené čtvrthodinové maximum (kW),
iii.
Datum a čas naměřeného čtvrthodinového maxima,
iv.
Celkový odběr z DS VT (kWh); (volitelná položka),
v.
Celkový odběr z DS NT (kWh); (volitelná položka),
vi.
Naměřené čtvrthodinové maximum v NT (kW); (volitelná položka),
vii.
Datum a čas naměřeného čtvrthodinového maxima v NT (kW); (volitelná položka),
viii.
Nevyžádaná dodávka jalové energie (kVArh),
ix.
Tg_FI,
x.
Částka faktury za regulované služby v Kč bez DPH.
2.
Za odběrné místo zákazníka s měřením typu C nebo B připojeného z napěťové hladiny NN**
i.
Celkový odběr z DS VT (kWh),
ii.
Celkový odběr z DS NT (kWh),
iii.
VT celkem Kč,
iv.
NT celkem Kč,
v.
Hl. jistič platba celkem za příkon Kč,
vi.
Podpora elektřiny z podporovaných zdrojů energie platba celkem Kč,
vii.
Systémové služby platba celkem Kč,
viii.
Činnosti OTE platba celkem Kč,
ix.
Distribuční služby celkem Kč,
x.
Poplatek za odečet celkem Kč (pokud je účtován).
C.
Údaje z přístroje
1.
Za odběrné místo zákazníka s měřením typu A nebo B vyjma měření B připojeného z napěťové hladiny NN***
i.
Identifikace měřicího místa,
ii.
Název měřicího místa,
iii.
Naměřené čtvrthodinové maximum vztažené k měřicímu místu (kW),
iv.
Datum a čas naměřeného čtvrthodinového maxima,
v.
Celkový odběr z DS naměřený v měřicím místě (kWh),
vi.
Tg_fi,
vii.
Nevyžádaná dodávka jalové energie (kVArh).
2.
Za odběrné místo zákazníka s měřením typu C nebo B připojeného z napěťové hladiny NN
i.
Počátek období,
ii.
Konec období,
iii.
Důvod odečtu,
iv.
Číslo elektroměru,
v.
Násobitel,
vi.
Počáteční stav VT,
vii.
Konečný stav VT,
viii.
Celkový odběr z DS VT za dané období (kWh),
ix.
Počáteční stav NT (v případě 2T měření),
x.
Konečný stav NT (v případě 2T měření),
xi.
Celkový odběr z DS NT za dané období (kWh); (v případě 2T měření),
xii.
Doúčtování práce VT (kWh); (pokud bylo provedeno),
xiii.
Doúčtování práce NT (kWh); (pokud bylo provedeno).
D.
Údaje o dílčích platbách a jednotkových cenách****
1.
Za odběrné místo zákazníka s měřením typu A nebo B vyjma měření B připojeného z napěťové hladiny NN
i.
Jednosložková cena za použití sítí
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Počet jednotek (MWh),
4.
Jednotková cena za jednosložkovou cenu použití sítí (Kč/MWh),
5.
Celková cena za jednosložkovou cenu použití sítí (Kč).
ii.
Roční rezervovaná kapacita
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Sjednaná roční rezervovaná kapacita (MW),
4.
Jednotková cena sjednané roční rezervované kapacity (Kč/MW),
5.
Celková cena za sjednanou roční rezervovanou kapacitu (Kč).
iii.
Měsíční rezervovaná kapacita
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Sjednaná měsíční rezervovaná kapacita (MW),
4.
Jednotková cena sjednané měsíční rezervované kapacity (Kč/MW),
5.
Celková cena za sjednanou měsíční rezervovanou kapacitu (Kč).
iv.
Platba za překročení rezervované kapacity
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Překročení rezervované kapacity (MW),
4.
Jednotková cena za překročení rezervované kapacity (Kč/MWh),
5.
Celková cena za překročení rezervované kapacity (Kč).
v.
Platba za nevyžádanou dodávku jalové energie
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Počet jednotek nevyžádané dodávky jalové energie (MVArh),
4.
Jednotková cena za nevyžádanou dodávku jalové energie (Kč/MVArh),
5.
Celková cena za nevyžádanou dodávku jalové energie (Kč).
vi.
Platba za nedodržení účiníku
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Tg_fi,
4.
Přirážka za nedodržení účiníku (-),
5.
Celková cena za nedodržení účiníku (Kč).
vii.
Platba za použití sítí
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Počet jednotek (MWh),
4.
Jednotková cena za použití sítí (Kč/MWh),
5.
Celková cena za použití sítí (Kč).
viii.
Platba za systémové služby
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Počet jednotek (MWh),
4.
Jednotková cena za systémové služby (Kč/MWH),
5.
Celková cena za systémové služby (Kč).
ix.
Platba na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie (dle odběru z DS)
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Počet jednotek (MWh),
4.
Jednotková cena na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie (Kč/MWh),
5.
Celková cena na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie (Kč).
x.
Platba na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie (dle rezervovaného příkonu)
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Sjednaný rezervovaný příkon (MW),
4.
Jednotková na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie (Kč/MW),
5.
Celková cena na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie (Kč).
xi.
Platba za překročení rezervovaného příkonu
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Překročení rezervovaného příkonu (MW),
4.
Jednotková cena za překročení rezervovaného příkonu (Kč/MW),
5.
Celková cena za překročení rezervovaného příkonu (Kč).
xii.
Platba za činnosti OTE do 31. 12. 2015
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Počet jednotek (MWh),
4.
Jednotková cena za činnosti OTE (Kč/MWh),
5.
Celková cena za činnosti OTE (Kč).
xiii.
Platba za činnosti OTE od 1. 1. 2016
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Počet odběrných míst pro určení platby OTE (ks),
4.
Jednotková cena za činnosti OTE (Kč/OM/měsíc),
5.
Celková cena za činnosti OTE (Kč).
xiv.
Ostatní platby PDS/LDS
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Počet jednotek,
4.
Jednotková cena za ostatní platby (Kč),
5.
Celková cena za ostatní platby (Kč).
xv.
Platba za překročení rezervovaného výkonu
1.
Počáteční období,
2.
Konec období,
3.
Překročení rezervovaného výkonu (kW),
4.
Jednotková cena za překročení rezervovaného výkonu (Kč/kW),
5.
Celková cena za překročení rezervovaného výkonu (Kč).
2.
Za odběrné místo zákazníka s měřením typu C nebo B připojeného z napěťové hladiny NN*****
i.
Distribuční sazba podle ceníku ERÚ
ii.
Velikost hlavního jističe (A)
iii.
Počet fází
iv.
Počátek období
v.
Konec období
vi.
Platba za použití sítí VT
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
VT odběr z DS (MWh),
4.
Jednotková cena za VT (Kč/MWh),
5.
Celková cena za použití sítí VT (Kč).
vii.
Platba za použití sítí NT (v případě 2T měření)
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
NT odběr z DS (MWh),
4.
Jednotková cena za NT (Kč/MWh),
5.
Celková cena za použití sítí NT (Kč).
viii.
Paušální platba za hlavní jistič
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Počet stálých platů za období,
4.
Jednotková cena za paušál (Kč/velikost hl. jistič/měsíc),
5.
Celková cena za hl. jistič (Kč).
ix.
Platba za hl. jistič podle velikosti (A)
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Počet stálých platů za období,
4.
Jednotková cena za A (Kč),
5.
Celková cena za jistič (Kč).
x.
Platba za systémové služby
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Odběr z DS (MWh),
4.
Jednotková cena za systémové služby (Kč/MWh),
5.
Celková cena za systémové služby (Kč).
xi.
Platba za činnosti OTE do 31. 12. 2015
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Odběr z DS (MWh),
4.
Jednotková cena za činnosti OTE (Kč/MWh),
5.
Celková cena za činnosti OTE (Kč).
xii.
Platba za činnosti OTE od 01. 01. 2016
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Počet stálých platů za období,
4.
Jednotková cena za činnosti OTE (Kč/OM/měsíc),
5.
Celková cena za činnosti OTE (Kč).
xiii.
Platba na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie (podle odběru z DS)
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Odběr z DS (MWh),
4.
Jednotková cena na na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie (Kč/MWh),
5.
Celková cena na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie (Kč).
xiv.
Platba na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie (podle hlavního jističe)
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Počet stálých platů za období,
4.
Jednotková na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie (Kč/vel. hl. jističe/měsíc),
5.
Celková cena na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie (Kč).
xv.
Ostatní platby PDS/LDS
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Počet jednotek,
4.
Jednotková cena za ostatní platby (Kč),
5.
Celková cena za ostatní platby (Kč).
xvi.
Platba za překročení rezervovaného výkonu
1.
Počátek období,
2.
Konec období,
3.
Překročení rezervovaného výkonu (kW),
4.
Jednotková cena za překročení rezervovaného výkonu (Kč/kW),
5.
Celková cena za překročení rezervovaného výkonu (Kč).
Pravidla pro vyplňování
1.
Součástí podkladu pro fakturaci distribučních služeb jsou výsledky výpočtu složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie z odběru z distribuční soustavy a z hodnoty hlavního jističe nebo rezervovaného příkonu. Složka ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie z hodnoty hlavního jističe bude vypočítána součinem počtu fází, jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe v A a ceny podle platného cenového rozhodnutí.
2.
Podklad pro fakturaci distribučních služeb obsahuje účtované položky. V rámci fakturace vypočítané, ale neúčtované položky jsou označeny jako účetně nerelevantní. Součástí podkladu pro fakturaci distribučních služeb nemusí být položky, které nejsou součástí výpočtu pro fakturaci.
3.
Pokud dojde k doúčtování práce, pak do podkladu pro fakturaci distribučních služeb na úrovni bloku obsahujícího celkový odběr z distribuční soustavy, distributor vyplní do položky odběr z distribuční soustavy vysoký tarif a nízký tarif odběr navýšený o doúčtování práce a na úrovni bloku elektroměr distributor vyplní také do položky vysoký tarif a nízký tarif odběr navýšený o doúčtování práce, přičemž údaje o doúčtování práce v položkách doúčtování práce VT a doúčtování práce NT jsou informativní.
4.
V podkladu pro fakturaci distribučních služeb u zákazníků s měřením typu C nebo B připojeného na napěťové hladině nízkého napětí je provedeno členění v relevantních částech do samostatných intervalů podle toho, kdy dochází ke změně jednotkové ceny, fakturovaného jističe, počtu fází, distribuční sazby nebo odečtu.
5.
Podklad pro fakturaci distribučních služeb za spotřební část výrobny má snížený celkový odběr z distribuční soustavy o výrobcem udanou technologickou vlastní spotřebu v položkách za systémové služby a v složce ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie v případě, že snížení je součástí vyúčtování.
6.
V případě samostatné smlouvy na dodávku, neposkytuje provozovatel distribuční soustavy v podkladu pro fakturaci distribučních služeb údaje týkající se distribučních plateb a sjednaných údajů.
7.
Technické detaily podkladu pro fakturaci distribučních služeb stanoví Operátor trhu s elektřinou ve své dokumentaci ve standardu používaném pro komunikaci prostřednictvím jeho systému.
*
položky ii. až x. nejsou uváděny v případě samostatné smlouvy na dodávku elektřiny
**
položky iii. až x. nejsou uváděny v případě samostatné smlouvy na dodávku elektřiny
***
je uváděno pouze v případě více míst připojení
****
položky nejsou uváděny v případě samostatné smlouvy na dodávku elektřiny
*****
položky vi. až xv. nebudou uváděny v případě samostatné smlouvy na dodávku elektřiny
Příloha č. 21
k vyhlášce č. 408/2015 Sb.
Stanovení měsíční výše platby vyplývající z rozdílů mezi hodinovou cenou a výkupní cenou
Měsíční výše platby P vyplývající z rozdílů mezi hodinovou cenou a výkupní cenou se vypočte podle vzorce:
P=∑i=1nhci×MEi-∑s=1o∑t=1mvcst×MEst
kde
n je počet hodin v kalendářním měsíci,
hci je sesouhlasená hodinová cena na denním trhu s elektřinou v hodině i; pokud sesouhlasená hodinová cena na denním trhu je záporná, použije se pro účely výpočtu platby P hodnota 0,
MEi je množství elektřiny dodané ze všech obnovitelných zdrojů uplatňujících formu podpory výkupními cenami v hodině i v kalendářním měsíci,
o je počet druhů obnovitelných zdrojů,
m je počet kategorií a tarifů výkupních cen podle data uvedení zařízení do provozu, případně podle výše instalovaného výkonu a použitého paliva uvedeného v cenovém rozhodnutí Úřadu u podpory formou výkupních cen obnovitelného zdroje s,
vcst je výkupní cena obnovitelného zdroje s ve výkupní ceně t,
MEst je množství elektřiny dodané z obnovitelného zdroje s ve výkupní ceně t za kalendářní měsíc za hodiny, ve kterých došlo k sesouhlasení nabídky a poptávky na denním trhu.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 2017.
Předsedkyně:
Ing. Vitásková v. r. |
Nařízení vlády č. 125/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 125/2017 Sb.
Nařízení vlády o znehodnocování některých palných zbraní, osvědčení o znehodnocení palné zbraně a společném jednoznačném označení všech částí palné zbraně upravených za účelem jejího znehodnocení
Vyhlášeno 20. 4. 2017, datum účinnosti 1. 7. 2017, částka 44/2017, zrušeno 1. 1. 2026 (90/2024 Sb.)
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Osvědčení o znehodnocení kompletní palné zbraně, označování znehodnocené kompletní palné zbraně a změna kategorie znehodnocené kompletní palné zbraně
* § 3 - Závěrečné ustanovení
* § 4 - Účinnost č. 1 k nařízení vlády č. 125/2017 Sb. č. 2 k nařízení vlády č. 125/2017 Sb.
Aktuální znění od 1. 7. 2017
125
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 29. března 2017
o znehodnocování některých palných zbraní, osvědčení o znehodnocení palné zbraně a společném jednoznačném označení všech částí palné zbraně upravených za účelem jejího znehodnocení
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 455/2016 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti znehodnocování palných zbraní1) postup při vydání osvědčení o znehodnocení palné zbraně, která obsahuje všechny části zbraně, jejichž znehodnocení přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti znehodnocení palných zbraní vyžaduje, a to ve stavu umožňujícím provedení takového znehodnocení (dále jen „kompletní palná zbraň“), označování znehodnocené kompletní palné zbraně a změnu kategorie znehodnocené kompletní palné zbraně.
(2)
Při znehodnocení jiné než kompletní palné zbraně nebo samostatné hlavní části palné zbraně se postupuje podle jiného právního předpisu2).
§ 2
Osvědčení o znehodnocení kompletní palné zbraně, označování znehodnocené kompletní palné zbraně a změna kategorie znehodnocené kompletní palné zbraně
(1)
Pokud byla kompletní palná zbraň znehodnocena v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti znehodnocování palných zbraní a na základě nálezu Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva3) předloženého držitelem zbrojní licence spolu se zbraní příslušný útvar Policie České republiky4) k takové zbrani vydal osvědčení o znehodnocení kompletní palné zbraně podle vzoru uvedeného v přímo použitelném předpisu Evropské unie v oblasti znehodnocování palných zbraní (dále jen „osvědčení“), předá ji držiteli zbrojní licence, který znehodnocení provedl, k provedení společného jednoznačného označení všech částí kompletní palné zbraně podle vzoru uvedeného v přímo použitelném předpise Evropské unie v oblasti znehodnocování palných zbraní (dále jen „označení“).
(2)
Osvědčení vydává Policie České republiky na tiskopise, jehož vzor je stanoven v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Osvědčení se považuje za potvrzení o znehodnocení zbraně nebo střeliva nebo o provedení řezu zbraně nebo střeliva.
(3)
Vzor označení stanoví příloha č. 2 k tomuto nařízení. V případě znehodnocení kompletní palné zbraně stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti znehodnocování palných zbraní držitel zbrojní licence umístí označení na tuto zbraň společně s kontrolní znehodnocovací značkou přidělenou Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva5). Označení a kontrolní znehodnocovací značka se umístí na zbrani tak, aby byly zřetelně viditelné a neodstranitelné.
(4)
Příslušný útvar Policie České republiky potvrdí změnu kategorie zbraně v centrálním registru zbraní.
§ 3
Závěrečné ustanovení
Toto nařízení bylo oznámeno postupem podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
§ 4
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr vnitra:
Chovanec v. r.
Příloha č. 1
k nařízení vlády č. 125/2017 Sb.
Vzor osvědčení
116kB
Příloha č. 2
k nařízení vlády č. 125/2017 Sb.
Vzor označení
186kB
1)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování palných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené palné zbraně byly nevratně neschopné střelby.
2)
Vyhláška č. 371/2002 Sb., kterou se stanoví postup při znehodnocování a ničení zbraně, střeliva a výrobě jejich řezů, ve znění vyhlášky č. 632/2004 Sb.
3)
§ 17 zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 10 odst. 2 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 6 vyhlášky č. 371/2002 Sb., ve znění vyhlášky č. 632/2004 Sb. |
Usnesení Poslanecké sněmovny č. 124/2017 Sb. | Usnesení Poslanecké sněmovny č. 124/2017 Sb.
Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, přijatému Parlamentem dne 1. března 2017 a vrácenému prezidentem republiky dne 10. března 2017
Vyhlášeno 20. 4. 2017, částka 44/2017
124
USNESENÍ
Poslanecké sněmovny
ze dne 4. dubna 2017
Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, přijatém Parlamentem dne 1. března 2017 a vráceném prezidentem republiky dne 10. března 2017.
Hamáček v. r. |
Zákon č. 123/2017 Sb. | Zákon č. 123/2017 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 20. 4. 2017, datum účinnosti 1. 6. 2017, částka 44/2017
* Čl. I - Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Zrušovací ustanovení
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2018
123
ZÁKON
ze dne 1. března 2017,
kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části třetí hlava druhá včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 10 a 49 až 53 zní:
„HLAVA DRUHÁ
Díl 1
Vymezení národních parků
§ 15
Národní parky
(1)
Rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového, lze vyhlásit za národní parky.
(2)
Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů odpovídajících danému stanovišti a dosažení jejich přirozené biologické rozmanitosti a musí být v souladu s cíli ochrany sledovanými jejich vyhlášením.
(3)
Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národních parků a zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, významných z hlediska biologické rozmanitosti, na zbývajícím území národních parků.
(4)
Posláním národních parků je naplňovat dlouhodobé cíle ochrany národních parků a také umožnit využití území národních parků k trvale udržitelnému rozvoji, ke vzdělávání, výchově, výzkumu a k přírodě šetrnému turistickému využití, a to způsoby, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany národního parku.
(5)
Národní parky a jejich ochranná pásma se vyhlašují tímto zákonem.
§ 15a
Národní park České Švýcarsko
Předmět ochrany, slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku České Švýcarsko jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
§ 15b
Krkonošský národní park
Předmět ochrany, slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic Krkonošského národního parku a slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic ochranného pásma Krkonošského národního parku jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
§ 15c
Národní park Podyjí
Předmět ochrany, slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Podyjí a slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic ochranného pásma Národního parku Podyjí jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
§ 15d
Národní park Šumava
Předmět ochrany, slovní vymezení hranic a orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Šumava jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
Díl 2
Ochrana národních parků a zajištění péče o národní parky
§ 16
Základní ochranné podmínky národních parků
(1)
Na celém území národních parků je zakázáno
a)
umisťovat nebo povolovat důlní díla, včetně souvisejících důlních staveb nebo zařízení, kromě zajištění a likvidace stávajících důlních děl,
b)
vymezovat nové průmyslové zóny,
c)
stanovovat průzkumná území,
d)
těžit nerosty, rašelinu nebo slatinu, kromě těžby stavebního kamene a písku pro stavby na území národního parku,
e)
odstraňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku,
f)
povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin,
g)
zavádět intenzivní chovy zvěře, jako jsou obory, farmové chovy nebo bažantnice,
h)
měnit stávající vodní režim pozemků,
i)
vypouštět živočichy, kromě vypouštění živočichů na základě schválených záchranných programů nebo živočichů vyléčených záchrannými stanicemi v místě jejich nálezu,
j)
umisťovat světelné zdroje mimo uzavřené objekty, které směřují světelný tok nad vodorovnou rovinu procházející středem světelného zdroje,
k)
provádět ohňostroje nebo používat zábavní pyrotechniku, nebo
l)
létat v rozporu s podmínkami stanovenými v opatření obecné povahy vydaném podle jiného právního předpisu49), kromě letů pro zajištění bezpečnosti státu, ochrany osob, majetku nebo veřejného pořádku, a letů pro potřeby orgánů ochrany přírody.
(2)
Na území národních parků mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí je zakázáno
a)
používat prostředky nebo vykonávat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů v rozporu s cíli ochrany zón národního parku nebo s režimem zón národního parku,
b)
umisťovat, povolovat nebo provádět stavby, mimo staveb nevyžadujících územní rozhodnutí nebo územní souhlas a určených pro účely ochrany přírody, péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky, správy vodních toků, požární ochrany a záchranných prací, obrany státu, ochrany státních hranic nebo památkové ochrany,
c)
odstraňovat svrchní vrstvu půdy nebo provádět terénní úpravy, mimo staveb nevyžadujících územní rozhodnutí nebo územní souhlas a určených pro účely ochrany přírody, péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky, správy vodních toků, požární ochrany a záchranných prací, obrany státu a ochrany státních hranic, nebo mimo provádění údržby kulturních památek,
d)
povolovat nebo provádět geologické práce,
e)
sbírat nerosty, rostliny nebo odchytávat živočichy, s výjimkou běžného obhospodařování pozemků, výzkumu povoleného nebo organizovaného orgánem ochrany přírody, výkonu práva myslivosti, práva rybářství nebo práva obecného užívání lesů podle jiného právního předpisu,
f)
používat na pozemcích mimo zahrady umělá hnojiva, kejdu, silážní šťávy nebo pozemky vápnit,
g)
vysévat nebo vysazovat rostliny mimo zahrady; to neplatí pro vysazování nebo vysévání stanovištně původních dřevin nebo místních odrůd ovocných dřevin,
h)
používat biocidy mimo budovy,
i)
skladovat pohonné hmoty nebo chemické přípravky mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody na časově omezené období,
j)
odstraňovat odpady, které mají původ na území národního parku, mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
k)
upravovat přirozená koryta vodních toků nebo odstraňovat z přirozených koryt vodních toků splaveniny nebo jiné přirozeně vzniklé překážky, s výjimkou případů bezprostředního ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby vzniku značných škod na majetku,
l)
vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou vjezdu a setrvávání vozidel základních složek integrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, dalších orgánů veřejné moci, veterinární služby, vozidel správců vodních toků, provozovatelů vodovodů a kanalizací, energetických soustav, ropovodů, produktovodů a veřejných komunikačních sítí při plnění jejich úkolů nebo vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření v národním parku a vozidel vlastníků a nájemců nemovitých věcí v souvislosti s jejich užíváním,
m)
jezdit na kole nebo na koni mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou jízdy prováděné členy základních složek integrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, pracovníky dalších orgánů veřejné moci, pracovníky veterinární služby a pracovníky správce vodního toku při plnění jejich úkolů nebo vlastníky a nájemci nemovitých věcí v souvislosti s jejich užíváním,
n)
provozovat horolezecké sporty, splouvání vodních toků nebo jiné vodní sporty mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
o)
tábořit mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
p)
rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
q)
pořádat nebo organizovat sportovní, turistické nebo jiné veřejné akce mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,
r)
provozovat volný nebo stánkový prodej mimo budovy,
s)
provozovat letadla způsobilá létat bez pilota50) nebo modely letadel, nebo
t)
provádět chemický posyp cest, s výjimkou údržby silnic I. třídy.
§ 16a
Bližší ochranné podmínky Národního parku České Švýcarsko
(1)
Na celém území Národního parku České Švýcarsko je zakázáno
a)
zasahovat do přirozeného vývoje skalních útvarů z jiných důvodů, než je bezprostřední ohrožení lidského života či zdraví nebo bezprostředně hrozící škoda na majetku značného rozsahu,
b)
používat hospodářských zvířat k tahu a jezdit na nich mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody; tento zákaz se nevztahuje na běžné obhospodařování pozemků se souhlasem jejich vlastníka nebo nájemce, nebo
c)
nocovat v přírodě mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy.
(2)
Na celém území Národního parku České Švýcarsko mimo zastavěná území obcí je zakázáno volné pobíhání domácích zvířat.
(3)
Na celém území Národního parku České Švýcarsko lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody
a)
zřizovat nové vyhlídky nebo zpřístupňovat skalní útvary schodišti a žebříky nebo tato zařízení odstraňovat,
b)
umísťovat informační, reklamní a propagační zařízení,
c)
otevírat zemníky, nebo
d)
měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, mimo zastavěné území obcí a zastavitelné plochy obcí.
§ 16b
Bližší ochranné podmínky Krkonošského národního parku
Na celém území Krkonošského národního parku lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody
a)
měnit druhy nebo způsoby využití pozemků mimo zastavěné území obcí a zastavitelné plochy obcí, nebo
b)
provádět orbu trvalých travních porostů.
§ 16c
Bližší ochranné podmínky Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma
(1)
Na celém území Národního parku Podyjí lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody
a)
měnit druhy nebo způsoby využití pozemků mimo zastavěné území obcí a zastavitelné plochy obcí, nebo
b)
provádět orbu trvalých travních porostů.
(2)
Provozovatel vodní elektrárny ve Vranově nad Dyjí je povinen zajistit ekologicky únosný režim průtoků v řece Dyji.
(3)
Účelem ochranného pásma Národního parku Podyjí je vedle zabezpečení území národního parku před rušivými vlivy okolí též ochrana jeho krajinářských a přírodních hodnot a zvýšená péče o sídla na území ochranného pásma Národního parku Podyjí.
§ 16d
Bližší ochranné podmínky Národního parku Šumava
Na celém území Národního parku Šumava lze jen se souhlasem orgánu ochrany přírody
a)
provádět úpravu a údržbu koryt vodních toků a jiných vodních ploch,
b)
budovat nové či rekonstruovat stávající povrchové odvodnění pozemků, mimo zastavěné území obcí a zastavitelné plochy obcí,
c)
měnit druhy nebo způsoby využití pozemků, mimo zastavěné území obcí a zastavitelné plochy obcí, nebo
d)
provádět orbu trvalých travních porostů.
§ 17
Klidová území národního parku
(1)
Klidová území národního parku jsou území s omezeným pohybem osob z důvodu umožnění nerušeného vývoje ekosystémů nebo jejich složek, které jsou citlivé na nadměrný pohyb osob a zranitelné vlivem rušivých vlivů s ním spojených.
(2)
V klidových územích národního parku je zakázáno pohybovat se mimo cesty nebo trasy vyhrazené orgánem ochrany přírody, s výjimkou vlastníků a nájemců pozemků při vstupu na jejich pozemky, členů základních složek integrovaného záchranného systému, obecní policie, ozbrojených sil České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, pracovníků dalších orgánů veřejné moci, pracovníků odborné organizace státní památkové péče, pracovníků veterinární služby, pracovníků správců vodních toků a provozovatelů vodovodů a kanalizací, energetických soustav, ropovodů, produktovodů a veřejných komunikačních sítí při plnění jejich úkolů. Při vyhrazení cesty nebo trasy může orgán ochrany přírody stanovit podmínky týkající se rozsahu, způsobu a času pohybu na této cestě nebo trase.
(3)
Klidová území národního parku stanoví Ministerstvo životního prostředí opatřením obecné povahy.
(4)
Hranice klidového území národního parku a informace o podmínkách pohybu na cestách nebo trasách v klidovém území národního parku vyznačí orgán ochrany přírody v terénu způsobem stanoveným vyhláškou Ministerstva životního prostředí.
§ 18
Členění území národních parků
(1)
Území národních parků se člení podle cílů ochrany a stavu ekosystémů na 4 zóny ochrany přírody, a to:
a)
zóna přírodní se vymezí na ucelených plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, s cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů,
b)
zóna přírodě blízká se vymezí na plochách, kde převažují člověkem částečně pozměněné ekosystémy, s cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům,
c)
zóna soustředěné péče o přírodu se vymezí na plochách, kde převažují člověkem významně pozměněné ekosystémy, s cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna trvalou činností člověka nebo obnovy přírodě blízkých ekosystémů, a
d)
zóna kulturní krajiny se vymezí na zastavěných plochách a zastavitelných územích obcí určených k jejich udržitelnému rozvoji a na plochách, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy určené k trvalému využívání člověkem.
(2)
Do jednotlivých zón ochrany přírody lze zařadit i území, která nesplňují charakteristiku zón podle odstavce 1, ale jejich zařazení je nezbytné z důvodů udržení jednotného způsobu péče o zónu a dosažení cíle ochrany zóny národního parku.
(3)
Do jednotlivých zón ochrany přírody lze zařadit i jednotlivá území do maximální souvislé plochy 5 ha, která nesplňují charakteristiku zón podle odstavce 1 a neslouží k dosažení cíle zóny národního parku, ale jejich zařazení je nezbytné z důvodů udržení celistvosti plochy segmentu zóny; tato území mohou tvořit maximálně jednu desetinu plochy segmentu zóny.
(4)
Zóny přírodní se vymezují tak, aby byly minimalizovány nepříznivé vlivy působící na pozemky jiných vlastníků lesa mimo zónu přírodní a přírodě blízkou a na pozemky mimo území národního parku.
(5)
Vymezení a změny jednotlivých zón ochrany přírody národního parku, včetně území podle odstavce 3, a jejich charakteristiku podle přírodních podmínek a cílů ochrany stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
(6)
Projednávání změn zón ochrany přírody národního parku lze podle odstavce 5 poprvé zahájit nejdříve 15 let po nabytí účinnosti první vyhlášky, kterou byly zóny ochrany přírody tohoto národního parku podle odstavce 5 vymezeny.
(7)
Na části území národního parku, která není součástí žádné ze zón ochrany přírody národního parku a leží mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí, je zakázáno používat prostředky nebo vykonávat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů.
§ 18a
Režim zón národních parků
(1)
V zóně přírodní lze provádět pouze zásahy, které nejsou v rozporu s cílem ochrany této zóny. Výjimečně lze provádět i jiná opatření, je-li to nezbytné z důvodu ochrany životů a zdraví osob, ochrany majetku nebo ochrany přírody, a to:
a)
zásahy proti šíření geograficky nepůvodních druhů organismů,
b)
hašení požárů a provádění preventivních opatření proti vzniku lesních požárů podle zákona o požární ochraně; preventivní opatření lze provádět po předchozím projednání s orgánem ochrany přírody a při zohlednění cílů ochrany národního parku,
c)
odstraňování nepotřebných staveb,
d)
regulace početních stavů spárkaté zvěře,
e)
opatření k zajištění bezpečnosti návštěvníků na turistických trasách,
f)
údržba základní cestní sítě stanovené zásadami péče o národní park,
g)
zásahy za účelem ochrany populací zvláště chráněných druhů rostlin nebo živočichů,
h)
monitoring nebo výzkum, který nemění přírodní prostředí,
i)
údržba vyznačených turistických nebo cyklistických tras, nebo
j)
jednorázová obnova nebo zlepšení přirozeného vodního režimu.
(2)
V zóně přírodě blízké lze provádět pouze zásahy, které nejsou v rozporu s cílem ochrany této zóny, s výjimkou opatření uvedených v odstavci 1, opatření k podpoře přirozené ekologické stability anebo přirozené biologické rozmanitosti ekosystémů, revitalizačních opatření a opatření na ochranu lesa.
(3)
V zóně soustředěné péče o přírodu lze provádět pouze zásahy, které nejsou v rozporu s cílem ochrany této zóny, s výjimkou opatření uvedených v odstavcích 1 a 2, opatření na obnovu nebo zachování ekologické stability a biologické rozmanitosti ekosystémů a opatření na obnovu nebo zachování biotopů a populací vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
(4)
V zóně kulturní krajiny lze provádět pouze opatření nebo zásahy, které neohrožují předmět ochrany národního parku a naplňování cílů ochrany národního parku.
(5)
Ustanovení § 16 není při provádění zásahů a opatření podle odstavců 1 až 4 dotčeno.
(6)
Na územích zařazených do zóny přírodní, zóny přírodě blízké nebo zóny soustředěné péče o přírodu podle § 18 odst. 3 se neuplatní režim zón stanovený v odstavcích 1 až 3 a lze na nich realizovat opatření nebo zásahy, které neohrožují předmět ochrany národního parku a naplňování cílů ochrany národního parku.
§ 19
Omezení činností v národních parcích a návštěvní řád národního parku
(1)
Podmínky omezení a výčet turistických a rekreačních činností, které jsou na území národního parku zakázány nebo omezeny právními předpisy, opatřeními obecné povahy nebo rozhodnutími vydanými podle tohoto zákona nebo podle jiných právních předpisů, zveřejňuje orgán ochrany přírody v návštěvním řádu národního parku.
(2)
Návštěvní řád národního parku zveřejňuje orgán ochrany přírody ve formě elektronického dokumentu na svých internetových stránkách. Návštěvní řád může být zveřejněn také pro část území národního parku.
§ 20
Rada národního parku
(1)
K projednání a posouzení všech důležitých dokumentů ochrany a řízení národního parku a jeho ochranného pásma, zejména členění území národního parku do zón ochrany přírody a zásad péče o národní park, zřizuje orgán ochrany přírody radu národního parku (dále jen „rada“) jako iniciativní a konzultační orgán pro záležitosti příslušného národního parku.
(2)
Členy rady jsou delegovaní zástupci všech obcí a krajů, na jejichž území se národní park a jeho ochranné pásmo rozkládá, a v horských oblastech zástupci Horské služby. Další členy rady z významných právnických a fyzických osob, zejména z oblasti ochrany přírody, lesnictví, zemědělství, vodního hospodářství, obchodu a cestovního ruchu, odborníků z vědeckých a odborných pracovišť, popřípadě z jiných orgánů státní správy, jmenuje a odvolává orgán ochrany přírody.
(3)
Návrh zón národního parku, návrh klidových území národního parku, cesty a trasy navržené k vyhrazení v klidových územích národního parku a místa navržená k vyhrazení je orgán ochrany přírody národního parku povinen dohodnout s radou. Návrh zásad péče o národní park dohodne orgán ochrany přírody s radou postupem podle § 38a.
(4)
Nedojde-li k dohodě podle odstavce 3, předloží rada prostřednictvím orgánu ochrany přírody neprodleně rozpor se svým stanoviskem Ministerstvu životního prostředí, které na základě shromážděných podkladů může návrh upravit. O změně návrhu informuje radu.
§ 21
Právo myslivosti a rybářství v národních parcích
(1)
Držitelé a uživatelé honiteb nebo uživatelé rybářských revírů v národních parcích jsou povinni při výkonu práva myslivosti a práva rybářství podle jiných právních předpisů10) postupovat tak, aby se udržoval nebo zlepšoval stav ekosystémů národního parku a aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce.
(2)
Při výkonu práva myslivosti nebo práva rybářství na územích zařazených do zóny přírodní nebo zóny přírodě blízké se nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu upravujícího povinnost přikrmovat zvěř a o stanovení způsobu hospodaření a postupu zarybňování v rybářském revíru51).
(3)
Výkon práva myslivosti a práva rybářství podle jiných právních předpisů10) může být v určitých částech národního parku nebo na celém jeho území rozhodnutím nebo, je-li okruh adresátů neurčitý, opatřením obecné povahy orgánu ochrany přírody omezen nebo vyloučen.
§ 22
Lesy národních parků
(1)
Lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými.
(2)
S lesy, s pozemky určenými k plnění funkcí lesa a s jiným majetkem ve vlastnictví státu souvisejícím s plněním funkcí lesa na území národního parku a jeho ochranného pásma je podle své územní příslušnosti uvedené v § 78 příslušná hospodařit správa národního parku.
§ 22a
Nakládání s lesy v národních parcích
(1)
Vlastníci nebo nájemci lesů v národních parcích jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich přirozené ekologické funkce a biologická rozmanitost.
(2)
Při provádění péče o lesy zařazené do zóny přírodní a do zóny přírodě blízké se nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu o povinnosti obnovovat a vychovávat lesní porosty, o lhůtách k zalesnění holin a o lhůtách k zajištění lesních porostů na lesních pozemcích, o povinném provádění meliorací a hrazení bystřin v lesích ani ustanovení o povinném přednostním provádění nahodilé těžby52). Při provádění péče o lesy zařazené do zóny přírodní a do zóny přírodě blízké se dále nepoužijí ustanovení jiného právního předpisu o povinném provádění opatření53) na předcházení nebo zabránění působení škodlivých činitelů a na odstranění nebo zmírnění jejich následků, s výjimkou preventivních opatření proti vzniku lesních požárů.
(3)
Lesy zařazené do zóny přírodní se nezahrnují do výpočtu závazných ustanovení lesních hospodářských plánů podle jiného právního předpisu, rovněž se v nich neumisťují těžby a nenavrhují výchovná a pěstební opatření v lesních hospodářských plánech. V lesích zařazených do zóny přírodě blízké se závazné ustanovení lesního hospodářského plánu maximální celková výše těžeb stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých lesních porostech.
§ 22b
Nakládání se zemědělskými pozemky v národních parcích
(1)
Vlastníci nebo nájemci pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu v národních parcích, jsou povinni hospodařit na nich tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich ekologické funkce a biologická rozmanitost.
(2)
Při provádění péče o pozemky, které jsou součástí zemědělského půdního fondu v zóně přírodní nebo zóně přírodě blízké, se přednostně uplatňují postupy, které směřují k naplnění cílů ochrany těchto zón podle § 18 odst. 1 písm. a) nebo b). Na tyto pozemky se nevztahují ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
§ 23
Omezení zcizitelnosti vlastnického práva státu k některým pozemkům v národních parcích
(1)
Na území národních parků nelze zcizit pozemky, které jsou ve vlastnictví státu.
(2)
Za zcizení podle odstavce 1 se nepovažují směny pozemků odůvodněné zájmy ochrany přírody.
10)
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů.
49)
§ 44 odst. 3 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb. a zákona č. 301/2009 Sb.
50)
§ 52 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění zákona č. 225/2006 Sb.
51)
§ 11 odst. 4 zákona č. 449/2001 Sb.
§ 11 odst. 1 zákona č. 99/2004 Sb.
52)
§ 31 odst. 6 a § 33 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb.
53)
§ 32 odst. 1 a 2 zákona č. 289/1995 Sb.“.
Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.
2.
§ 37 včetně nadpisu zní:
㤠37
Ochranná pásma zvláště chráněných území
(1)
Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území, s výjimkou chráněné krajinné oblasti, před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Orgán ochrany přírody může při vyhlášení zvláště chráněného území stanovit, že se zvláště chráněné území vyhlašuje bez ochranného pásma.
(2)
K umisťování, povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití chemických prostředků a ke změnám druhu pozemku v ochranném pásmu zvláště chráněného území je nutný souhlas orgánu ochrany přírody.
(3)
V ochranném pásmu národního parku se souhlas orgánu ochrany přírody dále vyžaduje k
a)
táboření mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy a mimo zastavěná území obcí,
b)
zemědělskému hospodaření, pokud by tím docházelo k překročení ekologicky únosného režimu přísunu živin do půdy, zejména draslíku, dusíku a fosforu,
c)
odstraňování odpadů, nebo
d)
pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy a mimo zastavěná území obcí.
(4)
Souhlas k činnostem podle odstavců 2 a 3, k nimž není třeba povolení správního orgánu podle jiného právního předpisu, vydává orgán ochrany přírody rozhodnutím, nebo, je-li okruh adresátů neurčitý, opatřením obecné povahy.“.
3.
Nadpis § 38 zní:
„Plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a chráněné krajinné oblasti“.
4.
V § 38 odst. 1 větě první se slova „zvláště chráněné území a jeho ochranné pásmo“ nahrazují slovy „národní přírodní rezervaci, přírodní rezervaci, národní přírodní památku nebo přírodní památku a ochranné pásmo těchto zvláště chráněných území nebo o chráněnou krajinnou oblast“.
5.
V § 38 odst. 2 větě druhé se slova „národní parky a“ zrušují.
6.
V § 38 odst. 6 se slova „zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma“ nahrazují slovy „národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky a jejich ochranná pásma a o chráněné krajinné oblasti“.
7.
Za § 38 se vkládá nový § 38a, který včetně nadpisu zní:
㤠38a
Zásady péče o národní parky
(1)
Zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma (dále jen „zásady péče“) jsou koncepční odborné dokumenty ochrany přírody, které na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu ekosystémů národních parků a jejich ochranných pásem stanoví rámcové zásady péče nezbytné pro zachování nebo zlepšení stavu předmětů ochrany národních parků a v ochranných pásmech pro zabezpečení národních parků před nepříznivými vlivy z okolí. Zásady péče dále stanoví postup a způsob naplňování dlouhodobých cílů ochrany národních parků a jejich poslání. Zásady péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů14a) a pro rozhodování orgánů ochrany přírody.
(2)
Zpracování zásad péče zajišťuje orgán ochrany přírody.
(3)
Orgán ochrany přírody se souhlasem Ministerstva životního prostředí vydá oznámení o možnosti seznámit se s návrhem zásad péče, který zveřejní na portálu veřejné správy a zašle dotčeným obcím, které jej zveřejní na svých úředních deskách, a dále jej zašle dotčeným krajům. Připomínky k návrhu zásad péče může podat každý ve lhůtě 60 dnů ode dne zveřejnění oznámení na portálu veřejné správy.
(4)
Orgán ochrany přírody vyhodnotí připomínky došlé ve lhůtě podle odstavce 3 a upraví návrh zásad péče. Vypořádání došlých připomínek zveřejní orgán ochrany přírody na svých internetových stránkách a na portálu veřejné správy. Upravený návrh zásad péče dohodne s radou. Dohodnuté zásady péče předloží orgán ochrany přírody Ministerstvu životního prostředí ke schválení.
(5)
Nedojde-li k dohodě podle odstavce 4, předloží rada prostřednictvím orgánu ochrany přírody neprodleně rozpor se svým stanoviskem Ministerstvu životního prostředí, které na základě shromážděných podkladů může návrh upravit. O změně návrhu informuje radu.
(6)
Zásady péče schvaluje Ministerstvo životního prostředí zpravidla na období 15 až 20 let. Schválené zásady péče uloží Ministerstvo životního prostředí v ústředním seznamu ochrany přírody a předá v elektronické podobě na technickém nosiči dat dotčeným obcím a krajům.
(7)
Péči o národní parky a jejich ochranná pásma podle zásad péče zajišťuje orgán ochrany přírody.
(8)
Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou obsah zásad péče a postup jejich zpracování a projednání.“.
8.
§ 40 včetně nadpisu zní:
„Postup při projednávání záměrů na vyhlášení zvláště chráněných území
§ 40
(1)
Je-li třeba vyhlásit chráněné území nebo jeho ochranné pásmo podle části třetí tohoto zákona, zajistí orgán ochrany přírody zpracování záměru na vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma. V záměru orgán ochrany přírody vyhodnotí stav dochovaného přírodního prostředí v území a navrhne vhodný způsob a rozsah ochrany území včetně jeho bližších ochranných podmínek.
(2)
Záměr na vyhlášení národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky nebo ochranného pásma těchto zvláště chráněných území zašle orgán ochrany přírody příslušný k jejich vyhlášení obcím a krajům, jejichž území se záměr dotýká. Vlastníkům nemovitých věcí dotčených záměrem, zapsaným v katastru nemovitostí, dále zašle písemné oznámení o předložení záměru k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Oznámení zároveň zveřejní na portálu veřejné správy.
(3)
Záměr na vyhlášení národního parku, chráněné krajinné oblasti nebo ochranného pásma národního parku zašle Ministerstvo životního prostředí obcím a krajům, jejichž území se záměr dotýká. Vlastníkům nemovitých věcí dotčených záměrem, zapsaným v katastru nemovitostí, doručí Ministerstvo životního prostředí formou veřejné vyhlášky písemné oznámení o předložení záměru k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Ministerstvo životního prostředí zveřejní oznámení o předložení záměru k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání, na portálu veřejné správy. Dotčené obce zveřejní na žádost Ministerstva životního prostředí oznámení do 5 dnů ode dne, kdy jim oznámení bylo doručeno, na úředních deskách obcí.
(4)
Písemné námitky k předloženému záměru mohou uplatnit dotčené obce a kraje ve lhůtě 90 dnů od obdržení záměru a vlastníci nemovitých věcí dotčených navrhovanou ochranou ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného oznámení o předložení záměru k projednání podle odstavce 2, jinak ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení oznámení veřejnou vyhláškou podle odstavce 3 na portálu veřejné správy. Námitky proti návrhu podle odstavce 2 se podávají orgánu ochrany přírody příslušnému k vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma, námitky podle odstavce 3 Ministerstvu životního prostředí; k námitkám uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Orgán ochrany přírody rozhodne o došlých námitkách do 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění námitek. Orgán ochrany přírody uvede záměr do souladu s námitkami, kterým bylo vyhověno.
(5)
Od doby zveřejnění záměru na vyhlášení části přírody podle odstavců 2 a 3 za zvláště chráněné území až do vyhlášení zvláště chráněného území, nejdéle však po dobu dvou let, se musí každý zdržet všech zásahů, které by negativně měnily či poškozovaly dochovaný stav přírody území navrhovaného ke zvláštní ochraně.
(6)
Rozsah dotčených nemovitostí nebo rozsah omezení vlastníků nemovitých věcí vyplývající z vymezení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma nebo zón ochrany přírody národního parku anebo chráněné krajinné oblasti, z bližších ochranných podmínek zvláště chráněného území nebo z výčtu činností vázaných na souhlas v ochranném pásmu uvedených v návrhu právního předpisu, kterým se vyhlašuje nebo mění zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo, nesmí přesáhnout rozsah omezení nebo rozsah ochrany vyplývajících ze záměru podle odstavce 1, upraveného podle rozhodnutí o námitkách podle odstavce 4.
(7)
Náležitosti a obsah záměru podle odstavce 1 stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.“.
9.
§ 41 zní:
㤠41
V případě, že je potřeba u již vyhlášeného zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma změnit jejich vymezení, bližší ochranné podmínky zvláště chráněného území nebo činnosti vázané na souhlas v ochranném pásmu, projedná orgán ochrany přírody navrženou změnu obdobně podle § 40 odst. 2 až 4. Změna se projednává pouze s těmi vlastníky nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí, obcemi a kraji, jichž se dotýká.“.
10.
V § 42 odstavce 2 a 3 včetně poznámky pod čarou č. 16 znějí:
„(2)
Ústřední seznam je informační systém veřejné správy, do kterého může každý nahlížet v přítomnosti pověřeného pracovníka nebo způsobem využívajícím dálkový přístup. Správcem ústředního seznamu je Ministerstvo životního prostředí a jeho provozovatelem je Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen „Agentura“). Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou členění ústředního seznamu, jeho obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování.
(3)
Orgán ochrany přírody po vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma ohlásí příslušnému katastrálnímu úřadu údaje, popřípadě změny těchto údajů týkající se ochrany nemovitých věcí podle tohoto zákona k zápisu do katastru nemovitostí16).
16)
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.“.
11.
§ 43 včetně nadpisu zní:
㤠43
Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích
(1)
Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněných územích podle § 16, § 16a odst. 1, § 16a odst. 2, § 17 odst. 2, § 26, § 29, § 34, § 35 odst. 2 a § 36 odst. 2 může orgán ochrany přírody povolit v případě, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody anebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území.
(2)
Orgán ochrany přírody může výjimku podle odstavce 1, která se týká blíže neurčeného okruhu osob, povolit též opatřením obecné povahy.
(3)
Vyhrazení míst a tras podle § 16a odst. 1 písm. c), § 16 odst. 2, § 17 odst. 2, § 29 a § 37 odst. 3 písm. a) a d) stanoví orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy.“.
12.
Za § 44 se vkládají nové § 44a a 44b, které včetně nadpisů znějí:
㤠44a
Územní plánování a stavební činnost ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech
Orgány územního plánování a stavební úřady vykonávají svoji působnost tak, aby byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem, prostupnost krajiny a aby byla zachována a podporována biologická rozmanitost. Urbanistické a architektonické řešení musí respektovat měřítko, charakter a strukturu zástavby s cílem zachování rázu sídel.
§ 44b
Souhlasy k činnostem vymezeným v bližších ochranných podmínkách
Souhlas k činnostem vymezeným v bližších ochranných podmínkách, k nimž není třeba povolení správního orgánu podle jiného právního předpisu, vydává orgán ochrany přírody rozhodnutím nebo, pokud je okruh adresátů neurčitý, opatřením obecné povahy.“.
13.
V § 56 odst. 1 větě první se za slovo „povoluje“ vkládají slova „na žádost toho, kdo zamýšlí uskutečnit škodlivý zásah“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „V pochybnostech o škodlivosti zamýšleného zásahu lze požádat o poskytnutí předběžné informace podle správního řádu47c).“.
14.
V § 61 odstavec 1 zní:
„(1)
Česká republika má předkupní právo k nezastavěným pozemkům ležícím mimo zastavěná území obcí na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a pozemkům souvisejícím s jeskyněmi. Ministerstvo životního prostředí podá neprodleně návrh na zápis předkupního práva do katastru nemovitostí. Vlastníci těchto pozemků jsou povinni v případě jejich zamýšleného prodeje přednostně nabídnout tyto pozemky ke koupi orgánu ochrany přírody, a to i v případě, že se tyto pozemky nacházejí v předmětných územích jen zčásti. Pokud orgán ochrany přírody neprojeví o tyto pozemky do 60 dnů od doručení nabídky pozemku ke koupi písemný zájem, mohou vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit.“.
15.
V § 61 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V případě, že o pozemky uvedené v odstavci 1 projeví stát prostřednictvím Ministerstva životního prostředí písemně ve lhůtě uvedené v odstavci 1 zájem, bude smlouvu za Českou republiku uzavírat Agentura nebo správa národního parku, které budou podle své územní působnosti uvedené v § 78 odst. 1 a 2 s tímto majetkem státu příslušné hospodařit.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako 3 a 4.
16.
V § 63 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Každý je povinen při pohybu na cizích pozemcích včetně pohybu na pozemních komunikacích, stezkách a pěšinách, vyznačených cyklostezkách, odpočinkových místech, tábořištích a v altáncích mimo zastavěná území obcí dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených a přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí na těchto pozemcích a nebezpečím v přírodě obvyklým. Vlastníci pozemků neodpovídají za škody na majetku, zdraví nebo životě, vzniklé jiným osobám působením přírodních sil nebo vlastním zaviněním těchto osob.“.
17.
V § 64 se za slova „s dotčenými obcemi“ vkládají slova „opatřením obecné povahy“.
18.
V § 71 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Obce ve svém územním obvodu mají při projednávání návrhu opatření obecné povahy podle části třetí tohoto zákona postavení dotčeného orgánu podle správního řádu.“.
19.
V § 73 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Provádění výzkumu ve zvláště chráněném území nevyžadující zásahy do předmětů ochrany zvláště chráněného území, které jsou v rozporu s jejich ochrannými podmínkami, musí být oznámeno písemně nejméně 30 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může omezit nebo zakázat, pokud by přitom mohlo dojít k poškození předmětu ochrany zvláště chráněného území.“.
20.
V § 75 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
Agentura,“.
21.
V § 77 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností vydávají závazná stanoviska z hlediska tohoto zákona k řízením podle zákona o myslivosti39d).“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
22.
V § 77a odst. 4 písmeno i) zní:
„i)
předávají dokumentaci vyhlášených přírodních rezervací, přírodních památek a jejich ochranných pásem do ústředního seznamu; po vyhlášení přírodních rezervací, přírodních památek nebo jejich ochranných pásem ohlašují příslušnému katastrálnímu úřadu údaje, popřípadě změny těchto údajů, týkající se ochrany nemovitých věcí podle tohoto zákona k zápisu do katastru nemovitostí,“.
23.
V § 77a se odstavec 8 zrušuje.
24.
V § 78 odst. 2 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Správa Národního parku Šumava vykonává státní správu v rozsahu působnosti Agentury též na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Správa Národního parku České Švýcarsko vykonává státní správu též na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí. Správy národních parků, jejich sídla a jejich správní obvody tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy a chráněnými krajinnými oblastmi jsou uvedeny v příloze č. 5 tohoto zákona.“.
25.
V § 78 odstavec 3 zní:
„(3)
Agentura a správy národních parků dále v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2
a)
vydávají souhlasy k vyhrazení míst ke zneškodňování odpadů na území chráněných krajinných oblastí,
b)
vydávají souhlasy k vyhrazení míst k táboření a rozdělávání ohňů na území chráněných krajinných oblastí,
c)
vydávají souhlasy k vyhrazení míst k vjezdu a setrvávání motorových vozidel a obytných přívěsů na území chráněných krajinných oblastí,
d)
vydávají souhlasy k vyhrazení míst pro pořádání soutěží na jízdních kolech na území chráněných krajinných oblastí,
e)
vydávají souhlasy k vyznačení cest na území národních přírodních rezervací,
f)
rozhodují o omezení nebo vyloučení výkonu práva myslivosti a práva rybářství v národních parcích a o vydání souhlasu k výkonu rybářského a mysliveckého práva na území národních přírodních rezervací,
g)
vydávají souhlasy k činnostem nebo zásahům v ochranných pásmech národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek,
h)
povolují výjimky ze zákazů u národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek,
i)
vyhrazují místa a stanovují přitom podmínky týkající se rozsahu, způsobu a času prováděných činností podle § 16, § 16a odst. 1 písm. c), § 17 odst. 2, § 29 a § 37 odst. 3 opatřením obecné povahy,
j)
vydávají závazné stanovisko k ohlášení stavby, vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu, stavebního povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudačního souhlasu, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělení souhlasu podle vodního zákona,
k)
vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vymezeným v bližších ochranných podmínkách národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek podle § 16a odst. 3, § 16b, 16c, 16d a 44a,
l)
vydávají opatření obecné povahy k omezení nebo zákazu vstupu podle § 64.“.
26.
V § 78 odst. 4 se za slovo „Šumava“ vkládají slova „a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce“.
27.
V § 78 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Správy národních parků zajišťují zpracování a předkládají ke schválení zásady péče o národní parky podle § 38a a Agentura a správy národních parků v obvodu své územní působnosti podle odstavců 1 a 2 zajišťují zpracování a předkládají ke schválení plány péče o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a jejich ochranná pásma podle § 38 nebo záchranné programy zvláště chráněných druhů podle § 52.“.
Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 9 až 11.
28.
V § 78 odst. 9 větě první se za slova „plány péče“ vkládají slova „, zásadami péče o národní parky nebo záchrannými programy zvláště chráněných druhů“.
29.
V § 78 odst. 11 větě druhé se za slova „národního parku“ vkládají slova „a jmenují a odvolávají její další členy“.
30.
V § 79 odst. 3 písm. d) se slova „v národních parcích a“ zrušují.
31.
V § 79 odst. 3 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a kterými se vyhlašují přírodní památky a přírodní rezervace nebo jejich ochranná pásma na území národních parků a jejich ochranných pásem a na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce“.
32.
V § 79 odst. 3 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g)
vydává vyhlášky, kterými se stanoví klidová území národních parků podle § 17 odst. 3, vymezují nebo mění zóny ochrany přírody národního parku podle § 18 odst. 5 nebo zóny ochrany přírody chráněné krajinné oblasti podle § 27 odst. 2,“.
Dosavadní písmena g) až t) se označují jako písmena h) až u).
33.
V § 79 odst. 3 písm. i) se slova „národní parky,“ zrušují.
34.
V § 79 odst. 3 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní:
„j)
schvaluje zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma podle § 38a odst. 6,“.
Dosavadní písmena j) až u) se označují jako písmena k) až v).
35.
V § 79 odst. 3 písmeno k) zní:
„k)
předává dokumentaci vyhlášených národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území, dále přírodních památek a přírodních rezervací nebo jejich ochranných pásem na území národních parků a jejich ochranných pásem a dále ptačích oblastí a evropsky významných lokalit do ústředního seznamu; po vyhlášení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území a dále přírodních památek a přírodních rezervací nebo jejich ochranných pásem na území národních parků a jejich ochranných pásem ohlašuje příslušnému katastrálnímu úřadu údaje, popřípadě změny těchto údajů, týkající se ochrany nemovitých věcí podle tohoto zákona k zápisu do katastru nemovitostí,“.
36.
V § 79 odst. 3 písm. v) se slova „, vykonávají působnost orgánů ochrany přírody správy“ nahrazují slovy „národních parků nebo Agentury, vykonávají působnost orgánů ochrany přírody správy národních parků nebo Agentura“.
37.
V § 79 odst. 4 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) až w) se označují jako písmena g) až v).
38.
V § 79 odst. 4 písm. g) se za slova „ochranných pásem“ vkládají slova „a na území Chráněné krajinné oblasti Šumava a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce“.
39.
V § 79 odst. 4 písmeno h) zní:
„h)
stanoví obsah plánů péče a postup jejich zpracování podle § 38 odst. 7, stanoví obsah zásad péče o národní parky a jejich ochranná pásma a postup jejich zpracování a projednání podle § 38a odst. 8, náležitosti a obsah záměru podle § 40 odst. 7, stanoví členění ústředního seznamu, obsah a náležitosti, výčet, způsob a podmínky předávání dokumentů do ústředního seznamu, způsob a podmínky nakládání s dokumenty a daty v ústředním seznamu včetně způsobu a podmínek jejich zveřejňování podle § 42 odst. 2, podrobnosti o způsobu označení a vymezení zvláště chráněných území v terénu i mapových podkladech podle § 42 odst. 5 a bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech podle § 47 odst. 3,“.
40.
V § 79 odst. 4 písm. j) se slova „, obsah a náležitosti souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45c odst. 3“ zrušují.
41.
V § 79 odst. 4 písm. v) se číslovka 10 nahrazuje číslovkou 11.
42.
V § 79a odst. 1 se slova „Agentura nebo“ zrušují.
43.
V § 79a odst. 2 písm. a) a v § 79a odst. 3 větě druhé se slova „k Agentuře nebo“ nahrazují slovem „ke“.
44.
V § 79a odst. 2 písm. b) a v § 79a odst. 4 větě třetí se slova „Agentury nebo“ zrušují.
45.
V § 79a odst. 5 se slova „Agentura nebo“ zrušují a slovo „správa“ se nahrazuje slovem „Správa“.
46.
V § 79a se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Povinnost prokázat zvláštní odbornou způsobilost z obecné i zvláštní části se nevztahuje na fyzickou osobu, která vykonala úřednickou zkoušku podle zákona o státní službě pro obor služby ochrana přírody a krajiny nebo podle zákona o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků pro správní činnost v ochraně přírody a krajiny.“.
47.
V § 84 odst. 1 uvozovací větě, v § 84 odst. 1 písm. a) a v § 84 odst. 1 písm. e) se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „nebo opatření obecné povahy“.
48.
V § 84 odst. 2 se za slovo „rozhodnutí“ vkládají slova „nebo opatření obecné povahy“.
49.
Příloha se zrušuje.
50.
Doplňují se přílohy č. 1 až 5, které znějí:
„Příloha č. 1 k zákonu č. 114/1992 Sb.
Národní park České Švýcarsko
A.
Předmět ochrany národního parku
Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na část přírodovědecky nejhodnotnějšího území Labských pískovců. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.
B.
Vymezení hranic národního parku
Hranice Národního parku České Švýcarsko vede od hraničního mezníku č. 14 ve Hřensku okrajem lesa nad křižovatku silnic I/62 a III/25861 a dále okrajem lesa k dolnímu okraji parkoviště nad hotelem Klepáč. Zde přechází silnici Hřensko - Mezní Louka a po ní se vrací zpět do Hřenska k mostu na silnici Hřensko - Janov, po této silnici až k průseku elektrovodu pod Janovem, dále po průseku k cestě zvané Mühlweg, po ní k vodárně v Janově a odtud po okraji lesa jihovýchodním směrem až k elektrovodu za lokalitou Hájenky. Dále po tomto elektrovodu vlevo překračuje Kachní potok až na okraj lesa nad Divokou soutěskou. Po okraji lesa pokračuje vlevo kolem osady Kamenická Stráň, za níž se napojuje na silnici Kamenická Stráň - Růžová. Po této silnici jde až na odbočku žluté turistické cesty a po této turistické cestě pokračuje vlevo až k hranici Národní přírodní rezervace Růžák. Po západním a jižním svahu Růžovského vrchu sleduje hranici rezervace až k žluté turistické cestě, po které pokračuje vpravo na kraj lesa. Dále pak odbočuje vlevo a po kraji lesa vede k průseku elektrovodu nad soutokem Kamenice a Chřibské Kamenice. Po tomto průseku k říčce Kamenici, překračuje ji na pravý břeh, který sleduje po proudu, a po 700 metrech odbočuje vpravo vzhůru údolím (východním směrem) až k okraji lesa.
Zde uhýbá vlevo a po kraji lesa obchází lokalitu „Na Všemilské Planině“ až k lesní cestě, po které odbočuje do údolí potoka Jetřichovické Bělé, po jejímž levém břehu jde proti proudu až k cestě, parcelní číslo 1039 v k. ú. Jetřichovice u Děčína, kde přechází potok a dále po hranici mezi parcelami číslo 1038/3 a 1038/1 v k. ú. Jetřichovice u Děčína, dále po hranici lesa obchází Starý mlýn a přechází na silnici III/25861 Jetřichovice - Vysoká Lípa. Pokračuje po ní směrem do Vysoké Lípy. V místě, kde silnice opouští les, přechází vlevo na kraj lesa a po něm obchází osadu Vysoká Lípa až k silnici do Zadních Jetřichovic, po ní směrem k Zadním Jetřichovicím až po křižovatku se Starou Českou silnicí. Po této silnici pokračuje směrem k obci Jetřichovice, a dále 60 metrů za křižovatkou se zpevněnou lesní cestou (k lokalitě „Na Bídě“) doleva. Lesní cestou pokračuje do sedla a doleva po okraji lesa až k Jetřichovické ozdravovně. Za ní vede po okraji lesa a přes cestu Haťového dolu, po této cestě do Jetřichovic a vždy po okraji lesa k silnici Jetřichovice - Rynartice.
Po této silnici probíhá vzhůru až k elektrovodnímu průseku a jím do Rynartic. Vlevo po okraji lesa obchází Rynartice až na silnici Rynartice - Dolní Chřibská. Dále pokračuje po silnici III/25861 okolo domova pro seniory „Potoky“ směrem do Dolní Chřibské. Krajem lesa odbočí vlevo k lesní asfaltové cestě pod Českým vrchem, po ní a dále okrajem lesa kolem Českého vrchu až k silnici III/2653 Dolní Chřibská - Doubice. Po této silnici pokračuje až k místu, kde silnice opouští les, před obcí Doubice odbočuje vlevo na kraj lesa a jím obchází západní okraj obce Doubice až na silnici Doubice - Kyjov.
Po této silnici pokračuje do Kyjova, po kraji lesa okolo Kyjovské přehrady a po Kyjovském potoku dolů ke Křinici, 100 metrů proti jejímu proudu, přes tok a okrajem lesa ke zpevněné lesní cestě vedoucí z jihu ke Kamennému vrchu a po této cestě směrem na Vlčí Horu. V místě, kde cesta opouští les, vede doleva okrajem lesa k Vlčímu potoku. Po pravém břehu Vlčího potoka pokračuje po proudu Vlčího potoka k cestě parcelní číslo 1584 v k. ú. Brtníky a po ní na Šternberk. Odtud vede vlevo po okraji lesa k cestě parcelní číslo 1577/1 v k. ú. Brtníky a po ní k Brtnickému potoku. Po levém břehu Brtnického potoka pokračuje proti proudu Brtnického potoka až k cestě parcelní číslo 464 v k. ú. Kopec, po ní a dále po cestě parcelní číslo 466 v k. ú. Kopec. Pak po cestě parcelní číslo 467/1 v k. ú. Kopec až k místu, kde se stýká s cestou parcelní číslo 278 v k. ú. Kopec. Odtud vede po hranici mezi parcelami číslo 366 a 390 v k. ú. Kopec, pak po hranici mezi parcelami číslo 366 a 381 v k. ú. Kopec, dále po hranici mezi parcelami číslo 368 a 381 v k. ú. Kopec a po hranici parcel číslo 368 a 390 v k. ú. Kopec. Poté se napojí na hranici katastrálních území Mikulášovice a Kopec. Po této hranici směřuje ke státní hranici k hraničnímu mezníku číslo 21 a odtud po státní hranici do Hřenska.
Poznámky
1.
Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční tratě, jako by leželo vně území národního parku.
2.
Kopie katastrální mapy s podrobným zákresem hranic národního parku jsou uloženy v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
C.
Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku České Švýcarsko
25.4MB
Příloha č. 2
k zákonu č. 114/1992 Sb.
Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo
A.
Předmět ochrany národního parku
Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na přírodovědecky nejhodnotnější část horského celku Krkonoš. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.
B.
Vymezení hranic národního parku
Hranice národního parku vede od bývalé celnice po východním okraji silnice 1. třídy E 10 na státní hranici s Polskem k manipulační ploše (asi 0,5 km severně od Harrachova), ze které odbočuje po svážnici k říčce Kamenici. Odtud proti proudu Kamenice po levém břehu až po odvozní cestu (Terex - Janouškova cesta); po této cestě přes Jakšín k potoku Bílá voda. Po pravém břehu Bílé vody k asfaltové turistické cestě (Harrachova cesta) a po ní ke křižovatce turistických cest u Mumlavského vodopádu. Odtud po žlutě značené turistické cestě přes Ptačinec na Rýžoviště - zde po hranici enklávy a lesních porostů, dále po vnějším okraji sjezdovky k horní hranici vleku, odtud dál po hranici lesa kolem celého Rýžoviště až k turistické sjezdovce po jejím východním okraji na Čertovu horu, odtud na západ průsekem rozvodí (po hřebeni, mezi severně položenými lesními odděleními 268 a 269 a jižně položenými odděleními 270 a 271) k Mumlavě. Po pravém břehu Mumlavy k soutoku s Jizerou, odtud po pravém břehu Jizery proti toku asi 400 m, kde se odděluje na místní asfaltovou komunikaci, po které pokračuje až k Tesařovskému potoku. Dále hranice národního parku pokračuje proti toku po levém břehu asi 1,8 km až na asfaltovou místní komunikaci, po ní na západ asi 150 m a dál na jih po hranici lesních a lučních porostů okolo vrchu Hvězda až po asfaltovou komunikaci z Příchovic (žlutě značená turistická cesta) a po ní asi 2 km přes Bílou skálu až na křižovatku s místní asfaltovou komunikací v Pasekách nad Jizerou. Po této cestě přes Paseky nad Jizerou severovýchodním směrem a pak jižně okolo kostela až ke křižovatce s „Planýrkou“, a po ní (modře značená turistická cesta) přibližně k severu až k potoku Havírna, po jeho pravém břehu dolů k můstku a odtud po místní komunikaci přes Jizeru do Vilémova, Vilémovem po asfaltové cestě ke křižovatce se žlutě značenou turistickou cestou a po této cestě na Studenov, zde od chaty Spolana pokračuje po modře značené turistické cestě (Janova cesta) k Ručičkám, dál po modré přes Hoření Domky k odbočce žlutě značené asfaltové cesty na Dvoračky (asi 1,5 km od Ručiček), kde tato cesta z Dvoraček již jako neznačená pokračuje na jihozápad k chatě Světlanka, dál až na konec lesa, kde hranice uhýbá na jih a je vedena po rozhraní lesních a lučních porostů přes Huťský potok až na místní komunikaci směřující Rokytnem na jihozápad k silnici 2. třídy č. 294 (Rokytnice nad Jizerou - Rezek), z této silnice asi po 50 m odbočuje na jih na další místní komunikaci, která se asi po 350 m opět napojuje na tuto silnici, po ní pokračuje až k odbočce do Františkova. Po františkovské silnici je hranice vedena až na státní silnici 1. třídy E 14, kde proti ústí Františkovského potoka překračuje Jizeru na pravý břeh. Po pravém břehu Jizery pokračuje přes Hradsko až k ústí potoka Zabylý, proti jeho toku po levém břehu stoupá 1,2 km až k místní komunikaci, po které vede asi 80 m na sever, kde se lomí na jihovýchod a vede asi 330 m po hranici katastru Jestřabí v Krkonoších a Poniklá, napojuje se na místní komunikaci, po které vede nad osadou Zabylý asi 200 m severovýchodně a po asfaltové cestě pokračuje nejprve severozápadním a pak severovýchodním směrem ke Stromkovicím v délce asi 1,1 km. Zde hranice vede po kamenité, výrazné mezi, porostlé vzrostlými stromy (ostatní plochy, pozemkové parcely č. 618, 617, 610, 607, 604, 603 a 595 v katastrálním území Jestřabí v Krkonoších) nejprve mezi lesními porosty severně a lučními jižně a pak mezi loukami asi 550 m až ke křižovatce místních komunikací na Daňkově vrchu. Po asfaltové komunikaci pokračuje odtud směrem na jihovýchod až východ, kde se po 1,3 km napojuje na silnici 3. třídy č. 28623 a pak 28620, po jejímž východním okraji pokračuje už z Jestřabí v Krkonoších přes Roudnici až ke křižovatce se silnicí 2. třídy č. 286, po ní vede asi 0,5 km na sever, kde u mostu přes Jizerku navazuje na levý břeh potoka Cedron a proti jeho toku pokračuje do Horních Štěpanic - Prakovic, kde pokračuje proti směru toku pravostranného přítoku Cedronu až k silnici 3. třídy č. 28626 a po ní na sever asi 1,2 km do Štěpanické Lhoty, kde odbočuje na západ po místní komunikaci, až se napojí na asfaltovou červeně značenou turistickou cestu, po které pokračuje severozápadně Beneckem pod Jindrovou skálou až k hranici lesních porostů (asi po 2 km od Poustky), po této hranici lesních porostů (severně silnice 3. třídy č. 28626) až k místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická cesta) směřující jihozápadně na silnici 3. třídy č. 28626, po ní až na Křížovky, kde odbočuje po místní komunikaci přes Podžalí.
V Podžalí vybočuje hranice přibližně západním směrem po vnějším kraji turistické sjezdovky na Přední Žalý a vrací se po severním okraji druhé sjezdovky na výše uvedenou komunikaci, po které pokračuje až k Šindelové strouze. Po pravém břehu vede dolů do Herlíkovic, zde asi 80 m po místní komunikaci na severozápad k pravému břehu Labe, po němž proti směru toku až k jezu, přes který vede hranice na silnici 2. třídy č. 295 a po východním kraji této silnice pokračuje asi 1 km na jih, kde odbočuje po náhonu k bývalé továrně a asi po 250 m opět odbočuje, tentokrát po hranici lesních a lučních porostů přibližně na východ až na místní asfaltovou komunikaci (červeně značená turistická cesta, zvaná Kamenná cesta), ke Strážnému. Asi po 0,7 km navazuje na silnici 3. třídy č. 2956, po které vede do Strážného. Zde odbočuje asi po 350 m na východojihovýchod po místní asfaltové komunikaci (žlutě značená turistická cesta) na enklávu Vápenice, kde se stáčí směrem severovýchodním po katastrální správní hranici obce Dolní Dvůr přes Klínový potok, Luisino údolí a dále po spodní hranici lesa nad zástavbou Dolního Dvora pokračuje přes údolí Kotelského potoka až do Hádku. Přechází Zlatý potok a dále vede po správní katastrální hranici Dolního Dvora až k Bönischovým Boudám; pokračuje kolem enklávy těchto bud a odtud opět po spodní hranici lesa do údolí Černého Dolu. Zde odbočuje směrem severním po asfaltové lesní cestě až k hájovně, kde se stáčí zpět k jihu a po druhé straně údolí po spodní hranici lesa až nad městys Černý Důl; dále sleduje spodní hranici lesa směrem východním až ke státní silnici 2. třídy č. 297. Po její levé straně pokračuje k Hoffmanovým Boudám, za kterými odbočuje vlevo po asfaltové lesní cestě až nad Janské Lázně. Odtud po spodní hranici lesa a dále po cestě vedoucí podél Modrokamenné boudy pokračuje až na okraj lesa nad místní část Dolní Maršov. Odtud po spodním okraji lesa nad obcí Horní Maršov do údolí Temného Dolu, kde se stáčí severozápadním směrem podél řeky Úpy až ke stavidlu vodního náhonu. Podél tohoto náhonu přechází přes státní silnici 2. třídy č. 296 na druhou stranu údolí a po spodní hranici lesa nad zastavěnou částí obce až do údolí Albeřického potoka; z vrstevnice 620 m dále po hranici katastrální parcely Horní Maršov 530 pokračuje přes silnici vedoucí od Dolních Lysečin na protější svah. Opět po spodní hranici lesa na Mílův kopec (kóta 709,2), kde přechází po katastrální hranici - Dolní Lysečiny č. 153 zemědělskou půdu a dále po spodní hranici lesa směrem jižním nad horní zástavbou Horního Maršova až po k.ú. Maršov II, kde se hranice prudce stáčí do svahu směrem východním podél lesa až k vrstevnici 740 m n. m. Odtud pokračuje k jihu až na lesní asfaltovou cestu nad Sluneční strání, po které vede dále do Antonínova údolí a podél Sejfského potoka až k hájovně. Od ní se prudce stáčí směrem severním a podél lesní silnice přes Zlatý potok pokračuje směrem východním; v nadmořské výšce 600 - 640 m obchází Sklenářovický vrch směrem severním a dále po stejné cestě stoupá do nadmořské výšky 760 m, kde vychází z lesních porostů nad Vernířovicemi. Pokračuje stále směrem severním po spodní hranici lesa, sestupuje podél sjezdovky do Prkenného Dolu, překračuje Sněžný potok a pokračuje po spodní hranici lesního výběžku pod silnici; pod Žacléřským zámkem se vrací zpět na komunikaci 2. třídy č. 300 a dále po spodní hranici lesa na západním okraji Žacléře a místní částí Bobr až ke státní hranici mezi ČR a Polskem. Odtud pokračuje západním směrem souběžně se státní hranicí s Polskem až k výchozímu bodu hranice u bývalé celnice u východního okraje silnice 1. třídy E 10.
Poznámky
1.
Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční trati, jako by leželo vně území národního parku.
2.
Kopie katastrální mapy s podrobným zákresem hranic národního parku je uložena v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
C.
Vymezení hranic ochranného pásma národního parku
Hranice ochranného pásma na západě začíná u bývalé celnice a po státní hranici s Polskem pokračuje až k Jizeře. Po pravém břehu ve směru toku vede až pod průmyslový areál (závod DEVRO) v Kořenově, kde napojením na místní komunikaci navazuje na hranici národního parku. Znovu začíná hranice ochranného pásma na křižovatce místních asfaltových komunikací v Pasekách nad Jizerou u hranice národního parku. Je vedena po žlutě značené asfaltové turistické cestě směrem na jih až k silnici 2. třídy č. 290, po jejímž východním okraji pokračuje až na křižovatku ve Sklenařicích, odkud vede po silnici 3. třídy č. 29058 (severní okraj) až do Jablonce nad Jizerou. Zde pokračuje po východním okraji silnice E 14 až k železničnímu přejezdu a po železniční trati na pravý břeh Jizery; po něm až k vtoku Františkovského potoka z levé strany, kde navazuje na hranici KRNAP. Dále hranice ochranného pásma začíná u hranice KRNAP na pravém břehu Jizery v Maříkově proti vtoku potoka Zabylý, po Jizeře pokračuje až do Sytové po soutok s Jizerkou. Pokračuje po pravém břehu Jizerky až do Hrabačova po soutok s potokem Hatina. Po pravém břehu tohoto potoka až k můstku na silnici 1. třídy E 14, kde hranice přechází na severní krajnici vozovky a po ní pokračuje až k Vrchlabí, kde je vedena po obchvatu k silnici u Tesly, kde pokračuje po hranicích intravilánu města Vrchlabí na sever, stáčí se na jih a na východní straně města odbočuje po místní komunikaci k „Finančníku“, která se napojuje na silnici 1. třídy E 14. Dále pokračuje stále po levé straně této státní silnice směrem východním přes místní části Prostřední Lánov a Čistou, kde se podél komunikace stáčí směrem jihovýchodním do obce Rudník. Z této obce pokračuje dále severovýchodně přes místní části Javorník a Hertvíkovice až do Mladých Buků, kde přestává sledovat komunikaci 1. třídy E 14 na křižovatce silnic z Hertvíkovic, Trutnova a Svobody nad Úpou přechází tuto křižovatku na levou stranu železniční tratě Svoboda nad Úpou - Trutnov. Tu potom sleduje až za železniční stanici Kalná Voda na železniční přejezd s komunikací 2. třídy č. 300. Po levé straně této komunikace pokračuje od železničního přejezdu směrem severním přes místní část Babí až do Prkenného Dolu, kde se napojuje na hranici KRNAP.
Centra cestovního a turistického ruchu jsou zařazena do ochranného pásma. Hranice mezi ochranným pásmem a národním parkem probíhají v jednotlivých centrech následovně:
Špindlerův Mlýn
Hranice je vedena po silničce na koruně přehrady (údolní nádrž Labská), dál se napojuje na silnici 2. třídy 295, z níž asi po 50 m se odpojuje na starou silnici. Zde odbočuje po výrazné lesní cestě na západ, na jižní okraj enklávy Labská, kde se napojuje na asfaltovou komunikaci („plynovod“), po níž vede asi 0,5 km na severozápad až k potoku, po jehož levém břehu stoupá proti proudu rovněž asi 0,5 km, až se napojí na lesní asfaltovou cestu. Po ní pokračuje asi 0,7 km severovýchodně k vnějšímu okraji turistické sjezdovky, po něm k horní stanici vleku a po trase vleku dolů zpět na cestu, která vede po rozhraní lesních a lučních porostů na enklávě Labská a po 200 m pokračuje lesem, kde se napojuje na zeleně značenou turistickou cestu, po které vede až na Bedřichov. Dále pokračuje po svážnici asi 1 km směrem severovýchodním až k jihozápadnímu kraji sjezdovky na Medvědín. Po této sjezdovce vede nahoru k horní stanici lanovky, kde se stáčí po severovýchodním kraji druhé sjezdovky dolů a napojuje se na turistickou asfaltovou modře značenou cestu k Dívčím lávkám, kde přechází po můstku Labe a před boudou Myslivna odbočuje po severním kraji asfaltové silnice (vedoucí ke Špindlerově boudě), z níž se stáčí na jih po žlutě značené turistické cestě do Špindlerova Mlýna. Z této cesty hranice odbočuje za Bílým Labem lesním průsekem jihovýchodně orientovaným na žlutě značenou turistickou cestu (Dřevařská). Po ní vede hranice k východnímu okraji Špindlerova Mlýna, kde odbočuje po asfaltové komunikaci na jihovýchod nad enklávu Svatý Petr; asi po 400 m se napojuje na svážnici nad Svatým Petrem. Z této po 1,1 km schází přímo na jih výraznou terénní depresí nejprve lesem a pak enklávou Svatý Petr až na dolní místní komunikaci, po ní pokračuje na východ asi 180 m, kde po napojení na další místní komunikaci pokračuje na západ asi 900 m až k můstku přes Dolský potok. Po pravém břehu stoupá nahoru k dolní svážnici, po které směrem na západ po 250 m navazuje na východní okraj turistické sjezdovky. Po kraji sjezdovky směřuje nahoru k horní stanici lanovky, zde se stáčí po západním okraji další turistické sjezdovky přes Pláň a Hromovku, kde se napojuje na lesní cestu. Po této cestě pokračuje až k hranici k. ú. Špindlerův Mlýn a Labská. Po této hranici směřuje dolů k účelové asfaltové komunikaci u přehrady, po které je okruh uzavřen na koruně přehrady.
Vítkovice
Hranice je vedena po pravém břehu Jizerky od mostu na silnici 2. třídy č. 294 směrem na jih v úseku dlouhém asi 1,1 km, kde přechází na levý břeh na rozhraní lesních a lučních porostů a dál na silnici č. 286, z níž odbočuje na jihovýchod po hranici lesa až k Hamerskému potoku. Po pravém břehu potoka se vrací na východní kraj silnice, z ní po můstku přes Jizerku přechází směrem jihovýchodním na místní komunikaci a náhon za továrnou Seba a znovu přechází přes Jizerku na silnici.
Asi po 100 m odbočuje na severozápad po hranici katastrálních území Vítkovice v Krkonoších a Křížlice a Vítkovice v Krkonoších a Jestřabí v Krkonoších až na místní asfaltovou komunikaci. Po té pokračuje Roudnickými Pasekami na severozápad až na křižovatku asfaltových cest západně od Aldrova. Odtud vede severně po asfaltové komunikaci Vítkovicemi (část je žlutě značená turistická cesta), až se napojí na silnici č. 294; po ní pokračuje asi 200 m a odbočí na východ na účelovou komunikaci. Od ní pokračuje jihovýchodně a dále po severovýchodní hranici lesních a lučních porostů až na silnici č. 294, po které vede na sever až k můstku přes Jizerku.
Pec pod Sněžkou a Velká Úpa
Hranice města Pec pod Sněžkou a části města Velká Úpa s KRNAP jsou vymezeny následovně:
Z údolí Úpy je vlevo hranice vedena podél lesa příkře do svahu na enklávě Vavřincova dolu až k místní komunikaci, po které pokračuje severním směrem nad zástavbou Velké Úpy do Javořího dolu; překračuje Javoří potok a po spodní hranici lesa směrem severozápadním pokračuje až k cestě, která tvoří hranici a vede na enklávu Stráň. Dále podle sjezdovky na Velké Pasece navazuje směrem jihozápadním na lyžařskou cestu na Vysoký Svah. Pokračuje podél této enklávy až k Pražské boudě, za kterou se prudce stáčí k západu a po správní katastrální hranici Pece pod Sněžkou a dále po cestě a hranici enklávy sestupuje do Vlčího Dolu, kde po překročení Vlčího potoka pokračuje po asfaltové komunikaci, podél trasy vleku a obchází enklávu Hnědého Vrchu. Odtud po místní komunikaci schází do údolí Zeleného potoka a po spodní hranici lesa nad zástavbou Malé a Velké Pláně klesá do údolí Úpy.
Pokračuje po cestě vedoucí do Obřího dolu a za silniční odbočkou přechází řeku Úpu a po jejím levém břehu za retenční nádrží sleduje spodní hranici lesa; přetíná lanovku na Portášovy Boudy a dále vede až na Janovy Boudy. Odtud sestupuje po cestě a hranici parcel kolem kaple na okraji lesa na enklávu Přední Výsluní a po spodní hranici lesa dále až k řece Úpě, kde končí.
D.
Orientační grafické znázornění průběhu hranic Krkonošského národního parku
18.5MB
Příloha č. 3
k zákonu č. 114/1992 Sb.
Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo
A.
Předmět ochrany národního parku
Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na nejcennější část údolí Dyje a jejích přítoků, s výrazným fenoménem průlomového říčního údolí a vrcholového plató, včetně unikátních skalních tvarů. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.
B.
Vymezení hranic národního parku
Na západě začíná hranice národního parku Podyjí na státní hranici mezi ČR a Rakouskem jihovýchodně od obce Podmyče. Probíhá po hranici lesa směrem severním, za kótou 456 pokračuje východním směrem, po 500 m se lomí na sever a pokračuje po hranici luk a západního břehu rybníku Jejkal až na místní účelovou komunikaci. Odtud probíhá dále na sever po hranici lesního komplexu přes kótu 429, až ke státní silnici Podmyče-Vranov n. D. Dále pokračuje po hranici lesa ležícího východně od popsané státní silnice přes kótu 424 zpět ke státní silnici. Po jejím jižním okraji pokračuje cca 300 m východním směrem. Pak se stáčí k jihu a dnem bezejmenné strže v lese se dostává do Felicina údolí, pokračuje asi 150 m po vodoteči ve směru proudu a poté stoupá po hranici lesa a následně po místní komunikaci u hájovny až na státní silnici Podmyče-Vranov n. D. před bránu zámku (kóta 389). Odtud spadá směrem severním po úbočí až k pravému břehu řeky Dyje, po němž pokračuje ve směru toku. Asi po 450 m počíná kopírovat hranici intravilánu Vranova n. D. - místní části Benátky. Za obcí se stáčí opět k Dyji, po jezu přechází na levý břeh řeky, po němž pokračuje až na východní okraj intravilánu Vranova n. D. - místní části Zadní Hamry. Zde se stáčí západním směrem, probíhá po hranici intravilánu a lesa a u jezu pokračuje po severním okraji silnice vedoucí po levém břehu Dyje k Vranovu n. D. Za skalním útvarem Hamerské vrásy pokračuje západním směrem po hranici intravilánu a lesa až ke státní silnici Vranov n. D. - Lesná. Zde se otáčí východním směrem, kopíruje z východní strany serpentiny uvedené státní silnice, po jejímž jižním okraji pokračuje. Míjí obec Onšov, ležící severně a asi po 600 m za křižovatkou s komunikací vedoucí k objektům živočišné výroby zemědělského družstva v Onšově, 200 m jižně od kóty 460, se stáčí směrem jižním k lesu. Probíhá směrem východním po hranici lesa přes kótu 471 (přičemž zahrnuje i hájenku a pozemky v jejím okolí) k jižnímu okraji obce Lesná. Odtud pokračuje jihovýchodním směrem po pravém břehu Klaperova potoka, přechází po hrázi rybníka pod Lesnou a pokračuje po hranici lesních pozemků. V jihovýchodním směru lemuje lesní komplex, přechází státní silnici Horní Břečkov-Čížov a pokračuje po hranici lesa severně od rybníka zvaného Čížovský nový. Z cípu lesa probíhá asi 200 m po poli severovýchodním směrem, sledujíc vrstevnici 420, až k severnímu cípu lesa v trati Brychtova březinka. Odtud pokračuje opět po hranici lesa severovýchodním směrem, míjí pravý břeh bývalé vodní nádrže pod Horním Břečkovem a po hranici lesa se dostává na jižní okraj obce. Zde se otáčí v jižním směru a kopíruje lesní hranici až ke kótě 422 v místní trati U kapličky. Zde se dostává do kontaktu s pevnou komunikací (Přímá cesta), po jejímž jižním okraji probíhá v jihovýchodním směru k Lukovu. Asi 100 m před obcí se lomí v jižním směru a z křižovatky cest s asfaltovým povrchem pokračuje po západním okraji vojenské účelové komunikace, která dříve lemovala ženijně-technické zařízení ostrahy státních hranic. Od jihozápadního okraje Nové Vsi (místní části Lukova) sleduje hranice v jihovýchodním směru jižní okraj zmíněné účelové komunikace až k lokalitě Příčky, kde opět pokračuje po hranici lesa. Stáčí se směrem severním a přes kótu 406 prochází po hranici lesních pozemků. Asi 150 m jižně od kóty 430 Kozí vrch se lomí jihovýchodním směrem, sleduje hranici lesa přes kótu 410 a posléze spadá úbočím do údolí Žlebského potoka. Odtud pokračuje proti proudu této vodoteče po jejím pravém břehu k jižnímu okraji obce Podmolí. Zde se lomí k jihu a po hranici lesa, a dále po místní komunikaci p.p.č. 1581 míjí lokalitu Nivky, otáčí se k východu a po hranici lesa pokračuje přes kóty 416 a 385 k místní trati Mašovické nivky. Zde se lomí severním směrem, přes kótu 374 se dostává po lesní hranici až na státní silnici Mašovice-Znojmo-Hradiště. Tuto komunikaci sleduje po jižním okraji východním směrem až na kótu 349, kde se odklání jihozápadním směrem k Mašovickému potoku, přičemž sleduje hranici lesa. Pod hájenkou kopíruje levý břeh vodoteče a levý břeh rybníku. Zde začíná opět sledovat lesní hranici, v místní trati Ovčákův kopec se otáčí jihovýchodním směrem a po hranici lesního komplexu přes kótu 341 směřuje k Hradišti. Asi 100 m jižně od kóty 341 prochází hranice po severním okraji cesty na rozhraní sadu a pole směrem jihovýchodním až na kótu 300 v lokalitě Hradišťské terasy. Odtud sleduje severovýchodním směrem východní okraj účelové komunikace a přes kótu 298 se dostává do údolí Pivovarského potoka. Zde se lomí v jihovýchodním směru a pokračuje po hraně svahu, přibližně na úrovni vrstevnice 310, lemujíc intravilán místní části Znojmo-Hradiště včetně přilehlých pozemků zahrad. U kaple sv. Eliáše se hranice prudce lomí k severu a asi po 170 m se napojuje na komunikaci pro pěší, která vede do údolí Gránice (Křížová cesta). Odtud pokračuje po levém břehu potoka Gránice ve směru toku až na místní komunikaci před areál podniku Povodí Moravy, prochází po pozemku tohoto areálu na levý okraj přehradní hráze vodní nádrže Znojmo, přechází po koruně hráze na pravý břeh a odtud pokračuje po hranici lesa nejprve směrem východním, asi po 200 m se hranice stočí a pokračuje stále po hranici lesa směrem západním a jihozápadním. Po 350 m se lomí v jihovýchodním směru, přičemž sleduje hranici zahrad až k bezejmenné strži, jejímž dnem v délce asi 200 m severovýchodním směrem pokračuje. Po té se otáčí v jihovýchodním až jižním směru, sleduje hranice zahrádkářské osady Kraví hora a přes kótu 281 po účelové komunikaci, která tvoří zároveň hranici vřesoviště Kraví hora. U křižovatky účelových komunikací na konci zahrádkářské kolonie se od této komunikace odděluje a kopíruje její průběh jižním směrem na rozhraní zemědělských pozemků a ostatní plochy. Dále pokračuje jihozápadním směrem po hranici lesa a vinic, popř. zahrad, až na křižovatku účelových komunikací na severním okraji obce Konice. Zde se odklání na severozápad a po 70 m na jihozápad, jde po severovýchodním okraji hřiště a po hranici lesa, asi 115 m jižně pod obcí se lomí jihovýchodním směrem, obchází terasy bývalých sadů a po severozápadním okraji místní komunikace se vrací zpět k silnici II. třídy Konice-Popice. Asi po 35 m na křižovatce s místní komunikací přechází státní silnici Konice-Popice a pokračuje po hranici intravilánu cca 100 m jihovýchodním směrem. Otáčí se v jižním směru a podél hranic vinohradů a polí lemuje lokality Na skaliskách a Popický vrch. Asi 200 m jižně od kóty 313 se lomí k západu, prochází 250 m po východním okraji státní silnice směrem na Konice, od které se odklání v severozápadním směru a sleduje severní hranici vinohradu. Dále kopíruje okraj lesa, přičemž se otáčí k jihu a opětovně pokračuje po západním okraji vinice, překonává cestu - účelovou komunikaci z Popic na Seasfieldův kámen a dále kopíruje okraj vinice až na kótu 300 - místní trať V hájku. Zde se lomí východním směrem, sleduje účelovou komunikaci do Popic. Asi 100 m jižně od Farského rybníka v Popicích se hranice lomí, sleduje část intravilánu obce a posléze pokračuje po účelové komunikaci oddělující plochy vřesovišť a zahrad jihozápadním směrem k Havraníkům. Pokračuje po účelové komunikaci podél višňového sadu, míjí severozápadní okraj obce Havraníky a za kótou 322 lemuje severozápadní okraj komplexu luk, pastvin a vinic, které přímo sousedí s územím Havranického vřesoviště. Asi 400 m jižně od kóty 339 se lomí směrem severozápadním, sleduje východní okraj komunikace s asfaltovým povrchem k Papírně, ze které asi 300 m od kóty 296 odbočuje doleva a sleduje západní hranici parcel č. 19426 a 19429. Poté se lomí k jihozápadu a sleduje severozápadní hranici vinohradu. Od kóty 315 pokračuje po hranici lesa až na místní komunikaci (tzv. Fládnická cesta) na kótu 304. Prochází 250 m po této komunikaci směrem severozápadním a po té kopíruje hranici lesa v místní trati Hatě. Jižním směrem přechází zmíněnou komunikaci, po hranici lesních pozemků lemuje Dlouhý vrch a v jižním směru, stále po hranici lesního komplexu, nasedá asi 150 m jihovýchodně od kóty 354 Hraběcí hora na státní hranici s Rakouskem. Odtud pokračuje totožně se státní hranicí severozápadním směrem k obci Podmyče. Intravilán sídla Čížov a areál zemědělského družstva neleží v národním parku, mají statut ochranného pásma.
Intravilánem se rozumí zastavěná část obce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí [viz § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)].
Poznámky
1.
Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční tratě, jako by leželo vně území národního parku.
2.
Kopie katastrální mapy s podrobným zákresem hranic národního parku je uložena v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
C.
Vymezení hranic ochranného pásma národního parku
Na západě začíná hranice ochranného pásma národního parku Podyjí na státní hranici mezi ČR a Rakouskem jihovýchodně od obce Podmyče. Probíhá po polní cestě státní hranice - Podmyče. Z křižovatky se státní silnicí Podmyče-Vranov n. D. pokračuje hranice po severním okraji této silnice ve směru Vranov n. D. Před areálem statku poblíž státního zámku Vranov se hranice lomí k severu, prochází po hranici areálu a opětovně se přimyká ke státní silnici, po jejímž západním okraji prochází do obce. Na začátku zastavěného území místní části Vranova n. D.-Zátiší sleduje hranici lesa. Takto prochází Junáckým údolím, přetíná státní silnici Vranov n. D. Lančov, kopíruje lesní pozemky tvořící břehy vodní nádrže Vranov, prochází přes těleso hráze vodní nádrže Vranov (hráz je součástí ochranného pásma). Odtud sleduje severní hranici parcel p. č. 207/25, 201/89, 201/91 a 201/126 v k. ú. Onšov a dále pokračuje jižním a východním směrem po hranici lesa až k západnímu okraji obce Onšov. Tuto obec obchází po severním okraji zastavěného území a zastavitelných ploch, pokračuje po severním okraji areálu živočišné výroby, za kterým se napojuje na státní silnici Onšov-Šumná. Po severním okraji této silnice pokračuje severovýchodním směrem až na křižovatku se silnicí Lesná-Šumná. Odtud pokračuje po východním okraji státní silnice směr Lesná, lemuje východní okraj zastavěného území a zastavitelných ploch obce a za hřbitovem v Lesné pokračuje po severovýchodním okraji státní silnice Lesná-Horní Břečkov. Hranice ze severní a východní strany sleduje zastavěné území a zastavitelné plochy obce Horní Břečkov a zahrnuje i farmu ZD. Poblíž hřbitova nasedá na státní silnici Horní Břečkov-Lukov, sleduje její východní okraj až k obci Lukov, kde pokračuje po hranici zastavěného území a zastavitelných ploch k východu a od křižovatky se státní silnicí na Bezkov pokračuje po severním okraji státní silnice vedoucí z Lukova do Podmolí. Zde sleduje severní hranici zastavěného území a zastavitelných ploch obce a posléze pokračuje po severním okraji státní silnice Podmolí-Mašovice. Na křižovatce se státní silnicí na Bezkov se lomí k severu, pokračuje po severní linii zastavěného území a zastavitelných ploch Mašovic a za obcí opět sleduje severní okraj státní silnice Mašovice-Znojmo-Hradiště. Pokračuje po severozápadní hranici jejího zastavěného území a zastavitelných ploch a dále po západním okraji státní silnice směrem do Znojma. U silničního mostku přes Gránický potok se hranice ostře lomí směrem jihovýchodním a ve směru toku sleduje levý břeh zmíněné vodoteče, který sleduje téměř až k ústí do Dyje - na komunikaci před areál podniku Povodí Moravy (v průběhu několika set metrů je v Gránickém údolí hranice ochranného pásma totožná s hranicí národního parku). Hranice ochranného pásma dále pokračuje jihovýchodním směrem po jihozápadním okraji komunikace vedoucí po levém břehu řeky Dyje. V místě, kde se komunikace stáčí do serpentin směrem k náměstí Republiky, přechází hranice na komunikaci pro pěší, která pokračuje po břehu řeky. U železničního viaduktu trati Znojmo-Šatov přechází hranice na linii tohoto viaduktu na pravý břeh Dyje a pokračuje středem tělesa železniční trati směrem na Šatov až k železniční zastávce Znojmo-Nový Šaldorf. Zde se lomí k západu a sleduje jižní a východní okraj státní silnice Znojmo-Havraníky. Z této komunikace se před obcí na kótě 280 odklání jižním směrem, sleduje linii pozemků areálu živočišné výroby a jižní části zastavěného území a zastavitelných ploch sídla a v jihozápadní části obce opět začíná sledovat jižní okraj státní silnice na Hnanice. Je totožná s jižním okrajem silničního pozemku, před Hnanicemi se odklání a z východní strany sleduje hranici zastavěného území a zastavitelných ploch obce. Dále pokračuje po východním okraji státní silnice Hnanice-státní hranice až k areálu bývalé celnice, který obchází ze západní strany, a podél státní hranice vede až k hranici národního parku, kde končí. Do ochranného pásma patří dále intravilán obce Čížov a areál zdejšího zemědělského družstva.
Zastavěné území a zastavitelné plochy - rozumí se pojem dle § 2 odst. 1 písm. d) a písm. j) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) k datu účinnosti novely zákona č. 114/1992 Sb.
Poznámky
1.
Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční tratě, jako by leželo vně území ochranného pásma národního parku.
2.
Kopie katastrální mapy s podrobným zákresem hranic ochranného pásma národního parku je uložena v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic ochranného pásma národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
D.
Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Podyjí a jeho ochranného pásma
17.5MB
Příloha č. 4
k zákonu č. 114/1992 Sb.
Národní park Šumava
A.
Předmět ochrany národního parku
Předmětem ochrany národního parku jsou přírodní ekosystémy vázané na přírodovědecky nejhodnotnější část horského celku Šumavy. Předmětem ochrany jsou též evropsky významné druhy a typy evropských stanovišť, pro něž jsou na území národního parku vymezeny evropsky významné lokality.
B.
Vymezení hranic národního parku
Vnitrozemská hranice národního parku vychází od státní hranice u mezníku 4/11 po cestě ve Ferdinandovském údolí a v Debrníku se stáčí k rozcestí u kóty 804. Dále pokračuje severovýchodním směrem po okraji lesa a po lesních cestách přes kóty 933 a 923 k mostu přes potok, vrací se na kótu 882 a na kótě 828 vyúsťuje na silnici Železná Ruda - Klatovy, kterou sleduje až na rozcestí Starý Bruňst. Zde odbočuje po silnici na Zhůří a dále přes křižovatku silnic nad Keplí probíhá po zpevněné cestě na Poustku, Busil a ke Schöpfrovu dvoru. Zde odbočuje na lesní cestu na Karlov a na Dobrou Vodu. Z Dobré Vody pokračuje po lesní silnici na Velký Babylon a odtud po lesní cestě přes Klášterský mlýn do Rejštejna. Z Rejštejna probíhá hranice národního parku po říčce Losenici až k odbočce na Červenou, po této odbočce do Červené a odtud po lesních cestách přes kótu 844 obchází rezervaci Obří zámek. U mostu pod Popelnou se vrací na Losenici a probíhá po ní až na Zlatou studni. Odtud po lesní cestě na kótu 1141 a dále až na silnici Kvilda - Vimperk, po této silnici pokračuje několik set metrů k severu a odbočuje na lesní cestu pod vrcholem Přilby; od kóty 1131 sleduje okraj lesa až ke kótě 955 pod Novými Hutěmi, kde se napojuje na silnici Nové Hutě - Borová Lada. Přes Borová Lada odbočuje na silnici do Horní Vltavice a probíhá po ní až k mostu přes Vltavu na Polce. Z Polky vede hranice národního parku přes brod a kóty 933 a 842 po zpevněné lesní cestě do Strážného, odtud po silnici na Hliniště, kde přechází na říčku Řasnici a po ní pokračuje až k soutoku s Vltavou. Dále probíhá po Vltavě až k železničnímu přejezdu u Velké Nivy. Odtud je hranice vedena po železniční trati k Volarům, přechází na Luční potok, po něm obchází Volary a v místě překřížení Volarského potoka se silnicí se napojuje na silnici Volary - Želnava, po níž probíhá až do Želnavy a pokračuje stále po silnici do Bělé a Nové Pece. Za Novou Pecí se napojuje na cestu sledující Schwarzenberský kanál a pokračuje po ní směrem na Huťský Dvůr a Zadní Zvonkovou. Po cestě k bývalé celnici pak směřuje k státní hranici s Rakouskem k mezníku 1/34. Od toho mezníku pak pokračuje souběžně se státní hranicí s Rakouskem a dále s Německem až k mezníku 4/11 ve Ferdinandovském údolí.
Poznámky
1.
Pokud je hranice vedena po pozemních komunikacích a železničních tratích, hledí se na takové těleso pozemní komunikace nebo železniční tratě, jako by leželo vně území národního parku.
2.
Kopie katastrální mapy s podrobným zákresem hranic národního parku je uložena v ústředním seznamu ochrany přírody vedeného Agenturou v Praze, která obraz hranic národního parku v digitální podobě zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
C.
Orientační grafické znázornění průběhu hranic Národního parku Šumava
14MB
Příloha č. 5
k zákonu č. 114/1992 Sb.
Správy národních parků, jejich sídla a jejich správní obvody, tvořené národními parky a jejich ochrannými pásmy a chráněnými krajinnými oblastmi, podle ustanovení § 78 odst. 2 zákona
Název správy národního parku| Sídlo správy| Správní obvod
---|---|---
Správa Národního parku České Švýcarsko| Krásná Lípa| Národní park České Švýcarsko a Chráněná krajinná oblast Labské pískovce
Správa Krkonošského národního parku| Vrchlabí| Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo
Správa Národního parku Podyjí| Znojmo| Národní park Podyjí a jeho ochranné pásmo
Správa Národního parku Šumava| Vimperk| Národní park Šumava a Chráněná krajinná oblast Šumava
“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2.
Zóny ochrany přírody národních parků a chráněných krajinných oblastí, které byly vymezeny právními předpisy a jinými opatřeními Ministerstva životního prostředí podle dosavadních právních předpisů, zůstávají v platnosti.
3.
První zóny ochrany přírody národních parků, které byly vymezeny právními předpisy a jinými opatřeními Ministerstva životního prostředí podle dosavadních právních předpisů, se považují za zóny přírodní podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to až do doby vymezení zón národního parku postupem podle § 18 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí na území národních parků, stanovená ke dni účinnosti tohoto zákona, se považují za zónu kulturní krajiny podle § 18 odst. 1 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to až do doby vymezení zón národního parku postupem podle § 18 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Projednávání vymezení zón národního parku podle § 18 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být zahájeno nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Do doby vymezení a označení klidového území podle § 17 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za klidové území považuje území první zóny národního parku vymezené a označené podle dosavadních právních předpisů. Řízení o vymezení klidového území podle § 17 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být zahájeno nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
Do doby vyhrazení a označení cest v klidovém území podle § 17 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se za vyhrazené a označené cesty považují cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Plány péče o národní parky a jejich ochranná pásma schválené podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platí po dobu v nich uvedenou, nejdéle však 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona, nebo do doby schválení zásad péče o národní park podle § 38a zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Návštěvní řády národních parků vydané podle dosavadních právních předpisů platí po dobu v nich uvedenou, nejdéle však 3 roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10.
Práva a povinnosti z pracovněprávních a majetkoprávních vztahů přecházejí ke dni 1. ledna 2017 z organizační složky státu Správa Národního parku České Švýcarsko na příspěvkovou organizaci Správa Národního parku České Švýcarsko. Řízení zahájená organizační složkou státu Správa Národního parku České Švýcarsko přede dnem 1. ledna 2017 a do tohoto dne neskončená dokončí příspěvková organizace Správa Národního parku České Švýcarsko.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
2.
Část sto třetí zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
3.
Část druhá zákona č. 349/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
4.
Část dvacátá pátá zákona č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě.
5.
Zákon č. 365/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
6.
Nařízení vlády č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava a stanoví podmínky jeho ochrany.
7.
Nařízení vlády č. 164/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Podyjí a stanoví podmínky jeho ochrany.
8.
Nařízení vlády č. 165/1991 Sb., kterým se zřizuje Krkonošský národní park a stanoví podmínky jeho ochrany.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 1, pokud jde o § 16a, ustanovení čl. I bodu 50, pokud jde o přílohu č. 1, a ustanovení čl. III bodů 1 až 5, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Hamáček v. r.
Sobotka v. r. |
Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 122/2017 Sb. | Sdělení Energetického regulačního úřadu č. 122/2017 Sb.
Sdělení Energetického regulačního úřadu o vydání cenového rozhodnutí
Vyhlášeno 13. 4. 2017, částka 43/2017
122
SDĚLENÍ
Energetického regulačního úřadu
ze dne 6. dubna 2017
o vydání cenového rozhodnutí
Energetický regulační úřad v souladu s § 10 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že podle § 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 3, § 6 a 12 zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vydal cenové rozhodnutí č. 2/2017 ze dne 29. března 2017, kterým se mění cenové rozhodnutí ERÚ č. 5/2016, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie, ve znění cenového rozhodnutí ERÚ č. 9/2016 a č. 11/2016.
Podle § 17 odst. 9 energetického zákona uveřejnil Energetický regulační úřad cenové rozhodnutí č. 2/2017 v Energetickém regulačním věstníku ze dne 29. března 2017, v částce 3. Uvedeným dnem uveřejnění nabylo cenové rozhodnutí platnosti. Účinnosti nabylo dnem 1. dubna 2017.
Předsedkyně:
Ing. Vitásková v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 121/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 121/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory
Vyhlášeno 13. 4. 2017, částka 43/2017
121
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 6. dubna 2017,
kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory
Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje, že od 1. července 2017 je podle
a)
§ 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, částkou odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2016 částka 13 700 Kč,
b)
§ 5 odst. 6 a 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 364/2011 Sb. a zákona č. 252/2014 Sb., částkou odpovídající
1.
50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2016 částka 13 700 Kč,
2.
25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2016 částka 6 800 Kč.
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 120/2017 Sb. | Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 120/2017 Sb.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 13. 4. 2017, částka 43/2017
120
SDĚLENÍ
Ministerstva práce a sociálních věcí
ze dne 4. dubna 2017
o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle § 5 odst. 2 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, sděluje, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2017 do 30. dubna 2018 částka 27 589 Kč.
Ministryně:
Mgr. Marksová v. r. |
Vyhláška č. 119/2017 Sb. | Vyhláška č. 119/2017 Sb.
Vyhláška o vydání zlaté mince „Hrad Bouzov“ po 5 000 Kč
Vyhlášeno 13. 4. 2017, datum účinnosti 30. 5. 2017, částka 43/2017
* § 1 - (1) Dnem 30. května 2017 se v rámci cyklu „Hrady“ vydává zlatá mince „Hrad Bouzov“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“).
* § 2 - (1) Na lícní straně mince je zobrazen detail hradní zdi s arkádou. Pod oblouky jsou zavěšeny prapory s heraldickými zvířaty z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Po obvodu mince je v
* § 3 - Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. května 2017. k vyhlášce č. 119/2017 Sb.
Aktuální znění od 30. 5. 2017
119
VYHLÁŠKA
ze dne 6. dubna 2017
o vydání zlaté mince „Hrad Bouzov“ po 5 000 Kč
Česká národní banka stanoví podle § 22 písm. a) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 442/2000 Sb.:
§ 1
(1)
Dnem 30. května 2017 se v rámci cyklu „Hrady“ vydává zlatá mince „Hrad Bouzov“ po 5 000 Kč (dále jen „mince“).
(2)
Mince se vydává v běžném provedení a ve zvláštním provedení s leštěným polem mince a matovým reliéfem (dále jen „zvláštní provedení“).
(3)
Mince v běžném i ve zvláštním provedení se razí ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mince je 15,55 g, její průměr 28 mm a síla 2,15 mm. Při ražbě mince v běžném provedení i ve zvláštním provedení je přípustná odchylka v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je přípustná odchylka nahoru 0,062 g a v ryzosti zlata odchylka nahoru 0,01 %. Hrana mince v běžném provedení je vroubkovaná, hrana mince ve zvláštním provedení je hladká.
§ 2
(1)
Na lícní straně mince je zobrazen detail hradní zdi s arkádou. Pod oblouky jsou zavěšeny prapory s heraldickými zvířaty z velkého státního znaku. Uprostřed je český lev, vlevo od něj moravská orlice a vpravo od něj slezská orlice. Po obvodu mince je v neuzavřeném opisu název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“, označení nominální hodnoty mince „5 000“ se zkratkou peněžní jednotky „Kč“ a název cyklu „HRADY“. Jednotlivá slova a označení jsou oddělena tečkami. Značka České mincovny, která je tvořena kompozicí písmen „Č“ a „M“, je umístěna pod hradní zdí.
(2)
Na rubové straně mince je zobrazen hrad Bouzov s částí vstupního mostu a hradeb. V neuzavřeném opisu při horním okraji je text „HRAD BOUZOV“, ročník ražby „2017“ a následují iniciály autoraautora mince MgA. Josefa Oplištila, které jsou tvořeny spojenými písmeny „J“ a „O“. Jednotlivá slova a označení jsou oddělena tečkami.
(3)
Vyobrazení mince je uvedeno v příloze k této vyhlášce.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 30. května 2017.
Guvernér:
Ing. Rusnok v. r.
Příloha k vyhlášce č. 119/2017 Sb.
Vyobrazení zlaté mince „Hrad Bouzov“ po 5 000 Kč
(lícní a rubová strana)
77kB
77kB |
Vyhláška č. 118/2017 Sb. | Vyhláška č. 118/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 4. 2017, datum účinnosti 28. 4. 2017, částka 43/2017
* Čl. I - V § 2 odst. 2 vyhlášky č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění vyhlášky č. 126/2011 Sb. a vyhlášky č. 36/2014 Sb., se věta první zrušuje.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 28. 4. 2017
118
VYHLÁŠKA
ze dne 4. dubna 2017,
kterou se mění vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 76 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
Čl. I
V § 2 odst. 2 vyhlášky č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem, ve znění vyhlášky č. 126/2011 Sb. a vyhlášky č. 36/2014 Sb., se věta první zrušuje.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministryně:
Mgr. Valachová, Ph.D., v. r. |
Vyhláška č. 117/2017 Sb. | Vyhláška č. 117/2017 Sb.
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 4. 2017, datum účinnosti 28. 4. 2017, částka 42/2017
* Čl. I - Vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb., vyhlášky č. 346/2000 Sb., vyhlášky č. 413/2001 Sb., vyhlášky č. 577/2004 Sb., vyhlášky č. 58/2013 Sb. a vyhlášky č. 8/2015 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 28. 4. 2017
117
VYHLÁŠKA
ze dne 7. dubna 2017,
kterou se mění vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 4a odst. 3, § 6 odst. 1 a 2 a § 35 odst. 4 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb., vyhlášky č. 346/2000 Sb., vyhlášky č. 413/2001 Sb., vyhlášky č. 577/2004 Sb., vyhlášky č. 58/2013 Sb. a vyhlášky č. 8/2015 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu části druhé se za slovo „KOMUNIKACEMI“ vkládají slova „A S ÚROVŇOVÝM PŘECHODEM KOLEJÍ URČENÝM PRO PŘÍSTUP CESTUJÍCÍCH NA NÁSTUPIŠTĚ“.
2.
V části druhé se za hlavu druhou vkládá nová hlava třetí, která včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 1 a 2 zní:
„Hlava třetí
ÚROVŇOVÝ PŘECHOD KOLEJÍ URČENÝ PRO PŘÍSTUP CESTUJÍCÍCH NA NÁSTUPIŠTĚ
§ 4a
Zabezpečení přechodu kolejí určeného pro přístup cestujících na nástupiště výstražným zařízením
(1)
Výstražné zařízení pro přechod kolejí v železniční stanici, který je určen pro pohyb cestujících, musí varovat uživatele přechodu s dostatečným časovým předstihem, že se k přechodu blíží vlak nebo drážní vozidlo, a to červeným přerušovaným světlem a přerušovaným akustickým signálem. Světelné výstražné zařízení pro přechod kolejí může být doplněno závorovými břevny zřízenými tak, aby přehradila přechod v celé šíři; při sklopení závorových břeven musí být akustický signál přerušen. Provedení závorových břeven musí zajistit samostatný a bezpečný pohyb osob s omezenou schopností pohybu a orientace2).
(2)
Přechody kolejí určené pro pohyb cestujících se vybavují hmatovými prvky pro nevidomé.
§ 4b
Výstražné zařízení pro přechod kolejí určený pro přístup cestujících na nástupiště
(1)
Výstražné zařízení pro přechod kolejí vydává
a)
„světelný signál Stůj“ vyjádřený přerušovaným svícením červeného světla „Signál pro chodce se znamením Stůj“ podle zvláštního právního předpisu1),
b)
„akustický signál Stůj“ a „akustický signál Volno“, které jsou vyjádřeny stejným způsobem jako akustické signály v místech křížení dráhy s pozemní komunikací podle zvláštního právního předpisu1) doplňující světelné přejezdové zabezpečovací zařízení,
c)
„mechanický signál Stůj“ vyjádřený sklápějícím se, sklopeným nebo zvedajícím se závorovým břevnem, pokud je výstražné zařízení pro přechod kolejí závorovými břevny vybaveno.
(2)
„Akustický signál Volno“ je výstražným zařízením pro přechod kolejí vydáván pouze krátkodobě na základě příjmu povelu dálkově ovládané zvukové signalizace pro nevidomé.
(3)
„Světelný signál Stůj“ výstražného zařízení pro přechod kolejí se umisťuje před přechodem kolejí na pravé straně a za přechodem kolejí na levé straně ve směru chůze; je-li to v místě účelné, lze jej zřídit současně před nebo za přechodem kolejí oboustranně.
(4)
Jsou-li zdroje akustického signálu výstražných zařízení pro sousední přechody kolejí umístěny ve vzdálenosti menší než 4 m, musí být akustické signály výstražného zařízení na základě příjmu povelu dálkově ovládané zvukové signalizace pro nevidomé vzájemně rozlišitelné pro jednotlivé směry přecházení.
(5)
Pro výstražné zařízení pro přechod kolejí a jeho uspořádání se § 23 použije obdobně.
1)
Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 84/2016 Sb.
2)
Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.“.
Dosavadní hlavy třetí a čtvrtá se označují jako hlavy čtvrtá a pátá.
3.
Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní:
㤠26a
Ustanovení této vyhlášky upravující technické podmínky a požadavky pro stavby drah a stavby na dráze regionální a technické podmínky provozuschopnosti dráhy regionální platí pro stavby drah a stavby na dráze místní a pro její provozuschopnost.“.
Čl. II
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti pátnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:
Ing. Ťok v. r. |
Vyhláška č. 116/2017 Sb. | Vyhláška č. 116/2017 Sb.
Vyhláška o nákladech a úsporách přímo souvisejících se zabezpečováním náhradní dopravy za přerušenou veřejnou osobní drážní dopravu
Vyhlášeno 13. 4. 2017, datum účinnosti 28. 4. 2017, částka 42/2017
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Náklady náhradní dopravy
* § 3 - Úspory za přerušenou dopravu na dráze
* § 4 - Účinnost č. 1 k vyhlášce č. 116/2017 Sb. č. 2 k vyhlášce č. 116/2017 Sb.
Aktuální znění od 28. 4. 2017
116
VYHLÁŠKA
ze dne 7. dubna 2017
o nákladech a úsporách přímo souvisejících se zabezpečováním náhradní dopravy za přerušenou veřejnou osobní drážní dopravu
Ministerstvo dopravy stanoví podle § 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., k provedení § 36 odst. 4 tohoto zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví náklady přímo související se zabezpečováním náhradní dopravy za přerušenou veřejnou osobní drážní dopravu, úspory související s přerušením drážní dopravy a způsob jejich určení.
§ 2
Náklady náhradní dopravy
(1)
Nákladem přímo souvisejícím se zabezpečováním náhradní dopravy je nabídková cena za poskytování náhradní dopravy, pokud byla náhradní doprava zadána v zadávacím řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
(2)
Nebyla-li náhradní doprava zadána podle odstavce 1, jsou náklady náhradní dopravy nákladové položky uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce, které jsou dopravcem náhradní dopravy vynaloženy a přímo souvisejí se zabezpečováním náhradní dopravy, s výjimkou nákladů, které nelze zahrnout do ekonomicky odůvodněných nákladů pro úhradu kompenzace za veřejné služby v přepravě cestujících podle vyhlášky o postupech pro sestavení finančního modelu a určení maximální výše kompenzace. Přiměřený zisk dopravce náhradní dopravy v tomto případě nesmí překročit 5 % součtu hodnot ostatních kategorií nákladů náhradní dopravy.
§ 3
Úspory za přerušenou dopravu na dráze
(1)
Úsporami za přerušenou dopravu na drázedráze je rozdíl hodnot nákladových položek v situaci, kdy by dráhadráha byla provozována v plném rozsahu podle jízdního řádu stanoveného provozovatelem dráhydráhy, oproti situaci při přerušení dopravy na drázedráze.
(2)
Úsporami za přerušenou dopravu na drázedráze jsou nákladové položky uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(3)
Celkové úspory související s přerušením drážní dopravy se stanoví jako součet rozdílových hodnot kategorií úspor podle odstavců 1 a 2.
§ 4
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti pátnáctým dnem po jejím vyhlášení.
Ministr:
Ing. Ťok v. r.
Příloha č. 1
k vyhlášce č. 116/2017 Sb.
Náklady náhradní dopravy
Náklady náhradní dopravy jsou:
1.
Pohonné hmoty a oleje
2.
Přímý materiál a energie
3.
Opravy a údržba vozidel
4.
Odpisy dlouhodobého majetku
5.
Pronájem a leasing vozidel
6.
Mzdové náklady
7.
Pojistné na sociální a zdravotní pojištění
8.
Cestovné
9.
Úhrada za použití infrastruktury
10.
Daň silniční
11.
Mýto
12.
Pojistné (zákonné, havarijní)
13.
Ostatní přímé náklady
14.
Ostatní služby
15.
Provozní režie
16.
Správní režie
17.
Přiměřený zisk dopravce náhradní dopravy
Příloha č. 2
k vyhlášce č. 116/2017 Sb.
Úspory související s přerušením drážní dopravy
Úspory související s přerušením drážní dopravy jsou:
1.
Trakční energie a palivo
2.
Netrakční energie a palivo
3.
Přímý materiál a energie
4.
Opravy a údržba vozidel
5.
Odpisy dlouhodobého majetku
6.
Pronájem a leasing vozidel
7.
Mzdové náklady
8.
Pojistné na sociální a zdravotní pojištění
9.
Cestovné
10.
Úhrada za použití dopravní cesty
11.
Úhrada za použití ostatní infrastruktury
12.
Ostatní přímé náklady
13.
Ostatní služby
14.
Provozní režie
15.
Správní režie |
Nařízení vlády č. 115/2017 Sb. | Nařízení vlády č. 115/2017 Sb.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 4. 2017, datum účinnosti 28. 4. 2017, částka 42/2017
* Čl. I - V příloze č. 1 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 327/2016 Sb., se doplňují body 4 až 7, které znějí:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 28. 4. 2017
115
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 22. března 2017,
kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 145 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě:
Čl. I
V příloze č. 1 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 327/2016 Sb., se doplňují body 4 až 7, které znějí:
„4.
Finance
5.
Audit
6.
Veřejné investování a zadávání veřejných zakázek
7.
Organizační věci státní služby a správa služebních vztahů státních zaměstnanců, příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání“.
Čl. II
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministryně práce a sociálních věcí:
Mgr. Marksová v. r. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.